ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 32

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 49
4. února 2006


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 194/2006 ze dne 3. února 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 195/2006 ze dne 3. února 2006, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1377/2005, pokud jde o množství, na které se vztahuje stálé nabídkové řízení pro vývoz ječmene ze zásob finské intervenční agentury

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 196/2006 ze dne 3. února 2006, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001, aby se zohlednila evropská norma EN ISO 14001:2004, a kterým se ruší rozhodnutí 97/265/ES

4

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 197/2006 ze dne 3. února 2006 o přechodných opatřeních podle nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o sběr, přepravu, ošetření, využití a zneškodňování zmetkových potravin ( 1 )

13

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 198/2006 ze dne 3. února 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1552/2005 o statistikách odborného vzdělávání v podnicích ( 1 )

15

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 199/2006 ze dne 3. února 2006 o změně nařízení Komise (ES) č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, pokud jde o dioxiny a PCB s dioxinovým efektem ( 1 )

34

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 200/2006 ze dne 3. února 2006, kterým se mění reprezentativní ceny a částky dodatečných dovozních cel pro určité produkty v odvětví cukru, stanovené nařízením (ES) č. 1011/2005, pro hospodářský rok 2005/06

39

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 201/2006 ze dne 3. února 2006, kterým se mění vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu stanovené nařízením (ES) č. 186/2006

41

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 202/2006 ze dne 3. února 2006, kterým se stanoví světové tržní ceny nevyzrněné bavlny

43

 

*

Směrnice Komise 2006/13/ES, ze dne 3. února 2006, kterou se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech, pokud jde o dioxiny a PCB s dioxinovým efektem ( 1 )

44

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Rada

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 2. prosince 2005 o uzavření Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek jménem Evropského společenství

54

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 23. ledna 2006, kterým se zemím zahrnutým do evropské politiky sousedství, jakož i Rusku, umožňuje využívat programu pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX)

80

 

 

Komise

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 26. listopadu 2003 týkající se režimu podpory, který Itálie, region Piemont, plánuje provést za účelem snížení znečištění vzduchu nad svým územím (oznámeno pod číslem K(2003) 3520)  ( 1 )

82

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 1. února 2006, kterým se mění rozhodnutí 2005/393/ES, pokud jde o uzavřená pásma u katarální horečky ovcí ve Španělsku a Portugalsku (oznámeno pod číslem K(2006) 180)  ( 1 )

91

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 3. února 2006, kterým se mění rozhodnutí 97/467/ES, pokud jde o zahrnutí jednoho zařízení v Uruguay do prozatímních seznamů zařízení ve třetích zemích, z nichž členské státy povolují dovoz masa ptáků nadřádu běžců (oznámeno pod číslem K(2006) 233)  ( 1 )

93

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 194/2006

ze dne 3. února 2006

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 4. února 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. února 2006.

Za Komisi

J. L. DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 3. února 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

89,0

204

50,3

212

103,5

624

111,0

999

88,5

0707 00 05

052

105,4

204

102,1

628

167,7

999

125,1

0709 10 00

220

66,1

999

66,1

0709 90 70

052

161,6

204

115,9

999

138,8

0805 10 20

052

45,4

204

48,8

212

45,0

220

49,4

448

47,8

624

81,8

999

53,0

0805 20 10

204

87,4

999

87,4

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

052

57,2

204

112,0

400

87,6

464

135,7

624

71,7

662

36,9

999

83,5

0805 50 10

052

61,9

999

61,9

0808 10 80

400

125,0

404

104,7

720

82,0

999

103,9

0808 20 50

388

92,4

400

90,3

720

57,9

999

80,2


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 195/2006

ze dne 3. února 2006,

kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1377/2005, pokud jde o množství, na které se vztahuje stálé nabídkové řízení pro vývoz ječmene ze zásob finské intervenční agentury

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na článek 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 2131/93 (2) stanoví postupy a podmínky pro uvedení do prodeje obilovin ze zásob intervenčních agentur.

(2)

Nařízením Komise (ES) č. 1377/2005 (3) bylo zahájeno stálé nabídkové řízení pro vývoz 27 780 tun ječmene ze zásob finské intervenční agentury.

(3)

Finsko informovalo Komisi o záměru své intervenční agentury zvýšit množství zařazené do nabídkového řízení za účelem vývozu o 35 000 tun. S ohledem na tuto žádost, dostupné množství a na situaci na trhu by mělo být žádosti Finska vyhověno.

(4)

Nařízení (ES) č. 1377/2005 by proto mělo být změněno.

(5)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 2 nařízení (ES) č. 1377/2005 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Nabídkové řízení se vztahuje na maximální množství 62 780 tun ječmene, jež má být vyvezeno do třetích zemí kromě Albánie, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Kanady, Chorvatska, Spojených států amerických, Lichtenštejnska, Mexika, Rumunska, Srbska a Černé Hory (4) a Švýcarska.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. února 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

(2)  Úř. věst. L 191, 31.7.1993, s. 76. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 749/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 10).

(3)  Úř. věst. L 219, 24.8.2005, s. 21.

(4)  Včetně Kosova, jak je stanoveno v usnesení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999.“.


4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/4


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 196/2006

ze dne 3. února 2006,

kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001, aby se zohlednila evropská norma EN ISO 14001:2004, a kterým se ruší rozhodnutí 97/265/ES

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) a čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Požadavky uvedené v oddílu 4 evropské normy EN ISO 14001:1996 představují požadavky na systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí podle nařízení (ES) č. 761/2001, jak stanoví část A příloha I uvedeného nařízení,

(2)

Mezinárodní norma ISO 14001:1996 byla v roce 2004 upravena na základě práce Výboru Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) TC207/SC1 Systém řízení z hlediska životního prostředí, s cílem zlepšit slučitelnost normy ISO 14001 s normou ISO 9001 a s cílem ujasnit stávající znění normy ISO 14001, aniž by byly doplněny nové dodatečné požadavky.

(3)

Mezinárodní organizace pro normalizaci následně vydala novou, revidovanou verzi mezinárodní normy ISO 14001:2004 a evropské normy EN ISO 14001:2004.

(4)

Příloha I A nařízení (ES) č. 761/2001 by měla být změněna, aby se zohlednila evropská norma EN ISO 14001:2004.

(5)

Nařízení (ES) č. 761/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Pro organizace, které jsou již v rámci EMAS zaregistrované, jsou třeba přechodná opatření.

(7)

Rozhodnutí Komise 97/265/ES (2) o uznání mezinárodní normy ISO 14001:1996 a evropské normy EN ISO 14001:1996 by mělo být zrušeno.

(8)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 14 nařízení (ES) č. 761/2001,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Část A přílohy I nařízení (ES) č. 761/2001 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

1.   Organizace vedené v registru EMAS v době vstupu tohoto nařízení v platnost zůstanou v registru EMAS s výhradou ověření podle odstavce 2.

2.   Splnění požadavků nařízení (ES) č. 761/2001 ve znění tohoto nařízení bude zkontrolováno v průběhu příštího ověření organizace.

Pokud má být příští ověřování provedeno dříve než šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost, může být datum příštího ověřování po dohodě s ověřovatelem stavu životního prostředí a příslušným subjektem prodlouženo o šest měsíců.

Článek 3

Zrušuje se rozhodnutí 97/265/ES.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. února 2006.

Za Komisi

Stavros DIMAS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

(2)  Úř. věst. L 104, 22.4.1997, s. 37.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

A.   POŽADAVKY NA SYSTÉM ŘÍZENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Organizace, které se účastní systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS), provedou požadavky normy EN ISO 14001:2004 popsané v oddílu 4 evropské normy (1) a v plném znění uvedené níže:

I-A.   Požadavky na systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí

I-A.1.   Všeobecné požadavky

Organizace musí vytvořit, dokumentovat, zavést, udržovat a soustavně zlepšovat systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí v souladu s požadavky této mezinárodní normy a stanovit, jak bude uvedené požadavky plnit.

Organizace definuje a dokumentuje oblast působnosti systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí.

I-A.2.   Politika životního prostředí

Nejvyšší organizace definuje politiku životního prostředí organizace a zajistí, aby v rámci definované oblasti působnosti jejího systému řízení z hlediska životního prostředí tato politika:

a)

byla vhodná, pokud jde o charakter, rozsah a environmentální dopady jejích činností, výrobků a služeb;

b)

obsahovala závazek soustavně zlepšovat životní prostředí a předcházet znečištění;

c)

obsahovala závazek dodržovat platné právní předpisy a další požadavky, ke kterým se organizace zavázala v souvislosti se svými environmentálními aspekty;

d)

poskytla rámec pro stanovení a přezkoumání obecných a specifických cílů ochrany životního prostředí;

e)

byla dokumentována, zavedena a udržována;

f)

byla sdělována všem osobám pracujícím pro organizaci nebo jejím jménem; a

g)

byla přístupná veřejnosti.

I-A.3.   Plánování

I-A.3.1.   Environmentální aspekty

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup či postupy:

a)

pro stanovení environmentálních aspektů svých činností, výrobků a služeb v rámci definované oblasti působnosti systému řízení z hlediska životního prostředí, které může kontrolovat a které může ovlivnit s ohledem na plánovaný nebo nový rozvoj nebo nové či upravené činnosti, výrobky a služby; a

b)

pro určení aspektů, které mají nebo mohou mít podstatný dopad nebo dopady na životní prostředí (tj. podstatné environmentální aspekty).

Organizace tyto údaje dokumentuje a aktualizuje.

Organizace zajistí, aby podstatné environmentální aspekty byly zohledněny při vytváření, zavádění a udržování systému řízení z hlediska životního prostředí.

I-A.3.2.   Právní a jiné požadavky

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup či postupy:

a)

pro stanovení a zpřístupnění platných právních a jiných požadavků, ke kterým se organizace zavázala v souvislosti se svými environmentálními aspekty; a

b)

pro stanovení, jak jsou tyto požadavky použitelné pro její environmentální aspekty.

Organizace zajistí, aby tyto platné právní požadavky a jiné požadavky, k nimž se organizace zavázala, byly zohledněny při vytváření, zavádění a udržování systému řízení z hlediska životního prostředí.

I-A.3.3.   Obecné cíle, specifické cíle a program nebo programy nebo programy

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat dokumentované obecné a specifické cíle ochrany životního prostředí pro každou příslušnou funkci a úroveň v rámci organizace.

Obecné a specifické cíle musí být měřitelné, je-li to možné, a být v souladu s politikou životního prostředí, včetně závazků k prevenci znečišťování, souladu s platnými právními a jinými požadavky, kterým se organizace zavázala, a rovněž k soustavnému zlepšování.

Při stanovování a přezkoumávání svých obecných a specifických cílů musí organizace zohlednit právní a jiné požadavky, ke kterým se zavázala, a své podstatné environmentální aspekty. Zváží rovněž své technologické možnosti, finanční, provozní a obchodní požadavky a názory zúčastněných stran.

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat program či programy pro dosažení obecných a specifických cílů. Tento program nebo programy zahrnují:

a)

stanovení odpovědnosti za dosažení obecných a specifických cílů pro každou příslušnou funkci a úroveň organizace; a

b)

prostředky a časový rámec pro jejich dosažení.

I-A.4.   Zavedení a fungování

I-A.4.1.   Zdroje, úkoly, odpovědnost a pravomoc

Vedení zajistí dostupnost zdrojů potřebných pro vytvoření, zavedení, udržování a zlepšování systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí. Zdroje zahrnují lidské zdroje a odborné schopnosti, organizační infrastrukturu, technologii a finanční prostředky.

S cílem usnadnit účinný systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí je třeba definovat, dokumentovat a oznamovat úkoly, odpovědnost a pravomoci.

Nejvyšší vedení organizace jmenuje jednoho nebo více zvláštních zástupců vedení, kteří bez ohledu na svou další odpovědnost mají stanoveny úkoly, odpovědnost a pravomoc k:

a)

zajištění toho, aby byl vytvořen, zaveden a udržován systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí v souladu s požadavky této mezinárodní normy;

b)

podávání zpráv o výkonnosti systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí nejvyššímu vedení organizace k přezkoumání, včetně návrhů na zlepšení.

I-A.4.2.   Odborná způsobilost, výcvik a povědomí

Organizace zajistí, aby každá osoba nebo osoby, které pro ni nebo jejím jménem pracují a jejichž práce může mít podstatný dopad na životní prostředí identifikovaný organizací, měly přiměřené vzdělání, výcvik nebo zkušenosti, a vede o tom příslušné záznamy.

Organizace stanoví potřeby pro výcvik spojené s environmentálními aspekty a svým systémem řízení z hlediska životního prostředí. Umožní výcvik nebo přijme jiné opatření s cílem splnit tyto potřeby a vede o tom příslušné záznamy.

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup či postupy, aby u osoby nebo osob, které pro ni nebo jejím jménem pracují, bylo zajištěno povědomí o:

a)

důležitosti dodržování politiky životního prostředí, postupů a požadavků systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí;

b)

podstatných environmentálních aspektech a souvisejících skutečných nebo potenciálních dopadech jejich práce na životní prostředí a o ekologických přínosech zlepšeného osobního výkonu;

c)

jejich úlohách a odpovědnostech při dosahování shody s požadavky systému řízení z hlediska životního prostředí; a

d)

možných důsledcích odchylek od stanovených postupů.

I-A.4.3.   Oznamování

S ohledem na environmentální aspekty a na systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí musí organizace vytvořit, zavést a udržovat postup nebo postupy pro:

a)

vnitřní oznamování mezi různými úrovněmi a funkcemi organizace;

b)

přijímání, dokumentování a odpovědi na příslušná oznámení od externích zúčastněných stran.

Organizace zváží, zda bude své podstatné environmentální aspekty oznamovat externě, a své rozhodnutí zaznamená. Pokud se organizace rozhodne oznamovat, vytvoří a zavede metodu nebo metody externího oznamování.

I-A.4.4.   Dokumentace

Dokumentace systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí zahrnuje:

a)

politiku ochrany životního prostředí, obecné a specifické cíle;

b)

popis oblasti působnosti systému řízení z hlediska životního prostředí;

c)

popis hlavních prvků systému řízení z hlediska životního prostředí a jejich vzájemné působení a rovněž odkaz na související dokumenty;

d)

dokumenty, včetně záznamů, které tato mezinárodní norma požaduje; a

e)

dokumenty, včetně záznamů, které organizace určí jako nezbytné k zajištění účinného plánování, fungování a kontroly procesů, jež se vztahují k podstatným environmentálním aspektům.

I-A.4.5.   Řízení dokumentace

Dokumenty požadované systémem řízení z hlediska životního prostředí a touto mezinárodní normou budou řízeny. Záznamy jsou zvláštním druhem dokumentu a budou řízeny v souladu s požadavky oddílu A.5.4.

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup či postupy pro:

a)

schválení vhodnosti dokumentů před jejich vydáním;

b)

nezbytné přezkoumání a aktualizaci a opětovné schválení dokumentů;

c)

zajištění toho, aby bylo možné určit změny a aktuální stav revize dokumentů;

d)

zajištění toho, aby v místech používání byly k dispozici příslušné verze platných dokumentů;

e)

zajištění toho, aby dokumenty byly čitelné a snadno identifikovatelné;

f)

zajištění toho, aby externí dokumenty, které organizace určí jako nezbytné k plánování a fungování systému řízení z hlediska životního prostředí, byly označeny a jejich distribuce řízena; a

g)

zabránění neúmyslnému použití neplatných dokumentů a jejich vhodného označení, pokud se z nějaké důvodu nadále uchovávají.

I-A.4.6.   Operativní řízení

Organizace určí a naplánuje operace, které souvisejí se stanovenými podstatnými environmentálními aspekty, v souladu se svou politikou životního prostředí, obecnými a specifickými cíli, aby bylo zajištěno, že jsou prováděny za stanovených podmínek:

a)

vytvořením, zavedením a udržováním dokumentovaného postupu nebo postupů pro situace, kde by jejich absence mohla vést k odchylkám od politiky životního prostředí a obecných a specifických cílů ochrany životního prostředí; a

b)

stanovením provozních kritérií v rámci postupu nebo postupů; a

c)

vytvořením, zavedením a udržováním postupů souvisejících se stanovenými podstatnými environmentálními aspekty zboží a služeb používaných organizací a oznamováním příslušných postupů a požadavků dodavatelům, včetně smluvních stran.

I-A.4.7.   Připravenost na mimořádné události a reakce na ně

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup nebo postupy pro zjištění možných nehod a mimořádných událostí, jež mohou mít dopad nebo dopady na životní prostředí, a odpovídající reakci na ně.

Organizace musí na mimořádné události a nehody zareagovat a zabránit souvisejícím nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo je zmírnit.

Organizace pravidelně přezkoumává a případně reviduje svou připravenost na mimořádné události a postupy reakce na ně, zejména po nehodách nebo mimořádných událostech.

Organizace rovněž pravidelně tyto postupy testuje, pokud je to možné.

I-A.5.   Kontrola

I-A.5.1.   Sledování a měření

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat dokumentovaný postup nebo postupy pro pravidelné sledování a měření klíčových charakteristik svých operací, které mohou mít podstatný dopad na životní prostředí. Postup nebo postupy zahrnují zaznamenávání údajů pro sledování výkonu, příslušných provozních kontrol a dodržování obecných a specifických cílů ochrany životního prostředí organizace.

Organizace zajistí, aby se pro sledování a měření používalo kalibrované a ověřené zařízení, a vede a uschová související záznamy.

I-A.5.2.   Hodnocení shody

I-A.5.2.1.   V souladu se svými závazky dodržování shody s požadavky organizace vytvoří, zavede a udržuje postup nebo postupy pravidelného hodnocení shody s platnými právními požadavky.

Organizace výsledky pravidelných hodnocení dokumentuje.

I-A.5.2.2.   Organizace zhodnotí dodržování shody s ostatními požadavky, k nimž se zavázala. Organizace může spojit toto hodnocení s hodnocením shody s právními předpisy uvedeným v oddíle A5.2.1, nebo zavést zvláštní postup nebo postupy.

Organizace výsledky pravidelných hodnocení dokumentuje.

I-A.5.3.   Neshoda a nápravná a preventivní opatření

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup nebo postupy pro řešení skutečné nebo možné neshody nebo neshod a pro přijetí nápravného a preventivního opatření. Postup nebo postupy stanoví požadavky pro:

a)

určení a nápravu neshody nebo neshod a přijetí opatření ke zmírnění jejich environmentálních dopadů;

b)

šetření neshody nebo neshod, určení jejich příčiny nebo příčin a přijetí opatření, které zajistí, že nedojde k opakování;

c)

hodnocení potřeby přijmout opatření k prevenci neshody nebo neshod a provedení příslušných opatření, která zajistí, že nedojde k opakování;

d)

zaznamenání výsledků jednoho nebo více přijatých nápravných a preventivních opatření; a

e)

přezkoumání účinnosti přijatých nápravných a preventivních opatření. Přijatá opatření musí odpovídat rozsahu problému a příslušným environmentálním dopadům.

Organizace zajistí, aby do dokumentace systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí byly zaznamenány nezbytné změny.

I-A.5.4.   Řízení záznamů

Organizace musí vytvořit a udržovat nezbytné záznamy za účelem prokázání shody s požadavky svého systému řízení z hlediska životního prostředí a této mezinárodní normy a dosažených výsledků.

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup nebo postupy pro identifikaci, uložení, ochranu, vyhledání, uchování a zničení záznamů.

Záznamy musí být a zůstat čitelné, identifikovatelné a vysledovatelné.

I-A.5.5.   Vnitřní audit

Organizace zajistí, aby vnitřní audity systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí byly prováděny v plánovaných intervalech, aby:

a)

se zjistilo, zda systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí:

splňuje plánovaná opatření pro řízení z hlediska ochrany životního prostředí, včetně požadavků této mezinárodní normy; a

je zaveden a udržován;

b)

poskytoval vedení informace o výsledcích auditu.

Program nebo programy auditu plánuje, vytváří, zavádí a udržuje organizace s ohledem na význam operace nebo operací pro životní prostředí a na výsledky předchozích auditů.

Postup nebo postupy auditu musí být vytvořeny, zavedeny a udržovány tak, aby zahrnovaly:

odpovědnost a požadavky na plánování a provádění auditu, podávání zpráv o výsledcích a uchování souvisejících záznamů,

stanovení kritérií auditu, rozsahu působnosti, četnosti a metod.

Výběr auditorů a provádění auditu zajistí objektivitu a nestrannost auditního procesu.

I-A.6.   Přezkoumání vedením organizace

Vedení organizace musí ve stanovených intervalech přezkoumat systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí, aby byla zajištěna jeho další vhodnost, přiměřenost a účinnost. Přezkoumání zahrnuje posouzení možností ke zlepšení a potřebu změny systému řízení z hlediska životního prostředí, včetně politiky životního prostředí a obecných a specifických cílů ochrany životního prostředí.

Záznamy přezkoumání vedením organizace se uchovávají.

Údaje k přezkoumání vedením organizace zahrnují:

a)

výsledky vnitřních auditů a hodnocení shody s právními a jinými požadavky, k nimž se organizace zavázala;

b)

oznámení od vnějších zúčastněných stran, včetně stížností;

c)

environmentální výkon organizace;

d)

míru, do jaké byly obecné a specifické cíle splněny;

e)

stav nápravných a preventivních opatření;

f)

následná opatření z předchozích přezkoumání vedením organizace;

g)

měnící se okolnosti, včetně vývoje právních a jiných požadavků spojených s environmentálními aspekty; a

h)

návrhy na zlepšení.

Výstupy přezkoumání vedením organizace zahrnou veškerá rozhodnutí a opatření související s případnými změnami politiky životního prostředí, obecných a specifických cílů ochrany životního prostředí a jiných prvků systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí v souladu s ohledem na závazek k soustavnému zlepšování.

SEZNAM NÁRODNÍCH NORMALIZAČNÍCH ÚŘADŮ

BE

:

IBN/BIN (Institut belge de normalisation/Belgisch Instituut voor Normalisatie)

CZ

:

ČNI (Český normalizační institut)

DK

:

DS (Dansk Standard)

DE

:

DIN (Deutsches Institut für Normung e.V.)

EE

:

EVS (Eesti Standardikeskus)

EL

:

ELOT (Ελληνικός Οργανισμός Τυποποίησης)

ES

:

AENOR (Asociación Española de Normalización y Certificación)

FR

:

AFNOR (Association française de normalisation)

IEL

:

NSAI (National Standards Authority of Ireland)

IT

:

UNI (Ente Nazionale Italiano di Unificazione)

CY

:

Κυπριακός Οργανισμός Προώθησης Ποιότητας

LV

:

LVS (Latvijas Standarts)

LT

:

LST (Lietuvos standartizacijos departamentas)

LU

:

SEE (Service de l’Energie de l’Etat) (Luxembourg)

HU

:

MSZT (Magyar Szabványügyi Testület)

MT

:

MSA (Awtorità Maltija dwar l-Istandards/Malta Standards Authority)

NL

:

NEN (Nederlands Normalisatie-Instituut)

AT

:

ON (Österreichisches Normungsinstitut)

PL

:

PKN (Polski Komitet Normalizacyjny)

PT

:

IPQ (Instituto Português da Qualidade)

SI

:

SIST (Slovenski inštitut za standardizacijo)

SK

:

SÚTN (Slovenský ústav technickej normalizácie)

FI

:

SFS (Suomen Standardisoimisliitto ry.)

SE

:

SIS (Swedish Standards Institute)

UK

:

BSI (British Standards Institution).“


(1)  Text této normy je v příloze reprodukován se souhlasem CEN. Celé znění lze zakoupit od národních normalizačních úřadů, jejichž seznam je uveden v příloze. Reprodukování této přílohy pro komerční účely není povoleno.


4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/13


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 197/2006

ze dne 3. února 2006

o přechodných opatřeních podle nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o sběr, přepravu, ošetření, využití a zneškodňování zmetkových potravin

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (1), a zejména na čl. 32 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1774/2002 stanoví, že musejí být zcela přepracovány předpisy Společenství týkající se vedlejších produktů živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a to včetně zavedení řady přísných požadavků. Uvedené nařízení dále stanoví, že mohou být přijata vhodná přechodná opatření.

(2)

Vzhledem k přísnosti těchto požadavků udělilo nařízení Komise (ES) č. 813/2003 ze dne 12. května 2003 o přechodných opatřeních podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o sběr, přepravu a zneškodňování zmetkových potravin (2), členským státům výjimku, která jim umožní schválit, aby provozovatelé pokračovali v používání vnitrostátních pravidel pro sběr, přepravu a zneškodňování zmetkových potravin živočišného původu do dne 31. prosince 2005. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky o další období, aby nedošlo k narušení trhu. Je proto nezbytné prodloužit tuto výjimku.

(3)

Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (3) stanoví podmínky pro udělení povolení pro skládky a pro to, aby mohl být odpad na různých skládkách přijímán. V důsledku toho je vhodné použít opatření stanovená uvedenou směrnicí v případě, že příslušný orgán dojde k závěru, že zmetkové potraviny nepředstavují riziko pro zdraví lidí nebo zvířat, budou-li uloženy na skládce.

(4)

Určité zmetkové potraviny, jako např. pečivo, těstoviny, cukrářské výrobky a podobné výrobky, představují malé riziko pro zdraví lidí nebo zvířat, pokud nebyly v kontaktu se surovinami živočišného původu, jako např. se syrovým masem, syrovými produkty rybolovu, syrovými vejci a syrovým mlékem. V těchto případech by měl příslušný orgán dovolit, aby mohly být zmetkové potraviny použity jako krmná surovina, pokud je přesvědčen, že tento postup nebude znamenat riziko pro zdraví lidí nebo zvířat. Příslušný orgán by měl rovněž povolit, aby mohly být zmetkové potraviny použity k jiným účelům, např. jako hnojivo, nebo zpracovány či zneškodněny jiným způsobem, např. v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování, které není schváleno v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 1774/2002.

(5)

Komise je povinna vyžádat si stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k možným rizikům, pokud bude stávající rozšířená výjimka transformována do prováděcích opatření podle čl. 6 odst. 2 písm. i) nařízení (ES) č. 1774/2002.

(6)

Za účelem zabránění riziku pro zdraví zvířat a lidí by měly být v členských státech pro období přechodných opatření nadále používány vhodné systémy kontroly.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Výjimka týkající se sběru, přepravy, ošetření, použití a zneškodňování zmetkových potravin

1.   Odchylně od čl. 6 odst. 2 a článku 7 a kapitol I až III a kapitol V až VIII přílohy II nařízení (ES) č. 1774/2002, a v souladu s články 2 a 3 tohoto nařízení mohou členské státy povolit sběr, přepravu, ošetření, použití a zneškodňování zmetkových potravin podle čl. 6 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení (dále jen „zmetkové potraviny“), pokud:

a)

nebyly v kontaktu s žádným vedlejším živočišným produktem podle článků 4 a 5 a čl. 6 odst. 1 písm. a) až e) a g) až k) nařízení (ES) č. 1774/2002 nebo s jinou surovinou živočišného původu;

b)

to nepředstavuje riziko pro zdraví lidí nebo zvířat.

2.   Odchylka podle prvního odstavce se nepoužije na suroviny živočišného původu.

Článek 2

Sběr a přeprava

Členské státy mohou povolit sběr a přepravu zmetkových potravin za předpokladu, že osoba, která odesílá nebo přepravuje zmetkové potraviny:

a)

zajistí, aby zmetkové potraviny byly odeslány a přepraveny do zařízení nebo na jiné místo povolené podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1774/2002 nebo do zařízení či na jiné místo nebo skládku podle článku 3 tohoto nařízení a

b)

uchovává záznamy o zásilkách po dobu nejméně dvou let od data zaslání nebo přepravy, které je prokazují, a na požádání je předkládá příslušnému orgánu.

Článek 3

Ošetření, použití a zneškodnění

Členské státy mohou povolit, aby byly zmetkové potraviny:

a)

zneškodněny jako odpad zahrabáním na skládce schválené podle směrnice Rady 1999/31/ES;

b)

zpracovány v alternativních systémech schválených pod podmínkou, že budou minimalizována rizika pro zdraví zvířat a lidí, a za předpokladu, že budou splněny tyto podmínky:

i)

výsledný materiál bude zaslán ke zneškodnění do spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení v souladu se směrnicí 2000/76/ES (4) nebo na skládku v souladu se směrnicí 1999/31/ES a

ii)

nebude použit jako krmná surovina nebo jako organické hnojivo či půdní přídavek;

nebo

c)

použity v krmivech bez dalšího ošetření nebo použity k jiným účelům bez dalšího ošetření, jestliže tyto zmetkové potraviny nebyly v kontaktu se surovinami živočišného původu a příslušný orgán je přesvědčen, že toto použití nepředstavuje riziko pro zdraví lidí nebo zvířat.

Článek 4

Kontrolní opatření

Příslušný orgán přijme nezbytná opatření, aby mohli provozovatelé kontrolovat shodu s tímto nařízením.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2006 do dne 31. července 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. února 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 416/2005 (Úř. věst. L 66, 12.3.2005, s. 10).

(2)  Úř. věst. L 117, 13.5.2003, s. 22.

(3)  Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91.


4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/15


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 198/2006

ze dne 3. února 2006,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1552/2005 o statistikách odborného vzdělávání v podnicích

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1552/2005 ze dne 7. září 2005 o statistikách odborného vzdělávání v podnicích (1), a zejména na čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 4, čl. 10 odst. 2 a na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1552/2005 vytváří společný rámec pro vypracování statistik Společenství týkajících se odborného vzdělávání v podnicích.

(2)

Za účelem provedení nařízení (ES) č. 1552/2005 by měla být přijata opatření týkající se požadavků na výběr šetřených jednotek a na přesnost, velikosti výběrového souboru, který musí splňovat tyto požadavky, a podrobné specifikace kategorií NACE a velikostních kategorií, na které se výsledky mohou členit.

(3)

Komise by měla definovat, které zvláštní údaje mají být shromažďovány v případě podniků s odborným vzděláváním a podniků bez odborného vzdělávání a v případě různých forem odborného vzdělávání.

(4)

Je třeba, aby byla přijata prováděcí opatření, která stanoví požadavky kladené na kvalitu údajů, jež mají být shromažďovány a předávány pro účely statistik Společenství týkajících se odborného vzdělávání v podnicích, strukturu zpráv o kvalitě a veškerá opatření nutná pro vyhodnocení nebo zlepšení kvality údajů.

(5)

Měl by být stanoven první sledovaný rok, pro který se mají údaje shromažďovat.

(6)

Rovněž je třeba přijmout ustanovení týkající se příslušného technického formátu a normy pro výměnu elektronicky předávaných údajů.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení stanoví prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1552/2005 o statistikách odborného vzdělávání v podnicích.

Článek 2

Prvním sledovaným rokem, pro který mají být údaje shromážděny, je kalendářní rok 2005.

Článek 3

Konkrétní proměnné, které mají být předány Komisi (Eurostatu), jsou uvedeny v příloze I.

Článek 4

Požadavky na výběr šetřených jednotek a na přesnost, velikost výběrového souboru, který musí splňovat tyto požadavky, jakož i podrobné specifikace kategorií NACE a velikostních kategorií, na které se výsledky mohou členit, jsou uvedeny v příloze II.

Článek 5

Členské státy odpovídají za kontrolu údajů, opravy chyb, imputaci a vážení.

Zásady, jež mají být uplatňovány v případě imputace a vážení proměnných, jsou uvedeny v příloze III. Odchylky od těchto zásad musí být uvedeny a náležitě zdůvodněny ve zprávě o kvalitě.

Článek 6

Údaje se Komisi (Eurostatu) předávají ve formátu uvedeném v příloze IV a způsoby, které jsou zde popsány.

Článek 7

Každý členský stát zhodnotí kvalitu svých údajů a toto hodnocení předloží ve formě zprávy o kvalitě. Zpráva o kvalitě se vypracovává a předkládá Komisi (Eurostatu) ve formátu uvedeném v příloze V.

Článek 8

S cílem dosáhnout ve všech zemích vysoké úrovně harmonizace výsledků zjišťování navrhne Komise (Eurostat) v úzké spolupráci s členskými státy metodická a praktická doporučení a pokyny pro zjišťování ve formě „Příručky Evropské unie“.

Článek 9

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. února 2006.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 1.


PŘÍLOHA I

PROMĚNNÉ

Poznámka k tabulce:

Hodnoty „základní“ a „klíčová“ ve sloupci „Skupina proměnných“ jsou vysvětleny v příloze III.

Hodnota „ID“ znamená, že proměnná je „identifikační proměnnou“.

Hodnota „QL“ ve sloupci „Typ proměnné“ znamená „kvalitativní proměnná“ a hodnota „QT“ znamená „kvantitativní proměnná“.


Název proměnné

Skupina proměnných

Typ proměnné

Délka proměnné

Formát proměnné

Popis proměnné

Poznámka k proměnné

COUNTRY

ID

 

2

Alfanum

Kód země

chybějící hodnota je nepřípustná – jeden kód pro zemi

ENTERPR

ID

 

6

Num

Označení podniku

chybějící hodnota je nepřípustná – jeden kód pro případ

WEIGHT

ID

 

10

Num

Dvě desetinná místa – k oddělení desetinných míst používejte „.“

chybějící hodnota je nepřípustná

NACE_SP

ID

 

4

Num

Plán výběru NACE – kategorie ekonomické činnosti

chybějící hodnota je nepřípustná

SIZE_SP

ID

 

1

Num

Plán výběru – velikostní skupina

chybějící hodnota je nepřípustná

NSTRA_SP

ID

 

5

Num

Plán výběru – Počet podniků ve vrstvě definované NACE_SP a SIZE_SP, tj. v základním souboru

chybějící hodnota je nepřípustná

N_SP

ID

 

5

Num

Plán výběru – Počet podniků vybraných z opory výběru ve vrstvě definované NACE_SP a SIZE_SP

chybějící hodnota je nepřípustná

SUB_SP

ID

 

1

Num

Ukazatel dílčího výběrového souboru udává, zda podnik náleží k dílčímu výběrovému souboru

chybějící hodnota je nepřípustná

N_RESPST

ID

 

5

Num

Počet dotazovaných podniků ve vrstvě definované NACE_SP a SIZE_SP, tj. v základním souboru

chybějící hodnota je nepřípustná

N_EMPREG

ID

 

6

Num

Počet zaměstnaných osob podle registru

 

RESPONSE

ID

 

1

Num

Ukazatel odpovědi

chybějící hodnota je nepřípustná

PROC

ID

 

2

Num

Metoda shromažďování údajů záznamu

chybějící hodnota je nepřípustná

IDLANGUA

ID

 

2

Alfabet

Identifikace jazyka

 

IDREGION

ID

 

3

Alfabet

Identifikace regionu NUTS – úroveň 1

chybějící hodnota je nepřípustná

EXTRA1

ID

 

10

Num

Pomocná proměnná 1

 

EXTRA2

ID

 

10

Num

Pomocná proměnná 2

 

EXTRA3

ID

 

10

Num

Pomocná proměnná 3

 

A1

základní

QL

4

Num

Skutečný kód NACE

základní proměnná – chybějící hodnota a imputace je nepřípustná

A2tot04

klíčová

QT

6

Num

Celkový počet zaměstnaných osob k 31.12.2004

klíčová proměnná – chybějící hodnota je nepřípustná

A2tot05

základní

QT

6

Num

Celkový počet zaměstnaných osob k 31.12.2005

základní proměnná – chybějící hodnota a imputace je nepřípustná

A2m05

 

QT

6

Num

Celkový počet zaměstnaných mužů k 31.12.2005

 

A2f05

 

QT

6

Num

Celkový počet zaměstnaných žen k 31.12.2005

 

A3a

 

QT

6

Num

Zaměstnané osoby – ve věku do 25 let

 

A3b

 

QT

6

Num

Zaměstnané osoby – ve věku od 25 do 54 let

 

A3c

 

QT

6

Num

Zaměstnané osoby – ve věku 55 a více let

 

A4

klíčová

QT

12

Num

Celkový počet hodin odpracovaných ve sledovaném roce 2005 zaměstnanými osobami

klíčová proměnná – chybějící proměnná je nepřípustná – v hodinách

A4m

 

QT

12

Num

Celkový počet hodin odpracovaných ve sledovaném roce 2005 zaměstnanými muži

v hodinách

A4f

 

QT

12

Num

Celkový počet hodin odpracovaných ve sledovaném roce 2005 zaměstnanými ženami

v hodinách

A5

klíčová

QT

12

Num

Celkové náklady práce (přímé + nepřímé) všech osob zaměstnaných ve sledovaném roce 2005

klíčová proměnná – chybějící proměnná je nepřípustná – v eurech

A6

 

QL

1

Num

Ve sledovaném roce došlo k VÝRAZNÉMU technologickému vylepšení produktů nebo služeb či způsobů produkce nebo dodávky produktů a služeb

 

B1a

základní

QL

1

Num

Interní kurzy dalšího odborného vzdělávání

základní proměnná – chybějící hodnota a imputace je nepřípustná

B1b

základní

QL

1

Num

Externí kurzy dalšího odborného vzdělávání

základní proměnná – chybějící hodnota a imputace je nepřípustná

B2aflag

základní

QL

1

Num

Příznak – odborné vzdělávání v rámci pracovního místa

základní proměnná – chybějící hodnota a imputace je nepřípustná

B2a

 

QT

6

Num

Účastníci jiných forem dalšího odborného vzdělávání – vzdělávání v rámci práce

 

B2bflag

základní

QL

1

Num

Příznak – rotace pracovních míst

základní proměnná – chybějící hodnota a imputace je nepřípustná

B2b

 

QT

6

Num

Účastníci jiných forem dalšího odborného vzdělávání – rotace pracovních míst, výměny, dočasná přeložení nebo studijní návštěvy

 

B2cflag

základní

QL

1

Num

Příznak – okruhy týkající se učení a kvality

základní proměnná – chybějící hodnota a imputace je nepřípustná

B2c

 

QT

6

Num

Účastníci jiných forem dalšího odborného vzdělávání – okruhy týkající se učení a kvality

 

B2dflag

základní

QL

1

Num

Příznak – samostudium

základní proměnná – chybějící hodnota a imputace je nepřípustná

B2d

 

QT

6

Num

Účastníci jiných forem dalšího odborného vzdělávání – samostudium

 

B2eflag

základní

QL

1

Num

Příznak – účast na konferencích apod.

základní proměnná – chybějící hodnota a imputace je nepřípustná

B2e

 

QT

6

Num

Účastníci jiných forem dalšího odborného vzdělávání – účast na konferencích apod.

 

B3a

 

QL

1

Num

Kurzy dalšího odborného vzdělávání pro zaměstnané osoby v předchozím roce 2004

 

B3b

 

QL

1

Num

Předpokládá se, že kurzy dalšího odborného vzdělávání budou zaměstnaným osobám poskytnuty v roce 2006

 

B4a

 

QL

1

Num

Jiné formy dalšího odborného vzdělávání pro zaměstnané osoby v předchozím roce 2004

 

B4b

 

QL

1

Num

Předpokládá se, že jiné formy dalšího odborného vzdělávání budou zaměstnaným osobám poskytnuty v roce 2006

 

C1tot

klíčová

QT

6

Num

Celkový počet účastníků kurzů dalšího odborného vzdělávání

klíčová proměnná – chybějící hodnota je nepřípustná

C1m

 

QT

6

Num

Účastníci kurzů dalšího odborného vzdělávání – muži

 

C1f

 

QT

6

Num

Účastníci kurzů dalšího odborného vzdělávání – ženy

 

C2a

 

QT

6

Num

Účastníci dalšího odborného vzdělávání – ve věku do 25 let

 

C2b

 

QT

6

Num

Účastníci dalšího odborného vzdělávání – ve věku od 25 do 54 let

 

C2c

 

QT

6

Num

Účastníci dalšího odborného vzdělávání – ve věku 55 a více let

 

C3tot

klíčová

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) za všechny kurzy dalšího odborného vzdělávání

klíčová proměnná – chybějící hodnota je nepřípustná – v hodinách

C3i

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) za interní kurzy dalšího odborného vzdělávání

v hodinách

C3e

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) za externí kurzy dalšího odborného vzdělávání

v hodinách

C4tot

klíčová

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) za všechny kurzy dalšího odborného vzdělávání

klíčová proměnná – chybějící hodnota je nepřípustná – v hodinách

C4m

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) za kurzy dalšího odborného vzdělávání – muži

v hodinách

C4f

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) za kurzy dalšího odborného vzdělávání – ženy

v hodinách

C5a

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba v hodinách – cizí jazyky (222) a mateřský jazyk (223)

v hodinách

C5b

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba v hodinách – prodej (341) a marketing (342)

v hodinách

C5c

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba v hodinách – účetnictví (344) a finance (343), management a administrativa (345) a kancelářské práce (346)

v hodinách

C5d

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba v hodinách – osobní dovednosti/rozvoj (090), pracovní život (347)

v hodinách

C5e

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba v hodinách – informatika (481) a používání výpočetní techniky (482)

v hodinách

C5f

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba v hodinách – strojírenství, výroba a stavebnictví (5)

v hodinách

C5g

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba v hodinách – ochrana životního prostředí (850) a bezpečnost a ochrana zdraví při práci (862)

v hodinách

C5h

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba v hodinách – osobní služby (81), přepravní služby (84), ochrana majetku a osob (861) a ozbrojené síly (863)

v hodinách

C5i

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba v hodinách – jiná témata odborného vzdělávání

v hodinách

C6a

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) – školy, university a jiné instituce vysokoškolského vzdělávání

v hodinách

C6b

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) – veřejnoprávní vzdělávací instituce (financované nebo řízené vládou, např. centrum odborného vzdělávání dospělých)

v hodinách

C6c

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) – soukromé společnosti odborného vzdělávání

v hodinách

C6d

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) – soukromé společnosti, jejichž hlavní činností není odborné vzdělávání (dodavatelé vybavení, společnosti ve spojení)

v hodinách

C6e

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) – sdružení zaměstnavatelů, obchodní komory, odvětvové organizace

v hodinách

C6f

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) – odborové svazy

v hodinách

C6g

 

QT

10

Num

Placená pracovní doba (v hodinách) – jiní poskytovatelé programů odborného vzdělávání

v hodinách

C7aflag

 

QL

1

Num

Příznak – poplatky

 

C7a

 

QT

10

Num

Náklady na kurzy dalšího odborného vzdělávání – Poplatky a platby za kurzy pro zaměstnance

v eurech

C7bflag

 

QL

1

Num

Příznak – cestovné

 

C7b

 

QT

10

Num

Náklady na kurzy dalšího odborného vzdělávání – výplata cestovného a diet

v eurech

C7cflag

 

QL

1

Num

Příznak – náklady na práci školitelů

 

C7c

 

QT

10

Num

Náklady na kurzy dalšího odborného vzdělávání – náklady na práci interních školitelů

v eurech

C7dflag

 

QL

1

Num

Příznak – centrum odborného vzdělávání a učební materiály apod.

 

C7d

 

QT

10

Num

Náklady na kurzy dalšího odborného vzdělávání – centrum odborného vzdělávání nebo prostory a učební materiály pro kurzy dalšího odborného vzdělávání

v eurech

C7sflag

 

QL

1

Num

Příznak – „Pouze dílčí součet“

 

C7sub

klíčová

QT

10

Num

Dílčí součet nákladů na další odborné vzdělávání

klíčová proměnná – chybějící hodnota je nepřípustná – v eurech

PAC

klíčová

QT

10

Num

Náklady spojené s absencí zaměstnanců – výpočet (PAC=C3tot*A5/A4)

klíčová proměnná – chybějící hodnota je nepřípustná – v eurech

C8aflag

 

QL

1

Num

Příznak – příspěvky na další odborné vzdělávání

 

C8a

 

QT

10

Num

Příspěvky na další odborné vzdělávání

v eurech

C8bflag

 

QL

1

Num

Příznak – příjmy plynoucí z dalšího odborného vzdělávání

 

C8b

 

QT

10

Num

Příjmy plynoucí z dalšího odborného vzdělávání

v eurech

C7tot

klíčová

QT

10

Num

Celkové náklady na další odborné vzdělávání – výpočet (C7sub + C8a – C8b)

klíčová proměnná – chybějící hodnota je nepřípustná – v eurech

C9a1

 

QL

1

Num

Přistěhovalci a etnické menšiny – zaměstnaní

 

C9a2

 

QL

1

Num

Přistěhovalci a etnické menšiny – zvláštní kurzy

 

C9b1

 

QL

1

Num

Osoby se zdravotním postižením – zaměstnané

 

C9b2

 

QL

1

Num

Osoby se zdravotním postižením – zvláštní kurzy

 

C9c1

 

QL

1

Num

Osoby bez formální kvalifikace – zaměstnané

 

C9c2

 

QL

1

Num

Osoby bez formální kvalifikace – zvláštní kurzy

 

C9d1

 

QL

1

Num

Osoby, kterým hrozí ztráta pracovního místa/propuštění – zaměstnané

 

C9d2

 

QL

1

Num

Osoby, kterým hrozí ztráta pracovního místa/propuštění – zvláštní kurzy

 

C10a1

 

QL

1

Num

Osoby s částečným pracovním úvazkem – zaměstnané

 

C10a2

 

QL

1

Num

Kurzy dalšího odborného vzdělávání pro osoby s částečným pracovním úvazkem

 

C10b1

 

QL

1

Num

Osoby se smlouvou na dobu určitou – zaměstnané

 

C10b2

 

QL

1

Num

Kurzy dalšího odborného vzdělávání pro osoby se smlouvou na dobu určitou

 

D1

 

QL

1

Num

Vlastní nebo sdílené středisko odborného vzdělávání

 

D2

 

QL

1

Num

Osoba nebo jednotka v rámci podniku odpovědná za organizaci dalšího odborného vzdělávání

 

D3

 

QL

1

Num

Podnik využívá externí poradenské služby

 

D4

 

QL

1

Num

Podnik pravidelně uplatňuje formální postupy, jejichž cílem je vyhodnotit, které dovednosti budou pro podnik v budoucnu nezbytné

 

D5

 

QL

1

Num

Podnik vede se svými zaměstnanci strukturované pohovory, jejichž cílem je zjistit potřeby zaměstnaných osob v oblasti odborného vzdělávání

 

D6

 

QL

1

Num

Výsledkem plánování dalšího odborného vzdělávání v podniku byl plán odborného vzdělávání nebo program v písemné podobě

 

D7

 

QL

1

Num

Roční rozpočet odborného vzdělávání, který zahrnuje i další odborné vzdělávání

 

D8

 

QL

1

Num

Podnik po skončení vzdělávacího programu zjišťuje spokojenost účastníků

 

D9

 

QL

1

Num

Podnik po skončení programu odborného vzdělávání hodnotí účastníky a zjišťuje, zda skutečně získali cílové dovednosti

 

D10

 

QL

1

Num

Podnik hodnotí profesní chování účastníků a změnu výkonnosti po absolvování odborného vzdělávání

 

D11

 

QL

1

Num

Podnik pomocí ukazatelů zjišťuje, jaký měl program odborného vzdělávání vliv na výkonnost

 

D12

 

QL

1

Num

Vnitrostátní, odvětvové nebo jiné dohody mezi sociálními partnery, které ovlivnily plány, politiky a postupy v oblasti dalšího odborného vzdělávání

 

D13

 

QL

1

Num

Existence formální struktury

 

D13a

 

QL

1

Num

Úloha formální struktury – stanovení cílů a priorit v oblasti dalšího odborného vzdělávání

 

D13b

 

QL

1

Num

Úloha formální struktury – stanovení kritérií pro výběr cílové skupiny pro účast na dalším odborném vzdělávání

 

D13c

 

QL

1

Num

Úloha formální struktury – Předmět aktivit dalšího odborného vzdělávání

 

D13d

 

QL

1

Num

Úloha formální struktury – Rozpočtový proces v souvislosti s dalším odborným vzděláváním

 

D13e

 

QL

1

Num

Úloha formální struktury – postup výběru externích poskytovatelů dalšího odborného vzdělávání

 

D13f

 

QL

1

Num

Úloha formální struktury – hodnocení výsledků odborného vzdělávání

 

D14a

 

QL

1

Num

Veřejnoprávní poradenská služba, která se zabývá zjišťováním potřeb odborného vzdělávání a/nebo rozvojem plánů odborného vzdělávání

 

D14b

 

QL

1

Num

Finanční subvence na náklady na odborné vzdělávání zaměstnaných osob

 

D14c

 

QL

1

Num

Daňové úlevy z výdajů na odborné vzdělávání zaměstnaných osob

 

D14d

 

QL

1

Num

Postupy pro zajištění kvality školitelů (např. prostřednictvím vnitrostátních registrů, hodnocení atd.)

