ISSN 1725-5074 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 275 |
|
![]() |
||
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 48 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty, jejichž zveřejnění je povinné
20.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 275/1 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/55/ES
ze dne 28. září 2005
o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice Rady 88/77/EHS ze dne 3. prosince 1987 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek z plynových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (3) je jednou ze zvláštních směrnic týkajících se postupu schvalování typu stanoveného směrnicí Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (4). Směrnice 88/77/EHS byla několikrát podstatně změněna, aby byly postupně zaváděny přísnější mezní hodnoty emisí znečišťujících látek. Jelikož mají být provedeny další změny, je vhodné ji z důvodu přehlednosti přepracovat. |
(2) |
Směrnice Rady 91/542/EHS, kterou se mění směrnice 88/77/EHS (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/96/ES ze dne 13. prosince 1999 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem a o změně směrnice 88/77/EHS (6) a směrnice Komise 2001/27/ES (7) , kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 88/77/EHS, zavedly ustanovení, která, ačkoli jsou autonomní, jsou úzce spojena s režimem zavedeným směrnicí 88/77/EHS. Uvedená autonomní ustanovení by měla být v zájmu přehlednosti a právní jistoty plně začleněna do přepracovaného znění směrnice 88/77/EHS. |
(3) |
Je nezbytné, aby všechny členské státy přijaly stejné požadavky, zejména aby bylo možno u každého typu vozidla použít systém ES schvalování typu, který upravuje směrnice 70/156/EHS. |
(4) |
Program Komise pro kvalitu ovzduší, emise z provozu na pozemních komunikacích, paliva a technologií pro snižování emisí (dále jen „první program Auto-Oil“) ukázal, že k dosažení budoucích norem kvality ovzduší je nutné další snižování emisí znečišťujících látek z těžkých nákladních vozidel. |
(5) |
Snížení mezních hodnot emisí použitelná od roku 2000, která odpovídají snížení emisí oxidu uhelnatého, celkových uhlovodíků, oxidů dusíku a znečišťujících částic o 30 %, byla v prvním programu Auto-Oil označena za klíčová opatření k dosažení uspokojivé kvality ovzduší ve střednědobém termínu. Snížení opacity kouře ve výfukových plynech o 30 % by mělo dále přispět ke snížení množství znečišťujících částic. Další snížení mezních hodnot emisí, použitelná od roku 2005, která odpovídají dalšímu snížení emisí oxidu uhelnatého, celkových uhlovodíků a oxidů dusíku o 30 % a znečišťujících částic o 80 %, by měla velmi přispět ke zlepšení kvality ovzduší ve střednědobém až dlouhodobém výhledu. Výsledkem nové mezní hodnoty pro oxidy dusíku, která se použije od roku 2008, by mělo být další snížení mezní hodnoty emisí pro tuto znečišťující látku o 43 %. |
(6) |
Jsou použitelné zkoušky pro schvalování typu pro plynné znečišťující látky, znečišťující částice a opacitu kouře, které umožní reprezentativnější vyhodnocení emisních vlastností motorů v podmínkách zkoušek více podobných podmínkám vozidel v provozu. Od roku 2000 se konvenční vznětové motory a vznětové motory vybavené určitými typy zařízení ke snižování emisí zkoušejí zkušebním cyklem v ustáleném stavu a novou zatěžovací zkouškou pro opacitu kouře. Vznětové motory vybavené moderními zařízeními ke snižování emisí se kromě toho zkoušejí novým zkušebním cyklem v neustáleném stavu. Od roku 2005 se budou všechny vznětové motory zkoušet všemi těmito zkušebními cykly. Plynové motory se zkoušejí pouze novým zkušebním cyklem v neustáleném stavu. |
(7) |
Při každém náhodně vybraném zatížení v rámci vymezeného rozsahu pracovních podmínek nesmějí být mezní hodnoty překročeny více než o odpovídající procento. |
(8) |
Při stanovování nových norem a postupů zkoušek by měl být vzat v úvahu dopad budoucího nárůstu dopravy ve Společenství na kvalitu ovzduší. Práce, kterou Komise v této oblasti odvedla, ukázala, že automobilový průmysl ve Společenství velmi pokročil ve zlepšování technologií, které umožňují značné snížení emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic. I nadále je však nutné trvat na dalších zlepšeních týkajících se mezních hodnot emisí a jiných technických požadavků v zájmu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Ve veškerých budoucích opatřeních by měly být vzaty v úvahu zejména výsledky pokračujícího výzkumu vlastností nejjemnějších částic. |
(9) |
Je nezbytné dále zlepšit jakost motorových paliv, aby byla zajištěna účinná a trvalá výkonnost systémů regulace emisí v provozu. |
(10) |
Od roku 2005 by měla být zavedena nová ustanovení o palubních diagnostických systémech (OBD), aby bylo usnadněno okamžité zjištění zhoršené funkce nebo poruchy zařízení motoru pro snižování emisí. To by mělo zlepšit možnosti diagnostiky a oprav, a tím podstatně zlepšit udržitelné emisní vlastnosti těžkých nákladních vozidel v provozu. Jelikož z celosvětového hlediska jsou OBD u vznětových motorů velkého výkonu v počáteční fázi, měly by se ve Společenství zavést ve dvou etapách, aby bylo možné vyvinout takové systémy, aby systém OBD neposkytoval nesprávné údaje. S cílem pomoci členským státům zajistit, aby majitelé a provozovatelé těžkých nákladních vozidel dodržovali povinnost odstranit chyby oznámené systémem OBD, je nutno zaznamenávat ujetou vzdálenost nebo čas, který uplynul od nahlášení poruchy řidiči. |
(11) |
Vznětové motory jsou trvanlivé a bylo prokázáno, že při správné a účinné údržbě jsou s to zachovat dobré emisní vlastnosti i po ujetí poměrně velkých vzdáleností těžkým nákladním vozidlem při běžném provozu. Budoucí emisní normy však budou prosazovat zavedení systémů regulace emisí za motorem, například systémy k odstraňování NOx, filtry částic a systémy, které jsou kombinací obojího, a možná budou definovány ještě jiné systémy. Proto je nezbytné stanovit požadavek na dobu životnosti, na němž budou založeny postupy k zajištění shody systému motoru pro regulaci emisí během celého tohoto referenčního období. Při stanovení tohoto požadavku je nutno vzít řádně v úvahu značné vzdálenosti, které ujedou těžká nákladní vozidla, potřebu začlenit náležitou a včasnou údržbu a možnost schvalování typu vozidel kategorie N1 v souladu buď s touto směrnicí, nebo se směrnicí Rady 70/220/EHS ze dne 20. března 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (8). |
(12) |
Členským státům by mělo být umožněno prostřednictvím daňových pobídek upřednostnit uvádění na trh vozidel, která splňují požadavky přijaté na úrovni Společenství, přičemž tyto pobídky musí vyhovovat ustanovením Smlouvy a splňovat určité podmínky zabraňující narušení vnitřního trhu. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států zahrnout emise znečišťujících látek a jiných látek do základu pro stanovení daní ze silničního provozu motorových vozidel. |
(13) |
Jelikož některé tyto pobídky představují státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy, měly by být podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy oznámeny Komisi, aby je bylo možno posoudit v souladu s příslušnými kritérii slučitelnosti. Oznámením těchto opatření v souladu s touto směrnicí by neměla být dotčena oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. |
(14) |
Ke zjednodušení a urychlení postupu by Komise měla být pověřena úkolem přijímat opatření k provedení základních ustanovení této směrnice a opatření k přizpůsobení příloh této směrnice vědeckému a technickému pokroku. |
(15) |
Opatření nezbytná k provedení této směrnice a jejímu přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku by měla být přijímána v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9) . |
(16) |
Komise by měla přezkoumávat potřebu zavedení mezních hodnot emisí pro znečišťující látky, které dosud regulované nejsou a které vznikají v důsledku širšího používání nových alternativních paliv a nových systémů regulace emisí výfukových plynů. |
(17) |
Komise by měla co nejdříve předložit pro další etapu návrhy mezních hodnot emisí NOx a znečišťujících částic, které považuje za přiměřené. |
(18) |
Jelikož cílů této směrnice, totiž provedení jednotného trhu zavedením společných technických požadavků týkajících se plynných emisí a emisí znečišťujících částic pro všechny typy vozidel, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu rozsahu zamýšleného opatření, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné. |
(19) |
Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by měla být omezena na ta ustanovení, která oproti dřívějším směrnicím představují podstatnou změnu. Povinnost provést ustanovení, která nebyla změněna, vzniká podle dřívějších směrnic. |
(20) |
Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost směrnic uvedených v příloze IX části B, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
a) |
„vozidlem“ vozidlo definované v článku 2 směrnice 70/156/EHS poháněná vznětovým motorem nebo plynovým motorem, kromě vozidel kategorie M1 s maximální technicky přípustnou hmotností nepřekračující 3,5 t; |
b) |
„vznětovým motorem nebo plynovým motorem“ zdroj motorického pohonu vozidla, pro který se může udělit schválení typu jako samostatného technického celku ve smyslu článku 2 směrnice 70/156/EHS; |
c) |
„vozidlem zvláště šetřícím životním prostředí (EEV)“ vozidlo poháněné motorem, který splňuje volitelné mezní hodnoty emisí stanovené v řádku C tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I. |
Článek 2
Povinnosti členských států
1. Pro typy vznětových motorů nebo plynových motorů a typy vozidel poháněných vznětovými motory nebo plynovými motory, nejsou-li splněny požadavky stanovené v přílohách I až VIII, a zejména pokud emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic a opacita kouře z motoru nesplňují mezní hodnoty stanovené v řádku A tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I, členské státy:
a) |
odmítnou udělit ES schválení typu podle čl. 4 odst. 1 směrnice 70/156/EHS a |
b) |
odmítnou vnitrostátní schválení typu. |
2. S výjimkou vozidel a motorů určených pro vývoz do třetích zemí a náhradních motorů pro vozidla v provozu, nejsou-li splněny požadavky stanovené v přílohách I až VIII, a zejména pokud emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic a opacita kouře z motoru nesplňují mezní hodnoty stanovené v řádku A tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I, členské státy:
a) |
považují osvědčení o shodě doprovázející nová vozidla nebo nové motory podle směrnice 70/156/EHS za neplatná pro účely čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice a |
b) |
zakáží registraci, prodej, uvedení do provozu nebo užívání nových vozidel poháněných vznětovým motorem nebo plynovým motorem a prodej nebo užívání nových vznětových motorů nebo plynových motorů. |
3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, od 1. října 2003 a s výjimkou vozidel a motorů určených k vývozu do třetích zemí nebo náhradních motorů pro vozidla v provozu, členské státy pro typy plynových motorů a typy vozidel poháněných plynovým motorem, které nesplňují požadavky stanovené v přílohách I až VIII:
a) |
považují osvědčení o shodě doprovázející nová vozidla nebo nové motory podle směrnice 70/156/EHS za neplatná pro účely čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice a |
b) |
zakáží registraci, prodej, uvedení do provozu nebo užívání nových vozidel a prodej nebo užívání nových motorů. |
4. Pokud jsou splněny požadavky stanovené v přílohách I až VIII a v článcích 3 a 4, zejména pokud emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic a opacita kouře splňují mezní hodnoty stanovené v řádku B1 nebo řádku B2 nebo volitelné mezní hodnoty emisí stanovené v řádku C tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I, nesmějí členské státy z důvodů týkajících se plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic a opacity kouře emitovaných z motoru:
a) |
odmítnout udělit ES schválení typu podle čl. 4 odst. 1 směrnice 70/156/EHS nebo udělit vnitrostátní schválení typu pro typ vozidla poháněného vznětovým motorem nebo plynovým motorem; |
b) |
zakázat registraci, prodej, uvedení do provozu nebo užívání nových vozidel poháněných vznětovým motorem nebo plynovým motorem; |
c) |
odmítnout udělit ES schválení typu pro typ vznětového motoru nebo plynového motoru; |
d) |
zakázat prodej nebo užívání nových vznětových motorů nebo plynových motorů. |
5. Od 1. října 2005 pro typy vznětových motorů nebo plynových motorů a typy vozidel poháněných vznětovým motorem nebo plynovým motorem, které nesplňují požadavky stanovené v přílohách I až VIII a v článcích 3 a 4, a zejména pokud emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic a opacita kouře z motoru nesplňují mezní hodnoty stanovené v řádku B1 tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I, členské státy:
a) |
odmítnou udělit ES schválení typu podle čl. 4 odst. 1 směrnice 70/156/EHS a |
b) |
odmítnou vnitrostátní schválení typu. |
6. Od 1. října 2006, s výjimkou vozidel určených k vývozu do třetích zemí nebo náhradních motorů pro vozidla v provozu, nejsou-li splněny požadavky stanovené v přílohách I až VIII a v článcích 3 a 4, a zejména pokud emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic a opacita kouře z motoru nesplňují mezní hodnoty stanovené v řádku B1 tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I, členské státy:
a) |
považují osvědčení o shodě doprovázející nová vozidla nebo nové motory podle směrnice 70/156/EHS za neplatná pro účely čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice a |
b) |
zakáží registraci, prodej, uvedení do provozu nebo užívání nových vozidel poháněných vznětovým motorem nebo plynovým motorem a prodej nebo užívání nových vznětových motorů nebo plynových motorů. |
7. Od 1. října 2008 pro typy vznětových motorů nebo plynových motorů a typy vozidel poháněných vznětovým motorem nebo plynovým motorem, které nesplňují požadavky stanovené v přílohách I až VIII a v článcích 3 a 4, a zejména pokud emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic a opacita kouře z motoru nesplňují mezní hodnoty stanovené v řádku B2 tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I, členské státy:
a) |
odmítnou udělit ES schválení typu podle čl. 4 odst. 1 směrnice 70/156/EHS a |
b) |
odmítnou vnitrostátní schválení typu. |
8. Od 1. října 2009, s výjimkou vozidel určených k vývozu do třetích zemí nebo náhradních motorů pro vozidla v provozu, nejsou-li splněny požadavky stanovené v přílohách I až VIII a v článcích 3 a 4, a zejména pokud emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic a opacita kouře z motoru nesplňují mezní hodnoty stanovené v řádku B2 tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I, členské státy:
a) |
považují osvědčení o shodě doprovázející nová vozidla nebo nové motory podle směrnice 70/156/EHS za neplatná pro účely čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice a |
b) |
zakáží registraci, prodej, uvedení do provozu nebo užívání nových vozidel poháněných vznětovým motorem nebo plynovým motorem a prodej nebo užívání nových vznětových motorů nebo plynových motorů. |
9. V souladu s odstavcem 4 se motor, který splňuje požadavky stanovené v přílohách I až VIII, a zejména mezní hodnoty stanovené v řádku C tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I, pokládá za motor splňující požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3.
V souladu s odstavcem 4 se motor, který splňuje požadavky stanovené v přílohách I až VIII a v článcích 3 a 4, a zejména mezní hodnoty stanovené v řádku C tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I, pokládá za motor splňující požadavky stanovené v odstavcích 1 až 3 a 5 až 8.
10. Pro vznětové motory nebo plynové motory, které musí v systému schvalování typu splňovat mezní hodnoty stanovené v bodě 6.2.1 přílohy I, platí toto:
při každém náhodně vybraném zatížení, které spadá do určitého kontrolního rozsahu, a s výjimkou určitých podmínek pracovního rozsahu motorů, na které se takové ustanovení nevztahuje, nesmějí vzorky emisí odebrané během časových úseků trvajících pouze 30 sekund překročit mezní hodnoty uvedené v řádcích B2 a C tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I o více než 100 %. Kontrolní rozsah, na nějž se vztahuje procento, které nesmí být překročeno, vyloučené provozní podmínky motorů a jiné související podmínky budou stanoveny postupem podle čl. 7 odst. 1.
Článek 3
Životnost systémů regulace emisí
1. Od 1. října 2005 pro nová schválení typu a od 1. října 2006 pro všechna schválení typu musí výrobce prokázat, že vznětový motor nebo plynový motor schválený jako typ na základě mezních hodnot emisí stanovených v řádku B1 nebo řádku B2 nebo řádku C tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I bude splňovat tyto mezní hodnoty emisí po dobu:
a) |
ujetí 100 000 km nebo pěti let, podle toho, co nastane dříve, v případě motorů, kterými mají být vybavena vozidla kategorie N1 a M2; |
b) |
ujetí 200 000 km nebo šesti let, podle toho, co nastane dříve, v případě motorů, kterými mají být vybavena vozidla kategorie N2, N3 s maximální technicky přípustnou hmotností 16 t a M3 třídy I, třídy II a třídy A, jakož i třídy B s maximální technicky přípustnou hmotností 7,5 t; |
c) |
ujetí 500 000 km nebo sedmi let, podle toho, co nastane dříve, v případě motorů, kterými mají být vybavena vozidla kategorie N3 s maximální technicky přípustnou hmotností překračující 16 t a M3 třídy III a třídy B s maximální technicky přípustnou hmotností překračující 7,5 t. |
Od 1. října 2005 pro nová schválení typu a od 1. října 2006 pro všechna schválení typu se k udělení schválení typu vozidla vyžaduje rovněž potvrzení o řádném fungování přístrojů pro kontrolu emisí po dobu běžné životnosti vozidla za běžných podmínek používání (shoda řádně udržovaných a používaných vozidel v provozu).
2. Opatření k provedení odstavce 1 budou přijata do 28. prosince 2005.
Článek 4
Palubní diagnostické systémy
1. Od 1. října 2005 pro nová schválení typu vozidel a od 1. října 2006 pro všechna schválení typu musí být vznětový motor schválený jako typ na základě mezních hodnot emisí stanovených v řádku B1 nebo řádku C tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I nebo vozidlo poháněné takovým motorem vybaveny palubním diagnostickým systémem (OBD), který řidiči signalizuje chybu, dojde-li k překročení prahových hodnot pro OBD stanovených v řádku B1 nebo řádku C tabulky v odstavci 3.
V případě zařízení k následnému zpracování výfukových plynů může systém OBD monitorovat větší poruchy funkce některého z těchto zařízení:
a) |
katalyzátoru, je-li zabudován jako samostatná jednotka, bez ohledu na to, zda je nebo není součástí systému k odstraňování NOx nebo filtru částic; |
b) |
systému k odstraňování NOx, je-li zabudován; |
c) |
filtru částic, je-li zabudován; |
d) |
kombinovaného systému k odstraňování NOx a filtru částic. |
2. Od 1. října 2008 pro nová schválení typu a od 1. října 2009 pro všechna schválení typu musí být vznětový motor nebo plynový motor schválený jako typ na základě mezních hodnot emisí stanovených v řádku B2 nebo řádku C tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I nebo vozidlo poháněné takovým motorem vybaveny OBD, který řidiči signalizuje chybu, dojde-li k překročení prahových hodnot pro OBD stanovených v řádku B2 nebo řádku C tabulky v odstavci 3.
Systém OBD obsahuje rovněž rozhraní mezi elektronickou řídící jednotkou motoru (EECU) a jinými elektrickými nebo elektronickými systémy motoru nebo vozidla, které EECU poskytují vstup nebo přijímají výstup z EECU a které ovlivňují správné fungování systému regulace emisí, například rozhraní mezi EECU a elektronickou řídící jednotkou převodovky.
3. Prahové hodnoty pro OBD jsou tyto:
Řádek |
Vznětové motory |
|
Hmotnost oxidů dusíku (NOx) g/kWh |
Hmotnost částic (PT) g/kWh |
|
B1 (2005) |
7,0 |
0,1 |
B2 (2008) |
7,0 |
0,1 |
C (EEV) |
7,0 |
0,1 |
4. Musí být poskytnut úplný a jednotný přístup k informacím o OBD za účelem testování, diagnostiky, údržby a oprav v souladu s odpovídajícími ustanoveními směrnice 70/220/EHS a ustanoveními týkajícími se náhradních dílů zajišťujícími kompatibilitu s OBD.
5. Opatření k provedení odstavců 1, 2 a 3 budou přijata do 28. prosince 2005.
Článek 5
Systémy pro regulaci emisí používající spotřebovávaná činidla
Při stanovení opatření nezbytných k provedení článku 4 podle čl. 7 odst. 1 Komise zahrne podle potřeby technická opatření, která minimalizují riziko, že systémy pro regulaci emisí používající spotřebovávaná činidla budou při provozu ndostatečně udržovány. V případě potřeby navíc zahrne opatření k zajištění minimalizace emisí amoniaku v důsledku používání spotřebovávaných činidel.
Článek 6
Daňové pobídky
1. Členské státy mohou stanovit daňové pobídky pouze pro vozidla splňující požadavky této směrnice. Tyto pobídky musí být v souladu se Smlouvou a s odstavcem 2 nebo odstavcem 3 tohoto článku.
2. Pobídky se musí vztahovat na všechna nová vozidla, která jsou uváděna na trh členského státu a která splňují v předstihu mezní hodnoty stanovené v řádku B1 nebo B2 tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I.
Musí skončit dnem použitelnosti povinného uplatňování mezních hodnot emisí v řádku B1, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6, nebo dnem povinného uplatňování mezních hodnot emisí v řádku B2, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 8.
3. Pobídky se musí vztahovat na všechna nová vozidla, která jsou uváděna na trh členského státu a která splňují volitelné mezní hodnoty stanovené v řádku C tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I.
4. Vedle podmínek uvedených v odstavci 1 nesmějí pobídky ve vztahu ke každému typu vozidla převýšit dodatečné náklady na technická řešení zaváděná pro zajištění souladu s mezními hodnotami stanovenými v řádku B1 nebo B2 nebo volitelnými mezními hodnotami stanovenými v řádku C tabulek v bodě 6.2.1 přílohy I a náklady na jejich instalaci do vozidla.
5. Členské státy Komisi včas uvědomí o záměrech zavést nebo změnit daňové pobídky podle tohoto článku, aby mohla předložit své vyjádření.
Článek 7
Prováděcí opatření a změny
1. Opatření nezbytná k provedení čl. 2 odst. 10 a článků 3 a 4 této směrnice přijme Komise, které je nápomocen výbor zřízený čl. 13 odst. 1 směrnice 70/156/EHS, postupem stanoveným v čl. 13 odst. 3 uvedené směrnice.
2. Změny směrnice, které jsou nezbytné k jejímu přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku, přijímá Komise, které je nápomocen výbor zřízený čl. 13 odst. 1 směrnice 70/156/EHS, postupem stanoveným v čl. 13 odst. 3 uvedené směrnice.
Článek 8
Přezkum a zprávy
1. Komise přezkoumá potřebu zavést nové mezní hodnoty emisí použitelné pro těžká nákladní vozidla a motory velkého výkonu s ohledem na znečišťující látky, které dosud nejsou regulovány. Přezkum bude založen na širším uvedení nových alternativních paliv na trh a na zavedení nových systémů regulace emisí výfukových plynů s přísadami ke splnění budoucích norem stanovených v této směrnici. Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě vhodný návrh.
2. Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy na další mezní hodnoty emisí NOx a znečišťujících částic pro těžká nákladní vozidla.
V případě potřeby prošetří, zda je nezbytné stanovit další mezní hodnoty pro úrovně a velikost znečišťujících částic, a pokud ano, zahrne je do svých návrhů.
3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v jednáních o celosvětovém harmonizovaném cyklu zkoušek motorů velkého výkonu (WHDC).
4. Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o požadavcích na používání palubního měřicího systému (OBM). Na základě této zprávy předloží Komise případně návrh na opatření, která budou obsahovat technické požadavky a odpovídající přílohy pro schvalování typu OBM, kterými se zajistí nejméně rovnocenná úroveň monitorování jako u OBD a které jsou s nimi kompatibilní.
Článek 9
Provedení
1. Členské státy do 9. listopadu 2006 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Budou-li prováděcí opatření uvedená v článku 7 přijata až po 28. prosici 2005, splní členské státy tuto povinnost do dne provedení stanoveného ve směrnici, která tato prováděcí opatření obsahuje. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.
Budou tyto předpisy používat ode dne 9. listopadu 2006, nebo budou-li prováděcí opatření uvedená v článku 7 přijata až po 28. prosici 2005, ode dne provedení stanoveného ve směrnici, která tato prováděcí opatření obsahuje.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí obsahovat rovněž prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 10
Zrušení
Směrnice uvedené v příloze IX části A se zrušují s účinkem ode dne 9. listopadu 2006, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost směrnic uvedených v příloze IX části B.
Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou v příloze X.
Článek 11
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 12
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 28. září 2005.
Za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
D. ALEXANDER
(1) Úř. věst. C 108, 30.4.2004, s. 32.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 9. března 2004 (Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 272) a rozhodnutí Rady ze dne 19. září 2005.
(3) Úř. věst. L 36, 9.2.1988, s. 33. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(4) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2005/49/ES (Úř. věst. L 194, 26.7.2005, s. 12).
(5) Úř. věst. L 295, 25.10.1991, s. 1.
(6) Úř. věst. L 44, 16.2.2000, s. 1.
(7) Úř. věst. L 107, 18.4.2001, s. 10.
(8) Úř. věst. L 76, 6.4.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/76/ES (Úř. věst. L 206, 15.8.2003, s. 29).
(9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
PŘÍLOHA I
OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A ZKRATKY, ŽÁDOST O ES SCHVÁLENÍ TYPU, POŽADAVKY A ZKOUŠKY A SHODNOST VÝROBY
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
Tato směrnice se vztahuje na emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze všech motorových vozidel vybavených vznětovými motory a na emise plynných znečišťujících látek ze všech motorových vozidel vybavených zážehovými motory pracujícími se zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem a na vznětové motory a zážehové motory uvedené v článku 1, kromě těch vozidel kategorií N1, N2 a M2, pro která bylo uděleno schválení typu podle směrnice 70/220/EHS ze dne 20. března 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (1).
2. DEFINICE A ZKRATKY
Pro účely této směrnice se rozumí:
2.1 „zkušebním cyklem“ sled fází zkoušky, z nichž každá je definována určitými otáčkami a točivým momentem, které musí mít motor v ustáleném stavu (zkouška ESC) nebo za neustálených provozních podmínek (zkouška ETC, ELR);
2.2 „schválením typu motoru (rodiny motorů)“ schválení typu motoru (rodiny motorů) z hlediska úrovně emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic;
2.3 „vznětovým motorem“ motor, který pracuje na principu zapalování kompresí;
2.4 „plynovým motorem“ motor na zemní plyn (NG) nebo na zkapalněný ropný plyn (LPG);
2.5 „typem motoru“ motory, které se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou vlastnosti definované v příloze II této směrnice;
2.6 „rodinou motorů“ výrobcem stanovená skupina motorů, které vzhledem ke své konstrukci definované v dodatku 2 k příloze II této směrnice mají podobné emisní vlastnosti; všechny jednotlivé motory rodiny musí splňovat platné mezní hodnoty emisí;
2.7 „základním motorem“ motor vybraný z rodiny motorů tak, aby jeho emisní vlastnosti byly reprezentativní pro tuto rodinu motorů;
2.8 „plynnými znečišťujícími látkami“ oxid uhelnatý, uhlovodíky (odpovídající ekvivalentu CH1,85 pro motorovou naftu, CH2,525 pro LPG a CH2,93 pro NG (NMHC) a odpovídající molekule CH3O0,5 u vznětových motorů spalujících ethanol), methan (odpovídající ekvivalentu CH4 pro NG) a oxidy dusíku vyjádřené ekvivalentem oxidu dusičitého (NO2);
2.9 „znečišťujícími částicemi“ materiál, který se zachytí na stanoveném filtračním médiu po zředění výfukových plynů čistým filtrovaným vzduchem při teplotě nejvýše 325 K (52 oC);
2.10 „kouřem“ částice suspendované v proudu výfuku vznětového motoru, které pohlcují, odrážejí nebo lámou světlo;
2.11 „netto výkonem“ výkon v kW ES odebraný dynamometrem na konci klikového hřídele nebo rovnocenného orgánu a měřený metodou ES pro měření výkonu podle směrnice Rady 80/1269/EHS ze dne 16. prosince 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výkonu motorů motorových vozidel (2);
2.12 „deklarovaným maximálním výkonem (Pmax)“ maximální výkon v kW ES (netto výkon) podle prohlášení výrobce v jeho žádosti o schválení typu;
2.13 „poměrným zatížením“ procentní podíl maximálního využitelného momentu při daných otáčkách;
2.14 „zkouškou ESC“ zkušební cyklus skládající se z 13 režimů ustáleného stavu, který se provádí podle bodu 6.2 této přílohy;
2.15 „zkouškou ELR“ zkušební cyklus skládající se ze sledu stupňů zatížení při konstantních otáčkách motoru, který se provádí podle bodu 6.2 této přílohy;
2.16 „zkouškou ETC“ zkušební cyklus skládající se z 1 800 neustálených režimů, které se střídají každou sekundu, cyklus probíhá podle bodu 6.2 této přílohy;
2.17 „rozsahem provozních otáček motoru“ rozsah otáček motoru, který se používá nejčastěji při běžném provozu motoru a který leží mezi dolními a horními otáčkami podle přílohy III této směrnice;
2.18 „dolními otáčkami (nlo)“ nejnižší otáčky, při kterých má motor 50 % maximálního deklarovaného výkonu;
2.19 „horními otáčkami (nhi)“ nejvyšší otáčky, při kterých má motor 70 % maximálního deklarovaného výkonu;
2.20 „otáčkami motoru A, B a C“ zkušební otáčky v rozsahu provozních otáček motoru, které se použijí pro zkoušku ESC a pro zkoušku ELR podle dodatku 1 k příloze III této směrnice;
2.21 „kontrolním rozsahem“ rozsah mezi otáčkami motoru A a C a mezi procentním zatížením od 25 do 100;
2.22 „referenčními otáčkami (nref)“ 100 % hodnoty otáček, která se použije k denormalizování poměrných hodnot otáček zkoušky ETC podle dodatku 2 k příloze III této směrnice;
2.23 „opacimetrem“ přístroj určený k měření opacity částic kouře na principu zeslabení světla;
2.24 „skupinou plynů NG“ jedna ze skupin H nebo L definovaných v evropské normě EN 437 z listopadu 1993;
2.25 „automatickou přizpůsobivostí“ každé zařízení motoru, které umožňuje udržovat konstantní poměr vzduch / palivo;
2.26 „rekalibrováním“ jemné seřízení motoru na NG, aby se zajistila stejná výkonnost (výkon, spotřeba paliva) v jiné skupině zemního plynu;
2.27 „Wobbeho indexem (dolním Wl nebo horním Wu)“ poměr odpovídající výhřevnosti plynu na jednotku objemu k druhé odmocnině poměrné hustoty plynu za stejných referenčních podmínek:
2.28 „faktorem posunu λ (Sλ)“ výraz, který popisuje požadovanou pružnost systému řízení motoru z hlediska změny poměru přebytku vzduchu λ, jestliže motor pracuje s plynem rozdílného složení, než má čistý methan (pro výpočet S λ viz příloha VII);
2.29 „odpojovacím zařízením“ zařízení, které měří nebo snímá provozní proměnné veličiny nebo na ně reaguje (např. rychlost vozidla, otáčky motoru, použitý rychlostní stupeň, teplotu, tlak v sání nebo jakýkoli jiný parametr), aby se aktivovala, měnila, zpomalovala nebo deaktivovala činnost kterékoli části nebo funkce systému regulace emisí a tím se snížila účinnost systému regulace emisí za běžných podmínek používání vozidla, kromě případu, kdy použití takového zařízení je výslovně obsaženo v postupech zkoušek pro schválení typu z hlediska emisí;
2.30 „pomocným řídicím zařízením“ systém, funkce nebo řídicí strategie, které jsou instalovány na motoru nebo na vozidle a používají se k ochraně motoru nebo jeho pomocných zařízení před provozními stavy, jejichž výsledkem může být poškození nebo porucha, nebo se používají k usnadnění startování motoru. Pomocným řídicím zařízením může být též strategie nebo opatření, o nichž bylo plně prokázáno, že nejsou odpojovacím zařízením;
2.31 „nenormální strategií pro regulaci emisí“ strategie nebo opatření, které, provozuje-li se vozidlo za běžných podmínek používání, zmenšuje účinnost systému regulace emisí na úroveň nižší, než předpokládají postupy odpovídajících zkoušek emisí.
2.32 Značky a zkratky
2.32.1 Značky zkušebních parametrů
Symbol |
Jednotka |
Význam |
AP |
m2 |
Plocha průřezu izokinetické odběrné sondy |
AT |
m2 |
Plocha průřezu výfukového potrubí |
CEE |
— |
Účinnost vztažená k ethanu |
CEM |
— |
Účinnost vztažená k methanu |
C1 |
— |
Ekvivalent uhlovodíků vyjádřený uhlíkem 1 |
conc |
ppm/vol. % |
Koncentrace (s indexem označujícím složku) |
D0 |
m3/s |
Úsek na ose souřadnic příslušející kalibrační funkci PDP |
DF |
— |
Faktor ředění |
D |
— |
Konstanta Besselovy funkce |
E |
— |
Konstanta Besselovy funkce |
EZ |
g/kWh |
Interpolovaná hodnota emisí NOx v regulačním bodě |
fa |
— |
Faktor ovzduší v laboratoři |
fc |
s-1 |
Besselova mezní frekvence filtru |
FFH |
— |
Specifický faktor paliva použitý k výpočtu vlhké koncentrace ze suché koncentrace |
FS |
— |
Stechiometrický faktor |
GAIRW |
kg/h |
Hmotnostní průtok vlhkého nasávaného vzduchu |
GAIRD |
kg/h |
Hmotnostní průtok suchého nasávaného vzduchu |
GDILW |
kg/h |
Hmotnostní průtok vlhkého ředicího vzduchu |
GEDFW |
kg/h |
Ekvivalentní hmotnostní průtok zředěného vlhkého výfukového plynu |
GEXHW |
kg/h |
Hmotnostní průtok vlhkého výfukového plynu |
GFUEL |
kg/h |
Hmotnostní průtok paliva |
GTOTW |
kg/h |
Hmotnostní průtok zředěného vlhkého výfukového plynu |
H |
MJ/m3 |
Výhřevnost |
HREF |
g/kg |
Referenční hodnota absolutní vlhkosti (10,71 g/kg) |
Ha |
g/kg |
Absolutní vlhkost nasávaného vzduchu |
Hd |
g/kg |
Absolutní vlhkost ředicího vzduchu |
HTCRAT |
mol/mol |
Poměr vodíku k uhlíku |
i |
— |
Index označující jednotlivý režim |
K |
— |
Besselova konstanta |
k |
m-1 |
Koeficient absorpce světla |
KH,D |
— |
Korekční faktor vlhkosti pro NOx pro vznětové motory |
KH,G |
— |
Korekční faktor vlhkosti pro NOx pro plynové motory |
KV |
|
Kalibrační funkce CFV |
KW,a |
— |
Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro nasávaný vzduch |
KW,d |
— |
Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro ředicí vzduch |
KW,e |
— |
Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro ředěný výfukový plyn |
KW,r |
— |
Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro surový výfukový plyn |
L |
% |
Procento točivého momentu z maximálního točivého momentu při zkušebních otáčkách |
La |
m |
Efektivní délka optické dráhy |
m |
|
Sklon kalibrační funkce PDP |
mass |
g/h nebo g |
Index označující hmotnostní průtok emisí (nebo proporcionální hmotnostní průtok) |
MDIL |
kg |
Hmotnost vzorku ředicího vzduchu prošlého filtry k odběru vzorků částic |
Md |
mg |
Hmotnost vzorku částic odebraného z ředicího vzduchu |
Mf |
mg |
Hmotnost odebraného vzorku částic |
Mf,p |
mg |
Hmotnost vzorku částic odebraného na primárním filtru |
Mf,b |
mg |
Hmotnost vzorku částic odebraného na koncovém filtru |
MSAM |
|
Hmotnost vzorku zředěného výfukového plynu prošlého filtry k odběru částic |
MSEC |
kg |
Hmotnost sekundárního ředicího vzduchu |
MTOTW |
kg |
Celková hmotnost CVS za cyklus ve vlhkém stavu |
MTOTW,i |
kg |
Okamžitá hmotnost CVS ve vlhkém stavu |
N |
% |
Opacita |
NP |
— |
Celkový počet otáček PDP za cyklus |
NP,i |
— |
Počet otáček PDP za časový interval |
n |
min-1 |
Otáčky motoru |
np |
s-1 |
Otáčky PDP |
nhi |
min-1 |
Horní otáčky motoru |
nlo |
min-1 |
Dolní otáčky motoru |
nref |
min-1 |
Referenční otáčky motoru pro zkoušku ETC |
pa |
kPa |
Tlak nasycených par vzduchu nasávaného motorem |
pA |
kPa |
Absolutní tlak |
pB |
kPa |
Celkový atmosférický tlak |
pd |
kPa |
Tlak nasycených par ředicího vzduchu |
ps |
kPa |
Atmosférický tlak suchého vzduchu |
p1 |
kPa |
Podtlak ve vstupu do čerpadla |
P(a) |
kW |
Příkon pomocných zařízení namontovaných pro zkoušku |
P(b) |
kW |
Příkon pomocných zařízení odmontovaných pro zkoušku |
P(n) |
kW |
Netto výkon nekorigovaný |
P(m) |
kW |
Výkon změřený na zkušebním stavu |
Ω |
— |
Besselova konstanta |
Qs |
m3/s |
Objemový průtok CVS |
q |
— |
Ředicí poměr |
r |
— |
Poměr ploch průřezu izokinetické sondy a výfukového potrubí |
Ra |
% |
Relativní vlhkost nasávaného vzduchu |
Rd |
% |
Relativní vlhkost ředicího vzduchu |
Rf |
— |
Faktor odezvy FID |
ρ |
kg/m3 |
Hustota |
S |
kW |
Nastavení dynamometru |
Si |
m-1 |
Okamžitá hodnota kouře |
Sλ |
|
Faktor posunu λ |
T |
K |
Absolutní teplota |
Ta |
K |
Absolutní teplota nasávaného vzduchu |
t |
s |
Doba měření |
te |
s |
Doba elektrické odezvy |
tF |
s |
Doba odezvy filtru pro Besselovu funkci |
tp |
s |
Doba fyzikální odezvy |
Δt |
s |
Časový interval mezi za sebou následujícími měřenými hodnotami kouře (= 1/četnost odběru vzorků) |
Δti |
s |
Časový interval pro okamžitý průtok CFV |
τ |
% |
Propustnost kouře |
V0 |
m3/ot |
Objemový průtok PDP za skutečných podmínek |
W |
— |
Wobbeho index |
Wact |
kWh |
Skutečná práce cyklu při zkoušce ETC |
Wref |
kWh |
Práce referenčního cyklu při zkoušce ETC |
WF |
— |
Váhový faktor |
WFE |
— |
Efektivní váhový faktor |
X0 |
m3/rev |
Kalibrační funkce objemového průtoku PDP |
Yi |
m-1 |
Besselova střední hodnota na 1 s pro kouř |
2.32.2 Značky chemických složek
CH4 |
Methan |
C2H6 |
Ethan |
C2H5OH |
Ethanol |
C3H8 |
Propan |
CO |
Oxid uhelnatý |
DOP |
Dioktylftalát |
CO2 |
Oxid uhličitý |
HC |
Uhlovodíky |
NMHC |
Uhlovodíky jiné než methan |
NOx |
Oxidy dusíku |
NO |
Oxid dusnatý |
NO2 |
Oxid dusičitý |
PT |
Částice. |
2.32.3 Zkratky
CFV |
Venturiho trubice kritického průtoku |
CLD |
Chemiluminiscenční detektor |
ELR |
Evropská zkouška se závislostí na zatížení |
ESC |
Evropská zkouška s ustáleným cyklem |
ETC |
Evropská zkouška s neustáleným cyklem |
FID |
Plamenoionizační detektor |
GC |
Plynový chromatograf |
HCLD |
Vyhřívaný chemiluminiscenční detektor |
HFID |
Vyhřívaný plamenoionizační detektor |
LPG |
Zkapalněný ropný plyn |
NDIR |
Nedisperzní analyzátor s absorpcí v infračerveném pásmu |
NG |
Zemní plyn |
NMC |
Separátor uhlovodíků jiných než methan |
3. ŽÁDOST O ES SCHVÁLENÍ TYPU
3.1 Žádost o ES schválení typu samostatného technického celku pro typ motoru nebo pro rodinu motorů
3.1.1 Žádost o schválení typu motoru nebo rodiny motorů z hlediska úrovně emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic pro vznětové motory a z hlediska úrovně emisí plynných znečišťujících látek pro plynové motory podává výrobce motoru nebo jeho pověřený zástupce.
3.1.2 K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží tyto dokumenty a údaje:
3.1.2.1 popis typu motoru nebo popřípadě rodiny motorů, který obsahuje všechny údaje uvedené v příloze II této směrnice ve shodě s požadavky článků 3 a 4 směrnice 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (3).
3.1.3 Technické zkušebně se ke zkouškám podle bodu 6 předloží motor, který odpovídá údajům o „typu motoru“ nebo o „základním motoru“ podle přílohy II.
3.2 Žádost o ES schválení typu pro typ vozidla z hlediska jeho motoru
3.2.1 Žádost o schválení typu vozidla z hlediska emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z jeho vznětového motoru nebo z rodiny motorů a z hlediska emisí plynných znečišťujících látek z jeho plynového motoru nebo z rodiny motorů podává výrobce vozidla nebo jeho pověřený zástupce.
3.2.2 K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží tyto dokumenty a údaje:
3.2.2.1 popis typu vozidla, částí vozidla spojených s motorem a typu motoru, popřípadě rodiny motorů, se všemi údaji uvedenými v příloze II, spolu s dokumentací podle článku 3 směrnice 70/156/EHS.
3.3 Žádost o ES schválení typu pro typ vozidla se schváleným motorem
3.3.1 Žádost o schválení typu vozidla z hlediska emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z jeho schváleného vznětového motoru nebo ze schválené rodiny motorů a z hlediska emisí plynných znečišťujících látek z jeho schváleného plynového motoru nebo ze schválené rodiny motorů podává výrobce vozidla nebo jeho pověřený zástupce.
3.3.2 K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží tyto dokumenty a údaje:
3.3.2.1 popis typu vozidla a částí vozidla spojených s motorem, se všemi údaji uvedenými v příloze II a výtisk certifikátu ES schválení typu (příloha VI) motoru nebo popřípadě rodiny motorů jako samostatného technického celku, který je instalován do typu vozidla, spolu s dokumentací podle článku 3 směrnice 70/156/EHS.
4. ES SCHVÁLENÍ TYPU
4.1 ES schválení typu s univerzální použitelností paliv
ES schválení typu s univerzální použitelností paliv se udělí, jsou-li splněny tyto požadavky.
4.1.1 U motorové nafty splňuje základní motor požadavky této směrnice s referenčním palivem uvedeným v příloze IV.
4.1.2 U zemního plynu má základní motor prokázat schopnost přizpůsobit se jakémukoli složení paliva, které se může nabízet na trhu. U zemního plynu obecně existují dva druhy paliva: palivo s velkou výhřevností (plyn H) a palivo s malou výhřevností (plyn L), avšak s velkým rozptylem v obou skupinách. Liší se výrazně svým obsahem energie vyjádřeným Wobbeho indexem a svým faktorem Sλ posunu λ. Vzorce pro výpočet Wobbeho indexu a S λ jsou uvedeny v bodech 2.27 a 2.28. Zemní plyny s faktorem posunu λ mezi 0,89 a 1,08 (0,89 ≤ Sλ ≤ 1,08) se pokládají za druh H, kdežto zemní plyny s faktorem posunu λ mezi 1,08 a 1,19 (1,08 ≤ Sλ ≤ 1,19) se pokládají za druh L. Složení referenčních paliv odráží extrémní proměnlivost Sλ .
Základní motor musí splňovat požadavky této směrnice s referenčními palivy GR (palivo 1) a G25 (palivo 2) uvedenými v příloze IV, aniž by se provedlo jakékoli nové nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami. Po změně paliva je však přípustný jeden přizpůsobovací proběh jedním cyklem ETC bez měření. Před zkouškou se musí základní motor zaběhnout podle postupu uvedeného v bodě 3 dodatku 2 k příloze III.
4.1.2.1 Na žádost výrobce se motor může zkoušet s třetím palivem (palivo 3), jestliže faktor Sλ posunu λ leží mezi 0,89 (tj. dolní hodnota rozsahu GR) a 1,19 (tj. horní hodnota rozsahu G25), např. je-li palivo 3 palivem obvyklým na trhu. Výsledky této zkoušky se mohou použít jako základ pro hodnocení shodnosti výroby.
4.1.3 U motoru na zemní plyn, který se může samočinně přizpůsobit jednak pro skupinu plynů H a jednak pro skupinu plynů L a u něhož se přepíná mezi skupinou H a skupinou L přepínačem, se musí základní motor zkoušet s odpovídajícím referenčním palivem uvedeným v příloze IV pro každou skupinu, při všech polohách přepínače. Tato paliva jsou GR (palivo 1) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů H a G25 (palivo 2) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů L. Základní motor musí splňovat požadavky této směrnice v obou polohách přepínače bez jakéhokoli nového nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami provedenými při jedné a druhé poloze přepínače. Po změně paliva je však přípustný jeden přizpůsobovací proběh jedním cyklem ETC bez měření. Před zkouškou se musí základní motor zaběhnout podle postupu uvedeného v bodě 3 dodatku 2 k příloze III.
4.1.3.1 Na žádost výrobce se motor může zkoušet s třetím palivem místo G23 (palivo 3), jestliže faktor Sλ posunu λ leží mezi 0,89 (tj. dolní hodnota rozsahu GR) a 1,19 (tj. horní hodnota rozsahu G25), např. je-li palivo 3 palivem obvyklým na trhu. Výsledky této zkoušky se mohou použít jako základ pro hodnocení shodnosti výroby.
4.1.4 U motorů na zemní plyn se určí poměr výsledků měření emisí r pro každou znečišťující látku takto:
nebo
a
.
4.1.5 U LPG má základní motor prokázat schopnost přizpůsobit se jakémukoli složení paliva, které se může nabízet na trhu. U LPG kolísá složení C3/C4. Tato kolísání se odrážejí v referenčních palivech. Základní motor musí splňovat požadavky na emise s referenčními palivy A a B uvedenými v příloze IV, aniž by se provedlo jakékoli nové nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami. Po změně paliva je však přípustný jeden přizpůsobovací proběh jedním cyklem ETC bez měření. Před zkouškou se musí základní motor zaběhnout podle postupu uvedeného v bodě 3 dodatku 2 k příloze III.
4.1.5.1 Poměr výsledků měření emisí r se určí pro každou znečišťující látku takto:
.
4.2 Udělení ES schválení typu s omezenou použitelností paliv
ES schválení typu s omezenou použitelností paliv se udělí, jestliže jsou splněny tyto požadavky.
4.2.1 Schválení typu z hlediska emisí z výfuku pro motor na zemní plyn a konstruovaný pro provoz jak se skupinou plynů H, tak se skupinou plynů L.
Základní motor se zkouší s odpovídajícím referenčním palivem uvedeným v příloze IV pro danou skupinu. Tato paliva jsou GR (palivo 1) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů H a G25 (palivo 2) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů L. Základní motor musí splňovat požadavky této směrnice bez jakéhokoli nového nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami. Po změně paliva je však přípustný jeden přizpůsobovací proběh jedním cyklem ETC bez měření. Před zkouškou se musí základní motor zaběhnout podle postupu uvedeného v bodě 3 dodatku 2 k příloze III.
4.2.1.1 Na žádost výrobce se motor může zkoušet s třetím palivem místo G23 (palivo 3), jestliže faktor Sλ posunu λ leží mezi 0,89 (tj. dolní hodnota rozsahu GR) a 1,19 (tj. horní hodnota rozsahu G25), např. je-li palivo 3 palivem obvyklým na trhu. Výsledky této zkoušky se mohou použít jako základ pro hodnocení shodnosti výroby.
4.2.1.2 Poměr výsledků měření emisí r se určí pro každou znečišťující látku takto:
nebo
a
.
4.2.1.3 Při dodání zákazníkovi musí být na motoru štítek (viz bod 5.1.5), udávající pro kterou skupinu plynů je motor schválen jako typ.
4.2.2 Schválení typu z hlediska emisí z výfuku pro motor na zemní plyn nebo na LPG a konstruovaný pro provoz s jedním specifickým složením paliva
4.2.2.1 Základní motor musí splňovat požadavky na emise s referenčními palivy GR a G25 v případě zemního plynu nebo s referenčními palivy A a B v případě LPG, podle požadavků přílohy IV. Mezi zkouškami je přípustné jemné seřízení palivového systému. Toto jemné seřízení se skládá z překalibrování databáze palivového systému, aniž by přitom došlo ke změně základní strategie řízení nebo základní struktury databáze. Jestliže je to nutné, připouští se výměna částí, které mají přímý vztah k průtočnému množství paliva (jako jsou vstřikovací trysky).
4.2.2.2 Na přání výrobce se motor může zkoušet s referenčními palivy GR a G23 nebo G25 a G23, přičemž schválení typu platí pouze pro skupinu plynů H nebo v druhém případě pro skupinu plynů L.
4.2.2.3 Při dodání zákazníkovi musí být na motoru štítek (viz bod 5.1.5), udávající pro které složení paliva byl motor kalibrován.
4.3 Schválení typu z hlediska emisí z výfuku pro člena rodiny motorů
4.3.1 Kromě případu uvedeného v bodě 4.3.2 se rozšíří schválení typu základního motoru bez dalšího zkoušení na všechny členy rodiny motorů pro všechna složení paliva ve skupině, pro kterou byl základní motor schválen jako typ (v případě motorů popsaných v bodě 4.2.2), nebo pro tutéž skupinu paliv (v případě motorů popsaných buď v bodě 4.1, nebo v bodě 4.2), pro kterou byl základní motor schválen jako typ.
4.3.2 Sekundární zkušební motor
Jestliže v případě žádosti o schválení typu motoru nebo vozidla z hlediska jeho motoru, který přísluší do rodiny motorů, zjistí technická zkušebna, že z hlediska vybraného základního motoru předložená žádost ne zcela reprezentuje rodinu motorů definovanou v dodatku 1 k příloze I, může technická zkušebna vybrat a zkoušet alternativní referenční zkušební motor, a jestliže je to potřebné, další referenční zkušební motor.
4.4 Certifikát schválení typu
Pro schválení typu uvedené v bodech 3.1, 3.2 a 3.3 se vydá certifikát odpovídající vzoru v příloze VI.
5. OZNAČENÍ MOTORU
5.1 Motor schválený jako samostatný technický celek musí být označen:
5.1.1 výrobní nebo obchodní značkou výrobce motoru;
5.1.2 obchodním názvem výrobce;
5.1.3 číslem ES schválení typu, před kterým je umístěno rozlišovací písmeno (písmena) nebo číslo státu, který udělil ES schválení typu (4);
5.1.4 jedním z následujících označení, umístěných za číslem ES schválení typu u motoru na zemní plyn:
— |
H u motoru schváleného a kalibrovaného pro skupinu plynů H, |
— |
L u motoru schváleného a kalibrovaného pro skupinu plynů L, |
— |
HL u motoru schváleného a kalibrovaného jak pro skupinu plynů H, tak pro skupinu plynů L, |
— |
Ht u motoru schváleného a kalibrovaného pro specifické složení plynu ve skupině plynů H a přestavitelného jemným seřízením palivového systému motoru pro jiný specifický plyn ve skupině plynů H, |
— |
Lt u motoru schváleného a kalibrovaného pro specifické složení plynu ve skupině plynů L a přestavitelného jemným seřízením palivového systému motoru pro jiný specifický plyn ve skupině plynů L, |
— |
HLt u motoru schváleného a kalibrovaného pro specifické složení plynu ve skupině plynů H nebo ve skupině plynů L a přestavitelného jemným seřízením palivového systému motoru pro jiný specifický plyn ve skupině plynů H nebo ve skupině plynů L. |
5.1.5 Štítky
U motorů na zemní plyn a na LPG se schválením typu s omezenou použitelností paliv se použijí následující štítky:
5.1.5.1 Obsah
Musí být uvedeny tyto údaje:
V případě bodu 4.2.1.3 musí být na štítku uvedeno
„POUŽÍVAT JEN SE ZEMNÍM PLYNEM SKUPINY H“. V případě potřeby se „H“nahradí „L“.
V případě bodu 4.2.2.3 musí být na štítku uvedeno
„POUŽÍVAT JEN SE ZEMNÍM PLYNEM SPECIFIKACE …“ nebo popřípadě „POUŽÍVAT JEN SE ZKAPALNĚNÝM ROPNÝM PLYNEM SPECIFIKACE …“. Musí se uvést všechny údaje z odpovídající tabulky (tabulek) v příloze IV spolu s jednotlivými složkami a mezními hodnotami uvedenými výrobcem motoru.
Výška písmen a číslic musí být nejméně 4 mm.
Poznámka:
Jestliže takové označení není možné z důvodu nedostatku místa, může se použít zjednodušený kód. V takovém případě musí být vysvětlení obsahující všechny výše uvedené údaje snadno dostupné každému, kdo plní palivovou nádrž nebo provádí údržbu nebo opravu motoru a jeho příslušenství, a také příslušným orgánům. Umístění a obsah tohoto vysvětlení budou stanoveny dohodou mezi výrobcem a schvalovacím orgánem.
5.1.5.2 Vlastnosti
Štítky musí mít trvanlivost po dobu životnosti motoru. Štítky musí být snadno čitelné a jejich písmena a číslice musí být nesmazatelné. Kromě toho připojení štítků musí být trvanlivé po dobu životnosti motoru a nesmí být možné, aby se daly odstranit, aniž by byly přitom zničeny nebo se jejich nápis stal nečitelným.
5.1.5.3 Umístění
Štítky musí být umístěny na části motoru, která je nezbytná pro běžný provoz motoru a která obvykle nevyžaduje výměnu v průběhu života motoru. Kromě toho musí být tyto štítky umístěny tak, aby byly dobře viditelné pro osobu o průměrné velikosti po tom, co na motor byla namontována všechna pomocná zařízení nutná pro provoz motoru.
5.2 Při žádosti o ES schválení typu pro typ vozidla z hlediska jeho motoru musí být označení uvedené v bodě 5.1.5 umístěno také těsně u otvoru k plnění paliva.
5.3 Při žádosti o ES schválení typu pro typ vozidla s motorem schváleným jako typ musí být označení uvedené v bodě 5.1.5 umístěno také těsně u otvoru k plnění paliva.
6. POŽADAVKY A ZKOUŠKY
6.1 Obecně
6.1.1 Zařízení pro regulaci emisí
6.1.1.1 Konstrukční části schopné ovlivnit emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů a plynných znečišťujících látek z plynových motorů musí být navrženy, konstruovány, sestaveny a instalovány tak, aby umožnily motoru za běžného používání splnit požadavky této směrnice.
6.1.2 Funkce zařízení pro regulaci emisí
6.1.2.1 Je zakázáno používat odpojovací zařízení nebo nenormální strategie pro regulaci emisí.
6.1.2.2 Na motoru nebo na vozidle může být instalováno pomocné řídicí zařízení za podmínky, že toto zařízení:
— |
je v činnosti jen za podmínek jiných, než jsou uvedeny v bodě 6.1.2.4 nebo |
— |
je aktivováno jen dočasně za podmínek uvedených v bodě 6.1.2.4 pro takové účely, jako je ochrana motoru před poškozením, ochrana zařízení pro ovládání proudění vzduchu, omezení tvorby kouře, studený start nebo zahřívání nebo |
— |
je aktivováno jen palubními signály pro účely, jako je provozní bezpečnost nebo nouzový provoz. |
6.1.2.3 Zařízení, funkce, systém nebo opatření k řízení motoru, které jsou v činnosti za podmínek uvedených v bodě 6.1.2.4 a výsledkem toho je použití strategie řízení motoru rozdílné nebo změněné proti strategii běžně používané v průběhu odpovídajících zkušebních cyklů emisí, jsou přípustné, jestliže se při plnění požadavků podle bodů 6.1.3 nebo 6.1.4 plně prokáže, že opatření nezhoršuje účinnost systému regulace emisí. Ve všech ostatních případech se taková zařízení pokládají za odpojovací zařízení.
6.1.2.4 Pro účely bodu 6.1.2.2 jsou stanoveny tyto podmínky používání za ustáleného stavu a za přechodových podmínek:
— |
nadmořská výška nepřekračující 1 000 m (nebo nepřekračující ekvivalentní atmosférický tlak 90 kPa), |
— |
teplota okolí v rozmezí od 283 do 303 K (10 °C až 30 °C), |
— |
teplota chladiva motoru v rozmezí od 343 do 368 K (70 °C až 95 °C). |
6.1.3 Zvláštní požadavky na elektronické systémy regulace emisí
6.1.3.1
Výrobce musí předložit soubor dokumentace, který dává přehled o základní koncepci systému a o prostředcích, kterými tento systém řídí své výstupní veličiny, ať již je toto řízení přímé, nebo nepřímé.
Dokumentace se musí skládat ze dvou částí:
a) |
ze složky formální dokumentace, která se předá technické zkušebně při předání žádosti o schválení typu, musí obsahovat úplný popis systému. Tato dokumentace může být stručná, za podmínky, že je z ní zřejmé, že v ní byly uvedeny všechny výstupní veličiny, které mohou vzniknout z každé možné konstelace jednotlivých vstupních veličin. Tato informace musí být připojena k dokumentaci požadované v bodě 3 přílohy I; |
b) |
z doplňkových podkladů udávajících parametry, jež jsou měněny kterýmkoli pomocným řídicím zařízením, a mezní podmínky, v kterých zařízení pracuje. Doplňkové podklady musí obsahovat popis řídicí logiky palivového systému, strategie regulace a body přepínání v průběhu všech provozních stavů. Doplňkové podklady musí také obsahovat zdůvodnění pro použití každého pomocného řídicího zařízení a zahrnovat doplňkové podklady a údaje ze zkoušek, aby se prokázalo, jaký vliv má na emise z výfuku každé pomocné řídicí zařízení instalované na motoru nebo na vozidle. Tyto doplňkové podklady musí zůstat přísně důvěrné a jsou uloženy u výrobce, avšak musí být předloženy k inspekci při schvalování typu nebo kdykoli v průběhu platnosti schválení typu. |
6.1.4 K ověření, zda by určitá strategie nebo opatření měly být pokládány za odpojovací zařízení nebo za nenormální strategii pro regulaci emisí podle definic v bodech 2.29 a 2.31, může schvalovací orgán nebo technická zkušebna vyžadovat navíc zkoušku měření NOx podle zkušebního cyklu ETC, která se může vykonat v kombinaci buď se zkouškou pro schválení typu, nebo s postupy k ověření shodnosti výroby.
6.1.4.1 Alternativně k požadavkům dodatku 4 k příloze III je možné odebírat vzorky emisí NOx ze surového výfukového plynu v průběhu měření podle zkušebního cyklu ETC, přičemž se postupuje podle technických požadavků ISO DIS 16183 ze dne 15. října 2000.
6.1.4.2 K ověření, zda určitá strategie nebo opatření mají být pokládány za odpojovací zařízení nebo za nenormální strategii pro regulaci emisí podle definic v bodech 2.28 a 2.30, je přijatelné zvětšení dané mezní hodnoty pro NOx o 10 %.
6.1.5 Přechodná ustanovení pro rozšíření schválení typu
6.1.5.1 Tento bod se vztahuje jen na nové vznětové motory a nová vozidla poháněná vznětovým motorem, jejichž typ byl schválen podle požadavků řádku A tabulky v bodě 6.2.1.
6.1.5.2 Alternativně k bodům 6.1.3 a 6.1.4 může výrobce předložit technické zkušebně výsledky zkoušky měření NOx podle zkušebního cyklu ETC na motoru majícím charakteristiky základního motoru, který byl popsán v příloze II. Přitom se vezmou v úvahu body 6.1.4.1 a 6.1.4.2. Výrobce musí také předložit písemné prohlášení, že motor nepoužívá žádné odpojovací zařízení nebo nenormální strategii pro regulaci emisí definované v bodě 2 této přílohy.
6.1.5.3 Výrobce musí rovněž vydat písemné prohlášení, že výsledky zkoušky měření NOx a prohlášení o základním motoru, které předkládá podle bodu 6.1.4, platí také pro všechny typy motorů v rodině popsané v příloze II.
6.2 Požadavky na emise plynných znečišťujících látek, znečišťujících částic a kouře
Pro schvalování typu podle řádku A tabulek v bodě 6.2.1 se emise musí měřit zkouškami ESC a ELR u konvenčních vznětových motorů včetně motorů s elektronickým zařízením ke vstřikování paliva, s recirkulací výfukových plynů nebo s oxidačními katalyzátory. Vznětové motory s moderními systémy následného zpracování výfukových plynů včetně katalyzátorů NOx nebo zachycovačů částic musí být kromě toho podrobeny zkoušce ETC.
Pro schvalování typu podle řádku B1 nebo B2 nebo řádku C tabulek v bodě 6.2.1 se emise musí měřit zkouškami ESC, ELR a ETC.
U plynových motorů se musí plynné emise měřit zkouškou ETC.
Postupy zkoušek ESC a ELR jsou popsány v dodatku 1 k příloze III, postup zkoušky ETC v dodatcích 2 a 3 k příloze III.
Emise plynných znečišťujících látek a popřípadě znečišťujících částic a popřípadě kouře z motoru předaného ke zkoušení se měří metodami popsanými v dodatku 4 k příloze III. Příloha V popisuje doporučené analytické systémy pro plynné znečišťující látky, doporučené systémy k odběru částic a doporučený systém k měření kouře.
Jiné systémy nebo analyzátory musí být schváleny technickou zkušebnou, jestliže se shledá, že dávají rovnocenné výsledky při odpovídajícím zkušebním cyklu. Určení rovnocennosti systému se musí zakládat na korelační studii zahrnující 7 dvojic vzorků (nebo více dvojic) a porovnávající uvažovaný systém s jedním z referenčních systémů uvedených v této směrnici. Pro emise znečišťujících částic se uznává jako referenční systém pouze plnoprůtočný systém s ředěním. „Výsledky“ se vztahují na hodnotu emisí specifického cyklu. Korelační zkoušky se musí provést v téže laboratoři, v téže zkušební buňce a s tímtéž motorem a pokud možno se provedou současně. Kritérium rovnocennosti je splněno, jestliže střední hodnoty zkušebních dvojic souhlasí na ± 5 %. K přijetí nového systému do směrnice se musí určení rovnocennosti zakládat na výpočtu opakovatelnosti a reprodukovatelnosti podle normy ISO 5725.
6.2.1 Mezní hodnoty
Specifická hmotnost oxidu uhelnatého, celkových uhlovodíků, oxidů dusíku a částic určených zkouškou ESC a opacita kouře určená zkouškou ELR nesmějí překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1
Mezní hodnoty – zkoušky ESC a ELR
Řádek |
Hmotnost oxidu uhelnatého (CO) g/kWh |
Hmotnost uhlovodíků (HC) g/kWh |
Hmotnost oxidů dusíku (NOx) g/kWh |
Hmotnost částic (PT) g/kWh |
Kouř m–1 |
|
A (2000) |
2,1 |
0,66 |
5,0 |
0,10 |
0,13 (5) |
0,8 |
B 1 (2005) |
1,5 |
0,46 |
3,5 |
0,02 |
0,5 |
|
B 2 (2008) |
1,5 |
0,46 |
2,0 |
0,02 |
0,5 |
|
C (EEV) |
1,5 |
0,25 |
2,0 |
0,02 |
0,15 |
U vznětových motorů, které jsou navíc podrobeny zkoušce ETC, a zvláště u plynových motorů, nesmějí specifické hmotnosti oxidu uhelnatého, uhlovodíků jiných než methan, methanu (kde to připadá v úvahu), oxidů dusíku a částic (kde to připadá v úvahu) překročit hodnoty uvedené v tabulce 2.
Tabulka 2
Mezní hodnoty - zkoušky ETC
Řádek |
Hmotnost oxidu uhelnatého (CO) g/kWh |
Hmotnost uhlovodíků jiných nežmethan (NMHC) g/kWh |
Hmotnost methanu (CH4) (6) g/kWh |
Hmotnost oxidů dusíku (NOx) g/kWh |
Hmotnost částic (PT) (7) g/kWh |
|
A (2000) |
5,45 |
0,78 |
1,6 |
5,0 |
0,16 |
0,21 (8) |
B 1 (2005) |
4,0 |
0,55 |
1,1 |
3,5 |
0,03 |
|
B 2 (2008) |
4,0 |
0,55 |
1,1 |
2,0 |
0,03 |
|
C (EEV) |
3,0 |
0,40 |
0,65 |
2,0 |
0,02 |
6.2.2 Měření uhlovodíků u vznětových motorů a plynových motorů
6.2.2.1 Výrobce může zvolit měření hmotnosti celkových uhlovodíků (THC) zkouškou ETC místo měření hmotnosti uhlovodíků jiných než methan. V tomto případě je mezní hodnota hmotnosti celkových uhlovodíků stejná, jako je hodnota uvedená v tabulce 2 pro hmotnost uhlovodíků jiných než methan.
6.2.3 Zvláštní požadavky na vznětové motory
6.2.3.1 Specifická hmotnost oxidů dusíku měřená v náhodně zvolených zkušebních bodech v kontrolním rozsahu zkoušky ESC nesmí překročit o více než 10 % hodnoty interpolované ze sousedních zkušebních režimů (viz body 4.6.2 a 4.6.3 dodatku 1 k příloze III).
6.2.3.2 Hodnota kouře při náhodně zvolených otáčkách zkoušky ELR nesmí překročit největší hodnotu kouře ze dvou sousedních zkušebních otáček o více než 20 % nebo mezní hodnotu o více než 5 %, podle toho, která je větší.
7. INSTALACE DO VOZIDLA
7.1 Instalace motoru do vozidla musí z hlediska schválení typu motoru splňovat tyto vlastnosti:
7.1.1 podtlak v sání nesmí být vyšší než podtlak uvedený pro schválený typ motoru v příloze VI;
7.1.2 protitlak ve výfuku nesmí být vyšší než protitlak uvedený pro schválený typ motoru v příloze VI;
7.1.3 objem systému výfuku se nesmí lišit o více než 40 % od objemu uvedeného pro schválený typ motoru v příloze VI;
7.1.4 výkon absorbovaný pomocnými zařízeními nutnými pro provoz motoru nesmí překročit výkon uvedený pro schválený typ motoru v příloze VI.
8. RODINA MOTORŮ
8.1 Parametry definující rodinu motorů
Rodina motorů určená výrobcem motoru může být definována základními vlastnostmi, které musí být společné motorům této rodiny. V některých případech se mohou parametry navzájem ovlivňovat. Tyto vlivy se musí brát v úvahu, aby se zajistilo, že do rodiny motorů jsou včleněny pouze motory, které mají z hlediska emisí znečišťujících látek podobné vlastnosti.
Aby mohly být motory pokládány za motory patřící do téže rodiny motorů, musí mít stejný tento seznam základních parametrů:
8.1.1 Spalovací cyklus:
— |
dvoudobý, |
— |
čtyřdobý. |
8.1.2 Chladicí médium:
— |
vzduch, |
— |
voda, |
— |
olej. |
8.1.3 U plynových motorů a u motorů se zařízením k následnému zpracování výfukových plynů
— |
počet válců |
(jiné vznětové motory s menším počtem válců, než má základní motor, se mohou pokládat za motory patřící do téže rodiny motorů, pokud systém dodávky paliva odměřuje palivo pro každý jednotlivý válec).
8.1.4 Zdvihový objem jednotlivého válce:
— |
motory musí být v celkovém rozmezí 15 %. |
8.1.5 Způsob nasávání vzduchu:
— |
atmosférické sání, |
— |
přeplňování, |
— |
přeplňování s chladičem přeplňovaného vzduchu. |
8.1.6 Druh / konstrukce spalovacího prostoru:
— |
předkomůrka, |
— |
vířivá komůrka, |
— |
otevřený spalovací prostor. |
8.1.7 Ventily a kanály - uspořádání, rozměry a počet:
— |
hlava válců, |
— |
stěna válce, |
— |
kliková skříň. |
8.1.8 Systém vstřikování paliva (vznětové motory):
— |
čerpadlo – potrubí – vstřikovací tryska, |
— |
řadové vstřikovací čerpadlo, |
— |
čerpadlo s rozdělovačem, |
— |
jednotlivý prvek, |
— |
vstřikovací jednotka. |
8.1.9 Systém přívodu paliva (plynové motory):
— |
směšovací zařízení, |
— |
přívod / přípusť (jednobodové, vícebodové), |
— |
vstřikování kapaliny (jednobodové, vícebodové). |
8.1.10 Systém zapalování (plynové motory).
8.1.11 Různé vlastnosti:
— |
recirkulace výfukových plynů |
— |
vstřikování vody / emulze, |
— |
přípusť sekundárního vzduchu, |
— |
chlazení přeplňovacího vzduchu. |
8.1.12 Následné zpracování výfukových plynů:
— |
třícestný katalyzátor, |
— |
oxidační katalyzátor, |
— |
redukční katalyzátor, |
— |
tepelný reaktor, |
— |
zachycovač částic. |
8.2 Volba základního motoru
8.2.1 Vznětové motory
Hlavním kritériem při volbě základního motoru rodiny je největší dodávka paliva na jeden zdvih při deklarovaných otáčkách maximálního točivého momentu. V případě, kdy toto hlavní kritérium plní zároveň dva nebo více motorů, užije se jako druhé kritérium pro volbu základního motoru největší dodávka paliva na jeden zdvih při jmenovitých otáčkách. Za určitých okolností může schvalovací orgán rozhodnout, že nejhorší případ emisí rodiny motorů je možno nejlépe určit zkouškou druhého motoru. Schvalovací orgán pak může vybrat ke zkoušce další motor, jehož vlastnosti nasvědčují tomu, že bude pravděpodobně mít nejvyšší úroveň emisí v této rodině motorů.
Jestliže motory rodiny mají další proměnné vlastnosti, které by mohly být pokládány za vlastnosti ovlivňující emise z výfuku, musí se tyto vlastnosti také určit a brát v úvahu při volbě základního motoru.
8.2.2 Plynové motory
Hlavním kritériem při volbě základního motoru rodiny je největší zdvihový objem. V případě, kdy toto hlavní kritérium splňují zároveň dva nebo více motorů, užije se jako druhé kritérium pro volbu základního motoru v tomto pořadí:
— |
největší dodávka paliva na zdvih při otáčkách deklarovaného jmenovitého výkonu, |
— |
největší předstih zážehu, |
— |
nejmenší poměr recirkulace výfukových plynů, |
— |
motor nemá čerpadlo vzduchu nebo má čerpadlo s nejmenším skutečným průtokem vzduchu. |
Za určitých okolností může schvalovací orgán dojít k závěru, že nejhorší případ emisí rodiny motorů je možno nejlépe určit zkouškou druhého motoru. Schvalovací orgán pak může vybrat ke zkoušce další motor, jehož vlastnosti nasvědčují tomu, že pravděpodobně bude mít nejvyšší úroveň emisí v této rodině motorů.
