ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 342

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 48
24. prosince 2005


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2141/2005 ze dne 23. prosince 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2142/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví opravná částka použitelná při poskytování náhrady pro obiloviny

3

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2143/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro slad

5

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2144/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví opravná částka pro poskytnutí náhrady u sladu

7

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2145/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví náhrady použitelné pro produkty z odvětví obilovin a rýže určené pro potravinovou pomoc Společenství a vnitrostátní potravinovou pomoc

9

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2146/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se pro období od 1. do 31. ledna 2006 stanoví produkční náhrada pro bílý cukr používaný v chemickém průmyslu

11

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2147/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro hovězí a telecí maso

12

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2148/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví množství některých produktů v odvětví mléka a mléčných výrobků, jež jsou k dispozici na první pololetí roku 2006 v rámci kvót otevřených Společenstvím na základě pouhé dovozní licence

16

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2149/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví koeficient snížení, jenž se použije na žádosti o dovozní licence pro banány pocházejících ze zemí AKT na leden a únor roku 2006

19

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru ( 1 )

20

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2151/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví pravidla pro otevření a správu celních kvót pro produkty odvětví cukru pocházející z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v souladu s Dohodou o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé

26

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2152/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 327/98 o otevření a správě celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže a nařízení (ES) č. 1549/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Rady (ES) č. 1785/2003, pokud jde o dovozní režim pro rýži, a kterým se stanoví zvláštní přechodná pravidla pro dovoz rýže Basmati

30

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2153/2005 ze dne 23. prosince 2005 o režimu podpor soukromého skladování olivového oleje

39

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2154/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se doplňuje příloha nařízení (ES) č. 2400/96, pokud jde o zápis názvu do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení(Sidra de Asturias nebo Sidra d’Asturies) – (CHOP)

47

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2155/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se mění specifikace označení původu uvedeného v příloze nařízení (ES) č. 1107/96 (Miel de sapin des Vosges) (CHOP)

49

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2156/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se mění údaje uvedené ve specifikaci určitého označení původu uvedeného v příloze nařízení (ES) č. 1107/96 (Siurana) (CHOP)

54

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2157/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se na rok 2006 stanoví licenční poplatky pro rybářská plavidla Společenství lovící ve vodách Grónska

59

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2158/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 32/2000, pokud jde o prodloužení platnosti celních kvót Společenství pro výrobky z juty a kokosových vláken

61

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2159/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin použitelné od 1. ledna 2006

62

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2160/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se mění vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu stanovené nařízením (ES) č. 1918/2005

65

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2161/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se mění reprezentativní ceny a částky dodatečných dovozních cel pro určité produkty v odvětví cukru, stanovené nařízením (ES) č. 1011/2005, pro hospodářský rok 2005/06

67

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2162/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví světové tržní ceny nevyzrněné bavlny

69

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2163/2005 ze dne 22. prosince 2005, kterým se stanoví zamítnutí žádostí o vývozní licence pro produkty z odvětví hovězího a telecího masa

70

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2164/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se obnovuje rybolov platýse černého v oblasti NAFO 3LMNO prováděný plavidly plujícími pod vlajkou Španělska

71

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Komise

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 1. října 2003 o státní podpoře Německa ve prospěch společnosti Jahnke Stahlbau GmbH, Halle (oznámeno pod číslem K(2003) 3375)  ( 1 )

72

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 1. prosince 2004 o státní podpoře, kterou má Francie v úmyslu poskytnout společnosti Bull (oznámeno pod číslem K(2004) 4514)  ( 1 )

81

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2005, kterým se členské státy opravňují k přijetí rozhodnutí podle směrnice Rady 1999/105/ES o zárukách poskytovaných ve vztahu k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin vyprodukovaných ve třetích zemích (oznámeno pod číslem K(2005) 5485)

92

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2005, kterým se mění rozhodnutí 93/195/EHS o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro zpětný dovoz evidovaných koní určených pro dostihy, soutěže a kulturní akce po dočasném vývozu (oznámeno pod číslem K(2005) 5496)

94

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2005 o ukončení řízení ohledně převzetí cel týkajícího se dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky

96

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 2005 o pokračování v roce 2006 srovnávacích zkoušek a testů Společenství prováděných na rozmnožovacím materiálu Paeonia spp. a Geranium spp. podle směrnice Rady 98/56/ES, které byly zahájeny v roce 2005

99

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 2005, kterým se mění rozhodnutí 2003/526/ES, pokud jde o opatření pro tlumení klasického moru prasat v Německu a na Slovensku (oznámeno pod číslem K(2005) 5631)  ( 1 )

100

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 2005 o pokračování v roce 2006 srovnávacích zkoušek a testů Společenství prováděných na osivu a rozmnožovacím materiálu Agrostis spp., D. glomerata L., Festuca spp., Lolium spp., Phleum spp., Poa spp. včetně směsí a Asparagus officinalis podle směrnic Rady 66/401/EHS a 2002/55/ES, které byly zahájeny v roce 2005 ( 1 )

103

 

 

Tiskové opravy

 

 

Oprava nařízení Komise (ES) č. 2134/2005 ze dne 22. prosince 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro produkty zpracované z obilovin a rýže (Úř. věst. L 340 ze dne 23.12.2005)

104

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2141/2005

ze dne 23. prosince 2005

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. prosince 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 23. prosince 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

72,1

204

47,6

212

90,9

999

70,2

0707 00 05

052

112,4

204

60,1

220

196,3

628

155,5

999

131,1

0709 90 70

052

101,5

204

109,0

999

105,3

0805 10 20

052

71,5

204

51,8

220

55,8

388

22,5

624

59,1

999

52,1

0805 20 10

052

67,9

204

56,8

999

62,4

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

052

77,6

220

36,7

400

86,5

464

143,9

624

78,6

999

84,7

0805 50 10

052

46,6

999

46,6

0808 10 80

096

18,3

400

109,7

404

100,0

528

48,0

720

76,3

999

70,5

0808 20 50

052

125,5

400

99,3

720

51,6

999

92,1


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2142/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se stanoví opravná částka použitelná při poskytování náhrady pro obiloviny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 musí být vývozní náhrada pro obiloviny, použitelná v den podání žádosti o licenci, uplatněna na základě žádosti pro vývozy, které se mají uskutečnit během doby trvání platnosti vývozní licence. V tomto případě může být výše náhrady opravena.

(2)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2), je možné pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 1766/92 (3) stanovit opravnou částku. Tato opravná částka musí být vypočítána s ohledem na faktory uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95.

(3)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky některých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhrady u některých produktů podle jejich místa určení.

(4)

Opravnou částku je třeba stanovit zároveň s náhradou a dle stejného postupu, přičemž je možné ji v období mezi dvěma stanoveními změnit.

(5)

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že opravná částka musí být stanovena podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Opravná částka použitelná pro předem stanovené vývozní náhrady pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1784/2003 s výjimkou sladu se stanovuje dle přílohy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízením Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

(2)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).

(3)  Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1104/2003 (Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 1).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví opravná částka použitelná při poskytování náhrady pro obiloviny

(EUR/t)

Kód produktu

Země určení

Běžný měsíc

1

1. období

2

2. období

3

3. období

4

4. období

5

5. období

6

6. období

7

1001 10 00 9200

1001 10 00 9400

A00

0

0

0

0

0

1001 90 91 9000

1001 90 99 9000

C01

0

– 0,46

– 0,92

– 1,38

– 1,84

1002 00 00 9000

A00

0

0

0

0

0

1003 00 10 9000

1003 00 90 9000

C02

0

– 0,46

– 0,92

– 1,38

– 1,84

1004 00 00 9200

1004 00 00 9400

C03

0

– 0,46

– 0,92

– 1,38

– 1,84

1005 10 90 9000

1005 90 00 9000

A00

0

0

0

0

0

1007 00 90 9000

1008 20 00 9000

1101 00 11 9000

1101 00 15 9100

C01

0

– 0,63

– 1,26

– 1,89

– 2,52

1101 00 15 9130

C01

0

– 0,59

– 1,18

– 1,77

– 2,36

1101 00 15 9150

C01

0

– 0,54

– 1,09

– 1,63

– 2,17

1101 00 15 9170

C01

0

– 0,50

– 1,00

– 1,50

– 2,00

1101 00 15 9180

C01

0

– 0,47

– 0,94

– 1,41

– 1,88

1101 00 15 9190

1101 00 90 9000

1102 10 00 9500

A00

0

0

0

0

0

1102 10 00 9700

A00

0

0

0

0

0

1102 10 00 9900

1103 11 10 9200

A00

0

0

0

0

0

1103 11 10 9400

A00

0

0

0

0

0

1103 11 10 9900

1103 11 90 9200

A00

0

0

0

0

0

1103 11 90 9800

Pozn.: Kódy produktů, jakož i kódy zemí určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy zemí určení jsou definovány v nařízení (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

C01

:

Všechny třetí země s výjimkou Albánie, Bulharska, Rumunska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Lichtenštejnska a Švýcarska.

C02

:

Alžírsko, Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt, Spojené arabské emiráty, Írán, Irák, Izrael, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Libye, Maroko, Mauritánie, Omán, Katar, Sýrie, Tunisko a Jemen.

C03

:

Všechny třetí země s výjimkou Bulharska, Norska, Rumunska, Švýcarska a Lichtenštejnska.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2143/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro slad

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. záři 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 13 odst. 3,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Při stanovení náhrad je třeba vzít v úvahu faktory stanovené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995 o určitých prováděcích pravidlech k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, co se týče poskytování vývozních náhrad, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2).

(3)

Náhradu použitelnou pro slad je třeba vypočítat s ohledem na množství obilovin nezbytné k výrobě uvažovaných produktů. Tato množství byla stanovena nařízením (ES) č. 1501/95.

(4)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky určitých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhrady u některých produktů podle země jejich určení.

(5)

Náhradu je třeba stanovovat jednou za měsíc, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(6)

Použití těchto předpisů v současné situaci na trzích s obilovinami, zejména při kurzech, respektive cenách těchto produktů ve Společenství a na světovém trhu, vede ke stanovení náhrad ve výši uvedené v příloze tohoto nařízení.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vývozní náhrady pro slad uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1784/2003 se stanovují ve výši uvedené v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

(2)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro slad

Kód produktu

Země určení

Měrná jednotka

Výše náhrady

1107 10 19 9000

A00

EUR/t

0,00

1107 10 99 9000

A00

EUR/t

0,00

1107 20 00 9000

A00

EUR/t

0,00

Pozn.: Kódy produktů, jakož i kódy zemí určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy zemí určení jsou definovány v nařízení (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2144/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se stanoví opravná částka pro poskytnutí náhrady u sladu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 musí být vývozní náhrada pro obiloviny, použitelná v den podání žádosti o licenci uplatněna na základě žádosti pro vývozy, které se mají uskutečnit během doby trvání platnosti vývozní licence. V tomto případě může být výše náhrady opravena.

(2)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví určitá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, co se týče poskytování vývozních náhrad, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2), je možné pro slad uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 1766/92 (3) stanovit opravnou částku. Tato opravná částka musí být vypočítána s ohledem na faktory uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95.

(3)

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že opravná částka musí být stanovena podle přílohy tohoto nařízení.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Opravnou částku uvedenou v čl. 15 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003, použitelnou pro předem stanovené vývozní náhrady pro slad, je třeba stanovit dle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

(2)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Νařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).

(3)  Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 21. Νařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1104/2003 (Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 1).


PŘÍLOHA

Nařízení Komise ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví opravná částka pro náhradu poskytovanou pro slad

Pozn.: Kódy produktů, jakož i kódy zemí určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy zemí určení jsou definovány v nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

(EUR/t)

Kód produktu

Země určení

Běžný měsíc

1

1. období

2

2. období

3

3. období

4

4. období

5

5. období

6

1107 10 11 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 19 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 91 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 99 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 20 00 9000

A00

0

0

0

0

0

0


(EUR/t)

Kód produktu

Země určení

6. období

7

7. období

8

8. období

9

9. období

10

10. období

11

11. období

12

1107 10 11 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 19 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 91 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 10 99 9000

A00

0

0

0

0

0

0

1107 20 00 9000

A00

0

0

0

0

0

0


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/9


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2145/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se stanoví náhrady použitelné pro produkty z odvětví obilovin a rýže určené pro potravinovou pomoc Společenství a vnitrostátní potravinovou pomoc

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1) a zejména na čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3072/95 ze dne 22. prosince 1995 o společné organizaci trhu s rýží (2), a zejména na čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 2 nařízení Rady (EHS) č. 2681/74 ze dne 21. října 1974, týkající se financování výdajů vzniklých v souvislosti s dodávkou zemědělských produktů jako potravinové pomoci (3) ze strany Společenství, stanoví, že část výdajů odpovídající dle pravidel Společenství vývozním náhradám pro dané produkty je třeba naúčtovat Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu, oddělení záruk.

(2)

Za účelem jednoduššího stanovení a řízení rozpočtu pro opatření Společenství v oblasti potravinové pomoci a ve snaze informovat členské státy o míře účasti Společenství na financování vnitrostátních opatření potravinové pomoci je třeba určit výši náhrad poskytovaných pro tato opatření.

(3)

Obecná a prováděcí pravidla stanovená článkem 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 a článkem 13 nařízení (ES) č. 3072/95 pro vývozní náhrady jsou přiměřeně použitelná pro výše uvedená opatření.

(4)

Specifická kritéria, která je třeba vzít v úvahu při výpočtu vývozní náhrady pro rýži, jsou definována v článku 13 nařízení (ES) č. 3072/95.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

U vnitrostátních opatření a opatření Společenství v oblasti potravinové pomoci prováděných v rámci mezinárodních dohod nebo jiných doplňkových programů, jakož i v rámci ostatních opatření Společenství ve formě bezplatných dodávek, se náhrady použitelné pro produkty z odvětví obilovin a rýže stanovují podle přílohy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

(2)  Úř. věst. L 329, 30.12.1995, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 411/2002 (Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 27).

(3)  Úř. věst. L 288, 25.10.1974, s. 1.


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví náhrady použitelné pro produkty z odvětví obilovin a rýže určené pro potravinovou pomoc Společenství a vnitrostátní potravinovou pomoc

(v EUR/t)

Kód produktu

Výše náhrad

1001 10 00 9400

0,00

1001 90 99 9000

0,00

1002 00 00 9000

0,00

1003 00 90 9000

0,00

1005 90 00 9000

0,00

1006 30 92 9100

0,00

1006 30 92 9900

0,00

1006 30 94 9100

0,00

1006 30 94 9900

0,00

1006 30 96 9100

0,00

1006 30 96 9900

0,00

1006 30 98 9100

0,00

1006 30 98 9900

0,00

1006 30 65 9900

0,00

1007 00 90 9000

0,00

1101 00 15 9100

10,96

1101 00 15 9130

10,24

1102 10 00 9500

0,00

1102 20 10 9200

48,99

1102 20 10 9400

41,99

1103 11 10 9200

0,00

1103 13 10 9100

62,98

1104 12 90 9100

0,00

Pozn.: Kódy produktů jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87, ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2146/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se pro období od 1. do 31. ledna 2006 stanoví produkční náhrada pro bílý cukr používaný v chemickém průmyslu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 7 odst. 5 pátou odrážku uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že může být rozhodnuto poskytnout produkční náhrady pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a písm. f) uvedeného nařízení, pro sirupy uvedené v písm. d) uvedeného odstavce, jakož i pro chemicky čistou fruktózu (levulózu) kódu KN 1702 50 00 jako meziprodukt, pokud se tyto produkty nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 23 odst. 2 Smlouvy a používají se k výrobě určitých výrobků chemického průmyslu.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1265/2001 ze dne 27. června 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o poskytování produkční náhrady pro některé výrobky z odvětví cukru používané v chemickém průmyslu (2), stanoví, že tyto náhrady jsou určovány v závislosti na náhradě stanovené pro bílý cukr.

(3)

Článek 9 nařízení (ES) č. 1265/2001 stanoví, že produkční náhrada pro bílý cukr se stanovuje měsíčně na období od prvního dne každého měsíce.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Produkční náhrada pro bílý cukr uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1265/2001 se stanoví ve výši 31,180 EUR/100 kg netto na období od 1. do 31. ledna 2006.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení ve znění nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 63.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/12


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2147/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro hovězí a telecí maso

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (1), a zejména na čl. 33 odst. 3 třetí pododstavec,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 1254/1999 může být rozdíl mezi cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami v rámci Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (EHS) č. 32/82 (2), (EHS) č. 1964/82 (3), (EHS) č. 2388/84 (4), (EHS) č. 2973/79 (5) a (ES) č. 2051/96 (6) stanoví podmínky pro poskytování zvláštních vývozních náhrad pro některé kusy hovězího a telecího masa a některé konzervované produkty z hovězího a telecího masa a podmínky pro poskytování pomoci týkající se některých míst určení.

(3)

Narůstající nedostatek hovězího a telecího masa na trhu Společenství způsobil značné zvýšení cen nad rámec základní ceny uvedené v čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1254/1999, která představuje požadovanou úroveň podpory na trhu Společenství.

(4)

Veřejnost se stále více zajímá o životní podmínky zvířat, která jsou při vývozu přepravována na obzvláště dlouhé vzdálenosti a pro něž nelze vždy zaručit humánní zacházení, zejména poté, co jsou dopravena do třetích zemí. Pokud jde o přepravu, ačkoliv podmínky pro přepravu živých zvířat podléhají značným hmotněprávním, procesním a kontrolním požadavkům, které byly posíleny v roce 2003, ze zkušeností vyplývá, že ne vždy jsou dobré životní podmínky zvířat respektovány. Navíc jsou normy týkající se životních podmínek zvířat v zemích určení často méně přísné než ve Společenství.

(5)

Vývoz živých jatečných zvířat představuje pro Společenství nižší přidanou hodnotu a vývozní náhrady poskytnuté na vývoz těchto zvířat znamenají vyšší náklady na sledování a kontrolu dobrých životních podmínek zvířat. Z důvodu zajištění rovnováhy a přirozeného vývoje cen a obchodu na vnitřním trhu, jakož i dobrých životních podmínek zvířat, by proto vývoz živých jatečných zvířat do třetích zemí neměl být dále podporován formou vývozních náhrad.

(6)

Pokud jde o živá plemenná zvířata, vývozní náhrady pro čistokrevný plemenný skot by se měly omezit na jalovice a krávy do 30 měsíců, aby se zabránilo případnému zneužití.

(7)

Nařízení Komise (ES) č. 2000/2005 ze dne 7. prosince 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro hovězí a telecí maso (7), by proto mělo být zrušeno.

(8)

S cílem umožnit uvedení některých produktů Společenství z hovězího a telecího masa na mezinárodní trh by měly být pro některá místa určení poskytnuty vývozní náhrady pro některé produkty kódů KN 0201, 0202 a 1602 50.

(9)

Zavedení vývozních náhrad pro některé kategorie produktů z hovězího a telecího masa se ukázalo být nevýznamné. To se rovněž týká zavedení těchto náhrad pro některá místa určení, která se nacházejí v těsné blízkosti území Společenství. Pro takové kategorie by vývozní náhrady již neměly být stanoveny.

(10)

Náhrady stanovené v tomto nařízení jsou stanoveny na základě kódů produktů uvedených v nomenklatuře přijaté nařízením Komise (EHS) č. 3846/87 ze dne 17. prosince 1987, kterým se zavádí nomenklatura zemědělských produktů pro vývozní náhrady (8).

(11)

Náhrady pro veškeré zmrazené kusy měly být vyrovnány do výše náhrad pro čerstvé nebo chlazené kusy, jiné než z dospělého skotu samčího pohlaví.

(12)

Za účelem posílení kontroly nad produkty kódu KN 1602 50 by mělo být stanoveno, že pro tyto produkty může být poskytnuta náhrada pouze v případě, že byly vyrobeny v režimu stanoveném v článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 565/80 ze dne 4. března 1980 o platbách vývozních náhrad předem, pokud jde o zemědělské produkty (9).

(13)

Náhrady by se měly poskytovat jen pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen. Z tohoto důvodu, aby byly produkty způsobilé pro náhradu, měly by povinně nést označení zdravotní nezávadnosti upravené ve směrnici Rady 64/433/EHS ze dne 26. června 1964 o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství (10), ve směrnici Rady 77/99/EHS ze dne 21. prosince 1976 o hygienických otázkách obchodu s masnými výrobky ve Společenství (11) a ve směrnici Rady 94/65/ES ze dne 14. prosince 1994, kterou se stanoví požadavky na výrobu a uvádění na trh mletého masa a masných polotovarů (12).

(14)

Podle čl. 6 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EHS) č. 1964/82 by se zvláštní náhrada měla snížit, pokud množství vykostěného masa určeného na vývoz představuje méně než 95 %, ale nikoli méně než 85 % celkové hmotnosti vykostěných kusů.

(15)

Jednání v rámci evropských dohod mezi Evropským společenstvím a Rumunskem a Bulharskem jsou zaměřena především na liberalizaci obchodu s produkty zahrnutými do společné organizace dotyčného trhu. Pro tyto dvě země by proto vývozní náhrady měly být zrušeny. Toto zrušení by však nemělo vést k rozlišeným náhradám pro vývoz do jiných zemí.

(16)

Řídící výbor pro hovězí a telecí maso nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Seznam produktů, pro něž se poskytují vývozní náhrady uvedené v článku 33 nařízení (ES) č. 1254/1999, výše těchto náhrad a místa určení jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

2.   Produkty musejí splňovat příslušné požadavky na označení zdravotní nezávadnosti podle:

kapitoly XI přílohy I směrnice 64/433/EHS,

kapitoly VI přílohy B směrnice 77/99/EHS,

kapitoly VI přílohy I směrnice 94/65/ES.

Článek 2

V případě uvedeném v čl. 6 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (EHS) č. 1964/82 se výše náhrady pro produkty kódu produktu 0201 30 00 9100 snižuje o 10 EUR/100 kg.

Článek 3

Skutečnost, že pro Rumunsko a Bulharsko nejsou stanoveny žádné vývozní náhrady, nebude považována za důvod k rozlišení náhrad.

Článek 4

Nařízení (ES) č. 2000/2005 se zrušuje.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost 24. prosince 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2)  Úř. věst. L 4, 8.1.1982, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 744/2000 (Úř. věst. L 89, 11.4.2000, s. 3).

(3)  Úř. věst. L 212, 21.7.1982, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2772/2000 (Úř. věst. L 321, 19.12.2000, s. 35).

(4)  Úř. věst. L 221, 18.8.1984, s. 28. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3661/92 (Úř. věst. L 370, 19.12.1992, s. 16).

(5)  Úř. věst. L 336, 29.12.1979, s. 44. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3434/87 (Úř. věst. L 327, 18.11.1987, s. 7).

(6)  Úř. věst. L 274, 26.10.1996, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2333/96 (Úř. věst. L 317, 6.12.1996, s. 13).

(7)  Úř. věst. L 320, 8.12.2005, s. 46.

(8)  Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 558/2005 (Úř. věst. L 94, 13.4.2005, s. 22).

(9)  Úř. věst. L 62, 7.3.1980, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 444/2003 (Úř. věst. L 67, 12.3.2003, s. 3).

(10)  Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 2012/64. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(11)  Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 85. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

(12)  Úř. věst. L 368, 31.12.1994, s. 10. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady v sektoru hovězího masa

Kód produktu

Místo určení

Měrná jednotka

Výše náhrady (7)

0102 10 10 9140

B00

EUR/100 kg živé váhy

37,0

0102 10 30 9140

B00

EUR/100 kg živé váhy

37,0

0201 10 00 9110 (1)

B02

EUR/100 kg čisté váhy

52,4

B03

EUR/100 kg čisté váhy

30,8

0201 10 00 9130 (1)

B02

EUR/100 kg čisté váhy

69,8

B03

EUR/100 kg čisté váhy

41,1

0201 20 20 9110 (1)

B02

EUR/100 kg čisté váhy

69,8

B03

EUR/100 kg čisté váhy

41,1

0201 20 30 9110 (1)

B02

EUR/100 kg čisté váhy

52,4

B03

EUR/100 kg čisté váhy

30,8

0201 20 50 9110 (1)

B02

EUR/100 kg čisté váhy

87,3

B03

EUR/100 kg čisté váhy

51,4

0201 20 50 9130 (1)

B02

EUR/100 kg čisté váhy

52,4

B03

EUR/100 kg čisté váhy

30,8

0201 30 00 9050

US (3)

EUR/100 kg čisté váhy

16,9

CA (4)

EUR/100 kg čisté váhy

16,9

0201 30 00 9060 (6)

B02

EUR/100 kg čisté váhy

32,3

B03

EUR/100 kg čisté váhy

10,8

0201 30 00 9100 (2)  (6)

B04

EUR/100 kg čisté váhy

121,3

B03

EUR/100 kg čisté váhy

71,3

EG

EUR/100 kg čisté váhy

147,9

0201 30 00 9120 (2)  (6)

B04

EUR/100 kg čisté váhy

72,8

B03

EUR/100 kg čisté váhy

42,8

EG

EUR/100 kg čisté váhy

88,8

0202 10 00 9100

B02

EUR/100 kg čisté váhy

23,3

B03

EUR/100 kg čisté váhy

7,8

0202 20 30 9000

B02

EUR/100 kg čisté váhy

23,3

B03

EUR/100 kg čisté váhy

7,8

0202 20 50 9900

B02

EUR/100 kg čisté váhy

23,3

B03

EUR/100 kg čisté váhy

7,8

0202 20 90 9100

B02

EUR/100 kg čisté váhy

23,3

B03

EUR/100 kg čisté váhy

7,8

0202 30 90 9100

US (3)

EUR/100 kg čisté váhy

16,9

CA (4)

EUR/100 kg čisté váhy

16,9

0202 30 90 9200 (6)

B02

EUR/100 kg čisté váhy

32,3

B03

EUR/100 kg čisté váhy

10,8

1602 50 31 9125 (5)

B00

EUR/100 kg čisté váhy

61,3

1602 50 31 9325 (5)

B00

EUR/100 kg čisté váhy

54,5

1602 50 39 9125 (5)

B00

EUR/100 kg čisté váhy

61,3

1602 50 39 9325 (5)

B00

EUR/100 kg čisté váhy

54,5

Pozn.: Kódy produktů spolu s kódy místa určení série „A“ jsou stanoveny v pozměněném nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Alfanumerické kódy místa určení jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12).

Ostatní místa určení jsou stanovena takto:

B00

:

všechna místa určení (třetí země, ostatní oblasti, zásobování a místa určení považovaná za vývoz ze Společenství) s výjimkou Rumunska a Bulharska.

B02

:

B04 a místo určení EG.

B03

:

Albánie, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Kosovo, Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, zásobování (místa určení ve smyslu čl. 36 a čl. 45 a případně i dle čl. 44 pozměněného nařízení Komise (ES) č. 800/1999 (Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11)).

B04

:

Turecko, Ukrajina, Bělorusko, Moldávie, Rusko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Libanon, Sýrie, Irák, Írán, Izrael, Západní břeh Jordánu/Pásmo Gazy, Jordánsko, Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Spojené arabské emiráty, Omán, Jemen, Pákistán, Srí Lanka, Myanmar (Barma), Thajsko, Vietnam, Indonésie, Filipíny, Čína, Severní Korea, Hongkong, Súdán, Mauretánie, Mali, Burkina Faso, Niger, Čad, Kapverdská republika, Senegal, Gambie, Guinea-Bissau, Guinea, Sierra Leone, Libérie, Pobřeží slonoviny, Ghana, Togo, Benin, Nigérie, Kamerun, Středoafrická republika, Rovníková Guinea, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Gabon, Kongo, Kongo (demokratická republika), Rwanda, Burundi, Svatá Helena a k ní náležející oblasti, Angola, Etiopie, Eritrea, Džibutsko, Somálsko, Uganda, Tanzánie, Seychely a jim náležející oblasti, Britské indickooceánské územ, Mozambik, Mauricius, Komory, Mayotte, Zambie, Malawi, Jižní Afrika, Lesotho.


(1)  Přijetí do této podpoložky je podmíněno předložením osvědčení dle přílohy nařízení (EHS) č. 32/82, ve znění pozdějších předpisů.

(2)  Poskytnutí náhrady je podmíněno dodržením podmínek uvedených v nařízení (EHS) č. 1964/82, ve znění pozdějších předpisů.

(3)  Vyvezeno dle podmínek nařízení (EHS) č. 2973/79, ve znění pozdějších předpisů.

(4)  Vyvezeno dle podmínek nařízení (ES) č. 2051/96, ve znění pozdějších předpisů.

(5)  Udělení náhrady je podmíněno dodržením podmínek stanovených pozměněným nařízením (EHS) č. 2388/84.

(6)  Podíl libového hovězího masa zbaveného tuku se stanovuje pomocí analýzy uvedené v příloze nařízení Komise (EHS) č. 2429/86 (Úř. věst. L 210, 1.8.1986, s. 39). Označení „průměrný podíl“ se vztahuje na množství ve vzorku dle definice v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2002 (Úř. věst. L 117, 4.5.2002, s. 6). Vzorek je odebrán z části, kde je riziko nejvyšší.

(7)  Podle čl. 33 odst. 10 nařízení (ES) č. 1254/1999, ve znění pozdějších předpisů se na vývoz produktů dovezených z třetích zemí, jež jsou do třetích zemí znovu vyváženy, neposkytuje žádná náhrada.

Pozn.: Kódy produktů spolu s kódy místa určení série „A“ jsou stanoveny v pozměněném nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Alfanumerické kódy místa určení jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12).

Ostatní místa určení jsou stanovena takto:

B00

:

všechna místa určení (třetí země, ostatní oblasti, zásobování a místa určení považovaná za vývoz ze Společenství) s výjimkou Rumunska a Bulharska.

B02

:

B04 a místo určení EG.

B03

:

Albánie, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Kosovo, Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, zásobování (místa určení ve smyslu čl. 36 a čl. 45 a případně i dle čl. 44 pozměněného nařízení Komise (ES) č. 800/1999 (Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11)).

B04

:

Turecko, Ukrajina, Bělorusko, Moldávie, Rusko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Libanon, Sýrie, Irák, Írán, Izrael, Západní břeh Jordánu/Pásmo Gazy, Jordánsko, Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Spojené arabské emiráty, Omán, Jemen, Pákistán, Srí Lanka, Myanmar (Barma), Thajsko, Vietnam, Indonésie, Filipíny, Čína, Severní Korea, Hongkong, Súdán, Mauretánie, Mali, Burkina Faso, Niger, Čad, Kapverdská republika, Senegal, Gambie, Guinea-Bissau, Guinea, Sierra Leone, Libérie, Pobřeží slonoviny, Ghana, Togo, Benin, Nigérie, Kamerun, Středoafrická republika, Rovníková Guinea, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Gabon, Kongo, Kongo (demokratická republika), Rwanda, Burundi, Svatá Helena a k ní náležející oblasti, Angola, Etiopie, Eritrea, Džibutsko, Somálsko, Uganda, Tanzánie, Seychely a jim náležející oblasti, Britské indickooceánské územ, Mozambik, Mauricius, Komory, Mayotte, Zambie, Malawi, Jižní Afrika, Lesotho.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/16


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2148/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se stanoví množství některých produktů v odvětví mléka a mléčných výrobků, jež jsou k dispozici na první pololetí roku 2006 v rámci kvót otevřených Společenstvím na základě pouhé dovozní licence

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2535/2001 ze dne 14. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o dovozní režim pro mléko a mléčné výrobky a otevření celních kvót (2), a zejména na čl. 16 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Při přidělování dovozních licencí na druhé pololetí roku 2005 se u některých kvót stanovených v nařízení (ES) č. 2535/2001 žádosti o licence vztahovaly na nižší množství, než jsou pro dané produkty k dispozici. Proto by pro každou kvótu mělo být stanoveno dostupné množství na období od 1. ledna do 30. června 2006, přičemž by se vzala v úvahu nepřidělená množství vyplývající z nařízení Komise (ES) č. 1255/2005 (3), kterým se stanoví, do jaké míry lze přijímat žádosti o dovozní licence podané na některé mléčné výrobky v červenci 2005 v rámci některých celních kvót otevřených nařízením (ES) č. 2535/2001,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Množství, která jsou k dispozici na období ode dne 1. ledna do dne 30. června 2006 na druhé pololetí dovozního roku v rámci některých kvót uvedených v nařízení (ES) č. 2535/2001, jsou stanovena v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. prosince 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 186/2004 (Úř. věst. L 29, 3.2.2004, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 810/2004 (Úř. věst. L 149, 30.4.2004; opraveno v Úř. věst. L 215, 16.6.2004, s. 104).

(3)  Úř. věst. L 200, 30.7.2005, s. 65.


PŘILOHA I.A.

Číslo kvóty

Množstvi (t)

09.4590

68 000,0

09.4591

5 300,0

09.4592

18 400,0

09.4593

5 200,0

09.4594

20 000,0

09.4595

7 500,0

09.4596

19 275,34

09.4599

8 989,084


PŘÍLOHA I.B

1.   Výrobky původem z Rumunska

Číslo kvóty

Množstvi (t)

09.4771

750,0

09.4772

1 000,0

09.4758

1 500,0


2.   Výrobky původem z Bulharska

Číslo kvóty

Množstvi (t)

09.4773

3 300,0

09.4660

3 500,0

09.4675

770,0


PŘÍLOHA I.F

Výrobky původem z Švýcarska

Číslo kvóty

Množstvi (t)

09.4155

1 000,0

09.4156

5 186,0


PŘÍLOHA I.H

Výrobky původem z Norsko

Číslo kvóty

Množstvi (t)

09.4781

1 763,8

09.4782

266,5


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/19


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2149/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se stanoví koeficient snížení, jenž se použije na žádosti o dovozní licence pro banány pocházejících ze zemí AKT na leden a únor roku 2006

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1964/2005 ze dne 29. listopadu 2005 o celních sazbách pro banány (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2015/2005 ze dne 9. prosince 2005 o dovozu banánů pocházejících ze zemí AKT v rámci celní kvóty otevřené nařízením Rady (ES) č. 1964/2005 o celních sazbách pro banány během ledna a února 2006 (2), a zejména na čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádosti o dovozní licence podané v členských státech podle článku 5 nařízení (ES) č. 2015/2005 a předané Komisi v souladu s článkem 6 uvedeného nařízení se týkají množství, jež je větší než dostupné množství stanovené v článku 2, tj. 135 000 tun a 25 000 tun v případě hospodářských subjektů uvedených v hlavě II a III zmíněného nařízení.

(2)

Z toho důvodu je třeba stanovit koeficienty snížení, které se použijí pro každou žádost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Koeficient snížení o 22,039 % se použije u každé žádosti o dovozní licenci, kterou podají hospodářské subjekty uvedené v hlavě II nařízení (ES) č. 2015/2005 v rámci celní subkvóty na 135 000 tun.

2.   Koeficient snížení o 1,294 % se použije u každé žádosti o dovozní licenci, kterou podají hospodářské subjekty uvedené v hlavě III nařízení (ES) č. 2015/2005 v rámci celní subkvóty na 25 000 tun.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 316, 2.12.2005, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 324, 10.12.2005, s. 5.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/20


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2150/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (2), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pružné užívání vzdušného prostoru je koncepce uspořádání vzdušného prostoru popsaná Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a rozvinutá Evropskou organizací pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol), podle které by vzdušný prostor neměl být definován pouze jako civilní nebo pouze jako vojenský vzdušný prostor, ale spíše považován za jeden celek, v němž všichni uživatelé musí být uspokojeni ve svých potřebách v co nejvyšší míře.

(2)

Eurocontrol byl pověřen v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004, aby pomáhal Komisi při přípravě prováděcích pravidel o pružném užívání vzdušného prostoru. Toto nařízení plně zohledňuje výslednou zprávu o pověření ze dne 30. prosince 2004 vydanou Eurocontrol.

(3)

Toto nařízení se nevztahuje na vojenské operace a cvičení podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

(4)

Členské státy se zavázaly v prohlášení o vojenských otázkách týkajících se jednotného evropského nebe (3), že budou navzájem spolupracovat a zároveň zohlední vnitrostátní vojenské požadavky, aby zajistili plné a jednotné uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru všemi uživateli vzdušného prostoru ve všech členských státech.

(5)

Zpráva, kterou společně vydalo oddělení Eurocontrol pro ověřování výkonnosti a agentura Eurocontrol v říjnu 2001, uvádí, že existuje značný prostor pro zlepšení v současném uplatňování pružného užívání vzdušného prostoru v Evropě. Nyní by měla být přijata společná pravidla, která by toto zlepšení umožnila.

(6)

Koncepce pružného užívání vzdušného prostoru se rovněž vztahuje na prostor nad volnými moři. Jejím uplatňováním by proto neměla být dotčena práva a povinnosti členského státu podle Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicagská úmluva) ze dne 7. prosince 1944 a jejích příloh nebo podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982.

(7)

Jsou aktivity, které vyžadují vyhrazení části vzdušného prostoru k výhradnímu nebo zvláštnímu užívání na určená období, kvůli vlastnostem svého letového profilu nebo nebezpečné povaze a potřebě zabezpečit účinné a bezpečné oddělení od leteckého provozu, který se těchto aktivit neúčastní.

(8)

Účinné a harmonizované uplatňování pružného užívání vzdušného prostoru v celém Společenství vyžaduje jasná a konzistentní pravidla pro civilně-vojenskou koordinaci, která by měla zohlednit požadavky všech uživatelů a povahu jejich různých aktivit.

(9)

Účinné civilně-vojenské koordinační postupy by měly spočívat na pravidlech a normách, aby se zajistilo účinné užívání vzdušného prostoru všemi uživateli.

(10)

Při uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru je podstatné podporovat spolupráci sousedních členských států a zohlednit přeshraniční operace.

(11)

Rozdíly v organizaci civilně-vojenské spolupráce ve Společenství omezují jednotné a včasné uspořádání vzdušného prostoru. Proto je důležité určit osoby a/nebo organizace, které jsou odpovědné za uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru v každém členském státě. Tato informace by měla být dána k dispozici členským státům.

(12)

Konzistentní postupy civilně-vojenské koordinace a užívání společného vzdušného prostoru jsou zásadní podmínkou pro utvoření funkčních bloků vzdušného prostoru vymezených v nařízení (ES) č. 549/2004.

(13)

Pružné užívání vzdušného prostoru se zaměřuje na uspořádání vzdušného prostoru na strategické, předtaktické a taktické úrovni, což jsou oddělené řídící funkce, které jsou ale navzájem úzce propojeny a které je třeba provádět soudržně za účelem účinného užívání vzdušného prostoru.

(14)

Programy řízení letového provozu, které jsou vyvíjeny v rámci spolupráce na evropské úrovni, by měly postupně umožnit dosažení souladu mezi uspořádáním vzdušného prostoru, uspořádáním toku letového provozu a letovými provozními službami.

(15)

Pokud se ve stejném vzdušném prostoru odehrávají různé letecké aktivity, které ale odpovídají rozdílným požadavkům, měla by být jejich koordinace zaměřena na bezpečné provedení letu a zároveň na optimální užívání dostupného vzdušného prostoru.

(16)

Přesnost informací o stavu vzdušného prostoru a o zvláštních situacích letového provozu a jejich včasné šíření civilním a vojenským leteckým řídícím letového provozu má přímý vliv na bezpečnost a účinnost operací.

(17)

Pro zúčastněné strany, které si přejí využít dostupných struktur vzdušného prostoru, je včasný přístup k aktuálním informacím o stavu vzdušného prostoru podstatný, když vyplňují nebo mění svůj letový plán.

(18)

Pravidelné hodnocení užívání vzdušného prostoru je důležitým prostředkem zvyšování důvěry mezi civilními a vojenskými poskytovateli služeb a uživateli a je důležitým nástrojem pro zlepšení organizace a uspořádání vzdušného prostoru.

(19)

Výroční zpráva o uplatňování pružného užívání vzdušného prostoru podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 551/2004 by měla obsahovat příslušné informace shromážděné s ohledem na původní cíle a za jediným účelem – lepšího plnění požadavků uživatelů.

(20)

Je vhodné stanovit přechodné období za účelem splnění požadavků koordinace civilních jednotek letových provozních služeb a vojenských jednotek letových provozních služeb a/nebo řídících vojenských jednotek.

(21)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe zřízeného čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení posiluje a harmonizuje v rámci jednotného evropského nebe uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru vymezené v čl. 2 bodu 22 nařízení (ES) č. 549/2004 za účelem usnadnit uspořádání vzdušného prostoru a letového provozu v mezích společné dopravní politiky.

Toto nařízení obzvláště stanovuje pravidla k zajištění lepší spolupráce mezi civilními a vojenskými jednotkami odpovědnými za uspořádání letového provozu, které provozují činnost ve vzdušném prostoru, za který odpovídají členské státy.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení platí definice stanovené nařízením (ES) č. 549/2004.

2.   Dodatečně k definicím uvedeným v odstavci 1 se použijí tyto definice:

a)

„buňkou uspořádání vzdušného prostoru“ (AMC) se rozumí buňka odpovědná za každodenní uspořádání vzdušného prostoru, za který odpovídá jeden nebo více členských států;

b)

„vyhrazením vzdušného prostoru“ se rozumí stanovený rozsah vzdušného prostoru dočasně vyhrazený pro výlučné nebo zvláštní užívání kategoriemi uživatelů;

c)

„omezením vzdušného prostoru“ se rozumí stanovený rozsah vzdušného prostoru, v jehož rámci mohou být v různých formách prováděny v určených časech činnosti nebezpečné pro let letadla („nebezpečná oblast“); nebo takový vzdušný prostor se stanovenými rozměry nad pevninou nebo pobřežními vodami státu, v rámci kterého je let letadla omezený v souladu s některými zvláštními podmínkami („omezená oblast“); nebo vzdušný prostor se stanovenými rozměry nad pevninou nebo pobřežními vodami státu, v rámci kterého je let letadla zakázaný („zakázaná oblast“);

d)

„strukturou vzdušného prostoru“ se rozumí zvláštní část vzdušného prostoru určená k zabezpečení bezpečného a optimálního provozu letadla;

e)

„jednotkou letových provozních služeb“ (jednotka ATS) se rozumí civilní nebo vojenská jednotka odpovědná za poskytovaní letových provozních služeb;

f)

„civilní a vojenskou koordinací“ se rozumí koordinace mezi civilními a vojenskými stranami, jenž jsou oprávněné přijímat rozhodnutí a schvalovat opatření;

g)

„řídícími vojenskými jednotkami“ se rozumí stacionární nebo mobilní vojenská jednotka, která řídí vojenský letový provoz a/nebo provádí jiné činnosti, které si pro svůj specifický charakter mohou vyžadovat vyhrazení nebo omezení vzdušného prostoru;

h)

„přeshraničním vzdušným prostorem“ se rozumí struktura vzdušného prostoru, která přesahuje vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací;

i)

„letovým záměrem“ se rozumí dráha letu a příslušné údaje o letu popisující plánovanou trasu letu na místo určení, aktualizovanou v každém okamžiku;

j)

„dráhou letu“ se rozumí dráha letadla vzduchem, která je vymezena trojrozměrně;

k)

„reálným časem“ se rozumí skutečný čas, ve kterém se odehrává proces nebo událost;

l)

„rozstupem“ se rozumí vzdálenost mezi letadly, hladinami nebo dráhami;

m)

„uživateli“ se rozumí civilní nebo vojenská letadla provozovaná ve vzduchu, jakož i jakékoli další strany vyžadující vzdušný prostor.

Článek 3

Zásady

Koncepce pružného užívání vzdušného prostoru se řídí těmito zásadami:

a)

Koordinace mezi civilními a vojenskými orgány se organizuje na strategické, předtaktické a taktické úrovni uspořádání vzdušného prostoru prostřednictvím uzavírání dohod a stanovení postupů s cílem zvýšit bezpečnost a kapacitu vzdušného prostoru a zlepšit účinnost a pružnost provozu letadel.

b)

Konzistentnost mezi uspořádáním vzdušného prostoru, uspořádáním toku letového provozu a letovými provozními službami se stanoví a udržuje na třech úrovních uspořádání vzdušného prostoru uvedených v písmenu a) s cílem zabezpečit účinnost plánování vzdušného prostoru, jeho přidělování a užívání pro všechny uživatele.

c)

Vyhrazení vzdušného prostoru k výlučnému nebo specifickému užívání kategorií uživatelů má dočasný charakter, je uplatňované pouze v ohraničeném časovém období, které spočívá ve skutečném užívání, a uvolní se ihned, jakmile se činnost, která vedla k jeho zavedení, skončí.

d)

Členskými státy rozvinou spolupráci pro účinné a konzistentní uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru i přes vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací, a zejména se zaměří na přeshraniční činnosti; tato spolupráce se vztahuje na všechny příslušné právní, provozní a technické otázky.

e)

Jednotky letových provozních služeb a uživatelé užívají dostupný vzdušný prostor co nejlépe.

Článek 4

Strategické uspořádání vzdušného prostoru (úroveň 1)

1.   Členské státy vykonávají tyto úkoly:

a)

zabezpečují celkové uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru na strategické, předtaktické a taktické úrovni;

b)

pravidelně přezkoumávají požadavky uživatelů;

c)

schvalují činnosti, které vyžadují vyhrazení nebo omezení vzdušného prostoru;

d)

určují dočasné struktury vzdušného prostoru a postupy pro nabízení různých možností vyhrazení vzdušného prostoru a tras;

e)

stanoví kritéria a postupy pro vytvoření a užívání nastavitelných laterálních a vertikálních ohraničení vzdušného prostoru potřebných k přizpůsobení různých variant drah letu a krátkodobých změn letů;

f)

hodnotí vnitrostátní struktury vzdušného prostoru a sítě leteckých tratí s cílem plánovat pružné struktury vzdušného prostoru a postupy;

g)

určují specifické podmínky, podle nichž je odpovědnost za rozstup mezi civilními a vojenskými lety na jednotkách letových provozních služeb nebo řídících vojenských jednotkách;

h)

rozvíjejí přeshraniční užívání vzdušného prostoru se sousedními státy, pokud to vyžadují dopravní toky a aktivity uživatelů;

i)

koordinují své politiky uspořádání vzdušného prostoru s těmito sousedními členskými státy s cílem společně řešit užívání vzdušného prostoru přesahujícího vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací.

j)

stanovují a zpřístupňují uživatelům struktury vzdušného prostoru v úzké spolupráci a koordinaci se sousedními členskými státy, jestliže mají příslušné struktury vzdušného prostoru významný dopad na provoz přesahující vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací za účelem zabezpečení optimálního užívání vzdušného prostoru pro všechny uživatele v celém Společenství;

k)

vytvoří spolu se sousedními státy společný soubor norem pro rozstup mezi civilními a vojenskými lety v případě přeshraničních aktivit;

l)

stanovují konzultační mechanismy mezi osobami nebo organizacemi podle odstavce 3 a všemi dotčenými partnery a organizacemi k zabezpečení toho, že požadavky uživatelů budou řádně brány v úvahu;

m)

hodnotí a přezkoumávají postupy týkající se vzdušného prostoru a fungování pružného užívání vzdušného prostoru;

n)

stanovují mechanismy pro archivování údajů o požadavcích, přidělení a skutečném užívání struktur vzdušného prostoru pro další analytické a plánovací činnosti.

Podmínky uvedené v písmenu g) se zaznamenají a zohlední v hodnocení bezpečnosti uvedeném v článku 7.

2.   V členských státech, ve kterých jsou za uspořádání vzdušného prostoru odpovědné nebo do něho zapojené civilní i vojenské orgány, se úkoly stanovené v odstavci 1 vykonávají prostřednictvím společného civilně-vojenského postupu.

3.   Členské státy označí a oznámí Komisi ty osoby nebo organizace, které jsou odpovědné za provádění úkolů uvedených v odstavci 1. Komise uchová a zveřejní seznam všech označených osob nebo organizací pro účely další spolupráce mezi členskými státy.

Článek 5

Předtaktické uspořádání vzdušného prostoru (úroveň 2)

1.   Členské státy jmenují nebo zřídí buňku uspořádání vzdušného prostoru pro přidělení vzdušného prostoru v souladu s podmínkami a postupy definovanými v čl. 4 odst. 1.

V těch členských státech, v nichž jsou za uspořádání vzdušného prostoru odpovědny nebo do něj zapojeny jak civilní, tak vojenské orgány, má tato buňka podobu spojené civilně vojenské buňky.

2.   Dva nebo více členských států může zřídit společnou buňku uspořádání vzdušného prostoru.

3.   Členské státy zabezpečí vytvoření odpovídajících podpůrných systémů, aby buňka uspořádání vzdušného prostoru mohla řídit přidělování vzdušného prostoru a oznamovat včas dostupnost vzdušného prostoru všem dotčeným uživatelům, buňkám uspořádání vzdušného prostoru, poskytovatelům letových provozních služeb a všem příslušným partnerům a organizacím.

Článek 6

Taktické uspořádání vzdušného prostoru (úroveň 3)

1.   Členské státy zabezpečí zavedení postupů civilně-vojenské koordinace a komunikačních zařízení mezi příslušnými jednotkami letových provozních služeb a řídícími vojenskými jednotkami umožňujících vzájemné poskytování údajů o vzdušném prostoru s cílem umožnit v reálném čase aktivaci, deaktivaci nebo opětovné přidělení vzdušného prostoru přiděleného na předtaktické úrovni.

2.   Členské státy zabezpečí, aby si příslušné řídící vojenské jednotky a jednotky letových provozních služeb vyměnily jakoukoli změnu plánované aktivace vzdušného prostoru včasným a účinným způsobem a oznámily všem dotčeným uživatelům aktuální stav vzdušného prostoru.

3.   Členské státy zabezpečí stanovení koordinačních postupů a podpůrných systémů mezi jednotkami letové provozní služby a řídícími vojenskými jednotkami k zajištění bezpečnosti při řízení interakcí mezi civilními a vojenskými lety.

4.   Členské státy zajistí, aby byly stanoveny postupy koordinace mezi jednotkami civilní a vojenské letové provozní služby s cílem umožnit přímé oznamování příslušných informací pro vyřešení specifických dopravních situací, pokud civilní i vojenští řídící letového provozu poskytují služby ve stejném vzdušném prostoru. Tato příslušná informace se zpřístupní zejména tehdy, je-li vyžadována z bezpečnostních důvodů, civilním a vojenským řídícím leteckého provozu a řídícím vojenským jednotkám prostřednictvím včasné výměny letových údajů, včetně polohy a letového záměru letadla.

5.   Pokud se konají přeshraniční činnosti, členské státy zabezpečí, aby se dohodl společný soubor postupů pro řízení specifických dopravních situací a k podpoře uspořádání vzdušného prostoru v reálném čase mezi jednotkami civilních a vojenských letových provozních služeb a/nebo řídícími vojenskými jednotkami, kterých se tyto činnosti týkají.

Článek 7

Hodnocení bezpečnosti

Členské státy za účelem uchování nebo posílení stávajících úrovní bezpečnosti zajistí, aby se v rámci procesu řízení bezpečnosti provedlo hodnocení bezpečnosti, včetně označení rizik, hodnocení a zmírnění rizik, a to před zavedením jakýchkoli změn do provozu pružného užívání vzdušného prostoru.

Článek 8

Zprávy

Členské státy při každoročním podávání zpráv o uplatňování pružného užívání vzdušného prostoru podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 551/2004 poskytnou údaje uvedené v příloze k tomuto nařízení.

Článek 9

Sledování souladu

Členské státy sledují soulad s tímto nařízením prostřednictvím inspekcí, průzkumů a bezpečnostních auditů.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6 se použije 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.

(2)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 9.


PŘÍLOHA

SEZNAM ÚDAJŮ POŽADOVANÝCH PRO VÝROČNÍ ZPRÁVU O UPLATŇOVÁNÍ PRUŽNÉHO UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU

Všeobecný popis vnitrostátní organizace a odpovědností na úrovni 1, na úrovni 2 a na úrovni 3 koncepce pružného užívání vzdušného prostoru.

Hodnocení fungování dohod, postupů a podpůrných systémů stanovených na strategické, předtaktické a taktické úrovni uspořádání vzdušného prostoru. Toto hodnocení se provádí s ohledem na bezpečnost, kapacitu vzdušného prostoru, účinnost a pružnost provozu letadel všech uživatelů.

Problémy, které se vyskytly v provádění tohoto nařízení, podniknuté činnosti a potřeby změn.

Výsledek vnitrostátních inspekcí, průzkumů a bezpečnostních auditů.

Spolupráce mezi členskými státy na uspořádání vzdušného prostoru a zvláště na vytvoření a uspořádání přeshraničního vzdušného prostoru a přeshraničních činností.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/26


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2151/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se stanoví pravidla pro otevření a správu celních kvót pro produkty odvětví cukru pocházející z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v souladu s Dohodou o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/914/ES z dne 21. listopadu 2005 o uzavření Protokolu o změně Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé, který se týká celní kvóty na dovoz cukru a produktů v odvětví cukru pocházejících z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do Společenství (1), a zejména na článek 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 27 odst. 2 druhého pododstavce Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o stabilizaci a přidružení“) stanoví, že Společenství osvobodí od cla dovoz produktů pocházejících z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie čísel 1701 a 1702 kombinované nomenklatury do Společenství v rámci roční celní kvóty 7 000 tun (čistá hmotnost).

(2)

Dohoda o stabilizaci a přidružení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2006, proto je třeba otevřít kvótu a stanovit platnost prováděcích pravidel ode dne 1. ledna 2006.

(3)

S cílem zajistit dodržování množství 7 000 tun v rámci roční celní kvóty je nutné u dovezených množství zabránit jakékoli kladné přípustné odchylce, zatímco práva vyplývající z dovozních licencí by měla být nepřenosná. Proto je třeba se odchýlit od některých ustanovení podle nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (3).

(4)

Má-li být zajištěno účinné řízení dovozů v rámci roční celní kvóty, je nezbytné stanovit opatření, která členským státům umožní vést záznamy o příslušných údajích a sdělovat je Komisi.

(5)

Za účelem zlepšení kontrol by měl být dovoz produktů, na které se vztahuje roční celní kvóta, sledován v souladu s článkem 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (4).

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Tímto nařízením se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz produktů čísel 1701 a 1702 kombinované nomenklatury pocházejících z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do Společenství, na který se vztahují roční celní kvóty s neomezeným osvobozením od cla ve výši 7 000 tun (čistá hmotnost) podle čl. 27 odst. 2 druhého pododstavce Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé (dále jen „dohoda o stabilizaci a přidružení“).

2.   Kvóty uvedené v odstavci 1 se otevírají dnem 1. ledna 2006.

Článek 2

1.   Podmínkou dovozu uvedeného v článku 1 je předložení dovozní licence, na níž musí být uvedeno pořadové číslo kvót 09.4327.

2.   Dovozní licence podle odstavce 1 se vydávají v souladu s nařízením (ES) č. 1291/2000 a nařízením Komise (ES) č. 1464/95 (5), nestanoví-li toto nařízení jinak.

Článek 3

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„dovozním obdobím“ se rozumí období jednoho roku od 1. ledna do 31. prosince;

b)

„pracovním dnem“ se rozumí pracovní den v úřadech Komise v Bruselu.

Článek 4

1.   Žádosti o dovozní licence se podávají u příslušných orgánů členských států.

2.   K žádosti o dovozní licenci musí být připojen doklad, že žadatel složil jistotu ve výši 2 EUR na 100 kilogramů.

Článek 5

V žádosti o dovozní licenci a v dovozní licenci musí být uveden jeden z těchto údajů:

a)

v kolonce 8, „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“, slovo „ano“ označené křížkem;

b)

v kolonce 20 jeden z údajů uvedených v příloze.

Dovozní licence jsou platné pouze pro produkty pocházející z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.

Článek 6

1.   Žádosti o dovozní licence mohou být předloženy každý týden od pondělí do pátku. Nejpozději první pracovní den následujícího týdne členské státy oznámí Komisi množství produktů odvětví cukru rozdělená podle osmimístného kódu KN, pro něž byly podány žádosti o dovozní licenci během předchozího týdne.

2.   Komise každý týden vypracuje týdenní úhrn množství, na která byly podány žádosti o dovozní licence.

3.   Pokud je žádostmi o licence pro celní kvótu podle čl. 27 odst. 2 druhého pododstavce dohody o stabilizaci a přidružení překročena výše této kvóty, pozastaví Komise podávání dalších žádostí o tuto kvótu pro stávající dovozní období, stanoví jednotný koeficient přidělení, který se uplatní, a informuje členské státy, že daný limit byl dosažen.

4.   Je-li při použití opatření přijatých v souladu s odstavcem 3 množství, pro které je dovozní licence vydána, nižší než množství, o které bylo žádáno, lze žádost o licenci stáhnout ve lhůtě tří pracovních dnů od přijetí těchto opatření. V případě stažení je jistota neprodleně uvolněna.

5.   Licence se vydávají třetí pracovní den po oznámení uvedeném v odstavci 1, které podléhá opatřením přijatým Komisí v souladu s odstavcem 3.

6.   Je-li při použití opatření přijatých v souladu s odstavcem 3 množství, pro které je dovozní licence vydána, nižší než množství, o které bylo žádáno, částka jistoty se přiměřeně sníží.

7.   Spolu s oznámením uvedeným v odstavci 1 členské státy Komisi sdělí množství cukru, pro které byla dovozní licence vydána podle odstavce 5 nebo stažena podle odstavce 4, jakož i množství cukru, pro které byly dovozní licence vráceny nevyužité nebo jen částečně využité. Tato oznámení se vztahují na informace obdržené v období od pondělí do pátku předchozího týdne.

8.   Oznámení uvedená v odstavcích 1 a 7 probíhají elektronicky na formuláři, který Komise zašle členským státům.

Článek 7

Dovozní licence jsou platné ode dne jejich skutečného vydání do následujícího 31. prosince.

Článek 8

1.   Odchylně od čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 1291/2000 nesmí být množství propuštěné do volného oběhu vyšší než množství uvedené v kolonkách 17 a 18 dovozní licence. Za tím účelem se do kolonky 19 licence uvede číslice 0.

2.   Odchylně od čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1291/2000 jsou práva vyplývající z dovozních licencí nepřenosná.

Článek 9

Na žádost Komise členské státy předloží Komisi podrobné údaje o množstvích produktů propuštěných do volného oběhu v rámci roční celní kvóty během měsíců určených Komisí v souladu s článkem 308d nařízení (EHS) č. 2454/93.

Článek 10

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 333, 20.12.2005, s. 44.

(2)  Úř. věst. L 84, 20.3.2004, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 152, 24.6.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1856/2005 (Úř. věst. L 297, 15.11.2005, s. 7).

(4)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 883/2005 (Úř. věst. L 148, 11.6.2005, s. 5).

(5)  Úř. věst. L 144, 28.6.1995, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 96/2004 (Úř. věst. L 15, 22.1.2004, s. 3).


PŘÍLOHA

Údaje podle čl. 5 písm. b):

:

ve španělštině

:

Exención de derechos de importación [SAA, artículo 27(2)], número de orden 09.4327

:

v češtině

:

Osvobozeno od dovozního cla (SAA, čl. 27(2)), pořadové číslo 09.4327

:

v dánštině

:

Fritages for importtold (artikel 27(2) SAA), løbenummer 09.4327

:

v němčině

:

Frei von Einfuhrabgaben (SAA, Artikel 27(2)), laufende Nummer 09.4327

:

v estonštině

:

Impordimaksust vabastatud (SAA, artikkel 27(2)), järjekorranumber 09.4327

:

v řečtině

:

Δασμολογική απαλλαγή [SAA, άρθρο 27(2)], αύξων αριθμός 09.4327

:

v angličtině

:

Free from import duty (SAA, Article 27(2)), order number 09.4327

:

ve francouzštině

:

Exemption du droit d'importation [SAA, article 27(2)], numéro d'ordre 09.4327

:

v italštině

:

Esenzione dal dazio all'importazione [SAA, articolo 27(2)], numero d'ordine 09.4327

:

v lotyštině

:

Atbrīvots no importa nodokļa (SAA, 27(2). pants), kārtas numurs 09.4327

:

v litevštině

:

Atleista nuo importo muito (SAA, 27(2) straipsnis), kvotos numeris 09.4327

:

v maďarštině

:

Mentes a behozatali vám alól (SAA, 27(2) cikk), rendelésszám 09.4327

:

v maltštině

:

Eżenzjoni minn dazju fuq l-importazzjoni (SAA, Artikolu 27(2)), numru tas-serje 09.4327

:

v nizozemštině

:

Vrij van invoerrechten (SAA, artikel 27(2)), volgnummer 09.4327

:

v polštině

:

Wolne od przywozowych opłat celnych (SAA, art. 27(2)), numer kontyngentu 09.4327

:

v portugalštině

:

Isenção de direitos de importação [SAA, artigo 27(2)], número de ordem 09.4327

:

ve slovenštině

:

Oslobodený od dovozného cla (SAA, čl 27(2)), poradové číslo 09.4327

:

ve slovinštině

:

Brez uvozne carine (SAA, člen 27(2)), „številka kvote“ 09.4327

:

ve finštině

:

Vapaa tuontitulleista (SAA, 27(2) artikla), järjestysnumero 09.4327

:

ve švédštině

:

Importtullfri (SAA, artikel 27(2)), löpnummer 09.4327


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/30


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2152/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 327/98 o otevření a správě celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže a nařízení (ES) č. 1549/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Rady (ES) č. 1785/2003, pokud jde o dovozní režim pro rýži, a kterým se stanoví zvláštní přechodná pravidla pro dovoz rýže Basmati

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (1), a zejména na čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2005 o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Thajským královstvím podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o úpravě koncesí pro rýži obsažených v seznamu CXL připojeném ke GATT 1994 (2), a zejména na článek 2 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí ze dne 20. prosince 2005 stanoví, že bude otevřena nová roční dovozní kvóta o celkovém objemu 13 500 tun poloomleté nebo omleté rýže kódu 1006 30 s nulovým clem a že se celková roční dovozní kvóta zlomkové rýže kódu 1006 40 00 uvedená v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 327/98 ze dne 10. února 1998 o otevření a správě celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže (3) zvýší na 100 000 tun.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1549/2004 (4) stanoví odchylku od nařízení (ES) č. 1785/2003, pokud jde o dovozní režim pro rýži a stanoví zvláštní přechodná pravidla pro dovoz rýže Basmati.

(3)

Pro lepší administrativní správu kvót uvedených v nařízení (ES) č. 327/98 je vhodné jednotlivým kvótám přidělit pořadové číslo.

(4)

Rozhodnutí ze dne 20. prosince 2005 stanoví zvláštní podmínky pro výpočet cel, která se použijí při dovozech omleté nebo poloomleté rýže kódu KN 1006 30 do Společenství v období od 1. září 2005 do 30. června 2006. Na stanovené přechodné období je tudíž třeba přijmout nezbytná opatření ohledně dovozního cla pro omletou nebo poloomletou rýži kódu KN 1006 30.

(5)

Rozhodnutí ze dne 20. prosince 2005 rovněž stanoví, že dovozní clo pro zlomkovou rýži kódu 1006 40 00 činí 65 EUR za tunu.

(6)

Vzhledem k tomu, že dohoda schválená rozhodnutím ze dne 20. prosince 2005 nabude účinnosti dnem 1. září 2005, je třeba, aby ustanovení tohoto nařízení o dovozních clech pro poloomletou, omletou a zlomkovou rýži nabyla účinnosti k témuž datu. Je rovněž vhodné stanovit zavedení nových kvót na základě dohody s Thajskem ode dne 1. ledna 2006 a poměrně zvýšit celkovou novou kvótu pro poloomletou a omletou rýži a kvótu pro zlomkovou rýži, aby se přihlédlo k odpovídajícímu množství za období od 1. září 2005 do 31. prosince 2005.

(7)

Nařízení (ES) č. 327/98 a nařízení (ES) č. 1549/2004 je proto třeba odpovídajícím způsobem pozměnit.

(8)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 327/1998 se mění takto:

1.

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1.   Každý rok se 1. ledna otevírají tyto celkové roční celní kvóty pro dovoz rozdělené podle zemí původu a časových tranší v souladu s přílohou IX:

a)

63 000 tun omleté nebo poloomleté rýže kódu KN 1006 30 s nulovým clem;

b)

20 000 tun loupané rýže kódu KN 1006 20 s clem 88 EUR za tunu;

c)

100 000 tun zlomkové rýže kódu KN 1006 40 00, se snížením cla stanoveného v článku 1d nařízení Komise (ES) č. 1549/2004 (5) o 30,77 %:

d)

13 500 tun omleté nebo poloomleté rýže kódu KN 1006 30 s nulovým clem.

2.   Pro rok 2006 se kvóty uvedené v odstavci 1 a související časové tranše stanoví podle přílohy X.

2.

