14.4.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 560/2005

ze dne 12. dubna 2005,

kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Pobřeží slonoviny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 60, 301 a 308 této smlouvy,

s ohledem na společný postoj Rady 2004/852/SZBP ze dne 13. prosince 2004, týkající se omezujících opatřeních proti Pobřeží slonoviny (1),

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada bezpečnosti OSN v rezoluci 1572 (2004) ze dne 15. listopadu 2004 rozhodla, v souladu s kapitolou VII Charty Organizace spojených národů a vzhledem k obnovení násilností v Pobřeží slonoviny a k opakovanému porušování dohody o příměří ze dne 3. května 2003, o uložení některých omezujících opatření proti Pobřeží slonoviny.

(2)

Společný postoj 2004/852/SZBP stanoví zavedení opatření uvedených v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1572 (2004), včetně zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů osob určených příslušným výborem pro sankce Organizace spojených národů, jež představují hrozbu pro mír a proces národního usmíření v Pobřeží slonoviny, zejména těch, které blokují provádění dohod Linas-Marcoussis a Akkra III, dalších osob považovaných za odpovědné za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny na základě náležitých informací, dalších osob, jež veřejně podněcují nenávist a násilí, a dalších osob určených příslušným výborem jako osoby porušující zbrojní embargo uložené rezolucí 1572 (2004).

(3)

Tato opatření spadají do oblasti působnosti Smlouvy, a proto, aby se předešlo jakémukoli narušení hospodářské soutěže, jsou k jejich provedení, pokud jde o Společenství, nezbytné právní předpisy Společenství. Pro účely tohoto nařízení se za území Společenství považují území členských států, na které se vztahuje Smlouva, za podmínek v ní stanovených.

(4)	Aby se zajistila účinnost opatření stanovených v tomto nařízení, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.	„výborem pro sankce“ výbor Rady bezpečnosti Organizace spojených národů zřízený podle odstavce 14 rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1572 (2004);

2.

„finančními prostředky“ finanční aktiva a hospodářské výhody všeho druhu, mimo jiné: a) peníze v hotovosti, šeky, peněžní pohledávky, směnky, peněžní příkazy a jiné platební nástroje; b) vklady u finančních institucí a jiných subjektů, zůstatky na účtech, pohledávky a závazky z pohledávek; c) veřejně i soukromě obchodované cenné papíry a dluhové nástroje, včetně akcií a kapitálových podílů, certifikátů zastupujících cenné papíry, dluhopisů, směnek, opčních listů, dlužních úpisů a smlouvy o derivátových nástrojích; d) úroky, dividendy nebo jiné výnosy či hodnoty pocházející z aktiv nebo jimi vytvářené; e) úvěry, právo na započtení, záruky, závazky plnění nebo jiné finanční závazky; f) akreditivy, nákladní listy, dodací listy; g) dokumenty osvědčující podíl na fondech nebo finančních zdrojích; h) veškeré další nástroje financování vývozu;

3.

„zmrazením finančních prostředků“ zabránění veškerému pohybu, převodu, změně, využití finančních prostředků nebo přístupu k nim či nakládání s nimi jakýmkoli způsobem, v důsledku čehož by mohlo dojít k jakékoli změně jejich objemu, množství, umístění, vlastnictví, držby, povahy nebo určení nebo jiné změně, která by umožnila využití těchto prostředků, včetně správy portfolia;

4.	„hospodářskými zdroji“ aktiva jakéhokoli druhu, hmotná či nehmotná, movitá či nemovitá, která nejsou finančními prostředky, ale mohou být použita k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb;

5.	„zmrazením hospodářských zdrojů“ zabránění jejich použití k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb jakýmkoli způsobem, zejména prodejem, pronájmem nebo zastavením.

Článek 2

1.   Veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které přímo nebo nepřímo náleží fyzickým nebo právnickým osobám nebo subjektům uvedeným v příloze I nebo jsou jimi kontrolovány, se zmrazují.

2.   Fyzickým nebo právnickým osobám nebo subjektům uvedeným v příloze I nebo v jejich prospěch nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje.

3.   Vědomá a úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo výsledkem je přímé nebo nepřímé obcházení opatření uvedených v odstavcích 1 a 2, se zakazuje.

Článek 3

1.   Odchylně od článku 2 a za podmínky, že příslušné orgány členských států uvedené v příloze II oznámily výboru pro sankce svůj záměr povolit přístup k těmto finančním prostředkům a hospodářským zdrojům a do dvou pracovních dnů od tohoto oznámení neobdržely od výboru pro sankce zamítavé rozhodnutí, mohou tyto příslušné orgány za podmínek, které považují za vhodné, povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud rozhodnou, že dotyčné finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

a)	nezbytné k úhradě základních výdajů, včetně úhrad za potraviny, plateb nájemného nebo splácení hypoték, plateb za léky a lékařskou péči, plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)	určené výlučně k hrazení přiměřených honorářů za odborné výkony a náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;

c)	určené výlučně k hrazení poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů.

2.   Odchylně od článku 2 mohou příslušné orgány členských států uvedené v příloze II povolit za podmínek stanovených v odst. 14 písm. e) rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1572 (2004) uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud rozhodly, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou nezbytné pro hrazení mimořádných výdajů, pokud příslušný orgán uvědomí o tomto rozhodnutí výbor pro sankce a pokud tento výbor toto rozhodnutí schválil.

Článek 4

Odchylně od článku 2 mohou příslušné orgány členských států uvedené v příloze II povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem zástavního práva zřízeného soudem, správním orgánem nebo rozhodčím soudem před 15. listopadem 2004 nebo jsou předmětem rozhodnutí soudu, správního orgánu nebo rozhodčího soudu vydaného před tímto dnem;

b)	finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení pohledávek zajištěných takovým zástavním právem nebo uznaných jako platné takovým rozhodnutím v rámci limitů stanovených platnými právními a správními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;

c)	zástavní právo nebo rozhodnutí není ve prospěch osoby, subjektu nebo orgánu uvedeného v příloze I;

d)	uznání zástavního práva nebo rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v daném členském státě;

e)	příslušné orgány oznámily zástavní právo nebo rozhodnutí výboru pro sankce.

Článek 5

Dotyčný příslušný orgán uvědomí příslušné orgány ostatních členských států a Komisi o všech povoleních udělených podle článků 3 a 4.

Článek 6

Ustanovení čl. 2 odst. 2 se nevztahuje na připisování na zmrazené účty:

a)	úroků nebo jiných výnosů z těchto účtů, nebo

b)	plateb splatných podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahuje toto nařízení,

pokud se na tyto úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahuje čl. 2 odst. 1.

Článek 7

Ustanovení čl. 2 odst. 2 nebrání finančním institucím, aby na zmrazený účet připisovaly finanční prostředky, které byly na účet osoby nebo subjektu uvedeného v příloze I převedeny třetími osobami, pokud přírůstky těchto účtů budou rovněž zmrazeny. Finanční instituce neprodleně uvědomí o těchto transakcích příslušné orgány.

Článek 8

1.   Aniž jsou dotčena použitelná pravidla o ohlašování, důvěrnosti a profesním tajemství a článek 284 Smlouvy, fyzické a právnické osoby a subjekty a orgány:

a)

neprodleně poskytnou příslušným orgánům členských států uvedeným v příloze II, ve kterých mají bydliště nebo sídlo, veškeré informace, které mohou usnadnit dodržování tohoto nařízení, jako jsou účty a částky zmrazené v souladu s článkem 2, a předají tyto informace přímo nebo prostřednictvím těchto příslušných orgánů Komisi;

b)	spolupracují s příslušnými orgány uvedenými v příloze II při veškerém ověřování těchto informací.

2.   Veškeré dodatečné informace přímo obdržené Komisí se zpřístupní příslušným orgánům daného členského státu.

3.   Veškeré informace poskytnuté nebo obdržené v souladu s tímto článkem se použijí pouze pro účely, pro něž byly poskytnuty nebo obdrženy.

Článek 9

Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů nebo odmítnutí dát je k dispozici, k nimž došlo v dobré víře na základě toho, že takový krok je v souladu s tímto nařízením, nezakládá odpovědnost jakéhokoli druhu na straně fyzické nebo právnické osoby provádějící nařízení, nebo jejich vedoucích pracovníků nebo zaměstnanců, ledaže by se prokázalo, že finanční prostředky a hospodářské zdroje byly zmrazeny v důsledku nedbalosti.

Článek 10

Komise a členské státy se neprodleně navzájem informují o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení a předávají si všechny další důležité informace, které mají k dispozici v souvislosti s tímto nařízením, zejména informace o porušování předpisů, obtížích s vynucováním a rozhodnutích vnitrostátních soudů.

Článek 11

Komise je oprávněna:

a)	měnit přílohu I na základě rozhodnutí přijatých výborem pro sankce a

b)	měnit přílohu II na základě informací poskytnutých členskými státy.

Článek 12

Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi tato pravidla neprodleně po vstupu tohoto nařízení v platnost a oznámí jí všechny následné změny.

Článek 13

Toto nařízení je použitelné:

a)	na území Společenství, včetně jeho vzdušného prostoru;

b)	na palubě jakéhokoli letadla nebo plavidla v pravomoci členského státu;

c)	pro jakoukoli osobu pobývající na území Společenství nebo mimo ně, která je státním příslušníkem některého členského státu;

d)	pro jakoukoli právnickou osobu, subjekt nebo orgán založené nebo zřízené podle práva členského státu;

e)	pro jakoukoli právnickou osobu, subjekt nebo orgán podnikající v rámci Společenství.

Článek 14

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 50.

(2)  Stanovisko ze dne 24. února 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

---

---

---

14.4.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/9

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 561/2005

ze dne 13. dubna 2005

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 14. dubna 2005.

---

(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1947/2002 (Úř. věst. L 299, 1.11.2002, s. 17).

---

---

14.4.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/11

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 562/2005

ze dne 5. dubna 2005,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1255/1999, pokud jde o sdělení mezi členskými státy a Komisí v odvětví mléka a mléčných výrobků

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na článek 40 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1498/1999 ze dne 8. července 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 804/68, pokud jde o sdělení mezi členskými státy a Komisí v odvětví mléka a mléčných výrobků (2), bylo vícekrát podstatným způsobem pozměněno. Nařízení (ES) č. 1255/1999 a všechna prováděcí nařízení k uvedenému nařízení zavedla mnoho změn. V zájmu jasnosti je tudíž třeba zrušit nařízení (ES) č. 1498/1999 a nahradit je novým nařízením.

(2)

Pro posouzení situace, která v odvětví mléka a mléčných výrobků existuje ve výrobě a na trhu, je nezbytné mít k dispozici pravidelné informace o fungování intervenčních opatření stanovených v nařízení (ES) č. 1255/1999, a zejména o vývoji zásob dotyčných produktů, kterými disponují intervenční agentury i soukromé subjekty.

(3)	Podpora pro odstředěné mléko zpracovávané na kasein, jakož i náhrady, mohou být stanoveny pouze na základě údajů o vývoji cen používaných na vnitřním trhu i v mezinárodním obchodě.

(4)	K přesnému a pravidelnému sledování obchodních toků, které umožňuje posoudit účinek náhrad, jsou zapotřebí údaje o vývozech produktů, pro které jsou náhrady stanoveny, zejména o množstvích přiřknutých prostřednictvím nabídkového řízení.

(5)

K provádění Dohody o zemědělství uzavřené v rámci uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání (dále jen „Dohoda o zemědělství“), schválené rozhodnutím Rady 94/800/ES (3), a k zajištění plnění závazků vyplývajících z této Dohody o zemědělství jsou nezbytné doplňující a podrobnější údaje o dovozu a vývozu, a zejména o žádostech o licence a jejich využití. Pro maximální využití těchto závazků je nutné rychle získávat informace o vývoji vývozu. Podle uvedené dohody se na vývoz v rámci potravinové pomoci nevztahují omezení platná pro subvencované vývozy. Je proto třeba stanovit, že ve sděleních týkajících se žádostí o vývozní licenci je třeba zvlášť uvést žádosti o licence požadované pro uskutečnění dodávek v rámci potravinové pomoci.

(6)

Nařízení Komise (ES) č. 174/1999 ze dne 26. ledna 1999, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 804/68, pokud jde o vývozní licence a vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (4), stanoví zvláštní pravidla pro vývoz některých mléčných výrobků do Kanady, Spojených států a Dominikánské republiky. Je třeba stanovit, že mají být sdělovány relevantní informace.

(7)	Nařízení (ES) č. 174/1999 stanoví zvláštní režim týkající se poskytování náhrad pro složky, které pocházejí ze Společenství a jsou obsaženy v taveném sýru vyrobeném v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Je třeba stanovit, že mají být sdělovány relevantní informace.

(8)	Článek 5 nařízení (ES) č. 174/1999 stanoví možnost rozšířit v některých případech platnost vývozní licence na jiný kód produktu, než je kód uvedený v kolonce 16 vývozní licence. Je třeba stanovit, že mají být sdělovány relevantní informace.

(9)

Nařízení Komise (ES) č. 2535/2001 ze dne 14. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o dovozní režim pro mléko a mléčné výrobky a otevření celních kvót (5), stanoví správu některých dovozních kvót prostřednictvím osvědčení IMA 1 vydaných orgány třetích zemí. Členské státy sdělují Komisi množství produktů, pro která se vydávají dovozní licence na základě osvědčení IMA 1. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že tato sdělení vždy neumožňují přesně sledovat veškeré jednotlivé etapy, v nichž se dovoz uskutečňuje. Je třeba stanovit, že musí být sdělovány doplňkové informace.

(10)	Letité zkušenosti ze zpracování informací, které Komise dostává, ukazují, že uvedené informace jsou někdy sdělovány příliš často. Četnost některých sdělení byla tedy snížena.

(11)	Velice záleží na možnosti porovnávat cenové záznamy u produktů, zejména pro účely výpočtu částek náhrad a částek podpory. Je také nezbytné zjistit vážením údajů hodnověrnost těchto cenových záznamů.

(12)	Prostředky komunikace doznaly v posledních letech velký rozvoj. Uvedený rozvoj je třeba vzít v úvahu, aby se sdělení zrychlila, zefektivnila a stala bezpečnějšími.

(13)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

SKLADOVÉ ZÁSOBY A INTERVENČNÍ OPATŘENÍ

Článek 1

1.   V případě intervenčních opatření přijatých podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 sdělují členské státy Komisi nejpozději do 10. dne každého měsíce za měsíc předcházející tomuto sdělení tyto informace:

a)	množství másla skladovaného na konci dotyčného měsíce, jakož i množství, která byla během dotyčného měsíce umístěna do skladu a odebrána ze skladu, za použití vzoru v příloze I části A tohoto nařízení;

b)	množství másla odebraného během dotyčného měsíce v rozpisu podle nařízení, která se na ně vztahují, v souladu s přílohou I částí B;

c)	množství másla na skladě na konci dotyčného měsíce v rozpisu podle stáří, za použití vzoru v příloze I části C tohoto nařízení.

2.   V případě intervenčních opatření přijatých podle čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1255/1999 sdělují členské státy Komisi nejpozději do 10. dne každého měsíce za měsíc předcházející tomuto sdělení tyto informace za použití vzoru v příloze II tohoto nařízení:

a)	množství másla a množství smetany převedená na ekvivalent másla, která byla během dotyčného měsíce umístěna do skladu a odebrána ze skladu;

b)	celkové množství másla a celkové množství smetany převedené na ekvivalent másla, na které se na konci dotyčného měsíce vztahují smlouvy o skladování.

Článek 2

V případě intervenčních opatření přijatých podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 sdělují členské státy nejpozději do 10. dne každého měsíce za předcházející měsíc:

a)	množství sušeného odstředěného mléka skladovaného na konci dotyčného měsíce, jakož i množství, která byla během dotyčného měsíce umístěna do skladu a odebrána ze skladu, za použití vzoru v příloze III části A tohoto nařízení;

b)	množství sušeného odstředěného mléka odebraného ze skladu během dotyčného měsíce, za použití vzoru v příloze III části B tohoto nařízení;

c)	množství sušeného odstředěného mléka skladovaného na konci dotyčného měsíce, za použití vzoru v příloze III části C tohoto nařízení.

Článek 3

V případě intervenčních opatření přijatých podle článků 8 a 9 nařízení (ES) č. 1255/1999 sdělují členské státy nejpozději do 10. dne každého měsíce za předcházející měsíc za použití vzoru v příloze IV tohoto nařízení:

a)	množství sýra umístěného do skladu a odebraného ze skladu během dotyčného měsíce v rozpisu podle kategorií sýra;

b)	množství sýra umístěného ve skladu na konci dotyčného měsíce v rozpisu podle kategorií sýra.

Článek 4

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)	„množstvím umístěným do skladu“ množství, která byla fyzicky umístěna do skladu bez ohledu na to, zda byla nebo nebyla převzata intervenční agenturou;

b)	„množstvím odebraným ze skladu“ množství, která byla odebrána ze skladu, nebo převzatá množství, pokud k převzetí odběratelem došlo před odebráním ze skladu.

KAPITOLA II

OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE PODPORY PRO ODSTŘEDĚNÉ MLÉKO A SUŠENÉ ODSTŘEDĚNÉ MLÉKO

Článek 5

1.   V případě podpory udělené podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko používané pro krmiva sdělují členské státy Komisi nejpozději do 20. dne každého měsíce za předcházející měsíc tyto informace za použití vzoru v příloze V tohoto nařízení:

a)	množství odstředěného mléka, která byla použita pro výrobu krmných směsí a pro která byla v průběhu dotyčného měsíce podána žádost o podporu;

b)	množství denaturovaného sušeného odstředěného mléka, pro která byla během dotyčného měsíce podána žádost o podporu;

c)	množství sušeného odstředěného mléka, která byla použita pro výrobu krmných směsí a pro která byla v průběhu dotyčného měsíce podána žádost o podporu.

2.   V případě podpory poskytované podle článku 12 nařízení (ES) č. 1255/1999 pro odstředěné mléko zpracované na kasein sdělí členské státy Komisi nejpozději do 20. dne každého měsíce za použití vzoru v příloze V tohoto nařízení množství odstředěného mléka, pro která byla během předcházejícího měsíce podána žádost o podporu. Tato množství se rozepíší podle jakosti vyrobených kaseinů nebo kaseinátů.

KAPITOLA III

CENY

Článek 6

1.   Členské státy sdělí Komisi nejpozději každou středu v 11.00 hodin (bruselského času) ceny ze závodu, které byly uplatňovány na jejich území v předcházejícím týdnu u produktů uvedených na seznamu v příloze VI. Členské státy sdělí ceny hlášené hospodářskými subjekty u mléčných výrobků kromě sýrů, pokud národní produkce představuje alespoň 2 % produkce Společenství nebo pokud příslušný vnitrostátní orgán považuje jeho produkci za reprezentativní na národní úrovni. U sýrů sdělují členské státy ceny podle jednotlivých druhů sýrů, které představují alespoň 8 % celkové národní produkce sýrů.

2.   Členské státy sdělují Komisi nejpozději jeden měsíc od konce předcházejícího měsíce ceny syrového mléka placené producentům mléka na jejich území.

Ceny se vyjadřují jako vážený průměr zjištěný orgánem členského státu ve formě zjišťování vzorků.

3.   Pokud jde o sdělení týkající se cen zjištěných ve Společenství, členské státy přijmou nezbytná opatření, která jim umožní získávat reprezentativní, přesné a úplné údaje. Za tímto účelem podává členský stát Komisi ročně nejpozději do 31. května zprávu podle standardního dotazníku v příloze XII.

4.   Členské státy činí opatření nezbytná pro zajištění toho, aby jim dotyčné hospodářské subjekty poskytovaly požadované informace v odpovídajících lhůtách.

5.   Pro účely tohoto článku se „cenou ze závodu“ rozumí cena, za kterou je produkt zakoupen od podniku bez daní (DPH) a ostatních nákladů (dopravy, naložení, manipulace, skladování, palet, pojištění atd.). Cena se vyjadřuje jako vážený průměr zjištěný orgánem členského státu ve formě zjišťování vzorků.

KAPITOLA IV

OBCHOD

ODDÍL 1

DOVOZ

Článek 7

Členské státy sdělují Komisi:

1.	nejpozději jeden měsíc od konce kvótního roku za předcházející kvótní rok množství produktů, pro která byly vydány dovozní licence podle kvót uvedených v článku 5 nařízení (ES) č. 2535/2001, a která jsou rozepsaná podle kódu KN a kódu země původu;

2.	nejpozději 10. ledna a 10. července za předcházejících šest měsíců množství produktů, pro která byly vydány dovozní licence podle kvót uvedených v článku 24 nařízení (ES) č. 2535/2001, a která jsou rozepsaná podle kódu KN a kódu země původu;

3.	nejpozději do 10. dne každého měsíce za předcházející měsíc množství produktů, pro která byly vydány dovozní licence, u kterých se uplatňují nepreferenční cla uvedená ve Společném celním sazebníku, a která musí být rozepsaná podle kódu KN a kódu země původu;

4.

nejpozději do 10. dne každého měsíce za předcházející měsíc množství produktů, pro která byly vydány dovozní licence na dovoz podle článku 1 nařízení Rady (ES) č. 2007/2000 (6) a podle článku 10 prozatímní dohody mezi Společenstvím a Libanonem schválené rozhodnutím Rady 2002/761/ES (7), a která musí být rozepsána podle kódu KN a kódu země původu;

5.	nejpozději 10. dne každého měsíce za předcházející měsíc množství produktů, pro která byly vydány dovozní licence podle kvót uvedených v článku 20 nařízení (ES) č. 2535/2001, a která jsou rozepsaná podle kódu KN a kódu země původu;

6.	jednou ročně, nejpozději tři měsíce po konci každého kvótního období, nevyužitá množství licencí vydaných v rámci dovozních kvót podle nařízení (ES) č. 2535/2001, rozepsaná podle čísla kvóty, kódu KN a kódu země původu.

Pokud za relevantní referenční období nebyly vydány žádné licence, členské státy tuto skutečnost rovněž sdělí Komisi.

Článek 8

Nejpozději do 31. března sdělí členské státy Komisi údaje za předcházející rok podle vzoru uvedeného v příloze VII, rozepsané podle kódu KN a týkající se dovozních licencí vydaných po předložení osvědčení IMA 1, podle kapitoly III hlavy 2 nařízení (ES) č. 2535/2001, a uvedou čísla osvědčení IMA 1. Tyto údaje se týkají:

a)	množství produktů, pro které byla vydána licence, jakož i datum vydání dovozních licencí;

b)	množství produktů, pro které byla uvolněna jistota.

ODDÍL 2

VÝVOZ

Článek 9

1.   Členské státy sdělují Komisi do 18.00 hodin každého pracovního dne:

a)

množství rozepsaná podle kódu nomenklatury mléčných výrobků pro vývozní náhrady a podle kódu určení, pro která byly v daný den podány žádosti o licence: i) uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 174/1999, s výjimkou licencí uvedených v článku 17 uvedeného nařízení, ii) jak je uvedeno v článku 17 nařízení (ES) č. 174/1999;

b)	případně to, že v uvedený den nebyly podány žádné žádosti uvedené v písmenu a);

c)

množství rozepsaná podle žádostí a podle kódu nomenklatury mléčných výrobků pro vývozní náhrady a podle kódu určení, pro která byly v daný den podány žádosti o prozatímní licence podle článku 8 nařízení (ES) č. 174/1999, s uvedením: i) konečného data pro podávání nabídek spolu s kopií dokladu potvrzujícího výzvu k podání nabídek na požadovaná množství, ii) množství produktů, na které se vztahuje výzva k podávání nabídek nebo, v případě výzvy k podávání nabídek otevřené pro ozbrojené síly podle čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 800/1999 (8) bez uvedení přesného množství, přibližné množství rozepsané tak, jak výše uvedeno;

d)

množství rozepsaná podle kódu nomenklatury mléčných výrobků pro vývozní náhrady a podle kódu určení, pro která byly v daný den definitivně vydány nebo zrušeny prozatímní licence uvedené v článku 8 nařízení (ES) č. 174/1999, s uvedením subjektu vyhlašujícího nabídkové řízení, data prozatímní licence a množství, na něž se vztahuje, za použití vzoru v příloze VIII části A tohoto nařízení;

e)	případně revidované množství produktů, na které se vztahuje výzva k podávání nabídek podle písmene c), za použití vzoru v příloze VIII části A tohoto nařízení;

f)	množství rozepsaná podle země a podle kódu nomenklatury mléčných výrobků pro vývozní náhrady, pro která byly vydány definitivní licence s náhradou podle článků 20 a 20a nařízení (ES) č. 174/1999, za použití vzoru v příloze VIII části B tohoto nařízení.

2.   Pokud jde o sdělení uvedená v odst. 1 písm. c) bodu i), pokud bylo podáno více žádostí na stejnou výzvu k podávání nabídek, stačí jedno sdělení na členský stát.

3.   Členské státy neoznamují denně množství, na která byly podány žádosti o vývozní licence podle čl. 1 odst. 1 druhého pododstavce a podle článků 18, 20 a 20a nařízení (ES) č. 174/1999, pokud nebylo požádáno o náhradu, nebo pokud jsou určeny pro dodávky potravinové pomoci ve smyslu č. 10 odst. 4 Dohody o zemědělství uzavřené v rámci uruguayského kola.

Článek 10

Členské státy sdělují Komisi v pondělí každý týden za předcházející týden množství v rozpisu podle kódu nomenklatury mléčných výrobků pro vývozní náhrady, na která byly podány žádosti o licence podle čl. 1 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 174/1999, bez náhrady, za použití vzoru v příloze VIII části C tohoto nařízení.

Článek 11

Členské státy sdělují Komisi nejpozději do 16. dne každého měsíce za předcházející měsíc tyto údaje:

a)	množství rozepsaná podle kódu nomenklatury mléčných výrobků pro vývozní náhrady, pro která byly podle čl. 10 odst. 3 prvního pododstavce písm. b) nařízení (ES) č. 174/1999 žádosti o licence zrušeny, s uvedením příslušné sazby náhrady, za použití vzoru v příloze IX části A tohoto nařízení;

b)	množství rozepsaná podle kódu nomenklatury mléčných výrobků pro vývozní náhrady, která nebyla vyvezena po vypršení období platnosti odpovídajících licencí, s uvedením příslušné sazby náhrady, za použití vzoru v příloze IX části B tohoto nařízení;

c)

množství rozepsaná podle kódu nomenklatury mléčných výrobků pro vývozní náhrady a podle kódu určení, pro která byly podány žádosti o vývozní licence pro dodávky potravinové pomoci podle čl. 10 odst. 4 Dohody o zemědělství uzavřené v rámci uruguayského kola, za použití přílohy IX části C tohoto nařízení;

d)

množství mléčných výrobků rozepsaná podle kódu KN a kódu země původu, která se nenachází v žádné ze situací uvedených v čl. 23 odst. 2 Smlouvy, která byla dovezena za účelem výroby produktů kódu KN 0406 30 podle čl. 11 odst. 6 třetí odrážky nařízení (ES) č. 800/1999, a pro která bylo uděleno povolení uvedené v čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 174/1999, za použití vzoru v příloze IX části D tohoto nařízení;

e)	množství rozepsaná podle kódu KN nebo případně podle kódu nomenklatury mléčných výrobků pro vývozní náhrady, pro která byly vydány definitivní licence a kde nebylo požádáno o náhradu, jak je uvedeno v článcích 18 a 20 nařízení (ES) č. 174/1999, za použití vzoru v příloze IX části E tohoto nařízení.

Článek 12

Členské státy sdělí Komisi do 16. dne každého měsíce n za měsíc n-4 za použití vzoru v příloze X části A množství rozepsaná podle kódu KN a podle kódu určení, u kterých byly ukončeny formality pro vývoz bez náhrady.

Článek 13

Členské státy sdělují Komisi nejpozději do 16. července za předcházející rok GATT tyto údaje:

a)

množství, na která bylo povoleno použití čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 174/1999 a, pokud to vede k rozdílu v udělené vývozní náhradě, s uvedením sazby náhrady a kódu nomenklatury mléčných výrobků pro vývozní náhradu uvedeného v kolonce 16 vydané vývozní licence a kódu vývozní náhrady pro produkt skutečně vyvezený, za použití vzoru v příloze X části B tohoto nařízení.

b)

množství rozepsaná podle kódu nomenklatury mléčných výrobků pro vývozní náhrady, u nichž byl použit čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 800/1999, pokud se sazba náhrady skutečně použitá liší od sazby uvedené v licenci, jakož i pokud se sazba náhrady pro místo určení uvedené v licenci liší od sazby náhrady pro místo, kde byl produkt skutečně vyložen, za použití vzoru v příloze X části C tohoto nařízení.

KAPITOLA V

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Členské státy sdělují Komisi informace, které jsou nutné podle tohoto nařízení, za použití komunikačních prostředků stanovených v příloze XI.

Článek 15

Komise zajistí, aby členské státy měly stále k dispozici údaje, které jí sdělují.

Článek 16

Nařízení (ES) č. 1498/1999 se zrušuje.

Nařízení (ES) č. 1498/1999 se nadále použije na sdělení údajů týkajících se období, v němž se toto nařízení ještě nepoužívalo.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XIII.

Článek 17

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2005. Čl. 6 odst. 3 se však použije ode dne 31. května 2005.

---

(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 186/2004 (Úř. věst. L 29, 3.2.2004, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 174, 9.7.1999, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1681/2001 (Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 36).

(3)  Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 20, 27.1.1999, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2250/2004 (Úř. věst. L 381, 28.12.2004, s. 25).

(5)  Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 810/2004 (Úř. věst. L 149, 30.4.2004, s. 138).

(6)  Úř. věst. L 240, 23.9.2000, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 262, 30.9.2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11.

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

14.4.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/42

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 563/2005

ze dne 13. dubna 2005,

kterým se stanoví reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2771/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vejci (1), a zejména na čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2777/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s drůbežím masem (2), a zejména na čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2783/75 ze dne 29. října 1975 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (3), a zejména na čl. 3 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (4) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo dodatečná dovozní cla v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se ověřují dovozní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i dovozní ceny vaječného albuminu, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovozy některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu. Je tedy třeba zveřejnit reprezentativní ceny těchto produktů.

(3)	Je nezbytné začít používat toto pozměňující nařízení co nejdříve.

(4)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro drůbeží maso a vejce,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 1484/95 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 14. dubna 2005.

---

(1)  Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 49. Nařízení naposledy pozměněně nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 77. Nařízení naposledy pozměněně nařízením (ES) č. 806/2003.

(3)  Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 104. Nařízení naposledy pozměněně nařízením Komise (ES) č. 2916/95 (Úř. věst. L 305, 19.12.1995, s. 49).

(4)  Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 47. Nařízení naposledy pozměněně nařízením ES) č. 263/2005 (Úř. věst. L 46, 16.2.2005, s. 38).

---

---

14.4.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/44

---

ROZHODNUTÍ RADY MINISTRŮ AKT–ES č. 1/2005

ze dne 8. března 2005

o přijetí jednacího řádu Rady ministrů AKT–ES

(2005/297/ES)

RADA MINISTRŮ AKT-ES,

s ohledem na Dohodu o partnerství AKT-ES podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000, a zejména na čl. 15 odst. 5 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutím č. 1/2001 ze dne 30. ledna 2001 přijal Výbor velvyslanců AKT-ES na základě přenesení pravomocí jednací řád Rady ministrů AKT-ES.

(2)	Pro zohlednění přistoupení nových členských států k Evropské unii je nezbytné provést určité změny.

(3)	Na 29. zasedání Rady ministrů AKT-ES, které se konalo v Gaborone v Botswaně dne 6. května 2004, bylo rozhodnuto o příslušné změně jednacího řádu,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Data a místa konání zasedání

1.   Jak je stanoveno v čl. 15 odst. 1 Dohody o partnerství AKT-ES (dále jen „dohoda AKT-ES“), Rada ministrů AKT-ES (dále jen „Rada“) se schází obvykle jednou ročně a kdykoliv v případě potřeby na žádost jedné ze stran.

2.   Radu svolává k zasedání její předseda. Data konání jejího zasedání budou stanovena společnou dohodou stran.

3.   V souladu s rozhodnutím Rady zasedá Rada buď v místě, kde se obvykle konají zasedání Rady Evropské unie, nebo v sídle sekretariátu skupiny států AKT nebo v některém městě jednoho ze států AKT.

Článek 2

Pořad jednání zasedání

1.   Předseda sestaví předběžný pořad jednání pro každé zasedání. Tento pořad jednání se sdělí ostatním členům Rady nejméně 30 dní před začátkem zasedání. Předběžný pořad jednání obsahuje ty body, ve vztahu k nimž předseda nejméně 30 dní před zahájením zasedání obdržel žádost o zařazení na pořad jednání.

V předběžném pořadu jednání jsou zahrnuty ty body, k nimž byla příslušná dokumentace sekretariátu Rady předána včas, aby mohla být členům Rady a členům Výboru velvyslanců AKT-ES (dále jen „Výbor“) postoupena nejméně 21 dní před začátkem zasedání.

2.   Pořad jednání schvaluje Rada na začátku každého zasedání. V naléhavých případech může Rada na žádost států AKT nebo Společenství rozhodnout o zařazení takových bodů na pořad jednání, u kterých nebyly dodrženy lhůty stanovené v odstavci 1.

3.   Předběžný pořad jednání může být rozdělen na část A, část B a část C.

Body uvedené v části A jsou body, které Rada může schválit bez rozpravy.

Body uvedené v části B jsou záležitosti, které musí Rada před jejich schválením projednat v rozpravě.

Body uvedené v části C se projednávají v rámci neformální výměny názorů.

Článek 3

Jednání

1.   V souladu s čl. 15 odst. 3 dohody AKT-ES přijímá Rada ministrů svá rozhodnutí společnou dohodou stran.

2.   Jednání Rady je platné pouze v případě, že je přítomna alespoň polovina členů Rady Evropské unie, jeden člen Komise Evropských společenství (dále jen „Komise“) a dvě třetiny členů zastupujících vlády států AKT.

3.   Každý člen Rady, který se nemůže zúčastnit, se může nechat zastoupit. V takovém případě informuje předsedu a uvede osobu nebo delegaci, která je oprávněna ho zastupovat. Zástupce vykonává veškerá práva daného člena, který se nemůže zúčastnit.

4.   Členy Rady mohou doprovázet poradci, kteří jsou jim nápomocni.

