31.12.2004

Úřední věstník Evropské unie

L 390/6

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 2241/2004/ES

ze dne 15. prosince 2004

o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 149 a 150 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Větší průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností usnadní v celé Evropě mobilitu za účelem celoživotního vzdělávání, čímž přispěje k rozvoji kvalitního vzdělávání a odborné přípravy a usnadní profesní mobilitu, jak mezi zeměmi, tak mezi jednotlivými odvětvími.

(2)

Akční plán mobility (4) schválený Evropskou radou na zasedání v Nice ve dnech 7. až 9. prosince 2000 a doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/613/ES ze dne 10. července 2001 o mobilitě pro studenty, osoby absolvující odbornou přípravu, dobrovolníky, učitele a školitele uvnitř Společenství (5) doporučily, aby se zobecnilo používání dokladů pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností s cílem vytvořit evropský prostor kvalifikací. Akční plán Komise v oblasti dovedností a mobility vyzval k vytvoření a posílení nástrojů na podporu průhlednosti a uznávání kvalifikací s cílem usnadnit mobilitu v rámci jednotlivých odvětví a mezi nimi. Evropská rada na svém zasedání v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 rovněž požadovala, aby byla přijata další opatření za účelem vytvoření nástrojů pro zvýšení průhlednosti v oblasti diplomů a kvalifikací. Usnesení Rady ze dne 3. června 2002 o dovednostech a mobilitě (6) a ze dne 27. června 2002 o celoživotním vzdělávání (7) vyzývají k větší spolupráci, jejímž cílem je kromě jiného vytvoření rámce pro průhlednost a uznávání založeného na stávajících nástrojích.

(3)

Usnesení Rady ze dne 19. prosince 2002 o podpoře posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy (8) vyzvalo k přijetí opatření, která by zvýšila průhlednost v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, a to prostřednictvím provádění a racionalizace informačních nástrojů a sítí, včetně začlenění stávajících nástrojů do jednoho jednotného rámce. Tento rámec by měl být tvořen souborem dokladů označených společnou značkou a společným logem, které by vycházely z odpovídajících informačních systémů a jejichž podporu by zajišťovaly opakované propagační akce na evropské a vnitrostátní úrovni.

(4)

V posledních letech byla vytvořena řada nástrojů, jak na úrovni Společenství, tak na mezinárodní úrovni, napomáhajících evropským občanům při hledání zaměstnání nebo při žádosti o přijetí ke studiu lépe informovat o své kvalifikaci a svých schopnostech. K těmto nástrojům patří společný evropský vzor životopisu (CV) navržený doporučením Komise 2002/236/ES ze dne 11. března 2002 (9), dodatek k diplomu doporučený Úmluvou o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu, která byla přijata v Lisabonu dne 11. dubna 1997, průkaz o vzdělání Europass stanovený rozhodnutím Rady 1999/51/ES ze dne 21. prosince 1998 o podpoře evropských stáží týkajících se přípravy na povolání, včetně učňovského vzdělávání (10), dodatek k osvědčení a evropské jazykové portfolio vypracované Radou Evropy. Tyto doklady je třeba začlenit do jednotného rámce.

(5)

Je třeba, aby do jednotného rámce mohly být v budoucnu začleňovány další doklady slučitelné s jeho účelem, a to po stanovení prováděcí struktury a prováděcích postupů a po dosažení jejich funkčnosti. Jednotný rámec by zejména mohl být dále rozšířen o doklad, jehož účelem je zaznamenat schopnosti držitele v oblasti informační technologie.

(6)	Poskytování kvalitních informací a pokynů je významným faktorem pro dosažení větší průhlednosti v oblasti kvalifikací a schopností. Stávající služby a sítě již hrají významnou roli, jež by mohla být posílena prostřednictvím užší spolupráce, aby se zvýšila přidaná hodnota opatření Společenství.

(7)

Z tohoto důvodu je nutné zajistit, aby akce prováděné podle tohoto rozhodnutí byly v souladu s jinými příslušnými politikami, nástroji a akcemi a aby je doplňovaly. Na úrovni Společenství k těmto politikám a nástrojům patří Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) zřízené nařízením Rady (EHS) č. 337/75 (11), Evropská nadace odborného vzdělávání zřízená nařízením Rady (EHS) č. 1360/90 (12) a Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES) zřízená rozhodnutím Komise 2003/8/ES ze dne 23. prosince 2003, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 1612/68, pokud jde o vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání (13). Na mezinárodní úrovni rovněž existuje Evropská síť národních informačních středisek o uznávání vysokoškolské kvalifikace (ENIC), kterou zřídila Rada Evropy a Unesco.

(8)

Průkaz o vzdělání Europass, zřízený rozhodnutím 1999/51/ES, by tedy měl být nahrazen obdobným dokladem širšího zaměření, který by sloužil k zaznamenání všech období nadnárodní mobility za účelem vzdělávání, bez ohledu na úroveň a cíl vzdělávání, jichž bylo dosaženo v rámci Evropy a jež splňují příslušná kritéria kvality.

(9)	Europass by měl být prováděn vnitrostátními subjekty podle čl. 54 odst. 2 písm. c) a čl. 54 odst. 3 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (14).

(10)

Možnost účastnit se tohoto systému by měly mít přistupující státy, země Evropského hospodářského prostoru, které nejsou členy Společenství, a kandidátské země ucházející se o členství v Evropské unii, a to v souladu s příslušnými ustanoveními, které jsou obsaženy v nástrojích upravujících vztahy mezi Evropským společenstvím a uvedenými zeměmi. Také státní příslušníci třetích zemí, kteří mají bydliště v Evropské unii, by měli mít možnost tohoto systému využívat.

(11)

Ve vztahu k tomuto rozhodnutí hrají významnou úlohu sociální partneři, kteří by se měli podílet na jeho provádění. Poradní výbor pro odborné vzdělávání, zřízený rozhodnutím Rady 63/266/EHS ze dne 2. dubna 1963, kterým se stanoví obecné zásady pro provádění společné politiky odborného vzdělávání (15), který tvoří představitelé sociálních partnerů a vnitrostátních orgánů členských států, by měl být pravidelně informován o provádění tohoto rozhodnutí. Sociální partneři na evropské úrovni a další příslušné zúčastněné strany, včetně vzdělávacích a školicích institucí, sehrají zvláštní úlohu z hlediska iniciativ týkajících se průhlednosti, které by v příhodné době mohly být začleněny do rámce Europassu.

(12)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, zejména zřízení jednotného rámce Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států a může jich být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(13)	Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (16).

(14)	Rozhodnutí 1999/51/ES by mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto rozhodnutí stanoví jednotný rámec Společenství pro dosažení průhlednosti v oblasti kvalifikací a schopností vytvořením osobního a koordinovaného souboru dokladů, nazvaného „Europass“, který mohou občané dobrovolně používat ke zlepšení způsobu, jak v Evropě sdělovat svoji kvalifikaci a své schopnosti a jak o nich informovat. Používání Europassu nebo jakéhokoliv dokladu tvořícího součást Europassu neukládá žádné povinnosti ani neposkytuje žádná práva jiná než práva nebo povinnosti stanovené v tomto rozhodnutí.

Článek 2

Doklady Europassu

K dokladům Europassu patří:

a)	Europass-životopis (dále jen „Europass-CV“) uvedený v článku 5;

b)	doklady uvedené v článcích 6 až 9;

c)	jakékoliv další doklady schválené Komisí jako doklady Europassu v souladu s kritérii uvedenými v příloze I a v souladu s postupem uvedeným v čl. 4 odst 2.

Článek 3

Sociální partneři

Aniž je dotčen postup podle čl. 4 odst. 2, Komise konzultuje se sociálními partnery a jinými příslušnými zúčastněnými stranami na evropské úrovni, včetně vzdělávacích a školicích institucí.

Článek 4

Postup projednávání ve výboru

1. Pro účely čl. 2 písm. c) je Komisi nápomocen, v závislosti na povaze dotyčného dokladu, výbor Sokrates zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 253/2000/ES ze dne 24. ledna 2000, kterým se zavádí druhá fáze akčního programu Společenství v oblasti vzdělávání „Socrates“ (17), nebo výbor Leonardo da Vinci zřízený rozhodnutím Rady 1999/382/ES ze dne 26. dubna 1999, kterým se zavádí druhá fáze akčního programu Společenství v oblasti odborného vzdělávání „Leonardo da Vinci“ (18).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Článek 5

Europass-CV

Doklad Europass-CV poskytne občanům možnost uvést jasné a úplné údaje o své kvalifikaci a svých schopnostech. Doklad Europass-CV musí splňovat náležitosti uvedené v příloze II.

Článek 6

Europass-mobilita

V dokladu Europass-mobilita se zaznamenávají doby studia, které jeho držitelé absolvovali v zemích jiných než vlastních. Doklad Europass-mobilita musí splňovat náležitosti uvedené v příloze III.

Článek 7

Europass-dodatek k diplomu

Europass-dodatek k diplomu poskytuje informace o stupni vysokoškolského vzdělání, kterého jeho držitel dosáhl. Europass-dodatek k diplomu musí splňovat náležitosti uvedené v příloze IV.

Článek 8

Europass-jazykové portfolio

Europass-jazykové portfolio poskytuje občanům možnost informovat o svých jazykových dovednostech. Europass-jazykové portfolio musí splňovat náležitosti uvedené v příloze V.

Článek 9

Europass-dodatek k osvědčení

Europass-dodatek k osvědčení popisuje schopnosti a kvalifikaci uvedené v osvědčení o odborném vzdělání. Europass-dodatek k osvědčení musí splňovat náležitosti uvedené v příloze VI.

Článek 10

Europass na internetu

Za účelem provádění tohoto rozhodnutí spolupracuje Komise a příslušné vnitrostátní orgány při vytváření a správě internetového informačního systému Europassu, který obsahuje prvky spravované na úrovni Společenství a prvky spravované na vnitrostátní úrovni. Informační systém na podporu rámce Europassu musí splňovat náležitosti uvedené v příloze VII.

Článek 11

Národní střediska Europassu

1. Každý členský stát odpovídá za provádění tohoto rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. Za tímto účelem každý členský stát určí Národní středisko Europassu (NSE), které odpovídá za vnitrostátní koordinaci všech činností uvedených v tomto rozhodnutí a které nahradí stávající subjekty, jež v současné době vykonávají podobné činnosti, popřípadě rozšíří jejich působnost.

Zřizuje se evropská síť národních středisek Europassu. Její činnost koordinuje Komise.

2. Národní střediska Europassu mají za úkol:

a)	koordinovat ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními subjekty činnosti související s poskytováním nebo vydáváním dokladů Europassu, popřípadě vykonávat tyto činnosti;

b)	vytvořit a spravovat vnitrostátní informační systém v souladu s článkem 10;

c)	podporovat používání Europassu, kromě jiného prostřednictvím služeb poskytovaných na internetu;

d)	zajistit ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními subjekty, aby občané měli k dispozici příslušné informace a pokyny týkající se Europassu a jeho dokladů;

usnadnit poskytování informací a pokynů ohledně vzdělávacích příležitostí v Evropě, ohledně výchovně vzdělávacích soustav, a ohledně jiných otázek souvisejících s mobilitou za účelem vzdělávání, zejména prostřednictvím úzké koordinace s příslušnými službami Společenství a vnitrostátními službami, popřípadě dát občanům k dispozici materiál se základními informacemi o mobilitě;

f)	na vnitrostátní úrovni spravovat finanční podporu Společenství pro všechny činnosti související s tímto rozhodnutím;

g)	zapojit se do evropské sítě NSE.

3. NSE je na vnitrostátní úrovni prováděcím subjektem v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) a odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Článek 12

Společné úkoly Komise a členských států

Komise a členské státy:

zajistí, aby na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni byla prováděna odpovídající propagační a informační činnost, zaměřená mimo jiné na občany, vzdělávací a školicí zařízení, jakož i na sociální partnery a podniky včetně malých a středních podniků, s cílem podpořit a integrovat podle potřeby akce NSE;

b)	zajistí, aby na odpovídající úrovni probíhala vhodná spolupráce s příslušnými službami, zejména službou EURES a jinými službami Společenství;

c)	přijmou opatření na podporu rovných příležitostí, zejména zvyšováním informovanosti všech příslušných stran;

d)	zajistí, aby se všechny zúčastněné strany, včetně vzdělávacích a školicích institucí a sociálních partnerů, podílely na provádění tohoto rozhodnutí;

e)	zajistí, aby při všech činnostech souvisejících s prováděním tohoto rozhodnutí byla plně respektována příslušná ustanovení Společenství a vnitrostátní ustanovení týkající se zpracování osobních údajů a ochrany soukromí.

Článek 13

Úkoly Komise

1. Komise zajistí ve spolupráci s členskými státy, aby činnostech souvisejících s prováděním tohoto rozhodnutí byly celkově v souladu s jinými příslušnými politikami, nástroji a akcemi Společenství, zejména v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže, zaměstnanosti, sociálního začlenění, výzkumu a technického rozvoje.

2. Při provádění tohoto rozhodnutí Komise zajistí odborné poradenství Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) v souladu s nařízením (EHS) č. 337/75. Za stejných podmínek a v příslušných oblastech probíhá pod záštitou Komise koordinace s Evropskou nadací odborného vzdělávání podle nařízení (EHS) č. 1360/90.

3. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu, jakož i ostatní příslušné subjekty, a zejména Poradní výbor pro odborné vzdělávání, o provádění tohoto rozhodnutí.

Článek 14

Zúčastněné země

1. Činností uvedených v tomto rozhodnutí se mohou účastnit přistupující státy a země Evropského hospodářského prostoru, které nejsou členy Společenství, v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o EHP.

2. Zúčastnit se mohou rovněž kandidátské země ucházející se o přistoupení k Evropské unii v souladu s příslušnými evropskými dohodami.

Článek 15

Hodnocení

Do 1. ledna 2008 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o provádění tohoto rozhodnutí, založenou na hodnocení vypracovaném nezávislým subjektem.

Článek 16

Finanční ustanovení

Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu. Výdaje související s tímto rozhodnutím se spravují podle ustanovení přílohy VIII.

Článek 17

Zrušení

Zrušuje se rozhodnutí 1999/51/ES.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2005.

Článek 19

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Ve Štrasburku dne 15. prosince 2004

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

A. NICOLAÏ

(1) Úř. věst. C 117, 30.4.2004, s. 12.

(2) Úř. věst. C 121, 30.4.2004, s. 10.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 21. října 2004 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2004 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4) Úř. věst. C 371, 23.12.2000, s. 4.

(5) Úř. věst. L 215, 9.8.2001, s. 30.

(6) Úř. věst. C 162, 6.7.2002, s. 1.

(7) Úř. věst. C 163, 9.7.2002, s. 1.

(8) Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 2.

(9) Úř. věst. L 79, 22.3.2002, s. 66.

(10) Úř. věst. L 17, 22.1.1999, s. 45.

(11) Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1655/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 41).

(12) Úř. věst. L 131, 23.5.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1648/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 22).

(13) Úř. věst. L 5, 10.1.2003, s. 16.

(14) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(15) Úř. věst. 63, 20.4.1963, s. 1338.

(16) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(17) Úř. věst. L 28, 3.2.2000, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1).

(18) Úř. věst. L 146, 11.6.1999, s. 33. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 885/2004.

PŘÍLOHA I

Kritéria pro začlenění nových dokladů Europassu uvedených v čl. 2 písm. c)

Všechny nové doklady Europassu by měly splňovat tato minimální kritéria:

1.	Účelovost: doklady Europassu by měly být zejména určeny ke zvýšení průhlednostnosti v oblasti kvalifikací a schopností;

2.	Evropský rozměr: doklady Europassu by měly být potenciálně použitelné ve všech členských státech, aniž je dotčena jejich dobrovolná povaha;

3.	Jazykové zajištění: vzory dokladů Europassu by měly být k dispozici alespoň ve všech úředních jazycích Evropské unie;

4.	Možnost provedení: doklady Europassu by měly být vhodné pro účinné šíření, případně prostřednictvím vydávajících subjektů, v tištěné i elektronické podobě.

PŘÍLOHA II

EUROPASS – ŽIVOTOPIS (EUROPASS-CV)

1. Popis

1.1

Europass-CV vychází ze společného evropského vzoru životopisu (CV) navrženého v doporučení 2002/236/ES.

Poskytuje občanům vzor pro systematické, chronologické a pružné uvádění údajů o jejich kvalifikace a schopnostech. Vzor obsahuje zvláštní instrukce pro jednotlivé kolonky, jakož i řadu pokynů a příkladů, které občanům pomohou Europass-CV vyplnit.

1.2

Europass-CV obsahuje různé oddíly pro uvedení:

—	osobních údajů, údajů o jazykových znalostech, praxi, dosaženém vzdělání a odborné přípravě,

—	údajů o dalších schopnostech dané osoby, s důrazem na technické, organizační, umělecké a sociální dovednosti,

—	dalších údajů, jež lze připojit k Europass-CV v podobě jedné nebo více příloh.

1.3	Europass-CV je osobním dokladem, který obsahuje prohlášení vypracovaná samotnými občany.

1.4

Vzor je poměrně podrobný, záleží však na občanech, které kolonky vyplní. Občané, kteří vyplňují elektronický formulář, stažený z internetu nebo on-line, by měli mít možnost odstranit každou kolonku, kterou nechtějí vyplnit. Například osoba, která neuvede svoje pohlaví nebo která neuvádí žádnou zvláštní technickou dovednost, by měla mít možnost tyto kolonky odstranit, aby se na obrazovce nebo v tištěné podobě nezobrazily žádné prázdné kolonky.

1.5

Europass-CV představuje hlavní pilíř Europassu: soubor dokladů Europassu daného občana zahrnuje doklad Europass-CV vyplněný samotným občanem a jeden nebo více dokladů Europassu, a to podle dosaženého vzdělání a praxe tohoto občana. Elektronický formulář Europass-CV by měl umožnit propojení jednotlivých oddílů s příslušnými doklady Europassu, například propojení oddílu týkajícího se vzdělání a odborné přípravy s dodatkem k diplomu nebo dodatkem k osvědčení.

1.6

V souladu s čl. 12 písm. e) tohoto rozhodnutí přijímají příslušné orgány při správě dokladu Europass-CV, zejména v jeho elektronické podobě, vhodná opatření, aby byla plně respektována příslušná ustanovení Společenství a vnitrostátní ustanovení týkající se zpracování osobních údajů a ochrany soukromí.

2. Společná struktura dokladu Europass-CV

Vzor struktury a textu dokladu Europass-CV je uveden níže v rámečku. Grafická úprava tištěné i elektronické podobě, jakož i změny struktury a textu jsou předmětem dohody mezi Komisí a příslušnými vnitrostátními orgány.