9. SHODNOST VÝROBY
9.1 K zajištění shodnosti výroby se musí přijmout opatření podle článku 10 směrnice 70/156/EHS. Shodnost výroby se kontroluje na základě údajů v certifikátu schválení typu, jehož vzor je uveden v příloze VI této směrnice.
Pokud příslušné orgány nepokládají za vyhovující postup kontroly u výrobce, použijí se body 2.4.2 a 2.4.3 přílohy X směrnice 70/156/EHS.
9.1.1 Jestliže se měří emise znečišťujících látek a schválení typu motoru bylo jednou nebo vícekrát rozšířeno, provedou se zkoušky na motorech popsaných ve schvalovací dokumentaci, která se týká daného rozšíření.
9.1.1.1 Shodnost motoru, který byl podroben zkoušce emisí znečišťujících látek:
Po předání motorů správnímu orgánu nesmí výrobce provádět na vybraných motorech jakákoli seřízení.
9.1.1.1.1 Ze série se namátkově odeberou tři motory. Motory, pro jejichž schválení typu podle řádku A tabulek v bodě 6.2.1 jsou předepsány jen zkoušky ESC a ELR nebo jen zkouška ETC, se pro kontrolu shodnosti výroby podrobí vhodným použitelným zkouškám. Se souhlasem správního orgánu se pro kontrolu shodnosti výroby podrobí všechny ostatní motory, jejichž typ byl schválen podle řádku A, B1 nebo B2 nebo C tabulek v bodě 6.2.1, buď zkouškám ESC a ELR, nebo zkoušce ETC. Mezní hodnoty jsou uvedeny v bodě 6.2.1 této přílohy.
9.1.1.1.2 Pokud příslušný orgán souhlasí se směrodatnou odchylkou výroby udanou výrobcem podle přílohy X směrnice 70/156/EHS, která se vztahuje na motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, provedou se zkoušky podle dodatku 1 k této příloze.
Pokud příslušný orgán nesouhlasí se směrodatnou odchylkou výroby udanou výrobcem podle přílohy X směrnice 70/156/EHS, která se vztahuje na motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, provedou se zkoušky podle dodatku 2 k této příloze.
Na žádost výrobce se mohou zkoušky provést podle dodatku 3 k této příloze.
9.1.1.1.3 Na základě zkoušky odebraných motorů se výrobky určité série pokládají za shodné, pokud podle zkušebních kritérií v odpovídajícím dodatku byl dosažen úspěšný výsledek pro všechny znečišťující látky, a za neshodné, pokud byl dosažen neúspěšný výsledek pro jedinou znečišťující látku.
Jestliže byl dosažen úspěšný výsledek pro jednu znečišťující látku, nelze tento výsledek změnit žádnými doplňkovými zkouškami určenými k dosažení určitého výsledku pro ostatní znečišťující látky.
Jestliže nebyl dosažen žádný úspěšný výsledek pro všechny znečišťující látky a jestliže nebyl dosažen žádný neúspěšný výsledek pro jednu znečišťující látku, podrobí se zkoušce jiný motor (viz obrázek 2).
Výrobce může kdykoli rozhodnout o zastavení zkoušek, jestliže nebylo dosaženo žádného výsledku. V tom případě se zaznamená neúspěšný výsledek.
9.1.1.2 Zkoušky se provedou s nově vyrobenými motory. Plynové motory se zaběhnou podle postupu uvedeného v bodě 3 dodatku 2 k příloze III.
9.1.1.2.1 Na žádost výrobce se však mohou zkoušky provést se vznětovými nebo plynovými motory, které byly zaběhnuty po dobu delší, než je uvedena v bodě 9.1.1.2, avšak nejvýše 100 hodin. V tomto případě záběh provede výrobce, který však nesmí motory jakkoli seřizovat.
9.1.1.2.2 Pokud výrobce žádá o souhlas se záběhem podle bodu 9.1.1.2.1, může se tento záběh provést na:
— |
všech motorech, které se zkoušejí, nebo |
— |
na prvním zkoušeném motoru, s určením součinitele vývoje emisí takto:
|
Další motory určené ke zkoušce se nezabíhají, avšak jejich hodnoty emisí při nule hodin se upraví součinitelem vývoje emisí.
V tomto případě se uvažují tyto hodnoty:
— |
hodnoty při x hodinách pro první motor, |
— |
hodnoty při nule hodin násobené součinitelem vývoje emisí pro ostatní motory. |
9.1.1.2.3 U vznětových motorů a u plynových motorů pracujících s LPG mohou všechny tyto zkoušky proběhnout s palivem obchodní jakosti. Na žádost výrobce lze však použít referenční palivo podle přílohy IV. To znamená, že zkoušky, které jsou popsány v bodě 4 této přílohy, se provedou s nejméně dvěma z referenčních paliv pro každý plynový motor.
9.1.1.2.4 U motorů na zemní plyn se mohou všechny tyto zkoušky provést s palivem obchodní jakosti takto:
— |
u motorů označených písmenem H s palivem obchodní jakosti skupiny H (0,89 ≤ Sλ ≤ 1,00), |
— |
u motorů označených písmenem L s palivem obchodní jakosti skupiny L (1,00 ≤ Sλ ≤ 1,19), |
— |
u motorů označených písmeny HL s palivem obchodní jakosti s extrémním rozsahem faktoru posunu (0,89 ≤ Sλ ≤ 1,19). |
Na žádost výrobce lze však použít referenční paliva podle přílohy IV. To znamená provedení zkoušek, které jsou popsány v bodě 4 této přílohy.
9.1.1.2.5 V případě sporu způsobeného nevyhověním plynových motorů při použití paliva obchodní jakosti se musí zkoušky provést s referenčním palivem, s kterým byl zkoušen základní motor, nebo popřípadě s dalším palivem 3 podle bodu 4.1.3.1 a 4.2.1.1, s kterým mohla být provedena zkouška základního motoru. Výsledky se pak musí přepočítat s použitím odpovídajícího faktoru (faktorů) r, ra nebo rb podle bodů 4.1.4, 4.1.5.1 a 4.2.1.2. Jestliže r, ra nebo rb jsou menší než jedna, korekce se neprovádí. Změřené výsledky a vypočtené výsledky musí prokázat, že motor splňuje mezní hodnoty se všemi odpovídajícími palivy (paliva 1, 2 a popřípadě 3 u motorů na zemní plyn nebo paliva A a B u motorů na LPG).
9.1.1.2.6 Zkoušky shodnosti výroby plynového motoru konstruovaného pro provoz s jedním specifickým složením paliva se provedou s palivem, pro které byl motor kalibrován.
(1) Úř. věst. L 76, 6.4.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/76/ES (Úř. věst. L 291, 15.8.2003, s. 29).
(2) Úř. věst. L 375, 31.12.1980, s. 46. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 1999/99/ES (Úř. věst. L 334, 28.12.1999, s. 32).
(3) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/104/ES (Úř. věst. L 337, 13.11.2004, s. 13).
(4) 1 = Německo, 2 = Francie, 3 = Itálie, 4 = Nizozemsko, 5 = Švédsko, 6 = Belgie, 7 = Maďarsko, 8 = Česká republika, 9 = Španělsko, 11 = Spojené království, 12 = Rakousko, 13 = Lucembursko, 17 = Finsko, 18 = Dánsko, 20 = Polsko, 21 = Portugalsko, 23 = Řecko, 24 = Irsko, 26 = Slovinsko, 27 = Slovensko, 29 = Estonsko, 32 = Lotyšsko, 36 = Litva, 49 = Kypr, 50 = Malta.
(5) Pro motory se zdvihovým objemem menším než 0,75 dm3 na válec a s otáčkami při jmenovitém výkonu vyššími než 3 000 min-1.
(6) Jen pro motory na zemní plyn.
(7) Neplatí pro plynové motory pro etapu A a etapy B1 a B2.
(8) Pro motory se zdvihovým objemem menším než 0,75 dm3 na válec a s otáčkami jmenovitého výkonu vyššími než 3 000 min-1.
Dodatek 1
POSTUP ZKOUŠEK KONTROLY SHODNOSTI VÝROBY, POKUD JE SMĚRODATNÁ ODCHYLKA VYHOVUJÍCÍ
1. |
V tomto dodatku je popsán postup, který se použije pro ověření shodnosti výroby z hlediska zkoušky emisí znečišťujících látek, pokud je směrodatná odchylka výroby udaná výrobcem vyhovující. |
2. |
Při vzorku o velikosti nejméně tří motorů je postup výběru vzorku nastaven tak, aby byla pravděpodobnost, že série vyhoví zkoušce, při 40 % vadných motorů rovna 0,95 (riziko výrobce = 5 %), a pravděpodobnost, že série vyhoví zkoušce, byla při 65 % vadných motorů rovna 0,1 (riziko spotřebitele = 10 %). |
3. |
Pro každou ze znečišťujících látek uvedených v bodě 6.2.1 přílohy I se použije tento postup (viz obrázek 2):
|
4. |
Pro každý soubor vzorků se vypočte součet směrodatných odchylek od mezní hodnoty podle tohoto vzorce: ![]() |
5. |
Pak:
|
Tabulka 3
Hodnoty kritérií úspěšného a neúspěšného výsledku pro plán odběru vzorků podle dodatku 1
Nejmenší velikost vzorku: 3
Kumulativní počet zkoušených motorů (velikost vzorku) |
Hodnota úspěšného výsledku An |
Hodnota neúspěšného výsledku Bn |
3 |
3,327 |
– 4,724 |
4 |
3,261 |
– 4,790 |
5 |
3,195 |
– 4,856 |
6 |
3,129 |
– 4,922 |
7 |
3,063 |
– 4,988 |
8 |
2,997 |
– 5,054 |
9 |
2,931 |
– 5,120 |
10 |
2,865 |
– 5,185 |
11 |
2,799 |
– 5,251 |
12 |
2,733 |
– 5,317 |
13 |
2,667 |
– 5,383 |
14 |
2,601 |
– 5,449 |
15 |
2,535 |
– 5,515 |
16 |
2,469 |
– 5,581 |
17 |
2,403 |
– 5,647 |
18 |
2,337 |
– 5,713 |
19 |
2,271 |
– 5,779 |
20 |
2,205 |
– 5,845 |
21 |
2,139 |
– 5,911 |
22 |
2,073 |
– 5,977 |
23 |
2,007 |
– 6,043 |
24 |
1,941 |
– 6,109 |
25 |
1,875 |
– 6,175 |
26 |
1,809 |
– 6,241 |
27 |
1,743 |
– 6,307 |
28 |
1,677 |
– 6,373 |
29 |
1,611 |
– 6,439 |
30 |
1,545 |
– 6,505 |
31 |
1,479 |
– 6,571 |
32 |
– 2,112 |
– 2,112 |
Dodatek 2
POSTUP ZKOUŠEK KONTROLY SHODNOSTI VÝROBY, POKUD JE SMĚRODATNÁ ODCHYLKA NEVYHOVUJÍCÍ NEBO NENÍ K DISPOZICI
1. |
V tomto dodatku je popsán postup, který se použije pro ověření shodnosti výroby z hlediska zkoušky emisí znečišťujících látek, pokud je směrodatná odchylka výroby daná výrobcem buď nevyhovující, nebo není k dispozici. |
2. |
Při vzorku o velikosti nejméně tří motorů je postup výběru vzorku nastaven tak, aby byla pravděpodobnost, že série vyhoví zkoušce, při 40 % vadných motorů rovna 0,95 (riziko výrobce = 5 %), a pravděpodobnost, že série vyhoví zkoušce, byla při 65 % vadných motorů rovna 0,1 (riziko spotřebitele= 10 %). |
3. |
Rozdělení měřených hodnot znečišťujících látek uvedených v bodě 6.2.1 přílohy I se pokládá za logaritmicko-normální a tyto hodnoty se musí nejdříve transformovat stanovením jejich přirozených logaritmů. Písmenné značky m0 a m značí minimální a maximální velikosti vzorku (m0 = 3 a m = 32); a písmenná značka n značí velikost zpracovávaného vzorku. |
4. |
Jsou-li přirozené logaritmy hodnot měřených v sérii χ1, χ2 …, χi, a L je přirozený logaritmus mezní hodnoty dané znečišťující látky, pak platí: ![]() a ![]() ![]() |
5. |
Tabulka 4 udává hodnoty kritéria vyhovění (An) a kritéria neúspěšného výsledku Bn v závislosti na velikosti zpracovávaného vzorku. Statistický údaj zkoušek je poměr:
pro m0 ≤ n < m:
|
6. |
Poznámky Pro výpočet následujících hodnot statistického výsledku zkoušek jsou užitečné tyto vzorce: ![]() ![]() ![]() |
Tabulka 4
Hodnoty kritérií úspěšného a neúspěšného výsledku pro plán odběru vzorků podle dodatku 2
Nejmenší velikost vzorku: 3
Kumulativní počet zkoušených motorů (velikost vzorku) |
Hodnota úspěšného výsledku An |
Hodnota neúspěšného výsledku Bn |
3 |
- 0,80381 |
16,64743 |
4 |
- 0,76339 |
7,68627 |
5 |
- 0,72982 |
4,67136 |
6 |
- 0,69962 |
3,25573 |
7 |
- 0,67129 |
2,45431 |
8 |
- 0,64406 |
1,94369 |
9 |
- 0,61750 |
1,59105 |
10 |
- 0,59135 |
1,33295 |
11 |
- 0,56542 |
1,13566 |
12 |
- 0,53960 |
0,97970 |
13 |
- 0,51379 |
0,85307 |
14 |
- 0,48791 |
0,74801 |
15 |
- 0,46191 |
0,65928 |
16 |
- 0,43573 |
0,58321 |
17 |
- 0,40933 |
0,51718 |
18 |
- 0,38266 |
0,45922 |
19 |
- 0,35570 |
0,40788 |
20 |
- 0,32840 |
0,36203 |
21 |
- 0,30072 |
0,32078 |
22 |
- 0,27263 |
0,28343 |
23 |
- 0,24410 |
0,24943 |
24 |
- 0,21509 |
0,21831 |
25 |
- 0,18557 |
0,18970 |
26 |
- 0,15550 |
0,16328 |
27 |
- 0,12483 |
0,13880 |
28 |
- 0,09354 |
0,11603 |
29 |
- 0,06159 |
0,09480 |
30 |
- 0,02892 |
0,07493 |
31 |
- 0,00449 |
0,05629 |
32 |
- 0,03876 |
0,03876 |
Dodatek 3
POSTUP OVĚŘENÍ KONTROLY SHODNOSTI VÝROBY NA ŽÁDOST VÝROBCE
1. |
Tento dodatek popisuje postup, který se použije na žádost výrobce k ověření shodnosti výroby z hlediska zkoušky emisí znečišťujících látek. |
2. |
Při vzorku o velikosti nejméně tří motorů je postup výběru vzorku nastaven tak, aby byla pravděpodobnost, že série vyhoví zkoušce, při 30 % vadných motorů rovna 0,90 (riziko výrobce = 10 %), a pravděpodobnost, že série vyhoví zkoušce, byla při 65 % vadných výrobků rovna 0,1 (riziko spotřebitele = 10 %). |
3. |
Pro každou ze znečišťujících látek uvedených v bodě 6.2.1 přílohy I se použije tento postup (viz obrázek 2):
|
4. |
Pro vzorek se vypočte statistický údaj zkoušek, který kvantifikuje počet nevyhovujících motorů, tj. xi ≥ L. |
5. |
Pak:
V tabulce 5 jsou hodnoty úspěšného a neúspěšného výsledku vypočteny podle normy ISO 8422/1991. |
Tabulka 5
Hodnoty kritérií úspěšného a neúspěšného výsledku pro plán odběru vzorků podle dodatku 3
Nejmenší velikost vzorku: 3
Kumulativní počet zkoušených motorů (velikost vzorku) |
Hodnota úspěšného výsledku |
Hodnota neúspěšného výsledku |
3 |
— |
3 |
4 |
0 |
4 |
5 |
0 |
4 |
6 |
1 |
5 |
7 |
1 |
5 |
8 |
2 |
6 |
9 |
2 |
6 |
10 |
3 |
7 |
11 |
3 |
7 |
12 |
4 |
8 |
13 |
4 |
8 |
14 |
5 |
9 |
15 |
5 |
9 |
16 |
6 |
10 |
17 |
6 |
10 |
18 |
7 |
11 |
19 |
8 |
9 |
PŘÍLOHA II
(1) Nehodící se škrtněte.
Dodatek 1
(1) Pro nekonvenční motory a systémy dodá výrobce údaje rovnocenné údajům zde požadovaným.
(2) Nehodící se škrtněte.
(3) Uvést dovolenou odchylku.
(4) Nehodící se škrtněte.
(5) Úř. věst. L 375, 31.12.1980, s. 46. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 1999/99/ES (Úř. věst. L 334, 28.12.1999, s. 32).
(6) Nehodící se škrtněte.
(7) Uvést dovolenou odchylku.
(8) Nehodící se škrtněte.
(9) Uvést dovolenou odchylku.
(10) U jinak uspořádaných systémů uveďte rovnocenné údaje (pro bod 3.2).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/96/ES ze dne 13. prosince 1999 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujícich částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (Úř. věst. L 44, 16.2.2000, s. 1.
(12) Nehodící se škrtněte.
(13) Uvést dovolenou odchylku.
(14) Nehodící se škrtněte.
(15) Uvést dovolenou odchylku.
(16) Zkouška ESC.
(17) Pouze zkouška ETC.
(18) Uveďte dovolenou odchylku; musí být v rozmezí ±3 % hodnot uvedených výrobcem.
(19) Zkouška ESC.
(20) Pouze zkouška ETC.
Dodatek 3
(1) Předložte pro každý motor rodiny.
(2) Nehodící se škrtněte.
(3) Uveďte dovolenou odchylku.
(4) Nehodící se škrtněte.
(5) Nehodící se škrtněte.
(6) Uveďte dovolenou odchylku.
(7) U jinak uspořádaných systémů uveďte rovnocenné údaje (pro bod 3.2).
(8) Nehodící se škrtněte.
(9) Uveďte dovolenou odchylku.
(10) Nehodící se škrtněte.
(11) Uveďte dovolenou odchylku.
(12) Nehodící se škrtněte.
(13) Uveďte dovolenou odchylku.
PŘÍLOHA III
POSTUP ZKOUŠKY
1. ÚVOD
1.1 |
Tato příloha popisuje způsoby stanovení emisí plynných znečišťujících látek, znečišťujících částic a kouře z motoru, který se bude zkoušet. Jsou popsány tři zkušební cykly, které se použijí podle bodu 6.2 přílohy I:
|
1.2 |
Ke zkoušce se motor namontuje na zkušební stav a připojí se k dynamometru. |
1.3 Princip měření
Emise znečišťujících látek z výfuku motoru, které se měří, obsahují plynné složky (oxid uhelnatý, celkové uhlovodíky u vznětových motorů jen při zkoušce ESC; uhlovodíky jiné než methan u vznětových a plynových motorů jen při zkoušce ETC; methan u plynových motorů jen při zkoušce ETC a oxidy dusíku), částice (jen u vznětových motorů) a kouř (u vznětových motorů jen při zkoušce ELR). Kromě toho se oxid uhelnatý často používá jako indikační plyn ke stanovení poměru ředění u systémů s ředěním části toku a systémů s ředěním plného toku. Osvědčená technická praxe doporučuje, aby se obecně měřil oxid uhličitý jako výborný prostředek k rozpoznání problémů měření v průběhu zkoušky.
1.3.1 Zkouška ESC
V průběhu předepsaného sledu provozních stavů zahřátého motoru se kontinuálně analyzují emise z výfuku na vzorku surových výfukových plynů. Zkušební cyklus se skládá z většího počtu režimů otáček a výkonu, které odpovídají typickému provoznímu rozsahu vznětových motorů. V průběhu každého režimu se měří koncentrace všech plynných znečišťujících látek, průtok výfukových plynů a výkon a změřené hodnoty se zváží. Vzorek částic se zředí stabilizovaným okolním vzduchem. V průběhu celého postupu zkoušky se odebere jeden vzorek a zachytí se na vhodných filtrech. Pro každou znečišťující látku se vypočtou emitované gramy na kilowatthodinu, jak je popsáno v dodatku 1 k této příloze. Kromě toho se změří NOx ve třech zkušebních bodech v oblasti kontroly, které vybere technická zkušebna (1), a změřené hodnoty se porovnají s hodnotami vypočtenými z režimů zkušebního cyklu, které zahrnují vybrané zkušební body. Kontrolou NOx se zajišťuje účinnost zařízení motoru k omezení emisí v typickém provozním rozsahu motoru.
1.3.2 Zkouška ELR
V průběhu předepsané zatěžovací zkoušky se určuje kouř zahřátého motoru opacimetrem. Zkouška se skládá ze zatěžování motoru při konstantních otáčkách z 10 % na 100 % zatížení, a to při třech různých otáčkách motoru. Kromě toho se provede čtvrtý zatěžovací stupeň vybraný technickou zkušebnou (1) a hodnota se porovná s hodnotami předcházejících zatěžovacích stupňů. Nejvyšší hodnota kouře se určí průměrovacím algoritmem, jak je popsáno v dodatku 1 k této příloze.
1.3.3 Zkouška ETC
S motorem zahřátým na provozní teplotu se v průběhu předepsaného neustáleného cyklu, který vystihuje s velmi dobrou přibližností silniční jízdní režimy specifické pro motory velkého výkonu instalované v nákladních automobilech a autobusech, analyzují výše uvedené znečišťující látky po zředění celkového množství výfukových plynů stabilizovaným okolním vzduchem. S použitím signálů zpětné vazby pro točivý moment a otáčky motoru přicházejících z dynamometru se integruje výkon v čase trvání cyklu a výsledkem je práce vykonaná motorem za cyklus. Koncentrace NOx a HC za cyklus se určí integrací signálu analyzátoru. Koncentrace CO, CO2 a NMHC se může určit integrací signálu analyzátoru nebo odběrem vzorku do vaku. Pokud jde o částice, zachytí se proporcionální vzorek na vhodných filtrech. K výpočtu hodnot hmotnosti emisí znečišťujících látek se určí průtok zředěných výfukových plynů za cyklus. Z hodnot hmotnosti emisí ve vztahu k práci motoru se určí gramy každé znečišťující látky emitované na kilowatthodinu, jak je popsáno v dodatku 2 k této příloze.
2. PODMÍNKY ZKOUŠEK
2.1 Podmínky zkoušky motoru
2.1.1 |
Změří se absolutní teplota Ta v sání vzduchu pro motor vyjádřená v kelvinech a suchý atmosférický tlak ps vyjádřený v kPa a podle následujících ustanovení se určí parametr F:
|
2.1.2 Platnost zkoušky
Pro uznání zkoušky za platnou musí být parametr F takový, aby:
2.2 Motory s chlazením přeplňovacího vzduchu
Musí se zaznamenávat teplota přeplňovacího vzduchu, která se smí lišit při otáčkách deklarovaného maximálního výkonu a při plném zatížení o ±5 K od maximální teploty přeplňovacího vzduchu uvedené v bodě 1.16.3 dodatku 1 k příloze II. Teplota chladicího média musí být nejméně 293 K (20 °C).
Jestliže se použije systém ve zkušebně nebo vnější dmychadlo, smí se lišit teplota přeplňovacího vzduchu o ±5 K od maximální teploty přeplňovacího vzduchu uvedené v bodě 1.16.3 dodatku 1 k příloze II při otáčkách deklarovaného maximálního výkonu a při plném zatížení. Nastavení chladiče přeplňovacího vzduchu, kterým se splňují výše uvedené podmínky, se musí použít pro celý zkušební cyklus.
2.3 Systém sání motoru
Musí se použít systém sání motoru, který má vstupní odpor vzduchu lišící se nejvýše o ± 100 Pa od horní hranice u motoru pracujícího při otáčkách maximálního deklarovaného výkonu a s plným zatížením.
2.4 Výfukový systém motoru
Musí se použít výfukový systém, který má protitlak ve výfuku lišící se nejvýše o ± 1 000 Pa od horní hranice u motoru pracujícího při otáčkách maximálního deklarovaného výkonu a s plným zatížením a který má objem nelišící se o více než ± 40 % od objemu uvedeného výrobcem. Může se použít systém zkušebny, pokud reprodukuje skutečné provozní podmínky motoru. Výfukový systém musí splňovat požadavky pro odběr vzorků výfukového plynu stanovené v bodě 3.4 dodatku 4 k příloze III a v bodech 2.2.1 a 2.3.1 EP přílohy V, týkajících se výfukové trubky (EP).
Jestliže je motor vybaven zařízením k následnému zpracování výfukových plynů, musí mít výfuková trubka stejný průměr, jako se používá v praxi, v místě vzdáleném proti směru proudění o nejméně 4 průměry trubky od vstupu v začátku expanzní části, která obsahuje zařízení k následnému zpracování výfukových plynů. Vzdálenost mezi přírubou sběrného výfukového potrubí nebo výstupem z turbokompresoru a zařízením k následnému zpracování výfukových plynů musí být stejná jako v uspořádání na vozidle nebo musí mít hodnotu uvedenou výrobcem. Protitlak ve výfuku, popřípadě odpor, musí splňovat stejná kritéria, jak je uvedeno výše, a mohou být seřízeny ventilem. Nádrž obsahující zařízení k následnému zpracování výfukových plynů se může vyjmout při orientační zkoušce a při mapování vlastností motoru a může se nahradit rovnocennou nádrží s neaktivním nosičem katalyzátoru.
2.5 Systém chlazení
Musí se použít systém chlazení motoru s dostatečnou kapacitou k udržení běžných pracovních teplot motoru předepsaných výrobcem.
2.6 Mazací olej
Vlastnosti mazacího oleje použitého při zkoušce musí být zapsány a předloženy zároveň s výsledky zkoušky podle bodu 7.1 dodatku 1 k příloze II.
2.7 Palivo
Musí se použít referenční palivo popsané v příloze IV.
Teplotu paliva a měřicí bod vymezí výrobce v rámci mezních hodnot stanovených v bodě 1.16.5 dodatku 1 k příloze II. Teplota paliva nesmí být nižší než 306 K (33 °C). Jestliže není určena, musí mít na vstupu systému dodávky paliva hodnotu 311 K ± 5 K (38 °C ± 5 °C).
U motorů pracujících s NG a LPG musí být teplota paliva a měřicí bod v rozmezí mezních hodnot stanovených v bodě 1.16.5 dodatku 1 k příloze II nebo u motorů, které nejsou základními motory, v bodě 1.16.5 dodatku 3 k příloze II.
2.8 Zkouška zařízení k následnému zpracování výfukových plynů
Jestliže je motor vybaven zařízením k následnému zpracování výfukových plynů, musí být emise změřené za zkušební cyklus (cykly) reprezentativní pro emise ve skutečném provozu. Jestliže toho nelze dosáhnout v jednom zkušebním cyklu (např. u filtrů částic s periodickou regenerací), provede se více zkušebních cyklů a z výsledků zkoušek se určí průměr nebo se výsledky zváží. Přesný postup vycházející ze správného technického zhodnocení se dohodne mezi výrobcem motoru a technickou zkušebnou na základě osvědčeného technického úsudku.
(1) Zkušební body musí být vybrány za použití schválených statistických metod náhodného výběru.
Dodatek 1
ZKUŠEBNÍ CYKLY ESC A ELR
1. SEŘÍZENÍ MOTORU A DYNAMOMETRU
1.1 Určení otáček motoru A, B a C
Otáčky motoru A, B a C udá výrobce podle těchto ustanovení:
Horní otáčky nhi se určí výpočtem 70 % deklarovaného maximálního netto výkonu P(n), jak je stanoveno v bodě 8.2 dodatku 1 k příloze II. Nejvyšší otáčky, při kterých má motor tuto hodnotu výkonu na křivce výkonu, jsou otáčky nhi.
Dolní otáčky nlo se určí výpočtem 50 % deklarovaného maximálního netto výkonu P(n), jak je stanoveno v bodě 8.2 dodatku 1 k příloze II. Nejnižší otáčky, při kterých má motor tuto hodnotu výkonu na křivce výkonu, jsou otáčky nlo.
Otáčky motoru A, B a C se vypočtou takto:
.
Otáčky motoru A, B a C lze ověřit jednou z následujících metod:
a) |
V průběhu schvalování výkonu motoru podle směrnice 80/1269/EHS se měří v doplňkových zkušebních bodech, aby se zajistilo přesné určení nhi a nlo. Maximální výkon nhia nlose určí z křivky výkonu a otáčky motoru A, B a C se vypočtou podle výše uvedených ustanovení. |
b) |
Zmapují se vlastnosti motoru podél křivky plného zatížení z nejvyšších otáček bez zatížení do volnoběžných otáček, přičemž se použije nejméně 5 měřicích bodů na interval 1000 min-1 a měřicích bodů v rozmezí ±50 min-1 otáček deklarovaného maximálního výkonu. Maximální výkon nhia nlose určí z této mapovací křivky vlastností a otáčky motoru A, B a C se vypočtou podle výše uvedených ustanovení. |
Jestliže změřené otáčky motoru A, B a C jsou v rozmezí ± 3 % otáček motoru deklarovaných výrobcem, použijí se pro zkoušku emisí deklarované otáčky motoru. Jestliže kterékoliv otáčky motoru překračují tuto mezní odchylku použijí se pro zkoušku emisí změřené otáčky motoru.
1.2 Určení seřízení dynamometru
Křivka točivého momentu při plném zatížení se určí experimentálně, aby se mohly vypočítat hodnoty točivého momentu pro vymezené zkušební režimy za netto podmínek, které jsou uvedeny v bodě 8.2 dodatku 1 k příloze II. Popřípadě se může vzít v úvahu příkon zařízení poháněných motorem. Seřízení dynamometru pro každý zkušební režim se vypočte podle vzorce:
, jestliže se zkouší za netto podmínek,
, jestliže se nezkouší za netto podmínek,
kde:
s |
= |
seřízení dynamometru, kW |
P(n) |
= |
netto výkon motoru podle bodu 8.2 dodatku 1 k příloze II, kW |
L |
= |
procento zatížení podle bodu 2.7.1, % |
P(a) |
= |
příkon pomocných zařízení, která jsou namontována podle bodu 6.1 dodatku 1 k příloze II |
P(b) |
= |
příkon pomocných zařízení, která jsou odmontována podle bodu 6.2 dodatku 1 k příloze II |
2. PROVEDENÍ ZKOUŠKY ESC
Na žádost výrobce se může provést před měřicím cyklem orientační zkouška ke stabilizování motoru a výfukového systému.
2.1 Příprava odběrných filtrů
Nejméně jednu hodinu před zkouškou se vloží každý filtr (dvojice filtrů) do uzavřené, ale neutěsněné Petriho misky a umístí se do vážicí komory ke stabilizaci. Na konci periody stabilizace se každý filtr (dvojice filtrů) zváží a zaznamená se vlastní hmotnost filtrů. Filtr (dvojice filtrů) se pak uloží do Petriho misky, která se uzavře, nebo do utěsněného držáku filtru až do doby, kdy bude potřebný ke zkoušce. Jestliže se filtr (dvojice filtrů) nepoužije během osmi hodin od jeho vyjmutí z vážicí komory, musí se stabilizovat a znovu zvážit před použitím.
2.2 Instalace měřicího zařízení
Přístroje a odběrné sondy se instalují, jak je požadováno. Použije-li se k ředění výfukových plynů systém s ředěním plného toku, připojí se výfuková trubka k systému.
2.3 Startování ředicího systému a motoru
Ředicí systém a motor se nastartují a zahřívají se, až se všechny teploty a tlaky ustálí při maximálním výkonu podle doporučení výrobce a osvědčené technické praxe.
2.4 Startování odběrného systému pro odběr částic
Systém pro odběr částic se nastartuje a nechá se běžet s obtokem. Hladina částic pozadí ředicího vzduchu se může určit vedením ředicího vzduchu filtry částic. Jestliže se používá filtrovaný ředicí vzduch, může se provést jedno měření před zkouškou a jedno měření po ní. Jestliže ředicí vzduch není filtrován, mohou se provést měření na začátku a na konci cyklu a vypočítat průměrná hodnota.
2.5 Nastavení ředicího poměru
Ředicí vzduch se musí nastavit tak, aby teplota zředěných výfukových plynů měřená bezprostředně před primárním filtrem nepřekročila 325 K (52 °C) při kterémkoli režimu. Ředicí poměr (q) nesmí být menší než 4.
U systémů, které používají CO2 nebo NOx k regulaci ředicího poměru, se musí měřit obsah CO2 nebo NOx v ředicím vzduchu na začátku a na konci každé zkoušky. Výsledky měření koncentrace CO2 a NOx pozadí v ředicím vzduchu před zkouškou a po ní se smějí lišit nejvíce o 100 ppm u prvního plynu a o 5 ppm u druhého plynu.
2.6 Kontrola analyzátorů
Analyzátory emisí se nastaví na nulu a jejich měřicí rozsah se kalibruje.
2.7 Zkušební cyklus
2.7.1 Se zkoušeným motorem se provede následující třináctirežimový cyklus na dynamometru:
Číslo režimu |
Otáčky motoru |
Procento zatížení |
Váhový faktor |
Trvání režimu |
1 |
volnoběžné |
— |
0,15 |
4 minuty |
2 |
A |
100 |
0,08 |
2 minuty |
3 |
B |
50 |
0,10 |
2 minuty |
4 |
B |
75 |
0,10 |
2 minuty |
5 |
A |
50 |
0,05 |
2 minuty |
6 |
A |
75 |
0,05 |
2 minuty |
7 |
A |
25 |
0,05 |
2 minuty |
8 |
B |
100 |
0,09 |
2 minuty |
9 |
B |
25 |
0,10 |
2 minuty |
10 |
C |
100 |
0,08 |
2 minuty |
11 |
C |
25 |
0,05 |
2 minuty |
12 |
C |
75 |
0,05 |
2 minuty |
13 |
C |
50 |
0,05 |
2 minuty |
2.7.2 Postup zkoušky
Začne postup zkoušky. Zkouška musí být provedena v pořadí čísel režimů, jak je stanoveno v bodě 2.7.1.
Motor musí pracovat v každém režimu po předepsanou dobu, přičemž se mění otáčky a zatížení v prvních 20 sekundách. Uvedené otáčky se musí udržovat v rozmezí ± 50 min-1 a uvedený točivý moment se musí udržovat v rozmezí ± 2 % maximálního točivého momentu při zkušebních otáčkách.
Na žádost výrobce se může postup zkoušky opakovat v počtu dostatečném k zachycení většího množství částic na filtru. Výrobce musí předložit podrobný popis postupů vyhodnocování měřených hodnot a výpočtů. Plynné emise se určují jen při prvním cyklu.
2.7.3 Odezva analyzátoru
Výstup analyzátorů se zapisuje zapisovačem nebo se zaznamenává odpovídajícím systémem záznamu dat v průběhu zkušebního cyklu, kdy výfukový plyn prochází analyzátory.
2.7.4 Odběr vzorku částic
Během celého postupu zkoušky se použije jednu dvojici filtrů (primární a koncový filtr, viz dodatek 4 k příloze III). Váhové faktory pro jednotlivé režimy vymezené v postupu zkušebního cyklu se musí uvažovat tak, že se v každém jednotlivém režimu cyklu odebere vzorek proporcionální hmotnostnímu průtoku výfukových plynů. Toho lze dosáhnout tím, že se seřídí průtok vzorku, doba odběru nebo ředicí poměr tak, aby bylo splněno kritérium efektivních váhových faktorů podle bodu 5.6.
Doba odběru na jeden režim musí být nejméně 4 sekundy na váhový faktor 0,01. Odběr se musí provést v každém režimu co nejpozději. Odběr vzorku částic musí skončit nejdříve 5 sekund před koncem každého režimu.
2.7.5 Podmínky motoru
Během každého režimu se zaznamenávají otáčky a zatížení motoru, teplota a podtlak nasávaného vzduchu, teplota a protitlak ve výfuku, průtok paliva a průtok nasávaného vzduchu nebo výfukového plynu, teplota přeplňovacího vzduchu, teplota paliva a vlhkost, přičemž po dobu odběru částic, avšak v každém případě během poslední minuty každého režimu, musí být splněny požadavky na otáčky a zatížení (viz bod 2.7.2).
Musí se zaznamenávat všechna doplňková data potřebná k výpočtu (viz body 4 a 5).
2.7.6 Ověření emisí NOx v kontrolní oblasti
Ověření emisí NOx v kontrolní oblasti musí proběhnout bezprostředně po ukončení režimu 13.
Před začátkem měření se motor stabilizuje v režimu 13 po dobu 3 minut. Měření se provedou v různých zkušebních bodech v oblasti kontroly, které vybere technická zkušebna (1). Každé měření trvá dvě minuty.
Postup měření je totožný s měřením NOx při třináctirežimovém cyklu a provede se podle bodů 2.7.3, 2.7.5 a 4.1 tohoto dodatku a podle bodu 3 dodatku 4 k příloze III.
Výpočet se provede podle bodu 4.
2.7.7 Opakované ověření analyzátorů
Po zkoušce emisí se k opakovanému ověření analyzátorů použije nulovací plyn a shodný kalibrační plyn. Ověření se považuje za vyhovující, jestliže je rozdíl mezi výsledkem před zkouškou a po zkoušce menší než 2 % hodnoty kalibračního plynu rozpětí.
3. PROVEDENÍ ZKOUŠKY ELR
3.1 Instalace měřicího zařízení
Opacimetr a popřípadě odběrné sondy se musí instalovat za tlumičem výfuku nebo za každým zařízením k následnému zpracování výfukových plynů, pokud je namontováno, podle obecných postupů instalace uvedených výrobcem přístroje. Kromě toho se musí splnit požadavky oddílu 10 normy ISO DIS 11614 v případech, na které se tyto požadavky vztahují.
Před provedením každé kontroly nuly a koncového údaje stupnice se opacimetr zahřeje a stabilizuje podle doporučení výrobce přístroje. Jestliže je opacimetr vybaven systémem k proplachování vzduchem, aby se zabránilo znečišťování optiky přístroje, musí se tento systém také aktivovat a seřídit podle doporučení výrobce.
3.2 Ověření opacimetru
Ověření nuly a koncového údaje stupnice se provede v režimu čtení údajů opacimetru, protože stupnice opacity má dva přesně definované body kalibrace, a to opacitu 0 % a opacitu 100 %. Koeficient absorpce světla se správně vypočte na základě změřené opacity a hodnoty LA udané výrobcem opacimetru, když se přístroj znovu seřídí na režim čtení údajů pro zkoušku.
Bez blokování světelného paprsku opacimetru se nastaví údaj opacity na 0,0 % ± 1,0 %. Při blokování dráhy světla ke snímači se nastaví údaj opacity na 100,0 % ±1,0 %.
3.3 Zkušební cyklus
3.3.1 Stabilizování motoru
Motor a systém se zahřejí odběrem maximálního výkonu tak, aby se stabilizovaly parametry motoru podle doporučení výrobce. Fáze stabilizování také ochrání vlastní měření před vlivem úsad ve výfukovém systému pocházejících z předchozí zkoušky.
Když je motor stabilizován, zahájí se cyklus v rozmezí 20 ± 2 s po fázi stabilizování. Na žádost výrobce je možné provést orientační zkoušku pro doplňkové stabilizování před měřicím cyklem.
3.3.2 Postup zkoušky
Zkouška se skládá ze tří stupňů zatížení při každé ze tří hodnot otáček motoru A (cyklus 1), B (cyklus 2) a C (cyklus 3) určených podle bodu 1.1 přílohy III, po nichž následuje cyklus 4 při otáčkách, které jsou v kontrolní oblasti, a se zatížením mezi 10 % a 100 % vybraným technickou zkušebnou (2). Při běhu zkoušeného motoru na dynamometru se musí dodržet následující postup zkoušky znázorněný na obrázku 3.
a) |
Motor musí běžet s otáčkami A a se zatížením 10 % po dobu (20 ± 2) s. Uvedené otáčky se musí dodržovat v rozmezí ± 20 min-1 a uvedený točivý moment v rozmezí ± 2 % maximálního točivého momentu při otáčkách zkoušky. |
b) |
Na konci předcházejícího úseku se ovládací páka otáček uvede rychle do zcela otevřené polohy, ve které se udržuje po dobu (10 ± 1) s. Dynamometr musí působit zatížením potřebným k tomu, aby otáčky motoru kolísaly nejvýše o ± 150 min-1 během prvních 3 s a nejvýše o ± 20 min-1 v průběhu zbývající části úseku. |
c) |
Postup popsaný v a) a b) se opakuje dvakrát. |
d) |
Po ukončení třetího stupně zatížení se v průběhu (20 ± 2) s motor seřídí na otáčky B a na zatížení 10 %. |
e) |
Postup a) až c) se provede s motorem běžícím s otáčkami B. |
f) |
Po ukončení třetího stupně zatížení se v průběhu (20 ± 2) s motor seřídí na otáčky C a na zatížení 10 %. |
g) |
Postup a) až c) se provede s motorem běžícím s otáčkami C. |
h) |
Po ukončení třetího stupně zatížení se v průběhu (20 ± 2) s motor seřídí na zvolené otáčky a na jakékoli zatížení překračující 10 %. |
i) |
Postup a) až c) se provede s motorem běžícím se zvolenými otáčkami. |
3.4 Kontrola správnosti cyklu
Relativní směrodatné odchylky středních hodnot kouře při každé stanovené hodnotě otáček zkoušky (SVA, SVB, SVC vypočtených podle bodu 6.3.3 tohoto dodatku ze tří za sebou následujících stupňů zatížení při každé hodnotě otáček zkoušky) musí být nižší než 15 % střední hodnoty nebo nižší než 10 % mezní hodnoty uvedené v tabulce 1 přílohy I, podle toho, která je větší. Jestliže rozdíl je větší, musí se postup opakovat tak dlouho, až hodnoty tří za sebou následujících stupňů zatížení splní kritéria kontroly správnosti.
3.5 Opakované ověření opacimetru
Hodnota posunu nuly opacimetru po zkoušce nesmí překročit ± 5 % mezní hodnoty uvedené v tabulce 1 přílohy I.
4. VÝPOČET PLYNNÝCH EMISÍ
4.1 Vyhodnocení změřených hodnot
K vyhodnocení plynných emisí se pro každý režim určí střední hodnota ze záznamu údajů posledních 30 sekund režimu a střední koncentrace HC, CO a NOx v průběhu každého režimu se určí ze středních hodnot záznamů údajů a odpovídajících kalibračních údajů. Může se použít jiný způsob záznamu, jestliže zajistí rovnocenný sběr dat.
Při ověřování NOx v kontrolní oblasti platí výše uvedené požadavky jen pro NOx.
Průtok výfukového plynu GEXHW, nebo pokud se volí průtok zředěného výfukového plynu GTOTW, se určí podle bodu 2.3 dodatku 4 k příloze III.
4.2 Korekce suchého / vlhkého stavu
Jestliže se již neměří na vlhkém základě, převede se změřená koncentrace na vlhký základ podle těchto vzorců.
Pro surový výfukový plyn:
a
Pro ředěný výfukový plyn:
nebo
Pro ředicí vzduch: |
Pro nasávaný vzduch (jestliže je jiný než ředicí vzduch) |
|
|
|
|
|
|
kde:
Ha, Hd |
= |
g vody v 1 kg suchého vzduchu |
Rd, Ra |
= |
relativní vlhkost ředicího / nasávaného vzduchu, % |
pd, pa |
= |
tlak nasycených par v ředicím / nasávaném vzduchu, kPa |
pB |
= |
celkový barometrický tlak, kPa |
4.3 Korekce na vlhkost a teplotu u NOx
Protože emise NOx jsou závislé na vlastnostech okolního vzduchu, musí se koncentrace NOx korigovat z hlediska okolní teploty a vlhkosti faktory podle tohoto vzorce:
kde:
A |
= |
0,309 GFUEL/GAIRD - 0,0266 |
B |
= |
- 0,209 GFUEL/GAIRD + 0,00954 |
Ta |
= |
teplota vzduchu, K |
Ha |
= |
vlhkost nasávaného vzduchu, g vody na 1 kg suchého vzduchu |
Ha |
= |
|
kde:
Ra |
= |
relativní vlhkost nasávaného vzduchu, % |
pa |
= |
tlak nasycených par v nasávaném vzduchu, kPa |
pB |
= |
celkový barometrický tlak, kPa |
4.4 Výpočet hmotnostních průtoků emisí
Hmotnostní průtoky emisí (g/h) pro každý režim se vypočtou následujícím způsobem, přičemž se předpokládá, že hustota výfukového plynu je 1,293 kg/m3 při 273 K (0 °C) a 101,3 kPa:
|
|
|
|
|
|
kde NOx conc, COconc, HCconc (3) jsou střední koncentrace (ppm) v surovém výfukovém plynu určené podle bodu 4.1.
Pokud jsou plynné emise určeny systémem s ředěním plného toku, použijí se tyto vzorce:
|
|
|
|
|
|
kde NOx conc, COconc, HCconc (3) jsou střední koncentrace (ppm) korigované pozadím ve zředěném výfukovém plynu pro každý režim, určené podle bodu 4.3.1.1 dodatku 2 k příloze III.
4.5 Výpočet specifických emisí
Emise (g/kWh) se vypočtou pro všechny jednotlivé složky tímto způsobem:
Při výše uvedeném výpočtu se použily váhové faktory (WF) podle bodu 2.7.1.
4.6 Výpočet hodnot kontrolní oblasti
Pro tři kontrolní body vybrané podle bodu 2.7.6 se emise NOx změří a vypočtou podle bodu 4.6.1 a také se určí interpolací z režimů zkušebního cyklu, které jsou nejblíže k odpovídajícímu kontrolnímu bodu podle bodu 4.6.2. Měřené hodnoty se pak porovnají s interpolovanými hodnotami podle bodu 4.6.3.
4.6.1 Výpočet specifických emisí
Emise NOx pro každý z kontrolních bodů Z se vypočtou takto:
4.6.2 Určení hodnoty emisí ze zkušebního cyklu
Emise NOx pro každý z kontrolních bodů se interpoluje ze čtyř nejbližších režimů zkušebního cyklu, které obklopují vybraný kontrolní bod Z, jak je znázorněno na obrázku 4. Pro tyto režimy platí tyto definice:
Otáčky R |
= |
Otáčky T = nRT |
Otáčky S |
= |
Otáčky U = nSU |
Procento zatížení R |
= |
Procento zatížení S |
Procento zatížení T |
= |
Procento zatížení U |
Emise NOx vybraného kontrolního bodu Z se vypočte takto:
a:
kde:
ER, ES, ET, EU |
= |
specifická emise NOx obklopujících režimů vypočtených podle bodu 4.6.1, |
MR, MS, MT, MU |
= |
točivý moment motoru obklopujících režimů. |
4.6.3 Porovnání hodnot emisí NOx
Změřené specifické emise NOx kontrolního bodu Z (NOx,Z) se porovnají s interpolovanou hodnotou EZ takto:
5. VÝPOČET EMISÍ ČÁSTIC
5.1 Vyhodnocení změřených hodnot
K vyhodnocení částic se zaznamená celková hmotnost (MSAM,i) vzorku zachyceného filtry pro každý režim.
Filtry se vloží zpět do vážicí komory a stabilizují se po dobu nejméně jedné hodiny, avšak nejvýše po dobu 80 hodin, a pak se zváží. Zaznamená se brutto hmotnost filtrů a odečte se tara hmotnost (viz bod 1 tohoto dodatku). Hmotnost částic Mf je součtem hmotností částic na primárních a koncových filtrech.
Jestliže se musí použít korekce pozadím, musí se zaznamenat hmotnost ředicího vzduchu (MDIL), který prošel filtry, a hmotnost částic (Md). Jestliže se vykonalo více než jedno měření, musí se pro každé jednotlivé měření vypočítat poměr Md/MDIL a určit střední hodnota.
5.2 Systém s ředěním části toku
Konečné výsledky zkoušky emisí částic, které se uvedou ve zkušebním protokolu, se určí následujícími kroky. Protože druhy řízení ředicího poměru mohou být různé, použijí se k určení GEDFW různé metody výpočtu. Všechny výpočty musí vycházet ze středních hodnot jednotlivých režimů v průběhu periody odběru vzorku.
5.2.1 Izokinetické systémy
kde r odpovídá poměru ploch příčných řezů izokinetickou sondou a výfukovou trubkou:
5.2.2 Systémy s měřením koncentrace CO2 nebo NOx
kde:
concE |
= |
koncentrace vlhkého sledovacího plynu v neředěném výfukovém plynu |
concD |
= |
koncentrace vlhkého sledovacího plynu ve zředěném výfukovém plynu |
concA |
= |
koncentrace vlhkého sledovacího plynu v ředicím vzduchu |
Koncentrace měřené pro suchý stav se převádějí na vlhký stav podle bodu 4.2. tohoto dodatku.
5.2.3 Systémy s měřením CO2 a metoda bilance uhlíku (4)
kde:
CO2D |
= |
koncentrace CO2 ve zředěném výfukovém plynu |
CO2A |
= |
koncentrace CO2 v ředicím vzduchu |
koncentrace v % objemových ve vlhkém stavu
Tato rovnice je založena na předpokladu bilance uhlíku (atomy uhlíku dodané motoru jsou emitovány jako CO2) a je odvozena těmito kroky:
a
5.2.4 Systémy s měřením průtoku
5.3 Systém s ředěním plného toku
Výsledky zkoušky emisí částic, které se uvedou ve zkušebním protokolu, se určí následujícími kroky. Všechny výpočty musí vycházet ze středních hodnot jednotlivých režimů v průběhu doby odběru vzorku.
5.4 Výpočet hmotnostního průtoku částic
Hmotnostní průtok částic se vypočte takto:
kde:
MSAM=
i=
určené za zkušební cyklus sčítáním středních hodnot pro jednotlivé režimy během doby odběru vzorků.
Hmotnostní průtok částic může být korigován pozadím takto:
Pokud se provede více než jedno měření, nahradí se hodnotou
.
pro jednotlivé režimy,
nebo
pro jednotlivé režimy.
5.5 Výpočet specifických emisí
Emise částic se vypočtou takto:
5.6 Efektivní váhový faktor
Efektivní váhový faktor WFE,i pro každý režim se vypočte takto:
Hodnota efektivních váhových faktorů se smí lišit od hodnoty váhových faktorů uvedených v bodě 2.7.1 nejvýše o ± 0,003 (± 0,005 pro režim volnoběhu).
6. VÝPOČET HODNOT KOUŘE
6.1 Besselův algoritmus
K výpočtu jednosekundových středních hodnot z okamžitých údajů hodnot kouře přepočítaných v souladu s bodem 6.3.1 musí být použit Besselův algoritmus. Algoritmus emuluje dolní propust druhého řádu a jeho použití vyžaduje iterativní výpočty k určení koeficientů. Koeficienty jsou funkcí doby odezvy systému opacimetru a četnosti odběru. Proto se musí bod 6.1.1 opakovat vždy, když se mění doba odezvy systému nebo četnost odběru vzorku.
6.1.1 Výpočet doby odezvy filtru a Besselových konstant
Požadovaná Besselova doba odezvy tF je funkcí doby fyzikální odezvy a doby elektrické odezvy systému opacimetru podle požadavků bodu 5.2.4 dodatku 4 k příloze III a vypočte se z této rovnice:
kde:
tp |
= |
doba fyzikální odezvy, s |
te |
= |
doba elektrické odezvy, s |
Výpočet mezní frekvence filtru fc je založen na skokovém vzrůstu vstupní veličiny z 0 na 1 v době ≤ 0,01 s (viz přílohu VII). Doba odezvy je definována jako čas mezi okamžikem, kdy Besselův výstup dosáhne hodnoty 10 % (t10) této skokové funkce, a okamžikem, kdy dosáhne hodnoty 90 % (t90) této funkce. K tomuto účelu se musí provést přiblížení iterací na fc, dokud se nedosáhne t90 – t10 ≈ tp. První iterace fc je dána tímto vzorcem:
Besselovy konstanty E a K se vypočtou z těchto rovnic:
kde:
D |
= |
0,618034 |
Δt |
= |
|
Ω |
= |
|
6.1.2 Výpočet Besselova algoritmu
S použitím hodnot E a K se vypočte jednosekundová Besselova střední odezva na skokovou vstupní veličinu Si takto:
kde:
Si-2 |
= |
Si-1 = 0 |
Si |
= |
1 |
Yi-2 |
= |
Yi-1 = 0 |
Časy t10 a t90 se musí interpolovat. Časový rozdíl mezi t90 a t10 definuje dobu odezvy tF pro uvedenou hodnotu fc. Jestliže tato doba odezvy není dostatečně blízká požadované době odezvy, musí se následujícím způsobem pokračovat v iteraci do doby, kdy se skutečná doba odezvy neliší o více než 1 % od požadované doby odezvy:
6.2 Vyhodnocení změřených hodnot
Hodnoty měření kouře se musí zachycovat s frekvencí nejméně 20 Hz.
6.3 Určení hodnot kouře
6.3.1 Přepočet měřených hodnot
Protože základní jednotkou měření všech opacimetrů je propustnost, musí se hodnoty kouře přepočítat z propustnosti τ na koeficient absorpce světla k takto:
a
kde:
k |
= |
koeficient absorpce světla, m-1 |
LA |
= |
efektivní délka optické dráhy podle údaje výrobce přístroje, m |
N |
= |
opacita, % |
τ |
= |
propustnost, % |
Přepočet se musí vykonat před každým dalším zpracováváním změřených hodnot.
6.3.2 Výpočet Besselovy střední hodnoty kouře
Vlastní mezní frekvencí filtru fc se rozumí frekvence, která generuje požadovanou dobu odezvy filtru tF. Jakmile tato frekvence byla určena iterativním postupem podle bodu 6.1.1, vypočtou se vlastní konstanty E a K Besselova algoritmu. Besselův algoritmus se pak použije na okamžitou křivku kouře (hodnota k), jak je popsáno v bodě 6.1.2:
Besselův algoritmus je svou povahou rekurzivní. Proto jsou ke spuštění algoritmu potřebné některé počáteční vstupní hodnoty Si-1 a Si-2 a počáteční výstupní hodnoty Yi-1 a Yi-2. Tyto hodnoty lze předpokládat za rovné nule.
Pro každý stupeň zatížení při třech hodnotách otáček A, B a C se vybere maximální jednosekundová hodnota Ymax z jednotlivých hodnot Yi každé křivky kouře.
6.3.3 Konečný výsledek
Střední hodnoty kouře SV z každého cyklu (zkušebních otáček) se vypočtou takto:
Pro zkušební otáčky A: |
SVA = (Ymax1,A + Ymax2,A + Ymax3,A) / 3 |
Pro zkušební otáčky B: |
SVB = (Ymax1,B + Ymax2,B + Ymax3,B) / 3 |
Pro zkušební otáčky C: |
SVC = (Ymax1,C + Ymax2,C + Ymax3,C) / 3 |
kde:
Ymax1, Ymax2, Ymax3 |
= |
největší jednosekundová Besselova střední hodnota kouře při každém ze tří stupňů zatížení |
Konečná hodnota se vypočte takto:
SV = (0,43 × SVA) + (0,56 × SVB) + (0,01 × SVC)
(1) Zkušební body se musí vybrat s použitím schválených statistických metod náhodného výběru.
(2) Zkušební body se musí vybrat s použitím schválených statistických metod náhodného výběru.
(3) Vztaženo na ekvivalent C1.
(4) Hodnota platí jen pro referenční palivo uvedené v příloze IV.
Dodatek 2
ZKUŠEBNÍ CYKLUS ETC
1. POSTUP MAPOVÁNÍ VLASTNOSTÍ MOTORU
1.1 Určení rozsahu otáček pro mapu vlastností motoru
K provedení zkoušky ETC na zkušebním stanovišti se musí před zkušebním cyklem zmapovat vlastnosti motoru, aby bylo možno určit křivku závislosti otáček a točivého momentu. Minimální a maximální otáčky pro mapování jsou definovány takto:
Minimální otáčky pro mapování |
= |
volnoběžné otáčky |
Maximální otáčky pro mapování |
= |
nhi · 1,02 nebo otáčky, při kterých točivý moment plného zatížení klesne na nulu, podle toho, které z nich jsou nižší |
1.2 Vytvoření mapy výkonových vlastností motoru
Motor se zahřeje při maximálním výkonu, aby se stabilizovaly parametry motoru podle doporučení výrobce a osvědčené technické praxe. Po stabilizaci motoru se vytvoří mapa vlastností motoru takto:
a) |
motor se odlehčí a běží při volnoběžných otáčkách; |
b) |
motor běží s nastavením vstřikovacího čerpadla na plné zatížení při minimálních otáčkách pro mapování; |
c) |
otáčky motoru se zvyšují se středním přírůstkem (8 ± 1) min-1/s z minimálních otáček pro mapování na maximální otáčky pro mapování. Body otáček motoru a točivého momentu se zaznamenávají s četností registrace nejméně jeden bod za sekundu. |
1.3 Vytvoření mapovací křivky
Všechny body měření zaznamenané podle bodu 1.2 se spojí lineární interpolací. Výslednou křivkou točivého momentu je mapovací křivka, která musí být použita k přepočítání normalizovaných hodnot točivého momentu cyklu motoru na skutečné hodnoty točivého momentu motoru pro zkušební cyklus, jak je popsáno v bodě 2.
1.4 Jiné způsoby mapování
Jestliže se výrobce domnívá, že výše uvedený postup mapování není jistý nebo není reprezentativní pro kterýkoli daný motor, mohou se použít jiné způsoby mapování. Tyto jiné způsoby musí splňovat záměr vymezených mapovacích postupů k určení maximálního točivého momentu dosažitelného při všech otáčkách motoru, které se vyskytují v průběhu zkušebních cyklů. Odchylky od způsobů mapování uvedených v této části musí být z důvodů spolehlivosti nebo reprezentativnosti schváleny technickou zkušebnou zároveň se zdůvodněním jejich použití. V žádném případě se však nesmějí použít kontinuální sestupné změny otáček motoru u regulovaných motorů nebo u motorů přeplňovaných turbodmychadlem.
1.5 Opakované zkoušky
Motor nemusí být zmapován před každým jednotlivým zkušebním cyklem. Motor se musí znovu zmapovat před zkušebním cyklem, jestliže:
— |
podle technického posouzení uplynula neúměrně dlouhá doba od posledního zmapování, nebo |
— |
na motoru byly vykonány mechanické změny nebo následná kalibrování, které potenciálně mohou ovlivnit výkonové vlastnosti motoru. |
2. GENEROVÁNÍ REFERENČNÍHO ZKUŠEBNÍHO CYKLU
Zkušební cyklus neustálených provozních podmínek je popsán v dodatku 3 této přílohy. Normalizované hodnoty točivého momentu a otáček se musí převést, jak je uvedeno dále, na skutečné hodnoty, které dávají referenční cyklus.
2.1 Skutečné otáčky
Otáčky se převedou z normalizovaných hodnot podle této rovnice:
Referenční otáčky nref odpovídají 100 % hodnot otáček uvedených v programu motorového dynamometru v dodatku 3. Jsou definovány takto (viz obrázek 1 v příloze I):
kde nhi a nlo jsou buď vymezeny podle bodu 2 přílohy I, nebo určeny podle bodu 1.1 dodatku 1 k příloze III.
2.2 Skutečný točivý moment
Jako točivý moment je normalizován maximální točivý moment při odpovídajících otáčkách. Hodnoty točivého momentu referenčního cyklu se musí převést z normalizovaného stavu následujícím způsobem s použitím mapovací křivky určené podle bodu 1.3:
Skutečný moment = (% točivého momentu · maximální točivý moment)/100
pro dotyčné skutečné otáčky určené podle bodu 2.1.
Ke generování referenčního cyklu se musí vzít jako negativní hodnoty točivého momentu bodů, v kterých je motor poháněn (m), hodnoty převedené z normalizovaného stavu podle jednoho z těchto postupů:
— |
40 % negativních z pozitivního točivého momentu, který je dosažitelný v bodě přidružených otáček, |
— |
zmapování negativního točivého momentu potřebného k pohánění motoru z minimálních do maximálních otáček pro mapování, |
— |
určení negativního točivého momentu potřebného k pohánění motoru při volnoběžných otáčkách a při referenčních otáčkách a lineární interpolace mezi oběma těmito body. |
2.3 Příklad postupu převedení z normalizovaného stavu
Jako příklad se má následující zkušební bod převést do nenormalizovaného stavu:
% otáček |
= |
43 |
% točivého momentu |
= |
82 |
Dány jsou tyto hodnoty:
referenční otáčky |
= |
2 200 min- 1 |
volnoběžné otáčky |
= |
600 min- 1 |
Z toho vyplývá:
skutečné otáčky = (43 × (2 200 – 600)/100) + 600 = 1 288 min-1
skutečný točivý moment = (82 × 700/100) = 574 Nm
přičemž maximální točivý moment zjištěný z mapovací křivky při otáčkách 1 288 min- 1 700 Nm beträgt.
3. ZKOUŠKY EMISÍ
Na žádost výrobce se může provést předběžná zkouška ke stabilizování motoru a výfukového systému před měřicím cyklem.
Motory na zemní plyn a na LPG se musí zaběhnout zkouškou ETC. Motor musí proběhnout nejméně dvěma cykly ETC, dokud emise CO měřené v jednom cyklu ETC nepřekročí o více než 10 % emisí CO změřených v předcházejícím cyklu ETC.
3.1 Příprava filtrů k odběru vzorků (jen u vznětových motorů)
Nejméně jednu hodinu před zkouškou se umístí každý filtr (každá dvojice filtrů) do uzavřené, avšak neutěsněné Petriho misky a uloží se do vážicí komory za účelem stabilizace. Na konci stabilizační periody se každý filtr (každá dvojice) zváží a zaznamená se jeho vlastní hmotnost. Filtr (dvojice filtrů) se pak uloží do uzavřené Petriho misky nebo do utěsněného nosiče filtru do doby, kdy bude potřebný ke zkoušce. Jestliže se filtr (dvojice filtrů) nepoužije v průběhu osmi hodin od jeho vyjmutí z vážicí komory, musí se stabilizovat a znovu zvážit před použitím.
3.2 Instalace měřicího zařízení
Přístroje a odběrné sondy se instalují požadovaným způsobem. Výfuková trubka se napojí na systém s ředěním plného toku výfukového plynu.
3.3 Startování ředicího systému a motoru
Ředicí systém a motor se nastartují a nechají se zahřát až do doby, kdy se všechny teploty a tlaky při maximálním výkonu stabilizují podle doporučení výrobce a osvědčené technické praxe.
3.4 Startování systému odběru vzorků částic (jen u vznětových motorů)
Systém odběru vzorků částic se nastartuje a nechá se běžet s obtokem. Hladina pozadí částic v ředicím vzduchu se může určit vedením ředicího vzduchu přes filtry částic. Jestliže se použije filtrovaný ředicí vzduch, může se provést jedno měření před zkouškou nebo po ní. Jestliže ředicí vzduch není filtrován, mohou se provést měření na začátku a na konci cyklu a pak se z nich určí střední hodnoty.
3.5 Seřízení systému s ředěním plného toku výfukového plynu
Celkový tok zředěného výfukového plynu se nastaví tak, aby v systému nedošlo k žádné kondenzaci vody a aby maximální teplota ve vstupní části filtru byla nejvýše 325 K (52 °C) viz bod 2.3.1 přílohy V, DT).
3.6 Přezkoušení analyzátorů
Analyzátory emisí se vynulují a kalibrují. Jestliže se použijí vaky k jímání vzorků, musí se vyprázdnit.
3.7 Postup startování motoru
Stabilizovaný motor se nastartuje podle postupu startování doporučeného výrobcem v příručce uživatele, s použitím buď sériově vyrobeného spouštěče, nebo dynamometru. Volitelně se může motor nastartovat přímo ze stabilizační fáze, přičemž se motor při dosažení volnoběžných otáček nevypne.
3.8 Zkušební cyklus
3.8.1 Postup zkoušky
Když motor dosáhl volnoběžných otáček, zahájí se postup zkoušky. Zkouška se musí vykonat podle referenčního cyklu stanoveného v bodě 2 tohoto dodatku. Body seřízení, které určují otáčky a točivý moment motoru, musí být udávány s frekvencí 5 Hz (doporučená frekvence je 10 Hz) nebo s frekvencí vyšší. Otáčky a točivý moment, kterými reaguje motor, se registrují nejméně jednou každou sekundu v průběhu zkušebního cyklu a signály se mohou elektronicky filtrovat.
3.8.2 Odezva analyzátoru
Při startování motoru nebo postupu zkoušky, jestliže je motor nastartován přímo ze stabilizační fáze, se nastartují současně tato měřicí zařízení:
— |
začátek odběru nebo analýzy ředicího vzduchu, |
— |
začátek odběru nebo analýzy zředěného výfukového plynu, |
— |
začátek měření množství zředěného výfukového plynu (CVS) a požadovaných teplot a tlaků, |
— |
začátek registrace zpětnovazebních hodnot otáček a točivého momentu dynamometru. |
HC a NOx se musí kontinuálně měřit v ředicím tunelu s frekvencí 2 Hz. Střední koncentrace se určí integrováním signálů analyzátoru po dobu trvání zkušebního cyklu. Doba odezvy systému nesmí být delší než 20 s a popřípadě musí být koordinována s kolísáním toku CVS a s odchylkami doby trvání odběru vzorků / zkušebního cyklu. CO, CO2, NMHC a CH4 se určí integrováním nebo analýzou koncentrací plynů shromážděných v průběhu cyklu ve vacích k odběru vzorků. Koncentrace plynných znečišťujících látek v ředicím vzduchu se určí integrováním nebo shromážděním ve vaku k jímání ředicího vzduchu. Všechny ostatní hodnoty se registrují s nejméně jedním měřením za sekundu (1 Hz).
3.8.3 Odběr vzorků částic (jen u vznětových motorů)
Jestliže cyklus začne přímo z fáze stabilizování, přepne se systém odběru vzorků částic z obtoku na shromažďování částic při nastartování motoru nebo na začátku postupu zkoušky.
Jestliže se nepoužije kompenzace průtoku, seřídí se čerpadlo (čerpadla) k odběru vzorků tak, aby se průtok odběrnou sondou částic nebo přenosovou trubkou udržoval na hodnotě nastaveného průtoku s přípustnou odchylkou ±5 %. Jestliže se použije kompenzace průtoku (např. proporcionální řízení toku vzorků), musí se prokázat, že poměr průtoku hlavním tunelem k průtoku vzorků částic kolísá nejvýše o ± 5 % jeho nastavené hodnoty (kromě prvních 10 sekund odběru vzorků).
Poznámka: Při postupu s dvojitým ředěním je průtok vzorků netto rozdílem mezi průtokem filtry k odběru vzorků a průtokem sekundárního ředicího vzduchu.
Musí se zaznamenávat střední hodnoty teploty a tlaku na vstupu do plynoměru (plynoměrů) nebo do přístrojů k měření průtoku. Jestliže není možno udržet nastavený průtok v průběhu úplného cyklu (v mezích ± 5 %) vzhledem k vysokému zatížení filtru částicemi, je zkouška neplatná. Zkouška se musí opakovat s menším průtokem nebo s filtrem většího průměru.
3.8.4 Zastavení motoru
Jestliže se motor zastaví v kterémkoli okamžiku zkušebního cyklu, musí se stabilizovat a znovu nastartovat a zkouška se musí opakovat. Jestliže dojde v průběhu zkušebního cyklu k chybné funkci některého z požadovaných zkušebních zařízení, je zkouška neplatná.
3.8.5 Úkony po zkoušce
Při ukončení zkoušky se zastaví měření objemu zředěného výfukového plynu, průtok plynu do vaků k jímání vzorků a čerpadlo k odběru vzorků částic. U integrovaného systému analyzátoru musí odběr vzorků pokračovat, dokud neuplynou doby odezvy systému.
Jestliže se použily vaky k jímání vzorků, musí se koncentrace v jejich obsahu analyzovat co nejdříve a v každém případě nejpozději do 20 minut od ukončení zkušebního cyklu.
Po zkoušce emisí se použije nulovací plyn a tentýž kalibrovací plyn rozpětí k překontrolování analyzátorů. Zkouška se pokládá za platnou, jestliže rozdíl mezi výsledky před zkouškou a po zkoušce je menší než 2 % hodnoty kalibrovacího plynu rozpětí.
Jen u vznětových motorů se filtry částic vrátí do vážicí komory nejpozději do jedné hodiny po ukončení zkoušky a před vážením se stabilizují v uzavřené, avšak neutěsněné Petriho misce po dobu nejméně jedné hodiny, avšak ne déle než 80 hodin.
3.9 Ověření provedení zkoušky
3.9.1 Posun údajů
Pro minimalizaci zkreslujícího účinku časové prodlevy mezi zpětnovazebními hodnotami a hodnotami referenčního cyklu se může celý sled zpětnovazebních signálů otáček a točivého momentu časově posunout před sled referenčních otáček a točivého momentu nebo za něj. Jestliže se zpětnovazební signály posunou, musí se jak otáčky, tak točivý moment posunout o stejnou hodnotu ve stejném směru.
3.9.2 Výpočet práce cyklu
Skutečná práce cyklu Wact (kWh) se vždy vypočte z dvojice zaznamenaných zpětnovazebních otáček motoru a hodnot točivého momentu. Jestliže došlo k této volbě, musí se tento výpočet provést po každém posunutí zpětnovazebních údajů. Skutečná práce cyklu Wact se použije k porovnání s prací referenčního cyklu Wref a k výpočtu emisí specifických pro brzdu (viz body 4.4 a 5.2). Stejná metoda se může použít k integrování jak referenčního, tak skutečného výkonu motoru. Jestliže se mají určit hodnoty mezi sousedními referenčními hodnotami nebo sousedními změřenými hodnotami, provede se lineární interpolace.
Při integrování práce referenčního cyklu a skutečného cyklu se všechny negativní hodnoty točivého momentu položí rovny nule a započítají se. Jestliže se integrování provede při frekvenci nižší než 5 Hz a jestliže během daného časového úseku se hodnota točivého momentu mění z pozitivní na negativní nebo z negativní na pozitivní, vypočte se negativní podíl a položí se rovný nule. Pozitivní podíl se započítá do integrované hodnoty.
Wact musí být mezi –15 % a +5 % hodnoty Wref.
3.9.3 Statistické ověření platnosti zkušebního cyklu
Pro otáčky, točivý moment a výkon se provedou lineární regrese zpětnovazebních hodnot na referenční hodnoty. Jestliže došlo k této volbě, musí se tento výpočet provést po každém posunutí zpětnovazebních údajů. Musí se použít metoda nejmenších čtverců, přičemž rovnice k nejlepšímu přizpůsobení má tento tvar:
kde:
y |
= |
zpětnovazební (skutečná) hodnota otáček (min-1), točivého momentu (Nm) nebo výkonu (kW) |
m |
= |
sklon regresní přímky |
x |
= |
referenční hodnota otáček (min-1), točivého momentu (Nm) nebo výkonu (kW) |
b |
= |
pořadnice průsečíku regresní přímky s osou y |
Pro každou regresní přímku se vypočte běžná chyba odhadnuté hodnoty SE jako y = f(x), a koeficient určení r2.
Doporučuje se provést tuto analýzu při 1 Hz. Všechny negativní referenční hodnoty točivého momentu a přiřazené zpětnovazební hodnoty se musí vypustit z výpočtu statistické kontroly platnosti točivého momentu a výkonu pro cyklus. Zkouška se pokládá za platnou, pokud splňuje kritéria tabulky 6.
Tabulka 6
Mezní odchylky regresní přímky
|
Otáčky |
Točivý moment |
Výkon |
Směrodatná chyba (SE) odhadu y jako funkce x |
max. 100 min-1 |
max. 13 % (15 %) (1) největšího točivého momentu motoru podle mapy výkonu |
max. 8 % (15 %) (1) největšího výkonu motoru podle mapy výkonu |
Sklon m regresní přímky |
0,95 až 1,03 |
0,83 až 1,03 |
0,89 až 1,03 (0,83 až 1,03) (1) |
Koeficient určení, r2 |
min. 0,9700 (min. 0,9500) (1) |
min. 0,8800 (min. 0,7500) (1) |
min. 0,9100 (min. 0,7500) (1) |
Pořadnice b průsečíku regresní přímky s osou y |
± 50 min-1 |
±20 Nm nebo ±2 % (±20 Nm nebo ±3 %)* max. točivého momentu podle toho, která hodnota je větší (1) |
±4 kW nebo ±2 % (±4 kW nebo ±3 %)* max. výkonu podle toho, která hodnota je větší (1) |
Je přípustné vypustit z regresních analýz body, jak je uvedeno v tabulce 7.
Tabulka 7
Přípustná vypuštění bodů z regresní analýzy
Podmínky |
Body, které se vypustí |
Plné zatížení a zpětnovazební hodnota točivého momentu < referenční hodnota točivého momentu |
Točivý moment nebo výkon |
Bez zatížení, žádný bod volnoběhu a zpětnovazební hodnota točivého momentu > referenční hodnota točivého momentu |
Točivý moment nebo výkon |
Bez zatížení/zavřený akcelerátor, bod a volnoběžné otáčky > referenční volnoběžné otáčky |
Otáčky nebo výkon |
4. VÝPOČET PLYNNÝCH EMISÍ
4.1 Určení průtoku zředěných výfukových plynů
Celkový průtok zředěných výfukových plynů za celý cyklus (kg/zkouška) se vypočte ze změřených hodnot v průběhu celého cyklu a z odpovídajících kalibračních údajů zařízení k měření průtoku (V0 pro PDP nebo KV pro CFV podle bodu 2 dodatku 5 k příloze III). Použijí se následující vzorce, jestliže se teplota zředěného výfukového plynu udržuje konstantní v průběhu celého cyklu s použitím výměníku tepla (± 6 K pro PDP-CVS, ± 11 K pro CFV-CVS, viz bod 2.3 přílohy V).
Pro systém PDP-CVS:
MTOTW = 1,293 × V0 × Np × (pB – p1) × 273 / (101,3 × T)
kde:
MTOTW |
= |
hmotnost vlhkého zředěného výfukového plynu za celý cyklus, kg |
V0 |
= |
objem plynu načerpaného za otáčku při podmínkách zkoušky, m3/ot |
NP |
= |
celkový počet otáček čerpadla za zkoušku |
pB |
= |
atmosférický tlak ve zkušební komoře, kPa |
p1 |
= |
podtlak ve vstupu čerpadla, kPa |
T |
= |
střední teplota zředěného výfukového plynu na vstupu čerpadla za celý cyklus, |
Pro systém CFV-CVS:
MTOTW = 1,293 × t × Kv × pA / T0,5
kde:
MTOTW |
= |
hmotnost vlhkého zředěného výfukového plynu za celý cyklus, kg |
t |
= |
doba trvání cyklu, s |
Kv |
= |
kalibrační koeficient Venturiho trubice s kritickým prouděním pro běžné podmínky |
pA |
= |
absolutní tlak na vstupu do Venturiho trubice, kPa |
T |
= |
absolutní teplota na vstupu do Venturiho trubice, K |
Jestliže je použit systém s kompenzací průtoku (tj. bez výměníku tepla), musí se vypočítat okamžité hmotnostní emise a integrovat pro celý cyklus. V tomto případě se okamžitá hmotnost zředěného výfukového plynu vypočte takto.
Pro systém PDP-CVS:
MTOTW,i = 1,293 × V0 × Np,i × (pB – p1) × 273 / (101,3 × T)
kde:
MTOTW,i |
= |
okamžitá hmotnost vlhkého zředěného výfukového plynu, kg |
Np,i |
= |
celkový počet otáček čerpadla za časový interval |
Pro systém CFV-CVS
MTOTW,i = 1,293 × Δti × Kv × pA / T0,5
kde:
MTOTW,i |
= |
okamžitá hmotnost vlhkého zředěného výfukového plynu, kg |
Δti |
= |
časový interval, s |
Jestliže ve vzorku celková hmotnost částic (MSAM) a plynných znečišťujících látek překračuje 0,5 % celkového průtoku CVS (MTOTW), koriguje se průtok CVS hmotností MSAM nebo se proud toku vzorku částic před zařízením k měření průtoku (PDP nebo CFV) vede zpět k CVS.
4.2 Korekce NOx vlhkostí
Protože emise NOx závisejí na podmínkách okolního vzduchu, koriguje se koncentrace NOx vlhkostí okolního vzduchu s použitím faktorů uvedených v těchto vzorcích:
a) |
u vznětových motorů: ![]() |
b) |
u plynových motorů: ![]() |
kde:
Ha |
= |
vlhkost nasávaného vzduchu, udávaná v g vody na 1 kg suchého vzduchu |
přičemž:
Ra |
= |
relativní vlhkost nasávaného vzduchu, % |
pa |
= |
tlak par nasyceného nasávaného vzduchu, kPa |
pB |
= |
celkový barometrický tlak, kPa |
4.3 Výpočet hmotnostního průtoku emisí
4.3.1 Systémy s konstantním hmotnostním průtokem
U systémů s výměníkem tepla se určí hmotnost znečišťujících látek (g/zkouška) z těchto rovnic:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kde:
NOx conc, COconc, HCconc (2), NMHCconc |
= |
střední koncentrace korigované pozadím, za celý cyklus, zjištěné integrací (povinné pro NOx a HC) nebo změřené ve vacích, ppm |
MTOTW |
= |
celková hmotnost zředěného výfukového plynu za celý cyklus určená podle bodu 4.1, kg |
KH,D |
= |
korekční faktor vlhkosti pro vznětové motory určený podle bodu 4.2 |
KH,G |
= |
korekční faktor vlhkosti pro plynové motory určený podle bodu 4.2 |
Koncentrace změřené pro suchý stav se musí převést na vlhký stav podle bodu 4.2 dodatku 1 k příloze III.
Určení NMHCconc závisí na metodě, která se použila (viz bod 3.3.4 dodatku 4 k příloze III). V obou případech se musí určit koncentrace CH4 a odečíst od koncentrace HC takto:
a) |
metoda GC ![]() |
b) |
metoda NMC ![]() |
kde:
HC(se separátorem) |
= |
koncentrace HC, když vzorek plynu protéká NMC |
HC(bez separátoru) |
= |
koncentrace HC, když vzorek plynu obtéká NMC |
CEM |
= |
účinnost vztažená k methanu určená podle bodu 1.8.4.1 dodatku 5 k příloze III |
CEE |
= |
účinnost vztažená k ethanu určená podle bodu 1.8.4.2 dodatku 5 k příloze III |
4.3.1.1 Určení koncentrací korigovaných pozadím
Aby se určily netto koncentrace znečišťujících látek, musí se od změřených koncentrací odečíst střední koncentrace pozadí plynných znečišťujících látek v ředicím vzduchu. Střední hodnoty koncentrací pozadí se mohou určit metodou vaku k odběru vzorků nebo kontinuálním měřením s integrací. Použije se tento vzorec:
kde:
conc |
= |
koncentrace dané znečišťující látky ve zředěném výfukovém plynu korigovaná o množství dané znečišťující látky obsažené v ředicím vzduchu, ppm |
conce |
= |
koncentrace dané znečišťující látky změřená v zředěném výfukovém plynu, ppm |
concd |
= |
koncentrace dané znečišťující látky změřená v ředicím vzduchu, ppm |
DF |
= |
faktor ředění |
Faktor ředění se vypočte takto:
a) |
pro vznětové motory a pro plynové motory na LPG ![]() |
b) |
pro plynové motory na NG ![]() |
kde:
CO2, conce |
= |
koncentrace CO2 ve zředěném výfukovém plynu, % objemových |
HCconce |
= |
koncentrace HC ve zředěném výfukovém plynu, ppm C1 |
NMHCconce |
= |
koncentrace NMHC ve zředěném výfukovém plynu, ppm C1 |
COconce |
= |
koncentrace CO ve zředěném výfukovém plynu, ppm |
FS |
= |
stechiometrický faktor |
Koncentrace změřené pro suchý stav se převedou na vlhký stav podle bodu 4.2 dodatku 1 k příloze III.
Stechiometrický faktor se vypočte takto:
kde:
x, y |
= |
složení paliva CxHy |
Jestliže není složení paliva známo, mohou se alternativně použít tyto stechiometrické faktory:
FS (vznětové motory)= 13,4
FS (LPG)= 11,6
FS (NG)= 9,5
4.3.2 Systémy s kompenzací průtoku
U systémů bez výměníků tepla se určí hmotnost znečišťujících látek (g/zkouška) výpočtem okamžitých hmotnostních emisí a integrováním okamžitých hodnot za celý cyklus. Také se použije přímo na okamžitou hodnotu koncentrace korekce pozadím. Použijí se tyto vzorce:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kde:
conce |
= |
koncentrace dané znečišťující látky změřená ve zředěném výfukovém plynu, ppm |
concd |
= |
koncentrace dané znečišťující látky změřená v ředicím vzduchu, ppm |
MTOTW,i |
= |
okamžitá hmotnost zředěného výfukového plynu (viz bod 4.1), kg |
MTOTW |
= |
celková hmotnost zředěného výfukového plynu za celý cyklus (viz bod 4.1), kg |
KH,D |
= |
korekční faktor vlhkosti pro vznětové motory určený podle bodu 4.2 |
KH,G |
= |
korekční faktor vlhkosti pro plynové motory určený podle bodu 4.2 |
DF |
= |
faktor ředění určený podle bodu 4.3.1.1 |
4.4 Výpočet specifických emisí
Emise (g/kWh) se vypočtou pro všechny jednotlivé složky takto:
(vznětové a plynové motory)
(vznětové a plynové motory)
(vznětové motory a motory na LPG)
(motory na NG)
(motory na NG)
kde:
Wact |
= |
skutečná práce vykonaná v cyklu určená podle bodu 3.9.2, kWh |
5. VÝPOČET EMISÍ ČÁSTIC (JEN U VZNĚTOVÝCH MOTORŮ)
5.1 Výpočet hmotnostního průtoku
Hmotnost částic (g/zkouška) se vypočte takto:
kde:
Mf |
= |
hmotnost částic odebraných ve vzorku za celý cyklus, mg |
MTOTW |
= |
celková hmotnost zředěného výfukového plynu za celý cyklus určená podle bodu 4.1, kg |
MSAM |
= |
hmotnost zředěného výfukového plynu odebraného z ředicího tunelu sloužícího ke shromažďování částic, kg |
a:
Mf |
= |
Mf,p + Mf,b, jestliže tyto hmotnosti se zjišťují odděleně, mg |
Mf,p |
= |
hmotnost částic shromážděných na primárním filtru, mg |
Mf,b |
= |
hmotnost částic shromážděných na koncovém filtru, mg |
Jestliže se použije systém dvojitého ředění, odečte se hmotnost sekundárního ředicího vzduchu od celkové hmotnosti dvojitě ředěného výfukového plynu, který prošel odběrnými filtry částic.
kde:
MTOT |
= |
hmotnost dvojitě zředěného výfukového plynu, který prošel filtrem částic, kg |
MSEC |
= |
hmotnost sekundárního ředicího vzduchu, kg |
Jestliže se určuje hladina částic v pozadí ředicího vzduchu podle bodu 3.4, může se hmotnost částic korigovat pozadím. V tomto případě se hmotnost částic (g/zkouška) vypočte takto:
kde:
Mf, MSAM, MTOTW |
= |
viz výše |
MDIL |
= |
hmotnost primárního ředicího vzduchu odebraného systémem odběru vzorků částic pozadí, kg |
Md |
= |
hmotnost částic pozadí shromážděných z primárního ředicího vzduchu, mg |
DF |
= |
faktor ředění určený podle bodu 4.3.1.1 |
5.2 Výpočet specifických emisí
Emise částic (g/kWh) se vypočtou takto:
kde:
Wact |
= |
skutečná práce vykonaná v cyklu určená podle bodu 3.9.2, kWh |
(1) Do 1. října 2005 se mohou používat čísla uvedená v závorkách pro zkoušky plynových motorů pro schválení typu. (Komise vypracuje zprávu o vývoji techniky plynových motorů a podle svých poznatků potvrdí nebo změní povolené odchylky regresní přímky uvedené v této tabulce pro plynové motory.)
(2) Vztaženo na ekvivalent C1.
Dodatek 3
PLÁN PRŮBĚHU ZKOUŠKY ETC S MOTOREM NA DYNAMOMETRU
Čas s |
Norm. rychlost % |
Norm. točivý moment % |
1 |
0 |
0 |
2 |
0 |
0 |
3 |
0 |
0 |
4 |
0 |
0 |
5 |
0 |
0 |
6 |
0 |
0 |
7 |
0 |
0 |
8 |
0 |
0 |
9 |
0 |
0 |
10 |
0 |
0 |
11 |
0 |
0 |
12 |
0 |
0 |
13 |
0 |
0 |
14 |
0 |
0 |
15 |
0 |
0 |
16 |
0,1 |
1,5 |
17 |
23,1 |
21,5 |
18 |
12,6 |
28,5 |
19 |
21,8 |
71 |
20 |
19,7 |
76,8 |
21 |
54,6 |
80,9 |
22 |
71,3 |
4,9 |
23 |
55,9 |
18,1 |
24 |
72 |
85,4 |
25 |
86,7 |
61,8 |
26 |
51,7 |
0 |
27 |
53,4 |
48,9 |
28 |
34,2 |
87,6 |
29 |
45,5 |
92,7 |
30 |
54,6 |
99,5 |
31 |
64,5 |
96,8 |
32 |
71,7 |
85,4 |
33 |
79,4 |
54,8 |
34 |
89,7 |
99,4 |
35 |
57,4 |
0 |
36 |
59,7 |
30,6 |
37 |
90,1 |
„m“ |
38 |
82,9 |
„m“ |
39 |
51,3 |
„m“ |
40 |
28,5 |
„m“ |
41 |
29,3 |
„m“ |
42 |
26,7 |
„m“ |
43 |
20,4 |
„m“ |
44 |
14,1 |
0 |
45 |
6,5 |
0 |
46 |
0 |
0 |
47 |
0 |
0 |
48 |
0 |
0 |
49 |
0 |
0 |
50 |
0 |
0 |
51 |
0 |
0 |
52 |
0 |
0 |
53 |
0 |
0 |
54 |
0 |
0 |
55 |
0 |
0 |
56 |
0 |
0 |
57 |
0 |
0 |
58 |
0 |
0 |
59 |
0 |
0 |
60 |
0 |
0 |
61 |
0 |
0 |
62 |
25,5 |
11,1 |
63 |
28,5 |
20,9 |
64 |
32 |
73,9 |
65 |
4 |
82,3 |
66 |
34,5 |
80,4 |
67 |
64,1 |
86 |
68 |
58 |
0 |
69 |
50,3 |
83,4 |
70 |
66,4 |
99,1 |
71 |
81,4 |
99,6 |
72 |
88,7 |
73,4 |
73 |
52,5 |
0 |
74 |
46,4 |
58,5 |
75 |
48,6 |
90,9 |
76 |
55,2 |
99,4 |
77 |
62,3 |
99 |
78 |
68,4 |
91,5 |
79 |
74,5 |
73,7 |
80 |
38 |
0 |
81 |
41,8 |
89,6 |
82 |
47,1 |
99,2 |
83 |
52,5 |
99,8 |
84 |
56,9 |
80,8 |
85 |
58,3 |
11,8 |
86 |
56,2 |
„m“ |
87 |
52 |
„m“ |
88 |
43,3 |
„m“ |
89 |
36,1 |
„m“ |
90 |
27,6 |
„m“ |
91 |
21,1 |
„m“ |
92 |
8 |
0 |
93 |
0 |
0 |
94 |
0 |
0 |
95 |
0 |
0 |
96 |
0 |
0 |
97 |
0 |
0 |
98 |
0 |
0 |
99 |
0 |
0 |
100 |
0 |
0 |
101 |
0 |
0 |
102 |
0 |
0 |
103 |
0 |
0 |
104 |
0 |
0 |
105 |
0 |
0 |
106 |
0 |
0 |
107 |
0 |
0 |
108 |
11,6 |
14,8 |
109 |
0 |
0 |
110 |
27,2 |
74,8 |
111 |
17 |
76,9 |
112 |
36 |
78 |
113 |
59,7 |
86 |
114 |
80,8 |
17,9 |
115 |
49,7 |
0 |
116 |
65,6 |
86 |
117 |
78,6 |
72,2 |
118 |
64,9 |
„m“ |
119 |
44,3 |
„m“ |
120 |
51,4 |
83,4 |
121 |
58,1 |
97 |
122 |
69,3 |
99,3 |
123 |
72 |
20,8 |
124 |
72,1 |
„m“ |
125 |
65,3 |
„m“ |
126 |
64 |
„m“ |
127 |
59,7 |
„m“ |
128 |
52,8 |
„m“ |
129 |
45,9 |
„m“ |
130 |
38,7 |
„m“ |
131 |
32,4 |
„m“ |
132 |
27 |
„m“ |
133 |
21,7 |
„m“ |
134 |
19,1 |
0,4 |
135 |
34,7 |
14 |
136 |
16,4 |
48,6 |
137 |
0 |
11,2 |
138 |
1,2 |
2,1 |
139 |
30,1 |
19,3 |
140 |
30 |
73,9 |
141 |
54,4 |
74,4 |
142 |
77,2 |
55,6 |
143 |
58,1 |
0 |
144 |
45 |
82,1 |
145 |
68,7 |
98,1 |
146 |
85,7 |
67,2 |
147 |
60,2 |
0 |
148 |
59,4 |
98 |
149 |
72,7 |
99,6 |
150 |
79,9 |
45 |
151 |
44,3 |
0 |
152 |
41,5 |
84,4 |
153 |
56,2 |
98,2 |
154 |
65,7 |
99,1 |
155 |
74,4 |
84,7 |
156 |
54,4 |
0 |
157 |
47,9 |
89,7 |
158 |
54,5 |
99,5 |
159 |
62,7 |
96,8 |
160 |
62,3 |
0 |
161 |
46,2 |
54,2 |
162 |
44,3 |
83,2 |
163 |
48,2 |
13,3 |
164 |
51 |
„m“ |
165 |
50 |
„m“ |
166 |
49,2 |
„m“ |
167 |
49,3 |
„m“ |
168 |
49,9 |
„m“ |
169 |
51,6 |
„m“ |
170 |
49,7 |
„m“ |
171 |
48,5 |
„m“ |
172 |
50,3 |
72,5 |
173 |
51,1 |
84,5 |
174 |
54,6 |
64,8 |
175 |
56,6 |
76,5 |
176 |
58 |
„m“ |
177 |
53,6 |
„m“ |
178 |
40,8 |
„m“ |
179 |
32,9 |
„m“ |
180 |
26,3 |
„m“ |
181 |
20,9 |
„m“ |
182 |
10 |
0 |
183 |
0 |
0 |
184 |
0 |
0 |
185 |
0 |
0 |
186 |
0 |
0 |
187 |
0 |
0 |
188 |
0 |
0 |
189 |
0 |
0 |
190 |
0 |
0 |
191 |
0 |
0 |
192 |
0 |
0 |
193 |
0 |
0 |
194 |
0 |
0 |
195 |
0 |
0 |
196 |
0 |
0 |
197 |
0 |
0 |
198 |
0 |
0 |
199 |
0 |
0 |
200 |
0 |
0 |
201 |
0 |
0 |
202 |
0 |
0 |
203 |
0 |
0 |
204 |
0 |
0 |
205 |
0 |
0 |
206 |
0 |
0 |
207 |
0 |
0 |
208 |
0 |
0 |
209 |
0 |
0 |
210 |
0 |
0 |
211 |
0 |
0 |
212 |
0 |
0 |
213 |
0 |
0 |
214 |
0 |
0 |
215 |
0 |
0 |
216 |
0 |
0 |
217 |
0 |
0 |
218 |
0 |
0 |
219 |
0 |
0 |
220 |
0 |
0 |
221 |
0 |
0 |
222 |
0 |
0 |
223 |
0 |
0 |
224 |
0 |
0 |
225 |
21,2 |
62,7 |
226 |
30,8 |
75,1 |
227 |
5,9 |
82,7 |
228 |
34,6 |
80,3 |
229 |
59,9 |
87 |
230 |
84,3 |
86,2 |
231 |
68,7 |
„m“ |
232 |
43,6 |
„m“ |
233 |
41,5 |
85,4 |
234 |
49,9 |
94,3 |
235 |
60,8 |
99 |
236 |
70,2 |
99,4 |
237 |
81,1 |
92,4 |
238 |
49,2 |
0 |
239 |
56 |
86,2 |
240 |
56,2 |
99,3 |
241 |
61,7 |
99 |
242 |
69,2 |
99,3 |
243 |
74,1 |
99,8 |
244 |
72,4 |
8,4 |
245 |
71,3 |
0 |
246 |
71,2 |
9,1 |
247 |
67,1 |
„m“ |
248 |
65,5 |
„m“ |
249 |
64,4 |
„m“ |
250 |
62,9 |
25,6 |
251 |
62,2 |
35,6 |
252 |
62,9 |
24,4 |
253 |
58,8 |
„m“ |
254 |
56,9 |
„m“ |
255 |
54,5 |
„m“ |
256 |
51,7 |
17 |
257 |
56,2 |
78,7 |
258 |
59,5 |
94,7 |
259 |
65,5 |
99,1 |
260 |
71,2 |
99,5 |
261 |
76,6 |
99,9 |
262 |
79 |
0 |
263 |
52,9 |
97,5 |
264 |
53,1 |
99,7 |
265 |
59 |
99,1 |
266 |
62,2 |
99 |
267 |
65 |
99,1 |
268 |
69 |
83,1 |
269 |
69,9 |
28,4 |
270 |
70,6 |
12,5 |
271 |
68,9 |
8,4 |
272 |
69,8 |
9,1 |
273 |
69,6 |
7 |
274 |
65,7 |
„m“ |
275 |
67,1 |
„m“ |
276 |
66,7 |
„m“ |
277 |
65,6 |
„m“ |
278 |
64,5 |
„m“ |
279 |
62,9 |
„m“ |
280 |
59,3 |
„m“ |
281 |
54,1 |
„m“ |
282 |
51,3 |
„m“ |
283 |
47,9 |
„m“ |
284 |
43,6 |
„m“ |
285 |
39,4 |
„m“ |
286 |
34,7 |
„m“ |
287 |
29,8 |
„m“ |
288 |
20,9 |
73,4 |
289 |
36,9 |
„m“ |
290 |
35,5 |
„m“ |
291 |
20,9 |
„m“ |
292 |
49,7 |
11,9 |
293 |
42,5 |
„m“ |
294 |
32 |
„m“ |
295 |
23,6 |
„m“ |
296 |
19,1 |
0 |
297 |
15,7 |
73,5 |
298 |
25,1 |
76,8 |
299 |
34,5 |
81,4 |
300 |
44,1 |
87,4 |
301 |
52,8 |
98,6 |
302 |
63,6 |
99 |
303 |
73,6 |
99,7 |
304 |
62,2 |
„m“ |
305 |
29,2 |
„m“ |
306 |
46,4 |
22 |
307 |
47,3 |
13,8 |
308 |
47,2 |
12,5 |
309 |
47,9 |
11,5 |
310 |
47,8 |
35,5 |
311 |
49,2 |
83,3 |
312 |
52,7 |
96,4 |
313 |
57,4 |
99,2 |
314 |
61,8 |
99 |
315 |
66,4 |
60,9 |
316 |
65,8 |
„m“ |
317 |
59 |
„m“ |
318 |
50,7 |
„m“ |
319 |
41,8 |
„m“ |
320 |
34,7 |
„m“ |
321 |
28,7 |
„m“ |
322 |
25,2 |
„m“ |
323 |
43 |
24,8 |
324 |
38,7 |
0 |
325 |
48,1 |
31,9 |
326 |
40,3 |
61 |
327 |
42,4 |
52,1 |
328 |
46,4 |
47,7 |
329 |
46,9 |
30,7 |
330 |
46,1 |
23,1 |
331 |
45,7 |
23,2 |
332 |
45,5 |
31,9 |
333 |
46,4 |
73,6 |
334 |
51,3 |
60,7 |
335 |
51,3 |
51,1 |
336 |
53,2 |
46,8 |
337 |
53,9 |
50 |
338 |
53,4 |
52,1 |
339 |
53,8 |
45,7 |
340 |
50,6 |
22,1 |
341 |
47,8 |
26 |
342 |
41,6 |
17,8 |
343 |
38,7 |
29,8 |
344 |
35,9 |
71,6 |
345 |
34,6 |
47,3 |
346 |
34,8 |
80,3 |
347 |
35,9 |
87,2 |
348 |
38,8 |
90,8 |
349 |
41,5 |
94,7 |
350 |
47,1 |
99,2 |
351 |
53,1 |
99,7 |
352 |
46,4 |
0 |
353 |
42,5 |
0,7 |
354 |
43,6 |
58,6 |
355 |
47,1 |
87,5 |
356 |
54,1 |
99,5 |
357 |
62,9 |
99 |
358 |
72,6 |
99,6 |
359 |
82,4 |
99,5 |
360 |
88 |
99,4 |
361 |
46,4 |
0 |
362 |
53,4 |
95,2 |
363 |
58,4 |
99,2 |
364 |
61,5 |
99 |
365 |
64,8 |
99 |
366 |
68,1 |
99,2 |
367 |
73,4 |
99,7 |
368 |
73,3 |
29,8 |
369 |
73,5 |
14,6 |
370 |
68,3 |
0 |
371 |
45,4 |
49,9 |
372 |
47,2 |
75,7 |
373 |
44,5 |
9 |
374 |
47,8 |
10,3 |
375 |
46,8 |
15,9 |
376 |
46,9 |
12,7 |
377 |
46,8 |
8,9 |
378 |
46,1 |
6,2 |
379 |
46,1 |
„m“ |
380 |
45,5 |
„m“ |
381 |
44,7 |
„m“ |
382 |
43,8 |
„m“ |
383 |
41 |
„m“ |
384 |
41,1 |
6,4 |
385 |
38 |
6,3 |
386 |
35,9 |
0,3 |
387 |
33,5 |
0 |
388 |
53,1 |
48,9 |
389 |
48,3 |
„m“ |
390 |
49,9 |
„m“ |
391 |
48 |
„m“ |
392 |
45,3 |
„m“ |
393 |
41,6 |
3,1 |
394 |
44,3 |
79 |
395 |
44,3 |
89,5 |
396 |
43,4 |
98,8 |
397 |
44,3 |
98,9 |
398 |
43 |
98,8 |
399 |
42,2 |
98,8 |
400 |
42,7 |
98,8 |
401 |
45 |
99 |
402 |
43,6 |
98,9 |
403 |
42,2 |
98,8 |
404 |
44,8 |
99 |
405 |
43,4 |
98,8 |
406 |
45 |
99 |
407 |
42,2 |
54,3 |
408 |
61,2 |
31,9 |
409 |
56,3 |
72,3 |
410 |
59,7 |
99,1 |
411 |
62,3 |
99 |
412 |
67,9 |
99,2 |
413 |
69,5 |
99,3 |
414 |
73,1 |
99,7 |
415 |
77,7 |
99,8 |
416 |
79,7 |
99,7 |
417 |
82,5 |
99,5 |
418 |
85,3 |
99,4 |
419 |
86,6 |
99,4 |
420 |
89,4 |
99,4 |
421 |
62,2 |
0 |
422 |
52,7 |
96,4 |
423 |
50,2 |
99,8 |
424 |
49,3 |
99,6 |
425 |
52,2 |
99,8 |
426 |
51,3 |
100 |
427 |
51,3 |
100 |
428 |
51,1 |
100 |
429 |
51,1 |
100 |
430 |
51,8 |
99,9 |
431 |
51,3 |
100 |
432 |
51,1 |
100 |
433 |
51,3 |
100 |
434 |
52,3 |
99,8 |
435 |
52,9 |
99,7 |
436 |
53,8 |
99,6 |
437 |
51,7 |
99,9 |
438 |
53,5 |
99,6 |
439 |
52 |
99,8 |
440 |
51,7 |
99,9 |
441 |
53,2 |
99,7 |
442 |
54,2 |
99,5 |
443 |
55,2 |
99,4 |
444 |
53,8 |
99,6 |
445 |
53,1 |
99,7 |
446 |
55 |
99,4 |
447 |
57 |
99,2 |
448 |
61,5 |
99 |
449 |
59,4 |
5,7 |
450 |
59 |
0 |
451 |
57,3 |
59,8 |
452 |
64,1 |
99 |
453 |
70,9 |
90,5 |
454 |
58 |
0 |
455 |
41,5 |
59,8 |
456 |
44,1 |
92,6 |
457 |
46,8 |
99,2 |
458 |
47,2 |
99,3 |
459 |
51 |
100 |
460 |
53,2 |
99,7 |
461 |
53,1 |
99,7 |
462 |
55,9 |
53,1 |
463 |
53,9 |
13,9 |
464 |
52,5 |
„m“ |
465 |
51,7 |
„m“ |
466 |
51,5 |
52,2 |
467 |
52,8 |
80 |
468 |
54,9 |
95 |
469 |
57,3 |
99,2 |
470 |
60,7 |
99,1 |
471 |
62,4 |
„m“ |
472 |
60,1 |
„m“ |
473 |
53,2 |
„m“ |
474 |
44 |
„m“ |
475 |
35,2 |
„m“ |
476 |
30,5 |
„m“ |
477 |
26,5 |
„m“ |
478 |
22,5 |
„m“ |
479 |
20,4 |
„m“ |
480 |
19,1 |
„m“ |
481 |
19,1 |
„m“ |
482 |
13,4 |
„m“ |
483 |
6,7 |
„m“ |
484 |
3,2 |
„m“ |
485 |
14,3 |
63,8 |
486 |
34,1 |
0 |
487 |
23,9 |
75,7 |
488 |
31,7 |
79,2 |
489 |
32,1 |
19,4 |
490 |
35,9 |
5,8 |
491 |
36,6 |
0,8 |
492 |
38,7 |
„m“ |
493 |
38,4 |
„m“ |
494 |
39,4 |
„m“ |
495 |
39,7 |
„m“ |
496 |
40,5 |
„m“ |
497 |
40,8 |
„m“ |
498 |
39,7 |
„m“ |
499 |
39,2 |
„m“ |
500 |
38,7 |
„m“ |
501 |
32,7 |
„m“ |
502 |
30,1 |
„m“ |
503 |
21,9 |
„m“ |
504 |
12,8 |
0 |
505 |
0 |
0 |
506 |
0 |
0 |
507 |
0 |
0 |
508 |
0 |
0 |
509 |
0 |
0 |
510 |
0 |
0 |
511 |
0 |
0 |
512 |
0 |
0 |
513 |
0 |
0 |
514 |
30,5 |
25,6 |
515 |
19,7 |
56,9 |
516 |
16,3 |
45,1 |
517 |
27,2 |
4,6 |
518 |
21,7 |
1,3 |
519 |
29,7 |
28,6 |
520 |
36,6 |
73,7 |
521 |
61,3 |
59,5 |
522 |
40,8 |
0 |
523 |
36,6 |
27,8 |
524 |
39,4 |
80,4 |
525 |
51,3 |
88,9 |
526 |
58,5 |
11,1 |
527 |
60,7 |
„m“ |
528 |
54,5 |
„m“ |
529 |
51,3 |
„m“ |
530 |
45,5 |
„m“ |
531 |
40,8 |
„m“ |
532 |
38,9 |
„m“ |
533 |
36,6 |
„m“ |
534 |
36,1 |
72,7 |
535 |
44,8 |
78,9 |
536 |
51,6 |
91,1 |
537 |
59,1 |
99,1 |
538 |
66 |
99,1 |
539 |
75,1 |
99,9 |
540 |
81 |
8 |
541 |
39,1 |
0 |
542 |
53,8 |
89,7 |
543 |
59,7 |
99,1 |
544 |
64,8 |
99 |
545 |
70,6 |
96,1 |
546 |
72,6 |
19,6 |
547 |
72 |
6,3 |
548 |
68,9 |
0,1 |
549 |
67,7 |
„m“ |
550 |
66,8 |
„m“ |
551 |
64,3 |
16,9 |
552 |
64,9 |
7 |
553 |
63,6 |
12,5 |
554 |
63 |
7,7 |
555 |
64,4 |
38,2 |
556 |
63 |
11,8 |
557 |
63,6 |
0 |
558 |
63,3 |
5 |
559 |
60,1 |
9,1 |
560 |
61 |
8,4 |
561 |
59,7 |
0,9 |
562 |
58,7 |
„m“ |
563 |
56 |
„m“ |
564 |
53,9 |
„m“ |
565 |
52,1 |
„m“ |
566 |
49,9 |
„m“ |
567 |
46,4 |
„m“ |
568 |
43,6 |
„m“ |
569 |
40,8 |
„m“ |
570 |
37,5 |
„m“ |
571 |
27,8 |
„m“ |
572 |
17,1 |
0,6 |
573 |
12,2 |
0,9 |
574 |
11,5 |
1,1 |
575 |
8,7 |
0,5 |
576 |
8 |
0,9 |
577 |
5,3 |
0,2 |
578 |
4 |
0 |
579 |
3,9 |
0 |
580 |
0 |
0 |
581 |
0 |
0 |
582 |
0 |
0 |
583 |
0 |
0 |
584 |
0 |
0 |
585 |
0 |
0 |
586 |
0 |
0 |
587 |
8,7 |
22,8 |
588 |
16,2 |
49,4 |
589 |
23,6 |
56 |
590 |
21,1 |
56,1 |
591 |
23,6 |
56 |
592 |
46,2 |
68,8 |
593 |
68,4 |
61,2 |
594 |
58,7 |
„m“ |
595 |
31,6 |
„m“ |
596 |
19,9 |
8,8 |
597 |
32,9 |
70,2 |
598 |
43 |
79 |
599 |
57,4 |
98,9 |
600 |
72,1 |
73,8 |
601 |
53 |
0 |
602 |
48,1 |
86 |
603 |
56,2 |
99 |
604 |
65,4 |
98,9 |
605 |
72,9 |
99,7 |
606 |
67,5 |
„m“ |
607 |
39 |
„m“ |
608 |
41,9 |
38,1 |
609 |
44,1 |
80,4 |
610 |
46,8 |
99,4 |
611 |
48,7 |
99,9 |
612 |
50,5 |
99,7 |
613 |
52,5 |
90,3 |
614 |
51 |
1,8 |
615 |
50 |
„m“ |
616 |
49,1 |
„m“ |
617 |
47 |
„m“ |
618 |
43,1 |
„m“ |
619 |
39,2 |
„m“ |
620 |
40,6 |
0,5 |
621 |
41,8 |
53,4 |
622 |
44,4 |
65,1 |
623 |
48,1 |
67,8 |
624 |
53,8 |
99,2 |
625 |
58,6 |
98,9 |
626 |
63,6 |
98,8 |
627 |
68,5 |
99,2 |
628 |
72,2 |
89,4 |
629 |
77,1 |
0 |
630 |
57,8 |
79,1 |
631 |
60,3 |
98,8 |
632 |
61,9 |
98,8 |
633 |
63,8 |
98,8 |
634 |
64,7 |
98,9 |
635 |
65,4 |
46,5 |
636 |
65,7 |
44,5 |
637 |
65,6 |
3,5 |
638 |
49,1 |
0 |
639 |
50,4 |
73,1 |
640 |
50,5 |
„m“ |
641 |
51 |
„m“ |
642 |
49,4 |
„m“ |
643 |
49,2 |
„m“ |
644 |
48,6 |
„m“ |
645 |
47,5 |
„m“ |
646 |
46,5 |
„m“ |
647 |
46 |
11,3 |
648 |
45,6 |
42,8 |
649 |
47,1 |
83 |
650 |
46,2 |
99,3 |
651 |
47,9 |
99,7 |
652 |
49,5 |
99,9 |
653 |
50,6 |
99,7 |
654 |
51 |
99,6 |
655 |
53 |
99,3 |
656 |
54,9 |
99,1 |
657 |
55,7 |
99 |
658 |
56 |
99 |
659 |
56,1 |
9,3 |
660 |
55,6 |
„m“ |
661 |
55,4 |
„m“ |
662 |
54,9 |
51,3 |
663 |
54,9 |
59,8 |
664 |
54 |
39,3 |
665 |
53,8 |
„m“ |
666 |
52 |
„m“ |
667 |
50,4 |
„m“ |
668 |
50,6 |
0 |
669 |
49,3 |
41,7 |
670 |
50 |
73,2 |
671 |
50,4 |
99,7 |
672 |
51,9 |
99,5 |
673 |
53,6 |
99,3 |
674 |
54,6 |
99,1 |
675 |
56 |
99 |
676 |
55,8 |
99 |
677 |
58,4 |
98,9 |
678 |
59,9 |
98,8 |
679 |
60,9 |
98,8 |
680 |
63 |
98,8 |
681 |
64,3 |
98,9 |
682 |
64,8 |
64 |
683 |
65,9 |
46,5 |
684 |
66,2 |
28,7 |
685 |
65,2 |
1,8 |
686 |
65 |
6,8 |
687 |
63,6 |
53,6 |
688 |
62,4 |
82,5 |
689 |
61,8 |
98,8 |
690 |
59,8 |
98,8 |
691 |
59,2 |
98,8 |
692 |
59,7 |
98,8 |
693 |
61,2 |
98,8 |
694 |
62,2 |
49,4 |
695 |
62,8 |
37,2 |
696 |
63,5 |
46,3 |
697 |
64,7 |
72,3 |
698 |
64,7 |
72,3 |
699 |
65,4 |
77,4 |
700 |
66,1 |
69,3 |
701 |
64,3 |
„m“ |
702 |
64,3 |
„m“ |
703 |
63 |
„m“ |
704 |
62,2 |
„m“ |
705 |
61,6 |
„m“ |
706 |
62,4 |
„m“ |
707 |
62,2 |
„m“ |
708 |
61 |
„m“ |
709 |
58,7 |
„m“ |
710 |
55,5 |
„m“ |
711 |
51,7 |
„m“ |
712 |
49,2 |
„m“ |
713 |
48,8 |
40,4 |
714 |
47,9 |
„m“ |
715 |
46,2 |
„m“ |
716 |
45,6 |
9,8 |
717 |
45,6 |
34,5 |
718 |
45,5 |
37,1 |
719 |
43,8 |
„m“ |
720 |
41,9 |
„m“ |
721 |
41,3 |
„m“ |
722 |
41,4 |
„m“ |
723 |
41,2 |
„m“ |
724 |
41,8 |
„m“ |
725 |
41,8 |
„m“ |
726 |
43,2 |
17,4 |
727 |
45 |
29 |
728 |
44,2 |
„m“ |
729 |
43,9 |
„m“ |
730 |
38 |
10,7 |
731 |
56,8 |
„m“ |
732 |
57,1 |
„m“ |
733 |
52 |
„m“ |
734 |
44,4 |
„m“ |
735 |
40,2 |
„m“ |
736 |
39,2 |
16,5 |
737 |
38,9 |
73,2 |
738 |
39,9 |
89,8 |
739 |
42,3 |
98,6 |
740 |
43,7 |
98,8 |
741 |
45,5 |
99,1 |
742 |
45,6 |
99,2 |
743 |
48,1 |
99,7 |
744 |
49 |
100 |
745 |
49,8 |
99,9 |
746 |
49,8 |
99,9 |
747 |
51,9 |
99,5 |
748 |
52,3 |
99,4 |
749 |
53,3 |
99,3 |
750 |
52,9 |
99,3 |
751 |
54,3 |
99,2 |
752 |
55,5 |
99,1 |
753 |
56,7 |
99 |
754 |
61,7 |
98,8 |
755 |
64,3 |
47,4 |
756 |
64,7 |
1,8 |
757 |
66,2 |
„m“ |
758 |
49,1 |
„m“ |
759 |
52,1 |
46 |
760 |
52,6 |
61 |
761 |
52,9 |
0 |
762 |
52,3 |
20,4 |
763 |
54,2 |
56,7 |
764 |
55,4 |
59,8 |
765 |
56,1 |
49,2 |
766 |
56,8 |
33,7 |
767 |
57,2 |
96 |
768 |
58,6 |
98,9 |
769 |
59,5 |
98,8 |
770 |
61,2 |
98,8 |
771 |
62,1 |
98,8 |
772 |
62,7 |
98,8 |
773 |
62,8 |
98,8 |
774 |
64 |
98,9 |
775 |
63,2 |
46,3 |
776 |
62,4 |
„m“ |
777 |
60,3 |
„m“ |
778 |
58,7 |
„m“ |
779 |
57,2 |
„m“ |
780 |
56,1 |
„m“ |
781 |
56 |
9,3 |
782 |
55,2 |
26,3 |
783 |
54,8 |
42,8 |
784 |
55,7 |
47,1 |
785 |
56,6 |
52,4 |
786 |
58 |
50,3 |
787 |
58,6 |
20,6 |
788 |
58,7 |
„m“ |
789 |
59,3 |
„m“ |
790 |
58,6 |
„m“ |
791 |
60,5 |
9,7 |
792 |
59,2 |
9,6 |
793 |
59,9 |
9,6 |
794 |
59,6 |
9,6 |
795 |
59,9 |
6,2 |
796 |
59,9 |
9,6 |
797 |
60,5 |
13,1 |
798 |
60,3 |
20,7 |
799 |
59,9 |
31 |
800 |
60,5 |
42 |
801 |
61,5 |
52,5 |
802 |
60,9 |
51,4 |
803 |
61,2 |
57,7 |
804 |
62,8 |
98,8 |
805 |
63,4 |
96,1 |
806 |
64,6 |
45,4 |
807 |
64,1 |
5 |
808 |
63 |
3,2 |
809 |
62,7 |
14,9 |
810 |
63,5 |
35,8 |
811 |
64,1 |
73,3 |
812 |
64,3 |
37,4 |
813 |
64,1 |
21 |
814 |
63,7 |
21 |
815 |
62,9 |
18 |
816 |
62,4 |
32,7 |
817 |
61,7 |
46,2 |
818 |
59,8 |
45,1 |
819 |
57,4 |
43,9 |
820 |
54,8 |
42,8 |
821 |
54,3 |
65,2 |
822 |
52,9 |
62,1 |
823 |
52,4 |
30,6 |
824 |
50,4 |
„m“ |
825 |
48,6 |
„m“ |
826 |
47,9 |
„m“ |
827 |
46,8 |
„m“ |
828 |
46,9 |
9,4 |
829 |
49,5 |
41,7 |
830 |
50,5 |
37,8 |
831 |
52,3 |
20,4 |
832 |
54,1 |
30,7 |
833 |
56,3 |
41,8 |
834 |
58,7 |
26,5 |
835 |
57,3 |
„m“ |
836 |
59 |
„m“ |
837 |
59,8 |
„m“ |
838 |
60,3 |
„m“ |
839 |
61,2 |
„m“ |
840 |
61,8 |
„m“ |
841 |
62,5 |
„m“ |
842 |
62,4 |
„m“ |
843 |
61,5 |
„m“ |
844 |
63,7 |
„m“ |
845 |
61,9 |
„m“ |
846 |
61,6 |
29,7 |
847 |
60,3 |
„m“ |
848 |
59,2 |
„m“ |
849 |
57,3 |
„m“ |
850 |
52,3 |
„m“ |
851 |
49,3 |
„m“ |
852 |
47,3 |
„m“ |
853 |
46,3 |
38,8 |
854 |
46,8 |
35,1 |
855 |
46,6 |
„m“ |
856 |
44,3 |
„m“ |
857 |
43,1 |
„m“ |
858 |
42,4 |
2,1 |
859 |
41,8 |
2,4 |
860 |
43,8 |
68,8 |
861 |
44,6 |
89,2 |
862 |
46 |
99,2 |
863 |
46,9 |
99,4 |
864 |
47,9 |
99,7 |
865 |
50,2 |
99,8 |
866 |
51,2 |
99,6 |
867 |
52,3 |
99,4 |
868 |
53 |
99,3 |
869 |
54,2 |
99,2 |
870 |
55,5 |
99,1 |
871 |
56,7 |
99 |
872 |
57,3 |
98,9 |
873 |
58 |
98,9 |
874 |
60,5 |
31,1 |
875 |
60,2 |
„m“ |
876 |
60,3 |
„m“ |
877 |
60,5 |
6,3 |
878 |
61,4 |
19,3 |
879 |
60,3 |
1,2 |
880 |
60,5 |
2,9 |
881 |
61,2 |
34,1 |
882 |
61,6 |
13,2 |
883 |
61,5 |
16,4 |
884 |
61,2 |
16,4 |
885 |
61,3 |
„m“ |
886 |
63,1 |
„m“ |
887 |
63,2 |
4,8 |
888 |
62,3 |
22,3 |
889 |
62 |
38,5 |
890 |
61,6 |
29,6 |
891 |
61,6 |
26,6 |
892 |
61,8 |
28,1 |
893 |
62 |
29,6 |
894 |
62 |
16,3 |
895 |
61,1 |
„m“ |
896 |
61,2 |
„m“ |
897 |
60,7 |
19,2 |
898 |
60,7 |
32,5 |
899 |
60,9 |
17,8 |
900 |
60,1 |
19,2 |
901 |
59,3 |
38,2 |
902 |
59,9 |
45 |
903 |
59,4 |
32,4 |
904 |
59,2 |
23,5 |
905 |
59,5 |
40,8 |
906 |
58,3 |
„m“ |
907 |
58,2 |
„m“ |
908 |
57,6 |
„m“ |
909 |
57,1 |
„m“ |
910 |