ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 97

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 48
15. dubna 2005


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 564/2005 ze dne 8. dubna 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1601/2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých železných a ocelových lan a kabelů pocházejících z České republiky, Ruska, Thajska a Turecka a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 565/2005 ze dne 14. dubna 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

4

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 566/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se mění sazby náhrad u některých mléčných výrobků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

6

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 567/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se pro hospodářský rok 2004/05 stanoví částky, které je třeba zaplatit organizacím producentů olivového oleje a jejich sdružením uznaným podle nařízení Rady č. 136/66/EHS

8

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 568/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1159/2003, kterým se pro hospodářské roky 2003/04, 2004/05 a 2005/06 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz třtinového cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod a kterým se mění nařízení (ES) č. 1464/95 a (ES) č. 779/96

9

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 569/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se stanoví přechodné opatření pro hospodářský rok 2004/05, pokud jde o financování skladování obilovin nabídnutých k intervenci v České republice, Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku

11

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 570/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 118/2005, pokud jde o stanovení rozpočtových stropů pro přímé platby podle článku 71 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003

13

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 571/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se stanoví reprezentativní ceny a dodatečná cla pro dovoz melasy v odvětví cukru použitelné od 15. dubna 2005

15

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 572/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro bílý a surový cukr v nezměněném stavu

17

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 573/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad u bílého cukru určeného do některých třetích zemí pro 23. dílčí nabídkové řízení vyhlášené v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 1327/2004

19

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 574/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky

20

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 575/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se stanoví maximální vývozní náhrady u másla v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 581/2004

28

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 576/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se stanoví maximální vývozní náhrady u sušeného odstředěného mléka v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 582/2004

30

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 577/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se stanoví maximální snížení dovozního cla u čiroku v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 2275/2004

31

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 578/2005 ze dne 14. dubna 2005 týkající se nabídek podaných v rámci nabídkového řízení dle nařízení (ES) č. 2277/2004 pro dovoz kukuřice

32

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 579/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se stanoví maximální snížení dovozního cla u kukuřice v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 487/2005

33

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 580/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 206/2005 o zavádění definitivních ochranných opatření proti dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely

34

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 581/2005 ze dne 14. dubna 2005 o nabídkách podaných v rámci nabídkového řízení pro vývoz ječmene dle nařízení (ES) č. 1757/2004

35

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 582/2005 ze dne 14. dubna 2005, kterým se stanoví maximální vývozní náhrada pro pšenici obecnou v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 115/2005

36

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Rada

 

*

Informace o vstupu v platnost Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se mění Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o ustanovení použitelná pro zpracované zemědělské produkty

37

 

 

Komise

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 31. března 2005 o nezařazení kyseliny krezylové, dichlorofenu, imazamethabenzu, kasugamycinu a polyoxinu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tyto účinné látky (oznámeno pod číslem K(2005) 975)  ( 1 )

38

 

 

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

 

 

Kontrolní úřad ESVO

 

*

Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 305/04/KOL ze dne 1. prosince 2004, kterým se po čtyřicáté osmé mění procedurální a věcná pravidla pro oblast státní podpory změnou kapitoly 16 Podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích a návrh příslušných opatření

41

 

 

Akty přijaté podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii

 

*

Společný postoj Rady 2005/304/SZBP ze dne 12. dubna 2005 o předcházení konfliktům v Africe, jejich zvládání a řešení a o zrušení společného postoje 2004/85/SZBP

57

 

 

Tiskové opravy

 

*

Oprava směrnice Komise 2004/93/ES ze dne 21. září 2004, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS za účelem přizpůsobení jejích příloh II a III technickému pokroku (Úř. věst. L 300 ze dne 25.9.2004)

63

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 564/2005

ze dne 8. dubna 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1601/2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých železných a ocelových lan a kabelů pocházejících z České republiky, Ruska, Thajska a Turecka a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   PŘEDCHOZÍ POSTUP

(1)

Dne 5. května 2000 Komise zahájila antidumpingové řízení (2) týkající se dovozu některých železných nebo ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Turecka.

(2)

Výsledkem tohoto řízení bylo konečné antidumpingové clo, které bylo uloženo nařízením Rady (ES) č. 1601/2001 (3), a které mělo odstranit poškozující účinek dumpingu.

B.   ŽÁDOST O PROZATÍMNÍ PŘEZKUM

(3)

Žádost o částečný prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 1601/2001 podala společnost Has Çelik ve Halat Sanayi Ticaret A.S. (dále jen „Has Çelik“ nebo „žadatel“), turecký vyvážející výrobce některých železných nebo ocelových lan a kabelů, na kterého se vztahují platná antidumpingová opatření.

(4)

V této žádosti podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se tvrdí, že okolnosti související s dumpingem, na jejichž základě byla platná opatření zavedena, se změnily, a že dané změny jsou trvalé povahy.

(5)

V žádosti bylo uvedeno, že žadatel prodělal strukturální změny, které mají značný dopad na běžnou hodnotu. Dále žádost obsahovala tvrzení, že srovnání běžné hodnoty založené na nákladech nebo cenách na domácím trhu s cenami pro vývoz do Společenství povede ke značnému snížení dumpingu pod úroveň současných opatření, která jsou u dovozů žadatele uplatňována, tj. pod úroveň 17,8 %. Pokračující uplatňování na stávající úrovni, založené na dříve stanovené úrovni dumpingu, již není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(6)

Komise po konzultaci s poradním výborem uznala, že pro zahájení částečného prozatímního přezkumu existují postačující důvody, a zveřejnila proto oznámení (dále jen „oznámení o zahájení“) (4) a zahájila šetření, které se týká pouze dumpingu dotyčného žadatele.

C.   POSTUP

(7)

Komise oficiálně informovala zástupce vyvážející země a žadatele o zahájení částečného prozatímního přezkumu a dala všem přímo dotčeným stranám příležitost písemně předložit své připomínky a požádat o slyšení. Připomínky obdržela od styčného výboru pro evropské záležitosti Evropského svazu pro průmysl ocelových lan (EWRIS), který byl žadatelem v původním případě.

(8)

Komise žadateli rovněž zaslala dotazník a žadatel na něj odpověděl ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, a provedla kontrolu v prostorách žadatele.

(10)

Šetření dumpingu se vztahovalo na období od 1. července 2003 do 29. února 2004 (dále jen „období šetření“).

D.   VÝROBEK

(11)

Dotyčný výrobek je totožný s výrobkem, který byl posuzován při šetření, jehož výsledkem bylo uložení stávajících opatření (dále jen „předchozí šetření“), tj. výrobkem jsou železná nebo ocelová lana a kabely, včetně uzavřených lan, kromě lan a kabelů z korozivzdorné oceli, s největším rozměrem příčného průřezu větším než 3 mm, též s připojenými tvarovkami („ocelová lana“ nebo „SWR“), která pocházejí z Turecka a která se běžně zařazují do kódů KN 7312 10 82, 7312 10 84, 7312 10 86, 7312 10 88 a 7312 10 99.

(12)

Stejně jako tomu bylo v předchozím šetření, i toto šetření ukázalo, že ocelová lana, která žadatel vyrábí v Turecku a prodává na tureckém trhu nebo vyváží do Společenství, mají stejné základní fyzikální vlastnosti a stejné použití, a lze je tedy považovat za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

E.   DUMPING

(13)

Pokud jde o zjištění běžné hodnoty, bylo nejprve stanoveno, zda je celkový domácí prodej obdobného výrobku žadatele reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo shledáno, že tomu tak je, neboť objem prodeje žadatele na domácím trhu představoval alespoň 5 % jeho celkového objemu vývozu do Společenství.

(14)

Pro každý typ výrobku prodávaný žadatelem na domácím trhu, u kterého se zjistilo, že je přímo srovnatelný s typy vyváženými do Společenství, se posuzovalo, zda je prodej na domácím trhu pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení dostatečně reprezentativní. Bylo shledáno, že tomu tak je, neboť v průběhu období šetření představoval celkový objem prodeje na domácím trhu u daného typu výrobku 5 % a více celkového objemu prodeje stejného typu vyváženého do Společenství. U většiny typů, které byly během období šetření vyváženy do Společenství, byl nalezen srovnatelný reprezentativní typ prodávaný na domácím trhu.

(15)

U všech typů splňujících kritérium 5 % se rovněž posuzovalo, zda lze prodej jednotlivých srovnatelných typů výrobku na domácím trhu považovat za prodej v rámci běžného obchodního styku, a to tak, že se určil podíl ziskového prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům. Ve všech případech představoval ziskový prodej daného typu výrobku více než 80 % celkového prodeje daného typu na domácím trhu, a běžná hodnota tedy vycházela z váženého průměru cen veškerého prodeje na domácím trhu uskutečněných v průběhu období šetření.

(16)

V případě typů výrobků vyvážených do Společenství, ke kterým nebyly nalezeny žádné srovnatelné typy prodávané na domácím trhu, byla běžná hodnota vypočtena jako součet výrobních nákladů vzniklých žadateli v souvislosti s vyváženými dotyčnými typy výrobku, přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a zisků v souladu s čl. 2 odst. 3 čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Základem pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů byl prodej obdobného výrobku, který žadatel uskutečnil na domácím trhu. Základem pro stanovení ziskového rozpětí byl prodej obdobného výrobku, který žadatel uskutečnil na domácím trhu v rámci běžného obchodního styku.

(17)

Vzhledem k tomu, že veškerý prodej dotyčného výrobku pro účely vývozu byl uskutečněn přímo nezávislým zákazníkům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě daných zaplacených nebo splatných cen.

(18)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu na stejné obchodní úrovni. Pro účely spravedlivého srovnání byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení zohledněny rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno, a které prokazatelně ovlivňují ceny a tím i srovnatelnost cen, tj. náklady na dopravu, na pojištění, náklady na provoz pohotovostních skladů, náklady na nakládku a vedlejší náklady, náklady na poskytnutí úvěrů a provize.

(19)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru upravené běžné hodnoty jednotlivých typů výrobků a váženého průměru čistých vývozních cen ze závodu u srovnatelného typu výrobku.

(20)

Výše popsané srovnání neprokázalo existenci dumpingu.

F.   TRVALÁ POVAHA ZMĚNY OKOLNOSTÍ

(21)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení se rovněž posuzovalo, zda lze změněné okolnosti přiměřeně označit jako okolnosti trvalé povahy.

(22)

V tomto ohledu šetření odhalilo, že žadatel prodělal strukturální změny, které ve srovnání s obdobím, jež bylo posuzováno při předchozím šetření (1. dubna 1999 až 31. března 2000), značným způsobem ovlivnily výrobní strukturu a organizaci, podstatně zvýšily efektivitu výroby a vedly k poklesu výrobních nákladů a ke snížení běžné hodnoty. V témže období se zvýšily i vývozní ceny a nic nenasvědčuje tomu, že by tento nárůst byl dočasný.

(23)

V důsledku toho se dospělo k závěru, že změna okolností, zejména pak nárůst vývozních cen pro Společenství spolu se značným poklesem výrobních nákladů, je trvalé povahy.

G.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(24)

S ohledem na neexistenci dumpingu se tudíž považuje za vhodné, aby byla opatření týkající se žadatele zrušena.

(25)

Zúčastněné strany byly informovány o skutečnostech a úvahách, na základě kterých byla doporučena změna nařízení (ES) č. 1601/2001, a dostaly možnost předložit své připomínky.

(26)

Svaz EWRIS následně předal některé obecné připomínky týkající se zejména zvyšujících se cen surovin po uplynutí období šetření. EWRIS nezpochybnil výše uvedené závěry týkající se dumpingu, nicméně vyjádřil obavu nad možností, že by žadatel v dumpingu mohl v budoucnosti opět pokračovat.

(27)

Pokud jde o ceny surovin, je třeba poznamenat, že se ceny surovin mohly po uplynutí období šetření zvýšit, ale tato skutečnost nemohla být při výpočtu dumpingu žadatele zohledněna. V daném případě je surovinou válcovaný drát, základní výrobek z oceli, u kterého jsou krátkodobé cenové výkyvy běžné. Jakýkoli nárůst ceny takové suroviny nelze považovat za změnu trvalé povahy, která by mohla zpochybnit výše uvedené závěry.

(28)

Rovněž je třeba poznamenat, že vzhledem k tomu, že se dané opatření ruší pouze pro žadatele a nikoli pro celé Turecko, podléhá žadatel nadále řízení a může být podle čl. 11 odst. 6 základního nařízení znovu prošetřen v rámci jakéhokoli dalšího přezkumu prováděného v případě Turecka,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1601/2001 se mění takto:

 

V tabulce v čl. 1 odst. 3 se celní sazba (%) uvedená pro tureckou společnost Has Çelik ve Halat Sanayi Ticaret A.S. (doplňkový kód TARIC A220) nahrazuje tímto:

„0“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. dubna 2005.

Za Radu

J. ASSELBORN

předseda


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(2)  Úř. věst. C 127, 5.5.2000, s. 12.

(3)  Úř. věst. L 211, 4.8.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1268/2003 (Úř. věst. L 180, 18.7.2003, s. 23).

(4)  Úř. věst. C 67, 17.3.2004, s. 5.


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/4


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 565/2005

ze dne 14. dubna 2005

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1947/2002 (Úř. věst. L 299, 1.11.2002, s. 17).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 14. dubna 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

99,5

204

63,6

212

146,4

624

104,1

999

103,4

0707 00 05

052

144,2

204

53,8

999

99,0

0709 90 70

052

105,4

204

40,9

999

73,2

0805 10 20

052

47,3

204

48,9

212

52,4

220

49,1

400

55,3

624

57,1

999

51,7

0805 50 10

052

61,8

220

69,6

400

69,0

624

63,2

999

65,9

0808 10 80

388

88,0

400

118,1

404

97,6

508

59,7

512

71,1

524

63,2

528

79,6

720

80,5

804

110,5

999

85,4

0808 20 50

388

81,2

512

77,6

528

65,8

999

74,9


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/6


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 566/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se mění sazby náhrad u některých mléčných výrobků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na čl. 31 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sazby náhrad použitelné od 24. března 2005 na produkty uvedené v příloze, vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 468/2005 (2).

(2)

Z uplatnění pravidel a kritérií uvedených v nařízení (ES) č. 468/2005 na údaje, které má Komise v současnosti k dispozici, vyplývá, že nyní uplatňované vývozní náhrady by měly být pozměněny podle přílohy tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vývozní náhrady stanovené nařízením (ES) č. 468/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Article 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1787/2003 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 121).

(2)  Úř. věst. L 78, 24.3.2005, s. 9.


PŘÍLOHA

Sazby náhrad použitelné od 15. dubna 2005 u některých mléčných výrobků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy (1)

(EUR/100 kg)

Kód KN

Popis

Sazba náhrady

V případě stanovení náhrad předem

Ostatní

ex 0402 10 19

Mléko sušené, v granulích nebo v jiné pevné formě, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku nejvýše 1,5 % (PG 2):

 

 

a)

na vývoz zboží s kódem KN 3501

b)

na vývoz jiného zboží

26,53

28,00

ex 0402 21 19

Mléko sušené, v granulích nebo v jiné pevné formě, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku 26 % (PG 3):

 

 

a)

při vývozu zboží obsahujícího (ve formě výrobků postavených na roveň PG 3) máslo či smetanu za snížené ceny, získané podle nařízení (ES) č. 2571/97

32,54

34,67

b)

na vývoz jiného zboží

61,57

65,60

ex 0405 10

Máslo o obsahu tuku 82 % hmotnostních (PG 6):

 

 

a)

při vývozu zboží, jež obsahuje máslo či smetanu za snížené ceny, vyrobené v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (ES) č. 2571/97

40,70

44,00

b)

na vývoz zboží s kódem KN 2106 90 98 obsahujícího 40 % hmotnostních a více mléčného tuku

126,58

136,25

c)

na vývoz jiného zboží

119,33

129,00


(1)  Sazby stanovené v této příloze se s účinkem od 1. října 2004 nevztahují na vývozy do Bulharska a s účinkem od 1. února 2005 na zboží uvedené v tabulkách I a II protokolu č. 2 dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972 vyvážené do Švýcarské konfederace nebo Lichtenštejnského knížectví.


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/8


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 567/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se pro hospodářský rok 2004/05 stanoví částky, které je třeba zaplatit organizacím producentů olivového oleje a jejich sdružením uznaným podle nařízení Rady č. 136/66/EHS

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady č. 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky (1), a zejména na čl. 20d odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 20d odst. 1 nařízení č. 136/66/EHS se stanoví, že určité procento podpory produkce se odebere jako příspěvek pro financování činností organizací producentů a jejich uznaných sdružení. Pro hospodářské roky 1998/99 až 2004/05 bylo uvedené procento stanoveno na 0,8 %.

(2)

V čl. 21 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 2366/98 ze dne 30. října 1998, kterým se stanoví pravidla pro režim podpory produkce olivového oleje pro hospodářské roky 1998/99 až 2004/05 (2) se stanoví, že jednotkové částky, které mají být přiděleny sdružením a organizacím producentů se stanoví na základě odhadů celkové částky určené k rozdělení. Zdroje dostupné v každém členském státě po výše uvedené srážce musí být přiměřeně rozdělené mezi oprávněné subjekty.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro oleje a tuky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Částky stanovené podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 2366/98 pro hospodářský rok 2004/05 jsou následující:

pro Řecko 2,0 EUR a 2,0 EUR

pro Španělsko 4,5 EUR a 2,2 EUR

pro Francii 0,0 EUR a 0,0 EUR

pro Itálii 2,0 EUR a 2,2 EUR

pro Maltu 0,0 EUR a 0,0 EUR

pro Portugalsko 0,0 EUR a 6,5 EUR

pro Slovinsko 0,0 EUR a 0,0 EUR

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. 172, 30.9.1966, s. 3025/66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97).

(2)  Úř. věst. L 293, 31.10.1998, s. 50. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1432/2004 (Úř. věst. L 264, 11.8.2004, s. 6).


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/9


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 568/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1159/2003, kterým se pro hospodářské roky 2003/04, 2004/05 a 2005/06 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz třtinového cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod a kterým se mění nařízení (ES) č. 1464/95 a (ES) č. 779/96

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhu v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 22 odst. 2 a na čl. 39 odst. 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1095/96 ze dne 18. června 1996 o zavedení koncesí stanovených v seznamu CXL sestaveném na základě závěrů jednání o čl. XXIV odst. 6 GATT (2), a zejména na článek 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zkušenost z hospodářského roku 2003/04, které bylo prvním dodacím obdobím použití nařízení Komise (ES) č. 1159/2003 (3) ukázala, že je vhodné zlepšit některé řídící postupy stanovené v uvedeném nařízení, zejména pokud jde o stanovení množství povinných dodávek preferenčního cukru podle protokolu AKT-Indie.

(2)

Aby byla zajištěna požadovaná předvídatelnost řádného chodu obchodních operací, je třeba, aby Komise před začátkem uvedeného dodacího období přechodně stanovila množství povinných dodávek podle čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001.

(3)

Pokud jsou blíže známé dodávky uskutečněné v předchozích letech, je v průběhu dodacího období vhodné stanovit tato množství s výhradou možných změn, pokud by pozdější informace tyto změny upřesnily. Aniž jsou dotčena prováděná vyšetřování, v rámci stanovování množství povinných dodávek je nutné také určit jmenovité množství dovozních licencí, pro které nebyl zaznamenán skutečný dovoz do Společenství.

(4)

Nařízení (ES) č. 1159/2003 by proto mělo být změněno.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

1.   Komise postupem podle čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 určí množství povinných dodávek pro každou dotyčnou vyvážející zemi podle článků 3 a 7 protokolu AKT, článků 3 a 7 dohody s Indií, jakož i článků 11 a 12 tohoto nařízení.

2.   Určení množství povinných dodávek pro dodací období:

a)

je předběžně stanoveno před 1. květnem, který předchází uvedenému období;

b)

je přijato před 1. únorem uvedeného období;

c)

je případně upravováno v průběhu uvedeného období, pokud je to nutné kvůli novým informacím a zejména proto, aby se řešily zvláštní, řádně odůvodněné případy.

Povinné dodávky brané v úvahu při vydávání licencí uvedených v článku 4 se rovnají množstvím stanoveným podle prvního pododstavce, případně jsou upraveny podle rozhodnutí přijatých podle článků 3 a 7 protokolu AKT a dohody s Indií.

3.   Množství povinných dodávek jsou stanovena podle článků 3 a 7 protokolu AKT, článků 3 a 7 dohody s Indií, jakož i článků 11 a 12 tohoto nařízení a berou v úvahu zejména:

a)

dodávky skutečně zjištěné v průběhu předchozích dodacích období;

b)

množství, u kterých bylo prohlášeno, že nemohou být dodána, v souladu s článkem 7 protokolu AKT a dohodou s Indií.

Pokud jmenovitá množství, na která byly vydány dovozní licence, překračují skutečně zjištěná množství za předchozí dodací období, jsou jmenovitá množství licencí, jejichž dovoz do Společenství nebylo možno zjistit, přidána k množstvím uvedeným v prvním pododstavci písm. a), aniž jsou dotčeny výsledky vyšetřování prováděných příslušnými orgány.

4.   Úpravy uvedené v odst. 2 písm. c) mohou zahrnovat převody množství mezi dvěma po sobě následujícími dodacími obdobími, pokud tím nebude narušen režim zásobování uvedený v článku 39 nařízení (ES) č. 1260/2001.

5.   V každém dodacím období se celková množství povinných dodávek jednotlivých dotyčných vyvážejících zemí dovezou jako preferenční cukr AKT-Indie v rámci povinných dodávek s nulovým clem.

V hospodářských letech 2003/04, 2004/05 a 2005/06 má povinná dodávka toto pořadové číslo: ‚preferenční cukr AKT-Indie: č. 09.4321‘.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 146, 20.6.1996, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 162, 1.7.2003, s. 25. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1409/2004 (Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 11).


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 569/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se stanoví přechodné opatření pro hospodářský rok 2004/05, pokud jde o financování skladování obilovin nabídnutých k intervenci v České republice, Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na smlouvu o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska,

s ohledem na akt o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, a zejména na čl. 41 první pododstavec tohoto aktu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 495/2005 (2) se na žádost některých členských států pro hospodářský rok 2004/05 prodlužuje o tři měsíce maximální lhůta pro dodávky obilovin nabízených k intervenci v členských státech, které přistoupily k Evropskému společenství k 1. květnu 2004, aniž by se však povolovala dodávka po 31. červenci 2005.

(2)

Toto opatření může vyvolat dodatečné náklady na skladování obilovin dodaných v nové lhůtě, ale po uplynutí původně stanovené lhůty podle čl. 4 odst. 3 třetího pododstavce nařízení Komise (ES) č. 824/2000 ze dne 19. dubna 2000, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (3).

(3)

Podle článku 6 nařízení Rady (EHS) č. 1883/78 ze dne 2. srpna 1978 o obecných pravidlech pro financování intervencí „záruční“ sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (4), přebírá „záruční“ sekce EZOZF dodatečné výdaje na hmotné operace v souvislosti se skladováním. Je vhodné určit, že s výdaji členských států spojenými s případnou náhradou výše uvedených dodatečných nákladů na skladování se bude nakládat jako s výdaji spojenými s náklady na skladování, které obvykle hradí intervenční agentury, a stanovit financování „záruční“ sekcí EZOZF na základě stejné paušální částky s přihlédnutím k měsíční přirážce, o kterou se zvyšuje intervenční cena stanovená v čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru EZOZF,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

U obilovin nabídnutých k intervenci v České republice, Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku, které převzala intervenční agentura po uplynutí dodací lhůty podle čl. 4 odst. 3 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 824/2000, se výdaje členského státu na skladování v období mezi uplynutím této lhůty a dnem skutečné dodávky do skladu určeného v plánu dodávky, která by měla proběhnout ve lhůtě stanovené podle nařízení (ES) č. 495/2005, považují za výdaje podle článku 6 nařízení (EHS) č. 1883/78.

Článek 2

Paušální částka podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1883/78 se stanoví podle paušální částky, kterou Společenství hradí členským státům za skladování obilovin při intervenčním nákupu během hospodářského roku 2004/05 a která je stanovena v rozhodnutí Komise ze dne 8. října 2004 (5), to jest 1,26 EUR na tunu a měsíc; z této částky se odečte hodnota měsíčního zvýšení podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003, to jest 0,46 EUR na tunu a měsíc, o kterou se zvýšila intervenční cena za každý měsíc překročení lhůty podle čl. 4 odst. 3 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 824/2000.

Tyto výdaje se vezmou v úvahu v rámci roční účetní závěrky podle článku 1 nařízení Rady (EHS) č. 3492/90 (6) jako dodatečné výdaje na hmotné operace spojené s nákupem určitého produktu intervenčními agenturami.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se pro hospodářský rok 2004/05.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 82, 31.3.2005, s. 5.

(3)  Úř. věst. L 100, 20.3.2000, s. 31. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).

(4)  Úř. věst. L 216, 5.8.1978, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1259/96 (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 10).

(5)  K(2004) 3706. Nezveřejněné rozhodnutí.

(6)  Úř. věst. L 337, 4.12.1990, s. 3.


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/13


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 570/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 118/2005, pokud jde o stanovení rozpočtových stropů pro přímé platby podle článku 71 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (1), a zejména na čl. 71 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha IV nařízení (ES) č. 118/2005, kterou se mění příloha VIII nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 a stanoví rozpočtové stropy pro částečné nebo dobrovolné provádění režimu jednotné platby a pro roční finanční částky režimu jednotné platby stanovené tímto nařízením, stanoví pro rozpočtový rok 2005 rozpočtové stropy pro přímé platby poskytované podle ustanovení článku 71 nařízení (ES) č. 1782/2003.

(2)

Francie v rámci výpočtu nároků na jednotnou platbu nedávno odhalila, že existuje značný rozdíl mezi finančním výsledkem používání jednotlivých osobních údajů ve vztahu k různým přímým platbám během referenčního období, které slouží k určení referenčních částek, a údaji, které Francie sdělila pro účely stanovení rozpočtových stropů pro různé přímé platby podle nařízení (ES) č. 118/2005.

(3)

Je proto vhodné změnit finanční stropy použitelné ve Francii pro přímé platby pro rok 2005, které stanovilo nařízení (ES) č. 118/2005.

(4)

Proto je třeba změnit nařízení (ES) č. 118/2005.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha IV nařízení (ES) č. 118/2005 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 118/2005 (Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 15).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA IV

FINANČNÍ STROPY PRO PŘÍMÉ PLATBY, KTERÉ SE POSKYTUJÍ PODLE ČLÁNKU 71 NAŘÍZENÍ (ES) č. 1782/2003

Rozpočtový rok 2005

(v tisících EUR)

 

Řecko

Finsko

Francie (1)

Malta

Nizozemsko

Slovinsko

Španělsko (1)

Platby na plochu pro plodiny na orné půdě 63 EUR/t

297 389

278 100

5 050 765

174

174 186

12 467

1 621 440

Platby na plochu pro plodiny na orné půdě 63 EUR/t, POSEI

 

 

 

 

 

 

23

Zvláštní regionální podpora pro plodiny na orné půdě 24 EUR/t

 

80 700

 

 

 

 

 

Doplňková platba pro pšenici tvrdou (291 EUR/ha) a zvláštní podpora pro netradiční oblasti (46 EUR/ha)

179 500

 

62 828

 

 

 

171 822

Podpora pro luskoviny pěstované na zrno

2 100

 

1 331

 

 

 

60 518

Podpora pro luskoviny pěstované na zrno, POSEI

 

 

 

 

 

 

1

Podpora pro produkci osiva

1 400

2 900

16 581

29

10 400

35

10 347

Prémie na krávy bez tržní produkce mléka

25 700

9 300

733 137

26

10 900

5 183

279 830

Doplňková prémie na krávy bez tržní produkce mléka

3 100

600

1 279

3

 

626

28 937

Zvláštní prémie na skot

29 900

40 700

389 619

201

20 400

5 813

147 721

Porážková prémie, dospělé kusy skotu

8 000

27 600

253 119

144

62 200

3 867

142 954

Porážková prémie, telata

 

100

79 472

 

40 300

538

602

Extenzifikační prémie pro skot

17 600

16 780

260 795

 

900

5 360

153 486

Dodatečné platby pro producenty hovězího masa

3 800

6 100

90 586

19

23 900

889

31 699

Prémie pro ovce a kozy

180 300

1 200

136 021

53

13 800

520

366 997

Doplňkové prémie pro ovce a kozy

63 200

400

40 391

18

300

178

111 589

Dodatečné platby pro producenty ovcí a koz

8 800

100

7 026

3

700

26

18 655

Platby pro producenty brambor určených pro výrobu škrobu (44,216 EUR/t)

 

2 400

11 250

 

21 800

 

 

Podpora na plochu pro rýži (102 EUR/t)

15 400

 

10 827

 

 

 

67 991

Podpora na plochu pro rýži (102 EUR/t) pro francouzské zámořské departementy

 

 

3 053

 

 

 

 

Podpora na produkci sušeného krmiva

1 100

20

41 224

 

6 800

 

44 075

Doplňkové prémie pro hovězí dobytek a ovce na ostrovech v Egejském moři

1 000

 

 

 

 

 

 

Podpora na plochu pro chmel

 

 

391

 

 

298

375


(1)  Podpory, které odpovídají prémiím vyplaceným v odvětví pro hospodářská zvířata během referenčních roků (2000, 2001, 2002) v nejvzdálenějších regionech, byly odečteny.“


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/15


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 571/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se stanoví reprezentativní ceny a dodatečná cla pro dovoz melasy v odvětví cukru použitelné od 15. dubna 2005

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 24 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1422/95 ze dne 23 června 1995 kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz melasy v odvětví cukru a kterým se mění nařízení (EHS) č. 785/68 (2), stanoví, že dovozní cena CIF pro melasu stanovená v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 785/68 (3), je považována za „cenu reprezentativní“; Tato cena je stanovena pro standardní jakosti vymezené v čl. 1 nařízení (EHS) č. 785/68.

(2)

Při stanovování reprezentativních cen musí být vzaty v úvahu všechny údaje uvedené v čl. 3 nařízení (EHS) č. 785/68, kromě případů uvedených v článku 4 uvedeného nařízení. Toto stanovování může být popřípadě provedeno postupem podle čl. 7 nařízení (EHS) č. 785/68.

(3)

Při upravování cen nevztahujících se k standardní jakosti, je třeba v závislosti na jakosti nabízené melasy zvýšit či snížit ceny podle článku 6 nařízení (EHS) č. 785/68.

(4)

Pokud existuje rozdíl mezi spouštěcí cenou dotyčného produktu a jeho reprezentativní cenou, dodatečná dovozní cla se stanoví v souladu s podmínkami uvedenými článkem 3 nařízení (ES) č. 1422/95. Jsou-li dovozní cla podle článku 5 nařízení (ES) č. 1422/95 dočasně pozastavena, je třeba pro tato cla stanovit zvláštní částky.

(5)

Je třeba stanovit reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro dotyčné produkty v souladu s čl. 1 odst. 2 a s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1422/95.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1422/95 se stanoví v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 141, 24.6.1995, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 79/2003 (Úř. věst. L 13, 18.1.2003, s. 4).

(3)  Úř. věst. 145, 27.6.1968, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1422/1995.


PŘÍLOHA

Reprezentativní ceny a dodatečná cla pro dovoz melasy v odvětví cukru použitelné od 15. dubna 2005

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

Výše cla na dovoz 100 kg netto příslušného produktu v případě dočasného pozastavení cel v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1422/95 (1)

1703 10 00 (2)

10,68

0

1703 90 00 (2)

11,10

0


(1)  Tato částka v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1422/95 nahrazuje sazbu společného celního sazebníku stanovenou pro příslušné produkty.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v čl. 1 nařízení (EHS) č. 785/68, ve znění pozdějších předpisů.


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/17


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 572/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro bílý a surový cukr v nezměněném stavu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 27 odst. 5 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 27 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že rozdíl mezi kurzy či cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení na světovém trhu a cenami těchto produktů ve Společenství lze vyrovnat vývozní náhradou.

(2)

Nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že při stanovení náhrad pro nedenaturovaný bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu je nutné vzít v úvahu situaci na trhu Společenství a na světovém trhu s cukrem, a to zejména faktor ceny a nákladů stanovený v článku 28 uvedeného nařízení. Tento článek stanoví, že je třeba brát v úvahu také hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

(3)

Náhrada pro surový cukr se musí stanovit podle standardní jakosti. Ta je definována v příloze I bodu II nařízení (ES) č. 1260/2001. Tuto náhradu je třeba dále stanovit podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001. Cukr kandys je definován v nařízení Komise (ES) č. 2135/95 ze dne 7. září 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad v odvětví cukru (2). Takto vypočítaná částka náhrady pro cukr s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv se musí vztahovat k jejich obsahu sacharosy a musí být proto stanovena pro 1 % uvedeného obsahu.

(4)

Ve zvláštních případech může být částka náhrady stanovena právními akty jiné povahy.

(5)

Náhrada musí být stanovena každé dva týdny. Během této doby může být pozměněna.

(6)

Čl. 27 odst. 5 první pododstavec nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky některých trhů, může být náhrada pro produkty uvedené v článku 1 zmíněného nařízení rozlišena podle místa určení.

(7)

Významný a rychlý nárůst preferenčního dovozu cukru ze západobalkánských zemí od počátku roku 2001, jakož i vývoz cukru do těchto zemí se jeví jako velmi uměle vytvořený.

(8)

S cílem zabránit zneužívání v souvislosti s produkty z odvětví cukru, u nichž byla čerpána vývozní náhrada a které byly zpětně dovezeny do Společenství, je třeba, aby náhrada pro produkty uvedené v tomto nařízení nebyla stanovena pro žádnou ze zemí západního Balkánu.

(9)

Příslušné částky vývozních náhrad je třeba stanovit s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na současnou situaci na trhu s cukrem, a zejména na kotace či ceny cukru ve Společenství a na světovém trhu.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Náhrady, které mají být poskytnuty při vývozu produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1260/2001, nedenaturovaných a v nezměněném stavu, se stanoví podle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařizením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 214, 8.9.1995, s. 16.


PŘÍLOHA

NÁHRADY PRO BÍLÝ A SUROVÝ CUKR VYVÁŽENÝ V NEZMĚNĚNÉM STAVU ODE DNE 15. DUBNA 2005 (1)

Kód produktu

Místo určení

Měrná jednotka

Výše náhrady

1701 11 90 9100

S00

EUR/100 kg

32,40 (2)

1701 11 90 9910

S00

EUR/100 kg

33,90 (2)

1701 12 90 9100

S00

EUR/100 kg

32,40 (2)

1701 12 90 9910

S00

EUR/100 kg

33,90 (2)

1701 91 00 9000

S00

EUR/1 % sacharosy × 100 kg produktu netto

0,3522

1701 99 10 9100

S00

EUR/100 kg

35,22

1701 99 10 9910

S00

EUR/100 kg

36,85

1701 99 10 9950

S00

EUR/100 kg

36,85

1701 99 90 9100

S00

EUR/1 % sacharosy × 100 kg produktu netto

0,3522

Pozn.: Kódy produktů a kódy místa určení řady „A“ jsou stanoveny v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy místa určení jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

Ostatní místa určení jsou:

S00

:

všechna místa určení (třetí země, ostatní území, vytváření skladových zásob a místa určení považovaná za vývozy ze Společenství), kromě Albánie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory (včetně Kosova podle rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999) a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, kromě cukru přimíchaného do produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2201/96 (Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29).


(1)  Sazby stanovené v této příloze nejsou použitelné od 1. února 2005 podle rozhodnutí Rady 2005/45/ES ze dne 22. prosince 2004 o uzavření a prozatímním provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se mění dohoda mezi Evropskím hospodařským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o ustanovení použitelná pro zpracované zemědělské proddukty (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 17).

(2)  Tato částka se použije pro surový cukr s výtěžností 92 %. Pokud je výtěžnost vyváženého surového cukru jiná než 92 %, výše příslušné náhrady se vypočítá podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001.


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/19


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 573/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad u bílého cukru určeného do některých třetích zemí pro 23. dílčí nabídkové řízení vyhlášené v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 1327/2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 27 odst. 5 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1327/2004 ze dne 19. července 2004, kterým bylo vyhlášeno stálé nabídkové řízení ke stanovení vývozních dávek a/nebo vývozních náhrad pro bílý cukr (2), pro hospodářský rok 2004/05, vyžaduje, aby pro vývoz tohoto cukru do některých třetích zemí byla vyhlášena dílčí nabídková řízení.

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1327/2004 je případně třeba stanovit maximální výši náhrady pro příslušné dílčí nabídkové řízení, a to zejména s ohledem na současný stav a předpokládaný vývoj trhu s cukrem ve Společenství a světového trhu s cukrem.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro 23. dílčí nabídkové řízení pro bílý cukr vyhlášené v souladu s nařízením (ES) č. 1327/2004 se maximální výše vývozní náhrady stanoví na 39,991 EUR/100 kg.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 23. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1685/2004 (Úř. věst. L 303, 30.9.2004, s. 21).


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/20


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 574/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na čl. 31 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 31 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanovuje, že rozdíl mezi cenami výrobků vyjmenovaných v článku 1 uvedeného nařízení v mezinárodním obchodě a cenami těchto výrobků v rámci Společenství lze vyrovnat vývozní náhradou v rozmezí, které vyplývá z dohod uzavřených podle článku 300 smlouvy.

(2)

V souladu s nařízením (ES) č. 1255/1999 se při určování náhrad u výrobků vyjmenovaných v článku 1 výše uvedeného nařízení, vyvážených v přirozeném stavu, musí brát v úvahu:

stávající situace a budoucí vývoj cen a dostupnosti mléka a mléčných výrobků na trhu Společenství a cen mléka a mléčných výrobků v mezinárodním obchodě,

marketingové náklady a nejvýhodnější náklady na přepravu z trhů Společenství do přístavů nebo jiných vývozních míst ve Společenství, jakož i náklady spojené s umístěním zboží na trhu v zemi určení,

cíle společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, které mají zajistit stav rovnováhy a přirozený vývoj cen a obchodování na tomto trhu,

rozmezí, která vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy, a

potřeba předcházet výkyvům na trhu Společenství, a

hospodářský aspekt navrhovaných vývozů.

(3)

V souladu s čl. 31 odst. 5 nařízení (ES) č. 1255/1999 by se měly při stanovování cen v rámci Společenství brát v úvahu skutečné ceny, které jsou pro vývoz nejvýhodnější, a při stanovování cen v mezinárodním obchodě by se měly brát v úvahu zejména:

a)

ceny převládající na trzích třetích zemí;

b)

nejvýhodnější ceny ve třetích zemích určení při dovozu ze třetích zemí;

c)

ceny výrobce ve vyvážejících třetích zemích, případně s ohledem na dotace poskytované těmito zeměmi a

d)

nabídkové ceny vyplaceně na hranici Evropského společenství.

(4)

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (ES) č. 1255/1999 může být s ohledem na situaci na světových trzích nebo na konkrétní požadavky určitých trhů zapotřebí rozlišit náhradu u výrobků vyjmenovaných v článku 1 uvedeného nařízení podle místa určení.

(5)

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (ES) č. 1255/1999 by se měl stanovit seznam výrobků, pro něž jsou poskytovány vývozní náhrady, a výše těchto náhrad alespoň jednou za čtyři týdny; výše náhrady však může zůstat na stejné úrovni déle než čtyři týdny.

(6)

V souladu s článkem 16 nařízení Komise (ES) č. 174/1999 ze dne 26. ledna 1999, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 804/68, pokud jde o vývozní licence a vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (2), se náhrada pro slazené mléčné výrobky rovná součtu dvou složek; přičemž první je určena k tomu, aby se přihlédlo k množství mléčných výrobků, a vypočítá se vynásobením základní výše náhrady obsahem mléčných výrobků v dotyčném produktu; druhá je určena k tomu, aby se přihlédlo k množství přidané sacharózy, a vypočítá se tak, že se základní výše náhrady platná v den vývozu pro produkty, které jsou vyjmenované v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů s cukrem (3), vynásobí obsahem sacharózy v celém produktu, tato druhá složka se však použije pouze tehdy, pokud byla přidaná sacharóza vyrobena z cukrové řepy nebo cukrové třtiny sklizené ve Společenství.

(7)

Nařízení Komise (EHS) č. 896/84 (4) obsahuje dodatečná ustanovení o poskytování náhrad při změnách hospodářského roku; tato ustanovení umožňují rozlišit náhrady podle data výroby produktů.

(8)

Při výpočtu náhrady pro tavené sýry je nezbytné stanovit, že v případě přidání kaseinu a/nebo kaseinátů se takové přidané množství nebere v úvahu.

(9)

Z použití výše uvedených pravidel na současnou situaci na trhu s mlékem, zejména na ceny mléčných výrobků ve Společenství a na světovém trhu, vyplývá, že náhrady by měly být stanoveny v příloze tohoto nařízení.

(10)

Řídící výbor por mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vývozní náhrady, na něž se odkazuje v článku 31 nařízení (ES) č. 1255/1999 o výrobcích vyvážených v přirozeném stavu, se stanovují v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 186/2004 (Úř. věst. L 29, 3.2.2004, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 20, 27.1.1999, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1846/2004 (Úř. věst. L 322, 22.10.2004, s. 16).

