ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 131

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 48
25. května 2005


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 778/2005 ze dne 23. května 2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu oxidu hořečnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky

1

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 779/2005 ze dne 23. května 2005, kterým se zastavuje částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření použitelných na dovozy karbidu křemíku pocházejícího z Ukrajiny

18

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 780/2005 ze dne 24. května 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

22

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 781/2005 ze dne 24. května 2005 o změně nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti ( 1 )

24

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 782/2005 ze dne 24. května 2005, kterým se stanoví formát pro přenos výsledků statistik odpadů ( 1 )

26

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 783/2005 ze dne 24. května 2005, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů ( 1 )

38

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 784/2005 ze dne 24. května 2005, kterým se přijímají odchylky od ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů, pokud jde o Litvu, Polsko a Švédsko ( 1 )

42

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Komise

 

*

Rozhodnutí č. 1/2005 Smíšeného výboru pro zemědělství zřízeného Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu s zemedělskými produkty ze dne 25. února 2005 týkající se dodatku 1 písm. B bodu 9 přílohy 7

43

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

25.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 131/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 778/2005

ze dne 23. května 2005

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu oxidu hořečnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   PLATNÁ OPATŘENÍ

(1)

Po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 1334/1999 (2) konečná antidumpingová opatření na dovoz oxidu hořečnatého (dále jen „dotyčný výrobek“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Tato opatření měla podobu minimální dovozní ceny. Na základě prozatímního přezkumu změnila Rada nařízením (ES) č. 985/2003 (3) podobu platných antidumpingových opatření tak, že zachovala minimální cenu, ale podřídila ji zvláštním podmínkám, a ve všech ostatních případech uložila valorické clo 27,1 %.

(2)

Je nutno upozornit, že původní opatření byla uložena nařízením Rady (ES) č. 1473/93 (4) (dále jen „původní šetření“).

B.   SOUČASNÉ ŠETŘENÍ

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření platných pro dovoz oxidu hořečnatého pocházejícího z ČLR (5) obdržela Komise žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podala dne 9. března 2004 společnost Eurométaux (dále jen „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují hlavní podíl, v daném případě 96 %, na celkové výrobě oxidu hořečnatého ve Společenství. Návrh byl odůvodněn tím, že pozbytí platnosti opatření pravděpodobně povede k pokračování nebo opakovanému výskytu dumpingu a újmy výrobnímu odvětví Společenství.

(4)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že existují dostatečné doklady pro zahájení přezkumu, a proto zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti (6) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a zahájila šetření.

(5)

Útvary Komise oficiálně uvědomily o zahájení přezkumu žádající výrobce ze Společenství, ostatní výrobce ve Společenství podporující stížnost, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce/obchodníky, průmyslové uživatele známé coby dotčené i zástupce čínské vlády. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení šetření.

(6)

Byly rozeslány dotazníky všem účastníkům známým jako dotčení a účastníkům, kteří požádali o dotazník v časové lhůtě uvedené v oznámení o zahájení.

(7)

Vzhledem k očividně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců dotyčného výrobku byl v oznámení o zahájení předpokládán výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby útvary Komise mohly rozhodnout, zda bude výběr vzorku nutný, a pokud ano, aby mohly vzorek vybrat, rozeslaly výběrový dotazník požadující konkrétní informace o průměrném objemu prodeje a o cenách každého dotčeného vyvážejícího výrobce a dovozce. Od žádného vyvážejícího výrobce ani dovozce nebyla obdržena odpověď. Proto bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(8)

Dále byly dotazníky rozeslány všem výrobcům ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“), Austrálii a Indii (případné analogické země), kteří byli útvarům Komise známi.

(9)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od čtyř žádajících výrobců v rámci Společenství a jednoho výrobce v analogické zemi, a to v USA.

(10)

Útvary Komise vyhledávaly a ověřovaly veškeré informace, jež pokládaly ze nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo opakovaného výskytu dumpingu a působení újmy a pro stanovení zájmů Společenství. Byly vykonány ověřovací návštěvy v prostorách následujících společností:

 

Výrobci ve Společenství

Grecian Magnesite S.A., Atény, Řecko

Magnesitas Navarras, S.A., Pamplona, Španělsko

Magnesitas de Rubian, S.A., Sarria (Lugo), Španělsko

Styromag GmbH, St Katharein an der Laming, Rakousko

 

Výrobce v analogické zemi

Premier Chemicals, LLC, King of Prussia, Pensylvánie, USA

(11)

Šetření ve věci pokračování nebo opakovaného výskytu dumpingu a působení újmy se týkalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „OŠ“). Zkoumání trendů relevantních pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opakovaného výskytu újmy se týkalo období od 1. ledna 2000 do konce OŠ (dále jen „zvažované období“).

C.   DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(12)

Dotyčný výrobek je totožný jako při předchozích šetřeních, která vedla k uložení současných platných opatření, tj. oxid hořečnatý neboli kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý zařazený pod kód KN ex 2519 90 90 (kód Taric 25199090*10).

(13)

Oxid hořečnatý se získává z přírodního uhličitanu hořečnatého neboli magnezitu. Pro získání oxidu hořečnatého musí být magnezit vytěžen, rozdrcen, přebrán, a pak pálen v peci při teplotě 700 až 1 000 °C. Výsledkem je oxid hořečnatý s různým obsahem nebo jakostí oxidu hořečnatého. Hlavními nečistotami v oxidu hořečnatém jsou SiO2, Fe2O3, Al2O3, CaO a B2O3 (oxid křemičitý, oxid železitý, oxid hlinitý, oxid vápenatý a oxid boritý). Oxid hořečnatý se používá hlavně v zemědělství k výživě zvířat nebo jako hnojivo a k průmyslovému použití ve stavebnictví na podlahy a izolační desky i v průmyslu celulózy, v papírenském, chemickém, farmaceutickém průmyslu, v průmyslu na výrobu zhášecích prostředků a na výrobu brusiv a při ochraně životního prostředí.

(14)

Shodně s předchozími šetřeními také toto přezkumné šetření ukázalo, že výrobky vyvážené z ČLR a výrobky vyráběné a prodávané ve Společenství výrobci ve Společenství a výrobcem v analogické zemi na domácím trhu analogické země mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a tytéž základní způsoby použití, a proto byly kvalifikovány jako obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

D.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU

(15)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda pozbytí platnosti opatření pravděpodobně povede k pokračování dumpingu.

(16)

Jelikož nespolupracoval žádný z čínských vyvážejících výrobců ani dovozců do Společenství, muselo toto zkoumání vycházet z informací, které měly útvary Komise k dispozici z jiných zdrojů. V tomto ohledu a v souladu s ustanoveními článku 18 základního nařízení byly použity údaje Eurostatu s osmimístným kódem KN a desetimístným kódem Taric spolu s ostatními zdroji.

(17)

Upozorňuje se, že příslušné údaje Eurostatu s osmimístným kódem KN zahrnují jiné výrobky než dotyčný výrobek, zatímco údaje za zvažované období s desetimístným kódem Taric nezahrnují deset přistupujících zemí.

(18)

Proto byly pro patnáct členských států, které tvořily Evropskou unii před rozšířením, použity údaje Eurostatu s desetimístným kódem Taric, zatímco pro deset nových členských států byly použity údaje Eurostatu s osmimístným kódem KN. Údaje Eurostatu s osmimístným kódem KN používané pro deset nových členských států byly navíc upraveny odečtením procentuálního rozdílu mezi údaji s osmimístným kódem KN a desetimístným kódem Taric vykázanými deseti novými členskými státy v šestiměsíčním období po rozšíření, aby se vyloučily výrobky jiné než dotyčný výrobek.

(19)

Na základě upravených údajů Taric bylo zjištěno, že během OŠ bylo z ČLR dovezeno do Společenství 115 225 tun oxidu hořečnatého, tj. přibližně 29 % spotřeby Společenství.

(20)

Během OŠ předchozího přezkumu před pozbytím platnosti činil objem dovozu čínského oxidu hořečnatého do Společenství 110 592 tun, tj. přibližně 31 % spotřeby Společenství.

(21)

Nutno upozornit, že jelikož se Společenství rozšířilo na dvacet pět členských států, nelze vývozní objem a podíly na vývozním trhu předchozího a současného přezkumu před pozbytím platnosti srovnávat.

(22)

V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení použily útvary Komise stejnou metodiku jako při původním šetření. Připomíná se, že při původním šetření bylo zjištěno dumpingové rozpětí 27,1 %.

(23)

Vzhledem k tomu, že ČLR je transformační ekonomikou, bylo nutno běžnou hodnotu odvodit z údajů získaných z vhodné třetí země s tržním hospodářstvím, a to v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(24)

Jelikož při předchozím přezkumu před pozbytím platnosti byla pro účely stanovení běžné hodnoty vybrána jako analogická země Indie, byla žádost o spolupráci poslána indickým výrobcům. Dále byla žádost o spolupráci zaslána také všem známým výrobcům v Austrálii a USA, které byly v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti navrženy jako možné analogické země.

(25)

Jeden indický výrobce se spoluprácí souhlasil, ale na dotazník neodpověděl. Jeden australský výrobce odpověděl, ale prohlásil, že nemůže útvarům Komise s požadovanými informacemi pomoci. Pouze jeden výrobce z USA souhlasil s poskytnutím požadovaných informací.

(26)

Co se týče USA, bylo zjištěno, že hospodářská soutěž na trhu USA je dostatečně silná. Pro dovoz oxidu hořečnatého nejsou skutečně uložena žádná antidumpingová cla, značný objem dotyčného výrobku se dováží z různých třetích zemí a jsou zde dva konkurenční místní výrobci. Výrobní proces spolupracujícího výrobce z USA je obdobný jako výrobní proces čínských výrobců. Domácí prodej výrobce z USA představuje značný podíl (přibližně 83 %) celkového dovozu Společenství z ČLR během OŠ.

(27)

Byl proto učiněn závěr, že USA představují vhodnou analogickou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty.

(28)

V souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení se zvažovalo, zda lze domácí prodej výrobce v USA, vzhledem k účtovaným cenám, chápat jako prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. Za tímto účelem se celkové jednotkové výrobní náklady během OŠ porovnaly s průměrnou jednotkovou cenou prodejních transakcí uskutečněných ve stejném období. Bylo zjištěno, že veškerý prodej byl ziskový. Šetření také odhalilo, že veškerý prodej spolupracujícího výrobce v USA byl ve prospěch nespřízněných odběratelů. V důsledku toho byly ke stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení použity ceny zaplacené nebo splatné nespřízněnými odběrateli na domácím trhu USA v běžném obchodním styku.

(29)

Jak již bylo uvedeno, pro nedostatek jakýchkoliv jiných spolehlivějších informací byla vývozní cena založena na údajích Eurostatu. Bylo zjištěno, že údaje o cenách v Eurostatu se zaznamenávají na základě ceny CIF s dodáním na hranice Evropského společenství. Tyto ceny byly přeneseny na bázi FOB (vyplaceně loď) odečtením přepravného přes oceán a pojistných nákladů. Potřebné informace o těchto nákladech byly vzhledem k nedostatku jakýchkoliv jiných spolehlivějších informací dodány dotčeným výrobním odvětvím Společenství a použity při výpočtech.

(30)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na úrovni ze závodu a dále v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se formou úprav přihlédlo k některým uvedeným a prokázaným rozdílům, které se promítly do cen a jejich srovnatelnosti. V tomto ohledu se úpravy týkaly přepravného přes oceán a ve vnitrozemí.

(31)

V souladu čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen, jak bylo stanoveno výše. Toto srovnání prokázalo existenci dumpingu. Dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentuální podíl ceny CIF s dodáním na hranice Společenství bez cla, bylo 100,73 %, což je vysoko nad úrovní zjištěnou při předchozím šetření (41,9 %).

