23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/1

(1)

Nařízením (ES) č. 2022/95 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovozy dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska. Po dalším šetření, kterým se zjistilo, že clo se nepromítlo do cen výrobku, byla opatření změněna nařízením (ES) č. 663/98 (3). Po žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a po prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení uložila Rada nařízením (ES) č. 658/2002 (4) konečné antidumpingové clo ve výši 47,07 EUR za tunu na dovozy dusičnanu amonného kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90 pocházejícího z Ruska.

(2)

Nařízením (ES) č. 132/2001 (5) uložila Rada konečné antidumpingové clo ve výši 33,25 EUR za tunu na dovozy dusičnanu amonného kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90 pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny.

(3)

Na nařízení (ES) č. 658/2002 a nařízení (ES) č. 132/2001 se dále odkazuje jako na „původní nařízení“ a na antidumpingová cla stanovená v uvedených nařízeních se dále odkazuje jako na „stávající opatření“.

(4)

Komise dne 15. března 2004 obdržela žádost, podanou na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení, o prošetření oblasti působnosti stávajících opatření se zřetelem na zařazení nových typů výrobku.

(5)

Žádost podalo Evropské sdružení výrobců hnojiv (EFMA) jménem výrobců, kteří mají většinový podíl na výrobě dusičnanu amonného ve Společenství.

(6)

Žádost se týkala nových typů výrobku definovaných jako hnojiva na bázi dusičnanu amonného obsahující více než 28 % a nejvýše 33 % hmotnostních dusíku (N), ke kterým byla přidána, přimíchána nebo jinak zakomponována složka obsahující nejvýše 5 % fosforu (P) vyjádřeného jako P2O5 a/nebo složka obsahující nejvýše 5 % draslíku vyjádřeného jako K2O (K). Na tyto výrobky se dále odkazuje jako na „nové typy výrobku uvedené v žádosti“.

(7)

Bylo poukázáno na to, že nové typy výrobku uvedené v žádosti mají základní fyzikální a chemické vlastnosti v podstatě stejné jako dotčený výrobek a prodávají se stejnými prodejními kanály stejným konečným uživatelům pro stejná použití. V žádosti bylo také uvedeno, že při dovozu do Společenství jsou nové typy výrobku zařazeny pod tyto kódy KN: 3105 10 00, 3105 20 10, 3105 20 90, 3105 51 00, 3105 59 00 a 3105 90 91.

(8)

Komise zahájila částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření použitelných pro dovozy dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska a Ukrajiny podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení dne 2. července 2004 oznámením („oznámení o zahájení“) zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie. Rozsah prozatímního přezkumu byl omezen na definici dotčeného výrobku.

(9)

EFMA se dne 20. září 2004 obrátila na Komisi a informovala ji, že ruský výrobce dotčeného výrobku nedávno zahájil výrobu nového typu výrobku, který nebyl v žádosti uveden, obsahujícího více než 28 % hmotnostních N a přídavkem 6 % P. V důsledku toho EFMA požádala, aby Komise zvážila taková řešení, která by jí umožnila řádně se vypořádat se všemi novými typy výrobku na bázi dusičnanu amonného obsahujícími více než 28 % hmotnostních N. Protože oznámení o zahájení odkazovalo na „nové typy výrobku“ bez uvedení dalších údajů o jejich složení, dospělo se k závěru, že oznámení o zahájení pokrývá také nejnovější žádost.

(10)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že Komise musela z úřední moci změnit částečný přezkum na plný přezkum s ohledem na množství okolností, které nastaly od zavedení stávajících opatření, včetně přiznání statusu země s tržním hospodářstvím Rusku a rozšíření EU o deset nových zemí. Nebyly však předloženy důkazy o dostačující přesnosti a přiměřenosti, které by poukázaly na změnu úrovně opatření. Proto se mělo za to, že plný prozatímní přezkum z úřední moci nebyl odůvodněn. Zaprvé přiznání statusu země s tržním hospodářstvím Rusku samo o sobě neznamenalo, že se změní okolnosti ohledně dumpingu a újmy pro jednotlivé výrobce. Nebyly předloženy důkazy o tom, že dumpingové rozpětí vypočtené na základě ruských nákladů a cen, oproti cenám v analogické zemi, by se významně lišilo od rozpětí zjištěných v předchozích šetřeních. Zadruhé rozšíření nezměnilo automaticky parametry dumpingu a újmy, ze kterých vycházala stávající opatření, a ani nebyly předloženy pádné důkazy, které by v tomto ohledu změnu odůvodnily.

