ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 326

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 47
29. října 2004


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1866/2004 ze dne 28. října 2004 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1867/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví reprezentativní ceny a dodatečná cla pro dovoz melasy v odvětví cukru použitelné od 29. října 2004

3

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1868/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví vývozní náhrady pro bílý a surový cukr v nezměněném stavu

5

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1869/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví vývozní náhrady pro sirupy a některé další produkty z cukru vyvážené v nezměněném stavu

7

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1870/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad u bílého cukru určeného do některých třetích zemí pro 11. dílčí nabídkové řízení vyhlášené v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 1327/2004

10

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1871/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví maximální vývozní náhrady u másla v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 581/2004

11

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1872/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví maximální vývozní náhrady u sušeného odstředěného mléka v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 582/2004

13

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1873/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví sazby náhrad použitelné na některé mléčné výrobky vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

14

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1874/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání veřejných zakázek ( 1 )

17

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1875/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se mění přílohy II a III nařízení Rady (EHS) č. 2377/90, kterou se stanoví postup Společenství pro zjištění maximálních limitů reziduí veterinárních lékařských produktů v potravinách živočišného původu, co se týče salicylanu sodného a fenvalerate ( 1 )

19

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1876/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 953/2003 k zamezení přesměrování obchodu s některými klíčovými léky do Evropské unie

22

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1877/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se mění příloha III B nařízení (ES) č. 517/94 týkající se kvót pro Srbsko a Černou Horu

25

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1878/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Rady 136/66/EHS a nařízení Rady (EHS) č. 2261/84, pokud jde o stanovení výnosů oliv a výnosů oleje na Kypru, Maltě a ve Slovinsku

27

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1879/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví vývozní náhrady pro produkty zpracované z obilovin a rýže

28

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1880/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví vývozní náhrady pro rýži a zlomkovou rýži a kterým se pozastavuje vydávání vývozních licencí

31

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví vývozní náhrady pro krmné směsi z obilovin

34

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1882/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se mění sazby náhrad u některých produktů z obilovin a rýže vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

36

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1883/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví sazby náhrad použitelné u některých produktů v odvětví cukru vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

40

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1884/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví maximální vývozní náhrada pro ječmen v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 1757/2004

43

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1885/2004 ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví maximální vývozní náhrada pro oves v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 1565/2004

44

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Rada

 

*

2004/740/ES:Rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2004 o hlavních zásadách politik zaměstnanosti členských států

45

 

*

2004/741/ES:Doporučení Rady ze dne 14. října 2004 o provádění politik zaměstnanosti členských států

47

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1866/2004

ze dne 28. října 2004

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1947/2002 (Úř. věst. L 299, 1.11.2002, s. 17).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 28. října 2004 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

53,1

204

48,2

999

50,7

0707 00 05

052

129,6

999

129,6

0709 90 70

052

97,2

204

41,2

388

34,1

628

48,8

999

55,3

0805 50 10

052

56,4

388

48,3

524

67,5

528

53,4

999

56,4

0806 10 10

052

89,0

400

197,7

999

143,4

0808 10 20, 0808 10 50, 0808 10 90

388

109,3

400

100,7

404

80,1

442

61,0

512

106,6

720

99,6

800

205,7

804

106,5

999

108,7

0808 20 50

052

103,7

720

75,4

999

89,6


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1867/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví reprezentativní ceny a dodatečná cla pro dovoz melasy v odvětví cukru použitelné od 29. října 2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 24 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1422/95 ze dne 23 června 1995 kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz melasy v odvětví cukru a kterým se mění nařízení (EHS) č. 785/68 (2), stanoví, že dovozní cena CIF pro melasu stanovená v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 785/68 (3), je považována za „cenu reprezentativní“; Tato cena je stanovena pro standardní jakosti vymezené v čl. 1 nařízení (EHS) č. 785/68.

(2)

Při stanovování reprezentativních cen musí být vzaty v úvahu všechny údaje uvedené v čl. 3 nařízení (EHS) č. 785/68, kromě případů uvedených v článku 4 uvedeného nařízení. Toto stanovování může být popřípadě provedeno postupem podle čl. 7 nařízení (EHS) č. 785/68.

(3)

Při upravování cen nevztahujících se k standardní jakosti, je třeba v závislosti na jakosti nabízené melasy zvýšit či snížit ceny podle článku 6 nařízení (EHS) č. 785/68.

(4)

Pokud existuje rozdíl mezi spouštěcí cenou dotyčného produktu a jeho reprezentativní cenou, dodatečná dovozní cla se stanoví v souladu s podmínkami uvedenými článkem 3 nařízení (ES) č. 1422/95. Jsou-li dovozní cla podle článku 5 nařízení (ES) č. 1422/95 dočasně pozastavena, je třeba pro tato cla stanovit zvláštní částky.

(5)

Je třeba stanovit reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro dotyčné produkty v souladu s čl. 1 odst. 2 a s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1422/95.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1422/95 se stanoví v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 141, 24.6.1995, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 79/2003 (Úř. věst L 13, 18.1.2003, s. 4).

(3)  Úř. věst. L 145, 27.6.1968, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1422/1995 (Úř. věst. L 141, 24.6.1995, s. 12).


PŘÍLOHA

Reprezentativní ceny a dodatečná cla pro dovoz melasy v odvětví cukru použitelné od 29. října 2004

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

Výše cla na dovoz 100 kg netto příslušného produktu v případě dočasného pozastavení cel v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1422/95 (1)

1703 10 00 (2)

8,52

0

1703 90 00 (2)

9,77

0


(1)  Tato částka v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1422/95 nahrazuje sazbu společného celního sazebníku stanovenou pro příslušné produkty.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v čl. 1 nařízení (EHS) č. 785/68, ve znění pozdějších předpisů.


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1868/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro bílý a surový cukr v nezměněném stavu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 27 odst. 5 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 27 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že rozdíl mezi kurzy či cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení na světovém trhu a cenami těchto produktů ve Společenství lze vyrovnat vývozní náhradou.

(2)

Nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že při stanovení náhrad pro nedenaturovaný bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu je nutné vzít v úvahu situaci na trhu Společenství a na světovém trhu s cukrem, a to zejména faktor ceny a nákladů stanovený v článku 28 uvedeného nařízení. Tento článek stanoví, že je třeba brát v úvahu také hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

(3)

Náhrada pro surový cukr se musí stanovit podle standardní jakosti. Ta je definována v příloze I bodu II nařízení (ES) č. 1260/2001. Tuto náhradu je třeba dále stanovit podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001. Cukr kandys je definován v nařízení Komise (ES) č. 2135/95 ze dne 7. září 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad v odvětví cukru (2). Takto vypočítaná částka náhrady pro cukr s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv se musí vztahovat k jejich obsahu sacharosy a musí být proto stanovena pro 1 % uvedeného obsahu.

(4)

Ve zvláštních případech může být částka náhrady stanovena právními akty jiné povahy.

(5)

Náhrada musí být stanovena každé dva týdny. Během této doby může být pozměněna.

(6)

Čl. 27 odst. 5 první pododstavec nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky některých trhů, může být náhrada pro produkty uvedené v článku 1 zmíněného nařízení rozlišena podle místa určení.

(7)

Významný a rychlý nárůst preferenčního dovozu cukru ze západobalkánských zemí od počátku roku 2001, jakož i vývoz cukru do těchto zemí se jeví jako velmi uměle vytvořený.

(8)

S cílem zabránit zneužívání v souvislosti s produkty z odvětví cukru, u nichž byla čerpána vývozní náhrada a které byly zpětně dovezeny do Společenství, je třeba, aby náhrada pro produkty uvedené v tomto nařízení nebyla stanovena pro žádnou ze zemí západního Balkánu.

(9)

Příslušné částky vývozních náhrad je třeba stanovit s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na současnou situaci na trhu s cukrem, a zejména na kotace či ceny cukru ve Společenství a na světovém trhu.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Náhrady, které mají být poskytnuty při vývozu produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1260/2001, nedenaturovaných a v nezměněném stavu, se stanoví podle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Franz FISCHLER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařizením (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 214, 8.9.1995, s. 16.