(32)

Kromě analýzy existence dumpingu během OŠ byla také zkoumána pravděpodobnost pokračování dumpingu. Z důvodu odmítnutí spolupráce vyvážejících výrobců a vzhledem k tomu, že o čínském průmyslu oxidu hořečnatého je k dispozici málo veřejných informací, opírají se níže uvedené závěry hlavně o dostupné skutečnosti, a to o informace o průzkumu trhu vycházející z obchodní statistiky Japonska, z údajů Úřadu pro sčítání lidu USA a z čínských celních údajů předložených stěžovatelem.

(33)

Podle žádosti o přezkum před pozbytím platnosti mají čínští výrobci značnou nevyužitou výrobní kapacitu, jelikož mají největší ložisko magnezitové rudy na světě, odhadované na 1 300 000 tun. Celková čínská výrobní kapacita pro dotyčný výrobek se odhaduje na 800 000 až 1 000 000 tun ročně, kdežto čínská domácí spotřeba se odhaduje přibližně na 250 000 tun a vývoz přibližně na 550 000 tun ročně. Proto by se čínská výroba mohla dále prudce zvyšovat, kdyby to tržní podmínky vyžadovaly.

(34)

Na základě stejného zdroje bylo zjištěno, že se celkový celosvětový vývoz čínského oxidu hořečnatého zvýšil o 17 % z 465 900 tun v roce 1999 na 545 600 tun v roce 2003. Vývozní ceny na jiné světové trhy, jako je Japonsko nebo USA, jsou přibližně o 38 % nižší než ceny pro Společenství, takže vývozci by získali pobídku zvýšit vývoz do Společenství, a ne do třetích zemí, kdyby byla stávající opatření zrušena.

(35)

Ceny čínského vývozu do Japonska navíc v roce 2003 klesly přibližně o 13 %, tj. ze 109,4 USD za tunu v roce 2000 na 95 USD za tunu v roce 2003. Také ceny pro USA klesly ve stejném období přibližně o 8 %, tj. ze 133 USD za tunu v roce 2000 na 122 USD za tunu v roce 2003.

(36)

To jasně ukazuje, že kdyby byla opatření zrušena, získali by čínští vývozci pobídku zaměřit se na trh Společenství ve světle jejich značné nevyužité výrobní kapacity a vyšší cenové hladiny ve Společenství v porovnání s třetími zeměmi.

(37)

Nutno také upozornit, že v důsledku obecně převažující cenové hladiny pro dotyčný výrobek ve Společenství je trh Společenství velmi atraktivní. To je další pobídka zvýšit dovoz do Společenství zvýšením výroby. Navíc jak bylo řečeno výše, bylo zjištěno, že ceny vývozu do třetích zemí jsou nižší než do Společenství. Atraktivní a poměrně vysoké ceny na trhu Společenství se však pravděpodobně dlouhodobě neudrží. Kdyby byla opatření zrušena, zajímalo by se konkrétně o trh Společenství mnoho čínských vývozců, aby zvýšili své podíly. Tato větší hospodářská soutěž by však mohla vést ke snížení cen. V důsledku toho je velmi pravděpodobné, že všechny subjekty přítomné na trhu Společenství by podle toho musely snížit své ceny.

(38)

Šetření ukázalo, že ČLR pokračovala ve svých dumpingových praktikách během OŠ na daleko vyšší úrovni než dříve. Vzhledem k tomu, že ČLR má značnou nevyužitou výrobní kapacitu a že čínský vývoz do třetích zemí se uskutečňuje za ještě nižší ceny než do Společenství, je velmi pravděpodobné, že čínští vyvážející výrobci by podstatně zvýšili své dumpingové dovozy dotyčného výrobku do Společenství, kdyby byla stávající opatření zrušena.

E.   VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(39)

Na dotazník odpověděli a při šetření plně spolupracovali čtyři stěžující si výrobci ve Společenství. V průběhu OŠ představovali 96 % produkce Společenství.

(40)

Na tomto základě uvedení čtyři výrobci ve Společenství tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

F.   SITUACE TRHU SPOLEČENSTVÍ

(41)

Spotřeba Společenství vycházela z úhrnu objemů prodeje dosažených odvětvím Společenství v rámci Společenství, dovozů z ČLR a dovozů z dalších třetích zemí.

Tabulka 1 –   Spotřeba Společenství (objemy prodeje)

Spotřeba Společenství

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Tun

423 791

448 234

456 197

398 038

392 416

 

Index

100

106

108

94

93

– 7

Meziroční trend v %

 

6

2

– 14

– 1

 

Zdroj: Údaje Eurostatu.

(42)

Spotřeba oxidu hořečnatého v EU se v letech 2000 až 2002 zvýšila a vrcholu dosáhla v roce 2002 přibližně s 456 197 tunami, než v roce 2003 a OŠ opět klesla a skončila na 392 416 tunách. Celkově došlo v celém zvažovaném období k poklesu o 7 %, ale v letech 2000 až 2001 ke zvýšení o 6 %.

(43)

Výkyv ve spotřebě dotyčného výrobku dosahující 10 % kladné či záporné meziroční změny není pro dlouhodobý trend směrodatný. Dotčené výrobní odvětví Společenství dbá na to, aby byl celkový trh s oxidem hořečnatým poměrně stabilní, a tento mírný výkyv je v běžném rozmezí dlouhodobé spotřeby.

(44)

Objemy dovážené z ČLR sledovaly stejný trend jako spotřeba Společenství. Do roku 2002 se zvýšily v průměru o 8 % a pak začaly klesat. Celkem se dovoz z ČLR během zvažovaného období snížil o 18 %, ze 140 171 tun na 115 225 tun.

Tabulka 2 –   Dovoz z ČLR

Objemy dovozu z ČLR

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Tun

140 171

150 403

163 116

126 387

115 225

 

Index

100

107

116

90

82

– 18

Meziroční trend

 

7

9

– 26

– 8

 

Zdroj: Údaje Eurostatu

(45)

Tržní podíl čínského dovozu se v roce 2002 zvýšil na 36 % v souladu se zvýšením spotřeby Společenství. Od roku 2003 začal mírně klesat, i když během OŠ stále dosahoval 29 %.

Tabulka 3 –   Tržní podíl čínského dovozu

Tržní podíl čínského dovozu

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Procento trhu

33

34

36

32

29

 

Index

100

103

109

97

88

– 12

Zdroj: Údaje Eurostatu

(46)

Průměrná dovozní cena z ČLR se během zvažovaného období průběžně snižovala, celkem o 24 %.

Tabulka 4 –   Průměrná dovozní cena čínského dovozu

Průměrná dovozní cena čínského dovozu

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

EUR/tuna

174

164

149

135

133

 

Index

100

94

86

78

76

– 24 %

Zdroj: Údaje Eurostatu

(47)

Průměrná cena dovozu dotyčného výrobku z ČLR během OŠ byla podle úrovně 10číselného kódu Taric 133 EUR za tunu CIF s dodáním na hranice ES. Pro účely analýzy cenového podbízení byly průměrné prodejní ceny (ze závodu) výrobního odvětví Společenství porovnány s čínskými dovozními cenami během OŠ řádně očištěnými o náklady po dovozu, o cla a o antidumpingové clo. Na základě toho nebylo zjištěno žádné cenové podbízení.

Tabulka 5 –   Výroba

Výroba

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

104

102

97

95

– 5

Meziroční trend

 

4

– 2

– 5

– 2

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(48)

Výroba výrobního odvětví Společenství se v letech 2000 až 2001 nejdříve zvýšila o 4 %, když sledovala do určité míry trend spotřeby Společenství. Pak však ve zvažovaném období trvale klesala, celkem o 5 %. V průběhu OŠ představovala výroba oxidu hořečnatého výrobního odvětví Společenství přibližně 55 % spotřeby Společenství.

Tabulka 6 –   Výrobní kapacita

Výrobní kapacita

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

100

100

100

100

0

Meziroční trend

 

0

0

0

0

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(49)

Výrobní kapacita zůstala ve zvažovaném období stabilní.

Tabulka 7 –   Využití kapacity

Využití kapacity

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

104

102

97

95

– 5

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(50)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že využití kapacity během zvažovaného období sledovalo stejný trend jako výroba. Po zvýšení v letech 2000 až 2001 trvale klesalo. Ve zvažovaném období tvořil pokles 5 procentních bodů.

Tabulka 8 –   Objem prodejů na trhu Společenství (v tunách)

Objem prodejů na trhu Společenství:

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Nespřízněným odběratelům

Index

100

98

94

87

89

– 11

Spřízněným odběratelům

Index

100

149

150

150

157

57

Spřízněným a nespřízněným odběratelům

Index

100

104

101

95

97

– 3

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(51)

Prodej výrobního odvětví Společenství z prodeje nespřízněným odběratelům v rámci Společenství klesl mezi rokem 2000 a OŠ o 11 %. Prodej spřízněným společnostem se mezi rokem 2000 a OŠ zvýšil o 57 %. Tyto prodeje se týkaly pouze jedné společnosti a byly uskutečněny ve prospěch dceřiných společností náležejících k jedné skupině. Představovaly přibližně 17 % veškerého prodeje oxidu hořečnatého během zvažovaného období.

(52)

Celkový objem prodejů na trhu Společenství se mezi rokem 2000 a OŠ snížil o 3 %.

Tabulka 9 –   Prodejní ceny oxidu hořečnatého výrobního odvětví Společenství

Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství pro nespřízněné odběratele

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

108

110

109

109

9

Meziroční trend

 

8

2

– 1

– 1

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(53)

V období mezi rokem 2000 a OŠ se průměrné prodejní ceny oxidu hořečnatého účtované výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství zvýšily o 9 %. Prodejní ceny dosáhly vrcholu v roce 2002, v roce 2003 a OŠ opět mírně poklesly.

Tabulka 10 –   Tržní podíl

Tržní podíl výrobního odvětví Společenství

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Procento trhu

62

61

59

63

65

 

Index

100

98

95

102

105

5

Zdroj: Údaje Eurostatu a ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(54)

Tržní podíl výrobního odvětví Společenství se zvýšil z 62 % v roce 2000 na 65 % v OŠ. K největšímu nárůstu došlo v letech 2002 až 2003 (7 % trhu).

(55)

Zdá se, že se výrobnímu odvětví Společenství podařilo získat tržní podíly díky svým konkurenčním cenám v porovnání s jinými třetími zeměmi.

Tabulka 11 –   Zásoby

Zásoby

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

107

94

101

81

– 19

Meziroční trend

 

7

– 13

7

– 20

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(56)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že se zásoby výrobního odvětví Společenství v průběhu zvažovaného období snížily o 19 %. Během období 2000 až 2003 činily zásoby přibližně 43 000 tun, zatímco v OŠ klesly pouze na více než 35 000 tun.

(57)

Zásoby, které v roce 2000 představovaly přibližně 16 % objemu prodejů výrobního odvětví Společenství v rámci EU, klesly v průběhu OŠ přibližně na 14 % prodeje v rámci EU.

(58)

Během zvažovaného období se rentabilita vyjádřená jako procento čisté hodnoty prodejů nespřízněným stranám vyvíjela takto:

Tabulka 12 –   Rentabilita

Rentabilita

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

113

538

13

200

100

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(59)

Po ztrátě v roce 2000 začal být prodej výrobního odvětví Společenství rentabilní až do konce OŠ. V roce 2002 dosáhl zisk vrcholu 4,3 %, ale v roce 2003 klesl na 0,1 % a v OŠ na 1,6 %. Snížení v roce 2003 bylo způsobeno snížením objemů prodejů a tlakem čínských vývozců na ceny, což výrobnímu odvětví Společenství neumožnilo zvýšit ceny na úroveň dostatečnou k dosažení přiměřeného ziskového rozpětí.

(60)

Upozorňuje se, že kdyby se vzal v úvahu prodej spřízněným odběratelům, byla by rentabilita mírně nižší, ale trend by se nezměnil.

Tabulka 13 –   Peněžní toky

Peněžní toky

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

128

160

82

134

34

Meziroční trend

 

28

33

– 79

52

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(61)

Peněžní toky se v průběhu zvažovaného období zlepšily o 34 % a sledovaly podobný trend jako rentabilita.

