14.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 42/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 247/2006,

ze dne 30. ledna 2006,

kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 a čl. 299 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Mimořádná zeměpisná poloha nejvzdálenějších regionů působí v této oblasti zvýšení přepravních nákladů při zásobování základními produkty určenými k lidské spotřebě, ke zpracování nebo jako zemědělské vstupy. Objektivní skutečnosti vyplývající z ostrovní povahy a odlehlosti navíc působí hospodářským subjektům a producentům v nejvzdálenějších regionech další obtíže, které jejich činnost těžce poškozují. V určitých případech trpí producenti a hospodářské subjekty dvojí odloučeností. Tyto nevýhody lze zmírnit snížením cen uvedených základních produktů. Je proto vhodné zavést zvláštní režim zásobování, aby se zajistilo zásobování nejvzdálenějších regionů a zmírnilo zvýšení nákladů v důsledku jejich odlehlosti, ostrovní povahy a vzdálené polohy.

(2)

K tomuto účelu by se odchylně od článku 23 Smlouvy měl dovoz některých zemědělských produktů ze třetích zemí osvobodit od platných dovozních cel. S ohledem na jejich původ a na celní režim, které pro ně stanoví předpisy Společenství, by se měly produkty propuštěné na celní území Společenství do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo uskladňování v celním skladu považovat za přímo dovážené, aby se na ně vztahovaly výhody vyplývající ze zvláštního režimu zásobování.

(3)

Aby bylo dosaženo cíle snížit v nejvzdálenějších regionech ceny a zmírnit zvýšené náklady vyplývající z jejich odlehlosti, ostrovní povahy a vzdálené polohy, přitom však zachovat konkurenceschopnost produktů Společenství, je třeba poskytnout podporu na dodávky produktů pocházejících ze Společenství do nejvzdálenějších regionů. Tato podpora by měla přihlížet ke zvýšeným nákladům na dopravu do nejvzdálenějších regionů a vývozním cenám pro vývoz do třetích zemí, a jde-li o zemědělské vstupy nebo o produkty určené ke zpracování, ke zvýšeným nákladům souvisejícím s ostrovní povahou a vzdálenou polohou.

(4)

Jelikož množství, na která se vztahuje zvláštní režim zásobování, jsou omezena potřebami zásobování nejvzdálenějších regionů, nenarušuje toto opatření řádné fungování vnitřního trhu. Hospodářské výhody zvláštního režimu zásobování by ani neměly vyvolat odklon obchodu s dotyčnými produkty. Je tedy třeba zakázat zasílání nebo vývoz těchto produktů z nejvzdálenějších regionů. Zasílání nebo vývoz těchto produktů by však měly být povoleny, pokud je zisk plynoucí ze zvláštního režimu zásobování vrácen, nebo aby byl v případě zpracovaných produktů umožněn regionální obchod nebo obchod mezi dvěma portugalskými nejvzdálenějšími regiony. U všech nejvzdálenějších regionů je rovněž třeba zohlednit tradiční obchodní toky se třetími zeměmi, a všem těmto regionům by měl být proto povolen vývoz zpracovaných produktů odpovídající tradičnímu vývozu. Toto omezení by se rovněž nemělo vztahovat na tradiční zasílání zpracovaných produktů. Pro přehlednost je třeba upřesnit referenční období pro definování tradičně vyvážených nebo zasílaných množství.

(5)

Je však třeba přijmout náležitá opatření, aby byla možná nezbytná restrukturalizace odvětví výroby cukru na Azorách. Tato opatření by měla zohlednit, že v odvětví cukru na Azorách, pokud má být životaschopné, je třeba zajistit určitou úroveň potřeb spojených s produkcí a zpracováním. Navíc Portugalsko bude mít na základě tohoto nařízení prostředky na podporu místní produkce cukrové řepy. Na základě výše uvedeného by mělo být pouze výjimečně dovoleno, aby zasílání cukru z Azor do zbývající části Společenství překročilo objem tradičních toků po omezenou dobu čtyř let, za předpokladu postupného snižování ročních limitů. Vzhledem k tomu, že množství, které je možné znovu odeslat, bude přiměřené a omezené na úroveň nezbytně nutnou pro zajištění životaschopnosti místní produkce a zpracování cukru, nebude dočasné zasílání cukru z Azor vnitřní trh Společenství nepříznivě ovlivňovat.

(6)

V případě cukru v kvótě C určeného pro zásobování Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů by měl být nadále uplatňován režim osvobození od dovozních cel podle nařízení Komise (EHS) č. 2177/92 ze dne 30. července 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke zvláštnímu režimu zásobování cukrem oblastí Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů (4) v období stanoveném v čl. 10 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizací trhů v odvětví cukrů (5).

(7)	Kanárské ostrovy byly dosud v rámci zvláštního režimu zásobovány mléčnými přípravky kódů KN 1901 90 99 a KN 2106 90 92 určenými pro průmyslové zpracování. Další zásobování těmito produkty by mělo být povoleno pro přechodné období, dokud neproběhne restrukturalizace místního průmyslu.

(8)

Aby bylo dosaženo cílů zvláštního režimu zásobování, musí se hospodářské výhody režimu odrazit v produkčních nákladech a musí vést ke snížení cen až ke konečnému uživateli. Zvláštní režim zásobování by tedy měl být poskytnut pouze za podmínky, že se skutečně promítne na dalších úrovních, a musí být prováděny patřičné kontroly.

(9)

Politika Společenství na podporu místní produkce v nejvzdálenějších regionech se týkala mnoha produktů a opatření pro jejich výrobu, uvádění na trh nebo zpracování. Tato opatření se ukázala jako účinná a zajistila trvání a rozvoj zemědělství. Společenství by mělo v podpoře těchto produkčních řetězců, které jsou klíčovým činitelem environmentální, sociální a hospodářské rovnováhy nejvzdálenějších regionů, pokračovat. Zkušenost ukázala, že užší partnerství s místními orgány může stejně jako v případě politiky rozvoje venkova pomoci zaměřit se cíleněji na konkrétní otázky významné pro dané regiony. Proto je třeba pokračovat v podpoře místní produkce prostřednictvím obecných programů na nejvhodnější zeměpisné úrovni, které předloží příslušný členský stát Komisi.

(10)

Aby se přispělo k dosažení cílů rozvoje místní zemědělské produkce a zásobování zemědělskými produkty, je třeba harmonizovat úroveň programování zásobování daných regionů a systematizovat spolupráci mezi Komisí a členskými státy. Program zásobování by měly vypracovat orgány určené členským státem a předložit jej Komisi ke schválení.

(11)	Je třeba podpořit zemědělce v nejvzdálenějších regionech, aby dodávali jakostní produkty, a pomoci jim s jejich uváděním na trh. K tomuto účelu může být vhodné používání grafického symbolu zavedeného Společenstvím.

(12)

Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (6) definuje opatření pro rozvoj venkova, na něž lze poskytovat podporu Společenství, a podmínky pro získání této podpory. Struktury některých hospodářství nebo zpracovatelských či obchodních podniků v nejvzdálenějších regionech vykazují závažné nedostatky a čelí zvláštním obtížím. Je tedy třeba stanovit u některých typů investic možnost odchýlení od ustanovení, kterými se omezuje poskytování některé strukturální podpory podle nařízení (ES) č. 1257/1999.

(13)

Ustanovení čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999 omezuje poskytování podpory v oblasti lesnictví na lesy a zalesněné plochy, které jsou v majetku soukromých vlastníků nebo jejich sdružení a v majetku obcí nebo jejich sdružení. Části lesů a zalesněných ploch na území nejvzdálenějších regionů jsou však ve vlastnictví jiných orgánů veřejné moci, než jsou obce. Za těchto okolností by měly být podmínky stanovené v uvedeném článku zpružněny.

(14)

Ustanovení čl. 24 odst. 2 a příloha nařízení (ES) č. 1257/1999 stanoví maximální roční částky přicházející v úvahu pro agroenvironmentální podporu Společenství. Se zřetelem ke zvláštní situaci životního prostředí v některých velmi citlivých pastevních oblastech na Azorách a k ochraně krajiny a tradičního rázu zemědělské půdy, zejména terasovitého pěstování plodin na Madeiře, je třeba stanovit, že u některých opatření lze tuto částku zvýšit až na dvojnásobek.

(15)

Může být povolena odchylka od stálé politiky Společenství nepovolovat státní podpory pro produkci, zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy, aby se tak zmírnily zvláštní obtíže, s nimiž se potýká zemědělská produkce v nejvzdálenějších regionech v důsledku odlehlosti, ostrovní povahy a vzdálené polohy, malé rozlohy, hornatosti, horského podnebí a hospodářské závislosti na malém množství produktů.

(16)

Rostlinolékařský stav zemědělských plodin v nejvzdálenějších regionech je vystaven mimořádným obtížím, které souvisejí s klimatickými podmínkami a s nedostatečností kontrolních opatření, která jsou zde dosud prováděna. Proto je třeba zavádět programy na potírání škodlivých organismů, včetně biologických metod. Je třeba vymezit finanční příspěvek Společenství na uskutečnění těchto programů.

(17)

Zachování vinohradnictví, jež je nejrozšířenějším pěstitelským oborem na Madeiře a na Kanárských ostrovech a velmi důležitým pěstitelským oborem na Azorách, je z hospodářského hlediska i z hlediska životního prostředí nesmírně důležité. Na tyto regiony by se neměly vztahovat prémie za vzdání se vinohradnictví ani tržní mechanismy, aby se přispělo k podpoře produkce, avšak v případě Kanárských ostrovů by mělo být možné použít opatření týkajících se nouzové destilace v případě výjimečného narušení trhu v důsledku problémů s jakostí. Podobně se také na Madeiře a na Azorách kvůli technickým a socioekonomickým obtížím nepodařilo ve stanovené lhůtě provést přeměnu všech ploch osázených hybridy odrůdové skladby zakázanými v rámci společné organizace trhu s vínem. Víno z těchto vinic je určeno výhradně pro tradiční místní spotřebu. Dodatečná lhůta umožní přeměnu těchto vinic a zároveň zachová regionální hospodářskou strukturu, která je na vinohradnictví silně odkázaná. Portugalsko by mělo Komisi každoročně informovat o pokroku dosaženém při přeměně dotyčných ploch.

(18)

Na Azorách dosud není dokončena restrukturalizace mlékárenského odvětví. S ohledem na vysoký stupeň závislosti Azor na produkci mléka, ve spojení s dalšími znevýhodněními vyplývajícími z jejich vzdálené polohy a neexistence ziskových alternativních produkčních řetězců, by měla být potvrzena odchylka od některých ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (7), zavedená článkem 23 nařízení Rady (ES) č. 1453/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro Azory a Madeiru týkající se některých zemědělských produktů (Poseima) (8), a obnovená nařízením Rady (ES) č. 55/2004 (9), pokud jde o používání doplňkové dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků na Azorách.

(19)

Podpora produkce kravského mléka na Madeiře nestačila k zachování rovnováhy mezi vnitřním a vnějším zásobováním, zejména kvůli vážným strukturálním obtížím, jimiž toto odvětví trpí, a kvůli jeho nízké schopnosti přizpůsobit se novému hospodářskému prostředí. V důsledku toho je třeba i nadále povolit výrobu rekonstituovaného UHT mléka ze sušeného mléka pocházejícího ze Společenství, aby se více pokryla místní spotřeba.

(20)

Potřeba zachovat místní produkci prostřednictvím pobídek je důvodem pro to, aby se ve francouzských zámořských departementech a na Madeiře nepoužilo nařízení (ES) č. 1788/2003. Pro Madeiru by tato odchylka měla být omezena nejvýše na 4 000 tun, což odpovídá současné produkci ve výši 2 000 tun a umožňuje přiměřené zvýšení produkce odhadované v současnosti nejvýše na 2 000 tun.

(21)

Je třeba podpořit tradiční chov hospodářských zvířat. Aby se ve francouzských zámořských departementech a na Madeiře pokryla místní spotřeba, je třeba za jistých podmínek a v rámci maximálního ročního stanoveného množství povolit bezcelní dovoz býků určených na výkrm ze třetích zemí. Je třeba obnovit možnost poskytnutou Portugalsku nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (10), jež je opravňuje k převedení práva na prémii na krávy bez tržní produkce mléka z kontinentu na Azory, a upravit tento nástroj v souladu s novými opatřeními na podporu nejvzdálenějších regionů.

(22)

Pěstování tabáku má na Kanárských ostrovech historický význam. Z hospodářského hlediska zůstává tabákový průmysl i nadále jednou z hlavních průmyslových činností v regionu. Ze sociálního hlediska vyžaduje pěstování tabáku vysoký podíl lidské práce a zabývají se jím malá hospodářství. Jelikož však toto pěstování není dostatečně ziskové, hrozí nebezpečí, že zanikne. Tabák se v současné době pěstuje pouze na malé ploše na ostrově La Palma a je určen pro malovýrobu doutníků. Proto je třeba Španělsku povolit, aby i nadále poskytovalo podporu jako doplněk podpory Společenství, aby zůstala tato tradiční plodina s ohledem na podporu s ní spojené řemeslné činnosti zachována. Pro zachování rukodělné výroby tabákových výrobků je dále třeba, aby byl dovoz surového tabáku a tabákových polotovarů na Kanárské ostrovy do výše ročního množství odpovídajícího 20 000 tunám surového odřapíkovaného tabáku i nadále osvobozen od cla.

(23)

Provádění tohoto nařízení nesmí ohrozit úroveň zvláštní podpory, které dosud využívaly nejvzdálenější regiony. Proto by měly mít členské státy na provádění nezbytných opatření k dispozici částky odpovídající výši podpory, kterou již Společenství poskytuje podle nařízení Rady (ES) č. 1452/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro francouzské zámořské departementy týkající se některých zemědělských produktů (Poseidom) (11), a nařízení (ES) č. 1453/2001 a nařízení Rady (ES) č. 1454/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro Kanárské ostrovy týkající se některých zemědělských produktů (Poseican) (12), jakož i částky přidělované zemědělcům usazeným v těchto regionech podle nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (13), nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem (14) a nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (15) a částky poskytované na zásobování francouzského zámořského departementu Réunion rýží podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (16). Nový systém podpory zemědělské produkce v nejvzdálenějších regionech stanovený tímto nařízením by měl být koordinován s podporou téže produkce platnou ve zbývající části Společenství.

(24)	Je třeba zrušit nařízení (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001 a (ES) č. 1454/2001. Rovněž je třeba změnit nařízení (ES) č. 1782/2003 a nařízení (ES) č. 1785/2003, aby se zajistila koordinace příslušných opatření.

(25)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (17).

(26)

Programy stanovené v tomto nařízení by se měly začít používat poté, co Komise oznámí jejich schválení. Aby mohly být tyto programy včas zahájeny, mělo by být členským státům a Komisi umožněno, aby mezi dnem vstupu tohoto nařízení v platnost a dnem použitelnosti programů přijaly veškerá přípravná opatření.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PŘEDMĚT

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství k nápravě obtíží způsobených odlehlostí, ostrovní povahou, vzdálenou polohou, malou rozlohou, složitým povrchem a podnebím a hospodářskou závislostí na malém množství produktů regionů uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy (dále jen „nejvzdálenější regiony“).

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ REŽIM ZÁSOBOVÁNÍ

Článek 2

Předběžný odhad dodávek

1. Zřizuje se zvláštní režim zásobování zemědělskými produkty uvedenými v příloze I Smlouvy, jež mají v nejvzdálenějších regionech zásadní význam pro lidskou spotřebu, pro výrobu jiných produktů nebo jako zemědělské vstupy.

2. Pro každý rok se vyhotoví předběžný odhad dodávek, v němž bude stanoveno množství zemědělských produktů uvedených v odstavci 1 nezbytných k pokrytí potřeb zásobování. Samostatný předběžný odhad lze vyhotovit pro potřeby podniků balících a zpracovávajících produkty určené na místní trh, pro tradiční zasílání do zbývající části Společenství nebo pro vývoz v rámci regionálního obchodu nebo tradičních obchodních toků.

Článek 3

Fungování režimu zásobování

1. V mezích množství stanoveného v předběžném odhadu dodávek se na produkty pocházející ze třetích zemí, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování, při přímém dovozu do nejvzdálenějších regionů neuplatňuje žádné clo.

Pro účely této hlavy se za přímo dovezené ze třetích zemí považují též produkty, které byly na celním území Společenství propuštěny do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo uskladňování v celním skladu.

2. Aby se zajistilo uspokojení potřeb zjištěných podle čl. 2 odst. 2, pokud jde o cenu a jakost, a aby byl ochráněn podíl Společenství na zásobování, poskytuje se podpora na zásobování nejvzdálenějších regionů produkty ze Společenství, které jsou uchovávány ve veřejných intervenčních skladech nebo jsou dostupné na trhu Společenství.

Při stanovení výše podpory se u každého příslušného druhu produktu přihlíží ke zvýšeným nákladům na dopravu do nejvzdálenějších regionů a k cenám stanoveným pro vývoz do třetích zemí, a jde-li o produkty určené ke zpracování nebo o zemědělské vstupy, ke zvýšeným nákladům souvisejícím s ostrovní povahou a vzdálenou polohou.

3. Při uplatňování zvláštního režimu zásobování se přihlíží zejména

a)	ke zvláštním potřebám nejvzdálenějších regionů, a jde-li o produkty určené ke zpracování nebo o zemědělské vstupy, k požadavkům na jakost;

b)	k obchodním tokům se zbývající částí Společenství;

c)	k hospodářské stránce navrhovaných podpor.

4. Zvláštní režim zásobování se použije pouze tehdy, pokud hospodářský prospěch vyplývající z osvobození od dovozních cel nebo z podpory skutečně připadne konečnému uživateli.

Článek 4

Vývoz do třetích zemí a zasílání do zbývající části Společenství

1. Produkty, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování, mohou být vyváženy do třetích zemí nebo zasílány do zbývající části Společenství jen za podmínek stanovených postupem podle čl. 26 odst. 2.

Tyto podmínky zahrnují placení dovozních cel u produktů uvedených v čl. 3 odst. 1 nebo vrácení podpory obdržené v rámci zvláštního režimu zásobování na produkty uvedené v čl. 3 odst. 2.

Tyto podmínky se nepoužijí na obchodní toky mezi francouzskými zámořskými departementy

2. Omezení uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na produkty zpracované v nejvzdálenějších regionech z produktů, u kterých se využilo zvláštního režimu zásobování a které jsou

a)	vyváženy do třetích zemí nebo zasílány do zbývající části Společenství v rámci množstevních limitů odpovídajících tradičnímu vývozu a tradičnímu zasílání. Tato množství upřesní Komise postupem podle čl. 26 odst. 2 na základě průměrného vývozu a zasílání v letech 1989, 1990 a 1991;

b)	vyváženy do třetích zemí v rámci regionálních obchodních toků při dodržení míst určení a podmínek stanovených postupem podle čl. 26 odst. 2;

c)	zasílány z Azor na Madeiru nebo naopak;

d)	zasílány z Madeiry na Kanárské ostrovy nebo naopak.

Při takovémto vývozu produktů se neposkytuje žádná vývozní náhrada.

3. Odchylně od odst. 2 písm. a) je možné zaslat z Azor do zbývající části Společenství v následujících letech tato maximální množství cukru (kódu KN 1701):

—	:	v roce 2006	:	3 000 tun
—	:	v roce 2007	:	2 285 tun
—	:	v roce 2008	:	1 570 tun
—	:	v roce 2009	:	855 tun.

Článek 5

Cukr

1. Během období uvedeného v čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1260/2001 je cukr v kvótě C uvedený v článku 13 uvedeného nařízení, který je vyvážen v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Komise (EHS) č. 2670/81 ze dne 14. září 1981, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výrobu cukru nad rámec kvóty (18), a určen ke spotřebě na Madeiře a na Kanárských ostrovech v podobě bílého cukru kódu KN 1701 a k rafinaci a ke spotřebě na Azorách v podobě surového cukru kódu KN 1701 12 10, osvobozen za podmínek stanovených v tomto nařízení od dovozních cel v rámci limitu stanoveného v předběžném odhadu dodávek uvedeném v článku 2 tohoto nařízení.

2. V případě zásobování Azor surovým cukrem se potřeby vyhodnotí s přihlédnutím k vývoji místní produkce cukrové řepy. Množství, na něž se vztahuje režim zásobování, se určí tak, aby celkový roční objem cukru rafinovaného na Azorách nepřesáhl 10 000 tun.

Článek 6

Mléčné přípravky

Odchylně od článku 2 mohou být na Kanárské ostrovy v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2009 i nadále dodávány mléčné přípravky určené pro průmyslové zpracování kódu KN 1901 90 99 až do výše 800 tun ročně a kódu KN 2106 90 92 až do výše 45 tun ročně. Podpora poskytnutá na zásobování těmito dvěma produkty ze Společenství nesmí přesáhnout 210 EUR za tunu u prvního produktu a 59 EUR za tunu u druhého a je zahrnuta do limitu stanoveného v článku 23.

Článek 7

Dovoz rýže na Réunion

Na dovoz produktů kódů KN 1006 10, 1006 20 a 1006 40 00 do francouzského zámořského departementu Réunion, které jsou určeny pro tamní spotřebu, se neukládá žádné clo.

Článek 8

Prováděcí pravidla k režimu zásobování

Prováděcí pravidla k této hlavě se přijmou postupem podle čl. 26 odst. 2. Tato pravidla vymezují především podmínky, za kterých mohou členské státy změnit množství produktů a finanční prostředky přidělené každoročně na různé produkty, na něž se vztahuje zvláštní režim zásobování, a podle potřeby zavést systém dovozních licencí nebo dodacích listů.

HLAVA III

OPATŘENÍ NA PODPORU MÍSTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

Článek 9

Podpůrné programy

1. Zavádějí se podpůrné programy Společenství pro nejvzdálenější regiony, které zahrnují zvláštní opatření na podporu místní zemědělské produkce, na niž se vztahuje hlava II části třetí Smlouvy.

2. Podpůrné programy Společenství se zavádějí na územní úrovni, kterou daný členský stát pokládá za nejvhodnější. Vypracovávají je příslušné orgány určené členským státem, které je po konzultaci příslušných orgánů a organizací na odpovídající územní úrovni předloží Komisi.

3. Pro každý nejvzdálenější region může být předložen pouze jeden podpůrný program Společenství.

Článek 10

Opatření

Podpůrné programy Společenství zahrnují opatření nezbytná k zajištění trvání a rozvoje místní zemědělské produkce v jednotlivých nejvzdálenějších regionech.

Článek 11

Slučitelnost a soudržnost

1. Opatření přijímaná v rámci podpůrných programů musí být v souladu s právem Společenství a soudržná s ostatními politikami Společenství a s opatřeními, která jsou v rámci těchto politik přijímána.

2. Zajištěna musí být soudržnost opatření přijatých v rámci podpůrných programů s opatřeními prováděnými v rámci jiných nástrojů společné zemědělské politiky, zejména společných organizací trhů, rozvoje venkova, jakosti produktů, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí.

Především nemůže být žádné opatření na základě tohoto nařízení financováno jako

a)	dodatečná podpora na režimy prémií nebo podpory v rámci společné organizace trhu, s výjimkou případů odůvodněných na základě objektivních kritérií;

b)	podpora výzkumných projektů, opatření na podporu výzkumných projektů nebo opatření, které může Společenství financovat na základě rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (19);

c)	podpora opatření v oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1257/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (20).

Článek 12

Obsah podpůrných programů Společenství

Podpůrný program Společenství zahrnuje

a)	kvantifikovaný popis současné situace zemědělské produkce s ohledem na výsledky dostupných hodnocení, který ukazuje rozdíly, mezery a rozvojový potenciál, použité finanční zdroje a hlavní výsledky operací provedených na základě nařízení Rady (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001 a (ES) č. 1454/2001;

b)	popis navrhované strategie, vybraných priorit, jejích kvantifikovaných cílů a hodnocení očekávaného hospodářského a sociálního dopadu a dopadu na životní prostředí, včetně vlivu na zaměstnanost;

c)	popis zamýšlených opatření, především režimů podpory pro provádění programu, a případně informace o tom, zda je zapotřebí studií, demonstračních projektů, odborné přípravy nebo činností technické pomoci spojených s přípravou, prováděním nebo úpravou daných opatření;

d)	rozvrh provádění opatření a obecnou orientační tabulku financování uvádějící finanční prostředky, které mají být použity;

e)	prokázání slučitelnosti a soudržnosti různých opatření v rámci programů a kritéria a kvantitativní ukazatele sloužící ke sledování a hodnocení;

f)	opatření přijatá k zajištění účinného a náležitého provádění programů, včetně opatření pro propagaci, sledování a hodnocení, a stanovený soubor kvantifikovaných ukazatelů použitelných v hodnocení programů a ustanovení o kontrolách a sankcích;

g)	určení příslušných orgánů a subjektů odpovědných za provádění programu a určení orgánů nebo přidružených subjektů a hospodářských a sociálních partnerů na vhodných úrovních a výsledky provedených konzultací.

Článek 13

Sledování

Postupy a fyzické a finanční ukazatele pro zajištění účinného sledování provádění programů Společenství se přijmou postupem podle čl. 26 odst. 2.

HLAVA IV

DOPROVODNÁ OPATŘENÍ

Článek 14

Grafický symbol

1. Pro zlepšení povědomí o jakostních zemědělských produktech, nezpracovaných i zpracovaných, typických pro nejvzdálenější regiony a pro zvýšení jejich spotřeby se zavádí grafický symbol.

2. Podmínky pro užití grafického symbolu uvedeného v odstavci 1 navrhují příslušné profesní organizace. Vnitrostátní orgány předloží tyto návrhy se svým stanoviskem Komisi ke schválení.

Na užívání symbolu dohlíží orgán veřejné moci nebo subjekt pověřený příslušnými vnitrostátními orgány.

Článek 15

Rozvoj venkova

1. Odchylně od článku 7 nařízení (ES) č. 1257/1999 je v případě nejvzdálenějších regionů celková hodnota podpory na investice zaměřené zejména na podporu diverzifikace, restrukturalizace nebo nasměrování k udržitelnému zemědělství u malých zemědělských hospodářství, jak jsou definovány v komplementu programu podle čl. 18 odst. 3 a v čl. 19 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (21), vyjádřená v procentech objemu způsobilých investic, omezena nejvýše na 75 %.

2. Odchylně od čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999 je v případě nejvzdálenějších regionů celková hodnota podpory na investice do zpracovatelských podniků a do podniků uvádějících na trh zemědělské produkty pocházející převážně z místní produkce v odvětvích, která jsou definována v komplementu programu podle čl. 18 odst. 3 a v čl. 19 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/1999, vyjádřená v procentech objemu způsobilých investic, omezena nejvýše na 65 %. U malých a středních podniků je celková hodnota podpory za týchž podmínek omezena nejvýše na 75 %.

3. Omezení uvedené v čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999 se nepoužije na tropické nebo subtropické lesy nebo na zalesněné plochy ležící na území francouzských zámořských departementů, Azor a Madeiry.

4. Odchylně od čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999 lze maximální roční částky přicházející v úvahu pro podporu Společenství, stanovené v příloze uvedeného nařízení, zvýšit až na dvojnásobek u opatření na ochranu jezer na Azorách a u opatření na ochranu krajiny a tradičních vlastností zemědělské půdy, zejména udržování podpěrných terasových kamenných zdí na Madeiře.

5. Popis opatření plánovaných na základě tohoto článku se případně začleňuje do programů pro tyto regiony podle článků 18 a 19 nařízení (ES) č. 1260/1999.

Článek 16

Státní podpora

1. U zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy, na něž se vztahují její články 87, 88 a 89, může Komise v odvětví produkce, zpracování a uvádění těchto produktů na trh schválit provozní podporu, aby se tím zmírnily zvláštní obtíže zemědělské produkce v nejvzdálenějších regionech způsobené odlehlostí, ostrovní povahou a vzdálenou polohou.

2. Členské státy mohou poskytnout dodatečné financování provádění podpůrných programů Společenství uvedených v hlavě III. V takových případech oznámí členské státy státní podporu Komisi a Komise ji schválí v souladu s tímto nařízením jako součást těchto programů. Takto oznámená podpora se považuje za oznámenou ve smyslu čl. 88 odst. 3 první věty Smlouvy.

Článek 17

Rostlinolékařské programy

1. Francie a Portugalsko předloží Komisi programy na potírání organismů škodících rostlinám nebo rostlinným produktům ve francouzských zámořských departementech a na Azorách a Madeiře. Programy uvádějí zejména cíle, jichž má být dosaženo, opatření, jež mají být provedena, dobu jejich trvání a náklady. Programy předložené podle tohoto článku se nemohou týkat ochrany banánů.

2. Společenství přispěje na financování programů uvedených v odstavci 1 na základě technického rozboru regionální situace.

3. O finančním příspěvku Společenství uvedeném v odstavci 2 a o výši podpory se rozhoduje postupem podle čl. 26 odst. 1 a 3. Týmž postupem se definují opatření, na která se příspěvek Společenství vztahuje.

Tento příspěvek může pokrývat až 60 % oprávněných výdajů francouzských zámořských departementů a až 75 % oprávněných výdajů na Azorách a Madeiře. Vyplácí se na základě dokumentace poskytnuté francouzskými a portugalskými orgány. Pokud je to nezbytné, může Komise uspořádat a provést šetření, které jejím jménem uskuteční odborníci podle článku 21 směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (22).

Článek 18

Víno

1. Hlava II kapitola II a hlava III kapitoly I a II nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (23) a kapitola III nařízení Komise (ES) č. 1227/2000 ze dne 31. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu (24), se nepoužijí na Azory a Madeiru.

2. Odchylně od čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 lze na produkci vína, které smí být v oběhu pouze v těchto regionech, použít hrozny pocházející ze zakázaných přímých hybridů odrůdové skladby (Noah, Othello, Isabelle, Jacquez, Clinton, Herbémont) sklizené v regionech Azory a Madeira.

Portugalsko do dne 31. prosince 2013, případně s pomocí prémie stanovené v kapitole III hlavě II nařízení (ES) č. 1493/1999, postupně zruší vinohrady osázené zakázanými přímými hybridy odrůdové skladby.

Portugalsko každoročně sdělí Komisi, jak postupuje přeměna a restrukturalizace ploch osázených zakázanými přímými hybridy odrůdové skladby.

3. Hlava II kapitola II a hlava III nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 a kapitola III nařízení Komise (ES) č. 1227/2000 se nepoužijí na Kanárské ostrovy, s výjimkou nouzové destilace stanovené v článku 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 v případě výjimečného narušení trhu následkem problémů s jakostí.

Článek 19

Mléko

1. Od hospodářského roku 1999/2000 se pro účely rozdělení doplňkové dávky mezi producenty podle článku 4 nařízení (ES) č. 1788/2003 považují za producenty ve smyslu čl. 5 písm. c) uvedeného nařízení pouze producenti, kteří jsou usazeni a provozují výrobu na Azorách a kteří uvádějí na trh množství produktů překračující jejich referenční množství zvýšená o procentní podíl uvedený ve třetím pododstavci tohoto odstavce.

Doplňková dávka se hradí za množství překračující referenční množství takto zvýšené o uvedený procentní podíl po přerozdělení nevyužitého množství z rezervy vyplývající ze zvýšení mezi producenty ve smyslu čl. 5 písm. c) nařízení (ES) č. 1788/2003, kteří jsou usazeni a provozují výrobu na Azorách, a v poměru k referenčnímu množství, které je každému producentovi dostupné.

Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se rovná poměru mezi množstvím 73 000 tun v hospodářských letech 1999/2000 až 2004/05 a 23 000 tun od hospodářského roku 2005/06 na jedné straně a celkovým referenčním množstvím dostupným pro jednotlivá hospodářství k 31. březnu 2000 na straně druhé. Použije se pouze na referenční množství dostupná k 31. březnu 2000.

2. Množství mléka nebo ekvivalentu mléka uvedeného na trh, které překračuje referenční množství, ale které dodržuje procentní podíl stanovený v odstavci 1 po přerozdělení v něm uvedeném, se nezapočítává při výpočtu případného překročení kvót v Portugalsku podle článku 1 nařízení (ES) č. 1788/2003.

3. Režim doplňkové dávky, který se vztahuje na producenty kravského mléka podle nařízení (ES) č. 1788/2003, se nevztahuje na francouzské zámořské departementy, a pokud místní produkce mléka nepřekročí 4 000 tun, ani na Madeiru.

4. Odchylně od článků 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 2597/97 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví doplňující pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky pro konzumní mléko (25), a do výše potřeb místní spotřeby se na Madeiře povoluje výroba UHT mléka ze sušeného mléka pocházejícího ze Společenství, pokud toto opatření zajistí sběr a odbyt místní produkce mléka. Tento výrobek je určen výlučně pro místní spotřebu.

Prováděcí pravidla k tomuto odstavci se přijmou postupem podle čl. 26 odst. 2. Prováděcí pravidla určí zejména množství čerstvého místního mléka, jež může být začleněno do rekonstituovaného UHT mléka uvedeného v prvním pododstavci.

Článek 20

Chov hospodářských zvířat

1. Dokud stav místních mladých býčků nedosáhne dostatečně vysoké úrovně, aby bylo zajištěno zachování a rozvoj místní produkce hovězího masa ve francouzských zámořských departementech a na Madeiře, lze dovážet bez použití cel uvedených v článku 30 nařízení (ES) č. 1254/1999 skot pocházející ze třetích zemí a určený k výkrmu a ke spotřebě ve francouzských zámořských departementech a na Madeiře.

Na zvířata, na něž se vztahuje osvobození uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, se použijí čl. 3 odst. 4 a čl. 4 odst. 1.

2. Počet zvířat, na která se vztahuje osvobození uvedené v odstavci 1, se určuje, pokud je odůvodněná potřeba dovozu, přičemž se přihlíží k vývoji místní produkce. Tento počet a prováděcí pravidla k tomuto článku, která obsahují zejména minimální dobu výkrmu, se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2. Tato zvířata jsou určena především producentům, kteří chovají alespoň 50 % zvířat na výkrm místního původu.

3. V případě použití článku 67 a čl. 68 odst. 2 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 1782/2003 může Portugalsko snížit vnitrostátní strop pro platby pro skopové a kozí maso a práva na prémie na krávy bez tržní produkce mléka. V tom případě se odpovídající částka postupem podle čl. 26 odst. 2 převede ze stropů stanovených podle výše uvedených ustanovení na finanční prostředky uvedené v čl. 23 odst. 2 druhé odrážce.

Článek 21

Státní podpora pěstování tabáku

Španělsku se povoluje poskytovat podporu na pěstování tabáku na Kanárských ostrovech jako doplněk k prémii zavedené v hlavě I nařízení Rady (EHS) č. 2075/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu se surovým tabákem (26). Poskytování této podpory nesmí vést k diskriminaci mezi producenty na souostroví.

Podpora nesmí přesáhnout 2 980,62 EUR za tunu. Doplňková podpora se vyplácí nejvýše na 10 tun ročně.

Článek 22

Osvobození tabáku od cla

1. Žádné clo se neuplatňuje na přímý dovoz surového nebo polozpracovaného tabáku na Kanárské ostrovy

a)	kódu KN 2401 a

těchto položek:

—	2401 10 neodřapíkovaný tabák,

—	2401 20 částečně nebo úplně odřapíkovaný tabák,

—	ex 2401 20 vnější pláště doutníků upravené na podložkách, ve svitcích, určené k výrobě tabákových výrobků,

—	2401 30 tabákový odpad,

—	ex 2402 10 nedokončené doutníky bez obalu,

—	ex 2403 10 řezaný tabák (konečná směs tabáku pro výrobu cigaret, doutníčků a doutníků),

—	ex 2403 91 homogenizovaný nebo rekonstituovaný tabák, též ve formě listů nebo částí parenchymu,

—	ex 2403 99 pórovitý tabák.

Osvobození uvedené v prvním pododstavci se vztahuje na produkty určené pro místní výrobu tabákového zboží do výše ročního množství dovozu 20 000 tun ekvivalentu surového odřapíkovaného tabáku.

2. Prováděcí pravidla k tomuto článku se přijmou postupem podle čl. 26 odst. 2.

HLAVA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 23

Finanční prostředky

1. Opatření stanovená v tomto nařízení, s výjimkou článku 15, jsou intervencemi zaměřenými na stabilizaci zemědělských trhů ve smyslu čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (27) pro období do 31. prosince 2006. S účinkem od 1. ledna 2007 představují stejná opatření intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (28).

2. Společenství financuje opatření uvedená v hlavě II a III tohoto nařízení do této roční maximální výše:

—	:	francouzské zámořské departementy	:	84,7 milionů EUR,
—	:	Azory a Madeira	:	77,3 milionů EUR,
—	:	Kanárské ostrovy	:	127,3 milionů EUR.

3. Částky, které jsou ročně přidělovány na programy uvedené v hlavě II, nesmějí přesáhnout

—	:	pro francouzské zámořské departementy	:	20,7 milionů EUR,
—	:	pro Azory a Madeiru	:	17,7 milionů EUR,
—	:	pro Kanárské ostrovy	:	72,7 milionů EUR.

4. Pro rok 2006 se roční částky uvedené v odstavcích 2 a 3 snižují o částky výdajů vynaložených na základě opatření prováděných v souladu s nařízeními uvedenými v článku 29.

HLAVA VI

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

1. V rámci přidělování finančních prostředků uvedeného v čl. 23 odst. 2 a 3 předloží členské státy Komisi do 14. dubna 2006 návrh celkového programu.

Návrh programu obsahuje návrh předběžného odhadu dodávek uvedený v čl. 2 odst. 2 označující produkty, jejich množství a výši podpory Společenství na zásobování spolu s návrhem programu podpory místní produkce uvedeným v čl. 9 odst. 1.

2. Komise zhodnotí navrhované celkové programy a postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2 rozhodne o jejich schválení do čtyř měsíců od předložení.

3. Každý celkový program se použije ode dne, kdy Komise oznámí dotyčnému členskému státu jeho schválení.

Článek 25

Prováděcí pravidla

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení se přijmou postupem podle čl. 26 odst. 2. Zahrnují zejména

—	podmínky, za kterých mohou členské státy změnit množství a úroveň podpory na zásobování a podpůrná opatření nebo přidělení finančních prostředků na podporu místní produkce,

—	ustanovení o minimálních požadavcích na kontroly a sankce, které musí členské státy uplatňovat,

—	stanovení opatření a způsobilých částek podle čl. 23 odst. 1 na studie, demonstrační projekty, odbornou přípravu a činnosti technické pomoci uvedené v čl. 12 písm. c) a maximálního procentního podílu na financování těchto opatření vypočteného z celkové částky připadající na každý program.

Článek 26

Řídící výbor

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro přímé platby, zřízený článkem 144 nařízení (ES) č. 1782/2003, s výjimkou provedení článku 15 tohoto nařízení, při němž je Komisi nápomocen Výbor pro zemědělské struktury a rozvoj venkova, zřízený článkem 50 nařízení (ES) č. 1260/1999, a provedení článku 17 tohoto nařízení, při němž je Komisi nápomocen Stálý rostlinolékařský výbor, zřízený rozhodnutím 76/894/EHS (29).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 27

Vnitrostátní opatření

Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno dodržování tohoto nařízení, zejména pokud jde o kontroly a správní sankce, a uvědomí o nich Komisi.

Článek 28

Sdělení a zprávy

1. Členské státy sdělí Komisi každoročně do 15. února částky, které jim byly zpřístupněny a které hodlají během následujícího roku vynaložit na provádění programů, na něž se vztahuje toto nařízení.

2. Členské státy předloží Komisi každoročně do 31. července zprávu o provádění opatření stanovených v tomto nařízení v předchozím roce.

3. Do 31. prosince 2009 a následně každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou zprávu o účincích činností uskutečněných na základě tohoto nařízení a případně k ní připojí vhodné návrhy.

Článek 29

Zrušení

Zrušují se nařízení (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001 a (ES) č. 1454/2001.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze I.

Článek 30

Přechodná opatření

Postupem podle čl. 26 odst. 2 může Komise přijmout nezbytná přechodná opatření k zajištění plynulého přechodu mezi platnou právní úpravou pro rok 2005 a opatřeními zavedenými tímto nařízením.

Článek 31

Změna nařízení (ES) č. 1782/2003

Nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

Článek 70 se mění takto:

v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

všechny další přímé platby uvedené v příloze VI, poskytnuté zemědělcům během referenčního období ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a na Madeiře, na Kanárských ostrovech a na ostrovech v Egejském moři, a přímé platby poskytnuté během referenčního období podle článku 6 nařízení (EHS) č. 2019/93.“;

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2. Aniž je dotčen čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2019/93, poskytují členské státy přímé platby uvedené v odstavci 1 tohoto článku v mezích stropů stanovených v souladu s čl. 64 odst. 2 tohoto nařízení za podmínek stanovených v kapitolách 3, 6 a 7 až 13 hlavy IV tohoto nařízení a v článku 6 nařízení (EHS) č. 2019/93.“;

V čl. 71 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2. Aniž je dotčen čl. 70 odst. 2 tohoto nařízení, provede dotyčný členský stát během přechodného období každou z přímých plateb uvedených v příloze VI za podmínek stanovených v kapitolách 3, 6 a 7 až 13 hlavy IV tohoto nařízení a v článku 6 nařízení (EHS) č. 2019/93, a to v mezích rozpočtových stropů odpovídajících složce, kterou představují tyto přímé platby ve vnitrostátním stropu uvedeném v čl. 41 tohoto nařízení, stanoveném postupem podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení.“;

3.	Přílohy I a VI se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 32

Změna nařízení (ES) č. 1785/2003

Nařízení (ES) č. 1785/2003 se mění takto:

1.	článek 5 se zrušuje;

2.	v článku 11 se zrušuje odstavec 3.

Článek 33

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Pro každý dotčený členský stát se však použije ode dne, kdy Komise oznámí schválení celkového programu uvedeného v čl. 24 odst. 1, kromě článků 24, 25, 26, 27 a 30, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, a čl. 4 odst. 3, který se použije ode dne 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. ledna 2006.

Za Radu

předsedkyně

U. PLASSNIK

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2) Viz poznámka pod čarou č. 1.

(3) Úř. věst. C 231, 20.9.2005, s. 75.

(4) Úř. věst. L 217, 31.7.1992, s. 71. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 21/2002 (Úř. věst. L 8, 11.1.2002, s. 15).

(5) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(6) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2223/2004 (Úř. věst. L 379, 24.12.2004, s. 1).

(7) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2217/2004 (Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 1).

(8) Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 26. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1690/2004 (Úř. věst. L 305, 1.10.2004, s. 1).

(9) Úř. věst. L 8, 14.1.2004, s. 1.

(10) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2183/2005 (Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 56).

(11) Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1690/2004 (Úř. věst. L 305, 1.10.2004, s. 1).

(12) Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 45. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1690/2004.

(13) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(14) Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005.

(15) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

(16) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96.

(17) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(18) Úř. věst. L 262, 16.9.1981, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 95/2002 (Úř. věst. L 17, 19.1.2002, s. 37).

(19) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(20) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(21) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 173/2005 (Úř. věst. L 29, 2.2.2005, s. 3).

(22) Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/77/ES (Úř. věst. L 296, 12.11.2005, s. 17).

(23) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2165/2005 (Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 1).

(24) Úř. věst. L 143, 16.6.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1216/2005 (Úř. věst. L 199, 29.7.2005, s. 32).

(25) Úř. věst. L 351, 23.12.1997, s. 13. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1602/1999 (Úř. věst. L 189, 22.7.1999, s. 43).

(26) Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 70. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1679/2005 (Úř. věst. L 271, 15.10.2005, s. 1).

(27) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1290/2005 (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1).

(28) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(29) Úř. věst. L 340, 9.12.1976, s. 25.

PŘÍLOHA I

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 1452/2001	Nařízení (ES) č. 1453/2001	Nařízení (ES) č. 1454/2001	Nařízení (ES) č. 1785/2003	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1	Článek 1		Článek 1
Článek 2	Článek 2	Článek 2		Článek 2
Čl. 3 odst. 1 až 4	Čl. 3 odst. 1 až 4	Čl. 3 odst. 1 až 4		Článek 3
Čl. 3 odst. 5	Čl. 3 odst. 5	Čl. 3 odst. 5		Článek 4
	Čl. 3 odst. 6 třetí pododstavec.			Článek 5
			Čl. 11 odst. 3	Článek 7
Čl. 3 odst. 6 první a druhý pododstavec	Čl. 3 odst. 6 první a druhý pododstavec	Čl. 3 odst. 6 první a druhý pododstavec		Článek 8
Článek 5				—
Článek 6				—
Článek 8				—
Článek 9				—
Článek 11				—
Článek 12				—
Článek 13				—
Článek 14				—
Článek 15				—
Článek 16				—
Článek 17				—
Článek 18				—
	Článek 5			—
	Článek 6			—
	Článek 7			—
	Článek 9			—
Článek 19	Článek 11	Článek 18		Článek 14
	Článek 13			—
	Článek 14			—
	Článek 15			—
	Článek 16			—
	Článek 17			—
	Článek 18			—
	Článek 19			—
	Článek 20			—
	Čl. 22 odst. 1 a 2, čl. 22 odst. 3 první a druhý pododstavec, čl. 22 odst. 4 a 5			—
	Článek 24			—
	Článek 25			—
	Článek 26			—
	Článek 27			—
	Článek 28			—
	Článek 30			—
		Článek 4		—
		Článek 5		—
		Článek 7		—
		Článek 8		—
		Článek 9		—
		Článek 10		—
		Článek 11		—
		Článek 13		—
		Článek 14		—
		Článek 17		—
	Článek 31			—
Čl. 21 odst. 1 a 2	Čl. 33 odst. 1 a 2	Čl. 19 odst. 1 a 2		Čl. 15 odst. 1 a 2
Čl. 21 odst. 3	Čl. 33 odst. 3			Čl. 15 odst. 3
	Čl. 33 odst. 5			Čl. 15 odst. 4
Čl. 21 odst. 5	Čl. 33 odst. 6	Čl. 19 odst. 4		Čl. 15 odst. 5
Článek 24	Článek 36	Článek 22		Čl. 16 odst. 1
				Čl. 16 odst. 2
Článek 20	Článek 32			Článek 17
	Článek 8			Čl. 18 odst. 1
	Článek 10			Čl. 18 odst. 2
		Článek 12		Čl. 18 odst. 3
	Článek 23			Čl. 19 odst. 1 a 2
Čl. 10 odst. 2	Čl. 15 odst. 3			Čl. 19 odst. 3
	Čl. 15 odst. 4			Čl. 19 odst. 4
Článek 7	Článek 12			Čl. 20 odst. 1 a 2
	Čl. 22 odst. 3 třetí pododstavec			Čl. 20 odst. 3
		Článek 15		Článek 21
		Článek 16		Článek 22
Článek 25	Článek 37	Článek 23		Čl. 23 odst. 1
				Čl. 23 odst. 2, 3 a 4
Článek 22	Článek 34	Článek 20		Článek 25
Článek 23	Článek 35	Článek 21		Článek 26
Článek 26	Článek 38	Článek 24		Článek 27
Článek 27	Článek 39	Článek 25		Článek 28
				Článek 29
				Článek 31
				Článek 32
Článek 29	Článek 41	Článek 27		Článek 33

PŘÍLOHA II

Přílohy I a VI nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

Příloha I se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

Seznam režimů podpory splňujících kritéria uvedená v článku 1

Odvětví	Právní základ	Poznámky
Jednotná platba	Hlava III tohoto nařízení	Oddělená platba (viz příloha VI) (1)
Jednotná platba na plochu	Hlava IV a článek 143b tohoto nařízení	Oddělená platba nahrazující všechny přímé platby uvedené v této příloze
Pšenice tvrdá	Hlava IV kapitola 1 tohoto nařízení	Podpora na plochu (prémie na jakost)
Bílkovinné plodiny	Hlava IV kapitola 2 tohoto nařízení	Podpora na plochu
Rýže	Hlava IV kapitola 3 tohoto nařízení	Podpora na plochu
Skořápkové ovoce	Hlava IV kapitola 4 tohoto nařízení	Podpora na plochu
Energetické plodiny	Hlava IV kapitola 5 tohoto nařízení	Podpora na plochu
Brambory určené pro výrobu škrobu	Hlava IV kapitola 6 tohoto nařízení	Podpora produkce
Mléko a mléčné výrobky	Hlava IV kapitola 7 tohoto nařízení	Prémie pro mléčné výrobky a dodatečná platba
Plodiny na orné půdě ve Finsku a v některých regionech Švédska	Hlava IV kapitola 8 tohoto nařízení (2) (5)	Zvláštní regionální podpora pro plodiny na orné půdě
Osiva	Hlava IV kapitola 9 tohoto nařízení (2) (5)	Podpora produkce
Plodiny na orné půdě	Hlava IV kapitola 10 tohoto nařízení (3) (5)	Podpora na plochu, včetně plateb za vynětí půdy z produkce, platby za silážní píci, doplňkové částky (2), jakož i příplatek a zvláštní podpora na pro pšenici tvrdou
Skopové a kozí maso	Hlava IV kapitola 11 tohoto nařízení (3) (5)	Prémie na bahnice a kozy, doplňková prémie a některé dodatkové platby
Hovězí a telecí maso	Hlava IV kapitola 12 tohoto nařízení (5)	Zvláštní prémie (3), prémie na porážky mimo sezónu, prémie na krávy bez tržní produkce mléka (včetně toho, pokud je vyplácena na jalovice, a včetně dodatečné vnitrostátní prémie na krávy bez tržní produkce mléka v případě spolufinancování) (3), porážková prémie (3), extenzifikační prémie, dodatečné platby
Luskoviny	Hlava IV kapitola 13 tohoto nařízení (5)	Podpora na plochu
Zvláštní druhy zemědělské činnosti a jakostní produkce	Článek 69 tohoto nařízení (4)
Sušená krmiva	Čl. 71 odst. 2 druhý pododstavec tohoto nařízení (5)
Režim pro malé zemědělce	Článek 2a nařízení (ES) č. 1259/1999	Přechodná podpora na plochu pro zemědělce, kteří dostávají méně než 1 250 EUR
Olivový olej	Hlava IV kapitola 10b tohoto nařízení	Podpora na plochu
Housenky bource morušového	Článek 1 nařízení (EHS) č. 845/72	Podpora určená na podporu chovu
Banány	Článek 12 nařízení (EHS) č. 404/93	Podpora produkce
Sušené vinné hrozny	Čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2201/96	Podpora na plochu
Tabák	Hlava IV kapitola 10c tohoto nařízení	Podpora produkce
Chmel	Hlava IV kapitola 10d tohoto nařízení (3) (5)	Podpora na plochu
Posei	Hlava III nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (6)	Přímé platby ve smyslu článku 2, vyplácené na základě opatření stanovených v programech
Ostrovy v Egejském moři	Články 6 (2) (5) 8, 11 a 12 nařízení (EHS) č. 2019/93	Odvětví: hovězí a telecí maso; brambory; olivy; med
Bavlna	Hlava IV kapitola 10a tohoto nařízení	Podpora na plochu

Příloha VI se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VI

Seznam přímých plateb souvisejících s jednotnou platbou uvedenou v článku 33

Odvětví	Právní základ	Poznámky
Plodiny na orné půdě	Články 2, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1251/1999	Podpora na plochu, včetně plateb za vynětí půdy z produkce, platby za silážní píci, doplňkové částky (7), příplatek a zvláštní podpora na pšenici tvrdou
Bramborový škrob	Čl. 8 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1766/92	Platba pro zemědělce, kteří produkují brambory určené k výrobě škrobu
Luskoviny	Článek 1 nařízení (ES) č. 1577/96	Podpora na plochu
Rýže	Článek 6 nařízení (ES) č. 3072/95	Podpora na plochu
Osiva (7)	Článek 3 nařízení (EHS) č. 2358/71	Podpora produkce
Hovězí a telecí maso	Články 4, 5, 6, 10, 11, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1254/1999	Zvláštní prémie, prémie na porážky mimo sezónu, prémie na krávy bez tržní produkce mléka (včetně toho, pokud je vyplacena na jalovice, a včetně dodatečné vnitrostátní prémie na krávy bez tržní produkce mléka v případě spolufinancování), porážková prémie, extenzifikační prémie, dodatečné platby
Mléko a mléčné výrobky	Hlava IV kapitola 7 tohoto nařízení	Prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby (8)
Skopové a kozí maso	Článek 5 nařízení (ES) č. 2467/98 Článek 1 nařízení (EHS) č. 1323/90 Články 4 a 5, čl. 11 odst. 1 a čl. 11 odst. 2 první, druhá a čtvrtá odrážka nařízení (ES) č. 2529/2001	Prémie na bahnice a kozy, doplňková prémie a některé dodatkové platby
Ostrovy v Egejském moří (7)	Čl. 6 odst. 2 a 3 nařízení (EHS) č. 2019/93	Odvětví: hovězí a telecí maso
Sušená krmiva	Článek 3 nařízení (ES) č. 603/95	Prémie pro zpracované produkty (uplatněná v souladu s přílohou VII písm. D tohoto nařízení)
Bavlna	Odstavec 3 protokolu č. 4 o bavlně, připojeného k aktu o přistoupení Řecka	Podpora v podobě platby za nevyzrněnou bavlnu
Olivový olej	Článek 5 nařízení č. 136/66/EHS	Podpora produkce
Tabák	Článek 3 nařízení č. 2075/92/EHS	Podpora produkce
Chmel	Článek 12 nařízení (EHS) č. 1696/71	Podpora na plochu
Chmel	Článek 2 nařízení (EHS) č. 1098/98	Podpora na dočasné vyřazení z užívání

(1) Počínaje 1. lednem 2005 nebo později v případě použití článku 71. Pro rok 2004 nebo pozdější datum se v případě použití článku 71 na přímé platby uvedené na seznamu přílohy VI vztahuje příloha I, s výjimkou sušených krmiv.

(2) V případě použití článku 70.

(3) V případě použití článků 66, 67, 68 nebo 68a.

(4) V případě použití článku 69.

(5) V případě použití článku 71.

(6) Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.“

(7) S výjimkou použití článku 70.

(8) Počínaje rokem 2007, s výjimkou použití článku 62.“

14.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 42/29

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 10. února 2006,

kterým se přijímá pracovní plán na rok 2006 k provedení akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008), včetně ročního pracovního programu pro granty

(Text s významem pro EHP)

(2006/89/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), a zejména na článek 110 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (2), a zejména na článek 166 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (3), a zejména na čl. 8, odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na rozhodnutí Komise č. 2004/858/ES ze dne 15. prosince 2004 o zřízení výkonné agentury pro řízení akce Společenství v oblasti veřejného zdraví podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003 (4), nazvané „Výkonná agentura pro program veřejného zdraví“, a zejména na článek 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 110 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 stanoví, že granty jsou předmětem ročního programu, který se zveřejní na počátku roku.

(2)	Podle článku 166 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 musí roční pracovní program pro granty obsahovat údaje o základním právním aktu, cíle, časový plán výzev k podávání návrhů s uvedením orientačních částek a očekávané výsledky.

(3)

Podle čl. 15 odst. 2 rozhodnutí Komise ze dne 15. března 2005 o vnitřních předpisech pro provádění souhrnného rozpočtu Evropských společenství (oddíl Komise) může být rozhodnutí, kterým se přijímá roční pracovní program uvedený v článku 110 finančního nařízení, považováno za finanční rozhodnutí ve smyslu článku 75 finančního nařízení, jestliže tvoří dostatečně podrobný rámec.

(4)	Článek 8 rozhodnutí č. 1786/2002/ES stanoví, že Komise přijme roční plán prací k provádění programu, stanovení priorit a akcí, které musí být přijaty, včetně přidělení finančních prostředků.

(5)	Pracovní plán na rok 2006 by proto měl být přijat.

(6)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru pro program.

(7)	Podle článku 6 rozhodnutí Komise 2004/858/ES obdrží výkonná agentura pro program veřejného zdraví příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Jediný článek

Přijímá se pracovní plán na rok 2006 k provedení akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) uvedený v příloze.

Provedení tohoto programu zajistí generální ředitel pro „zdraví a ochranu spotřebitelů“.

V Bruselu dne 10. února 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

(3) Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1.

(4) Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 73.

PŘÍLOHA

ČINNOST SPOLEČENSTVÍ V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

(2003–2008)

PRACOVNÍ PLÁN NA ROK 2006

1. OBECNÉ SOUVISLOSTI

1.1. Politické a právní souvislosti

Podle čl. 152 odst. 1 Smlouvy se stanoví, že při stanovení a provádění všech politik Společenství by měla být zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví.

Evropský parlament a Rada přijaly dne 23. září 2002 rozhodnutí o zavedení akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (1) (dále jen „rozhodnutí o programu“).

V prvních třech letech programu spočíval hlavní cíl ve vytvoření základů pro komplexní a ucelený přístup zaměřením se na tři klíčové priority: zdravotnické informace, ohrožení zdraví a rozhodující zdravotní faktory. Společným záměrem těchto tří opatření bylo přispět k dosažení vysoké úrovně tělesného a duševního zdraví a pohody v celé Evropské unii. Akce v rámci programu byly určeny k vytvoření sebeudržujících mechanismů, které umožní členským státům koordinovat činnosti týkající se zdraví.

Proto bylo pro financování vybráno již více než 200 projektů (2), což tvoří pevný základ pro další akce. Analýza provádění pracovních plánů na období 2003 až 2005 vedla k racionalizaci činností v roce 2006 za účelem zahrnutí oblastí, které dříve nebyly řešeny. Práce, kterou vykonávají významné mezinárodní organizace působící v oblasti zdravotnictví, jako například Světová zdravotnická organizace (dále jen „WHO“), Rada Evropy a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“), bude usilovat o synergii a komplementaritu. Spolupráce s takovými organizacemi bude v roce 2006 dále upevňována.

1.2. Nové priority pro rok 2006

V pracovním programu pro rok 2006 byly vytyčeny nové priority na základě priorit již uvedených v dřívějších pracovních programech. Priority pro rok 2006 se znovu zaměří na určité klíčové činnosti, které již byly zahájeny, a budou zahrnovat také tyto nové oblasti:

Zdravotnické informace:

—	Nové zaměření: zdravotní ukazatele ES (dále jen „ECHI“) na regionální úrovni, dokončení databáze úrazů, Evropský portál veřejného zdraví;

—	Nové priority: zdravotní potíže specifické podle pohlaví; skupiny pacientů se vzácně se vyskytujícími nemocemi a referenční evropská centra.

Ohrožení zdraví:

—	Nová priorita: připravenost a reakce na chřipkovou pandemii;

—	Nové zaměření: řízení rizik ohrožení zdraví poté, co začalo fungovat Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nákaz (3) a přebírá posuzování rizik ohrožení zdraví.

Rozhodující zdravotní faktory:

—	Nové zaměření na výživu, HIV/AIDS, denormalizaci kouření, snížení poškození v důsledku drog užívaných zejména mládeží;

—	Priority nových předsednictví EU: Spojené Království (nerovnosti), Rakousko (diabetes) (4) a Finsko (zdraví ve všech politikách).

1.3. Mechanismus spolupráce s mezinárodními organizacemi

V souladu s článkem 11 rozhodnutí o programu (1) je nutné v průběhu provádění programu podporovat spolupráci s mezinárodními organizacemi, které působí v oblasti veřejného zdraví.

Spolupráce s WHO

Spolupráce s WHO se bude uskutečňovat v souladu s:

—

„Dohodou mezi Spojenými národy a Evropským společenstvím o zásadách týkajících se financování nebo spolufinancování programů a projektů řízených Spojenými národy Společenstvím“, která vstoupila v platnost dne 9. srpna 1999, a dohodou o ověřovací doložce uzavřenou mezi Evropským společenstvím a Spojenými národy v platném znění, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 1995;

—	výměnou dopisů mezi WHO a Evropskou komisí ohledně upevňování a zintenzivňování spolupráce (včetně memoranda týkajícího se rámce a pravidel pro spolupráci mezi WHO a Evropskou komisí, které je součástí výměny dopisů) (5).

Není-li za výjimečných okolností dohodnuto jinak, musí být finanční podpora Evropské komise pro činnosti uskutečňované WHO poskytována v souladu s finanční a správní rámcovou dohodou mezi Evropským společenstvím a Spojenými národy, která vstoupila v platnost dne 29. dubna 2003 (k níž WHO přistoupila dne 11. prosince 2003).

Spolupráce s WHO pro rok 2006 bude založena na stávajících iniciativách mezi těmito dvěma organizacemi a může se rozšířit na další oblasti stanovené v tomto pracovním programu, v kterých je nejvhodnější pokračovat prostřednictvím WHO. Oblasti spolupráce budou stanoveny zvláštním rozhodnutím Komise.

Spolupráce s OECD

Předpokládá se, že smlouvy o přímých grantech uzavřené mezi Evropskou komisí a OECD budou zahrnovat oblasti programu veřejného zdraví slučitelné s pracovním plánem veřejného zdraví OECD pro období 2005–2006, zejména oblasti související:

—

se zdokonalením a podporou vývoje systému zdravotních účtů a shromažďování údajů v oblastech nezahrnutých ve statistickém programu Společenství (6), zejména pokud jde o zdravotní výdaje podle kategorií nemocí, podle pohlaví a věku (u poslední položky by měly být brány v úvahu stávající pilotní studie);

—	s otázkami mobility zdravotnických odborníků na mezinárodní úrovni, na něž se nevztahují stávající akce EU.

Spolupráce s ECDC

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nákaz (dále jen „ECDC“) bude plně funkční v roce 2006. Operační součinnost bude pokračovat a bude posílena. V oblasti přenosných nemocí budou jeho odpovědnosti zahrnovat posuzování rizik, vědecké a technické rady, dohled nad přenosnými nemocemi, spolupráci laboratoří a budování kapacit. Na základě svých vědeckých možností bude ECDC přímo podporovat Komisi a členské státy. To umožní Komisi a členským státům více se soustředit na řízení rizik. Rozsah činností ECDC se také odráží v tomto pracovním programu. V prioritní oblasti „rychlé a koordinované reakce v případě ohrožení zdraví (oddíl 2.2)“ se projekty zaměří na otázky doplňující činnost ECDC: řízení specifických ohrožení, plánování celkové připravenosti, zabezpečení zdraví a bezpečnost látek lidského původu.

1.4. Přidělování finančních prostředků

1.4.1. Hlavní zásady rozpočtu

Činnosti v rámci tohoto programu musí přispívat k vysoké úrovni ochrany zdraví a zlepšení veřejného zdraví. Finanční prostředky mohou být přiděleny prostřednictvím projektových grantů. Komise také může sjednat provedení akcí Společenství v oblastech zahrnutých do tohoto pracovního programu na základě postupů zadávání veřejných zakázek (výběrových řízení). Tento pracovní plán podává přehled o akcích, které mají být zahájeny v roce 2006.

Rozpočtová linie pro provozní úvěry je 17 03 01 01 – veřejné zdraví (2003 až 2008).

Rozpočtová linie pro administrativní úvěry je 17 01 04 02 – veřejné zdraví (2003 až 2008) – výdaje na administrativní řízení.

Rozpočtová linie pro administrativní úvěry týkající se výkonné agentury pro program veřejného zdraví je 17 01 04 30.

Finanční prostředky programu na období 2003–2008 činí 353,77 milionů EUR. Rozpočet, který je k dispozici na rok 2006 (závazky) se odhaduje na 53 400 000 EUR (7) (administrativní úvěry týkající se výkonné agentury pro program veřejného zdraví nejsou započítány). K tomuto rozpočtu by měl být připočten:

—	příspěvek zemí EHP/ESVO: odhadovaný na 1 100 040 EUR (7);

—	příspěvek dvou přistupujících zemí (Bulharska, Rumunska) a jedné kandidátské země (Turecka): odhadovaný na 1 317 621 EUR (8);

Souhrnný rozpočet na rok 2006 se proto odhaduje na 55 817 661 EUR (7) (8).

Jsou v něm zahrnuty jak finanční prostředky na běžný rozpočet (granty a výzvy k předkládání nabídek), tak i finanční prostředky na technickou a správní pomoc:

—	celková částka běžného rozpočtu se odhaduje na 53 863 521 EUR (7) (8);

—	celková částka administrativního rozpočtu se odhaduje na 1 954 140 EUR (7) (8).

Co se týče přidělování finančních prostředků, musí být zachována rovnováha mezi různými prioritními oblastmi programu tak, aby finanční prostředky byly rozděleny stejným dílem (9), pokud nenastanou zvláštní mimořádné případy ohrožení veřejného zdraví (např. chřipková pandemie) opravňující k přerozdělení prostředků.

1.4.2. Granty

Granty by měly být financovány podle rozpočtové linie 17 03 01 01.

Orientační celková částka pro granty – včetně přímých grantů pro mezinárodní organizace – se odhaduje na 47 798 344 EUR (7) (8).

Jedna výzva k předkládání návrhů „Veřejné zdraví – 2006“ bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie s orientačním datem v lednu 2006.

Obecné zásady a kritéria pro výběr a financování akcí v rámci programu „Veřejné zdraví“, které Komise přijala dne 14. ledna 2005, jsou zveřejněny ve zvláštním dokumentu (10). Pro výzvy k předkládání návrhů na rok 2006 se použijí obecné zásady (jak je uvedeno v paragrafu 1), vylučovací kritéria (jak je uvedeno v paragrafu 2), kritéria výběru (jak je uvedeno v paragrafu 3) a kritéria pro udělení zakázky (jak je uvedeno v paragrafu 4).

Orientační celková částka pro výzvu k předkládání návrhů se odhaduje na 43 018 510 EUR (7) (8).

Pro granty přicházejí v úvahu všechny akce uvedené v tomto pracovním plánu na rok 2006.

Žadatelé mají tři měsíce na předložení návrhů od data zveřejnění výzvy k předkládání návrhů v Úředním věstníku Evropské unie. Odhaduje se, že po předložení návrhů bude zapotřebí dalších pěti měsíců k provedení všech postupů, jejichž výsledkem bude rozhodnutí o finanční pomoci.

Vzhledem ke komplementaritě a motivační povaze grantů Společenství musí být alespoň 40 % nákladů na projekt financováno z dalších zdrojů. Proto může částka finančního příspěvku na příjemce (t.j. na hlavní a partnerské příjemce) činit až 60 % způsobilých nákladů na posouzené projekty. Komise stanoví v každém jednotlivém případě maximální procentní částku, která má být přidělena.

Mohlo by se předpokládat spolufinancování v maximální výši 80 % způsobilých nákladů na příjemce (t.j. na hlavní a partnerské příjemce), pokud má projekt významnou evropskou přidanou hodnotu. Nejvýše 10 % financovaných projektů (početně) by mělo obdržet spolufinancování ve výši překračující 60 %.

Doba trvání projektů, které mají být spolufinancovány, by obvykle neměla překračovat maximální dobu tří let.

Podrobnosti týkající se způsobilosti nákladů jsou uvedeny v příloze tohoto pracovního plánu.

1.4.3. Granty pro mezinárodní organizace

Granty pro mezinárodní organizace by měly být financovány podle rozpočtové linie 17 03 01 01. Jejich úkoly musí být prováděny přímým centralizovaným řízením.

Prostřednictvím smluv o přímých grantech s mezinárodními organizacemi (WHO, OECD atd.) je možné použít nejvýše 4 779 834 (7) (8) EUR. Smlouvy o přímých grantech zlepší součinnost a reakci mezinárodních organizací a Evropské komise, pokud jsou akce zajišťovány společně. Tyto organizace mají určité kapacity spojené s jejich specifickými úkoly a povinnostmi, které je zvlášť kvalifikují k vykonávání některých činností stanovených v tomto pracovním programu a pro které jsou za nejvhodnější postup považovány smlouvy o přímých grantech.

Dodatečná rozhodnutí o udělení pro smlouvy o přímých grantech s mezinárodními organizacemi by měla být pro WHO a OECD přijata do června. WHO a OECD by měly obdržet přímé granty do září.

Co se týče těchto smluv o přímých grantech, použijí se obecné zásady, vylučovací kritéria, kritéria výběru a kritéria pro udělení zakázky, které byly přijaty Komisí dne 14. ledna 2005 (10).

1.4.4. Příspěvek pro výkonnou agenturu pro program veřejného zdraví

Grant pro výkonnou agenturu pro program veřejného zdraví by měl být financován podle rozpočtové linie 17 01 04 30.

Na administrativní prostředky pro výkonnou agenturu pro program veřejného zdraví, o jejímž zřízení bylo přijato rozhodnutí dne 15. prosince 2004 (11), by měla být věnována celková částka ve výši 5 800 000 EUR.

Pracovní plán pro výkonnou agenturu by měl být přijat v lednu 2006.

1.4.5. Výzvy k předkládání nabídek

Zadávání zakázek na služby by mělo být financováno podle rozpočtové linie 17 01 04 02 a 17 03 01 01.

Na výzvy k předkládání nabídek se plánuje vydat méně než 10 % z provozního rozpočtu. Orientační celková částka pro výzvu k předkládání nabídek by činila až 5 310 927 EUR (7) (8).

Výzvy k předkládání nabídek budou zveřejněny pro konkrétní oddíl (oddíly) pracovního plánu.

Dodatečné finanční rozhodnutí o veřejných zakázkách by mělo být přijato do února 2006.

1.4.6. Vědecké výbory

Vědecké výbory příslušné pro program veřejného zdraví by měly být financovány podle rozpočtové linie 17 03 01 01.

Na náhrady účastníkům zasedání souvisejících s prací vědeckých výborů a zpravodajů, na kterých má vědecký výbor dospět k závěrům, bude v rámci vědeckých výborů (12) věnována celková částka ve výši 254 250 EUR. Tyto náhrady budou krýt všechny oblasti týkající se programu veřejného zdraví, zejména 100 % uvedených nákladů pro SCHER (Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika) a 50 % (jako orientační procentní částka) těchto nákladů pro SCENIHR (Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika) a pro koordinaci.

1.4.7. Pověření generálního ředitelství Eurostat

Pověření by mělo být provedeno podle rozpočtové linie 17 03 01 01.

Generálnímu ředitelství Eurostat bude převedena maximální částka ve výši 500 000 EUR. Generální ředitelství Eurostat bude pomocí finančních grantů uskutečňovat tyto činnosti:

1.	Podporovat vnitrostátní statistické úřady při provádění evropských výběrových modulů zjišťování stavu zdravotnických dotazníků v letech 2006–2008 (jak je stanoveno ve statistickém programu na rok 2006);

2.	Podporovat vnitrostátní statistické úřady k provádění některých zvláštních/doplňkových modulů (jak je stanoveno řídícím výborem SANCO/Eurostat pro evropský systém zjišťování stavu zdraví) pro tatáž zjišťování stavu zdraví;

3.	Podporovat vnitrostátní statistické úřady při provádění a dalším rozšiřování systému zdravotních účtů v EU (ve spolupráci s OECD a WHO);

4.	Podporovat vývoj systému zdravotních účtů v oblastech, na které se nevztahují přímé smlouvy s OECD.

Pro akce týkající se výše uvedených činností se použijí obecné zásady, vylučovací kritéria, kritéria výběru a kritéria pro udělení zakázky, která byla přijata Komisí dne 14. ledna 2005 (10) ohledně výzvy generálního ředitelství Eurostat k podávání návrhů. Pokud jde o činnosti uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, budou granty poskytnuty do maximální výše 80 % způsobilých nákladů na příjemce a mohly by se týkat jen jedné způsobilé země.

Výsledkem těchto navrhovaných grantových akcí bude:

—

přenášení, testování a příprava modulů zjišťování stavu zdraví přijatých v roce 2006, a to Evropským statistickým systémem (výběrové moduly týkající se rozhodujících zdravotních faktorů, modul využívání zdravotní péče a zázemí) a Řídícím výborem evropského systému zjišťování stavu zdraví (zvláštní moduly) pro provádění národního zjišťování v období 2006–2008 v závislosti na členských státech;

—

podpora společného shromažďování údajů prováděného Eurostatem–OECD–WHO o systému zdravotních účtů, např. soupisem zdrojů a metodami výpočtu pomocí cestovní mapy, odborného vzdělávání, vývoje shromažďování údajů pro sektory dosud v některých zemích nezahrnuté v systémech zdravotních účtů (například soukromý zdravotní sektor), vyvíjení podpor pro výběr dat z různých administrativních zdrojů, atd.

Konečným cílem očekávaným na základě těchto činností je vysoce kvalitní shromáždění statistických údajů z evropských modulů zjišťování stavu zdraví a systému zdravotních účtů. Tyto údaje se předloží Eurostatu, který je bude rozšiřovat (internetová stránka, publikace, výpočet souvisejících ukazatelů zdraví v Evropském společenství).

2. PRIORITNÍ OBLASTI PRO ROK 2006

Všechny návrhy musí ve vhodných případech prokazovat, že součinnost lze rozvíjet příslušnými činnostmi financovanými výzkumem, zejména co se týče oblasti vědecké podpory politik. Součinnost má být zajištěna Šestým rámcovým programem Evropského společenství pro výzkum (13) a jeho činnostmi. (14) Úkoly s významem pro veřejné zdraví lze najít ve specifickém programu pro výzkum, technický rozvoj a demonstraci „Integrace a posilování Evropského výzkumného prostoru (2002–2006) (15)“ v rámci „výzkumu zaměřeného na politiky“, oblast 1: „udržitelné hospodaření s přírodními zdroji v Evropě“ a oblast 2: „zajištění zdraví, bezpečnosti a příležitostí obyvatel Evropy“. Kromě toho bude pravděpodobná součinnost se stávajícími projekty/návrhy v rámci jednání pro prioritu 1: Vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví (16), prioritu 5: Bezpečnost potravin a prioritu 6: Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy.

2.1. Zdravotnické informace

Cílem programu veřejného zdraví je pořizovat srovnatelné informace o zdraví a způsobu chování souvisejícího s lidským zdravím. Projekty vytvořené podle tohoto opatření jsou určeny k tomu, aby přispěly k definování ukazatelů, shromažďování, analýze a šíření údajů, výměně osvědčených postupů (hodnocení vlivu na zdraví, hodnocení vlivu zdravotnické techniky). V pravidelných zprávách obecného nebo zvláštního druhu budou používány generované údaje a informace, jakož i rozsáhlejší šíření informací a spojování zdrojů informací přes portál veřejného zdraví.

Statistická část zdravotnických informací bude vytvořena ve spolupráci s členskými státy, v případě potřeby s využitím statistického programu Společenství (6).

2.1.1. Vývoj a koordinacesystému zdravotnických informací a vědomostí (čl. 3.2 písm. d), příloha – body 1.1., 1.3.)

Prvky, které musí být uskutečněny v úzké spolupráci s EUROSTATEM:

—	Technický vývoj stávajícího nástroje prezentace zdravotních ukazatelů Evropského společenství („krátký seznam ECHI“);

—	Vyvíjení technické a vědecké práce týkající se zdravotních ukazatelů EU v oblastech dosud nezahrnutých;

—	Provádění systému ECHI na nižší vnitrostátní nebo regionální úrovni ve veřejné databázi pomocí webové aplikace.

2.1.2. Používání systému zdravotnickýchi informací a vědomostí (čl. 3.2 písm. d), příloha – body 1.1., 1.4.)

Tato činnost je určena k podpoření sítí a pracovních skupin, které vypracovávají zdravotnické informace ve specifických prioritních oblastech.

Zvláštní pozornost by měla být věnována přípravě zpráv:

—	o zdravotních potížích specifických podle pohlaví;

—	o dalších oblastech zájmu, například mládeži, starých lidech, migrantech, etnických menšinách, specifických problémech sociálních skupin s nízkou životní úrovní;

—	o sexuálním a reprodukčním zdraví.

2.1.3. Rozvoj mechanismů pro hlášení a analýzu zdravotních otázek a podávání zpráv o stavu veřejného zdraví (čl. 3.2 písm. d), příloha – body 1.3., 1.4.)

Pro zajištění nezbytné kvality a srovnatelnosti informací budou mít v souvislosti se zlepšováním mechanismů pro hlášení stavu zdraví prioritu tyto činnosti:

—	Podpora hloubkových analýz statistik příčin úmrtí pro získání nového náhledu na strukturu úmrtnosti a sledování změn v celé EU;

—	Rozvíjení evropského systému zjišťování stavu zdraví. Provádění a rozvíjení modulů zjišťování pro shromažďování potřebných údajů o zdravotních ukazatelích Evropského společenství. Mohlo by být provedeno pilotní zjišťování;

—	Nezbytné udržování, aktualizace a rozšiřování systému soupisů zdrojů zdravotnických informací se střednědobým cílem provádění na běžném statistickém základě;

—

Rozvoj komplexního informačního systému sloučením databáze úrazů s dalšími zdroji údajů o smrtelných úrazech a zdravotním postižení, rozšíření tohoto systému do všech členských zemí, zemí EHP a kandidátských zemí, stabilizace shromažďování údajů o úrazech v souvislosti s databází úrazů v již vykazujících zemích a zaměření se na potřebu posuzování rizik bezpečnosti produktů a služeb v databázi úrazů;

—	Shromažďování informací v oblasti rozhodujících zdravotních faktorů;

—	Rozvoj nástrojů pro hodnocení stavu tělesných aktivit v různých skupinách obyvatelstva;

—

Zlepšení shromažďování, analýzy, hlášení a šíření zdravotnických informací v oblasti životního prostředí, a zejména zaměření se na provádění evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 (17), a případně vytváření součinnosti s pracovní skupinou pro životní prostředí a zdraví programu veřejného zdraví a Evropskou agenturou pro životní prostředí (18);

—	Podpora iniciativ k provádění doporučení Rady o omezení vystavení veřejnosti elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz), příprava informačních zpráv a revize.

2.1.4. Rozvoj strategií a mechanismů pro prevenci, výměnu informací a reakce v případě ohrožení zdraví nepřenosnými nemocemi, včetně ohrožení zdraví nemocemi specifickými podle pohlaví a vzácně se vyskytujícími nemocemi (čl. 3.2 písm. d), příloha – bod 2.3.)

Ukazatele a údaje o nepřenosných nemocech musí být shromažďovány se záměrem dlouhodobého a trvalého shromažďování s přihlédnutím ke strategiím ECHI a standardům EUROSTATU. Návrhy by měly stanovit pokyny a metody pro vedení běžného registru a základy zjišťování, nebo by měly být založeny na budoucích modulech evropského systému zjišťování stavu zdraví, nebo na kombinaci zdrojů.

—	Prioritními oblastmi, na které je třeba se zaměřit a/nebo kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost, jsou: trvalé běžné shromažďování informací a údajů týkajících se nemocí, pro které existuje definice pevného základu ukazatelů (19);

—	Oblasti informací o nemocech dosud nezahrnutých (20);

—	Informace a definice ukazatelů o neurodegenerativních, neurovývojových a nepsychiatrických mozkových onemocněních v souvislosti s prevalencí, léčbou, rizikovými faktory, strategií pro snižování rizik, náklady na léčbu nemocí a sociální podporou (21);

—	Informace o ukazatelích a definice ukazatelů týkajících se zdravotních účinků narušení endokrinního systému;

—	Informace o ukazatelích a definice ukazatelů pro zlepšení důležitých informací týkajících se specifického gynekologického zdraví žen a zdraví žen v menopauze (např. endometrióza);

—	Podpora zpráv a budování shody na základě výše uvedených bodů;

—

Návrhy napomáhající strategii EU v oblasti duševního zdraví, jak byly vyvinuty podle Zelené knihy Komise o duševním zdraví (14) (22):

a)	Bližší údaje o různých rozhodujících zdravotních faktorech duševního zdraví obyvatelstva EU a o mezinárodní harmonizaci ukazatelů duševního zdraví;

b)	Další informace (zdravotní/sociální/ekonomický stav) o ohrožených skupinách vystavených riziku vzniku špatného duševního zdraví a/nebo páchání sebevražd v EU (příklady: nezaměstnaní, migranti a utečenci, sexuální a jiné minority). Poskytované informace by měly být ve formě generovaných dat.

—

U vzácně se vyskytujících nemocí musí mít prioritu všeobecné sítě pro zlepšení informací, sledování a dohledu. Prioritní činnosti budou následující:

a)	Posílení výměny informací pomocí již stávajících evropských informačních sítí o vzácně se vyskytujících nemocech a podpora lepší klasifikace a definice;

b)	Rozvoj strategií a mechanismů pro výměnu informací mezi lidmi postiženými vzácně se vyskutující nemocí nebo zúčastněnými dobrovolníky;

c)	Definice důležitých zdravotních ukazatelů a vypracovávání srovnatelných epidemiologických údajů na úrovni EU;

d)	Organizace druhé evropské konference o vzácně se vykytujících nemocech v roce 2007 nebo 2008;

e)	Vypracování koncepce referenčních Evropských center pro vzácně se vyskytující nemoci;

f)	Technická podpora pro výměnu osvědčených postupů a vypracování opatření pro skupiny pacientů.

—	V oblasti úmrtnosti vypracování a analýza kodifikačních předpisů pro příčiny úmrtí, jestliže se předpisy na vnitrostátní úrovni liší (např. sebevraždy) nebo je-li problémem vhodné seskupení (např. úmrtí v souvislosti s kouřením).

2.1.5. Elektronické zdravotnictví (čl. 3.2 písm. d), příloha – body 1.7., 1.8.)

Jsou podporovány návrhy na konference o „elektronickém zdravotnictví“ založené na závěrech předchozích akcí, jejichž výsledkem by byly konkrétní webové iniciativy nebo programy. Takové návrhy by mohly zahrnovat přípravnou práci na úrovni odborníků a měly by přihlížet k politickému zájmu začleněním všech zúčastněných stran do procesu. Pozornost by se měla zaměřit na otázky důvěrnosti při výměně údajů.

—	Zabezpečení zlepšení spolehlivosti informací poskytovaných veřejnosti prostřednictvím internetových stránek na základě přezkoumání osvědčených postupů a navržení společných řešení.

—	Podpora posuzování, hodnocení a dalšího vývoje studií osvědčených postupů o národních a přeshraničních elektronických lékařských zprávách, elektronickém předávání (23) a elektronických lékařských předpisech.

—	Podporování činností zaměřených na propagaci „Portálu veřejného zdraví Evropské unie“, včetně spojení s důležitými informačními zdroji za účelem zlepšení dostupnosti podložených zdravotnických informací pro odborníky a informované občany.

—	Zlepšení poskytování včasných a spolehlivých informací o příčinách úmrtí; činnosti k přezkoumání možnosti zavedení elektronického úmrtního listu v celé Evropské unii.

—	Zabezpečení vývoje sémantické podpory zdraví a nástrojů k prevenci nemocí pro sítě veřejného zdraví za účelem zlepšení šíření výměny „inteligentních“ informací jak pro odborníky, tak i pro občany, a fungování různých nástrojů pro elektronické zdravotnictví.

—

Podpora již stávajících iniciativ k dalšímu sledování a vyvíjení plánů členských států v oblasti elektronického zdravotnictví a hledání způsobů, jak členské státy mohou nalézt zdroje financování a podporovat a zvyšovat své vlastní investice do elektronického zdravotnictví, například prostřednictvím pracovních konferencí.

2.1.6. Podpora výměny informací a zkušeností týkajících se osvědčených postupů (čl. 3.2. písm. d), příloha – bod 1.7.)

Prioritu budou mít:

—	Podpůrné činnosti v oblasti harmonizace postupů informování o nemocniční činnosti, zejména pro zlepšení kvality a srovnatelnosti informací souvisejících s kodifikací léčebných postupů, a hodnocení a sledování využívání skupin pro diagnostiku (DRG) v EU;

—	Sledování používání mezinárodní klasifikace základní péče v EU. V případě návrhů by měl být brán zřetel také na řešení výdajů na zdravotnicví, na vazby na systém zdravotních účtů;

—	Výměna osvědčených postupů, sdružování pacientů a zdravotního personálu do sítí a související odborné vzdělávání v oblasti onemocnění uvedených v bodě 2.1.4 (např. roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba).

2.1.7. Hodnocení vlivů na zdraví (čl. 3.2. písm. c), příloha – bod 1.5.)

Na základě metodologie hodnocení vlivu na zdraví na úrovni Společenství dříve vypracované pro Komisi se práce zaměří na vypracování a používání metodologií pro konkrétní návrhy a oblasti politiky, stejně jako na vytvoření vhodné podpůrné struktury poskytující důkazy a údaje pro hodnocení vlivu.

2.1.8. Spolupráce mezi členskými státy (čl. 3.2. písm. d), příloha – bod 1.5.)

Práce bude vykonávána s využíváním důležitých postupů zaměřených na vývoj v oblasti mobility pacientů a zdravotní péče v Evropské unii s cílem podporovat práci skupiny na vysoké úrovni pro zdravotnické služby a lékařskou péči. Tato práce se bude vztahovat zejména na vypracování rámců pro nákup a poskytování přeshraniční zdravotní péče; pilotní projekty pro Evropský systém referenčních center; otázky týkající se mobility zdravotnických odborníků; vypracování a provádění metodologií pro hodnocení vlivů na zdravotní systémy; sdílení osvědčených postupů a odborných znalostí týkajících se bezpečnosti pacientů a podporování práce na dalších otázkách potenciální evropské spolupráce, jako je paliativní péče nebo správné používání léčiv. Lze také provádět činnosti související se zabezpečením poskytování podpůrných údajů a znalostí o mobilitě pacientů a odborníků, stejně jako o zdravotní péči a systémech dlouhodobé péče obecně. Pozornost bude zaměřena na tyto priority:

—	Zlepšování informací a znalostí o kvalitě zdravotních systémů se zvláštním zaměřením na bezpečnost pacientů v EU, tj. vytvoření příslušných mechanismů pro zvýšení bezpečnosti pacientů v EU, včetně sdružování do sítí a sdílení správné praxe v této oblasti;

—

Analyzování finančního dopadu mobility pacientů pro vysílající a přijímající země a účinku na finanční udržitelnost dotčených systémů zdravotní péče. Podporování průzkumů o mobilitě pacientů se zaměřením na motivaci pacientů cestovat přes hranice a na zkoumání potřeby institucí kupovat léčbu pro své pacienty v zahraničí (24),

—	Shromažďování a poskytování informací o přeshraniční péči, zejména co se týče otázek kvality, bezpečnosti, důvěrnosti a trvalé péče, práv pacientů, povinností a odpovědnosti;

—	Mapování, analyzování a podporování pilotních projektů týkajících se referenčních center na základě obecných zásad, kritérií a oblastí, které mají být zahrnuty, zřízených pracovní skupinou pro referenční centra skupiny na vysoké úrovni;

—	Podporování sítě hodnocení zdravotnické techniky EU;

—

Zkoumání farmaceutické přidané hodnoty nových léčiv a vývoj modelu, včetně evropské databáze pro účinné stanovení priorit léčiv a lékařské techniky (25). Zlepšení informací o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění (lékařský předpis, účinnost, efektivnost a cena) a vztahu ke vzácně se vyskytujícím nemocím (26).

—	Posuzování vazeb mezi ekonomickou stránkou a zdravím; investování do zdraví a účinku lepšího zdraví na hospodářský růst;

—	Rozvíjení činnosti v oblasti základní péče a informačního systému o zdrojích pro zlepšení srovnatelnosti údajů a vytvoření základu pro běžné shromažďování údajů;

—	Rozvíjení činnosti v oblasti domácí a ústavní péče a informací o zdrojích pro zlepšení srovnatelnosti a vývoje časových řad;

—	Rozvíjení osvědčených postupů v oblasti paliativní péče.

2.2. Rychlá a koordinovaná reakce v případě ohrožení zdraví

Cílem činností podle tohoto oddílu je přispět k budování kapacit pro připravenost a rychlou reakci na ohrožení veřejného zdraví a naléhavé případy. Činnosti by podporovaly konkrétní spolupráci prováděnou v souladu se sítí Společenství pro přenosné nemoci (27) a s ostatními právními předpisy ES v oblasti veřejného zdraví a mohou doplňovat činnosti Evropského výzkumného rámcového programu.

Protože Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nákaz (ECDC) (3) začalo fungovat v průběhu roku 2005, činnosti posuzování rizik, které byly dříve podporovány podle programu veřejného zdraví a nyní spadají do kompetence ECDC (např. dohled), již nebudou podporovány podle této výzvy. Tato výzva, která byla vydána po konzultaci s ECDC, je místo toho zaměřena na povzbuzování činností podporujích řízení rizik. Komise a ECDC zajistí, aby nedošlo k duplicitě činností.

Činnosti týkající se boje proti hrozbě záměrného uvolňování biologických látek budou prováděny společně s probíhajícími činnostmi vztahujícími se na přenosné nemoci. Tyto činnosti a činnosti týkající se záměrného uvolňování chemických látek se rozvíjejí podle závěrů ministrů zdravotnictví ze dne 15. listopadu 2001 a následného „programu spolupráce pro připravenost a reakci na biologické a chemické útoky“ (zdravotní bezpečnost) (28).

2.2.1. Schopnost zvládnout chřipkovou pandemii a bojovat s konkrétním ohrožením veřejného zdraví (čl. 3.2. písm. a), příloha – body 2.1., 2.2., 2.3., 2.4., 2.8.)

Cílem této činnosti je podporovat možnosti a strategie pomoci členským státům, kandidátským zemím a zemím EHP/ESVO a Společenství jako celku při zvládání mimořádného ohrožení zdraví. Zvláštní prioritou je hrozba chřipkové pandemie a upřednostněny by byly činnosti týkající se prevence/léčby chřipky, společné nouzové komunikační strategie a připravenosti a rozvoj a sdílení vysoce kvalitních nástrojů a informací o zdraví a sociálně-ekonomickém dopadu pandemie a příslušných opatření v koordinaci s činnostmi Evropského výzkumného rámcového programu (29). Dalšími prioritami jsou:

—	ohrožení nepřenosnými nemocemi, například nemocemi souvisejícími s chemickými a environmentálními otázkami, které vyžadují rychlý zásah;

—	další vývoj systému včasného varování o chemických látkách a činností pro sledovatelnost přenosu látek nebezpečných pro veřejné zdraví přes hranice;

—	aspekty léčby přenosných nemocí pro zdraví migrantů a přeshraniční otázky;

—	analýza rizik a ohrožení u vznikajících infekčních onemocnění, včetně původců zoonóz, doplňující práci ECDC.

2.2.2. Generická připravenost a reakce (čl. 3.2. písm. a), příloha – body 2.1., 2.2., 2.3., 2.4.)

Cílem činností by mělo být zlepšení připravenosti v odvětví zdravotnictví na krizové situace a podpora meziodvětvové spolupráce (např. s civilní ochranou, potravinářským odvětvím a odvětvím chovu zvířat) pro zabezpečení ucelené reakce na krizi. Činnosti by měly být zaměřeny zejména na podporu hodnocení rizik a krizového řízení a na aspekty sdělování o riziku. Předmětem mimořádného zájmu jsou:

—

činnosti, které podporují realizaci plánů generické připravenosti. To může představovat zapojení nemocnic do přípravy na masové události, plán řízení hromadných nehod spojených s popáleninami, zřizování platforem pro odbornou přípravu a komunikaci a krizové řízení a iniciativy zdravotnických hlášení. Dále jsou potřebné činnosti na podporu sledovatelnosti, logistiky a distribuce, otázek přenášení, psychologických účinků krizí a používání nových diagnostik;

—	činnosti, které podporují budování kapacit pro společné činnosti donucovacích a zdravotních orgánů;

—	činnosti, které podporují budování a realizaci kapacit potřebných k zajištění souladu s mezinárodními zdravotními předpisy přijatými Světovým zdravotnickým shromážděním (30);

—	používání nástrojů inovačních informačních technologií pro analýzu ohrožení zdraví, jako jsou geografické informační systémy (GIS), časoprostorová analýza, nové programy včasného varování a prognóz, automatizovaná analýza a výměna diagnostických dat.

2.2.3. Zabezpečení zdraví a strategie týkající se kontroly přenosných nemocí (čl. 3.2. písm. a), příloha – body 2.2., 2.4., 2.5., 2.9.)

Bylo zahájeno několik projektů pro modelování a dohled nad záměrným uvolňováním biologických nebo chemických látek. Ještě však neexistují úplné informace a poznatky ohledně přezkoumání, vývoje a hodnocení politik a plánů pro zvládání mimořádných událostí v souvislosti se zabezpečením zdraví, a takové návrhy by byly podporovány.

Aby bylo možné kontrolovat přenosné nemoci, musí existovat vhodné strategie a struktury. Cílem této akce je podporovat činnosti pro provádění politiky a pro strategie týkající se připravenosti (například preventivní očkování nebo tvoření zásob) a tlumení/potlačování přenosných nemocí. Byly by podporovány činnosti, které přispívají ke komunikaci s různými externími profesními obory (např. praktickými lékaři, lékárníky, veterináři a příslušnými nelékařskými obory) a umožňují spolupráci prostřednictvím platforem a vytváření sítí. Dalšími prioritami jsou:

—	činnosti podporující výměnu osvědčených postupů souvisejících s vakcinačními a imunizačními strategiemi a otázkami bezpečnosti pacientů, jako jsou infekce a antimikrobiální odolnost spojené se zdravotní péčí;

—	činnosti týkající se kontroly nežádoucích účinků (očkovacích látek, chemikálií, antivirotik, léčiv a prostředků zdravotnické techniky);

—	analýzy proveditelnosti zřizování evropských referenčních laboratoří v oblasti lidského zdraví.

2.2.4. Bezpečnost krve, tkání a buněk, orgánů (čl. 3.2. písm. a), příloha – body 2.6., 2.7.)

Cílem činností týkajících se látek lidského původu je podporovat kvalitu, bezpečnost a způsobilost nejen pro zabránění přenášení nemocí, nýbrž i pro poskytování podpory pro jejich terapeutické užívání v zájmu pacientů.

—	Významného pokroku bylo dosaženo se vstupem právních předpisů pro problematiku krve v platnost (31) (32). Nyní je zapotřebí dát podnět k zabezpečení rovnocenného uznávání inspekcí transfúzních zařízení mezi členskými státy na základě vývoje a provádění společně přijatých kritérií a norem;

—	Dřívější snahy podpořit optimální používání krve se setkaly s omezeným úspěchem. Aby tedy bylo zabezpečeno lepší používání látek lidského původu pro léčebné účely, musí být poskytnuta podpora vývoji nástrojů prosazujících podložené osvědčené postupy;

—

Přes přijetí směrnice o tkáních a buňkách (33) postrádají specifikace pro jejich určování a používání pro léčebné účely v EU shodnost. Pro usnadnění výměny látek lidského původu a pro sledování zdraví žijících dárců je zapotřebí činností pro zlepšování opatření a postupů, jako například společné terminologie a vypracování registrů (14).

—	Je zapotřebí podporovat dárcovství krve a optimální využití krevních produktů. Činnosti se mohou zaměřit na sdílení osvědčených postupů a informací o získávání dárců a o školení pro zacházení s krevními složkami.

2.3. Rozhodující zdravotní faktory

Cílem projektů a činností v této oblasti je podporovat a povzbuzovat politiky a činnosti EU související s rozhodujícími zdravotními faktory, podporovat rozvoj činností pro poskytování a výměnu správných postupů, prosazovat průřezové a integrační přístupy k některým rozhodujícím zdravotním faktorům a povzbuzovat a stimulovat úsilí jednotlivých zemí.

V roce 2006 budou mít prioritu projekty:

—

spojující činnosti s politickými prioritami: návrhy projektů by měly být spojeny s politikami a strategiemi veřejného zdraví EU, zejména co se týče alkoholu, výživy a tělesné aktivity. Zvláštní pozornost bude věnována projektům zabývajícím se nerovnostmi v oblasti zdraví a širšími sociálně ekonomickými faktory;

—

zaměřující se na děti a mládež jako na specifickou cílovou skupinu pro zásahy týkající se veřejného zdraví v oblasti rozhodujících zdravotních faktorů. Byly by zaměřeny na léta, kdy lidé „formují“ svůj životní styl, a zabývaly by se jak rizikovými faktory a obdobími, tak i ochrannými faktory s vlivem na životní styl a způsob chování.

Priority vytyčené pro rok 2006:

2.3.1. Podporování klíčových strategií Společenství týkajících se návykových látek

Na podporu další vývojové práce v oblasti tabáku by se návrhy projektů měly zaměřovat na:

—	Mapování, posuzování, hodnocení a šíření posledního vývoje a osvědčených postupů v oblasti kontroly tabáku v členských státech zaměřené zejména na mládež a ženy, komunikační strategie pro prevenci a zanechání kouření a zaměření se na sociálně ekonomické aspekty;

—	Rozvoj a využívání sítí pro činnosti týkající se prevence a zanechání kouření, zaměření se na inovační postupy pro denormalizaci kouření a snížení vystavení tabákovému kouři;

—	Další interní činnosti EU pro provádění požadavků vyvozených z rámcové úmluvy o kontrole tabáku (34), například práce týkající se složení tabáku, dohled nad nedovoleným obchodem s tabákovými výrobky.

Co se týče alkoholu, činnosti budou spojeny s celkovým strategickým postupem pro snížení škod souvisejících s alkoholem. Prioritou bude podpora vytváření sítí spojujících koordinovaný a komplexní rozsah činností v oblastech, jako například výzkum, informace, ochrana spotřebitele, doprava, obchodní komunikace a ostatní otázky vnitřního trhu, čerpání ze zkušeností jednotlivých zemí. To by mohlo zahrnovat mimo jiné:

—	Vypracování soupisu a sledování zkušeností jednotlivých zemí;

—	Hodnocení vlivů různých politických možností na hospodářství a zdraví;

—	Budování kapacit pro účinné provádění programu a politiky.

Co se týče drog, budou mít v souladu s protidrogovou strategií (35) a akčním plánem EU (36) a s doporučením Rady o drogách (37) přednost návrhy týkající se těchto otázek:

—	Reakce na objevující se trendy související s psychoaktivními látkami se zaměřením na užívání extáze, kokainu/cracku a konopí s cílem snižování škod;

—	Vývoj nebo zlepšení a provádění společných preventivních programů v oblasti veřejných služeb, vzdělání a příslušných nevládních organizací se zaměřením na sociálně znevýhodňované skupiny;

—	Soupis správných postupů při léčbě pomocí léků a jejich účinků, včetně opětného nasazení, pro posílení činností plánovaných v akčním plánu.

2.3.2. Integrační přístupy k životnímu stylu a sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví

V oblasti výživy a tělesné aktivity bude práce zaměřena na vytyčení správných postupů a vytváření sítí v souvislosti (14):

—	se správnými postupy pro programy školního stravování a vzdělávání v oblasti výživy;

—	s vyhodnocováním a poskytováním pilotní podpory pro společné iniciativy několika zúčastněných stran pro zdravý životní styl v kolektivech zaměřené na specifické skupiny obyvatelstva, zejména na děti;

—	s účinností vzdělávacích programů a informačních kampaní vedených potravinářským průmyslem, maloobchodníky, organizacemi na ochranu spotřebitele atd. se zaměřením na podporu zdravé výživy;

—	se zkoumáním účinných zásahů vedoucích ke změnám chování spotřebitelů se zřetelem na výběr potravin a tělesnou aktivitu;

—	se správnými postupy stavební architektury a městské výstavby pro podpoření tělesné aktivity a zdravého životního stylu.

2.	Práce týkající se sexuálního a reprodukčního zdraví se soustředí na vývoj inovačních strategií pro podporu bezpečného sexu a zaměří se na zvýšené rizikové chování mezi mládeží;

Akce zaměřené na HIV/AIDS pokračují v souladu s celkovými strategiemi (38) (39) a soustředí se na akce v oblasti veřejného zdraví pro vývoj strategií a určení osvědčených postupů pro:

—	Prevenci HIV/AIDS ve vysoce rizikových skupinách obyvatelstva, zejména ve vězení;

—	Udržování povědomí o potřebě prevence mezi nízkorizikovými skupinami a u všeho obyvatelstva;

—	Vývoj komlexního balíčku služeb se standardy a s kalkulačním vzorcem.

Co se týče duševního zdraví, budou podporovány tyto činnosti:

—	Příprava a provádění meziodvětvových osvědčených postupů pro podporu duševního zdraví a předcházení špatnému duševnímu zdraví v ohrožených skupinách, jako jsou například oběti přírodních a jiných katastrof; děti a dospívající mládež a sociálně marginalizovaní lidé (14);

—	Vytyčení a šíření osvědčených postupů pro zlepšení ochrany lidských práv, důstojnosti a celkového zdravotního stavu rezidentů se špatným duševním zdravím, duševní nezpůsobilostí nebo závislostí ve zdravotnických zařízeních nebo v ústavech sociální péče (14);

—

Vybudování sítě ve Společenství v oblasti odborných znalostí o posttraumatické stresové léčbě pro oběti přírodních a jiných katastrof, vybudování kapacit a organizování a zlepšování služeb pro posílení duševního zdraví poskytovaných v takových situacích oblastními a okresními zdravotními úřady. Informace by měly být poskytovány formou přehledu o používaných postupech.

2.3.3. Akce v oblasti veřejného zdraví se zaměřením na širší rozhodující zdravotní faktory

Práce věnovaná rozhodujícím zdravotním faktorům sociálního rázu se soustředí na vývoj těchto činností týkajících se rozvoje politik, inovačních postupů a hodnocení:

—	Stanovení a vyhodnocení účinnosti komplexních politických postupů se zaměřením na nerovnosti v oblasti zdraví – včetně sociálního a ekonomického hlediska – na vnitrostátní a nižší vnitrostátní úrovni;

—

Stanovení, vyhodnocení a šíření správných postupů pro začlenění těžiště sociálních faktorů do strategií se zaměřením na rozhodující faktory, jako například výživu a tělesnou aktivitu, tabák, drogy a alkohol v oblasti bytové výstavby, městské výstavby a zdraví pro zabezpečení přístupu ke zdravotním a sociálním službám a rozvíjení zdravého životního stylu;

—	Používání osvedčených postupů při zlepšování přístupu, kvality a vhodnosti zdravotních a sociálních služeb pro migranty, imigranty a menšinové skupiny obyvatelstva;

—	Ekonomická analýza pro vyčíslení nákladů a přínosů boje zaměřeného na nerovnosti v oblasti zdraví.

V souladu s akčním plánem pro životní prostředí a zdraví (40) se práce věnovaná environmentálním determinantům zaměří na vybudování sítí a správné postupy vztahující se na:

—	Akce a činnosti v oblasti veřejného zdraví se zaměřením na kvalitu vzduchu ve vnitřních prostorách s přihlédnutím ke spojení účinků stavebních materiálů, chemikálií užívaných v domácnostech, spalování a tabákového kouře v prostředí;

—	Zavedení otázek týkajících se životního prostředí a zdraví do studijního plánu odborného vzdělávání a dalšího vzdělávání zdravotnických odborníků;

—	Rozvíjení a šíření osvědčených postupů pro oznamování rizika a zvyšování povědomí o otázkách životního prostředí a zdraví.

2.3.4. Prevence nemocí a úrazů

1.	V návaznosti na stávající práci bude podporováno vypracování obecných zásad a doporučení osvědčených postupů pro zaměření se na hlavní nemoci související s veřejným zdravím, jako například na kardiovaskulární onemocnění, rakovinu, diabetes a choroby dýchacích cest;

Prostřednictvím evropské konference bude podporováno rozšíření akčního plánu pro bezpečnost dětí do všech členských států, zemí EHP a kandidátských zemí a rozvíjení bezpečnosti dětí. Zvláštní pozornost bude věnována boji s fyzickým násilím a oznamování rizika prostřednictvím organizace praktických činností v oblasti prevence úrazů.

2.3.5. Budování kapacit

Prioritu bude mít podpora spolupráce mezi vzdělávacími institucemi při vypracovávání obsahu společných evropských odborných školení a modulů v klíčových oblastech veřejného zdraví. Kromě toho bude mít prioritu vypracování obsahu společného uzpůsobeného studijního plánu odborného vzdělávání pro zdravotnický personál a ostatní odborníky podílející se na službách poskytovaných osobám žijícím s HIV/AIDS a skupinám obyvatelstva, které jsou zejména ohroženy HIV/AIDS (včetně uživatelů vnitrožilně aplikovaných drog a migrantů);

Prioritu bude mít krátkodobá podpora rozvíjení kapacit vybraných evropských sítí s vysokou důležitostí pro veřejné zdraví a velmi významnou evropskou přidanou hodnotou pro překonání specifických slabin z geografického nebo vývojového hlediska. Zvláštní pozornost bude věnována rozvoji kapacit nevládních organizací aktivních v oblasti HIV/AIDS k účasti na podporování osob, které mají dodržovat antiretrovirální léčbu.

(1) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).

(2) Viz. http://europa.eu.int/comm/health/ph_projects/project_en.htm

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1).

(4) http://www.diabeteskonferenz.at/

(5) http://europa.eu.int/comm/health/ph_international/int_organisations/who_en.htm

(6) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2367/2002/ES ze dne 16. prosince 2002 o statistickém programu Společenství na období 2003 až 2007 (Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 1).

(7) Orientační částka, která musí být schválena rozpočtovým orgánem.

(8) Orientační částka: tento údaj představuje maximální částku a závisí na výši stávajícího příspěvku placeného kandidátskými zeměmi.

(9) Každé z těchto procent se může lišit maximálně o 20 %.

(10) Rozhodnutí Komise K(2005) 29 ze dne 14. ledna 2005, kterým se přijímá pracovní plán na rok 2005 k provedení akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008), včetně ročního pracovního programu pro granty a obecné zásady a kritéria pro výběr a financování akcí podle programu veřejného zdraví.

(11) Rozhodnutí Komise 2004/858/ES ze dne 15. prosince 2004 o zřízení výkonné agentury pro řízení akce Společenství v oblasti veřejného zdraví podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003 (Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 73).

(12) Rozhodnutí Komise 2004/210/ES ze dne 3. března 2004 o zřízení vědeckých výborů v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí (Úř. věst. L 66, 4.3.2004, s. 45).

(13) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 (Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 1).

(14) Viz. také oddíl „Vědecká podpora politik“ Šestého rámcového programu pro výzkum, 5. výzva, identifikátory výzvy SSP-5A, tematické oblasti 2.1 a 2.2.

Viz.: http://fp6.cordis.lu/index.cfm?fuseaction=UserSite.FP6ActivityCallsPage&ID_ACTIVITY=500

(15) Rozhodnutí 2002/834 Rady ze dne 30. září 2002, kterým se přijímá specifický program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace, „Integrace a posilování Evropského výzkumného prostoru“ (2002–2006) (Úř. Věst. L 294, 29.10.2002, s. 1).

(16) Webová stránka CORDIS Šestého rámcového programu prioritní oblast 1 je: http://www.cordis.lu/lifescihealth/ssp.htm

(17) Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – „Evropský akční plán pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010“ (SEC(2004) 729) – KOM(2004) 416, Svazek I, v konečném znění.

(18) Nařízení Rady (EHS) č. 1210/90 ze dne 7. května 1990 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (Úř. věst. L 120, 11.5.1990, s. 1).

(19) Je tomu tak u duševních nemocí, orálního zdraví, astmatických a chronických obstruktivních chorob cest dýchacích, muskuloskeletárních nemocí (se zvláštním zřetelem na osteoporózu a revmatická onemocnění) a kardiovaskulárních omemocnění.

(20) Spadají sem úkoly soupisů zdrojů a definice ukazatelů podle strategie ECHI pro: onemocnění hematologická (včetně hemofilie), narušení imunitního systému, alergie s výjimkou astmatu, urogenitální a ledvinová onemocnění, gastroenterologické nemoci, endokrinologické nemoci, ušní, nosní a krční nemoci, oční a kožní nemoci, jakož i nemoci související s hlavními faktory v oblasti životního prostředí.

(21) Spadají sem nemoci dosud nezahrnuté v programu veřejného zdraví, například Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, epilepsie, amyotrofická laterální skleróza, poruchy pozornosti s hyperaktivitou, kognitivní retardace a porucha motorických, percepčních, řečových a sociálně-emočních funkcí. Bude sem spadat také mrtvice, bolesti hlavy a chronická bolest (např. chronický únavový syndrom a fibromyalgie).

(22) KOM(2005) 484 ze dne 14. října 2005 – Zelená kniha: Zlepšování duševního zdraví obyvatelstva: směrem ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii Viz.: http://europa.eu.int/comm/health/ph_determinants/life_style/mental/green_paper/mental_gp_en.pdf

(23) Elektronický systém předávání pacientů od jednoho lékařského specialisty k druhému, včetně přeshraničního předávání ().

(24) Viz. výzkumná práce prováděná v současné době v oblasti mobility pacientů a strategie zlepšování jakosti.

Viz.: http://www.iese.edu/en/events/Projects/Health/Home/Home.asp a http://www.marquis.be/Main/wp1114091605/wp1119867442

Viz. také oddíl „Vědecká podpora politik“ Šestého rámcového programu, 5. výzva, identifikátory výzvy SSP-5A, tematické oblasti 2.1 a 2.2. Viz.: http://fp6.cordis.lu/index.cfm?fuseaction=UserSite.FP6ActivityCallsPage&ID_ACTIVITY=500

(25) Viz. Technologická platforma pro inovační léčiva. Viz.: http://europa.eu.int/comm/research/fp6/index_en.cfm?p=1_innomed

(26) Přihlédnutí k činnostem prováděným v rámci Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění a činnostem Výboru Evropské lékařské agentury pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění (COMP).

(27) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství (Úř. věst. L 268, 3.10.1998, s. 1).

2000/57/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 1999 o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (oznámeno pod číslem K(1999) 4016) (Úř. věst. L 21, 26.1.2000, s. 32).

2000/96/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (oznámeno pod číslem K(1999) 4015) (Úř. věst. L 28, 3.2.2000, s. 50).

2002/253/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 19. března 2002, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (oznámeno pod číslem K(2002) 1043) (Úř. věst. L 86, 3.4.2002, s. 44).

(28) Viz. http://europa.eu.int/comm/health/ph_threats/Bioterrorisme/bioterrorism01_en.pdf

(29) Viz. také oddíl „Vědecká podpora politik“ Šestého rámcového programu, 5. výzva, identifikátory výzvy SSP-5B INFLUENZA

Viz.: http://fp6.cordis.lu/index.cfm?fuseaction=UserSite.FP6ActivityCallsPage&ID_ACTIVITY=500

(30) Viz. http://www.who.int/gb/ebwha/pdf_files/WHA58/WHA58_3-en.pdf

(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění směrnice 2001/83/ES (Úř. věst. L 33, 8.2.2003, s. 30).

(32) Směrnice Komise 2004/33/ES ze dne 22. března 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/98/ES, pokud jde o určité technické požadavky na krev a krevní složky (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 91, 30.3.2004, s. 25).

(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení standardů jakosti a bezpečnosti pro darování, obstarávání, odběr, zkoušení, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk (Úř. věst. L 102, 7.4.2004, s. 48).

(34) Rozhodnutí Rady 2004/513/ES ze dne 2. června 2004 o uzavření Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 8).

(35) Protidrogová strategie EU (2005–2012). Viz. http://europa.eu.int/comm/health/ph_determinants/life_style/keydo_drug_en.htm

(36) Akční plán EU boje proti drogám (2005–2008). Viz. http://europa.eu.int/comm/health/ph_determinants/life_style/keydo_drug_en.htm

(37) Doporučení Rady ze dne 18. června 2003 o prevenci a snižování škod na zdraví spojených s drogovou závislostí (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 31).

(38) Koordinovaný postup v boji proti AIDS v rámci Evropské unie a v jejím sousedství

http://europa.eu.int/comm/health/ph_threats/com/aids/docs/ev_20040916_rd01_en.pdf

(39) Sdělení Komise o boji proti HIV/AIDS v rámci Evropské unie a v sousedních zemích (má být schváleno).

(40) Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Evropský akční plán pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 KOM(2004) 416 v konečném znění ze dne 9. července 2004.

Příloha pracovního plánu na rok 2006

způsobilost cestovních výdajů a výdajů na stravu

Tyto obecné zásady by se měly užívat pro proplácení cestovních výdajů a výdajů na stravu:

—	pracovníkům zaměstnaným příjemcem (hlavními a partnerskými příjemci) grantů a odborníkům vyzvaným příjemcem k účasti na pracovních skupinách;

—	takových nákladů, jsou-li výslovně uvedeny v zakázce na poskytování služeb.

(1) Paušální příspěvky na stravu zahrnují veškeré výdaje na stravu během cesty, včetně hotelů, restaurací a místní dopravy (taxi a/nebo veřejné dopravy). Použijí se na každý den cesty při minimální vzdálenosti 100 km od obvyklého pracoviště. Příspěvek na stravu se liší v závislosti na zemi, kde se cesta uskutečňuje. Denní sazby budou odpovídat součtu příspěvku na den a maximální hotelové ceny, jak je uvedeno v rozhodnutí Komise K(2004) 1313 (1) ve znění pozdějších předpisů.

(2) Cesty do jiných zemí než do zemí EU 25, do přistupujících zemí, žadatelské země a zemí ESVO-EHP musí být předloženy k předchozímu schválení útvarů Komise. Toto schválení musí souviset s cíli cesty, jejími náklady a její motivací.

(3) Cestovní výdaje jsou přijatelné za těchto podmínek:

—	cesta po nejpřímější a nejhospodárnější trase;

—	vzdálenost nejméně 100 km mezi místem jednání a obvyklým pracovištěm;

—	cesta vlakem: první třída;

—	cesta letadlem: ekonomická třída, pokud nelze použít levnější tarifní cenu letenky (např. zpáteční tarif); cesta letadlem je povolena jen pro cestu tam a zpět delší než 800 km;

—	cesta autem: proplácí se na základě ekvivalentního železničního jízdného první třídou.

(1) Rozhodnutí Komise K(2004) 1313 ze dne 7. dubna 2004: Obecná prováděcí ustanovení, kterými se přijímá příručka k cestám úředníků a jiných zaměstnanců Evropské komise.

14.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 42/46

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. února 2006

o některých prozatímních ochranných opatřeních souvisejících s podezřelými případy vysoce patogenní influenzy ptáků u volně žijících ptáků v Itálii

(oznámeno pod číslem K(2006) 491)

(Pouze italské znění je závazné)

(2006/90/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS (3), a zejména na článek 18 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Influenza ptáků je infekční virová choroba drůbeže a ptáků, která je příčinou úmrtnosti a poruch, které mohou rychle nabýt epizootických rozměrů, jež mohou představovat vážné nebezpečí pro zdraví zvířat a lidí a prudce snížit výnosnost chovu drůbeže. Hrozí, že by původce choroby mohl být prostřednictvím mezinárodního obchodu se živými ptáky nebo produkty z nich získanými přenášen z volně žijících ptáků na domácí ptáky, zejména na drůbež, a také z jednoho členského státu do jiných členských států a třetích zemí.

(2)

Itálie informovala Komisi o izolaci viru H5 influenzy ptáků odebraného z klinického případu u volně žijících ptáků. Klinický obraz a epizootologické okolnosti vedou k podezření na vysoce patogenní influenzu ptáků způsobovanou virem influenzy typu A podtypu H5N1, a to až do určení typu neuraminidázy (N) a indexu patogenity.

(3)	Itálie bez zbytečného prodlení provedla určitá opatření stanovená v rámci směrnice Rady 92/40/EHS ze dne 19. května 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků (4).

(4)	Vzhledem k riziku choroby by měla být přijata prozatímní ochranná opatření, aby se v různých oblastech řešily konkrétní hrozby.

(5)

V zájmu zajištění soudržnosti je vhodné používat pro účely tohoto rozhodnutí některé definice stanovené ve směrnici Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (5), ve směrnici Rady 90/539/EHS ze dne 15. října 1990 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (6), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (7), a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS (8).

(6)	Kolem místa, kde byla choroba u volně žijících ptáků zjištěna, by měla být vymezena ochranná pásma a pásma dozoru. Tato pásma by měla být omezena na rozlohu nezbytnou k zamezení zavlečení viru do komerčních i nekomerčních hejn drůbeže.

(7)	Je vhodné kontrolovat a omezit přesuny především živých ptáků a násadových vajec a umožnit kontrolované odesílání takových ptáků a produktů ptačího původu za určitých podmínek z pásem.

(8)

Opatření stanovená v rozhodnutí Komise 2005/734/ES ze dne 19. října 2005, kterým se stanoví opatření biologické bezpečnosti, jež mají snížit riziko přenosu vysoce patogenní influenzy ptáků způsobované virem influenzy typu A podtypu H5N1 z volně žijících ptáků na drůbež a jiné ptáky chované v zajetí, a kterým se stanoví systém včasného odhalení v mimořádně ohrožených oblastech (9) by měla být prováděna v ochranných pásmech a v pásmech dozoru, nezávisle na definovaném rizikovém statutu oblasti, kde se vyskytlo podezření na vysoce patogenní influenzu ptáků u volně žijících ptáků, nebo kde byla tato choroba potvrzena.

(9)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (10), je uvádění řady vedlejších produktů živočišného původu na trh, např. želatiny k technickému využití, materiálů k farmaceutickému využití a dalších produktů pocházejících z oblastí Společenství podléhajících veterinárním omezením, povoleno, neboť tyto produkty se díky zvláštním podmínkám při výrobě, zpracování a využití, které účinně inaktivují případné patogeny nebo zabraňují kontaktu s vnímavými zvířaty, považují za bezpečné. Je proto vhodné povolit přepravu nezpracované použité podestýlky nebo hnoje z ochranných pásem za účelem ošetření v souladu s uvedeným nařízením a vedlejších produktů živočišného původu, které splňují podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

(10)

Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (11), stanoví schválené subjekty, instituty a schválená střediska a vzor osvědčení, které má provázet zvířata nebo jejich gamety při přesunech mezi takovými schválenými zařízeními v různých členských státech. V případě ptáků pocházejících ze subjektů, institutů a středisek schválených v souladu s uvedenou směrnicí nebo do nich přivážených by měla být stanovena odchylka od přepravních omezení.

(11)

Přeprava násadových vajec z ochranných pásem by měla být za určitých podmínek povolena. Lze povolit odesílání násadových vajec do jiných zemí za předpokladu, že budou především splněny podmínky uvedené ve směrnici 2005/94/ES. V takových případech by veterinární osvědčení stanovená v souladu se směrnicí 90/539/EHS měla obsahovat odkaz na toto rozhodnutí.

(12)

Odesílání masa, mletého masa, masných polotovarů a masných výrobků z ochranných pásem by mělo být povoleno za určitých podmínek, zejména pokud jde o soulad s určitými požadavky stanovenými v nařízení (ES) č. 853/2004 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (12).

(13)

Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (13), stanoví seznam ošetření masa ze zakázaných území, která učiní maso bezpečným a možnost stanovení zvláštního označení zdravotní nezávadnosti a označení zdravotní nezávadnosti požadovaného u masa, jehož uvedení na trh nebylo povoleno z veterinárních důvodů. Je vhodné povolit odesílání masa opatřeného označením zdravotní nezávadnosti stanoveným v uvedené směrnici a masných výrobků, které byly ošetřeny podle uvedené směrnice, z ochranných pásem.

(14)	Před zasedáním Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat by Komise ve spolupráci s dotčeným členským státem měla přijmout prozatímní ochranná opatření související s vysoce patogenní influenzou ptáků u volně žijících ptáků.

(15)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím budou přezkoumána na příštím zasedání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět, oblast působnosti a definice

1. Toto rozhodnutí stanoví některá prozatímní ochranná opatření související s vysoce patogenní influenzou ptáků u volně žijících ptáků v Itálii způsobenou virem influenzy typu A, podtypu H5, u něhož existuje podezření, že je neuraminidáza typu N1, za účelem zabránění rozšíření influenzy ptáků z volně žijících ptáků na drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí, jakož i zabránění kontaminace produktů z nich získaných.

2. Není-li stanoveno jinak, použijí se definice uvedené ve směrnici 2005/94/ES. Kromě toho se použijí tyto definice:

a)	„násadovými vejci“ se rozumí vejce, jak jsou definována v čl. 2 odst. 2 směrnice 90/539/EHS;

b)	„volně žijící pernatou zvěří“ se rozumí zvěř, jak je definována v bodě 1.5 druhé odrážce a v bodě 1.7 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004;

„jiným ptactvem chovaným v zajetí“ se rozumí ptáci, jak jsou definováni v čl. 2 bodě 6 směrnice 2005/94/ES, včetně:

i)	druhů ptáků v zájmovém chovu podle čl. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 998/2003 a

ii)	ptáků pro zoologické zahrady, cirkusy, zábavní parky a výzkumné laboratoře.

Článek 2

Vymezení ochranných pásem a pásem dozoru

1. Itálie vymezí kolem oblasti, kde byla potvrzena přítomnost vysoce patogenní influenzy ptáků způsobené virem influenzy typu A podtypu H5 u volně žijících ptáků a kde je podezření na neuraminidázu typu N1 nebo kde byla neuraminidáza typu N1 potvrzena:

a)	ochranné pásmo v okruhu nejméně tří kilometrů a

b)	pásmo dozoru v okruhu nejméně deseti kilometrů, včetně ochranného pásma.

2. Při vymezení ochranných pásem a pásem dozoru uvedených v odstavci 1 se přihlédne k zeměpisným, správním, ekologickým a epizootickým faktorům spojeným s influenzou ptáků a ke kontrolní struktuře.

3. Pokud ochranná pásma nebo pásma dozoru pokrývají území jiných členských států, spolupracuje Itálie při vymezení pásem s orgány těchto členských států.

4. Itálie oznámí Komisi a ostatním členským státům podrobnosti o jakýchkoli ochranných pásmech a o pásmech dozoru vymezených podle tohoto článku.

Článek 3

Opatření v ochranném pásmu

1. Itálie zajistí, aby se v ochranném pásmu použila alespoň tato opatření:

a)	zjištění všech hospodářství v daném pásmu;

b)	pravidelné a zdokumentované kontroly všech obchodních hospodářství, klinické vyšetření drůbeže zahrnující případně odběr vzorků za účelem provedení laboratorních vyšetření;

c)	provádění vhodných opatření biologické bezpečnosti přímo v daném hospodářství, včetně dezinfekce vstupů a výstupů hospodářství, prostorů, kde se drůbež chová nebo držení drůbeže na místech, kde je možno zabránit přímému a nepřímému styku s jinou drůbeží a s ptactvem chovaným v zajetí;

d)	provádění opatření biologické bezpečnosti stanovených v rozhodnutí 2005/734/ES;

e)	kontrola přesunů produktů z drůbeže v souladu s článkem 9;

f)	aktivní sledování choroby u populace volně žijících ptáků, zejména u vodního ptactva, a to případně ve spolupráci s lovci a pozorovateli ptáků, kteří byli výslovně poučeni o opatřeních k vlastní ochraně před nakažením virem a k zabránění rozšíření viru na vnímavá zvířata;

g)	kampaně s cílem zvýšit povědomí o chorobě mezi majiteli, lovci a pozorovateli ptáků.

2. Itálie zajistí, aby byly v ochranném pásmu zakázány tyto činnosti:

a)	odstraňování drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí z hospodářství, v němž jsou drženi;

b)	shromažďování drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí na veletrzích, trzích, výstavách či jiných setkáních;

c)	přeprava drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí v pásmu, kromě přepravy na hlavních silnicích a železnicích a přepravy na jatka pro přímou porážku;

d)	odesílání násadových vajec z pásma;

e)	odesílání čerstvého masa, mletého masa, masných polotovarů a masných výrobků z drůbeže, jiného ptactva chovaného v zajetí a z volně žijící pernaté zvěře z pásma;

f)	přeprava či šíření nezpracované použité podestýlky nebo hnoje z hospodářství nacházejícího se uvnitř pásma mimo pásmo, kromě přepravy pro ošetření v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002;

g)	lov volně žijících ptáků.

Článek 4

Opatření v pásmu dozoru

1. Itálie zajistí, aby se v pásmu dozoru použila alespoň tato opatření:

a)	zjištění všech hospodářství v daném pásmu;

b)	provedení vhodných opatření biologické bezpečnosti přímo v daném hospodářství, včetně použití vhodných prostředků pro dezinfekci vstupů a výstupů hospodářství;

c)	provádění opatření biologické bezpečnosti stanovených v rozhodnutí 2005/734/ES;

d)	kontrola přesunů drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí a násadových vajec uvnitř pásma.

2. Itálie zajistí, aby byly v pásmu dozoru zakázány tyto činnosti:

a)	přesuny drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí mimo pásmo během prvních 15 dní po vymezení pásma;

b)	shromažďování drůbeže a jiných ptáků na veletrzích, trzích, výstavách či jiných setkáních;

c)	lov volně žijících ptáků.

Článek 5

Délka trvání opatření

Pokud se potvrdí, že typ neuraminidázy je odlišný od typu N1, opatření stanovená v článcích 3 a 4 se zruší.

Pokud se u volně žijících ptáků potvrdí přítomnost viru influenzy typu A podtypu H5N1, opatření stanovená v článcích 3 a 4 se uplatňují tak dlouho, jak je nezbytné s ohledem na zeměpisné, správní, ekologické a epizootické faktory spojené s influenzou ptáků, nejméně tedy 21 dní v případě ochranného pásma a 30 dní v případě pásma dozoru po dni, kdy byl izolován podtyp H5 viru influenzy ptáků odebraný z klinického případu u volně žijících ptáků.

Článek 6

Odchylky pro živé ptáky a jednodenní kuřata

1. Odchylně od čl. 3 odst. 2 písm. a) může Itálie povolit přepravu kuřic připravených ke snášce a krůt pro výkrm do hospodářství pod úřední kontrolou, která se nachází buď v ochranném pásmu či v pásmu dozoru.

2. Odchylně od čl. 3 odst. 2 písm. a) nebo čl. 4 odst. 2 písm. a) může Itálie povolit přepravu:

a)	drůbeže pro okamžitou porážku, včetně starých nosnic, na jatka nacházející se v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru nebo v případě, že toto není možné, na jatka určená příslušným orgánem nacházející se mimo pásma;

b)	jednodenních kuřat z ochranného pásma do hospodářství pod úřední kontrolou na území Itálie, ve kterých není žádná jiná drůbež nebo ptactvo chované v zajetí, kromě ptáků v zájmovém chovu uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. c) podbodu i), oddělených od drůbeže;

c)	jednodenních kuřat z pásma dozoru do hospodářství pod úřední kontrolou na území Itálie;

d)	kuřic připravených ke snášce a krůt pro výkrm z pásma dozoru do hospodářství pod úřední kontrolou na území Itálie;

e)	ptáků v zájmovém chovu uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. c) podbodu i) do objektů na území Itálie, ve kterých se nechová drůbež, pokud zásilka obsahuje pět nebo méně ptáků v kleci, bez ohledu na vnitrostátní předpisy podle čl. 1 třetího pododstavce směrnice 92/65/EHS;

f)	ptáků uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. c) podbodu ii) pocházejících ze subjektů, institutů a středisek, jakož i přivážených do subjektů, institutů a středisek schválených v souladu s článkem 13 směrnice 92/65/EHS.

Článek 7

Odchylky pro násadová vejce

1. Odchylně od čl. 3 odst. 2 písm. d) může Itálie povolit:

a)	přepravu násadových vajec z ochranného pásma do určené líhně na území Itálie;

odesílání násadových vajec z ochranného pásma do líhní nacházejících se mimo území Itálie za předpokladu, že:

násadová vejce byla sebrána z hejn, u kterých:

—	není podezření, že by byla infikována influenzou ptáků, a

—	proběhlo sérologické šetření s negativním výsledkem na influenzu ptáků schopné zjistit 5 % prevalence choroby se spolehlivostí nejméně 95 % a

ii)	byly splněny podmínky stanovené v čl. 26 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2005/94/ES.

2. Veterinární osvědčení v souladu se vzorem 1 přílohy IV směrnice Rady 90/539/EHS provázející zásilky násadových vajec uvedených v odst. 1 písm. b) odeslané do jiného členského státu musí být tohoto znění:

„Veterinární podmínky této zásilky jsou v souladu s rozhodnutím Komise 2006/90/ES“.

Článek 8

Odchylky pro maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky

1. Odchylně od čl. 3 odst. 2 písm. e) může Itálie povolit odesílání z ochranného pásma:

čerstvého drůbežího masa, včetně masa z ptáků nadřádu běžci, pocházejícího z uvedeného pásma nebo z oblasti mimo něj a vyrobeného v souladu s přílohou II a s oddíly II a III přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004 a zkontrolovaného v souladu s oddíly I, II, III a kapitolami V a VII oddílu IV přílohy I nařízení (ES) č. 854/2004;

b)	mletého masa, masných polotovarů a masných výrobků obsahujících maso uvedené v písmeni a) a vyrobených v souladu s oddíly V a VI přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004;

čerstvého masa z volně žijící pernaté zvěře pocházející z tohoto pásma, pokud je toto maso opatřeno označením zdravotní nezávadnosti stanoveným v příloze II směrnice 2002/99/ES a je určeno pro přepravu do zařízení pro účely ošetření požadovaného v případě influenzy ptáků v souladu s přílohou III uvedené směrnice;

d)	masných výrobků, které byly vyprodukovány z masa volně žijící pernaté zvěře, jež byla podrobena ošetření požadovanému v případě influenzy ptáků v souladu s přílohou III směrnice 2002/99/ES;

e)	čerstvého masa volně žijící pernaté zvěře pocházejícího z území mimo ochranné pásmo a vyrobeného v zařízeních uvnitř ochranného pásma v souladu s oddílem IV přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004 a zkontrolovaného v souladu s kapitolou VIII oddílu IV přílohy I nařízení (ES) č. 854/2004;

f)	mletého masa, masných polotovarů a masných výrobků obsahujících maso uvedené v písmeni e) a vyrobených v zařízeních nacházejících se v ochranném pásmu v souladu s oddíly V a VI přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.

2. Itálie zajistí, aby výrobky uvedené v odst. 1 písm. e) a f) byly doprovázeny obchodním dokladem, který musí být tohoto znění:

„Veterinární podmínky této zásilky jsou v souladu s rozhodnutím Komise 2006/90/ES“.

Článek 9

Podmínky pro vedlejší produkty živočišného původu

1. V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) může Itálie povolit odesílání:

vedlejších produktů živočišného původu, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v části A kapitoly II, části B kapitoly III, části A kapitoly IV, částech A a B kapitoly VI, části A kapitoly VII, části A kapitoly VIII, části A kapitoly IX a části A kapitoly X přílohy VII a části B kapitoly II a části A hlavy II kapitoly III přílohy VIII nařízení (ES) č. 1774/2002;

b)	nezpracovaného peří nebo částí peří v souladu s odst. 1 písm. a) části A kapitoly VIII přílohy VIII nařízení (ES) č. 1774/2002 získaného z drůbeže pocházející z oblasti mimo ochranné pásmo;

c)	zpracovaného peří drůbeže a částí peří drůbeže, které byly ošetřeny proudem páry nebo jinou metodou zajišťující, že je patogenní původce zneškodněn;

produktů získaných z drůbeže nebo z jiného ptactva chovaného v zajetí, na které se v souladu s právními předpisy Společenství z veterinárních důvodů nevztahují žádné veterinární podmínky či žádný zákaz nebo omezení, včetně produktů uvedených v odst. 1 písm. a) části A kapitoly VII přílohy VIII nařízení (ES) č. 1774/2002.

2. Itálie zajistí, aby produkty uvedené v odst. 1 písm. b) a c) byly doprovázeny obchodním dokladem v souladu s kapitolou X přílohy II nařízení (ES) č. 1774/2002 uvádějícím v bodě 6.1 tohoto dokladu, že dané produkty byly ošetřeny proudem páry nebo jinou metodou zajišťující, že patogenní původci jsou zneškodněni.

Uvedený obchodní doklad není nicméně vyžadován pro zpracované ozdobné peří, zpracované peří vezené cestujícími pro jejich osobní potřebu nebo pro zásilky zpracovaného peří poslané soukromým osobám k neprůmyslovým účelům.

Článek 10

Podmínky pro přesuny

1. Pokud jsou přesuny zvířat a produktů z nich získaných, na něž s vztahuje toto rozhodnutí, povoleny podle článků 6 až 9, přijmou se veškerá vhodná opatření biologické bezpečnosti, aby se zabránilo šíření influenzy ptáků.

2. Pokud jsou odesílání, přesun či přeprava produktů uvedených v odstavci 1 povoleny podle článků 7, 8 a 9, musejí být tyto produkty získány, musí s nimi být manipulováno, musejí být ošetřeny, skladovány a přepravovány odděleně od ostatních produktů splňujících veškeré veterinární požadavky pro obchod, uvádění na trh a vývoz do třetích zemí.

Článek 11

Soulad

Itálie neprodleně přijme opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím a tato opatření zveřejní. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 12

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Italské republice.

V Bruselu dne 13. února 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/41/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33).

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES (Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14).

(3) Úř. věst. L 146, 13.6.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 18/2006 (Úř. věst. L 4, 7.1.2006, s. 3).

(4) Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

(5) Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(6) Úř. věst. L 303, 31.10.1990, s. 6. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(7) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206; opravené znění: Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 83. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2076/2005 (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 83).

(8) Úř. věst. L 146, 13.6.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 18/2006 (Úř. věst. L 4, 7.1.2006, s. 3).

(9) Úř. věst. L 274, 20.10.2005, s. 105. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2005/855/ES (Úř. věst. L 316, 2.12.2005, s. 21).

(10) Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 416/2005 (Úř. věst. L 66, 12.3.2005, s. 10).

(11) Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/68/ES (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 321).

(12) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55; opravené znění: Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2076/2005 (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 83).

(13) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

14.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 42/52

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. února 2006

o některých prozatímních ochranných opatřeních souvisejících s podezřelými případy vysoce patogenní influenzy ptáků u volně žijících ptáků ve Slovinsku

(oznámeno pod čislem K(2006) 492)

(Pouze slovinské znění je závazné)

(2006/91/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)

Slovinsko informovalo Komisi o izolaci viru H5 influenzy ptáků odebraného z klinického případu u volně žijících ptáků. Klinický obraz a epizootologické okolnosti vedou k podezření na vysoce patogenní influenzu ptáků způsobovanou virem influenzy typu A podtypu H5N1, a to až do určení typu neuraminidázy (N) a indexu patogenity.

(3)	Slovinsko bez zbytečného prodlení provedlo určitá opatření stanovená v rámci směrnice Rady 92/40/EHS ze dne 19. května 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků (4).

(4)	Vzhledem k riziku choroby by měla být přijata prozatímní ochranná opatření, aby se v různých oblastech řešily konkrétní hrozby.

(5)

(6)	Kolem místa, kde byla choroba u volně žijících ptáků zjištěna, by měla být vymezena ochranná pásma a pásma dozoru. Tato pásma by měla být omezena na rozlohu nezbytnou k zamezení zavlečení viru do komerčních i nekomerčních hejn drůbeže.

(7)	Je vhodné kontrolovat a omezit přesuny především živých ptáků a násadových vajec a umožnit kontrolované odesílání takových ptáků a produktů ptačího původu za určitých podmínek z pásem.

(8)

(9)

(10)

Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, sper matem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (11), stanoví schválené subjekty, instituty a schválená střediska a vzor osvědčení, které má provázet zvířata nebo jejich gamety při přesunech mezi takovými schválenými zařízeními v různých členských státech. V případě ptáků pocházejících ze subjektů, institutů a středisek schválených v souladu s uvedenou směrnicí nebo do nich přivážených by měla být stanovena odchylka od přepravních omezení.

(11)

(12)

(13)

(14)	Před zasedáním Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat by Komise ve spolupráci s dotčeným členským státem měla přijmout prozatímní ochranná opatření související s vysoce patogenní influenzou ptáků u volně žijících ptáků.

(15)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím budou přezkoumána na příštím zasedání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět, oblast působnosti a definice

1. Toto rozhodnutí stanoví některá prozatímní ochranná opatření související s vysoce patogenní influenzou ptáků u volně žijících ptáků ve Slovinsku způsobenou virem influenzy typu A, podtypu H5, u něhož existuje podezření, že je neuraminidáza typu N1, za účelem zabránění rozšíření influenzy ptáků z volně žijících ptáků na drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí, jakož i zabránění kontaminace produktů z nich získaných.

2. Není-li stanoveno jinak, použijí se definice uvedené ve směrnici 2005/94/ES. Kromě toho se použijí tyto definice:

a)	„násadovými vejci“ se rozumí vejce, jak jsou definována v čl. 2 odst. 2 směrnice 90/539/EHS;

b)	„volně žijící pernatou zvěří“ se rozumí zvěř, jak je definována v bodě 1.5 druhé odrážce a v bodě 1.7 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004;

„jiným ptactvem chovaným v zajetí“ se rozumí ptáci, jak jsou definováni v čl. 2 bodě 6 směrnice 2005/94/ES, včetně:

i)	druhů ptáků v zájmovém chovu podle čl. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 998/2003 a

ii)	ptáků pro zoologické zahrady, cirkusy, zábavní parky a výzkumné laboratoře.

Článek 2

Vymezení ochranných pásem a pásem dozoru

1. Slovinsko vymezí kolem oblasti, kde byla potvrzena přítomnost vysoce patogenní influenzy ptáků způsobené virem influenzy typu A podtypu H5 u volně žijících ptáků a kde je podezření na neuraminidázu typu N1 nebo kde byla neuraminidáza typu N1 potvrzena:

a)	ochranné pásmo v okruhu nejméně tří kilometrů a

b)	pásmo dozoru v okruhu nejméně deseti kilometrů, včetně ochranného pásma.

3. Pokud ochranná pásma nebo pásma dozoru pokrývají území jiných členských států, spolupracuje Slovinsko při vymezení pásem s orgány těchto členských států.

4. Slovinsko oznámí Komisi a ostatním členským státům podrobnosti o jakýchkoli ochranných pásmech a o pásmech dozoru vymezených podle tohoto článku.

Článek 3

Opatření v ochranném pásmu

1. Slovinsko zajistí, aby se v ochranném pásmu použila alespoň tato opatření:

a)	zjištění všech hospodářství v daném pásmu;

b)	pravidelné a zdokumentované kontroly všech obchodních hospodářství, klinické vyšetření drůbeže zahrnující případně odběr vzorků za účelem provedení laboratorních vyšetření;

c)	provádění vhodných opatření biologické bezpečnosti přímo v daném hospodářství, včetně dezinfekce vstupů a výstupů hospodářství, prostorů, kde se drůbež chová nebo držení drůbeže na místech, kde je možno zabránit přímému a nepřímému styku s jinou drůbeží a s ptactvem chovaným v zajetí;

d)	provádění opatření biologické bezpečnosti stanovených v rozhodnutí 2005/734/ES;

e)	kontrola přesunů produktů z drůbeže v souladu s článkem 9;

f)	aktivní sledování choroby u populace volně žijících ptáků, zejména u vodního ptactva, a to případně ve spolupráci s lovci a pozorovateli ptáků, kteří byli výslovně poučeni o opatřeních k vlastní ochraně před nakažením virem a k zabránění rozšíření viru na vnímavá zvířata;

g)	kampaně s cílem zvýšit povědomí o chorobě mezi majiteli, lovci a pozorovateli ptáků.

2. Slovinsko zajistí, aby byly v ochranném pásmu zakázány tyto činnosti:

a)	odstraňování drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí z hospodářství, v němž jsou drženi;

b)	shromažďování drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí na veletrzích, trzích, výstavách či jiných setkáních;

c)	přeprava drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí v pásmu, kromě přepravy na hlavních silnicích a železnicích a přepravy na jatka pro přímou porážku;

d)	odesílání násadových vajec z pásma;

e)	odesílání čerstvého masa, mletého masa, masných polotovarů a masných výrobků z drůbeže, jiného ptactva chovaného v zajetí a z volně žijící pernaté zvěře z pásma;

f)	přeprava či šíření nezpracované použité podestýlky nebo hnoje z hospodářství nacházejícího se uvnitř pásma mimo pásmo, kromě přepravy pro ošetření v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002;

g)	lov volně žijících ptáků.

Článek 4

Opatření v pásmu dozoru

1. Slovinsko zajistí, aby se v pásmu dozoru použila alespoň tato opatření:

a)	zjištění všech hospodářství v daném pásmu;

b)	provedení vhodných opatření biologické bezpečnosti přímo v daném hospodářství, včetně použití vhodných prostředků pro dezinfekci vstupů a výstupů hospodářství;

c)	provádění opatření biologické bezpečnosti stanovených v rozhodnutí 2005/734/ES;

d)	kontrola přesunů drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí a násadových vajec uvnitř pásma.

2. Slovinsko zajistí, aby byly v pásmu dozoru zakázány tyto činnosti:

a)	přesuny drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí mimo pásmo během prvních 15 dní po vymezení pásma;

b)	shromažďování drůbeže a jiných ptáků na veletrzích, trzích, výstavách či jiných setkáních;

c)	lov volně žijících ptáků.

Článek 5

Délka trvání opatření

Pokud se potvrdí, že typ neuraminidázy je odlišný od typu N1, opatření stanovená v článcích 3 a 4 se zruší.

Článek 6

Odchylky pro živé ptáky a jednodenní kuřata

1. Odchylně od čl. 3 odst. 2 písm. a) může Slovinsko povolit přepravu kuřic připravených ke snášce a krůt pro výkrm do hospodářství pod úřední kontrolou, která se nachází buď v ochranném pásmu či v pásmu dozoru.

2. Odchylně od čl. 3 odst. 2 písm. a) nebo čl. 4 odst. 2 písm. a) může Slovinsko povolit přepravu:

a)	drůbeže pro okamžitou porážku, včetně starých nosnic, na jatka nacházející se v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru nebo v případě, že toto není možné, na jatka určená příslušným orgánem nacházející se mimo pásma;

b)	jednodenních kuřat z ochranného pásma do hospodářství pod úřední kontrolou na území Slovinska, ve kterém není žádná jiná drůbež nebo ptactvo chované v zajetí, kromě ptáků v zájmovém chovu uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. c) podbodu i), oddělených od drůbeže;

c)	jednodenních kuřat z pásma dozoru do hospodářství pod úřední kontrolou na území Slovinska;

d)	kuřic připravených ke snášce a krůt pro výkrm z pásma dozoru do hospodářství pod úřední kontrolou na území Slovinska;

e)	ptáků v zájmovém chovu uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. c) podbodu i) do objektů na území Slovinska, ve kterých se nechová drůbež, pokud zásilka obsahuje pět nebo méně ptáků v kleci, bez ohledu na vnitrostátní předpisy podle čl. 1 třetího pododstavce směrnice 92/65/EHS;

f)	ptáků uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. c) podbodu ii) pocházejících ze subjektů, institutů a středisek, jakož i přivážených do subjektů, institutů a středisek schválených v souladu s článkem 13 směrnice 92/65/EHS.

Článek 7

Odchylky pro násadová vejce

1. Odchylně od čl. 3 odst. 2 písm. d) může Slovinsko povolit:

a)	přepravu násadových vajec z ochranného pásma do určené líhně na území Slovinska;

odesílání násadových vajec z ochranného pásma do líhní nacházejících se mimo území Slovinska za předpokladu, že:

násadová vejce byla sebrána z hejn, u kterých:

—	není podezření, že by byla infikována influenzou ptáků, a

—	proběhlo sérologické šetření s negativním výsledkem na influenzu ptáků schopné zjistit 5 % prevalence choroby se spolehlivostí nejméně 95 % a

ii)	byly splněny podmínky stanovené v čl. 26 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2005/94/ES.

„Veterinární podmínky této zásilky jsou v souladu s rozhodnutím Komise 2006/91/ES“.

Článek 8

Odchylky pro maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky

1. Odchylně od čl. 3 odst. 2 písm. e) může Slovinsko povolit odesílání z ochranného pásma:

b)	mletého masa, masných polotovarů a masných výrobků obsahujících maso uvedené v písmeni a) a vyrobených v souladu s oddíly V a VI přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004;

d)	masných výrobků, které byly vyprodukovány z masa volně žijící pernaté zvěře, jež byla podrobena ošetření požadovanému v případě influenzy ptáků v souladu s přílohou III směrnice 2002/99/ES;

e)	čerstvého masa volně žijící pernaté zvěře pocházejícího z území mimo ochranné pásmo a vyrobeného v zařízeních uvnitř ochranného pásma v souladu s oddílem IV přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004 a zkontrolovaného v souladu s kapitolou VIII oddílu IV přílohy I nařízení (ES) č. 854/2004;

f)	mletého masa, masných polotovarů a masných výrobků obsahujících maso uvedené v písmeni e) a vyrobených v zařízeních nacházejících se v ochranném pásmu v souladu s oddíly V a VI přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.

2. Slovinsko zajistí, aby výrobky uvedené v odst. 1 písm. e) a f) byly doprovázeny obchodním dokladem, který musí být tohoto znění:

„Veterinární podmínky této zásilky jsou v souladu s rozhodnutím Komise 2006/91/ES“.

Článek 9

Podmínky pro vedlejší produkty živočišného původu

1. V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) může Slovinsko povolit odesílání:

b)	nezpracovaného peří nebo částí peří v souladu s odst. 1 písm. a) části A kapitoly VIII přílohy VIII nařízení (ES) č. 1774/2002 získaného z drůbeže pocházející z oblasti mimo ochranné pásmo;

c)	zpracovaného peří drůbeže a částí peří drůbeže, které byly ošetřeny proudem páry nebo jinou metodou zajišťující, že je patogenní původce zneškodněn;

2. Slovinsko zajistí, aby produkty uvedené v odst. 1 písm. b) a c) byly doprovázeny obchodním dokladem v souladu s kapitolou X přílohy II nařízení (ES) č. 1774/2002 uvádějícím v bodě 6.1 tohoto dokladu, že dané produkty byly ošetřeny proudem páry nebo jinou metodou zajišťující, že patogenní původci jsou zneškodněni.

Článek 10

Podmínky pro přesuny

Článek 11

Soulad

Slovinsko neprodleně přijme opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím a tato opatření zveřejní. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 12

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Slovinské republice.

V Bruselu dne 13. února 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/41/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33).

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES (Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14).

(3) Úř. věst. L 146, 13.6.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 18/2006 (Úř. věst. L 4, 7.1.2006, s. 3).

(4) Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

(5) Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(6) Úř. věst. L 303, 31.10.1990, s. 6. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(8) Úř. věst. L 146, 13.6.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 18/2006 (Úř. věst. L 4, 7.1.2006, s. 3).

(9) Úř. věst. L 274, 20.10.2005, s. 105. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2005/855/ES (Úř. věst. L 316, 2.12.2005, s. 21).

(10) Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 416/2005 (Úř. věst. L 66, 12.3.2005, s. 10).

(11) Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/68/ES (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 321).

(13) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 42

České vydání	Právní předpisy	Svazek 49 14. února 2006

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
	*	Nařízení Rady (ES) č. 247/2006, ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie	1
		Nařízení Komise (ES) č. 248/2006 ze dne 13. února 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	20
	*	Nařízení Komise (ES) č. 249/2006 ze dne 13. února 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 2430/1999, (ES) č. 937/2001, (ES) č. 1852/2003 a (ES) č. 1463/2004, pokud jde o podmínky pro povolení některých doplňkových látek v krmivech náležejících do skupiny antikokcidik a chemoterapeutik ( 1 )	22
	*	Nařízení Komise (ES) č. 250/2006 ze dne 13. února 2006, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 560/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Pobřeží slonoviny	24

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	052	81,1
	204	42,1
	212	94,2
	624	106,4
	999	81,0
0707 00 05	052	153,9
	204	101,2
	999	127,6
0709 10 00	220	57,6
	624	101,9
	999	79,8
0709 90 70	052	123,6
	204	76,1
	999	99,9
0805 10 20	052	55,1
	204	52,4
	212	41,4
	220	46,7
	448	47,7
	624	79,5
	999	53,8
0805 20 10	204	91,9
0805 20 10	999	91,9
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	052	61,8
	204	113,2
	464	131,1
	624	76,2
	999	95,6
0805 50 10	052	43,1
0805 50 10	999	43,1
0808 10 80	400	113,6
	404	105,2
	528	80,3
	720	66,0
	999	91,3
0808 20 50	388	96,2
	400	86,9
	512	67,9
	528	85,9
	720	73,7
	999	82,1

	II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
	Komise
*	Doporučení Komise ze dne 6. února 2006 o snižování přítomnosti dioxinů, furanů a PCB v krmivech a potravinách (oznámeno pod číslem K(2006) 235) ( 1 )	26
*	Rozhodnutí Komise ze dne 10. února 2006, kterým se přijímá pracovní plán na rok 2006 k provedení akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008), včetně ročního pracovního programu pro granty ( 1 )	29
*	Rozhodnutí Komise ze dne 13. února 2006 o některých prozatímních ochranných opatřeních souvisejících s podezřelými případy vysoce patogenní influenzy ptáků u volně žijících ptáků v Itálii (oznámeno pod číslem K(2006) 491)	46
*	Rozhodnutí Komise ze dne 13. února 2006 o některých prozatímních ochranných opatřeních souvisejících s podezřelými případy vysoce patogenní influenzy ptáků u volně žijících ptáků ve Slovinsku (oznámeno pod čislem K(2006) 492)	52