(3)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(4)  Úř. věst. L 91, 1.4.1984, s. 71. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 222/88 (Úř. věst. L 28, 1.2.1988, s. 1).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 14. dubna 2005, kterým se stanoví vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky

Kód produktu

Místo určení

Měrná jednotka

Výše náhrad

0401 10 10 9000

970

EUR/100 kg

1,548

0401 10 90 9000

970

EUR/100 kg

1,548

0401 20 11 9500

970

EUR/100 kg

2,393

0401 20 19 9500

970

EUR/100 kg

2,393

0401 20 91 9000

970

EUR/100 kg

3,028

0401 30 11 9400

970

EUR/100 kg

6,987

0401 30 11 9700

970

EUR/100 kg

10,49

0401 30 31 9100

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

17,84

A01

EUR/100 kg

25,49

0401 30 31 9400

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

27,87

A01

EUR/100 kg

39,82

0401 30 31 9700

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

30,74

A01

EUR/100 kg

43,91

0401 30 39 9100

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

17,84

A01

EUR/100 kg

25,49

0401 30 39 9400

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

27,87

A01

EUR/100 kg

39,82

0401 30 39 9700

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

30,74

A01

EUR/100 kg

43,91

0401 30 91 9100

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

35,03

A01

EUR/100 kg

50,05

0401 30 99 9100

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

35,03

A01

EUR/100 kg

50,05

0401 30 99 9500

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

51,49

A01

EUR/100 kg

73,55

0402 10 11 9000

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

23,20

A01

EUR/100 kg

28,00

0402 10 19 9000

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

23,20

A01

EUR/100 kg

28,00

0402 10 91 9000

L01

EUR/kg

068

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,2320

A01

EUR/kg

0,2800

0402 10 99 9000

L01

EUR/kg

068

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,2320

A01

EUR/kg

0,2800

0402 21 11 9200

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

23,20

A01

EUR/100 kg

28,00

0402 21 11 9300

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

45,96

A01

EUR/100 kg

58,97

0402 21 11 9500

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

47,95

A01

EUR/100 kg

61,56

0402 21 11 9900

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

51,10

A01

EUR/100 kg

65,60

0402 21 17 9000

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

23,20

A01

EUR/100 kg

28,00

0402 21 19 9300

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

45,96

A01

EUR/100 kg

58,97

0402 21 19 9500

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

47,95

A01

EUR/100 kg

61,56

0402 21 19 9900

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

51,10

A01

EUR/100 kg

65,60

0402 21 91 9100

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

51,42

A01

EUR/100 kg

66,00

0402 21 91 9200

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

51,72

A01

EUR/100 kg

66,40

0402 21 91 9350

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

52,26

A01

EUR/100 kg

67,08

0402 21 91 9500

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

56,16

A01

EUR/100 kg

72,09

0402 21 99 9100

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

51,42

A01

EUR/100 kg

66,00

0402 21 99 9200

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

51,72

A01

EUR/100 kg

66,40

0402 21 99 9300

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

52,26

A01

EUR/100 kg

67,08

0402 21 99 9400

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

55,15

A01

EUR/100 kg

70,80

0402 21 99 9500

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

56,16

A01

EUR/100 kg

72,09

0402 21 99 9600

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

60,12

A01

EUR/100 kg

77,17

0402 21 99 9700

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

62,36

A01

EUR/100 kg

80,06

0402 21 99 9900

L01

EUR/100 kg

068

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

64,96

A01

EUR/100 kg

83,38

0402 29 15 9200

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,2320

A01

EUR/kg

0,2800

0402 29 15 9300

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,4596

A01

EUR/kg

0,5897

0402 29 15 9500

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,4795

A01

EUR/kg

0,6156

0402 29 15 9900

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,5110

A01

EUR/kg

0,6560

0402 29 19 9300

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,4596

A01

EUR/kg

0,5897

0402 29 19 9500

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,4795

A01

EUR/kg

0,6156

0402 29 19 9900

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,5110

A01

EUR/kg

0,6560

0402 29 91 9000

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,5142

A01

EUR/kg

0,6600

0402 29 99 9100

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,5142

A01

EUR/kg

0,6600

0402 29 99 9500

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,5515

A01

EUR/kg

0,7080

0402 91 11 9370

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

4,958

A01

EUR/100 kg

7,083

0402 91 19 9370

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

4,958

A01

EUR/100 kg

7,083

0402 91 31 9300

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

5,859

A01

EUR/100 kg

8,371

0402 91 39 9300

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

5,859

A01

EUR/100 kg

8,371

0402 91 99 9000

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

21,53

A01

EUR/100 kg

30,75

0402 99 11 9350

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,1268

A01

EUR/kg

0,1812

0402 99 19 9350

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,1268

A01

EUR/kg

0,1812

0402 99 31 9150

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,1316

A01

EUR/kg

0,1880

0402 99 31 9300

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,1288

A01

EUR/kg

0,1840

0402 99 39 9150

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,1316

A01

EUR/kg

0,1880

0403 90 11 9000

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

22,88

A01

EUR/100 kg

27,61

0403 90 13 9200

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

22,88

A01

EUR/100 kg

27,61

0403 90 13 9300

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

45,54

A01

EUR/100 kg

58,45

0403 90 13 9500

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

47,53

A01

EUR/100 kg

61,01

0403 90 13 9900

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

50,65

A01

EUR/100 kg

65,01

0403 90 19 9000

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

50,96

A01

EUR/100 kg

65,41

0403 90 33 9400

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,4554

A01

EUR/kg

0,5845

0403 90 33 9900

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,5065

A01

EUR/kg

0,6501

0403 90 51 9100

970

EUR/100 kg

1,548

0403 90 59 9170

970

EUR/100 kg

10,49

0403 90 59 9310

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

17,84

A01

EUR/100 kg

25,49

0403 90 59 9340

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

26,11

A01

EUR/100 kg

37,29

0403 90 59 9370

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

26,11

A01

EUR/100 kg

37,29

0403 90 59 9510

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

26,11

A01

EUR/100 kg

37,29

0404 90 21 9120

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

19,79

A01

EUR/100 kg

23,88

0404 90 21 9160

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

23,20

A01

EUR/100 kg

28,00

0404 90 23 9120

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

23,20

A01

EUR/100 kg

28,00

0404 90 23 9130

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

45,96

A01

EUR/100 kg

58,97

0404 90 23 9140

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

47,95

A01

EUR/100 kg

61,56

0404 90 23 9150

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

51,10

A01

EUR/100 kg

65,60

0404 90 29 9110

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

51,42

A01

EUR/100 kg

66,00

0404 90 29 9115

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

51,72

A01

EUR/100 kg

66,40

0404 90 29 9125

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

52,26

A01

EUR/100 kg

67,08

0404 90 29 9140

L01

EUR/100 kg

L02

EUR/100 kg

56,16

A01

EUR/100 kg

72,09

0404 90 81 9100

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,2320

A01

EUR/kg

0,2800

0404 90 83 9110

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,2320

A01

EUR/kg

0,2800

0404 90 83 9130

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,4596

A01

EUR/kg

0,5897

0404 90 83 9150

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,4795

A01

EUR/kg

0,6156

0404 90 83 9170

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,5110

A01

EUR/kg

0,6560

0404 90 83 9936

L01

EUR/kg

L02

EUR/kg

0,1268

A01

EUR/kg

0,1812

0405 10 11 9500

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

118,16

L02

EUR/100 kg

93,35

A01

EUR/100 kg

125,86

0405 10 11 9700

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

121,10

L02

EUR/100 kg

95,68

A01

EUR/100 kg

129,00

0405 10 19 9500

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

118,16

L02

EUR/100 kg

93,35

A01

EUR/100 kg

125,86

0405 10 19 9700

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

121,10

L02

EUR/100 kg

95,68

A01

EUR/100 kg

129,00

0405 10 30 9100

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

118,16

L02

EUR/100 kg

93,35

A01

EUR/100 kg

125,86

0405 10 30 9300

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

121,10

L02

EUR/100 kg

95,68

A01

EUR/100 kg

129,00

0405 10 30 9700

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

121,10

L02

EUR/100 kg

95,68

A01

EUR/100 kg

129,00

0405 10 50 9300

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

121,10

L02

EUR/100 kg

95,68

A01

EUR/100 kg

129,00

0405 10 50 9500

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

118,16

L02

EUR/100 kg

93,35

A01

EUR/100 kg

125,86

0405 10 50 9700

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

121,10

L02

EUR/100 kg

95,68

A01

EUR/100 kg

129,00

0405 10 90 9000

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

125,54

L02

EUR/100 kg

99,17

A01

EUR/100 kg

133,72

0405 20 90 9500

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

110,78

L02

EUR/100 kg

87,51

A01

EUR/100 kg

118,00

0405 20 90 9700

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

115,20

L02

EUR/100 kg

91,01

A01

EUR/100 kg

122,71

0405 90 10 9000

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

151,14

L02

EUR/100 kg

119,41

A01

EUR/100 kg

161,00

0405 90 90 9000

L01

EUR/100 kg

075

EUR/100 kg

120,90

L02

EUR/100 kg

95,50

A01

EUR/100 kg

128,76

0406 10 20 9100

A00

EUR/100 kg

0406 10 20 9230

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

14,01

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

17,51

0406 10 20 9290

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

13,04

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

16,29

0406 10 20 9300

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

5,72

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

7,14

0406 10 20 9610

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

19,00

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

23,76

0406 10 20 9620

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

19,29

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

24,09

0406 10 20 9630

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

21,52

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

26,89

0406 10 20 9640

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

31,62

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

39,52

0406 10 20 9650

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

26,35

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

32,94

0406 10 20 9830

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

9,79

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

12,22

0406 10 20 9850

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

11,85

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

14,82

0406 20 90 9100

A00

EUR/100 kg

0406 20 90 9913

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

24,27

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

30,34

0406 20 90 9915

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

32,03

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

40,05

0406 20 90 9917

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

34,06

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

42,55

0406 20 90 9919

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

38,05

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

47,57

0406 30 31 9710

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

2,89

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

6,74

0406 30 31 9730

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

4,22

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

9,89

0406 30 31 9910

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

2,89

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

6,74

0406 30 31 9930

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

4,22

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

9,89

0406 30 31 9950

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

6,14

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

14,38

0406 30 39 9500

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

4,22

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

9,89

0406 30 39 9700

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

6,14

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

14,38

0406 30 39 9930

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

6,14

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

14,38

0406 30 39 9950

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

6,94

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

16,27

0406 30 90 9000

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

7,28

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

17,06

0406 40 50 9000

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

37,18

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

46,47

0406 40 90 9000

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

38,18

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

47,73

0406 90 13 9000

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

41,99

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

60,10

0406 90 15 9100

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

43,40

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

62,10

0406 90 17 9100

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

43,40

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

62,10

0406 90 21 9900

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

42,52

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

60,71

0406 90 23 9900

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

37,34

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

53,67

0406 90 25 9900

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

37,09

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

53,09

0406 90 27 9900

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

33,58

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

48,09

0406 90 31 9119

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

30,88

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

44,25

0406 90 33 9119

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

30,88

A00

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

44,25

0406 90 33 9919

A00

EUR/100 kg

0406 90 33 9951

A00

EUR/100 kg

0406 90 35 9190

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

43,66

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

62,79

0406 90 35 9990

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

43,66

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

62,79

0406 90 37 9000

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

41,99

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

60,10

0406 90 61 9000

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

46,27

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

66,95

0406 90 63 9100

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

46,04

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

66,40

0406 90 63 9900

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

44,25

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

64,13

0406 90 69 9100

A00

EUR/100 kg

0406 90 69 9910

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

44,25

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

64,13

0406 90 73 9900

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

38,54

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

55,21

0406 90 75 9900

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

38,80

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

55,80

0406 90 76 9300

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

34,99

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

50,08

0406 90 76 9400

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

39,19

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

56,10

0406 90 76 9500

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

37,28

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

52,91

0406 90 78 9100

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

36,15

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

52,81

0406 90 78 9300

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

38,33

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

54,74

0406 90 78 9500

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

37,97

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

53,89

0406 90 79 9900

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

31,00

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

44,56

0406 90 81 9900

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

39,19

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

56,10

0406 90 85 9930

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

42,31

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

60,89

0406 90 85 9970

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

38,80

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

55,80

0406 90 86 9100

A00

EUR/100 kg

0406 90 86 9200

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

35,61

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

52,80

0406 90 86 9300

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

36,13

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

53,36

0406 90 86 9400

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

38,36

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

56,10

0406 90 86 9900

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

42,31

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

60,89

0406 90 87 9100

A00

EUR/100 kg

0406 90 87 9200

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

29,68

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

43,99

0406 90 87 9300

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

33,16

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

49,00

0406 90 87 9400

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

34,03

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

49,74

0406 90 87 9951

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

38,48

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

55,09

0406 90 87 9971

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

38,48

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

55,09

0406 90 87 9972

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

16,40

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

23,57

0406 90 87 9973

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

37,79

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

54,08

0406 90 87 9974

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

41,01

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

58,45

0406 90 87 9975

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

41,83

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

59,11

0406 90 87 9979

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

37,34

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

53,67

0406 90 88 9100

A00

EUR/100 kg

0406 90 88 9300

L03

EUR/100 kg

L04

EUR/100 kg

29,29

400

EUR/100 kg

A01

EUR/100 kg

43,13

Pozn.: Kódy produktů i kódy míst určení řady „A“ jsou stanoveny v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1) ve znění pozdějších předpisů.

Číselné kódy míst určení jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

Ostatní místa určení jsou vymezena takto:

L01

Svatý stolec, Spojené státy americké a oblasti Kypru, ve kterých vláda Kyperské republiky nevykonává efektivní kontrolu,

L02

Andorra a Gibraltar,

L03

Ceuta, Melilla, Island, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Andorra, Gibraltar, Svatý stolec (často označován jako Vatikán), Turecko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a oblasti Kypru, ve kterých vláda Kyperské republiky nevykonává efektivní kontrolu,

L04

Albánie, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie,

„970“ zahrnuje vývozy, na které se vztahují čl. 36 odst. 1 písm. a) a c) a čl. 44 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Komise (ES) č. 800/1999 (Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11) a vývozy na základě smluv s ozbrojenými silami, které jsou rozmístěné na území členského státu a nepůsobí pod jeho vlajkou.


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/28


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 575/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se stanoví maximální vývozní náhrady u másla v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 581/2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na třetí pododstavec čl. 31 odst. 3 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 581/2004 ze dne 26. března 2004 o vypsání stálého nabídkového řízení na vývozní náhrady, které se týkají některých druhů másla (2), zavádí trvalé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 580/2004 ze dne 26. března 2004, kterým se stanoví postup nabídkového řízení, které se týká vývozních náhrad u některých mléčných výrobků (3), a po přezkoumání nabídek podaných jako odpověď na nabídkové řízení, je vhodné stanovit maximální vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 12. dubna 2005.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro trvalé nabídkové řízení vypsané nařízením (ES) č. 581/2004 na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 12. dubna 2005, platí maximální částky náhrad pro výrobky zmíněné v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení, které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 186/2004 (Úř. věst. L 29, 3.2.2004, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 64.

(3)  Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 58.


PŘÍLOHA

(EUR/100 kg)

Výrobek

Nomenklaturní kód vývozní náhrady

Maximální částka pro vývozní náhradu

na vývoz do místa určení uvedeného v první odrážce čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 581/2004

na vývoz do míst určení uvedených v druhé odrážce čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 581/2004

Máslo

ex ex 0405 10 19 9500

132,00

Máslo

ex ex 0405 10 19 9700

131,00

136,50

Máselný olej

ex ex 0405 90 10 9000

166,00


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/30


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 576/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se stanoví maximální vývozní náhrady u sušeného odstředěného mléka v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 582/2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na třetí pododstavec čl. 31 odst. 3 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 582/2004 ze dne 26. března 2004 o vypsání stálého nabídkového řízení na vývozní náhrady u sušeného odstředěného mléka (2) zavádí trvalé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 580/2004 ze dne 26. března 2004, kterým se stanoví postup nabídkového řízení, které se týká vývozních náhrad u některých mléčných výrobků (3), a po přezkoumání nabídek podaných jako odpověď na nabídkové řízení, je vhodné stanovit maximální vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 12. dubna 2005.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro trvalé nabídkové řízení vypsané nařízením (ES) č. 582/2004 na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 12. dubna 2005, se maximální částky náhrad pro výrobky a místa určení uvedené v čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví na 31,00 EUR/100 kg.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 186/2004 (Úř. věst. L 29, 3.2.2004, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 67.

(3)  Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 58.


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/31


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 577/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se stanoví maximální snížení dovozního cla u čiroku v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 2275/2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 2275/2004 Komise (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro maximální snížení dovozního cla u čiroku dováženého ze třetích zemí do Španělska.

(2)

Podle článku 7 nařízení Komise (ES) č. 1839/95 (3) Komise může rozhodnout, v souladu s postupem stanoveným článkem 25 nařízení (ES) č. 1784/2003, o stanovení maximálního snížení dovozního cla, přičemž musí vzít v úvahu kritéria stanovená ve článcích 6 a 7 nařízení (ES) č. 1839/95. Zakázka je přidělena těm účastníkům řízení, jejichž nabídka odpovídá maximální náhradě nebo je nižší.

(3)

Použití výše uvedených kritérií v současné situaci na trhu s dotyčnou obilovinou vede ke stanovení maximálního snížení dovozního cla dle článku 1.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V případě nabídek podaných v období od 8. do 14. dubna 2005 v rámci nabídkového řízení vyhlášeného nařízením (ES) č. 2275/2004 se maximální snížení dovozního cla u čiroku stanoví na 19,85 EUR/t pro maximální celkové množství 14 465 t.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 396, 31.12.2004, s. 32.

(3)  Úř. věst. L 177, 28.7.1995, s. 4. Nařizení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/32


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 578/2005

ze dne 14. dubna 2005

týkající se nabídek podaných v rámci nabídkového řízení dle nařízení (ES) č. 2277/2004 pro dovoz kukuřice

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 2277/2004 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro maximální snížení dovozního cla u kukuřice dovážené ze třetích zemí do Španělska.

(2)

Podle článku 7 nařízení Komise (ES) č. 1839/95 (3) se Komise může rozhodnout, v souladu s postupem stanoveným v článku 25 nařízení (ES) č. 1784/2003, o stanovení maximálního snížení dovozního cla. Přitom musí vzít v úvahu zejména kritéria stanovená v článcích 6 a 7 nařízení (ES) č. 1839/95. Zakázka je udělena těm účastníkům nabídkového řízení, jejichž nabídka odpovídá úrovni maximálního snížení nebo je nižší.

(3)

Použití výše uvedených kritérií v současné situaci na trhu s dotyčnou obilovinou vede ke stanovení maximálního snížení dovozního cla dle článku 1.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V případě nabídek podaných v období od 8. do 14. dubna 2005 v rámci nabídkového řízení dle nařízení (ES) č. 2277/2004 se maximální snížení dovozního cla u kukuřice stanovuje na 27,27 EUR/t pro maximální celkové množství 45 000 t.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 396, 31.12.2004, s. 35.

(3)  Úř. věst. L 177, 28.7.1995, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/33


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 579/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se stanoví maximální snížení dovozního cla u kukuřice v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 487/2005

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 487/2005 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro maximální snížení dovozního cla u kukuřice dovážené z třetích zemí do Portugalska.

(2)

Podle článku 7 nařízení Komise (ES) č. 1839/95 (3), může Komise rozhodnout, v souladu s postupem stanoveným v článku 25 nařízení (ES) č. 1784/2003, o stanovení maximálního snížení dovozního cla, přičemž musí vzít v úvahu kritéria stanovená ve článcích 6 a 7 nařízení (ES) č. 1839/95. Zakázka je udělena těm účastníkům nabídkového řízení, jejichž nabídka odpovídá maximálnímu snížení dovozního cla, nebo je nižší.

(3)

Použití výše uvedených kritérií v současné situaci na trhu s dotyčnou obilovinou vede ke stanovení maximálního snížení dovozního cla dle článku 1.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V případě nabídek podaných v období od 8. do 14. dubna 2005 v rámci nabídkového řízení stanoveného v nařízení (ES) č. 487/2005 se maximální snížení dovozního cla u kukuřice stanovuje na 26,36 EUR/t pro celkové maximální množství 45 000 t.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 81, 30.3.2005, s. 6.

(3)  Úř. věst. L 177, 28.7.1995, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/34


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 580/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 206/2005 o zavádění definitivních ochranných opatření proti dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22. prosince 1994 o společných pravidlech dovozu a o zrušení nařízení (ES) č. 518/94 (1), a zejména na článek 16 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí a o zrušení nařízení (EHS) č. 1765/82, (EHS) č. 1766/82 a (EHS) č. 3420/83 (2), a zejména na článek 15 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise uložila dne 4. února 2005 nařízením Komise (ES) č. 206/2005 (3) („konečné nařízení“) konečná ochranná opatření. Podle článku 2 daného nařízení je součástí těchto opatření uplatňování minimální dovozní ceny (dále jen „MDC“).

(2)

Čl. 2 odst. 3 konečného nařízení stanoví zejména výši MDC, která se použije do 15. dubna 2005.

(3)

Bod odůvodnění 112 konečného nařízení vyzývá k tomu, aby byla opatření v odůvodněných případech před vstupem upravené MDC v platnost včas přezkoumána.

(4)

V souladu s ustanoveními 112. bodu odůvodnění Komise v současné době sleduje trh a vývoj cen. V této fázi zatím nebylo možné dospět k závěru v otázce přiměřenosti konečné minimální dovozní ceny. Za daných okolností a s cílem umožnit Komisi dospět ke konečnému závěru, zároveň však příliš nenarušit trh, se považuje za vhodné prodloužit období zavádění do 24. května 2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Jediný článek

1.   V čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 206/2005 se slova „15. dubna 2005“ nahrazují slovy „24. května 2005“.

2.   V čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 206/2005 se slova „16. dubna 2005“ nahrazují slovy „25. května 2005“.

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 53. Nařízení naposledy pozměněné nařízení (ES) č. 2200/2004 (Úř. věst. L 374, 22.12.2004, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 89. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 427/2003 (Úř. věst. L 65, 8.3.2003, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 33, 5.2.2005, s. 8.


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/35


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 581/2005

ze dne 14. dubna 2005

o nabídkách podaných v rámci nabídkového řízení pro vývoz ječmene dle nařízení (ES) č. 1757/2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 13 odst. 3 první pododstavec tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1757/2004 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz ječmene do některých třetích zemí.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví určitá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (3), se Komisi umožňuje rozhodnout se na základě podaných nabídek nevyhovět žádné nabídce.

(3)

Na základě kritérií stanovených v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95 se nedoporučuje stanovovat maximální náhradu.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nabídkám podaným od 8. do 14. dubna 2005 v rámci nabídkového řízení pro vývozní náhradu pro ječmen dle nařízení (ES) č. 1757/2004 se nevyhovuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 313, 12.10.2004, s. 10.

(3)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).


15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/36


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 582/2005

ze dne 14. dubna 2005,

kterým se stanoví maximální vývozní náhrada pro pšenici obecnou v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 115/2005

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 13 odst. 3 první pododstavec tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 115/2005 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz pšenici obecné do některých třetích zemí.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (3), se stanoví, že Komise může na základě podaných nabídek rozhodovat o stanovení maximální vývozní náhrady, přičemž vezme v úvahu kritéria uvedená v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95. V takovém případě je zakázka přidělena těm účastníkům řízení, jejichž nabídka odpovídá maximální náhradě nebo je nižší.

(3)

Použití výše uvedených kritérií v současné situaci na trhu s dotyčnou obilovinou vede ke stanovení maximální vývozní náhrady.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V případě nabídek podaných od 8. do 14. dubna 2005 v rámci nabídkového řízení vyhlášeného nařízením (ES) č. 115/2005 se maximální vývozní náhrada pro pšenici obecnou stanovuje na 2,00 EUR/t.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Rada

15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/37


Informace o vstupu v platnost Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se mění Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o ustanovení použitelná pro zpracované zemědělské produkty (1)

Protože postupy nezbytné pro vstup v platnost Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se mění Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o ustanovení použitelná pro zpracované zemědělské produkty, podepsané v Lucemburku dne 26. října 2004, byly dokončeny dne 29. března 2005, tato dohoda vstoupila v platnost, v souladu s čl. 5 odst. 1 této dohody, dnem 30. března 2005.


(1)  Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 19.


Komise

15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/38


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 31. března 2005

o nezařazení kyseliny krezylové, dichlorofenu, imazamethabenzu, kasugamycinu a polyoxinu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tyto účinné látky

(oznámeno pod číslem K(2005) 975)

(Text s významem pro EHP)

(2005/303/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 čtvrtý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS se stanoví, že členský stát může během období 12 let od oznámení uvedené směrnice povolit uvést na trh přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky neuvedené v příloze I zmíněné směrnice, které jsou již na trhu dva roky ode dne oznámení směrnice, zatímco jsou tyto látky postupně přezkoumávány v rámci pracovního programu.

(2)

Nařízeními Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 1490/2002 (3) se stanoví prováděcí pravidla pro druhou a třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS. U účinných látek, pro které oznamovatel nesplnil své povinnosti podle těchto nařízení, se neprovádí kontrola úplnosti a hodnocení dokumentace. Pro kyselinu krezylovou, dichlorofen, imazamethabenz, kasugamycin a polyoxin buď nebyly předloženy úplné dokumentace, nebo podle prohlášení oznamovatelů nebudou dokumentace předloženy ve stanovené lhůtě. Z toho důvodu by tyto účinné látky neměly být zařazeny do přílohy I směrnice 91/414/EHS a členské státy by měly odejmout všechna povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tyto účinné látky.

(3)

V případě účinných látek, pro které existuje pouze krátká lhůta pro předběžné oznámení o odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících takové látky, by měla být stanovena lhůta pro likvidaci, uskladnění, uvedení na trh a použití stávajících zásob, která by neměla přesáhnout 12 měsíců, aby stávající zásoby směly být použity během nejvýše jednoho dalšího vegetačního období. V případech, kdy je poskytnuta delší lhůta pro předběžné oznámení, lze takovou lhůtu zkrátit tak, aby uplynula s koncem vegetačního období.

(4)

Pro dichlorofen, imazamethabenz, kasugamycin a polyoxin byly předloženy a Komisí společně s odborníky z členského státu vyhodnoceny informace, které ukázaly potřebu dalšího používání dotyčných látek. V takových případech by měla být stanovena dočasná opatření, která by umožnila vypracovat náhradní řešení.

(5)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Kyselina krezylová, dichlorofen, imazamethabenz, kasugamycin a polyoxin se nezařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

Článek 2

Členské státy zajistí, aby:

1.

povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících kyselinu krezylovou, dichlorofen, imazamethabenz, kasugamycin nebo polyoxin byla odňata do 30. září 2005;

2.

od 15. dubna 2005 nebyla na základě odchylky stanovené v čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS udělována ani obnovována žádná povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících kyselinu krezylovou, dichlorofen, imazamethabenz, kasugamycin a polyoxin;

3.

odchylně od odstavce 1 mohou členské státy uvedené ve sloupci B přílohy ponechat v platnosti povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících látky uvedené ve sloupci A pro použití uvedená ve sloupci C této přílohy, a to nejdéle do 30. června 2007, aby bylo umožněno vypracovat účinné náhradní řešení pro dotyčné látky.

Členské státy, které využijí odchylky stanovené v prvním pododstavci, zajistí, aby byly dodrženy tyto podmínky:

a)

další používání se povolí pouze tehdy, nemá-li škodlivý účinek na lidské zdraví nebo na zdraví zvířat a nepřijatelný vliv na životní prostředí;

b)

dané přípravky na ochranu rostlin, které zůstaly na trhu po 30. září 2005, se znovu označí tak, aby odpovídaly podmínkám omezeného použití;

c)

uloží se všechna vhodná opatření ke zmírnění rizika s cílem omezit všechna možná rizika;

d)

jsou usilovně hledána náhradní řešení pro tato použití.

4.

Dotyčný členský stát nejpozději do 31. března 2005 uvědomí Komisi o opatřeních přijatých v souvislosti s uplatňováním odstavce 3, a zejména o opatřeních přijatých na základě písmen a) až d).

Článek 3

Lhůta poskytnutá členskými státy v souladu s čl. 4 odst. 6 směrnice 91/414/EHS musí být co možná nejkratší.

U povolení, která se v souladu s čl. 2 odst. 1 odejmou nejpozději do 30. září 2005, skončí lhůta nejpozději dnem 30. září 2006.

U povolení, která se v souladu s čl. 2 odst. 3 odejmou nejpozději do 30. června 2007, skončí lhůta nejpozději dnem 31. prosince 2007.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 31. března 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/58/ES (Úř. věst. L 120, 24.4.2004, s. 26).

(2)  Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1044/2003 (Úř. věst. L 151, 19.6.2003, s. 32).

(3)  Úř. věst. L 224, 21.8.2002, s. 23. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1744/2004 (Úř. věst. L 311, 8.10.2004, s. 23).


PŘÍLOHA

SEZNAM POVOLENÍ PODLE ČL. 2 ODST. 2

Sloupec A

Sloupec B

Sloupec C

Účinná látka

Členský stát

Použití

Dichlorofen

Irsko

Ničení mechu ve veřejných parcích a na golfových hřištích

Spojené království

Játrovky a mechy na okrasných květinách

Prevence proti houbám a jiným rostlinným škůdcům na površích skleníků a ve školkách na plochách využívaných pro pěstování rostlin

Ničení mechu ve veřejných parcích a na zpevněných plochách

Imazamethabenz

Řecko

Obiloviny

Španělsko

Obiloviny

Kasugamycin

Řecko

Prevence proti bakteriálním chorobám tabáku, rajčat, okurek, citrusových plodů, fazolí a okrasných květin

Maďarsko

Jádrové ovoce (jablka, hrušky, kdoule), sladká paprika, pálivá paprika, rajčata a okurky

Španělsko

Prevence proti bakteriálním chorobám rajčat, okurek, jabloní a hrušní, cypřišů (rovněž proti houbovým chorobám), jahod a zelených fazolových lusků

Polyoxin

Řecko

Prevence proti houbovým chorobám jahod

Španělsko

Prevence proti bakteriálním a houbovým chorobám rajčat, dýní a okurek, keřů, okrasných bylin, bavlníků a maliníků


EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

Kontrolní úřad ESVO

15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/41


ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 305/04/KOL

ze dne 1. prosince 2004,

kterým se po čtyřicáté osmé mění procedurální a věcná pravidla pro oblast státní podpory změnou kapitoly 16 „Podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích a návrh příslušných opatření“

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO,

s ohledem na Dohodu o evropském hospodářském prostoru (1), a zejména na články 61 až 63 a na protokol 26 této dohody,

s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (2), a zejména na článek 24, čl. 5 odst. 2 písm. b) a článek 1 v části I protokolu 3 této dohody a články 18 a 19 v části II protokolu 3 této dohody (3),

vzhledem k tomu, že podle článku 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře je Kontrolní úřad ESVO povinen činit účinnými ustanovení dohody o EHP týkající se státní podpory,

vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 písm. b) dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře je Kontrolní úřad ESVO povinen vydávat oznámení nebo pokyny k věcem, o kterých pojednává dohoda o EHP, pokud tato dohoda nebo dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře tak výslovně stanoví nebo pokud to Kontrolní úřad ESVO shledá nezbytným,

s odkazem na Procedurální a věcná pravidla pro oblast státní podpory (4) přijatá dne 19. ledna 1994 Kontrolním úřadem ESVO,

vzhledem k tomu, že dne 1. října 2004 Evropská komise zveřejnila nové sdělení ohledně pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích a návrh vhodných opatření podle čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES (5),

vzhledem v tomu, že toto má význam rovněž pro Evropský hospodářský prostor,

vzhledem k tomu, že je nutno zajistit jednotné uplatňování pravidel EHP ohledně státních podpor na území celého Evropského hospodářského prostoru,

vzhledem k tomu, že podle bodu II kapitoly „OBECNÉ“ na konci přílohy XV dohody o EHP má Kontrolní úřad ESVO přijmout po poradě s Evropskou komisí akty odpovídající aktům přijatým Evropskou komisí,

po konzultaci s Evropskou komisí,

s odkazem na skutečnost, že Kontrolní úřad ESVO se o předmětné věci poradil se státy ESVO na multilaterálním setkání dne 3. února 2004,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

1.

Kapitola 16 pokynů pro státní podporu se mění tak, že stávající kapitola 16 se nahrazuje textem obsaženým v příloze tohoto rozhodnutí. V příloze tohoto rozhodnutí jsou navržena příslušná opatření.

2.

Státy ESVO budou informovány dopisem, ve kterém bude přiloženo toto rozhodnutí a příloha. Státy ESVO jsou povinny vyjádřit souhlas s příslušnými opatřeními do jednoho měsíce po obdržení tohoto dopisu. Státy ESVO jsou povinny začít dodržovat nové pokyny nejpozději k 1. červnu 2005.

3.

Evropská komise bude, v souladu s bodem d) protokolu 27 dohody o EHP, informována, a to prostřednictvím kopie tohoto rozhodnutí, včetně přílohy.

4.

Rozhodnutí včetně přílohy bude zveřejněno v oddíle EHP Úředního věstníku Evropské unie a v jeho dodatku EHP.

5.

V případě, že státy ESVO návrh vhodných opatření přijmou, shrnující oznámení bude zveřejněno v oddíle EHP Úředního věstníku Evropské unie a v jeho dodatku EHP.

6.

Toto rozhodnutí je závazné v anglickém znění.

7.

Toto rozhodnutí je určeno Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku.

V Bruselu dne 1. prosince 2004.

Za Kontrolní úřad ESVO

Hannes HAFSTEIN

předseda

Einar M. BULL

člen kolegia


(1)  Dále dohoda o EHP.

(2)  Dále dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře.

(3)  Protokol 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře ve znění přijatém státy ESVO dne 10. prosince 2001. Předmětné změny začlenily do protokolu 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k [bývalému] článku 93 Smlouvy o ES, a vstoupily v platnost 28. srpna 2003.

(4)  Pokyny k uplatňování a výkladu článků 61 a 62 dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře, které byly přijaty a vydány Kontrolním úřadem ESVO dne 19. ledna 1994, zveřejněny v Úř. věst. L 231, 3.9.1994, s. 1 a v dodatku EHP č. 32, naposledy pozměněny rozhodnutím úřadu č. 195/04/COL ze dne 14. července 2004, dosud nezveřejněny, dále jen pokyny pro státní podporu.

(5)  Sdělení Komise týkající se Pokynů Společenství ke státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2).


PŘÍLOHA

"16.   PODPORA NA ZÁCHRANU A RESTRUKTURALIZACI PODNIKŮ V OBTÍŽÍCH (1)

16.1.   Úvod

(1)

Kontrolní úřad ESVO (dále jen ‚úřad‘) přijal své původní Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (2) v roce 1994. Nová verze pokynů byla přijata v roce 1999 (3).

(2)

Úřad si přeje prostřednictvím této verze pokynů, jejichž text vychází z předchozích verzích, provést některé změny a podat objasnění, což je vyvoláno řadou faktorů (4).

(3)

Ukončení činnosti nevýkonných podniků je obvyklou součástí fungování trhu. Nemůže být běžné, aby podnik, který se dostane do obtíží, zachraňoval stát. Podpora na záchranná a restrukturalizační opatření vyvolala v minulosti některé z nejrozporuplnějších případů státní podpory a patří mezi její nejvíce rušivé typy. Z tohoto důvodu by měl zůstat pravidlem obecný zákaz státní podpory, jak je stanoven ve Smlouvě, a odchylky od tohoto pravidla by měly být omezené.

(4)

Zásada „jednou a dost“ je dále posílena, aby se předešlo případům používání opakovaných záchranných či restrukturalizačních podpor k umělému udržování podniků na trhu.

(5)

Pokyny z roku 1999 rozlišovaly mezi podporou na záchranu a podporou na restrukturalizaci, přičemž podpora na záchranu byla definována jako dočasná pomoc, která má podnik v obtížích udržet na trhu po dobu nezbytnou k vypracování plánu restrukturalizace a/nebo likvidace. Během této fáze bylo v zásadě nemožné podnikat restrukturalizační opatření financovaná prostřednictvím státní podpory. Takto přísné rozlišování mezi záchranou a restrukturalizací však působilo problémy. Podniky v obtížích mohou totiž již ve fázi záchrany potřebovat přijmout určitá naléhavá strukturální opatření, aby zastavily nebo omezily zhoršování finanční situace. Tyto pokyny proto rozšiřují pojem ‚podpora na záchranu‘ s cílem umožnit příjemcům učinit naléhavá opatření, a to i strukturální povahy, jako je okamžité uzavření pobočky nebo jiná forma ukončení ztrátových činností. Vzhledem k naléhavosti těchto podpor by členským státům měla být poskytnuta příležitost zvolit zjednodušený postup pro jejich schvalování.

(6)

Co se týče podpor na restrukturalizaci, pokyny z roku 1999, jež vycházely z pokynů z roku 1994, nadále vyžadovaly, aby k restrukturalizaci významným dílem přispíval i příjemce. V této nové verzi pokynů je vhodné znovu a jasněji potvrdit zásadu, že toto přispění musí být skutečné a nesmí obsahovat žádný prvek podpory. Příspěvek ze strany příjemce má dvojí význam: na jedné straně vyjadřuje, že subjekty na trhu (vlastníci, věřitelé) jsou přesvědčeni o tom, že se podnik může v přiměřené lhůtě stát opět životaschopným. Na druhé straně je tento příspěvek zárukou toho, že je podpora na restrukturalizaci omezena na minimum nutné k obnovení životaschopnosti, což snižuje narušení hospodářské soutěže. V tomto ohledu bude úřad rovněž vyžadovat kompenzační opatření s cílem minimalizovat dopad na ostatní soutěžitele.

(7)

Poskytování podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích lze považovat za legitimní pouze v případě, že jsou splněny určité podmínky. Lze ho ospravedlnit například z důvodů sociální či regionální politiky, potřebou zohlednit prospěšnou úlohu malých a středních podniků (MSP) v hospodářství nebo výjimečně také tím, že je žádoucí zachovat konkurenční tržní strukturu, a to v případě, že by zánik podniků mohl vést k monopolu nebo neměnné oligopolní situaci. Na druhé straně by bylo neopodstatněné držet podnik uměle při životě v odvětví s dlouhodobě nadbytečnou strukturální kapacitou nebo pokud daný podnik může přežít jen v důsledku opakovaných státních intervencí.

16.2.   Definice a oblast působnosti těchto pokynů a vztah k jiným textům týkajícím se státní podpory

16.2.1.   Pojem „podnik v obtížích“

(8)

EHP nemá žádnou definici, která by vysvětlovala pojem ‚podnik v obtížích‘. Pro účely těchto pokynů však úřad za podnik v obtížích považuje podnik, který není schopen z vlastních zdrojů nebo finančních prostředků, které získá od vlastníka/akcionářů či společníků nebo věřitelů, zamezit ztrátě, která by jej bez vnějšího zásahu ze strany orgánů veřejné moci v krátkodobém nebo střednědobém výhledu téměř jistě odsoudila k ukončení podnikatelské činnosti.

(9)

Pro účely těchto metodických pokynů je podnik v zásadě a bez ohledu na svou velikost považován za podnik v obtížích zejména za těchto okolností:

a)

v případě společnosti s omezeným ručením vlastníků (5), kde došlo ke ztrátě více než poloviny zapsaného kapitálu (6) a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců;

b)

v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (7), kde došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců;

c)

kde nehledě na to, o jaký typ společnosti se jedná, podnik splňuje podmínky vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení.

(10)

I při nesplnění podmínek stanovených v bodě 9 může být podnik považován za podnik v obtížích, zejména tehdy, kdy jsou patrné typické příznaky podniku v obtížích, například narůstající ztráta, klesající obrat, rostoucí skladové zásoby, nadbytečná kapacita, slábnoucí peněžní tok, narůstající dluh, narůstající úroky a klesající nebo nulová hodnota čistých aktiv. V akutních případech se podnik již nachází v platební neschopnosti nebo je předmětem kolektivního úpadkového řízení podle vnitrostátního práva. V posledně uvedeném případě se tyto pokyny vztahují na jakoukoli podporu poskytnutou v souvislosti s takovým řízením, která podniku umožní pokračovat v činnosti. Podnik v obtížích je v každém případě způsobilý k podpoře pouze v případě, že prokazatelně není schopen se zotavit z vlastních zdrojů ani z prostředků, které získá od svých vlastníků/akcionářů či společníků nebo z tržních zdrojů.

