ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 289

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 48
3. listopadu 2005


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1775/2005 ze dne 28. září 2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám ( 1 )

1

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1776/2005/ES ze dne 28. září 2005, kterým se mění rozhodnutí Rady 2000/819/ES o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) ( 1 )

14

 

*

Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu

15

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Evropský parlament a Rada

 

*

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu

23

 

 

Rada

 

*

Doporučení Rady ze dne 12. října 2005 o usnadnění přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely provádění vědeckého výzkumu v Evropském společenství

26

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

3.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 289/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1775/2005

ze dne 28. září 2005

o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (3) významně přispěla k vytvoření vnitřního trhu se zemním plynem. Nyní je nezbytné zajistit strukturální změny v regulačním rámci, aby se odstranily zbývající překážky dotvoření vnitřního trhu, zejména u obchodu se zemním plynem. Jsou nezbytná další technická pravidla, která se týkají zejména služeb pro přístup třetích stran, zásad mechanismů pro přidělování kapacity, postupů pro řízení překročení kapacity a požadavků na průhlednost.

(2)

Zkušenosti získané při provádění a sledování prvního souboru „Pokynů pro správnou praxi“, přijatých v roce 2002 Evropským fórem pro regulaci plynárenství (Fórum) ukazují, že pro zajištění úplného provádění pravidel stanovených v pokynech ve všech členských státech a pro stanovení minimální záruky rovných podmínek přístupu na trh v praxi je nezbytné stanovit jejich právní vymahatelnost.

(3)

Na zasedání Fóra ve dnech 24.–25. září 2003 byl přijat druhý soubor společných pravidel, nazvaný „Druhé pokyny pro správnou praxi“, a účelem tohoto nařízení je stanovit na základě těchto pokynů základní zásady a pravidla pro přístup k soustavě, služby pro přístup třetích stran k soustavě, řízení překročení kapacity, průhlednost, vyrovnávání a obchodování s právy na kapacitu.

(4)

Článek 15 směrnice 2003/55/ES umožňuje existenci provozovatele kombinované přepravní a distribuční soustavy. Proto pravidla stanovená v tomto nařízení nevyžadují změnu v organizaci vnitrostátních přepravních a distribučních soustav, jež jsou v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice 2003/55/ES, a zejména článku 15 uvedené směrnice.

(5)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají vysokotlaká potrubí, kterými jsou místní distribuční společnosti připojeny k plynárenské soustavě a která nejsou především používána pro místní distribuci.

(6)

Je nezbytné stanovit kritéria pro určování sazeb za přístup k soustavě, aby se zajistilo, že jsou plně v souladu se zásadou nepřípustnosti diskriminace a vyhovují potřebám řádně fungujícího vnitřního trhu, plně zohledňují potřebu integrity soustavy a odrážejí skutečně vzniklé náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou průhledné, včetně odpovídající návratnosti investic, a případně přihlížejí k srovnávacím rozborům sazeb prováděným regulačními orgány.

(7)

Při výpočtu sazeb za přístup k soustavám je důležité vzít v úvahu skutečně vzniklé náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou průhledné, jakož i potřebu zajistit přiměřenou návratnost investic a motivaci k výstavbě nové infrastruktury. V tomto ohledu, a zejména pokud bude mezi plynovody existovat účinná soutěž, budou srovnávací rozbory sazeb představovat důležitou součást této úvahy.

(8)

Používání tržních způsobů při stanovování sazeb, například aukcí, musí být slučitelné s ustanoveními směrnice 2003/55/ES.

(9)

Společný minimální soubor služeb pro přístup třetích stran je nezbytný pro stanovení společných minimálních norem přístupu v praxi v celém Společenství, pro zajištění dostatečné slučitelnosti služeb pro přístup třetích stran a pro možnost využívání výhod řádně fungujícího vnitřního trhu se zemním plynem.

(10)

Odkazy na harmonizované přepravní smlouvy v souvislosti s nediskriminačním přístupem k síti provozovatelů přepravních soustav neznamenají, že podmínky přepravních smluv konkrétního provozovatele soustavy v členském státě musí být stejné jako u jiného provozovatele přepravní soustavy v daném nebo v jiném členském státě, pokud nejsou stanoveny minimální požadavky, které musí splňovat všechny přepravní smlouvy.

(11)

Řízení smluvního překročení kapacity soustav je důležité pro dotvoření vnitřního trhu se zemním plynem. Je nezbytné vypracovat společná pravidla, jež by zajistila rovnováhu mezi potřebou uvolnit nevyužitou kapacitu v souladu se zásadou „využít nebo ztratit“ s právem držitele kapacity využít ji v případě potřeby a současně zvyšovat likvidnost kapacity.

(12)

Ačkoliv v současné době nepředstavuje fyzické překročení kapacity soustav ve Společenství problém, může se jím v budoucnu stát. Proto je důležité stanovit pro takové situace základní zásadu pro přidělování překročené kapacity.

(13)

Uživatelé soustav potřebují pro účinný přístup k plynárenské soustavě informace zejména o technických požadavcích a dostupné kapacitě, které jim umožní využít obchodní příležitosti, které se objeví v rámci vnitřního trhu. Pro tyto požadavky na průhlednost jsou nezbytné společné minimální normy. Tyto informace lze zveřejňovat různými prostředky včetně elektronických prostředků.

(14)

V případě zemního plynu představují nediskriminační a průhledné systémy vyrovnávání používané provozovateli přepravních soustav důležité mechanismy zejména ve vztahu k novým účastníkům vstupujícím na trh, kteří mohou mít s vyrovnáváním svého celkového portfolia prodejů větší potíže než společnosti, jež jsou na daném trhu již zavedené. Proto je nezbytné stanovit pravidla pro zajištění toho, aby provozovatelé přepravních soustav používali tyto mechanismy způsobem slučitelným s podmínkami nediskriminačního, průhledného a účinného přístupu k soustavě.

(15)

Obchodování s primárními právy na kapacitu představuje důležitou součást rozvoje konkurenčního trhu a vytváření likvidity. Toto nařízení by proto mělo stanovit základní pravidla pro tuto oblast.

(16)

Je nezbytné zajistit, aby podniky pořizující si práva na kapacitu mohly tato práva prodat jiným licencovaným podnikům, čímž se zajistí dostatečná likvidita trhu s kapacitou. Tento přístup však nebrání tomu, aby u soustavy, jejíž kapacita není po určité, na vnitrostátní úrovni stanovené období využita, byla tato kapacita dána opětovně na trhu k dispozici jako pevná.

(17)

Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit dodržování pravidel obsažených v tomto nařízení a v pokynech, které jsou podle něj přijaty.

(18)

V pokynech připojených k tomuto nařízení jsou na základě „Druhých pokynů pro správnou praxi“ vymezena podrobná prováděcí pravidla. Tato pravidla se případně budou v průběhu doby vyvíjet s přihlédnutím k rozdílům mezi vnitrostátními plynárenskými soustavami.

(19)

Při navrhování změn pokynů uvedených v příloze tohoto nařízení by měla Komise nejprve vést konzultace se všemi stranami, jichž se pokyny týkají a které jsou zastoupeny profesními organizacemi, a s členskými státy v rámci Fóra a požádat o vyjádření skupinu evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství.

(20)

Členské státy a příslušné vnitrostátní orgány by měly Komisi poskytovat příslušné informace. Komise by měla s těmito informacemi nakládat jako s důvěrnými.

(21)

Tímto nařízením a pokyny přijatými v souladu s ním není dotčeno použití pravidel Společenství, které se týkají hospodářské soutěže.

(22)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(23)

Protože cíle tohoto nařízení, zejména stanovení spravedlivých pravidel pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Cílem tohoto nařízení je stanovit nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám s přihlédnutím ke zvláštnostem celostátních a regionálních trhů, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem.

Tento cíl zahrnuje stanovení harmonizovaných zásad pro sazby či metody jejich výpočtu, pro přístup k soustavě, zavedení služeb pro přístup třetích stran, a harmonizované zásady pro přidělování kapacity a řízení překročení kapacity, stanovení požadavků na průhlednost, pravidla pro vyrovnávání, vyrovnávací poplatky a usnadnění obchodování s kapacitou.

2.   Členské státy mohou ustavit subjekt nebo orgán zřízený v souladu se směrnicí 2003/55/ES, který vykonává jednu nebo více funkcí obvykle vykonávaných provozovatelem přepravní soustavy a který podléhá tomuto nařízení.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.

„přepravou“ přeprava zemního plynu soustavou, tvořenou zejména vysokotlakým potrubím, jinou než těžební plynovodní sítí či než tou částí vysokotlakého potrubí, které je používáno především v souvislosti s místní distribucí zemního plynu, s cílem jeho dodávek zákazníkům, avšak s vyloučením dodávek samotných;

2.

„přepravní smlouvou“ smlouva, kterou provozovatel přepravní soustavy uzavírá s uživatelem soustavy za účelem přepravy;

3.

„kapacitou“ maximální průtok vyjádřený v obvyklých metrech krychlových za jednotku času nebo v jednotkách energie za jednotku času, na který má uživatel soustavy na základě přepravní smlouvy právo;

4.

„nevyužitou kapacitou“ pevná kapacita, kterou si uživatel soustavy pořídil podle přepravní smlouvy, ale kterou nenominoval ve lhůtě stanovené ve smlouvě;

5.

„řízením překročení kapacity“ řízení portfolia kapacity provozovatele přepravní soustavy za účelem optimálního a maximálního využití technické kapacity a včasného zjišťování budoucího překročení kapacity a bodů nasycení;

6.

„sekundárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou mimo primární trh;

7.

„nominací“ oznámení, kterým uživatel soustavy provozovateli přepravní soustavy předem ohlašuje skutečný průtok, který chce do soustavy dodat nebo z ní odebrat;

8.

„renominací“ následné oznámení opravené nominace;

9.

„integritou soustavy“ takový stav přepravní soustavy včetně nezbytných přepravních zařízení, kdy tlak a jakost zemního plynu zůstává v rozmezí minimálních a maximálních limitů stanovených provozovatelem přepravní soustavy, takže přeprava zemního plynu je po technické stránce zaručena;

10.

„vyrovnávacím obdobím“ období, ve kterém musí jednotliví uživatelé soustavy vyrovnat odběr určitého množství zemního plynu vyjádřeného v jednotkách energie dodávkou stejného množství zemního plynu do přepravní soustavy v souladu s přepravní smlouvou nebo řádem soustavy;

11.

„uživatelem soustavy“ zákazník nebo potenciální zákazník provozovatele přepravní soustavy a samotní provozovatelé přepravních soustav, pokud je to potřebné pro výkon jejich funkce ve vztahu k přepravě;

12.

„přerušitelnými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy v souvislosti s přerušitelnou kapacitou;

13.

„přerušitelnou kapacitou“ kapacita přepravy zemního plynu, kterou může provozovatel přepravní soustavy v souladu s podmínkami přepravní smlouvy přerušit;

14.

„dlouhodobými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy na dobu jednoho roku a delší;

15.

„krátkodobými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy na dobu kratší než jeden rok;

16.

„pevnou kapacitou“ kapacita přepravy zemního plynu, která je provozovatelem přepravní soustavy smluvně zaručená jako nepřerušitelná;

17.

„pevnými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy v souvislosti s pevnou kapacitou;

18.

„technickou kapacitou“ maximální pevná kapacita, kterou může provozovatel přepravní soustavy nabídnout uživatelům soustavy s přihlédnutím k integritě soustavy a provozním požadavkům přepravní soustavy;

19.

„smluvní kapacitou“ kapacita, kterou provozovatel přepravní soustavy přidělil uživateli soustavy na základě přepravní smlouvy;

20.

„dostupnou kapacitou“ část technické kapacity, která není přidělena a je v danou chvíli v soustavě ještě k dispozici;

21.

„smluvním překročením kapacity“ situace, kdy výše poptávky po pevné kapacitě překračuje technickou kapacitu;

22.

„primárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou přímo provozovatelem přepravní soustavy;

23.

„fyzickým překročením kapacity“ situace, kdy v určitém okamžiku výše poptávky po skutečných dodáních překračuje technickou kapacitu.

2.   Použijí se rovněž příslušné definice obsažené v článku 2 směrnice 2003/55/ES s výjimkou definice přepravy v bodu 3 uvedeného článku.

Článek 3

Sazby za přístup k soustavám

1.   Sazby nebo metody pro jejich výpočet, používané provozovateli přepravních soustav a schválené regulačními orgány podle čl. 25 odst. 2 směrnice 2003/55/ES, a rovněž sazby zveřejňované podle čl. 18 odst. 1 uvedené směrnice jsou průhledné, berou v úvahu potřebu integrity soustavy a jejího zlepšování a odrážejí skutečné náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou průhledné, včetně odpovídající návratnosti investic, a případně přihlížejí k srovnávacím rozborům sazeb prováděným regulačními orgány. Sazby nebo metody pro jejich výpočet se používají nediskriminačním způsobem.

Členské státy mohou rozhodnout, že sazby lze rovněž určovat tržními prostředky, jako jsou aukce, pokud jsou takové prostředky a výnosy z nich plynoucí schváleny regulačním orgánem.

Sazby nebo metody pro jejich výpočet usnadňují účinné obchodování se zemním plynem a hospodářskou soutěž a současně zabraňují křížovým dotacím mezi uživateli soustavy a poskytují podněty k investicím a k zachování nebo vytváření interoperability přepravních soustav.

2.   Sazby za přístup k soustavě nesmí omezit likviditu trhu ani narušit přeshraniční obchod mezi různými přepravními soustavami. Pokud by rozdíly ve struktuře sazeb nebo mechanismů vyrovnávání narušovaly obchod mezi přepravními soustavami, usilují provozovatelé přepravních soustav, aniž je dotčen čl. 25 odst. 2 směrnice 2003/55/ES, v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány aktivně o sblížení struktur sazeb a zásad ukládání poplatků, a to i ve vztahu k vyrovnávání.

Článek 4

Služby pro přístup třetích stran

1.   Provozovatelé přepravních soustav:

a)

zajistí nediskriminační nabídku služeb všem uživatelům soustavy. Zejména pokud provozovatel přepravní soustavy nabízí stejnou službu různým zákazníkům, činí tak za rovnocenných smluvních podmínek buď za použití harmonizovaných přepravních smluv, nebo podle společného řádu soustavy schváleného příslušným orgánem postupem podle článku 25 směrnice 2003/55/ES;

b)

poskytují pevné i přerušitelné služby pro přístup třetích stran. Cena za přerušitelnou kapacitu odráží pravděpodobnost přerušení;

c)

nabízejí uživatelům soustavy dlouhodobé i krátkodobé služby.

2.   Přepravní smlouvy uzavřené s nestandardními termíny zahájení nebo na dobu kratší, než je standardní roční přepravní smlouva, nesmějí vést k bezdůvodně vyšším nebo nižším sazbám, jež neodrážejí tržní hodnotu služby podle zásad v čl. 3 odst. 1.

3.   Služby pro přístup třetích stran mohou být případně poskytovány s výhradou vhodné záruky solventnosti uživatele soustavy. Tyto záruky nesmí vytvářet bezdůvodnou překážku vstupu na trh a musí být nediskriminační, průhledné a přiměřené.

Článek 5

Zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity

1.   Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita ve všech významných bodech uvedených v čl. 6 odst. 3, s přihlédnutím k integritě soustavy a účinnost provozu soustavy.

2.   Provozovatelé přepravních soustav zavedou a zveřejní nediskriminační a průhledné mechanismy přidělování kapacity, které:

a)

poskytují vhodné ekonomické signály pro účinné a maximální využití technické kapacity a usnadňují investice do nové infrastruktury;

b)

jsou slučitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých trhů a obchodovacích středisek a zároveň jsou pružné a schopné se přizpůsobit podmínkám vyvíjejícího se trhu;

c)

jsou slučitelné se systémy přístupu k soustavě členských států.

3.   Pokud provozovatelé přepravních soustav uzavírají nové přepravní smlouvy nebo znovu sjednávají stávající přepravní smlouvy, zohlední tyto smlouvy následující zásady:

a)

v případě smluvního překročení kapacity nabídne provozovatel přepravní soustavy nevyužitou kapacitu na primárním trhu alespoň v režimu na následující den a jako přerušitelnou,

b)

uživatelé soustavy, kteří chtějí na sekundárním trhu odprodat nebo pronajmout jimi nevyužitou smluvní kapacitu, mají právo tak učinit. Členské státy mohou od uživatelů soustavy požadovat, aby tuto skutečnost oznámili nebo sdělili provozovateli přepravní soustavy.

4.   Pokud smluvní kapacita ze stávajících přepravních smluv zůstane nevyužitá a dojde k smluvnímu překročení kapacity, použijí provozovatelé přepravních soustav odstavec 3, pokud tím nebudou porušeny požadavky stávajících přepravních smluv. Pokud by tím došlo k porušení stávajících přepravních smluv, požádají provozovatelé přepravních soustav po konzultaci s příslušnými orgány podle odstavce 3 uživatele soustavy, aby použil nevyužitou kapacitu na sekundárním trhu.

5.   Dojde-li k fyzickému přetížení, použije provozovatel přepravní soustavy nebo případně regulační orgán nediskriminační a průhledné mechanismy přidělování kapacity.

Článek 6

Požadavky na průhlednost

1.   Provozovatelé přepravních soustav zveřejní podrobné údaje o nabízených službách a uplatňovaných podmínkách spolu s technickými údaji, které uživatelé soustavy potřebují pro účinný přístup k soustavě.

2.   Provozovatelé přepravních soustav nebo příslušné vnitrostátní orgány zveřejňují přiměřené a dostatečně podrobné informace o stanovování sazeb, metodách a struktuře, aby zajistili průhledné, objektivní a nediskriminační sazby a usnadnili účinné využívání plynárenské soustavy.

3.   U poskytovaných služeb každý provozovatel přepravní soustavy pravidelně, průběžně, srozumitelným a standardizovaným způsobem zveřejňuje pro všechny významné body včetně vstupů a výstupů číselné údaje o technické, smluvní a dostupné kapacitě.

4.   Významné body v přepravní soustavě, pro které se musí údaje zveřejňovat, schválí příslušné orgány po konzultaci s uživateli soustavy.

5.   Pokud se provozovatel přepravní soustavy domnívá, že z důvodu zachování důvěrnosti není oprávněn zveřejnit všechny požadované údaje, vyžádá si od příslušných orgánů povolení, aby omezil zveřejnění s ohledem na daný bod či dané body.

Příslušné orgány udělují či zamítají povolení případ od případu, přičemž berou v úvahu zejména potřebu oprávněné ochrany obchodního tajemství a cíl vytvoření konkurenčního vnitřního trhu se zemním plynem. Je-li povolení uděleno, zveřejní se dostupná kapacita bez uvedení těch číselných hodnot, kterými by se porušilo zachování důvěrnosti.

Povolení podle tohoto odstavce se neudělí, pokud ve stejném bodě mají smluvní kapacitu tři nebo více uživatelů soustavy.

6.   Provozovatelé přepravních soustav vždy zveřejňují informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

Článek 7

Pravidla vyrovnávání a vyrovnávací poplatky

1.   Pravidla vyrovnávání musí být stanovena spravedlivým, nediskriminačním a průhledným způsobem a vycházet z objektivních kritérií. Pravidla vyrovnávání odrážejí skutečné potřeby soustavy s přihlédnutím ke zdrojům, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici.

2.   V případě netržních systémů vyrovnávání se úrovně tolerance určují způsobem, který buď odráží sezonnost, nebo vede k úrovni tolerance vyšší, než která vychází ze sezonnosti, a který odráží skutečné technické možnosti přepravní soustavy. Úrovně tolerancí odrážejí skutečné potřeby soustavy s přihlédnutím ke zdrojům, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici.

3.   Vyrovnávací poplatky v nejvyšší možné míře odrážejí náklady, přičemž zároveň uživatelům soustavy poskytují vhodné podněty k vyrovnání jejich dodávek a odběrů zemního plynu. Zabraňují křížovým dotacím mezi uživateli soustavy a nebrání vstupu nových účastníků na trh.

Příslušné orgány nebo případně provozovatel přepravní soustavy zveřejňují metody pro výpočet vyrovnávacích poplatků a konečných sazeb.

4.   Provozovatelé přepravních soustav mohou uložit peněžní sankce uživatelům soustavy, jejichž dodávka do přepravní soustavy a odběr z ní není v rovnováze podle pravidel vyrovnávání uvedených v odstavci 1.

5.   Peněžní sankce přesahující skutečně vzniklé náklady na vyrovnávání, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou průhledné, se zohlední při výpočtu sazeb takovým způsobem, aby se nesnížil zájem na vyrovnávání, a schválí je příslušné orgány.

6.   Aby uživatelé soustavy měli možnost přijmout včasná nápravná opatření, poskytují provozovatelé přepravních soustav dostatečné, včasné a spolehlivé on-line informace o stavu vyrovnávání u jednotlivých uživatelů soustavy. Úroveň poskytovaných informací odráží úroveň informací, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici. Pokud je poskytování těchto informací zpoplatněno, schválí poplatky příslušné orgány a provozovatel přepravní soustavy je zveřejní.

7.   Členské státy zajistí, aby provozovatelé přepravních soustav usilovali o harmonizaci režimů vyrovnávání a zjednodušení struktur a úrovní poplatků za vyrovnávání za účelem usnadnění obchodování se zemním plynem.

Článek 8

Obchodování s právy na kapacitu

Každý provozovatel přepravní soustavy učiní přiměřené kroky, aby umožnil a usnadnil volné obchodování s právy na kapacitu. Každý takový provozovatel vypracuje harmonizované přepravní smlouvy a postupy pro primární trh, aby usnadnil sekundární obchodování s kapacitou, a uzná převod primárních práv na kapacitu, je-li mu to uživatelem soustavy oznámeno. Harmonizované přepravní smlouvy a postupy se oznamují regulačním orgánům.

Článek 9

Pokyny

1.   Pokyny, kterými se stanoví minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cíle tohoto nařízení, případně určí:

a)

podrobnosti o službách pro přístup třetích stran včetně druhu, trvání a ostatních náležitostí těchto služeb podle článku 4;

b)

podrobnosti zásad pro mechanismy přidělování kapacity a uplatňování postupů řízení překročení kapacity v případě smluvního překročení kapacity podle článku 5;

c)

podrobné vymezení technických údajů, které uživatel soustavy potřebuje pro účinný přístup k soustavě, a určení všech významných bodů z důvodu požadavků na průhlednost, včetně informací, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časového plánu zveřejňování těchto informací v souladu s článkem 6.

2.   Pokyny týkající se záležitostí uvedených v odstavci 1 jsou stanoveny v příloze. Komise je může změnit; změna se provede postupem podle čl. 14 odst. 2.

3.   Použití a změna pokynů přijatých na základě tohoto nařízení odráží rozdíly mezi jednotlivými vnitrostátními plynárenskými soustavami, a proto nejsou vyžadovány na úrovni Společenství jednotné podmínky pro přístup třetích stran. Přesto mohou pokyny stanovit minimální požadavky, jež je třeba splnit pro dosažení nediskriminačních a průhledných podmínek přístupu k soustavě nezbytných pro vnitřní trh se zemním plynem, které lze poté uplatňovat s ohledem na rozdíly mezi vnitrostátními plynárenskými soustavami.

Článek 10

Regulační orgány

Při výkonu svých povinností podle tohoto nařízení zajišťují regulační orgány členských států zřízené podle článku 25 směrnice 2003/55/ES soulad s tímto nařízením a s pokyny přijatými podle článku 9 tohoto nařízení.

Tyto orgány případně spolupracují navzájem a s Komisí.

Článek 11

Poskytování informací

Členské státy a regulační orgány poskytnou na žádost Komisi veškeré potřebné informace pro účely článku 9.

Pro poskytnutí informací stanoví Komise přiměřenou lhůtu, přičemž přihlédne ke složitosti požadovaných informací a k jejich naléhavosti.

Článek 12

Právo členských států na stanovení podrobnějších opatření

Tímto nařízením nejsou dotčena práva členských států zachovat nebo zavést opatření obsahující podrobnější ustanovení, než která jsou uvedena v tomto nařízení a v pokynech podle v článku 9.

Článek 13

Sankce

1.   Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy o těchto předpisech vyrozumí Komisi nejpozději do 1. července 2006 a neprodleně oznámí veškeré jejich následné změny.

2.   Sankce podle odstavce 1 nejsou trestněprávní povahy.

Článek 14

Projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 30 směrnice 2003/55/ES.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 15

Zpráva Komise

Komise sleduje provádění tohoto nařízení. Ve své zprávě podle čl. 31 odst. 3 směrnice 2003/55/ES Komise rovněž uvede zkušenosti získané při používání tohoto nařízení. Zpráva zejména přezkoumá, do jaké míry bylo nařízení úspěšné při zajištění nediskriminačních a náklady odrážejících podmínek přístupu k soustavě u plynárenských přepravních soustav, a přispělo tak zákazníkům k možnosti volby na řádně fungujícím vnitřním trhu a k dlouhodobé bezpečnosti dodávek. V případě potřeby se zpráva doplní vhodnými návrhy nebo doporučeními.

Článek 16

Odchylky a výjimky

Toto nařízení se nevztahuje na:

a)

plynárenské přepravní soustavy v členských státech po dobu trvání odchylky udělené podle článku 28 směrnice 2003/55/ES; členské státy, kterým byly uděleny odchylky podle článku 28 směrnice 2003/55/ES, mohou Komisi požádat o přechodnou odchylku od použití tohoto nařízení až na dobu dvou let ode dne, k němuž odchylka uvedená v tomto písmenu pozbude platnosti;

b)

propojovací vedení mezi členskými státy, významná zvýšení kapacity stávajících infrastruktur a změny infrastruktur, které umožňují rozvoj nových zdrojů dodávek plynu, jak je uvedeno v čl. 22 odst. 1 a 2 směrnice 2003/55/ES, které jsou vyňaty z působnosti článků 18, 19, 20 a čl. 25 odst. 2, 3 a 4 uvedené směrnice, pokud jsou vyňaty z ustanovení uvedených v tomto písmenu;

c)

plynárenské přepravní soustavy, kterým byla udělena výjimka podle článku 27 směrnice 2003/55/ES.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od dne 1. července 2006, s výjimkou čl. 9 odst. 2 druhé věty, která se použije ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 28. září 2005.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

D. ALEXANDER


(1)  Úř. věst. C 241, 28.9.2004, s. 31.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2004 (Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 306), společný postoj Rady ze dne 12. listopadu 2004 (Úř. věst. C 25 E, 1.2.2005, s. 44) a postoj Evropského parlamentu ze dne 8. března 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku), rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2005.

(3)  Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57.

(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.


PŘÍLOHA

POKYNY PRO

1.

Služby pro přístup třetích stran,

2.

Zásady mechanismů přidělování kapacity, postupů řízení překročení kapacity a jejich uplatňování v případě smluvního překročení kapacity a

3.

Vymezení technických informací, které uživatelé soustavy potřebují pro účinný přístup k soustavě, určení všech významných bodů z důvodu požadavků na průhlednost a informací, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časového plánu, podle kterého se tyto informace zveřejňují

1.   Služby pro přístup třetích stran

1.

Provozovatelé přepravních soustav nabízejí pevné a přerušitelné služby s nejkratší dobou trvání jeden den.

2.

Harmonizované přepravní smlouvy a společný řád soustavy jsou stanoveny způsobem, který usnadňuje obchodování a převádění smluvní kapacity uživatelů soustavy a nebrání přitom uvolňování kapacity.

3.

Provozovatelé přepravních soustav vypracují řády soustavy a harmonizované smlouvy na základě řádné konzultace s uživateli soustavy.

4.

Provozovatelé přepravních soustav zavedou standardizované postupy nominace a renominace. Dále zavedou informační systémy a prostředky elektronické komunikace pro poskytování vhodných údajů uživatelům soustavy a pro zjednodušení obchodních transakcí, jako jsou nominace, nasmlouvání kapacity a převod práv na kapacitu mezi uživateli soustavy.

5.

Provozovatelé přepravních soustav harmonizují formalizované postupy předkládání požadavků a doby pro jejich vyřízení podle nejlepší praxe v odvětví s cílem zkrátit dobu pro vyřízení na minimum. Nejpozději do 1. července 2006 zajistí po konzultaci s dotčenými uživateli sítě on-line systémy rezervace a potvrzování kapacity a postupy nominace a renominace.

6.

Provozovatelé přepravních soustav nebudou uživatelům soustavy odděleně zpoplatňovat žádosti o informace a transakce, které jsou spojené s jejich přepravními smlouvami a které jsou plněny v souladu se standardními pravidly a postupy.

7.

Žádosti o informace, které vyžadují mimořádné nebo nadměrné výdaje, jako jsou například studie proveditelnosti, se mohou zpoplatnit odděleně za předpokladu, že takové poplatky lze řádně odůvodnit.

8.

Provozovatelé přepravních soustav spolupracují s ostatními provozovateli přepravních soustav při koordinování údržby příslušných soustav, aby se minimalizovaly výpadky přepravních služeb poskytovaných uživatelům soustav a provozovatelům přepravních soustav v jiných oblastech a aby se zajistil stejný přínos, co se týče bezpečnosti dodávek včetně tranzitu.

9.

Provozovatelé přepravních soustav jednou ročně v předem stanoveném termínu zveřejní veškeré termíny plánované údržby, které mohou mít vliv na práva uživatelů soustavy vyplývající z přepravních smluv, a s dostatečným časovým předstihem i příslušné provozní informace. Toto zahrnuje včasné a nediskriminační zveřejnění všech změn v termínech plánované údržby a oznámení o neplánované údržbě, jakmile má provozovatel přepravní soustavy tyto informace k dispozici. V průběhu údržby provozovatel přepravní soustavy pravidelně aktualizuje informace týkající se předpokládané délky údržby a jejího dopadu.

10.

Provozovatelé přepravních soustav vedou a na požádání příslušnému orgánu předloží deník skutečné údržby a přehled vzniklých výpadků. Informace se na požádání poskytnou i osobám dotčeným výpadkem.

2.   Zásady mechanismů přidělování kapacity, postupů řízení překročení kapacity a jejich uplatňování v případě smluvního překročení kapacity

2.1   Zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů řízení překročení kapacity

1.

Mechanismy přidělování kapacity a postupy řízení překročení kapacity napomáhají rozvoji hospodářské soutěže, likvidnímu obchodu s kapacitou a jsou slučitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých trhů a obchodovacích středisek. Jsou pružné a schopné se přizpůsobit podmínkám vyvíjejícího se trhu.

2.

Tyto mechanismy a postupy zohledňují integritu dané soustavy a bezpečnost dodávek.

3.

Tyto mechanismy a postupy nebrání vstupu nových účastníků na trh ani nevytváří zbytečné překážky při vstupu na trh. Nebrání účastníkům trhu, včetně nově vstupujících účastníků a společností s malým podílem na trhu, v účinné soutěži.

4.

Tyto mechanismy a postupy poskytují vhodné ekonomické signály pro účinné a maximální využití technické kapacity a usnadňují investice do nové infrastruktury.

5.

Uživatelům soustavy se sdělí, jaké druhy okolností mohou ovlivnit dostupnost smluvní kapacity. Informace o přerušení by měly odrážet úroveň informací, jež má k dispozici provozovatel přepravní soustavy.

6.

Pokud z důvodů integrity soustavy nastanou problémy s plněním smluvních povinností týkajících se dodávek, měli by o tom provozovatelé přepravní soustavy vyrozumět uživatele soustavy a neprodleně usilovat o nalezení nediskriminačního řešení.

Provozovatelé přepravních soustav projednají postupy před jejich zavedením s uživateli soustavy a dohodnou se na nich s regulačním orgánem.

2.2   Postupy řízení překročení kapacity v případě smluvního překročení kapacity

1.

V případě, že smluvní kapacita zůstane nevyužita, dají provozovatelé přepravních soustav prostřednictvím smluv s různou délkou trvání tuto kapacitu k dispozici na primárním trhu jako přerušitelnou, pokud příslušný uživatel soustavy tuto kapacitu nenabídne za přiměřenou cenu na sekundárním trhu.

2.

Příjmy z uvolněné přerušitelné kapacity se rozdělí podle pravidel stanovených nebo schválených příslušným regulačním orgánem. Tato pravidla musí být v souladu s požadavky účinného a účelného využití soustavy.

3.

Příslušný regulační orgán může stanovit cenu za uvolnění přerušitelné kapacity s přihlédnutím k převládajícím konkrétním okolnostem.

4.

Provozovatelé přepravních soustav případně vyvinou přiměřené úsilí, aby na trhu nabídli alespoň část nevyužité kapacity jako pevnou kapacitu.

3.   Vymezení technických informací, které uživatelé soustavy potřebují pro účinný přístup k soustavě, určení všech významných bodů z důvodu požadavků na průhlednost a informací, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časového plánu, podle kterého se tyto informace zveřejňují

3.1   Vymezení technických informací, které uživatelé soustavy potřebují pro účinný přístup k soustavě

Provozovatelé přepravních soustav zveřejní o svých soustavách a službách alespoň tyto informace:

a)

podrobný a úplný popis různých nabízených služeb a výše poplatků;

b)

různé typy přepravních smluv pro tyto služby a případně řád soustavy nebo standardní podmínky, v nichž jsou vymezena práva a povinnosti všech uživatelů soustavy, včetně harmonizovaných přepravních smluv a dalších důležitých dokumentů;

c)

harmonizované postupy uplatňované při používání přepravní soustavy včetně definice základních pojmů;

d)

ustanovení o přidělování kapacity, řízení překročení kapacity, postupech proti nadměrné rezervaci kapacit a pro opětovné využití;

e)

pravidla pro obchod s kapacitou na sekundárním trhu ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy;

f)

případně úrovně pružnosti a tolerance zahrnuté v přepravních a jiných službách bez samostatného zpoplatnění, jakož i dodatečně nabízenou pružnost a tomu odpovídající poplatky;

g)

podrobný popis plynárenské soustavy provozovatele přepravní soustavy s uvedením všech důležitých propojovacích bodů, kterými je jeho soustava napojena na přepravní soustavy jiných provozovatelů nebo plynárenskou infrastrukturu, jako jsou zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a infrastruktury nezbytné pro poskytování pomocných služeb vymezených v čl. 2 odst. 14 směrnice 2003/55/ES;

h)

informace o požadavcích na jakost zemního plynu a tlak;

i)

pravidla pro připojení k soustavě provozované provozovatelem přepravního systému;

j)

včasné poskytnutí informací o navrhovaných nebo skutečných změnách služeb nebo podmínek včetně bodů uvedených v písmenech a) až i).

3.2   Určení všech významných bodů z důvodu požadavků na průhlednost

Významné body musí přinejmenším zahrnovat:

a)

všechny body vstupu do soustavy provozované provozovatelem přepravní soustavy;

b)

nejdůležitější body a oblasti výstupu, jež představují nejméně 50 % celkové výstupní kapacity soustavy daného provozovatele přepravní soustavy včetně všech bodů a oblastí výstupu, jež představují více než 2 % celkové výstupní kapacity soustavy;

c)

všechny propojovací body mezi různými soustavami provozovatelů přepravních soustav;

d)

všechny body propojující soustavu provozovatele přepravní soustavy s terminálem LNG;

e)

všechny důležité body v soustavě daného provozovatele přepravní soustavy včetně připojovacích bodů na plynárenské uzly. Za důležité se považují všechny body, u nichž může na základě zkušenosti dojít k fyzickému překročení kapacity;

f)

všechny body spojující soustavu daného provozovatele přepravní soustavy s infrastrukturou nezbytnou pro poskytování pomocných služeb vymezených v čl. 2 odst. 14 směrnice 2003/55/ES.

3.3   Informace, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časový plán, podle kterého se tyto informace zveřejňují

1.

Pro všechny významné body provozovatelé přepravních soustav zveřejňují pravidelně, průběžně, srozumitelně a ve standardizovaném formátu na internetu následující informace o kapacitě rozepsané až na jednotlivé dny:

a)

maximální technická kapacita pro toky oběma směry,

b)

celková smluvní a přerušitelná kapacita,

c)

dostupná kapacita.

2.

Pro všechny významné body provozovatelé přepravních soustav předem zveřejní dostupné kapacity pro nadcházející období alespoň 18 měsíců a tyto informace aktualizují alespoň každý měsíc nebo častěji, jsou-li k dispozici nové údaje.

3.

Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují denní aktualizaci krátkodobých služeb, jež jsou k dispozici (den předem a týden předem), která mimo jiné vychází z nominací, převažujících smluvních závazků a pravidelných dlouhodobých výhledů o dostupných ročních kapacitách pro všechny významné body až na dobu deseti let.

4.

Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují pro všechny významné body průběžně za poslední tři roky nejvyšší a nejnižší dosaženou měsíční míru využití kapacity a roční průměrné toky.

5.

Provozovatelé přepravních soustav vedou deník skutečných souhrnných toků za alespoň tříměsíční období.

6.

Provozovatelé přepravních soustav vedou záznamy o všech smlouvách na kapacitu a veškerých dalších významných informací, které se vztahují k výpočtu a poskytnutí přístupu k dostupným kapacitám; příslušné vnitrostátní orgány mají při plnění svých povinností k těmto záznamům přístup.

7.

Provozovatelé přepravních soustav poskytnou uživatelsky přívětivé nástroje pro výpočet sazeb za nabízené služby a pro on-line ověření dostupné kapacity.

8.

Pokud provozovatelé přepravních soustav nejsou schopni zveřejnit informace v souladu s body 1, 3 a 7, konzultují příslušné vnitrostátní orgány a vypracují co možná nejdříve, avšak nejpozději do 31. prosince 2006, akční plán provedení.


3.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 289/14


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1776/2005/ES

ze dne 28. září 2005,

kterým se mění rozhodnutí Rady 2000/819/ES o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 157 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je nezbytné zajistit pokračování podpory Společenství pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky.

(2)

Z toho důvodu je vhodné prodloužit dobu platnosti rozhodnutí 2000/819/ES (3) o další rok až do 31. prosince 2006 a zvýšit finanční referenční částku o 88,5 milionu EUR.

(3)

Rozhodnutí 2000/819/ES by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Výbor regionů byl konzultován, avšak nevydal stanovisko,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Rozhodnutí 2000/819/ES se mění takto:

1.

V čl. 7 odst. 1 se finanční referenční částka „450 milionů EUR“ nahrazuje částkou „538 500 000 EUR“.

2.

V článku 8 se datum 31. prosince 2005 nahrazuje datem 31. prosince 2006.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 28. září 2005.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

J. D. ALEXANDER


(1)  Stanovisko ze dne 9. března 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 26. května 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. července 2005.

(3)  Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 593/2004/ES (Úř. věst. L 268, 16.8.2004, s. 3).


3.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 289/15


SMĚRNICE RADY 2005/71/ES

ze dne 12. října 2005

o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 bod 3 písm. a) a bod 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S cílem upevnit evropskou politiku výzkumu a vytvořit její strukturu Komise považovala v lednu 2000 za nezbytné vytvořit Evropský výzkumný prostor jako základ pro budoucí opatření Společenství v této oblasti.

(2)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu v březnu 2000, na kterém byl Evropský výzkumný prostor schválen, stanovila za cíl Společenství stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě.

(3)

Globalizace ekonomiky vyžaduje větší mobilitu výzkumných pracovníků, což Evropské společenství uznalo ve svém šestém rámcovém programu (4), když své programy ještě více otevřelo výzkumným pracovníkům ze třetích zemí.

(4)

Počet výzkumných pracovníků, které bude Společenství potřebovat, má-li splnit svůj cíl stanovený na zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002, totiž do roku 2010 investovat do výzkumu 3 % HDP, se odhaduje na 700 000. Tento cíl by měl být splněn prostřednictvím řady vzájemně propojených opatření, například zvýšením přitažlivosti vědecké kariéry u mladých lidí, podporou zapojení žen do vědeckého výzkumu, zvyšováním příležitostí pro vzdělávání a mobilitu ve výzkumu, zlepšením kariérních vyhlídek pro výzkumné pracovníky v rámci Společenství a otevřením Společenství státním příslušníkům třetích zemí, kteří by mohli být přijati pro účely výzkumu.

(5)

Účelem této směrnice je přispět k dosažení těchto cílů podporou přijímání státních příslušníků třetích zemí pro výzkumné účely a jejich mobility na dobu pobytu delší než tři měsíce, s cílem zvýšit přitažlivost Společenství pro výzkumné pracovníky z celého světa a posílit jeho postavení jako mezinárodního centra výzkumu.

(6)

Provádění této směrnice by nemělo být podnětem k „odlivu mozků“ z transformujících se nebo rozvojových zemí. Ve spolupráci se zeměmi původu by měla být přijata podpůrná opatření pro usnadnění zpětného začlenění výzkumných pracovníků v jejich zemích původu a pro usnadnění pohybu výzkumných pracovníků, s cílem vytvořit komplexní migrační politiku.

(7)

K dosažení cílů Lisabonského procesu je rovněž důležité posilovat mobilitu výzkumných pracovníků, kteří jsou občany EU, uvnitř Evropské unie, a zejména výzkumných pracovníků z členských států, které přistoupily v roce 2004, pro účely provádění vědeckého výzkumu.

(8)

Vzhledem k otevřenosti vyplývající ze změn ve světovém hospodářství a k pravděpodobným požadavkům souvisejícím se splněním cíle investovat do výzkumu 3 % HDP by měli být výzkumní pracovníci ze třetích zemí, na které by se tato směrnice mohla vztahovat, vymezeni široce zejména na základě své kvalifikace a výzkumného projektu, který zamýšlejí provádět.

(9)

Jelikož úsilí nezbytné pro dosažení uvedeného tříprocentního cíle se v široké míře dotýká soukromého sektoru, který proto musí v nadcházejících letech zaměstnat více výzkumných pracovníků, patří výzkumné organizace, na které by se tato směrnice mohla vztahovat, do veřejného i soukromého sektoru.

(10)

Každý členský stát by měl zajistit, zejména prostřednictvím internetu, aby byly veřejně dostupné co nejúplnější a pravidelně aktualizované informace o výzkumných organizacích schválených podle této směrnice, s nimiž by výzkumní pracovníci mohli uzavřít dohodu o hostování, a o podmínkách a postupech pro vstup na území daného státu a pobyt na jeho území pro účely provádění výzkumu, které byly přijaty podle této směrnice.

(11)

Je vhodné usnadnit přijímání výzkumných pracovníků tím, že bude zaveden postup přijímání nezávislý na jejich právním vztahu s hostitelskou výzkumnou organizací a že kromě povolení k pobytu již nebude vyžadováno pracovní povolení. Členské státy by mohly uplatňovat podobná pravidla pro státní příslušníky třetích zemí žádajících o přijetí pro účely výuky v instituci vyššího vzdělávání v rámci výzkumného projektu, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí.

(12)

Zároveň by měly být zachovány tradiční způsoby přijímání (jako pracovní poměr nebo odborná stáž), zejména pro doktorandy provádějící výzkum jako studenti, kteří by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňati a na které se vztahuje směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby (5).

(13)

Zvláštní postup pro výzkumné pracovníky je založen na spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a imigračními orgány v členských státech: k usnadnění a urychlení vstupu výzkumných pracovníků ze třetích zemí na území Společenství a jejich pobytu na tomto území při současném zachování svrchovaných práv členských států, pokud jde o dohled nad imigrací, je výzkumným organizacím v procesu přijímání přisouzena klíčová úloha.

(14)

Výzkumné organizace, které byly členskými státy předem schváleny, by měly mít možnost podepsat se státním příslušníkem třetí země dohodu o hostování pro účely provedení výzkumného projektu. Jsou-li podmínky pro vstup a pobyt splněny, vydají členské státy povolení k pobytu na základě dohody o hostování.

(15)

Ke zvýšení přitažlivosti Společenství pro výzkumné pracovníky ze třetích zemí by těmto pracovníkům měla být během jejich pobytu přiznána stejná sociální a hospodářská práva, jakých požívají státní příslušníci hostitelského členského státu, v řadě oblastí a možnost vyučovat na institucích vyššího vzdělávání.

(16)

Tato směrnice přináší velmi důležité zlepšení v oblasti sociálního zabezpečení, neboť zásada nediskriminace se také vztahuje přímo na osoby přicházející do členského státu přímo ze třetí země. Tato směrnice by však neměla udělovat více práv, než je již stanoveno ve stávajících právních předpisech Společenství v oblasti sociálního zabezpečení státních příslušníků třetích zemí, kteří mají přeshraniční vztahy mezi členskými státy. Tato směrnice by dále neměla poskytovat práva týkající se situací, které jsou mimo oblast působnosti právních předpisů Společenství, jako například rodinní příslušníci bydlící ve třetí zemi.

(17)

Je důležité podporovat mobilitu státních příslušníků třetích zemí přijatých pro účely provádění vědeckého výzkumu jako prostředku pro rozvoj a upevnění kontaktů a sítí mezi partnery a pro vytvoření úlohy Evropského výzkumného prostoru. Výzkumní pracovníci by měli mít možnost využívat mobility za podmínek stanovených touto směrnicí. Podmínkami pro využívání mobility podle této směrnice by neměla být dotčena stávající pravidla upravující uznávání platnosti cestovních dokladů.

(18)

Zvláštní pozornost je třeba věnovat usnadnění a podpoře zachování jednoty rodinných příslušníků výzkumných pracovníků, v souladu s doporučením Rady ze dne 12. října 2005 o usnadnění přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely provádění vědeckého výzkumu v Evropském společenství (6).

(19)

Za účelem zachování jednoty rodin a umožnění mobility by rodinní příslušníci měli mít možnost připojit se k výzkumnému pracovníkovi v jiném členském státě za podmínek určených vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu, včetně jeho závazků vyplývajících z dvoustranných nebo mnohostranných dohod.

(20)

Držitelům povolení k pobytu by mělo být v zásadě dovoleno podat žádost o přijetí, jestliže se zdržují na území dotyčného členského státu.

(21)

Členské státy by měly mít právo účtovat žadatelům poplatky za vyřízení žádostí o povolení k pobytu.

(22)

Touto směrnicí by za žádných okolností nemělo být dotčeno uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (7).

(23)

Cílů této směrnice, totiž zavedení zvláštního postupu přijímání a přijetí podmínek pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí pro pobyt v členských státech delší než tři měsíce za účelem provádění výzkumného projektu na základě dohody o hostování s výzkumnou organizací, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, zejména pokud jde o zajištění mobility mezi členskými státy, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství. Společenství je proto oprávněno přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(24)

Členské státy by měly uvést v účinek ustanovení této směrnice bez diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických vlastností, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, postižení, věku nebo sexuální orientace.

(25)

Tato směrnice ctí základní práva a zachovává zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(26)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů se členské státy vybízejí k tomu, aby pro sebe i v zájmu Společenství vypracovávaly vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrný vzájemný vztah mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a tyto tabulky zveřejnily.

(27)

V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Irsko dopisem ze dne 1. července 2004 své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.

(28)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.

(29)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel

Tato směrnice stanoví podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí do členských států na dobu delší než tři měsíce pro účely provedení výzkumného projektu na základě dohody o hostování uzavřené s výzkumnými organizacemi.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy;

b)

„výzkumem“ tvůrčí práce prováděná na systematickém základě s cílem zvýšit úroveň znalostí, včetně znalostí o člověku, kultuře a společnosti, a využití těchto znalostí k navržení nových aplikací;

c)

„výzkumnou organizací“ veřejná nebo soukromá organizace provádějící výzkum, která byla členským státem pro účely této směrnice schválena v souladu s jeho právními předpisy nebo správní praxí;

d)

„výzkumným pracovníkem“ státní příslušník třetí země, který má náležitou vysokoškolskou kvalifikaci umožňující přístup k doktorandským programům a který je vybrán výzkumnou organizací pro provedení výzkumného projektu, pro nějž se obvykle daná kvalifikace vyžaduje;

e)

„povolením k pobytu“ povolení nesoucí označení „výzkumný pracovník“, vydané orgány členského státu a umožňující státnímu příslušníku třetí země oprávněně pobývat na jeho území v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1030/2002.

Článek 3

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří požádají o přijetí na území členského státu pro účely provedení výzkumného projektu.

2.   Tato směrnice se nevztahuje na:

a)

státní příslušníky třetích zemí, kteří v členském státě pobývají jako žadatelé o mezinárodní ochranu nebo v rámci programů dočasné ochrany;

b)

státní příslušníky třetích zemí, kteří jako studenti ve smyslu směrnice 2004/114/ES žádají o pobyt v členském státě pro účely provádění výzkumu vedoucího k získání doktorského titulu;

c)

státní příslušníky třetích zemí, jejichž vypovězení bylo odloženo z faktických nebo právních důvodů;

d)

výzkumné pracovníky vyslané výzkumnou organizací do jiné výzkumné organizace v jiném členském státě.

Článek 4

Příznivější ustanovení

1.   Touto směrnicí nejsou dotčena příznivější ustanovení:

a)

dvoustranných nebo mnohostranných dohod uzavřených mezi Společenstvím nebo mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a jednou nebo více třetími zeměmi na straně druhé;

b)

dvoustranných nebo mnohostranných dohod uzavřených mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi.

2.   Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo zachovat předpisy příznivější pro osoby, na které se směrnice vztahuje.

KAPITOLA II

VÝZKUMNÉ ORGANIZACE

Článek 5

Schválení

1.   Každá výzkumná organizace, která si přeje přijmout jako hostitelská organizace výzkumného pracovníka v rámci postupu přijímání stanoveného touto směrnicí, musí být nejdříve pro tento účel schválena dotyčným členským státem.

2.   Schvalování výzkumných organizací musí být v souladu s postupy stanovenými vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí členských států. Žádosti o schválení podávají veřejné i soukromé organizace v souladu s těmito postupy na základě svých statutárních povinností nebo předmětu podnikání, přičemž náležitě prokáží, že se zabývají výzkumem.

Schválení udělené výzkumné organizaci platí po dobu nejméně pěti let. Ve výjimečných případech mohou členské státy udělit schválení na kratší dobu.

3.   Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy požadovat písemný závazek výzkumné organizace, že v případě, kdy výzkumný pracovník neoprávněně setrvá na území dotyčného členského státu, ponese uvedená organizace odpovědnost za náhradu nákladů souvisejících s jeho pobytem a navrácením, které byly hrazeny z veřejných prostředků. Finanční odpovědnost výzkumné organizace končí nejpozději šest měsíců po skončení dohody o hostování.

4.   Členské státy mohou stanovit, že do dvou měsíců ode dne skončení dotyčné dohody o hostování předloží schválená organizace příslušným orgánům, které členské státy k tomuto účelu určí, potvrzení o provedení prací v rámci každého z výzkumných projektů, k nimž byla podepsána dohoda o hostování podle článku 6.

5.   Příslušné orgány v každém členském státě pravidelně zveřejňují a aktualizují seznamy výzkumných organizací schválených pro účely této směrnice.

6.   Členský stát může kromě jiných opatření odmítnout prodloužit schválení výzkumné organizace nebo rozhodnout o odnětí tohoto schválení, jestliže daná výzkumná organizace přestane splňovat podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 nebo jestliže bylo schválení získáno podvodem či pokud výzkumná organizace podepsala dohodu o hostování se státním příslušníkem třetí země podvodným nebo nedbalým způsobem. Je-li schválení zamítnuto nebo odňato, může být dotyčné organizaci uložen zákaz znovu podat žádost o schválení po dobu až pěti let ode dne zveřejnění rozhodnutí o odnětí nebo neprodloužení schválení.

7.   Členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech určit důsledky odnětí schválení nebo zamítnutí prodloužení schválení pro stávající dohody o hostování uzavřené v souladu s článkem 6, jakož i důsledky pro povolení k pobytu dotyčných výzkumných pracovníků.

Článek 6

Dohoda o hostování

1.   Výzkumná organizace, která si přeje přijmout jako hostitelská organice výzkumného pracovníka, podepíše s tímto pracovníkem dohodu o hostování, kterou se výzkumný pracovník zaváže provést výzkumný projekt a organizace se zaváže výzkumného pracovníka k tomuto účelu přijmout jako hostitelská organizace, aniž je dotčen článek 7.

2.   Výzkumná organizace může dohodu o hostování podepsat pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

příslušné orgány organizace výzkumný projekt přijaly po ověření

i)

účelu a trvání výzkumu a dostupnosti finančních zdrojů potřebných pro jeho provedení,

ii)

kvalifikace výzkumného pracovníka s ohledem na cíle výzkumu, prokázané ověřenou kopií o jeho dosaženém vzdělání podle čl. 2 písm. d);

b)

během svého pobytu má výzkumný pracovník na každý měsíc dostatečné prostředky na krytí svých výdajů a cestovních nákladů pro návrat do své země v souladu s minimální částkou zveřejněnou k tomuto účelu daným členským státem, aniž by musel využívat systém sociální pomoci tohoto členského státu;

c)

během svého pobytu má výzkumný pracovník zdravotní pojištění pro všechna rizika, proti kterým jsou běžně pojištěni státní příslušníci dotyčného členského státu;

d)

dohoda o hostování stanoví právní vztah a pracovní podmínky výzkumných pracovníků.

3.   Po podpisu dohody o hostování může být po výzkumné organizaci v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadováno, aby výzkumnému pracovníkovi poskytla individuální prohlášení o převzetí finanční odpovědnosti za náklady ve smyslu čl. 5 odst. 3.

4.   Dohoda o hostování automaticky končí, jestliže výzkumný pracovník není přijat nebo jestliže mezi výzkumným pracovníkem a výzkumnou organizací dojde k ukončení právního vztahu.

5.   Výzkumné organizace neprodleně vyrozumí orgán určený k tomuto účelu členskými státy o každé okolnosti, která by mohla zabránit provádění dané dohody o hostování.

KAPITOLA III

PŘIJÍMÁNÍ VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ

Článek 7

Podmínky přijetí

1.   Státní příslušník třetí země žádající o přijetí pro účely stanovené v této směrnici:

a)

předloží platný cestovní doklad určený vnitrostátními právními předpisy. Členské státy mohou požadovat, aby byl cestovní doklad platný alespoň po dobu platnosti povolení k pobytu;

b)

předloží dohodu o hostování, kterou podepsal s výzkumnou organizací podle čl. 6 odst. 2 a

c)

případně předloží prohlášení o finanční odpovědnosti vydané výzkumnou organizací podle čl. 6 odst. 3 a

d)

nesmí být pokládán za osobu představující hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.

Členské státy zkontrolují, zda jsou všechny podmínky uvedené v písmenech a), b), c) a d) splněny.

2.   Členské státy mohou také kontrolovat podmínky, na nichž byla dohoda o hostování založena a uzavřena.

3.   Po ukončení kontroly uvedené v odstavcích 1 a 2 s kladným výsledkem jsou výzkumní pracovníci přijati na území členských států pro účely provádění dohody o hostování.

Článek 8

Doba platnosti povolení k pobytu

Členské státy vydávají povolení k pobytu na dobu nejméně jednoho roku a toto povolení prodlouží, pokud jsou nadále splňovány podmínky stanovené v článcích 6 a 7. Má-li výzkumný projekt trvat méně než jeden rok, vydá se povolení k pobytu na dobu trvání projektu.

Článek 9

Rodinní příslušníci

1.   Rozhodne-li členský stát o udělení povolení k pobytu rodinným příslušníkům výzkumného pracovníka, je doba platnosti jejich povolení k pobytu shodná s dobou platnosti povolení k pobytu vydaného výzkumnému pracovníkovi, pokud to doba platnosti jejich cestovních dokladů umožňuje. V řádně odůvodněných případech může být doba platnosti povolení k pobytu rodinného příslušníka výzkumného pracovníka zkrácena.

2.   Vydání povolení k pobytu rodinným příslušníkům výzkumného pracovníka přijatého do členského státu nesmí být podmíněno požadavkem na minimální dobu pobytu výzkumného pracovníka.

Článek 10

Odnětí nebo neprodloužení povolení k pobytu

1.   Členské státy mohou odejmout nebo odmítnout prodloužit povolení k pobytu vydané na základě této směrnice, pokud bylo získáno podvodným způsobem nebo pokud vyjde najevo, že jeho držitel nesplňoval nebo již nesplňuje podmínky pro vstup a pobyt stanovené v článcích 6 a 7 nebo svůj pobyt využívá k jiným účelům, než pro které mu byl povolen.

2.   Členské státy mohou odejmout nebo odmítnout prodloužit povolení k pobytu z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví.

KAPITOLA IV

PRÁVA VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ

Článek 11

Výuka

1.   Výzkumní pracovníci přijatí podle této směrnice mohou vyučovat v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

2.   Členské státy mohou pro výukovou činnost stanovit maximální počet hodin nebo dní.

Článek 12

Rovné zacházení

Držitelé povolení k pobytu mají nárok na stejné zacházení jako u státních příslušníků, pokud jde o:

a)

uznávání diplomů, osvědčení a jiných odborných kvalifikací v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy;

b)

pracovní podmínky, včetně mzdy a propouštění;

c)

odvětví sociálního zabezpečení podle definice v nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (8). Zvláštní ustanovení v příloze nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (9), se použijí obdobně;

d)

daňové výhody;

e)

přístup ke zboží a službám a dodávky zboží a služeb poskytovaných veřejnosti.

Článek 13

Mobilita mezi členskými státy

1.   Státní příslušník třetí země, který byl přijat jako výzkumný pracovník podle této směrnice, může provádět část svého výzkumu v jiném členském státě za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pobývá-li výzkumný pracovník v jiném členském státě po dobu nejvýše tří měsíců, může být výzkum proveden na základě dohody o hostování uzavřené v prvním členském státě, za předpokladu, že má daný výzkumný pracovník v tomto jiném členském státě dostatečné prostředky a není v něm považován za hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.

3.   Pobývá-li výzkumný pracovník v jiném členském státě po dobu delší než tři měsíce, mohou členské státy vyžadovat novou dohodu o hostování pro účely provádění výzkumu v dotyčném členském státě. V každém případě musí být ve vztahu k dotyčnému členskému státu splněny podmínky stanovené v článcích 6 a 7.

4.   Stanoví-li související právní předpisy pro využívání mobility vízovou povinnost nebo povinnost mít povolení k pobytu, je toto vízum nebo povolení k pobytu uděleno včas ve lhůtě, která nenaruší provádění výzkumu a současně ponechá příslušným orgánům dostatečný čas pro vyřízení žádostí.

5.   Členské státy nevyžadují, aby výzkumný pracovník za účelem podání žádosti o vízum nebo povolení k pobytu opustil jejich území.

KAPITOLA V

POSTUP A PRŮHLEDNOST

Článek 14

Žádosti o přijetí

1.   Členské státy určí, zda má žádost o povolení k pobytu podávat výzkumný pracovník nebo dotyčná výzkumná organizace.

2.   Žádost se přijímá a posuzuje, jestliže dotyčný státní příslušník třetí země pobývá mimo území členských států, jimiž by chtěl být přijat.

3.   Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy přijmout žádost předloženou v okamžiku, kdy se dotyčný státní příslušník třetí země již nachází na jejich území.

4.   Státnímu příslušníku třetí země, který podal žádost a splňuje podmínky článků 6 a 7, poskytne dotyčný členský stát všechny prostředky pro získání potřebných víz.

Článek 15

Procesní záruky

1.   Příslušné orgány členských států co nejdříve přijmou rozhodnutí o úplné žádosti a případně stanoví zrychlený postup.

2.   Nejsou-li informace poskytnuté na podporu žádosti dostatečné, může být posuzování žádosti pozastaveno a příslušné orgány vyrozumí žadatele o tom, které další informace potřebují.

3.   Každé rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k pobytu je dotyčnému státnímu příslušníku třetí země oznámeno v souladu s oznamovacími postupy podle odpovídajících vnitrostátních právních předpisů. V oznámení musí být uvedeny případné opravné prostředky, které může dotyčná osoba využít, a lhůta pro jejich podání.

4.   Pokud je žádost zamítnuta nebo povolení k pobytu vydané v souladu s touto směrnicí odňato, má dotyčná osoba právo podat proti tomuto rozhodnutí žalobu k orgánům dotyčného členského státu.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Zprávy

Pravidelně a poprvé nejpozději tři roky po vstupu této směrnice v platnost předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice v členských státech a případně navrhuje nezbytné změny.

Článek 17

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 12. října 2005.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 18

Přechodná ustanovení

Odchylně od kapitoly III nejsou členské státy povinny vydávat povolení v souladu s touto směrnicí v podobě povolení k pobytu po dobu až dvou let po uplynutí lhůty stanovené v čl. 17 odst. 1.

Článek 19

Společný prostor cestování

Ničím v této směrnici není dotčeno právo Irska na zachování režimu pro společný prostor cestování uvedeného v Protokolu o použití některých hledisek článku 14 Smlouvy o založení Evropského společenství na Spojené království a Irsko, přiloženém Amsterodamskou smlouvu ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství.

Článek 20

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 21

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Lucemburku dne 12. října 2005.

Za Radu

předseda

C. CLARKE


(1)  Stanovisko ze dne 12. dubna 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 120, 20.5.2005, s. 60.

(3)  Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 6.

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002–2006) (Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 1). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).

(5)  Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12.

(6)  Viz strana 26 v tomto čísle Úředního věstníku.

(7)  Úř. věst. L 157, 15.6.2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 2. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005 (Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 1.


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Evropský parlament a Rada

3.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 289/23


DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne 28. září 2005

pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu

(2005/761/ES)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod ii) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S cílem upevnit a restrukturalizovat evropskou výzkumnou politiku prohlásila Komise ve sdělení ze dne 18. ledna 2000 nazvaném „Směrem k Evropskému výzkumnému prostoru“, že je nezbytné vytvořit Evropský výzkumný prostor jako základ pro budoucí opatření Společenství v této oblasti.

(2)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, na kterém byl Evropský výzkumný prostor schválen, stanovila za cíl Společenství stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech na světě.

(3)

Globalizace ekonomiky vyžaduje větší mobilitu výzkumných pracovníků, což Společenství uznalo ve svém šestém rámcovém programu pro výzkum (4), když své programy ještě více otevřelo výzkumným pracovníkům ze třetích zemí.

(4)

Počet výzkumných pracovníků, které bude Společenství potřebovat, má-li splnit svůj cíl stanovený na zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, totiž investovat do výzkumu 3 % HDP, se odhaduje na 700 000. Tento cíl by měl být splněn prostřednictvím řady vzájemně propojených opatření, jako například zvýšení přitažlivosti vědecké kariéry u mladých lidí, podpora zapojení žen do vědeckého výzkumu, zvyšování příležitostí pro vzdělávání a mobilitu ve výzkumu, zlepšení kariérních vyhlídek pro výzkumné pracovníky v rámci Společenství a otevření Společenství příslušníkům třetích zemí, kterým by mohl být pro účely výzkumu umožněn vstup do společného prostoru a cestování v něm.

(5)

Pro dosažení konkurenceschopnosti a přitažlivosti na mezinárodní úrovni by členské státy měly přijmout opatření nezbytná pro usnadnění vstupu výzkumných pracovníků do Společenství a pohyb po jeho území po krátká období.

(6)

Pokud jde o krátkodobé pobyty, měly by se členské státy zavázat k tomu, že budou výzkumné pracovníky ze třetích zemí, s výhradou vízové povinnosti podle nařízení (ES) č. 539/2001 (5), považovat za osoby jednající v dobré víře a přiznají jim výhody stanovené v acquis communautaire pro účely postupů pro vydávání krátkodobých víz.

(7)

Měla by být přijata opatření na podporu výměny informací a osvědčených postupů s cílem zlepšit postupy pro vydávání krátkodobých víz pro výzkumné pracovníky.

(8)

Toto doporučení ctí základní práva a dodržuje zásady stanovené zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(9)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto doporučení a není jím dotčeno. Vzhledem k tomu, že toto doporučení navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Evropský parlament a Rada přijaly toto doporučení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(10)

Toto doporučení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (6); Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto doporučení a není jím dotčeno.

(11)

Toto doporučení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (7); Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto doporučení a není jím dotčeno.

(12)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody (9).

(13)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/849/ES (10) a rozhodnutí Rady 2004/860/ES (11) o podpisu uvedené dohody jménem Evropské unie a o jejím podpisu jménem Evropského společenství a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení.

(14)

Toto doporučení je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(15)

Toto doporučení by také mělo poskytnout pružný postup pro vědce, kteří si chtějí udržovat odborné styky s organizací své země původu (například pobývat po dobu až tří měsíců v každém semestru v evropské výzkumné organizaci nacházející se ve společném prostoru a přitom pokračovat po zbytek času v práci ve výzkumné organizaci jejich původu),

DOPORUČUJÍ ČLENSKÝM STÁTŮM:

1.

usnadnit vydávání víz prostřednictvím závazku urychlit posuzování žádostí o vízum podaných výzkumnými pracovníky ze třetích zemí, s výhradou vízové povinnosti podle nařízení (ES) č. 539/2001;

2.

podporovat mezinárodní mobilitu výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří potřebují často cestovat v rámci Evropské unie, tím, že jim budou vydávána vícenásobná vstupní víza. Při určování doby platnosti víz by členské státy měly brát v úvahu délku trvání výzkumných programů, jichž se výzkumní pracovníci účastní;

3.

zavázat se usnadnit přijetí harmonizovaného přístupu k podpůrným dokladům, které musí výzkumní pracovníci ke své žádosti o vízum přiložit. V této záležitosti by měly konzultovat schválené výzkumné organizace;

4.

podporovat vydávání víz pro výzkumné pracovníky bez správních poplatků v souladu s pravidly stanovenými v acquis communautaire;

5.

brát v úvahu cíl usnadnit vydávání víz výzkumným pracovníkům ze třetích zemí v rámci místní konzulární spolupráce, s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů;

6.

zavázat se poskytnout Komisi do 28. září 2006 informace o osvědčených postupech přijatých pro usnadnění vydávání jednotných víz výzkumným pracovníkům, aby mohla vyhodnotit dosažené výsledky. S ohledem na to, zda je směrnice o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (12) přijata nebo ne, a v závislosti na výsledcích vyhodnocení by měla být prozkoumána možnost začlenit ustanovení tohoto doporučení do vhodného právně závazného nástroje.

Ve Štrasburku dne 28. září 2005.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

D. ALEXANDER


(1)  Úř. věst. C 120, 20.5.2005, s. 60.

(2)  Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 6.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 12. dubna 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. července 2005.

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002–2006) (Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 1). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 851/2005 (Úř. věst. L 141, 4.6.2005, s. 3).

(6)  Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

(7)  Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

(8)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(9)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

(10)  Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 26.

(11)  Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 78.

(12)  Viz strana 15 tohoto Úředního věstníku.


Rada

3.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 289/26


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 12. října 2005

o usnadnění přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely provádění vědeckého výzkumu v Evropském společenství

(2005/762/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 63 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S cílem upevnit evropskou politiku výzkumu a vytvořit její strukturu Komise považovala v lednu 2000 za nezbytné vytvořit Evropský výzkumný prostor jako základ pro budoucí opatření Společenství v této oblasti.

(2)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu v březnu 2000, na kterém byl Evropský výzkumný prostor schválen, stanovila za cíl Společenství stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě.

(3)

Globalizace ekonomiky vyžaduje větší mobilitu výzkumných pracovníků, což Evropské společenství uznalo ve svém šestém rámcovém programu (4), když své programy ještě více otevřelo výzkumným pracovníkům ze třetích zemí.

(4)

Počet výzkumných pracovníků, které bude Společenství potřebovat, má-li splnit svůj cíl stanovený na zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002, totiž investovat do výzkumu 3 % HDP, se odhaduje na 700 000. Tento cíl by měl být splněn prostřednictvím řady vzájemně propojených opatření, například zvýšením přitažlivosti vědecké kariéry u mladých lidí, podporou zapojení žen do vědeckého výzkumu, zvyšováním příležitostí pro vzdělávání a mobilitu ve výzkumu, zlepšením kariérních vyhlídek pro výzkumné pracovníky v rámci Společenství a otevřením Společenství státním příslušníkům třetích zemí, kteří by mohli být přijati pro účely výzkumu.

(5)

Do provedení směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (5), která má přispět k dosažení těchto cílů tím, že zavede postup pro přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem provádění vědeckého výzkumu, se členské státy tímto doporučením vyzývají, aby přijímání těchto osob usnadnily již nyní.

(6)

Vzhledem k nedostatku výzkumných pracovníků ve Společenství a vzhledem k tomu, že je třeba usnadnit jejich přijímání, by měly být učiněny kroky k podpoře přístupu k pracovním místům v oblasti výzkumu na trhu práce, například tím, že se upustí od požadavku na pracovní povolení.

(7)

Pro dosažení konkurenceschopnosti a přitažlivosti na mezinárodní úrovni by členské státy měly zjednodušit a urychlit své postupy pro vydávání a obnovování víz a povolení k pobytu výzkumným pracovníkům.

(8)

Provádění tohoto doporučení by nemělo být podnětem k „odlivu mozků“ z transformujících se nebo rozvojových zemí. V takových případech by v rámci spolupráce se zeměmi původu měla být přijata podpůrná opatření pro podporu začlenění výzkumných pracovníků v jejich zemích původu a pro podporu mobility výzkumných pracovníků, s cílem vytvořit komplexní migrační politiku. V této souvislosti by členské státy měly usilovat o vytvoření rovnováhy mezi přijímáním výzkumných pracovníků ze třetích zemí a odhadem potřeb jejich země původu v oblasti výzkumu. Přitom by měly vzít v úvahu také osobní situaci výzkumných pracovníků, zejména pokud má dotyčná osoba smluvní vztah s výzkumnou organizací ve své zemi původu.

(9)

Vzhledem k tomu, že otázky související se sloučením rodiny představují klíčový faktor pro rozhodnutí výzkumných pracovníků o volbě Společenství za místo, kde povedou svůj výzkum, by měly členské státy usnadnit slučování rodinných příslušníků výzkumných pracovníků, například pokud jde o přístup na trh práce a o možnost rodinných příslušníků ucházet se o práci, když oprávněně pobývají na území příslušného členského státu.

(10)

Při určování délky platnosti povolení k pobytu, které má být vydáno rodinným příslušníkům, by členské státy měly vzít v úvahu, zda dotyčná osoba musí nebo nemusí dokončit školní docházku.

(11)

Měla by být podporována výměna informací a osvědčených postupů s cílem zdokonalit postupy pro přijímání výzkumných pracovníků. V tomto doporučení jsou jako faktory přispívající ke zlepšení uvedeny také kontakty mezi příslušnými orgány a vytváření sítí. Zejména „Celoevropský portál na podporu mobility výzkumných pracovníků“ a odpovídající vnitrostátní nástroje představují pro výzkumné pracovníky významný zdroj informací.

(12)

V souladu s aktem o přistoupení z roku 2003 upřednostňují tehdejší členské státy během doby uplatňování národních opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, v přístupu na svůj trh práce pracovníky, kteří jsou státními příslušníky členských států, před pracovníky, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí.

(13)

Na české, estonské, kyperské, lotyšské, litevské, maďarské, maltské, polské, slovinské a slovenské migrující pracovníky a jejich rodinné příslušníky, kteří legálně bydlí a pracují v jiném členském státě, nebo na migrující pracovníky z ostatních členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří legálně bydlí a pracují v České republice, v Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, v Litvě, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku, se nevztahují větší omezení než na migrující pracovníky a jejich rodinné příslušníky ze třetích zemí, kteří bydlí a pracují v tomto členském státě nebo v České republice, v Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, v Litvě, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku.

(14)

Toto doporučení ctí základní práva a dodržuje zásady stanovené zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(15)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto doporučení, a proto se na ně nevztahuje.

(16)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto doporučení, a proto se na ně nevztahuje.

(17)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto doporučení, a proto se na ně nevztahuje,

DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM:

1.

V oblasti přijímání za účelem provádění výzkumu:

a)

podpořit přijímání výzkumných pracovníků do Společenství vytvořením příznivých podmínek pro provádění výzkumu, nejlépe tím, že budou zproštěni povinnosti mít pracovní povolení, popřípadě stanovením, že toto pracovní povolení má být vydáváno automaticky nebo ve zrychleném řízení;

b)

upustit od používání kvót, kterými se omezuje příjímání státních příslušníků třetích zemí na pracovní místa v oblasti výzkumu;

c)

zaručit státním příslušníkům třetích zemí možnost působit jako výzkumný pracovník, včetně možnosti prodloužení a popřípadě obnovení jejich pracovního povolení.

2.

V oblasti povolení k pobytu:

a)

vydávat povolení k pobytu co nejrychleji po podání žádostí státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu a usnadnit využití zrychlených řízení;

b)

zaručit státním příslušníkům třetích zemí působícím jako výzkumní pracovníci, že jejich povolení k pobytu budou obnovena;

c)

do přijímacího procesu výzkumných pracovníků postupně zapojit výzkumné organizace.

3.

V oblasti slučování rodin usnadnit a podporovat slučování rodinných příslušníků vytvářením příznivých a přitažlivých podmínek a postupů.

4.

V oblasti operativní spolupráce:

a)

usnadnit výzkumným pracovníkům přístup k důležitým informacím a podporovat jejich dostupnost ve všech významných informačních zdrojích;

b)

podporovat sítě kontaktních osob v rámci příslušných správ;

c)

podporovat výzkumné organizace, aby takové sítě vytvářely;

d)

informovat Komisi o opatřeních přijatých k usnadnění přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí.

V Lucemburku dne 12. října 2005.

Za Radu

předseda

C. CLARKE


(1)  Stanovisko ze dne 12. dubna 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 120, 20.5.2005, s. 60.

(3)  Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 6.

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002–2006) (Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 1). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).

(5)  Viz s. 15 v tomto čísle Úředního věstníku.