23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/1

(1)

V důsledku zeměpisné polohy Kleinwalsertalu (obec Mittelberg) a obce Jungholz, které leží na rakouském území a jsou přístupné pouze po silnici z Německa, je mléko tamních producentů dodáváno německým kupujícím.

(2)

Od zavedení systému mléčných kvót v rámci Společenství nařízením Rady (EHS) č. 804/68 ze dne 27. června 1968 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (2), ve znění nařízení (EHS) č. 856/84 (3) je mléko uváděné na trh těmito producenty zohledňováno při stanovování referenčních množství pro mléko z Německa.

(3)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 (4) zavedlo počínaje od kalendářního roku 2004 přímou platbu pro odvětví mléčných výrobků. Tyto platby jsou založeny na individuálních referenčních množstvích dotyčných producentů, která jsou spravována Německem, zatímco podle uvedeného nařízení by měla být platba prémie pro mléčné výrobky prováděna rakouskými orgány v rámci jejich vnitrostátního referenčního množství pro dvanáctiměsíční období 1999/2000 uvedeného v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. září 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (5), a rozpočtového stropu stanoveného v čl. 96 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Jak referenční množství, tak rozpočtový strop byly pro Rakousko vypočteny bez zohlednění individuálních referenčních množství pro Kleinwalsertal (obec Mittelberg) a obec Jungholz.

(4)

Ustanovení čl. 47 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví, že se platby na mléčné výrobky zahrnou v roce 2007 do režimu jednotné platby stanoveného uvedeným nařízením. Článek 62 téhož nařízení však členským státům umožňuje zahrnutí takových plateb již od roku 2005. Zahrnutí prémie pro mléčné výrobky se v Německu předpokládá od roku 2005, zatímco v Rakousku bude uskutečněno později.

(5)

Za účelem umožnění praktické a řádné správy prémie pro mléčné výrobky a jejího zahrnutí do režimu jednotné platby by nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 mělo být změněno tak, aby pro Rakousko a Německo referenční množství a rozpočtový strop podle čl. 95 odst. 4 a čl. 96 odst. 2 zohledňovaly referenční množství pro mléko producentů v dotyčných oblastech. V důsledku toho je rovněž vhodné upravit přílohu I nařízení (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků za účelem přepočtení referenčních množství dotyčných producentů na rakouská referenční množství od mléčného kvótového roku 2004/05.

(6)

Pro platby splatné v roce 2004 je však s ohledem na skutečnost, že termín pro podání žádosti již uplynul, vhodné stanovit odchylku od čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003, která by Německu umožnila vyplatit prémii zemědělcům z rakouského Kleinwalsertalu (obec Mittelberg) a obce Jungholz,

1.

V čl. 95 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro Německo a Rakousko však strop stanovený na základě referenčních množství pro dvanáctiměsíční období 1999/2000 činí 27 863 827,288 a 2 750 389,712 tun.“

2.

V čl. 96 odst. 2 se:

a)

článek 1 se použije ode dne 1. ledna 2005,

b)

článek 2 se použije ode dne 1. dubna 2004,

c)

článek 3 se použije ode dne 1. ledna 2004.

23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/4

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/6

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 2033/2004 (3) bylo zahájeno nabídkové řízení na subvenci při vývozu rýže na ostrov Réunion.

(2)

Podle článku 9 nařízení (EHS) č. 2692/89 může Komise na základě předložených nabídek a podle postupu stanoveného v čl. 26 odst. 2 nařízení (ES) č. 1785/2003 rozhodnout, že nevybere žádnou nabídku.

(3)

Podle kritérií uvedených v článcích 2 a 3 nařízení (EHS) č. 2692/89 by neměla být stanovena maximální subvence.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/7

(1)

Článek 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování povinností při dodávkách s nulovým clem u produktů kódu KN 1701, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(2)

Článek 16 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování celních kvót s nulovým clem u produktů kódu KN 1701 11 10, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(3)

Článek 22 nařízení (ES) č. 1159/2003 otevírá pro dovozy produktů kódu KN 1701 11 10, z Brazílie, Kuby a ostatních třetích zemí celní kvóty s clem 98 EUR/t.

(4)

V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1159/2003 byly v týdnu od 13. do 17. prosince 2004 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství přesahující množství dodávkové povinnosti dotčené země stanovené podle článku 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 pro preferenční cukr AKT-Indie.

(5)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient snížení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a uvést, že bylo dosaženo příslušného limitu,

23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/9

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1847/2004 (2) zahajuje řízení o přidělení vývozních licencí pro sýry vyvážené v roce 2005 do Spojených států amerických v rámci některých kvót GATT.

(2)

Ustanovení čl. 20 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 174/1999 ze dne 26. ledna 1999, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 804/68, pokud jde o vývozní licence a vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (3) stanoví kritéria, která se použijí na přidělení dočasných licencí, pokud jsou žádosti o tyto licence podány ve vztahu k množství produktů převyšujících jednu z příslušných kvót na daný rok. Po rozšíření Společenství dne 1. května 2004 ustanovení čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 174/1999 také stanoví přechodná opatření ve vztahu k těmto kritériím na rok 2005.

(3)

Poptávka po vývozních licencích pro některé kvóty a skupiny produktů ukázala významné zvýšení a někdy vysoké překročení dostupného množství. To může vést k podstatnému snížení množství přiděleného žadateli, čímž dojde ke snížení účinnosti a efektivity systému. Kromě toho zkušenosti ukazují, že jsou-li množství přidělená každému hospodářskému subjektu velmi malá, existuje riziko, že hospodářský subjekt nebude schopen za těchto okolností plnit svůj závazek a že následkem bude ztráta jistoty.

(4)

Pro vyřešení této situace je tedy vhodné použít spojení tří kritérií uvedených v čl. 20 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 174/1999 a zohlednit stanovená přechodná opatření. V souladu s písmeny a) a b) tohoto pododstavce jsou licence přiděleny přednostně žadatelům, kteří již ve Spojených státech amerických působili, kteří za své dovozce určili dceřiné společnosti a vyvezli množství příslušných produktů do daného místa určení v minulosti. Kromě toho se použije koeficient snížení podle písmena c) uvedeného pododstavce.

(5)

Pokud jde o skupiny produktů a kvóty, u nichž jsou žádosti podané na množství menší, než ta, která jsou k dispozici, je vhodné v souladu s čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 174/1999 stanovit, aby přidělení zbývajícího množství žadatelům bylo v poměru k požadovanému množství. Přidělení tohoto dalšího množství by se mělo vázat na podání žádosti zúčastněným hospodářským subjektem a složení jistoty.

(6)

Vzhledem ke lhůtě pro provedení tohoto řízení se na základě nařízení (ES) č. 1847/2004 použije toto nařízení co nejdříve.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

—

žadateli, kteří prokáží vývoz příslušných produktů do Spojených států amerických během alespoň jednoho ze tří předcházejících let a určili za své dovozce dceřiné společnosti nebo

—

žadateli, jejichž určení dovozci se považují za dceřiné společnosti podle druhého pododstavce čl. 20 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 174/1999.

—

jinými žadateli než těmi, kteří jsou uvedeni v prvním pododstavci, kteří prokáží vývoz příslušných produktů do Spojených států amerických během alespoň jednoho ze tří předcházejících let nebo

—

žadateli, u kterých není vyžadována předchozí vývozní činnost podle druhého pododstavce čl. 20 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 174/1999.

23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/12

(1)

Za účelem postupného vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva stanoví Smlouva opatření, která mají být přijata v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany práv státních příslušníků třetích zemí.

(2)

Smlouva stanoví, že Rada přijme opatření v oblasti přistěhovalecké politiky týkající se podmínek vstupu a pobytu a pravidla, podle nichž členské státy udělují dlouhodobá víza a vydávají povolení k pobytu.

(3)

Evropská rada na svém zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 potvrdila potřebu sbližování vnitrostátních právních předpisů týkajících se podmínek přijímání a pobytu státních příslušníků třetích zemí a požádala Radu o urychlené přijetí rozhodnutí na základě návrhů Komise.

(4)

Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie.

(5)

Členské státy by měly provést ustanovení této směrnice bez diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických názorů či jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(6)

Jedním z cílů činnosti Společenství v oblasti vzdělávání je podporovat celou Evropu, aby byla význačným světovým centrem pro studium a odborné vzdělávání. Podpora mobility státních příslušníků třetích zemí do Společenství za účelem studií je klíčovým faktorem této strategie. Jeho součástí je sbližování vnitrostátních právních předpisů členských států o podmínkách vstupu a pobytu.