(11)

Nově vytvořený podnik není pro účely těchto pokynů pro podporu na záchranu či restrukturalizaci způsobilý, i když je jeho počáteční finanční situace nejistá. To platí například tehdy, když po likvidaci původního podniku vznikne nový podnik nebo když dotyčný podnik pouze převezme aktiva původního podniku. Za nově vytvořený se podnik považuje v zásadě během prvních tří let po zahájení činnosti v příslušné oblasti. Teprve po uplynutí této doby je podnik způsobilý pro poskytnutí podpory na záchranu či restrukturalizaci za předpokladu, že:

a)

odpovídá definici podniku v obtížích ve smyslu těchto pokynů a

b)

netvoří součást větší obchodní skupiny (8) ledaže za podmínek stanovených v bodě 12.

(12)

Podnik, který patří k větší obchodní skupině nebo byl větší obchodní skupinou převzat, není za normálních okolností způsobilý pro poskytnutí podpory na záchranu nebo restrukturalizaci s výjimkou případu, kdy je možné prokázat, že jsou dané obtíže její vlastní a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci dané skupiny, a že jsou tyto obtíže příliš vážné na to, aby je vyřešila sama skupina. V případě, že podnik v obtížích vytvoří dceřinou společnost, bude tato společnost společně s podnikem v obtížích, který ji ovládá, považována za skupinu a může obdržet podporu za podmínek stanovených v tomto odstavci.

16.2.2.   Definice „podpory na záchranu a restrukturalizaci“

(13)

Na podporu na záchranu a podporu na restrukturalizaci se vztahují stejné pokyny, neboť v obou případech mají orgány veřejné moci co do činění s podnikem v obtížích a záchrana a restrukturalizace tvoří často dvě části jediné operace, přestože zahrnují různé procesy.

(14)

Podpora na záchranu je ve své podstatě dočasná a vratná pomoc. Jejím základním cílem je umožnit podniku v obtížích udržet se na trhu po dobu nezbytnou pro vypracování plánu restrukturalizace nebo likvidace. Obecně platí, že díky podpoře na záchranu je možné dočasně podpořit podnik, který se potýká s vážným zhoršením své finanční situace odrážejícím se v náhlé likvidní krizi nebo technické platební neschopnosti. Tato dočasná podpora by měla poskytnout čas na podrobné posouzení okolností, které obtíže způsobily, a na vytvoření vhodného plánu na odstranění těchto obtíží. Podpora na záchranu se navíc musí omezit na nezbytné minimum. Jinými slovy, podnikům v obtížích skýtá krátkou úlevu nepřesahující šest měsíců. Podporu musí tvořit vratná likvidní pomoc ve formě úvěrových záruk či úvěrů, s úrokovou sazbou, jež je alespoň srovnatelná s těmi, které jsou běžné u úvěrů poskytovaných zdravým podnikům, a zejména s referenčními sazbami přijatými úřadem. Strukturální opatření, která nevyžadují okamžité jednání, jako je nevyhnutelná a automatická účast státu na finančních prostředcích podniku, nemohou být financována prostřednictvím podpory na záchranu.

(15)

Jakmile byl vytvořen plán na restrukturalizaci nebo likvidaci, na nějž byla požadována podpora, a je prováděn, považuje se veškerá další podpora za podporu na restrukturalizaci. Opatření, která je třeba učinit okamžitě s cílem zamezit pokračování ztráty, včetně strukturálních opatření (například okamžité ukončení ztrátové činnosti), je možné provést pomocí podpory na záchranu, avšak za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v části 16.3.1 pro jednotlivou podporu a v části 16.4.3 pro režimy podpory. Kromě případů, kdy se uplatní zjednodušený postup uvedený v části 16.3.1.2, musejí stát ESVO prokázat, že je třeba přijmout tato strukturální opatření okamžitě. Podporu na záchranu nelze za normálních okolností poskytnout na finanční restrukturalizaci.

(16)

Restrukturalizace bude oproti tomu vycházet z uskutečnitelného a vnitřně provázaného plánu s širokým pokrytím, jehož cílem je obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku. Restrukturalizace obvykle zahrnuje jeden nebo více následujících prvků: reorganizaci a racionalizaci činností podniky z hlediska lepší efektivnosti, což zpravidla znamená ukončení ztrátových činností; restrukturalizaci takových činností, které mohou být opět konkurenceschopné; a případně diverzifikace činností v rámci nových a životaschopných oblastí. Fyzickou restrukturalizaci obvykle doprovází i finanční restrukturalizace (kapitálové injekce, snížení dluhu). Restrukturalizační opatření v rámci působnosti těchto pokynů se však nemohou omezovat jen na finanční pomoc, která má vyrovnat minulé ztráty z minulosti, ale nezabývá se příčinami těchto ztrát.

16.2.3.   Oblast působnosti

(17)

Tyto pokyny se vztahují na podniky ve všech odvětvích pokrytých dohodou o EHP a jsou úřadem přezkoumávány v souladu s článkem 62 dohody o EHP, aniž jsou dotčena jiná pravidla týkající se podniků v obtížích v dotčeném odvětví (9).

16.2.4.   Slučitelnost se společným trhem

(18)

Podle čl. 61 odst. 2 a 3 dohody o EHP je možné podporu, na niž se vztahuje čl. 61 odst. 1, považovat za slučitelnou se společným trhem. Kromě případů podpory podle čl. 61 odst. 2 určené zejména k nápravě škody způsobené přírodními pohromami nebo mimořádnými událostmi, kterými se tyto pokyny nezabývají, tvoří jediný základ pro posouzení podpory podnikům v obtížích z hlediska slučitelnosti čl. 61 odst. 3 písm. c). Podle tohoto ustanovení má úřad pravomoc schválit ‚podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností (...), pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.‘ Toto by mohlo nastat zejména v případě, kdy je podpora nutná k nápravě rozdílů způsobených tržním selháním nebo k zajištění hospodářské a sociální soudržnosti.

(19)

Vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho vlastní existence, nemůže být podnik v obtížích považován za prostředek k prosazování jiných politických cílů, dokud není zajištěna jeho životaschopnost. Úřad se proto domnívá, že podpora poskytovaná podnikům v obtížích může přispívat k rozvoji hospodářských činností, aniž by nepříznivě ovlivňovala obchod v takové míře, jež by byla v rozporu se zájmem EHP, pouze pokud budou splněny podmínky uvedené v těchto pokynech. V případě, že se podniky, jimž je poskytována podpora na záchranu nebo restrukturalizaci, nacházejí v podporovaných oblastech, vezme úřad v úvahu regionální aspekty uvedené v čl. 61 odst. 3 písm. a) a c) dohody o EHP, jak je popsáno v bodech 54 a 55.

(20)

Úřad bude věnovat zvláštní pozornost potřebě zabránit tomu, aby tyto pokyny byly používány k obcházení zásad stanovených ve stávajících rámcích a pokynech.

(21)

Posouzení podpory na záchranu či restrukturalizaci by neměly ovlivňovat změny ve vlastnictví podporovaného podniku.

16.2.5.   Příjemci dřívější protiprávní podpory

(22)

Pokud byla podniku v obtížích dříve poskytnuta podpora protiprávně a úřad v důsledku toho přijal záporné rozhodnutí a vydal příkaz k navrácení, k němuž však podle článku 14 v části II protokolu 3 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře) (10) nedošlo, je třeba při posuzování jakékoli podpory na záchranu a restrukturalizaci, jež má být poskytnuta stejnému podniku, vzít v úvahu: za prvé kumulativní účinek předchozí a nové podpory a za druhé skutečnost, že předchozí podpora nebyla vrácena (11).

16.3.   Obecné podmínky pro schvalování podpory na záchranu a/nebo restrukturalizaci jednotlivě oznámené úřadu

(23)

Tato kapitola se zabývá pouze opatřeními, která jsou jednotlivě oznamována úřadu. Za určitých podmínek může úřad schválit režimy podpory na záchranu či restrukturalizaci. Tyto podmínky jsou stanoveny v oddíle 16.4.

16.3.1.   Podpora na záchranu

16.3.1.1.   Podmínky

(24)

Aby úřad mohl podporu na záchranu podle definice v bodě 14 schválit:

a)

musí se jednat o likvidní podporu ve formě úvěrových záruk nebo úvěrů (12); v obou případech musí být úvěr poskytnut s úrokovou sazbou srovnatelnou alespoň se sazbami, které jsou běžné u zdravých podniků, a zejména s referenčními sazbami přijatými úřadem; každý úvěr je třeba splatit a platnost každé záruky musí skončit v období nepřesahujícím šest měsíců od poukázání první splátky danému podniku;

b)

musí být tato podpora opodstatněna závažnými sociálními problémy a nesmí mít příliš nepříznivý dopad na ostatní smluvní strany dohody o EHP;

c)

musí se dotčený stát ESVO při oznámení zavázat, že sdělí úřadu nejpozději šest měsíců poté, co bylo opatření v rámci podpory na záchranu schváleno, plán restrukturalizace nebo likvidace nebo předloží doklad o tom, že byl úvěr v celé výši splacen a/nebo o tom, že byla ukončena platnost záruky; v případě neoznámené podpory musí stát ESVO sdělit nejpozději šest měsíců po prvním provedení opatření v rámci podpory na záchranu plán restrukturalizace nebo likvidace nebo předložit doklad o tom, že byl úvěr v celé výši splacen a/nebo o tom, že byla ukončena platnost záruky;

d)

musí se tato podpora omezit na částku potřebnou k udržení podniku po dobu, pro níž byla podpora schválena; tato částka může zahrnovat podporu na naléhavá strukturální opatření v souladu s bodem 15; nezbytná částka by měla vycházet z likvidních potřeb podniku plynoucích z utrpěné ztráty; při jejím určování bude brán ohled na výsledek vzorce uvedeného v příloze; jakákoli podpora na záchranu, která překročí výsledek tohoto výpočtu, bude muset být náležitě vysvětlena;

e)

musí tato podpora splňovat podmínku uvedenou v části 16.3.3 (‚jednou a dost‘).

(25)

V případě, že stát ESVO předložil plán restrukturalizace během šesti měsíců od data schválení nebo, v případě neoznámené podpory, od data provádění daného opatření, prodlužuje se lhůta pro splacení úvěru nebo ukončení platnosti záruky do té doby, dokud úřad o tomto plánu neučiní rozhodnutí, pokud však nerozhodne, že takové prodloužení není odůvodněné.

(26)

Aniž je dotčen článek 23 v části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře a možnost předložit věc Soudnímu dvoru států ESVO v souladu s druhým pododstavcem čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře, zahájí úřad řízení podle čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře v případě, že stát ESVO neposkytne:

a)

věrohodný a opodstatněný plán restrukturalizace nebo likvidace nebo

b)

doklad o tom, že byl úvěr plně splacen a/nebo ukončena platnost záruky před uplynutím šestiměsíční lhůty.

(27)

Úřad může takové řízení v každém případě zahájit, aniž je dotčen článek 23 v části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře a možnost předložit věc Soudnímu dvoru ESVO v souladu s druhým pododstavcem čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře, pokud se domnívá, že úvěr nebo záruka byly zneužity nebo že poté, co uplynula šestiměsíční lhůta, již nelze odůvodnit neschopnost uhradit podporu.

(28)

Schválení podpory na záchranu nemusí nutně znamenat, že bude následně schválena i podpora v rámci plánu restrukturalizace; taková podpora musí být posouzena zvlášť na základě jejích vlastních předností.

16.3.1.2.   Zjednodušený postup

(29)

Úřad bude pokud možno usilovat o přijetí rozhodnutí do jednoho měsíce v případě, že podpora na záchranu splňuje všechny podmínky uvedené části 16.3.1.1 a dále rovněž následující požadavky:

a)

dotyčný podnik splňuje alespoň jedno ze tří kritérií uvedených v bodě 9;

b)

podpora na záchranu se omezuje na částku, která je výsledkem vzorce uvedeného v příloze a nepřesahuje částku 10 milionů EUR.

16.3.2.   Podpora na restrukturalizaci

16.3.2.1.   Základní zásada

(30)

Podpora na restrukturalizaci má mimořádný význam pro hospodářskou soutěž, neboť může přesouvat nespravedlivý díl břemene strukturálního přizpůsobení a s ním spojených sociálních a hospodářských problémů na jiné výrobce, kteří dokáží fungovat bez podpory, a na jiné smluvní strany dohody o EHP. Jako obecná zásada by proto mělo platit, že poskytnutí podpory na restrukturalizaci bude možné pouze za takových okolností, kdy lze prokázat, že to není v rozporu se zájmem EHP. To bude možné pouze při splnění přísných kritérií a pokud bude jisté, že jakékoli narušení hospodářské soutěže bude vynahrazeno výhodami plynoucími z udržení podniku na trhu (například pokud je jasné, že by čistý dopad propouštění nadbytečných pracovníků v důsledku ukončení činnosti podniku v kombinaci s dopady na její dodavatele zhoršil problémy se zaměstnaností nebo, výjimečně, pokud by odchod daného podniky z trhu vedl ke vzniku monopolu nebo neměnné oligopolní situace) a že v zásadě existují přiměřená kompenzační opatření ve prospěch ostatních soutěžitelů.

16.3.2.2.   Podmínky schválení podpory

(31)

S výhradou zvláštních ustanovení pro podporované oblasti a MSP (viz body 54, 55, 56 a 58) schválí úřad podporu pouze za těchto podmínek:

Způsobilost podniku

(32)

Podnik musí odpovídat definici podniku v obtížích ve smyslu těchto pokynů (viz body 8 až 12).

Obnovení dlouhodobé životaschopnosti

(33)

Poskytnutí podpory musí být podmíněno prováděním plánu restrukturalizace, který musí být ve všech případech jednotlivé podpory schválen úřadem, kromě případu MSP, jak je stanoveno v části 16.3.2.5.

(34)

Plán restrukturalizace, jehož doba trvání musí být co nejkratší, musí v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. Podpora na restrukturalizaci musí být proto spojena s uskutečnitelným plánem restrukturalizace, k jehož provedení se dotčený stát ESVO zavazuje. Tento plán musí být se všemi souvisejícími podrobnostmi předložen úřadu a musí zejména zahrnovat průzkum trhu. Zlepšení životaschopnosti musí být především výsledkem interních opatření obsažených v plánu restrukturalizace; vnější faktory, jako jsou cenové výkyvy nebo změny poptávky, na něž podnik nemá velký vliv, mohou být vzaty v úvahu, pouze pokud jsou prognózy trhu obecně uznávány. Restrukturalizace musí zahrnovat ukončení činností, které by ze strukturálního hlediska zůstaly i po restrukturalizaci ztrátové.

(35)

Plán restrukturalizace musí popsat okolnosti, které způsobily obtíže podniku, a poskytnout tak základ pro posouzení vhodnosti navrhovaných opatření. Musí kromě jiného zohledňovat současnou situaci a budoucí vyhlídky týkající se nabídky a poptávky na relevantním trhu s produktem, jakož i scénáře, které by mohly nastat v nejlepším či nejhorším případě, střední předpoklady a specifické přednosti a nedostatky podniku. Musí podniku umožňovat pokrok směrem k nové struktuře, která jí nabídne vyhlídky dlouhodobé životaschopnosti a umožní stát na vlastních nohou.

(36)

Plán musí počítat s přeměnou, která podniku po dokončení restrukturalizace umožní pokrýt všechny její náklady, včetně odpisových a finančních nákladů. Očekávaná kapitálová návratnost musí být dostatečná na to, aby restrukturalizovanému podniku umožnila konkurovat na trhu na základě jeho vlastních předností. Pokud obtíže podniky plynou z nedostatků v jeho systému řízení, je třeba provést vhodné úpravy.

Zamezení přílišnému narušení hospodářské soutěže

(37)

S cílem co nejvíce omezit nepříznivý dopad na podmínky obchodování, aby sledované přínosy převážily zápory, je třeba přijmout kompenzační opatření. Jinak bude podpora považována za podporu ‚v rozporu se společným zájmem‘, a proto neslučitelnou s dohodou o EHP. Při posuzování úměrnosti kompenzačních opatření bude brát úřad ohled na cíl obnovení dlouhodobé životaschopnosti.

(38)

Tato opatření mohou zahrnovat prodej aktiv, snížení kapacity nebo omezení přítomnosti na trhu a omezení vstupních překážek na dotčených trzích. Při posuzování vhodnosti kompenzačních opatření vezme úřad v úvahu strukturu trhu a podmínky hospodářské soutěže, aby bylo možné zajistit, že žádné takové opatření nepovede ke zhoršení struktury trhu, například tím, že jeho nepřímým dopadem bude vznik monopolu nebo neměnné oligopolní situace. Pokud některý stát ESVO může dokázat, že by taková situace nastala, měla by být kompenzační opatření navržena tak, aby ke vzniku takové situace nedošlo.

(39)

Opatření musejí být úměrná rušivým účinkům podpory a zejména velikosti (13) a relativnímu významu daného podniky na trhu nebo trzích. Opatření by měla být provedena zejména na trhu (trzích), kde bude mít daný podnik po restrukturalizaci významné postavení. Míru snížení kapacity či omezení působnosti na trhu je třeba stanovit případ od případu. Rozsah nezbytných opatření určí úřad na základě průzkumu trhu přiloženého k plánu restrukturalizace a ve vhodných případech na základě jiných, úřadu dostupných informací, včetně údajů poskytnutých zúčastněnými stranami. Snížení musí být nedílnou součástí restrukturalizace, jak je stanoveno v jejím plánu. Tato zásada platí nehledě na to, zda k těmto snížení dochází před nebo po poskytnutí státní podpory, dokud jsou součástí stejné restrukturalizace. Odpisy a ukončení ztrátových činností, které by bylo v každém případě nutné pro obnovení životaschopnosti podniku, nebude za účelem posouzení kompenzačních opatření považováno za snížení kapacity nebo omezení působnosti na trhu. Toto posouzení však vezme v úvahu jakoukoli dříve poskytnutou podporu na záchranu.

(40)

Tato podmínka však nebude za normálních okolností platit pro malé podniky, neboť se lze domnívat, že nárazová pomoc malým podnikům obvykle nenarušuje hospodářskou soutěž v míře, která by odporovala společnému zájmu, pokud není pravidly pro státní podporu v určitém odvětví stanoveno jinak nebo pokud příjemce nepůsobí na trhu, který se dlouhodobě potýká s nadbytečnou kapacitou.

(41)

Pokud příjemce působí na trhu, který se dlouhodobě potýká s nadbytečnou strukturální kapacitou, jak je definován v rámci Víceodvětvového rámce pro regionální podporu velkých investičních projektů (14), může se stát, že snížení kapacity podniku nebo omezení jeho působnosti na trhu bude muset dosáhnout míry až 100 % (15).

Podpora omezená na minimum: skutečný příspěvek bez podpory

(42)

Výše a míra podpory se musí omezit na úplné minimum restrukturalizačních nákladů nutných k provedení restrukturalizace s ohledem na stávající finanční zdroje podniku, jeho akcionářů či společníků nebo obchodní skupiny, ke které náleží. Při posuzování tohoto aspektu bude vzata v úvahu jakákoli dříve poskytnutá podpora na záchranu. Od příjemců podpory se očekává, že k plánu restrukturalizace přispějí významným dílem z vlastních zdrojů, včetně prodeje aktiv, která nejsou nezbytně nutná pro přežití podniku, nebo z vnějších zdrojů za tržních podmínek. Toto přispění bude svědčit o tom, že jsou hospodářské subjekty přesvědčeny o možnosti opětovné životaschopnosti daného podniku. Takové přispění musí být skutečné, tj. opravdové, bez všech očekávaných budoucích výnosů, jako je peněžní tok, a musí být co nejvyšší.

(43)

Následující příspěvky (16) na restrukturalizaci bude úřad za normálních okolností považovat za přiměřené: alespoň 25 % v případě malých podniků, alespoň 40 % u středních podniků a alespoň 50 % u velkých podniků. Za výjimečných okolností a v případě zvlášť závažných problémů, které musí stát EVSO prokázat, se úřad může spokojit i s nižším příspěvkem.

(44)

Aby se omezila míra narušení hospodářské soutěže, musejí být výše podpory nebo způsob, jakým je poskytována, takové, aby danému podniku nebyl poskytnut nadbytek prostředků, jenž by mohl být použit pro agresivní a trh narušující činnosti, které nesouvisejí s procesem restrukturalizace. Úřad proto bude ověřovat výši zadlužení podniku po restrukturalizaci, včetně situace po jakémkoli odkladu nebo snížení jeho dluhů, zejména v souvislosti s jeho pokračováním v činnosti po ukončení kolektivního úpadkového řízení zahájeného vůči němu na základě vnitrostátních právních předpisů (17). Žádná z podpor nesmí být použita na financování nových investic, které nejsou nezbytně nutné pro obnovení životaschopnosti podniku.

Zvláštní podmínky spojené se schválením podpory

(45)

Kromě kompenzačních opatření popsaných v bodech 37 až 41 může úřad stanovit jakékoli podmínky nebo povinnosti, které považuje na nutné ve snaze zajistit, aby podpora nenarušovala hospodářskou soutěž v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, pokud se dotčený stát ESVO nezavázal, že přijme taková opatření sám. Úřad může například požadovat, aby stát ESVO:

a)

sám přijal určitá opatření (např. otevřel určité trhy přímo nebo nepřímo související s činnostmi podniku subjektům v EHP při náležitém dodržení práva EHP);

b)

uložil příjemci podpory určité povinnosti;

c)

neposkytoval v období restrukturalizace příjemci podpory jiné typy podpory.

Úplné provedení plánu restrukturalizace a splnění podmínek

(46)

Podnik musí provést celý plán restrukturalizace a musí splnit i všechny ostatní povinnosti stanovené v rozhodnutí úřadu, kterým se podpora schvaluje. Nebude-li plán proveden nebo nebudou-li splněny ostatní povinnosti, bude to úřad považovat za zneužití podpory, aniž je dotčen článek 23 v části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře a možnost předložit věc Soudnímu dvoru EVSO v souladu s druhým pododstavcem čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře.

(47)

V případě, že je restrukturalizace otázkou několika let a vyžaduje podporu ve značné výši, může úřad požadovat, aby byla platba podpory na restrukturalizaci rozdělena do splátek, a může platbu každé splátky podmínit:

a)

potvrzením před uskutečněním každé platby, že je každá fáze plánu restrukturalizace úspěšně prováděna v souladu s plánovaným časovým rozvrhem, nebo

b)

svým schválením před uskutečněním platby poté, co ověří, že je plán prováděn uspokojivě.

Kontrola a výroční zpráva

(48)

Úřad musí mít možnost se ujistit o tom, že je plán restrukturalizace řádně prováděn, a to prostřednictvím pravidelných podrobných zpráv zasílaných dotčeným státem ESVO.

(49)

V případě podpory poskytované velkým podnikům musí být první zpráva předložena úřadu obvykle nejpozději do šesti měsíců od schválení podpory. Následující zprávy je třeba úřadu zasílat alespoň jednou za rok, vždy ke stanovenému datu, dokud nelze cíle plánu restrukturalizace považovat za splněné. Zprávy musejí obsahovat všechny informace, které úřad potřebuje, aby byl schopen kontrolovat provádění plánu restrukturalizace, časový rozvrh plateb ve prospěch podniku, jeho finanční situaci a dodržování všech podmínek či povinností stanovených v rozhodnutí, kterým byla podpora schválena. Musí obsahovat zejména všechny relevantní informace o jakékoli podpoře poskytnuté danému podniku v období restrukturalizace, a to za jakýmkoli účelem, ať už jednotlivě, nebo v rámci obecného režimu (viz body 67 až 70). V případě, že úřad potřebuje aktuální potvrzení určitých skutečností, například o uzavírkách nebo snížení kapacity, může vyžadovat, aby mu zprávy byly zasílány častěji.

(50)

V případě podpory poskytované MSP bude za normálních okolností stačit, předloží-li příjemce podpory každoročně kopii rozvahy a výkazu zisků a ztrát, pokud nebyly v rozhodnutí, kterým se podpora schvaluje, stanoveny přísnější podmínky.

16.3.2.3.   Změny plánu restrukturalizace

(51)

V případě, že byla podpora na restrukturalizaci schválena, může dotyčný stát ESVO během období restrukturalizace úřad požádat, aby odsouhlasil změny plánu restrukturalizace a změny ve výši podpory. Úřad může takové změny povolit, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

pozměněný plán musí stále zahrnovat obnovení životaschopnosti v přiměřené lhůtě;

b)

v případě zvýšení podpory musí být náležitá kompenzační opatření obsáhlejší než ta původně uložená;

c)

pokud jsou navrhovaná kompenzační opatření méně obsáhlá než ta původně plánovaná, musí být výše podpory odpovídajícím způsobem snížena;

d)

nový časový rozvrh pro realizaci kompenzačních opatření může být oproti původně přijatému rozvrhu opožděn pouze z důvodů, které daný podnik či stát ESVO nemohou ovlivnit; pokud takový důvod neexistuje, musí být podpora odpovídajícím způsobem snížena.

(52)

V případě zmírnění podmínek stanovených úřadem nebo závazků učiněných státem ESVO musí být výše podpory odpovídajícím způsobem snížena nebo mohou být stanoveny jiné podmínky.

(53)

Pokud by stát ESVO provedl změny schváleného plánu restrukturalizace, aniž by o tom náležitě uvědomil úřad, zahájí úřad řízení podle čl. 16 části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře (zneužití podpory), aniž je dotčen článek 23 v části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře a možnost předložení věci Soudnímu dvoru ESVO v souladu s druhým pododstavcem čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 dohody o kontrolním úřadu a soudním dvoře.

16.3.2.4.   Podpora na restrukturalizaci v podporovaných oblastech

(54)

Úřad musí při posuzování podpory na restrukturalizaci v podporovaných oblastech vzít v úvahu potřeby regionálního rozvoje. Skutečnost, že se nezdravý podnik nachází v podporované oblasti, však ještě sama o sobě neopodstatňuje volnější přístup k podporám na restrukturalizaci: ze střednědobého až dlouhodobého hlediska regionu nepomůže, budou-li podniky uměle udržovány na trhu. Pokud jde o cíl podpořit regionální rozvoj, je navíc ve vlastním zájmu regionů použít své prostředky na co možná brzký rozvoj činností, které jsou životaschopné a trvale udržitelné. Navíc je třeba minimalizovat narušení hospodářské soutěže, a to i v případě podpory poskytované podnikům v podporovaných oblastech. V této souvislosti je třeba zohlednit i možné nepříznivé dopady, které by se mohly v dotčené oblasti a jiných podporovaných oblastech objevit.

(55)

Kritéria uvedená v bodech 31 až 53 se proto stejným způsobem použijí také v podporovaných oblastech i při zohlednění potřeb regionálního rozvoje. Mohou zde však platit méně přísné podmínky, co se týče provádění kompenzačních opatření a výše příspěvku ze strany příjemce podpory, pokud nestanoví pravidla pro státní podporu v určitém odvětví jinak. V případě, že je to v zájmu regionálního rozvoje a pokud je snížení kapacity nebo omezení účasti na trhu považováno za nejvhodnější opatření pro zamezení přílišnému narušení hospodářské soutěže, může být požadované snížení v podporovaných oblastech nižší než v těch, které podporovány nejsou. V těchto případech, které musí dotčený stát ESVO prokázat, se rozlišuje mezi oblastmi způsobilými pro regionální pomoc podle čl. 61 odst. 3 písm. a) dohody o EHP a oblastmi způsobilými podle čl. 61 odst. 3 písm. c) s cílem zohlednit větší závažnost regionálních problémů v prvně jmenovaných oblastech.

16.3.2.5.   Podpora na restrukturalizaci MSP

(56)

Podpora poskytovaná malým podnikům (18) má tendenci ovlivňovat podmínky obchodování méně než ta, která se poskytuje středním a velkým podnikům. To platí i pro podporu na restrukturalizaci, takže se podmínky stanovené v bodech 31 až 53 uplatňují méně přísně v těchto ohledech:

a)

poskytnutí podpory na restrukturalizaci malým podnikům nebude obvykle vázáno na kompenzační opatření (viz bod 40), pokud není pravidly pro státní podporu v určitém odvětví stanoveno jinak;

b)

v případě MSP budou požadavky týkající se obsahu zpráv méně přísné (viz body 48, 49 a 50).

(57)

I pro MSP však plně platí zásada ‚jednou a dost‘ (část 16.3.3).

(58)

V případě MSP nemusí plán restrukturalizace schvalovat úřad. Musí však splňovat požadavky stanovené v bodech 34 až 36, být schválen dotčeným státem ESVO a sdělen úřadu. Poskytnutí podpory musí být podmíněno provedením celého plánu restrukturalizace. Povinnost ověřit, zda jsou tyto podmínky splněny, náleží dotčenému státu ESVO.

16.3.2.6.   Podpora na pokrytí sociálních nákladů na restrukturalizaci

(59)

Plány restrukturalizace s sebou obyčejně přinášejí omezení dotčených činností nebo jejich úplné zrušení. Takové snížení nákladů je často nutné v zájmu racionalizace a výkonnosti, nehledě na všechna snížení kapacity, která mohou být vyžadována jako podmínka pro poskytnutí podpory. Ať už je důvod jakýkoli, taková opatření obecně vedou k omezení počtu pracovních sil v podniku.

(60)

Součástí pracovněprávních předpisů států ESVO mohou být obecné systémy sociálního zabezpečení, v jejichž rámci je odstupné a předčasná penze vypláceno přímo nadbytečným pracovníkům. Tyto systémy nelze považovat za státní podporu, na niž se vztahuje čl. 61 odst. 1 dohody o EHP.

(61)

Kromě ustanovení o přímém odstupném a předčasné penzi pro zaměstnance obsahují obecné systémy sociálního zabezpečení často také ustanovení o tom, že náklady na příspěvky, které podnik poskytuje nadbytečným pracovníkům nad rámec jeho statutárních a smluvních povinností, nese vláda. V případě, že jsou takové systémy obecně dostupné bez odvětvových omezení každému pracovníkovi, který splňuje předem vymezené zakládající bez dalšího způsobilost pracovníka, se nemá za to, že obsahují podporu podle čl. 61 odst. 1 pro podniky procházející restrukturalizací. Na druhé straně mohou, pokud jsou používány na podporu restrukturalizace jen v určitých výrobních odvětvích, podporu zahrnovat právě díky jejich selektivnímu použití (19).

(62)

Povinnosti, které podle pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv s odbory náleží samotnému podniku, tj. povinnosti poskytovat odstupné a/nebo předčasnou penzi, jsou součástí běžných nákladů na provoz, které podnik musí pokrýt z vlastních zdrojů. Veškeré příspěvky k těmto nákladům ze strany státu je proto třeba považovat za podporu. Toto platí bez ohledu na to, zda byly částky vyplaceny přímo podniku anebo jsou prostřednictvím vládní organizace poskytnuty zaměstnancům.

(63)

Úřad v zásadě nemá námitky proti takové podpoře, pokud je poskytována podnikům v obtížích, neboť přináší ekonomické výhody, které přesahují zájmy dotčeného podniku, když usnadňují strukturální změny a zmírňují sociální dopady.

(64)

Kromě odstupného a předčasné penze se podpory v souvislosti se zvláštními programy restrukturalizace běžně používají také na školení, poradenství a praktickou pomoc při hledání náhradního zaměstnání, na pomoc při přemístění a na odborné školení a podporu zaměstnanců, kteří chtějí zahájit novou podnikatelskou činnost. Úřad se k takovým podporám tradičně staví kladně, pokud jsou poskytovány podnikům v obtížích.

(65)

Typ podpory popsaný v bodech 61 až 64 musí být v plánu restrukturalizace jasně označen, neboť se na podporu na sociální opatření poskytovanou výhradně ve prospěch nadbytečných pracovníků pro účely stanovení rozsahu kompenzačních opatření uvedených v bodech 37 až 41 nebere ohled.

(66)

Úřad se ve společném zájmu stará v souvislosti s plánem restrukturalizace o to, aby sociální dopady restrukturalizace pro jiné smluvní strany dohody o EHP než ty, ve kterých se poskytuje podpora, byly minimální.

16.3.2.7.   Potřeba uvědomit Úřad o jakékoli podpoře poskytované přijímacímu podniku v období restrukturalizace

(67)

V případě, že byla podpora na restrukturalizaci poskytnutá velkému nebo střednímu podniku přezkoumána z hlediska těchto pokynů, může poskytnutí jakékoli jiné podpory v období restrukturalizace, i když je v souladu s již schváleným režimem, ovlivnit rozhodnutí úřadu o rozsahu požadovaných kompenzačních opatření.

(68)

Oznámení o podpoře na restrukturalizaci velkého nebo středního podniku musí uvádět i všechny ostatní podpory jakéhokoli typu, které mají být podle plánu v období restrukturalizace poskytnuty přijímající podniku, pokud se na ně nevztahuje pravidlo de minimis nebo nařízení udělující výjimku.

(69)

Úřad je povinen brát takovou podporu v úvahu při posuzování podpory na restrukturalizaci. Jakákoli podpora skutečně poskytnutá velkému nebo střednímu podniku v období restrukturalizace, včetně podpory poskytnuté v rámci schváleného režimu, musí být jednotlivě oznámena úřadu, pokud o ní úřad nebyl informován v době svého rozhodnutí o podpoře na restrukturalizaci.

(70)

Úřad musí zajistit, aby poskytováním podpory v rámci schválených režimů nedocházelo k obcházení požadavků těchto pokynů.

16.3.3.   ‚Jednou a dost‘

(71)

Podpora na záchranu je jednorázovou záležitostí určenou především k tomu, aby se podnik udržel na trhu po omezenou dobu, během níž je možné zvážit jeho budoucnost. Nemělo by být možné dovolit opakované poskytování podpor na záchranu, jež by pouze zachovávalo stávající stav, odkládalo nevyhnutelné a mezitím přesouvalo hospodářské a sociální problémy na jiné, výkonnější výrobce nebo jiné smluvní strany dohody o EHP. Podpora na záchranu by se proto měla poskytovat pouze jednou (zásada ‚jednou a dost‘ Podle téže zásady a s cílem zabránit tomu, aby byly podniky nespravedlivě podporovány, když jsou schopny přežívat jen díky opakované státní podpoře, by se i podpora na restrukturalizaci měla poskytovat pouze jednou. Pokud je podpora na záchranu poskytnuta podniku, který již obdržel podporu na restrukturalizaci, lze se domnívat, že obtíže příjemce podpory jsou opakované a že opakované intervence ze strany státu povedou k narušením hospodářské soutěže, která jsou v rozporu se společným zájmem. Tyto opakované státní intervence by neměly být povoleny.

(72)

Při oznamování plánované podpory na záchranu či restrukturalizaci úřadu musí stát ESVO uvést, zda dotčený podnik již v minulosti obdržel podporu na záchranu či restrukturalizaci, včetně jakékoli podpory tohoto druhu poskytnuté před datem použitelnosti těchto pokynů a jakékoli neoznámené podpory (20). Pokud ano a od poskytnutí podpory na záchranu, od skončení období restrukturalizace nebo od přerušení provádění plánu restrukturalizace (podle toho, co nastalo později) uběhlo méně než 10 let, úřad poskytnutí další podpory na záchranu nebo restrukturalizaci neschválí. Výjimky k tomuto pravidlu jsou povoleny v těchto případech:

a)

podpora na restrukturalizaci navazuje na poskytnutí podpory na záchranu, a tvoří tak součást jediné restrukturalizační operace;

b)

v souladu s podmínkami uvedenými v části 16.3.1.1 byla poskytnuta podpora na záchranu, avšak nenásledovala restrukturalizace podporovaná státem, neboť:

i)

podnik mohl být po poskytnutí podpory na záchranu reálně považován za dlouhodobě životaschopný a

ii)

nová podpora na záchranu či restrukturalizaci je po uplynutí alespoň pěti let nutná z důvodu nepředvídatelných okolností (21), za něž podnik nenese odpovědnost;

c)

za mimořádných a nepředvídaných okolností, za něž podnik nenese odpovědnost.

V případech uvedených v písmenech b) a c) nelze použít zjednodušený postup uvedený v části 16.3.1.2.

(73)

Na uplatnění této zásady nebudou mít v žádném případě vliv jakékoli změny ve vlastnictví přijímacího podniku, ke kterým dojde po poskytnutí podpory, ani soudní či správní řízení, která povedou k ozdravění rozvahy, snížení závazků nebo úhradě předešlých dluhů podniku, pokud se jedná o stejný podnik, který pokračuje v činnosti.

(74)

V případě, že podporu na záchranu či restrukturalizaci obdržela obchodní skupina, nepovolí úřad za normálních okolností poskytnutí další podpory na záchranu či restrukturalizaci ani samotné skupině, ani žádnému subjektu, který k této skupině náleží, pokud od poskytnutí podpory na záchranu, skončení období restrukturalizace či přerušení provádění plánu restrukturalizace (podle toho, co nastalo později) neuplynulo 10 let. V případě, že podporu na záchranu nebo restrukturalizaci obdržel subjekt, který náleží k obchodní skupině, zůstávají skupina jako celek i ostatní subjekty v rámci skupiny způsobilé k poskytnutí podpory na záchranu či restrukturalizaci, pokud jsou splněna jiná ustanovení těchto pokynů, s výjimkou subjektů, které byly již dříve příjemcem podpory. Státy ESVO musejí zajistit, aby se podpora skrze skupinu nebo jiné subjekty skupiny nedostala dále k subjektu, který již dříve podporu obdržel.

(75)

V případě, kdy podnik převezme aktiva jiného podniku, zejména pokud jde o podnik, který byl předmětem některého z řízení uvedených v bodě 73 nebo kolektivního úpadkového řízení vedeného podle vnitrostátních právních předpisů a již obdržel podporu na záchranu nebo restrukturalizaci, nevztahuje se na kupujícího zásada ‚jednou a dost‘, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

kupující a původní podnik jsou dva jasně oddělené subjekty;

b)

kupující obdržel aktiva původního podniku za trží cenu;

c)

likvidace nebo správa se soudním dozorem a následná koupě původního podniku nejsou pouhým prostředkem k tomu, jak se vyhnout použití zásady ‚jednou a dost‘ – úřad může za takový případ označit například situaci, kdy obtíže, kterým kupující čelí, byly jasně předvídatelné již v okamžiku, kdy přebíral aktiva původního podniku.

(76)

Na tomto místě je však třeba zdůraznit, že podpory na nákup aktiv nelze v rámci těchto pokynů povolit, neboť představují podporu na počáteční investici.

16.4.   Režimy podpory pro MSP

16.4.1.   Obecné zásady

(77)

Úřad schválí režimy poskytnutí podpory na záchranu a/nebo restrukturalizaci malým či středním podnikům v obtížích pouze v případě, že dotčené podniky odpovídají definici MSP. S výhradou následujících zvláštních ustanovení bude slučitelnost těchto režimů posuzována z hlediska podmínek stanovených v kapitolách 16.2 a 16.3, s výjimkou části 16.3.1.2, která se nevztahuje na režimy podpory. Jakákoli podpora, která je poskytována v rámci některého režimu a nesplňuje některou z těchto podmínek, musí být jednotlivě oznámena úřadu, který ji musí předem schválit.

16.4.2.   Způsobilost

(78)

Není-li v pravidlech pro státní podporu v určitém odvětví stanoveno jinak, je poskytnutí podpory malým a středním podnikům v rámci režimů schválených od data použitelnosti těchto pokynů vyňato z povinnosti ho jednotlivě oznamovat pouze tehdy, splňuje-li dotčený podnik alespoň jedno z kritérií stanovených v bodě 9. Podpora podnikům, které nesplňují žádné z těchto tří kritérií, musí být jednotlivě oznámena úřadu, aby úřad mohl posoudit, zda tyto podniky odpovídají definici podniku v obtížích. Podporu podnikům činným na trhu, který se dlouhodobě potýká s nadbytečnou strukturální kapacitou, nehledě na velikost příjemce podpory je rovněž třeba jednotlivě oznámit úřadu, aby úřad mohl zvážit použití bodu 41.

16.4.3.   Podmínky pro schválení režimů podpory na záchranu

(79)

Aby Úřad mohl režimy podpory na záchranu schválit, musí tyto režimy splňovat podmínky stanovené v písmenech a), b), d) a e) bodu 24. Podpora na záchranu nemůže být navíc poskytnuta na více než 6 měsíců, během nichž je třeba analyzovat situaci podniku. Před koncem tohoto období musí stát EVSO buď schválit plán restrukturalizace či likvidace, nebo od příjemce požadovat zpětnou úhradu úvěru a podpory odpovídající rizikové prémii.

(80)

Jakoukoli podporu na záchranu poskytnutou na dobu delší než šest měsíců nebo podporu, která nebyla po šesti měsících zpětně uhrazena, je třeba jednotlivě oznámit úřadu.

16.4.4.   Podmínky pro schválení režimů podpory na restrukturalizaci

(81)

Režimy podpory na restrukturalizaci schválí úřad jen tehdy, pokud je poskytnutí podpory podmíněno úplným provedením plánu restrukturalizace ze strany příjemce podpory a pokud byl tento plán schválen dotčeným státem ESVO a splňuje následující podmínky:

a)

obnovení životaschopnosti: uplatní se kritéria uvedená v bodech 33 až 36;

b)

zamezení přílišnému narušení hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že malé podniky mají tendenci narušovat hospodářskou soutěž méně, nepoužijí se zásady uvedené v bodech 37 až 41, pokud není v pravidlech pro státní podporu v určitém odvětví stanoveno jinak; režimy by však měly stanovovat, že podniky, které přijímají podporu, nesmí během provádění plánu restrukturalizace zvyšovat kapacitu; pro střední podniky se použijí body 37 až 41;

c)

podpora se omezuje na nutné minimum: použijí se zásady uvedené v bodech 42, 43 a 44;

d)

změna plánu restrukturalizace: jakékoli změny plánu musí být v souladu s pravidly uvedenými v bodech 51, 52 a 53.

