13.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 338/1

(1)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1726/2000 ze dne 29. června 2000 o rozvojové spolupráci s Jihoafrickou republikou (2) Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě přehled v polovině období nejpozději do 31. října 2003. Na základě uvedeného přehledu v polovině období byly navrženy některé změny nařízení (ES) č. 1726/2000.

(2)

Přehled v polovině období zahrnuje podněty a návrhy na zlepšení provádění rozvojové spolupráce s Jihoafrickou republikou, z nichž některé již byly obsaženy ve strategickém dokumentu pro zemi z roku 2002 a byly zohledněny ve směrném programu na roky 2003–2005. Týkají se mimo jiné genderového mainstreamingu na všech úrovních projektového cyklu od plánování po provádění; zefektivnění administrativních postupů; zlepšení kritérií pro posuzování projektu a programového záměru a objasnění podmínek pro poskytování příspěvků z Evropského programu pro obnovu a rozvoj (EPOR) pro regionální programy.

(3)

V souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (3) je možné zajistit financování pro Jihoafrickou republiku prostřednictvím přímé podpory rozpočtu. Nařízení (ES) č. 1726/2000 však může být vykládáno tak, že vylučuje podporu rozpočtu, která není cílená. Navíc nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4) obsahuje v části druhé hlavě IV zvláštní ustanovení pro „vnější akce“. Je proto vhodné uvést nařízení (ES) č. 1726/2000 do souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002 a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5).

(4)

S cílem zavedení EPOR, a zejména víceletého směrného programu 2000–2002, by mělo být nařízení (ES) č. 1726/2000 upraveno, zejména pokud jde o přijímání celooblastních programů, financování prostřednictvím podpory rozpočtu a společné financování projektů a programů v oblasti regionální spolupráce a integrace.

(5)

Nařízení (ES) č. 1726/2000 vstoupilo v platnost roku 2000 a jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2006. Ustanovení čl. 6 odst. 1 však vyžaduje provádění tříletého směrného plánování. Aby programy odpovídaly době platnosti nařízení, měly by být rovněž stanoveny čtyřleté směrné programy.

(6)

Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (6), které je Jihoafrická republika signatářem, byla podepsána v Cotonou dne 23. června 2000. Protokol 3 této dohody vymezuje podmíněný status Jihoafrické republiky podle dohody.

(7)

Rozhodnutí Rady 1999/753/ES (7) schválilo prozatímní provádění Dohody o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a Jihoafrickou republikou. Příloha X uvedené dohody stanovuje, že Společenství poskytne pomoc pro obnovu v odvětví vína a lihovin Jihoafrické republiky a pro uvádění jihoafrického vína a lihovin na trh a jejich distribuci. Obě odpovídající dohody o obchodu s vínem a lihovinami byly schváleny rozhodnutím Rady 2002/51/ES (8) a rozhodnutím Rady 2002/52/ES (9). Je proto nezbytné začlenit doplňující částku do finanční referenční částky uvedené v nařízení (ES) č. 1726/2000.

(8)

Výbor Evropského rozvojového fondu ve skutečnosti působí v rámci nařízení (ES) č. 1726/2000 jako „výbor pro Jihoafrickou republiku“. Je vhodné zřídit tento výbor formálně.

(9)

Podle čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 1726/2000 má Komise konzultovat výbor o rozhodnutích o financování, která zamýšlí přijmout u projektů a programů, jejichž hodnota je vyšší než 5 milionů EUR. V zájmu řádného finančního řízení a racionalizace postupů je vhodné zvýšit tento strop na 8 milionů EUR.

(10)

Nařízení (ES) č. 1726/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1.

V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Programy se zaměří na boj proti chudobě, zohlední potřeby dříve znevýhodněných společenství, zahrnou environmentální rozměr rozvoje a rovnost na základě genderového mainstreamingu, zejména posílení účasti žen na všech úrovních politiky, programování a provádění. Ve všech těchto programech by měla být zvláštní pozornost věnována posilování institucionálních kapacit.“

2.

V čl. 2 odst. 2 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„2.   Rozvojová spolupráce, která má být prováděna podle tohoto nařízení se zaměřuje zejména na oblasti spolupráce uvedené v článku 8 Protokolu 3 o Jihoafrické republice k dohodě z Cotonou a zejména na:“.

3.

Článek 4 se mění takto:

4.

Článek 5 se zrušuje.

5.

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Plánování

1.   Víceleté směrné plánování se provádí v rámci úzkého dialogu s vládou Jihoafrické republiky a s ohledem na výsledky koordinace uvedené v čl. 4 odst. 6 a 7. Postup směrného plánování plně respektuje zásadu plánování vedeného příjemcem.

2.   Za účelem přípravy pro každou činnost plánování, ve spojitosti se vzrůstající koordinací s členskými státy včetně na místě, Komise vypracuje společně s vládou Jihoafrické republiky strategický dokument pro zemi. Tento strategický dokument pro zemi bere v úvahu výsledky nejnovějšího celkového hodnocení akcí financovaných podle nařízení (ES) č. 2259/96 a podle tohoto nařízení a jiných pravidelných hodnocení akcí. Je doplněn analýzou zaměřenou na problémy a zahrnuje průřezová témata, jakými jsou snižování chudoby, rovnost pohlaví, životní prostředí a udržitelný rozvoj. Návrh víceletého směrného plánu se připojí k strategickému dokumentu pro zemi. Vybere se omezené množství oblastí spolupráce na základě oblastí uvedených v článku 2. Pro tyto oblasti se stanoví podrobnosti a doprovodná opatření. V nejvyšší možné míře se rozvinou výkonové ukazatele za účelem usnadnění dosahování cílů a hodnocení vlivu. Strategický dokument pro zemi a návrh víceletého směrného programu posuzuje zeměpisně příslušný výbor pro rozvoj uvedený v čl. 8 odst. 1 (dále jen ‚výbor‘). Výbor vydá stanovisko v souladu s postupem podle čl. 8 odst. 2.

3.   Víceletý směrný program dojedná a podepíše Komise a vláda Jihoafrické republiky. Konečný výsledek jednání se zašle pro informaci výboru. Pokud o to požádá jeden nebo více členů výboru, výbor tento dokument projedná.

4.   Výbor jednou ročně posoudí uplatňování, výsledky a trvající význam strategického dokumentu pro zemi a víceletého směrného plánu. Pokud to hodnocení nebo jiný odpovídající vývoj odůvodňuje, může výbor vyzvat Komisi k dojednání změn ve víceletém směrném programu s vládou Jihoafrické republiky.

5.   Jednou ročně se ve výboru koná rozprava na základě zprávy Komise o obecných zásadách pro akce, které mají být provedeny v následujícím roce.“

6.

V článku 7 se zrušuje odstavec 2.

7.

Článek 8 se mění takto:

8.

V čl. 10 odst. 1 se částka „885,5 milionů EUR“ nahrazuje částkou „900,5 milionů EUR“.

13.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 338/4

(1)

Směrnice Rady 89/109/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami (3) zavedla obecné zásady pro odstranění rozdílů mezi právními předpisy členských států týkajícími se těchto materiálů a předmětů a upravila přijímání prováděcích směrnic týkajících se specifických skupin materiálů a předmětů (zvláštní směrnice). Tento přístup byl úspěšný a mělo by se v něm pokračovat.

(2)

Zvláštní směrnice přijaté na základě směrnice 89/109/EHS obecně obsahují ustanovení, která ponechávají členským státům jen malý prostor pro uvážení při jejich provádění, a navíc často podléhají změnám, které je mají rychle přizpůsobit technologickému pokroku. Mělo by tedy být možné přijímat taková opatření formou nařízení nebo rozhodnutí. Zároveň je vhodné zařadit i několik dalších záležitostí. Směrnice 89/109/EHS by proto měla být nahrazena.

(3)

Zásada, z níž toto nařízení vychází, spočívá v tom, že jakýkoliv materiál nebo předmět, který je určen pro přímý nebo nepřímý styk s potravinami, musí být dostatečně stabilní, aby se zabránilo přechodu látek do potravin v množstvích, která by mohla ohrozit lidské zdraví nebo způsobit nepřijatelnou změnu ve složení potravin nebo zhoršení jejich organoleptických vlastností.

(4)

Nové druhy materiálů a předmětů navržené tak, aby aktivně udržovaly nebo zlepšovaly stav potravin („aktivní materiály a předměty určené pro styk s potravinami“), nejsou ze své podstaty stabilní, na rozdíl od klasických materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami. Jiné druhy nových materiálů a předmětů mají sledovat stav potravin („inteligentní materiály a předměty určené pro styk s potravinami“). Oby tyto druhy materiálů a předmětů mohou přicházet do styku s potravinami. V zájmu jasnosti a právní jistoty je proto nezbytné, aby aktivní a inteligentní materiály a předměty určené pro styk s potravinami byly zahrnuty do oblasti působnosti tohoto nařízení a aby byly stanoveny základní požadavky na jejich používání. Další požadavky by měly být uvedeny ve zvláštních opatřeních, která budou obsahovat pozitivní seznamy ověřených látek nebo materiálů a předmětů a která by měla být přijata co nejdříve.

(5)

Aktivní materiály a předměty určené pro styk s potravinami jsou vyrobeny tak, aby záměrně obsahovaly „aktivní“ složky, které se mají uvolňovat do potravin nebo které mají naopak absorbovat látky z potravin. Měly by být rozlišovány od materiálů a předmětů, které se tradičně používají k tomu, aby uvolňovaly své přirozené složky do určitých druhů potravin v průběhu jejich výroby, například dřevěné sudy.

(6)

Aktivní materiály a předměty určené pro styk s potravinami mohou měnit složení nebo organoleptické vlastnosti potravin pouze, pokud jsou tyto změny v souladu s předpisy Společenství vztahujícími se na potraviny, jako je směrnice 89/107/EHS o potravinářských přídatných látkách (4). Takové látky, jako jsou potravinářské přídatné látky, které se záměrně přidávají do některých aktivních materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, aby se uvolňovaly do zabalených potravin nebo do prostředí, které tyto potraviny obklopuje, by především měly být povoleny odpovídajícími předpisy Společenství upravujícími potraviny a měly by podléhat i dalším pravidlům zavedeným zvláštními opatřeními.

Přiměřené označení nebo informace by navíc měly podporovat uživatele v bezpečném a správném užívání materiálů a předmětů, které je v souladu s právními předpisy o potravinách, včetně předpisů o označování potravin.

(7)

Aktivní a inteligentní materiály a předměty určené pro styk s potravinami, by neměly měnit složení ani organoleptické vlastnosti potravin a neměly by o stavu potravin poskytovat takové informace, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící. Například aktivní materiály a předměty určené pro styk s potravinami by neměly uvolňovat nebo absorbovat látky, jako jsou aldehydy nebo aminy s cílem zakrýt počínající kažení potraviny. Takové změny, které by mohly měnit známky kažení, by mohly být pro spotřebitele zavádějící, a neměly by proto být povoleny. Podobně by neměly být povoleny ani aktivní materiály a předměty určené pro styk s potravinami, které na potravinách způsobují změnu barvy a poskytují tak nesprávnou informaci o stavu potraviny, která by mohla být pro spotřebitele zavádějící.

(8)

Každý materiál nebo předmět, který je určen pro styk s potravinami a který je uveden na trh, by měl splňovat požadavky tohoto nařízení. Materiály a předměty dodávané jako starožitnosti by však měly být vyňaty, neboť jsou dostupné jen v omezeném množství, a jejich styk s potravinami je tudíž omezený.

(9)

Látky pro povrchové vrstvy a povlaky, které tvoří součást potravin a které mohou být případně konzumovány spolu s potravinou, by neměly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. Nařízení by se však mělo vztahovat na látky pro povrchové vrstvy nebo povlaky, které pokrývají povrch sýrů, zpracované masné výrobky nebo ovoce, které však netvoří součást potraviny a nejsou určeny ke konzumaci s touto potravinou.

(10)

Je nezbytné stanovit různé druhy omezení a podmínek pro používání materiálů a předmětů, na které se vztahuje toto nařízení, a látek používaných při jejich výrobě. Je vhodné stanovit tato omezení a podmínky ve zvláštních opatřeních, která souvisejí s technologickými vlastnostmi charakteristickými pro každou skupinu materiálů a předmětů.

(11)

Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (5), by měl být konzultován Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dříve, než budou v rámci zvláštních opatření přijata ustanovení, jež mohou ovlivnit veřejné zdraví.

(12)

V případech, kdy zvláštní opatření zahrnují seznam látek povolených v rámci Společenství k použití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, by měly tyto látky projít posouzením bezpečnosti dříve, než budou povoleny. Posouzení bezpečnosti a povolení těchto látek by se nemělo dotknout odpovídajících požadavků právních předpisů Společenství upravující registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek.

(13)

Rozdíly mezi vnitrostátními právními a správními předpisy, které upravují posuzování bezpečnosti a povolování látek používaných při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, mohou bránit volnému pohybu těchto materiálů a předmětů a vytvářet tak podmínky nerovné a nekalé soutěže. Povolovací proces by se tedy měl zavést na úrovni Společenství. V zájmu zajištění harmonizovaného posuzování bezpečnosti těchto látek by tato posuzování měl provádět úřad.

(14)

Po posouzení bezpečnosti látky by mělo následovat rozhodnutí o řízení rizik ohledně toho, zda by se tyto látky měly zapsat na seznam látek povolených ve Společenství.

(15)

Je vhodné umožnit správní přezkum určitých jednání nebo opomenutí úřadu vyplývajících z tohoto nařízení. Tímto přezkumem by neměla být dotčena úloha úřadu jako nezávislého vědeckého referenčního místa pro hodnocení rizik.

(16)

Označování podporuje uživatele ve správném používání materiálů a předmětů. Metody užívané při takovém označování se mohou lišit podle uživatele.

(17)

Směrnice Komise 80/590/EHS (6) zavedla symbol, kterým mohou být opatřeny materiály a předměty určené pro styk s potravinami. Tento symbol by měl být v zájmu zachování jednoduchosti přejat do tohoto nařízení.

(18)

Sledovatelnost materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami by měla být zaručena ve všech fázích, aby tak byla usnadněna kontrola, stažení vadných výrobků, informovanost spotřebitele a vymezení odpovědnosti. Provozovatelé podniků by měli být schopni alespoň identifikovat podniky, ze kterých a do kterých byly materiály a předměty dodány.

(19)

Při kontrole shody materiálů a předmětů s tímto nařízením je vhodné brát v úvahu zvláštní potřeby rozvojových zemí, především pak nejméně rozvinutých zemí. Komisi bylo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů o krmivech a potravinách a pravidla o zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat (7) uloženo, aby podporovala rozvojové země v oblasti bezpečnosti potravin, včetně bezpečnosti materiálů a předmětů, které přicházejí do styku s potravinami. V uvedeném nařízení byla proto stanovena zvláštní ustanovení, která by se měla vztahovat také na materiály a předměty přicházející do styku s potravinami.

(20)

Je nezbytné zavést postupy pro přijímání bezpečnostních opatření v situacích, kdy je pravděpodobné, že materiál nebo předmět bude představovat vážné riziko pro lidské zdraví.

(21)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (8) se vztahuje rovněž na dokumenty v držení úřadu.

(22)

Je vhodné chránit investice vynaložené tvůrci nových postupů do shromažďování informací a údajů podporujících žádosti podle tohoto nařízení. Aby se však zabránilo zbytečnému opakování studií, a především testů na zvířatech, mělo by být povoleno sdílení údajů na základě dohody zúčastněných stran.

(23)

Měly by být určeny referenční laboratoře Společenství a jednotlivých členských států, aby přispívaly k vysoké kvalitě a jednotnosti analytických výsledků. Tohoto cíle bude dosaženo v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

(24)

Společenství by mělo z důvodů ochrany životního prostředí podporovat používání recyklovaných materiálů a předmětů, jsou-li stanoveny přísné požadavky, které zajistí bezpečnost potravin a ochranu spotřebitelů. Tyto požadavky by měly být stanoveny také s ohledem na technologické vlastnosti různých skupin materiálů a předmětů uvedených v příloze I. Přednost by měla být dána harmonizaci pravidel o recyklovaných plastových materiálech a předmětech, neboť jejich užívání se rozšiřuje a vnitrostátní právní předpisy přitom chybějí nebo jsou rozdílné. Veřejnosti by proto měl být co nejdříve zpřístupněn návrh zvláštního opatření o recyklovaných plastových materiálech a předmětech, aby se vyjasnila právní situace v rámci Společenství.

(25)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení a změny příloh I a II tohoto nařízení by měla být přijímána v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(26)

Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a měly by zajistit, aby byly uplatňovány. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

(27)

Je nezbytné, aby provozovatelé podniků měli dostatek času přizpůsobit se některým požadavkům stanoveným tímto nařízením.

(28)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států vzhledem k rozdílům mezi vnitrostátními právními předpisy, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(29)

Směrnice 80/590/EHS a 89/109/EHS by proto měly být zrušeny,

a)

jsou určené pro styk s potravinami;

nebo

b)

již jsou ve styku s potravinami a jsou pro tento účel určeny;

nebo

c)

se u nich dá důvodně očekávat, že přijdou do styku s potravinami nebo že při jejich běžném nebo předvídatelném použití dojde k přenosu jejich složek do potravin.

a)

materiály a předměty, které jsou dodávány jako starožitnosti;

b)

látky pro povrchové vrstvy a povlaky, například látky pokrývající povrch sýra, zpracované masné výrobky nebo ovoce, které tvoří součást potraviny a které mohou být společně s touto potravinou konzumovány;

c)

pevná veřejná nebo soukromá zařízení pro dodávku vody.

a)

„sledovatelností“ se rozumí schopnost zjistit a sledovat materiál nebo předmět fázemi jeho výroby, zpracování a distribuce;

b)

„uváděním na trh“ se rozumí držení materiálů a předmětů za účelem prodeje, včetně jejich nabízení k prodeji nebo jiné formě převodu, úplatného nebo bezúplatného, a prodej, distribuce a jiné formy převodu samotné.

a)

„aktivními materiály a předměty určenými pro styk s potravinami“ (dále jen „aktivní materiály a předměty“) se rozumějí materiály a předměty, které mají prodloužit životnost nebo zachovat či zlepšit stav balených potravin. Jsou navrženy tak, aby záměrně obsahovaly složky, které uvolňují nebo absorbují látky do nebo z balených potravin nebo prostředí, které potraviny obklopuje;

b)

„inteligentními materiály a předměty určenými pro styk s potravinami“ (dále jen „inteligentní materiály a předměty“) se rozumějí materiály a předměty, které sledují stav balených potravin nebo prostředí, které potraviny obklopuje;

c)

„podnikem“ se rozumí jakýkoliv podnik, ziskový či neziskový, bez ohledu na to, zda je soukromý nebo veřejný, který provozuje činnost související s kteroukoliv fází výroby, zpracování nebo distribuce materiálů a předmětů;

d)

„provozovatelem podniku“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba odpovědná za dodržování požadavků tohoto nařízení v podniku, nad nímž vykonává kontrolu.

a)

ohrozit zdraví lidí;

nebo

b)

způsobit nepřijatelnou změnu ve složení potravin;

nebo

c)

způsobit zhoršení organoleptických vlastností potravin.

a)

seznam látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů je povoleno;

b)

seznam či seznamy povolených látek obsažených v aktivních nebo inteligentních materiálech nebo předmětech určených pro styk s potravinami anebo seznam či seznamy aktivních nebo inteligentních materiálů a předmětů a popřípadě i zvláštní podmínky užívání těchto látek nebo materiálů a předmětů, které je obsahují;

c)

normy čistoty pro látky uvedené v písmenu a);

d)

zvláštní podmínky pro používání látek uvedených v písmenu a) nebo materiálů a předmětů, v nichž jsou použity;

e)

specifické limity pro migraci určitých složek nebo skupin složek do potravin nebo na ně s přihlédnutím k jiným možným zdrojům styku s těmito složkami;

f)

celkový limit pro migraci složek do potravin nebo na ně;

g)

předpisy, jejichž cílem je ochrana lidského zdraví před veškerými riziky, která by mohla vyplývat z orálního kontaktu s těmito materiály a předměty;

h)

další pravidla k zajištění souladu s články 3 a 4;

i)

základní pravidla kontroly souladu s písmeny a) až h);

j)

pravidla upravující odběr vzorků a analytické metody užívané ke kontrole souladu s písmeny a) až h);

k)

zvláštní předpisy, které zajistí sledovatelnost materiálů a předmětů, včetně předpisů upravujících dobu uschovávání záznamů, nebo předpisy, která případně umožní odchylky od požadavků článku 17;

l)

další ustanovení o označování aktivních a inteligentních materiálů a předmětů;

m)

ustanovení, která Komisi uloží zřídit a vést veřejně přístupný registr Společenství (dále jen „registr“) všech povolených látek, postupů, materiálů nebo předmětů;

n)

zvláštní procesní pravidla, která v případě potřeby upraví postup uvedený v článcích 8 až 12 anebo která jej přizpůsobí pro povolování některých druhů materiálů a předmětů nebo postupů používaných při jejich výrobě, včetně případných postupů pro individuální povolování látek, postupů, materiálů nebo předmětů rozhodnutím adresovaným žadateli.

a)

žádost se podává příslušnému orgánu členského státu s těmito náležitostmi a přílohami:

b)

příslušný orgán uvedený v písmenu a):

c)

úřad o žádosti bez odkladu informuje ostatní členské státy a Komisi a dá jim k dispozici žádost a doplňkové informace podané žadatelem.

a)

ověřuje, zda informace a dokumenty podané žadatelem jsou v souladu s čl. 9 odst.1 písm. a); v takovém případě se žádost považuje za platnou a úřad posuzuje, zda látka splňuje kritéria bezpečnosti stanovená v článcích 3 a 4;

b)

informuje žadatele, Komisi a členské státy, pokud žádost není platná.

a)

označení látky, včetně jejích specifikací;

a

b)

případně doporučení podmínek nebo omezení používání hodnocené látky nebo materiálu nebo předmětu, který ji obsahuje;

a

c)

posouzení, zda je navrhovaná analytická metoda vhodná pro účely zamýšlené kontroly.

a)

odkaz na původní žádost;

b)

technickou dokumentaci obsahující nové informace v souladu s pokyny uvedenými v čl. 9 odst. 2;

c)

nový úplný souhrn technické dokumentace ve standardizované podobě.

a)

slova „pro styk s potravinami“ nebo konkrétní označení týkající se jejich použití, jako kávovar, láhev na víno, polévková lžíce, nebo symbol znázorněný v příloze II;

a

b)

pokud je to nezbytné, konkrétní pokyny, které se mají dodržovat při bezpečném a vhodném užívání;

a

c)

jméno nebo obchodní jméno a v obou případech adresa nebo sídlo výrobce, zpracovatele nebo prodejce odpovědného za jejich uvádění na trh v rámci Společenství

a

d)

odpovídající označení nebo identifikace, které umožní sledovatelnost materiálu nebo předmětu v souladu s článkem 17;

a

e)

v případě aktivních materiálů a předmětů informace o povolených způsobech užívání a další významné informace, například názvy a množství látek uvolňovaných aktivní složkou, aby provozovatelé potravinářských podniků, které používají tyto materiály a předměty, mohly dodržet ostatní odpovídající předpisy Společenství, nebo pokud takové předpisy neexistují, vnitrostátní předpisy upravující potraviny, včetně předpisů o označování potravin.

a)

materiálu či předmětu nebo na jeho obalu;

nebo

b)

etiketě připevněné k materiálu či předmětu nebo k jeho obalu;

nebo

c)

upozornění v bezprostřední blízkosti materiálů či předmětů, které je pro kupujícího zřetelně viditelné; u informací uvedených v odst. 1 písm. c) však tato možnost přichází v úvahu pouze tehdy, pokud nemohou být informace nebo štítek s nimi z technických důvodů připevněny k materiálům nebo předmětům ve výrobě nebo ve fázi uvádění na trh.

a)

přiložených dokumentech;

nebo

b)

etiketách nebo obalu;

nebo

c)

materiálu či předmětu samotném.

a)

kritéria uvedená v článku 3 a, pokud se použijí, v článku 4

a

b)

zvláštní opatření uvedená v článku 5 nebo, pokud nebyla přijata, vnitrostátní předpisy použitelné na tyto materiály a předměty.

a)

jméno a adresa žadatele a chemický název látky;

b)

informace přímo významné pro posouzení bezpečnosti látky;

c)

analytická metoda nebo metody.

13.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 338/18

(1)

Směrnice 2003/87/ES (3) vytváří systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství („systém Společenství“), aby podpořila snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným, přičemž se uznává, že z dlouhodobého hlediska je třeba snížit globální emise skleníkových plynů přibližně o 70 % v porovnání s hodnotami z roku 1990. Jejím cílem je přispět k plnění závazků Společenství a jeho členských států ohledně snížení antropogenních emisí skleníkových plynů podle Kjótského protokolu, který byl schválen rozhodnutím Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících (4).

(2)

Směrnice 2003/87/ES stanoví, že uznání kreditů z mechanismů založených na projektech pro plnění závazků od roku 2005 zvýší efektivnost nákladů při dosahování snížení globálních emisí skleníkových plynů a bude jej dosaženo propojením kjótských mechanismů založených na projektech, včetně „Joint Implemenation“ (JI) a „Clean Development Mechanism“ (CDM), se systémem Společenství.

(3)

Propojení kjótských mechanismů založených na projektech se systémem Společenství při zachování jeho integrity z ohledu životního prostředí umožní využívat emisní kredity vytvořené projektovými činnostmi způsobilými podle článků 6 a 12 Kjótského protokolu za účelem splnění závazků členských států podle čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES. Tím se zvýší různorodost možností dodržování nízkých nákladů v systému Společenství, které povedou ke snížení celkových nákladů na dodržení Kjótského protokolu při zlepšení likvidity trhu Společenství s povolenkami na emise skleníkových plynů. Podporováním poptávky po kreditech JI budou společnosti Společenství investovat do rozvoje a přenosu vyspělých a z hlediska životního prostředí příznivých technologií a know-how. Poptávka po kreditech CDM bude rovněž podpořena, čímž se pomůže rozvojovým zemím, jež hostí projekty CDM, při dosahování jejich cílů udržitelného rozvoje.

(4)

Kromě používání kjótských mechanismů, založených na projektech, Společenstvím, jeho členskými státy a právnickými a fyzickými osobami mimo systém Společenství by tyto mechanismy měly být propojeny se systémem Společenství tak, aby zajistily soudržnost s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Kjótským protokolem a následnými rozhodnutími přijatými na jejich základě, jakož i s cíli a architekturou systému Společenství a ustanoveními směrnice 2003/87/ES.

(5)

Členské státy mohou provozovatelům umožnit používat v systému Společenství certifikované snížení emisí (CER) od roku 2005 a jednotky snížení emisí (ERU) od roku 2008. Používání CER a ERU od roku 2008 provozovateli může povoleno až do určitého procenta přídělu pro každé zařízení, které určí členský stát v národním alokačním plánu. Toto použití má podobu vydání a okamžitého vyřazení povolenky výměnou za jedno CER nebo jednu ERU. Povolenka vydaná výměnou za CER nebo ERU bude odpovídat této CER nebo ERU.

(6)

Nařízení Komise týkající se normalizovaného a bezpečného systému registrů, jež bude přijato podle čl. 19 odst. 3 směrnice 2003/87/ES a čl. 6 odst. 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismech pro monitorování emisí skleníkových plynů Společenství a pro provádění Kjótského protokolu (5), stanoví související procesy a postupy v systému registrů pro používání CER v období 2005–2007 a v dalších obdobích a používání ERU v období 2008–2012 a v dalších obdobích.

(7)

Každý členský stát stanoví omezení pro používání CER a ERU z projektových činností s náležitým ohledem na související ustanovení Kjótského protokolu a marrákešských dohod, aby v souladu s uvedenými ustanoveními používání mechanismů doplňovalo domácí aktivity. Domácí aktivity tak budou důležitým prvkem vynaloženého úsilí.

(8)

V souladu s UNFCCC a Kjótským protokolem a následnými rozhodnutími přijatými na jeho základě se členské státy zdrží používání CER a ERU vytvořených v jaderných zařízeních pro účely plnění svých závazků podle čl. 3 odst. 1 Kjótského protokolu a podle rozhodnutí 2002/358/ES.

(9)

Rozhodnutí 15/CP.7 a 19/CP.7 přijaté na základě UNFCCC a Kjótského protokolu zdůrazňují, že integrita životního prostředí musí být dosažena kromě jiného pomocí řádných způsobů, pravidel a obecných zásad pro mechanismy a pomocí řádných a pevných zásad a pravidel pro činnosti využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví, a že by měly být zohledněny otázky nestálosti, doplňkovosti, propustnosti, nejistot a společensko—hospodářského dopadu a vlivu na životní prostředí, včetně vlivu na biologickou rozmanitost a přírodní ekosystémy, jež jsou spojeny se zalesňováním a obnovou lesa. Komise by ve svém přezkumu směrnice 2003/87/ES v roce 2006 měla zvážit technická ustanovení týkající se dočasnosti kreditů a omezení způsobilosti u projektových činností využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví na 1 %, jak stanoví rozhodnutí 17/CP.7, a dále ustanovení související s výsledkem vyhodnocení potencionálních rizik spojených s používáním geneticky modifikovaných organismů nebo potencionálně útočných cizích druhů v rámci projektových činností zalesňování a obnovy lesů, aby provozovatelům umožnily používat CER a ERU z projektových činností využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví v systému Společenství od roku 2008 v souladu s rozhodnutími přijatými na základě UNFCCC a Kjótského protokolu.

(10)

Aby se předešlo dvojímu započtení, neměly by CER a ERU být vydány jako výsledek projektových činností prováděných v rámci Společenství, jež rovněž vedou ke snížení nebo omezení emisí ze zařízení, na která se vztahuje směrnice 2003/87/ES, ledaže by byl stejný počet povolenek vymazán z registru členských států původu ERU nebo CER.

(11)

V souladu s příslušnými smlouvami o přistoupení by mělo být přihlíženo k acquis communautaire při zavádění základních linií pro projektové činnosti prováděné v zemích přistupujících k Unii.

(12)

Každý členský stát, jenž umožňuje účast na projektových činnostech soukromým nebo veřejným subjektům, zůstává odpovědný za plnění svých závazků podle UNFCCC a Kjótského protokolu, a proto by měl zajistit, aby byla tato účast v souladu s odpovídajícími obecnými zásadami, způsoby a postupy přijatými na základě UNFCCC nebo Kjótského protokolu.

(13)

V souladu s UNFCCC, Kjótským protokolem a pozdějšími rozhodnutími přijatými k jejich provedení by měly Komise a členské státy podpořit činnosti budování kapacit v rozvojových zemích a v zemích s přechodovým hospodářstvím, aby jim pomohly plně využít JI a CDM takovým způsobem, který podpoří jejich strategie udržitelného rozvoje. Komise by měla posoudit vynaložené úsilí a podat o něm zprávu.

(14)

Kritéria a obecné směry významné pro posuzování, zda mají projekty výroby hydroelektrické energie nepříznivý vliv na životní prostředí a nepříznivé sociální dopady, stanovily Světová komise pro přehrady ve své zprávě nazvané „Přehrady a rozvoj — nový rámec pro rozhodování“ z dubna 2000, OECD a Světová banka.

(15)

Jelikož je účast na projektových činnostech JI a CDM dobrovolná, měla by být společná environmentální a sociální odpovědnost podniků posílena v souladu s odstavcem 17 prováděcího plánu Světové vrcholné schůzky o udržitelném rozvoji. Společnosti by měly být v této souvislosti povzbuzeny, aby zlepšovaly sociální a environmentální výkon činností JI a CDM, jichž se účastní.

(16)

Informace o projektových činnostech, jichž se členský stát účastní nebo na nichž umožní účast soukromým nebo veřejným subjektům, by měly být zpřístupněny veřejnosti v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (6).

(17)

Komise ve svých zprávách o obchodování s povolenkami na emise a o používání kreditů z projektových činností může zmínit dopady na trh s elektřinou.

(18)

Ode dne vstupu Kjótského protokolu v platnost by Komise měla posuzovat, zda je možné uzavřít dohody se zeměmi uvedenými v příloze B Kjótského protokolu, jež jej teprve musí ratifikovat, aby bylo zajištěno uznání povolenek mezi systémem Společenství a povinnými systémy pro obchodování s emisemi skleníkových plynů, které omezují absolutní emise vytvořené v těchto zemích.

(19)

Jelikož cíle navrhovaného opatření, totiž vytvoření propojení mezi mechanismy založenými na kjótských projektech a systémem Společenství, nemůže být dosaženo uspokojivě samostatnou činností členských států, a proto jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle.,

(20)

Směrnice 2003/87/ES by proto měla být změněna,

1.

V článku 3 se doplňují nová písmena, která znějí:

2.

Za článek 11 se vkládají nové články, které znějí:

„Článek 11a

Použití CER a ERU z projektových činností v systému Společenství

1.   S výhradou odstavce 3 mohou členské státy provozovatelům umožnit používat CER a ERU z projektových činností v systému Společenství v každém z období uvedených v čl. 11 odst. 2 až do procenta přídělu povolenek každému zařízení, které každý členský stát určí ve svém národním alokačním plánu pro dané období. Toto se uskuteční vydáním a okamžitým vyřazením povolenky členským státem výměnou za jednu CER nebo ERU, jež má provozovatel v registru svého členského státu.

2.   S výhradou odstavce 3 mohou členské státy provozovatelům umožnit používat CER z projektových činností v systému Společenství v období uvedeném v čl. 11 odst. 1. Toto se uskuteční vydáním a okamžitým vyřazením povolenky členským státem výměnou za jednu CER. Členské státy zruší CER, jež provozovatelé použili v období uvedeném v čl. 11 odst. 1.

3.   Všechny CER a ERU, které jsou vydány a mohou být použity podle UNFCCC a Kjótského protokolu a následných rozhodnutí přijatých na jejich základě, mohou být použity v systému Společenství,

Článek 11b

Projektové činnosti

1.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že základní linie pro projektové činnosti, jak jsou vymezeny následnými rozhodnutími přijatými na základě UNFCCC nebo Kjótského protokolu, prováděné v zemích, jež podepsaly s Unií smlouvu o přistoupení, byly zcela v souladu s acquis communataire, včetně dočasných odchylek stanovených v dané smlouvě o přistoupení.

2.   Nestanoví-li odstavce 3 a 4 jinak, zajistí členské státy hostící projektové činnosti, aby žádné ERU ani CER nebyly vydány pro snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů ze zařízení, na která se vztahuje tato směrnice.

3.   Do 31. prosince 2012 mohou být ERU a CER vydávány pro projektové činnosti JI a CDM, jež přímo snižují nebo omezují emise zařízení, na která se vztahuje tato směrnice, pouze pokud provozovatel tohoto zařízení zruší stejný počet povolenek.

4.   Do 31. prosince 2012 mohou být ERU a CER vydávány pro projektové činnosti JI a CDM, jež nepřímo snižují nebo omezují úroveň emise zařízení, na která se vztahuje tato směrnice, pouze pokud byl stejný počet povolenek zrušen v registru členského státu původu ERU nebo CER.

5.   Členský stát, který umožňuje soukromým nebo veřejným subjektům účast na projektových činnostech, zůstává odpovědný za plnění svých závazků podle UNFCCC a Kjótského protokolu a zajistí, aby byla tato účast v souladu s odpovídajícími obecnými zásadami, způsoby a postupy přijatými podle UNFCCC nebo Kjótského protokolu.

6.   V případě projektových činností výroby hydroelektrické energie s výrobní kapacitou přesahující 20 MW členské státy při schvalování těchto projektových činností zajistí, aby byla během rozvoje těchto projektových činností dodržena náležitá mezinárodní kritéria a obecné směry, včetně těch obsažených ve zprávě Světové komise pro přehrady z dubna 2000 nazvané ‚Přehrady a rozvoj — nový rámec pro rozhodování‘.

7.   Prováděcí předpisy k odstavcům 3 a 4, zejména s ohledem na zamezení dvojího započtení, a veškeré další předpisy nezbytné k provedení odstavce 5, splní-li hostící strana všechny požadavky způsobilosti pro projektové činnosti JI, budou přijaty postupem podle čl. 23 odst. 2.“

3.

Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Přístup k informacím

Rozhodnutí o přidělování povolenek, informace o projektových činnostech, kterých se členský stát účastní nebo na kterých umožňují účast soukromým nebo veřejným subjektům, a zprávy o emisích, které je třeba předat podle povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a které jsou v držení příslušného orgánu, jsou zpřístupněny veřejnosti v souladu se směrnicí 2003/4/ES.“

4.

V článku 18 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy zejména zajistí koordinaci mezi svým styčným bodem určeným pro schválení projektových činností podle čl. 6 odst. 1 písm. a) Kjótského protokolu a svým vnitrostátním orgánem určeným pro provádění článku 12 Kjótského protokolu, určenými v souladu s následnými rozhodnutími přijatými na základě UNFCCC nebo Kjótského protokolu.“

5.

V čl. 19 odst. 3 se doplňuje nová věta, která zní:

„Toto nařízení rovněž zahrnuje ustanovení o používání a identifikaci CER a ERU v systému Společenství a ustanovení o monitorování úrovně tohoto používání.“

6.

Článek 21 se mění takto:

7.

Za článek 21 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 21a

Podpora činnosti budování kapacit

V souladu s UNFCCC, Kjótským protokolem a veškerými následnými rozhodnutími přijatými na jejich základě usilují Komise a členské státy o podporu činnosti budování kapacit v rozvojových zemích a v zemích s přechodovým hospodářstvím, aby jim pomohly plně využít JI a CDM takovým způsobem, který podpoří jejich strategie udržitelného rozvoje, a usnadnily závazky subjektů v rozvoji a v provádění projektů JI a CDM.“

8.

Článek 30 se mění takto:

9.

V příloze III se doplňuje nový bod, který zní: