7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/3

(1)

Zpravodajové určení členskými státy podle čl. 10 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 793/93 vyhodnotili informace o některých prioritních látkách předložené výrobci a dovozci. Po konzultaci s příslušnými výrobci a dovozci zpravodajové stanovili, že pro účely hodnocení rizika je nezbytné požadovat, aby tito výrobci a dovozci poskytli další informace a provedli další zkoušky.

(2)

Informace potřebné k hodnocení dotyčných látek nejsou k dispozici u dřívějších výrobců nebo dovozců. Výrobci a dovozci ověřili, že zkoušky na zvířatech nemohou být nahrazeny nebo omezeny použitím jiných metod.

(3)

Je proto vhodné požadovat od výrobců a dovozců prioritních látek, aby předložili další informace o těchto látkách a provedli další zkoušky. Tyto zkoušky by měly být provedeny na základě protokolů, které zpravodajové předložili Komisi.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 15 nařízení (EHS) č. 793/93,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/6

(1)

Za účelem zajištění náležité kontroly dovozu banánů do Společenství stanoví nařízení Komise (ES) č. 2014/2005 (2) v čl. 1 odst. 1, že propuštění banánů do volného oběhu s celní sazbou podle společného celního sazebníku podle nařízení (ES) č. 1964/2005 podléhá předložení dovozní licence. Doba platnosti těchto dovozních licencí je v čl. 1 odst. 5 uvedeného nařízení stanovena na tři měsíce.

(2)

Za účelem rychlejšího získání informací o množstvích propuštěných do volného oběhu je třeba zkrátit dobu platnosti licencí. Zároveň je třeba omezit dobu platnosti licencí do 31. prosince, aby se tok informací poskytoval na základě jednoho kalendářního roku.

(3)

Ze stejných důvodů a odchylně od čl. 35 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (3), je třeba zkrátit lhůtu, během níž musí hospodářské subjekty podat příslušnému orgánu důkaz o použití licencí.

(4)

Za účelem získání údajů týkajících se celého období provádění režimu stanoveného nařízením (ES) č. 1964/2005 je třeba, aby se snížení lhůty pro předávání důkazu o použití licencí použilo rovněž pro licence platné ode dne 1. ledna 2006, to jest ode dne vstupu v platnost nařízení (ES) č. 2014/2005.

(5)

Označení původu banánů propuštěných do volného oběhu ve Společenství je obzvláště významný údaj pro kontrolu dovozů uskutečněných v rámci režimu stanoveného nařízením (ES) č. 1964/2005. Za účelem zpřístupnění této informace je třeba stanovit, že se dovozní licence budou vydávat pro dovoz banánů určitého původu. Proto je třeba rozlišovat banány pocházející ze zemí AKT od banánů pocházejících z ostatních třetích zemí.

(6)

Je rovněž třeba určit informace o cenách a množstvích uvedených na trh, které mají členské státy předat Komisi za účelem náležité kontroly trhu.

(7)

Pro odhalení nebo předcházení nekalým prohlášením hospodářských subjektů je třeba, aby členské státy sdělily Komisi seznam hospodářských subjektů vykonávajících činnost podle nařízení Komise (ES) č. 219/2006 (4) a nařízení Komise (ES) č. 2015/2005 ze dne 9. prosince 2005 o dovozu banánů pocházejících ze zemí AKT v rámci celní kvóty otevřené nařízením Rady (ES) č. 1964/2005 o celních sazbách pro banány během měsíce ledna a února 2006 (5).

(8)

Nařízení (ES) č. 219/2006, kterým se zrušilo nařízení Komise (ES) č. 896/2001 (6), však stanovilo, že články 21, 26 a 27 uvedeného nařízení jsou stejně jako příloha i nadále použitelné pro dovozy uskutečněné podle nařízení (ES) č. 219/2006. Z důvodů jasnosti a právní jistoty je třeba začlenit obsah uvedených ustanovení do znění nařízení (ES) č. 219/2006.

(9)

Nařízení (ES) č. 2014/2005 a nařízení (ES) č. 219/2006 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro banány,

1.

Článek 1 se mění takto:

2.

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.   Členské státy sdělí Komisi:

2.   Informace uvedené v odstavci 1 se předají elektronickou cestou podle pokynů Komise.

1.

V čl. 4 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Seznam příslušných orgánů v každém členském státě je uveden v příloze. Na žádost dotčených členských států provede Komise na tomto seznamu změny.“.

2.

Článek 6 se mění takto:

3.

Za článkem 6 se vkládá nový článek 6a, který zní:

„Článek 6a

Úkony spojené s propuštěním do volného oběhu

1.   Celní úřady, kterým se předkládají dovozní licence za účelem propuštění banánů do volného oběhu:

2.   Na konci každého čtrnáctidenního období předají orgány podle odst. 1 písm. b) kopii přijatých licencí a výpisů příslušným orgánům členských států, které tyto dokumenty vydaly.

3.   V případě pochybnosti o pravosti licence, výpisu nebo poznámek a potvrzení, které se nacházejí na předložených dokumentech, nebo v případě pochybností o totožnosti subjektů, které vykonávají úkony spojené s propuštěním do volného oběhu nebo které jsou příjemci těchto operací, nebo v případě podezření na nesrovnalosti, celní úřady, kterým byly dokumenty předloženy, neprodleně uvědomí o celé věci příslušné orgány svého členského státu. Tyto orgány informace neprodleně sdělí příslušným orgánům členských států, které dokumenty vydaly, a Komisi za účelem hlubší kontroly.