(7)

Migrace, pro účely stanovené v této směrnici, která je dočasná a nezávisí na situaci trhu práce v hostitelském členském státu, představuje způsob vzájemného obohacení pro dotčené migrující osoby, jejich země původu a hostitelský členský stát a přispívá k podpoře většího vzájemného porozumění kultur.

(8)

Pojem přijímání se vztahuje na vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí pro účely stanovené v této směrnici.

(9)

Nová pravidla Společenství jsou založena na definicích studenta, stážisty, vzdělávací instituce a dobrovolníka, které se již v právu Společenství používají, zejména v různých programech Společenství na podporu mobility příslušných osob (Socrates, Evropská dobrovolná služba atd.).

(10)

Délku a jiné podmínky přípravných kurzů pro studenty, na které se vztahuje tato směrnice, stanoví členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy.

(11)

Na státní příslušníky třetích zemí, kteří náležejí do kategorie neplacených stážistů a dobrovolníků a kteří jsou považováni z důvodu svých činností nebo druhu přijímané náhrady nebo odměny za pracovníky podle vnitrostátních právních předpisů, se působnost této směrnice nevztahuje. Přijímání státních příslušníků třetích zemí, kteří se hodlají věnovat specializovanému studiu v lékařském oboru, by mělo být stanoveno členskými státy.

(12)

Důkazem o přijetí studenta vysokoškolskou institucí může být mimo jiné dopis nebo potvrzení o zápisu.

(13)

Stipendia se mohou vzít v úvahu při posouzení dostupnosti dostatečných finančních prostředků.

(14)

Přijetí pro účely stanovené v této směrnici může být odmítnuto v řádně odůvodněných případech. Zejména může být přijetí odmítnuto, pokud se členský stát domnívá na základě zhodnocení skutečností, že dotčený státní příslušník třetí země představuje možné ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. Pojem veřejného pořádku se může vztahovat na odsouzení za spáchání závažného trestného činu. V této souvislosti je třeba poznamenat, že veřejný pořádek a veřejná bezpečnost se vztahují rovněž na případy, ve kterých státní příslušník třetí země náleží nebo náležel k uskupení, které podporuje terorismus, podporuje nebo podporoval takové uskupení nebo má či měl extremistické postoje.

(15)

V případě pochybností, které se týkají důvodů žádosti o přijetí, by členské státy měly mít možnost požadovat veškeré důkazy nezbytné k vyhodnocení žádosti jako celku, zejména na základě žadatelem navrhovaného studia, za účelem boje proti zneužívání nebo nesprávnému využívání řízení, které stanovuje tato směrnice.

(16)

Mobilita studentů, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a studují v několika členských státech, musí být usnadněna, stejně jako přijímání státních příslušníků třetích zemí účastnících se programů Společenství na podporu mobility v rámci Společenství a do Společenství pro účely stanovené v této směrnici.

(17)

Aby umožnily první vstup na své území, měly by mít členské státy možnost bez zbytečných průtahů vydat povolení k pobytu, nebo pokud takové povolení k pobytu vydávají výlučně na svém území, vízum.

(18)

Studenti, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, by měli mít přístup na trh práce za podmínek stanovených v této směrnici, aby mohli hradit část nákladů na svá studia. Zásada přístupu studentů na trh práce za podmínek uvedených v této směrnici by měla být pravidlem; avšak za výjimečných okolností by členské státy měly mít možnost zohlednit situaci na svém vnitrostátním trhu práce.

(19)

Pojem předběžného povolení zahrnuje rovněž udělování pracovních povolení studentům, kteří chtějí vykonávat výdělečnou činnost.

(20)

Tato směrnice se nedotýká vnitrostátních právních předpisů v oblasti práce se zkrácenou pracovní dobou.

(21)

Měla by být přijata opatření, která stanoví zkrácená řízení o přijetí za účelem studia nebo pro programy výměnných pobytů žáků, které jsou provozovány organizacemi uznanými v členských státech.

(22)

Každý členský stát zajistí, aby co nejúplnější pravidelně aktualizované informace o institucích definovaných v této směrnici, studijních programech, na které mohou být přijati státní příslušníci třetí země, a o podmínkách a řízeních pro vstup a pobyt na území členského státu pro tyto účely, byly zveřejněny, zejména na internetu.

(23)

Touto směrnicí není v žádném případě dotčeno provádění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (4).

