3.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 289/1

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (3) významně přispěla k vytvoření vnitřního trhu se zemním plynem. Nyní je nezbytné zajistit strukturální změny v regulačním rámci, aby se odstranily zbývající překážky dotvoření vnitřního trhu, zejména u obchodu se zemním plynem. Jsou nezbytná další technická pravidla, která se týkají zejména služeb pro přístup třetích stran, zásad mechanismů pro přidělování kapacity, postupů pro řízení překročení kapacity a požadavků na průhlednost.

(2)

Zkušenosti získané při provádění a sledování prvního souboru „Pokynů pro správnou praxi“, přijatých v roce 2002 Evropským fórem pro regulaci plynárenství (Fórum) ukazují, že pro zajištění úplného provádění pravidel stanovených v pokynech ve všech členských státech a pro stanovení minimální záruky rovných podmínek přístupu na trh v praxi je nezbytné stanovit jejich právní vymahatelnost.

(3)

Na zasedání Fóra ve dnech 24.–25. září 2003 byl přijat druhý soubor společných pravidel, nazvaný „Druhé pokyny pro správnou praxi“, a účelem tohoto nařízení je stanovit na základě těchto pokynů základní zásady a pravidla pro přístup k soustavě, služby pro přístup třetích stran k soustavě, řízení překročení kapacity, průhlednost, vyrovnávání a obchodování s právy na kapacitu.

(4)

Článek 15 směrnice 2003/55/ES umožňuje existenci provozovatele kombinované přepravní a distribuční soustavy. Proto pravidla stanovená v tomto nařízení nevyžadují změnu v organizaci vnitrostátních přepravních a distribučních soustav, jež jsou v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice 2003/55/ES, a zejména článku 15 uvedené směrnice.

(5)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají vysokotlaká potrubí, kterými jsou místní distribuční společnosti připojeny k plynárenské soustavě a která nejsou především používána pro místní distribuci.

(6)

Je nezbytné stanovit kritéria pro určování sazeb za přístup k soustavě, aby se zajistilo, že jsou plně v souladu se zásadou nepřípustnosti diskriminace a vyhovují potřebám řádně fungujícího vnitřního trhu, plně zohledňují potřebu integrity soustavy a odrážejí skutečně vzniklé náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou průhledné, včetně odpovídající návratnosti investic, a případně přihlížejí k srovnávacím rozborům sazeb prováděným regulačními orgány.

(7)

Při výpočtu sazeb za přístup k soustavám je důležité vzít v úvahu skutečně vzniklé náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou průhledné, jakož i potřebu zajistit přiměřenou návratnost investic a motivaci k výstavbě nové infrastruktury. V tomto ohledu, a zejména pokud bude mezi plynovody existovat účinná soutěž, budou srovnávací rozbory sazeb představovat důležitou součást této úvahy.

(8)

Používání tržních způsobů při stanovování sazeb, například aukcí, musí být slučitelné s ustanoveními směrnice 2003/55/ES.

(9)

Společný minimální soubor služeb pro přístup třetích stran je nezbytný pro stanovení společných minimálních norem přístupu v praxi v celém Společenství, pro zajištění dostatečné slučitelnosti služeb pro přístup třetích stran a pro možnost využívání výhod řádně fungujícího vnitřního trhu se zemním plynem.

(10)

Odkazy na harmonizované přepravní smlouvy v souvislosti s nediskriminačním přístupem k síti provozovatelů přepravních soustav neznamenají, že podmínky přepravních smluv konkrétního provozovatele soustavy v členském státě musí být stejné jako u jiného provozovatele přepravní soustavy v daném nebo v jiném členském státě, pokud nejsou stanoveny minimální požadavky, které musí splňovat všechny přepravní smlouvy.

(11)

Řízení smluvního překročení kapacity soustav je důležité pro dotvoření vnitřního trhu se zemním plynem. Je nezbytné vypracovat společná pravidla, jež by zajistila rovnováhu mezi potřebou uvolnit nevyužitou kapacitu v souladu se zásadou „využít nebo ztratit“ s právem držitele kapacity využít ji v případě potřeby a současně zvyšovat likvidnost kapacity.

(12)

Ačkoliv v současné době nepředstavuje fyzické překročení kapacity soustav ve Společenství problém, může se jím v budoucnu stát. Proto je důležité stanovit pro takové situace základní zásadu pro přidělování překročené kapacity.

(13)

Uživatelé soustav potřebují pro účinný přístup k plynárenské soustavě informace zejména o technických požadavcích a dostupné kapacitě, které jim umožní využít obchodní příležitosti, které se objeví v rámci vnitřního trhu. Pro tyto požadavky na průhlednost jsou nezbytné společné minimální normy. Tyto informace lze zveřejňovat různými prostředky včetně elektronických prostředků.

(14)

V případě zemního plynu představují nediskriminační a průhledné systémy vyrovnávání používané provozovateli přepravních soustav důležité mechanismy zejména ve vztahu k novým účastníkům vstupujícím na trh, kteří mohou mít s vyrovnáváním svého celkového portfolia prodejů větší potíže než společnosti, jež jsou na daném trhu již zavedené. Proto je nezbytné stanovit pravidla pro zajištění toho, aby provozovatelé přepravních soustav používali tyto mechanismy způsobem slučitelným s podmínkami nediskriminačního, průhledného a účinného přístupu k soustavě.

(15)

Obchodování s primárními právy na kapacitu představuje důležitou součást rozvoje konkurenčního trhu a vytváření likvidity. Toto nařízení by proto mělo stanovit základní pravidla pro tuto oblast.

(16)

Je nezbytné zajistit, aby podniky pořizující si práva na kapacitu mohly tato práva prodat jiným licencovaným podnikům, čímž se zajistí dostatečná likvidita trhu s kapacitou. Tento přístup však nebrání tomu, aby u soustavy, jejíž kapacita není po určité, na vnitrostátní úrovni stanovené období využita, byla tato kapacita dána opětovně na trhu k dispozici jako pevná.

(17)

Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit dodržování pravidel obsažených v tomto nařízení a v pokynech, které jsou podle něj přijaty.

(18)

V pokynech připojených k tomuto nařízení jsou na základě „Druhých pokynů pro správnou praxi“ vymezena podrobná prováděcí pravidla. Tato pravidla se případně budou v průběhu doby vyvíjet s přihlédnutím k rozdílům mezi vnitrostátními plynárenskými soustavami.

(19)

Při navrhování změn pokynů uvedených v příloze tohoto nařízení by měla Komise nejprve vést konzultace se všemi stranami, jichž se pokyny týkají a které jsou zastoupeny profesními organizacemi, a s členskými státy v rámci Fóra a požádat o vyjádření skupinu evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství.

(20)

Členské státy a příslušné vnitrostátní orgány by měly Komisi poskytovat příslušné informace. Komise by měla s těmito informacemi nakládat jako s důvěrnými.

(21)

Tímto nařízením a pokyny přijatými v souladu s ním není dotčeno použití pravidel Společenství, které se týkají hospodářské soutěže.

(22)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(23)

Protože cíle tohoto nařízení, zejména stanovení spravedlivých pravidel pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

1.

„přepravou“ přeprava zemního plynu soustavou, tvořenou zejména vysokotlakým potrubím, jinou než těžební plynovodní sítí či než tou částí vysokotlakého potrubí, které je používáno především v souvislosti s místní distribucí zemního plynu, s cílem jeho dodávek zákazníkům, avšak s vyloučením dodávek samotných;

2.

„přepravní smlouvou“ smlouva, kterou provozovatel přepravní soustavy uzavírá s uživatelem soustavy za účelem přepravy;

3.

„kapacitou“ maximální průtok vyjádřený v obvyklých metrech krychlových za jednotku času nebo v jednotkách energie za jednotku času, na který má uživatel soustavy na základě přepravní smlouvy právo;

4.

„nevyužitou kapacitou“ pevná kapacita, kterou si uživatel soustavy pořídil podle přepravní smlouvy, ale kterou nenominoval ve lhůtě stanovené ve smlouvě;

5.

„řízením překročení kapacity“ řízení portfolia kapacity provozovatele přepravní soustavy za účelem optimálního a maximálního využití technické kapacity a včasného zjišťování budoucího překročení kapacity a bodů nasycení;

6.

„sekundárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou mimo primární trh;

7.

„nominací“ oznámení, kterým uživatel soustavy provozovateli přepravní soustavy předem ohlašuje skutečný průtok, který chce do soustavy dodat nebo z ní odebrat;

8.

„renominací“ následné oznámení opravené nominace;

9.

„integritou soustavy“ takový stav přepravní soustavy včetně nezbytných přepravních zařízení, kdy tlak a jakost zemního plynu zůstává v rozmezí minimálních a maximálních limitů stanovených provozovatelem přepravní soustavy, takže přeprava zemního plynu je po technické stránce zaručena;

10.

„vyrovnávacím obdobím“ období, ve kterém musí jednotliví uživatelé soustavy vyrovnat odběr určitého množství zemního plynu vyjádřeného v jednotkách energie dodávkou stejného množství zemního plynu do přepravní soustavy v souladu s přepravní smlouvou nebo řádem soustavy;

11.

