PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 21. prosince 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	052	71,2
	204	51,0
	212	87,2
	999	69,8
0707 00 05	052	128,1
	204	59,9
	220	196,3
	628	155,5
	999	135,0
0709 90 70	052	109,0
	204	112,3
	999	110,7
0805 10 20	052	59,8
	204	62,5
	220	65,0
	388	22,5
	624	59,8
	999	53,9
0805 20 10	052	60,4
	204	53,0
	999	56,7
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	052	77,0
	220	36,7
	400	81,3
	464	143,9
	624	83,2
	999	84,4
0805 50 10	052	44,9
	999	44,9
0808 10 80	096	18,3
	400	87,8
	404	96,7
	528	48,0
	720	74,2
	999	65,0
0808 20 50	052	125,5
	400	103,9
	720	63,3
	999	97,6

---

(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.

PŘÍLOHA

Mezinárodní účetní standard (IAS) 39 se mění takto:

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IAS č.	Název
IAS 39	Finanční nástroje: Účtování a oceňování

„Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití (‚fair dealing‘). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org“.

1.

Odstavec 80 se nahrazuje tímto: „80. Pro účely účtování o zajištění mohou funkci zajišťovaných položek plnit pouze aktiva, pasiva, pevné přísliby nebo vysoce pravděpodobné očekávané transakce, které nejsou vystaveny spřízněným subjektem. Z toho vyplývá, že účtování o zajištění lze použít u transakcí mezi účetními jednotkami nebo segmenty v rámci jedné skupiny pouze v individuálních nebo nekonsolidovaných účetních závěrkách těchto účetních jednotek nebo segmentů a nikoli v konsolidované účetní závěrce skupiny. Výjimkou je kurzové riziko u vnitroskupinové peněžní položky (např. splatné/pohledávané mezi dvěma dceřinými podniky), které může plnit funkce zajišťované položky v konsolidované účetní závěrce, jestliže bude mít za následek kurzové zisky nebo ztráty, které nejsou plně vyloučeny z konsolidace na základě IAS 21 Dopady změn směnných kurzů cizích měn. Podle IAS 21 nejsou kurzové zisky a ztráty z vnitroskupinových peněžních položek plně vyloučeny z konsolidace, pokud se transakce s vnitroskupinovou peněžní položkou uskutečňuje mezi dvěma účetními jednotkami ve skupině s různými používanými měnami. Kurzové riziko vysoce pravděpodobné očekávané vnitroskupinové transakce může navíc plnit funkci zajišťované položky v konsolidované účetní závěrce, jestliže je transakce v jiné měně, než je používaná měna účetní jednotky zahajující transakci, a kurzové riziko ovlivní konsolidovaný zisk nebo ztrátu“.

2.

Vkládají se nové odstavce 108A a 108B, které znějí: „108A. Účetní jednotka použije poslední větu odstavce 80 a odstavce AG99A a AG99B pro roční období počínající dne 1. ledna 2006 nebo později. Doporučuje se i dřívější používání. Pokud v rámci účetní jednotky plní funkci zajišťovací položky vnější očekávaná transakce, která: a) je vedena v používané měně účetní jednotky, jež zahajuje transakci; b) má za následek účinek na konsolidovaný zisk nebo ztrátu (tj. je v jiné měně, než je prezentační měna skupiny) a c) by plnila funkci v rámci účtování o zajištění, pokud by nebyla vedena v používané měně účetní jednotky, jež transakce zahajuje; účetní jednotka může používat účtování o zajištění v konsolidovaných účetních závěrkách v období před prvním použitím poslední věty odstavce 80 a odstavců AG99A a AG99B. 108B. Účetní jednotka nemusí používat odstavec AG99B na srovnatelné údaje ohledně období před prvním použitím poslední věty odstavce 80 a odstavce AG99A.“.

3.

V dodatku A, kterým je Implementační příručka, se odstavce AG99A a AG99B mění na AG99C a AG99D a vkládají se tyto odstavce AG99A, AG99B a AG133: „AG99A. Odstavec 80 uvádí, že v konsolidované účetní závěrce může kurzové riziko vysoce pravděpodobné očekávané vnitroskupinové transakce plnit funkce zajišťované položky v rámci zajištění peněžních toků, jestliže je transakce v jiné měně, než je používaná měna účetní jednotky zahajující transakci, a že kurzové riziko ovlivní konsolidovaný zisk nebo ztrátu. K tomuto účelu se za účetní jednotku považuje mateřská, dceřiná nebo přidružená společnost, společný podnik nebo pobočka. Pokud kurzové riziko očekávané vnitroskupinové transakce nemá účinek na konsolidovaný zisk nebo ztrátu, vnitroskupinová transakce nemůže plnit funkci zajišťované položky. Obvykle se jedná o případ licenčních poplatků, úrokových plateb nebo nákladů na řízení mezi členy stejné skupiny, a to neexistuje-li související vnější transakce. Pokud však kurzové riziko očekávané vnitroskupinové transakce ovlivní konsolidovaný zisk nebo ztrátu, vnitroskupinová transakce může plnit funkci zajišťované položky. Jedná se například o očekávané prodeje nebo nákupy inventárního majetku mezi členy téže skupiny, pokud dojde k dalšímu prodeji inventárního majetku nespřízněnému subjektu. Podobně očekávaný vnitroskupinový prodej budov a zařízení od účetní jednotky, která je vyrobila, účetní jednotce, která budovy a zařízení využije ve svých operacích, může ovlivnit konsolidovaný zisk nebo ztrátu. Mohlo by se jednat o případ, kdy účetní jednotka sníží cenu budov a zařízení a částka původně účtovaná pro budovy a zařízení se může změnit, jestliže je očekávaná vnitroskupinová transakce vedena v jiné měně, než je používaná měna nakupující účetní jednotky. AG99B. Pokud zajištění očekávané vnitroskupinové transakce plní funkci v rámci zajišťovacího účetnictví, jakýkoli zisk nebo ztráta, které byly zaúčtovány přímo do vlastního kapitálu v souladu s odst. 95 písm. a), budou převedeny do zisku nebo ztráty ve stejném období nebo stejných obdobích, v průběhu nichž má kurzové riziko zajišťované transakce účinek na konsolidovaný zisk nebo ztrátu. AG133. Účetní jednotky mohou jako zajišťovanou položku na počátku ročního období počínaje 1. ledna 2005 nebo později (nebo pro účely opětovného vykázání srovnatelných údajů na počátku dřívějšího srovnatelného období) určit očekávanou vnitroskupinovou transakci pro zajištění, na niž může být uplatněno účtování o zajištění v souladu s tímto standardem (ve znění poslední věty odstavce 80). Účetní jednotka může toto určení použít pro uplatnění účtování o zajištění v konsolidovaných účetních závěrkách, a to na začátku ročního období, které začíná dne 1. ledna 2005 nebo později (nebo na začátku dřívějšího srovnatelného období). Tato účetní jednotka použije rovněž odstavce AG99A a AG99B od začátku ročního období počínajícího dne 1. ledna 2005 nebo později. V souladu s odstavcem 108B však není nutné používat odstavec AG99B na srovnatelné údaje za dřívější období.“.

„4.   Aby mohla být poskytnuta náhrada pro produkty uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1255/1999, musí tyto produkty odpovídat příslušným požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (12), zejména musí jít o produkty připravené ve schválené provozovně a splňující požadavky na identifikační označení stanovené v oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004.

„6.   Podpora se vyplatí pouze pro produkty uvedené v příloze I tohoto nařízení, pokud jsou tyto v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (14) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (15), a zejména s požadavky na přípravu ve schválené provozovně a požadavky na identifikační označení stanovenými v oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004.

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

Prohlášení Evropského společenství k čl. 12 odst. 3 Protokolu o ochraně půdy k Alpské úmluvě

Evropské společenství zdůrazňuje, že čl. 12 odst. 3 Protokolu o ochraně půdy by se měl vykládat v souladu s platnými právními předpisy Evropského společenství a zejména se směrnicí Rady 86/278/ES ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (1). Evropské společenství je toho názoru, že kal z čistíren odpadních vod může být cennou zemědělskou surovinou a v zemědělství jej lze používat, je-li využíván správně. Jeho použití nesmí zhoršit kvalitu půdy a zemědělských produktů, jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění uvedené směrnice, a nesmí rovněž mít škodlivé účinky na člověka (přímé nebo nepřímé vlivy na lidské zdraví), zvířata, rostliny a životní prostředí, jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění a článku 1 uvedené směrnice. Kal z čistíren odpadních vod lze používat v případech, kdy to je prospěšné pro půdu nebo pro výživu rostlin a zemědělských plodin.

Prohlášení Evropského společenství k čl. 17 odst. 2 Protokolu o ochraně půdy k Alpské úmluvě

Ustanovení čl. 17 odst. 2 Protokolu o ochraně půdy by se mělo vykládat v souladu s právními předpisy Evropského společenství, a sice tak, aby bylo zajištěno, že budou vypracovány a provedeny plány nakládání s odpady spočívající v předběžné úpravě, zpracování a likvidaci odpadů a zbytkových látek, aby se vyloučilo zamoření půdy a zajistila slučitelnost nejen se životním prostředím, ale i se zdravím člověka.

Prohlášení Evropského společenství k čl. 19 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 Protokolu o ochraně půdy k Alpské úmluvě

Co se týče čl. 19 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 Protokolu o ochraně půdy, měl by být společný pozorovací systém případně slučitelný s globální soustavou systémů pozorování Země (GEOSS) a měla by v něm být zohledněna databáze, kterou vytvořily členské státy v souladu s právními předpisy Evropského společenství o pozorování, sběru dat a metadatech.

Pohlášení o výhradě Evropského společenství k článku 9 Protokolu o energii k Alpské úmluvě

Článek 9 Protokolu o energii se týká otázek jaderné energie. Co se týče Evropského společenství, až dosud se požadavky uvedenými v článku 9 zabývala Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Rozhodnutí, jímž byla Alpská úmluva ratifikována, nevycházelo ze smlouvy Euratom, ale výhradně ze Smlouvy o ES. Rozhodnutí o zmocnění k podpisu protokolu bude mít týž právní základ. V důsledku toho nebude Evropské společenství vázáno článkem 9 Protokolu o energii, až pro ně tento protokol vstoupí v platnost.

---

(1)  Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6.