Článek 2 se mění takto:

a)

odstavce 1, 2 a 2a se zrušují;

b)

v odst. 3 druhém pododstavci se slova „v odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „v čl. 1 odst. 1 písm. c) a d)“.

3.

Článek 3 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se slova „článek 2“ nahrazují slovy „čl. 1 odst. 1 písm. a), b) a c)“.

b)

v třetím pododstavci se slova „v článku 2“ nahrazují slovy „v článcích 1 a 2“.

4.

Článek 4 se mění takto:

a)

v odst. 2 první odrážce se slova „čl. 1 odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „čl. 1 odst. 1 písm. a) a d)“.

b)

v odstavci 4 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d)

pro kvótu uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. d) jedna z poznámek uvedených v příloze VIII.“

5.

V čl. 5 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Do dvou pracovních dnů od posledního dne lhůty pro podání žádostí o licenci sdělí členské státy Komisi, elektronickou cestou a v souladu s přílohou III, množství rozdělená podle osmimístného kódu KN a podle pořadového čísla kvóty a s uvedením země původu, jichž se žádosti o licence týkají, jakož i číslo požadované licence a jméno a adresu žadatele. Pokud se vyžaduje vývozní licence, je nutné uvést rovněž její číslo.“

6.

V čl. 8 prvním pododstavci se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Příslušné subjekty sdělí Komisi, elektronickou cestou a v souladu s přílohou III, tyto informace:“

7.

Příloha III se nahrazuje zněním přílohy I tohoto nařízení.

8.

Příloha V se nahrazuje zněním přílohy II tohoto nařízení.

9.

Příloha VII se nahrazuje zněním přílohy III tohoto nařízení.

10.

Text uvedený v příloze IV tohoto nařízení se přikládá jako přílohy VIII, IX a X.

Článek 2

Nařízení (ES) č. 1549/2004 se mění takto:

1.

V článku 1a se slova „pro loupanou rýži“ nahrazují slovy „pro loupanou rýži, poloomletou rýži a omletou rýži“.

2.

Článek 1b se nahrazuje tímto:

„Článek 1b

1.   Odchylně od čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1785/2003 stanoví Komise dovozní clo u omleté nebo poloomleté rýže kódu KN 1006 30 ve lhůtě 10 dnů od konce dotyčného referenčního období:

a)

na 175 EUR za tunu v jednom z těchto případů:

pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku překročil 387 743 tun,

pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku překročil 182 239 tun;

b)

na 145 EUR za tunu v jednom z těchto případů:

pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku nepřekročil 387 743 tun,

pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku nepřekročil 182 239 tun.

Komise stanoví použitelné clo pouze tehdy, pokud z výpočtů provedených za použití tohoto odstavce vyplývá změna cla. Až do stanovení nového použitelného cla se používá clo, které bylo stanoveno předtím.

2.   Pro výpočet dovozu podle odstavce 1 je třeba zohlednit množství, na která byly vydány dovozní licence pro poloomletou nebo omletou rýži kódu KN 1006 30 podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1785/2003 během odpovídajícího referenčního období.“

3.

Vkládá se nový článek 1d, který zní:

„Článek 1d

Odchylně od čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1785/2003 dovozní clo u zlomkové rýže kódu KN 1006 40 00 činí 65 EUR za tunu.“

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 se použije ode dne 1. ledna 2006.

Ustanovení čl. 2 odst. 2 a 3 se použijí ode dne 1. září 2005. První stanovení cel podle článku 1b nařízení (ES) č. 1549/2004 ve znění čl. 2 písm. 2 tohoto nařízení se nicméně provede do tří dnů od vyhlášení tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96.

(2)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku (KOM(2005) 601).

(3)  Úř. věst. L 37, 11.2.1998, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1950/2005 (Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 18).

(4)  Úř. věst. L 280, 31.8.2004, s. 13. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1006/2005 (Úř. věst. L 170, 1.7.2005, s. 26).

(5)  Úř. věst. L 280, 31.8.2004, s. 13.“


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA III

RÝŽE – nařízení (ES) č. 327/98

 

Žádost o dovozní licenci (1)

 

Vydání dovozní licence (1)

 

Propuštění do volného oběhu (1)

 

Adresát: DG AGRI D-2

 

E-mail: AGRI-IMP-TRQ-RICE-CER@cec.eu.int

 

Odesílatel:


Datum

Číslo vývozní licence

Číslo dovozní licence

Pořadové číslo kvóty

Kód KN

Množství

(v tunách)

Země původu

Jméno a adresa žadatele/příjemce

Balení ≤ 5 kg (2)

 

 

 

 

 

 

 

 

 


(1)  Nehodící se škrtněte.

(2)  Vyplňte pouze v kladném případě.“


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA V

Poznámky uvedené v čl. 4 odst. 4 písm. a)

:

španělsky

:

Exención del derecho de aduana hasta la cantidad indicada en las casillas 17 y 18 del presente certificado [Reglamento (CE) no 327/98, artículo 1, apartado 1, letra a)]

:

česky

:

Osvobození od cla až do množství uvedeného v kolonkách 17 a 18 této licence (nařízení (ES) č. 327/98, čl. 1 odst. 1 písm. a))

:

dánsky

:

Toldfri op til den mængde, der er angivet i rubrik 17 og 18 i denne licens (forordning (EF) nr. 327/98, artikel 1, stk. 1, litra a))

:

německy

:

Zollfrei bis zu der in den Feldern 17 und 18 dieser Lizenz angegebenen Menge (Verordnung (EG) Nr. 327/98, Artikel 1 Absatz 1 Buchstabe a)

:

estonsky

:

Tollimaksuvabastus kuni käeoleva litsentsi lahtrites 17 ja 18 näidatud koguseni (määruse (EÜ) nr 327/98 artikli 1 lõike 1 punkt a)

:

řecky

:

Απαλλαγή από τον τελωνειακό δασμό έως την ποσότητα που αναγράφεται στα τετραγωνίδια 17 και 18 του παρόντος πιστοποιητικού [κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 327/98 άρθρο 1 παράγραφος 1 στοιχείο α)]

:

anglicky

:

Exemption from customs duty up to the quantity indicated in boxes 17 and 18 of this licence (Regulation (EC) No 327/98, Article 1(1)(a))

:

francouzsky

:

Exemption du droit de douane jusqu'à la quantité indiquée dans les cases 17 et 18 du présent certificat [règlement (CE) no 327/98, article 1er, paragraphe 1, point a)]

:

italsky

:

Esenzione dal dazio doganale fino a concorrenza del quantitativo indicato nelle caselle 17 e 18 del presente titolo [regolamento (CE) n. 327/98, articolo 1, paragrafo 1, lettera a)]

:

lotyšsky

:

Atbrīvojumi no muitas nodokļa līdz šīs atļaujas 17. un 18. ailē norādītajam daudzumam (Regulas (EK) Nr. 327/98 1. panta 1. punkta a) apakšpunkts)

:

litevsky

:

Atleidimas nuo muito mokesčio neviršijant šios licencijos 17 ir 18 langeliuose nurodyto kiekio (Reglamento (EB) Nr. 327/98 1 straipsnio 1 dalies a punktas)

:

maďarsky

:

Vámmentes az ezen engedély 17. és 18. rovatában feltüntetett mennyiségig (327/98/EK rendelet 1. cikk (1) bekezdés a) pont)

:

maltsky

:

Eżenzjoni tad-dazju tad-dwana sal-kwantità indikata fil-każi 17 u 18 taċ-ċertifikat preżenti (Regolament (KE) Nru 327/98, Artikolu 1, paragrafu 1, punt a))

:

nizozemsky

:

Vrijstelling van douanerecht voor hoeveelheden die niet groter zijn dan de in de vakken 17 en 18 van dit certificaat vermelde hoeveelheid (Verordening (EG) nr. 327/98, artikel 1, lid 1, onder a))

:

polsky

:

Zwolnienie z cła ilości do wysokości wskazanej w sekcjach 17 i 18 niniejszego pozwolenia (rozporządzenie (WE) nr 327/98, art. 1 ust. 1 lit. a))

:

portugalsky

:

Isenção do direito aduaneiro até à quantidade indicada nas casas 17 e 18 do presente certificado [Regulamento (CE) n.o 327/98, alínea a) do n.o 1 do artigo 1.o]

:

slovensky

:

Oslobodenie od cla až po množstvo uvedené v kolónkach 17 a 18 tejto licencie [článok 1 ods. 1 písm. a) nariadenia (ES) č. 327/98]

:

slovinsky

:

Oprostitev uvozne dajatve do količine, navedene v poljih 17 in 18 tega dovoljenja (Uredba (ES) št. 327/98, člen 1(1)(a))

:

finsky

:

Tullivapaa tämän todistuksen 17 ja 18 artiklassa ilmoitettuun määrään asti (asetuksen (EY) N:o 327/98 1 artiklan 1 kohdan a alakohta)

:

švédsky

:

Tullfri upp till den mängd som anges i fälten 17 och 18 i denna licens (Förordning (EG) nr 327/98, artikel 1.1 a)“


PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA VII

Poznámky uvedené v čl. 4 odst. 4 písm. c)

:

španělsky

:

Derecho reducido un 30,77 % con respecto al derecho fijado en la nomenclatura combinada hasta la cantidad indicada en las casillas 17 y 18 del presente certificado [Reglamento (CE) no 327/98]

:

česky

:

Snížení cla o 30,77 % cla stanoveného v kombinované nomenklatuře až do množství stanoveného v kolonkách 17 a 18 této licence (nařízení (ES) č. 327/98)

:

dánsky

:

Nedsættelse på 30,77 % af tolden i den kombinerede nomenklatur op til den mængde, der er angivet i rubrik 17 og 18 i denne licens (forordning (EF) nr. 327/98)

:

německy

:

Zollsatz, um 30,77 % des in der Kombinierten Nomenklatur festgesetzten Zollsatzes bis zu der in den Feldern 17 und 18 dieser Lizenz angegebenen Menge ermäßigt (Verordnung (EG) Nr. 327/98)

:

estonsky

:

Kombineeritud nomenklatuuris sätestatud tollimaksust 30,77 % võrra madalam tollimaks kuni käesoleva litsentsi lahtrites 17 ja 18 näidatud koguseni (määrus (EÜ) nr 327/98)

:

řecky

:

Δασμός μειωμένος κατά 30,77 % του δασμού που καθορίζεται στη συνδυασμένη ονοματολογία έως την ποσότητα που αναγράφεται στα τετραγωνίδια 17 και 18 του παρόντος πιστοποιητικού [κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 327/98]

:

anglicky

:

Duty fixed in the Combined Nomenclature reduced by 30,77 % up to the quantity indicated in boxes 17 and 18 of this licence (Regulation (EC) No 327/98)

:

francouzsky

:

Droit réduit de 30,77 % du droit fixé dans la nomenclature combinée jusqu'à la quantité indiquée dans les cases 17 et 18 du présent certificat [règlement (CE) no 327/98]

:

italsky

:

Dazio ridotto in ragione del 30,77 % del dazio fissato nella nomenclatura combinata fino a concorrenza del quantitativo indicato nelle caselle 17 e 18 del presente titolo [regolamento (CE) n. 327/98]

:

lotyšsky

:

Muitas nodoklis samazināts par 30,77 %, salīdzinot ar nodokli, kas noteikts kombinētajā nomenklatūrā, līdz šīs atļaujas 17. un 18. ailē norādītajam daudzumam (Regula (EK) Nr. 327/98)

:

litevsky

:

Muito mokestis, 30,77 % mažesnis už Kombinuotoje nomenklatūroje nustatytą, neviršijant šios licencijos 17 ir 18 langeliuose nurodyto kiekio (Reglamentas (EB) Nr. 327/98)

:

maďarsky

:

A kombinált nómenklatúrában meghatározottnál 30,77 %-kal csökkentett vámtétel az ezen engedély 17. és 18. rovatában feltüntetett mennyiségig (327/98/EK rendelet)

:

maltsky

:

Dazju imnaqqas ta’ 30,77 % tad-dazju ffissat fin-nomenklatura magħquda sal-kwantità indikata fil-każi 17 u 18 ta-ċertifikat preżenti (Regolament (KE) Nru 327/98)

:

nizozemsky

:

Verlaging met 30,77 % van het in de GN vastgestelde recht voor hoeveelheden die niet groter zijn dan de in de vakken 17 en 18 van dit certificaat vermelde hoeveelheid (Verordening (EG) nr. 327/98)

:

polsky

:

Stawka celna obniżona o 30,77 % wobec ustalonej w nomenklaturze scalonej do wysokości wskazanej w sekcjach 17 i 18 niniejszego pozwolenia na przywóz (rozporządzenie (WE) nr 327/98)

:

portugalsky

:

Direito reduzido de 30,77 % do direito fixado na Nomenclatura Combinada até à quantidade indicada nas casas 17 e 18 do presente certificado [Regulamento (CE) n.o 327/98]

:

slovensky

:

Clo znížené o 30,77 % z cla stanoveného v kombinovanej nomenklatúre až po množstvo uvedené v kolónkach 17 a 18 tejto licencie [nariadenie (ES) č. 327/98]

:

slovinsky

:

Znižanje uvozne dajatve za 30,77 % dajatve, določene v kombinirani nomenklaturi, do količine, navedene v poljih 17 in 18 tega dovoljenja (Uredba (ES) št. 327/98)

:

finsky

:

Yhdistetyssä nimikkeistössä vahvistetun tullin alennus 30,77 prosentilla tämän todistuksen 17 ja 18 kohdassa ilmoitettuun määrään asti (asetus (EY) N:o 327/98)

:

švédsky

:

Nedsättning med 30,77 % av den tull som fastställs i Kombinerade nomenklaturen upp till den mängd som anges i fälten 17 och 18 i denna licens (förordning (EG) nr 327/98)“


PŘÍLOHA IV

PŘÍLOHA VIII

Poznámky uvedené v čl. 4 odst. 4 písm. d)

:

španělsky

:

Exención del derecho de aduana hasta la cantidad indicada en las casillas 17 y 18 del presente certificado [Reglamento (CE) no 327/98, artículo 1, apartado 1, letra d)]

:

česky

:

Osvobození od cla až do množství stanoveného v kolonkách 17 a 18 této licence (nařízení (ES) č. 327/98, čl. 1 odst. 1 písm. d))

:

dánsky

:

Toldfri op til den mængde, der er angivet i rubrik 17 og 18 i denne licens (forordning (EF) nr. 327/98, artikel 1, stk. 1, litra d))

:

německy

:

Zollfrei bis zu der in den Feldern 17 und 18 dieser Lizenz angegebenen Menge (Verordnung (EG) Nr. 327/98, Artikel 1 Absatz 1 Buchstabe d)

:

estonsky

:

Tollimaksuvabastus kuni käesoleva litsentsi lahtrites 17 ja 18 näidatud koguseni (määruse (EÜ) nr 327/98 artikli 1 lõike 1 punkt d)

:

řecky

:

Απαλλαγή από τον τελωνειακό δασμό έως την ποσότητα που αναγράφεται στα τετραγωνίδια 17 και 18 του παρόντος πιστοποιητικού [κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 327/98 άρθρο 1 παράγραφος 1 στοιχείο δ)]

:

anglicky

:

Exemption from customs duty up to the quantity indicated in boxes 17 and 18 of this licence (Regulation (EC) No 327/98, Article 1(1)(d))

:

francouzsky

:

Exemption du droit de douane jusqu'à la quantité indiquée dans les cases 17 et 18 du présent certificat [règlement (CE) no 327/98, article 1er, paragraphe 1, point d)]

:

italsky

:

Esenzione dal dazio doganale fino a concorrenza del quantitativo indicato nelle caselle 17 e 18 del presente titolo [regolamento (CE) n. 327/98, articolo 1, paragrafo 1, lettera d)]

:

lotyšsky

:

Atbrīvojumi no muitas nodokļa līdz šīs atļaujas 17. un 18. ailē norādītajam daudzumam (Regulas (EK) Nr. 327/98 1. panta 1. punkta d) apakšpunkts)

:

litevsky

:

Atleidimas nuo muito mokesčio neviršijant šios licencijos 17 ir 18 langeliuose nurodyto kiekio (Reglamento (EB) Nr. 327/98 1 straipsnio 1 dalies d punktas)

:

maďarsky

:

Vámmentes az ezen engedély 17. és 18. rovatában feltüntetett mennyiségig (327/98/EK rendelet 1. cikk (1) bekezdés d) pont)

:

maltsky

:

Eżenzjoni tad-dazju tad-dwana sal-kwantità indikata fil-każi 17 u 18 taċ-ċertifikat preżenti [Regolament (KE) Nru 327/98, Artikolu 1, paragrafu 1, punt d)]

:

nizozemsky

:

Vrijstelling van douanerecht voor hoeveelheden die niet groter zijn dan de in de vakken 17 en 18 van dit certificaat vermelde hoeveelheid (Verordening (EG) nr. 327/98, artikel 1, lid 1, onder d))

:

polsky

:

Zwolnienie z cła ilości do wysokości wskazanej w sekcjach 17 i 18 niniejszego pozwolenia (rozporządzenie (WE) nr 327/98, art. 1 ust. 1 lit. d))

:

portugalsky

:

Isenção do direito aduaneiro até à quantidade indicada nas casas 17 e 18 do presente certificado [Regulamento (CE) n.o 327/98, alínea d) do n.o 1 do artigo 1.o]

:

slovensky

:

Oslobodenie od cla až po množstvo uvedené v kolónkach 17 a 18 tejto licencie [článok 1 ods. 1 písm. d) nariadenia (ES) č. 327/98]

:

slovinsky

:

Oprostitev uvozne dajatve do količine, navedene v poljih 17 in 18 tega dovoljenja (Uredba (ES) št. 327/98, člen 1(1)(d))

:

finsky

:

Tullivapaa tämän todistuksen 17 ja 18 artiklassa ilmoitettuun määrään asti (asetuksen (EY) N:o 327/98 1 artiklan 1 kohdan d alakohta)

:

švédsky

:

Tullfri upp till den mängd som anges i fälten 17 och 18 i denna licens (Förordning (EG) nr 327/98, artikel 1.1 d)

PŘÍLOHA IX

Kvóty a tranše stanovené počínaje rokem 2007

a)

Kvóta 63 000 tun omleté nebo poloomleté rýže podle čl. 1 odst. 1 písm. a):

Země původu

Množství v tunách

Pořadové číslo

Tranše (množství v tunách)

Leden

Duben

Červenec

Září

Říjen

Spojené státy americké

38 721

09.4127

9 681

19 360

9 680

 

Thajsko

21 455

09.4128

10 727

5 364

5 364

 

Austrálie

1 019

09.4129

1 019

 

Jiného původu

1 805

09.4130

1 805

 

Všechny země

 

09.4138

 

 

 

 

 (1)

Celkem

63 000

 

20 408

27 548

15 044

 

b)

Kvóta 20 000 tun loupané rýže podle čl. 1 odst. 1 písm. b):

Země původu

Množství v tunách

Pořadové číslo

Tranše (množství v tunách)

Leden

Duben

Červenec

Září

Říjen

Austrálie

10 429

09.4139

2 608

5 214

2 607

 

Spojené státy americké

7 642

09.4140

1 911

3 821

1 910

 

Thajsko

1 812

09.4144

1 812

 

Jiného původu

117

09.4145

117

 

Všechny země

 

09.4148

 

 

 

 

 (2)

Celkem

20 000

 

4 519

10 964

4 517

 

c)

Kvóta 100 000 tun zlomkové rýže podle čl. 1 odst. 1 písm. c):

Země původu

Množství v tunách

Pořadové číslo

Tranše (množství v tunách)

Leden

Červenec

Thajsko

52 000

09.4149

36 400

15 600

Austrálie

16 000

09.4150

8 000

8 000

Guyana

11 000

09.4152

5 500

5 500

Spojené státy americké

9 000

09.4153

4 500

4 500

Jiného původu

12 000

09.4154

6 000

6 000

Celkem

100 000

 

60 400

39 600

d)

Kvóta 13 500 tun omleté nebo poloomleté rýže podle čl. 1 odst. 1 písm. d):

Země původu

Množství v tunách

Pořadové číslo

Tranše (množství v tunách)

Leden

Červenec

Thajsko

4 313

09.4112

4 313

Spojené státy americké

2 388

09.4116

2 388

Indie

1 769

09.4117

1 769

Pákistán

1 596

09.4118

1 595

Jiného původu

3 435

09.4119

3 435

Celkem

13 500

 

13 500

PŘÍLOHA X

Kvóty a tranše stanovené pro rok 2006

a)

Kvóta 63 000 tun omleté nebo poloomleté rýže podle čl. 1 odst. 1 písm. a):

Země původu

Množství v tunách

Pořadové číslo

Tranše (množství v tunách)

Leden

Duben

Červenec

Září

Říjen

Spojené státy americké

38 721

09.4127

9 681

19 360

9 680

 

Thajsko

21 455

09.4128

10 727

5 364

5 364

 

Austrálie

1 019

09.4129

1 019

 

Jiného původu

1 805

09.4130

1 805

 

Všechny země

 

09.4138

 

 

 

 

 (3)

Celkem

63 000

 

20 408

27 548

15 044

 

b)

Kvóta 20 000 tun loupané rýže podle čl. 1 odst. 1 písm. b):

Země původu

Množství v tunách

Pořadové číslo

Tranše (množství v tunách)

Leden

Duben

Červenec

Září

Říjen

Austrálie

10 429

09.4139

2 608

5 214

2 607

 

Spojené státy americké

7 642

09.4140

1 911

3 821

1 910

 

Thajsko

1 812

09.4144

1 812

 

Jiného původu

117

09.4145

117

 

Všechny země

 

09.4148

 

 

 

 

 (4)

Celkem

20 000

 

4 519

10 964

4 517

 

c)

Kvóta 106 667 tun zlomkové rýže podle čl. 1 odst. 1 písm. c):

Země původu

Množství v tunách

Pořadové číslo

Tranše (množství v tunách)

Leden

Červenec

Thajsko

55 467

09.4149

38 827

16 640

Austrálie

17 067

09.4150

8 533

8 534

Guyana

11 733

09.4152

5 866

5 867

Spojené státy americké

9 600

09.4153

4 800

4 800

Jiného původu

12 800

09.4154

6 400

6 400

Celkem

106 667

 

64 426

42 241

d)

Kvóta 18 000 tun omleté nebo poloomleté rýže podle čl. 1 odst. 1 písm. d):

Země původu

Množství v tunách

Pořadové číslo

Tranše (množství v tunách)

Leden

Červenec

Thajsko

5 750

09.4112

5 750

Spojené státy americké

3 184

09.4116

3 184

Indie

2 358

09.4117

2 358

Pákistán

2 128

09.4118

2 128

Jiného původu

4 580

09.4119

4 580

Celkem

18 000

 

18 000


(1)  Zůstatek nevyužitých množství z předchozích tranší, který byl zveřejněn nařízením Komise.

(2)  Zůstatek nevyužitých množství z předchozích tranší, který byl zveřejněn nařízením Komise.

(3)  Zůstatek nevyužitých množství z předchozích tranší, který byl zveřejněn nařízením Komise.

(4)  Zůstatek nevyužitých množství z předchozích tranší, který byl zveřejněn nařízením Komise.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/39


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2153/2005

ze dne 23. prosince 2005

o režimu podpor soukromého skladování olivového oleje

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 865/2004 ze dne 29. dubna 2004 o společné organizaci trhu s olivovým olejem a stolními olivami a o změně nařízení (EHS) č. 827/68 (1), a zejména na čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 6 nařízení (ES) č. 865/2004 stanoví, že v případě vážného narušení trhu v některých regionech Společenství může být zaveden režim podpor soukromého skladování olivového oleje.

(2)

S cílem umožnit v případě nutnosti rychlé zavedení režimu je třeba stanovit prováděcí pravidla k uvedenému nařízení. Tento režim podpor soukromého skladování se musí opírat o smlouvy uzavřené s hospodářskými subjekty, které nabízejí dostatečné záruky a jsou schválené členskými státy na základě určitých stanovených podmínek.

(3)

V zájmu většího vlivu režimu na trh na úrovni producentů a jednoduššího sledování je třeba podpory přidělovat především pro skladování panenského olivového oleje nestočeného do obalů.

(4)

Je třeba mít k dispozici údaje o vývoji cen a produkci olivového oleje. Tyto údaje jsou nezbytné pro stálé sledování trhu s olivovým olejem, aby bylo možné odhadnout, zda se potvrzují podmínky vážného narušení trhu.

(5)

V zájmu optimálního zohlednění situace na trhu musí být výše podpory stanovena pro odvětví trhu, která podporu požadují. Kategoriemi oleje jsou kategorie uvedené v části I přílohy I nařízení (ES) č. 865/2004.

(6)

Je třeba přesně stanovit, jaké údaje musí obsahovat nabídky a za jakých podmínek je možné nabídky podat a přezkoumat, aby byly k dispozici úplné údaje pro každou nabídku.

(7)

Je vhodné, aby byla nabídková řízení vyhlášena v souladu s určitými pravidly, zejména pokud jde o lhůty pro podání nabídek a minimální množství každé podané nabídky. Aby bylo možné ovlivňovat situaci na trhu, musí být nabídky podávány zejména na dlouhé skladovací období a s ohledem na minimální množství ve vztahu k situaci v odvětví.

(8)

Nabídka musí být zaručena složením jistoty za podmínek stanovených nařízením Komise (EHS) č. 2220/85 ze dne 22. července 1985, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty (2), jejíž výše a splatnost musí být přiměřená pravděpodobnosti kolísání cen na trhu a počtu skutečných dnů skladování zakládajících nárok na podporu.

(9)

Vybranými nabídkami budou nabídky, které nepřekročí maximální částku podpory na den skladování, která bude stanovena s ohledem na podmínky na trhu. Reprezentativnost nabídek a dodržení maximálních množství stanovených v nabídkovém řízení musí být zaručeny pro každou stanovenou kategorii nebo region.

(10)

Je třeba přesně stanovit hlavní smluvní závazky, které by měla smlouva obsahovat. Aby bylo možné předejít narušení trhu, musí mít Komise možnost dobu platnosti smlouvy upravit, zejména s ohledem na předběžné odhady sklizně pro hospodářský rok následující po roce uzavření smlouvy.

(11)

V zájmu zabezpečení řádné správy režimu je třeba, aby byly stanoveny podmínky, za nichž lze poskytnout zálohu na podporu, kontroly podstatné pro vyhodnocení nároku na podporu, veškerá kritéria pro výpočet výše podpory a informace, které mají být sděleny členskými státy Komisi.

(12)

V zájmu jasnosti a průhlednosti je třeba zrušit nařízení Komise (ES) č. 2768/98 ze dne 21. prosince 1998 o režimu podpor soukromého skladování olivového oleje (3) a nahradit je novým nařízením.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro olivový olej a stolní olivy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Příslušné orgány producentských členských států uzavírají smlouvy o soukromém skladování nestočeného panenského olivového oleje za podmínek stanovených tímto nařízením.

2.   Pro stanovení podpor, které mají být poskytnuty k provedení smluv o soukromém skladování nestočeného panenského olivového oleje, může Komise vypsat postupem podle čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 865/2004 časově omezená nabídková řízení. V rámci časově omezeného nabídkového řízení se vyhlásí dílčí nabídková řízení.

Článek 2

1.   Časově omezené nabídkové řízení může být vypsáno, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

v některých regionech Společenství dojde k závažným narušením trhu, která mohou být zmírněna nebo napravena opatřeními týkajícími se soukromého skladování nestočeného panenského olivového oleje;

b)

průměrná cena jednoho nebo více těchto produktů zjištěná na trhu po dobu nejméně dvou týdnů je nižší než:

1 779 EUR/t pro extra panenský olivový olej,

1 710 EUR/t pro panenský olivový olej,

1 524 EUR/t pro lampantový olivový olej s obsahem mastných kyselin 2 stupně, při odečtení 36,70 EUR/t z této částky za každý další stupeň kyselosti.

2.   V časově omezeném nabídkovém řízení se stanoví maximální množství pro celé nabídkové řízení a mohou se stanovit maximální množství:

pro každou kategorii panenského olivového oleje podle části I přílohy I nařízení (ES) č. 865/2004,

pro každý region nebo členský stát Společenství.

Zahájení časově omezeného nabídkového řízení je možné omezit pouze na některé kategorie panenského olivového oleje nebo regiony uvedené v prvním pododstavci.

Časově omezené nabídkové řízení může být postupem podle čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 865/2004 ukončeno před uplynutím časového omezení.

Článek 3

Nabídky pro dílčí nabídková řízení mohou podat pouze hospodářské subjekty v odvětví olivového oleje schválené pro tento účel příslušným orgánem daného členského státu.

Členské státy stanoví kritéria a postupy pro schválení těchto hospodářských subjektů patřících do jedné z těchto kategorií:

a)

organizace producentů olivového oleje, kterou tvoří nejméně 700 pěstitelů oliv, pokud jedná jako organizace pro produkci a uvádění oliv a olivového oleje na trh;

b)

organizace producentů, která zastupuje nejméně 25 % pěstitelů oliv nebo produkce olivového oleje v regionu, v němž se nachází;

c)

sdružení organizací producentů z více hospodářských regionů, kterou tvoří nejméně deset organizací producentů uvedených v písmenech a) a b) nebo počet organizací, který představuje nejméně 5 % produkce olivového oleje daného členského státu;

d)

lisovny, které umožňují extrakci nejméně 2 tun olivového oleje během osmihodinového pracovního dne a které vyprodukovaly během dvou předcházejících hospodářských roků celkově nejméně 500 tun panenského olivového oleje;

e)

stáčírny na území jednoho členského státu o stáčecí kapacitě nejméně 6 tun oleje během osmihodinového pracovního dne, které stočily během dvou předcházejících hospodářských roků celkově nejméně 500 tun olivového oleje.

Pokud jedna nebo více organizací pro produkci nebo uvádění oliv a olivového oleje na trh jsou členy organizace uvedené ve druhém pododstavci písm. a), jsou takto seskupení pěstitelé oliv bráni v úvahu jednotlivě pro výpočet minimálního počtu 700 pěstitelů oliv.

Článek 4

Pro účely schválení uvedeného v článku 3 se hospodářské subjekty zavazují:

a)

nechat obaly s panenským olivovým olejem, který je předmětem smlouvy o skladování, příslušným orgánem daného členského státu zaplombovat;

b)

vést skladové výkazy o oleji a případně o zásobách oliv;

c)

podrobit se všem kontrolám stanoveným v rámci tohoto režimu podpor, pokud jde o smlouvy o soukromém skladování.

Dané hospodářské subjekty musejí oznámit kapacitu svých skladovacích zařízení, předložit plán těchto zařízení a prokázat splnění podmínek uvedených v článku 3.

Článek 5

1.   Hospodářské subjekty splňující podmínky uvedené v článcích 3 a 4 jsou schváleny a obdrží schvalovací číslo během dvou měsíců po měsíci, v němž byla předložena úplná dokumentace obsahující žádost o schválení.

2.   Aniž je dotčen čl. 17 odst. 3:

a)

organizace producentů v odvětví oliv a jejich svazy, jakož i lisovny a stáčírny, které byly uznány členským státem pro výkon činností soukromého skladování během hospodářských let 1998/99 až 2004/05, jsou považovány za schválené podle tohoto nařízení, pokud splňují kritéria uvedená v článcích 3 a 4;

b)

schválení hospodářského subjektu se zamítne nebo odejme bezodkladně, pokud hospodářský subjekt:

i)

nesplňuje podmínky pro schválení,

ii)

je proti němu příslušnými orgány vedeno řízení kvůli nesrovnalostem v rámci nařízení (ES) č. 865/2004,

iii)

byl penalizován kvůli porušení režimu podpor produkce stanovených nařízením Rady č. 136/66/EHS (4) během hospodářských roků 2002/03, 2003/04 a 2004/05,

iv)

byl penalizován kvůli porušení systému financování programů činnosti organizací hospodářských subjektů v odvětví oliv stanoveného nařízením Rady (ES) č. 1638/98 (5) během hospodářských roků 2002/03, 2003/04 a 2004/05.

Článek 6

1.   Nejpozději každou středu sdělí členské státy Komisi průměrné ceny zjištěné předcházející týden pro různé kategorie oleje uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 865/2004 na hlavních reprezentativních trzích svého území.

Ceny jsou sděleny elektronickou poštou a jsou k nim připojeny poznámky o objemu a reprezentativnosti transakcí.

2.   Do desátého dne každého měsíce sdělí členské státy Komisi odhad celkové produkce olivového oleje a stolních oliv pro probíhající hospodářský rok.