Tabulka 14 –   Investice

Investice

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

92

76

74

81

– 19

Meziroční trend

 

– 8

– 16

– 2

6

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(62)

Investice se od roku 2000 do OŠ snížily přibližně o 19 %. Nicméně v současném OŠ byly investice o 24 % vyšší než v OŠ předchozího šetření, kdy investice dosáhly vrcholu 4 219 000 ECU. Investice se týkaly hlavně zlepšení a další racionalizace výrobního procesu za účelem ušetření nákladů a splnění environmentálních požadavků.

Tabulka 15 –   Návratnost investic

Návratnost investic

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

129

700

14

231

131

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(63)

V roce 2000 byla návratnost investic záporná, ale ve zvažovaném období se zvýšila přibližně o 11,6 procentního bodu a sledovala podobný trend jako rentabilita.

(64)

Výrobní odvětví Společenství zůstalo během zvažovaného období schopné získat kapitál.

Tabulka 16 –   Zaměstnanost

Zaměstnanost

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

99

90

85

80

– 20

Meziroční trend

 

– 1

– 9

– 5

– 5

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(65)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že v průběhu zvažovaného období se zaměstnanost snížila o 20 %. K hlavnímu poklesu došlo v období od roku 2001 do OŠ.

(66)

Vzhledem k tomu, že se výroba snižovala nižším tempem než zaměstnanost, se produktivita ve stejném období zvýšila o 19 %, jak ukazuje níže uvedená tabulka:

Tabulka 17 –   Produktivita

Produktivita

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

105

113

115

119

19

Meziroční trend

 

5

8

2

4

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(67)

V průběhu zvažovaného období se mzdy zaměstnanců výrobního odvětví Společenství snížily přibližně o 4 %.

Tabulka 18 –   Mzdy

Mzdy

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

104

99

100

96

– 4

Meziroční trend

 

4

– 4

0

– 3

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(68)

Šetření ukázalo, že vývozní činnost výrobního odvětví Společenství se vyvíjela takto:

Tabulka 19 –   Vývoz výrobního odvětví Společenství

Vývoz výrobního odvětví Společenství

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Tun

9 240

9 206

15 671

9 962

10 022

 

Index

100

100

170

108

108

8

Meziroční trend

 

0

70

– 62

1

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(69)

Vývoz oxidu hořečnatého výrobního odvětví Společenství se ve zvažovaném období zvýšil o 8 %, hlavně v roce 2002. Zvýšení vývozních objemů však bude mít na situaci výrobního odvětví Společenství nepatrný vliv, jelikož tento vývoz činil v průměru přibližně 4 % celkového prodeje výrobního odvětví Společenství.

(70)

Objemy dovozu oxidu hořečnatého do Společenství ze zemí kromě ČLR spolu s jejich průměrnými cenami se vyvíjely takto:

Tabulka 20 –   Dovoz do Společenství z ostatních třetích zemí (objem)

Tun

2000

2001

2002

2003

Turecko

2 704

3 116

7 010

2 105

1 373

USA

849

1 518

326

704

897

Izrael

2 417

2 558

2 714

3 156

2 725

Mexiko

703

781

627

856

755

Japonsko

1 949

1 658

2 081

627

455

Austrálie

1 115

749

42

341

301

Norsko

459

198

72

117

149

Ostatní třetí země

56

1 462

679

109

516

Celkem

10 252

12 041

13 550

8 016

7 172

Zdroj: Údaje Eurostatu

Tabulka 21 –   Dovoz do Společenství z ostatních třetích zemí (průměrná cena)

EUR

2000

2001

2002

2003

Turecko

128

147

154

169

195

USA

1 475

509

1 431

796

795

Izrael

964

712

607

611

667

Mexiko

458

718

870

591

617

Japonsko

1 164

1 173

1 044

713

458

Austrálie

609

495

466

407

431

Norsko

284

0

495

295

270

Ostatní třetí země

0

528

740

200

191

Zdroj: Údaje Eurostatu

Tabulka 22 –   Tržní podíl dovozu do Společenství z ostatních třetích zemí

Tržní podíl dovozu do Společenství z ostatních třetích zemí

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Procento trhu

2

2

3

2

1

– 1

Index

100

117

129

80

73

 

Zdroj: Údaje Eurostatu

(71)

Celkové objemy dovozu oxidu hořečnatého z třetích zemí kromě ČLR klesly v průběhu zvažovaného období z 10 252 tun v roce 2000 na 7 172 tun v OŠ. Pro výpočet tržních podílů dovozu z ostatních třetích zemí byla provedena mírná úprava vyloučením dovozu prodaného na trhu Společenství a koupeného jedním výrobcem Společenství od jeho dceřiné společnosti v Turecku. Tržní podíl tohoto dovozu klesl v tomto období přibližně z 2 % na 1 %. Hlavními vývozci do Společenství jsou Turecko, Izrael, Austrálie a USA.

(72)

Průměrné ceny dovozu z ostatních třetích zemí byly v průběhu OŠ podstatně vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství. Je však třeba upozornit, že údaje Eurostatu s 10číselným kódem Taric zahrnují také ceny syntetického oxidu hořečnatého s mnohem vyšší čistotou než dotyčný výrobek, a tedy s vyšší cenou. I když nejsou k dispozici žádné přesné informace o poměru mezi syntetickým oxidem hořečnatým a dotyčným výrobkem v sortimentní skladbě podléhající údajům Eurostatu s 10číselným kódem Taric, lze přiměřeně předpokládat, že celková cenová hladina oxidu hořečnatého z třetích zemí byla v průběhu OŠ vyšší než cenová hladina výrobního odvětví Společenství.

(73)

Jak bylo vysvětleno výše, spotřeba dotyčného výrobku se v průběhu zvažovaného období mírně snížila. Stejně jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti se však má za to, že spotřeba Společenství neměla na situaci výrobního odvětví Společenství v průběhu zvažovaného období velký vliv, jak je vysvětleno v bodě odůvodnění 42 o spotřebě Společenství.

(74)

Platná opatření vedla k částečnému zotavení výrobního odvětví Společenství od roku 2000. Pozitivní vývoj vykázaly hospodářské faktory jako tržní podíly, rentabilita, návratnost investic, peněžní toky, produktivita a konečné zásoby. Prodej výrobního odvětví Společenství byl rentabilní od roku 2001 (0,9 %) do OŠ (1,6 %). V důsledku tlaku vyvíjeného čínskými vývozci však výrobní odvětví Společenství nebylo schopno dosáhnout dostatečného zisku nutného k zajištění jeho životaschopnosti v budoucnu. Pokud jde o klesající trend výroby (– 5 %), využití kapacity (– 5 %) a prodeje na trhu Společenství (– 3 %), byl víceméně v souladu se snížením spotřeby. To však bylo na úkor zaměstnanosti (– 20 %) a investic (– 19 %). Upozorňuje se, že prodej uskutečněný jedním výrobcem Společenství ve prospěch spřízněných stran nezměnil celkový obraz situace výrobního odvětví Společenství. Proto lze dojít k závěru, že ačkoliv se situace výrobního odvětví Společenství zlepšila, zůstává zranitelná, mj. v důsledku pokračujícího dumpingového dovozu z ČLR. Snaha výrobního odvětví Společenství zlepšit svou konkurenceschopnost tedy nebyla zcela úspěšná.

(75)

Na druhou stranu je třeba také upozornit, že objemy a tržní podíl čínského dovozu se v průběhu zvažovaného období snížily. Dále bylo zjištěno, že se čínský dovoz nepodbízel nižšími cenami než výrobní odvětví Společenství. Za těchto okolností a zvlášť vzhledem k omezenému zlepšení situace výrobního odvětví Společenství, ke snížení čínského dovozu a tržnímu podílu a k absenci cenového podbízení nemohla být zjištěna újma způsobená dumpingovým dovozem. Bylo proto zkoumáno, zda dojde k opakovanému výskytu újmy v případě ukončení platnosti opatření.

(76)

Vzhledem k pravděpodobnému vlivu na situaci výrobního odvětví Společenství po pozbytí platnosti platných opatření byla zvážena řada faktorů v souladu s prvky shrnutými ve výše uvedených bodech odůvodnění.

(77)

Jak již bylo uvedeno, kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnost, je velmi pravděpodobné, že dovoz dotyčného výrobku za dumpingové ceny z ČLR by se značně zvýšil vzhledem k velké nevyužité výrobní kapacitě ČLR vyplývající ze skutečnosti, že ČLR má největší ložiska magnezitové rudy na světě.

(78)

Srovnání mezi dovozem z ČLR a ostatních třetích zemí do Společenství ukázalo významné rozdíly v cenách. Ceny dovozu z ostatních třetích zemí byly v průběhu zvažovaného období vysoké, zatímco čínské ceny vývozu, které jsou dumpingové, se trvale snižovaly. Navíc skutečnost, že čínské ceny vývozu na ostatní hlavní trhy pro oxid hořečnatý byly o 38 % nižší než ceny vývozu do Společenství, zřetelně ukazuje, že výrobní odvětví Společenství by čelilo většímu tlaku vyvolanému vyššími objemy dumpingového vývozu dotyčného výrobku z ČLR, a nesmí se zapomínat, že tento vývoz v průběhu zvažovaného období ceny v rámci Společenství již stlačil.

(79)

Na základě výše uvedeného se vyslovuje závěr, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k opakovanému výskytu újmy výrobního odvětví Společenství.

G.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(80)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by prodloužení existujících antidumpingových opatření bylo proti zájmu Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství se opíralo o ohodnocení všech různých předmětných zájmů, tj. zájmů výrobních odvětví Společenství, dovozců/obchodníků a dále uživatelů a dodavatelů dotyčného výrobku.

(81)

Je třeba připomenout, že při předchozím šetření bylo posouzeno, že opětovné přijetí opatření není proti zájmu Společenství. Kromě toho současné šetření představuje přezkum před pozbytím platnosti, tudíž také analýzu jakéhokoliv nepatřičného nepříznivého dopadu na strany dotčené současnými antidumpingovými opatřeními.

(82)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěru, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu a opakovaného výskytu újmy, existují přesvědčivé důvody, jež by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství v daném konkrétním případě opatření zachovat.

(83)

Připomíná se, že bylo zjištěno, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR a že existuje riziko opakování újmy výrobního odvětví Společenství vyplývající z tohoto dovozu. Dále bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství se stále nachází ve zranitelné situaci. Pokračování opatření by mu mělo pomoci zcela se zotavit a předejít další újmě. Je tedy v zájmu výrobního odvětví Společenství zachovat opatření proti dumpingovému dovozu z ČLR.

(84)

Komise rozeslala dotazníky 23 nespřízněným dovozcům/obchodníkům uvedeným ve stížnosti. Neobdržela žádnou odpověď.

(85)

Za těchto okolností byl učiněn závěr, že platná opatření ve velké míře neovlivňují dovozce nebo obchodníky, a proto by pokračování opatření tyto strany významně neovlivnilo. To je také v souladu se zjištěními předchozích šetření.

(86)

Komise rozeslala dotazníky čtyřem uživatelům. Neobdržela žádnou odpověď.

(87)

Vzhledem k nízké odezvě na dotazníky a k nedostatku ověřitelných údajů na podporu pozbytí platnosti platných opatření se jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti činí závěr, že pokračování cel by na uživatele nemělo významný dopad.

H.   ZÁVĚR

(88)

Šetření ukázalo, že vývozci v ČLR v průběhu OŠ pokračovali v dumpingových praktikách. Bylo také prokázáno, že trh Společenství je pro čínské vývozce atraktivní vzhledem k hladině cen účtovaných ostatním vývozním trhům a k významné nevyužité kapacitě v ČLR. Proto kdyby byla opatření zrušena, je pravděpodobné, že by na trh Společenství vstoupilo obrovské množství dumpingového dovozu.

(89)

Situace výrobního odvětví Společenství, která se v průběhu zvažovaného období projevovala sníženou výrobou, prodejem a zaměstnaností a nedostatečným ziskem, by se s největší pravděpodobností zhoršila, kdyby byla opatření zrušena, jelikož na trh Společenství by začaly proudit větší objemy dumpingového dovozu z ČLR.

(90)

S ohledem na zájem Společenství se uzavírá, že neexistují přesvědčivé důvody pro neuložení antidumpingových opatření na dovoz dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR.

(91)

Proto se považuje za vhodné zachovat současná antidumpingová opatření proti dovozu oxidu hořečnatého pocházejícího z ČLR.

(92)

Všechny zúčastněné strany řízení byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě mělo být doporučeno zachování existujících opatření. Byla jim také stanovena lhůta pro předložení vyjádření po zveřejnění tohoto oznámení. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by mohly vést ke změně výše uvedených závěrů.

(93)

Z výše uvedeného vyplývá, že jak je stanoveno čl. 11 odst. 2 základního nařízení, měla by být antidumpingová opatření použitelná pro dovoz oxidu hořečnatého pocházejícího z ČLR, uložená nařízením Rady (ES) č. 1334/1999, naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 985/2003, zachována,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu oxidu hořečnatého kódu KN ex 2519 90 90 (kód Taric 25199090*10) a pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba antidumpingového cla je:

a)

rozdíl mezi minimální dovozní cenou 112 EUR za tunu a čistou cenou franko hranice Společenství před proclením ve všech případech, kdy posledně uvedená cena je:

nižší než minimální dovozní cena a

stanovena na základě faktury vystavené vývozcem se sídlem v Čínské lidové republice přímo nespřízněnému odběrateli ve Společenství (doplňkový kód TARIC A420);

b)

nulová, jestliže je čistá cena franko hranice Společenství před proclením stanovena na základě faktury vystavené vývozcem se sídlem v Čínské lidové republice přímo nespřízněnému odběrateli ve Společenství a je stejná nebo vyšší než minimální dovozní cena 112 EUR za tunu (doplňkový kód TARIC A420);

c)

rovná valorickému clu ve výši 27,1 % ve všech ostatních případech, které nespadají pod písmena a) a b) (doplňkový kód TARIC A999).

V případech, kdy je antidumpingové clo stanoveno podle čl. 1 odst. 2 písm. a) a kdy došlo k poškození zboží před jeho propuštěním do volného oběhu, a skutečně zaplacená nebo splatná cena je proto poměrně upravena pro účely stanovení celní hodnoty v souladu s článkem 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (7), se výše uvedená minimální dovozní cena snižuje o procentní podíl, který odpovídá poměrné úpravě skutečně zaplacené nebo splatné ceny. Splatné clo se pak bude rovnat rozdílu mezi sníženou minimální dovozní cenou a sníženou čistou cenou franko hranice Společenství před celním odbavením.

3.   Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. května 2005.

Za Radu

J. ASSELBORN

předseda


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(2)  Úř. věst. L 159, 25.6.1999, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 985/2003 (Úř. věst. L 143, 11.6.2003, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 143, 11.6.2003, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 145, 17.6.1993, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 230, 26.9.2003, s. 2.

(6)  Úř. věst. C 138, 18.5.2004, s. 2.

(7)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2286/2003 (Úř. věst. L 343, 31.12.2003, s. 1).


25.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 131/18


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 779/2005

ze dne 23. května 2005,

kterým se zastavuje částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření použitelných na dovozy karbidu křemíku pocházejícího z Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Platná opatření

(1)

Rada po přezkumu před pozbytím platnosti uložila nařízením (ES) č. 821/94 (2) konečné antidumpingové clo na dovozy karbidu křemíku pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny (dále jen „opatření“). Nařízením (ES) č. 1100/2000 (3) vydaným po přezkumu před pozbytím platnosti, který si vyžádala Evropská rada chemického průmyslu (European Chemical Industry Council, dále jen „CEFIC“), ponechala Rada příslušná opatření v platnosti na dosavadní úrovni. Nařízením (ES) č. 991/2004 (4) změnila Rada nařízení (ES) č. 1100/2000 v důsledku rozšíření Evropské unie po přistoupení deseti nových členských států dnem 1. května 2004 (dále jen „EU 10“), aby v případě schválení určitých závazků Komisí umožnila osvobození dovozů do Společenství, jež jsou uskutečňovány za podmínek obsažených v těchto závazcích, od antidumpingových cel uložených nařízením (ES) č. 1100/2000. Rozhodnutími 2004/498/ES (5) a 2004/782/ES (6) přijala Komise závazky nabídnuté ukrajinským vyvážejícím výrobcem, akciovou společností „Zaporozhsky Abrasivny Combinat“ (dále jen „ZAC“).

(2)

Celní sazba použitelná na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením je pro dovoz karbidu křemíku pocházejícího z Ukrajiny stanovena na 24 %.

2.   Současné šetření

(3)

Komise obdržela žádost společnosti ZAC (dále jen „žadatel“) o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(4)

Žádost obsahovala důkazy prima facie předložené žadatelem, že se změnily okolnosti, na jejichž základě byla zavedena předmětná opatření, a že jsou tyto změny trvalé povahy. Žadatel mimo jiné tvrdil, že se podstatně změnily okolnosti dotýkající se statusu tržního hospodářství (dále jen „STH“). Žadatel zejména uváděl, že v současné době splňuje kriteria pro udělení STH podle čl. 2 odst. 7 písm b) základního nařízení. Kromě toho předložil důkazy o tom, že by srovnání běžných hodnot založené na jeho vlastních cenách na domácím trhu/výrobních cenách a na jeho vývozních cenách do USA jakožto trhu v třetí zemi srovnatelného s EU vedla k dumpingovému rozpětí, jež by bylo významně nižší, než je dosavadní opatření. Žadatel tudíž uváděl, že k vyrovnání dumpingu není nadále nutno zachovat současnou výši opatření.

(5)

Po konzultaci s poradním výborem zahájila Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (7) dne 7. ledna 2004 částečný prozatímní přezkum omezený co do rozsahu na zkoumání dumpingu a STH ve vztahu k ZAC.

(6)

Komise zaslala žadateli dotazník a formulář žádosti o STH podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(7)

Komise vyhledala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k určení dumpingu a STH. V prostorách žadatele byla provedena inspekce na místě.

(8)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“).

3.   Strany dotčené řízením

(9)

Komise oficiálně informovala vyvážejícího výrobce, zástupce vyvážející země a výrobce ve společenství o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně sdělit jejich stanoviska, předložit informace a důkazy a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly, a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, byly vyslyšeny.

(10)

Svá stanoviska sdělily tyto dotčené strany:

a)

Sdružení výrobců ve Společenství

Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC)

b)

výrobce ve Společenství

Best-Business, Kunštát na Moravě, Česká republika

c)

vyvážející výrobce

Zaporozhsky Abrasivny Combinat, Zaporozhye, Ukrajina

d)

výrobci v analogických zemích

Volzhsky Abrasive, Volshsky, Volgogradská oblast, Rusko

Saint-Gobain Materiais Cerâmicos Ltda, Barbacena, Brazílie.

B.   DOTYČNÝ VÝROBEK

(11)

Výrobek, kterého se dotýká toto řízení, je karbid křemíku kódu KN 2849 20 00 (dále jen „karbid křemíku“ nebo „dotyčný výrobek“). Nebyl nalezen důkaz, že se okolnosti ohledně dotyčného výrobku od zavedení předmětných opatření podstatně změnily.

C.   VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

1.   Předběžná poznámka

(12)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení je účelem tohoto přezkumu zjistit, zda je nutno předmětná opatření zachovat v dosavadním rozsahu. V rámci částečného prozatímního přezkumu může Komise mimo jiné zvážit, zda se podstatně změnily okolnosti dotýkající se dumpingu. Komise přezkoumala všechna tvrzení předložená žadatelem i okolnosti, které se mohly od zavedení původních opatření podstatně změnit: STH, individuální zacházení (dále jen „IZ“), volbu analogické země i vývozní ceny žadatele.

2.   Status tržního hospodářství (STH)

(13)

Žadatel požádal o STH podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a předložil vyplněný formulář žádosti o status tržního hospodářství ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(14)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z Ukrajiny stanoví běžná hodnota v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u nichž se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(15)

Z šetření vyplynulo, že žadatel všechna kritéria nesplnil:

KRITÉRIA STH

Čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážka

Čl. 2 odst. 7 písm. c) druhá odrážka

Čl. 2 odst. 7 písm. c) třetí odrážka

Čl. 2 odst. 7 písm. c) čtvrtá odrážka

Čl. 2 odst. 7 písm. c) pátá odrážka

nesplnil

nesplnil

nesplnil

splnil

splnil

Pramen: ověřený formulář žádosti o STH vyplněný žadatelem.

(16)

Z šetření vyplynulo, že se ZAC nacházel v procesu privatizace, na niž dohlížel ukrajinský stát. V rámci privatizace uzavřel většinový akcionář a soukromý investor ZAC smlouvu s jistou státní organizací. Do konce OŠ musel ZAC z této smlouvy splnit několik smluvních závazků, které se dotýkaly zejména jeho zaměstnanců a činností. Plnění těchto závazků bylo předmětem každoročních státních inspekcí a v případě jejich nesplnění bylo možno uložit sankce. Bylo zjištěno, že podmínky uložené smlouvou byly přísnější než podmínky, jež by za běžných tržních podmínek přijal soukromý investor. Dochází se tudíž k závěru, že ZAC neprováděl svá podnikatelská rozhodnutí ve věci pracovní síly, objemu výroby a prodeje na základě signálů trhu, tj. na základě nabídky a poptávky. Tato rozhodnutí byla naopak učiněna za podstatného vměšování státu.

(17)

Dále bylo zjištěno, že účetní knihy a audity těchto knih postrádaly spolehlivosti. ZAC měl dokonce možnost měnit klíčové údaje v účetním programu (údaje a hodnoty pro již uzavřené účetní období) a tak nebylo možno zpětně zkontrolovat určité finanční operace v jeho účetních knihách. Tyto závažné nedostatky nebyly obsaženy ve zprávě z auditu. Dospívá se proto k názoru, že ZAC nevede jasné účetnictví přezkoumávané nezávislým subjektem v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS), které by byly uplatňovány ve všech případech.

(18)

Navíc bylo zjištěno, že uvedením předmětů obranné povahy náležejících státu v rozvaze a v důsledku odpisů těchto předmětů byla značně zkreslena úloha paternalistického státu, výrobní náklady a finanční situace společnosti ZAC v důsledku faktorů přenesených z dřívějšího netržního hospodářského systému. Také výrobní náklady jsou zkresleny tím, že ZAC přijal v průběhu privatizačního procesu od jistého investora bezúročnou půjčku.

(19)

Na tomto základě se dospělo k názoru, že nebyla splněna veškerá kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení a že u žadatele nepřevládají podmínky tržního hospodářství.

(20)

Komise podrobně informovala žadatele a výrobní odvětví ve Společenství o výše uvedených zjištěních a poskytla jim možnost se k nim vyjádřit. Výrobní odvětví ve společenství podpořilo zjištění Komise. Vyjádření, která žadatel obdržel, nebyla takového charakteru, aby mohla zajistit změnu v určení STH.

3.   Individuální zacházení (IZ)

(21)

V návaznosti na čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo zavedeno celostátní clo pro země spadající pod čl. 2 odst. 7, kromě případů, kdy jsou společnosti schopny na základě náležitě opodstatněných žádostí prokázat, že byla splněna veškerá kritéria stanovená podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(22)

Žadatel rovněž požadoval individuální zacházení a s tím spojené zavedení specifické individuální antidumpingové celní sazby pro případ, že mu nebude přiznán STH. Šetření však nenaznačilo, že by se na Ukrajině vyskytovali další výrobci daného produktu, ale naopak prokázalo, že je žadatel jediným známým výrobcem daného produktu na Ukrajině. V takovémto případě pak otázka individuálního zacházení vůbec nevyvstává, neboť specifické individuální dumpingové rozpětí by se shodovalo s celostátním dumpingovým rozpětím.

4.   Analogická země

(23)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se běžná hodnota pro země bez tržního hospodářství, a v rozsahu, v němž nemohl být udělen STH, i pro země nacházející se v procesu transformace, stanoví na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v analogické zemi. Žadatel tvrdil, že Brazílie, analogická země použitá při původním šetření, nebyla vhodná, a že by mělo být při nynějším prozatímním šetření zvoleno ke zjištění běžné hodnoty pro Ukrajinu Rusko, jakožto nejvhodnější, ne-li jediná možná analogická země.

(24)

Žadatel v této souvislosti tvrdil, i) že je Rusko údajně v záležitostech přístupu k surovinám, zdrojům energie a jiným významným vstupům, technologii výroby i rozsahu výroby srovnatelné s Ukrajinou, ii) že je prodej na domácím trhu v Rusku reprezentativní, neboť celkový objem tamního prodeje na domácím trhu překračuje 5 % celkového vývozu z Ukrajiny a iii) že je konkurenční prostředí Ruska srovnatelné s prostředím na Ukrajině.

(25)

Komise návrh žadatele přezkoumala. Nejprve bylo zjištěno, že vývozy předmětných produktů pocházejících z Ruska byly podle původního šetření vývozy dumpingové. Již tato situace sama o sobě dovoluje předpokládat anomálii ve vztazích mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, a tak zpochybňuje vhodnost Ruska jakožto analogické země. Nehledě na toto zjištění a na výslovné přání žadatele vyzvala Komise ruského vyvážejícího výrobce ke spolupráci v tomto řízení. Tato ruská společnost však nespolupracovala.

(26)

Z těchto důvodů se dospělo k závěru, že Rusko nepřichází v úvahu jako vhodná analogická země k určení běžné hodnoty pro Ukrajinu. Navíc nebyly nalezeny důkazy, jež by naznačovaly, že se okolnosti týkající se analogické země použité v původním šetření mezitím změnily ve prospěch žadatele.

5.   Vývozní cena

(27)

Podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení je vývozní cenou cena skutečně zaplacená nebo splatná za určité zboží, je-li prodáno na vývoz ze země vývozu do Společenství. V případech, kdy vývozní cena neexistuje, lze tuto vývozní cenu vypočíst podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za niž je dovezené zboží poprvé prodáno nezávislému kupci, anebo, pokud zboží není prodáno nezávislému kupci nebo není prodáno ve stavu, v němž bylo dovezeno, na libovolném přiměřeném základě.

(28)

Žadatel tvrdil, že se okolnosti s ohledem na jeho vývozní ceny změnily, a uváděl, že při neexistenci reprezentativních vývozů do Společenství by měly být jako přiměřený základ pro výpočet dumpingového rozpětí použity vývozní ceny do náhradního trhu mimo Evropskou unii. Žadatel pro tento účel navrhl jako referenční zemi USA nebo EU10.

(29)

Komise návrh žadatele přezkoumala, jelikož by skutečně mohlo být za velmi výjimečných okolností uvažováno o vzetí vývozních cen do třetích zemí za základ porovnání s běžnou cenou. V tomto případě však z přezkoumání vyplynulo, že vývozní množství do USA v průběhu OŠ nebylo ani reprezentativní, takže nevyvstala otázka, zda je vhodné použít vývozní ceny do USA. Návrh založit výpočet dumpingu na exportních cenách do USA byl tudíž zamítnut. Navíc nebyly nalezeny důkazy naznačující, že by oddělené použití exportních cen do EU10 svědčilo ve prospěch žadatele. Na závěr se potvrzuje, že nebyla prokázána existence reprezentativních prodejů do Společenství v průběhu OŠ.

6.   Závěr

(30)

Z výše vyložených důvodů nemohl být žadateli přiznán STH. Otázka IZ v tomto případě nevyvstává. Také ostatní přezkoumané návrhy žadatele týkající se volby analogické země a jeho vývozních cen byly zamítnuty. Na tomto základě bylo shledáno, že se okolnosti dumpingu v porovnání se situací převažující v období šetření vedoucího k uložení daných opatření podstatně nezměnily. Dospělo se tudíž k závěru, že by měl být částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření použitelných na dovozy karbidu křemíku z Ukrajiny do Společenství zastaven bez změny či zrušení platných opatření,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Částečný prozatímní přezkum antidumpingového cla na dovozy karbidu křemíku pocházejícího z Ukrajiny se zastavuje.

2.   Konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1100/2000 se zachovává.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. května 2005.

Za Radu

J. ASSELBORN

předseda


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(2)  Úř. věst. L 94, 13.4.1994, s. 21. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1786/97 (Úř. věst. L 254, 17.9.1997, s. 6).

(3)  Úř. věst. L 125, 26.5.2000, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 182, 19.5.2004, s. 18.

(5)  Úř. věst. L 183, 20.5.2004, s. 88.

(6)  Úř. věst. L 344, 20.11.2004, s. 37.

(7)  Úř. věst. C 3, 7.1.2004, s. 4.


25.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 131/22


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 780/2005

ze dne 24. května 2005

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 25. května 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. května 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1947/2002 (Úř. věst. L 299, 1.11.2002, s. 17).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 24. května 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

85,0

204

84,2

212

97,2

999

88,8

0707 00 05

052

88,0

204

30,3

999

59,2

0709 90 70

052

88,1

624

50,3

999

69,2

0805 10 20

052

48,3

204

39,0

212

108,2

220

47,9

388

54,6

400

48,8

528

45,4

624

60,9

999

56,6

0805 50 10

052

107,2

388

62,1

400

69,6

528

64,3

624

61,9

999

73,0

0808 10 80

388

96,0

400

101,0

404

78,7

508

59,6

512

67,8

524

72,2

528

67,7

720

61,8

804

97,5

999

78,0

0809 20 95

400

385,0

999

385,0


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


25.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 131/24


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 781/2005

ze dne 24. května 2005

o změně nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví (1) a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise je povinna přijmout na základě nařízení (ES) č. 2320/2002 prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti pro celé Evropské společenství. Nařízení Komise (ES) č. 622/2003 ze dne 4. dubna 2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (2) bylo prvním právním aktem obsahujícím taková opatření.

(2)

Jsou třeba opatření upřesňující společné základní normy.

(3)

V souladu s nařízením (ES) č. 2320/2002 a s cílem zabránit protiprávním jednáním by opatření stanovená v příloze nařízení (ES) č. 622/2003 měla být tajná a neměla by být zveřejněna. Táž pravidla se bezpodmínečně použijí na jakékoli pozměňovací akty.

(4)

Nařízení (ES) č. 622/2003 by mělo být odpovídajícím způsobem pozměněno.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro bezpečnost civilního letectví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíl

Příloha nařízení (ES) č. 622/2003 se mění tak, jak je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

Článek 3 uvedeného nařízení se použije, pokud jde o důvěrnou povahu této přílohy.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. května 2005.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 355, 30.12.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 89, 5.4.2003, s. 9. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 68/2004 (Úř. věst. L 10, 16.1.2004, s. 14).


PŘÍLOHA

V souladu s článkem 1 je tato příloha tajná a nesmí být zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.


25.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 131/26


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 782/2005

ze dne 24. května 2005,

kterým se stanoví formát pro přenos výsledků statistik odpadů

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů (1), a zejména na čl. 6 písm. e) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě článku 6 nařízení (ES) č. 2150/2002 se požaduje, aby Komise přijala opatření nutná k provádění daného nařízení.

(2)

V souladu s čl. 6 písm. e) nařízení (ES) č. 2150/2002 by Komise měla stanovit vhodný formát pro přenos výsledků ze strany členských států.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy zřízeného rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vhodným formátem pro přenos výsledků statistiky odpadů do Komise (Eurostatu) je formát uvedený v příloze tohoto nařízení.

Členské státy tento formát použijí pro údaje referenčního roku 2004 a let následujících.

Článek 2

Členské státy provádějí přenos údajů a metadat požadovaných podle nařízení (ES) č. 2150/2002 do Komise (Eurostatu) elektronickou formou, v souladu se standardem pro výměnu informací, který navrhla Komise (Eurostat).

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. května 2005.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 332, 9.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 574/2004 (Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 15).

(2)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.


PŘÍLOHA

FORMÁT PRO PŘENOS VÝSLEDKŮ STATISTIK ODPADŮ

Přenos údajů je třeba provést nezávisle na systému a v souladu se standardem pro výměnu informací, který navrhla Komise (Eurostat).

Soubory údajů

Oblast působnosti nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů zahrnuje pět informačních souborů:

Vznik odpadu (GENER)

Spalování (INCIN)

Činnosti, které mohou vést k využití (RECOV)

Odstraňování (DISPO)

Počet a kapacita zařízení pro využití a odstraňování; pokrytí systému sběru odpadu v regionu úrovně NUTS 2 (REGIO).

Pro každý z těchto souborů údajů je třeba odeslat elektronický soubor, jehož název se skládá z šesti částí:

Oblast

5

Hodnota: WASTE

Soubor

5

GENER, INCIN, RECOV, DISPO, REGIO

Periodicita

2

Hodnota: A2

Kód země

2

Kód země složený ze dvou písmen (viz seznam A)

Rok

4

Referenční rok (první referenční rok 2004)

Období

4

Hodnota: 0000 (nula, nula, nula, nula) pro údaje zpracovávané ročně

Jednotlivé části názvu elektronického souboru odděluje podtržítko. Použije se textový formát. Soubor údajů týkající se vzniku odpadu v Belgii v roce 2004 například ponese název WASTE_GENER_A2_BE_2004_0000.

Chybějící hodnoty

V klasifikačních proměnných (kategorie odpadu, hospodářská činnost, region úrovně NUTS 2, typ zařízení na zpracování odpadu) nebudou chybět žádné hodnoty. Pro každou kombinaci klasifikačních proměnných by měly být dány k dispozici záznamy. Všechny záznamy, v nichž se kombinace nevyskytuje, je třeba zaslat s uvedením hodnoty 0 (nula). Veškeré záznamy, pro něž hodnoty nejsou k dispozici, je třeba i přesto vhodným způsobem vyplnit, aby bylo zřejmé, že hodnoty chybí (pomocí označení písmenem „M“). Důvody chybějících hodnot bude třeba objasnit ve zprávě o kvalitě; mohou být například důsledkem použitých metod. Je třeba rozlišovat mezi skutečnými nulami a chybějícími hodnotami, neboť na základě chybějících údajů nelze vypočítávat souhrnné hodnoty. Pokud kombinace není možná z logických důvodů, pole je třeba vyplnit označením „L“; takový případ nastává například u kalů z průmyslových odpadních vod pocházejících z domácností. Aby se usnadnily kontroly zachovávání souladu se stanovenými pravidly a případná oprava chyb, je třeba uvádět také souhrnné hodnoty.

Zachování důvěrnosti

Důvěrné statistické údaje musejí být při přenosu jako takové řádně označeny. Které informace je třeba pokládat za důvěrné, stanoví vnitrostátní politika pro otázku zachování důvěrnosti. Informace je obecně možné považovat za důvěrné v případě, že by mohla být vyzrazena identita toho, kdo je poskytl. To nastává například v případě, kdy informace pocházejí od jedné či dvou zpravodajských jednotek nebo kdy jedna či dvě zpravodajské jednotky přinášejí většinu informací. Údaje veřejných orgánů se za důvěrné obecně nepovažují. Rovněž je třeba uvádět sekundární důvěrnost údajů. Sekundární důvěrnost je třeba uplatňovat tak, aby bylo možné zveřejnit alespoň (dílčí) souhrnné hodnoty. Komise (Eurostat) použije důvěrné informace k výpočtu souhrnných hodnot (na úrovni EU), aniž by došlo k vyzrazení informací, které jsou důvěrné na úrovni jednotlivých států.

Měřící jednotky

Požadovaná pole jsou alfanumerická, neměla by tedy kromě příslušné hodnoty obsahovat oddělovače ani desetinné znaky. Množství odpadu se vyjadřují v tisících tun za rok s uvedením tří desetinných míst. Jako desetinný znak se používá čárka. Na základě metody odhadu nebude vždy možné uvádět hodnoty s přesností na tři desetinná místa. V takovém případě se uvádí pouze ta desetinná místa, která mají v daném případě význam. U všech kategorií odpadu se při stanovování množství vychází z množství (běžného) nevysušeného odpadu; v případě kalů (položky odpadu 11, 12 a 40) se množství počítá rovněž v tisících tun sušiny. Stejně tak u souborů, které se týkají zpracování odpadu, je třeba množství kalů uvádět jak v množství (běžného) nevysušeného odpadu, tak i v množství sušiny. Tento postup se použije pouze, pokud kaly tvoří samostatnou položku, což platí v případě běžných kalů (položka 12) v souborech týkajících se spalování a odstraňování.

Počet zařízení na zpracování odpadu se udává jako celé číslo. K popisu kapacity zpracování odpadu se používá několik hodnot, záleží na způsobu využití nebo odstranění (viz seznam 1). Aby bylo možné údaje srovnávat, měla by být kapacita spalování udávána nejlépe v tisících tun. Země, které mohou kapacitu spalování uvádět také v terajoulech (1012 joulů), jsou žádány, aby tak učinily. Země, které kapacitu spalování v terajoulech uvést nemohou, uvedou tuto hodnotu jako chybějící (za použití označení „M“). Kapacita využití se měří v tisících tun. Kapacita odstraňování se udává buď v metrech krychlových, nebo v tunách, záleží na způsobu odstraňování. S přesností na tři desetinná místa se udávají pouze hodnoty měřené v tisících tun, všechny ostatní hodnoty se udávají jako celá čísla.

Pokrytí systému sběru směsného odpadu z domácností nebo podobného odpadu se udává buď jako procentní podíl obyvatel, nebo jako procentní podíl obydlí.

Revize

Jednotlivé soubory údajů je třeba zasílat v oddělených dokumentech obsahujících veškeré záznamy. Soubor týkající se vzniku odpadu bude například obsahovat 51 kategorií odpadu podle 21 skupin NACE měřených v množství nevysušeného odpadu a 3 kategorie odpadu podle 21 skupin NACE měřených v množství sušiny. Tento soubor obsahuje 1 134 záznamů.

Také revidované údaje je třeba zasílat jako celý soubor, s řádným označením polí, které byly opraveny (R). Prozatímní údaje jsou opatřeny označením aktualizace (P) a vždy vyžadují revizi. U prozatímních a opravených údajů je třeba ve zprávě o kvalitě uvést vysvětlení.

Soubor 1:   Vznik odpadu

Pole

Maximální délka

Hodnoty

Oblast

8

Hodnota: WASTE

Soubor

6

Hodnota: GENER (soubor sestává z 51 × 21 záznamů měřených v množství nevysušeného odpadu a z 3 × 21 záznamů měřených v množství sušiny pro každou zemi)

Kód země

2

Kód země složený ze dvou písmen (viz seznam A)

Rok

4

Referenční rok (první referenční rok 2004)

Položka odpadu

2

Kód podle EWC-Stat verze 3 (viz seznam B)

Položka činnosti

2

Kód podle NACE (viz seznam C)

Nevysušený/sušina

1

Pro všechny kategorie odpadu množství (běžného) nevysušeného odpadu (kód W); v případě kalů (položky odpadu 11, 12 a 40) také množství sušiny (kód D)

Vzniklý odpad

12

Množství v tisících tun za rok. Množství se uvádí jako reálné číslo s přesností na tři desetinná místa. Jako desetinný znak se používá čárka. Např.: 19,876. Toto pole by vždy mělo obsahovat nějaký údaj. Pokud se kombinace v daném případě nevyskytuje, hodnota bude 0 (nula). Chybějící údaje je třeba označit kódem „M“. Je-li kombinace logicky nemožná, použije se označení „L“

Označení aktualizace

1

Pro označení prozatímních údajů se použije kód „P“, pro označení revidovaných údajů kód „R“; jinak pole zůstává prázdné

Označení důvěrnosti

1

Označuje důvěrné statistické údaje (viz seznam D)


Soubor 2:   Spalování

Pole

Maximální délka

Hodnoty

Oblast

8

Hodnota: WASTE

Soubor

6

Hodnota: INCIN (soubor sestává ze 17 × 2 záznamů měřených v množství nevysušeného odpadu a 1 × 2 záznamů měřených v množství sušiny pro každý region úrovně NUTS 1)

Kód země

2

Kód země složený ze dvou písmen (viz seznam A)

Rok

4

Referenční rok (první referenční rok 2004)

Kód NUTS 1

3

Kód regionu podle klasifikace NUTS v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (1); souhrnná hodnota na celostátní úrovni se uvádí za použití kódu TT

Položka odpadu

2

Kód podle EWC-Stat verze 3 (viz seznam B)

Způsob využití nebo odstraňování

1

Kód odkazující na přílohy směrnice Rady 75/442/EHS (2) (viz seznam F); v tomto souboru se použijí pouze způsoby č. 1 a 2

Nevysušený/sušina

1

Pro všechny kategorie odpadu množství (běžného) nevysušeného odpadu (kód W); v případě kalů (položka odpadu 12) také množství sušiny (kód D)

Spálený odpad

12

Množství v tisících tun za rok. Množství se uvádí jako reálné číslo s přesností na tři desetinná místa. Jako desetinný znak se používá čárka. Např.: 19,876. Toto pole by vždy mělo obsahovat nějaký údaj. Pokud se kombinace v daném případě nevyskytuje, hodnota bude 0 (nula). Chybějící údaje je třeba označit kódem „M“. Je-li kombinace logicky nemožná, použije se označení „L“

Označení aktualizace

1

Pro označení prozatímních údajů se použije kód „P“, pro označení revidovaných údajů kód „R“; jinak pole zůstává prázdné

Označení důvěrnosti

1

Označuje důvěrné statistické údaje (viz seznam D)


Soubor 3:   Činnosti, které mohou vést k využití (kromě využití energie)

Pole

Maximální délka

Hodnoty

Oblast

8

Hodnota: WASTE

Soubor

6

Hodnota: RECOV (soubor sestává z 20 záznamů pro každý region úrovně NUTS 1)

Kód země

2

Kód země složený ze dvou písmen (viz seznam A)

Rok

4

Referenční rok (první referenční rok 2004)

Kód NUTS 1

3

Kód regionu podle klasifikace NUTS v nařízení (ES) č. 1059/2003

Položka odpadu

2

Kód podle EWC-Stat verze 3 (viz seznam G)

Způsob využití nebo odstraňování

1

Kód odkazující na přílohy směrnice 75/442/EHS (viz seznam F); v tomto souboru se použije pouze způsob č. 3

Nevysušený/sušina

1

Pro všechny kategorie odpadu množství (běžného) nevysušeného odpadu (kód W)

Využitý odpad

12

Množství v tisících tun za rok. Množství se uvádí jako reálné číslo s přesností na tři desetinná místa. Jako desetinný znak se používá čárka. Např.: 19,876. Toto pole by vždy mělo obsahovat nějaký údaj. Pokud se kombinace v daném případě nevyskytuje, hodnota bude 0 (nula). Chybějící údaje je třeba označit kódem „M“. Je-li kombinace logicky nemožná, použije se označení „L“

Označení aktualizace

1

Pro označení prozatímních údajů se použije kód „P“, pro označení revidovaných údajů kód „R“; jinak pole zůstává prázdné

Označení důvěrnosti

1

Označuje důvěrné statistické údaje (viz seznam D)


Soubor 4:   Odstraňování (jiné než spalováním)

Pole

Maximální délka

Hodnoty

Oblast

8

Hodnota: WASTE

Soubor

6

Hodnota: DISPO (soubor sestává z 19 × 2 záznamů měřených v množství nevysušeného odpadu a 1 × 2 záznamů měřených v množství sušiny pro každý region úrovně NUTS 1)

Kód země

2

Kód země složený ze dvou písmen (viz seznam A)

Rok

4

Referenční rok (první referenční rok 2004)

Kód NUTS 1

3

Kód regionu podle klasifikace NUTS v nařízení (ES) č. 1059/2003; souhrnná hodnota na celostátní úrovni se uvádí za použití kódu TT

Položka odpadu

2

Kód podle EWC-Stat verze 3 (viz seznam H)

Způsoby využití nebo odstraňování

1

Kód odkazující na přílohy směrnice 75/442/EHS (viz seznam F); v tomto souboru se použijí pouze způsoby č. 4 a 5

Nevysušený/sušina

1

Pro všechny kategorie odpadu množství (běžného) nevysušeného odpadu (kód W); v případě kalů (položka odpadu 12) také množství sušiny (kód D)

Odstraněný odpad

12

Množství v tisících tun za rok. Množství se uvádí jako reálné číslo s přesností na tři desetinná místa. Jako desetinný znak se používá čárka. Např.: 19,876. Toto pole by vždy mělo obsahovat nějaký údaj. Pokud se kombinace v daném případě nevyskytuje, hodnota bude 0 (nula). Chybějící údaje je třeba označit kódem „M“. Je-li kombinace logicky nemožná, použije se označení „L“

Označení aktualizace

1

Pro označení prozatímních údajů se použije kód „P“, pro označení revidovaných údajů kód „R“; jinak pole zůstává prázdné

Označení důvěrnosti

1

Označuje důvěrné statistické údaje (viz seznam D)


Soubor 5:   Počet a kapacita zařízení pro využití a odstraňování; počet obyvatel v jednom regionu, kterým slouží systém sběru odpadu

Pole

Maximální délka

Hodnoty

Oblast

8

Hodnota: WASTE

Soubor

6

Hodnota: REGIO (soubor sestává z 14 záznamů pro každý region úrovně NUTS 2)

Kód země

2

Kód země složený ze dvou písmen (viz seznam A)

Rok

4

Referenční rok (první referenční rok 2004)

Kód NUTS 2

4

Kód regionu podle klasifikace NUTS v nařízení (ES) č. 1059/2003; souhrnná hodnota na celostátní úrovni se uvádí za použití kódu TT

Způsoby využití nebo odstraňování

1

Kód odkazující na přílohy směrnice 75/442/EHS (viz seznam F); prázdné pro obyvatele, kterým slouží systém sběru odpadu

Proměnná

1

Počet zařízení (N), kapacita (C) či počet obyvatel, kterým slouží systém sběru odpadu (P)

Měřené hodnoty

1

Kód pro měření kapacity v závislosti na způsobu využití nebo odstraňování (viz seznam I); u počtu zařízení kód N, u počtu obyvatel, kterým slouží systém sběru odpadu buď P (obyvatelé) nebo D (obydlí)

Údaj

12

Všechny hodnoty, počet zařízení, procentní podíl obyvatel nebo obydlí, kterým slouží systém sběru odpadu, a kapacita se vyjadřují v celých číslech. Toto pole by vždy mělo obsahovat nějaký údaj. Pokud se kombinace v daném případě nevyskytuje, hodnota bude 0 (nula). Chybějící údaje je třeba označit kódem „M“. Je-li kombinace logicky nemožná, použije se označení „L“

Označení aktualizace

1

Pro označení prozatímních údajů se použije kód „P“, pro označení revidovaných údajů kód „R“; jinak pole zůstává prázdné

Označení důvěrnosti

1

Označuje důvěrné statistické údaje (viz seznam D)


Seznam A – Kódy zemí

Belgie

BE

Česká republika

CZ

Dánsko

DK

Německo

DE

Estonsko

EE

Řecko

EL

Španělsko

ES

Francie

FR

Irsko

IE

Itálie

IT

Kypr

CY

Lotyšsko

LV

Litva

LT

Lucembursko

LU

Maďarsko

HU

Malta

MT

Nizozemsko

NL

Rakousko

AT

Polsko

PL

Portugalsko

PT

Slovinsko

SI

Slovenská republika

SK

Finsko

FI

Švédsko

SE

Spojené království

UK

Bulharsko

BG

Chorvatsko

HR

Rumunsko

RO

Turecko

TR

Island

IS

Lichtenštejnsko

LI

Norsko

NO


Seznam B – Kategorie odpadu

EWC-Stat/verze 3 (Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 15)

Popis

Kód

Nebezpečný

Položka odpadu

Upotřebená rozpouštědla

01.1

ANO

1

Kyselé, zásadité nebo solné odpady

01.2

 