PŘEKLAD

PROVÁDĚCÍ PROTOKOL

k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti ochrany půdy

Protokol o ochraně půdy

Preambule

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,

MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE

a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

V SOULADU se svým posláním vyplývajícím z Úmluvy o ochraně Alp (dále jen „Alpská úmluva“) ze dne 7. listopadu 1991, jejímž cílem je zajistit ucelenou politiku ochrany a udržitelného rozvoje alpské oblasti,

V RÁMCI povinností vyplývajících z čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy,

VE SNAZE snížit kvantitativní a kvalitativní poškozování půdy, zejména používáním zemědělských a lesnických produkčních metod šetrných k půdě, hospodárným využíváním půdy, zpomalením eroze a omezováním nepropustnosti půdy,

VĚDOMY SI, že ochrana alpské půdy, její udržitelné obhospodařování a obnova jejích přirozených funkcí v poškozených oblastech jsou v obecném zájmu,

UZNÁVAJÍCE, že Alpy jakožto jedna z nejrozsáhlejších souvislých nenarušených přírodních oblastí v Evropě se vyznačují ekologickou rozmanitostí a mimořádně citlivými ekosystémy, jejichž funkčnost je třeba zachovat,

PŘESVĚDČENY, že místní obyvatelstvo musí mít možnost definovat své vlastní představy o sociálním, kulturním a hospodářském rozvoji a podílet se na jejich uskutečňování v rámci stávajícího státního uspořádání,

VĚDOMY SI na jedné straně toho, že pro místní obyvatelstvo jsou Alpy významným prostorem k životu a k vyvíjení hospodářských činností a pro obyvatelstvo jiných regionů prostorem k rekreaci, na druhé straně však toho, že zachování funkcí půdy může být těmito rozličnými uživatelskými požadavky v omezené alpské oblasti ohrožena, a že proto musí být hospodářské zájmy sladěny s ekologickými požadavky,

UZNÁVAJÍCE, že půda hraje v rámci ekosystémů významnou úlohu, že obnova a regenerace poškozené půdy je velice pomalá, že z důvodu topografických vlastností alpské oblasti by se eroze půdy mohla zhoršit, že na jedné straně půda zachycuje znečišťující látky, na druhé straně však může být zamořená půda zdrojem znečišťujících látek pro přilehlé ekosystémy a může znamenat i riziko pro člověka, zvířata a rostliny,

VĚDOMY SI, že využívání půdy zejména pro rozvoj osídlení, průmysl a řemeslnou výrobu, infrastrukturu, důlní těžbu, cestovní ruch, zemědělství, lesní hospodářství a dopravu by mohlo vést ke kvalitativnímu nebo kvantitativnímu poškození půdy, a že je proto třeba za účelem ochrany půdy navrhnout vhodná a integrovaná preventivní opatření a opatření pro omezení a nápravu škody,

VZHLEDEM K TOMU, že ochrana půdy má mnohostranný účinek na ostatní politiky v alpské oblasti, a že tedy musí být koordinována s jinými obory a odvětvími,

PŘESVĚDČENY, že některé problémy jsou řešitelné pouze na přeshraniční úrovni a vyžadují společná opatření ze strany alpských států a že tato opatření by měla být prováděna signatáři úmluvy prostřednictvím stávajících prostředků,

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíle

1.   Tento protokol slouží k plnění závazků, které na sebe vzaly smluvní strany Alpské úmluvy v oblasti ochrany půdy.

2.   Půda:

1.

v rámci svých přirozených funkcí jako a) životní základ a prostor pro člověka, zvířata, rostliny a mikroorganismy; b) významná součást přírody a krajiny; c) součást ekosystémů, zejména díky podílu na koloběhu vody a živin; d) prostředí přeměny a regulace nánosů látek, zejména díky své filtrační, pufrační a zásobovací schopnosti, zejména pro ochranu podzemních vod; e) genetická zásobárna;

2.	jako zdroj přírodní a kulturní historie a

3.	ve snaze udržet její využívání pro a) zemědělství včetně pastvin a lesního hospodářství; b) osídlení a cestovní ruch; c) jiné hospodářské účely, dopravu, zásobování a distribuci, odvod vod a jiných odpadů; d) ložisko přírodních zdrojů;

musí být trvale chráněna včetně všech svých složek. Zejména je nutné dlouhodobě kvalitativně a kvantitativně zaručit a zachovávat ekologické funkce půdy, neboť jsou zásadní pro existenci ekosystémů. Je třeba podporovat rekultivaci poškozené půdy.

3.   Cílem opatření, která je třeba přijmout, je zejména zajistit využívání půdy přiměřené místu, hospodárné využívání ploch, prevenci eroze a škodlivých změn struktury půdy, jakož i minimalizovat nánosy látek znečišťujících půdu.

4.   Zejména je třeba zachovat a podporovat půdní rozmanitost typickou pro alpskou oblast a charakteristická místa.

5.   V této souvislosti má zvláštní význam zásada prevence, která zahrnuje zajištění funkčnosti a využitelnosti půdy k různým účelům, jakož i její zachování pro další generace v rámci udržitelného rozvoje.

Článek 2

Základní povinnosti

1.   Smluvní strany se zavazují, že přijmou nezbytná právní a správní opatření k zajištění ochrany půdy v alpské oblasti. Za dohled nad těmito opatřeními budou odpovědné vnitrostátní orgány.

2.   V případě hrozby závažného a trvalého poškození funkčnosti půdy musí být ochrana obecně nadřazena uživatelským zájmům.

3.   Smluvní strany zváží možnost podpořit opatření na ochranu půdy v alpské oblasti uvedená v tomto protokolu daňovými nebo finančními opatřeními. Zvláštní podpory by se mělo dostat opatřením, která jsou v souladu s ochranou půdy a s cíly jejího hospodárného a ekologického využití.

Článek 3

Zohlednění cílů v ostatních politikách

Smluvní strany se zavazují, že zohlední cíle tohoto protokolu i ve svých ostatních politikách. V Alpách to platí zejména v oblastech územního plánování, osídlení a dopravy, energie, zemědělství a lesního hospodářství, těžby surovin, průmyslu, řemeslné výroby, cestovního ruchu, ochrany přírody a péče o krajinu, vodní hospodářství, nakládání s odpady a kvality ovzduší.

Článek 4

Účast územních samosprávných celků

1.   V rámci stávajícího státního uspořádání stanoví každá smluvní strana nejvhodnější úroveň koordinace a spolupráce mezi přímo dotčenými orgány a územními samosprávnými celky ve snaze podporovat společnou zodpovědnost, a zejména ve snaze využívat a rozvíjet v alpské oblasti součinnost při uplatňování politik ochrany půdy a při provádění opatření, která z těchto politik vyplývají.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání se přímo dotčené územní samosprávné celky účastní jednotlivých etap přípravy i provádění těchto politik a opatření, přičemž jejich pravomoci zůstávají zachovány.

Článek 5

Mezinárodní spolupráce

1.   Smluvní strany podporují posílenou mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány, zejména v oblasti vytváření půdních katastrů, pozorování půdy, vymezení chráněných, znečištěných a rizikových půd a dohledu nad nimi, poskytování a harmonizace databází, koordinace výzkumu na poli ochrany alpské půdy a vzájemné výměny informací.

2.   Smluvní strany se zavazují, že odstraní překážky v mezinárodní spolupráci územních samosprávných celků v alpské oblasti a že podpoří řešení společných problémů na nejvhodnější úrovni.

3.   Pokud je definování opatření na ochranu půdy v pravomoci vnitrostátních nebo mezinárodních orgánů, musí mít územní samosprávné celky možnost účinným způsobem představit zájmy obyvatelstva.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

Článek 6

Vymezení oblastí

Smluvní strany dbají na to, aby při vymezování chráněných oblastí byly rovněž zohledněny půdy, které si zaslouží ochranu. Zejména je třeba chránit charakteristické půdní a skalní útvary nebo útvary, které mají zvláštní význam pro poznávání vývoje země.

Článek 7

Hospodárné a obezřetné využívání půdy

1.   Při sestavování a provádění plánů a programů uvedených ve čl. 9 třetím pododstavci protokolu o územním plánování a udržitelném rozvoji je třeba zohlednit potřeby ochrany půdy, zejména co se týče hospodárného využívání půdy a pozemků.

2.   Pro omezení nepropustnosti a zastavěnosti půdy dohlížejí smluvní strany na používání takových stavebních postupů, které uspoří plochu a je šetrný k půdě. Co se týče vývoje osídlení, zaměřují se zejména na vnitřní oblasti a omezují rozšiřování sídel.

3.   Při posuzování vlivů velkých průmyslových, stavebních a infrastrukturních projektů na životní prostředí a prostor, zejména co se týče dopravy, energie a cestovního ruchu, je vhodné v rámci vnitrostátních postupů zohlednit hledisko ochrany půdy a omezené nabídky volných ploch v alpské oblasti.

4.   Umožňují-li to přírodní podmínky, měly by být již nevyužívané nebo poškozené plochy, zejména skládky, haldy, infrastruktury a lyžařské tratě, uvedeny do původního stavu nebo rekultivovány.

Článek 8

Hospodárné využívání a těžba surovin způsobem šetrným k půdě

1.   Smluvní strany dbají na hospodárné využívání surovin vytěžených z půdy. Usilují o přednostní využívání syntetických produktů a o maximální využití a další rozvoj možností recyklace.

2.   Při těžbě, zpracování a využívání surovin vytěžených z půdy je třeba co nejvíce omezit dopad na ostatní funkce půdy. Suroviny by se neměly těžit v oblastech se zvláštním významem pro ochranu funkcí půdy a v oblastech určených k jímání pitné vody.

Článek 9

Ochrana půdy v mokřadech a rašeliništích

1.   Smluvní strany se zavazují, že budou chránit rašeliniště a vrchoviště. Za tímto účelem usilují ve střednědobém výhledu o přechod na používání náhrad rašeliny.

2.   V mokřadech a rašeliništích by se až na řádně odůvodněné výjimky měla opatření na odvodňování omezit na údržbu stávajících sítí. V již odvodněných oblastech by se měla podporovat opatření vedoucí k návratu do přirozeného stavu.

3.   Obecně platí, že mokřady by se neměly používat k zemědělským účelům; pokud již jsou takto využívány, nemělo by to vést ke ztrátě jejich specifických vlastností.

Článek 10

Vymezení rizikových oblastí a zacházení s nimi

1.   Smluvní strany se dohodly, že zmapují oblasti Alp ohrožené geologickými, hydrogeologickými a hydrologickými riziky, zejména pohyby půdy (sesuvy, nánosy lávy, poklesy), lavinami a povodněmi, že tyto oblasti vyznačí do katastru a v případě potřeby vymezí rizikové oblasti. Zohlední se i případná rizika zemětřesení.

2.   Smluvní strany dbají na to, aby se v rizikových oblastech pokud možno používaly inženýrské techniky blízké přírodě a místní a tradiční materiály přizpůsobené podmínkám krajiny. Tato opatření je třeba podpořit i vhodnými opatřeními v oblasti lesního hospodářství.

Článek 11

Vymezení alpských oblastí ohrožených erozí a zacházení s nimi

1.   Smluvní strany se dohodly, že zmapují alpské oblasti postižené plošnou erozí a že je v katastru roztřídí na základě srovnatelných kritérií pro kvantifikaci eroze půdy, je-li to nezbytné k ochraně hmotného majetku.

2.   Erozi půdy je nutné omezit na nevyhnutelné minimum. Plochy poškozené erozí půdy a sesuvy půdy by měly být upraveny tak, aby byly ochráněny lidské životy a hmotný majetek.

3.   Na ochranu lidských životů a hmotného majetku je vhodné přednostně použít vodohospodářské, inženýrské a lesnické techniky blízké přírodě, které zpomalí erozi a sníží dopady odtoku vody.

Článek 12

Zemědělství, pastviny a lesnictví

1.   Smluvní strany se zavazují, že k ochraně proti erozi a škodlivému zhutňování půdy budou používat osvědčené zemědělské, pastvinářské a lesnické postupy přizpůsobené místním podmínkám.

2.   Co se týče nánosů látek pocházejících z hnojiv nebo z přípravků na ochranu rostlin, usilují smluvní strany o vypracování a uplatňování společných kritérií pro osvědčené technické postupy. Druh a množství hnojiv a doba jejich aplikace musí být přizpůsobeny potřebám rostlin, obsahu živin v půdě a v organických látkách, pěstitelským podmínkám a podmínkám prostředí. Přispívá k tomu používání ekologické/biologické a integrované metody produkce a stanovení pastevního zatížení v závislosti na přirozených podmínkách prostředí a na růstu rostlin.

3.   Na alpských pastvinách je třeba minimalizovat především používání minerálních hnojiv a syntetických přípravků na ochranu rostlin. Měly by se přestat používat kaly z čistíren odpadních vod.

Článek 13

Lesnická a jiná opatření

1.   Smluvní strany se zavazují, že v horských lesích, které do značné míry chrání svůj vlastní prostor nebo sídla, dopravní infrastruktury, obdělané plochy a podobně, budou dávat přednost právě této ochranné funkci, jíž podřídí správu lesů. Horské lesy by měly zůstat zachovány na svém původním umístění.

2.   Lesy je především třeba využívat a udržovat tak, aby se zamezilo erozi půdy a škodlivému zhutňování půdy. Za tímto účelem by mělo být podporováno lesní hospodářství přizpůsobené místním podmínkám a přirozená obnova lesů.

Článek 14

Dopady infrastruktury cestovního ruchu

1.   Smluvní strany co nejvhodnějším způsobem usilují o to, aby:

—	zabránily negativním účinkům cestovního ruchu na půdu v Alpách,

—	půda poškozená intenzivním cestovním ruchem byla stabilizována, především, a pokud je to možné, obnovením rostlinného porostu a použitím inženýrských technik blízkých přírodě. Další využívání půdy v rámci cestovního ruchu musí být upraveno tak, aby již nedocházelo k jejímu poškozování,

—	v lesích s ochrannou funkcí budou stavební povolení a povolení ke srovnání terénu z důvodu výstavby lyžařských tratí vydávána jen výjimečně a pouze tehdy, budou-li provedena vyrovnávací opatření; žádné povolení nesmí být vydáno v nestabilních oblastech.

2.   Používání chemických a biologických přísad k přípravě lyžařských tratí bude tolerováno pouze tehdy, bude-li průkazně doložena jejich slučitelnost se životním prostředím.

3.   Pokud bude zjištěno závažné poškození půdy a rostlinstva, smluvní strany co nejrychleji přijmou opatření nezbytná pro jejich uvedení do původního stavu.

Článek 15

Omezení nánosu znečišťujících látek

1.   Smluvní strany vyvinou veškeré úsilí k co nejvyššímu a preventivnímu snížení nánosu znečišťujících látek do půdy z ovzduší, z vody, z odpadů nebo z látek škodlivých životnímu prostředí. Bude se dávat přednost opatřením na omezení emisí u zdroje.

2.   Za účelem zamezení zamoření půdy nebezpečnými látkami přijmou smluvní strany technická ustanovení, stanoví kontroly a uskuteční výzkumné programy a informační kampaně.

Článek 16

Ekologické používání rozmrazovacích přípravků a pískových posypů

Smluvní strany se zavazují, že minimalizují používání rozmrazovacích solí a že budou, je-li to možné, používat protiskluzové a méně znečišťující přípravky, jako je štěrk a písek.

Článek 17

Zamořená půda, v minulosti znečištěné plochy, program nakládání s odpady

1.   Smluvní strany se zavazují, že provedou soupis a popis v minulosti znečištěných ploch a ploch, u nichž přetrvávají podezření ze znečištění (katastr v minulosti znečištěných ploch), s cílem přezkoumat stav těchto ploch a prostřednictvím srovnatelných metod vyhodnotit jejich rizikovost.

2.   Ve snaze vyloučit zamoření půdy a s cílem předběžné úpravy, zpracování a skladování odpadů a zbytkových látek způsobem slučitelným s životním prostředím budou vypracovány a provedeny programy nakládání s odpady.

Článek 18

Doplňková opatření

Smluvní strany mohou přijmout opatření týkající se ochrany půdy, která doplňují opatření uvedená v tomto protokolu.

KAPITOLA III

VÝZKUM, VZDĚLÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 19

Výzkum a pozorování

1.   Smluvní strany v úzké spolupráci podporují a harmonizují výzkum a systematické pozorování, které jsou užitečné pro dosažení cílů tohoto protokolu.

2.   Smluvní strany dbají na to, aby byly výsledky vnitrostátního výzkumu a systematického pozorování začleněny do společného systému stálého pozorování a poskytování informací a aby byly v rámci stávajícího státního uspořádání zpřístupněny veřejnosti.

3.   Smluvní strany se dohodly, že budou koordinovat své výzkumné projekty týkající se ochrany alpské půdy s ohledem na další vývoj vnitrostátního i mezinárodního výzkumu, a plánují uskutečnění společných výzkumných činností.

4.   Zvláštní pozornost má být věnována hodnocením zranitelnosti půdy vůči různým činnostem člověka, hodnocení regenerační schopnosti půdy a studiu nejvhodnějších příslušných technik.

Článek 20

Vytváření harmonizovaných databází

1.   Smluvní strany se dohodly, že v rámci Systému informací a pozorování Alp vytvoří srovnatelné databáze (půdní parametry, odběry vzorků, analytické metody, hodnocení) a zajistí možnost výměny údajů.

2.   Smluvní strany se shodnou na látkách nebezpečných pro půdu, které je třeba přednostně analyzovat, a zaměří se na nalezení srovnatelných kritérií hodnocení.

3.   Smluvní strany mají v úmyslu provést reprezentativní soupis stavu půdy v alpské oblasti na základě stejného hodnotícího přístupu a pomocí harmonizovaných metod, přičemž zohlední geologickou a hydrogeologickou situaci.

Článek 21

Vytvoření stálých pozorovacích ploch a koordinace pozorování životního prostředí

1.   Smluvní strany se zavazují, že v alpské oblasti vytvoří stálé průzkumné plochy (kontrola a technické sledování), které začlení do celoalpské sítě pro pozorování půdy.

2.   Smluvní strany se dohodly, že budou vnitrostátní pozorování půdy koordinovat s orgány na ochranu životního prostředí v oblasti ovzduší, vody, rostlin a zvířat.

3.   V rámci tohoto průzkumu vytvoří smluvní strany databáze půdních vzorků na základě srovnatelných kritérií.

Článek 22

Vzdělávání a poskytování informací

Smluvní strany podporují počáteční a celoživotní vzdělávání a poskytování informací veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto protokolu.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, KONTROLA A HODNOCENÍ

Článek 23

Provádění

Smluvní strany se zavazují, že budou dbát na provádění tohoto protokolu tím, že v rámci stávajícího státního uspořádání přijmou veškerá vhodná opatření.

Článek 24

Kontrola plnění povinností

1.   Smluvní strany podávají stálému výboru pravidelné zprávy o opatřeních přijatých na základě tohoto protokolu. Zprávy se rovněž týkají otázky účinnosti přijatých opatření. Alpská konference stanoví pravidelnost zpráv.

2.   Stálý výbor tyto zprávy posoudí s cílem ověřit, zda smluvní strany splnily své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu. Může si rovněž od příslušných smluvních stran vyžádat doplňující informace nebo využít jiných informačních zdrojů.

3.   Stálý výbor vypracuje pro Alpskou konferenci zprávu o tom, jak smluvní strany plní své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu.

4.   Alpská konference se s touto zprávou seznámí. Pokud zjistí, že některé povinnosti nebyly splněny, může přijmout doporučení.

Článek 25

Hodnocení účinnosti ustanovení

1.   Smluvní strany pravidelně přezkoumávají a hodnotí účinnost ustanovení tohoto protokolu. Ukáže-li se to pro splnění cílů nezbytné, přistoupí k přijetí vhodných změn tohoto protokolu.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání jsou do tohoto hodnocení zapojeny územní samosprávné celky. Hodnocení je možné konzultovat s nevládními organizacemi činnými v této oblasti.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Vztah mezi Alpskou úmluvou a tímto protokolem

1.   Tento protokol je protokolem k Alpské úmluvě ve smyslu článku 2 a ostatních souvisejících článků úmluvy.

2.   Smluvní stranou tohoto protokolu se nemůže stát nikdo, kdo není smluvní stranou Alpské úmluvy. Vypovězení Alpské úmluvy znamená zároveň i vypovězení tohoto protokolu.

3.   Při jednání Alpské konference o otázkách týkajících se tohoto protokolu smějí hlasovat pouze smluvní strany tohoto protokolu.

Článek 27

Podpis a ratifikace

1.   Tento protokol je otevřen k podpisu signatářským státům Alpské úmluvy a Evropskému společenství k 16. říjnu 1998 a od 16. listopadu 1998 u Rakouské republiky jako depozitáře.

2.   Tento protokol vstupuje v platnost pro smluvní strany, které vyjádřily souhlas být jím vázány, tři měsíce po dni, k němuž tři státy uloží listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

3.   Pro smluvní strany, které svůj souhlas být vázány tímto protokolem vyjádří později, vstupuje v platnost tři měsíce po dni uložení jejich listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Po vstupu v platnost změny tohoto protokolu se každá nová smluvní strana tohoto protokolu stává smluvní stranou protokolu v pozměněném znění.

Článek 28

Oznámení

Depozitář oznámí každému státu uvedenému v preambuli a Evropskému společenství tyto informace týkající se tohoto protokolu:

a)	každý podpis;

b)	uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení;

c)	každé datum vstupu v platnost;

d)	každé prohlášení učiněné smluvní stranou nebo signatářem;

e)	každé vypovězení oznámené jednou ze smluvních stran a datum, ke kterému nabývá účinku.

PROVÁDĚCÍ PROTOKOL

k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti energie

Protokol o energii

Preambule

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,

MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE

a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

V SOULADU se svým posláním vyplývajícím z Úmluvy o ochraně Alp (dále jen „Alpská úmluva“) ze dne 7. listopadu 1991, jejímž cílem je zajistit ucelenou politiku ochrany a udržitelného rozvoje alpské oblasti,

V RÁMCI povinností vyplývajících z čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy,

VĚDOMY SI důležitosti forem výroby, distribuce a využívání energie šetrných k přírodě a krajině a slučitelných s životním prostředím a podpory opatření na úsporu energie,

PŘI VĚDOMÍ nutnosti snížit emise skleníkových plynů i v alpské oblasti, a splnit tak závazky vyplývající z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu,

PŘESVĚDČENY, že je třeba harmonizovat hospodářské zájmy a ekologické požadavky,

VĚDOMY SI, že alpská oblast má na evropské úrovni zvláštní význam, že z hlediska geomorfologie, podnebí, vodstva, rostlinstva, živočišstva, krajiny a kultury představuje jedinečné a rozmanité dědictví a že alpské hory, údolí i předhoří jsou ekologickými útvary, jejichž ochrana nemůže být úkolem pouze alpských států,

VĚDOMY SI, že Alpy představují nejenom životní a pracovní prostor pro místní obyvatelstvo, ale hrají i velmi důležitou roli pro mimoalpská území zejména proto, že se jedná o tranzitní oblast jak pro transevropskou přepravu osob a zboží, tak i pro mezinárodní distribuci energie,

S OHLEDEM na citlivost životního prostředí alpské oblasti, zejména co se týče výroby, přepravy a využívání energie, což jsou činnosti, které se vzájemně ovlivňují s různými aspekty ochrany přírody, územního plánování a využívání půdy,

S OHLEDEM na skutečnost, že kvůli existujícímu ohrožení ochrany životního prostředí, zejména z důvodu případných klimatických změn vyvolaných působení člověka, je nezbytné věnovat zvláštní pozornost úzkým vztahům mezi společenskými a hospodářskými činnostmi člověka a ochranou ekosystémů, které zvláště v alpské oblasti vyžadují přijetí vhodných a různorodých opatření na základě společné dohody s místním obyvatelstvem, politickými orgány a hospodářskými a sociálními organizacemi,

PŘESVĚDČENY, že místní obyvatelstvo musí mít možnost definovat své vlastní představy o sociálním, kulturním a hospodářském rozvoji a podílet se na jejich uskutečňování v rámci stávajícího státního uspořádání,