3.   Od září do května každého hospodářského roku sdělí členské státy Komisi nejpozději do patnáctého dne každého měsíce odhad množství olivového oleje a stolních oliv vyprodukovaných od začátku daného hospodářského roku.

K získání těchto údajů mohou členské státy využít různých informačních zdrojů, mimo jiné údajů poskytnutých lisovnami a podniky na zpracování stolních oliv, zjišťování u hospodářských subjektů v odvětví oliv nebo odhadů od statistických orgánů.

Před koncem daného hospodářského roku sdělí členské státy Komisi odhady celkových vyprodukovaných množství olivového oleje a stolních oliv.

4.   Členské státy vytvoří systém sběru údajů, který považují za nejvhodnější pro získání a vypracování sdělení stanovených v odstavcích 2 a 3, a stanoví popřípadě povinnosti týkající se sdělování údajů, pokud jde o dané hospodářské subjekty v odvětví oliv.

5.   Odhady množství olivového oleje a stolních oliv uvedené v odstavcích 2 a 3 se posílají elektronickou poštou na základě formuláře poskytnutého Komisí.

6.   Komise může využít i jiných informačních zdrojů.

Článek 7

Pro podání nabídek pro dílčí nabídková řízení platí tyto lhůty:

a)

pro měsíce listopad, leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, září a říjen od 4. dne do 12:00 hod. 8. dne v měsíci a od 18. dne do 12:00 hod. 22. dne v měsíci;

b)

pro měsíc srpen od 18. dne do 12:00 hod. 23. dne v měsíci;

c)

pro měsíc prosinec od 9. dne do 12:00 hod. 14. dne v měsíci.

Rozhodující čas lhůty je bruselský čas. Pokud je poslední den pro podání nabídek v některém členském státě pro příslušný orgán odpovědný za přijímání nabídek dnem pracovního klidu, končí lhůta pro podání ve 12:00 hodin předcházejícího pracovního dne.

Článek 8

1.   Aniž je dotčen článek 15, nabídky na minimální množství 50 tun se vztahují na denní částku podpory soukromého skladování nestočeného panenského olivového oleje jedné ze tří kategorií uvedených v části I přílohy I nařízení (ES) č. 865/2004 po dobu 365 dnů v zaplombovaných obalech v souladu s podmínkami stanovenými tímto nařízením.

2.   Schválené hospodářské subjekty se zúčastní dílčího nabídkového řízení buď písemnou nabídkou podanou u příslušného orgánu daného členského státu proti potvrzení o přijetí, nebo doručením nabídky elektronickou cestou témuž orgánu.

Pokud se hospodářský subjekt účastní dílčího nabídkového řízení pro více kategorií nebo pro obaly s olejem nacházející se na různých místech, musí podat pro každý případ zvláštní nabídku.

Nabídka platí jen pro jedno dílčí nabídkové řízení. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být podaná nabídka stažena zpět nebo změněna.

Článek 9

1.   Nabídky uvedené v článku 8 obsahují tyto údaje:

a)

odkaz na toto nařízení a na dílčí nabídkové řízení, na něž nabídka odkazuje;

b)

jméno a adresu účastníka řízení;

c)

kategorii schváleného hospodářského subjektu ve smyslu čl. 3 odst. 1, jakož i schvalovací číslo;

d)

množství a kategorii panenského olivového oleje, kterého se nabídka týká;

e)

přesnou adresu místa, kde se nacházejí obaly s olejem a nezbytné údaje k identifikaci obalů, na něž se v nabídkách odkazuje;

f)

výši podpory na den soukromého skladování a na tunu panenského olivového oleje, vyjádřenou v eurech na dvě desetinná místa;

g)

výši jistoty, která má být složena v souladu s článkem 10, vyjádřenou v národní měně členského státu, ve kterém byla nabídka podána.

2.   Nabídka je platná, jen pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

musí být stejně jako všechny přiložené podklady vyhotovena v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, ve kterém sídlí příslušný orgán přijímající nabídky;

b)

musí být podána v souladu s tímto nařízením a musí zejména obsahovat všechny údaje uvedené v odstavci 1;

c)

nesmí obsahovat žádné jiné podmínky než podmínky stanovené tímto nařízením;

d)

musí pocházet od schváleného hospodářského subjektu členského státu, ve kterém je podána, a musí se týkat obalů s olejem, které se nacházejí v tomto členském státě;

e)

před uplynutím lhůty pro podání nabídek musí být doplněna dokladem, že účastník složil jistotu uvedenou v nabídce.

Článek 10

1.   Účastník složí na každou tunu olivového oleje zahrnutou v nabídce jistotu ve výši 50 EUR.

2.   Pokud nabídka nebude zohledněna, jistota uvedená v odstavci 1 se po zveřejnění maximální výše podpory na dané dílčí nabídkové řízení v Úředním věstníku Evropské unie neprodleně uvolní.

3.   Pro nabídky, pro které byla udělena podpora, se jistota uvedená v odstavci 1 doplní nejpozději první den plnění smlouvy podle čl. 13 odst. 3 druhého pododstavce složením jistoty ve výši 200 EUR na tunu olivového oleje.

4.   Pro uvolnění jistot uvedených v odstavci 1 a odstavci 3 spočívá hlavní povinnost ve smyslu článku 20 nařízení (EHS) č. 2220/85 v šestiměsíčním skladování stanoveném v nabídce za podmínek smlouvy uzavřené podle tohoto nařízení.

Pokud se doba platnosti smlouvy podle článku 15 zkrátí na méně než šest měsíců, pak doba skladování uvedená v prvním pododstavci končí s dobou plnění této smlouvy.

Článek 11

1.   Nabídky se přezkoumají při vyloučení veřejnosti příslušným orgánem daného členského státu. S výhradou ustanovení odstavce 2 jsou osoby oprávněné pro toto přezkoumání zavázány k zachování tajemství.

2.   Platné nabídky, seřazené podle výše částky, se Komisi sdělí anonymně elektronickou cestou a nejpozději 48 hodin po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Pokud lhůta končí v pátek, nabídky se doručí nejpozději následující pondělí ve 12:00 hodin bruselského času.

3.   Pro každou sdělenou nabídku je třeba podle čl. 9 odst. 1 písm. d) a f) uvést množství a kategorii oleje a výši podpory. Pokud jsou v nabídkovém řízení stanovena maximální množství pro každý region, pak musí být kromě toho pro každou nabídku uvedeny dané regiony.

Článek 12

1.   Postupem podle článku 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 865/2004 se na základě podaných nabídek stanoví nejpozději devátý pracovní den po uplynutí platné lhůty pro podání nabídek pro jednotlivá dílčí nabídková řízení maximální výše podpory na den soukromého skladování.

2.   Maximální výše podpory se stanoví s ohledem na situaci a na předpokládaný vývoj na trhu s olivovým olejem, jakož i s ohledem na to, nakolik může toto opatření podstatně přispět k regulaci trhu.

Kromě toho se vezmou v úvahu množství, která již jsou předmětem smluv o soukromém skladování, jakož i rozsah podaných nabídek.

3.   Při stanovení maximální částky mohou být stejným postupem odmítnuty všechny nabídky s ohledem na kategorii oleje nebo region, pro něž bylo stanoveno maximální množství v souladu s čl. 2 odst. 2, pokud v případě dané kategorie nebo regionu:

nejsou nabídky reprezentativní,

stanovená maximální částka by mohla vést k překročení daného maximálního množství.

Článek 13

1.   Aniž je dotčen čl. 12 odst. 3, vybere se nabídka toho účastníka nebo těch účastníků, jejichž nabídka byla doručena v souladu s čl. 11 odst. 2 a která nepřekračuje maximální výši podpory pro množství na den soukromého skladování uvedené v nabídce.

Práva a povinnosti vybraného účastníka jsou nepřevoditelná.

2.   Příslušný orgán daného členského státu sdělí všem účastníkům písemně výsledek jejich účasti v nabídkovém řízení nejpozději druhým pracovním dnem po zveřejnění maximální výše podpory v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Za den uzavření smlouvy platí den, ve kterém bylo danému účastníkovi zasláno sdělení o přijetí nabídky.

Za den počátku plnění smlouvy, s výhradou složení jistoty podle čl. 10 odst. 3, platí den následující pod dni uzavření smlouvy, přičemž daný olej musí splňovat všechny příslušné smluvní podmínky.

Doba plnění smlouvy však nemůže začít, dokud nejsou po odběru vzorků zaplombovány nádoby v souladu s odst. 4 písm. c) a d).

4.   Do 30 dnů po uzavření smlouvy příslušný orgán členského státu:

a)

označí obaly s daným olivovým olejem;

b)

zaznamená čistou hmotnost oleje;

c)

odebere vzorek oleje reprezentativní pro nabídkové řízení;

d)

zaplombuje jednotlivé obaly s olejem.

Pokud členský stát uvede řádné důvody, může být třicetidenní lhůta stanovená v prvním pododstavci prodloužena o 15 dnů.

5.   Odebraný vzorek oleje uvedený v odst. 4 písm. c) se co nejrychleji analyzuje, aby se zaručilo, že panenský olivový olej odpovídá kategorii, pro kterou byla nabídce udělena podpora.

Pokud výsledek analýzy neodpovídá kategorii oleje, pro kterou byla nabídce udělena podpora, je celé množství, jehož se týká nabídka, odmítnuto a jistota uvedená v čl. 10 odst. 1 propadá.

Článek 14

1.   Smlouva se vypracuje ve dvou vyhotoveních a obsahuje nejméně tyto údaje:

a)

název a adresu příslušného orgánu daného členského státu;

b)

úplnou adresu a schvalovací číslo smluvní strany, jakož i její kategorii podle článku 3;

c)

přesnou adresu místa skladování a umístění daných nádob;

d)

datum uzavření smlouvy;

e)

datum počátku a konce doby plnění smlouvy, s výhradou ustanovení článku 15;

f)

odkaz na toto nařízení a dané dílčí nabídkové řízení.

2.   Pro každou šarži spadající do smlouvy obsahuje smlouva tyto údaje:

a)

kategorii a čistou hmotnost panenského olivového oleje;

b)

identifikaci a umístění daných obalů s olejem.

3.   Smlouva smluvní stranu zavazuje:

a)

sjednané množství daného produktu během smluvně stanoveného období skladovat na vlastní náklady a riziko;

b)

skladovat oleje rozdílných kategorií v oddělených a ve smlouvě specifikovaných obalech, zaplombovaných příslušným orgánem daného členského státu;

c)

kdykoliv umožnit příslušnému orgánu daného členského státu kontrolu dodržování závazků stanovených ve smlouvě.

Změny obalů uvedených v prvním pododstavci písm. b) smí proběhnout jen se souhlasem a za přítomnosti uvedeného orgánu, musí být odebrán reprezentativní vzorek z daných obalů a obaly musejí být nově zaplombovány v souladu s čl. 13 odst. 4 písm. c) a d).

4.   Aniž je dotčen článek 15, pokud smluvní strana smlouvu vypoví ještě v době jejího plnění, ztrácí nárok na podporu na celé smluvní období a všechna množství dohodnutá ve smlouvě.

Článek 15

1.   Podle situace a na základě pravděpodobného vývoje na trhu s olivovým olejem může Komise postupem podle čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 865/2004 zkrátit trvání plněných smluv.

Změny smluv mohou být provedeny jen mezi 1. zářím a 31. prosincem a nabývají účinku teprve po ukončení měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo přijato rozhodnutí.

2.   V případě změny smlouvy podle odstavce 1 Komise stanoví procentní srážku, která se použije na dny zbývající doby plnění od určitého okamžiku pro všechny smlouvy platné k tomuto okamžiku.

Článek 16

1.   Ode dne počátku plnění smlouvy uvedeného v čl. 13 odst. 3 druhém pododstavci může být poskytnuta záloha ve výši podpory, která je stanovena pro časové období začínající v den počátku plnění smlouvy a končící následujícího 31. srpna. V tomto případě je třeba složit jistotu ve výši 120 % zálohy.

Podle podmínek přesně stanovených v prvním pododstavci může být pro všechny smlouvy plněné od 1. ledna pro časové období, které začíná 1. září a končí ukončením daných smluv o skladování, poskytnuta nová záloha.

2.   Po zaplacení zbytku podpory podle čl. 18 odst. 3 se jistota uvedená v odstavci 1 neprodleně uvolní.

Článek 17

1.   Před konečným vyplacením podpory příslušný orgán členského státu:

a)

shromáždí a ověří podklady, které dokládají dodržení podmínek stanovených tímto nařízením;

b)

provede potřebné kontroly k zajištění toho, že daný olivový olej je skladován po celé období platnosti smlouvy o skladování;

c)

přijme opatření nezbytná k zajištění kontroly dodržování smluvních závazků.

2.   Kontrola spočívá ve fyzické prohlídce skladovaného zboží, jakož i v ověření účetnictví.

Fyzická prohlídka slouží zejména ke kontrole souladu skladovaných zásob, na něž se vztahuje smlouva, s kategoriemi oleje uvedenými ve smlouvě, jakož i neporušenosti plomb a existence stanovených množství.

3.   Při nedodržení smluvních závazků se v rámci smlouvy neposkytnou žádné podpory a schválení daného hospodářského subjektu se, aniž je dotčena možnost dalších sankčních opatření, odejme. Kromě toho jistoty uvedené v článku 10 a článku 16 propadají za podmínek stanovených nařízením (EHS) č. 2220/85.

Článek 18

1.   Výše podpory se vypočítá podle čisté hmotnosti stanovené v souladu s čl. 13 odst. 4 písm. b).

Sazbou pro přepočet podpory soukromého skladování do národní měny je přepočítací kurz platný v den začátku plnění smlouvy, uvedený v čl. 13 odst. 3 druhém pododstavci.

2.   Závazky vztahující se na množství stanovená v nabídkách a smlouvách platí za splněné, pokud jsou skutečně splněny pro 98 % těchto množství.

Pokud analýza uvedená v čl. 13 odst. 5 neumožní potvrdit kategorii oleje, pro kterou byla nabídce udělena podpora, pak celkové množství týkající se nabídky není v souladu.

3.   Podpora nebo zbytek podpory, pokud byla poskytnuta záloha podle článku 16, se vyplácí pouze tehdy, pokud byly splněny všechny smluvní závazky. Po kontrole dodržení smluvních závazků se podpora, popřípadě zbytek podpory, vyplatí během 60 dnů po skončení smlouvy.

Článek 19

1.   Dané členské státy sdělí Komisi vnitrostátní opatření přijatá pro provádění tohoto nařízení a doručí vzor smlouvy.

2.   Členské státy sdělí Komisi elektronickou cestou množství olivového oleje, pro která byly uděleny podpory a která popřípadě nejsou předmětem:

uzavření smlouvy,

dodržování nebo úplného plnění smlouvy.

Ve sděleních uvedených v prvním pododstavci je nutné přesně uvést dané dílčí nabídkové řízení, jakož i popřípadě kategorie oleje, hospodářských subjektů nebo dané regiony. Sdělení se provedou co možná nejdříve, nejpozději 10. dnem měsíce následujícího po měsíci, k němuž se sdělení vztahují.

Článek 20

Zrušuje se nařízení (ES) č. 2768/98.

Článek 21

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. listopadu 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97; opraveno v Úř. věst. L 206, 9.6.2004, s. 37.

(2)  Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 673/2004 (Úř. věst. L 105, 14.4.2004, s. 17).

(3)  Úř. věst. L 346, 22.12.1998, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1432/2004 (Úř. věst. L 264, 11.8.2004, s. 6).

(4)  Úř. věst. 172, 30.9.1966, s. 3025/66.

(5)  Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 32.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/47


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2154/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se doplňuje příloha nařízení (ES) č. 2400/96, pokud jde o zápis názvu do „Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“(„Sidra de Asturias“ nebo „Sidra d’Asturies“) – (CHOP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 6 odst. 3 a 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 byla žádost Španělska o zápis názvu „Sidra de Asturias“ nebo „Sidra d’Asturies“ zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Komisi nebyla oznámena žádná námitka v souladu s článkem 7 nařízení (EHS) č. 2081/92, a tak může být uvedený název zapsán do „Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení Komise (ES) č. 2400/96 (3) se doplní názvem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(2)  Úř. věst. C 98, 22.4.2005, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 327, 18.12.1996, s. 11.


PŘÍLOHA

Produkty určené k lidské spotřebě uvedené v příloze I Smlouvy

Ostatní produkty přílohy I (koření atd.)

ŠPANĚLSKO

„Sidra de Asturias“ nebo „Sidra d’Asturies“ (CHOP)


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/49


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2155/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se mění specifikace označení původu uvedeného v příloze nařízení (ES) č. 1107/96 (Miel de sapin des Vosges) (CHOP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 9 třetí pododstavec a čl. 6 odst. 3 a 4 druhou odrážku uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Francie požádala v souladu s čl. 9 prvním pododstavcem nařízení (EHS) č. 2081/92 o změnu specifikace chráněného označení původu „Miel de sapin des Vosges“ zapsaného nařízením Komise (ES) č. 1107/96 (2).

(2)

Cílem požadované změny je upravit způsob posuzování zabarvení medu, které se v současné době provádí měřením intenzity podle indexu Pfund.

(3)

V důsledku změny se ověření kritéria zabarvení medu zašle na organoleptickou zkoušku, která bude provedena na referenčním vzorku s charakteristickou barvou. Tento způsob je považován za nejvíce věrohodný.

(4)

Žádost byla posouzena a změna je považována za méně významnou. Toto posouzení vyplývá ze skutečnosti, že návrh nemění charakteristiky označení původu, protože charakteristika týkající se zabarvení zůstává stejná. Mění se pouze způsob posuzování tohoto zabarvení.

(5)

Co se týče chráněného označení původu „Miel de sapin des Vosges“, je tedy třeba změnit bod „popis“ specifikace podle čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení (EHS) č. 2081/92 tak, že se nadále nebude uvádět intenzita podle stupnice Pfund.

(6)

Komise podle článku 4 nařízení Komise (ES) č. 383/2004 (3) uveřejňuje souhrnný přehled v Úředním věstníku Evropské unie.

(7)

Komise je také názoru, že změna je v souladu s nařízením (EHS) č. 2081/92. Změna popisu produktu s označením „Miel de sapin des Vosges“ musí být následně zapsána a uveřejněna. Je tedy třeba do souhrnného přehledu doplnit podrobnosti týkající se specifikace a zabarvení medu v rámci příslušného označení.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Postup podle čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 se nepoužije na změny uvedené v článku 2 tohoto nařízení.

Článek 2

Specifikace označení původu „Miel de sapin des Vosges“ se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 3

Konsolidovaný přehled obsahující hlavní údaje specifikace je uveden v příloze II tohoto nařízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 704/2005 (Úř. věst. L 118, 5.5.2005, s. 14).

(3)  Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 16.


PŘÍLOHA I

Ve specifikaci označení původu „Miel de sapin des Vosges“ (Francie) se bod „4.2. Popis“ nahrazuje tímto:

„4.2.   Popis: Tekutý med z medovic sebraný včelami na černých jedlích ve Vogézách, s vůní pryskyřice a chutí sladu, zbavený hořkosti a cizích chutí. Má tmavohnědé zabarvení se zelenavým nádechem.“.


PŘÍLOHA II

SOUHRNNÝ PŘEHLED

Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92

„MIEL DE SAPIN DES VOSGES“

Č. ES: FR/00204/11.7.2004

CHOP (X)  CHZO ( )

Tento přehled byl vypracován pro informační účely. Veškeré údaje, zejména o producentech produktů s dotyčným CHOP a CHZO, naleznete v úplném znění specifikace, které je možno získat na vnitrostátní úrovni nebo od útvarů Evropské komise (1).

1.

   Příslušný orgán členského státu:

Název

:

Institut National des Appellations d'Origine

Adresa

:

51, rue d'Anjou F-75008 Paris

Tel.

:

(33) 153 89 80 00

Fax

:

(33) 142 25 57 97

2.

   Uskupení:

2.1.

:

Název

:

Syndicat de défense du Miel de Sapin des Vosges

2.2.

:

Adresa

:

2, chemin du Cant – F-88700 Roville-aux-Chênes

2.3.

:

Složení

:

producenti/zpracovatelé (X) ostatní ( )

3.

   Druh výrobku: Třída 1–4 – Med

4.

   Specifikace (přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2)

4.1.   Název: „Miel de sapin des Vosges“

4.2.   Popis: Tekutý med z medovic sebraný včelami na černých jedlích ve Vogézách, s vůní pryskyřice a chutí sladu, zbavený hořkosti a cizích chutí. Má tmavohnědé zabarvení se zelenavým nádechem.

4.3.   Zeměpisná oblast: Med z vogézských jedlí je produkován na lotrinských svazích vogézských hor, kam patří jak departement Vosges, tak některé části departementů Meurthe-et Moselle, Moselle, Haute-Saône a území Belfort.

4.4.   Důkaz původu: Med se musí sbírat (pojmem sběr se rozumí jak vytvoření medu včelami, jeho sběr z rámů a vyextrahování medu), zpracovávat v rámci geografické oblasti definované pro toto označení a musí být pro tuto oblast schválen.

V ověřovacím řízení se posuzuje:

prohlášení o vytvoření plástů, které uvádí pro každý sběr datum vytvoření plástů, jejich počet a místo, kam byly uloženy,

prohlášení o sběru, které producent každoročně vypracuje a uvede v něm počet plástů, celkovou produkci medu a celkovou produkci medu, který může být označen tímto označením původu.

Každý producent je navíc povinen každoročně vyhotovit prohlášení o zásobách.

Vedení údajů umožňuje identifikovat původ a místo určení medu i množství medu, který byl získán a uveden do oběhu.

Celkový postup se doplní analytickou a organoleptickou zkouškou, kterou se ověří jakost a typické vlastnosti produktů.

Med nemůže být uveden na trh s chráněným označením původu „Miel de sapin des Vosges“ bez osvědčení o schválení vydaného po uvedených zkouškách ústavem „l’Institut national des appellations d’origine“ pro chráněná označení za podmínek stanovených ve vnitrostátních právních předpisech týkajících se označení původu.

Záruka původu produktu se na každé nádobě prokazuje připevněním identifikačního systému, který se při jejím otevření zničí. Tyto identifikační systémy se vystavují na základě osvědčení o schválení.

4.5.   Způsob získání: Med pocházející z medovic sebraný včelami na jedlích ve Vogézách (Abies Pectinata). Medovice jsou vytvářeny mšicemi z mízy jedlí a následně sbírány včelami. Sběr medu se provádí odstřeďováním za studena a med musí povinně projít minimálně dvoutýdenní filtrací a dekantací. Pasterizace medu je zakázána. Med se uvádí na trh v tekuté formě. Výroba medu z vogézských jedlí se značně liší podle let, a to v závislosti na tvorbě medovic (označovaný „miellée“).

4.6.   Souvislost: Med z vogézských jedlí je produktem se silnou vazbou na místo původu, kde se nepřetržitě získává z různých vogézských jedlí, nejrozšířenějším druhem ve vogézském masivu, který roste v symbióze s půdou tvořenou kyselým podkladem, žulou a pískovcem. Na těchto jedlích mšice vytváří mízu měnící se v medovice, jež sbírají včely, a vzniká tak velmi charakteristický med.

Tato produkce má proto silnou vazbu na lesy s uvedenými jedlemi ve vogézském regionu a proto včelaři mohou chránit jeho specifičnost.

4.7.   Kontrolní orgány:

Název

:

I.N.A.O.

Adresa

:

51, rue d'Anjou F-75008 Paris

Název

:

D.G.C.C.R.F.

Adresa

:

59, Bd V. Auriol F-75703 Paris Cedex 13

4.8.   Označování: Označení medu, který užívá chráněného označení původu „Miel de sapin des Vosges“, uvádí označení „Miel de sapin des Vosges“ a označení „Appellation d’origine contrôlée“ (chráněné označení původu) nebo „AOC“ (CHOP). Označení „appellation d’origine contrôlée“ musí být uvedeno pod názvem označení, a to minimálně o polovinu menším písmem. Tato označení se uvádí ve stejném optickém poli.

4.9.   Vnitrostátní požadavky: Vyhláška týkající se označení „Miel de sapin des Vosges“.


(1)  Evropská komise – Generální ředitelství pro zemědělství – Politika jakosti zemědělských produktů – B-1049 Brusel.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/54


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2156/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se mění údaje uvedené ve specifikaci určitého označení původu uvedeného v příloze nařízení (ES) č. 1107/96 (Siurana) (CHOP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na článek 9 a čl. 6 odst. 3 a 4 druhou odrážku uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 byla žádost Španělska o změny specifikace chráněného označení původu „Siurana“ zapsaného nařízením Komise (ES) č. 1107/96 (2) zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (EHS) č. 2081/92, tyto změny musí být zapsány a zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Specifikace označení původu „Siurana“ se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Konsolidovaný výkaz obsahující hlavní údaje specifikace je uveden v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 708/2005 (Úř. věst. L 119, 11.5.2005, s. 3).

(3)  Úř. věst. C 162, 11.7.2003, s. 8 („Siurana“).


PŘÍLOHA I

ŠPANĚLSKO

„Siurana“

Provedená změna:

Kapitola specifikace:

Název

Popis

Image

Zeměpisná oblast

Důkaz původu

Způsob produkce

Souvislost

Označování

Vnitrostátní požadavky

Změna:

Jedná se o rozšíření zeměpisné oblasti tohoto názvu na následující obce:

Region

Obec

Alt Camp

Aiguamúrcia; Alió; Bràfim; Cabra del Camp; Els Garidells; Figuerola del Camp; Masó, el; Milà, el; Montferri; Nulles; Pla de Santa Maria, el; Pont d'Armentera, el; Puigpelat; Querol; Riba, la; Rodonyà; Rourell, el; Vallmoll; Vilabella; Vilarodona

Baix Camp

Arbolí; Colldejou; Vilaplana

Baix Penedès

Albinyana; Arboç,l'; Banyeres del Penedès; Bellvei; Bisbal del Penedès, la; Bonastre; Calafell; Cunit; Llorenç del Penedès; Masllorenç; Montmell, el; Sant Jaume dels Domenys; Santa Oliva; Vendrell, el

Conca de Barberà

Barberà de la Conca; Blancafort; Espluga de Francolí, l'; Montblanc; Pira; Sarral; Senan; Solivella; Vallclara; Vilanova de Prades; Vilaverd; Vimbodí

Ribera d’Ebre

Garcia (1)

Tarragonès

Altafulla; Catllar, el; Creixell; Morell, el; Nou de Gaià, la; Pallaresos, els; Perafort; Pobla de Mafumet, la; Pobla de Montornès, la; Renau; Riera de Gaià, la; Roda de Barà; Salomó: Salou; Secuita, la; Tarragona; Torredembarra; Vespella de Gaià; Vilallonga del Camp

V otázce vazby s prostředím (dějiny, vlastnosti půdy, profil půdy a podnebí) si zeměpisná oblast, jejíž rozšíření se plánuje, uchovává jednotnost i stupeň homogenity jako před rozšířením (původní CHOP) a splňuje všechny hlavní body specifikace tohoto chráněného označení, které je zapsáno v registru Společenství. Produkuje extra panenský olivový olej se stejnými vlastnostmi, jaké má olej chráněný.


(1)  Garcia: pozemky 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 22 a 23.


PŘÍLOHA II

NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2081/92

„SIURANA“

(Č. ES: ES/0072/24.1.1994)

CHOP (X)   CHZO ( )

Tento přehled byl vypracován pouze pro informační účely. Úplné údaje, zejména o producentech produktů s dotyčným CHOP A CHZO, naleznete v úplném znění specifikace, které je možné získat na vnitrostátní úrovni nebo od útvarů Evropské komise (1).

1.   Příslušný orgán členského státu:

Název

:

Subdirección General de Sistemas de Calidad Diferenciada. Dirección General de Alimentación. Secretaría General de Agricultura, Pesca y Alimentación del Ministerio de Agricultura, Pesca y Alimentación.

Adresa

:

Paseo Infanta Isabel, 1 – E-28071 MADRID

Tel.

:

(34) 913 47 53 94

Fax

:

(34) 913 47 54 10

2.   Skupina:

2.1.

Název

:

CONSEJO REGULADOR DE LA D.O.P. „SIURANA“

2.2.

Adresa

:

Antoni Gaudí, 66 D-1 B. (43203) Reus

Tel.

:

(34) 977 33 19 37

Fax

:

(34) 977 33 19 37

2.3.

Složení

:

producenti/zpracovatelé (X) ostatní ( )

3.   Druh produktu: Třída 1,5. Tuky (máslo, margarin, oleje atd.)

4.   Specifikace: (přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2)

4.1.   Název: „Siurana“

4.2.   Popis: Panenský olivový olej z oliv odrůd „Arbequina“, „Royal“ a „Morrut“, které mají kyselost méně než 0,5. Maximální hodnota peroxidového čísla: 12, vlhkost a nečistoty nepřesahují 0,1. Barva zelenavo-žlutá, jemná ovocná příchuť.

4.3.   Zeměpisná oblast: Zeměpisnou oblast tvoří několik obcí provincie Tarragone de Lérida až k pobřeží Středozemního moře. Jedná se o následující obce:

4.4.   Důkaz původu: Olivové háje z produkční oblasti zapsané v rejstříku kontrolního subjektu produkují olivy, jejichž olej se získává v lisovnách zapsaných do rejstříku, který poté stáčí podniky, které jsou také zapsány do rejstříku. Olej je označen etiketou a kontrolní subjekt vydá číslovanou kontrolní etiketu.

4.5.   Způsob produkce: Olej se získává z nepoškozených a čistých oliv sebraných přímo ze stromu, lisovaných vhodnými extrakčními postupy, kterými se nijak nemění vlastnosti produktu.

4.6.   Souvislost: Středomořské podnebí s průměrnými ročními srážkami 550 až 380 mm, průměrnou roční teplotou od 14,5 do 16 oC, jakož i rozdíly mezi dvěma regiony, které tvoří produkční oblast, první s členitým terénem a druhý s terénem mírným a dobrým složením půdy, nabízí prostředí vhodné pro rozvoj olivovníků. Používají se vhodné a kontrolované metody pěstování, sběru a zpracování.

4.7.   Kontrolní subjekt:

Název

:

CONSEJO REGULADOR DE LA D.O.P. „SIURANA“

Adresa

:

Antoni Gaudí, 66 D-1 B. (43203) Reus

Tel.

:

(34) 977 33 19 37

Fax

:

(34) 977 33 19 37

Kontrolní subjekt pro označení původu „Siurana“ splňuje požadavky normy EN 45011.

4.8.   Označování: Viditelně se uvádí značka „Denominación de Origen ‚Siurana‘ aceite virgen“. Etikety jsou povolené Radou. Očíslované kontrolní etikety vydává kontrolní subjekt.

4.9.   Vnitrostátní požadavky: Zákon č. 25/1970 ze dne 2. prosince 1970. Vyhláška ze dne 19. listopadu 1979, která upravuje označení původu „Siurana“ panenských olivových olejů a příslušný kontrolní subjekt (Consejo regulador).


(1)  Evropská komise, generální ředitelství pro zemědělství – „Oddělení jakosti zemědělských produktů“, B-1049 Brusel.

(2)  Oblasti: Flix, 13, 18, 19, 20 a 21; Garcia: 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 22 a 23; Tivissa: 2, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 21, 22 a 23 (obvod La Serra d'Almós); Torre de l'Espanyol: 1 a 2; Vinebre: 8 a 9.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/59


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2157/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se na rok 2006 stanoví licenční poplatky pro rybářská plavidla Společenství lovící ve vodách Grónska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1245/2004 ze dne 28. června 2004 o uzavření Protokolu o změně čtvrtého protokolu, kterým se stanoví podmínky rybolovu vedené v Dohodě o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a místní vládou Grónska na straně druhé (1), a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1245/2004 stanoví, že majitelé plavidel Společenství, kteří obdrží licenci pro plavidlo Společenství oprávněné k rybolovu ve vodách výlučné hospodářské zóny Grónska, zaplatí licenční poplatek v souladu s čl. 11 odst. 5 čtvrtého protokolu.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 2140/2004 ze dne 15. prosince 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1245/2004, pokud jde o žádosti o licence k rybolovu ve vodách výlučné hospodářské zóny Grónska (2), provádí správní ujednání o licencích k rybolovu, jak stanoví čl. 11 odst. 5 čtvrtého protokolu.

(3)

Bod 4 části B správního ujednání uvádí, že licenční poplatky na rok 2006 se stanoví v příloze uvedeného správního ujednání a na základě 3 % ceny za tunu daného druhu.

