21.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/1

(1)

Nařízením (ES) č. 128/2005 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) Komise uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, tj. podvozků a hydrauliky, kódů KN ex 8427 90 00 a ex 8431 20 00, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Připomíná se, že šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů podstatných pro stanovení újmy pokrývalo období od 1. ledna 2000 do konce období šetření (dále jen „dotyčné období“).

(3)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z ČLR předložily některé zúčastněné strany písemné připomínky. Strany, které požádaly o ústní slyšení, byly také vyslyšeny.

(4)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace považované za nezbytné pro konečné závěry. Po uložení prozatímních opatření byla provedena ověření na místě v prostorách dovozců Jungheinrich AG v Německu a TVH Handling Equipment N.V. v Belgii.

(5)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečné vybrání výše cla zajištěného prostřednictvím prozatímního cla. Rovněž jim byla poskytnuta lhůta, ve které mohly v reakci na toto oznámení podat námitku.

(6)

Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly uváženy a v příslušných případech byly závěry odpovídajícím způsobem upraveny.

(7)

Dotyčnými výrobky se rozumí ruční paletové vozíky bez vlastního pohonu používané pro manipulaci s materiály běžně umísťovanými na palety a jejich základní díly, tj. podvozek a hydraulika, pocházející z ČLR (dále jen „dotyčný výrobek“), obvykle deklarované pod kódy KN ex 8427 90 00 a ex 8431 20 00.

(8)

Některé zúčastněné strany znovu opakovaly své připomínky, které jsou uvedené v 11. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a týkají se zahrnutí podvozku a hydrauliky do rozsahu dotyčného výrobku, avšak bez poskytnutí jakýchkoli doplňujících informací nebo bez opodstatnění. Tyto připomínky již byly zodpovězeny ve 12. až 14. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Zúčastněné strany nevznesly k těmto částem prozatímního nařízení žádné dodatečné připomínky.

(9)

Dále tvrdily, že: a) podvozky a hydraulika na jedné straně a ruční paletové vozíky na straně druhé jsou různé výrobky a že pro podvozky a hydrauliku nebylo provedeno stanovení dumpingu a újmy, a proto nemůže být uloženo antidumpingové clo; b) zahrnutí dílů bez dodržení postupu podle článku 13 základního nařízení by přílišně znevýhodnilo montéry ručních paletových vozíků ve Společenství a c) podvozky a hydraulika se dovážejí také pro účely služeb a uložení cla na podvozky a hydrauliku by přílišně znevýhodnilo běžné uživatele.

(10)

Pokud jde o tvrzení, že podvozky a hydraulika jsou jiné výrobky než ruční paletové vozíky a že nebylo provedeno stanovení dumpingu a újmy pro podvozky a hydrauliku, konstatuje se, že pro účely tohoto šetření jsou všechny druhy ručních paletových vozíků a jejich základní díly považovány za jeden výrobek z důvodů uvedených v 10. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, tj. všechny druhy mají stejné základní fyzické vlastnosti a použití. Proti těmto závěrům nebyl podán žádný přesvědčivý důkaz. Pokud jde o tvrzení, že nebyl proveden výpočet dumpingu a újmy pro podvozky a hydrauliku, připomíná se, že tyto základní díly spadají do definice dotyčného výrobku, pro který byly dumping a újma způsobené výrobnímu odvětví Společenství obdobného výrobku řádně stanoveny. Co se týče jmenovitě posouzení dumpingu, bylo shledáno, že dovoz podvozků a hydrauliky během období šetření byl prováděn v příliš malých množstvích na to, aby byl reprezentativní. Proto se považovalo za vhodné stanovit dumpingové rozpětí dotyčného výrobku na základě ručních paletových vozíků, pro které existovaly reprezentativní a spolehlivé údaje.

(11)

Pokud jde o tvrzení, že zahrnutí základních dílů by mohlo být provedeno pouze podle ustanovení článku 13 základního nařízení, aby se předešlo přílišným potížím montérů ručních paletových vozíků ve Společenství, konstatuje se, že se článek 13 definice dotyčného výrobku netýká. Článek 13 základního nařízení se týká spíše různých praktik obcházení, včetně montáže dílů, které nespadají do definice dotyčného výrobku, což se na tento případ nevztahuje. Proto nelze toto tvrzení přijmout.

(12)

Pokud jde o tvrzení, že podvozky a hydraulika jsou dodávány také pro účely služeb a že uložení cla na podvozky a hydrauliku by přílišně znevýhodnilo běžné uživatele, poznamenává se, že si žádný uživatel v průběhu šetření nestěžoval na to, že by některá opatření takové účinky měla. Dále se poznamenává, že objem podvozků a hydrauliky dovezených z ČLR během OŠ není ve vztahu k objemu dovezených čínských ručních paletových vozíků významný. Proto by byl případný dopad na údržbu starých ručních paletových vozíků zanedbatelný a toto tvrzení nelze přijmout.

(13)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se závěry o definici dotyčného výrobku uvedené v 10. až 15. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzuje se 16. až 18. bod odůvodnění prozatímního nařízení vztahující se na obdobný výrobek.

(15)

Po uložení prozatímních opatření tvrdili tři spolupracující vyvážející výrobci, že by jim mělo být uděleno zacházení jako v tržní ekonomice. Dva z nich jednoduše zopakovali tvrzení, která předložili dříve a která již byla zodpovězena Komisí v 19. až 34. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Připomíná se, že u jednoho z těchto dvou vyvážejících výrobců, který ve skutečnosti sestává ze dvou spřízněných společností, bylo šetřením zjištěno, že některá aktiva byla zaknihována do účetnictví jedné z těchto společností s významně vyšší hodnotou, než byla skutečná kupní cena. Bylo shledáno, že jsou tím porušeny mezinárodní účetní standardy IAS 1 (poctivá prezentace účetní uzávěrky) a IAS 16 (oceňování při účtování pozemků, budov a zařízení). Kromě toho bylo zjištěno, že druhá společnost porušuje standard IAS 21 (záznam po počátečním uznání transakcí v cizí měně) a IAS 32 (zveřejňování a prezentace finančních nástrojů). Kromě toho se auditoři uvedených společností na tyto položky ve finančním účetnictví nezaměřili, což utvrzuje v závěru, že audity nebyly provedeny v souladu s IAS. Nebyl předložen žádný nový důkaz, na jehož základě by se mohly změnit výše uvedené závěry, a proto se potvrzuje, že uvedený vyvážející výrobce nesplňuje požadavky druhého kritéria čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(17)

U jiného vyvážejícího výrobce se šetřením zjistilo, že odepsání půjčky nebylo řádně zaknihováno do účetnictví společnosti, čímž jsou jeho finanční výsledky významně ovlivněny. Bylo shledáno, že je tím porušen standard IAS 1 (poctivá prezentace účetní uzávěrky). Tato společnost kromě toho změnila účetní postup pro rezervy na nedobytné pohledávky, aniž by zpětně provedla uvedenou změnu, čímž znovu významně ovlivnila finanční výsledky. Bylo shledáno, že je tím porušen standard IAS 8 (změny v účetních postupech). Přestože auditor upozornil na nesoulad s čínskými účetními standardy při změně v postupu pro rezervy na nedobytné pohledávky, nevyřešil problémy s půjčkou. Nebyl předložen žádný důkaz, na jehož základě by se mohly změnit výše uvedené závěry, a proto se také potvrzuje, že uvedený vyvážející výrobce nesplňuje požadavky druhého kritéria čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(18)

Třetí vyvážející výrobce, Zhejiang Noblelift Equipment Joint Stock Co. Ltd, který po uložení prozatímních opatření nadále žádal o udělení zacházení jako v tržní ekonomice, podal důkaz o tom, že jeho činnost týkající se záznamů po počátečním uznání transakcí v cizí měně, ačkoli v některých případech není zcela v souladu s IAS 21, neovlivnila jeho finanční výsledky. Co se týče účetnictví uvedené společnosti, nebyl zjištěn žádný jiný problém ohledně souladu se standardy IAS. Proto se za těchto okolností považovalo za vhodné přezkoumat závěry o souladu tohoto vyvážejícího výrobce s druhým kritériem uvedeným v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení a tím mu udělit zacházení jako v tržní ekonomice. Co se týče ostatního, potvrzují se závěry uvedené v 19. až 34. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Poznamenává se, že nespolupracující čínský vyvážející výrobce a jeho spřízněný dovozce ve Společenství podali po uložení prozatímních opatření některé připomínky k prozatímním závěrům a požádali o udělení zacházení jako v tržní ekonomice a v případě, že jim nebylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice, o individuální zacházení. Uvedeným společnostem bylo sděleno, že nespolupracující vyvážející výrobci, tj. vyvážející výrobci, kteří se nepřihlásili, písemně nepodali svá stanoviska a nepředložili informace ve stanovených lhůtách, nemohou požadovat zacházení jako v tržní ekonomice nebo individuální zacházení podle ustanovení čl. 2 odst. 7, čl. 5 odst. 10, čl. 9 odst. 5 a čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(20)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzuje se obsah 35. až 37. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se individuálního zacházení.

(21)

Předběžně byla vybrána Kanada jako analogická třetí země s tržním hospodářstvím pro stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, kterým nebylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice. Po uložení prozatímních opatření zopakovali dva vyvážející výrobci a jeden dovozce proti tomuto výběru své argumenty, jak je uvedeno ve 41. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Nepředložili však žádný doplňující ověřitelný důkaz, který by jejich argumenty podpořil.

(22)

Kromě toho také tvrdili, že výběr Kanady jako analogické třetí země s tržním hospodářstvím není vhodný, protože kanadští výrobci ručních paletových vozíků nesou mnohem vyšší náklady než jejich čínské protějšky, zejména pokud jde o náklady práce. V této souvislosti jeden vyvážející výrobce požádal o dodatečnou úpravu pro rozdíly ve výrobních nákladech mezi jeho vlastními náklady v ČLR a výrobními náklady v Kanadě, zatímco druhý vyvážející výrobce tvrdil, že již provedené velmi vysoké úpravy jsou známkou toho, že kanadské a čínské ruční paletové vozíky nejsou srovnatelné.

(23)

V této souvislosti se připomíná, že z šetření vyplynulo, že Kanada má konkurenceschopný a reprezentativní trh s ručními paletovými vozíky, že výrobní zařízení a postupy čínských a kanadských výrobců jsou podobné a že čínské a kanadské ruční paletové vozíky jsou celkově srovnatelné na základě kritérií stanovených pro účely tohoto šetření, jak je uvedeno ve 40., 43. a 44. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Šetřením se dále zjistilo, že výroba ručních paletových vozíků není náročná na pracovní sílu (náklady práce v Kanadě nepřekračují 15 % celkových výrobních nákladů), a proto by jakékoli rozdíly v nákladech práce mezi Kanadou a ČLR zásadním způsobem neovlivnily celkové výrobní náklady. Proto nelze přijmout tvrzení, že rozdíly v nákladech hlavně z důvodu pracovní síly zapříčinily, že je výběr Kanady jako analogické země nevhodný.

(24)

Pokud jde o tvrzení, že kanadští výrobci vyrábějí ruční paletové vozíky při podstatně vyšších nákladech než jejich čínské protějšky a že by měla být provedena úprava na běžnou hodnotu založená na rozdílu nákladů mezi Kanadou a jeho vlastními náklady v ČLR, mělo by se poznamenat, že informace o výrobních nákladech od vyvážejícího výrobce, který toto tvrzení vznesl, nebyly přijaty, protože nebylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice. To podstatně vyvrací tvrzení o srovnání nákladů. Z tohoto důvodu by mělo být toto tvrzení zamítnuto.

(25)

Pokud jde o tvrzení, že již provedené velké úpravy jsou známkou toho, že kanadské a čínské ruční paletové vozíky nejsou srovnatelné, poznamenává se, že druhy výrobků, které mají být vzájemně srovnávány, byly vybrány na základě kritérií považovaných za vhodné v rámci dotyčného výrobního odvětví. Srovnání druhů výrobků se uskutečnila na základě některých základních technických vlastností používaných všemi hospodářskými subjekty na trhu a nebyl předložen žádný důkaz o tom, že je tato metoda srovnání nevhodná, jak je uvedeno ve 43. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Proto nemůže být toto tvrzení přijato.

(26)

Nebyly předloženy žádné další námitky týkající se stanovení běžné hodnoty v analogické zemi, a proto se závěry uvedené v 38. až 48. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(27)

Vzhledem k tomu, že jednomu vyvážejícímu výrobci bylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice (viz 18. bod odůvodnění výše), byla běžná hodnota stanovena v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení, jak je uvedeno níže.

(28)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo nejdříve přezkoumáno, zda byl tuzemský prodej ručních paletových vozíků nezávislým odběratelům reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozního prodeje do Společenství. To byl případ dotčeného vyvážejícího výrobce.

(29)

Následně bylo přezkoumáno, zda by mohl být tuzemský prodej druhů výrobků srovnatelných s vyváženými druhy výrobků považován za reprezentativní. Pro tento účel byly nejdříve určeny srovnatelné druhy prodávané na tuzemském trhu. Při šetření byly za shodné nebo přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství považovány takové druhy ručních paletových vozíků prodávaných na tuzemském trhu, jejichž nosnost, materiál podvozku, velikost vidlic, druh hydrauliky a druh kol byly stejné.

(30)

Prodej určitého druhu výrobku na tuzemském trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje tohoto druhu výrobku na tuzemském trhu nezávislým odběratelům během OŠ představoval alespoň 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku pro vývoz do Společenství. Bylo tomu tak u některých vyvážených druhů výrobků.

(31)

Nejdříve bylo přezkoumáno, zda by se tuzemský prodej výše uvedených druhů výrobků prováděný vyvážejícím výrobcem mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(32)

Toto ověření probíhalo na základě stanovení podílu tuzemského prodeje každého vyváženého druhu prodaného se ztrátou nezávislým odběratelům na tuzemském trhu během OŠ:

(33)

Jestliže byly splněny požadavky uvedené v 29. až 31. bodu odůvodnění a v 32. bodu odůvodnění písm. a) a b), byla běžná hodnota odpovídajících druhů výrobků založena na skutečných cenách zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na tuzemském trhu vyvážející země během OŠ, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(34)

U druhů spadajících pod 32. bod odůvodnění písm. c) tohoto nařízení, jakož i v případě druhů výrobků, které nebyly prodány na tuzemském trhu v reprezentativním množství, jak je uvedeno v 30. bodu odůvodnění tohoto nařízení, musela být běžná hodnota zjištěna početně.

(35)

Pro početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly k vlastním průměrným výrobním nákladům během OŠ připočteny vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk z tuzemského prodeje obdobného výrobku realizovaný dotčeným vyvážejícím výrobcem v běžném obchodním styku.

(36)

Po uložení prozatímních opatření nebyly předloženy žádné připomínky ke stanovení vývozní ceny pro prodeje prováděné přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Proto se potvrzují závěry uvedené ve 49. bodu odůvodnění prozatímního nařízení ohledně stanovení vývozní ceny podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(37)

Pro dva vyvážející výrobce byla předběžně vypočtena vývozní cena pro jejich prodeje dovozcům, se kterými měli podle zjištění uzavřenou dohodu o vyrovnání v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení, jak je uvedeno ve 49. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Jeden z vyvážejících výrobců a jeho dovozce, pro které byly některé vývozní ceny vypočteny, tvrdili, že vztah mezi nimi neopravňuje k výpočtu vývozních cen a že by pro stanovení vývozních cen měly být základem skutečné ceny od vyvážejícího výrobce dovozci. Ze šetření však vyplynulo, že tyto vývozní ceny byly ovlivněny dohodou mezi stranami o tom, že určité náklady na vývoj výrobku by měl nést dovozce. Následkem toho byly průměrné vývozní ceny pro dovozce podstatně vyšší než pro jiné nezávislé odběratele ve Společenství. Proto nebyly ceny vyvážejícího výrobce dovozci vzaty za základ pro stanovení vývozních cen. Kromě toho došlo před skončením OŠ k přidružení vyvážejícího výrobce a dovozce. Za těchto okolností by se vývozní ceny normálně vypočítaly na základě cen dalšího prodeje nezávislým odběratelům ve Společenství. V tomto případě byl však počet transakcí opětného prodeje provedených v OŠ velmi malý a skutečné ceny transakcí nebyly dovozcem poskytnuty včas a nebyly ověřitelné. Za těchto okolností nebyly tyto prodeje při konečném výpočtu vývozních cen brány v úvahu.

(39)

Ve skutečnosti prováděl tento vyvážející výrobce významné přímé prodeje nezávislým odběratelům ve Společenství, které byly použity ke stanovení vývozní ceny, jak je uvedeno v 36. bodu odůvodnění tohoto nařízení.

(40)

Druhý vyvážející výrobce, pro kterého byly vypočteny některé vývozní ceny, a dotčený dovozce předložili připomínky k prozatímním závěrům a tvrdili, že mezi nimi neexistovalo žádné ujednání nebo dohoda ve smyslu přidružení nebo dohoda o vyrovnání, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 9 základního nařízení a v článku 2.3 antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (WTO ADA). Proto je výpočet vývozních cen na základě cen dalšího prodeje dovozce nezávislým odběratelům nesprávný.

(41)

Toto tvrzení nemohlo být přijato, protože se informace poskytnuté vývozcem a dovozcem neshodovaly. Během inspekce na místě v prostorách vyvážejícího výrobce bylo vyšetřovatelům sděleno, že důvodem, proč jsou vývozní ceny mezi stranami mnohem vyšší než běžné ceny, je to, že mezi vyvážejícím výrobcem a dovozcem existuje zvláštní ujednání nebo dohoda. Kromě toho všechny vývozní faktury odkazovaly pro bližší údaje na tuto dohodu. Vyvážející výrobce popřel existenci písemné dohody, podal však vysvětlení, že dotčený dovozce byl ochoten zaplatit takové vyšší ceny, aby získal a udržel si výhradní právo k prodeji některých výrobků vyvážejícího výrobce na některé trhy. Dovozce popřel také existenci jakéhokoli zvláštního vztahu a při inspekci na místě uvedl, že ceny zaplacené vyvážejícímu výrobci jsou vyšší z důvodu vysoké kvality dotyčných výrobků. Toto tvrzení nebylo podloženo žádným důkazem a bylo samozřejmě v rozporu se závěry šetření. Za těchto okolností se má se za to, že vývozní ceny nebyly spolehlivé a musejí být upraveny buď z důvodu existence některého typu dohody o vyrovnání na základě ustanovení čl. 2 odst. 9 základního nařízení, nebo rozdílů ve fyzických vlastnostech odrážejících údajnou vyšší kvalitu výrobků na základě čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. Při neexistenci jakýchkoli dalších informací byly vývozní ceny vypočteny tak, jak je stanoveno ve 49. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(42)

Tentýž vyvážející výrobce a tentýž dovozce také tvrdili, že výpočet vypočtené vývozní ceny byl nesprávný, protože ziskové rozpětí použité při výpočtu bylo podstatně vyšší než zisková rozpětí použitá pro stejné účely v jiných případech v minulosti, a že byl proto nevhodný. V této souvislosti se poznamenává, že každý případ je přezkoumáván na základě jeho vlastní podstaty a závěry jednoho šetření nelze jednoduše přenést na jiné. V tomto případě ziskové rozpětí použité ve výpočtu představovalo vážený průměr skutečných čistých zisků z prodeje dotyčného výrobku vykázaných jedenácti nespřízněnými dovozci v průběhu šetření. Nebyl podán žádný důkaz, který by mohl tyto údaje popřít. Proto by mělo být toto tvrzení zamítnuto.

(43)

Mělo by se však poznamenat, že výpočet vypočtené vývozní ceny byl po inspekci v prostorách dotčeného dovozce změněn, aby se zohlednily nezbytné opravy některých cen dalšího prodeje a prodejní, správní a režijní náklady dovozce.

(44)

Po uložení prozatímních opatření jeden vyvážející výrobce požadoval úpravu některých vývozních cen o rozdíly v obchodních úrovních mezi přímými vývozními prodeji do Společenství a prodeji na vývoz do Společenství prostřednictvím obchodníků v ČLR v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. d) bod i) základního nařízení. Tvrdil, že vývozní prodeje prostřednictvím čínských obchodníků zahrnují další prodeje obchodníkům, které v případech přímých vývozů do Společenství nejsou obvykle nutné. V souvislosti s tím se poznamenává, že výše uvedený článek základního nařízení stanoví, že úprava o rozdíly v obchodních úrovních je na místě, pokud se prokáže, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách prodejce na různých obchodních úrovních na tuzemském trhu země vývozu. V tomto případě vyvážející výrobce požádal o úpravu a snažil se prokázat její potřebu s ohledem na okolnosti jeho vývozních prodejů spíše než jeho tuzemských prodejů. To není dostatečným podkladem pro uplatnění nároku na úpravu obchodní úrovně. Kromě toho se šetřením zjistilo, že všechny vývozy dotčeného vyvážejícího výrobce, jakož i tuzemské prodeje v analogické zemi byly prováděny obchodníkům, tj. neexistovaly žádné rozdílné obchodní úrovně mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou.

(45)

Při výpočtu dumpingového rozpětí uplatňovaného na všechny ostatní vyvážející výrobce, jak je uvedeno v 53. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, se již nebral v úvahu vyvážející výrobce, kterému bylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice. Nebyly předloženy žádné další připomínky k závěrům uvedeným v 52. a 53. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, které se potvrzují. Avšak pro vyvážejícího výrobce, kterému bylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty každého druhu výrobku vyváženého do Společenství, jak je uvedeno v 28. až 35. bodu odůvodnění tohoto nařízení, a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího druhu výrobku v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení. Dumpingová rozpětí stanovená s konečnou platností po změnách uvedených výše a vyjádřená jako procentní podíl čisté ceny s dodáním na hranice Společenství před proclením jsou tyto:

(46)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní závěry o výrobě ve Společenství, jak uvádí 55. a 56. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní závěry o definici výrobního odvětví ve Společenství, jak uvádí 57. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(48)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní závěry o spotřebě Společenství, jak je uvedeno v 58. a 59. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní závěry o dovozu ručních paletových vozíků z ČLR do Společenství, jak je uvedeno v 60. až 64. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(50)

Po uložení prozatímních opatření jeden vyvážející výrobce zpochybnil nepříznivý stav výrobního odvětví Společenství poukázáním na to, že výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství během dotyčného období vzrostla, vytváření zásob po roce 2001 nelze považovat za známku újmy, nýbrž se musí chápat jako známka zlepšení výrobního odvětví Společenství, prodejní cena ručních paletových vozíků prodávaných výrobci Společenství a jejich podíl na trhu zůstaly stabilní v roce 2003 a během OŠ, ziskovost výrobního odvětví Společenství se v letech 2000 a 2001 zvýšila, úroveň investic výrobního odvětví Společenství se více než zdvojnásobila, což naznačuje, že nebylo obtížné získávat kapitál a stabilita mezd musí být chápána jako pozitivní ukazatel.

(51)

Pokud jde o tvrzení, že výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství vzrostla a že to neznamená újmu, mělo by se poznamenat, že zatímco celkový růst výrobní kapacity během dotyčného období činil 3 %, snížil se mezi rokem 2001 a OŠ o téměř 2 %. Výrobní kapacita ve skutečnosti rostla jen v letech 2001 a 2002, kdy se prováděly investice. Tento vývoj nelze považovat za vývoj naznačující, že neexistuje újma výrobnímu odvětví Společenství, zejména když spotřeba během téhož období vzrostla o 17 %.

(52)

Pokud jde o tvrzení, že vytváření zásob po roce 2001 nelze považovat za známku újmy, nýbrž se musí chápat jako známka zlepšení výrobního odvětví Společenství, by se mělo poznamenat, že kromě výkladu uvedeného v 67. bodu odůvodnění prozatímního nařízení ohledně toho, proč tento ukazatel není považován za zvláště podstatný ukazatel hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, je nutno připomenout, že zásoby během dotyčného období vzrostly celkově o 14 %. Skutečnost, že bylo dosaženo vrcholu v roce 2001, nemění nic na závěru, že zásoby možná alespoň přispěly k nepříznivému stavu výrobního odvětví Společenství.

(53)

Pokud jde o tvrzení, že prodejní cena a podíl na trhu ručních paletových vozíků prodávaných výrobci Společenství zůstaly stabilní v roce 2003 a během OŠ, mělo by se poznamenat, že OŠ zahrnuje 9 měsíců roku 2003. Je nutno poznamenat, že analýza újmy zahrnuje období několika let a že se během dotyčného období podstatně snížily jak podíl na trhu, tak i prodejní cena výrobního odvětví Společenství. Toto nebylo popřeno.

(54)

Pokud jde o tvrzení, že zvýšení ziskovosti výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2000 a 2001 nenaznačuje újmu, mělo by se poznamenat, že se ziskovost poněkud zvýšila z 0,28 % v roce 2000 na 0,51 % v roce 2001 a potom se nepřetržitě snižovala až na – 2,31 % během OŠ. To je jasným ukazatelem újmy.

(55)

Pokud jde o tvrzení, že se úroveň investic výrobního odvětví Společenství více než zdvojnásobila a že tedy nebylo obtížné získávat kapitál, se připomíná, jak uvádí 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení, že v letech 2001 a 2002 byly investovány velké částky na výměnu opotřebených výrobních zařízení nezbytných pro udržení konkurenceschopnosti výrobního odvětví Společenství. Mezi rokem 2002 a OŠ poklesly investice o 40 %, přičemž se současně zhoršovala ziskovost, což naznačuje problémy se získáváním kapitálu. To opět jasně naznačuje stav újmy.

(56)

Pokud jde o tvrzení, že stabilita mezd musí být chápána jako pozitivní ukazatel, je nutno poznamenat, že tento ukazatel by měl být analyzován v kontextu vývoje mezd a zaměstnanosti. Zhoršení výrobního odvětví je jasně vidět na snížení počtu zaměstnanců. Skutečnost, že výrobci Společenství nemohli zvyšovat mzdy s růstem inflace během dotyčného období v důsledku nerovné soutěže, se musí považovat za negativní ukazatel.

(57)

Tvrzení tohoto vyvážejícího výrobce analyzovaná v 50. až 56. bodu odůvodnění tohoto nařízení by měla být proto zamítnuta.

(58)

Někteří dovozci tvrdili, že výrobní odvětví Společenství nabízelo ruční paletové vozíky k prodeji za ceny mnohem nižší než jakékoli ruční paletové vozíky vyrobené v Číně a že to naznačuje, že není poškozováno. Toto tvrzení není podloženo zjištěním významného cenového podbízení více než 55 %, jak je uvedeno v 64. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, a proto nemůže být přijato.

(59)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní závěry o situaci výrobního odvětví Společenství, jak jsou uvedeny v 65. až 84. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Závěrem je třeba konstatovat, jak již bylo uvedeno v prozatímním nařízení, že všechny příslušné ukazatele újmy ukázaly nepříznivý vývoj. Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní závěry o újmě uvedené v 85. až 87. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky k úvodu o příčinné souvislosti újmy, jak uvádí 88. bod odůvodnění prozatímního nařízení, konstatování se potvrzuje.

(62)

Jeden vyvážející výrobce a někteří dovozci tvrdili, že použití údajů Eurostatu o dovozu není při určování objemu a podílu dovozu dotyčného výrobku na trhu vhodné, protože k tomu neexistuje zvláštní kód KN. Tvrdili, že se i na jiné výrobky vztahují dva příslušné kódy KN, jeden, který se vztahuje na celý výrobek, a druhý na ostatní díly, a že takové údaje Eurostatu tedy nemohou podat přesnou informaci o účinku dumpingového dovozu. Poznamenává se, že nebyl podán žádný důkaz, který by naznačoval, že pod kódem KN 8427 90 00, který se vztahuje na celý výrobek a používal se pro určování objemu dumpingového dovozu, mohla být klasifikována jakákoli významná množství jiných výrobků. Tytéž zúčastněné strany ve skutečnosti použily údaje Eurostatu o dovozu z téhož kódu KN, aby opodstatnily své tvrzení týkající se vývoje dovozu ručních paletových vozíků z jiných třetích zemí. Vzhledem k úzké definici kódu KN se má také za to, že obrovskou většinu výrobků vstupujících do Společenství podle tohoto oddílu tvoří dovoz dotyčného výrobku. Co se týče druhého kódu KN 8431 20 00 vztahujícího se na díly pro použití výlučně nebo hlavně u strojního zařízení oddílu 8427, poznamenává se, že Eurostatem vykázané dovozy vztahující se k tomuto kódu jsou malé a při stanovování objemu a podílu dovozu dotyčného výrobku na trhu nebyly brány v úvahu. Proto nemůže být toto tvrzení přijato.

(63)

Při neexistenci jakékoli další připomínky se potvrzují prozatímní závěry o účincích dumpingového dovozu uvedeného v 89. až 91. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(64)

Po uložení prozatímních opatření jeden vyvážející výrobce tvrdil, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství byla nesprávně vyhodnocena. Bylo zjištěno, že objem vývozního prodeje poklesl o téměř 50 % mezi rokem 2000 a OŠ, což mělo významný dopad na výkonnost výrobního odvětví Společenství. Je nutno poznamenat, že i když vývozy z absolutního hlediska poklesly, představovaly v průměru pouze 11 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Společenství během dotyčného období. Kromě toho, zatímco během OŠ byly prodeje ve Společenství ztrátové, byly vývozy ještě mírně ziskové. Proto nelze pokles vývozů považovat za činitele způsobujícího podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství. Z tohoto důvodu by mělo být toto tvrzení zamítnuto a měly by být potvrzeny závěry uvedené v 92. a 93. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(65)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní závěry o investicích výrobního odvětví Společenství, jak jsou uvedeny v 94. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Dva vyvážející výrobci a někteří dovozci na rozdíl od závěrů uvedených v 95. bodu odůvodnění prozatímního nařízení tvrdili, že země jiné než ČLR, zejména Brazílie a Indie, využívaly síly eura k tomu, aby významně zvýšily své prodeje na trhu Společenství. Jestliže dovoz ze třetích zemí, např. z Brazílie a Indie, představuje jen asi 1 % čínského dovozu dotyčného výrobku, může být jejich případný dopad na příčinnou souvislost zanedbatelný. Proto by mělo být toto tvrzení zamítnuto.

(67)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní závěry o dovozu z jiných třetích zemí, jak jsou uvedeny v 95. a 96. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Jeden vyvážející výrobce a někteří dovozci tvrdili, že zjištěný podíl cenového podbízení je způsoben slabým kurzem USD vůči euru a nikoli dumpingovými dovozními cenami. Tyto strany však nepodaly žádný důkaz dokládající objem dovozu z ČLR fakturovaného v USD, který by umožnil celkové hodnocení jakéhokoli dopadu směnných kurzů na ceny. V každém případě, i kdyby byl veškerý dovoz z ČLR proveden v USD, což nemohou závěry šetření potvrdit, poklesly by dovozní ceny dotyčného výrobku o 25 % (pokles hodnoty USD vůči euru) místo o 34 % zaznamenaných během dotyčného období. Konečně je nutno poznamenat, že se s výjimkou dvou jednotlivých případů s jasně zanedbatelným objemem dovozu celkově snížil dovoz ze všech jiných zemí než ČLR, které rovněž těžily ze zhodnocení eura. To naznačuje, že výkyvy měny nemohly být podstatným příčinným činitelem pro nárůst dumpingového dovozu z ČLR. Toto tvrzení by proto mělo být zamítnuto a měly by být potvrzeny závěry uvedené v 98. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Jeden vyvážející výrobce a někteří dovozci opakovali své tvrzení, že žadateli jsou velké společnosti činné v odvětví manipulace s materiálem, pro které jsou ruční paletové vozíky pouze doplňkovým výrobkem často používaným jako „nástroj prodeje“ pro větší, dražší výrobky. Protože nebyl podán žádný nový důkaz, potvrzují se závěry uvedené v 99. a 100. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a toto tvrzení se zamítá.

(70)

Jeden vyvážející výrobce znovu opakoval tvrzení, že si výrobci Společenství sami způsobili újmu, když se zaměřili na výrobu výrobků s nízkou kvalitou a objednávali díly u externích společností. Nebyl však podán žádný nový důkaz na podporu tohoto tvrzení. Poznamenává se, že toto tvrzení již bylo přezkoumáno a výslovně uvedeno v 101. až 103. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, které se potvrzují.

(71)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, které by mohly změnit předběžné zjištění, potvrzuje se závěr o příčinných souvislostech, jak je stanoven v 104. a 105. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(72)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se obecné poznámky o zájmu Společenství, jak uvádí 106. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(73)

Po uložení prozatímních opatření jeden dovozce tvrdil, že v důsledku uložení antidumpingových opatření nebudou dříve zavřené výrobní závody ve Společenství znovu otevřeny, a nevzniknou tedy nové pracovní příležitosti. Toto tvrzení však nebylo podloženo žádným důkazem. I kdyby se znovu neotevřely žádné zavřené závody, musí se poznamenat, že využití kapacity výrobního odvětví Společenství činilo během OŠ pouze 46 %. To je jasnou známkou potenciálu pro zvyšování výroby a prodejů výrobního odvětví Společenství, pokud by na trhu Společenství panovala korektní hospodářská soutěž. Proto by mělo být toto tvrzení zamítnuto.

(74)

Jeden vyvážející výrobce a někteří dovozci tvrdili, že činnosti výrobního odvětví Společenství v oblasti ručních palet, zejména pokud jde o zaměstnanost, jsou zanedbatelné ve vztahu k jejich celkovým činnostem, a proto je jejich zájem na takových opatřeních omezený ve srovnání s jinými hospodářskými subjekty na trhu. Především se připomíná, že vyvážející výrobci nejsou v postavení, aby vznášeli požadavky ohledně přezkoumání zájmu výrobního odvětví Společenství. Totéž platí, co se týče zájmu dodavatelů, obchodníků nebo uživatelů prošetřovaného níže. Podaná tvrzení byla přesto přezkoumána. V této souvislosti se připomíná, že během OŠ zaměstnalo výrobní odvětví Společenství pro ruční paletové vozíky asi 434 pracovníků, zatímco například spolupracující dovozci zaměstnali kolem 74 pracovníků. Dále se poznamenává, že někteří výrobci Společenství většinou počítají výhradně s výrobou a prodejem ručních paletových vozíků. Proto nemůže být toto tvrzení přijato.

(75)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní závěry o zájmu výrobního odvětví Společenství, jak jsou uvedeny v 107. až 109. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(76)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že je nedostatek zastoupení ze strany dodavatelů Společenství známkou toho, že jejich činnost nebyla nepříznivě ovlivněna dovozem z ČLR. Toto tvrzení nemůže být přijato. Výrobní odvětví Společenství počítá s dodavateli některých dílů ve Společenství a není rozumné předpokládat, že neexistují žádné nepříznivé účinky na jejich činnost. Jejich činnost by mohla být ovlivňována dalším uzavíráním závodů ve Společenství. Při neexistenci jakýchkoli nových připomínek se potvrzuje prozatímní závěr o zájmu dodavatelů Společenství, jak je uveden ve 110. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(77)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že šetření ignorovalo zájmy malých dovozců, kteří zaměřují své činnosti většinou na ruční paletové vozíky. Je nutno poznamenat, že při tomto šetření byla plně vzata v úvahu stanoviska podaná dovozci, kteří se přihlásili ve stanovené lhůtě a poskytli dostatečné informace. Mezi spolupracujícími nespřízněnými dovozci byly společnosti se dvěma a třemi zaměstnanci. Dále se poznamenává, že spolupracující dovozci vykazovali velmi dobrou ziskovost v obchodě s ručními paletovými vozíky (čisté zisky až 50 % z obratu). Proto je vhodné vzít v úvahu, že dopad uložení antidumpingových opatření na jejich činnost bude poměrně malý. Toto tvrzení by tedy mělo být zamítnuto a měly by být potvrzeny závěry uvedené v 111. až 114. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Dva vyvážející výrobci a někteří dovozci tvrdili, že zvýšení ceny čínských ručních paletových vozíků po uložení opatření bude mít ve Společenství bezprostřední neúměrný účinek na statisíce obchodů, skladů a továren, v kterých se používají ruční paletové vozíky. Poznamenává se však, že žádný takový uživatel ručních paletových vozíků nepředložil připomínky k závěrům uvedeným v prozatímním nařízení. Protože toto tvrzení nebylo podloženo žádným důkazem, mělo by být zamítnuto.

(79)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní závěry o zájmu uživatelů Společenství, jak jsou uvedeny ve 115. a 116. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(80)

Na základě výše uvedeného se potvrzují závěry o zájmu Společenství uvedené v 117. až 119. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(81)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné opodstatněné připomínky, potvrzuje se metodika použitá pro zjišťování úrovně odstraňující újmu, jak je popsána ve 120. až 123. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(82)

Na základě této metodiky byla vypočtena úroveň odstraňující újmu za účelem zjištění úrovně opatření, která mají být s konečnou platností uložena.

(83)

S ohledem na výše uvedené a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí, protože bylo u všech dotčených vyvážejících výrobců shledáno, že úroveň odstraňující újmu je vyšší než dumpingová rozpětí.

(84)

S ohledem na výše uvedené jsou konečné celní sazby následující:

(85)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů stávajícího šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně těchto společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výhradně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyrobených uvedenými společnostmi, tedy konkrétními právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení s názvem a adresou, včetně subjektů spřízněných s konkrétně uvedenými subjekty, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celní sazbě uplatňované na „všechny ostatní společnosti“.

(86)

Každá žádost o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po ustanovení nových výrobních nebo prodejních subjektů) se zasílá Komisi (3) se všemi důležitými informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejícími např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude potom případně pozměněno prostřednictvím aktualizace seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb.

(87)

Vzhledem k rozsahu zjištěného dumpingového rozpětí a s ohledem na úroveň újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nutné, aby výše cla zajištěná prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého předběžným nařízením byla rozhodně vybírána do výše cla uložené s konečnou platností tímto nařízením. Pokud je konečné clo vyšší než prozatímní clo, měla by se s konečnou platností vybírat jen výše zajištěná na úrovni prozatímního cla.

(88)

Po uložení prozatímních antidumpingových opatření vyjádřili dva vyvážející výrobci ochotu nabídnout závazky v souladu s ustanoveními článku 8 základního nařízení. Byla posouzena možnost smluvních právních prostředků ve formě cenových závazků. Poznamenává se však, že jeden z těchto vyvážejících výrobců při šetření nespolupracoval, a proto z důvodu, že nebylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice nebo individuální zacházení, jak je uvedeno v 19. bodu odůvodnění tohoto nařízení, nemohly být stanoveny minimální ceny. Dále bylo prokázáno, že dotyčný výrobek existuje ve stovkách druhů, které jsou často modernizovány nebo jinak modifikovány. Kromě toho vyvážející výrobci také prodávali, buď přímo, nebo prostřednictvím svých přidružených dovozců, jiné výrobky stejným odběratelům. Za takových okolností by bylo sledování cenových závazků téměř nemožné. Proto se při tomto konkrétním šetření usoudilo, že je přijetí závazků neúčelné a nabídky musely být odmítnuty. Vyvážející výrobci byli patřičně informováni a byla jim poskytnuta možnost se vyjádřit. Jejich připomínky nezměnily výše uvedené rozhodnutí,

21.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/15

(1)

Dne 29. ledna 2005 uložila Komise nařízením (ES) č. 145/2005 ze dne 28. ledna 2005 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo z dovozu uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto uložit uvedená prozatímní antidumpingová opatření, předložilo několik účastníků řízení své písemné připomínky k prozatímním závěrům. Žádná z těchto stran nepožádala o slyšení.

(3)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování veškerých informací, které považovala za nezbytné, aby dospěla ke konečným závěrům. Byly provedeny inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(4)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise zamýšlela doporučit uložení konečného antidumpingového cla z dovozu uhličitanu barnatého pocházejícího z ČLR a konečný výběr částky zajištěné formou prozatímního cla. Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah byla stranám též poskytnuta lhůta pro vyjádření.

(5)

Byly zohledněny ústní a písemné připomínky předložené účastníky řízení a závěry byly případně odpovídajícím způsobem upraveny.

(6)

Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se dotyčného a obdobného výrobku, jak jsou uvedeny v 11. a 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje se jejich obsah.

(7)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se obsah 13. až 23. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se zacházení jako v tržní ekonomice.

(8)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se obsah 24. až 29. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se individuálního zacházení.

(9)

V případě jednoho vyvážejícího výrobce byly v rámci stanovení, zda domácí prodej proběhl v běžném obchodním styku, a rovněž při početním zjišťování běžné hodnoty některých druhů dotyčného výrobku, použity při výpočtu prozatímního dumpingového rozpětí chybné finanční náklady. Proto byly při výpočtu konečného dumpingového rozpětí provedeny nezbytné opravy.

(10)

U jiného vyvážejícího výrobce byla prodejní hodnota odpadu předběžně odečtena z výrobních nákladů. Po přezkoumání příslušných informací však nebylo jisté, zda je možné tuto částku odečíst jako odpad. V tomto ohledu a na základě dostupných informací se zdálo, že „odpad“ má skutečně významnou samostatnou obchodní hodnotu. Společnost navíc nevedla soupis zásob, a proto nebylo možné řádně vyčíslit odpovídající dotyčnou částku. Konečně, i v případě, že by bylo třeba dotyčnou částku odečíst, připsala ji dotčená společnost celou dotyčnému výrobku, přestože měla vliv rovněž na další výrobky vyráběné touto společností. Proto se nakonec hodnota odpadu neodečítala. U tohoto výrobce byla též upravena hodnota vedlejšího produktu.

(11)

Vyvážející výrobce vznesl námitky vůči zvolenému přístupu a tvrdil, že odpad ve formě strusky a vápna je likvidován ve spolupráci s jedním přilehlým závodem tak, aby se snížily celkové náklady. Je nutné poznamenat, že uvedený výrobce také ve svých odpovědích na dotazník tvrdil, že tento prodej by se měl považovat za prodej „vedlejšího výrobku“. V tomto ohledu bylo zopakováno, že během šetření nebylo možné stanovit množství daného výrobku, které bylo prodáno. Navíc z toho vyplynulo, že prodej do sousedního závodu se týkal pouze vedlejšího výrobku H2S. V tomto ohledu se usuzuje, že byly předloženy rozporuplné informace, které nemohly být po konečném zveřejnění upřesněny. Za druhé, stejný vyvážející výrobce tvrdil, že hodnota vedlejšího výrobku H2S, odečtená z výrobních nákladů, by měla být vyšší. Avšak z důkazů získaných během šetření vyplynulo, že toto tvrzení bylo zveličené, a proto muselo být zamítnuto.

(12)

Vyjma provedených úprav uvedených v 9. a 10. bodě odůvodnění tohoto nařízení a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny další připomínky, potvrzuje se obsah 43. až 59. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se běžné hodnoty.

(13)

Jedna uživatelská organizace vznesla námitku proti použití Spojených států amerických (dále jen „USA“) jako analogické země ve smyslu 12. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Svou námitku nijak neodůvodnila ani nepředložila žádné důkazy, odkazovala se pouze obecně na údajně nedostatečnou hospodářskou soutěž na trhu v USA vzhledem k antidumpingovým opatřením, která jsou zde uplatňována. Je však třeba připomenout, že míra hospodářské soutěže na domácím trhu v USA byla přezkoumána pro účely prozatímního stanovení. Jak je uvedeno v 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, je hospodářská soutěž na domácím trhu USA dostatečná.

(14)

Jeden nezávislý dovozce vznesl námitku proti použití USA jako analogické země, neboť výrobce z USA, jehož údaje byly použity pro účely stanovení běžné hodnoty, byl ve spojení s výrobcem ze Společenství. Je třeba připomenout, že během období šetření (dále jen „OŠ“) žádný takový vztah neexistoval. Navíc, uvedený dovozce nepředložil žádné informace ani důkazy, že tento vztah, který vznikl až po OŠ, ovlivnil výši nákladů a ceny na domácím trhu Spojených států během OŠ. Námitka nezávislého dovozce byla tudíž zamítnuta.

(15)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzuje výběr USA jako analogické země.

(16)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se obsah 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se určení vývozní ceny.

(17)

Vyvážející výrobci poukázali na to, že při výpočtu prozatímního dumpingového rozpětí byly náklady na námořní dopravu a pojištění chybně odečteny z vývozních transakcí provedených na základě cen vyplaceně loď (FOB) nebo náklady a přepravné (CFR), zatímco prodejní cena těchto transakcí uvedené náklady nezahrnovala. Tyto vývozní transakce byly odpovídajícím způsobem upraveny.

(18)

Navíc bylo zjištěno, že jeden vyvážející výrobce neoznámil provize vyplacené obchodníkům za vývozní prodej dotyčného výrobku do Společenství. Vývozní ceny byly proto odpovídajícím způsobem upraveny.

(19)

Vyjma úprav uvedených v 9., 10. a 18. bodě odůvodnění tohoto nařízení a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, se potvrzuje obsah 61. až 66. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozních cen.

(20)

S ohledem na výše uvedené opravy se s konečnou platností stanoví dumpingová rozpětí, vyjádřená procentním podílem z ceny náklady, pojištění a přepravné (CIF) na hranice Společenství před proclením:

(21)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se obsah 72. až 74. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(22)

Po zveřejnění předběžných závěrů jeden vyvážející výrobce opět vznesl svou námitku, že vyšší ceny účtované výrobním odvětvím Společenství jsou způsobeny vyšší reaktivitou jeho výrobků. Uvedený požadavek na úpravu cen výrobního odvětví Společenství ve vztahu k rozdílné reaktivitě byl v předběžné fázi zamítnut, jak je uvedeno v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(23)

Přestože uvedená námitka nebyla dostatečně odůvodněna předložením nových informací, byla tato záležitost dále prošetřena, protože vyvážející výrobce tvrdil, že rozdíly v reaktivitě, které jsou údajně vlastností všech tříd uhličitanu barnatého, neměly být posuzovány pouze u třídy s nejvyšší reaktivitou prodávané výrobním odvětvím Společenství, jak tomu bylo při prozatímním šetření.

(24)

Vzhledem k tomu, že reaktivita je vlastností uhličitanu barnatého, která není jako taková uváděna ve výrobních specifikacích výrobce, avšak lze ji odvodit z velikosti a hustoty částic dotyčného výrobku, provádějí se běžně v různých odvětvích koncových uživatelů při dodání výrobku kontrolní testy k ověření jeho vlastností. Koncoví uživatelé v odvětvích, jako je cihlářský průmysl a výroba dlaždic, kde je reaktivita klíčovým faktorem, používají větší množství uhličitanu barnatého dováženého z ČLR, než by pro svůj výrobní proces běžně potřebovali, pokud by použili výrobek dodávaný výrobním odvětvím Společenství, z čehož lze dovodit, že považují uhličitan barnatý vyráběný výrobním odvětvím Společenství za reaktivnější. Další analýza výrobků prodávaných na trhu Společenství navíc ukázala, že výrobní odvětví Společenství prodávalo vedle třídy s nejvyšší reaktivitou, jejíž podíl na jejich prodejích činil v ES méně než 5 %, jak je uvedeno v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, další třídy dotyčného výrobku se značně vysokou reaktivitou, jejichž podíl na celkovém objemu prodejů výrobního odvětví Společenství představoval přibližně dalších 20 %. Zbývající část prodejů výrobního odvětví Společenství připadá na prodej tříd s nižší reaktivitou. Byl tudíž přijat závěr, že za těchto okolností a odchylně od obsahu 80. bodu odůvodnění prozatímního nařízení budou provedeny úpravy zohledňující rozdíly v reaktivitě.

(25)

Pro účely posouzení míry cenového podbízení byla prodejní cena výrobního odvětví Společenství u tříd uhličitanu barnatého s vyšší reaktivitou snížena o 14 %. Tato úprava vychází z cenového rozdílu mezi třídami s vyšší a nižší reaktivitou prodávanými výrobním odvětvím Společenství. Ze srovnání těchto cen vyplynulo, že během OŠ byl dotyčný výrobek pocházející z ČLR prodáván ve Společenství za cenu podhodnocenou o 20 % až 26 % při vyjádření procentní sazbou z posledně jmenované ceny.

(26)

Vyjma úprav uvedených v 25. bodě odůvodnění tohoto nařízení a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, potvrzuje se obsah 75. až 81. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkajících se dovozu z dotčené země.

(27)

Jeden ze spolupracujících vývozců vznesl námitku, že na základě ekonomických ukazatelů hodnocených v 84. až 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nebyl prokázán vznik podstatné újmy. Nesdělil však žádnou podstatně novou skutečnost ani nepředložil nový důkaz, jenž by odůvodňoval přehodnocení uvedených ukazatelů a následnou změnu závěrů přijatých na základě prozatímního šetření.

(28)

Tato námitka byla po konečném zveřejnění zopakována, zvláště s ohledem na vývoj výroby, využití kapacity, podíl na trhu, zásoby a zaměstnanost. Jak již bylo vysvětleno v 84. až 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tyto ukazatele jasně ukázaly negativní vývoj, což přispělo ke zhoršení situace ve výrobním odvětví Společenství. Proto byla námitka zamítnuta.

(29)

Proto se potvrzuje obsah 82. až 97. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se situace ve výrobním odvětví Společenství a závěr o újmě.

(30)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné podstatné nové informace ani argumenty, potvrzuje se obsah 100. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Jeden spolupracující vývozce zopakoval svou námitku, že újma mohla být způsobena také dovozy z jiných třetích zemí, které před OŠ významně vzrostly, včetně dovozů zejména z Indie a Brazílie. Indii nelze vzhledem k zanedbatelnému množství dovezeného zboží považovat za relevantní zdroj dodávek dotyčného výrobku v hodnoceném období 2000–2003. Ve skutečnosti představoval tržní podíl dovozů z Indie v době šetření méně než 1 %, a předtím prakticky neexistoval. Dovozy z Brazílie byly v porovnání s dovozy z ČLR i s celkovým objemem dovozů omezené v celém hodnoceném období. Byl tudíž přijat závěr, že těmito dovozy není dotčena příčinná souvislost posuzovaná ve 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Jeden vývozce a řada dovozců a uživatelů tvrdili, že výrobní odvětví Společenství zaujímalo dominantní postavení na trhu Společenství s uhličitanem barnatým, což jim umožnilo zvýšit své ceny v rámci Společenství. Vývozce upozornil na skutečnost, že proti skupině, jejíž je výrobce ze Společenství členem, bylo v minulosti vedeno vyšetřování pro podezření ze zneužívání dominantního postavení.

(33)

Nejprve je třeba připomenout, že v období 2000–2003 byl podíl výrobního odvětví Společenství na trhu v průměru přibližně o 10 procentních bodů vyšší než podíl vyvážejících výrobců z ČLR, zatímco během OŠ byly tyto podíly srovnatelné. Nelze proto dojít k závěru, že výrobní odvětví Společenství zaujímalo v období tohoto šetření dominantní postavení na trhu, neboť se tržní podíl výrobního odvětví Společenství oproti dovozům z ČLR snížil a tržní podíl dovozů z ČLR byl během OŠ rovnocenný. V každém případě žádný účastník řízení nepředložil žádné důkazy, jež by prokazovaly možné zneužívání dominantního postavení výrobního odvětví Společenství ve vztahu k obdobnému výrobku. Ani v případech, kdy je společnost jediným výrobcem na daném trhu, nelze tuto samotnou skutečnost považovat za náznak, že tato společnost zneužívá svého dominantního postavení a uměle zvyšuje ceny na dotčeném trhu. Navíc, i kdyby výrobní odvětví Společenství zaujímalo dominantní postavení na trhu, nebo jej dokonce zneužívalo, lze jen těžko vysvětlit, jak je možné, že se ceny uplatňované výrobním odvětvím Společenství snížily o 7 %, jak je uvedeno v 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a podíl vývozců z ČLR na trhu zároveň tak výrazně vzrostl. Ze samotné skutečnosti, že proti určité společnosti nebo skupině, jejíž je členem, je vedeno šetření nezahrnující obdobný výrobek, nebo že proti ní bylo v minulosti vedeno šetření, nelze dovozovat, že výrobní odvětví Společenství zneužívá svého možného dominantního postavení. Předmětná námitka se proto zamítá.

(34)

Ve vztahu k informacím uvedeným v 110. a 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vzneslo několik uživatelů a dovozců námitku, že uložení konečných opatření by poškodilo výrobce cihel a dlaždic, kteří upřednostňují vodou ředěný uhličitan barnatý (suspenze) vyráběný z uhličitanu barnatého dováženého z ČLR, před uhličitanem barnatým v prášku dodávaným výrobním odvětvím Společenství. Tvrdí, že výrobní odvětví Společenství neprodává suspenzi a odmítá dodávat uhličitan barnatý v prášku dovozcům vyrábějícím suspenzi. Odchylně od tohoto tvrzení bylo prokázáno, že výrobní odvětví Společenství dodává uhličitan barnatý nejméně jednomu dovozci, který z něj vyrábí suspenzi. Proto skutečně existuje alternativní zdroj dodávek suspenze, která je získávána z uhličitanu barnatého vyráběného výrobním odvětvím Společenství. Dále, jak je uvedeno níže v 43. bodě odůvodnění tohoto nařízení, účelem uložení antidumpingových opatření žádným způsobem nemá být zabráněno výrobkům z ČLR v přístupu na trh Společenství, ale spíše obnovit korektní hospodářskou soutěž a zachovat alternativní zdroje dodávek ve Společenství.

(35)

Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem ke skutečnosti, že uživatelé ani dovozci nepředložili žádný důkaz, na jehož základě by prokázali, že suspenzi nebo uhličitan barnatý z ČLR upřednostňují před konkurenčním výrobkem nabízeným výrobním odvětvím Společenství z jiného důvodu než je jeho cena, se tato námitka zamítá.

(36)

Na základě výše uvedených skutečností a jiných údajů uvedených v 98. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl přijat závěr, že dovozy z ČLR způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(37)

Dvě sdružení zastupující koncové uživatele, někteří dovozci a koncoví uživatelé samotní zopakovali svou hlavní obavu, že uložení jakýchkoli opatření sníží celkovou konkurenci na trhu Společenství u tohoto konkrétního výrobku a nevyhnutelně povede ke zvýšení cen, čímž dojde ke snížení jejich konkurenceschopnosti. Nepředložili žádný dodatečný důkaz na podporu svého tvrzení.

(38)

Dvacet uživatelů, kteří se Komisi před uložením prozatímních opatření nepřihlásili, protestovalo proti uložení antidumpingových opatření. Bylo jim umožněno, aby svá tvrzení odůvodnili, žádné důkazy však nepředložili. Přesto byla jejich tvrzení přezkoumána a byly ověřeny údaje, které před uložením prozatímních opatření předložil jeden spolupracující dovozce a dva spolupracující uživatelé.

(39)

Další inspekce na místě v jedné společnosti podnikající v keramickém průmyslu (výrobě frity) a v jiné společnosti podnikající v cihlářském průmyslu a výrobě dlaždic (tyto společnosti zaujímají podle údajů spolupracujících uživatelů dohromady více než 20 % podíl na dovozu uhličitanu barnatého z ČLR), potvrdila, jak je uvedeno ve 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že podíl uhličitanu barnatého na celkových výrobních nákladech uživatelů činí v průměru méně než 8 %.

(40)

V souladu se závěry uvedenými ve 128. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl proto přijat závěr, že s ohledem na úroveň navrhovaných opatření a možnost zajištění dodávek z alternativních zdrojů od vývozců, na které se clo nevztahuje, by byl zřejmě dopad jakéhokoli zvýšení ceny obdobného výrobku na uživatele minimální.

(41)

Pokud jde o konečné zveřejnění, dvě sdružení uživatelů a jeden vyvážející výrobce tvrdili, že možná dopad konečných opatření na uživatele bude větší než dopad uvedený v 39. a 40. bodě odůvodnění tohoto nařízení. V tomto ohledu je nutné poznamenat, že zde uvedené závěry jsou založeny na ověřených údajích od spolupracujících uživatelů. Uvedená tvrzení se týkala informací o společnostech, které při šetření nespolupracovaly, a nemohla být ověřena. Námitka proto byla zamítnuta.

(42)

Vyvážející výrobce uvedený výše tvrdil, že jako základ pro závěry sloužilo pouze omezené množství uživatelů, kteří nepředstavují celý trh. V tomto ohledu je nutné poznamenat, že tito uživatelé, kteří byli prověřováni jak v prozatímní, tak v konečné fázi šetření představují více než 90 % dovozu uhličitanu barnatého z ČLR vyráběného během OŠ spolupracujícími uživateli. Platnost těchto závěrů se proto považuje za přiměřenou a námitka se zamítá.

(43)

Dále je třeba připomenout, že účelem jakéhokoli antidumpingového opatření v žádném případě není zabránit přístupu výrobků pocházejících z ČLR na trh Společenství, ale spíše obnovit rovné podmínky, které byly porušeny nekorektními obchodními praktikami. Navrhovaná opatření by tudíž umožnila jedinému výrobci ze Společenství pokračovat v obchodní činnosti a podpořila by celkovou hospodářskou soutěž na trhu Společenství.

(44)

Vzhledem k tomu, že v této konkrétní souvislosti nebyly předloženy žádné podstatné nové informace ani tvrzení, potvrzuje se obsah 114. až 132. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Po zveřejnění předběžných závěrů vznesl jeden výrobce námitku, že zisk ve výši 7,2 %, kterého by bylo podle předpokladů možné dosáhnout, pokud by neexistoval škodlivý dumping ze strany ČLR, je nereálný, neboť vzhledem k údajnému dominantnímu postavení výrobního odvětví Společenství byla jeho ziskovost v minulých letech uměle vysoká.

(46)

Jak již bylo uvedeno ve 33. bodě odůvodnění tohoto nařízení, nelze ze skutečnosti, že v určitém období působil ve Společenství jediný výrobce, dovodit, že tento výrobce zaujímal dominantní postavení na trhu a že této situace zneužíval například tím, že by díky svému postavení získával neúměrně vysoké ziskové rozpětí. Jak je vysvětleno ve 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo ziskové rozpětí ve výši 7,2 % vypočteno jako vážený průměr ziskového rozpětí obdobného výrobku v období let 1996 až 1998. Byly zohledněny zisky výrobního odvětví Společenství v období, kdy nebyl poškozován dumpingem, tj. před obdobím, kdy proběhlo hodnocení vzniklé újmy. Vzhledem k tomu, že dotčený vývozce nepředložil žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že uvedený zisk je třeba považovat za neúměrně vysoký, zamítá se tato námitka a potvrzuje se obsah 135. bodu odůvodnění týkající se výpočtu výše rozpětí újmy.

(47)

S ohledem na závěry ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo z dovozu dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a výši újmy, v souladu s pravidlem nižšího cla. V tomto případě by proto měly být jednotlivé celní sazby, stejně jako celostátní clo, stanoveny ve výši zjištěných dumpingových rozpětí.

Na základě shora uvedeného se stanoví tato konečná cla:

(48)

Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné námitky proti formě navrhovaných opatření, potvrzuje se uložení cla ve formě určité částky za tunu výrobku, uvedené ve 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Po zveřejnění konečných závěrů dva vyvážející výrobci vyjádřili zájem nabídnout cenové závazky. Avšak v případě jednoho vyvážejícího výrobce, kterému nebylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice ani individuální zacházení, postupy Komise závazky v takovém případě nepřijímají, protože nebylo možné stanovit individuální určení dumpingu. Na tomto základě nemůže být tato nabídka vzata v úvahu. Druhý vyvážející výrobce, který obdržel zacházení jako v tržní ekonomice, svoji nabídku následně stáhl.

(50)

Vzhledem k rozsahu dumpingových rozpětí zjištěných u vyvážejících výrobců z ČLR a výši újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství je považováno za nezbytné provést konečný výběr částky zajištěné formou prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu částek odpovídajících konečným antidumpingovým clům. Vzhledem k tomu, že některá konečná cla jsou nižší než prozatímní cla, budou uvolněny prozatímně zajištěné částky přesahující konečnou sazbu antidumpingových cel.

(51)

Individuální antidumpingové celní sazby uložené jednotlivým společnostem v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů z předmětného šetření. Odrážejí proto situaci jednotlivých společností zjištěnou v průběhu tohoto šetření. Uvedené celní sazby (na rozdíl od celostátního cla platného „pro všechny ostatní společnosti“) se tudíž vztahují výhradně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země, vyráběných určenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Dovážené výrobky vyráběné jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v článku 1 tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s výslovně uvedenými společnostmi, nemohou využívat zvýhodněné sazby a podléhají celní sazbě platné „pro všechny ostatní společnosti“.

(52)

Jakákoli žádost o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb stanovených pro jednotlivé společnosti (například změní-li určitý podnik název nebo budou-li vytvořeny nové podniky vyrábějící nebo prodávající dotyčný výrobek) by měla být bezodkladně předložena Komisi spolu s příslušnými informacemi, zejména informacemi o jakékoli změně aktivit společnosti souvisejících s výrobou, domácím prodejem a vývozním prodejem, spojenými zejména se změnou názvu nebo změnou v subjektech vyrábějících nebo prodávajících dotyčný výrobek. Toto nařízení bude případně pozměněno a bude aktualizován seznam společností využívajících individuální cla.

(53)

Jak bylo uvedeno výše, dotyčný výrobek zaměnitelný je a není označen. Rozdíl v individuálních celních sazbách je podstatný a na trhu působí řada vyvážejících výrobců. Všechny tyto skutečnosti mohou vést ke snaze přesměrovat vývoz dotyčného výrobku na tradiční vývozce využívající nejnižší celní sazby.

(54)

Pokud proto objem vývozu u jedné ze společností využívajících nižší individuální celní sazby vzroste o více než 30 %, mohou být dotyčná individuální opatření považována za nedostatečná pro účely zamezení zjištěnému škodlivému dumpingu. V důsledku toho, a budou-li splněny nezbytné podmínky, může být zahájeno šetření směřující k vhodné úpravě formy nebo rozsahu stanovených opatření,

a)

Zajištěné částky přesahující konečná antidumpingová cla se uvolňují.

b)

Jsou-li konečná cla vyšší než prozatímní cla, budou s konečnou platností vybrány pouze částky zajištěné na úrovni prozatímních cel.

21.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/24

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

21.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/26

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1238/95 ze dne 31. května 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2100/94, pokud jde o poplatky, které je třeba zaplatit Odrůdovému úřadu Společenství (2), stanoví poplatky vybírané Odrůdovým úřadem Společenství (dále jen „Úřad“) a jejich výši.

(2)

Očekává se, že nejpozději do konce roku 2005 překročí finanční rezerva úřadu částku, která je potřebná k zajištění kontinuity jeho činností. Podle nařízení (ES) č. 1238/95 by se roční poplatek, který musí držitelé odrůdového práva Společenství zaplatit Úřadu za roky 2006 a 2007, a poplatky za technická zkoušení v roce 2006 tedy neměly zvyšovat.

(3)

Ustanovení nařízení (ES) č. 1238/95 o poplatcích za vydání kopií by se mělo změnit tak, aby zohlednilo změnu nařízení Komise (ES) č. 1239/95 ze dne 31. května 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) No 2100/94, pokud jde o řízení před Odrůdovým úřadem (3), zavedenou podle nařízení (ES) č. 1002/2005.

(4)

Nařízení (ES) č. 1238/95 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro odrůdová práva Společenství,

1.

V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Úřad účtuje držiteli odrůdového práva Společenství (dále jen ‚držitel‘) poplatek za každý rok trvání odrůdového práva Společenství (roční poplatek) ve výši 300 EUR za roky 2003 až 2007 a 435 EUR za rok 2008 a následující roky.“

2.

V čl. 12 odst. 1 se bod b) nahrazuje tímto:

3.

V příloze I se tabulka mění takto:

21.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/28

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 27/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3) stanoví kvóty pro roky 2005.

(2)

Podle informací, jež byly sděleny Komisi, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2005.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

21.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/30

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 990/2005 (3) stanovilo zejména standardní dovozní hodnoty pro určování vstupní ceny citronů.

(2)

Ověřením se zjistilo, že příloha nařízení (ES) č. 990/2005 obsahuje chybu, pokud jde o citrony pocházející z Argentiny. Uvedené nařízení by proto mělo být opraveno.

(3)

Ustanovení čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 3223/94 stanoví, že pokud pro produkt určitého původu není v platnosti žádná standardní dovozní hodnota, použije se průměr standardních dovozních hodnot. Je proto třeba přepočítat tento průměr, pokud dojde k opravě jedné ze standardních dovozních hodnot, které jsou jeho složkou.

(4)

Dotčená strana musí požádat o použití opravené standardní dovozní hodnoty, aby se zpětně neocitla v nevýhodě,

21.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/32

(1)

Čl. 1 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1713/93 stanoví, že minimální ceny cukrové řepy uvedené v článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, jakož i dávky z výroby a doplňkové dávky uvedené v článků 15 a 16 daného nařízení, je třeba převést ha národní měnu prostřednictvím specifického zemědělského přepočítacího kurzu, který se rovná průměru, počítanému pro rata temporis zemědělským směnným kurzem, používaným během uvažované kampaně za účelem uvedení do prodeje.

(2)

Od 1. ledna 1999 v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2799/98 ze dne 15. prosince 1998, které stanovuje měnový řád pro euro (3) v zemědělství, by bylo třeba vymezit stanovení přepočítacího kurzu u specifického zemědělského přepočítacího kurzu mezi eurem a národními měnami členských států, které nepřijaly jednotnou měnu.

(3)

Bylo by třeba pro kampaň za účelem uvedení do prodeje 2004/05 určit specifický zemědělský přepočítací kurz minimálních cen cukrové řepy a také příspěvku na výrobu a dodatkového příspěvku v jednotlivých národních měnách,

21.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/34

(1)

Podle článku 4 nařízení (ES) č. 1051/2001 se pravidelně určuje světová tržní cena nevyzrněné bavlny na základě cen vyzrněné bavlny na světovém trhu a s ohledem na historický poměr mezi zjištěnou cenou vyzrněné bavlny a cenou vypočítanou pro nevyzrněnou bavlnu. Tento historický poměr byl stanoven v čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1591/2001 ze dne 2. srpna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim podpor pro bavlnu (3). Není-li možné stanovit světovou tržní cenu tímto způsobem, stanoví se na základě nejnovější stanovené ceny.

(2)

V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1051/2001 se světová tržní cena nevyzrněné bavlny určí s ohledem na zvláštní charakteristiky produktu a na základě nejvýhodnějších nabídek a kótací, jež jsou považovány za reprezentativní z hlediska skutečných tržních trendů. Za tímto účelem je třeba vypočítat průměr nabídek a kótací zjištěných na jedné nebo několika evropských burzách pro produkt, který je dodáván za podmínek CIF do přístavu Společenství a pochází z různých dodávajících zemí, jež jsou z hlediska mezinárodního obchodu považovány za nejvíce reprezentativní. Existuje však ustanovení o úpravě kritérií pro určování světových tržních cen vyzrněné bavlny umožňující přihlédnout k rozdílům odůvodněným jakostí dodávaného produktu nebo povahou dotyčných nabídek a kótací. Tyto úpravy jsou uvedeny v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1591/2001.

(3)

Za použití daných kritérií jsou stanoveny níže uvedené světové tržní ceny nevyzrněné bavlny,

21.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/35

(1)

Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004.

(2)

Do úmluvy by měly být v odpovídajícím pořadí vloženy překlady poznámek použitých v úmluvě do českého, estonského, litevského, lotyšského, maďarského, maltského, polského, slovenského a slovinského jazyka.

(3)

Aby byly zohledněny všechny případy týkající se jistot a zproštění povinnosti je poskytnout, je vzhledem k počtu případů, které je třeba řešit, nutné, aby se jejich kódování změnilo na alfanumerické.

(4)

Z důvodu zavedení alfanumerického kódování pro kódy jistot je třeba změnit údaje týkající se nového počítačově zpracovaného tranzitního systému.

(5)

Použitelnost tohoto rozhodnutí by měla být vázána na den přistoupení nových členských států k Evropské unii.

(6)

Aby bylo možné používat tiskopisy týkající se jistot, které byly vytištěny podle kritérií platných přede dnem přistoupení nových členských států k Evropské unii, mělo by být zavedeno přechodné období, během kterého budou moci být tyto tiskopisy po provedení určitých úprav používány.

(7)

Uvedená úmluva by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1.

Dodatek I se mění v souladu s přílohou A tohoto rozhodnutí.

2.

Dodatek II se mění v souladu s přílohou B tohoto rozhodnutí.

3.

Dodatek III se mění v souladu s přílohou C tohoto rozhodnutí.

21.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/59

(1)

Totožnost a státní příslušnost dopravních prostředků při odjezdu jsou považovány za závazné údaje, jež je zapotřebí uvést v kolonce 18 tranzitního prohlášení.

(2)

Na kontejnerových terminálech, kde je vysoká hustota dopravy, může docházet k situacím, kdy podrobnosti týkající se silničních dopravních prostředků, jichž se má k přepravě použít, nejsou v okamžiku vyřizování tranzitních náležitostí známy. Přesto je však k dispozici popis kontejneru, v němž se bude přepravovat zboží podle tranzitního prohlášení, a tento popis je již uveden v kolonce 31 tranzitního prohlášení.

(3)

Za těchto okolností, s ohledem na skutečnost, že zboží lze na tomto základě kontrolovat, a pokud lze zaručit, že příslušné údaje budou dodatečně v patřičné kolonce uvedeny, by jednání mělo být odpovídajícím způsobem pružné a mělo by být umožněno nevyplňovat kolonku 18 tranzitního prohlášení.

(4)

Uvedená úmluva by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

21.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/61

(1)

Příloha D2 dodatku III k úmluvě obsahuje seznam kódů balení, které vycházejí z přílohy V doporučení Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů č. 21/Rev. 1 ze srpna roku 1994 (dále jen „doporučení“).

(2)

Příloha V doporučení obsahující seznam kódů balení byla od svého vydání několikrát revidována, aby lépe odpovídala požadavkům vývoje obchodních a přepravních metod.

(3)

Poslední revize (revize č. 4) doporučení byla zveřejněna v květnu roku 2002.

(4)

S cílem umožnit hospodářským subjektům využití nejnovějších informací, a tudíž v co největší možné míře harmonizovat obchodní a administrativní metody v zemích, které úmluvu uplatňují, je třeba zajistit, aby kódy balení používané k uvedení druhu nákladových kusů v tranzitním prohlášení, odpovídaly poslednímu znění přílohy V doporučení.

(5)

Příloha D2 dodatku III k úmluvě obsahuje i odkaz na kódy zemí „ISO alpha-2 country code“, jak jsou uvedeny v ISO-3166 ze dne 1. ledna 1996, která byla již několikrát aktualizována, a tudíž je třeba zajistit, aby seznam kódů zemí používaných v tranzitním prohlášení odpovídal poslednímu platnému znění ISO-3166.

(6)

Odpovídající ustanovení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,