ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 3

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 48
5. ledna 2005


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97

1

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

5.1.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 3/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1/2005

ze dne 22. prosince 2004

o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

po konzultaci s Výborem regionů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Protokol o ochraně zvířat a jejich dobrých životních podmínkách připojený ke Smlouvě vyžaduje, aby Společenství a členské státy při stanovování a provádění politik v zemědělství a dopravě braly plně v úvahu požadavky na dobré životní podmínky zvířat.

(2)

V rámci směrnice Rady 91/628/EHS ze dne 19. listopadu 1991 o ochraně zvířat během přepravy (3) přijala Rada pravidla v oblasti přepravy zvířat s cílem odstranit technické překážky obchodu s živými zvířaty a umožnit řádné fungování dotyčných organizací trhů a zároveň zajistit dostatečnou úroveň ochrany dotyčných zvířat.

(3)

Zpráva Komise předložená Evropskému parlamentu a Radě podle směrnice 91/628/EHS o zkušenostech, které členské státy získaly od provedení směrnice Rady 95/29/ES ze dne 29. června 1995, kterou se mění směrnice 91/628/EHS o ochraně zvířat během přepravy (4), doporučovala změnit stávající právní předpisy Společenství v této oblasti.

(4)

Většina členských států ratifikovala Evropskou úmluvu o ochraně zvířat během mezinárodní přepravy a Rada zmocnila Komisi, aby jménem Společenství projednala revidovanou Evropskou úmluvu o ochraně zvířat během mezinárodní přepravy.

(5)

Z důvodu dobrých životních podmínek zvířat by se měly pokud možno omezit dlouhotrvající cesty zvířat, včetně jatečných zvířat.

(6)

Dne 19. června 2001 vyzvala Rada Komisi (5), aby předložila návrhy na zajištění účinného provedení a přísného vynucování dodržování stávajících právních předpisů Společenství s cílem zlepšit ochranu a životní podmínky zvířat, předcházet výskytu a šíření infekčních chorob zvířat a zavést přísnější požadavky, aby se předešlo bolesti a utrpení a zajistily dobré životní podmínky a zdraví zvířat během přepravy i po ní.

(7)

Dne 13. listopadu 2001 vyzval Evropský parlament Komisi, aby předložila návrhy na změnu stávajících pravidel Společenství pro dopravu hospodářských zvířat, zejména s cílem

konzultovat příslušný vědecký výbor k délce trvání přepravy zvířat,

stanovit jednotný vzor evropského osvědčení pro přepravce; harmonizovat plány cesty pro delší přepravy,

zajistit, aby všichni zaměstnanci, kteří během přepravy zacházejí s hospodářskými zvířaty, absolvovali školení uznané příslušnými orgány, a

zajistit, aby veterinární kontroly na stanovištích hraniční kontroly Společenství zahrnovaly podrobnou kontrolu podmínek, za nichž jsou zvířata přepravována.

(8)

Dne 11. března 2002 přijal Vědecký výbor pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty stanovisko k dobrým životním podmínkám zvířat během přepravy. Právní předpisy Společenství by proto měly být změněny, aby se zohlednily nové vědecké poznatky, přičemž je však nutno zajistit, aby bylo možno v budoucnu účinně vynucovat jejich dodržování.

(9)

Jakmile budou k dispozici příslušná stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EÚBP), budou navržena zvláštní ustanovení pro drůbež, kočky a psy.

(10)

Vzhledem ke zkušenostem získaným v rámci směrnice 91/628/EHS s harmonizací právních předpisů Společenství o přepravě zvířat a potížím v důsledku nejednotného provedení zmíněné směrnice na vnitrostátní úrovni je vhodnější stanovit pravidla Společenství v této oblasti formou nařízení. Až do přijetí podrobných pravidel pro určité druhy zvířat se zvláštními potřebami, které představují jen velmi malou část hospodářských zvířat Společenství, by členské státy měly mít možnost stanovit nebo zachovat dodatečné vnitrostátní předpisy, které se uplatňují při přepravě zvířat těchto druhů.

(11)

Aby se zajistilo jednotné a účinné uplatňování tohoto nařízení v celém Společenství v souladu se základní zásadou, podle níž zvířata nesmějí být přepravována způsobem, při němž by mohlo dojít k jejich zranění nebo zbytečnému utrpení, je vhodné stanovit podrobná pravidla, která se zabývají specifickými potřebami vznikajícími v souvislosti s různými druhy dopravy. Tato podrobná pravidla by měla být vykládána a uplatňována v souladu s výše zmíněnou zásadou a měla by se včas aktualizovat, kdykoli se ukáže, zejména na základě nových vědeckých poznatků, že pro určité druhy zvířat nebo druhy dopravy již nezajišťují její dodržování.

(12)

Přeprava pro obchodní účely se neomezuje na případy, kdy dochází k bezprostřední směně peněz, zboží nebo služeb. Přeprava pro obchodní účely zahrnuje zejména případy, ve kterých přímo či nepřímo vzniká finanční zisk nebo se o něj usiluje.

(13)

Vykládka a následná překládka zvířat může představovat pro zvířata stres a styk na kontrolních stanovištích, dříve označovaných jako místa zastávky, může za určitých podmínek vést k šíření infekčních chorob. Je proto vhodné stanovit specifická opatření k zajištění zdraví a dobrých životních podmínek zvířat během odpočinku na kontrolních místech. V důsledku toho je nezbytné změnit ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS (6).

(14)

Špatné zacházení se zvířat lze často přičíst nedostatečným odborným znalostem. Proto by pro všechny osoby, které během přepravy zacházejí se zvířaty, mělo být nezbytnou podmínkou absolvování školení a toto školení by měly poskytovat pouze organizace schválené příslušnými orgány.

(15)

Životní podmínky zvířat během přepravy závisí především na každodenním chování přepravců. Kontroly příslušných orgánů mohou narážet na překážky, jelikož přepravci mohou neomezeně působit v různých členských státech. Proto by přepravci měli být odpovědnější a transparentnější, pokud jde o jejich právní postavení a činnost. Zejména by měli doložit své povolení, systematicky informovat o potížích a uchovávat přesné záznamy o své činnosti a výsledcích.

(16)

Do přepravy zvířat jsou zapojeni nejen přepravci, ale i jiné kategorie subjektů, například zemědělci, obchodníci, sběrná střediska a jatky. Proto by se některé povinnosti týkající se dobrých životních podmínek zvířat měly rozšířit na všechny subjekty, které se na přepravě zvířat podílejí.

(17)

Při přepravě některých druhů hospodářských zvířat hrají rozhodující roli sběrná střediska. Proto by sběrná střediska měla zajistit, aby jejich zaměstnanci a návštěvníci znali právní předpisy Společenství o ochraně zvířat během přepravy a aby je dodržovali.

(18)

Dlouhotrvající cesty mají na životní podmínky zvířat pravděpodobně nepříznivější účinky než cesty na krátkou vzdálenost. Proto by se měly stanovit zvláštní postupy, aby se zajistilo lepší vynucování dodržování norem, zejména zlepšením zpětné sledovatelnosti těchto dopravních operací.

(19)

Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě (7) stanoví maximální doby řízení a minimální doby odpočinku pro řidiče. Proto je vhodné, aby se podobně regulovaly cesty i pro zvířata. Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (8) stanoví, že je nutno instalovat a používat záznamové zařízení, aby bylo možno účinně kontrolovat dodržování předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy. Je nezbytné, aby tyto zaznamenané údaje byly k dispozici a aby se kontrolovaly s cílem prosazovat limity doby jízdy v rámci právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat.

(20)

Nedostatečná výměna informací mezi příslušnými orgány vede k nedostatečnému vynucování dodržování právních předpisů Společenství o ochraně zvířat během přepravy. Proto je nutné stanovit pružné postupy ke zlepšení spolupráce mezi příslušnými orgány v různých členských státech.

(21)

Evidovaní koňovití, jak jsou vymezeni v čl. 2 písm. c) směrnice 90/426/EHS (9), jsou často přepravováni pro neobchodní účely, a tato přeprava musí být prováděna v souladu s obecnými cíli tohoto nařízení. S ohledem na povahu tohoto přesunu se jeví vhodné odchýlit se od některých ustanovení v případech, kdy jsou evidovaní koňovití přepravováni k soutěži, dostihům, kulturním událostem nebo k chovu. Není však vhodné používat tuto odchylku na koňovité přepravované přímo nebo nepřímo přes trh nebo středisko svodu zvířat do jatek za účelem porážky, které je třeba považovat za „jatečné koňovité“ v souladu s čl. 2 písm. d) a čl. 8 odst. 1 druhou odrážkou směrnice 90/426/EHS.

(22)

Nedostatečné postihy porušování právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat podporují nedodržování těchto právních předpisů a vedou k narušení hospodářské soutěže. Proto by se v celém Společenství měly stanovit jednotné postupy ke zvýšení kontrol a ukládání sankcí za porušení právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat. Členské státy by měly stanovit pravidla proo sankce použitelné při porušení nařízení a zajistit, aby se tyto sankce uplatňovaly. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(23)

Značný počet zvířat se přepravuje ze Společenství a v rámci Společenství po velmi dlouhou dobu na lodích pro přepravu hospodářských zvířat a přepravu po moři lze kontrolovat v místě odeslání. Proto je nezbytné stanovit zvláštní opatření a normy pro tento druh dopravy.

(24)

V zájmu soudržnosti právních předpisů Společenství by měla být změněna směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (10) s cílem přizpůsobit ji tomuto nařízení, pokud jde o schvalování sběrných středisek a požadavky na přepravce.

(25)

Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování (11) by měla být rovněž změněna s cílem přizpůsobit ji tomuto nařízení, pokud jde o používání elektrických poháněčů.

(26)

Na dobré životní podmínky zvířat během přepravy by se měla uplatňovat pravidla a postupy informování stanovené směrnicí Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických předpisů (12), aby se zajistil soulad s tímto nařízením.

(27)

Rozhodnutí Komise 98/139/ES (13) stanoví některá prováděcí pravidla ke kontrolám na místě prováděným ve veterinární oblasti znalci Komise v členských státech, která by měla pomoci zajistit, aby toto nařízení bylo dodržováno jednotně.

(28)

Toto nařízení stanoví pravidla pro větrání v silničních vozidlech přepravujících hospodářská zvířata na dlouhotrvajících cestách. Proto by mělo být zrušeno nařízení Rady (ES) č. 411/98 ze dne 16. února 1998 o doplňkových požadavcích na ochranu zvířat u silničních vozidel používaných pro delší než osmihodinovou přepravu zvířat (14).

(29)

Je vhodné stanovit jednoduchý postup, kterým by Rada aktualizovala určité důležité technické prvky tohoto nařízení, zejména s ohledem na posouzení jeho dopadu na přepravu živých zvířat v rámci rozšířeného Společenství, a stanovila specifikace navigačního systému pro všechny dopravní prostředky na základě budoucího technologického vývoje v této oblasti, např. uvedení systému Galileo do provozu.

(30)

Je vhodné povolit výjimky, aby se vzala v úvahu do provozu vzdálenost určitých regionů od pevniny Společenství, zejména nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 299 Smlouvy.

(31)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (15),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A OBECNÉ PODMÍNKY PRO PŘEPRAVU ZVÍŘAT

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na přepravu živých obratlovců prováděnou v rámci Společenství, včetně zvláštních kontrol, které provádějí úředníci u zásilek, které vstupují na celní území Společenství nebo je opouštějí.

2.   Pouze články 3 a 27 se vztahují na

a)

přepravu zvířat zemědělci pomocí zemědělských vozidel nebo dopravních prostředků, které jim patří, jestliže zeměpisné podmínky vyžadují přepravu pro sezónní stěhování některých druhů zvířat na pastvu;

b)

přepravu prováděnou zemědělci u vlastních zvířat a vlastními dopravními prostředky na vzdálenost nejvýše 50 km od jejich hospodářství.

3.   Toto nařízení nebrání přísnějším vnitrostátním opatřením ke zlepšení životních podmínek zvířat během přepravy, která se uskutečňuje výhradně na území členského státu, nebo během námořní přepravy, která je zahájena na území členského státu.