(4)

Je vhodné tímto nařízením stanovit licenční poplatky na rok 2006, na nichž se Společenství a Grónsko dohodly 12. prosince 2005 a které jsou uvedeny v příloze správního ujednání.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Licenční poplatky na rok 2006 pro plavidla Společenství oprávněná k rybolovu ve vodách výlučné hospodářské zóny Grónska jsou poplatky stanovené v příloze správního ujednání uvedeného v nařízení (ES) č. 2140/2004.

Znění přílohy správního ujednání je přiloženo k tomuto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Joe BORG

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 237, 8.7.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 49.


PŘÍLOHA

Licenční poplatky na rok 2006 se stanoví v této výši:

Druh

EUR za tunu

Okouník

42

Platýs černý

77

Garnát obecný

64

Platýs obecný

85

Huňáček severní

3

Hlavoun tuponosý

19

Krab druhu „Snow“

122


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/61


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2158/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 32/2000, pokud jde o prodloužení platnosti celních kvót Společenství pro výrobky z juty a kokosových vláken

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 32/2000 ze dne 17. prosince 1999 o otevření a správě celních kvót Společenství závazných v rámci GATT a některých jiných celních kvót Společenství, o podrobných pravidlech pro úpravu těchto kvót a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1808/95 (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. b) druhou odrážku uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s nabídkou, kterou Společenství učinilo v rámci Konference Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji (Unctad), a se svým systémem všeobecných celních preferencí zavedlo Společenství od roku 1971 celní preference pro výrobky z juty a kokosových vláken pocházející z některých rozvojových zemí. Tyto preference měly formu postupného snižování cel společného celního sazebníku a, od roku 1978 do 31. prosince 1994, úplného pozastavení těchto cel.

(2)

Od roku 1995, kdy vstoupil v platnost systém všeobecných celních preferencí, Společenství mimo GATT otevřelo pro určitá množství výrobků z juty a kokosových vláken autonomní celní kvóty Společenství s nulovou celní sazbou. Platnost celních kvót otevřených pro tyto výrobky nařízením (ES) č. 32/2000 byla prodloužena do 31. prosince 2005 nařízením Komise (ES) č. 25/2005 (2).

(3)

Jelikož byla platnost systému všeobecných celních preferencí prodloužena do 31. prosince 2008 nařízením Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (3), měl by být režim celních kvót pro výrobky z juty a kokosových vláken rovněž prodloužen do 31. prosince 2008.

(4)

Nařízení (ES) č. 32/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze III nařízení (ES) č. 32/2000 se u pořadových čísel 09.0107, 09.0109 a 09.0111 v pátém sloupci („Kvótové období“) slova „od 1.1.2005 do 31.12.2005“ nahrazují slovy „od 1.1.2006 do 31.12.2006, od 1.1.2007 do 31.12.2007 a od 1.1.2008 do 31.12.2008“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

László KOVÁCS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 5, 8.1.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1102/2005 (Úř. věst. L 183, 14.7.2005, s. 65).

(2)  Úř. věst. L 6, 8.1.2005, s. 4.

(3)  Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/62


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2159/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin použitelné od 1. ledna 2006

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, co se týče dovozních cel v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle článku 10 nařízení (ES) č. 1784/2003 se při dovozu produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení účtují sazby cel společného celního sazebníku. Avšak u produktů uvedených v odstavci 2 stejného článku je dovozní clo rovno intervenční ceně platné pro dovoz těchto produktů, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF použitelnou pro jejich dodávku. Toto clo nicméně nemůže překročit sazbu cla společného celního sazebníku.

(2)

Na základě čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003 se dovozní ceny CIF vypočítávají na základě reprezentativních cen platných pro dotyčný produkt na světovém trhu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1249/96 stanovilo prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1784/2003, které se týká dovozních cel v odvětví obilovin.

(4)

Dovozní cla zůstávají v platnosti, dokud nejsou stanoveny a nevstoupí v platnost nové sazby.

(5)

S cílem umožnit normální fungování režimu dovozních cel je třeba tato cla vypočítávat na základě reprezentativní tržní sazby zjištěné během daného období.

(6)

Použití nařízení (ES) č. 1249/96 vede ke stanovení dovozních cel podle přílohy tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 jsou stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

(2)  Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 125. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1110/2003 (Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 12).


PŘÍLOHA I

Dovozní cla produktů uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 použitelná od 1. ledna 2006

Kód KN

Zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 10 00

pšenice tvrdá vysoké kvality

0,00

střední kvality

0,00

nízké kvality

0,00

1001 90 91

pšenice měkká, k setí

0,00

ex 1001 90 99

pšenice měkká, vysoké kvality, ne k setí

0,00

1002 00 00

žito

41,20

1005 10 90

kukuřice k setí, ne hybridní

53,35

1005 90 00

kukuřice, ne k setí (2)

53,35

1007 00 90

čirok – zrna, ne hybridy k setí

41,20


(1)  Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo cestou přes Suezský kanál (čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96), může dovozce získat slevu cla:

3 EUR/t, pokud se vykládací přístav nachází ve Středozemním moři, nebo

2 EUR/t, pokud se vykládací přístav nachází v Irsku, Spojeném království, Dánsku, v Estonsku, v Lotyšsku, v Litvě, v Polsku, Finsku, Švédsku nebo na atlantickém pobřeží Pyrenejského poloostrova.

(2)  Dovozce může uplatnit nárok na paušální slevu 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel

období od 15.12.2005–22.12.2005

1.

Průměry v období dvou týdnů před dnem stanovení sazeb podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Burzovní záznamy

Minneapolis

Chicago

Minneapolis

Minneapolis

Minneapolis

Minneapolis

Produkty (% bílkovin při 12 % vlhkosti)

HRS2

YC3

HAD2

střední kvalita (1)

nízká kvalita (2)

US barley 2

Cenový záznam (EUR/t)

130,01 (3)

68,92

180,01

170,01

150,01

92,73

Prémie – záliv (EUR/t)

19,03

 

 

Prémie – Velká jezera (EUR/t)

30,34

 

 

2.

Průměry v období dvou týdnů před dnem stanovení sazeb podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Dopravné/náklady: Mexický záliv–Rotterdam: 17,87 EUR/t; Velká jezera–Rotterdam: 25,24 EUR/t.

3.

Subvence uvedené v čl. 4 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1249/96:

0,00 EUR/t (HRW2)

0,00 EUR/t (SRW2).


(1)  Záporná prémie 10 EUR/t, (článek 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96),

(2)  Záporná prémie 30 EUR/t, (článek čl. 4 odst. nařízení (ES) č. 1249/96),

(3)  Kladná prémie 14 EUR/t za, hrnuta (článek 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/65


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2160/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se mění vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu stanovené nařízením (ES) č. 1918/2005

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 27 odst. 5 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 2131/2005 (2) stanovilo vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu.

(2)

Vzhledem k tomu, že údaje, které má Komise v současné době k dispozici jsou odlišné od údajů v době přijetí nařízení (ES) č. 2131/2005, měly by se tyto náhrady pozměnit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Výše vývozních náhrad pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1260/2001, vyvážené nedenaturované a v nezměněném stavu, které byly stanoveny nařízením (ES) č. 2131/2005 se pozměňují a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. prosince 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 45.


PŘÍLOHA

SAZBY UPRAVUJÍCÍ NÁHRADY PRO BÍLÝ A SUROVÝ CUKR VYVÁŽENÝ V NEZMĚNĚNÉM STAVU ODE DNE 24. PROSINCE 2005 (1)

Kód produktu

Místo určení

Měrná jednotka

Výše náhrady

1701 11 90 9100

S00

EUR/100 kg

32,19 (2)

1701 11 90 9910

S00

EUR/100 kg

30,92 (2)

1701 12 90 9100

S00

EUR/100 kg

32,19 (2)

1701 12 90 9910

S00

EUR/100 kg

30,92 (2)

1701 91 00 9000

S00

EUR/1 % sacharosy × 100 kg produktu netto

0,3500

1701 99 10 9100

S00

EUR/100 kg

35,00

1701 99 10 9910

S00

EUR/100 kg

33,62

1701 99 10 9950

S00

EUR/100 kg

33,62

1701 99 90 9100

S00

EUR/1 % sacharosy × 100 kg produktu netto

0,3500

Pozn.: Kódy produktů a kódy místa určení řady „A“ jsou stanoveny v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy místa určení jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

Ostatní místa určení jsou:

S00

:

všechna místa určení (třetí země, ostatní území, vytváření skladových zásob a místa určení považovaná za vývozy ze Společenství), kromě Albánie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory (včetně Kosova podle rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999) a bývalé Jugoslávské republiky Makedonie, kromě cukru přimíchaného do produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2201/96 (Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29).


(1)  Sazby stanovené v této příloze nejsou použitelné od 1. února 2005 podle rozhodnutí Rady 2005/45/ES ze dne 22. prosince 2004 o uzavření a prozatímním provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se mění dohoda mezi Evropskím hospodařským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o ustanovení použitelná pro zpracované zemědělské proddukty (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 17).

(2)  Tato částka se použije pro surový cukr s výtěžností 92 %. Pokud je výtěžnost vyváženého surového cukru jiná než 92 %, výše příslušné náhrady se vypočítá podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/67


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2161/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se mění reprezentativní ceny a částky dodatečných dovozních cel pro určité produkty v odvětví cukru, stanovené nařízením (ES) č. 1011/2005, pro hospodářský rok 2005/06

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1423/95 ze dne 23. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz výrobků v odvětví cukru jiných než melasa (2), a zejména na čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu a na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1011/2005 (3) stanovilo výše reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel pro bílý cukr, surový cukr a některé sirupy pro hospodářský rok 2005/06. Tyto ceny a cla byly naposledy pozměněny nařízením Komise (ES) č. 2101/2005 (4).

(2)

Informace, které má Komise v současnosti k dispozici, naznačují, že výše současných reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel je třeba pozměnit v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými nařízením (ES) č. 1423/95,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1423/95, stanovené nařízením (ES) č. 1011/2005 pro hospodářský rok 2005/06, se pozměňují a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. prosince 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 141, 24.6.1995, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 624/98 (Úř. věst. L 85, 20.3.1998, s. 5).

(3)  Úř. věst. L 170, 1.7.2005, s. 35.

(4)  Úř. věst. L 335, 21.12.2005, s. 36.


PŘÍLOHA

Pozměněné částky reprezentativních cen a dodatečného dovozního cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 99 použitelné ode dne 24. prosince 2005

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

30,08

2,26

1701 11 90 (1)

30,08

6,49

1701 12 10 (1)

30,08

2,13

1701 12 90 (1)

30,08

6,06

1701 91 00 (2)

28,38

11,04

1701 99 10 (2)

28,38

6,52

1701 99 90 (2)

28,38

6,52

1702 90 99 (3)

0,28

0,37


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze I bodu II nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 (Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1).

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze I bodu I nařízení (ES) č. 1260/2001.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/69


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2162/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se stanoví světové tržní ceny nevyzrněné bavlny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na protokol 4 o bavlně, který je přiložen k aktu o přistoupení Řecka, naposledy pozměněný nařízením Rady (ES) č. 1050/2001 (1),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1051/2001 ze dne 22. května 2001 o podpoře pro produkci bavlny (2), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 4 nařízení (ES) č. 1051/2001 se pravidelně určuje světová tržní cena nevyzrněné bavlny na základě cen vyzrněné bavlny na světovém trhu a s ohledem na historický poměr mezi zjištěnou cenou vyzrněné bavlny a cenou vypočítanou pro nevyzrněnou bavlnu. Tento historický poměr byl stanoven v čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1591/2001 ze dne 2. srpna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim podpor pro bavlnu (3). Není-li možné stanovit světovou tržní cenu tímto způsobem, stanoví se na základě nejnovější stanovené ceny.

(2)

V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1051/2001 se světová tržní cena nevyzrněné bavlny určí s ohledem na zvláštní charakteristiky produktu a na základě nejvýhodnějších nabídek a kótací, jež jsou považovány za reprezentativní z hlediska skutečných tržních trendů. Za tímto účelem je třeba vypočítat průměr nabídek a kótací zjištěných na jedné nebo několika evropských burzách pro produkt, který je dodáván za podmínek CIF do přístavu Společenství a pochází z různých dodávajících zemí, jež jsou z hlediska mezinárodního obchodu považovány za nejvíce reprezentativní. Existuje však ustanovení o úpravě kritérií pro určování světových tržních cen vyzrněné bavlny umožňující přihlédnout k rozdílům odůvodněným jakostí dodávaného produktu nebo povahou dotyčných nabídek a kótací. Tyto úpravy jsou uvedeny v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1591/2001.

(3)

Za použití daných kritérií jsou stanoveny níže uvedené světové tržní ceny nevyzrněné bavlny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Stanovuje se, že světová tržní cena nevyzrněné bavlny uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 1051/2001 činí 22,051 EUR/100 kg.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. prosince 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 210, 3.8.2001, s. 10. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1486/2002 (Úř. věst. L 223, 20.8.2002, s. 3).


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/70


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2163/2005

ze dne 22. prosince 2005,

kterým se stanoví zamítnutí žádostí o vývozní licence pro produkty z odvětví hovězího a telecího masa

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1445/95 ze dne 26. června 1995 o prováděcích pravidlech pro dovozní a vývozní licence v odvětví hovězího a telecího masa a o zrušení nařízení (EHS) č. 2377/80 (2), a zejména na čl. 10 odst. 2 první pododstavec písm. b) a c) a čl. 10 odst. 2a uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 20. prosince 2005 oznámila Komise svůj politický záměr změnit nařízení (ES) č. 2000/2005 ze dne 7. prosince 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro hovězí a telecí maso (3), v tom smyslu, že vývozní náhrady již nebudou poskytovány pro vývoz živých zvířat, a to pro dospělý jatečný skot samčího pohlaví určený na vývoz do Egypta a Libanonu.

(2)

Během dnů následujících po tomto oznámení byl zaznamenán vyšší počet žádostí o vývozní licence pro množství dospělého skotu samčího pohlaví do výše uvedených zemí určení, než je běžný odbyt. Vzhledem ke změně nařízení (ES) č. 2000/2005 musejí být žádosti považovány za spekulativní.

(3)

Proto je nutné zamítnout žádosti o vývozní licence, které ještě nebyly poskytnuty, a pozastavit podávání žádostí o vývozní licence na období pěti pracovních dní počínaje dnem vstupu v platnost tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Žádosti o vývozní licence, které obsahují stanovení vývozní náhrady předem pro dospělý jatečný skot samčího pohlaví (kódu KN 0102 90 71 9000) určený na vývoz do Egypta a Libanonu a které byly podány během období čtyř pracovních dní před vstupem v platnost tohoto nařízení, se zamítají.

Podání žádostí o vývozní licence pro uvedená zvířata se pozastavuje na období pěti pracovních dní počínaje dnem vstupu v platnost tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem svého vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2)  Úř. věst. L 143, 27.6.1995, s. 35. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1118/2004 (Úř. věst. L 217, 17.6.2004, s. 10).

(3)  Úř. věst. L 320, 8.12.2005, s. 46.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/71


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2164/2005

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se obnovuje rybolov platýse černého v oblasti NAFO 3LMNO prováděný plavidly plujícími pod vlajkou Španělska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 27/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2005.

(2)

Španělsko dne 24. srpna 2005 oznámilo Komisi podle čl. 21 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93, že od 1. září 2005 dočasně zastavilo rybolov platýse černého ve vodách oblasti NAFO 3LMNO pro plavidla plující pod jeho vlajkou.

(3)

Komise dne 14. září 2005 podle čl. 21 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2847/93 a článku 26 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 přijala nařízení (ES) č. 1486/2005 (4), kterým se zakazuje rybolov platýse černého ve vodách oblasti NAFO 3LMNO plavidly plujícími pod vlajkou Španělska nebo registrovanými ve Španělsku.

(4)

Na základě nových informací, které Komise obdržela od španělských orgánů, je stále ve španělské kvótě dostupné množství platýse černého pro oblast NAFO 3LMNO. Proto by měl být v těchto vodách povolen rybolov platýse černého prováděný plavidly plujícími pod vlajkou Španělska nebo registrovanými ve Španělsku.

(5)

Toto povolení nabývá účinku dne 10. prosince 2005, aby mohlo být dotčené množství platýse černého odloveno do konce roku.

(6)

Nařízení Komise (ES) č. 1486/2005 se proto zrušuje s účinkem od 10. prosince 2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zrušení

Zrušuje se nařízení (ES) č. 1486/2005.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 10. prosince 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Jörgen HOLMQUIST

generální ředitel pro rybolov a námořní záležitosti


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 768/2005 (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 12, 14.1.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1300/2005 (Úř. věst. L 207, 10.8.2005, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 238, 14.9.2005, s. 5.


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Komise

24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/72


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 1. října 2003

o státní podpoře Německa ve prospěch společnosti Jahnke Stahlbau GmbH, Halle

(oznámeno pod číslem K(2003) 3375)

(Pouze německé znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2005/940/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily připomínky podle těchto ustanovení (1),

vzhledem k těmto důvodům:

I.   POSTUP

(1)

Dopisem ze dne 30. prosince 1999 oznámilo Německo Komisi několik opatření podpory ve prospěch společnosti Jahnke Stahlbau GmbH, Halle (dále jen „Jahnke“). Případ byl zaregistrován pod číslem NN 9/2000.

(2)

Dopisem ze dne 2. března 2001 uvědomila Komise Německo, že ohledně této podpory a oznámeného prodeje majetku zahajuje řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. Rozhodnutí Komise bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily k podpoře, jež je předmětem tohoto řízení.

(3)

Podle čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (3), si Komise vyžádala od Německa všechny nezbytné informace k ověření, zda byla podle schváleného režimu podpory poskytnuta konsolidační půjčka spolkové země Sasko-Anhaltsko.

(4)

Komise neobdržela od dalších zúčastněných stran žádné připomínky.

(5)

Německo předložilo své připomínky k zahájení řízení dne 17. května 2001, 22. listopadu 2002 a 17. ledna 2003.

(6)

Dne 17. ledna 2003 sdělilo Německo Komisi, že Jahnke podala návrh na zahájení konkurzního řízení. Dne 31. července 2003 dále sdělilo, že konkurzní řízení bylo zahájeno v únoru 2003.

II.   POPIS

(7)

Podnik ocelových staveb Jahnke se nachází v Halle (Sasko-Anhaltsko), v oblasti podpory podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

1.   Vývoj

(8)

Společnost Jahnke založil dne 12. listopadu 1999 pan Bernd Jahnke, podnikový ředitel podniku ocelových staveb Jahnke Stahlbau GmbH Lenzen (dále jen „Jahnke Lenzen“) s cílem převzít majetek společnosti HAMESTA Steel GmbH (dále jen „HAMESTA“), která v květnu 1999 ohlásila konkurz. HAMESTA byla nástupnickým podnikem společnosti Hallische Metall- und Stahlbau GmbH i.Gv., která se nacházela v konkurzu již od roku 1998. Společnost Hallische Metall- und Stahlbau GmbH byla v roce 1995 privatizována institucí Treuhandanstalt (úřad pro správu státního majetku) ve prospěch společnosti Thuringia AG. S tím bylo spojeno poskytnutí oprávněných podpor ve výši přibližně 37 milionů EUR.

(9)

V listopadu 1999 sdělil konkurzní správce společnosti HAMESTA panu Jahnkemu, že majetek této společnosti bude moci prodat pouze se souhlasem shromáždění věřitelů. S ohledem na pozdější prodej přislíbil, že by od 1. ledna 2000 mohla Jahnke využívat majetek za částku přibližně 13 000 EUR měsíčně.

(10)

Dne 3. února 2001 byl vypracován návrh dohody o převzetí mezi konkurzním správcem a panem Jahnke, podle kterého bude moci investor získat majetek za stanovenou prodejní cenu ve výši přibližně 2,5 milionů EUR. Mezitím se však shromáždění věřitelů usneslo, že dohodu o převzetí neprovede, nýbrž že prodá majetek v dražbě. Dohoda o převzetí proto nebyla schválena a zůstane neúčinná.

(11)

V květnu 2000 podepsali konkurzní správce a pan Jahnke novou nájemní smlouvu na neomezenou dobu trvání a se šestiměsíční výpovědní lhůtou ke konci roku. Částka měsíčního nájemného byla stanovena na přibližně 11 300 EUR.

(12)

V listopadu 2002 sdělilo Německo Komisi, že za účelem získání majetku měla Jahnke v úmyslu převzít nejprve hypoteční práva dvou věřitelů společnosti HAMESTA, aby si zajistila své postavení kupujícího. K tomu uzavřela společnost Jahnke dohodu s oběma věřiteli o převzetí hypotečních práv za cenu 1,54 milionů EUR.

(13)

Podle sdělení Německa se dražba majetku společnosti HAMESTA neuskutečnila. Společnost Jahnke je nadále v konkurzním řízení. Veřejná dražba majetku společnosti HAMESTA byla původně stanovena na rok 2002 a má se nyní konat na konci roku 2003. Konkurzní řízení proti společnosti Jahnke nebude ukončeno do poloviny roku 2004.

(14)

V březnu 2001 dosáhla společnost Jahnke s přibližně 80 zaměstnanci obratu ve výši kolem 5 milionů EUR (v roce 2000 okolo 2 milionů EUR) a hospodářského výsledku ve výši kolem 18 000 EUR (v roce 2000 okolo 100 000 EUR). Společnost Jahnke Lenzen dosáhla v roce 2001 obratu ve výši kolem 3,3 milionů EUR (v roce 2000 okolo 4,4 milionů EUR) a hospodářského výsledku ve výši kolem 21 000 EUR (v roce 2000 okolo 71 000 EUR). Jahnke Lenzen má okolo 40 zaměstnanců.

2.   Opatření podpory

(15)

Náklady a finanční prostředky odhadnuté na restrukturalizaci se oproti údajům, které Komise původně předložila v letech 1999 a 2000, značně změnily. V dopise ze dne 4. září 2000 byla uvedena následující potřeba financování:

Potřeba financování

(EUR)

Původ finančních prostředků (EUR) (zaokrouhlená čísla)

 

Vlastní prostředky investora

Sparkasse Halle

Spolková země Sasko-Anhaltsko

Bundesanstalt für vereinigungsbedingte Sonderaufgaben („BvS“)

Kupní cena:

Do 2,5 milionů

 

20 % z 2,5 milionů

500 000

Záruka za 80 % půjčky ve výši 2 milionů

 

Majetek/Kontokorent:

410 000

Akciový kapitál

260 000

 

 

150 000

Náklady na zahájení činnosti

670 000

 

 

Konsolidačnípůjčka

260 000

410 000

Celkem

3,58 milionů

260 000

500 000

2,26 milionů

560 000

(16)

Kupní cena za majetek by měla být financována bankovním úvěrem ve výši 2,5 milionů EUR, z něhož má být 80 % zajištěno zárukou spolkové země Sasko-Anhaltsko. Zbylých 20 % má být zajištěno hypotečními právy a majetkem.

(17)

Záruka spolkové země Sasko-Anhaltsko by měla být poskytnuta na základě schváleného režimu o ručení (4). Jednou z podmínek právní úpravy je, aby byla splněna kritéria pokynů Komise o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (dále jen „pokyny“) (5).

(18)

Podle Německa nebyly poskytnuty ani bankovní úvěr na nákup majetku, ani záruka.

(19)

K úhradě nákladů na zahájení činnosti potřebovala společnost Jahnke provozní kapitál ve výši 1,08 milionů EUR převážně na financování zakázek a svůj kontokorentní úvěr. K tomu přispěl investor částkou 260 000 EUR, Bundesanstalt für vereinigungsbedingte Sonderaufgaben (dále jen „BvS“) dvěma půjčkami v celkové výši 560 000 EUR a spolková země Sasko-Anhaltsko půjčkou ve výši 260 000 EUR (6).

(20)

S výhradou souhlasu Komise mají být půjčky BvS přeměněny v dotace.

(21)

Provozní kapitál byl zapotřebí na opatření na údržbu, překlenovací financování nesplacených pohledávek a financování zakázek. Podle německých orgánů je v průmyslu ocelářského stavebnictví běžné, že na přibližně 10 % hodnoty zakázek je zpočátku poskytnuta bankovní záruka. Po ukončení prací a při dodávce má zákazník nárok na záruku ve výši 5 % na dva roky až pět let.

3.   Projekt restrukturalizace

(22)

Podle Německa se plán restrukturalizace investora opírá v podstatě o jím získané know-how, zavedení účinné kontroly a zjednodušení struktury vedení podniku, zrušení správních činností, restrukturalizaci podnikových oblastí a zvyšující se využívání podnikové sítě společnosti Jahnke Lenzen. Doba restrukturalizace byla stanovena od 1. prosince 1999 až do 30. listopadu 2002.

(23)

Podle plánu restrukturalizace činí obrat/roční výsledek hospodaření v roce 2000 přibližně 8 milionů/250 000 EUR, v roce 2001 9 milionů/600 000 EUR a v roce 2002 10 milionů/600 000 EUR. V roce 2000 obnášel obrat/roční výsledek hospodaření 2 miliony/100 000 EUR a v roce 2001 5 milionů/15 000 EUR.

(24)

Plán restrukturalizace sestával podle Německa z dále uvedených opatření.

(25)

Podle Německa bylo jedním z důvodů, které nakonec vedly ke konkurzu společnosti HAMESTA, nedostatečné obchodní vedení podniku. HAMESTA zaměstnávala velké množství zaměstnanců v podnikové a správní oblasti, což vedlo k vysokým nákladům a nefunkčnímu podnikovému vedení.

(26)

Počet zaměstnanců byl snížen na 80, z nichž 45 bylo zaměstnáno ve výrobě. Počet zaměstnanců v podnikovém vedení byl mimořádně snížen. Některé úkoly, které byly dříve prováděny v rámci podniku, převezmou kromě kmenových zaměstnanců dva externí poradci, advokát a podnikový poradce.

(27)

Podle názoru Německa vyřizovala HAMESTA v minulosti zakázky nedostatečně profesionálně. Výkony, které vznikly dodatečně při plnění smlouvy, nebyly zákazníkům účtovány. To opět vedlo k chybnému výpočtu nákladů u zakázek.

(28)

Jako součást restrukturalizace byla v prosinci 1999 zavedena koncepce vedení podniku s úkoly pro formulování, řízení a plnění podnikových cílů, která využívá moderní software pro účetnictví a podnikové plánování. Tímto způsobem je možné vypočítat aktuálně zpracované zakázky.

(29)

Systém skladového hospodářství by měl umožnit přesnou evidenci a správu stavu skladových zásob. Za účelem zamezení vzniku odpadů a odřezků by měla společnost Jahnke odebírat potřebnou ocel přímo z ocelárny. Podle konceptu by měl být surový materiál pro každou zakázku nastříhán na míru již v ocelárně a prostřednictvím soukromého kolejového napojení dodán přímo společnosti Jahnke.

(30)

Zahájením novějších a výnosnějších oblastí činnosti by měl být rozšířen okruh zákazníků. Zatímco vedení společnosti HAMESTA usilovalo o zpracovávání co možná největšího množství oceli v krátké době, cílem společnosti Jahnke je výstavba náročných a komplexních ocelových staveb.

(31)

Zatímco HAMESTA se nespecializovala v žádné oblasti ocelářství, Jahnke Halle vyvinula řadu kvalitnějších výrobků. Podnikové vedení vyvinulo ve spolupráci s architektem širokou škálu halových konstrukcí se skleněnými a dřevěnými prvky v ocelových stavbách. Aby byla umožněna nabídka hal na klíč z jedné ruky, byla v roce 1998 ve spolupráci se společností Jahnke Lenzen založena Jahnke Bau GmbH, která má převzít práce, jako např. výstavbu betonového základu ocelové haly.

(32)

Jahnke měla být zahrnuta do již existujícího odbytového systému společnosti Jahnke Lenzen a trh měl být systematicky upraven. Podle sdělení Německa má již Jahnke stálý okruh zákazníků včetně známých podniků, které ji považují za kvalifikovaného a spolehlivého dodavatele a mají zájem na dalším rozšiřování obchodních vztahů.

4.   Analýza trhu

(33)

Jahnke vyvíjí činnost v ocelářském stavebnictví (klasifikace Nace 128.1).

(34)

Nejdůležitější trh pro Jahnke je Německo, kde její podíl na trhu činí přibližně 0,3 %. Její podíl na evropském trhu obnáší méně než 0,01 %. Podle sdělení německých orgánů získala Jahnke doposud pouze jednu zakázku na evropském trhu ve výši 154 000 EUR.

(35)

Podle údajů Německa neexistují nadbytečné výrobní kapacity ani na německém trhu (okolo 80 % využití kapacity v západním Německu a přibližně 90 % ve východním Německu), ani na trhu Společenství.

(36)

Od roku 1990 Jahnke neustále omezuje své kapacity a upouští od řady činností, a to za účelem zlepšení svých nákladových struktur. Kromě toho snížila v roce 1991 počet svých zaměstnanců ze 650 na současných 80. Cílem podpory není umožnit jejímu příjemci zvýšení výrobní kapacity, nýbrž financování nákladů na zahájení výroby.

5.   Zahájení vyšetřovacího řízení

(37)

Dopisem ze dne 28. února 2001 sdělila Komise Německu své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES kvůli následujícím nevyjasněným otázkám:

a)

zda je Jahnke jako nově založený podnik způsobilá pro podpory na restrukturalizaci v souladu s pokyny;

b)

zda předložený plán restrukturalizace splňuje kritéria rentability stanovená v pokynech;

c)

zda podpory nepřiměřeně naruší hospodářskou soutěž a

d)

zda bude uvedená záruka spolkové země Sasko-Anhaltsko poskytnuta podle kritérií použitelného režimu podpory. Komise proto klasifikovala tuto záruku jako podporu ad hoc.

(38)

Komise požádala podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/1999 německé orgány o poskytnutí potřebných informací, aby mohla ověřit, zda je konsolidační půjčka spolkové země Sasko-Anhaltsko poskytnuta v souladu s kritérii použitelného režimu podpory.

III.   STANOVISKO NĚMECKA

(39)

Ve své reakci na zahájení vyšetřovacího řízení zastává Německo názor, že dopis konkurzního správce společnosti HAMESTA panu Jahnkemu ze dne 30. listopadu 1999 je třeba posuzovat jako dohodu o převzetí, a že se proto na společnost Jahnke vztahuje výjimka z obecného zákazu podpor na restrukturalizaci nově založeným podnikům, která je stanovena v poznámce 10 pokynů. Německé orgány odkazují také na skutečnost, že Jahnke převzala v letech 2000 a 2002 od společnosti HAMESTA skladové zásoby a uskutečnila investice na opravy ve výši 237 000 EUR.

(40)

Německo trvá na tom, že plán restrukturalizace byl vhodný ke znovunastolení dlouhodobé rentability společnosti Jahnke, aniž by nepřípustně narušoval hospodářskou soutěž.

(41)

Německé orgány poskytly dodatečné údaje o režimu, na jehož základě poskytla spolková země Sasko-Anhaltsko konsolidační půjčku. Podle jejich názoru byla půjčka poskytnuta v souladu se všemi podmínkami tohoto režimu.

(42)

Německo připomnělo Komisi, že podpory na restrukturalizaci nově založeným podnikům byly v minulosti schváleny a týkají se rozhodnutí Komise ze dne 2. srpna 2000 o podporách ve prospěch společností Homatec Industrietechnik GmbH (HOMATEC) a Ambau Stahl- und Anlagenbau GmbH (AMBAU) (7).

(43)

V lednu a červenci 2003 sdělilo Německo Komisi, že Jahnke podala návrh na prohlášení konkurzu, který bude trvat nejméně do poloviny roku 2004.

IV.   POSOUZENÍ PODPORY

1.   Státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES

(44)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné se společným trhem. Podle judikatury soudů Evropských společenství je kritérium narušení obchodu splněno tehdy, pokud zvýhodněný podnik vykonává hospodářskou činnost, která ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(45)

Jahnke získala dvě půjčky od BvS ve výši 560 000 EUR a od spolkové země Sasko-Anhaltsko konsolidační půjčku ve výši 260 000 EUR. Spolková země byla ochotná poskytnout dodatečnou záruku na bankovní úvěr, který měl být určen na financování kupní ceny majetku. Tato opatření poskytnou společnosti Jahnke výhody, které by jiný podnik se srovnatelnými hospodářskými obtížemi na finančním trhu nemohl získat.

(46)

Spolková země Sasko-Anhaltsko je územně správní celek a BvS je rovněž veřejným zařízením, které financuje svoji činnost ze státních prostředků. Jedná jako veřejná právnická osoba, která má v souladu se stanovami povinnost privatizovat ve veřejném zájmu pro státní orgány podniky, které má na starost. Z těchto důvodů jsou opatření, která přijímá, přičitatelná rovněž státu.

(47)

V důsledku dotčených opatření, která jsou podniku poskytována ze státních prostředků, klesnou náklady, které by musel tento podnik běžně vynaložit na svou restrukturalizaci. Zvýhodněný podnik Jahnke vykonává činnost v ocelářském stavebnictví a vyrábí výrobky, se kterými se obchoduje mezi členskými státy. Jelikož hrozí, že podpora naruší hospodářskou soutěž, vztahuje se na ni oblast působnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(48)

Výjimku ze zákazu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES lze uplatnit v souladu s odst. 2 a 3 tohoto článku.

(49)

Německo neuplatnilo, aby byla podpora schválena podle odstavce 2 tohoto článku. Toto ustanovení se jednoznačně nepoužije.

(50)

V úvahu přichází použití čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES, podle kterého může Komise státní podpory za určitých okolností schválit. Ustanovení o výjimkách podle písmen b), d) a e) tohoto článku nebyla v tomto případě uvedena a nemají také význam. Podle písmene a) může Komise schválit státní podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností. Spolková země Sasko-Anhaltsko je takovou oblastí. V tomto případě je však hlavním účelem podpory podpora rozvoje určitého hospodářského odvětví, a nikoli hospodářský rozvoj regionu. Proto je třeba podporu na restrukturalizaci tohoto podniku podle předloženého plánu restrukturalizace posuzovat podle čl. 87 odst. 3 písm. c), a nikoli podle písmene a).

(51)

U podniku Jahnke se jedná o malý a střední podnik ve smyslu doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996 o definici malých a středních podniků (8).

2.   Poskytnutí podpory v rámci schváleného režimu

(52)

Ve svém rozhodnutí o zahájení vyšetřovacího řízení Komise stanovila, že spolková země Sasko-Anhaltsko měla v úmyslu poskytnout záruku za úvěr podle směrnic o zárukách spolkové země Sasko-Anhaltsko (9), režimu, který Komise schválila pod číslem N 413/91 (režim záruky). Záruka ve výši 2 miliony EUR byla určena na 80 % úvěru ve výši 2,5 milionů EUR.

(53)

Spolková země Sasko-Anhaltsko dále poskytla konsolidační půjčku ve výši 260 000 EUR. Podle Německa se toto uskutečnilo podle směrnice o poskytnutí konsolidační půjčky středním podnikům ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, která byla rovněž schválena Komisí pod číslem N 452/97 (druhý režim).

(54)

U obou režimů musí být splněny určité předpoklady, aby mohla být podpora poskytnuta: v případě restrukturalizace musí být podpora omezena na plány restrukturalizace, které mohou dlouhodobě obnovit rentabilitu příjemce; kromě toho musí podporu doplnit značný vlastní příspěvek příjemce a konečně musí podpora představovat nezbytné minimum k obnovení konkurenceschopnosti příjemce. Oba režimy zakazují podpory na investice pro nově založené podniky.

(55)

Ke konsolidační půjčce spolkové země Sasko-Anhaltsko podala Komise žádost o informace podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/1999, aby určila, zda toto opatření splňuje všechny podmínky druhého režimu.

(56)

U předvídané záruky vyjádřila Komise obavy, zda jsou splněny všechny podmínky režimu záruky (obnovení dlouhodobé rentability; žádné podpory na první investice nově založeného podniku). Komise proto klasifikovala tuto záruku jako podporu ad hoc.

(57)

Ve své odpovědi na žádost o informace a na rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení zastává Německo stanovisko, že obě opatření byla/budou poskytnuta v souladu s podmínkami dotyčných režimů.

(58)

Pokud jde o odůvodnění v odstavci 3, je Komise toho názoru, že předložený plán restrukturalizace nesplňuje kritérium rentability stanovené v pokynech. Podle jejího názoru není Jahnke způsobilá ani pro podporu na restrukturalizaci. Proto nebyla/nebude půjčka ani záruka spolkové země Sasko-Anhaltsko poskytnuta v souladu se všemi podmínkami dotyčných režimů.

(59)

Jelikož obě opatření nesplňují podmínky dotyčného platného režimu podpory, musí být všechny klasifikovány jako podpory ad hoc.

(60)

Celková částka podpor ad hoc ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, které jsou posuzovány v tomto rozhodnutí, činí 2,82 milionu EUR.

3.   Podpora na restrukturalizaci společnosti Jahnke

(61)

V pokynech Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (10) Komise podrobně objasnila kritéria pro hodnocení podpor na restrukturalizaci.

(62)

Podle bodu 3.2.2 pokynů nelze poskytnout podporu na záchranu a restrukturalizaci nově založenému podniku ani v případě jeho nejisté počáteční finanční situace. To se týká např. případu, kdy z likvidace předchozího podniku vznikne nový podnik nebo pouze převezme jeho majetek. Jediné výjimky z tohoto pravidla jsou případy, které vyřizuje BvS v rámci privatizace, nebo obdobné případy v nových spolkových zemích, u kterých vznikly do 31. prosince 1999 podniky z likvidace nebo jejichž majetek byl převzat.

(63)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise stanovila, že Jahnke, která byla zapsána v listopadu 1999, byla nově založeným podnikem. Vyjádřila pochybnosti, že se na Jahnke vztahuje výjimka obecného zákazu poskytování podpor na restrukturalizaci nově založeným podnikům, neboť majetek společnosti HAMESTA nebyl zlikvidován a Jahnke jej ve vlastním smyslu nepřevzal, jelikož se shromáždění věřitelů usneslo, že majetek společnosti Jahnke Halle nebude prodán, nýbrž zpeněžen ve veřejné dražbě.

(64)

Ve své odpovědi Německo tvrdí, že dopis konkurzního správce panu Jahnkemu ze dne 30. listopadu 1999 je třeba posuzovat jako dohodu o převzetí. V tomto dopise vyjádřil konkurzní správce naději, že Jahnke bude moci využívat majetek až do jeho prodeje. Německé orgány dále odkázaly na skutečnost, že Jahnke vede od prosince 1999 obchody společnosti HAMESTA a že pan Jahnke i jeho podnik Jahnke Lenzen přijali závazky.

(65)

Německo dále tvrdí, že Komise již v několika případech schválila podpory pro nově založené podniky. Týká se to zejména případu HOMATEC a AMBAU.

(66)

Převzetí majetku společnosti HAMESTA společností Jahnke se podle německých orgánů uskutečnilo následujícím způsobem:

(67)

Dne 30. listopadu 1999 sdělil konkurzní správce panu Jahnkemu, že má v úmyslu společnosti Jahnke prodat majetek, pokud získá souhlas shromáždění věřitelů. Mezitím bude moci pan Jahnke se souhlasem dalšího nájemce majetku využívat tento majetek po 1. lednu za cenu ve výši okolo 13 000 EUR.

(68)

V únoru 2000 byl vypracován návrh kupní smlouvy. Poté však vyšlo najevo, že shromáždění věřitelů společnosti HAMESTA nevysloví s kupní smlouvou souhlas, nýbrž upřednostní prodej majetku ve veřejné dražbě. Nato pak byla v květnu 2000 podepsána dohoda o pronájmu na neomezenou dobu.

(69)

Německo stanovilo pro dražbu nejprve termín v roce 2002 a poté v roce 2003. Aby bylo zajištěno, že Jahnke bude moci získat majetek v této dražbě, muselo nejprve nabýt hypoteční práva věřitelů společnosti HAMESTA a poté majetek.

(70)

Jahnke dále převzala skladové zásoby společnosti HAMESTA za kupní cenu 76 694 EUR a investovala v letech 2000–2002 okolo 237 000 EUR do oprav majetku.

(71)

Konkurzní správce společnosti HAMESTA sdělil společnosti Jahnke dopisem ze dne 30. listopadu 1999 svůj úmysl, že jí prodá majetek společnosti HAMESTA za cenu 2,5 milionů EUR, pokud získá souhlas shromáždění věřitelů. Majetek byl v onom okamžiku až do 31. března 2000 pronajat jinému nájemci. Kromě toho nabídl panu Jahnkemu, že bude moci v dohodě s nájemcem užívat majetek za cenu ve výši 13 000 EUR, která bude splatná po 1. lednu 2000.

(72)

Kupní smlouva uzavřená v únoru 2000 mezi konkurzním správcem a společností Jahnke nikdy nenabyla účinnosti, jelikož shromáždění věřitelů společnosti HAMESTA upřednostnilo prodat majetek ve veřejné dražbě.

(73)

V květnu 2000 byla mezi konkurzním správcem a společností Jahnke uzavřena nová dohoda o pronájmu, kterou bylo možné vypovědět ve lhůtě 6 měsíců ke konci roku. Dohoda přestane platit s ukončením konkurzního řízení společnosti HAMESTA.

(74)

Komise se domnívá, že z dopisu ze dne 30. listopadu 1999 jednoznačně nevyplývá, že se konkurzní správce rozhodl pro definitivní převzetí majetku společností Jahnke. Pouze nabídl panu Jahnkemu, že na základě dohody s nájemcem bude moci užívat majetek na neurčitou dobu trvání. Pan Jahnke může využívat majetek tak dlouho, dokud konkurzní správce v zákonné lhůtě dohodu neukončí.

(75)

Konkurzní správce nemohl zjevně v listopadu 1999 dohodnout převzetí majetku, jelikož k tomu neměl souhlas shromáždění věřitelů. V únoru 2000 bylo jasné, že shromáždění věřitelů nevyslovilo s přímým prodejem majetku společnosti Jahnke souhlas, nýbrž že navrhlo prodat majetek ve veřejné dražbě.

(76)

Plánovaná dražba majetku společnosti HAMESTA se doposud nekonala. Podle německých orgánů musí být znovu určena jeho hodnota, aby se mohla konat dražba, jejíž konání je nyní stanoveno na konec roku 2003. Komise proto nemůže vycházet z toho, že Jahnke bude moci majetek získat nebo jej trvale užívat.

(77)

Tento případ se odlišuje od případů HOMATEC a AMBAU, na které se vztahovaly pokyny z roku 1994 pro posuzování státních podpor na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (11). Z důvodů mimořádných okolností v nových spolkových zemích schválila Komise podle pokynů z roku 1994 také podpory na restrukturalizaci nově založených podniků ve formě „záchytných řešení“ (12). Jelikož se u společností HOMATEC a AMBAU jednalo o záchytná řešení, která splnila veškerá kritéria pokynů z roku 1994, mohla tehdy Komise vydat souhlas s podporami na restrukturalizaci pro oba tyto podniky.

(78)

Na tento případ se však vztahují pokyny z roku 1999, které omezily koncepci záchytných řešení na případy, které byly vyřízeny před 31. prosincem 1999. Tento případ vykazuje kromě toho věcné rozdíly, neboť obchodní činnost společnosti HAMESTA nebyla společností Jahnke převzata dlouhodobě, nýbrž pouze na základě nabídky konkurzního správce využívat majetek jen do ukončení konkurzního řízení. V tomto ohledu se liší tento případ od obou případů výše uvedených. Jelikož se tento případ musí posoudit podle nových přísnějších pokynů, musí Komise stanovit jiná měřítka než v případech HOMATEC nebo AMBAU.

(79)

Z již uvedených důvodů nemůže Komise vycházet z toho, že Jahnke splňuje předpoklady pro výjimku z obecného zákazu podpor na restrukturalizaci poskytovaných nově založeným podnikům.

(80)

Komise se domnívá, že tyto úvahy ohledně zákazu podpor na restrukturalizaci odůvodňují závěr, že podpory nesplňují podmínky čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. Ke zjištění, zda opatření splňují další kritéria schváleného režimu podpor, prověřila Komise ostatní použitelná kritéria pokynů.

(81)

Podle pokynů musí vést plán restrukturalizace v přiměřené lhůtě na základě realistických předpokladů ohledně budoucích provozních podmínek k obnovení dlouhodobé rentability a zdraví podniku. Ke splnění kritéria rentability musí být plán restrukturalizace vhodný uvést podnik do stavu, kdy bude moci převzít veškeré náklady včetně odpisů a úrokové zátěže a docílit minimální výnos kapitálu, takže již nebude po restrukturalizaci potřebovat žádné další podpory a obstojí z vlastních sil v hospodářské soutěži na trhu.

(82)

Komise stanovila ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, že hlavní součástí plánu restrukturalizace je spolupráce s Jahnke Lenzen. K tomu Komise poznamenala, že nevysloví souhlas s žádným plánem restrukturalizace, pokud příjemce podpory nebude v každém případě schopen provést sám restrukturalizační opatření. Kromě toho vyjádřila pochybnost, zda investor bude mít nezbytné finanční prostředky na získání majetku. Vzhledem ke skutečnosti, že období restrukturalizace skončí v listopadu 2002, veřejná dražba se však bude konat teprve mezi březnem a zářím 2002, vyjádřila Komise obavy, zda by plán restrukturalizace mohl obnovit dlouhodobou rentabilitu společnosti Jahnke podle pokynů.

(83)

Z předložených informací vyplývá, že Jahnke doposud nebyla schopná získat s konečnou platností majetek společnosti HAMESTA, což již samo o sobě potvrzuje, že podnik není životaschopný. Z následujících důvodů se zdá sotva možné, že Jahnke bude moci v blízké budoucnosti majetek nabýt:

a)

bankovní úvěr ve výši 2,5 milionů EUR, který je nezbytný pro financování prodejní ceny majetku, nebyl poskytnut;

b)

investor disponuje pouze omezenými finančními prostředky a

c)

Jahnke ohlásila v roce 2002 konkurz.

(84)

Slabina restrukturalizačního návrhu spočívá v tom, že v žádném okamžiku nebyl finančně zajištěn předpoklad pro jeho provádění, tj. převzetí majetku. Informace, které byly předány po rozhodnutí o zahájení řízení, nepřipouští závěr, že by v jakémkoli okamžiku existoval závazný slib financující banky. Z popisu také nevyplývá, že by investor sám mohl financovat chybějící finanční prostředky z vlastních zdrojů, které již byly použity na financování opatření na zahájení činnosti, nebo z plánovaných přebytků podniku, neboť ty byly rovněž nedostatečné.

(85)

Dále je třeba konstatovat, že pochybnosti Komise jsou potvrzeny skutečnými výsledky společnosti Jahnke, které zaostávají za očekáváním. Zatímco plán restrukturalizace vycházel z ročních výsledků ve výši 250 000 EUR v roce 2000 a 600 000 EUR v roce 2001, činily skutečné výsledky 100 000 EUR v roce 2000 a 15 000 EUR v roce 2001.

(86)

Komise nemůže vycházet z toho, že plán restrukturalizace spočívá na realistických odhadech a že v přiměřené lhůtě může být obnovena dlouhodobá rentabilita společnosti Jahnke.

(87)

Plán restrukturalizace musí stanovit opatření k vyrovnání možných nevýhodných účinků na soutěžitele, neboť jinak by poskytnutá podpora odporovala společnému zájmu a nepřicházela by v úvahu pro výjimku podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

(88)

To předpokládá, aby plán restrukturalizace konečným snížením nebo ukončením provozu kapacit značně přispěl k restrukturalizaci hospodářského odvětví, které odpovídá relevantnímu trhu ve Společenství, a to v přiměřeném poměru k částce přijaté podpory, pokud dotyčný podnik vykonává činnost na trhu Společenství, na kterém vykazuje stav nabídky a poptávky podle objektivního posouzení strukturální nadbytečnou výrobní kapacitu. Pokud neexistují přebývající výrobní kapacity, nevyžaduje Komise obvykle jako protiplnění za podporu žádné snížení kapacit.

(89)

Německo předložilo Komisi došlé údaje o stavu na trhu ocelových staveb a tím prokázalo, že na německém trhu, na kterém převážně vykonává činnost Jahnke Halle a kde její podíl na trhu činí méně než 1 %, i na evropském trhu, kde její podíl obnáší méně než 0,001 %, neexistují žádné strukturální nadbytečné výrobní kapacity.

(90)

Jelikož je Jahnke malý a střední podnik a plán restrukturalizace nestanoví žádné rozšíření výrobní kapacity, považuje Komise odpovídající kritérium pokynů za splněné.

(91)

Částka a míra podpory musí být omezena na minimální míru, aby byla umožněna restrukturalizace, a musí stát z pohledu Komise v přiměřeném poměru k výhodám, které lze očekávat. Proto musí investor značně přispět k nákladům na restrukturalizaci z vlastních prostředků.

(92)

Podle údajů, které předložilo Německo, činí stanovená vlastní částka investora přibližně 21 % celkových nákladů. Jelikož je Jahnke středním podnikem, může Komise provést méně přísné posouzení podpory. Domnívá se proto, že vlastní příspěvek investora je přiměřený.

V.   ZÁVĚR

(93)

S ohledem na předcházející závěry Komise konstatuje, že ačkoli mohly být její pochybnosti ohledně nepřijatelných narušení hospodářské soutěže a přiměřenosti podpory odstraněny, není splněn ani předpoklad způsobilosti podniku, ani kritérium rentability podle pokynů týkajících se restrukturalizace. Proto je třeba podporu posoudit jako neslučitelnou se společným trhem.

(94)

Komise konstatuje, že Spolková republika Německo poskytla podpory ve výši 820 000 EUR v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

(95)

Protiprávně poskytnuté podpory, které sestávají ze dvou půjček od BvS ve výši 560 000 EUR a půjčky spolkové země Sasko-Anhaltsko ve výši 260 000 EUR, musí příjemce vrátit, pokud k tomu ještě nedošlo,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpory Německa ve prospěch společnosti Jahnke Stahlbau GmbH ve výši 560 000 EUR ve formě dvou půjček od BvS a ve výši 260 000 EUR ve formě půjčky spolkové země Sasko-Anhaltsko jsou neslučitelné se společným trhem.

Článek 2

Podpora Německa ve formě záruky spolkové země Sasko-Anhaltsko ve prospěch společnosti Jahnke Stahlbau GmbH ve výši 2 000 000 EUR je neslučitelná se společným trhem.

Článek 3

1.   Německo přijme veškerá opatření potřebná k tomu, aby bylo možné získat od příjemce nazpět podpory uvedené v článku 1, jež mu byly uděleny protiprávně.

2.   Navrácení podpor bude neprodleně vyžádáno postupem daným vnitrostátními procesními předpisy za podmínky, že tento postup umožní okamžitý a skutečný výkon rozhodnutí. Podpora, kterou je nutno navrátit, zahrnuje úroky od okamžiku, kdy byla protiprávní podpora k dispozici příjemci, až do okamžiku jejího plného navrácení. Úroky se vypočítají na základě referenční sazby používané k výpočtu grantového ekvivalentu regionálních podpor.

Článek 4

Německo sdělí Komisi ve lhůtě dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí, jaká opatření přijalo k jeho splnění.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.

V Bruselu dne 1. října 2003.

Za Komisi

Mario MONTI

člen Komise


(1)  Úř. věst. C 160, 2.6.2001, s. 2.

(2)  Viz poznámku 1.

(3)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(4)  „Směrnice o ručení spolkové země Sasko-Anhaltsko RdErl ze dne 4.4.2000“, N 413/91; E 5/94; E 8/01.

(5)  Úř. věst. C 288, 9.10.1999, s. 2.

(6)  Při použití směrnice o poskytnutí konsolidační půjčky malým a středním podnikům ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, režim podpory schválený Komisí pod č. 452/97.

(7)  HOMATEC: rozhodnutí ze dne 12.7.2002 (Úř. věst. C 310, 13.12.2002, s. 22); AMBAU: rozhodnutí Komise 2003/261/ES (Úř. věst. L 103, 24.4.2003, s. 51).

(8)  Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 4; viz také přílohu, čl. 11 odst. 1 a 6.

(9)  Tyto pokyny byly prostřednictvím interního pokynu RdErl. – ministerstva financí ze dne 4. dubna 2000 – upraveny 3. března 2001.

(10)  Úř. věst. C 288, 9.10.1999, s. 2. Tyto pokyny se použijí, neboť část podpor byla poskytnuta po jejich zveřejnění (viz bod 101 pokynů).

(11)  Úř. věst. C 386, 23.12.1994, s. 12.

(12)  Nové podniky, které vznikly z konkurzního řízení a které přebírají obchodní činnost předchozího podniku v konkurzu.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/81


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 1. prosince 2004

o státní podpoře, kterou má Francie v úmyslu poskytnout společnosti Bull

(oznámeno pod číslem K(2004) 4514)

(Pouze francouzské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2005/941/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s těmito články (1) a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   ŘÍZENÍ

(1)

Dne 13. listopadu 2002 uzavřela Komise rozhodnutím 2003/599/ES řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy týkající se zálohy ve výši 450 milionů EUR poskytnuté Francií společnosti Bull; jednalo se o kladné rozhodnutí podmíněné tím, že podpora bude nejpozději do 17. června 2003 vrácena (2). Dne 26. listopadu 2003 se Komise obrátila na Soudní dvůr Evropských společenství, protože Francie výše zmíněné rozhodnutí nerespektovala (3). Na konci roku 2003 a počátku roku 2004 došlo k několika setkáním, na nichž francouzské orgány a společnost Bull vysvětlovaly obsah restrukturalizačního plánu této společnosti, a zejména jeho třetí etapu – rekapitalizaci. Francie o projektu podpory, který je předmětem tohoto rozhodnutí, informovala dopisem ze dne 20. února 2004.

(2)

Komise dopisem ze dne 16. března 2004 informovala Francii o svém rozhodnutí zahájit v souvislosti s touto podporou řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy.

(3)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (4). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby podaly své připomínky k dotyčné podpoře.

(4)

Komise k této podpoře obdržela připomínky od zástupců zaměstnanců společnosti Bull. Dne 8. června 2004 se uskutečnilo setkání delegace těchto zástupců a Komise, během něhož získala Komise od těchto zástupců doplňující informace. Tyto doplňující informace Komise předala Francii k připomínkování a zároveň položila další otázky o některých aspektech tohoto případu. Připomínky a odpovědi Francie obdržela Komise dopisy z 28. května 2004 a z 29. července 2004. Dne 10. září 2004 se uskutečnilo setkání mezi Komisí, francouzskými orgány a společností Bull.

II.   POPIS

1.   Příjemce

(5)

Bull je mezinárodní skupina působící v oblasti informačních technologií, sídlící v Evropě a působící ve více než 100 zemích (5). Skupina Bull působí zejména v následujících dvou oblastech:

Počítačové servery vyšší kategorie pro podniky: Společnost Bull vyvíjí a nabízí řadu velkých serverů pro podniky a služby údržby přímo s těmito servery spojené. Podíl společnosti Bull na trhu na úrovni Společenství v jeho složení ke 30. dubnu 2004 (dále jen „Společenství s 15 členskými státy“) dosahuje přibližně 3 % (zhruba 5 % v odvětví serverů střední a vyšší kategorie). Jejími hlavními konkurenty v této oblasti jsou společnosti IBM (34,3 % podíl na trhu), Hewlett Packard (HP), jež v roce 2001 koupila Compaq (29,4 %), Sun (12,6 %) a Fujitsu/Siemens (8,9 %).

Specializované služby v oblasti informačních technologií: Společnost Bull vyvíjí a integruje různé aplikace, vytváří architekturu softwarů atd. Po prodeji divize Integris společnosti Steria se činnost společnosti Bull na tomto trhu soustřeďuje vesměs ve Francii a Itálii. V této oblasti jsou jejími největšími konkurenty IBM a HP. Podíl společnosti Bull na trhu na úrovni Společenství s 15 členskými státy je nižší než 1 %.

(6)

Obrat společnosti v roce 2003 dosáhl 1 265 milionů EUR, které jsou rozloženy takto: produkty 46 %, související údržba 27 % a služby 27 %.

(7)

Bull je akciová společnost („société anonyme“) zřízená podle francouzského práva. Po rekapitalizaci v červenci 2004 a využití akciových poukázek dřívějšími držiteli dluhopisů mezi její akcionáře patří France Télécom a NEC, každá po 10,1 %, Axa Private Equity a Artemis, po 8,6 %, vedení společnosti Bull 5,1 %, Motorola 3,0 % a Debeka 2,9 %. Francouzský stát vlastní pouze 2,9 %; zbývajících 57,3 % náleží akcionářům, kteří se stále obměňují.

(8)

Společnost Bull se snaží vyřešit nesnáze, do kterých se dostala na počátku 90. let, a proto od roku 1994 zavádí opatření stanovená v předcházejícím restrukturalizačním plánu v souladu se závazky, které přijala Francie a jež Komise vzala na vědomí ve svém rozhodnutí 94/1073/ES ze dne 12. října 1994 o státní podpoře poskytnuté Francií skupině Bull ve formě neoznámeného zvýšení kapitálu (6). Zejména prodala Zenith Data Systems a uzavřela divizi OSS („open systems and software“). Navíc Francie zahájila privatizaci společnosti Bull, když poskytla svůj podíl na kapitálu investorům. Po roce 1999 musela společnost Bull znovu prodávat aktiva a propouštět zaměstnance. Další plán v roce 2000 vedl k novému strategickému zaměření společnosti, k prodeji nestrategických aktiv a ke snížení nákladů. Na konci roku 2001 zaměstnávala společnost po celé Evropě pouze zhruba 9 500 lidí místo 11 500 v roce 1999.

2.   Nesnáze společnosti Bull před restrukturalizačním plánem, který je předmětem tohoto rozhodnutí

(9)

Navzdory opatřením uvedeným v 8. bodu odůvodnění daný plán v roce 2001 neuspěl. Jedním z důvodů byla krize na trhu technologických akcií, která společnosti Bull zabránila v prodeji silně ztrátové divize Integris. Také krize v odvětví internetu výrazně zasáhla všechny společnosti zabývající se technologiemi spojenými s internetem. Zhroucení telekomunikačního trhu, prasknutí „internetové bubliny“, výrazné snížení marží podniků a mezinárodní napětí vedly ke snížení poptávky. Výdaje podniků na počítače v roce 2002 silně poklesly (–25 % v případě serverů střední a vyšší kategorie). I na trhu služeb došlo ke drastickému snížení poptávky ve srovnání s předchozím vzestupem souvisejícím s přechodem na rok 2000 a na euro. Zhoršení hospodářské situace po událostech z 11. září 2001 ještě dále ztížilo situaci společnosti Bull.

(10)

Společnost již několik let výrazně investuje do internetových technologií a svou obchodní nabídku zaměřuje na koncepty „elektronických služeb“ a „síťové infrastruktury“. Krize v odvětví internetu ukázala, že společnost Bull učinila v této oblasti špatná rozhodnutí a soustředila se na trhy, kde nebyla úspěšná. Společnost také navíc prokázala výrazný nedostatek koherentnosti mezi svými ambicemi co do cílových trhů a nabízených produktů a mezi svými investicemi do technologického rozvoje a obchodními a administrativními výdaji.

(11)

Skupina byla také velmi zatížena vysokými náklady spojenými s důchodovým zabezpečením svých zaměstnanců ve Spojených státech. Podle amerických norem zahrnovala aktiva na konsolidované rozvaze náklady na důchody, které mají být vyplaceny, což představovalo zůstatek hodnoty aktiv penzijního fondu (současná tržní hodnota) po odečtení závazků založených na předpokládaných nárocích na důchod. V roce 2002 se společnost rozhodla převést všechny své závazky týkající se důchodů na pojišťovny. Ve spojení s propadem akcií na burze mělo toto rozhodnutí za následek finanční ztrátu ve výši 87 milionů EUR za léta 2002–2003.

(12)

Nejistota ohledně finanční způsobilosti společnosti vedla k určité zdrženlivosti na straně klientů ohledně realizace velkých projektů, neboť klienti si již nebyli jisti, zda společnost bude v následujících letech schopna dostát svým závazkům. Dodavatelé zavedli přísnější platební podmínky v době, kdy společnost Bull neměla v podstatě žádný přístup k bankovním zárukám.

3.   Restrukturalizační plán

(13)

Dne 2. prosince 2001 byl do čela společnosti jmenován nový předseda představenstva. Jeho restrukturalizační plán, schválený představenstvem v březnu 2002, zahrnuje výrazné snížení režijních nákladů a počtu zaměstnanců a zaměření na silné stránky společnosti prostřednictvím rozsáhlých prodejů průmyslových aktiv. Rozvojová strategie je založena na třech hlavních prvcích:

zhodnotit řadu velkých podnikových serverů a zároveň zaručit kontinuitu řešení používaných zákazníky ve spojení s konkurenceschopným technologickým rozvojem,

být vedoucí evropskou společností v oblasti řešení založených na 64bitové architektuře Intel a softwaru „open source“ na cílových trzích,

dále rozvíjet činnost v oblastech, kde Bull vyniká, zejména v poskytování kompletních řešení (hardware + middleware + aplikace) prioritním odvětvím, jako např. veřejnému sektoru (daňovým a celním úřadům, úřadům sociálního zabezpečení, e-government), sektoru obrany a bezpečnosti a telekomunikačním operátorům (7).

(14)

Hlavní zásady finanční složky jsou tyto:

90 % snížení dluhu ve výši 204 milionů EUR vůči držitelům konvertibilních dluhopisů ve spojení s nabídkou přeměny jejich cenných papírů na akcie nebo na akcie spojené s akciovými poukázkami. To bude mít za následek prodloužení doby splatnosti jejich dluhopisů, snížení každoročního vyplácení kuponů a zrušení výkupní prémie. Podmínky platné pro nabídku výměny dluhopisů jsou tyto: podle první varianty 20 nových akcií za dluhopis nebo podle druhé varianty 16 akcií plus 16 akciových poukázek, které je nutno uplatnit do 15. prosince 2004. Jelikož se velká většina rozhodla pro druhou variantu, pak za předpokladu, že své akciové poukázky budou systematicky uplatňovat, přispějí držitelé konvertibilních dluhopisů 17,2 milionu EUR,

zvýšení kapitálu financované trhem a zaručené do výše 33 milionů EUR skupinou investorů: NEC a France Télécom (původní akcionáři společnosti Bull) budou každá ručit za 7,5 milionu EUR, Debeka (německá pojišťovna a jeden z hlavních zákazníků společnosti Bull) za 3 miliony EUR, investiční fond Axa Private Equity za 7 milionů EUR a investiční fond Artemis za 2 miliony EUR, a konečně 350 členů vrcholového vedení skupiny Bull bude ručit za 6 milionů EUR. Ve skutečnosti přispěla veřejnost částkou 13,8 milionu EUR. V důsledku toho dosáhly příspěvky investorů pouze zhruba 90 % zaručených částek. Celkové zvýšení bylo 44,2 milionů EUR,

podpora popsaná v části 4, která spočívá ve vyplacení částky 517 milionů EUR spojené s doložkou o větším majetku.

(15)

Po zavedení všech těchto opatření by měl vlastní kapitál skupiny Bull dosáhnout 59,2 milionu EUR. Finanční projekce spojené s tímto plánem jsou uvedeny v tabulce

Tabulka

(miliony EUR)

 

2004

2005

2006

2007

Obrat

[…] (8)

[…]*

[…]*

[…]*

EBIT (9)

[…]*

[…]*

[…]*

[…]*

Čistý výsledek

[…]*

[…]*

[…]*

[…]*

4.   Popis podpory

(16)

Oznámená podpora bude mít podobu vyplacení částky 517 milionů EUR francouzským státem nejdříve 31. prosince 2004. Tato částka se rovná podpoře na záchranu povolené rozhodnutím 2003/599/ES, včetně úroků od jejího vyplácení v prosinci 2001 a červnu 2002. Nová podpora bude vyplacena, teprve až společnost Bull splatí tuto podporu na záchranu. Výměnou za to francouzský stát ukládá doložku o větším majetku v následující podobě: po dobu osmi let počínaje finančním rokem končícím 31. prosince 2005 bude Bull francouzskému státu vyplácet 23,5 % svého ročního konsolidovaného hospodářského výsledku před zdaněním.

(17)

Podle francouzských orgánů představuje tato doložka současnou hodnotu mezi 50 a 60 miliony EUR. Maximální podpora by tedy dosáhla 467 milionů EUR, tj. přibližně 90 % současné pohledávky. Takto se francouzské orgány pokouší zajistit podobné zacházení jako v případě držitelů konvertibilních dluhopisů, kteří se rovněž vzdávají zhruba 90 % svých pohledávek.

III.   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ PODLE ČL. 88 ODST. 2 SMLOUVY

(18)

Rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy zahrnuje předběžné posouzení podpory podle pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (10) (dále jen „pokyny“). Ve svém rozhodnutí vyjádřila Komise pochybnosti o tom, že daný plán zaručí obnovení životaschopnosti podniku. Nejnovější finanční údaje ukazují na obnovení životaschopnosti, pokud by byla rozvaha ozdravena, Komise se však domnívá, že jeden rok je příliš krátké období na to, aby bylo obnovení životaschopnosti prokázáno. Předpovědi pro příslušné trhy nebyly příliš podrobné a nevyjadřovaly všechny stejný názor; zdálo se, že několik těchto trhů bude i nadále problematických, zejména v krátkodobém horizontu. Navíc informace, které poskytly francouzské orgány, neumožňovaly odhadnout, zda bude společnost Bull schopna využít růstu na trzích vzhledem k tomu, že její zbývající průmyslové činnosti výrazně závisí na výrobě systémů, což je oblast s velmi silnou konkurencí. Projekt rekapitalizace navíc ani nenaznačoval, že by do skupiny kromě současných subjektů, tj. France Télécom a NEC, přišel nový partner.

(19)

Vzhledem k velkému objemu dané podpory měla Komise rovněž pochybnosti o tom, zda by nedošlo k nepřípustným narušením hospodářské soutěže, zda byla podpora omezena jen na nezbytné minimum a zda neposkytovala společnosti přebytečnou hotovost, která by mohla být použita na agresívní činnosti, které by poškozovaly trh a které nemají nic společného s procesem restrukturalizace. Například nebylo jasné, jaký by byl po vyplacení podpory ukazatel platební schopnosti a likvidity, a to zejména ve srovnání s těmito ukazateli u konkurentů na příslušných trzích.

IV.   PŘIPOMÍNKY TŘETÍCH STRAN A FRANCIE

(20)

Francie předložila aktualizované projekce pro příslušné trhy spolu s informacemi o hlavních konkurentech, o finančních údajích a o událostech v posledních měsících, včetně úspěšnosti plánu rekapitalizace.

(21)

Francie zdůrazňuje, že daná podpora je doplněna podstatnými finančními závazky ze strany některých soukromých akcionářů a věřitelů. Z hlediska hospodářské soutěže se zdá, že další existence společnosti Bull pravděpodobně hospodářskou soutěž na evropském trhu spíš podpoří, než aby ji poškozovala. Podíl společnosti Bull na trhu není tak velký, aby mohla určovat ceny; spíše by hrála roli outsidera, který pomáhá oživovat hospodářskou soutěž. Provádění strategie společnosti Bull založené na Itaniu a „open source“ by tuto roli v budoucnosti posílilo.

(22)

Francie poznamenává, že zlepšení hospodářských výsledků společnosti se udrželo po celý rok 2003 i přes zhoršené podmínky na trhu. Předpovědi na rok 2004, které je opět nutno vnímat v kontextu zhoršených podmínek na trhu, ukazují na podobný výsledek jako v roce 2003: příjem před zúročením a zdaněním (EBIT) ve výši 17 milionů EUR a čistý zisk ve výši 2 miliony EUR za první polovinu roku 2004. To naznačuje, že společnost již překonala kritický bod. Za těchto okolností povede zlepšení obratu příští rok, které by mělo nastat díky lepší situaci na trhu v roce 2005, spuštění nových nabídek společnosti Bull a zlepšená finanční situace k dalšímu růstu ziskovosti. Obchodní plán na období 2004–2007 také ukazuje, že obnovení životaschopnosti podniku bude trvalé.

(23)

Tím, že společnost postavila svůj rozvoj na serverech založených na 64bitové architektuře Intel, rozhodla se pro technologické varianty, které odpovídají potřebám klientů v příštích letech. Používání této technologie na serverech společnosti Bull navíc přináší nové možnosti rozvoje, zejména v oblasti vědeckých výpočtů.

(24)

V souvislosti se službami stojí strategie společnosti Bull na průsečíku tří různých odborností a tří důležitých odvětví. Tyto odbornosti jsou: 1) integrace a zavádění otevřených infrastruktur; 2) bezpečnost informačních systémů; a 3) řízení informací u distribuovaných systémů. Důležitá odvětví jsou ta, k nimž patří nejvěrnější zákazníci společnosti Bull: státní správa, telekomunikační operátoři a veřejné služby („utilities“).

(25)

Tyto odbornosti a odvětví jsou plně v souladu s hlavními trendy na trhu, které jsou zjevné z odborných analýz: optimalizace a snižování nákladů na infrastruktury (které vytváří potřebu zavádění otevřených infrastruktur), urbanizace a konsolidace informačních systémů (v těchto oblastech společnost Bull vyniká) a správa a zabezpečení (v této oblasti působí Bull v různých funkcích: jako dodavatel kryptografického zařízení, vývojce softwaru a integrátor). Společnost Bull se také velmi rychle etablovala na některých nových trzích: mobilní platformy, elektronická správa a šíření elektronického podpisu a identity.

(26)

Vzhledem k tomu, že váha společnosti Bull na trhu je velmi relativní a stupeň koncentrace na trhu je velmi vysoký, je nepravděpodobné, že by podpora poskytnutá této společnosti vedla k nepřípustným narušením hospodářské soutěže. Na některých specifických trzích je nabídka společnosti Bull jedinou důvěryhodnou alternativou IBM. Navíc strategie společnosti Bull zaměřená na „open source“ by svou povahou mohla v nadcházejících letech posílit hospodářskou soutěž na trhu serverů.

(27)

Podpora bude omezena na minimum. Životaschopnost společnosti závisí na obnovení vlastního kapitálu, jehož základními prvky jsou daná podpora a snížení dluhu. Různí investoři by nepřistoupili k této investici, pokud by část finančních prostředků nutných k obnovení životaschopnosti podniku byla zajištěna úvěrem.

(28)

Po vyplacení podpory nebude mít společnost Bull žádnou přebytečnou hotovost. Daná podpora pomůže vrátit vlastní kapitál na přiměřenou, ale ne přehnanou úroveň, což potvrdí ukazatel poměru dluhu ke kapitálu a ukazatel krytí krátkodobého dluhu oběžnými aktivy ve srovnání se stejnými ukazateli u hlavních konkurentů.

(29)

Co se týče soukromého příspěvku k restrukturalizačnímu plánu, je třeba spojit tři prvky: úsilí, které v letech 2002–2003 vyvinula společnost sama, zvýšení kapitálu a příspěvek držitelů konvertibilních dluhopisů.

(30)

Francie připomíná, že v 60. a 70. bodu odůvodnění rozhodnutí 2003/599/ES, kterým bylo povoleno poskytnutí podpory na záchranu společnosti Bull, Komise výslovně uvedla, že Francie nesmí podporu na restrukturalizaci společnosti Bull poskytnout před 31. prosincem 2004.

(31)

Zástupci zaměstnanců společnosti Bull podporují restrukturalizační plán a zdůrazňují význam podpory pro záchranu společnosti a existujících pracovních míst. Podporují informace poskytnuté francouzskými orgány a přednesli doplňující informace a referenční materiály týkající se zejména životaschopnosti a konkurenceschopnosti této společnosti. Jejich připomínky byly předány francouzským orgánům, které s nimi vyjádřily souhlas.

V.   POSOUZENÍ PODPORY

1.   Existence podpory

(32)

Čl. 87 odst. 1 Smlouvy stanoví, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem“.

(33)

Opatření oznámené Francií představuje podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Jedná se o podporu poskytovanou státem, financovanou ze státních prostředků ve prospěch konkrétní společnosti Bull. Není slučitelná se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství. Zejména nelze tvrdit, že stát jedná ze stejného titulu a za stejných podmínek jako držitelé konvertibilních dluhopisů, protože pohledávka Francie se týká státní podpory na záchranu, jejíž lhůta pro splacení již uplynula, a proto, že vzdání se takovéto pohledávky nebo poskytnutí nové podpory ve stejné výši, jako byla podpora, která má být splacena, není v souladu s chováním soukromého investora a nemůže být tedy posuzováno v souladu se zásadou soukromého investora. Navíc se oznámené opatření svou formou a podmínkami liší od finančních opatření přijatých akcionáři a držiteli konvertibilních dluhopisů. V každém případě není oznámené opatření doprovázeno srovnatelnými finančními závazky ze strany ostatních akcionářů. Tato podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy a narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž proto, že společnost Bull je mezinárodní společností a její produkty jsou prodávány na mezinárodních trzích. Navíc má společnost Bull konkurenty na společném trhu, jako např. IBM, Fujitsu/Siemens, Sun a HP. Francouzské orgány toto posouzení podpory nezpochybňují.

2.   Slučitelnost podpory

(34)

Oznámené opatření musí být hodnoceno jako státní podpora ad hoc. Čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy upravuje výjimky z obecného pravidla o neslučitelnosti uvedeného v čl. 87 odst. 1.

(35)

Čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy stanoví, že podpora, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, je slučitelná se společným trhem. Na tomto základě přijala Komise zvláštní pokyny určené pro posuzování podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (11). Vzhledem k údajům o kapitálu společnosti Bull je jasné, že tato společnost musí být považována za podnik v nesnázích ve smyslu odst. 5 písm. a) pokynů a že celá skupina je také v nesnázích ve smyslu odstavců 4 až 8 pokynů (12). Po úvaze došla Komise k názoru, že žádný jiný rámec Společenství nebo jiná ustanovení neumožňují prohlásit podporu v tomto případě za slučitelnou se společným trhem. Při obhajobě slučitelnosti dané podpory nezmínila Francie žádnou jinou výjimku ze Smlouvy a stavěla výlučně na výše zmíněných pokynech. Komise tedy podporu posuzovala z hlediska daných pokynů.

(36)

Pokyny stanoví čtyři kumulativní podmínky pro povolení podpory na restrukturalizaci: plán zaručující dlouhodobou životaschopnost, vyvarování se narušení hospodářské soutěže, podpora omezená na minimum a plné provedení restrukturalizačního plánu. Navíc platí zásada „jediného poskytnutí podpory“ („one time, last time“) a zásada vycházející z rozsudku ve věci „Deggendorf“ (13).

(37)

V souladu s pokyny je poskytnutí podpory podmíněno provedením restrukturalizačního plánu, který musí být schválen Komisí v případě veškerých jednotlivých podpor. Restrukturalizační plán, jehož trvání musí být co nejkratší, musí obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku během rozumné doby a na základě reálných předpokladů, pokud jde o budoucí provozní podmínky. Podpora na restrukturalizaci musí být tedy spojena s životaschopným restrukturalizačním plánem, do kterého se zapojí dotyčný členský stát.

(38)

Daná podpora je spojena s restrukturalizačním plánem z března 2002 a s jeho finanční složkou, která byla upřesněna v oznámení podpory. Tento plán se týká období až do konce roku 2007, kdy by měla být finanční situace zlepšena a měla by být zavedena nová struktura. Většina opatření již byla provedena a rekapitalizace již byla dokončena. Nicméně období do konce roku 2007 je možno považovat za rozumnou dobu nezbytnou pro restrukturalizaci nabídky podniku a pro přizpůsobení jeho činností vývoji na daných trzích.

(39)

Zdá se, že plán je založen na reálných předpokladech, pokud jde o budoucí provozní podmínky. Bere v úvahu pomalé oživování trhů a nezdá se být přehnaně optimistický. Plán předkládá tři scénáře, co se týče výsledků rekapitalizace, z nichž ten nejoptimističtější je nejblíže současnému výsledku. Plán klade důraz na obnovení koherentnosti mezi strategií podniku, jeho silnými stránkami, potřebami klientů a technologickým rozvojem. Vzhledem k určitým technologickým a obchodním nejistotám se tento plán zdá být dostatečně přesný s ohledem na dodatečné informace poskytnuté francouzskými orgány.

(40)

Zlepšení životaschopnosti je založeno zejména na vnitřních opatřeních, především na opuštění obchodních činností, které nejsou pro podnik klíčové, na restrukturalizaci nabídky a snížení režijních nákladů.

(41)

Nesnáze podniku vznikly zejména v důsledku špatných rozhodnutí v oblasti technologií a soustředěním na trhy, na kterých nebyla společnost Bull úspěšná. Od těchto činností již společnost upustila, a to včetně sítě služeb v několika evropských zemích. Některé důvody, které způsobily určité specifické ztráty, jako např. ztráty spojené s důchodovými systémy, se již nebudou opakovat. Většina vrcholového vedení společnosti byla vyměněna. Společnost Bull se nyní soustředí na své silné stránky.

(42)

Hrubá marže z obratu dosahovala v letech 2000 až 2002 21 % až 25 %. Nicméně výdaje na výzkum a vývoj, obchodní výdaje a správní náklady dohromady přesáhly hrubou marži o přibližně 100 milionů EUR za rok. Podle restrukturalizačního plánu má být tato nerovnováha napravena: výdaje na výzkum a vývoj poklesnou ze 160 milionů EUR v roce 2000 na […]* milionů EUR plánovaných na léta 2005–2007. Obchodní výdaje a správní náklady poklesnou ze 706 milionů EUR v roce 2000 na […]* milionů EUR plánovaných na léta 2006–2007. Projekce berou v úvahu rezervy spojené s možnými rozhodnutími soudu (nepředvídané události). Tato položka bude do roku 2007 navýšena na […]* % obratu. Na základě těchto projekcí se budoucí příjem před zúročením a zdaněním (EBIT) po možných nepředvídaných událostech odhaduje na […]* %. Skutečné výdaje za rok 2003 a první pololetí roku 2004 tyto projekce potvrzují. Z tohoto hlediska se Komise domnívá, že restrukturační plán umožňuje uspokojivý výkon podniku.

(43)

V budoucnu by se měla poptávka zvýšit, i když pomaleji než v uplynulých deseti letech, a to díky spojení několika faktorů: nižší poplatky za komunikace, rozvoj vysokorychlostních sítí, větší využívání elektronických prostředků ve veřejném sektoru, nárůst sdílení aplikací po internetu, zvýšená mobilita, větší pozornost věnovaná bezpečnosti a konečně také šíření digitálních technologií všude tam, kde se dříve používaly analogové nástroje. Podle posledních předpovědí IDC (International Data Corporation) na léta 2003 až 2007 by měl evropský trh se servery co do objemu vzrůst o 44 % a evropský trh se servery střední a vyšší kategorie o 39 %. Trh serverů založených na 64bitových komponentech Intel, což je nyní pro společnost Bull klíčové odvětví, by měl zaznamenat značný růst. Odhaduje se, že v roce 2007 by měl mít tento trh hodnotu téměř 2,4 miliardy amerických dolarů, což by představovalo 16 % trhu serverů (ve srovnání s méně než 1 % v roce 2003).

(44)

Ve své studii z prosince 2002 předpovídá IDC, že výdaje podniků na služby v západní Evropě do roku 2006 vzrostou o 30 % a výdaje na servery o téměř 20 %. Novější předpovědi společnosti Gartner (listopad 2003) o službách v západní Evropě předpovídají nárůst o 3 % v roce 2004 a roční průměrný růst o 6,2 % v letech 2002 až 2007. V případě serverů bude velikost růstu záviset především na používaných technologiích; zejména komponenty Intel Itanium, které tvoří základ nové řady serverů společnosti Bull a které byly poprvé použity v roce 2003, by v roce 2008 měly vytvořit obrat ve výši 8 miliard EUR. Trh služeb je velmi roztříštěný, panuje na něm silná konkurence a téměř neustále se restrukturalizuje, ve střednědobém až dlouhodobém horizontu však bude růst rychleji než trh výrobků. Dá se tedy říci, že podmínky na příslušných trzích nezpochybňují obnovení životaschopnosti podniku a umožňují růst podílu služeb na celkových tržbách a hrubé marži, jak je uvedeno v restrukturalizačním plánu.

(45)

Několik studií potvrzuje projekce růstu na trzích, na něž se společnost Bull zaměřuje, a potenciál vybraných technologií (14).

(46)

Velké servery GCOS nainstalované v podnicích současných zákazníků jsou důležitým zdrojem příjmů. Nicméně po […]* bude nahrazování serverů GCOS téměř dokončeno a společnost Bull bude muset čelit konkurentům a naplňovat své ambice, i když skromné, v jiných podmínkách. V tomto kontextu vzala Komise na vědomí zejména to, co je uvedeno v 47. až 54. bodu odůvodnění.

(47)

Svým rozhodnutím zaměřit se na řešení založená na 64bitové architektuře Intel, software „open source“ a využít standardizace komponentů („commoditisation“) se společnost Bull, zdá se, pustila správným technologickým směrem, který odpovídá vývoji na trzích a potřebám zákazníků. Tento vývoj zvýší intenzitu hospodářské soutěže na trzích serverů a služeb, ale díky své velikosti je společnost Bull schopna investovat nezanedbatelné částky do výzkumu a vývoje a nabídnout širší a koherentnější řadu produktů než začínající společnosti a specializované malé firmy. Velikost by také mohla společnosti Bull zajistit určitou důvěryhodnost u klientů, kteří považují výběr svých dodavatelů serverů za strategicky důležitý. Obří společnosti jako IBM, HP a Dell se naproti tomu více specializují na sériové výrobky, jejichž možnosti použití jsou širší, a jejich klienti nepotřebují produkty „na míru“.

(48)

Podle restrukturalizačního plánu se společnost zaměří na sektory, kde jsou klienti nejvěrnější: veřejný sektor, obrana a bezpečnost, a také telekomunikační operátoři. Jedinou ambicí společnosti Bull je vyplňovat mezery na trhu.

(49)

Zavedení nové řady serverů NovaScale na trh s cílem nahradit systémy GCOS hodnotili nezávislí odborníci kladně (15). Společnost Bull již tyto servery prodala důležitým zákazníkům; tyto výrobky se údajně liší od konkurenčních výrobků co do nákladů, spolehlivosti, jednoduchosti použití a možnosti přizpůsobit velikost.

(50)

Restrukturalizace společnosti Bull umožňuje znovu sladit své know-how, nabídku, organizaci i krátkodobé cíle. Právě nesoulad mezi výše zmíněnými prvky byl hlavní příčinou nesnází podniku. Omlazení personálu, které bylo z velké části dokončeno v roce 2002, a široká škála strategických partnerství by měly být dobrým technologickým odrazovým můstkem do budoucna.

(51)

Role, kterou mají hrát nové servery založené na procesorech Intel, a zejména na 64bitovém procesoru, je velmi důležitá: v roce 2007 by měl obrat dosáhnout […]* % celkových tržeb, s hrubou marží […]* %. Jelikož se již nejedná o technologii, na niž by se vztahovala ochrana duševního vlastnictví, je logické, že tato marže již nedosahuje stejné výše jako marže na starých serverech GCOS. 64bitové servery umožňují podporu větších a komplexnějších systémů, ale jsou samozřejmě dražší než „standardní“ 32bitové servery. Společnost Bull se pokusí získat důvěru zákazníků technickou kvalitou svých 64bitových serverů, k nimž navíc přidá svou nabídku služeb, jejichž dobrá úroveň je známa. Zavede spolupráci mezi svými vlastními týmy a týmy zákazníků. Komise uznává, že tato strategie je v souladu se zásadou, že společnost Bull se má soustředit na určitá odvětví.

(52)

V sektoru služeb je třeba zmínit několik závěrů výše uvedené zprávy Forrester (16). Co se týče služeb „open source“, jsou zkušenosti společnosti Bull považovány za nadprůměrné ve srovnání s ostatními celosvětovými nespecializovanými firmami, jako např. IBM. Společnost Bull je mezi celosvětovými nespecializovanými firmami a středněvelkými firmami jediná, která pokrývá všechny technologie. Zpráva se zmiňuje pouze o jedné malé specializované firmě v oblasti „open source“, která má stejné pokrytí.

(53)

Projekt rekapitalizace nenaznačuje, že by do skupiny kromě současných subjektů, tj. France Télécom a NEC, přišel nový průmyslový partner. Avšak účast pojišťovny Debeka podporuje strategii soustředění se na omezený počet sektorů. Dále se společnost Bull účastní několika partnerství a řady projektů na rozvoj technologií, které jsou klíčové pro budoucí aktivity. Konečně je také jako příklad třeba uvést podpis první smlouvy „Original Equipment Manufacturer“ (výrobce originálního zařízení) se společností Kraftway, jedním z největších ruských výrobců serverů založených na technologii Intel. Další smlouva se týká distribuce serverů v Číně.

(54)

Komise se domnívá, že restrukturalizační plán umožňuje společnosti Bull vybudovat si uspokojivou pozici na trhu. Navzdory technologickým a obchodním rizikům na dotčených trzích je Komise toho názoru, že obnovení životaschopnosti je dostatečným způsobem zaručeno.

(55)

Aby mohly být podpory na restrukturalizaci Komisí povoleny, musí splňovat druhou podmínku, podle které musí být přijata opatření, která co nejvíce zmírní všechny nepříznivé účinky, jež by podpory mohly mít na konkurenty.

(56)

Jak už zdůraznila Francie, podíly společnosti Bull na trhu v oblasti služeb a serverů jsou velmi malé. V oblasti serverů je třeba za příslušný zeměpisný trh považovat celosvětový, nebo alespoň evropský trh. V roce 2002 měla společnost Bull podíl ve výši 3 % z celkového trhu serverů ve všech tehdejších patnácti členských státech Společenství. V tržním segmentu serverů střední a vyšší kategorie si společnost Bull udržela pozici v řádu zhruba 5 %, což je mnohem méně než její hlavní konkurenti IBM (40 %), HP–Compaq (24 %), Sun (17 %) a Fujitsu (9 %). V tržním segmentu serverů vyšší kategorie je podíl na trhu větší. Společnost Bull se vskutku snaží být vedoucí evropskou společností v oblasti řešení založených na 64bitové architektuře Intel a softwaru „open source“ na cílových trzích. Odhaduje se, že v roce 2007 by měl mít trh serverů založených na 64bitové architektuře Intel hodnotu téměř 2,4 miliardy amerických dolarů, což by představovalo 16 % trhu serverů (ve srovnání s méně než 1 % v roce 2003).

(57)

V oblasti služeb existují indikace, že za příslušný zeměpisný trh by měl být považován trh evropský, i když nelze vyloučit existenci regionálních nebo národních trhů. Na trhu služeb v 15 členských státech Společenství měla společnost Bull v roce 2002 podíl zhruba 0,4 % a od tohoto roku se ještě více soustředila na služby v oblasti infrastruktury a další specializace, takže její obrat ve službách se ještě více snížil. Ve studii ze září 2003 zveřejněné v Institut Gartner není společnost Bull zahrnuta mezi deset největších společností na světovém trhu služeb v oblasti informatiky a v roce 2002 obsadila na evropském trhu až 22. místo. Na tomto trhu navíc existuje silná konkurence, což například umožnilo Komisi povolit spojení podniků u několika konkurentů společnosti Bull (HP–Compaq (17), Cap Gemini – Transiciel (18), ATOS Origin – SEMA (19) s odůvodněním, že tato spojení podniků nenaruší podmínky hospodářské soutěže na trzích služeb v oblasti informatiky.

(58)

V některých zeměpisných oblastech, jako např. ve Francii, je samozřejmě pozice společnosti silnější. Konkurence je však stále silná, a to i na úrovni těchto zeměpisných oblastí.

(59)

V některých segmentech trhu serverů v Evropě další existence společnosti Bull spíše podpoří konkurenci na trhu, a to zejména v segmentech, kde má silnou pozici IBM. V segmentu systémů pro velký objem transakcí například nabídka společnosti Bull podle všeho představuje jedinou alternativu k IBM pro všechny klienty, kteří nemohou snadno přejít k řešením Sun, HP nebo Wintel (banky, pojišťovny, sociální služby, úřady sociálního zabezpečení atd.). […]* ukazuje, že tento druh klientů si přeje udržení nabídky společnosti Bull. Jedná se však o specificky zaměřené trhy a další existence společnosti Bull bude mít malý dopad na hospodářskou soutěž v segmentu serverů vyšší kategorie jako celku.

(60)

Komise rovněž bere v úvahu skutečnost, že strategie společnosti Bull směřuje k „open source“. Navíc je většina konkurentů zároveň partnery v několika vývojových projektech. Žádný z konkurentů se v okamžiku zahájení řízení nevyjádřil v tom smyslu, že by docházelo k narušení hospodářské soutěže.

(61)

Není plánováno žádné vnější rozšiřování společnosti, s výjimkou náboru „mozků“, který je však v tomto odvětví obvyklý. Společnost Bull se domnívá, že velké akvizice by byly v protikladu ke strategii restrukturalizačního plánu a ztěžovaly by integraci.

(62)

Společnost Bull prodala významná aktiva. V segmentu produktů upustila společnost od všech aktivit týkajících se bankovních automatů, platebních terminálů, čipových karet a velké části svého softwaru middleware. Na trhu služeb se společnost vzdala větší části své obchodní sítě mimo Francii a Itálii, když prodala svou divizi Integris společnosti Steria. Podle restrukturalizačního plánu by se měla soustředit na základní činnosti. To také omezuje negativní dopad podpory na hospodářskou soutěž mezi členskými státy. Z tohoto hlediska je důležité, aby byla strategie stanovená v restrukturalizačním plánu účinně provedena.

(63)

Vzhledem k výše uvedenému se Komise domnívá, že k nepřípustnému narušení hospodářské soutěže nedojde. Vzhledem k postavení společnosti Bull na příslušných trzích a za předpokladu, že restrukturalizační plán bude dodržen a společnost se soustředí na klíčové činnosti, nebudou nutná žádná další protiopatření.

(64)

Aby mohla být podpora povolena, musí být splněna třetí podmínka, podle níž musí být výše a intenzita podpory omezena na přísné minimum potřebné pro umožnění restrukturalizace s přihlédnutím k dostupným finančním zdrojům společnosti, jejích akcionářů nebo obchodní skupiny, k níž náleží. Příjemci podpory musí významně přispět k restrukturalizačnímu plánu ze svých vlastních zdrojů. V každém případě je nutno Komisi prokázat, že podpora bude využita pouze k obnovení životaschopnosti podniku a že neumožní příjemci během provádění restrukturalizačního plánu rozšířit výrobní kapacitu.

(65)

Příspěvek příjemců podpory a akcionářů je rozsáhlý. Od 31. prosince 2001 přispěla společnost Bull na restrukturalizaci částkou 160 milionů EUR, kterou získala z prodeje aktiv „vedlejších činností“ v roce 2002 a v první polovině roku 2003. Navíc vyčlenila na restrukturalizaci 94 milionů EUR z hotovosti, kterou měla k dispozici ke 31. prosinci 2001 (20). Původní i noví akcionáři přispěli na rekapitalizaci částkou 44,2 milionu EUR, což představuje významný příspěvek. Toto konstatování nijak nesnižuje fakt, že investoři upisující kapitál byly zčásti partnerské společnosti Bull (France Télécom, NEC), zákazníci (Debeka) a vedoucí pracovníci skupiny Bull. Komise může rovněž zohlednit kapitál ve výši 17 milionů EUR získaný využitím akciových poukázek, neboť dřívější držitelé konvertibilních dluhopisů nemuseli této možnosti využít.

(66)

Po vyplacení podpory a za předpokladu, že bude tato podpora považována za dluh, bude ukazatel platební schopnosti a likvidity na úrovni srovnatelné s těmito ukazateli u konkurentů. Zlepšení finanční situace společnosti zejména umožní získat bankovní záruky pro současné činnosti. Předpokládá se, že společnost Bull bude i nadále využívat externí krátkodobé financování založené na sekuritizaci svých aktiv v řádu […]* až […]* milionů EUR. Vzhledem k rizikům na trzích a k tomu, že společnost Bull se snaží hledat spíše sektory trhu, které ještě nejsou plně využity, není moc pravděpodobné, že by byly finanční instituce ochotny poskytnout jí další úvěry na agresívní činnosti mimo rámec procesu restrukturalizace.

(67)

Francouzské orgány tvrdí, že pokud by byla poskytnuta nižší podpora, ostatní partneři by nebyli ochotni investovat a držitelé konvertibilních dluhopisů by nepřistoupili na výměnu svých pohledávek za nové akcie. Co se týče hlavní alternativy navržené americkým investičním fondem, jež byla zamítnuta, francouzské orgány uspokojivým způsobem vysvětlily, že tato alternativa by nevedla k poskytnutí nižší podpory. Tento fond počítal s větší kapitálovou injekcí, než je 33 milionů EUR navrhovaných skupinou investorů, ale rozdíl je pokryt zárukou ve výši 11 milionů EUR poskytnutou držiteli konvertibilních dluhopisů.

(68)

Komise tedy došla k závěru, že daná podpora neposkytuje společnosti přebytečnou hotovost, která by mohla být užita k agresívním, trh narušujícím činnostem, které nesouvisejí s procesem restrukturalizace.

(69)

Aby se zabránilo nespravedlivé pomoci podnikům, stanoví odstavec 48 pokynů, že podpora na restrukturalizaci může být poskytnuta pouze jednou. Pokud dotyčný podnik v minulosti již obdržel podporu na restrukturalizaci a od ukončení restrukturalizačního období uplynulo méně než 10 let, Komise obvykle povolí další podporu na restrukturalizaci jen za výjimečných a nepředvídatelných okolností, za které není společnost odpovědná. Podpora oznámená v tomto případě bude vyplacena nejdříve 31. prosince 2004. V roce 1993 a 1994 poskytl francouzský stát podpory na restrukturalizaci společnosti Bull, které byly Komisí schváleny na konci roku 1994. Daný restrukturalizační plán se však týkal období až do konce roku 1995. Rozhodnutí 2003/599/ES, kterým Komise schválila podporu na záchranu (21) a které v odstavci 60 zmiňuje datum 31. prosince 2004 jako datum, od kterého může být opět poskytnuta podpora na restrukturalizaci, se v tomto bodě mýlí. V tomto případě tedy nebyla zachována lhůta deseti let.

(70)

Zásada jediného poskytnutí podpory by se nicméně neměla uplatňovat absolutně. Jak rozhodl Soudní dvůr (22), v rámci Smlouvy o ESUO, ale tím spíše v rámci Smlouvy o ES, mají ustanovení o podporách poskytnout Komisi pravomoci, aby mohla rozhodovat v nepředvídaných situacích a vzala přitom v úvahu vývoj na trzích. Za těchto podmínek by tvrdé uplatňování zásady jediného poskytnutí podpory výrazně omezilo kategorii podpor, které by mohly být považovány za nezbytné, a neumožňovalo by Komisi zjišťovat v každém jednotlivém případě, zda je určitý projekt podpory na restrukturalizaci nezbytný pro splnění cílů Smlouvy. Stejně tak by se Komise v zásadě neměla opírat výhradně o dřívější rozhodnutí a odmítnout tak další podporu stejnému příjemci (23).

(71)

V této souvislosti pokyny stanovují možnost výjimky ze zásady jediného poskytnutí podpory za výjimečných a nepředvídatelných okolností, za které není společnost odpovědná. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že ačkoliv krize v odvětví informačních a komunikačních technologií v roce 2001 výjimečná ani nepředvídatelná nebyla, její rozsah, zejména v oblasti technologií spojených s internetem a telekomunikacemi, byl výjimečný, nepředvídatelný a společnost Bull za něj nebyla odpovědná. Dále je v tomto případě třeba vzít v úvahu vysokou rychlost technologického vývoje v tomto odvětví.

(72)

Také je třeba podtrhnout, že společnost Bull i francouzský stát pečlivě dodržely předcházející restrukturalizační plán, zejména privatizaci, partnerství s NEC a France Télécom a prodej řady aktiv tak, jak byly navrženy nezávislým odborníkem a doporučeny Komisí, a že tento plán nemohl předejít současným potížím. V té době byly finanční potíže skutečně z velké části spojeny s divizemi a pobočkami, které společnost v rámci restrukturalizačního plánu prodala, a to zejména Zenith Data Systems v odvětví mikropočítačů a divize OSS. První restrukturalizace společnosti Bull proběhla a společnost se snažila přizpůsobit svému prostředí. Tuto radikální změnu dokazuje výrazné snížení počtu zaměstnanců: ze 44 500 v roce 1990 na 24 000 v roce 1995 a 11 500 v roce 1999. Současné nesnáze, popsané v 9. až 12. bodu odůvodnění, se svou povahou liší od nesnází, které vedly k restrukturalizacím v letech 1993–1995.

(73)

Z toho vyplývá, že v daném případě je smysl zásady jediného poskytnutí podpory, tj. zabránit nespravedlivé pomoci podnikům, zachován. Stát nedržel společnost Bull uměle při životě, zatímco její nesnáze by se stále opakovaly; právě naopak, podpora, která je předmětem tohoto rozhodnutí, měla pomoci vyřešit nesnáze, které byly zcela nové povahy.

(74)

Je ještě možno dodat, že lhůta deseti let byla rovněž téměř splněna.

(75)

Závěrem lze říci, že vzhledem k okolnostem tohoto případu se Komise domnívá, že kritérium poskytnutí jediné podpory nebrání povolení této podpory.

(76)

Podle rozsudku Soudního dvora ve věci „Deggendorf (24) musí Komise, když přezkoumává slučitelnost podpory, vzít v úvahu všechny relevantní okolnosti, a zejména možný kumulativní účinek dané podpory a jiných podpor, které nebyly vráceny. V tomto případě obdržela společnost Bull podporu na záchranu, jejíž povolení bylo podmíněno tím, že ji společnost vrátí nejpozději do 17. června 2003. Podle francouzských orgánů však oznámená podpora nebude vyplacena, dokud nebude vrácena podpora na záchranu. Za těchto okolností je zásada „Deggendorf“ dodržena, ale Komise se ještě musí ujistit, že tomu tak skutečně bude.

(77)

V souladu s odstavcem 43 pokynů musí být restrukturalizační plán, který byl oznámen Komisi, plně proveden tak, jak byl stanoven a doplněn.

(78)

V souladu s odstavci 45 a 46 pokynů musí být Komisi předkládány výroční zprávy.

VI.   ZÁVĚR

(79)

Komise se domnívá, že podpora na restrukturalizaci ve prospěch společnosti Bull oznámená Francií může být prohlášena za slučitelnou se společným trhem, pokud budou splněny všechny závazky, které na sebe vzala Francie, a všechny uložené podmínky,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora, kterou Francie hodlá poskytnout společnosti Bull a která spočívá ve vyplacení částky 517 milionů EUR spojené s doložkou o větším majetku, je slučitelná se společným trhem za předpokladu splnění podmínek v článku 2.

Článek 2

1.   Restrukturalizační plán společnosti Bull tak, jak jej Francie předložila Komisi, musí být plně proveden.

2.   Podpora uvedená v článku 1 nebude vyplacena předtím, než bude vrácena podpora na záchranu schválená rozhodnutím 2003/599/ES. Bude vyplacena nejdříve dne 31. prosince 2004.

3.   Francie předloží Komisi výroční zprávu o provádění restrukturalizačního plánu za období do konce roku 2007.

Článek 3

Francie bude informovat Komisi do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí o opatřeních přijatých k jeho splnění.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.

V Bruselu dne 1. prosince 2004.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise


(1)  Úř. věst. C 102, 28.4.2004, s. 12.

(2)  Úř. věst. L 209, 19.8.2003, s. 1.

(3)  Věc byla zaevidována pod číslem C-504/03.

(4)  Viz poznámka pod čarou č. 1.

(5)  http://www.bull.com

(6)  Úř. věst. L 386, 31.12.1994, s. 1.

(7)  Další podrobnosti o restrukturalizačním plánu viz rozhodnutí 2003/599/ES.

(8)  Části tohoto textu byly vynechány za účelem neprozrazení důvěrných informací; tyto části jsou uvedeny v hranatých závorkách a označeny hvězdičkou.

(9)  Příjem před zúročením a zdaněním („Earnings before interest and taxes“).

(10)  Úř. věst. C 288, 9.10.1999, s. 2.

(11)  Nedávno byla zveřejněna nová verze těchto pokynů (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2). V souladu s bodem 103 této nové verze musí být podpora posuzována z hlediska kritérií platných v době oznámení dané podpory, tzn. z hlediska pokynů z roku 1999.

(12)  Od roku 2001 je vlastní kapitál záporný, na konci roku 2003 dosáhl minus 726 milionů EUR. Ztráty dosahovaly v letech 2000, 2001 a 2002 částek 243 milionů EUR, 253 milionů EUR a 548 milionů EUR.

(13)  Rozsudek ze dne 15. května 1997, Textilwerke Deggendorf GmbH v. Komise a Spolková republika Německo, C-355/95 P, Sb. rozh. s. I-2549.

(14)  Např. Forrester: „Přehled trhu – využívání „open source“ v Evropě“ („Market overview – Exploiting open source in Europe“), 22.6.2004.

(15)  Viz studie: The Clipper Group Navigator, „Bull transitions GCOS 8 to Open Systems – Novascale 9000 to the Rescue“, 15.10.2003, a IDC, „Vendor needs and Strategies, Bull fills out Novascale line – targets commercial and High-Performance Computing (HPC) Customers in 2004“, duben 2004. Např. IDC v závěru uvádí, že „Bull’s introduction of NovaScale servers in 2003 saw it enhancing its approach to the high-performance computing market – a market it had previously addressed. It has won a reasonable number of reference customers in this sector over the last year. (…) The addition of the Microsoft Windows 2003 Server operating system and SQL Server, plus new ISV software – especially from Oracle, SAP and BEA – will see it matching an expected growth in demand for high-end commercial applications in the recovering European market.“ („Zavedení serverů NovaScale společností Bull v roce 2003 umožnilo této společnosti zlepšit svůj přístup na trh vysokovýkonnostních počítačů – trh, na který se pokoušela vstoupit už dříve. V průběhu loňského roku získala na tomto trhu značný počet důležitých klientů. (...) Po přidání operačního systému pro server Microsoft Windows 2003 a serveru SQL, a také nového softwaru ISV – zejména od Oracle, SAP a BEA – bude moci naplnit očekávanou rostoucí poptávku po komerčních aplikacích vyšší kategorie na pomalu se vzpamatovávajícím evropském trhu.“)

(16)  Viz poznámka pod čarou č. 12.

(17)  Rozhodnutí Komise ze dne 31. ledna 2002, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem (Věc IV/M.2609 – HP/COMPAQ) na základě nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 (Úř. věst. C 39, 13.2.2002, s. 23).

(18)  Rozhodnutí Komise ze dne 24. listopadu 2003, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem (Věc IV/M.3307 – Cap Gemini/Transiciel) na základě nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 (Úř. věst. C 295, 5.12.2003, s. 16).

(19)  Rozhodnutí Komise ze dne 10. listopadu 2003, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem (Věc IV/M.3295 – Atos Origin/Sema) na základě nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 (Úř. věst. C 295, 5.12.2003, s. 16).

(20)  Tato částka nezahrnuje zálohu poskytnutou státem na konci prosince 2001, ani zdroje, které společnost Bull vytvořila díky této záloze.

(21)  Viz poznámka pod čarou č. 7.

(22)  Rozsudek ze dne 23. listopadu 2000, Wirtschaftsvereinigung Stahl, Thyssen Stahl AG, Preussag Stahl AG a Hoogovens Staal BV, původně Hoogovens Groep BV, v. Komise Evropských společenství, C-441/97 P, Sb. rozh. s. I-10293, bod 55.

(23)  Závěry generálního advokáta Jacobse ve věci C-110/02, Komise v. Rada, bod 43 (ještě nezveřejněno ve Sb. rozh.).

(24)  Viz poznámka pod čarou č. 11.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/92


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 21. prosince 2005,

kterým se členské státy opravňují k přijetí rozhodnutí podle směrnice Rady 1999/105/ES o zárukách poskytovaných ve vztahu k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin vyprodukovaných ve třetích zemích

(oznámeno pod číslem K(2005) 5485)

(2005/942/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh (1), a zejména na čl. 19 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 19 odst. 1 směrnice 1999/105/ES Rada stanoví na návrh Komise, zda reprodukční materiál lesních dřevin vyprodukovaný ve třetí zemi poskytuje s ohledem na uznání zdroje reprodukčního materiálu a ty aspekty produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin, které jsou významné pro jeho uvedení na trh, stejnou záruku jako reprodukční materiál vyprodukovaný ve Společenství a odpovídající ustanovením této směrnice.

(2)

V současnosti dostupné údaje o podmínkách uplatňovaných ve třetích zemích však stále nedostačují k tomu, aby Společenství v této fázi umožnily přijmout takové rozhodnutí ohledně některé třetí země.

(3)

Aby se předešlo narušení obchodních struktur, mělo by se členským státům povolit přijímat takováto rozhodnutí týkající se specifického materiálu dováženého z konkrétních zemí. Z analýzy Komise vyplývá, že takovýto materiál poskytuje stejné záruky, jako jsou ty, které se vztahují na reprodukční materiál lesních dřevin produkovaný ve Společenství v souladu se směrnicí 1999/105/ES.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členským státům se povoluje přijímat rozhodnutí ve vztahu ke třetím zemím uvedeným v příloze týkající se druhů, kategorií a typů základního materiálu v ní uvedených, zda reprodukční materiál lesních dřevin vyprodukovaný ve třetí zemi s ohledem na uznání jeho zdroje a s ohledem na opatření pro jeho produkci s cílem uvedení na trh poskytuje stejné záruky jako reprodukční materiál vyprodukovaný ve Společenství a odpovídající ustanovením směrnice 1999/105/ES.

Reprodukční materiál lesních dřevin dovezený z těchto třetích zemí musí být opatřen listem o původu nebo jiným úředním osvědčením vystaveným v zemi původu a podklady obsahujícími podrobné údaje o všech vyvezených zásilkách, které předloží dodavatel ze třetí země.

Článek 2

Členské státy neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto rozhodnutí a o každém odvolání takového rozhodnutí.

Článek 3

Povolení stanovené v článku 1 se použije ode dne 1. ledna 2006 a jeho platnost skončí dne 31. prosince 2008.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 21. prosince 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 11, 15.1.2000, s. 17.


PŘÍLOHA

Země původu

Druh

Kategorie

Typ zdroje

Bělorusko

Picea abies Karst.

SI

SS, St

Kanada

(Britská Kolumbie)

Abies grandis Lindl.

SI, Q, T

SS, St, SO, PF

Picea sitchensis Carr.

SI, Q

SS, St, SO

Pinus contorta Loud.

SI

SS, St

Pseudotsuga menziesii Franco

SI, Q, T

SS, St, SO, PF

Chorvatsko

(I-1. Podravina, Podunavlje, I-2. Posavina)

Quercus robur L.

SI

SS, St

Norsko

Picea abies Karst

SI

SS, St

Pinus sylvestris L.

SI

SS, St

Quercus petraea Liebl.

SI

SS, St

Quercus robur L.

SI

SS, St

Rumunsko

Abies alba Mill.

SI

SS, St

Acer platanoides L.

SI

SS, St

Fagus sylvatica L.

SI

SS, St

Larix decidua Mill.

SI

SS, St

Picea abies Karst.

SI

SS, St

Pinus nigra Arnold

SI

SS, St

Prunus avium L.

SI

SS, St

Quercus cerris L.

SI

SS, St

Quercus petraea Liebl.

SI

SS, St

Quercus robur L.

SI

SS, St

Quercus rubra L.

SI

SS, St

Robinia pseudoacacia L.

SI

SS, St

Švýcarsko

Fagus sylvatica L.

SI

SS, St

Turecko

Cedrus libani A. Richard

SI, SE

SS, St

Pinus brutia Ten.

SI, SE

SS, St

Spojené státy americké

(Washington, Oregon, California)

Abies grandis Lindl.

SI, Q, T

SS, St, SO, PF

Picea sitchensis Carr

SI

SS, St

Pinus contorta Loud

SI

SS, St

Pseudotsuga menziesii Franco

SI, Q, T

SS, St, SO, PF

Vysvětlivky:

Kategorie

Typ zdroje

SI

Identifikovaný zdroj

SE

Selektovaný

Q

Kvalifikovaný

T

Testovaný

SS

Zdroj semen

St

Porost

SO

Semenné sady

PF

Rodiče rodiny


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/94


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 21. prosince 2005,

kterým se mění rozhodnutí 93/195/EHS o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro zpětný dovoz evidovaných koní určených pro dostihy, soutěže a kulturní akce po dočasném vývozu

(oznámeno pod číslem K(2005) 5496)

(2005/943/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (1), a zejména na čl. 19 bod ii) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s rozhodnutím Komise 93/195/EHS (2) je zpětný dovoz evidovaných koní určených pro dostihy, soutěže a kulturní akce po jejich dočasném vývozu omezen na koně držené v třetí zemi po dobu kratší než 30 dní.

(2)

Podle uvedeného rozhodnutí je nicméně zpětný dovoz koní, kteří se zúčastnili soutěže United Arab Emirates Endurance World Cup a splňují požadavky stanovené v uvedeném rozhodnutí, na území Společenství po jejich dočasném vývozu na méně než 60 dní povolen.

(3)

V zájmu usnadnění účasti koní pocházejících ze Společenství na uvedených soutěžích by se na všechny soutěže Endurance World Cup, které probíhají podle pravidel Mezinárodní jezdecké federace (FEI), včetně veterinárního dozoru, mělo toto zvláštní pravidlo vztahovat bez ohledu na to, ve které ze zemí schválených v souladu se směrnicí 90/426/EHS se soutěž koná.

(4)

Rozhodnutí 93/195/EHS by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 93/195/EHS se mění takto:

1.

V článku 1 se sedmá odrážka nahrazuje tímto:

„—

se zúčastnili soutěže Endurance World Cup bez ohledu na to, ve které ze zemí schválených v souladu se směrnicí 90/426/EHS se soutěž koná, a splňují požadavky stanovené ve veterinárním osvědčení v souladu se vzorem uvedeným v příloze VII tohoto rozhodnutí.“.

2.

Příloha VII se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije ode dne 27. prosince 2005.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 21. prosince 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/68/ES (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 320; opravené znění v Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 128).

(2)  Úř. věst. L 86, 6.4.1993, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2005/771/ES (Úř. věst. L 291, 5.11.2005, s. 38).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA VII

Image


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/96


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 19. prosince 2005

o ukončení řízení ohledně převzetí cel týkajícího se dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky

(2005/944/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství („základní nařízení“) (1), a zejména na články 9 a 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Původní opatření

(1)

V březnu 2004 Rada uložila nařízením (ES) č. 435/2004 (2) konečné antidumpingové clo („původní opatření“) z dovozu cyklamátu sodného („dotčený výrobek“) pocházejícího z Čínské lidové republiky („ČLR“). Na spolupracující vyvážející vývozce v ČLR byly uvaleny individuální celní sazby pohybující se od 0 do 0,11 EUR/kg. Sazba vztahující se na dovozy od všech ostatních společností činí 0,26 EUR/kg.

2.   Žádost o nové šetření

(2)

Dne 14. března 2005 byla podána žádost o nové šetření původního opatření podle článku 12 základního nařízení. Žádost podal Productos Aditivos S.A. („žadatel“), jediný výrobce cyklamátu sodného ve Společenství, který předložil tvrzení podpořené dostatečnými důkazy o tom, že po uložení původních opatření se vývozní ceny snížily a že zvýšení cen při dalším prodeji nebo pozdějších prodejních cen ve Společenství bylo nedostatečné.

3.   Nové šetření

(3)

Dne 27. dubna 2005 Komise oznámila prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie zahájení nového šetření antidumpingových opatření použitelných na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR podle článku 12 základního nařízení (3).

(4)

Komise o zahájení nového šetření úředně informovala výrobce/vývozce o nichž bylo známo, že se jich tato záležitost týká, představitele vyvážející země, dovozce a uživatele. Zúčastněným stranám byla poskytnuta možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení sdělily písemně své připomínky a požádaly o slyšení. Komise zaslala všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich tato záležitost týká, dotazník.

(5)

Kompletně vyplněné dotazníky obdržela od jednoho vývozce a dvou výrobců v ČLR, kteří jsou s ním ve spojení, a od tří dovozců ve Společenství. Je třeba poznamenat, že na vyvážející výrobce, na které se vztahuje celní sazba ve výši 0 EUR, připadlo během období tohoto nového šetření přibližně 60 % celkových vývozů cyklamátu sodného z ČLR.

(6)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala pro účely tohoto nového šetření za nezbytné. Inspekce na místě proběhly v prostorách těchto společností:

 

Vývozce a výrobci v ČLR, kteří jsou s ním ve spojení:

Rainbow Rich Industrial Ltd., Hongkong,

Golden Time Enterprises (Shenzhen) Co. Ltd. a Jintian Enterprises Nanjing Co. Ltd., Shenzhen, ČLR.

 

Dovozci:

Emilio Peña SA, Valencia, Španělsko,

Kraemer & Martin GmbH, Sankt Augustin, Německo.

(7)

Tři další dovozci prohlásili, že během období šetření dotčený výrobek nedováželi. Jeden dovozce prohlásil, že na otázky v dotazníku neodpoví, protože během období šetření dovážel dotčený výrobek pouze ve velmi nepatrných množstvích.

(8)

Období tohoto nového šetření („nové OŠ“) trvalo od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004. Na základě nového OŠ byla určena stávající úroveň vývozních cen a úroveň cen při dalším prodeji ve Společenství. Pro stanovení skutečnosti, zda došlo k dostatečnému zvýšení vývozních cen a cen při dalším prodeji nebo pozdějších prodejních cen ve Společenství, byly ceny účtované během nového OŠ srovnány s cenami účtovanými během období šetření použitého v šetření, které vedlo k uložení původních opatření („původní OŠ“) a trvalo od 1. října 2001 do 30. září 2002.

B.   DOTČENÝ VÝROBEK

(9)

Výrobek, jehož se týká výše uvedená žádost a ohledně kterého bylo zahájeno nové šetření, je stejný výrobek jako v původním šetření, tj. cyklamát sodný, v současnosti zařazený pod kód KN ex 2929 90 00.

(10)

Cyklamát sodný je komoditní výrobek, který se používá jako potravinářská přídatná látka a je povolen v Evropském společenství a v mnoha jiných zemích jako sladidlo pro nízkokalorické a dietní potraviny a nápoje. Jeho použití je rozšířené v potravinářském průmyslu a ve výrobě nízkokalorických a dietních stolních sladidel. V malém množství se také používá ve farmaceutickém průmyslu.

C.   ZJIŠTĚNÍ

(11)

Účelem tohoto nového šetření bylo za prvé stanovit, zda se od uložení původních opatření vývozní ceny snížily či nikoliv nebo zda došlo k pouze nedostatečnému zvýšení cen cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR při dalším prodeji nebo pozdějších prodejních cen ve Společenství. Pokud by se zjistilo, že došlo k převzetí cel, muselo by být dumpingové rozpětí nově vypočteno.

(12)

V souladu s článkem 12 základního nařízení byla dovozcům/uživatelům a vývozcům poskytnuta příležitost předložit důkazy za účelem odůvodnění snížení vývozních cen a nezvýšení cen při dalším prodeji ve Společenství po uložení opatření z jiných důvodů než z důvodu převzetí antidumpingového cla.

1.   Snížení vývozních cen

(13)

Dotčený výrobek pocházející z ČLR byl v novém OŠ běžně prodáván přímo nezávislým dovozcům a/nebo distributorům v EU. Vývoj vývozních cen byl posuzován za stejných dodacích podmínek na základě srovnání průměrné ceny zaznamenané v novém OŠ s cenou zjištěnou během původního OŠ.

(14)

Srovnání cen spolupracujících společností neukázalo žádné snížení průměrné vývozní ceny cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR.

2.   Vývoj cen při dalším prodeji ve Společenství

(15)

Vývoj cen ve Společenství na úrovni dovozců a/nebo distributorů byl posuzován na základě srovnání průměrné ceny při dalším prodeji za stejných dodacích podmínek (DDP – s dodáním clo placeno), včetně smluvního cla a antidumpingového cla, v původním OŠ s cenou zjištěnou v novém OŠ, včetně smluvního cla a antidumpingového cla. Je třeba poznamenat, že průměrná smluvní celní sazba vztahující se na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR se mezi oběma uvedenými OŠ snížila o 1,5 %. Cena při dalším prodeji byla stanovena na základě informací předložených dovozcem ve Společenství, na něhož připadala většina dovozu od spolupracujícího vývozce v ČLR.

(16)

Srovnání ukázalo, že se průměrná cena cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR při dalším prodeji ve Společenství, vyjádřená v eurech, snížila o 10 %.

(17)

Bylo zaznamenáno, že cyklamát sodný dovážený z ČLR byl během původního i nového OŠ fakturován v amerických dolarech. Proto by jakékoliv snížení cen cyklamátu sodného při dalším prodeji ve Společenství mělo být stanoveno s přihlédnutím ke kolísání směnného kurzu amerického dolaru a eura mezi původním OŠ a novým OŠ.

(18)

Tato skutečnost byla ověřena a bylo zjištěno, že americký dolar mezi původním OŠ a novým OŠ devalvoval oproti euru o 35 %. Proto nebylo při srovnání, které bylo provedeno s přihlédnutím k účinku výše zmíněné devalvace amerického dolaru oproti euru, mezi původním OŠ a novým OŠ zaznamenáno žádné snížení úrovně cen při dalším prodeji ve Společenství ve smyslu čl. 12 odst. 2 základního nařízení.

3.   Nespolupracující společnosti

(19)

Bylo zjištěno, že v tomto novém šetření připadalo přibližně 60 % stávajících vývozů z ČLR do EU na skupinu vyvážejících výrobců, jejichž dovozy do Společenství nepodléhají antidumpingovému clu, a 35 % výše uvedených vývozů připadalo na spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(20)

Dospělo se k závěru, že nespolupracující společnosti představovaly během nového OŠ pouze malou část, tj. méně než 5 % celkových vývozů dotčeného výrobku do Společenství, a proto by celostátní clo mělo být ponecháno beze změny.

D.   ZÁVĚR

(21)

Dospělo se k závěru, že ve smyslu čl. 12 odst. 2 základního nařízení k převzetí antidumpingových cel nedošlo, protože nebylo zjištěno žádné snížení vývozní ceny a snížení zaznamenané u cen cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR při dalším prodeji ve Společenství bylo menší, než se dalo očekávat v důsledku kolísání směnného kurzu.

(22)

Proto by nové šetření ohledně převzetí cel týkající se dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR do Společenství mělo být ukončeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nové šetření antidumpingových opatření použitelných na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky podle článku 12 nařízení (ES) č. 384/96 se ukončuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 19. prosince 2005.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(2)  Úř. věst. L 72, 11.3.2004, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 101, 27.4.2005, s. 26.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/99


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 23. prosince 2005

o pokračování v roce 2006 srovnávacích zkoušek a testů Společenství prováděných na rozmnožovacím materiálu Paeonia spp. a Geranium spp. podle směrnice Rady 98/56/ES, které byly zahájeny v roce 2005

(2005/945/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh (1),

s ohledem na rozhodnutí Komise 2005/2/ES ze dne 27. prosince 2004, kterým se stanoví opatření pro srovnávací zkoušky a testy Společenství prováděné na rozmnožovacím materiálu některých druhů okrasných rostlin uvedených ve směrnici Rady 98/56/ES na roky 2005 a 2006 (2), a zejména na článek 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 2005/2/ES stanoví opatření pro srovnávací zkoušky a testy, jež se mají provádět podle směrnice 98/56/ES na Paeonia spp. a Geranium spp. v letech 2005 a 2006.

(2)

Testy a zkoušky prováděné v roce 2005 by měly pokračovat i v roce 2006,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Srovnávací zkoušky a testy Společenství prováděné na rozmnožovacím materiálu Paeonia spp. a Geranium spp., které byly zahájeny v roce 2005, pokračují v souladu s rozhodnutím 2005/2/ES i v roce 2006.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 226, 13.8.1998, s. 16. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/61/ES (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 23).

(2)  Úř. věst. L 1, 4.1.2005, s. 12.


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/100


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se mění rozhodnutí 2003/526/ES, pokud jde o opatření pro tlumení klasického moru prasat v Německu a na Slovensku

(oznámeno pod číslem K(2005) 5631)

(Text s významem pro EHP)

(2005/946/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V reakci na výskyt ohnisek klasického moru prasat v některých členských státech bylo přijato rozhodnutí Komise 2003/526/ES ze dne 18. července 2003 o ochranných opatřeních proti klasickému moru prasat v některých členských státech (2). Uvedené rozhodnutí stanoví některá doplňková opatření pro tlumení klasického moru prasat.

(2)

Německo informovalo Komisi o nedávném vývoji uvedené choroby v populaci divokých prasat ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Na základě dostupných epizootologických informací by se měly oblasti v Německu, v nichž je třeba uplatňovat opatření pro tlumení choroby, změnit, a to tak, aby zahrnovaly některé oblasti v Severním Porýní-Vestfálsku a v Porýní-Falcku.

(3)

Situace ohledně choroby na Slovensku se značně zlepšila v regionálních veterinárních a potravinových správách Trnava (s působností v okresech Trnava, Piešťany a Hlohovec) a Banská Bystrica (s působností v okresech Banská Bystrica a Brezno). Opatření stanovená rozhodnutím 2003/526/ES by tedy vůči uvedeným oblastem již neměla být uplatňována.

(4)

Rozhodnutí 2003/526/ES by tedy mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2003/526/ES se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES (Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14).

(2)  Úř. věst. L 183, 22.7.2003, s. 46. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2005/339/ES (Úř. věst. L 108, 29.4.2005, s. 87).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

ČÁST I

Oblasti Německa a Francie podle článků 2, 3, 5, 6, 7 a 8

1.   Německo

A.

Ve spolkové zemi Porýní-Falcko:

a)

Kreise: Bad Dürkheim, Donnersbergkreis a Südliche Weinstraße;

b)

města: Speyer, Landau, Neustadt an der Weinstraße, Pirmasens a Kaiserslautern;

c)

v Kreis Alzey-Worms: lokality Stein-Bockenheim, Wonsheim, Siefersheim, Wöllstein, Gumbsheim, Eckelsheim, Wendelsheim, Nieder-Wiesen, Nack, Erbes-Büdesheim, Flonheim, Bornheim, Lonsheim, Bermershein vor der Höhe, Albig, Bechenheim, Offenheim, Mauchenheim, Freimersheim, Wahlheim, Kettenheim, Esselborn, Dintesheim, Flomborn, Eppelsheim, Ober-Flörsheim, Hangen-Weisheim, Gundersheim, Bermersheim, Gundheim, Framersheim, Gau-Heppenheim, Monsheim a Alzey;

d)

v Kreis Bad Kreuznach: lokality Becherbach, Reiffelbach, Schmittweiler, Callbach, Meisenheim, Breitenheim, Rehborn, Lettweiler, Abtweiler, Raumbach, Bad Sobernheim, Odernheim a. Glan, Staudernheim, Oberhausen a. d. Nahe, Duchroth, Hallgarten, Feilbingert, Hochstätten, Niederhausen, Norheim, Bad Münster a. Stein-Ebernburg, Altenbamberg, Traisen, Fürfeld, Tiefenthal, Neu-Bamberg, Frei-Laubersheim, Hackenheim, Volxheim, Pleitersheim, Pfaffen-Schwabenheim, Biebelsheim, Guldental, Bretzenheim, Langenlonsheim, Laubenheim, Dorsheim, Rümmelsheim, Windesheim, Stromberg, Waldlaubersheim, Warmsroth, Schweppenhausen, Eckenroth, Roth, Boos, Hüffelsheim, Schloßböckelheim, Rüdesheim, Weinsheim, Oberstreit, Waldböckelheim, Mandel, Hargesheim, Roxheim, Gutenberg a Bad Kreuznach;

e)

v Kreis Germersheim: obce Lingenfeld, Bellheim a Germersheim;

f)

v Kreis Kaiserslautern: obce Weilerbach, Otterbach, Otterberg, Enkenbach-Alsenborn, Hochspeyer, Kaiserslautern-Süd, Landstuhl a Bruchmühlbach-Miesau; místa Ramstein-Miesenbach, Hütschenhausen, Steinwenden a Kottweiler-Schwanden;

g)

v Kreis Kusel: lokality Odenbach, Adenbach, Cronenberg, Ginsweiler, Hohenöllen, Lohnweiler, Heinzenhausen, Nussbach, Reipoltskirchen, Hefersweiler, Relsberg, Einöllen, Oberweiler-Tiefenbach, Wolfstein, Kreimbach-Kaulbach, Rutsweiler a.d. Lauter, Rothselberg, Jettenbach a Bosenbach;

h)

v Kreis Rhein-Pfalz: obce Dudenhofen, Waldsee, Böhl-Iggelheim, Schifferstadt, Römerberg a Altrip;

i)

v Kreis Südwestpfalz: obce Waldfischbach-Burgalben, Rodalben, Hauenstein, Dahner-Felsenland, Pirmasens-Land and Thaleischweiler-Fröschen; lokality Schmitshausen, Herschberg, Schauerberg, Weselberg, Obernheim-Kirchenarnbach, Hettenhausen, Saalstadt, Wallhalben a Knopp-Labach;

j)

v Kreis Ahrweiler: obce Adenau a Ahrweiler;

k)

v Kreis Daun: obce Nohn a Üxheim.

B.

Ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko:

v Kreis Euskirchen: město Bad Münstereifel, obec Blankenheim (lokality Lindweiler, Lommersdorf a Rohr), město Euskirchen (lokality Billig, Euenheim, Flamersheim, Kirchheim, Kreuzweingarten, Niederkastenholz, Rheder, Schweinheim, Stotzheim a Wißkirchen), město Mechernich (lokality Antweiler, Harzheim, Holzheim, Lessenich, Rissdorf, Wachendorf a Weiler am Berge), obec Nettersheim (lokality Bouderath, Buir, Egelgau, Frohngau, Holzmühlheim, Pesch, Roderath a Tondorf).

2.   Francie:

Území departementů Bas-Rhin a Moselle situované západně od Rýna a od kanálu mezi Rýnem a Marnou, severně od dálnice A 4, východně od řeky Sarre a jižně od hranice s Německem a obce Holtzheim, Lingolsheim a Eckbolsheim.

ČÁST II

Oblasti Slovenska podle článků 2, 3, 5, 7 a 8

Území regionálních veterinárních a potravinových správ (RVPS) Trenčín (s působností v okresech Trenčín a Bánovce nad Bebravou), Prievidza (s působností v okresech Prievidza a Partizánske), Púchov (s působností pouze v okrese Ilava), Žiar nad Hronom (s působností v okresech Žiar nad Hronom, Žarnovica a Banská Štiavnica), Zvolen (s působností v okresech Zvolen, Krupina a Detva), Lučenec (s působností v okresech Lučenec a Poltár) a Veľký Krtíš.“


24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/103


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 23. prosince 2005

o pokračování v roce 2006 srovnávacích zkoušek a testů Společenství prováděných na osivu a rozmnožovacím materiálu Agrostis spp., D. glomerata L., Festuca spp., Lolium spp., Phleum spp., Poa spp. včetně směsí a Asparagus officinalis podle směrnic Rady 66/401/EHS a 2002/55/ES, které byly zahájeny v roce 2005

(Text s významem pro EHP)

(2005/947/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh (1),

s ohledem na směrnici Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (2),

s ohledem na rozhodnutí Komise 2005/5/ES ze dne 27. prosince 2004, kterým se stanoví opatření pro srovnávací zkoušky a testy Společenství prováděné na osivu a rozmnožovacím materiálu některých druhů zemědělských rostlin, zeleniny a vinné révy uvedených ve směrnicích Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 92/33/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES na období 2005 až 2009 (3), a zejména na článek 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 2005/5/ES stanoví opatření pro srovnávací zkoušky a testy, jež se mají provádět podle směrnic Rady 66/401/EHS a 2002/55/ES na Agrostis spp., D. glomerata L., Festuca spp., Lolium spp., Phleum spp., Poa spp. včetně směsí a Asparagus officinalis od roku 2005 do roku 2009.

(2)

Testy a zkoušky prováděné v roce 2005 by měly pokračovat i v roce 2006,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Srovnávací zkoušky a testy Společenství prováděné na osivu a rozmnožovacím materiálu Agrostis spp., D. glomerata L., Festuca spp., Lolium spp., Phleum spp., Poa spp. včetně směsí a Asparagus officinalis, které byly zahájeny v roce 2005, pokračují v souladu s rozhodnutím 2005/5/ES i v roce 2006.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2298/66. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/117/ES (Úř. věst. L 14, 18.1.2005, s. 18).

(2)  Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/117/ES.

(3)  Úř. věst. L 2, 5.1.2005, s. 12.


Tiskové opravy

24.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/104


Oprava nařízení Komise (ES) č. 2134/2005 ze dne 22. prosince 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro produkty zpracované z obilovin a rýže

( Úřední věstník Evropské unie L 340 ze dne 23. prosince 2005 )

Strana 53, ve druhé části tabulky v příloze, poslední řádek, druhý sloupec „Země určení“ (kód produktu „2106 90 55 9000“):

místo:

„C10“

má být:

„C14“.