 

D14e

 

QL

1

Num

Zajištění uznávaných norem a rámce pro kvalifikace a certifikaci

 

D15a

 

QL

1

Num

Vysoké náklady kurzů dalšího odborného vzdělávání

maximálně 3 – žádné třídění

D15b

 

QL

1

Num

Nedostatek vhodných kurzů dalšího odborného vzdělávaní na trhu

maximálně 3 – žádné třídění

D15c

 

QL

1

Num

Problémy při hodnocení potřeb podniku týkajících se dalšího odborného vzdělávání

maximálně 3 – žádné třídění

D15d

 

QL

1

Num

Významná aktivita v oblasti odborného vzdělávání byla vyvinuta v předchozím roce

maximálně 3 – žádné třídění

D15e

 

QL

1

Num

Vysoké pracovní zatížení a omezené časové možnosti zaměstnaných osob

maximálně 3 – žádné třídění

D15f

 

QL

1

Num

Současná úroveň odborného vzdělávání je přiměřená potřebám podniku

maximálně 3 – žádné třídění

D15g

 

QL

1

Num

Větší zaměření na počáteční odborné vzdělávání než na další odborné vzdělávání

maximálně 3 – žádné třídění

D15h

 

QL

1

Num

Jiné důvody

maximálně 3 – žádné třídění

E1a

 

QL

1

Num

Stávající dovednosti a schopnosti odpovídají současným potřebám podniku

maximálně 3 – žádné třídění

E1b

 

QL

1

Num

Podnik upřednostňoval strategii přijímat jedince s požadovanými dovednostmi a schopnostmi

maximálně 3 – žádné třídění

E1c

 

QL

1

Num

Podnik měl problémy zhodnotit své potřeby týkající se dalšího odborného vzdělávání

maximálně 3 – žádné třídění

E1d

 

QL

1

Num

Nedostatek vhodných kurzů dalšího odborného vzdělávaní na trhu

maximálně 3 – žádné třídění

E1e

 

QL

1

Num

Náklady na kurzy dalšího odborného vzdělávání byly pro podnik příliš vysoké

maximálně 3 – žádné třídění

E1f

 

QL

1

Num

Podnik se raději zaměřil na počáteční než na další odborné vzdělávání

maximálně 3 – žádné třídění

E1g

 

QL

1

Num

Do dalšího odborného vzdělávání bylo investováno v předchozím roce a investici není v roce 2005 třeba opakovat

maximálně 3 – žádné třídění

E1h

 

QL

1

Num

Zaměstnané osoby nemají na účast v dalším odborném vzdělávání čas

maximálně 3 – žádné třídění

E1i

 

QL

1

Num

Jiné důvody

maximálně 3 – žádné třídění

F1tot05

základní

QT

6

Num

Celkový počet účastníků počátečního odborného vzdělávání v podniku v roce 2005

základní proměnná – chybějící hodnota a imputace je nepřípustná

F1m05

 

QT

6

Num

Celkový počet účastníků počátečního odborného vzdělávání (mužů) v podniku v roce 2005

 

F1f05

 

QT

6

Num

Celkový počet účastníků počátečního odborného vzdělávání (žen) v podniku v roce 2005

 

F2aflag

 

QL

1

Num

Příznak – jednotlivé náklady práce na počáteční odborné vzdělávání

 

F2a

 

QT

10

Num

Náklady na počáteční odborné vzdělávání – náklady práce jednotlivců zapsaných na aktivitu počátečního odborného vzdělávání

v eurech

F2bflag

 

QL

1

Num

Příznak – jiné náklady na počáteční odborné vzdělávání

 

F2b

 

QT

10

Num

Náklady na počáteční odborné vzdělávání – jiné náklady – poplatky za školení, cestovné, učební materiály, náklady center odborného vzdělávání apod.

v eurech

F2cflag

 

QL

1

Num

Příznak – náklady práce školitele nebo instruktora počátečního odborného vzdělávání

nepovinná proměnná

F2c

 

QT

10

Num

Náklady na počáteční odborné vzdělávání – náklady práce školitelů nebo instruktorů

nepovinná proměnná – v eurech

F3aflag

 

QL

1

Num

Příznak – příspěvky na počáteční odborné vzdělávání

 

F3a

 

QT

10

Num

Příspěvky na počáteční odborné vzdělávání

v eurech

F3bflag

 

QL

1

Num

Příznak – příjmy plynoucí z počátečního odborného vzdělávání

 

F3b

 

QT

10

Num

Příjmy plynoucí z počátečního odborného vzdělávání

v eurech

F2tot

klíčová

QT

10

Num

Celkové náklady na počáteční odborné vzdělávání (F2b + F3a – F3b)

klíčová proměnná – chybějící hodnota je nepřípustná – v eurech


PŘÍLOHA II

VÝBĚROVÝ SOUBOR

1.

Za hlavní zdroj opory výběru se běžně považuje registr hospodářských subjektů pro statistické účely uvedený v nařízení Rady (EHS) č. 2186/93 (1). Stratifikovaný pravděpodobnostní výběr podniků, reprezentativní na vnitrostátní úrovni, vychází z této opory.

2.

Výběrový soubor se stratifikuje podle kategorie NACE a velikostní kategorie v souladu s těmito minimálními specifikacemi:

20 kategorií NACE rev 1.1 (C, D (15–16, 17–19, 21–22, 23–26, 27–28, 29–33, 34–35, 20 + 36–37), E, F, G (50, 51, 52), H, I (60–63, 64), J (65–66, 67), K + O),

3 velikostní kategorie podniků podle počtu osob zaměstnaných v daném podniku: (10–49) (50–249) (250 a více).

3.

Velikost výběrového souboru se vypočte tak, aby maximální hodnota poloviční délky 95 % intervalu spolehlivosti pro odhadované parametry, které jsou poměrem „podniků s odborným vzděláváním“ (po zohlednění míry neodpovědí ve výběrovém souboru) pro každý ze 60 výše uvedených stratifikovaných prvků, byla 0,2.

4.

Pro určení velikosti výběrového souboru lze použít tento vzorec:

nh = 1/[c2 . teh + 1/Nh] / rh

kde:

nh

=

počet jednotek výběru v poli h dané vrstvy,

rh

=

očekávaná míra odpovědí v poli h dané vrstvy,

c

=

maximální délka polovičního intervalu spolehlivosti,

teh

=

očekávaný podíl podniků s odborným vzděláváním v poli h dané vrstvy,

Nh

=

celkový počet podniků (s odborným vzděláváním a bez odborného vzdělávání) v poli h dané vrstvy.


(1)  Úř. věst. L 196, 5.8.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).


PŘÍLOHA III

Zásady imputace a vážení záznamů

Země přijmou veškerá vhodná opatření k omezení případů neposkytnutých odpovědí na úrovni položky a jednotky. K imputaci přistoupí až poté, co vynaložily veškeré přiměřené úsilí na to, aby využily jiné zdroje údajů.

Základními proměnnými, u kterých není přípustná chybějící hodnota ani není povolena imputace, jsou:

A1, A2tot05, B1a, B1b, B2aflag, B2bflag, B2cflag, B2dflag, B2eflag, F1tot05.

Klíčovými proměnnými, u kterých je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se zabránilo případům chybějících hodnot, a u kterých se doporučuje imputace, jsou:

A2tot04, A4, A5, C1tot, C3tot, C4tot, C7sub, C7tot, PAC, F2tot.

Imputace v případě neposkytnuté odpovědi na úrovni položky se doporučuje v následujících obecných limitech (odborníci z členského státu by měli při uplatňování těchto pravidel vždy používat svůj odborný úsudek):

1.

pokud záznam obsahuje méně než 50 % daných proměnných, považuje se tento záznam za neposkytnutou odpověď na úrovni jednotky;

2.

v případě jediného pole NACE/velikost není imputace povolena, pokud u více než 50 % dotazovaných podniků chybějí údaje u více než 25 % kvantitativních proměnných;

3.

v případě jediného pole NACE/velikost se neprovádí imputace u kvantitativní proměnné, jestliže je poměr dotazovaných podniků pro tuto konkrétní proměnnou menší než 50 %;

4.

v případě jediného pole NACE/velikost se neprovádí imputace u kvalitativní proměnné, jestliže je poměr dotazovaných podniků pro tuto konkrétní proměnnou menší než 80 %.

Kvantitativní a kvalitativní proměnné jsou vymezeny v příloze 1.

Jakékoli odchylky od těchto zásad musí být náležitě zdůvodněny a zdokumentovány v národní zprávě o kvalitě.

Členské státy vypočítají a sdělí, jaká váha má být použita v případě jednotlivých záznamů údajů, a případně pomocné proměnné, které byly použity při výpočtu této váhy. Dané pomocné proměnné by měly být podle potřeby vykázány jako proměnné EXTRA1, EXTRA2, EXTRA3. Podrobnosti o přijaté metodě stanovení váhy se uvedou ve zprávě o kvalitě.


PŘÍLOHA IV

Formát datového souboru a pravidla pro přenos údajů

Údaje se Komisi (Eurostatu) předávají v elektronické podobě prostřednictvím zabezpečené softwarové aplikace pro přenos údajů (STADIUM/EDAMIS), kterou Komise (Eurostat) dá k dispozici.

Země předají ESTATu dvě sady zkontrolovaných údajů:

a)

předběžně zkontrolovaný datový soubor před amputací;

b)

kompletně zkontrolovaný datový soubor po imputaci.

Oba datové soubory musejí obsahovat proměnné uvedené v příloze 1.

Oba soubory musí být předloženy ve formátu .csv (comma separated variable). Prvním záznamem v každém souboru musí být záhlaví s názvy proměnných, které jsou uvedeny v příloze 1. Další záznamy upřesňují hodnoty těchto proměnných pro každý dotazovaný podnik.


PŘÍLOHA V

FORMÁT ZPRÁVY O KVALITĚ

1   RELEVANCE

Provádění zjišťování a informace o tom, do jaké míry statistika splňuje aktuální a potenciální potřeby uživatelů:

popis a klasifikace uživatelů,

individuální potřeby každé skupiny uživatelů,

hodnocení míry uspokojení těchto potřeb.

2   PŘESNOST

2.1   Výběrové chyby

popis plánu výběru a realizovaného výběrového souboru,

popis výpočtu konečných vah včetně modelu ošetření případů neposkytnutých odpovědí a použitých pomocných proměnných,

použitý odhad, např. Horvitz-Thompsonův odhad,

rozptyl odhadů v závislosti na vrstvách výběrového souboru,

software pro odhad rozptylu,

ve zprávě by měl zejména být uveden popis pomocných proměnných nebo použitých informací pro účely přepočtu konečných vah ze strany Eurostatu, což je nezbytné pro odhad rozptylu,

v případě analýzy neposkytnutých odpovědí popis chyb ve výběrovém souboru a výsledky.

Tabulky, jež mají být dodány (členěné podle NACE a velikostních tříd podle vnitrostátního plánu výběru):

počet podniků v opoře výběru,

počet podniků ve výběrovém souboru.

Tabulky, jež mají být dodány (členěné podle NACE a velikostních tříd podle vnitrostátního plánu výběru, avšak rozdělené podle sledovaných charakteristik podniku):

variační koeficienty (1) pro tyto klíčové statistiky:

celkový počet zaměstnaných osob,

celkový počet podniků poskytujících další odborné vzdělávání,

poměr mezi celkovým počtem podniků poskytujících další odborné vzdělávání a celkovým počtem podniků,

celkový počet podniků poskytujících další odborné vzdělávání,

poměr mezi celkovým počtem podniků poskytujících další odborné vzdělávání a celkovým počtem podniků,

celkový počet osob zaměstnaných v podnicích poskytujících další odborné vzdělávání,

celkový počet účastníků v kurzech dalšího odborného vzdělávání,

poměr mezi celkovým počtem účastníků v kurzech dalšího odborného vzdělávání a celkovým počtem zaměstnaných osob,

poměr mezi celkovým počtem účastníků v kurzech dalšího odborného vzdělávání a celkovým počtem osob zaměstnaných v podnicích poskytujících další odborné vzdělávání,

celkové náklady na kurzy dalšího odborného vzdělávání,

celkový počet podniků poskytujících počáteční odborné vzdělávání,

celkový počet účastníků v kurzech počátečního odborného vzdělávání,

celkové náklady na počáteční odborné vzdělávání,

poměr mezi celkovým počtem podniků poskytujících počáteční odborné vzdělávání a celkovým počtem podniků.

2.2   Nevýběrové chyby

2.2.1   Chyby pokrytí

popis registru použitého pro výběr a jeho celkové kvality,

informace zahrnuté v registru a frekvence jejich aktualizace,

chyby způsobené nesrovnalostmi mezi oporou výběru a cílovým základním souborem a dílčím základním souborem (přesah pokrytí, neúplné pokrytí, chybná klasifikace),

metody použité pro získání těchto informací,

poznámky týkající se ošetření případů chybné klasifikace.

Tabulky, jež mají být dodány (členěné podle NACE a velikostních tříd podle vnitrostátního plánu výběru, avšak rozdělené podle sledovaných charakteristik podniku):

počet podniků,

poměr mezi počtem podniků, u nichž se sledované vrstvy shodují s vrstvami výběru, a počtem podniků ve vrstvách výběru. Uveďte, zda jsou zohledněny změny činností.

2.2.2   Chyby měření

Případné hodnocení chyb, které se objevily při shromažďování údajů a které byly způsobeny například těmito faktory:

úprava dotazníku (výsledky předběžných testů nebo laboratorních metod; strategie dotazování) – dotazník se přiloží v příloze,

jednotka/respondent (reakce respondentů):

výpadky paměti,

nesoustředěnost respondentů,

vlivy věku, vzdělání atd.,

chyby při vyplňování formulářů,

informační systém respondenta a využívání administrativních záznamů (soulad mezi administrativní koncepcí a koncepcí zjišťování, např. sledované období, dostupnost jednotlivých údajů),

způsoby shromažďování údajů (srovnání různých metod shromažďování údajů),

charakteristiky a chování tazatele,

socio-ekonomické charakteristiky,

rozdíly ve způsobu práce s dotazníkem,

rozdíly v pomoci poskytované respondentovi,

specifické studie nebo techniky hodnocení těchto chyb,

metody použité za účelem omezení těchto chyb,

podrobné komentáře k problémům týkajícím se dotazníku jako takového nebo jednotlivých otázek (komentáře ke všem proměnným),

popis a hodnocení opatření přijatých za účelem zajištění „kvalitních účastníků“ a neshromažďování údajů o jednotlivých akcích účastníků.

2.2.3   Chyby zpracování

Popis procesu úpravy dat:

systém zpracování a používané nástroje,

chyby způsobené kódováním, úpravou, vážením, tabulací atd.,

kontroly kvality na makro/mikro úrovni,

opravy a neúspěšné úpravy rozčleněné podle chybějících hodnot, chyb a anomálií.

2.2.4   Chyby vyplývající z neposkytnutí odpovědi

popis opatření přijatých v souvislosti s dalšími akcemi,

míry odpovědí na úrovni jednotky a položky,

vyhodnocení neposkytnutých odpovědí na úrovni jednotky,

vyhodnocení neposkytnutých odpovědí na úrovni položky,

kompletní zpráva o postupech imputace včetně popisu použitých metod imputace a/nebo opětovného vážení,

poznámky týkající se metod a výsledků analýz neposkytnutých odpovědí nebo jiných metod hodnocení účinků neposkytnutých odpovědí.

Tabulky, jež mají být dodány (členěné podle NACE a velikostních tříd podle vnitrostátního plánu výběru, avšak rozdělené podle sledovaných charakteristik podniku):

míry odpovědí na úrovni jednotky (2),

míry odpovědí na úrovni položky (3) u všech respondentů pro následující údaje:

celkový počet odpracovaných hodin, vztažený na všechny respondenty,

celkové náklady práce, vztažené na všechny respondenty,

míry odpovědí na úrovni položky u podniků nabízejících kurzy dalšího odborného vzdělávání pro následující údaje:

kurzy dalšího odborného vzdělávání podle jednotlivých věkových skupin, vztažené na podniky nabízející kurzy dalšího odborného vzdělávání,

celkový počet účastníků (mužů a žen) v kurzech, vztažený na podniky nabízející kurzy dalšího odborného vzdělávání,

celkový počet hodin kurzů dalšího odborného vzdělávání (u mužů a žen), vztažený na podniky nabízející kurzy dalšího odborného vzdělávání,

počet hodin externích a interních kurzů dalšího odborného vzdělávání, vztažený na podniky nabízející kurzy dalšího odborného vzdělávání,

celkové náklady na kurzy dalšího odborného vzdělávání, vztažené na podniky nabízející kurzy dalšího odborného vzdělávání,

míry odpovědí na úrovni položky u podniků nabízejících počáteční odborné vzdělávání pro následující údaje:

celkové náklady na počáteční odborné vzdělávání, vztažené na podniky nabízející kurzy počátečního odborného vzdělávání.

3   VČASNOST A PŘESNOST

Tabulka s údaji o zahájení a ukončení dále uvedených fází projektu:

shromažďování údajů,

rozesílání dotazníků,

upomínky a sledování,

osobní rozhovory,

kontrola údajů a jejich úprava,

další validace a imputace,

šetření případů neposkytnutých odpovědí (případně),

odhady,

předání údajů Eurostatu,

zveřejnění národních výsledků.

4   DOSTUPNOST A JASNOST

Informace o tom, které výsledky podnikům byly zaslány a které jim budou zaslány,

systém šíření výsledků,

kopie všech metodických dokumentů souvisejících s poskytovanou statistikou.

5   SROVNATELNOST

Pokud to považují za vhodné a důležité, uvedou země připomínky týkající se:

odchylek od evropského dotazníku,

případných souvislostí mezi daným zjišťováním a jiným zjišťování na vnitrostátní úrovni,

míry, v jaké bylo zjišťování založeno na stávajících údajích v registrech,

definic a doporučení.

6   SOUDRŽNOST

Porovnání se statistikami pro stejný jev nebo položky z jiných zjišťování a zdrojů,

hodnocení soudržnosti se strukturálními statistikami podnikání pro proměnnou „Počet zaměstnaných osob“, vztažené na NACE a velikostní skupinu,

hodnocení soudržnosti přiřazování věkových skupin u zaměstnaných osob (A3a, A3b, A3c) s jinými vnitrostátními zdroji údajů, vztažené na NACE a velikostní skupinu (případně),

hodnocení soudržnosti přiřazování věkových skupin u účastníků dalšího odborného vzdělávání (C2a, C2b, C2c) s jinými vnitrostátními zdroji údajů, vztažené na NACE a velikostní skupinu (případně).

Tabulky, jež mají být dodány (členěné podle NACE a velikostních tříd podle vnitrostátního plánu výběru, avšak rozdělené podle sledovaných charakteristik podniku):

počet zaměstnaných osob podle strukturální statistiky podnikání (kód 16 11 0 nařízení Komise (ES) č. 2700/98 (4),

počet zaměstnaných osob podle CVTS3,

procentní podíl rozdílů (SBS – CVTS3)/SBS,

počet zaměstnaných osob pro jednotlivé věkové skupiny A3a, A3b, A3c,

počet zaměstnaných osob pro jednotlivé věkové skupiny podle jiného zdroje,

procentní podíl rozdílů (A3x – jiný vnitrostátní zdroj A3x)/A3x (kde x = a, b, c),

počet účastníků dalšího odborného vzdělávání pro jednotlivé věkové skupiny C2a, C2b, C2c,

počet účastníků dalšího odborného vzdělávání pro jednotlivé věkové skupiny podle jiného zdroje,

procentní podíl účastníků dalšího odborného vzdělávání (C2x – jiný vnitrostátní zdroj C2x)/C2x (kde x = a, b, c).

7   ZATÍŽENÍ A PŘÍNOS

Analýza zatížení a přínosu na vnitrostátní úrovni, např. zohledněním:

průměrné doby nezbytné pro zodpovězení každého dotazníku,

problematických otázek a proměnných,

poznatků o tom, které proměnné byly pro popis dalšího odborného vzdělávání na vnitrostátní úrovni nejvíce/nejméně užitečné,

odhadované nebo skutečné úrovně spokojenosti uživatelů údajů na vnitrostátní úrovni,

rozdílu v zatížení malých a velkých podniků,

úsilí vyvinutého ve snaze snížit zatížení.


(1)  Variační koeficient je poměr druhé odmocniny rozptylu odhadu a její očekávané hodnoty. Odhaduje se jako poměr druhé odmocniny odhadu rozptylu výběru k odhadované hodnotě. Odhad rozptylu výběru musí přihlížet k programu zjišťování a ke změnám vrstev.

(2)  Míra odpovědí na úrovni jednotky je poměr počtu dotčených respondentů k počtu dotazníků rozeslaných vybranému základnímu souboru.

(3)  Míra odpovědí na úrovni položky pro proměnnou je poměr počtu dostupných údajů k počtu dostupných a chybějících údajů (rovnající se počtu dotčených respondentů).

(4)  Úř. věst. L 344, 18.12.1998, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1670/2003 (Úř. věst. L 244, 29.9.2003, s. 74).


4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/34


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 199/2006

ze dne 3. února 2006

o změně nařízení Komise (ES) č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, pokud jde o dioxiny a PCB s dioxinovým efektem

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 (2) stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách.

(2)

Výrazem „dioxiny“, jak jej uvádí toto nařízení, se rozumí skupina 75 kongenerů polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů („PCDD“) a 135 kongenerů polychlorovaných dibenzofuranů („PCDF“), z nichž 17 je toxikologicky významných. Polychlorované bifenyly („PCB“) tvoří skupinu 209 různých kongenerů, které mohou být podle svých toxikologických vlastností rozděleny do dvou kategorií: malá skupina kongenerů vykazuje toxikologické vlastnosti podobné dioxinům, a jsou proto často označovány jako „polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem“. Většina nejsou toxické jako dioxiny, ale mají odlišný toxikologický profil.

(3)

Každý kongener ze skupiny dioxinů nebo PCB s dioxinovým efektem má jinou úroveň toxicity. Pro posuzování toxicity těchto různých kongenerů a pro snadnější posouzení rizik a provádění regulační kontroly byl zaveden pojem faktoru ekvivalentní toxicity („TEF“). To znamená, že analytické výsledky pro všechny jednotlivé kongenery dioxinu a kongenery PCB s dioxinovým efektem se vyjadřují jedinou kvantifikovatelnou veličinou: „ekvivalent toxicity TCDD“ (TEQ).

(4)

Dne 30. května 2001 přijal Vědecký výbor pro potraviny stanovisko o posuzování rizik dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách, kterým aktualizoval své stanovisko na toto téma ze dne 22. listopadu 2000, a to na základě nových vědeckých informací, jež získal od přijetí původního stanoviska (3). Vědecký výbor stanovil přijatelný týdenní příjem („PTP“) dioxinů a PCB s dioxinovým efektem na 14 pg WHO-TEQ/kg tělesné hmotnosti. Odhady působení ukazují, že významná část obyvatelstva Společenství přijímá prostřednictvím potravin vyšší než přijatelný týdenní příjem. Určité skupiny obyvatel v některých zemích by v důsledku svých dietetických návyků mohly být vystaveny vyššímu riziku.

(5)

Z toxikologického hlediska by se měl jakýkoli stanovený obsah vztahovat jak na dioxiny, tak na PCB s dioxinovým efektem, ale v roce 2001 byly maximální limity stanoveny pouze pro dioxiny, nikoli pro PCB s dioxinovým efektem, protože o jejich obecném rozšíření bylo k dispozici jen velmi málo údajů. Od té doby je však o přítomnosti PCB s dioxinovým efektem k dispozici více údajů.

(6)

V souladu s nařízením (ES) č. 466/2001 měla Komise vzhledem k novým údajům o přítomnosti dioxinů a PCB s dioxinovým efektem přezkoumat ustanovení týkající se dioxinů, zejména za účelem zařazení PCB s dioxinovým efektem mezi látky, jejichž obsah má být stanoven.

(7)

Všichni provozovatelé v krmivovém a potravinovém řetězci musí nadále vyvíjet veškeré možné úsilí a udělat vše nezbytné, aby omezili dioxiny a polychlorované bifenyly v krmivech a potravinách. Nařízení (ES) č. 466/2001 proto stanoví, že nejpozději do 31. prosince 2006 by měly být dále přezkoumány platné maximální limity s cílem maximální limity významně snížit a případně stanovit maximální limity pro další potraviny. Vzhledem k času, který je nezbytný k získání dostatečných údajů z monitorování za účelem stanovení takových významně nižších limitů, je třeba tuto lhůtu prodloužit.

(8)

Navrhuje se stanovit maximální limity pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem vyjádřenou v ekvivalentech toxicity Světové zdravotnické organizace (WHO) za použití WHO-TEF, protože je to z toxikologického hlediska nejvhodnější přístup. Aby se zajistil hladký přechod, měly by se vedle nově stanovených limitů pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem po přechodné období nadále uplatňovat stávající limity dioxinů. Potraviny uvedené v oddíle 5 přílohy I musí během uvedeného období splňovat maximální limity pro dioxiny a maximální limity pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem. Do 31. prosince 2008 se zváží, zda jsou jednotlivé maximální limity pro dioxiny nezbytné.

(9)

Je velice důležité, aby analytické výsledky byly uváděny a vykládány jednotným způsobem s cílem zajistit prosazení harmonizovaného postupu v celém Společenství. Směrnice Komise 2002/69/ES ze dne 26. července 2002, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro ústřední kontrolu dioxinů a stanovení PCB s dioxinovým efektem v potravinách (4) stanoví, že analytický výsledek potvrzený druhou analýzou a vypočtený jako průměr nejméně dvou nezávislých určení bez jakýchkoli pochyb překročí maximální limit, a to při zohlednění nejistoty měření. Pro odhad rozpětí nejistoty lze použit různé způsoby (5).

(10)

Za účelem podpory aktivního přístupu ke snižování dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách a krmivech stanovilo doporučení Komise 2002/201/ES ze dne 4. března 2002 o omezování přítomnosti dioxinů, furanů a PCB v krmivech a potravinách (6) intervenční prahové hodnoty. Tyto intervenční prahové hodnoty slouží příslušným orgánům a provozovatelům k určení, zda je vhodné identifikovat zdroj kontaminace a přijmout opatření k jeho omezení nebo odstranění. Jelikož jsou zdroje dioxinů a PCB s dioxinovým efektem různé, měly by být stanoveny samostatné intervenční prahové hodnoty jak pro dioxiny, tak pro PCB s dioxinovým efektem. Doporučení 2002/201/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Finsku a Švédsku byla udělena výjimka pro uvádění na trh ryb z oblasti Baltského moře, jež jsou určeny ke spotřebě na území, kde jsou obsahy dioxinů vyšší, než jak stanoví bod 5.2 oddílu 5 přílohy I nařízení (ES) č. 466/2001. Tyto členské státy splnily podmínky týkající se požadavku informovat spotřebitele o dietetických doporučeních. Každý rok sdělily Komisi výsledky svého monitorování obsahů dioxinů v rybách z oblasti Baltského moře a podaly zprávu o opatřeních přijatých ke snížení působení dioxinů z ryb z oblasti Baltského moře na člověka.

(12)

Na základě výsledků monitorování obsahů dioxinů a PCB s dioxinovým efektem, které provedlo Finsko a Švédsko, by se mělo prodloužit přechodné období, během něhož platí výjimky udělené těmto státům, ale uvedené výjimky by se měly omezit jen na některé druhy ryb. Tyto výjimky se vztahují na maximální limity pro dioxiny a maximální limity pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem stanovené v bodě 5.2 oddílu 5 přílohy I nařízení (ES) č. 466/2001.

(13)

Pro ochranu spotřebitelů je důležité a nezbytné snížit působení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem prostřednictvím konzumace potravin na člověka. Vzhledem k tomu, že kontaminace potravin přímo souvisí s kontaminací krmiv, musí být přijat integrovaný přístup ke snížení nových výskytů dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v celém potravinovém řetězci, tj. od krmiv přes zvířata určená k získávání potravin až po člověka. Aktivní přístup má přinést snížení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v krmivech a potravinách; v důsledku toho by měly být v rámci stanoveného období přezkoumány platné maximální limity s cílem stanovit limity nižší. Proto se nejpozději do 31. prosince 2008 zváží podstatné snížení maximálních limitů pro sumu dioxionů a PCB s dioxinovým efektem.

(14)

Je třeba, aby se provozovatelé snažili zvýšit svou kapacitu k dekontaminaci a účinně odstraňovat dioxiny a PCB s dioxinovým efektem z oleje z mořských ryb. Podstatně nižší limit, který bude zvážen do 31. prosince 2008, bude založen na technických možnostech nejúčinnějšího procesu dekontaminace.

(15)

Pokud jde o zavedení maximálních limitů pro další potraviny do 31. prosince 2008, zvláštní pozornost bude věnována potřebě stanovit specifické nižší maximální limity pro dioxiny a PCB s dioxinovým efektem v potravinách pro kojence a malé děti, a to s ohledem na údaje z monitorování získané z programů z let 2005, 2006 a 2007 pro monitorování dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách pro kojence a malé děti.

(16)

Nařízení (ES) č. 466/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(17)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 466/2001 se mění takto:

1.

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1a.   Odchylně od odstavce 1 se Finsku a Švédsku povoluje v přechodném období prodlouženém do 31. prosince 2011 uvádět na jejich trh ryby druhů losos obecný (Salmo salar), sleď obecný (Clupea harengus), mihule říční (Lampetra fluviatilis), pstruh obecný (Salmo trutta), siven (Salvelinus spp) a síh malý (Coregonus albula) z oblasti Baltského moře určené ke spotřebě na jejich území s obsahem dioxinů a/nebo s obsahem sumy dioxinů a PCB s dioxinovým efektem vyšším, než stanoví bod 5.2 oddílu 5 přílohy I, pokud existuje systém zajišťující plnou informovanost spotřebitelů o dietetických doporučeních týkajících se omezení konzumace ryb z oblasti Baltského moře určitými ohroženými skupinami populace s cílem vyhnout se možnému zdravotnímu riziku.

Finsko a Švédsko sdělí Komisi každoročně do 31. března výsledky svého monitorování obsahu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v rybách z oblasti Baltského moře za předchozí rok a podá zprávu o opatřeních přijatých ke snížení působení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem z ryb z oblasti Baltského moře na člověka. Finsko a Švédsko bude nadále provádět nezbytná opatření, aby se zajistilo, že ryby a rybí produkty, které nejsou v souladu s bodem 5.2 oddílu 5 přílohy I, nejsou uváděny na trh v jiných členských státech.“

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Maximální limity stanovené v příloze I se vztahují na jedlý podíl dané potraviny, nestanoví-li uvedená příloha jinak.“

2.

Článek 4a se nahrazuje tímto:

„Článek 4a

Pokud jde o dioxiny a sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v produktech podle oddílu 5 přílohy I, zakazuje se:

a)

mísit produkty, u nichž jsou dodrženy maximální limity, s produkty, u nichž jsou tyto maximální limity překročeny;

b)

používat produkty, u nichž nejsou dodrženy maximální limity, jako složky pro výrobu jiných potravin.“

3.

V článku 5 se zrušuje odstavec 3.

4.

Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 4. listopadu 2006.

Pokud jde o maximální limity pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem, toto nařízení se nevztahuje na produkty, které byly uvedeny na trh před 4. listopadem 2006 v souladu s platnými ustanoveními. Prokázání toho, kdy byly výrobky uvedeny na trh, je úkolem hospodářského subjektu v potravinářském odvětví.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. února 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 77, 16.3.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1822/2005 (Úř. věst. L 293, 9.11.2005, s. 11).

(3)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny (SCF) o posuzování rizik dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách přijaté dne 30. května 2001 – aktualizováno na základě nových vědeckých informací získaných po přijetí stanoviska SCF ze dne 22. listopadu 2000 (http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scf/out90_en.pdf).

(4)  Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 5. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/44/ES (Úř. věst. L 113, 20.4.2004, s. 17).

(5)  Informace o různých způsobech odhadu rozpětí nejistoty a hodnoty nejistoty měření lze najít ve „Zprávě o vztahu mezi analytickými výsledky, nejistotou měření, faktory výtěžnosti a právními předpisy EU týkajícími se potravin a krmiv“ – http://europa.eu.int/comm/food/food/chemicalsafety/contaminants/report-sampling_analysis_2004_en.pdf

(6)  Úř. věst. L 67, 9.3.2002, s. 69.


PŘÍLOHA

Bod 5 přílohy I se nahrazuje tímto:

„Oddíl 5.   Dioxiny (suma polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) vyjádřená v ekvivalentech toxicity Světové zdravotní organizace (WHO) za použití WHO-TEF (faktorů ekvivalentní toxicity, 1997) a suma dioxinů a PCB s dioxinovým efektem (suma polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD), polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB) vyjádřená v ekvivalentech toxicity Světové zdravotní organizace (WHO) za použití WHO-TEF (faktorů ekvivalentní toxicity, 1997) (1))

Potraviny

Maximální limity

Suma dioxinů a furanů (WHO-PCDD/F-TEQ) (2)

Maximální limity

Suma dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem (WHO-PCDD/F-TEQ) (2)

Metody odběru vzorků a účinnostní charakteristiky metod analýzy

5.1.1.

Maso a masné výrobky (3)

 

 

směrnice 2002/69/ES (5)

z přežvýkavců (skot, ovce)

3,0 pg/g tuku (4)

4,5 pg/g tuku (4)

z drůbeže a zvěře ve farmovém chovu

2,0 pg/g tuku (4)

4,0 pg/g tuku (4)

z prasat

1,0 pg/g tuku (4)

1,5 pg/g tuku (4)

5.1.2.

Játra a produkty z jater ze suchozemských zvířat

6,0 pg/g tuku (4)

12,0 pg/g tuku (4)

5.2.

Svalovina ryb a produkty rybolovu a výrobky z nich, kromě úhoře (6), (7)

4,0 pg/g čerstvé hmotnosti

8,0 pg/g čerstvé hmotnosti

směrnice 2002/69/ES (5)

svalovina úhoře říčního (Anguilla anguilla) a produkty z ní

4,0 pg/g čerstvé hmotnosti

12,0 pg/g čerstvé hmotnosti

5.3.

Mléko (8) a mléčné výrobky, včetně máselného tuku

3,0 pg/g tuku (4)

6,0 pg/g tuku (4)

směrnice 2002/69/ES (5)

5.4.

Slepičí vejce a vaječné výrobky (9)

3,0 pg/g tuku (4)

6,0 pg/g tuku (4)

směrnice 2002/69/ES (5)

5.5.

Oleje a tuky

 

 

směrnice 2002/69/ES (5)

živočišný tuk

 

 

– –

přežvýkavců

3,0 pg/g tuku

4,5 pg/g tuku

– –

drůbeže a zvěře ve farmovém chovu

2,0 pg/g tuku

4,0 pg/g tuku

– –

prasat

1,0 pg/g tuku

1,5 pg/g tuku

– –

směs živočišných tuků

2,0 pg/g tuku

3,0 pg/g tuku

rostlinné oleje a tuky

0,75 pg/g tuku

1,5 pg/g tuku

oleje z mořských živočichů (olej z rybího těla, olej z rybích jater a oleje z jiných mořských živočichů určených k lidské spotřebě)

2,0 pg/g tuku

10,0 pg/g tuku


(1)  WHO-TEF k posuzování rizik pro lidské zdraví na základě závěrů zasedání Světové zdravotnické organizace ve Stockholmu, Švédsko, ve dnech 15.–18. června 1997 (Van den Berg et al., (1998) Toxic Equivalency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and for Wildlife. Environmental Health Perspectives, 106(12), 775).

Image

(2)  Horní hranice koncentrace: při výpočtu horní hranice koncentrace se vychází z předpokladu, že všechny hodnoty různých kongenerů pod mezí stanovitelnosti se rovnají mezi stanovitelnosti.

(3)  Maso skotu, ovcí, prasat, drůbeže a zvěře ve farmovém chovu definované v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (Úř. věst. L 139, 30.4.2004. Opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22), ale nezahrnuje jedlé droby definované v dané příloze.

(4)  Maximální limity se nevztahují na potraviny obsahující < 1 % tuku.

(5)  Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 5. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/44/ES (Úř. věst. L 113, 20.4.2004, s. 17).

(6)  Svalovina ryb a produkty rybolovu uvedené v kategoriích a), b), c), e), a f) seznamu v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003). Maximální limit se vztahují na korýše, kromě hnědého krabího masa a kromě masa z hlavy a hrudi humra a podobných velkých korýšů (Nephropidae a Palinuridae), a na hlavonožce bez vnitřností.

(7)  Je-li určena ke konzumaci celá ryba, vztahuje se maximální limit na celou rybu.

(8)  Mléko (syrové mléko, mléko k výrobě mléčných výrobků a tepelně ošetřené mléko definované v příloze I nařízení (ES) č. 853/2004.

(9)  Slepičí vejce a vaječné výrobky definované v příloze I nařízení (ES) č. 853/2004.“


4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/39


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 200/2006

ze dne 3. února 2006,

kterým se mění reprezentativní ceny a částky dodatečných dovozních cel pro určité produkty v odvětví cukru, stanovené nařízením (ES) č. 1011/2005, pro hospodářský rok 2005/06

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1423/95 ze dne 23. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz výrobků v odvětví cukru jiných než melasa (2), a zejména na čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu a na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1011/2005 (3) stanovilo výše reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel pro bílý cukr, surový cukr a některé sirupy pro hospodářský rok 2005/06. Tyto ceny a cla byly naposledy pozměněny nařízením Komise (ES) č. 159/2006 (4).

(2)

Informace, které má Komise v současnosti k dispozici, naznačují, že výše současných reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel je třeba pozměnit v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými nařízením (ES) č. 1423/95,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1423/95, stanovené nařízením (ES) č. 1011/2005 pro hospodářský rok 2005/06, se pozměňují a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 4. února 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. února 2006.

Za Komisi

J. L. DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 141, 24.6.1995, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 624/98 (Úř. věst. L 85, 20.3.1998, s. 5).

(3)  Úř. věst. L 170, 1.7.2005, s. 35.

(4)  Úř. věst. L 25, 28.1.2006, s. 19.


PŘÍLOHA

Pozměněné částky reprezentativních cen a dodatečného dovozního cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 99 použitelné ode dne 4. února 2006

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

38,81

0,00

1701 11 90 (1)

38,81

3,26

1701 12 10 (1)

38,81

0,00

1701 12 90 (1)

38,81

2,96

1701 91 00 (2)

37,27

6,60

1701 99 10 (2)

37,27

3,16

1701 99 90 (2)

37,27

3,16

1702 90 99 (3)

0,37

0,30


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze I bodu II nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 (Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1).

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze I bodu I nařízení (ES) č. 1260/2001.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/41


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 201/2006

ze dne 3. února 2006,

kterým se mění vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu stanovené nařízením (ES) č. 186/2006

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 27 odst. 5 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 186/2006 (2) stanovilo vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu.

(2)

Vzhledem k tomu, že údaje, které má Komise v současné době k dispozici jsou odlišné od údajů v době přijetí nařízení (ES) č. 186/2006, měly by se tyto náhrady pozměnit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Výše vývozních náhrad pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1260/2001, vyvážené nedenaturované a v nezměněném stavu, které byly stanoveny nařízením (ES) č. 186/2006 se pozměňují a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 4. února 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. února 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 31, 3.2.2006, s. 7.


PŘÍLOHA

SAZBY UPRAVUJÍCÍ NÁHRADY PRO BÍLÝ A SUROVÝ CUKR VYVÁŽENÝ V NEZMĚNĚNÉM STAVU ODE DNE 4. ÚNORA 2006 (1)

Kód produktu

Místo určení

Měrná jednotka

Výše náhrady

1701 11 90 9100

S00

EUR/100 kg

26,02 (2)

1701 11 90 9910

S00

EUR/100 kg

24,27 (2)

1701 12 90 9100

S00

EUR/100 kg

26,02 (2)

1701 12 90 9910

S00

EUR/100 kg

24,27 (2)

1701 91 00 9000

S00

EUR/1 % sacharosy × 100 kg produktu netto

0,2829

1701 99 10 9100

S00

EUR/100 kg

28,29

1701 99 10 9910

S00

EUR/100 kg

26,39

1701 99 10 9950

S00

EUR/100 kg

26,39

1701 99 90 9100

S00

EUR/1 % sacharosy × 100 kg produktu netto

0,2829

Pozn.: Kódy produktů, jakož i kódy určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy místa určení jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

Ostatní místa určení jsou:

S00

:

všechna místa určení (třetí země, ostatní území, vytváření skladových zásob a místa určení považovaná za vývozy ze Společenství), kromě Albánie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory (včetně Kosova podle rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999) a bývalé Jugoslávské republiky Makedonie, kromě cukru přimíchaného do produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2201/96 (Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29).


(1)  Sazby stanovené v této příloze nejsou použitelné od 1. února 2005 podle rozhodnutí Rady 2005/45/ES ze dne 22. prosince 2004 o uzavření a prozatímním provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se mění dohoda mezi Evropskím hospodařským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o ustanovení použitelná pro zpracované zemědělské proddukty (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 17).

(2)  Tato částka se použije pro surový cukr s výtěžností 92 %. Pokud je výtěžnost vyváženého surového cukru jiná než 92 %, výše příslušné náhrady se vypočítá podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001.


4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/43


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 202/2006

ze dne 3. února 2006,

kterým se stanoví světové tržní ceny nevyzrněné bavlny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na protokol 4 o bavlně, který je přiložen k aktu o přistoupení Řecka, naposledy pozměněný nařízením Rady (ES) č. 1050/2001 (1),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1051/2001 ze dne 22. května 2001 o podpoře pro produkci bavlny (2), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 4 nařízení (ES) č. 1051/2001 se pravidelně určuje světová tržní cena nevyzrněné bavlny na základě cen vyzrněné bavlny na světovém trhu a s ohledem na historický poměr mezi zjištěnou cenou vyzrněné bavlny a cenou vypočítanou pro nevyzrněnou bavlnu. Tento historický poměr byl stanoven v čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1591/2001 ze dne 2. srpna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim podpor pro bavlnu (3). Není-li možné stanovit světovou tržní cenu tímto způsobem, stanoví se na základě nejnovější stanovené ceny.

(2)

V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1051/2001 se světová tržní cena nevyzrněné bavlny určí s ohledem na zvláštní charakteristiky produktu a na základě nejvýhodnějších nabídek a kótací, jež jsou považovány za reprezentativní z hlediska skutečných tržních trendů. Za tímto účelem je třeba vypočítat průměr nabídek a kótací zjištěných na jedné nebo několika evropských burzách pro produkt, který je dodáván za podmínek CIF do přístavu Společenství a pochází z různých dodávajících zemí, jež jsou z hlediska mezinárodního obchodu považovány za nejvíce reprezentativní. Existuje však ustanovení o úpravě kritérií pro určování světových tržních cen vyzrněné bavlny umožňující přihlédnout k rozdílům odůvodněným jakostí dodávaného produktu nebo povahou dotyčných nabídek a kótací. Tyto úpravy jsou uvedeny v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1591/2001.

(3)

Za použití daných kritérií jsou stanoveny níže uvedené světové tržní ceny nevyzrněné bavlny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Stanovuje se, že světová tržní cena nevyzrněné bavlny uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 1051/2001 činí 24,357 EUR/100 kg.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 4. února 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. února 2006.

Za Komisi

J. L. DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 210, 3.8.2001, s. 10. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1486/2002 (Úř. věst. L 223, 20.8.2002, s. 3).


4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/44


SMĚRNICE KOMISE 2006/13/ES,

ze dne 3. února 2006,

kterou se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech, pokud jde o dioxiny a PCB s dioxinovým efektem

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (1), a zejména na čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2002/32/ES zakazuje uvádění do oběhu a používání produktů určených ke krmení zvířat s obsahem nežádoucích látek, jenž přesahuje maximální obsahy stanovené v příloze I uvedené směrnice.

(2)

Výraz „dioxin“, jak jej uvádí tato směrnice, zahrnuje skupinu 75 kongenerů polychlorovaných dibenzodioxinů („PCDD“) a 135 kongenerů polychlorovaných dibenzofuranů („PCDF“), z nichž 17 je toxických. Polychlorované bifenyly („PCB“) tvoří skupinu 209 různých kongenerů, které mohou být podle svých toxikologických vlastností rozděleny do dvou kategorií: 12 kongenerů vykazuje toxikologické vlastnosti podobné dioxinům, a jsou proto často označovány jako „polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem“. Ostatní polychlorované bifenyly nejsou toxické jako dioxiny, ale mají odlišný toxikologický profil.

(3)

Každý kongener ze skupiny dioxinů nebo PCB s dioxinovým efektem má jinou úroveň toxicity. Pro posuzování toxicity těchto různých kongenerů a pro snadnější posouzení rizik a provádění regulační kontroly byl zaveden pojem „faktoru toxické ekvivalence“ („TEF“). To znamená, že analytické výsledky pro všech 17 jednotlivých kongenerů dioxinu a až 12 kongenerů PCB s dioxinovým efektem se vyjadřují jedinou kvantifikovatelnou veličinou: „ekvivalentní toxickou koncentrací TCDD“ („TEQ“).

(4)

Dne 30. května 2001 přijal Vědecký výbor pro potraviny stanovisko o posuzování rizik dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách, kterým aktualizoval své stanovisko na toto téma ze dne 22. listopadu 2000, a to na základě nových vědeckých informací, jež získal od přijetí původního stanoviska (2). Vědecký výbor stanovil přijatelný týdenní příjem („TWI“) dioxinů a PCB s dioxinovým efektem na 14 WHO-TEQ/kg tělesné hmotnosti. Odhady působení ukazují, že významná část obyvatelstva Společenství přijímá prostřednictvím potravin vyšší než přijatelný týdenní příjem. Určité skupiny obyvatel v některých zemích by v důsledku svých dietetických návyků mohly být vystaveny vyššímu riziku.

(5)

Působení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem na člověka pochází z více než 90 % z potravin. Potraviny živočišného původu obvykle představují asi 80 % celkového působení. Dioxiny a PCB s dioxinovým efektem obsažené ve zvířecích buňkách pocházejí především z krmiv. Proto jsou krmiva a v některých případech i půda považovány za potenciální zdroje dioxinů a PCB s dioxinovým efektem.

(6)

Vědecký výbor pro výživu zvířat (dále jen „SCAN“) byl požádán o radu ohledně zdrojů kontaminace krmiv dioxiny a polychlorovanými bifenyly, včetně PCB s dioxinovým efektem, působení dioxinů a polychlorovaných bifenylů na zvířata produkující potraviny, přenosu těchto sloučenin do potravinářských výrobků živočišného původu a jakéhokoli vlivu dioxinů a PCB přítomných v krmivech na zdraví zvířat. Dne 6. listopadu 2000 přijal SCAN stanovisko. Za nejvíce kontaminované krmné suroviny určil rybí maso a rybí olej. Jako další nejvážněji kontaminovaná krmná surovina byl označen živočišný tuk. Všechny ostatní krmné suroviny živočišného nebo rostlinného původu vykazovaly poměrně nízkou úroveň kontaminace dioxiny. Objemová krmiva vykazovala různou úroveň kontaminace dioxiny v závislosti na zeměpisné poloze, stupni kontaminace půdy a působení zdrojů znečišťujících ovzduší. SCAN mimo jiné doporučil klást důraz na omezení dopadu nejvíce kontaminovaných krmných surovin na celkovou kontaminaci stravy.

(7)

Ačkoli z toxikologického hlediska by se měl maximální obsah uplatnit jak pro dioxiny, tak pro PCB s dioxinovým efektem, byly maximální obsahy stanoveny pouze pro dioxiny, a nikoli pro PCB s dioxinovým efektem, protože o jejich obecném rozšíření bylo k dispozici jen velmi málo údajů. Od té doby je však o přítomnosti PCB s dioxinovým efektem k dispozici více údajů.

(8)

V souladu se směrnicí 2002/32/ES Komise vzhledem k novým údajům přítomnosti dioxinů a PCB s dioxinovým efektem do konce roku 2004 poprvé přezkoumá ustanovení týkající se dioxinů, zejména za účelem zařazení PCB s dioxinovým efektem mezi látky, jejichž obsah má být stanoven.

(9)

Všichni provozovatelé v krmivovém a potravinovém řetězci musí nadále vyvíjet veškeré možné úsilí a udělat vše nezbytné, aby omezili přítomnost dioxinů a polychlorovaných bifenylů v krmivech a potravinách. Směrnice 2002/32/ES proto stanoví, že nejpozději do 31. prosince 2006 by měly být dále přezkoumány platné maximální obsahy s cílem maximální obsahy významně snížit. Vzhledem k času, který je nezbytný k získání nezbytných údajů z monitorování za účelem stanovení takových významně nižších obsahů, je třeba lhůtu prodloužit.

(10)

Navrhuje se stanovit maximální obsahy pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem vyjádřenou v ekvivalentech toxicity Světové zdravotní organizace („WHO“) za použití WHO-TEF, protože je to z toxikologického hlediska nejvhodnější přístup. Aby se zajistil hladký přechod, měly by se vedle nově stanovených obsahů pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem po přechodné období nadále uplatňovat stávající obsahy dioxinů. Samostatný maximální obsah pro dioxiny („PCDD/F“) zůstane dočasně v platnosti. Produkty určené ke krmení zvířat uvedené v bodě 27a musí během uvedeného období splňovat maximální obsahy pro dioxiny a maximální obsahy pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem. Do 31. prosince 2008 se zváží, zda jsou jednotlivé maximální obsahy pro dioxiny nezbytné.

(11)

Je velice důležité, aby analytické výsledky byly uváděny a vykládány jednotným způsobem s cílem zajistit harmonizované postupy prosazování předpisů v celém Společenství. Směrnice Komise 2002/70/ES ze dne 26. července 2002, kterou se stanoví požadavky pro určení obsahu dioxinů a dioxinům podobných PCB v krmivech (3) stanoví, že produkt určený ke krmení zvířat se považuje za nevyhovující stanovenému maximálnímu obsahu, pokud analytický výsledek potvrzený druhou analýzou a vypočtený jako průměr nejméně dvou nezávislých určení bez jakýchkoli pochyb překročil maximální obsah, a to při zohlednění nejistoty měření. Pro odhad rozšířené nejistoty existují různé způsoby (4).

(12)

Oblast působnosti směrnice 2002/32/ES zahrnuje i možnost stanovit maximální obsahy nežádoucích látek v doplňkových látkách v krmivech. Jelikož se ve stopových prvcích našly vysoké obsahy dioxinů, měly by být maximální obsahy stanoveny pro dioxiny a sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem ve všech doplňkových látkách, které patří k funkční skupině sloučenin stopových prvků, a maximální obsahy by měly být rozšířeny i na doplňkové látky, které patří k funkční skupině pojiv a protispékavých látek a premixů.

(13)

Za účelem podpory aktivního přístupu ke snižování dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách a krmivech stanovilo doporučení Komise 2002/201/ES ze dne 4. března 2002 o omezování přítomnosti dioxinů, furanů a PCB v krmivech a potravinách (5) akční hodnoty. Tyto akční hodnoty slouží příslušným orgánům a provozovatelům k určení, zda je vhodné identifikovat zdroj kontaminace a přijmout opatření k jeho omezení nebo odstranění. Jelikož jsou zdroje dioxinů a PCB s dioxinovým efektem různé, měly by být stanoveny samostatné akční hodnoty jak pro dioxiny, tak pro PCB s dioxinovým efektem.

(14)

Směrnice 2002/32/ES umožňuje tyto akční hodnoty stanovit. Akční hodnoty by proto měly být přeneseny z doporučení 2002/201/ES do přílohy II směrnice 2002/32/ES.

(15)

Pro ochranu spotřebitelů je důležité a nezbytné snížit působení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem prostřednictvím konzumace potravin na člověka. Jelikož kontaminace potravin přímo souvisí s kontaminací krmiv, je nutné přijmout koordinovaný postup zaměřený na snížení výskytu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinovém řetězci, tzn. od krmných surovin přes zvířata produkující potraviny až k člověku. Aktivní přístup má přinést snížení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v krmivech a potravinách; v důsledku toho by měly být v rámci stanoveného období přezkoumány platné maximální hodnoty s cílem stanovit nižší hodnoty. Proto se nejpozději do 31. prosince 2008 zváží podstatné snížení maximálních hodnot pro sumu dioxionů a PCB s dioxinovým efektem.

(16)

Je třeba, aby se provozovatelé snažili zvýšit svou kapacitu dekontaminace a účinně odstraňovat dioxiny a PCB s dioxinovým efektem z rybího oleje. Dále je třeba, aby provozovatelé prozkoumali různé možnosti odstraňování dioxinů a PCB s dioxinovým efektem z rybího masa a bílkovinných hydrolyzátů z ryb. Až bude k dispozici rovněž technologie pro dekontaminaci rybího masa a bílkovinných hydrolyzátů z ryb, bude třeba, aby provozovatelé zajistili dostatečnou kapacitu pro dekontaminaci. Podstatně nižší maximální hodnota pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem, která bude zvážena do 31. prosince 2008, bude v případě rybího oleje, rybího masa a bílkovinných hydrolyzátů z ryb založena na technických možnostech nejúčinnějšího, ekonomicky životaschopného procesu dekontaminace. Pokud jde o krmivo pro ryby, určí se tato podstatně nižší hodnota na základě technických možností nejúčinnějšího, ekonomicky životaschopného procesu dekontaminace rybího oleje a rybího masa.

(17)

Extrakční postup používaný pro analýzu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem má velký vliv na analytické výsledky, a to zejména u produktů minerálního původu určených ke krmení zvířat, a je proto vhodné určit před datem uplatnění extrakční metodu, která má být k analýze dioxinů a PCB s dioxinovým efektem použita.

(18)

Směrnice 2002/32/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(19)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Přílohy I a II směrnice 2002/32/ES se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

1.   Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 4. listopadu 2006. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 3. února 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/87/ES (Úř. věst. L 318, 6.12.2005, s. 19).

(2)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny (SCF) o posuzování rizik dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách přijaté dne 30. května 2001 – aktualizováno na základě nových vědeckých informací získaných po přijetí stanoviska SCF ze dne 22. listopadu 2000 (http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scf/out90_en.pdf).

(3)  Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/7/ES (Úř. věst. L 27, 29.1.2005, s. 41).

(4)  Informace o různých způsobech odhadu rozšířené nejistoty a hodnoty nejistoty měření lze najít ve „Zprávě o vztahu mezi analytickými výsledky, nejistotou měření, faktory výtěžnosti a právními předpisy EU týkajícími se potravin a krmiv“ – http://europa.eu.int/comm/food/food/chemicalsafety/contaminants/report-sampling_analysis_2004_en.pdf

(5)  Úř. věst. L 67, 9.3.2002, s. 69.


PŘÍLOHA

a)

bod 27 přílohy I směrnice 2002/32/ES se nahrazuje tímto:

Nežádoucí látky

Produkty určené ke krmení zvířat

Maximální obsah v krmivu s 12 % obsahem vlhkosti

(1)

(2)

(3)

„27a.

Dioxiny (suma polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) vyjádřená v ekvivalentech toxicity Světové zdravotnické organizace (WHO) za použití WHO-TEF (faktorů ekvivalentní toxicity, 1997)) (1).

a)

krmné suroviny rostlinného původu s výjimkou rostlinných olejů a jejich vedlejších produktů

0,75 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

b)

rostlinné oleje a jejich vedlejší produkty

0,75 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

c)

krmné suroviny minerálního původu

1,0 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

d)

živočišný tuk včetně mléčného tuku a vaječného tuku

2,0 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

e)

jiné produkty ze suchozemských zvířat včetně mléka a mléčných výrobků a vajec a vaječných výrobků

0,75 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

f)

rybí tuk

6,0 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

g)

ryby, jiní vodní živočichové, jejich produkty a vedlejší produkty s výjimkou rybího oleje a bílkovinných hydrolyzátů z ryb obsahujících více než 20 % tuku (4)

1,25 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

h)

bílkovinné hydrolyzáty z ryb obsahující více než 20 % tuku

2,25 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

i)

doplňkové látky: kaolinit, síran vápenatý, bezvodý, vermikulit, natrolit-fonolit, syntetické hlinitany vápenité a klinoptilolit sedimentárního původu patřící k funkční skupině pojiv a protispékavých látek

0,75 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

j)

doplňkové látky, které patří do funkční skupiny sloučenin stopových prvků

1,0 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

k)

premixy

1,0 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

l)

krmné směsi s výjimkou krmiva pro kožešinová zvířata, zvířata v zájmovém chovu a ryby

0,75 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

m)

krmivo pro ryby

krmivo pro zvířata v zájmovém chovu

2,25 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (2)  (3)

27b.

Suma dioxinů a PCB s dioxinovým efektem (suma polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD), polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB) vyjádřená v ekvivalentech toxicity Světové zdravotnické organizace (WHO) za použití WHO-TEF (faktorů ekvivalentní toxicity, 1997)) (2).

a)

krmné suroviny rostlinného původu s výjimkou rostlinných olejů a jejich vedlejších produktů

1,25 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

b)

rostlinné oleje a jejich vedlejší produkty

1,5 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

c)

krmné suroviny minerálního původu

1,5 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

d)

živočišný tuk včetně mléčného tuku a vaječného tuku

3,0 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

e)

jiné produkty ze suchozemských zvířat včetně mléka a mléčných výrobků a vajec a vaječných výrobků

1,25 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

f)

rybí tuk

24,0 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

g)

ryby, jiní vodní živočichové, jejich produkty a vedlejší produkty s výjimkou rybího oleje a bílkovinných hydrolyzátů z ryb obsahujících více než 20 % tuku (4)

4,5 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

h)

bílkovinné hydrolyzáty z ryb obsahující více než 20 % tuku

11,0 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

i)

doplňkové látky, které patří do funkčních skupin pojiv a protispékavých látek

1,5 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

j)

doplňkové látky, které patří do funkční skupiny sloučenin stopových prvků

1,5 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

k)

premixy

1,5 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

l)

krmné směsi s výjimkou krmiva pro kožešinová zvířata, zvířata v zájmovém chovu a ryby

1,5 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

m)

krmivo pro ryby

krmivo pro zvířata v zájmovém chovu

7,0 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg (2)

b)

příloha II směrnice 2002/32/ES se nahrazuje tímto:

„Nežádoucí látky

Produkty určené ke krmení zvířat

Akční hodnota krmiva s 12 % obsahem vlhkosti

Poznámky a dodatečné informace (např. povaha šetření, které má být provedeno)

(1)

(2)

(3)

(4)

1.

Dioxiny (suma polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) vyjádřená v ekvivalentech toxicity Světové zdravotnické organizace (WHO) za použití WHO-TEF (faktorů ekvivalentní toxicity, 1997)) (5).

a)

krmné suroviny rostlinného původu s výjimkou rostlinných olejů a jejich vedlejších produktů

0,5 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

b)

rostlinné oleje a jejich vedlejší produkty

0,5 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

c)

krmné suroviny minerálního původu

0,5 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

d)

živočišný tuk včetně mléčného tuku a vaječného tuku

1,0 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

e)

jiné produkty ze suchozemských zvířat včetně mléka a mléčných výrobků a vajec a vaječných výrobků

0,5 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

f)

rybí tuk

5,0 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

V mnoha případech nemusí být nutné provádět šetření zdroje kontaminace, protože pozaďové hodnoty v některých oblastech se blíží akční hodnotě nebo ji přesahují. Avšak v případech, kdy je akční hodnota překročena, je třeba zaznamenat veškeré informace, např. dobu odběru vzorků, geografický původ, druh ryb atd., s cílem zvládnout přítomnost dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v těchto materiálech k výživě zvířat v rámci budoucích opatření.

g)

ryby, jiní vodní živočichové, jejich produkty a vedlejší produkty s výjimkou rybího oleje a bílkovinných hydrolyzátů z ryb obsahujících více než 20 % tuku

1,0 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

V mnoha případech nemusí být nutné provádět šetření zdroje kontaminace, protože pozaďové hodnoty v některých oblastech se blíží akční hodnotě nebo ji přesahují. Avšak v případech, kdy je akční hodnota překročena, je třeba zaznamenat veškeré informace, např. dobu odběru vzorků, geografický původ, druh ryb atd., s cílem zvládnout přítomnost dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v těchto materiálech k výživě zvířat v rámci budoucích opatření.

h)

bílkovinné hydrolyzáty z ryb obsahující více než 20 % tuku

1,75 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

V mnoha případech nemusí být nutné provádět šetření zdroje kontaminace, protože pozaďové hodnoty v některých oblastech se blíží akční hodnotě nebo ji přesahují. Avšak v případech, kdy je akční hodnota překročena, je třeba zaznamenat veškeré informace, např. dobu odběru vzorků, geografický původ, druh ryb atd., s cílem zvládnout přítomnost dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v těchto materiálech k výživě zvířat v rámci budoucích opatření.

i)

doplňkové látky, které patří do funkčních skupin pojiv a protispékavých látek

0,5 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

j)

doplňkové látky, které patří do funkční skupiny sloučenin stopových prvků

0,5 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

k)

premixy

0,5 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

l)

krmné směsi s výjimkou krmiva pro kožešinová zvířata, zvířata v zájmovém chovu a ryby

0,5 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

m)

krmivo pro ryby krmivo pro zvířata v zájmovém chovu

1,75 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg (6)  (7)

V mnoha případech nemusí být nutné provádět šetření zdroje kontaminace, protože pozaďové hodnoty v některých oblastech se blíží akční hodnotě nebo ji přesahují. Avšak v případech, kdy je akční hodnota překročena, je třeba zaznamenat veškeré informace, např. dobu odběru vzorků, geografický původ, druh ryb atd., s cílem zvládnout přítomnost dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v těchto materiálech k výživě zvířat v rámci budoucích opatření.

2.

PCB s dioxinovým efektem (suma polychlorovaných bifenylů (PCB) vyjádřená v ekvivalentech toxicity Světové zdravotnické organizace (WHO) za použití WHO-TEF (faktorů ekvivalentní toxicity, 1997)) (5).

a)

krmné suroviny rostlinného původu s výjimkou rostlinných olejů a jejich vedlejších produktů

0,35 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

b)

rostlinné oleje a jejich vedlejší produkty

0,5 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

c)

krmné suroviny minerálního původu

0,35 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

d)

živočišný tuk včetně mléčného tuku a vaječného tuku

0,75 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

e)

jiné produkty ze suchozemských zvířat včetně mléka a mléčných výrobků a vajec a vaječných výrobků

0,35 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

f)

rybí tuk

14,0 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

V mnoha případech nemusí být nutné provádět šetření zdroje kontaminace, protože pozaďové hodnoty v některých oblastech se blíží akční hodnotě nebo ji přesahují. Avšak v případech, kdy je akční hodnota překročena, je třeba zaznamenat veškeré informace, např. dobu odběru vzorků, geografický původ, druh ryb atd., s cílem zvládnout přítomnost dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v těchto materiálech k výživě zvířat v rámci budoucích opatření.

g)

ryby, jiní vodní živočichové, jejich produkty a vedlejší produkty s výjimkou rybího oleje a bílkovinných hydrolyzátů z ryb obsahujících více než 20 % tuku

2,5 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

V mnoha případech nemusí být nutné provádět šetření zdroje kontaminace, protože pozaďové hodnoty v některých oblastech se blíží akční hodnotě nebo ji přesahují. Avšak v případech, kdy je akční hodnota překročena, je třeba zaznamenat veškeré informace, např. dobu odběru vzorků, geografický původ, druh ryb atd., s cílem zvládnout přítomnost dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v těchto materiálech k výživě zvířat v rámci budoucích opatření.

h)

bílkovinné hydrolyzáty z ryb obsahující více než 20 % tuku

7,0 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

V mnoha případech nemusí být nutné provádět šetření zdroje kontaminace, protože pozaďové hodnoty v některých oblastech se blíží akční hodnotě nebo ji přesahují. Avšak v případech, kdy je akční hodnota překročena, je třeba zaznamenat veškeré informace, např. dobu odběru vzorků, geografický původ, druh ryb atd., s cílem zvládnout přítomnost dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v těchto materiálech k výživě zvířat v rámci budoucích opatření.

i)

doplňkové látky, které patří do funkčních skupin pojiv a protispékavých látek

0,5 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

j)

doplňkové látky, které patří do funkční skupiny sloučenin stopových prvků

0,35 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

k)

premixy

0,35 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

l)

krmné směsi s výjimkou krmiva pro kožešinová zvířata, zvířata v zájmovém chovu a ryby

0,5 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

Určení zdroje kontaminace. Jakmile je zdroj určen, přijmout příslušná opatření, kde je to možné, k omezení nebo odstranění kontaminace.

m)

krmivo pro ryby krmivo pro zvířata v zájmovém chovu

3,5 ng WHO-PCB-TEQ/kg (6)  (7)

V mnoha případech nemusí být nutné provádět šetření zdroje kontaminace, protože pozaďové hodnoty v některých oblastech se blíží akční hodnotě nebo ji přesahují. Avšak v případech, kdy je akční hodnota překročena, je třeba zaznamenat veškeré informace, např. dobu odběru vzorků, geografický původ, druh ryb atd., s cílem zvládnout přítomnost dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v těchto materiálech k výživě zvířat v rámci budoucích opatření.


(1)  WHO-TEF k posuzování rizik pro lidské zdraví na základě závěrů zasedání Světové zdravotnické organizace ve Stockholmu, Švédsko, ve dnech 15.–18. června 1997 (Van den Berg et al., (1998) Toxic Equivalency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and for Wildlife. Environmental Health Perspectives, 106(12), 775).

Image

(2)  Horní hranice koncentrace: při výpočtu horní hranice koncentrace se vychází z předpokladu, že všechny hodnoty různých kongenerů pod mezí kvantifikace se rovnají mezi kvantifikace.

(3)  Jednotlivé maximální hodnoty pro dioxiny (PCDD/F) zůstanou dočasně platné. Produkty určené ke krmení zvířat uvedené v bodě 27a musí během uvedeného období splňovat maximální hodnoty pro dioxiny a maximální hodnoty pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem.

(4)  Na čerstvé ryby přímo dovezené a používané bez předchozího zpracování k výrobě krmiv pro kožešinová zvířata se maximální hodnoty nevztahují, přičemž na čerstvé ryby používané k přímému krmení zvířat v zájmovém chovu, zvířat v zoo a cirkuse se vztahují hodnoty 4,0 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg produktu a 8,0 ng WHO-PCDD/F-PCB-TEQ/kg produktu. Produkty, zpracované živočišné bílkoviny z těchto zvířat (kožešinových zvířat, zvířat v zájmovém chovu, zvířat v zoo a cirkusech) nemohou vstupovat do potravinového řetězce a je zakázáno jimi krmit hospodářská zvířata držená, vykrmovaná nebo chovaná pro výrobu potravin.“

(5)  WHO-TEF k posuzování rizik pro lidské zdraví na základě závěrů zasedání Světové zdravotnické organizace ve Stockholmu, ve Švédsku, ve dnech 15.–18. června 1997 (Van den Berg et al., (1998) Toxic Equivalency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and for Wildlife. Environmental Health Perspectives, 106(12), 775).

Image

(6)  Horní hranice koncentrace: při výpočtu horní hranice koncentrace se vychází z předpokladu, že všechny hodnoty různých kongenerů pod mezí kvantifikace se rovnají mezi kvantifikace.

(7)  Komise tyto akční hodnoty přezkoumá nejpozději do 31. prosince 2008 zároveň s maximálními obsahy pro sumu dioxionů a PCB s dioxinovým efektem.“


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Rada

4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/54


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 2. prosince 2005

o uzavření Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek jménem Evropského společenství

(2006/61/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem a rovněž čl. 300 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen „protokol“) je zlepšit přístup veřejnosti k informacím v souladu s Úmluvou EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“).

(2)

Společenství podepsalo Aarhuskou úmluvu dne 25. června 1998 a schválilo ji rozhodnutím 2005/370/ES (2).

(3)

Společenství podepsalo protokol dne 21. května 2003.

(4)

Protokol je otevřen k ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy a organizacemi regionální hospodářské integrace.

(5)

Podle podmínek protokolu má organizace regionální hospodářské integrace ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uvést rozsah své působnosti ve vztahu k záležitostem upraveným protokolem.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (3), začlenilo ustanovení protokolu do právních předpisů Společenství.

(7)

Ustanovení článku 20 protokolu stanoví pro změny jeho příloh zjednodušený a zrychlený postup.

(8)

Je tedy vhodné protokol jménem Společenství schválit,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Protokol EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek se schvaluje jménem Společenství.

Znění protokolu je připojeno k tomuto rozhodnutí jako příloha A.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné uložit listinu o schválení u generálního tajemníka Organizace spojených národů v souladu s článkem 25 protokolu.

Článek 3

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné uložit jménem Evropského společenství prohlášení o rozsahu své působnosti, které je uvedeno v příloze B tohoto rozhodnutí, v souladu s čl. 26 odst. 4 protokolu.

Článek 4

1.   Komise je oprávněna schvalovat jménem Společenství změny příloh protokolu podle článku 20 protokolu, pokud jde o záležitosti spadající do působnosti Společenství.

2.   Komisi je při plnění jejího poslání nápomocen zvláštní výbor jmenovaný Radou.

3.   Oprávnění uvedené v odstavci 1 je omezeno na změny, které jsou v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství o zřízení evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek a které nevyžadují změnu těchto předpisů.

4.   Pokud není změna příloh protokolu provedena v právních předpisech Společenství do dvanácti měsíců ode dne jejího rozeslání depozitářem, oznámí Komise v souladu s čl. 20 odst. 8 protokolu písemně depozitáři v uvedené lhůtě dvanácti měsíců, že takovou změnu nepřijímá. Pokud je změna následně provedena, Komise toto oznámení neprodleně odvolá.

Článek 5

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 2. prosince 2005.

Za Radu

předsedkyně

M. BECKETT


(1)  Stanovisko ze dne 30. května 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1.


PŘÍLOHA A

PROTOKOL O REGISTRECH ÚNIKŮ A PŘENOSŮ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

Strany tohoto protokolu,

připomínajíce ustanovení čl. 5 odst. 9 a čl. 10 odst. 2 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva),

uznávajíce, že registry úniků a přenosů znečišťujících látek představují důležitý mechanismus pro zvyšování odpovědnosti podniků, snižování znečištění a podporu udržitelného rozvoje, jak stanoví Deklarace z Luccy přijatá na prvním zasedání stran Aarhuské úmluvy,

s ohledem na zásadu 10 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992,

s ohledem také na zásady a závazky přijaté na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992, zejména na ustanovení kapitoly 19 Agendy 21,

berouce v potaz Program dalšího provádění Agendy 21 přijatý Valným shromážděním Organizace spojených národů na jeho devatenáctém zvláštním zasedání v roce 1997, ve kterém se mimo jiné požaduje rozšíření vnitrostátních kapacit a schopností pro shromažďování, zpracovávání a šíření informací s cílem umožnit veřejnosti, aby vhodnými prostředky získávala informace o globálních otázkách životního prostředí,

s ohledem na Plán pro provádění výsledků Světového summitu o udržitelném rozvoji konaného v roce 2002, ve kterém se vyzývá k vývoji ucelených a integrovaných informací o chemických látkách, například prostřednictvím vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek,

s ohledem na činnost Mezivládního fóra pro chemickou bezpečnost, zejména na Deklaraci z Bahie z roku 2000 o chemické bezpečnosti, Priority pro činnost po roce 2000 a Akční plán pro registry úniků a přenosů znečišťujících látek/emisní inventury,

berouce také v úvahu činnost uskutečňovanou v rámci Meziorganizačního programu pro správné nakládání s chemickými látkami,

berouce dále v úvahu činnost Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zejména doporučení Rady OECD týkající se vytváření registrů úniků a přenosů znečišťujících látek, ve kterém rada vyzývá členské státy, aby vytvořily registry úniků a přenosů znečišťujících látek a zpřístupnily tyto registry veřejnosti,

přejíce si vytvořit mechanismus, který přispěje k tomu, aby všichni příslušníci stávající generace i generací budoucích mohli žít v životním prostředí přiměřeném pro jejich zdraví a dobré životní podmínky, a to zajištěním rozvoje veřejně dostupných informačních systémů o životním prostředí,

přejíce si také zajistit, aby při rozvoji těchto systémů byly zohledněny zásady přispívající k udržitelnému rozvoji, jako je přístup založený na předběžné opatrnosti, který je obsažen v zásadě 15 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992,

vědomy si vazby mezi vhodnými informačními systémy o životním prostředí a výkonem práv obsažených v Aarhuské úmluvě,

uznávajíce potřebu spolupráce s ostatními mezinárodními iniciativami v oblasti znečišťujících látek a odpadů, včetně Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech z roku 2001 a Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování z roku 1989,

vědomy si toho, že cílem integrovaného přístupu k omezování znečištění a množství odpadů pocházejících z provozu průmyslových zařízení a jiných zdrojů je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, zajistit posun k udržitelnému a environmentálně šetrnému rozvoji a chránit zdraví stávající generace i generací budoucích,

přesvědčeny o hodnotě registrů úniků a přenosů znečišťujících látek jako nákladově efektivního nástroje, který podporuje šetrnější chování k životnímu prostředí, zajišťuje přístup veřejnosti k informacím o únicích a přenosech znečišťujících látek v jednotlivých komunitách a prostřednictvím těchto komunit a slouží orgánům státní správy při sledování vývoje, prokazování pokroku při snižování znečištění, monitorování souladu s určitými mezinárodními dohodami, stanovování priorit a hodnocení pokroku dosaženého na základě politik a programů v oblasti životního prostředí,

domnívajíce se, že registry úniků a přenosů znečišťujících látek mohou mít značný přínos pro průmyslové odvětví v důsledku lepšího nakládání se znečišťujícími látkami,

berouce v potaz možnosti využití údajů z registrů úniků a přenosů znečišťujících látek ve spojení s informacemi o zdraví, životním prostředí, demografii, hospodářství a jiných důležitých aspektech pro účely lepšího pochopení možných problémů, identifikace problematických otázek, přijetí preventivních a zmírňujících opatření a stanovení priorit pro péči o životní prostředí,

vědomy si významu ochrany soukromí identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob při zpracování informací ohlašovaných do registrů úniků a přenosů znečišťujících látek v souladu s platnými mezinárodními normami v oblasti ochrany údajů,

vědomy si také významu vývoje mezinárodně slučitelných systémů registrace úniků a přenosů znečišťujících látek pro zlepšení porovnatelnosti údajů,

berouce na vědomí, že řada členských států Evropské hospodářské komise OSN, Evropského společenství a stran Severoamerické dohody o volném obchodu shromažďuje údaje o únicích a přenosech znečišťujících látek z různých zdrojů a poskytuje tyto údaje veřejnosti, a vědomy si zejména dlouhodobých a cenných zkušeností některých zemí v této oblasti,

berouce v úvahu různé povahy stávajících registrů emisí a nutnost zamezit duplicitě, a uznávajíce proto nutnost určité míry flexibility,

vyzývajíce k postupnému rozvoji vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek,

vyzývajíce také k vytvoření vazeb mezi vnitrostátními registry úniků a přenosů znečišťujících látek a informačními systémy o jiných únicích veřejného významu,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíl

Cílem tohoto protokolu je zlepšit přístup veřejnosti k informacím vytvořením ucelených, integrovaných, celostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR – pollution release and transfer registers) v souladu s ustanoveními tohoto protokolu, což by mohlo usnadnit účast veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí a přispět k prevenci a snižování znečištění životního prostředí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto protokolu se:

1.

„stranou“, nevyplývá-li ze znění protokolu něco jiného, rozumí stát nebo regionální organizace hospodářské integrace uvedená v článku 24, které souhlasily s tím, aby byly vázány tímto protokolem a pro něž protokol vstoupil v platnost;

2.

„úmluvou“ rozumí Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí uzavřená v Aarhusu, Dánsko, dne 25. června 1998;

3.

„veřejností“ rozumí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi;

4.

„provozovnou“ rozumí jedno nebo více zařízení ve stejné lokalitě nebo v přilehlých lokalitách, které vlastní nebo provozuje stejná fyzická nebo právnická osoba;

5.

„příslušným orgánem“ rozumí vnitrostátní orgán nebo orgány nebo jakýkoliv jiný příslušný subjekt nebo subjekty, které jsou určeny stranou, aby spravovaly vnitrostátní systém registrace úniků a přenosů znečišťujících látek;

6.

„znečišťující látkou“ rozumí látka nebo skupina látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví z důvodu svých vlastností a zavedení do životního prostředí;

7.

„únikem“ rozumí jakékoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo havarijní, pravidelné nebo nepravidelné, včetně rozlití, emitování, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo skládkování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod;

8.

„přenosem mimo lokalitu“ rozumí přesun znečišťujících látek nebo odpadů určených k odstranění nebo využití a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k vyčištění mimo hranice provozovny;

9.

„rozptýlenými zdroji“ rozumí mnoho menších nebo roztroušených zdrojů, ze kterých mohou unikat znečišťující látky do půdy, ovzduší nebo vody, jejichž společný dopad na tyto složky může být významný a u kterých není praktické shromažďovat zprávy z každého jednotlivého zdroje zvlášť;

10.

výrazy „vnitrostátní“ nebo „celostátní“ s ohledem na závazky vyplývající z protokolu pro strany, které jsou regionálními organizacemi hospodářské integrace, vykládají tak, že se vztahují na dotyčný region, není-li uvedeno jinak;

11.

„odpadem“ rozumí látky nebo předměty, které:

a)

jsou odstraňovány nebo využívány;

b)

jsou určeny k odstranění nebo využití, nebo

c)

mají být podle vnitrostátních právních předpisů odstraněny nebo využity;

12.

„nebezpečným odpadem“ rozumí odpad, který je definován jako nebezpečný vnitrostátními právními předpisy;

13.

„jiným odpadem“ rozumí odpad, který není nebezpečným odpadem;

14.

„odpadními vodami“ rozumí použitá voda obsahující látky nebo předměty podléhající regulaci na základě vnitrostátních právních předpisů.

Článek 3

Obecná ustanovení

1.   Každá strana přijme nezbytná právní, správní a jiná opatření a vhodná donucovací opatření k provedení ustanovení tohoto protokolu.

2.   Ustanoveními tohoto protokolu není dotčeno právo strany ponechat v platnosti nebo zavést rozsáhlejší nebo veřejně dostupnější registr úniků a přenosů znečišťujících látek, než jaký vyžaduje tento protokol.

3.   Každá strana přijme nezbytná opatření, aby zaměstnanci provozovny a osoby z řad veřejnosti, které ohlásí orgánům veřejné správy, že určitá provozovna porušila vnitrostátní právní předpisy provádějící tento protokol, nebyli touto provozovnou nebo orgány veřejné správy z důvodu ohlášení daného porušení sankcionováni, pronásledováni nebo obtěžováni.

4.   Při provádění tohoto protokolu se každá strana řídí přístupem založeným na předběžné opatrnosti, stanoveným v zásadě 15 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992.

5.   Za účelem omezení dvojího ohlašování mohou být systémy registrace úniků a přenosů znečišťujících látek v praktické míře integrovány se stávajícími zdroji informací, jako jsou ohlašovací mechanismy v rámci licencí nebo povolení pro provoz.

6.   Strany budou usilovat o sbližování mezi vnitrostátními registry úniků a přenosů znečišťujících látek.

Článek 4

Základní prvky systému registrace úniků a přenosů znečišťujících látek

V souladu s tímto protokolem každá strana vytvoří a bude spravovat veřejně přístupný vnitrostátní registr úniků a přenosů znečišťujících látek, který:

a)

bude obsahovat údaje o konkrétních provozovnách s ohledem na ohlašování týkající se bodových zdrojů;

b)

bude zahrnovat ohlašování týkající se rozptýlených zdrojů;

c)

bude obsahovat údaje o konkrétních znečišťujících látkách, případně odpadech;

d)

bude rozlišovat mezi úniky do jednotlivých složek životního prostředí – ovzduší, půdy a vody;

e)

bude obsahovat informace o přenosech;

f)

bude založen na povinném, pravidelném ohlašování;

g)

bude obsahovat standardizované a včasné údaje, omezený počet standardizovaných prahových hodnot pro ohlašování a případně omezená ustanovení o důvěrnosti údajů;

h)

bude ucelený a navržený tak, aby byl uživatelsky vstřícný a veřejně přístupný, a to rovněž v elektronické formě;

i)

bude umožňovat účast veřejnosti na jeho vývoji a úpravách a

j)

bude představovat strukturovanou počítačovou databázi nebo několik provázaných databází spravovaných příslušným orgánem.

Článek 5

Návrh a struktura

1.   Každá strana zajistí, aby údaje obsažené v registru uvedeném v článku 4 byly uspořádány v agregované i neagregované podobě, aby bylo možné úniky a přenosy vyhledávat a identifikovat podle:

a)

provozovny a jejího zeměpisného umístění;

b)

činnosti;

c)

vlastníka nebo provozovatele a případně společnosti;

d)

znečišťující látky, případně odpadu;

e)

každé ze složek životního prostředí, do které znečišťující látka uniká; a

f)

místa určení přenosu a případně místa odstranění nebo využití odpadu, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 5.

2.   Každá strana také zajistí, aby údaje bylo možné vyhledávat a identifikovat podle rozptýlených zdrojů, které byly do registru zařazeny.

3.   Každá strana navrhne svůj registr s ohledem na možnost jeho budoucího rozšiřování a zajistí, aby byly veřejně přístupné alespoň údaje ohlášené za posledních deset ohlašovacích let.

4.   Registr je třeba navrhnout tak, aby umožňoval co nejsnazší přístup veřejnosti elektronickými prostředky, jako je například internet. Návrh by měl umožňovat, aby za běžných provozních podmínek byly informace v registru nepřetržitě a okamžitě dostupné elektronickými prostředky.

5.   Každá strana uvede ve svém registru odkazy na své příslušné stávající, veřejně přístupné databáze údajů souvisejících s ochranou životního prostředí.

6.   Každá strana uvede ve svém registru odkazy na registry úniků a přenosů znečišťujících látek jiných stran protokolu a, pokud to bude proveditelné, na registry jiných zemí.

Článek 6

Rozsah registru

1.   Každá strana zajistí, aby její registr obsahoval informace o:

a)

únicích znečišťujících látek, které mají být ohlášeny podle čl. 7 odst. 2;

b)

přenosech mimo lokalitu, které mají být ohlášeny podle čl. 7 odst. 2 a

c)

únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů, které mají být ohlášeny podle čl. 7 odst. 4.

2.   Po vyhodnocení zkušeností získaných při vývoji vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek a provádění tohoto protokolu a s ohledem na příslušné mezinárodní procesy přezkoumá zasedání stran požadavky na ohlašování podle tohoto protokolu a posoudí následující aspekty jeho dalšího rozvoje:

a)

revize činností uvedených v příloze I;

b)

revize znečišťujících látek uvedených v příloze II;

c)

revize prahových hodnot v přílohách I a II a

d)

zařazení jiných relevantních aspektů, jako jsou informace o přenosech v rámci lokality, skladování, specifikace požadavků na ohlašování pro rozptýlené zdroje nebo vypracování kritérií pro zařazení znečišťujících látek na základě tohoto protokolu.

Článek 7

Ohlašovací povinnost

1.   Každá strana buď:

a)

uloží vlastníkovi nebo provozovateli každé jednotlivé provozovny v její jurisdikci, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nad příslušnou prahovou hodnotou pro kapacitu uvedenou v příloze I, sloupci 1, a:

i)

dochází v ní k únikům jakékoli znečišťující látky uvedené v příloze II v množství přesahujícím příslušné prahové hodnoty uvedené v příloze II, sloupci 1,

ii)

dochází v ní k přenosům jakékoli znečišťující látky uvedené v příloze II v množství přesahujícím příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze II, sloupci 2 mimo lokalitu, pokud daná strana zvolila variantu ohlašování přenosů konkrétních znečišťujících látek podle odst. 5 písm. d),

iii)

dochází v ní k přenosům nebezpečného odpadu v množství přesahujícím 2 tuny ročně nebo jiného odpadu v množství přesahujícím 2 000 tun ročně mimo lokalitu, pokud daná strana zvolila variantu ohlašování přenosů konkrétních odpadů podle odst. 5 písm. d), nebo

iv)

dochází v ní k přenosům jakékoli znečišťující látky uvedené v příloze II v odpadních vodách určených k čištění v množství přesahujícím příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze II, sloupci 1b mimo lokalitu;

aby splnila povinnost uloženou uvedenému vlastníkovi nebo provozovateli podle odstavce 2 nebo

b)

uloží vlastníkovi nebo provozovateli každé jednotlivé provozovny v její jurisdikci, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I na prahové hodnotě pro počet zaměstnanců uvedené v příloze I, sloupci 2, nebo nad touto hodnotou, a vyrábí, zpracovává nebo používá jakoukoli znečišťující látku uvedenou v příloze II v množství přesahujícím příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze II, sloupci 3, aby splnila povinnost uloženou uvedenému vlastníkovi nebo provozovateli podle odstavce 2.

2.   Každá strana uloží vlastníkovi nebo provozovateli provozovny uvedené v odstavci 1, aby předkládal informace uvedené v odstavcích 5 a 6 v souladu s požadavky uvedenými v daných ustanoveních, pokud jde o znečišťující látky a odpady, u kterých došlo k překročení prahových hodnot.

3.   Ke splnění cíle tohoto protokolu může strana s ohledem na určitou znečišťující látku rozhodnout, že uplatní buď prahovou hodnotu pro únik nebo prahovou hodnotu pro výrobu, zpracování nebo použití, pokud se tím rozšíří příslušné informace o únicích nebo přesunech, které jsou k dispozici v jejím registru.

4.   Každá strana zajistí, aby její příslušný orgán shromažďoval informace o únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů podle odstavců 7 a 8 za účelem jejich zařazení do registru, nebo pověří shromažďováním takových informací jeden nebo více orgánů veřejné správy nebo příslušných subjektů.

5.   Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle odstavce 2, aby shromažďovali a předkládali svému příslušnému orgánu následující informace o konkrétních provozovnách:

a)

název, adresu, zeměpisné umístění a činnost nebo činnosti ohlašující provozovny a jméno vlastníka nebo provozovatele a případně název společnosti;

b)

název a číselné označení každé znečišťující látky, která má být ohlašována podle odstavce 2;

c)

množství každé znečišťující látky, která má být ohlašována podle odstavce 2, jež uniklo ze zařízení do životního prostředí v daném ohlašovacím roce, a to jak v agregované formě, tak s rozlišením toho, zda se jednalo o únik do ovzduší, do vody nebo do půdy, včetně prostřednictvím podzemní injektáže;

d)

buď:

i)

množství každé znečišťující látky, která má být ohlašována podle odstavce 2, jež je přenášeno mimo lokalitu v daném ohlašovacím roce, s rozlišením mezi množstvím přenášeným za účelem odstranění a množstvím přenášeným za účelem využití, a název a adresu provozovny, která přenos přijme, nebo

ii)

množství odpadu, který má být ohlašován podle odstavce 2, jež je přenášeno mimo lokalitu v daném ohlašovacím roce, s rozlišením mezi nebezpečným odpadem a jiným odpadem, a to pro jakýkoli způsob odstranění nebo využití podle přílohy III s uvedením buď „R“ (recovery – využití) nebo „D“ (disposal – odstranění) podle toho, zda je odpad určen k využití nebo odstranění, a v případě přeshraničního pohybu nebezpečných odpadů s uvedením názvu a adresy subjektu provádějícího odstranění nebo využití tohoto odpadu a místa odstranění nebo využití, které odpad přijme;

e)

množství každé znečišťující látky v odpadních vodách, která má být ohlašována podle odstavce 2, jež je přenesena v daném ohlašovacím roce mimo lokalitu, a

f)

typ metodiky používané k získání informací uvedených v písmenech c) až e), v souladu s čl. 9 odst. 2, s uvedením, zda jsou informace založené na měření, výpočtu nebo odhadu.

6.   Informace uvedené v odst. 5 písm. c) až e) zahrnují informace o únicích a přenosech, ke kterým došlo při pravidelných činnostech a v důsledku mimořádných událostí.

7.   Každá strana ve svém registru uvede v odpovídajícím územním rozdělení informace o únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů, zjistí-li, že tyto údaje jsou shromažďovány příslušnými orgány a je prakticky možné je do registru zařadit. Pokud strana zjistí, že takové údaje neexistují, přijme opatření k zahájení ohlašování úniků příslušných znečišťujících látek z jednoho nebo více rozptýlených zdrojů v souladu se svými vnitrostátními prioritami.

8.   Informace uvedené v odstavci 7 zahrnují informace o typu metodiky použité k získání informací.

Článek 8

Cyklus ohlašování

1.   Každá strana zajistí, aby informace, které mají být zařazeny do jejího registru, byly přístupné veřejnosti a aby byly v registru shromážděny a uspořádány podle kalendářního roku. Ohlašovacím rokem je kalendářní rok, kterého se dané informace týkají. Pro každou stranu je prvním ohlašovacím rokem kalendářní rok následující po vstupu protokolu v platnost pro danou stranu. Ohlašování požadované podle článku 7 se provádí jednou ročně. Druhým ohlašovacím rokem však může být druhý kalendářní rok následující po prvním ohlašovacím roce.

2.   Každá strana, která není organizací regionální hospodářské integrace, zajistí, aby informace byly zařazeny do jejího registru do patnácti měsíců od konce každého ohlašovacího roku. Informace za první ohlašovací rok se však zařadí do registru do dvou let od konce tohoto ohlašovacího roku.

3.   Každá strana, která je organizací regionální hospodářské integrace, zajistí, aby informace za určitý ohlašovací rok byly zařazeny do jejího registru šest měsíců poté, co vznikne tato povinnost stranám, které nejsou organizacemi regionální hospodářské integrace.

Článek 9

Shromažďování údajů a vedení evidence

1.   Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle článku 7, aby v souladu s odstavcem 2 a s odpovídající četností shromažďovali údaje nezbytné ke zjištění úniků a přenosů mimo lokalitu u provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle článku 7, a aby uchovávali pro příslušné orgány k dispozici evidenci údajů, ze kterých byly ohlášené informace získány, a to po dobu pěti let od konce daného ohlašovacího roku. Tato evidence musí také obsahovat popis metodiky použité ke shromáždění údajů.

2.   Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle článku 7, aby používali nejlepší dostupné informace, které mohou zahrnovat údaje získané na základě monitorování, emisní faktory, rovnice hmotnostních bilancí, nepřímé monitorování nebo jiné výpočty, technické úsudky a jiné metody. Měli by tak případně činit v souladu s mezinárodně uznávanými metodikami.

Článek 10

Hodnocení kvality

1.   Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle čl. 7 odst. 1, aby zajistili kvalitu informací, které ohlašují.

2.   Každá strana zajistí, aby údaje obsažené v jejím registru podléhaly hodnocení kvality ze strany příslušného orgánu, zejména s ohledem na jejich úplnost, konzistentnost a věrohodnost, s přihlédnutím k jakýmkoli pokynům, které budou případně vypracovány zasedáním stran.

Článek 11

Přístup veřejnosti k informacím

1.   Každá strana zajistí přístup veřejnosti k informacím obsaženým v jejím registru úniků a přenosů znečišťujících látek bez nutnosti prokazování zájmu a v souladu s ustanoveními tohoto protokolu, zejména zajištěním toho, aby její registr poskytoval přímý elektronický přístup prostřednictvím veřejných telekomunikačních sítí.

2.   Nejsou-li informace obsažené v jejím registru snadno veřejně přístupné přímými elektronickými prostředky, zajistí každá strana, aby její příslušný orgán na požádání poskytl dané informace jakýmkoli jiným účinným způsobem, a to co možná nejdříve, nejpozději však do jednoho měsíce po předložení žádosti.

3.   S výhradou odstavce 4 každá strana zajistí, aby přístup k informacím obsaženým v jejím registru byl bezplatný.

4.   Každá strana může svému příslušnému orgánu povolit, aby si účtoval poplatek za reprodukci a zaslání konkrétních informací uvedených v odstavci 2, avšak tento poplatek nesmí překročit rozumnou výši.

5.   Nejsou-li informace obsažené v jejím registru snadno veřejně přístupné přímými elektronickými prostředky, usnadní každá strana elektronický přístup ke svému registru na veřejně dostupných místech, například ve veřejných knihovnách, v kancelářích místních úřadů nebo na jiných vhodných místech.

Článek 12

Důvěrnost

1.   Každá strana může příslušnému orgánu povolit, aby s informacemi obsaženými v registru zacházel jako s důvěrnými, pokud by zveřejnění těchto informací nepříznivě ovlivnilo:

a)

mezinárodní vztahy, národní obranu nebo veřejnou bezpečnost;

b)

průběh spravedlnosti, schopnost kterékoli osoby domoci se spravedlivého soudního řízení a schopnost orgánu veřejné správy provádět vyšetřování trestné nebo disciplinární povahy;

c)

důvěrnost obchodních a průmyslových informací, pokud je tato důvěrnost chráněna zákonem za účelem ochrany oprávněného hospodářského zájmu;

d)

práva k duševnímu vlastnictví nebo

e)

důvěrnost osobních údajů nebo spisů týkajících se fyzické osoby v případech, kdy taková osoba nedala souhlas se zveřejněním informací, pokud tuto důvěrnost upravují vnitrostátní právní předpisy.

Výše uvedené důvody důvěrnosti je nezbytné vykládat restriktivním způsobem, s ohledem na veřejný zájem, jemuž zveřejnění informací slouží, a na to, zda se dané informace týkají úniků do životního prostředí.

2.   V rámci odst. 1 písm. c) se zveřejnění informací o únicích, které jsou důležité z hlediska ochrany životního prostředí, posuzuje podle vnitrostátních právních předpisů.

3.   Pokud se s informací zachází jako s důvěrnou v souladu s odstavcem 1, uvede se v registru druh informace, jejíž poskytnutí bylo odmítnuto, například uvedením druhové chemické informace, je-li to možné, a důvod, proč bylo její poskytnutí odmítnuto.

Článek 13

Účast veřejnosti na vývoji vnitrostátních registrů únikůa přenosů znečišťujících látek

1.   Každá strana poskytne veřejnosti v rámci svých vnitrostátních právních předpisů vhodné možnosti účastnit se vývoje jejího vnitrostátního registru úniků a přenosů znečišťujících látek.

2.   Pro účely odstavce 1 každá strana zajistí možnost volného veřejného přístupu k informacím o navrhovaných opatřeních týkajících se vývoje jejího vnitrostátního registru úniků a přenosů znečišťujících látek a dále možnost předložit jakékoli připomínky, informace, analýzy nebo stanoviska důležité pro rozhodovací proces, a příslušný orgán k těmto vyjádřením veřejnosti náležitě přihlédne.

3.   Každá strana zajistí, aby po přijetí rozhodnutí o zřízení nebo podstatné změně jejího registru byly včas zveřejněny informace o příslušném rozhodnutí a aspektech, na kterých je založeno.

Článek 14

Přístup k právní ochraně

1.   Každá strana v rámci svých vnitrostátních právních předpisů zajistí, aby jakákoli osoba, která má za to, že její žádost o informace podle čl. 11 odst. 2 byla opomenuta, nesprávně zcela nebo zčásti zamítnuta, nedostatečně zodpovězena nebo jinak řešena v rozporu s ustanoveními uvedeného odstavce, měla přístup k přezkumnému řízení před soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem ustaveným ze zákona.

2.   Požadavky odstavce 1 nejsou dotčena příslušná práva a povinnosti stran na základě stávajících smluv platných mezi nimi, které se týkají předmětu tohoto článku.

Článek 15

Budování kapacit

1.   Každá strana bude podporovat informovanost veřejnosti o svém registru úniků a přenosů znečišťujících látek a zajistí, aby byla pro přístup k jejímu registru a pro pochopení a využití informací v něm obsažených poskytnuta pomoc a instrukce.

2.   Každá strana by měla odpovědným orgánům a úřadům poskytnout dostatečné kapacity a pokyny s cílem pomoci jim při plnění jejich povinností podle tohoto protokolu.

Článek 16

Mezinárodní spolupráce

1.   Strany navzájem odpovídajícím způsobem spolupracují a pomáhají si:

a)

při mezinárodních opatřeních na podporu cílů tohoto protokolu;

b)

na základě vzájemné dohody mezi dotčenými stranami při zřizování vnitrostátních systémů podle tohoto protokolu;

c)

při sdílení informací podle tohoto protokolu týkajících se úniků a přenosů v pohraničních oblastech a

d)

při sdílení informací podle tohoto protokolu týkajících se přenosů mezi stranami.

2.   Strany podporují vzájemnou spolupráci a případně spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi za účelem podpory:

a)

informovanosti veřejnosti na mezinárodní úrovni;

b)

transferu technologií a

c)

poskytování technické pomoci v otázkách souvisejících s tímto protokolem stranám, které jsou rozvojovými zeměmi, a stranám s transformační ekonomikou.

Článek 17

Zasedání stran

1.   Ustavuje se zasedání stran. Jeho první schůze bude svolána nejpozději dva roky po vstupu tohoto protokolu v platnost. Řádné schůze zasedání stran se poté konají následně po řádných zasedáních stran úmluvy nebo souběžně s nimi, nerozhodnou-li strany tohoto protokolu jinak. Mimořádná schůze zasedání stran se koná, rozhodne-li o tom zasedání stran v průběhu řádné schůze nebo na písemnou žádost kterékoli strany, pokud tuto žádost do šesti měsíců poté, co ji výkonný tajemník Evropské hospodářské komise oznámí všem stranám, podpoří alespoň jedna třetina těchto stran.

2.   Zasedání stran průběžně přezkoumává provádění a vývoj tohoto protokolu na základě pravidelných zpráv stran a za tímto účelem:

a)

vyhodnocuje rozvoj registrů úniků a přenosů znečišťujících látek a podporuje jejich pokračující posilování a sbližování;

b)

vytváří pokyny usnadňující ohlašování stranami, s přihlédnutím k nutnosti zamezit duplicitě úsilí v tomto ohledu;

c)

stanoví program činnosti;

d)

zvažuje a případně přijímá opatření k posílení mezinárodní spolupráce v souladu s článkem 16;

e)

ustavuje pomocné orgány, které považuje za nezbytné;

f)

zvažuje a přijímá návrhy na změny tohoto protokolu a jeho příloh, které jsou považovány za nezbytné pro účely tohoto protokolu, v souladu s článkem 20;

g)

na své první schůzi projedná a formou konsensu přijme jednací řád svých schůzí a jednací řád schůzí svých pomocných orgánů, s přihlédnutím k jakémukoli jednacímu řádu přijatému zasedáním stran úmluvy;

h)

formou konsensu zváží vytvoření finančních ujednání a mechanismů technické pomoci pro účely usnadnění provádění tohoto protokolu;

i)

využívá při plnění cílů tohoto protokolu ve vhodných případech služeb jiných příslušných mezinárodních orgánů a

j)

zváží a učiní jakékoli další kroky nezbytné k plnění cílů tohoto protokolu, jako je přijetí pokynů a doporučení, které podpoří jeho provádění.

3.   Zasedání stran podporuje výměnu informací o zkušenostech získaných při ohlašování přenosů specifických znečišťujících látek a specifických odpadů a vyhodnotí tyto zkušenosti za účelem posouzení možností sblížení těchto dvou přístupů, s přihlédnutím k veřejnému zájmu o informace v souladu s ustanovením článku 1 a k celkové účinnosti vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek.

4.   Organizace spojených národů, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii, jakož i kterýkoli stát nebo regionální organizace hospodářské integrace, které jsou podle článku 24 oprávněny podepsat tento protokol, avšak nejsou stranou tohoto protokolu, a jakákoli mezivládní organizace kvalifikovaná v oblastech, na něž se tento protokol vztahuje, jsou oprávněny účastnit se schůzí zasedání stran jako pozorovatelé. Jejich přijetí a účast podléhá jednacímu řádu přijatému zasedáním stran.

5.   Jakákoli nevládní organizace kvalifikovaná v oblastech, na něž se vztahuje tento protokol, která oznámila výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise, že si přeje být zastoupena na schůzi zasedání stran, je oprávněna účastnit se zasedání jako pozorovatel, nevznese-li proti tomu námitky alespoň jedna třetina stran přítomných na dané schůzi. Jejich přijetí a účast podléhá jednacímu řádu přijatému zasedáním stran.

Článek 18

Hlasovací právo

1.   S výjimkou stanovenou odstavcem 2 má každá strana tohoto protokolu jeden hlas.

2.   Organizace regionální hospodářské integrace vykonávají své hlasovací právo v otázkách své působnosti počtem hlasů odpovídajícím počtu jejich členských států, které jsou stranami. Tyto organizace nevykonávají své hlasovací právo, pokud toto právo vykonávají jejich členské státy a naopak.

Článek 19

Přílohy

Přílohy k tomuto protokolu tvoří jeho nedílnou součást a není-li výslovně uvedeno jinak, představuje odkaz na tento protokol současně odkaz na kteroukoli jeho přílohu.

Článek 20

Změny

1.   Kterákoli strana může navrhnout změnu tohoto protokolu.

2.   Návrhy změn tohoto protokolu budou posouzeny na schůzi zasedání stran.

3.   Jakýkoli návrh změny tohoto protokolu musí být předložen písemně sekretariátu, který jej oznámí alespoň šest měsíců před schůzí, na které bude navržen k přijetí, všem stranám, ostatním státům a organizacím regionální hospodářské integrace, které souhlasily s tím, že budou vázány tímto protokolem, a pro které dosud nevstoupil v platnost, a signatářům.

4.   Strany budou všemožně usilovat o dosažení shody týkající se jakékoli navrhované změny tohoto protokolu formou konsensu. Pokud bylo veškeré úsilí o dosažení konsensu vyčerpáno a shody se dosáhnout nepodařilo, přijme se změna jako poslední možnost tříčtvrtinovou většinou hlasů stran přítomných a hlasujících na dané schůzi.

5.   Pro účely tohoto článku se „přítomnými a hlasujícími stranami“ rozumí strany, které jsou přítomny a odevzdají hlas pro nebo proti.

6.   Jakoukoli změnu tohoto protokolu přijatou v souladu s odstavcem 4 oznámí sekretariát depozitáři, který ji zašle všem stranám, ostatním státům a organizacím regionální hospodářské integrace, které souhlasily s tím, že budou vázány tímto protokolem, a pro které dosud nevstoupil v platnost, a signatářům.

7.   Změna protokolu, s výjimkou změny přílohy, vstoupí v platnost pro strany, které ji ratifikovaly, přijaly nebo schválily, devadesátým dnem po dni, kdy depozitář obdrží listinu o ratifikaci, přijetí nebo schválení od alespoň tří čtvrtin stran, které byly stranami v době jejího přijetí. Poté vstoupí v platnost pro jakoukoli jinou stranu devadesátým dnem po dni, kdy daná strana uloží svou listinu o ratifikaci, přijetí nebo schválení změny.

8.   V případě změny přílohy strana, která tuto změnu nepřijme, oznámí tuto skutečnost písemně depozitáři do dvanácti měsíců ode dne rozeslání této změny depozitářem. Depozitář neprodleně informuje všechny strany o obdržení jakéhokoli takového oznámení. Strana může předchozí oznámení o nepřijetí kdykoli odvolat; přičemž daná změna přílohy poté vstoupí pro danou stranu v platnost.

9.   Po uplynutí dvanácti měsíců ode dne rozeslání změny přílohy depozitářem podle odstavce 6 vstoupí tato změna v platnost pro strany, které nepředložily depozitáři oznámení podle odstavce 8, pokud do tohoto okamžiku nepředloží takové oznámení více než jedna třetina stran, které byly stranami v okamžiku přijetí dané změny.

10.   Pokud změna přílohy přímo souvisí se změnou tohoto protokolu, nevstoupí v platnost, dokud nevstoupí v platnost daná změna tohoto protokolu.

Článek 21

Sekretariát

Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise vykonává pro tento protokol následující funkce sekretariátu:

a)

příprava a podpůrné služby pro schůze zasedání stran;

b)

předávání zpráv a jiných informací obdržených v souladu s ustanoveními tohoto protokolu stranám;

c)

informování zasedání stran o činnosti sekretariátu a

d)

jiné funkce určené zasedáním stran na základě dostupných zdrojů.

Článek 22

Kontrola plnění

Na své první schůzi stanoví zasedání stran formou konsensu postupy spolupráce a institucionální ujednání mimosoudní, nesporné a konzultativní povahy pro hodnocení a podporu plnění tohoto protokolu a řešení případného porušování jeho ustanovení. Při stanovení těchto postupů a ujednání zváží zasedání stran mimo jiné skutečnost, zda bude umožněno přijímání informací od veřejnosti ohledně záležitostí souvisejících s tímto protokolem.

Článek 23

Řešení sporů

1.   Vznikne-li spor mezi dvěma nebo více stranami ohledně výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu, budou tyto strany usilovat o řešení sporu jednáním nebo jakýmkoli jiným smírným způsobem řešení sporů, který je pro strany daného sporu přijatelný.

2.   Při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto protokolu, při přistoupení k němu nebo kdykoli poté může stát podat depozitáři písemné prohlášení, že pro řešení sporů nevyřešených v souladu s odstavcem 1 přijímá jeden nebo oba následující způsoby urovnávání sporů jako povinné ve vztahu k jakékoli straně, která přijme stejný závazek:

a)

předložení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;

b)

rozhodčí řízení v souladu s postupem stanoveným v příloze IV.

Organizace regionální hospodářské integrace může učinit prohlášení se stejným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy uvedenými v písmenu b).

3.   Pokud strany sporu přijaly oba způsoby řešení sporů uvedené v odstavci 2, lze spor předložit pouze Mezinárodnímu soudnímu dvoru, nedohodnou-li se strany sporu jinak.

Článek 24

Podpis

Tento protokol bude otevřen k podpisu v Kyjevě (Ukrajina) od 21. do 23. května 2003 při příležitosti páté ministerské konference „Životní prostředí pro Evropu“ a poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 31. prosince 2003 všem státům, které jsou členy Organizace spojených národů, a organizacím regionální hospodářské integrace sestávajícím ze svrchovaných členských států Organizace spojených národů, na které jejich členské státy přenesly pravomoci v záležitostech upravených tímto protokolem, včetně pravomoci uzavírat v souvislosti s těmito záležitostmi smlouvy.

Článek 25

Depozitář

Depozitářem tohoto protokolu je generální tajemník Organizace spojených národů.

Článek 26

Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení

1.   Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy a organizacemi regionální hospodářské integrace uvedenými v článku 24.

2.   Tento protokol bude otevřen k přistoupení od 1. ledna 2004 státům a organizacím regionální hospodářské integrace uvedeným v článku 24.

3.   Jakákoli organizace regionální hospodářské integrace uvedená v článku 24, která se stane stranou, aniž by byl kterýkoli její členský stát stranou, je vázána všemi závazky vyplývajícími z tohoto protokolu. Je-li jeden nebo více členských států dané organizace stranou, organizace a její členské státy rozhodnou o svých odpovědnostech za plnění závazků vyplývajících z tohoto protokolu. V takovém případě nejsou daná organizace a členské státy oprávněny vykonávat souběžně práva vyplývající z tohoto protokolu.

4.   Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uvede organizace regionální hospodářské integrace uvedená v článku 24 prohlášení ohledně rozsahu své působnosti ve vztahu k záležitostem upraveným tímto protokolem. Tyto organizace také informují depozitáře o jakýchkoli podstatných změnách v rozsahu své působnosti.

Článek 27

Vstup v platnost

1.   Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem ode dne uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

2.   Pro účely odstavce 1 se jakákoli listina uložená organizací regionální hospodářské integrace nepočítá jako dodatečná k listinám, které uložily členské státy takové organizace.

3.   Pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem ode dne, kdy tento stát nebo organizace uložily listinu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

Článek 28

Výhrady

K tomuto protokolu nelze vznést žádné výhrady.

Článek 29

Vypovězení

Kdykoli po uplynutí tří let ode dne vstupu tohoto protokolu pro určitou stranu v platnost může tato strana protokol vypovědět písemným oznámením depozitáři. Jakákoli takováto výpověď nabývá účinku devadesátým dnem ode dne obdržení výpovědi depozitářem.

Článek 30

Platná znění

Originál tohoto protokolu, jehož anglické, francouzské a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění zástupci, podepsali tento protokol.

V Kyjevě dvacátého prvního května roku dva tisíce tři.

PŘÍLOHA I

ČINNOSTI

Č.

Činnost

Prahová hodnota pro kapacitu

(sloupec 1)

Prahová hodnota pro zaměstnance

(sloupec 2)

1.

Odvětví energetiky

a)

Rafinerie minerálních olejů a plynu

*

10 zaměstnanců

b)

Zařízení na zplyňování a zkapalňování

*

c)

Tepelné elektrárny a další spalovací zařízení

o tepelném příkonu 50 megawattů (MW)

d)

Koksovací pece

*

e)

Rotační mlýny na uhlí

o kapacitě 1 tuna za hodinu

f)

Zařízení na výrobu uhelných výrobků a pevného bezdýmného paliva

*

2.

Výroba a zpracování kovů

a)

Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy)

*

10 zaměstnanců

b)

Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení), včetně kontinuálního lití

o kapacitě 2,5 tuny za hodinu

c)

Zařízení na zpracování železných kovů:

 

i)

válcovny za tepla

o kapacitě 20 tun surové oceli za hodinu

ii)

kovárny s buchary

o energii 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW

iii)

nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů

se zpracovávaným množstvím 2 tuny surové oceli za hodinu

d)

Slévárny železných kovů

o výrobní kapacitě 20 tun denně

e)

Zařízení:

 

i)

na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy

*

ii)

na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných výrobků (rafinace, výroba odlitků atd.)

o kapacitě tavení 4 tuny denně u olova a kadmia nebo 20 tun denně u všech ostatních kovů

10 zaměstnanců

f)

Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů

je-li objem lázní 30 m3

3.

Zpracování nerostů

a)

Podpovrchová těžba a související činnosti

*

10 zaměstnanců

b)

Povrchová těžba

je-li rozsah oblasti těžby 25 hektarů

c)

Zařízení na výrobu

 

i)

cementářského slínku v rotačních pecích

o výrobní kapacitě 500 tun denně

ii)

vápna v rotačních pecích

o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně

iii)

cementářského slínku nebo vápna v jiných pecích

o výrobní kapacitě 50 tun denně

d)

Zařízení na výrobu azbestu a výrobků na bázi azbestu

*

e)

Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken

o kapacitě tavení 20 tun denně

f)

Zařízení na tavení minerálních materiálů včetně výroby minerálních vláken

o kapacitě tavení 20 tun denně

g)

Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu

o výrobní kapacitě 75 tun denně anebo o kapacitě pece 4 m3 a hustotě vsázky na pec 300 kg/m3

4.

Chemický průmysl

a)

Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek v průmyslovém měřítku, jako jsou:

i)

jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické)

ii)

kyslíkaté deriváty uhlovodíků, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice

iii)

organické sloučeniny síry

iv)

organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany

v)

organické sloučeniny fosforu

vi)

halogenderiváty uhlovodíků

vii)

organokovové sloučeniny

viii)

základní plastické hmoty (polymery, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy)

ix)

syntetické kaučuky

x)

barviva a pigmenty

xi)

povrchově aktivní látky a tenzidy

*

10 zaměstnanců

b)

Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek v průmyslovém měřítku, jako jsou:

i)

plyny jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid

ii)

kyseliny jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá

iii)

zásady jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný

iv)

soli jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný

v)

nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku

*

c)

Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných) v průmyslovém měřítku

*

d)

Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů v průmyslovém měřítku

*

e)

Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických výrobků v průmyslovém měřítku

*

f)

Zařízení na výrobu výbušnin a pyrotechnických výrobků v průmyslovém měřítku

*

10 zaměstnanců

5.

Nakládání s odpady a odpadními vodami

a)

Zařízení na spalování, pyrolýzu, využití, chemické zpracování nebo skládkování nebezpečných odpadů

s příjmem 10 tun denně

10 zaměstnanců

b)

Zařízení na spalování komunálních odpadů

o kapacitě 3 tuny za hodinu

c)

Zařízení na odstraňování odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné

o kapacitě 50 tun denně

d)

Skládky (s výjimkou skládek inertního odpadu)

s příjmem 10 tun denně nebo o celkové kapacitě 25 000 tun

e)

Zařízení na odstraňování nebo využívání mrtvých těl zvířat a odpadů živočišného původu

o kapacitě zpracování 10 tun denně

f)

Komunální čistírny odpadních vod

o kapacitě 100 000 ekvivalentních obyvatel

g)

Samostatně provozované čistírny průmyslových odpadních vod, které slouží pro jednu nebo více činností uvedených v této příloze

o kapacitě 10 000 m3 denně

6.

Výroba a zpracování papíru a dřeva

a)

Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů

*

10 zaměstnanců

b)

Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenky a jiných primárních výrobků ze dřeva (jako je dřevotříska, dřevovláknité desky a překližka)

o výrobní kapacitě 20 tun denně

c)

Průmyslové závody na konzervaci dřeva a výrobků ze dřeva chemikáliemi

o výrobní kapacitě 50 m3 denně

7.

Intenzívní živočišná výroba a akvakultura

a)

Zařízení pro intenzívní chov drůbeže nebo prasat s prostorem pro

i)

40 000 kusů drůbeže

ii)

2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg)

iii)

750 kusů prasnic

10 zaměstnanců

b)

Intenzívní akvakultura

1 000 tun ryb a měkkýšů ročně

10 zaměstnanců

8.

Živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů

a)

Jatky

o kapacitě porážky 50 tun těl denně

10 zaměstnanců

b)

Úprava a zpracování za účelem výroby potravin a nápojů:

 

i)

ze surovin živočišného původu (jiných než mléka)

o výrobní kapacitě 75 tun hotových výrobků denně

ii)

ze surovin rostlinného původu

o výrobní kapacitě 300 tun hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí)

c)

Úprava a zpracování mléka

s množstvím odebíraného mléka 200 tun denně (v průměru za rok)

9.

Ostatní činnosti

a)

Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií

o kapacitě zpracování 10 tun denně

10 zaměstnanců

b)

Závody na vydělávání kůží a kožešin

o kapacitě zpracování 12 tun hotových výrobků denně

c)

Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků, používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci

o spotřebě rozpouštědel 150 kg za hodinu nebo 200 tun za rok

d)

Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací

*

e)

Zařízení na stavbu a nátěr lodí nebo odstraňování nátěru z lodí

o kapacitě pro lodě délky 100 m

Vysvětlivky:

Sloupec 1 obsahuje prahové hodnoty pro kapacitu uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. a).

Hvězdička (*) označuje, že se nepoužije žádná prahová hodnota pro kapacitu (všechny provozovny podléhají ohlašování).

Sloupec 2 obsahuje prahovou hodnotu pro zaměstnance uvedenou v článku 7 odst. 1 písm. b).

„10 zaměstnanci“ se rozumí ekvivalent 10 zaměstnanců na plný úvazek.

PŘÍLOHA II

ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY

Č.

Číslo CAS

Znečišťující látka

Prahová hodnota pro úniky

(sloupec 1)

Prahová hodnota pro přenos znečišťujících látek mimo lokalitu

(sloupec 2)

Prahová hodnota pro výrobu, zpracování nebo použití

(sloupec 3)

do ovzduší

(sloupec 1a)

do vody

(sloupec 1b)

do půdy

(sloupec 1c)

kg/rok

kg/rok

kg/rok

kg/rok

kg/rok

1

74-82-8

Methan (CH4)

100 000

-

-

-

*

2

630-08-0

Oxid uhelnatý (CO)

500 000

-

-

-

*

3

124-38-9

Oxid uhličitý (CO2)

100 miliónů

-

-

-

*

4

 

Fluorované uhlovodíky (HFC)

100

-

-

-

*

5

10024-97-2

Oxid dusný (N2O)

10 000

-

-

-

*

6

7664-41-7

Amoniak (NH3)

10 000

-

-

-

10 000

7

 

Nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC)

100 000

-

-

-

*

8

 

Oxidy dusíku (NOx/NO2)

100 000

-

-

-

*

9

 

Perfluorouhlovodíky (PFC)

100

-

-

-

*

10

2551-62-4

Fluorid sírový (SF6)

50

-

-

-

*

11

 

Oxidy síry (SOx/SO2)

150 000

-

-

-

*

12

 

Celkový dusík

-

50 000

50 000

10 000

10 000

13

 

Celkový fosfor

-

5 000

5 000

10 000

10 000

14

 

Hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC)

1

-

-

100

10 000

15

 

Chlorofluorouhlovodíky (CFC)

1

-

-

100

10 000

16

 

Halony

1

-

-

100

10 000

17

7440-38-2

Arsen a sloučeniny (jako As)

20

5

5

50

50

18

7440-43-9

Kadmium a sloučeniny (jako Cd)

10

5

5

5

5

19

7440-47-3

Chrom a sloučeniny (jako Cr)

100

50

50

200

10 000

20

7440-50-8

Měď a sloučeniny (jako Cu)

100

50

50

500

10 000

21

7439-97-6

Rtuť a sloučeniny (jako Hg)

10

1

1

5

5

22

7440-02-0

Nikl a sloučeniny (jako Ni)

50

20

20

500

10 000

23

7439-92-1

Olovo a sloučeniny (jako Pb)

200

20

20

50

50

24

7440-66-6

Zinek a sloučeniny (jako Zn)

200

100

100

1 000

10 000

25

15972-60-8

Alachlor

-

1

1

5

10 000

26

309-00-2

Aldrin

1

1

1

1

1

27

1912-24-9

Atrazin

-

1

1

5

10 000

28

57-74-9

Chlordan

1

1

1

1

1

29

143-50-0

Chlordecon

1

1

1

1

1

30

470-90-6

Chlorfenvinfos

-

1

1

5

10 000

31

85535-84-8

Chloroalkany, C10-C13

-

1

1

10

10 000

32

2921-88-2

Chlorpyrifos

-

1

1

5

10 000

33

50-29-3

DDT

1

1

1

1

1

34

107-06-2

1,2-dichlorethan (EDC)

1 000

10

10

100

10 000

35

75-09-2

Dichlormethan (DCM)

1 000

10

10

100

10 000

36

60-57-1

Dieldrin

1

1

1

1

1

37

330-54-1

Diuron

-

1

1

5

10 000

38

115-29-7

Endosíran

-

1

1

5

10 000

39

72-20-8

Endrin

1

1

1

1

1

40

 

Halogenované organické sloučeniny (jako AOX)

-

1 000

1 000

1 000

10 000

41

76-44-8

Heptachlor

1

1

1

1

1

42

118-74-1

Hexachlorbenzen (HCB)

10

1

1

1

5

43

87-68-3

Hexachlorbutadien (HCBD)

-

1

1

5

10 000

44

608-73-1

1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH)

10

1

1

1

10

45

58-89-9

Lindan

1

1

1

1

1

46

2385-85-5

Mirex

1

1

1

1

1

47

 

PCDD + PCDF (dioxiny + furany) (jako Teq)

0,001

0,001

0,001

0,001

0,001

48

608-93-5

Pentachlorbenzen

1

1

1

5

50

49

87-86-5

Pentachlorfenol (PCP)

10

1

1

5

10 000

50

1336-36-3

Polychlorované bifenyly (PCB)

0,1

0,1

0,1

1

50

51

122-34-9

Simazin

-

1

1

5

10 000

52

127-18-4

Tetrachlorethylen (PER)

2 000

-

-

1 000

10 000

53

56-23-5

Tetrachlormethan (TCM)

100

-

-

1 000

10 000

54

12002-48-1

Trichlorbenzeny (TCBs)

10

-

-

1 000

10 000

55

71-55-6

1,1,1-trichlorethan

100

-

-

1 000

10 000

56

79-34-5

1,1,2,2-tetrachlorethan

50

-

-

1 000

10 000

57

79-01-6

Trichlorethylen

2 000

-

-

1 000

10 000

58

67-66-3

Trichlormethan

500

-

-

1 000

10 000

59

8001-35-2

Toxafen

1

1

1

1

1

60

75-01-4

Vinylchlorid

1 000

10

10

100

10 000

61

120-12-7

Anthracen

50

1

1

50

50

62

71-43-2

Benzen

1 000

200 (jako BTEX) (1)

200 (jako BTEX) (1)

2 000 (jako BTEX) (1)

10 000

63

 

Bromované difenylethery (PBDE)

-

1

1

5

10 000

64

 

Nonylfenol ethoxyláty (NP/NPE) a související látky

-

1

1

5

10 000

65

100-41-4

Ethylbenzen

-

200 (jako BTEX) (1)

200 (jako BTEX) (1)

2 000 (jako BTEX) (1)

10 000

66

75-21-8

Ethylenoxid

1 000

10

10

100

10 000

67

34123-59-6

Isoproturon

-

1

1

5

10 000

68

91-20-3

Naftalen

100

10

10

100

10 000

69

 

Sloučeniny organocínu (jako celkové Sn)

-

50

50

50

10 000

70

117-81-7

Di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP)

10

1

1

100

10 000

71

108-95-2

Fenoly (jako celkové C)

-

20

20

200

10 000

72

 

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) (2)

50

5

5

50

50

73

108-88-3

Toluen

-

200 (jako BTEX) (1)

200 (jako BTEX) (1)

2 000 (jako BTEX) (1)

10 000

74

 

Tributylcín a sloučeniny

-

1

1

5

10 000

75

 

Trifenylcín a sloučeniny

-

1

1

5

10 000

76

 

Celkový organický uhlík (TOC) (jako celkové C nebo COD/3)

-

50 000

-

-

**

77

1582-09-8

Trifluralin

-

1

1

5

10 000

78

1330-20-7

Xyleny

-

200 (jako BTEX) (1)

200 (jako BTEX) (1)

2 000 (jako BTEX) (1)

10 000

79

 

Chloridy (jako celkové Cl)

-

2 milióny

2 milióny

2 milióny

10 000 (3)

80

 

Chlor a anorganické sloučeniny (jako HCl)

10 000

-

-

-

10 000

81

1332-21-4

Azbest

1

1

1

10

10 000

82

 

Kyanidy (jako celkové CN)

-

50

50

500

10 000

83

 

Fluoridy (jako celkové F)

-

2 000

2 000

10 000

10 000 (3)

84

 

Fluor a anorganické sloučeniny (jako HF)

5 000

-

-

-

10 000

85

74-90-8

Kyanovodík (HCN)

200

-

-

-

10 000

86

 

Polétavý prach (PM10)

50 000

-

-

-

*

Číslem CAS znečišťující látky se rozumí přesný identifikátor v Chemical Abstracts Service.

Sloupec 1 obsahuje prahové hodnoty uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. a) bodě i) a iv). Je-li prahová hodnota uvedená v daném podsloupci (ovzduší, voda nebo půda) překročena, požaduje se ohlášení úniků nebo, u znečišťujících látek v odpadních vodách určených k čištění, přenosů do složky životního prostředí uvedené v daném podsloupci s ohledem na dotyčnou provozovnu, a to v případě stran, které zvolily systém ohlašování podle čl. 7 odst. 1 písm. a).

Sloupec 2 obsahuje prahové hodnoty uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. a) bodě ii). Je-li překročena prahová hodnota uvedená v tomto sloupci pro danou znečišťující látku, požaduje se ohlášení přenosu této znečišťující látky mimo lokalitu s ohledem na dotyčnou provozovnu, a to v případě stran, které zvolily systém ohlašování podle čl. 7 odst. 1 písm. a) bodu ii).

Sloupec 3 obsahuje prahové hodnoty uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b). Je-li překročena prahová hodnota uvedená v tomto sloupci pro danou znečišťující látku, požaduje se ohlášení úniků a přenosů této znečišťující látky mimo lokalitu s ohledem na dotyčnou provozovnu, a to v případě stran, které zvolily systém ohlašování podle čl. 7 odst. 1 písm. b).

Pomlčka (-) označuje, že dotyčný parametr nezpůsobuje vznik ohlašovací povinnosti.

Hvězdička (*) označuje, že pro tuto znečišťující látku se použije prahová hodnota pro únik uvedená v sloupci 1a) namísto prahové hodnoty pro výrobu, zpracování nebo použití.

Dvojitá hvězdička (**) označuje, že pro tuto znečišťující látku se použije prahová hodnota pro únik uvedená v sloupci 1b) namísto prahové hodnoty pro výrobu, zpracování nebo použití.

PŘÍLOHA III

ČÁST A

ZPŮSOBY ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ („D“ – DISPOSAL)

Uložení do půdy nebo na povrch (např. skládkování)

Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě)

Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo jiných přírodních úložišť)

Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, nádrží nebo lagun)

Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí)

Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů

Vypuštění do moří a oceánů včetně ukládání do mořského dna

Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených v této části

Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených v této příloze (např. odpařování, sušení, kalcinace, neutralizace, srážení)

Spalování na pevnině

Spalování na moři

Trvalé uložení (např. uložení kontejnerů v dole)

Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených v této části

Předúprava před odstraněním některým ze způsobů uvedených v této části

Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených v této části.

ČÁST B

ZPŮSOBY VYUŽITÍ ODPADŮ („R“ – RECOVERY)

Použití jako paliva (kromě přímého spalování) nebo jiným způsobem k výrobě energie

Zpětné získávání/regenerace rozpouštědel

Recyklace/zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla

Recyklace/zpětné získávání kovů a sloučenin kovů

Recyklace/zpětné získávání ostatních anorganických materiálů

Regenerace kyselin nebo zásad

Využití složek používaných ke snižování znečištění

Využití složek katalyzátorů

Rafinace použitých olejů nebo jiné opětné použití použitých olejů

Úprava půdními procesy, která je přínosem pro zemědělství nebo životní prostředí

Použití zbytkových materiálů získaných z kteréhokoli způsobu využití uvedeného v této části výše

Předúprava odpadů pro využití některým ze způsobů uvedených v této části výše

Sběr materiálů určených ke kterémukoli způsobu využití uvedenému v této části.

PŘÍLOHA IV

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

1.

V případě, že je spor předložen k rozhodčímu řízení podle čl. 23 odst. 2 tohoto protokolu, strana nebo strany oznámí diplomatickou cestou druhé straně nebo stranám sporu a také sekretariátu předmět rozhodčího řízení a uvedou zejména ty články tohoto protokolu, o jejichž výklad nebo uplatňování se jedná. Sekretariát zašle obdržené informace všem stranám tohoto protokolu.

2.

Rozhodčí tribunál se bude skládat ze tří členů. Navrhující strana či strany i druhá strana či strany sporu ustanoví po jednom rozhodci a tito dva rozhodci určí po společné dohodě třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího tribunálu. Posledně jmenovaný nesmí být státním příslušníkem některé ze stran sporu, mít své obvyklé místo pobytu na území některé ze stran sporu, být některou z nich zaměstnán ani jednat v dané věci v jakékoliv jiné funkci.

3.

Není-li předseda rozhodčího tribunálu ustanoven do dvou měsíců od ustanovení druhého rozhodce, ustanoví předsedu na žádost kterékoliv strany sporu během dalšího období dvou měsíců výkonný tajemník Evropské hospodářské komise.

4.

Pokud některá ze stran sporu neustanoví rozhodce do dvou měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 1, může o tom druhá strana informovat výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise, který ustanoví předsedu rozhodčího soudu během dalšího období dvou měsíců. Při svém ustanovení požádá předseda rozhodčího soudu tu stranu, která neustanovila rozhodce, aby tak učinila do dvou měsíců. Neučiní-li tak během daného období, předseda uvědomí výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise, který ustanoví daného rozhodce během dalšího období dvou měsíců.

5.

Rozhodčí tribunál vydá své rozhodnutí v souladu s mezinárodním právem a s ustanoveními tohoto protokolu.

6.

Rozhodčí tribunál ustavený podle této přílohy přijme svůj jednací řád.

7.

Rozhodnutí rozhodčího tribunálu v procedurálních otázkách i o věci samé se přijímají většinou hlasů jeho členů.

8.

Tribunál může přijmout všechna vhodná opatření ke zjištění skutečnosti.

9.

Strany sporu budou práci rozhodčího tribunálu usnadňovat s využitím všech prostředků, které mají k dispozici, zejména:

a)

poskytnou tribunálu všechny podstatné dokumenty, vybavení a informace;

b)

v případě potřeby mu umožní předvolat svědky nebo znalce a získat jejich svědecké výpovědi.

10.

Strany a rozhodci budou chránit důvěrnost jakýchkoli informací, které obdrží jako důvěrné během řízení rozhodčího tribunálu.

11.

Rozhodčí tribunál může na žádost jedné ze stran doporučit dočasná ochranná opatření.

12.

Pokud se jedna ze stran sporu nedostaví před rozhodčí tribunál nebo nehájí své stanovisko, může druhá strana požádat tribunál, aby pokračoval v řízení a vydal konečné rozhodnutí. Nepřítomnost strany nebo skutečnost, že nehájí své stanovisko, nepředstavuje překážku v řízení. Před vydáním konečného rozhodnutí se musí rozhodčí tribunál přesvědčit, že je daný nárok dostatečně věcně i právně podložen.

13.

Rozhodčí tribunál může vyslechnout protinávrhy podané v přímé souvislosti s předmětem sporu a rozhodnout o nich.

14.

Nerozhodne-li rozhodčí tribunál vzhledem ke konkrétním okolnostem případu jinak, ponesou výdaje tribunálu, včetně odměn jeho členům, strany sporu rovným dílem. Tribunál vede o všech svých výdajích evidenci a předloží stranám jejich konečné vyúčtování.

15.

Každá strana tohoto protokolu, která má zájem právní povahy na předmětu sporu a která může být rozhodnutím v daném případě dotčena, může do řízení se souhlasem tribunálu zasahovat.

16.

Rozhodčí tribunál vydá svůj nález do pěti měsíců ode dne, kdy byl ustaven, neshledá-li, že je třeba tuto lhůtu prodloužit o dobu, která by neměla nepřesáhnout pět měsíců.

17.

K nálezu rozhodčího tribunálu se přikládá odůvodnění. Nález je konečný a závazný pro všechny strany sporu. Rozhodčí tribunál předá nález stranám sporu a sekretariátu. Sekretariát zašle obdržené informace všem stranám tohoto protokolu.

18.

Jakékoli spory, které mohou vzniknout mezi dotčenými stranami ohledně výkladu nebo výkonu nálezu, může jakákoli strana předložit rozhodčímu tribunálu, který nález vydal, nebo pokud se tento tribunál nemůže sejít, jinému tribunálu zřízenému k tomuto účelu stejným způsobem jako první tribunál.


(1)  Jednotlivé znečišťující látky se ohlašují v případě, že dojde k překročení prahové hodnoty pro BTEX (souhrnný parametr pro benzen, toluen, ethyl benzen, xylen).

(2)  Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) se měří jako benzo(a)pyren (50-32-8), benzo(b)fluoranthen (205-99-2), benzo(k)fluoranthen (207-08-9), indeno (1,2,3-cd)pyren (193-39-5) (odvozeno z Protokolu o persistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečištění ovzduší přesahujícím hranice států).

(3)  Jako anorganické sloučeniny.


PŘÍLOHA B

Prohlášení Evropského společenství podle čl. 26 odst. 4 Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek

Evropské společenství prohlašuje, že je v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství, a zejména s čl. 175 odst. 1 této smlouvy, oprávněno uzavírat mezinárodní smlouvy a plnit závazky z nich vyplývající, které přispívají ke sledování těchto cílů:

udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,

ochrana lidského zdraví,

obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů,

podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí.

Registry úniků a přenosů znečišťujících látek jsou vhodným nástrojem, který podporuje šetrnější chování k životnímu prostředí, zajišťuje přístup veřejnosti k informacím o vypouštěných znečišťujících látkách a slouží příslušným orgánům při sledování vývoje, prokazování pokroku při snižování znečištění, podpoře monitorování souladu a hodnocení pokroku, čímž přispívají k dosažení výše uvedených cílů.

Evropské společenství dále prohlašuje, že již přijalo právní předpisy, jež jsou pro jeho členské státy závazné a týkají se záležitostí upravených v tomto protokolu, a předloží a případně aktualizuje seznam těchto právních předpisů v souladu s čl. 26 odst. 4 protokolu.

Evropské společenství je odpovědné za plnění těch závazků plynoucích z protokolu, které jsou upraveny platnými právními předpisy Společenství.

Výkon pravomoci Společenství prochází vzhledem ke své povaze neustálým vývojem.


4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/80


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 23. ledna 2006,

kterým se zemím zahrnutým do evropské politiky sousedství, jakož i Rusku, umožňuje využívat programu pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX)

(2006/62/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 181a odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V oblasti předvstupní pomoci se v minulosti jako cenný nástroj osvědčilo centralizované nepřímé řízení, zejména pokud jde o činnosti Kanceláře pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX).

(2)

Cílem evropské politiky sousedství (EPS), který je uveden i ve strategickém dokumentu Komise přijatém v květnu 2004, je sdílet přínosy rozšíření Evropské unie z roku 2004 se sousedními zeměmi a využít některé nástroje a zkušenosti z procesu rozšíření ke sblížení partnerských zemí a EU s cílem postupné hospodářské integrace a prohlubování politické spolupráce. Země zahrnuté do evropského sousedství by proto měly mít možnost využívat programu TAIEX.

(3)

Na 15. vrcholné schůzce EU a Ruska, která se konala dne 10. května 2005, přijaly EU a Rusko cestovní mapy na vytvoření čtyř společných prostorů, jejichž cíle jsou podobné cílům evropské politiky sousedství, totiž posílení dvoustranné spolupráce a úsilí o sbližování právních předpisů směřujících k vyšší úrovni.

(4)

Rusko bude způsobilé pro financování v rámci budoucího nástroje pro evropské sousedství a partnerství (NESP).

(5)

Ustanovení čl. 54 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (2) (finanční nařízení) umožňuje plnění rozpočtu Společenství pomocí nepřímého centralizovaného řízení a stanoví zvláštní požadavky na jeho plnění za předpokladu, že to umožňuje základní právní akt dotčeného programu.

(6)

Je nutné zajistit harmonizované provádění pomoci v rámci programu TAIEX. Toto rozhodnutí by proto mělo dodržet stejný přístup jako nařízení Rady (EHS) č. 3906/89 ze dne 18. prosince 1989 o hospodářské pomoci některým zemím střední a východní Evropy (3) (Phare), nařízení Rady (ES) č. 2666/2000 ze dne 5. prosince 2000 o pomoci pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Svazovou republiku Jugoslávii a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii (4) (CARDS) a nařízení Rady (ES) č. 2500/2001 ze dne 17. prosince 2001 o předvstupní finanční pomoci Turecku (5).

(7)

Na část činností podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 99/2000 ze dne 29. prosince 1999 o poskytnutí pomoci partnerským státům ve východní Evropě a střední Asii (6) se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii („Smlouva o Euratomu“); těchto částí se toto rozhodnutí netýká,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Účelem tohoto rozhodnutí je umožnit zemím zahrnutým do evropské politiky sousedství, jakož i Rusku, zejména pak zemím s akčními plány nebo cestovními mapami, které již jsou prováděny, využívat pomoci prostřednictvím TAIEXu, který poskytne cílenou technickou pomoc partnerským zemím v porozumění právním předpisům souvisejícím s akčními plány, s jejich přípravou, jejich prováděním a prosazováním.

Článek 2

Pro účely provádění nařízení Rady (ES) č. 1488/96 ze dne 23. července 1996 o finančních a technických doprovodných opatřeních (MEDA) k reformě hospodářských a sociálních struktur v rámci evropsko-středomořského partnerství (7) a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 99/2000 může Komise podle čl. 54 odst. 2 finančního nařízení rozhodnout o tom, že svěří úkoly veřejné moci, a zejména úkoly plnění rozpočtu související s daným rozhodnutím subjektu, který provádí program TAIEX v rámci nařízení (EHS) č. 3906/1989, nařízení (ES) č. 2666/2000 a nařízení (ES) č. 2500/2001.

Článek 3

Toto rozhodnutí se nevztahuje na ty části činností prováděných podle nařízení (ES, Euratom) č. 99/2000, na které se vztahuje Smlouva o Euratomu.

Článek 4

Činnosti povolené tímto rozhodnutím se financují z rozpočtové linie 19 06 01 Pomoc partnerským státům ve východní Evropě a střední Asii a související rozpočtové linie pro výdaje na správu a řízení 19 01 04 07 a z rozpočtové linie 19 08 02 01 Program MEDA (doprovodná opatření reforem hospodářské a sociální struktury nečlenských států Středomoří) a související rozpočtové linie pro výdaje na správu a řízení 19 01 04 06.

V Bruselu dne 23. ledna 2006.

Za Radu

předseda

J. PRÖLL


(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 375, 23.12.1989, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2257/2004 (Úř. věst. L 389, 30.12.2004, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 306, 7.12.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2112/2005 (Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 23).

(5)  Úř. věst. L 342, 27.12.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2122/2005.

(6)  Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 189, 30.7.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2122/2005.


Komise

4.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/82


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 26. listopadu 2003

týkající se režimu podpory, který Itálie, region Piemont, plánuje provést za účelem snížení znečištění vzduchu nad svým územím

(oznámeno pod číslem K(2003) 3520)

(Pouze italské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2006/63/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na článek 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (1),

poté, co vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek v souladu s uvedeným článkem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

Dopisem ze dne 16. prosince 2002, který Komise zaevidovala dne 18. prosince (A/39321), a dopisem ze dne 20. prosince 2002, který zaevidovala dne 31. prosince (A/39483), italské orgány oznámily ve smyslu čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES režim podpory poskytované regionem Piemont a týkající se rozšíření distribuční sítě pro prodej zemního plynu jako pohonné hmoty.

(2)

Dopisem D/50722 ze dne 3. února 2003 si Komise vyžádala doplňující informace o oznámeném režimu podpory.

(3)

Dne 25. března 2003 italské orgány předložily dopisem A/32278, který Komise zaevidovala dne 28. března, doplňující informace.

(4)

Dopisem SG(2003) D/229965 ze dne 28. května 2003 Komise informovala Itálii o rozhodnutí zahájit ohledně navrhovaného opatření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(5)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby ve stanovené lhůtě (1 měsíc) předložily své připomínky ve smyslu čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999.

(6)

Komise obdržela připomínky od třetích stran dne 29. srpna 2003 (Bundesverband der deutschen Gas- und Wasserwirtschaft e V., BGW, Německo), dne 1. září 2003 (Bundesministerium der Finanzen, Německo) a dne 2. září 2003 (OMV Erdgas, Rakousko).

(7)

Oficiální odpověď Itálie byla zaslána dopisem ze dne 10. října 2003 (A/37006) poté, co italské orgány dvakrát požádaly dne 10. července a 5. srpna 2003 o prodloužení lhůty pro odpověď, kterou jim Komise prodloužila dne 7. srpna 2003.

2.   PODROBNÝ POPIS REŽIMU PODPORY

2.1.   Právní základ a předmět režimu podpory

(8)

Oznámená podpora má právní základ v těchto ustanoveních právních předpisů:

A.

Základní právní předpisy

rozhodnutí regionální rady (DGR) č. 67-7675 ze dne 11. listopadu 2002„Projekt rozšíření distribuční sítě metanu jako pohonné hmoty. Převedení fondů na samosprávné jednotky za účelem financování podniků, které plánují zakládat distribuční síť pro prodej metanu jako pohonné hmoty. Lhůty pro podávání nabídek a kritéria pro jejich hodnocení.“

B.

Prováděcí právní předpisy

Zákon ze dne 9. prosince 1998 č. 426 „Nová opatření v oblasti životního prostředí“,

vyhláška ministerstva ze dne 22. prosince 2000„Určení vnitrostátní sítě plynovodů ve smyslu článku 9 nařízení vlády ze dne 23. května 2000 č. 164“,

vyhláška ministerstva ze dne 17. července č. 256 „Předpisy, jimiž se stanoví pravidla o pobídkách pro motorová vozidla poháněná metanem nebo zkapalněným plynem (LPG)“,

vyhláška ministerstva ze dne 28. května 1999„Poskytnutí půjček od Cassa depositi e prestiti orgánům místní samosprávy na financování opatření v oblasti životního prostředí vyplývajících ze zákona ze dne 9. prosince 1998 č. 426“,

vyhláška ministerstva ze dne 5. dubna 2001„Přímé příspěvky občanům na nákup motorových vozidel poháněných elektrickou energií, metanem a LPG a na instalaci zařízení na metan a LPG“,

rozhodnutí regionální rady č. 13-7622 „Rozšíření používání metanu, LPG a ostatních inovativních prostředků, jež mají malý dopad na životní prostředí, v dopravních prostředcích používaných ve veřejné dopravě. Kritéria pro přidělování a převod finančních prostředků ve prospěch jednotlivých provincií“,

rozhodnutí regionální rady č. 62-6806 „Obecná kritéria a způsob poskytování příspěvků z Plánu investic do veřejné místní dopravy v regionu Piemont ve smyslu zákona 194/98. Přidělení finančních prostředků ve prospěch Regionálního dopravního ředitelství ve výši 9 009 895,07 EUR, a to v rámci okruhu 25192/2002“.

(9)

Režim se týká rozšíření sítě čerpacích stanic pro prodej zemního plynu (metanu) jako pohonné hmoty. V současné době se na území regionu Piemont nachází pouze dvanáct takových zařízení, 80 na území regionu Emilia Romagna a 64 v regionu Veneto. Je pravděpodobné, že tento počet nebude dostatečný pro dosažení cílů z Kjóta, které směřují ke snižování emisí CO2 a které byly zapracovány do vnitrostátních i regionálních právních předpisů, a pro snížení dopadu jiných nebezpečných látek přítomných v ovzduší na životní prostředí, a to snížením míry znečišťujících látek na místní úrovni. Jedná se o tyto znečišťující látky: a) oxid dusičitý; b) jemné částice; c) benzen. Emise těchto znečišťujících látek jsou důsledkem dopravní přetíženosti a nadměrného používání určité směsi tradičních pohonných hmot. Z tohoto důvodu region Piemont soustředil svá opatření na veřejnou i soukromou dopravu jak z hlediska provozu/struktury používaných vozidel, tak z hlediska distribuce pohonných hmot.

2.2.   Forma opatření

(10)

Navrhovaná podpora se poskytuje ve formě příspěvků.

2.3.   Míra podpory, příjemci a způsobilé náklady

(11)

Podpora se poskytuje ve výši 150 000 EUR na jednu čerpací stanici. Míra podpory není uvedena. Jak způsobilé náklady, tak příjemci podpory jsou popsáni v části 4 „Připomínky Itálie“.

2.4.   Rozpočet a doba trvání

(12)

Rozpočet představuje přibližně 5 milionů EUR. Doba trvání režimu podpory závisí na příspěvcích z rozpočtu, jež jsou rozvrženy na roky 2002, 2003 a 2004.

3.   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

(13)

Komise ve svém rozhodnutí ze dne 28. května 2003 (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) uvedla pochybnosti, které v různých ohledech vyvolal oznámený režim podpory.

3.1.   Pochybnosti ohledně výše podpory

(14)

Komise upozornila na skutečnost, že částka podpory přesahuje maximální výši 100 000 EUR poskytnutých jednomu podniku v období tří let, což vyplývá z nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory de minimis  (3), a uvedla, že italské orgány neplánovaly snížit částku podpory stanovené pro každou čerpací stanici ve výši 150 000 EUR, neboť tato částka představovala minimální pobídku nezbytnou k podpoře investic do nových čerpacích stanic v tomto regionu.

3.2.   Pochybnosti ohledně vzdálenosti sítě od vnitřních hranic Společenství a možného dopadu opatření na obchod v rámci Společenství, neboť se nejedná o opatření představují podporu de minimis

(15)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že na první pohled dojde k ovlivnění obchodu, neboť zemní plyn je předmět