4.   Příslušné orgány členských států uvedené v příloze provedou na základě obdržených sdělení podle odstavce 1, 2 a 3 dodatečné kontroly nezbytné pro zajištění řádné správy celní kvóty a zvláště ověří množství dovezená v rámci tohoto režimu, zejména přesným porovnáním vydaných licencí a výpisů s licencemi a výpisy, kterých bylo použito. Za tímto účelem zvláště ověří pravost a shodu použitých dokumentů a rovněž jejich použití ze strany hospodářských subjektů.“.

4.

V článku 8 se zrušuje druhá věta.

5.

Příloha tohoto nařízení se doplňuje jako příloha.

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/11

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1422/95 ze dne 23. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz melasy v odvětví cukru a kterým se mění nařízení (EHS) č. 785/68 (2), stanoví, že dovozní cena CIF pro melasu stanovená v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 785/68 (3) je považována za „cenu reprezentativní“. Tato cena je stanovena pro standardní jakosti vymezené v článku 1 nařízení (EHS) č. 785/68.

(2)

Při stanovování reprezentativních cen musí být vzaty v úvahu všechny údaje uvedené v článku 3 nařízení (EHS) č. 785/68, kromě případů uvedených v článku 4 uvedeného nařízení. Toto stanovování může být popřípadě provedeno postupem podle článku 7 nařízení (EHS) č. 785/68.

(3)

Při upravování cen nevztahujících se k standardní jakosti je třeba v závislosti na jakosti nabízené melasy zvýšit či snížit ceny podle článku 6 nařízení (EHS) č. 785/68.

(4)

Pokud existuje rozdíl mezi spouštěcí cenou dotyčného produktu a jeho reprezentativní cenou, dodatečná dovozní cla se stanoví v souladu s podmínkami uvedenými článku 3 nařízení (ES) č. 1422/95. Jsou-li dovozní cla podle článku 5 nařízení (ES) č. 1422/95 dočasně pozastavena, je třeba pro tato cla stanovit zvláštní částky.

(5)

Je třeba stanovit reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro dotyčné produkty v souladu s čl. 1 odst. 2 a s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1422/95.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/13

(1)

Článek 27 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že rozdíl mezi kurzy či cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení na světovém trhu a cenami těchto produktů ve Společenství lze vyrovnat vývozní náhradou.

(2)

Nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že při stanovení náhrad pro nedenaturovaný bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu je nutné vzít v úvahu situaci na trhu Společenství a na světovém trhu s cukrem, a to zejména faktor ceny a nákladů stanovený v článku 28 uvedeného nařízení. Tento článek stanoví, že je třeba brát v úvahu také hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

(3)

Náhrada pro surový cukr se musí stanovit podle standardní jakosti. Ta je definována v příloze I bodu II nařízení (ES) č. 1260/2001. Tuto náhradu je třeba dále stanovit podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001. Cukr kandys je definován v nařízení Komise (ES) č. 2135/95 ze dne 7. září 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad v odvětví cukru (2). Takto vypočítaná částka náhrady pro cukr s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv se musí vztahovat k jejich obsahu sacharosy, a musí být proto stanovena pro 1 % uvedeného obsahu.

(4)

Ve zvláštních případech může být částka náhrady stanovena právními akty jiné povahy.

(5)

Náhrada musí být stanovena každé dva týdny. Během této doby může být pozměněna.

(6)

Čl. 27 odst. 5 první pododstavec nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky některých trhů, může být náhrada pro produkty uvedené v článku 1 zmíněného nařízení rozlišena podle místa určení.

(7)

Významný a rychlý nárůst preferenčního dovozu cukru ze západobalkánských zemí od počátku roku 2001, jakož i vývoz cukru do těchto zemí se jeví jako velmi uměle vytvořený.

(8)

S cílem zabránit zneužívání v souvislosti s produkty z odvětví cukru, u nichž byla čerpána vývozní náhrada a které byly zpětně dovezeny do Společenství, je třeba, aby náhrada pro produkty uvedené v tomto nařízení nebyla stanovena pro žádnou ze zemí západního Balkánu.

(9)

Příslušné částky vývozních náhrad je třeba stanovit s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na současnou situaci na trhu s cukrem, a zejména na kotace či ceny cukru ve Společenství a na světovém trhu.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/15

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1138/2005 ze dne 15. července 2005, kterým bylo vyhlášeno stálé nabídkové řízení ke stanovení vývozních dávek a/nebo vývozních náhrad pro bílý cukr (2), pro hospodářský rok 2005/06, vyžaduje, aby pro vývoz tohoto cukru do některých třetích zemí byla vyhlášena dílčí nabídková řízení.

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1138/2005 je případně třeba stanovit maximální výši náhrady pro příslušné dílčí nabídkové řízení, a to zejména s ohledem na současný stav a předpokládaný vývoj trhu s cukrem ve Společenství a světového trhu s cukrem.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/16

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy nebo cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Při stanovení náhrad je třeba vzít v úvahu faktory uvedené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2).

(3)

Pokud jde o pšeničnou nebo žitnou mouku, krupici a krupičku, náhradu použitelnou pro tyto produkty je nutné vypočítat s ohledem na množství obilovin nutné k výrobě uvažovaných produktů. Toto množství byla stanoveno nařízením (ES) č. 1501/95.

(4)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky určitých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhradu u některých produktů podle jejich země určení.

(5)

Náhradu je třeba stanovovat jednou měsíčně, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(6)

Použití těchto pravidel v současné situaci na trzích s obilovinami, a zejména při kurzech, respektive cenách těchto produktů ve Společenství a na světovém trhu, vede ke stanovení náhrad dle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/18

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1058/2005 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz ječmene do některých třetích zemí.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví určitá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (3), se Komisi umožňuje rozhodnout se na základě podaných nabídek nevyhovět žádné nabídce.

(3)

Na základě kritérií stanovených v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95 se nedoporučuje stanovovat maximální náhradu.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/19

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1059/2005 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz pšenici obecné do některých třetích zemí.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (3), se stanoví, že Komise může na základě podaných nabídek rozhodovat o stanovení maximální vývozní náhrady, přičemž vezme v úvahu kritéria uvedená v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95. V takovém případě je zakázka přidělena těm účastníkům řízení, jejichž nabídka odpovídá maximální náhradě nebo je nižší.

(3)

Použití výše uvedených kritérií v současné situaci na trhu s dotyčnou obilovinou vede ke stanovení maximální vývozní náhrady.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/20

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 2094/2005 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro maximální snížení dovozního cla u čiroku dováženého ze třetích zemí do Španělska.

(2)

Podle článku 7 nařízení Komise (ES) č. 1839/95 (3) se Komise může rozhodnout, v souladu s postupem stanoveným v článku 25 nařízení (ES) č. 1784/2003, nevyhovět žádné nabídce.

(3)

Zejména vzhledem ke kritériím uvedeným v článcích 6 a 7 nařízení (ES) č. 1839/95 se nedoporučuje stanovovat maximální snížení cla.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/21

(1)

Dne 4. září 2001 oznámily švédské orgány Komisi návrh novely zákona o dani z příjmů (1999:1229). Komise požádala o další informace o tomto návrhu zákona dopisy ze dne 10. prosince 2001, 25. dubna 2002, 23. července 2002, 4. října 2002, 11. března 2003, 24. července 2003 a 3. února 2004, na které švédské orgány odpověděly dopisy ze dne 26. února 2002, 7. června 2002, 29. července 2002, 19. prosince 2002, 19. května 2003, 19. prosince 2003 a 8. března 2004.

(2)

Dopisem ze dne 16. června 2004 informovala Komise Švédsko o rozhodnutí zahájit v souvislosti s tímto návrhem zákona formální vyšetřovací řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. října 2004 (2). Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby předložily svá vyjádření k případu. Švédské orgány odpověděly dopisem ze dne 9. listopadu 2004. Žádné další připomínky nebyly obdrženy.

(4)

Cílem oznámeného návrhu zákona, tedy návrhu novely zákona o dani z příjmů (1999:1229) je poskytnout všem rybářům s licencí náhradu za náklady vznikající při rybolovu. Tím by se změnil stávající systém daňových výhod.

(5)

V roce 2002 švédská daňová správa vydala nová obecná doporučení o daňových odpočtech pro rybáře z povolání, která jsou stále použitelná a která v zásadě představují použití obecného systému zdanění v odvětví rybolovu, přičemž tento systém se vztahuje i na všechna ostatní odvětví. Daňové výhody pro rybáře zavedené v uvedeném roce tudíž nejsou považovány za podporu.

(6)

Podle doporučení z roku 2002 může rybář daňových odpočtů využít jen v případě, že na rybářské plavbě strávil noc mimo domov, protože přenocování mimo domov je všeobecnou podmínkou v rámci obecného daňového systému. Rovněž podle těchto doporučení mohou rybáři uplatňovat stejné standardní daňové odpočty za zvýšené životní náklady jako ostatní samostatně výdělečně činné osoby a ve stejné výši. Švédské orgány uvádějí, že 99 % rybářů z povolání ve Švédsku pracuje jako samostatně výdělečně činné osoby, a tedy představuje jednočlenné podniky.

(7)

Podle současných předpisů se v případě nákladů na ubytování použijí stejná pravidla u rybářů i u ostatních samostatně výdělečně činných osob. Obvykle se standardní daňový odpočet uplatní za každou noc strávenou mimo domov. To znamená, že rybáři i ostatní mohou uplatnit standardní odpočet ve výši 95 SEK za den, aniž by museli konkrétně prokazovat skutečně vynaložené výdaje.

(8)

Samostatně výdělečně činné osoby působící v jiných odvětvích jsou povinny podávat uspokojivé vysvětlení ohledně svých zvýšených nákladů, včetně informací o datu, účelu a místu určení služební cesty a času cesty na místo určení a zpáteční cesty.

(9)

Na rybáře se požadavek podávat takové vysvětlení nevztahuje, ale daňový odpočet lze uplatnit jedině v případě, že rybářské plavby zahrnují strávení noci mimo domov. Aby mohli správci daní vypočítat výši standardního odpočtu, na kterou má rybář nárok, musí rybář předložit informace o datech a trvání rybářských plaveb. Švédské orgány zvolily toto kritérium, aby nekomplikovaly daňový systém a jeho používání, protože z povahy rybářských plaveb vyplývá, že jsou součástí výdělečné činnosti rybáře.

(10)

Jestliže se má za to, že zvýšené životní náklady přesahují paušální částku 95 SEK za den, mají jak rybáři, tak ostatní samostatně výdělečně činné osoby možnost prokázat, že jejich zvýšené životní náklady jsou vyšší než standardní odpočet, a to předložením výkazu všech pracovních pobytů/služebních cest za dané zdaňovací období. Pokud si tuto možnost zvolí, použije se pro celý rok, a ve stejném zdaňovacím období tedy není možné uplatnit paušální částku u některých cest a u jiných skutečné výdaje.

(11)

Nový režim oznámený Komisi umožňuje využití daňových odpočtů za zvýšené životní náklady bez nutnosti strávit noc mimo domov. Tento režim, který se vztahuje jen na rybáře, tak dává rybářům, kteří netráví noci mimo domov, stejné podmínky z hlediska zdanění jako těm, kteří noci mimo domov tráví.

(12)

Cílem oznámeného režimu je vyrovnání podmínek hospodářské soutěže pro švédské, dánské a norské rybáře a odstranění nerovnováhy mezi rybáři, kteří mohou těchto daňových odpočtů využívat, a těmi, kteří nemohou.

(13)

Navíc dojde ke snížení administrativní zátěže pro rybáře i správce daní, protože se má za to, že odpočty vypočítané jako určitý procentní podíl z příjmů se snadněji spravují a ověřují než odpočty uplatňované podle počtu dní rybolovu.

(14)

Důsledkem nového režimu bude, že systému daňových odpočtů budou na rozdíl od současnosti moci využívat i rybáři lovící při pobřeží a v jezerech. Tito rybáři by tak měli prospěch z nového režimu, aniž by se uplatňoval předpoklad, že přenocovali mimo domov (a případně jim vznikly výdaje), protože jedinou podmínkou vyplacení příslušných částek je držení licence k profesionálnímu rybolovu.

(15)

Stejně jako v současném režimu, který se vztahuje na všechna odvětví, by rybáři, kteří využijí oznámený režim, nemohli uplatňovat jiné daňové odpočty za zvýšené životní náklady.

(16)

Snížení daňové zátěže každého rybáře použitelné v rámci současného režimu, tedy 95 SEK za den, se mění. Bude se vypočítávat na základě procentního podílu z příjmu, přičemž nesmí překročit 40 000 SEK (4 444 EUR) za rok. Odpočet navíc nesmí přesáhnout 20 % ročního příjmu. To například znamená, že při ročním příjmu ve výši 100 000 SEK (11 111 EUR) bude odpočet činit 20 000 SEK (2 222 EUR) a že maximální odpočet lze uplatnit jedině v případě, že roční příjem dosáhne alespoň 200 000 SEK (22 222 EUR).

(17)

Dopisem ze dne 4. října 2002 se Komise dotázala švédských orgánů, zda mohou předložit odhad toho, kolik z 2 000 rybářů z povolání, kteří budou způsobilí k využití ustanovení návrhu zákona, bude moci uplatňovat maximální odpočet ve výši 40 000 SEK, tj. kolik rybářů má roční příjem ve výši alespoň 200 000 SEK.

(18)

Dopisem ze dne 19. prosince 2002 švédské orgány odpověděly, že nejsou k dispozici žádné statistické údaje o příjmech rybářů z povolání pocházejících výlučně z rybolovné činnosti, takže tuto konkrétní otázku nelze zodpovědět.

(19)

Z údajů v oznámeních vyplývá, že pokud by byl oznámený režim používán, způsoboval by švédskému státu ztrátu ve výši 34 400 000 SEK (3 822 222 EUR) za rok, z čehož by 18 200 000 SEK (2 022 222 EUR) představovaly ztráty na příspěvcích do státního sociálního systému a 16 200 000 SEK (1 800 000 EUR) snížení místních daňových příjmů všech dotčených regionů.

(20)

Ve Švédsku je přibližně 3 000 licencovaných rybářů z povolání, z nichž zhruba 2 000 v současnosti vykonává rybolovnou činnost. V době zahájení formálního přezkumu nedisponovaly švédské orgány údaji o tom, kolik z těchto 2 000 činných licencovaných rybářů podniká rybářské plavby zahrnující trávení nocí mimo domov. Z toho důvodu nebylo možné odhadnout, kolik rybářů nyní může využívat stávajících daňových výhod pro rybáře.

(21)

Komise měla za to, že stávající systém daňových odpočtů platí pro všechna hospodářská odvětví stejně, a nejedná se tedy o selektivní výhodu pro odvětví rybolovu, nýbrž o všeobecné opatření. Komise usoudila, že umožněním daňových odpočtů bez toho, aby rybáři museli trávit noci mimo domov, by systém poskytl selektivní výhodu odvětví rybolovu, která není k dispozici ostatním odvětvím. Přitom se jevilo, že tato výhoda je přiznávána, aniž by příjemcům ukládala jakékoli povinnosti. Zdálo se tedy, že tato opatření jsou určena ke zlepšení situace podniků a zvýšení jejich obchodní likvidity a že vedou ke zvýšení příjmů příjemce, a proto jsou jakožto provozní podpora neslučitelná se společným trhem.

(22)

Podle švédských orgánů bylo opatření navrženo s cílem odstranit nerovnováhu mezi rybáři, kteří mohou využívat současného systému daňových odpočtů (tj. těmi, kteří tráví noci mimo domov), a těmi, kteří ho využívat nemohou (rybáři lovícími při pobřeží či v jezerech), a uvést použitelný daňový režim do souladu se sousedními státy.

(23)

Švédské orgány odhadují, že 1 500 z 2 000 v současnosti činných licencovaných rybářů nyní podniká rybářské plavby, jež zahrnují přenocování mimo domov, a z navrhovaného režimu tedy bude mít prospěch 500 rybářů, kteří nyní daňových odpočtů nevyužívají.

(24)

V rámci stávajícího systému mohou rybáři odpočítávat pevnou částku za jídlo a drobné výlohy a za ubytování. Jak je uvedeno výše, švédské orgány tvrdí, že mnoho rybářů z povolání ve Švédsku podniká dlouhé rybářské plavby, což při současném systému daňových odpočtů vede k tomu, že se správci daní musejí zabývat velkým počtem případů týkajících se odpočtů za zvýšené životní náklady v souvislosti s rybářskými plavbami.

(25)

Švédské orgány tvrdí, že by režim měl být povolen, protože vyrovnává daňové postavení rybářů z povolání, kteří tráví noci mimo domov, a těch, kteří to nečiní, neboť jejich náklady jsou podobné, a proto je vhodné u obou skupin používat stejné daňové zacházení.

(26)

Švédské orgány dále uvádějí, že zvláštní daňový předpis je odůvodněn zvláštní povahou nároků kladených na rybáře z povolání a že vzhledem k tomu, že rybáři obvykle nepůsobí ve velkém, usnadní zjednodušení odpočtů správní úkony jak pro správce daně, tak pro samotné rybáře. Švédské orgány proto tvrdí, že navržený předpis je nezbytný pro účinnost švédského daňového systému a je odůvodněn povahou či celkovou strukturou tohoto systému.

(27)

Konečně pokud jde o rozpočet, švédské orgány uvádějí, že výpočet ztráty pro švédský stát je nesprávný a že vliv na rozpočet by měl být považován za okrajový. Konstatují, že stávající režim způsobuje daňový výpadek ve výši 41 100 000 SEK (4 566 667 EUR) a že kdyby všichni rybáři z povolání využili oznámeného nového režimu, výpadek by činil pouze 34 300 000 SEK (3 811 111 EUR). Kromě toho se má za to, že asi 500 rybářů by nového režimu nevyužívalo a pokračovalo by v používání stávajících pravidel, protože tento nový režim by byl pro některé rybáře v současnosti využívající nyní platná pravidla nevýhodný.

(28)

Na tomto základě švédské orgány vypočítaly, že by dopad na veřejné finance v roce 2005 činil 49 700 000 SEK (5 522 222 EUR), což odpovídá odpočtům podle stávajícího režimu ve výši 41 100 000 SEK (4 566 667 EUR) a odpočtům podle navrhovaného režimu ve výši 8 600 000 SEK (955 556 EUR).

(29)

Aby se jednalo o státní podporu, musí opatření zaprvé poskytovat příjemcům výhodu, jež snižuje náklady, které normálně zatěžují jejich rozpočty. Taková výhoda může být poskytnuta prostřednictvím různých způsobů snížení daňové zátěže, včetně snížení daňového základu, což je případ tohoto oznámeného režimu.

(30)

Zadruhé musí být výhoda poskytnuta státem nebo ze státních prostředků. Ztráta daňových příjmů se rovná spotřebě státních prostředků ve formě daňových výdajů. I to platí v případě tohoto oznámeného režimu.

(31)

Zatřetí musí opatření ovlivnit obchod mezi členskými státy a narušit hospodářskou soutěž nebo hrozit jejím narušením. Podpora v jakékoli formě, která zvýhodňuje určité odvětví, narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž. Obchod mezi členskými státy je ovlivněn tehdy, když dotyčné odvětví provozuje hospodářskou činnost zahrnující obchod mezi těmito státy, což u odvětví rybolovu platí.

(32)

Skutečnost, že opatření přibližuje náklady daného odvětví k nákladům jeho soutěžitelů v jiných členských státech, mu neodebírá charakter podpory (3).

(33)

Konečně musí být opatření specifické nebo selektivní tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo výrobu určitého zboží. Selektivní povaha opatření ovšem může být odůvodněna povahou nebo celkovou strukturou systému. Je však na členském státu, aby předložil příslušné odůvodnění.

(34)

Především je třeba jasně uvést, že stávající systém daňových odpočtů platí stejně pro všechna hospodářská odvětví. Nejde tedy o selektivní výhodu pro odvětví rybolovu, a tedy ani o státní podporu, nýbrž o všeobecné opatření.

(35)

Umožněním daňových odpočtů, aniž by rybáři museli trávit noci mimo domov, by oznámený režim poskytl selektivní výhodu odvětví rybolovu, která není k dispozici ostatním odvětvím, a proto tento režim představuje státní podporu.

(36)

Jelikož oznámené opatření představuje státní podporu, je nezbytné určit, zda je tato podpora slučitelná se společným trhem v rámci výjimek stanovených v čl. 87 odst. 2 a 3.

(37)

V tomto případě nelze použít žádnou z výjimek podle čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES, protože dotčená reforma daňového systému není zaměřena na cíle uvedené v příslušných ustanoveních.

(38)

Obdobně se nepoužijí ani výjimky uvedené v čl. 87 odst. 3 písm. a), b) nebo d), protože podpora nesměřuje do regionu s mimořádně nízkou životní úrovní nebo vysokou nezaměstnaností. Není také určena na pomoc uskutečnění významného projektu společného evropského zájmu ani k nápravě vážného narušení hospodářství Švédska a nemá za cíl podpořit kulturu či zachování kulturního dědictví.

(39)

Dané opatření je rovněž nutné zkoumat podle Obecných pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (4). Podle bodu 1.2 těchto obecných pokynů je státní podpora, která je udělena, aniž by příjemcům ukládala jakékoli povinnosti, a která je určena ke zlepšení situace podniků a zvýšení jejich obchodní likvidity a vede ke zvýšení příjmu příjemců, jakožto provozní podpora neslučitelná se společným trhem.

(40)

Pro účely stanovení slučitelnosti se společným trhem Soudní dvůr rozhodl, že Komise je vázána pokyny a sděleními, které přijala v oblasti kontroly státních podpor, pokud se neodchylují od norem Smlouvy a jsou-li akceptovány členskými státy (5). Zadruhé podle článku 253 Smlouvy o ES musí Komise svá rozhodnutí odůvodňovat, a to včetně rozhodnutí, kterými odmítá prohlásit podpory za slučitelné se společným trhem na základě čl. 92 odst. 3 písm. c) Smlouvy (6). Jelikož Švédsko předložilo další argumenty, Komise se v souladu se svými povinnostmi podle článku 10 Smlouvy o ES těmito argumenty zabývá v další části svého hodnocení slučitelnosti režimu se společným trhem.

(41)

Podle švédských orgánů byl režim navržen kvůli odstranění nerovnováhy mezi rybáři, kteří mají přístup k současným daňovým odpočtům (tj. těmi, kteří tráví noci mimo domov), a těmi, kteří k nim přístup nemají (rybáři lovící při pobřeží či v jezerech). V rámci tohoto režimu získají rybáři, kteří netráví noci mimo domov, stejné podmínky z hlediska zdanění jako rybáři, kteří noci mimo domov tráví. V jiných odvětvích se stávající pravidla pro daňové odpočty za zvýšené životní náklady nemění.

(42)

Švédské orgány se domnívají, že rybáři, kteří na svých rybářských plavbách netráví noci mimo domov, nemají celkově vzato nižší náklady než ti rybáři z povolání, kteří podnikají delší rybářské plavby zahrnující přenocování. Proto tyto orgány soudí, že je vhodné oběma skupinám rybářů poskytnout stejné daňové zacházení.

(43)

Přestože je toto jeden z hlavních argumentů ve prospěch oznámeného režimu, byly švédské orgány schopny předložit jen hrubý odhad toho, kolik z 2 000 činných licencovaných rybářů podniká rybářské plavby zahrnující trávení nocí mimo domov. Co je ještě důležitější, tyto orgány nejsou s to předložit žádné údaje o dotyčných druzích nákladů, které by umožnily provést srovnání mezi náklady vznikajícími těmto dvěma skupinám rybářů.

(44)

Bez údajů prokazujících, že oběma skupinám rybářů z povolání ve skutečnosti vznikají stejné náklady bez ohledu na to, zda jejich plavby zahrnují přenocování, je třeba usoudit, že navrhovaný systém nepříznivě ovlivní podmínky obchodu ve švédském odvětví rybolovu, a je tedy neslučitelný s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

(45)

Argument, že by nový systém vyrovnal podmínky hospodářské soutěže mezi švédskými rybáři na jedné straně a dánskými a norskými rybáři na straně druhé, nemá v této souvislosti význam, protože tento režim sám o sobě nepříznivě ovlivňuje podmínky obchodu ve švédském odvětví rybolovu.

(46)

Argument švédských orgánů, že mnoho rybářů z povolání ve Švédsku podniká dlouhé rybářské plavby zčásti proto, že Švédsko má podlouhlý zeměpisný tvar s dlouhým pobřežím Severního moře, a zvláště Baltského moře, nelze považovat za argument na podporu tvrzení, že nový systém odstraňuje nerovnováhu mezi rybáři lovícími na moři a rybáři lovícími v jezerech, pokud jde o přístup k systému daňových odpočtů. Tento aspekt naopak svědčí o tom, že mezi rybolovnými činnostmi těchto dvou skupin rybářů je významný rozdíl, kterým lze odůvodnit rozdílné zacházení v rámci daňového režimu.

(47)

Konečně švédské orgány uvádějí, že navrhovaný systém daňových odpočtů povede k lepšímu využití správních zdrojů, protože již nebude nutné odpočty vypočítávat na základě celkového počtu dní rybolovu, ale bude se používat roční paušální částka vypočítaná z ročního příjmu z rybolovu.

(48)

Skutečně lze očekávat, že systém pracující s roční paušální částkou povede k lepšímu využití správních zdrojů, než když se vypočítává denní paušální částka. Pro rybáře z povolání však neplatí žádná specifická pravidla ohledně účetnictví a vedení účetních knih a švédské orgány nemohou předložit statistické údaje o příjmech rybářů z povolání pocházejících výlučně z rybolovu. Vzhledem k tomu, že většina rybářů má příjmy z více než jedné pracovní činnosti, by se tedy mělo mít za to, že roční paušální částku vypočítanou z ročního příjmu z rybolovu lze stanovit obtížně. Zvláště je třeba uvést, že Komise nechápe, jakou výhodu by měla změna systému přechodem na výpočet odpočtů z ročního příjmu, protože počet dní rybolovu se eviduje v souladu s předpisy společné rybářské politiky, a jde tedy o snadno dostupný údaj.

(49)

Kromě toho švédské orgány v dopisu ze dne 9. listopadu 2004 naznačují, že přibližně pro 1 500 rybářů by mohlo být i nadále výhodnější uplatňovat odpočty skutečných nákladů, jak je popsáno v 10. bodu odůvodnění. Je proto nanejvýš pravděpodobné, že se nový režim bude vztahovat jen na těch 500 rybářů, kteří v rámci stávajícího režimu nemají na tyto odpočty nárok. I když by tedy navrhovaný systém mohl být efektivnější, znamenal by zvýšení celkové administrativní zátěže oproti současnému stavu, kdy se takový odpočet na tyto rybáře nevztahuje.

(50)

S ohledem na uvedené důvody považuje Komise dotyčný režim za státní podporu neslučitelnou s článkem 87 Smlouvy o ES.

(51)

Na základě hodnocení provedeného v oddílu IV. Komise soudí, že tento režim podpory je neslučitelný se společným trhem do té míry, do jaké rybářům z povolání umožňuje uplatňovat určité daňové odpočty za zvýšené životní náklady bez ohledu na to, zda jejich rybolovná činnost zahrnuje přenocování mimo domov,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/27

(1)

Rozhodnutí Komise 92/452/EHS ze dne 30. července 1992, kterým se stanoví seznam týmů pro odběr embryí schválených ve třetích zemích pro vývoz embryí skotu do Společenství (2), stanoví, že členské státy mohou dovážet embrya pouze ze třetích zemí, kde byla odebrána, zpracována a skladována týmy pro odběr embryí uvedenými na seznamu v uvedeném rozhodnutí.