16.4.5.   Obecné podmínky pro schvalování režimů podpory na záchranu a/nebo restrukturalizaci

(82)

Režimy musí uvádět maximální výši podpory, kterou je možné poskytnout jednomu podniku jakožto součást operace poskytnutí podpory na záchranu a/nebo restrukturalizaci, včetně případu změny plánu. Podpora převyšující tuto částku musí být jednotlivě oznámena úřadu. Maximální výše podpory poskytované jednomu podniku na kombinaci podpory na záchranu a restrukturalizaci nesmí převyšovat částku 10 milionů EUR, včetně jakékoli podpory získané z jiných zdrojů nebo v rámci jiných režimů.

(83)

Kromě toho musí být dodržena zásada ‚jednou a dost‘. Použije se pravidlo uvedené v části 16.3.3.

(84)

Státy ESVO musejí úřad jednotlivě uvědomit rovněž v případech, kdy podnik přebírá aktiva jiného podniku, který již sám obdržel podporu na záchranu nebo restrukturalizaci.

16.4.6.   Kontrolní a výroční zprávy

(85)

Body 48, 49 a 50 se na režimy podpory nevztahují. Podmínkou schválení je však předkládání zpráv o fungování režimu, obvykle vždy jednou za rok, s uvedením informací blíže specifikovaných v pokynech úřadu pro normalizované zprávy (22). Zprávy musejí rovněž obsahovat seznam všech přijímajících podniků a pro každý z nich tyto údaje:

a)

název podniku;

b)

kód odvětví, za použití trojmístných kódů klasifikace odvětví NACE (23);

c)

počet zaměstnanců;

d)

roční obrat a bilanční hodnotu;

e)

výši poskytnuté podpory;

f)

výši a formu přispění ze strany příjemce;

g)

případně informaci o typu a rozsahu kompenzačních opatření;

h)

případně informaci o jakékoli podpoře na restrukturalizaci nebo jiné rovnocenné podpoře, kterou podnik v minulosti obdržel;

i)

informaci o tom, zda byl přijímající podnik před koncem období restrukturalizace v likvidaci nebo předmětem kolektivního úpadkového řízení.

16.5.   Vhodná opatření podle čl. 1 odst. 1 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře

(86)

Úřad ve zvláštním dopise navrhne, v souladu s čl. 1 odst. 1 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře, aby státy ESVO přijaly vhodná opatření, jak je uvedeno v bodech 87 a 88, s ohledem na jejich stávající režimy podpory. Úřad podmíní schválení jakéhokoli budoucího režimu dodržením ustanovení uvedených bodů.

(87)

Státy ESVO, které návrh Úřadu přijaly, musejí do šesti měsíců přizpůsobit své stávající režimy podpory, které budou po přijetí pokynů pokračovat, s cílem sladit je s těmito pokyny.

(88)

Státy ESVO musejí oznámit přijetí těchto vhodných opatření do jednoho měsíce poté, co obdržely výše uvedený dopis s návrhem vhodných opatření.

16.6.   Datum použitelnosti a délka trvání

(89)

Tyto stávající pokyny vstoupí v platnost v den jejich přijetí. Zůstanou v platnosti, pokud nebude stanoveno jinak dalším novým rozhodnutím, po dobu 5 let.

(90)

Oznámení evidovaná úřadem před datem přijetí budou posuzována z hlediska kritérií platných v době oznámení.

(91)

Úřad prověří, zda se podpory na záchranu či restrukturalizaci poskytnuté bez schválení úřadu, a tedy v rozporu s čl. 1 odst. 3 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře slučují s dohodou o EHP na základě těchto pokynů, pokud je část nebo celá podpora poskytnuta po jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie a jeho dodatku EHP. Ve všech ostatních případech bude postupovat podle pokynů platných v době, kdy byla podpora poskytnuta.


(1)  Tato kapitola odpovídá Pokynům Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 1).

(2)  Přijato dne 19. ledna 1994, zveřejněno v Úř. věst. L 231, 3.9.94, s. 1 a v jeho dodatku EHP č. 32 téhož dne.

(3)  Přijato dne 16. prosince 1999, zveřejněno v Úř. věst. L 274, 26.10.2000 a v jeho dodatku EHP č. 48 téhož dne.

(4)  V odpovídajícím sdělení Komise uvádí, že s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve Stockholmu ve dnech 23. až 24. března 2001 a v Barceloně ve dnech 15. až 16. března 2002, v nichž Evropská rada vyzvala členské státy, aby nadále snižovaly státní podporu jako procentní podíl hrubého domácího produktu a přesměrovaly ji na horizontálnější cíle společného zájmu, včetně cílů soudržnosti, se zdá být podstatnější kontrola narušení hospodářské soutěže, které je důsledkem záchranných a restrukturalizačních opatření, na místě. Odpovídá to i závěrům Evropské rady zasedající v Lisabonu ve dnech 23. až 24. března 2000 zaměřeným na zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

(5)  Toto se týká zejména typů společností uvedených v prvním pododstavci čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 78/660/EHS (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11) naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/EHS (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16) začleněnou do bodu 4 přílohy XXII dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č.176/2003 (Úř. věst. L 88, 25.3.2004, s. 53 a dodatek EHP č. 15, 25.3.2004, s. 14).

(6)  Analogicky s ustanoveními druhé směrnice Rady 77/91/EHS (Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1) naposledy pozměněné aktem o přistoupení k EU z roku 2003. Začleněno do bodu 2 přílohy XXII dohody o EHP dohodou o rozšíření EHP.

(7)  Toto se týká zejména typů společností uvedených ve druhém pododstavci čl. 1 odst. 1 směrnice 78/660/EHS (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11) naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/EHS (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16) začleněnou do bodu 4 přílohy XXII dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru č. 176/2003 (Úř. věst. L 88, 25.3.2004, s. 53 a dodatek EHP č. 15, 25.3.2004, s. 14).

(8)  Při určování, zda se jedná o nezávislou společnost nebo zda tato společnost tvoří součást skupiny, budou vzata v úvahu kritéria stanovená v příloze I nařízení Komise (ES) č. 68/2001 (Úř. věst L 10, 13.1.2001, s. 20) pozměněného nařízením (ES) č. 363/2004 (Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 20) začleněného do bodu 1 odst. d) přílohy XV dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru č. 131/2004 (Úř. věst. L 64, 10.3.2005, s. 67).

(9)  Zvláštní pravidla této povahy existují pro odvětví letectví. Viz kapitolu 30 těchto pokynů.

(10)  Dohoda mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora („dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře“) (Úř. věst. L 344, 31.12.1994, s. 1).

(11)  Případ C-355/95 P, Textilwerke Deggendorf proti Komisi aj. [1997] ECR I-2549.

(12)  Výjimku je možné udělat v případě podpory na záchranu v odvětví bankovnictví, aby dotyčná úvěrová instituce mohla dočasně pokračovat ve své bankovní činnosti v souladu s platnými finančněprávními předpisy (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1 začleněná do bodu 14 přílohy IX dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru č. 15/2001 (Úř. věst. L 117, 26.4.2001, s. 13 a dodatek EHP č. 22, 26.4.2001, s. 8). Podpora poskytnutá v jiné formě, než je popsáno v písmeni a), by v každém případě měla splňovat obecné zásady pro podporu na záchranu a nemůže spočívat ve strukturálních finančních opatřeních týkajících se vlastních prostředků banky. Jakákoli podpora poskytnutá v jiné formě, než jak je popsáno v písmeni a), bude vzata v úvahu při posuzování kompenzačních opatření v rámci plánu restrukturalizace v souladu s body 37 až 41.

(13)  V tomto ohledu může úřad vzít v úvahu rovněž skutečnost, zda se v případě dotyčného podniku jedná o střední nebo velký podnik.

(14)  Kapitola 26A Víceodvětvového rámce pro regionální podporu velkých investičních projektů přijatého dne 18. prosince 2002 (dosud nezveřejněno) ve znění ze dne 17.3.2004 (dosud nezveřejněno).

(15)  V takových případech Komise povolí pouze podporu na zmírnění sociálních nákladů na restrukturalizaci v souladu s částí 16.3.2.6 a podporu v oblasti životního prostředí na pomoc znečištěným oblastem, které by jinak mohly být ponechány svému osudu.

(16)  Viz bod 6. Tento minimální příspěvek nesmí obsahovat žádnou podporu. O takový případ se nejedná, pokud jde například o úvěr s úrokovým příspěvkem nebo je úvěr zajištěn vládními zárukami, které obsahují prvky podpory.

(17)  Viz bod 9 písm. c).

(18)  Jak je vymezeno v doporučení Komise 2003/361/ES (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36), začleněné do dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 131/2004 (dosud nezveřejněno). Do 31. prosince 2004 platí definice uvedená v doporučení Komise 96/280/ES (Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 4). Definici lze rovněž najít v příloze 1 nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33), začleněného do dohody o EHP prostřednictvím přílohy XV bodu 1 písm. f) rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 88/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se mění příloha XV (Státní podpora) dohody o EHP (Úř. věst. L 266, 3.10.2002, s. 56 a dodatek EHP č. 49, 3.10.2002, s. 42).

(19)  Ve svém rozsudku ve věci C-241/94, Francie proti Komisi, Sb. rozh. 1996, s. I-4551 (Kimberly Clark Sopalin), Evropský soudní dvůr uznává, že systém financování ze strany francouzských orgánů na základě volného uvážení, prostřednictvím Národního zaměstnaneckého fondu, může určité podniky přivést do výhodnější situace než jiné, a může být proto považován za podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy. (Rozsudek soudu nezpochybnil závěr Komise, že tato podpora byla slučitelná se společným trhem.)

(20)  Co se týče neoznámené podpory, úřad vezme ve své analýze v úvahu možnost, že podpora mohla být prohlášena za slučitelnou s dohodou o EHP jinak než coby podpora na záchranu a restrukturalizaci.

(21)  Nepředvídatelnou okolností se rozumí okolnost, kterou nemohlo vedení společnosti očekávat v době přípravy plánu restrukturalizace a která nepramení z opomenutí či chyby vedení společnosti či z rozhodnutí skupiny, k níž společnost náleží.

(22)  Viz přílohu III.A a B (normalizovaný formát pro oznamování existující státní pomoci) rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO 195/04/COL ze dne 14. července 2004 o prováděcích ustanoveních podle článku 27 v části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře (dosud nezveřejněno).

(23)  Statistická klasifikace hospodářských činností v Evropském společenství uveřejněná Statistickým úřadem Evropských společenství.

PŘÍLOHA

Vzorec (1) pro výpočet maximální výše podpory na záchranu, která opravňuje k využití zjednodušeného postupu:

Formula

Vzorec vychází z provozních výsledků podniku (EBIT, tj. provozní hospodářský výsledek před úroky a zdaněním) vykázaných v roce předcházejícím poskytnutí/oznámení podpory (označen jako t). K této částce se připočtou odpisy. Poté je třeba k součtu připočíst změny pracovního kapitálu. Změna pracovního kapitálu se vypočte jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky (2) za poslední uzavřená účetní období. Podobně je třeba v případě, že na úrovni provozního výsledku existují rezervy, tuto skutečnost jasně uvést a tyto rezervy by ve výsledku neměly být zahrnuty.

Cílem vzorce je předběžně stanovit záporný peněžní tok z provozní činnosti podniku v roce, který předcházel žádosti o podporu (nebo před přidělením podpory v případě neoznámených podpor). Polovina této částky by měla zajistit další fungování podniku po dobu šesti měsíců. Proto je třeba výsledek vydělit číslem 2.

Tento vzorec lze použít pouze v případě, že je výsledkem záporná částka.

V případě, že je výsledek kladný, je třeba předložit podrobné vysvětlení, které prokáže, že se společnost nachází v obtížích, jak je vymezeno v bodech 9 a 10.

Příklad:

Provozní hospodářský výsledek před úroky a zdaněním (v milionech EUR)

(12)

Odpisy (v milionech EUR)

2


Rozvaha

(v milionech EUR)

31. prosinec, t–1

31. prosinec, t

Oběžná aktiva

Hotovost nebo rovnocenné prostředky

10

5

Pohledávky

30

20

Zásoby

50

45

Náklady příštích období

20

10

Ostatní oběžná aktiva

20

20

Oběžná aktiva celkem

130

100

Krátkodobé závazky

Splatné účty

20

25

Časově rozlišené náklady

15

10

Výnosy příštích období

5

5

Krátkodobé závazky celkem

40

40

Pracovní kapitál

90

60

Změna pracovního kapitálu

(30)

 

Maximální výše podpory na záchranu = [– 12 + 2 + (– 30)]/2 = – 20 milionů EUR

Jelikož výsledek převyšuje 10 milionů EUR, nelze použít zjednodušený postup popsaný v bodě 29. Je-li tato mez překročena, měl by stát ESVO vysvětlit, jak byly stanoveny budoucí potřeby peněžních toků podniku a výše podpory na záchranu."


(1)  EBIT (provozní zisk před úroky a zdaněním, jak je stanoven v účetní závěrce za rok předcházející žádosti, označený jako t) musí být navýšen o odpisy za stejné období a o změny pracovního kapitálu po období dvou let (rok předcházející žádosti a předchozí rok) a vydělen dvěma, aby výsledkem byla částka za šest měsíců, tj. běžné období, pro něž se podpora na záchranu povoluje.

(2)  Oběžná aktiva: hotovost, pohledávky (odběratelé a dlužníci), ostatní oběžná aktiva a náklady příštích období, zásoby. Krátkodobé závazky: finanční dluh, závazky z obchodního styku (dodavatelé a věřitelé) a ostatní krátkodobé závazky, výnosy příštích období, ostatní časově rozlišené závazky, daňové závazky.


Akty přijaté podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii

15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/57


SPOLEČNÝ POSTOJ RADY 2005/304/SZBP

ze dne 12. dubna 2005

o předcházení konfliktům v Africe, jejich zvládání a řešení a o zrušení společného postoje 2004/85/SZBP

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 15 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Primární odpovědnost za předcházení konfliktům na africkém kontinentě, jejich zvládání a řešení spočívá na Afričanech samotných.

(2)

Rámcové podmínky pro činnosti vykonávané v souvislosti s předcházením konfliktům v Africe, jejich zvládáním a řešením stanoví mezinárodní právo.

(3)

Rada bezpečnosti Organizace spojených národů má podle Charty Organizace spojených národů primární odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.

(4)

Při vypracovávání rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN je obrana postojů a zájmů Evropské unie plně zajištěna použitím článku 19 Smlouvy o Evropské unii.

(5)

Dne 26. ledna 2004 přijala Rada společný postoj 2004/85/SZBP o předcházení konfliktům v Africe, jejich zvládání a řešení (1).

(6)

Dne 22. listopadu 2004 schválila Rada akční plán na podporu míru a bezpečnosti v Africe poskytovanou v rámci EBOP a závěry týkající se míru a bezpečnosti v Africe, dne 13. prosince 2004 pak Rada potvrdila obecné zásady pro provádění uvedeného akčního plánu. V této souvislosti Rada zdůraznila doplňkovou povahu opatření v rámci SZBP (včetně podpory EBOP), afrického mírového projektu, nástrojů Společenství a bilaterálních jednání členských států.

(7)

Podpora míru, bezpečnosti a stability na africkém kontinentě je jedním z cílů Africké unie (AU) a řešení konfliktů mezi členskými státy mírovými prostředky je jednou ze zásad zakotvených v zakládajícím aktu AU. Předcházení konfliktům, jejich zvládání a řešení byly předmětem rozhovorů s Organizací africké jednoty (OAJ) a jejím nástupcem, Africkou unií, a jsou obsaženy v Káhirské deklaraci a v akčním plánu. Africká unie a africké subregionální organizace jsou hlavními činiteli v předcházení konfliktům v Africe, v jejich zvládání a řešení.

(8)

Účinné předcházení konfliktům vyžaduje strategie, které vytvoří podmínky pro stabilní a předvídatelnější mezinárodní prostředí, jakož i komplexní a vyvážené programy podpor a rozvojové pomoci ke zmírnění tlaků vyvolávajících násilné konflikty; je také potřeba brát v úvahu důležitost ekonomických faktorů, které ovlivňují konflikty v Africe, jakož i potenciál diplomatických a hospodářských opatření pro předcházení násilným konfliktům a jejich řešení.

(9)

Mezi předcházením konfliktům a demokracií, lidskými právy, právním státem a řádnou správou věcí veřejných existuje spojitost, přičemž při posilování schopností zvládat konflikty mírovými prostředky musí hrát strategickou úlohu rozvojová spolupráce.

(10)

Ve všech politikách týkajících se míru a bezpečnosti je nutné zaměřit se na souvislost mezi HIV/AIDS a konflikty. Ve všech fázích konfliktu, od předcházení konfliktu po obnovu, vytváří nestabilita podmínky pro rychlé šíření této pandemie. Šíření HIV/AIDS má samo o sobě závažné společensko-ekonomické a politické důsledky krátkodobé i dlouhodobé povahy.

(11)

Dne 23. června 2000 uzavřelo Evropské společenství a jeho členské státy v Cotonou dohodu o partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT).

(12)

Evropský parlament přijal dne 30. listopadu 2000 usnesení o účasti žen na řešení konfliktů mírovými prostředky a Společné parlamentní shromáždění AKT-EU přijalo dne 21. března 2002 usnesení o otázkách rovnosti pohlaví.

(13)

Dne 8. prosince 2003 přijala Rada obecné zásady týkající se dětí v ozbrojených konfliktech,

PŘIJALA TENTO SPOLEČNÝ POSTOJ:

Článek 1

1.   EU bude přispívat k předcházení násilným konfliktům v Africe, jejich zvládání a řešení prostřednictvím posilování schopností a prostředků afrických států pro činnost v této oblasti, zejména posílením dialogu s AU, subregionálními organizacemi a iniciativami a organizacemi občanské společnosti a poskytováním podpory těmto subjektům. V rámci tohoto procesu přijme Evropská unie další opatření na podporu koordinace mezi četnými možnými účastníky, včetně lepší koordinace opatření přijatých Společenstvím a jeho členskými státy, a to zejména v rámci akčního plánu na podporu míru a bezpečnosti v Africe poskytovanou v rámci EBOP a obecných zásad pro jeho provádění.

2.   EU provede zejména akční plán na podporu míru a bezpečnosti v Africe poskytovanou v rámci EBOP v souladu s obecnými zásadami schválenými Radou. Zlepší se koordinace příspěvků členských států a Společenství a prozkoumají se možnosti řídícího mechanismu, který by usnadnil sdružování dobrovolných příspěvků členských států.

3.   K dosažení výše uvedeného cíle zdokonalí Evropská unie, během posilování svých schopností v oblastech řešení krizí a předcházení konfliktům, úzkou spolupráci s Organizací spojených národů a příslušnými regionálními a subregionálními organizacemi. Spolupráce s Organizací spojených národů v rámci řešení krizí se rozvíjí v souladu s prováděním společného prohlášení ze dne 24. září 2003 o spolupráci OSN a EU v rámci řešení krizí a jako součást tohoto provádění. Evropská unie, jakkoli oddána zásadě, že Afrika rozhoduje o svém osudu, je nadále připravena zapojit se do řešení krizí v Africe vlastními prostředky, kdykoli to bude nutné.

4.   Evropská unie vyvine iniciativy zaměřené na dlouhodobé předcházení konfliktům a budování míru, neboť uznává, že pokrok v těchto oblastech je též nutným předpokladem pro to, aby byly africké státy schopny vytvořit si prostředky pro účinný boj proti terorismu a udržet si je.

5.   Evropská unie vyvine aktivní, komplexní a jednotný přístup, který poslouží také jako společný rámec pro akce jednotlivých členských států. V rámci tohoto přístupu a za účelem zvýšení schopností včasného zásahu bude předsednictví ve spolupráci s generálním tajemníkem, vysokým představitelem, a Komisí nadále vypracovávat roční přehled, jehož cílem je rozpoznat a sledovat potenciální násilné konflikty a předkládat politická řešení k zamezení jejich vzniku nebo opakovaného výskytu.

Článek 2

Politika Evropské unie se zaměřuje na předcházení násilným konfliktům nebo jejich šíření prostřednictvím včasného zásahu a na zamezení jejich opakovanému výskytu. V této souvislosti se činnost Evropské unie zaměří na

předcházení konfliktům tím, že bude usilovat o odhalení hlubších příčin vzniku násilných konfliktů, a přitom se zaměří na přímé příčiny – spouštěcí faktory – těchto konfliktů,

řešení krizí tím, že se zaměří na kritické fáze konfliktů a podpoří snahy o ukončení násilí s využitím všech možných opatření včetně politické a praktické podpory regionálních a subregionálních iniciativ s cílem dosáhnout a podpořit dohodu o příměří mezi všemi zúčastněnými stranami a případně rovněž zahájí operace na řešení krize,

budování míru tím, že se bude snažit podporovat iniciativy usilující o zastavení násilného konfliktu, připravovat mírová řešení těchto konfliktů a zabraňovat jejich novému vypuknutí,

obnovu, v jejímž rámci podpoří hospodářskou, politickou a sociální výstavbu společnosti a států, v nichž proběhly konflikty, aby se předešlo nové eskalaci násilí a byl podpořen trvalý mír.

Článek 3

S cílem přispět ve větší míře k řešení konfliktů a reagovat na stávající krize bere Evropská unie v úvahu

vývoj mezinárodních právních systémů, postupů řešení sporů a dohod o spolupráci na regionální úrovni, zejména zřízení Rady míru a bezpečnosti Africké unie v červnu roku 2004,

budování institucí zvýšením účinnosti afrických bezpečnostních a soudních orgánů včetně protiteroristických činností souvisejících s bojem proti terorismu, jakož i určením zvláštních opatření, jejichž účelem je pomoci africkým zemím při plnění jejich závazků vyplývajících ze stávajících mezinárodních nástrojů ve všech důležitých oblastech včetně boje proti terorismu a nedovolenému obchodování,

podporu ratifikace a plného provádění Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, který může mít důležitou úlohu při formování vnitrostátních institucí pro boj proti beztrestnosti. Patří sem i posílení soudních institucí, které mají v této souvislosti důležitou doplňující úlohu. Zvláštní pozornost bude věnována trestným činům souvisejícím s válkou uvedeným v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu, k nimž patří povolávání dětí k povinné vojenské službě nebo jejich dobrovolný odvod, což má na země zmítané konflikty závažný dopad.

Článek 4

1.   EU bude usilovat o zvýšení podpory regionálním dohodám a úsilí zaměřenému na předcházení konfliktům posilováním společné odpovědnosti, upevňováním právního státu, vzděláváním v oblasti předcházení konfliktům, vytvářením kapacit určených mimo jiné k politickým a ekonomickým analýzám, vytvářením systémů včasného varování, rozvojem schopností vyjednávat a zprostředkovávat, zdokonalováním mezinárodních sankčních a vymáhacích mechanismů, vytvářením mechanismů působících na ekonomické faktory podněcující konflikty a posilováním vazeb jak mezi samotnými regionálními organizacemi, tak mezi místními, celostátními a regionálními nevládními činiteli a jinými členy mezinárodního společenství. Úsilí o podporu regionálních a subregionálních organizací v oblasti předcházení konfliktům je Společenstvím a jeho členskými státy pečlivě koordinováno, aby tak vznikaly společné iniciativy a součinnost, případně i v oblasti společného programování.

2.   Podpora Evropské unie poskytovaná Africké unii a její spolupráce s ní v oblasti předcházení konfliktům, jejich zvládání a řešení je prováděna s cílem vytvořit dlouhodobé partnerství, zejména v rámci jednání navazujících na káhirskou konferenci na nejvyšší úrovni.

Článek 5

Evropská unie se vynasnaží

zasazovat o to, aby byla hlediska předcházení konfliktům začleněna do rámce rozvojové a obchodní politiky Společenství a jejích souvisejících strategií pro jednotlivé země a regiony,

v případě potřeby začlenit do rozvojové a obchodní spolupráce indikátory konfliktu a nástroje na hodnocení dopadu na mír a konflikty, aby se tím snížilo riziko, že poskytovaná pomoc a obchod přispějí ke vzplanutí konfliktu, a aby se co nejvíce zvýšil pozitivní dopad na budování míru,

zajistit, aby obyvatelstvo jako celek rychle pocítilo konkrétní prospěch,

zlepšit koordinaci úsilí, které v této oblasti vyvíjí Společenství a členské státy,

zlepšit rozvojovou a obchodní spolupráci s regionálními, subregionálními a místními činiteli, aby se tak zajistil soulad mezi iniciativami a podpořily se africké aktivity,

koordinovat své úsilí s mezinárodními finančními institucemi.

Článek 6

1.   Evropská unie dlouhodobě podporuje posílení schopnosti afrických zemí podílet se na mírových operacích na regionální, subregionální a bilaterální úrovni, jakož i schopnosti afrických států přispívat k regionální integraci, míru, bezpečnosti a rozvoji. Bez ohledu na toto posilování schopnosti zváží EU a její členské státy nadále v jednotlivých případech rozmístění vlastních operačních prostředků pro předcházení konfliktům a řešení krizí v Africe v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů a v úzké spolupráci s OSN v rámci jeho aktivit v tomto regionu. Tyto úvahy berou na zřetel rozsah prostředků vyvinutý v rámci schopností EU pro řešení krizí, včetně rozmístění civilních pracovníků pro dlouhodobé úkoly při budování míru.

2.   Členské státy a Komise si vyměňují informace o všech akcích uskutečněných na podporu schopností afrických zemí podílet se na mírových operacích s cílem zlepšit koordinaci a rozvíjet součinnost. Tyto informace budou shrnuty v ročním přezkumu tohoto společného postoje stanoveném v článku 14.

3.   Členské státy a Komise zvýší prioritu strategií pro jednotlivé země a regiony a hodnocení rizik. Strategie pro jednotlivé země mohou být rozvíjeny s využitím standardizovaných ukazatelů a za pomoci skupin odborníků. Hodnocení rizik a strategie pro jednotlivé země by měly těžit z většího využívání místních znalostí, včetně informací místních odborníků vyškolených v oblasti časného varování a hodnocení rizik.

4.   Členské státy a Komise usilují o dosažení lepší koordinace dvoustranných opatření na podporu Africké unie a subregionálních afrických organizací, zejména Hospodářského společenství západoafrických států, Jihoafrického společenství pro rozvoj a Mezivládního úřadu pro rozvoj, Hospodářského společenství států střední Afriky a Hospodářského a měnového společenství střední Afriky, pokud jde o africkou schopnost provádět operace na podporu míru.

5.   Členské státy a Komise se navzájem systematicky zvou, popřípadě zvou předsednictví, k účasti na cvičeních a seminářích, které pořádají za účelem zlepšení schopností afrických zemí udržet mír.

6.   Je vyvíjeno úsilí o koordinaci činností prováděných za tímto účelem a o výměnu informací o těchto činnostech se zúčastněnými třetími stranami, především se Spojenými státy, Kanadou, Norskem a Japonskem, zejména v rámci politického dialogu s těmito zeměmi.

7.   Evropská unie usiluje o další zlepšení koordinace s OSN, zejména s Odborem mírových operací, ve všech činnostech směřujících k posílení schopností afrických zemí podílet se na mírových operacích.

8.   Evropská unie provede analýzu, jak co nejlépe koordinovat úsilí v oblasti odborné přípravy a výcviku.

9.   Evropská unie ad hoc zváží možnost, aby svým jménem, samostatně nebo ve spojení s programy zahájenými jednotlivými členskými státy včas zahájila programy na posílení schopností, pokud tyto programy mohou přinést přidanou hodnotu. Taková činnost může zahrnovat řadu akcí od menších pozorovatelských misí afrických organizací během mírových cvičení pořádaných Evropskou unií až po rozsáhlé vzdělávací programy.

Článek 7

Členské státy budou v oblasti vývozu zbraní nadále provádět omezující politiku a v plném rozsahu budou používat Kodex chování Evropské unie o vývozu zbraní. Členské státy a Komise uznávají, že dostupnost a hromadění zbraní překračující oprávněné bezpečnostní potřeby mohou být činitelem, který přispívá k nestabilitě, a že omezení nedovoleného obchodování se zbraněmi je důležitým příspěvkem k uvolňování napětí a procesu usmíření, a

spolupracují při prosazování mezinárodního uznání zákazu dovozů zbraní a dalších souvisejících rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a podporují iniciativy vedoucí k účinnému provádění těchto opatření,

nadále podporují a aktivně prosazují regionální iniciativy přispívající k předcházení nedovolenému obchodování se zbraněmi a boji proti němu,

spolupracují s cílem přesvědčit přidružené země, aby se přihlásily k zásadám a opatřením přijatým Evropskou unií. Evropská unie dále zváží podporu africkému úsilí o zlepšení kontrol výroby, dovozu a vývozu zbraní, jakož i podporu kontrol nebo ničení nadbytečných ručních palných zbraní, a rovněž tak podporu africkému úsilí vypořádat se s problémy souvisejícími s ručními palnými zbraněmi v souladu se společnou akcí Rady 2002/589/SZBP ze dne 12. července 2002 o příspěvku Evropské unie k boji proti destabilizujícímu hromadění a šíření ručních palných zbraní a lehkých zbraní (2),

nadále podporují akční program OSN o nedovoleném obchodování s ručními palnými zbraněmi a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech, jakož i v jednání o protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich částí, dílů a střeliva, jakož i obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu přijatou Valným shromážděním OSN dne 31. května 2001.

Článek 8

1.   Evropská unie

usiluje o potlačování hospodářských činitelů podněcujících konflikty,

usiluje o prosazování hlubší integrace Afriky do světového hospodářství a podporuje rovný přístup celé společnosti k výhodám a možnostem této integrace,

podporuje hospodářskou a politickou spolupráci, například dohody o regionální stabilizaci, aby se tak upevňovaly vztahy mezi stranami, jakožto preventivní opatření a opatření na upevnění míru po konfliktu,

usiluje o to, aby opatření regionální obchodní integrace, jež jsou součástí politiky zahrnující bezpečnostní sítě pro ohrožené skupiny, napomáhala předcházení konfliktům a jejich řešení.

2.   Evropská unie rovněž

spolupracuje při prosazování obecného dodržování zákazů nedovoleného využívání cenných surovin a obchodování s nimi a dalších souvisejících rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a podporuje iniciativy zaměřené na účinné provádění těchto opatření,

aktivně usiluje o nalezení prostředků k potlačení nedovoleného využívání přírodních zdrojů, které přispívá ke vzniku, stupňování a trvání násilných konfliktů,

případně použije omezujících opatření včetně hospodářských a finančních sankcí proti činitelům, kteří těží z ozbrojených konfliktů a podněcují je. V této souvislosti je třeba se hlouběji zamyslet nad (kladnou nebo zápornou) úlohou, kterou v oblasti předcházení konfliktům a jejich řešení hraje soukromý sektor.

Článek 9

V průběhu různých fází konfliktu Evropská unie

hodnotí důležitou úlohu, kterou mohou hrát „nestátní činitelé“ buď při podněcování konfliktu, nebo svou pomocí při řešení konfliktu nebo jeho předcházení. Obě úlohy a jejich možný kladný přínos musí být vzaty v úvahu,

podporuje uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti tím, že zajistí, aby zásada rovnosti žen a mužů byla zohledněna při plánování, provádění a hodnocení dopadu konfliktu, aby byly zohledněny potřeby jednotlivých účastníků konfliktu a úroveň a povaha účasti na rozhodování při předcházení konfliktům, jejich zvládání a řešení, včetně mírových procesů a jednání,

účinným a komplexním způsobem posoudí krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý dopad ozbrojených konfliktů na děti, přičemž použije různé nástroje, které má k dispozici, a na základě dřívějších nebo probíhajících akcí, v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1460 a 1539 o dětech a ozbrojených konfliktech a s obecnými zásadami Evropské unie o dětech a ozbrojených konfliktech. Pokusí se též ovlivnit činitele třetích zemí (vlády i nestátní činitele včetně ozbrojených skupin), aby přijali účinná opatření na ochranu práv dětí dotčených ozbrojeným konfliktem.

Článek 10

S ohledem na potřebu věnovat konfliktu neustálou pozornost dokonce i poté, co se stal méně akutním, a na potřebu přispět k ucelenějšímu a systematičtějšímu přístupu k poválečným situacím v Africe Evropská unie

vytvoří a zorganizuje své vlastní prostředky s cílem podpořit reformu bezpečnostního sektoru v rámci demokratických zásad, dodržování lidských práv, právního státu a řádné správy věcí veřejných, zejména v zemích, které se nacházejí v období přechodu od násilného konfliktu k udržitelnému míru,

bude nadále poskytovat a upevňovat podporu při řešení problémů, které přináší destabilizující hromadění a nekontrolované šíření ručních palných zbraní,

zvýší podporu odzbrojování a trvalého začlenění demobilizovaných bývalých bojovníků do společnosti se zvláštním zřetelem k odlišným potřebám žen a mužů a k potřebám dětí odvedených k účasti na vojenských akcích,

zlepší svoji pomoc při odstraňování nášlapných min, podpoří informovanost o problematice těchto min a pomůže africkým státům při vytváření vlastních schopností provádět odminování,

bude nadále podporovat opatření, jejichž cílem je usnadnit, aby se obyvatelé, kteří byli nuceni opustit své domovy, mohli po ukončení konfliktu opětovně začlenit do společnosti, a vezme při tom v úvahu související obecné zásady o vnitřním přesídlování vydané zástupcem generálního tajemníka OSN,

bude vyzývat k usmíření a podpoří nezbytnou obnovu, která zemím, v nichž skončil konflikt, umožní znovu zahájit politiku dlouhodobého rozvoje,

v souladu se společným postojem Rady 2003/444/SZBP ze dne 16. června 2003 o Mezinárodním trestním soudu (3) a v rámci politického dialogu se svými africkými partnery znovu potvrdí své odhodlání podporovat Mezinárodní trestní soud v jeho postoji k dvoustranným dohodám o nevydávání navrženým Spojenými státy.

Článek 11

Vzhledem k tomu, že je v Africe vztah mezi radikalizací náboženských skupin a nebezpečí jejich zneužití teroristy zvláštním zdrojem znepokojení, vyhodnotí Evropská unie možnou spolupráci v této oblasti na vnitrostátní a regionální úrovni a pomocí řady nástrojů navrhne cesty, jak řešit k tento problém s cílem předcházet konfliktům a budovat mír. V této souvislosti Evropská unie vezme v úvahu společné prohlášení o terorismu přijaté ministerskou konferencí EU-Afrika v Bruselu (dne 11. října 2001), jakož i společné prohlášení o terorismu přijaté ministerskou konferencí EU-Afrika v Ouagadougou (dne 28. listopadu 2002).

Článek 12

Evropská unie zajistí, aby potírání HIV/AIDS bylo plně zohledněno ve strategiích Evropské unie zaměřených na předcházení konfliktům a jejich zmírňování. Dialog s AU na toto téma, který musí být založen na zásadě, že Afrika sama rozhoduje o svém osudu, by měl být intenzivnější. V této souvislosti musí pomoc operacím na podporu míru zahrnovat též osvětu a vzdělávání k předcházení HIV/AIDS, v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1308 o HIV/AIDS a mezinárodních mírových operacích.

Článek 13

Rada bere na vědomí, že Komise má v úmyslu zaměřit svou činnost na dosažení cílů a priorit tohoto společného postoje, případně prostřednictvím vhodných opatření Společenství.

Článek 14

Na základě zprávy vypracované předsednictvím ve spolupráci s generálním tajemníkem, vysokým představitelem a Komisí se tento společný postoj a jeho provádění každý rok přezkoumá a případně změní.

Článek 15

Zrušuje se společný postoj 2004/85/SZBP.

Článek 16

Tento společný postoj nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 17

Tento společný postoj bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 12. dubna 2005.

Za Radu

J.-C. JUNCKER

předseda


(1)  Úř. věst. L 21, 28.1.2004, s. 25.

(2)  Úř. věst. L 191, 19.7.2002, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 150, 18.6.2003, s. 67.


Tiskové opravy

15.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/63


Oprava směrnice Komise 2004/93/ES ze dne 21. září 2004, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS za účelem přizpůsobení jejích příloh II a III technickému pokroku

( Úřední věstník Evropské unie L 300 ze dne 25. září 2004 )

Strana 24, číslo odkazu 663:

místo:

„(2RS,3RS)-3-(2-chlorofenyl)-2-(4-fluorofenyl)-[1H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]oxiran (CAS č.106325-08-0)“,

má být:

„(2RS,3RS)-3-(2-chlorfenyl)-2-(4-fluorfenyl)-2-[(1H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]oxiran (CAS č.133855-98-8)“.

Strana 36, číslo odkazu 990:

místo:

„4-aminoazobenzen, jako přísada barev na vlasy (CAS č. 60-09-3)“,

má být:

„4-Aminoazobenzen (CAS č. 60-09-3)“.

Strana 39, číslo odkazu 1073:

místo:

„Chlordan, čistý (CAS č. 57-74-9)“,

má být:

„Chlordan (CAS č. 57-74-9)“.

Strana 40, číslo odkazu 1107:

místo:

„Rozp. žluť (CAS č. 842-07-9)“,

má být:

„CI Solvent yellow 14; CI žluť rozpustná v tucích 14 (CAS č. 842-07-9)“.

Strana 41, číslo odkazu 1127:

místo:

„Minerální vlny, s výjimkou minerální vlny uvedené na jiných místech této přílohy; [umělá skelná (silikátová) vlákna s libovolnou orientací s obsahem alkalických oxidů a oxidů alkalických zemin (Na2O + K2O + CaO + MgO + BaO) vyšším než 18 % váhových] (ES č. 406-230-1)“,

má být:

„Minerální vlny, s výjimkou minerální vlny uvedené na jiných místech této přílohy; [umělá skelná (silikátová) vlákna s nahodilou orientací, s obsahem alkalických oxidů a oxidů alkalických zemin (Na2O + K2O + CaO + MgO + BaO) vyšším než 18 hmotn. %]“.

Strana 41, číslo odkazu 1128:

místo:

„Reakční produkt acetofenonu, formaldehydu, cyklohexylaminu, metanolu a kyseliny octové“,

má být:

„Reakční produkt acetofenonu, formaldehydu, cyklohexylaminu, methanolu a kyseliny octové (ES č. 406-230-1)“.

Strana 41, číslo odkazu 1131:

místo:

„Trisodium bis(7-acetamido-2-(4-nitro-2-oxidofenylazo)-3-sulfonato-1-naftolato)chroman(1-)“,

má být:

„Bis{7-acetamido-2-[(4-nitro-2-oxidofenyl)azo]-3-sulfonato-1-naftolato}chromitan trisodný (ES č. 400-810-8)“.

Strana 41, číslo odkazu 1132:

místo:

„Směs: 4-alyl-2,6-bis(2,3-epoxypropyl)fenol, 4-alyl-6-(3-(6-(3-(6-(3-(4-alyl-2,6-bis(2,3-epoxypropyl)fenoxy)2-hydroxypropyl)-4-alyl-2-(2,3-epoxypropyl)fenoxy)-2-hydroxypropyl)-4-alyl-2-(2,3-epoxypropyl)fenoxy-2-hydroxypropyl-2-(2,3-epoxypropyl)fenol, 4-alyl-6-(3-(4-alyl-2,6-bis(2,3-epoxypropyl)fenoxy)-2-hydroxypropyl)-2-(2,3-epoxypropyl)fenoxy)fenol a 4-alyl-6-(3-(6-(3-(4-alyl-2,6-bis(2,3-epoxypropyl)fenoxy)-2-hydroxypropyl)-4-alyl-2-(2,3-epoxypropyl)fenoxy)2-hydroxypropyl)-2-(2,3-epoxypropyl)fenol“,

má být:

„Směs: 4-allyl-2,6-bis(2,3-epoxypropyl)fenol, 4-allyl-2-{3-[4-allyl-2-{3-[4-allyl-2-{3-[4-ally1-2,6-bis(2,3-epoxypropyl)fenoxy]-2-hydroxypropyl}-6-(2,3-epoxypropyl)fenoxy]-2-hydroxypropyl}-6-(2,3-epoxypropyl)fenoxy]-2-hydroxypropyl}-6-(2,3-epoxypropyl)fenol, 4-allyl-2-{3-[4-ally1-2,6-bis(2,3-epoxypropyl)fenoxy]-2-hydroxypropyl}-6-[(2,3-epoxypropyl)fenoxy]fenol a 4-allyl-2-{3-[4-allyl-2-{3-[4-allyl-2,6-bis(2,3-epoxypropyl)fenoxy]-2-hydroxypropyl}-6-(2,3-epoxypropyl)fenoxy]-2-hydroxypropyl}-6-(2,3-epoxypropyl)fenol (ES č. 417-470-1)“.