15.3.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 68/5

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 422/2005

ze dne 14. března 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 94/2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. prosince 2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu (1), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 3 nařízení (ES) č. 2826/2000 stanoví podmínky, podle kterých se určí odvětví a produkty, pro která lze na vnitřním trhu uskutečnit propagační a informační opatření. Tato témata a tyto produkty jsou uvedeny v seznamu v příloze I nařízení Komise (ES) č. 94/2002 (2).

(2)	Článek 4 nařízení (ES) č. 2826/2000 požaduje, aby Komise sestavila každé dva roky seznam témat a produktů uvedených v článku 3 uvedeného nařízení.

(3)

Semenné oleje původem ze Společenství, zejména řepkový olej, stejně jako med a včelařské produkty, jsou produkty, u kterých je možné zlepšit rovnováhu na trhu pomocí informačních a/nebo propagačních opatření, zejména poskytováním adekvátních a aktuálních informací spotřebitelům o jejich dobrých vlastnostech, nutriční hodnotě, chuti, platných normách a pravidlech o označování těchto produktů. Z tohoto důvodu je třeba tyto produkty zařadit do přílohy I nařízení (ES) č. 94/2002.

(4)

Za účelem propagace spotřeby jakostních produktů v masném odvětví je třeba učinit všechna jakostní masa získaná v souladu s národním programem jakosti nebo programem jakosti Společenství způsobilými pro propagační opatření. Z tohoto důvodu je třeba tyto produkty zařadit do přílohy I nařízení (ES) č. 94/2002.

(5)

Z důvodu jasnosti a zjednodušení je třeba zapracovat témata v příloze I písmenu a) a produkty v příloze I písmenu b) nařízení (ES) č. 94/2002 do jediného seznamu, který bude obsahovat jak témata, tak produkty, a který bude pro každé téma a produkt obsahovat ustanovení, která se jich týkají, v odpovídajících obecných zásadách pro propagaci na vnitřním trhu v příloze III uvedeného nařízení.

(6)

Produkty s chráněným označením původu (CHOP), s chráněným zeměpisným označením (CHZO) nebo zaručené tradiční speciality (ZTS) v souladu s nařízením rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (3) nebo nařízením Rady (EHS) č. 2082/92 ze dne 14. července 1992 o osvědčeních o zvláštní povaze zemědělských produktů a potravin (4) a produktů ekologického zemědělství v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin (5), jsou jakostními produkty, jejichž produkce a spotřeba se považuje za prioritní v souvislosti se společnou zemědělskou politikou. Z tohoto důvodu je třeba tyto produkty zařadit do přílohy I nařízení (ES) č. 94/2002, aby mohly čerpat výhody ze všech informačních a propagačních opatření stanovených pro režim propagace na mezinárodních trzích.

(7)

Je nezbytné vytvořit nové obecné zásady týkající se nově přidaných produktů, za účelem dosažení očekávaných výsledků propagačních opatření a přezkoumat stávající obecné zásady s uvážením vývoje situace na trhu a ve společné zemědělské politice. stejně jako dostupných zkušeností z hodnocení naposledy prováděných propagačních a informačních opatření.

(8)	Z tohoto důvodu je třeba odpovídajícím způsobem pozměnit nařízení (ES) č. 94/2002.

(9)

Příštím termínem pro přijetí těchto opatření na předložení žádostí o podporu Společenství pro propagační programy je 31. leden. Navrhující organizace a členské státy mají omezený čas pro přizpůsobení nebo vypracování návrhů tak, aby zohledňovaly nedávno pozměněné nařízení. Je tudíž nezbytné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost po 31. lednu.

(10)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem předneseným na zasedání společného řídícího výboru pro propagaci zemědělských produktů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 94/2002 se mění takto:

1.	Příloha I se nahrazuje zněním přílohy I tohoto nařízení.

2.	Příloha III se nahrazuje zněním přílohy II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. února 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. března 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 328, 23.12.2000, s. 2. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2060/2004 (Úř. věst. L 357, 2.12.2004, s. 3).

(2) Úř. věst. L 17, 19.1.2002, s. 20. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1803/2004 (Úř. věst. L 318, 19.10.2004, s. 4).

(3) Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1215/2004 (Úř. věst. L 232, 1.7.2004, s. 21).

(4) Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. No 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(5) Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2254/2004 (Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 20).

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA I

SEZNAM PRODUKTŮ A TÉMAT

—	čerstvé ovoce a zelenina,

—	zpracované ovoce a zelenina,

—	přadný len,

—	živé rostliny a květinářské produkty,

—	olivový olej a stolní olivy,

—	semenné oleje,

—	mléko a mléčné výrobky,

—	čerstvé, chlazené nebo zmrazené maso získané v souladu s národním programem jakosti nebo programem Společenství pro jakost,

—	označování vajec určených pro lidskou spotřebu,

—	med a včelařské produkty,

—	jakostní vína s.o., stolní vína se zeměpisným označením,

—	grafický symbol pro nejvzdálenější regiony, jak je to stanoveno v zemědělských předpisech,

—	chráněná označení původu (CHOP), chráněné(á) zeměpisné(á) označení (CHZO), nebo zaručená(é) tradiční specialita(y) (ZTS) v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2081/921 (1) nebo (EHS) č. 2082/92 (2) a produkty registrované podle těchto programů,

—	ekologické zemědělství v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2092/91 (3) a produkty registrované v souladu s tímto nařízením.

(1) Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1.

(2) Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 9.

(3) Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1.“

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA III

OBECNÉ ZÁSADY PRO PROPAGACI NA VNITŘNÍM TRHU

Tyto obecné zásady poskytují orientaci ve sděleních, cílových skupinách a nástrojích, které mají mít ústřední postavení v propagačních a informačních programech pro různé kategorie produktů.

Aniž jsou dotčeny priority podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 2826/2000, je třeba, aby se návrhy programů vypracovávaly tak, že se obecně bude přihlížet k těmto zásadám:

—	Pokud budou programy navrženy více než jedním členským státem, je třeba, aby obsahovaly koordinované strategie, akce a sdělení.

—	Programy by měly být pokud možno víceleté a s oblastí působnosti dostatečně obsáhlou k tomu, aby měly dopad na cílové trhy. Měly by být případně prováděny na trzích více než jednoho členského státu.

—	Sdělení programů by měla poskytovat objektivní informace o podstatných vlastnostech a/nebo nutriční hodnotě produktů v rámci vyvážené stravy, o jejich produkčních metodách a šetrnosti vůči životnímu prostředí.

—	Programy by měly mít hlavní sdělení, která jsou v zájmu spotřebitelů, odborníků a/nebo obchodu několika členských států.

Čerstvé ovoce a zelenina

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Zatímco produkce ovoce a zeleniny ve Společenství stoupá, spotřeba je zcela statická.

Zejména je zaznamenáván menší zájem spotřebitelů mladších 35 let, přičemž tato tendence je ještě výraznější u spotřebitelů ve školním věku. Takové chování spotřebitelů odporuje vyváženému stravování.

2. CÍLE

Je třeba obnovit ‚svěží‘ a ‚přírodní‘ image produktu a snížit průměrný věk spotřebitelů, a zvláště se soustředit na povzbuzení mladých lidí ke spotřebě produktů.

3. HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY

—	Mladé domácnosti s rodiči mladšími 35 let.

—	Děti a mládež školního věku.

—	Zařízení veřejného stravování a školní jídelny

—	Lékaři a odborníci zabývající se zdravou výživou.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Propagovat přístup typu ‚5 denně‘ (doporučení zkonzumovat alespoň pět porcí ovoce nebo zeleniny denně).

—	Produkty jsou přírodní a čerstvé.

—	Jakost (bezpečnost, nutriční hodnota a chuť, produkční metody, ochrana životního prostředí, spojení s místem původu produktů).

—	Vychutnání spotřeby.

—	Vyvážené stravování.

—	Rozmanitá a sezónně odlišená nabídka čerstvých produktů, informace o jejich chutích a použití.

—	Možnost vysledování původu produktu.

—	Dostupnost a snadnost přípravy: spotřeba v čerstvém stavu, není nutno vařit.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Elektronické nástroje (internet, na níž je představena nabídka produktů s hrami pro děti).

—	Telefonní informační linka.

—	PR s médii a reklama (například specializovaní novináři, časopisy pro ženy, časopisy a magazíny pro mládež).

—	Kontakty s lékaři a odborníky na zdravou výživu.

—	Výchovná opatření pro děti a mládež, zapojení učitelů a vedoucích školních jídelen.

—	Informační akce pro spotřebitele v prodejních místech.

—	Jiné nástroje (prospekty a brožury s informacemi o produktech a recepty, hry pro děti, atd.).

—	Vizuální média (kino, specializované televizní kanály).

—	Rozhlasové spoty.

—	Účast na veletrzích a výstavách.

6. TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců, přičemž přednost mají víceleté programy s cíli definovanými pro každou etapu.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

4 miliony EUR.

Zpracované ovoce a zelenina

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Toto odvětví čelí zvyšující se konkurenci ze strany několika třetích zemí.

Přestože postupně stoupá poptávka, zejména díky snadné spotřebě těchto produktů, je důležité, aby toto odvětví Společenství mohlo profitovat ze svého potenciálu. Proto je podpora informačním a propagačním akcím odůvodněná.

2. CÍLE

Image produktu je třeba zmodernizovat a omladit a poskytnout o něm informace pro podporu spotřeby.

3. HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY

—	Domácnosti.

—	Restaurace a školní jídelny.

—	Lékaři a odborníci zabývající se zdravou výživou.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Jakost (bezpečnost, nutriční hodnota a chuť, způsob přípravy).

—	Snadnost použití.

—	Vychutnání spotřeby.

—	Rozmanitost nabídky produktů a jejich dostupnost během celého roku.

—	Vyvážené stravování.

—	Možnost vysledování původu.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Elektronické nástroje (internet).

—	Telefonní informační linka.

—	PR s médii a reklama (například specializovaní novináři, časopisy pro ženy, tiskoviny pro kulináře a odborníky).

—	Ukázky v prodejních místech.

—	Kontakty s lékaři a odborníky na zdravou výživu.

—	Jiné nástroje (prospekty a brožury s informacemi o produktech a recepty).

—	Vizuální média.

—	Účast na veletrzích a výstavách.

6. TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců, přičemž přednost mají víceleté programy s cíli definovanými pro každou etapu.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

2 miliony EUR.

Přadný len

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Liberalizace vnitřního obchodu s textilem a oděvy vystavila len ze Společenství ostré konkurenci ze strany zemí mimo Společenství, které jej nabízejí za velmi atraktivní ceny. Len také soutěží s ostatními vlákny. Spotřeba textilu má zároveň stagnující tendenci.

2. CÍLE

—	Je třeba vytvořit image a dobré jméno lnu ze Společenství a vyzdvihovat jeho skvělé vlastnosti.

—	Je třeba zvýšit spotřebu tohoto produktu.

—	Je třeba informovat spotřebitele o vlastnostech nových produktů uváděných na trh.

3. CÍLOVÉ SKUPINY

—	Hlavní odborníci v odvětví (stylisté, návrháři, producenti, editoři).

—	Distributoři.

—	Lidé zapojení ve vzdělávání v oblasti textilu, módy a návrhu interiérů (učitelé, studenti).

—	Subjekty ovlivňující veřejné mínění.

—	Spotřebitelé.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Jakost produktu vychází z podmínek, ve kterých je vyráběna surovina, ve využívání vhodných odrůd a know-how vloženého do celého produkčního řetězce.

—	Len ze společenství nabízí široké spektrum produktů (oděvy, dekorační materiály, bytový textil) a bohaté možnosti pro tvořivost a inovace.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Elektronické prostředky (internet).

—	Odborné veletrhy a výstavy.

—	Informační opatření zaměřená na uživatele (návrháři, producenti, distributoři, editoři).

—	Informace v prodejních místech.

—	Vztahy s odborným tiskem.

