9.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/1

(1)

Směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (3), směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění (5) upravují ustanovení týkající se přístupu k činnosti v přímém pojištění a jejího výkonu ve Společenství.

(2)

Tyto směrnice stanovují právní rámec pro pojišťovny a výkon činnosti v pojištění na vnitřním trhu z hlediska práva usazovaní a volného pohybu služeb, aby se usnadnilo pojišťovnám, které mají skutečné sídlo ve Společenství, krýt své závazky v rámci Společenství a aby se pojistníci mohli obracet nejen na pojistitele usazené v jejich vlastním státě, ale rovněž na pojistitele se skutečným sídlem ve Společenství a usazené v jiných členských státech.

(3)

Režim stanovený těmito směrnicemi se používá pro pojišťovny poskytující přímé pojištění s ohledem na celé jejich podnikání, a to jak na činnost v přímém pojištění, tak i na zajišťovací činnost prostřednictvím akceptací; avšak zajištění prováděné specializovanými zajišťovnami nepodléhá uvedenému režimu a ani jinému režimu podle právních předpisů Společenství.

(4)

Zajišťovnictví je finanční činnost značného významu, protože usnadněním rozložení rizik na celosvětové úrovni umožňuje pojišťovnám poskytujícím přímé pojištění zvýšit kapacitu jejich výkonů v pojišťovnictví a jejich pojistného krytí a rovněž snížit jejich kapitálové náklady. Zajišťovnictví dále hraje důležitou úlohu ve finanční stabilitě, protože je základním prvkem v zabezpečení úrovně finančního zdraví a stability pojistných trhů s přímým pojištěním a celého finančního systému, poněvadž zahrnuje významné finančního zprostředkovatele a institucionální investory.

(5)

Směrnice Rady 64/225/EHS ze dne 25. února 1964 o odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb v oblasti zajištění a retrocese (6) odstranila omezení svobody usazování a volného pohybu služeb s ohledem na státní příslušnost nebo sídlo zajistitele. Neodstranila však omezení vyvolané odchylkami ve vnitrostátních předpisech upravující regulaci zajišťovnictví na obezřetnostním základě. Tato situace vedla k výrazným rozdílům v úrovni dozoru nad zajišťovnami ve Společenství, které vytvářejí bariéry pro výkon zajišťovací činnosti, jako je povinnost zajišťovny jistit aktiva ke krytí svého podílu technických rezerv pojišťovny poskytující přímé pojištění a rovněž vyhovět rozdílným pravidlům pro dozor nad zajišťovnami v různých členských státech, ve kterých podnikají, nebo nepřímý dozor týkající se různých aspektů zajišťovnictví orgány příslušnými pro dozor nad pojišťovnami poskytujícími přímé pojištění.

(6)

Zajišťovnictví je označeno v Akčním plánu pro finanční služby jako sektor, který pro dobudování vnitřního trhu pro finanční služby vyžaduje podniknutí kroků na úrovni Společenství. Také významná mezinárodní fóra, jako jsou Mezinárodní měnový fond a Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví (IAIS), poukázaly na absenci harmonizovaných pravidel v zajišťovnictví pro dozor na úrovni Společenství jako na významnou mezeru v regulačním rámci pro finanční služby, kterou je nezbytné zaplnit.

(7)

Cílem této směrnice je zřízení obezřetnostního regulačního rámce pro výkon zajišťovací činnosti ve Společenství. Tvoří část souboru právních předpisů Společenství v oblasti pojištění zaměřeného na vybudování vnitřního trhu v sektoru pojišťovnictví.

(8)

Tato směrnice je v souladu s významnými mezinárodními aktivitami v oblasti obezřetnostních pravidel pro zajišťovnictví, zvláště pak IAIS.

(9)

Směrnice následuje přístupy přijaté v právních předpisech Společenství s ohledem na přímé pojištění tím, že byla provedena důležitá, nezbytná a postačující harmonizace pro zajištění vzájemného uznávání povolení a systémů obezřetnostního dohledu, která umožní udělit jediné povolení platné v celém Společenství a používat zásadu dozoru domovským členským státem.

(10)

Výsledkem je to, že přístup k zajišťovací činnosti a její následný výkon podléhají jednomu úřednímu povolení, které vydávají příslušné orgány členského státu, ve kterém má zajišťovna skutečné sídlo. Takové povolení umožňuje zajišťovně vykonávat svou činnost v rámci celého Společenství podle práva usazování i volného pohybu služeb. Členský stát, ve kterém se nachází pobočka nebo ve kterém jsou poskytovány služby, nesmí vyžadovat na zajišťovně, která na jeho území hodlá vykonávat zajišťovací činnost a které již bylo vydáno povolení v jejím domovském členském státě, aby žádala o nové povolení. Zajišťovna, která již získala povolení v domovském členském státě, by dále neměla podléhat dalšímu dozoru nebo kontrole příslušnými orgány týkajících se finančního zdraví pojišťovny, která je zajištěna u této zajišťovny. Kromě toho není povoleno, aby členské státy požadovaly, aby zajišťovna, která získala povolení, jistila aktiva pro krytí svého podílu technických rezerv cedujícího podniku. Je potřeba definovat podmínky pro udělení nebo odnětí povolení. Příslušné orgány by neměly udělit povolení nebo by neměly obnovit povolení zajišťovně, která nesplní podmínky stanovené v této směrnici.

(11)

Tato směrnice by se měla vztahovat na zajišťovny, které vykonávají výlučně zajišťovací činnost a nezabývají se přímou pojišťovací činností; měla by se též vztahovat na takzvané „kaptivní“ zajišťovny, vytvořené nebo vlastněné finančním podnikem jiným než pojišťovnou či zajišťovnou nebo jiným než skupinou pojišťoven nebo zajišťoven, na něž se vztahuje směrnice 98/78/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině (7), nebo jedním či několika nefinančními podniky, jejichž cílem je poskytovat výhradně zajistné krytí rizik podniků, k nimž patří. Pokud je v této směrnici uveden odkaz na zajišťovnu, měl by zahrnovat kaptivní zajišťovnu kromě případů, na něž se vztahuje zvláštní ustanovení o kaptivních zajišťovnách. Kaptivní zajišťovny nekryjí rizika odvozená od vnější přímé pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovny nebo zajišťovny patřící do skupiny. Kromě toho pojišťovny nebo zajišťovny patřící do finančního konglomerátu nesmí vlastnit žádný kaptivní podnik.

(12)

Směrnice by se nicméně neměla vztahovat na pojišťovny, které již podléhají směrnicím 73/239/EHS nebo 2002/83/ES; avšak ustanovení směrnice týkající se míry solventnosti zajišťoven obsažená v této směrnici se používají pro zajišťovací činnost těchto pojišťoven, pokud rozsah jejich zajišťovací činnosti tvoří významnou část celého jejich podnikání, a tím se zabezpečí finanční zdraví pojišťoven, které vykonávají rovněž zajišťovací činnost, a také to, aby se pro kapitálové požadavky na uvedené pojišťovny vzaly v úvahu specifika zajišťovací činnosti.

(13)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na poskytování zajistného krytí prováděné nebo plně zaručené členským státem, který působí, z důvodů závažného veřejného zájmu, jako zajistitel nejvyšší instance, zejména pokud není proveditelné z důvodu zvláštní situace na trhu, získat přiměřené obchodní krytí; v tomto ohledu by se mělo nedostatkem „přiměřeného obchodního krytí“ rozumět hlavně selhání trhu charakterizované zřejmým nedostatkem dostatečné nabídky pojištění, ačkoli nadměrné pojistné by samo o sobě nemělo naznačovat nedostatečnost uvedeného obchodního krytí. Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. d) této směrnice se vztahuje také na ujednání mezi pojišťovnami, na něž se vztahují směrnice 73/239/EHS nebo 2002/83/ES a jejichž cílem je sdílení finančních plnění vyplývajících z vysokých rizik, jako je například terorismus.

(14)

Zajišťovny mají omezit předmět své činnosti na zajišťovací činnost a související činnosti. Tento požadavek umožňuje zajišťovně provozovat například takové činnosti jako poskytování statistického nebo pojistně-matematického poradenství, analýzy rizik nebo průzkumu pro klienty. Může též zahrnovat funkci holdingové společnosti a činnosti související s činnostmi finančního sektoru ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (8). V žádném případě tento požadavek neumožňuje provádění nesouvisejících bankovních a finančních činností.

(15)

Tato směrnice by měla vyjasnit pravomoci a prostředky dozoru příslušných orgánů. Příslušné orgány domovského členského státu zajišťovny by měly odpovídat za sledování finančního zdraví zajišťoven, včetně jejich solventnosti, zřízení odpovídajících technických a vyrovnávacích rezerv a krytí těchto rezerv kvalitními aktivy.

(16)

Příslušné orgány členských států by měly mít k dispozici takové prostředky dozoru, které jsou nezbytné k zajištění řádného výkonu zajišťovací činnosti v rámci celého Společenství na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb. Zejména musí být schopny zavést vhodná ochranná opatření nebo ukládat sankce zaměřené na zabránění nesprávnostem a porušování právních předpisů v oblasti dozoru nad zajišťovnami.

(17)

Ustanovení o převodech kmenů zajišťovacích smluv by měla vyhovovat systému jediného povolení stanovenému v této směrnici. Měla by se vztahovat na různé druhy převodů kmenů zajišťovacích smluv mezi zajišťovnami, jako například převody kmenů zajišťovacích smluv v důsledku fúzí mezi zajišťovnami nebo jiných nástrojů obchodního práva nebo převody kmenů nevyřízených škod při dobíhajícím krytí jiné zajišťovně. Kromě toho by měla ustanovení o převodu kmenů zajišťovacích smluv zahrnovat ustanovení, která se specificky týkají převodu kmene zajišťovacích smluv uzavřených podle práva usazování a volného pohybu služeb jiné zajišťovně.

(18)

Je třeba zavést ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a orgány nebo subjekty, jež vzhledem ke své funkci pomáhají posilovat stabilitu finančního systému. Pro zachování důvěrné povahy musí být přísně vymezen okruh jejích příjemců. Musí se proto určit podmínky, za kterých je tato výměna informací povolena; navíc, pokud je stanoveno, že informace se mohou zveřejnit jenom s výslovným souhlasem příslušných orgánů, tyto orgány mohou ve vhodných případech svůj souhlas podmínit splněním přísných podmínek. V tomto ohledu a s cílem zajistit řádný dozor nad zajišťovnami příslušnými orgány by tato směrnice měla stanovit pravidla, která umožňují členským státům uzavírat dohody o výměně informací s třetími zeměmi za podmínky, že zveřejněné informace budou podléhat příslušným zárukám zachování profesního tajemství.

(19)

Pro posílení obezřetnostního dohledu nad zajišťovnami by mělo být stanoveno, že auditor má povinnost bezodkladně informovat příslušné orgány ve všech případech, které stanoví tato směrnice, o určitých skutečnostech, jež zjistí při výkonu své činnosti a které mohou mít vážný dopad na finanční situaci nebo na řídící a účetní organizaci úvěrové instituce. S ohledem na sledovaný cíl je žádoucí, aby členské státy stanovily, že se tato povinnost vztahuje na všechny případy, kdy auditor zjistí uvedené skutečnosti při výkonu své činnosti v podniku, který má úzká propojení se zajišťovnou. Povinnost auditorů sdělovat příslušným orgánům, je-li to vhodné, některé skutečnosti a rozhodnutí týkající se zajišťovny, které zjistí při výkonu svých povinností v jiném podniku, než je zajišťovna, sama o sobě nemění povahu jejich činnosti v daném podniku ani způsob, kterým musí své úkoly v tomto podniku vykonávat.

(20)

Je třeba zavést ustanovení pro definování použití směrnice pro existující zajišťovny, které získaly povolení dříve nebo které mohly vykonávat činnost v souladu s předpisy členských států před použitelností této směrnice.

(21)

Aby mohla zajišťovna splnit své závazky, požadují domovské členské státy, aby vytvořila dostatečné technické rezervy. Výše technických rezerv se určí v souladu se směrnicí Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (9). Pro životní zajištění může domovský členský stát stanovit konkrétnější pravidla v souladu se směrnicí 2002/83/ES.

(22)

Zajišťovna vykonávající zajišťovací činnost v odvětví pojištění úvěrů, jejíž podnikání v zajištění úvěrů netvoří jenom malý podíl celého zajištění, musí vytvořit vyrovnávací rezervu, která netvoří součást míry solventnosti. Daná rezerva by se měla vypočíst podle jedné z metod stanovených ve směrnici 73/239/EHS, které se považují za rovnocenné. Kromě toho směrnice povoluje domovskému členskému státu požadovat, aby zajišťovny se skutečným sídlem na jeho území vytvořily podle pravidel stanovených dotyčným členským státem vyrovnávací rezervu pro rizika zařazená do odvětví jiných než je zajištění úvěrů. Po zavedení mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví (IFRS 4) by tato směrnice měla upřesnit obezřetný režim pro vyrovnávací rezervy vytvořené v souladu s touto směrnicí. Jelikož však dozor nad zajišťovací činností je třeba znovu posoudit na základě projektu Solventnost II, tato směrnice nebrání jakémukoli budoucímu dozoru nad zajišťovací činností na základě projektu Solventnost II.

(23)

Zajišťovna by měla mít aktiva ke krytí technických a vyrovnávacích rezerv, které by měly brát v úvahu typ činnosti vykonávané zajišťovnou, zvláště povahu, výši a trvání očekávaného zajistného plnění tak, aby byla zajištěna dostatečnost, likvidita, bezpečnost, kvalita, výnosnost jejích investic a investování do odpovídajících aktiv a aby zajišťovna zajistila vhodnou diverzifikaci a rozložení těchto investic, které jí umožní přiměřeně reagovat na měnící se hospodářské podmínky, zvláště na vývoj finančních trhů a trhů s nemovitostmi nebo na katastrofy velkého rozsahu.

(24)

Kromě technických rezerv by měly mít zajišťovny dodatečnou rezervu, známou jako míra solventnosti, představovanou volnými aktivy a se souhlasem příslušného orgánu dalšími implicitními aktivy, která mají působit jako nárazník proti nepříznivým obchodním výkyvům. Tento požadavek je důležitým prvkem obezřetnostního dohledu. Až do revize stávajícího režimu pro míru solventnosti, kterou provádí Komise v rámci projektu Solventnost II s cílem určit požadovanou míru solventnosti zajišťoven, je třeba použít pravidla podle stávajících předpisů v oblasti přímého pojištění.

(25)

Z hlediska podobností mezi životním zajištěním kryjícím riziko smrti a neživotním zajištěním, zejména krytím pojistných rizik a trváním životních zajišťovacích smluv, by měla být požadovaná míra solventnosti pro životní zajištění stanovena v souladu s ustanoveními této směrnice pro výpočet požadované míry solventnosti u neživotního zajištění; domovskému členskému státu by však mělo být umožněno, aby uplatnil pravidla uvedená ve směrnici 2002/83/ES na zavedení požadované míry solventnosti u činností v životním zajištění, které jsou spojené s investičními fondy nebo smlouvami s účastí na zisku.

(26)

S cílem zohlednit zvláštní povahu některých typů zajistných smluv nebo odvětví je třeba zavést ustanovení pro možnost úpravy výpočtu požadované míry solventnosti. Úpravu míry solventnosti provádí Komise po konzultaci s Evropským výborem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zřízeným rozhodnutím Komise 2004/9/ES (10).

(27)

Tato opatření by měla být přijata na základě regulativního postupu podle článku 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11).

(28)

Seznam položek, ze kterých může být sestavena míra solventnosti požadovaná touto směrnicí, je tím seznamem, který je stanoven ve směrnicích 73/239/EHS a 2002/83/ES.

(29)

Zajišťovny by měly rovněž mít garanční fond, aby poskytovaly jistotu, že při svém založení vlastní odpovídající zdroje a že při následné zajišťovací činnosti míra solventnosti v žádném případě nepoklesne pod minimum bezpečnosti; avšak aby se zohlednila specifika kaptivních zajišťoven, zavádí se ustanovení, které umožňuje domovskému členskému státu nastavit minimální garanční fond požadovaný pro kaptivní zajišťovny na nižší úroveň.

(30)

Některá ustanovení této směrnice určují minimální požadavky. Domovský členský stát musí být oprávněn stanovit přísnější pravidla pro zajišťovny, kterým udělily povolení jeho vlastní příslušné orgány, zvláště pokud jde o požadavek na míru solventnosti.

(31)

Tato směrnice by se měla vztahovat na činnosti ve finitním zajištění; proto je pro účely této směrnice nezbytná definice finitního zajištění; vzhledem ke zvláštní povaze tohoto odvětví zajištění by měl mít domovský členský stát možnost stanovit zvláštní ustanovení pro výkon činností ve finitním zajištění. Tato ustanovení by se mohla lišit od obecného režimu stanoveného v této směrnici v řadě specifických bodů.

(32)

Tato směrnice by měla stanovit pravidla týkající se zvláštních účelových nástrojů, které přebírají rizika od pojišťoven a zajišťoven. Zvláštní povaha těchto zvláštních účelových nástrojů, které nejsou pojišťovnami nebo zajišťovnami, vyžaduje v členských státech zavedení zvláštních ustanovení. Kromě toho by měla tato směrnice stanovit, aby daný domovský členský stát stanovil podrobnější pravidla pro zavedení podmínek, za nichž může pojišťovna nebo zajišťovna použít nevyplacené částky ze zvláštního účelového nástroje jako aktiva na krytí technických rezerv. Tato směrnice by měla též stanovit, že vymahatelné částky od zvláštního účelového nástroje mohou být považovány, na žádost pojišťovny nebo zajišťovny podanou příslušnému orgánu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu, za odečitatelné položky v rámci zajišťovacích smluv nebo smluv o retrocesi do výše stanovené v této směrnici.

(33)

Je třeba stanovit opatření pro případy, kdy se finanční situace zajišťovny stane takovou, že je pro ni obtížné splnit její smluvní závazky. Za zvláštních situací je třeba, aby příslušné orgány měly pravomoc zasáhnout dostatečně včas, při výkonu těchto pravomocí však musí v souladu se zásadami řádného úředního postupu a náležitého postupu zajišťovny informovat o důvodech vedoucích k tomuto zásahu. Po dobu, po kterou tato situace přetrvává, by příslušné orgány neměly osvědčovat, že zajišťovna má dostatečnou míru solventnosti.

(34)

Je nezbytné zavést ustanovení pro spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, aby se zajistilo, že zajišťovna, která podniká v rámci práva usazování a volného pohybu služeb, vyhovuje ustanovením pro ni platným v hostitelském členském státě.

(35)

Je třeba přijmout opatření ohledně práva obrátit se na soud, pokud je povolení odmítnuto nebo odňato.

(36)

Je důležité stanovit, že vůči zajišťovnám, jejichž skutečné sídlo se nachází mimo území Společenství a které vykonávají zajišťovací činnost ve Společenství, se neuplatní ustanovení, která vedou k příznivějšímu zacházení než zacházení vůči zajišťovnám se skutečným sídlem v členském státě.

(37)

S cílem zohlednit mezinárodní aspekty zajišťovnictví je třeba zavést ustanovení umožňující uzavírání mezinárodních dohod s třetí zemí usilujících o určení prostředků pro dozor nad zajišťovnami, které podnikají na území každé smluvní strany.

(38)

Je třeba stanovit pružný postup umožňující hodnotit vzájemnost s třetími zeměmi na úrovni celého Společenství s cílem zlepšit liberalizaci zajišťovacích služeb v třetích zemích, a to prostřednictvím usazování nebo přeshraničním poskytováním služeb. Za tímto účelem by směrnice měla stanovit postupy pro jednání s třetími zeměmi.

(39)

Komise by měla být zmocněna přijímat prováděcí opatření za předpokladu, že tato opatření nepozmění základní prvky směrnice. Prováděcí opatření by měla umožnit Komisi zohlednit budoucí vývoj v zajišťovnictví. Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí 1999/468/ES.

(40)

Je třeba přizpůsobit stávající právní rámec Společenství pro pojišťovnictví aby se tím zohlednil nový režim dozoru nad zajišťovnami stanovený touto směrnicí, a aby se zajistil konzistentní zákonný rámec pro celý sektor pojišťovnictví. Zvláště se musí přizpůsobit stávající ustanovení, která umožňují orgánům příslušným pro dozor nad pojišťovnami poskytujícími přímé pojištění provádět „nepřímý dozor“ nad zajišťovnami. Navíc je nezbytné zrušit stávající ustanovení, která umožňují členským státům požadovat jištění aktiv kryjících technické rezervy pojišťovny, bez ohledu na formu tohoto požadavku, v případech, kdy je pojistitel zajištěn u zajišťovny povolené podle této směrnice nebo u pojišťovny. Konečně by také mělo být stanoveno, že míra solventnosti požadovaná pro pojišťovny vykonávající zajišťovací činnost, pokud tato činnost představuje podstatný podíl jejich podnikání, podléhá pravidlům pro solventnost stanoveným touto směrnicí pro zajišťovny. Směrnice 73/239/EHS, 92/49/EHS a 2002/83/ES by proto měly být změněny.

(41)

Je třeba změnit směrnici 98/78/ES tak, aby bylo zaručeno, že zajišťovny v pojišťovací nebo zajišťovací skupině podléhají doplňkovému dozoru stejným způsobem jako pojišťovny, které jsou součástí pojišťovací skupiny.

(42)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (12) by Rada měla vybízet členské státy k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(43)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zřízení právního rámce pro přístup k zajišťovací činnosti a pro její výkon, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto z důvodu rozsahu a účinků této akce jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(44)

Protože tato směrnice definuje minimální normy, mohou členské státy stanovit přísnější pravidla,

a)

pojišťovny, na které se vztahují směrnice 73/239/EHS nebo 2002/83/ES;

b)

činnosti a subjekty uvedené v článku 2 a 3 směrnice 73/239/EHS;

c)

činnosti a subjekty uvedené v článku 3 směrnice 2002/83/ES;

d)

zajišťovací činnosti, které provádí nebo plně zaručuje vláda členského státu, která tak jedná z důvodů závažného veřejného zájmu jako poslední instance v zajištění, včetně okolností, kdy tuto její roli vyžaduje taková situace na trhu, v níž nelze získat přiměřené obchodní krytí.

a)

„zajištěním“ činnost sestávající z přebírání rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou. V případě společenství zajistitelů známém jako Lloyd's se zajištěním rozumí také činnost spočívající v převzetí rizik postoupených členem Lloyd's pojišťovnou nebo zajišťovnou jinou než společenstvím zajistitelů známém jako Lloyd's;

b)

„kaptivní zajišťovnou“ zajišťovna vlastněná finančním podnikem jiným než pojišťovnou nebo zajišťovnou nebo jiným než skupinou pojišťoven nebo zajišťoven, na něž se vztahuje směrnice 98/78/ES, nebo nefinančním podnikem, jejímž účelem je poskytovat výhradně zajistné krytí rizik podniku nebo podniků, k nimž patří, nebo podniku či podniků dané skupiny, jejímž je kaptivní zajišťovna členem;

c)

„zajišťovnou“ podnik, kterému bylo vydáno úřední povolení podle článku 3;

d)

„pobočkou“ agentura nebo pobočka zajišťovny;

e)

„místem usazení“ skutečné sídlo nebo pobočka zajišťovny s ohledem na písmeno d);

f)

„domovským členským státem“ členský stát, v němž se nachází skutečné sídlo zajišťovny;

g)

„členským státem pobočky“ členský stát, v němž se nachází pobočka zajišťovny;

h)

„hostitelským členským státem“ členský stát, v němž má zajišťovna pobočku nebo poskytuje služby;

i)

„kontrolou“ vztah mezi mateřským podnikem a dceřiným podnikem, jak je vymezen v článku 1 směrnice 83/349/EHS (13), nebo podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou a právnickou osobou a podnikem;

j)

„kvalifikovaným podílem“ přímá nebo nepřímá držba podílu v podniku, který představuje 10 % či více základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo který dává možnost vykonávat značný vliv na vedení podniku, ve kterém podíl existuje;

k)

„mateřským podnikem“ mateřský podnik, jak je vymezena v článcích 1 a 2 směrnice 84/349/EHS;

l)

„dceřiným podnikem“ dceřiný podnik, jak je vymezen v článcích 1 a 2 směrnice 84/349/EHS;

m)

„příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány, které jsou správními a právními předpisy zmocněny vykonávat dozor nad zajišťovnami;

n)

„úzkým propojením“ situace, ve které jsou dvě nebo více fyzické nebo právnické osoby propojeny:

o)

„finančním podnikem“ jeden z těchto subjektů:

p)

„zvláštním účelovým nástrojem“ podnik, zapsaný do obchodního rejstříku či nikoli, jiný než existující pojišťovna nebo zajišťovna, který přebírá rizika od pojišťoven nebo zajišťoven a který plně financuje jejich vystavení těmto rizikům prostřednictvím výnosů z vydávání dluhopisů nebo jiného mechanismu financování, kdy jsou práva věřitelů z těchto dluhopisů nebo jiného mechanismu financování podřízena zajistným závazkům tohoto nástroje;

q)

„finitním zajištěním“ zajištění, v jehož rámci explicitní maximální možné ztráty vyjádřené jako převedené maximální ekonomické riziko, vyplývající z převodu značného pojistně-technického rizika i rizika načasování, přesáhnou pojistné po dobu trvání dané smlouvy o omezenou, avšak významnou částku, spolu s nejméně jedním z těchto dvou rysů:

—

se jakýkoliv dceřiný podnik jiného dceřiného podniku považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, který stojí v čele všech těchto podniků,

—

se situace, ve kterých jsou dvě nebo více fyzické nebo právnické osoby trvale spojeny s jednou a touž osobou vztahem kontroly, také považují za úzké propojení mezi těmito osobami.

a)

každý podnik, který zřizuje své skutečné sídlo na území tohoto státu;

b)

každá zajišťovna, která poté, co jí je vydáno povolení, rozšíří svou činnost na jiné než povolené zajišťovací činnosti.

a)

omezila svůj předmět činnosti na zajišťovací činnosti a s nimi související operace; tento požadavek se může rozšířit i na funkci holdingové společnosti a činnosti ve finančním sektoru ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice 2002/87/ES;

b)

předložila obchodní plán podle článku 11;

c)

měla minimální garanční fond stanovený v čl. 40 odst. 2;

d)

byla skutečně řízena bezúhonnými osobami s příslušnou odbornou kvalifikací nebo zkušenostmi.

a)

povahy rizik, které zajišťovna navrhuje krýt;

b)

druhy zajišťovacích smluv, které zajišťovna hodlá uzavřít s cedujícími podniky;

c)

základních zásad pro retrocese;

d)

položek, z nichž sestává minimální garanční fond;

e)

předpokládaných nákladů na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a finančních zdrojů, které mají tyto náklady pokrýt.

a)

předpoklad správních nákladů mimo zřizovací náklady, a zejména běžných režijních nákladů a provizí;

b)

předpoklad zajistného nebo příspěvků a nákladů na pojistná plnění;

c)

předpokládanou rozvahu;

d)

předpoklad finančních zdrojů určených ke krytí přijatých závazků a míry solventnosti.

a)

dceřiným podnikem pojišťovny nebo zajišťovny povolené v jiném členském státě; nebo

b)

dceřiným podnikem mateřského podniku pojišťovny nebo zajišťovny povoleném v jiném členském státě; nebo

c)

kontrolována stejnou osobou, fyzickou nebo právnickou, která kontroluje pojišťovnu nebo zajišťovnu, která získala povolení v jiném členském státě.

a)

dceřiným podnikem úvěrové instituce nebo investičního podniku povolené ve Společenství; nebo

b)

dceřiným podnikem mateřského podniku úvěrové instituce nebo investičního podniku povolené ve Společenství; nebo

c)

kontrolována stejnou osobou, ať již fyzickou nebo právnickou, která kontroluje úvěrovou instituci nebo investiční podnik povolené ve Společenství.

a)

provádět podrobná šetření týkající se situace zajišťovny a veškeré její činnosti, mimo jiné shromažďováním informací nebo vyžadováním předložení dokumentů o její zajišťovací a retrocesní činnosti a prováděním vyšetřování na místě v prostorách zajišťovny;

b)

přijímat veškerá opatření týkající se zajišťovny, jejích ředitelů nebo osob, které ji řídí, vhodná a nutná k zajištění toho, aby činnost zajišťovny trvale odpovídala právním a správním předpisům, které musí zajišťovna splňovat v každém členském státě;

c)

zajistit, aby byla uvedená opatření prováděna, případně i jejich vymáháním soudní cestou.

a)

kontrolu, zda jsou plněny podmínky pro přístup k zajišťovací činnosti, a pro usnadnění sledování výkonu této činnosti, zvláště s ohledem na sledování technických rezerv, míry solventnosti, správních a účetních postupů a vnitřních kontrolních mechanismů,

b)

ukládání sankcí,

c)

opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutím příslušných orgánů, nebo

d)

soudní řízení zahájené podle článku 53 nebo podle zvláštních podmínek stanovených v této směrnici a jiných směrnicích přijatých v oblasti pojišťovnictví a zajišťovnictví.

a)

orgány příslušnými pro úřední dozor nad úvěrovými institucemi a jinými finančními organizacemi a orgány pověřenými dozorem nad finančními trhy,

b)

orgány, jež se zabývají likvidací a konkursem pojišťoven a zajišťoven a jiným podobným řízením, a

c)

osobami příslušnými k provádění zákonem stanovených auditů účtů pojišťoven, zajišťoven a jiných finančních institucí,

a)

orgány zodpovědnými za dohled nad subjekty, jež se zabývají likvidací a konkursem pojišťoven a zajišťoven a jiným podobným řízením, nebo

b)

orgány zodpovědnými za dohled nad osobami pověřenými prováděním zákonem stanovených auditů účtů pojišťoven a zajišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a ostatních finančních institucí, nebo

c)

nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven provádějícími právními předpisy upravený dozor nad uvedenými pojišťovnami a orgány příslušnými pro dohled nad těmito znalci.

a)

výměna informací je určena k výkonu dohledu nebo dozoru podle prvního pododstavce;

b)

informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství stanovenému v článku 24;

c)

pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas.

a)

informace jsou určeny k výkonu úkolů podle prvního pododstavce;

b)

informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství stanovenému v článku 24;

c)

pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas.

a)

představovat závažné porušení právních a správních předpisů stanovících podmínky pro povolení, nebo konkrétně upravujících provozování činností pojišťovnami nebo zajišťovnami, nebo

b)

ovlivnit pokračování činnosti zajišťovny, nebo

c)

vést k tomu, že bude odmítnuto ověření účtů nebo k nim budou vyjádřeny výhrady.

a)

aktiva musí zohledňovat typ činnosti vykonávané zajišťovnou, zejména povahu, výši a trvání předpokládaných zajistných plnění tak, aby byla zajištěna dostatečnost, likvidita, bezpečnost, kvalita, ziskovost jejích investic a investování do odpovídajících aktiv;

b)

zajišťovna musí zajistit, aby byla aktiva diverzifikovaná a dostatečně rozložená a umožnila zajišťovně odpovídajícím způsobem reagovat na měnící se ekonomické okolnosti, zvláště na vývoj na finančních trzích a trzích s nemovitostmi nebo na katastrofy velkého rozsahu. Zajišťovna musí vyhodnocovat dopad nezvyklých okolností na trhu na svá aktiva a diverzifikovat aktiva tak, aby tento dopad snížila;

c)

investice do aktiv, jejichž obchodování na regulovaném finančním trhu není povoleno, musí být v každém případě udržovány na obezřetné úrovni;

d)

investice do derivátů jsou možné, pokud přispívají ke snižování investičních rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia. Musí být obezřetně oceněny s ohledem na podkladová aktiva a zahrnuty do ocenění aktiv dané instituce. Instituce se také vyhne vystavení se nadměrnému riziku jediné protistrany a jiným operacím s deriváty;

e)

aktiva musí být náležitě diverzifikovaná a rozložená tak, aby nedošlo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině podniků a nahromadění rizika v kmeni zajišťovacích smluv jako celku. Investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit zajišťovnu nadměrnému riziku koncentrace.

f)

investice hrubých technických rezerv v měnách jiných než měny, v nichž jsou stanoveny technické rezervy, by měly být omezeny na 30 %;

g)

investice hrubých technických rezerv do akcií a ostatních obchodovatelných cenných papírů obdobných akciím a do dluhových cenných papírů, jejichž obchodování není povoleno na regulovaném trhu, by měly být omezeny na 30 %;

h)

domovský členský stát může požadovat po každé zajišťovně, aby investovala ne více než 5 % svých hrubých technických rezerv do akcií a ostatních obchodovatelných cenných papírů obdobných akciím, dluhových cenných papírů a do jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu od stejného podniku a ne více než 10 % svých celkových hrubých technických rezerv do akcií a ostatních obchodovatelných cenných papírů obdobných akciím, dluhových cenných papírů a do jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu od podniků, které jsou členy stejné skupiny.

a)

splacený základní kapitál, nebo, jedná-li se o vzájemnou zajišťovnu, splacený skutečný počáteční kapitál včetně účtů společníků, které splňují tato kritéria:

b)

zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy, které se ani nevztahují k přijatým závazkům, ani nejsou zařazeny jako vyrovnávací;

c)

převedený zisk nebo převedená ztráta po odečtení splatných dividend.

a)

účasti, které má zajišťovna v následujících subjektech:

b)

každou z položek zajišťovny ve vztahu se subjekty vyjmenovanými v písmenu a), ve kterých má účast:

a)

kumulativního prioritního akciového kapitálu a podřízeného dluhového kapitálu až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, co je nižší, z čehož nejvýše 25 % může připadat na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo na kumulativní prioritní akciový kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud existují závazné dohody, podle kterých se v případě konkursu nebo likvidace zajišťovny podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemají být zaplaceny, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy.

Podřízený dluhový kapitál musí také splňovat tyto podmínky:

b)

cenných papírů bez stanoveného data splatnosti a ostatních nástrojů, včetně kumulativních prioritních akcií jiných, než které jsou uvedeny v písmenu a), a to až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, co je nižší, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která je nižší;

b)

každý doplňkový příspěvek, který asociace vzájemných pojišťoven nebo na principu vzájemnosti spolupracujících pojišťoven v neživotním pojištění s proměnnými příspěvky požaduje od svých členů v daném účetním obdobím až do výše poloviny rozdílu mezi maximálními příspěvky a skutečně požadovanými příspěvky, nesmí však překročit 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která je nižší. Příslušné orgány vypracují pokyny stanovující podmínky, za kterých se doplňkové příspěvky mohou povolit;

c)

každá skrytá čistá rezerva vznikající ze zhodnocení aktiv, pokud tato skrytá čistá rezerva není mimořádné povahy.

a)

do dne 31. prosince 2009 částku rovnající se 50 % budoucích zisků zajišťovny, ale nepřevyšující 25 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, která je nižší. Částka budoucích zisků se získá vynásobením předpokládaného ročního zisku koeficientem představujícím průměrnou zbývající dobu trvání zajistných smluv. Použitý koeficient nesmí převýšit šest. Předpokládaný roční zisk nesmí překročit aritmetický průměr zisků vytvořených během posledních pěti účetních období v činnostech uvedených v čl. 2 odst. 1 směrnice 2002/83/ES.

Příslušné orgány mohou souhlasit se zahrnutím této částky pro disponibilní míru solventnosti, pouze:

b)

pokud se nepoužívá zillmerování, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v zajistném, rozdíl mezi nezillmerovanou nebo částečně zillmerovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v zajistném. Tato hodnota však nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů zajistných částek životních pojištění a matematických rezerv pro všechna pojištění, pro která je zillmerování možné. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv.

a)

přijaté zajistné je počítáno na základě tabulek nemocnosti podle matematických metod uplatňovaných v pojišťovnictví;

b)

je vytvářena rezerva na stárnutí;

c)

se vybírá dodatkové zajistné s cílem vytvořit bezpečnostní rozpětí v přiměřené výši;

d)

pojišťovna může vypovědět smlouvu nejpozději před koncem třetího roku pojištění;

e)

smlouva stanoví možnost zvýšení zajistného nebo snížení plnění i pro platné smlouvy.

a)

odhady předpokládaných správních nákladů, zejména běžných režijních nákladů a provizí;

b)

plán uvádějící podrobné odhady předpokládaných příjmů a výdajů, s ohledem na převzaté zajištění a postoupené zajištění;

c)

předpokládanou rozvahu;

d)

odhad předpokládaných finančních zdrojů určených ke krytí přijatých závazků a požadované míry solventnosti;

e)

celkovou politiku zajištění.

a)

se od posledního účetního období podstatně změní obsah nebo kvalita retrocesních smluv;

b)

neexistuje nebo existuje pouze omezený přenos rizika podle retrocesních smluv.

a)

nezačne využívat povolení ve lhůtě 12 měsíců, výslovně se jej vzdá nebo přestane vykonávat činnost na déle než šest měsíců, ledaže dotyčný členský stát stanoví, že v těchto případech povolení propadá;

b)

nadále nesplňuje podmínky pro vydání povolení;

c)

nebyla schopná v povolené lhůtě učinit opatření uvedená v ozdravném plánu finanční situace nebo plánu krátkodobého financování uvedeném v článku 42;

d)

závažným způsobem poruší povinnosti podle předpisů, jež se na ni vztahují.

—

povinných podmínek pro začlenění do všech vydaných smluv,

—

řádných správních a účetních postupů, přiměřených mechanismů vnitřní kontroly a požadavků řízení rizik,

—

požadavků účetních, obezřetných a statistických informací,

—

zavedení technických rezerv tak, aby byly přiměřené, spolehlivé a objektivní,

—

investice aktiv kryjících technické rezervy tak, aby bylo zajištěno, že zohledňují typ činnosti vykonávané zajišťovnou, zejména povahu, výši a trvání předpokládaných zajistných plnění tak, aby byla zajištěna dostatečnost, likvidita, bezpečnost a ziskovost jejích aktiv a investování do odpovídajících aktiv,

—

pravidel týkajících se dostupné míry solventnosti, požadované míry solventnosti a minimálního garančního fondu, který zajišťovna udržuje pro účely činností ve finitním zajištění.

—

rozsahu povolení,

—

povinných podmínek pro začlenění do všech vydaných smluv,

—

dobré pověsti a příslušné odborné kvalifikace osob provozujících zvláštní účelový nástroj,

—

odpovídajících a náležitých požadavků na akcionáře nebo členy mající kvalifikovaný podíl ve zvláštním účelovém nástroji,

—

řádných správních a účetních postupů, přiměřených mechanismů vnitřní kontroly a požadavků řízení rizik,

—

požadavků účetních, obezřetných a statistických informací,

—

požadavků solventnosti zvláštních účelových nástrojů.

a)

zajišťovnami, jejichž skutečná sídla se nacházejí v třetích zemích a které provádějí zajišťovací činnosti ve Společenství,

b)

zajišťovnami, jejichž skutečná sídla se nacházejí ve Společenství a které provádějí zajišťovací činnosti v třetí zemi.

a)

příslušné orgány členských států byly schopné získat informace nutné pro dozor nad zajišťovnami, jejichž skutečné sídlo se nachází ve Společenství a které provádějí zajišťovací činnosti na území dotyčných třetích zemí,

b)

příslušné orgány třetích zemí byly schopné získat informace nutné pro dozor nad zajišťovnami, jejichž skutečná sídla se nacházejí na jejich územích a které provádějí zajišťovací činnosti na území Společenství.

a)

o každém povolení přímého nebo nepřímého dceřiného podniku jednoho nebo více mateřských podniků řídících se právem třetí země;

b)

kdykoli takový mateřský podnik získá podíl v zajišťovně ve Společenství, který tuto zajišťovnu změní na její dceřiný podnik.

a)

rozšíření právních forem stanovených v příloze I,

b)

objasnění položek tvořících míru solventnosti uvedených v článku 36 s ohledem na tvorbu nových finančních nástrojů,

c)

až 50 % zvýšení zajistného a zajistného plnění používaného pro výpočet požadované míry solventnosti, který je stanovený v čl. 37 odst. 3 a 4 v jiných třídách než ve třídách 11, 12 a 13 uvedených v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS pro zvláštní zajistné činnosti nebo druhy smluv, aby se tím zohlednila specifika těchto činností nebo smluv,

d)

změna výše minimálního garančního fondu stanoveného v čl. 40 odst. 2 s ohledem na hospodářský a finanční vývoj,

e)

objasnění definic v článku 2 s cílem zajistit jednotné uplatňování této směrnice v celém Společenství.

1.

V článku 12a se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

1.„   Příslušné orgány jiného dotyčného členského státu jsou konzultovány před udělením povolení neživotní pojišťovně, která je:

2.   Příslušné orgány jiného dotyčného členského státu pověřené dozorem nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky jsou konzultovány před udělením povolení životní pojišťovně, která je:

2.

V čl. 13 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Domovský členský stát pojišťovny neodmítne zajišťovací smlouvu uzavřenou pojišťovnou se zajišťovnou povolenou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění (24) nebo s pojišťovnou, která má povolení v souladu s touto směrnicí nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění (25)* z důvodů přímo spojených s finančním zdravím této zajišťovny nebo pojišťovny.

3.

V článku 15 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Domovský členský stát vyžaduje, aby pojišťovna zajistila krytí technických a vyrovnávacích rezerv uvedených v čl. 15a této směrnice odpovídajícími aktivy v souladu s článkem 6 směrnice 88/357/EHS. S ohledem na rizika nacházející se ve Společenství musí být tato aktiva umístěna v rámci Společenství. Členské státy nesmí od pojišťoven požadovat, aby umisťovaly svá aktiva v určitém členském státě. Domovský členský stát však může povolit zmírnění pravidel o umístění aktiv.

3.   Pokud je zajistitelem zajišťovna povolená v souladu se směrnicí 2005/68/ES nebo pojišťovna povolená v souladu s touto směrnicí nebo se směrnicí 2002/83/ES, členské státy nebudou zachovávat nebo nezavedou systém tvorby hrubých technických rezerv, který požaduje jištění aktiv pro krytí dlužného zajistného a nevyřízených zajistných událostí.

Pokud domovský členský stát povolí, aby určité technické rezervy byly pokryty pohledávkami vůči zajistiteli, který není ani zajišťovnou, která má povolení v souladu se směrnicí 2005/68/ES, ani pojišťovnou, která má povolení v souladu s touto směrnicí nebo směrnicí 2002/83/ES, stanoví podmínky pro akceptování těchto pohledávek.“

4.

Ustanovení čl. 16 odst. 2 se mění takto:

5.

Článek 16a se mění takto:

6.

Vkládá se nový článek, který zní:

‚Článek 17b

1.   Každý členský stát vyžaduje, aby pojišťovna, která má sídlo na jeho území a která provozuje zajišťovací činnosti, zřídila minimální garanční fond na veškerou svou činnost v souladu s článkem 40 směrnice 2005/68/ES, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

2.   Každý členský stát se může rozhodnout uplatnit na pojišťovny uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které mají sídlo na jeho území, ustanovení článku 34 směrnice 2005/68/ES týkající se jejich činnosti v oblasti zajišťovacích akceptací, pokud je splněna jedna z podmínek stanovených v uvedeném odstavci 1.

V takovém případě příslušný členský stát vyžaduje, aby všechna aktiva, která pojišťovna používá na krytí technických rezerv odpovídajících jejím zajišťovacím akceptacím, byla náležitě chráněna, řízena a organizována odděleně od činností týkajících se přímého pojištění dané pojišťovny bez jakékoli možnosti převodu. V takovém případě a pouze pokud jde o jejich činnosti týkající se zajišťovacích akceptací, nepodléhají pojišťovny článkům 20, 21 a 22 směrnice 92/49/EHS (26) a příloze I směrnice 88/357/EHS.

Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušné orgány ověřily oddělení uvedené v druhém pododstavci.

3.   Rozhodne-li Komise podle čl. 56 písm. c) směrnice 2005/68/ES zvýšit částky používané pro výpočet požadované míry solventnosti stanovené v čl. 37 odst. 3 a 4 uvedené směrnice, uplatní každý členský stát ustanovení článků 35 až 39 uvedené směrnice na činnosti pojišťoven uvedených v odstavci 1 tohoto článku v oblasti zajišťovacích akceptací.“

7.

V článku 20a se odstavec 4 nahrazuje tímto:

‚4.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc snížit, s ohledem na zajištění, úlevu u míry solventnosti určené podle článku 16a, pokud:

1.

V článku 15 se odstavec 1a nahrazuje tímto:

‚1a.   Pokud je nabyvatelem podílů uvedených v odstavci 1 tohoto článku pojišťovna, zajišťovna, úvěrová instituce nebo investiční podnik povolený v jiném členském státě nebo mateřský podnik takového subjektu nebo fyzická či právnická osoba kontrolující takový podnik, pokud by se a v důsledku tohoto nabytí podnik, ve kterém nabyvatel navrhuje získání podílu, stal dceřiným podnikem nabyvatele nebo by přešel pod jeho kontrolu, musí vyhodnocení tohoto nabytí předcházet konzultace podle článku 12a směrnice 73/239/EHS.‘

2.

V článku 16 se odstavce 4, 5 a 6 nahrazují tímto:

‚4.   Příslušné orgány, který obdrží důvěrné informace podle odstavce 1 nebo 2, mohou tyto informace využít pouze při plnění svých povinností:

5.   Odstavce 1 a 4 nebrání výměně informací v členském státě, pokud ve stejném členském státě existují dva nebo více příslušných orgánů, nebo mezi členskými státy, příslušnými orgány a:

při plnění jejich funkcí dozoru a sdělování orgánům, které řídí nucené likvidační řízení nebo spravují garanční fondy, informací nutných k plnění jejich úkolů. Informace obdržené těmito orgány, subjekty a osobami podléhají profesnímu tajemství stanovenému v odstavci 1.

6.   Bez ohledu na odstavce 1 až 4 mohou členské státy povolit výměnu informací mezi příslušnými orgány a:

Členské státy, které využijí možnosti stanovené v prvním pododstavci, požadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:

Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům jména orgánů, osob a subjektů, kterým mohou být sdělovány informace podle tohoto odstavce.

3.

Ustanovení čl. 21 odst. 1 se mění takto:

4.

V čl. 22 odst. 1 se úvodní část nahrazuje tímto:

1.

Název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami v pojišťovací nebo zajišťovací skupině“.

2.

Článek 1 se mění takto:

3.

Články 2, 3 a 4 se nahrazují tímto:

„Článek 2

Použitelnost doplňkového dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami

1.   Kromě ustanovení směrnice 73/239/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění (30) a směrnice 2005/68/ES, které stanoví pravidla pro dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami, vykonávají členské státy nad každou pojišťovnou nebo zajišťovnou, která drží účast v alespoň jedné pojišťovně, zajišťovně, pojišťovně z třetí země nebo zajišťovně z třetí země, doplňkový dozor způsobem stanoveným v článcích 5, 6, 8 a 9 této směrnice.

2.   Každá pojišťovna nebo zajišťovna, jejímž mateřským podnikem je holdingová pojišťovna, zajišťovna, pojišťovna z třetí země nebo zajišťovna z třetí země, podléhá doplňkovému dozoru vykonávanému způsobem stanoveným v čl. 5 odst. 2 a v článcích 6, 8 a 10.

3.   Každá pojišťovna nebo zajišťovna, jejímž mateřským podnikem je holdingová pojišťovna se smíšenou činností, podléhá doplňkovému dozoru vykonávanému způsobem stanoveným v čl. 5 odst. 2 a v článcích 6 a 8.

Článek 3

Oblast působnosti doplňkového dozoru

1.   Výkon doplňkového dozoru v souladu s článkem 2 v žádném případě neznamená, že příslušné orgány jsou povinny jednotlivě dohlížet na pojišťovnu z třetí země, zajišťovnu z třetí země, holdingovou pojišťovnu nebo holdingovou pojišťovnu se smíšenou činností.

2.   Doplňkový dozor zohledňuje tyto podniky uvedené v článcích 5, 6, 8, 9 a 10:

3.   Členské státy se mohou rozhodnout nezohledňovat v doplňkovém dozoru podle článku 2 podniky se sídlem v třetích zemích, v nichž jsou právní překážky k předávání nezbytných informací, aniž jsou dotčeny bod 2.5 přílohy I a bod 4 přílohy II.

Dále se orgány příslušné pro výkon doplňkového dozoru mohou v jednotlivých níže uvedených případech rozhodnout, že podnik nezohlední v rámci doplňkového dozoru uvedeného v článku 2:

Článek 4

Orgány příslušné k výkon doplňkového dozoru

1.   Doplňkový dozor vykonávají příslušné orgány členského státu, ve kterém bylo pojišťovně nebo zajišťovně vydáno úřední povolení podle článku 6 směrnice 73/239/EHS nebo článku 4 směrnice 2002/83/ES nebo článku 3 směrnice 2005/68/ES.

2.   Pokud pojišťovny nebo zajišťovny, kterým bylo vydáno povolení k výkonu činnosti ve dvou či více členských státech, mají jako svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu z třetí země, zajišťovnu z třetí země nebo holdingovou pojišťovnu se smíšenou činností, mohou příslušné orgány dotyčných členských států uzavřít dohodu o tom, který z nich bude vykonávat doplňkový dozor.

3.   Má-li členský stát více než jeden příslušný orgán, který vykonává obezřetnostní dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami, přijme dotyčný členský stát potřebná opatření za účelem koordinování činnosti mezi těmito orgány.“

4.

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy stanoví, že příslušné orgány vyžadují od každé pojišťovny nebo zajišťovny podléhající doplňkovému dozoru, aby měla vytvořeny přiměřené vnitřní kontrolní mechanismy pro předkládání údajů a informací odpovídajících účelům takového doplňkového dozoru.“

5.

Články 6, 7 a 8 se nahrazují tímto:

„Článek 6

Přístup k informacím

1.   Členské státy stanoví, že jejich orgány příslušné pro výkon doplňkového dozoru musí mít přístup ke všem informacím užitečným pro účely dozoru nad pojišťovnami nebo zajišťovnami podléhajícími takovému doplňkovému dozoru. Příslušné orgány se mohou obrátit přímo na dotyčné podniky uvedené v čl. 3 odst. 2, aby od nich získaly nezbytné informace, pouze pokud tyto informace byly žádány od pojišťovny nebo zajišťovny a ta je nedodala.

2.   Členské státy stanoví, že jejich příslušné orgány mohou samy nebo prostřednictvím osob, které k tomuto účelu jmenují, provádět na jejich území ověřování informací uvedených v odstavci 1 přímo na místě u:

3.   Pokud si při použití tohoto článku příslušné orgány jednoho členského státu přejí ve zvláštních případech ověřit důležitou informaci, jež se týká podniku se sídlem v jiném členském státě, který je přidruženou pojišťovnou, přidruženou zajišťovnou, dceřiným podnikem, mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku pojišťovny nebo zajišťovny, která podléhá doplňkovému dozoru, musí požádat příslušné orgány výše uvedeného jiného členského státu, aby toto ověření provedly. Orgány, které obdrží takovou žádost, musí jednat v mezích své působnosti tak, že provedou ověření samy, umožní provést ověření orgánům, které o ověření žádají, nebo umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo odborník.

Příslušný orgán, který o to žádal, se na své přání může zúčastnit ověření, když ho neprovádí sám.

Článek 7

Spolupráce mezi příslušnými orgány

1.   Pokud jsou pojišťovny nebo zajišťovny, které jsou usazeny v různých členských státech, přímo nebo nepřímo přidružené nebo mají společný podnik držící v nich účast, sdělí si příslušné orgány každého členského státu na požádání všechny užitečné informace, které mohou umožnit nebo usnadnit výkon dozoru podle této směrnice, a z vlastního podnětu si sdělí všechny informace, které se jim jeví jako zásadní pro druhé příslušné orgány.

2.   Pokud jsou pojišťovna nebo zajišťovna a buď úvěrová instituce, jak je vymezena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (31), nebo investiční podnik, jak je vymezen ve směrnici Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (32), nebo obě, přímo nebo nepřímo přidružené nebo mají společný podnik držící v nich účast, příslušné orgány a orgány, které nesou veřejnou odpovědnost za dozor nad těmito dalšími podniky, spolu úzce spolupracují. Aniž jsou dotčeny jejich příslušné pravomoci, poskytují si tyto orgány navzájem informace, které mohou zjednodušit plnění jejich úloh zejména v rámci této směrnice.

3.   Informace obdržené v souladu s touto směrnicí a zejména jakákoli výměna informací mezi příslušnými orgány, jež je stanovena v této směrnici, jsou předmětem profesního tajemství, vymezeného v článku 16 směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění) (33) a článku 16 směrnice 2002/83/ES a článků 24 až 30 směrnice 2005/68/ES.

Článek 8

Transakce uvnitř skupiny

1   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány vykonávaly obecný dozor nad transakcemi mezi:

Tyto transakce se týkají zejména:

2.   Členské státy požadují, aby pojišťovny a zajišťovny měly přiměřené postupy pro řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných výkaznických a účetních postupů, aby vhodným způsobem zjišťovaly, oceňovaly, sledovaly a kontrolovaly transakce tak, jak je stanoveno v odstavci 1. Členské státy také požadují, aby pojišťovny nebo zajišťovny podávaly příslušným orgánům alespoň jednou ročně zprávy o významných transakcích. Tyto postupy a mechanismy podléhají dozoru příslušných orgánů.

Jestliže se na základě této informace zjistí, že solventnost pojišťovny nebo zajišťovny je nebo může být ohrožena, přijmou příslušné orgány přiměřená opatření na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny.“

6.

V článku 9 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Jestliže výpočet uvedený v odstavci 1 ukáže, že upravená solventnost je záporná, přijmou příslušné orgány vhodná opatření na úrovni dané pojišťovny nebo zajišťovny.“

7.

Článek 10 se mění takto:

8.

Článek 10a se mění takto:

9.

Přílohy I a II směrnice 98/78/ES se nahrazují textem přílohy II této směrnice.

1.

V čl. 1 odst. 1 se doplňuje písmeno, které zní:

2.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

Předchozí konzultace s příslušnými orgány ostatních členských států

1.   Před udělením povolení životní pojišťovně je třeba konzultovat povolení s příslušnými orgány jiných členských států, pokud je pojišťovna:

2.   Před udělením povolení životní pojišťovně je třeba konzultovat povolení s příslušnými orgány členského státu, které jsou odpovědné za dozor nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky, pokud je zajišťovna:

3.   Dotyčné příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 se navzájem konzultují zejména při hodnocení vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností ředitelů zúčastněných na řízení jiného podniku ze stejné skupiny. Vzájemně se informují o všech údajích týkajících se vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností ředitelů majících význam pro ostatní příslušné orgány zúčastněné při vydávání povolení i při průběžné kontrole dodržování provozních podmínek.“

3.

V čl. 10 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Domovský členský stát pojišťovny neodmítne zajišťovací smlouvu uzavřenou pojišťovnou se zajišťovnou povolenou v souladu se směrnicí 2005/68/ES nebo pojišťovnou povolenou v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo touto směrnicí z důvodů přímo spojených s finančním zdravím této zajišťovny nebo pojišťovny.“

4.

V článku 15 se vkládá odstavec, který zní:

„1a.   Je-li nabyvatelem podílů uvedených v článku 1 tohoto článku pojišťovna, zajišťovna, úvěrová instituce nebo investiční podnik povolený v jiném členském státě nebo mateřský podnik takového subjektu nebo fyzická nebo právnická osoba, která takový subjekt kontroluje, a stane-li se tímto nabytím podnik, ve kterém nabyvatel hodlá získat podíl, dceřiným podnikem nabyvatele nebo je-li kontrolován nabyvatelem, musí se posuzování nabytí podílu stát předmětem předchozí konzultace podle čl. 9a.“

5.

Článek 16 se mění takto:

6.

Ustanovení čl. 20 odst. 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Pokud je zajistitelem zajišťovna povolená v souladu se směrnicí 2005/68/ES nebo pojišťovna povolená v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo s touto směrnicí, členské státy nebudou zachovávat nebo nezavedou systém tvorby hrubých technických rezerv, který požaduje jištění aktiv pro krytí dlužného zajistného a nevyřízených zajistných událostí.

Povolí-li domovský členský stát, aby technické rezervy byly pokryty pohledávkami vůči zajistiteli, který není ani zajišťovnou, která získala oprávnění k činnosti v souladu se směrnicí 2005/68/ES, ani pojišťovnou, která získala takové oprávnění v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo s touto směrnicí, stanoví podmínky pro akceptování těchto pohledávek.“

7.

Článek 23 se mění takto:

8.

V čl. 27 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Disponibilní míra solventnosti se sníží také o tyto položky:

Pokud vlastní akcie v jiné úvěrové instituci, investičním podniku, finanční instituci, pojišťovně nebo zajišťovně nebo holdingové pojišťovně dočasně za účelem finanční pomoci s cílem ozdravení a záchrany tohoto subjektu, příslušný orgán může poskytnout výjimku z ustanovení týkajících se odečtu podle třetího pododstavce písm. a) a b).

Jako alternativu k odečtu položek podle třetího pododstavce písm. a) a b), které pojišťovna drží v úvěrových institucích, investičních podnicích a finančních institucích, mohou členské státy povolit, aby jejich zajišťovny přiměřeně použily metody 1, 2 nebo 3 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (39). Metoda 1 (účetní konsolidace) se použije v případě, kdy příslušný orgán považuje úroveň integrovaného řízení a vnitřní kontroly subjektů zahrnutých do konsolidace za spolehlivé. Zvolená metoda se musí používat konzistentně po celou dobu.

Členské státy mohou stanovit, že při výpočtu míry solventnosti podle této směrnice nemusí pojišťovna podléhající doplňkovému dozoru v souladu se směrnicí 98/78/ES nebo doplňkovému dozoru v souladu se směrnicí 2002/87/ES odečítat položky uvedené v třetím pododstavci písm. a) a b) tohoto článku, které drží v úvěrových institucích, investičních podnicích, finančních institucích, pojišťovnách nebo zajišťovnách nebo holdingových pojišťovnách také podléhajících doplňkovému dozoru.

Pro účely odečtu účastí uvedených v tomto odstavci se účastí rozumí účast ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 98/78/ES.

9.

Ustanovení čl. 28 odst. 2 se mění takto:

10.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 28a

Míra solventnosti pojišťoven vykonávajících zajišťovací činnost

1.   Členský stát uplatní na pojišťovny, jejichž sídlo se nachází na jeho území, ustanovení článků 35 až 39 směrnice 2005/68/ES, pokud jde o jejich činnosti v oblasti zajišťovacích akceptací, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

2.   Členský stát se může rozhodnout uplatnit na životní pojišťovny uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které mají sídlo na jeho území, ustanovení článku 34 směrnice 2005/68/ES týkající se jejich činnosti v oblasti zajišťovacích akceptací, pokud je splněna jedna z podmínek stanovených v uvedeném odstavci 1.

V takovém případě příslušný členský stát vyžaduje, aby všechna aktiva, která životní pojišťovna použije na krytí technických rezerv odpovídajících jejím zajišťovacím akceptacím, byla chráněna, řízena a organizována odděleně od činností týkajících se přímého životního pojištění dané životní pojišťovny bez jakékoli možnosti převodu. V takovém případě a pouze pokud jde o jejich činnosti týkající se zajišťovacích akceptací nepodléhají životní pojišťovny článkům 22 až 26.

Členský stát zajistí, aby jeho příslušné orgány ověřily oddělení uvedené ve druhém pododstavci.“

11.

V článku 37 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc snížit, s ohledem na zajištění, úlevu u míry solventnosti určené podle článku 28, pokud:

9.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/51

(1)

Při výrobě pneumatik se používají nastavovací oleje, které mohou mít různý obsah neúmyslně přidaných polycyklických aromatických uhlovodíků (dále jen „PAU“). Během výrobního procesu přecházejí PAU do pryžové matrice. Mohou se proto vyskytovat v konečném výrobku v různém množství.

(2)

Kvalitativním a kvantitativním ukazatelem přítomnosti PAU může být benz(a)pyren (BaP). BaP a jiné PAU byly klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci. V důsledku přítomnosti těchto PAU byly navíc některé nastavovací oleje samostatně klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci.

(3)

Vědecký výbor pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí (CSTEE) potvrdil výsledky vědeckých výzkumů, v nichž byly zjištěny nepříznivé účinky PAU na zdraví.

(4)

Je třeba co nejvíce snížit emise BaP a jiných PAU do životního prostředí. S cílem zaručit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a přispět ke snížení celkových ročních emisí PAU, jak požaduje Protokol o perzistentních organických znečišťujících látkách z roku 1998 k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979, se zdá být nutné omezit uvádění na trh a používání nastavovacích olejů bohatých na PAU a směsí používaných jako nastavovací oleje k výrobě pneumatik.

(5)

Směrnice Rady 76/769/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (3) by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Aniž by byly dotčeny požadavky jiných evropských ustanovení, tato směrnice se vztahuje na pneumatiky osobních automobilů (4), lehkých a těžkých nákladních vozidel (5), zemědělských vozidel (6) a motocyklů (7).

(7)

Aby byly splněny nezbytné požadavky bezpečnosti a aby byla především zajištěna vysoká přilnavost pneumatik za mokra, je nezbytné přechodné období, v jehož průběhu výrobci pneumatik vyvinou a vyzkouší nové typy pneumatik vyrobené bez vysoce aromatických nastavovacích olejů. Podle informací, které jsou v současné době k dispozici, potrvá vývoj a zkoušení dosti dlouho, protože výrobci budou muset provést velké množství zkušebních jízd, než bude možné zaručit nezbytný vysoký stupeň přilnavosti nových pneumatik. Proto by se měla tato směrnice vztahovat na hospodářské subjekty od 1. ledna 2010.

(8)

Aby bylo možno používat tuto směrnici s ohledem na obsah PAU v nastavovacích olejích a pneumatikách, je nezbytné přijmout harmonizované zkušební metody. Přijetí zkušebních metod by nemělo pozdržet vstup této směrnice v platnost. Bylo by vhodné, aby byly zkušební metody vypracovány na evropské nebo mezinárodní úrovni, pokud možno Evropským výborem pro normalizaci (CEN) nebo Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Komise může zveřejnit odkazy na příslušné normy CEN nebo ISO nebo v případě nutnosti stanovit tyto metody v souladu s článkem 2a směrnice 76/769/EHS.

(9)

Touto směrnicí nejsou dotčeny právní předpisy Společenství stanovující minimální požadavky na ochranu pracovníků, jako je směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (8) a z ní vycházející samostatné směrnice, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (9) a směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (10).

(10)

Účelem této směrnice není omezit uvádění na trh, jak je definováno v čl. 2 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (11), pneumatik, které byly vyrobeny před 1. lednem 2010, a které tedy mohou být ze zásob doprodávány i po tomto datu. Datum výroby pneumatik lze snadno zjistit na základě stávajícího povinného vyznačení „data výroby“ na pneumatice, jak je stanoveno ve směrnici 92/23/EHS. Všechny pneumatiky protektorované po 1. lednu 2010 by měly být protektorovány novým běhounem obsahujícím nové nastavovací oleje s nízkým obsahem PAU,

9.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/55

(1)

Prahová hodnota platná pro zakázky na některé služby dotované z více než 50 % by měla zůstat upravena podle prahové hodnoty platné pro zakázky na služby zadávané jinými veřejnými zadavateli než ústředními orgány státní správy, jak bylo záměrem při přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (3).

(2)

Tato úprava by měla být rovněž zaručena v rámci přezkoumání prahových hodnot stanoveného v článku 78 směrnice 2004/18/ES.

(3)

Z důvodu administrativní chyby nezaručuje článek 78 směrnice 2004/18/ES v současné době požadovanou úpravu. Písmena b) a c) čl. 78 odst. 2 by proto měla být opravena tak, že se odkaz na čl. 8 první pododstavec písm. b) přenese z čl. 78 odst. 2 písm. b) do čl. 78 odst. 2 písm. c),

„b)

prahovou hodnotu stanovenou v čl. 67 odst. 1 písm. a) podle přezkoumané prahové hodnoty platné pro veřejné zakázky na služby zadávané veřejnými zadavateli uvedenými v příloze IV;

c)

prahové hodnoty stanovené v čl. 8 prvním pododstavci písm. b) a v čl. 67 odst. 1 písm. b) a c) podle přezkoumaných prahových hodnot platných pro veřejné zakázky na služby zadávané jinými veřejnými zadavateli než těmi, kteří jsou uvedeni v příloze IV.“

9.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/57

(1)

V čl. 151 odst. 4 Smlouvy se stanoví, že Společenství má ve své činnosti podle ostatních ustanovení Smlouvy přihlížet ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur.

(2)

Kinematografie je formou umění zaznamenanou na snadno poškoditelném nosiči, a proto je nutné, aby veřejné orgány učinily rozhodné kroky k zajištění jejího uchování. Kinematografická díla jsou podstatnou složkou našeho kulturního dědictví, a proto si zasluhují úplnou ochranu.

(3)

Kinematografická díla mají nejen kulturní hodnotu, ale jsou i zdrojem historických informací o evropské společnosti. Poskytují komplexní historické svědectví o bohatosti kulturních identit Evropy a rozmanitosti jejího lidu. Filmové snímky jsou významným prostředkem, který umožňuje poznávání minulosti a podporuje úvahy občanů o naší civilizaci.

(4)

Cílem tohoto doporučení je podpořit lepší využívání průmyslového a kulturního potenciálu evropského filmového dědictví, a to podporou politik inovace, výzkumu a technického rozvoje v oblasti uchovávání a restaurování kinematografických děl. Níže doporučené kroky jsou zaměřeny na zajištění podmínek nutných pro konkurenceschopnost filmového průmyslu Společenství a zrychlení rozvoje jeho konkurenceschopnosti.

(5)

Filmové dědictví je důležitou složkou filmového průmyslu a podpora jeho uchovávání, restaurování a využívání může přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti tohoto průmyslu.

(6)

Rozvoj evropského filmového průmyslu má pro Evropu vzhledem k jeho značnému potenciálu v oblastech přístupu ke kultuře, hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst rozhodující význam. Nejde jen o výrobu a promítání filmů, ale i o shromažďování, katalogizaci, uchovávání a restaurování kinematografických děl. Podmínky pro konkurenceschopnost těchto průmyslových činností souvisejících s filmovým dědictvím je třeba zlepšit, zejména pokud jde o lepší využívání technických novinek, například digitalizace.

(7)

Plné využití tohoto potenciálu je podmíněno existencí úspěšného a inovačního filmového průmyslu ve Společenství. Lze je usnadnit zlepšováním podmínek pro uchovávání, restaurování a využívání filmového dědictví, jakož i odstraňováním překážek bránících rozvoji a plné konkurenceschopnosti filmového průmyslu, zejména shromažďováním, katalogizací, uchováváním a restaurováním filmového dědictví a jeho zpřístupňováním pro vzdělávací, kulturní a výzkumné účely či pro jiné podobné nekomerční využití, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími.

(8)

Celková konkurenceschopnost filmového průmyslu se zlepší díky rozvoji prostředí podporujícího spolupráci mezi určenými subjekty, jimiž mohou být evropské, národní nebo regionální archivy, filmové ústavy nebo podobné instituce, v otázkách týkajících se uchovávání a ochrany filmového dědictví.

(9)

Členské státy byly usnesením Rady ze dne 26. června 2000 o uchovávání a zhodnocení evropského filmového dědictví (4) vyzvány, aby spolupracovaly při restaurování a uchovávání filmového dědictví, kromě jiného na základě využívání digitálních technologií, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v tomto odvětví, podporovaly postupné budování sítí evropských archivních dat a zvažovaly případné využívání těchto sbírek pro účely vzdělávání.

(10)

Evropská úmluva o ochraně audiovizuálního dědictví stanoví, že každá smluvní strana musí, legislativními či jinými odpovídajícími prostředky, zavést povinnost ukládat pohyblivý obrazový materiál, který tvoří součást jejího audiovizuálního dědictví a byl vyroben nebo vznikl v koprodukci na území dotyčné smluvní strany.

(11)

Ve sdělení Komise ze dne 26. září 2001 o určitých právních aspektech týkajících se kinematografických a jiných audiovizuálních děl (5) bylo posouzeno povinné ukládání audiovizuálních děl na národní či regionální úrovni uložené zákonem jako jeden z možných způsobů, jak uchovat a ochránit evropské audiovizuální dědictví, a bylo zahájeno zjišťování současné situace, pokud jde o ukládání kinematografických děl v členských státech.

(12)

Na zasedání Rady (pro kulturní/audiovizuální záležitosti) dne 5. listopadu 2001 její předseda poznamenal, že obsah sdělení Komise přijala Rada příznivě.

(13)

Ve svém usnesení ze dne 2. července 2002 (6) ke sdělení Komise Evropský parlament zdůraznil význam ochrany kinematografického dědictví a podpořil přístup Evropské úmluvy o ochraně audiovizuálního dědictví, která v době intenzivních technologických změn představuje důležité měřítko. Postupný přechod na digitální technologie umožní větší konkurenceschopnost evropského filmového průmyslu a v dlouhodobějším horizontu přispěje ke snížení nákladů na katalogizování, ukládání, uchovávání a restaurování audiovizuálních děl. Současně s tím budou vytvořeny nové příležitosti pro inovace v oblasti ochrany filmového dědictví.

(14)

Členské státy byly usnesením Rady ze dne 24. listopadu 2003 o ukládání kinematografických děl v Evropské unii (7) vyzvány, aby zavedly, pokud tak dosud neučinily, účinné systémy ukládání a uchovávání kinematografických děl tvořících součást jejich audiovizuálního dědictví v národních archivech, filmových ústavech a podobných institucích.

(15)

Všechny členské státy již zavedly systémy pro shromažďování a uchovávání kinematografických děl tvořících součást jejich audiovizuálního dědictví. Čtyři pětiny těchto systémů jsou založeny na zákonné nebo smluvní povinnosti ukládat veškeré filmy nebo alespoň filmy, které získaly podporu z veřejných finančních prostředků.

(16)

„Pohyblivým obrazovým materiálem“ se rozumí každý soubor pohyblivých obrazů zaznamenaných libovolnými prostředky a na libovolném nosiči, bez ohledu na to, zda jsou doprovázeny zvukem či nikoli, a schopných vyvolat dojem pohybu.

(17)

„Kinematografickým dílem“ se rozumí pohyblivý obrazový materiál libovolné délky, zejména hraná, animovaná a dokumentární kinematografická díla určená pro promítání v kinech.

(18)

„Kinematografickými díly tvořícími součást jejich audiovizuálního dědictví“ se rozumí filmová výroba, včetně koprodukce s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi, označená jako taková členskými státy nebo subjekty určenými členskými státy na základě objektivních, průhledných a nediskriminačních kritérií. Audiovizuální dědictví členských států dohromady představuje evropské audiovizuální dědictví.

(19)

Aby se zajistilo předání evropského filmového dědictví budoucím generacím, je třeba je systematicky shromažďovat, katalogizovat, uchovávat a restaurovat, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími.

(20)

Evropské filmové dědictví by mělo být lépe zpřístupněno pro vzdělávací, kulturní, výzkumné nebo jiné podobné nekomerční využití, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími.

(21)

Převod držby kinematografických děl na subjekty pověřené jejich archivováním neznamená převod autorského práva a práv s ním souvisejících.

(22)

V čl. 5 odst. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (8) se stanoví, že členské státy mohou stanovit výjimku nebo omezení u zvláštních úkonů rozmnožování uskutečněných veřejně přístupnými knihovnami nebo archivy, které nesledují přímý ani nepřímý hospodářský nebo komerční prospěch,

1.

zvážit zavedení povinnosti pro příjemce finančních prostředků EU ukládat jednu kopii evropských filmů, které získaly podporu z finančních prostředků EU, alespoň v jednom národním archivu;

2.

podporovat spolupráci mezi určenými subjekty;

3.

zvážit financování výzkumných projektů v oblasti dlouhodobého uchovávání a restaurování filmů;

4.

podporovat evropskou standardizaci v oblasti katalogizace filmů za účelem zlepšení interoperability databází, mimo jiné spolufinancováním standardizačních projektů a rozšířením výměn osvědčených postupů, při současném respektování jazykové rozmanitosti;

5.

usnadnit sjednání standardní smlouvy na evropské úrovni mezi určenými subjekty a nositeli práv, v níž budou stanoveny podmínky, za nichž mohou určené subjekty zpřístupnit uložená kinematografická díla veřejnosti;

6.

sledovat a vyhodnocovat, v jakém rozsahu opatření stanovená v tomto doporučení účinně fungují, a zvážit potřebu dalších kroků.

1.

budou podporovat intenzivnější využívání průmyslového a kulturního potenciálu evropského filmového dědictví na základě systematických opatření týkajících se uchovávání a restaurování, a to podporou politiky inovací, výzkumu a technického rozvoje v oblasti uchovávání a restaurování kinematografických děl;

2.

přijmou do roku 16. listopadu 2007 legislativní, správní nebo jiná vhodná opatření, která zajistí, aby byla kinematografická díla tvořící součást jejich audiovizuálního dědictví systematicky shromažďována, katalogizována, uchovávána, restaurována a zpřístupňována pro vzdělávací, kulturní, výzkumné nebo jiné podobné nekomerční využití, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími;

3.

určí vhodné subjekty, které budou nezávisle a profesionálně plnit úkoly veřejného zájmu popsané v odstavci 2, a zajistí, aby jim byly poskytnuty nejlepší dostupné finanční a technické prostředky;

4.

budou podporovat určené subjekty v tom, aby s nositeli práv po dohodě nebo smlouvou stanovily podmínky, za nichž mohou být uložená kinematografická díla zpřístupněna veřejnosti;

5.

zváží, zejména za účelem propagace filmového dědictví, zřízení nebo podporu národních filmových akademií či podobných subjektů;

6.

přijmou vhodná opatření k častějšímu používání digitálních a nových technologií při shromažďování, katalogizaci, uchovávání a restaurování kinematografických děl;

7.

budou provádět systematické shromažďování kinematografických děl tvořících součást jejich audiovizuálního dědictví, a to na základě zákonné nebo smluvní povinnosti ukládat nejméně jednu vysoce kvalitní kopii těchto kinematografických děl u určených subjektů. Při stanovení podmínek jejich ukládání by členské státy měly zajistit, aby:

8.

přijmou vhodná opatření (která by posléze mohla vést ke kodexu archivace filmové výroby) na podporu katalogizace a roztřídění uložených kinematografických děl a na podporu vytváření databází obsahujících informace o těchto filmech, s využitím evropských a mezinárodních standardů;

9.

budou podporovat evropskou standardizaci a interoperabilitu filmografických databází a jejich dostupnost veřejnosti, například prostřednictvím internetu, zejména aktivním zapojením určených subjektů;

10.

využijí možnosti vytvořit síť databází zahrnující evropské audiovizuální dědictví, společně s příslušnými organizacemi, zvláště s Radou Evropy (Eurimages a Evropská audiovizuální observatoř);

11.

vyzvou subjekty pověřené archivováním, aby zhodnotily archivy tím, že je na úrovni EU roztřídí do sbírek, například podle témat, autorů a období;

12.

přijmou legislativní opatření nebo použijí jiné metody v souladu s vnitrostátní praxí, aby zajistily uchovávání uložených kinematografických děl. Opatření v oblasti uchovávání by měla zahrnovat zejména:

13.

přijmou veškerá vhodná opatření povolující v rámci jejich právních předpisů rozmnožování uložených kinematografických děl za účelem restaurování a současně umožní nositelům práv mít na základě dohody mezi všemi zúčastněnými stranami prospěch z průmyslového potenciálu svých děl zlepšených restaurováním;

14.

budou podporovat projekty restaurování starých filmů nebo filmů vysoké kulturní či historické hodnoty;

15.

přijmou nezbytná legislativní nebo správní opatření, která umožní určeným subjektům zpřístupnit uložená kinematografická díla pro vzdělávací, kulturní, výzkumné nebo jiné podobné nekomerční využití, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími;

16.

přijmou vhodná opatření pro zajištění přístupu postižených osob k archivovaným kinematografickým dílům, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími;

17.

budou podporovat odbornou přípravu ve všech oblastech souvisejících s filmovým dědictvím za účelem podpory intenzivnějšího využívání průmyslového potenciálu filmového dědictví;

18.

budou podporovat využití filmového dědictví jako způsobu posílení evropské dimenze ve vzdělávání a kulturní rozmanitost;

19.

budou podporovat a propagovat vizuální vzdělávání, vzdělávání zaměřené na film a mediální gramotnost na všech stupních vzdělávání, v programech odborné přípravy a v evropských programech;

20.

budou podporovat úzkou spolupráci mezi producenty, distributory, provozovateli vysílání a filmovými ústavy pro účely vzdělávání při současném respektování autorského práva a práv s ním souvisejících;

21.

zváží zavedení systému dobrovolného nebo povinného ukládání:

22.

budou vybízet a podporovat určené subjekty za účelem výměny informací a koordinace jejich činnosti na národní a evropské úrovni s cílem například:

23.

každé dva roky informují Komisi o krocích učiněných na základě tohoto doporučení.