„uživatelem soustavy“ zákazník nebo potenciální zákazník provozovatele přepravní soustavy a samotní provozovatelé přepravních soustav, pokud je to potřebné pro výkon jejich funkce ve vztahu k přepravě;

12.

„přerušitelnými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy v souvislosti s přerušitelnou kapacitou;

13.

„přerušitelnou kapacitou“ kapacita přepravy zemního plynu, kterou může provozovatel přepravní soustavy v souladu s podmínkami přepravní smlouvy přerušit;

14.

„dlouhodobými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy na dobu jednoho roku a delší;

15.

„krátkodobými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy na dobu kratší než jeden rok;

16.

„pevnou kapacitou“ kapacita přepravy zemního plynu, která je provozovatelem přepravní soustavy smluvně zaručená jako nepřerušitelná;

17.

„pevnými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy v souvislosti s pevnou kapacitou;

18.

„technickou kapacitou“ maximální pevná kapacita, kterou může provozovatel přepravní soustavy nabídnout uživatelům soustavy s přihlédnutím k integritě soustavy a provozním požadavkům přepravní soustavy;

19.

„smluvní kapacitou“ kapacita, kterou provozovatel přepravní soustavy přidělil uživateli soustavy na základě přepravní smlouvy;

20.

„dostupnou kapacitou“ část technické kapacity, která není přidělena a je v danou chvíli v soustavě ještě k dispozici;

21.

„smluvním překročením kapacity“ situace, kdy výše poptávky po pevné kapacitě překračuje technickou kapacitu;

22.

„primárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou přímo provozovatelem přepravní soustavy;

23.

„fyzickým překročením kapacity“ situace, kdy v určitém okamžiku výše poptávky po skutečných dodáních překračuje technickou kapacitu.

a)

zajistí nediskriminační nabídku služeb všem uživatelům soustavy. Zejména pokud provozovatel přepravní soustavy nabízí stejnou službu různým zákazníkům, činí tak za rovnocenných smluvních podmínek buď za použití harmonizovaných přepravních smluv, nebo podle společného řádu soustavy schváleného příslušným orgánem postupem podle článku 25 směrnice 2003/55/ES;

b)

poskytují pevné i přerušitelné služby pro přístup třetích stran. Cena za přerušitelnou kapacitu odráží pravděpodobnost přerušení;

c)

nabízejí uživatelům soustavy dlouhodobé i krátkodobé služby.

a)

poskytují vhodné ekonomické signály pro účinné a maximální využití technické kapacity a usnadňují investice do nové infrastruktury;

b)

jsou slučitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých trhů a obchodovacích středisek a zároveň jsou pružné a schopné se přizpůsobit podmínkám vyvíjejícího se trhu;

c)

jsou slučitelné se systémy přístupu k soustavě členských států.

a)

v případě smluvního překročení kapacity nabídne provozovatel přepravní soustavy nevyužitou kapacitu na primárním trhu alespoň v režimu na následující den a jako přerušitelnou,

b)

uživatelé soustavy, kteří chtějí na sekundárním trhu odprodat nebo pronajmout jimi nevyužitou smluvní kapacitu, mají právo tak učinit. Členské státy mohou od uživatelů soustavy požadovat, aby tuto skutečnost oznámili nebo sdělili provozovateli přepravní soustavy.

a)

podrobnosti o službách pro přístup třetích stran včetně druhu, trvání a ostatních náležitostí těchto služeb podle článku 4;

b)

podrobnosti zásad pro mechanismy přidělování kapacity a uplatňování postupů řízení překročení kapacity v případě smluvního překročení kapacity podle článku 5;

c)

podrobné vymezení technických údajů, které uživatel soustavy potřebuje pro účinný přístup k soustavě, a určení všech významných bodů z důvodu požadavků na průhlednost, včetně informací, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časového plánu zveřejňování těchto informací v souladu s článkem 6.

a)

plynárenské přepravní soustavy v členských státech po dobu trvání odchylky udělené podle článku 28 směrnice 2003/55/ES; členské státy, kterým byly uděleny odchylky podle článku 28 směrnice 2003/55/ES, mohou Komisi požádat o přechodnou odchylku od použití tohoto nařízení až na dobu dvou let ode dne, k němuž odchylka uvedená v tomto písmenu pozbude platnosti;

b)

propojovací vedení mezi členskými státy, významná zvýšení kapacity stávajících infrastruktur a změny infrastruktur, které umožňují rozvoj nových zdrojů dodávek plynu, jak je uvedeno v čl. 22 odst. 1 a 2 směrnice 2003/55/ES, které jsou vyňaty z působnosti článků 18, 19, 20 a čl. 25 odst. 2, 3 a 4 uvedené směrnice, pokud jsou vyňaty z ustanovení uvedených v tomto písmenu;

c)

plynárenské přepravní soustavy, kterým byla udělena výjimka podle článku 27 směrnice 2003/55/ES.

3.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 289/14

(1)

Je nezbytné zajistit pokračování podpory Společenství pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky.

(2)

Z toho důvodu je vhodné prodloužit dobu platnosti rozhodnutí 2000/819/ES (3) o další rok až do 31. prosince 2006 a zvýšit finanční referenční částku o 88,5 milionu EUR.

(3)

Rozhodnutí 2000/819/ES by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Výbor regionů byl konzultován, avšak nevydal stanovisko,

1.

V čl. 7 odst. 1 se finanční referenční částka „450 milionů EUR“ nahrazuje částkou „538 500 000 EUR“.

2.

V článku 8 se datum 31. prosince 2005 nahrazuje datem 31. prosince 2006.

3.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 289/15

(1)

S cílem upevnit evropskou politiku výzkumu a vytvořit její strukturu Komise považovala v lednu 2000 za nezbytné vytvořit Evropský výzkumný prostor jako základ pro budoucí opatření Společenství v této oblasti.

(2)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu v březnu 2000, na kterém byl Evropský výzkumný prostor schválen, stanovila za cíl Společenství stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě.

(3)

Globalizace ekonomiky vyžaduje větší mobilitu výzkumných pracovníků, což Evropské společenství uznalo ve svém šestém rámcovém programu (4), když své programy ještě více otevřelo výzkumným pracovníkům ze třetích zemí.

(4)

Počet výzkumných pracovníků, které bude Společenství potřebovat, má-li splnit svůj cíl stanovený na zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002, totiž do roku 2010 investovat do výzkumu 3 % HDP, se odhaduje na 700 000. Tento cíl by měl být splněn prostřednictvím řady vzájemně propojených opatření, například zvýšením přitažlivosti vědecké kariéry u mladých lidí, podporou zapojení žen do vědeckého výzkumu, zvyšováním příležitostí pro vzdělávání a mobilitu ve výzkumu, zlepšením kariérních vyhlídek pro výzkumné pracovníky v rámci Společenství a otevřením Společenství státním příslušníkům třetích zemí, kteří by mohli být přijati pro účely výzkumu.

(5)

Účelem této směrnice je přispět k dosažení těchto cílů podporou přijímání státních příslušníků třetích zemí pro výzkumné účely a jejich mobility na dobu pobytu delší než tři měsíce, s cílem zvýšit přitažlivost Společenství pro výzkumné pracovníky z celého světa a posílit jeho postavení jako mezinárodního centra výzkumu.

(6)

Provádění této směrnice by nemělo být podnětem k „odlivu mozků“ z transformujících se nebo rozvojových zemí. Ve spolupráci se zeměmi původu by měla být přijata podpůrná opatření pro usnadnění zpětného začlenění výzkumných pracovníků v jejich zemích původu a pro usnadnění pohybu výzkumných pracovníků, s cílem vytvořit komplexní migrační politiku.

(7)

K dosažení cílů Lisabonského procesu je rovněž důležité posilovat mobilitu výzkumných pracovníků, kteří jsou občany EU, uvnitř Evropské unie, a zejména výzkumných pracovníků z členských států, které přistoupily v roce 2004, pro účely provádění vědeckého výzkumu.

(8)

Vzhledem k otevřenosti vyplývající ze změn ve světovém hospodářství a k pravděpodobným požadavkům souvisejícím se splněním cíle investovat do výzkumu 3 % HDP by měli být výzkumní pracovníci ze třetích zemí, na které by se tato směrnice mohla vztahovat, vymezeni široce zejména na základě své kvalifikace a výzkumného projektu, který zamýšlejí provádět.

(9)

Jelikož úsilí nezbytné pro dosažení uvedeného tříprocentního cíle se v široké míře dotýká soukromého sektoru, který proto musí v nadcházejících letech zaměstnat více výzkumných pracovníků, patří výzkumné organizace, na které by se tato směrnice mohla vztahovat, do veřejného i soukromého sektoru.

(10)

Každý členský stát by měl zajistit, zejména prostřednictvím internetu, aby byly veřejně dostupné co nejúplnější a pravidelně aktualizované informace o výzkumných organizacích schválených podle této směrnice, s nimiž by výzkumní pracovníci mohli uzavřít dohodu o hostování, a o podmínkách a postupech pro vstup na území daného státu a pobyt na jeho území pro účely provádění výzkumu, které byly přijaty podle této směrnice.

(11)

Je vhodné usnadnit přijímání výzkumných pracovníků tím, že bude zaveden postup přijímání nezávislý na jejich právním vztahu s hostitelskou výzkumnou organizací a že kromě povolení k pobytu již nebude vyžadováno pracovní povolení. Členské státy by mohly uplatňovat podobná pravidla pro státní příslušníky třetích zemí žádajících o přijetí pro účely výuky v instituci vyššího vzdělávání v rámci výzkumného projektu, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí.

(12)

Zároveň by měly být zachovány tradiční způsoby přijímání (jako pracovní poměr nebo odborná stáž), zejména pro doktorandy provádějící výzkum jako studenti, kteří by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňati a na které se vztahuje směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby (5).

(13)

Zvláštní postup pro výzkumné pracovníky je založen na spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a imigračními orgány v členských státech: k usnadnění a urychlení vstupu výzkumných pracovníků ze třetích zemí na území Společenství a jejich pobytu na tomto území při současném zachování svrchovaných práv členských států, pokud jde o dohled nad imigrací, je výzkumným organizacím v procesu přijímání přisouzena klíčová úloha.

(14)

Výzkumné organizace, které byly členskými státy předem schváleny, by měly mít možnost podepsat se státním příslušníkem třetí země dohodu o hostování pro účely provedení výzkumného projektu. Jsou-li podmínky pro vstup a pobyt splněny, vydají členské státy povolení k pobytu na základě dohody o hostování.

(15)

Ke zvýšení přitažlivosti Společenství pro výzkumné pracovníky ze třetích zemí by těmto pracovníkům měla být během jejich pobytu přiznána stejná sociální a hospodářská práva, jakých požívají státní příslušníci hostitelského členského státu, v řadě oblastí a možnost vyučovat na institucích vyššího vzdělávání.

(16)

Tato směrnice přináší velmi důležité zlepšení v oblasti sociálního zabezpečení, neboť zásada nediskriminace se také vztahuje přímo na osoby přicházející do členského státu přímo ze třetí země. Tato směrnice by však neměla udělovat více práv, než je již stanoveno ve stávajících právních předpisech Společenství v oblasti sociálního zabezpečení státních příslušníků třetích zemí, kteří mají přeshraniční vztahy mezi členskými státy. Tato směrnice by dále neměla poskytovat práva týkající se situací, které jsou mimo oblast působnosti právních předpisů Společenství, jako například rodinní příslušníci bydlící ve třetí zemi.

(17)

Je důležité podporovat mobilitu státních příslušníků třetích zemí přijatých pro účely provádění vědeckého výzkumu jako prostředku pro rozvoj a upevnění kontaktů a sítí mezi partnery a pro vytvoření úlohy Evropského výzkumného prostoru. Výzkumní pracovníci by měli mít možnost využívat mobility za podmínek stanovených touto směrnicí. Podmínkami pro využívání mobility podle této směrnice by neměla být dotčena stávající pravidla upravující uznávání platnosti cestovních dokladů.

(18)

Zvláštní pozornost je třeba věnovat usnadnění a podpoře zachování jednoty rodinných příslušníků výzkumných pracovníků, v souladu s doporučením Rady ze dne 12. října 2005 o usnadnění přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely provádění vědeckého výzkumu v Evropském společenství (6).

(19)

Za účelem zachování jednoty rodin a umožnění mobility by rodinní příslušníci měli mít možnost připojit se k výzkumnému pracovníkovi v jiném členském státě za podmínek určených vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu, včetně jeho závazků vyplývajících z dvoustranných nebo mnohostranných dohod.

(20)

Držitelům povolení k pobytu by mělo být v zásadě dovoleno podat žádost o přijetí, jestliže se zdržují na území dotyčného členského státu.

(21)

Členské státy by měly mít právo účtovat žadatelům poplatky za vyřízení žádostí o povolení k pobytu.

(22)

Touto směrnicí by za žádných okolností nemělo být dotčeno uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (7).

(23)

Cílů této směrnice, totiž zavedení zvláštního postupu přijímání a přijetí podmínek pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí pro pobyt v členských státech delší než tři měsíce za účelem provádění výzkumného projektu na základě dohody o hostování s výzkumnou organizací, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, zejména pokud jde o zajištění mobility mezi členskými státy, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství. Společenství je proto oprávněno přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(24)

Členské státy by měly uvést v účinek ustanovení této směrnice bez diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických vlastností, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, postižení, věku nebo sexuální orientace.

(25)

Tato směrnice ctí základní práva a zachovává zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(26)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů se členské státy vybízejí k tomu, aby pro sebe i v zájmu Společenství vypracovávaly vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrný vzájemný vztah mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a tyto tabulky zveřejnily.

(27)

V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Irsko dopisem ze dne 1. července 2004 své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.

(28)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.

(29)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná,

a)

„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy;

b)

„výzkumem“ tvůrčí práce prováděná na systematickém základě s cílem zvýšit úroveň znalostí, včetně znalostí o člověku, kultuře a společnosti, a využití těchto znalostí k navržení nových aplikací;

c)

„výzkumnou organizací“ veřejná nebo soukromá organizace provádějící výzkum, která byla členským státem pro účely této směrnice schválena v souladu s jeho právními předpisy nebo správní praxí;

d)

„výzkumným pracovníkem“ státní příslušník třetí země, který má náležitou vysokoškolskou kvalifikaci umožňující přístup k doktorandským programům a který je vybrán výzkumnou organizací pro provedení výzkumného projektu, pro nějž se obvykle daná kvalifikace vyžaduje;

e)

„povolením k pobytu“ povolení nesoucí označení „výzkumný pracovník“, vydané orgány členského státu a umožňující státnímu příslušníku třetí země oprávněně pobývat na jeho území v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1030/2002.

a)

státní příslušníky třetích zemí, kteří v členském státě pobývají jako žadatelé o mezinárodní ochranu nebo v rámci programů dočasné ochrany;

b)

státní příslušníky třetích zemí, kteří jako studenti ve smyslu směrnice 2004/114/ES žádají o pobyt v členském státě pro účely provádění výzkumu vedoucího k získání doktorského titulu;

c)

státní příslušníky třetích zemí, jejichž vypovězení bylo odloženo z faktických nebo právních důvodů;

d)

výzkumné pracovníky vyslané výzkumnou organizací do jiné výzkumné organizace v jiném členském státě.

a)

dvoustranných nebo mnohostranných dohod uzavřených mezi Společenstvím nebo mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a jednou nebo více třetími zeměmi na straně druhé;

b)

dvoustranných nebo mnohostranných dohod uzavřených mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi.

a)

příslušné orgány organizace výzkumný projekt přijaly po ověření

b)

během svého pobytu má výzkumný pracovník na každý měsíc dostatečné prostředky na krytí svých výdajů a cestovních nákladů pro návrat do své země v souladu s minimální částkou zveřejněnou k tomuto účelu daným členským státem, aniž by musel využívat systém sociální pomoci tohoto členského státu;

c)

během svého pobytu má výzkumný pracovník zdravotní pojištění pro všechna rizika, proti kterým jsou běžně pojištěni státní příslušníci dotyčného členského státu;

d)

dohoda o hostování stanoví právní vztah a pracovní podmínky výzkumných pracovníků.

a)

předloží platný cestovní doklad určený vnitrostátními právními předpisy. Členské státy mohou požadovat, aby byl cestovní doklad platný alespoň po dobu platnosti povolení k pobytu;

b)

předloží dohodu o hostování, kterou podepsal s výzkumnou organizací podle čl. 6 odst. 2 a

c)

případně předloží prohlášení o finanční odpovědnosti vydané výzkumnou organizací podle čl. 6 odst. 3 a

d)

nesmí být pokládán za osobu představující hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.

a)

uznávání diplomů, osvědčení a jiných odborných kvalifikací v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy;

b)

pracovní podmínky, včetně mzdy a propouštění;

c)

odvětví sociálního zabezpečení podle definice v nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (8). Zvláštní ustanovení v příloze nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (9), se použijí obdobně;

d)

daňové výhody;

e)

přístup ke zboží a službám a dodávky zboží a služeb poskytovaných veřejnosti.

3.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 289/23

(1)

S cílem upevnit a restrukturalizovat evropskou výzkumnou politiku prohlásila Komise ve sdělení ze dne 18. ledna 2000 nazvaném „Směrem k Evropskému výzkumnému prostoru“, že je nezbytné vytvořit Evropský výzkumný prostor jako základ pro budoucí opatření Společenství v této oblasti.

(2)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, na kterém byl Evropský výzkumný prostor schválen, stanovila za cíl Společenství stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech na světě.

(3)

Globalizace ekonomiky vyžaduje větší mobilitu výzkumných pracovníků, což Společenství uznalo ve svém šestém rámcovém programu pro výzkum (4), když své programy ještě více otevřelo výzkumným pracovníkům ze třetích zemí.