5.   Složení každé delegace se sděluje předsedovi před začátkem každého zasedání.

6.   Zástupce Evropské investiční banky (dále jen „banka“) se účastní zasedání Rady, pokud jsou na pořadu jednání záležitosti z oblastí týkajících se banky.

Článek 4

Písemné postupy

Rada může rozhodnout o přijímání rozhodnutí o naléhavých záležitostech korespondenčním způsobem. Schválení tohoto postupu je možné získat během zasedání Rady nebo v rámci Výboru.

Současně s rozhodnutím o tomto postupu může být stanovena lhůta pro zaslání odpovědí. Po vypršení této lhůty předseda Rady na základě zprávy obou tajemníků Rady rozhodne, zda se lze s ohledem na obdržené odpovědi domnívat, že bylo dosaženo shody.

Článek 5

Výbory a pracovní skupiny

Rada může zřizovat výbory a pracovní skupiny za účelem provedení práce, kterou považuje za nezbytnou, a zejména za účelem případné přípravy jejích jednání o oblastech spolupráce nebo zvláštních aspektech partnerství.

Dohled nad prací těchto výborů a pracovních skupin může být delegován na Výbor.

Článek 6

Ministerské podskupiny

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 5, může Rada během svých zasedání delegovat přípravu svých jednání a závěrů o konkrétních bodech na pořadu jednání na podskupiny ministrů ve složení na základě parity.

Článek 7

Ministerské výbory

1.   V souladu s článkem 83 dohody AKT-ES se zřizuje Výbor pro rozvojovou finanční spolupráci AKT-ES. Rada přijme jednací řád tohoto výboru.

2.   Rada přezkoumá otázky obchodní politiky a zprávy předložené smíšeným ministerským výborem pro obchod AKT-ES, zřízeným podle článku 38 dohody AKT-ES.

Článek 8

Účast států se statutem pozorovatele

1.   Zástupci signatářských států dohody AKT-ES, které ke dni vstupu dohody v platnost ještě nedokončily postupy uvedené v čl. 93 odst. 1 a 2 této dohody, se mohou zasedání Rady účastnit jako pozorovatelé. V takovém případě jim může být povoleno podílet na rozpravách Rady.

2.   Stejné pravidlo se vztahuje na země uvedené v čl. 93 odst. 6 dohody AKT-ES.

3.   Rada může zástupcům země, která podala žádost o přistoupení k dohodě AKT-ES, povolit účast na jednání Rady v postavení pozorovatelů.

Článek 9

Důvěrnost a úřední tisky

1.   Není-li rozhodnuto jinak, jsou zasedání Rady neveřejná. Pro přístup na zasedání Rady se vyžaduje propustka.

2.   Aniž jsou dotčena jiná případně platná ustanovení, vztahuje se na jednání Rady povinnost zachovávat služební tajemství, pokud Rada nerozhodne jinak.

3.   Každá strana se může rozhodnout zveřejnit rozhodnutí, usnesení, doporučení a stanoviska Rady ve svých úředních tiscích.

Článek 10

Dialog s nevládními aktéry

1.   Na okraji svých běžných zasedání může Rada vyzvat hospodářské a sociální zástupce občanské společnosti ve státech AKT a státech Evropské unie k účasti na výměně názorů, jejímž účelem je tyto aktéry informovat a vyslechnout si jejich názory a doporučení k bodům na pořadu jednání.

2.   Výměny názorů se zástupci občanské společnosti organizuje sekretariát Rady. Po dohodě s Komisí může sekretariát tento úkol delegovat na zastupující organizace občanské společnosti. Sekretariát Rady může zejména delegovat práci v souvislosti s výměnami názorů s hospodářskými a sociálními zástupci občanské společnosti AKT a EU na Hospodářský a sociální výbor Evropských společenství.

3.   O bodech na pořadu jednání, které mají být projednány s nevládními aktéry, rozhoduje předseda na návrh sekretariátu Rady. Tyto body budou ostatním členům Rady sděleny současně s předběžným pořadem jednání pro každé zasedání.

Článek 11

Regionální a subregionální organizace

Regionální a subregionální organizace AKT mohou být na zasedání Rady a Výboru zastoupeny jako pozorovatelé, s výhradou předchozího souhlasu Rady.

Článek 12

Sdělení a zápisy z jednání

1.   Všechna sdělení stanovená v tomto jednacím řádu se prostřednictvím sekretariátu Rady předávají zástupcům států AKT, sekretariátu skupiny států AKT, stálým zástupcům členských států, Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie a Komisi.

V případě, že se tato sdělení týkají banky, zasílají se rovněž prezidentovi banky.

2.   Z každého jednání se pořizuje zápis, ve kterém se zaznamenají zejména rozhodnutí přijatá Radou.

Po schválení zápisu Radou ho podepisují úřadující předseda a oba tajemníci Rady a poté se zápis uloží do archivu Rady. Kopie zápisu se předá příjemcům uvedeným v odstavci 1.

Článek 13

Dokumentace

Není-li rozhodnuto jinak, vede Rada svá jednání na základě dokumentů vypracovaných v úředních jazycích stran.

Článek 14

Forma aktů

1.   Rozhodnutí, usnesení, doporučení a stanoviska ve smyslu čl. 15 odst. 3 dohody AKT-ES se dělí na články.

Jsou zakončena formulací „V …“, „dne …“, přičemž datem se rozumí den jejich přijetí Radou.

2.   Rozhodnutí ve smyslu čl. 15 odst. 3 dohody AKT-ES mají ve svém názvu označení „Rozhodnutí“, po kterém následuje pořadové číslo, datum přijetí a popis jejich předmětu.

V rozhodnutích se stanoví den, kdy vstupují v platnost. Obsahují tuto větu: „Státy AKT, Společenství a jeho členské státy jsou povinny přijmout, každý ve své oblasti, opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí.“

3.   Usnesení, prohlášení, doporučení a stanoviska ve smyslu čl. 15 odst. 3 dohody AKT-ES mají ve svém názvu označení „Usnesení“, „Prohlášení“, „Doporučení“ nebo „Stanovisko“, po kterém následuje pořadové číslo, datum přijetí a popis jejich předmětu.

4.   Akty přijaté Radou podepisuje předseda a ukládají se do archivu Rady.

Tyto akty se prostřednictvím obou sekretářů Rady předávají příjemcům uvedeným v čl. 12 odst. 1.

Článek 15

Předsednictví

Úřad předsedy Rady zastávají střídavě následujícím způsobem:

—	od 1. dubna do 30. září člen vlády státu AKT,

—	od 1. října do 31. března člen Rady Evropské unie.

Článek 16

Výbor

1.   V souladu s čl. 15 odst. 4 dohody AKT-ES může Rada některé své pravomoci delegovat na Výbor.

2.   Podmínky, za kterých se Výbor schází, jsou stanoveny v jeho jednacím řádu.

3.   Výbor je odpovědný za přípravu zasedání Rady a za plnění jakéhokoliv mandátu, který mu Rada může svěřit.

Článek 17

Účast na Společném parlamentním shromáždění

Jestliže se Rada účastní zasedání Společného parlamentního shromáždění, zastupuje ji její předseda.

Pokud se předseda nemůže zúčastnit, určí člena, který ho zastoupí.

Článek 18

Soudržnost politik Společenství a dopad na provádění dohody AKT-ES

1.   Jestliže státy AKT požadují konzultace podle článku 12 dohody AKT-ES, uskuteční se tyto konzultace neprodleně, zpravidla do patnácti dní od žádosti.

2.   Odpovědným orgánem může být Rada, Výbor, jeden ze dvou ministerských výborů uvedených v článku 7 nebo ad hoc pracovní skupina.

Článek 19

Sekretariát

Sekretariát Rady a Výboru vedou společně dva tajemníci.

Tito dva tajemníci jsou jmenováni po společné konzultaci, jeden státy AKT a druhý Společenstvím.

Tajemníci vykonávají své povinnosti zcela nezávisle a výlučně v zájmu dohody a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, organizace nebo orgánu jiného než jsou Rada a Výbor.

Korespondence určená Radě se zasílá jejímu předsedovi do sídla sekretariátu Rady.

Článek 20

Toto rozhodnutí zrušuje a nahrazuje rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT-ES č. 1/2001 ze dne 30. ledna 2001 o přijetí jednacího řádu Rady ministrů AKT-ES.

---

14.4.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/48

---

ROZHODNUTÍ RADY MINISTRŮ AKT–ES č. 2/2005

ze dne 8. března 2005

o přijetí jednacího řádu smíšeného ministerského výboru pro obchod AKT–ES

(2005/298/ES)

RADA MINISTRŮ AKT-ES,

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dále jen „dohoda“), a zejména na čl. 38 odst. 3 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Čl. 38 odst. 1 dohody zřizuje smíšený ministerský výbor pro obchod.

(2)	Rozhodnutím č. 4/2001 ze dne 24. dubna 2001 přijal Výbor velvyslanců AKT-ES na základě přenesení pravomocí jednací řád tohoto výboru.

(3)	Pro zohlednění přistoupení nových členských států k Evropské unii je nezbytné provést určité změny.

(4)	Na 29. zasedání Rady ministrů AKT-ES, které se konalo v Gaborone v Botswaně dne 6. května 2004, bylo rozhodnuto o příslušné změně jednacího řádu,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Složení

1.   Smíšený ministerský výbor pro obchod (dále jen „výbor pro obchod“) se skládá na jedné straně z ministra každého členského státu Evropského společenství a člena Komise Evropských společenství a na straně druhé, na paritním základě, z ministrů států AKT.

2.   Každá strana sdělí jména svých zástupců sekretariátu výboru pro obchod.

3.   Výbor pro obchod může rozhodnout o zřízení několika menších skupin tvořených stejným počtem členů tohoto výboru z AKT a ES včetně člena Komise, za účelem vypracování doporučení ke konkrétním oblastem uvedeným v čl. 12 odst. 1.

Článek 2

Předsednictví

Výboru pro obchod předsedá po dobu šesti měsíců střídavě člen Komise Evropských společenství jménem Evropského společenství a zástupce států AKT. Prvním předsedou je zástupce států AKT.

Článek 3

Zasedání

1.   Výbor pro obchod zasedá nejméně jednou ročně nebo na žádost kterékoli strany častěji.

2.   V souladu s rozhodnutím výboru pro obchod zasedá výbor pro obchod buď v místě, kde se obvykle konají zasedání Rady Evropské unie, nebo v sídle sekretariátu skupiny států AKT nebo v některém městě jednoho ze států AKT.

3.   Zasedání výboru pro obchod svolává jeho předseda.

4.   Jednání výboru pro obchod je platné pouze v případě, že je přítomna většina zástupců členských států Evropského společenství, člen Komise Evropských společenství a většina zástupců států AKT, kteří jsou členy výboru.

Článek 4

Zastupování

1.   Pokud se členové výboru pro obchod nemohou zúčastnit zasedání, mohou se nechat zastoupit.

2.   Člen, který si přeje být takto zastoupen, musí předsedovi před zasedáním oznámit jméno svého zástupce.

3.   Zástupce člena výboru pro obchod vykonává veškerá práva tohoto člena.

Článek 5

Delegace

1.   Členy výboru pro obchod mohou doprovázet úředníci odpovědní za obchodní záležitosti.

2.   Předseda je před každým zasedáním informován o zamýšleném složení delegace každé strany.

3.   Výbor pro obchod může po dohodě stran přizvat nečleny k účasti na svých zasedáních.

4.   Zástupci regionálních nebo subregionálních organizací AKT, které se podílejí na procesu hospodářské integrace, se mohou zasedání účastnit jako pozorovatelé, s výhradou předchozího souhlasu výboru pro obchod.

Článek 6

Sekretariát

Sekretariát Rady ministrů AKT-ES působí jako sekretariát výboru pro obchod.

Článek 7

Dokumenty

Sekretariát Rady ministrů AKT-ES odpovídá za zajištění všech dokumentů potřebných pro zasedání výboru pro obchod.

Jsou-li jednání výboru pro obchod založena na písemných dokumentech, jeho sekretariát tyto dokumenty očísluje a rozešle jako dokumenty výboru pro obchod.

Článek 8

Korespondence

1.   Veškerá korespondence určená výboru pro obchod nebo jeho předsedovi se zasílá na sekretariát výboru pro obchod.

2.   Sekretariát zajistí, aby byla korespondence předána příslušným adresátům a v případě dokumentů uvedených v článku 7 ostatním členům výboru pro obchod. Rozesílaná korespondence se zasílá Generálnímu sekretariátu Komise Evropských společenství, stálým zastupitelstvím členských států Evropské unie a diplomatickým misím zástupců států AKT.

Článek 9

Veřejnost zasedání

Není-li rozhodnuto jinak, jsou zasedání výboru pro obchod neveřejná.

Článek 10

Pořad jednání zasedání

1.   Předseda sestaví předběžný pořad jednání pro každé zasedání. Sekretariát výboru pro obchod ho předá adresátům nejpozději 15 dnů před začátkem zasedání.

2.   Předběžný pořad jednání obsahuje body, ve vztahu k nimž předseda nejpozději 21 dní před zahájením zasedání obdržel žádost o zařazení na pořad jednání. Žádost o zařazení bodů na pořad jednání může rovněž předložit podvýbor ATK-ES pro obchodní spolupráci. V takovém případě se spolupředsedové uvedeného podvýboru přizvou k účasti na daném zasedání.

3.   Dohodou mezi stranami mohou být stanovené lhůty za účelem zohlednění požadavků konkrétního případu zkráceny.

4.   Pořad jednání schvaluje výbor pro obchod na začátku každého zasedání.

Článek 11

Zápis

1.   Návrh zápisu z každého jednání se vyhotoví co možná nejdříve společně na sekretariátu.

2.   Ke každému bodu pořadu jednání se v zápise zpravidla uvádějí:

a)	dokumentace předložená výboru pro obchod;

b)	prohlášení, o jejichž zápis požádal člen výboru pro obchod;

c)	učiněná doporučení, dohodnutá prohlášení a závěry přijaté ke konkrétním bodům.

3.   Zápis zahrnuje seznam členů výboru pro obchod nebo jejich zástupců, kteří se účastnili daného zasedání.

4.   Návrh zápisu se předkládá ke schválení výboru pro obchod na jeho příštím zasedání. Na návrhu zápisu se mohou obě strany dohodnout také písemně. Po schválení zápisu sekretariát podepíše jeho dvě vyhotovení, která mají stejnou platnost, a strany je uloží do archivu. Kopie zápisu se předá všem adresátům uvedeným v článku 8.

Článek 12

Doporučení

1.   Výbor pro obchod podává doporučení ke všem obchodním otázkám, včetně otázek týkajících se mnohostranných obchodních jednání, dohod o hospodářském partnerství, spolupráci na mezinárodních fórech a otázek v oblasti komodit.

2.   Mezi zasedáními může výbor pro obchod podávat doporučení písemným postupem, pokud se tak obě strany dohodnou. Písemný postup spočívá ve výměně nót mezi oběma spolutajemníky sekretariátu, kteří jednají ve shodě se stranami.

3.   Doporučení výboru pro obchod mají ve svém názvu označení „doporučení“, po kterém následuje pořadové číslo, datum jejich přijetí a popis jejich předmětu.

4.   Doporučení výboru pro obchod ověřuje sekretariát a předseda.

5.   Doporučení se předávají všem adresátům uvedeným v článku 8 jako dokumenty výboru pro obchod.

6.   Výbor pro obchod předkládá příslušné pravidelné zprávy Radě ministrů AKT-ES.

Článek 13

Jazyky

Není-li rozhodnuto jinak, vede výbor pro obchod svá jednání na základě dokumentů vypracovaných v úředních jazycích stran.

Článek 14

Výdaje

Odstavec 1 protokolu 1 o provozních výdajích společných orgánů, připojeného k dohodě, se použije také na náklady, které vzniknou výboru pro obchod.

Článek 15

Toto rozhodnutí zrušuje a nahrazuje rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT-ES č. 4/2001 ze dne 24. dubna 2001 o přijetí jednacího řádu smíšeného ministerského výboru pro obchod AKT-ES.

---

14.4.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/51

---

ROZHODNUTÍ RADY MINISTRŮ AKT–ES č. 3/2005

ze dne 8. března 2005

o přijetí jednacího řádu Výboru velvyslanců AKT–ES

(2005/299/ES)

RADA MINISTRŮ AKT-ES,

s ohledem na Dohodu o partnerství AKT-ES podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000, a zejména na čl. 16 odst. 3 této dohody,

vzhledem k tomu, že:

(1)	Rozhodnutím č. 2/2001 ze dne 30. ledna 2001 Výbor velvyslanců AKT-ES přijal svůj jednací řád.

(2)	Pro zohlednění přistoupení nových členských států k Evropské unii je nezbytné provést určité změny.

(3)	Na 29. zasedání Rady ministrů AKT-ES, které se konalo v Gaborone v Botswaně dne 6. května 2004, bylo rozhodnuto o příslušné změně jednacího řádu,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Data a místa konání zasedání

1.   Jak je stanoveno v čl. 16 odst. 2 Dohody o partnerství AKT-ES (dále jen „dohoda AKT-ES“), Výbor velvyslanců AKT-ES (dále jen „Výbor“) se schází pravidelně, zejména za účelem přípravy zasedání Rady ministrů AKT-ES (dále jen „Rada“), a kdykoliv je to nezbytné, na žádost jedné ze stran.

2.   Výbor svolává k zasedání jeho předseda. Data konání jeho zasedání budou stanovena společnou dohodou stran.

3.   Výbor zasedá v sídle Rady Evropské unie nebo v sídle sekretariátu skupiny států AKT. Může však zasedat v některém městě jednoho ze států AKT, pokud je za tímto účelem přijato zvláštní rozhodnutí.

Článek 2

Funkce Výboru

1.   V souladu s čl. 16 odst. 2 dohody AKT-ES je Výbor nápomocen Radě při plnění jejích úkolů a plní jakýkoli mandát, který mu Rada může svěřit. V tomto kontextu sleduje provádění dohody AKT-ES a pokrok při dosahování cílů v ní stanovených.

2.   Výbor podává zprávy Radě, zejména o záležitostech, ve kterých došlo k delegaci pravomocí.

3.   Předkládá Radě také všechna usnesení, doporučení nebo stanoviska, která považuje za nezbytná nebo vhodná.

Článek 3

Pořad jednání zasedání

1.   Předseda sestaví předběžný pořad jednání pro každé zasedání. Tento pořad se sdělí ostatním členům Výboru nejméně osm dní přede dnem zasedání.

Předběžný pořad jednání obsahuje body, ve vztahu k nimž předseda nejméně deset dní před zahájením zasedání obdržel žádost o zařazení na pořad jednání. Na předběžný pořad jednání se zařadí pouze ty body, k nimž byla příslušná dokumentace předána sekretariátu Rady včas, aby mohla být členům Výboru postoupena nejméně osm dní přede dnem zasedání.

2.   Pořad jednání schvaluje Výbor na začátku každého zasedání. V naléhavých případech může Výbor na žádost států AKT nebo Společenství rozhodnout o zařazení těch bodů na pořad jednání, u kterých nebyly dodrženy lhůty stanovené v odstavci 1.

Článek 4

Jednání

1.   Výbor jedná společnou dohodou mezi Společenstvím na jedné straně a státy AKT na straně druhé.

2.   Jednání Výboru je platné pouze v případě, že je přítomna alespoň polovina stálých zástupců členských států Společenství, jeden zástupce Komise Evropských společenství (dále jen „Komise“) a polovina členů Výboru velvyslanců AKT.

3.   Každý člen Výboru, který se nemůže zúčastnit, se může nechat zastoupit. V takovém případě informuje předsedu a uvede osobu nebo delegaci, která je oprávněna ho zastupovat. Zástupce vykonává veškerá práva daného člena, který se nemůže zúčastnit.

4.   Členy Výboru mohou doprovázet poradci.

5.   Zástupce Evropské investiční banky (dále jen „banka“) se účastní zasedání Výboru, pokud jsou na pořadu jednání záležitosti týkající se banky.

Článek 5

Písemné postupy, úřední tisky a forma aktů

Na akty přijímané Výborem se vztahují článek 4, čl. 9 odst. 3 a článek 14 jednacího řádu Rady AKT-ES.

Článek 6

Účast států se statutem pozorovatele

1.   Zástupci signatářských států dohody AKT-ES, které ke dni vstupu dohody v platnost ještě nedokončily postupy uvedené v čl. 93 odst. 1 a 2 této dohody, se mohou zasedání Výboru účastnit jako pozorovatelé. V takovém případě jim může být povoleno podílet se na rozpravách Výboru.

2.   Stejné pravidlo se vztahuje na země uvedené v čl. 93 odst. 6 dohody AKT-ES.

3.   Výbor může zástupcům země, která podala žádost o přistoupení k dohodě AKT-ES, povolit účast na jednání Výboru v postavení pozorovatelů.

Článek 7

Důvěrnost

1.   Není-li rozhodnuto jinak, jsou zasedání Výboru neveřejná.

2.   Aniž jsou dotčena jiná případně platná ustanovení, vztahuje se na jednání Výboru povinnost zachovávat služební tajemství, pokud Výbor nerozhodne jinak.

Článek 8

Sdělení a zápisy z jednání

1.   Všechna sdělení stanovená v tomto jednacím řádu se prostřednictvím sekretariátu Rady předávají zástupcům států AKT, sekretariátu skupiny států AKT, stálým zástupcům členských států, Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie a Komisi.

V případě, že se tato sdělení týkají banky, zasílají se rovněž prezidentovi banky.

2.   Z každého jednání se pořizuje zápis, ve kterém se zaznamenají zejména rozhodnutí přijatá Výborem.

Po schválení zápisu Výborem ho podepíše předseda Výboru a tajemníci Rady a poté se zápis uloží do archivu Rady. Kopie zápisu se zašlou příjemcům uvedeným v odstavci 1.

Článek 9

Předsednictví

Úřad předsedy Výboru zastává po dobu šesti měsíců střídavě stálý zástupce členského státu, určený Společenstvím, a vedoucí mise zastupující stát AKT, určený státy AKT.

Článek 10

Korespondence a dokumentace

1.   Korespondence určená Výboru se zasílá jeho předsedovi do sídla sekretariátu Rady.

2.   Není-li rozhodnuto jinak, vede Výbor svá jednání na základě dokumentů vypracovaných v úředních jazycích stran.

Článek 11

Výbory, podvýbory a pracovní skupiny

1.   Výboru jsou nápomocni:

i)	Výbor pro celní spolupráci zřízený článkem 37 protokolu č. 1 k příloze V dohody AKT-ES,

ii)	stálá společná skupina pro banány stanovená v článku 3 protokolu 5 k příloze V dohody AKT-ES,

iii)	podvýbor pro obchodní spolupráci,

iv)	podvýbor pro cukr,

v)	společná pracovní skupina pro rýži uvedená v odstavci 5 prohlášení XXIV závěrečného aktu dohody AKT-ES,

vi)	společná pracovní skupina pro rum uvedená v odstavci 6 prohlášení XXV závěrečného aktu dohody AKT-ES.

2.   Výbor může zřizovat další vhodné výbory, podvýbory nebo pracovní skupiny za účelem provedení práce, kterou považuje za nezbytnou pro plnění úkolů stanovených v čl. 16 odst. 2 dohody AKT-ES.

3.   Tyto výbory, podvýbory a pracovní skupiny předkládají Výboru zprávy o své práci.

Článek 12

Složení výborů, podvýborů a pracovních skupin

1.   S výjimkou Výboru pro celní spolupráci se výbory, podvýbory a pracovní skupiny uvedené v článku 11 skládají z velvyslanců AKT nebo jejich zástupců, zástupců Komise a zástupců členských států.

2.   Zástupce banky se zasedání výborů, podvýborů a pracovních skupin účastní, pokud jsou na jejich pořadu jednání body týkající se banky.

3.   Členům těchto výborů, podvýborů a pracovních skupin mohou být při plnění jejich úkolů nápomocni odborníci.

Článek 13

Předsednictví výborů, podvýborů a pracovních skupin

1.   Výborům, podvýborům a pracovním skupinám uvedeným v článku 11 předsedají společně velvyslanec AKT za státy AKT a zástupce Komise nebo zástupce členského státu za Společenství.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, může spolupředsedy ve výjimečných případech a na základě společné dohody zastupovat kterákoli osoba, kterou spolupředsedové určí.

Článek 14

Postupy pro zasedání výborů, podvýborů a pracovních skupin

Výbory, podvýbory a pracovní skupiny uvedené v článku 11 zasedají na žádost jedné ze stran po konzultaci mezi jejich předsedy a s výjimkou naléhavých případů se oznámení o zasedání zasílá sedm dní předem.

Článek 15

Jednací řád výborů, podvýborů a pracovních skupin

Výbory, podvýbory a pracovní skupiny uvedené v článku 11 mohou se souhlasem Výboru přijmout svůj jednací řád.

Článek 16

Sekretariát

1.   Práce sekretariátu a jakoukoli jinou práci nezbytnou pro provoz Výboru a výborů, podvýborů a pracovních skupin uvedených v článku 11 (sestavování pořadu jednání a rozesílání příslušných dokumentů) vykonává sekretariát Rady.

2.   Co nejdříve po každém zasedání pořídí sekretariát zápis z jednání těchto výborů, podvýborů a pracovních skupin.

Zápis se prostřednictvím sekretariátu Rady zasílá zástupcům států AKT, sekretariátu skupiny států AKT, stálým zástupcům členských států, Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie a Komisi.

Článek 17

Toto rozhodnutí zrušuje a nahrazuje rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT-ES č. 2/2001 ze dne 30. ledna 2001 o přijetí jeho jednacího řádu.

---

14.4.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/54

---

ROZHODNUTÍ VÝBORU VELVYSLANCŮ AKT–ES č. 2/2005

ze dne 8. března 2005

o přijetí jednacího řádu Výboru pro celní spolupráci AKT–ES

(2005/300/ES)

VÝBOR VELVYSLANCŮ AKT-ES,

s ohledem na rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES č. 2/1995 ze dne 8. června 1995 o členství a prováděcích pravidlech Výboru pro celní spolupráci AKT-ES,

s ohledem na Dohodu o partnerství AKT-ES uzavřenou v Cotonou dne 23. června 2000 (1) (dále jen „dohoda o partnerství“), a zejména na článek 37 protokolu 1 k příloze V uvedené dohody,

s ohledem na jednací řád Výboru velvyslanců AKT-ES, a zejména na článek 15 uvedeného řádu, týkající se zavedení jednacích řádů výborů, podvýborů a pracovních skupin, které jsou nápomocny výboru velvyslanců,

s přáním zajistit splnění cílů stanovených státy AKT a Evropským společenstvím v hlavě II třetí části dohody o partnerství,

bera v úvahu, že účinná celní spolupráce mezi státy AKT a Evropským společenstvím může přispět k rozvoji obchodu mezi státy AKT a Evropským společenstvím,

bera v úvahu, že působnost výboru je stanovena v článcích 37 a 38 protokolu 1 k příloze V dohody o partnerství,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

1.   Výbor pro celní spolupráci, zřízený na základě článku 37 protokolu 1 k příloze V dohody o partnerství (dále jen „výbor“), se na jedné straně skládá z odborníků členských států Evropského společenství a úředníků Komise odpovědných za celní otázky a na druhé straně z odborníků zastupujících státy AKT a z úředníků regionálních seskupení států AKT odpovědných za celní otázky. Výbor si může v případě potřeby vyžádat odpovídající odborné posudky.

2.   Každá strana sdělí sekretariátu Rady ministrů AKT-ES jména svých zástupců a jméno svého spolupředsedy.

Článek 2

Úkoly výboru, vymezené v čl. 37 odst. 1 až 6 a v čl. 38 odst. 8 až 10 protokolu 1 k příloze V dohody o partnerství, jsou tyto:

a)	zajišťovat administrativní spolupráci za účelem správného a jednotného provádění protokolu 1 dohody o partnerství a plnit další úkoly v celní oblasti, kterými bude výbor pověřen;

b)	pravidelně sledovat účinek, jaký má na státy AKT uplatňování pravidel původu, a doporučovat Radě ministrů AKT-ES vhodná opatření;

c)	činit rozhodnutí o odchylkách od pravidel původu za podmínek stanovených v čl. 38 odst. 9 a 10 protokolu 1 k příloze V dohody o partnerství;

d)	připravovat rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES v souladu s článkem 40 protokolu 1 k příloze V dohody o partnerství.

Článek 3

1.   Výbor se schází nejméně dvakrát ročně v termínech, které po vzájemné dohodě stanoví skupina AKT a Evropské společenství zpravidla nejméně osm dní před zasedáním Výboru velvyslanců AKT-ES; v případě potřeby svolává mimořádné schůze.

2.   K řešení zvláštních otázek může výbor v případě potřeby zřizovat ad hoc pracovní skupiny.

3.   Schůze výboru svolává předseda. Pokud není rozhodnuto jinak, je jednání výboru důvěrné.

Článek 4

Předsednictví výboru každého půl roku střídavě zastává skupina AKT a Evropské společenství:

—	od 1. dubna do 30 září spolupředseda AKT,

—	od 1. října do 31. března spolupředseda Evropského společenství.

Článek 5

1.   Prozatímní pořad jednání každé schůze sestaví předseda po konzultaci se spolupředsedou a výbor pořad schválí na začátku každé schůze.

2.   Sekretářské úkoly a jiné práce nutné pro fungování výboru bude vykonávat sekretariát Rady ministrů AKT-ES.

3.   Oznámení o svolání schůze, pořad jednání, navrhovaná opatření a další pracovní materiály rozešle sekretariát členům výboru nejméně dva týdny před konáním schůze.

4.   Z každé schůze sekretariát vypracuje souhrnný zápis, který bude předložen ke schválení na příští schůzi výboru.

Článek 6

Jednání výboru lze považovat za platné pouze tehdy, je-li přítomna většina zástupců jmenovaných skupinou AKT a jeden zástupce Komise.

Článek 7

1.   Rozhodnutí výboru se přijímají dohodou mezi státy AKT na jedné straně a Evropským společenstvím na straně druhé.

2.   Nebude-li výbor schopen přijmout rozhodnutí, předloží věc Výboru velvyslanců AKT-ES.

3.   Za výjimečných okolností mohou spolupředsedové rozhodnout o přijetí rozhodnutí písemným postupem, zvláště co se týče rozhodnutí přijímaných na základě článku 38 protokolu 1 k příloze V dohody o partnerství.

Článek 8

Bude-li to výbor považovat za účelné, může zajistit účast odborníků při projednávání záležitostí, které vyžadují zvláštní odborné znalosti.

Bez ohledu na ustanovení článku 1 se schůzí výboru může účastnit jako pozorovatel kterýkoli stát AKT, který není členem výboru, kromě případů, kdy se výbor rozhodne sejít na uzavřeném zasedání.

Článek 9

Výbor předkládá zprávy Výboru velvyslanců AKT-ES.

Článek 10

Státy AKT na jedné straně a členské státy a Evropské společenství na straně druhé jsou povinny každý za sebe přijmout opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí.

Článek 11

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem podpisu. Ruší a nahrazuje se jím rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES č. 2/1995 ze dne 8. června 1995 o členství a prováděcích pravidlech Výboru pro celní spolupráci AKT-ES.

---

(1)  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 1.

---

14.4.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/56

---

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 22. září 2004

o státní podpoře, kterou Spojené království zamýšlí poskytnout ve prospěch společnosti Peugeot Citroën Automobiles UK Ltd.

(oznámeno pod číslem K(2004) 3349)

(Pouze anglické znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2005/301/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

po výzvě zúčastněných stran k předložení připomínek s výše uvedenými ustanoveními (1),

vzhledem k těmto důvodům:

I.   POSTUP

(1)	Spojené království oznámilo dopisem ze dne 16. prosince 2002 Komisi svůj záměr poskytnout regionální podporu společnosti Peugeot Citroën Automobiles UK Ltd. (dále jen „PCA UK“). Komise si dne 7. února 2003 vyžádala další informace, které UK poskytlo v dopise ze dne 7. března 2003.

(2)	Komise svým dopisem ze dne 30. dubna 2003 informovala Spojené království, že se rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, protože zjistila, že se objevily pochybnosti o slučitelnosti podpory se společným trhem.

(3)	Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala ostatní zúčastněné strany k zaujetí stanoviska. Komise neobdržela žádné připomínky od ostatních zúčastněných stran.

(4)

Spojené království, po žádosti o prodloužení termínu k podání připomínek ze dne 25. července 2003, podalo dne 5. září 2003 svoje připomínky k zahájení řízení. Dne 17. října 2003 se uskutečnilo jednání mezi Komisí, Spojeným královstvím a příjemcem podpory. Po tomto jednání Komise dne 20. října 2003 odeslala Spojenému království novou žádost o poskytnutí informací. Spojené království tyto informace poskytlo dne 19. února a 4. května 2004.

II.   POPIS OPATŘENÍ A JEHO PŘÍJEMCE

(5)

Plánovaná podpora by měla být poskytnuta společnosti PCA UK, což je dceřiná společnost francouzské skupiny PSA Peugeot Citroën (dále jen „PSA“). Společnost PSA navrhuje, vyrábí a prodává motorová vozidla. V roce 2003 společnost PSA prodala na celém světě 3 286 100 vozidel, dosáhla obratu 54,238 miliard EUR a provozního zisku 2,195 miliard EUR.

(6)	Oznámený projekt se týká investic nutných pro výrobu nového modelu, který nahradí současný model Peugeot 206 a z něho odvozené modely.

(7)	Současná kapacita výrobního závodu v Rytonu je 183 500 vozidel za rok. Výroba současného modelu 206 bude od roku 2008 postupně tlumena a současně bude na trh uváděn nový model, který bude mít novou karoserii. Předpokládá se, že kapacita výrobního závodu zůstane stejná, tedy 183 500 vozidel za rok.

(8)

Začátek zavádění oznámeného projektu je plánován na rok 2005 a jeho plánované dokončení na rok 2010. Podle Spojeného království zahrnuje projekt instalaci nových (lakovna, povrchová úprava kovů) nebo upravených (vybavení novými nástroji pro různé tvarování karoserie, konečná úprava) linek pro výrobu nového modelu. Práce týkající se infrastruktury budou zahrnovat kvalitnější ekologické, pracovní a bezpečnostní podmínky, a bude vybudováno nové parkoviště pro hotová vozidla. Podle Spojeného království bude celková výše požadovaných investic z nominálního hlediska 187,760 milionů GBP.

(9)

Podle informací Spojeného království je projekt přemístitelný a PSA uvažuje o jeho alternativním umístění v Trnavě na Slovensku. PSA v lednu 2003 oznámila, že Trnava byla zvolena jako místo pro investice na zelené louce. Nový výrobní závod v Trnavě zahájí výrobu v roce 2008 a bude vyrábět 300 000 malých vozidel za rok, která budou stejného typu jako nový model, který nahradí automobil Peugeot 206. Podle Spojeného království PSA zvažuje, zda nemá rozšířit projektovanou kapacitu v Trnavě a postupně ukončit výrobu v Rytonu.

(10)	Projekt je situován do stávajícího závodu společnosti PSA v Rytonu, v regionu West Midland. Oblasti Ryton-on-Dunsmore se týká čl. 87 odst. 3 písm. c), protože její regionální strop pro období roků 2000–2006 činí 10 % čistého grantového ekvivalentu.

(11)	Oznámená podpora je garantována v rámci schváleného schématu Regionální výběrové podpory (3) s právním základem daným v oddíle 7 zákona o průmyslovém rozvoji (Industrial Development Act) z roku 1982.

(12)

Navrhovaná podpora má formu přímých dotací a má být vyplacena v období roků 2005–2010. Její nominální hodnota je 19,100 milionů GBP hrubého grantového ekvivalentu, aktualizovaná hodnota je 14,411 milionů GBP hrubého grantového ekvivalentu (podle diskontní sazby 6,01 % platné v roce 2002). Oprávněný objem investic je 187,760 milionů GPB v nominální hodnotě a 146,837 milionů GBP v aktualizované hodnotě. Proto výše podpory oznámená Spojeným královstvím odpovídá 9,81 % hrubého grantového ekvivalentu.

(13)	Na tento projekt nebyla vyčleněna žádná jiná podpora nebo finanční prostředky Společenství.

III.   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

(14)	Komise ve svém rozhodnutí ze dne 30. dubna 2003 o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES (4) vyjádřila pochybnosti o nutnosti a přiměřenosti navrhované podpory. Aby tyto pochybnosti zmírnila, vyžádala si Komise další vysvětlení a dokumentaci.

(15)

Co se týče nutnosti podpory, pochybovala Komise o tom, že Trnava byla považována za proveditelnou alternativu projednávaného projektu k výrobnímu závodu v Rytonu. Vyžádala si další nepřímé důkazy, např. studii o lokalitě, která by ukázala, že projekt je skutečně přemístitelný pro účely konstrukce automobilů.

(16)

Co se týče přiměřenosti podpory, pochybovala Komise o: — přesnosti kalkulace oprávněných nákladů, — zahrnutí investic na nástroje od dodavatelů do oprávněných nákladů, — oprávněnosti vyšších investičních nákladů za pozemky, budovy, strojový park a vybavení v Rytonu oproti těmto nákladům v Trnavě, — oprávněnosti nižších provozních nákladů na součástky a materiál v Trnavě, — přesnosti kalkulace nákladů na odstupné v Rytonu.

(17)	Komise také vyjádřila svoje pochybnosti o kalkulaci změn kapacity předložené Spojeným královstvím v souvislosti se stanovením „dorovnání“.

IV.   PŘIPOMÍNKY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ

(18)	Spojené království předložilo svoje připomínky při zahájení řízení dne 5. září 2003, další informace předložilo dne 19. února 2004 a 4. května 2004.

(19)	V otázce nutnosti podpory Spojené království znovu potvrdilo, že projekt je přemístitelný. Za tím účelem poskytlo Spojené království průkaznou dokumentaci o tom, že Trnava je schůdnou alternativou projektu k závodu v Rytonu.

(20)	Spojené království také poskytlo dodatečné informace k pochybnostem vyjádřeným Komisí při zahájení řízení ohledně přiměřenosti podpory.

(21)

Spojené království předložilo v dopise ze dne 5. září 2003 novou analýzu nákladů a výnosů (CBA), která se v mnoha důležitých hlediscích lišila od původně oznámené analýzy. Byly to například vyšší investiční náklady na strojový park a vybavení v Trnavě, naopak nižší provozní mzdové náklady v Rytonu a nižší provozní náklady na energii a vodu a za dopravu tam a zpět v Trnavě. Některé změny se dotkly i položek, o kterých Komise při zahájení řízení nepochybovala.

(22)

Spojené království předložilo dopisem ze dne 19. února 2004 novou verzi CBA, která byla až na několik výjimek (například údaje o mzdových nákladech v Rytonu a náklady na dopravu z Trnavy se změnily na původní oznámené hodnoty) zhruba stejná jako analýza ze září roku 2003. Spojené království vysvětlilo položky, o kterých Komise při zahájení řízení vyslovila pochybnosti a položky, které byly po zahájení řízení upraveny. Spojené království sdělilo Komisi dopisem ze dne 4. května 2004, že projekt nemůže být zahájen dříve než na sklonku roku 2004 nebo začátkem roku 2005. Podle toho byla CBA z února roku 2004 upravena tak, že se počítalo s rokem 2005 jako s prvním rokem pro investování.

(23)	Ohledně otázky nákladů na pozemky v Trnavě Spojené království namítlo, že se nemohou uvažovat žádné náklady, protože projekt bude realizován v rámci stávajících hranic pozemku. Pro informaci, na realizaci projektu by bylo třeba 30 hektarů pozemku, jehož aktuální cena je 0,512 milionů GBP.

(24)

Ohledně otázky investičních nákladů na budovy, strojový park a vybavení Spojené království upravilo CBA z února roku 2004 tak, aby se vzaly v úvahu poznámky Komise. Zatímco původně oznámená CBA brala v úvahu pouze přísně nutné náklady na umístění projektu v Trnavě, upravená verze bere také v úvahu podíl celkových fixních a běžných nákladů, které lze k projektu přiřadit. Následkem toho vychází alternativa v Trnavě jako dražší než úprava výrobního závodu v Rytonu.

(25)	Ohledně otázky investičních nákladů na nástroje od dodavatelů Spojené království potvrdilo, že se s nimi neuvažovalo jako s oprávněnými náklady a že v únoru roku 2004 nebyly zahrnuty do CBA, protože budou nutné v obou scénářích, a proto nemohou ovlivnit znevýhodnění Rytonu.

(26)

Ohledně otázky provozních nákladů na součástky a materiál Spojené království poskytlo kopie interních plánů PSA z května roku 2003, které informují o rozdílných nákladech na součástky mezi různými výrobními místy skupiny. Hlavní rozdíl mezi náklady na součástky v Rytonu a v Trnavě je způsoben výrazně nižšími hodinovými mzdovými náklady v Trnavě, což se projevuje i v nižších nákladech na velké součástky, vyráběné na místě, jako jsou například nárazníky, palubní desky, sedadla, obložení dveří a přístrojové desky.

(27)

Spojené království také předalo dokumenty, které potvrzují nižší provozní náklady na energii a vodu v Trnavě, jakož i na dopravu do Trnavy. Ohledně otázky nákladů na dopravu do Trnavy Spojené království poskytlo kopii aktualizovaného interního plánu pro umístění výroby do Trnavy z listopadu roku 2003, podle kterého jsou díky vyššímu předpokládanému podílu součástek z místních zdrojů sníženy předpokládané počáteční náklady.

(28)

Ohledně otázky nákladů na odstupné Spojené království vysvětlilo, že tyto náklady byly vzaty v úvahu v CBA z února roku 2004 jako vícenáklady pro případ varianty v Trnavě, podobně jako náklady související s uzavřením závodu v Rytonu. Spojené království také poskytlo podrobnosti o kalkulaci těchto nákladů. Spojené království naopak nezahrnulo do CBA žádné investice na údržbu výrobního závodu v Rytonu, protože obecně investice na údržbu by se měly vynaložit v obou scénářích.

(29)	Konečně, ohledně otázky „dorovnání“ Spojené království znovu potvrdilo, že se musí použít faktor +2 % na regionální znevýhodnění, vyplývající z CBA z února roku 2004, protože v důsledku poskytnutí podpory na projekt nedojde ke zvýšení výroby.

V.   HODNOCENÍ OPATŘENÍ

(30)

Opatření ve prospěch společnosti PCA UK, oznámené Spojeným královstvím, představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Bylo by financováno státem nebo ze státních zdrojů. Dále, protože představuje významnou část finančních prostředků na projekt, podpora může narušit hospodářskou soutěž v rámci Společenství tím, že společnosti PCA UK poskytne výhodu oproti jiným soutěžitelům, kteří podporu neobdrží. Dále, mezi členskými státy probíhá na automobilovém trhu, jehož je PSA důležitý účastník, rozsáhlý obchod.

(31)

Ustanovení čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES uvádí určité typy podpor, které jsou slučitelné se Smlouvou. S ohledem na podstatu a účel podpory a na geografickou polohu společnosti nelze na posuzovaný plán aplikovat písmena a), b) ani c) tohoto článku. Ustanovení čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES specifikuje další formy podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem. Komise bere na vědomí, že projekt je umístěn do oblasti Ryton-on-Dunsmore, který má oprávnění pro poskytování pomoci podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES s regionální podporou 10 % čistého grantového ekvivalentu.

(32)	Projednávaná podpora je určena pro společnost PCA UK, která vyrábí a kompletuje motorová vozidla. Společnost je proto součástí automobilového průmyslu ve smyslu rámcového programu Společenství pro státní podporu automobilového průmyslu (5) (dále jen „automobilový program“).

(33)

Automobilový program v odst. 2.2 písm. a) stanovuje, že veškerá podpora, kterou mají státní orgány v úmyslu poskytnout nějakému samostatnému projektu v rámci schváleného schématu pro poskytování podpory firmě působící v automobilovém průmyslu, musí být, v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, oznámena před tím, než bude poskytnuta, pokud je dosaženo některé z následujících mezních hodnot: i) celkové náklady na projekt jsou 50 milionů EUR, ii) celková hrubá výše podpory na projekt, ať je to státní podpora nebo podpora z nástrojů Společenství, je 5 milionů EUR. Jak překročení uvedených celkových nákladů na projekt tak i výše podpory znamená nutnost oznámení. Takže tím, že Spojené království oznámilo navrženou regionální podporu pro společnost PCA UK, splnilo požadavky čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

(34)	Podle automobilového programu musí Komise zajistit, aby poskytnutá podpora byla nutná pro realizaci projektu a aby byla přiměřená závažnosti problému, který má vyřešit. Pokud má Komise schválit státní podporu v automobilovém průmyslu, musí být provedena kontrola nutnosti i přiměřenosti.

(35)

Podle odst. 3.2 písm. a) automobilového programu, aby bylo možno prokázat nutnost poskytnutí regionální podpory, musí příjemce podpory jasně prokázat, že má ekonomicky životaschopnou alternativní lokalitu pro svůj projekt. Pokud by neexistovalo jiné průmyslové místo, nové nebo stávající, které by bylo schopné přijmout posuzované investice, byla by společnost nucena realizovat svůj projekt v jediném vhodném výrobním závodu, a to i v případě neudělení podpory. Proto nemůže být schválena žádná regionální podpora projektu, který není geograficky přemístitelný.

(36)

Komise posoudila dokumentaci a informace poskytnuté Spojeným královstvím a usoudila, že poloha výrobního závodu v Trnavě a podklady týkající se postupu výběru místa a technických údajů ukazují, že výrobní závod je schopen hostit zkoumaný projekt. Objem výroby v závodu od roku 2006, který se současné době předpokládá, je 55 automobilů za hodinu. Po zavedení nové výrobní linky s kapacitou 32 automobilů za hodinu však bude možno vyrábět až 87 automobilů za hodinu. V současném prostoru výrobního závodu je dostatek místa pro takové rozšíření a také veškerá infrastruktura je slučitelná s vyšším objemem výroby.

(37)	Komise dále bere na vědomí, že, podle z práv z tisku skupina PSA stále uvažuje o výrobním závodu v Trnavě jako o možné alternativě k posuzovanému projektu v Rytonu.

(38)	Na základě informací v bodech 36 a 37 Komise učinila závěr, že Trnava je z hlediska posuzovaného projektu efektivně životaschopnou alternativou k Rytonu.

(39)	Komise také ověřila, že projekt obsahuje úplnou demontáž starých výrobních linek a instalaci zcela nového strojového parku a vybavení v celé struktuře výroby, která je naprosto jiná než předcházející. Projekt proto představuje transformaci ve smyslu automobilového programu.

(40)	Komise proto učinila závěr, že projekt je přemístitelný a je tedy způsobilý pro poskytnutí regionální podpory, protože podpora je nutná pro přilákání investic do regionu.

(41)

Podle odst. 3.2 písm. b) automobilového programu jsou oprávněné náklady definovány regionálním schématem použitelným pro příslušný region. Analýzou dodatečných informací o kalkulaci oprávněných nákladů a o investicích na nástroje od dodavatelů, poskytnutých Spojeným královstvím, Komise ověřila, že objem nákladů ve výši 146,837 milionů GBP v aktualizované hodnotě může být považován za způsobilý pro udělení podpory.

(42)	Podle odst. 3.2 písm. c) musí Komise zajistit, aby plánovaná podpora byla úměrná regionálním problémům, které má vyřešit. Za tím účelem je použita CBA.

(43)

CBA porovnává, v souvislosti s prvky přemístitelnosti, náklady, které by investor vynaložil, aby mohl realizovat projekt v posuzovaném regionu v porovnání s náklady, které by vynaložil při realizaci stejného projektu v jiné lokalitě. Takovým porovnáním Komise stanoví specifické znevýhodnění regionu, kterému má být udělena podpora. Komise schválí regionální podporu, která je pod mezní hodnotou tohoto regionálního znevýhodnění.

(44)

V souladu s odst. 3.2 písm. c) automobilového programu je v CBA posuzováno provozní znevýhodnění Rytonu, v porovnání s Trnavou, v rozmezí tří roků, protože posuzovaný projekt se nerealizuje na zelené louce. Období zahrnuté do konečné verze CBA předané Spojeným královstvím se týká roků 2008–2010, tedy tří roků od zahájení výroby v souladu s odstavcem 3.3. Přílohy I automobilového programu. S použitím údajů z roku 2002 jako referenčního roku uvádí předaná CBA čisté znevýhodnění nákladů pro lokalitu Ryton ve srovnání s lokalitou v Trnavě ve výši 18,772 milionů GBP. Výsledný „poměr regionálního znevýhodnění“ projektu (6) je 12,78 %.

(45)

Komise analyzovala dodatečné informace a dokumenty předané Spojeným královstvím po rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. Ohledně nákladů na pozemky Komise neuznává argumentaci Spojeného království, že takové náklady nemají být zahrnuty do CBA, protože projekt může být realizován ve stávajících hranicích pozemku v Trnavě. Příslušný pozemek již PSA zakoupila s jasným cílem realizovat projekt, pokud by padlo konečné rozhodnutí uskutečnit je v Trnavě a ne v Rytonu. Tyto náklady tedy musí být zahrnuty do nákladů souvisejících s variantou v Trnavě, a z toho důvodu náklady vzrostly o 0,512 milionů GBP.

(46)	Pokud jde o investiční náklady na budovy, strojní park a vybavení a na nástroje od dodavatelů, může Komise akceptovat údaje uvedené v CBA z února roku 2004, které ukazují, že transformace v Rytonu by si po aktualizaci vyžádala o 4,522 milionů GBP nižší investiční náklady než rozšíření v Trnavě.

(47)

Pokud jde o provozní náklady na součástky a materiál, ukazují interní dokumenty, poskytnuté po zahájení řízení, že výrobní závod v Rytonu trpí nevýhodnými náklady na pořízení vybraných součástek, které jsou získávány v místě a u nichž je významná přidaná hodnota z místní pracovní síly. V CBA naopak nebyl zaznamenán rozdíl mezi součástkami (např. motory nebo převodovky), které jsou vyráběny ve světě a dodávány stejnými dodavateli. Po analýze těchto nových informací došla Komise k závěru, že údaje týkající se těchto položek mohou být pro účely CBA přijaty.

(48)

Podobně jsou nově poskytnuté informace dostatečné k prokázání toho, že aktualizace CBA z února roku 2004 v otázce nákladů na energii a vodu, nákladů na dopravu do výrobního závodu a nákladů na odstupné jsou založeny na podložených důkazech a odráží přijatelné odhady vývoje těchto nákladů během období, pro které je CBA zpracována.

(49)

CBA vycházející z analýzy Komise se liší pouze okrajově od analýzy, kterou Spojené království předalo po zahájení řízení, zatímco rozdíly oproti první předané analýze jsou významnější. CBA podle Komise uvádí čisté nákladové znevýhodnění Rytonu ve výši 18,260 milionů GBP v cenách z roku 2002 (v porovnání s 18,772 miliony GBP podle údajů Spojeného království). Výsledný poměr regionálního znevýhodnění projektu je 12,44 (7) (compared to GBP 18,772 million according to the United Kingdom). The resulting regional handicap ratio of the project is 12,44 % (8) (v porovnání s 12,78 % podle údajů Spojeného království).

(50)

Konečně, Komise ve své analýze posuzuje otázku „dorovnání“, které bere v úvahu rozšíření nebo snížení kapacity daného výrobce motorových vozidel během období investování. Zvýšení regionálního znevýhodnění, vyplývající z CBA, je schváleno za podmínky, že příjemce podpory nezvýší problémy s kapacitou, kterým čelí automobilový průmysl. Naopak, poměr regionálního znevýhodnění vyplývající z CBA se sníží, pokud příjemce podpory potenciálně zhorší problémy s nadbytečnou kapacitou v průmyslu.

(51)

Komise nepřijímá argument Spojeného království, že změna kapacity musí být kalkulována pouze z pohledu na posuzovaný projekt a ne z pohledu evropské výrobní kapacity PSA. Podle automobilového programu CBA porovnává identické projekty, což mimo jiné znamená projekty pro výrobu stejného počtu vozidel. Proto je sice pravda, že zkoumaný projekt by neovlivnil celkovou výrobní kapacitu PSA, je to však nepodstatné. Avšak jak je jasně stanoveno v odst. 3.2 písm. d) automobilového programu, je cílem „dorovnání“ zachytit účinky investic do projektu na hospodářskou soutěž s ohledem na změny výrobní kapacity v dané skupině. Za tím účelem Komise důsledně porovnala celkovou výrobní kapacitu příslušného výrobce motorových vozidel v Evropě před a po projektu. Podle poskytnutých dokumentů se kapacita PSA výrazně zvýší s nově otevřenými podniky v Kolíně (200 000 vozidel pro PSA za rok) a v Trnavě (300 000 kusů), zatímco není plánováno žádné odpovídající snížení kapacity v jiných evropských výrobních závodech. Proto se tedy regionální znevýhodnění vyplývající z CBA sníží o 2 % (velký dopad investičního projektu na hospodářskou soutěž v regionu podle čl. 87 odst. 3 písm. c), mající za následek konečný poměr 10,44 %).

VI.   ZÁVĚR

(52)

Výše podpory na projekt (9,81 % hrubého grantového ekvivalentu) je menší než analýzou zjištěná nevýhoda poměru nákladů a výnosů/dorovnání (10,44 %) i než strop pro regionální podporu (10 % čistého grantového ekvivalentu). Regionální podpora, kterou má Spojené království v úmyslu poskytnout ve prospěch společnosti PCA UK, proto splňuje podmínky pro to, aby mohla být považována za slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst.3 písm. c) Smlouvy o ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora, kterou Spojené království zamýšlí poskytnout společnosti Peugeot Citroën Automobiles UK Ltd. v Rytonu, dosahující nominální hodnoty 19,100 milionů GBP hrubého grantového ekvivalentu, s aktualizovanou hodnotou 14,411 milionů GBP hrubého grantového ekvivalentu (podle diskontní sazby 6,01 % platné v roce 2002) na způsobilé investice ve výši 187,760 GPB milionů v nominální hodnotě (146,837 milionů GBP v aktualizované hodnotě) je slučitelná se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

---

(1)  Úř. věst. C 147, 24.6.2003, s. 2.

(2)  Viz poznámka č. 1.

(3)  Rozhodnutí Komise ze dne 25. dubna 2001 nevznášet připomínky k případu N 731/00 (Úř. věst. C 211, 28.7.2001, s. 48).

(4)  Viz poznámka č. 1.

(5)  Úř. věst. C 279, 15.9.1997, s. 1. Platnost automobilového programu uplynula dne 31. prosince 2002, avšak stále se používá pro poskytování státní podpory oznámené Komisi před tímto datem. Viz sdělení Komise členským státům (Úř. věst. C 258, 9.9.2000, s. 6).

(6)  

(7)  Původní čisté nákladové znevýhodnění podle UK (18,772 milionů GBP) – náklady na pozemek v Trnavě (0,512 milionů GBP) (viz 44. bod odůvodnění) = 18,260 milionů GBP.

(8)  

---

14.4.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/62

---

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 31. března 2005,

kterým se mění rozhodnutí 97/467/ES, pokud jde o zahrnutí jednoho zařízení v Chorvatsku do prozatímních seznamů zařízení ve třetích zemích, z nichž členské státy povolují dovoz masa ptáků nadřádu běžců

(oznámeno pod číslem K(2005) 985)

(Text s významem pro EHP)

(2005/302/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 95/408/ES ze dne 22. června 1995 o podmínkách pro sestavování prozatímních seznamů zařízení třetích zemí pro přechodné období, ze kterých jsou členské státy oprávněny dovážet určité produkty živočišného původu, produkty rybolovu nebo živé mlže (1), a zejména na čl. 2 odst. 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 97/467/ES ze dne 7. července 1997, kterým se stanoví prozatímní seznamy zařízení ve třetích zemích, z nichž členské státy povolují dovoz králičího masa a masa farmové zvěře (2), stanoví prozatímní seznamy zařízení ve třetích zemích, z nichž jsou členské státy oprávněny dovážet maso farmové zvěře, králičí maso a maso ptáků nadřádu běžců.

(2)	Chorvatsko sdělilo jméno zařízení produkujícího maso ptáků nadřádu běžců, u něhož příslušné orgány potvrzují, že vyhovuje předpisům Společenství.

(3)	Toto zařízení by proto mělo být zahrnuto do seznamů stanovených rozhodnutím 97/467/ES.

(4)

Jelikož v dotčeném zařízení neproběhly inspekce na místě, na dovozy z tohoto zařízení by se neměla vztahovat snížená četnost fyzických kontrol podle směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (3).

(5)	Rozhodnutí 97/467/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem pozměněno.

(6)	Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha II rozhodnutí 97/467/ES se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije ode dne 21. dubna 2005.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

---

(1)  Úř. věst. L 243, 11.10.1995, s. 17. Rozhodnutí naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33. Opravené znění v Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 12).

(2)  Úř. věst. L 199, 26.7.1997, s. 57. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2004/591/ES (Úř. věst. L 263, 10.8.2004, s. 21).

(3)  Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Opravené znění v Úř. věst. L 191, 28.5.2004, s. 1).

---

---