17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/3

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury přiložené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze k tomuto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel musí být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3.

(4)

Je vhodné umožnit, s podmínkou splnění opatření platných ve Společenství ohledně systémů dvojí kontroly a ohledně předběžné a následné kontroly textilních výrobků prováděné Společenstvím při jejich dovozu do Společenství, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu 60 dnů podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/6

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1530/2005 (2) se pro stolní vína v Itálii zavedla nouzová destilace podle článku 30 nařízení (ES) č. 1493/1999.

(2)

Jelikož probíhá několik destilačních opatření zároveň, byly italské orgány nuceny konstatovat, že kapacity palíren a kontrolních orgánů nepostačují k zajištění řádného průběhu destilací. Za účelem zajištění účinnosti opatření podle nařízení (ES) č. 1530/2005 je proto nezbytné prodloužit lhůtu pro dodávku alkoholu intervenční agentuře stanovené uvedeným nařízením až do 31. května 2006.

(3)

Nařízení (ES) č. 1530/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem pozměněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/7

(1)

Komise oznámila dne 25. června 2005 prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podala v květnu 2005 organizace The British Leather Confederation (dále jen „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují významný podíl, v tomto případě více než 70 %, celkové výroby zámiše ve Společenství. Podnět obsahoval zřejmé důkazy o dumpingu dotčeného výrobku a o podstatné újmě, která z něho vyplývá, což bylo považováno za dostatečný důvod k zahájení řízení.

(3)

Komise oficiálně informovala žadatele, výrobce ve Společenství uvedené v podnětu, ostatní známé výrobce ve Společenství, orgány ČLR, vyvážející výrobce, dovozce i sdružení, o kterých je známo, že se jich záležitost týká, o zahájení řízení. Zúčastněným stranám byla dána možnost, aby písemně sdělily své připomínky a aby požádaly o slyšení ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení. Jeden vývozce v ČLR i výrobci a dovozci ve Společenství předložili písemně své připomínky. Všem stranám, které o to v rámci výše uvedených lhůt požádaly a uvedly, že mají konkrétní důvody, proč by se jim mělo dostat slyšení, byly vyslechnuty.

(4)

Vzhledem k očekávanému vysokému počtu vyvážejících výrobců a dovozců účastnících se šetření se v rámci oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(5)

Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude nezbytné provést výběr vzorku, a pokud ano, aby mohla vybrat vzorek, byli vyvážející výrobci a dovozci požádáni, aby se přihlásili a aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. K případnému výběru vzorku neměli připomínky žádní vyvážející výrobci.

(6)

Sedm dovozců se přihlásilo a poskytlo informace ve lhůtách stanovených pro tento účel, ale jen tři společnosti byly ochotny v rámci šetření spolupracovat. Vzhledem k omezenému počtu dovozců, kteří odpověděli na dotazník k výběru vzorku a byli ochotni spolupracovat, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný. Všem třem dovozcům byly zaslány dotazníky. Následně však žádný dovozce v šetření nespolupracoval a nezaslal úplnou odpověď na dotazník. Dva z nich prohlásili, že dotčený výrobek netvoří podstatnou část jejich činnosti, a proto vzhledem k nedostatečným lidským zdrojům a finančnímu dopadu nemohou v šetření spolupracovat.

(7)

Aby mohli vyvážející výrobci v ČLR, pokud si to přejí, podat žádost o status tržního hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení, zaslala Komise čínským vyvážejícím výrobcům, o kterých je známo, že se jich záležitost týká, formuláře žádosti o přiznání statusu tržního hospodářství či individuálního zacházení. V tomto případě nepodal takovou žádost žádný vyvážející výrobce.

(8)

Vzhledem k tomu, že neodpověděli žádní vyvážející výrobci v ČLR, nebylo nutno vybírat vzorek vyvážejících výrobců. Mimo to, protože žádný vyvážející výrobce v ČLR neposkytl nezbytné informace a ve lhůtách stanovených v souladu se základním nařízením nepožádal ani o status tržního hospodářství ani o individuální zacházení, bylo rozhodnuto, že zjištění týkající se posouzení dumpingu bude provedeno podle článku 18 základního nařízení. Orgány ČLR o tom byly informovány a nevznesly žádné námitky.

(9)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o kterých je známo, že se jich záležitost týká, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení. Odpovědi zaslali tři výrobci ve Společenství uvedení v podnětu.

(10)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné, aby mohla předběžně rozhodnout o dumpingu, následné újmě a zájmu Společenství. Inspekce na místě provedla u těchto společností:

Výrobci ve Společenství

(11)

Vzhledem k tomu, že nikdo nepožádal o status tržního hospodářství ani o individuální zacházení a že není nutné zjišťovat běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, uskutečnila se v prostorách následující společnosti inspekce na místě ke zjištění běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země:

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2004 do 31. března 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Kontrola trendů relevantních pro posouzení újmy se týkala období od 1. ledna 2001 do konce OŠ („posuzované období“).

(13)

Zámiš a kombinovaný zámiš jsou usně obvykle vyráběné z ovčích a jehněčích kůží, ale lze je vyrábět i z kůží jiných zvířat. Vyrábí se z kůží po odstranění srsti, které se potom vyčiňují, v případě zámiše výhradně pomocí rybího tuku nebo jiného živočišného oleje a v případě kombinovaného zámiše poločiněním pomocí aldehydů nebo jiných činidel a následně pomocí rybího tuku nebo jiného živočišného oleje. Výsledkem vyčinění je tzv. „crust“ zámiš, který se obvykle dále zpracovává v rámci dokončovacího postupu, včetně obrušování, aby kůže získala měkký semišový povrch. Základní vlastnosti výrobku, jako je savost a měkkost, jež jsou výsledkem vyčinění nebo poločinění pomocí rybího tuku nebo jiných živočišných olejů, jej předurčují pro jeho hlavní použití při čištění a leštění.

(14)

Dotčeným výrobkem je zámiš nebo kombinovaný zámiš, též vystřižený na tvar, včetně crust zámiše a kombinovaného crust zámiše (dále jen „zámiš“), pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti zařazený do kódů KN 4114 10 10 a KN 4114 10 90. Všechny tyto formy byly shledány dostatečně podobné, aby je bylo možno pro účely tohoto řízení považovat za jediný produkt, protože mají stejné základní fyzikální vlastnosti a použití.

(15)

Na základě informací od žadatele nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a zámišem vyráběným a prodávaným v USA, které sloužily jako srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty ve vztahu k ČLR.

(16)

Na základě informací od žadatele nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a zámišem vyráběným a prodávaným ve Společenství výrobním odvětvím Společenství.

(17)

Proto byl přijat prozatímní závěr, že v souladu s čl. 1 odst. 4 základního nařízení a pro účely tohoto šetření má zámiš vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR, vyráběný a prodávaný v USA a vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství stejné základní fyzikální vlastnosti a použití, a proto se považuje za obdobný výrobek k dotčenému výrobku.

(18)

Jak je uvedeno v 6. bodu odůvodnění výše, vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce v ČLR neodpověděl, nebylo nutné provádět výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR.

(19)

Jak je uvedeno v 7. bodu odůvodnění výše, vzhledem k tomu, že nikdo neodpověděl ani nepožádal o status tržního hospodářství či o individuální zacházení, nebyly tento status ani individuální zacházení přiznány žádnému vyvážejícímu výrobci v ČLR.

(20)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi. V oznámení o zahájení řízení bylo uvedeno, že jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty v ČLR budou použity USA, a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily, zda je to vhodná volba. Žádná strana k tomu nevznesla žádné připomínky ani námitky.

(21)

Nicméně ale byla pomocí kontaktů na sdružení nebo obchodní komory ve třetích zemích ověřena vhodnost dalších zemí, které by mohly vyrábět zámiš. Bylo zjištěno, že v Brazílii a v Indii buď žádní výrobci zámiše nejsou, nebo jej neprodávají na domácím trhu. Pokud jde o Turecko, je podle informací od místního výrobce turecký domácí trh velmi omezený. Proto bylo rozhodnuto držet se výběru USA jako srovnatelné země. Komise si tedy vyžádala a získala plnou spolupráci jednoho výrobce v USA.

(22)

V USA existuje relativně velký a otevřený domácí trh se zámišem (ochranné clo ve výši 3,2 %), kde působí velký počet dodavatelů a uskutečňuje se značná míra dovozů. Mimo to se při výrobě dotčeného výrobku používají podobné postupy jako v ČLR.

(23)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ověřené informace od výrobce ve třetí zemi s tržním hospodářstvím, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu v USA pro typy výrobků, které se prodávají v rámci běžného obchodního styku.

(24)

Běžná hodnota tedy byla stanovena jako vážený průměr domácí prodejní ceny, již účtuje spolupracující výrobce v USA zákazníkům, kteří s ním nejsou ve spojení.

(25)

Protože vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali, byla vývozní cena stanovena na základě údajů Eurostatu ohledně množství a hodnoty vývozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR do Společenství, což byla podle článku 18 základního nařízení nejlepší dostupná informace. Použitá informace byla ověřena pomocí informací od jedné obchodní společnosti v ČLR. Údaje od této obchodní společnosti souhlasily se statistickými údaji, které byly použity jako základ pro stanovení vývozní ceny.

(26)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedena náležitá úprava o rozdíly, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Pokud to bylo považováno za vhodné a existovaly pro to ověřené důkazy, byly provedeny odpovídající úpravy týkající se rozdílů fyzikálních vlastností, slev, nákladů na dopravu a pojištění, nákladů na obaly, nákladů na získání úvěrů a poprodejních nákladů.

(27)

Dumpingové rozpětí bylo stanoveno podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty a váženého průměru vývozní ceny. Celostátní dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí 73,5 %.

(28)

Šetřením bylo zjištěno, že obdobný výrobek v současnosti vyrábí osm výrobců ve Společenství, kteří zajišťují asi 95 % celkové výroby ve Společenství, zatímco zbývajících 5 % zajišťuje řada malých koželužen v celém Společenství.

(29)

Podnět podpořilo osm výrobců ve Společenství (šest žadatelů a dvě společnosti, které vyjádřily podporu), přičemž tři ze žadatelů plně spolupracovali. Jeden žadatel neposkytl úplnou odpověď na dotazník, a proto je považován za nespolupracující společnost, i když znovu potvrdil, že podnět podporuje. Jeden další žadatel a jedna podporující společnost poskytli o své výrobě pouze částečné informace. Má se za to, že tyto dvě společnosti v rámci řízení nespolupracují. Zbývající dvě společnosti na šetření nespolupracovaly.

(30)

Tři spolupracující společnosti dohromady pokrývají více než 56 % výroby dotčeného výrobku ve Společenství. Proto se má za to, že tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(31)

Spotřeba byla stanovena jako součet prodejů ve Společenství uskutečněných spolupracujícími výrobci ve Společenství, odhadu prodejů uskutečněných nespolupracujícími výrobci ve Společenství a celkových dovozů podle údajů Eurostatu, po náležité úpravě, pokud existovaly důkazy o tom, že dovozní statistiky nejsou v případě některých zemí správné. Výše prodeje nespolupracujících výrobců byla stanovena podle informací od tří nespolupracujících výrobců a vzhledem k nedostatku jiných zdrojů podle informací z podnětu. Pokud jde o dovozy, údaje Eurostatu je uvádějí v tunách, a proto byl použit přepočítací poměr, aby je bylo možno vyjádřit v čtverečních stopách. Ukazuje se, že za posuzované období vzrostla ve Společenství poptávka po dotčeném výrobku o 5 %, což znamená roční přírůstek asi ve výši 1 %.

(32)

Objem dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR podle údajů Eurostatu vyjádřený ve čtverečních stopách pomocí metodiky popsané v 31. bodu odůvodnění se zvýšil z přibližně 2,1 milionů čtverečních stop v roce 2001 na 6,6 milionů čtverečních stop v OŠ.

(33)

Během posuzovaného období zvýšily dovozy z ČLR svůj podíl na trhu Společenství z 10,7 % v roce 2001 na 31,7 % v OŠ. Tento rychlý nárůst podílu na trhu nastal přes relativně malý nárůst spotřeby.

(34)

Informace o cenách dotčených dovozů vycházejí z údajů Eurostatu založených na objemu dovozů zjištěného pomocí metodiky popsané v 31. bodu odůvodnění výše. Podle těchto informací nebyla průměrná cena CIF dovozů pocházejících z ČLR během posuzovaného období stálá. Ceny nejprve v roce 2002 vzrostly o 25 %, pak v roce 2003 o 20 % poklesly. V roce 2004 vzrostly o 9 % a následně během OŠ opět poklesly.

(35)

Pro účely stanovení úrovně cenového podbízení během OŠ byly ceny dotčeného výrobku, který prodávají výrobci výrobního odvětví Společenství, srovnávány s cenami dovozů na trh Společenství během OŠ, a to na základě váženého průměru ceny všech typů zámiše podle údajů Eurostatu. Ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny podle ceny ze závodu. Ceny dotčených dovozů byly stanoveny na základě ceny CIF, po příslušné úpravě podle zjištěných rozdílů v kvalitě, cla a nákladů vzniklých po dovozu.

(36)

Podle tohoto srovnání byly během OŠ dotčené výrobky pocházející z ČLR prodávány ve Společenství za ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Společenství o 30 %, vyjádřeno procentním podílem cen dovozů.

(37)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání vlivu dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství posouzení všech ekonomických faktorů, které měly vliv na stav výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období.

(38)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství byla během posuzovaného období stálá. Během téhož období výroba výrobního odvětví Společenství průběžně klesala až o 20 % a míra využití kapacity klesla ze 71,2 % v roce 2001 na 57 % v OŠ.

(39)

Prodeje výrobního odvětví Společenství ve Společenství za posuzované období prudce poklesly o 17 procentních bodů z 8,1 milionů čtverečních stop v roce 2001 na asi 6,7 milionů čtverečních stop v OŠ, a to i přesto, že se v tomtéž období zvýšila spotřeba. To se odráží na podílu na trhu, který trvale klesal z 41,1 % v roce 2001 na 32,3 % během OŠ.