(24)

Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení podmínek přijímání příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a může jich být proto, z důvodu jejich rozsahu a účinků, lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení výše uvedeného cíle.

(25)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy nepodílejí na přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.

(26)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko nepodílí na přijímání této směrnice, a proto pro něj není závazná ani použitelná,

a)

podmínky přijímání státních příslušníků třetích zemí na území členských států na dobu delší než tři měsíce za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby;

b)

pravidla, která upravují řízení o přijímání státních příslušníků třetích zemí na území členských států za uvedenými účely.

a)

„státním příslušníkem třetí země“ každá osoba, která není občanem Evropské unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy;

b)

„studentem“ státní příslušník třetí země přijatý na vysokoškolskou instituci a přijatý na území členského státu za účelem řádného studia vedoucího k dosažení vysokoškolské kvalifikace uznané členským státem, včetně diplomů, vysvědčení nebo doktorandských titulů získaných na vysokoškolské instituci, což může zahrnovat přípravné kurzy předcházející takovému vzdělávání v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy;

c)

„žákem“ státní příslušník třetí země přijatý na území členského státu za účelem účasti v uznaném programu středoškolského vzdělávání v rámci výměnného programu provozovaného organizací uznanou za tímto účelem členským státem v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí;

d)

„neplaceným stážistou“ státní příslušník třetí země přijatý na území členského státu na dobu neplacené odborné přípravy v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy;

e)

„institucí“ veřejná nebo soukromá instituce, která je uznaná hostitelským členským státem nebo jejíž studijní programy jsou uznány v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí tohoto hostitelského členského státu pro účely stanovené v této směrnici;

f)

„programem dobrovolné služby“ program činností solidarity založený na státním programu nebo programu Společenství, který sleduje cíle obecného zájmu;

g)

„povolením k pobytu“ jakékoli povolení vydané orgány členského státu v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1030/2002 umožňující státnímu příslušníku třetí země oprávněně pobývat na jeho území.

a)

státní příslušníky třetích zemí, kteří pobývají ve členském státě jako žadatelé o azyl nebo v rámci podpůrných forem ochrany nebo programů dočasné ochrany;

b)

státní příslušníky třetích zemí, jejichž vyhoštění je odloženo z faktických nebo právních důvodů;

c)

státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Evropské unie a kteří uplatnili své právo volného pohybu v rámci Společenství;

d)

státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími residenty členského státu v souladu se směrnicí Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími residenty (5) a kteří uplatnili své právo pobývat v jiném členském státě za účelem studia nebo odborného vzdělávání;

e)

státní příslušníky třetích zemí považované podle vnitrostátních právních předpisů členského státu za pracovníky nebo osoby samostatně výdělečně činné.

a)

dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi Společenstvím nebo Společenstvím a jeho členskými státy a třetí zemí nebo více třetími zeměmi; nebo

b)

dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi jedním členským státem nebo více členskými státy a třetí zemí nebo více třetími zeměmi.

a)

předloží platný cestovní doklad určený vnitrostátními právními předpisy. Členské státy mohou požadovat, aby byl cestovní doklad platný alespoň po dobu plánovaného pobytu;

b)

předloží souhlas zákonných zástupců s plánovaným pobytem, je-li nezletilý podle vnitrostátních právních předpisů hostitelského členského státu;

c)

má sjednáno zdravotní pojištění proti všem rizikům běžně krytým v případě státních příslušníků dotčeného členského státu;

d)

není považován za hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví;

e)

pokud to požaduje členský stát, předloží důkaz o zaplacení poplatku za zpracování žádosti podle článku 20 této směrnice.

a)

je přijat vysokoškolskou institucí ke studiu;

b)

předloží důkaz požadovaný členským státem, že během svého pobytu bude mít dostatečné prostředky k úhradě nákladů na pobyt, studium a zpáteční cestu. Členské státy zveřejní výši minimálních měsíčních prostředků požadovaných pro účely tohoto ustanovení, aniž je dotčeno individuální přezkoumání jednotlivých případů;

c)

pokud to členský stát požaduje, předloží důkaz o dostatečné jazykové znalosti pro příslušný studijní program;

d)

pokud to členský stát požaduje, předloží důkaz o zaplacení poplatků požadovaných institucí.

a)

splňuje podmínky stanovené v článcích 6 a 7 ve vztahu k uvedenému členskému státu; a

b)

poslal svoji žádost o přijetí, veškeré doklady o dosavadním průběhu vysokoškolského studia a doklad, že obor, který si přeje studovat, skutečně navazuje na obor, který dokončil; a

c)

účastní se výměnného programu Společenství nebo dvoustranného výměnného programu nebo byl přijat jako student ve členském státu na dobu nejméně dvou let.

a)

nepřesahuje minimální ani maximální věkovou hranici stanovenou dotčeným členským státem;

b)

předloží důkaz, že byl přijat ke studiu středoškolskou institucí;

c)

předloží důkaz o účasti v uznaném programu výměnného pobytu žáků, který je provozován organizací uznanou pro tento účel dotčeným členským státem v souladu s jeho právními předpisy nebo správní praxí;

d)

předloží důkaz, že organizace pořádající výměnné pobyty žáků za něj přijímá odpovědnost po celou dobu jeho přítomnosti na území dotčeného členského státu, zejména pokud jde o náklady na pobyt, studium, zdravotní péči a zpáteční cestu;

e)

je po celou dobu svého pobytu ubytován u rodiny, která splňuje podmínky stanovené dotčeným členským státem a která je vybrána v souladu s pravidly programu výměnných pobytů žáků, jehož se účastní.

a)

podepsal smlouvu o odborné přípravě, schválenou, je-li to požadováno, příslušným orgánem dotčeného členského státu, v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí, jejímž předmětem je neplacená stáž v podniku veřejného nebo soukromého sektoru nebo v instituci odborného vzdělávání uznané členským státem v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí;

b)

předloží důkaz požadovaný členským státem, že během svého pobytu bude mít dostatečné prostředky k úhradě nákladů na pobyt, vzdělávání a zpáteční cestu. Členské státy zveřejní výši minimálních měsíčních prostředků požadovaných pro účely tohoto ustanovení, aniž je dotčeno individuální přezkoumání jednotlivých případů;

c)

pokud to členský stát požaduje, projde základní jazykovou přípravou k získání znalostí nezbytných pro účely jeho stáže.

a)

nepřesahuje minimální ani maximální věkovou hranici stanovenou dotčeným členským státem;

b)

předloží dohodu s organizací odpovědnou v dotčeném členském státě za program dobrovolné služby, kterého se účastní, s popisem úkolů, podmínek dozoru při plnění těchto úkolů, pracovní doby, prostředků dostupných k úhradě nákladů na cestu, obživu, ubytování a kapesné po celou dobu jeho pobytu, a případně i školení, které mu pomůže při plnění jeho služby;

c)

předloží důkaz, že organizace odpovědná za program dobrovolné služby, kterého se účastní, sjednala pojištění odpovědnosti za škodu vůči třetím stranám a přijímá za něj plnou odpovědnost po celou dobu jeho pobytu, zejména pokud jde o náklady na jeho obživu, zdravotní péči a zpáteční cestu;

d)

pokud to hostitelský členský stát výslovně požaduje, získá základní znalosti o jazyku, historii a politické a společenské struktuře dotčeného členského státu.

a)

nedodržuje omezení ohledně přístupu k výdělečné činnosti podle článku 17;

b)

nečiní dostatečný pokrok ve studiu v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí.

23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/19

(1)

Rada přijala v dubnu 1993 rozhodnutí, kterým zmocnila Komisi, aby jménem Společenství sjednala dohodu o spolupráci v celních otázkách s Kanadou, Hongkongem, Japonskem, Koreou a Spojenými státy americkými, které bylo v květnu 1997 rozšířeno na země ASEAN a Čínu.

(2)

Dohoda mezi Evropským společenstvím a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách by měla být schválena,

23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/27

(1)

Společenství je smluvní stranou Úmluvy o rybolovu a zachování živých zdrojů v Baltském moři a Velkém a Malém Beltu (2) (dále jen „Gdaňská úmluva“).

(2)

Článek XIX Gdaňské úmluvy upravuje odstoupení smluvní strany od uvedené úmluvy.

(3)

Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko jsou povinny přijmout opatření nezbytná k odstoupení od Gdaňské úmluvy k 1. květnu 2004 nebo k nejbližšímu možnému pozdějšímu dni, v souladu s čl. 6 odst. 12 aktu o přistoupení z roku 2003.

(4)

Po odstoupení výše uvedených nových členských států zůstanou Společenství a Ruská federace jedinými smluvními stranami Gdaňské úmluvy a přibližně 95 % oblasti uvedené úmluvy budou tvořit vody Společenství.

(5)

Udržování mezinárodní rybolovné organizace pro účely řízení rybolovu ve vodách, které výhradně spadají pod pravomoc pouhých dvou stran, by bylo nepřiměřené a neúčinné. Společenství by proto mělo od Gdaňské úmluvy odstoupit,

23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/28

(1)

Dne 6. prosince 2001 podala Conseil Interprofessionnel du vin de Bordeaux (CIVB) stížnost podle článku 4 nařízení (ES) č. 3286/94 (dále jen „nařízení“).

(2)

CIVB tvrdí, že odbytu Společenství, pokud jde o vína Bordeaux a Médoc, v Kanadě brání řada překážek ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení, tedy „postup zavedený nebo zachovávaný třetí zemí, proti kterému přiznávají mezinárodní obchodní pravidla právo jednat“.

(3)

Údajná překážka obchodu vyplývá ze změny C-57 kanadského zákona o obchodních značkách, v jejímž důsledku přišla zeměpisná označení vín Bordeaux a Médoc o standardní ochranu odpovídající požadavkům na ochranu zeměpisného označení vín stanoveným v Dohodě WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs).

(4)

Komise rozhodla, že stížnost obsahuje dostatečné důkazy pro zahájení přezkoumání. V Úředním věstníku Evropských společenství bylo zveřejněno náležité oznámení (3).

(5)

Šetření potvrdilo právní tvrzení stěžovatele, že změna C-57 kanadského zákona o obchodních značkách poškozuje čl. 23 odst. 1 a 2 a čl. 24 odst. 3 (tzv. „doložka o pozastavení“) dohody TRIPs a že tato porušení předpisů nelze odůvodnit na základě výjimky podle čl. 24 odst. 6 dohody TRIPs.

(6)

Z přezkoumání rovněž vyplývá, že hrozí, že změna C-57 bude mít nepříznivé účinky na obchod stěžovatele ve smyslu čl. 2 odst. 4 a čl. 10 odst. 4 nařízení.

(7)

Dne 12. února 2003 posoudil poradní výbor zřízený nařízením závěrečnou zprávu o přezkoumání.

(8)

Dne 24. dubna 2003 parafovala Komise dvoustrannou dohodu s Kanadou o obchodu s vínem a lihovinami, která definitivně odstraňuje názvy vedené v Kanadě jako „obecné“ („generic“), včetně „Bordeaux“, „Médoc“ a „Medoc“, a to počínaje vstupem dohody v platnost.

(9)

Dne 9. července 2003 Komise rozhodla, že pozastaví (4) přezkoumání s cílem zcela je zastavit, jakmile Kanada skutečně odstraní uvedené názvy ze seznamu obecných názvů stanoveného ve změně C-57.

(10)

Dne 30. července 2003 Rada jménem Evropského společenství schválila uzavření dohody s Kanadou o obchodu s vínem a lihovinami (5). Dne 1. června 2004 vstoupila dvoustranná dohoda v platnost (6).

(11)

Příkazem pozměňujícím pododdíly 11.18(3) a (4) zákona o obchodních značkách (7) Kanada odstranila názvy Bordeaux, Médoc a Medoc ze seznamu obecných názvů stanoveného ve změně C-57.

(12)

Z tohoto důvodu je vhodné přezkoumání ukončit,

23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/30

(1)

Rozhodnutím Komise 2004/614/ES ze dne 24. srpna 2004 o ochranných opatřeních proti vysoce patogenní influenze ptáků v Jihoafrické republice (3) přijala Komise ochranná opatření proti influenze ptáků v hejnech ptáků nadřádu běžci v Jižní Africe.

(2)

Po zničení ptáků nadřádu běžci a dezinfekci zamořených pozemků by mělo uplynout nejméně šest měsíců, než mohou být znovu povoleny dovozy masa ptáků nadřádu běžci a jejich vajec z Jižní Afriky do Společenství. S ohledem na situaci by měla být již přijatá ochranná opatření prodloužena.

(3)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/31

(1)

Množství dostupného osiva zimní odrůdy žita (Secale cereale) v Lotyšsku, které je vhodné pro domácí klimatické podmínky a vyhovuje požadavkům směrnice 66/402/EHS, není z důvodu přítomnosti škodlivého organismu Claviceps purpurea dostatečné, a nedovoluje proto pokrýt potřeby členského státu.

(2)

Poptávku po osivu tohoto druhu není možné uspokojivě pokrýt osivem z jiných členských států nebo třetích zemí, které vyhovuje všem požadavkům směrnice Rady 66/402/EHS.

(3)

Lotyšsko by proto mělo být oprávněno povolit na období, které končí dnem 30. listopadu 2004, uvádět na trh osivo uvedeného druhu, které vyhovuje méně přísným požadavkům.

(4)

Bez ohledu na to, zda osivo bylo sklizeno v členském státu nebo ve třetí zemi spadající do působnosti rozhodnutí Rady 2003/17/ES ze dne 16. prosince 2002 o rovnocennosti inspekcí v terénu prováděných ve třetích zemích u množitelského porostu pro produkci osiva a o rovnocennosti osiva vyprodukovaného ve třetích zemích (2), by měly být ostatní členské státy, které mohou Lotyšsku dodat osivo uvedeného druhu, oprávněny povolit uvádění takového osiva na trh.

(5)

Lotyšsko by mělo plnit úlohu koordinátora, aby zajistilo, že celkové množství osiva povoleného na základě tohoto rozhodnutí nepřesáhne maximální množství stanovené tímto rozhodnutím.

(6)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

a)

maximální počet sklerotií nebo fragmentů sklerotií organismu Claviceps purpurea ve vzorku o 500 gramech osiva kategorie „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“ je 15;

b)

na úřední návěsce je uveden počet sklerotií nebo fragmentů sklerotií organismu Claviceps purpurea ověřený úřední zkouškou provedenou podle čl. 2 odst. 1 oddíl E písm. d) směrnice 66/402/EHS;

c)

osivo bylo poprvé uvedeno na trh v souladu s článkem 2 tohoto rozhodnutí.

a)

má dostatečné důkazy proto, aby pochyboval o schopnosti dodavatele uvést na trh množství osiva, pro které žádá o povolení, nebo

b)

celkové množství, které by bylo povoleno uvést na trh na základě dotyčné odchylky, by překročilo maximální množství stanovené v příloze.

23.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 375/33

(1)

Množství dostupného osiva zimních odrůd pšenice (Triticum aestivum) v Dánsku, které je vhodné pro domácí klimatické podmínky a které vyhovuje požadavkům směrnice 66/402/EHS na klíčivost, není dostatečné, a proto nedovoluje pokrýt potřeby členského státu.

(2)

Poptávku po osivu tohoto druhu není možné uspokojivě pokrýt osivem z jiných členských států nebo třetích zemí, které vyhovuje všem požadavkům směrnice Rady 66/402/EHS.

(3)

Dánsko by proto mělo být oprávněno povolit na období, které končí dnem 30. listopadu 2004, uvádět na trh osivo uvedeného druhu, které vyhovuje méně přísným požadavkům.

(4)

Bez ohledu na to, zda osivo bylo sklizeno v členském státu nebo ve třetí zemi spadající do působnosti rozhodnutí Rady 2003/17/ES ze dne 16. prosince 2002 o rovnocennosti inspekcí v terénu prováděných ve třetích zemích u množitelského porostu pro produkci osiva a o rovnocennosti osiva vyprodukovaného ve třetích zemích (2), by měly být ostatní členské státy, které mohou Dánsku dodat osivo uvedeného druhu, oprávněny povolit uvádění takového osiva na trh.

(5)

Dánsko by mělo plnit úlohu koordinátora, aby zajistilo, že celkové množství osiva povoleného na základě tohoto rozhodnutí nepřesáhne maximální množství stanovené tímto rozhodnutím.

(6)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

a)

klíčivost je nejméně 75 % klíčivosti čistého osiva;

b)

na úřední návěsce je uvedena klíčivost ověřená úřední zkouškou provedenou podle čl. 2 odst. 1 oddíl F písm. d) a čl. 2 odst. 1 oddíl G písm. d) směrnice 66/402/EHS;

c)

osivo bylo poprvé uvedeno na trh v souladu s článkem 2 tohoto rozhodnutí.

a)

má dostatečné důkazy proto, aby pochyboval o schopnosti dodavatele uvést na trh množství osiva, pro které žádá o povolení, nebo

b)

celkové množství, které by bylo povoleno uvést na trh na základě dotyčné odchylky, by překročilo maximální množství stanovené v příloze.