ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 84

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 49
23. března 2006


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 469/2006 ze dne 22. března 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 470/2006 ze dne 22. března 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1063/2005, pokud jde o množství, na které se vztahuje stálé nabídkové řízení pro vývoz pšenice obecné ze zásob české intervenční agentury

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 471/2006 ze dne 22. března 2006, kterým se pro rok 2006 stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1445/95, pokud jde o data vydání vývozních licencí v odvětví hovězího a telecího masa

4

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 472/2006 ze dne 22. března 2006, kterým se pro rok 2006 stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1518/2003, pokud jde o data vydání vývozních licencí v odvětví vepřového masa

6

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 473/2006 ze dne 22. března 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedený v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ( 1 )

8

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ( 1 )

14

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 475/2006 ze dne 22. března 2006 o vydávání dovozních licencí na třtinový cukr v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod

29

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 476/2006 ze dne 21. března 2006, kterým se stanoví jednotkové hodnoty pro určení celní hodnoty určitého zboží podléhajícího rychlé zkáze

31

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Komise

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 22. června 2005 o podporách, které Nizozemsko provedlo ve prospěch společnosti AVR za účelem zpracovávání nebezpečného odpadu (oznámeno pod číslem K(2005) 1789)  ( 1 )

37

 

 

Tiskové opravy

 

*

Oprava nařízení Komise (ES) č. 2032/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh a o změně nařízení (ES) č. 1896/2000 (Úř. věst. L 307 ze dne 24.11.2003)

60

 

*

Oprava nařízení Komise (ES) č. 1048/2005 ze dne 13. června 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 2032/2003 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh (Úř. věst. L 178 ze dne 9.7.2005)

61

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

23.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 469/2006

ze dne 22. března 2006

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 23. března 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2006.

Za Komisi

J. L. DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 22. března 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

94,2

204

53,3

212

102,0

624

101,8

999

87,8

0707 00 05

052

134,8

999

134,8

0709 10 00

624

103,6

999

103,6

0709 90 70

052

110,8

204

48,5

999

79,7

0805 10 20

052

71,7

204

42,8

212

53,8

220

43,2

400

60,8

448

37,8

624

57,1

999

52,5

0805 50 10

052

42,2

624

73,8

999

58,0

0808 10 80

388

77,0

400

121,8

404

103,9

508

82,7

512

84,8

524

62,5

528

88,1

720

82,6

999

87,9

0808 20 50

388

80,8

512

73,3

524

58,2

528

83,8

720

122,5

999

83,7


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


23.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 470/2006

ze dne 22. března 2006,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1063/2005, pokud jde o množství, na které se vztahuje stálé nabídkové řízení pro vývoz pšenice obecné ze zásob české intervenční agentury

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na článek 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1063/2005 (2) bylo vyhlášeno stálé nabídkové řízení pro vývoz 275 911 tun pšenice obecné ze zásob české intervenční agentury.

(2)

Česká republika informovala Komisi o záměru své intervenční agentury zvýšit o 120 000 tun množství zařazené do nabídkového řízení za účelem vývozu. S ohledem na dostupné množství a na situaci na trhu by mělo být žádosti České republiky vyhověno.

(3)

Nařízení (ES) č. 1063/2005 by proto mělo být změněno.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V nařízení (ES) č. 1063/2005 se článek 2 nahrazuje tímto:

„Článek 2

Nabídkové řízení se vztahuje na maximální množství 395 911 tun pšenice obecné, jež má být vyvezeno do třetích zemí kromě Albánie, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Chorvatska, Lichtenštejnska, Rumunska, Srbska a Černé Hory (3) a Švýcarska.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

(2)  Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 36. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1535/2005 (Úř. věst. L 247, 23.9.2005, s. 3).

(3)  Včetně Kosova, jak je stanoveno v usnesení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999.“


23.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/4


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 471/2006

ze dne 22. března 2006,

kterým se pro rok 2006 stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1445/95, pokud jde o data vydání vývozních licencí v odvětví hovězího a telecího masa

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (1), a zejména na čl. 29 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 10 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1445/95 ze dne 26. června 1995 o prováděcích pravidlech pro dovozní a vývozní licence v odvětví hovězího a telecího masa a o zrušení nařízení (EHS) č. 2377/80 (2) stanoví, že vývozní licence se vydávají pátý pracovní den následující po dni podání žádosti, a to za předpokladu, že v průběhu tohoto období Komise nepřijme žádná zvláštní opatření.

(2)

S ohledem na svátky v roce 2006 a na nepravidelné zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie během těchto svátků bude výše zmíněné pětidenní období příliš krátké k zajištění řádného řízení trhu, a proto je třeba ho prodloužit.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro hovězí a telecí maso,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Odchylně od čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1445/95 se vývozní licence pro rok 2006, o které byly podány žádosti během období stanovených v příloze k tomuto nařízení, vydají v příslušných dnech uvedených v této příloze.

Odchylka se použije za předpokladu, že před těmito daty vydání nebyla přijata žádná zvláštní opatření uvedená v čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1445/95.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2)  Úř. věst. L 143, 27.6.1995, s. 35. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1118/2004 (Úř. věst. L 217, 17.6.2004, s. 10).


PŘÍLOHA

Lhůta pro předložení žádostí o licenci

Datum vydání

od 10. do 13. dubna 2006

21. dubna 2006

od 22. do 24. května 2006

1. června 2006

od 17. do 18. července 2006

26. července 2006

od 30. do 31. října 2006

8. listopadu 2006

21. prosince 2006

29. prosince 2006

od 28. do 29. prosince 2006

8. ledna 2007


23.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/6


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 472/2006

ze dne 22. března 2006,

kterým se pro rok 2006 stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1518/2003, pokud jde o data vydání vývozních licencí v odvětví vepřového masa

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1518/2003 ze dne 28. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví vepřového masa (2), se vývozní licence vydávají ve středu bezprostředně následující po týdnu, v němž byly podány žádosti o licence, za předpokladu, že v mezidobí nebyla přijata Komisí žádná zvláštní opatření.

(2)

S ohledem na svátky v roce 2006 a na nepravidelné zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie během svátků se období mezi podáním žádostí a dnem vydání licencí jeví jako velice krátké k zajištění řádné správy trhu, a proto je třeba toto období prodloužit.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro vepřové maso,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Odchylně od čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1518/2003 se v roce 2006 licence vydávají v datech uvedených v příloze tohoto nařízení.

Tato odchylka se uplatní za předpokladu, že před uvedenými daty vydání nebudou přijata žádná zvláštní opatření podle čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1518/2003.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2)  Úř. věst. L 217, 29.8.2003, s. 35. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1361/2004 (Úř. věst. L 253, 29.7.2004, s. 9).


PŘÍLOHA

Období, ve kterém se podávají žádosti o licence:

Datum vydání

od 10. do 14. dubna 2006

20. dubna 2006

od 24. do 28. dubna 2006

4. května 2006

od 1. do 5. května 2006

11. května 2006

od 29. května do 2. června 2006

8. června 2006

od 7. do 11. srpna 2006

17. srpna 2006

od 23. do 27. října 2006

3. listopadu 2006

od 18. do 22. prosince 2006

28. prosince 2006

od 25. do 29. prosince 2006

5. ledna 2007


23.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/8


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 473/2006

ze dne 22. března 2006,

kterým se stanoví prováděcí pravidla pro seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedený v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 8 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Kapitola II základního nařízení stanoví postupy pro aktualizaci seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, a rovněž postupy, které členským státům za určitých okolností umožňují přijmout výjimečná opatření ukládající zákaz provozovat leteckou dopravu na jejich území.

(2)

Měla by být přijata určitá prováděcí opatření, která by poskytla podrobná pravidla k těmto postupům.

(3)

Zejména by mělo být stanoveno, jaké informace by měly členské státy předkládat, když žádají Komisi, aby přijala rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 základního nařízení o aktualizaci seznamu Společenství uložením nového zákazu provozovat leteckou dopravu, kterým se ruší stávající zákaz nebo upravují připojené podmínky.

(4)

Je nezbytné stanovit podmínky pro uplatňování práv na obranu dopravců s výhradou rozhodnutí přijatých Komisí za účelem aktualizace seznamu Společenství.

(5)

V souvislosti s aktualizací seznamu vyžaduje základní nařízení, aby Komise náležitě přihlížela k potřebě, aby rozhodnutí byla přijímána rychle, a podle potřeby umožnila využít postup pro naléhavé případy.

(6)

Komise by měla dostávat přiměřené informace o veškerých zákazech provozování letecké dopravy uložených členskými státy jako výjimečné opatření podle čl. 6 odst. 1 a 2 základního nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro leteckou bezpečnost (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podrobná pravidla k postupům uvedeným v kapitole II základního nařízení.

Článek 2

Žádosti členských států o aktualizaci seznamu Společenství

1.   Členský stát, který požádá Komisi o aktualizaci seznamu Společenství v souladu s čl. 4 odst. 2 základního nařízení, poskytne Komisi informace uvedené v příloze A tohoto nařízení.

2.   Žádosti uvedené v odstavci 1 jsou písemné a jsou adresovány generálnímu sekretariátu Komise. Kromě toho se informace uvedené v příloze A současně sdělují elektronicky příslušným útvarům generálního ředitelství pro energetiku a dopravu v rámci Komise. Není-li k dispozici vhodný elektronický postup, předávají se tytéž informace co nejrychlejším možným alternativním způsobem.

3.   Komise informuje ostatní členské státy prostřednictvím jejich zástupců ve Výboru pro leteckou bezpečnost v souladu s postupy uvedenými ve vnitřních pravidlech výboru a rovněž Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví.

Článek 3

Společná konzultace s orgány zodpovědnými za regulační dohled nad dotyčným leteckým dopravcem

1.   Členský stát, který uvažuje o podání žádosti Komisi podle čl. 4 odst. 2 základního nařízení, vyzve Komisi a ostatní členské státy k účasti na všech konzultacích s orgány odpovědnými za regulační dohled nad dotyčným leteckým dopravcem.

2.   Pokud je to vhodné a možné, předcházejí přijetí rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 a článku 5 základního nařízení konzultace s orgány odpovědnými za regulační dohled nad dotyčným leteckým dopravcem. Pokud je to možné, vede konzultace Komise společně s členskými státy.

3.   V naléhavých případech mohou společné konzultace proběhnout až po přijetí rozhodnutí podle odstavce 2. V takovém případě je dotyčný orgán informován, že bude přijato rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 nebo čl. 5 odst. 1.

4.   Společné konzultace mohou být prováděny prostřednictvím korespondence a během návštěv na místě, které případně umožní shromažďování důkazů.

Článek 4

Uplatňování práva na obranu dopravců

1.   Pokud Komise zvažuje, zda přijmout rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 nebo článku 5 základního nařízení, informuje dotyčného leteckého dopravce o základních skutečnostech a úvahách, které jsou základem pro takovéto rozhodnutí. Dotčenému leteckému dopravci je poskytnuta příležitost předložit Komisi do 10 pracovních dnů od data, kdy byl informován, písemné připomínky.

2.   Komise informuje ostatní členské státy prostřednictvím jejich zástupců ve Výboru pro leteckou bezpečnost v souladu s postupy podle vnitřních pravidel výboru. Pokud o to požádá, může letecký dopravce před dosažením rozhodnutí přednést své stanovisko ústně. Pokud je to vhodné, mělo by být ústní stanovisko předneseno Výboru pro leteckou bezpečnost. Během slyšení mohou být leteckému dopravci nápomocny orgány odpovědné za regulační dohled nad ním, pokud o to požádá.

3.   V naléhavých případech nemusí Komise před přijetím prozatímního opatření podle čl. 5 odst. 1 základního nařízení dodržet odstavec 1.

4.   Pokud Komise přijme rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 nebo článku 5 základního nařízení, neprodleně o tom informuje dopravce a orgány odpovědné za regulační dohled nad dotyčným leteckým dopravcem.

Článek 5

Prosazování

Členské státy uvědomí Komisi o všech opatřeních přijatých k prosazování rozhodnutí přijatých Komisí podle čl. 4 odst. 2 nebo článku 5 základního nařízení.

Článek 6

Výjimečná opatření přijatá členským státem

1.   Pokud členský stát uložil leteckému dopravci okamžitý zákaz provozování letecké dopravy na svém území, jak umožňuje čl. 6 odst. 1 základního nařízení, neprodleně uvědomí Komisi o této skutečnosti a sdělí jí informace uvedené v příloze B.

2.   Pokud členský stát uplatňuje nebo uložil leteckému dopravci zákaz provozování letecké dopravy na svém území, jak umožňuje čl. 6 odst. 2 základního nařízení, neprodleně uvědomí Komisi a sdělí jí informace uvedené v příloze C.

3.   Informace uvedené v odstavci 1 a odstavci 2 jsou písemné a jsou adresovány generálnímu sekretariátu Komise. Kromě toho se informace uvedené v příloze B nebo C současně sdělují elektronicky příslušným útvarům generálního ředitelství pro energetiku a dopravu v rámci Komise. Není-li k dispozici vhodný elektronický postup, předávají se tytéž informace co nejrychlejším možným alternativním způsobem.

4.   Komise informuje ostatní členské státy prostřednictvím jejich zástupců ve Výboru pro leteckou bezpečnost v souladu s postupy podle vnitřních pravidel výboru.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2006.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.

(2)  Zřízený článkem 12 nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4).


PŘÍLOHA A

Informace poskytované členským státem, který podává žádost podle čl. 4 odst. 2 základního nařízení

Členský stát, který podle čl. 4 odst. 2 základního nařízení žádá o aktualizaci seznamu Společenství, poskytne Komisi tyto informace:

 

Stát, který podává žádost

Jméno a funkce úřední kontaktní osoby.

E-mail nebo telefon úřední kontaktní osoby.

 

Dopravci a letadlo

Dotyční dopravci, včetně jména právnické osoby (uvedeného na osvědčení leteckého dopravce (AOC) nebo rovnocenném dokladu), obchodní jméno (pokud je odlišné), číslo AOC (pokud je k dispozici), označení ICAO (pokud je známo) a podrobné kontaktní informace.

Názvy a podrobné kontaktní informace o orgánu nebo orgánech odpovědných za regulační dohled nad dotyčnými leteckými dopravci.

Podrobnosti o typu letadel, státy zápisu letadla do rejstříku, poznávací čísla a případně výrobní čísla dotčeného letadla.

 

Požadované rozhodnutí

Typ požadovaného rozhodnutí: uložení zákazu provozovat leteckou dopravu, zrušení zákazu provozovat leteckou dopravu nebo změna podmínek zákazu.

Oblast působnosti požadovaného rozhodnutí (konkrétní dopravci nebo všichni dopravci podléhající dohlížejícímu orgánu, konkrétní letadlo nebo typy letadla).

 

Žádost o uložení zákazu provozování letecké dopravy

Podrobný popis bezpečnostního problému (např. výsledky inspekce), který vedl k žádosti o celkový nebo částečný zákaz (seřazeno podle příslušných společných kritérií uvedených v příloze základního nařízení).

Podrobný popis doporučených podmínek, za jakých je možno zrušit navrhovaný zákaz nebo od něj upustit, který může být použit jako základ pro přípravu nápravného akčního plánu při konzultaci s orgánem nebo orgány odpovědnými za regulační dohled nad dotyčnými dopravci.

 

Žádost o zrušení zákazu provozování letecké dopravy nebo o změnu připojených podmínek

Datum a případně podrobné údaje o schváleném nápravném akčním plánu.

Případně důkaz o následném dodržování schváleného nápravného plánu.

Výslovné písemné osvědčení orgánu nebo orgánů odpovědných za regulační dohled nad dotyčnými leteckými dopravci potvrzující provádění plánu nápravných opatření.

 

Zveřejnění

Informace o tom, zda členský stát svou žádost zveřejnil.


PŘÍLOHA B

Sdělení členského státu o výjimečných opatřeních přijatých podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení v souvislosti s uložením zákazu provozovat leteckou dopravu na jeho území

Členský stát, který oznamuje, že leteckému dopravci byl podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení uložen zákaz provozovat leteckou dopravu na jeho území, poskytne Komisi tyto informace:

 

Stát, který předkládá zprávu

Jméno a funkce úřední kontaktní osoby.

E-mail nebo telefon úřední kontaktní osoby.

 

Dopravci a letadlo

Dotyční dopravci, včetně jména právnické osoby (uvedeného na osvědčení leteckého dopravce (AOC) nebo rovnocenném dokladu), obchodní jméno (pokud je odlišné), číslo AOC (pokud je k dispozici), označení ICAO (pokud je známo) a podrobné kontaktní informace.

Názvy a podrobné kontaktní informace o orgánu nebo orgánech odpovědných za regulační dohled nad dotyčnými leteckými dopravci.

Podrobnosti o typu letadel, státy zápisu letadla do rejstříku, poznávací čísla a případně výrobní čísla dotčeného letadla.

 

Rozhodnutí

Datum, čas a doba trvání rozhodnutí.

Popis rozhodnutí o zamítnutí, pozastavení, zrušení nebo omezení oprávnění k provozování činnosti nebo technického povolení.

Oblast působnosti rozhodnutí (konkrétní dopravce/i nebo všichni dopravci podléhající dohlížejícímu orgánu, konkrétní letadlo nebo typy letadla).

Popis podmínek umožňujících zrušit zamítnutí, pozastavení, zrušení nebo omezení oprávnění k provozování činnosti nebo technického povolení ze strany členského státu nebo od něj upustit.

 

Bezpečnostní problém

Podrobný popis bezpečnostního problému (tj. výsledky inspekce), který vedl k žádosti o celkový nebo částečný zákaz (seřazeno podle příslušných společných kritérií uvedených v příloze základního nařízení).

 

Zveřejnění

Informace o tom, zda členský stát svůj zákaz zveřejnil.


PŘÍLOHA C

Sdělení členského státu týkající se výjimečných opatření přijatých podle čl. 6 odst. 2 základního nařízení v souvislosti se zachováním nebo uložením zákazu provozovat leteckou dopravu na jeho území, pokud Komise rozhodla nezahrnout podobná opatření do seznamu Společenství

Členský stát, který oznamuje, že zákaz provozovat leteckou dopravu uložený leteckému dopravci na jeho území, byl zachován nebo uložen podle čl. 6 odst. 2 základního nařízení, poskytne Komisi tyto informace:

 

Stát, který předkládá zprávu

Jméno a funkce úřední kontaktní osoby.

E-mail nebo telefon úřední kontaktní osoby.

 

Dopravci a letadlo

Dotyční dopravci, včetně jména právnické osoby (uvedeného na osvědčení leteckého dopravce (AOC) nebo rovnocenném dokladu), obchodní jméno (pokud je odlišné), číslo AOC (pokud je k dispozici), označení ICAO (pokud je známo).

 

Odkaz na rozhodnutí Komise

Datum vydání příslušných dokumentů Komise a odkaz na ně.

Datum rozhodnutí Komise/Výboru pro leteckou bezpečnost.

 

Bezpečnostní problém konkrétně se dotýkající členského státu


23.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/14


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 474/2006

ze dne 22. března 2006

o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na článek 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Kapitola II nařízení (ES) č. 2111/2005 (dále jen „základní nařízení“) stanoví postupy pro vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, a rovněž postupy, které členským státům za určitých okolností umožňují přijmout výjimečná opatření ukládající zákaz provozovat leteckou dopravu na jejich území.

(2)

V souladu s čl. 3 odst. 3 základního nařízení sdělily všechny členské státy Komisi totožnost leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy na jejich území, důvody, které k přijetí těchto zákazů vedly, a další podstatné informace.

(3)

Komise informovala všechny dotčené letecké dopravce buď přímo, nebo, pokud to nebylo možné, prostřednictvím orgánů odpovědných za regulační dohled nad nimi a uvedla podstatné skutečnosti a úvahy, které byly základem pro rozhodnutí uložit jim zákaz provozování letecké dopravy ve Společenství.

(4)

V souladu s článkem 7 základního nařízení poskytla Komise dotčeným leteckým dopravcům možnost konzultovat dokumenty předložené členskými státy, možnost předložit písemné připomínky a do deseti pracovních dnů přednést ústně jejich stanovisko Komisi a Výboru pro leteckou bezpečnost (2).

(5)

V příloze základního nařízení jsou uvedena společná kritéria pro rozhodování o zákazu provozování letecké dopravy z bezpečnostních důvodů na úrovni Společenství.

(6)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce Air Bangladesh, pokud jde o určité letadlo z jeho letadlového parku. Tyto nedostatky zjistil členský stát Německo při inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (3).

(7)

Air Bangladesh neodpověděl dostatečně a včas na dotaz úřadu pro civilní letectví Německa ohledně bezpečnostních stránek jeho provozu, což ukazuje na nedostatek průhlednosti či komunikace, o kterém svědčí to, že neodpověděl na korespondenci tohoto členského státu. Do dnešního dne nemělo Německo příležitost ověřit, zda byly bezpečnostní nedostatky odstraněny.

(8)

Orgány Bangladéše odpovědné za regulační dohled nad Air Bangladesh nevykonávají dostatečný dohled nad jedním konkrétním letadlem, které tento dopravce používá, v souladu s jejich povinnostmi vyplývajícími z Chicagské úmluvy.

(9)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že dopravci Air Bangladesh by mělo být uloženo přísné provozní omezení a měl by být zařazen do přílohy B.

(10)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce Air Koryo. Tyto nedostatky zjistila Francie a Německo při inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (4).

(11)

Při dalších inspekcích letištních ramp v rámci programu SAFA (5) bylo zjištěno trvalé zanedbávání ze strany Air Koryo řešit nedostatky, o kterých byl dříve informován Francií.

(12)

Na skryté systémové bezpečnostní nedostatky ze strany Air Koryo ukazují průkazné informace o vážné události, které sdělila Francie.

(13)

Air Koryo prokázal neschopnost odstranit tyto bezpečnostní nedostatky.

(14)

Air Koryo neodpověděl dostatečně a včas na dotaz úřadu pro civilní letectví Francie ohledně bezpečnostních stránek jeho provozu, což ukazuje na nedostatek průhlednosti či komunikace, o kterém svědčí to, že neodpověděl na žádost uvedeného členského státu.

(15)

Nápravný akční plán předložený leteckým dopravcem Air Koryo jako odpověď na žádost Francie nebyl přiměřený a dostatečný, aby mohl napravit zjištěné bezpečnostní nedostatky závažné povahy.

(16)

Orgány Korejské lidově demokratické republiky odpovědné za regulační dohled nad Air Koryo nevykonávají dostatečný dohled nad tímto dopravcem v souladu s jejich povinnostmi vyplývajícími z Chicagské úmluvy.

(17)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že Air Koryo nesplňuje příslušné bezpečnostní normy.

(18)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích u některých letadel, která provozuje letecký dopravce Ariana Afghan Airlines. Tyto nedostatky zjistil členský stát Německo při inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (6).

(19)

Ariana Afghan Airlines prokázal neschopnost odstranit tyto bezpečnostní nedostatky.

(20)

Ariana Afghan Airlines neodpověděl dostatečně a včas na dotaz úřadu pro civilní letectví Německa ohledně bezpečnostních stránek jeho provozu, což ukazuje na nedostatek komunikace, o kterém svědčí to, že neodpověděl dostatečně na korespondenci tohoto členského státu.

(21)

Příslušné orgány Afghánistánu, v němž jsou letadla, která letecký dopravce Ariana Afghan Airlines používá, zaregistrována, nevykonávají dostatečný dohled nad letadly, která tento dopravce používá, v souladu s jejich povinnostmi vyplývajícími z Chicagské úmluvy.

(22)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že Ariana Afghan nesplňuje příslušné bezpečnostní normy u všech letadel, která provozuje, s výjimkou letadla A310 poznávací číslo F-GYYY, které je zaregistrováno ve Francii a podléhá dohledu francouzských orgánů.

(23)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce BGB Air. Tyto nedostatky zjistila Itálie při inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (7).

(24)

BGB Air prokázal neschopnost nebo neochotu odstranit bezpečnostní nedostatky, o čemž svědčí předložení sebehodnocení podle norem ICAO na základě kontrolního seznamu zahraničního provozovatele předloženého Itálií, které nebylo v souladu s následnými zjištěními inspekcí SAFA.

(25)

BGB Air neodpověděl dostatečně na dotaz úřadu pro civilní letectví Itálie ohledně bezpečnostních stránek jeho provozu, což ukazuje na nedostatek průhlednosti či komunikace, o kterém svědčí to, že neodpověděl na některé dopisy zaslané tímto členským státem.

(26)

Nebyl předložen žádný důkaz o tom, že by dopravce BGB Air vypracoval nápravný akční plán, který by vedl k nápravě závažných bezpečnostních nedostatků, jako odpověď na žádost Itálie.

(27)

Orgány Kazachstánu odpovědné za regulační dohled nad BGB Air nespolupracovaly v plné míře s úřadem pro civilní letectví Itálie v případě vzniku obav v souvislosti s bezpečností provozu BGB Air, který v tomto státě získal oprávnění, o čemž svědčí to, že nereagovaly na korespondenci zaslanou tímto členským státem.

(28)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že BGB Air nesplňuje příslušné bezpečnostní normy.

(29)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích při provozování letecké nákladní dopravy na straně leteckého dopravce Buraq Air. Tyto nedostatky zjistilo Švédsko a Nizozemsko při inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (8).

(30)

Buraq Air neodpověděl dostatečně a včas na dotaz úřadu pro civilní letectví Německa ohledně bezpečnostních stránek při provozování letecké nákladní dopravy, což ukazuje na nedostatek průhlednosti či komunikace, o kterém svědčí to, že neodpověděl na korespondenci tohoto členského státu.

(31)

Orgány Libye odpovědné za regulační dohled nad Buraq Air nevykonávají dostatečný dohled nad provozováním letecké nákladní dopravy tohoto dopravce v souladu s jejich povinnostmi vyplývajícími z Chicagské úmluvy.

(32)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že dopravci Buraq Air by měla být uložena přísná provozní omezení a měl by být zařazen do přílohy B.

(33)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce Air Service Comores. Tyto nedostatky zjistil členský stát Francie při inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (9).

(34)

Neexistují důkazy o provádění nápravného akčního plánu dopravcem Air Service Comores, který by vedl k nápravě závažných bezpečnostních nedostatků, jako odpověď na žádost Francie.

(35)

Orgány odpovědné za regulační dohled nad Air Service Comores prokázaly neschopnost odstranit bezpečnostní nedostatky.

(36)

Orgány Komor odpovědné za regulační dohled nespolupracovaly včas s úřadem pro civilní letectví Francie, když byly vyjádřeny obavy v souvislosti s bezpečností provozu leteckého dopravce, který v tomto státě získal licenci nebo oprávnění.

(37)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že Air Service Comores nesplňuje příslušné bezpečnostní normy.

(38)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce GST Aero Air Company. Tyto nedostatky zjistila Itálie při inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (10).

(39)

GST Aero Air Company prokázal neschopnost nebo neochotu odstranit bezpečnostní nedostatky.

(40)

GST Aero Air Company neodpověděl dostatečně a včas na dotaz úřadu pro civilní letectví Itálie ohledně bezpečnostních stránek jeho provozu, což ukazuje na nedostatek průhlednosti či komunikace, o kterém svědčí to, že neodpověděl na korespondenci zaslanou tímto členským státem.

(41)

Neexistují důkazy o provádění nápravného akčního plánu dopravcem GST Aero Air Company, který by vedl k nápravě závažných bezpečnostních nedostatků, jako odpověď na žádost Itálie.

(42)

Orgány Kazachstánu odpovědné za regulační dohled nad GST Aero Air Company nespolupracovaly v plné míře s úřadem pro civilní letectví Itálie, když byly vyjádřeny obavy v souvislosti s bezpečností provozu dopravce, který v tomto státě získal licenci nebo oprávnění, o čemž svědčí to, že na korespondenci zaslanou Itálií reagovaly jen částečně.

(43)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že GST Aero Air Company nesplňuje příslušné bezpečnostní normy.

(44)

Orgány Kyrgyzstánu odpovědné za regulační dohled prokázaly neschopnost při provádění a prosazování příslušných bezpečnostních norem u leteckého dopravce Phoenix Aviation. I když osvědčení leteckého provozovatele společnosti Phoenix vydal Kyrgyzstán, existují důkazy, že tato letecká společnost měla hlavní sídlo své obchodní činnosti ve Spojených arabských emirátech, což je v rozporu s požadavky přílohy 6 Chicagské úmluvy. Ve vyšetřovací zprávě Státního výboru USA pro bezpečnost v dopravě (NTSB) (11) k nehodě letu č. 904 společnosti Kam Air, který provozoval letecký dopravce Phoenix Aviation, se uvádí, že Phoenix Aviation má své hlavní sídlo ve Spojených arabských emirátech.

(45)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že Phoenix Aviation nesplňuje příslušné bezpečnostní normy.

(46)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce Phuket Airlines. Tyto nedostatky zjistily členské státy Spojené království a Nizozemsko při inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (12).

(47)

Phuket Airlines prokázal neschopnost odstranit včas a dostatečně bezpečnostní nedostatky.

(48)

Orgány Thajska odpovědné za regulační dohled nespolupracovaly v plné míře s úřadem pro civilní letectví Nizozemska, když byly vyjádřeny obavy v souvislosti s bezpečností provozu leteckého dopravce Phuket Airlines, který v tomto státě získal oprávnění, o čemž svědčí to, že neodpověděly na příslušnou korespondenci tohoto členského státu.

(49)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že Phuket Airlines nesplňuje příslušné bezpečnostní normy.

(50)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce Reem Air. Tyto nedostatky zjistilo nejprve Nizozemsko při inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (13).

(51)

Při dalších inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (14) potvrdilo Nizozemsko v případě jednoho konkrétního letadla trvalé zanedbávání ze strany Reem Air řešit nedostatky.

(52)

Reem Air prokázal neschopnost nebo neochotu odstranit bezpečnostní nedostatky.

(53)

Reem Air neodpověděl dostatečně a včas na dotaz úřadu pro civilní letectví Nizozemska ohledně bezpečnostních stránek jeho provozu, což ukazuje na nedostatek průhlednosti či komunikace, o které svědčí to, že neodpověděl na korespondenci zaslanou uvedeným členským státem.

(54)

Neexistují důkazy o provádění nápravného akčního plánu dopravcem Reem Air, který by vedl k nápravě závažných bezpečnostních nedostatků, jako odpověď na žádost Nizozemska.

(55)

Orgány Kyrgyzstánu odpovědné za regulační dohled nad Reem Air nevykonávají dostatečný dohled nad tímto dopravcem v souladu s jejich povinnostmi vyplývajícími z Chicagské úmluvy, o čemž svědčí přetrvávající závažné bezpečnostní nedostatky. Kromě toho dokazují informace, které Komisi dodal Reem Air během slyšení poskytnutého této společnosti, že i když osvědčení leteckého provozovatele společnosti Reem Air vydal Kyrgyzstán, má tato letecká společnost hlavní sídlo své obchodní činnosti ve Spojených arabských emirátech, což je v rozporu s požadavky přílohy 6 Chicagské úmluvy.

(56)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že Reem Air nesplňuje příslušné bezpečnostní normy.

(57)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce Silverback Cargo Freighters. Tyto nedostatky zjistila Belgie při inspekci letištních ramp prováděné v rámci programu SAFA (15).

(58)

Silverback Cargo Freighters, který rovněž zajišťuje údržbu (kontroly A a B) svých vlastních letadel, neodpověděl dostatečně na dotaz úřadu pro civilní letectví tohoto členského státu ohledně bezpečnostních stránek jeho provozu, což ukazuje na nedostatek průhlednosti či komunikace, o kterém svědčí to, že neodpověděl na příslušné žádosti předložené tímto členským státem.

(59)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že Silverback Cargo Freighters nesplňuje příslušné bezpečnostní normy.

(60)

Přes veškerou snahu mají úřady pro civilní letectví Konžské demokratické republiky (KDR) přetrvávající obtíže při provádění a prosazování příslušných bezpečnostních norem, o čemž svědčí Souhrnná zpráva z auditu Ředitelství pro civilní letectví Konžské demokratické republiky (Kinshasa, 11. až 18. června 2001) uskutečněného v rámci všeobecného programu pro audit dohledu nad bezpečností provozu (USOAP) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). V současné době zejména nefunguje žádný systém vydávání osvědčení leteckého provozovatele.

(61)

Orgány KDR odpovědné za regulační dohled následně prokázaly neschopnost provádět dostatečný bezpečnostní dohled.

(62)

Dopravci Central Air Express se ukládá zákaz provozování letecké dopravy z důvodů prokázaných nedostatků týkajících se mezinárodních bezpečnostních norem a jeho nedostatečné spolupráce s členským státem.

(63)

Belgie (16) a Hewa Bora Airways (HBA) poskytly informace ukazující, že v případě HBA byly nedostatky zjištěné v minulosti belgickými orgány v případě určitých letadel do značné míry odstraněny. Belgie dále Komisi informovala, že má v úmyslu provádět v případě HBA systematické inspekce letištních ramp. Vzhledem k tomu by mělo být tomuto leteckému dopravci povoleno nadále provozovat současnou leteckou dopravu.

(64)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že by měli být všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění Konžské demokratické republiky (KDR), zařazeni do přílohy A s výjimkou dopravce Hewa Bora Airways (HBA), který by měl být zařazen do přílohy B.

(65)

Orgány Rovníkové Guiney odpovědné za regulační dohled nespolupracovaly v plné míře s úřadem pro civilní letectví Spojeného království, když byly vyjádřeny obavy v souvislosti s bezpečností provozu dopravců, kteří v tomto státě získali licenci nebo oprávnění. Spojené království požádalo generálního ředitele pro civilní letectví (Director General of Civil Aviation – DGCA) v Rovníkové Guineji dopisem ze dne 27. března 2002 (17) o objasnění těchto bodů:

značný nárůst počtu letadel zaregistrovaných v Rovníkové Guineji a návrhy, aby se správou rejstříku zabývala Kancelář pro registraci letadel (Aircraft Registration Bureau – ARB) nebo podobná organizace;

skutečnost, že řada provozovatelů majících osvědčení leteckého provozovatele (AOC) vydané Rovníkovou Guineou, nemá hlavní sídlo své obchodní činnosti v Rovníkové Guineji.

Dopis rovněž generálního ředitele pro civilní letectví upozorňoval, že Spojené království nebude moci leteckým společnostem Rovníkové Guiney povolit další obchodní operace na svém území, pokud se orgány Spojeného království nepřesvědčí, že je nad těmito společnostmi prováděn dostatečný dohled. Na tento dopis Rovníková Guinea neodpověděla.

(66)

Orgány Rovníkové Guiney odpovědné za regulační dohled prokázaly neschopnost při provádění a prosazování příslušných bezpečnostních norem, o níž svědčí zejména audity a související nápravné akční plány vypracované na základě všeobecného programu pro audit dohledu nad bezpečností provozu (USOAP) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Takovýto audit Rovníkové Guiney na základě USOAP proběhl v květnu 2001, přičemž zpráva z auditu (18) ukázala, že úřad pro civilní letectví nebyl v době konání auditu schopen poskytnout dostatečný dohled nad svými leteckými společnostmi a zajistit, aby jejich provoz byl v souladu s normami ICAO. Mezi skutečnosti zjištěné během auditu patřilo zejména:

chybí organizace schopná zabezpečit bezpečnostní dohled, zejména pak vyškolení pracovníci v oblasti udělování licencí, provozu letadel nebo letové způsobilosti;

neschopnost zjistit číslo letadla v rejstříku nebo čísla vydaných a platných osvědčení způsobilosti letadla;

není vytvořen strukturovaný systém osvědčování a dohledu nad leteckými provozovateli;

nejsou přijaty předpisy o leteckém provozu;

není prováděn dohled nad schválenými provozovateli;

není vytvořen systém zaměřený na plnění základních povinností agentury pro kontrolu způsobilosti letadla.

Generální ředitelství pro civilní letectví Rovníkové Guiney rovněž dosud nepředložilo ICAO akční plán na vyřešení zjištění vyplývajících z tohoto auditu (19) a následně neproběhla ani kontrolní mise.

(67)

Orgány Rovníkové Guiney odpovědné za regulační dohled prokázaly neschopnost při provádění a prosazování příslušných bezpečnostních norem v souladu s jejich povinnostmi vyplývajícími z Chicagské úmluvy. Ve skutečnosti někteří držitelé osvědčení leteckého provozovatele (AOC) vydaného Rovníkovou Guineou nemají hlavní sídlo své obchodní činnosti v Rovníkové Guineji, což je v rozporu s požadavky přílohy 6 Chicagské úmluvy (20).

(68)

Orgány Rovníkové Guiney odpovědné za regulační dohled nad těmito leteckými dopravci prokázaly neschopnost provádět příslušný bezpečnostní dohled nad těmito dopravci: Air Consul SA, Avirex Guinée Equatoriale, COAGE – Compagnie Aeree de Guinée Equatorial, Ecuato Guineana de Aviación, Ecuatorial Cargo, GEASA – Guinea Ecuatorial Airlines SA, GETRA – Guinea Ecuatorial de Transportes Aéreos, Jetline Inc., King Transavia Cargo, Prompt Air GE SA, UTAGE – Unión de Transporte Aéreo de Guinea Ecuatorial.

(69)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že všem leteckým dopravcům, kteří získali oprávnění Rovníkové Guiney, by měl být uložen zákaz provozování letecké dopravy a měli by být zařazeni do přílohy A.

(70)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce International Air Services, který získal oprávnění v Libérii. Tyto nedostatky zjistila Francie při inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (21).

(71)

Orgány Libérie odpovědné za regulační dohled nespolupracovaly v plné míře s úřadem pro civilní letectví Spojeného království, když byly informovány o závažných bezpečnostních nedostatcích zjištěných během inspekce letištních ramp u letadla zaregistrovaného Libérií, kterou provedl úřad pro civilní letectví Spojeného království dne 5. března 1996 (22). Vznikly obavy v souvislosti s bezpečností provozu leteckých dopravců, kteří v Libérii získali licenci nebo oprávnění, když úřad pro civilní letectví Spojeného království informoval dne 12. března 1996 liberijského DCA, že budou zamítnuty všechny žádosti o povolení provozovat obchodní služby ve Spojeném království pro letadla zaregistrovaná v Libérii, pokud liberijské orgány neprokáží, že mají účinný regulační systém, který zajistí způsobilost letadla zapsaného do rejstříku Libérie. Liberijské orgány dosud neodpověděly. Podobně nespolupracovaly liberijské orgány v plné míře s úřadem pro civilní letectví Francie, neboť odmítly odpovědět, když tento členský stát projevil obavy o bezpečnost provozu dopravce, který získal licenci nebo oprávnění v Libérii.

(72)

Orgány Libérie odpovědné za regulační dohled prokázaly neschopnost při provádění a prosazování příslušných bezpečnostních norem. Samotná vláda Libérie v roce 1996 (23) připustila, že z důvodu občanského konfliktu nebylo možné udržet regulační dohled nad letadlem z Monrovie zaregistrovaným v Libérii. I když byla v roce 2003 podepsána souhrnná mírová dohoda a OSN i prozatímní národní vláda Libérie začínají pomalu uskutečňovat opatření na zlepšení bezpečnosti, schopnost vlády spravovat její rejstřík se pravděpodobně od roku 1996 nezlepšila. Vzhledem k bezpečnostní situaci ICAO dosud v Libérii neprovedla audit na základě všeobecného programu pro audit dohledu nad bezpečností provozu (USOAP).

(73)

Orgány Libérie odpovědné za regulační dohled nad těmito leteckými dopravci prokázaly neschopnost provádět příslušný bezpečnostní dohled nad těmito dopravci: International Air Services Inc., Satgur Air Transport Corp., Weasua Air Transport Co. Ltd.

(74)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že všem leteckým dopravcům, kteří získali oprávnění Libérie, by měl být uložen zákaz provozování letecké dopravy a měli by být zařazeni do přílohy A.

(75)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce Air Universal Ltd. Tyto nedostatky zjistilo Švédsko při inspekci letištních ramp prováděné v rámci programu SAFA (24).

(76)

Orgány Sierry Leone odpovědné za regulační dohled nespolupracovaly v plné míře s úřadem pro civilní letectví Švédska, když byly vyjádřeny obavy v souvislosti s bezpečností provozu leteckého dopravce Air Universal Ltd., který v tomto státě získal oprávnění, o čemž svědčí to, že neodpověděly na korespondenci tohoto členského státu.

(77)

Všem dopravcům, kteří podléhají dohledu ze strany Sierry Leone, bylo v dřívější době zamítnuto nebo zrušeno oprávnění k provozování letecké dopravy nebo technické povolení Spojeným královstvím.

(78)

I když osvědčení leteckého provozovatele společnosti Air Universal Ltd. vydala Sierra Leone, existují důkazy, že tato letecká společnost má hlavní sídlo své obchodní činnosti v Jordánsku, což je v rozporu s požadavky přílohy 6 Chicagské úmluvy.

(79)

Orgány Sierry Leone odpovědné za regulační dohled nad Air Universal Ltd. nevykonávají dostatečný dohled nad tímto dopravcem v souladu s jejich povinnostmi vyplývajícími z Chicagské úmluvy.

(80)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že Air Universal Ltd. nesplňuje příslušné bezpečnostní normy.

(81)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckých dopravců, kteří získali oprávnění Sierry Leone. Tyto nedostatky zjistily tři členské státy, Spojené království, Malta a Švédsko, při inspekcích letištních ramp prováděných v rámci programu SAFA (25).

(82)

Orgány Sierry Leone odpovědné za regulační dohled nespolupracovaly v plné míře s úřady pro civilní letectví Švédska a Malty, když byly vyjádřeny obavy v souvislosti s bezpečností provozu leteckého dopravce Air Universal Ltd., který v tomto státě získal oprávnění, o čemž svědčí to, že neodpověděly na korespondenci tohoto členského státu.

(83)

Orgány Sierry Leone odpovědné za regulační dohled prokázaly neschopnost při provádění a prosazování příslušných bezpečnostních norem v souladu s jejich povinnostmi vyplývajícími z Chicagské úmluvy. Sierra Leone nemá příslušný fungující systém na provádění kontrol svých provozovatelů nebo letadel a nemá technické kapacity a zdroje, aby tento úkol zvládla. Někteří držitelé osvědčení leteckého provozovatele vydaného Sierrou Leone neměli hlavní sídlo své obchodní činnosti v Sieře Leone, což je v rozporu s požadavky přílohy 6 Chicagské úmluvy.

(84)

Nápravný akční plán předložený Sierrou Leone je považován za nevhodný (nebo nedostatečný), aby mohl napravit všechny zjištěné závažné bezpečnostní nedostatky. Úřad pro civilní letectví Sierry Leone uzavřel smlouvu se soukromou společností International Aviation Surveyors (IAS), aby jeho jménem prováděla některé činnosti související s dohledem. Tato dohoda mezi dvěma stranami ve formě memoranda o porozumění (26) však neposkytuje odpovídající systém dohledu nad letadly zapsanými v rejstříku Sierry Leone. Zejména:

letadla/letecké společnosti, na něž se memorandum o porozumění vztahuje, neměly základnu v Sieře Leone a pracovníci IAS nebyli umístěni ani do Sierry Leone, ani do země, kde měly základnu letecké společnosti;

zdá se, že IAS neměla žádnou výkonnou pravomoc;

IAS nesla odpovědnost za běžné inspekce dotyčných leteckých společností, ale nebyla specifikována míra inspekční činnosti;

memorandum o porozumění poskytovalo IAS smluvní vztah s dotyčnými leteckými společnostmi;

zdá se, že memorandum o porozumění se nevztahovalo přiměřeným způsobem na dohled nad letovými operacemi.

(85)

Orgány Sierry Leone odpovědné za regulační dohled nad těmito leteckými dopravci prokázaly neschopnost provádět příslušný bezpečnostní dohled nad těmito dopravci: Aerolift Co. Ltd, Afrik Air Links, Air Leone Ltd, Air Rum Ltd, Air Salone, Ltd, Air Universal Ltd, Destiny Air Services Ltd, First Line Air (sl) Ltd, Heavylift Cargo, paramount airlines, Ltd, Star Air Ltd, Teebah Airways, West Coast Airways Ltd.

(86)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že všem leteckým dopravcům, kteří získali oprávnění Sierry Leone, by měl být uložen zákaz provozování letecké dopravy a měli by být zařazeni do přílohy A.

(87)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce Jet Africa, který získal oprávnění Svazijska. Tyto nedostatky zjistilo Nizozemsko při inspekci letištních ramp prováděné v rámci programu SAFA (27).

(88)

Jet Africa neodpověděl dostatečně a včas na dotaz úřadu pro civilní letectví Nizozemska ohledně bezpečnostních stránek jeho provozu, což ukazuje na nedostatek průhlednosti či komunikace, o které svědčí to, že neodpověděl na korespondenci zaslanou uvedeným členským státem.

(89)

Nebyl předložen žádný důkaz o tom, že by dopravce Jet Africa vypracoval nápravný akční plán, který by vedl k nápravě závažných bezpečnostních nedostatků, jako odpověď na žádost Nizozemska.

(90)

Orgány Svazijska odpovědné za regulační dohled prokázaly neschopnost při provádění a prosazování příslušných bezpečnostních norem, o čemž svědčí zejména audit na základě USOAP, který proběhl v březnu 1999. Zpráva z auditu (28) došla k závěru, že v době auditu nebylo Svazijsko schopné uspokojivě vykonávat povinnosti spojené s bezpečnostním dohledem, pokud jde o jeho rejstřík leteckých společností a letadel. Rovněž uvedla, že nebylo možné stanovit skutečný počet letadel v rejstříku, neboť rejstřík nebyl řádně veden. Auditorský tým rovněž nemohl stanovit skutečný počet licencí vydaných Svazijskem, které byly dosud v platnosti, protože nebyly vedeny záznamy. Kontrolní mise auditu na základě USOAP neproběhla, protože Svazijsko neposkytlo ICAO informace o dosaženém pokroku při provádění akčního plánu na řešení zjištění vyplývajících z auditu.

(91)

Orgány Svazijska odpovědné za regulační dohled nad těmito leteckými dopravci prokázaly neschopnost provádět příslušný bezpečnostní dohled nad těmito dopravci: Aero Africa (Pty) Ltd, African International Airways (Pty) Ltd, Airlink Swaziland Ltd, Northeast Airlines (Pty) Ltd, Scan Air Charter Ltd, Swazi Express Airways, Jet Africa.

(92)

Na základě společných kritérií se proto soudí, že všem leteckým dopravcům, kteří získali oprávnění Svazijska, by měl být uložen zákaz provozování letecké dopravy a měli by být zařazeni do přílohy A.

(93)

Vzhledem k tomu, že by nebyla ohrožena bezpečnost, může být všem leteckým dopravcům dovoleno uplatňovat práva provozování dopravy tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se nevztahuje zákaz provozování letecké dopravy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.

(94)

Seznam Společenství má být aktualizován pravidelně a tehdy, jakmile je to požadováno, aby byl zohledněn vývoj v oblasti bezpečnosti, pokud jde o dotyčné letecké dopravce, a to na základě dalších důkazů o podniknutých nápravných opatřeních.

(95)

Vzhledem k důkazům, které poskytla společnost Tuninter a orgány Tuniska odpovědné za regulační dohled nad touto společností a které dále potvrdila Itálie, se má za to, že existují ověřené důkazy o tom, že tento letecký dopravce odstranil závažné bezpečnostní nedostatky zjištěné italskými orgány během dvou inspekcí na místě.

(96)

Na základě informací poskytnutých Německem se má za to, že již nadále neexistují ověřené důkazy o neschopnosti nebo neochotě orgánů Tádžikistánu odpovědných za regulační dohled nad leteckými dopravci, kteří získali oprávnění v tomto státě.

(97)

Na základě informací poskytnutých Belgii, které ukazují, že nedostatky, které vedly k uložení zákazu provozování letecké dopravy v uvedeném státě leteckým dopravcům I.C.T.T.P.W. a South Airlines, již byly plně odstraněny, se má za to, že neexistují ověřené důkazy o přetrvávajících závažných nedostatcích na straně těchto leteckých dopravců.

(98)

Na základě informací poskytnutých Německem, které ukazují, že konkrétní letadlo, kvůli kterému bylo společnosti Atlant Soyuz uloženo provozní omezení, již nadále není součástí jeho letadlového parku, se má za to, že neexistují ověřené důkazy o přetrvávajících závažných nedostatcích na straně tohoto leteckého dopravce.

(99)

Na základě informací, které jsou v tomto stádiu k dispozici, se má za to, že neexistují ověřené důkazy o neodstraněných závažných nedostatcích na straně leteckého dopravce Air Mauritanie. Nicméně je třeba dále posoudit schopnost orgánů Mauritánie odpovědných za regulační dohled nad tímto leteckým dopravcem. Za tímto účelem by měla Komise do 2 měsíců provést za pomoci orgánů všech zúčastněných členských států hodnocení orgánů Mauritánie odpovědných za regulační dohled nad tímto leteckým dopravcem a podniků, za něž odpovídají.

(100)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro leteckou bezpečnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedený v kapitole II základního nařízení.

Článek 2

Zákazy provozování letecké dopravy

1.   Letečtí dopravci uvedení v příloze A podléhají zákazu provozovat veškerou leteckou dopravu ve Společenství.

2.   Letečtí dopravci uvedení v příloze B podléhají ve Společenství provozním omezením. Provozní omezení spočívají v zákazu používat konkrétní letadla nebo konkrétní typy letadel uvedené v příloze B.

Článek 3

Prosazování

Členské státy uvědomí Komisi o všech opatřeních přijatých podle čl. 3 odst. 1 základního nařízení za účelem prosazování zákazů provozování letecké dopravy na jejich území, které jsou na seznamu Společenství a vztahují se na letecké dopravce, jimž jsou tyto zákazy uloženy.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2006.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.

(2)  Zřízený článkem 12 nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4).

(3)  LBA-D-2005-0003

LBA-D-2005-0004

LBA-D-2005-0004.

(4)  DGAC/F 2000-210

Chybí odkaz na další inspekci SAFA provedenou Německem.

(5)  DGAC/F-2000-895.

(6)  LBA-D-2004-269

LBA-D-2004-341

LBA-D-2004-374

LBA-D-2004-597.

(7)  ENAC-IT-2005-237.

(8)  LFV-S-2004-2004-52

CAA-NL-2005-47.

(9)  DGAC/F-2005-1222.

(10)  ENAC-IT-2005-170

ENAC-IT-2005-370.

(11)  Factual Aviation Report, USA-National Transportation Safety Board, 2. března 2005, (NTSB ID: DCA05RA033).

(12)  CAA-UK-2005-40

CAA-UK-2005-41

CAA-UK-2005-42

CAA-UK-2005-46

CAA-UK-2005-47

CAA-UK-2005-48

CAA-NL-2005-49

CAA-NL-2005-51

CAA-NL-2005-54

CAA-NL-2005-55

CAA-NL-2005-56.

(13)  CAA-NL-2005-119

CAA-NL-2005-122

CAA-NL-2005-128

CAA-NL-2005-171

CAA-NL-2005-176

CAA-NL-2005-177

CAA-NL-2005-191

CAA-NL-2005-195

CAA-NL-2005-196.

(14)  CAA-NL-2005-230

CAA-NL-2005-234

CAA-NL-2005-235.

(15)  BCAA-2005-36.

(16)  Inspekce letištních ramp v rámci programu SAFA provedená belgickými orgány dne 11. března 2006 v Bruselu.

(17)  Korespondence mezi Ministerstvem dopravy Spojeného království a DGCA v Rovníkové Guineji o „rejstříku letadel Rovníkové Guiney“ (ze dne 27. března 2002).

(18)  ICAO-USOAP Summary Report – Audit of the Directorate of Civil Aviation of the Republic of Equatorial Guinea (Malabo, 14. až 18. května 2001).

(19)  ICAO Pracovní dokument Rady C-WP/12471

(20)  Korespondence mezi Ministerstvem Spojeného království a ECAC o „vydávání dokumentů letadla neschválenými společnostmi“ (ze dne 6. srpna 2003).

(21)  DGAC/F-2004 nos 315, 316

(22)  UK-CAA Regulation Group – Aircraft Survey Report, 5. března 1996 (Office code: 223).

(23)  Korespodence mezi Ministerstvem dopravy Libérie a DGCA Spojeného království o „neschopnosti udržovat regulační dohled nad letadly zaregistrovanými v Libérii z důvodu liberijského občanského konfliktu“, 28. srpna 1996.

(24)  LFV-S-04-0037.

(25)  CAA-UK-2003-103

CAA-UK-2003-111

CAA-UK-2003-136

CAA-UK-2003-198

CAA-MA-2003-4

LFV-S-2004-37.

(26)  Memorandum o porozumění mezi DCA Sierra Leone a „Mezinárodní leteckou inspekcí FAST“ o inspekcích, dohledem a poskytováním regulačních služeb mimoregionálním provozovatelům letecké dopravy (IAS/SL DCA MOA 201101).

(27)  CAA/NL-2004-98.

(28)  ICAO-USOAP Summary Report – Audit of the Directorate of Civil Aviation of Swaziland (Mbabane, 9. až 12 března 1999).


PŘÍLOHA A

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ ÚPLNÉMU ZÁKAZU PROVOZOVAT LETECKOU DOPRAVU VE SPOLEČENSTVÍ (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého dopravce (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého provozovatele (AOC) nebo číslo provozní licence

Označení ICAO

Stát provozovatele

Air Koryo

Neznámé

KOR

Korejská lidově demokratická republika (KLDR)

Air Service Comores

Neznámé

Neznámé

Komory

Ariana Afghan Airlines (2)

009

AFG

Afghánistán

BGB Air

AK-0194-04

Neznámé

Kazachstán

GST Aero Air Company

AK 0203-04

BMK

Kazachstán

Phoenix Aviation

02

PHG

Kyrgyzstán

Phuket Airlines

07/2544

VAP

Thajsko

Reem Air

07

REK

Kyrgyzstán

Silverback Cargo Freighters

Neznámé

VRB

Rwanda

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Konžské demokratické republiky (KDR) odpovědných za regulační dohled, včetně

Neznámé

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

Africa One

409/CAB/MIN/TC/017/2005

CFR

Konžská demokratická republika (KDR)

AFRICAN COMPANY AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/017/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

AIGLE AVIATION

Podpis ministra

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

AIR BOYOMA

Podpis ministra

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

AIR KASAI

409/CAB/MIN/TC/010/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

AIR NAVETTE

409/CAB/MIN/TC/015/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

AIR TROPIQUES s.p.r.l.

409/CAB/MIN/TC/007/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

ATO – Air Transport Office

Neznámé

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

BLUE AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/038/2005

BUL

Konžská demokratická republika (KDR)

BUSINESS AVIATION s.p.r.l.

409/CAB/MIN/TC/012/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

BUTEMBO AIRLINES

Podpis ministra

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

CAA – Compagnie Africaine d’Aviation

409/CAB/MIN/TC/016/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

CARGO BULL AVIATION

409/CAB/MIN/TC/032/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

CENTRAL AIR EXPRESS

409/CAB/MIN/TC/011/2005

CAX

Konžská demokratická republika (KDR)

CETRACA AVIATION SERVICE

409/CAB/MIN/TC/037/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

CHC STELAVIA

Podpis ministra

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

COMAIR

Podpis ministra

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

COMPAGNIE AFRICAINE D’AVIATION

409/CAB/MIN/TC/016/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

C0-ZA AIRWAYS

Podpis ministra

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

DAS AIRLINES

Neznámé

RKC

Konžská demokratická republika (KDR)

DOREN AIRCARGO

409/CAB/MIN/TC/0168/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

ENTERPRISE WORLD AIRWAYS

409/CAB/MIN/TC/031/2005

EWS

Konžská demokratická republika (KDR)

FILAIR

409/CAB/MIN/TC/014/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

FREE AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/MNL/CM/014/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

GALAXY CORPORATION

409/CAB/MIN/TC/0002/MNL/CM/014/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

GR AVIATION

409/CAB/MIN/TC/0403/TW/TK/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

GLOBAL AIRWAYS

409/CAB/MIN/TC/029/2005

BSP

Konžská demokratická republika (KDR)

GOMA EXPRESS

Podpis ministra

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

GREAT LAKE BUSINESS COMPANY

Podpis ministra

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

I.T.A.B. – International Trans Air Business

409/CAB/MIN/TC/0022/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

JETAIR – Jet Aero Services, s.p.r.l.

Neznámé

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

KINSHASA AIRWAYS, s.p.r.l

Neznámé

KNS

Konžská demokratická republika (KDR)

KIVU AIR

Podpis ministra

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

LAC – Lignes Aériennes Congolaises

Neznámé

LCG

Konžská demokratická republika (KDR)

MALU AVIATION

409/CAB/MIN/TC/013/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

Malila Airlift

409/CAB/MIN/TC/008/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

MANGO MAT

Podpis ministra

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

RWABIKA „BUSHI EXPRESS“

Neznámé

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

SAFARI LOGISTICS

409/CAB/MIN/TC/0760/V/KK//2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

SERVICES AIR

409/CAB/MIN/TC/034/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

TEMBO AIR SERVICES

409/CAB/VC-MIN/TC/0405/2006

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

THOM’S AIRWAYS

409/CAB/MIN/TC/0033/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

TMK AIR COMMUTER

409/CAB/MIN/TC/020/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

TRACEP

Neznámé

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

TRANS AIR CARGO SERVICES

409/CAB/MIN/TC/035/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

TRANSPORTS AERIENNES CONGOLAIS (TRACO)

409/CAB/MIN/TC/034/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

UHURU AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/039/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

VIRUNGA AIR CHARTER

409/CAB/MIN/TC/018/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

WALTAIR AVIATION

409/CAB/MIN/TC/036/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

WIMBI DIRI AIRWAYS

409/CAB/MIN/TC/005/2005

Neznámé

Konžská demokratická republika (KDR)

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Rovníkové Guiney odpovědných za regulační dohled, včetně

Neznámé

Neznámé

Rovníková Guinea

Air Consul SA

Neznámé

RCS

Rovníková Guinea

Avirex Guinee Equatoriale

Neznámé

AXG

Rovníková Guinea

COAGE – Compagnie Aeree de Guinee Equatorial

Neznámé

COG

Rovníková Guinea

Ecuato Guineana de Aviacion

Neznámé

ECV

Rovníková Guinea

Ecuatorial Cargo

Neznámé

EQC

Rovníková Guinea

GEASA – Guinea Ecuatorial Airlines SA

Neznámé

GEA

Rovníková Guinea

GETRA – Guinea Ecuatorial de Transportes Aereos

Neznámé

GET

Rovníková Guinea

Jetline Inc.

Neznámé

JLE

Rovníková Guinea

KNG Transavia Cargo

Neznámé

VCG

Rovníková Guinea

Prompt Air GE SA

Neznámé

POM

Rovníková Guinea

UTAGE – Union de Transport Aereo de Guinea Ecuatorial

Neznámé

UTG

Rovníková Guinea

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Libérie odpovědných za regulační dohled, včetně

Neznámé

Neznámé

Libérie

International Air Services

Neznámé

IAX

Libérie

SATGUR AIR TRANSPORT, Corp.

Neznámé

TGR

Libérie

WEASUA AIR TRANSPORT, Co. Ltd

Neznámé

WTC

Libérie

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Sierry Leone odpovědných za regulační dohled, včetně

Neznámé

Neznámé

Sierra Leone

AEROLIFT, Co. Ltd

Neznámé

LFT

Sierra Leone

AFRIK AIR LINKS

Neznámé

AFK

Sierra Leone

AIR LEONE, Ltd

Neznámé

RLL

Sierra Leone

AIR RUM, Ltd

Neznámé

RUM

Sierra Leone

AIR SALONE, Ltd

Neznámé

RNE

Sierra Leone

AIR UNIVERSAL, Ltd

00007

UVS

Sierra Leone

DESTINY AIR SERVICES, Ltd

Neznámé

DTY

Sierra Leone

FIRST LINE AIR (SL), Ltd

Neznámé

FIR

Sierra Leone

HEAVYLIFT CARGO

Neznámé

Neznámé

Sierra Leone

PARAMOUNT AIRLINES, Ltd

Neznámé

PRR

Sierra Leone

STAR AIR, Ltd

Neznámé

SIM

Sierra Leone

TEEBAH AIRWAYS

Neznámé

Neznámé

Sierra Leone

WEST COAST AIRWAYS Ltd

Neznámé

WCA

Sierra Leone

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Svazijska odpovědných za regulační dohled, včetně

Neznámé

Neznámé

Svazijsko

AFRICAN INTERNATIONAL AIRWAYS, (Pty) Ltd

Neznámé

AIA

Svazijsko

AIRLINK SWAZILAND, Ltd

Neznámé

SZL

Svazijsko

Jet Africa

Neznámé

OSW

Svazijsko

NORTHEAST AIRLINES, (Pty) Ltd

Neznámé

NEY

Svazijsko

SCAN AIR CHARTER, Ltd

Neznámé

Neznámé

Svazijsko

SWAZI EXPRESS AIRWAYS

Neznámé

SWX

Svazijsko


(1)  Všem leteckým dopravcům uvedeným v příloze A by mohlo být dovoleno uplatňovat práva provozování dopravy tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se nevztahuje zákaz provozování letecké dopravy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.

(2)  Zákaz provozovat leteckou dopravu uložený společnosti Ariana Afghan Airlines se vztahuje na všechna letadla provozovaná tímto leteckým dopravcem s výjimkou tohoto: A310 poznávací číslo F-GYYY.


PŘÍLOHA B

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ PROVOZNÍM OMEZENÍM VE SPOLEČENSTVÍ (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého dopravce (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého provozovatele (AOC)

Označení ICAO

Stát provozovatele

Typ letadla

Poznávací číslo/a a případně výrobní číslo/a

Stát zápisu letadla do rejstříku

Air Bangladesh

17

BGD

Bangladéš

B747-269B

S2-ADT

Bangladéš

Buraq Air

002/01

BRQ

Libye

IL-76

UN-76007 (cons. č. 0003426765)

5a-DNA (cons. č. 0023439140

5A-DMQ (cons. č. 73479392)

UN-76008 (cons. č. 0033448404)

Libye

Buraq Air

002/01

BRQ

Libye

Let L-410

5A-DMT (cons. č. 871928)

Libye

HBA (2)

416/dac/tc/sec/087/2005

ALX

Konžská demokratická republika (KDR)

Celý letadlový park s výjimkou: L-101

Celý letadlový park s výjimkou: 9Q-CHC (cons. č. 193H-1206

Konžská demokratická republika (KDR)


(1)  Leteckým dopravcům uvedeným v příloze B by mohlo být dovoleno uplatňovat práva provozování dopravy tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se nevztahuje zákaz provozování letecké dopravy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.

(2)  Hewa Bora Airways má povoleno používat ke svému současnému provozu v Evropském společenství pouze konkrétní uvedená letadla.


23.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/29


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 475/2006

ze dne 22. března 2006

o vydávání dovozních licencí na třtinový cukr v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1095/96 ze dne 18. června 1996 o zavedení koncesí stanovených v seznamu CXL sestaveném na základě závěrů jednání o čl. XXIV odst. 6 GATT (2),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1159/2003 ze dne 30. června 2003, kterým se pro hospodářské roky 2003/04, 2004/05 a 2005/06 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz třtinového cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod a kterým se mění nařízení (ES) č. 1464/95 a (ES) č. 779/96 (3), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování povinností při dodávkách s nulovým clem u produktů kódu KN 1701, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(2)

Článek 16 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování celních kvót s nulovým clem u produktů kódu KN 1701 11 10, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(3)

Článek 22 nařízení (ES) č. 1159/2003 otevírá pro dovozy produktů kódu KN 1701 11 10, z Brazílie, Kuby a ostatních třetích zemí celní kvóty s clem 98 EUR/t.

(4)

V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1159/2003 byly v týdnu od 13. do 17. března 2006 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství přesahující množství dodávkové povinnosti dotčené země stanovené podle článku 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 pro preferenční cukr AKT-Indie.

(5)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient snížení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a uvést, že bylo dosaženo příslušného limitu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro žádosti o dovozní licence podané ve dnech 13. do 17. března 2006 podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1159/2003 se licence vydávají do výše množstevních limitů stanovených v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 23. března 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2006.

Za Komisi

J. L. DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 987/2005 (Úř. věst. L 167, 29.6.2005, s. 12).

(2)  Úř. věst. L 146, 20.6.1996, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 162, 1.7.2003, s. 25. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 568/2005 (Úř. věst. L 97, 15.4.2005, s. 9).


PŘÍLOHA

Preferenční cukr AKT–INDIE

Hlava II nařízení (ES) č. 1159/2003

Hospodářský rok 2005/06

Dotčená země

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 13.3.2006–17.3.2006

Limit

Barbados

100

 

Belize

100

 

Kongo

100

 

Fidži

100

 

Guyana

100

 

Indie

100

 

Pobřeží slonoviny

100

 

Jamajka

100

 

Keňa

100

 

Madagaskar

100

 

Malawi

59,6537

Dosažen

Ostrov Mauritius

100

 

Mosambik

100

 

Sv. Kryštof a Nevis

100

 

Svazijsko

0

Dosažen

Tanzanie

100

 

Trinidad a Tobago

100

 

Zambie

100

 

Zimbabwe

100

 


Zvláštní preferenční cukr

Hlava III nařízení (ES) č. 1159/2003

Hospodářský rok 2005/06

Dotčená země

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 13.3.2006–17.3.2006

Limit

Inde

0

Dosažen

Ostatní

100

 


Koncesní cukr CXL

Hlava IV nařízení (ES) č. 1159/2003

Hospodářský rok 2005/06

Dotčená země

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 13.3.2006–17.3.2006

Limit

Brazílie

0

Dosažen

Kuba

100

 

Ostatní třetí země

0

Dosažen


23.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/31


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 476/2006

ze dne 21. března 2006,

kterým se stanoví jednotkové hodnoty pro určení celní hodnoty určitého zboží podléhajícího rychlé zkáze

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (1),

s ohledem na nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (2), kterým se provádí nařízení (EHS) č. 2913/92, a zejména na čl. 173 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Články 173 až 177 nařízení (EHS) č. 2454/93 stanoví, že Komise pravidelně stanoví jednotkové hodnoty zboží uvedeného v klasifikaci obsažené v příloze 26 uvedeného nařízení.

(2)

Použití těchto pravidel a kritérií stanovených ve výše uvedených článcích na skutečnosti, které byly sděleny Komisi v souladu s čl. 173 odst. 2 uvedeného nařízení, vedou ke stanovení jednotkových hodnot pro dotyčné zboží, jak je uvedeno v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Jednotkové hodnoty stanovené v čl. 173 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2454/93 se stanoví podle tabulky uvedené v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. března 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. března 2006.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 648/2005 (Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 13).

(2)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 883/2005 (Úř. věst. L 148, 11.6.2005, s. 5).


PŘÍLOHA

Položka

Popis zboží

Hodnota jednotných cen na 100 kg

Druhy, odrůdy, kód KN

EUR

LTL

SEK

CYP

LVL

GBP

CZK

MTL

DKK

PLN

EEK

SIT

HUF

SKK

1.10

Rané brambory

0701 90 50

40,08

23,06

1 144,09

299,08

627,17

10 387,56

138,40

27,90

17,21

153,79

9 601,13

1 496,31

374,36

27,84

 

 

 

 

1.30

Cibule (jiná než sazečka)

0703 10 19

45,11

25,95

1 287,57

336,59

705,82

11 690,26

155,76

31,40

19,37

173,07

10 805,20

1 683,96

421,31

31,33

 

 

 

 

1.40

Česnek

0703 20 00

176,06

101,29

5 025,18

1 313,66

2 754,69

45 625,04

607,89

122,55

75,58

675,48

42 170,81

6 572,19

1 644,30

122,27

 

 

 

 

1.50

Pór

ex 0703 90 00

75,26

43,30

2 148,16

561,56

1 177,57

19 503,76

259,86

52,39

32,31

288,75

18 027,15

2 809,47

702,90

52,27

 

 

 

 

1.60

Květák

0704 10 00

1.80

Zelí bílé a zelí červené

0704 90 10

46,72

26,88

1 333,53

348,61

731,01

12 107,49

161,31

32,52

20,06

179,25

11 190,84

1 744,06

436,35

32,45

 

 

 

 

1.90

Brokolice (Brassica oleacea L. convar. botrytis (L.) Alef var. italica Plenck)

ex 0704 90 90

 

 

 

 

1.100

Čínské zelí

ex 0704 90 90

97,14

55,88

2 772,67

724,82

1 519,91

25 173,83

335,40

67,62

41,70

372,70

23 267,94

3 626,24

907,25

67,46

 

 

 

 

1.110

Hlávkový salát

0705 11 00

1.130

Mrkev

ex 0706 10 00

40,79

23,47

1 164,27

304,36

638,22

10 570,73

140,84

28,39

17,51

156,50

9 770,43

1 522,69

380,96

28,33

 

 

 

 

1.140

Ředkvička

ex 0706 90 90

75,69

43,54

2 160,42

564,77

1 184,29

19 615,06

261,34

52,69

32,49

290,40

18 130,03

2 825,51

706,91

52,57

 

 

 

 

1.160

Hrách (Pisum sativum)

0708 10 00

335,80

193,19

9 584,86

2 505,64

5 254,20

87 023,68

1 159,47

233,75

144,16

1 288,38

80 435,20

12 535,57

3 136,28

233,22

 

 

 

 

1.170

Fazole:

 

 

 

 

 

 

1.170.1

Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.)

ex 0708 20 00

183,01

105,29

5 223,79

1 365,58

2 863,56

47 428,31

631,91

127,40

78,57

702,17

43 837,56

6 831,95

1 709,29

127,10

 

 

 

 

1.170.2

Fazole (Phaseolus spp., vulgaris var. compressus Savi)

ex 0708 20 00

202,00

116,21

5 765,69

1 507,24

3 160,61

52 348,30

697,47

140,61

86,72

775,01

48 385,06

7 540,66

1 886,60

140,29

 

 

 

 

1.180

Boby

ex 0708 90 00

1.190

Artyčoky

0709 10 00

1.200

Chřest:

 

 

 

 

 

 

1.200.1

zelený

ex 0709 20 00

283,28

162,97

8 085,57

2 113,70

4 432,32

73 411,18

978,10

197,19

121,61

1 086,85

67 853,29

10 574,72

2 645,69

196,74

 

 

 

 

1.200.2

jiný

ex 0709 20 00

498,42

286,74

14 226,44

3 719,02

7 798,60

129 165,88

1 720,95

346,95

213,97

1 912,29

119 386,85

18 606,07

4 655,06

346,15

 

 

 

 

1.210

Lilek

0709 30 00

149,51

86,01

4 267,38

1 115,56

2 339,28

38 744,79

516,22

104,07

64,18

573,61

35 811,46

5 581,10

1 396,34

103,83

 

 

 

 

1.220

Celer řapíkatý (Apium graveolens L., var. dulce (Mill.) Pers.)

ex 0709 40 00

64,31

37,00

1 835,59

479,85

1 006,23

16 665,83

222,05

44,77

27,61

246,74

15 404,08

2 400,68

600,63

44,66

 

 

 

 

1.230

Lišky

0709 59 10

334,34

192,35

9 543,07

2 494,71

5 231,28

86 644,21

1 154,41

232,73

143,53

1 282,76

80 084,46

12 480,91

3 122,60

232,20

 

 

 

 

1.240

Paprika zeleninová

0709 60 10

177,10

101,88

5 054,87

1 321,43

2 770,96

45 894,64

611,48

123,28

76,03

679,47

42 420,00

6 611,02

1 654,01

122,99

 

 

 

 

1.250

Fenykl

0709 90 50

1.270

Batáty, čerstvé, celé, určené pro lidskou spotřebu

0714 20 10

117,16

67,40

3 344,09

874,20

1 833,15

30 361,91

404,53

81,55

50,30

449,51

28 063,24

4 373,57

1 094,22

81,37

 

 

 

 

2.10

Jedlé kaštany (Castanea spp.), čerstvé

ex 0802 40 00

2.30

Ananas, čerstvý

ex 0804 30 00

61,76

35,53

1 762,93

460,86

966,40

16 006,11

213,26

42,99

26,52

236,97

14 794,31

2 305,65

576,85

42,90

 

 

 

 

2.40

Avokado, čerstvé

ex 0804 40 00

165,20

95,04

4 715,40

1 232,68

2 584,87

42 812,49

570,41

115,00

70,92

633,84

39 571,19

6 167,05

1 542,93

114,73

 

 

 

 

2.50

Kvajava a mango, čerstvé

ex 0804 50

2.60

Sladké pomeranče, čerstvé:

 

 

 

 

 

 

2.60.1

krvavé a polokrvavé

ex 0805 10 20

 

 

 

 

2.60.2

druhy Navels, Navelines, Navelates, Salustianas, Vernas, Valencia lates, Maltese, Shamoutis, Ovalis, Trovita, Hamlins

ex 0805 10 20

 

 

 

 

2.60.3

ostatní

ex 0805 10 20

 

 

 

 

2.70

Mandarinky (včetně tangerinek a satsum), čerstvé; klementinky, wilkingy a podobné citrusové hybridy, čerstvé:

 

 

 

 

 

 

2.70.1

Klementinky

ex 0805 20 10

141,64

81,49

4 042,87

1 056,87

2 216,21

36 706,39

489,06

98,60

60,81

543,44

33 927,39

5 287,48

1 322,87

98,37

 

 

 

 

2.70.2

Monreales a satsumy

ex 0805 20 30

130,26

74,94

3 718,01

971,95

2 038,13

33 756,88

449,76

90,67

55,92

499,77

31 201,18

4 862,61

1 216,58

90,47

 

 

 

 

2.70.3

Mandarinky a wilkingy

ex 0805 20 50

75,41

43,38

2 152,34

562,66

1 179,86

19 541,67

260,36

52,49

32,37

289,31

18 062,19

2 814,94

704,27

52,37

 

 

 

 

2.70.4

Tangerinky a ostatní

ex 0805 20 70

ex 0805 20 90

54,22

31,19

1 547,46

404,53

848,28

14 049,87

187,19

37,74

23,27

208,01

12 986,17

2 023,85

506,35

37,65

 

 

 

 

2.85

Kyselé lajmy (Citrus aurantifolia), čerstvé

0805 50 90

79,86

45,95

2 279,56

595,91

1 249,60

20 696,78

275,75

55,59

34,29

306,41

19 129,85

2 981,33

745,90

55,47

 

 

 

 

2.90

Grapefruity, čerstvé:

 

 

 

 

 

 

2.90.1

bílé

ex 0805 40 00

78,85

45,36

2 250,65

588,36

1 233,75

20 434,26

272,26

54,89

33,85

302,53

18 887,20

2 943,51

736,44

54,76

 

 

 

 

2.90.2

růžové

ex 0805 40 00

80,62

46,38

2 301,26

601,59

1 261,49

20 893,76

278,38

56,12

34,61

309,33

19 311,91

3 009,70

753,00

55,99

 

 

 

 

2.100

Stolní hrozny

0806 10 10

154,83

89,07

4 419,35

1 155,29

2 422,58

40 124,56

534,60

107,78

66,47

594,04

37 086,77

5 779,86

1 446,06

107,53

 

 

 

 

2.110

Vodní melouny

0807 11 00

51,85

29,83

1 479,95

386,88

811,28

13 436,93

179,03

36,09

22,26

198,93

12 419,63

1 935,56

484,26

36,01

 

 

 

 

2.120

Melouny (jiné než vodní melouny):

 

 

 

 

 

 

2.120.1

Amarillo, Cuper, Honey Dew (včetně Cantalene), Piel de Sapo (včetně Verde Liso), Rochet, Tendral, Futuro

ex 0807 19 00

59,86

34,44

1 708,72

446,69

936,68

15 513,91

206,70

41,67

25,70

229,68

14 339,37

2 234,75

559,11

41,58

 

 

 

 

2.120.2

ostatní

ex 0807 19 00

60,83

35,00

1 736,32

453,90

951,81

15 764,51

210,04

42,34

26,12

233,39

14 570,99

2 270,84

568,14

42,25

 

 

 

 

2.140

Hrušky:

 

 

 

 

 

 

2.140.1

Hrušky–nashi (Pyrus pyrifolia)

Poires–Ya (Pyrus bretscheideri)

ex 0808 20 50

 

 

 

 

2.140.2

ostatní

ex 0808 20 50

 

 

 

 

2.150

Meruňky

0809 10 00

149,08

85,77

4 255,19

1 112,38

2 332,60

38 634,08

514,74

103,77

64,00

571,98

35 709,13

5 565,16

1 392,35

103,54

 

 

 

 

2.160

Třešně, višně

0809 20 05

0809 20 95

137,39

79,04

3 921,52

1 025,15

2 149,69

35 604,62

474,38

95,64

58,98

527,12

32 909,03

5 128,77

1 283,17

95,42

 

 

 

 

2.170

Broskve

0809 30 90

128,47

73,91

3 666,92

958,59

2 010,12

33 293,00

443,58

89,43

55,15

492,90

30 772,42

4 795,79

1 199,86

89,22

 

 

 

 

2.180

Nektarinky

ex 0809 30 10

153,26

88,17

4 374,41

1 143,54

2 397,95

39 716,47

529,16

106,68

65,79

588,00

36 709,58

5 721,07

1 431,36

106,44

 

 

 

 

2.190

Švestky a slívy

0809 40 05

223,25

128,43

6 372,08

1 665,76

3 493,03

57 853,94

770,82

155,40

95,84

856,52

53 473,87

8 333,74

2 085,02

155,04

 

 

 

 

2.200

Jahody

0810 10 00

179,40

103,21

5 120,51

1 338,58

2 806,94

46 490,53

619,42

124,88

77,01

688,29

42 970,77

6 696,86

1 675,49

124,59

 

 

 

 

2.205

Maliny

0810 20 10

828,71

476,76

23 653,91

6 183,51

12 966,51

214 760,53

2 861,37

576,87

355,77

3 179,52

198 501,22

30 935,79

7 739,83

575,54

 

 

 

 

2.210

Borůvky (plody druhu Vaccinium myrtillus)

0810 40 30

1 053,49

606,07

30 069,64

7 860,69

16 483,47

273 010,82

3 637,48

733,33

452,26

4 041,91

252 341,43

39 326,62

9 839,14

731,65

 

 

 

 

2.220

Kiwi (Actinidia chinensis Actinidia chinensis Planch.)

0810 50 00

178,63

102,77

5 098,64

1 332,87

2 794,95

46 291,96

616,77

124,34

76,69

685,35

42 787,24

6 668,26

1 668,33

124,06

 

 

 

 

2.230

Granátová jablka

ex 0810 90 95

384,47

221,19

10 973,93

2 868,76

6 015,65

99 635,40

1 327,50

267,63

165,05

1 475,10

92 092,10

14 352,27

3 590,80

267,01

 

 

 

 

2.240

Tomel (včetně ovoce Sharon)

ex 0810 90 95

181,58

104,46

5 182,86

1 354,88

2 841,12

47 056,69

626,96

126,40

77,95

696,67

43 494,07

6 778,41

1 695,89

126,11

 

 

 

 

2.250

Liči

ex 0810 90


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Komise

23.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/37


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 22. června 2005

o podporách, které Nizozemsko provedlo ve prospěch společnosti AVR za účelem zpracovávání nebezpečného odpadu

(oznámeno pod číslem K(2005) 1789)

(Pouze nizozemské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2006/237/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

po vyzvání zúčastněných stran, aby předložily své připomínky v souladu s uvedenými články (1) a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1   POSTUP

(1)

V dopise ze dne 7. ledna 2003 (zaregistrovaném dne 10. ledna 2003 pod číslem A/30189) Nizozemsko oznámilo provozní podporu ve prospěch společnosti AVR Nutsbedrijf Gevaarlijk Afval BV (dále jen „společnost AVR Nuts“) za účelem zpracovávání nebezpečného odpadu určeného k odstranění v Nizozemsku. Převážná část této podpory se týkala spalování tohoto druhu odpadu ve dvou rotačních bubnových pecích (dále jen „RBP“). Nizozemsko se odvolávalo na čl. 86 odst. 2 Smlouvy a požádalo Komisi, aby rozhodla, že opatření nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, protože jde o přiměřenou kompenzaci za závazek poskytovat službu obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy. Případ byl zaregistrován jako podpora č. N 43/2003.

(2)

V dopisech ze dne 7. února (s referenčním údajem D/50847) a 22. dubna 2003 (s referenčním údajem D/52566) Komise požádala o doplňující informace. Nizozemsko poskytlo doplňující informace v dopise ze dne 24. března 2003 (zaregistrovaném dne 28. března 2003 pod číslem A/32279) a ze dne 19. června 2003 (zaregistrovaném dne 25. června pod číslem A/34394). Zástupci Nizozemska a útvarů Komise se setkali dne 21. května 2003. Dva konkurenti dopisem ze dne 2. května 2003 (zaregistrovaným dne 5. května 2003 pod číslem A/33155) podali společnou stížnost proti podpoře. V dopise ze dne 20. května 2003 (zaregistrovaném ještě téhož dne pod číslem A/33548) oznámili Komisi, že se k této stížnosti připojila dceřiná společnost jednoho z nich.

(3)

Rozhodnutím K (2003) 1763 ze dne 24. června 2003 Komise zahájila řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy ohledně oznámeného opatření podpory. Případ byl zaregistrován jako podpora č. K 43/2003. Rozhodnutí bylo Nizozemsku oznámeno dopisem ze dne 26. června 2003 (s referenčním údajem D/230250). Toto rozhodnutí bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 20. srpna 2003 (2). Komise obdržela připomínky čtyř zúčastněných stran (zaregistrovaných pod čísly A/36309, A/36463, A/36645, A/36679, A/36870, A/37077, A/37480 a A/37569), mezi kterými byl i jeden ze dvou konkurentů, kteří už v květnu podali stížnost; tato stížnost byla navíc podána jménem dalšího podniku, který je součástí koncernu, k němuž patří jeden z původních dvou konkurentů podávajících stížnost (dále jsou tyto čtyři subjekty souhrnně označovány jako „dva společně jednající konkurenti“). Komise tyto připomínky zaslala Nizozemsku v dopisech ze dne 1. října (s referenčním údajem D/56129), 29. října (s referenčním údajem D/56898), 7. října (s referenčním údajem D/57120) a 12. listopadu 2003 (s referenčním údajem D/57185). Tyto dopisy rovněž obsahují další otázky Komise.

(4)

V dopise ze dne 13. srpna 2003 (zaregistrovaném dne 14. srpna 2003 pod číslem A/35706) dva společně jednající konkurenti Komisi oznámili, že část podpory byla společnosti AVR Nuts vyplacena, a požádali Komisi, aby přijala rozhodnutí na základě článku 11 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (3), kterými by Nizozemsku uložila povinnost pozastavit další platby a vyžádat si předběžné navrácení podpory. Na žádost Komise ze dne 20. srpna 2003 (dopis s referenčním údajem D/55321) Nizozemsko v dopise ze dne 25. září 2003 (zaregistrovaném dne 30. září 2003 pod číslem A/36690) potvrdilo, že oznámená podpora, pokud jde o rok 2002 a první čtvrtletí roku 2003, byla společnosti AVR Nuts vyplacena. V dopise ze dne 20. října 2003 (s referenčním údajem D/56735) Komise dvěma společně jednajícím konkurentům oznámila, že nemá v úmyslu požadovaná rozhodnutí přijmout. Dva společně jednající konkurenti svou žádost důrazně zopakovali v dopise ze dne 14. listopadu 2003 (zaregistrovaném dne 17. listopadu 2003 pod číslem A/37909) a v dopise ze dne 1. prosince 2003 (zaregistrovaném dne 2. prosince 2003 pod číslem A/38325). Tento poslední dopis se ve skutečnosti minul s odpovědí Komise ze dne 24. listopadu 2003 (s referenčním údajem D/57541), ve kterém své stanovisko potvrdila.

(5)

Po žádosti o odklad (v dopise ze dne 14. července 2003, zaregistrovaném dne 18. července 2003 pod číslem A/35109, a v dopise ze dne 29. října 2003, zaregistrovaném dne 5. listopadu 2003 pod číslem A/37568), které bylo v dopise ze dne 23. července 2003 (s referenčním údajem D/54737) vyhověno, Nizozemsko v dopise ze dne 18. prosince 2003 (zaregistrovaném dne 8. ledna 2004 pod číslem A/30088) předložilo připomínky týkající se rozhodnutí Komise. Nizozemsko předložilo stanovisko týkající se připomínek zúčastněných stran v dopise ze dne 23. prosince 2003 (zaregistrovaném dne 8. ledna 2004 pod číslem A/30090), ze dne 23. ledna 2004 (zaregistrovaném dne 29. ledna 2004 pod číslem A/30621), ze dne 25. února 2004 (zaregistrovaném dne 27. února 2004 pod číslem A/31451) a ze dne 23. dubna 2004 (zaregistrovaném dne 30. dubna 2004 pod číslem A/33118). Prostřednictvím obou těchto posledních dopisů Nizozemsko informovalo Komisi i o momentálním vývoji společnosti AVR Nuts. Jelikož si rostoucí deficity vyžadovaly stále vyšší objem finanční podpory, bylo rozhodnuto o uzavření jedné ze dvou RBP od 1. července 2004. Uvažovalo se navíc i o případném uzavření druhé RBP. Zdálo se, že původní dohoda o podpoře obsahuje ustanovení, na jejichž základě by Nizozemsko přiznalo určitou kompenzaci nákladů na uzavření.

(6)

Vzhledem k novým informacím Komise přijala rozhodnutí K(2004) 2640 v konečném znění ze dne 14. července 2004, kterým rozšířila řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o kompenzaci nákladů (případného) uzavření RBP. Toto rozhodnutí bylo dne 16. července 2004 zasláno Nizozemsku, které požádalo o prodloužení lhůty na předložení připomínek týkajících se tohoto rozhodnutí, jakož i o setkání k projednání aktuálního vývoje (v dopise ze dne 30. července 2003, zaregistrovaném dne 4. srpna 2004 pod číslem A/35996). Dne 23. srpna 2004 se uskutečnilo setkání zástupců Nizozemska a Komise. Dne 26. srpna 2004 se uskutečnilo další setkání útvarů Komise a dvou společně jednajících konkurentů. Kromě toho ještě jednoho konkurenta zastupovala advokátní kancelář. Nizozemsko předložilo připomínky týkající se rozhodnutí Komise v dopise ze dne 10. září 2004 (zaregistrovaném dne 17. září 2004 pod číslem A/36999). Komise požádala o další informace dopisem ze dne 30. září 2004 (s referenčním údajem D/56902), které Nizozemsko poskytlo v dopise ze dne 22. října 2004 (zaregistrovaném dne 27. října 2004 pod číslem A/38271). V tomto dopise Nizozemsko potvrdilo, že příjemci byla vyplacena další podpora za zbytek roku 2003, za první tři čtvrtletí roku 2004 a za uzavření jednoho ze zařízení.

(7)

Rozhodnutí o rozšíření řízení bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 9. října 2004 (4). Komise obdržela připomínky dvou společně jednajících konkurentů (dopisy ze dne 16. a 19. listopadu 2004, zaregistrované pod číslem A/38860 a A/38978). Komise tyto připomínky zaslala Nizozemsku v dopise ze dne 22. listopadu 2004 (s referenčním údajem D/58307). Nizozemsko zaujalo stanovisko k těmto připomínkám a odpovědělo na otázky Komise v dopisech ze dne 22. prosince 2004 (zaregistrovaném dne 5. ledna 2005 pod číslem A/30171) a 12. ledna 2005 (zaregistrovaném dne 17. ledna 2005 pod číslem A/30525). V těchto dopisech Nizozemsko Komisi uvědomilo nejen o rozhodnutí uzavřít zbývající RBP, ale i o odpovídající kompenzaci nákladů na uzavření.

(8)

Nakonec dva společně jednající konkurenti potvrdili svůj nesouhlas s podporou v dopisech ze dne 25. dubna 2005 (zaregistrovaném ještě téhož dne pod číslem A/33476) a ze dne 2. května 2005 (zaregistrovaném dne 12. května 2005 pod číslem A/33884). Po zaslání těchto dopisů se 26. května 2005 uskutečnilo další setkání útvarů Komise a dvou společně jednajících konkurentů. Advokátní kancelář opět zastupovala i téhož třetího konkurenta (tento konkurent a dva další konkurenti budou nadále souhrnně označováni jako „tři společně jednající konkurenti“). Na tomto setkání byl předložen dokument, ze kterého vyplývalo, že společnosti AVR Nuts byla vyplacena další podpora na rok 2004.

2   PODROBNÝ POPIS PODPORY

2.1   Souvislosti a cíl

(9)

V čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (5) je stanoveno, že „členské státy přijmou ve spolupráci s dalšími členskými státy, pokud je to nezbytné nebo účelné, vhodná opatření k vybudování jednotné a přiměřené sítě zařízení na odstraňování odpadu s využitím nejlepší dostupné technologie, která nevyžaduje nadměrné náklady. Tato síť musí Společenství jako celku umožnit, aby dosáhlo soběstačnosti v odstraňování odpadu, a členským státům, aby se tomuto cíli individuálně přibližovaly, přičemž se berou v úvahu zeměpisné podmínky nebo potřeby specializovaných zařízení pro určité druhy odpadu.“ V čl. 5 odst. 2 téže směrnice se stanoví, že „Tato síť musí též umožnit, aby se odpad odstraňoval v některém z nejbližších vhodných zařízení, s použitím co nejvhodnějších metod a technologií k zajištění vysokého stupně ochrany životního prostředí a veřejného zdraví.

(10)

Začátkem 90. let byla v Nizozemsku za tímto účelem uvedena do provozu speciální skládka (dále jen „skládka C2“) a RBP. Skládka C2 se používá ke vhodnému odstranění nebezpečného odpadu, který nelze spálit (dále jen „odpad C2“). RBP se používají ke vhodnému odstranění nebezpečného odpadu, který je i navzdory jeho nízké výhřevné hodnotě možno zpracovat spalováním (6) (dále jen „odpad RBP“). Při tomto spalování je potřebné přitápění plynem a v praxi je z hlediska nákladů nejvýhodnějším palivem nebezpečný odpad s vysokou výhřevnou hodnotou.

(11)

Členské státy mohou podle čl. 8 odst. 3 směrnice 75/442/EHS a čl. 4 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole (7) zakázat vývoz „odpadů určených k odstranění“. S odpadem tohoto druhu je povoleno obchodovat jedině po vykonání různých kontrol. Členské státy však nemohou všeobecně zakázat vývoz „odpadů určených k využití“ do jiných členských států (8). Pojmy „odpady určené k odstranění“ a „odpady určené k využití“ byly objasněny v různých rozsudcích Soudního dvora Evropských společenství (9). V důsledku toho je třeba považovat menší objem nebezpečného odpadu za „odpady určené k odstranění“ a více odpadu za „odpady určené k využití“, což se liší od výkladu, který dosud používalo Nizozemsko. Tento rozdíl nezávisí na výhřevné hodnotě odpadu, ale spíše na primárním účelu zařízení, ve kterém se odpad zpracovává, a na druhu tohoto odpadu.

(12)

Odpad C2 a odpad RBP dodávají podniky ze všech hospodářských odvětví. Mezi důležitá odvětví patří mimo jiné metalurgie, obchodní a veřejné služby, odvětví chemického (petrochemického) průmyslu, doprava a těžba nerostů. Většinu odpadu shromažďují specializovaní zprostředkovatelé, jejichž služby se zpravidla týkají různých druhů odpadu podniku: odpad C2 a odpad RBP, jiný nebezpečný odpad a odpad, který není nebezpečný. Tyto služby se přirozeně váží většinou na místo, kde se odpad produkuje, ale určité druhy odpadu se přepravují na větší vzdálenosti. Různě velké průmyslové společnosti zabývající se zpracováním odpadů působí v mezinárodním měřítku a mají pobočky v řadě zemí.

(13)

V průběhu minulých let se možnosti využití nebezpečného odpadu dále rozvinuly. Stále větší objem odpadu se využívá v cementářském průmyslu (především v Belgii) nebo k zaplnění uzavřených dolů (hlavně v Německu). Tento rozvoj podpořil striktní výklad pojmu „odpady určené k odstranění“ ze strany Soudního dvora. Výrobci současně dále omezili produkci odpadu. V rámci zákonných omezení mohou alespoň do určité míry jeho část smísit s méně nebezpečným odpadem, což umožňuje levnější odstranění nebo využití odpadu. Tak nabídka odpadu RBP klesla ze zhruba 80 000/100 000 tun v roce 1995 na zhruba 34 000 tun v roce 2002. V roce 2002 se ještě očekávalo, že se ročně vyprodukuje zhruba 38 500 tun. V polovině roku 2004 společnost AVR Nuts odhadovala, že jí ročně bude nabízeno jen 16 000 tun odpadu RBP (10). Nabídka odpadu C2 klesla ze zhruba 6 000 tun v roce 2000 na zhruba 4 000 tun v roce 2002. Vývoz nebezpečného odpadu vyprodukovaného v Nizozemsku vzrostl na zhruba 36 000 tun, přičemž zhruba 4 000 tun z toho tvořil odpad RBP, což způsobilo nadměrnou kapacitu zařízení na odstraňování odpadu. K tomuto jevu dochází ve větší míře a týká se to například i Spojeného Království, Německa a Belgie.

2.2   Příjemce

(14)

Skládku C2 a různé RBP na začátku vybudovala společnost AVR Chemie CV (dále jen „společnost AVR Chemie“), ve které měl stát podíl 30 % a Holding AVR Bedrijven NV (dále jen „společnost AVR Holding“ nebo zkráceně „společnost AVR“) podíl 70 %. Společnost AVR je na nizozemském trhu s odpadem důležitým hráčem. Stoprocentním vlastníkem společnosti AVR je momentálně město Rotterdam, ale to nedávno oznámilo svůj záměr podíly ve společnosti AVR prodat. Od poloviny 90. let zaznamenala společnost AVR Chemie ztráty (10,9 milionu EUR v roce 2000 a 7,2 milionu EUR v roce 2001). Proto chtěla společnost AVR uzavřít tři RBP, které v té době provozovala. Nizozemsko již dříve dospělo k dohodě o restrukturalizaci. Současně došlo k rozdělení společnosti AVR Chemie. Byla vytvořena společnost AVR Nuts, která měla pokračovat ve zpracovávání odpadu C2 a odpadu RBP po uzavření jedné ze tří RBP. Společnost AVR-Industrial Waste Services Rotterdam BV (dále jen „společnost AVR IW“) byla založena k výkonu zbývajících činností na trhu s (nebezpečným) odpadem, kterým se společnost AVR chtěla dále věnovat z vlastních, obchodních, důvodů. Obě společnosti jsou plně v rukou společnosti AVR. Jedinou zbývající činností společnosti AVR Chemie je pronájem zařízení společnosti AVR Nuts. Společnost AVR Nuts a společnost AVR IW úzce spolupracují. Dohoda o poskytování služeb stanovuje, že většinu řídících a obchodních úloh společnosti AVR Nuts vykonává společnost AVR IW.

(15)

Kapacita obou RBP, na kterou má společnost AVR povolení, představuje 100 000 tun nebezpečného odpadu ročně. Kapacita, která je teoreticky k dispozici, tvoří 80 – 85 % povolené kapacity. Společnost AVR v roce 2001 zpracovala 84 880 tun nebezpečného odpadu (odpadu RBP a jiného odpadu), v roce 2002 to bylo 81 274 tun a v roce 2003 to bylo 78 297 tun. Ke spalování odpadu RBP je jako palivo potřebné přibližně stejné množství jiného nebezpečného odpadu. Objem odpadu RBP, který byl v RBP skutečně zpracován, podle odhadu představoval 19 000 tun v roce 2002 a 23 000 tun v roce 2003. Určité druhy odpadu RBP je navíc možné zpracovat i v zařízeních na spalování domovního odpadu, která fungují při nižší výhřevné teplotě.

(16)

Společnost AVR Nuts je povinna vést oddělené účetnictví v souladu se směrnicí Komise 80/723/EHS z 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky (11).

2.3   Podpora

2.3.1   Provozní deficity

(17)

Podpora a činnosti, pro které je tato podpora poskytována, jsou popsány v licenčním rozhodnutí ministra stavebnictví, územního plánování a životního prostředí ze dne 3. července 2002 a v licenční dohodě mezi Nizozemskem, společností AVR Holding, společností AVR Nuts, společností AVR IW a několika dalšími dceřinými společnostmi, která byla podepsána dne 10. července 2002. Tímto licenčním rozhodnutím stát uděluje „společnosti AVR Nuts výhradní právo využívat po dobu pěti let skládku odpadu C2 a právo ke zpracovávání nebezpečného odpadu v rotačních bubnových pecích se závazkem poskytovat skládku C2 a zpracovávání nebezpečného odpadu v rotačních bubnových pecích jako služby obecného hospodářského zájmu veřejnosti za přiměřených, transparentních a nediskriminačních podmínek a za všeobecně přijatelné sazby, a to při zohlednění podmínek a ustanovení, která jsou podrobněji uvedena dále v licenční dohodě“. Tato dohoda podrobně stanovuje podmínky provozování činnosti společnosti AVR Nuts. Dohoda má platit od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006 včetně.

(18)

Podpora představuje 100 % předem stanoveného provozního deficitu vypočítaného na základě metodiky stanovené nezávislým účetním. V případě předem stanoveného provozního přebytku se 70 % z něj použije na splacení podpory poskytnuté v předchozích letech. Předem stanovený provozní deficit představuje 1,5 milionu EUR v roce 2002 a 2,8 milionu EUR v roce 2003. V příloze I tohoto rozhodnutí je uvedeno shrnutí této metodiky a její aplikace na roky 2002, 2003 a 2004. Většina podpory se týká RBP. Například předem vypočítaný deficit z roku 2003 pro skládku C2 představoval 370 000 EUR.

(19)

Podle dohody o poskytování služeb vykonává společnost AVR IW převážnou část administrativních a provozních úloh společnost AVR Nuts. K těmto účelům dostává příspěvek, který je započítán do předem stanoveného deficitu. Započítání se uskutečňuje na základě nákladové ceny („activity based costing“). V praxi to znamenalo, že za období let 2002–2004 se v průměru 30 % režijních nákladů společnosti AVR započítalo společnosti AVR Nuts.

(20)

Dodatečná nákladová položka, která je začleněná do předem stanoveného rozpočtu a pro kterou společnost AVR Nuts dostává podporu, kterou poskytuje další společnosti AVR IW, se týká akvizice odpadu. Vzhledem k velkému podílu fixních nákladů se aktivní akvizice odpadu považovala za nevyhnutelnou pro maximální využití kapacity a tedy k udržení provozních nákladů na co nejnižší úrovni. Předem stanovené a skutečné náklady jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1

Předem stanovené a skutečné akviziční náklady

 

2002

2003

2004

Předem stanovené dodatečné náklady

514 000

532 000

550 000

Předem stanovené pořizovací náklady za mezinárodní akvizici

400 000

400 000

Předem stanovené náklady celkem

914 000

932 000

550 000

Skutečně vzniklé náklady

875 000

900 000

930 000

(21)

Na začátku měl deficit podle očekávání stoupnout na 3,8 milionu EUR v roce 2006, ale tržní a provozní podmínky se zdály být mnohem složitější, než se předpokládalo, s malou šancí na zlepšení. V období let 2002–2003 zaznamenala společnost AVR Nuts kromě předem stanoveného deficitu ztrátu 12 milionů EUR. Očekávalo se, že předem stanovený deficit na rok 2004 a další roky bude mnohem vyšší, než se původně předpokládalo; předem stanovený deficit na rok 2004 představoval 8,898 milionu EUR (12). Při tomto výpočtu se počítalo s rozhodnutím o uzavření RBP.

2.3.2   Kompenzace nákladů na uzavření

(22)

Vzhledem k rostoucím provozním deficitům Nizozemsko, jak již bylo uvedeno v bodech 5 a 7, změnilo svůj postup. Koncem roku 2003 bylo přijato rozhodnutí o uzavření jedné ze dvou RBP od 1. července 2004. V létě roku 2004 bylo přijato rozhodnutí o uzavření druhé RBP od 1. ledna 2005. Na zbývající roky jsou předem stanovené ztráty za odvoz odpadu C2 podle očekávání nízké.

(23)

Podle licenční dohody by stát společnosti AVR poskytl finanční kompenzaci zůstatkové účetní hodnoty investic, které ještě nebyly odepsány a které byly uskutečněny během období platnosti dohody se souhlasem státu ve prospěch společnosti AVR Nuts. Za předpokladu použití tohoto ustanovení nizozemské úřady při svých výpočtech dospěly ke kompenzaci za náklady na uzavření první RBP ve výši 8 670 108 EUR. Tato částka se týká různých investic, které byly odepsány na 50 % v případě, že se týkaly obou RBP, a na 100 % v případě, že byly učiněny samostatně pro RBP, která byla uzavřena. Nejdůležitější částí této částky je 1,9 milionu EUR za investice do protipožárního zabezpečení, 3,3 milionu EUR za homogenizační zařízení, 1,5 milionu EUR za výměnu koksové násypky a 0,5 milionu EUR za bubnový uzávěr a prstenec Stefferson. Na uzavření druhé RBP činí výpočet 11 151 000 EUR za zůstatkovou účetní hodnotu zařízení a hmotných fixních aktiv. Tato částka obsahuje dalších 50 % zůstatkové účetní hodnoty uvedených investic, které byly uskutečněny se souhlasem státu, a 100 % zůstatkové účetní hodnoty investic uskutečněných se souhlasem státu, které se týkají jen druhé RBP. Tato poslední část obsahuje zejména investici do celkové revize zbývající RBP, uskutečněné v průběhu roku 2004. Touto revizí se náklady zvýšily o 3 273 000 EUR, což byla vyšší částka, než se předpokládalo. Zpětně se tato investice jeví jako nevýhodná.

(24)

Protože licenční dohoda navíc v zásadě zavazuje Nizozemsko ke kompenzaci rozpočtových deficitů do roku 2006 včetně, musel stát se společností AVR vyjednávat o kompenzaci dodatečných nákladů na uzavření druhé RBP od 1. ledna 2004 – místo od původního data, kdy měla skončit platnost dohody. Kompenzace tedy zahrnuje tyto dodatečné částky:

1,75 milionu EUR ke kompenzaci negativního dopadu skutečnosti, že klienti budou (postupně) muset přesunout své toky odpadů do jiných zařízení už v roce 2004;

5,843 milionu EUR na průběžné fixní náklady v letech 2005–2006. Týká se to nákladů spojených například s infrastrukturou informačních a komunikačních technologií (ICT), s nájmem kancelářských prostor, se smlouvami o bezpečnostních službách, a nákladů na společná zařízení jako jídelny atd. Společnost AVR vypočítala vyšší celkovou částku potřebnou pro tyto účely, konkrétně 8,208 milionu EUR;

7,868 milionu EUR na dodatečné náklady na snížení stavu zaměstnanců v důsledku předčasného uzavření zbývající RBP. Tato částka bude vypočítána jako rozdíl odhadovaných nákladů na snížení stavu zaměstnanců při okamžitém ukončení provozu a odhadovaných nákladů na snížení stavu zaměstnanců při skončení platnosti dohody o podpoře o dva roky později. Akceptovaná částka se zakládá na podrobném odhadu, který se týká zhruba 244 zaměstnanců a počítá s tím, že většinu z nich je možno přeřadit na jiné místo v rámci podniku;

jiné náklady, jako například zůstatková účetní hodnota určitých aktiv jiných podniků společnosti AVR, která byla získána k poskytování služeb v souladu s dohodou o poskytování služeb, náklady na správu místa a náklady, na které společnost AVR IW nedostává vyrovnávací příspěvek, který by dostávala, pokud by se spalováním v RBP pokračovala v letech 2005 a 2006, náklady na uzavření, které nebyly zahrnuty do rozpočtu, a náklady na odkoupení smluv uzavřených na více let. Společnost AVR tyto náklady odhadla na celkovou částku 29,567 milionu EUR, která zahrnuje například i částku 11,716 milionu EUR na dodatečné ztráty, které společnost AVR Nuts utrpěla v letech 2002 a 2003. V průběhu jednání se stát a společnost AVR dohodly pouze na částce 1,238 milionu EUR.

(25)

Při těchto vyjednáváních asistoval Nizozemsku nezávislý účetní, jehož zpráva byla poskytnuta Komisi. Dohodnutá kompenzace za uzavření druhé RBP představovala celkem 27,85 milionu EUR. Tato částka je o mnoho nižší než částka stanovená na základě vlastních odhadů společnosti AVR, která představovala 58,544 milionu EUR (nebo 46,828 milionu EUR, pokud by nebyly brány v úvahu dodatečné ztráty společnosti AVR Nuts v letech 2002 a 2003). Nizozemsko vysvětlilo, že kdyby zbývající RBP zůstala v provozu do konce roku 2006, suma odhadovaných provozních deficitů za roky 2005 a 2006 a kompenzace nákladů na uzavření na konci roku 2006 by představovala 31 milionů EUR. Dohoda o urychleném uzavření tedy snížila náklady státu.

(26)

Následkem této kompenzace za uzavření činí celková podpora za období let 2002 – 2004 částku 49 718 108 EUR, jak je zřejmé i z přehledu v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2

Přehled kompenzací pro společnost AVR

Předem stanovený rozpočtový deficit za rok 2002

1 500 000

Předem stanovený rozpočtový deficit za rok 2003

2 800 000

Předem stanovený rozpočtový deficit za rok 2004

8 898 000

Kompenzace zůstatkové účetní hodnoty první RBP

8 670 108

Kompenzace zůstatkové účetní hodnoty druhé RBP

11 151 000

Kompenzace dodatečných nákladů na uzavření

dodatečné provozní náklady za rok 2004

1 750 000

průběžné fixní náklady za roky 2005–2006

5 843 000

dodatečné náklady na snížení stavu zaměstnanců

7 868 000

ostatní náklady

1 238 000

 

16 699 000

CELKOVÁ PODPORA

49 718 108

(27)

Nizozemsko uznalo, že společnosti AVR byla vyplacena podpora ve výši 19 543 608 EUR. Kompenzace spojená s uzavřením druhé RBP je uložena na zablokovaném účtu.

2.3.3   Záruka za náklady na demoliční práce a následné úpravy

(28)

Licenční dohoda obsahuje i záruku, že pokud dojde k likvidaci společnosti AVR Chemie, stát uhradí maximálně 30 % nákladů na demoliční práce a následné úpravy, které bude třeba vykonat za účelem odstranění a zneškodnění zařízení. Tento procentní podíl odpovídá podílu státu ve společnosti AVR Chemie.

2.4   Provozní aspekty

(29)

Ještě před uzavřením licenční dohody společnost AVR Chemie zvýšila své sazby za převzetí odpadu na 700 NLG za tunu (317,6 EUR za tunu). Ještě vyšší sazby by podle Nizozemska vedly k obcházení předpisů, například k „přimíchávání“ do jiných toků odpadů a uskladňování odpadu na ilegálních skládkách, zvýšení sazeb by tedy nepomohlo snížit provozní deficit. Sazby za převzetí odpadu jsou v porovnání se sazbami v sousedních státech vysoké, což umožňuje nizozemská politika zákazu vývozu odpadu určeného k odstranění. Cílem poskytnuté podpory bylo udržet sazby na tehdejší úrovni – ne je snížit. Za tímto účelem obsahuje licenční dohoda přílohu, která vymezuje rámec definující strukturu sazeb, předmět sazeb a metodu výpočtu. Nizozemské orgány výši sazeb kontrolují, protože musí předem schvalovat předem stanovený rozpočtový deficit a rozhodujícím prvkem při jeho výpočtu jsou samozřejmě sazby.

(30)

Sazby za převzetí nebezpečného odpadu s vysokou výhřevnou hodnotou, který se používá jako palivo, jsou mnohem nižší než sazby za odpad RBP. Společnost AVR Nuts odebírá první kategorii odpadu za sazby odpovídající podmínkám na trhu, konkrétně za sazby, které by byly účtovány například při zpracování v RBP v zahraničí nebo v cementářském průmyslu.

(31)

Protože fixní náklady jsou v porovnání s variabilními náklady velmi vysoké, snaží se společnost AVR Nuts maximálně využívat svou kapacitu s cílem udržovat své ztráty na co nejnižší úrovni. Proto se sazby za převzetí účtované dodavatelům nebezpečného odpadu snižují, když se zvyšuje roční nabízený objem. Tyto „objemové slevy“ se stanovují předem a platí, pokud se spolu s odpadem RBP nabízí alespoň 75 % téhož objemu odpadu s vysokou výhřevnou hodnotou.

(32)

Všechny sazby jsou stanoveny předem na celé licenční období (13) a platí pro konkurenty společnosti AVR a rovněž pro společnost AVR IW. Od začátku platnosti licenční dohody byly sazby za odpad C2 a odpad RBP veřejně dostupné a byly k dispozici každému dodavateli. Od začátku roku 2004 to platilo i v případě nebezpečného odpadu s vysokou výhřevnou hodnotou.

(33)

Za účelem plánování využívání své kapacity společnost AVR IW své dodavatele každoročně vybízí, aby oznámili, kolik odpadu plánují dodat, a v průběhu roku se sazby za převzetí vypočítávají na základě odpovídající objemové slevy. V případě, že skutečně dodaný objem je na konci roku vyšší nebo nižší než bylo oznámeno, následuje zpětná platba nebo se vyúčtuje dodatečná přirážka tak, aby na základě skutečně dodaného objemu byla vyúčtována správná objemová sleva. Dohody zpravidla neobsahují závazek dodat dohodnuté množství.

3   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ PODLE ČL. 88 ODST. 2

(34)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy Komise vyjádřila pochybnosti týkající se následujících bodů.

(35)

Za prvé, Komise vyjádřila pochybnosti, zda je skutečně možno aktivity společnosti AVR Nuts považovat za službu obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy, protože například nebylo jasné, zda společnost AVR byla jediným podnikem schopným poskytovat tento druh služeb za stejných nebo srovnatelných podmínek. Komise dále vyjádřila pochybnosti, zda Nizozemsko při výběru společnosti AVR Nuts uplatnilo správný postup. Kromě toho Komise vyjádřila pochybnosti, zda se za všech okolností předchází porušování zásady „znečišťovatel platí“, protože producenti předmětných odpadů musí platit sazby za převzetí, které je možno považovat za běžné náklady.

(36)

Za druhé, Komise měla pochybnosti týkající se případné „nadměrné kompenzace“ s rizikem průniku do jiných segmentů trhu s odpady. Komise se totiž obávala, že nadměrná kompenzace může vyplývat i ze skutečnosti, že podpora byla založena na předem provedeném výpočtu; přičemž si společnost AVR Nuts směla ponechat část případného kladného rozdílu mezi skutečnými a předem stanovenými přebytky nebo deficity.

(37)

Za třetí, Komise měla pochybnosti, zda by v případě, že by opatření bylo srovnáno s článkem 87, rámcová úprava Společenství týkající se státní podpory v oblasti životního prostředí (14) (dále jen „rámcová úprava podpory v oblasti životního prostředí“) mohla poskytnout důvod k prohlášení podpory za slučitelnou se společným trhem.

(38)

Ve svém rozhodnutí o rozšíření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy Komise vysvětlila, že měla podobné pochybnosti, pokud jde o značně vyšší částku podpory za rok 2004 a kompenzaci za urychlené uzavření RBP.

4   PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(39)

Po rozhodnutí Komise o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy zaslaly své připomínky čtyři zúčastněné strany.

(40)

První zúčastněná strana namítala, že opatření údajně narušuje hospodářskou soutěž na irském trhu, protože společnost AVR prostřednictvím svého 50procentního podílu na společném podniku s irskou společností Safeway Warehousing/South Coast Transport údajně může účtovat sazby pod úrovní cen nákladů a značně pod úrovní běžných tržních cen na irském trhu.

(41)

Druhá zúčastněná strana rovněž poukazuje na diskriminační konkurenční výhodu pro společný podnik společností AVR a Safeway. Z Irska se dováží velké množství nebezpečného odpadu. Tato zúčastněná strana rovněž namítala, že opatření narušuje hospodářskou soutěž na mezinárodním trhu „komplexních projektů čištění“ týkajících se polychlorovaných bifenylů, pesticidů a jiného nebezpečného organického odpadu.

(42)

Třetí zúčastněná strana, společnost Edelchemie, poukázala na vnitrostátní trh. Tato společnost vyvinula vlastní technologii na zpracování odpadu z galvanizačních závodů a fotografických procesů („eco-optie“) a na zpětné získání využitelných materiálů z tohoto odpadu (mimo jiné ušlechtilých kovů a obsidiánu). Opatření ve prospěch společnosti AVR údajně škodí společnosti nejen z obchodního hlediska, ale brzdí i technologický rozvoj. Připomínky společnosti Edelchemie se týkají společnosti AVR Nuts, společnosti AVR Chemie a jejích předchůdců do roku 1963; současně jsou k dispozici podrobnosti týkající se nizozemské politiky nakládání s nebezpečnými odpady v průběhu všech těchto let.

(43)

Závěrem tři společně jednající konkurenti poukázali na vnitrostátní trh s odpadem RBP. V Nizozemsku, podobně jako v jiných členských státech, údajně existuje kapacita rovnocenná RBP společnosti AVR. Rozšíření činností společnosti AVR údajně způsobilo nadměrnou kapacitu na nizozemském trhu s odpadem RBP a údaje týkající se odpadu RBP údajně neposkytují komplexní a správný obraz. V polovině 90. let společnost AVR uzavřela jednu ze svých RBP a tehdy se už dalo očekávat, že nabídka nebezpečného odpadu bude nadále klesat. Vzhledem k těmto očekáváním by bývalo vhodné uzavřít jednu ze dvou zbývajících RBP. Během setkání, které se uskutečnilo dne 26. května 2005, jeden zástupce doslova prohlásil, že „správným rozhodnutím by [v roce 2002] bývalo uzavřít jednu RBP“. Společnost AVR navíc údajně zneužívá svého postavení na trhu tím, že účtuje vysoké sazby, tím, že požaduje, aby byl do RBP zároveň dodáván i odpad s vysokou výhřevnou hodnotou, jakož i strukturou sazeb, která údajně není transparentní a veřejně dostupná. Společnost AVR IW takto údajně může účtovat i sazby za určité druhy odpadu RBP a následně tento odpad zpracovávat na roštových pecích zařízení na spalování domovního odpadu, což údajně vede k nižším provozním nákladům, protože tyto pece lze provozovat při nižší teplotě.

(44)

Opatření údajně představuje neslučitelnou provozní podporu. Tato služba údajně není službou obecného hospodářského zájmu a údajně nesplnila čtyři kritéria rozsudku ve věci Altmark k určení, zda kompenzace není státní podporou (15). Pokud by Komise podporu (část podpory) schválila, muselo by to být za jiných podmínek, aby se zabránilo křížovému subvencování, povinně vázanému odběru odpadu (tying) a cenové diskriminaci. Dále by Nizozemsko opatření nemohlo prodloužit o dalších deset let.

(45)

Dva společně jednající konkurenti rovněž zaslali připomínky poté, co Komise rozhodla o rozšíření řízení. Trvali na všech bodech svého prvního prohlášení a poskytli doplňující dokumenty, které musí prokázat, že jde o křížové subvencování. Kromě toho byly předneseny i následující body.

(46)

Za prvé, je překvapující, že navzdory uzavření jedné z RBP je předem stanovený provozní deficit mnohem vyšší, než se původně předpokládalo. Pokud by bylo dodrženo čtvrté kritérium rozsudku ve věci Altmark (účinnost), provozní deficit by musel klesnout.

(47)

Za druhé, vznášejí námitky proti podpoře na kompenzaci za uzavření RBP. Neváže se na ni žádné protiplnění ze strany společnosti AVR. Tuto kompenzaci údajně není možno nazvat náhradou škody a není odůvodněná mimo jiné proto, že byly uskutečněny investice určené na provoz na období deseti let, využívaly se ovšem méně než tři roky. Mají rovněž otázky, pokud jde o podrobnost těchto výpočtů, zejména částky, která se má odepsat, nákladů na snížení stavu zaměstnanců a průběžných fixních nákladů. Celková částka je velmi vysoká a je též mnohem vyšší než 2 miliony EUR zmiňované v článku 21.2 licenční dohody. Dále bylo v parlamentním dokumentu uvedeno, že „při stanovení náhrady škody přiznané společnosti Afvalverwerking Rijnmond za účelem uzavření rotačních bubnových pecí bylo rovněž dosaženo dohody o stále ještě nesplacené pohledávce ministerstva stavebnictví, územního plánování a životního prostředí vůči společnosti AVR v souvislosti se znečištěním území Lickebaertpolder dioxinem“. V důsledku toho ministerstvo obdrželo částku 2,5 milionu EUR, která nebyla na rok 2004 odhadována. Tři společně jednající konkurenti se obávají, že vyrovnání tohoto rozdílu mohlo „zkreslit“ výpočet kompenzace. Na základě této skutečnosti mají pocit, „že se některé věci zakrývají“.

(48)

Za třetí, vznášejí námitky proti dalším výhodám poskytnutým společnosti AVR na základě článku 21.5 licenční dohody, zejména proti skutečnosti, že pokud dojde k likvidaci společnosti AVR Chemie, stát uhradí 30 % nákladů na demoliční práce a nákladů na odstranění znečištění daných zařízení. Vzhledem k předpisům o státní podpoře stát tyto závazky nikdy neměl přijmout.

(49)

Za čtvrté, údajně nejde o službu obecného hospodářského zájmu, zejména proto, že služba tohoto druhu není nevyhnutelná z hlediska různých existujících alternativ, jako je například pyrolýza, zpracování v cementářském průmyslu, uschování v solných dolech nebo odstranění v energetických zařízeních a v zahraničních RBP. Předmětné činnosti byly považovány za službu obecného hospodářského zájmu jen proto, že se staly ztrátovými. Licenční dohoda byla uzavřena výhradně s cílem financování investic do RBP, na které společnost AVR Nuts získala výhradní právo. Dále mají dva společně jednající konkurenti pochybnosti, zda tato podpora zaručuje přijatelné ceny za tyto služby, vzhledem k tomu, že sazby společnosti AVR za převzetí jsou vyšší než sazby za převzetí v sousedních státech. Vysoké sazby se údajně dají vysvětlit na základě praktik „tying“ a křížového subvencování, které uplatňuje společnost AVR a které se týkají odpadu s vysokou výhřevnou hodnotou používaného jako palivo. Sazby údajně nejsou transparentní a veřejně dostupné. Zisky se údajně připisují společnosti AVR IW a ztráty společnosti AVR Nuts. Tak může společnost AVR IW údajně účtovat vyšší sazby za převzetí odpadu RBP. Společnost AVR dále údajně není ochotna přijímat odpad RBP, pokud klient současně nedodá odpad s vysokou výhřevnou hodnotou, čímž prý porušuje své závazky vyplývající z licenční dohody, jelikož služby nenabízí všem klientům. Navíc, na rozdíl od jiných alternativ, nedochází k udržení nebo zvýšení kvality poskytovaných služeb.

(50)

Za páté, podpora údajně nesplňuje kritéria stanovená ve věci Altmark. Před udělením licence se neuskutečnilo veřejné nabídkové řízení a podpora nebyla stanovena na základě nákladů průměrné, dobře řízené společnosti. Podpora nebyla stanovena na základě kritérií stanovených předem objektivním a transparentním způsobem; je údajně vyšší, než je třeba, a údajně dochází k průniku na jiné trhy. RBP v zahraničí údajně mohou – bez státní podpory – účtovat nižší sazby. V úvahu nebyly vzaty ani levnější metody odstraňování odpadu. Společnost AVR si navíc může ponechat část zisku, pokud její provoz bude úspěšnější, než se předpokládalo.

(51)

Dva společně jednající konkurenti navíc poukazují na skutečnost, že Nizozemsko má v úmyslu předpisy o státní podpoře nadále porušovat, neboť v případě nepříznivého rozhodnutí Komise nizozemské orgány její rozhodnutí projednají se společností AVR a budou hledat řešení finančních těžkostí, které mohou společnosti AVR v důsledku různých skutečností nastat.

5   STANOVISKO NIZOZEMSKA

5.1   Použitelné právní předpisy

(52)

Jelikož právní předpisy Společenství členským státům povolují zakázat vývoz odpadů určených k odstranění, podpora údajně nenarušuje hospodářskou soutěž mezi členskými státy.

5.2   Služba obecného hospodářského zájmu

(53)

Nizozemsko namítalo, že se podpora poskytuje výlučně pro službu obecného hospodářského zájmu, kterou poskytuje společnost AVR Nuts. Veřejné nabídkové řízení se nepovažovalo za vhodné, jelikož společnost AVR Nuts byla jedinou společností v Nizozemsku, která údajně byla schopná a ochotná zpracovat všechen předmětný odpad C2 a odpad RBP. Licence však byla oznámena ve Státním věstníku, přičemž případné dotčené strany měly po tomto oznámení možnost vznést námitky. Námitky vzneseny nebyly. Nizozemské orgány navíc před přijetím svého rozhodnutí o uzavření RBP už uzavřely potřebné dohody, aby v případě prodloužení eventuelně mohly zorganizovat veřejné nabídkové řízení.

(54)

Opatření údajně splňuje kritéria stanovená ve věci Altmark, a proto ho nelze považovat za státní podporu. Státu, který předem stanovoval deficity, například pomáhala nezávislá účetní kancelář. Opatření údajně nijak neporušuje zásadu „znečišťovatel platí“, jelikož sazby jsou vyšší než v sousedních zemích.

(55)

Tvrzení, že společnost AVR Nuts byla ochotna odpad RBP přijmout jedině, pokud klient zároveň dodal odpad s vysokou výhřevnou hodnotou, je údajně zcela nesprávné. Rovněž je výslovně stanoveno, že sazby účtované ostatním společnostem AVR za zpracování jiného odpadu musí být stejné jako sazby účtované třetím stranám (16). Nizozemsko požádalo účetní kancelář o radu ohledně možností zvýšení transparentnosti v souvislosti s dohodami mezi společností AVR Nuts a společností AVR IW. Předložená doporučení byla akceptována a předložena k provedení.

(56)

Pokud jde o výsledky společnosti AVR Nuts, Nizozemsko poukázalo na skutečnost, že při výpočtu provozního deficitu se nepočítalo se žádným ziskem. V případě předem stanoveného provozního přebytku, který se neočekával, je zisk údajně omezen jen na 30 % z přebytku, až dokud nebude v plné výši vrácena podpora z minulosti.

5.3   Připomínky týkající se připomínek dotčených stran

(57)

Nizozemsko poukázalo na skutečnost, že v připomínkách není uvedeno, jak může podpora ovlivňovat cenu nákladů společného podniku společností AVR a Safeway. Tento podnik údajně musí za zpracování odpadu v Rotterdamu platit stejné sazby, jako jsou sazby, které platí pro domácí dodavatele odpadu. Kromě toho se v Rotterdamu údajně zpracovává jen jedna třetina odpadu, který společný podnik shromažďuje, a údajně jen malá část z něj je odpad C2 a odpad RBP ve smyslu licenční dohody. Konkurenční ceny lze vysvětlit na základě různých dalších faktorů: 1) Safeway je jedinou společností v Irsku, která disponuje překládkovou stanicí, kde se odpad efektivně třídí a dělí před zasláním do nejvhodnějšího zařízení na zpracování odpadu; 2) existuje přímé spojení s přepravní společností Southcoast, což přináší výhody v oblasti logistiky a úsporu nákladů, a 3) v Irsku byla úroveň sazeb v minulosti mnohem vyšší, protože neexistovala konkurence.

(58)

Za zpracování odpadu, který pochází z komplexních projektů čištění, společnost AVR údajně účtuje sazby vyšší, než jsou sazby pro domácí dodavatele. Průměrná sazba za všechny toky odpadů z jiných zemí je údajně o něco vyšší než průměrná sazba, která se účtuje domácím dodavatelům. Kromě toho nižší sazby údajně nejsou důvodem vyšší částky podpory, jelikož podpora závisí na předem stanoveném provozním deficitu.

(59)

V okamžiku podepsání licenční dohody byly obě RBP provozovány při plné kapacitě. Vzhledem k rozsáhlým zásobám se očekávalo plné využití kapacity. Dnešní přebytek kapacity pravděpodobně nezpůsobil zvýšený podíl konkurentů na trhu, ale spíše zvýšený podíl recyklace odpadu, například po jeho smísení s jinými druhy odpadu v zákonem povoleném rozsahu.

(60)

Pokud jde o pyrolýzu, Nizozemsko poukázalo na skutečnost, že sazby společnosti AVR jsou vyšší než sazby účtované jedinou společností v Nizozemsku, která disponuje pyrolýzními zařízeními.

(61)

Nizozemsko vysvětlilo, že část podpory byla vyplacena z důvodu finančních těžkostí společnosti AVR Nuts, z hlediska rozsudku ve věci Altmark a času, který byl potřebný na uzavření formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy.

(62)

Nizozemsko poukázalo na skutečnost, že společnost Edelchemie působí zejména v oblasti nebezpečného odpadu z fotografických procesů, který společnost AVR z důvodu efektivity nemůže zpracovávat. Tato společnost vlastní různá zařízení, přičemž největší význam má pro její činnost pyrolýzní pec. Na rozdíl od zařízení společnosti AVR však tato technologie údajně není vhodná pro všechny druhy odpadu RBP. Podle povolení v oblasti životního prostředí může být v této peci zpracováno nejvíce 10 000 tun, což je pro toky nebezpečného odpadu v Nizozemsku zcela nedostatečné. Nizozemsku není jasné, jak může podpora poškodit zájem společnosti Edelchemie, když společnost AVR nezpracovává žádný odpad z fotografických procesů a účtuje sazby, které odpovídají tržním podmínkám. Technologický vývoj podporují například specifické stimulační programy a skutečnost, že při udělování povolení v oblasti životního prostředí se stanoví používání nejvhodnější dostupné technologie. Doba platnosti těchto povolení je omezena na pět let. Případná podpora z minulosti nespadá do desetileté lhůty podle článku 15 nařízení (ES) č. 659/1999 a jelikož je odepisování zařízení stanoveno na deset let, pro výpočet očekávaných provozních deficitů společnosti AVR údajně každopádně neexistují žádné důsledky.

(63)

Nizozemsko namítalo, že nedošlo k nadměrné kompenzaci ani ve prospěch společnosti AVR Nuts, ani ve prospěch společnosti AVR IW. Společnost AVR IW plnila úlohu zprostředkovatele, ale neměla možnost využít tohoto postavení k získání nadměrné kompenzace, a ani tak neučinila. Tak se například odpad, který společnosti AVR Nuts dodali konkurenti, dokonce ani tehdy, pokud tento odpad přijala podle písemných záznamů společnost AVR IW jménem společnosti AVR Nuts, nezohlednil při výpočtu objemových slev na sazby za odpad, který přijala samotná společnost AVR IW. Tento odpad byl dodáván přímo do RBP, nikoli na místo provozovny společnosti AVR IW, protože to by se vzhledem k dodatečným logistickým nákladům nevyplatilo.

(64)

Podpora na kompenzaci nákladů akvizice odpadu je oprávněná. Aktivní akvizice odpadu RBP je údajně potřebná, protože se v rostoucí míře uplatňují možnosti mísení tohoto druhu odpadu nebo pozměnění jeho obalu, čímž odpad přestane spadat do kategorie odpadu RBP. Bez takovéto akvizice by podíl společnosti AVR Nuts na trhu klesal a společnost by ztratila svůj podíl na trhu ve prospěch alternativních možností zpracování odpadu, zejména v zahraničí. V důsledku toho by využívání kapacity kleslo a stouply by ztráty. Kompenzace pro společnost AVR IW za náklady akvizice nebezpečného odpadu s vysokou výhřevnou hodnotou se vysvětluje tím, že je nevyhnutelné mít k dispozici dostatečné množství tohoto druhu odpadu jako paliva. Na této skutečnosti je založeno rozdělení akvizičních nákladů mezi společnost AVR Nuts a společnost AVR IW. Uzavřením RBP dojde ke ztrátě sedmi pracovních míst, která odpovídají vypočítaným nákladům. Tato skutečnost údajně dokazuje, že těchto sedm pracovních míst představuje dodatečné akviziční náklady vynakládané výlučně v zájmu společnosti AVR Nuts.

(65)

Nizozemské orgány poskytly studii o budoucím vývoji alternativ odstraňování a využití předmětného odpadu v Nizozemsku a v sousedních zemích; na tuto studii odkazuje bod č. 13. Z této studie vyplývá, že pro budoucnost jsou naplánovány dodatečné alternativy, pomocí nichž má být zajištěno bezpečné a vhodné odstraňování a využití tohoto odpadu.

(66)

Nizozemsko rovněž předložilo hospodářskou analýzu licenční dohody a potenciální nadměrné kompenzace, kterou na žádost společnosti AVR vypracoval poradce. Ve studii se mimo jiné za prvé uvádí, že všichni významní konkurenti společnosti AVR měli možnost využívat vyšší objemové slevy, ale zjevně upřednostňovali možnost dodávat část vysbíraného odpadu alternativním zahraničním zařízením k odstranění nebo využití. Za druhé, výše kompenzace, kterou Nizozemsko za uzavření RBP skutečně poskytne, je značně nižší než náklady ve výši 45 milionů EUR, které vyčíslila samotná společnost AVR, a než náklady, které nezávislý účetní vyčíslil na téměř 40 milionů EUR. Nejvýznamnější rozdíl spočívá v rozdílných výpočtech nákladů na snížení stavu zaměstnanců.

(67)

Nizozemsko poskytlo podrobné vyúčtování rozpočtového deficitu za rok 2004. Navzdory uzavření jedné RBP je vyšší než v předchozích letech, protože situace na trhu se zhoršila, zejména proto, že klesly sazby za nebezpečný odpad s vysokou výhřevnou hodnotou.

(68)

Jelikož má stát 30procentní podíl ve společnosti AVR Chemie, mezi státem a společností AVR musí proběhnout jednání o uhrazení nákladů na zrušení a následných nákladů v případě likvidace společnosti AVR Chemie. Samozřejmě proběhnou i jednání o případném nepříznivém rozhodnutí Komise týkajícím se oznámené podpory a budou se hledat řešení, ne však bez zohlednění výroku Komise.

6   POSOUZENÍ PODPORY

6.1   Otázka, zda opatření představují státní podporu

(69)

V souladu s čl. 87 odst. 1 Smlouvy jsou „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelná se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy“.

(70)

Provozní podporu a kompenzaci nákladů souvisejících s uzavřením RBP ve prospěch společnosti AVR Nuts v souladu s popisem v bodech 17 až 27 včetně poskytuje stát a jsou financovány přímo ze státních prostředků. Tato opatření jsou selektivní, protože v prvé řadě ovlivňují společnost AVR, společnost AVR Nuts a společnost AVR IW. Tyto společnosti nabízejí své služby na trhu s odpadem určeným k odstranění a na trhu s odpadem určeným k využití. Totéž platí i pro platby ze strany státu za náklady na demoliční práce a následné úpravy, na které stát poskytl záruku do výše 30 %.

(71)

Opatření je nutno považovat za opatření, která nepříznivě ovlivňují obchod mezi členskými státy. Trh s odpadem určeným k odstranění a trh s odpadem určeným k využití jsou navzájem neoddělitelně propojeny a navzdory právní úpravě a přísným kontrolám odpadu určeného ke zpracování je obchod mezi členskými státy na obou těchto trzích běžnou praxí. Například po oznámení o uzavření RBP značně vzrostl počet žádostí o povolení vývozu odpadu do jiných členských států. Na základě této skutečnosti Komise usuzuje, že podpora s ponecháním RBP v provozu měla na obchod mezi členskými státy omezující účinek.

(72)

Opatření nepředstavují zvýhodnění dodavatelů nebezpečného odpadu. Sazby za převzetí odpadu s vysokou výhřevnou hodnotou, který se používal jako palivo, byly ve srovnání se sazbami, které se účtují v Nizozemsku a v sousedních zemích, stanoveny na tržní úrovni. Sazby za převzetí odpadu C2 a odpadu RBP byly z hlediska politických úvah stanoveny na všeobecně přijatelné úrovni, avšak byly vyšší než sazby v okolních zemích. To bylo možné z důvodu omezení vývozu odpadu určeného k odstranění. Vyšší sazby by za normálních tržních podmínek nebyly proveditelnou a realistickou volbou, protože by se více odpadu vyváželo, přimíchávalo do jiných toků odpadů nebo by se legálně či ilegálně uskladňovalo na skládkách, což by tedy nepřineslo nárůst příjmů společnosti AVR Nuts. Uzavření RBP totiž dodavatelům zjednodušilo využívání nižších sazeb za převzetí v Belgii a Německu. Bez podpory by k uzavření RBP došlo dříve, a to i tehdy, pokud by se rychleji vyskytly rozsáhlejší možnosti vývozu odpadu určeného k odstranění v souladu s nařízením (EHS) č. 259/93. Potvrzuje to vývoj cen a objemu po uzavření druhé RBP. Z těchto důvodů je Komise toho názoru, že opatření neosvobodilo dodavatele nebezpečného odpadu od nákladů, které by za normálních okolností zatěžovaly jejich rozpočet.

(73)

Aniž je dotčeno posouzení, zda je opatření v souladu s čl. 86 odst. 2 Smlouvy, zastává Komise názor, že není splněno čtvrté kritérium rozsudku ve věci Altmark. Za prvé, společnost AVR Nuts nebyla vybrána na základě veřejného nabídkového řízení a uveřejnění rozhodnutí o udělení licence ve Státním věstníku – po kterém dotčené strany v průběhu šesti týdnů mohly podat námitky – nemůže nahradit veřejný a transparentní postup veřejného nabídkového řízení. Za druhé, kompenzace není stanovena na základě nákladů, které by vynaložila průměrná, dobře řízená společnost, která disponuje přiměřenou kapacitou na zpracovávání odpadu. Vzhledem k jedinečnému postavení skládky C2 a RBP v zemi se totiž zdá, že takováto průměrná společnost v Nizozemsku neexistuje. Předem stanovený rozpočtový deficit je spíše odrazem specifických podmínek, za kterých společnost AVR Nuts tato zařízení provozuje, a náklady na srovnatelná zařízení v zahraničí nebyly zohledněny. Je zjevné, že společnost AVR nedisponovala přiměřenou kapacitou na zpracování odpadu – nadměrná kapacita způsobila nedostatečné využívání RBP a nakonec její uzavření. Některé skutečnosti se odrazily v opatřeních podpory, zejména deficit za rok 2004 a kompenzace za uzavření. Za těchto okolností je třeba opatření považovat za opatření, která společnosti AVR Nuts přinášejí selektivní výhodu, nikoli jen za kompenzaci, kterou by ve stejné situaci za srovnatelných podmínek získaly i jiné společnosti, pokud by byly pověřeny výkonem tohoto závazku poskytování služeb.

(74)

Selektivní výhoda vyplývá nejen z provozních deficitů a kompenzace nákladů na uzavření, ale i ze státní záruky za 30 % nákladů na demoliční práce a následné úpravy zařízení. Skutečnost, že tyto náklady odpovídají podílu státu ve společnosti AVR Chemie, nic nemění na zjištění, že jde o státní podporu, jelikož stát by jako tichý společník ve společnosti AVR Chemie byl zodpovědný jen do výše svého podílu – a ne za další pohledávky, které tento podíl převyšují. Spíše se zdá, že záruka vyplývá z politického cíle státu předejít situaci, ve které po likvidaci společnosti AVR Nuts a společnosti AVR Chemie nebude možné uplatnit odpovědnost jiné společnosti za vhodné zabezpečení demoličních prací a následných úprav. Záruka pravděpodobně přinášela výhody po celou dobu platnosti licenční dohody, jelikož společnost by bez této záruky vytvořila (musela vytvořit) potřebné rezervy během provozní doby životnosti zařízení, aby mohla bez podpory uhradit náklady na demoliční práce a následné úpravy.

(75)

V důsledku toho oznámená opatření představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(76)

Komise vyjadřuje své politování, že Nizozemsko provedlo značnou část předmětných opatření podpory v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

6.2   Posouzení podle čl. 86 odst. 2 Smlouvy

(77)

Členské státy mají volnost v oblasti definování služeb, které považují za služby obecného hospodářského zájmu, a to i na základě specifických znaků těchto činností, přičemž jejich definici lze přezkoumat, jen jde-li o zjevné chyby (17). V Zelené knize (2003) a v Bílé knize (2004) o službách obecného zájmu (18) Komise vysvětlila základní pojmy přístupu k této otázce. Podle bodu 3.4 Bílé knihy „V souladu s politikou Unie o udržitelném rozvoji je rovněž třeba brát náležité ohledy na úlohu služeb obecného zájmu v souvislosti s ochranou životního prostředí a na specifické charakteristiky služeb obecného zájmu, které jsou přímo spojeny s oblastí ekologie, jako je například vodohospodářství a nakládání s odpady.“ Je to v souladu s judikaturou Soudního dvora, který prohlásil, že „nakládání s určitými odpady může být službou obecného hospodářského zájmu, zejména pokud je tato služba určena k vyřešení problému ochrany životního prostředí.“ (19)

(78)

Komise souhlasí s Nizozemskem v tom, že služba podle popisu v rozhodnutí o udělení licence a v licenční dohodě je službou obecného hospodářského zájmu z následujících důvodů.

(79)

Za prvé, je zřejmé, že existuje veřejný zájem na vhodném nakládání s nebezpečným odpadem určeným k odstranění. Existuje i veřejný zájem a zájem Společenství na zajištění dostupnosti dostatečné vnitrostátní kapacity pro toto odstranění. Pokud totiž jde o odstraňování odpadu, členské státy musejí v souladu s cílem, který je formulován v čl. 5 odst. 1 směrnice 75/442/ES, usilovat o dosažení soběstačnosti.

(80)

Za druhé, státní opatření byla pro zabezpečení tohoto veřejného zájmu nevyhnutelná. Jelikož provozování RBP bylo ztrátové, bez podpory by společnost AVR uzavřela RBP a skládku C2 už koncem roku 2001.

(81)

Za třetí, tento veřejný zájem byl reálný. V rozmezí let 2002-2004 bylo odstraněno značné množství odpadu C2 a odpadu RBP, které bylo vyprodukováno v Nizozemsku, i když toto množství bylo mnohem nižší, než se očekávalo, mimo jiné v důsledku rozsudku Soudního dvora, ve kterém byly blíže vysvětleny pojmy „odpad určený k odstranění“ a „odpad určený k využití“. Nizozemsko na vývoj na trhu reagovalo tím, že kapacitu přizpůsobilo novým analýzám předpokládané potřeby, definitivně se vzdalo svého postupu a uzavřelo jedinou zbývající RBP. Tyto skutečnosti však nejsou neslučitelné s veřejným zájmem, pokud jde o skutečně odstraněné množství odpadu C2 a odpadu RBP. Množství odpadu určeného k odstranění by možná bylo nižší, pokud by Nizozemsko od začátku používalo správné definice, ale je málo pravděpodobné, že by všechen odpad C2 a odpad RBP byl použit na využití. Některá tvrzení potvrzuje množství odpadu C2 a odpadu RBP, které bylo společnosti AVR Nuts nabídnuto v roce 2004, a množství odpadu RBP, které bylo vyvezeno do zahraničí za účelem odstranění v RBP. Zúčastněné strany mají možná pravdu, když uvádějí, že i bez RBP společnosti AVR by veškerý nebezpečný odpad vyprodukovaný v Nizozemsku v tomto období mohl být odstraněn nebo využit doma nebo v zahraničí. Nedokázaly však, že bez RBP společnosti AVR by žádný odpad určený k odstranění nemusel být do zahraničí vyvezen z důvodu nedostatku kapacity. Přesně v tomto bodě může Nizozemsko svůj postup oprávněně zdůvodnit snahou obhájit veřejný zájem v souladu s cílem podle čl. 5 odst. 1 směrnice 75/442/EHS.

(82)

Za čtvrté, opatření vůbec neporušují zásadu „znečišťovatel platí“. Jak bylo konstatováno v bodě 72, dodavatelé odpadu nejsou osvobozeni od nákladů, které by za normálních okolností zatěžovaly jejich rozpočet.

(83)

Za páté, označením služby za službu obecného hospodářského zájmu nedochází k obcházení předpisů, které za normálních okolností platí. Opatření je zaměřeno na ochranu životního prostředí, jelikož se jeho prostřednictvím zabezpečuje, aby byl nebezpečný odpad zpracován vhodným způsobem na místě v blízkosti jeho zdroje. Rámcová úprava podpory v oblasti životního prostředí obsahuje předpisy týkající se provozní podpory pro účely nakládání s odpadem (bod E.3.1). Tyto předpisy však byly zavedeny v prvé řadě pro provozní podporu, která se poskytuje podnikům, které samy produkují příslušný odpad.

(84)

Za šesté, většinu odpadu C2 a odpadu RBP podle druhu dodávají podniky, ale existují i systémy sběru nebezpečného odpadu z domácností za účelem bezpečného a jednoduchého odstranění všech případných nebezpečných odpadů. Část takto vysbíraného nebezpečného odpadu je následně možné odstranit v RBP. Služba, pro kterou byla podpora poskytnuta, byla tedy obecné povahy a nepředstavovala zvýhodnění omezené skupiny uživatelů těchto služeb.

(85)

Dva společně jednající konkurenti namítají, že neexistuje žádný tržní nedostatek, který by tuto službu obecného hospodářského zájmu mohl zdůvodnit. Kromě toho v některých členských státech údajně žádné RBP neexistují. Cíle směrnice 75/442/EHS – soběstačnost v oblasti odstraňování odpadu a odstraňování odpadu blízko místa vzniku odpadu (zásada blízkosti) – se potom možná neshodují s tržním výsledkem, tím však nejsou méně legitimní.

(86)

Veřejná úloha musí být jasně popsána a výslovně určena ve státním rozhodnutí. Z rozhodnutí o udělení licence a z licenční dohody vyplývá, že společnost je správným způsobem pověřena poskytováním služby obecného hospodářského zájmu. Definice veřejného úkolu je v těchto dokumentech dostatečně přesná. Je striktně navázána na odpad pro skládku C2 a odpad s nízkou výhřevnou hodnotou určený ke spálení v RBP. Rovněž opatření podpory na kompenzaci nákladů za službu obecného hospodářského zájmu jsou popsána dostatečně podrobně. V této souvislosti je však třeba poznamenat následující skutečnosti.

(87)

Za prvé, vyskytly se nedostatky, pokud jde o transparentnost. Konkurentům nebylo vždy dostatečně jasné, zda společnost AVR IW jednala vlastním jménem, nebo jménem společnosti AVR Nuts. Rovněž systém sazeb a slev, zejména pokud jde o odpad s vysokou výhřevnou hodnotou, který bylo nutné používat jako palivo pro RBP, zpočátku nebyl dostatečně jasný. Společnosti AVR, státu a nezávislým kontrolorům však tyto otázky byly dostatečně jasné na základě licenční dohody, což umožnilo přiměřenou kontrolu.

(88)

Komise je toho názoru, že metodika popsaná v příloze I je dostatečně transparentní pro účely kontroly, a považuje dodatečná opatření na zvýšení transparentnosti při správě služby obecného hospodářského zájmu, jako ta, která byla předložena k vykonání po doručení připomínek, za dostačující.

(89)

Za druhé, pojem „všeobecně přijatelné sazby“ za zneškodnění odpadu RBP je na první pohled velmi neurčitý. V praxi to však nezpůsobovalo žádné problémy. Sazby zůstaly na té úrovni, na kterou se zvýšily v předchozích letech. V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ byly sazby vyšší než sazby za odstranění v zahraničí. Zúčastněné strany ani Nizozemsko však současně neprokázaly, že k tomu, aby se zabránilo ilegálním praktikám, které by mohly být škodlivé pro životní prostředí, jsou nevyhnutelně nutné nižší sazby. Nizozemsko sazby zjevně nepovažovalo za příliš vysoké, jelikož souhlasilo s předem stanovenými rozpočtovými deficity, které byly založeny na přesnějších předpokladech, pokud jde o účtované sazby.

(90)

Při všech prvcích podpory v opatřeních podpory je třeba zabránit nadměrné kompenzaci. V této souvislosti provádí Komise pro každý z těchto bodů samostatné posouzení: 1) kompenzace rozpočtových deficitů v letech 2002 a 2003; 2) kompenzace rozpočtových deficitů v letech 2004, 2005 a 2006, 3) kompenzace nákladů na uzavření, které spočívají a) v kompenzaci nákladů na uzavření v souvislosti s dohodnutými investicemi, pokud ještě nebyly odepsány, b) v nákladech na uzavření v důsledku urychleného uzavření RBP, a 4) podpora obsažená v záruce.

(91)

Pokud jde o rozpočtové deficity v letech 2002 a 2003, Komise považuje metodiku výpočtu očekávaných deficitů, které jsou poskytovány v podobě podpory, za vhodnou a dostatečně restriktivní. Všechny prvky kromě kompenzace akvizičních nákladů (viz body 108 až 113 včetně) souvisejí přímo s plněním závazku, který spočívá v poskytování veřejné služby. Neexistuje žádný důvod předpokládat, že výdajové položky jsou uměle zvýšené, a jelikož Nizozemsko povolalo nezávislého poradce, mohlo podporu vypočítat restriktivně. Metodika obsahuje podrobnější analýzu počátečního salda společnosti AVR Nuts, která poskytuje dobrý výchozí bod pro odhady výdajů a příjmů společnosti AVR Nuts v nové situaci. Variabilní náklady, přímé fixní náklady a náklady vypočítané jinými společnostmi společnosti AVR Nuts byly stanoveny na základě podrobných členění. Investice a odpisy jsou přiměřeně zohledněny v podobě podrobného investičního plánu na roky 2002-2016 a odepsáním nových investic za 7,24 let. Tím se zajistilo, že nebylo možné náklady uměle zvýšit specifickými investicemi nebo nerovnoměrným odepisováním. V připomínkách zúčastněných stran byly vzneseny různé otázky, nebyl však předložen žádný důkaz o nadměrné kompenzaci. Kromě toho poruchy a technické problémy způsobily za roky 2002 a 2003 ztráty v celkové výši 12 milionů EUR nad rámec předem stanovených ztrát. Tím je vyloučena jakákoli nadměrná kompenzace ve prospěch společnosti AVR Nuts v tomto období.

(92)

Na období 2004–2006 je podpora stanovena na základě stejné metodiky. Proto Komise předem neočekává, že by došlo k nadměrné kompenzaci. Předem stanovený rozpočtový deficit z roku 2004 je založený na úplně stejné metodice a nárůst předem stanoveného deficitu, navzdory uzavření jedné z RBP, je zcela vysvětlen na základě různých výdajových položek v rámci této metodiky (viz číselné údaje v příloze I). Vzhledem k vysokým ztrátám nad rámec předem stanovených deficitů za roky 2002 a 2003 nemůže překvapovat skutečnost, že předem stanovený deficit na rok 2004 byl nakonec vyšší. Uzavření první RBP navíc mohlo snížit variabilní náklady, jeho dopad na fixní náklady, které představují významnou část celkových nákladů, však zůstal omezený. V souladu se všeobecnou politikou Komise však musí být nadměrná kompenzace nákladů na službu obecného hospodářského zájmu vyloučena nejen předem, ale i následně. Proto Komise požaduje, aby Nizozemsko kontrolovalo skutečné náklady a v potřebné míře přizpůsobilo výši podpory, aby se zabránilo tomu, že by kompenzace umožnila společnosti AVR Nuts dosáhnout ze svých činností zisk, který je vyšší, než je pro tento druh činnosti v tomto odvětví obvyklé.

(93)

Komise akceptuje skutečnost, že podporu lze poskytnout jako kompenzaci výdajů za uzavření v souvislosti s dohodnutými investicemi, pokud tyto investice ještě nebyly odepsány. Bez účinných záruk nelze očekávat, že provozovatel uzavře dohodu o poskytování služeb, které si vyžadují značné investice, na dobu pěti let. Odepsání investic během období, které odpovídá době platnosti dohody (pět let) by bylo rovněž nepřiměřené. V důsledku toho by předem stanovené ztráty za toto období – a tím i podpora – byly mnohem vyšší. V tomto bodě představují podmínky licenční dohody nevyhnutelný a efektivní důsledek kompenzačního systému. Skutečnost, že tato ustanovení byla použita před předpokládaným datem konce licenční dohody, na tomto zjištění nic nemění. Na základě informací, které poskytlo Nizozemsko, Komise předpokládá, že pro tuto účast nebude poskytnuta nadměrná kompenzace. Určitý počet bodů však není dostatečně jasný, zejména to, zda příjmy z prodeje aktiv nebo zisky z dalšího užívání pro jiné účely budou přiměřeně zohledněny. V důsledku toho Komise žádá, aby Nizozemsko kontrolovalo skutečné náklady i v případě tohoto prvku a přiměřeně upravilo výši podpory.

(94)

Komise může rovněž souhlasit s tím, aby byla poskytnuta kompenzace za dodatečné náklady v důsledku toho, že RBP byly uzavřeny dříve, než se plánovalo. Není možné zavázat členský stát, aby v plnění takové dohody pokračoval, zejména pokud členský stát takto platí méně, než by pravděpodobně musel zaplatit v případě pokračování těchto činností. Údaje, které Nizozemsko o těchto dodatečných nákladech poskytlo, jsou poměrně podrobné. Rozličné prvky se však zakládají na odhadech, u kterých, jak se zdá, existuje velmi velký prostor pro nepřesnosti. Kromě toho je možné zahrnout jen náklady nevyhnutelně související se službou obecného hospodářského zájmu a s urychleným uzavřením a z dostupných informací není dostatečně jasné, zda tomu tak je v tomto případě. V důsledku toho Komise žádá, aby Nizozemsko kontrolovalo skutečné náklady i v případě tohoto prvku a přiměřeně upravilo výši podpory.

(95)

Na závěr může Komise souhlasit s tím, aby byla podpora poskytnuta prostřednictvím použití záruky za úhradu 30 % nákladů na demoliční práce a následný úklid. Pokud by žádná záruka neexistovala, provozní deficity a provozní podpora by pravděpodobně byly vyšší, protože by bylo třeba vyčlenit odpovídající částku jako rezervu. Náklady tak přímo souvisí s původním cílem politiky poskytovat uvedenou službu obecného hospodářského zájmu v Nizozemsku. Skutečné náklady však ještě nejsou známy, takže Komise dále vyžaduje přiměřenou kontrolu.

(96)

Po shrnutí všech skutečností Komise dospěla k závěru, že nedochází k poskytování nadměrné kompenzace za provozní deficity za roky 2002 a 2003, ale že zbývající prvky podpory může povolit jedině tehdy, jestliže Nizozemsko zaručí, že během celého období později nedojde k poskytování nadměrné kompenzace, přičemž zohlední i vyšší deficity a přebytky za každý rok doby platnosti licence. Podpora může umožnit, aby společnost AVR Nuts za předmětné činnosti dosahovala přiměřený zisk. V rámci dohody bylo riziko podstupované společností AVR omezeno tím, že předem stanovené ztráty měly být v plné výši kryty touto podporou. Provozní riziko však z větší části nesla společnost AVR (20). Její činnost tedy nebyla zcela bez rizika, jak se ukázalo i v praxi. Vzhledem k tržním podmínkám a k rizikovému profilu společnosti AVR Nuts může Komise určitě souhlasit se ziskem v maximální výši výnosu z nizozemských státních dluhopisů zvýšeného o 2 procenta. Pokud by se v praxi ukázalo, že zisk tuto hranici překročil, musí Nizozemsko upravit výši podpory se zpětnou účinností a v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy oznámit každou podporu, která společnosti AVR Nuts umožní překročit tuto procentuální sazbu zisku. Při následné kontrole je třeba přiměřeně prověřit, zda nedošlo k poskytnutí jakékoli nadměrné kompenzace. Za tímto účelem Komise vyžaduje podrobné monitorovací zprávy, ve kterých musí být uvedeny alespoň body stanovené v příloze II tohoto rozhodnutí.

(97)

Komise dohlíží na přiměřenost opatření, aby prostředky, které se používají ke splnění úkolu obecného zájmu, nevedly ke zbytečnému ovlivňování obchodu. Konkrétněji je třeba dohlížet na to, aby omezení ustanovení Smlouvy o ES, a hlavně omezení hospodářské soutěže a omezení svobod na vnitřním trhu, nezacházela dále, než je nevyhnutelné a účelné k vykonání úkolu.

(98)

Komise zastává názor, že opatření, která přijalo Nizozemsko, z velké části splňují požadavek přiměřenosti. Je obtížné říci, jakými jinými prostředky Nizozemsko mohlo zabezpečit, aby byla k dispozici dostatečná vnitrostátní kapacita na odstraňování nebezpečného odpadu. Žádná ze zúčastněných stran neprokázala, že k dosažení tohoto cíle existují méně rušivé alternativy. Za přiměřené se považují i tyto prvky opatření.

(99)

Systém sazeb za převzetí založený na objemových slevách: Jelikož účelem tohoto systému je udržet dostatečnou kapacitu na přiměřené odstraňování odpadu RBP, jeho samozřejmým důsledkem je zaměřit se na maximální využití kapacity, aby náklady byly udržovány na co nejnižší úrovni. Jak Nizozemsko prokázalo, všichni dodavatelé mohli uplatnit svůj nárok na tyto slevy, ať už přímo nebo jen při dodání odpadu prostřednictvím zprostředkovatelů. Proto je systém sazeb za převzetí založený na objemových slevách oprávněný. Systém nediskriminačních sazeb a objemových slev pro všechny dodavatele – tedy i pro společnost AVR IW – omezuje narušování hospodářské soutěže způsobené opatřeními. I když v praxi možná existoval zmatek, nediskriminační charakter systému mohl být jasný všem zúčastněným stranám. Když vyšlo najevo, že jsou v této oblasti zmatky, přijalo Nizozemsko dostatečná doplňující opatření ke zvýšení transparentnosti. Stanovením sazby za odpad s vysokou výhřevnou hodnotou na úrovni konkurujících alternativ odstraňování došlo k omezení narušování hospodářské soutěže na trhu s tímto druhem odpadu. V této souvislosti je třeba poznamenat, že žádná společnost v Nizozemsku nebyla povinna dodávat odpad RBP nebo odpad určený k odstranění s vysokou výhřevnou hodnotou společnosti AVR Nuts nebo společnosti AVR IW. Naproti tomu společnost AVR Nuts je na základě licenční dohody povinna přijímat všechen odpad C2 a odpad RBP, který jí je nabízen, bez ohledu na to, zda je současně dodán i odpad určený k odstranění s vysokou výhřevnou hodnotou, nebo ne. V tomto bodě Komise nenašla dostatečné důkazy o tom, že by ze strany společnosti AVR na první pohled mělo jít o zneužívání dominantního postavení a licenční dohoda jakoukoli oporu pro takové zneužívání určitě neposkytuje.

(100)

Kompenzace nákladů na uzavření: Ustanovení v licenční dohodě v souvislosti s kompenzací zůstatkové účetní hodnoty ještě neodepsaných investic, které společnost AVR se souhlasem státu uskutečnila během doby platnosti dohody, která bude vyplacena, pokud nedojde k prodloužení dohody, je rovněž třeba považovat za přiměřené. Bez takovéto záruky nebylo možno oprávněně očekávat souhlas společnosti AVR. Totéž platí i pro záruku státu za úhradu až 30 % nákladů na demoliční práce a následný úklid při likvidaci zařízení. Potřebná demolice staveb a úklid samozřejmě jsou ve veřejném zájmu. Vzhledem ke 30procentnímu podílu ve společnosti AVR Chemie je přijatelné, aby stát na sebe vzal odpovědnost za svůj podíl, zatímco zbývající odpovědnost zůstává na druhém podílníku, společnosti AVR Holding.

(101)

Zachování původně dvou RBP: Komise zkoumala, zda Nizozemsko muselo poskytnout podporu na zachování jen jedné RBP. Otázkou je, zda příspěvek na uskutečnění cílů, které si vytyčilo Nizozemsko, zachováním druhé RBP vyváží podpora, kterou si vyžaduje, a možné nepříznivé důsledky pro hospodářskou soutěž, které z toho vyplývají.

(102)

V tomto bodě Komise uznává, že pro Nizozemsko může být oprávněným cílem disponovat dostatečnou vnitrostátní kapacitou na zpracovávání odpadu RBP s cílem zabránit nedostatku kapacity, v jehož důsledku by byl stát povinen povolit vývoz tohoto odpadu do zahraničí. Při posuzování této skutečnosti není možné se vyhnout určité pružnosti se zřetelem na skutečnost, že nebylo možno předem s určitostí předpokládat, jaké toky odpadu C2 a odpadu RBP budou vyprodukovány, a se zřetelem na rizika spojená s dostupností zařízení. Tato rizika se skutečně vyskytla, když byla jedna z RBP v důsledku poruch v roce 2002 na nějaký čas mimo provoz. Dostupná kapacita představovala v roce 2002 jen 73 % a v roce 2003 jen 75 % povolené kapacity v objemu 100 000 tun. Proto musely nizozemské orgány v rozporu s cíli své politiky povolit vývoz odpadu RBP.

(103)

Při porovnání předpokládaných objemů odpadu RBP a kapacity obou RBP je třeba připomenout následující skutečnosti: Při přípravě licenční dohody koncem roku 2001/v polovině roku 2002 se předpokládaná nabídka odpadu RBP odhadovala na zhruba 38 500 tun ročně. Tento odhad byl založen na zkušenostech z minulosti. K jeho zpracování je třeba minimálně stejný objem odpadu s vysokou výhřevnou hodnotou. Jedna RBP by na řádné zpracování takového množství odpadu jednoznačně nepostačovala. Spolu s tímto číslem je však třeba uvést tři kritické poznámky. Za prvé, část předpokládané dodávky odpadu RBP společnosti AVR Nuts byla pravděpodobně důsledkem toho, že Nizozemsko používalo definici „odpadů určených k odstranění“ do začátku roku 2003 restriktivně. Za druhé, zúčastněné strany poukázaly na alternativní vnitrostátní kapacitu na zpracování odpadu RBP. Za třetí, při sestavování odhadů údajně nebyla zohledněna možnost, že by společnost AVR část odpadu zpracovala ve svých roštových pecích na zpracování domovního odpadu (21). Na druhou stranu však odhad výslovně bere v úvahu tehdejší vývoj. Nabídka odpadu RBP na vývoz se navíc každým rokem mění a závisí na situaci na mezinárodním trhu, situace je rovněž různá, pokud jde o různé kategorie odpadů. Kromě toho začátkem roku 2002 ještě existovala značná zásoba odpadu RBP, takže na začátku rozhodujícího období byla nabídka zaručena. Odhad toku odpadu RBP by byl pravděpodobně nižší, pokud by nizozemské orgány v roce 2002 tento odhad postavily na předpokladu správného používání definice odpadu určeného k využití, ale zdá se málo pravděpodobné, že na základě údajů, které byly v daném okamžiku k dispozici, by tento odhad byl natolik nízký, že by nizozemské orgány mohly s jistotou rozhodnout, že postačuje jen jedna RBP. Některá z těchto tvrzení potvrzuje skutečnost, že v roce 2003, kdy už Soudní dvůr objasnil přesnou definici „odpadů určených k odstranění“, bylo Nizozemsko stále ještě nuceno povolit vývoz odpadu RBP v důsledku kapacitních problémů společnosti AVR. Skutečnost, že se tok odpadu RBP do společnosti AVR skutečně snížil, lze do velké míry vysvětlit pomocí faktorů, jako je nárůst vývozu. Pokud jde o ostatní kapacitu v Nizozemsku, poukazuje Komise na to, že značná část této kapacity byla k dispozici až od konce roku 2003 po vydání požadovaných povolení pro nejvýznamnější konkurenční pyrolýzní zařízení. Zúčastněné strany nebyly schopny prokázat, že nizozemské orgány už v roce 2002 musely počítat s dostatečnou alternativní vnitrostátní kapacitou na zpracování všech druhů odpadu RBP, který se v Nizozemsku produkuje a dodává k odstranění.

(104)

Rozhodnutí ponechat v provozu dvě RBP namísto jedné způsobilo zvýšení objemu podpory zejména kvůli investicím, které se zdály nevyhnutelné a které bylo následně třeba kompenzovat v důsledku uzavření. Část těchto investic však v okamžiku podpisu licenční dohody nebyla plánována. Důsledky pro předem stanovené provozní deficity byly relativně omezené, protože do značné míry převažovaly fixní náklady. Komise předpokládá, že důsledky pro konkurenty zůstaly rovněž poměrně omezené: nic nenasvědčuje tomu, že by ponechání dvou RBP v provozu vedlo ke spalování zvýšeného objemu RBP a jiného nebezpečného odpadu. Využití kapacity na jiné druhy odpadu – o kterém nebyly předloženy žádné důkazy – je poměrně neúčelné a nelze usuzovat, že mělo na konkurenty zvláště negativní vliv.

(105)

Vzhledem k výše uvedené skutečnosti je Komise toho názoru, že původní rozhodnutí o ponechání dvou RBP v provozu lze považovat za přiměřené a že rozhodnutí o uzavření RBP nebyla přijata příliš pozdě.

(106)

Úloha společnosti AVR IW: společnost AVR IW zabezpečovala velkou část administrativy společnosti AVR Nuts a byla současně konkurentem jiných dodavatelů odpadu určeného k odstranění. Díky tomu získávala informace o plánovaném a skutečném objemu odpadu. Jelikož ani jeden dodavatel nebyl povinen společnosti AVR Nuts dodat původně uvedené množství odpadu a jelikož skutečné sazby a slevy byly v konečném důsledku založeny výlučně na skutečně dodaném objemu odpadu, je těžké posoudit, jak mohla společnost AVR IW ze své ústřední pozice vytěžit finanční nebo strategickou výhodu. Nizozemsko prohlásilo, že společnost AVR IW této pozice nemohla zneužít, a ani Komise, mimo jiné na základě připomínek zúčastněných stran, nemůže dospět k jinému závěru. Je možné, že společnost AVR IW vlastním jménem nabízela zpracování odpadu za sazby, které byly nižší než sazby společnosti AVR Nuts, to však nelze označit za důsledek opatření podpory a mohlo by to patřit do rámce konkurenčního jednání; případní konkurenti mohli bez zábran postupovat podobně. I kdyby společnost AVR IW přesměrovala část odpadu RBP do svých zařízení na spalování domovního odpadu (což nebylo prokázáno), nezdá se, že by to vedlo k nepřiměřenému narušení, jelikož každý dodavatel se znalostmi o odpadu mohl dosáhnout podobných zisků tak, že by tento odpad jednoduše nabídl přímo jiným zařízením na spalování domovního odpadu – společnosti AVR nebo jiných společností. Jelikož byla podpora navíc vyměřena na základě předem stanoveného rozpočtu, Komise předpokládá, že si společnost AVR zvolila efektivní řešení a odpad nepřesměrovala, pokud by to vedlo k nedostatečnému využívání zařízení a tím ke zvýšení skutečné ztráty. Podobné přesměrování odpadu je ve skutečnosti třeba považovat spíše za účelné hospodaření s odpady v souladu se zásadami Společenství.

(107)

Technologický vývoj: Komise nepředpokládá, že opatření budou mít zvláště negativní dopad na vývoj alternativních technologií v oblasti odstraňování a využívání odpadů. Jak uvedlo Nizozemsko, k podpoře takového vývoje existují jiné nástroje. V roce 2003 bylo například uděleno povolení pro inovační pyrolýzní zařízení. Sazby, které účtovala společnost AVR, byly mnohem vyšší než sazby, které účtoval provozovatel tohoto zařízení, a proto je třeba rušivý dopad podpory, pokud jde o tento bod, pokládat za omezený.

(108)

Podpora na akvizici odpadu: Na rozdíl od předešlých prvků není možné považovat opatření za přiměřená, pokud jde o akvizici odpadu, jako v případě společnosti AVR IW, za kterou společnost AVR Nuts vyplácí kompenzaci z podpory, kterou získává od státu. Komise chápe, že k omezení nákladů systému musí být objem odpadu ke zpracování, a zejména objem odpadu RBP, u kterého jsou sazby za převzetí nejvyšší, co největší. Jak bylo uvedeno v bodě 99, z tohoto důvodu je možno akceptovat systém nediskriminačních objemových slev. Naproti tomu kompenzace poskytovaná společnosti AVR za akvizici odpadu je nepřiměřeným narušením hospodářské soutěže, jelikož společnost AVR IW je jediným příjemcem. Její konkurenti žádnou srovnatelnou kompenzaci akvizičních nákladů, které musejí vynakládat, nedostávají. Pokud jde o nebezpečný odpad s vysokou výhřevnou hodnotou, v případě přetrvávajícího nedostatku tohoto odpadu mohlo řešení spočívat v nediskriminačním snížení sazeb za převzetí. I v případě odpadu RBP je třeba kompenzaci akvizičních nákladů považovat za nepřiměřenou. Tato kompenzace poskytuje společnosti AVR IW diskriminační výhodu pro účely specifické činnosti, která přímo konkuruje jiným společnostem, které se zabývají nakládáním s odpady. Tato akvizice určitě není přímo ve veřejném zájmu, který zdůvodňuje podporu. Naopak, může dokonce stimulovat odstraňování odpadu v Nizozemsku na úkor využívání odpadu jinde. Za specifických okolností to může být v rozporu se zásadou, že odpad by se měl zpracovávat blízko jeho zdroje. Částku ve výši 2,4 milionu EUR určenou pro akvizici, která byla prvkem podpory založené na předem stanoveném rozpočtu pro společnost AVR Nuts a byla převedena na společnost AVR IW, tedy nelze zdůvodnit na základě čl. 86 odst. 2 Smlouvy. Tento prvek podpory je v bodě 6.3 přezkoumán z hlediska slučitelnosti s čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy.

6.3   Přezkoumání kompenzace za akvizici podle článku 87 Smlouvy

(109)

Komise zkoumala, zda se na kompenzaci pro společnost AVR IW pro účely akvizičních nákladů vztahují výjimky podle čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy. Výjimky podle čl. 87 odst. 2 Smlouvy by mohly sloužit jako základ uznání podpory za slučitelnou se společným trhem. Podpora však: a) není sociální povahy a není poskytována individuálním spotřebitelům; b) neslouží k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi a c) není potřebná k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených rozdělením Německa.

(110)

Na tuto kompenzaci se nevztahují ani výjimky podle čl. 87 odst. 3 písm. a), b) a d) Smlouvy; ty se vztahují na podporu hospodářského rozvoje oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, na podporu při uskutečňování projektů společného evropského zájmu nebo nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu a na podporu určenou na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví. Nizozemsko se nepokoušelo podporu zdůvodnit žádným z těchto důvodů.

(111)

Pokud jde o první část výjimky podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, zejména podpory k usnadnění rozvoje určitých hospodářských činností, Komise poukazuje na to, že podpora není zaměřena ani na výzkum a vývoj, ani na investice uskutečňované středními a malými podniky, ani na záchranu nebo restrukturalizaci společnosti AVR IW. Podpora ani nepřispívá k regionálnímu rozvoji, ani společnost AVR IW nesídlí v regionu, kde pro regionální podporu přicházejí v úvahu počáteční investice. Proto není možné prohlásit podporu za slučitelnou se společným trhem na základě toho, že by usnadňovala rozvoj určitých regionů.

(112)

Komise zkoumala, zda opatření podpory z nějakého dalšího důvodu splňuje kritéria výjimky podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, a zejména zda se na tento případ vztahuje rámcová úprava podpory v oblasti životního prostředí. Jelikož podpora představuje provozní podporu, Komise podporu zkoumala srovnáním s bodem E.3.1 rámcové úpravy podpory v oblasti životního prostředí. Nezdá se však, že by podpora byla nevyhnutelná, ani není omezena na striktní kompenzaci dodatečných nákladů na výrobu se zřetelem k tržní ceně příslušných výrobků nebo služeb.

(113)

Jelikož se na tuto kompenzaci nevztahuje žádná ze všech těchto výjimek, dospěla Komise k závěru, že je tato podpora neslučitelná se společným trhem a je nutné ji od příjemce, společnosti AVR IW, vymáhat v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 659/1999 podle ustanovení kapitoly V nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (22).

7   ZÁVĚR

(114)

Komise dospěla k závěru, že státní podporu ve prospěch společnosti AVR Nuts představují tato opatření: 1) kompenzace rozpočtových deficitů v letech 2002 a 2003; 2) kompenzace rozpočtových deficitů v roce 2004 a za zbývající období let 2005–2006, 3) kompenzace nákladů na uzavření, kterou tvoří a) kompenzace nákladů na uzavření v souvislosti s dohodnutými investicemi, pokud ještě nebyly odepsány, b) nákladů na uzavření v důsledku předčasného ukončení zpracovávání odpadu v RBP, a 4) podpora obsažená v záruce. Podporu, kromě části na kompenzaci nákladů na akvizici odpadu, lze prohlásit za slučitelnou se společným trhem, jelikož představuje kompenzaci nákladů služby obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy za předpokladu, že podpora nepřekročí celkový souhrn ztrát, které v tomto období skutečně vznikly, přičemž zbude prostor jen na přiměřený zisk. Proto Komise žádá, aby Nizozemsko každoročně předkládalo zprávy o skutečném využívání podpory a o ziskovosti činností v příslušném roce. Nizozemsko musí rovněž kontrolovat kompenzaci nákladů na uzavření a při této kontrole musí věnovat pozornost bodům, které jsou uvedeny v příloze II. Předběžná zpráva o této kontrole musí být Komisi předložena nejpozději na jaře 2006 a závěrečná zpráva nejpozději na jaře 2007. Kromě toho musí Nizozemsko oznámit každou podporu společnosti AVR Nuts, na jejímž základě tato společnost může dosáhnout vyššího zisku, než je výnos z nizozemských státních dluhopisů zvýšený o 2 procenta. Tato podpora nesmí být vyplacena dříve, než ji schválí Komise v souladu s článkem 4 nebo 7 nařízení (ES) č. 659/1999.

(115)

Naproti tomu kompenzaci ve výši 2,396 milionu EUR, která byla převedena na společnost AVR IW za účelem nákladů na akvizici odpadu, nelze prohlásit za slučitelnou, jelikož ji nelze považovat za přiměřenou kompenzaci za službu obecného hospodářského zájmu. Jde spíše o kompenzaci poskytovanou společnosti AVR IW, pokud jde o výdaje, které za normálních okolností musí být zahrnuty do rozpočtu společnosti, která se zabývá nakládáním s odpadem. Na tuto kompenzaci se nevztahuje žádná z výjimek ze zákazu státní podpory podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Tuto část podpory je tedy nutno vymáhat přímo od společnosti AVR IW. Proto Komise Nizozemsku nařizuje, aby společnosti AVR IW přikázalo navrátit podporu s úrokem podle podmínek, které jsou stanoveny v tomto rozhodnutí.

(116)

Komise žádá Nizozemsko, aby na základě dotazníku, který je k tomuto rozhodnutí připojen jakožto příloha III, předložilo požadované údaje a jasně uvedlo, která opatření k okamžitému a účinnému navrácení protiprávní státní podpory jsou plánována a která už byla přijata. Komise žádá Nizozemsko, aby do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí poskytlo všechny písemnosti, které potvrzují, že vůči společnosti AVR IW bylo zahájeno řízení o navrácení (jako například příkazy k navrácení, atp.),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Kompenzace provozních deficitů, kompenzace nákladů na uzavření rotačních bubnových pecí a záruka státu uhradit 30 % nákladů na demoliční práce a úklid, které vyplývají z licenční dohody mezi Nizozemskem a společností AVR Nuts a které Nizozemsko částečně provedlo, představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

Článek 2

Za podmínek stanovených v článku 3 je státní podpora uvedená v článku 1 s výjimkou podpory uvedené v článku 4, která je dále poskytována společnosti AVR IW, slučitelná se společným trhem, jelikož příjemci poskytuje kompenzaci nákladů na službu obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy.

Článek 3

1.   Podpora ve prospěch společnosti AVR Nuts není vyšší než součet předem stanovených deficitů, skutečných dodatečných ztrát, které společnosti AVR Nuts vznikly, a přiměřeného zisku během doby platnosti licenční dohody. Pokud by se stalo, že zisk v období poskytování podpory bude ve skutečnosti vyšší než výnos z nizozemských státních dluhopisů zvýšený o dvě procenta, Nizozemsko se zpětnou účinností upraví výši podpory.

2.   Nizozemsko předloží zprávu o provedení opatření v roce 2004, jakož i výroční zprávy o provedení záruky za náklady na demoliční práce a úklid a o provedení opatření pro skládku C2 během zbývající doby jejich platnosti. Nejpozději na jaře 2006 Nizozemsko předloží průběžnou zprávu o kontrole kompenzace nákladů na uzavření a nejpozději na jaře 2007 závěrečnou zprávu. V těchto zprávách bude zdůvodněna kompenzace, přičemž budou přiměřeně zohledněny body uvedené v příloze II.

Článek 4

Podpora ve prospěch společnosti AVR IW, která spočívá v kompenzaci akvizičních nákladů ve výši 2,396 milionu EUR, je neslučitelná se společným trhem.

Článek 5

1.   Nizozemsko přijme veškerá opatření potřebná k tomu, aby bylo možno získat podporu uvedenou v článku 4 od společnosti AVR IW.

2.   Navrácení se provede bezodkladně a v souladu s postupy vnitrostátního práva za předpokladu, že umožňují okamžitý a účinný výkon tohoto rozhodnutí.

3.   Podpora, která má být vrácena, zahrnuje úroky od okamžiku, kdy mohl příjemce podporou disponovat, až do okamžiku jejího skutečného vrácení.

4.   Úroky se vypočítají podle ustanovení kapitoly V nařízení (ES) č. 794/2004.

Článek 6

1.   Nizozemsko do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí sdělí Komisi, jaká opatření už přijalo a jaká se chystá přijmout za účelem navrácení podpory uvedené v článku 4. Tyto údaje budou poskytnuty na základě dotazníku, který je k tomuto rozhodnutí připojen jako příloha III.

2.   Nizozemsko do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí poskytne všechny písemnosti, které potvrzují, že vůči společnosti AVR IW bylo zahájeno řízení o navrácení.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno Nizozemskému království.

V Bruselu dne 22. června 2005.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise


(1)  Úř. věst. C 196, 20.8.2003, s. 5 a Úř. věst. C 250, 9.10.2004, s. 6.

(2)  Viz poznámku pod čarou č. 1.

(3)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

(4)  Viz poznámku pod čarou 1.

(5)  Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(6)  Licenční dohoda popisuje odpad RBP jako „část toků odpadů, jejichž spálení se považuje za zneškodnění, tedy nebezpečný odpad s výhřevnou hodnotou nižší než 11,5 MJ/kg (= 1 % chloru) nebo 15 MJ/kg (> 1 % chloru), balený nebezpečný odpad, specifický nemocniční odpad a odpad obsahující polychlorované bifenyly“.

(7)  Úř. věst. L 30, 6.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2557/2001 (Úř. věst. L 349, 31.12.2001, s. 1).

(8)  Viz zejména rozsudek ze dne 25. června 1998, C-203/96, Chemische Afvalstoffen Dusseldorp BV a další v. Minister van Volkshuisvesting, Ruimtelijke Ordening en Milieubeheer, Sb. rozh. 1998 s. I-4075.

(9)  Viz zejména rozsudek ze dne 13. února 2003, C-228/00, Komise v. Německo, Sb. rozh. 2003, s. I-1439.

(10)  Zdroj: Budoucnost spalování specifického nebezpečného odpadu, AOO-2004-12, sestavil Konzultační orgán pro odpad, červenec 2004, www.aoo.nl.

(11)  Úř. věst. L 195, 29.7.1980, s. 35. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2000/52/ES (Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 75).

(12)  Podpora se však snižuje o 75 000 EUR za každý měsíc, ve kterém provincie Jižní Holandsko povolí vrcholové kompenzace emisí CO („peakshaving“). Při určování provozního deficitu tento údaj ještě nebyl známý. Tato částka představuje očekávané měsíčně ušetřené náklady v případě povolení těchto vrcholových kompenzací.

(13)  Na nebezpečný odpad s vysokou výhřevnou hodnotou se v důsledku platných dohod zpočátku vztahovalo několik výjimek.

(14)  Úř. věst. C 37, 3.2.2001, s. 3.

(15)  Rozsudek ze dne 24. července 2003, C-280/00, Altmark Trans GmbH, Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH, Sb. rozh. 2003, s. I-7747.

(16)  Článek 5.3 licenční dohody a článek 5.2 dohody o poskytování služeb podniků AVR (příloha 7.2.A licenční dohody).

(17)  Sdělení Komise pod názvem „Services of General Interest in Europe“ (Služby obecného zájmu v Evropě), Úř. věst. C 17, 19.1.2001, s. 4, bod 22.

(18)  Zelená kniha o službách obecného zájmu, KOM(2003) 270 v konečném znění ze dne 21.5.2003 a Bílá kniha o službách obecného zájmu, KOM(2004) 374 v konečném znění ze dne 12.5.2004.

(19)  Rozsudek ze dne 23. května 2000, C 209/98, Entreprenørforeningens Affalds/Miljøsektion (FFAD) v. Københavns Kommune, Sb. rozh. 2000, s. I-3743, bod 75. Příkladem případu, ve kterém Komise usoudila, že hospodaření s určitými odpady je službou obecného hospodářského zájmu, je podpora č. N 638/2002-Nizozemsko – Dočasná úprava shromažďování freonů a halonů, Úř. věst. C 82, 5.4.2003, s. 18. V souvislosti s tím viz i rozsudek ze dne 7. února 1985, 240/83, Procureur de la République v. Association de défense des bruleurs d'huiles usagées (ADBHU), Sb. rozh. 1985, s. 531.

(20)  Kromě toho licenční dohoda obsahuje ustanovení o mimořádném zvýšení v případě změny politických opatřeních státu nebo při živelných pohromách, na které společnost AVR neměla vliv. Podobné ustanovení umožňuje snížení podpory v případě, že je skutečná ztráta značně nižší než předem stanovená ztráta.

(21)  Tři společně jednající konkurenti poukázali zejména na to, že bod 3.2 o teoretické a skutečné dostupnosti a dodávce nebezpečného odpadu ve studii „Budoucnost spalování specifického nebezpečného odpadu“ (přiložené k jejich připomínkám, jakož i k dopisu Nizozemska) uvádí příliš vysoký odhad nabídky odpadu RBP, jelikož při sestavování tohoto odhadu údajně nebyla uvážena možnost, že by společnost AVR část odpadu zpracovala ve svých roštových pecích na zpracovávání domovního odpadu. Praxe společnosti AVR je rovněž konkrétně popsána v bodě 3.1.2 této studie.

(22)  Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.


PŘÍLOHA I

METODIKA STANOVENÍ PROVOZNÍCH ROZPOČTOVÝCH DEFICITŮ

Metodika stanovení předem stanovených rozpočtových deficitů byla vyvinuta nezávislým poradcem na žádost ministerstva stavebnictví, územního plánování a ochrany životního prostředí. Tato metoda pochází ze dne 16. dubna 2002.

Metodika je založena na podrobné analýze rozpočtů na rok 2002 a následně vyvozuje závěry na rok 2003, přičemž zohledňuje všechny známé faktory, u kterých se dá předpokládat, že mají dopad na skutečný výsledek za rok 2003. V případě dalších let by postup měl být stejný, vždy na období v délce dvou let. Potom se společnost AVR a nizozemské orgány v důsledku neočekávaného vývoje a možného uzavření druhé RBP dohodly, že na rok 2004 bude sestaven rozpočet jen na jeden rok.

Rozpočet na rok 2002 je založen na odhadech příjmů, na předešlých poměrech variabilních nákladů a na odhadech jiných nákladů. V úvahu je brán i investiční rozpočet na roky 2002–2016, jakož i specifické investice, které se plánují na rok 2002.

Na základě tohoto rozpočtu byl stanoven prognostický model, který obsahuje i výpočty výsledků, účetní rozvahy a přehledy toků hotovosti. Nejdůležitější předpoklady, které tvoří základ tohoto prognostického modelu, jsou:

ve zvolené variantě se předpokládá, že bude možno zpracovat zhruba 85 000 tun ročně (přičemž se počítá s jedním přerušením provozu v důsledku mimořádných událostí, které se opakovaně vyskytují), což přinese příjmy v odhadované výši 30,5 milionu EUR;

mimořádné události v tomto modelu nejsou zpracovány odděleně, protože se předpokládá, že tvoří součást předpokládaných mimořádných událostí, které se vyskytují opakovaně;

v případě odpisů a alokace výdajů se odhady na rok 2003 a odhady na rok 2002 liší. Začátkem roku 2003 stoupnou příjmy a výdaje o 3,5 %. Rovněž se počítá s nárůstem efektivity;

stará hmotná fixní aktiva jsou ohodnocena na nulu, jelikož bez podpory nejsou ekonomicky životaschopná. Budou rovněž začleněna do kompenzace nájemného, kterou společnost AVR Chemie účtuje společnosti AVR Nuts; tato kompenzace nájemného bude zahrnovat všechny ostatní výdaje společnosti AVR Chemie, s výjimkou příspěvků na zásobování C2 (jelikož souvisí s minulostí), avšak se započtením 5 % zvýšení na fiskální účely.

společnost AVR Holding bude ve významné míře financovat společnost AVR Chemie a společnost AVR Nuts, za což si bude účtovat úrok ve výši 4,891 % (v roce 2002 a 2003);

alokace výdajů společnosti AVR Holding jsou rovněž započítány; za rok 2002 dosahují 4,3 milionu EUR. Na roky 2002 a 2003 tyto alokace zahrnují i částku 400 000 EUR na komerční výdaje, které se po roce 2003 už nebudou vyskytovat;

v dohodě o poskytování služeb jsou stanoveny podmínky poskytování služeb mezi jednotlivými dceřinými společnostmi společnosti AVR. Vyrovnávací ceny jsou většinou vypočítány na základě cen nákladů stanovených v souladu s metodou analýzy nákladů podle činnosti (activity based costing) a dále na základě tržních cen;

nejsou naplánovány žádné rezervy na výdaje za demoliční práce, jelikož za úhradu těchto výdajů ručí společnost AVR (70 %) a stát (30 %);

nejsou naplánovány žádné rezervy na snížení stavu zaměstnanců, jelikož podnikatelské aktivity budou pokračovat i nadále a finanční rizika za případné budoucí snižování stavu zaměstnanců zůstávají na společnosti. V případě zastavení aktivit společnosti AVR Nuts nikdy nelze vyvozovat odpovědnost státu za výdaje související se snižováním stavu zaměstnanců, které vzniknou v budoucnosti. Nikdy nelze vyvozovat odpovědnost státu za kompenzace za ukončení pracovního poměru, které bude případně třeba vyplatit, pokud v budoucnosti dojde ke snižování stavu zaměstnanců v důsledku ukončení aktivit nebo v důsledku skončení platnosti dohody se společností AVR;

společnost AVR Holding nese odpovědnost za negativní výsledky a důsledky nedodržení stanovených požadavků v oblasti kvality, bezpečnosti a životního prostředí, přičemž se počítá s měnícím se požadavkem v oblasti životního prostředí (byla učiněna jedna dodatečně popsaná výjimka, o té lze jednat se státem);

existovala zvláštní ustanovení o možném zvýšení podpory v případě tří specifických okolností, které se týkají: 1) povolené teploty v komoře na dodatečné spalování; 2) možných úspor v důsledku použití sekundárních paliv, které bylo třeba experimentálně ověřit; a 3) právní otázky, zda se za odpad obsahující olej musí platit spotřební daň.

Výsledky

Předem stanovené na rok 2002

Předem stanovené na rok 2003

Skutečné za rok 2003

Předem stanovené na rok 2004

Příjmy z odpadu RBP

29,3

30,4

22,8

15,9

Příjmy z odpadu C2

0,5

0,5

1,2

1,2

Příjmy z páry

0,6

0,7

0,7

0,4

Příjmy celkem

30,5

31,6

24,7

17,5

Základní látky, pomocné látky a energie

3,8

3,9

3,0

2,4

Skládkování zbytkových látek

2,0

2,1

1,2

1,0

Zpracování/skladování

2,0

2,1

1,8

0,5

Náklady na přepravu

0,2

0,2

0,3

0,2

Variabilní náklady celkem

8,0

8,2

6,4

4,1

Náklady na personál

3,8

4,0

4,2

3,6

Personál u třetích subjektů

0,3

0,3

0,7

0,4

Údržba

7,8

8,1

7,0

6,0

Rezerva pro případ snížení stavu zaměstnanců

0,7

0,2

Provozní rezervy

Všeobecné náklady

0,6

0,6

2,4

0,8

Přímé fixní náklady celkem

12,5

12,9

15,0

11,0

Náklady, které účtuje společnost AVR Holding

4,3

4,0

2,8

3,6

Ostatní nepřímé náklady

5,4

5,6

3,9

3,8

Nepřímé fixní náklady celkem

9,8

9,6

6,7

7,4

Nájemné, které účtuje společnost AVR Chemie

2,0

3,5

3,7

3,1

Amortizace

0,1

0,2

0,2

0,5

Náklady na úroky

0,2

0,0

0,6

0,3

Provozní deficit

1,6

2,9

7,8

8,9

Náklady společnosti AVR Holding, které jsou částečně započítány do rozpočtu, jsou mimo jiné výdaje na bezpečnost, jídelnu, administrativu, společná zařízení, management a informační a komunikační technologie (ICT). Náklady účtované společností AVR Holding se zakládají na podrobných odhadech.


PŘÍLOHA II

BODY, KTERÉ MUSEJÍ BÝT ZAHRNUTY V NÁSLEDNÉM OVĚŘENÍ NEEXISTENCE NADMĚRNÉ KOMPENZACE

Provozní rozpočet na roky 2004, 2005 a 2006

Skutečné příjmy a skutečné výdaje

Kompenzace dohodnutých investic, pokud ještě nebyly odepsány

Ověření, že každá z investic přímo souvisí se službou obecného hospodářského zájmu

Příjmy z prodeje příslušných aktiv a zisky z jejich dalšího používání na jiné účely.

Kompenzace nákladů na předčasné uzavření

Skutečné náklady na předčasné ukončení pracovních poměrů: oznámení, zda příslušný zaměstnanec pracuje na plný nebo zkrácený pracovní úvazek v souvislosti se službou obecného hospodářského zájmu, skutečné platby pro příslušné zaměstnance, skutečné trvání plateb v souvislosti s přeřazením na jinou práci v rámci společnosti AVR nebo mimo ni.

Průběžné fixní náklady: všeobecné náklady na RBP – ověření, zda je chybějící krytí přiměřené a zda není kryté jinak; ověření skutečných účetních, právních a bankovních nákladů; kontrola skutečných nákladů na jiné záležitosti

Průběžné fixní náklady: bezpečnost, jídelna, nákup, administrativní zařízení v ulici Professor Gerbrandyweg: skutečné výdaje za dodávání elektrického proudu na základě skutečného data zastavení nebo odkoupení zařízení s Eneco; chybějící výdaje za pronájem kanceláří, atd., při zohlednění příjmů za skutečné opětovné využití; kontrola toho, zda je chybějící krytí pro samoobslužnou restauraci, skladovací prostory a bezpečnost přiměřené a zda není kryté jinak.

Průběžné fixní náklady: infrastruktura informačních a komunikačních technologií (ICT): ověření, zda chybějící krytí pro infrastrukturu informačních a komunikačních technologií (ICT) není kryté jinak.

Průběžné fixní náklady: náklady na personál: skutečné náklady na funkci telefonní ústředny a pronajaté okruhy.

Průběžné fixní náklady: pronájem/leasing vybavení: skutečné chybějící krytí za specializovaná nákladní auta a vysokozdvižné vozíky a skutečné příjmy z prodeje nebo alternativního využití v rámci společnosti AVR.

Průběžné fixní náklady: ostatní všeobecné náklady: skutečné náklady a skutečné snížení nákladů v souvislosti se smlouvami o údržbě a čistících pracích.

Průběžné fixní náklady:

Záruka

Ověření, zda jde o skutečné výdaje za demoliční práce a následné úpravy po demoličních pracích a za čistící práce na zařízeních, která se přímo využívají pro službu obecného hospodářského zájmu.

Kontrola obsahuje výpočet, ze kterého vyplývá, že v důsledku podpory nevznikne výnos vyšší, než je výnos z nizozemských státních dluhopisů zvýšený o dvě procenta.


PŘÍLOHA III

Informace o provedení rozhodnutí Komise ve věci C 43/2003 – Nizozemsko, provozní podpora ve prospěch společnosti AVR pro účely zpracovávání nebezpečného odpadu

1   Výpočet částky, která má být vrácena

1.1

Uveďte, prosím, následující podrobnosti o výši částky protiprávní státní podpory, která byla příjemci dána k dispozici:

Datum (data) platby (1)

Výše podpory (2)

Měna

Identita příjemce

 

 

 

AVR IW

 

 

 

 

 

 

 

 

Poznámky:

1.2

Vysvětlete, prosím, podrobně, jak se vypočítají úroky, které je třeba zaplatit z podpory, která musí být navrácena.

2   Plánovaná a již učiněná opatření k navrácení podpory

2.1

Popište, prosím, podrobně, jaká opatření již byla učiněna a jaká opatření jsou plánována, aby bylo možné provést bezprostřední a efektivní navrácení podpory. Vysvětlete rovněž, jaká alternativní opatření existují ve vnitrostátním právu, aby bylo možné navrácení provést. Uveďte případně právní základ pro učiněná/plánovaná opatření.

2.2

Kdy bude navrácení podpory nejpozději uzavřeno?

3   Podpora, která již byla navrácena

3.1

Uveďte, prosím, následující podrobnosti o podporách, které již příjemce navrátil:

Datum (data), kdy byla podpora splacena

Splacená částka podpory

Měna

Identita příjemce

 

 

 

AVR IW

 

 

 

 

 

 

 

 

3.2

Doložte, prosím, splacení částek podpory, které jsou specifikovány v tabulce pod bodem 3.1.


(1)  

(°)

Datum (data), kdy byla podpora (jednotlivé splátky podpory) dány příjemci k dispozici. (Pokud opatření sestává z několika splátek a úhrad, použijte, prosím, samostatné řádky.)

(2)  Výše podpory, která byla příjemci dána k dispozici (v ekvivalentu hrubé podpory)


Tiskové opravy

23.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/60


Oprava nařízení Komise (ES) č. 2032/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh a o změně nařízení (ES) č. 1896/2000

( Úřední věstník Evropské unie L 307 ze dne 24. listopadu 2003 )

V příloze I se v řádku pro „5-chlor-2-(4-chlorfenoxy)fenol“ číslo ES nahrazuje číslem „429-290-0“.


23.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/61


Oprava nařízení Komise (ES) č. 1048/2005 ze dne 13. června 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 2032/2003 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh

( Úřední věstník Evropské unie L 178 ze dne 9. července 2005 )

1.

Na straně 6, v příloze II:

i)

v řádku pro „5-chlor-2-(4-chlorfenoxy)fenol“ číslo ES nahrazuje číslem „429-290-0“;

ii)

řádek pro „cyklohexyl(hydroxy)diazen-1-oxid, draselná sůl“ se nahrazuje tímto:

Název (EINECS a/nebo jiný název)

Číslo ES

Číslo CAS

TP01

TP02

TP03

TP04

TP05

TP06

TP07

TP08

TP09

TP10

TP11

TP12

TP13

TP14

TP15

TP16

TP17

TP18

TP19

TP20

TP21

TP22

TP23

„cyklohexyl(hydroxy)diazen-1-oxid, draselná sůl

 

66603-10-9

 

 

 

 

 

6

7

8

9

10

11

12

13“

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.

Na straně 31, v příloze IV:

Ve všech řádcích pro „5-chlor-2-(4-chlorfenoxy)fenol“ se číslo ES nahrazuje číslem „429-290-0“.