(2)

Spojené státy americké požadují, aby byly učiněny změny v seznamech pro uvedenou zemi, pokud jde o některé týmy pro odběr a produkci embryí.

(3)

Spojené státy americké poskytly záruky ohledně souladu s příslušnými pravidly, které stanoví směrnice 89/556/EHS, a dotčené týmy pro odběr embryí byly oficiálně schváleny pro vývoz do Společenství veterinárními útvary uvedené země.

(4)

Rozhodnutí 92/452/EHS by tedy mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/29

(1)

V rozhodnutí Komise 2002/613/ES ze dne 19. července 2002, kterým se stanoví podmínky pro dovoz spermatu domácích prasat (2), je uveden seznam třetích zemí včetně Kanady, ze kterých členské státy povolují dovoz spermatu domácích prasat.

(2)

Kanada požádala, aby byla provedena změna seznamu inseminačních stanic schválených podle rozhodnutí 2002/613/ES, pokud jde o inseminační stanice této země.

(3)

Kanada poskytla záruky týkající se splnění požadavků směrnice 90/429/EHS a nová stanice, která má být doplněna do seznamu, byla úředně schválena pro vývoz do Společenství jejím veterinárním útvarem.

(4)

Rozhodnutí 2002/613/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/31

(1)

Rozhodnutí Komise 2004/453/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Rady 91/67/EHS, pokud jde o opatření proti některým chorobám živočichů pocházejících z akvakultury (3), stanovilo dodatečné záruky týkající se některých chorob ryb.

(2)

Na základě požadavků stanovených v příloze I rozhodnutí 2004/453/ES bylo celé území Švédska prohlášeno za území prosté infekční nekrózy slinivky (IPN).

(3)

Od přijetí rozhodnutí 2004/453/ES Švédsko ohlásilo výskyt IPN v pobřežních oblastech. Jedno ohnisko bylo nahlášeno u volně žijících ryb. Další ohnisko bylo ohlášeno u chovných ryb, u nichž byly podle epidemiologické zprávy nejpravděpodobnějším zdrojem nákazy volně žijící ryby. V důsledku toho pobřežní oblasti nadále nesplňují požadavky na status oblasti prosté nákazy IPN stanovené v příloze I uvedeného rozhodnutí. Kontinentální části území však zůstávají bez nákazy.

(4)

Tyto dva případy výskytu by však neměli bránit Švédsku pokračovat v jeho programu IPN v pobřežních oblastech a zavádět opatření na eradikaci IPN, bude-li tato nákaza zjištěna u chovných nebo volně žijících ryb, v souladu s programem, který byl předložen Komisi před přijetím rozhodnutí 2004/453/ES.

(5)

Rozhodnutí 2004/453/ES stanoví, že v členských státech, kde jsou pouze části území prohlášeny za prosté nákazy, musí být nadále v oblastech prohlášených za prosté nákazy prováděn cílený dohled. Při přijímání tohoto požadavku nebylo možné předvídat, že může nastat zvláštní situace, kdy Irsko a Severní Irsko jsou prohlášené za oblasti prosté téže nákazy nebo nákaz, zatímco části Spojeného království nejsou prohlášené za oblasti prosté těchto nákaz.

(6)

Je vhodné umožnit Spojenému království, aby přerušilo cílený dohled nad některými nákazami, jejichž výskyt není hlášen v Severním Irsku, za předpokladu, že také Irsko bude prohlášeno za oblast prostou stejných nákaz.

(7)

Rozhodnutí 2004/453/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1.

Příloha I kapitola II se nahrazuje zněním přílohy I tohoto rozhodnutí.

2.

Příloha II kapitola II se nahrazuje zněním přílohy II tohoto rozhodnutí.

3.

Příloha V bod A.5 se nahrazuje tímto:

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/35

(1)

Směrnice 2000/75/ES stanoví pravidla a opatření pro tlumení katarální horečky ovcí ve Společenství, včetně stanovení ochranných pásem a pásem dozoru a zákazu přesunu zvířat z těchto pásem.

(2)

Rozhodnutí Komise 2005/393/ES ze dne 23. května 2005 o ochranných pásmech a pásmech dozoru u katarální horečky ovcí a o podmínkách pro přemísťování zvířat uvnitř těchto pásem a z těchto pásem (2) vymezuje globální zeměpisné oblasti, ve kterých členské státy zřídí ochranná pásma a pásma dozoru („uzavřená pásma“) vzhledem ke katarální horečce ovcí.

(3)

Španělsko vyrozumělo Komisi, že po dobu více než dvou let nebyl na Baleárských ostrovech v oběhu žádný virus.

(4)

Uvedená zeměpisná oblast by se proto měla považovat za prostou katarální horečky ovcí a měla by být na základě odůvodněné žádosti předložené Španělskem vymazána ze seznamů oblastí uvedených jako uzavřená pásma.

(5)

Rozhodnutí 2005/393/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

7.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 99/36

(1)

V Německu se objevila ohniska klasického prasečího moru.

(2)

Vzhledem k obchodu s živými prasaty a s některými produkty z vepřového masa mohou tato ohniska ohrozit stáda v jiných členských státech.

(3)

Bylo proto přijato rozhodnutí Komise 2006/254/ES ze dne 28. března 2006 o některých prozatímních ochranných opatřeních souvisejících s klasickým morem prasat v Německu (2) za účelem posílení opatření přijatých Německem podle směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství na tlumení klasického moru prasat (3).

(4)

Veterinární podmínky a požadavky na veterinární osvědčení pro obchod s živými prasaty jsou stanoveny směrnicí Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (4).

(5)

Veterinární podmínky a požadavky na veterinární osvědčení pro obchod se spermatem prasat jsou stanoveny směrnicí Rady 90/429/EHS ze dne 26. června 1990, kterou se stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz (5).

(6)

Veterinární podmínky a požadavky na veterinární osvědčení pro obchod s vajíčky a embryi prasat jsou stanoveny rozhodnutím Komise 95/483/ES ze dne 9. listopadu 1995, kterým se stanoví vzor osvědčení pro obchod s vajíčky a embryi prasat uvnitř Společenství (6).

(7)

Rozhodnutí Komise 2002/106/ES ze dne 1. února 2002, kterým se schvaluje diagnostická příručka s diagnostickými postupy, metodami odběru vzorků a kritérii pro hodnocení laboratorních testů na potvrzení klasického moru prasat (7), stanoví protokoly o dozoru přizpůsobenému riziku.

(8)

Na základě informací poskytnutých Německem se ukazuje jako vhodné nadále zachovávat ochranná opatření související s klasickým morem prasat v Německu po dobu dostatečnou pro dokončení nezbytných šetření.

(9)

Je rovněž nezbytné rozšířit opatření tak, aby se minimalizovaly kontakty s hospodářstvími s chovem prasat a mezi nimi v určitých částech Německa, a vyžadovat regionální omezení určitých služeb souvisejících s prasaty tak, aby se zabránilo šíření nákazy.

(10)

Rozhodnutí 2006/254/ES by mělo být zrušeno.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

které leží mimo oblasti uvedené v příloze I a

b)

které neobdrželo živá prasata během 60denní lhůty bezprostředně před datem odeslání prasat,

c)

na němž byla provedena vyšetření v souladu s kapitolou IV písm. D bodem 3 přílohy rozhodnutí 2002/106/ES s negativními výsledky.

a)

žádná prasata nebyla přepravována z hospodářství v oblastech uvedených v příloze I a do nich;

b)

byla povolena pouze přeprava jatečných prasat pocházejících z hospodářství mimo oblasti uvedené v příloze I na jatka v uvedených oblastech a přeprava prasat přes uvedené oblasti:

a)

přímo na jatka v uvedených oblastech nebo

b)

ve výjimečných případech na určená jatka v Německu, která se nacházejí mimo uvedené oblasti, za účelem okamžité porážky za předpokladu, že prasata jsou odesílána z hospodářství, na němž byla provedena vyšetření v souladu s kapitolou IV písm. D bodem 3 přílohy rozhodnutí 2002/106/ES s negativními výsledky.

a)

sperma prasat, pokud sperma nepochází od kanců držených v inseminační stanici uvedené v čl. 3 písm. a) směrnice 90/429/EHS a nacházející se mimo oblasti uvedené v příloze I;

b)

vajíčka a embrya prasat, pokud vajíčka a embrya nepocházejí od prasat chovaných v hospodářství mimo oblasti uvedené v příloze I.

a)

směrnice 64/432/EHS doprovázející prasata odeslaná z Německa bylo doplněno tímto:

„Zvířata splňující požadavky rozhodnutí Komise 2006/274/ES ze dne 6. dubna 2006 o některých ochranných opatřeních souvisejících s klasickým morem prasat v Německu“;

b)

směrnice 90/429/EHS doprovázející sperma od kanců odeslané z Německa bylo doplněno tímto:

„Sperma splňující požadavky rozhodnutí Komise 2006/274/ES ze dne 6. dubna 2006 o některých ochranných opatřeních souvisejících s klasickým morem prasat v Německu“;

c)

rozhodnutí 95/483/ES doprovázející vajíčka a embrya prasat odeslaná z Německa bylo doplněno tímto:

„Vajíčka/embrya (nehodící se škrtněte) splňující požadavky rozhodnutí Komise 2006/274/ES ze dne 6. dubna 2006 o některých ochranných opatřeních souvisejících s klasickým morem prasat v Německu“.

1.

v oblastech uvedených v příloze I příslušné orgány určily pásma založená na rizicích a aby se alespoň služby poskytované osobami v přímém kontaktu s prasaty nebo vyžadující přístup do prostorů určených pro prasata a používání vozidel pro přepravu krmiva, hnoje nebo mrtvých zvířat do hospodářství v oblastech uvedených v příloze I nebo z těchto hospodářství omezily na tyto úseky a nebyly společné pro jiné části Společenství, jedině po důkladném vyčištění a dezinfekci vozidel, zařízení a všech ostatních kontaminovaných předmětů a minimálně po třech dnech bez jakéhokoliv kontaktu s prasaty nebo hospodářstvími s chovem prasat;

2.

v oblastech uvedených v příloze I byla prováděna opatření pro dozor v souladu se zásadami stanovenými v příloze II;

3.

byla podle potřeby použita preventivní opatření pro tlumení nákazy v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. a) směrnice Rady 2001/89/ES;

4.

byla zorganizována vhodná informační kampaň určená pro zemědělce zabývající se chovem prasat.

a)

vozidla, která byla použita pro přepravu prasat v Německu nebo která se nacházela v Německu v hospodářství, kde jsou chována prasata, byla po každém použití dvakrát vyčištěna a vydezinfikována; a aby byla vyloučena z přepravy prasat alespoň na 3 dny;

b)

přepravci předložili příslušnému orgánu doklad o této dezinfekci.