Text psaný kurzívou má pomoci při vyplňování daného dokladu.

PŘÍLOHA III

EUROPASS – MOBILITA

1. Popis

1.1

Účelem dokladu Europass-mobilita je zaznamenat s použitím společného evropského vzoru evropskou studijní stáž, jak je definována v bodu 1.2.

Jde o osobní doklad, v němž je zaznamenána konkrétní evropská studijní stáž, kterou absolvoval jeho držitel, a který umožní držiteli lépe informovat o tom, jaký přínos pro něj tato zkušenost měla, zejména z hlediska nabytých schopností.

1.2

Evropská studijní stáž je doba, kterou určitá osoba, bez ohledu na věk, dosažené vzdělání a profesní postavení, stráví v jiné zemi za účelem vzdělání a praxe a která:

a)	buď probíhá v rámci některého programu Společenství v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

nebo splňuje všechna tato kvalitativní kritéria:

—	doba strávená v jiné zemi spadá do rámce určité vzdělávací akce, která je pořádána v zemi, z níž osoba účastnící se této akce pochází,

—

organizace odpovědná za vzdělávací akci v zemi, z níž studenti pocházejí (vysílající organizace), uzavře s hostitelskou organizací písemnou dohodu o obsahu, cílech a délce evropské studijní stáže, zajistí, aby dotyčná osoba dostala příslušnou jazykovou přípravu, a v hostitelské zemi určí studijního vedoucího, jehož úkolem je dotyčné osobě pomáhat, poskytovat jí informace a rady a dohlížet na ni; tuto dohodu předloží Národnímu středisku Europassu nebo subjektu pověřenému správou dokladu Europass-mobilita v zemi původu,

—	každá zúčastněná země je členským státem Evropské unie nebo zemí, která je členem ESVO/EHP,

—	v případě potřeby vysílající organizace a hostitelská organizace společně zajišťují pro dotyčnou osobu příslušné informace o ochraně zdraví a bezpečnosti práce, pracovním právu, opatřeních týkajících se rovnosti a jiných pracovně-právních ustanoveních platných v hostitelské zemi.

1.3

Doklad Europass-mobilita vyplňuje vysílající organizace a hostitelská organizace, které se účastní daného projektu zaměřeného na mobilitu, a to v jazyce, na němž se tyto organizace s dotyčnou osobou dohodnou.

Občané, kteří získají doklad Europass-mobilita, mají právo požádat o překlad do druhého jazyka, který si zvolí mezi jazyky vysílající organizace a hostitelské organizace, nebo do třetího evropského jazyka. V případě třetího jazyka odpovídá za překlad vysílající organizace.

1.4

Doklad Europass-mobilita obsahuje osobní údaje (viz bod 2 níže). Jediným povinným osobním údajem je jméno osoby, které je doklad Europass-mobilita vydán. Organizace, které vyplňují doklad Europass-mobilita, mohou vyplnit ostatní kolonky týkající se osobních údajů pouze v případě, že s tím dotyčná osoba souhlasí.

Kolonka „Kvalifikace“ také není povinná, neboť se uznává skutečnost, že ne všechny akce v oblasti vzdělávání nebo odborné přípravy vedou k formální kvalifikaci.

Jakákoliv úprava pro vyplnění dokladu Europass-mobilita v elektronické podobě, buď staženého z internetu nebo on-line, by měla umožňovat, aby nevyplněné kolonky mohly být odstraněny a aby se tak na obrazovce nebo v tištěné podobě nezobrazily žádné prázdné kolonky.

1.5

Národní středisko Europassu má povinnost zajistit, aby

—	doklady Europass-mobilita byly vydávány pouze za účelem zápisu evropských studijních stáží,

—	všechny doklady Europass-mobilita byly vyplněny v elektronické podobě,

—	všechny doklady Europass-mobilita byly vydávány držitelům rovněž v tištěné podobě a vložené do desek zhotovených pro tento účel ve spolupráci s Komisí.

1.6

V souladu s čl. 12 písm. e) tohoto rozhodnutí, k němuž je tato příloha připojena, přijímají příslušné orgány při správě dokladu Europass-mobilita, zejména v jeho elektronické podobě, vhodná opatření, aby byla plně respektována příslušná ustanovení Společenství a vnitrostátní ustanovení týkající se zpracování osobních údajů a ochrany soukromí.

2. Společný vzor dokladu Europass-mobilita

Vzor struktury a textu dokladu Europass-mobilita jsou uvedeny níže v rámečku. Grafická úprava tištěné i elektronické podobě, jakož i změny struktury a textu jsou předmětem dohody mezi Komisí a příslušnými vnitrostátními orgány.

Každá položka textu je očíslována, aby bylo možné ji vyhledat ve vícejazyčném slovníčku. Text psaný kurzívou má pomoci při vyplňování daného dokladu. Kolonky označené hvězdičkou (*) nemusí být vyplněny.

PŘÍLOHA IV

EUROPASS – DODATEK K DIPLOMU

1. Popis

1.1

Europass-dodatek k diplomu (DD) je doklad připojený k vysokoškolskému diplomu, který má usnadnit třetím osobám, zejména osobám v jiné zemi, aby pochopily význam diplomu z hlediska znalostí a schopností získaných jeho držitelem.

Za tímto účelem DD popisuje povahu, úroveň, kontext, obsah a statut studia, které absolvoval a úspěšně zakončil držitel původního diplomu, k němuž je DD připojen. Jedná se tedy o osobní doklad týkající se jmenovitého držitele.

1.2

DD nenahrazuje původní diplom a nezakládá nárok na úřední uznání původního diplomu ze strany akademických institucí jiných zemí. Na druhé straně usnadňuje řádné posouzení původního diplomu a může tak napomoci získat jeho uznání příslušnými orgány nebo pracovníky odpovědnými za přijímací řízení vysokoškolských institucí.

1.3

DD zhotovují příslušné vnitrostátní orgány podle vzoru, jenž vypracovala, vyzkoušela a patřičně upravila společná pracovní skupina Evropské komise, Rady Evropy a UNESCO. Vzor DD je k dispozici v úředních jazycích Evropské unie. Jde o pružný, právně nezávazný nástroj, svým pojetím určený pro praktické využití, který může být přizpůsoben místním potřebám a u nějž je prováděn pravidelný přezkum.

1.4

DD obsahuje osm oddílů, které se týkají totožnosti držitele kvalifikace (1) a kvalifikace samotné (2), poskytují údaje o úrovni kvalifikace (3), obsahu a získaných výsledcích (4) a funkci kvalifikace (5), umožňují uvést další údaje (6), potvrzují dodatek (7); a konečně poskytují údaje o vnitrostátní vysokoškolské vzdělávací soustavě (8). Měly by být uvedeny údaje ve všech osmi oddílech. Pokud některé údaje nejsou uvedeny, je třeba uvést zdůvodnění. Instituce musí u DD používat stejné postupy ověřování jako u samotné kvalifikace.

1.5	V souladu s čl. 12 písm. e) tohoto rozhodnutí přijímají příslušné orgány při správě DD, zejména v jeho elektronické podobě, vhodná opatření, aby byla plně respektována příslušná ustanovení Společenství a vnitrostátní ustanovení týkající se zpracování osobních údajů a ochrany soukromí.

2. Společná struktura DD

Společný nezávazný vzor struktury a textu DD je uveden níže v rámečku. Grafická úprava tištěné i elektronické verze je předmětem dohody s příslušnými vnitrostátními orgány.

PŘÍLOHA V

EUROPASS – JAZYKOVÉ PORTFOLIO

1. Popis

1.1	Doklad Europass-jazykové portfolio (JP) vypracovaný Radou Evropy je doklad, do nějž si studenti cizích jazyků mohou zaznamenávat své studium jazyků a kulturní zkušenosti a schopnosti.

1.2

JP má dvojí funkci: pedagogickou a informativní.

Pokud jde o první funkci, účelem portfolia je zvýšit motivaci studentů jazyků ke zdokonalení schopnosti komunikovat v různých jazycích a k získávání nových studijních a mezikulturních zkušeností. Jeho účelem je pomoci studentům zamyslet se nad jejich studijními cíli, naplánovat si studium a studovat samostatně.

Pokud jde o informativní funkci, cílem JP je doložit úroveň jazykových znalostí držitele, a to komplexním, informativním, průhledným a spolehlivým způsobem. Poskytuje studentům přehled o úrovni znalostí, které dosáhli v jednom nebo několika cizích jazycích, a umožňuje jim poskytnout ostatním podrobné a mezinárodně srovnatelné údaje. Hodnotí se všechny znalosti, bez ohledu na to, zda byly získány v rámci formální vzdělávací soustavy nebo mimo ni.

1.3

JP obsahuje:

—	jazykový pas, který jeho držitel pravidelně aktualizuje. Držitel popisuje své jazykové dovednosti podle běžných kritérií uznávaných v celé Evropě;

—	podrobný jazykový životopis popisující zkušenosti držitele s každým jazykem;

—	složku s ukázkami vlastních prací dokládajících dosažené jazykové dovednosti.

Europass-jazykové portfolio je majetkem studenta.

1.4

Pro všechna portfolia byl dohodnut soubor společných zásad a pokynů. V členských státech Rady Evropy se připravují různé vzory podle věku studujících a podle vnitrostátních podmínek. Všechny vzory musí odpovídat přijatým zásadám a musí být schváleny Evropským výborem pro validaci, aby mohly používat logo Rady Evropy. Níže je uveden vzor jazykového pasu tvořícího jeden z oddílů portfolia, který musí být vyplněn podle stanovené struktury.

1.5	V souladu s čl. 12 písm. e) tohoto rozhodnutí přijímají příslušné orgány při správě JP, zejména v jeho elektronické podobě, vhodná opatření, aby byla plně respektována příslušná ustanovení Společenství a vnitrostátní ustanovení týkající se zpracování osobních údajů a ochrany soukromí.

2. Společná struktura oddílu „jazykový pas“ JP

Společný nezávazný vzor struktury a textu oddílu „jazykový pas“ JP je uveden níže v rámečku. Grafická úprava tištěné i elektronické kopie je předmětem dohody s příslušnými vnitrostátními orgány.

(Logo Europassu)

JAZYKOVÝ PAS

Profil jazykových dovedností

Přehled studia jazyků a mezikulturních zkušeností

PŘÍLOHA VI

EUROPASS – DODATEK K OSVĚDČENÍ

1. Popis

1.1

Europass-dodatek k osvědčení (DO) je doklad připojený k osvědčení o odborném vzdělání, který má usnadnit třetím osobám, zejména osobám v jiné zemi, aby pochopily význam osvědčení z hlediska schopností získaných jeho držitelem.

Za tímto účelem DO poskytuje údaje o:

—	získaných dovednostech a schopnostech,

—	rozsahu povolání, která může držitel vykonávat,

—	subjektech vydávajících osvědčení a akreditaci,

—	úrovni osvědčení,

—	různých způsobech získávání osvědčení,

—	podmínkách pro přijetí a možnostech přístupu k následujícímu stupni vzdělání.

1.2	DO nenahrazuje původní osvědčení a nezakládá nárok na úřední uznání původního osvědčení ze strany orgánů jiných zemí. Na druhé straně usnadňuje řádné posouzení původního osvědčení a může tak napomoci získat jeho uznání příslušnými orgány.

1.3	DO zhotovují příslušné orgány na vnitrostátní úrovni a vydávají je občanům, kteří jsou držiteli příslušného osvědčení podle postupů dohodnutých na vnitrostátní úrovni.

2. Společná struktura DO

Společný vzor struktury a textu DO je uveden níže v rámečku. Grafická úprava tištěné i elektronické podoby, jakož i změny struktury a textu jsou předmětem dohody mezi Komisí a příslušnými vnitrostátními orgány.

PŘÍLOHA VII

INFORMAČNÍ SYSTÉM

Komise a členské státy spolupracují s cílem zajistit, aby občané mohli přes internet vyplnit svůj doklad Europass-CV a jakýkoliv další doklad Europassu, který nemusí vydat zmocněné subjekty.

Všechny doklady Europassu vydané zmocněnými subjekty se vyplňují v elektronické podobě a poskytují se jejich držitelům. Ačkoliv rozhodnutí týkající se volby vhodného technického nástroje by měla učinit Komise ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, a to s přihlédnutím k danému stavu techniky a stávajícím vnitrostátním systémům, vždy by měly být splněny následující požadavky.

1. Zásady pojetí

Otevřený systém. Je třeba vypracovat informační systém pro Europass a vzít při tom v úvahu možnosti dalšího vývoje, které se zejména týkají začlenění dalších dokladů do rámce Europassu a propojení s informačními službami zaměřenými na pracovní a studijní příležitosti.

Interoperabilita. Součásti informačního systému Europassu spravované na vnitrostátní úrovni jednotlivých zemí by měly být plně interoperabilní mezi sebou a se součástmi spravovanými na úrovni Společenství.

2. Správa dokladů a přístup k dokladům

2.1	Všechny doklady Europassu vydané zmocněnými subjekty by měly být vyplněny v elektronické podobě, podle postupů, na kterých se dohodly vydávající subjekty a Národní středisko Europassu, a v souladu s postupy dohodnutými na evropské úrovni.

2.2	Doklad Europass-CV a všechny ostatní doklady Europassu, které nemusí vydat zmocněné subjekty, by také měly být k dispozici v elektronické podobě.

2.3

Občané jsou oprávněni:

—	vyplnit přes internet svůj doklad Europass-CV a všechny ostatní doklady Europassu, které nemusí vydat zmocněné subjekty,

—	vytvořit, aktualizovat a odstranit odkazy ve svém dokladu Europass-CV na ostatní doklady Europassu,

—	připojit jakékoliv další podklady pro své doklady Europassu,

—	vytisknout si všechny nebo některé doklady Europassu a jejich případné přílohy.

2.4	Přístup k dokladům, včetně osobních údajů, má povolen pouze dotyčná osoba, v souladu s příslušnými ustanoveními Společenství a vnitrostátními ustanoveními týkajícími se zpracování osobních údajů a ochrany soukromí.

PŘÍLOHA VIII

FINANČNÍ PŘÍLOHA

1.	Výdaje jsou určeny ke spolufinancování provádění na vnitrostátní úrovni a k úhradě určitých nákladů vzniklých na úrovni Společenství v souvislosti s koordinací, propagací a zhotovením dokladů.

2.	Finanční podpora Společenství vnitrostátních prováděcích činností se poskytuje Národnímu středisku Europassu formou ročních dotací na provozní výdaje. Národní střediska Europassu se zřizují jako právnické osoby a z rozpočtu Společenství nedostávají žádnou další dotaci na provozní výdaje.

2.1	Dotace se poskytnou po schválení pracovního programu pro činnosti uvedené v článku 11 tohoto rozhodnutí a na základě konkrétních podmínek.

2.2	Výše spolufinancování nepřekročí 50 % celkových nákladů příslušných činností.

2.3

Při provádění tohoto rozhodnutí může Komise používat odborníky a organizace technické pomoci, přičemž financování těchto služeb může být zajištěno z celkového finančního rámce stanoveného pro toto rozhodnutí. Komise může organizovat semináře, kolokvia nebo jiná setkání odborníků, která mohou napomoci provádění tohoto rozhodnutí, a může pořádat vhodné informační a publikační akce a šířit příslušné materiály.

31.12.2004

Úřední věstník Evropské unie

L 390/24

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/108/ES

ze dne 15. prosince 2004

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a o zrušení směrnice 89/336/EHS

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 89/336/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (3) se na základě podnětu známého jako jednodušší legislativa pro vnitřní trh (SLIM) stala předmětem přezkumu. Během procesu SLIM a následné důkladné konzultace vyšla najevo potřeba dopracovat, upevnit a vyjasnit rámec stanovený směrnicí 89/336/EHS.

(2)

Členské státy odpovídají za to, že radiokomunikace včetně příjmu rozhlasového vysílání a amatérských radiokomunikačních služeb provozovaných podle předpisů Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), elektroenergetické sítě a telekomunikační sítě včetně zařízení k nim připojených jsou chráněny proti elektromagnetickému rušení.

(3)	Vnitrostátní předpisy zajišťující ochranu proti elektromagnetickému rušení je třeba harmonizovat, aby byl zaručen volný pohyb elektrických a elektronických přístrojů, aniž se v členských státech sníží odůvodněná úroveň ochrany.

(4)	Ochrana proti elektromagnetickému rušení vyžaduje uložení povinností různým hospodářským subjektům. Pro dosažení této ochrany by se měly povinnosti uplatňovat korektním a účinným způsobem.

(5)	Elektromagnetická kompatibilita zařízení by měla být upravena s cílem zajistit fungování vnitřního trhu, tedy prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

(6)

Zařízení, na něž se tato směrnice vztahuje, by mělo zahrnovat přístroje i pevné instalace. Avšak přístroje a pevné instalace by měly mít samostatné předpisy. To proto, že přístroj jako takový se může volně pohybovat v rámci Společenství, zatímco pevná instalace je instalována k trvalému používání na předem stanoveném místě jako celek sestavený z různých druhů přístrojů, případně dalších prostředků. Skladba a funkce těchto instalací většinou odpovídají konkrétním potřebám jejich provozovatelů.

(7)

Na rádiová zařízení a koncová telekomunikační zařízení by se tato směrnice vztahovat neměla, neboť již podléhají směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (4). V obou směrnicích je na základě požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu dosažena stejná úroveň ochrany.

(8)	Tato směrnice by se neměla vztahovat na letadla nebo zařízení určená k instalaci do letadel, jelikož ta již podléhají zvláštním předpisům Společenství nebo mezinárodním předpisům, jež upravují oblast elektromagnetické kompatibility.

(9)	Této směrnici nemusí podléhat zařízení, které z hlediska elektromagnetické kompatibility svou podstatou neškodí.

(10)	Tato směrnice by se neměla vztahovat na bezpečnost zařízení, protože se jí zabývají samostatné právní předpisy Společenství nebo vnitrostátní právní předpisy.

(11)	Pokud se tato směrnice vztahuje na přístroj, mělo by se jednat o hotový přístroj poprvé komerčně dostupný na trhu Společenství. Za určitých podmínek by se měly některé komponenty nebo podsestavy, jsou-li zpřístupněny konečnému uživateli, považovat za přístroje.

(12)

Zásady, z nichž tato směrnice vychází, jsou stanoveny v usnesení Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám (5). Podle tohoto přístupu se konstrukce a výroba zařízení řídí základními požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu. Tyto požadavky jsou technicky vyjádřeny harmonizovanými evropskými normami, které přijímají různé evropské normalizační orgány, Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI). CEN, CENELEC a ETSI jsou uznávány jako instituce způsobilé přijímat harmonizované normy pro oblast působnosti této směrnice, jež připravují v souladu s obecnými pokyny pro spolupráci s Komisí a s postupem stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (6).

(13)

Harmonizované normy odrážejí obecně přijímaný dosažený stav techniky v Evropské unii v oblasti elektromagnetické kompatibility. Je tedy v zájmu fungování vnitřního trhu mít normy pro elektromagnetickou kompatibilitu zařízení, jež by byly harmonizovány na úrovni Společenství. Po zveřejnění odkazu na danou normu v Úředním věstníku Evropské unie by její splnění mělo vést k předpokladu shody s příslušnými základními požadavky, ačkoliv by mělo být povoleno prokázání shody i jinými prostředky. Splnění harmonizované normy znamená shodu s jejími ustanoveními a prokázání této shody na základě postupů v ní uvedených nebo na něž se daná harmonizovaná norma odkazuje.

(14)

Výrobci zařízení určeného pro připojení k sítím by měli tato zařízení konstruovat tak, aby při používání v normálních provozních podmínkách nezpůsobovalo nepřijatelné zhoršení fungování dané sítě. Provozovatelé sítí by měli své sítě konstruovat tak, aby se na výrobce zařízení, u kterého se předpokládá připojení k sítím, nekladly neúměrně vysoké nároky z důvodu předcházení nepřijatelnému zhoršení fungování sítě. Při přípravě harmonizovaných norem by evropské normalizační organizace měly tento cíl brát patřičně v úvahu (včetně souhrnného vlivu příslušných druhů elektromagnetických jevů).

(15)

Uvedení přístroje na trh nebo do provozu by mělo být možné pouze tehdy, pokud příslušný výrobce prokázal, že daný přístroj byl zkonstruován a vyroben ve shodě s požadavky této směrnice. Přístroj uvedený na trh by měl mít označení CE potvrzující shodu s touto směrnicí. Ačkoliv za posouzení shody by měl odpovídat výrobce bez potřeby zapojení nezávislého subjektu posuzujícího shodu, měli by mít výrobci možnost využívat služeb takového subjektu.

(16)	Povinnost posouzení shody by měla od výrobce vyžadovat posouzení elektromagnetické kompatibility přístroje vycházející z daných jevů s cílem zjistit, zda přístroj splňuje nebo nesplňuje požadavky na ochranu podle této směrnice.

(17)

Může-li mít přístroj různé konfigurace, mělo by posouzení elektromagnetické kompatibility potvrdit, zda přístroj splňuje požadavky na ochranu ve výrobcem předpokládaných konfiguracích, jež představují běžné použití pro daný účel; v těchto případech by mělo být dostačující provést posouzení vycházející z konfigurace, jež by pravděpodobně způsobila největší rušení a z konfigurace nejvíce citlivé na rušení.

(18)

Pevné instalace včetně velkých strojů a sítí mohou být zdrojem elektromagnetického rušení nebo jím mohou být ovlivněny. Mezi pevnou instalací a přístrojem může existovat rozhraní a elektromagnetické rušení způsobované pevnou instalací může mít vliv na přístroj a opačně. Z hlediska elektromagnetické kompatibility není důležité, zda elektromagnetické rušení způsobuje přístroj nebo pevná instalace. Podobně by se na pevné instalace a přístroje měl vztahovat jednotný a komplexní režim základních požadavků. Měla by existovat možnost používat harmonizované normy pro pevné instalace, aby se prokázala shoda se základními požadavky, jež jsou v takových normách uvedeny.

(19)	S ohledem na specifické vlastnosti pevných instalací se na ně nemusí vztahovat označení CE nebo prohlášení o shodě.

(20)

Není vhodné posuzovat shodu přístroje uvedeného na trh pro zabudování do dané pevné instalace izolovaně od této pevné instalace, jejíž bude součástí, pokud tento přístroj není jinak komerčně dostupný. Takový přístroj by měl být proto vyjmut z postupů posouzení shody, jež se běžně u přístrojů používají. Avšak nemělo by se dovolit, aby takový přístroj ohrozil shodu pevné instalace, do níž je zabudován. Má-li se přístroj zabudovat do několika stejných pevných instalací, mělo by pro vynětí z postupů posouzení shody postačit zjištění charakteristik elektromagnetické kompatibility těchto instalací.

(21)	Aby se výrobci a ostatní dotčené osoby mohli přizpůsobit novému regulačnímu režimu, je nutné přechodné období.

(22)

Protože cíle této směrnice, tedy zajištění fungování vnitřního trhu požadováním shody zařízení s příslušnou úrovní elektromagnetické kompatibility, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států a může ho být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(23)	Směrnice 89/336/EHS by tedy měla být zrušena,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice upravuje elektromagnetickou kompatibilitu zařízení. Jejím cílem je zajistit fungování vnitřního trhu požadováním shody zařízení s příslušnou úrovní elektromagnetické kompatibility. Směrnice se vztahuje na zařízení vymezená v článku 2.

2. Tato směrnice se nevztahuje na:

a)	zařízení, na něž se vztahuje směrnice 1999/5/ES;

b)	výrobky, součásti a zařízení letecké techniky uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (7);

rádiová zařízení používaná radioamatéry ve smyslu radiokomunikačních nařízení přijatých v rámci ústavy a úmluvy ITU (8), pokud zařízení není komerčně dostupné. Za komerčně dostupné se nepovažují stavebnice se součástkami určené k sestavení radioamatéry a komerční zařízení upravená radioamatéry pro vlastní potřebu.

3. Tato směrnice se nevztahuje na zařízení, jež mají svou podstatou takové fyzikální vlastnosti, že:

a)	nemohou způsobit elektromagnetické vyzařování překračující úroveň umožňující rádiovým, telekomunikačním a ostatním zařízením provoz v souladu s daným účelem ani k takovému vyzařování přispívat; a

b)	budou bez nepřijatelného zhoršení fungovat v přítomnosti elektromagnetického rušení, jež je běžné vzhledem k účelu jejich použití.

4. Pokud základní požadavky podle přílohy I pro zařízení uvedená v odstavci 1 jsou v jiných směrnicích Společenství zcela nebo v určité části konkrétnější, pak se ode dne provedení takových směrnic tato směrnice nepoužije nebo se přestane pro zařízení ve vztahu k těmto požadavkům používat.

5. Tato směrnice nemá vliv na používání právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů upravujících bezpečnost zařízení.

Článek 2

Definice

1. Pro účely této směrnice se rozumí:

a)	„zařízením“ přístroj nebo pevná instalace;

b)	„přístrojem“ hotový přístroj nebo sestava přístrojů komerčně dostupná jako samostatný funkční celek určený pro konečného uživatele, který způsobuje elektromagnetické rušení nebo na jehož provoz může mít elektromagnetické rušení vliv;

c)	„pevnou instalací “ určitá sestava několika druhů přístrojů, případně prostředků, jež jsou zkompletovány, instalovány a určeny k trvalému používání na předem daném místě;

d)	„elektromagnetickou kompatibilitou“ schopnost zařízení uspokojivě fungovat v elektromagnetickém prostředí, aniž by samo způsobovalo nepřípustné elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí;

e)	„elektromagnetickým rušením“ elektromagnetický jev, který může zhoršit funkci zařízení. Elektromagnetickým rušením může být elektromagnetický šum, nežádoucí signál nebo změna v samotném prostředí šíření;

f)	„odolností“ schopnost zařízení správně fungovat bez zhoršení kvality funkce za přítomnosti elektromagnetického rušení;

g)	„účely bezpečnosti“ zajištění ochrany lidského života nebo majetku;

h)	„elektromagnetickým prostředím“ veškeré elektromagnetické jevy pozorovatelné v daném místě.

2. Pro účely této směrnice se za přístroj ve smyslu čl. 1 písm. b) pokládají:

a)	„komponenty“ nebo „podsestavy“ určené pro zabudování do přístroje konečným uživatelem, jež mohou být zdrojem elektromagnetického rušení nebo na jejichž fungování může mít elektromagnetické rušení vliv;

b)	„mobilní instalace“ definované jako sestava přístrojů, případně prostředků, určená k přesunu a provozu na různých místech.

Článek 3

Uvádění na trh nebo do provozu

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby se na trh nebo do provozu uvádělo pouze zařízení, které, je-li řádně instalováno, udržováno a používáno k danému účelu, splňuje požadavky této směrnice.

Článek 4

Volný pohyb zařízení

1. Členské státy nesmějí na svém území z důvodů týkajících se elektromagnetické kompatibility bránit uvádění zařízení na trh nebo do provozu, pokud tato zařízení splňují požadavky této směrnice.

2. Požadavky této směrnice nebrání členským státům v uplatňování následujících zvláštních opatření týkajících se uvádění zařízení do provozu nebo jeho používání:

a)	opatření k překonání stávajícího nebo předpokládaného problému s elektromagnetickou kompatibilitou v konkrétním místě;

b)	bezpečnostní opatření přijatá k ochraně veřejných telekomunikačních sítí nebo přijímačů a vysílačů, jsou-li v přesně vymezených situacích používány pro účely bezpečnosti.

Aniž je dotčena směrnice 98/34/ES, členské státy o těchto zvláštních opatřeních uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

Přijatá zvláštní opatření Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Členské státy nebudou na veletrzích, výstavách a při podobných akcích bránit vystavování nebo předvádění zařízení, jež není v souladu s touto směrnicí, za předpokladu, že je z viditelného označení jasně patrné, že nesmí být uvedeno na trh nebo do provozu, dokud nebude zajištěna jeho shoda se směrnicí. Předvádění se smí konat pouze za předpokladu, že jsou přijata odpovídající opatření zabraňující elektromagnetickému rušení.

Článek 5

Základní požadavky

Zařízení uvedené v článku 1 musí splňovat základní požadavky stanovené v příloze I.

Článek 6

Harmonizované normy

1. „Harmonizovanou normou“ se rozumí technická specifikace přijatá uznávaným Evropským normalizačním orgánem na základě pověření Komise podle postupu stanoveného směrnicí 98/34/ES za účelem stanovení evropského požadavku. Splnění „harmonizovaných norem“ není povinné.

2. Pokud zařízení splňuje příslušné harmonizované normy, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, mají členské státy za to, že je naplněn předpoklad shody se základními požadavky uvedenými v příloze I, k nimž se dané normy vztahují. Předpoklad shody je omezen oblastí působnosti použité harmonizované normy nebo norem a příslušných základních požadavků, na něž se taková harmonizovaná norma nebo normy vztahují.

3. Pokud se členský stát nebo Komise domnívá, že harmonizovaná norma ne zcela vyhovuje základním požadavkům uvedeným v příloze I, předloží záležitost s udáním důvodů stálému výboru zřízenému směrnicí 98/34/ES (dále jen „výbor“). Výbor neprodleně zaujme své stanovisko.

4. Po obdržení stanoviska výboru učiní Komise jedno z následujících rozhodnutí o odkazech na příslušnou harmonizovanou normu:

a)	nezveřejňovat;

b)	zveřejnit s omezeními;

c)	ponechat odkaz v Úředním věstníku Evropské unie;

d)	zrušit odkaz v Úředním věstníku Evropské unie;

Komise o svém rozhodnutí neprodleně uvědomí členské státy.

KAPITOLA II

PŘÍSTROJ

Článek 7

Postup posuzování shody přístroje

Splnění základních požadavků uvedených v příloze I se u přístroje prokáže postupem podle přílohy II (interní řízení výroby). Avšak výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství může podle svého vlastního uvážení použít rovněž postup uvedený v příloze III.

Článek 8

Označení CE

1. Přístroj, u něhož bylo prokázáno splnění této směrnice postupem podle článku 7 je opatřen označením CE, jež je potvrzením shody. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství odpovídá za opatření označením CE. Opatření označením CE se provede podle přílohy V.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření zakazující označování přístroje nebo jeho obalu či návodu k použití značkami, které mohou třetí osoby uvést v omyl v souvislosti s významem a grafickou podobou označení CE.

3. Na přístroji, obalu nebo návodu k použití lze použít jakoukoliv jinou značku za předpokladu, že se tím nezhorší viditelnost a čitelnost označení CE.

4. Aniž je dotčen článek 9, jestliže příslušný orgán shledá, že označení CE bylo neoprávněně použito, uvede výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství přístroj do souladu s ustanovením o označení CE podle podmínek uložených dotyčným členským státem.

Článek 9

Jiná označení a informace

1. U každého přístroje se uvede typ, série, výrobní číslo nebo jiné údaje umožňující jeho identifikaci.

2. U každého přístroje se uvede název a sídlo výrobce a nemá-li tento sídlo ve Společenství, název a sídlo zplnomocněného zástupce nebo osoby ve Společenství, odpovědné za uvedení přístroje na trh Společenství.

3. Výrobce upozorní na zvláštní opatření, jež musí být přijata při montáži, instalaci, údržbě nebo používání přístroje, aby se zajistilo, že po uvedení do provozu bude splňovat požadavky na ochranu uvedené v příloze I bodu 1.

4. Přístroj, u něhož není v obytných oblastech zajištěno splnění požadavků na ochranu, musí mít zřetelné označení takového omezení používání, popřípadě mít takto označen i obal.

5. Návody přiložené k přístrojům musí obsahovat potřebné informace pro používání přístroje v souladu s účelem, k němuž je určen.

Článek 10

Ochranná opatření

1. Pokud členský stát zjistí, že přístroj nesoucí označení CE nesplňuje požadavky této směrnice, přijme veškerá vhodná opatření k tomu, aby byl tento přístroj stažen z trhu, bylo zakázáno jeho uvádění na trh nebo do provozu nebo byl omezen jeho volný pohyb.

2. Dotyčný členský stát o každém takovém opatření neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy, sdělí důvody a zejména uvede, zda je nesplnění způsobeno:

a)	nesplněním základních požadavků uvedených v příloze I, pokud přístroj nevyhovuje harmonizovaným normám podle článku 6;

b)	nesprávným použitím harmonizovaných norem podle článku 6;

c)	nedostatky v harmonizovaných normách podle článku 6.

3. Komise se urychleně poradí se zúčastněnými stranami a následně členským státům oznámí, zda shledává opatření oprávněným či nikoliv.

4. Jestliže se opatření podle odstavce 1 zakládá na nedostatcích v harmonizovaných normách a členský stát na opatření trvá, Komise po konzultaci se zúčastněnými stranami předloží záležitost výboru a zahájí postup podle čl. 6 odst. 3 a 4.

5. Pokud nevyhovující přístroj podstoupil posouzení shody podle přílohy III, přijme dotyčný členský stát příslušné opatření vůči osobě, jež vypracovala vyjádření podle přílohy III bodu 3 a patřičně uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

Článek 11

Rozhodnutí o stažení, zákazu nebo omezení volného pohybu přístroje

1. V rozhodnutí o stažení přístroje z trhu, o zákazu nebo omezení jeho uvádění na trh nebo do provozu či omezení jeho volného pohybu, přijatém podle této směrnice, se uvede přesný důvod, na němž je toto rozhodnutí založeno. Tato rozhodnutí se neprodleně oznámí dotčené straně a současně se jí sdělí opravné prostředky umožněné vnitrostátním právem platným v daném členském státě a lhůty, které se na ně vztahují.

2. V případě rozhodnutí podle odstavce 1 může výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo jakákoliv jiná zúčastněná strana předem sdělit své stanovisko, nebrání-li takové konzultaci naléhavost přijímaného opatření, odůvodněná zejména veřejným zájmem.

Článek 12

Oznámené subjekty

1. Členské státy Komisi oznámí subjekty, které pověřily vykonáváním úkolů podle přílohy III. Při určování subjektů, které budou pověřeny, použijí členské státy kritéria stanovená v příloze VI.

V oznámení se uvede, zda jsou tyto subjekty pověřeny prováděním úkolů podle přílohy III pro všechny přístroje, na něž se tato směrnice vztahuje, nebo základní požadavky podle přílohy I, nebo zda je rozsah pověření omezen na určitá konkrétní hlediska nebo druhy přístrojů.

2. Subjekty, které vyhovují kritériím posuzování stanoveným v příslušných harmonizovaných normách, se považují za subjekty, které splňují kritéria podle přílohy VI, na něž se tyto harmonizované normy vztahují. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie odkazy na tyto normy.

3. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam oznámených subjektů. Komise zajistí pravidelnou aktualizaci tohoto seznamu.

4. Jestliže členský stát zjistí, že oznámený subjekt přestal splňovat kritéria uvedená v příloze VI, oznámí to Komisi a ostatním členským státům. Komise vyškrtne odkaz na tento subjekt ze seznamu podle odstavce 3.

KAPITOLA III

PEVNÉ INSTALACE

Článek 13

Pevné instalace

1. Na přístroj, který byl uveden na trh a který lze zabudovat do pevné instalace, se vztahují všechna ustanovení této směrnice platná pro přístroj.

Avšak ustanovení článků 5, 7, 8 a 9 nejsou povinná, jedná-li se o přístroj určený pro zabudování do dané pevné instalace, který jinak není komerčně dostupný. V těchto případech se v průvodní dokumentaci uvede pevná instalace a její charakteristiky elektromagnetické kompatibility a opatření, jež je třeba přijmout s ohledem na zabudování přístroje do pevné instalace, aby nebyla ohrožena shoda dané instalace. Dále se uvedou údaje podle čl. 9 odst. 1 a 2.

2. Projeví-li se u pevné instalace známky nesouladu, zejména stížnosti na rušení, které způsobuje, mohou příslušné orgány daného členského státu v případě pevné instalace požadovat důkaz souladu a případně vyvolat posouzení.

Je-li zjištěn nesoulad, mohou příslušné orgány uložit vhodná opatření, aby byla pevná instalace uvedena v soulad s požadavky na ochranu podle přílohy I bodu 1.

3. Členské státy vypracují nezbytná ustanovení pro zjištění osoby nebo osob odpovědných za uvedení pevné instalace v soulad s příslušnými základními požadavky.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Zrušovací ustanovení

Směrnice 89/336/EHS se zrušuje dnem 20. července 2007.

Odkazy na směrnici 89/336/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou stanovenou v příloze VII.

Článek 15

Přechodná ustanovení

Členské státy nebudou bránit tomu, aby se na trh nebo do provozu uvádělo zařízení vyhovující ustanovením směrnice 89/336/EHS, jež bylo uvedeno na trh před 20. červencem 2009.

Článek 16

Provedení

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 20. ledna 2007. Neprodleně o tom uvědomí Komisi. Budou tyto předpisy používat od 20. července 2007. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 17

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 15. prosince 2004.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

A. NICOLAÏ

(1) Úř. věst. C 220, 16.9.2003, s. 13.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 9. března 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. listopadu 2004.

(3) Úř. věst. L 139, 23.5.1989, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 93/68/EHS (Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 1).

(4) Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(5) Úř. věst. C 136, 4.6. 1985, s. 1.

(6) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(7) Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1701/2003 (Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 5).

(8) Ústava a úmluva Mezinárodní telekomunikační unie přijatá na dodatečné konferenci zplnomocněných zástupců (Ženeva, 1992), pozměněné konferencí zplnomocněných zástupců (Kjóto, 1994).

PŘÍLOHA I

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY PODLE ČLÁNKU 5

1. Požadavky na ochranu

Zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby se s přihlédnutím k dosaženému stavu techniky zajistilo, že:

a)	elektromagnetické rušení, které způsobuje, nepřesáhne úroveň za níž rádiové a telekomunikační zařízení nebo jiné zařízení není schopné fungovat tak, jak má,

b)	úroveň jeho odolnosti vůči elektromagnetickému rušení předpokládanému při používání k danému účelu mu dovoluje fungovat bez nepřijatelného zhoršení určených funkcí.

2. Zvláštní požadavky pro pevné instalace

Instalace a použití komponentů pro daný účel:

Pevná instalace musí být instalována s použitím správných technických postupů a při respektování údajů o použití komponentů pro daný účel, aby byly splněny požadavky na ochranu podle bodu 1. Tyto správné technické postupy musí být zdokumentovány a dokumentaci uchovává odpovědná osoba nebo osoby po dobu provozování pevné instalace pro potřeby kontroly ze strany příslušných vnitrostátních orgánů.

PŘÍLOHA II

POSTUP POSUZOVÁNÍ SHODY PODLE ČLÁNKU 7

(interní řízení výroby)

Výrobce posoudí elektromagnetickou kompatibilitu přístroje na základě příslušných jevů s cílem splnit požadavky na ochranu podle přílohy I bodu 1. Správné použití všech příslušných harmonizovaných norem, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, je rovnocenné posouzení elektromagnetické kompatibility.

Při posuzování elektromagnetické kompatibility se vezmou v úvahu všechny běžné určené provozní podmínky. Pokud může mít přístroj různé konfigurace, musí posouzení elektromagnetické kompatibility potvrdit, zda přístroj splňuje požadavky na ochranu podle přílohy I bodu 1 ve všech možných konfiguracích stanovených výrobcem jako příklad použití pro daný účel.

3.	Podle ustanovení v příloze IV výrobce zpracuje technickou dokumentaci prokazující shodu přístroje se základními požadavky této směrnice.

4.	Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství uchovává technickou dokumentaci pro potřebu příslušných orgánů alespoň po dobu deseti let od ukončení výroby daného přístroje.

5.	Splnění všech příslušných základních požadavků se u přístroje potvrdí ES prohlášením o shodě vydaným výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem ve Společenství.

6.	Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství uchovává ES prohlášení o shodě pro potřeby příslušných orgánů alespoň po dobu deseti let od ukončení výroby daného přístroje.

7.	Pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce nejsou usazeni ve Společenství, odpovídá za uchovávání ES prohlášení o shodě a technické dokumentace pro potřeby příslušného orgánu osoba, která ve Společenství uvádí přístroj na trh.

8.	Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, aby byly výrobky zhotovovány v souladu s technickou dokumentací podle bodu 3 a s ustanoveními této směrnice, která se na tyto výrobky vztahují.

9.	Technická dokumentace a ES prohlášení o shodě se vypracuje podle ustanovení v příloze IV.

PŘÍLOHA III

POSTUP POSUZOVÁNÍ SHODY PODLE ČLÁNKU 7

1.	Tento postup se skládá z postupu podle přílohy II, který je doplněn takto:

2.	Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství předloží technickou dokumentaci oznámenému subjektu podle článku 12 a požádá ho o posouzení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství oznámenému subjektu sdělí, jaká hlediska základních požadavků musí posoudit.

Oznámený subjekt prověří technickou dokumentaci a posoudí, zda náležitě prokazuje, že požadavky směrnice, jež má hodnotit, byly splněny. Potvrdí-li se, že přístroj je v souladu, vydá oznámený subjekt výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci ve Společenství vyjádření potvrzující tento soulad. Toto vyjádření se omezí pouze na aspekty základních požadavků, jež oznámený subjekt posuzoval.

4.	Výrobce připojí vyjádření oznámeného subjektu k technické dokumentaci.

PŘÍLOHA IV

TECHNICKÁ DOKUMENTACE A ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ

1. Technická dokumentace

Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody přístroje se základními posuzovanými požadavky. Technická dokumentace musí zahrnovat konstrukci a výrobu přístroje, zejména:

—	celkový popis přístroje;

—	prokázání souladu s harmonizovanými normami použitými buď zcela nebo částečně;

—

pokud výrobce nepoužil harmonizované normy nebo je použil pouze částečně, tak popis a vysvětlení postupu, jímž je zajištěno splnění základních požadavků směrnice včetně popisu posouzení elektromagnetické kompatibility podle přílohy II bodu 1, výsledky provedených projektových výpočtů, protokoly o zkouškách atd.;

—	vyjádření oznámeného subjektu, pokud byl použit postup podle přílohy III.

2. ES prohlášení o shodě

ES prohlášení o shodě musí přinejmenším obsahovat toto:

—	odkaz na směrnici;

—	údaje podle čl. 9 odst. 1 o přístroji, na který se vztahuje;

—	název a sídlo výrobce případně název a sídlo jeho zplnomocněného zástupce ve Společenství;

—	datovaný odkaz na specifikace, podle nichž je prohlášena shoda, aby se zajistila shoda přístroje s ustanoveními této směrnice;

—	datum prohlášení;

—	totožnost osoby oprávněné jednat jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce a její podpis.

PŘÍLOHA V

OZNAČENÍ CE PODLE ČLÁNKU 8

Označení CE se skládá z iniciál „CE“ v této podobě:

Označení CE musí být vysoké alespoň 5 mm. Je-li označení CE zmenšeno nebo zvětšeno, musí být zachovány vzájemné poměry dané mřížkou na výše uvedeném obrázku.

Označením CE musí být opatřen výrobek nebo štítek s údaji. Pokud to není možné nebo to nelze s ohledem na charakter přístroje zaručit, musí být označení na obalu, pokud nějaký je, a na přiložených dokladech.

Jestliže se na přístroj vztahují jiné směrnice, které se týkají jiných hledisek a které rovněž stanoví označení CE, pak toto označení vyjadřuje, že přístroj vyhovuje i těmto směrnicím.

Pokud však v průběhu přechodného období jedna nebo více takových směrnic výrobci umožňuje, aby si vybral, kterou z nich použije, pak označení CE znamená, že přístroj vyhovuje pouze těm směrnicím, které výrobce použil. V takovém případě se musí v dokumentech, upozorněních nebo návodech přiložených k danému výrobku, jež tyto směrnice vyžadují, uvést odkazy na tyto směrnice, jak byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA VI

KRITÉRIA PRO POSUZOVÁNÍ SUBJEKTŮ, JEŽ MAJÍ BÝT OZNÁMENY

Subjekty oznámené členskými státy musí splňovat alespoň tyto podmínky:

a)	potřebné personální zajištění a nezbytné prostředky a vybavení;

b)	technická způsobilost a profesionální bezúhonnost pracovníků;

c)	nezávislost při zpracování zpráv a plnění funkce podle této směrnice;

d)	nezávislost zaměstnanců a technických pracovníků vůči všem zúčastněným subjektům, skupinám nebo osobám přímo nebo nepřímo zainteresovaným na dotyčném výrobku;

e)	zachovávání služebního tajemství pracovníky;

f)	pojištění občanskoprávní odpovědnosti osob, pokud tuto odpovědnost nenese členský stát na základě vnitrostátních právních předpisů.

2.	Plnění podmínek uvedených v bodě 1 je pravidelně ověřováno příslušnými orgány členských států.

PŘÍLOHA VII

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 89/336/EHS	Tato směrnice
Čl. 1 odst. 1	Čl. 2 odst. 1 písm. a), b) a c)
Čl. 1 odst. 2	Čl. 2 odst. 1 písm. e)
Čl. 1 odst. 3	Čl. 2 odst. 1 písm. f)
Čl. 1 odst. 4	Čl. 2 odst. 1 písm. d)
Čl. 1 odst. 5 a 6	–
Čl. 2 odst. 1	Čl. 1 odst. 1
Čl. 2 odst. 2	Čl. 1 odst. 4
Čl. 2 odst. 3	Čl. 1 odst. 2
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 5 a příloha I
Článek 5	Čl. 4 odst. 1
Článek 6	Čl. 4 odst. 2
Čl. 7 odst. 1 písm. a)	Čl. 6 odst. 1 a 2
Čl. 7 odst. 1 písm. b)	–
Čl. 7 odst. 2	–
Čl. 7 odst. 3	–
Čl. 8 odst. 1	Čl. 6 odst. 3 a 4
Čl. 8 odst. 2	–
Čl. 9 odst. 1	Čl. 10 odst. 1 a 2
Čl. 9 odst. 2	Čl. 10 odst. 3 a 4
Čl. 9 odst. 3	Čl. 10 odst. 5
Čl. 9 odst. 4	Čl. 10 odst. 3
Čl. 10 odst. 1 první pododstavec	Článek 7, přílohy II a III
Čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec	Článek 8
Čl. 10 odst. 2	Článek 7, přílohy II a III
Čl. 10 odst. 3	–
Čl. 10 odst. 4	–
Čl. 10 odst. 5	Článek 7, přílohy II a III
Čl. 10 odst. 6	Článek 12
Článek 11	Článek 14
Článek 12	Článek 16
Článek 13	Článek 18
Příloha I bod 1	Příloha IV bod 2
Příloha I bod 2	Příloha V
Příloha II	Příloha VI
Příloha III poslední odstavec	Čl. 9 odst. 5

31.12.2004

Úřední věstník Evropské unie

L 390/38

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/109/ES

ze dne 15. prosince 2004

o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 44 a 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, (1)

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky, (2)

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Efektivní, průhledné a integrované trhy cenných papírů přispívají ke skutečně jednotnému trhu ve Společenství a podporují růst a tvorbu pracovních příležitostí lepší alokací kapitálu a snižováním nákladů. Sdělování přesných, úplných a včasných informací o emitentech cenných papírů buduje trvalou důvěru investorů a umožňuje informované hodnocení jejich podnikatelských výsledků a aktiv. To zvyšuje ochranu investorů i efektivitu trhu.

(2)

Proto by emitenti cenných papírů měli zajistit vhodnou průhlednost ve vztahu k investorům pomocí pravidelného toku informací. Ze stejného důvodu by akcionáři nebo fyzické osoby či právnické osoby držící hlasovací práva nebo finanční nástroje, ze kterých vyplývá nárok na pořízení stávajících akcií s hlasovacími právy, měli emitenty rovněž informovat o nabytí či jiných změnách významné účasti na společnostech tak, aby tyto subjekty byly schopny průběžně informovat veřejnost.

(3)

Sdělení Komise ze dne 11. května 1999 s názvem „Provádění rámce pro finanční trhy: akční plán“ stanoví řadu kroků, které jsou potřebné pro dokončení jednotného trhu finančních služeb. Evropská rada na zasedání v Lisabonu v březnu 2000 vyzvala k provedení tohoto akčního plánu do roku 2005. Akční plán zdůrazňuje potřebu vypracovat směrnici zvyšující požadavky na průhlednost. Tuto potřebu potvrdila Evropská rada na zasedání v Barceloně v březnu 2002.

(4)

Tato směrnice by měla být slučitelná s úkoly a povinnostmi, které Evropskému systému centrálních bank (dále jen „ESCB“) a centrálním bankám členských států ukládá Smlouva a Statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky; v tomto ohledu zvláštní pozornost vyžadují centrální banky členských států, jejichž akcie jsou v současné době přijaty k obchodování na regulovaném trhu, aby bylo zaručeno sledování prvořadých cílů práva Společenství.

(5)

Větší harmonizace ustanovení vnitrostátního práva týkajících se požadavků na pravidelné a průběžné informování o emitentech cenných papírů by měla vést k vyšší úrovni ochrany investorů v celém Společenství. Tato směrnice však neovlivňuje stávající právní předpisy Společenství ohledně podílových jednotek vydaných subjekty kolektivního investování jinými než uzavřeného typu nebo podílových jednotek nabytých či pozbytých v takových subjektech.

(6)

Dohled nad emitentem akcií nebo dluhových cenných papírů s jednotkovou jmenovitou hodnotou nižší nežli 1 000 EUR by pro účely této směrnice nejlépe vykonával členský stát, ve kterém má emitent sídlo. V tomto ohledu je nezbytné zajistit slučitelnost se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování (4). Spolu s tím by měla být zavedena určitá pružnost umožňující emitentům ze třetích zemí a společnostem ze Společenství emitujícím pouze cenné papíry jiné než ty, které jsou uvedeny výše, volbu jejich domovského členského státu.

(7)

Vysoká úroveň ochrany investorů v celém Společenství by umožnila odstraňování překážek při přijímání cenných papírů na regulované trhy umístěné nebo provozované v členském státu. Jiné členské státy nežli domovský členský stát by již dále neměly bý oprávněny omezit přijetí cenných papírů na jejich regulované trhy uložením přísnějších požadavků na pravidelné a průběžné informování o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijímány k obchodování na regulovaném trhu.

(8)

Odstranění překážek na základě zásady domovského členského státu podle této směrnice by nemělo ovlivnit oblasti, na které se nevztahuje tato směrnice, například práva akcionářů zasahovat do řízení emitenta. Rovněž by nemělo ovlivnit právo domovského členského státu požadovat, aby emitent navíc zveřejnil všechny regulované informace nebo jejich části prostřednictvím denního tisku.

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (5) již připravilo cestu pro sbližování standardů finančního výkaznictví v celém Společenství pro emitenty, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a kteří jsou povinni zpracovávat konsolidované účetní závěrky. Zvláštní režim pro emitenty cenných papírů přesahující všeobecný režim pro všechny společnosti, stanovený ve směrnicích upravujících právo obchodních společností, již tedy existuje. Tato směrnice vychází z tohoto přístupu s ohledem na roční a mezitímní finanční výkaznictví, včetně zásady poskytování Konsolidovaná účetní závěrka musí podávat pravdivý a věrný obraz o stavu aktiv a pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě emitenta. Zkrácený soubor účetní závěrky jako součást pololetní finanční zprávy rovněž představuje dostatečný základ pro poskytnutí takového pravdivého a věrného obrazu prvních šesti měsíců účetního období emitenta.

(10)

Výroční finanční zpráva by měla zajistit každoroční zveřejnění informací od okamžiku přijetí cenných papírů emitenta na regulovaný trh. Snadnější srovnatelnost výročních finančních zpráv může investorům na trzích cenných papírů sloužit pouze tehdy, pokud si mohou být jisti, že tyto informace budou zveřejněny v určité lhůtě po skončení účetního období. Pokud jde o dluhové cenné papíry, které již byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu před 1. lednem 2005 a které vydali emitenti registrovaní ve třetí zemi, může domovský členský stát za určitých podmínek emitentům povolit, aby nevypracovávali výroční finanční zprávy podle standardů požadovaných touto směrnicí.

(11)	Tato směrnice zavádí obsažnější pololetní finanční zprávy pro emitenty akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu. To by mělo investorům umožnit vyhodnocení situace emitenta na základě lepších informací.

(12)

Domovský členský stát může stanovit výjimky z pololetního výkaznictví emitentů dluhových cenných papírů v případě:

—	úvěrových institucí, které jednají jako drobní emitenti dluhových cenných papírů, nebo

—	emitentů již existujících ke dni vstupu této směrnice v platnost, kteří emitují dluhové cenné papíry nepodmíněně a neodvolatelně zaručené domovským členským státem nebo jedním z jeho orgánů regionální nebo místní samosprávy, nebo

—

během přechodného období deseti let, pouze pro ty dluhové cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu před 1. lednem 2005, které mohou nakupovat pouze profesionální investoři. Pokud domovský členský stát takovou výjimku udělí, nelze ji rozšířit na žádné dluhové cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu následně.

(13)

Evropský parlament a Rada vítají závazek Komise rychle zvážit zvýšení průhlednosti v oblasti postupů pro odměňování, celkových vyplacených odměn, včetně všech podmíněných nebo odložených odměn, a naturálních výhod poskytnutých každému členu správních, řídících či dozorčích orgánů podle jejího akčního plánu na „modernizaci práva obchodních společností a zlepšení správy a řízení společností v Evropské unii“ ze dne 21. května 2003 a záměr Komise podat v blízké budoucnosti doporučení k tomuto tématu.

(14)

Domovský členský stát by měl vést emitenty, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a jejichž hlavní činnosti spočívají v těžebním průmyslu, k tomu, aby ve své výroční finanční zprávě zveřejňovali platby vládám. Domovský členský stát by měl rovněž podporovat zvýšení průhlednosti těchto plateb v rámci stanoveném na různých mezinárodních finančních fórech.

(15)

Tato směrnice rovněž zavádí povinné pololetní výkaznictví pro emitenty emitující pouze dluhové cenné papíry na regulovaných trzích. Výjimky by měly být udělovány pouze pro velkoobchodní trhy na základě jednotkové jmenovité hodnoty ve výši nejméně 50 000 EUR, v souladu se směrnicí 2003/71/ES. Pokud jsou dluhové cenné papíry emitovány v jiné měně, měly by výjimky být možné pouze v případě, že jednotková jmenovitá hodnota v této měně je k datu emise rovnocenná nejméně 50 000 EUR.

(16)

Včasnější a spolehlivější informace o výsledku činnosti emitenta akcií v účetním období rovněž vyžadují vyšší frekvenci mezitímních informací. Proto by měl být zaveden požadavek na zveřejňování mezitímní zprávy vedení v prvních šesti měsících a druhé mezitímní zprávy vedení v druhých šesti měsících účetního období. Emitenti akcií, kteří již zveřejňují čtvrtletní finanční zprávy, by neměli být povinni zveřejňovat mezitímní zprávy vedení.

(17)	Na emitenta, jeho správní, řídící nebo dozorčí orgány či osoby odpovědné v rámci emitenta, by se měla vztahovat vhodná pravidla odpovědnosti stanovená každým členským státem v rámci jeho vnitrostátních právních předpisů. Členské státy by neměly být omezeny při určování rozsahu odpovědnosti.

(18)

Veřejnost by měla být informována o změnách významných účastí na emitentech, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu umístěném nebo provozovaném ve Společenství. Tyto informace by měly umožnit investorům nabývání nebo pozbývání akcií při plné znalosti hlasovací struktury; rovněž by měly zvýšit účinnou kontrolu nad emitenty akcií a celkovou průhlednost trhu ohledně významných pohybů kapitálu. Za určitých okolností by měly být poskytovány informace o akciích nebo finančních nástrojích určených v článku 13, složených jako zajištění.

(19)

Článek 9 a čl. 10 písm. c) by se neměly vztahovat na akcie poskytované členy nebo členům ESCB při plnění jejich funkcí měnových orgánů za předpokladu, že hlasovací práva spojená s těmito akciemi nejsou vykonávána; výraz „krátké období“ v článku 11 by měl být chápán s ohledem na úvěrové operace prováděné v souladu se Smlouvou a právními předpisy Evropské centrální banky (dále jen „ECB“), zejména obecnými zásadami ECB o nástrojích a postupech měnové politiky a o TARGET a na úvěrové operace za účelem provádění rovnocenných funkcí v souladu s vnitrostátními předpisy.

(20)

Aby se předešlo nadměrné zátěži určitých účastníků trhu a vyjasnilo se, které osoby skutečně vykonávají vliv nad emitentem, není nutné vyžadovat oznamování významné držby akcií či jiných finančních nástrojů určených článkem 13, ze kterých vyplývá nárok na nabývání akcií ve vztahu k tvůrcům trhu nebo správcům, nebo držby akcií či finančních nástrojů nabývaných výhradně pro účely zúčtování a vypořádání, v rámci omezení a záruk uplatňovaných v celém Společenství. Domovský členský stát by měl mít možnost stanovit omezené výjimky pokud jde o držbu akcií v obchodním portfoliu úvěrových institucí a investičních firem.

(21)

Aby se vyjasnilo, které osoby jsou skutečně významnými držiteli akcií či jiných finančních nástrojů stejného emitenta v celém Společenství, mateřské podniky by neměly být povinny sčítat své účasti s účastmi, které spravují subjekty kolektivního investování do převoditelých cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) nebo investiční společnosti za předpokladu, že tyto subjekty nebo společnosti vykonávají hlasovací práva nezávisle na mateřských společnostech a plní určité další podmínky.

(22)

Průběžné informování držitelů cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu by mělo být nadále založeno na zásadě rovného zacházení. Toto rovné zacházení se týká pouze akcionářů ve stejném postavení a proto se nedotýká otázky toho, kolik hlasovacích práv lze spojit s konkrétní akcií. Stejně tak držitelé dluhových cenných papírů téže emise by měli nadále požívat rovného zacházení, včetně státem zaručených dluhopisů. Mělo by být usnadněno informování držitelů akcií nebo dluhových cenných papírů na valných hromadách. Zejména držitelé akcií nebo dluhových cenných papírů usazení v zahraničí by se měli aktivněji podílet na tom, aby byli schopni pověřovat zástupce k jednání v jejich zastoupení. Ze stejných důvodů by mělo být na valné hromadě držitelů akcií nebo dluhových cenných papírů rozhodnuto, zda by se využívání moderních informačních a komunikačních technologií mělo stát skutečností. V takovém případě by emitenti měli zavést režim pro účinné informování držitelů jejich akcií nebo dluhových cenných papírů, aby mohli tyto držitele identifikovat.

(23)

Odstranění překážek a účinné vymáhání nových informačních požadavků Společenství rovněž vyžadují přiměřenou kontrolu příslušným orgánem domovského členského státu. Tato směrnice by měla poskytnout alespoň minimální záruku toho, že tyto informace budou k dispozici včas. Z tohoto důvodu by měl v každém členském státě existovat alespoň jeden evidenční a archivační systém.

(24)

Jakákoli povinnost emitenta překládat veškeré průběžné a pravidelné informace do všech příslušných jazyků ve všech členských státech, kde jsou jeho cenné papíry přijaty k obchodování, neprospívá integraci trhů cenných papírů a má odrazující vliv na přeshraniční přijímání cenných papírů k obchodování na regulovaných trzích. Proto by emitent v určitých případech měl mít právo poskytovat vypracované informace v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí. Protože je nutné zvláštní úsilí k přilákání investorů z ostatních členských států a ze třetích zemí, neměly by již členské státy bránit akcionářům, osobám vykonávajícím hlasovací práva nebo držitelům finančních nástrojů v podávání požadovaných oznámení emitentovi v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

(25)

Přístup investorů k informacím o emitentech by měl být na úrovni Společenství lépe organizován, aby byla aktivně podpořena integrace evropských kapitálových trhů. Investoři, kteří se nenacházejí v domovském členském státě emitenta by při získávání přístupu k těmto informacím měli mít postavení rovnocenné s investory, kteří se nacházejí v domovském členském státě. Toho by mohlo být dosaženo, pokud by domovský členský stát zajistil splnění minimálních standardů kvality pro šíření informací v celém Společenství rychlým způsobem, nediskriminačně a v závislosti na druhu dotčených regulovaných informací. Kromě toho informace, které byly rozšířeny, by měly být v domovském členském státě k dispozici centrálně a umožňovat tak vybudování evropské sítě přístupné drobným investorům za přijatelné ceny, aniž by docházelo ke zbytečnému zdvojování evidenčních požadavků na emitenty. Emitenti by při volbě prostředků nebo subjektů pro šíření těchto informací podle této směrnice měli využívat volné hospodářské soutěže.

(26)

Pro další zjednodušení přístupu investorů k informacím o společnostech ve všech členských státech by mělo být ponecháno na rozhodnutí vnitrostátních orgánů dohledu, jak budou formulovat pravidla pro zřízování elektronických sítí, po důkladném projednání s dalšími zúčastněnými stranami, zejména emitenty cenných papírů, investory, účastníky trhu, operátory regulovaných trhů a poskytovateli finančních informací.

(27)

K zajištění účinné ochrany investorů a řádného fungování regulovaných trhů by se měla pravidla týkající se informací, které mají zveřejňovat emitenti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, vztahovat i na emitenty, kteří nemají sídlo v členském státě, a na které se nevztahuje článek 48 Smlouvy. Stejně by mělo být zajištěno, aby veškeré další příslušné informace o emitentech ze Společenství nebo emitentech z třetích zemí, u nichž je zveřejnění požadováno ve třetí zemi, ale nikoli v členském státě, byly k dispozici veřejnosti ve Společenství.

(28)

V každém členském státě by měl být určen jediný příslušný orgán, který převezme konečnou odpovědnost za dohled nad plněním ustanovení přijatých podle této směrnice, i za mezinárodní spolupráci. Tento orgán by měl mít správní povahu a měla by být zaručena jeho nezávislost na ekonomických subjektech, aby byl vyloučen konflikt zájmů. Členské státy však mohou určit další příslušný orgán pro přezkum toho, že informace uvedené v této směrnici jsou vypracovány v souladu s příslušným rámcem výkaznictví a pro přijímání vhodných opatření v případě, že bude zjištěno protiprávní jednání; tento orgán nemusí mít správní povahu.

(29)

Narůstající přeshraniční aktivity vyžadují lepší spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány, včetně obsáhlého souboru ustanovení pro výměnu informací a bezpečnostních opatření. Organizace regulatorních a dozorových úkolů v každém členském státě by neměla bránit účinné spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány.

(30)

Na svém zasedání dne 17. července 2000 Rada zřídila Výbor moudrých pro regulaci evropských trhů s cennými papíry. Tento výbor ve své závěrečné zprávě navrhl zavedení nových legislativních technik vycházejících z čtyřúrovňového přístupu, jmenovitě ze základních zásad, technických prováděcích opatření, spolupráce mezi národními regulátory cenných papírů a vymáhání právních předpisů Společenství. Tato směrnice by se měla omezit na obecné „rámcové“ zásady, zatímco prováděcí opatření, která Komise přijme za pomoci Evropského výboru pro cenné papíry zřízeného rozhodnutím Komise 2001/528/ES (6), by měla stanovit technické podrobnosti.

(31)	Usnesení přijaté Evropskou radou na zasedání ve Stockholmu v březnu 2001 podpořilo závěrečnou zprávu Výboru moudrých a navržený čtyřúrovňový přístup, aby učinilo regulační proces v oblasti cenných papírů Společenství účinnějším a průhlednějším.

(32)	Podle uvedeného usnesení by se prováděcí opatření měla používat častěji, aby se zajistilo udržení technických ustanovení v aktuálním stavu odpovídajícím vývoji trhu a dohledu, a měly by se stanovit lhůty pro všechny etapy prováděcích pravidel.

(33)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2002 o provádění právních předpisů týkajících se finančních služeb rovněž podpořilo zprávu Výboru moudrých na základě slavnostního prohlášení, které stejného dne před Evropským parlamentem učinil předseda Komise, a dopisu ze dne 2. října 2001 zaslaného komisařem pro vnitřní trh předsedovi parlamentního výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, ohledně záruk pro úlohu Evropského parlamentu v tomto procesu.

(34)

Evropský parlament by měl mít lhůtu tří měsíců od prvního postoupení návrhu prováděcích opatření, aby je mohl přezkoumat a vyslovit své stanovisko. V naléhavých a odůvodněných případech však lze tuto lhůtu zkrátit. Pokud v této lhůtě Evropský parlament přijme usnesení, měla by Komise návrh opatření znovu přezkoumat.

(35)

K zohlednění nového vývoje na trzích cenných papírů mohou být někdy nezbytná technická prováděcí opatření k pravidlům stanoveným v této směrnici. Komise by proto měla být oprávněna přijmout prováděcí opatření za předpokladu, že nebudou měnit podstatné prvky této směrnice, a za předpokladu, že Komise bude jednat v souladu se zásadami stanovenými v této směrnici po projednání s Evropským výborem pro cenné papíry.

(36)

Při výkonu svých prováděcích pravomocí v souladu s touto směrnicí by Komise měla dodržovat tyto zásady:

—	je třeba zajistit důvěru ve finanční trhy mezi investory podporou vysokých standardů průhlednosti na finančních trzích;

—	investorům je třeba zajistit širokou škálu konkurenceschopných investičních příležitostí a úroveň uveřejňování a ochrany přizpůsobenou jejich situaci;

—	je třeba zajistit, aby nezávislé regulatorní orgány konzistentně uplatňovaly předpisy, zejména v oblasti boje s hospodářskou trestnou činností;

—	je třeba zajistit vysokou úroveň průhlednosti a projednání se všemi účastníky trhu a s Evropským parlamentem a Radou;

—	je třeba podporovat inovace na finančních trzích, pokud mají být dynamické a efektivní;

—	je třeba zajistit integritu trhu pečlivým a reakce schopným sledováním finančních inovací;

—	velký význam je přikládán snižování nákladů kapitálu a zvyšování přístupu k němu;

—	je třeba dlouhodobě vyvážit náklady a výhody veškerých prováděcích opatření pro účastníky trhu včetně malých a středních podniků a drobných investorů;

—	je třeba podporovat mezinárodní konkurenceschopnost finančních trhů Společenství, aniž bude dotčeno velmi nutné rozšíření mezinárodní spolupráce;

—	je třeba dosáhnout vyrovnaných podmínek pro všechny účastníky trhu prostřednictvím právních předpisů platných v rámci celého Společenství ve všech případech, kdy je to vhodné;

—	je třeba respektovat rozdíly vnitrostátních trhů v případech, kdy nemají škodlivý vliv na celistvost jednotného trhu;

—	je třeba zajistit soulad s ostatními právními předpisy Společenství v této oblasti, protože nerovnováha v oblasti informací a nedostatek průhlednosti by mohly ohrozit fungování trhů a především poškodit spotřebitele a drobné investory.

(37)

Aby bylo zajištěno plnění požadavků stanovených v této směrnici nebo prováděních opatření této směrnice, mělo by být porušení těchto požadavků nebo opatření neprodleně zjištěno a v případě potřeby sankcionováno. Proto by opatření a sankce měly být dostatečně odrazující, přiměřené a konzistentně vymáhané. Členské státy by měly zajistit, aby proti rozhodnutím přijatým příslušnými vnitrostátními orgány bylo možné u soudu podat opravný prostředek.

(38)

Tato směrnice má zlepšit současné požadavky na průhlednost kladené na emitenty cenných papírů a investory nabývající nebo pozbývající významné účasti na emitentech, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Tato směrnice nahrazuje některé požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny. (7) Pro soustředění požadavků na průhlednost v jediném aktu je nutné ji odpovídajícím způsobem změnit. Tato změna by však neměla ovlivnit schopnost členských států uvalit dodatečné požadavky podle článků 42 až 63 směrnice 2001/34/ES, které zůstávají v platnosti.

(39)	Tato směrnice je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (8).

(40)	Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(41)

Protože cílů této směrnice, tedy zajištění důvěry investorů pomocí rovnocenné průhlednosti v celém Společenství a tím i dokončení vnitřního trhu, nemůže být na základě stávajících právních předpisů Společenství dosaženo uspokojivě na úrovni členských států a může jich být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(42)	Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice stanoví požadavky týkající se zveřejňování pravidelných a průběžných informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou již přijaty k obchodování na regulovaném trhu umístěném nebo provozovaném v členském státě.

2. Tato směrnice se nevztahuje na podílové jednotky vydané subjekty kolektivního investování jinými než uzavřeného typu ani na podílové jednotky nabyté či pozbyté v rámci takových subjektů kolektivního investování.

3. Členské státy mohou rozhodnout, že ustanovení čl. 16 odst. 3 a v čl. 18 odst. 2 až 4 nebudou uplatňovat na cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu, emitované těmito členskými státy nebo orgány jejich regionální nebo místní samosprávy.

4. Členské státy mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat článek 13 na své národní centrální banky v jejich funkci emitentů cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu, pokud k tomuto přijetí dojde před 20. lednem 2005.

Článek 2

Definice

1. Pro účely této směrnice se rozumí:

„cennými papíry“ převoditelné cenné papíry definované v čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (10), s výjimkou nástrojů peněžního trhu definovaných v čl. 4 odst. 1 bodu 19 uvedené směrnice se splatností kratší než 12 měsíců, na které se mohou použít vnitrostátní právní předpisy;

„dluhovými cennými papíry“ dluhopisy nebo jiné formy převoditelných sekuritizovaných dluhů, s výjimkou cenných papírů rovnocenných akciím ve společnostech nebo cenných papírů, které by po převedení nebo po výkonu práv z nich vyplývajících vedly ke vzniku práva nabývat akcie či cenné papíry rovnocenné akciím;

c)	„regulovaným trhem“ trh definovaný v čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES;

d)	„emitentem“ právnická osoba upravená soukromým nebo veřejným právem, včetně státu, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, přičemž emitentem je v případě depozitních poukázek představujících cenné papíry emitent zastoupených cenných papírů;

„akcionářem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba upravená soukromým nebo veřejným právem, která přímo nebo nepřímo drží:

i)	akcie emitenta vlastním jménem a na vlastní účet;

ii)	akcie emitenta vlastním jménem, ale v zastoupení jiné fyzické či právnické osoby;

iii)	depozitní poukázky, v takovém případě se držitel depozitní poukázky považuje za akcionáře držícího příslušné akcie zastupované depozitními poukázkami;

„ovládaným podnikem“ jakýkoli podnik

i)	v němž má fyzická nebo právnická osoba většinu hlasovacích práv; nebo

ii)	v němž má fyzická nebo právnická osoba právo jmenovat a odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu a současně je akcionářem či společníkem tohoto podniku; nebo

iii)	v němž je fyzická nebo právnická osoba akcionářem nebo společníkem a na základě dohody s ostatními akcionáři nebo společníky podniku sama kontroluje většinu hlasovacích práv náležejících akcionářům nebo společníkům; nebo

iv)	nad nímž má fyzická nebo právnická osoba možnost vykonávat nebo skutečně vykonává dominantní vliv nebo kontrolu;

„subjektem kolektivního investování jiným než uzavřeného typu“ podílové fondy a investiční společnosti:

i)	jejichž cílem je kolektivní investování kapitálu získaného od veřejnosti a které provozují svou činnost na základě zásady rozložení rizika; a

ii)	jejichž podílové jednotky jsou na žádost podílníků přímo nebo nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z majetku těchto subjektů;

h)	„podílovými jednotkami subjektů kolektivního investování“ cenné papíry emitované subjektem kolektivního investování, které představují práva podílníků na podíl na majetku tohoto subjektu;

„domovským členským státem“

v případě emitenta dluhových cenných papírů o jednotkové jmenovité hodnotě nižší než 1 000 EUR nebo emitenta akcií:

—	pokud je zapsán v obchodním rejstříku ve Společenství, členský stát, v němž má sídlo;

—	pokud je zapsán v obchodním rejstříku ve třetí zemi, členský stát, ve kterém je povinen podávat roční informace u příslušného orgánu v souladu s článkem 10 směrnice 2003/71/ES;

Definice „domovského členského státu“ se použije na dluhové cenné papíry v měně jiné než euro za předpokladu, že jednotková jmenovitá hodnota je k datu emise nižší než 1 000 EUR, pokud není téměř rovna 1 000 EUR;

ii)

u všech emitentů, kteří nejsou uvedeni v bodě i) členský stát, který si emitent zvolí z členského státu, ve kterém má tento emitent sídlo a členských států, které přijaly jeho cenné papíry k obchodování na regulovaném trhu na svém území. Emitent může jako domovský členský stát zvolit pouze jeden členský stát. Jeho volba je platná po dobu nejméně tří let, kromě případu, kdy jeho cenné papíry již nejsou dále přijímány k obchodování na žádném regulovaném trhu ve Společenství;

j)	„hostitelským členským státem“ členský stát, ve kterém jsou cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu, pokud se liší od domovského členského státu;

„regulovanými informacemi“ všechny informace, které emitent nebo jiná osoba, která požádala o přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, musí zveřejnit podle této směrnice, podle článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (11) nebo podle právních či správních předpisů členského státu přijatých podle čl. 3 odst. 1 této směrnice;

l)	„elektronickými prostředky“ využití elektronického zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese), uložení a přenos dat pomocí kabelových, rozhlasových, optických technologií či jiných elektromagnetických prostředků;

m)	„správcovskou společností“ společnost definovaná v čl. 1a odst. 2 směrnice Rady 85/611/EHS Rady ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (12);

n)	„tvůrcem trhu“ osoba, která trvale působí na finančních trzích jako osoba ochotná obchodovat na vlastní účet formou nákupu a prodeje finančních nástrojů proti kapitálu ve svém vlastnictví a za ceny, které si sama stanoví;

o)	„úvěrovou institucí“ podnik definovaný v čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (13);

p)	„cennými papíry emitovanými průběžně nebo opakovaně“ dluhové cenné papíry stejného emitenta k neomezenému prodeji nebo nejméně dvě samostatné emise cenných papírů podobného druhu nebo třídy.

2. Pro účely definování „ovládaného podniku“ v odst. 1 písm. f) bodě ii) zahrnují práva držitele týkající se hlasování, jmenování a odvolávání práva kteréhokoli podniku ovládaného akcionářem a práva kterékoli fyzické či právnické osoby jednající, třebaže vlastním jménem, v zastoupení akcionáře nebo jiného podniku ovládaného akcionářem.

3. Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a aby bylo zajištěno jednotné uplatňování odstavce 1, přijme Komise v souladu s postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření týkající se definic uvedených v odstavci 1.

Komise zejména:

a)	stanoví pro účely odst. 1 písm. i) bodu ii) procesní úpravu, v souladu s níž může emitent provést volbu domovského členského státu;

b)	upraví, pokud to bude vhodné pro účely volby domovského členského státu podle odst. 1 písm. i) bodu ii), dobu tří let týkající se záznamu historie emitenta s přihlédnutím k jakémukoli novému požadavku podle právních předpisů Společenství ohledně přijímání k obchodování na regulovaném trhu;

pro účely odst. 1 písm. l) vypracuje orientační seznam prostředků, které nemají být považovány za elektronické prostředky a přihlédne tak k příloze V směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (14).

Článek 3

Integrace trhů cenných papírů

1. Domovský členský stát může emitentovi uložit požadavky přísnější nežli požadavky stanovené v této směrnici.

Domovský členský stát může rovněž držiteli akcií nebo fyzické či právnické osobě uvedené v článcích 10 nebo 13 uložit požadavky přísnější nežli požadavky stanovené v této směrnici.

2. Hostitelský členský stát nesmí:

a)	ohledně přijímání cenných papírů na regulovaný trh na svém území uložit přísnější požadavky na zveřejňování nežli požadavky stanovené v této směrnici nebo v článku 6 směrnice 2003/6/ES;

b)	pokud jde o oznamování informací, uložit držiteli akcií nebo fyzické či právnické osobě uvedené v článcích 10 nebo 13 požadavky přísnější nežli požadavky stanovené v této směrnici.

KAPITOLA II

PRAVIDELNÉ INFORMACE

Článek 4

Výroční finanční zprávy

1. Emitent zveřejní svou výroční finanční zprávu nejpozději čtyři měsíce po skončení každého účetního období a zajistí, aby byla zpráva veřejně přístupná nejméně po dobu pěti let.

2. Výroční finanční zpráva obsahuje:

a)	auditovanou účetní závěrku;

b)	zprávu o činnosti; a

prohlášení osob odpovědných v rámci emitenta, jejichž jména a funkce budou jasně uvedeny, o tom, že podle jejich nejlepšího vědomí podává účetní závěrka vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů pravdivý a věrný obraz o stavu aktiv a pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě emitenta a podniků zahrnutých do konsolidace jako celku a že zpráva o činnosti obsahuje věrný přehled vývoje a výsledků podniku a postavení emitenta a podniků zahrnutých do do konsolidace jako celku, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým čelí.

3. Pokud je emitent povinen vypracovat konsolidovanou účetní závěrku podle sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách (15), obsahuje auditovaná účetní závěrka konsolidovanou účetní závěrku v souladu s nařízením (ES) č. 1606/2002 a roční účetní závěrku mateřské společnosti zpracovanou v souladu s vnitrostátním právním předpisem členského státu, ve kterém je v obchodním rejstříku zapsána mateřská společnost.

Pokud emitent není povinen vypracovat konsolidovanou účetní závěrku, obsahuje auditovaná účetní závěrka účetní závěrku zpracovanou v souladu s vnitrostátním právním předpisem členského státu, ve kterém je společnost zapsána v obchodním rejstříku.

4. Účetní závěrka je auditována v souladu s články 51 a 51a čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností (16) a pokud je emitent povinen vypracovat konsolidovanou účetní závěrku, v souladu s článkem 37 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS.

Auditorská zpráva podepsaná osobou nebo osobami odpovědnými za audit účetní závěrky sev úplném znění zveřejní spolu s výroční finanční zprávou.

5. Zpráva vedení se vypracovává v souladu s článkem 46 směrnice 78/660/EHS, a pokud je emitent povinen vypracovat konsolidovanou účetní závěrku, v souladu s článkem 36 směrnice 83/349/EHS.

6. Aby vzala v úvahu technický vývoj na finančních trzích a zajistila jednotné uplatňování odstavce 1, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření. Komise zejména specifikuje technické podmínky, za nichž má zveřejněná výroční finanční zpráva včetně auditorské zprávy zůstat veřejně přístupná. V případě potřeby může Komise upravit dobu pěti let uvedenou v odstavci 1.

Článek 5

Pololetní finanční zprávy

1. Emitent akcií nebo dluhových cenných papírů zveřejní pololetní finanční zprávu zahrnující prvních šest měsíců účetního období co nejdříve po skončení příslušného období, nejpozději dva měsíce poté. Emitent zajistí, aby byla pololetní finanční zpráva veřejně přístupná nejméně po dobu pěti let.

2. Pololetní finanční zpráva obsahuje:

a)	zkrácený soubor účetní závěrky;

b)	mezitímní zprávu o činnosti; a

prohlášení osob odpovědných v rámci emitenta, jejichž jména a funkce budou jasně uvedeny, o tom, že podle jejich nejlepšího vědomí podává zkrácený soubor účetní závěrky vypracovaný v souladu s platným souborem účetních standardů pravdivý a věrný obraz o stavu aktiv a pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě emitenta a podniků zahrnutých do konsolidace jako celku podle požadavků odstavce 3 a že mezitímní zpráva o činnosti obsahuje věrný přehled informací požadovaných podle odstavce 4.

3. Pokud je emitent povinen vypracovat konsolidovanou účetní závěrku, je zkrácený soubor účetní závěrky vypracován v souladu s mezinárodním účetním standardem platným pro mezitímní finanční výkaznictví, přijatým postupem podle článku 6 nařízení (ES) č. 1606/2002.

Pokud emitent není povinen vypracovat konsolidovanou účetní závěrku, obsahuje zkrácený soubor účetní závěrky alespoň zkrácenou rozvahy, zkrácený výkaz zisku a ztrát a vysvětlivky k těmto výkazům. Při přípravě zkrácené rozvahy a zkráceného výkazu zisku a ztrát dodrží emitent stejné zásady účtování a oceňování jako pří přípravě výročních finančních zpráv.

4. Mezitímní zpráva o činnosti zahrnuje alespoň uvedení důležitých událostí, ke kterým došlo v prvních šesti měsících účetního období a jejich dopadu na zkrácený soubor účetní závěrky, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot pro zbývajících šest měsíců účtního období. U emitentů akcií mezitímní zpráva o činnosti zahrnuje rovněž hlavní transakce se spřízněnými stranami.

5. Pokud byla pololetní finanční zpráva auditována, bude zpráva auditora přetištěna v plném znění. To platí i pro auditorský přezkum. Pokud pololetní finanční zpráva nebyla auditována nebo přezkoumána auditory, uvede o tom emitent ve své zprávě.

6. Aby vzala v úvahu technický vývoj na finančních trzích a zajistila jednotné uplatňování odstavců 1 až 5 tohoto článku, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření.

Komise zejména:

a)	specifikuje technické podmínky, za nichž má zveřejněná pololetní finanční zpráva včetně auditorského přezkumu zůstat veřejně přístupná;

b)	upřesní povahu auditorského přezkumu;

c)	specifikuje minimální obsah zkrácené rozvahy a výkazu zisku a ztrát a vysvětlivek k těmto výkazům v případě, že nejsou zpracovány v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými postupem podle článku 6 nařízení (ES) č. 1606/2002.

V případě potřeby může Komise upravit dobu pěti let uvedenou v odstavci 1.

Článek 6

Mezitímní zprávy vedení

1. Aniž je dotčen článek 6 směrnice 2003/6/ES, zveřejní emitent, jehož akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, během prvních šesti měsíců účetního období zprávu svého vedení a během druhých šesti měsíců účetního období další zprávu vedení. Tato zpráva bude vydána ve lhůtě od deseti týdnů po začátku a šesti týdnů před skončením příslušného šestiměsíčního období. Obsahuje informace zahrnující období od začátku příslušného šestiměsíčního období do data zveřejnění zprávy. Toto zpráva uvádí:

—	vysvětlení hlavních událostí a transakcí, ke kterým došlo během příslušného období, a jejich dopadu na finanční situaci emitenta a jím ovládaných podniků, a

—	obecný popis finanční situace a výsledků emitenta a jím ovládaných podniků v příslušném období.

2. Emitenti, kteří podle vnitrostátních právních předpisů, pravidel regulovaného trhu nebo z vlastníhopodnětu zveřejňují čtvrtletní finanční zprávy v souladu s uvedenými předpisy nebo pravidly, nejsou povinni vydávat veřejnou zprávu vedení podle odstavce 1.

3. Nejpozději do 20. ledna 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o průhlednosti čtvrtletního finančního výkaznictví a zpráv vedení emitentů, k přezkoumání toho, zda poskytované informace splňují cíl, kterým je umožnit investorům informované zhodnocení finanční situace emitenta. Tato zpráva bude zahrnovat hodnocení dopadu na oblasti, ve kterých Komise zvažuje návrh změn tohoto článku.

Článek 7

Odpovědnost

Členské státy zajistí, aby odpovědnost za informace, které mají být vypracovány a zveřejněny v souladu s články 4, 5, 6 a 16, nesl alespoň emitent nebo jeho správní, řídící či dozorčí orgány, a aby se jejich právní a správní předpisy týkající se odpovědnosti vztahovaly na emitenty, výše uvedené orgány nebo osoby odpovědné v rámci emitentů.

Článek 8

Výjimky

1. Články 4, 5 a 6 se nevztahují na tyto emitenty:

a)	stát, orgán regionální nebo místní samosprávy státu, mezinárodní subjekt veřejnoprávní povahy, jehož členem je nejméně jeden členský stát, ECB a centrální banky členských států bez ohledu na to, zda emitují nebo neemitují akcie či jiné cenné papíry; a

emitent, který emituje výhradně dluhové cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu, jejichž jednotková jmenovitá hodnota činí nejméně 50 000 EUR nebo v případě dluhových cenných papírů denominovaných v jiné měně než euro jejich jednotková jmenovitá hodnota je k datu emise rovnocenná nejméně 50 000 EUR.

2. Domovský členský stát se může rozhodnout neuplatňovat článek 5 na úvěrové instituce, jejichž akcie nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a které průběžně či opakovaně emitovaly výhradně dluhové cenné papíry, za předpokladu, že celková jmenovitá hodnota všech takových dluhových cenných papírů nepřesáhla 100 000 000 EUR a úvěrové instituce nezveřejnily prospekt podle směrnice 2003/71/ES.

3. Domovský členský stát se může rozhodnout neuplatňovat článek 5 na emitenty již existující k datu vstupu směrnice 2003/71/ES v platnost, kteří na regulovaném trhu emitovali výhradně dluhové cenné papíry bezpodmínečně a neodvolatelně zaručené domovským členským státem nebo jedním z jeho orgánů regionální nebo místní samosprávy.

KAPITOLA III

PRŮBĚŽNÉ INFORMACE

ODDÍL I

Informace o významných účastech

Článek 9

Oznámení o nabytí nebo pozbytí významné účasti

1. Domovský členský stát zajistí, aby v případě, že akcionář nabude nebo pozbude akcie emitenta, jehož akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a jsou s nimi spojena hlasovací práva, oznámil tento akcionář emitentovi podíl na hlasovacích právech emitenta, který tento akcionář drží v důsledku nabytí nebo pozbytí v případě, že tento podíl dosáhne, přesáhne nebo klesne pod prahové hodnoty 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, 50 % a 75 %.

Hlasovací práva se vypočítají na základě všech akcií, s nimiž jsou hlasovací práva spojena i v případě, že je jejich výkon pozastaven. Kromě toho se tato informace uvede rovněž ve vztahu ke všem akciím stejné třídy, s nimiž jsou spojena hlasovací práva.

2. Domovské členské státy zajistí, aby akcionáři oznamovali emitentovi podíl na hlasovacích právech v případě, že tento podíl dosáhne, přesáhne nebo klesne pod prahové hodnoty stanovené v odstavci 1 v důsledku událostí měnících členění hlasovacích práv, na základě informací zveřejňovaných podle článku 15. Pokud je emitent zapsán v obchodním rejstříku ve třetí zemi, bude oznámení prováděno u rovnocenných událostí.

3. Domovský členský stát nemusí uplatnit:

a)	prahovou hodnotu 30 %, pokud uplatňuje prahovou hodnotu ve výši jedné třetiny;

b)	prahovou hodnotu 75 %, pokud uplatňuje prahovou hodnotu ve výši dvou třetin.

4. Tento článek se nevztahuje na akcie nabyté za výhradním účelem zúčtování a vypořádání v obvyklém krátkém vypořádacím cyklu, ani na správcedržící akcie v rámci své funkce správce, pokud tito správci mohou vykonávat hlasovací práva spojená s těmito akciemi pouze podle příkazů daných písemně nebo elektronickými prostředky.

5. Tento článek se rovněž nevztahuje na nabytí nebo pozbytí významné účasti dosahující nejméně prahové hodnoty 5 % ze strany tvůrce trhu jednajícího v této funkci za předpokladu, že:

a)	jej povolil jeho domovský členský stát podle směrnice 2004/39/ES; a

b)	nezasahuje do řízení dotčeného emitenta ani nevykonává žádný vliv na emitenta, aby koupil tyto akcie či pokryl cenu akcie.

6. Domovské členské státy podle čl. 2 odst. 1 písm. i) mohou stanovit, aby hlasovací práva úvěrové instituce nebo investiční společnosti držená v obchodním portfoliu podle čl. 2 odst. 6 směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (17) nebyla započtena pro účely tohoto článku za předpokladu, že:

a)	hlasovací práva držená v obchodním portfoliu nepřesahují 5 %, a

b)	úvěrová instituce nebo investiční společnost zajistí, aby hlasovací práva spojená s akciemi drženými v obchodním portfoliu nebyla vykonávána ani jinak používána k zásahům do řízení emitenta.

7. Aby vzala v úvahu technický vývoj na finančních trzích a zajistila jednotné uplatňování odstavců 2, 4 a 5 tohoto článku, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření.

Komise zejména specifikuje maximální délku „krátkého vypořádacího cyklu“ uvedeného v odstavci 4, jakož i vhodné kontrolní mechanismy příslušného orgánu domovského členského státu. Kromě toho může Komise sestavit seznam událostí uvedených v odstavci 2.

Článek 10

Nabytí nebo pozbytí významných podílů na hlasovacích právech

Požadavky na oznamování definované v čl. 9 odst. 1 a 2 se vztahují i na fyzickou nebo právnickou osobu v rozsahu, v jakém je oprávněna nabývat hlasovací práva, zcizovat je nebo je vykonávat v kterémkoli z následujících případů nebo jejich kombinaci:

a)	hlasovací práva držená třetí stranou, se kterou tato fyzická nebo právnická osoba uzavřela dohodu, jež je zavazuje provádět prostřednictvím jednotného výkonu hlasovacích práv, která drží, trvalou společnou politiku vůči vedení dotčeného emitenta;

b)	hlasovací práva držená třetí stranou na základě dohody uzavřené s touto fyzickou nebo právnickou osobou, podle níž dochází k dočasnému převodu daných hlasovacích práv za protiplnění;

c)	hlasovací práva spojená s akciemi poskytnutými této fyzické či právnické osobě jako zajištění za předpokladu, že tato osoba ovládá hlasovací práva a prohlásí svůj úmysl je vykonávat;

d)	hlasovací práva spojená s akciemi, na které má tato fyzická nebo právnická osoba doživotní užívací právo;

e)	hlasovací práva, která drží nebo která může vykonávat ve smyslu písmen a) až d) podnik ovládaný touto fyzickou nebo právnickou osobou;

f)	hlasovací práva spojená s akciemi uloženými u této fyzické či právnické osoby, která může tato osoba vykonávat podle svého uvážení, pokud nedostane od akcionářů zvláštní pokyny;

g)	hlasovací práva držená třetí stranou vlastním jménem v zastoupení dané fyzické či právnické osoby;

h)	hlasovací práva, která může daná fyzická či právnická osoba vykonávat na základě plné moci, může-li tato hlasovací práva vykonávat podle svého uvážení, pokud nedostane od akcionářů zvláštní pokyny.

Článek 11

1. Článek 9 a čl. 10 písm. c) se nevztahují na akcie poskytnuté členy nebo členům ESCB při plnění jejich funkcí měnových orgánů, včetně akcií poskytnutých členy nebo členům ESCB v rámci zástavní smlouvy, smlouvy o zpětném odkupu či podobné smlouvy za likvidní finanční prostředky poskytované pro účely měnové politiky nebo v rámci platebního systému.

2. Výjimka se vztahuje na výše uvedené transakce trvající po krátkou dobu a za předpokladu, že hlasovací práva spojená s těmito akciemi nejsou vykonávána.

Článek 12

Postupy při oznamování a zveřejňování významných účastí

1. Oznamování požadované podle článků 9 a 10 zahrnuje tyto informace:

a)	výsledná situace pokud jde o hlasovací práva;

b)	řetězec ovládaných podniků jejichž prostřednictvím jsou hlasovací práva skutečně držena, pokud takové podniky existují;

c)	datum dosažení nebo překročení prahové hodnoty; a

d)	totožnost akcionáře, i pokud není oprávněn vykonávat hlasovací práva podle podmínek stanovených v článku 10, a fyzické či právnické osoby oprávněné vykonávat hlasovací práva v zastoupení akcionáře.

2. Oznámení emitentovi bude provedeno co nejdříve, ale nikoli později než za čtyři obchodní dny, z nichž první bude den po datu, kdy akcionář nebo fyzická či právnická osoba uvedená v článku 10

a)	zjistí nabytí či pozbytí nebo možnost vykonávat hlasovací práva nebo kdy to s ohledem na okolnosti zjistit měla, bez ohledu na datum, kdy došlo k nabytí, pozbytí nebo možnosti vykonávat hlasovací práva; nebo

b)	je vyrozuměna o události uvedené v čl. 9 odst. 2.

3. Podnik je zproštěn povinnosti provést oznámení v souladu s odstavcem 1, pokud oznámení provede mateřský podnik nebo je mateřský podnik sám podnikem ovládaným jeho vlastním mateřským podnikem.

4. Mateřský podnik správcovské společnosti není povinen sčítat své účasti podle článků 9 a 10 s účastmi, které spravuje správcovská společnost za podmínek stanovených ve směrnici 85/611/EHS za předpokladu, že tato správcovská společnost vykonává hlasovací práva nezávisle na mateřském podniku.

Články 9 a 10 se však použijí v případě, že mateřský podnik nebo jiný ovládaný podnik mateřského podniku investoval do účastí spravovaných touto správcovskou společností a správcovská společnost nemá právo vykonávat hlasovací práva spojená s těmito účastmi a může tato hlasovací práva vykonávat podle přímých nebo nepřímých příkazů mateřského nebo jiného ovládaného podniku mateřského podniku.

5. Mateřský podnik investiční společnosti povolené podle směrnice 2004/39/ES není povinen sčítat své účasti podle článků 9 a 10 s účastmi, které tato investiční společnost spravuje individuálně pro jednotlivé zákazníky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 9 směrnice 2004/39/ES za předpokladu, že:

—	investiční společnost má povolení k poskytování takové správy portfolia podle bodu 4 oddílu A přílohy I směrnice 2004/39/ES;

—

může hlasovací práva spojená s těmito účastmi vykonávat pouze podle příkazů daných písemně nebo elektronickými prostředky nebo zajistí, aby služby individuální správy portfolia byly prováděny nezávisle na veškerých dalších službách za podmínek rovnocenných podmínkám stanoveným směrnicí 85/611/EHS pomocí stanovení vhodných mechanismů; a

—	investiční společnost vykonává svá hlasovací práva nezávisle na mateřském podniku.

Články 9 a 10 se však použijí v případě, že mateřský podnik nebo jiný ovládaný podnik mateřského podniku investoval do účastí spravovaných touto investiční společností a investiční společnost nemá právo vykonávat hlasovací práva spojená s těmito účastmi a může tato hlasovací práva vykonávat pouze podle přímých nebo nepřímých příkazů mateřského nebo jiného ovládaného podniku mateřského podniku.

6. Po obdržení oznámení podle odstavce 1, nejpozději však tři obchodní dny poté, emitent zveřejní veškeré údaje uvedené v tomto oznámení.

7. Domovský členský stát může emitenty vyjmout z povinnosti podle odstavce 6, pokud informace obsažené v oznámení zveřejní jeho příslušný orgán za podmínek stanovených v článku 21, po obdržení oznámení podle odstavce 1, nejpozději však tři obchodní dny poté.

8. Aby vzala v úvahu technický vývoj na finančních trzích a zajistila jednotné uplatňování odstavců 1, 2, 4, 5 a 6 tohoto článku, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření:

a)	ke stanovení standardního formuláře, který bude používán v celém Společenství pro oznamování požadovaných informací emitentovi podle odstavce 1 nebo při podávání informací podle čl. 19 odst. 3;

b)	k určení kalendáře „obchodních dnů“ pro všechny členské státy;

c)	ke stanovení toho, ve kterých případech akcionář nebo fyzická či právnická osoba uvedená v článku 10 nebo oba tyto subjekty provádějí nutné oznámení emitentovi;

d)	k vyjasnění okolností, za kterých akcionář nebo fyzická či právnická osoba uvedená v článku 10 měli zjistit nabytí nebo pozbytí;

e)	k vyjasnění podmínek nezávislosti, které budou plnit správcovské společnosti a jejich mateřské podniky nebo investiční společnosti a jejich mateřské podniky k tomu, aby mohly využít výjimky podle odstavců 4 a 5.

Článek 13

1. Požadavky na oznámení stanovené v článku 9 se použijí i na fyzickou či právnickou osobu, která přímo či nepřímo drží finanční nástroje, ze kterých vyplývá oprávnění nabývat z iniciativy tohoto držitele samotného pomocí formální dohody již vydané akcie, s nimiž jsou spojena hlasovací práva, emitenta, jehož akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.

2. Aby vzala v úvahu technický vývoj na finančních trzích a zajistila jednotné uplatňování odstavce 1, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření. Zejména určí:

a)	druhy finančních nástrojů uvedených v odstavci 1 a jejich souhrn;

b)	povahu formální dohody uvedené v odstavci 1;

c)	obsah oznámení, které má být provedeno, se stanovením standardního formuláře, který bude k tomuto účelu používán v celém Společenství;

d)	lhůtu pro oznamování;

e)	komu má být oznámení podáno.

Článek 14

1. Pokud emitent akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu nabude nebo pozbude vlastní akcie sám nebo prostřednictvím osoby, která jedná vlastním jménem, ale v zastoupení emitenta, domovský členský stát zajistí, aby emitent zveřejnil podíl těchto akcií co nejdříve, nejpozději však čtyři obchodní dny po tomto nabytí nebo pozbytí, pokud tento podíl dosáhne, přesáhne nebo klesne pod prahové hodnoty 5 % nebo 10 % hlasovacích práv. Podíl se vypočítá na základě celkového počtu akcií, s nimiž jsou hlasovací práva spojena.

2. Aby vzala v úvahu technický vývoj na finančních trzích a zajistila jednotné uplatňování odstavce 1, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření.

Článek 15

Pro účely výpočtu prahových hodnot podle článku 9 domovský členský stát požaduje, aby emitent zveřejnil alespoň celkový počet hlasovacích práv a výši kapitálu na konci každého kalendářního měsíce, během něhož dojde ke zvýšení nebo snížení tohoto celkového počtu.

Článek 16

Doplňující informace

1. Emitent akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu bez prodlení zveřejní jakoukoli změnu práv spojených s různými třídami akcií, včetně změn práv spojených s derivátovými cennými papíry, které vydává emitent sám a které umožňují přístup k akciím tohoto emitenta.

2. Emitent jiných cenných papírů než akcií, přijatých k obchodování na regulovaném trhu bez prodlení zveřejní jakékoli změny práv držitelů jiných cenných papírů než akcií, včetně změn podmínek těchto cenných papírů, které by mohly tato práva nepřímo ovlivnit, vyplývajících zejména ze změny úvěrových podmínek nebo úrokových sazeb.

3. Emitent cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu bez prodlení zveřejní nové úvěrové emise, a zejména jakékoli k nim se vztahující záruky či zajištění. Aniž je dotčena směrnice 2003/6/ES, tento odstavec se nepoužijí na mezinárodní subjekt veřejnoprávní povahy, jehož členem je nejméně jeden členský stát.

ODDÍL II

Informace pro držitele cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu

Článek 17

Informační požadavky na emitenty, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu

1. Emitent akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu zajistí rovné zacházení se všemi držiteli akcií, kteří jsou ve stejném postavení.

2. Emitent zajistí, aby veškeré prostředky a informace nutné k tomu, aby držitelům akcií byl umožněn výkon jejich práv, byly k dispozici v domovském členském státě a aby byla zachována celistvost údajů. Akcionářům nebude bráněno ve výkonu jejich práv zástupcem na základě plné moci, při dodržení právních předpisů země, ve které je emitent zapsán v obchodním rejstříku. Emitent zejména:

a)	poskytne informace o místě, času a programu schůzí, celkovém počtu akcií a hlasovacích práv a o právech držitelů účastnit se schůzí;

b)	dá k dispozici formulář plné moci v písemné případně elektronické podobě pro každou osobu oprávněnou hlasovat na schůzi akcionářů, spolu s oznámením o schůzi nebo na požádání po oznámení schůze;

c)	určí svým zástupcem finanční instituci, jejímž prostřednictvím mohou akcionáři vykonávat svá finanční práva; a

d)	zveřejní oznámení nebo rozešle oběžníky týkající se rozdělení a plateb dividend a emisí nových akcií včetně informací o všech úpravách ohledně rozdělení, upisování, rušení nebo konverze.

3. Pro předávání informací akcionářům domovský členský stát umožní emitentům, aby používali elektronické prostředky za předpokladu, že toto rozhodnutí bude přijato na valné hromadě a splní alespoň tyto podmínky:

a)	použití elektronických prostředků nijak nezávisí na umístění sídla nebo bydliště akcionáře nebo v případech uvedených v čl. 10 písm. a) až h) fyzických či právnických osob;

b)	budou zavedena identifikační opatření, aby akcionáři nebo fyzické či právnické osoby oprávněné vykonávat hlasovací práva nebo řídit jejich výkon, byli účinně informováni;

akcionáři nebo v případech uvedených v čl. 10 písm. a) až e) fyzické či právnické osoby oprávněné nabývat, zcizovat nebo vykonávat hlasovací práva, budou písemně kontaktováni ve věci vyžádání jejich souhlasu k použití elektronických prostředků pro předávání informací, a pokud v přiměřené lhůtě nepodají námitku, bude se jejich souhlas považovat za vydaný. Budou si moci kdykoli v budoucnu vyžádat předávání těchto informací písemnou cestou; a

d)	rozdělení nákladů spjatých s předáváním těchto informací elektronickými prostředky určí emitent v souladu se zásadou rovného zacházení stanovenou v odstavci 1.

4. Aby vzala v úvahu technický vývoj na finančních trzích, přihlédla k vývoji informačních a komunikačních technologií a zajistila jednotné uplatňování odstavců 1, 2 a 3, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření. Zejména specifikuje druhy finančních institucí, jejichž prostřednictvím může akcionář vykonávat finanční práva podle odst. 2 písm. c).

Článek 18

Informační požadavky na emitenty, jejichž dluhové cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu

1. Emitent dluhových cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu zajistí rovné zacházení se všemi držiteli dluhových cenných papírů téže emise, pokud jde o všechna práva spojená s těmito dluhovými cennými papíry.

2. Emitent zajistí, aby veškeré prostředky a informace nutné k tomu, aby držitelům dluhových cenných papírů umožnily výkon jejich práv, byly veřejně k dispozici v domovském členském státě a aby byla zachována celistvost údajů. Držitelům dluhových cenných papírů nebude bráněno ve výkonu jejich práv zástupcem na základě plné moci, při dodržení právních předpisů země, ve které je emitent zapsán v obchodním rejstříku. Emitent zejména:

a)	zveřejní oznámení nebo rozešle oběžníky týkající se místa, času a programu schůzí držitelů dluhových cenných papírů, výplaty úroků, výkonu práv konverze, výměny, upisování nebo zrušení a splacení, jakož i práv těchto držitelů na účast v nich;

b)	dá k dispozici formulář plné moci v písemné případně elektronické podobě pro každou osobu oprávněnou hlasovat na schůzi držitelů dluhových cenných papírů, spolu s oznámením o schůzi nebo na požádání po oznámení schůze; a

c)	určí svým zástupcem finanční instituci, jejímž prostřednictvím mohou držitelé dluhových cenných papírů vykonávat svá finanční práva.

3. Pokud mají být na schůzi pozváni pouze držitelé dluhových cenných papírů o jednotkové jmenovité hodnotě nejméně 50 000 EUR nebo v případě dluhových cenných papírů denominovaných v jiné měně než euro o jednotkové jmenovité hodnotě rovnocenné 50 000 EUR k datu emise, může emitent zvolit za místo konání kterýkoli členský stát za předpokladu, že v tomto členském státě jsou k dispozici všechny prostředky a informace nutné k tomu, aby tito držitelé mohli vykonávat svá práva.

4. Pro předávání informací držitelům dluhových cenných papírů domovský členský stát nebo členský stát zvolený emitentem podle odstavce 3 umožní emitentům, aby používali elektronické prostředky za předpokladu, že toto rozhodnutí bude přijato na valné hromadě a splní alespoň tyto podmínky:

a)	použití elektronických prostředků nijak nezávisí na umístění sídla nebo bydliště držitele dluhových cenných papírů nebo zmocněnce, který tohoto držitele zastupuje;

b)	budou zavedena identifikační opatření, aby držitelé dluhových cenných papírů byli účinně informováni;

držitelé dluhových cenných papírů budou písemně kontaktováni ve věci vyžádání jejich souhlasu k použití elektronických prostředků pro předávání informací, a pokud v přiměřené lhůtě nepodají námitku, bude se jejich souhlas považovat za vydaný. Budou si moci kdykoli v budoucnu vyžádat předávání těchto informací písemnou cestou; a

d)	rozdělení nákladů spjatých s předáváním těchto informací elektronickými prostředky určí emitent v souladu se zásadou rovného zacházení stanovenou v odstavci 1.

5. Aby vzala v úvahu technický vývoj na finančních trzích, přihlédla k vývoji informačních a komunikačních technologií a zajistila jednotné uplatňování odstavců 1 až 4, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření. Zejména specifikuje druhy finančních institucí, jejichž prostřednictvím může držitel dluhového cenného papíru vykonávat finanční práva stanovená v odst. 2 písm. c).

KAPITOLA IV

VŠEOBECNÉ POVINNOSTI

Článek 19

Kontrola domovského členského státu

1. Kdykoli emitent nebo osoba, která bez souhlasu emitenta požádala o přijetí svých cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, zveřejní regulované informace, podá tyto informace ve stejný okamžik i u příslušného orgánu svého domovského členského státu. Tento příslušný orgán se může rozhodnout, že zveřejní tyto podané informace na své internetové stránce.

Pokud emitent navrhuje změnu své zakládací listiny nebo stanov, sdělí návrh změny příslušnému orgánu domovského členského státu a regulovanému trhu, na který byly jeho cenné papíry přijaty k obchodování. Toto sdělení bude provedeno neprodleně, nejpozději však v den svolání valné hromady, která má o návrhu změny hlasovat nebo o ní má být informována.

2. Domovský členský stát může emitenta osvobodit od povinnosti podle odstavce 1 ve věci informací zveřejňovaných v souladu s článkem 6 směrnice 2003/6/ES nebo čl. 12 odst. 6 této směrnice.

3. Informace, které mají být oznámeny emitentovi v souladu s články 9, 10, 12 a 13, budou současně podány u příslušného orgánu domovského členského státu.

4. Aby zajistila jednotné uplatňování odstavců 1, 2 a 3, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření.

Komise zejména specifikuje postup, kterým emitent, držitel akcií či jiných finančních nástrojů nebo osoba uvedená v článku 10 musí podat informace u příslušného orgánu domovského členského státu podle odstavců 1 nebo 3, aby:

a)	umožnila podání elektronickými prostředky v domovském členském státě;

b)	koordinovala podání výroční finanční zprávy uvedené v článku 4 této směrnice s podáním ročních informací uvedených v článku 10 směrnice 2003/71/ES.

Článek 20

Jazyky

1. Pokud jsou cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu pouze v domovském členském státě, zveřejňují se regulované informace v jazyce akceptovaném příslušným orgánem domovského členského státu.

2. Pokud jsou cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu v domovském členském státě i v jednom nebo více hostitelských členských státech, zveřejňují se regulované informace:

a)	v jazyce akceptovaném příslušným orgánem domovského členského státu; a

b)	podle rozhodnutí emitenta, buď v jazyce akceptovaném příslušnými orgány těchto hostitelských členských států nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

3. Pokud jsou cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu v jednom nebo více hostitelských členských státech, ale nikoli v domovském členském státě, zveřejňují se regulované informace podle rozhodnutí emitenta buď v jazyce akceptovaném příslušnými orgány těchto hostitelských členských států nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

Kromě toho může domovský členský stát ve svých právních či správních předpisech stanovit, že regulované informace se podle rozhodnutí emitenta zveřejňují buď v jazyce akceptovaném jeho příslušným orgánem nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

4. Pokud jsou cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, zavazují povinnosti podle odstavců 1, 2 a 3 nikoli emitenta, ale osobu, která bez souhlasu emitenta požádala o toto přijetí.

5. Členské státy umožní akcionářům a fyzické či právnické osobě podle článků 9, 10 a 13 poskytovat informace emitentovi podle této směrnice pouze v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí. Pokud emitent obdrží takové oznámení, členské státy nesmí od emitenta vyžadovat, aby zajistil překlad do jazyka akceptovaného příslušnými orgány.

6. Odchylně od odstavců 1 až 4, pokud jsou cenné papíry o jednotkové jmenovité hodnotě nejméně 50 000 EUR nebo v případě dluhových cenných papírů denominovaných v jiné měně než euro o jednotkové jmenovité hodnotě rovnocenné 50 000 EUR v den emise přijaty k obchodování na regulovaném trhu v jednom nebo více členských státech, zveřejňují se regulované informace buď v jazyce akceptovaném příslušnými orgány domovského členského státu a hostitelských členských států nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, podle rozhodnutí emitenta nebo osoby, která bez souhlasu emitenta o toto přijetí požádala.

7. Pokud je k soudu či tribunálu členského státu podána žaloba na obsah regulovaných informací, bude o povinnosti zaplatit náklady spojené s překladem těchto informací pro účely řízení rozhodnuto podle právních předpisů daného členského státu.

Článek 21

Přístup k regulovaným informacím

1. Domovský členský stát zajistí, aby emitent nebo osoba, která o přijetí k obchodování na regulovaném trhu požádala bez souhlasu emitenta, zveřejnili regulované informace způsobem, který zajistí rychlý a nediskriminační přístup k těmto informacím a dá je k dispozici úředně určenému mechanismu uvedenému v odstavci 2. Emitent nebo osoba, která o přijetí k obchodování na regulovaném trhu požádala bez souhlasu emitenta, nesmí účtovat investorům žádné poplatky za poskytnutí informací. Domovský členský stát vyžaduje, aby emitent používal taková média, na která lze přiměřeně spoléhat při účinném šíření informací k veřejnosti v celém Společenství. Domovský členský stát nesmí uložit povinnost používat pouze ta média, jejichž provozovatelé jsou usazeni na jeho území.

2. Domovský členský stát zajistí, aby existoval nejméně jeden úředně určený mechanismus centrálního ukládání regulovaných informací. Tyto mechanismy by měly splňovat minimální standardy bezpečnosti, jistoty ohledně zdroje informací, časového záznamu a snadného přístupu ze strany konečných uživatelů a budou sladěny s postupem podání podle čl. 19 odst. 1.

3. Pokud jsou cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu pouze v jednom hostitelském členském státě a nikoli v domovském členském státě, hostitelský členský stát zajistí zveřejnění regulovaných informací v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1.

Komise zejména specifikuje:

a)	minimální standardy pro šíření regulovaných informací podle odstavce 1;

b)	minimální standardy pro mechanismus centrálního ukládání podle odstavce 2.

Komise může rovněž určit a aktualizovat seznam médií pro šíření informací k veřejnosti.

Článek 22

Pokyny

1. Příslušné orgány členských států vypracují vhodné pokyny pro další usnadnění přístupu veřejnosti k informacím zveřejňovaným podle směrnice 2003/6/ES, směrnice 2003/71/ES a této směrnice.

Cílem těchto pokynů je vytvoření:

elektronické sítě zřízené na vnitrostátní úrovni mezi vnitrostátními regulátory cenných papírů, operátory regulovaných trhů a vnitrostátními rejstříky společností upravenými první směrnicí Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 (18) druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (19); a

b)	jednotné elektronické sítě nebo platformy elektronických sítí mezi členskými státy.

2. Komise přezkoumá výsledky dosažené podle odstavce 1 do 31. prosince 2006 a postupem uvedeným v čl. 27 odst. 2 přijme prováděcí opatření k dosažení souladu s články 19 a 21.

Článek 23

Třetí země

1. Pokud je sídlo emitenta ve třetí zemi, může příslušný orgán domovského členského státu osvobodit emitenta od povinností podle článků 4 až 7 a čl. 12 odst. 6, článků 14, 15 a 16 až 18 za předpokladu, že právní předpisy dané třetí země stanoví rovnocenné požadavky nebo takový emitent splní požadavky právních předpisů třetí země, které příslušný orgán domovského členského státu považuje za rovnocenné.

Informace, pro které platí požadavky stanovené ve třetí zemi, však budou podány v souladu s článkem 19 a zveřejněny v souladu s články 20 a 21.

2. Odchylně od odstavce 1 bude emitent, jehož sídlo je ve třetí zemi, osvobozen od vypracování své účetní závěrky v souladu s článkem 4 nebo článkem 5 před účetním obdobím začínajícím dne 1. ledna 2007 nebo později, pokud tento emitent vypracuje svou účetní závěrku v souladu s mezinárodně uznávanými standardy uvedenými v článku 9 nařízení (ES) č. 1606/2002.

3. Příslušný orgán domovského členského státu zajistí, aby informace zveřejněné ve třetí zemi, které by mohly být významné pro veřejnost ve Společenství, byly zveřejněny v souladu s články 20 a 21, i pokud tyto informace nejsou regulovanými informacemi ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. k).

4. Aby zajistila jednotné uplatňování odstavce 1, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření,

i)	která stanoví mechanismus zajišťující určení rovnocennosti informací vyžadovaných podle této směrnice, včetně účetní závěrky, a informací, včetně účetní závěrky, vyžadovaných podle právních a správních předpisů třetí země;

ii)	která stanoví, že na základě svých právních a správních předpisů nebo praxe a postupů založených na mezinárodních standardech stanovených mezinárodními organizacemi, zajišťuje třetí země, ve které je emitent registrován, rovnocennost požadavků na informace stanovených v této směrnici.

Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 přijme nutná rozhodnutí o rovnocennosti účetních standardů užívaných emitenty ze třetí země za podmínek stanovených v čl. 30 odst. 3 nejpozději do pěti let po datu uvedeném v článku 31. Pokud Komise rozhodne, že účetní standardy třetí země nejsou rovnocenné, může dotčeným emitentům povolit, aby po vhodné přechodné období tyto účetní standardy nadále používali.

5. Aby zajistila jednotné uplatňování odstavce 2 tohoto článku, může Komise přijmout postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření definující druh informací zveřejňovaných ve třetí zemi, který je důležitý pro veřejnost ve Společenství.

6. Podniky se sídlem ve třetí zemi, které by vyžadovaly povolení v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 85/611/EHS nebo ohledně správy portfolia podle přílohy I oddílu A bodu 4 směrnice 2004/39/ES, pokud by měly své sídlo nebo (pouze v případě investiční společnosti) své ústředí ve Společenství, jsou rovněž vyňaty ze sčítání svých účastí s účastmi svého mateřského podniku podle požadavků stanovených v čl. 12 odst. 4 a 5, pokud splní rovnocenné podmínky nezávislosti jako správcovské společnosti nebo investiční společnosti.

7. Aby vzala v úvahu technický vývoj na finančních trzích a zajistila jednotné uplatňování odstavce 6, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření, která stanoví, že na základě svých právních a správních předpisů zajišťuje třetí země rovnocennost požadavků na nezávislost stanovených v této směrnici a jejích prováděcích opatřeních.

KAPITOLA V

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 24

Příslušné orgány a jejich pravomoci

1. Každý členský stát určí ústřední orgán uvedený v čl. 21 odst. 1 směrnice 2003/71/ES jako příslušný ústřední správní orgán, který plní povinnosti stanovené v této směrnici a zajišťuje uplatňování ustanovení přijatých podle této směrnice. Členské státy o tom uvědomí Komisi.

Pro účely odst. 4 písm. h) však členské státy mohou určit jiný příslušný orgán než příslušný ústřední orgán uvedený v prvním pododstavci.

2. Členské státy mohou svému příslušnému ústřednímu orgánu povolit delegování úkolů. Vyjma úkolů uvedených v odst. 4 písm. h) bude jakékoli delegování úkolů týkajících se povinností stanovených v této směrnici a v jejích prováděcích opatřeních přezkoumáno pět let po vstupu této směrnice v platnost a skončí osm let po vstupu této směrnice v platnost. Jakékoli delegování úkolů bude provedeno specifickým způsobem s uvedením úkolů, které mají být provedeny a podmínek, za kterých mají být plněny.

Tyto podmínky zahrnují doložku zavazující dotčený subjekt k tomu, aby byl organizován tak, aby se předešlo konfliktu zájmů a aby údaje získané při plnění delegovaných úkolů nebyly zneužity nebo v rozporu s hospodářskou soutěží. V každém případě konečná odpovědnost za dohled nad plněním ustanovení této směrnice a prováděcích opatření podle ní přijatých spočívá na příslušném orgánu určeném v souladu s odstavcem 1.

3. Členské státy uvědomí Komisi a příslušné orgány jiných členských států o jakékoli přijaté úpravě týkající se delegování úkolů, včetně přesných podmínek upravujících toto delegování.

4. Každý příslušný orgán má všechny pravomoci nutné k plnění svých funkcí. Je přinejmenším oprávněn:

a)	požadovat, aby auditoři, emitenti, držitelé akcií či jiných finančních nástrojů nebo osoby uvedené v článku 10 nebo článku 13 a osoby, které je ovládají nebo jsou jimi ovládány, poskytovali informace a dokumenty;

b)	požadovat, aby emitent zveřejnil informace vyžadované podle písmene a) způsobem a ve lhůtě, které orgán považuje za nezbytné. Může tyto informace zveřejnit ze svého podnětu v případě, že emitent nebo osoby, které jej ovládají nebo jsou jím ovládány, tak neučiní a po vyslechnutí emitenta;

c)	požadovat, aby manažeři emitentů a držitelů akcií či jiných finančních nástrojů nebo osob uvedených v článcích 10 nebo 13, oznámili informace požadované podle této směrnice nebo podle vnitrostátních právních předpisů přijatých podle této směrnice a případně poskytli další informace a dokumenty;

d)	pozastavit nebo žádat příslušný regulovaný trh, aby pozastavil obchodování s cennými papíry na dobu nejvýše deseti po sobě následujících dnů, pokud má dostatečné důvody k podezření, že emitent porušil ustanovení této směrnice nebo vnitrostátních právních předpisů přijatých podle této směrnice;

e)	zakázat obchodování na regulovaném trhu pokud zjistí, že ustanovení této směrnice nebo vnitrostátního právního předpisu přijatého podle této směrnice byla porušena nebo pokud má dostatečné důvody k podezření na takové porušení;

f)	sledovat, zda emitent zveřejňuje včas informace s cílem zajistit účinný a rovný přístup veřejnosti ve všech členských státech, ve kterých jsou cenné papíry obchodovány, a přijmout vhodná opatření, pokud tomu tak není;

g)	zveřejnit skutečnost, že emitent nebo držitel akcií či jiných finančních nástrojů nebo osoba uvedená v článku 10 nebo článku 13 neplní své povinnosti;

h)	šetřit, zda informace uvedené v této směrnici jsou vypracovány v souladu s příslušným rámcem výkaznictví a přijmout odpovídající opatření v případě zjištěných protiprávních jednání; a

provádět kontroly na místě na svém území v souladu s vnitrostátními právními předpisy, aby ověřil, zda jsou dodržována ustanovení této směrnice a jejích prováděcích opatření. Pokud to vnitrostátní právní předpisy vyžadují, může (mohou) příslušný orgán (příslušné orgány) této pravomoci využít tím, že se obrátí na příslušný soudní orgán, nebo ve spolupráci s jinými orgány.

5. Odstavce 1 až 4 nemají vliv na možnost členského státu stanovit zvláštní právní a správní předpisy pro zámořská evropská území, za jejichž vnější vztahy daný členský stát odpovídá.

6. Pokud auditoři sdělí příslušným orgánům skutečnost nebo rozhodnutí týkající se žádostí, které příslušný orgán vznesl podle odst. 4 písm. a), nejedná se o porušení žádného zákazu zveřejňování informací uloženého smlouvou nebo právními či správními předpisy a auditorům tím nevzniká žádná odpovědnost.

Článek 25

Úřední tajemství a spolupráce mezi členskými státy

1. Povinnost zachovat úřední tajemství platí pro všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán a pro subjekty, na které příslušné orgány případně delegovaly určité úkoly. Údaje, které jsou předmětem úředního tajemství, nesmějí být sděleny jiné osobě nebo orgánu, pokud tak není stanoveno právními či správními předpisy členského státu.

2. Příslušné orgány členských států vzájemně spolupracují, kdykoli je to nutné k plnění jejich povinností a výkonu jejich pravomocí, stanovených v této směrnici či ve vnitrostátním právním předpisu přijatém podle této směrnice. Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům jiných členských států.

3. Odstavec 1 nebrání příslušným orgánům ve výměně důvěrných informací. Takto vyměněné informace podléhají povinnosti zachování úředního tajemství, která platí pro osoby činné nebo dříve činné u příslušných orgánů, které informace získají.

4. Členské státy mohou uzavírat dohody o spolupráci stanovící výměnu informací s příslušnými orgány nebo orgány třetích zemí, kterým jejich příslušné právní předpisy povolují plnit jakýkoliv z úkolů, které tato směrnice ukládá příslušným orgánům, v souladu s článkem 24. Tato výměna informací podléhá zárukám úředního tajemství nejméně na úrovni uvedené v tomto článku. Cílem takové výměny informací je výkon funkce dohledu uvedených orgánů nebo úřadů. V případě, že informace pocházejí z jiného členského státu, nelze je zveřejnit bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je sdělily a případně výhradně pro účely, ke kterým tyto orgány vydaly svůj souhlas.

Článek 26

Bezpečnostní opatření

1. Jestliže příslušný orgán hostitelského členského státu zjistí, že se emitent nebo držitel akcií či jiných finančních nástrojů nebo osoba uvedená v článku 10 dopustili protiprávního činu nebo porušili své povinnosti, sdělí svá zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu.

2. Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo z důvodu toho, že se tato opatření projeví jako nedostatečná, emitent nebo držitel cenných papírů nadále porušuje příslušné právní předpisy, příslušný orgán hostitelského členského státu po informování příslušného orgánu domovského členského státu přijme v souladu s čl. 3 odst. 2 veškerá vhodná opatření k ochraně investorů. Komise je o takových opatřeních při nejbližší příležitosti informována.

KAPITOLA VI

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

Článek 27

Postup ve výboru

1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený článkem 1 rozhodnutí 2001/528/ES.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí, pokud prováděcí opatření přijatá v souladu s tímto postupem nezmění podstatná ustanovení této směrnice.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

4. Aniž jsou dotčena již přijatá prováděcí opatření, do 20. ledna 2009 se uplatňování těch ustanovení této směrnice, která se týkají přijetí technických pravidel a rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v odstavci 2, pozastaví. Na návrh Komise mohou Evropský parlament a Rada prodloužit uplatňování dotčených ustanovení v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy a proto je před uplynutím čtyřletého období přezkoumají.

Článek 28

Sankce

1. Aniž je dotčeno právo členských států ukládat trestní sankce, členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zajistí, aby bylo možné přijmout alespoň vhodná správní opatření nebo uplatnit občanské nebo správní sankce vůči odpovědným osobám v případě, že nebudou dodržena ustanovení přijatá podle této směrnice. Členské státy zajistí, aby tato opatření byla účinná, přiměřená a odrazující.

2. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán mohl zveřejnit každé opatření nebo sankci, uložené za porušení ustanovení přijatých podle této směrnice, kromě případů, kdy by zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným stranám neúměrnou škodu.

Článek 29

Právo na podání opravných prostředků

Členské státy zajistí, aby proti rozhodnutím učiněným podle právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice bylo možné u soudu podat opravný prostředek.

KAPITOLA VII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Přechodná ustanovení

1. Odchylně od čl. 5 odst. 3 této směrnice může domovský členský stát osvobodit od povinnosti zveřejňovat účetní závěrky podle nařízení (ES) č. 1606/2002 emitenty uvedené v článku 9 uvedeného nařízení pro účetní období začínající 1. ledna 2006 nebo později.

2. Bez ohledu na čl. 12 odst. 2 akcionář uvědomí emitenta nejpozději dva měsíce po datu uvedeném v čl. 31 odst. 1 o poměru hlasovacích práv a kapitálu, který drží, v souladu s články 9, 10 a 13, u emitentů k tomuto datu, pokud již nepodal oznámení obsahující rovnocenné informace před tímto datem.

Bez ohledu na čl. 12 odst. 6 emitent naopak zveřejní informace obdržené v těchto oznámeních nejpozději tři měsíce po datu uvedeném v čl. 31 odst. 1.

3. Pokud je emitent zapsán v obchodním rejstříku ve třetí zemi, může domovský členský stát tohoto emitenta osvobodit od sestavení jeho účetní závěrky v souladu s čl. 4 odst. 3 a zprávy vedení v souladu s čl. 4 odst. 5 pouze pro ty dluhové cenné papíry, které již byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve Společenství před 1. lednem 2005 dokud

a)	příslušný orgán domovského členského státu nepotvrdí, že roční účetní závěrka vypracovaná emitenty ze třetí země podává pravdivý a věrný obraz o stavu aktiv a pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě emitenta;

b)	třetí země, ve které je emitent zapsán v obchodním rejstříku, nestanoví povinné uplatnění mezinárodních účetních standardů uvedených v článku 2 nařízení (ES) č. 1606/2002; a

Komise nepřijme rozhodnutí podle čl. 23 odst. 4 bodu ii) o tom, zda existuje rovnocennost mezi výše uvedenými účetními standardy a

—	účetními standardy stanovenými v právních a správních předpisech třetí země, ve které je emitent zapsán v obchodním rejstříku, nebo

—	účetními standardy třetí země, které se daný emitent rozhodl dodržovat.

4. Domovský členský stát může od zveřejnění pololetní finanční zprávy v souladu s článkem 5 na 10 let po 1. lednu 2005 osvobodit emitenty pouze pro ty dluhové cenné papíry, které již byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve Společenství před 1. lednem 2005 za předpokladu že se domovský členský stát rozhodl při přijetí těchto dluhových cenných papírů umožnit jejich emitentům, aby využili ustanovení článku 27 směrnice 2001/34/ES.

Článek 31

Provedení

1. Členské státy přijmou předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 20. ledna 2007. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Pokud členské státy přijmou opatření podle čl. 3 odst. 1, čl. 8 odst. 2 a 3, čl. 9 odst. 6 nebo článku 30, neprodleně tato opatření sdělí Komisi a ostatním členským státům.

Článek 32

Změny

S účinkem ode dne uvedeného v čl. 31 odst. 1 se směrnice 2001/34/ES mění takto:

1)	V článku 1 se zrušují písmena g) a h);

2)	Článek 4 se zrušuje;

3)	V článku 6 se zrušuje odstavec 2;

4)	V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členské státy mohou stanovit pro emitenty cenných papírů, které jsou přijaty ke kotování, další povinnosti za předpokladu, že se tyto další povinnosti vztahují obecně na všechny emitenty nebo na jednotlivé třídy emitentů“;

5)	Články 65 až 97 se zrušují;

6)	Články 102 a 103 se zrušují;

7)	V čl. 107 odst. 3 se zrušuje druhý pododstavec;

Čl. 108 odst. 2 se mění takto:

a)	v písmeni a) se zrušují slova „informace, které mají pravidelně zveřejňovat obchodní společnosti, jejichž akcie jsou přijaty“

b)	zrušuje se písmeno b);

c)	v písmeni c) se zrušuje bod iii);

d)	zrušuje se písmeno d).

Odkazy na zrušená ustanovení se považují za odkazy na ustanovení této směrnice.

Článek 33

Přezkum

Do 30. června 2009 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice, včetně vhodnosti ukončení výjimky pro existující dluhové cenné papíry po období 10 let podle čl. 30 odst. 4 a jeho možného vlivu na evropské finanční trhy.

Článek 34

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 35

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 15. prosince 2004

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

A. NICOLAÏ

(1) Úř. věst. C 80, 30.3.2004, s. 128.

(2) Úř. věst. C 242, 9.10.2003, s. 6.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 30. března 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 2. prosince 2004.

(4) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

(5) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(6) Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/8/ES (Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 33).

(7) Úř. věst. L 184, 6. 7. 2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/71/ES.

(8) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(10) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(11) Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

(12) Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/39/ES.

(13) Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/69/ES (Úř. věst. L 125, 28.4.2004, s. 44).

(14) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(15) Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16).

(16) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/51/ES.

(17) Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/39/ES.

(18) Redakční poznámka: Název byl upraven s ohledem na přečíslování článků Smlouvy o založení Evropského společenství v souladu s článkem 12 Amsterodamské smlouvy; původné odkaz zněl na článek 58 Smlouvy.

(19) Úř. věst. L 65, 14.3.1968, s. 8. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/58/ES (Úř. věst. L 221, 4.9.2003, s. 13).

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 390

České vydání	Právní předpisy	Svazek 47 31. prosince 2004

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2239/2004/ES ze dne 17. listopadu 2004, kterým se mění rozhodnutí Rady 1999/784/ES o účasti Společenství v Evropské audiovizuální observatoři	1
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2240/2004 ze dne 15. prosince 2004 o změně nařízení Rady (ES) č. 975/1999, kterým se stanoví požadavky pro provádění rozvojové spolupráce, která přispívá k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k dodržování lidských práv a základních svobod	3
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass)	6
	*	Nařízení Rady (ES) č. 2242/2004 ze dne 22. prosince 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 976/1999, kterým se stanoví požadavky pro provádění opatření Společenství jiných než opatření týkajících se rozvojové spolupráce, která v rámci politiky spolupráce Společenství přispívají k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, akož i k dodržování lidských práv a základních svobod ve třetích zemích	21
	*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES ze dne 15. prosince 2004 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a o zrušení směrnice 89/336/EHS ( 1 )	24
	*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES	38