ISSN 1725-5074 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 266 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 48 |
Obsah |
|
I Akty, jejichž zveřejnění je povinné |
Strana |
|
* |
||
|
* |
||
|
|
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
Nařízení Komise (ES) č. 1654/2005 ze dne 10. října 2005 o změně nařízení (ES) č. 874/2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace ( 1 ) |
|
|
* |
||
|
|
||
|
|
||
|
|
|
|
II Akty, jejichž zveřejnění není povinné |
|
|
|
Rada |
|
|
* |
Rozhodnutí Rady ze dne 28. července 2005 o existenci nadměrného schodku v Itálii |
|
|
* |
||
|
* |
||
|
|
Komise |
|
|
* |
||
|
* |
Doporučení Komise ze dne 19. září 2005 o odděleném účetnictví a systémech nákladového účetnictví podle předpisového rámce pro elektronické komunikace ( 1 ) |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty, jejichž zveřejnění je povinné
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/1 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1645/2005
ze dne 6. října 2005,
kterým se mění nařízení (ES) č. 2603/2000, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu některých polyetylentereftalátů pocházejících mimo jiné z Indie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
A. PŘEDCHOZÍ POSTUP
(1) |
Rada nařízením (ES) č. 2603/2000 (2) uložila konečné vyrovnávací clo z dovozu některých polyetylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících mimo jiné z Indie s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g, podle DIN (Deutsche Industrienorm) 53728 a obvykle kódu KN 3907 60 20 (dále jen „dotyčný výrobek“). Opatření měla podobu zvláštní celní sazby v rozpětí od 0 EUR do 41,3 EUR za tunu pro spolupracující jednotlivé indické vývozce a pro všechny ostatní indické vývozce zvláštní sazbu ve výši 41,3 EUR za tunu. |
B. SOUČASNÝ POSTUP
1. ŽÁDOST O PŘEZKUM
(2) |
Po uložení konečných opatření obdržela Komise od indického výrobce dotyčného výrobku, společnosti South Asian Petrochem Limited (dále jen „žadatel“), žádost o zahájení zrychleného přezkumu nařízení (ES) č. 2603/2000 podle článku 20 základního nařízení. Žadatel prohlásil, že není spřízněný s žádným dalším vývozcem dotyčného výrobku. Navíc tvrdil, že nevyvážel dotyčný výrobek během původního období šetření (od 1. října 1998 do 30. září 1999), ale vyvážel dotyčný výrobek do Společenství až po uplynutí tohoto období. |
2. ZAHÁJENÍ ZRYCHLENÉHO PŘEZKUMU
(3) |
Komise přezkoumala důkazy předložené žadatelem a uznala je za dostačující k ospravedlnění zahájení přezkumu podle ustanovení článku 20 základního nařízení. Po dohodě s poradním výborem a poté, co byla dotčenému výrobnímu odvětví Společenství dána příležitost se k věci vyjádřit, zahájila Komise prostřednictvím oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (3) zrychlený přezkum nařízení (ES) č. 2603/2000 s ohledem na žadatele. |
3. DOTYČNÝ VÝROBEK
(4) |
Výrobek dotčený současným přezkumem je stejný jako výrobek posuzovaný v nařízení (ES) č. 2603/2000 (viz 1. bod odůvodnění). |
4. OBDOBÍ ŠETŘENÍ
(5) |
Šetření subvencování se týkalo období od 1. října 2003 do 30. září 2004 („období přezkumného šetření“). |
5. DOTČENÉ STRANY
(6) |
Komise o zahájení šetření oficiálně informovala žadatele a indickou vládu. Komise také poskytla ostatním zúčastněným stranám příležitost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Komise však žádná stanoviska nebo žádosti o slyšení neobdržela. |
(7) |
Komise zaslala žadateli dotazník a obdržela odpověď ve stanovené lhůtě. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely šetření a provedla inspekci na místě u žadatele v Kalkatě a Haldia. |
C. ROZSAH PŘEZKUMU
(8) |
Komise přezkoumala tytéž subvenční programy, které byly analyzovány v původním šetření. Přezkoumala také, zda žadatel použil jiné subvenční programy nebo přijal subvence ad hoc týkající se dotyčného výrobku. |
D. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ
1. UZNÁNÍ ZA NOVÉHO VÝVOZCE
(9) |
Žadatel byl schopen uspokojivě prokázat, že není přímo ani nepřímo spřízněn s žádnými vyvážejícími výrobci, kteří v souvislosti s dotyčným výrobkem podléhají platným vyrovnávacím opatřením. |
(10) |
Šetření potvrdilo, že žadatel nevyvážel dotyčný výrobek během původního období šetření, tj. od 1. října 1998 do 30. září 1999, a že začal vyvážet do Společenství až po skončení tohoto období. Kromě toho žadatel nebyl během původního období šetření prošetřován, z důvodů jiných, než je odmítání spolupráce s Komisí. |
(11) |
Proto se potvrzuje, že by žadatel měl být považován za nového vývozce. V souladu s článkem 20 základního nařízení by tedy měla být pro žadatele stanovena individuální vyrovnávací celní sazba. |
2. SUBVENCOVÁNÍ
(12) |
Na základě informací obsažených v odpovědi žadatele na dotazník Komise a informací dále shromážděných během šetření byly prošetřovány následující režimy:
|
2.1. PŮVODNĚ PROŠETŘOVANÉ REŽIMY, KTERÉ SPOLEČNOST VYUŽILA
2.1.1. Režim Export Oriented Unit (dále jen „EOUS“)/režim Special Economic Zones (dále jen „SEZS“)
a) Právní základ
(13) |
Uvedené režimy vychází ze zákona o zahraničním obchodu (vývoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Tento zákon opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o obchodní politice, dříve nazývané „vývozní a dovozní politika“ a od 1. září 2004 nazývané „politika zahraničního obchodu“. Politika zahraničního obchodu na období 2004 až 2009 (dále jen „FTP“), která zahrnuje vývozní a dovozní politiku na období 2002 až 2007, je relevantní pro období přezkumného šetření tohoto případu. Kromě toho indická vláda stanoví postupy, jimiž se FTP řídí, v publikaci „Příručka postupů, svazek I“ (dále jen „HOP I“) (4). |
(14) |
Informace o těchto režimech jsou obsaženy v kapitolách 6 (EOUS) a 7 (SEZS) politiky FTP a publikace HOP I. |
b) Způsobilost
(15) |
S výjimkou společností, které se zabývají výhradně obchodováním, mohou být všechny podniky, které se v zásadě zavážou vyvážet celou svou produkci zboží nebo služeb, zřízeny v rámci EOUS nebo SEZS. Na rozdíl od služeb a zemědělství však podniky v průmyslových odvětvích musí za účelem způsobilosti pro EOUS splnit požadavek týkající se minima základních prostředků (10 milionů indických rupií). |
c) Praktické provádění
(16) |
Režim SEZS je následníkem dřívějšího režimu Export Processing Zones (dále jen „EPZS“). SEZS jsou specificky ohraničené bezcelní enklávy a jsou podle politiky FTP považovány za cizí území pro účely obchodních operací, cel a daní. 35 SEZS bylo schváleno indickými orgány. |
(17) |
Na druhé straně EOUS jsou geograficky flexibilnější a lze je zřídit kdekoli v Indii. Daný režim doplňuje režim SEZS. |
(18) |
Žádost o působení v rámci těchto režimů musí zahrnovat informace pro období příštích pěti let, mimo jiné o plánovaných výrobních množstvích, plánované hodnotě vývozu, požadavcích dovozu a požadavcích na domácí zdroje. V případě přijetí žádosti společnosti ze strany příslušných orgánů budou společnosti oznámeny podmínky spojené s tímto přijetím. Dohoda o uznání společnosti za podnik působící v rámci EOUS nebo SEZS platí po dobu pěti let. Tato dohoda může být obnovena na další období. |
(19) |
Velmi důležitou povinností podniku v rámci EOU nebo SEZ, jak ji stanoví politika FTP, je dosáhnout čistých devizových příjmů (dále jen „NFE“); celková hodnota vývozů v referenčním období (5 let) musí být tedy vyšší než celková hodnota dovezeného zboží. |
(20) |
Jednotky EOUS/SEZS mají nárok na následující úlevy:
|
(21) |
I když jsou úlevy v rámci obou režimů do velké míry srovnatelné, existují některé rozdíly. Například pouze EOU může získat 50 % slevu ze cla splatného z prodeje na domácím trhu (prodej ve vnitrostátní celní oblasti); u SEZ je splatných 100 % cla z takového prodeje. Jednotka EOU může za použití této snížené sazby prodat na domácím trhu až 50 % svého obratu. |
(22) |
Jednotky působící v rámci těchto režimů jsou vázány dohledem celních úřadů v souladu s oddílem 65 indického celního zákona. |
(23) |
Ze zákona mají povinnost vést řádnou evidenci všech dovozů, spotřeby a využití veškerých dovezených materiálů a uskutečněných vývozů, a to ve stanoveném formátu. Tyto doklady musí být pravidelně (dle potřeby) předkládány příslušným orgánům (dále jen „čtvrtletní a výroční zprávy o dosaženém pokroku“). |
(24) |
Podle odstavců 6.11.2 a 7.13.2 HOP I se však „v žádném okamžiku nevyžaduje, aby [jednotka EOU nebo SEZ] určovala vzájemný vztah mezi každou dovozní zásilkou a svým vývozem, převody na jiné jednotky, prodejem v rámci vnitrostátní celní oblasti nebo zásobami“. |
(25) |
Prodej na domácím trhu je uskutečňován a evidován na základě autocertifikace bez předchozího oznámení konkrétních transakcí. Proces odesílání vývozních zásilek EOU probíhá pod dohledem pracovníka celního/finančního úřadu, který v EOU trvale působí. Společnost musí indické vládě uhradit mzdu takového stálého pracovníka. |
(26) |
„Veškerá činnost jednotek SEZ v dané zóně, včetně vývozu a zpětného dovozu zboží, prochází, není-li stanoveno jinak, procesem autocertifikace“, jak stanoví oddíl 7.29 HOP I. Ze strany celních orgánů tedy nedochází k žádným rutinním kontrolám vývozních zásilek jednotky SEZ. |
(27) |
V daném případě žadatel použil EOUS. Vzhledem k tomu, že SEZS použit nebyl, není nutné analyzovat možnost napadnutelnosti tohoto režimu. Žadatel použil EOUS, aby mohl dovézt suroviny a výrobní statky bez dovozního cla, aby nakoupil zboží na domácím trhu bez spotřební daně, aby mu byla vrácena daň z prodeje, stejně jako clo z topného oleje, a aby mohl prodat část své produkce na domácím trhu. Využil tak všech výhod popsaných ve 20. bodě odůvodnění v rámci bodů i) až iv). Žadatel nevyužil výhod podle ustanovení EOUS o osvobození od daně z příjmu (viz 53. bod odůvodnění). |
d) Závěry ohledně EOUS
(28) |
Osvobození EOU od dvou typů dovozního cla (tzv. „základního cla“ a „zvláštního dodatečného cla“), vrácení daně z prodeje a vrácení cla z topného oleje jsou finančními příspěvky indické vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Státní příjem, který by byl uskutečněn, kdyby tento režim neexistoval, je ušlým příjmem, který tedy navíc pro žadatele představuje výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení, neboť žadatel ušetřil likviditu tím, že nemusel zaplatit obvykle splatná cla a byla mu vrácena daň z prodeje. |
(29) |
Osvobození od spotřební daně a odpovídajícího dovozního cla (tzv. „dodatečného cla“) však nemá za následek ušlý příjem, který by byl jinak uskutečněn. Spotřební daň a dodatečné clo by, pokud by byly zaplaceny, mohly být použity jako kredit pro vlastní budoucí celní závazky (tzv. mechanismus „CENVAT“). Proto tato cla nejsou konečná. V rámci mechanismu „CENVAT“ se konečné clo uplatňuje jen u přidané hodnoty, nikoli u vstupních materiálů. |
(30) |
Pouze osvobození od základního cla, zvláštního dodatečného cla a vrácení daně z prodeje, jakož i cla z topného oleje, tedy představují subvence ve smyslu článku 2 základního nařízení. Tyto subvence jsou stanoveny zákonem v závislosti na vývozní výkonnosti, a jsou proto považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Vývozní cíl EOU, jak je stanoven v oddíle 6.1 politiky FTP, je nutným předpokladem k získání pobídek. |
(31) |
Kromě toho nelze tyto subvence považovat za povolené systémy navracení cla ani systémy navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovují přísným pravidlům stanoveným v příloze I (písmena h) a i)), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. |
(32) |
Jsou-li ustanovení o vrácení daně z prodeje a osvobození od dovozního cla používána pro nákup výrobních statků, nejsou již v souladu s pravidly pro povolené systémy navracení, protože toto zboží se nespotřebovává ve výrobním procesu, jak požaduje příloha I písmeno h) (vrácení daně z prodeje) a i) (úleva od dovozního cla). |
(33) |
Kromě toho a také s ohledem na ostatní výhody plynoucí z tohoto režimu bylo zjištěno, že indická vláda nemá účinný systém ani postup pro ověření, zda a v jakém objemu byly při výrobě vyváženého výrobku spotřebovány vstupy nakoupené bez cla nebo podléhající vrácení daně z prodeje a cla z topného oleje (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). |
(34) |
EOU může prodat značné množství své výroby, až 50 % svého ročního obratu, na domácím trhu. Proto ze zákona neexistuje povinnost vyvézt celkové množství vyrobených výsledných výrobků. Navíc v důsledku postupu autocertifikace dochází k těmto domácím transakcím bez dohledu a kontroly vládních orgánů. V důsledku toho nepodléhá celní území EOU, a to ani částečně, fyzické kontrole indických orgánů. To však zvyšuje význam dalších prvků ověřování, zejména kontroly vztahu mezi bezcelními vstupy a výslednými výrobky určenými na vývoz, aby mohly být považovány za systém ověřování navracení cla. |
(35) |
Pokud jde o další zavedené ověřování, je třeba připomenout, jak zmiňuje 24. bod odůvodnění, že EOU nemá z právního hlediska v žádném okamžiku povinnost určovat vzájemný vztah mezi každou dovozní zásilkou a místem určení výsledného výrobku. Pouze takové kontroly zásilek by však indickým orgánům poskytly dostatek informací o konečném místě určení vstupů, za účelem kontroly, zda osvobození od cla a navracení daně z prodeje či cla z topného oleje nepřevyšuje vstupy pro výrobu na vývoz. Měsíční daňová přiznání pro prodej na domácím trhu prováděná na základě vlastního posouzení, která jsou pravidelně vyhodnocována indickými orgány, nestačí. Ani interní systémy společností provozované bez zákonné povinnosti v rámci politiky FTP, např. systém správy šarží, nejsou dostatečné, aby mohly nahradit takový klíčový požadavek, jakým je systém ověřování navracení cla. Navíc musí být systém ověřování navracení cla navržen a vynucován státem a nemělo by být ponecháno na uvážení vedení každé jednotlivé dotčené společnosti, zda zavede informační systém. Protože indická politika FTP výslovně nestanoví, že EOU musí evidovat vztah mezi vstupními materiály a výsledným výrobkem, bylo zjištěno, že indická vláda nezavedla žádný účinný kontrolní mechanismus ke stanovení toho, jaké vstupy byly při výrobě vyváženého výrobku spotřebovány a v jakém objemu. |
(36) |
Indická vláda neprovedla ani další přezkoumání na základě skutečně použitých vstupů, ačkoli je při neexistenci účinného systému ověřování obvykle nutné takové přezkoumání provést (příloha II část II odstavec 5 a příloha III část II odstavec 3 základního nařízení), ani neprokázala, že nedošlo k nadměrné úlevě. |
(37) |
Po oznámení dané skutečnosti žadatel argumentoval tím, že v daném případě nebyla použita stejná metodika ve smyslu čl. 22 odst. 4 základního nařízení jako u původního šetření při posuzování EOUS. Je však třeba poukázat na to, že při původním šetření vývozci prokázali, že nedošlo k nadměrné úlevě; osvobození od cla z nákupu surovin v rámci EOUS proto nebylo původně napadnuto. |
(38) |
V daném případě však žadatel nic takového neprokázal. V této souvislosti je rovněž třeba poukázat na to, že žadatel prodával dotyčný výrobek i na domácím trhu, tj. ne všechny vstupní materiály nakoupené bez cla musely být nutně spotřebovány v rámci výroby určené na vývoz. Navíc v původním šetření nefigurovala okolnost, že podle indických právních předpisů nemají vývozci v rámci EOUS povinnost určovat vzájemný vztah mezi dovozními zásilkami a místem určení příslušných výsledných výrobků. Proto byl daný režim v tomto případě posuzován v souladu s ustanoveními čl. 22 odst. 4 základního nařízení, který stanoví, že je třeba zvážit nové okolnosti. V důsledku toho se potvrzuje současné zjištění, že EOUS nepředstavuje povolený systém navracení cla nebo navracení u náhradních vstupů. |
e) Výpočet výše subvence
(39) |
V dané souvislosti je při absenci povoleného systému navracení cla nebo navracení u náhradních vstupů napadnutelnou výhodou prominutí celkového dovozního cla (základního cla a zvláštního dodatečného cla) obvykle splatného při dovozu, jakož i vrácení daně z prodeje a cla z topného oleje, vše v průběhu období přezkumného šetření. |
(40) |
Po oznámení dané skutečnosti žadatel namítl, že výše subvence, včetně úprav úroků za jednorázové subvence, by se měla vypočítávat pouze na základě sedmiměsíčního období přezkumného šetření, během něhož byl žadatel obchodně činný. Alternativně žadatel požádal o to, aby bylo posuzováno pouze období deseti měsíců, které zahrnuje i období zkušební výroby. |
(41) |
V souladu s článkem 5 základního nařízení se výše napadnutelných subvencí vypočítává na základě výhody, kterou příjemce získal a která byla během období přezkumného šetření zjištěna. V souladu s týmž ustanovením a běžnou praxí uplatňovanou v ES bylo za období přezkumného šetření zvoleno 12 měsíců, a zjištění proto vycházejí z tohoto časového období. V základním nařízení není žádné ustanovení, které by stanovovalo, že by se zahajovací fáze působení společnosti neměla do zmiňovaného období započítávat. Tvrzení žadatele proto bylo zamítnuto. |
i) Osvobození od dovozního cla (základního cla a zvláštního dodatečného cla) a vrácení daně z prodeje u surovin
(42) |
Výše subvence pro žadatele byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základního cla a zvláštního dodatečného cla) z dovezených materiálů a na základě vrácené daně z prodeje a vráceného cla z topného oleje, jež jsou způsobilé pro vrácení, vše v průběhu období přezkumného šetření. Poplatky nezbytně vynaložené pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence jakožto čitatele. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla celková výše subvence přepočtena na vývozní obrat jakožto jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Takto získaná subvenční sazba činila 12,6 %. |
(43) |
V této souvislosti žadatel namítal, že by jako čitatel měl být použit pouze takový díl subvencí, který lze přímo přiřadit k dotyčnému výrobku. Žadatel vyrábí malé množství PET o nízké viskozitě, který je dotyčným výrobkem, a meziprodukt (amorfní granule PET), jež však nespadají mezi výrobky podléhající danému šetření. Žadatel navrhoval přidělit výši subvence na základě obratu dotyčného výrobku ve vztahu k celkovému obratu. |
(44) |
Je však třeba upozornit na to, že různé vstupní materiály nelze per se spojovat s dotyčným výrobkem, PET o nízké viskozitě ani meziproduktem, protože se stejné vstupní materiály používají pro výrobu všech těchto tří typů. Navíc, jak stanoví 32. až 38. bod odůvodnění, neexistoval řádný systém ověřování, pokud jde o konečné místo určení vstupních materiálů. V takovém případě a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byl čitatel i jmenovatel stanoven na základě celé palety výrobků žadatele, aby bylo možné přidělit výši subvence připadající na dotyčný výrobek. Žadatel neprokázal, že by nějaký jiný alternativní postup vedl k přesnějším výsledkům. Navíc je třeba poznamenat, že i kdyby byla daná námitka přijata, byl by jmenovatel poměrně snížen, čímž by se došlo ke stejnému celkovému výsledku. |
ii) Osvobození od dovozního cla (základního cla a zvláštního dodatečného cla) u výrobních statků
(45) |
Na rozdíl od surovin nejsou výrobní statky fyzicky začleněny do hotového zboží. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výhoda společnosti, jež je předmětem šetření, vypočtena na základě výše nezaplaceného cla z dovezených výrobních statků rozloženého na dobu odpovídající běžné době amortizace takových výrobních statků ve výrobním odvětví dotyčného výrobku (tj. 18,465 let); z toho vyplývá zaokrouhlená sazba amortizace ve výši 5,42 %. Takto vypočtená částka připadající na období přezkumného šetření byla upravena připočtením úroku, který v průběhu tohoto období vznikl, s cílem zohlednit vývoj hodnoty výhody v čase, a tím stanovit úplnou výhodu tohoto režimu pro příjemce. Výše připočteného úroku vycházela z obchodní úrokové sazby v průběhu období přezkumného šetření v Indii. Poplatky nezbytně vynaložené pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence jako čitatele. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření jakožto jmenovatele, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Takto získaná subvenční sazba činila 0,9 %. |
(46) |
Po oznámení dané skutečnosti žadatel namítal, že by se pro jeho společnost měla uplatnit zvláštní doba amortizace 18,93 roku namísto 18,465 roku, což je kombinovaný průměr s původně stanovenou dobou amortizace. Rovněž tvrdil, že jeho individuální doba amortizace odráží současnou normu v rámci daného výrobního odvětví v Indii. |
(47) |
Jak je však uvedeno výše, čl. 7 odst. 3 základního nařízení vyžaduje, aby se vycházelo z běžné, tj. průměrné doby amortizace v rámci daného výrobního odvětví a nikoli z doby, která je specifická pro danou společnost. Kromě toho žadatel nepotvrdil, že by se norma amortizace v rámci dotčeného výrobního odvětví všeobecně zvýšila. Daný argument byl proto zamítnut. |
(48) |
Žadatel navíc tvrdil, že by se pro účely výpočtu subvence neměla míra amortizace zaokrouhlovat. |
(49) |
Zaokrouhlení však nemá žádný dopad na celkový výsledek, a z této připomínky proto nevyplývají žádné důsledky. |
(50) |
Celková sazba subvence v rámci EOUS pro žadatele tedy činí 13,5 %. |
2.2. PŮVODNĚ PROŠETŘOVANÉ REŽIMY, KTERÝCH SPOLEČNOST NEVYUŽILA
2.2.1. Režim Duty Entitlement Passbook (dále jen „DEPBS“)
(51) |
Žadatel režimu DEPBS nevyužil. |
2.2.2. Režim Export Promotion Capital Goods (dále jen „EPCGS“)
(52) |
Zjistilo se, že žadatel v režimu EPCGS nedovážel investiční zboží, a proto režimu EPCGS nevyužil. |
2.2.3. Osvobození od daně z příjmu
(53) |
Zjistilo se, že žadatel v situaci, kdy neměl zdanitelné zisky, nevyužil v období šetření osvobození od daně z příjmu podle oddílu 10B zákona o dani z příjmu z roku 1961. |
2.3. DALŠÍ REŽIMY, KTERÉ SPOLEČNOST V SOUVISLOSTI S DOTYČNÝM VÝROBKEM VYUŽILA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NAPADNUTELNÉ
2.3.1. Vývozní úvěry (Export Credit, dále jen „ECS“)
a) Právní základ
(54) |
ECS vychází z oddílů 21 a 35A indického zákona o bankovním dohledu z roku 1949, které umožňují Indické centrální bance řídit komerční banky v oblasti vývozních úvěrů. |
(55) |
Podrobnosti tohoto režimu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku IECD č. 5/04.02.02/2004-05 (vývozní úvěr v cizí měně) a rámcovém oběžníku IECD č. 27/04.02.02/2004-05 (vývozní úvěr v rupiích) Indické centrální banky (dále jen „ICB“), které jsou určeny všem komerčním bankám v Indii. |
b) Způsobilost
(56) |
Pro tento režim jsou způsobilí výrobci/vývozci a obchodníci/vývozci. |
c) Praktické provádění
(57) |
Podle tohoto režimu nastavuje subjekt zmocněný ICB maximální úrokové sazby použitelné pro vývozní úvěry, jak v indických rupiích nebo v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci, „aby vývozcům zajistily dostupnost úvěru za mezinárodně konkurenceschopné sazby“. ECS se skládá ze dvou podrežimů, režimu vývozních úvěrů před odesláním (dále jen „balicí úvěr“), který pokrývá úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výrobu, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a režimu vývozního úvěru po odeslání, který zajišťuje půjčky provozního kapitálu za účelem financování vývozních pohledávek. ICB také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru ve prospěch financování vývozu. |
(58) |
Na základě rámcového oběžníku ICB mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou čistě stanoveny za tržních podmínek. V tomto ohledu rámcový oběžník o vývozním úvěru v rupiích poznamenává, že „maximální sazby úroků z úvěrů poskytnutým vývozcům, stanovené v tomto oběžníku, jsou nižší než maximální úrokové sazby z úvěrů běžně účtované jiným dlužníkům a jsou proto v tomto smyslu označeny jako zvýhodňující“. |
(59) |
V důsledku rámcového oběžníku ICB žadatel využil ve srovnání se sazbami na hotovostní úvěry preferenčních sazeb na úvěry ECS. |
d) Závěr o ECS
(60) |
Za prvé preferenční úrokové sazby úvěru ECS stanovené rámcovými oběžníky ICB uvedenými v 55. bodě odůvodnění snížily úrokové náklady žadatele ve srovnání s úrokovými náklady čistě stanovenými tržními podmínkami a poskytují v tomto případě výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Za druhé a bez ohledu na skutečnost, že preferenční úvěry v rámci ECS jsou poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu iv) základního nařízení. V této souvislosti je třeba poznamenat, že ani čl. 2 odst. 1 bod iv) základního nařízení, ani Dohoda o WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (DSVO) nevyžadují pro zjištění subvence výdaj na účtu veřejných finančních prostředků, např. náhradu komerční bance ze strany indické vlády, ale pouze pokyn vlády vykonávat funkce uvedené v bodech i), ii) nebo iii) čl. 2 odst. 1 základního nařízení. ICB je veřejnoprávním subjektem a spadá tedy pod definici „vlády“ v čl. 1 odst. 3 základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a její vedení je jmenováno indickou vládou. ICB dává pokyny soukromým subjektům v tom smyslu, že komerční banky jsou vázány určitými podmínkami, mimo jiné i) maximálními úrokovými sazbami pro úroky z vývozních úvěrů stanovenými v rámcových oběžnících ICB a ii) ustanoveními ICB, že komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch financování vývozů. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a skutečnost podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou. Tato subvence je navíc považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti, viz čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. |
e) Výpočet výše subvence
(61) |
Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěr využitý během období přezkumného šetření a částkou, která by byla zaplacena, pokud by byly uplatněny úrokové sazby stejné jako u běžných komerčních úvěrů využitých žadatelem. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Subvence podle režimu ECS byla stanovena na 0,4 %. |
2.3.2. Režim West Bengal Incentive (dále jen „WBIS“)
(62) |
Podrobný popis režimu WBIS je uveden v oznámení ministerstva obchodu a průmyslu vlády státu Západní Bengálsko č. 588-CI/H ze dne 22. června 1999 (dále jen „WBIS 1999“), které bylo naposledy nahrazeno oznámením č. 134-CI/O/Incentive/17/03/I ze dne 24. března 2004 (dále jen „WBIS 2004“). Šetřením se zjistilo, že výhody, které žadatel získal, nebyly významné, a proto režim WBIS není dále rozebírán. |
3. CELKOVA VÝSE NAPADNUTELNÝCH SUBVENCI
(63) |
S ohledem na konečné závěry o režimech popsaných výše se míra napadnutelných subvencí v případě žadatele stanoví takto:
|
E. ZMĚNA OPATŘENÍ, KTERÝCH SE TÝKÁ PŘEZKUM
(64) |
Podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení vyrovnávací clo musí být nižší než celková výše napadnutelných subvencí, pokud toto menší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. V původním šetření se stanovila všeobecná úroveň pro odstranění újmy ve výši 44,3 %, což je více než míra subvencí zjištěná u žadatele. |
(65) |
Na základě zjištění z přezkumného šetření se došlo k závěru, že na dovozy dotyčného výrobku do Společenství vyráběného a vyváženého žadatelem by se mělo vztahovat vyrovnávací clo ve výši individuální sazby stanovené pro tuto společnost, tj. 13,9 %. Vzhledem k tomu, že clo uložené nařízením (ES) č. 2603/2000 má podobu specifického cla na tunu, výše uvedené sazby pro žadatele byla rovněž převedena na specifické clo ve výši 106,5 EUR za tunu. |
(66) |
Nařízení Rady (ES) č. 2603/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
F. ZÁVAZEK
(67) |
Žadatel nabídl cenový závazek týkající se vývozu dotyčného výrobku do Společenství, v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení. |
(68) |
Po přezkoumání nabídky Komise došla k závěru, že závazek je přijatelný, neboť by odstranil nepříznivé důsledky subvencí. Navíc pravidelné a podrobné zprávy, které se žadatel zavázal poskytovat Komisi, umožní účinný dohled. Dále je povaha výrobku a struktura prodeje žadatele taková, že Komise usuzuje, že riziko obcházení těchto závazků je omezené. |
(69) |
Aby se zajistilo účinné dodržování a sledování závazku, je osvobození od cla při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu v souladu se závazky podmíněno předložením platné „obchodní faktury“ celním orgánům příslušného členského státu, vydané žadatelem a obsahující informace uvedené v příloze nařízení (ES) č. 2603/2000. V případech, kdy taková faktura není předložena anebo neodpovídá výrobkům předloženým celním orgánům, by měla být zaplacena příslušná sazba vyrovnávacího cla, aby se zajistilo účinné používání závazků. |
(70) |
V případě porušení nebo odvolání závazku lze uložit vyrovnávací clo podle čl. l3 odst. 9 a 10 základního nařízení. |
G. ZVEŘEJNĚNÍ A TRVÁNÍ OPATŘENÍ
(71) |
Žadatel a indická vláda byli informováni o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí navrhnout, aby nařízení (ES) č. 2603/2000 bylo změněno, a byla jim poskytnuta příležitost se vyjádřit. Své připomínky zaslal pouze žadatel; připomínky se týkaly především režimu EOUS a byly projednány v souvislosti s příslušnými závěry v oddíle 2.1.1 písm. d) výše, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 2603/2005 se mění takto:
a) |
v čl. 1 odst. 3 se v tabulce k výrobcům v Indii vkládá nový řádek, který zní:
|
b) |
v čl. 2 odst. 3 se do tabulky vkládá nový řádek, který zní:
|
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 6. října 2005.
Za Radu
A. DARLING
předseda
(1) Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).
(2) Úř. věst. L 301, 30.11.2000, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 822/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 3).
(3) Úř. věst. C 8, 12.1.2005, s. 2.
(4) Oznámení ministerstva obchodu a průmyslu indické vlády č. 1/2002-07 ze dne 31. března 2002.
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/10 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1646/2005
ze dne 6. října 2005,
kterým se mění nařízení (ES) č. 2604/2000 o uložení konečných antidumpingových cel z dovozu některých polyetylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
A. PLATNÁ OPATŘENÍ
(1) |
Rada nařízením (ES) č. 2604/2000 (2) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých polyetylentereftalátů (dále jen „PET“) s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle DIN (Deutsche Industrienorm) 53728 (dále jen „dotyčný výrobek“), obvykle kódu KN 3907 60 20, pocházejících mimo jiné z Indie. Opatření mají podobu zvláštní celní sazby ve výši 181,7 EUR na tunu s výjimkou dovozu od několika výslovně uvedených společností, na něž se vztahují individuální celní sazby. |
(2) |
Zároveň Rada nařízením (ES) č. 2603/2000 (3) uložila konečné vyrovnávací clo ve výši 41,3 EUR na tunu z dovozu stejného výrobku pocházejícího mimo jiné z Indie do Společenství s výjimkou dovozů od několika výslovně uvedených společností, na něž se vztahují individuální celní sazby. |
B. STÁVAJÍCÍ POSTUP
1. Žádost o přezkum
(3) |
V návaznosti na uložení konečných opatření obdržela Komise od indického vyvážejícího vývozce, tj. South Asian Petrochem Limited (dále jen „společnost“), žádost o zahájení přezkumu nařízení (ES) č. 2604/2000 pro nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Společnost prohlásila, že není spřízněná s žádným dalším vyvážejícím výrobcem v Indii, na kterého se vztahují antidumpingová opatření platná pro dotyčný výrobek. Dále prohlásila, že nevyvezla dotyčný výrobek do Společenství během původního období šetření (tj. období od 1. října 1998 do 30. září 1999), ale že začala vyvážet dotyčný výrobek do Společenství až poté. |
2. Zahájení přezkumu pro nového vývozce
(4) |
Komise přezkoumala důkazy předložené společností a uznala je za dostačující k ospravedlnění zahájení přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Po dohodě s poradním výborem a poté, co byla dotčenému výrobnímu odvětví Společenství dána příležitost se ke věci vyjádřit, zahájila Komise nařízením (ES) č. 33/2005 (4) přezkum nařízení (ES) č. 2604/2000 s ohledem na společnost a zahájila šetření. |
(5) |
Na základě nařízení (ES) č. 33/2005 bylo antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 2604/2000 na dovoz dotyčného výrobku vyráběného a vyváženého do Společenství zmíněnou společností zrušeno. Současně v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení bylo celním orgánům uloženo, aby učinily příslušné kroky k evidenci těchto dovozů. |
(6) |
Zároveň a ze stejného důvodu, v návaznosti na žádost společnosti, zahájila Komise zrychlený přezkum nařízení (ES) č. 2603/2000 podle článku 20 nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (5). |
3. Dotčené strany
(7) |
Komise úředně oznámila společnosti a zástupcům Indie (dále jen „země vývozu“) zahájení přezkumu pro nového vývozce. Komise rovněž dala přímo dotčeným stranám příležitost písemně předložit své připomínky a požádat o slyšení. Komise však žádnou takovou žádost neobdržela. |
(8) |
Komise zaslala společnosti dotazník a obdržela odpověď ve lhůtě stanovené k tomuto účelu. Komise si rovněž vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné k určení dumpingu. V prostorách společnosti byla provedena inspekce na místě. |
4. Období šetření
(9) |
Šetření dumpingu se týkalo období od 1. října 2003 do 30. září 2004 (dále jen „období šetření“). |
C. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ
1. Uznání za nového vývozce
(10) |
Šetření potvrdilo, že společnost nevyvážela dotyčný výrobek během původního období šetření a že ho začala vyvážet do Společenství až po tomto období. |
(11) |
Společnost byla dále schopna uspokojivě prokázat, že nebyla spřízněná, a to přímo či nepřímo, s indickými vyvážejícími výrobci, na které se vztahují antidumpingová opatření platná pro dotyčný výrobek. |
(12) |
Proto se potvrzuje, že by společnost měla být považována za nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení a mělo by pro ni být stanoveno individuální dumpingové rozpětí. |
2. Dumping
(13) |
Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve přezkoumala, zda byl domácí prodej PET společnosti reprezentativní ve srovnání s jejím celkovým vývozem do Společenství. Protože prodej představoval více než 5 % celkového vývozního objemu do Společenství, byl považován za reprezentativní. |
(14) |
Komise následně identifikovala ty typy PET prodávané na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy určenými pro vývoz do Společenství. |
(15) |
Šetření ukázalo, že pouze dva typy výrobků vyvážené do Společenství jsou totožné nebo přímo srovnatelné s výrobky, které se prodávají na domácím trhu. Následně bylo pro každý z těchto dvou typů výrobků přezkoumáno, zda byl jeho domácí prodej dostatečně reprezentativní s ohledem na odpovídající vývoz. Jelikož byl domácí prodej obou těchto typů výrazně nad 5 % hranicí, byly oba typy výrobků považovány za reprezentativní. |
(16) |
Rovněž proběhlo přezkoumání, zda domácí prodej jednotlivých typů výrobků lze považovat za prodej v běžném obchodním styku, a to tím, že se určil podíl objemu prodeje obdobného výrobku, který se prodává za čistou prodejní cenu rovnající se výrobním nákladům nebo za cenu vyšší (ziskové prodeje) nezávislým odběratelům daného typu. Jelikož objem ziskových prodejů dotyčného výrobku představuje méně než 80 % a alespoň 10 % celkového objemu prodeje, je běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr pouze ziskových prodejů každého typu. |
(17) |
Protože byl veškerý vývoz dotyčného výrobku do Společenství uskutečněn přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, zejména na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných. |
(18) |
Pro zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen. |
(19) |
Všechny požadavky společnosti na opravu vývozu byly přijaty. Tato oprava souvisí s provizemi, dopravným po souši a po moři, pojištěním, manipulačními poplatky, náklady na balení a bankovními poplatky. |
(20) |
Pro domácí prodej byla přijata žádost o opravu za provize, dopravné po souši, pojištění, náklady na balení a bankovní poplatky. Žádost společnosti o opravu za nepřímé daně a dovozní poplatky na základě čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení a na výdaje pobočky na základě čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení byla však z níže uvedených důvodů zamítnuta. |
(21) |
Požadovaná oprava za nepřímé daně je založena na tvrzení, že domácí zákazníci společnosti zaplatili nevratnou spotřební daň, když si dotyčný výrobek koupili, zatímco na zákazníky na vývozním trhu se zmíněná daň nevztahovala. Tato nevratná částka spotřební daně byla požadována jako úprava běžné hodnoty. Běžná hodnota, která byla porovnána s vývozní cenou, byla však stanovena na základě čisté prodejní ceny na domácím trhu po odečtení všech daní. Proto běžná hodnota nezahrnovala žádnou spotřební daň, která by ovlivnila cenu a srovnatelnost cen ve smyslu čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Dále bylo zváženo i to, že se na daňovou povinnost domácích zákazníků vyvážejícího výrobce nevztahuje úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, jelikož uvedenou daní není „zatížen obdobný výrobek nebo surovina ve výrobku zpracovaná“. Spotřební daň, kterou domácí zákazníci společnosti zaplatí, je účtována k čisté prodejní ceně společnosti a neovlivňuje výrobní cenu společnosti ani tvorbu cen. Jelikož byly veškeré rozdíly v nepřímých daních na domácím a vývozním trhu plně zohledněny srovnáním čisté domácí prodejní ceny společnosti s její čistou vývozní prodejní cenou, žádost společnosti o opravu byla zamítnuta. |
(22) |
Po zveřejnění společnost tvrdila, že není důležité, zda bylo srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny provedeno na základě čisté ceny, tj. po odečtení všech daní. Dále se domnívala, že spotřební daní je zatížen obdobný výrobek a že tato daň ovlivňuje srovnatelnost cen do té míry, že domácí zákazníci nebudou plně odškodněni a v konečném důsledku zaplatí část spotřební daně. Následkem toho by pak její zákazníci na domácím trhu zaplatili vyšší cenu než zákazníci na vývozním trhu. Jak bylo však již výše uvedeno, domácí cena použitá jako běžná hodnota je stanovena po odečtení spotřební daně, a proto nemohla být ovlivněna srovnatelnost cen. Kromě toho společnost nepředložila žádné informace nebo důkazy o tom, že je srovnatelnost běžné hodnoty a vývozní ceny ovlivněna jiným způsobem. Tato tvrzení musí být proto odmítnuta. |
(23) |
Požadovaná oprava za osvobození od dovozního cla byla založena na tvrzení, že kdykoli společnost prodá dotyčný výrobek na domácím trhu, stává se splatné dovozní clo na suroviny ve formě „zvýšené“ spotřební daně. Termín „zvýšená“ spotřební daň odkazuje na odlišný daňový režim platný pro společnost, která je založená jako jednotka zaměřená na vývoz (Export Oriented Unit), ve srovnání s jinými indickými společnostmi (jednotka nezaměřená na vývoz). V rámci tohoto režimu jsou jednotky zaměřené na vývoz osvobozeny od všech dovozních cel na suroviny, ale vztahuje se na ně vyšší sazba spotřební daně v případě, že se zboží vyrobené těmito společnostmi prodalo na domácím trhu. Protože na vývoz není žádná taková spotřební daň splatná, společnost požadovala, aby byla běžná hodnota odpovídajícím způsobem upravena. Žádost byla zamítnuta, jelikož společnost nakupovala suroviny s osvobozením od cla bez ohledu na to, jestli se konečný výrobek prodal na domácím trhu nebo byl vyvezen. Proto nebyl obdobný výrobek nebo surovina zpracovaná ve výrobku zatížena žádným dovozním clem, pokud byla určena pro spotřebu na domácím trhu, a dovozní clo nebylo vybíráno nebo nahrazeno u výrobku vyváženého do Společenství, jak požaduje čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení. Srovnatelnost cen mezi domácím a vývozním trhem tedy nebyla ovlivněna. Rovněž je třeba poznamenat, že společnost nebyla schopna prokázat platbu jakéhokoli dodatečného cla nebo nepřímé daně, jiné než spotřební daně na prodej hotových výrobků, která byla popsána v 21. bodě odůvodnění. Konečně nebylo možné v žádném případě jasně určit, zda a jaké množství dovezených surovin nebo surovin nakoupených na místním trhu bylo použito k výrobě konečného výrobku. |
(24) |
Společnost rovněž žádala o opravu za výdaje jejích místních poboček, které řídí prodej na domácím trhu. Žádost byla zamítnuta, protože výdaje poboček rovněž obsahovaly prodejní výdaje, správní a režijní náklady na prodej jiných výrobků než dotyčného výrobku a kromě toho ani přímo nesouvisely s prodejem dotyčného výrobku na domácím trhu. Společnost proto neprokázala, že výdaje na pobočky ovlivňují cenu a srovnatelnost cen. Po zveřejnění společnost tvrdila, že vyrábí výhradně jen jeden výrobek, který je výrobkem dotyčným. To však bylo v rozporu se zjištěními. Mimo to se běžná hodnota stanovila v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení na základě prodejní ceny požadované pobočkami po prvním nezávislém odběrateli. Jelikož pobočky tvoří část stejného právního subjektu a struktury společnosti, byla tvrzení společnosti zamítnuta a žádost o tento příplatek byla označena za neoprávněnou. |
(25) |
V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl vážený průměr běžné hodnoty každého typu dotyčného výrobku, který se vyváží do Společenství, srovnán s váženým průměrem vývozní ceny každého odpovídajícího typu dotyčného výrobku. |
(26) |
Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu. Vážený průměr dumpingového rozpětí stanoveného pro společnost, které je vyjádřeno jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Společenství, dosahuje 25,5 %. |
D. ZMĚNA OPATŘENÍ, KTERÁ JSOU PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU
(27) |
S ohledem na výsledky šetření by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo, a to na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, ale v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by nemělo být vyšší než celostátní rozpětí újmy, které bylo pro Indii stanoveno při šetření, na jehož základě došlo k zavedení stávajících opatření. |
(28) |
V přezkumu pro nového vývozce nelze stanovit individuální míru újmy, jelikož podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení je šetření omezeno na přezkoumání individuálního dumpingového rozpětí. Dumpingové rozpětí bylo proto srovnáno s celostátním rozpětím újmy, které bylo pro Indii stanoveno konečným nařízením. Protože celostátní rozpětí újmy je vyšší než rozpětí dumpingové, je vhodné pro určení úrovně opatření vycházet z dumpingového rozpětí. |
(29) |
Podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení a čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 2026/97 nesmí být žádný výrobek podroben jak antidumpingovému clu, tak vyrovnávacímu clu za účelem řešení jedné a téže situace vyplývající z dumpingu nebo subvencování vývozu. |
(30) |
V souběžném zrychleném přezkumu nařízení (ES) č. 2603/2000 byla pro společnost stanovena individuální vyrovnávací celní sazba ve výši 106,5 EUR na tunu, což odpovídá valorické vyrovnávací celní sazbě ve výši 13,9 %. |
(31) |
Protože bylo zjištěno, že veškeré subvence v souběžném zrychleném přezkumu jsou subvence vývozní, je třeba upravit antidumpingové clo tak, aby zohlednilo skutečné dumpingové rozpětí po uložení vyrovnávacího cla, kterým se kompenzuje dopad vývozních subvencí. |
(32) |
S ohledem na výsledky souběžného antisubvenčního šetření se tedy antidumpingové clo použitelné pro cenu CIF na hranice Společenství určí následovně:
|
E. ZPĚTNÝ VÝBĚR ANTIDUMPINGOVÉHO CLA
(33) |
Vzhledem k tomu, že přezkum vedl ke zjištění dumpingu u dotčené společnosti, mělo by být antidumpingové clo z dovozu dotyčného výrobku, který byl evidován podle článku 3 nařízení (ES) č. 33/2005, použitelné pro společnost, vybráno se zpětnou platností. |
F. ZÁVAZEK
(34) |
Společnost nabídla cenový závazek týkající se vývozu dotyčného výrobku do Společenství podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení. |
(35) |
Po přezkoumání nabídky Komise usoudila, že nabízený závazek je přijatelný, neboť by odstranil nepříznivé důsledky dumpingu. Navíc pravidelné a podrobné zprávy, které se společnost zavázala poskytovat Komisi, umožní účinný dohled. Dále je povaha výrobku a struktura prodeje společnosti taková, že Komise považuje riziko obcházení závazku za omezené. |
(36) |
Za účelem zajištění účinného dodržování a sledování tohoto závazku je osvobození od cla při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu v souladu se závazkem podmíněno předložením platné „obchodní faktury“ celní správě příslušných členských států, vystavené společností a obsahující informace uvedené v příloze k nařízení (ES) č. 2604/2000. V případech, kdy taková faktura není předložena anebo neodpovídá výrobkům předloženým celní správě, by mělo být zaplaceno antidumpingové clo v příslušné výši, aby bylo zajištěno účinné plnění závazku. |
(37) |
V případě porušení nebo odvolání závazku lze uložit antidumpingové clo podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení. |
G. ZVEŘEJNĚNÍ A TRVÁNÍ OPATŘENÍ
(38) |
Společnost byla informována o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se dospělo k záměru uložit na její dovoz do Společenství konečné antidumpingové clo a měla příležitost se k věci vyjádřit. |
(39) |
Tento přezkum nemá vliv na datum, kdy nařízení (ES) č. 2604/2000 pozbude účinku podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. V čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 2604/2000 se do tabulky k indickým výrobcům vkládá nová položka, která zní:
Země |
Společnost |
Konečné clo (EUR/t) |
Doplňkový kód TARIC |
„Indie |
South Asian Petrochem Limited |
88,9 |
A585“ |
2. Uložené clo se rovněž vybere zpětně z dovozů dotyčného výrobku, které byly evidovány podle článku 3 nařízení (ES) č. 33/2005.
3. Bez ohledu na odstavec 1 se konečné antidumpingové clo nepoužije na dovozy propuštěné do volného oběhu podle článku 2.
4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.
Článek 2
V čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2604/2000 se do tabulky k indickým výrobcům vkládá nová položka, která zní:
Společnost |
Země |
Doplňkový kód TARIC |
„South Asian Petrochem Limited |
Indie |
A585“ |
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 6. října 2005.
Za Radu
A. DARLING
předseda
(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).
(2) Úř. věst. L 301, 30.11.2000, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 83/2005 (Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 1).
(3) Úř. věst. L 301, 30.11.2000, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 822/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 3).
(4) Úř. věst. L 8, 12.1.2005, s. 9.
(5) Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004.
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/15 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1647/2005
ze dne 10. října 2005
o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze. |
(2) |
Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 11. října 2005.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
J. M. SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).
PŘÍLOHA
nařízení Komise ze dne 10. října 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Standardní dovozní hodnota |
0702 00 00 |
052 |
68,9 |
204 |
82,9 |
|
999 |
75,9 |
|
0707 00 05 |
052 |
87,7 |
999 |
87,7 |
|
0709 90 70 |
052 |
101,8 |
999 |
101,8 |
|
0805 50 10 |
052 |
66,3 |
382 |
63,3 |
|
388 |
65,3 |
|
524 |
67,9 |
|
528 |
61,9 |
|
999 |
64,9 |
|
0806 10 10 |
052 |
82,6 |
388 |
79,9 |
|
400 |
215,8 |
|
999 |
126,1 |
|
0808 10 80 |
388 |
84,9 |
400 |
79,7 |
|
508 |
26,4 |
|
512 |
76,3 |
|
720 |
51,9 |
|
800 |
177,3 |
|
804 |
78,2 |
|
999 |
82,1 |
|
0808 20 50 |
052 |
91,9 |
388 |
58,9 |
|
720 |
58,5 |
|
999 |
69,8 |
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/17 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1648/2005
ze dne 10. října 2005
o zahájení stálého nabídkového řízení na další prodej bílého cukru na trhu Společenství ze zásob belgické intervenční agentury
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Belgie má intervenční zásoby bílého cukru. Aby se reagovalo na potřeby trhu, je vhodné zpřístupnit na vnitřním trhu zásoby bílého cukru přijaté k intervenci od 1. dubna do 30. června 2005 belgickou intervenční agenturou. |
(2) |
Pro takovýto prodej by mělo být použito nařízení Komise (ES) č. 1262/2001 ze dne 27. června 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o nákup a prodej cukru intervenčními agenturami (2). Od uvedeného nařízení je vhodné se případně odchýlit a stanovit zvláštní pravidla řízení. |
(3) |
S ohledem na situaci na trhu Společenství by měla Komise pro každé dílčí nabídkové řízení stanovit minimální prodejní cenu. |
(4) |
Belgická intervenční agentura by měla nabídky sdělit Komisi. Měla by být zachována anonymita účastníků. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Belgická intervenční agentura uvede ze svých zásob prostřednictvím stálého nabídkového řízení do prodeje na vnitřním trhu Společenství celkem 49 891,492 tun bílého cukru, jenž k intervenci přijala od 1. dubna do 30. června 2005.
Článek 2
1. Nabídka a prodej stanovené v článku 1 probíhají v souladu s nařízením (ES) č. 1262/2001, nestanoví-li toto nařízení jinak.
2. Odchylně od čl. 22 odst. 2 a odst. 3 nařízení (ES) č. 1262/2001 vypracuje belgická intervenční agentura oznámení o nabídkovém řízení a zveřejní ho minimálně osm dní před začátkem lhůty pro předložení nabídek.
Toto oznámení uvede zejména podmínky nabídkového řízení.
Oznámení a všechny jeho změny budou před zveřejněním zaslány Komisi.
Článek 3
Minimální výše nabídky pro každé dílčí nabídkové řízení činí 250 tun.
Článek 4
1. Lhůta pro předložení nabídek pro první dílčí nabídkové řízení začíná dne 20. října 2005 a končí dne 26. října 2005 v 15:00 hodin bruselského času.
Lhůty pro předložení nabídek pro druhé a následující dílčí nabídková řízení začnou první pracovní den, který následuje po uplynutí předešlé lhůty. Končí v 15:00 hodin bruselského času:
— |
ve dnech 9. listopadu a 23. listopadu 2005, |
— |
ve dnech 7. prosince 2005 a 21. prosince 2005. |
2. Nabídky musejí být předloženy belgické intervenční agentuře na adresu:
Bureau d’intervention et de restitution belge |
Rue de Trèves 82 |
B-1040 Bruxelles |
Tel.: (32-2) 287 24 11 |
Fax: (32-2) 287 25 24 |
Článek 5
Odchylně od čl. 28 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1262/2001 složí každý účastník nabídkovou jistotu 20 EUR na 100 kg bílého cukru.
Článek 6
Belgická intervenční agentura sdělí Komisi nejpozději dvě hodiny po uplynutí lhůty pro předložení nabídek stanovené v čl. 4 odst. 1, jaké nabídky obdržela.
Nesdělí však informace o totožnosti účastníků řízení.
Sdělení o předložených nabídkách se uskuteční elektronickou cestou podle vzoru uvedeného v příloze.
Pokud nejsou předloženy žádné nabídky, členský stát tuto skutečnost sdělí Komisi v tomtéž termínu.
Článek 7
1. Komise stanoví minimální prodejní cenu nebo se rozhodne v souladu s postupem uvedeným v čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 nabídky nepřijmout.
2. V případě, že by výběr nabídky za minimální cenu podle odstavce 1 vedl k překročení dostupného množství, byl by výběr omezen pouze na množství, které je ještě k dispozici.
V případě, že by výběr nabídek všech účastníků, kteří nabídli stejnou cenu, vedl k překročení dostupného množství, přidělí se toto množství takto:
a) |
dotyčným účastníkům úměrně k celkovým množstvím uvedeným v jejich jednotlivých nabídkách, nebo |
b) |
dotyčným účastníkům s ohledem na maximální množství připadající na každého z nich, nebo |
c) |
losováním. |
Článek 8
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
Mariann FISCHER BOEL
členka Komise
(1) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).
(2) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1498/2005 (Úř. věst. L 240, 16.9.2005, s. 39).
PŘÍLOHA
Stálé nabídkové řízení na další prodej 49 891,492 tun bílého cukru ze zásob belgické intervenční agentury
Formulář (1)
(Vzor sdělení Komisi podle článku 6)
(Nařízení (ES) č. 1648/2005)
1 |
2 |
3 |
4 |
Pořadové číslo účastníka |
Číslo šarže |
Množství (t) |
Nabídková cena EUR/100 kg |
1 |
|
|
|
2 |
|
|
|
3 |
|
|
|
atd. |
|
|
|
(1) Zašlete faxem na následující číslo: (32-2) 292 10 34.
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/20 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1649/2005
ze dne 10. října 2005
o zahájení stálého nabídkového řízení na další prodej bílého cukru na trhu Společenství ze zásob polské intervenční agentury
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Polsko má intervenční zásoby bílého cukru. Aby se reagovalo na potřeby trhu, je vhodné zpřístupnit na vnitřním trhu zásoby bílého cukru přijaté k intervenci od 1. dubna do 30. června 2005 polskou intervenční agenturou. |
(2) |
Pro takovýto prodej by mělo být použito nařízení Komise (ES) č. 1262/2001 ze dne 27. června 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o nákup a prodej cukru intervenčními agenturami (2). Od uvedeného nařízení je vhodné se případně odchýlit a stanovit zvláštní pravidla řízení. |
(3) |
S ohledem na situaci na trhu Společenství by měla Komise pro každé dílčí nabídkové řízení stanovit minimální prodejní cenu. |
(4) |
Polská intervenční agentura by měla nabídky sdělit Komisi. Měla by být zachována anonymita účastníků. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Polská intervenční agentura uvede ze svých zásob prostřednictvím stálého nabídkového řízení do prodeje na vnitřním trhu Společenství celkem 17 000 tun bílého cukru, jenž k intervenci přijala od 1. dubna do 30. června 2005.
Článek 2
1. Nabídka a prodej stanovené v článku 1 probíhají v souladu s nařízením (ES) č. 1262/2001, nestanoví-li toto nařízení jinak.
2. Odchylně od čl. 22 odst. 2 a odst. 3 nařízení (ES) č. 1262/2001 vypracuje polská intervenční agentura oznámení o nabídkovém řízení a zveřejní ho minimálně osm dní před začátkem lhůty pro předložení nabídek.
Toto oznámení uvede zejména podmínky nabídkového řízení.
Oznámení a všechny jeho změny budou před zveřejněním zaslány Komisi.
Článek 3
Minimální výše nabídky pro každé dílčí nabídkové řízení činí 250 tun.
Článek 4
1. Lhůta pro předložení nabídek pro první dílčí nabídkové řízení začíná dne 20. října 2005 a končí dne 26. října 2005 v 15:00 hodin bruselského času.
Lhůty pro předložení nabídek pro druhé a následující dílčí nabídková řízení začnou první pracovní den, který následuje po uplynutí předešlé lhůty. Končí v 15:00 hodin bruselského času:
— |
ve dnech 9. listopadu a 23. listopadu 2005, |
— |
ve dnech 7. prosince 2005 a 21. prosince 2005. |
2. Nabídky musejí být předloženy polské intervenční agentuře na adresu:
Agencja Rynku Rolnego |
Biuro Cukru |
Dział Dopłat i Interwencji |
Nowy Świat 6/12 |
00-400 Warszawa |
Tel.: + 48 22 661 71 30 |
Fax: + 48 22 661 72 77. |
Článek 5
Odchylně od čl. 28 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1262/2001 složí každý účastník nabídkovou jistotu 20 EUR na 100 kg bílého cukru.
Článek 6
Polská intervenční agentura sdělí Komisi nejpozději dvě hodiny po uplynutí lhůty pro předložení nabídek stanovené v čl. 4 odst. 1, jaké nabídky obdržela.
Nesdělí však informace o totožnosti účastníků řízení.
Sdělení o předložených nabídkách se uskuteční elektronickou cestou podle vzoru uvedeného v příloze.
Pokud nejsou předloženy žádné nabídky, členský stát tuto skutečnost sdělí Komisi v tomtéž termínu.
Článek 7
1. Komise stanoví minimální prodejní cenu nebo se rozhodne v souladu s postupem uvedeným v čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 nabídky nepřijmout.
2. V případě, že by výběr nabídky za minimální cenu podle odstavce 1 vedl k překročení dostupného množství, byl by výběr omezen pouze na množství, které je ještě k dispozici.
V případě, že by výběr nabídek všech účastníků, kteří nabídli stejnou cenu, vedl k překročení dostupného množství, přidělí se toto množství takto:
a) |
dotyčným účastníkům úměrně k celkovým množstvím uvedeným v jejich jednotlivých nabídkách, nebo |
b) |
dotyčným účastníkům s ohledem na maximální množství připadající na každého z nich, nebo |
c) |
losováním. |
Článek 8
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
Mariann FISCHER BOEL
členka Komise
(1) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).
(2) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 48. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1498/2005 (Úř. věst. L 240, 16.9.2005, s. 39).
PŘÍLOHA
Stálé nabídkové řízení na další prodej 17 000 tun bílého cukru ze zásob polské intervenční agentury
Formulář (1)
(Vzor sdělení Komisi podle článku 6)
(Nařízení (ES) č. 1649/2005)
1 |
2 |
3 |
4 |
Pořadové číslo účastníka |
Číslo šarže |
Množství (t) |
Nabídková cena EUR/100 kg |
1 |
|
|
|
2 |
|
|
|
3 |
|
|
|
atd. |
|
|
|
(1) Zašlete faxem na následující číslo: (32-2) 292 10 34.
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/23 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1650/2005
ze dne 10. října 2005
o zahájení stálého nabídkového řízení na další prodej bílého cukru na trhu Společenství ze zásob italské intervenční agentury
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Itálie má intervenční zásoby bílého cukru. Aby se reagovalo na potřeby trhu, je vhodné zpřístupnit na vnitřním trhu zásoby bílého cukru přijaté k intervenci od 1. dubna 2005 do 30. června 2005 italskou intervenční agenturou. |
(2) |
Pro takovýto prodej by mělo být použito nařízení Komise (ES) č. 1262/2001 ze dne 27. června 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o nákup a prodej cukru intervenčními agenturami (2). Od uvedeného nařízení je vhodné se případně odchýlit a stanovit zvláštní pravidla řízení. |
(3) |
S ohledem na situaci na trhu Společenství by měla Komise pro každé dílčí nabídkové řízení stanovit minimální prodejní cenu. |
(4) |
Italská intervenční agentura by měla nabídky sdělit Komisi. Měla by být zachována anonymita účastníků. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Italská intervenční agentura uvede ze svých zásob prostřednictvím stálého nabídkového řízení do prodeje na vnitřním trhu Společenství celkem 74 300,8 tun bílého cukru, jenž k intervenci přijala od 1. dubna 2005 do 30. června 2005.
Článek 2
1. Nabídka a prodej stanovené v článku 1 probíhají v souladu s nařízením (ES) č. 1262/2001, nestanoví-li toto nařízení jinak.
2. Odchylně od čl. 22 odst. 2 a odst. 3 nařízení (ES) č. 1262/2001 vypracuje italská intervenční agentura oznámení o nabídkovém řízení a zveřejní ho minimálně osm dní před začátkem lhůty pro předložení nabídek.
Toto oznámení uvede zejména podmínky nabídkového řízení.
Oznámení a všechny jeho změny budou před zveřejněním zaslány Komisi.
Článek 3
Minimální výše nabídky pro každé dílčí nabídkové řízení činí 250 tun.
Článek 4
1. Lhůta pro předložení nabídek pro první dílčí nabídkové řízení začíná dne 20. října 2005 a končí dne 26. října 2005 v 15:00 hodin bruselského času.
Lhůty pro předložení nabídek pro druhé a následující dílčí nabídková řízení začnou první pracovní den, který následuje po uplynutí předešlé lhůty. Končí v 15:00 hodin bruselského času:
— |
ve dnech 9. listopadu a 23. listopadu 2005, |
— |
ve dnech 7. prosince 2005 a 21. prosince 2005. |
2. Nabídky musejí být předloženy italské intervenční agentuře na adresu:
AGEA – Agenzia per le erogazioni in Agricoltura |
Ufficio ammassi pubblici e privati e alcool |
Via Torino, 45 |
00185 Roma |
Tel.: (39-06) 49499558 |
Fax: (39-06) 06 49499761 |
Článek 5
Odchylně od čl. 28 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1262/2001 složí každý účastník nabídkovou jistotu 20 EUR na 100 kg bílého cukru.
Článek 6
Italská intervenční agentura sdělí Komisi nejpozději dvě hodiny po uplynutí lhůty pro předložení nabídek stanovené v čl. 4 odst. 1, jaké nabídky obdržela.
Nesdělí však informace o totožnosti účastníků řízení.
Sdělení o předložených nabídkách se uskuteční elektronickou cestou podle vzoru uvedeného v příloze.
Pokud nejsou předloženy žádné nabídky, členský stát tuto skutečnost sdělí Komisi v tomtéž termínu.
Článek 7
1. Komise stanoví minimální prodejní cenu nebo se rozhodne v souladu s postupem uvedeným v čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 nabídky nepřijmout.
2. V případě, že by výběr nabídky za minimální cenu podle odstavce 1 vedl k překročení dostupného množství, byl by výběr omezen pouze na množství, které je ještě k dispozici.
V případě, že by výběr nabídek všech účastníků, kteří nabídli stejnou cenu, vedl k překročení dostupného množství, přidělí se toto množství takto:
a) |
dotyčným účastníkům úměrně k celkovým množstvím uvedeným v jejich jednotlivých nabídkách, nebo |
b) |
dotyčným účastníkům s ohledem na maximální množství připadající na každého z nich, nebo |
c) |
losováním. |
Článek 8
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
Mariann FISCHER BOEL
členka Komise
(1) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).
(2) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 48. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1498/2005 (Úř. věst. L 240, 16.9.2005, s. 39).
PŘÍLOHA
Stálé nabídkové řízení na další prodej 74 300,8 tun bílého cukru ze zásob italské intervenční agentury
Formulář (1)
(Vzor sdělení Komisi podle článku 6)
(Nařízení (ES) č. 1650/2005)
1 |
2 |
3 |
4 |
Pořadové číslo účastníka |
Číslo šarže |
Množství (t) |
Nabídková cena EUR/100 kg |
1 |
|
|
|
2 |
|
|
|
3 |
|
|
|
atd. |
|
|
|
(1) Zašlete faxem na následující číslo: (32-2) 292 10 34.
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/26 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1651/2005
ze dne 10. října 2005
o zahájení stálého nabídkového řízení na další prodej bílého cukru na trhu Společenství ze zásob maďarské intervenční agentury
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Maďarsko má intervenční zásoby bílého cukru. Aby se reagovalo na potřeby trhu, je vhodné zpřístupnit na vnitřním trhu zásoby bílého cukru přijaté k intervenci od 1. dubna do 30. června 2005 maďarskou intervenční agenturou. |
(2) |
Pro takovýto prodej by mělo být použito nařízení Komise (ES) č. 1262/2001 ze dne 27. června 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o nákup a prodej cukru intervenčními agenturami (2). Od uvedeného nařízení je vhodné se případně odchýlit a stanovit zvláštní pravidla řízení. |
(3) |
S ohledem na situaci na trhu Společenství by měla Komise pro každé dílčí nabídkové řízení stanovit minimální prodejní cenu. |
(4) |
Maďarská intervenční agentura by měla nabídky sdělit Komisi. Měla by být zachována anonymita účastníků. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Maďarská intervenční agentura uvede ze svých zásob prostřednictvím stálého nabídkového řízení do prodeje na vnitřním trhu Společenství celkem 87 000 tun bílého cukru, jenž k intervenci přijala od 1. dubna do 30. června 2005.
Článek 2
1. Nabídka a prodej stanovené v článku 1 probíhají v souladu s nařízením (ES) č. 1262/2001, nestanoví-li toto nařízení jinak.
2. Odchylně od čl. 22 odst. 2 a odst. 3 nařízení (ES) č. 1262/2001 vypracuje maďarská intervenční agentura oznámení o nabídkovém řízení a zveřejní ho minimálně osm dní před začátkem lhůty pro předložení nabídek.
Toto oznámení uvede zejména podmínky nabídkového řízení.
Oznámení a všechny jeho změny budou před zveřejněním zaslány Komisi.
Článek 3
Minimální výše nabídky pro každé dílčí nabídkové řízení činí 250 tun.
Článek 4
1. Lhůta pro předložení nabídek pro první dílčí nabídkové řízení začíná dne 20. října 2005 a končí dne 26. října 2005 v 15:00 hodin bruselského času.
Lhůty pro předložení nabídek pro druhé a následující dílčí nabídková řízení začnou první pracovní den, který následuje po uplynutí předešlé lhůty. Končí v 15:00 hodin bruselského času:
— |
ve dnech 9. listopadu a 23. listopadu 2005, |
— |
ve dnech 7. prosince a 21. prosince 2005. |
2. Nabídky musejí být předloženy maďarské intervenční agentuře na adresu:
Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal (MVH) |
(Agricultural and Rural Developement Agency) |
Alkotmány utca 29 |
HU-1054 Budapest |
Tel.: (36-1) 219 45 14 |
Fax: (36-1) 219 45 11 nebo (36-1) 219 45 12 |
Článek 5
Odchylně od čl. 28 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1262/2001 složí každý účastník nabídkovou jistotu 20 EUR na 100 kg bílého cukru.
Článek 6
Maďarská intervenční agentura sdělí Komisi nejpozději dvě hodiny po uplynutí lhůty pro předložení nabídek stanovené v čl. 4 odst. 1, jaké nabídky obdržela.
Nesdělí však informace o totožnosti účastníků řízení.
Sdělení o předložených nabídkách se uskuteční elektronickou cestou podle vzoru uvedeného v příloze.
Pokud nejsou předloženy žádné nabídky, členský stát tuto skutečnost sdělí Komisi v tomtéž termínu.
Článek 7
1. Komise stanoví minimální prodejní cenu nebo se rozhodne v souladu s postupem uvedeným v čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 nabídky nepřijmout.
2. V případě, že by výběr nabídky za minimální cenu podle odstavce 1 vedl k překročení dostupného množství, byl by výběr omezen pouze na množství, které je ještě k dispozici.
V případě, že by výběr nabídek všech účastníků, kteří nabídli stejnou cenu, vedl k překročení dostupného množství, přidělí se toto množství takto:
a) |
dotyčným účastníkům úměrně k celkovým množstvím uvedeným v jejich jednotlivých nabídkách nebo |
b) |
dotyčným účastníkům s ohledem na maximální množství připadající na každého z nich nebo |
c) |
losováním. |
Článek 8
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
Mariann FISCHER BOEL
členka Komise
(1) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).
(2) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 48. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1498/2005 (Úř. věst. L 240, 16.9.2005, s. 39).
PŘÍLOHA
Stálé nabídkové řízení na další prodej 87 000 tun bílého cukru ze zásob maďarské intervenční agentury
Formulář (1)
(Vzor sdělení Komisi podle článku 6)
(Nařízení (ES) č. 1651/2005)
1 |
2 |
3 |
4 |
Pořadové číslo účastníka |
Číslo šarže |
Množství (t) |
Nabídková cena EUR/100 kg |
1 |
|
|
|
2 |
|
|
|
3 |
|
|
|
atd. |
|
|
|
(1) Zašlete faxem na následující číslo: (32-2) 292 10 34.
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/29 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1652/2005
ze dne 10. října 2005
o zahájení stálého nabídkového řízení na další prodej bílého cukru na trhu Společenství ze zásob francouzské intervenční agentury
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Francie má intervenční zásoby bílého cukru. Aby se reagovalo na potřeby trhu, je vhodné zpřístupnit na vnitřním trhu zásoby bílého cukru přijaté k intervenci od 1. dubna 2005 do 30. června 2005 francouzskou intervenční agenturou. |
(2) |
Pro takovýto prodej by mělo být použito nařízení Komise (ES) č. 1262/2001 ze dne 27. června 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o nákup a prodej cukru intervenčními agenturami (2). Od uvedeného nařízení je vhodné se případně odchýlit a stanovit zvláštní pravidla řízení. |
(3) |
S ohledem na situaci na trhu Společenství by měla Komise pro každé dílčí nabídkové řízení stanovit minimální prodejní cenu. |
(4) |
Francouzská intervenční agentura by měla nabídky sdělit Komisi. Měla by být zachována anonymita účastníků. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Francouzská intervenční agentura uvede ze svých zásob prostřednictvím stálého nabídkového řízení do prodeje na vnitřním trhu Společenství celkem 20 000 tun bílého cukru, jenž k intervenci přijala od 1. dubna 2005 do 30. června 2005.
Článek 2
1. Nabídka a prodej stanovené v článku 1 probíhají v souladu s nařízením (ES) č. 1262/2001, nestanoví-li toto nařízení jinak.
2. Odchylně od čl. 22 odst. 2 a odst. 3 nařízení (ES) č. 1262/2001 vypracuje francouzská intervenční agentura oznámení o nabídkovém řízení a zveřejní ho minimálně osm dní před začátkem lhůty pro předložení nabídek.
Toto oznámení uvede zejména podmínky nabídkového řízení.
Oznámení a všechny jeho změny budou před zveřejněním zaslány Komisi.
Článek 3
Minimální výše nabídky pro každé dílčí nabídkové řízení činí 250 tun.
Článek 4
1. Lhůta pro předložení nabídek pro první dílčí nabídkové řízení začíná dne 20. října 2005 a končí dne 26. října 2005 v 15:00 hodin bruselského času.
Lhůty pro předložení nabídek pro druhé a následující dílčí nabídková řízení začnou první pracovní den, který následuje po uplynutí předešlé lhůty. Končí v 15:00 hodin bruselského času:
— |
ve dnech 9. listopadu a 23. listopadu 2005, |
— |
ve dnech 7. prosince 2005 a 21. prosince 2005. |
2. Nabídky musejí být předloženy francouzské intervenční agentuře na adresu:
Fonds d’intervention et de régularisation du marché du sucre |
Bureau de l’intervention |
21, Avenue Bosquet |
F-75007 Paris |
Tel.: (33-1) 44 18 23 37 |
Fax: (33-1) 44 18 20 08 |
Článek 5
Odchylně od čl. 28 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1262/2001 složí každý účastník nabídkovou jistotu 20 EUR na 100 kg bílého cukru.
Článek 6
Francouzská intervenční agentura sdělí Komisi nejpozději dvě hodiny po uplynutí lhůty pro předložení nabídek stanovené v čl. 4 odst. 1, jaké nabídky obdržela.
Nesdělí však informace o totožnosti účastníků řízení.
Sdělení o předložených nabídkách se uskuteční elektronickou cestou podle vzoru uvedeného v příloze.
Pokud nejsou předloženy žádné nabídky, členský stát tuto skutečnost sdělí Komisi v tomtéž termínu.
Článek 7
1. Komise stanoví minimální prodejní cenu nebo se rozhodne v souladu s postupem uvedeným v čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 nabídky nepřijmout.
2. V případě, že by výběr nabídky za minimální cenu podle odstavce 1 vedl k překročení dostupného množství, byl by výběr omezen pouze na množství, které je ještě k dispozici.
V případě, že by výběr nabídek všech účastníků, kteří nabídli stejnou cenu, vedl k překročení dostupného množství, přidělí se toto množství takto:
a) |
dotyčným účastníkům úměrně k celkovým množstvím uvedeným v jejich jednotlivých nabídkách, nebo |
b) |
dotyčným účastníkům s ohledem na maximální množství připadající na každého z nich, nebo |
c) |
losováním. |
Článek 8
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
Mariann FISCHER BOEL
členka Komise
(1) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).
(2) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 48. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1498/2005 (Úř. věst. L 240, 16.9.2005, s. 39).
PŘÍLOHA
Stálé nabídkové řízení na další prodej 20 000 tun bílého cukru ze zásob francouzské intervenční agentury
Formulář (1)
(Vzor sdělení Komisi podle článku 6)
(Nařízení (ES) č. 1652/2005)
1 |
2 |
3 |
4 |
Pořadové číslo účastníka |
Číslo šarže |
Množství (t) |
Nabídková cena EUR/100 kg |
1 |
|
|
|
2 |
|
|
|
3 |
|
|
|
atd. |
|
|
|
(1) Zašlete faxem na následující číslo: (32-2) 292 10 34.
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/32 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1653/2005
ze dne 10. října 2005
o otevření celních kvót a stanovení cel použitelných v rámci těchto celních kvót pro dovoz některých zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Alžírska do Evropského společenství
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3448/93 ze dne 6. prosince 1993 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutím ze dne 18. července 2005 (2) Rada schválila Euro-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“). |
(2) |
Obchodní ustanovení uvedená v dohodě stanoví používání vzájemných koncesí v oblasti dovozních cel pro některé zpracované zemědělské produkty. Koncese Společenství mohou mít formu bezcelních dovozů v rámci ročních celních kvót. |
(3) |
Celní kvóty podle dohody pro dovozy zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Alžírska jsou roční a použijí se na dobu neurčitou. Měly by se otevřít pro rok 2005 a pro následující roky. |
(4) |
Pro rok 2005 se objemy nových celních kvót vypočtou jako podíl základních objemů uvedených v dohodě, poměrně k části roku, která uběhla před datem uplatňování dohody. |
(5) |
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3), stanoví pravidla pro správu celních kvót, které mají být používány chronologicky podle dat přijetí celních prohlášení. Celní kvóty otevřené tímto nařízením je třeba spravovat v souladu s uvedenými pravidly. |
(6) |
Jelikož se dohoda použije od 1. září 2005, mělo by se toto nařízení použít od stejného data, a vstoupit proto co nejrychleji v platnost. |
(7) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro horizontální otázky týkající se obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty neuvedenými v příloze I Smlouvy, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Roční celní kvóty Společenství pro dovoz zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Alžírska, které jsou uvedené v příloze, se otevírají od 1. září 2005 do 31. prosince 2005 a v následujících letech od 1. ledna do 31. prosince.
Pro rok 2005 se objemy ročních kvót uvedené v příloze sníží poměrně k části roku, která uběhla před datem uplatňování dohody.
Článek 2
Celní kvóty Společenství uvedené v článku 1 se spravují v souladu s články 308a, 308b a 308c nařízení (EHS) č. 2454/93.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. září 2005.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
Günter VERHEUGEN
místopředseda
(1) Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2580/2000 (Úř. věst. L 298, 25.11.2000, s. 5).
(2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(3) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 883/2005 (Úř. věst. L 148, 11.6.2005, s. 5).
PŘÍLOHA
Roční celní kvóty pro rok 2005 a pro následující roky pro dovoz do Společenství některých produktů pocházejících z Alžírska, které spadají do působnosti nařízení Rady (ES) č. 3448/93 a cla použitelná v rámci uvedených celních kvót
Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, považuje se popis produktů pouze za orientační a působnost preferenčního režimu se v rámci této přílohy určuje zněním kódů KN platných ke dni přijetí stávajícího nařízení.
Pořadové číslo |
Kód KN |
Popis zboží |
Objem roční kvóty (v tunách čisté hmotnosti) |
Clo použitelné v rámci limitu roční kvóty (v %) |
09.1021 |
0403 |
Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: |
1 500 tun |
0 |
0403 10 |
– jogurt: |
|||
– – ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: |
||||
– – – v prášku, v granulích nebo v jiné pevné formě, o obsahu mléčného tuku: |
||||
0403 10 51 |
– – – – nejvýše 1,5 % hmotnostních |
|||
0403 10 53 |
– – – – vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních |
|||
0403 10 59 |
– – – – vyšším než 27 % hmotnostních |
|||
– – – ostatní, o obsahu mléčného tuku: |
||||
0403 10 91 |
– – – – nejvýše 3 % hmotnostních |
|||
0403 10 93 |
– – – – vyšším než 3 % hmotnostních, avšak nejvýše 6 % hmotnostních |
|||
0403 10 99 |
– – – – vyšším než 6 % hmotnostních |
|||
09.1022 |
1902 |
Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, široké nudle, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený: |
2 000 tun |
0 |
1902 30 |
– ostatní těstoviny |
|||
1902 30 10 |
– – sušené: |
|||
1902 30 90 |
– – ostatní |
|||
09.1023 |
1902 40 |
– kuskus: |
2 000 tun |
0 |
1902 40 10 |
– – neupravený |
|||
1902 40 90 |
– – ostatní |
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/35 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1654/2005
ze dne 10. října 2005
o změně nařízení (ES) č. 874/2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace
(Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 ze dne 22. dubna 2002 o zavádění domény nejvyšší úrovně .eu (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení,
po konzultaci s Evropským rejstříkem internetových domén (EURID) zřízeným rozhodnutím Komise 2003/375/ES (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 874/2004 (3) provádí nařízení (ES) č. 733/2002 tím, že stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady pro registraci. |
(2) |
Článek 8 nařízení Komise (ES) č. 874/2004 provádějí obecná pravidla týkající se zeměpisných pojmů tím, že stanoví postup, který členským státům, kandidátským zemím a všem členům Evropského hospodářského prostoru umožňuje, aby jejich národní vláda požádala o registraci či rezervaci jejich názvu. Uvedené ustanovení nezaručuje plně geopolitickou a jazykovou rozmanitost Evropské unie ani zájmy členských států a evropských občanů. Komise by proto měla nařízení (ES) č. 874/2004 změnit. |
(3) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem komunikačního výboru zřízeného podle čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (4), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení Komise (ES) č. 874/2004 se mění takto:
1. |
Článek 8 se nahrazuje tímto: „Článek 8 Rezervace názvů zeměmi a kódy alfa-2 označující země 1. Názvy ze seznamu v příloze tohoto nařízení rezervují nebo registrují jako jména domén druhého stupně přímo pod TLD. eu pouze země uvedené v seznamu. 2. Kódy alfa-2 označující země se nepoužijí pro registraci jmen domén přímo pod TLD .eu.“ |
2. |
V čl. 12 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „1. Registrace po etapách nezačne, dokud nebude splněn požadavek čl. 6 odst. 1.“ |
3. |
Nařízení se doplňuje o přílohu. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
Viviane REDING
členka Komise
(1) Úř. věst. L 113, 30.4.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. L 128, 24.5.2003, s. 29.
(3) Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 40.
(4) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.
PŘÍLOHA
1. Seznam názvů podle zemí a zemí, které je mohou registrovat
RAKOUSKO
1. |
österreich |
2. |
oesterreich |
3. |
republik-österreich |
4. |
republik-oesterreich |
5. |
afstria |
6. |
dimokratia-afstria |
7. |
østrig |
8. |
republikken-østrig |
9. |
oestrig |
10. |
austria |
11. |
republic-austria |
12. |
república-austria |
13. |
autriche |
14. |
république-autriche |
15. |
oostenrijk |
16. |
republiek-oostenrijk |
17. |
república-austria |
18. |
itävalta |
19. |
itävallan-tasavalta |
20. |
itaevalta |
21. |
österrike |
22. |
oesterrike |
23. |
republik-österrike |
24. |
rakousko |
25. |
republika-rakousko |
26. |
repubblica-austria |
27. |
austrija |
28. |
republika-austrija |
29. |
respublika-austrija |
30. |
ausztria |
31. |
Osztrák-Köztársaság |
32. |
Republika-Austriacka |
33. |
rakúsko |
34. |
republika-rakúsko |
35. |
avstrija |
36. |
republika-avstrija |
37. |
awstrija |
38. |
republika-awstrija |
39. |
republikösterreich |
40. |
republikoesterreich |
41. |
dimokratiaafstria |
42. |
republikkenøstrig |
43. |
republicaustria |
44. |
repúblicaaustria |
45. |
républiqueautriche |
46. |
repubblicaaustria |
47. |
republiekoostenrijk |
48. |
repúblicaaustria |
49. |
tasavaltaitävalta |
50. |
republikösterrike |
51. |
republikarakousko |
52. |
republikaaustrija |
53. |
respublikaaustrija |
54. |
OsztrákKöztársaság |
55. |
RepublikaAustriacka |
56. |
republikarakúsko |
57. |
republikaavstrija |
58. |
republikaawstrija |
59. |
aostria |
60. |
vabariik-aostria |
61. |
vabariikaostria |
BELGIE
1. |
belgie |
2. |
belgië |
3. |
belgique |
4. |
belgien |
5. |
belgium |
6. |
bélgica |
7. |
belgica |
8. |
belgio |
9. |
belgia |
10. |
belgija |
11. |
vlaanderen |
12. |
wallonie |
13. |
wallonië |
14. |
brussel |
15. |
vlaamse-gemeenschap |
16. |
franse-gemeenschap |
17. |
duitstalige-gemeenschap |
18. |
vlaams-gewest |
19. |
waals-gewest |
20. |
brussels-hoofdstedelijk-gewest |
21. |
flandre |
22. |
bruxelles |
23. |
communauté-flamande |
24. |
communaute-flamande |
25. |
communauté-française |
26. |
communaute-francaise |
27. |
communaute-germanophone |
28. |
communauté-germanophone |
29. |
région-flamande |
30. |
region-flamande |
31. |
région-wallonne |
32. |
region-wallonne |
33. |
région-de-bruxelles-capitale |
34. |
region-de-bruxelles-capitale |
35. |
flandern |
36. |
wallonien |
37. |
bruessel |
38. |
brüssel |
39. |
flaemische-gemeinschaft |
40. |
flämische-gemeinschaft |
41. |
franzoesische-gemeinschaft |
42. |
französische-gemeinschaft |
43. |
deutschsprachige-gemeinschaft |
44. |
flaemische-region |
45. |
flämische-region |
46. |
wallonische-region |
47. |
region-bruessel-hauptstadt |
48. |
region-brüssel-hauptstadt |
49. |
flanders |
50. |
wallonia |
51. |
brussels |
52. |
flemish-community |
53. |
french-community |
54. |
german-speaking-community |
55. |
flemish-region |
56. |
walloon-region |
57. |
brussels-capital-region |
58. |
flandes |
59. |
valonia |
60. |
bruselas |
61. |
comunidad-flamenca |
62. |
comunidad-francesa |
63. |
comunidad-germanófona |
64. |
comunidad-germanofona |
65. |
region-flamenca |
66. |
región-flamenca |
67. |
region-valona |
68. |
región-valona |
69. |
region-de-bruselas-capital |
70. |
región-de-bruselas-capital |
71. |
fiandre |
72. |
vallonia |
73. |
communita-fiamminga |
74. |
communità-fiamminga |
75. |
communita-francese |
76. |
communità-francese |
77. |
communita-di-lingua-tedesca |
78. |
communità-di-lingua-tedesca |
79. |
regione-fiamminga |
80. |
regione-vallona |
81. |
regione-di-bruxelles-capitale |
82. |
flandres |
83. |
bruxelas |
84. |
comunidade-flamenga |
85. |
comunidade-francofona |
86. |
comunidade-germanofona |
87. |
regiao-flamenga |
88. |
região-flamenga |
89. |
regiao-vala |
90. |
região-vala |
91. |
regiao-de-bruxelas-capital |
92. |
região-de-bruxelas-capital |
93. |
vallonien |
94. |
bryssel |
95. |
flamlaendskt-spraakomraade |
96. |
fransktalande-spraakomraade |
97. |
tysktalande-spraakomraade |
98. |
flamlaendska-regionen |
99. |
vallonska-regionen |
100. |
bryssel-huvustad |
101. |
det-flamske-sprogsamfund |
102. |
det-franske-sprogsamfund |
103. |
det-tysktalende-sprogsamfund |
104. |
den-flamske-region |
105. |
den-vallonske-region |
106. |
regionen-bruxelles-hovedstadsomraadet |
107. |
flanderi |
108. |
flaaminkielinen-yhteiso |
109. |
ranskankielinen-yhteiso |
110. |
saksankielinen-yhteiso |
111. |
flanderin-alue |
112. |
vallonian-alue |
113. |
brysselin-alue |
114. |
flandry |
115. |
valonsko |
116. |
brusel |
117. |
vlamske-spolecenstvi |
118. |
francouzske-spolecenstvi |
119. |
germanofonni-spolecenstvi |
120. |
vlamsky-region |
121. |
valonsky-region |
122. |
region-brusel |
123. |
flandrija |
124. |
valonija |
125. |
bruselj |
126. |
flamska-skupnost |
127. |
frankofonska-skupnost |
128. |
germanofonska-skupnost |
129. |
flamska-regija |
130. |
valonska-regija |
131. |
regija-bruselj |
KYPR
1. |
cypern |
2. |
cyprus |
3. |
cyprus |
4. |
kypros |
5. |
chypre |
6. |
zypern |
7. |
κυπρος |
8. |
cipro |
9. |
chipre |
10. |
chipre |
11. |
cypern |
12. |
anchipír |
13. |
kypr |
14. |
küpros |
15. |
ciprus |
16. |
kipras |
17. |
kipra |
18. |
ćipru |
19. |
cypr |
20. |
ciper |
21. |
cyprus |
22. |
kibris |
23. |
republikkencypern |
24. |
republiekcyprus |
25. |
republicofcyprus |
26. |
kyproksentasavalta |
27. |
republiquedechypre |
28. |
republikzypern |
29. |
κυπριακηδημοκρατια |
30. |
repubblicadicipro |
31. |
republicadechipre |
32. |
republicadechipre |
33. |
cypernsrepublik |
34. |
poblachtnacipíre |
35. |
kyperskarepublika |
36. |
küprosevabariik |
37. |
ciprusiköztàrsasàg |
38. |
kiprorespublika |
39. |
kiprasrepublika |
40. |
republikata’ćipru |
41. |
republikacypryjska |
42. |
republikaciper |
43. |
cyperskarepublika |
44. |
kibriscumhuriyeti |
ČESKÁ REPUBLIKA
1. |
ceska-republika |
2. |
den-tjekkiske-republik |
3. |
tschechische-republik |
4. |
tsehhi-vabariik |
5. |
τσεχικη-δημοκρατια |
6. |
czech-republic |
7. |
repulica-checa |
8. |
republique-tcheque |
9. |
repubblica-ceca |
10. |
cehijas-republika |
11. |
cekijos-respublika |
12. |
cseh-koztarsasag |
13. |
repubblica-ceka |
14. |
tsjechische-republiek |
15. |
republika-czeska |
16. |
republica-checa |
17. |
ceska-republika |
18. |
ceska-republika |
19. |
tsekin-tasavalta |
20. |
tjeckiska-republiken |
21. |
ceskarepublika |
22. |
dentjekkiskerepublik |
23. |
tschechischerepublik |
24. |
tsehhivabariik |
25. |
τσεχικηδημοκρατια |
26. |
czechrepublic |
27. |
repulicacheca |
28. |
republiquetcheque |
29. |
repubblicaceca |
30. |
cehijasrepublika |
31. |
cekijosrespublika |
32. |
csehkoztarsasag |
33. |
repubblicaceka |
34. |
tsjechischerepubliek |
35. |
republikaczeska |
36. |
republicacheca |
37. |
ceskarepublika |
38. |
ceskarepublika |
39. |
tsekintasavalta |
40. |
tjeckiskarepubliken |
41. |
czech |
42. |
cesko |
43. |
tjekkiet |
44. |
tschechien |
45. |
tsehhi |
46. |
τσεχια |
47. |
czechia |
48. |
chequia |
49. |
tchequie |
50. |
cechia |
51. |
cehija |
52. |
cekija |
53. |
csehorszag |
54. |
tsjechie |
55. |
czechy |
56. |
chequia |
57. |
ceska |
58. |
tsekinmaa |
59. |
tjeckien |
60. |
cechy |
61. |
česka-republika |
62. |
tsehhi-vabariik |
63. |
republica-checa |
64. |
republique-tcheque |
65. |
čehijas-republika |
66. |
cseh-köztarsasag |
67. |
republica-checa |
68. |
česka-republika |
69. |
českarepublika |
70. |
tsehhivabariik |
71. |
republicacheca |
72. |
republiquetcheque |
73. |
čehijasrepublika |
74. |
csehköztarsasag |
75. |
republicacheca |
76. |
českarepublika |
77. |
česko |
78. |
tsjechië |
79. |
tsehhi |
80. |
chequia |
81. |
tchequie |
82. |
čehija |
83. |
csehorszag |
84. |
česka |
85. |
čechy |
DÁNSKO
1. |
danemark |
2. |
denemarken |
3. |
danmark |
4. |
denmark |
5. |
tanska |
6. |
δανία |
7. |
danimarca |
8. |
dinamarca |
9. |
dänemark |
10. |
dánsko |
11. |
taani |
12. |
danija |
13. |
dānija |
14. |
id-danimarka |
15. |
dania |
16. |
danska |
17. |
dánia |
ESTONSKO
1. |
eesti |
2. |
estija |
3. |
estland |
4. |
estonia |
5. |
estónia |
6. |
estonie |
7. |
estonija |
8. |
estonja |
9. |
εσθονία |
10. |
igaunija |
11. |
viro |
FINSKO
1. |
suomi |
2. |
finland |
3. |
finska |
4. |
finskó |
5. |
finlândia |
6. |
finlandia |
7. |
finlandja |
8. |
finnország |
9. |
suomija |
10. |
somija |
11. |
finlande |
12. |
φινλανδία |
13. |
soomi |
14. |
finnland |
15. |
finsko |
FRANCIE
1. |
francia |
2. |
francie |
3. |
frankrig |
4. |
frankreich |
5. |
prantsusmaa |
6. |
γαλλια |
7. |
gallia |
8. |
france |
9. |
france |
10. |
francia |
11. |
francija |
12. |
prancūzija |
13. |
prancuzija |
14. |
franciaország |
15. |
franciaorszag |
16. |
franza |
17. |
frankrijk |
18. |
francja |
19. |
frança |
20. |
francúzsko |
21. |
francuzsko |
22. |
francija |
23. |
ranska |
24. |
frankrike |
25. |
französischerepublik |
26. |
französische-republik |
27. |
französische_republik |
28. |
franzosischerepublik |
29. |
franzosische-republik |
30. |
franzosische_republik |
31. |
franzoesischerepublik |
32. |
franzoesische-republik |
33. |
franzoesische_republik |
34. |
frenchrepublic |
35. |
french-republic |
36. |
french_republic |
37. |
republiquefrançaise |
38. |
republique-française |
39. |
republique_française |
40. |
républiquefrançaise |
41. |
république-française |
42. |
république_française |
43. |
republiquefrancaise |
44. |
republique-francaise |
45. |
republique_francaise |
46. |
républiquefrancaise |
47. |
république-francaise |
48. |
république_francaise |
49. |
alsace |
50. |
auvergne |
51. |
aquitaine |
52. |
basse-normandie |
53. |
bassenormandie |
54. |
bourgogne |
55. |
bretagne |
56. |
centre |
57. |
champagne-ardenne |
58. |
champagneardenne |
59. |
corse |
60. |
franche-comte |
61. |
franche-comté |
62. |
franchecomte |
63. |
franchecomté |
64. |
haute-normandie |
65. |
hautenormandie |
66. |
ile-de-France |
67. |
île-de-France |
68. |
iledeFrance |
69. |
îledeFrance |
70. |
languedoc-roussillon |
71. |
languedocroussillon |
72. |
limousin |
73. |
lorraine |
74. |
midi-pyrenees |
75. |
midi-pyrénées |
76. |
midipyrenees |
77. |
midipyrénées |
78. |
nord-pas-de-calais |
79. |
nordpasdecalais |
80. |
paysdelaloire |
81. |
pays-de-la-loire |
82. |
picardie |
83. |
poitou-charentes |
84. |
poitoucharentes |
85. |
provence-alpes-cote-d-azur |
86. |
provence-alpes-côte-d-azur |
87. |
provencealpescotedazur |
88. |
provencealpescôtedazur |
89. |
rhone-alpes |
90. |
rhône-alpes |
91. |
rhonealpes |
92. |
rhônealpes |
93. |
guadeloupe |
94. |
guyane |
95. |
martinique |
96. |
reunion |
97. |
réunion |
98. |
mayotte |
99. |
saint-pierre-et-miquelon |
100. |
saintpierreetmiquelon |
101. |
polynesie-française |
102. |
polynésie-française |
103. |
polynesie-francaise |
104. |
polynésie-francaise |
105. |
polynesiefrançaise |
106. |
polynésiefrançaise |
107. |
polynesiefrancaise |
108. |
polynésiefrancaise |
109. |
nouvelle-caledonie |
110. |
nouvelle-calédonie |
111. |
nouvellecaledonie |
112. |
nouvellecalédonie |
113. |
wallis-et-futuna |
114. |
wallisetfutuna |
115. |
terres-australes-et-antarctiques-françaises |
116. |
terres-australes-et-antarctiques-françaises |
117. |
terresaustralesetantarctiquesfrançaises |
118. |
terresaustralesetantarctique-françaises |
119. |
saint-barthélémy |
120. |
saintbarthélémy |
121. |
saint-barthelemy |
122. |
saintbarthelemy |
123. |
saint-martin |
124. |
saintmartin |
NĚMECKO
1. |
deutschland |
2. |
federalrepublicofgermany |
3. |
bundesrepublik-deutschland |
4. |
bundesrepublikdeutschland |
5. |
allemagne |
6. |
republiquefederaled'allemagne |
7. |
alemanna |
8. |
repúblicafederaldealemania |
9. |
germania |
10. |
repubblicafederaledigermania |
11. |
germany |
12. |
federalrepublicofgermany |
13. |
tyskland |
14. |
forbundsrepublikkentyskland |
15. |
duitsland |
16. |
bondsrepubliekduitsland |
17. |
nemecko |
18. |
spolkovárepublikanemecko |
19. |
alemanha |
20. |
republicafederaldaalemanha |
21. |
niemczech |
22. |
republikafederalnaniemiec |
23. |
németország |
24. |
németországiszövetségiköztársaság |
25. |
vokietijos |
26. |
vokietijosfederacinerespublika |
27. |
vacija |
28. |
vacijasfederativarepublika |
29. |
däitschland |
30. |
bundesrepublikdäitschland |
31. |
germanja |
32. |
repubblikafederalitagermanja |
33. |
gearmaine |
34. |
poblachtchnaidhmenagearmaine |
35. |
saksamaa |
36. |
saksamaaliitvabariik |
37. |
nemcija |
38. |
zweznarepublikanemcija |
39. |
γερμανία |
40. |
saksa |
41. |
saksanliittotasavalta |
42. |
Baden-Württemberg |
43. |
Bavaria |
44. |
Bayern |
45. |
Berlin |
46. |
Brandenburg |
47. |
Bremen |
48. |
Hamburg |
49. |
Hessen |
50. |
Lower-Saxony |
51. |
Mecklenburg-Western-Pomerania |
52. |
Mecklenburg-Vorpommern |
53. |
niedersachsen |
54. |
nordrhein-Westfalen |
55. |
northrhine-Westphalia |
56. |
Rheinland-Pfalz |
57. |
Rhineland-Palatinate |
58. |
Saarland |
59. |
Sachsen |
60. |
Sachsen-Anhalt |
61. |
Saxony |
62. |
Saxony-Anhalt |
63. |
Schleswig-Holstein |
64. |
Thüringen |
65. |
Thuringia |
66. |
Baden-Wuerttemberg |
67. |
bade-wurtemberg |
68. |
le-bade-wurtemberg |
69. |
Baden-Wurttemberg |
70. |
BadenWürttemberg |
71. |
BadenWuerttemberg |
72. |
badewurtemberg |
73. |
lebadewurtemberg |
74. |
BadenWurttemberg |
75. |
Baviera |
76. |
Bavière |
77. |
Freistaat-Bayern |
78. |
FreistaatBayern |
79. |
Free-State-of-Bavaria |
80. |
Stato-Libero-di-Baviera |
81. |
Etat-Libre-Bavière |
82. |
Brandebourg |
83. |
Brandeburgo |
84. |
Brandenburgii |
85. |
freieundhansestadthamburg |
86. |
freie-und-hansestadt-hamburg |
87. |
freiehansestadthamburg |
88. |
freie-hansestadt-hamburg |
89. |
hansestadt-hamburg |
90. |
hansestadthamburg |
91. |
stadthamburg |
92. |
stadt-hamburg |
93. |
hamburg-stadt |
94. |
hamburg |
95. |
landhamburg |
96. |
land-hamburg |
97. |
hamburku |
98. |
hampuriin |
99. |
hamborg |
100. |
hamburgo |
101. |
hambourg |
102. |
amburgo |
103. |
hamburgu |
104. |
hanbao |
105. |
hamburuku |
106. |
hamburk |
107. |
hesse |
108. |
hassia |
109. |
nordrheinwestfalen |
110. |
northrhinewestphalia |
111. |
northrhine-westfalia |
112. |
northrhinewestfalia |
113. |
rhenanie-du-nord-westphalie |
114. |
rhenaniedunordwestphalie |
115. |
lasaxe |
116. |
sachsen |
117. |
sajonia |
118. |
sajónia |
119. |
saksen |
120. |
saksimaa |
121. |
saksio |
122. |
saksonia |
123. |
saksonijos |
124. |
saška |
125. |
saska |
126. |
sasko |
127. |
sassonia |
128. |
saxe |
129. |
saxonia |
130. |
saxónia |
131. |
szászország |
132. |
szaszorszag |
133. |
Σαξωνία |
134. |
саксония |
135. |
freistaat-sachsen |
136. |
sorben |
137. |
serbja |
138. |
Sorben-Wenden |
139. |
Wenden |
140. |
lausitzer-sorben |
141. |
domowina |
ŘECKO
1. |
Grecia |
2. |
Graekenland |
3. |
Griechenland |
4. |
Hellas |
5. |
Greece |
6. |
Grece |
7. |
Grecia |
8. |
Griekenland |
9. |
Grecia |
10. |
Kreikka |
11. |
Grekland |
12. |
Recko |
13. |
Kreeka |
14. |
Graecia |
15. |
Graikija |
16. |
Gorogorszag |
17. |
Grecja |
18. |
Grecja |
19. |
Grecko |
20. |
Grcija |
MAĎARSKO
1. |
magyarkoztarsasag |
2. |
republicofhungary |
3. |
republiquedehongrie |
4. |
republikungarn |
5. |
republicadehungria |
6. |
repubblicadiungheria |
7. |
republicadahungria |
8. |
ungerskarepubliken |
9. |
unkarintasavalta |
10. |
denungarskerepublik |
11. |
derepublikhongarije |
12. |
republikawegierska |
13. |
ungarivabariik |
14. |
ungarijasrepublika |
15. |
vengrijosrespublika |
16. |
magyarorszag |
17. |
hungary |
18. |
hongrie |
19. |
ungarn |
20. |
hungria |
21. |
ungheria |
22. |
ungern |
23. |
unkari |
24. |
hongarije |
25. |
wegry |
26. |
madarsko |
27. |
ungari |
28. |
ungarija |
29. |
vengrija |
30. |
magyarköztársaság |
31. |
magyarország |
32. |
madarskarepublika |
33. |
republikamadzarska |
34. |
madzarsko |
35. |
ουγγαρια |
36. |
ουγρικιδεμοκρατια |
37. |
nyugatdunántúl |
38. |
középdunántúl |
39. |
déldunántúl |
40. |
középmagyarország |
41. |
északmagyarország |
42. |
északalföld |
43. |
délalföld |
44. |
nyugatdunantul |
45. |
kozepdunantul |
46. |
deldunantul |
47. |
kozepmagyarorszag |
48. |
eszakmagyarorszag |
49. |
eszakalfold |
50. |
delalfold |
IRSKO
1. |
irlanda |
2. |
irsko |
3. |
irland |
4. |
iirimaa |
5. |
ireland |
6. |
irlande |
7. |
irlanda |
8. |
Īrija |
9. |
Airija |
10. |
Írország |
11. |
L-Irlanda |
12. |
iρλανδία |
13. |
ierland |
14. |
irlandia |
15. |
Írsko |
16. |
irska |
17. |
irlanti |
18. |
irland |
19. |
.irlande |
20. |
Ιρλανδία |
21. |
irlande |
22. |
republicofireland |
23. |
eire |
ITÁLIE
1. |
Repubblica-Italiana |
2. |
RepubblicaItaliana |
3. |
Italia |
4. |
Italy |
5. |
Italian |
6. |
Italien |
7. |
Italija |
8. |
Itália |
9. |
Italië |
10. |
Italien |
11. |
Itálie |
12. |
Italie |
13. |
Olaszország |
14. |
Itālija |
15. |
Włochy |
16. |
Ιταλία |
17. |
Italja |
18. |
Taliansko |
19. |
Itaalia |
20. |
Abruzzo |
21. |
Basilicata |
22. |
Calabria |
23. |
Campania |
24. |
Emilia-Romagna |
25. |
Friuli-VeneziaGiulia |
26. |
Lazio |
27. |
Liguria |
28. |
Lombardia |
29. |
Marche |
30. |
Molise |
31. |
Piemonte |
32. |
Puglia |
33. |
Sardegna |
34. |
Sicilia |
35. |
Toscana |
36. |
Trentino-AltoAdige |
37. |
Umbria |
38. |
Valled'Aosta |
39. |
Veneto |
LOTYŠSKO
1. |
Λετονία |
2. |
Lettorszag |
3. |
Latvja |
4. |
Letland |
5. |
Lotwa |
6. |
Letonia |
7. |
Lotyssko |
8. |
Latvija |
9. |
Lettland |
10. |
Latvia |
11. |
Lotyssko |
12. |
Letland |
13. |
Lettland |
14. |
Lati |
15. |
Letonia |
16. |
Lettonie |
17. |
Lettonia |
18. |
Republicoflatvia |
19. |
Latvijskajarespublika |
LITVA
1. |
lietuva |
2. |
leedu |
3. |
liettua |
4. |
litauen |
5. |
lithouania |
6. |
lithuania |
7. |
litouwen |
8. |
lituania |
9. |
lituanie |
10. |
litva |
11. |
litván |
12. |
litvania |
13. |
litvanya |
14. |
litwa |
15. |
litwanja |
16. |
liettuan |
17. |
litevská |
18. |
lietuvas |
19. |
litwy |
20. |
litovska |
21. |
aukstaitija |
22. |
zemaitija |
23. |
dzukija |
24. |
suvalkija |
25. |
suduva |
26. |
lietuvos-respublika |
27. |
lietuvos_respublika |
28. |
lietuvosrespublika |
29. |
republic-of-lithuania |
30. |
republic_of_lithuania |
31. |
republiclithuania |
32. |
republicoflithuania |
33. |
republique-de-lituanie |
34. |
republique_de_lituanie |
35. |
republiquelituanie |
36. |
republiquedelituanie |
37. |
republica-de-lituania |
38. |
republica_de_lituania |
39. |
republicalituania |
40. |
republicadelituania |
41. |
litovskajarespublika |
42. |
litovskaja-respublika |
43. |
litovskaja_respublika |
44. |
litauensrepublik |
45. |
litauens-republik |
46. |
litauens_republic |
47. |
republiklitauen |
48. |
republik-litauen |
49. |
republic_litauen |
50. |
δημοκρατιατησλιθουανιας |
51. |
δημοκρατια-της-λιθουανιας |
52. |
δημοκρατια_της_λιθουανιας |
53. |
δημοκρατίατηςΛιθουανίας |
54. |
δημοκρατία-της-Λιθουανίας |
55. |
δημοκρατία_της_Λιθουανίας |
56. |
repubblicadilituania |
57. |
repubblica-di-lituania |
58. |
repubblica_di_lituania |
59. |
republieklitouwen |
60. |
republiek-litouwen |
61. |
republiek_litouwen |
62. |
republicadalituania |
63. |
republica-da-lituania |
64. |
republica_da_lituania |
65. |
liettuantasavalta |
66. |
liettuan-tasavalta |
67. |
liettuan_tasavalta |
68. |
republikenLitauen |
69. |
republiken-litauen |
70. |
republiken_litauen |
71. |
litevskárepublika |
72. |
litevská-republika |
73. |
litevská_republika |
74. |
leeduvabariik |
75. |
leedu-vabariik |
76. |
leedu_vabariik |
77. |
lietuvasrepublika |
78. |
lietuvas-republika |
79. |
lietuvas_republika |
80. |
litvánköztársaság |
81. |
litván-köztársaság |
82. |
litván_köztársaság |
83. |
repubblikatallitwanja |
84. |
repubblika-tal-litwanja |
85. |
repubblika_tal_litwanja |
86. |
republikalitwy |
87. |
republika-litwy |
88. |
republika_litwy |
89. |
litovskarepublika |
90. |
litovska-republika |
91. |
litovska_republika |
92. |
republikalitva |
93. |
republika-litva |
94. |
republika_litva |
LUCEMBURSKO
1. |
luxembourg |
2. |
luxemburg |
3. |
letzebuerg |
MALTA
1. |
malta |
2. |
malte |
3. |
melita |
4. |
republicofmalta |
5. |
republic-of-malta |
6. |
therepublicofmalta |
7. |
the-republic-of-malta |
8. |
repubblikatamalta |
9. |
repubblika-ta-malta |
10. |
maltarepublic |
11. |
maltarepubblika |
12. |
gozo |
13. |
ghawdex |
NIZOZEMSKO
1. |
nederland |
2. |
holland |
3. |
thenetherlands |
4. |
netherlands |
5. |
lespaysbas |
6. |
hollande |
7. |
dieniederlande |
8. |
lospaisesbajos |
9. |
holanda |
POLSKO
1. |
rzeczpospolitapolska |
2. |
rzeczpospolita_polska |
3. |
rzeczpospolita-polska |
4. |
polska |
5. |
polonia |
6. |
lenkija |
7. |
poland |
8. |
polen |
9. |
pologne |
10. |
polsko |
11. |
poola |
12. |
puola |
PORTUGALSKO
1. |
republicaportuguesa |
2. |
portugal |
3. |
portugália |
4. |
portugalia |
5. |
portugali |
6. |
portugalska |
7. |
portugalsko |
8. |
portogallo |
9. |
portugalija |
10. |
portekiz |
11. |
πορτογαλία |
12. |
portugāle |
13. |
aveiro |
14. |
beja |
15. |
braga |
16. |
bragança |
17. |
castelobranco |
18. |
coimbra |
19. |
evora |
20. |
faro |
21. |
guarda |
22. |
leiria |
23. |
lisboa |
24. |
portalegre |
25. |
porto |
26. |
santarem |
27. |
setubal |
28. |
vianadocastelo |
29. |
viseu |
30. |
vilareal |
31. |
madeira |
32. |
açores |
33. |
alentejo |
34. |
algarve |
35. |
altoalentejo |
36. |
baixoalentejo |
37. |
beiraalta |
38. |
beirabaixa |
39. |
beirainterior |
40. |
beiralitoral |
41. |
beiratransmontana |
42. |
douro |
43. |
dourolitoral |
44. |
entredouroeminho |
45. |
estremadura |
46. |
minho |
47. |
ribatejo |
48. |
tras-os-montes-e-alto-douro |
49. |
acores |
SLOVENSKO
1. |
slowakische-republik |
2. |
republique-slovaque |
3. |
slovakiki-dimokratia |
4. |
slovenska-republika |
5. |
slovakiske-republik |
6. |
slovaki-vabariik |
7. |
slovakian-tasavalta |
8. |
slovakikidimokratia |
9. |
slovakiki-dimokratia |
10. |
szlovak-koztarsasag |
11. |
slovak-republic |
12. |
repubblica-slovacca |
13. |
slovakijas-republika |
14. |
slovakijos-respublika |
15. |
repubblika-slovakka |
16. |
slowaakse-republiek |
17. |
republika-slowacka |
18. |
republica-eslovaca |
19. |
slovaska-republika |
20. |
republica-eslovaca |
21. |
slovakiska-republiken |
22. |
σλοßακικη-δημοκρατια |
23. |
slowakischerepublik |
24. |
republiqueslovaque |
25. |
slovenskarepublika |
26. |
slovakiskerepublik |
27. |
slovakivabariik |
28. |
slovakiantasavalta |
29. |
szlovakkoztarsasag |
30. |
slovakrepublic |
31. |
repubblicaslovacca |
32. |
slovakijasrepublika |
33. |
slovakijosrespublika |
34. |
repubblikaslovakka |
35. |
slowaakserepubliek |
36. |
republikaslowacka |
37. |
republicaeslovaca |
38. |
slovaskarepublika |
39. |
republicaeslovaca |
40. |
slovakiskarepubliken |
41. |
σλοßακικηδημοκρατια |
42. |
slowakei |
43. |
slovaquie |
44. |
slovakia |
45. |
slovensko |
46. |
slovakiet |
47. |
slovakkia |
48. |
szlovakia |
49. |
slovacchia |
50. |
slovakija |
51. |
slowakije |
52. |
slowacija |
53. |
eslovaquia |
54. |
slovaska |
55. |
σλοßακικη |
56. |
slovakien |
57. |
république-slovaque |
58. |
slovenská-republika |
59. |
szlovák-köztársaság |
60. |
slovākijos-respublika |
61. |
republika-słowacka |
62. |
república-eslovaca |
63. |
slovaška-republika |
64. |
slovačka-republika |
65. |
lýdveldid-slovakia |
66. |
républiqueslovaque |
67. |
slovenskárepublika |
68. |
szlovákköztársaság |
69. |
slovākijosrespublika |
70. |
republikasłowacka |
71. |
repúblicaeslovaca |
72. |
slovaškarepublika |
73. |
slovačkarepublika |
74. |
lýdveldidslovakia |
75. |
szlovákia |
76. |
slovākija |
77. |
słowacija |
78. |
slovaška |
79. |
slovačka |
SLOVINSKO
1. |
slovenija |
2. |
slovenia |
3. |
slowenien |
4. |
slovenie |
5. |
la-slovenie |
6. |
laslovenie |
7. |
eslovenia |
8. |
republikaslovenija |
9. |
republika-slovenija |
10. |
republicofslovenia |
11. |
republic-of-slovenia |
12. |
szlovenia |
13. |
szlovenkoztarsasag |
14. |
szloven-koztarsasag |
15. |
repubblicadislovenia |
16. |
repubblica-di-slovenia |
ŠPANĚLSKO
1. |
españa |
2. |
reinodeespana |
3. |
reino-de-espana |
4. |
espagne |
5. |
espana |
6. |
espanha |
7. |
espanja |
8. |
espanya |
9. |
hispaania |
10. |
hiszpania |
11. |
ispanija |
12. |
spagna |
13. |
spain |
14. |
spanielsko |
15. |
spanien |
16. |
spanija |
17. |
spanje |
18. |
reinodeespaña |
19. |
reino-de-españa |
20. |
španielsko |
21. |
spānija |
22. |
španija |
23. |
španiělsko |
24. |
espainia |
25. |
ispania |
26. |
ισπανια |
27. |
andalucia |
28. |
andalucía |
29. |
andalousie |
30. |
andalusia |
31. |
andalusien |
32. |
juntadeandalucia |
33. |
juntadeandalucía |
34. |
aragon |
35. |
aragón |
36. |
gobiernodearagon |
37. |
gobiernoaragón |
38. |
principadodeasturias |
39. |
principaudasturies |
40. |
asturias |
41. |
asturies |
42. |
illesbalears |
43. |
islasbaleares |
44. |
canarias |
45. |
gobiernodecanarias |
46. |
canaryisland |
47. |
kanarischeinseln |
48. |
cantabria |
49. |
gobiernodecantabria |
50. |
castillalamancha |
51. |
castilla-lamancha |
52. |
castillayleon |
53. |
castillayleón |
54. |
juntadecastillayleon |
55. |
juntadecastillayleón |
56. |
generalitatdecatalunya |
57. |
generalitatdecataluña |
58. |
catalunya |
59. |
cataluña |
60. |
katalonien |
61. |
catalonia |
62. |
catalogna |
63. |
catalogne |
64. |
cataloniě |
65. |
katalonias |
66. |
catalunha |
67. |
kataloniens |
68. |
katalonian |
69. |
catalonië |
70. |
extremadura |
71. |
comunidadautonomadeextremadura |
72. |
comunidadautónomadeextremadura |
73. |
xuntadegalicia |
74. |
comunidadautonomadegalicia |
75. |
comunidaautónomadegalicia |
76. |
comunidadeautonomadegalicia |
77. |
comunidadeautónomadegalicia |
78. |
larioja |
79. |
gobiernodelarioja |
80. |
comunidadmadrid |
81. |
madridregion |
82. |
regionmadrid |
83. |
madrid |
84. |
murciaregion |
85. |
murciaregión |
86. |
murciaregione |
87. |
murciaregiao |
88. |
regiondemurcia |
89. |
regióndemurcia |
90. |
regionofmurcia |
91. |
regionvonmurcia |
92. |
regionedimurcia |
93. |
regiaodomurcia |
94. |
navarra |
95. |
nafarroa |
96. |
navarre |
97. |
navarracomunidadforal |
98. |
nafarroaforukomunitatea |
99. |
nafarroaforuerkidegoa |
100. |
communauteforaledenavarre |
101. |
communautéforaledenavarre |
102. |
foralcommunityofnavarra |
103. |
paisvasco |
104. |
paísvasco |
105. |
euskadi |
106. |
euskalherria |
107. |
paisbasc |
108. |
basquecountry |
109. |
paysbasque |
110. |
paesebasco |
111. |
baskenland |
112. |
paisbasco |
113. |
χώρατωνβάσκων |
114. |
gobiernovasco |
115. |
euskojaurlaritza |
116. |
governbasc |
117. |
basquegovernment |
118. |
gouvernementbasque |
119. |
governobasco |
120. |
baskischeregierung |
121. |
baskitschebestuur |
122. |
κυβέρνησητωνβάσκων |
123. |
comunidad-valenciana |
124. |
comunidadvalenciana |
125. |
comunitat-valenciana |
126. |
comunitatvalenciana |
127. |
ceuta |
128. |
gobiernoceuta |
129. |
melilla |
130. |
gobiernomelilla |
ŠVÉDSKO
1. |
suecia |
2. |
reinodesuecia |
3. |
sverige |
4. |
kongerietsverige |
5. |
schweden |
6. |
königreichschweden |
7. |
konigreichschweden |
8. |
σουηδία |
9. |
ΒασίλειοτηςΣουηδίας |
10. |
sweden |
11. |
kingdomofsweden |
12. |
suède |
13. |
suede |
14. |
royaumedesuède |
15. |
royaumedesuede |
16. |
svezia |
17. |
regnodisvezia |
18. |
zweden |
19. |
koninkrijkzweden |
20. |
suécia |
21. |
reinodasuécia |
22. |
reinodasuecia |
23. |
ruotsi |
24. |
ruotsinkuningaskunta |
25. |
konungariketsverige |
26. |
švédsko |
27. |
rootsi |
28. |
svedija |
29. |
svédorszag |
30. |
svedorszag |
31. |
l-isvezja |
32. |
szweja |
33. |
švedska |
34. |
svedska |
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
1. |
unitedkingdom |
2. |
united-kingdom |
3. |
united_kingdom |
4. |
greatbritain |
5. |
great-britain |
6. |
great_britain |
7. |
britain |
8. |
cymru |
9. |
england |
10. |
northernireland |
11. |
northern-ireland |
12. |
northern_ireland |
13. |
scotland |
14. |
wales |
2. Seznam názvů podle zemí a zemí, které je mohou rezervovat
BULHARSKO
1. |
българия |
2. |
bulgaria |
3. |
bulharsko |
4. |
bulgarien |
5. |
bulgaaria |
6. |
βουλγαρία |
7. |
bulgarie |
8. |
bulgarija |
9. |
bulgarije |
10. |
bolgarija |
11. |
republicofbulgaria |
12. |
the-republic-of-bulgaria |
13. |
the_republic_of_bulgaria |
14. |
republic-of-bulgaria |
15. |
republic_of_bulgaria |
16. |
republicbulgaria |
17. |
republic-bulgaria |
18. |
republic_bulgaria |
19. |
repubblicadibulgaria |
20. |
repubblica-di-bulgaria |
21. |
repubblica_di_bulgaria |
22. |
repubblicabulgaria |
23. |
repubblica-bulgaria |
24. |
repubblica_bulgaria |
25. |
republikbulgarien |
26. |
republik-bulgarien |
27. |
republik_bulgarien |
28. |
bulgaariavabariik |
29. |
bulgaaria-vabariik |
30. |
bulgaaria_vabariik |
31. |
δημοκρατιατησβουλγαριας |
32. |
δημοκρατια-της-βουλγαριας |
33. |
δημοκρατια_της_βουλγαριας |
34. |
republiekbulgarije |
35. |
republiek-bulgarije |
36. |
republiek_bulgarije |
37. |
republikabolgarija |
38. |
republika-bolgarija |
39. |
republika_bolgarija |
40. |
republikabulgaria |
41. |
republika-bulgaria |
42. |
republika_bulgaria |
43. |
bulharskarepublica |
44. |
bulharska-republica |
45. |
bulharska_republica |
46. |
republiquebulgarie |
47. |
republique-bulgarie |
48. |
republique_bulgarie |
49. |
republicabulgarija |
50. |
republica-bulgārija |
51. |
republica_bulgārija |
52. |
repúblikabulgária |
53. |
repúblika-bulgária |
54. |
repúblika_bulgária |
55. |
repúblicabulgaria |
56. |
república-bulgaria |
57. |
república_bulgaria |
58. |
bulgarja |
59. |
bălgarija |
60. |
bulgariantasavalta |
61. |
bulgarian-tasavalta |
62. |
bulgarian_tasavalta |
63. |
republikenbulgarien |
64. |
republiken-bulgarien |
65. |
republiken_bulgarien |
66. |
repulicabulgaria |
67. |
repulica-bulgaria |
68. |
repulica_bulgaria |
69. |
köztársaságbulgária |
70. |
köztársaság-bulgária |
71. |
köztársaság_bulgária |
CHORVATSKO
1. |
croatia |
2. |
kroatia |
3. |
kroatien |
4. |
kroatien |
5. |
croazia |
6. |
kroatien |
7. |
croacia |
8. |
croatie |
9. |
horvátország |
10. |
horvatorszag |
11. |
kroatië |
12. |
kroatie |
13. |
chorwacja |
14. |
κροατία |
15. |
chorvatsko |
16. |
charvátsko |
17. |
horvaatia |
18. |
kroaatia |
19. |
croácia |
20. |
croacia |
21. |
horvātija |
22. |
horvatija |
23. |
kroatija |
24. |
kroazja |
25. |
chorvátsko |
26. |
chrovatsko |
27. |
hrvaška |
28. |
hrvaska |
ISLAND
1. |
arepublicadeislândia |
2. |
deijslandrepubliek |
3. |
deijslandrepubliek |
4. |
derepubliekvanijsland |
5. |
derepubliekvanijsland |
6. |
iceland |
7. |
icelandrepublic |
8. |
iepublikaislande |
9. |
ijsland |
10. |
island |
11. |
islanda |
12. |
islande |
13. |
islandia |
14. |
islândia |
15. |
islandica |
16. |
islandrepublik |
17. |
islandskylisejnik |
18. |
islannintasavalta |
19. |
islanti |
20. |
izland |
21. |
ísland |
22. |
íslenskalýðveldið |
23. |
köztársaságizland |
24. |
larepubblicadiislanda |
25. |
larepúblicadeislandia |
26. |
larépubliquedislande |
27. |
lislande |
28. |
lýðveldiðísland |
29. |
puklerkaislandska |
30. |
rahvavabariikisland |
31. |
repubblicadiislanda |
32. |
repubblikataisland |
33. |
republicoficeland |
34. |
republikaisland |
35. |
republikaislandia |
36. |
republikavisland |
37. |
republikkenisland |
38. |
republikvonisland |
39. |
repúblicadeislandia |
40. |
repúblicadeislândia |
41. |
républiquedislande |
42. |
ΔημοκρατίατηςΙσλανδίας |
43. |
Ισλανδία |
LICHTENŠTEJNSKO
1. |
fyrstendømmetliechtenstein |
2. |
fürstentumliechtenstein |
3. |
principalityofliechtenstein |
4. |
liechtensteinivürstiriiki |
5. |
liechtensteininruhtinaskunta |
6. |
principautédeliechtenstein |
7. |
πριγκιπάτοτουλιχτενστάιν |
8. |
furstadæmisinsliechtensteins |
9. |
principatodelliechtenstein |
10. |
lichtenšteinokunigaikštystė |
11. |
lihtenšteinasfirstiste |
12. |
prinċipalitàtal-liechtenstein |
13. |
vorstendomliechtenstein |
14. |
fyrstedømmetliechtenstein |
15. |
księstwoliechtenstein |
16. |
principadodoliechtenstein |
17. |
furstendömetliechtenstein |
18. |
lichtenštajnskékniežatstvo |
19. |
kneževinolihtenštajn |
20. |
principadodeliechtenstein |
21. |
lichtenštejnskéknížectví |
22. |
lichtensteinihercegség |
NORSKO
1. |
norge |
2. |
noreg |
3. |
norway |
4. |
norwegen |
5. |
norvege |
6. |
norvège |
7. |
noruega |
8. |
norvegia |
9. |
norvégia |
10. |
norsko |
11. |
nórsko |
12. |
norra |
13. |
norja |
14. |
norvegija |
15. |
norvēģija |
16. |
noorwegen |
17. |
Νορßηγία |
18. |
norvegja |
19. |
norveġja |
20. |
norveska |
21. |
norveška |
22. |
norwegia |
23. |
norga |
RUMUNSKO
1. |
românia |
2. |
romania |
3. |
roumanie |
4. |
rumänien |
5. |
rumanien |
6. |
rumanía |
7. |
rumænien |
8. |
roménia |
9. |
romênia |
10. |
romenia |
11. |
rumunia |
12. |
rumunsko |
13. |
romunija |
14. |
rumãnija |
15. |
rumunija |
16. |
rumeenia |
17. |
ρουμανία |
18. |
románia |
19. |
rumanija |
20. |
roemenië |
TURECKO
1. |
turkiye |
2. |
türkiye |
3. |
turkiyecumhuriyeti |
4. |
türkiyecumhuriyeti |
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/50 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1655/2005
ze dne 10. října 2005
o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury přiložené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze k tomuto nařízení. |
(2) |
Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím. |
(3) |
Podle zmíněných všeobecných pravidel musí být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze zařazeno do kódů KN uvedených ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3. |
(4) |
Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2). |
(5) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódů KN uvedených ve sloupci 2.
Článek 2
Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
László KOVÁCS
člen Komise
(1) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 493/2005 (Úř. věst. L 82, 31.3.2005, s. 1).
(2) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 (Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 13).
PŘÍLOHA
Popis zboží |
Zařazení (kód KN) |
Odůvodnění |
||||||||
(1) |
(2) |
(3) |
||||||||
|
4421 90 98 |
Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1, 2 a), 3 b) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 4421, 4421 90 and 4421 90 98. Podstatný rys dává výrobku konstrukční prvek (dřevěný rám). Vzhledem k jeho velikosti, nelze tento výrobek považovat za montovanou stavbu čísla 9406. |
||||||||
|
8418 10 91 |
Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle kódů KN 8418, 8418 10 a 8418 10 91. Položka 8418 10 zahrnuje všechna kombinovaná chladicí-mrazicí zařízení vybavená samostatnými vnějšími dvířky, ať už se používají v domácnostech nebo nikoliv. |
||||||||
|
8525 30 90 |
Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1, 3 b) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 8525, 8525 30 a 8525 30 90. Ačkoliv je souprava (sada) určena dětem, nemůže být zařazena jako hračka do čísla 9503, jelikož jí dává podstatné rysy kamera čísla 8525. |
||||||||
|
9503 60 90 |
Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidlech 1, 3 b) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 9503, 9503 60 a 9503 60 90. Zařazení výrobku jako tištěná kniha do čísla 4901 nebo jako obrázková kniha pro děti do čísla 4903 je vyloučeno, jelikož text i obrázky mají ve srovnání se skládankou (puzzlemi) podružnou funkci. Skládanka (puzzle) dává tomuto výrobku podstatné rysy, a proto je zařazen jako skládanka do čísla 9503. |
A. |
|
(1) Fotografie má pouze informační charakter.
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/53 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1656/2005
ze dne 10. října 2005
o dovozních licencích pro čerstvé, chlazené nebo zmrazené hovězí a telecí maso vysoké kvality
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 936/97 ze dne 27. května 1997 o otevření a správě celních kvót pro čerstvé, chlazené nebo zmrazené hovězí maso vysoké kvality a pro zmrazené buvolí maso (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (ES) č. 936/97 stanovuje v čl. 4 a 5 podmínky pro žádosti o udělení dovozních licencí pro maso uvedené v čl. 2 písm. f) tohoto nařízení. |
(2) |
Nařízení (ES) č. 936/97 stanovuje v čl. 2 písm. f) množství čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného hovězího a telecího masa vysoké kvality které odpovídá definici stanovené vestejném ustanovení, které může být v období od 1. července 2005 do 30. června 2006 za zvláštních podmínek dovezeno, na 11 500 tun. |
(3) |
Je třeba připomenout, že licence, které jsou předmětem tohoto nařízení, mohou být použity po celou dobu jejich platnosti pouze za předpokladu, že splňují podmínky veterinární hygieny, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Každé žádosti o udělení dovozní licence pro čerstvé, chlazené nebo zmrazené hovězí maso vysoké kvality dle čl. 2 písm. f) nařízení (ES) č. 936/97 podané v období od 1. do 5. října 2005 se vyhovuje.
2. Žádosti o licence mohou být v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 936/97 podány během prvních pěti dnů měsíce listopadu 2005 pro množství 4 278,497 tun.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dne 11. října 2005.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
J. M. SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1).
(2) Úř. věst. L 137, 28.5.1997, s. 10. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1118/2004 (Úř. věst. L 217, 17.6.2004, s. 10).
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/54 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1657/2005
ze dne 10. října 2005,
kterým se stanoví ceny producentů ve Společenství a dovozní ceny pro karafiáty a růže s ohledem na provádění režimu pro dovoz některých květin pocházejících z Jordánska
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 4088/87 ze dne 21. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro uplatňování preferenčních celních sazeb na dovoz některých květin pocházejících z Izraele, Jordánska, Kypru, Maroka a západního břehu Jordánu a pásma Gazy (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Čl. 2 odst. 2 a článek 3 nařízení (EHS) č. 4088/87 určují, že se ceny producentů ve Společenství a dovozní ceny pro jednokvěté karafiáty (Standard), vícekvěté karafiáty (Spray), velkokvěté růže a malokvěté růže stanoví vždy jednou za dva týdny na dobu dvou týdnů. Podle článku 1 nařízení Komise (EHS) č. 700/88 ze dne 17. března 1988, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla pro režim dovozu některých květin pocházejících z Izraele, Jordánska, Kypru, Maroka a západního břehu Jordánu a pásma Gazy do Společenství (2), se tyto ceny stanoví pro období dvou po sobě následujících týdnů na základě vážených cen poskytnutých členskými státy. |
(2) |
Tyto ceny je třeba stanovit co nejrychleji, aby mohla být určena výše příslušného cla. |
(3) |
S ohledem na přistoupení Kypru do Evropské unie 1. května 2004 by neměla být stanovena dovozní cena pro tento stát. |
(4) |
S ohledem na smlouvy přijaté rozhodnutím Rady 2003/917/ES ze dne 22. prosince 2003 o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Státem Izrael o vzájemných liberalizačních opatřeních a nahrazení protokolů 1 a 2 k dohodě o přidružení mezi ES a Izraelem (3), rozhodnutím Rady 2003/914/ES ze dne 22. prosince 2003 o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních a nahrazení protokolů 1 a 3 k dohodě o přidružení mezi ES a Marokem (4), a rozhodnutím Rady 2005/4/ES ze dne 22. prosince 2004 o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) ve prospěch palestinské samosprávy na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy o vzájemných liberalizačních opatřeních a o nahrazení protokolů 1 a 2 k prozatímní dohodě o přidružení mezi ES a palestinskou samosprávou (5) by neměly být nadále stanovovány dovozní ceny pro Izrael, Maroko a západní břeh Jordánu a pásmo Gazy. |
(5) |
Komise musí přijmout tato opatření v období mezi dvěma zasedáními Řídícího výboru pro živé rostliny a květinářské produkty, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Ceny producentů ve Společenství a dovozní ceny pro jednokvěté karafiáty (Standard), vícekvěté karafiáty (Spray), velkokvěté růže a malokvěté růže podle článku 1 nařízení Komise (EHS) č. 4088/87 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení pro období od 12. do 25. října 2005.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
J. M. SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 382, 31.12.1987, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1300/97 (Úř. věst. L 177, 5.7.1997, s. 1).
(2) Úř. věst. L 72, 18.3.1988, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2062/97 (Úř. věst. L 289, 22.10.1997, s. 1).
(3) Úř. věst. L 346, 31.12.2003, s. 65.
(4) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 117.
(5) Úř. věst. L 2, 5.1.2005, s. 4.
PŘÍLOHA
(EUR/100 kusů) |
||||
Období: od 12. do 25. října 2005 |
||||
Cena producentů ve Společenství |
Jednokvěté karafiáty (Standard) |
Vícekvěté karafiáty (Spray) |
Velkokvěté růže |
Malokvěté růže |
|
15,88 |
11,40 |
33,60 |
13,55 |
Dovozní ceny ve Společenství |
Jednokvěté karafiáty (Standard) |
Vícekvěté karafiáty (Spray) |
Velkokvěté růže |
Malokvěté růže |
Jordánsko |
— |
— |
— |
— |
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/56 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1658/2005
ze dne 10. října 2005,
kterým se stanoví světové tržní ceny nevyzrněné bavlny
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na protokol 4 o bavlně, který je přiložen k aktu o přistoupení Řecka, naposledy pozměněný nařízením Rady (ES) č. 1050/2001 (1),
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1051/2001 ze dne 22. května 2001 o podpoře pro produkci bavlny (2), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle článku 4 nařízení (ES) č. 1051/2001 se pravidelně určuje světová tržní cena nevyzrněné bavlny na základě cen vyzrněné bavlny na světovém trhu a s ohledem na historický poměr mezi zjištěnou cenou vyzrněné bavlny a cenou vypočítanou pro nevyzrněnou bavlnu. Tento historický poměr byl stanoven v čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1591/2001 ze dne 2. srpna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim podpor pro bavlnu (3). Není-li možné stanovit světovou tržní cenu tímto způsobem, stanoví se na základě nejnovější stanovené ceny. |
(2) |
V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1051/2001 se světová tržní cena nevyzrněné bavlny určí s ohledem na zvláštní charakteristiky produktu a na základě nejvýhodnějších nabídek a kótací, jež jsou považovány za reprezentativní z hlediska skutečných tržních trendů. Za tímto účelem je třeba vypočítat průměr nabídek a kótací zjištěných na jedné nebo několika evropských burzách pro produkt, který je dodáván za podmínek CIF do přístavu Společenství a pochází z různých dodávajících zemí, jež jsou z hlediska mezinárodního obchodu považovány za nejvíce reprezentativní. Existuje však ustanovení o úpravě kritérií pro určování světových tržních cen vyzrněné bavlny umožňující přihlédnout k rozdílům odůvodněným jakostí dodávaného produktu nebo povahou dotyčných nabídek a kótací. Tyto úpravy jsou uvedeny v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1591/2001. |
(3) |
Za použití daných kritérií jsou stanoveny níže uvedené světové tržní ceny nevyzrněné bavlny, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Stanovuje se, že světová tržní cena nevyzrněné bavlny uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 1051/2001 činí 21,485 EUR/100 kg.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 11. října 2005.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. října 2005.
Za Komisi
J. M. SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 1.
(2) Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 3.
(3) Úř. věst. L 210, 3.8.2001, s. 10. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1486/2002 (Úř. věst. L 223, 20.8.2002, s. 3).
II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
Rada
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/57 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 28. července 2005
o existenci nadměrného schodku v Itálii
(2005/694/ES)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 104 odst. 6 této smlouvy,
s ohledem na doporučení Komise,
s ohledem na připomínky Itálie,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí. |
(2) |
Pakt o stabilitě a růstu je založen na cíli zdravých veřejných financí jakožto prostředku posilujícího podmínky pro cenovou stabilitu a silný udržitelný růst přispívající k vytváření pracovních míst. |
(3) |
Podle článku 104 upravujícího postup při nadměrném schodku musí být existence nadměrného schodku stanovena rozhodnutím a Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě stanoví další opatření týkající se provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 (1) stanoví prováděcí pravidla a definice pro používání uvedeného protokolu. |
(4) |
Podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy má Komise předložit Radě stanovisko, pokud usoudí, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek. Komise předložila Radě takové stanovisko o Itálii dne 29. června 2005. Komise došla po zohlednění své zprávy podle čl. 104 odst. 3 Smlouvy a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 Smlouvy k závěru, že v Itálii existuje nadměrný schodek. Komise vzala při svém hodnocení v úvahu zprávu Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci Evropské radě „Za lepší uplatňování Paktu o stabilitě a růstu“, kterou Evropská rada schválila dne 22. března 2005. |
(5) |
Podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy Rada zváží všechny připomínky, které si dotyčný členský stát případně učiní, a po celkovém zhodnocení rozhodne, zda existuje nadměrný schodek. U Itálie vede toto celkové zhodnocení k následujícím závěrům. |
(6) |
Podle dosud zveřejněných údajů za léta 2003 a 2004 schodek veřejných financí v obou letech mírně překročil doporučovanou hodnotu 3 % HDP. Porušení doporučované hodnoty ve výši 3 % HDP uvedené ve Smlouvě, ke kterému došlo v letech 2003 a 2004, nevyplývá z neobvyklé události, kterou dotyčný stát nemohl nikterak ovlivnit, ani není důsledkem prudkého hospodářského propadu ve smyslu Paktu o stabilitě a růstu. Míra hospodářského růstu byla v posledních třech letech pozitivní, avšak nízká (0,4 % v roce 2002, 0,3 % v roce 2003 a 1,2 % v roce 2004). Odhaduje se, že se mezera výstupu změnila z 2,1 % potenciálního HDP v roce 2004 na – 1,3 % potenciálního HDP v roce 2004. Pomalý růst jako takový v letech 2003 a 2004 nelze posoudit jako výjimečný ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. |
(7) |
Překročení doporučované hodnoty nelze považovat ani za dočasné, neboť ji schodek mírně překročil v letech 2003 a 2004 a podle předpokladů Komise ji bez změny politiky výrazně překročí v letech 2005 a 2006. To svědčí o tom, že požadavek Smlouvy týkající se kritéria schodku není plněn. |
(8) |
Poměr veřejného zadlužení k HDP, který činil 106 až 107 % HDP v roce 2004, zřetelně přesahuje doporučovanou hodnotu uvedenou ve Smlouvě a v posledních letech neklesal uspokojivým tempem. Tempo snižování veřejného zadlužení ovlivňovaly operace pod čarou, které dluh zvyšují. Kromě toho současná úroveň primárního přebytku (pod 2 % HDP v roce 2004) nezajišťuje uspokojivou klesající tendenci míry veřejného zadlužení. To svědčí o tom, že požadavky Smlouvy týkající se kritéria veřejného zadlužení nejsou splněny. |
(9) |
Rada prozkoumala další významné faktory uvedené ve zprávě Komise podle čl. 104 odst. 3 Smlouvy a další faktory navržené italskými orgány v dopise ze dne 6. června 2005. Podle zprávy Rady Evropské radě „Za lepší uplatňování Paktu o stabilitě a růstu“ musí být zohlednění ostatních významných faktorů v rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy „zcela podmíněno všeobecnou zásadou, že před zohledněním dalších významných faktorů je překročení doporučované hodnoty dočasné a schodek zůstává blízko k doporučované hodnotě“. Itálie tuto podmínku nesplňuje. Proto se k dalším významným faktorům u Itálie pro účely rozhodnutí Rady v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy nepřihlíží, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Z celkového zhodnocení vyplývá, že v Itálii existuje nadměrný schodek.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Italské republice.
V Bruselu dne 28. července 2005.
Za Radu
D. ALEXANDER
předseda
(1) Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 351/2002 (Úř. věst. L 55, 26.2.2002, s. 23).
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/59 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 20. září 2005
o uzavření Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii
(2005/695/ES)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 310 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem druhou větou a odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,
s ohledem na akt o přistoupení z roku 2003, a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto aktu,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 31. května 2005 byl jménem Evropského společenství a jeho členských států podepsán protokol k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé. |
(2) |
Uvedený protokol je třeba schválit, |
ROZHODLA TAKTO:
Jediný článek
Protokol k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii se schvaluje jménem Evropského společenství a jeho členských států.
Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí (2).
V Bruselu dne 20. září 2005.
Za Radu
M. BECKETT
předsedkyně
(1) Souhlas ze dne 6. září 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(2) Úř. věst. L 242, 19.9.2005, s. 2.
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/60 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 3. října 2005,
kterým se mění Protokol o statutu Soudního dvora s cílem stanovit podmínky a meze pro přezkum rozhodnutí Soudu prvního stupně Soudním dvorem
(2005/696/ES, Euratom)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 225 odst. 2 a 3 a čl. 245 druhý pododstavec této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 140a odst. 2 a 3 a čl. 160 druhý pododstavec této smlouvy,
s ohledem na žádost Soudního dvora ze dne 12. září 2003,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ze dne 10. února 2004,
s ohledem na stanovisko Komise ze dne 11. února 2005,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ustanovení čl. 225 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES, ve znění čl. 2 bodu 31 Niceské smlouvy, stanoví: „2. Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím soudních komor zřízených na základě článku 225a. Rozhodnutí Soudu prvního stupně podle tohoto odstavce mohou být výjimečně za podmínek a v mezích stanovených statutem přezkoumána Soudním dvorem v případě vážného ohrožení jednoty nebo souladu práva Společenství. 3. Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat o předběžných otázkách podle článku 234 ve zvláštních oblastech určených statutem. Má-li Soud prvního stupně za to, že věc vyžaduje zásadní rozhodnutí, jež může ovlivnit jednotu a soulad práva Společenství, může věc postoupit k rozhodnutí Soudnímu dvoru. Rozhodnutí Soudu prvního stupně o předběžných otázkách mohou být výjimečně za podmínek a v mezích stanovených statutem přezkoumána Soudním dvorem v případě vážného ohrožení jednoty nebo souladu práva Společenství.“ |
(2) |
Ustanovení čl. 140a odst. 2 a 3 Smlouvy o ESAE byla podobně pozměněna čl. 3 bodem 13 Niceské smlouvy. |
(3) |
Částečně byly vzaty v úvahu tyto změny článku 62 Protokolu o statutu Soudního dvora, podle něhož: „V případech uvedených v čl. 225 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES a v čl. 140a odst. 2 a 3 Smlouvy o ESAE můžeprvní generální advokát navrhnout Soudnímu dvoru, aby přezkoumal rozhodnutí Soudu prvního stupně, má-li za to, že existuje vážné nebezpečí narušení jednoty nebo souladu práva Společenství. Návrh musí podat ve lhůtě jednoho měsíce od vyhlášení rozhodnutí Soudu. Soudní dvůr rozhodne ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy mu první generální advokát podal návrh, zda je rozhodnutí třeba přezkoumat.“ |
(4) |
V souladu s prohlášením č. 13 připojeným k závěrečnému aktu Niceské smlouvy je třeba přijmout ustanovení týkající se přezkoumání rozhodnutí Soudu prvního stupně, který rozhoduje o rozhodnutích soudních komor a pokud jde o předběžné otázky, jež upřesňují:
|
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
V Protokolu o statutu Soudního dvora se vkládají nové články, které znějí:
„Článek 62a
Soudní dvůr rozhoduje o otázkách, které jsou předmětem přezkumu, postupem pro naléhavé situace na základě spisu, který mu předá Soud prvního stupně.
Osoby uvedené v článku 23 a v případech stanovených v čl. 225 odst. 2 Smlouvy o ES a v čl. 140a odst. 2 Smlouvy o ESAE i účastníci řízení před Soudem prvního stupně mají právo předložit Soudnímu dvoru ve lhůtě stanovené k tomuto účelu písemná podání nebo vyjádření k otázkám, které jsou předmětem přezkumu.
Před vydáním rozhodnutí může Soudní dvůr rozhodnout o zahájení ústního jednání.
Článek 62b
V případech stanovených v čl. 225 odst. 2 Smlouvy o ES a v čl. 140a odst. 2 Smlouvy o ESAE a aniž jsou dotčeny články 242 a 243 Smlouvy o ES, nemají návrh na přezkoumání a rozhodnutí o zahájení přezkumného řízení odkladný účinek. Shledá-li Soudní dvůr, že rozhodnutí Soudu prvního stupně ohrožuje jednotu nebo soulad práva Společenství, vrátí případ Soudu prvního stupně, který je vázán právním názorem Soudního dvora; Soudní dvůr může určit účinky rozhodnutí Soudu prvního stupně, které jsou pro strany sporu zachovány. Pokud však řešení sporu vyplývá, s přihlédnutím k výsledku přezkumu, ze skutkových zjištění, na nichž se zakládá rozhodnutí Soudu prvního stupně, rozhodne Soudní dvůr s konečnou platností.
V případech stanovených v čl. 225 odst. 3 Smlouvy o ES a v čl. 140a odst. 3 Smlouvy o ESUO, není-li navržen přezkum nebo rozhodnuto o zahájení přezkumu, nabývají odpověď nebo odpovědi Soudu prvního stupně na otázky, které mu byly předloženy, účinku uplynutím lhůt stanovených k tomuto účelu v čl. 62 druhém pododstavci. Je-li zahájen přezkum, nabývají odpověď nebo odpovědi, které jsou předmětem přezkumu, účinku po jeho skončení, pokud Soudní dvůr nerozhodne jinak. Shledá-li Soudní dvůr, že rozhodnutí Soudu prvního stupně narušuje jednotu nebo soulad práva Společenství, nahrazuje odpověď Soudního dvora na otázky, které jsou předmětem přezkumu, odpověď Soudu prvního stupně.“
Článek 2
Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Lucemburku dne 3. října 2005.
Za Radu
D. ALEXANDER
předseda
Komise
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/62 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 12. září 2005,
kterým se mění nařízení 2000/745/ES, kterým se přijímají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovými a antisubvenčními řízeními týkajícími se dovozů polyethylentereftalátu (PET) pocházejícího mimo jiné z Indie
(2005/697/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), a zejména na článek 8 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (2) (dále jen „základní antisubvenční nařízení“), a zejména na články 13 a 15 uvedeného nařízení,
po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
A. POSTUP
(1) |
Nařízením (ES) č. 2604/2000 (3) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu některých polyethylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících mimo jiné z Indie do Společenství. Dovozy PET uskutečňované společnostmi, jejichž závazky byly přijaty, byly osvobozeny od cla podle čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení. |
(2) |
Nařízením (ES) č. 2603/2000 (4) uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie do Společenství. Dovozy PET uskutečňované společnostmi, jejichž závazky byly přijaty, byly osvobozeny od cla podle čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení. |
(3) |
Komise dne 29. listopadu 2000 přijala rozhodnutí 2000/745/ES (5), kterým se přijímají závazky nabídnuté vývozci uvedenými v článku 1 tohoto rozhodnutí v souvislosti se dvěma výše uvedenými řízeními. |
(4) |
Dne 12. ledna 2005 oznámila Komise nařízením (ES) č. 33/2005 (6) zahájení přezkumu pro nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního antidumpingového nařízení. |
(5) |
Současně a ze stejných důvodů zahájila Komise zrychlený přezkum nařízení Rady (ES) č. 2603/2000 (7) podle článku 20 antisubvenčního nařízení. |
(6) |
Konečná zjištění a závěry z těchto šetření jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 1646/2005 (8), kterým se mění nařízení (ES) č. 2604/2000, a v nařízení Rady (ES) č. 1645/2005 (9) kterým se mění nařízení (ES) č. 2603/2000. |
B. ZÁVAZKY
(7) |
Po zveřejnění, kterým byla společnost South Asian Petrochem Limited (dále jen „společnost“) informována o skutečnostech a úvahách, na jejichž základě mělo být uloženo upravené konečné antidumpingové clo a vyrovnávací clo z dovozu do Společenství, nabídla tato společnost cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 1 antisubvenčního nařízení. V tomto závazku nabídl vyvážející výrobce, že bude dotčený výrobek prodávat v cenových úrovních, které odstraní poškozující účinek dumpingu a subvencování, nebo nad těmito cenovými úrovněmi. |
(8) |
Společnost bude také Komisi poskytovat pravidelné a podrobné informace o svých vývozech do Společenství, což Komisi umožní tento závazek účinně sledovat. Navíc s ohledem na strukturu prodeje této společnosti Komise usuzuje, že riziko obcházení dohodnutého závazku je omezené. |
(9) |
S ohledem na tuto skutečnost je závazek nabídnutý společností South Asian Petrochem Limited přijatelný. |
(10) |
Aby Komise byla schopna účinně sledovat, zda společnost plní své závazky, bude osvobození od cla při předložení žádosti příslušnému celnímu orgánu o propuštění do volného oběhu v souladu se závazky podmíněno předložením faktury obsahující alespoň údaje uvedené v příloze nařízení (ES) č. 2604/2000. Tento rozsah informací je rovněž potřebný k tomu, aby celní orgány mohly s dostatečnou přesností ověřit, zda zásilka odpovídá obchodním dokladům. V případech, kdy není předložena žádná taková faktura, nebo tato faktura neodpovídá deklarovanému výrobku, bude místo toho nutné zaplatit příslušnou sazbu antidumpingového nebo vyrovnávacího cla. |
(11) |
V případě porušení nebo odvolání závazku nebo v případě podezření z porušení závazku může být podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního antidumpingového nařízení, popř. podle čl. 13 odst. 9 a 10 základního antisubvenčního nařízení uloženo prozatímní nebo konečné clo, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Tabulka v článku 1 rozhodnutí 2000/745/ES se mění přidáním této položky:
Země |
Výrobce |
Doplňkový kód TARIC |
„Indie |
South Asian Petrochem Limited |
A 585“ |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 12. září 2005.
Za Komisi
Peter MANDELSON
člen Komise
(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).
(2) Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004.
(3) Úř. věst. L 301, 30.11.2000, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 83/2005 (Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 1).
(4) Úř. věst. L 301, 30.11.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 822/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 3).
(5) Úř. věst. L 301, 30.11.2000, s. 88. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2002/232/ES (Úř. věst. L 78, 21.3.2002, s. 12).
(6) Úř. věst. L 8, 12.1.2005, s. 9.
(7) Úř. věst. C 8, 12.1.2005, s. 2.
(8) Viz s. 10 v tomto čísle Úředního věstníku.
(9) Viz s. 1 v tomto čísle Úředního věstníku.
11.10.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 266/64 |
DOPORUČENÍ KOMISE
ze dne 19. září 2005
o odděleném účetnictví a systémech nákladového účetnictví podle předpisového rámce pro elektronické komunikace
(Text s významem pro EHP)
(2005/698/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (1), a zejména na čl. 19 odst. 1 uvedené směrnice,
po konzultaci s Komunikačním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Některá ustanovení předpisového rámce pro sítě a služby elektronických komunikací, jmenovitě články 9, 11, 13 a čl. 6 odst. 1 ve spojení s přílohou I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (2), článek 17, čl. 18 odst. 1 a příloha VII bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (3) a článek 13 směrnice 2002/21/ES, vyžadují zavedení nezbytných a vhodných mechanismů nákladového účetnictví. |
(2) |
Operátorům označeným na základě analýzy trhu provedené v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES jako operátoři s významnou tržní silou na relevantním trhu (dále jen „oznámení operátoři“) mohou být mimo jiné uloženy povinnosti týkající se vedení odděleného účetnictví a/nebo zavedení systému nákladového účetnictví. Účelem uložení uvedených povinností je více zprůhlednit transakce mezi operátory a/nebo určit skutečné náklady na poskytované služby. Oddělené účetnictví a zavedení systému nákladového účetnictví navíc mohou použít národní regulační úřady jako doplněk k uplatňování jiných regulačních opatření (týkajících se například průhlednosti, nediskriminace, nákladové orientace) vůči oznámeným operátorům. |
(3) |
Tímto doporučením se aktualizuje doporučení Komise 98/322/ES ze dne 8. dubna 1998 o propojení na liberalizovaném telekomunikačním trhu (část 2 – oddělené účetnictví a nákladové účetnictví) (4) v důsledku uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace (ode dne 25. července 2003). Tato revize je nezbytná, neboť předpisový rámec z roku 2002 přinesl důležité změny souboru právních předpisů z roku 1998, například rozšíření oblasti působnosti předpisového rámce, odlišný přístup k ukládání povinností ex ante, odlišnou oblast působnosti zvláštních ustanovení týkajících se nákladového účetnictví a odděleného účetnictví a uplatnění zásady technologické neutrality. |
(4) |
Celkovými cíli tohoto doporučení je podpořit uplatňování jednotných účetních zásad a metodik na úrovni EU při zohlednění zkušeností, které národní regulační úřady získaly v oblasti nákladového účetnictví a odděleného účetnictví, a zlepšit průhlednost účetních systémů, metodik, zpracovávaných údajů a procesu auditu a výkaznictví ku prospěchu všech zúčastněných stran. |
(5) |
Operátoři mohou vykonávat činnost na trzích, kde byli označeni jako operátoři s významnou tržní silou, i na konkurenčních trzích, kde takto označeni nebyli. Aby mohl národní regulační úřad plnit své regulační úkoly, může potřebovat informace o trzích, na kterých operátoři nemají významnou tržní sílu. Je-li oznámenému operátorovi s významnou tržní silou na jednom či více trzích uložena povinnost vést oddělené účetnictví, může se tato povinnost vztahovat na trhy, kde dotčený operátor nemá významnou tržní sílu, například za účelem zajištění soudržnosti údajů. |
(6) |
Jakákoliv nařízená metodika vedení nákladového účetnictví nebo odděleného účetnictví použitá zejména jako základ pro rozhodnutí o regulaci cen musí být stanovena tak, aby podporovala účinné investice, identifikovala potenciální protisoutěžní chování, především stlačování marží, a byla v souladu s cíli politiky národního regulačního úřadu, jak stanoví článek 8 směrnice 2002/21/ES. |
(7) |
Provádění nové nebo přepracované metodiky pro výpočet nákladů může ukázat, že stávající úrovně regulovaných poplatků nebo cenové mechanismy jsou nevhodné či v nějakém směru nevyrovnané. Pokud by se národní regulační úřad domníval, že je nezbytné nápravné opatření, je třeba vzít náležitý ohled na obchodní a hospodářské prostředí za účelem minimalizace rizik a nejistoty na relevantních trzích. Takové opatření může například zahrnovat rozložení úpravy ceny do přiměřeného časového období. |
(8) |
Při zavádění účetního systému, který používá přístup zaměřený na budoucí vývoj (např. dlouhodobé přírůstkové náklady) a založený nikoli na historických nákladech, ale na běžných (aktuálních) nákladech, například přístup, kdy se aktiva znovu oceňují na základě nákladů na používání moderní ekvivalentní infrastruktury postavené za použití nejúčinnější dostupné technologie, mohou národní regulační úřady potřebovat upravit parametry metodiky výpočtu nákladů, aby bylo určených cílů dosaženo. Kdekoliv je to možné, je třeba vzít v úvahu koordinované použití přístupů shora dolů a zdola nahoru. Účetní systémy musí být založeny na zásadě původu nákladů, například na výpočtu nákladů podle odvětví činnosti (metoda ABC – „Activity Based Costing“). |
(9) |
Pokud se účtování běžných nákladů (metoda CCA – „Current Cost Accounting“) použije na aktiva tvořící síť operátora, například na účastnické vedení, které se považuje ve střednědobém horizontu za méně replikovatelné, je pro jednotné používání metodik výpočtu nákladů nutné, aby národní regulační úřad patřičně upravil parametry (například náklady na kapitál, odpisové skupiny, obchodní přirážky, komponenty proměnné v čase). |
(10) |
Jestliže je zavedení systému nákladového účetnictví nařízeno v souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2002/19/ES, musí být pravidla používaná pro rozdělení nákladů uváděna natolik podrobně, aby byly zřejmé vztahy mezi náklady a poplatky týkajícími se součástí a služeb sítí, přičemž je třeba rovněž uvést základ, podle něhož se přímo nebo nepřímo přiřaditelné náklady rozdělují mezi různé účty. |
(11) |
Toto doporučení obsahuje pokyny jak zavést nákladové účetnictví a oddělené účetnictví podle nového předpisového rámce z roku 2002. Doporučení 98/322/ES obsahuje pokyny pro zavedení nákladového účetnictví a odděleného účetnictví podle předpisového rámce z roku 1998. Doporučení z roku 1998 nadále platí v situacích, kdy členské státy nedokončily přezkum stávajících povinností týkajících se nákladového účetnictví a odděleného účetnictví v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES. |
(12) |
Pokud členské státy zavedly mechanismus náhrad, který zahrnuje finanční převody, vyžaduje příloha IV část B směrnice o univerzální službě, aby takové převody probíhaly objektivním, průhledným, nediskriminačním a přiměřeným způsobem. Pro splnění těchto záměrů musí být veškeré přijaté náhrady za povinnosti poskytovat univerzální službu řádně vykazovány v systémech pro oddělené účetnictví. |
(13) |
Pokud jde o financování povinností univerzální služby, není tímto doporučením dotčena směrnice Komise 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků (5). |
(14) |
Uplatňováním zásad tohoto doporučení není dotčena povinnost členských států a podniků plně dodržovat pravidla Společenství týkající se hospodářské soutěže. |
(15) |
Doporučení Komise 2002/590/ES ze dne 16. května 2002 o nezávislosti statutárních auditorů v EU: Sada základních zásad (6) stanoví řádný rámec, pomocí něhož lze případně ověřit nezávislost auditora. |
(16) |
Skupina evropských regulačních orgánů (7) poskytla stanovisko k revizi doporučení Komise o odděleném účetnictví a nákladovém účetnictví z roku 1998, včetně podrobné přílohy o aspektech nákladového účetnictví a odděleného účetnictví, |
DOPORUČUJE:
1. |
Toto doporučení se týká zavádění odděleného účetnictví a systémů nákladového účetnictví operátory, které příslušný národní regulační úřad na základě výsledku analýzy trhu provedené podle článku 16 směrnice 2002/21/ES označil jako operátory s významnou tržní silou na relevantních trzích. Operátoři s takovými povinnostmi se dále nazývají „oznámenými operátory“. Účelem uložení povinnosti zavést systém nákladového účetnictví je zajistit, aby oznámení operátoři při rozdělování svých nákladů na služby v situacích, kdy se na ně vztahují povinnosti týkající se regulace cen nebo nákladově orientovaných cen, postupovali podle spravedlivých, objektivních a průhledných kritérií. Účelem uložení povinnosti týkající se odděleného účetnictví je poskytnout informace na podrobnější úrovni, než jakou poskytují statutární finanční výkazy oznámeného operátora, co nejpřesněji odrážet výkonnost částí podnikání oznámeného operátora, pokud by byly provozovány jako samostatné podnikatelské subjekty, a v případě vertikálně integrovaných podniků zabránit diskriminaci ve prospěch jejich vlastních činností a zabránit nekalému křížovému subvencování. |
2. |
Doporučuje se, aby národní regulační úřady od oznámených operátorů vyžadovaly členění jejich provozních nákladů, vloženého kapitálu a výnosů na úrovni potřebné k zajištění souladu se zásadami proporcionality a průhlednosti a s cíli regulace nařízenými vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Společenství. Doporučuje se rozdělovat náklady, vložený kapitál a výnosy v souladu se zásadou původu nákladů (například výpočtem nákladů podle odvětví činnosti – metodou ABC). Systémy nákladového účetnictví a odděleného účetnictví oznámených operátorů musí být schopny vykazovat finanční informace související s regulací za účelem prokázání plného dodržování regulačních povinností. Doporučuje se, aby tato schopnost byla měřena vůči kvalitativním kritériím relevantnosti, spolehlivosti, srovnatelnosti a závažnosti. Doporučuje se, aby se národní regulační úřady ujistily o přiměřenosti a účinnosti systémů nákladového účetnictví a odděleného účetnictví; tyto systémy mohou být předmětem veřejné konzultace. |
3. |
Doporučuje se, aby národní regulační úřad při posuzování vlastností a specifikací systému nákladového účetnictví přezkoumal schopnost systému nákladového účetnictví oznámeného operátora analyzovat a předkládat údaje o nákladech způsobem, který podporuje cíle regulace. Systém nákladového účetnictví oznámeného operátora musí být zejména schopen rozlišovat přímé náklady (8) a nepřímé náklady (9). Doporučuje se, aby národní regulační úřady po přijetí rozhodnutí o systémech nákladového účetnictví založených na běžných nákladech stanovily jasné lhůty a základní rok pro implementaci nových systémů nákladového účetnictví založených na běžných nákladech dotčenými oznámenými operátory. Ocenění aktiv tvořících síť výhledovou nebo běžnou hodnotou výkonného operátora, tj. odhad nákladů vynaložených ekvivalentními operátory, pokud by byl trh vysoce konkurenční, je klíčovým prvkem metodiky účtování běžných nákladů (CCA). Vyžaduje, aby odpisy zahrnuté do provozních nákladů byly vypočteny na základě průběžného ocenění ekvivalentních moderních aktiv. Následkem toho je třeba vykazovat vložený kapitál rovněž na základě běžných nákladů. Další úpravy nákladů mohou být nezbytné k zachycení běžných nákupních cen aktiva a oceňovací základny pro jeho provozní náklady. Ocenění aktiv tvořících síť výhledovou nebo běžnou hodnotou lze podle potřeby doplnit použitím metodiky nákladového účetnictví, například dlouhodobými přírůstkovými náklady (LRIC). Doporučuje se, aby národní regulační úřady řádně zohlednily otázky cen a hospodářské soutěže, které mohou být nastoleny při zavádění metody CCA, jako například při uvolňování přístupu k účastnickému vedení. Doporučuje se, aby národní regulační úřady patřičně zohlednily další úpravy finančních informací, pokud jde o faktory účinnosti, a to zejména při použití údajů o nákladech pro kvalifikovaná rozhodnutí o cenách, neboť použití systémů nákladového účetnictví (i při použití metody CCA) nemusí plně odrážet účelně vynaložené nebo relevantní náklady (10). Faktory účinnosti mohou zahrnovat hodnocení různých topologií a architektur sítě, metody odpisování, technologii použitou v síti nebo technologii, jejíž použití v síti se plánuje. |
4. |
Doporučuje se, aby oznámení operátoři, kteří musí vykazovat oddělené účetnictví, poskytli výkaz zisků a ztrát a výkaz vloženého kapitálu pro každou vykazující jednotku podléhající regulaci (na základě relevantních trhů a služeb). Poplatky za převody nebo nákupy mezi trhy a službami musí být jasně a dostatečně podrobně označeny za účelem zdůvodnění dodržování povinností nediskriminace. Tyto povinnosti vykazování odděleného účetnictví mohou vyžadovat vypracování a zveřejnění informací pro trhy, kde operátor nemá významnou tržní sílu. V zájmu jednotnosti a integrity dat se doporučuje, aby byly finanční zprávy týkající se regulačních účtů konsolidovány do výkazu zisků a ztrát a výkazu vloženého kapitálu za podnik jako celek. Rovněž se vyžaduje sesouhlasení oddělených regulačních účtů s účetní závěrkou operátora. Tyto výkazy musí být podrobeny nezávislému auditu nebo auditu, který provede národní regulační úřad (za předpokladu dostupnosti patřičně kvalifikovaných pracovníků). |
5. |
Doporučuje se, aby národní regulační úřady zpřístupnily zúčastněným stranám dostatečně podrobné relevantní účetní informace od oznámených operátorů. Podrobnost poskytnutých informací by měla sloužit k ujištění, že nedošlo k neoprávněné diskriminaci mezi poskytováním služeb interně a jejich poskytování jiným subjektům, a umožnit určení průměrných nákladů na služby a metod použitých pro výpočet nákladů. Při poskytování informací k těmto účelům musí národní regulační úřady brát patřičně ohled na obchodní tajemství. V tomto ohledu zvýší průhlednost a důvěru konkurence, že nedochází k protisoutěžnímu křížovému subvencování, pokud oznámený operátor zveřejní dostatečně podrobné výkazy o nákladech, které například ukáží průměrné náklady na komponenty sítě. To se považuje za velmi důležité zejména pro velkoobchodní služby. Prováděcí pravidla o požadavcích na výkaznictví a zveřejňování informací jsou uvedena v příloze. |
6. |
Některé podniky mohou být označeny jako podniky mající povinnosti univerzální služby podle článku 8 směrnice o univerzální službě a může se na ně vztahovat regulace cen pro koncové uživatele podle článku 17 směrnice o univerzální službě. Členským státům, které provozují systémy pro financování povinností univerzální služby, se doporučuje, aby veškeré příspěvky, které určený (určené) podnik (podniky) obdrží v rámci kompenzačního mechanismu, byly v systémech pro oddělené účetnictví označeny. |
7. |
Tato účetní pravidla se týkají regulačního výkaznictví a nejsou zamýšlena jako náhrada případného statutárního finančního výkaznictví, které může členský stát vyžadovat. |
8. |
Toto doporučení bude přezkoumáno nejpozději do tří let ode dne jeho použitelnosti. |
9. |
Toto doporučení je určeno členským státům. |
V Bruselu dne 19. září 2005.
Za Komisi
Viviane REDING
členka Komise
(1) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.
(2) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.
(3) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51.
(4) Úř. věst. L 141, 13.5.1998, s. 6.
(5) Úř. věst. L 195, 29.7.1980, s. 35. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/52/ES (Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 75).
(6) Úř. věst. L 191, 19.7.2002, s. 22.
(7) Skupina evropských regulačních orgánů byla zřízena rozhodnutím Komise 2002/627/ES (Úř. věst. L 200, 30.7.2002, s. 38), ve znění rozhodnutí Komise 2004/641/ES (Úř. věst. L 293, 16.9.2004, s. 30).
(8) Přímými náklady se rozumí náklady zcela a jednoznačně vynaložené na určené činnosti.
(9) Nepřímými náklady se rozumí náklady, které vyžadují rozdělení za použití spravedlivé a objektivní metodiky přiřazování.
(10) Některá aktiva mohou být vůči požadavkům nadbytečná, nebo nemusí být optimální architektura sítě. Použití ekonomického/inženýrského modelu „zdola nahoru“ pomůže poskytnout informace o neúčinných a zbytečně vynaložených nákladech, které by se měly odstranit.
PŘÍLOHA
PRAVIDLA O POŽADAVCÍCH NA VÝKAZNICTVÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ
Tato příloha nastiňuje rámec pro pravidelné výkaznictví, otázky zveřejňování a prohlášení o dodržování.
Podle zásad doporučených v bodu 2 doporučení musí systémy nákladového účetnictví a odděleného účetnictví poskytovat finanční informace natolik podrobně, aby prokázaly dodržování zásad nediskriminace a průhlednosti a řádně identifikovaly a přiřazovaly výnosy, náklady, vložený kapitál a objemy pro různé činnosti, které operátor provádí. Tyto účetní informace musí být neprodleně dány k dispozici národnímu regulačnímu úřadu.
Dobrá prezentace regulačních účtů zajistí, že se podstatná sdělení obsažená ve finančních výkazech sdělí jasně a účinně a nejjednodušším a nejpřímějším možným způsobem. Prezentace informací ve finančních výkazech zahrnuje jistý stupeň abstrakce a agregace. Pokud se tento proces provede řádným způsobem, je výsledná vypovídací hodnota větší, neboť taková prezentace splní různé cíle regulace, například prokáže, že poplatky jsou nákladově orientovány a že nedochází k neoprávněné diskriminaci.
Účetní výkazy zahrnují doplňkové poznámky a dodatečné formuláře, které rozvádí a vysvětlují finanční výkazy. Finanční výkazy i doplňkové poznámky tvoří integrovaný celek.
Účetní informace související s regulací slouží národním regulačním úřadům a jiným stranám, které mohou být ovlivněny regulačními rozhodnutími založenými na těchto informacích, například konkurentům, investorům a spotřebitelům. V této souvislosti může zveřejnění informací přispět k otevřenému a konkurenčnímu trhu a rovněž zvýšit důvěryhodnost regulačního účetního systému.
Úplné zveřejnění může být nicméně omezeno vnitrostátními předpisy a předpisy Společenství, které se týkají obchodního tajemství. Proto se doporučuje, aby národní regulační úřady po obdržení stanoviska operátorů určily, jaké informace mohou být považovány za důvěrné a neměly by být přístupné.
1. Příprava a zveřejňování informací
Pro relevantní trh/službu je třeba vypracovat a zveřejnit (v souladu s povinnostmi týkajícími se důvěrnosti a povinnostmi uloženými vnitrostátními právními předpisy) následující finanční informace:
— |
výkaz zisků a ztrát, |
— |
výkaz vloženého kapitálu (podrobnou metodiku výpočtu a hodnoty použitých parametrů), |
— |
konsolidaci a sesouhlasení s účetní závěrkou nebo jiným zdrojem informací o výpočtu nákladů, |
— |
popis metodik výpočtu nákladů včetně odkazů na oceňovací základnu a standardy, metodik rozdělování a oceňování, určování nepřímých nákladů a zacházení s nimi, |
— |
poznámky o nediskriminaci (podrobné poplatky za převod), |
— |
stanovisko auditora (pokud jej národní regulační úřad vyžaduje), |
— |
popis účetních strategií a regulačních účetních zásad, |
— |
prohlášení o dodržování vnitrostátních předpisů a předpisů Společenství, |
— |
podle potřeby jiné dodatečné formuláře. |
Formy výkaznictví, které se mohou opírat o standardní návrh statutárního účetnictví, po konzultacích s operátory předem stanoví národní regulační úřad. Prohlášení o dodržování vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství, stanovisko auditora a popis použitých účetních zásad, strategií, metod a postupů, a to zejména metodiky rozdělování nákladů, nelze považovat za důvěrné. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy Společenství týkající se obchodního tajemství, budou výsledky auditu veřejně dostupné.
2. Prohlášení o dodržování
Výroční prohlášení o dodržování musí obsahovat alespoň:
— |
závěry auditora, |
— |
veškeré zjištěné nesrovnalosti, |
— |
doporučení auditora (s popisem odpovídajících účinků), |
— |
úplný popis použité metodiky ověřování a |
— |
některé souhrnné finanční a účetní údaje (jako například úpravy v rámci metodiky CCA, hlavní předpoklady o metodikách přiřazování, úroveň rozdělených nákladů a úroveň granularity modelu). |
Zveřejnění prohlášení o dodržování a výsledků auditu musí být provedeno v takové podobě, která je zúčastněným stranám snadno přístupná, například v tištěné nebo elektronické podobě nebo na webových stránkách operátora či národního regulačního úřadu.
3. Vykazované období
Regulační účty se zveřejňují každoročně, a to co nejdříve po skončení účetního (vykazovaného) roku. Prohlášení se musí zveřejnit nejpozději do dvou měsíců po dokončení regulačního auditu, nebo nejpozději do doby, kterou stanoví současné postupy stanovené regulačními povinnostmi.