—	Vzdělávací informační opatření v návrhářských školách, v kurzech textilních techniků atd.

6. TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců, přičemž přednost mají víceleté programy s cíli definovanými pro každou etapu.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

1 milion EUR.

Živé rostliny a květinářské produkty

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Situace nabídky v tomto odvětví je charakterizována zvyšující se konkurencí mezi produkty ze Společenství a produkty ze třetích zemí.

Hodnotící studie propagačních kampaní provedených v letech 1997–2000 ukazují, že pro usnadnění prodeje produkce Společenství v rámci Evropské unie je nutné lépe zorganizovat a racionalizovat řetězec od produkce až po distribuci a je třeba lépe informovat spotřebitele o dobrých vlastnostech a odrůdách produktů Společenství.

2. CÍLE

—	Je třeba zvýšit spotřebu květin a rostlin pocházejících ze Společenství.

—	Je třeba propagovat postupy, které jsou výhodné pro životní prostředí a zvyšovat vědomosti o metodách, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí.

—	Je třeba posílit partnerství mezi odborníky z několika členských států, mimo jiné umožněním sdílení pokročilých vědomostí z tohoto odvětví, a dále je třeba informovat všechny účastníky v produkčním řetězci.

3. HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY

—	Producenti, pěstitelské školky, distributoři a ostatní provozovatelé v tomto odvětví.

—	Studenti a školní mládež.

—	Subjekty ovlivňující veřejné mínění: novináři, učitelé.

—	Spotřebitelé.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Informace o jakosti a odrůdách produktů Společenství.

—	Produkční metody šetrné vůči životnímu prostředí.

—	Techniky, které mají za cíl vytvořit trvanlivější produkt.

—	Optimální kombinace odrůd rostlin a květin.

—	Úloha rostlin a květin v našem spokojeném bytí a jakosti života.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Kontakty s médii.

—	Účast na veletrzích a výstavách: stánky představující produkty několika členských států.

—	Vzdělávací opatření pro odborníky, spotřebitele a studenty.

—	Akce zaměřené na sdílení vědomostí o vyšší trvanlivosti produktů.

—	Informační opatření pro spotřebitele představená prostřednictvím tisku a také prostřednictvím iniciativ, jako je například vydávání katalogů, kalendářů zahradníka a eventuelně i prostřednictvím kampaní typu ‚rostlina měsíce‘.

—	Zvýšené používání elektronických prostředků (internet, CD-ROM, atd.).

6. TRVÁNÍ PROGRAMU

Dvanáct až třicet šest měsíců, přičemž přednost mají víceleté programy se strategií a řádně odůvodněnými cíli pro každou etapu.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

3 miliony EUR.

Olivový olej a stolní olivy

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Jelikož nabídka olivového oleje a stolních oliv roste, mají odbytiště na vnitrostátních i mezinárodních trzích význam pro udržení rovnováhy trhu Společenství. Situace na úrovni domácí poptávky po těchto produktech se výrazně liší mezi jednotlivými tradičními spotřebitelskými trhy a trhy, kde se v případě těchto produktů jedná o relativně nový fenomén.

V ‚tradičních spotřebitelských‘ členských zemích (Španělsko, Itálie, Řecko a Portugalsko) jsou dotčené produkty obecně dobře známé a jejich spotřeba je vysoká. Toto jsou vyspělé trhy, kde jsou jakékoli vyhlídky na celkové zvýšení poptávky omezené, ale s uvážením jejich současného podílu na spotřebě olivového oleje se nadále těší velkému zájmu tohoto odvětví.

V ‚nových spotřebitelských‘ členských státech spotřeba těchto produktů na hlavu vzrostla, ale je stále podstatně nižší (ve Společenství v podobě před 1. květnem 2004) nebo okrajová (ve většině nových členských států). Mnoho spotřebitelů nezná dobré vlastnosti, nebo různorodost použití olivového oleje a stolních oliv. Z tohoto důvodu se jedná o trh s velkým potenciálem pro zvýšení poptávky.

2. CÍLE

—	Přednostně je třeba zvýšit spotřebu v ‚nových spotřebitelských‘ členských státech zvyšováním pronikání těchto produktů na trh a zvýšit jejich spotřebu diverzifikací jejich použití a poskytováním nezbytných informací.

—	Je třeba zkonsolidovat a rozvíjet spotřebu v ‚tradičních spotřebitelských‘ členských zemích na základě zlepšení informací poskytovaných spotřebitelům o méně známých aspektech a přimět mladé lidi, aby si zvykli tyto produkty kupovat.

3. CÍLOVÉ SKUPINY

—	Osoby obstarávající nákupy v případě ‚tradičních spotřebitelských‘ členských států, zejména osoby ve věku mezi 20 a 40 roky.

—	Subjekty ovlivňující veřejné mínění (gastronomové, kuchaři, restauratéři, novináři) a obecné a odborné tiskoviny (gastronomické časopisy, časopisy pro ženy, časopisy zaměřené na životní styl).

—	Časopisy pro lékaře a pro příslušníky zdravotnických profesí.

—	Distributoři (v ‚nových spotřebitelských‘ členských státech).

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Gastronomické vlastnosti a organoleptické vlastnosti panenského olivového oleje (aroma, barva, chuť) souvisejí s odrůdami, oblastmi, sklizněmi, chráněným označením původu/chráněným zeměpisným označením atd. Tato rozmanitost nabízí široké spektrum chuťových vjemů a kulinářských možností.

—	Různé kategorie olivového oleje.

—	Olivový olej je díky svým nutričním vlastnostem hlavní součástí zdravého a vyváženého stravování: nabízí úspěšnou kombinaci kulinářských požitků s požadavky na vyvážené a zdravé stravování.

—	Informace o pravidlech týkajících se kontroly, certifikace jakosti a označování olivových olejů.

—	Informace o všech druzích olivových olejů a/nebo stolních oliv registrovaných s označením původu/chráněným zeměpisným označením v rámci Společenství.

—	Stolní olivy představují zdravý a přírodní produkt, vhodný jednak pro jednoduchou spotřebu a také pro přípravu zvláštních jídel.

—	Odrůdové vlastnosti stolních oliv.

V ‚nových spotřebitelských‘ členských zemích zejména:

—	Olivový olej, a zejména panenský olej kategorie ‚extra‘ je přírodním produktem, vznikajícím na základě tradice a dávného know-how, který je vhodný pro moderní kuchyni plnou chutí; kromě středomořské kuchyně je snadné tento produkt zařadit do jakékoli moderní kuchyně.

—	Rady týkající se použití v kuchyni.

Zejména v ‚tradičních spotřebitelských‘ členských zemích:

—	Výhody nákupu olivového oleje plněného do lahví (s označením obsahujícím užitečné informace pro uživatele).

—	Modernizace image produktu, který má dlouhodobou historii a významný kulturní rozměr.

Aniž je dotčen čl. 2 odst. 3, musí být informace o nutričních vlastnostech olivového oleje a stolních oliv poskytovány na základě obecně uznávaných vědeckých dat a splňovat požadavky stanovené ve směrnici 2000/13/ES a týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy a případná prováděcí pravidla.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Internet a ostatní elektronické prostředky (CD-ROM, DVD).

—	Propagace v prodejním místě (ochutnávky, recepty, informace).

—	Vztahy s tiskem a PR (veřejné akce, účast na spotřebitelských veletrzích atd.).

—	Reklama (nebo propagační úvodníky) v tisku (obecné, gastronomické tiskoviny, tiskoviny pro ženy a tiskoviny o životním stylu…).

—	Společné akce s lékaři a s příslušníky zdravotnických profesí (PR v lékařských kruzích).

—	Audiovizuální prostředky (televize a rozhlas).

—	Účast na veletrzích a výstavách.

6. OBLAST PŮSOBNOSTI A TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců, přičemž přednost mají víceleté programy se strategií a řádně odůvodněnými cíli pro každou etapu.

Přednost mají programy, které budou prováděny alespoň ve dvou ‚nových spotřebitelských‘ členských státech.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

4 miliony EUR.

Semenné oleje

V tomto odvětví budou mít přednost programy, které se soustředí na řepkový olej, nebo které budou prezentovat vlastnosti různých semenných olejů.

Předběžný roční rozpočet pro odvětví semenných olejů:

2 miliony EUR.

A. Řepkový olej

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

V důsledku nové společné zemědělské politiky pěstování řepky nedostává žádnou zvláštní podporu a musí se stát tržně orientovaným. S narůstajícími možnostmi produkce a jako alternativa k produkci obilovin, která je charakteristická strukturální nadprodukcí, přispěje propagace řepkového oleje k rovnováze trhu s plodinami na orné půdě a ve spotřebě různých rostlinných olejů ve Společenství. Společenství prozatím řepkového oleje více vyváží než dováží.

Během posledních desetiletí byly vypěstovány odrůdy řepky s hodnotnými nutričními vlastnostmi. To vedlo ke zlepšení jakosti. Byly vyvinuty nové produkty jako řepkový olej lisovaný za studena se zvláštní ořechovou chutí.

Nutriční hodnota řepkového oleje byla zjišťována v průběhu celosvětového výzkumu, jehož výsledky potvrdily příznivé nutriční i fyziologické vlastnosti tohoto produktu. Všeobecní lékaři a odborníci na zdravou výživu by stejně jako spotřebitelé měli být informováni o těchto posledních výsledcích výzkumu.

2. CÍLE

—	Je třeba zlepšit povědomí o vlastnostech řepkového oleje a jeho nedávném vývoji.

—	Je třeba zvýšit spotřebu prostřednictvím informování spotřebitelů, lékařů a příslušníků zdravotnických profesí o možnostech použití a nutriční hodnotě řepkového oleje.

3. CÍLOVÉ SKUPINY

—	Domácnosti a zejména osoby obstarávající nákupy.

—	Subjekty ovlivňující veřejné mínění (novináři, kuchaři, lékaři a odborníci na zdravou výživu).

—	Distributoři.

—	Časopisy pro lékaře a pro příslušníky zdravotnických profesí.

—	Zemědělsko-potravinářský průmysl.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Nutriční hodnota řepkového oleje z něj činí důležitou součást zdravého a vyváženého stravování.

—	Příznivé složení mastných kyselin v řepkovém oleji.

—	Rady pro použití v kuchyni.

—	Informace o vývoji produktu a jeho odrůd.

Aniž je dotčen čl. 2 odst. 3, musí být informace o nutričních vlastnostech řepkového oleje poskytovány na základě obecně uznávaných vědeckých dat a splňovat požadavky stanovené ve směrnici 2000/13/ES a týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy a případná prováděcí pravidla.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Propagace v prodejním místě (ochutnávky, recepty, informace).

—	Reklama (nebo propagační úvodníky) v obecných, gastronomických tiskovinách, tiskovinách pro ženy a tiskovinách o životním stylu.

—	PR (veřejné akce, účast na potravinářských veletrzích atd.).

—	Společné akce s lékaři a s příslušníky zdravotnických profesí.

—	Společné akce s restauracemi, stravovacími závody a kuchaři.

—

Internet.

6. TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců.

B. Slunečnicový olej

Programy pro slunečnicový olej dostanou přednost pouze tehdy, pokud to bude odůvodněno podmínkami na trhu.

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Slunečnice se pěstují na více než 2 milionech hektarů ve Společenství a produkce slunečnicových semen přesahuje 3,5 milionů tun za rok. Slunečnicový olej spotřebovávaný ve Společenství je doposud vyráběn především ze semen vypěstovaných ve Společenství. Nicméně, pokles v drcení semen sníží během odbytového roku 2004/05 produkci slunečnicového oleje v EU. Jelikož světové ceny jsou na vzestupu a jsou možné výpadky v nabídce, není dána přednost programům, které se soustředí pouze na slunečnicový olej. Tento olej ale může být prezentován jako součást programů pro různé semenné oleje původem ze Společenství.

Slunečnicový olej jako produkt má určité výhody pro některá použití, jako je například smažení. Je také bohatý na nenasycené tuky a vitamín E. Účelem těchto kampaní je informovat spotřebitele a obchodníky/distributory o různých způsobech použití, typech a vlastnostech slunečnicového oleje a o předpisech Společenství týkajících se jeho jakosti. Kampaně by měly být koncipovány se zaměřením na poskytování objektivních informací.

2. CÍLE

Je třeba informovat spotřebitele a obchodníky o tomto:

—	různé způsoby použití slunečnicového oleje, jeho vlastnosti a nutriční hodnota,

—	předpisy a normy pro jakost, pravidla označování.

3. CÍLOVÉ SKUPINY

—	Domácnosti, a zejména osoby obstarávající nákupy.

—	Subjekty ovlivňující veřejné mínění (novináři, kuchaři, lékaři a odborníci na zdravou výživu).

—	Distributoři.

—	Časopisy pro lékaře a pro příslušníky zdravotnických profesí.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

Hlavní sdělení programů by mělo poskytnout informace o tomto:

—	výhody vyplývající z vhodného používání slunečnicového oleje. Například slunečnicový olej vyrobený ze semen olejnatého typu slunečnic je bohatý na vitamín E ve srovnání s ostatními rostlinnými oleji. Slunečnicový olej je dobře známý pro lehkou chuť a výhodné vlastnosti pro smažení,

—	předpisy a normy pro jakost slunečnicového oleje,

—	složení co do mastných kyselin a nutriční hodnota slunečnicového oleje,

—	výsledky vědeckého výzkumu a technického vývoje slunečnicového oleje a ostatních rostlinných olejů.

Aniž je dotčen čl. 2 odst. 3, musí být informace o nutričních vlastnostech slunečnicového oleje poskytovány na základě obecně uznávaných vědeckých dat a splňovat požadavky stanovené ve směrnici 2000/13/ES a týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy a případná prováděcí pravidla.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Distribuce informačních materiálů v prodejních místech (prodejní místa a obchod).

—	Reklama (nebo propagační úvodníky) v obecných a v odborných gastronomických tiskovinách.

—	PR (veřejné akce, účast na potravinářských veletrzích atd.).

—

Internet.

6. TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců.

Mléko a mléčné výrobky

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Snižuje se spotřeba konzumního mléka, a to zejména ve velkých spotřebitelských zemích, což je způsobeno tím, že mladší spotřebitelé dávají přednost jiným nealkoholickým nápojům. Různé náhražky mléka postupně nahrazují spotřebu konzumního mléka. Celkově však vzrůstá spotřeba mléčných výrobků vyjádřená v mléčném ekvivalentu.

2. CÍLE

—	Zvýšit spotřebu konzumního mléka na trzích, kde existuje potenciál pro růst spotřeby, a udržet úroveň spotřeby na nasycených trzích.

—	Zvýšit spotřebu mléčných výrobků obecně.

—	Podpořit spotřebu mléka u mladých lidí, jakožto budoucích dospělých spotřebitelů.

3. HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY

Spotřebitelé obecně se zvláštním důrazem na:

—	Děti a mládež, zejména dívky od 8 do 13 let.

—	Ženy různých věkových skupin.

—	Lidé třetího věku.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Mléko a mléčné výrobky jsou zdravé přírodní produkty, vhodné pro všední moderní život, které se konzumují s potěšením.

—	Mléko a mléčné výrobky mají specifickou nutriční hodnotu, prospěšnou zejména některým věkovým skupinám.

—	Obsah sdělení musí být kladný a musí brát v úvahu specifičnost spotřeby na různých trzích.

—	Existuje velká škála mléčných výrobků, které jsou vhodné pro různé spotřebitele v různých spotřebitelských situacích.

—	Existuje možnost rozhodnout se pro mléko a mléčné výrobky s nižším obsahem tuku, které mohou být pro některé spotřebitele vhodnější.

—	Kontinuita hlavních sdělení musí být zajištěna po dobu celého programu, aby se spotřebitelé přesvědčili o výhodách, které pro ně mohou vyplynout z pravidelné spotřeby těchto produktů.

Aniž je dotčen čl. 2 odst. 3, musí být informace o nutričních vlastnostech mléka a mléčných výrobků poskytovány na základě obecně uznávaných vědeckých dat a splňovat požadavky stanovené ve směrnici 2000/13/ES a týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy a případná prováděcí pravidla.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Elektronické prostředky.

—	Telefonní informační linka.

—	Styk s médii a reklama (například specializované časopisy, časopisy pro ženy a mládež).

—	Kontakty s lékaři a odborníky na zdravou výživu.

—	Kontakty s učiteli a školami

—	Jiné nástroje (prospekty, brožury, hry pro děti, atd.).

—	Ochutnávky v prodejních místech.

—	Vizuální média (kino, specializované televizní kanály).

—	Rozhlasové spoty.

—	Účast na výstavách a veletrzích.

6. OBLAST PŮSOBNOSTI A TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců, přičemž přednost mají víceleté programy s cíli definovanými pro každou etapu.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

4 miliony EUR.

Čerstvé, chlazené a zmrazené maso získané v souladu s národním programem jakosti nebo programem společenství pro jakost

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Zdravotní problémy, které se dotkly mnoha ze základních živočišných produktů, zvýšily potřebu posílit důvěru spotřebitelů v masné výrobky ze Společenství.

To zahrnuje nutnost poskytovat objektivní informace o národních systémech jakosti a kontrolách jakosti a o systémech jakosti a kontrolách jakosti Společenství, které jsou potřebné kromě obecných právních předpisů o kontrolách a bezpečnosti potravin. Tato pravidla a kontroly tvoří doplňkovou záruku, neboť zahrnují specifikace produktů a doplňkové kontrolní struktury.

2. CÍLE

—

Tyto informační kampaně se omezují na produkty produkované v rámci režimů evropských systémů jakosti (chráněné označení původu/chráněné zeměpisné označení/zaručené tradiční speciality a ekologické zemědělství) a podle programů jakosti uznávaných v členských státech a splňujících kritéria definovaná v článku 24b nařízení (ES) č. 1257/1999. Informační kampaně financované na základě tohoto nařízení nebudou zároveň financované na základě nařízení (ES) č. 1257/1999.

—

Jejich účelem je zajistit objektivní a vyčerpávající informace o pravidlech pro systémy jakosti Společenství a vnitrostátní systémy jakosti u masných výrobků. Měly by informovat spotřebitele, subjekty ovlivňující veřejné mínění a distributory o specifikacích výrobků skutečných kontrolách v rámci těchto systémů jakosti.

3. HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY

—	Spotřebitelé a jejich sdružení.

—	Osoby obstarávající za nákupy v domácnosti.

—	Instituce (restaurace, nemocnice, školy atd.).

—	Distributoři a jejich sdružení.

—	Tisk a subjekty ovlivňující veřejné mínění.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Režimy jakosti zaručují specifické metody produkce a přísnější kontroly, než které vyžadují právní předpisy.

—	Jakostní masné výrobky mají specifické znaky nebo jakost, která převyšuje obvyklé obchodní normy.

—	Režimy jakosti Společenství a národní režimy jakosti jsou průhledné a zajišťují úplnou možnost vysledování produktů.

—	Označování masa umožňuje spotřebiteli určit jakost produktů, jejich původ a jejich vlastnosti.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—

Internet.

—	PR s médii a reklama (vědecké a odborné tiskoviny, časopisy pro ženy a kulinářské časopisy).

—	Kontakty se sdruženími spotřebitelů.

—	Audiovizuální média.

—	Písemná dokumentace (brožurky, letáky atd.)

—	Informace v prodejním místě.

6. OBLAST PŮSOBNOSTI A TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Programy by měly mít alespoň celostátní rozměr nebo pokrývat několik členských států.

Dvanáct až třicet šest měsíců, přičemž přednost mají víceleté programy s odůvodněnými cíli definovanými pro každou etapu.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

4 miliony EUR.

Označování vajec určených pro lidskou spotřebu

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Od 1. ledna 2004 bude na skořápku všech vajec určených k lidské spotřebě otisknut kód určující producenta a metodu chovu nosnic. Tento kód se bude skládat z čísla označujícího metodu chovu (0 = vejce nosnic chovaných v souladu s požadavky ekologického zemědělství, 1 = vejce nosnic ve volném výběhu, 2 = vejce nosnic v halách, 3 = vejce nosnic v klecích), kódu ISO členského státu, kde se nachází hospodářství, a čísla přiděleného hospodářství příslušným orgánem.

2. CÍLE

—	Je třeba informovat spotřebitele o nových normách pro označování vajec a plně vysvětlit význam kódu otištěného na vejcích.

—	Je třeba poskytovat informace o systémech produkce vajec prostřednictvím kódů tištěných na vejcích.

—	Je třeba poskytovat informace o stávajících systémech vysledování.

3. CÍLOVÉ SKUPINY

—	Spotřebitelé a distributoři.

—	Subjekty ovlivňující veřejné mínění.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Zveřejnit a vysvětlit nový kód otištěný na vejcích v souladu se směrnicí 2002/4/ES (1) a vlastnosti různých kategorií vajec, ke kterým se tento kód vztahuje.

—	Sdělení by nemělo vyjadřovat upřednostňování jedné metody chovu na úkor jiné ani uvádět informace o nutriční hodnotě a dopadu konzumace vajec na zdravotní stav. Nesmí dojít k diskriminaci mezi vejci pocházejícími z různých členských států.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Elektronické prostředky (internetové stránky).

—	Tištěný materiál (brožurky, letáky, atd.).

—	Informace v prodejním místě

—	Reklama v tisku a v potravinářských časopisech, časopisech pro ženy atd.

—	Vztahy s médii.

6. TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až dvacet čtyři měsíců

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

2 miliony EUR.

Med a včelařské produkty

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Odvětví jakostního medu a včelařských produktů Společenství, které má velmi malou podporu Společenství, čelí zvyšující se globální konkurenci. Skutečnost, že produkční náklady ve Společenství jsou vysoké, tuto situaci ještě ztěžuje.

Od roku 2001 toto odvětví podléhá směrnici 2001/110/ES o medu (2), která stanoví povinné označování uvádějící spojení mezi původem a jakostí. Podporované programy se musí soustředit na med a včelařské produkty ze Společenství s doplňujícími údaji o regionálním, územním nebo topografickém původu, nebo s certifikovaným označením jakosti Společenství (chráněné označení původu/chráněné zeměpisné označení/zaručené tradiční speciality nebo produkty ekologického zemědělství) nebo členského státu.

2. CÍLE

—	Je třeba informovat spotřebitele o rozmanitosti, organoleptických vlastnostech a podmínkách produkce včelařských produktů ve Společenství.

—	Je třeba informovat spotřebitele o dobrých vlastnostech nefiltrovaného a nepasterovaného medu ze Společenství.

—	Je třeba pomoci spotřebitelům chápat označení medu ze Společenství a podnítit producenty ke zlepšení jasnosti jejich označení.

—	Je třeba orientovat spotřebu medu na jakostní produkty upozorňováním na jejich možnost vysledování.

3. HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY

—	Spotřebitelé se zvláštním důrazem na věkové skupiny od 20 do 40 let.

—	Lidé třetího věku a děti.

—	Subjekty ovlivňující veřejné mínění.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Informace o předpisech Společenství týkajících se bezpečnosti, hygieny produkce, certifikace jakosti a označování.

—	Med je přírodní produkt, jehož produkce je založena na tradici a stanoveném know-how a který má různé využití v moderní kuchyni.

—	Velká rozmanitost medu různého zeměpisného a botanického původu a/nebo pocházejícího z různých ročních období.

—	Rady k používání a informace o nutriční hodnotě.

—	Záruka opylení je velmi důležitá pro udržení biologické rozmanitosti.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Reklama ve všeobecných a odborných tiskovinách (gastronomické, zaměřené na životní styl).

—	Internet, kino a ostatní audiovizuální média (televize, rozhlas).

—	Prodejní místa.

—	Účast na výstavách a veletrzích.

—	PR pro nejširší veřejnost, organizování veřejných akcí v restauracích a akcí pro stravovací podniky.

—	Informace ve školách (instrukce pro učitele a pro studenty hotelových a restauračních škol).

6. OBLAST PŮSOBNOSTI A TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců, přičemž přednost mají víceleté programy s řádně odůvodněnými cíli a strategiemi definovanými pro každou etapu.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

1 milion EUR.

Jakostní vína s.o., stolní vína se zeměpisným označením

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Toto odvětví je poznamenáno nadměrnou produkcí, stagnující spotřebou, která je u některých typů vín dokonce klesající, a vzrůstající nabídkou vín dovážených ze třetích zemí.

2. CÍLE

—	Je třeba zvýšit spotřebu vín ze Společenství.

—	Informovat spotřebitele o rozmanitosti, jakosti a produkčních podmínkách evropských vín a o výsledcích vědeckých studií.

3. HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY

—	Distributoři.

—	Spotřebitelé s výjimkou mladých lidí a dospívající mládeže uvedené v doporučení Rady 2001/458/ES ze dne 5. června 2001 (3).

—	Subjekty ovlivňující veřejné mínění: novináři, gastronomičtí odborníci.

—	Vzdělávací instituce v hotelové a restaurační oblasti.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Právní předpisy Společenství přísně upravují produkci, údaje o jakosti, etiketování a uvádění na trh tak, aby spotřebitelé měli zaručenu jakost a možnost vysledování původu nabízeného vína.

—	Možnost výběru mezi mnoha evropskými víny různého původu.

—	Informace o vinohradnictví ve Společenství a spojení s regionálními a místními podmínkami, kulturami a chutěmi.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

Informační opatření a PR opatření:

—	Školení pro distributory a restaurace.

—	Kontakty s odborným tiskem.

—	Jiné nástroje (internet, prospekty a brožury), které by spotřebitele vedly při jejich výběru a vytvářely podněty ke spotřebě při rodinných událostech a slavnostních příležitostech.

—	Výstavy a veletrhy: stánky seskupující produkty z několika členských států.

6. TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců, přičemž přednost mají víceleté programy s cíli definovanými pro každou etapu.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

3 miliony EUR.

Produkty s chráněným označením původu (chop), chráněným zeměpisným označením (chzo) a zaručené tradiční speciality (zts)

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Systém Společenství na ochranu názvů produktů stanovený v nařízení (ES) č. 2081/92 a v nařízení č. 2082/92 je prioritou při provádění kapitoly společné zemědělské politiky týkající se jakosti. Z tohoto důvodu je nezbytné pokračovat v započatém úsilí při provádění kampaní, ve kterých jsou uváděny ve známost názvy a produkty, které nesou chráněné názvy, všem případným účastníkům v řetězci produkce, přípravy, marketingu a spotřeby těchto produktů.

2. CÍLE

Propagační a informační kampaně by se neměly soustředit pouze na velmi omezený počet názvů produktů, ale naopak na skupiny názvů buď v rámci některé kategorie produktů, nebo na produkty produkované v jednom nebo několika regionech, nebo v jednom či více členských státech.

Cíli těchto kampaní by mělo být toto:

—	Poskytovat ucelené informace o obsahu, funkčnosti a povaze režimů Společenství a zejména o jejich vlivu na komerční hodnotu produktů s chráněnými názvy, které po registraci čerpají výhody z ochrany poskytované těmito režimy.

—	Zvýšit znalost log Společenství pro produkty s CHOP/CHZO a ZTS u spotřebitelů, distributorů a odborníků v potravinářském oboru.

—	Pobídnout skupiny producentů a zpracovatelů, které se těchto režimů dosud neúčastní, aby využívaly režim na základě registrace názvů produktů, které vyhovují základním požadavkům pro takovouto registraci.

—	Pobídnout producenty a zpracovatele v dotčených regionech, kteří se dosud tohoto systému neúčastní, aby se účastnili na produkci produktů, které nesou registrované názvy na základě vyhovění schváleným specifikacím a požadavkům na kontrolu, stanovených pro různé chráněné názvy.

—	Stimulovat poptávku po těchto produktech a informovat spotřebitele a distributory o existenci, významu a výhodách režimů a o jejich logách, dále o podmínkách, za nichž je produktu přiděleno označení, a o příslušných kontrolách a systémech vysledování.

3. HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY

—	Producenti a zpracovatelé.

—	Distributoři (supermarkety, velkoobchodníci, maloobchodníci, restaurace).

—	Spotřebitelé a jejich sdružení.

—	Subjekty ovlivňující veřejné mínění.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—

Produkty, které nesou chráněné názvy, mají specifické vlastnosti spojené s jejich zeměpisným původem; v případě produktů s CHOP jsou jakost a vlastnosti produktu zcela a výhradně spojeny s určitým zeměpisným prostředím (s jeho neodmyslitelnými přírodními a lidskými faktory); v případě produktů s CHZO produkty disponují specifickými vlastnostmi nebo věhlasem, který je možné připsat zeměpisnému původu, a zeměpisná souvislost se musí objevit alespoň v jedné fázi produkce, zpracování nebo přípravy.

—	Produkty označené jako zaručené tradiční speciality mají specifické vlastnosti spojené se zvláštností tradičních metod produkce nebo s použitím tradičních surovin.

—	Loga Společenství pro CHOP, CHZO a ZTS jsou symboly známé a chápané po celém Společenství pro produkty, které splňují specifické podmínky produkce spojené se zeměpisným původem nebo s tradicí a které podléhají kontrole.

—	Ostatní aspekty jakosti (bezpečnost, nutriční hodnota, chuť, možnost vysledování) dotčených produktů.

—	Prezentace některých produktů označených jako CHOP, CHZO nebo ZTS jako příkladu potenciálu úspěšného komerčního povýšení produktů, jejichž názvy jsou registrované podle těchto ochranných režimů.

—	Tyto ochranné režimy podporují kulturní dědictví Společenství a podporují rozmanitost zemědělské produkce i udržování krajiny.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Elektronické prostředky (internetové stránky).

—	PR s médii (odborné a kulinářské tiskoviny, tiskoviny pro ženy).

—	Kontakty se sdruženími spotřebitelů.

—	Informace a ochutnávky v prodejním místě.

—	Audiovizuální média (např. cílené televizní spoty).

—	Písemné dokumenty (letáky, brožurky, atd.).

—	Účast na výstavách a veletrzích.

—	Informační a školící semináře/akce o fungování režimů Společenství pro CHOP, CHZO a ZTS.

6. TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců. Přednost mají víceleté programy se strategií a cíli jasně definovanými pro každou etapu.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

3 miliony EUR.

Informace o grafickém symbolu pro nejvzdálenější regiony

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Tyto obecné zásady se týkají nejvzdálenějších regionů Společenství ve smyslu definice v čl. 299 odst. 2 Smlouvy. Externě vypracovaná hodnotící studie ukázala, že informační kampaň Společenství v letech 1998–1999 o grafickém symbolu (logu) pro nejvzdálenější oblasti byla přijata se skutečným zájmem ze strany různých hospodářských subjektů působících v tomto odvětví.

V důsledku toho někteří producenti a zpracovatelé požádali o povolení používat toto logo pro své jakostní produkty.

S ohledem na omezenou dobu trvání této první kampaně se zdá žádoucí zvýšit povědomí o tomto logu v různých cílových skupinách pokračováním v informačních opatřeních týkajících se významu a výhod tohoto loga.

2. CÍLE

—	Upozornit na existenci, význam a výhody loga.

—	Pobídnout producenty a zpracovatele daných oblastí, aby toto logo používali.

—	Prohloubit povědomí distributorů a spotřebitelů o logu.

3. HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY

—	Místní producenti a zpracovatelé.

—	Distributoři a spotřebitelé.

—	Subjekty ovlivňující veřejné mínění.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—	Produkt je pro oblast typický a je přírodní.

—	Pochází z oblasti Společenství.

—	Jakost (bezpečnost, nutriční hodnota a chuť, produkční metoda, spojení s původem).

—	Exotická povaha produktu.

—	Rozmanitost nabídky, včetně mimosezónní.

—	Možnost vysledování původu.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Elektronické prostředky (internet).

—	Telefonní informační linka.

—	PR s médii (například specializovaní novináři, časopisy pro ženy, kulinářské časopisy).

—	Ukázky v prodejních místech, na výstavách a veletrzích atd.

—	Kontakty s lékaři a odborníky na zdravou výživu.

—	Jiné nástroje (prospekty, brožury, recepty, atd.).

—	Audiovizuální média.

—	Reklama v odborném nebo místním tisku.

6. TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

1 milion EUR.

Produkty ekologického zemědělství

1. CELKOVÝ ROZBOR SITUACE

Spotřeba zemědělských produktů ekologického zemědělství je obzvláště oblíbená u obyvatel měst, avšak podíl těchto produktů na trhu je stále velmi omezený.

Úroveň znalostí o rysech ekologického zemědělství mezi spotřebiteli a ostatními zúčastněnými skupinami stoupá, ale stále je velmi nízká.

V akčním plánu Společenství pro ekologické potraviny a ekologické zemědělství jsou zváženy propagační a informační akce jako klíčové nástroje pro další rozvoj poptávky po potravinách ekologického zemědělství.

2. CÍLE

Propagační a informační kampaně by se neměly soustředit na jeden nebo několik málo vybraných produktů, ale naopak na skupiny produktů nebo na režim ekologického zemědělství, tak jak je aplikován v jednom nebo více regionech v jednom nebo více členských státech.

Cíli kampaní by mělo být toto:

—	pobízet ke spotřebě potravin ekologického zemědělství,

—	zvýšit znalosti spotřebitelů týkající se označování včetně loga Společenství pro produkty ekologického zemědělství,

—	poskytovat ucelené informace a prohlubovat povědomí o výhodách ekologického zemědělství, zejména v souvislosti s ochranou životního prostředí, dobrými životními podmínkami zvířat, zachováním krajiny nebo rozvojem venkovských oblastí,

—	poskytovat ucelené informace o obsahu a fungování režimu ekologického zemědělství ve Společenství,

—	pobízet jednotlivé producenty, zpracovatele a skupiny producentů/zpracovatelů/prodejců, které se zatím neúčastní ekologického zemědělství, aby přešli na tuto metodu produkce; pobízet prodejce, skupiny prodejců a restaurace k prodeji produktů ekologického zemědělství.

3. HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY

—	Spotřebitelé obecně, sdružení spotřebitelů a specifické podskupiny spotřebitelů.

—	Subjekty ovlivňující veřejné mínění.

—	Distributoři (supermarkety, velkoobchody, specializovaní prodejci, stravovací podniky, jídelny, restaurace), zpracovatelé potravin.

—	Učitelé a školy.

4. HLAVNÍ SDĚLENÍ

—

Produkty ekologického zemědělství jsou přírodní produkty upravené pro každodenní moderní život a pro spotřebu s potěšením; jsou výsledkem způsobů produkce, které zejména respektují životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat; ekologické zemědělství podporuje rozmanitost zemědělské produkce a zachování krajiny.

—	Na tyto produkty se vztahují přísné předpisy pro produkci a kontrolu, včetně systému plné vysledovatelnosti pro ujištění se o tom, že produkty pocházejí z hospodářství, která podléhají systému kontroly v ekologických otázkách.

—	Používání slov ‚ekologický‘ a ‚biologický‘ a jejich ekvivalentů v jiných jazycích v souvislosti s potravinami je chráněno zákonem.

—

Logo Společenství je symbol pro produkty ekologického zemědělství, který je známý a chápaný po celém Společenství a který označuje, že produkt splňuje přísná kritéria Společenství pro produkci a prošel přísnými kontrolami. Informace o logu Společenství mohou být doplněny informacemi o logách zavedených ve členských státech.

—	Je možné zdůraznit ostatní aspekty jakosti (bezpečnost, nutriční hodnota, chuť) dotčených produktů.

5. HLAVNÍ NÁSTROJE

—	Elektronické prostředky (internetové stránky).

—	Telefonní informační linka.

—	PR s médii (odborní novináři, tiskoviny pro ženy, kulinářské časopisy tiskoviny určené pro potravinářský průmysl).

—	Kontakt se sdruženími spotřebitelů.

—	Informace v prodejních místech.

—	Akce ve školách.

—	Audiovizuální prostředky (např. televizní spoty).

—	Písemné dokumenty (letáky, brožurky atd.).

—	Účast na výstavách a veletrzích.

—	Informační a školící semináře o fungování režimu Společenství pro potraviny ekologického zemědělství a pro ekologické zemědělství.

6. TRVÁNÍ PROGRAMŮ

Dvanáct až třicet šest měsíců. Přednost mají víceleté programy se strategií a cíli jasně definovanými pro každou etapu.

7. PŘEDBĚŽNÝ ROČNÍ ROZPOČET PRO DANÉ ODVĚTVÍ

3 miliony EUR.“

(1) Úř. věst. L 30, 31.1.2002, s. 44.

(2) Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47.

(3) Úř. věst. L 161, 16.6.2001, s. 38.

15.3.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 68/32

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 28. února 2005

o podpisu a prozatímním provádění Dodatkového protokolu k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

(2005/206/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 310 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem druhou větou této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 2003, a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto aktu,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 26. dubna 2004 zmocnila Rada Komisi sjednat jménem Evropského společenství a jeho členských států s Jihoafrickou republikou Dodatkový protokol k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé (1), aby bylo zohledněno přistoupení deseti nových členských států k Evropské unii.

(2)	Jednání byla uzavřena ke spokojenosti Komise.

(3)	Dodatkový protokol sjednaný s Jihoafrickou republikou stanoví v čl. 10 odst. 2 své prozatímní provádění před vstupem v platnost.

(4)	Uvedený Dodatkový protokol by měl být nyní podepsán jménem Společenství s výhradou uzavření a prováděn prozatímně,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Předseda Rady je oprávněn určit osobu nebo osoby zmocněné podepsat Dodatkový protokol k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii jménem Společenství a jeho členských států.

Znění Dodatkového protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Dodatkový protokol je prováděn prozatímně s výhradou svého uzavření.

V Bruselu dne 28. února 2005.

Za Radu

F. BODEN

předseda

(1) Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 109.

DODATKOVÝ PROTOKOL

k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA

(dále jen „členské státy“), zastoupené Radou Evropské unie,

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

(dále jen „Společenství“)

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA

(dále jen „stávající smluvní strany“),

VZHLEDEM K TOMU, ŽE Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla podepsána v Pretorii dne 11. října 1999 a vstoupila v platnost dne 1. května 2004,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE Smlouva o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii byla podepsána v Aténách dne 16. dubna 2003 a vstoupila v platnost dne 1. května 2004,

vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003 má být přistoupení nových smluvních stran k dohodě schváleno uzavřením protokolu k této dohodě,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika (dále jen „nové členské státy“) se stávají stranami dohody a přijímají a berou na vědomí, stejně jako ostatní členské státy Společenství, znění dohody a příloh, protokolů a prohlášení k ní připojených.

KAPITOLA I

ZMĚNY ZNĚNÍ DOHODY, VČETNĚ PŘÍLOH A PROTOKOLŮ

Článek 2

Jazyky a počet vyhotovení

Článek 108 dohody se nahrazuje tímto:

„Článek 108

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském a v úředních jazycích Jihoafrické republiky s výjimkou angličtiny, tj. v jazycích sepedi, sesotho, setswana, siSwati, tshivenda, xitsonga, afrikánština, isiNdebele, isiXhosa a isiZulu, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.“

Článek 3

Celní kvóta

Na seznamu 6 v příloze IV dohody se celní kvóta pro „připravené ovoce celkem“ zvyšuje o 1 225 tun a celní kvóta pro „připravené ovocné směsi celkem“ se zvyšuje o 340 tun.

Článek 4

Pravidla původu

Protokol č. 1 k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci se mění takto:

V článku 16 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Průvodní osvědčení EUR.1 vystavené dodatečně musí obsahovat jednu z těchto poznámek:

ES	‚EXPEDIDO A POSTERIORI‘
CS	‚VYSTAVENO DODATEČNĚ‘
DA	‚UDSTEDT EFTERFØLGENDE‘
DE	‚NACHTRÄGLICH AUSGESTELLT‘
ET	‚TAGANTJÄRELE VÄLJA ANTUD‘
EL	‚ΕΚΔΟΘΕΝ ΕΚ ΤΩΝ ΥΣΤΕΡΩΝ‘
EN	‚ISSUED RETROSPECTIVELY‘
FR	‚DÉLIVRÉ A POSTERIORI‘
IT	‚RILASCIATO A POSTERIORI‘
LV	‚IZSNIEGTS RETROSPEKTĪVI‘
LT	‚RETROSPEKTYVUSIS IŠDAVIMAS‘
HU	‚KIADVA VISSZAMENŐLEGES HATÁLLYAL‘
MT	‚MAĦRUĠ RETROSPETTIVAMENT‘
NL	‚AFGEGEVEN A POSTERIORI‘
PL	‚WYSTAWIONE RETROSPEKTYWNIE‘
PT	‚EMITIDO A POSTERIORI‘
SL	‚IZDANO NAKNADNO‘
SK	‚VYDANÉ DODATOČNE‘
FI	‚ANNETTU JÄLKIKÄTEEN‘
SV	‚UTFÄRDAT I EFTERHAND‘“

;

V článku 17 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Takto vydaný duplikát musí obsahovat jednu z těchto poznámek:

ES	‚DUPLICADO‘
CS	‚DUPLIKÁT‘
DA	‚DUPLIKAT‘
DE	‚DUPLIKAT‘
ET	‚DUPLIKAAT‘
EL	‚ΑΝΤΙΓΡΑΦΟ‘
EN	‚DUPLICATE‘
FR	‚DUPLICATA‘
IT	‚DUPLICATO‘
LV	‚DUBLIKĀTS‘
LT	‚DUBLIKATAS‘
HU	‚MÁSODLAT‘
MT	‚DUPLIKAT‘
NL	‚DUPLICAAT‘
PL	‚DUPLIKAT‘
PT	‚SEGUNDA VIA‘
SL	‚DVOJNIK‘
SK	‚DUPLIKÁT‘
FI	‚KAKSOISKAPPALE‘
SV	‚DUPLIKAT‘“

;

Příloha IV se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IV

PROHLÁŠENÍ NA FAKTUŘE

Prohlášení na faktuře, jehož znění je uvedeno níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Text poznámek pod čarou však není třeba uvádět.

Španělské znění

El exportador de los productos incluidos en el presente documento [autorización aduanera no … (1).] declara que, salvo indicación en sentido contrario, estos productos gozan de un origen preferencial. … (2).

České znění

Vývozce výrobků uvedených v tomto dokumentu (číslo povolení … (1)) prohlašuje, že kromě zřetelně označených, mají tyto výrobky preferenční původ v … (2).

Dánské znění

Eksportøren af varer, der er omfattet af nærværende dokument, (toldmyndighedernes tilladelse nr. … (1)), erklærer, at varerne, medmindre andet tydeligt er angivet, har præferenceoprindelse i … (2).

Německé znění

Der Ausführer (Ermächtigter Ausführer; Bewilligungs-Nr. … (1)) der Waren, auf die sich dieses Handelspapier bezieht, erklärt, dass diese Waren, soweit nicht anders angegeben, präferenzbegünstigte … (2) Ursprungswaren sind.

Estonské znění

Käesoleva dokumendiga hõlmatud toodete eksportija (tolliameti kinnitus nr. … (1)) deklareerib, et need tooted on … (2) sooduspäritoluga, välja arvatud juhul kui on selgelt näidatud teisiti.

Řecké znění

Ο εξαγωγέας των προϊόντων που καλύπτονται από το παρόν έγγραφο [άδεια τελωνείου υπ'αριθ … (1)] δηλώνει ότι, εκτός εάν δηλώνεται σαφώς άλλως, τα προϊόντα αυτά είναι προτιμησιακής καταγωγής … (2).

Anglické znění

The exporter of the products covered by this document (customs authorisation No … (1)) declares that, except where otherwise clearly indicated, these products are of … (2) preferential origin.

Francouzské znění

L’exportateur des produits couverts par le présent document [autorisation douanière no … (1)] déclare que, sauf indication claire du contraire, ces produits ont l’origine préférentielle … (2).

Italské znění

L’esportatore delle merci contemplate nel presente documento [autorizzazione doganale n. … (1)] dichiara che, salvo indicazione contraria, le merci sono di origine preferenziale … (2).

Lotyšské znění

To produktu eksportētājs, kuri ietverti šajā dokumentā (muitas atļauja Nr. … (1)), deklarē, ka, izņemot tur, kur ir citādi skaidri noteikts, šiem produktiem ir preferenciāla izcelsme no … (2).

Litevské znění

Šiame dokumente išvardintų prekių eksportuotojas (muitinės liudijimo Nr … (1)) deklaruoja, kad, jeigu kitaip nenurodyta, tai yra … (2) preferencinės kilmės prekės.

Maďarské znění

A jelen okmányban szereplő áruk exportőre (vámfelhatalmazási szám: … (1)) kijelentem, hogy eltérő jelzés hianyában az áruk kedvezményes … (2) származásúak.

Maltské znění

L-esportatur tal-prodotti koperti b’dan id-dokument (awtorizzazzjoni tad-dwana nru. … (1)) jiddikjara li, ħlief fejn indikat b’mod ċar li mhux hekk, dawn il-prodotti huma ta’ oriġini preferenzjali … (2).

Nizozemské znění

De exporteur van de goederen waarop dit document van toepassing is (douanevergunning nr. … (1)), verklaart dat, behoudens uitdrukkelijke andersluidende vermelding, deze goederen van preferentiële … oorsprong zijn (2).

Polské znění

Eksporter produktów objętych tym dokumentem (upoważnienie władz celnych nr … (1)) deklaruje, że z wyjątkiem gdzie jest to wyraźnie określone, produkty te mają … (2) preferencyjne pochodzenie.

Portugalské znění

O abaixo-assinado, exportador dos produtos abrangidos pelo presente documento [autorização aduaneira n.o … (1)], declara que, salvo indicação expressa em contrário, estes produtos são de origem preferencial … (2).

Slovenské znění

Izvoznik blaga, zajetega s tem dokumentom (pooblastilo carinskih organov št … (1)) izjavlja, da, razen če ni drugače jasno navedeno, ima to blago preferencialno … (2) poreklo.

Slovinské znění

Vývozca výrobkov uvedených v tomto dokumente (číslo povolenia … (1)) vyhlasuje, že okrem zreteľne označených, majú tieto výrobky preferenčný pôvod v … (2).

Finské znění

Tässä asiakirjassa mainittujen tuotteiden viejä (tullin lupa n:o … (1)) ilmoittaa, että nämä tuotteet ovat, ellei toisin ole selvästi merkitty, etuuskohteluun oikeutettuja … alkuperätuotteita (2).

Švédské znění

Exportören av de varor som omfattas av detta dokument (tullmyndighetens tillstånd nr … (1)) försäkrar att dessa varor, om inte annat tydligt markerats, har förmånsberättigande … ursprung (2).

Jihoafrická znění

Bagwebi ba go romela ntle ditöweletöwa töeo di akaretöwago ke tokumente ye (Nomoro ya ditöwantle ya tumelelo … (1)) ba ipolela gore ntle le moo go laeditöwego, ditöweletöwa töe ke töa go töwa (2) ka tlhago.

Moromelli wa sehlahiswa ya sireleditsweng ke tokomane ena (tumello ya thepa naheng No … (1)) e hlalosa hore, ka ntle ha eba ho hlalositswe ka tsela e nngwe ka nepo, dihlahiswa tsena ke tsa … tshimoloho e kgethilweng (2).

Moromelantle wa dikuno tse di tlhagelelang mo lokwalong le (lokwalo lwa tumelelo ya kgethiso No … (1)) o tlhomamisa gore, ntle le fa go tlhagisitsweng ka mokgwa mongwe, dikuno tse ke tsa … dinaga tse di thokegang (2).

Umtfumeli ngaphandle walemikhicito lebalwe kulomculu (ngeligunya lalokutfunyelwa ngaphandle Nombolo … (1)) lophakamisa kutsi, ngaphandle kwalapho lekuboniswe khona ngalokucacile, lemikhicito … ngeyendzabuko lebonelelwako (2).

Muvhambadzi wa zwibveledzwa mashangoni a nnda, (zwibveledzwa) zwine zwa vha zwo ambiwaho kha ili linwalo (linwalo la u nea maanda la mithelo ya zwitundwannda kana zwirumelwannda la vhu … (1)), li khou buletshedza uri, nga nnda ha musi zwo ambiwa nga inwe ndila-vho, zwibveledzwa hezwi ndi zwa … vhubwo hune ha khou funeseswa kana u takaleleswa (2).

Muxavisela-vambe wa swikumiwa leswi nga eka tsalwa leri (Xibalo xa switundziwa xa Nomboro … (1)) u boxa leswaku, handle ka laha swi kombisiweke, swikumiwa leswi i swa ntiyiso swa xilaveko xa le henhla swinene (2).

Die uitvoerder van die produkte gedek deur hierdie dokument (doeanemagtiging No … (1)) verklaar dat, uitgesonderd waar andersins duidelik aangedui, hierdie produkte van … voorkeuroorsprong (2) is.

Umthumelli-phandle wemikhiqizo ebalwe kilencwadi (inomboro … (1) egunyaza imikhiqizo ephumako) ubeka uthi, ngaphandle kobana kutjengiswe ngendlela ethileko butjhatjhalazi, lemikhiqizo ine … mwelaphi enconyiswako (2).

Umthumeli weempahla ngaphandle kwelizwe wemveliso equkwa lolu xwebhu (iirhafu zempahla zesigunyaziso Nombolo … (1)) ubhengeza ukuthi, ngaphandle kwalapho kuboniswe ngokucacileyo, ezi mveliso … zezemvelaphi eyamkelekileyo kunezinye (2).

Umthumeli wempahla ebhaliwe kulo mqulu iNombolo … yokugunyaza yentela yempahla … (1) uyamemezela ukuthi, ngaphandle kokuthi kukhonjisiwe ngokusobala, le mikhiqizo iqhamuka … endaweni ekhethekileyo (2).

… (3)

(Místo a datum)

… (4)

(Podpis vývozce; navíc musí být čitelným písmem uvedeno jméno osoby, která podepisuje prohlášení)

KAPITOLA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 5

Konzultace

Jihoafrická republika se zavazuje, že v souvislosti s tímto rozšířením Společenství nevznese žádné nároky, požadavky či návrhy, ani nezmění ani neodvolá žádné koncese podle článků XXIV.6 a XXVIII GATT 1994. Do konce července 2004 je však Společenství připraveno zvážit konání dodatečných konzultací na základě čl. 22 odst. 2 dohody.

Článek 6

Zboží na cestě nebo dočasně uskladněné

1. Na zboží vyvážené z Jižní Afriky do některého nového členského státu nebo z některého nového členského státu do Jižní Afriky, které je v souladu s protokolem 1 k dohodě a je ke dni přistoupení na cestě nebo je dočasně uloženo nebo se nachází v celním skladu nebo ve svobodném celním pásmu v Jižní Africe nebo v tomto novém členském státě, může být použita dohoda.

2. V těchto případech lze přiznat preferenční zacházení, je-li doklad o původu vystavený dodatečně celními orgány země vývozu předložen celním orgánům země dovozu do čtyř měsíců ode dne přistoupení.

Článek 7

Kvóty na rok 2004

Pro rok 2004 budou objemy zvýšení stávajících celních kvót vypočítány v poměru k základním objemům s přihlédnutím k části období, která uplynula do 1. května 2004.

KAPITOLA III

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 8

Tento protokol tvoří nedílnou součást dohody.

Článek 9

1. Tento protokol bude schválen Společenstvím, Radou Evropské unie jménem členských států a Jihoafrickou republikou v souladu s jejich vlastními postupy.

2. Smluvní strany si vzájemně oznámí dokončení odpovídajících postupů uvedených v odstavci 1. Schvalovací listiny budou uloženy v archivu Generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

Článek 10

1. Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni uložení poslední schvalovací listiny.

2. Tento protokol je prováděn prozatímně od 1. května 2004.

Článek 11

Tento protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském a v úředních jazycích Jihoafrické republiky s výjimkou angličtiny, tj. v jazycích sepedi, sesotho, setswana, siSwati, tshivenda, xitsonga, afrikánština, isiNdebele, isiXhosa a isiZulu, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Za členské státy

Za Evropské společenství

Za Jihoafrickou republiku

(1) Pokud prohlášení na faktuře vyhotovuje schválený vývozce ve smyslu článku 20 protokolu, je třeba na toto místo vepsat číslo povolení schváleného vývozce. Pokud prohlášení na faktuře nevyplňuje schválený vývozce, slova v závorkách se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.

(2) Je třeba uvést původ výrobku. Vztahuje-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti výrobků pocházejících z Ceuty a Mellily ve smyslu článku 36 protokolu, musí je vývozce v doklad, na kterém se provádí prohlášení, jasně označit symbolem ‚CM‘.

(3) Tyto údaje lze vynechat, jsou-li obsaženy v samotném dokladu.

(4) Viz čl. 19 odst. 5 protokolu. Není-li na vývozci požadován podpis, neuvádí se ani jméno podepisujícího.“

15.3.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 68/44

ROZHODNUTÍ RADY 2005/211/SVV

ze dne 24. února 2005

o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 30 odst. 1 písm. a) a b), čl. 31 písm. a) a b) a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na podnět Španělského království (1),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Schengenský informační systém (dále jen „SIS“), vytvořený v souladu s hlavou IV Úmluvy z roku 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (3) (dále jen „Schengenská úmluva z roku 1990“), představuje základní nástroj pro uplatňování ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie.

(2)

Bylo uznáno, že s ohledem na rozšíření Evropské unie a umožnění zavedení nových funkcí systému je nezbytné vyvinout novou, druhou generaci Schengenského informačního systému (dále jen „SIS II“), při využití nejnovějšího vývoje v oblasti informačních technologií, a byly učiněny první kroky k vytvoření tohoto nového systému.

(3)

Některé úpravy stávajících ustanovení a zavedení některých nových funkcí lze již uskutečnit v rámci současné verze SIS, zejména pokud jde o poskytování přístupu k některým druhům údajů zanesených do SIS orgánům, které by mohly snadněji řádně plnit své úkoly, pokud by tyto údaje mohly vyhledávat, včetně Europolu a národních členů Eurojustu, rozšíření seznamu kategorií pohřešovaných věcí, o kterých může být veden záznam, a pokud jde o záznam předávaných osobních údajů. Technická zařízení potřebná pro uvedené účely je nutno nejprve zavést v každém členském státě.

(4)

Závěry Evropské rady ze zasedání v Laekenu ve dnech 14. a 15. prosince 2001, a zejména závěry 17 (spolupráce mezi službami specializovanými na boj proti terorismu) a 43 (Eurojust a policejní spolupráce, pokud jde o Europol), jakož i akční plán ze dne 21. září 2001 pro boj proti terorismu odkazují na nutnost posílit SIS a zlepšit jeho možnosti.

(5)

Navíc je užitečné přijmout ustanovení týkající se výměny všech dodatečných údajů prostřednictvím orgánů určených k tomuto účelu ve všech členských státech (SIRENE, Supplementary Information REquest at National Entry), která těmto orgánům poskytnou společný právní základ v rámci ustanovení Schengenské úmluvy z roku 1990 a stanoví pravidla pro výmaz údajů vedených těmito orgány.

(6)	Ustanovení tohoto rozhodnutí týkající se Europolu zakládají pouze právní rámec pro přístup do Schengenského informačního systému a nedotýkají se budoucího přijetí nezbytných opatření stanovících technické řešení a jeho finanční dopady.

(7)	Ustanovení tohoto rozhodnutí týkající se národních členů Eurojustu a jejich asistentů zakládají pouze právní rámec pro přístup do Schengenského informačního systému a nedotýkají se budoucího přijetí nezbytných opatření stanovících technické řešení a jeho finanční dopady.

(8)	Ustanovení týkající se přístupu k údajům SIS pro Europol a pro národní členy Eurojustu a jejich asistenty představují pouze první etapu a nedotýkají se dalších jednání o rozšíření tohoto mechanismu na další ustanovení Schengenské úmluvy z roku 1990.

(9)

Změny, které je třeba za tímto účelem provést v ustanoveních schengenského acquis o Schengenském informačním systému, se skládají ze dvou částí: z tohoto rozhodnutí a z nařízení Rady založeného na článku 66 Smlouvy o založení Evropského společenství. Důvodem je to, že – jak je stanoveno v článku 93 Schengenské úmluvy z roku 1990 – účelem Schengenského informačního systému je v souladu s ustanoveními této úmluvy chránit veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost, včetně bezpečnosti státu, na územích členských států a uplatňovat ustanovení této úmluvy o pohybu osob na těchto územích s využitím informací předávaných pomocí SIS. Protože se některá ustanovení Schengenské úmluvy z roku 1990 mají uplatňovat pro oba účely současně, je vhodné změnit taková ustanovení stejnou terminologií prostřednictvím souběžných aktů založených na každé ze Smluv.

(10)

Toto rozhodnutí se nedotýká budoucího přijetí potřebných právních předpisů, podrobně popisujících právní strukturu, cíle, provoz a využívání SIS II, jako jsou zejména pravidla dále stanovící kategorie údajů, které mají být zaneseny do systému, účely, pro které mají být zaneseny, a kritéria pro jejich zanesení, pravidla týkající se obsahu zápisů v SIS, propojení záznamů, jejich slučitelnost a další pravidla pro přístup k údajům SIS a pravidla pro ochranu osobních údajů a jejich kontrolu.

(11)

Pokud jde o Island a Norsko, toto rozhodnutí představuje rozvoj ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (4), což spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bodu G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování této dohody.

(12)

Spojené království se účastní tohoto rozhodnutí v souladu s článkem 5 protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (5).

(13)

Irsko se účastní tohoto rozhodnutí v souladu s článkem 5 protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (6).

(14)	Toto rozhodnutí se nedotýká opatření pro částečnou účast Spojeného království a Irska na schengenském acquis, jak jsou vymezena pro Spojené království v rozhodnutí 2000/365/ES a pro Irsko v rozhodnutí 2002/192/ES.

(15)	Toto rozhodnutí představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Schengenská úmluvy z roku 1990 se mění takto:

v článku 92 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4. V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy si členské státy prostřednictvím orgánů určených pro tento účel (SIRENE) vyměňují veškeré dodatečné informace potřebné v souvislosti se zanášením záznamů a aby bylo možné přijmout odpovídající opatření v případech, kdy jsou osoby a věci, jejichž údaje byly zaneseny do Schengenského informačního systému, nalezeny v důsledku vyhledávání v tomto systému. Takové informace se využijí pouze pro účel, pro který byly předány.“;

v čl. 94 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	věci uvedené v článcích 99 a 100.“;

v čl. 94 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3. O osobách se zařadí nanejvýš tyto údaje:

a)	příjmení a jména, případně zvlášť vedené přezdívky;

b)	zvláštní tělesná nezměnitelná znamení;

[…];

d)	datum a místo narození;

pohlaví;

f)	státní občanství;

g)	údaj o tom, zda jsou dotyčné osoby ozbrojeny, mají sklon k násilí nebo jde o uprchlé osoby;

h)	důvod záznamu;

i)	opatření, která je třeba přijmout;

j)	v případě záznamů podle článku 95: druh trestného činu (trestných činů)“;

4.	v článku 99 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Údaje o osobách nebo vozidlech, plavidlech, letadlech a kontejnerech jsou zařazovány pro účely utajeného sledování nebo zvláštních kontrol podle odstavce 5 podle vnitrostátních právních předpisů členského státu pořizujícího záznam.“;

5.	v čl. 99 odst. 3 se poslední věta nahrazuje tímto: „Členský stát pořizující záznam podle tohoto odstavce je povinen o tom informovat ostatní členské státy.“;

6.	v čl. 99 odst. 5 se první věta nahrazuje tímto: „5. V rámci zvláštních kontrol uvedených v odstavci 1 může být v souladu s vnitrostátními právními předpisy k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 2 a 3 provedena prohlídka osob, vozidel, plavidel, letadel, kontejnerů a převážených věcí.“;

v článku 100 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Zařazují se tyto kategorie okamžitě identifikovatelných věcí:

a)	odcizená, neoprávněně užívaná nebo pohřešovaná vozidla s motorem o obsahu válců přesahujícím 50 ccm, plavidla a letadla;

b)	odcizené, neoprávněně užívané nebo pohřešované přívěsy o pohotovostní hmotnosti přesahující 750 kg, obytné přívěsy, průmyslová zařízení, závěsné motory a kontejnery;

c)	odcizené, neoprávněně užívané nebo pohřešované střelné zbraně;

d)	odcizené, neoprávněně užívané nebo pohřešované nevyplněné doklady;

e)	odcizené, neoprávněně užívané, pohřešované nebo za neplatné prohlášené vydané doklady totožnosti, jako jsou pasy, osobní průkazy, řidičské průkazy, povolení k pobytu a cestovní doklady;

f)	odcizené, neoprávněně užívané, pohřešované nebo za neplatné prohlášené technické průkazy vozidel a státní poznávací značky;

g)	bankovky (evidované);

h)	odcizené, neoprávněně užívané nebo pohřešované cenné papíry a platební nástroje, jako jsou šeky, kreditní karty, dluhopisy, akcie a podíly.“;

v čl. 101 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:

„Přístup k údajům uloženým v Schengenském informačním systému a právo tyto údaje přímo vyhledávat však mohou mít rovněž vnitrostátní soudní orgány, mimo jiné ty, které v rámci plnění svých úkolů odpovídají za zahájení trestního stíhání a za soudní vyšetřování před sdělením obvinění z trestného činu, jak jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy.“;

vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 101A

1. Evropský policejní úřad (Europol) má v rámci svého mandátu a na své vlastní náklady právo na přístup k údajům zařazeným v Schengenském informačním systému v souladu s články 95, 99 a 100 a právo tyto údaje přímo vyhledávat.

2. Europol může vyhledávat pouze údaje, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů.

3. Pokud vyhledávání provedené Europolem odhalí existenci záznamu v Schengenském informačním systému, Europol o tom informuje způsobem vymezeným Úmluvou o Europolu členský stát, který daný záznam pořídil.

4. Použití informací získaných vyhledáváním v Schengenském informačním systému podléhá souhlasu daného členského státu. Pokud členský stát povolí použití takové informace, řídí se nakládání s ní Úmluvou o Europolu. Europol může takovou informaci sdělit třetím státům a třetím subjektům pouze se souhlasem daného členského státu.

5. Europol může od daného členského státu v souladu s Úmluvou o Europolu požadovat dodatečné informace.

6. Europol:

a)	v souladu s ustanoveními článku 103 zapíše každé vyhledávání, které provede;

aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 4 a 5, nepropojí části Schengenského informačního systému s jakýmkoli počítačovým systémem pro sběr a zpracování údajů provozovaným Europolem nebo na jeho pracovištích, ani do takového systému nepřenese údaje v Schengenském informačním systému obsažené, k nimž má přístup, ani nebude stahovat nebo jinak kopírovat jakékoli části Schengenského informačního systému;

c)	omezí přístup k údajům zaneseným do Schengenského informačního systému na konkrétně oprávněné zaměstnance Europolu;

d)	přijme a bude uplatňovat opatření stanovená v článku 118;

e)	umožní Společnému kontrolnímu orgánu zřízenému podle článku 24 Úmluvy o Europolu, aby kontroloval činnost Europolu při výkonu jeho práva na přístup k údajům zaneseným v Schengenském informačním systému a práva tyto údaje vyhledávat.

Článek 101B

1. Národní členové Eurojustu a jejich asistenti mají právo na přístup k údajům zařazeným v Schengenském informačním systému v souladu s články 95 a 98 a právo tyto údaje vyhledávat.

2. Národní členové Eurojustu a jejich asistenti mohou vyhledávat pouze údaje, které potřebují pro plnění svých úkolů.

3. Pokud vyhledávání provedené národním členem Eurojustu odhalí existenci záznamu v Schengenském informačním systému, informuje o tom členský stát, který daný záznam pořídil. Jakákoli informace získaná takovým vyhledáváním může být třetím státům a třetím subjektům sdělena pouze se souhlasem členského státu, který daný záznam pořídil.

4. Žádné ustanovení tohoto článku se nedotýká ustanovení rozhodnutí Rady o zřízení Eurojustu týkajících se ochrany údajů a odpovědnosti za neoprávněné nebo nesprávné zpracování takových údajů národními členy Eurojustu nebo jejich asistenty, ani pravomocí společného kontrolního orgánu zřízeného podle článku 23 uvedeného rozhodnutí Rady.

5. Každé vyhledávání provedené národním členem Eurojustu nebo jeho asistentem se zapíše v souladu s článkem 103 a každé jejich použití údajů, k nimž získali přístup, se zaeviduje.

6. Části Schengenského informačního systému nelze propojit s jakýmkoli počítačovým systémem pro sběr a zpracování údajů provozovaným Eurojustem nebo na jeho pracovištích, ani do takového systému nelze přenést údaje v Schengenském informačním systému obsažené, k nimž mají národní členové nebo jejich asistenti přístup, ani nelze jakékoli části Schengenského informačního systému stahovat.

7. Přístup k údajům zaneseným v Schengenském informačním systému se omezuje na národní členy a jejich asistenty a nelze jej rozšířit na zaměstnance Eurojustu.

8. Přijmou se a budou se uplatňovat opatření stanovená v článku 118.“;

10.

článek 103 se nahrazuje tímto:

„Článek 103

Každý členský stát dbá na to, aby orgán, který vede soubor údajů, zapisoval každé předání osobních údajů do vnitrostátní součásti Schengenského informačního systému za účelem kontroly přípustnosti dotazu. Zápis lze použít pouze pro tento účel a vymaže se nejdříve po období jednoho roku a nejpozději po období tří let.“;

11.

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 112A

1. Osobní údaje vedené v souborech orgány uvedenými v čl. 92 odst. 4 v důsledku výměny informací podle uvedeného odstavce se uchovávají pouze po dobu, která může být nezbytná pro dosažení účelů, pro něž byly informace poskytnuty. Výmaz těchto informací se v každém případě provede nejpozději do jednoho roku po výmazu záznamu nebo záznamů týkajících se dané osoby nebo věci z Schengenského informačního systému.

2. Odstavec 1 se nedotýká práva členského státu vést ve vnitrostátních souborech údaje týkající se konkrétního záznamu, který členský stát pořídil, nebo záznamu, ve spojení s nímž bylo na jeho území podniknuto opatření. Časové období, po které mohou být takové údaje vedeny v takových souborech, se řídí vnitrostátními právními předpisy.“;

12.	v článku 113 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Jiné údaje než údaje uvedené v článku 112 se uchovávají nejvýše po dobu deseti let a údaje týkající se věcí uvedených v čl. 99 odst. 1 nejvýše po dobu pěti let.“;

13.

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 113A

1. Údaje jiné než osobní údaje vedené v souborech orgány uvedenými v čl. 92 odst. 4 v důsledku výměny informací podle uvedeného odstavce se uchovávají pouze po dobu, která může být nezbytná pro dosažení účelů, pro něž byly informace poskytnuty. Výmaz těchto informací se v každém případě provede nejpozději do jednoho roku po výmazu záznamu nebo záznamů týkajících se dané osoby nebo věci z Schengenského informačního systému.

Článek 2

1. Ustanovení čl. 1 bodů 1, 5 a 8 tohoto rozhodnutí nabývají účinku 90 dnů po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Ustanovení čl. 1 bodů 11 a 13 tohoto rozhodnutí nabývají účinku 180 dnů po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Ustanovení čl. 1 bodů 1, 5, 8, 11 a 13 tohoto rozhodnutí nabývají pro Island a Norsko účinku 270 dnů po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

4. Ustanovení čl. 1 bodů 2, 3, 4, 6, 7, 9, 10 a 12 nabývají účinku dnem, který stanoví Rada jednomyslně, jakmile budou splněny nezbytné předběžné podmínky.

Rada může rozhodnout o stanovení různých dat, pokud jde o nabytí účinku:

—	čl. 1 bodů 2, 4 a 6,

—	čl. 1 bodu 3,

—	čl. 1 bodu 7,

—	čl. 1 bodu 9, nového článku 101A,

—	čl. 1 bodu 9, nového článku 101B,

—	čl. 1 bodu 12,

5. Jakékoli rozhodnutí Rady podle odstavce 4 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 24. února 2005.

Za Radu

N. SCHMIT

předseda

(1) Úř. věst. C 160, 4.7.2002, s. 7.

(2) Uř. věst. C 31 E, 5.2.2004, s. 122.

(3) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.

(4) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

(5) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

(6) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

15.3.2005

Úřední věstník Evropské unie

L 68/49

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY 2005/212/SVV

ze dne 24. února 2005

o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29, čl. 31 odst. 1 písm. c) a čl. 34 odst. 2 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na podnět Dánského království (1),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Hlavním motivem přeshraniční organizované trestné činnosti je finanční prospěch. Aby byly veškeré snahy v oblasti předcházení této trestné činnosti a boje proti ní účinné, musí se zaměřit na vysledování, zmrazení, zajištění a konfiskaci výnosů z trestné činnosti. To však ztěžují mimo jiné rozdíly mezi právními předpisy členských států v této oblasti.

(2)

V závěrech ze zasedání ve Vídni v prosinci 1998 vyzvala Evropská rada ke zvýšení úsilí Evropské unie v boji s mezinárodní organizovanou trestnou činností v souladu s akčním plánem o nejlepších způsobech provádění ustanovení Amsterodamské smlouvy týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva (2).

(3)	Podle odst. 50 písm. b) akčního plánu přijatého ve Vídni se do pěti let od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost musí zdokonalit a v případě potřeby sblížit vnitrostátní předpisy o zajištění a konfiskaci výnosů z trestné činnosti, přičemž je nutno brát v úvahu práva třetích osob v dobré víře.

(4)

V odstavci 51 závěrů ze zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 se zdůrazňuje, že praní peněz tvoří jádro organizované trestné činnosti a mělo by být vymýceno, kdekoli se objeví, a že Evropská rada je rozhodnuta zajistit přijetí konkrétních opatření vedoucích k vysledování, zmrazení, zajištění a konfiskaci výnosů z trestné činnosti. V odstavci 55 Evropská rada rovněž vyzývá ke sbližování trestního práva a postupů v oblasti praní peněz (týkajících se například vysledování, zmrazení a konfiskace majetku).

(5)

Podle doporučení 19 akčního plánu z roku 2000 s názvem „Předcházení organizované trestné činnosti a boj proti ní: Strategie Evropské unie pro počátek nového tisíciletí“, který Rada schválila dne 27. března 2000 (3), by se mělo posoudit, zda není zapotřebí nástroj, který by s přihlédnutím k osvědčeným postupům užívaným v členských státech a za dodržení základních právních zásad zavedl možnost zmírnit v trestním, občanském nebo daňovém právu důkazní břemeno týkající se zdroje majetku v držení osoby odsouzené za trestný čin související s organizovanou trestnou činností.

(6)

Podle článku 12 o konfiskaci a zajištění Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 12. prosince 2000 mohou státy, jež jsou stranami této úmluvy, zvážit možnost požadovat na pachateli, aby prokázal zákonný původ údajného výnosu z trestné činnosti nebo jiného majetku podléhajícího konfiskaci, za předpokladu, že tento požadavek je v souladu se zásadami vnitrostátního práva těchto států a s povahou soudního řízení.

(7)

Všechny členské státy ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy ze dne 8. listopadu 1990 o praní, vysledování, zajištění a konfiskaci výnosů z trestné činnosti. Některé členské státy předložily prohlášení k článku 2 úmluvy o konfiskaci s cílem, aby se na ně vztahovala povinnost konfiskovat výnosy jen z určitých trestných činů.

(8)

Rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/SVV (4) obsahuje ustanovení o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a konfiskaci nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní. Podle uvedeného rámcového rozhodnutí jsou členské státy rovněž povinny nečinit ani nezachovávat žádné výhrady k ustanovením úmluvy Rady Evropy týkajícím se konfiskace, pokud lze za trestný čin uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření omezující svobodu s horní hranicí sazby přesahující jeden rok.

(9)	Stávající nástroje pro tuto oblast nezajišťují v dostatečné míře účinnou přeshraniční spolupráci v otázkách konfiskace, protože celá řada členských států dosud nemůže konfiskovat výnosy ze všech trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby přesahující jeden rok.

(10)

Účelem tohoto rámcového rozhodnutí je zajistit, aby všechny členské státy měly účinná pravidla pro konfiskaci výnosů z trestné činnosti, mimo jiné i ve vztahu k důkaznímu břemeni týkajícímu se zdroje majetku osoby odsouzené za trestný čin související s organizovanou trestnou činností. Toto rámcové rozhodnutí navazuje na dánský návrh rámcového rozhodnutí o vzájemném uznávání rozhodnutí o konfiskaci výnosů z trestné činnosti a o dělení majetku v rámci Evropské unie, který se předkládá současně.

(11)	Toto rámcové rozhodnutí nebrání členskému státu, aby uplatňoval své základní ústavní zásady týkající se práva na spravedlivý proces, zvláště týkající se presumpce neviny, majetkových práv, svobody sdružování, svobody tisku a svobody projevu v jiných sdělovacích prostředcích,

PŘIJALA TOTO RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí:

—	„výnosy“ všechny ekonomické výhody pocházející z trestných činů. Tato výhoda může spočívat ve veškerém majetku v jakékoliv podobě, jak je vymezen v následující odrážce,

—	„majetkem“ jakýkoli majetek, hmotný nebo nehmotný, movitý nebo nemovitý, a právní listiny nebo dokumenty dokládající nárok na tento majetek nebo právo k tomuto majetku,

—	„nástroji“ jakýkoli majetek zcela nebo částečně použitý nebo určený k použití libovolným způsobem pro spáchání jednoho nebo více trestných činů,

—	„konfiskací“ sankce nebo opatření nařízené soudem následující po řízení, které se týká jednoho nebo více trestných činů, jež vede k trvalému odnětí majetku,

—	„právnickou osobou“ právní subjekt, který má toto postavení podle platného vnitrostátního práva, s výjimkou států nebo jiných veřejnoprávních subjektů jednajících při výkonu státní moci a s výjimkou organizací mezinárodního práva veřejného.

Článek 2

Konfiskace

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, která mu umožní uložit úplnou nebo částečnou konfiskaci nástrojů trestných činů a výnosů z trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby přesahující jeden rok, nebo majetku, jehož hodnota odpovídá těmto výnosům.

2. Ve vztahu k daňovým trestným činům mohou členské státy používat i jiné než trestní řízení k odnětí výnosů z trestného činu pachateli.

Článek 3

Rozšířené konfiskační pravomoci

1. Každý členský stát přijme alespoň taková nezbytná opatření, která mu umožní za podmínek uvedených v odstavci 2 úplnou nebo částečnou konfiskaci majetku patřícího osobě odsouzené za trestný čin

spáchaný ve zločinném spolčení, jak je vymezuje společná akce 98/733/SVV ze dne 21. prosince 1998, kterou se stanoví, že účast na zločinném spolčení je v členských státech Evropské unie trestným činem (5), pokud se na trestný čin vztahuje

—	rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (6),

—	rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/SVV ze dne 26. června 2001 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a konfiskaci nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní,

—	rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV ze dne 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi (7),

—	rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/SVV ze dne 28. listopadu 2002 o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu (8),

—	rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003 o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii (9),

—	rámcové rozhodnutí Rady 2004/752/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkové podstaty trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami (10),

na který se vztahuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (11),

za předpokladu, že za trestný čin podle výše uvedených rámcových rozhodnutí lze uložit

—	u trestných činů jiných než praní peněz trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně od 5 do 10 let,

—	u trestného činu praní peněz trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně 4 roky,

a trestný čin je takové povahy, že z něj může plynout finanční prospěch.

2. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, která umožní konfiskaci podle tohoto článku alespoň tehdy,

a)	je-li vnitrostátní soud na základě konkrétních skutečností plně přesvědčen, že předmětný majetek pochází z trestné činnosti odsouzené osoby spáchané v době před odsouzením za trestný čin podle odstavce 1, kterou tento soud považuje za přiměřenou okolnostem daného případu, nebo

b)	je-li vnitrostátní soud na základě konkrétních skutečností plně přesvědčen, že předmětný majetek pochází z podobné trestné činnosti odsouzené osoby spáchané v době před odsouzením za trestný čin podle odstavce 1 tohoto článku, kterou tento soud považuje za přiměřenou okolnostem daného případu, nebo

c)	je-li zjištěno, že hodnota majetku není úměrná legálnímu příjmu odsouzené osoby, a vnitrostátní soud je na základě konkrétních skutečností plně přesvědčen, že předmětný majetek pochází z trestné činnosti odsouzené osoby.

3. Každý členský stát může rovněž zvážit přijetí nezbytných opatření, která mu v souladu s podmínkami stanovenými v odstavcích 1 a 2 umožní uložit úplnou nebo částečnou konfiskaci majetku získaného nejbližšími příbuznými dotyčné osoby a majetku převedeného na právnickou osobu, ve které vykonává dotyčná osoba, sama anebo ve spojení se svými nejbližšími příbuznými, rozhodující vliv. To platí i tehdy, dostává-li dotyčná osoba podstatnou část příjmů této právnické osoby.

4. Členské státy mohou použít i jiné než trestní řízení k odnětí předmětného majetku pachateli.

Článek 4

Právní prostředky

Každý členský stát přijme nezbytná opatření, kterými zajistí, aby mohly všechny zúčastněné osoby dotčené opatřeními podle článků 2 a 3 podávat účinné právní prostředky k hájení svých práv.

Článek 5

Záruky

Tímto rámcovým rozhodnutím není dotčena povinnost dodržovat základní práva a základní právní zásady, zvláště včetně presumpce neviny, jak je uvedeno v článku 6 Smlouvy o Evropské unii.

Článek 6

Provedení

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím nejpozději 15. března 2007.

2. Do 15. března 2007 sdělí členské státy generálnímu sekretariátu Rady a Komisi znění předpisů, kterými ve svém vnitrostátním právu provádějí povinnosti, jež pro ně vyplývají z tohoto rámcového rozhodnutí. Na základě zprávy vypracované s pomocí těchto údajů a písemné zprávy Komise vyhodnotí Rada do 15. června 2007, do jaké míry přijaly členské státy nezbytná opatření k dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 24. února 2005.

Za Radu

N. SCHMIT

předseda

(1) Úř. věst. C 184, 2.8.2002, s. 3.

(2) Úř. věst. C 19, 23.1.1999, s. 1.

(3) Úř. věst. C 124, 3.5.2000, s. 1.

(4) Úř. věst. L 182, 5.7.2001, s. 1.

(5) Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.

(6) Úř. věst. L 140, 14.6.2000, s. 1.

(7) Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 1.

(8) Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 1.

(9) Úř. věst. L 13, 20.1.2004, s. 44.

(10) Úř. věst. L 335, 11.11.2004, s. 8.

(11) Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
		Nařízení Komise (ES) č. 420/2005 ze dne 14. března 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 421/2005 ze dne 14. března 2005 o vydávání licencí na dovoz některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (konkrétně mandarinek atd.) v období od 11. dubna 2005 do 10. dubna 2006	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 422/2005 ze dne 14. března 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 94/2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu	5
		Nařízení Komise (ES) č. 423/2005 ze dne 14. března 2005, kterým se stanoví ceny producentů ve Společenství a dovozní ceny pro karafiáty a růže s ohledem na provádění režimu pro dovoz některých květin pocházejících z Jordánska	28

	II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
	Rada Komise
*	2005/205/ES, Euratom:Rozhodnutí Rady a Komise ze dne 21. února 2005 o uzavření protokolu k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Chorvatskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii	30
	Rada
*	2005/206/ES:Rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2005 o podpisu a prozatímním provádění Dodatkového protokolu k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii	32
	Dodatkový Protokol k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii	33
*	2005/207/ES:Doporučení Rady ze dne 8. března 2005 o jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky	40
*	2005/208/ES:Rozhodnutí Rady přidružení EU–Bulharsko č. 1/2004 ze dne 28. září 2004, kterým se mění články 2 a 3 Dodatkového protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bulharskou republikou na straně druhé, s ohledem na prodloužení doby stanovené v čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě	41
	Komise
*	2005/209/ES:Rozhodnutí Komise ze dne 11. března 2005, kterým se mění rozhodnutí 2004/288/ES, pokud jde o prodloužení dočasného přístupu Austrálii a Novému Zélandu k rezervám antigenů viru slintavky a kulhavky ve Společenství poskytnutého podle uvedeného rozhodnutí (oznámeno pod číslem dokumentu K(2005) 561) ( 1 )	42
*	2005/210/ES:Rozhodnutí Komise ze dne 11. března 2005, kterým se podruhé mění rozhodnutí 2004/614/ES týkající se doby použitelnosti ochranných opatření proti influenze ptáků v Jižní Africe (oznámeno pod číslem dokumentu K(2005) 559) ( 1 )	43

	Akty přijaté podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii
*	Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu	44
*	Rámcové rozhodnutí Rady 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti	49

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	052	114,3
	204	70,1
	212	143,7
	624	193,8
	999	130,5
0707 00 05	052	162,2
	068	170,0
	096	128,5
	204	70,7
	999	132,9
0709 10 00	220	18,4
0709 10 00	999	18,4
0709 90 70	052	164,1
	204	98,1
	999	131,1
0805 10 20	052	54,5
	204	50,9
	212	56,9
	220	47,8
	400	51,1
	624	64,6
	999	54,3
0805 50 10	052	69,2
	220	70,4
	400	67,6
	999	69,1
0808 10 80	388	83,6
	400	96,9
	404	74,7
	508	64,2
	512	75,9
	528	64,0
	720	59,8
	999	74,2
0808 20 50	052	186,2
	388	69,6
	400	92,6
	512	54,2
	528	64,9
	720	42,6
	999	85,0

(EUR/100 kusů)
Období: od 16. do 29. března 2005
Cena producentů ve Společenství	Jednokvěté karafiáty (Standard)	Vícekvěté karafiáty (Spray)	Velkokvěté růže	Malokvěté růže
	20,56	15,02	42,45	19,94
Dovozní ceny ve Společenství	Jednokvěté karafiáty (Standard)	Vícekvěté karafiáty (Spray)	Velkokvěté růže	Malokvěté růže
Jordánsko	—	—	—	—

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 68

České vydání	Právní předpisy	Svazek 48 15. března 2005