PŘESVĚDČENY, že některé problémy jsou řešitelné pouze na přeshraniční úrovni a vyžadují společná opatření ze strany alpských států a přímo dotčených územních samosprávných celků,

PŘESVĚDČENY, že uspokojování energetických potřeb je důležitým faktorem hospodářského a sociálního rozvoje jak uvnitř alpské oblasti, tak i mimo ni,

VĚDOMY SI důležitosti využití a dalšího rozvoje hospodářských nástrojů, díky nimž budou moci být při výpočtu ceny energie lépe zohledněny skutečné náklady,

PŘESVĚDČENY o tom, že alpská oblast trvale přispívá k uspokojování energetických potřeb a potřeb zdrojů pitné vody na celoevropské úrovni a že musí sama disponovat dostatečnými zdroji energie ke zlepšení životních podmínek obyvatelstva a hospodářské produktivity,

PŘESVĚDČENY, že alpská oblast hraje mimořádně významnou úlohu ve vzájemném propojování energetických soustav evropských zemí,

PŘESVĚDČENY, že opatření zaměřená na racionální využívání energie a na trvalé využívání zdrojů vody a dřeva v alpské oblasti přispívají k uspokojování energetických potřeb národního hospodářství a že používání biomasy a sluneční energie má stále větší význam,

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíle

Smluvní strany se zavazují, že v rámci územní působnosti Alpské úmluvy vytvoří rámcové podmínky a přijmou konkrétní opatření v oblasti úspor energie, výroby, přepravy, distribuce a využívání energie, které umožní nastolit energetickou situaci udržitelného rozvoje, která bude slučitelná se specificky omezenou tolerancí alpské oblasti. Smluvní strany tímto významnou měrou přispějí jak k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, jakož i k zachování zdrojů a klimatu.

Článek 2

Základní závazky

1.   V souladu s tímto protokolem smluvní strany usilují zejména o:

a)	harmonizaci svého energetického plánování se svým plánem obecného územního rozvoje alpské oblasti;

b)	přizpůsobení systémů výroby, přepravy a distribuce energie za účelem celkové optimalizace infrastrukturního systému v alpské oblasti, s ohledem na potřeby ochrany životního prostředí;

c)

omezení dopadů energetického původu na životní prostředí prostřednictvím optimalizace dodávek služeb konečným spotřebitelům energie, a to tak, že budou mimo jiné, je-li to možné, přijata tato opatření: — snížení energetických potřeb díky využití účinnějších technologií, — rozsáhlejší pokrytí zbývajících energetických potřeb obnovitelnými zdroji energie, — optimalizace stávajících zařízení, která vyrábějí energii z neobnovitelných zdrojů;

d)	omezení negativních účinků energetické infrastruktury na životní prostředí a krajinu, včetně účinků souvisejících s nakládáním s energetickými odpady, přijetím preventivních opatření u nových infrastruktur a v případě potřeby vylepšením stávajících zařízení.

2.   V případě výstavby nových velkých energetických infrastruktur a v případě podstatného zvýšení kapacity těch stávajících provedou smluvní strany na základě platných právních předpisů vyhodnocení jejich dopadů na životní prostředí Alp v souladu s článkem 12, a to z územního a sociálně-hospodářského pohledu, což v případě projektů, které by mohly mít přeshraniční dopad, zahrnuje konzultace na mezinárodní úrovni.

3.   Ve své energetické politice přihlížejí smluvní strany k tomu, že alpská oblast je vhodná k využívání obnovitelných zdrojů energie, a podporují vzájemnou spolupráci na rozvojových programech v této oblasti.

4.   Smluvní strany pečují o chráněné oblasti vymezením nárazníkových zón, ostatních chráněných a klidových zón, jakož i z hlediska přírody a krajiny nedotčených zón, a optimalizují energetickou infrastrukturu v závislosti na různých stupních zranitelnosti, tolerance a probíhajícího poškozování alpského ekosystému.

5.   Smluvní strany si jsou vědomy toho, že vhodná politika výzkumu a rozvoje, která přinese preventivní a zlepšovací opatření, může být významnou pomocí při ochraně Alp proti vlivům energetických infrastruktur na životní prostředí. V tomto směru podporují výzkumnou a vývojovou činnost a vyměňují si důležité výsledky.

6.   Smluvní strany spolupracují s cílem vyvinout v energetické oblasti metody, které umožní lépe zohlednit skutečné náklady.

Článek 3

Soulad s mezinárodním právem a s ostatními politikami

1.   Tento protokol se provádí v souladu s platnými mezinárodními právními normami, zejména s normami obsaženými v Alpské úmluvě a prováděcích protokolech k ní, a v souladu s platnými mezinárodními smlouvami.

2.   Smluvní strany se zavazují, že cíle tohoto protokolu zohlední ve svých ostatních politikách, zejména v oblastech územního plánování a rozvoje, dopravy, zemědělství, lesního hospodářství a cestovního ruchu, což by mělo vést k vyloučení negativních nebo protichůdných účinků v alpské oblasti.

Článek 4

Účast územních samosprávných celků

1.   V rámci stávajícího státního uspořádání stanoví každá smluvní strana nejvhodnější úroveň koordinace a spolupráce mezi přímo dotčenými orgány a územními samosprávnými celky ve snaze podporovat společnou zodpovědnost, a zejména ve snaze využívat a rozvíjet v alpské oblasti součinnost při uplatňování energetických politik a při provádění opatření, která z těchto politik vyplývají.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání se přímo dotčené územní samosprávné celky účastní jednotlivých etap přípravy i provádění těchto politik a opatření, přičemž jejich pravomoci zůstávají zachovány.

3.   Smluvní strany podporují mezinárodní spolupráci mezi orgány, v jejichž přímé působnosti je problematika související s energií a životním prostředím, s cílem nalezení dohody v otázce řešení společných problémů.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

Článek 5

Úspory energie a racionální využívání energie

1.   Alpská oblast vyžaduje vhodná opatření na úspory, distribuci a racionální využívání energie, která zohlední:

a)	energetické potřeby, které jsou rozptýlené na rozsáhlém území a jsou velmi proměnlivé v závislosti na nadmořské výšce, ročním období a požadavcích cestovního ruchu;

b)	místní dostupnost obnovitelných zdrojů energie;

c)	zvláštní dopady v kotlinách a údolích vzhledem k jejich geomorfologickému uspořádání a k imisím v ovzduší.

2.   Smluvní strany dbají na zlepšování slučitelnosti využívání energie s životním prostředím a přednostně podporují úspory a racionální využívání energie, zejména pokud jde o výrobní postupy, veřejné služby, velká ubytovací zařízení, dopravní zařízení, sportovní a rekreačních činnosti.

3.   Smluvní strany přijímají opatření a předpisy zejména v těchto oblastech:

a)	zlepšování izolace budov a zlepšování účinnosti systémů rozvodu tepla;

b)	optimalizace výkonnosti tepelných, ventilačních a klimatizačních zařízení;

c)	pravidelná kontrola a případné snižování znečišťujících látek produkovaných tepelnými elektrárnami;

d)	úspory energie díky moderním technologickým postupům při využívání a přeměně energie;

e)	individuální výpočet nákladů na teplo a teplou vodu;

f)	plánování a podpora nových staveb, které využívají technologie s nízkou spotřebou energie;

g)	podpora a provádění obecních nebo místních energetických a klimatických projektů v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. c);

h)	energetické vylepšování rekonstruovaných budov a podpora využívání tepelných systémů šetrných k životnímu prostředí.

Článek 6

Obnovitelné zdroje energie

1.   Smluvní strany se zavazují, že v rámci svých finančních zdrojů budou propagovat a přednostně využívat obnovitelné zdroje energie způsobem šetrným k životnímu prostředí a krajině.

2.   Rovněž při využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je voda, slunce a biomasa, podporují decentralizovaná zařízení.

3.   Smluvní strany podporují využívání obnovitelných zdrojů energie, a to i v kombinaci se stávajícím tradičním zásobováním energií.

4.   Smluvní strany při výrobě energie zejména podporují racionální využívání vodních zdrojů a zdrojů dřeva pocházejících z udržitelného hospodaření v horských lesích.

Článek 7

Elektrická energie získaná z vodních zdrojů

1.   Při stavbě nových vodních elektráren a u existujících vodních elektráren, je-li to možné, smluvní strany zajistí zachování ekologických funkcí vodních toků a celistvosti krajiny pomocí vhodných opatření, mezi něž patří stanovení minimálního průtoku, provádění předpisů zaměřených na snížení umělého kolísání vodní hladiny a zaručení migrace zvířat.

2.   Smluvní strany mohou přijmout opatření, jejichž cílem je zlepšit konkurenceschopnost existujících vodních elektráren, přičemž budou dodrženy jejich bezpečnostní a environmentální normy.

3.   Kromě toho se zavazují zachovat vodní režim v oblastech vyhrazených jako zdroj pitné vody a v chráněných oblastech vymezením nárazníkových zón, ostatních chráněných a klidových zón, jakož i z hlediska přírody a krajiny nedotčených zón.

4.   Smluvní strany doporučují nové zprovoznění odstavených vodních elektráren místo výstavby nových. Ustanovení odstavce 1 týkající se zachování vodních ekosystémů a jiných dotčených systémů se rovněž použije v případě nového zprovoznění stávajících vodních elektráren.

5.   V rámci svého vnitrostátního práva mohou smluvní strany posoudit, jakým způsobem mohou docílit toho, aby koneční uživatelé alpských zdrojů platili tržní ceny, a do jaké míry lze spravedlivě kompenzovat služby poskytované místním obyvatelstvem v obecném zájmu.

Článek 8

Energie získaná z černého uhlí

1.   Smluvní strany zaručí, že v případě nových tepelných zařízení, která používají k výrobě elektrické energie nebo tepla černé uhlí, budou použity ty nejlepší dostupné metody. U již existujících elektráren v alpské oblasti smluvní strany co nejvíce omezí emise pomocí vhodných technologií nebo paliv.

2.   Smluvní strany ověří technickou a hospodářskou proveditelnost a environmentální slučitelnost nahrazení tepelných elektráren používajících černé uhlí elektrárnami používajícími obnovitelné zdroje energie a decentrálními zařízeními.

3.   Smluvní strany přijmou opatření, jejichž cílem je podpora kogenerace za účelem racionálnějšího využívání energie.

4.   V pohraničních oblastech smluvní strany pokud možno vzájemně harmonizují a propojí své systémy na kontrolu emisí a imisí.

Článek 9

Jaderná energie

1.   Za účelem dlouhodobé ochrany zdraví obyvatelstva, zvířat, rostlin, jejich biocenózy, přirozeného prostředí a vzájemného působení se smluvní strany v rámci mezinárodních úmluv zavazují k výměně veškerých informací o jaderných elektrárnách a ostatních zařízeních, které mají nebo by mohly mít vliv na alpskou oblast.

2.   Kromě toho smluvní strany dbají na co možná největší harmonizaci a vzájemné propojení svých systémů monitorování radioaktivity v okolním prostředí.

Článek 10

Přeprava a distribuce energie

1.   Smluvní strany pokračují v racionalizaci a optimalizaci všech existujících infrastruktur s ohledem na požadavky ochrany životního prostředí, a zejména na potřebu uchování velmi citlivých ekosystémů a krajiny. V případě potřeby zároveň provádějí akce na ochranu alpského obyvatelstva a alpského biotopu.