(40)

Následující údaje znamenají objem zásob na konci každého období.

(41)

Zásoby v roce 2002 prudce poklesly o 26 procentních bodů a pak až do OŠ trvale rostly. Tento vývoj je důsledkem vývozní aktivity spolupracujících výrobců ve Společenství, která po významném nárůstu v roce 2002, hlavně díky velkým prodejním kontraktům pro trh v USA, v roce 2004 a v OŠ poklesla, jak je uvedeno v následující tabulce.

(42)

Podle výrobního odvětví Společenství je tento pokles jeho vývozní činnosti částečně způsoben soutěží s čínskými vývozy na trh v USA. V tomto ohledu stojí za zmínku, že došlo k podstatnému nárůstu dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR do USA, a to ze 780 000 čtverečních stop v roce 2002 až na 1 209 000 čtverečních stop v roce 2004.

(43)

Zatímco výroba spolupracujících výrobců výrobního odvětví Společenství za posuzované období poklesla o 20 procentních bodů, spotřeba Společenství za stejné období vzrostla o 5 %, a současně s tím objem dotčených dovozů vzrostl více než třikrát. Tímto způsobem výrobní odvětví Společenství ztratilo část svého podílu na trhu, zatímco dotčené dovozy svůj podíl na trhu zvýšily.

(44)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství poklesla během posuzovaného období o 6 %. Za stejné období poklesla o 15 % i produktivita, měřená jako objem výroby na jednoho zaměstnance za rok.

(45)

Průměrná čistá prodejní cena výrobců ve výrobním odvětví Společenství poklesla v letech 2001 až 2003 o 8 procentních bodů, než v roce 2004 o 1 procentní bod lehce vzrostla. V OŠ ceny o další 3 procentní body opět poklesly. Tento vývoj svědčí o existenci krizových tržních podmínek, kterým výrobní odvětví Společenství v posuzovaném období čelilo.

(46)

Návratnost čistých prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství před zdaněním během posuzovaného období výrazně poklesla, jak je vidět v následující tabulce.

(47)

Výrobní odvětví Společenství bylo ziskové v letech 2001 a 2002. Ovšem od roku 2003 jeho ziskovost rychle klesala a v roce 2004 a v OŠ zaznamenalo vysoké ztráty.

(48)

Úroveň investic do výroby dotčeného výrobku ze strany spolupracujících výrobců ve výrobním odvětví Společenství se během posuzovaného období zvýšila přibližně z 354 000 EUR na asi 407 000 EUR. Tento nárůst investic se hlavně soustředil na výměnu stávajících aktiv a na získání dalšího a/nebo nového vybavení s cílem lepšího zvládání stávající výroby.

(49)

Návratnost investic spolupracujících výrobců ve výrobním odvětví Společenství, která vyjadřuje jejich hospodářský výsledek před zdaněním jako procentní podíl průměrné počáteční a konečné čisté účetní hodnoty aktiv potřebných k výrobě dotčeného výrobku, byla v letech 2001 až 2003 kladná, a tedy zisková. V roce 2004 a v OŠ byla návratnost investic záporná, tedy ztrátová.

(50)

Výrobní odvětví Společenství netvrdí ani nenaznačuje, že by výrobní odvětví Společenství mělo nějaké problémy v oblasti navyšování kapitálu pro svou činnost. Je ale třeba poznamenat, že kvůli ztrátám, které utrpělo v roce 2004 a v OŠ, vznikla v tomto ohledu spíše nepříznivá situace. Mimo to je třeba poznamenat, že malé a rodinné podniky, jako jsou spolupracující výrobci ve výrobním odvětví Společenství, mají jen vnější zdroje financování. Nejsou tedy obvykle ochotné podstupovat riziko, které přijímají spíše mateřské společnosti v případě větších skupin podniků, protože na základě jejich dlouhodobější obchodní perspektivy vycházejí z toho, že se podnik z obtížné situace, v níž se v určitém okamžiku ocitne, může zotavit.

(51)

Spolupracující výrobci ve výrobním odvětví Společenství zaznamenali v letech 2001 až 2003 čistý kladný peněžní tok z provozních činností. V roce 2004 a v OŠ ale už byl tento peněžní tok negativní, vzhledem k výrazným ztrátám, ke kterým v těchto letech došlo. Tentýž výsledek vychází, vyjádří-li se peněžní tok jako procentní podíl obratu. Během posuzovaného období došlo k několika podstatným krátkodobým výkyvům peněžního toku způsobeným pohybem stavu zásob (viz 41. bod odůvodnění výše).

(52)

Celkové mzdové náklady spolupracujících výrobců ve výrobním odvětví Společenství byly během posuzovaného období relativně stálé, s výjimkou 7 % nárůstu v roce 2003. Zvyšování mezd je nižší než zvyšování životních nákladů.

(53)

Pokud jde o dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, je vzhledem k objemu a cenám dovozů z ČLR významný.

(54)

Výrobní odvětví Společenství se nemuselo zotavovat z předchozích případů dumpingu působícího újmu.

(55)

Ze šetření výše uvedených faktorů vyplývá, že od roku 2001 do OŠ se výrazně zvýšil objem dumpingových dovozů i jejich podíl na trhu. Ve skutečnosti se jejich objem za posuzované období téměř ztrojnásobil a jejich podíl na trhu dosáhl v OŠ výše 31,7 %. Je třeba si povšimnout, že v OŠ činily dumpingové dovozy 72,7 % celkových dovozů dotčeného výrobku do Společenství. Mimo to byly v OŠ prodejní ceny výrobního odvětví Společenství v důsledku těchto dovozů předmětem významného cenového podbízení ve výši 30 %.

(56)

Během posuzovaného období se téměř všechny ukazatele újmy vyvíjely negativně. Výroba a využití kapacity klesaly (výroba o 20 procentních bodů a využití kapacity o 14 procentních bodů), zatímco vzhledem k růstu spotřeby Společenství o 5 % během téhož období by se tyto ukazatele měly spíše zvyšovat. Objem prodeje a ceny též podstatně poklesly (objem o 17 % a ceny o 10 %).

(57)

Výrobní odvětví Společenství ztratilo během posuzovaného období významný podíl na trhu, v době, kdy se celková spotřeba Společenství zvýšila přibližně z 19,8 milionů čtverečních stop na téměř 20,9 milionů čtverečních stop. Výrobní odvětví Společenství zasáhl zásadní pokles ziskovosti (o 10 procentních bodů), peněžního toku (pokles obratu o 20,6 %) a návratnosti investic (o 37 procentních bodů).

(58)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl přijat prozatímní závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, charakterizovanou kritickým snížením cen, poklesem ziskovosti i poklesem návratnosti investic ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(59)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo předmětem šetření, zda dumpingové dovozy z ČLR způsobily podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, a to v míře, kterou lze považovat za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé faktory, které by mohly vedle dumpingových dovozů současně způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že tato případná újma způsobená těmito jinými faktory nebude připsána dumpingovým dovozům.

(60)

Objem dovozů z ČLR se během dotčeného období podstatně zvýšil, o 4,5 milionů čtverečních stop, a jejich podíl na trhu vzrostl o 21 procentních bodů. Pokud jde o ceny dovozů pocházejících z ČLR, došlo k podstatnému cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Společenství o 30 %.

(61)

Vliv dumpingových dovozů lze ilustrovat na skutečnosti, že během posuzovaného období se podíl výrobců v ČLR na trhu zvýšil na úkor výrobního odvětví Společenství.

(62)

Od roku 2001 do OŠ ztratilo výrobní odvětví Společenství podíl na trhu v celkové výši 8,8 procentních bodů a tato ztráta byla zcela zaplněna zvýšeným podílem dovozů z ČLR.

(63)

Ztráta podílu na trhu a nedostatečná úroveň cen výrobního odvětví Společenství se současně shoduje se situací, která výrobnímu odvětví Společenství působí újmu, což dokazují podstatné ztráty, prudké zhoršení úrovně peněžního toku a návratnosti investic a nepříznivý vývoj zaměstnanosti.

(64)

Tyto činitele, společně s tím, že výrobní odvětví Společenství nemohlo kvůli poklesu cen využít výhod mírně rostoucího trhu Společenství, způsobily, že navzdory investicím do modernizace výrobních zařízení utrpělo výrobní odvětví Společenství během tohoto období podstatnou újmu. Zvyšování podílu dumpingových dovozů na trhu a pokles dovozních cen byly doprovázeny náhlou změnou podmínek výrobního odvětví Společenství.

(65)

V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty objemu a cen dovozů z jiných důležitých zemí.

(66)

Během posuzovaného období podstatně vzrostly dovozy z Turecka a znamenaly zvýšení podílu na trhu o 6,2 procentních bodů. Šetřením se ale ukázalo, že významnou část těchto dovozů uskutečnil v letech 2003, 2004 a v OŠ jeden spolupracující výrobce ve Společenství. Malá část těchto dovezených výrobků byla použita při výrobě sortimentu tohoto výrobce a zbytek byl po úpravě a přebalení opětovně vyvezen do třetích zemí. Toto množství tedy nemohlo způsobit výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu. Zbývající množství dovezené z Turecka tvořilo během posuzovaného období nízký a poměrně stálý podíl na trhu ve výši přibližně 2 %, s výjimkou OŠ, kdy dosáhlo výše 6 %. Pokud jde o ceny zaplacené za tato množství, byly v letech 2002, 2003 a v OŠ nižší, než tomu bylo u dovozů z ČLR, ale v letech 2001 a 2004 byly vyšší. S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl přijat závěr, že tyto dovozy mohly přispět, i když nevýznamně, k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(67)

Pokud jde o dovozy z jiných států kromě Turecka, i když ceny těchto dovozů byly během posuzovaného období nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, byly podstatně vyšší než ceny dovozů z ČLR, a to během celého posuzovaného období s výjimkou OŠ. Objem dovozů vzrostl z 1,7 milionů čtverečních stop v roce 2001 na 2,5 milionů čtverečních stop v OŠ, což znamená nárůst podílu na trhu během posuzovaného období o 3,2 procentních bodů ve srovnání se zvýšením dovozů z ČLR za stejné období o 21 procentních bodů. S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl přijat prozatímní závěr, že dovozy z ostatních třetích zemí nemohly být určujícím důvodem situace působící újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(68)

Nespolupracující výrobci dotčeného výrobku ve Společenství měli během OŠ podíl na trhu ve výši přibližně 24 %, což znamená pokles z téměř 40 % v roce 2001. Během posuzovaného období jejich objem prodeje podstatně poklesl o 36 %. Mimo to se průměrné ceny nespolupracujících výrobců měnily stejně jako průměrné ceny žadatelů. To je důkazem toho, že jsou v podobné situaci jako výrobní odvětví Společenství, tj. že pro ně dumpingové dovozy znamenaly újmu. Proto nelze přijmout závěr, že by ostatní výrobci ve Společenství způsobili výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu.

(69)

Vývozy výrobního odvětví Společenství, jak je uvedeno v tabulce ve 41. bodu odůvodnění výše, vzrostly během posuzovaného období o 7 %, zatímco odbyt na trhu v EU poklesl během téhož období o 17 %. Vývozní prodejní ceny byly během posuzovaného období v průměru buď ziskové, nebo alespoň nebyly ztrátové. Za těchto okolností je přijat prozatímní závěr, že vývozy výrobního odvětví Společenství nepřispěly ke vzniku újmy.

(70)

Zúčastněné strany neupozornily na žádné jiné faktory, které by bývaly mohly současně způsobit výrobnímu odvětví Společenství újmu, ani nebyly takové faktory během šetření zjištěny.

(71)

Je třeba zdůraznit, že újma byla v tomto případě způsobena hlavně ve formě poklesu cen a prodeje, který způsobil výrobnímu odvětví Společenství významné ztráty. Tento vývoj byl doprovázen rychle rostoucími dovozy za dumpingové ceny z ČLR, které se podstatným způsobem podbízely cenám výrobního odvětví Společenství. Neexistuje žádný náznak, že by výše uvedené další faktory mohly mít podstatný vliv na vznik újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(72)

S ohledem na výše uvedenou analýzu, která řádně rozlišila vlivy všech známých faktorů na situaci výrobního odvětví Společenství od vlivů dumpingových dovozů, které působí újmu, byl přijat prozatímní závěr, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou, která vznikla výrobnímu odvětví Společenství.

(73)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zvažovala, zda by i přes závěr o dumpingu působícím újmu nebylo uvalení antidumpingových opatření v rozporu se zájmy Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství vycházelo ze zkoumání různých dotčených zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, zájmů dovozců a obchodníků s dotčeným výrobkem.

(74)

Pro účely posouzení zájmu Společenství provedla Komise analýzu pravděpodobných účinků uložení/neuložení antidumpingových opatření na dotčené hospodářské subjekty.

(75)

Výrobní odvětví Společenství se skládá hlavně z malých společností. Jejich současná výroba využívá jen 57 % své výrobní kapacity.

(76)

Zavedení opatření by mělo zabránit dalšímu poškozování trhu a snižování cen. Tato opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnila zvýšit prodej a tím znovu získat ztracený podíl na trhu a současně prodávat za ceny, které pokryjí náklady a umožní určitý zisk. Rovněž se očekává, že hlavně snížení jednotkových nákladů (díky vyššímu využití kapacity vyplývajícímu z vyššího objemu prodeje a následně vyšší produktivity) a v menší míře i mírný vzestup cen umožní výrobnímu odvětví Společenství zlepšit svou finanční situaci.

(77)

Pokud ale nebudou antidumpingová opatření zavedena, negativní trendy ve finanční situaci výrobního odvětví Společenství budou zřejmě pokračovat. Ve výrobním odvětví Společenství jsou zvláště zřetelné ztráty výnosů kvůli poklesu cen, klesajícímu podílu na trhu a významným ztrátám. Vzhledem ke klesajícím výnosům a k podstatné újmě vzniklé během OŠ je skutečně velice pravděpodobné, že finanční situace výrobního odvětví Společenství se v případě nezavedení žádných opatření dále zhorší. To by nakonec vedlo k omezení výroby a k zavírání výrobních závodů, což by ohrozilo zaměstnanost a investice ve Společenství.