(11)

Kromě toho žádaly některé zúčastněné strany vysvětlení, proč se zahájení šetření týkalo rovněž Ukrajiny, vzhledem k tomu, že v žádosti nebyly dovozy nových typů výrobku pocházejících z uvedené země zmíněny. Vzhledem k tomu, že prozatímní přezkum byl omezen na objasnění dotčeného výrobku, mělo se za to, že jakékoli zjištění v tomto směru nesouvisí s okolnostmi, které by byly specifické pro jednotlivou zemi, nýbrž se spíše týká všech dovozů dusičnanu amonného, na které se vztahují opatření, bez ohledu na jejich původ.

(12)

Jeden výrobce dotčeného výrobku ze Společenství v průběhu šetření tvrdil, že jeden z nových typů výrobku byl zařazen pod kódem KN 3105 90 99. Pokud jde o kódy KN 3105 20 90 (uveden v žádosti) a 3105 90 99, šetřením se odhalilo, že tyto kódy se týkaly pouze hnojiv obsahujících nejvýše 10 % hmotnostních dusíku v sušině. Proto se došlo k závěru, že tyto kódy nelze brát v úvahu, jelikož se tím spíše netýkají hnojiv, které za normálních okolností obsahují více než 28 % hmotnostních dusíku.

(13)

Komise oficiálně informovala o zahájení přezkumu úřady vyvážejících zemí a všechny strany, o nichž bylo známo, že se jich přezkum týká. Dotazníky byly zaslány šestnácti výrobcům/vývozcům v Rusku a jednomu na Ukrajině a také dovozcům, uživatelům, výrobcům a příslušným sdružením ve Společenství, jmenovaným v žádosti nebo Komisi jinak známým. Zúčastněným stranám byla dána možnost předložit písemné stanovisko a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(14)

Kompletní odpovědi na dotazníky byly obdrženy od dvou vyvážejících výrobců z Ruska a od jednoho z Ukrajiny a od jedenácti výrobců ze Společenství. Několik vyvážejících výrobců, výrobců ze Společenství, dovozců a příslušných sdružení se projevilo jako zúčastněná strana a poslalo své připomínky. Protože byly k dispozici všechny nezbytné informace a údaje, nebylo nutné provést inspekce na místě v prostorách společností, které předložily kompletní odpovědi.

(15)

Období šetření (dále jen „OŠ“) zahrnovalo období od 1. července 2003 do 30. června 2004. Za účelem prozkoumání vývoje prodejů, dovozů a nákupů dotčeného výrobku a nových typů výrobku na trhu Společenství byly údaje získány pro období od roku 2000 do konce doby šetření.

(16)

Dotčeným výrobkem je dusičnan amonný pocházející z Ruska a Ukrajiny kódů KN 3102 30 90 (dusičnan amonný, jiný než ve vodném roztoku) a 3102 40 90 (směsi dusičnanu amonného s uhličitanem vápenatým nebo s jinou anorganickou nehnojivou látkou, obsahující více než 28 % hmotnostních dusíku). Dusičnan amonný je pevné dusíkaté hnojivo hojně používané v zemědělství. Vyrábí se z amoniaku a kyseliny dusičné v podobě krystalů nebo granulí a obsahuje více než 28 % hmotnostních dusíku.

(17)

Je známo, že dotčený výrobek vždy obsahuje anorganické nehnojivé látky, jejichž přítomnost je důležitá, protože fungují jako stabilizátory. Příležitostně může také obsahovat ve velmi omezených množstvích druhotné živiny a/nebo stopové živiny (6). Přítomnost anorganických nehnojivých látek, druhotných živin a/nebo stopových živin se může považovat za okrajovou, která nemá žádný vliv na celní zařazení dotčeného výrobku. Na dusičnan amonný, včetně těchto látek a/nebo živin (dále jen „vedlejší látky a/nebo živiny“) se dále odkazuje jako na „dotčený výrobek“.

(18)

Aby se zjistilo, zda stávající opatření nepřestala dostatečně kompenzovat dumping, který působí újmu, zkoumalo se, zda: 1. nové typy výrobku uvedené v žádosti mají stejné chemické a fyzikální vlastnosti a konečné použití jako dotčený výrobek; 2. existují nové typy výrobku jiné než výrobky uvedené v žádosti, které mají nebo měly stejné chemické a fyzikální vlastnosti a konečné použití, jako dotčený výrobek; 3. je nutné na základě skutečností zjištěných podle předchozích bodů vyjasnit definici a popis dotčeného výrobku v souladu s novými okolnostmi.

(19)

Pro definování chemických a agronomických pojmů používaných v tomto nařízení se používají definice hlavních živin (N, P, K), druhotných živin (vápníku, hořčíku, sodíku a síry), stopových živin (boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu a zinku), hnojiv na bázi dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku (obsah dusíku více než 28 %), jednosložkových hnojiv (s jednou hlavní živinou) a vícesložkových hnojiv (s více než jednou hlavní živinou) uvedené v nařízení (ES) č. 2003/2003 (7) („nařízení týkající se hnojiv“).

(20)

Dotčený výrobek se vyrábí z amoniaku (NH3) a kyseliny dusičné (HNO3), jejichž reakcí vzniká dusičnan amonný (NH4NO3, dále jen „AN“). Obsah dusíku (N) v dotčeném výrobku je vyšší než 28 % hmotnostních (běžně v rozmezí 33 % až 34 %). Poměr obsahu AN a N závisí na atomových hmotnostech prvků a představuje 2,86. Protože dotčený výrobek obsahuje více než 28 % hmotnostních N, potom automaticky obsahuje více než 80 % hmotnostních AN (běžně v rozmezí 94 % až 97 %) (8). Jak je zmíněno v 17. bodě odůvodnění, dotčený výrobek také obsahuje vedlejší látky a/nebo živiny, jejichž celkový obsah není nikdy vyšší než 20 % hmotnostních, protože nejméně 80 % dotčeného výrobku představuje AN.

(21)

Chemické složení dotčeného výrobku charakterizují dvě klíčové vlastnosti: forma obsaženého dusíku a celkový obsah N a AN. Dusík se nachází jako dusičnanový dusík (dusičný iont NO3–) a amoniakální dusík (amoniový iont NH4+) a jejich vzájemný poměr je 1:1. Obsah N je vždy vyšší než 28 % hmotnostních, a tudíž, jak je uvedeno výše, obsah AN je vždy vyšší než 80 % hmotnostních.

(22)

Co se týče nových typů výrobku uvedených v žádosti, zjistilo se, že se také vyrábějí z amoniaku a kyseliny dusičné, obsah dusíku je vyšší než 28 % hmotnostních a tudíž obsah AN vyšší než 80 % hmotnostních. Kromě AN mohou tyto nové typy obsahovat také vedlejší látky a/nebo živiny. V těchto výrobcích se dusík také nachází jako dusičnanový dusík a amoniakální dusík ve vzájemném poměru přibližně 1:1.

(23)

Nové typy výrobku uvedené v žádosti však procházely dalším výrobním procesem, jehož cílem je přidání hlavních živin (9) jiných než N, tj. P a/nebo K, jejichž přítomnost mění výrobek na vícesložkové hnojivo (10). Toto vícesložkové hnojivo se dá získat chemicky nebo smícháním. Zjistilo se, že i přes přídavek jiných hlavních živin a bez ohledu na typ transformace (chemická reakce nebo smíchání), tento proces neovlivňuje žádnou z klíčových chemických vlastností přítomného AN, tedy formu obsaženého dusíku a celkový obsah N, který je vyšší než 28 % hmotnostních, a celkový obsah AN, který je vyšší než 80 % hmotnostních.

(24)

Zvláště s ohledem na celkový obsah N a AN je nutno rozlišovat mezi vícesložkovými hnojivy získanými chemickou cestou nebo smícháním. V prvním případě se zjistilo, že s obsahem AN vyšším než 80 % se chemicky slučuje obsah nejvýše 5 % P a/nebo K, jak se uvádí v žádosti (ve vícesložkových hnojivech s obsahem AN vyšším než 80 % zůstává pro P a/nebo K maximálně 7,4 % až 12 % hmotnostních podle druhu použité složky – 7,4 % pro polyfosforečnan amonný, 9,2 % pro diamonium fosfát, 10,4 % pro monoamonium fosfát a 12 % pro chlorid draselný). V případě vícesložkových hnojiv získaných smícháním se zjistilo, že výsledný výrobek obsahoval granule nebo krystaly dotčeného výrobku smíchané s granulemi nebo krystaly živin obsahujících P a/nebo K takovým způsobem, aby AN představoval nejméně 80 % z celkové hmotnosti vícesložkového hnojiva.

(25)

Co se týče fyzikálních vlastností, zjistilo se, že tyto přesně odpovídají agronomickým vlastnostem, a proto mohou být zkoumány ve vztahu k nim. Agronomické vlastnosti hnojiva obecně závisí především na hlavních živinách (11), které obsahuje, na jejich formě a jejich hmotnostním podílu. Zjistilo se, že s ohledem na tyto tři kritéria má jak dotčený výrobek, tak i nové typy výrobku uvedené v žádosti ve vztahu k obsahu N a AN stejné agronomické vlastnosti. Forma N – která je stejná u obou kategorií výrobků – umožnila, aby plodiny získaly potřebný dusík po krátkodobém a také po střednědobém/dlouhodobém působení. Dusík ve formě dusičnanového dusíku absorbují rostliny skutečně lehce a rychle, zatímco dusík ve formě amoniakálního dusíku musí před absorbováním projít dalším procesem (fermentací půdními bakteriemi). Hranice 28 % se také zdá jako důležitá pro splnění potřeb různých plodin s ohledem na dusík, tak jak to na úrovni Společenství potvrdilo nařízení týkající se hnojiv, které ve svém článku 25 stanovilo, že jako hnojiva typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku mohou být definována jen hnojiva obsahující více než 28 % hmotnostních dusíku. Z toho vyplynulo, že potřeby různých plodin s ohledem na dusík splňuje dotčený výrobek stejnou mírou jako nové typy výrobku uvedené v žádosti, nehledě na skutečnost, že nové typy obsahují také hlavní živiny jiné než N, tj. P a/nebo K, což však nesnižuje agronomické vlastnosti dusíku.

(26)

Konečně pokud jde o použití výrobků, žádná ze stran nenamítala proti tomu, že – pokud byl splněn požadavek obsahu AN – stejní farmáři používali v průběhu období šetření ke stejnému účelu jak dotčený výrobek, také tak nové typy výrobku uvedené v žádosti. Tento závěr potvrdil průzkum trhu, kterým se zjistilo, že téměř všichni farmáři, kteří souhlasili s účastí v průzkumu, přešli od dotčeného výrobku k novým typům výrobku, protože byly levnější. Také jeden dovozce potvrdil tuto skutečnost.

(27)

Kromě toho se také veřejný zdroj zmiňoval o těchto nových typech výrobku jako buď o AN nebo jako o NP/NK/NPK. Tyto fakty posílily závěr, že tržní strategie dodavatele (vyvážejícího vývozce a dovozce) a vnímání spotřebitele se setkaly v tom, že uvažovaly s dotčeným výrobkem a novými typy výrobku jako s výrobky, které splňují stejné potřeby.

(28)

Proto se dospělo k závěru, že z pohledu chemického a fyzikálního/agronomického, se v důsledku přítomnosti hlavních živin jiných než N, jmenovitě P a/nebo K, výrobek uvedený v žádosti nemůže považovat za dotčený výrobek. Dotčený výrobek a nové typy výrobku uvedené v žádosti jsou stejné ve vztahu k obsahu AN v nich – pokud je vyšší než 80 % hmotnostních – k vedlejším látkám a živinám, které mohou obsahovat, a také ve vztahu k základnímu konečnému použití. Proto by se obsah AN, vedlejší látky a živiny obsažené v nových typech výrobku uvedených v žádosti měly také považovat za dotčený výrobek.

(29)

Zkoumalo se také, zda existují nové typy výrobku jiné než typy výrobku uvedené v žádosti, které mají stejné nebo by mohly mít stejné základní chemické a fyzikální vlastnosti a stejné konečné použití jako dotčený výrobek, a které by také mohly spadat do oblasti působnosti dotčeného výrobku.

(30)

Jak bylo uvedeno výše, klíčovými chemickými vlastnostmi, které jsou odpovědné za agronomické vlastnosti charakterizující dotčený výrobek, jsou forma obsaženého dusíku a celkový obsah N a AN. Proto se zkoumalo, zda jiná hnojiva obsahují nebo by mohla obsahovat dusík v dusičnanové a amoniakální formě v obsahu vyšším než 28 % hmotnostních (a tudíž obsahu AN vyšším než 80 % hmotnostních).

(31)

Byly zjištěny následující nové typy výrobku: 1. podvojné soli a směsi síranu amonného a dusičnanu amonného (v současnosti zařazeny do kódu KN 3102 29 00), 2. podvojné soli a směsi dusičnanu vápenatého a dusičnanu amonného (v současnosti zařazeny do kódu KN 3102 60 00), 3. podvojné soli a směsi solí hořčíku a jiných prvků a dusičnanu amonného (v současnosti zařazeny do kódu KN 3102 90 00) a 4. hnojiva na bázi NPK, NP a NK, jejichž obsah P, K nebo PK je vyšší než obsah uvedený v žádosti (5 %), ale ne vyšší než obsah považovaný při obsahu N vyšším než 28 % z chemického hlediska za hraniční (viz 24. bod odůvodnění). Tento seznam není vyčerpávající.

(32)

S ohledem na jejich konečné použití se zjistilo, že svou chemickou strukturou a agronomickými vlastnostmi byly vhodné pro stejné použití jako dotčený výrobek, a sice pokud byl obsah N v nich postačující, tj. vyšší než 28 % hmotnostních (a tudíž obsah AN vyšší než 80 % hmotnostních).

(33)

Proto se dospělo k závěru, že dotčený výrobek a nové typy výrobku jiné než typy výrobku uvedené v žádosti jsou stejné ve vztahu k obsahu AN v nich – pokud je vyšší než 80 % hmotnostních – k vedlejším látkám a živinám, které mohou obsahovat, a také ve vztahu k základnímu konečnému použití. Proto by se AN, vedlejší látky a živiny obsažené v nových typech výrobku jiných než typy uvedené v žádosti měly také považovat za dotčený výrobek.

(34)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že zařazení hnojiv, které v žádosti nebyly uvedeny jako problematické, bylo neospravedlnitelné. V tomto ohledu se poznamenává, že účelem tohoto šetření bylo zahrnutí všech nových typů výrobku, které by měly být považovány za dotčené výrobky, neboť mají v podstatě stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití. Odpovídajícím způsobem se v oznámení o zahájení odkazovalo na „nové typy výrobku“ bez dalších podrobných údajů týkajících se jejich chemického složení s tím, že na základě objektivních kritérií bude posouzeno, zda a jaké nové typy výrobku by měly být zahrnuty. Proto se mělo za to, že všechny typy hnojiv, které obsahují dotčený výrobek, a jejich sazební zařazení by mohly být prošetřeny a zahrnuty do tohoto nařízení. Z toho důvodu muselo být toto tvrzení odmítnuto.

(35)

Dospělo se k závěru, že s ohledem na tato zjištění by se všechny nové typy výrobku měly považovat za dotčený výrobek výhradně ve vztahu k obsahu AN v nich – pokud je vyšší než 80 % hmotnostních – a k obsahu vedlejších látek a živin, ale ne ve vztahu k hlavním živinám P a K. V důsledku toho se jeví jako odůvodněné úměrné uplatnění stávajících opatření, aby se tím stávající opatření použila jenom na dotčený výrobek, který je součástí všech nových typů výrobku.

(36)

S ohledem na to bylo usouzeno, že v případě dovozů vícesložkových (12) hnojiv typu dusičnanu amonného obsahující více než 28 % hmotnostních dusíku by se stávající opatření měla používat úměrně k obsahu AN a jiných vedlejších látek a živin. Aby se usnadnilo celní řízení a používání patřičných celních sazeb odpovídajících množství dotčeného výrobku obsaženého ve vícesložkovém hnojivu, byla stanovena čtyři rozpětí celních sazeb, z kterých každá odpovídá skupině vícesložkových hnojiv obsahujících v první skupině méně než 3 % hmotnostní P a/nebo K, ve druhé 3 % hmotnostní nebo více, avšak méně než 6 % hmotnostních P a/nebo K, ve třetí 6 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 9 % hmotnostních P a/nebo K a ve čtvrté 9 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 12 % hmotnostních P a/nebo K.

(37)

A konečně se také dospělo k názoru, že popis dotčeného výrobku uvedený v normativní části původních nařízení se musí vyjasnit: znění „dusičnan amonný“ by se mělo nahradit zněním „pevná hnojiva obsahující více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného“, aby se zohlednilo, že některá hnojiva obsahují více než 80 % hmotnostních AN a více než 28 % hmotnostních N vyjádřeného jako dusičnanový dusík a amoniakální dusík, a aby se zabránilo záměně dotčeného výrobku s jeho hlavní složkou (AN).

(38)

Několik zúčastněných stran nesouhlasilo s tím, co definovaly jako rozšíření stávajících opatření na výrobky jiné než dotčené výrobky. Připomíná se, že výše uvedené závěry nepředpokládají rozšíření stávajících opatření na nové typy výrobku, nýbrž pouze jejich poměrné použití na dotčený výrobek, jenž je obsažen v nových typech výrobku,

1.

Ustanovení čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 658/2002 se nahrazuje tímto:

„1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu pevných hnojiv obsahujících více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného, kódů KN 3102 30 90, 3102 40 90, ex 3102 29 00, ex 3102 60 00, ex 3102 90 00, ex 3105 10 00, ex 3105 20 10, ex 3105 51 00, ex 3105 59 00 a ex 3105 90 91, pocházejících z Ruska.“

2.

Ustanovení čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 132/2001 se nahrazuje tímto:

„1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu pevných hnojiv obsahujících více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného, kódů KN 3102 30 90, 3102 40 90, ex 3102 29 00, ex 3102 60 00, ex 3102 90 00, ex 3105 10 00, ex 3105 20 10, ex 3105 51 00, ex 3105 59 00 a ex 3105 90 91, pocházejících z Ukrajiny.“

3.

Ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 658/2002 se nahrazuje tímto:

„2.   Sazba konečného antidumpingového cla je stanovena jako pevná částka v eurech za jednu tunu, jak je uvedeno níže:

4.

Ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 132/2001 se nahrazuje tímto:

„2.   Sazba konečného antidumpingového cla je stanovena jako pevná částka v eurech za jednu tunu, jak je uvedeno níže:

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/10

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/12

(1)

Článek 2 nařízení (ES) č. 2771/1999 stanoví, že Komise zahajuje nebo pozastavuje nákupy v členském státě, jakmile bylo zjištěno, že se tržní cena v tomto členském státě nacházela po dva týdny za sebou podle případu buď na úrovni, která je nižší, nebo na úrovni, která se rovná 92 % intervenční ceny nebo je vyšší.

(2)

Komise vypracovala poslední seznam členských států, v nichž byla intervence pozastavena, v nařízení Komise (ES) č. 877/2005 (3). Tento seznam musí být upraven, aby bral v úvahu nové tržní ceny, které oznámilo Spojené království podle článku 8 nařízení (ES) č. 2771/1999. Z důvodů jasnosti je vhodné tento seznam nahradit a zrušit nařízení (ES) č. 877/2005,

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/13

(1)

Článek 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování povinností při dodávkách s nulovým clem u produktů kódu KN 1701, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(2)

Článek 16 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování celních kvót s nulovým clem u produktů kódu KN 1701 11 10, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(3)

Článek 22 nařízení (ES) č. 1159/2003 otevírá pro dovozy produktů kódu KN 1701 11 10 z Brazílie, Kuby a ostatních třetích zemí celní kvóty s clem 98 EUR/tuna.

(4)

V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1159/2003 byly v týdnu od 13. do 17. června 2005 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství přesahující rozdělení podle země původu stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 1159/2003 pro koncesní cukr CXL.

(5)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient snížení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a uvést, že bylo dosaženo příslušného limitu,

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/16

(1)

Vzhledem k mezinárodním závazkům Společenství v rámci mnohostranných jednání Uruguayského kola (2) je třeba vytvořit podmínky pro dovoz určitého množství čiroku do Španělska.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1839/95 ze dne 26. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k celním kvótám pro dovozy kukuřice a čiroku do Španělska a pro dovozy kukuřice do Portugalska (3), stanoví evidenci dovozů určitých obilných náhražek uvedených v článku 2, s cílem dodržet množství stanovená v rámci těchto kvót.

(3)

Nařízením Komise (ES) č. 2275/2004 (4) se zahájilo nabídkové řízení na snížení cla při dovozu čiroku ze třetích zemí do Španělska.

(4)

Jelikož bylo dosaženo ročního množství, které je pro tuto kvótu stanoveno v článku 1 nařízení (ES) č. 1839/95, je vhodné ukončit nabídkové řízení a zrušit nařízení (ES) č. 2275/2004.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/17

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1961/2001 (2) stanoví prováděcí pravidla pro vývozní náhrady v odvětví ovoce a zeleniny.

(2)

Podle čl. 35 odst. 1 nařízení (ES) č. 2200/96 se může na produkty vyvážené Společenstvím vztahovat vývozní náhrada v míře nezbytné pro umožnění hospodářsky významného vývozu, s ohledem na omezení vyplývající z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy.

(3)

V souladu s čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 by se mělo dbát na to, aby obchodní toky, které předtím vznikly v režimu náhrad, nebyly narušeny. Z tohoto důvodu, jakož i vzhledem k sezónnímu charakteru vývozů ovoce a zeleniny, by měla být stanovena množství podle produktů, na základě nomenklatury zemědělských produktů pro vývozní náhrady stanovené nařízením Komise (EHS) č. 3846/87 (3). Při rozdělování těchto množství je třeba přihlédnout k tomu, jak rychle dotyčné produkty podléhají zkáze.

(4)

Podle čl. 35 odst. 4 nařízení (ES) č. 2200/96 se při stanovení náhrad musí brát ohled na stávající stav a předpokládaný vývoj cen a dostupnosti ovoce a zeleniny na trhu Společenství na jedné straně, a cen obvyklých v mezinárodním obchodě na druhé straně. Rovněž je třeba brát v úvahu náklady na uvedení produktů na trh a na jejich dopravu, jakož i hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

(5)

V souladu s čl. 35 odst. 5 nařízení (ES) č. 2200/96 se ceny platné na trhu Společenství stanoví s přihlédnutím k cenám, které se z hlediska vývozu jeví jako nejpříznivější.

(6)

Stávající stav mezinárodního obchodu nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat, aby náhrada pro daný produkt byla rozlišena podle místa jeho určení.

(7)

Mandle bez skořápky, jakož i lískové ořechy ve skořápce mohou být v současné době předmětem hospodářsky významných vývozů.

(8)

Vzhledem k tomu, že skořápkové ovoce lze poměrně dobře skladovat, mohou být vývozní náhrady stanovovány na delší období.

(9)

Pro zajištění co nejefektivnějšího využití disponibilních zdrojů a s přihlédnutím ke skladbě vývozů Společenství, by měly být vývozní náhrady pro skořápkové ovoce stanoveny podle režimu A1.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro čerstvé ovoce a zeleninu,

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/19

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1961/2001 (2) stanoví prováděcí pravidla pro vývozní náhrady pro ovoce a zeleninu.

(2)

Podle čl. 35 odst. 1 nařízení (ES) č. 2200/96 lze pro produkty vyvážené Společenstvím stanovit vývozní náhrady v míře nezbytné pro vývoz hospodářsky významného množství produktů a s ohledem na meze vyplývající z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy.

(3)

V souladu s čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 je třeba zajistit, aby nebyly narušeny obchodní toky vzniklé již dříve na základě režimu náhrad. Z těchto důvodů a kvůli sezonnímu charakteru vývozů ovoce a zeleniny je třeba stanovit kvóty pro každý produkt, a to na základě nomenklatury zemědělských produktů pro vývozní náhrady zavedené nařízením Komise (EHS) č. 3846/87 (3). Toto množství je nutné přerozdělit se zřetelem na podléhání zkáze příslušných produktů.

(4)

Podle čl. 35 odst. 4 nařízení (ES) č. 2200/96 se při stanovení náhrad bere v úvahu stávající stav a předpokládaný vývoj cen a dostupnosti ovoce a zeleniny na trhu Společenství na straně jedné a cen obvyklých v mezinárodním obchodě na straně druhé. V úvahu je dále nutné vzít náklady na dopravu a na uvedení produktů na trh a také hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

(5)

V souladu s čl. 35 odst. 5 nařízení (ES) č. 2200/96 se ceny platné na trhu Společenství stanoví s přihlédnutím k cenám, které se z hlediska vývozu jeví jako nejpříznivější.

(6)

Situace v mezinárodním obchodě nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat, aby pro daný produkt byla náhrada rozlišena podle místa jeho určení.

(7)

Rajčata, pomeranče, stolní hrozny, jablka a broskve tříd jakosti Extra, I a II stanovených na základě společných norem jakosti mohou být v současné době vyváženy v hospodářsky významném množství.

(8)

Za účelem nejúčinnějšího využití dostupných zdrojů a s ohledem na strukturu vývozů Společenství je třeba stanovit vývozní náhrady v režimech A1 a B.

(9)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro čerstvé ovoce a zeleninu,

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/22

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1429/95 (2) stanoví prováděcí pravidla pro vývozní náhrady pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny, jiné než náhrady poskytované pro přidaný cukr.

(2)

Podle čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 2201/96, se může na produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení vztahovat vývozní náhrada v míře nezbytné pro vývoz hospodářsky významného množství, s ohledem na omezení vyplývající z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy. Ustanovení čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 2201/96 stanoví, že pokud výše náhrady pro cukr obsažený v produktech uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) není dostačující, aby umožňovala vývoz těchto produktů, použije se náhrada stanovená podle článku 17 uvedeného nařízení.

(3)

V souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 by se mělo zajistit, aby obchodní toky, které vznikly v režimu náhrad dříve, nebyly narušeny. Z tohoto důvodu by měla být stanovena předpokládaná množství pro každý produkt, na základě nomenklatury zemědělských produktů pro vývozní náhrady stanovené nařízením Komise (EHS) č. 3846/87 (3).

(4)

Podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 se při stanovení náhrad musí brát v úvahu stávající stav a předpokládaný vývoj cen a dostupnosti produktů zpracovaných z ovoce a zeleniny na trhu Společenství na jedné straně, a cen obvyklých v mezinárodním obchodě na straně druhé. Rovněž je třeba brát v úvahu náklady na uvedení produktů na trh a na jejich dopravu, jakož i hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

(5)

V souladu s čl. 17 odst. 3 nařízení (ES) č. 2201/96 se ceny platné na trhu Společenství stanoví s přihlédnutím k cenám, které se z hlediska vývozu jeví jako nejpříznivější.

(6)

Stávající stav mezinárodního obchodu nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat, aby náhrada pro daný produkt byla rozlišena podle místa jeho určení.

(7)

Prozatímně konzervované třešně, loupaná rajčata, konzervované třešně, upravené lískové ořechy a určité pomerančové šťávy mohou být v současné době vyváženy v hospodářsky významném množství.

(8)

Měla by se stanovit sazba náhrady a z toho vyplývající předpokládaná množství.

(9)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny,

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/24

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/25

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/26

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/27

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/28

(1)

Dne 30. října 2003, předložila společnost Cargill Incorporated prostřednictvím společnosti Cerestar příslušným orgánům Spojeného království žádost o uvedení isomaltulosy na trh jako nové potraviny nebo nové složky potravin.

(2)

Dne 19. března 2004 vydaly příslušné orgány Spojeného království zprávu o prvním posouzení.

(3)

Ve zprávě o prvním posouzení došel příslušný subjekt pro posuzování potravin Spojeného království k závěru, že navrhovaná použití isomaltulosy jsou z hlediska lidské spotřeby bezpečná.

(4)

Dne 15. dubna 2004 zaslala Komise zprávu o prvním posouzení všem členským státům.

(5)

Před uplynutím 60denní lhůty stanovené v čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 258/97 byly v souladu s uvedeným ustanovením vzneseny odůvodněné námitky proti uvedení dotyčného produktu na trh.

(6)

Na zasedání dne 10. prosince 2004 přezkoumali odborníci členských států zprávu o prvním posouzení, pokud jde o posouzení rizik, přičemž nebyly nutné další konzultace s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

(7)

Pokud jde o údaje o výživě uváděné při označování potravin obsahujících isomaltulosu nebo v reklamě na ně, platí pravidla směrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin (2).

(8)

Na základě zprávy o prvním posouzení se stanovuje, že isomaltulosa splňuje kritéria podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení.

(9)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/31

(1)

Podle čl. 3 odst. 2 směrnice 92/102/EHS mohou být členské státy oprávněny vyloučit ze seznamu uvedeného v čl. 3 odst. 1 hospodářství, která mají v držení nejvýše tři ovce nebo kozy, pro něž nevyžadují prémie, nebo jedno prase, pokud jsou tato zvířata určena pro použití nebo spotřebu držitele a pokud jsou před jakýmkoli přesunem podrobena kontrolám stanoveným uvedenou směrnicí.

(2)

Italské orgány požádaly o toto povolení, pokud jde o hospodářství s nejvýše jedním prasetem a poskytly přiměřená ujištění ohledně veterinárních kontrol.

(3)

Itálii by tudíž mělo být povoleno uvedenou odchylku použít.

(4)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

23.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 160/32

(1)

Směrnice 91/414/EHS stanoví vypracování seznamu Společenství účinných látek povolených pro použití v přípravcích na ochranu rostlin.

(2)

Společnost Syngenta Ltd předložila dokumentaci týkající se účinné látky pinoxaden orgánům Spojeného království dne 31. března 2004 se žádostí o zařazení této látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(3)

Orgány Spojeného království sdělily Komisi, že na základě předběžného přezkoumání lze usuzovat, že dokumentace týkající se uvedené látky vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanovené v příloze II směrnice 91/414/EHS. Předložená dokumentace také vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanovené v příloze III směrnice 91/414/EHS týkající se jednoho přípravku na ochranu rostlin, který obsahuje dotyčnou účinnou látku. V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS byla dokumentace následně žadatelem zaslána Komisi a ostatním členským státům a postoupena Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

(4)

Toto rozhodnutí by mělo formálně potvrdit na úrovni Společenství, že uvedená dokumentace je považována v zásadě za vyhovující požadavkům na údaje a informace podle přílohy II a, alespoň pro jeden přípravek na ochranu rostlin obsahující dotyčnou účinnou látku, vyhovuje požadavkům stanoveným v příloze III směrnice 91/414/EHS.

(5)

Tímto rozhodnutím není dotčeno právo Komise požádat žadatele o předložení dalších údajů nebo informací za účelem objasnění některých bodů dokumentace.

(6)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,