(4)

Počet výzkumných pracovníků, které bude Společenství potřebovat, má-li splnit svůj cíl stanovený na zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, totiž investovat do výzkumu 3 % HDP, se odhaduje na 700 000. Tento cíl by měl být splněn prostřednictvím řady vzájemně propojených opatření, jako například zvýšení přitažlivosti vědecké kariéry u mladých lidí, podpora zapojení žen do vědeckého výzkumu, zvyšování příležitostí pro vzdělávání a mobilitu ve výzkumu, zlepšení kariérních vyhlídek pro výzkumné pracovníky v rámci Společenství a otevření Společenství příslušníkům třetích zemí, kterým by mohl být pro účely výzkumu umožněn vstup do společného prostoru a cestování v něm.

(5)

Pro dosažení konkurenceschopnosti a přitažlivosti na mezinárodní úrovni by členské státy měly přijmout opatření nezbytná pro usnadnění vstupu výzkumných pracovníků do Společenství a pohyb po jeho území po krátká období.

(6)

Pokud jde o krátkodobé pobyty, měly by se členské státy zavázat k tomu, že budou výzkumné pracovníky ze třetích zemí, s výhradou vízové povinnosti podle nařízení (ES) č. 539/2001 (5), považovat za osoby jednající v dobré víře a přiznají jim výhody stanovené v acquis communautaire pro účely postupů pro vydávání krátkodobých víz.

(7)

Měla by být přijata opatření na podporu výměny informací a osvědčených postupů s cílem zlepšit postupy pro vydávání krátkodobých víz pro výzkumné pracovníky.

(8)

Toto doporučení ctí základní práva a dodržuje zásady stanovené zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(9)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto doporučení a není jím dotčeno. Vzhledem k tomu, že toto doporučení navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Evropský parlament a Rada přijaly toto doporučení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(10)

Toto doporučení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (6); Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto doporučení a není jím dotčeno.

(11)

Toto doporučení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (7); Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto doporučení a není jím dotčeno.

(12)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody (9).

(13)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/849/ES (10) a rozhodnutí Rady 2004/860/ES (11) o podpisu uvedené dohody jménem Evropské unie a o jejím podpisu jménem Evropského společenství a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení.

(14)

Toto doporučení je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(15)

Toto doporučení by také mělo poskytnout pružný postup pro vědce, kteří si chtějí udržovat odborné styky s organizací své země původu (například pobývat po dobu až tří měsíců v každém semestru v evropské výzkumné organizaci nacházející se ve společném prostoru a přitom pokračovat po zbytek času v práci ve výzkumné organizaci jejich původu),

1.

usnadnit vydávání víz prostřednictvím závazku urychlit posuzování žádostí o vízum podaných výzkumnými pracovníky ze třetích zemí, s výhradou vízové povinnosti podle nařízení (ES) č. 539/2001;

2.

podporovat mezinárodní mobilitu výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří potřebují často cestovat v rámci Evropské unie, tím, že jim budou vydávána vícenásobná vstupní víza. Při určování doby platnosti víz by členské státy měly brát v úvahu délku trvání výzkumných programů, jichž se výzkumní pracovníci účastní;

3.

zavázat se usnadnit přijetí harmonizovaného přístupu k podpůrným dokladům, které musí výzkumní pracovníci ke své žádosti o vízum přiložit. V této záležitosti by měly konzultovat schválené výzkumné organizace;

4.

podporovat vydávání víz pro výzkumné pracovníky bez správních poplatků v souladu s pravidly stanovenými v acquis communautaire;

5.

brát v úvahu cíl usnadnit vydávání víz výzkumným pracovníkům ze třetích zemí v rámci místní konzulární spolupráce, s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů;

6.

zavázat se poskytnout Komisi do 28. září 2006 informace o osvědčených postupech přijatých pro usnadnění vydávání jednotných víz výzkumným pracovníkům, aby mohla vyhodnotit dosažené výsledky. S ohledem na to, zda je směrnice o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (12) přijata nebo ne, a v závislosti na výsledcích vyhodnocení by měla být prozkoumána možnost začlenit ustanovení tohoto doporučení do vhodného právně závazného nástroje.

3.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 289/26

(1)

S cílem upevnit evropskou politiku výzkumu a vytvořit její strukturu Komise považovala v lednu 2000 za nezbytné vytvořit Evropský výzkumný prostor jako základ pro budoucí opatření Společenství v této oblasti.

(2)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu v březnu 2000, na kterém byl Evropský výzkumný prostor schválen, stanovila za cíl Společenství stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě.

(3)

Globalizace ekonomiky vyžaduje větší mobilitu výzkumných pracovníků, což Evropské společenství uznalo ve svém šestém rámcovém programu (4), když své programy ještě více otevřelo výzkumným pracovníkům ze třetích zemí.

