13.7.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 182/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1090/2005

ze dne 12. července 2005

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 13. července 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. července 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1947/2002 (Úř. věst. L 299, 1.11.2002, s. 17).

PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 12. července 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	052	45,4
	096	43,2
	999	44,3
0707 00 05	052	87,6
0707 00 05	999	87,6
0709 90 70	052	77,2
0709 90 70	999	77,2
0805 50 10	388	60,8
	528	60,0
	999	60,4
0808 10 80	388	78,5
	400	79,0
	404	63,8
	508	65,1
	512	80,0
	528	60,4
	720	64,7
	804	89,6
	999	72,6
0808 20 50	388	87,3
	512	45,3
	528	59,4
	800	31,4
	804	99,5
	999	64,6
0809 10 00	052	161,2
0809 10 00	999	161,2
0809 20 95	052	263,8
	400	312,0
	999	287,9
0809 40 05	528	109,1
	624	112,0
	999	110,6

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.

13.7.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 182/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1091/2005

ze dne 12. července 2005,

kterým se provádí nařízení (ES) č. 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumicích metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (1), a zejména na čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle nařízení (ES) č. 2160/2003 může být rozhodnuto, že určité tlumicí metody nemají být použity jako součást národních programů pro tlumení vypracovaných členskými státy za účelem dosažení cílů Společenství stanovených v souladu s tímto nařízením.

(2)

Podle nařízení (ES) č. 2160/2003 může být rovněž rozhodnuto, že pro snížení výskytu zoonóz a původců zoonóz ve stádiu primární produkce zvířat a v dalších etapách potravního řetězce mohou nebo musí být použity určité tlumicí metody, a mohou být stanovena pravidla týkající se podmínek použití těchto metod.

(3)	Podle článku 15 nařízení (ES) č. 2160/2003 má Komise konzultovat s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), než navrhne pravidla týkající se určitých tlumicích metod.

(4)	Komise konzultovala s EFSA použití antimikrobiálních látek a použití očkovacích látek pro tlumení salmonel u drůbeže. Na základě uvedeného požadavku vydala EFSA k těmto otázkám dne 21. října 2004 dvě samostatná stanoviska.

(5)

Ve svém stanovisku k použití antimikrobiálních látek pro tlumení salmonel u drůbeže doporučil EFSA, že by antimikrobiální látky neměly být používány vzhledem k rizikům pro veřejné zdraví spojených s vývojem, výběrem a šířením odolnosti. Používání antimikrobiálních látek by mělo podléhat formálně stanoveným podmínkám, který by zajišťovaly ochranu veřejného zdraví, musí být předem plně odůvodněno a musí o něm být příslušným orgánem proveden záznam.

(6)

Ačkoli stanovisko uznalo možné nebezpečí reziduální Salmonelly spp., včetně šíření vybraných rezistentních kmenů prostřednictvím produkční pyramidy, pokud jde o reprodukční hejna, potvrdilo také, že z reprodukčních hejn může být použitím antimikrobiálních látek zachráněn hodnotný genetický materiál. Stanovisko došlo také k závěru, že obecně a u všech druhů drůbeže mohou být antimikrobiální látky ve vzácných případech, kdy Salmonella spp. způsobí klinickou infekci, užitečné při snižování nemocnosti a úmrtnosti.

(7)	Na základě stanoviska EFSA je proto vhodné stanovit, že antimikrobiální látky by neměly být používány jako součást národních programů pro tlumení, které mají být přijaty v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 2160/2003, kromě výjimečných okolností uvedených ve stanovisku EFSA.

(8)

Za všech okolností by měly být použity pouze veterinární léčivé přípravky schválené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (2) nebo s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (3). Antimikrobiální veterinární léčivé přípravky jsou v tomto nařízení uváděny jako antimikrobiální látky.

(9)	Obecně se uznává, že základem úspěšného tlumení infekcí salmonely na drůbežích farmách jsou správné postupy zemědělského hospodaření a správné hygienické postupy a rovněž testování a vyřazování pozitivních hejn z produkce.

(10)	EFSA dochází ve svém stanovisku o použití očkovacích látek pro tlumení salmonel u drůbeže k závěru, že očkování drůbeže je považováno za doplňkové opatření na zvýšení odolnosti ptáků vůči působení salmonely a snížení jejího šíření.

(11)	Ve svých závěrech EFSA rovněž stanoví, že zejména za předpokladu, že detekční metody jsou schopny odlišit očkovací kmeny od divokých kmenů, mohou být během života ptáků bezpečně použity jak inaktivované, tak živé očkovací látky, s výjimkou ochranné lhůty před porážkou.

(12)

Na základě stanoviska EFSA je proto vhodné stanovit, že živé očkovací látky by neměly být používány jako součást národních programů pro tlumení, které mají být přijaty v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 2160/2003, jestliže výrobce neposkytne vhodnou metodu pro bakteriologické odlišení divokých kmenů salmonely od očkovacích kmenů.

(13)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Použití antimikrobiálních látek

1. Antimikrobiální látky se nepoužijí jako zvláštní metoda na tlumení salmonely v reprodukčních hejnech Gallus gallus v rámci národních programů pro tlumení přijatých podle článku 6 nařízení (ES) č. 2160/2003, kromě okolností uvedených v odstavci 2.

2. Odchylně od odstavce 1 a za podmínek stanovených v bodech a), b) a c) a v odstavci 3 mohou být antimikrobiální látky schválené v souladu se směrnicí 2001/82/ES nebo s nařízením 726/2004/ES použity za těchto výjimečných okolností:

zvířata, u nichž se projevuje infekce salmonely s klinickými příznaky způsobem, při kterém by mohlo dojít ke zbytečnému utrpení zvířat; infikovaná reprodukční hejna ošetřená antimikrobiálními látkami se považují za infikovaná salmonelou a přijmou se vhodná opatření na co největší snížení rizika šíření salmonely zbytkem reprodukční pyramidy;

záchrana hodnotného genetického materiálu, včetně „elitních hejn“, hejn z ohrožených chovů a hejn chovaných pro výzkumné účely, aby se založila nová hejna bez salmonely; kuřata vylíhnutá z násadových vajec sebraných od ošetřených zvířat podléhají během chovné fáze odběru vzorků každých čtrnáct dní s tím, že program se zaměřuje na zjištění 1 % prevalence dané salmonely s 95 % mezí spolehlivosti;

schválení vydané příslušným orgánem pro jednotlivé případy za jiným účelem, než je tlumení salmonely v hejnu, u něhož existuje podezření z infekce salmonely, zejména po zjištění salmonely v líhni nebo v hospodářství; členské státy však mohou rozhodnout, že povolí ošetření bez předchozího schválení v mimořádných situacích s tím, že je třeba ošetření příslušnéhmu orgánu ihned oznámit.

3. Použití antimikrobiálních látek podléhá schválení a dozoru příslušného orgánu a je založeno pokud možno na výsledcích bakteriologického odběru vzorků a testování citlivosti.

Článek 2

Použití očkovacích látek

Živé očkovací látky proti salmonele, u nichž výrobce neposkytuje vhodnou metodu pro bakteriologické odlišení divokých kmenů salmonely do očkovacích kmenů, se nepoužijí v rámci národních programů pro tlumení přijatých podle článku 6 nařízení (ES) č. 2160/2003.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. července 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1.

(2) Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/28/ES (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 58).

(3) Úř. věst. L 136, 30. 4. 2004, s. 1.

13.7.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 182/9

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1094/2005

ze dne 12. července 2005,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro olivový olej

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady č. 136/66/EHS ze dne 22 září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dle článku 3 nařízení č. 136/66/EHS může být rozdíl mezi cenami ve Společenství a cenami v mezinárodním obchodě pokryt náhradou pro vývoz olivového oleje do třetích zemí.

(2)	Podrobná pravidla pro stanovení a udělování vývozních náhrad pro olivový olej jsou obsažena v nařízení Komise (EHS) č. 616/72 (2).

(3)	Dle čl. 3 odst. 3 nařízení č. 136/66/EHS musí být náhrada stejná pro celé Společenství.

(4)

V souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení č. 136/66/EHS musí být náhrada pro olivový olej stanovena s ohledem na stávající situaci a předpokládaný vývoj cen a dostupnosti olivového oleje na trhu Společenství a cen v mezinárodním obchodě. Nicméně v případě, že situace v mezinárodním obchodě nedovoluje stanovit nejvýhodnější kótace olivového oleje, je možné vzít v úvahu cenu nejvýznamnějších konkurenčních rostlinných olejů v mezinárodním obchodě a rozdíl zaznamenaný mezi touto cenou a cenou olivového oleje v rámci určitého reprezentativního období. Výše náhrady nesmí překročit rozdíl mezi cenou olivového oleje ve Společenství a v mezinárodním obchodě, případně upravený tak, aby zohledňoval vývozní náklady produktů na světovém trhu.

(5)	Dle čl. 3 odst. 3 třetí odrážky písm. b) nařízení č. 136/66/EHS je možné rozhodnout, že se náhrada stanoví prostřednictvím nabídkového řízení. Nabídkové řízení se vztahuje na částku náhrady a může se omezovat na určité země určení, množství, kvalitu a určitou úpravu.

(6)	Dle čl. 3 odst. 3 druhé odrážky nařízení č. 136/66/EHS mohou být náhrady pro olivový olej stanoveny v různé výši, v závislosti na dané oblasti, pokud je to vzhledem k situaci na světovém trhu nebo vzhledem k zvláštním požadavkům na určitých trzích nutné.

(7)	Náhrady je třeba stanovovat alespoň jednou měsíčně, přičemž je možné je mezitím změnit.

(8)	Při použití těchto pravidel na současnou situaci na trhu s olivovým olejem a zejména na ceny těchto produktů ve Společenství a na trzích třetích zemí je třeba náhrady stanovit dle přílohy tohoto nařízení.

(9)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro oleje a tuky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vývozní náhrady pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení č. 136/66/EHS se stanovují dle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 13. července 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. července 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. 172, 30.9.1966, s. 3025/66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97).

(2) Úř. věst. L 78, 31.3.1972, p. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2962/77 (Úř. věst. L 348, 30.12.1977, s. 53).

PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 12. července 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro olivový olej

Kód výrobku	Místo určení	Měrná jednotka	Výše náhrady
1509 10 90 9100	A00	EUR/100 kg	0,00
1509 10 90 9900	A00	EUR/100 kg	0,00
1509 90 00 9100	A00	EUR/100 kg	0,00
1509 90 00 9900	A00	EUR/100 kg	0,00
1510 00 90 9100	A00	EUR/100 kg	0,00
1510 00 90 9900	A00	EUR/100 kg	0,00
Pozn.: Kódy produktů a kódy míst určení série „A“ stanovilo nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1), ve znění pozdějších předpisů. Numerické kódy míst určení jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

13.7.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 182/11

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 31. ledna 2005

o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Egyptskou arabskou republikou o vědeckotechnické spolupráci

(2005/492/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 170 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Komise sjednala s Egyptem jménem Společenství dohodu o vědeckotechnické spolupráci.

(2)	Dohoda parafovaná dne 4. března 2004 by měla být podepsána s výhradou pozdějšího uzavření,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu zmocněnou podepsat Dohodu mezi Evropským společenstvím a Egyptskou arabskou republikou o vědeckotechnické spolupráci jménem Společenství, s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

V Bruselu dne 31. ledna 2005.

Za Radu

J. ASSELBORN

předseda

PŘEKLAD

DOHODA

mezi Evropským společenstvím a Egyptskou Arabskou republikou o vědeckotechnické spolupráci

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, dále jen „Společenství“,

na jedné straně

EGYPTSKÁ ARABSKÁ REPUBLIKA, dále jen „Egypt“,

na straně druhé

dále označované jako „strany“,

S OHLEDEM NA Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 170 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

S OHLEDEM NA rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002–2006) (1),

VĚDOMY SI významu vědy a techniky pro hospodářský a sociální rozvoj a odkazu uvedeného v článku 43 Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé, podepsané dne 25. června 2001,

VZHLEDEM K TOMU, že Společenství a Egypt prováděly v řadě oblastí společného zájmu společný výzkum, technický rozvoj a demonstrace a že by bylo ku vzájemnému prospěchu, kdyby se na základě vzájemnosti každá ze stran podílela na výzkumných a rozvojových činnostech druhé,

PŘEJÍCE SI vytvořit formální rámec pro spolupráci na vědeckotechnickém výzkumu, který by umožnil rozšířit a zintenzívnit spolupráci v oblastech společného zájmu, a podpořit využívání plodů této spolupráce s ohledem na vzájemné hospodářské a sociální zájmy,

PŘEJÍCE SI otevřít Evropský výzkumný prostor třetím zemím, a zejména partnerským středomořským zemím,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Rozsah a zásady

1. Strany se zavazují podporovat, rozvíjet a usnadňovat spolupráci mezi Společenstvím a Egyptem v oblastech společného zájmu, v nichž se zabývají vědeckotechnickými výzkumnými a rozvojovými činnostmi.

2. Spolupráce bude probíhat na základě těchto zásad:

—	podpora společnosti založené na znalostech za účelem sociálního a hospodářského rozvoje obou stran,

—	vzájemný prospěch založený na celkové rovnováze výhod,

—	vzájemný přístup k činnostem v rámci výzkumných programů a projektů obou stran,

—	včasná výměna informací, které mohou mít vliv na činnosti ve vzájemné spolupráci,

—	náležitá výměna a ochrana práv duševního vlastnictví.

Článek 2

Způsoby spolupráce

1. Právní subjekty usazené v Egyptě, jak jsou vymezeny v příloze I, včetně fyzických osob nebo soukromých či veřejných subjektů, se mohou podílet na nepřímých akcích rámcového programu Společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (dále jen „rámcový program ES“) za stejných podmínek jako právní subjekty členských států Evropské unie a za podmínek, které stanoví nebo na které odkazují přílohy I a II.

2. Právní subjekty usazené ve členských státech Společenství se mohou podílet na výzkumných programech a projektech Egypta v otázkách obdobných těm, které jsou obsaženy v rámcovém programu ES, za stejných podmínek jako egyptské právní subjekty a za podmínek, které stanoví nebo na které odkazují přílohy I a II.

3. Spolupráce může rovněž mít tuto podobu a používat tyto prostředky:

—	pravidelné diskuse o orientaci a prioritách výzkumné politiky a plánování v Egyptě a ve Společenství,

—	diskuse o možnostech a rozvoji spolupráce,

—	včasné poskytování informací o provádění programů a výzkumných projektů Egypta a Společenství a o výsledcích činnosti prováděné v rámci této dohody,

—	společná setkání,

—	návštěvy a výměnné programy vědeckých pracovníků, inženýrů a techniků, též za účelem vzdělávání,

—	výměna a vzájemné poskytování zařízení a materiálů,

—	pravidelné a trvalé styky mezi vedoucími projektů a programů Egypta a Společenství,

—	účast expertů na seminářích, symposiích a workshopech,

—	výměna informací a postupů, právních předpisů a programů, které jsou významné pro spolupráci na základě této dohody,

—	školení v oblasti výzkumu a technického rozvoje,

—	vzájemný přístup k vědeckotechnickým informacím v rozsahu této spolupráce,

—	veškeré další způsoby, které přijme Smíšený výbor ES a Egypta pro vědeckotechnickou spolupráci v souladu s článkem 4 a které jsou v souladu s platnými politikami a postupy obou stran.

Článek 3

Posílení spolupráce

1. Strany učiní v rámci svých platných právních předpisů vše, co bude v jejich silách, aby usnadnily volný pohyb a pobyt vědeckých pracovníků, kteří se podílejí na činnostech upravených touto dohodou, a aby umožnily snadný mezinárodní pohyb zboží určeného pro tyto činnosti.

2. Jestliže Společenství v souladu s vlastními pravidly jednostranně udělí finanční podporu egyptskému právnímu subjektu, který se podílí na nepřímé akci Společenství, zajistí Egypt, aby na tuto transakci nebyla uvalena žádná daň ani poplatek.

Článek 4

Správa dohody

Smíšený výbor ES a Egypta pro vědeckotechnickou spolupráci

1. Koordinaci a zprostředkování činností podle této dohody zajistí za Egypt Akademie vědeckého výzkumu a techniky a za Společenství služby Komise Evropských společenství odpovědné za rámcový program ES, které budou jednat jako výkonné orgány stran (dále jen „výkonné orgány“).

2. Výkonné orgány vytvoří smíšený výbor nazvaný „Smíšený výbor ES a Egypta pro vědeckotechnickou spolupráci“ (dále jen „smíšený výbor“), mezi jehož úkoly bude patřit:

—	zajišťování, hodnocení a kontrola plnění této dohody, změny jejích příloh a schvalování nových příloh tak, aby byl zohledněn vývoj vědecké politiky obou stran, za podmínky, že každá ze stran dodrží své vnitřní postupy k tomuto účelu,

—	jednou ročně určovat potenciální sektory pro další rozvoj a zlepšení spolupráce a prozkoumávat opatření k tomuto účelu,

—	pravidelně projednávat budoucí směřování a priority výzkumné politiky a plánování v Egyptě a ve Společenství a možnosti budoucí spolupráce v rámci této dohody.

3. Smíšený výbor, skládající se ze zástupců výkonných orgánů, schválí svůj jednací řád.

4. Smíšený výbor se schází alespoň jednou ročně, střídavě na území Společenství a Egypta. Mimořádné schůze se konají na žádost některé strany. Závěry a doporučení smíšeného výboru se pro informaci zasílají Výboru přidružení evropsko-středomořské dohody mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou.

Článek 5

Financování

Vzájemná účast na výzkumných aktivitách podle této dohody se stanoví na základě podmínek vymezených v příloze I a vztahují se na ni právní předpisy, pravidla a podmínky provádění programů platné na území každé strany.

Článek 6

Šíření a využívání výsledků a informací

Na šíření a využívání dosažených či vzájemně poskytnutých výsledků, informací, správy, přiznávání a výkonu práv duševního vlastnictví vycházejících z výzkumných činností podniknutých podle této dohody se vztahují podmínky stanovené v příloze II.

Článek 7

Závěrečná ustanovení

1. Přílohy I a II tvoří nedílnou část této dohody.

Veškeré otázky či spory týkající se výkladu nebo plnění této dohody se řeší vzájemnou dohodou obou stran.

2. Tato dohoda nabude platnosti poté, co se obě strany vzájemně informují o dokončení svých vnitřních postupů potřebných pro její uzavření. Než strany dokončí své vnitřní potřebné pro uzavření této dohody, provádějí tuto dohodu prozatímně ode dne podpisu.

Pokud jedna ze stran oznámí druhé, že dohodu neuzavře, ujednává se tímto, že projekty a činnosti zahájené v rámci tohoto prozatímního provádění, jež budou probíhat ještě v době uvedeného oznámení, budou pokračovat až do konce za podmínek stanovených touto dohodou.

3. Každá strana může tuto dohodu kdykoli vypovědět se lhůtou dvanácti měsíců.

Projekty a činnosti probíhající v době ukončení platnosti této dohody pokračují do konce za podmínek stanovených touto dohodou.

4. Jestliže se jedna ze stran rozhodne změnit své výzkumné programy a projekty uvedené v čl. 1 odst. 1, oznámí výkonný orgán této strany výkonnému orgánu druhé strany přesný obsah těchto změn.

Odchylně od odst. 2 druhého pododstavce může být platnost této dohoda ukončena za vzájemně dohodnutých podmínek, jestliže kterákoli ze stran oznámí druhé straně svůj úmysl ukončit platnost této dohody do jednoho měsíce po přijetí změn uvedených v prvním pododstavci.

5. Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství a za podmínek v ní stanovených, a na straně druhé na území Egyptské arabské republiky. Tím není vyloučena spolupráce na otevřeném moři, ve vesmíru a na území třetích zemí v souladu s mezinárodním právem.

6. Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském, švédském a arabském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

V Káhiře dne 21. června 2005.

Za vládu Egyptské arabské republiky

Za Evropské společenství

(1) Úř. věst L 232, 29.8.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).

PŘÍLOHA I

Podmínky účasti právních subjektů členských států Evropské unie a Egypta

Pro účely této dohody se právním subjektem rozumí jakákoli fyzická osoba nebo právnická osoba vytvořená podle práva státu, ve kterém je usazena, podle práva Společenství nebo podle mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je způsobilá k právům a povinnostem ve vlastním jménu.

I. PODMÍNKY ÚČASTI PRÁVNÍCH SUBJEKTŮ EGYPTA NA NEPŘÍMÝCH AKCÍCH RÁMCOVÉHO PROGRAMU ES

Na účast právních subjektů se sídlem v Egyptě na nepřímých akcích rámcového programu ES se vztahují podmínky stanovené Evropským parlamentem a Radou podle článku 167 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Kromě toho se mohou právní subjekty se sídlem v Egyptě účastnit nepřímých akcí probíhajících v souladu s článkem 164 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Společenství může udělit finanční podporu právním subjektům se sídlem v Egyptě, které se podílejí na nepřímých akcích uvedených v odstavci 1, za podmínek stanovených rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady podle článku 167 Smlouvy o založení Evropského společenství, finančních nařízení Evropského společenství a dalších platných předpisů Společenství.

Smlouva, kterou uzavře Společenství s egyptským právním subjektem za účelem uskutečnění nepřímé akce, stanoví kontroly a audity, které mají být prováděny Komisí nebo Účetním dvorem Evropských společenství nebo pod jejich vedením.

V duchu spolupráce a oboustranných zájmů zajistí příslušné egyptské orgány veškerou přiměřenou a proveditelnou podporu, která bude za daných okolností potřebná či užitečná pro uskutečnění těchto kontrol a auditů.

II. PODMÍNKY ÚČASTI PRÁVNÍCH SUBJEKTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE NA VÝZKUMNÝCH PROGRAMECH A PROJEKTECH EGYPTA

1.	Každý právní subjekt usazený ve Společenství, vytvořený podle vnitrostátního práva některého z členských států Evropské unie nebo podle práva Společenství, se může účastnit projektů v rámci egyptských programů výzkumu a rozvoje společně s egyptskými právními subjekty.

S výhradou odstavce 1 a Přílohy II se práva a povinnosti právních subjektů usazených ve Společenství, které se podílejí na egyptských výzkumných projektech v rámci programů výzkumu a rozvoje, a podmínky pro předkládání a hodnocení návrhů, udělování zakázek a uzavírání smluv u takových projektů řídí egyptskými zákony, předpisy a vládními nařízeními vztahujícími se na fungování výzkumných a rozvojových programů, které platí stejně i pro egyptské právní subjekty a zajišťují rovné zacházení, s ohledem na povahu spolupráce mezi Egyptem a Společenstvím v této oblasti.

Financování právních subjektů se sídlem na území Společenství, které se v Egyptě účastní výzkumných projektů v rámci výzkumných a rozvojových programů, se řídí egyptskými zákony, předpisy a vládními nařízeními vztahujícími se na fungování výzkumných a rozvojových programů, které platí pro neegyptské právní subjekty, jež se v Egyptě účastní výzkumných projektů v rámci výzkumných a rozvojových programů.

3.	Egypt pravidelně informuje Společenství a egyptské právní subjekty o aktuálních egyptských programech a příležitostech pro účast právních subjektů usazených ve Společenství.

PŘÍLOHA II

Principy přiznávání práv k duševnímu vlastnictví

I. PROVÁDĚNÍ

Pro účely této dohody má výraz „duševní vlastnictví“ význam, který stanoví článek 2 Úmluvy o založení Světové organizace pro duševní vlastnictví, uzavřené ve Stockholmu dne 14. července 1967.

Pro účely této dohody se „znalostmi“ rozumějí výsledky včetně informací bez ohledu na to, zda je lze chránit či nikoli, dále autorská práva nebo práva vztahující se k takovým informacím v důsledku udělení patentů, průmyslových vzorů, odrůd rostlin, dodatečných ochranných certifikátů nebo podobných forem ochrany či v důsledku žádostí o jejich vydání.

II. PRÁVA PRÁVNÍCH SUBJEKTŮ STRAN K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ

Každá ze stran je povinna zajistit, aby práva k duševnímu vlastnictví právních subjektů usazených ve druhé straně, které se účastní činností vykonávaných podle této dohody, a související práva a povinnosti vycházející z takové účasti byla v souladu s odpovídajícími mezinárodními smlouvami, které se na strany vztahují, včetně smlouvy TRIPS (Smlouva o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví pod správou Světové obchodní organizace) a Bernské úmluvy (Pařížský akt 1971) a Pařížské úmluvy (Stockholmský akt 1967).

Právní subjekty usazené v Egyptě, které se účastní nepřímých akcí rámcového programu ES, mají stejná práva a povinnosti ohledně duševního vlastnictví jako právní subjekty usazené ve Společenství, a to za podmínek stanovených rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady v souladu s článkem 167 Smlouvy o založení Evropského společenství a zároveň smlouvou uzavřenou se Společenstvím, a tato práva a povinnosti musí být v souladu s odstavcem 1.

Právní subjekty usazené ve Společenství, které se účastní výzkumných programů či projektů v Egyptě, mají stejná práva a povinnosti ohledně duševního vlastnictví jako právní subjekty usazené v Egyptě, které se účastní těchto výzkumných programů či projektů, a tato práva a povinnosti musí být v souladu s odstavcem 1.

III. PRÁVA STRAN K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ

Nedohodnou-li se strany výslovně jinak, řídí se znalosti vytvořené stranami v průběhu činností vykonávaných v rámci čl. 2 odst. 2 této dohody těmito pravidly:

a)	Strana, která vytvoří takové znalosti, se stává jejich vlastníkem. V případech, kdy nelze přesně určit podíl stran na výsledcích práce, jsou strany spoluvlastníky těchto znalostí.

b)	Strana vlastnící znalosti udělí druhé straně právo přístupu k nim za účelem vykonávání činností uvedených v čl. 2 odst. 2 této dohody. Tato práva přístupu se udělují bez nároku na licenční poplatky.

Nedohodnou-li se strany výslovně jinak, řídí se vědecká literární díla stran těmito pravidly:

V případě, že některá ze stran zveřejní vědecké a technické údaje, informace a výsledky prostřednictvím časopisů, článků, zpráv, knih, včetně videonahrávek a počítačových programů, které vycházejí z činnosti uskutečněné v rámci této dohody nebo se k ní vztahují, je tato strana povinna poskytnout druhé straně celosvětovou, nevýhradní, neodvolatelnou a bezplatnou licenci k překládání, rozmnožování, upravování, přenášení a veřejné distribuci takových děl.

Na veškerých kopiích údajů a informací chráněných autorským právem, na které se vztahuje ochrana podle tohoto oddílu, musí být uveden jméno autora (autorů) díla, pokud autor výslovně neodmítne být jmenován. Kromě toho na nich musí být uvedeno jasně viditelné poděkování za společnou podporu obou stran.

Pokud se strany výslovně nedohodnou jinak, řídí se nezveřejněné informace stran těmito pravidly:

a)	Když jedna strana sděluje informace o činnostech vykonávaných podle této dohody druhé straně, je sdělující strana povinna uvést, u kterých informací si nepřeje, aby byly zveřejňovány, a to pomocí insignií nebo poznámek o důvěrnosti.

b)	Strana, která informace obdrží, může na vlastní odpovědnost sdělit nezveřejněné informace orgánům či osobám působícím pod její kontrolou pro specifické účely provádění této dohody.

Na základě předchozího písemného souhlasu strany, která poskytuje nezveřejněné informace, může strana, jíž jsou poskytovány, tyto informace šířit nad rámec toho, co jinak umožňuje písmeno b). Strany společně vytvoří postupy pro žádání o předchozí písemný souhlas pro toto rozsáhlejší šíření a každá ze stran bude takový souhlas poskytovat v rozsahu, který jí umožňují domácí politiky a právní předpisy.

Nezveřejněné a jiné důvěrné informace jiné povahy než dokumentární, poskytnuté na seminářích a jiných setkáních zástupců obou stran uspořádaných podle této dohody, nebo informace vycházející z vyslání zaměstnanců, používání zařízení či nepřímých akcí, zůstávají utajené v případě, že příjemce těchto nezveřejněných nebo jiných důvěrných či výsadních informací byl upozorněn na důvěrnou povahu informací sdělených v okamžiku tohoto sdělení v souladu s písmenem a).

Každá ze stran se vynasnaží zajistit, aby byly nezveřejněné informace, které jí byly předány v souladu s písmeny a) a d), kontrolovány v souladu s touto dohodou. Jestliže některá ze stran zjistí, že nebude, nebo že lze přiměřeně očekávat, že nebude schopna plnit ustanovení písmen a) a d) o nešíření informací, neprodleně o tom uvědomí druhou stranu. Obě strany se pak společně pokusí najít vhodné řešení.

13.7.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 182/20

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 1. října 2003

související s jednáním podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru proti Chisso Corporation, Daicel Chemical Industries, Ltd, Hoechst AG, The Nippon Synthetic Chemical Industry Co. Ltd a Ueno Fine Chemicals Industry, Ltd

(Případ č. C.37.370 – Sorbity)

(oznámeno pod číslem K(2003) 3426)

(pouze anglické a německé znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2005/493/ES)

Dne 1. října 2003 Komise přijala rozhodnutí týkající se jednání podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru. V souladu s ustanoveními článku 30 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1) Komise zveřejňuje jména stran a hlavní obsah rozhodnutí stejně jako výši uložených pokut s ohledem na oprávněný zájem podniků při ochraně svých obchodních zájmů. Veřejně přístupnou verzi celého znění rozhodnutí naleznete v závazných jazycích případu a v pracovních jazycích Komise na webových stránkách generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž http://europa.eu.int/comm/competition/index_en.html

I. SHRNUTÍ PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ

(1)	Toto rozhodnutí je určeno společnostem Chisso Corporation (dále jen „Chisso“), Daicel Chemical Industries, Ltd (dále jen „Daicel“), Hoechst AG (dále jen „Hoechst“), The Nippon Synthetic Chemical Industry Co. Ltd (dále jen „Nippon“) a Ueno Fine Chemicals Industry, Ltd (dále jen „Ueno“).

(2)

Společnosti, kterým je toto rozhodnutí určeno, se dopustily jednotného a soustavného porušování čl. 81 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouvy o ES“ nebo „Smlouvy“) a od 1. ledna 1994 porušování čl. 53 odst. 1 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohody o EHP“) pokrývající celé území EHP, kdy

—	se dohodly na cílových cenách,

—	si rozdělily objemové kvóty pro sorbity,

—	se rozhodly nedodávat technologie společnostem, které by potenciálně vstoupily na trh, a

—	kontrolovaly svá protikonkurenční opatření.

(3)	Podniky se dopouštěly protiprávního jednání minimálně od 31. prosince 1978 do minimálně 30. listopadu 1995 v případě společnosti Nippon a minimálně do 31. října 1996 v případě ostatních společností.

(4)

Sorbity jsou chemické konzervační prostředky (antimikrobiální látky) používané zejména v potravinách a nápojích, které jsou schopny zpomalit nebo zabránit růstu mikroorganismů jako jsou kvasinky, baktérie, plísně nebo houby. Jejich základními mechanismy jsou snižování využitelnosti vody a zvyšování kyselosti. Tyto přísady jsou někdy také využívány pro uchování dalších důležitých vlastností potravin jako je chuť, barva, textura a nutriční hodnota. Sorbity se používají nejen jako konzervační prostředky v potravinách a nápojích, velmi dobře se uplatňují také při stabilizaci dalších druhů výrobků jako jsou farmaceutické výrobky, kosmetika, potraviny pro zvířata chovaná v zájmovém chovu a krmiva pro hospodářská zvířata.

(5)	Existují tři hlavní druhy sorbitů: kyselina sorbová, sorban draselný a sorban vápenatý.

(6)

Kyselina sorbová je základní výrobek. Jedná se o fyziologicky inertní mastnou kyselinu rozkládající se a zužitkovávanou v těle. Nemá žádný vliv na pach či chuť výrobků, k jejichž konzervaci slouží. Často se používá v margarínech, majonézách, salátech, sýrech, rybích výrobcích, masných výrobcích a uzeninách, ovocných výrobcích, nápojích, cukrářských a pekařských výrobcích, ale také ve fungistatických balicích materiálech. Jedná se o látku technicky náročnou na výrobu, zatímco další sorbitové výrobky jsou výsledkem technicky jednodušší přeměny z kyseliny sorbové. Výroba kyseliny sorbové vyžaduje dvě nezbytné suroviny keten a krotonaldehyd, kdy prvně uvedená látka (plyn) musí být vyrobena přímo na místě. Nezbytné vysoké investice do výrobních závodů znamenají závažné překážky pro další společnosti, které by potenciálně vstoupily na trh.

(7)	Sorban draselný se používá v případech, kdy je požadovaná vysoká rozpustnost ve vodě. Použití kyseliny sorbové je omezeno z důvodu její nízké rozpustnosti ve vodě. Proto je sorban draselný hlavní formou používanou ve většině výrobků s vysokým obsahem vody.

(8)	Sorban vápenatý se vyrábí v malých množstvích a používá se pro povrchovou úpravu papíru na balení sýrů ve Francii a Itálii.

(9)	Kyselina sorbová a její soli (včetně sorbanu draselného) se řadí mezi hlavní konzervační prostředky používané v západní Evropě. Kyselina sorbová představuje 30 % prodeje sorbitů, zatímco sorban draselný představuje zbývajících 70 %.

(10)	Konzervační prostředky jsou „hotové“ výrobky nevyžadující intenzívní výzkum a vývoj. Vyhlídky, že se na trhu objeví nové konzervační prostředky, jsou minimální.

(11)

Sorbity jsou vedoucím segmentem výrobků v oblasti konzervačních prostředků. Hlavními výrobky nahrazujícími sorbity jsou benzoan sodný a draselný spolu s parabeny. Nicméně, řada výrobků dává z důvodu kvality přednost sorbitům, bez ohledu na jejich vyšší cenu. Žádný z těchto výrobků nepředstavuje dokonalou náhradu, přičemž v odvětví potravinářských konzervačních prostředků zejména trh s parabeny ovládá pouze jedna společnost. Poptávka po sorbitech není cenově proměnlivá, protože existuje jenom málo možností jejich dalších použití, jsou-li vůbec jaké.

(12)	Z geografického hlediska se jedná o celosvětový trh. Překračuje tedy geografické území, na které se vztahují sankce, a sice EHP.

(13)	Struktura, organizace a fungování kartelu byly založeny na rozdělení podílů na trhu. Společnost Hoechst zastupovala evropský trh a společnosti Daicel, Chisso, Nippon a Ueno společně jako skupina zastupovaly japonský trh.

(14)

Schůzky kartelu se konaly na několika různých úrovních. Dvakrát do roka se konaly schůzky mezi společností Hoechst a čtyřmi japonskými výrobci („společné schůzky“), dále to byly přípravné schůzky japonských výrobců („přípravné schůzky“) a bilaterální schůzky a telefonní kontakty („bilaterální kontakty“).

(15)	Před každou společnou schůzkou se japonští výrobci účastnili řady přípravných schůzek za účelem ujednání cen a objemových kvót, které měly být projednávány se společností Hoechst.

(16)	Vedle skupinových schůzek se konala řada bilaterálních schůzek a telefonních kontaktů mezi společností Hoechst a japonskými výrobci.

II. POKUTY

(17)

Po zvážení povahy protiprávního jednání v tomto případě, jeho skutečného dopadu na trh se sorbity a skutečnosti, že pokrývalo celý společný trh a po vytvoření EHP celý trh EHP, se Komise domnívá, že se podniky, kterých se toto rozhodnutí týká, dopustily porušení čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP, které bylo velmi závažné.

(18)

V kategorii velmi závažného protiprávního jednání umožňuje škála možných pokut použít pro jednotlivé podniky rozdílný přístup, který bere v úvahu faktickou ekonomickou schopnost viníků způsobit závažné škody konkurenci. Tento přístup je zejména nutný v případech, kdy – stejně jako v tomto případě – existuje značná nerovnost mezi tržními podíly podniků, které se dopustily protiprávního jednání.

(19)

Za okolností tohoto případu, který zahrnuje několik podniků, je nezbytné při stanovení základní částky pokut zohlednit konkrétní hmotnost a skutečný dopad protiprávního jednání každého podniku na konkurenci. Za tímto účelem je možné rozdělit uvedené podniky do různých skupin podle daného významu uvedených podniků na příslušném trhu.

(20)	V tomto případě proto Komise považuje za správné brát celosvětový obrat tohoto výrobku za poslední rok, ve kterém se všechny uvedené společnosti dopouštěly protiprávního jednání (1995), jako základ pro porovnání relativního významu každého podniku na příslušném trhu.

(21)

Podle informací o celosvětovém obratu výrobku, které poskytly samy společnosti v odpovědi na žádost Komise byla v roce 1995 společnost Hoechst zdaleka největším výrobcem sorbitů na celosvětovém trhu s […]* (2) % podílem na trhu (v EHP […]* %). Proto je zařazena do první skupiny. Společnosti Daicel, Chisso, Nippon a Ueno mají podíl na trhu pohybující se mezi […]* % a […]* % (v EHP mezi […]* % a […]* %). Proto jsou zařazeny do druhé skupiny.

(22)

Na základě již uvedeného je příslušná počáteční částka pokut, které mají být v tomto případě uloženy, vyplývající z kritéria relativního významu na daném trhu pro obě uvedené skupiny stanovena v této výši:

—	první skupina: 20 miliónů EUR,

—	druhá skupina: 6,66 miliónů EUR

(23)

Za účelem zajištění, že pokuta bude mít dostatečný odrazující účinek na velké podniky, a s přihlédnutím ke skutečnosti, že velké podniky mají právní a ekonomické znalosti a infrastruktury, které jim umožňují snadněji rozeznat, že se jejich činnost zakládá na protiprávním jednání, a díky nimž si mohou být vědomi následků tohoto jednání podle zákona o konkurenci, měla by být dále upravena počáteční částka pro společnost Hoechst.

(24)

V případě společnosti Hoechst, která je zdaleka největším podnikem, kterého se týká toto rozhodnutí, se Komise domnívá, že příslušná počáteční částka pokuty vyplývající z kritéria relativního významu na daném trhu vyžaduje další úpravu směrem nahoru s přihlédnutím k velikosti společnosti a jejím celkovým zdrojům. Proto by měla být počáteční částka pokuty uložené této společnosti, která je stanovena ve 22. bodě odůvodnění, zvýšena o 100 % na částku 40 miliónů EUR.

(25)

Komise se domnívá, že společnosti Chisso, Daicel, Hoechst a Ueno porušovaly čl. 81 odst. 1 Smlouvy a čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP v období od 31. prosince 1978 do 31. října 1996. Dopustily se dlouhodobého protiprávního jednání v délce sedmnácti let a deseti měsíců. Počáteční částka pokut stanovená z hlediska závažnosti pro společnosti Chisso, Daicel, Ueno a Hoechst by proto měla být zvýšena o 175 %.

(26)

Společnost Nippon porušovala čl. 81 odst. 1 Smlouvy a čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP v období od 31. prosince 1978 do 30. listopadu 1995. Dopustila se dlouhodobého protiprávního jednání v délce šestnácti let a jedenácti měsíců. Počáteční částka pokuty uložené této společnosti, která byla stanovena ve 22. bodě odůvodnění z hlediska závažnosti, by proto měla být zvýšena o 165 %.

(27)	Komise proto stanoví základní částky pokut pro společnost Chisso ve výši 18,315 miliónů EUR, pro společnost Daicel ve výši 18,315 miliónů EUR, pro společnost Hoechst ve výši 110 miliónů EUR, pro společnost Nippon ve výši 17,649 miliónů EUR a pro společnost Ueno ve výši 18,315 miliónů EUR.

(28)	Vedoucí úloha společnosti Hoechst v kartelu a její recidivní chování by proto měly být považovány za přitěžující okolnosti odůvodňující zvýšení o 30 % základní částky pokuty z prvního důvodu a 50 % z druhého důvodu.

(29)

Společnost Daicel byla spolu se společností Hoechst hnací silou kartelu. Tyto dva podniky byly zdaleka nejsilnějšími členy kartelu s největším podílem na trhu a sdílely stejné zájmy. Skutečnost, že společnost Hoechst hrála vedoucí úlohu v protiprávním jednání, neznamená, že společnost Daicel se tohoto jednání také nedopouštěla. Nicméně Komise akceptuje, že další členové kartelu vynaložili určitou iniciativu, aby realizovali své společné protikonkurenční cíle. S ohledem na výše uvedené by měla být základní částka zvýšena v případě společnosti Daicel o 30 %.

(30)	V souvislosti s protiprávním jednáním společnosti Chisso neexistují přitěžující okolnosti.

(31)	V souvislosti s protiprávním jednáním společnosti Nippon neexistují přitěžující okolnosti.

(32)	V souvislosti s protiprávním jednáním společnosti Ueno neexistují přitěžující okolnosti.

(33)	V souvislosti s protiprávním jednáním společnosti Hoechst neexistují polehčující okolnosti.

(34)	V souvislosti s protiprávním jednáním společnosti Daicel neexistují polehčující okolnosti.

(35)	V souvislosti s protiprávním jednáním společnosti Chisso neexistují polehčující okolnosti.

(36)	V souvislosti s protiprávním jednáním společnosti Nippon neexistují polehčující okolnosti.

(37)	S odkazem na případ společnosti Ueno bude Komise považovat neprovedení dohodnutého rozdělení objemových kvót jako polehčující okolnost.

(38)

Pro tento případ jednoznačně nelze použít vyhlášku o mírnějším postihu z roku 2002. Dělící linie pro použití ratione temporis vyhlášky z roku 1996 a vyhlášky z roku 2002 leží v bodě 28 vyhlášky z roku 2002 v tomto znění:

„Ode dne 14. února 2002 se touto vyhláškou nahrazuje vyhláška z roku 1996 pro všechny případy, ve kterých podniky nekontaktovaly Komisi za účelem využití výhodného přístupu stanoveného v této vyhlášce.“

(39)	V tomto případě několik podniků – včetně společnosti Hoechst – Komisi „kontaktovalo“ již před uvedeným datem. Proto zůstává použitelná vyhláška z roku 1996.

(40)	V souladu s částí B vyhlášky z roku 1996 Komise snižuje pokutu, která by jinak byla společnosti Chisso uložena, pokud by nespolupracovala s Komisí, o 100 %.

(41)	Komise tedy neukládá společnosti Chisso žádnou pokutu.

(42)	Po řádném zvážení spolupráce společnosti Hoechst podle vyhlášky z roku 1996 Komise snižuje o 50 % pokutu, která by byla společnosti uložena, pokud by nespolupracovala s Komisí, a to podle první a druhé odrážky části D odst. 2 uvedené vyhlášky.

(43)	Po řádném zvážení spolupráce společnosti Nippon podle vyhlášky z roku 1996 Komise snižuje o 40 % pokutu, která by byla společnosti uložena, pokud by nespolupracovala s Komisí, a to podle první a druhé odrážky části D odst. 2 uvedené vyhlášky.

(44)

Po řádném zvážení spolupráce společnosti Daicel podle vyhlášky z roku 1996 a po přihlédnutí k fázi postupu, kdy k této spolupráci došlo, Komise snižuje o 30 % pokutu, která by byla společnosti uložena, pokud by nespolupracovala s Komisí, a to podle první a druhé odrážky části D odst. 2 uvedené vyhlášky.

(45)

Po řádném zvážení spolupráce společnosti Ueno podle vyhlášky z roku 1996 a po přihlédnutí k fázi postupu, kdy k této spolupráci došlo, Komise snižuje o 25 % pokutu, která by byla společnosti uložena, pokud by nespolupracovala s Komisí, a to podle první a druhé odrážky části D odst. 2 uvedené vyhlášky.

(46)

S ohledem na povahu spolupráce uvedených společností a s ohledem na podmínky stanovené ve vyhlášce o mírnějším postihu z roku 1996, budou pokuty, které mají být uloženy společnostem, jimž je určeno toto rozhodnutí, sníženy takto:

a)	Chisso: snížení o 100 %

b)	Daicel: snížení o 30 %

c)	Hoechst: snížení o 50 %

d)	Nippon: snížení o 40 %

e)	Ueno: snížení o 25 %.

(47)

Společnost Chisso uvádí, že se její finanční situace v posledních letech zhoršila z důvodu těžké hospodářské krize Japonska trvající přes dvě dekády a z důvodu obrovského finančního zatížení společnosti z důvodu náhrady škod a asanačních nákladů, které jsou důsledkem otrav sloučeninami rtuti. Ve svém podání ze dne 10. června 2003 společnost Chisso dále vysvětluje a popisuje svou nejistou finanční pozici a předkládá Komisi finanční údaje.

(48)

Komise zaregistrovala, že společnost Ueno nepředložila konsolidované údaje. Po přezkoumání finanční situace společnosti Ueno na základě nekonsolidovaných údajů Komise dochází k závěru, že v případě této společnosti není vhodné upravovat částku pokuty. Přihlédnutí ke špatné finanční situaci podniku by se rovnalo udělení neoprávněné konkurenční výhody podnikům nejhůře přizpůsobeným podmínkám trhu. Protože Komise neukládá společnosti Chisso pokutu, je její argument irelevantní.

(49)

Pokuty, které budou uloženy podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003, by měly být v této výši:

—	Daicel Chemical Industries, Ltd: 16,6 miliónů EUR

—	Hoechst AG: 99,0 miliónů EUR

—	The Nippon Synthetic Chemical Industry Co. Ltd: 10,5 miliónů EUR

—	Ueno Fine Chemicals Industry, Ltd: 12,3 miliónů EUR

(50)	Uvedené podniky musí okamžitě přestat jednat protiprávně, pokud tak již neučinily. Musí se vyvarovat opakování úkonů a jednání, jako je protiprávní jednání zjištěné v tomto případě, a úkonů či jednání, které by měly stejný nebo podobný předmět či účinek.

(1) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

(2) Části tohoto textu byly vynechány za účelem neprozrazení důvěrných informací; tyto části jsou uvedeny v hranatých závorkách a označeny hvězdičkou.

13.7.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 182/28

ROZHODNUTÍ RADY 2005/495/SZBP

ze dne 13. června 2005

o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o rámci pro účast Ukrajiny na operacích Evropské unie pro řešení krizí

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 24 této smlouvy,

s ohledem na doporučení předsednictví,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podmínky účasti třetích států na operacích EU pro řešení krizí by měly být stanoveny v dohodě, která stanoví rámec pro takovou případnou budoucí účast, a nikoli vymezeny pro každou jednotlivou operaci samostatně.

(2)	Na základě zmocnění Rady ze dne 23. února 2004 sjednalo předsednictví, kterému byl nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, Dohodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou o rámci pro účast Ukrajiny na operacích Evropské unie pro řešení krizí.

(3)	Uvedená dohoda by měla být schválena,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou o rámci pro účast Ukrajiny na operacích Evropské unie pro řešení krizí se schvaluje jménem Evropské unie.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je tímto oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu zavazující Evropskou unii.

Článek 3

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 13. června 2005.

Za Radu

J. ASSELBORN

předseda

PŘEKLAD

DOHODA

mezi Evropskou unií a Ukrajinou o rámci pro účast Ukrajiny na operacích Evropské unie pro řešení krizí

EVROPSKÁ UNIE

na straně jedné a

UKRAJINA

na straně druhé,

dále jen „strany“,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská unie (EU) může rozhodnout o podniknutí kroků v oblasti řešení krizí, včetně opatření na udržení míru.

(2)	Na zasedání v Seville ve dnech 21. a 22. června 2002 Evropská rada dohodla pravidla pro konzultace a spolupráci mezi Evropskou unií a Ukrajinou při řešení krizí.

(3)	Evropská unie rozhodne o přizvání třetích států k účasti na operaci EU pro řešení krize. Ukrajina může pozvání Evropské unie přijmout a nabídnout svůj příspěvek. V tom případě Evropská unie rozhodne o přijetí navrhovaného příspěvku Ukrajiny.

(4)

Obecné podmínky účasti Ukrajiny na civilních a vojenských operacích EU pro řešení krizí by měly být stanoveny v této dohodě, kterou se stanoví rámec pro tuto případnou budoucí účast, spíše než vymezeny pro každou jednotlivou operaci samostatně. Pro každou dotyčnou operaci by měla být přijata dodatečná prováděcí ujednání podle článku 13 této dohody.

(5)	Dohodou by neměla být dotčena rozhodovací samostatnost Evropské unie, ani možnost Ukrajiny rozhodovat o své účasti na operacích EU pro řešení krizí v jednotlivých případech v souladu se svými právním i předpisy.

(6)	Dohoda by se měla týkat pouze budoucích operací EU pro řešení krizí a neměly by jí být dotčeny případné stávající dohody, kterými se řídí účast Ukrajiny na již probíhající operaci EU pro řešení krize,

SE DOHODLY TAKTO:

ODDÍL I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Rozhodnutí o účasti

1. Na základě rozhodnutí Evropské unie přizvat Ukrajinu k účasti na operaci EU pro řešení krize a po rozhodnutí Ukrajiny o účasti poskytne Ukrajina Evropské unii informace o svém navrhovaném příspěvku.

2. Příspěvek Ukrajiny posuzuje Evropská unie na základě konzultace s Ukrajinou.

3. Evropská unie poskytne Ukrajině co nejdříve předběžné informace o pravděpodobném příspěvku na společné náklady operace s cílem pomoci Ukrajině s přípravou nabídky.

4. Evropská unie sdělí výsledek posouzení Ukrajině dopisem s cílem zajistit účast Ukrajiny v souladu s touto dohodou.

Článek 2

Rámec

1. Ukrajina se přidruží ke společné akci, kterou Rada Evropské unie rozhodne o uskutečnění operace EU pro řešení krize, a ke všem společným akcím nebo rozhodnutím, kterými Rada Evropské unie rozhodne o prodloužení operace EU pro řešení krize, v souladu s tuto dohodou a veškerými nutnými prováděcími opatřeními.

2. Příspěvkem Ukrajiny k operaci EU pro řešení krize není dotčena rozhodovací samostatnost Evropské unie.

Článek 3

Postavení personálu a sil

1. Postavení personálu vyslaného Ukrajinou v rámci civilní operace EU pro řešení krize nebo postavení sil přidělených Ukrajinou v rámci vojenské operace EU pro řešení krize se řídí dohodou o postavení sil nebo mise uzavřenou mezi Evropskou unií a státem nebo státy, v nichž se operace uskutečňuje, pokud taková dohoda existuje.

2. Postavení personálu přiděleného k velitelství nebo k velitelským složkám umístěným mimo stát nebo státy, v nichž se operace EU pro řešení krize uskutečňuje, se řídí ujednáním mezi velitelstvím a dotyčnými velitelskými složkami a Ukrajinou.

3. Aniž je dotčena dohoda o postavení sil nebo mise podle odstavce 1 tohoto článku, vykonává Ukrajina soudní pravomoc nad svým personálem, který se účastní operace EU pro řešení krize.

4. Ukrajina vyřizuje veškeré nároky vzniklé v souvislosti s účastí na operaci EU pro řešení krize, které některý z jejích pracovníků vznese nebo které se jej týkají. Ukrajina je příslušná pro zahájení každého řízení, zejména soudního nebo kárného, proti kterémukoliv svému pracovníku, v souladu se svými právními předpisy.

5. Ukrajina se zavazuje učinit prohlášení o vzdání se nároků na náhradu škody vůči kterémukoliv státu, který se účastní operace EU pro řešení krize, jíž se Ukrajina účastní, a učinit tak při podpisu této dohody. Vzor takového prohlášení je připojen k této dohodě.

6. Členské státy Evropské unie se zavazují učinit prohlášení o vzdání se nároků na náhradu škody v souvislosti s jakoukoliv budoucí účastí Ukrajiny na operaci EU pro řešení krize a učinit tak při podpisu této dohody. Vzor takového prohlášení je připojen k této dohodě.

Článek 4

Utajované informace

1. Ukrajina přijme vhodná opatření pro zajištění ochrany utajovaných informací EU v souladu s bezpečnostními předpisy Rady Evropské unie, které jsou obsažené v rozhodnutí Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001 (1), kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady, a s dalšími pokyny vydanými příslušnými orgány, včetně velitele operace EU, pokud jde o vojenskou operaci EU pro řešení krize, nebo vedoucího mise EU, pokud jde o civilní operaci EU pro řešení krize.

2. Pokud EU a Ukrajina uzavřely dohodu o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací, použijí se ustanovení takové dohody v rámci operace EU pro řešení krize.

ODDÍL II

OBECNÉ PODMÍNKY ÚČASTI NA CIVILNÍCH OPERACÍCH PRO ŘEŠENÍ KRIZÍ

Článek 5

Personál vyslaný v rámci civilní operace EU pro řešení krize

1. Ukrajina zajistí, aby její personál vyslaný v rámci civilní operace EU pro řešení krize plnil své poslání v souladu

—	se společnou akcí a následnými změnami podle čl. 2 odst. 1 této dohody,

—	s operačním plánem,

—	s prováděcími opatřeními.

2. Ukrajina včas uvědomí vedoucího mise civilní operace EU pro řešení krize a Generální sekretariát Rady Evropské unie o veškerých změnách svého příspěvku k civilní operaci EU pro řešení krize.

3. Pracovníci vyslaní v rámci civilní operace EU pro řešení krize podstoupí lékařskou prohlídku a očkování a příslušný ukrajinský orgán jim vystaví osvědčení o zdravotní způsobilosti. Pracovníci vyslaní v rámci civilní operace EU pro řešení krize předloží kopii tohoto osvědčení.

Článek 6

Linie velení

1. Personál vyslaný Ukrajinou plní své úkoly a jedná pouze v zájmu civilní operace EU pro řešení krize.

2. Veškerý personál zůstává zcela pod velením vlastních vnitrostátních orgánů.

3. Vnitrostátní orgány odevzdají operativní velení vedoucímu mise civilní operace EU pro řešení krize, který vykonává toto velení prostřednictvím hierarchické struktury velení a kontroly.

4. Vedoucí mise velí civilní operaci EU pro řešení krize a zajišťuje její běžné řízení.

5. Ukrajina má v souladu s právními nástroji podle čl. 2 odst. 1 této dohody ve vztahu k běžnému řízení operace stejná práva a povinnosti jako členské státy Evropské unie, které se operace účastní.

6. Vedoucí mise civilní operace EU pro řešení krize je příslušná pro kázeňský dohled nad personálem civilní operace EU pro řešení krize. V případě potřeby vykoná kázeňská opatření příslušný vnitrostátní orgán.

7. Ukrajina určí styčný bod národního kontingentu pro zastupování svého kontingentu v operaci. Styčný bod národního kontingentu podává zprávy o vnitrostátních záležitostech vedoucímu mise civilní operace EU pro řešení krize a odpovídá za běžnou kázeň v kontingentu.

8. Rozhodnutí o ukončení operace přijme Evropská unie po konzultaci s Ukrajinou, pokud bude Ukrajina stále přispívat k civilní operaci EU pro řešení krize ke dni ukončení operace.

Článek 7

Finanční hlediska

1. Ukrajina nese veškeré náklady spojené se svou účastí na operaci, kromě nákladů, které jsou předmětem společného financování, jak je stanoveno v operativním rozpočtu operace. Tím není dotčen článek 8.

2. V případě smrti, zranění, ztráty nebo škody způsobené fyzickým nebo právnickým osobám ze státu nebo států, v nichž se operace uskutečňuje, zaplatí Ukrajina, pokud je zjištěna její odpovědnost, náhradu škody za podmínek stanovených v případné dohodě o postavení mise uvedené v čl. 3 odst. 1 této dohody.

Článek 8

Příspěvek do operativního rozpočtu

1. Ukrajina přispívá na financování operativního rozpočtu civilní operace EU pro řešení krize.

2. Finanční příspěvek Ukrajiny do operativního rozpočtu je nižší z těchto dvou částek:

a)	podíl referenční částky, který odpovídá poměru jejího HND k celkovému HND všech států přispívajících do provozního rozpočtu operace, nebo

b)	podíl referenční částky pro operativní rozpočet, který odpovídá poměru počtu jejích pracovníků účastnících se operace k celkovému počtu pracovníků ze všech států účastnících se operace.

3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 nepřispívá Ukrajina na financování denních dávek personálu členských států Evropské unie.

4. Bez ohledu na odstavec 1 Evropská unie zpravidla osvobodí třetí státy od poskytování finančních příspěvků na konkrétní civilní operaci EU pro řešení krize, pokud

a)	Evropská unie rozhodne, že tento třetí stát účastnící se operace poskytuje významný příspěvek, který je pro operaci zásadní, nebo

b)	HND na obyvatele tohoto třetího státu účastnícího se operace nepřesahuje HND na obyvatele žádného členského státu Evropské unie.

5. Vedoucí mise civilní operace EU pro řešení krize a příslušné správní orgány Ukrajiny podepíší dohodu o konkrétních podmínkách platby příspěvků Ukrajiny do operativního rozpočtu civilní operace EU pro řešení krize. Tato dohoda bude uvádět mimo jiné:

a)	dotyčnou částku;

b)	způsoby platby finančního příspěvku;

c)	postup auditu.

ODDÍL III

OBECNÉ PODMÍNKY ÚČASTI NA VOJENSKÝCH OPERACÍCH PRO ŘEŠENÍ KRIZÍ

Článek 9

Účast na vojenský operaci EU pro řešení krize

1. Ukrajina zajistí, aby její síly a personál účastnící se vojenské operace EU pro řešení krize plnily své poslání v souladu

—	se společnou akcí a následnými změnami podle čl. 2 odst. 1 této dohody,

—	s operačním plánem,

—	s prováděcími opatřeními.

2. Personál vyslaný Ukrajinou plní své úkoly a jedná pouze v zájmu vojenské operace EU pro řešení krize.

3. Ukrajina včas informuje velitele operace EU o veškerých změnách své účasti na operaci.

Článek 10

Linie velení

1. Všechny síly a personál účastnící se vojenské operace EU pro řešení krize zůstávají zcela pod velením vlastních vnitrostátních orgánů.

2. Vnitrostátní orgány odevzdají operativní a taktické velení nebo řízení svých sil a personálu veliteli operace EU. Velitel operace EU je oprávněn přenášet svou pravomoc.

3. Ukrajina má ve vztahu k běžnému řízení operace stejná práva a povinnosti jako členské státy Evropské unie, které se operace účastní.

4. Po konzultacích s Ukrajinou může velitel operace EU kdykoliv požádat o zrušení příspěvku Ukrajiny.

5. Ukrajina jmenuje vysokého vojenského zástupce jako zástupce svého národního kontingentu ve vojenské operaci EU pro řešení krize. Vysoký vojenský zástupce konzultuje s velitelem sil EU všechny záležitosti, které mají vliv na operaci, a odpovídá za běžnou kázeň v kontingentu.

Článek 11

Finanční hlediska

1. Aniž je dotčen článek 12, nese Ukrajina veškeré náklady spojené se svou účastí na operaci kromě nákladů, které jsou předmětem společného financování, jak je stanoveno v právních nástrojích podle čl. 2 odst. 1 této dohody a v rozhodnutí Rady 2004/197/SZBP ze dne 23. února 2004 o zavedení mechanismu pro správu financování společných nákladů na operace EU s vojenskými nebo obrannými důsledky (2).

Článek 12

Příspěvek na společné náklady

1. Ukrajina přispívá na financování společných nákladů vojenské operace EU pro řešení krize ve smyslu rozhodnutí Rady uvedeného v článku 11.

2. Finanční příspěvek Ukrajiny na společné náklady je nižší z těchto dvou částek:

a)	podíl referenční částky společných nákladů, který odpovídá poměru jejího HND k celkovému HND všech států přispívajících na společné náklady operace, nebo

b)	podíl referenční částky společných nákladů, který odpovídá poměru počtu jejích pracovníků účastnících se operace k celkovému počtu pracovníků všech států účastnících se operace.

Při výpočtu podle odst. 2 písm. b), pokud Ukrajina přiděluje personál pouze k velitelství operace nebo sil, se použije se poměr jejího personálu k celkovému počtu pracovníků velitelství. Jinak se použije poměr veškerého personálu přiděleného Ukrajinou k celkovému personálu operace.

3. Bez ohledu na odstavec 1 Evropská unie zpravidla osvobodí třetí státy od poskytování finančních příspěvků na společné náklady konkrétní vojenské operace EU pro řešení krize, pokud

a)	Evropská unie rozhodne, že tento třetí stát účastnící se operace významně přispívá k prostředkům nebo kapacitám, které jsou pro tuto operaci zásadní, nebo

b)	HND na obyvatele tohoto třetího státu účastnícího se operace nepřesahuje HND žádného členského státu Evropské unie.

4. Správce stanovený v rozhodnutí Rady 2004/197/SZBP ze dne 23. února 2004 o zavedení mechanismu pro správu financování společných nákladů na operace EU s vojenskými nebo obrannými důsledky a příslušné správní orgány Ukrajiny uzavřou dohodu. Tato dohoda bude uvádět mimo jiné

a)	dotyčnou částku;

b)	způsoby platby finančního příspěvku;

c)	postup auditu.

ODDÍL IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Prováděcí opatření k dohodě

Aniž jsou dotčeny čl. 8 odst. 5 a čl. 12 odst. 4, uzavřou generální tajemník Rady Evropské unie, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a odpovídající orgány Ukrajiny veškerá nezbytná technická a správní ujednání k provedení této dohody.

Článek 14

Neplnění závazků

Jestliže jedna ze stran neplní své závazky stanovené v předchozích článcích, druhá strana má právo ukončit tuto dohodu výpovědí s měsíční výpovědní lhůtou.

Článek 15

Řešení sporů

Spory o výklad nebo použití této dohody se řeší mezi stranami diplomatickou cestou.

Článek 16

Vstup v platnost

1. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro tento účel.

2. Tato dohoda podléhá přezkumu nejpozději dne 1. června 2008 a následně nejméně každé tři roky.

3. Tato dohoda může být změněna na základě vzájemné písemné dohody mezi stranami.

4. Tuto dohodu může jedna strana vypovědět písemným oznámením výpovědi druhé straně. Výpověď nabývá účinku šest měsíců po obdržení oznámení druhou stranou.

V Lucemburku dne 13. června 2005 v anglickém jazyce ve čtyřech vyhotoveních.

Za Evropskou unii

Za Ukrajinu

(1) Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/194/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 48).

(2) Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 68. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2005/68/SZBP (Úř. věst. L 27, 29.1.2005, s. 59).

PŘÍLOHA

ZNĚNÍ PROHLÁŠENÍ

PROHLÁŠENÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ EU:

V případě zranění nebo smrti svých pracovníků, jakož i škod nebo ztrát týkajících se majetku jimi vlastněného a použitého při operaci EU pro řešení krize, budou členské státy EU, které uplatňují společnou akci EU o operaci EU pro řešení krize, jíž se Ukrajina účastní, usilovat o to, aby se v rozsahu, v jakém to dovolují jejich vnitrostátní právní systémy, vzdaly nároků na náhradu škody vůči Ukrajině, pokud takové zranění, smrt, škoda nebo ztráta

—	byly způsobeny personálem z Ukrajiny při plnění jeho povinností v souvislosti s operací EU pro řešení krize, kromě případu hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání, nebo

—	nastaly používáním jakéhokoliv majetku, jenž patří Ukrajině, pokud byl tento majetek použit v souvislosti s operací, kromě případu hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání pracovníků operace EU pro řešení krize z Ukrajiny, kteří tento majetek používají.

PROHLÁŠENÍ UKRAJINY:

V případě zranění nebo smrti svých pracovníků, jakož i škod nebo ztrát týkajících se majetku jí vlastněného a použitého při operaci EU pro řešení krize, bude Ukrajina, která uplatňuje společnou akci EU o operaci EU pro řešení krize, usilovat o to, aby se v rozsahu, v jakém to dovoluje její vnitrostátní právní systém, vzdala nároků na náhradu škody vůči kterémukoli jinému státu účastnícímu se operace EU pro řešení krize, pokud takové zranění, smrt, škoda nebo ztráta

—	byly způsobeny personálem při plnění jeho povinností v souvislosti s operací EU pro řešení krize, kromě případu hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání, nebo

—	nastaly používáním jakéhokoliv majetku, jen patří státům účastnícím se operace EU pro řešení krize, pokud byl tento majetek použit v souvislosti s operací, kromě případu hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání pracovníků operace EU pro řešení krize, kteří tento majetek používají.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 182

České vydání	Právní předpisy	Svazek 48 13. července 2005

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
		Nařízení Komise (ES) č. 1090/2005 ze dne 12. července 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1091/2005 ze dne 12. července 2005, kterým se provádí nařízení (ES) č. 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumicích metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel ( 1 )	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1092/2005 ze dne 12. července 2005, kterým se pozastavuje režim záloh na vyrovnávací podporu na vyrovnání ztrát příjmů z uvedení banánů na trh pro rok 2005	5
		Nařízení Komise (ES) č. 1093/2005 ze dne 12. července 2005 o vydávání vývozních licencí v režimu A3 pro ovoce a zeleninu (rajčata, pomeranče, stolní hrozny, jablka a broskve)	7
		Nařízení Komise (ES) č. 1094/2005 ze dne 12. července 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro olivový olej	9

	Tiskové opravy
*	Oprava rozhodnutí č. 197 ze dne 23. března 2004 o přechodných obdobích pro zavedení evropského průkazu zdravotního pojištění podle článku 5 rozhodnutí č. 191 (Úř. věst. L 343 ze dne 19.11.2004)	35
*	Oprava nařízení Komise (ES) č. 1067/2005 ze dne 6. července 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 562/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1254/1999, pokud jde o režimy nákupů v rámci veřejné intervence v odvětví hovězího masa (Úř. věst L 174 ze dne 7.7.2005)	35

	II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
	Rada
*	Rozhodnutí Rady ze dne 31. ledna 2005 o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Egyptskou arabskou republikou o vědeckotechnické spolupráci	11
	Dohoda mezi Evropským společenstvím a Egyptskou Arabskou republikou o vědeckotechnické spolupráci	12
	Komise
*	Rozhodnutí Komise ze dne 1. října 2003 související s jednáním podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru proti Chisso Corporation, Daicel Chemical Industries, Ltd, Hoechst AG, The Nippon Synthetic Chemical Industry Co. Ltd a Ueno Fine Chemicals Industry, Ltd (Případ č. C.37.370 – Sorbity) (oznámeno pod číslem K(2003) 3426) ( 1 )	20
*	Rozhodnutí Komise ze dne 8. července 2005, kterým se mění rozhodnutí 2005/363/ES o některých ochranných veterinárních opatřeních proti africkému moru prasat na Sardinii v Itálii (oznámeno pod číslem K(2005) 2110) ( 1 )	26

	Akty přijaté podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii
*	Rozhodnutí Rady 2005/495/SZBP ze dne 13. června 2005 o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o rámci pro účast Ukrajiny na operacích Evropské unie pro řešení krizí	28
	Dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou o rámci pro účast Ukrajiny na operacích Evropské unie pro řešení krizí	29

Produkt	Maximální sazba náhrady (EUR/t netto)	Procentní podíl množství v nabídkách s maximální sazbou náhrady
Rajčata	0	100 %
Pomeranče	—	100 %
Stolní hrozny	35	100 %
Jablka	46	100 %
Broskve	26	100 %