2

Kyselé, zásadité nebo solné odpady

01.2

ANO

3

Použité oleje

01.3

ANO

4

Upotřebené chemické katalyzátory

01.4

 

5

Upotřebené chemické katalyzátory

01.4

ANO

6

Odpadní chemikálie

02

 

7

Odpadní chemikálie

02

ANO

8

Chemická deposita a residua

03.1

 

9

Chemická deposita a residua

03.1

ANO

10

Kaly z průmyslových odpadních vod

03.2

 

11

Kaly z průmyslových odpadních vod

03.2

ANO

12

Odpady ze zdravotnictví a biologické odpady

05

 

13

Odpady ze zdravotnictví a biologické odpady

05

ANO

14

Kovový odpad

06

 

15

Kovový odpad

06

ANO

16

Skleněný odpad

07.1

 

17

Skleněný odpad

07.1

ANO

18

Odpad z papíru a lepenky

07.2

 

19

Pryžový odpad

07.3

 

20

Odpadní plasty

07.4

 

21

Odpad ze dřeva

07.5

 

22

Odpad ze dřeva

07.5

ANO

23

Textilní odpad

07.6

 

24

Odpad s obsahem PCB

07.7

ANO

25

Vyřazené zařízení (kromě vyřazených vozidel a odpadních baterií a akumulátorů)

08 (kromě 08.1, 08.41)

 

26

Vyřazené zařízení (kromě vyřazených vozidel a odpadních baterií a akumulátorů)

08 (kromě 08.1, 08.41)

ANO

27

Vyřazená vozidla

08.1

 

28

Vyřazená vozidla

08.1

ANO

29

Odpadní baterie a akumulátory

08.41

 

30

Odpadní baterie a akumulátory

08.41

ANO

31

Odpady živočišného a rostlinného původu (kromě živočišných odpadních potravinářských přípravků a produktů a kromě zvířecího trusu, moči a hnoje)

09 (kromě 09.11, 09.3)

 

32

Živočišné odpadní potravinářské přípravky a produkty

09.11

 

33

Zvířecí trus, moč a hnůj

09.3

 

34

Odpady z domácností a podobné

10.1

 

35

Směsné a nerozlišené materiály

10.2

 

36

Směsné a nerozlišené materiály

10.2

ANO

37

Zbytky z třídění

10.3

 

38

Zbytky z třídění

10.3

ANO

39

Obecné kaly (kromě vytěžené hlušiny)

11 (kromě 11.3)

 

40

Vytěžená hlušina

11.3

 

41

Minerální odpady (kromě odpadů ze spalování, kontaminovaných zemin a znečištěné vytěžené hlušiny)

12 (kromě 12.4, 12.6)

 

42

Minerální odpady (kromě odpadů ze spalování, kontaminovaných zemin a znečištěné vytěžené hlušiny)

12 (kromě 12.4, 12.6)

ANO

43

Odpad ze spalování

12.4

 

44

Odpad ze spalování

12.4

ANO

45

Kontaminované zeminy a znečištěná vytěžená hlušina

12.6

ANO

46

Solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad

13

 

47

Solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad

13

ANO

48

Neklasifikovaný jako nebezpečný celkem

 

 

TN

Nebezpečný celkem

 

ANO

TH

Všechny odpady celkem

 

 

TT


Seznam C – Položka činnosti

Kategorie NACE rev 1.1 (nařízení Rady (EHS) č. 3037/90) (3)

Popis

Položka činnosti

A

Zemědělství, myslivost a lesnictví

1

B

Rybolov a chov ryb

2

C

Těžba nerostných surovin

3

DA

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků

4

DB+DC

Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků

Výroba usní a výrobků z usně

5

DD

Zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků

6

DE

Výroba buničiny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk

7

DF

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy

8

DG+DH

Výroba chemických látek, přípravků, výrobků a chemických vláken

Výroba pryžových a plastových výrobků

9

DI

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

10

DJ

Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

11

DK+DL+DM

Výroba strojů a zařízení j.n.

Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení

Výroba dopravních prostředků a zařízení

12

DN (kromě 37)

Zpracovatelský průmysl j.n.

13

E

Výroba a rozvod elektrické energie, plynu a vody

14

F

Stavebnictví

15

G-Q (kromě 51.57 a 90)

Jiné ekonomické činnosti (služby)

16

37

Recyklace druhotných surovin

17

51.57

Velkoobchod s odpadem a šrotem

18

90

Služby týkající se kanalizací a odvozu odpadu, sanitární a podobné služby

19

HH

Odpad z domácností

20

Celkem

 

TA


Seznam D – Označení důvěrnosti

Příliš málo podniků

A

Například 1 nebo 2 podniky celkem

Jeden podnik poskytuje většinu údajů

B

Nikoli příliš málo podniků, ale jeden podnik je zdrojem/zpracovává např. více než 70 % údajů

Dva podniky poskytují většinu údajů

C

Nikoli příliš málo podniků, ale dva podniky jsou zdrojem/zpracovávají např. více než 70 % údajů

Důvěrné statistické údaje na základě sekundární důvěrnosti

D

Vlastní údaje nejsou ze své podstaty důvěrné (označení A, B, C), ale mají zabránit nepřímému vyzrazení důvěrných údajů

Údaj není důvěrný

Ponechat prázdné

 


Seznam E – Kategorie odpadu na spálení

Položka odpadu

EWC-Stat verze 3 (Úř. věst. 90, 27.3.2004, s. 15)

Nebezpečný/neklasifikovaný jako nebezpečný

Kód

Popis

1

01 + 02 + 03

Chemický odpad

(chemické směsné odpady + odpadní chemikálie + ostatní chemické odpady)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

2

01 + 02 + 03 kromě 01.3

Chemický odpad kromě použitých olejů

(chemické směsné odpady + odpadní chemikálie + ostatní chemické odpady)

Nebezpečný

3

01.3

Použité oleje

Nebezpečný

4

05

Odpad ze zdravotnictví a biologický odpad

Neklasifikovaný jako nebezpečný

5

05

Odpad ze zdravotnictví a biologický odpad

Nebezpečný

6

07.7

Odpad obsahující PCB

Nebezpečný

7

10.1

Odpad z domácností a podobné odpady

Neklasifikovaný jako nebezpečný

8

10.2

Směsné a nerozlišené materiály

Neklasifikovaný jako nebezpečný

9

10.2

Směsné a nerozlišené materiály

Nebezpečný

10

10.3

Zbytky z třídění

Neklasifikovaný jako nebezpečný

11

10.3

Zbytky z třídění

Nebezpečný

12

11

Obecné kaly

Neklasifikovaný jako nebezpečný

13

06 + 07 + 08 + 09 + 12 + 13

Ostatní odpad

(kovový odpad + nekovový odpad + vyřazené zařízení + odpady živočišného a rostlinného původu + minerální odpady + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

14

06 + 07 + 08 + 09 + 12 + 13 kromě 07.7

Ostatní odpad

(kovový odpad+ nekovový odpad kromě odpadu obsahujícího PCB + vyřazené zařízení + odpady živočišného a rostlinného původu + minerální odpady + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Nebezpečný

TN

 

Neklasifikovaný jako nebezpečný celkem

Neklasifikovaný jako nebezpečný

TH

 

Nebezpečný celkem

Nebezpečný

TT

 

Všechny odpady celkem

 


Seznam F – Způsoby využití a odstraňování; kódy odkazují na kódy v přílohách směrnice 75/442/EHS

Způsob

Kód

Způsoby využití a odstraňování

Spalování

1

R1

Použití především jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie

2

D10

Spalování na pevnině

Činnosti, které mohou vést k využití (kromě využití energie)

3

R2 +

Zpětné získávání/regenerace rozpouštědel

R3 +

Recyklace/zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů)

R4 +

Recyklace/zpětné získávání kovů a sloučenin kovů

R5 +

Recyklace/zpětné získávání jiných anorganických materiálů

R6 +

Regenerace kyselin nebo zásad

R7 +

Využití složek používaných ke snižování znečištění

R8 +

Využití složek katalyzátorů

R9 +

Rafinace olejů nebo jiné opětné použití olejů

R10 +

Úprava půdními procesy, která je přínosem pro zemědělství nebo životní prostředí

R11

Použití odpadů získaných některým ze způsobů R1 až R10

Způsoby odstraňování odpadů

4

D1 +

Ukládání na povrch nebo pod úroveň povrchu země (např. skládkování apod.)

D3 +

Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo jiných přírodních úložišť apod.)

D4 +

Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, nádrží nebo lagun apod.)

D5 +

Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí apod.)

D12

Trvalé uložení (např. uložení kontejnerů v dole apod.)

5

D2 +

Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě apod.)

D6 +

Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů

D7

Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání do mořského dna


Seznam G – Seznam kategorií odpadu pro činnosti, které mohou vést k využití (kromě využití energie)

Položka odpadu

EWC-Stat verze 3 (Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 15)

Nebezpečný/neklasifikovaný jako nebezpečný

Kód

Popis

1

01.3

Použité oleje

Nebezpečný

2

06

Kovový odpad

Neklasifikovaný jako nebezpečný

3

06

Kovový odpad

Nebezpečný

4

07.1

Skleněný odpad

Neklasifikovaný jako nebezpečný

5

07.1

Skleněný odpad

Nebezpečný

6

07.2

Odpad z papíru a lepenky

Neklasifikovaný jako nebezpečný

7

07.3

Pryžový odpad

Neklasifikovaný jako nebezpečný

8

07.4

Odpadní plasty

Neklasifikovaný jako nebezpečný

9

07.5

Odpad ze dřeva

Neklasifikovaný jako nebezpečný

10

07.6

Textilní odpad

Neklasifikovaný jako nebezpečný

11

09 kromě 09.11, 09.3

Odpady živočišného a rostlinného původu

(kromě živočišných odpadních potravinářských přípravků a produktů a kromě zvířecího trusu, moči a hnoje)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

12

09.11

Živočišné odpadní potravinářské přípravky a produkty

Neklasifikovaný jako nebezpečný

13

09.3

Zvířecí trus, moč a hnůj

Neklasifikovaný jako nebezpečný

14

12

Minerální odpady

Neklasifikovaný jako nebezpečný

15

12

Minerální odpady

Nebezpečný

16

01 + 02 + 03 + 05 + 08 + 10 + 11 + 13

Ostatní odpady

(chemické směsné odpady + odpadní chemikálie + jiné chemické odpady + odpady ze zdravotnictví a biologické odpady + vyřazené zařízení + směsné běžné odpady + obecné kaly + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

17

01 + 02 + 03 + 05 + 07.5 + 07.7 + 08 + 10 + 11 + 13 kromě 01.3

Ostatní odpady

(chemické směsné odpady kromě použitých olejů + odpadní chemikálie + jiné chemické odpady + odpady ze zdravotnictví a biologické odpady + odpad ze dřeva + odpad s obsahem PCB + vyřazené zařízení + směsné běžné odpady + obecné kaly + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Nebezpečný

TN

 

Neklasifikovaný jako nebezpečný celkem

Neklasifikovaný jako nebezpečný

TH

 

Nebezpečný celkem

Nebezpečný

TT

 

Všechny odpady celkem

 


Seznam H – Kategorie odpadu na odstranění (jiné než spálením)

Položka č.

EWC-Stat verze 3 (Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 15)

Nebezpečný/neklasifikovaný jako nebezpečný

Kód

Popis

1

01 + 02 + 03

Chemický odpad

(chemické směsné odpady + odpadní chemikálie + ostatní chemické odpady)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

2

01 + 02 + 03 kromě 01.3

Chemický odpad kromě použitých olejů

(chemické směsné odpady + odpadní chemikálie + ostatní chemické odpady)

Nebezpečný

3

01.3

Použité oleje

Nebezpečný

4

09 kromě 09.11, 09.3

Odpady živočišného a rostlinného původu

(kromě živočišných odpadních potravinářských přípravků a produktů a kromě zvířecího trusu, moči a hnoje)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

5

09.11

Živočišné odpadní potravinářské přípravky a produkty

Neklasifikovaný jako nebezpečný

6

09.3

Zvířecí trus, moč a hnůj

Neklasifikovaný jako nebezpečný

7

10.1

Odpady z domácností a podobné

Neklasifikovaný jako nebezpečný

8

10.2

Směsné a nerozlišené materiály

Neklasifikovaný jako nebezpečný

9

10.2

Směsné a nerozlišené materiály

Nebezpečný

10

10.3

Zbytky z třídění

Neklasifikovaný jako nebezpečný

11

10.3

Zbytky z třídění

Nebezpečný

12

11

Obecné kaly

Neklasifikovaný jako nebezpečný

13

12

Minerální odpady

Neklasifikovaný jako nebezpečný

14

12

Minerální odpady

Nebezpečný

15

05 + 06 + 07 + 08 + 13

Ostatní odpady

(odpady ze zdravotnictví a biologické odpady + kovový odpad + nekovový odpad + vyřazené zařízení + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

16

05 + 06 + 07 + 08 + 13

Ostatní odpady

(odpady ze zdravotnictví a biologické odpady + kovový odpad + nekovový odpad + vyřazené zařízení + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Nebezpečný

TN

 

Neklasifikovaný jako nebezpečný celkem

Neklasifikovaný jako nebezpečný

TH

 

Nebezpečný celkem

Nebezpečný

TT

 

Všechny odpady celkem

 


Seznam I – Měření kapacity

Činnost

Měření kapacity

Kód měření

1

1 000 tun za rok na tři desetinná místa

t

 

Terajouly za rok (1012)

j

2

1 000 tun za rok na tři desetinná místa

t

 

Terajouly za rok (1012)

j

3

1 000 tun za rok na tři desetinná místa

t

4

Metry krychlové za rok

m

5

1 000 tun za rok na tři desetinná místa

t


(1)  Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003.


25.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 131/38


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 783/2005

ze dne 24. května 2005,

kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů (1), a zejména na čl. 1 odst. 5 a čl. 6 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě článku 6 nařízení (ES) č. 2150/2002 se požaduje, aby Komise stanovila opatření nutná pro provádění daného nařízení.

(2)

Podle čl. 6 písm. b) nařízení (ES) č. 2150/2002 Komise může přizpůsobit specifikace uvedené v přílohách daného nařízení.

(3)

Nařízením Komise (ES) č. 574/2004 se mění statistická nomenklatura v přílohách I a III nařízení (ES) č. 2150/2002. Nyní by měla být této změně přizpůsobena i příloha II nařízení (ES) č. 2150/2002.

(4)

Nařízení (ES) č. 2150/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy zřízeného rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oddíl 2 přílohy II nařízení (ES) č. 2150/2002 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. května 2005.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 332, 9.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 574/2004 (Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 15).

(2)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA II

ODDÍL 2

Kategorie odpadu

Kategorie odpadu, pro než je u jednotlivých způsobů využití či odstranění uvedených v oddíle 8 bodu 2 třeba vypracovat statistiky, jsou tyto:

Spalování

Položka č.

EWC-Stat verze 3

Nebezpečný odpad/odpad neklasifikovaný jako nebezpečný

Kód

Popis

1

01 + 02 + 03

Chemický odpad

(chemické směsné odpady + odpadní chemikálie + ostatní chemické odpady)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

2

01 + 02 + 03 kromě 01.3

Chemický odpad kromě použitých olejů

(chemické směsné odpady + odpadní chemikálie + ostatní chemické odpady)

Nebezpečný

3

01.3

Použité oleje

Nebezpečný

4

05

Odpady ze zdravotnictví a biologické odpady

Neklasifikovaný jako nebezpečný

5

05

Odpady ze zdravotnictví a biologické odpady

Nebezpečný

6

07.7

Odpad obsahující PCB

Nebezpečný

7

10.1

Odpady z domácností a podobné

Neklasifikovaný jako nebezpečný

8

10.2

Směsné a nerozlišené materiály

Neklasifikovaný jako nebezpečný

9

10.2

Směsné a nerozlišené materiály

Nebezpečný

10

10.3

Zbytky z třídění

Neklasifikovaný jako nebezpečný

11

10.3

Zbytky z třídění

Nebezpečný

12

11

Obecné kaly

Neklasifikovaný jako nebezpečný

13

06 + 07 + 08 + 09 + 12 + 13

Ostatní odpady

(kovový odpad + nekovový odpad + vyřazené zařízení + odpady živočišného a rostlinného původu + minerální odpady + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

14

06 + 07 + 08 + 09 + 12 + 13 kromě 07.7

Ostatní odpady

(kovový odpad + nekovový odpad kromě odpadu obsahujícího PCB + vyřazené zařízení + odpady živočišného a rostlinného původu + minerální odpady + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Nebezpečný


Činnosti, které mohou vést k využití

(kromě využití energie)

Položka č.

EWC-Stat verze 3

Nebezpečný odpad/odpad neklasifikovaný jako nebezpečný

Kód

Popis

1

01.3

Použité oleje

Nebezpečný

2

06

Kovový odpad

Neklasifikovaný jako nebezpečný

3

06

Kovový odpad

Nebezpečný

4

07.1

Skleněný odpad

Neklasifikovaný jako nebezpečný

5

07.1

Skleněný odpad

Nebezpečný

6

07.2

Odpad z papíru a lepenky

Neklasifikovaný jako nebezpečný

7

07.3

Pryžový odpad

Neklasifikovaný jako nebezpečný

8

07.4

Odpadní plasty

Neklasifikovaný jako nebezpečný

9

07.5

Odpad ze dřeva

Neklasifikovaný jako nebezpečný

10

07.6

Textilní odpad

Neklasifikovaný jako nebezpečný

11

09 kromě 09.11, 09.3

Odpady živočišného a rostlinného původu

(kromě živočišných odpadních potravinářských přípravků a produktů a kromě zvířecího trusu, moči a hnoje)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

12

09.11

Živočišné odpadní potravinářské přípravky a produkty

Neklasifikovaný jako nebezpečný

13

09.3

Zvířecí trus, moč a hnůj

Neklasifikovaný jako nebezpečný

14

12

Minerální odpady

Neklasifikovaný jako nebezpečný

15

12

Minerální odpady

Nebezpečný

16

01 + 02 + 03 + 05 + 08 + 10 + 11 + 13

Ostatní odpady

(chemické směsné odpady + odpadní chemikálie + jiné chemické odpady + odpady ze zdravotnictví a biologické odpady + vyřazené zařízení + směsné běžné odpady + obecné kaly + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

17

01 + 02 + 03 + 05 + 07.5 + 07.7 + 08 + 10 + 11 + 13 kromě 01.3

Ostatní odpady

(chemické směsné odpady kromě použitých olejů + odpadní chemikálie + jiné chemické odpady + odpady ze zdravotnictví a biologické odpady + odpad ze dřeva + odpad s obsahem PCB + vyřazené zařízení + směsné běžné odpady + obecné kaly + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Nebezpečný


Odstraňování (jiné než spalováním)

Položka č.

EWC-Stat verze 3

Nebezpečný odpad/odpad neklasifikovaný jako nebezpečný

Kód

Popis

1

01 + 02 + 03

Chemický odpad

(chemické směsné odpady + odpadní chemikálie + ostatní chemické odpady)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

2

01 + 02 + 03 kromě 01.3

Chemický odpad kromě použitých olejů

(chemické směsné odpady + odpadní chemikálie + ostatní chemické odpady)

Nebezpečný

3

01.3

Použité oleje

Nebezpečný

4

09 kromě 09.11, 09.3

Odpady živočišného a rostlinného původu

(kromě živočišných odpadních potravinářských přípravků a produktů a kromě zvířecího trusu, moči a hnoje)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

5

09.11

Živočišné odpadní potravinářské přípravky a produkty

Neklasifikovaný jako nebezpečný

6

09.3

Zvířecí trus, moč a hnůj

Neklasifikovaný jako nebezpečný

7

10.1

Odpady z domácností a podobné

Neklasifikovaný jako nebezpečný

8

10.2

Směsné a nerozlišené materiály

Neklasifikovaný jako nebezpečný

9

10.2

Směsné a nerozlišené materiály

Nebezpečný

10

10.3

Zbytky z třídění

Neklasifikovaný jako nebezpečný

11

10.3

Zbytky z třídění

Nebezpečný

12

11

Obecné kaly

Neklasifikovaný jako nebezpečný

13

12

Minerální odpady

Neklasifikovaný jako nebezpečný

14

12

Minerální odpady

Nebezpečný

15

05 + 06 + 07 + 08 + 13

Ostatní odpady

(odpady ze zdravotnictví a biologické odpady + kovový odpad + nekovový odpad + vyřazené zařízení + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Neklasifikovaný jako nebezpečný

16

05 + 06 + 07 + 08 + 13

Ostatní odpady

(odpady ze zdravotnictví a biologické odpady + kovový odpad + nekovový odpad + vyřazené zařízení + solidifikovaný, stabilizovaný nebo vitrifikovaný odpad)

Nebezpečný“


25.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 131/42


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 784/2005

ze dne 24. května 2005,

kterým se přijímají odchylky od ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů, pokud jde o Litvu, Polsko a Švédsko

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na žádost Litvy ze dne 2. července 2004,

s ohledem na žádost Polska ze dne 13. července 2004,

s ohledem na žádost Švédska ze dne 26. srpna 2004,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 2150/2002 může Komise v průběhu přechodného období povolit odchylky od určitých ustanovení příloh daného nařízení.

(2)

Tyto odchylky by se na vlastní žádost příslušných států měly povolit Litvě, Polsku a Švédsku.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy zřízeného rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Povolují se tyto odchylky od ustanovení nařízení (ES) č. 2150/2002:

a)

Litvě a Polsku se povolují odchylky pro vypracování výsledků týkajících se oddílu 8 bodu 1.1 položek 1 (zemědělství, myslivost a lesnictví), 2 (rybolov a chov ryb) a 16 (služby) přílohy I a výsledků týkajících se oddílu 8 odst. 2 přílohy II.

b)

Švédsku se povolují odchylky pro vypracování výsledků týkajících se oddílu 8 bodu 1.1, položek 1 (zemědělství, myslivost a lesnictví), 2 (rybolov a chov ryb) a 16 (služby) přílohy I.

2.   Odchylky uvedené v odstavci 1 se povolují pouze pro údaje prvního referenčního roku, tj. roku 2004.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. května 2005.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 332, 9.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 574/2004 (Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 15).

(2)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Komise

25.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 131/43


ROZHODNUTÍ č. 1/2005 SMÍŠENÉHO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ ZŘÍZENÉHO DOHODOU MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O OBCHODU S ZEMEDĚLSKÝMI PRODUKTY

ze dne 25. února 2005

týkající se dodatku 1 písm. B bodu 9 přílohy 7

(2005/394/ES)

SMÍŠENÝ VÝBOR,

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, a zejména na článek 11 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Tato dohoda vstoupila v platnost dnem 1. června 2002.

(2)

Účelem přílohy 7 je usnadnit obchod mezi stranami vinařských produktů.

(3)

Na základě čl. 27 odst. 1 přílohy 7 přezkoumá pracovní skupina veškeré otázky týkající se provádění přílohy 7 a zejména na základě čl. 27 odst. 2 přílohy 7 připraví návrhy, které předloží výboru s cílem upravit a aktualizovat dodatky přílohy 7.

(4)

Dodatek 1 písmeno B bod 9 přílohy 7 stanoví průvodní doklad pro vína dovážená ze Švýcarska v souladu s ustanoveními stanovenými v dodatku 1 písmenu B bodu 9 původního znění dohody,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

V dodatku 1 přílohy 7 se bod B.9 nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinnosti od 1. října 2004.

V Bruselu dne 25. února 2005.

Za Smíšený výbor pro zemědělství

předseda, vedoucí švýcarské delegace

Christian HÄBERLI

Za Evropské společenství

vedoucí oddělení AGRI AI/2

Aldo LONGO

Sekretariát výboru

Tajemník

Remigi WINZAP


PŘÍLOHA

Image