2.   Při výstavbě elektrických vedení a souvisejících stanic a při výstavbě ropovodů a plynovodů, včetně čerpacích a kompresorových stanic a jiných zařízení významných z hlediska životního prostředí, přijmou smluvní strany veškerá potřebná opatření ke zmírnění nepříjemných vlivů na obyvatele a životní prostředí, mezi něž mimo jiné patří co nejvyšší využití již existujících zařízení a tras elektrického vedení.

3.   U vedení energií smluvní strany zohledňují zejména význam chráněných oblastí vymezených nárazníkovými zónami, ostatními chráněnými a klidovými zónami, jakož i z hlediska přírody a krajiny nedotčenými zónami, a potřeby ptactva.

Článek 11

Rekultivace a environmentální inženýrství

Smluvní strany v předběžných návrzích projektů a při posuzování vlivů na životní prostředí předepsaném platnými právními předpisy stanoví způsob uvedení biotopů do původního stavu a obnovení vod po provedení veřejných nebo soukromých energetických prací, které souvisejí se životním prostředím a s ekosystémy v alpské oblasti. Přitom co možná nejvíce využijí technologie environmentálního inženýrství.

Článek 12

Posuzování vlivů na životní prostředí

1.   V rámci platných vnitrostátních právních předpisů a mezinárodních smluv provádějí smluvní strany u všech energetických zařízení uvedených v článcích 7, 8, 9 a 10 tohoto protokolu a při všech podstatných úpravách těchto zařízení předběžné posuzování vlivů na životní prostředí.

2.   Smluvní strany uznávají, že je vhodné co nejšířeji přijmout nejlepší existující technologie k vyloučení nebo ke zmírnění dopadů na životní prostředí, a to případně i cestou demolice odstavených zařízení, která nejsou šetrná k životnímu prostředí.

Článek 13

Dohoda

1.   Smluvní strany se zavazují ke vzájemným předběžným konzultacím týkajícím se projektů, které by z hlediska dopadů na životní prostředí mohly mít přeshraniční účinky.

2.   U projektů s možnými přeshraničními účinky musí být dotčeným smluvním stranám dána příležitost včas předložit své připomínky, k nimž bude vhodným způsobem přihlédnuto ve fázi udělování povolení.

Článek 14

Doplňková opatření

Smluvní strany mohou přijmout opatření týkající se oblasti energie a udržitelného rozvoje, která doplňují opatření uvedená v tomto protokolu.

KAPITOLA III

VÝZKUM, VZDĚLÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 15

Výzkum a pozorování

1.   Smluvní strany v úzké spolupráci a s přihlédnutím k již získaným výsledkům na různých národních a mezinárodních úrovních podporují a harmonizují výzkum a systematické pozorování, které jsou užitečné pro dosažení cílů tohoto protokolu, zejména co se týče metod a kritérií pro analýzu a hodnocení vlivů na životní prostředí a podnebí, a dále specifických technologií podporujících úspory a racionální využívání energie v alpské oblasti.

2.   Smluvní strany zohledňují výsledky výzkumu při postupu definování a ověřování cílů a opatření energetické politiky a při vzdělávacích činnostech a technické pomoci na místní úrovni ve prospěch obyvatel, hospodářských subjektů a územních samosprávných celků.

3.   Smluvní strany dbají na to, aby výsledky vnitrostátního systematického výzkumu a pozorování byly začleněny do společného systému stálého pozorování a předávání informací a aby byly v rámci stávajícího státního uspořádání zpřístupněny veřejnosti.

Článek 16

Vzdělávání a poskytování informací

1.   Smluvní strany podporují počáteční a celoživotní vzdělávání a poskytování informací veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto protokolu.

2.   Smluvní podporují zejména další rozvoj vzdělávání, celoživotního vzdělávání a technické pomoci v oblasti energie, včetně ochrany životního prostředí, přírody a podnebí.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, KONTROLA A HODNOCENÍ

Článek 17

Provádění

Smluvní strany se zavazují, že budou dbát na provádění tohoto protokolu tím, že v rámci stávajícího státního uspořádání přijmou veškerá vhodná opatření.

Článek 18

Kontrola plnění povinností

1.   Smluvní strany podávají stálému výboru pravidelné zprávy o opatřeních přijatých na základě tohoto protokolu. Zprávy se rovněž týkají otázky účinnosti přijatých opatření. Alpská konference stanoví pravidelnost zpráv.

2.   Stálý výbor tyto zprávy posoudí s cílem ověřit, zda smluvní strany splnily své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu. Může si rovněž od příslušných smluvních stran vyžádat doplňující informace nebo využít jiných informačních zdrojů.

3.   Stálý výbor vypracuje pro Alpskou konferenci zprávu o tom, jak smluvní strany plní své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu.

4.   Alpská konference se s touto zprávou seznámí. Pokud zjistí, že některé povinnosti nebyly splněny, může přijmout doporučení.

Článek 19

Hodnocení účinnosti ustanovení

1.   Smluvní strany pravidelně přezkoumávají a hodnotí účinnost ustanovení tohoto protokolu. Ukáže-li se to pro splnění cílů nezbytné, přistoupí k přijetí vhodných změn tohoto protokolu.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání jsou do tohoto hodnocení zapojeny územní samosprávné celky. Hodnocení je možné konzultovat s nevládními organizacemi činnými v této oblasti.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Vztah mezi Alpskou úmluvou a tímto protokolem

1.   Tento protokol je protokolem k Alpské úmluvě ve smyslu článku 2 a ostatních příslušných článků úmluvy.

2.   Smluvní stranou tohoto protokolu se nemůže stát nikdo, kdo není smluvní stranou Alpské úmluvy. Vypovězení Alpské úmluvy znamená zároveň i vypovězení tohoto protokolu.

3.   Při jednání Alpské konference o otázkách týkajících se tohoto protokolu smějí hlasovat pouze smluvní strany tohoto protokolu.

Článek 21

Podpis a ratifikace

1.   Tento protokol je otevřen k podpisu signatářským státům Alpské úmluvy a Evropskému společenství k 16. říjnu 1998 a od 16. listopadu 1998 u Rakouské republiky jako depozitáře.

2.   Tento protokol vstupuje v platnost pro smluvní strany, které vyjádřily svůj souhlas být jím vázány, tři měsíce po dni, k němuž tři státy uloží listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

3.   Pro ty smluvní strany, které svůj souhlas být vázány tímto protokolem vyjádří později, vstupuje protokol v platnost tři měsíce po dni uložení jejich listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Po vstupu v platnost změny tohoto protokolu se každá nová smluvní strana tohoto protokolu stává smluvní stranou protokolu v pozměněném znění.

Článek 22

Oznámení

Depozitář oznámí každému státu uvedenému v preambuli a Evropskému společenství tyto informace týkající se tohoto protokolu:

a)	každý podpis,

b)	uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení,

c)	každé datum vstupu v platnost,

d)	každé prohlášení učiněné smluvní stranou nebo signatářem,

e)	každé vypovězení oznámené jednou ze smluvních stran a datum, ke kterému nabývá účinku.

PROVÁDĚCÍ PROTOKOL

k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti cestovního ruchu

Protokol o cestovním ruchu

Preambule

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,

MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE

a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

V SOULADU se svým posláním vyplývajícím z Úmluvy o ochraně Alp (dále jen „Alpská úmluva“) ze dne 7. listopadu 1991, jejímž cílem je zajistit ucelenou politiku ochrany a udržitelného rozvoje alpské oblasti,

V RÁMCI závazků vyplývajících z čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy,

VZHLEDEM k vůli smluvních stran harmonizovat hospodářské zájmy s ekologickými požadavky a zajistit udržitelný rozvoj,

VĚDOMY SI toho, že Alpy představují prostor k životu a k hospodářskému rozvoji místního obyvatelstva,

PŘESVĚDČENY, že místní obyvatelstvo musí mít možnost definovat své vlastní představy o sociálním, kulturním a hospodářském rozvoji a podílet se na jejich uskutečňování v rámci stávajícího státního uspořádání,

VZHLEDEM K TOMU, že naše urbanizovaná civilizace rozvíjí vzrůstající potřebu cestovního ruchu a rekreace, jejichž forma musí být pro dnešního člověka dostatečně různorodá,

VZHLEDEM K TOMU, že Alpy patří díky bohatým možnostem rekreace, rozmanitosti krajiny a ekologickým podmínkám mezi hlavní cíle cestovního ruchu a rekreace v Evropě, a že je proto vhodné přistupovat k nim ze širšího než jen národního hlediska,

VZHLEDEM K TOMU, že podstatná část obyvatelstva některých smluvních stran bydlí v Alpách a že cestovní ruch v Alpách je ve veřejném zájmu, neboť přispívá k udržení stálého osídlení oblasti,

VZHLEDEM K TOMU, že horská turistika se rozvíjí ve stále globálnější konkurenci a významnou měrou přispívá k hospodářské výkonnosti alpské oblasti,

VZHLEDEM K TOMU, že nejnovější tendence naznačují směřování k lepšímu sladění cestovního ruchu a životního prostředí – výraznější zájem klientely o přitažlivou a zachovalou přírodu v létě i v zimě, na místní rozhodovací úrovni často snaha o zlepšení kvality rekreačních míst z hlediska ochrany životního prostředí,

VZHLEDEM K TOMU, že v alpské oblasti je třeba zvlášť přihlížet k adaptačním omezením ekosystémů v každé zóně a posuzovat tato omezení podle jejich vlastností,

VĚDOMY SI, že přírodní a kulturní dědictví je spolu s krajinou základem cestovního ruchu v Alpách,

VĚDOMY SI, že přírodní, kulturní, hospodářské a institucionální rozdílnosti alpských států vedly k svébytnému rozvoji a ke vzniku početných nabídek návštěvníkům, což by na mezinárodní úrovni rozhodně nemělo znamenat snahu o uniformitu, nýbrž naopak snahu být zdrojem různorodých a vzájemně se doplňujících činností v oblasti cestovního ruchu,

VĚDOMY SI, že je nezbytné zajistit udržitelný rozvoj ekonomiky cestovního ruchu zaměřený na zhodnocování přírodního dědictví a na kvalitu služeb, neboť většina alpských regionů je na cestovním ruchu hospodářsky závislá a cestovní ruch pro místní obyvatelstvo znamená šanci na přežití,

VĚDOMY SI, že je třeba podněcovat rekreanty k ohleduplnému zacházení s přírodou, pomáhat jim lépe pochopit obyvatele, kteří žijí a pracují v navštěvovaných regionech, a vytvářet optimální podmínky pro skutečné objevování alpské přírody v celé její rozmanitosti,

VĚDOMY SI, že profesní organizace v odvětví cestovního ruchu a územní samosprávné celky by v alpské oblasti měly ve vzájemné shodě nalézt způsob, jak zlepšit své výrobní struktury a jejich fungování,

VEDENY přáním zajistit udržitelný rozvoj alpské oblasti prostřednictvím cestovního ruchu šetrného k životnímu prostředí, které je rovněž základem životních a hospodářských podmínek místního obyvatelstva,

PŘESVĚDČENY, že některé problémy jsou řešitelné pouze na přeshraniční úrovni a vyžadují společná opatření ze strany alpských států,

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíle

Cílem tohoto protokolu je přispět v rámci stávajícího státního uspořádání k udržitelnému rozvoji alpské oblasti prostřednictvím cestovního ruchu, který bude šetrný k životnímu prostředí, prostřednictvím zvláštních opatření a doporučení, jež zohledňují zájmy místního obyvatelstva a návštěvníků.

Článek 2

Mezinárodní spolupráce

1.   Smluvní strany se zavazují, že odstraní překážky v mezinárodní spolupráci územních samosprávných celků v alpské oblasti a že podpoří řešení společných problémů pomocí spolupráce na vhodné územní úrovni.

2.   Smluvní strany podporují posílenou mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány. Dbají zejména na zhodnocování přeshraničních oblastí formou koordinace turistických a rekreačních činností šetrných k životnímu prostředí.

3.   Pokud územní samosprávné celky nemohou provádět některá opatření, protože spadají do pravomoci státu nebo do mezinárodní pravomoci, musí mít možnost účinně zastupovat zájmy obyvatel.

Článek 3

Zohlednění cílů v ostatních politikách

Smluvní strany se zavazují, že zohlední cíle tohoto protokolu i ve svých ostatních politikách, zejména v oblastech územního plánování, dopravy, zemědělství, lesního hospodářství, ochrany životního prostředí a přírody a v oblastech zásobování vodou a energií, což by mělo vést ke snížení případných negativních nebo těmto cílům protichůdných účinků.

Článek 4

Účast územních samosprávných celků

1.   V rámci stávajícího státního uspořádání stanoví každá smluvní strana nejvhodnější úroveň koordinace a spolupráce mezi přímo dotčenými orgány a územními samosprávnými celky ve snaze podporovat společnou zodpovědnost, a zejména ve snaze využívat a rozvíjet v alpské oblasti součinnost při uplatňování politik cestovního ruchu a při provádění opatření, která z těchto politik vyplývají.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání se dotčené územní samosprávné celky účastní jednotlivých etap přípravy a provádění těchto politik a opatření, přičemž jejich pravomoci zůstávají zachovány.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

Článek 5

Řízení nabídky

1.   Smluvní strany se zavazují, že budou dbát na udržitelný turistický rozvoj s cestovním ruchem šetrným k životnímu prostředí. Za tímto účelem podporují vypracování a provedení hlavních koncepcí, rozvojových programů a odvětvových plánů, které budou s ohledem na cíle tohoto protokolu iniciovat příslušné orgány na nejvhodnější úrovni.

2.   Tato opatření umožní zhodnotit a porovnat výhody a nevýhody plánovaného rozvoje zejména v těchto otázkách:

a)	sociálně-hospodářské dopady na místní obyvatelstvo;

b)	dopady na půdu, vodu, ovzduší, přirozenou rovnováhu a krajinu s ohledem na zvláštní ekologické údaje, přírodní zdroje a adaptační omezení ekosystémů;

c)	dopady na veřejné finance.

Článek 6

Směry rozvoje cestovního ruchu

1.   V rámci rozvoje cestovního ruchu berou smluvní strany v úvahu hlediska ochrany přírody a uchování krajiny. Zavazují se, že budou co nejvíce propagovat projekty příznivé pro krajinu a šetrné k životnímu prostředí.

2.   Smluvní strany provádějí udržitelnou politiku, která posiluje konkurenceschopnost alpského cestovního ruchu blízkého přírodě, a tak významnou měrou přispívá k sociálně-hospodářskému rozvoji alpské oblasti. Upřednostňují se opatření ve prospěch inovace a diverzifikace nabídky.

3.   Smluvní strany dbají na to, aby se regiony se silnou návštěvností snažily o nalezení vyváženého vztahu mezi intenzivním a extenzivním cestovním ruchem.

4.   U stimulačních opatření je třeba zohlednit tyto aspekty:

a)	u intenzivního cestovního ruchu: přizpůsobení existujících struktur a vybavení cestovního ruchu ekologickým požadavkům, rozvoj nových struktur v souladu s cíli tohoto protokolu;

b)	u extenzivního cestovního ruchu: udržení nebo rozvoj nabídky cestovního ruchu blízkého přirozeným podmínkám a šetrného k životnímu prostředí, zhodnocování přírodního a kulturního dědictví turistických regionů.

Článek 7

Snaha o kvalitu

1.   Smluvní strany provádějí politiku založenou na neustálé a důsledné snaze o dosažení kvalitní nabídky cestovního ruchu v celé alpské oblasti, zejména s ohledem na ekologické požadavky.

2.   Podporují výměnu zkušeností a provádění společných akčních programů, které jsou zaměřeny na zlepšování kvality zejména v těchto oblastech:

a)	začleňování vybavení do krajiny a přirozeného biotopu;

b)	územní plánování, architektura (nové stavby a rekonstrukce vesnic);

c)	ubytovací kapacity a nabídky turistických služeb;

d)	diverzifikace turistických produktů v alpské oblasti zhodnocováním kulturních činností jednotlivých území.

Článek 8

Řízení toků návštěvníků

Smluvní strany podporují řízení toků návštěvníků, zejména v chráněných oblastech, pomocí organizovaného rozdělování a přijímání návštěvníků tak, aby tato místa byla uchována i do budoucna.

Článek 9

Přirozené hranice rozvoje

Smluvní strany dbají na to, aby se rozvoj cestovního ruchu přizpůsobil zvláštnostem životního prostředí a zdrojům, které jsou k dispozici v dotčené lokalitě nebo regionu. U projektů, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí, by se mělo v rámci stávajícího státního uspořádání provádět předběžné posuzování těchto dopadů, které by měly být zohledněny při rozhodování.

Článek 10

Klidové zóny

Smluvní strany se zavazují, že v souladu se svými právními předpisy a na základě ekologických kritérií vymezí klidové zóny, v nichž nebude možné provádět žádné úpravy pro cestovní ruch.

Článek 11

Politika ubytování

Smluvní strany rozvíjejí politiku ubytování s ohledem na vzácnost volného prostoru a dávají přednost komerčnímu ubytování, rekonstrukci a využívání již existujících staveb a modernizaci a zlepšování kvality existujících ubytovacích kapacit.

Článek 12

Mechanické lyžařské vleky

1.   Smluvní strany se dohodly, že v rámci vnitrostátních postupů při povolování mechanických lyžařských vleků budou provádět politiku, která si bude kromě plnění hospodářských a bezpečnostních požadavků všímat také požadavků ekologických a krajinných.

2.   Nová oprávnění a koncese k provozování mechanických lyžařských vleků budou podmíněny rozebráním a odvozem vyřazených mechanických lyžařských vleků a rekultivací nepoužívaných ploch, která se prioritně zaměří na rostlinné druhy místního původu.

Článek 13

Doprava a přeprava turistů

1.   Smluvní strany podporují opatření, jejichž cílem je omezit motorizovanou dopravu v turistických letoviscích.

2.   Dále podporují soukromé nebo veřejné iniciativy, jejichž snahou je zlepšit dostupnost turistických letovisek a středisek hromadnou dopravou a usnadnit využívání této dopravy turisty.

Článek 14

Zvláštní techniky při úpravách prostředí

1.   Smluvní strany dbají na to, aby úprava, údržba a provozování lyžařských tratí vedly k co nejlepšímu začlenění tratí do krajiny s ohledem na přirozenou rovnováhu a citlivost biotopů.

2.   Terénní úpravy je třeba co nejvíce omezit, a umožňují-li to přírodní podmínky, upravené plochy by měly být znovu osazeny zelení, přičemž přednost se dává druhům místního původu.

Vnitrostátní právní předpisy mohou umožnit výrobu sněhu v chladném období, umožňují-li to hydrologické, klimatické a ekologické podmínky v daném místě, a to tak, aby zasněžované zóny nebyly ohroženy.

Článek 15

Sportování

1.   Smluvní strany se zavazují, že definují politiku řídící sportování pod širým nebem, zejména v chráněných oblastech, aby se vyloučily nežádoucí vlivy na životní prostředí. Tato úprava může v případě potřeby znamenat i zákaz sportování.

2.   Smluvní strany se zavazují, že co nejvíce omezí a v případě potřeby zakážou motorizované sportovní činnosti mimo zóny vymezené příslušnými orgány.

Článek 16

Vykládání z letadel a vrtulníků

Smluvní strany se zavazují, že co nejvíce omezí a v případě potřeby zakáží vykládky z letadel a vrtulníků ke sportovním účelům mimo letiště.

Článek 17

Rozvoj hospodářství slabých oblastí

Smluvním stranám se doporučuje, aby na vhodné územní úrovni prozkoumaly řešení, která by napomohla vyváženému rozvoji hospodářství slabých oblastí.

Článek 18

Rozvržení prázdnin

1.   Smluvní strany se budou snažit co nejlépe rozvrhnout v čase i prostoru turistickou poptávku v přijímajících regionech.

2.   Za tímto účelem je vhodné podpořit mezistátní spolupráci při rozvrhování prázdnin a při výměně zkušeností s prodloužením sezón.

Článek 19

Pobídky k inovacím

Smluvním stranám se doporučuje vyvíjet různé pobídky, které podporují provádění hlavních cílů tohoto protokolu; v tomto smyslu zejména prozkoumají možnost zavedení alpské soutěže, v jejímž rámci by se odměňovaly novátorské turistické akce a produkty, které plní cíle tohoto protokolu.

Článek 20

Spolupráce mezi odvětvími cestovního ruchu, zemědělství, lesního hospodářství a řemeslné činnosti

Smluvní strany podporují spolupráci mezi odvětvími cestovního ruchu, zemědělství, lesního hospodářství a řemeslné činnosti. Podporují zejména kombinace činností, jež vytvářejí nová pracovní místa v duchu udržitelného rozvoje.

Článek 21

Doplňková opatření

Smluvní strany mohou přijmout opatření týkající se oblasti energie a udržitelného rozvoje, která doplňují opatření uvedená v tomto protokolu.

KAPITOLA III

VÝZKUM, VZDĚLÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 22

Výzkum a pozorování

1.   Smluvní strany v úzké spolupráci podporují a harmonizují výzkum a systematické pozorování, které jsou užitečné k lepšímu poznání vzájemného působení cestovního ruchu a životního prostředí v Alpách a k analýze budoucího vývoje.

2.   Smluvní strany dbají na to, aby výsledky vnitrostátního systematického výzkumu a pozorování byly začleněny do společného systému stálého pozorování a poskytování informací a aby byly v rámci stávajícího státního uspořádání zpřístupněny veřejnosti.

3.   Smluvní strany se zavazují, že si budou vyměňovat své zkušenosti užitečné pro provádění opatření a doporučení tohoto protokolu a společně shromažďovat významné údaje o kvalitativním vývoji cestovního ruchu.

Článek 23

Vzdělávání a poskytování informací

1.   Smluvní strany podporují počáteční a celoživotní vzdělávání a poskytování informací veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto protokolu.

2.   Smluvním stranám se doporučuje zahrnout do odborného vzdělávání v profesích přímo i nepřímo souvisejících s cestovním ruchem znalosti o přírodě a životním prostředí. Tak by se mohly realizovat originální vzdělávací programy spojující v sobě cestovní ruch a životní prostředí. Například:

—	„organizátor akcí v přírodě“,

—	„pracovník odpovědný za kvalitu letoviska“,

—	„asistenti pro turisty se zdravotním postižením“.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, KONTROLA A HODNOCENÍ

Článek 24

Provádění

Smluvní strany se zavazují, že budou dbát na provádění tohoto protokolu tím, že v rámci stávajícího státního uspořádání přijmou veškerá vhodná opatření.

Článek 25

Kontrola plnění povinností

1.   Smluvní strany podávají stálému výboru pravidelné zprávy o opatřeních přijatých na základě tohoto protokolu. Zprávy se rovněž týkají otázky účinnosti přijatých opatření. Alpská konference stanoví pravidelnost zpráv.

2.   Stálý výbor tyto zprávy posoudí s cílem ověřit, zda smluvní strany splnily své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu. Může si rovněž od příslušných smluvních stran vyžádat doplňující informace nebo využít jiných informačních zdrojů.

3.   Stálý výbor vypracuje pro Alpskou konferenci zprávu o tom, jak smluvní strany plní své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu.

4.   Alpská konference se s touto zprávou seznámí. Pokud zjistí, že některé povinnosti nebyly splněny, může přijmout doporučení.

Článek 26

Hodnocení účinnosti ustanovení

1.   Smluvní strany pravidelně přezkoumávají a hodnotí účinnost ustanovení tohoto protokolu. Ukáže-li se to pro splnění cílů nezbytné, přistoupí k přijetí vhodných změn tohoto protokolu.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání jsou do tohoto hodnocení zapojeny územní samosprávné celky. Hodnocení je možné konzultovat s nevládními organizacemi činnými v této oblasti.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 27

Vztah mezi Alpskou úmluvou a tímto protokolem

1.   Tento protokol je protokolem k Alpské úmluvě ve smyslu článku 2 a ostatních souvisejících článků úmluvy.

2.   Smluvní stranou tohoto protokolu se nemůže stát nikdo, kdo není smluvní stranou Alpské úmluvy. Vypovězení Alpské úmluvy znamená zároveň i vypovězení tohoto protokolu.

3.   Při jednání Alpské konference o otázkách týkajících se tohoto protokolu smějí hlasovat pouze smluvní strany tohoto protokolu.

Článek 28

Podpis a ratifikace

1.   Tento protokol je otevřen k podpisu signatářským státům Alpské úmluvy a Evropskému společenství k 16. říjnu 1998 a od 16. listopadu 1998 u Rakouské republiky jako depozitáře.

2.   Tento protokol vstupuje v platnost pro smluvní strany, které vyjádřily souhlas být jím vázány, tři měsíce po dni, k němuž tři státy uloží listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

3.   Pro smluvní strany, které svůj souhlas být vázány tímto protokolem vyjádří později, vstupuje v platnost tři měsíce po dni uložení jejich listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Po vstupu v platnost změny tohoto protokolu se každá nová smluvní strana tohoto protokolu stává smluvní stranou protokolu v pozměněném znění.

Článek 29

Oznámení

Depozitář oznámí každému státu uvedenému v preambuli a Evropskému společenství tyto informace týkající se tohoto protokolu:

a)	každý podpis;

b)	uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení;

c)	každé datum vstupu v platnost;

d)	každé prohlášení učiněné smluvní stranou nebo signatářem;

e)	každé vypovězení oznámené jednou ze smluvních stran a datum, ke kterému nabývá účinku.

PŘÍLOHA I

Koncentrace některých mykotoxinů (aflatoxinu B1, ochratoxinu A, zearalenonu, deoxynivalenolu, fumonisinů, T-2 toxinu a HT-2 toxinu) v krmivech

Jednotlivé výsledky všech testovaných vzorků; formulář pro zprávy uvedený v odst. 1 písm. a)

Krmiva			Odběr vzorků (náhodný či cílený)	Druh a koncentrace mykotoxinů (μg/kg ve vztahu ke krmivu s obsahem vlhkosti 12 %)
Třída (1)	Druh (2)	Země původu		Aflatoxin B1	Ochratoxin A	Zearalenon	Deoxynivalenol	Fumonisiny (3)	T-2 toxin a HT-2 toxin (4)

Příslušný orgán by měl rovněž uvést:

—	opatření přijatá v případě, že byly překročeny maximální hodnoty pro aflatoxin B1,

—	použité metody analýzy,

—	meze detekce.

---

(1)  Vyberte jednu z těchto tříd: krmná surovina, doplňková látka v krmivu, premix, doplňkové krmivo, kompletní krmivo, krmná směs.

(2)  Vyberte jeden z těchto druhů: a) u krmných surovin název krmné suroviny podle části B přílohy směrnice Rady 96/25/ES (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 35); b) u ostatních krmiv cílový druh.

(3)  Uvedená hodnota může být sumou koncentrací fumonisinů B1 a B2.

(4)  Uvedená hodnota může být sumou koncentrací T-2 toxinu a HT-2 toxinu.

PŘÍLOHA II

Výskyt některých léčebných látek, jež nejsou povoleny jako doplňkové látky v krmivech

Některé léčebné látky se jako doplňkové látky mohou na základě právních předpisů vyskytovat v premixech a krmných směsích pro určité druhy a kategorie zvířat, pokud splňují požadavky článku 10 nařízení (ES) č. 1831/2003.

Výskyt nepovolených léčebných látek v krmivech pro určité druhy a kategorie zvířat představuje porušení právních předpisů.

Léčebné látky, jež mají být kontrolovány, by měly být vybrány z těchto látek:

1.

Léčebné látky povolené jako doplňkové látky v krmivech pouze pro určité druhy nebo kategorie zvířat:   decoquinát (Deccox)   diclazuril (Clinacox 0,2 %)   halofuginon hydrobromid (Stenorol)   lasalocid sodný A (Avatec 15 %)   maduramicin amonium alfa (Cygro 1 %)   monensin sodný (Elancoban G100, 100, G200, 200)   narasin (Monteban)   narasin – nikarbazin (Maxiban G160)   robenidin hydrochlorid (Cycostat 66 G)   salinomycin sodný (Sacox 120G, 120)   semduramicin sodný (Aviax 5 %).

2.

Léčebné látky, které již nejsou povoleny jako doplňkové látky v krmivech:   amprolium   amprolium/ethopabát   arprinocid   avilamycin   avoparcin   carbadox   dimetridazol   dinitolmid   flavofosfolipol   ipronidazol   meticlorpindol   meticlorpindol/methylbenzochát   nicarbazin   nifursol   olachindox   ronidazol   spiramycin   tetracykliny   tylosinfosfát   virginiamycin   zinkbacitracin   ostatní antimikrobiální látky.

3.

Léčebné látky, které nikdy nebyly povoleny jako doplňkové látky v krmivech: ostatní látky. Jednotlivé výsledky všech nevyhovujících vzorků; formulář pro zprávy uvedený v odst. 1 písm. b): Druh krmiva (druh zvířete a kategorie zvířat) Zjištěná látka Zjištěná hodnota Důvod porušení právních předpisů (1) Přijaté opatření                     Příslušný orgán by měl rovněž uvést: — celkový počet testovaných vzorků, — názvy látek, které byly předmětem šetření, — použité metody analýzy, — meze detekce.

---

(1)  Důvod výskytu nepovolené látky v krmivu podle závěrů šetření provedeného příslušným orgánem.

PŘÍLOHA III

Omezení výroby a používání krmných surovin živočišného původu

Aniž je dotčen článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (1), měly by členské státy v průběhu roku 2006 provádět koordinovaný program kontrol s cílem stanovit, zda byla dodržena omezení týkající se výroby a používání krmných surovin živočišného původu.

Členské státy by zejména měly provést zvláštní program kontrol založený na cílených kontrolách, aby zajistily, že je účinně uplatňován zákaz krmení některých zvířat zpracovanými živočišnými bílkovinami, jak stanoví příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (2). V souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 882/2004 by uvedený kontrolní program měl vycházet ze strategie zohledňující míru rizika a měl by se vztahovat na všechna stadia výroby a veškeré druhy objektů, kde se krmivo vyrábí, manipuluje se s ním a kde se podává zvířatům. Členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost vymezení kritérií, která mohou souviset s nějakým rizikem. Váhový koeficient přisouzený každému kritériu by měl být úměrný tomuto riziku. Četnost kontrol a počet vzorků analyzovaných v daném objektu by měly být ve vztahu k souhrnu váhových koeficientů přidělených tomuto objektu.

Při navrhování programu kontrol by měly být vzaty v úvahu tyto orientačně uvedené objekty a kritéria:

Objekty	Kritéria	Váhový koeficient
Výrobny krmiv	— Výrobny krmiv vyrábějící krmné směsi pro přežvýkavce i nepřežvýkavce, které na základě udělené výjimky obsahují zpracované živočišné bílkoviny — Výrobny krmiv, ve kterých již v minulosti došlo k porušení právních předpisů, či na něj existuje podezření — Výrobny krmiv s velkým množstvím dovezených krmiv s vysokým obsahem bílkovin, jako je např. rybí moučka, sojový šrot, kukuřičný lepek a bílkovinné koncentráty — Výrobny krmiv s velkým objemem výroby krmných směsí — Riziko křížové kontaminace v důsledku vnitřních provozních postupů (účel používání sil, kontrola účinného oddělování výrobních linek, kontrola přísad, vlastní laboratoř, postupy pro odběr vzorků)
Stanoviště hraniční kontroly a ostatní místa vstupu do Společenství	— Velký/malý podíl dovozů krmiv — Krmiva s vysokým obsahem bílkovin
Zemědělské podniky	— Výrobny krmných směsí pro vlastní potřebu, které na základě udělené výjimky používají zpracované živočišné bílkoviny — Zemědělské podniky s chovem přežvýkavců a jiných druhů živočichů (riziko zkříženého krmení) — Zemědělské podniky, které nakupují volně ložené krmivo
Dodavatelé	— Sklady a místa přechodného uskladnění krmiva s vysokým obsahem bílkovin — Prodej velkého objemu volně loženého krmiva — Dodavatelé krmných směsí vyrobených v zahraničí
Pojízdné výrobny krmných směsí	— Výrobny krmných směsí pro přežvýkavce i nepřežvýkavce — Výrobny krmných směsí, ve kterých již v minulosti došlo k porušení právních předpisů, či na něj existuje podezření — Výrobny krmných směsí používající jako přísady krmiva s vysokým obsahem bílkovin — Výrobny krmných směsí s velkým objemem výroby krmiv — Zásobování velkého počtu hospodářství včetně hospodářství s chovem přežvýkavců
Přepravní prostředky	— Vozidla používaná pro přepravu zpracovaných živočišných bílkovin a krmiv — Vozidla, u kterých již v minulosti došlo k porušení právních předpisů, či na něj existuje podezření

Jako alternativu těchto orientačně uvedených objektů a kritérií mohou členské státy Komisi do 31. března 2006 předložit svůj vlastní systém posuzování rizik.

Odběr vzorků by se měl zaměřit na šarže nebo případy, kdy je nejvíce pravděpodobné, že by mohlo dojít ke křížové kontaminaci zakázanými zpracovanými bílkovinami (první šarže následující po přepravě krmiv obsahujících živočišné bílkoviny v této šarži zakázané, technické problémy či změny týkající se výrobních linek, změny ve skladovacích zásobnících nebo silech pro volně ložený materiál).

Kontroly by rovněž mohly být rozšířeny na analýzu prachu ve vozidlech, výrobních zařízeních a skladovacích prostorech.

V každém členském státě by mělo ročně být provedeno minimálně 10 kontrol na 100 000 tun vyrobených krmných směsí. V každém členském státě by mělo ročně být úředně odebráno minimálně 20 vzorků na 100 000 tun vyrobených krmných směsí. Do doby, než budou schváleny alternativní metody, by se pro analýzu vzorků měla použít metoda mikroskopické identifikace a hodnocení uvedená ve směrnici Komise 2003/126/ES (3). Zjištění živočišných bílkovin se interpretuje v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 999/2001.

Výsledky programů kontrol by Komisi měly být oznámeny v níže uvedených formátech.

Shrnutí kontrol týkajících se omezení krmení krmivem živočišného původu (krmení zakázanými zpracovanými živočišnými bílkovinami)

A.   Zdokumentované kontroly

Stadium	Počet kontrol včetně kontrol výskytu zpracovaných živočišných bílkovin	Počet porušení právních předpisů stanovený na základě kontrol dokumentace atd., nikoliv na základě laboratorních zkoušek
Dovoz krmných surovin
Skladování krmných surovin
Výrobny krmiv
Výrobny krmných směsí pro vlastní potřebu/pojízdné výrobny krmných směsí
Zprostředkovatelé v oblasti krmiv
Přepravní prostředky
Hospodářství s chovem nepřežvýkavců
Hospodářství s chovem přežvýkavců
Ostatní: …

B.   Odběr vzorků a testování krmných surovin a krmných směsí, pokud jde o výskyt zpracovaných živočišných bílkovin

Objekty	Počet úředně odebraných vzorků testovaných na výskyt zpracovaných živočišných bílkovin			Počet nevyhovujících vzorků
				Výskyt zpracovaných živočišných bílkovin pocházejících ze suchozemských živočichů			Výskyt zpracovaných živočišných bílkovin pocházejících z ryb
	Krmné suroviny	Krmné směsi		Krmné suroviny	Krmné směsi		Krmné suroviny	Krmné směsi
		pro přežvýkavce	pro nepřežvýkavce		pro přežvýkavce	pro nepřežvýkavce		pro přežvýkavce	pro nepřežvýkavce
Při dovozu
Výrobny krmiv
Zprostředkovatelé/skladování
Přepravní prostředky
Výrobny krmných směsí pro vlastní potřebu/pojízdné výrobny krmných směsí
V objektu zemědělského podniku
Ostatní: …

C.   Shrnutí zakázaných zpracovaných živočišných bílkovin zjištěných ve vzorcích krmiv určených pro přežvýkavce

	Měsíc odběru vzorků	Druh, stupeň a původ kontaminace	Uplatněné sankce (či jiná opatření)
1.
2.
3.
4.
5.
…

---

(1)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 78.

PŘÍLOHA IV

Jednotlivé výsledky veškerých vzorků (vyhovujících i nevyhovujících), pokud jde o obsah mědi a zinku v krmných směsích pro prasata

Druh krmné směsi (kategorie zvířat)	Stopový prvek (měď či zinek)	Zjištěná hodnota (mg/kg kompletního krmiva)	Důvod překročení maximálního obsahu (1)	Přijaté opatření

---

(1)  Podle závěrů šetření provedeného příslušným orgánem.

„Výše uvedené krůtí a kuřecí maso (8) je v souladu s rozhodnutím Komise 2005/926/ES.

PŘÍLOHA I

OBLAST OČKOVÁNÍ, VE KTERÉ SE PROVÁDÍ OČKOVÁNÍ ZA POUŽITÍ DVOJITÉ (BIVALENTNÍ) OČKOVACÍ LÁTKY

Region Veneto

Provincie Verona
ALBAREDO D'ADIGE
ANGIARI
ARCOLE
BELFIORE
BONAVIGO
BOVOLONE
BUTTAPIETRA
CALDIERO	oblast jižně od dálnice A4
CASALEONE
CASTEL D'AZZANO
CASTELNUOVO DEL GARDA	oblast jižně od dálnice A4
CEREA
COLOGNA VENETA
COLOGNOLA AI COLLI	oblast jižně od dálnice A4
CONCAMARISE
ERBÈ
GAZZO VERONESE
ISOLA DELLA SCALA
ISOLA RIZZA
LAVAGNO	oblast jižně od dálnice A4
MINERBE
MONTEFORTE D'ALPONE	oblast jižně od dálnice A4
MOZZECANE
NOGARA
NOGAROLE ROCCA
OPPEANO
PALÙ
PESCHIERA DEL GARDA	oblast jižně od dálnice A4
POVEGLIANO VERONESE
PRESSANA
RONCO ALL'ADIGE
ROVERCHIARA
ROVEREDO DI GUÀ
SALIZZOLE
SAN BONIFACIO	oblast jižně od dálnice A4
SAN GIOVANNI LUPATOTO	oblast jižně od dálnice A4
SANGUINETTO
SAN MARTINO BUON ALBERGO	oblast jižně od dálnice A4
SAN PIETRO DI MORUBIO
SOAVE	oblast jižně od dálnice A4
SOMMACAMPAGNA	oblast jižně od dálnice A4
SONA	oblast jižně od dálnice A4
SORGÀ
TREVENZUOLO
VALEGGIO SUL MINCIO
VERONA	oblast jižně od dálnice A4
VERONELLA
VIGASIO
VILLAFRANCA DI VERONA
ZEVIO
ZIMELLA

Region Lombardie

Provincie Brescia
ACQUAFREDDA
ALFIANELLO
BAGNOLO MELLA
BASSANO BRESCIANO
BORGOSATOLLO
BRESCIA	oblast jižně od dálnice A4
CALCINATO	oblast jižně od dálnice A4
CALVISANO
CAPRIANO DEL COLLE
CARPENEDOLO
CASTENEDOLO	oblast jižně od dálnice A4
CIGOLE
DELLO
DESENZANO DEL GARDA	oblast jižně od dálnice A4
FIESSE
FLERO
GAMBARA
GHEDI
GOTTOLENGO
ISORELLA
LENO
LONATO	oblast jižně od dálnice A4
MANERBIO
MILZANO
MONTICHIARI
MONTIRONE
OFFLAGA
PAVONE DEL MELLA
PONCARALE
PONTEVICO
POZZOLENGO	oblast jižně od dálnice A4
PRALBOINO
QUINZANO D'OGLIO
REMEDELLO
REZZATO	oblast jižně od dálnice A4
SAN GERVASIO BRESCIANO
SAN ZENO NAVIGLIO
SENIGA
VEROLANUOVA
VEROLAVECCHIA
VISANO
Provincie Mantova
CASTIGLIONE DELLE STIVIERE
CAVRIANA
CERESARA
GOITO
GUIDIZZOLO
MARMIROLO
MEDOLE
MONZAMBANO
PONTI SUL MINCIO
ROVERBELLA
SOLFERINO
VOLTA MANTOVANA

PŘÍLOHA II

POSTUP ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A TESTOVÁNÍ

1.   Úvod a obecné použití

Nový nepřímý imunofluorescenční test (test iIFA) je zaměřen na rozlišení mezi očkovanými/exponovanými a očkovanými/neexponovanými krůtami a kuřaty v rámci očkovací strategie „DIVA“ (Rozlišení nakažených zvířat od očkovaných – Differentiating Infected from Vaccinated Animals) za použití heterogenního podtypu očkovací látky z podtypu terénního viru.

2.   Použití testu pro účely odeslání čerstvého krůtího a kuřecího masa z oblasti očkování v Itálii

Maso původem z hejn krůt a kuřat očkovaných proti influenze ptáků může být z Itálie odesláno za předpokladu, že úřední veterinární lékař do sedmi dnů před poražením odebere vzorky krve alespoň deseti očkovaným krůtám nebo kuřatům určeným na porážku, které jsou chovány ve stejné budově.

Je-li však drůbež umístěna ve více skupinách nebo přístřešcích, musí být odebrány vzorky z alespoň dvaceti očkovaných ptáků vybraných náhodně ze všech skupin nebo přístřešků v hospodářství.

3.   Použití testu pro účely odeslání jatečné drůbeže z oblasti očkování v Itálii

Jatečná drůbež pocházející z oblasti očkování může být z Itálie odeslána za předpokladu, že úřední veterinární lékař do sedmi dnů před odesláním odebere vzorky krve alespoň deseti ptákům určeným na porážku, kteří jsou chováni ve stejné budově. Je-li však drůbež umístěna ve více skupinách nebo přístřešcích, musí být odebrány vzorky alespoň z dvaceti ptáků vybraných náhodně ze všech skupin nebo přístřešků v hospodářství.

PŘÍLOHA III

OBLASTI HRANIČÍCÍ S OBLASTÍ OČKOVÁNÍ, KDE SE PROVÁDÍ INTENZIVNÍ MONITOROVÁNÍ A DOHLED

Region Lombardie

Provincie Bergamo
ANTEGNATE
BAGNATICA	oblast jižně od dálnice A4
BARBATA
BARIANO
BOLGARE	oblast jižně od dálnice A4
CALCINATE
CALCIO
CASTELLI CALEPIO	oblast jižně od dálnice A4
CAVERNAGO
CIVIDATE AL PIANO
COLOGNO AL SERIO
CORTENUOVA
COSTA DI MEZZATE	oblast jižně od dálnice A4
COVO
FARA OLIVANA CON SOLA
FONTANELLA
GHISALBA
GRUMELLO DEL MONTE	oblast jižně od dálnice A4
ISSO
MARTINENGO
MORENGO
MORNICO AL SERIO
PAGAZZANO
PALOSCO
PUMENENGO
ROMANO DI LOMBARDIA
SERIATE	oblast jižně od dálnice A4
TELGATE	oblast jižně od dálnice A4
TORRE PALLAVICINA
Provincie Brescia
AZZANO MELLA
BARBARIGA
BASSANO BRESCIANO
BERLINGO
BORGO SAN GIACOMO
BRANDICO
CASTEGNATO	oblast jižně od dálnice A4
CASTEL MELLA
CASTELCOVATI
CASTREZZATO
CAZZAGO SAN MARTINO	oblast jižně od dálnice A4
CHIARI
COCCAGLIO
COLOGNE
COMEZZANO-CIZZAGO
CORZANO
ERBUSCO	oblast jižně od dálnice A4
LOGRATO
LONGHENA
MACLODIO
MAIRANO
ORZINUOVI
ORZIVECCHI
OSPITALETTO	oblast jižně od dálnice A4
PALAZZOLO SULL'OGLIO	oblast jižně od dálnice A4
POMPIANO
PONTOGLIO
ROCCAFRANCA
RONCADELLE	oblast jižně od dálnice A4
ROVATO	oblast jižně od dálnice A4
RUDIANO
SAN PAOLO
TORBOLE CASAGLIA
TRAVAGLIATO
TRENZANO
URAGO D'OGLIO
VILLACHIARA
Provincie Cremona
CAMISANO
CASALE CREMASCO-VIDOLASCO
CASALETTO DI SOPRA
CASTEL GABBIANO
SONCINO
Provincie Mantova
ACQUANEGRA SUL CHIESE
ASOLA
BIGARELLO
CANNETO SULL'OGLIO
CASALMORO
CASALOLDO
CASALROMANO
CASTEL D'ARIO
CASTEL GOFFREDO
CASTELBELFORTE
GAZOLDO DEGLI IPPOLITI
MARIANA MANTOVANA
PIUBEGA
PORTO MANTOVANO
REDONDESCO
RODIGO
RONCOFERRARO
SAN GIORGIO DI MANTOVA
VILLIMPENTA

Region Veneto

Provincie Padua
CARCERI
CASALE DI SCODOSIA
ESTE
LOZZO ATESTINO
MEGLIADINO SAN FIDENZIO
MEGLIADINO SAN VITALE
MONTAGNANA
OSPEDALETTO EUGANEO
PONSO
SALETTO
SANTA MARGHERITA D’ADIGE
URBANA
Provincie Verona
BEVILACQUA
BOSCHI SANT'ANNA
BUSSOLENGO
PESCANTINA
SOMMACAMPAGNA	oblast severně od dálnice A4
SONA	oblast severně od dálnice A4
Provincie Vicenza
AGUGLIARO
ALBETTONE
ALONTE
ASIGLIANO VENETO
BARBARANO VICENTINO
CAMPIGLIA DEI BERICI
CASTEGNERO
LONIGO
MONTEGALDA
MONTEGALDELLA
MOSSANO
NANTO
NOVENTA VICENTINA
ORGIANO
POIANA MAGGIORE
SAN GERMANO DEI BERICI
SOSSANO
VILLAGA