29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/1

(1)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti Rada nařízením (ES) č. 964/2003 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila konečné antidumpingové clo ve výši 58,6 % z dovozu potrubních tvarovek (kromě litých tvarovek, přírub a tvarovek se závity) ze železa nebo oceli (nikoliv však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm používaných ke svařování na tupo a jiné účely (dále jen „potrubní tvarovky“ nebo „dotčený výrobek“), pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), a rozšířila tato opatření na dovoz stejných tvarovek zasílaných z Tchaj-wanu, s výjimkou tvarovek vyrobených třemi konkrétními tchajwanskými společnostmi.

(2)

V prosinci 2004 rozšířila Rada nařízeními (ES) č. 2052/2004 a (ES) č. 2053/2004 výše uvedená konečná antidumpingová cla na dovoz stejných potrubních tvarovek zasílaných z Indonésie (3) a ze Srí Lanky (4).

(3)

Dne 23. června 2005 obdržela Komise žádost podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení, aby prošetřila údajné obcházení antidumpingových opatření uvalených na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z ČLR pomocí překládky a nesprávného prohlášení o původu přes Filipíny. Žádost předložil Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování na tupo jménem čtyř výrobců ve Společenství, kteří představují významný podíl výroby některých potrubních tvarovek ve Společenství.

(4)

Žádost uváděla a dokládala dostatečnými zřejmými důkazy, že po zavedení antidumpingových opatření na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z ČLR došlo ke změně struktury obchodu, jak je prokázáno podstatným nárůstem dovozu téhož výrobku z Filipín.

(5)

Tato změna struktury obchodu je údajně způsobena překládkou potrubních tvarovek pocházejících z ČLR na Filipínách. Tato praxe údajně nemá kromě existence antidumpingových cel na potrubní tvarovky pocházející z ČLR dostatečné opodstatnění ani ekonomický důvod.

(6)

Konečně žadatel tvrdil a předložil zřejmé důkazy, že vyrovnávací účinky platných antidumpingových cel na potrubní tvarovky pocházející z ČLR jsou mařeny z hlediska množství i cen a že vzhledem k běžným hodnotám dříve stanoveným pro potrubní tvarovky pocházející z ČLR dochází k dumpingu.

(7)

Nařízením (ES) č. 1288/2005 (5) (dále jen „nařízení o zahájení šetření“) zahájila Komise šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z ČLR dovozem potrubních tvarovek zasílaných z Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Filipín, a podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení vyzvala celní orgány, aby od 6. srpna 2005 evidovaly dovoz potrubních tvarovek zasílaných z Filipín do Společenství, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Filipín.

(8)

Komise úředně vyrozuměla o zahájení šetření orgány ČLR a Filipín, výrobce nebo vývozce a dovozce ve Společenství, o kterých je známo, že mají na věci zájem, i výrobní odvětví Společenství. Dotazníky byly rozeslány výrobcům nebo vývozcům v ČLR a na Filipínách i dovozcům ve Společenství, kteří byli uvedeni v žádosti nebo kteří jsou Komisi známi z šetření, které vedlo k uložení platných opatření na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z ČLR (dále jen „původní šetření“). Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v nařízení o zahájení šetření. Všechny strany byly vyrozuměny, že v případě nedostatečné spolupráce může být použit článek 18 základního nařízení a zjištění mohou vycházet z dostupných údajů.

(9)

Od vývozců ani výrobců na Filipínách nebyly obdrženy žádné odpovědi na dotazníky, přestože filipínské orgány kontaktovaly několik společností, které by se mohly podílet na výrobě potrubních tvarovek. Žádné odpovědi na dotazníky nebyly navíc obdrženy ani od vývozců nebo výrobců v ČLR.

(10)

Dva dovozci ve Společenství spolupracovali a poskytli odpovědi na dotazník.

(11)

Inspekce na místě byla provedena u těchto společností:

Dovozci

(12)

Období šetření zahrnovalo období od 1. července 2004 do 30. června 2005. Při šetření ohledně údajné změny struktury obchodu byly shromažďovány údaje od roku 2001 až do konce období šetření.

(13)

Jak je uvedeno v 9. bodu odůvodnění, při šetření nespolupracovali žádní výrobci ani vývozci v ČLR ani na Filipínách. Tři filipínské společnosti prohlásily, že nevyrábějí ani nevyvážejí potrubní tvarovky, jak jsou definovány v původním nařízení, ale pouze tvarovky z nerezavějící oceli, což je výrobek, na který se toto šetření nevztahuje. Proto bylo nutno při zjištěních ohledně potrubních tvarovek zasílaných z Filipín do Společenství částečně vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(14)

Výrobek dotčený údajným obcházením znamená v souladu s definicí v původním šetření potrubní tvarovky (kromě litých tvarovek, přírub a tvarovek se závity) ze železa nebo oceli (nikoliv však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm používané ke svařování na tupo a jiné účely, kódů KN ex 7307 93 11 (kód TARIC 7307931195), ex 7307 93 19 (kód TARIC 7307931995) ex 7307 99 30 (kód TARIC 7307993095) a ex 7307 99 90 (kód TARIC 7307999095), pocházející z ČLR.

(15)

Na základě dostupných informací a údajů poskytnutých filipínskými orgány a vzhledem ke změně struktury obchodu, jak je popsáno v následující části, je třeba při neexistenci jiných důkazů vyvodit, že potrubní tvarovky vyvážené do Společenství z ČLR a potrubní tvarovky zasílané do Společenství z Filipín mají totožné základní fyzikální a chemické vlastnosti a použití. Proto je nutno považovat je ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení za obdobné výrobky.

(16)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany filipínských společností bylo třeba objem a hodnotu vývozu obdobného výrobku z Filipín do Společenství stanovit na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Nejvhodnějším dostupným zdrojem informací byly údaje Eurostatu, a proto byly použity ke stanovení množství a cen vývozu z Filipín do Společenství.

Dovoz do Společenství

(17)

Jak je uvedeno v této tabulce, dovoz potrubních tvarovek z Filipín do Společenství se zvýšil z 0 tun v roce 2001 na téměř 3 000 tun v průběhu období šetření. Dovoz z Filipín byl zahájen v roce 2002, tedy v době, kdy probíhalo původní šetření. V roce 2003 se ale dovoz z Filipín výrazně zvýšil na 700 tun. V roce 2004 se dovoz z Filipín do Společenství více než ztrojnásobil na 2 445 tun. Je třeba poznamenat, že po rozšíření původních antidumpingových opatření na dovoz obdobného výrobku zasílaného z Indonésie a Srí Lanky v prosinci 2004 se dovoz z těchto zemí úplně zastavil. Toto úplné zastavení dovozu z Indonésie a ze Srí Lanky do Společenství v roce 2004 se časově shodovalo s nejvýznamnějším nárůstem dovozu z Filipín.

(18)

Současně se vývoz z ČLR na Filipíny udržoval na nízké, ale stálé úrovni.

Vývoz z ČLR na Filipíny

(19)

Je ale nezbytné poznamenat, že údaje, na jejichž základě byla stanovena změna struktury obchodu, a zejména údaje o vývozu z ČLR na Filipíny, je třeba posuzovat s ohledem na možnou nesprávnost prohlášení o původu (viz níže ve 22. bodu odůvodnění), takže tyto údaje nemusí poskytovat úplný obraz o situaci.

(20)

Z výše uvedených čísel byl učiněn závěr, že došlo ke zřejmé změně struktury obchodu, která začala po uzavření původního šetření a jasně se ukázala po rozšíření opatření na dovoz obdobného výrobku z Indonésie a ze Srí Lanky. Struktura obchodu vykazovala rychlý nárůst vývozu potrubních tvarovek z Filipín do Společenství, a to zvláště v roce 2004 a během období šetření, který se časově shodoval se zastavením dovozu z obou zemí, na které byla rozšířena původní opatření.

(21)

Z výše uvedeného je vzhledem k časové shodě zřejmé, že čínský vývoz překládaný v Indonésii a na Srí Lance byl přinejmenším částečně přesměrován přes Filipíny, jakmile byla původní antidumpingová opatření rozšířena na dovoz z Indonésie a ze Srí Lanky. K tomu docházelo zvláště v roce 2004 a během období šetření.

(22)

Jak je uvedeno již v 9. bodě odůvodnění, nezúčastnili se šetření žádní filipínští výrobci ani vývozci. Během šetření nebyl zjištěn žádný důkaz o tom, že by takoví výrobci vůbec existovali. Mimo to bylo na základě důkazů shromážděných během šetření zjištěno, že potrubní tvarovky byly v některých případech deklarovány jako výrobky filipínských společností, které prohlásily, že nikdy obdobný výrobek nevyráběly. To potvrzují informace obsažené v žádosti o zahájení šetření obcházení opatření, například nabídky potenciálním dovozcům obsahující návrh na padělání dokladů o původu.

(23)

Z informací uvedených v 17. a ve 20. bodě odůvodnění lze usuzovat, že vývoz potrubních tvarovek vyrobených v ČLR a zasílaných v letech 2002 až 2004 do Společenství přes Indonésii a Srí Lanku byl ve značné míře přesměrován přes Filipíny, a to počínaje rokem 2003 až do konce období šetření.

(24)

Navíc, přestože objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR na Filipíny zdaleka nedosahoval hodnot zvýšeného dovozu výrobků zasílaných z Filipín do Společenství (viz 18. bod odůvodnění), na prudký nárůst vývozu z Filipín do Společenství je nutno pohlížet též ve světle nalezených důkazů o nesprávných prohlášeních nebo padělaných osvědčeních o původu (viz 22. bod odůvodnění), neexistence skutečných filipínských výrobců potrubních tvarovek a poklesu vývozu ze Srí Lanky a z Indonésie do Společenství. Vysvětlení neexistence ekonomického opodstatnění zjištěné změny struktury obchodu leží v součtu všech těchto prvků.

(25)

Proto byl vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany vyvážejících výrobců na Filipínách a v ČLR a neexistenci důkazů o opaku přijat závěr, že vzhledem k časové shodě s šetřením, které vedlo k rozšíření původních opatření na dovoz z Indonésie a ze Srí Lanky, byla změna struktury obchodu způsobena spíše zavedením antidumpingového cla, než jiným dostatečným opodstatněním nebo ekonomickými důvody ve smyslu čl. 13 odst. 1 třetí věty základního nařízení.

(26)

Na základě analýzy struktury obchodu uvedené v 17. bodě odůvodnění došlo ke zřejmé kvantitativní změně struktury dovozu potrubních tvarovek do Společenství. Dovoz deklarovaný jako pocházející z Filipín byl na trhu Společenství až do června 2003 zanedbatelný. Po řečeném datu se dovoz deklarovaný jako pocházející z Filipín náhle objevil a rychle rostl až na objem 2 941 tun dosažený během období šetření. Tento objem představuje 3 % spotřeby Společenství stanovené na základě údajů o výrobě poskytnutých žadateli a o údajů o dovozu poskytnutých Eurostatem. Proto je zřejmé, že tato značná změna struktury obchodu mařila vyrovnávací účinky antidumpingových opatření, pokud jde o objem dovozu na trh Společenství.

(27)

Pokud jde o ceny výrobků zasílaných z Filipín, vzhledem k neexistenci spolupráce a důkazů o opaku vyplývá z údajů Eurostatu, že průměrné vývozní ceny dovozu z Filipín byly během období šetření nižší než průměrné vývozní ceny stanovené pro ČLR během původního šetření. Bylo zjištěno, že ceny výrobků dovážených z Filipín jsou asi o třetinu nižší než ceny dovážených výrobků pocházejících z ČLR v roce 2004 i během období šetření. Mimo to bylo zjištěno, že průměrné vývozní ceny filipínského vývozu do Společenství se nacházely pod úrovní pro odstranění újmy stanovenou při původním šetření. Vyrovnávací účinky uloženého antidumpingového cla jsou proto mařeny, pokud jde o ceny. Podrobné informace jsou uvedeny v této tabulce:

(28)

Na základě výše uvedených skutečností byl přijat závěr, že změna struktury obchodu společně s podstatným nárůstem dovozu z Filipín uskutečňovaného za velmi nízké ceny maří vyrovnávací účinky antidumpingových opatření z hlediska množství i cen obdobného výrobku.

(29)

Aby bylo možno stanovit, zda lze nalézt důkazy o dumpingovém dovozu dotčeného výrobku vyváženého během období šetření do Společenství z Filipín, byly použity vývozní ceny stanovené v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě údajů Eurostatu.

(30)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení byly tyto vývozní ceny porovnány s běžnou hodnotou dříve stanovenou pro obdobný výrobek. Během původního šetření bylo pro ČLR pro účely stanovení běžné hodnoty za srovnatelnou zemi s tržním hospodářstvím vybráno Thajsko.

(31)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Tyto úpravy byly provedeny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení ohledně nákladů na dopravu, a to na základě informací obsažených v žádosti.

(32)

Srovnání vážené průměrné běžné hodnoty stanovené v rámci původního šetření a vážené průměrné vývozní ceny během období šetření tohoto šetření vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranice Společenství před proclením, v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení, prokázalo dumping týkající se dovozu potrubních tvarovek zasílaných z Filipín. Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranice Společenství před proclením činilo více než 60 %.

(33)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním týkajícím se obcházení opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 třetí věty základního nařízení a v souladu s čl. 13 odst. 1 první větou základního nařízení by platná antidumpingová opatření týkající se dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR měla být rozšířena na dovoz stejného výrobku zasílaného z Filipín, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Filipín.

(34)

Clo uplatněné pro toto rozšíření by se mělo rovnat clu stanovenému v čl. 1 odst. 2 původního nařízení.

(35)

V souladu s čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, podle nichž se mají jakákoli rozšířená opatření uplatňovat na evidovaný dovoz od data jeho evidence, by se mělo antidumpingové clo vybírat z dovozu potrubních tvarovek zasílaných z Filipín, který byl při vstupu na území Společenství evidován podle nařízení o zahájení šetření.

(36)

Přestože nebyl v rámci tohoto šetření na Filipínách zjištěn ani se Komisi neohlásil žádný skutečný vyvážející výrobce potrubních tvarovek, noví vyvážející výrobci, kteří by zvažovali podání žádosti o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení, budou muset vyplnit dotazník, aby mohla Komise určit, zda by takové osvobození bylo oprávněné. Osvobození lze udělit na základě zhodnocení například tržní situace dotčeného výrobku, výrobní kapacity a využití kapacity, nákupů a prodeje, pravděpodobnosti pokračování v praktikách, ohledně nichž neexistuje dostatečné opodstatnění nebo ekonomické důvody, a důkazů o dumpingovém dovozu. Komise by zpravidla též provedla inspekci na místě. Žádost je nutné zaslat Komisi bezodkladně, spolu s veškerými potřebnými informacemi, zvláště ohledně změn činností společnosti v oblasti výroby a prodeje.

(37)

Dovozci mohou využít osvobození od evidence nebo opatření, jestliže jejich dovoz pochází od vyvážejících výrobců, kterým bylo toto osvobození uděleno, v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení.

(38)

Pokud je osvobození oprávněné, Komise po konzultaci s poradním výborem navrhne odpovídající změnu tohoto nařízení. Následně budou veškerá osvobození monitorována, aby se zajistilo, že jsou jejich podmínky dodržovány.

(39)

Zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, kvůli nimž se Rada rozhodla rozšířit platné konečné antidumpingové clo, a dostaly možnost vznést připomínky. Nebyly obdrženy žádné připomínky takové povahy, aby vedly ke změně výše uvedených závěrů,

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate B

J-79 5/16

B-1049 Brussels

Fax: (32-2) 295 65 05

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/9

(1)

Rozhodnutí 98/256/ES je zachováno jako přechodné opatření přílohou XI nařízení (ES) č. 999/2001.

(2)

Rozhodnutí 98/256/ES zakazuje vývoz živého skotu a produktů pocházejících ze skotu poraženého ve Spojeném království, které mohou vstoupit do potravinového nebo krmivového řetězce nebo jsou určené pro použití v kosmetických prostředcích, farmaceutických výrobcích nebo léčivých přípravcích, ze Spojeného království. Jsou stanoveny některé odchylky, zejména pro vývoz hovězího masa a výrobků z hovězího masa podle vývozního režimu založeného na datu narození (DBES).

(3)

Aby bylo možné uvažovat o zrušení embarga na Spojené království, bylo potřeba splnit dvě podmínky, a to výskyt nižší než 200 případů BSE na milion dospělých kusů skotu a pozitivní závěry inspekce Potravinového a veterinárního úřadu (FVO), pokud jde o účinné provádění kontrol BSE ve Spojeném království a jeho stav připravenosti na dodržování právních předpisů Společenství, zejména pokud jde o identifikaci a evidenci skotu a testování.

(4)

Na valném shromáždění v květnu 2003 změnil Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat (OIE) kritéria vymezující práh mezi zeměmi s mírným (kategorie 4) a vysokým (kategorie 5) rizikem. Tento práh byl stanoven na 200 případů BSE na milion dospělých zvířat v populaci skotu v zemích, kde se provádí aktivní dohled.

(5)

Na základě skutečnosti, že výskyt BSE ve Spojeném království se v té době blížil počtu 200, a že by proto nadále nemělo být podle kritérií OIE považováno za zemi s vysokým rizikem, požádalo v červnu roku 2003 Spojené království o povolení k obchodování podle stejných pravidel, jaké platí pro ostatní členské státy. Na podporu tohoto tvrzení předložilo Spojené království doklady obsahující odhady absolutního výskytu založené na výsledcích částečného testovacího režimu, který ve Spojeném království probíhal.

(6)

Stanovisko Vědecké komise pro biologická nebezpečí zřízené při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 21. dubna 2004 týkající se vědeckého zdůvodnění navrhovaných změn vývozního režimu založeného na datu narození (DBES) Spojeného království a pravidla „starší třiceti měsíců“ (OTM) dospělo k závěru, že skot narozený nebo chovaný ve Spojeném království před 1. srpnem 1996 by měl být vyloučen z potravinového a krmivového řetězce kvůli vyššímu výskytu BSE v této skupině. U skotu narozeného po uvedeném datu je podle uvedeného stanoviska riziko BSE pro spotřebitele v rozmezí srovnatelném s ostatními členskými státy. Od 1. srpna 1996 je ve Spojeném království zakázáno používat masovou a kostní moučku ze savců v krmivu pro hospodářská zvířata.

(7)

Dne 12. května 2004 EFSA zveřejnil stanovisko týkající se statusu mírného rizika. Z tohoto stanoviska vyplývá, že v období od července do prosince roku 2004 měl výskyt ve Spojeném království klesnout pod 200. Na plenárním zasedání ve dnech 9. a 10. března 2005 EFSA dospěl k názoru, že údaje o dohledu za druhé pololetí roku 2004 potvrzují závěry jeho stanoviska z května roku 2004 a že podle klasifikace OIE může být Spojené království považováno za zemi se statusem mírného rizika, pokud jde o BSE u veškeré populace skotu.

(8)

Dne 19. července 2004 FVO zveřejnil zprávu o misi, která proběhla ve Velké Británii a Severním Irsku v době od 26. dubna do 7. května 2004, týkající se všeobecné revize, pokud jde o ochranná opatření proti BSE. Zpráva konstatovala, že režim používaný v Severním Irsku byl obecně uspokojivý, v různých oblastech Velké Británie však byly zjištěny nedostatky, které si vyžádají další zlepšení.

(9)

Dne 28. září 2005 FVO zveřejnil zprávu o misi do Velké Británie, která se uskutečnila v době od 6. do 15. června 2005, týkající se ochranných opatření proti BSE. Tato navazující mise dospěla k závěru, že ve většině oblastí byl zaznamenán uspokojivý pokrok.

(10)

Dne 7. listopadu 2005 Spojené království nahradilo pravidlo OTM pravidlem „před rokem 1996“. Skot narozený před 1. srpnem 1996 bude trvale vyřazen z potravinového a krmivového řetězce. Od října 2004 používá Spojené království pro populaci skotu narozenou po 31. červenci 1996 stejný program sledování jako ostatní členské státy. Současný program sledování použitelný na zvířata v rámci předchozího režimu likvidace stanoveného v nařízení Komise (ES) č. 716/96 ze dne 19. dubna 1996, kterým se přijímají mimořádná opatření na podporu trhu s hovězím masem ve Spojeném království (5), by měl být změněn.

(11)

Vzhledem ke statusu mírného rizika populace skotu a příznivým zprávám z misí FVO mohou být omezení obchodu se skotem a výrobky z něho týkající se BSE zrušena.

(12)

Podmínky zrušení embarga byly beze zbytku splněny dne 15. června 2005, kdy skončila mise FVO do Velké Británie. Proto by se účinnost tohoto nařízení na maso a další výrobky získané z poražených zvířat měla omezit na maso a výrobky pocházející ze zvířat poražených po tomto datu.

(13)

Rozhodnutí 98/256/ES by proto mělo být zrušeno a měla by být plně použitelná pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 999/2001.

(14)

Podle rozhodnutí Komise 2005/598/ES (6) se Spojenému království zakazuje uvádět na trh produkty získané ze skotu narozeného nebo chovaného ve Spojeném království před 1. srpnem 1996. Podobně by Spojené království mělo zajistit, aby skot narozený nebo chovaný ve Spojeném království před 1. srpnem 1996 nebyl z jeho území odesílán do jiných členských států nebo třetích zemí.

(15)

Na základě nařízení (ES) č. 999/2001 se páteř skotu staršího dvaceti čtyř měsíců považuje za specifikovaný rizikový materiál. Na Spojené království se vztahuje odchylka, která umožňuje používat páteř pocházející ze skotu mladšího třiceti měsíců. Uvedené nařízení kromě toho zavádí pro Spojené království rozšířený seznam specifikovaného rizikového materiálu.

(16)

V návaznosti na zrušení současných omezení by se měly věková hranice pro odstraňování páteře skotu a seznam specifikovaného rizikového materiálu použitelné v ostatních členských státech používat rovněž ve Spojeném království. Nařízení (ES) č. 999/2001 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(17)

S ohledem na současný rozdíl ve věkové hranici pro odstranění páteře jako specifikovaného rizikového materiálu ve Spojeném království a ostatních členských státech by se z důvodů kontroly neměl okamžitý účinek tohoto nařízení vztahovat na páteř ze skotu narozeného nebo chovaného ve Spojeném království po datu 31. července 1996 a poraženého před vstupem tohoto nařízení v platnost. Taková páteř a produkty získané z takové páteře by neměly být odesílány ze Spojeného království do ostatních členských států nebo třetích zemí.

(18)

V zájmu jasnosti a návaznosti právních předpisů Společenství by měla být zrušena rozhodnutí Komise 98/351/ES ze dne 29. května 1998, kterým se stanoví datum, od kterého může začít odesílání produktů ze skotu ze Severního Irska v rámci vývozního režimu osvědčených stád podle čl. 6 odst. 5 rozhodnutí Rady 98/256/ES (7), a rozhodnutí Komise 1999/514/ES ze dne 23. července 1999, kterým se stanoví den, v němž může být zahájeno odesílání výrobků pocházejících ze skotu ze Spojeného království podle vývozního režimu založeného na datu narození na základě čl. 6 odst. 5 rozhodnutí Rady 98/256/ES (8).

(19)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/14

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (2), zavádí prováděcí pravidla k režimu jednotné platby s platností od roku 2005.

(2)

Zkušenosti se správním a provozním zaváděním tohoto režimu na vnitrostátní úrovni prokázaly, že je v tomto ohledu třeba vypracovat další prováděcí pravidla a že stávající pravidla je třeba upřesnit a přizpůsobit.

(3)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 ve znění nařízení (ES) č. 319/2006 definuje pravidla pro oddělení podpory pro cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku a její začlenění do režimu jednotné platby. Z tohoto důvodu je třeba přijmout související prováděcí pravidla. Tato prováděcí pravidla by měla být založena na stejných zásadách jako pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 795/2004, pokud jde o olivový olej, tabák, bavlnu a chmel.

(4)

Použití článku 42 nařízení (ES) č. 1782/2003 na všechna odvětví spadající do režimu jednotné platby po prvním roce používání může vést k situaci, že částky, které zůstanou ve státní rezervě po přidělení referenčních částek z této státní rezervy v případech stanovených v uvedeném článku, už nejsou třeba k pokrytí dalších případů. V takovém případě by mělo být členským státům povoleno zvýšit poměrně jednotkovou hodnotu všech platebních nároků.

(5)

Článek 21 nařízení (ES) č. 795/2004 stanoví prováděcí pravidla pro zemědělce, kteří investovali do výrobní kapacity nebo si dlouhodobě pronajali pozemky. Tato ustanovení je třeba přizpůsobit s ohledem na zvláštní situaci zemědělců v odvětví cukru, kteří takto investovali nebo uzavřeli takovéto dlouhodobé nájemní smlouvy předtím, než vstoupilo v platnost nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (3).

(6)

Zkušenosti ukazují, že je třeba upřesnit data, k nimž zemědělec žádající o podporu v rámci režimu jednotné platby musí vlastnit platební nároky.

(7)

Je třeba upřesnit pravidla pro převod platebních nároků, aby se převod mohl uskutečnit v termínu uvedeném v oznámení převodu příslušnému orgánu, pokud příslušný orgán nevznese k převodu námitky a neuvědomí o nich dotyčného převodce ve lhůtě stanovené členským státem.

(8)

S ohledem na členské státy, které již začaly používat režim jednotné platby v roce 2005, je třeba změnit článek 48c nařízení (ES) č. 795/2004.

(9)

O začlenění referenčních částek pro cukr do režimu jednotné platby bylo rozhodnuto v nařízení Rady (ES) č. 319/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce. Členské státy mají proto jen velmi krátké lhůty k přijetí nezbytných opatření, aby dosáhly souladu s tímto začleněním. Je třeba přijmout opatření k zajištění hladkého přechodu od starých režimů pro cukr k začlenění do režimu jednotné platby. Je třeba zejména zajistit, aby zemědělci mohli využít svých práv v přiměřených lhůtách. Jestliže je tato možnost ohrožena, členské státy by měly umožnit prodloužení lhůt k podávání žádostí stanovených v nařízení (ES) č. 1782/2003.

(10)

Aby nemohlo být na odvětví cukru použito druhé lineární procento snížení referenční částky v případě překročení vnitrostátního stropu podle ustanovení přílohy VIII nařízení (ES) č. 1782/2003, mělo by být upřesněno použití čl. 41 odst. 2 uvedeného nařízení.

(11)

Podle čl. 42 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 se vnitrostátní rezerva musí doplnit lineárním snížením všech referenčních částek. Je třeba stanovit pravidla, která by upřesnila, jak mají postupovat členské státy, které již použily režim jednotné platby v roce 2005, pokud jde o začlenění referenčních částek pro cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku do doplnění vnitrostátní rezervy.

(12)

Zvláštní pravidla stanovená v článku 48d nařízení (ES) č. 795/2004 je třeba rozšířit tak, aby se vztahovala na podporu pro cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku.

(13)

S ohledem na začlenění podpory pro cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku je třeba poskytnout další lhůtu, pokud jde o termíny uvedené v článku 49a nařízení (ES) č. 795/2004, v nichž mají členské státy sdělit Komisi určité informace.

(14)

Příloha I nařízení (ES) č. 795/2004 stanoví datum, od něhož může být podle článku 51 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003 dočasně povoleno pěstování vedlejších plodin v oblastech, kde klimatické podmínky umožňují ranější sklizeň obilovin. Na žádost Řecka by toto datum mělo být stanoveno pro tento členský stát.

(15)

Příloha II nařízení (ES) č. 795/2004 stanovila průměrný počet hektarů uvedených v čl. 60 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 na základě údajů sdělených Komisi dotčenými členskými státy. Finsko sdělilo příslušné údaje. Je proto třeba stanovit počet hektarů také pro tento členský stát.

(16)

Nařízení (ES) č. 795/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(17)

Vzhledem k tomu, že převod nároků může být zahájen dnem 1. ledna 2006, je třeba stanovit, aby se toto nařízení použilo se zpětným účinkem od uvedeného data.

(18)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

1.

V článku 4 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3.   Jestliže se ukáže, že částky ve vnitrostátní rezervě jsou vyšší, než je potřeba k pokrytí případů uvedených v článku 42 nařízení (ES) č. 1782/2003, mohou členské státy zvýšit poměrně jednotkovou hodnotu všech platebních nároků. Celková částka použitá k tomuto zvýšení nesmí být vyšší než celková částka vyplývající z použití lineárního snížení podle čl. 42 odst. 1 a 7 uvedeného nařízení.“.

2.

Článek 21 se mění takto:

3.

V článku 24 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Platební nároky může k výplatě ohlásit jedenkrát za rok pouze zemědělec, který je vlastní k poslednímu dni lhůty pro jednotné podání podle článku 11 nařízení (ES) č. 796/2004.

Jestliže však zemědělec využije možnosti změnit jednotnou žádost podle článku 15 uvedeného nařízení, může ohlásit platební nároky, které vlastní ke dni, kdy ohlásí změny příslušným orgánům, za předpokladu, že dotyčné platební nároky neohlásí v témže roce jiný zemědělec.

Jestliže zemědělec získá dotyčné platební nároky převodem od jiného zemědělce a jestliže tento jiný zemědělec již tyto platební nároky ohlásil, další ohlášení těchto platebních nároků je přípustné pouze tehdy, pokud převodce již podle čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení informoval o převodu příslušné orgány a vezme zpět tyto platební nároky ze své vlastní jednotné žádosti ve lhůtě stanovené v článku 15 nařízení (ES) č. 796/2004.“.

4.

V článku 25 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Členský stát může požadovat, aby převodce oznámil převod příslušnému orgánu členského státu, v němž k převodu dochází, ve lhůtě stanovené členským státem s ohledem na termín pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby, nejdříve však šest týdnů před skutečným převodem. Převod se uskuteční tak, jak je uvedeno v oznámení, kromě případu, kdy příslušný orgán vznese proti převodu námitky a informuje o nich v této lhůtě převodce. Příslušný orgán může vznést námitky proti převodu pouze tehdy, pokud převod není v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1782/2003 a tohoto nařízení.“.

5.

Nadpis kapitoly 6b se nahrazuje tímto:

6.

Článek 48c se mění takto:

7.

Článek 48d se mění takto:

8.

Článek 48e se mění takto:

9.

Článek 49a se mění takto:

10.

Přílohy I a II se nahrazují zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/20

(1)

Po zavedení režimu podpor pro cukr do režimu jednotné platby je třeba v mnoha ohledech změnit nařízení Komise (ES) č. 796/2004 (2), zejména pokud jde o postup pro podání žádosti a kontrolní opatření, která mají být provedena v souvislosti s daným režimem podpor. Dále je třeba některá ustanovení uvedeného nařízení v mnoha ohledech ujasnit.

(2)

Uplatnění některých ustanovení prováděcích pravidel integrovaného systému stanovených v nařízení (ES) č. 796/2004 na režimy zřízené články 143b a 143c nařízení (ES) č. 1782/2003 je stanoveno v článku 136 a čl. 140 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1973/2004 dne 29. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ohledně režimů podpor stanovených v hlavě IV a IVa tohoto nařízení a ohledně využití půdy vyjmuté pro pěstování surovin (3). Nařízení (ES) č. 796/2004 je třeba za tímto účelem ujasnit.

(3)

Řada odkazů na jiná nařízení je zastaralá a tyto odkazy by se měly aktualizovat.

(4)

Jako součást jednotné žádosti by se měly vyžadovat veškeré specifické informace týkající se výroby cukru.

(5)

V souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 796/2004 se členské státy mohou v prvním roce uplatňování režimu jednotné platby odchýlit od některých ustanovení týkajících se jednotné žádosti nebo se mohou odchýlit, pokud je do režimu jednotné žádosti zaveden nový prvek. Tato odchylka by měla zahrnovat možnost změnit u jednotlivých pozemků použití či režim podpory.

(6)

Aby bylo po reformě odvětví cukru možné začlenit do režimu jednotné platby referenční množství cukru, jak stanoví nařízení Rady (ES) č. 319/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (4), je v roce 2006 třeba jisté pružnosti, pokud jde o případná doplnění a změny jednotných žádostí v případech, kdy členský stát uplatní čl. 48c odst. 8 nařízení Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (5). Taková doplnění a změny by proto měly být povoleny až do 15. června 2006. Data podání jednotných žádostí, jak jsou stanovena v článku 11 nařízení (ES) č. 796/2004, by nicméně měla být zachována, aby členské státy mohly včas zorganizovat své kontrolní programy.

(7)

Kapitola 10e nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví, že ve členských státech, které používají článek 71 uvedeného nařízení, může být poskytována přechodná platba za cukr. Článek 143ba uvedeného nařízení stanoví, že v členských státech uplatňujících režim jednotné platby na plochu stanovený v článku 143b uvedeného nařízení lze poskytovat oddělené platby za cukr. Ani přechodná, ani oddělená platba za cukr vzhledem ke své povaze nesouvisí se zemědělskou plochou, a proto se na tyto režimy plateb nevztahují ustanovení týkající se jednotné žádosti podle nařízení (ES) č. 796/2004. Proto by měl být stanoven vhodný postup pro podávání žádostí.

(8)

Jsou-li do režimu jednotné platby zahrnuta nová odvětví, mělo by se stanovit, že pravidla uvedená v článku 21a nařízení (ES) č. 796/2004, jež se týkají opožděných podání žádosti o účast na režimu jednotné platby, by se rovněž měla vztahovat na žádosti zemědělců týkající se takových nových odvětví.

(9)

Křížové kontroly, jež se mají u jednotných žádostí provést, by se měly rozšířit o některé konkrétní kontroly různých podmínek týkajících se informací, které poskytují výrobci cukru.

(10)

Vzhledem ke konkrétním vlastnostem režimu podpor stanoveným v kapitole 10f hlavy VI nařízení (ES) č. 1782/2003 by měla být zavedena zvláštní ustanovení týkající se kontroly.

(11)

Pokud příslušný orgán zvýší počet kontrol na místě, měl by rovněž zvýšit procentuální podíl zemědělců, kteří jsou k těmto kontrolám vybíráni náhodně.

(12)

Pokud zemědělec vykázal plochu, která přesahuje platební nároky, čl. 50 odst. 2 nařízení (ES) č. 796/2004 stanoví, že základem pro výpočet podpory je počet hektarů provázených odpovídajícími platebními nároky. V případech, kdy vykázaná plocha splňuje všechny ostatní požadavky na způsobilost, není třeba uplatnit snížení či vyloučení v souladu s články 51 nebo 53 uvedeného nařízení. Tato ustanovení by proto měla být v tomto smyslu vyjasněna.

(13)

Pravidla týkající se snížení, která se mají uplatnit formou vyrovnání z plateb během následujících tří let, lze u plateb za hospodářská zvířata použít pouze v rámci téhož režimu podpory, v němž k nesrovnalosti došlo. To je v protikladu k režimům podpory „na plochu“, u nichž lze vyrovnání provést z plateb, na něž se vztahují hlavy III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003. Pravidla různých režimů podpory by měla být harmonizována.

(14)

Přechodná pravidla týkající se případů, kdy se má snížení uplatnit formou vyrovnání z plateb během následujících tří let, se vztahují výhradně na rozhodnutí přijatá ohledně žádostí na rok 2004. Platby za hospodářská zvířata byly po zavedení režimu jednotné platby do tohoto režimu začleněny, a proto by vyrovnání mělo být možné rovněž z tohoto režimu podpor.

(15)

Zavedení nových režimů podpor do režimu jednotné platby vyžaduje aktualizaci odkazů na rozpočtové stropy uvedené v článku 71a nařízení (ES) č. 796/2004.

(16)

Po zavedení režimu jednotné platby a jednotné žádosti byly harmonizovány nejpozdější data pro platby na plochu a platby na zvířata. Proto je vhodné rovněž harmonizovat nejpozdější datum, do něhož musejí členské státy sdělit informace týkající se těchto plateb.

(17)

Nařízení (ES) č. 796/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(18)

Změny stanovené tímto nařízením se týkají žádostí o podporu na roky či prémiová období začínající dnem 1. ledna 2006 Toto nařízení se proto použije ode dne 1. ledna 2006.

(19)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

1.

článek 2 se mění takto:

2.

článek 13 se mění takto:

3.

článek 14 se mění takto:

4.

článek 15 se mění takto:

5.

v článku 16 odst. 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:

6.

za článek 17 se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA IIIA

PLATBA ZA CUKR A ODDĚLENÁ PLATBA ZA CUKR

Článek 17a

Požadavky na žádosti o podporu na platbu za cukr a oddělenou platbu za cukr

1.   Zemědělci, kteří žádají o platbu za cukr podle kapitoly 10e nařízení (ES) č. 1782/2003, a zemědělci, kteří žádají o oddělenou platbu za cukr podle článku 143ba uvedeného nařízení předloží žádost o podporu, jež obsahuje veškeré informace, které jsou nezbytné pro stanovení způsobilosti pro podporu, a to zejména:

2.   Žádost o podporu na platbu za cukr a oddělenou platbu za cukr se předloží k datu určenému členským státem, avšak nejpozději do 15. května a v případě Estonska, Lotyšska a Litvy do 15. června.

Pokud však jde o rok 2006, je datum podle prvního pododstavce pro předložení žádosti o podporu na oddělenou platbu za cukr v souladu s článkem 143ba nařízení (ES) č. 1782/2003 nejpozději 30. června 2006.“;

7.

v článku 21a se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Odstavce 1 a 2 se rovněž použijí v prvním roce, kdy jsou do režimu jednotné platby začleněna nová odvětví, a to ohledně žádostí zemědělců o účast v takových odvětvích.“;

8.

v čl. 24 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

9.

článek 26 se mění takto:

10.

v čl. 27 odst. 1 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Pokud však počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, přesáhne minimální počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, jak stanoví čl. 26 odst. 1 a 2, procentní podíl náhodně vybraných zemědělců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.“;

11.

za článek 31a se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 31b

Kontroly na místě u výrobců cukru

Kontrolami na místě u výrobců cukru v rámci žádostí o podporu pro cukrovou řepu pro producenty cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 10f nařízení (ES) č. 1782/2003 se ověří:

12.

článek 32 se mění takto:

13.

v čl. 36 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Kontroly na místě prováděné na jatkách zahrnují následné přezkoumání dokumentů, porovnání se záznamy v počítačové databázi skotu a kontroly přehledů osvědčení o porážce nebo jim rovnocenných informací, které byly zaslány ostatním členským státům v souladu s čl. 121 odst. 3 nařízení (ES) č. 1973/2004.“;

14.

v čl. 45 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Odchylně od odstavce 2 může příslušný kontrolní orgán, pokud jde o požadavky nebo normy, za které odpovídá, vybrat výběrový soubor 1 % všech zemědělců, kteří podali žádost o podporu v rámci režimů podpory podle hlav III, IV a IVa nařízení (ES) č. 1782/2003 a kteří jsou povinni dodržovat alespoň jeden z požadavků nebo jednu z norem.“;

15.

v článku 50 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pokud s ohledem na žádost o podporu v rámci režimu jednotné platby existuje rozpor mezi vykázanými platebními nároky a vykázanou plochou, vypočítá se platba požadované podpory v rámci režimu jednotné platby z menší rozlohy.“;

16.

článek 51 se mění takto:

17.

článek 53 se mění takto:

18.

článek 59 se mění takto:

19.

článek 60 se mění takto:

20.

v článku 62 se první věta nahrazuje tímto:

„Je-li u prohlášení a osvědčení vydávaných jatkami v souvislosti s porážkovou prémií podle článku 121 nařízení (ES) č. 1973/2004 zjištěno, že jatka vydala nepravdivé osvědčení nebo prohlášení v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslně, příslušný členský stát uplatní přiměřené vnitrostátní sankce.“;

21.

v čl. 64 odst. 2 se třetí věta nahrazuje tímto:

„Částka rovnající se částce, v jejíž výši byla žádost zamítnuta, je vyrovnána z plateb podpory v rámci kteréhokoli z režimů podpory uvedených v hlavách III, IV a IVa nařízení (ES) č. 1782/2003, na které má zemědělec nárok v souvislosti se žádostmi, které podá v průběhu kalendářního roku následujícího po kalendářním roce zjištění.“;

22.

v čl. 71a odst. 2 písm. d) se první pododstavec nahrazuje tímto:

„S ohledem na režimy podpory uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 1782/2003, pro něž je stanoven rozpočtový strop v souladu s čl. 64 odst. 2, čl. 70 odst. 2, čl. 71 odst. 2, čl. 110p odst. 1, čl. 143b odst. 7 a čl. 143ba odst. 2 uvedeného nařízení, členské státy sečtou částky vyplývající z uplatnění písmen a), b) a c).“;

23.

v čl. 73 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Členské státy mohou rozhodnout, že neoprávněná platba bude odečtena od příslušné částky záloh nebo plateb podle režimů podpory uvedených v hlavách III, IV a IVa nařízení (ES) č. 1782/2003, vyplacených zemědělci po dni vydání rozhodnutí o vrácení.“;

24.

ustanovení čl. 76 odst. 1 se mění takto:

25.

v čl. 80 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Jestliže členský stát zavede po roce 2005 režim jednotné platby, pak v případech, kdy se snížení měla uplatnit formou vyrovnání v souladu s čl. 59 odst. 2 třetím pododstavcem a čl. 59 odst. 4 druhým pododstavcem, avšak nemohla být před datem použití režimu jednotné platby zcela vyrovnána, se nevyrovnaný zůstatek vyrovná z plateb v rámci jakéhokoli režimu, na který se toto nařízení vztahuje, pokud lhůty pro vyrovnání stanovená v uvedených ustanoveních dosud neuplynuly.“.

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/27

(1)

Členské státy by měly Komisi poskytnout dostupné údaje týkající se uplatňování podpory na brambory určené pro výrobu škrobu podle článku 93 nařízení (ES) č. 1782/2003 a podpory pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny podle kapitoly 10f hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003. Ustanovení čl. 3 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 1973/2004 (2) by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(2)

Článek 90 nařízení (ES) č. 1782/2003 ve znění nařízení (ES) č. 319/2006 stanoví možnost poskytnout podporu pro energetické plodiny pro plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva mezi zemědělcem a nákupčím. Prováděcí pravidla týkající se podpory pro energetické plodiny stanovená v nařízení (ES) č. 1973/2004 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(3)

Článek 33 nařízení (ES) č. 1973/2004 stanoví, že energetické produkty musí být získány nanejvýše druhým zpracovatelem. Pokud však jde o nepotravinářské produkty, které jsou předmětem režimu vyjmutí z produkce, stanoví článek 156 uvedeného nařízení, že musí být získány nanejvýše třetím zpracovatelem. Zkušenosti po dvou letech provádění režimu energetických plodin ukazují, že by bylo vhodné sjednotit oba režimy zařazením třetího zpracovatele rovněž do režimu energetických plodin. Články 33, 37 a 38 nařízení (ES) č. 1973/2004 by měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(4)

Bylo by vhodné stanovit prováděcí pravidla integrovaného administrativního a kontrolního systému podle nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (3), která by se použila pro režim oddělené platby za cukr stanovený podle článku 143ba nařízení (ES) č. 1782/2003.

(5)

Jedním z cílů reformy v odvětví cukru, které jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (4), je posílit tržní orientaci odvětví cukru ve Společenství. Za účelem zvýšení odbytu produktů v tomto odvětví by bylo vhodné, aby mohla být pro cukrovou řepu, topinambury a kořeny čekanky poskytována podpora pro energetické plodiny a aby mohly být uvedené plodiny pěstované pro jiné účely než produkci cukru pěstovány na půdě, pro kterou lze poskytnout podporu na vyjmutí půdy z produkce.

(6)

Ustanovení čl. 171cm odst. 5 nařízení (ES) č. 1973/2004 zabraňuje zemědělcům podávat žádost o poskytnutí zálohy na podporu na tabák, pokud již zahájili dodávky. Uvedené ustanovení neumožňuje podávání žádostí v případě producentů raných odrůd tabáku. Je proto třeba uvedené ustanovení zrušit.

(7)

Při provádění čl. 71 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 se Slovinsko rozhodlo použít režim jednotné platby v roce 2007. Třetí pododstavec čl. 71 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví, že přechodné období pro chmel se bude používat pouze do 31. prosince 2005. Slovinsko by proto bylo nuceno provádět režim jednotné platby pouze pro uvedené odvětví a integrovat všechna ostatní odvětví v roce 2007. Za účelem usnadnění přechodu k režimu jednotné platby stanoví čl. 48a odst. 11 nařízení Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (5), pokračování používání předchozího režimu pro chmel ve Slovinsku až do 31. prosince 2006, a proto i pokračování v provádění režimu jednotné platby pro všechna dotyčná odvětví v roce 2007. Bylo by proto vhodné sjednotit ustanovení nařízení (ES) č. 1973/2004 s ustanoveními obsaženými v nařízení (ES) č. 795/2004, a tím ve Slovinsku umožnit používání prováděcích pravidel stanovených v nařízení Komise (ES) č. 609/1999 ze dne 19. března 1999 o poskytování podpory pro producenty chmele (6) do 31. prosince 2006.

(8)

V souladu s druhým odstavcem článku 71 nařízení (ES) č. 1973/2004 navrhlo Španělsko změnu přílohy X uvedeného nařízení s cílem doplnit znevýhodněné oblasti v provinciích Coruña a Lugo, které se nacházejí v autonomní oblasti Galicie, a poskytlo Komisi podrobné odůvodnění tohoto návrhu, které ukazuje, že jsou splněna kritéria uvedená v čl. 113 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Vzhledem k tomuto odůvodnění by měla být změněna příloha X nařízení (ES) č. 1973/2004 tak, aby byly doplněny dotyčné oblasti.

(9)

Příloha II rozhodnutí Komise K(2004) 1439/3 ze dne 29. dubna 2004 o minimální způsobilé výměře na hospodářství, o zemědělské výměře pro režim jednotné platby na plochu a roční finanční obálce pro rok 2004 pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko a Slovensko stanoví zemědělskou výměru pro režim jednotné platby uvedený v čl. 143b odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003. Odpovídající číslo týkající se Polska bylo změněno rozhodnutím Komise K(2005) 4553 ze dne 25. listopadu 2005. Uvedená výměra by se rovněž měla odrazit v příloze XXI nařízení (ES) č. 1973/2004.

(10)

Příloha XXI nařízení (ES) č. 1973/2004 stanoví zemědělskou plochu v režimu jednotné platby pro Slovensko na 1 976 tisíc hektarů. Správná plocha, kterou je třeba brát v úvahu, však činí 1 955 tisíc hektarů, jak bylo stanoveno v příloze II rozhodnutí K(2004) 1439/3. Uvedená výměra by se rovněž měla odrazit v příloze XXI nařízení (ES) č. 1973/2004.

(11)

Na základě dalšího přezkumu odhadu zemědělské plochy v režimu jednotné platby v Litvě se v souladu s čl. 143b odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 celková zemědělská plocha zvýšila rozhodnutím Komise K(2006) 1691 ze dne 26. dubna 2006 ze současných 2 288 tisíc hektarů na 2 574 tisíc hektarů. Příloha XXI nařízení (EHS) č. 1973/2004 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Na trh Společenství byly uvedeny nové odrůdy tabáku a měly by být zařazeny do přílohy XXV nařízení (ES) č. 1973/2004.

(13)

Nařízení (ES) č. 1973/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Vzhledem k tomu, že změny stanovené tímto nařízením se vztahují na hospodářské roky od roku 2006, mělo by se toto nařízení používat od 1. ledna 2006. Pokud však jde o změnu zemědělské plochy v režimu jednotné platby pro Polsko, mělo by toto nařízení nabýt účinnosti od roku 2005, neboť povede k vyšším platbám žadatelům podle tohoto režimu.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

1.

V čl. 3 se písm. c) nahrazuje tímto:

2.

V článku 23 se doplňuje nové písmeno, které zní:

3.

Článek 24 se mění takto:

4.

Článek 26 se mění takto:

5.

Článek 29 se mění takto:

6.

V čl. 31 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Množství surovin, která mají být žadatelem skutečně dodána nákupčímu nebo prvnímu zpracovateli, musí odpovídat alespoň reprezentativnímu výnosu.“.

7.

V článku 32 se odstavec 1 mění takto:

8.

V kapitole 8 se název oddílu 6 nahrazuje tímto:

9.

Článek 33 se nahrazuje tímto:

„Článek 33

Počet zpracovatelů

Energetické produkty získává nanejvýše třetí zpracovatel v pořadí.“.

10.

Článek 34 se mění takto:

11.

Článek 35 se mění takto:

12.

V čl. 36 odst. 2 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Následující povinnosti nákupčího nebo prvního zpracovatele představují podřízené požadavky ve smyslu článku 20 nařízení (EHS) č. 2220/85:“.

13.

V článku 37 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Pokud první zpracovatel prodá meziprodukty, na něž se vztahuje smlouva podle článku 26, druhému nebo třetímu zpracovateli usazenému v jiném členském státě nebo je na něj převede, musí být produkty provázeny kontrolní kopií T5 vydanou v souladu s nařízením (EHS) č. 2454/93.

Pokud nákupčí prodá surovinu, na niž se vztahuje smlouva, prvnímu zpracovateli usazenému v jiném členském státě nebo ji na něj převede, použije se první odstavec.“.

14.

Článek 38 se mění takto:

15.

Článek 39 se mění takto:

16.

V článku 40 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Příslušné orgány členských států, v nichž sídlí nákupčí, provádějí kontroly v provozovnách alespoň 25 % nákupčích usazených na jejich území, vybraných na základě analýzy rizik. Tyto kontroly spočívají ve fyzické kontrole a v prohlídce obchodních dokladů, aby byl zajištěn soulad mezi nákupy surovin a příslušnými dodávkami.

1a.   Příslušné orgány členských států, v nichž se provádí zpracování, zkontrolují shodu s čl. 24 odst. 1 v provozovnách nejméně 25 % zpracovatelů nacházejících se na jejich území a vybraných na základě analýzy rizik. Tyto kontroly budou spočívat alespoň:

Pokud jde o kontroly uvedené v písmenu b) prvním pododstavci, příslušný orgán se zejména opírá o technické koeficienty zpracování dotyčných surovin. Pokud takové koeficienty v právních předpisech Společenství pro vývoz existují, použijí se. Pokud neexistují, avšak v právních předpisech Společenství existují jiné, použijí se. Ve všech ostatních případech se kontroly spoléhají zejména na koeficienty obecně přijímané zpracovatelským průmyslem.“.

17.

Za článek 142 se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA 15a

ODDĚLENÁ PLATBA ZA CUKR

Článek 142a

Použití nařízení (ES) č. 796/2004

Pokud jde o oddělenou platbu za cukr stanovenou v článku 143ba nařízení (ES) č. 1782/2003, použijí se články 5, 10, 18 až 22, 65, 66, 67, 70, 71a, 72 a 73 nařízení (ES) č. 796/2004.“.

18.

V článku 143 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Cukrová řepa, topinambury nebo kořeny čekanky mohou být pěstovány na půdě vyjmuté z produkce za předpokladu, že:

19.

V čl. 171cm odst. 5 se zrušuje poslední věta.

20.

V čl. 172 odst. 3 se vkládá nová věta, která zní:

„Rovněž bude nadále platit ve Slovinsku pro žádosti o platby týkající se sklizně roku 2006 s ohledem na nařízení (EHS) č. 1696/71 a do 31. prosince 2006 s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1098/98 (8).

21.

Příloha IX se mění takto:

22.

V příloze X se bod 3 nahrazuje tímto:

23.

Příloha XXI se mění takto:

24.

V příloze XXIII se poslední odrážka nahrazuje tímto:

25.

Příloha XXV se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/36

(1)

Podle čl. 1 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 312/2001 (3) se stanoví měsíční omezení olivového oleje pro vydávání dovozních licencí v rámci celní kvóty stanovené v odstavci 1 uvedeného článku.

(2)

Hospodářský rok 2005/06 se ve Společenství vyznačuje nízkou produkcí olivového oleje, což způsobuje problémy se zásobováním. Aby se usnadnilo zásobování trhu Společenství s olivovým olejem, je třeba povolit od 1. května 2006 a odchylně od nařízení (ES) č. 312/2001 vydávání dovozních licencí bez měsíčních omezení.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro olivový olej a stolní olivy,

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/37

(1)

V souladu s nařízením Komise (ES) č. 1898/2005 ze dne 9. listopadu 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o opatření pro odbyt smetany, másla a zahuštěného másla na trhu Společenství (2), mohou intervenční agentury prodat prostřednictvím stálého nabídkového řízení určitá množství másla z intervenčních zásob ve svém vlastnictví a mohou poskytnout podporu pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo. Článek 25 uvedeného nařízení stanoví, že s přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci dílčích nabídkových řízení se stanoví minimální prodejní cena másla i maximální výše podpory pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo. Dále se stanoví, že cena nebo podpora se mohou lišit podle zamýšleného použití másla, obsahu tuku v něm a způsobu přimíchání. Podle toho se stanoví částka jistoty na zpracování uvedená v článku 28 nařízení (ES) č. 1898/2005.

(2)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/39

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 343/2006 (3) stanoví seznam členských států, v nichž se zahajuje nákup másla v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999.

(2)

Na základě nejnovějších sdělení zaslaných Lotyšskem v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 2771/1999 Komise zjistila, že po dva po sobě následující týdny byly tržní ceny másla nižší než 92 % intervenční ceny. V uvedených členských státech by proto měl být zahájen intervenční nákup. Lotyšsko by proto mělo být přidána na seznam stanovený v nařízení (ES) č. 343/2006.

(3)

Nařízení (ES) č. 343/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/40

(1)

Na základě článku 21 nařízení Komise (ES) č. 214/2001 ze dne 12. ledna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o intervenční opatření na trhu se sušeným odstředěným mlékem (2), prodávaly intervenční agentury na základě stálého veřejného nabídkového řízení určité množství sušeného odstředěného mléka, kterým disponovaly.

(2)

Ve světle nabídek, obdržených v rámci každého individuálního veřejného nabídkového řízení, bude stanovena minimální prodejní cena, nebo bude rozhodnuto, že nebude vybrána žádná nabídka v souladu s článkem 24a nařízení (ES) č. 214/2001.

(3)

Ve světle obdržených nabídek bude stanovena minimální prodejní cena.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/41

(1)

Dle článku 10 nařízení (ES) č. 1784/2003 se při dovozu produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení účtují sazby cel společného celního sazebníku. Avšak u produktů uvedených v odstavci 2 stejného článku je dovozní clo rovno intervenční ceně platné pro dovoz těchto produktů, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF použitelnou pro jejich dodávku. Toto clo nicméně nemůže překročit sazbu cla společného celního sazebníku.

(2)

Na základě čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003 se dovozní ceny CIF vypočítávají na základě reprezentativních cen platných pro dotyčný produkt na světovém trhu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1249/96 stanovilo prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1784/2003, které se týká dovozních cel v odvětví obilovin.

(4)

Dovozní cla zůstávají v platnosti, dokud nejsou stanoveny a nevstoupí v platnost nové sazby.

(5)

S cílem umožnit normální fungování režimu dovozních cel je třeba tato cla vypočítávat na základě reprezentativní tržní sazby zjištěné během daného období.

(6)

Použití nařízení (ES) č. 1249/96 vede ke stanovení dovozních cel podle přílohy tohoto nařízení,

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/44

(1)

Na základě čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 musí být vývozní náhrada pro obiloviny, použitelná v den podání žádosti o licenci, uplatněna na základě žádosti pro vývozy, které se mají uskutečnit během doby trvání platnosti vývozní licence. V tomto případě může být výše náhrady opravena.

(2)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2), je možné pro produkty uvedené v čl. 1 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1784/2003 stanovit opravnou částku. Tato opravná částka musí být vypočítána s ohledem na faktory uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95.

(3)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky některých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhrady u některých produktů podle jejich místa určení.

(4)

Opravnou částku je třeba stanovit zároveň s náhradou a dle stejného postupu, přičemž je možné ji v období mezi dvěma stanoveními změnit.

(5)

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že opravná částka musí být stanovena podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/46

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Při stanovení náhrad je třeba vzít v úvahu faktory stanovené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995 o určitých prováděcích pravidlech k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, co se týče poskytování vývozních náhrad, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2).

(3)

Náhradu použitelnou pro slad je třeba vypočítat s ohledem na množství obilovin nezbytné k výrobě uvažovaných produktů. Tato množství byla stanovena nařízením (ES) č. 1501/95.

(4)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky určitých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhrady u některých produktů podle země jejich určení.

(5)

Náhradu je třeba stanovovat jednou za měsíc, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(6)

Použití těchto předpisů v současné situaci na trzích s obilovinami, zejména při kurzech, respektive cenách těchto produktů ve Společenství a na světovém trhu, vede ke stanovení náhrad ve výši uvedené v příloze tohoto nařízení.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/48

(1)

Na základě čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 musí být vývozní náhrada pro obiloviny, použitelná v den podání žádosti o licenci uplatněna na základě žádosti pro vývozy, které se mají uskutečnit během doby trvání platnosti vývozní licence. V tomto případě může být výše náhrady opravena.

(2)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví určitá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, co se týče poskytování vývozních náhrad, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2), je možné pro slad uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1784/2003 stanovit opravnou částku. Tato opravná částka musí být vypočítána s ohledem na faktory uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95.

(3)

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že opravná částka musí být stanovena podle přílohy tohoto nařízení.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/50

(1)

Článek 2 nařízení Rady (EHS) č. 2681/74 ze dne 21. října 1974, týkající se financování výdajů vzniklých v souvislosti s dodávkou zemědělských produktů jako potravinové pomoci (3) ze strany Společenství, stanoví, že část výdajů odpovídající dle pravidel Společenství vývozním náhradám pro dané produkty je třeba naúčtovat Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu, oddělení záruk.

(2)

Za účelem jednoduššího stanovení a řízení rozpočtu pro opatření Společenství v oblasti potravinové pomoci a ve snaze informovat členské státy o míře účasti Společenství na financování vnitrostátních opatření potravinové pomoci je třeba určit výši náhrad poskytovaných pro tato opatření.

(3)

Obecná a prováděcí pravidla stanovená článkem 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 a článkem 13 nařízení (ES) č. 3072/95 pro vývozní náhrady jsou přiměřeně použitelná pro výše uvedená opatření.

(4)

Specifická kritéria, která je třeba vzít v úvahu při výpočtu vývozní náhrady pro rýži, jsou definována v článku 13 nařízení (ES) č. 3072/95.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

29.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/52

(1)

Ustanovení čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že může být rozhodnuto poskytnout produkční náhrady pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a písm. f) uvedeného nařízení, pro sirupy uvedené v písm. d) uvedeného odstavce, jakož i pro chemicky čistou fruktózu (levulózu) kódu KN 1702 50 00 jako meziprodukt, pokud se tyto produkty nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 23 odst. 2 Smlouvy a používají se k výrobě určitých výrobků chemického průmyslu.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1265/2001 ze dne 27. června 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o poskytování produkční náhrady pro některé výrobky z odvětví cukru používané v chemickém průmyslu (2), stanoví, že tyto náhrady jsou určovány v závislosti na náhradě stanovené pro bílý cukr.

(3)

Článek 9 nařízení (ES) č. 1265/2001 stanoví, že produkční náhrada pro bílý cukr se stanovuje měsíčně na období od prvního dne každého měsíce.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,