(4)

Počet výzkumných pracovníků, které bude Společenství potřebovat, má-li splnit svůj cíl stanovený na zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002, totiž investovat do výzkumu 3 % HDP, se odhaduje na 700 000. Tento cíl by měl být splněn prostřednictvím řady vzájemně propojených opatření, například zvýšením přitažlivosti vědecké kariéry u mladých lidí, podporou zapojení žen do vědeckého výzkumu, zvyšováním příležitostí pro vzdělávání a mobilitu ve výzkumu, zlepšením kariérních vyhlídek pro výzkumné pracovníky v rámci Společenství a otevřením Společenství státním příslušníkům třetích zemí, kteří by mohli být přijati pro účely výzkumu.

(5)

Do provedení směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (5), která má přispět k dosažení těchto cílů tím, že zavede postup pro přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem provádění vědeckého výzkumu, se členské státy tímto doporučením vyzývají, aby přijímání těchto osob usnadnily již nyní.

(6)

Vzhledem k nedostatku výzkumných pracovníků ve Společenství a vzhledem k tomu, že je třeba usnadnit jejich přijímání, by měly být učiněny kroky k podpoře přístupu k pracovním místům v oblasti výzkumu na trhu práce, například tím, že se upustí od požadavku na pracovní povolení.

(7)

Pro dosažení konkurenceschopnosti a přitažlivosti na mezinárodní úrovni by členské státy měly zjednodušit a urychlit své postupy pro vydávání a obnovování víz a povolení k pobytu výzkumným pracovníkům.

(8)

Provádění tohoto doporučení by nemělo být podnětem k „odlivu mozků“ z transformujících se nebo rozvojových zemí. V takových případech by v rámci spolupráce se zeměmi původu měla být přijata podpůrná opatření pro podporu začlenění výzkumných pracovníků v jejich zemích původu a pro podporu mobility výzkumných pracovníků, s cílem vytvořit komplexní migrační politiku. V této souvislosti by členské státy měly usilovat o vytvoření rovnováhy mezi přijímáním výzkumných pracovníků ze třetích zemí a odhadem potřeb jejich země původu v oblasti výzkumu. Přitom by měly vzít v úvahu také osobní situaci výzkumných pracovníků, zejména pokud má dotyčná osoba smluvní vztah s výzkumnou organizací ve své zemi původu.

(9)

Vzhledem k tomu, že otázky související se sloučením rodiny představují klíčový faktor pro rozhodnutí výzkumných pracovníků o volbě Společenství za místo, kde povedou svůj výzkum, by měly členské státy usnadnit slučování rodinných příslušníků výzkumných pracovníků, například pokud jde o přístup na trh práce a o možnost rodinných příslušníků ucházet se o práci, když oprávněně pobývají na území příslušného členského státu.

(10)

Při určování délky platnosti povolení k pobytu, které má být vydáno rodinným příslušníkům, by členské státy měly vzít v úvahu, zda dotyčná osoba musí nebo nemusí dokončit školní docházku.

(11)

Měla by být podporována výměna informací a osvědčených postupů s cílem zdokonalit postupy pro přijímání výzkumných pracovníků. V tomto doporučení jsou jako faktory přispívající ke zlepšení uvedeny také kontakty mezi příslušnými orgány a vytváření sítí. Zejména „Celoevropský portál na podporu mobility výzkumných pracovníků“ a odpovídající vnitrostátní nástroje představují pro výzkumné pracovníky významný zdroj informací.

(12)

V souladu s aktem o přistoupení z roku 2003 upřednostňují tehdejší členské státy během doby uplatňování národních opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, v přístupu na svůj trh práce pracovníky, kteří jsou státními příslušníky členských států, před pracovníky, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí.

(13)

Na české, estonské, kyperské, lotyšské, litevské, maďarské, maltské, polské, slovinské a slovenské migrující pracovníky a jejich rodinné příslušníky, kteří legálně bydlí a pracují v jiném členském státě, nebo na migrující pracovníky z ostatních členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří legálně bydlí a pracují v České republice, v Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, v Litvě, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku, se nevztahují větší omezení než na migrující pracovníky a jejich rodinné příslušníky ze třetích zemí, kteří bydlí a pracují v tomto členském státě nebo v České republice, v Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, v Litvě, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku.

(14)

Toto doporučení ctí základní práva a dodržuje zásady stanovené zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(15)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto doporučení, a proto se na ně nevztahuje.

(16)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto doporučení, a proto se na ně nevztahuje.

(17)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto doporučení, a proto se na ně nevztahuje,

1.

V oblasti přijímání za účelem provádění výzkumu:

2.

V oblasti povolení k pobytu:

3.

V oblasti slučování rodin usnadnit a podporovat slučování rodinných příslušníků vytvářením příznivých a přitažlivých podmínek a postupů.

4.

V oblasti operativní spolupráce: