9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/3

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1810/2004 ze dne 7. září 2004, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (2) stanoví změny kombinované nomenklatury pro některé ovoce a zeleninu a některé produkty zpracované z ovoce a zeleniny.

(2)

Nařízení, kterými se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (3), zavedla také v minulých letech změny kombinované nomenklatury pro některé ovoce a zeleninu a některé produkty zpracované z ovoce a zeleniny a ne všechny tyto změny jsou zohledněny v následujících nařízeních upravujících společnou organizaci trhu s ovocem a zeleninou a produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny: nařízení Komise (EHS) č. 1591/87 ze dne 5. června 1987, kterým se stanoví normy jakosti pro zelí a kapustu, růžičkovou kapustu, celer řapíkatý, špenát a pro švestky (4); nařízení Komise (EHS) č. 1677/88 ze dne 15. června 1988, kterým se stanoví normy jakosti pro okurky (5); nařízení Rady (ES) č. 399/94 ze dne 21. února 1994 o zvláštních opatřeních pro sušené vinné hrozny (6); nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (7); nařízení Komise (ES) č. 1555/96 ze dne 30. července 1996 o prováděcích pravidlech k dodatečným dovozním clům na ovoce a zeleninu (8) a nařízení Komise (ES) č. 1961/2001 ze dne 8. října 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, pokud jde o vývozní náhrady v odvětví ovoce a zeleniny (9).

(3)

Nařízení (EHS) č. 1591/87, (EHS) č. 1677/88, (ES) č. 399/94, (ES) č. 3223/94, (ES) č. 1555/96 a (ES) č. 1961/2001 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Změny by se měly používat od stejné doby jako nařízení (ES) č. 1810/2004.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro čerstvé ovoce a zeleninu a Řídícího výboru pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny,

1.

V pátém řádku tabulky se kódy KN pro sladké pomeranče, čerstvé „ex 0805 10 10, ex 0805 10 30 a ex 0805 10 50“ nahrazují kódy KN „ex 0805 10 20“.

2.

V desátém řádku tabulky se kódy KN pro jablka „ex 0808 10 20, ex 0808 10 50 a ex 0808 10 90“ nahrazují kódy KN „ex 0808 10 80“.

1.

V pátém řádku tabulky se kódy KN pro pomeranče „ex 0805 10 10, ex 0805 10 30 a ex 0805 10 50“ nahrazují kódem KN „ex 0805 10 20“.

2.

V desátém řádku tabulky se kódy KN pro jablka „ex 0808 10 20, ex 0808 10 50 a ex 0808 10 90“ nahrazují kódem KN „ex 0808 10 80“.

1.

Pátá odrážka se nahrazuje tímto:

2.

Jedenáctá a dvanáctá odrážka se nahrazují tímto:

3.

Čtrnáctá odrážka se nahrazuje tímto:

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/5

(1)

Pracovní skupina pro normalizaci potravin podléhajících rychlé zkáze a rozvoj jakosti Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) nedávno pozměnila normu FFV-42 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní jakosti u avokáda. V zájmu jasnosti a mezinárodní průhlednosti je třeba zohlednit tyto změny v nařízení Komise (ES) č. 831/97 (2).

(2)

Zralost a stupeň vývoje avokáda lze posoudit podle jeho obsahu sušiny. Pro vyloučení ovoce, které není schopno dozrát, je třeba zavést požadavek minimálního obsahu sušiny.

(3)

Obchod s malým avokádem Hass narůstá a odpovídá poptávce některých spotřebitelů. Je tudíž nezbytné snížit minimální velikost u avokáda této odrůdy.

(4)

Nařízení (ES) č. 831/1997 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro čerstvé ovoce a zeleninu,

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 246/2003 ze dne 10. února 2003, kterým se přijímá program modulů ad hoc pro výběrové šetření pracovních sil stanovený nařízením Rady (ES) č. 577/98 pro roky 2004 až 2006 (2), zahrnuje modul ad hoc o odchodu z práce do důchodu.

(2)

Za účelem sledování pokroku dosaženého při plnění společných cílů evropské strategie zaměstnanosti a otevřené metody koordinace v oblasti důchodů, která byla zahájena na zasedání Evropské rady v Laekenu v prosinci 2001, je potřeba komplexní a srovnatelný soubor údajů o odchodu z práce do důchodu. Oba procesy si jako své prioritní akce stanovují podporu aktivního stárnutí a prodlužování pracovního života, a to zejména prostřednictvím zásady č. 5 nazvané „Zvýšit nabídku pracovních sil a podporovat aktivní stárnutí“ tvořící součást hlavních zásad zaměstnanosti pro rok 2003, které přijala Rada dne 22. července 2003 (3), a prostřednictvím cíle č. 5 důchodového procesu, jenž byl uveden ve společné zprávě o cílech a pracovních metodách v oblasti důchodů, kterou schválila Evropská rada na svém zasedání v Laekenu ve dnech 14. a 15. prosince 2001, a ve společné zprávě Komise a Rady o přiměřených a udržitelných důchodech, která byla přijata na zasedání Rady v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003.

(3)

V souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1145/2002/ES ze dne 10. června 2002 o podpůrných opatřeních Společenství v oblasti zaměstnanosti (4) se v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006 provádějí činnosti Společenství týkající se analýzy, výzkumu a spolupráce mezi členskými státy v oblasti zaměstnanosti a trhu práce a jedním z cílů těchto činností je rozvíjet, sledovat a hodnotit evropskou strategii zaměstnanosti se silným důrazem na budoucnost.

(4)

Aby se co nejvíce rozšířily možnosti vzorku pro modul ad hoc pro účely analýzy, je rovněž nezbytné aktualizovat specifikaci vzorku v oddíle 3 přílohy nařízení (ES) č. 246/2003.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy,

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/12

(1)

Články 16 a 18 nařízení (ES) č. 2201/96 a nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (2), se vztahují na vývozy některých cukrů používaných v některých výrobcích zpracovaných z ovoce a zeleniny.

(2)

Podle čl. 18 odst. 6 nařízení (ES) č. 2201/96 je v případě rozlišené náhrady náhrada vyplacena, jestliže se prokáže, že produkty dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena. Článek rovněž stanoví, že mohou být stanoveny odchylky od tohoto pravidla, pokud budou vymezeny podmínky, jež jsou schopny poskytnout rovnocenné záruky.

(3)

Článek 3 nařízení (ES) č. 800/1999 stanoví, že nárok na vývozní náhradu vzniká při dovozu do určité třetí země, pokud se na tuto třetí zemi vztahuje rozlišená náhrada. Články 14, 15 a 16 uvedeného nařízení stanoví podmínky pro platbu rozlišené náhrady, zejména doklady, které musejí být předloženy jako důkaz o dodání zboží na místo určení.

(4)

V případě rozlišené náhrady stanoví čl. 18 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 800/1999, že se část náhrady, která se vypočte pomocí nejnižší sazby náhrady, vyplatí na žádost vývozce, jakmile se prokáže, že produkt opustil celní území Společenství.

(5)

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se mění Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o ustanovení použitelná pro zpracované zemědělské produkty (3), jež byla podepsána v říjnu 2004, je prozatímně použitelná od 1. února 2005 na základě rozhodnutí Rady 2005/45/ES (4) o uzavření a prozatímním používání uvedené dohody.

(6)

Podle rozhodnutí 2005/45/ES není cukr (čísla HS 1701, 1702 a 1703) použitý při výrobě určitého zpracovaného zboží vyváženého do Švýcarska a Lichtenštejnska od 1. února 2005 způsobilý pro vývozní náhrady.

(7)

Dohoda schválená rozhodnutím 2005/45/ES zavádí zvláštní ustanovení o správní spolupráci zaměřené na boj proti nesrovnalostem a podvodům v oblastech týkajících se celních a vývozních náhrad.

(8)

V souvislosti s těmito ustanoveními a s cílem nezpůsobit hospodářským subjektům při obchodu s jinými třetími zeměmi zbytečné náklady je vhodné odchýlit se od nařízení (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 800/1999 tehdy, jestliže se v případě rozlišených náhrad požaduje důkaz o dovozu. Pokud pro příslušné země určení nebyly stanoveny vývozní náhrady, je při stanovování nejnižší sazby náhrady rovněž vhodné tuto skutečnost nezohlednit.

(9)

Vzhledem k tomu, že se opatření stanovená v dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, schválené rozhodnutím 2005/45/ES, budou používat od 1. února 2005, mělo by se toto nařízení používat od téhož data.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny,

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/14

(1)

Směrnice 2001/25/ES definuje požadavky na minimální úroveň výcviku, způsobilost a strážní službu námořníků sloužících na palubě lodí Společenství. Tyto požadavky jsou založeny na normách stanovených v Mezinárodní úmluvě o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (úmluva STCW) a v Předpisu výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (předpis STCW).

(2)

Úmluva STCW a předpis STCW byly pozměněny usnesením MSC.66(68) a MSC.67(68) Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 1999, usnesením MSC.78(70), které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2003, oběžníkem STCW.6/Circ.3, který nabyl účinku dne 20. května 1998, a oběžníkem STCW.6/Circ.5, který nabyl účinku dne 26. května 2000.

(3)

Nové pravidlo V/3 úmluvy SCTW, které bylo přidáno usnesením MSC.66(68), předepisuje povinné minimální požadavky výcviku a kvalifikace velitelů, důstojníků, členů mužstva a ostatních osob na osobních lodích jiného typu než ro-ro.

(4)

Směrnice 2001/25/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem pozměněna.

(5)

Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro bezpečnost na moři zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 (2),

1.

V odstavci 3 pravidla V/2 se vkládá text, který zní:

„… nebo budou požádáni, aby předložili doklad, že příslušný požadavek na způsobilost během posledních pěti let splnili.“

2.

Na konec kapitoly se doplňuje text, který zní:

„Pravidlo V/3

Povinné minimální požadavky pro výcvik a kvalifikaci velitelů, důstojníků, členů posádky a ostatních osob na osobních lodích jiného typu než ro-ro

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/16

(1)

Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí; to se týká také členských států, na které se vztahuje výjimka, což je případ všech zemí, které se připojily k Evropské unii dne 1. května 2004.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu je založen na cíli zdravých veřejných financí jakožto prostředku posilujícího podmínky pro cenovou stabilitu a silný udržitelný růst přispívající k vytváření pracovních míst.

(3)

Podle článku 104 upravujícího postup při nadměrném schodku musí být existence nadměrného schodku stanovena rozhodnutím a Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě stanoví další opatření týkající se provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 (1), stanoví prováděcí pravidla a definice pro používání uvedeného protokolu.

(4)

Podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy má Komise předložit Radě stanovisko, pokud usoudí, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek. Komise po přezkoumání všech rozhodujících faktorů, k nimž bylo přihlédnuto v její zprávě podle čl. 104 odst. 3, a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 došla ve svém stanovisku ze dne 24. června 2004 k závěru, že na Slovensku existuje nadměrný schodek.

(5)

Podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy Rada zváží všechny připomínky, které si dotyčný členský stát případně učiní, a po celkovém zhodnocení rozhodne, zda existuje nadměrný schodek.

(6)

Celkové zhodnocení vede k následujícím závěrům: celkový schodek veřejných financí na Slovensku dosáhl v roce 2003 3,6 % HDP, což je nad úrovní referenční hodnoty 3 % HDP stanovené Smlouvou. Překročení schodku veřejných financí přes referenční hodnotu nevyplývá z neobvyklé události, kterou slovenské orgány nemohly nikterak ovlivnit, ani není důsledkem prudkého hospodářského propadu ve smyslu Paktu o stabilitě a růstu. Celkový schodek veřejných financí zůstane pravděpodobně i v roce 2004 nad úrovní 3 % HDP. Zejména podle jarní předpovědi Komise na rok 2004 dosáhne schodek v roce 2004 výše 4,1 % HDP, zatímco v konvergenčním programu Slovenska se očekává schodek ve výši 4,0 % HDP. Poměr zadlužení, který dosahoval v roce 2003 výše 42,8 %, zůstane v roce 2004 pravděpodobně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou,

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/18

(1)

Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí; to se týká také členských států, na které se vztahuje výjimka, což je případ všech zemí, které se připojily k Evropské unii dne 1. května 2004.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu je založen na cíli zdravých veřejných financí jakožto prostředku posilujícího podmínky pro cenovou stabilitu a silný udržitelný růst přispívající k vytváření pracovních míst.

(3)

Podle článku 104 upravujícího postup při nadměrném schodku musí být existence nadměrného schodku stanovena rozhodnutím a Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě stanoví další opatření týkající se provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (1), stanoví prováděcí pravidla a definice pro používání uvedeného protokolu.

(4)

Podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy má Komise předložit Radě stanovisko, pokud usoudí, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek. Komise po přezkoumání všech rozhodujících faktorů, k nimž bylo přihlédnuto v její zprávě podle čl. 104 odst. 3, a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 došla ve svém stanovisku ze dne 24. června 2004 k závěru, že v Polsku existuje nadměrný schodek.

(5)

Podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy Rada zváží všechny připomínky, které si dotyčný členský stát případně učiní, a po celkovém zhodnocení rozhodne, zda existuje nadměrný schodek.

(6)

Celkové zhodnocení vede k následujícím závěrům: celkový schodek veřejných financí v Polsku dosáhl v roce 2003 4,1 % HDP, což je nad úrovní referenční hodnoty 3 % HDP stanovené Smlouvou. Překročení schodku veřejných financí přes referenční hodnotu nevyplývá z neobvyklé události, kterou polské orgány nemohly nikterak ovlivnit, ani není důsledkem prudkého hospodářského propadu ve smyslu Paktu o stabilitě a růstu. Celkový schodek veřejných financí zůstane pravděpodobně i v roce 2004 nad úrovní 3 % HDP. Zejména podle jarní předpovědi Komise na rok 2004 dosáhne schodek v roce 2004 výše 6,0 % HDP, zatímco v konvergenčním programu Polska se očekává schodek ve výši 5,7 % HDP. Poměr zadlužení, který dosahoval v roce 2003 výše 45,4 %, zůstane v roce 2004 pravděpodobně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou. Čísla o schodku a zadlužení by se měla upravit směrem nahoru, pokud jsou otevřené penzijní fondy vyloučeny ze sektoru veřejných financí podle rozhodnutí EUROSTATu o klasifikaci financovaných důchodových systémů,

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/19

(1)

Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí; to se týká také členských států, na které se vztahuje výjimka, což je případ všech zemí, které se připojily k Evropské unii dne 1. května 2004.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu je založen na cíli zdravých veřejných financí jakožto prostředku posilujícího podmínky pro cenovou stabilitu a silný udržitelný růst přispívající k vytváření pracovních míst.

(3)

Podle článku 104 upravujícího postup při nadměrném schodku musí být existence nadměrného schodku stanovena rozhodnutím a Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě stanoví další opatření týkající se provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (1), stanoví prováděcí pravidla a definice pro používání uvedeného protokolu.

(4)

Podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy má Komise předložit Radě stanovisko, pokud usoudí, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek. Komise po přezkoumání všech rozhodujících faktorů, k nimž bylo přihlédnuto v její zprávě podle čl. 104 odst. 3, a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 došla ve svém stanovisku ze dne 24. června 2004 k závěru, že na Kypru existuje nadměrný schodek.

(5)

Podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy Rada zváží všechny připomínky, které si dotyčný členský stát případně učiní, a po celkovém zhodnocení rozhodne, zda existuje nadměrný schodek.

(6)

Celkové zhodnocení vede k následujícím závěrům: celkový schodek veřejných financí na Kypru dosáhl v roce 2003 6,3 % HDP, což je nad úrovní referenční hodnoty 3 % HDP stanovené Smlouvou. Překročení schodku veřejných financí přes referenční hodnotu nevyplývá z neobvyklé události, kterou kyperské orgány nemohly nikterak ovlivnit, ani není důsledkem prudkého hospodářského propadu ve smyslu Paktu o stabilitě a růstu. Celkový schodek veřejných financí zůstane pravděpodobně i v roce 2004 nad úrovní 3 % HDP. Zejména podle jarní předpovědi Komise na rok 2004 dosáhne schodek v roce 2004 výše 4,6 % HDP, zatímco v konvergenčním programu Kypru se očekává schodek ve výši 5,2 % HDP. Poměr zadlužení, který dosahoval v roce 2003 výše 72,2 %, zůstane v roce 2004 pravděpodobně odchylný od referenční hodnoty 60 % HDP stanovené Smlouvou,

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/20

(1)

Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí; to se týká také členských států, na které se vztahuje výjimka, což je případ všech zemí, které se připojily k Evropské unii dne 1. května 2004.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu je založen na cíli zdravých veřejných financí jakožto prostředku posilujícího podmínky pro cenovou stabilitu a silný udržitelný růst přispívající k vytváření pracovních míst.

(3)

Podle článku 104 upravujícího postup při nadměrném schodku musí být existence nadměrného schodku stanovena rozhodnutím a Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě stanoví další opatření týkající se provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (1), stanoví prováděcí pravidla a definice pro používání uvedeného protokolu.

(4)

Podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy má Komise předložit Radě stanovisko, pokud usoudí, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek. Komise po přezkoumání všech rozhodujících faktorů, k nimž bylo přihlédnuto v její zprávě podle čl. 104 odst. 3, a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 došla ve svém stanovisku ze dne 24. června 2004 k závěru, že v České republice existuje nadměrný schodek.

(5)

Podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy Rada zváží všechny připomínky, které si dotyčný členský stát případně učiní, a po celkovém zhodnocení rozhodne, zda existuje nadměrný schodek.

(6)

Celkové zhodnocení vede k následujícím závěrům: celkový schodek veřejných financí v České republice dosáhl v roce 2003 12,9 % HDP (5,9 % HDP bez významné jednorázové operace týkající se udělených státních záruk), což je nad úrovní referenční hodnoty 3 % HDP stanovené Smlouvou. Překročení schodku veřejných financí přes referenční hodnotu nevyplývá z neobvyklé události, kterou české orgány nemohly nikterak ovlivnit, ani není důsledkem prudkého hospodářského propadu ve smyslu Paktu o stabilitě a růstu. Celkový schodek veřejných financí zůstane pravděpodobně i v roce 2004 nad úrovní 3 % HDP. Zejména podle jarní předpovědi Komise na rok 2004 dosáhne schodek v roce 2004 výše 5,9 % HDP, zatímco v konvergenčním programu České republiky se očekává schodek ve výši 5,3 % HDP. Poměr zadlužení, který dosahoval v roce 2003 výše 37,6 %, zůstane v roce 2004 pravděpodobně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou,

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/21

(1)

Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí; to se týká také členských států, na které se vztahuje výjimka, což je případ všech zemí, které se připojily k Evropské unii dne 1. května 2004.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu je založen na cíli zdravých veřejných financí jakožto prostředku posilujícího podmínky pro cenovou stabilitu a silný udržitelný růst přispívající k vytváření pracovních míst.

(3)

Podle článku 104 upravujícího postup při nadměrném schodku musí být existence nadměrného schodku stanovena rozhodnutím a Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě stanoví další opatření týkající se provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (1), stanoví prováděcí pravidla a definice pro používání uvedeného protokolu.

(4)

Podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy má Komise předložit Radě stanovisko, pokud usoudí, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek. Komise po přezkoumání všech rozhodujících faktorů, k nimž bylo přihlédnuto v její zprávě podle čl. 104 odst. 3, a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 došla ve svém stanovisku ze dne 24. června 2004 k závěru, že na Maltě existuje nadměrný schodek.

(5)

Podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy Rada zváží všechny připomínky, které si dotyčný členský stát případně učiní, a po celkovém zhodnocení rozhodne, zda existuje nadměrný schodek.

(6)

Celkové zhodnocení vede k následujícím závěrům: celkový schodek veřejných financí na Maltě v roce 2003 dosáhl 9,7 % HDP (z toho 3,2 % HDP bylo v důsledku jednorázových operací), což je nad úrovní referenční hodnoty 3 % HDP stanovené Smlouvou. Překročení schodku veřejných financí přes referenční hodnotu nevyplývá z neobvyklé události, kterou maltské orgány nemohly nikterak ovlivnit, ani není důsledkem prudkého hospodářského propadu ve smyslu Paktu o stabilitě a růstu. Celkový schodek veřejných financí zůstane i v roce 2004 nad úrovní 3 % HDP. Zejména podle jarní předpovědi Komise na rok 2004 dosáhne schodek v roce 2004 výše 5,9 % HDP, zatímco v konvergenčním programu Malty se očekává schodek ve výši 5,2 % HDP. Poměr zadlužení, který dosahoval v roce 2003 výše 72,0 %, zůstane v roce 2004 pravděpodobně odchylný od referenční hodnoty 60 % HDP stanovené Smlouvou,

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/22

(1)

V roce 2004 členské státy poukázaly na některé otázky, na které by se měl zaměřit koordinovaný program kontrol, jenž má být prováděn v roce 2005.

(2)

Ačkoli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (2) stanoví maximální obsahy aflatoxinu B1 v krmivech, pro ostatní mykotoxiny, jako je např. ochratoxin A, zearalenon, deoxynivalenol a fumonisiny, neexistují žádné předpisy Společenství. Údaje užitečné pro vyhodnocení situace za účelem vývoje právních předpisů by mohl poskytnout sběr informací o výskytu těchto mykotoxinů prostřednictvím náhodného odběru vzorků. Některé krmné suroviny, jako např. obiloviny a olejnatá semena, jsou navíc v důsledku podmínek sklizně, skladování a přepravy obzvláště vystaveny kontaminaci mykotoxiny. Jelikož se koncentrace mykotoxinů rok od roku liší, je vhodné pro všechny uvedené mykotoxiny sbírat údaje za více po sobě jdoucích let.

(3)

Antibiotika mohou být s výjimkou kokcidiostatik a histomonostatik uváděna na trh a používána jako doplňkové látky v krmivech pouze do 31. prosince 2005. Předcházející kontroly výskytu antibiotik a kokcidiostatik v některých krmivech, v nichž některé z těchto látek nejsou povoleny, ukazují, že k porušování tohoto zákazu stále dochází. Četnost takových zjištění a citlivost dané záležitosti opravňují k pokračování v provádění kontrol.

(4)

Je důležité zajistit, aby byla účinně prosazována omezení týkající se použití krmných surovin živočišného původu v krmivech stanovená příslušnými právními předpisy Společenství.

(5)

Je vhodné zajistit, aby hodnoty stopových prvků mědi a zinku v krmných směsích pro prasata nepřekračovaly maximální obsah stanovený nařízením (ES) č. 1334/2003 ze dne 25. července 2003, kterým se mění podmínky pro povolení některých doplňkových látek v krmivech, které patří do skupiny stopových prvků (3).

(6)

Opatření tohoto doporučení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1.

Doporučuje se, aby členské státy v průběhu roku prováděly koordinovaný program kontrol, jehož cílem je prověřit:

2.

Doporučuje se, aby členské státy zahrnuly výsledky koordinovaného programu kontrol stanoveného v odstavci 1 do zvláštní kapitoly výroční zprávy o kontrolních činnostech, kterou mají dle čl. 22 odst. 2 směrnice 95/53/ES a v souladu s nejnovější verzí harmonizovaného formuláře pro zprávu předložit do 1. dubna 2006.

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/30

(1)

Dne 9. ledna 2004 Komise obdržela oznámení podle článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 (dále jen „nařízení o spojování“) o transakci, ve které společnost Bertelsmann AG (dále jen „Bertelsmann“) a společnost Sony Corporation of America, která patří do skupiny Sony (dále jen „Sony“) spojují svoji činnost v oblasti globálních hudebních nahrávek (s výjimkou aktivit společnosti Sony v Japonsku) do společného podniku. Tento společný podnik bude provozován pod názvem Sony BMG a jeho náplní bude objevování a rozvoj nových umělců (tak zvané A&R (2)) a následný marketing a prodej hudebních nahrávek. Společnost Sony BMG se nezúčastní souvisejících činností jako je vydávání hudby, výroba a distribuce.

(2)

Bertelsmann je mezinárodní mediální společnost s aktivitami po celém světě v oblasti nahrávání a vydávání hudby, televizního a rozhlasového vysílání, vydávání knih a časopisů, tiskových služeb, hudebních a knižních klubů. Společnost Bertelsmann je činná v oblasti hudebních nahrávek prostřednictvím své plně vlastněné dceřinné společnosti Bertelsmann Music Group, „BMG“. Mezi značky nahrávek společnosti BMG patří Arista Records, Jive Records, Zomba a RCA.

(3)

Společnost Sony je globálně činná v oblasti hudebních nahrávek a jejich vydávání, průmyslové a spotřební elektroniky a zábavy. Ve světě hudebních nahrávek působí prostřednictvím společnosti Sony Music Entertainment. Mezi značky společnosti Sony patří Columbia Records Group, Epic Records Group a Sony Classical.

(4)

Poradní výbor pro kontrolu spojování podniků na svém 127 zasedání dne 9. července 2004 vydal kladné stanovisko k návrhu rozhodnutí, kterým se poskytuje řešení předložené Komisí.

(5)

Úředník pro slyšení ve zprávě ze dne 5. července 2004 vyjádřil názor, že bylo respektováno právo stran na slyšení.

(6)

Komise zjistila, že relevantní trh pro hudební nahrávky (včetně „A&R“ a propagace, prodeje a marketingu hudebních nahrávek) je možné dále rozdělit na různé trhy podle žánrů (jako například mezinárodní pop, místní pop, vážná hudba) nebo podle kompilací. Pro účely tohoto případu je nicméně možné ponechat otevřené, zda výše uvedené žánry nebo kategorie tvoří oddělené trhy, protože spojení těchto podniků by nevedlo k vytvoření nebo posílení dominantního postavení podle žádné ze zvažovaných definic trhů.

(7)

Šetření trhu potvrdilo existenci mnoha faktorů (například A&R, tvorba cen, prodej a marketing především probíhají na vnitrostátní úrovni, silná poptávka po místním repertoáru a omezená mezinárodní účast nezávislých nahrávacích společností) pro relevantní geografické trhy pro hudební nahrávky, které jsou považovány za vnitrostátní.

(8)

Na základě svých zjištění během šetření trhu má Komise za to, že hudba on-line není součástí trhu pro fyzické hudební nahrávky, zejména díky rozdílům ve výrobcích a jejich distribuci. Komise určila dva rozdílné trhy pro hudbu on-line: i) velkoobchodní trh s licencemi na hudbu on-line a ii) maloobchodní trh pro distribuci hudby on-line.

(9)

Pro účely tohoto případu má Komise za to, že jak velkoobchodní trh s licencemi na hudbu on-line, tak i maloobchodní trh pro distribuci hudby on-line mají vnitrostátní oblast působnosti. Toto se v budoucnosti může změnit v závislosti na dalším přeshraničním vývoji v obchodování s licencemi na on-line hudbu a distribuci hudby.

(10)

Na základě úvah z pohledu poptávky i nabídky Komise zjistila náznaky existence oddělených trhů pro vydávání hudby podle využívání různých kategorií práv (to je mechanická, interpretace, synchronizace, tisk a ostatní práva). Přesná oblast působnosti relevantního trhu může být nicméně ponechána otevřená, protože hodnocení hospodářské soutěže je stejné pro kteroukoli z uvažovaných definic trhu.

(11)

Šetření trhu potvrdilo, že geografická oblast působnosti je v zásadě vnitrostátní, i přes některé přeshraniční prvky s ohledem na to, že práva na mechanickou část a interpretaci jsou obecně vybírána na vnitrostátních základech. Pro účely tohoto případu může být přesná oblast působnosti relevantního geografického trhu ponechána otevřená, protože hodnocení hospodářské soutěže je stejné pro kteroukoli z uvažovaných definic trhu.

(12)

Šetření Komise neposkytlo dostatečně závažné důvody pro existenci společného dominantního postavení „velké pětky“ (Sony, BMG, Universal, EMI a Warner) na trzích s hudebními nahrávkami.

(13)

Na základě precedenčního práva evropských soudů, zejména na základě rozsudku ve věci Airtours, je předpokladem pro existenci společného dominantního postavení mezi účastníky trhu toto: i) společné chápání podmínek koordinace; ii) schopnost sledovat, zda jsou tyto podmínky dodržovány; iii) existence odrazujícího mechanismu v případě odchýlení od těchto podmínek a iv) třetí strany (skuteční a potenciální konkurenti, zákazníci) nejsou schopné účinně ohrozit výhody očekávané od koordinace.

(14)

Při hodnocení, zda existuje společné dominantní postavení na trhu s hudebními nahrávkami mezi velkou pětkou Komise provedla analýzu, zda je možné stanovit koordinovanou cenovou politiku pětky během posledních tří až čtyř roků v členských státech Evropského hospodářského prostoru.

(15)

Pro tento účel Komise prošetřila vývoj velkoobchodních cen velké pětky pro velkoobchodníky a maloobchodníky v každém členském státě v období od roku 1998 do roku 2003. Analýza Komise se zejména soustředila na vývoj průměrných čistých velkoobchodních cen, PPD (vyhlášené ceny pro dealery), hrubé a čisté cenové poměry, fakturační slevy a retrospektivní slevy.

(16)

Pro hodnocení možné koordinace velkoobchodních cen pětky Komise provedla analýzu paralelismu vývoje (inflační-upravené) průměrných čistých cen pro nejprodávanějších 100 alb každé ze společností velké pětky v pěti největších členských státech (toto se považuje za reprezentativní vzorek, protože 100 nejprodávanějších alb představuje přibližně 70–80 % příslušného prodeje hudby velké pětky). Zadruhé Komise prověřila, zda bylo možné dosáhnout cenové koordinace pomocí ceníkových cen (PPD) jako opěrných bodů. Zatřetí Komise provedla analýzu, zda slevy různých členů pětky byly vyrovnané a dostatečně průhledné, aby umožnily účinné sledování konkurenčního chování.

(17)

Komise na základě čistých průměrných cen odhalila určitý paralelismus a relativně podobný vývoj cen velké pětky na pěti největších trzích, kterými jsou Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Velká Británie. Tato pozorování nicméně nejsou dostatečná pro přijetí závěru, že v minulosti docházelo ke koordinaci cen.

(18)

Z tohoto důvodu Komise dále prošetřila, zda byly další prvky, jmenovitě ceníkové ceny a slevy, vyrovnané a dostatečně průhledné, aby poskytly dostatečný důkaz o koordinaci.

(19)

Komise zjistila některé náznaky, že PPD mohly být používány jako opěrný bod pro vyrovnávání ceníkových cen členů velké pětky ve všech velkých členských státech. Co se týče slev, šetření ukázalo, že úroveň slev se v určité míře lišila mezi jednotlivými společnostmi pětky a že některé typy slev nebyly dostatečně průhledné, aby vedly ke stávajícímu tajnému dorozumění.

(20)

Kromě toho Komise provedla analýzu, zda lze trhy s hudebními nahrávkami charakterizovat prvky podporujícími společné dominantní postavení, zejména s ohledem na homogenitu výrobku, průhlednost trhu a mechanismus odplaty.

(21)

Co se týče homogenity výrobku Komise zjistila, že obsah jednotlivých alb je rozlišný, ale také že tvorba cen a marketing jsou do určité míry normalizované. Nesourodost obsahu má nicméně určité dopady na tvorbu cen a snižuje průhlednost na trhu a činí tiché dohody obtížnějšími, protože to vyžaduje sledování na úrovni jednotlivých alb.

(22)

Co se týče průhlednosti, Komise zjistila, že vydávání týdenních žebříčků, stabilita společné zákaznické základny a sledování maloobchodního trhu velké pětky pomocí týdenních zpráv zvyšuje průhlednost trhu a usnadňuje sledování koordinované politiky. Nicméně šetření také ukázalo, že sledování slevových kampaní vyžaduje sledování na úrovni jednotlivých alb, což snižuje průhlednost na trhu a činí tiché dohody obtížnějšími. Na druhou stranu Komise nenašla dostatečné důvody, že velká pětka v minulosti překonala tento nedostatek průhlednosti.

(23)

Co se týče odplaty, Komise prozkoumala, zda může velká pětka nějakým způsobem trestat „podvádějícího“ člena velké pětky, zejména (dočasným) návratem ke konkurenčnímu chování nebo vyřazením odchylující se společnosti z kompilace společných podniků a opatření. Nicméně, Komise neshledala dostatečné důkazy, že takovýto mechanismus odplaty byl v minulosti aplikován nebo používán jako hrozba.

(24)

V menších členských státech Komise rovněž zjistila značnou míru paralelismu mezi PPD velké pětky, které by v zásadě mohly být použity jako opěrné body velké pětky pro vyrovnání cen. Nicméně, šetření odhalilo také v menších členských státech některé rozdíly v úrovni slev a nedostatek průhlednosti s ohledem na některé slevy.

(25)

Úvahy Komise co se týče homogenity výrobku, průhlednosti trhu a možnosti odplaty, jak jsou specifikovány výše pro velké členské státy, platí také pro menší členské státy.

(26)

Komise má za to, že neshledala dostatečný důkaz pro existenci společného dominantního postavení pěti největších hudebních společností na trzích s hudebními nahrávkami v žádném členském státě Evropského hospodářského prostoru.

(27)

Komise také zvážila, zda by spojení vedla k vytvoření společného dominantního postavení velkých hudebních společností v jakémkoli členském státě Evropského hospodářského prostoru. Nicméně, ve světle výše uvedených poznámek, zejména co se týče průhlednosti trhu, různorodosti obsahu výrobku a možnosti odplaty má Komise za to, že dopad snížení počtu velkých hudebních společností z pěti na čtyři po provedení spojení by nebyl dostatečně velký, aby vedl k vytvoření společného dominantního postavení velkých hudebních společností na trzích s hudebními nahrávkami.

(28)

Třetí strany vyjádřily obavu, že společný podnik by dosáhl samostatného dominantního postavení na trzích s hudebními nahrávkami, v důsledku vertikálního vztahu společného podniku k mediálním zájmům společnosti Bertelsmann. Byl vznesen argument, že společnost Bertelsmann by mohla využít svého postavení v televizních a rozhlasových stanicích k omezování konkurentů a upřednostňování společnosti Sony BMG, zejména poskytováním preferenčních sazeb nebo zacházení nebo omezováním konkurentů v propagaci jejich umělců prostřednictvím těchto kanálů.

(29)

Komise došla k závěru, že není pravděpodobné, že by společný podnik dosáhl samostatného dominantního postavení na trzích s hudebními nahrávkami v Německu, Holandsku, Belgii, Lucembursku a ve Francii, kde je společnost Bertelsmann činná v televizní společnosti RTL TV a rozhlasových stanicích. Výhody vyplývající z vertikální integrace v mediální skupině Bertelsmann (např. prostřednictvím soutěže Pop Idol, která podle průmyslových odborníků již překonala svůj vrchol) jsou již obsažené v podílu BMG na trhu v roce 2003. Na základě těchto podílů na trhu navrhovaný společný podnik nedosahuje úrovně samostatného dominantního postavení. Kromě toho Komise neshledala žádné důkazy, že toto by byla zisková strategie pro společnost Bertelsmann, kdyby omezovala své konkurenty v přístupu na své televizní kanály a rozhlasové stanice.

(30)

Komise poznamenává, že trh pro legální hudbu on-line je nyní v plenkách, protože většina internetových stránek pro hudbu on-line teprve nedávno zahájila svoji činnost v Evropském hospodářském prostoru. Z tohoto důvodu je obtížné s konečnou platností stanovit závěr o tržním postavení velkých hudebních společností, zejména v souvislosti s mezinárodními trhy. Kromě toho se zdá, že informace o písních, které jsou v současné době stahovány nebo využívány neposkytují jasný obraz o postavení různých účastníků trhu a k dispozici nejsou žádné veřejné průmyslové údaje. Nicméně na základě informací, které Komise obdržela, je možné dojít k závěru, že postavení velkých hudebních společností na trhu s velkoobchodními licencemi na hudbu on-line se zdá být ve velké míře podobné jejich postavení na trzích s hudebními nahrávkami.

(31)

S ohledem na vznikající stav těchto trhů a rozdíly v tvorbě cen a podmínek současných dohod Komise došla k závěru, že nebyly shledány dostatečné důkazy pro existenci dominantního postavení velkých společností na vnitrostátních trzích s licencemi na hudbu on-line, ani že by spojení podniků vedlo k vytvoření společného dominantního postavení na těchto trzích.

(32)

Třetí strany vyjádřily obavy, že v důsledku této transakce by společnost Sony mohla získat samostatné dominantní postavení na vnitrostátních trzích pro distribuci hudby on-line prostřednictvím její služby pro stahování hudby Sony Connect. Bylo namítáno, že společnost Sony by mohla využít kontrolu společného podniku k omezování konkurentů na downstreamovém trhu pro distribuci hudby on-line, zejména odmítáním přístupu pro konkurenční on-line platformy do knihovny společného podniku nebo zavedením diskriminujícího chování proti jejím konkurentům, např. prostřednictvím pravidel používání, doby vydávání nových písní a formátu hudby.

(33)

Komise má za to, že služba Sony Connect je teprve ve fázi svého zrodu v Evropě po té, co byla zahájena ve Spojených státech v květnu 2004. Z tohoto důvodu dosud nemá žádný podíl na trhu. Kromě toho také ostatní hráči již získali určité postavení na tomto trhu (např. OD2) a další hráči nedávno na trh vstoupili nebo ohlásili, že tak brzy učiní. Navíc omezováním konkurentů by navrhovanému společnému podniku Sony BMG unikaly značné výnosy z prodeje licencí za hudbu prodávanou konkurenty a proto Komise pochybuje, že by takováto strategie byla zisková.

(34)

Třetí strany vyjádřily obavy, že vytvoření společného podniku by mělo vliv na konkurenční chování stran na úzce souvisejících trzích s vydáváním hudby.

(35)

Komise má za to, že jakákoli koordinace se může uskutečnit pouze v poměrně omezeném rozsahu, protože správa autorských práv je prováděna především spolky pro vybírání poplatků (alespoň pro důležitá mechanická a interpretační práva). Spolky pro vybírání poplatků na základě běžných právních předpisů poskytují licence podle nediskriminujících podmínek a dohadují autorské honoráře s vydavateli, autory a skladateli. Narozdíl od obav některých třetích stran má Komise za to, že spojení podniků by nevedlo k obcházení spolků pro vybírání poplatků velkými hudebními společnostmi, protože pro takovouto strategii neexistují dostatečné konkrétní důkazy.

(36)

Rozhodnutí uvádí závěr, že navrhované spojení podniků nevytváří nebo neposiluje samostatné nebo společné dominantní postavení na vnitrostátních trzích s hudebními nahrávkami, licencemi pro hudbu on-line nebo pro distribuci hudby on-line, v jehož důsledku by byla významně narušena účinná hospodářská soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části. Rozhodnutí dále obsahuje závěr, že transakce jako taková nemá za cíl ani za důsledek koordinaci konkurenčního chování mateřských společností společného podniku, společností Sony a Bertelsmann, na trzích s vydáváním hudby. Proto rozhodnutí prohlašuje, že spojení je slučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP, v souladu s čl. 2 odst. 2, čl. 2 odst. 4 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a článkem 57 Dohody o EHP.

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/34

(1)

Příloha XIV kapitola 5 oddíl B písm. a) aktu o přistoupení z roku 2003 stanoví, že strukturální opatření podle přílohy I směrnice Rady 64/433/EHS ze dne 26. června 1964 o hygienických podmínkách produkce čerstvého masa a jeho uvádění na trh (2) a podle příloh A a B směrnice Rady 77/99/EHS ze dne 21. prosince 1976 o hygienických otázkách produkce a uvádění na trh masných výrobků a některých jiných produktů živočišného původu (3) se do 31. prosince 2006 neuplatňují na zařízení na Slovensku uvedená v dodatku (4) k příloze XIV aktu o přistoupení s výhradou určitých podmínek.

(2)

Dodatek k příloze XIV aktu o přistoupení z roku 2003 byl změněn rozhodnutím Komise 2004/463/ES (5).

(3)

Podle úředního prohlášení slovenského příslušného orgánu dokončila tři zařízení pro produkci masa potřebné úpravy a jsou nyní plně v souladu s právem Společenství. Kromě toho ukončila dvě zařízení z uvedeného seznamu činnost. Uvedená zařízení by proto měla být vymazána ze seznamu zařízení, na něž se vztahují přechodná opatření.

(4)

Tři zařízení na seznamu zařízení, na něž se vztahují přechodná opatření, vyvinula značné úsilí, aby dosáhla souladu se strukturálními požadavky stanovenými právem Společenství. Přesto tato zařízení nemohou kvůli výjimečným technickým překážkám dokončit potřebné úpravy v předepsané lhůtě. Proto by těmto zařízením měl být na dokončení potřebných úprav poskytnut další čas.

(5)

Dodatek přílohy XIV aktu o přistoupení z roku 2003 by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn. V zájmu jasnosti a přehlednosti by měl být nahrazen.

(6)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

9.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/37

(1)

Evropská unie podporuje bezpečný, stabilní, jednotný, prosperující a demokratický Irák, pozitivně přispívající ke stabilitě dané oblasti. EU podporuje irácký lid a iráckou prozatímní vládu v jejich úsilí o hospodářskou, sociální a politickou obnovu Iráku v rámci provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1546 ze dne 8. června 2004.

(2)

Evropská rada přivítala dne 5. listopadu 2004 společnou vyšetřovací misi týkající se případné integrované mise v oblasti policie, podpory právního státu a civilní správy v Iráku a posoudila její zprávu. Evropská rada uznala důležitost posilování systému trestního soudnictví při respektování právního státu, lidských práv a základních svobod. Vzala na vědomí přání iráckých orgánů, aby se EU v Iráku aktivněji zapojila, a konstatovala, že posílení trestního soudnictví by odpovídalo iráckým potřebám a prioritám.

(3)

Evropská rada se shodla, že EU by mohla k obnově a vzniku stabilního, bezpečného a demokratického Iráku užitečně přispět prostřednictvím integrované mise, která by mimo jiné podporovala užší spolupráci mezi jednotlivými aktéry v rámci celého systému trestního soudnictví, posílila řídící schopnosti vyšších úředníků a úředníků s vysokým potenciálem z řad policie a z oblasti soudnictví a vězeňství a zlepšila schopnosti a postupy trestního vyšetřování při plném respektování právního státu a lidských práv.

(4)

Jak bylo dohodnuto Evropskou radou, rozhodla Rada ve Společné akci 2004/909/SZBP (1) o vyslání týmu odborníků, který by pokračoval v dialogu s iráckými orgány a zahájil počáteční plánování případné integrované mise v oblasti policie, podpory právního státu a civilní správy, jejíž začátek se očekává po volbách, a který by zejména posoudil naléhavé bezpečnostní potřeby takové mise.

(5)

Rada dne 21. února 2005 rozhodla o zahájení integrované mise v oblasti podpory právního státu v Iráku, která by začala fungovat co nejdříve, s výhradou úředního pozvání iráckými orgány.

(6)

Úspěch mise bude záviset na účinném strategickém a technickém partnerství s iráckou stranou v průběhu operace, v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky a v součinnosti s Organizací spojených národů.

(7)

Evropská unie využije svého dialogu s Irákem a jeho sousedy k tomu, aby povzbudila pokračující regionální angažovanost a podporu větší bezpečnosti a politického procesu a procesu obnovy v Iráku, jež jsou založeny na zahrnování všech aktérů, demokratických zásadách a respektování lidských práv a právního státu, jakož i podporu bezpečnosti a spolupráce v oblasti.

(8)

EUJUST LEX bude vykonávat svůj mandát za situace, která představuje hrozbu pro veřejný pořádek, osobní ochranu a bezpečnost a pro stabilitu Iráku a která by mohla ohrozit cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 11 Smlouvy.

(9)

V souladu s obecnými směry přijatými na zasedání Evropské rady v Nice ve dnech 7. až 9. prosince 2000 by tato společná akce měla vymezit úlohu generálního tajemníka, vysokého představitele v souladu s články 18 až 26 Smlouvy.

(10)

Podle čl. 14 odst. 1 Smlouvy je třeba určit finanční referenční částku pro celou dobu provádění společné akce. Určení částek financovaných z rozpočtu Společenství záleží na vůli legislativního orgánu a na dostupnosti rozpočtových položek závazků během daného rozpočtového roku. EUJUST LEX rovněž obdrží věcné příspěvky od členských států,

a)

vedoucí mise,

b)

koordinační úřad se sídlem v Bruselu,

c)

styčný úřad v Bagdádu,

d)

zařízení pro odbornou přípravu a školitelé, jež poskytují členské státy a jež koordinuje EUJUST LEX.