4.   Toto nařízení se uplatňuje, aniž jsou dotčeny veterinární předpisy Společenství.

5.   Toto nařízení se nevztahuje na přepravu zvířat, která se neuskutečňuje v souvislosti s hospodářskou činností, ani na přepravu zvířat přímo k veterinárnímu lékaři nebo na veterinární kliniku a zpět podle pokynů veterinárního lékaře.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„zvířaty“ živí obratlovci;

b)

„sběrnými středisky“ místa jako hospodářství, sběrná střediska nebo trhy, na kterých se shromažďují domácí koňovití nebo domácí skot, ovce, kozy a prasata pocházející z různých hospodářství k vytvoření zásilek;

c)

„průvodcem“ osoba přímo odpovědná za dobré životní podmínky zvířat, která je doprovází během přepravy;

d)

„stanovištěm hraniční kontroly“ kontrolní stanoviště navržené a schválené v souladu s článkem 6 směrnice 91/496/EHS (16) pro provádění veterinárních kontrol zvířat pocházejících z třetích zemí na hranici území Společenství;

e)

„veterinárními předpisy Společenství“ právní předpisy uvedené v kapitole I přílohy A směrnice 90/425/EHS (17) a veškerá následná prováděcí pravidla;

f)

„příslušným orgánem“ ústřední orgán členského státu, kterému přísluší provádět kontroly dobrých životních podmínek zvířat, nebo každý orgán, na který je tato pravomoc delegována;

g)

„kontejnerem“ dopravní klec, box, nádrž nebo jiná pevná konstrukce, která se používá pro přepravu zvířat a která není dopravním prostředkem;

h)

„kontrolním stanovištěm“ kontrolní stanoviště ve smyslu nařízení (ES) č. 1255/97;

i)

„výstupním místem“ stanoviště hraniční kontroly nebo jiné místo určené členským státem, ve kterém zvířata opouštějí celní území Společenství;

j)

„cestou“ celá přepravní operace od místa odeslání do místa určení, včetně případné vykládky, ustájení a nakládky na místech zastávek na trase;

k)

„chovatelem“ fyzická nebo právnická osoba vyjma přepravce, která je trvale nebo dočasně pověřena zacházením se zvířaty;

l)

„plavidly pro přepravu hospodářských zvířat“ plavidla, která se používají nebo která jsou určena k přepravě domácích koňovitých a domácího skotu, ovcí, koz a prasat, vyjma plavidla s horizontální překládkou a plavidla převážející zvířata v pohyblivých kontejnerech;

m)

„dlouhotrvající cestou“ cesta trvající více než osm hodin počínaje okamžikem pohybu prvního zvířete zásilky;

n)

„dopravním prostředkem“ silniční nebo kolejová vozidla, plavidla a letadla používaná pro přepravu zvířat;

o)

„navigačním systémem“ na družicích založené infrastruktury poskytující celkové, nepřetržité, přesné a zaručené služby určování času a polohy nebo jakákoli technologie poskytující služby považované za rovnocenné pro účely tohoto nařízení;

p)

„úředním veterinárním lékařem“ veterinární lékař jmenovaný příslušným orgánem členského státu;

q)

„organizátorem“:

i)

přepravce, který na určitý úsek cesty najal alespoň jednoho dalšího přepravce, nebo

ii)

fyzická nebo právnická osoba, která na cestu najala více než jednoho přepravce, nebo

iii)

osoba, která podepsala oddíl 1 knihy jízd podle přílohy II;

r)

„místem odeslání“ místo, kde je zvíře poprvé naloženo na dopravní prostředek, za předpokladu, že zde bylo před odjezdem ustájeno po dobu nejméně 48 hodin.

Za místo odeslání mohou být rovněž považována sběrná střediska schválená v souladu s veterinárními předpisy Společenství,

i)

pokud je první místo nakládky zvířat vzdáleno méně než 100 kilometrů od sběrného střediska nebo

ii)

zvířata byla ustájena s dostatečnou podestýlkou, pokud možno nepřivázaná, a napojena po dobu nejméně šesti hodin před dobou odjezdu ze sběrného střediska;

s)

„místem určení“ místo, kde je zvíře vyloženo z dopravního prostředku a

i)

ustájeno po dobu nejméně 48 hodin před dobou odjezdu, nebo

ii)

poraženo;

t)

„místem odpočinku nebo překládky“ místo, kde je cesta přerušena, jiné než místo určení, včetně místa, ve kterém dojde ke změně dopravního prostředku, a to s vykládkou zvířat či bez ní;

u)

„evidovanými koňovitými“ evidovaní koňovití ve smyslu směrnice 90/426/EHS (18);

v)

„plavidlem s horizontální překládkou“ námořní plavidlo s vybavením, které umožňuje horizontální nakládku a vykládku silničních nebo kolejových vozidel;

w)

„přepravou“ přesun zvířat prováděný jedním nebo více dopravními prostředky a související činnosti, včetně nakládky, vykládky, překládky a odpočinku, dokud není dokončena vykládka zvířat v místě určení;

x)

„přepravcem“ fyzická nebo právnická osoba, která přepravuje zvířata na svůj vlastní účet nebo na účet třetí osoby;

y)

„nezkrocenými koňovitými“ koňovití, které nelze přivázat nebo vést pomocí ohlávky, aniž by jim tím nebylo způsobeno podráždění, bolest nebo utrpení, které není nevyhnutelné;

z)

„vozidlem“ dopravní prostředek vybavený koly s vlastním pohonem nebo vlečný vůz.

Článek 3

Obecné podmínky pro přepravu zvířat

Nikdo nesmí provádět ani nařídit přepravu zvířat způsobem, který jim může přivodit zranění nebo zbytečné utrpení.

Kromě toho musí být splněny tyto podmínky:

a)

předem byla učiněna všechna nezbytná opatření, aby se minimalizovala délka trvání cesty a uspokojily potřeby zvířat během cesty;

b)

zvířata jsou způsobilá pro přepravu;

c)

dopravní prostředky jsou navrženy, konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby se předešlo zranění a utrpení zvířat a byla zajištěna jejich bezpečnost;

d)

zařízení k nakládce a vykládce jsou navržena, konstruována, udržována a provozována tak, aby se předešlo zranění a utrpení zvířat a byla zajištěna jejich bezpečnost;

e)

personál, který zachází se zvířaty, absolvoval školení nebo je kvalifikován pro tento účel a své úkoly plní bez použití násilí nebo jiných metod, které mohou přivodit zbytečný strach, zranění nebo utrpení;

f)

přeprava se uskutečňuje do místa určení bez prodlení a pravidelně se kontrolují a náležitě zajišťují dobré životní podmínky zvířat;

g)

pro zvířata je zajištěna dostatečná plocha a výška přiměřená jejich vzrůstu a zamýšlené cestě;

h)

zvířata musí být napojena a nakrmena a musí jim být poskytnut odpočinek ve vhodných odstupech a v kvalitě a množství odpovídajícím druhu zvířat a jejich vzrůstu.

KAPITOLA II

ORGANIZÁTOŘI, PŘEPRAVCI, CHOVATELÉ A SBĚRNÁ STŘEDISKA

Článek 4

Přepravní doklady

1.   Zvířata se nesmějí přepravovat, pokud v dopravním prostředku nejsou doklady uvádějící tyto informace:

a)

jejich původ a majitel,

b)

místo odeslání,

c)

den a čas odjezdu,

d)

plánované místo určení,

e)

očekávaná délka trvání cesty.

2.   Doklady uvedené v odstavci 1 poskytne přepravce příslušnému orgánu na jeho žádost.

Článek 5

Povinnosti při plánování přepravy zvířat

1.   K přepravě zvířat je možno najímat dodavatele nebo subdodavatele pouze z řad přepravců schválených v souladu s čl. 10 odst. 1 nebo čl. 11 odst. 1.

2.   Přepravci určí fyzickou osobu odpovědnou za přepravu a zajistí, aby bylo možno kdykoli obdržet informace o plánování, provedení a ukončení úseku cesty, nad nímž mají kontrolu.

3.   Organizátoři při každé cestě zajistí, aby

a)

dobré životní podmínky zvířat nebyly ohroženy nedostatečnou koordinací různých úseků cesty a byly zohledněny povětrnostní podmínky a

b)

za poskytování informací o plánování, provedení a ukončení cesty příslušnému orgánu odpovídala fyzická osoba.

4.   U dlouhotrvajících cest domácích koňovitých jiných než evidovaných koňovitých a domácího skotu, ovcí, koz a prasat mezi členskými státy a mezi nimi a třetími zeměmi musí přepravci a organizátoři dodržovat ustanovení o knize jízd podle přílohy II.

Článek 6

Přepravci

1.   Jako přepravci mohou působit pouze držitelé povolení vydaného příslušným orgánem podle čl. 10 odst.1 nebo pro dlouhotrvající cesty podle čl. 11 odst. 1. Kopie povolení je při přepravě zvířat k dispozici pro příslušný orgán.

2.   Přepravci oznámí příslušnému orgánu veškeré změny se zřetelem na informace a doklady uvedené v čl. 10 odst. 1 nebo u dlouhotrvajících cest v čl. 11 odst. 1 nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, ke kterému změna nastala.

3.   Přepravci přepravují zvířata v souladu s technickými pravidly stanovenými v příloze I.

4.   Přepravci svěří zacházení se zvířaty personálu, který absolvoval školení o odpovídajících ustanoveních příloh I a II.

5.   Silniční vozidlo, na němž se přepravují domácí koňovití nebo domácí skot, ovce, kozy a prasata či drůbež, smí řídit a jako průvodce na něm smí působit pouze držitel osvědčení o způsobilosti podle čl. 17 odst. 2. Osvědčení o způsobilosti je při přepravě zvířat k dispozici pro příslušný orgán.

6.   Přepravci zajistí, aby veškeré zásilky zvířat doprovázeli průvodci, vyjma případy, kdy

a)

jsou zvířata přepravována v bezpečných kontejnerech správně větraných a obsahujících v případě potřeby dostatek krmiva a vody v zásobnících, které se nemohou převrátit, pro cestu dvojnásobné délky, než je očekávaná délka cesty;

b)

řidič vykonává funkci průvodce.

7.   Odstavce 1, 2, 4 a 5 se nevztahují na osoby, které převážejí zvířata do vzdálenosti nejvýše 65 km, počítáno od místa odeslání do místa určení.

8.   Přepravci mají k dispozici osvědčení o povolení podle čl. 18 odst. 2 nebo čl. 19 odst. 2 pro příslušný orgán země, do které jsou zvířata přepravována.

9.   Přepravci domácích koňovitých, kromě evidovaných koňovitých, a domácího skotu, ovcí koz a prasat musí používat u dlouhotrvajících cest navigační systém uvedené v příloze I kapitole VI bodě 4.2 od 1. ledna 2007 pro poprvé použité silniční dopravní prostředky a od 1. ledna 2009 pro všechny silniční dopravní prostředky. Uchovávají záznamy získané pomocí tohoto navigačního systému po dobu nejméně tří let a zpřístupní je příslušnému orgánu na požádání, zejména jsou-li prováděny kontroly podle čl. 15 odst. 1. Prováděcí opatření k tomuto odstavci mohou být přijata postupem podle čl. 31 odst. 2.

Článek 7

Předchozí kontroly a schválení dopravních prostředků

1.   Zvířata se smějí přepravovat po silnici na dlouhotrvající cestu pouze dopravními prostředky, které byly zkontrolovány a schváleny podle čl. 18 odst. 1.

2.   Domácí koňovité a domácí skot, ovce, kozy nebo prasata lze přepravovat po moři z přístavů Společenství na vzdálenost větší než 10 námořních mil pouze plavidly pro přepravu hospodářských zvířat, která byla zkontrolována a schválena podle čl. 19 odst. 1.

3.   Odstavce 1 a 2 se vztahují na kontejnery používané u dlouhotrvajících cest pro přepravu domácích koňovitých nebo domácího skotu, ovcí, koz nebo prasat po silnici nebo po vodě.

Článek 8

Chovatelé

1.   Chovatelé zvířat v místě odeslání, překládky nebo určení zajistí, aby byla dodržena technická pravidla stanovená v kapitole I a kapitole III oddíle 1 přílohy I, pokud jde o přepravu zvířat.

2.   Chovatelé zkontrolují všechna zvířata, která se dostaví na místo překládky nebo místo určení, a určí, zda zvířata jsou nebo byla přepravována po dlouhou dobu mezi členskými státy a mezi nimi a třetími zeměmi. V případě dlouhotrvající cesty u domácích koňovitých jiných než evidovaných koňovitých a domácího skotu, ovcí, koz nebo prasat musí chovatelé dodržet ustanovení o knize jízd podle přílohy II.

Článek 9

Sběrná střediska

1.   Provozovatelé sběrných středisek zajistí, aby se se zvířaty zacházelo v souladu s technickými pravidly stanovenými v kapitole I a kapitole III oddílu 1 přílohy I.

2.   Provozovatelé sběrných středisek, kteří jsou schváleni v souladu s veterinárními předpisy Společenství, kromě toho musí

a)

svěřit zacházení se zvířaty pouze personálu, který absolvoval školení o odpovídajících technických pravidlech podle přílohy I;

b)

informovat pravidelně osoby, které mají přístup do sběrného střediska, o jejich úkolech a povinnostech podle tohoto nařízení a o sankcích za jejich porušení;

c)

zajistit, aby osobám, které mají přístup do sběrného střediska, byly trvale k dispozici údaje o příslušném orgánu, kterému musí být oznámeno jakékoli porušení požadavků tohoto nařízení;

d)

v případě nedodržení tohoto nařízení osobou přítomnou ve sběrném středisku, přijmout potřebná opatření, aniž jsou dotčena případná opatření příslušného orgánu, aby se zajistila náprava zjištěného nedodržení a předešlo jeho opakování;

e)

přijmout, sledovat a vynucovat potřebné vnitřní předpisy, aby se zajistilo dodržování písmen a) až d).

KAPITOLA III

ÚKOLY A POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ

Článek 10

Požadavky na povolení přepravců

1.   Příslušný orgán udělí povolení přepravcům za předpokladu, že

a)

žadatelé jsou usazeni v členském státě, ve kterém žádají o povolení, nebo jestliže jsou usazeni v třetí zemi, jsou v tomto členském státě zastoupeni;

b)

žadatelé prokázali, že mají k dispozici dostatečný a vhodný personál, zařízení a provozní postupy, které jim umožní dodržovat toto nařízení, případně včetně příručky osvědčených postupů;

c)

žadatelé nebo jejich zástupci nemají žádný záznam o závažném porušení právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů o ochraně zvířat v třech letech předcházejících dnu podání žádosti. Toto ustanovení se nepoužije, pokud žadatel příslušnému orgánu uspokojivým způsobem prokáže, že přijal veškerá nezbytná opatření, aby se předešlo dalšímu porušování.

2.   Příslušný orgán vydá povolení podle odstavce 1 v souladu se vzorem stanoveným v kapitole I přílohy III. Toto povolení je platné po dobu nejvýše pěti let ode dne vydání a neplatí pro dlouhotrvající cesty.

Článek 11

Požadavky na povolení přepravců pro dlouhotrvající cesty

1.   Příslušný orgán udělí na žádost povolení pro přepravce, kteří provádějí dlouhotrvající cesty, za předpokladu, že

a)

splňují ustanovení čl. 10 odst. 1;

b)

žadatelé předložili tyto doklady:

i)

platná osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce podle čl. 17 odst. 2 pro všechny řidiče a průvodce, kteří provádějí dlouhotrvající cesty;

ii)

platná osvědčení o schválení podle čl. 18 odst. 2 pro všechny silniční dopravní prostředky, které mají být použity pro dlouhotrvající cesty;

iii)

podrobné údaje o postupech, které přepravcům umožňují sledovat a zaznamenávat pohyb silničních vozidel, za něž odpovídají, a kdykoli během dlouhotrvající cesty navázat spojení s dotyčným řidičem;

iv)

nouzové plány pro případ mimořádných situací.

2.   Pro účely odst. 1 písm. b) bodu iii) musí přepravci provádějící dlouhotrvající cesty domácích koňovitých jiných než evidovaných koňovitých a domácího skotu, ovcí, koz a prasat prokázat, že používají navigační systém uvedený v čl. 6 odst. 9

a)

od 1. ledna 2007 pro poprvé použité silniční dopravní prostředky,

b)

od 1. ledna 2009 pro všechny silniční dopravní prostředky.

3.   Příslušný orgán vydá toto povolení v souladu se vzorem stanoveným v kapitole II přílohy III. Toto povolení je platné po dobu nejvýše pěti let ode dne vydání a platí pro všechny cesty, včetně dlouhotrvajících cest.

Článek 12

Omezení žádostí o povolení

Přepravci nesmějí požádat o povolení uvedené v článku 10 nebo 11 více než jeden příslušný orgán ve více než jednom členském státě.

Článek 13

Vydání povolení příslušným orgánem

1.   Příslušný orgán může omezit rozsah platnosti povolení podle čl. 10 odst. 1 nebo u dlouhotrvajících cest podle čl. 11 odst. 1 podle kritérií, která lze během přepravy ověřit.

2.   Příslušný orgán vydá povolení podle čl. 10 odst. 1 nebo pro dlouhotrvající cesty podle čl. 11 odst. 1 s číslem, které je v dotyčném členském státě jedinečné. Povolení se vystavuje v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je vydáno, a v angličtině, pokud je pravděpodobné, že přepravce bude působit v jiném členském státě.

3.   Příslušný orgán vede záznamy o povoleních podle čl. 10 odst. 1 nebo čl. 11 odst. 1 způsobem, který mu umožní rychle identifikovat přepravce, zejména při nedodržení tohoto nařízení.

4.   Příslušný orgán vede záznamy o povoleních vydaných podle čl. 11 odst. 1 v elektronické databázi. V době platnosti povolení je veřejně dostupné jméno přepravce a číslo povolení. S výhradou pravidel Společenství nebo vnitrostátních pravidel týkajících se ochrany soukromí členské státy umožní veřejnosti přístup k ostatním údajům souvisejícím s povolením přepravců. Databáze bude obsahovat rovněž rozhodnutí oznámena podle čl. 26 odst. 4 písm. c) a odst. 6.

Článek 14

Kontroly a jiná opatření související s knihou jízd, která provádí příslušný orgán před dlouhotrvajícími cestami

1.   U dlouhotrvajících cest domácích koňovitých a domácího skotu, ovcí, koz a prasat mezi členskými státy a mezi nimi a třetími zeměmi příslušný orgán místa odeslání

a)

provede patřičné kontroly, aby ověřil, zda

i)

přepravci uvedení v knize jízd mají odpovídající platná povolení přepravce, platná osvědčení o schválení dopravních prostředků pro dlouhotrvající cesty a platná osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce;

ii)

kniha jízd, kterou organizátor předložil, je realistická a lze z ní odvodit dodržování tohoto nařízení;

b)

není-li výsledek kontrol podle písmena a) uspokojivý, požádají organizátora, aby provedl změny u plánované dlouhotrvající cesty tak, aby byla v souladu s tímto nařízením;

c)

je-li výsledek kontrol podle písmena a) uspokojivý, opatří knihu jízd razítkem;

d)

zašle příslušnému orgánu místa určení, výstupního místa nebo kontrolního stanoviště prostřednictvím systému výměny informací uvedeného v článku 20 směrnice 90/425/EHS co nejrychleji údaje o zamýšlených dlouhotrvajících cestách uvedených v knize jízd.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. c) se orazítkování knihy jízd nevyžaduje u přeprav používajících systém uvedený v čl. 6 odst. 9.

Článek 15

Kontroly, které provádí příslušný orgán kdykoli během dlouhotrvající cesty

1.   Příslušný orgán provede kdykoli během dlouhotrvající cesty namátkové nebo cílené kontroly, aby ověřil, zda jsou uvedené doby jízdy realistické a zda je při cestě dodržováno toto nařízení, zejména zda doby jízdy a doby odpočinku odpovídají limitům stanoveným v kapitole V přílohy I.

2.   V případě dlouhotrvajících cest mezi členskými státy a se třetími zeměmi se kontroly v místě odeslání týkající se způsobilosti k přepravě podle kapitoly I přílohy I provádějí před nakládkou jako součást kontrol zdravotního stavu zvířat podle odpovídajících veterinárních předpisů Společenství a ve lhůtách v těchto předpisech stanovených.

3.   Jsou-li místem určení jatky, lze kontroly stanovené v odstavci 1 provádět jako součást kontroly dobrých životních podmínek zvířat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (19).

4.   K provádění těchto kontrol lze případně použít záznamy o pohybu silničních dopravních prostředků získané z navigačního systému.

Článek 16

Školení zaměstnanců a vybavení příslušného orgánu

Příslušný orgán zajistí, aby jeho zaměstnanci byli řádně vyškoleni a vybaveni k tomu, aby mohli kontrolovat údaje zaznamenané

záznamovým zařízením pro silniční přepravu podle nařízení (EHS) č. 3821/85,

navigačním systémem.

Článek 17

Školení a osvědčení o způsobilosti

1.   Pro účely čl. 6 odst. 4 a čl. 9 odst. 2 písm. a) musí být personálu přepravců a sběrných středisek k dispozici vhodná školení.

2.   Osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel přepravujících domácí koňovité nebo domácí skot, ovce, kozy nebo prasata či drůbež podle čl. 6 odst. 5 se udělují v souladu s přílohou IV. Osvědčení o způsobilosti se vystavuje v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je vydáno, a v angličtině, pokud je pravděpodobné, že řidič nebo průvodce bude působit v jiném členském státě. Osvědčení o způsobilosti vydává příslušný orgán nebo subjekt, který k tomuto účelu členské státy určí, v souladu se vzorem uvedeným v kapitole III příloze III. Rozsah platnosti uvedeného osvědčení o způsobilosti může být omezen na určité druhy zvířat nebo skupiny druhů zvířat.

Článek 18

Osvědčení o schválení silničních dopravních prostředků

1.   Příslušný orgán nebo subjekt určený členským státem udělí na žádost osvědčení o schválení silničního dopravního prostředku používaného pro dlouhotrvající cesty za předpokladu, že jsou splněny tyto požadavky:

a)

pro dopravní prostředek nebyla podaná žádost u jiného příslušného orgánu téhož nebo jiného členského státu ani pro něj nebylo vydáno schválení;

b)

dopravní prostředek byl zkontrolován příslušným orgánem nebo subjektem určeným členským státem a bylo zjištěno, že splňuje požadavky kapitol II a VI přílohy I, pokud jde o navržení, konstrukci a údržbu silničních dopravních prostředků používaných pro dlouhotrvající cesty.

2.   Příslušný orgán nebo subjekt určený členským státem vydá každé osvědčení s číslem, které je v dotyčném členském státě jedinečné, podle vzoru uvedeného v kapitole IV přílohy III. Osvědčení se vystavuje v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je vydáno, a v angličtině. Osvědčení je platné po dobu nejvýše pěti let ode dne vydání, a pokud dojde ke změně nebo novému vybavení dopravního prostředku způsobem, který má vliv na dobré životní podmínky zvířat, pozbývá platnosti.

3.   Příslušný orgán vede záznamy o osvědčeních o schválení silničních dopravních prostředků používaných pro dlouhotrvající cesty v elektronické databázi tak, aby je příslušné orgány ve všech členských státech mohly rychle identifikovat, zejména při nedodržení tohoto nařízení.

4.   U cest, které nepřekračují 12 hodin, mohou členské státy pro silniční dopravní prostředky povolit odchylky od tohoto článku a kapitoly V bodu 1.4 písm. b) a kapitoly IV přílohy I, aby dosáhly konečného místa určení.

Článek 19

Osvědčení o schválení plavidel pro přepravu hospodářských zvířat

1.   Příslušný orgán nebo subjekt určený členským státem udělí na žádost osvědčení o schválení plavidla pro přepravu hospodářských zvířat za předpokladu, že jsou splněny tyto požadavky:

a)

plavidlo je provozováno z členského státu, ve kterém byla žádost podána;

b)

pro plavidlo nebyla podaná žádost u jiného příslušného orgánu téhož nebo jiného členského státu ani pro ně nebylo vydáno schválení;

c)

plavidlo bylo zkontrolováno příslušným orgánem nebo subjektem určeným členským státem a bylo zjištěno, že splňuje požadavky oddílu 1 kapitoly IV přílohy I, pokud jde o konstrukci a vybavení plavidel pro přepravu hospodářských zvířat.

2.   Příslušný orgán nebo subjekt určený členským státem vydá každé osvědčení s číslem, které je v dotyčném členském státě jedinečné. Osvědčení se vystavujev úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je vydáno, a v angličtině. Osvědčení je platné po dobu nejvýše pěti let ode dne vydání, a pokud dojde de změně nebo novému vybavení dopravního prostředku způsobem, který má vliv na dobré životní podmínky zvířat, pozbývá platnosti.

3.   Příslušný orgán vede záznamy o schválených plavidlech pro přepravu hospodářských zvířat tak, aby je bylo možno rychle identifikovat, zejména při nedodržení tohoto nařízení.

4.   Příslušný orgán vede záznamy o osvědčeních o schválení plavidel pro přepravu hospodářských zvířat v elektronické databázi tak, aby je bylo možno rychle identifikovat, zejména při nedodržení tohoto nařízení.

Článek 20

Kontrola plavidel pro přepravu hospodářských zvířat při nakládce a vykládce

1.   Příslušný orgán zkontroluje plavidla pro přepravu hospodářských zvířat před jejich nakládkou, zejména aby ověřil, zda

a)

plavidlo pro přepravu hospodářských zvířat je postaveno a vybaveno pro daný počet a druh přepravovaných zvířat,

b)

oddělení, ve kterých mají být zvířata ustájena, jsou v dobrém stavu údržby,

c)

řádně fungují zařízení uvedená v kapitole IV přílohy I.

2.   Před nakládkou nebo vykládkou plavidel pro přepravu hospodářských zvířat a během ní příslušný orgán zkontroluje níže uvedené, aby bylo zajištěno, že

a)

zvířata jsou způsobilá pokračovat v přepravě,

b)

nakládka nebo vykládka je prováděna v souladu s kapitolou III přílohy I,

c)

opatření týkající se krmiva a vody jsou v souladu s oddílem 2 kapitoly IV přílohy I.

Článek 21

Kontroly na výstupních místech a stanovištích hraniční kontroly

1.   Aniž jsou dotčeny kontroly podle článku 2 nařízení (ES) č. 639/2003, jsou-li zvířata dopravena na výstupní místa nebo stanoviště hraniční kontroly, zkontrolují úřední veterinární lékaři členských států, zda jsou zvířata přepravována v souladu s tímto nařízením, a zejména

a)

zda přepravci předložili kopii platného povolení podle čl. 10 odst. 1 nebo u dlouhotrvajících cest podle čl. 11 odst. 1;

b)

zda řidiči a průvodci silničních vozidel přepravujících domácí koňovité nebo domácí skot, ovce, kozy a prasata nebo drůbež předložili platné osvědčení o způsobilosti podle čl. 17 odst. 2;

c)

zda zvířata jsou způsobilá pokračovat v přepravě;

d)

zda dopravní prostředky, kterými mají být zvířata dále přepravována, jsou v souladu s kapitolou II, případně kapitolou VI přílohy I;

e)

zda v případě vývozu přepravci prokázali, že je přeprava z místa odeslání do místa první vykládky v zemi konečného určení v souladu s mezinárodní dohodou uvedenou v příloze V a použitelnou v dotyčných třetích zemích;

f)

zda domácí koňovití a domácí skot, ovce, kozy a prasata byla nebo mají být přepravována po dlouhou dobu.

2.   U dlouhotrvajících cest domácích koňovitých a domácího skotu, ovcí, koz a prasat úřední veterinární lékaři na výstupních místech a stanovištích hraniční kontroly provedou a zaznamenají kontroly uvedené v oddíle 3 „Místo určení“ knihy jízd v příloze II. Záznamy o těchto kontrolách a kontrole podle odstavce 1 uchovává příslušný orgán po dobu nejméně tří let ode dne provedení kontrol, včetně kopie odpovídajícího záznamového listu nebo výtisku uvedeného v příloze I nebo příloze IB nařízení (EHS) č. 3821/85, pokud se toto nařízení vztahuje na dotyčné vozidlo.

3.   Domnívá-li se příslušný orgán, že zvířata nejsou k další přepravě způsobilá, jsou vyložena, napojena a nakrmena a poskytne se jim odpočinek.

Článek 22

Prodlení při přepravě

1   Příslušný orgán přijme nezbytná opatření, aby se předešlo prodlení během přepravy nebo utrpení zvířat anebo aby se omezilo na minimum, pokud nepředvídatelné okolnosti brání použít toto nařízení. Příslušný orgán zajistí, aby byla na místě vykládky, na výstupních místech a stanovištích hraniční kontroly přijata zvláštní opatření a přeprava zvířat byla odbavována přednostně.

2.   Během přepravy není možno zdržovat zásilky zvířat, pokud to není nezbytně nutné pro dobré životní podmínky zvířat nebo z důvodu veřejné bezpečnosti. Mezi ukončením nakládky a odjezdem nesmí dojít ke zbytečnému prodlení. Pokud je nutné během přepravy pozdržet zásilku zvířat po dobu delší než dvě hodiny, příslušný orgán zajistí, aby byla přijata vhodná opatření týkající se péče o zvířata a případně aby zvířata byla nakrmena, napojena, vyložena a ustájena.

KAPITOLA IV

VYNUCOVÁNÍ A VÝMĚNA INFORMACÍ

Článek 23

Mimořádná opatření při nedodržování tohoto nařízení přepravci

1.   Pokud příslušný orgán zjistí, že není nebo nebylo dodrženo některé ustanovení tohoto nařízení, přijme veškerá nezbytná opatření k zajištění dobrých životních podmínek zvířat nebo k tomu vyzve osobu odpovědnou za zvířata.

Tato opatření nesmějí přivodit zvířatům zbytečné nebo další utrpení a musí být přiměřená závažnosti s tím spojených rizik. Příslušný orgán vymáhá vhodným způsobem úhradu nákladů na tato opatření.

2.   V závislosti na okolnostech každého případu mohou tato opatření zahrnovat

a)

změnu řidiče nebo průvodce;

b)

provizorní opravu dopravního prostředku, aby se zabránilo bezprostřednímu zranění zvířat;

c)

překládku zásilky nebo její části na jiný dopravní prostředek;

d)

návrat zvířat nejkratší cestou do místa odeslání nebo další přepravu zvířat nejkratší cestou do místa určení podle toho, co je v nejlepším zájmu dobrých životních podmínek zvířat;

e)

vykládku zvířat a jejich ustájení na vhodném místě s náležitou péči do doby, dokud není problém vyřešen.

Pokud neexistuje žádná jiná možnost, jak zajistit dobré životní podmínky zvířat, musí být zvířata humánním způsobem poražena nebo usmrcena.

3.   Pokud je kvůli nedodržení tohoto nařízení nutno přijmout opatření podle odstavce 1 a pokud je nutno přepravovat zvířata v rozporu s některými ustanoveními tohoto nařízení, vydá příslušný orgán povolení pro přepravu zvířat. V povolení jsou identifikována dotyčná zvířata a stanoveny podmínky, za nichž mohou být přepravována, dokud není plně dodrženo toto nařízení. Toto povolení musí provázet zásilku zvířat.

4.   Příslušný orgán neprodleně zařídí, aby byla provedena nezbytná opatření, jestliže nelze kontaktovat osobu odpovědnou za zvířata nebo jestliže tato osoba nedodržuje pokyny.

5.   Rozhodnutí příslušných orgánů a důvody těchto rozhodnutí jsou oznámeny co nejdříve přepravci nebo jeho zástupci a příslušnému orgánu, který udělil povolení podle čl. 10 odst. 1 nebo čl. 11 odst. 1. Příslušný orgán je případně dopravci nápomocen při provádění potřebných mimořádných opatření.

Článek 24

Vzájemná pomoc a výměna informací

1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí pravidla a informační postupy stanovené ve směrnici Rady 89/608/EHS (20).

2.   Každý členský stát sdělí ve lhůtě tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost Komisi údaje o kontaktním místu pro účely tohoto nařízení, včetně případně elektronické adresy, a veškeré změny těchto údajů. Komise předá údaje o kontaktním místu ostatním členským státům v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

Článek 25

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné v případě porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi tato ustanovení a ustanovení pro uplatňování článku 26 do 5. července 2006 a rovněž jí neprodleně oznámí veškeré následné změny těchto ustanovení.

Článek 26

Porušení a oznamování porušení

1.   Pro případy porušení tohoto nařízení přijme příslušný orgán zvláštní opatření podle odstavců 2 až 7.

2.   Pokud příslušný orgán zjistí, že přepravce nedodržel toto nařízení nebo že dopravní prostředek není v souladu s tímto nařízením, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu, který udělil přepravci povolení nebo osvědčení o schválení dopravního prostředku, a pokud se na porušení tohoto nařízení podílel i řidič, také příslušný orgán, který řidiči vydal osvědčení o způsobilosti. K tomuto oznámení připojí veškeré související údaje a doklady.

3.   Pokud příslušný orgán v místě určení zjistí, že při přepravě došlo k porušení tohoto nařízení, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu místa odeslání. K tomuto oznámení připojí veškeré související údaje a doklady.

4.   Pokud příslušný orgán zjistí, že přepravce nedodržel toto nařízení nebo že dopravní prostředek není v souladu s tímto nařízením, nebo pokud příslušný orgán obdrží oznámení podle odstavce 2 nebo 3, případně

a)

vyzve dotyčného přepravce, aby napravil zjištěné nedostatky a vytvořil systémy, aby se předešlo jejich opakování;

b)

podrobí dotyčného přepravce dodatečným kontrolám, a zejména vyžaduje přítomnost veterinárního lékaře při nakládce zvířat;

c)

pozastaví platnost povolení přepravce nebo osvědčení o schválení dotyčného dopravního prostředku, případně je odejme.

5.   Pokud toto nařízení poruší řidič nebo průvodce, který je držitelem osvědčení o způsobilosti podle čl. 17 odst. 2, může příslušný orgán pozastavit platnost osvědčení o způsobilosti, případně je odejmout, zejména tehdy, jestliže z porušení vyplývá, že řidič nebo průvodce nemají dostatečné znalosti a povědomí pro přepravu zvířat v souladu s tímto nařízením.

6.   V případě opakovaného závažného porušení tohoto nařízení může členský stát dočasně zakázat, aby zvířata na jeho území byla přepravována dotyčným přepravcem nebo v dotyčném dopravním prostředku, i pokud byl přepravce nebo dopravní prostředek schválen jiným členským státem, za předpokladu, že byly vyčerpány všechny možnosti v rámci vzájemné pomoci a výměny informací podle článku 24.

7.   Členské státy zajistí, aby byla všem kontaktním místům uvedeným v čl. 24 odst. 2 neprodleně oznámena rozhodnutí přijatá podle odst. 4 písm. c) nebo odstavců 5 či 6 tohoto článku.

Článek 27

Inspekce a výroční zprávy příslušných orgánů

1.   Příslušný orgán kontroluje dodržování požadavků tohoto nařízení prováděním nediskriminačních inspekcí zvířat, dopravních prostředků a průvodních dokladů. Tyto inspekce se provádějí u přiměřeného počtu zvířat, která jsou každý rok přepravována v rámci členského státu, a mohou být prováděny současně s kontrolami pro jiné účely. Počet inspekcí se zvýší, jestliže se zjistí, že toto nařízení nebylo dodrženo. Výše zmíněné počty budou stanoveny postupem podle čl. 31 odst. 2.

2.   Každý rok nejpozději do 30. června předloží členský stát Komisi výroční zprávu o inspekcích podle odstavce 1 provedených za předchozí rok. Ke zprávě připojí analýzu hlavních zjištěných nedostatků a akční plán k jejich odstranění.

Článek 28

Kontroly na místě

Veterinární znalci Komise mohou ve spolupráci s orgány dotyčného členského státu provádět kontroly na místě postupy stanovenými v článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (21), jestliže je to nezbytné k zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení.

Článek 29

Příručka osvědčených postupů

Členské státy podporují vypracování příruček osvědčených postupů, které obsahují pokyny k dodržování tohoto nařízení, a zejména čl. 10 odst. 1. Tyto příručky se vypracují na vnitrostátní úrovni, ve spolupráci několika členských států nebo na úrovni Společenství. Podporuje se šíření a používání vnitrostátních příruček nebo příruček Společenství.

KAPITOLA V

PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 30

Změna příloh a prováděcí pravidla

1.   Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou změní přílohy tohoto nařízení, zejména s cílem přizpůsobit je technickému a vědeckému pokroku, vyjma kapitolu IV, kapitolu VI bod 3.1 a kapitolu VIII přílohy I, oddíly 1 až 5 přílohy II a přílohy III, IV, V a VI, které lze změnit postupem podle čl. 31 odst. 2.

2.   Případná nezbytná prováděcí pravidla k tomuto nařízení mohou být přijata postupem podle čl. 31 odst. 2.

3.   Osvědčení nebo jiné doklady stanovené veterinárními předpisy Společenství pro živá zvířata mohou být doplněna postupem podle čl. 31 odst. 2, aby se vzaly v úvahu požadavky tohoto nařízení.

4.   Povinnost být držitelem osvědčení o způsobilosti podle čl. 6 odst. 5 lze rozšířit na řidiče nebo průvodce jiných domácích druhů zvířat postupem podle čl. 31 odst. 2.

5.   Komise může přijmout odchylky od odst. 2 písm. e) kapitoly I přílohy I v případě mimořádných opatření na podporu trhu v důsledku omezení pohybu v rámci veterinárních opatření k tlumení určité choroby. O všech přijatých opatřeních je informován výbor uvedený v článku 31.

6.   Odchylky týkající se požadavků na dlouhotrvající cesty ke zohlednění vzdálenosti některých regionů od pevniny Společenství mohou být přijaty postupem podle čl. 31 odst. 2.

7.   Odchylně od tohoto nařízení mohou členské státy nadále uplatňovat stávající vnitrostátní předpisy pro přepravu zvířat uvnitř svých nejvzdálenějších regionů, z těchto regionů nebo do těchto regionů. Uvědomí o nich Komisi.

8.   Až do přijetí podrobných ustanovení pro druhy zvířat, které nejsou výslovně uvedeny v přílohách, mohou členské státy stanovit nebo zachovat dodatečná vnitrostátní pravidla vztahující se na přepravu zvířat těchto druhů.

Článek 31

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (22).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 32

Zpráva

Do čtyř let ode dne uvedeného v čl. 37 druhém pododstavci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zacházení s přepravovanými zvířaty a o obchodních tocích živých zvířat v rozšířeném Společenství. Tato zpráva přihlédne zejména k vědeckým důkazům o potřebách zvířat, pokud jde o životní podmínky, a ke zprávě o zavádění navigačního systému uvedeného v kapitole VI bodě 4.3 přílohy I, jakož i ke společensko-hospodářským dopadům tohoto nařízení, včetně regionálních hledisek. Podle potřeby mohou být ke zprávě připojeny vhodné legislativní návrhy týkající se dlouhotrvajících cest, zejména pokud jde o doby cest, doby odpočinku a vymezené prostory.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Zrušení

Směrnice 91/628/EHS a nařízení (ES) č. 411/98 se zrušují ode dne 5. ledna 2007. Odkazy na zrušenou směrnici a nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 34

Změny směrnice 64/432/EHS

Směrnice 64/432/EHS se mění takto:

1.

Článek 11 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

„ee)

musí být v souladu se směrnicí 98/58/ES a nařízením (ES) č. 1/2005 (23), pokud se na ně vztahují;“

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Příslušný orgán může pozastavit nebo odebrat schválení v případě nedodržení tohoto článku nebo jiných příslušných ustanovení této směrnice či nařízení (ES) č. 1/2005 nebo jiných veterinárních předpisů Společenství uvedených v kapitole I přílohy A směrnice 90/425/EHS (24). Schválení může být opětovně uděleno, shledá-li příslušný orgán, že sběrné středisko plně splňuje všechna příslušná ustanovení uvedené v tomto odstavci.“

2.

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

1.   Členské státy zajistí, aby dopravci splňovali tyto doplňkové podmínky:

a)

pro přepravu zvířat musí používat dopravní prostředky, které

i)

jsou upraveny tak, že nemůže dojít k prosakování nebo vypadávání zvířecích výkalů, steliva nebo krmiva z vozidla, a

ii)

jsou očištěny a vydezinfikovány ihned po každé přepravě zvířat nebo výrobků, které by mohly ovlivňovat zdraví zvířat, a v případě potřeby před novou nakládkou zvířat dezinfekčními prostředky úředně schválenými příslušným orgánem;

b)

musí

i)

buď mít vhodné prostory pro očistu a dezinfekci, schválené příslušným orgánem, včetně prostor pro skladování steliva a hnoje,

ii)

nebo předložit doklady o tom, že tuto činnost provádí třetí osoba schválená příslušným orgánem.

2.   Dopravce musí zajistit, aby se pro každé vozidlo používané pro přepravu zvířat vedl rejstřík obsahující údaje, které by se mly nejméně v tomto rozsahu uchovávat po dobu nejméně tří let:

a)

místa, data a doby převzetí spolu se jménem nebo obchodní firmou a adresou hospodářství nebo sběrného střediska, ve kterém byla zvířata převzata;

b)

místa, data a doby dodání a jméno nebo obchodní firma a adresa příjemce nebo příjemců;

c)

druh a počet převážených zvířat;

d)

datum a místo dezinfekce;

e)

údaje o průvodních dokladech, včetně čísla;

f)

očekávaná délka trvání každé cesty.

3.   Dopravci zajistí, aby zásilka nebo zvířata nepřišla v období mezi opuštěním hospodářství nebo sběrného střediska původu a příjezdem na místo určení do styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem.

4.   Členské státy zajistí, aby se dopravci dodržovali ustanovení tohoto článku o řádné dokumentaci, která musí zvířata doprovázet.

5.   Tento článek se nevztahuje na osoby přepravující zvířata do vzdálenosti nejvýše 65 km, počítáno od místa odeslání do místa určení.

6.   Při nedodržení tohoto článku se ve vztahu ke zdraví zvířat přiměřeně použijí ustanovení o porušení a oznamování porušení článku 26 nařízení (ES) č. 1/2005.“

Článek 35

Změna směrnice 93/119/EHS

V příloze A směrnice 93/119/ES se odstavec 3 v části II nahrazuje tímto:

„3.

Zvířata musí být přeháněna šetrně. Přeháněcí uličky musí být zkonstruovány tak, aby snížily na minimum riziko poranění zvířat, a musí být uzpůsobeny tak, aby využívaly stádního instinktu zvířat. Poháněcí pomůcky se smějí používat jen k tomuto účelu a pouze po krátkou dobu. Pokud možno, je nutno se vyhnout používání elektrických obušků. Tyto se v každém případě smějí používat jen u dospělého skotu a prasat v případě, když odmítají pohyb, a to jen tehdy, když zvířata mají dostatečný prostor k průchodu. Výboje nesmějí trvat déle než jednu vteřinu, musí být vhodným způsobem časově rozloženy a smějí být aplikovány jen na svaly zadních končetin. Výboje se nesmějí používat opakovaně, pokud zvíře nereaguje.“

Článek 36

Změna nařízení (ES) č. 1255/97

Nařízení (ES) č. 1255/97 se mění takto:

1.

Slova „místo zastávky“ ve všech gramatických tvarech se v celém nařízení nahrazují slovy „kontrolní stanoviště“.

2.

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Kontrolní stanoviště jsou místa, na kterých zvířata odpočívají nejméně 12 hodin podle bodu 1.5 nebo 1.7 písm. b) kapitoly V přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005 (25).“

3.

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

1.   Příslušný orgán schválí každé kontrolní stanoviště a přidělí mu schvalovací číslo. Toto schválení může být omezeno na jeden nebo více druhů zvířat nebo na některé kategorie zvířat a nákazový status. Členské státy oznámí Komisi seznam schválených kontrolních stanovišť a veškeré jeho aktualizace.

Členské státy Komisi též oznámí opatření pro uplatňování čl. 4 odst. 2, zejména období používání jako kontrolních stanovišť a dvojí využívání schválených prostor.

2.   Komise sestaví seznam kontrolních stanovišť postupem podle čl. 31 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2005 na návrh příslušného orgánu dotyčného členského státu.

3.   Členské státy mohou navrhnout zapsání kontrolního stanoviště na seznam pouze poté, co příslušný orgán ověří, že splňuje odpovídající požadavky, a udělí mu schválemí. Pro účely udělení tohoto schválení zajistí příslušný orgán, jak je definován v čl. 2 odst. 6 směrnice 90/425/EHS, že kontrolní stanoviště splňují všechny požadavky uvedené v příloze I tohoto nařízení; dále by tato kontrolní stanoviště měla

a)

být umístěna v prostoru, na nějž se nevztahuje zákaz nebo omezení podle příslušných právních předpisů Společenství;

b)

být podrobena kontrole úředního veterinárního lékaře, který mini jiné zajišťuje, že je dodržováno toto nařízení;

c)

fungovat v souladu se všemi souvisejícími předpisy Společenství, které se týkají zdraví zvířat, jejich pohybu a ochrany zvířat při porážce;

d)

být podrobena pravidelným inspekcím, aby se zajistilo, že jsou nadále plněny požadavky pro schválení.

4.   Členský stát musí v závažných případech, zejména z důvodů zdraví nebo životních podmínek zvířat, pozastavit užívání kontrolního stanoviště na svém území. Uvědomí Komisi a ostatní členské státy o takovém pozastavení a jeho důvodech. Pozastavení užívání kontrolních stanovišť může být odvoláno pouze po oznámení důvodů pro tento krok Komisi a ostatním členským státům.

5.   Komise může postupem podle čl. 31 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2005 pozastavit užívání kontrolního stanoviště nebo je vymazat ze seznamu, pokud kontroly na místě prováděné znalci Komise podle článku 28 uvedeného nařízení odhalí nedodržování odpovídajících právních předpisů Společenství.“

4.

V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Příslušný orgánm místa odeslání oznámí pohyb zvířat procházejících kontrolními stanovišti prostřednictvím systému výměny informací uvedeného v článku 20 směrnice 90/425/EHS.“

5.

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Než zvířata opustí kontrolní stanoviště, potvrdí úřední veterinární lékař nebo jiný veterinární lékař, jehož k tomuto účelu příslušný orgán určí, v knize jízd uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 1/2005, že zvířata jsou schopna pokračovat v cestě. Členské státy mohou stanovit, že výdaje vynaložené v souvislosti s veterinární kontrolou hradí dotčený hospodářský subjekt.

2.   Pravidla pro výměnu informací mezi orgány za účelem plnění požadavků tohoto nařízení budou stanovena postupem podle čl. 31 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2005.“

6.

Článek 6a se nahrazuje tímto:

„Článek 6a

Změny tohoto nařízení přijímá Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, zejména s cílem jeho přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku, s výjimkou případných změn přílohy nezbytných pro její přizpůsobené situaci v oblasti zdraví zvířat, které mohou být přijaty postupem podle čl. 31 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2005.“

7.

V článku 6b se první věta nahrazuje tímto:

„Článek 6b

Členské státy použijí za účelem sankce každého porušení tohoto nařízení článek 26 nařízení (ES) č. 1/2005 a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování.“

8.

Příloha I se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

b)

oddíl A se nahrazuje tímto:

„A.   VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÁ OPATŘENÍ

1.

Každé kontrolní stanoviště musí

a)

být umístěno, navrženo, postaveno a provozováno tak, aby zajistilo dostatečnou biologickou bezpečnost zabraňující šíření vážných infekčních chorob do jiných hospodářství a mezi po sobě následujícími zásilkami zvířat procházejícími těmito prostory;

b)

být postaveno, vybaveno a provozováno tak, aby bylo možné provádět čisticí a dezinfekční postupy. Na místě musí být myčka nákladních vozidel. Tato zařízení musí být provozovatelná za všech povětrnostních podmínek;

c)

být vyčištěno a dezinfikováno před každým použitím a po něm podle pokynů úředního veterinárního lékaře.

2.

Pracovníci a zařízení přicházející do styku s ustájenými zvířaty se musí výlučně zdržovat v dotyčných prostorách, pokud nebyli podrobeni čisticímu a dezinfekčnímu postupu po styku se zvířaty nebo jejich výkaly a močí. Zejména osoba odpovědná za kontrolní stanoviště musí opatřit vhodné čisté vybavení a ochranné obleky, které jsou určeny výhradně pro osoby vstupující do kontrolních stanovišť, a poskytnout vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci uvedených potřeb.

3.

Podestýlka se odstraní poté, co zásilka zvířat opustí ohradu, a po čištění a dezinfekci podle bodu 1 písm. c) se nahradí čerstvou podestýlkou.

4.

Zvířecí hnůj, výkaly a moč lze odvést z těchto prostor až poté, co projdou vhodnou úpravou s cílem zamezit šíření chorob zvířat.

5.

Mezi dvěma po sobě následujícími zásilkami zvířat musí být dodrženy přiměřené hygienické přestávky, jejichž délka se případně upraví v závislosti na tom, zda zvířata pocházejí ze stejného regionu, zóny nebo oddělení. Zeména po nejvýše šesti dnech používání a před příchodem nové zásilky nesmějí být na kontrolním stanovišti poté, co bylo vyčištěno a dezinfikováno, po dobu nejméně 24 hodin žádná zvířata.

6.

Před přijetím zvířat musí kontrolní stanoviště

a)

do 24 hodin po odjezdu všech zvířat dříve přítomných v souladu s čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení započít čisticí a dezinfekční operace,

b)

zůstat bez přítomnosti zvířat, dokud nejsou čisticí a dezinfekční operace dokončeny podle požadavků úředního veterinárního lékaře.“;

c)

v oddíle B se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.

Kromě ustanovení kapitol II a III nařízení (ES) č. 1/2005, jež se vztahují na dopravní prostředky při nakládce a vykládce zvířat, musí být každé kontrolní stanoviště vhodně vybaveno a zařízeno pro nakládání zvířat na dopravní prostředky a vykládání z nich. Toto vybavení a zařízení musí mít zejména protiskluzovou podlahu, a pokud je to nutné, i boční hrazení. Můstky, rampy a přeháněcí uličky musí být opatřeny bočními stěnami, zábradlím nebo jinými ochrannými prostředky, které brání přepadnutí zvířat. Nakládkové nebo vykládkové rampy musí mít co nejmenší sklon. Přeháněcí uličky musí mít podlahovou krytinu, která snižuje na minimum riziko uklouznutí, aby se snížilo na minimum riziko poranění zvířat. Musí být zejména zaručeno, že mezi podlahou dopravního prostředku a rampou nebo rampou a vykládací plochou není žádná velká mezera nebo jiná překážka, která vyžaduje skok zvířat nebo na které by zvířata mohla uklouznout či klopýtnout.“

9.

Příloha II se zrušuje.

Článek 37

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 5. ledna 2007.

Ustanovení čl. 6 odst. 5 se použijí ode dne 5. ledna 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2004.

Za Radu

předseda

C. VEERMAN


(1)  Stanovisko ze dne 30. března 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 110, 30.4.2004, s. 135.

(3)  Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 148, 30.6.1995, s. 52.

(5)  Úř. věst. C 273, 28.9.2001, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 174, 2.7.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1040/2003 (Úř. věst. L 151, 19.6.2003, s. 21).

(7)  Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 432/2004 (Úř. věst. L 71, 10.3.2004, s. 3).

(9)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/68/ES (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 320).

(10)  Úř. věst. P 121, 29.7.1964, s. 1977/64. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 21/2004 (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).

(11)  Úř. věst. L 340, 31.12.1993, p. 21. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(12)  Úř. věst. L 351, 2.12.1989, s. 34.

(13)  Úř. věst. L 38, 12.2.1998, s. 10.

(14)  Úř. věst. L 52, 21.2.1998, s. 8.

(15)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(16)  Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(17)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES (Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14).

(18)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/68/ES (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 320).

(19)  Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 83.

(20)  Úř. věst. L 351, 2.12.1989, s. 34.

(21)  Úř. věst. L 191, 28.5.2004, s. 1.

(22)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1642/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 4).

(23)  Úř. věst L 3, 5.1.2005.

(24)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(25)  Úř. věst. L 3, 5.1.2005.


PŘÍLOHA I

TECHNICKÁ PRAVIDLA

(čl. 6 odst. 3, čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 1 a odst. 2 písm. a))

KAPITOLA I

ZPŮSOBILOST K PŘEPRAVĚ

1.

Zvířata mohou být přepravována pouze tehdy, jsou-li pro plánovanou cestu způsobilá, a všechna zvířata musí být přepravována za podmínek, které zaručují, že nedojde k jejich zranění nebo zbytečnému utrpení.

2.

Poraněná zvířata a zvířata s fyziologickými potížemi nebo patologickými stavy se nepovažují za způsobilá k přepravě, zejména pokud

a)

se bez bolesti nebo pomoci nemohou sama pohybovat;

b)

mají velké otevřené rány nebo výhřezy;

c)

jde o březí zvířata, u nichž již uplynulo 90 % či více očekávané doby březosti, nebo samice, které porodily v předcházejícím týdnu;

d)

jde o novorozená zvířata, která ještě nemají úplně zahojený pupek;

e)

jde o selata mladší tří týdnů, jehňata mladší jednoho týdne a telata mladší deseti dnů, ledaže jsou přepravována na vzdálenost menší než 100 km;

f)

jde o psy a kočky mladší osmi týdnů, pokud je nedoprovází jejich matka;

g)

jde o jelenovité v období, kdy se jim obnovuje paroží.

3.

Nemocná nebo poraněná zvířata však lze považovat za způsobilá k přepravě, pokud

a)

jsou zraněna nebo nemocná lehce a přeprava jim nepřivodí další utrpení; v případě pochybností je nutno konzultovat veterinárního lékaře;

b)

jsou přepravována za účelem směrnice Rady 86/609/EHS (1), jestliže je nemoc nebo poranění součásti výzkumného programu;

c)

jsou přepravována pod veterinárním dohledem kvůli veterinárnímu ošetření nebo stanovení diagnózy. Tato přeprava se však povolí jen tehdy, pokud dotyčným zvířatům není způsobeno zbytečné utrpení nebo není s nimi špatně zacházeno;

d)

jde o zvířata, která podstoupila veterinární zákrok v souvislosti s praktikami jako odrohování nebo kastrace, za předpokladu, že rány byly úplně zahojeny.

4.

Pokud zvířata onemocní nebo se poraní během přepravy, musí být oddělena od ostatních a musí jim být poskytnuta první pomoc, jakmile je to možné. Musí jim být poskytnuto vhodné veterinární ošetření, a je-li to nezbytné, musí být nutně poražena nebo usmrcena tak, aby jim nebylo způsobeno zbytečné utrpení.

5.

Přepravovaným zvířatům se nesmějí podávat sedativa, pokud to není nezbytně nutné k zajištění dobrých životních podmínek zvířat, a v tom případě pouze pod veterinárním dohledem.

6.

Krávy, ovce nebo kozy v laktaci, které nedoprovázejí jejich potomci, musí být podojeny v nejvýše dvanáctihodinových intervalech.

7.

Požadavky odst. 2 písm. c) a d) se nevztahují na evidované koňovité, pokud je účelem cesty zlepšení hygienických a životních podmínek při porodu, nebo pro nově narozená hříbata s evidovanými klisnami za předpokladu, že v obou případech jsou zvířata trvale doprovázena průvodcem, který se jim během cesty věnuje.

KAPITOLA II

DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

1.   Ustanovení pro všechny dopravní prostředky

1.1

Dopravní prostředky, kontejnery a jejich vybavení musí být navrženy, konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby

a)

se předešlo zranění a utrpení a zajistila bezpečnost zvířat;

b)

zvířata byla chráněna před nepříznivým počasím, vysokými teplotami a nepříznivými změnami klimatických podmínek;

c)

byly čisté a dezinfikované;

d)

zvířata neměla možnost z nich uniknout nebo vypadnout a mohla snášet stres související s pohybem vozidla;

e)

bylo zajištěno, že lze udržet kvalitu a množství vzduchu odpovídající přepravovanému druhu zvířat;

f)

byl umožněn přístup ke zvířatům za účelem jejich kontroly a péče o ně;

g)

podlaha nebyla kluzká;

h)

podlaha minimalizovala prosakování moči a výkalů;

i)

bylo zajištěno vhodné osvětlovací zařízení umožňující kontrolu a péči o zvířata během přepravy.

1.2

Uvnitř oddělení pro zvířata musí být dostatek prostoru a na všech podlažích musí být zajištěno dostatečné proudění vzduchu nad zvířaty, když stojí v přirozeném postoji, aniž by byl omezen jejich přirozený pohyb.

1.3

Pro volně žijící zvířata a pro druhy jiné než domácí koňovití a domácí skot, ovce, kozy a prasata musí být zvířata případně doprovázena těmito doklady:

a)

oznámením uvádějícím, že se jedná o zvířata volně žijící, plachá nebo nebezpečná;

b)

písemnými pokyny o krmení, napájení a jakékoli vyžadované zvláštní péči.

1.4

Přepážky musí být dostatečné pevné, aby unesly hmotnost zvířat. Vybavení musí být konstruováno pro rychlou a snadnou manipulaci.

1.5

Selata o hmotnosti méně než 10 kg, jehňata o hmotnosti méně než 20 kg, telata mladší šesti měsíců a hříbata mladší čtyř měsíců musí být opatřena vhodnou podestýlkou nebo rovnocenným materiálem, který zaručí pohodlí se zřetelem na druh, počet přepravovaných zvířat, délku trvání cesty a počasí. Tento materiál musí zajistit přiměřené nasávání moči a výkalů.

1.6

Aniž jsou dotčeny předpisy Společenství nebo vnitrostátní předpisy o bezpečnosti osádky a cestujících, pokud má přeprava na plavidle, v letadle nebo železničním vagónu trvat déle než tři hodiny, musí mít průvodce nebo osoba na palubě, která má potřebné znalosti k provedení humánního a účinného poražení, k dispozici nástroj vhodný k poražení daného druhu zvířat.

2.   Doplňková ustanovení pro silniční a železniční přepravu

2.1

Vozidla, ve kterých jsou zvířata přepravována, musí být jasně a viditelně opatřena symbolem označujícím přítomnost živých zvířat, vyjma jsou-li zvířata přepravována v kontejnerech označených v souladu s bodem 5.1.

2.2

Silniční vozidla musí mít vhodné zařízení k nakládce a vykládce.

2.3

Při sestavování vlakových souprav nebo při všech ostatních pohybech nákladních vozů musí být přijata veškerá bezpečností opatření, aby se předešlo nárazům nákladních vozů přepravujících zvířata.

3.   Doplňková ustanovení pro přepravu plavidly s horizontální překládkou

3.1

Před naloděním na plavidlo kapitán ověří, zda v případě, že vozidla jsou naloďována

a)

na uzavřené paluby, je plavidlo vybaveno vhodným systémem nuceného větrání, poplašným zařízením a přiměřeným sekundárním zdrojem energie pro případ výpadku;

b)

na otevřené paluby, je zajištěna přiměřená ochrana proti mořské vodě.

3.2

Silniční vozidla a železniční vagóny musí být vybaveny dostatečným počtem náležitě navržených, umístěných a udržovaných bezpečnostních bodů zajišťujících bezpečné upevnění k plavidlu. Silniční vozidla a železniční vagóny musí být upevněny k plavidlu před vyplutím, aby se předešlo jejich přemístění při pohybu plavidla.

4.   Doplňková ustanovení pro leteckou přepravu

4.1

Zvířata musí být přepravována v kontejnerech, boxech nebo stáních vhodných pro druh zvířat, které jsou v souladu s předpisy Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) vztahujícími se na přepravu živých zvířat, a to s verzí uvedenou v příloze VI.

4.2

Zvířata mohou být přepravována pouze za podmínek, že během celé cesty je možno udržet kvalitu vzduchu, teplotu a tlak ve vhodném rozmezí se zřetelem na druh zvířat.

5.   Doplňková ustanovení pro kontejnerovou přepravu

5.1

Kontejnery, ve kterých jsou zvířata přepravována, musí být jasně a viditelně opatřeny symbolem označujícím přítomnost živých zvířat a znakem označujícím horní okraj kontejneru.

5.2

Během přepravy a manipulace musí být kontejnery stále udržovány ve vzpřímené poloze a nesmějí být vystaveny prudkým nárazům nebo otřesům. Kontejnery musí být zabezpečeny tak, aby nedošlo k přemístění při pohybu dopravního prostředku.

5.3

Kontejnery o hmotnosti více než 50 kg musí být vybaveny dostatečným počtem náležitě navržených, umístěných a udržovaných bezpečnostních bodů zajišťujících bezpečné upevnění k dopravnímu prostředku, na který mají být naloženy. Kontejnery musí být upevněny k dopravnímu prostředku před zahájením jízdy, aby se předešlo přemístění při pohybu dopravního prostředku.

KAPITOLA III

POSTUPY PŘI PŘEPRAVĚ

1.   Nakládka, vykládka a manipulace

1.1

Náležitou pozornost je třeba věnovat potřebám některých kategorií zvířat, jako jsou volně žijící zvířata, aby před plánovanou cestou přivykla na způsob dopravy.

1.2

Pokud nakládka nebo vykládka trvá déle než čtyři hodiny, vyjma drůbež,

a)

musí být k dispozici vhodné zařízení k pobytu zvířat, jejich krmení a napájení mimo dopravní prostředek, aniž by byla přivázána;

b)

musí na tyto činnosti dohlížet schválený veterinární lékař a musí být přijata zvláštní opatření, aby se zajistily dobré životní podmínky zvířat během těchto činností.

Zařízení a postupy

1.3

Zařízení k nakládce a vykládce, včetně podlahy, musí být navrženo, konstruováno, udržováno a provozováno tak, aby

a)

se předešlo zranění a utrpení a minimalizovalo podráždění a stres během přepravy zvířat a zajistila se jejich bezpečnost. Povrchy nesmí být zejména kluzké a musí být zajištěna boční ochrana, aby zvířata nemohla uniknout;

b)

bylo čisté a dezinfikované.

1.4

a)

Rampy nesmějí být pro prasata, telata a koně strmější než úhel 20°, tj. 36,4 % k horizontální rovině, a pro ovce a skot vyjma telata než úhel 26° 34', tj. 50 % k horizontální rovině. Pokud je sklon strmější než 10°, tj. 17,6 % k horizontální rovině, musí být rampy vybaveny systémem, např. příčnými latěmi, který umožní, aby zvířata mohla bez rizika nebo potíží vyjít nahoru či sejít dolů;

b)

zdvižné plošiny a horní podlaží musí mít bezpečnostní hrazení, aby zvířata během nakládky a vykládky nemohla vypadnout nebo uniknout.

1.5

Zboží, které má být přepravováno ve stejném dopravním prostředku společně ze zvířaty, musí být umístěno tak, aby nemohlo zvířatům přivodit zranění, utrpení nebo stres.

1.6

Během nakládky a vykládky je nutno zajistit náležité osvětlení.

1.7

Pokud jsou kontejnery se zvířaty umístěny v dopravním prostředku na sebe, musí být přijata nezbytná opatření, aby

a)

se předešlo tomu, že na zvířata umístěná dole padá moč nebo výkaly, nebo v případě drůbeže, králíků a kožešinových zvířat byly tato moč a výkaly omezeny na minimum;

b)

byla zajištěna stabilita kontejnerů;

c)

bylo zajištěno, že není omezeno větrání.

Manipulace

1.8

Je zakázáno

a)

zvířata bít nebo kopat;

b)

používat tlak na zvlášť citlivé části těla tak, aby tím byla způsobená zbytečná bolest nebo utrpení;

c)

zavěšovat zvířata pomocí mechanických prostředků;

d)

zvedat nebo tahat zvířata za hlavu, uši, rohy, končetiny, ocas nebo srst, nebo s nimi zacházet tak, aby jim tím byla působena zbytečná bolest nebo utrpení;

e)

používat poháněče nebo pomůcky se špičatými konci;

f)

úmyslně zdržovat zvířata, která jsou poháněna nebo vedena prostorem, ve kterém se manipuluje se zvířaty.

1.9

Pokud možno, je nutno se vyhnout používání elektrických obušků. Tyto se v každém případě smějí používat jen u dospělého skotu a prasat v případě, když odmítají pohyb, a to jen tehdy, když zvířata mají dostatečný prostor k průchodu. Výboje nesmějí trvat déle než jednu vteřinu, musí být vhodným způsobem časově rozloženy a smějí být aplikovány jen na svaly zadních končetin. Výboje se nesmějí používat opakovaně, pokud zvíře nereaguje.

1.10

Trhy nebo sběrná střediska musí zajistit zařízení k přivázání zvířat, je-li to nutné. Zvířata, která nejsou na přivázání zvyklá, musí být nepřivázaná. Zvířata musí mít přístup k vodě.

1.11

Zvířata nesmějí být přivázána za rohy, parohy, kroužky v nose ani za nohy svázané k sobě. Telata nesmějí mít náhubek. Domácí koňovití starší osmi měsíců musí mít během přepravy ohlávku, vyjma nezkrocené koně.

Pokud musí být zvířata přivázána, musí být provazy, řetězy nebo jiné použité prostředky upevnění

a)

dostatečně pevné, aby se za normálních přepravních podmínek nemohly přetrhnout;

b)

takové, aby v případě potřeby umožnily zvířatům, aby si lehla, nakrmila se a napojila se;

c)

takové, aby se zabránilo jakémukoli riziku uškrcení nebo poranění a aby bylo možno zvířata rychle uvolnit.

Oddělení

1.12

Se zvířaty je nutno zacházet odděleně a přepravovat je odděleně, pokud jde o

a)

zvířata různých druhů,

b)

zvířata významně odlišné velikosti nebo různého stáří,

c)

dospělé chovné kance nebo hřebce,

d)

samce v říji a samice,

e)

zvířata s rohy a zvířata bez rohů,

f)

zvířata navzájem nepřátelská,

g)

přivázaná a nepřivázaná zvířata.

1.13

Písmena a), b), c) a e) bodu 1.12 se nepoužijí, pokud zvířata byla chována ve snášenlivých skupinách, jsou na sebe zvyklá, pokud by oddělení přivodilo stres, nebo pokud se jedná o samice doprovázené sajícími mláďaty.

2.   Během přepravy

2.1

Vymezený prostor musí odpovídat alespoň údajům uvedeným pro jednotlivá zvířata a dopravní prostředky v kapitole VII.

2.2

Domácí koňovití, vyjma klisny cestující se svými hříbaty, se musí přepravovat v jednotlivých stáních, pokud je vozidlo naloženo na plavidlo s horizontální překládkou. Výjimky lze podle vnitrostátních právních předpisů udělit pouze tehdy, pokud je členské státy oznámí Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

2.3

Koňovití se nesmějí přepravovat ve vícepodlažních vozidlech kromě případu, kdy jsou zvířata naložena na nejnižší podlaží a v horním podlaží se nenacházejí žádná jiná zvířata. Minimální vnitřní výška oddělení musí být nejméně o 75 cm vyšší, než je výška kohoutku nejvyššího zvířete.

2.4

Nezkrocení koňovití se nesmějí přepravovat ve skupinách čítajících více než čtyři kusy.

2.5

Body 1.10 až 1.13 platí obdobně pro dopravní prostředek.

2.6

Musí být zajištěno dostatečné větrání, aby byly plně uspokojeny potřeby zvířat, zejména s ohledem na počet a druh přepravovaných zvířat a očekávané povětrnostní podmínky během cesty. Kontejnery musí být uloženy tak, aby nebylo omezeno větrání.

2.7

Během přepravy musí zvířata dostat ve vhodných intervalech vodu, krmivo a musí mít možnost odpočinku podle druhu a věku, zejména podle kapitoly V. Není-li stanoveno jinak, musí být savci a ptáci nakrmeni nejméně každých 24 hodin a napojeni nejméně každých 12 hodin. Voda a krmivo musí být dobré jakosti a musí se zvířatům podávat tak, aby se minimalizovalo znečištění. Náležitou pozornost je nutno věnovat potřebám zvířat, která jsou přivyklá na určitý způsob krmení a napájení.

KAPITOLA IV

DOPLŇKOVÁ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA PRO PŘEPRAVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT NEBO PLAVIDLA PŘEPRAVUJÍCÍ NÁMOŘNÍ KONTEJNERY

ODDÍL 1

Požadavky na konstrukci a vybavení plavidel pro přepravu hospodářských zvířat

1.

Pevnost hrazení boxů a palub musí odpovídat přepravovaným zvířatům. Výpočty pevnosti hrazení boxů a palub musí ověřit během stavby nebo přestavby plavidla pro přepravu hospodářských zvířat klasifikační společnost schválená příslušným orgánem.

2.

Oddělení, ve kterých mají být zvířata přepravována, musí být vybavena systémem nuceného větrání, který umožňuje úplnou výměnu vzduchu:

a)

40 výměn vzduchu za hodinu, pokud je oddělení zcela uzavřené a má světlou výšku nejvýše 2,30 m;

b)

30 výměn vzduchu za hodinu, pokud je oddělení zcela uzavřené a má světlou výšku více než 2,30 m;

c)

75 % výše uvedené kapacity, je-li oddělení částečně uzavřené.

3.

Kapacita skladování nebo výroby pitné vody musí být dostatečná, aby bylo možno splnit požadavky na vodu stanovené v kapitole VI s ohledem na maximální počet a druh přepravovaných zvířat a délku trvání plánovaných cest.

4.

Systém pitné vody musí být dostatečný pro nepřetržité zásobování každého prostoru, ve kterém se nacházejí hospodářská zvířata, pitnou vodou a musí být k dispozici dostatečné nádrže, aby bylo zajištěno, že všechna zvířata mají snadný a stálý přístup k pitné vodě. Musí být k dispozici alternativní čerpací systém, aby bylo zajištěno zásobování vodou i při výpadku primárního čerpacího systému.

5.

Odvodní systém musí mít dostatečnou kapacitu k odvádění odpadních vod z boxů a palub za každých okolností. Odpadní voda se shromažďuje pomocí odvodních trubek a kanálů ve studnách nebo nádržích, odkud se odpadní voda vypouští pomocí čerpadel nebo ejektorů. Musí být k dispozici alternativní čerpací zařízení, aby byl zajištěn odvod i při výpadku primárního čerpacího systému.

6.

Prostory, ve kterých se nacházejí hospodářská zvířata, proháněcí uličky a rampy k těmto prostorám musí být opatřeny dostatečným osvětlením. V případě výpadku hlavního elektrického zařízení musí být k dispozici nouzové osvětlení. Musí být k dispozici dostatečné přenosné osvětlovací zařízení, které umožní průvodci přiměřenou kontrolu a péči o zvířata.

7.

Ve všech prostorách, ve kterých se nacházejí hospodářská zvířata, musí být nainstalován přiměřený protipožární systém a požární přístroje v těchto prostorách musí vyhovovat posledním normám Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS) pro protipožární ochranu a odhalování a hašení požárů.

8.

V prostorách, ve kterých se nacházejí hospodářská zvířata, musí být na monitorovací, kontrolní a poplašný systém v kormidelně napojeny tyto systémy:

a)

větrání,

b)

zásobování pitnou vodou a odvod odpadních vod,

c)

osvětlení,

d)

případně výroba pitné vody.

9.

Primární zdroj energie musí být dostatečný k zajištění nepřetržitého zásobování energií pro systémy v prostorách, ve kterých se nacházejí hospodářská zvířata, uvedené v odstavcích 2, 4, 5 a 6 za běžných provozních podmínek plavidla pro přepravu hospodářských zvířat. Musí být k dispozici sekundární zdroj energie, který nahradí primární zdroj nepřetržitě po dobu tří dnů.

ODDÍL 2

Zásobování krmivem a vodou na plavidlech pro přepravu hospodářských zvířat a plavidlech přepravujících námořní kontejnery

Plavidla pro přepravu hospodářských zvířat nebo plavidla přepravující námořní kontejnery s domácími koňovitými a domácím skotem, ovcemi, kozami a prasaty po dobu delší než 24 hodin musí mít v době odjezdu pro plánovanou cestu dostatečnou podestýlku a zásobu krmiva a vody ke splnění minimálních denních požadavků na zásobování krmivem a vodou podle tabulky 1, včetně náhradní zásoby podestýlky, krmiva a vody ve výši 25 % nebo na dobu tří dnů, podle toho, které množství je větší.

Tabulka 1

Minimální denní zásoba krmiva a vody na plavidlech pro přepravu hospodářských zvířat nebo plavidlech přepravujících námořní kontejnery

Kategorie

Krmivo

(v % živé hmotnosti zvířat)

Pitná voda (2)

Píce

Jadrné krmivo

Skot a koňovití

2

1,6

45

Ovce

2

1,8

4

Prasata

3

10

Píci lze nahradit jaderným krmivem a naopak. Náležitou pozornost je však nutno věnovat potřebám některých kategorií zvířat, která musí s ohledem na svůj metabolismus přivyknout na změnu krmiva.

KAPITOLA V

INTERVALY NAPÁJENÍ A KRMENÍ, DÉLKA TRVÁNÍ CESTY A DOBA ODPOČINKU

1.   Domácí koňovití, skot, ovce, kozy a prasata

1.1

Požadavky stanovené v tomto oddíle se vztahují na přepravu domácích koňovitých jiných než evidovaných koňovitých a domácího skotu, ovcí, koz a prasat, vyjma leteckou přepravu.

1.2

Délka trvání cesty u zvířat druhů uvedených v bodě 1.1 nesmí překročit osm hodin.

1.3

Maximální délku trvání cesty uvedenou v bodě 1.2 lze prodloužit, pokud jsou splněny doplňkové požadavky kapitoly VI.

1.4

Intervaly krmení a napájení, délka trvání cesty a doba odpočinku při použití silničních vozidel, která splňují požadavky bodu 1.3:

a)

Neodstaveným telatům, jehňatům, kůzlatům a hříbatům na mléčné výživě a neodstaveným selatům musí být po devíti hodinách cesty poskytnuta doba na odpočinek v délce alespoň jedné hodiny, která je dostatečná k podání tekutin a v případě potřeby k nakrmení. Po tomto odpočinku může přeprava pokračovat po dalších devět hodin.

b)

Prasata lze přepravovat po dobu nejvýše 24 hodin. Během cesty musí mít stálý přístup k vodě.

c)

Domácí koňovité lze přepravovat po dobu nejvýše 24 hodin. Během cesty musí být každých osm hodin napájení a v případě potřeby nakrmeni.

d)

Všem ostatním druhům zvířat uvedeným v bodě 1.1 musí být po 14 hodinách cesty poskytnut odpočinek v délce nejméně jedné hodiny, zejména pro nakrmení a napojení. Po této přestávce může přeprava pokračovat dalších 14 hodin.

1.5

Po uplynutí stanovených dob musí být zvířata vyložena, nakrmena a napojena a musí jim být poskytnut odpočinek po dobu alespoň 24 hodin.

1.6

Zvířata nesmějí být přepravována po železnici, pokud by maximální délka trvání cesty překročila hodnoty uvedené v bodu 1.2. Pokud jsou však splněny podmínky uvedené v bodech 1.3 a 1.4 s výjimkou doby pro odpočinek, platí délky trvání cesty uvedené v bodu 1.4.

1.7

a)

Zvířata nesmějí být přepravována po moři, pokud by maximální délka trvání cesty překročila dobu stanovenou v bodu 1.2, ledaže jsou splněny podmínky uvedené v bodech 1.3 a 1.4 s výjimkou délky trvání cesty a dob odpočinku.

b)

Pokud jsou zvířata přepravována po moři pravidelnou a přímou linkou mezi dvěma zeměpisnými body na území Společenství ve vozidlech naložených na plavidle, aniž by byla z vozidla vyložena, musí se jim poskytnout v přístavu určení nebo v jeho bezprostřední blízkosti odpočinek v délce alespoň 12 hodin, ledaže lze dobu strávená na moři zahrnout do obecného schématu uvedeného v bodech 1.2 až 1.4.

1.8

V zájmu zvířat je možné délky trvání cesty uvedené v bodech 1.3, 1.4 a 1.7 písmenu b) prodloužit o dvě hodiny. Přitom se bere v úvahu zejména blízkost místa určení.

1.9

Aniž jsou dotčeny body 1.3 až 1.8, jsou členské státy oprávněny stanovit pro přepravu délku trvání osm hodin, kterou nelze překročit, jedná-li se o jatečná zvířata a přeprava se uskutečňuje výhradně z místa odeslání do místa určení, přičemž obě místa leží na jejich vlastním území.

2.   Ostatní druhy

2.1

Pro drůbež, domácí ptáky a domácí králíky musí být k dispozici vhodné krmivo a voda v přiměřeném množství, s výjimkou cesty trvající méně než

a)

12 hodin bez ohledu na dobu nakládky nebo vykládky nebo

b)

24 hodin u mláďat všech druhů za předpokladu, že se přeprava uskutečňuje do 72 hodin po vylíhnutí.

2.2

Přepravovaní psi a kočky musí být nakrmeni v intervalech nejvýše 24 hodin a napájeni v intervalech nejvýše osmi hodin. Musí být k dispozici jasné písemné pokyny o krmení a napájení.

2.3

Ostatní druhy kromě druhů uvedených v bodu 2.1 nebo 2.2 se přepravují v souladu s písemnými pokyny o krmení a napájení a se zřetelem na potřebnou zvláštní péči.

KAPITOLA VI

DOPLŇKOVÁ USTANOVENÍ PRO DLOUHOTRVAJÍCÍ CESTY DOMÁCÍCH KOŇOVITÝCH A DOMÁCÍHO SKOTU, OVCÍ, KOZ A PRASAT

1.   Všechny dlouhotrvající cesty

Zastřešení

1.1

Dopravní prostředek je vybaven dostatečně izolovanou střechou světlé barvy.

Podlaha a podestýlka

1.2

Zvířata mají vhodnou podestýlku nebo rovnocenný materiál, který zaručuje jejich pohodlí se zřetelem na druh, počet přepravovaných zvířat, délku trvání cesty a počasí. Tento materiál musí zajistit přiměřené nasávání moči a výkalů.

Krmivo

1.3

V dopravním prostředku je dostatečné množství krmiva, které odpovídá potřebám krmení dotyčných zvířat během dotyčné cesty. Krmivo je chráněno před povětrnostními vlivy a znečišťujícími látkami jako prach, palivo, spaliny a zvířecí moč a hnůj.

1.4

Pokud se ke krmení zvířat používá zvláštní zařízení, musí se toto zařízení nacházet v dopravním prostředku.

1.5

Pokud se používá zařízení ke krmení podle bodu 1.4, musí být navrženo tak, aby se případně mohlo upevnit k dopravnímu prostředku, aby se předešlo jeho převrhnutí. Jestliže se dopravní prostředek pohybuje a zařízení se nepoužívá, musí být uloženo odděleně od zvířat.

Přepážky

1.6

Koňovití se přepravují v jednotlivých stáních, vyjma klisny cestující se svými hříbaty.

1.7

Dopravní prostředek musí být vybaven přepážkami, aby bylo možno vytvořit samostatná oddělení, přičemž všechna zvířata musí mít volný přístup k vodě.

1.8

Přepážky musí být konstruovány tak, aby je bylo možno umístit různě a přizpůsobit velikost oddělení specifickým požadavkům a druhu, vzrůstu a počtu zvířat.

Minimální kritéria pro některé druhy

1.9

Dlouhotrvající cesty domácích koňovitých a domácího skotu a prasat jsou povoleny, vyjma případu, kdy jsou zvířata doprovázena matkou, pouze tehdy, pokud

domácí koňovití jsou starší čtyř měsíců, s výjimkou evidovaných koňovitých,

telata jsou starší 14 dnů,

selata váží více než 10 kg.

Dlouhotrvající cesty nezkrocených koňů nejsou povoleny.

2.   Zásobování vodou u silniční, železniční a námořní kontejnerové přepravy

2.1

Dopravní prostředky a námořní kontejnery musí být vybaveny zásobou vody, která umožní průvodci poskytnout vodu ihned, kdykoli je to během cesty nutné, tak aby každé zvíře mělo přístup k vodě.

2.2

Napajedla musí být plně funkční a vhodně navržena a umístěna podle kategorií zvířat, která mají být na palubě dopravního prostředku napájena.

2.3

Celková kapacita nádrže na vodu u každého dopravního prostředku musí činit nejméně 1,5 % jeho maximálního užitečného zatížení. Nádrže na vodu musí být navrženy tak, aby po každé cestě bylo možno vodu vypustit a nádrže vyčistit, a musí být vybaveny systémem, který umožňuje kontrolovat hladinu vody. Musí být připojeny k napajedlům v odděleních a udržovány v plně funkčním stavu.

2.4

Odchylku od bodu 2.3 lze povolit u námořních kontejnerů používaných výhradně na plavidlech, na kterých jsou zásobovány vodou z vlastních nádrží plavidla.

3.   Větrání silničních dopravních prostředků a kontrola teploty

3.1

Větrací systémy silničních dopravních prostředků jsou navrženy, konstruovány a udržovány tak, aby kdykoli během jízdy bez ohledu na to, zda se dopravní prostředek pohybuje či zda stojí, byly s to udržet pro všechna zvířata v dopravním prostředku teplotu v rozsahu 5 °C až 30 °C s tolerancí +/– 5 °C podle venkovní teploty.

3.2

Větrací systém musí být s to zajistit rovnoměrné proudění vzduchu s minimální kapacitou 60 m3/h/KN užitečného zatížení. Musí být s to fungovat nezávisle na motoru vozidla po dobu nejméně čtyř hodin.

3.3

Silniční dopravní prostředky musí být vybaveny systémem ke kontrole teploty a přístrojem pro zaznamenávání těchto údajů. Snímače musí být umístěny ve vozidle na místech, u nichž se podle typu konstrukce dají očekávat nejhorší klimatické podmínky. Takto získané zaznamenané údaje o teplotě musí být opatřeny datem a být na žádost předloženy příslušnému orgánu.

3.4

Silniční dopravní prostředky musí být vybaveny poplašným systémem, který řidiče upozorní, pokud teplota v odděleních, ve kterých se zvířata nacházejí, dosáhne maximální nebo minimální hodnoty.

3.5

Do 31. července 2005 Komise vypracuje na základě stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin zprávu, ke které případně připojí návrhy na opatření s ohledem na stanovení maximální a minimální teploty pro přepravovaná zvířata, které se přijmou postupem podle čl. 31 odst. 2, přičemž se zohlední převládající teploty v určitých regionech Společenství se zvláštními klimatickými podmínkami.

4.   Navigační systém

4.1

Od 1. ledna 2007 pro poprvé použité silniční dopravní prostředky a od 1. ledna 2009 pro všechny silniční dopravní prostředky musí být tyto prostředky vybaveny vhodným navigačním systémem, který umožňuje zaznamenávat a poskytovat informace rovnocenné informacím uvedeným v knize jízd uvedené v oddíle 4 přílohy II a informace o otevírání a zavírání nakládkových dveří.

4.2

Do 1. ledna 2008 předloží Komise Radě výsledky studie o navigačních systémech a používání této technologie pro účely tohoto nařízení.

4.3

Do 1. ledna 2010 předloží Komise Radě zprávu o zavedení navigačního systému podle bodu 4.2, ke které případně připojí návrhy, které považuje za vhodné, zaměřené zejména na určení specifikací navigačního systému, který se má používat pro všechny dopravní prostředky. O těchto návrzích Rada rozhodne kvalifikovanou většinou.

KAPITOLA VII

VYMEZENÉ PROSTORY

Vymezené prostory pro zvířata musí vyhovovat nejméně těmto hodnotám:

A.   Domácí koňovití

Železniční přeprava

Dospělí koně

1,75 m2 (0,7 × 2,5 m) (3)

Mladí koně (6 – 24 měsíců) (délka cesty do 48 hodin)

1,2 m2 (0,6 × 2 m)

Mladí koně (6 – 24 měsíců) (délka cesty nad 48 hodin)

2,4 m2 (1,2 × 2 m)

Poníci (výška pod 144 cm)

1 m2 (0,6 × 1,8 m)

Hříbata (0 – 6 měsíců)

1,4 m2 (1 × 1,4 m)

Pozn.: Během delších cest musí mít hříbata a mladí koně možnost ulehnout.

Uvedené hodnoty se mohou u dospělých koní a poníků odchylovat nejvýše o 10 % a u mladých koní a hříbat o 20 % v závislosti nejen na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce cesty.

Silniční přeprava

Dospělí koně

1,75 m2 (0,7 × 2,5 m)

Mladí koně (6 – 24 měsíců) (délka cesty do 48 hodin)

1,2 m2 (0,6 × 2 m)

Mladí koně (6 – 24 měsíců) (délka cesty nad 48 hodin)

2,4 m2 (1,2 × 2 m)

Poníci (výška pod 144 cm)

1 m2 (0,6 × 1,8 m)

Hříbata (0 – 6 měsíců)

1,4 m2 (1 × 1,4 m)

Pozn.: Během delších cest musí mít hříbata a mladí koně možnost ulehnout.

Uvedené hodnoty se mohou u dospělých koní a poníků odchylovat nejvýše o 10 % a u mladých koní a hříbat o 20 % v závislosti nejen na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce cesty.

Letecká přeprava

Stupeň koncentrace koní v poměru k ploše

0 – 100 kg

0,42 m2

100 – 200 kg

0,66 m2

200 – 300 kg

0,87 m2

300 – 400 kg

1,04 m2

400 – 500 kg

1,19 m2

500 – 600 kg

1,34 m2

600 – 700 kg

1,51 m2

700 – 800 kg

1,73 m2

Námořní přeprava

Živá hmotnost v kg

m2/ks

200 – 300

0,90 – 1,175

300 – 400

1,175 – 1,45

400 – 500

1,45 – 1,725

500 – 600

1,725 – 2

600 – 700

2 – 2,25

B.   Skot

Železniční přeprava

Kategorie

Přibližná hmotnost v kg

Plocha v m2/ks

Malá telata

55

0,30 – 0,40

Středně velká telata

110

0,40 – 0,70

Těžká telata

200

0,70 – 0,95

Středně velký dospělý skot

325

0,95 – 1,30

Těžký dospělý skot

550

1,30 – 1,60

Velmi těžký dospělý skot

>700

>1,60

Tyto hodnoty se mohou měnit v závislosti na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce cesty.

Silniční přeprava

Kategorie

Přibližná hmotnost v kg

Plocha v m2/ks

Malá telata

50

0,30 – 0,40

Středně velká telata

110

0,40 – 0,70

Těžká telata

200

0,70 – 0,95

Středně velký dospělý skot

325

0,95 – 1,30

Těžký dospělý skot

550

1,30 – 1,60

Velmi těžký dospělý skot

>700

>1,60

Tyto hodnoty se mohou měnit v závislosti na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce cesty.

Letecká přeprava

Kategorie

Přibližná hmotnost v kg

Plocha v m2/ks

Telata

50

70

0,23

0,28

Dospělý skot

300

500

0,84

1,27

Námořní přeprava

Živá hmotnost v kg

m2/ks

200 – 300

0,81 – 1,0575

300 – 400

1,0575 – 1,305

400 – 500

1,305 – 1,5525

500 – 600

1,5525 – 1,8

600 – 700

1,8 – 2,025

Pro březí zvířata se hodnoty zvyšují o 10 %.

C.   Ovce/kozy

Železniční přeprava

Kategorie

Hmotnost v kg

Plocha v m2/ks

Ostříhané ovce

<55

0,20 – 0,30

 

>55

>0,30

Neostříhané ovce

<55

0,30 – 0,40

 

<55

>0,40

Vysokobřezí ovce

>55

0,40 – 0,50

 

>55

>0,50

Kozy

<35

0,20 – 0,30

 

35 – 55

0,30 – 0,40

 

>55

0,40 – 0,75

Vysokobřezí kozy

<55

0,40 – 0,50

 

>55

>0,50

Uvedené hodnoty se mohou měnit v závislosti na plemeni, vzrůstu, tělesném stavu, délce srsti, povětrnostních podmínkách a délce trvání cesty.

Silniční přeprava

Kategorie

Hmotnost v kg

Plocha v m2/ks

Ostříhané ovce a jehňata nad 26 kg

<55

0,20 – 0,30

 

>55

>0,30

Neostříhané ovce

<55

0,30 – 0,40

 

>55

>0,40

Vysokobřezí ovce

<55

0,40 – 0,50

 

>55

>0,50

Kozy

<35

0,20 – 0,30

 

35 – 55

0,30 – 0,40

 

>55

0,40 – 0,75

Vysokobřezí kozy

<55

0,40 – 0,50

 

>55

>0,50

Uvedené hodnoty se mohou měnit v závislosti na plemeni, vzrůstu, tělesném stavu, délce srsti, povětrnostních podmínkách a délce trvání cesty. Pro informaci: pro malá jehňata je potřebná plocha menší než 0,20 m2 na kus.

Letecká přeprava

Stupeň koncentrace ovcí a koz v poměru k ploše

Průměrná hmotnost v kg

Plocha na 1 ovci/kozu (m2)

25

0,2

50

0,3

75

0,4

Námořní přeprava

Živá hmotnost v kg

m2/ks

20 – 30

0,24 – 0,265

30 – 40

0,265 – 0,290

40 – 50

0,290 – 0,315

50 – 60

0,315 – 0,34

60 – 70

0,34 – 0,39

D.   Prasata

Železniční a silniční přeprava

Všechna prasata musí mít k dispozici dostatek prostoru, aby mohla ležet nebo stát v přirozeném postoji.

Aby se vyhovělo tomuto minimálnímu požadavku, neměl by stupeň koncentrace u prasat o přibližné hmotnosti 100 kg překročit 235 kg/m2.

S ohledem na plemeno, vzrůst a tělesný stav může být nezbytné tyto minimální požadavky zvýšit; zvýšení až o 20 % může být také nezbytné s ohledem na povětrnostní podmínky a délku trvání cesty.

Letecká přeprava

Stupeň koncentrace zvířat má být poměrně vysoký, aby se zabránilo vzniku poranění při startu, přistání nebo vzdušných turbulencích; přesto však všechna zvířata musí mít možnost ulehnout. Při rozhodování o stupni koncentrace zvířat je třeba brát v úvahu počasí, celkovou délku trvání cesty a hodinu příletu.

Průměrná hmotnost

Plocha na 1 prase

15 kg

0,13 m2

25 kg

0,15 m2

50 kg

0,35 m2

100 kg

0,51 m2

Námořní přeprava

Živá hmotnost v kg

m2/ks

Méně než 10

0,20

20

0,28

45

0,37

70

0,60

100

0,85

140

0,95

180

1,10

270

1,50

E.   Drůbež

Koncentrace použitelné pro přepravu drůbeže v kontejnerech

Musí být zajištěna tato minimální plocha:

Kategorie

Plocha v cm2

Jednodenní kuřata

21 – 25 na 1 kuře

Drůbež vyjma jednodenní kuřata: hmotnost v kg

Plocha v cm2 na 1 kg

< 1,6

180 – 200

1,6 až < 3

160

3 až < 5

115

> 5

105

Uvedené hodnoty se mohou měnit v závislosti nejen na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce trvání cesty.


(1)  Úř. věst. L 358, 18.12.1986 s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/65/ES (Úř. věst. L 230, 16.9.2003, s. 32).

(2)  Požadavky na minimální zásobu vody ve čtvrtém sloupci lze u všech druhů nahradit zásobou vody ve výši 10 % živé hmotnosti zvířat.

(3)  Standardní ložná šířka vagónů je 2,6–2,7 m.


PŘÍLOHA II

KNIHA JÍZD

(čl. 5 odst. 4, čl. 8 odst. 2, čl. 14 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 2 a čl. 21 odst. 2)

1.

Osoba, která plánuje cestu, připraví, opatří razítkem a parafuje všechny strany v knize jízd podle této přílohy.

2.

Kniha jízd se skládá z těchto oddílů:

 

oddíl 1 — Plánování

 

oddíl 2 — Místo odeslání

 

oddíl 3 — Místo určení

 

oddíl 4 — Prohlášení přepravce

 

oddíl 5 — Vzor zprávy o mimořádných událostech

Strany knihy jízd musí být svázány.

Vzory pro všechny oddíly jsou stanoveny v dodatku.

3.

Organizátor musí

a)

opatřit každou knihu jízd identifikačním číslem;

b)

zajistit, aby příslušný orgán místa odeslání obdržel způsobem jím stanoveným do dvou pracovních dnů před časem odjezdu podepsanou kopii oddílu 1 knihy jízd, řádně vyplněnou s výjimkou čísla veterinárního osvědčení;

c)

dodržet pokyny příslušného orgánu podle čl. 14 odst. 1 písm. a);

d)

zajistit, aby kniha jízd byla opatřena razítkem podle čl. 14 odst. 1;

e)

zajistit, aby kniha jízd doprovázela zásilku zvířat během celé cesty až do místa určení, nebo v případě vývozu do třetí země nejméně do výstupního místa.

4.

Chovatelé v místě odeslání a chovatelé v místě určení, pokud se místo určení nachází na území Společenství, vyplní a podepíší odpovídající oddíly knihy jízd. Informují co nejdříve příslušný orgán o případných výhradách týkajících se dodržování tohoto nařízení s použitím vzoru uvedeného v oddíle 5.

5.

Nachází-li se místo určení ve Společenství, uchovávají chovatelé v místě určení knihu jízd kromě oddílu 4 po dobu nejméně tří let ode dne příjezdu na místo určení.

Na žádost je nutno knihu jízd předložit příslušnému orgánu.

6.

Pokud přeprava končí na území Společenství, přepravce vyplní a podepíše oddíl 4 knihy jízd.

7.

Pokud se zvířata vyvážejí do třetí země, předají přepravci knihu jízd úřednímu veterinárnímu lékaři na výstupním místě.

Pokud se vyváží živý skot s náhradami, nevyžaduje se oddíl 3 knihy jízd, pokud se podle zemědělských právních předpisů vyžaduje zpráva.

8.

Přepravce uvedený v oddílu 3 knihy jízd uchovává

a)

kopii vyplněné knihy jízd,

b)

odpovídající záznamový list nebo výtisk podle přílohy I nebo přílohy I B nařízení (EHS) č. 3821/85, pokud se toto nařízení vztahuje na dané vozidlo.

Doklady uvedené v písmenech a) a b) jsou poskytnuty příslušnému orgánu, který udělil povolení přepravce, a na žádost příslušnému orgánu místa odeslání do jednoho měsíce po jejich vyplnění a přepravce je uchovává po dobu nejméně tří let ode dne kontroly.

Doklad uvedený v písmenu a) se zašle příslušnému orgánu místa odeslání do jednoho měsíce po ukončení cesty, pokud nejsou použity systémy uvedené v čl. 6 odst. 9. Zjednodušená verze knihy jízd a návod pro vedení záznamů uvedených v čl. 6 odst. 9 budou stanoveny postupem podle čl. 31 odst. 2, až budou vozidla vybavena systémy uvedenými v čl. 6 odst. 9.

Dodatek

ODDÍL 1

PLÁNOVÁNÍ

Image

ODDÍL 2

MÍSTO ODESLÁNÍ

Image

ODDÍL 3

MÍSTO URČENÍ

Image

ODDÍL 4

PROHLÁŠENÍ PŘEPRAVCE

Image

ODDÍL 5

VZOR ZPRÁVY O MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH č. ……

Příslušnému orgánu se zašle kopie zprávy o mimořádné události doložená kopií oddílu 1 knihy jízd.

Image


PŘÍLOHA III

FORMULÁŘE

(čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 17 odst. 2 a čl. 18 odst. 2)

KAPITOLA I

Povolení přepravce podle čl. 10 odst. 1

Image

KAPITOLA II

Povolení přepravce podle čl. 11 odst. 1

Image

KAPITOLA III

Osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce podle čl. 17 odst. 2

Image

KAPITOLA IV

Osvědčení o schválení silničního dopravního prostředku pro dlouhotrvající cesty podle čl. 18 odst. 2

Image


PŘÍLOHA IV

ŠKOLENÍ

1.

Řidiči a průvodci silničních vozidel podle čl. 6 odst. 5 a čl. 17 odst. 1 musí úspěšně absolvovat školení podle bodu 2 a složit zkoušku schválenou příslušným orgánem, který zajistí nezávislost zkoušejících.

2.

Školení podle bodu 1 zahrnují alespoň technické a správní aspekty právních předpisů Společenství o ochraně zvířat během přepravy, a zejména

a)

články 3 a 4 a přílohy I a II;

b)

fyziologii zvířat, zejména potřeby krmení a napájení, chování zvířat a pojem stresu;

c)

praktické aspekty zacházení se zvířaty;

d)

dopad chování při jízdě na životní podmínky přepravovaných zvířat a na jakost masa;

e)

péči o zvířata v mimořádných situacích;

f)

bezpečnost personálu, který zachází se zvířaty.


PŘÍLOHA V

MEZINÁRODNÍ DOHODY

(čl. 21 odst. 1 písm. e))

Evropská úmluva o ochraně zvířat během mezinárodní přepravy.


PŘÍLOHA VI

MEZINÁRODNÍ NORMY PRO KONTEJNERY, BOXY NEBO STÁNÍ PRO LETECKOU PŘEPRAVU ŽIVÝCH ZVÍŘAT

(příloha I kapitola II (bod 4.1))

Předpisy Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) pro přepravu živých zvířat, 31. vydání, 1. říjen 2004.