ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 209

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 48
11. srpna 2005


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky

1

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Rada

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 21. června 2005 o podpisu Dohody, kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000

26

Dohoda, kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000

27

Závěrečný akt

54

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

11.8.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1290/2005

ze dne 21. června 2005

o financování společné zemědělské politiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společná zemědělská politika obsahuje řadu opatření, včetně opatření pro rozvoj venkova. Je nutné zajistit jejich financování s cílem přispět k uskutečnění cílů společné zemědělské politiky. Vzhledem k tomu, že tato opatření mají sice některé prvky společné, avšak v několika ohledech jsou přesto rozdílné, je vhodné dát jejich financování jeden právní rámec umožňující případně různé postupy. Aby byly tyto rozdíly zohledněny, měly by být zřízeny dva evropské zemědělské fondy, a to Evropský zemědělský záruční fond (dále jen „EZZF“) pro financování tržních a dalších opatření a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“) pro financování programů rozvoje venkova.

(2)

Z rozpočtu Společenství by měly být výdaje na společnou zemědělskou politiku včetně výdajů na rozvoj venkova financovány prostřednictvím dvou výše uvedených fondů, a to buď na ústřední úrovni, nebo v rámci řízení sdíleného mezi členskými státy a Společenstvím, v souladu s článkem 53 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (2). Je vhodné vyčerpávajícím způsobem vyjmenovat opatření, která je možno z těchto fondů financovat.

(3)

Nemá-li Komise při schvalování účetní závěrky dostatečnou jistotu, že vnitrostátní kontroly jsou přiměřené a průhledné a že platební agentury kontrolují zákonnost a přípustnost výkazů výdajů, nemůže určit v přiměřené lhůtě celkovou výši výdajů, které je třeba připsat k tíži evropských zemědělských fondů. Je tedy vhodné upravit akreditaci platebních agentur členskými státy, zavádění postupů členskými státy umožňujících získání nezbytných prohlášení o věrohodnosti a ověřování řídicích a kontrolních systémů, jakož i ověřování ročních účetních závěrek nezávislými subjekty.

(4)

Aby byl zajištěn soulad mezi normami pro akreditaci v členských státech, poskytne Komise informace o kritériích, jež mají být uplatňována. Aby byla zajištěna průhlednost vnitrostátních kontrol, pokud jde o postupy schvalování, potvrzování a plateb, je rovněž třeba podle potřeby omezit počet úřadů a subjektů, které jsou výkonem těchto funkcí pověřeny, s přihlédnutím k ústavním předpisům každého členského státu.

(5)

Pokud některý z členských států akredituje více platebních agentur, měl by určit jediný koordinační subjekt pověřený zajištěním soudržnosti řízení fondů, navázáním styků mezi Komisí a jednotlivými akreditovanými platebními agenturami a obstaráváním neprodleného poskytování informací o činnosti jednotlivých platebních agentur požadovaných Komisí.

(6)

Aby byla zajištěna harmonická spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti financování výdajů společné zemědělské politiky, a zejména aby bylo Komisi umožněno zblízka sledovat finanční řízení členských států a schvalovat účetní závěrky akreditovaných platebních agentur, je nezbytné, aby členské státy některé informace sdělovaly Komisi nebo aby je pro její potřebu uchovávaly. K tomu účelu je třeba využívat v co největším rozsahu informačních technologií.

(7)

Pro vypracování informací, které mají být předány Komisi, a k zajištění úplného a okamžitého přístupu Komise k údajům o výdajích jak v papírové, tak v elektronické podobě, by měly být stanoveny podmínky pro sdělování a předávání údajů a způsob jejich sdělování, jakož i odpovídající lhůty.

(8)

Financování opatření a akcí nezbytných v rámci společné zemědělské politiky probíhá částečně v rámci sdíleného řízení. Aby bylo zajištěno dodržování řádného finančního řízení finančních prostředků Společenství, měla by Komise provádět opatření zaměřená na kontrolu řádného řízení fondů orgány členských států, které jsou pověřeny prováděním plateb. Je třeba vymezit povahu kontrol, které má provádět Komise, a upřesnit podmínky umožňující Komisi nést odpovědnost za plnění rozpočtu, jakož i objasnit povinnost spolupracovat, kterou mají členské státy.

(9)

Pouze platební agentury akreditované členskými státy poskytují dostatečnou záruku, že jsou před poskytnutím podpory Společenství příjemcům provedeny nezbytné kontroly. Proto je třeba upřesnit, že jedině výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami mohou být následně uhrazeny z rozpočtu Společenství.

(10)

Rozpočtové prostředky na úhradu výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami jménem EZZF by měla Komise členským státům poskytovat formou následné úhrady na základě vyúčtování výdajů uskutečněných těmito agenturami. Než dojde k následné úhradě formou měsíčních plateb, měly by členské státy mobilizovat nezbytné prostředky na základě potřeb svých akreditovaných platebních agentur. Náklady na zaměstnance a správní náklady, které vzniknou členským státům a příjemcům zapojeným do provádění společné zemědělské politiky, by měly nést tyto státy a příjemci sami.

(11)

Podpora Společenství by měla být příjemcům vyplácena včas, aby ji mohli účinně využít. Nedodržování platebních lhůt stanovených v právních předpisech Společenství členskými státy by mohlo způsobit příjemcům vážné problémy a ohrozit roční rámec rozpočtu Společenství. Proto by měly být z financování Společenstvím vyloučeny výdaje, při jejichž uskutečnění nebyly dodrženy platební lhůty. Aby byla dodržena zásada přiměřenosti, měla by mít Komise možnost upravit výjimky z tohoto obecného pravidla.

(12)

Je nezbytné stanovit správní řízení umožňující Komisi rozhodnout o snížení nebo dočasném pozastavení měsíčních plateb, jestliže jí informace sdělené členskými státy neumožní potvrdit, že byly dodrženy platné předpisy Společenství, a jestliže odhalují zjevné zneužití prostředků Společenství. V přesně určených případech by mělo být takové snížení nebo pozastavení měsíčních plateb rovněž možné i bez použití tohoto řízení. V obou případech by o tom Komise měla vyrozumět příslušný členský stát s poukazem na to, že přijetím jakéhokoli rozhodnutí o snížení nebo pozastavení měsíčních plateb nejsou dotčena rozhodnutí, která budou učiněna při schvalování účetní závěrky.

(13)

V rámci rozpočtové kázně je třeba stanovit roční strop výdajů financovaných z EZZF, přičemž je třeba vzít v úvahu maximální částky stanovené pro tento fond ve finančním výhledu, částky stanovené Komisí podle čl. 10 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (3), a částky stanovené v článcích 143d a 143e uvedeného nařízení.

(14)

Rozpočtová kázeň rovněž vyžaduje, aby byl roční strop výdajů financovaných z EZZF dodržován za všech okolností a ve všech etapách rozpočtového procesu a plnění rozpočtu. Proto je vhodné, aby byl vnitrostátní strop přímých plateb pro jednotlivý členský stát upravený podle článku 10 nařízení (ES) č. 1782/2003 pokládán za finanční strop těchto přímých plateb pro dotyčný členský stát a aby následná úhrada těchto plateb tento strop nepřekročila. Rozpočtová kázeň rovněž vyžaduje, aby veškerá legislativní opatření navrhovaná Komisí nebo přijatá Radou nebo Komisí v rámci společné zemědělské politiky a v rámci rozpočtu EZZF nepřekročila roční strop výdajů financovaných z tohoto fondu. Obdobně by měla být Komise zmocněna stanovit úpravy uvedené v čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, jestliže je Rada nestanoví do 30. června kalendářního roku, pro který se tyto úpravy použijí. Nejpozději 1. prosince může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou na základě nových informací, které má k dispozici, přizpůsobit sazbu úpravy plateb.

(15)

Opatření přijatá ke stanovení finančního příspěvku z EZZF a EZFRV, která se týkají výpočtu finančních stropů, se nedotýkají pravomocí rozpočtového orgánu určeného Smlouvou. Tato opatření by se proto měla zakládat na referenčních částkách stanovených v souladu s interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu (4)(dále jen „interinstitucionální dohoda“) a s finančním výhledem obsaženým v příloze I uvedené dohody.

(16)

Rozpočtová kázeň vyžaduje rovněž průběžné posuzování rozpočtové situace ve střednědobém výhledu. Proto je při předkládání předběžného návrhu rozpočtu na daný rok důležité, aby Komise předložila svou rozpočtovou prognózu a analýzu Evropskému parlamentu a Radě a aby případně navrhla Radě vhodná opatření. Dále by Komise měla v plném rozsahu a neustále využívat svých řídicích pravomocí s cílem zajistit dodržování ročního stropu a měla by případně navrhnout Radě vhodná opatření pro vyrovnání rozpočtové situace. Neumožní-li na konci některého z rozpočtových roků žádosti o následnou úhradu předkládané členskými státy dodržet roční strop, měla by mít Komise možnost přijmout opatření zajišťující na jedné straně prozatímní rozdělení dostupných rozpočtových prostředků mezi členské státy úměrně k jejich dosud neuhrazeným žádostem o následnou úhradu a na straně druhé dodržení stropu stanoveného pro daný rok. Platby pro daný rok by měly být zaúčtovány v následujícím rozpočtovém roce a s konečnou platností by měla být stanovena celková výše financování Společenstvím pro jednotlivé členské státy, jakož i vyrovnání mezi členskými státy, aby byla dodržena stanovená částka.

(17)

Komise by měla v průběhu plnění rozpočtu zavést měsíční systém včasného varování a sledování zemědělských výdajů, aby mohla v případě nebezpečí, že dojde k překročení ročního stropu, co nejrychleji přijmout vhodná opatření v rámci řídicích pravomocí, které jí jsou svěřeny, a aby mohla, pokud by se ukázalo, že jsou tato opatření nedostatečná, navrhnout Radě jiná opatření, která by měla být co nejrychleji provedena. Aby byl takový systém účinný, musí umožňovat srovnání skutečných výdajů a odhadovaných výdajů stanovených na základě výdajů v předchozích letech. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat měsíční zprávu srovnávající vývoj výdajů uskutečněných ke dni předložení zprávy s odhadovanými výdaji, jakož i hodnocení předpokládaného plnění ve zbytku rozpočtového roku.

(18)

Je třeba, aby směnný kurs, který Komise používá při vypracování rozpočtových dokumentů předkládaných Radě, vycházel z nejnovějších dostupných informací s ohledem na dobu, která uplyne mezi vypracováním dokumentů a jejich předložením Komisí.

(19)

Programy rozvoje venkova jsou financovány z rozpočtu Společenství na základě závazků uskutečňovaných v ročních splátkách. Aby mohly členské státy disponovat vyčleněnými prostředky Společenství již od počátku provádění programů rozvoje venkova, musí být tyto prostředky v členských státech k dispozici. Je tedy nezbytné zavést předběžné financování s cílem zajistit pravidelný tok umožňující provádět vhodným způsobem platby příjemcům a stanovit omezení takového opatření.

(20)

Vedle předběžného financování by se u plateb Komise akreditovaným platebním agenturám mělo rozlišovat mezi průběžnými platbami a platbami zůstatku a je třeba stanovit způsoby provádění těchto plateb.

(21)

Aby byly chráněny finanční zájmy Společenství, musí být Komise schopna pozastavit nebo snížit průběžné platby v případech neoprávněných výdajů. Měl by být zaveden postup umožňující členským státům odůvodnit své platby.

(22)

Pravidlo automatického zrušení závazků by mělo přispívat ke zrychlení provádění programů a k řádnému finančnímu řízení.

(23)

Pro navázání finančního vztahu mezi akreditovanými platebními agenturami a rozpočtem Společenství by měla Komise každoročně schválit účetní závěrky těchto agentur. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky by se mělo týkat úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předkládaných účtů, nikoliv však soulad výdajů s právními předpisy Společenství.

(24)

Komise, jež má v souladu s článkem 211 Smlouvy dbát na řádné provádění právních předpisů Společenství, by měla rozhodovat, zda jsou výdaje uskutečněné členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství. Členské státy by měly mít právo odůvodnit svá rozhodnutí o platbách a v případě neshody mezi nimi a Komisí využít dohodovací řízení. Aby byly členským státům poskytnuty právní a finanční záruky, pokud jde o výdaje uskutečněné v minulosti, měla by být stanovena maximální lhůta, ve které může Komise usoudit, z nedodržení předpisů plynou finanční důsledky.

(25)

Aby byly chráněny finanční zájmy rozpočtu Společenství, měly by členské státy přijmout opatření s cílem ověřit, že operace financované z fondů opravdu probíhají a že jsou řádně prováděny. Rovněž je nutné, aby členské státy předcházely veškerým nesrovnalostem způsobeným příjemci a účinně je odstraňovaly.

(26)

V případě zpětného získávání částek vyplacených z EZZF by částky získané zpět měly být vráceny do fondu, jedná-li se o výdaje, jež nejsou v souladu s právními předpisy Společenství a na něž neexistuje žádné právo. Měl by být stanoven systém finanční odpovědnosti v případě, že dojde k nesrovnalostem a celá částka není získána zpět. K tomuto účelu je vhodné upravit postup umožňující Komisi chránit zájmy rozpočtu Společenství přijetím rozhodnutí o tom, že dotyčnému členskému státu bude připsána k tíži část částek, k jejichž ztrátě došlo z důvodu nesrovnalostí a jež nebyly získány zpět v přiměřené lhůtě. V některých případech nedbalosti ze strany členského státu by mělo být odůvodněné přičíst dotyčnému členskému státu k tíži celou částku. Aniž jsou dotčeny povinnosti, které mají členské státy na základě svých vnitrostátních postupů, je nicméně vhodné, aby byla finanční zátěž rozdělena spravedlivě mezi Společenství a členské státy.

(27)

Řízení o zpětnému získání částek zahájená členskými státy mohou mít za následek zpoždění zpětného získání částek o několik let, a to bez jakékoli jistoty jejich úspěšného dokončení. Náklady na tato řízení mohou být také neúměrné vzhledem k částkám, které již byly nebo ještě mohou být inkasovány. Členským státům by proto mělo být v určitých případech umožněno řízení o zpětném získání částek zastavit.

(28)

Pokud jde o EZFRV, měly by částky inkasované při zpětném získávání nebo zrušené v důsledku nesrovnalostí zůstat k dispozici pro schválené programy rozvoje venkova v daném členském státě, vzhledem k tomu, že byly tomuto státu přiděleny. Aby byly chráněny finanční zájmy rozpočtu Společenství, je třeba přijmout vhodná ustanovení pro případy, kdy by členský stát, který by zjistil nesrovnalosti, nepřijal nezbytná opatření.

(29)

Aby bylo umožněno opětovné použití prostředků v rámci EZZF a EZFRV, mělo by být stanoveno, jak budou přidělovány částky získané zpět členskými státy v rámci schvalování souladu a v rámci řízení zahájených v návaznosti na zjištění nesrovnalostí a nedbalosti, jakož i doplňkové dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků.

(30)

Aby mohla Komise plnit svou povinnost ověřovat řádné fungování systémů pro řízení a kontrolu výdajů Společenství v členských státech a aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy, by měly být zavedeny kontroly osobami pověřenými Komisí a mělo by být stanoveno, že Komise může požádat členské státy o pomoc.

(31)

Při vypracování informací, které mají být předány Komisi, je třeba používat v co nejširším rozsahu výpočetní techniku. Komise by při provádění kontrol měla mít neomezený a bezprostřední přístup k údajům týkajícím se výdajů, a to jak v papírové, tak v elektronické podobě.

(32)

Je vhodné, aby bylo stanoveno datum pro poslední platby na programy rozvoje venkova schválené pro období 2000 — 2006 a financované ze záruční sekce Evropského záručního a orientačního zemědělského fondu (dále jen „EZOZF“). Aby mohly být členským státům následně uhrazeny platby uskutečněné po tomto datu, je třeba stanovit zvláštní přechodná opatření. Tato opatření by měla rovněž obsahovat ustanovení o zpětném získávání záloh vyplacených Komisí na základě čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (5), a ustanovení o částkách, které byly předmětem dobrovolného odlišení uvedeného v článcích 4 a 5 nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (6).

(33)

Je třeba stanovit datum, počínaje kterým může Komise automaticky zrušit závazky pro přidělené, avšak nevyplacené částky v rámci programů rozvoje venkova financovaných ze záruční sekce EZOZF, jestliže nejsou k tomuto datu Komisi doručeny nezbytné dokumenty o uzavření operací. Je třeba určit dokumenty nezbytné k tomu, aby Komise zjistila, zda byla opatření ukončena.

(34)

Řízením fondů je pověřena Komise a úzká spolupráce mezi členskými státy a Komisí je stanovena v rámci Výboru zemědělských fondů.

(35)

Rozsah financování Společenstvím vyžaduje, aby Evropský parlament a Rada byly pravidelně informovány formou finančních zpráv.

(36)

Vzhledem k tomu, že v rámci uplatňování vnitrostátních kontrolních systémů a systémů schvalování souladu může dojít ke sdělení osobních údajů nebo obchodních tajemství, měly by členské státy a Komise zajistit důvěrnost informací obdržených v této souvislosti.

(37)

Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Společenství a spravedlivé zacházení jak na úrovni členských států, tak zemědělců, je nezbytné upřesnit pravidla týkající se používání eura.

(38)

Je třeba zrušit nařízení Rady č. 25 o financování společné zemědělské politiky (7), nařízení Rady (ES) č. 723/97 ze dne 22. dubna 1997 o provádění programů činnosti členských států v oblasti kontroly výdajů záruční sekce EZOZF (8) a nařízení (ES) č. 1258/1999. Je rovněž třeba zrušit některé články nařízení Rady (EHS) č. 595/91 ze dne 4. března 1991 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování společné zemědělské politiky, o organizaci informačního systému v této oblasti (9) vzhledem k tomu, že toto nařízení stanoví odpovídající ustanovení.

(39)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10) a u těchto opatření by se mělo rozlišovat mezi opatřeními, u kterých se použije postup projednávání v řídících výborech, a těmi, u kterých se použije postup projednávání v poradních výborech, přičemž v některých případech je v zájmu zvýšené účinnosti nejvhodnější postup projednávání v poradních výborech.

(40)

Nahrazení ustanovení obsažených v nařízeních zrušených ustanoveními toho nařízení by mohlo způsobit některé praktické a konkrétní obtíže, zejména obtíže související s přechodem na nová ustanovení, která nejsou upravena tímto nařízením. Aby bylo možné tyto obtíže řešit, mělo by být Komisi umožněno přijímat nezbytná a řádně odůvodněná opatření. Tato opatření by se měla moci odchýlit od ustanovení tohoto nařízení, avšak pouze v nezbytném rozsahu a po omezenou dobu.

(41)

Vzhledem k tomu, že programové období pro programy rozvoje venkova financované na základě tohoto nařízení začíná dne 1. ledna 2007, je třeba, aby toto nařízení bylo použitelné od uvedeného dne. Nicméně je vhodné, aby některá ustanovení byla použitelná již od dřívějšího data.

(42)

Účetní dvůr vydal stanovisko (11).

(43)

Evropský hospodářský a sociální výbor vydal stanovisko (12),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví zvláštní podmínky a pravidla použitelné na financování výdajů v rámci společné zemědělské politiky, včetně výdajů na rozvoj venkova.

Článek 2

Fondy pro financování zemědělských výdajů

1.   Pro dosažení cílů společné zemědělské politiky definovaných Smlouvou a pro zajištění financování jednotlivých opatření této politiky, včetně opatření pro rozvoj venkova, se zřizují:

a)

Evropský zemědělský záruční fond (dále jen „EZZF“),

b)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“).

2.   EZZF a EZFRV jsou součástmi souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

Článek 3

Výdaje EZZF

1.   Z EZZF jsou v rámci řízení sdíleného mezi členskými státy a Společenstvím financovány následující výdaje uskutečněné v souladu s právem Společenství:

a)

náhrady při vývozu zemědělských produktů do třetích zemí;

b)

intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů;

c)

přímé platby zemědělcům stanovené v rámci společné zemědělské politiky;

d)

finanční příspěvek Společenství na informační a propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů na vnitřním trhu Společenství a ve třetích zemích, uskutečňovaná prostřednictvím členských států na základě programů vybraných Komisí jiných než těch, které jsou uvedeny v článku 4.

2.   Z EZZF se financují na ústřední úrovni následující výdaje uskutečněné v souladu s právem Společenství:

a)

finanční příspěvek Společenství na konkrétní veterinární opatření, kontrolní opatření ve veterinární oblasti a v oblasti potravin a krmiv, na programy pro eradikaci a tlumení nákaz zvířat (veterinární opatření), jakož i na rostlinolékařská opatření;

b)

propagace zemědělských produktů prováděná přímo Komisí nebo prostřednictvím mezinárodních organizací;

c)

opatření přijatá v souladu s právními předpisy Společenství, jejichž cílem je zajištění zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství;

d)

zavedení a údržba účetních informačních systémů v zemědělství;

e)

systémy zjišťování v zemědělství, včetně zjišťování o struktuře zemědělských podniků;

f)

výdaje na trhy s produkty rybolovu.

Článek 4

Výdaje EZFRV

Z EZFRV jsou v rámci řízení sdíleného mezi členskými státy a Společenstvím financovány příspěvky Společenství na programy rozvoje venkova prováděné v souladu s právními předpisy společenství týkajícími se podpory rozvoje venkova.

Článek 5

Jiné druhy financování včetně technické pomoci

Z EZZF a EZFRV mohou být financovány na ústřední úrovni z podnětu Komise nebo jejím jménem opatření zaměřená na přípravu, sledování, správní a technickou pomoc, hodnocení, audit a kontrolu, která jsou nezbytná pro provádění společné zemědělské politiky, včetně rozvoje venkova. Tato opatření zahrnují zejména:

a)

opatření nezbytná pro analýzu, řízení, sledování, výměnu informací a provádění společné zemědělské politiky a opatření zaměřená na zavádění kontrolních systémů a technickou a správní pomoc;

b)

opatření nezbytná pro zachovávání a rozvoj metod a technických prostředků pro informace, vzájemné propojení, sledování a kontrolu finančního řízení prostředků použitých na financování společné zemědělské politiky;

c)

informování o společné zemědělské politice, prováděné z podnětu Komise;

d)

studie o společné zemědělské politice a hodnocení opatření financovaných z EZZF a EZFRV, včetně zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o praktických postupech v oblasti hodnocení;

e)

případně výkonné agentury zřízené v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (13), působící v rámci společné zemědělské politiky;

f)

opatření pro šíření informací, zvyšování povědomí, podporu spolupráce a výměnu zkušeností na úrovni Společenství, uskutečňovaná v rámci rozvoje venkova, včetně vytváření sítí zúčastněných stran.

Článek 6

Akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů a odnímání akreditace

1.   Platební agentury jsou úřady nebo subjekty členských států, které, pokud jde o platby, které provádějí, a o sdělování a uchovávání informací, poskytují dostatečné záruky, že:

a)

oprávněnost žádostí a v rámci rozvoje venkova postup přidělování podpory, jakož i soulad žádostí s pravidly Společenství jsou kontrolovány před schválením platby;

b)

provedené platby jsou správně a plně zaúčtovány;

c)

kontroly stanovené právními předpisy Společenství jsou prováděny;

d)

požadované doklady jsou předloženy ve lhůtách a ve formě stanovené pravidly Společenství;

e)

doklady jsou přístupné a uchovávané tak, že je zaručena jejich úplnost, platnost a dohledatelnost v čase, včetně dokladů uchovávaných v elektronické podobě ve smyslu pravidel Společenství.

S výjimkou plateb podpor Společenství může být výkon těchto úkolů přenesen na jiné subjekty.

2.   Členské státy akreditují jako platební agentury úřady nebo subjekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 1.

Každý členský stát omezí s ohledem na své ústavní předpisy a institucionální uspořádání počet svých akreditovaných platebních agentur na nejnižší možnou úroveň, která zabezpečí, že výdaje uvedené v čl. 3 odst. 1 a v článku 4 jsou uskutečňovány za uspokojivých správních a účetních podmínek.

3.   Je-li akreditováno více platebních agentur, sdělí členský stát Komisi bližší údaje o úřadu nebo subjektu, který pověří těmito úkoly:

a)

shromažďovat informace, které je třeba poskytnout Komisi, a předávat jí je;

b)

podporovat harmonizované uplatňování pravidel Společenství.

Tento úřad nebo subjekt (dále jen „koordinační subjekt“) podléhá zvláštní akreditaci členskými státy s ohledem na zacházení s finančními informacemi, na které se vztahuje písmeno a).

4.   Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, členský stát jí akreditaci odejme, nezjedná-li platební agentura nápravu ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost nedostatku.

Článek 7

Certifikační subjekty

Certifikační subjekt je veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt určený členským státem, aby ověřoval účty akreditovaných platebních agentur, co se týče jejich pravdivosti, úplnosti a přesnosti, s přihlédnutím k zavedenému systému řízení a kontroly.

Článek 8

Poskytování informací a přístup k dokumentům

1.   Vedle ustanovení odvětvových nařízení předávají členské státy Komisi tyto údaje, výkazy a doklady:

a)

pro akreditované platební agentury a akreditované koordinační subjekty:

i)

jejich akreditační listinu,

ii)

jejich funkci (akreditovaná platební agentura nebo akreditovaný koordinační subjekt),

iii)

případně odnětí jejich akreditace;

b)

pro certifikační subjekty:

i)

jejich název,

ii)

jejich adresu;

c)

pro opatření související s operacemi financovanými z EZZF a EZFRV:

i)

výkazy výdajů, které slouží zároveň jako žádost o platby, potvrzené akreditovanou platební agenturou nebo akreditovaným koordinačním subjektem, k nimž jsou přiloženy požadované informace,

ii)

pokud jde o EZZF, odhad jejich finančních potřeb, a pokud jde o EZFRV, aktualizaci odhadu výkazů výdajů, které budou předloženy v průběhu roku, a odhad výkazů výdajů na příští rozpočtový rok,

iii)

roční účetní závěrku akreditovaných platebních agentur spolu s prohlášením o věrohodnosti podepsaným odpovědným pracovníkem akreditované platební agentury a spolu s přiloženými informacemi nezbytnými k jejímu schválení, jakož i zprávou o osvědčení vydanou certifikačním subjektem uvedeným v článku 7.

Roční účetní závěrka akreditovaných platebních agentur týkající se výdajů EZFRV se sděluje za každý jednotlivý program.

2.   Akreditované platební agentury shromažďují podklady k provedeným platbám a doklady týkající se provádění správních a fyzických kontrol předepsaných právními předpisy Společenství a poskytují tyto doklady a údaje Komisi.

Uchovává-li tyto doklady orgán, který jedná v přenesené pravomoci akreditované platební agentury a který pověřen schvalováním výdajů, předává tento orgán akreditované platební agentuře zprávy o počtu provedených kontrol, jejich obsahu a opatřeních přijatých na základě jejich výsledků.

Článek 9

Ochrana finančních zájmů Společenství a záruky pro správu finančních prostředků Společenství

1.   Členské státy:

a)

přijmou v rámci společné zemědělské politiky veškeré právní a správní předpisy a veškerá další opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Společenství, a zejména ke:

i)

kontrole skutečného a řádného provádění operací financovaných z EZZF a EZFRV,

ii)

předcházení nesrovnalostem a jejich postihování,

iii)

zpětnému získání částek ztracených v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalosti;

b)

zavedou účinný řídicí a kontrolní systém obsahující ověřování účtů a prohlášení o věrohodnosti účtů založené na podpisu odpovědného pracovníka akreditované platební agentury.

2.   Komise dbá na to, aby členské státy prověřovaly zákonnost a řádnost výdajů uvedených v čl. 3 odst. 1 a v článku 4 a dodržování zásad řádného finančního řízení, a za tím účelem provádí tato opatření a kontroly:

a)

ověřuje, zda v členských státech existují a správně fungují řídicí a kontrolní systémy;

b)

snižuje nebo pozastavuje všechny průběžné platby nebo jejich části a provádí požadované finanční opravy, zejména v případě selhání řídicích a kontrolních systémů;

c)

kontroluje následnou úhradu předběžného financování a případně provádí automatické zrušení rozpočtových závazků.

3.   Členské státy uvědomí Komisi o předpisech a opatřeních přijatých na základě odstavce 1, a pokud jde o programy rozvoje venkova, o opatřeních pro řízení a kontrolu, přijatých v souladu s právními předpisy společenství týkajícími se podpory rozvoje venkova z EZFRV k zajištění ochrany finančních zájmů Společenství.

Článek 10

Přípustnost plateb uskutečněných platebními agenturami

Výdaje uvedené v čl. 3 odst. 1 a v článku 4 mohou být financovány Společenstvím, pouze pokud je uskutečnily akreditované platební agentury určené členskými státy.

Článek 11

Úplná platba příjemcům podpory

Nestanoví-li právní předpisy Společenství jinak, provádějí se platby v rámci financování podle tohoto nařízení nebo v rámci částek souvisejících s veřejnou finanční účastí na programech rozvoje venkova v plné výši příjemcům podpory.

HLAVA II

EZZF

KAPITOLA 1

Financování Společenstvím

Článek 12

Rozpočtový strop

1.   Roční strop výdajů EZZF tvoří maximální částky stanovené ve víceletém finančním rámci podle interinstitucionální dohody a snížené o částky uvedené v odstavci 2.

2.   Komise stanoví částky, které jsou podle čl. 10 odst. 2 a článků 143d a 143e nařízení (ES) č. 1782/2003 vyčleněny pro EZFRV.

3.   Na základě údajů uvedených v odstavcích 1 a 2 stanoví Komise čistý zůstatek pro výdaje EZZF.

Článek 13

Správní a osobní náklady

EZFRV nepřebírá výdaje související se správními a osobními náklady členských států a příjemců podpory z EZFRV.

Článek 14

Měsíční platby

1.   Komise poskytuje členským státům rozpočtové prostředky na financování výdajů podle čl. 3 odst. 1 v podobě měsíčních plateb (dále jen „měsíční platby“) na základě výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami v referenčním období.

2.   Do provedení měsíčních plateb Komisí poskytují prostředky nezbytné pro úhradu výdajů podle potřeb svých akreditovaných platebních agentur členské státy.

Článek 15

Způsob provádění měsíčních plateb

1.   Komise provádí měsíční platby za výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami členských států v referenčním měsíci, aniž jsou dotčena rozhodnutí uvedená v článcích 30 a 31.

2.   Komise rozhoduje o měsíčních platbách postupem podle čl. 41 odst. 3 na základě výkazu výdajů členských států a informací poskytnutých v souladu s čl. 8 odst. 1, přičemž zohledňuje snížení nebo pozastavení měsíčních plateb uplatněná v souladu s článkem 17.

3.   Měsíční platby ve prospěch členských států se provedou nejpozději třetí pracovní den druhého měsíce následujícího po měsíci, kdy byly výdaje uskutečněny.

4.   Výdaje členských států uskutečněné ve dnech 1. až 15. října se přičítají k měsíci říjnu. Výdaje uskutečněné ve dnech 16. až 31. října se přičítají k měsíci listopadu.

5.   Komise může rozhodnout o doplňkových platbách nebo srážkách. V takových případech je Výbor zemědělských fondů informován na své příští schůzi.

Článek 16

Dodržování platebních lhůt

Pokud právní předpisy Společenství stanoví platební lhůty, má jejich překročení platebními agenturami za následek nepřípustnost plateb pro financování Společenstvím, s výjimkou případů, podmínek a omezení stanovených v souladu se zásadou přiměřenosti.

Článek 17

Snížení a pozastavení měsíčních plateb

1.   Pokud výkaz výdajů nebo informace uvedené v čl. 15 odst. 2 neumožní Komisi zjistit, že výdaje byly uskutečněny v souladu s platnými pravidly Společenství, požádá dotyčný členský stát o poskytnutí doplňujících informací ve lhůtě, kterou stanoví s ohledem na závažnost otázky a která nemůže být zpravidla kratší než 30 dnů.

Neodpoví-li členský stát na žádost Komise uvedenou v prvním pododstavci nebo není-li odpověď považována za dostačující nebo umožňuje-li dospět k závěru, že nebyla dodržena platná pravidla Společenství nebo že došlo ke zneužití finančních prostředků Společenství, může Komise členskému státu dočasně snížit nebo pozastavit měsíční platby. Komise o tom uvědomí členský stát a upozorní jej, že měsíční platby byly sníženy nebo pozastaveny.

2.   Dojde-li Komise na základě výkazů výdajů nebo informací uvedených v čl. 15 odst. 2 k závěru, že byl překročen finanční strop stanovený právními předpisy Společenství nebo že zjevně nebyla dodržena platná pravidla Společenství, může použít snížení nebo pozastavení podle odst. 1 druhého pododstavce tohoto článku poté, co členskému státu umožní předložit jeho připomínky.

3.   Snížení a pozastavení se uplatňují s ohledem na zásadu přiměřenosti v rámci rozhodnutí o měsíčních platbách uvedeného v čl. 15 odst. 2, aniž jsou dotčena rozhodnutí uvedená v článcích 30 a 31.

KAPITOLA 2

Rozpočtová kázeň

Článek 18

Dodržování stropu

1.   Rozpočtové položky na výdaje EZZF nesmějí během celého rozpočtového procesu a plnění rozpočtu překročit čistý zůstatek uvedený v čl. 12 odst. 3.

U všech právních aktů, které navrhne Komise nebo o kterých rozhodne Rada nebo Komise a které mají vliv na rozpočet EZZF, je dodržován čistý zůstatek podle čl. 12 odst. 3.

2.   Stanoví-li právní předpisy Společenství pro některý členský stát finanční strop zemědělských výdajů v eurech, jsou mu související výdaje následně uhrazeny do výše tohoto stropu stanoveného v eurech s případnými úpravami v důsledku případného použití článku 11 nařízení (ES) č. 1782/2003.

3.   Vnitrostátní stropy pro přímé platby stanovené právními předpisy Společenství, včetně stropů stanovených v čl. 41 odst. 1 a článku 71c nařízení (ES) č. 1782/2003, upravené s ohledem na procenta a úpravy podle čl. 10 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení, se pokládají za finanční stropy v eurech.

4.   Jestliže do 30. června některého roku Rada nestanoví úpravy uvedené v čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, stanoví tyto úpravy Komise postupem podle čl. 41 odst. 3 tohoto článku a uvědomí o tom neprodleně Radu.

5.   Nejpozději 1. prosince může Rada na návrh Komise na základě nových informací, které má k dispozici, přizpůsobit sazbu úpravy přímých plateb stanovenou podle článku 11 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Článek 19

Postup pro rozpočtovou kázeň

1.   Spolu s předběžným návrhem rozpočtu na rozpočtový rok N předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě svou předpověď na rozpočtové roky N — 1, N a N + 1. Současně předloží rozbor rozdílů mezi původními předpověďmi a skutečnými výdaji za rozpočtové roky N — 2 a N — 3.

2.   Ukáže-li se při sestavování předběžného návrhu rozpočtu na rozpočtový rok N, že čistý zůstatek uvedený v čl. 12 odst. 3 pro rozpočtový rok N, s ohledem na rozpětí stanovené v článku 11 nařízení (ES) č. 1782/2003, může být překročen, navrhne Komise Radě nezbytná opatření, zejména opatření vyžadovaná podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003.

3.   Kdykoli se Komise domnívá, že existuje nebezpečí překročení čistého zůstatku uvedeného v čl. 12 odst. 3 a že nemůže v rámci svých řídicích pravomocí přijmout dostatečná nápravná opatření, navrhne Radě jiná opatření, aby se zajistilo, že tento zůstatek bude dodržen.

Rada rozhodne o těchto opatřeních postupem stanoveným v článku 37 Smlouvy do dvou měsíců od obdržení návrhu Komise. Evropský parlament sdělí Radě své stanovisko včas, aby je Rada mohla vzít v úvahu a dodržet uvedenou lhůtu.

4.   Jestliže žádosti o následnou úhradu ze strany členských států na konci rozpočtového roku N překračují nebo by mohly překročit čistý zůstatek stanovený v souladu s čl. 12 odst. 3, Komise:

a)

přihlíží k těmto žádostem v poměru k žádostem podaným členskými státy a v rámci dostupných rozpočtových prostředků a stanoví prozatímně výši plateb na daný měsíc;

b)

nejpozději dne 28. února následujícího roku určí situaci všech členských států s ohledem na financování Společenstvím za předchozí období;

c)

postupem podle čl. 41 odst. 3 stanoví celkovou výši financování Společenstvím rozděleného podle členských států na základě jednotné sazby financování Společenstvím a v rámci rozpočtových prostředků dostupných pro měsíční platby;

d)

nejpozději při měsíčních platbách na měsíc březen roku N + 1 provede případná nezbytná vyrovnání mezi členskými státy.

Článek 20

Systém včasného varování

Aby se zajistilo, že rozpočtový strop nebude překročen, zavede Komise systém měsíčního včasného varování a sledování výdajů EZZF.

Před začátkem každého rozpočtového roku vymezí Komise k tomuto účelu profily měsíčních výdajů případně založené na průměrných měsíčních výdajích za předchozí tři roky.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě měsíční zprávu o vývoji uskutečněných výdajů podle profilů, jež obsahuje také hodnocení očekávaného plnění v daném rozpočtovém roce.

Článek 21

Referenční směnný kurs

1.   Při přijímání předběžného návrhu rozpočtu nebo změny předběžného návrhu rozpočtu, která se týká zemědělských výdajů, použije Komise k vytvoření odhadů rozpočtových prostředků EZZF průměrný tržní kurs eura vůči dolaru Spojených států amerických za poslední tříměsíční období končící nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí.

2.   Při přijímání předběžného návrhu dodatkového nebo opravného rozpočtu nebo návrhu na změnu tohoto předběžného návrhu, pokud se tyto dokumenty týkají rozpočtových položek na opatření uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b), použije Komise:

a)

průměrný tržní kurs eura vůči dolaru Spojených států amerických skutečně zaznamenaný na trhu od 1. srpna předchozího rozpočtového roku do konce posledního tříměsíčního období končícího nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí, nejpozději však 31. července běžného rozpočtového roku;

b)

jako předpověď pro zbytek rozpočtového roku průměrný směnný kurs zaznamenaný za poslední tříměsíční období končící nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí.

HLAVA III

EZFRV

KAPITOLA 1

Způsob financování

Článek 22

Finanční příspěvek EZFRV

Finanční příspěvek EZFRV na výdaje programů rozvoje venkova je určen pro každý program v mezích stropů stanovených právními předpisy společenství týkajícími se podpory rozvoje venkova z EZFRV a zvýšen o částku stanovenou Komisí podle čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení.

Výdaje financované podle tohoto nařízení nemohou být předmětem žádného jiného financování z rozpočtu Společenství.

Článek 23

Rozpočtové závazky

Rozpočtové závazky Společenství týkající se programů rozvoje venkova (dále jen „rozpočtové závazky“) se uskutečňují v ročních splátkách na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Rozhodnutí Komise o přijetí jednotlivého programu rozvoje venkova předloženého členským státem představuje rozhodnutí o financování ve smyslu čl. 75 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a po svém oznámení dotyčnému členskému státu představuje právní závazek ve smyslu uvedeného nařízení.

Po přijetí každého programu Komisí následuje rozpočtový závazek na první splátku pro tento program. Rozpočtové závazky na další splátky provádí Komise na základě rozhodnutí uvedeného ve druhém pododstavci do 1. května každého roku.

KAPITOLA 2

Finanční řízení

Článek 24

Společná ustanovení pro platby

1.   Komise provádí platbu příspěvku z EZFRV v souladu s odpovídajícími rozpočtovými závazky.

2.   Rozpočtové prostředky nezbytné k úhradě výdajů uvedených v článku 4 poskytuje Komise členským státům v podobě předběžného financování, průběžných plateb a platby zůstatku. Tyto rozpočtové prostředky se poskytují za podmínek stanovených v článcích 25, 26, 27 a 28.

3.   Platby jsou zasílány na nejdříve přijatý otevřený rozpočtový závazek.

4.   Souhrnná částka platby předběžného financování a průběžných plateb nesmí překročit 95 % příspěvku z EZFRV na každý program rozvoje venkova.

Článek 25

Předběžné financování

1.   Po přijetí programu rozvoje venkova provede Komise členskému státu jedinou platbu předběžného financování na daný program. Toto předběžné financování představuje 7 % příspěvku z EZFRV na daný program. Může být rozloženo do dvou rozpočtových roků v závislosti na dostupných rozpočtových prostředcích.

2.   Celková částka převedená v rámci předběžného financování je vrácena Komisi, jestliže jí není do dvaceti čtyř měsíců od vyplacení první části předběžného financování zaslán výkaz výdajů pro program rozvoje venkova.

3.   Úroky z předběžného financování se přidělují na daný program rozvoje venkova a odečítají se z částky veřejných výdajů uváděné v závěrečném výkazu výdajů.

4.   Částka vyplacená v rámci předběžného financování se vyúčtuje při uzavření programu rozvoje venkova.

Článek 26

Průběžné platby

1.   Průběžné platby se provádějí pro jednotlivé programy rozvoje venkova. Vypočítávají se tak, že se sazba spolufinancování jednotlivých priorit použije na potvrzené veřejné výdaje na danou prioritu.

2.   Komise provádí průběžné platby podle dostupnosti rozpočtových prostředků za účelem následného uhrazení výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami na provádění opatření.

3.   Jednotlivé průběžné platby provádí Komise s výhradou dodržení těchto povinností:

a)

předání výkazu výdajů podepsaného akreditovanou platební agenturou v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) Komisi;

b)

nepřekročení celkové částky příspěvku z EZFRV poskytnuté na jednotlivé priority na celou dobu trvání dotyčného programu;

c)

předání poslední výroční zprávy o provádění týkající se provádění programu rozvoje venkova Komisi.

4.   Komise co nejrychleji informuje akreditovanou platební agenturu a koordinační subjekt, byl-li určen, jestliže některá z podmínek stanovených v odstavci 3 nebyla splněna a jestliže proto výkaz výdajů není přijatelný.

5.   Komise provede průběžnou platbu do 45 dnů od registrace výkazu výdajů, který splňuje podmínky uvedené v odstavci 3, aniž jsou dotčena rozhodnutí uvedená v článcích 30 a 31.

6.   Akreditované platební agentury vyhotoví a předávají Komisi prostřednictvím koordinačního subjektu nebo přímo, pokud tento subjekt nebyl určen, výkazy průběžných výdajů na programy rozvoje venkova v pravidelných odstupech stanovených Komisí. Tyto výkazy výdajů zahrnují výdaje uskutečněné akreditovanou platební agenturou během každého dotyčného období.

Výkazy průběžných výdajů týkající se výdajů uskutečněných od 16. října jsou financovány z rozpočtu na následující rok.

Článek 27

Pozastavení a snížení průběžných plateb

1.   Průběžné platby jsou prováděny za podmínek stanovených v článku 81 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 na základě výkazů výdajů a finančních informací poskytnutých členskými státy.

2.   Pokud výkazy výdajů nebo informace poskytnuté členským státem neumožňují zjistit, zda je výkaz výdajů v souladu s platnými pravidly Společenství, je příslušný členský stát požádán o poskytnutí doplňujících informací ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost otázky, avšak která nemůže být zpravidla kratší než 30 dnů.

3.   Neodpoví-li členský stát na žádost Komise uvedenou v odstavci 2 nebo není-li odpověď považována za dostačující nebo umožňuje-li dospět k závěru, že nebyla dodržena platná pravidla Společenství nebo že došlo ke zneužití finančních prostředků Společenství, může Komise členskému státu dočasně snížit nebo pozastavit průběžné platby. Komise o tom uvědomí členský stát.

4.   Pozastavení nebo snížení průběžných plateb uvedených v článku 26 se uplatňují s ohledem na zásadu přiměřenosti, aniž jsou dotčena rozhodnutí uvedená v článcích 30 a 31.

Článek 28

Platba konečného zůstatku a uzavření programu

1.   Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po doručení poslední výroční zprávy o provádění týkající se provádění programu rozvoje venkova na základě sazby spolufinancování jednotlivých priorit, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného programu rozvoje venkova a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka týkající se výdajů uskutečněných akreditovanou platební agenturou do 31. prosince 2015 bude Komisi předložena nejpozději dne 30. června 2016.

2.   Konečný zůstatek je převeden nejpozději šest měsíců po obdržení informací a dokladů uvedených v odstavci 1. Částky, které zůstanou přiděleny po platbě konečného zůstatku, Komise zruší nejpozději ve lhůtě šesti měsíců, aniž je dotčen čl. 29 odst. 6.

3.   Není-li Komisi předána nejpozději 30. června 2016 poslední výroční zpráva o provádění a doklady nezbytné ke schválení účetní závěrky za poslední rok provádění programu, dojde k automatickému zrušení zůstatku v souladu s článkem 29.

Článek 29

Automatické zrušení závazku

1.   Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na program rozvoje venkova, která nebyla použita na předběžné financování nebo na průběžné platby nebo u níž nebyl Komisi nejpozději do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn rozpočtový závazek, předložen výkaz výdajů splňující podmínky stanovené v čl. 26 odst. 3.

2.   Každá část rozpočtových závazků ještě otevřených ke dni 31. prosince 2015, která nebyla uvedena ve výkazu výdajů nejpozději do 30. června 2016, je automaticky zrušena.

3.   Je-li pro schválení podpory nebo režimu podpor nezbytné přijetí rozhodnutí Komisí následující po rozhodnutí o schválení programu rozvoje venkova, počíná lhůta pro automatické zrušení závazku dnem přijetí uvedeného následného rozhodnutí. Částky, kterých se týká tato odchylka, jsou stanoveny na základě platebního kalendáře poskytnutého členským státem.

4.   V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem neběží lhůta uvedená v odstavci 1 nebo 2, po jejímž uplynutí dochází k automatickému zrušení závazku, po dobu uvedeného řízení pro částku odpovídající dotyčným operacím za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu nejpozději dne 31. prosince roku N + 2 odůvodněné informace.

5.   Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje:

a)

ta část rozpočtových závazků, která byla uvedena ve výkazu výdajů, ale jejíž úhrada byla ke dni 31. prosince roku N + 2 Komisí snížena nebo pozastavena;

b)

ta část rozpočtových závazků, která nemohla být vyplacena platební agenturou z důvodu nepředvídatelných okolností, což vážně ovlivnilo provádění programu rozvoje venkova. Vnitrostátní orgány, které se odvolávají na nepředvídatelné okolnosti, musí prokázat jejich přímé následky na provádění celého programu nebo jeho části.

6.   Komise včas uvědomí členský stát a dotyčné orgány, jestliže hrozí automatické zrušení závazku. Komise uvědomí členský stát a dotyčné orgány o částce automaticky zrušeného závazku na základě informací, jež má k dispozici. Členský stát má ode dne obdržení této informace dva měsíce na vyjádření souhlasu s dotyčnou částkou nebo na předložení připomínek. Komise provede automatické zrušení závazku nejpozději devět měsíců po uplynutí lhůt stanovených v odstavcích 1 až 4.

7.   V případě automatického zrušení závazku se příspěvek EZFRV na dotyčný program rozvoje venkova snižuje pro daný rok o částku automaticky zrušeného závazku. Členský stát vypracuje revidovaný finanční plán za účelem rozložení částky snížení podpory mezi priority programu. Pokud tak neučiní, sníží Komise poměrně částky přidělené na každou prioritu.

8.   Vstoupí-li toto nařízení v platnost po 1. lednu 2007, prodlužuje se lhůta, po jejímž uplynutí může být provedeno první automatické zrušení závazku podle odstavce 1, pro první závazek o počet měsíců mezi 1. lednem 2007 a dnem přijetí daného programu rozvoje venkova Komisí.

HLAVA IV

SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A DOHLED KOMISE

KAPITOLA 1

Schvalování

Článek 30

Schvalování účetní závěrky

1.   Do 30. dubna roku následujícího po daném rozpočtovém roce rozhodne Komise o schválení účetních závěrek akreditovaných platebních agentur postupem podle čl. 41 odst. 3 na základě informací sdělených v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) bodem iii).

2.   Rozhodnutí o schválení účetní závěrky se týká úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek. Přijetím tohoto rozhodnutí není dotčeno přijetí dalších rozhodnutí podle článku 31.

Článek 31

Schválení souladu

1.   Pokud Komise zjistí, že výdaje uvedené v čl. 3 odst. 1 a v článku 4 nebyly uskutečněny v souladu s pravidly Společenství, rozhodne postupem podle čl. 41 odst. 3, které částky mají být vyloučeny z financování Společenstvím.

2.   Komise posuzuje částky, které mají být vyloučeny z financování, zejména s ohledem na význam zjištěného nesouladu. Komise bere v úvahu povahu a závažnost porušení pravidel a finanční újmu, kterou Společenství utrpělo.

3.   Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí financování oznámí Komise písemně výsledky kontrol a dotyčný členský stát písemně oznámí svou odpověď; poté se obě strany pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být přijata.

Není-li dosaženo dohody, může členský stát ve lhůtě čtyř měsíců požádat o zahájení řízení směřujícího ke smíření jejich postojů, jehož výsledky budou předmětem zprávy zaslané Komisi, která ji před vydáním rozhodnutí o zamítnutí financování posoudí.

4.   Financování nelze zamítnout ve vztahu:

a)

k výdajům uvedeným v čl. 3 odst. 1 uskutečněným více než dvacet čtyři měsíců před písemným oznámením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích kontrol;

b)

k výdajům na víceletá opatření, jež jsou součástí výdajů uvedených v čl. 3 odst. 1 nebo programů uvedených v článku 4, u kterých poslední povinnost pro příjemce vznikla více než dvacet čtyři měsíců před písemným oznámením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích kontrol;

c)

k výdajům na opatření obsažená v programech uvedených v článku 4 jiných než uvedených v písmenu b), pro které platební agentura provedla platbu nebo platbu zůstatku více než dvacet čtyři měsíců před písemným oznámením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích kontrol.

5.   Odstavec 4 se nevztahuje na finanční důsledky:

a)

nesrovnalostí uvedených v článcích 32 a 33;

b)

týkající se vnitrostátních podpor nebo porušení pravidel, v jejichž důsledku bylo zahájeno řízení podle článku 88 nebo 226 Smlouvy.

KAPITOLA 2

Nesrovnalosti

Článek 32

Zvláštní ustanovení pro EZZF

1.   Částky získané zpět v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalostí a související úroky se převádějí na akreditované platební agentury, jež je zaúčtují jako účelově vázaný příjem EZZF v měsíci, kdy byly skutečně inkasovány.

2.   Při převádění do rozpočtu Společenství si může členský stát ponechat 20 % odpovídajících částek jako paušální úhradu nákladů na zpětné získávání, s výjimkou částek vztahujících se k nesrovnalostem nebo nedbalostem, které lze přičíst správním orgánům nebo jiným subjektům dotyčného členského státu.

3.   Při předložení roční účetní závěrky podle čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu iii) sdělí členské státy Komisi souhrnný seznam řízení o zpětném získání částek zahájených v důsledku nesrovnalostí a zároveň poskytnou rozpis částek, které ještě nebyly získány zpět, sestavený podle správního nebo soudního řízení a podle roku prvotního zjištění nesrovnalosti správním orgánem nebo soudem.

Členské státy vedou pro potřeby Komise podrobný seznam jednotlivých řízení o zpětném získání částek a podrobný seznam jednotlivých částek, které nebyly ještě získány zpět.

4.   Po provedení řízení uvedeného v čl. 31 odst. 3 může Komise rozhodnout o tom, že částky, které mají být získány zpět, uhradí členský stát:

a)

pokud členský stát nezahájil veškerá správní nebo soudní řízení podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství s cílem zpětného získání částek v roce následujícím po prvotním zjištění správním orgánem nebo soudem;

b)

pokud nedošlo k prvotnímu zjištění správním orgánem nebo soudem nebo pokud k němu došlo se zpožděním, které může ohrozit zpětné získání částek, nebo pokud nebyla nesrovnalost zahrnuta do souhrnného seznamu podle odst. 3 prvního pododstavce tohoto článku v roce prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem.

5.   Pokud nebyly částky získány zpět během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, z 50 % dotyčný členský stát a z 50 % rozpočet Společenství.

Dotyčný členský stát uvede v souhrnném seznamu uvedeném v odst. 3 prvním pododstavci odděleně částky, které nebyly získány zpět ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Rozdělením finanční zátěže v souladu s prvním pododstavcem v důsledku toho, že částky nebyly získány zpět, není dotčena povinnost dotyčného členského státu pokračovat v řízeních o zpětném získání částek na základě čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení. 50 % částek takto získaných zpět je připsáno ve prospěch EZZF, po uplatnění odpočtu podle odstavce 2 tohoto článku.

Je-li v rámci řízení o zpětném získání částek pravomocným správním nebo soudním aktem stanoveno, že nedošlo k nesrovnalosti, vykáže dotyčný členský stát vůči EZZF jako výdaj finanční zátěž, kterou nesl podle prvního pododstavce.

Pokud však z důvodů, jež nebyly způsobeny dotyčným členským státem, nemohla být částka získána zpět ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci a částka, která má být získána zpět, přesahuje 1 milion EUR, může Komise na žádost členského státu lhůty prodloužit nejvýše o 50 % původně stanovených lhůt.

6.   V náležitě odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout, že nebudou ve zpětném získávání pokračovat. Toto rozhodnutí může být přijato pouze v těchto případech:

a)

pokud je souhrn vynaložených a odhadovaných nákladů na zpětné získávání vyšší než částka, která má být získána zpět;

b)

pokud se ukáže, že zpětné získání není možné z důvodu platební neschopnosti dlužníka nebo osob právně odpovědných za nesrovnalost zjištěné a uznané v souladu s vnitrostátním právem dotyčného členského státu.

Dotyčný členský stát uvede v souhrnném seznamu uvedeném v odst. 3 prvním pododstavci odděleně částky, u nichž se rozhodl, že nebude pokračovat v řízeních o zpětném získání částek, a odůvodnění svého rozhodnutí.

7.   Členský stát zanese do roční účetní závěrky, která má být předána Komisi v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) bodem iii), finanční důsledky, jež vyplývají z použití odstavce 5. Komise ověří řádné použití uvedeného ustanovení a popřípadě provede nezbytné úpravy při přijetí rozhodnutí podle čl. 30 odst. 1.

8.   Po provedení řízení podle čl. 31 odst. 3 může Komise rozhodnout, že vyloučí z financování Společenstvím částky připsané k tíži rozpočtu Společenství v těchto případech:

a)

podle odstavců 5 a 6 tohoto článku, pokud zjistí, že nesrovnalosti nebo neexistence zpětně získaných částek jsou důsledkem nesrovnalostí nebo nedbalostí, které lze přičíst správním orgánům nebo některému subjektu nebo úřadu členského státu;

b)

podle odstavce 6 tohoto článku, pokud považuje odůvodnění rozhodnutí členského státu zastavit řízení o zpětném získání částek uvedené členským státem za nedostatečné.

Článek 33

Zvláštní ustanovení pro EZFRV

1.   Členské státy provádějí finanční opravy nesrovnalostí a nedbalostí zjištěných v operacích nebo programech rozvoje venkova tak, že úplně nebo částečně zruší dotyčné financování Společenstvím. Členské státy vezmou v úvahu povahu a závažnost zjištěných nesrovnalostí, jakož i úroveň finanční ztráty pro EZFRV.

2.   Jestliže finanční prostředky Společenství byly již příjemci podpory vyplaceny, získá je akreditovaná platební agentura zpět vlastními postupy zpětného získávání a opětovně je použije v souladu s odst. 3 písm. c).

3.   Členské státy provádějí finanční opravy a opětovně používají finanční prostředky za těchto podmínek:

a)

pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, rozšíří členské státy svá šetření tak, aby zahrnovala všechny operace, kterých by se tyto nesrovnalosti mohly týkat;

b)

členské státy oznámí odpovídající opravy Komisi;

c)

zrušené částky financování Společenstvím a částky získané zpět, jakož i související úroky se opětovně přidělí na dotyčný program. Zrušené nebo zpětně získané finanční prostředky Společenství však může členský stát opětovně použít pouze na operaci stanovenou v témž programu rozvoje venkova a za předpokladu, že tyto prostředky nejsou opětovně přiděleny na operace, jež byly předmětem finanční opravy.

4.   Při předložení roční účetní závěrky v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) bodem iii) sdělí členské státy Komisi souhrnný seznam řízení o zpětném získání částek zahájených v důsledku nesrovnalostí a zároveň poskytnou rozpis částek, které ještě nebyly získány zpět, sestavený podle správního nebo soudního řízení a podle roku prvotního zjištění nesrovnalosti správním orgánem nebo soudem.

Členské státy informují Komisi, jak se rozhodly nebo jak mají v úmyslu opětovně použít zrušené finanční prostředky a případně změnit plán financování daného programu rozvoje venkova.

5.   Po provedení řízení uvedeného v čl. 31 odst. 3 může Komise rozhodnout o připsání částek, které mají být získány zpět, k tíži členského státu,

a)

pokud členský stát nezahájil všechna správní nebo soudní řízení stanovená vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství s cílem zpětného získání finančních prostředků vyplacených příjemcům v kalendářním roce následujícím po prvotním zjištění nesrovnalosti správním orgánem nebo soudem;

b)

pokud členský stát nedodržel své povinnosti stanovené v odst. 3 písm. a) a c) tohoto článku.

6.   Pokud mohlo být zpětné získání prostředků podle odstavce 2 uskutečněno po uzavření programu rozvoje venkova, vrátí členský stát částky získané zpět do rozpočtu Společenství.

7.   Členský stát může rozhodnout o zastavení řízení o zpětném získání částek po uzavření programu rozvoje venkova za podmínek stanovených v čl. 32 odst. 6.

8.   Pokud nebyly částky získány zpět před uzavřením programu rozvoje venkova, nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání, z 50 % dotyčný členský stát a z 50 % rozpočet Společenství a zaúčtují se buď při uplynutí lhůty čtyř let po prvotním zjištění nesrovnalosti správním orgánem nebo soudem, nebo při uplynutí lhůty osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nebo při uzavření programu, pokud tyto lhůty uplynou před jeho uzavřením.

Pokud však z důvodů, jež nebyly způsobeny dotyčným členským státem, nemohla být částka získána zpět ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci a částka, která má být získána zpět, přesahuje 1 milion EUR, může Komise na žádost členského státu lhůty prodloužit nejvýše o 50 % původně stanovených lhůt.

9.   V případech uvedených v odstavci 8 převede členský stát částky odpovídající 50 %, které nese, do rozpočtu Společenství.

10.   Pokud Komise provede finanční opravu, není tím dotčena povinnost členského státu získat zpět částky vyplacené v rámci jeho vlastní finanční účasti na základě článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (14).

Článek 34

Přidělování účelově vázaných příjmů z členských států

1.   Ve smyslu článku 18 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se považují za účelově vázané příjmy:

a)

částky, které musí být podle článků 31, 32 a 33 tohoto nařízení převedeny do rozpočtu Společenství, včetně souvisejících úroků;

b)

částky vybrané nebo získané zpět podle nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. října 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (15).

2.   Částky uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se převádějí do rozpočtu Společenství a v případě opětovného použití se použijí výhradně na financování výdajů z EZZF nebo EZFRV.

Článek 35

Definice zjištění správním orgánem nebo soudem

Pro účely této kapitoly se prvotním zjištěním správním orgánem nebo soudem rozumí první písemné hodnocení příslušného správního orgánu nebo soudu, v němž tento orgán dojde na základě konkrétních skutečností k závěru o existenci nesrovnalosti, aniž tím je dotčena možnost tento závěr následně změnit nebo odvolat v závislosti na vývoji správního nebo soudního řízení.

KAPITOLA 3

Dohled Komise

Článek 36

Přístup k informacím

1.   Členské státy poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k řádnému fungování EZZF a EZFRV a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které bude Komise považovat za užitečné v rámci řízení financování Společenstvím, včetně kontrol na místě.

2.   Členské státy sdělí Komisi na její žádost právní a správní předpisy, které přijaly k provedení aktů Společenství týkajících se společné zemědělské politiky, pokud tyto akty mají finanční důsledky pro EZZF nebo EZFRV.

3.   Členské státy poskytují Komisi veškeré informace o zjištěných nesrovnalostech v souladu s články 32 a 33 a veškeré informace o krocích podniknutých za účelem zpětného získání částek neoprávněně vyplacených v důsledku těchto nesrovnalostí.

Článek 37

Kontroly na místě

1.   Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy na základě vnitrostátních právních a správních předpisů, článku 248 Smlouvy anebo jakákoli kontrola pořádaná na základě článku 279 Smlouvy, může Komise organizovat kontroly na místě s cílem ověřovat zejména,

a)

zda je správní praxe v souladu s pravidly Společenství;

b)

zda jsou k dispozici požadované podklady a zda jsou v souladu s operacemi financovanými z EZZF nebo EZFRV;

c)

podmínky, za kterých jsou operace financované z EZZF nebo EZFRV uskutečňovány a kontrolovány.

Osoby pověřené Komisí prováděním kontrol na místě nebo zástupci Komise působící v rámci pravomocí, které jim jsou svěřeny, mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z EZZF nebo EZFRV, včetně dokladů a jejich popisných informací vytvořených nebo obdržených a uchovávaných v elektronické podobě.

Výše uvedenými kontrolními pravomocemi není dotčeno uplatňování vnitrostátních právních předpisů, jež vyhrazují některé úkony činitelům vnitrostátními předpisy zvlášť určeným. Osoby pověřené Komisí se zejména neúčastní domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle vnitrostátního práva členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.

2.   Komise ohlásí kontrolu s dostatečným předstihem členskému státu, u něhož nebo na jehož území má být provedena. Zástupci dotyčného členského státu se mohou kontroly zúčastnit.

Na žádost Komise a se souhlasem členského státu provádějí příslušné orgány tohoto členského státu dodatečné kontroly nebo šetření týkající se operací uvedených v tomto nařízení. Zástupci Komise nebo osoby pověřené Komisí se jich mohou zúčastnit.

K účinnějšímu provádění kontrol může Komise se souhlasem dotyčných členských států zajistit účast správních orgánů těchto členských států na určitých kontrolách nebo šetřeních.

HLAVA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 38

Výdaje záruční sekce EZOZF, s výjimkou výdajů na rozvoj venkova

1.   Záruční sekce EZOZF financuje výdaje uskutečněné členskými státy v souladu s článkem 2 a s čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1258/1999 do 15. října 2006.

2.   Výdaje uskutečněné členskými státy od 16. října 2006 se řídí pravidly stanovenými v tomto nařízení.

Článek 39

Výdaje na rozvoj venkova ze záruční sekce EZOZF

1.   Pro členské státy, které byly součástí Evropské unie před 1. květnem 2004, se na programy rozvoje venkova v období 2000 — 2006 financované ze záruční sekce EZOZF použijí v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1258/1999 tato pravidla:

a)

platby příjemcům budou ukončeny nejpozději 15. října 2006 a související výdaje členských států jim Komise následně uhradí nejpozději v rámci výkazu výdajů za měsíc říjen 2006. Komise však smí v odůvodněných případech postupem podle čl. 41 odst. 2 schválit platby do 31. prosince 2006 s výhradou vracení totožných částek záloh poskytnutých členským státům na období provádění těchto programů v souladu s čl. 5 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1258/1999 do EZZF;

b)

zálohy poskytnuté členským státům na období provádění programů v souladu s čl. 5 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1258/1999 odečtou členské státy od výdajů financovaných z EZZF nejpozději ve výkazu výdajů za prosinec 2006;

c)

na žádost členských států jsou výdaje akreditovaných platebních agentur vzniklé od 16. října do 31. prosince 2006, s výjimkou výdajů schválených v souladu s druhou větou písmene a) tohoto článku, financovány z rozpočtu EZFRV v rámci programování rozvoje venkova na období 2007 — 2013;

d)

finanční zdroje dostupné v členském státě k 1. lednu 2007 po zkrácení nebo zrušení částek plateb, které provedl tento členský stát dobrovolně nebo v rámci sankcí v souladu s články 3, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1259/1999, použije tento členský stát k financování opatření pro rozvoj venkova uvedených v článku 4 tohoto nařízení;

e)

nepoužijí-li členské státy finanční zdroje uvedené v písmenu d) ve lhůtě, která bude určena postupem podle čl. 41 odst. 2, jsou odpovídající částky převedeny zpět do rozpočtu EZZF.

2.   U členských států, které přistoupily k Evropské unii k 1. květnu 2004, Komise automaticky zruší nejpozději 31. prosince 2010 částky přidělené k financování opatření pro rozvoj venkova v souladu s čl. 3 odst. 1, o nichž rozhodla mezi 1. lednem 2004 a 31. prosincem 2006 a pro které jí nebyly před uplynutím lhůty pro předání závěrečné zprávy předány doklady nezbytné pro uzavření pomoci, a členské státy musí neoprávněně obdržené částky vrátit.

3.   Z výpočtu automaticky rušené částky podle odstavců 1 a 2 jsou vyloučeny částky související s operacemi nebo programy, které jsou předmětem soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku majících podle vnitrostátního práva odkladný účinek.

Článek 40

Výdaje orientační sekce EZOZF

1.   Komise automaticky zruší nejpozději 31. prosince 2010 částky přidělené k financování opatření pro rozvoj venkova z orientační sekce EZOZF na základě rozhodnutí Komise přijatého mezi 1. lednem 2000 a 31. prosincem 2006, pro které jí nebyly před uplynutím lhůty pro předání závěrečné zprávy předány doklady nezbytné pro uzavření pomoci, a členské státy musí neoprávněně obdržené částky vrátit. Doklady nezbytné k uzavření pomoci jsou výkaz výdajů pro platby zůstatku, závěrečná zpráva o provádění a prohlášení stanovené v čl. 38 odst. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (16).

2.   Z výpočtu automaticky rušené částky podle odstavce 1 jsou vyloučeny částky související s operacemi nebo programy, které jsou předmětem soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku majících podle vnitrostátního práva odkladný účinek.

Článek 41

Výbor fondů

1.   Komisi je nápomocen Výbor zemědělských fondů (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

4.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 42

Prováděcí pravidla

Komise stanoví postupem podle čl. 41 odst. 2 prováděcí pravidla k tomuto nařízení. Na základě tohoto nařízení, a zejména článků 6, 7, 8, 9, 16, 26, 28, 31, 32, 33, 34, 37 a 48, Komise stanoví:

1.

podmínky pro akreditaci platebních agentur a certifikačních subjektů, pro zvláštní akreditaci koordinačních subjektů, pro jejich funkce, pro požadované informace a pro způsoby jejich poskytování a předávání Komisi;

2.

podmínky, za kterých mohou být úkoly platebních agentur přeneseny na jiné subjekty;

3.

standardy potvrzování, povahu, rozsah platnosti a pravidelnost, se kterou musí být potvrzování prováděno;

4.

prováděcí pravidla k postupům automatického rušení závazků, schvalování souladu a schvalování účetní závěrky;

5.

pravidla zaúčtování a přidělování příjmů z členských států;

6.

obecná pravidla pro kontroly na místě;

7.

formu, obsah, pravidelnost, lhůty a pravidla předávání a poskytování Komisi:

výkazu výdajů a odhadu výdajů, jakož i jejich aktualizace,

prohlášení o věrohodnosti a roční účetní závěrky platebních agentur,

zpráv o potvrzení účetní závěrky,

identifikačních údajů akreditovaných platebních agentur, akreditovaných koordinačních subjektů a certifikačních subjektů,

pravidel zaúčtování a plateb výdajů financovaných z EZZF a EZFRV,

oznámení o finančních opravách uskutečněných členskými státy v rámci operací nebo programů rozvoje venkova a souhrnných seznamů řízení o zpětném získávání částek zahájených členskými státy v důsledku nesrovnalostí,

informací o opatřeních přijatých podle článku 9;

8.

pravidla pro uchovávání dokladů a informací;

9.

přechodná opatření pro provedení tohoto nařízení.

Článek 43

Výroční finanční zpráva

Před 1. zářím každého roku následujícího po rozpočtovém roce vypracuje Komise finanční zprávu o řízení EZZF a EZFRV za předchozí rozpočtový rok a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 44

Utajení

Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily důvěrnost informací sdělených nebo získaných v rámci kontrol a schvalování účetní závěrky prováděných podle tohoto nařízení.

Na tyto informace se vztahují zásady uvedené v článku 8 nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (17).

Článek 45

Používání eura

1.   Částky uváděné v rozhodnutích Komise, jimiž se schvalují programy rozvoje venkova, částky závazků a plateb Komise a ověřené nebo potvrzené částky výdajů a výkazů výdajů členských států jsou vyjadřovány a vypláceny v eurech.

2.   Je-li přímá platba stanovená nařízením (ES) č. 1782/2003 provedena příjemci v jiné měně než v euru, přepočtou členské státy na národní měnu částku podpory vyjádřenou v eurech na základě posledního směnného kursu stanoveného Evropskou centrální bankou před 1. říjnem kalendářního roku, pro který je podpora udělena.

3.   V případě použití odstavce 2 nahrazuje Komise členským státům částky vyplacené příjemcům na základě výkazů výdajů učiněných členskými státy. Pro vyhotovení výkazu výdajů použijí členské státy stejný přepočítací koeficient, jaký použily při platbě příjemci.

Článek 46

Změna nařízení (EHS) č. 595/91

Nařízení (EHS) č. 595/91 se mění takto:

1.

v článku 5 se zrušuje odstavec 2;

2.

v článku 7 se zrušuje odstavec 1.

Článek 47

Zrušení

1.   Nařízení č. 25, nařízení (ES) č. 723/97 a nařízení (ES) č. 1258/1999 se zrušují.

Nařízení (ES) č. 1258/1999 však zůstává použitelné do 15. října 2006 pro výdaje uskutečněné členskými státy a do 31. prosince 2006 pro výdaje uskutečněné Komisí.

2.   Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze.

Článek 48

Přechodná opatření

Pro provedení tohoto nařízení přijímá Komise nezbytná a řádně odůvodněná opatření, aby se v naléhavém případě vyřešily praktické a konkrétní obtíže, zejména obtíže spojené s přechodem z úpravy stanovené nařízeními č. 25, (ES) č. 723/97 a (ES) č. 1258/1999 na úpravu podle tohoto nařízení. Tato opatření se mohou odchýlit od určitých částí tohoto nařízení, avšak pouze v nezbytném rozsahu a po omezenou dobu.

Článek 49

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007, s výjimkou čl. 18 odst. 4 a 5, které se použijí od vstupu v platnost tohoto nařízení, aniž je dotčen článek 47.

Ode dne 16. října 2006 se však použijí tato ustanovení:

články 30 a 31 na výdaje vzniklé od 16. října 2006,

článek 32 na případy sdělené v rámci článku 3 nařízení (EHS) č. 595/91, u nichž nebylo k 16. říjnu 2006 dosaženo úplného zpětného získání částek,

články 38, 39, 41, 44 a 45 na výdaje vykázané v roce 2006 pro rozpočtový rok 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 21. června 2005.

Za Radu

předseda

F. BODEN


(1)  Stanovisko ze dne 26. května 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 118/2005 (Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 15).

(4)  Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Interinstitucionální dohoda naposledy pozměněná rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2003/429/ES (Úř. věst. L 147, 14.6.2003, s. 25).

(5)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

(6)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 113.

(7)  Úř. věst. L 30, 20.4.1962, s. 991. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 728/70 (Úř. věst. L 94, 28.4.1970, s. 9).

(8)  Úř. věst. L 108, 25.4.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízením (ES) č. 2136/2001 (Úř. věst. L 288, 1.11.2001, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 67, 14.3.1991, s. 11.

(10)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(11)  Úř. věst. C 121, 20.5.2005, s. 1.

(12)  Stanovisko ze dne 9. února 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(13)  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

(15)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2217/2004 (Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 1).

(16)  Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 173/2005 (Úř. věst. L 29, 2.2.2005, s. 3).

(17)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.


PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka

Nařízení (EHS) č. 25

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 2 odst. 2

Články 2 až 8

Nařízení (EHS) č. 595/91

Toto nařízení

Čl. 5 odst. 2

Čl. 32 odst. 3

Článek 8

Čl. 7 odst. 1

Čl. 32 odst. 2

Nařízení (ES) č. 723/97

Toto nařízení

Články 1 až 3

Čl. 4 odst. 1 a 2

Čl. 4 odst. 3

Čl. 5 odst. 1 písm. b)

Články 5 až 9

Nařízení (ES) č. 1258/1999

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1 první pododstavec

Čl. 2 odst. 2

Čl. 1 odst. 2 písm. a)

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

Čl. 1 odst. 2 písm. b)

Čl. 3 odst. 1 písm. b)

Čl. 1 odst. 2 písm. c)

Článek 4

Čl. 1 odst. 2 písm. d)

Čl. 3 odst. 2 písm. a)

Čl. 1 odst. 2 písm. e)

Čl. 3 odst. 1 písm. d)

Čl. 5 odst. 1 písm. c)

Čl. 5 odst. 1 písm. d)

Článek 1 odst. 3

Článek 4

Článek 1 odst. 4

Článek 13

Čl. 2 odst. 1 a 2

Článek 3

Čl. 2 odst. 3

Článek 42

Čl. 3 odst. 1

Článek 4

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 2 písm. a)

Čl. 3 odst. 3

Článek 5

Čl. 3 odst. 4

Článek 42

Čl. 4 odst. 1 písm. a)

Čl. 8 odst. 1 písm. a)

Čl. 8 odst. 1 písm. b)

Čl. 4 odst. 2

Čl. 6 odst. 1

Čl. 4 odst. 3

Čl. 8 odst. 2

Čl. 4 odst. 4

Článek 10

Čl. 4 odst. 5

Čl. 6 odst. 2

Čl. 4 odst. 6

Čl. 8 odst. 1 písm. a)

Čl. 4 odst. 7

Čl. 6 odst. 3

Čl. 4 odst. 8

Článek 42

Čl. 5 odst. 1 první pododstavec

Čl. 14 odst. 1

Čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 25 odst. 1

Čl. 5 odst. 2

Čl. 14 odst. 2

Čl. 5 odst. 3

Článek 42

Čl. 6 odst. 1

Čl. 8 odst. 1 písm. c)

Čl. 6 odst. 2

Článek 42

Čl. 7 odst. 1

Čl. 15 odst. 2

Čl. 7 odst. 2 první pododstavec

Čl. 15 odst. 2

Čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 15 odst. 3 a 4

Čl. 7 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 15 odst. 5

Čl. 7 odst. 3 první pododstavec

Čl. 30 odst. 1

Čl. 7 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 30 odst. 2

Čl. 7 odst. 4 první pododstavec

Čl. 31 odst. 1

Čl. 7 odst. 4 druhý pododstavec

Čl. 31 odst. 3 první pododstavec

Čl. 7 odst. 4 třetí pododstavec

Čl. 31 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 7 odst. 4 čtvrtý pododstavec

Čl. 31 odst. 2

Čl. 7 odst. 4 pátý pododstavec

Čl. 31 odst. 4

Čl. 7 odst. 4 šestý pododstavec

Čl. 31 odst. 5

Čl. 7 odst. 5

Článek 42

Čl. 8 odst. 1 první pododstavec

Čl. 9 odst. 1

Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 9 odst. 3

Čl. 8 odst. 2

Čl. 32 odst. 1 a 8

Čl. 8 odst. 3

Článek 42

Čl. 9 odst. 1 první pododstavec

Čl. 36 odst. 1

Čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 36 odst. 2

Čl. 9 odst. 2

Čl. 37 odst. 1

Čl. 9 odst. 3

Článek 42

Článek 10

Článek 43

Články 11 až 15

Článek 41

Článek 16

Článek 41

Článek 17

Článek 18

Článek 48

Článek 19

Článek 20

Článek 49


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Rada

11.8.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/26


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 21. června 2005

o podpisu Dohody, kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000

(2005/599/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 310 této smlouvy ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem druhou větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada svým rozhodnutím ze dne 27. dubna 2004 pověřila Komisi zahájením jednání se státy AKT za účelem změny Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (1)(dále jen „dohoda z Cotonou“). Jednání byla uzavřena v únoru 2005.

(2)

Dohoda, kterou se mění dohoda z Cotonou, by tedy měla být podepsána jménem Evropského společenství,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podpis Dohody, kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000, společně s prohlášeními Společenství učiněnými jednostranně nebo společně s ostatními stranami, která jsou připojena k závěrečnému aktu, se schvaluje jménem Společenství s výhradou rozhodnutí Rady o uzavření uvedené dohody.

Znění dohody a závěrečného aktu jsou připojena k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu zmocněnou podepsat dohodu jménem Společenství s výhradou jejího uzavření.

V Lucemburku dne 21. června 2005.

Za Radu

předseda

F. BODEN


(1)  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. Dohoda ve znění opravy v Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 88.


DOHODA,

kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000

JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ,

PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA,

PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA,

PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA IRSKA,

PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT LITEVSKÉ REPUBLIKY,

JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA,

PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT MALTY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA,

SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO,

PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Společenství“ a státy Společenství dále jen „členské státy“),

a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

na jedné straně a

PREZIDENT ANGOLSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA ANTIGUY A BARBUDY,

HLAVA STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

HLAVA STÁTU BARBADOS,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA BELIZE,

PREZIDENT BENINSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT BOTSWANSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT BURKINY FASO,

PREZIDENT BURUNDSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT KAMERUNSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT KAPVERDSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT KOMORSKÉ FEDERATIVNÍ A ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT KONŽSKÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT KONŽSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA COOKOVÝCH OSTROVŮ,

PREZIDENT REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINYG,

PREZIDENT DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ,

PREZIDENT DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT STÁTU ERITREA,

PREZIDENT ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT FIDŽIJSKÉ SVRCHOVANÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT GABONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT A HLAVA STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT GHANSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA GRENADY,

PREZIDENT GUINEJSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT REPUBLIKY GUINEY-BISSAU,

PREZIDENT REPUBLIKY ROVNÍKOVÁ GUINEA,

PREZIDENT GUYANSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT HAITSKÉ REPUBLIKY,

HLAVA STÁTU JAMAJKA,

PREZIDENT KEŇSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

PREZIDENT LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT MALAWSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT MALIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA MARSHALLOVÝCH OSTROVŮ,

PREZIDENT MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE,

PREZIDENT MOZAMBICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA NAURSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT NIGERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY,

VLÁDA NIUE,

VLÁDA PALAUSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA,

PREZIDENT RWANDSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. KRYŠTOFA A NEVISE,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. LUCIE,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. VINCENTA A GRENADIN,

HLAVA NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,

PREZIDENT DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV,

PREZIDENT SENEGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT SEYCHELSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT REPUBLIKY SIERRA LEONE,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVŮ,

PREZIDENT JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT SÚDÁNSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT SURINAMSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

PREZIDENT SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE,

PREZIDENT ČADSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT TOŽSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL TONGY TAUFA‘AHAU TUPOU IV,

PREZIDENT REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA TUVALU,

PREZIDENT UGANDSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA VANUATSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY

(jejichž státy jsou dále uváděny jako „státy AKT“)

na straně druhé,

S OHLEDEM NA Smlouvu o založení Evropského společenství na jedné straně a na dohodu z Georgetownu o založení skupiny afrických, karibských a tichomořských (AKT) států na straně druhé,

S OHLEDEM NA Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dále jen „dohoda z Cotonou“),

MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že čl. 95 odst. 1 dohody z Cotonou stanoví dobu platnosti dohody na dvacet let, počínající dnem 1. března 2000.

MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že podle čl. 95 odst. 3 druhý pododstavec dohody z Cotonou zahájí strany deset měsíců před uplynutím každého pětiletého období jednání s cílem přezkoumat možné změny ustanovení dohody z Cotonou.

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ,

ZA PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA,

ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA,

ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTKU IRSKA,

ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTKU LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA,

ZA PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA MALTY,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA,

ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,

ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

ZA EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

ZA PREZIDENTA ANGOLSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU ANTIGUY A BARBUDY,

ZA HLAVU STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

ZA HLAVU STÁTU BARBADOS,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU BELIZE,

ZA PREZIDENTA BENINSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA BOTSWANSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA BURKINY FASO,

ZA PREZIDENTA BURUNDSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA KAMERUNSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA KAPVERDSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA KOMORSKÉ FEDERATIVNÍ A ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA KONŽSKÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA KONŽSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU COOKOVÝCH OSTROVŮ,

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINY,

ZA PREZIDENTA DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ,

ZA PREZIDENTA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA STÁTU ERITREA,

ZA PREZIDENTA ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA FIDŽIJSKÉ SVRCHOVANÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA GABONSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA A HLAVU STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA GHANSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU GRENADY,

ZA PREZIDENTA GUINEJSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY GUINEY-BISSAU,

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY ROVNÍKOVÁ GUINEA,

ZA PREZIDENTA GUYANSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA HAITSKÉ REPUBLIKY,

ZA HLAVU STÁTU JAMAJKA,

ZA PREZIDENTA KEŇSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

ZA PREZIDENTA LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA MALAWSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA MALIJSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU MARSHALLOVÝCH OSTROVŮ,

ZA PREZIDENTA MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE,

ZA PREZIDENTA MOZAMBICKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU NAURSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA NIGERSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU NIUE,

ZA VLÁDU PALAUSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA,

ZA PREZIDENTA RWANDSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. KRYŠTOFA A NEVISE,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. LUCIE,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. VINCENTA A GRENADIN,

ZA HLAVU NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,

ZA PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV,

ZA PREZIDENTA SENEGALSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA SEYCHELSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SIERRA LEONE,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVŮ,

ZA PREZIDENTA JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA SÚDÁNSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA SURINAMSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

ZA PREZIDENTA SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE,

ZA PREZIDENTA ČADSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA TOŽSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE TONGY TAUFA‘AHAU TUPOU IV,

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU TUVALU,

ZA PREZIDENTA UGANDSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU VANUATSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY,

DOHODLI NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

Jediný článek

Dohoda z Cotonou se v souladu s postupem podle svého článku 95 mění takto:

A.   PREAMBULE

1.

Za osmý bod preambule, který začíná „PŘIHLÍŽEJÍCE k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv…“, se vkládají nové body odůvodnění, které znějí:

„ZNOVU POTVRZUJÍCE, že nejzávažnější zločiny, které znepokojují mezinárodní společenství, nesmějí být ponechávány bez trestu a že jejich účinné stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a zlepšením celosvětové spolupráce;

MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že zřízení a účinné fungování Mezinárodního trestního soudu představuje významný prvek vývoje směrem k míru a mezinárodní spravedlnosti;“.

2.

Desátý bod preambule, který začíná „PŘIHLÍŽEJÍCE k tomu, že rozvojové cíle a zásady…“, se nahrazuje tímto:

„MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že rozvojové cíle tisíciletí vycházející z prohlášení přijatého Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2000 u příležitosti Summitu tisíciletí, zejména vymýcení extrémní chudoby a hladu, a rovněž rozvojové cíle a zásady dohodnuté na konferencích Organizace spojených národů poskytují jasnou vizi a musí být oporou spolupráce AKT-EU v rámci této dohody;“.

B.   ZNĚNÍ ČLÁNKŮ DOHODY Z COTONOU

1.

V článku 4 se úvodní část nahrazuje tímto:

„Státy AKT určují své rozvojové zásady, strategie a modely svých ekonomik a společností s veškerou svrchovaností. Se Společenstvím zakládají programy spolupráce podle této dohody. Strany však uznávají doplňkovou úlohu nestátních účastníků a místních decentralizovaných orgánů a jejich potenciál přispět k procesu rozvoje. Za tímto účelem a za podmínek stanovených v této dohodě případně nestátní účastníci a místní decentralizované orgány:“.

2.

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Cílem tohoto dialogu je výměna informací, podpora vzájemného porozumění a usnadnění zavádění dohodnutých priorit a společných agend, zejména uznáváním existujících vazeb mezi různými aspekty vztahů mezi stranami a různými oblastmi spolupráce stanovenými v této dohodě. Dialog usnadňuje konzultace mezi stranami na mezinárodních fórech. Cíle dialogu rovněž zahrnují prevenci vzniku situací, v nichž by jedna strana mohla považovat za nezbytné využít konzultační postupy podle článků 96 a 97.“;

b)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.

Dialog je veden pružně. Dialog je podle potřeby formální nebo neformální a je veden uvnitř nebo vně institucionálního rámce včetně skupiny AKT, Společného parlamentního shromáždění, ve vhodném formátu a na vhodné úrovni včetně úrovně regionální, subregionální nebo celostátní.“;

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„6a.

Za účelem předcházení vzniku situací, v nichž by jedna strana mohla považovat za nezbytné využít konzultační postup podle článku 96, je případně dialog zahrnující podstatné prvky systematický a formalizovaný v souladu s postupy uvedenými v příloze VII.“

3.

V článku 9 se nadpis nahrazuje tímto:

Podstatné prvky týkající se lidských práv, demokratických zásad a právního státu a základní prvek týkající se dobrého vládnutí“.

4.

Článek 11 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.

Strany se rovněž zavazují spolupracovat při předcházení žoldnéřským aktivitám v souladu se svými závazky v rámci mezinárodních úmluv a nástrojů a svých příslušných právních předpisů.“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6.

Při podpoře posilování míru a mezinárodní spravedlnosti strany znovu potvrzují své odhodlání:

sdílet zkušenosti při přijímání právních úprav potřebných pro umožnění ratifikace a provádění Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, a

bojovat proti mezinárodnímu zločinu v souladu s mezinárodním právem, s patřičným ohledem na Římský statut.

Strany usilují o přijetí kroků směřujících k ratifikaci a provedení Římského statutu a souvisejících nástrojů.“

5.

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 11a

Boj proti terorismu

Strany opakují své pevné odsouzení všech teroristických činů a zavazují se bojovat proti terorismu prostřednictvím mezinárodní spolupráce v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem, příslušnými úmluvami a nástroji a zejména úplným provedením rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001) a 1456 (2003) a ostatních příslušných rezolucí OSN. Za tímto účelem strany souhlasí s výměnou:

informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích, a

názorů na prostředky a metody boje proti teroristickým činům, mimo jiné v technických oblastech a odborné přípravě, a zkušeností souvisejících s předcházením terorismu.

Článek 11b

Spolupráce v boji proti šíření zbraní hromadného ničení

1.   Strany mají za to, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních subjektů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb mezinárodní stabilitě a bezpečnosti.

Strany proto souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provádění svých stávajících závazků podle mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení a ostatních příslušných mezinárodních závazků.

Strany souhlasí s tím, že toto ustanovení představuje podstatný prvek této dohody.

2.   Strany dále souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k cíli nešíření zbraní hromadného ničení:

přijetím kroků k podpisu či ratifikaci veškerých ostatních příslušných mezinárodních nástrojů nebo případně přistoupení k nim a k jejich plnému provádění,

vytvořením účinného systému vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou probíhat kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontrol koncového použití technologií dvojího použití, pokud jde o zbraně hromadného ničení, a který bude zahrnovat účinné sankce za porušení kontrol vývozu.

Finanční a technická pomoc v oblasti spolupráce v boji proti šíření zbraní hromadného ničení bude financována zvláštními nástroji, odlišnými od nástrojů určených na financování spolupráce AKT — ES.

3.   Strany souhlasí se zavedením pravidelného politického dialogu, který bude doprovázet a upevňovat jejich spolupráci v této oblasti.

4.   Pokud se strana po vedení posíleného politického dialogu domnívá, a to zejména na základě zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a dalších příslušných mnohostranných institucí, že druhá strana nesplnila povinnost, která vyplývá z odstavce 1, předá s výjimkou zvláště naléhavých případů druhé straně, Radě ministrů AKT a Radě ministrů ES příslušné informace, které jsou nezbytné pro důkladné prošetření situace, aby bylo nalezeno pro strany přijatelné řešení. Za tímto účelem vyzve druhou stranu ke konzultacím, které se zaměří na opatření, která dotyčná strana přijala nebo hodlá přijmout pro nápravu situace.

5.   Konzultace jsou vedeny na takové úrovni a takovou formou, které se pro nalezení řešení považují za nejvhodnější.

Konzultace začnou nejpozději do 30 dnů po výzvě a budou pokračovat po dobu stanovenou vzájemnou dohodou podle povahy a závažnosti porušení povinnosti. V žádném případě netrvá dialog v rámci konzultačního postupu déle než 120 dnů.

6.   Nevedou-li konzultace k řešení přijatelnému pro obě strany, jsou-li konzultace odmítnuty nebo ve zvláště naléhavých případech mohou být přijata vhodná opatření. Tato opatření se zruší, jakmile pominou důvody, které vedly k jejich přijetí.“

6.

V článku 23 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„l.

podpora tradičních vědomostí.“

7.

V čl. 25 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

podporu boje proti:

HIV/AIDS, při zajištění ochrany pohlavního a reprodukčního zdraví a práv žen,

jiným nemocem souvisejícím s chudobou, zejména malárii a tuberkulóze,“.

8.

Článek 26 se mění takto:

a)

písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c)

pomoc společenským institucím s cílem poskytnout dětem příležitost rozvíjet svůj fyzický, psychologický, sociální a hospodářský potenciál;

d)

znovuzačlenění dětí v postkonfliktních situacích do společnosti prostřednictvím rehabilitačních programů; a“;

b)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„e)

podporu aktivní účasti mladých občanů na veřejném životě a podporu studentských výměn a vzájemných vazeb mezi mládežnickými organizacemi AKT a EU.“

9.

V článku 28 se úvodní část nahrazuje tímto:

„Spolupráce poskytuje účinnou pomoc pro dosahování cílů a priorit, které si státy AKT samy stanovily v rámci regionální a subregionální spolupráce a integrace, včetně meziregionální spolupráce a spolupráce v rámci AKT. Regionální spolupráce může rovněž zahrnovat rozvojové země, které nepatří ke státům AKT, a zámořské země a území a nejvzdálenější regiony. V této souvislosti je cílem podpory spolupráce:“.

10.

V čl. 29 písm. a) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

regionálních integračních institucí a organizací, jež zřídily státy AKT, a regionálních integračních institucí a organizací, jichž se státy AKT účastní, které podporují regionální spolupráci a integraci, a“.

11.

V článku 30 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.

Spolupráce rovněž podporuje systémy a iniciativy spolupráce v rámci AKT a mezi státy AKT, včetně těch, do nichž jsou zapojeny rozvojové země nepatřící ke státům AKT.“

12.

V čl. 43 odst. 4 se doplňuje nová odrážka, která zní:

„—

rozvoj a podpora využívání místního obsahu pro informační a komunikační technologie.“

13.

Článek 58 se nahrazuje tímto:

„Článek 58

Způsobilost pro financování

1.   Pro finanční podporu poskytovanou podle této dohody jsou způsobilé tyto subjekty nebo orgány:

a)

státy AKT;

b)

regionální nebo mezistátní orgány, k nimž patří jeden nebo více států AKT, včetně orgánů, jejichž členy jsou i státy, které nepatří ke státům AKT, a které jsou těmito státy AKT zmocněny a

c)

společné orgány založené státy AKT a Společenstvím pro plnění určitých zvláštních cílů.

2.   S výhradou souhlasu dotyčného státu nebo států AKT jsou pro finanční podporu způsobilé rovněž:

a)

státní a/nebo regionální veřejné či poloveřejné agentury a útvary států AKT včetně parlamentů, a zejména jejich finanční instituce a rozvojové banky;

b)

společnosti, podniky a jiné soukromé organizace a soukromé hospodářské subjekty států AKT;

c)

podniky členského státu Společenství, kterým má kromě jejich vlastního příspěvku podpora umožnit provádění podnikatelských projektů na území státu AKT;

d)

finanční zprostředkovatelé AKT nebo Společenství, kteří poskytují, podporují a financují soukromé investice ve státech AKT;

e)

místní decentralizované orgány ze států AKT a ze Společenství a

f)

rozvojové země, které nejsou součástí skupiny AKT, pokud se podílí na společné iniciativě nebo regionální organizaci se státy AKT.

3.   Nestátní subjekty ze států AKT a ze Společenství, kteří mají místní charakter, jsou způsobilé pro finanční podporu poskytovanou podle této dohody v souladu s pravidly dohodnutými v celostátních a regionálních indikativních programech.“

14.

V článku 68 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.

Účelem podpory v případech krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu je ochrana socioekonomických reforem a politik, které by mohly být negativně ovlivněny v důsledku poklesu příjmů, a náprava nepříznivých důsledků nestability příjmů z vývozu zejména u zemědělských produktů a produktů těžebního průmyslu.

3.

Při rozdělování zdrojů v roce použití je brána v úvahu mimořádná závislost hospodářství států AKT na vývozu, zejména v odvětvích zemědělství a těžebního průmyslu. V tomto ohledu se poskytuje příznivější zacházení nejméně rozvinutým, vnitrozemským a ostrovním státům AKT a státům AKT, v nichž došlo ke konfliktu nebo k přírodní pohromě.“

15.

V článku 89 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.

Na podporu úsilí ostrovních států AKT zaměřeného na zastavení a zvrácení své rostoucí zranitelnosti způsobené novými a obtížnými hospodářskými, sociálními a ekologickými výzvami se provádějí zvláštní opatření. Tato opatření usilují o pokrok při provádění priorit malých ostrovních rozvojových států týkajících se udržitelného rozvoje a zároveň podporují harmonizovaný přístup k jejich hospodářskému růstu a lidskému rozvoji.“

16.

Článek 96 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.

Obě strany souhlasí s tím, že před zahájením konzultací uvedených v odst. 2 písm. a) tohoto článku vyčerpají veškeré možnosti dialogu podle článku 8, s výjimkou zvláště naléhavých případů.“;

b)

v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Pokud se strana i přes politický dialog o podstatných prvcích podle článku 8 a odstavce 1a tohoto článku domnívá, že druhá strana neplní povinnost, která vyplývá z dodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu podle čl. 9 odst. 2, předá s výjimkou zvláště naléhavých případů druhé straně a Radě ministrů příslušné informace, které jsou nezbytné pro důkladné prošetření situace, aby bylo nalezeno pro strany přijatelné řešení. Za tímto účelem vyzve druhou stranu ke konzultacím, které se zaměří na opatření, která dotyčná strana přijala nebo hodlá přijmout pro nápravu situace v souladu s přílohou VII.

Konzultace jsou vedeny na takové úrovni a takovou formou, které se pro nalezení řešení považují za nejvhodnější.

Konzultace začnou nejpozději do 30 dnů po výzvě a budou pokračovat po dobu stanovenou vzájemnou dohodou podle povahy a závažnosti porušení povinnosti. V žádném případě netrvá dialog v rámci konzultačního postupu déle než 120 dnů.

Nevedou-li konzultace k řešení přijatelnému pro obě strany, jsou-li konzultace odmítnuty nebo ve zvláště naléhavých případech mohou být přijata vhodná opatření. Tato opatření se zruší, jakmile pominou důvody, které vedly k jejich přijetí.“

17.

V článku 97 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.

V takových případech může kterákoli strana vyzvat druhou stranu k zahájení konzultací. Tyto konzultace začnou nejpozději do 30 dnů po výzvě a dialog v rámci konzultačního postupu netrvá déle než 120 dnů.“

18.

Článek 100 se nahrazuje tímto:

„Článek 100

Status textů

Protokoly a přílohy připojené k této dohodě tvoří její nedílnou součást. Rada ministrů může revidovat, přezkoumat nebo změnit přílohy Ia, II, III, IV a VI na základě doporučení Výboru AKT — ES pro spolupráci při financování rozvoje.

Tato dohoda, sepsaná ve dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivech generálního sekretariátu Rady Evropské unie a sekretariátu států AKT, které předají její ověřený opis vládě každého ze signatářských států.“

C.   PŘÍLOHY

1.

V příloze I se doplňuje nový odstavec, který zní:

„9.

Odchylně od článku 58 této dohody se do souboru pro spolupráci ve státech AKT v rámci 9. ERF převede částka 90 milionů EUR. Tato částka může být přidělena na financování decentralizace pro období 2006 — 2007 a je spravována přímo Komisí.“

2.

Vkládá se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA Ia

Víceletý finanční rámec spolupráce podle této dohody

1.

Pro účely uvedené v této dohodě a pro období počínající dnem 1. března 2005 pokrývá víceletý finanční rámec spolupráce závazky od 1. ledna 2008 na období pěti nebo šesti let.

2.

V tomto novém období zachová Evropská unie výši své pomoci státům AKT alespoň na stejné úrovni jako v případě 9. ERF, bez započtení zůstatků; k tomu se na základě odhadů Společenství připočítají účinky inflace, růstu v rámci Evropské unie a rozšíření o deset nových členských států v roce 2004.

3.

O požadovaných změnách víceletého finančního rámce nebo částí dohody, které se jej týkají, rozhodne Rada ministrů odchylně od článku 95 této dohody.“

3.

Příloha II se mění takto:

a)

článek 2 se mění takto:

i)

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.

Běžné půjčky lze poskytovat za zvýhodněných podmínek v těchto případech:

a)

na projekty infrastruktury, které jsou nutnou podmínkou rozvoje soukromého sektoru, v nejméně rozvinutých zemích nebo v zemích, v nichž došlo ke konfliktu nebo k přírodní pohromě, vyjma země uvedené v písmeni aa). V těchto případech se úroková sazba půjčky sníží o 3  %.

aa)

na projekty infrastruktury obchodně provozovaných veřejných subjektů, které jsou nutnou podmínkou rozvoje soukromého sektoru v zemích podléhajících omezujícím podmínkám pro poskytování půjček podle iniciativy pro chudé vysoce zadlužené země nebo jiného mezinárodně dohodnutého rámce udržitelnosti zadlužení. V takových případech banka usiluje o snížení průměrných nákladů na financování prostřednictvím vhodného spolufinancování s dalšími dárci. Pokud by toto nebylo považováno za možné, může být úroková sazba půjčky snížena o částku, která je zapotřebí za účelem dodržení úrovně vyplývající z iniciativy pro chudé vysoce zadlužené země nebo z jiného mezinárodně dohodnutého rámce udržitelnosti zadlužení.

b)

u projektů, které zahrnují restrukturalizační operace v rámci privatizace nebo u projektů s podstatným a jasně prokazatelným sociálním nebo environmentálním přínosem. V těchto případech lze půjčky poskytovat s úrokovým příspěvkem, o jehož výši a formě se rozhodne s ohledem na konkrétní charakteristiky projektu. Úrokový příspěvek však nepřesáhne 3 %.

Konečná sazba půjček podle písmene a) nebo b) nebude nikdy nižší než 50 % referenční sazby.“;

ii)

odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9.

Úrokové příspěvky lze kapitalizovat nebo je lze použít v podobě grantů. Až 10 % rozpočtu pro úrokové příspěvky lze použít na podporu projektové technické pomoci v zemích AKT.“;

b)

článek 3 se mění takto:

i)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Investiční nástroj působí ve všech hospodářských odvětvích a podporuje investice soukromých subjektů a obchodně provozovaných veřejných subjektů, včetně hospodářské a technologické infrastruktury vytvářející výnosy, která je nezbytná pro soukromý sektor. Nástroj:

a)

je řízen jako revolvingový fond a jeho cílem je být finančně udržitelný. Jeho operace jsou založeny na tržních podmínkách a nenarušují místní trhy a nevytlačují soukromé zdroje financování;

b)

podporuje finanční odvětví AKT a působí jako katalyzátor povzbuzováním mobilizace dlouhodobých místních zdrojů a lákáním soukromých investorů a půjčovatelů do projektů ve státech AKT;

c)

nese část rizika projektů, které financuje, přičemž jeho finanční udržitelnost je zajištěna prostřednictvím portfolia jako celku a nikoliv prostřednictvím jednotlivých intervencí a

d)

usiluje o směrování prostředků přes celostátní a regionální instituce a programy AKT, které podporují rozvoj malých a středních podniků.“;

ii)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.

Banka bude za náklady vzniklé při řízení investičního nástroje odměňována. První dva roky po vstupu druhého finančního protokolu v platnost bude tato odměna činit nejvýše 2 % ročně z celkového počátečního vkladu investičního nástroje. Poté bude odměna banky zahrnovat pevnou složku 0,5 % ročně z počátečního vkladu a proměnlivou složku nejvýše 1,5 % ročně z portfolia investičního nástroje, které je investováno do projektů v zemích AKT. Odměna bude financována z investičního nástroje.“;

c)

v článku 5 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

v případě běžných půjček a financování rizikovým kapitálem pro malé a střední podniky sdílí kurzové riziko zpravidla Společenství na jedné straně a ostatní zúčastněné strany na straně druhé. V průměru by se kurzové riziko mělo sdílet rovnoměrně a“;

d)

vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 6a

Výroční zpráva o investičním nástroji

Zástupci členských států EU odpovědní za investiční nástroj, zástupci států AKT a rovněž Evropská investiční banka, Evropská komise, sekretariát Rady EU a sekretariát AKT se každoročně scházejí za účelem projednání operací investičního nástroje, jeho činnosti a s ním spojených otázek politiky.

Článek 6b

Přezkum činnosti investičního nástroje

Celková činnost investičního nástroje podléhá v polovině a na konci doby trvání finančního protokolu společnému přezkumu. Tento přezkum může zahrnovat doporučení, jak zlepšit provádění nástroje.“

4.

Příloha IV se mění takto:

a)

článek 3 se mění takto:

i)

v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

potřeby hodnotí na základě kritérií příjmu na obyvatele, počtu obyvatel, sociálních ukazatelů a úrovně zadluženosti, ztrát příjmů z vývozu a závislosti na příjmech z vývozu, zejména u sektoru zemědělství a těžebního průmyslu. Zvláštní zacházení je poskytováno nejméně rozvinutým státům AKT a přihlíží se ke zranitelnosti ostrovních a vnitrozemských států. Navíc se přihlíží ke konkrétním obtížím zemí čelících následkům konfliktů a přírodních pohrom a“;

ii)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.

Aniž je dotčeno ustanovení čl. 5 odst. 7 o přezkumech, může Společenství zvýšit množství prostředků přidělených dané zemi s ohledem na zvláštní potřeby či mimořádné výsledky.“;

b)

článek 4 se mění takto:

i)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Po obdržení výše uvedených informací každý stát AKT vypracuje a předloží Společenství návrh indikativního programu na základě svých rozvojových cílů a priorit vyjádřených v CSS a v souladu s nimi. Návrh indikativního programu obsahuje:

a)

ústřední odvětví nebo oblasti, na které by se podpora měla soustředit;

b)

nejvhodnější opatření a operace pro dosažení cílů v ústředních odvětvích nebo oblastech;

c)

prostředky vyhrazené pro programy a projekty mimo ústřední odvětví nebo široký nástin takových činností, jakož i uvedení zdrojů, které se mají pro každý z těchto prvků použít;

d)

druhy nestátních subjektů způsobilých pro financování v souladu s kritérii stanovenými Radou ministrů, zdroje přidělené nestátním subjektům, a druhy podporovaných činností, jež musí být neziskové povahy;

e)

návrhy regionálních programů a projektů a;

f)

rezervu na pojištění proti možným nárokům a na krytí zvýšených nákladů a nepředvídaných položek.“;

ii)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Návrh indikativního programu podléhá výměně stanovisek mezi dotyčným státem AKT a Společenstvím. Indikativní program se přijímá společnou dohodou mezi Komisí jménem Společenství a dotyčným státem AKT. Po přijetí je závazný pro Společenství i pro daný stát. Tento indikativní program je přílohou CSS a dále obsahuje:

a)

konkrétní a jasně určené operace, zvláště ty, které lze provést do dalšího přezkumu;

b)

harmonogram provádění a přezkumu indikativního programu, včetně závazků a výplat zdrojů a

c)

parametry a kritéria pro přezkumy.“;

iii)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.

Pokud stát AKT čelí krizové situaci způsobené válkou či jiným konfliktem nebo mimořádnými okolnostmi se srovnatelnými důsledky a tato krizová situace znemožňuje vnitrostátní schvalující osobě plnit své povinnosti, může Komise sama spravovat zdroje přidělené tomuto státu v souladu s článkem 3 a použít je pro zvláštní podporu. Zvláštní podpora se může týkat politik budování míru, řízení a řešení konfliktů, podpory po skončení konfliktu, včetně budování institucí, a činností hospodářského a sociálního rozvoje, a to se zvláštním ohledem na potřeby nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Komise a dotyčný stát AKT se vrátí k běžnému provádění a řídícím postupům, jakmile budou příslušné orgány znovu schopny spolupráci řídit.“;

c)

článek 5 se mění takto:

i)

v celém článku se výraz „vedoucí delegace“ nahrazuje výrazem „Komise;

ii)

v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

programů a projektů mimo ústřední odvětví;“;

iii)

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.

Po dokončení přezkumů v polovině a na konci období může Komise jménem Společenství revidovat přidělování zdrojů podle aktuálních potřeb a výsledků dotyčného státu AKT.“;

d)

v článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.

Regionální spolupráce zahrnuje operace, ze kterých mají prospěch a kterých se účastní:

a)

dva nebo více nebo všechny státy AKT, jakož i rozvojové země, které nejsou státy AKT a účastní se těchto operací a/nebo

b)

regionální orgán, jehož členy jsou alespoň dva státy AKT, včetně orgánů, jejichž členy jsou i země, které nejsou státy AKT.“;

e)

článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Přidělování zdrojů

1.   Na počátku období, které zahrnuje finanční protokol, obdrží každý region od Společenství informaci o objemu zdrojů, které může během pětiletého období využít. Indikativní přidělení zdrojů je založeno na odhadu potřeb a pokroku a výhledech v procesu regionální spolupráce a integrace. Pro dosažení odpovídajícího rozsahu a zvýšení účinnosti lze pro financování regionálních operací s jasnou vnitrostátní složkou směšovat regionální a vnitrostátní prostředky.

2.   Aniž jsou dotčena ustanovení článku 11 o přezkumech, může Společenství zvýšit množství prostředků přidělených danému regionu s ohledem na nové potřeby či mimořádné výsledky.“;

f)

v čl. 10 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

programy a projekty, které umožní dosažení těchto cílů, pokud byly jasně určeny, jakož i zdroje, které mají být použity pro každý z těchto prvků, a harmonogram jejich provádění.“;

g)

článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Spolupráce v rámci AKT

1.   Na počátku období, které zahrnuje finanční protokol, Společenství sdělí Radě ministrů AKT část prostředků vyčleněných pro regionální operace, které budou vyhrazeny na operace prospěšné pro mnoho nebo všechny státy AKT. Tyto operace mohou přesahovat koncept zeměpisného umístění.

2.   S ohledem na nové potřeby pro větší dopad činností v rámci AKT může Společenství zvýšit množství prostředků přidělených na spolupráci v rámci AKT.“;

h)

článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Žádosti o financování

1.   Žádosti o financování regionálních programů podávají:

a)

řádně zmocněný regionální orgán nebo organizace, nebo

b)

řádně zmocněný subregionální orgán, organizace nebo stát AKT v dotyčném regionu ve fázi programování, pokud byla operace uvedena v RIP.

2.   Žádost o financování programů v rámci AKT podávají:

a)

nejméně tři řádně zmocněné regionální orgány nebo organizace příslušející k různým zeměpisným regionům nebo nejméně 2 státy AKT z každého z těchto tří regionů, nebo

b)

Rada ministrů AKT nebo Výbor velvyslanců AKT, nebo

c)

mezinárodní organizace jako například Africká unie, které provádějí operace přispívající k cílům regionální spolupráce a integrace, s výhradou předchozího souhlasu Výboru velvyslanců AKT.“;

i)

článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Prováděcí postupy

1.   [zrušen]

2.   [zrušen]

3.   S přihlédnutím k cílům a nedílným vlastnostem regionální spolupráce, včetně spolupráce v rámci AKT, se operace prováděné v této oblasti případně řídí postupy stanovenými pro spolupráci při financování rozvoje.

4.   S výhradou odstavců 5 a 6 se v případě každého regionálního programu nebo projektu financovaného z fondu uzavírá:

a)

buď dohoda o financování podle článku 17 mezi Komisí a některým z orgánů uvedených v článku 13, přičemž v takovém případě určí dotyčný orgán regionální schvalující osobu, jejíž úkoly přiměřeně odpovídají úkolům vnitrostátní schvalující osoby;

b)

nebo grantová smlouva ve smyslu článku 19a mezi Komisí a některým z orgánů uvedených v článku 13, v závislosti na povaze činnosti a v případě, že dotyčný orgán, který není státem AKT, odpovídá za provádění programu nebo projektu.

5.   V případě programů a projektů financovaných z fondu, pro něž podaly žádost o financování mezinárodní organizace podle čl. 13 odst. 2 písm. c), se uzavírá grantová smlouva.

6.   Programy a projekty financované z fondu, pro něž podaly žádost o financování Rada ministrů AKT nebo Výbor velvyslanců AKT, provádí buď sekretariát AKT, přičemž v takovém případě se uzavírá dohoda o financování mezi Komisí a sekretariátem v souladu s článkem 17, nebo Komise v závislosti na povaze operace.“;

j)

v kapitole 3 se nadpis nahrazuje tímto:

„HODNOCENÍ A FINANCOVÁNÍ“;

k)

článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Určení, příprava a hodnocení programů a projektů

1.   Programy a projekty, které dotyčný stát AKT předložil, podléhají společnému zhodnocení. Výbor AKT — ES pro spolupráci při financování rozvoje vypracuje obecné směry a kritéria pro hodnocení programů a projektů. Tyto programy a projekty jsou obvykle víceleté a mohou obsahovat soubory opatření omezeného rozsahu v určité oblasti.

2.   Vypracovaná dokumentace programů nebo projektů předkládaná k financování musí obsahovat všechny informace nutné pro zhodnocení programů nebo projektů, nebo pokud programy a projekty dosud nebyly plně definovány, musí uvádět širší nástin nutný pro jejich zhodnocení.

3.   Zhodnocení programu a projektu bere řádně v úvahu omezení vnitrostátních lidských zdrojů a zajišťuje strategii příznivou pro podporu těchto zdrojů. Bere rovněž v úvahu zvláštní charakteristiky a omezení každého státu AKT.

4.   Programy a projekty, které budou provádět nestátní subjekty, které jsou způsobilé v souladu s touto dohodou, mohou být zhodnoceny pouze Komisí a v takovém případě může být mezi Komisí a nestátními subjekty uzavřena grantová smlouva podle článku 19a. Toto zhodnocení musí splňovat čl. 4 odst. 1 písm. d), pokud jde o druhy subjektů, jejich způsobilost a druhu podporovaných činností. Komise prostřednictvím vedoucího delegace oznámí vnitrostátní schvalující osobě takto udělené granty.“;

l.

článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Návrh na financování a rozhodnutí o financování

1.   Závěry zhodnocení se shrnou v návrhu na financování, jehož konečnou verzi vypracuje Komise v úzké součinnosti s dotyčným státem AKT.

2.   [zrušen]

3.   [zrušen]

4.   Komise jménem Společenství sdělí své rozhodnutí o financování dotyčnému státu AKT do 90 dnů od vypracování konečné verze návrhu na financování.

5.   Pokud Komise jménem Společenství návrh na financování nepřijme, dotyčný stát AKT bude ihned informován o důvodech tohoto rozhodnutí. V takovém případě mohou zástupci státu AKT do 60 dnů poté žádat:

a)

aby byla věc předložena Výboru AKT — ES pro spolupráci při financování rozvoje zřízenému podle této dohody, nebo

b)

aby jim bylo umožněno slyšení před zástupci Společenství.

6.   Po tomto slyšení přijme Komise jménem Společenství konečné rozhodnutí o přijetí či zamítnutí návrhu na financování, přičemž jí dotyčný stát AKT může před přijetím rozhodnutí předložit veškeré údaje, jež se mohou zdát nezbytné pro doplnění informací, které již má k dispozici.“;

m)

článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Dohoda o financování

1.   Není-li v této dohodě stanoveno jinak, vypracují Komise a dotyčný stát AKT pro každý program nebo projekt financovaný z fondu dohodu o financování.

2.   Komise a dotyčný stát AKT vypracují dohodu o financování do 60 dnů ode dne rozhodnutí Komise jménem Společenství. Dohoda o financování:

a)

specifikuje zejména podrobnosti finančního příspěvku Společenství, režim a podmínky financování a obecná a zvláštní ustanovení týkající se dotyčného programu nebo projektu;

b)

obsahuje ustanovení o položkách na krytí zvýšeních nákladů a nepředvídaných událostí.

3.   Jakýkoli nevynaložený zůstatek zbývající po uzavření účtů programů a projektů připadá ve prospěch dotyčného státu nebo států AKT.“;

n)

článek 18 se nahrazuje tímto:

„Článek 18

Překročení nákladů

1.   Jakmile je zřejmé, že vzniknou náklady překračující množství prostředků dostupné podle dohody o financování, uvědomí o tom vnitrostátní schvalující osoba Komisi a požádá ji o předběžný souhlas s opatřeními, která hodlá přijmout pro pokrytí těchto nákladů, buď omezením rozsahu programu nebo projektu nebo využitím vnitrostátních zdrojů nebo jiných zdrojů mimo Společenství.

2.   Pokud není možné omezit rozsah programu nebo projektu nebo pokrýt překračující náklady z jiných prostředků, může Komise jménem Společenství na základě odůvodněné žádosti vnitrostátní schvalující osoby přijmout dodatečné rozhodnutí o financování ze zdrojů vnitrostátního indikativního programu.“;

o)

článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Zpětné financování

1.   Aby zajistily včasné zahájení projektu, zabránily prodlevám mezi následnými projekty a předešly zpožděním, mohou státy AKT po dokončeném zhodnocení projektu a před přijetím rozhodnutí o financování předběžně financovat činnosti spojené se zahájením programů, předběžné a sezónní práce, objednávky zařízení s dlouhou dodací lhůtou i určité probíhající operace. Tyto výdaje musí splňovat postupy stanovené v této dohodě.

2.   Výdaje podle odstavce 1 se uvedou v návrhu na financování a není jimi dotčeno rozhodnutí o financování přijaté Komisí jménem Společenství.

3.   Výdaje, které stát AKT vynaloží podle tohoto článku, budou zpětně financovány v rámci programu nebo projektu ihned po podpisu dohody o financování.“;

p)

v kapitole 4 se nadpis nahrazuje tímto:

„PROVÁDĚNÍ“;

q)

vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 19a

Prováděcí pravidla

1.   Programy a projekty financované z fondu, jejichž finanční plnění zajišťuje Komise, se provádějí zejména prostřednictvím:

a)

zadávání zakázek;

b)

udělování grantů;

c)

přímých zakázek;

d)

přímých plateb jako podpor rozpočtů, podpor odvětvových programů, podpor snižování zadluženosti a podpor v případech krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu.

2.   V rámci této přílohy se zakázkami rozumí úplatné smlouvy uzavřené písemně za účelem získání dodávky movitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb proti zaplacení ceny.

3.   Granty jsou v rámci této přílohy rozumí přímé finanční příspěvky udělované bezúplatně za účelem financování:

a)

buď činnosti zaměřené na podporu dosažení cíle této dohody či programu nebo projektu přijatého podle této dohody, nebo

b)

provozu subjektu, který takový cíl sleduje.

O grantech se uzavírají písemné smlouvy.

Článek 19b

Nabídková řízení s doložkou o pozastavení

S cílem zajistit včasné zahájení projektu mohou státy AKT v řádně odůvodněných případech a po dohodě s Komisí oznámit po dokončeném zhodnocení projektu a před přijetím rozhodnutí o financování nabídková řízení pro všechny druhy zakázek, s doložkou o pozastavení. Toto ustanovení musí být uvedeno v návrhu na financování.“;

r)

článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

Způsobilost

Pokud není udělena výjimka v souladu s článkem 22 a aniž je dotčen článek 26:

1.

postupů zadávání zakázek a udělování grantů financovaných z fondu se mohou účastnit fyzické a právnické osoby ze států AKT a z členských států Společenství;

2.

dodávky a materiál získané na základě zakázek financovaných z fondu musí pocházet ze státu způsobilého podle bodu 1. V této souvislosti se definice pojmu ‚původn produkty‘ či ‚produkty pochzejc z‘ posuzuje sohledem na přslušn mezinrodn dohody aza produkty pochzejc ze Společenství se považují též produkty pocházející ze zámořských zemí a území;

3.

postupů zadávání zakázek a udělování grantů financovaných z fondu se mohou účastnit mezinárodní organizace;

4.

pokud je z fondu financována operace, kterou provádí mezinárodní organizace, mohou se postupů zadávání zakázek a udělování grantů účastnit fyzické a právnické osoby způsobilé podle bodu 1 a také fyzické a právnické osoby způsobilé podle předpisů dané organizace, přičemž musí být zajištěno rovné zacházení se všemi dárci. Tatáž pravidla se vztahují na dodávky a materiál;

5.

pokud je z fondu financována operace, která se provádí v rámci regionální iniciativy, mohou se postupů zadávání zakázek a udělování grantů účastnit fyzické a právnické osoby způsobilé podle bodu 1 a také fyzické a právnické osoby ze země, která se dané iniciativy účastní. Tatáž pravidla se vztahují na dodávky a materiál;

6.

pokud je z fondu financována operace, kterou spolufinancuje třetí země, mohou se postupů zadávání zakázek a udělování grantů účastnit fyzické a právnické osoby způsobilé podle bodu 1 a také fyzické a právnické osoby způsobilé podle předpisů dané třetí země. Tatáž pravidla se vztahují na dodávky a materiál.“;

s)

článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Výjimky

1.   Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může být účast na postupech zadávání zakázek a udělování grantů financovaných Společenstvím povolena fyzickým nebo právnickým osobám z třetích zemí, které nejsou způsobilé podle článku 20, na základě odůvodněné žádosti dotyčných států AKT. Dotyčné státy AKT poskytnou Komisi ke každému případu informace potřebné k přijetí rozhodnutí o takovéto výjimce, přičemž se zvláštní pozornost věnuje:

a)

zeměpisné poloze dotyčného státu AKT;

b)

konkurenceschopnosti stran smlouvy, dodavatelů a poradců z členských států a států AKT;

c)

potřebě vyhnout se nadměrnému zvýšení nákladů plnění zakázky;

d)

dopravním obtížím nebo prodlevám z důvodu dodacích lhůt nebo ostatních podobných problémů;

e)

technologii, která je nejvhodnější a nejlepší pro místní podmínky;

f)

případům krajní naléhavosti;

g)

dostupnosti produktů a služeb na daných trzích.

2.   Na projekty financované investičním nástrojem se použijí pravidla banky pro zadávání zakázek.“;

t)

článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Přímé zakázky

1.   V případě přímých zakázek se programy a projekty provádějí prostřednictvím veřejných či poloveřejných subjektů nebo útvarů dotyčného státu nebo států AKT nebo právnické osoby odpovědné za provedení operace.

2.   Společenství přispívá na krytí nákladů dotčeného útvaru tím, že poskytuje vybavení nebo materiály, které tomuto útvaru chybějí, nebo prostředky, které mu umožní získat další požadované pracovníky, např. odborníky z dotyčných států AKT nebo z ostatních států AKT. Účast Společenství se vztahuje pouze na náklady vzniklé v souvislosti s doplňkovými opatřeními a na dočasné výdaje, které jsou přísně omezené na provádění daných programů a projektů.

3.   Odhady programů zapojujících přímé zakázky musí dodržovat pravidla, postupy a standardní dokumenty Společenství stanovené Komisí, které jsou použitelné v době schválení daných odhadů programů.“;

u)

článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26

Zvýhodnění

1.   Přijmou se opatření, která mají povzbudit co nejširší účast fyzických a právnických osob ze států AKT na provádění zakázek financovaných fondem, aby bylo možné optimalizovat fyzické a lidské zdroje z těchto států. Za tímto účelem:

a)

u zakázek na stavební práce v hodnotě nižší než 5 000 000 EUR se uděluje účastníkům nabídkového řízení ze států AKT cenové zvýhodnění ve výši 10 % při porovnávání nabídek obdobné ekonomické, technické a správní kvality, pokud nejméně jedna čtvrtina základního kapitálu a vedoucích pracovníků pochází z jednoho nebo více států AKT;

b)

u zakázek na dodávky bez ohledu na hodnotu dodávek se uděluje účastníkům nabídkového řízení ze států AKT cenové zvýhodnění ve výši 15 % při porovnávání nabídek obdobné ekonomické, technické a správní kvality, pokud nabídnou dodávky pocházející z AKT alespoň ve výši 50 % hodnoty zakázky;

c)

u zakázek na služby se při porovnávání nabídek obdobné hospodářské, technické a správní kvality uděluje zvýhodnění:

i)

odborníkům, institucím nebo poradenským společnostem nebo podnikům ze států AKT s požadovanou způsobilostí,

ii)

nabídkám předloženým podniky z AKT, a to buď jednotlivě nebo v konsorciu s evropskými partnery, a

iii)

nabídkám předloženým evropskými účastníky nabídkového řízení se subdodavateli nebo odborníky z AKT;

d)

pokud se předpokládají subdodávky, udělí úspěšný účastník nabídkového řízení zvýhodnění fyzickým osobám, společnostem a podnikům ze států AKT, schopným provést požadovanou zakázku za podobných podmínek a

e)

stát AKT může ve výzvě k podávání nabídek navrhnout potenciálním účastníkům nabídkového řízení pomoc společností či podniků nebo národních odborníků či poradců z jiných států AKT, vybraných po vzájemné dohodě. Tato spolupráce může mít podobu společného podniku, subdodávky nebo odborné přípravy praktikantů.

2.   Pokud jsou podle výše uvedených kritérií uznány dvě nabídky za rovnocenné, udělí se zvýhodnění:

a)

účastníkovi nabídkového řízení ze státu AKT, nebo

b)

pokud se taková nabídka nevyskytne, účastníkovi, který:

i)

umožňuje nejlepší využití fyzických a lidských zdrojů států AKT,

ii)

nabízí největší možnosti subdodávek společnostem, podnikům nebo fyzickým osobám ze států AKT, nebo

iii)

je konsorciem fyzických osob, společností a podniků ze států AKT a Společenství.“;

v)

v kapitole 6 se nadpis nahrazuje tímto:

„SPRÁVA ZDROJŮ FONDU A VÝKONNÍ ZÁSTUPCI“;

w)

článek 34 se nahrazuje tímto:

„Článek 34

Komise

1.   Komise zajišťuje finanční plnění operací financovaných ze zdrojů fondu, s výjimkou investičního nástroje a úrokových příspěvků, za využití těchto hlavních metod řízení:

a)

centralizovaného řízení;

b)

decentralizovaného řízení.

2.   Finanční plnění ze zdrojů fondu vykonává Komise zpravidla decentralizovaně.

V takovém případě zajišťují výkonné funkce státy AKT v souladu s článkem 35.

3.   Pro zajištění finančního plnění ze zdrojů fondu deleguje Komise své výkonné pravomoci v rámci svých útvarů. Komise o takovém delegování pravomocí informuje státy AKT a Výbor AKT — ES pro spolupráci při financování rozvoje.“

x)

článek 35 se nahrazuje tímto:

„Článek 35

Vnitrostátní schvalující osoba

1.   Vláda každého státu AKT jmenuje vnitrostátní schvalující osobu, aby ji zastupovala ve všech operacích financovaných ze zdrojů fondu spravovaných Komisí a bankou. Vnitrostátní schvalující osoba jmenuje jednu nebo více zastupujících vnitrostátních schvalujících osob, které ji nahradí, pokud by nemohla vykonávat svou funkci, a uvědomí o takovém jmenování Komisi. Vnitrostátní schvalující osoba může za předpokladu splnění podmínek institucionální kapacity a řádného finančního řízení delegovat své funkce v oblasti provádění daných programů a projektů na příslušný subjekt v rámci orgánů státní správy. O každém takovém delegování informuje Komisi.

Jestliže se Komise dozví o problémech při provádění postupů spojených se správou zdrojů fondu, naváže ve spolupráci s vnitrostátní schvalující osobou veškeré kontakty potřebné k nápravě situace a podnikne veškeré nezbytné kroky.

Vnitrostátní schvalující osoba nese finanční odpovědnost jen za výkonné úkoly, které jí byly svěřeny.

V rámci decentralizovaného řízení zdrojů fondu a s výhradou dodatečných pravomocí, které by mohla Komise udělit, vnitrostátní schvalující osoba:

a)

odpovídá za koordinaci, programování, pravidelné sledování a roční přezkumy, přezkumy v polovině a na konci období provádění spolupráce, jakož i za koordinaci s dárci;

b)

v úzké spolupráci s Komisí odpovídá za přípravu, předkládání a hodnocení programů a projektů;

c)

připravuje zadávací dokumentaci a případně dokumentaci k výzvám k předkládání návrhů;

d)

před zveřejněním výzev k podávání nabídek a případně výzev k předkládání návrhů předkládá Komisi ke schválení zadávací dokumentaci a případně dokumentaci k výzvám k předkládání návrhů;

e)

v úzké spolupráci s Komisí zveřejňuje výzvy k podávání nabídek a případně výzvy k předkládání návrhů;

f)

přijímá nabídky a případně návrhy a předává kopie nabídek Komisi; předsedá jejich posuzování a stanovuje výsledky tohoto posouzení ve lhůtě jejich platnosti s ohledem na čas potřebný ke schválení zakázky;

g)

vyzývá Komisi k posuzování nabídek a případně návrhů a oznamuje Komisi výsledek posouzení nabídek a návrhů za účelem schválení návrhů na zadání zakázek a udělení grantů;

h)

předkládá Komisi ke schválení zakázky a odhady programů a dodatky k nim;

i)

podepisuje Komisí schválené zakázky a dodatky k nim;

j)

zúčtuje a schvaluje výdaje v mezích jí přidělených zdrojů a

k)

během provádění operací činí veškeré úpravy nutné k tomu, aby bylo zajištěno správné provádění schválených programů a projektů z hospodářského a technického hlediska.

2.   Vnitrostátní schvalující osoba během provádění operací a s výhradou povinnosti informovat Komisi rozhoduje o:

a)

technických úpravách a změnách podrobností programů a projektů, pokud neovlivňují přijaté technické řešení a zůstávají v rámci rezerv pro úpravy stanovených v dohodě o financování;

b)

změnách místa u vícečetných programů nebo projektů, pokud jsou odůvodněny technickými, hospodářskými nebo sociálními důvody;

c)

uložení nebo prominutí pokut za prodlení;

d)

zproštění ručitelů;

e)

nákupu zboží na místním trhu bez ohledu na jeho původ;

f)

použití stavebního zařízení a strojů, které nepocházejí z členských států nebo států AKT, pokud v členských státech nebo státech AKT neexistuje výroba srovnatelného zařízení a strojů;

g)

subdodávkách;

h)

konečném převzetí za předpokladu, že Komise je přítomna při předběžném převzetí, potvrdí odpovídající zápis a případně je přítomna při konečném převzetí, zejména pokud rozsah výhrad zaznamenaných při předběžném převzetí vyžaduje rozsáhlé dodatečné práce a

i)

najímání poradců a dalších odborníků na technickou pomoc.“;

y)

článek 36 se nahrazuje tímto:

„Článek 36

Vedoucí delegace

1.   Komise je v každém státě AKT nebo v každém regionálním uskupení, které o to výslovně požádá, zastoupena delegací řízenou vedoucím delegace, se souhlasem dotyčného státu nebo států AKT. Pokud je vedoucí delegace jmenován pro skupinu států AKT, přijmou se odpovídající opatření. Vedoucí delegace zastupuje Komisi ve všech oblastech její působnosti a ve všech jejích činnostech.

2.   Vedoucí delegace je hlavní kontaktní osobou pro státy AKT a subjekty nebo organizace způsobilé pro finanční podporu poskytovanou podle dohody. Úzce spolupracuje s vnitrostátní schvalující osobou.

3.   Vedoucí delegace má nezbytné pokyny a delegované pravomoci k tomu, aby usnadňoval a urychloval veškeré operace podle dohody.

4.   Vedoucí delegace pravidelně informuje vnitrostátní orgány o činnostech Společenství, které se mohou přímo dotýkat spolupráce mezi Společenstvím a státy AKT.“;

z)

článek 37 se nahrazuje tímto:

„Článek 37

Platby

1.   Pro účely provádění plateb v národních měnách států AKT může Komise svým jménem ve státech AKT otevřít u vnitrostátní veřejné nebo poloveřejné finanční instituce, zvolené po dohodě státu AKT a Komise, účty vedené v měnách členských států nebo v euru. Tato instituce vykonává funkci vnitrostátního platebního zprostředkovatele.

2.   Vnitrostátní platební zprostředkovatel za své služby nezískává žádnou odměnu a z uložených prostředků mu není vyplácen žádný úrok. Komise doplňuje místní účty v měně jednoho z členských států nebo v euru na základě odhadů budoucích požadavků na hotovost, které se provádějí s dostatečným předstihem tak, aby nebylo nutné předfinancování ze strany států AKT a aby se předešlo zpožděným platbám.

3.   [zrušen]

4.   Platby provádí Komise v souladu s pravidly stanovenými Společenstvím a Komisí po případném zúčtování a schválení výdajů vnitrostátní schvalující osobou.

5.   [zrušen]

6.   Postupy zúčtování, schvalování a plateb musí být dokončeny ve lhůtě 90 dnů od data splatnosti. Vnitrostátní schvalující osoba zpracuje a předloží schválení platby vedoucímu delegace nejpozději 45 dnů před datem splatnosti.

7.   Nároky z opožděné platby nese dotyčný stát nebo státy AKT a Komise z vlastních zdrojů, a to za tu část zpoždění, za kterou daná strana odpovídá podle výše uvedených postupů.“

5.

Doplňuje se nová příloha, které zní:

„PŘÍLOHA VII

Politický dialog o otázkách lidských práv, demokratických zásad a právního státu

Článek 1

Cíle

1.   Konzultace podle čl. 96 odst. 3 písm. a) se s výjimkou zvláště naléhavých případů uskuteční po vyčerpání možností politického dialogu podle článku 8 a čl. 9 odst. 4 dohody.

2.   Obě strany by měly politický dialog vést v duchu dohody a s ohledem na pokyny pro politický dialog AKT-EU stanovené Radou ministrů.

3.   Politický dialog je proces, který by měl podporovat posilování vztahů AKT-EU a přispívat k dosahování cílů partnerství.

Článek 2

Posílený politický dialog před konzultacemi podle článku 96 dohody

1.   Politický dialog týkající se dodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu se vede podle článku 8 a čl. 9 odst. 4 dohody a v rámci mezinárodně uznávaných norem. V rámci tohoto dialogu se strany mohou dohodnout na společných bodech a prioritách.

2.   Strany mohou společně vypracovat a přijmout zvláštní ukazatele nebo cíle v oblasti lidských práv, demokratických zásad a právního státu, v rámci mezinárodně schválených norem a s ohledem na zvláštní okolnosti dotyčného státu AKT. Ukazateli se rozumí mechanismy sloužící k dosahování cílů pomocí stanovení dílčích cílů a časových rámců pro zajištění souladu.

3.   Politický dialog podle odstavců 1 a 2 je systematický a formální a před zahájením konzultací podle článku 96 dohody vyčerpá všechny možnosti.

4.   Kromě zvláště naléhavých případů vymezených v čl. 96 odst. 2 písm. b) dohody mohou být konzultace podle článku 96 dohody rovněž zahájeny bez předchozího posíleného politického dialogu v případě trvalého nedodržování závazků přijatých některou ze stran během předchozího dialogu nebo v případě, že dialog není veden v dobré víře.

5.   Politický dialog podle článku 8 dohody se mezi stranami rovněž použije s cílem pomoci zemím, na které byla uplatněna vhodná opatření podle článku 96 dohody, normalizovat vztahy.

Článek 3

Další pravidla pro konzultace podle článku 96 dohody

1.   Strany usilují o to, aby byly při konzultacích podle článku 96 dohody zastupovány na stejné úrovni.

2.   Strany se zavazují k transparentní spolupráci před formálními konzultacemi, během nich a po nich, přičemž berou ohled na zvláštní ukazatele a cíle podle čl. 2 odst. 2 této přílohy.

3.   Strany využijí třicetidenní oznamovací lhůtu podle čl. 96 odst. 2 dohody k účinné přípravě a k podrobnějším konzultacím v rámci skupiny AKT a v rámci Společenství a jeho členských států. Během procesu konzultace by strany měly přijmou pružné časové rámce, přičemž by však současně měly uznat, že zvláště naléhavé případy vymezené v čl. 96 odst. 2 písm. b) dohody a v čl. 2 odst. 4 této přílohy mohou vyžadovat okamžitou reakci.

4.   Strany uznávají úlohu skupiny AKT v politickém dialogu na základě podmínek, které skupina AKT stanoví a sdělí je Evropskému společenství a jeho členským státům.

5.   Strany uznávají potřebu strukturovaných a trvalých konzultací podle článku 96 dohody. Rada ministrů může za tímto účelem vypracovat další podmínky.“

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.


ZÁVĚREČNÝ AKT

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE BELGIČANŮ,

PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY DÁNSKA,

PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE ŠPANĚLSKA,

PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKY IRSKA,

PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKY LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY,

JEHO KRÁLOVSKÉ VÝSOSTI VELKOVÉVODY LUCEMBURSKA,

PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA MALTY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NIZOZEMSKA,

SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,

PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKY FINSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

a EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

na jedné straně a

PREZIDENTA ANGOLSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY ANTIGUY A BARBUDY,

HLAVY STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

HLAVY STÁTU BARBADOS,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY BELIZE,

PREZIDENTA BENINSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA BOTSWANSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA BURKINY FASO,

PREZIDENTA BURUNDSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA KAMERUNSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA KAPVERDSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA KOMORSKÉ FEDERATIVNÍ A ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA KONŽSKÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA KONŽSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY COOKOVÝCH OSTROVŮ,

PREZIDENTA REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINY,

PREZIDENTA DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ,

PREZIDENTA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA STÁTU ERITREA,

PREZIDENTA ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA FIDŽIJSKÉ SVRCHOVANÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA GABONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA A HLAVY STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA GHANSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY GRENADY,

PREZIDENTA GUINEJSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA REPUBLIKY GUINEY-BISSAU,

PREZIDENTA REPUBLIKY ROVNÍKOVÁ GUINEA,

PREZIDENTA GUYANSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA HAITSKÉ REPUBLIKY,

HLAVY STÁTU JAMAJKA,

PREZIDENTA KEŇSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

PREZIDENTA LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA MALAWSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA MALIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY MARSHALLOVÝCH OSTROVŮ,

PREZIDENTA MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE,

PREZIDENTA MOZAMBICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY NAURSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA NIGERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY,

VLÁDY NIUE,

VLÁDY PALAUSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA,

PREZIDENTA RWANDSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. KRYŠTOFA A NEVISE,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. LUCIE,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. VINCENTA A GRENADIN,

HLAVY NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,

PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV,

PREZIDENTA SENEGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA SEYCHELSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA REPUBLIKY SIERRA LEONE,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVŮ,

PREZIDENTA JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA SÚDÁNSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA SURINAMSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

PREZIDENTA SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE,

PREZIDENTA ČADSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA TOŽSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE TONGY TAUFA`AHAU TUPOU IV,

PREZIDENTA REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY TUVALU,

PREZIDENTA UGANDSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY VANUATSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY,

na straně druhé,

kteří se sešli v Lucemburku dne dvacátého pátého června roku dva tisíce pět k podpisu Dohody, kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000,

při podpisu této dohody přijali tato prohlášení připojená k tomuto závěrečnému aktu:

Prohlášení I Společné prohlášení k článku 8 dohody z Cotonou

Prohlášení II Společné prohlášení k článku 68 dohody z Cotonou

Prohlášení III Společné prohlášení k příloze Ia

Prohlášení VI Společné prohlášení k čl. 3 odst. 5 přílohy IV

Prohlášení V Společné prohlášení k čl. 9 odst. 2 přílohy IV

Prohlášení VI Společné prohlášení k čl. 12 odst. 2 přílohy IV

Prohlášení VII Společné prohlášení k článku 13 přílohy IV

Prohlášení VIII Společné prohlášení k článku 19a přílohy IV

Prohlášení IX Společné prohlášení k čl. 24 odst. 3 přílohy IV

Prohlášení X Společné prohlášení k článku 2 přílohy VII

Prohlášení XI Prohlášení Společenství k článku 4 a čl. 58 odst. 2 dohody z Cotonou

Prohlášení XII Prohlášení Společenství k článku 11a dohody z Cotonou

Prohlášení XIII Prohlášení Společenství k čl. 11b odst. 2 dohody z Cotonou

Prohlášení XIV Prohlášení Společenství k článkům 28, 29, 30 a 58 dohody z Cotonou a k článku 6 přílohy IV

Prohlášení XV Prohlášení Evropské unie k příloze Ia

Prohlášení XVI Prohlášení Společenství k čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 7, čl. 16 odst. 5 a 6 a čl. 17 odst. 2 přílohy IV

Prohlášení XVII Prohlášení Společenství k čl. 4 odst. 5 přílohy IV

Prohlášení XVIII Prohlášení Společenství k článku 20 přílohy IV

Prohlášení XIX Prohlášení Společenství k článkům 34, 35 a 36 přílohy IV

Prohlášení XX Prohlášení Společenství k článku 3 přílohy VII.

PROHLÁŠENÍ I

Společné prohlášení k článku 8 dohody z Cotonou

V souvislosti s dialogem na celostátní a regionální úrovni se pro účely článku 8 dohody z Cotonou „skupinou AKT“ rozumí „trojka“ Výboru velvyslanců AKT a předseda Podvýboru AKT pro politické, sociální, humanitární a kulturní záležitosti; Společným parlamentním shromážděním se rozumí spolupředsedové Společného parlamentního shromáždění nebo jejich určení zástupci.

PROHLÁŠENÍ II

Společné prohlášení k článku 68 dohody z Cotonou

Rada ministrů AKT — ES podle ustanovení článku 100 dohody z Cotonou přezkoumá návrh AKT týkající se přílohy II uvedené dohody o krátkodobých výkyvech příjmů z vývozu.

PROHLÁŠENÍ III

Společné prohlášení k příloze Ia

Pokud dohoda, kterou se mění dohoda z Cotonou, nevstoupí v platnost do 1. ledna 2008, bude spolupráce financována ze zůstatků 9. ERF a z předchozích ERF.

PROHLÁŠENÍ IV

Společné prohlášení k čl. 3 odst. 5 přílohy IV

Pro účely čl. 3 odst. 5 přílohy IV se „zvláštními potřebami“ rozumí potřeby, které vyplývají z mimořádných nebo nepředvídaných okolností, jako jsou například situace po krizích; „mimořádnými výsledky“ se rozumí situace, kdy mimo rámec přezkumu v polovině a na konci období byly všechny prostředky, které byly zemi přiděleny, již přislíbeny a na základě účinných politik snižování chudoby a zdravého finančního řízení je možné uplatnit dodatečné financování vnitrostátního orientačního programu.

PROHLÁŠENÍ V

Společné prohlášení k čl. 9 odst. 2 přílohy IV

Pro účely čl. 9 odst. 2 přílohy IV se „novými potřebami“ rozumí potřeby, které mohou vzniknout v důsledku mimořádných nebo nepředvídaných okolností, jako jsou například situace po krizích; „mimořádnými výsledky“ se rozumí situace, kdy mimo rámec přezkumu v polovině a na konci období byly všechny prostředky, které byly regionu přiděleny, již zavázány a na základě účinných politik regionální integrace a zdravého finančního řízení je možné uplatnit dodatečné financování z regionálního indikativního programu.

PROHLÁŠENÍ VI

Společné prohlášení k čl. 12 odst. 2 přílohy IV

Pro účely čl. 12 odst. 2 přílohy IV se „novými potřebami“ rozumí potřeby, které vyplývají z mimořádných nebo nepředvídaných okolností, jako jsou potřeby vyplývají z nových závazků v rámci mezinárodních iniciativ nebo nutnost čelit problémům, které jsou společné pro země AKT.

PROHLÁŠENÍ VII

Společné prohlášení k článku 13 přílohy IV

Vzhledem ke zvláštní zeměpisné situaci karibského a tichomořského regionu může Rada ministrů AKT nebo Výbor velvyslanců AKT, odchylně od čl. 13 odst. 2 písm. a) přílohy IV, předložit zvláštní žádost o financování pro jeden z těchto regionů.

PROHLÁŠENÍ VIII

Společné prohlášení k článku 19a přílohy IV

Rada ministrů přezkoumá podle článku 100 dohody z Cotonou ustanovení přílohy IV týkající se zadávání a provádění zakázek za účelem jejich přijetí před vstupem dohody, kterou se mění dohoda z Cotonou, v platnost.

PROHLÁŠENÍ IX

Společné prohlášení k čl. 24 odst. 3 přílohy IV

Státy AKT budou předem konzultovány, pokud jde o jakékoli změny pravidel Společenství uvedených v čl. 24 odst. 3 přílohy IV.

PROHLÁŠENÍ X

Společné prohlášení k článku 2 přílohy VII

Mezinárodně uznávanými normami jsou normy nástrojů uvedených v preambuli dohody z Cotonou.

PROHLÁŠENÍ XI

Prohlášení Společenství k článku 4 a čl. 58 odst. 2 dohody z Cotonou

Pro účely článku 4 a čl. 58 odst. 2 se má za to, že výraz „místní decentralizované orgány“ zahrnuje všechny úrovně decentralizace včetně místních samospráv („collectivités locales“).

PROHLÁŠENÍ XII

Prohlášení Společenství k článku 11a dohody z Cotonou

Finanční a technická pomoc v oblasti spolupráce v boji proti terorismu bude financována z jiných zdrojů než ze zdrojů určených na financování rozvojové spolupráce AKT — ES.

PROHLÁŠENÍ XIII

Prohlášení Společenství k čl. 11b odst. 2 dohody z Cotonou

Má se za to, že opatření uvedená v článku 11b odst. 2 dohody z Cotonou budou přijata během upraveného časového rámce, který zohlední zvláštní omezení každé země.

PROHLÁŠENÍ XIV

Prohlášení Společenství k článkům 28, 29, 30 a 58 dohody z Cotonou a k článku 6 přílohy IV

Provedení ustanovení týkajících se regionální spolupráce, do níž jsou zapojeny země, které nepatří ke státům AKT, podléhá provedení rovnocenných ustanovení v rámci finančních nástrojů Společenství pro spolupráci s ostatními zeměmi a regiony světa. Společenství bude skupinu AKT o vstupu uvedených rovnocenných ustanovení v platnost informovat.

PROHLÁŠENÍ XV

Prohlášení Evropské unie k příloze IA

1.

Evropská unie se zavazuje, že při nejbližší příležitosti, pokud možno do září 2005, navrhne přesnou částku pro víceletý finanční rámec pro spolupráci podle dohody, kterou se mění dohoda z Cotonou, a dobu její použitelnosti.

2.

Minimální výše pomoci podle odstavce 2 přílohy Ia je zaručena, aniž je dotčena způsobilost zemí AKT získat dodatečné zdroje v rámci jiných finančních nástrojů, které již existují nebo by mohly být vytvořeny na podporu činností v oblastech, jakými jsou humanitární pomoc při mimořádných událostech, zajišťování potravin, nemoci související s chudobou, podpora provádění dohod o hospodářském partnerství, podpora předpokládaných opatření po reformě trhu s cukrem, a opatření v oblasti míru a stability.

3.

Lhůta pro závazky prostředků 9. ERF stanovená na 31. prosince 2007 může být v případě potřeby přezkoumána.

PROHLÁŠENÍ XVI

Prohlášení Společenství k čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 7, čl. 16 odst. 5 a 6 a čl. 17 odst. 2 přílohy IV

Těmito ustanoveními není dotčena úloha členských států v rozhodovacím procesu.

PROHLÁŠENÍ XVII

Prohlášení Společenství k čl. 4 odst. 5 přílohy IV

Ustanovení čl. 4 odst. 5 a návrat .k běžným řídícím postupům se provede prostřednictvím rozhodnutí Rady založeného na návrhu Komise. Toto rozhodnutí se řádným způsobem oznámí skupině AKT.

PROHLÁŠENÍ XVIII

Prohlášení Společenství k článku 20 přílohy IV

Ustanovení článku 20 přílohy IV bude prováděno v souladu se zásadou reciprocity s ostatními dárci.

PROHLÁŠENÍ XIX

Prohlášení Společenství k článkům 34, 35 a 36 přílohy IV

Příslušné povinnosti výkonných zástupců pověřených správou zdrojů fondu jsou podrobně uvedeny v příručce o postupech, jež bude předmětem konzultace se státy AKT podle článku 12 dohody z Cotonou. Příručka bude státům AKT k dispozici od vstupu dohody, kterou se mění dohoda z Cotonou, v platnost. Veškeré změny příručky budou podléhat témuž postupu.

PROHLÁŠENÍ XX

Prohlášení Společenství k článku 3 přílohy VII

Pokud jde o podmínky uvedené v článku 3 přílohy VII, bude postoj Rady Evropské unie v rámci společné Rady ministrů založen na návrhu Komise.