(78)

Proto byl přijat prozatímní závěr, že uložení antidumpingových opatření by umožnilo, aby se výrobní odvětví Společenství zotavilo z dumpingu působícího újmu, a bylo by v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(79)

Jak je uvedeno v 6. bodu odůvodnění výše, po zahájení šetření se přihlásili tři dovozci, ale následně všichni odmítli spolupracovat při šetření. Žádný z nich se k případnému zavedení opatření nevyjádřil. Za těchto okolností nebylo možné provést úplné posouzení případných vlivů zavedení nebo nezavedení opatření. Je ale třeba připomenout, že účelem antidumpingových opatření není zabránit dovozům, ale zajistit, aby nebyly uskutečňovány za dumpingové ceny působící újmu. Protože dovozy za přiměřené ceny budou i nadále moci vstupovat na trh Společenství a budou též pokračovat dovozy ze třetích zemí, není pravděpodobné, že by byla podstatným způsobem ovlivněna tradiční obchodní činnost dovozců, a to i v tom případě, kdy budou dumpingové dovozy zatíženy antidumpingovým clem. Mimo to je třeba poznamenat, že připomínky, které k zavedení opatření vznesli dovozci, nebyly odůvodněné, a proto byly zamítnuty.

(80)

Proto lze dojít k prozatímnímu závěru, že případný dopad uložení antidumpingových opatření na dovozce a obchodníky, kteří nejsou ve spojení, bude nevýznamný.

(81)

Ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení se nepřihlásilo žádné sdružení uživatelů nebo spotřebitelů. Vzhledem k nedostatečné spolupráci z jejich strany lze dojít k prozatímnímu závěru, že zavedením antidumpingových opatření nedojde k nepříznivému ovlivnění jejich situace. Mimo to, vzhledem k velkému počtu výrobců ve Společenství a k objemu dovozů z ostatních třetích zemí bude zajištěno, že uživatelé i maloobchodníci budou mít i nadále široký výběr rozdílných dodavatelů dotčeného výrobku za přiměřené ceny. Opatření by měla pomoci zvýšit ceny ve prospěch výrobního odvětví Společenství, aby mohlo opět dosahovat přiměřeného zisku. Toto zvýšení ale nebude pravděpodobně podstatné, protože existence významných dovozů z jiných zemí za konkurenční ceny zabrání výrobnímu odvětví Společenství v tom, aby ceny zvyšovalo příliš.

(82)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl přijat prozatímní závěr, že v daném případě neexistují pádné důvody proti uložení opatření a že jejich zavedení nebude v rozporu se zájmy Společenství.

(83)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství, je třeba uložit prozatímní opatření, aby se zabránilo další újmě působené výrobnímu odvětví Společenství ze strany dumpingových dovozů.

(84)

Tato prozatímní opatření by měla být zavedena na takové úrovni, která je dostatečná k odstranění újmy působené těmito dovozy výrobnímu odvětví Společenství, aniž by došlo k překročení zjištěné úrovně dumpingu. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění vlivu dumpingu působícího újmu bylo nutno vzít v úvahu i to, že případná opatření by měla umožnit, aby výrobní odvětví Společenství pokrylo své náklady a dosáhlo hrubého zisku, kterého by pravděpodobně dosáhlo za obvyklých podmínek hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dumpingových dovozů.

(85)

Má se za to, že v letech 2001 až 2002 existovalo na trhu Společenství normální soutěžní prostředí, kdy výrobní odvětví Společenství, při neexistenci dumpingu působícího újmu, dosahovalo obvyklého ziskového rozpětí, které průměrně dosahovalo výše 5 %. Proto bylo na základě dostupných informací prozatímně zjištěno, že ziskové rozpětí ve výši 5 % obratu lze považovat za odpovídající úroveň, které by výrobní odvětví Společenství mělo mít možnost dosáhnout při neexistenci dumpingu působícího újmu.

(86)

Požadované zvýšení cen bylo následně stanoveno na základě srovnání, a to na stejné obchodní úrovni, váženého průměru dovozní ceny stanoveného pro výpočet cenového podbízení, a ceny výrobku, která nepůsobí újmu a za kterou jej prodává výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství. Cena, která nepůsobí újmu, byla získána úpravou prodejní ceny každého výrobce ve výrobním odvětví Společenství na cenu pokrývající náklady s připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí. Případné rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly následně vyjádřeny jako procentní podíl celkové dovozní hodnoty CIF.

(87)

Tímto způsobem bylo zjištěno, že rozpětí pro odstranění újmy činí 62 %.

(88)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení by na dovozy zámiše pocházejícího z ČLR měla být uvalena prozatímní antidumpingová cla ve výši zjištěného rozpětí pro odstranění újmy, neboť to je nižší než zjištěné dumpingové rozpětí.

(89)

V zájmu řádné správy by mělo být stanoveno období, v jehož rámci mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení. Mimo to je třeba poznamenat, že zjištění vztahující se k uložení cel uskutečněná pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní, a je možné, že budou pro účely konečného cla přehodnocena,

17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/23

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2006.

(2)

Podle informací, jež byly sděleny Komisi, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2006.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/25

(1)

Sazby náhrad použitelné od 17. února 2006 na produkty uvedené v příloze, vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 271/2006 (2).

(2)

Z uplatnění pravidel a kritérií uvedených v nařízení (ES) č. 271/2006 na údaje, které má Komise v současnosti k dispozici, vyplývá, že nyní uplatňované vývozní náhrady by měly být pozměněny podle přílohy tohoto nařízení,

17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/27

(1)

Článek 31 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanovuje, že rozdíl mezi cenami výrobků vyjmenovaných v článku 1 uvedeného nařízení v mezinárodním obchodě a cenami těchto výrobků v rámci Společenství lze vyrovnat vývozní náhradou v rozmezí, které vyplývá z dohod uzavřených podle článku 300 smlouvy.

(2)

V souladu s nařízením (ES) č. 1255/1999 se při určování náhrad u výrobků vyjmenovaných v článku 1 výše uvedeného nařízení, vyvážených v přirozeném stavu, musí brát v úvahu:

(3)

V souladu s čl. 31 odst. 5 nařízení (ES) č. 1255/1999 by se měly při stanovování cen v rámci Společenství brát v úvahu skutečné ceny, které jsou pro vývoz nejvýhodnější, a při stanovování cen v mezinárodním obchodě by se měly brát v úvahu zejména:

(4)

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (ES) č. 1255/1999 může být s ohledem na situaci na světových trzích nebo na konkrétní požadavky určitých trhů zapotřebí rozlišit náhradu u výrobků vyjmenovaných v článku 1 uvedeného nařízení podle místa určení.

(5)

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (ES) č. 1255/1999 by se měl stanovit seznam výrobků, pro něž jsou poskytovány vývozní náhrady, a výše těchto náhrad alespoň jednou za čtyři týdny; výše náhrady však může zůstat na stejné úrovni déle než čtyři týdny.

(6)

V souladu s článkem 16 nařízení Komise (ES) č. 174/1999 ze dne 26. ledna 1999, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 804/68, pokud jde o vývozní licence a vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (2), se náhrada pro slazené mléčné výrobky rovná součtu dvou složek; přičemž první je určena k tomu, aby se přihlédlo k množství mléčných výrobků, a vypočítá se vynásobením základní výše náhrady obsahem mléčných výrobků v dotyčném produktu; druhá je určena k tomu, aby se přihlédlo k množství přidané sacharózy, a vypočítá se tak, že se základní výše náhrady platná v den vývozu pro produkty, které jsou vyjmenované v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů s cukrem (3), vynásobí obsahem sacharózy v celém produktu, tato druhá složka se však použije pouze tehdy, pokud byla přidaná sacharóza vyrobena z cukrové řepy nebo cukrové třtiny sklizené ve Společenství.

(7)

Nařízení Komise (EHS) č. 896/84 (4) obsahuje dodatečná ustanovení o poskytování náhrad při změnách hospodářského roku; tato ustanovení umožňují rozlišit náhrady podle data výroby produktů.

(8)

Při výpočtu náhrady pro tavené sýry je nezbytné stanovit, že v případě přidání kaseinu a/nebo kaseinátů se takové přidané množství nebere v úvahu.

(9)

Při určování produktů a oblastí způsobilých pro náhrady je vhodné vzít v úvahu na jednu stranu skutečnost, že postavení určitých produktů Společenství na trhu neopodstatňuje podporování jejich vývozu, a na druhou stranu to, že zeměpisná blízkost některých oblastí by mohla usnadnit odklon obchodu a zneužití.

(10)

Z použití výše uvedených pravidel na současnou situaci na trhu s mlékem, zejména na ceny mléčných výrobků ve Společenství a na světovém trhu, vyplývá, že náhrady by měly být stanoveny v příloze tohoto nařízení.

(11)

Řídící výbor por mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/35

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 581/2004 ze dne 26. března 2004 o vypsání stálého nabídkového řízení na vývozní náhrady, které se týkají některých druhů másla (2), zavádí trvalé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 580/2004 ze dne 26. března 2004, kterým se stanoví postup nabídkového řízení, které se týká vývozních náhrad u některých mléčných výrobků (3), a po přezkoumání nabídek podaných jako odpověď na nabídkové řízení, je vhodné stanovit maximální vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 14. března 2006.

(3)

Řídící výbor por mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/37