PŘÍLOHA

NÁHRADY PRO BÍLÝ A SUROVÝ CUKR VYVÁŽENÝ V NEZMĚNĚNÉM STAVU 29. ŘÍJNA 2004

Kód produktu

Místo určení

Měrná jednotka

Výše náhrady

1701 11 90 9100

S00

EUR/100 kg

39,56 (1)

1701 11 90 9910

S00

EUR/100 kg

39,56 (1)

1701 12 90 9100

S00

EUR/100 kg

39,56 (1)

1701 12 90 9910

S00

EUR/100 kg

39,56 (1)

1701 91 00 9000

S00

EUR/1 % sacharosy × 100 kg produktu netto

0,4300

1701 99 10 9100

S00

EUR/100 kg

43,00

1701 99 10 9910

S00

EUR/100 kg

43,00

1701 99 10 9950

S00

EUR/100 kg

43,00

1701 99 90 9100

S00

EUR/1 % sacharosy × 100 kg produktu netto

0,4300

Pozn.: Kódy produktů a kódy místa určení řady „A“ jsou stanoveny v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy místa určení jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

Ostatní místa určení jsou:

S00

:

všechna místa určení (třetí země, ostatní území, vytváření skladových zásob a místa určení považovaná za vývozy ze Společenství), kromě Albánie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory (včetně Kosova podle rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999) a bývalé Jugoslávské republiky Makedonie, kromě cukru přimíchaného do produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2201/96 (Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29).


(1)  Tato částka se použije pro surový cukr s výtěžností 92 %. Pokud je výtěžnost vyváženého surového cukru jiná než 92 %, výše příslušné náhrady se vypočítá podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001.


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1869/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro sirupy a některé další produkty z cukru vyvážené v nezměněném stavu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 27 odst. 5 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 27 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že rozdíl mezi kotacemi nebo cenami na světovém trhu s výrobky, jejichž seznam je obsažen v čl. 1 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, a cenami těchto výrobků ve Společenství, může být vyrovnán vývozní náhradou;

(2)

Článek 3 nařízení Komise (ES) č. 2135/95 ze dne 7. září 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad v odvětví cukru (2), stanoví, že vývozní náhrada na 100 kilogramů výrobků, jejichž seznam je uveden v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1260/2001, se rovná základní částce násobené obsahem sacharosy, podle potřeby včetně ostatních cukrů vyjádřených jako sacharosa; obsah sacharosy v dotyčném výrobku se určuje v souladu s článkem 3 nařízení Komise (ES) č. 2135/95;

(3)

Čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že základní výše náhrady pro sorbózu vyvezenou v nezměněném stavu se musí rovnat základní výši náhrady snížené o jednu setinu použitelné výrobní náhrady podle nařízení Rady (EHS) č. 1265/2001 ze dne 27. června 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o poskytování výrobních náhrad pro cukr používaný v chemickém průmyslu (3) pro výrobky, jejichž seznam je zahrnut v příloze posledně uvedeného nařízení;

(4)

V souladu s podmínkami čl. 30 odst. 1 nařízení (ES) č. 1260/2001 se základní výše náhrady za ostatní výrobky, jejichž seznam je uveden v čl. 1 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, vyvážené v nezměněném stavu, musí rovnat jedné setině částky, která na jedné straně bere v úvahu rozdíl mezi intervenční cenou pro bílý cukr pro oblasti Společenství bez deficitu v měsíci, pro který je stanovena základní výše, a cenovými nabídkami nebo cenami bílého cukru na světovém trhu, a na straně druhé z důvodu potřeby vytvořit rovnováhu mezi využitím základních produktů Společenství při výrobě zpracovaných výrobků na vývoz do třetích zemí a využitím produktů třetích zemí dovezených v rámci aktivního zušlechťovacího styku;

(5)

V souladu s podmínkami čl. 30 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001 se použití základní výše může omezit na některé výrobky, jejichž seznam je obsažen v čl. 1 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení;

(6)

Článek 27 nařízení (ES) č. 1260/2001 upravuje stanovení náhrad pro vývoz produktů v nezměněném stavu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. f), g) a h) uvedeného nařízení; náhrada musí být stanovena na 100 kilogramů sušiny, přičemž se bere v úvahu vývozní náhrada pro produkty spadající pod kód KN 1702 30 91 a pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1260/2001 a hospodářské aspekty předpokládaných vývozů; v případě produktů uvedených ve zmíněném čl. 1 písm. f) a g) se náhrada má poskytovat pro produkty, které splňují podmínky článku 5 nařízení (ES) č. 2135/95; pokud jde o produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. h) náhrada se poskytne pouze u těch, které splňují podmínky článku 6 nařízení (ES) č. 2135/95;

(7)

Výše uvedených náhrad se musí stanovit každý měsíc, přičemž je lze měnit v intervenčním období;

(8)

Čl. 27 odst. 5 první pododstavec nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky některých trhů, může být náhrada pro produkty uvedené v článku 1 zmíněného nařízení rozlišena podle místa určení;

(9)

Významný a rychlý nárůst preferenčního dovozu cukru ze západobalkánských zemí od počátku roku 2001, jakož i vývoz cukru do těchto zemí se jeví jako velmi uměle vytvořený;

(10)

S cílem zabránit zneužívání v souvislosti s produkty z odvětví cukru, u nichž byla čerpána vývozní náhrada a které byly zpětně dovezeny do Společenství, je třeba, aby náhrada pro produkty uvedené v tomto nařízení nebyla stanovena pro žádnou ze zemí západního Balkánu;

(11)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je třeba stanovit náhrady pro příslušné produkty v přiměřené výši;

(12)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek1

Náhrady, které mají být poskytnuty při vývozu produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d), f), g) a h) nařízení (ES) č. 1260/2001, vyvážených v nezměněném stavu, se stanoví podle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Franz FISCHLER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Νařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 214, 8.9.1995, s. 16.

(3)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 63.


PŘÍLOHA

VÝVOZNÍ NÁHRADY PRO SIRUPY A NĚKTERÉ DALŠÍ PRODUKTY Z CUKRU VYVÁŽENÉ V NEZMĚNĚNÉM STAVU PLATNÉ OD 29. ŘÍJNA 2004

Kód produktu

Místo určení

Měrná jednotka

Výše náhrady

1702 40 10 9100

S00

EUR/100 kg sušiny

43,00 (1)

1702 60 10 9000

S00

EUR/100 kg sušiny

43,00 (1)

1702 60 80 9100

S00

EUR/100 kg sušiny

81,71 (2)

1702 60 95 9000

S00

EUR/1 % sacharóz × 100 kg produktu netto

0,4300 (3)

1702 90 30 9000

S00

EUR/100 kg sušiny

43,00 (1)

1702 90 60 9000

S00

EUR/1 % sacharóz × 100 kg produktu netto

0,4300 (3)

1702 90 71 9000

S00

EUR/1 % sacharóz × 100 kg produktu netto

0,4300 (3)

1702 90 99 9900

S00

EUR/1 % sacharóz × 100 kg produktu netto

0,4300 (3)  (4)

2106 90 30 9000

S00

EUR/100 kg sušiny

43,00 (1)

2106 90 59 9000

S00

EUR/1 % sacharóz × 100 kg produktu netto

0,4300 (3)

Pozn.: Kódy produktů a kódy místa určení řady „A“ jsou stanoveny v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy místa určení jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

Ostatní místa určení jsou:

S00

:

všechna místa určení (třetí země, ostatní území, vytváření skladových zásob a místa určení považovaná za vývozy ze Společenství), kromě Albánie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory (včetně Kosova podle rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999) a bývalé Jugoslávské republiky Makedonie, kromě cukru přimíchaného do produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2201/96 (Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29).


(1)  Pouze pro produkty uvedené v článku 5 nařízení (ES) č. 2135/95.

(2)  Pouze pro produkty uvedené v článku 6 nařízení (ES) č. 2135/95.

(3)  Základní výše náhrady se nevztahuje na sirupy o čistotě menší než 85 % (nařízení (ES) č. 2135/95). Obsah sacharosy se stanoví v souladu s článkem 3 nařízením (ES) č. 2135/95.

(4)  Základní výše náhrady se nevztahuje na produkty vymezené v bodu 2 přílohy nařízení (EHS) č. 3513/92 (Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 12).


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/10


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1870/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad u bílého cukru určeného do některých třetích zemí pro 11. dílčí nabídkové řízení vyhlášené v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 1327/2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 27 odst. 5 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1327/2004 ze dne 19. července 2004, kterým bylo vyhlášeno stálé nabídkové řízení ke stanovení vývozních dávek a/nebo vývozních náhrad pro bílý cukr (2), pro hospodářský rok 2004/05, vyžaduje, aby pro vývoz tohoto cukru do některých třetích zemí byla vyhlášena dílčí nabídková řízení.

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1327/2004 je případně třeba stanovit maximální výši náhrady pro příslušné dílčí nabídkové řízení, a to zejména s ohledem na současný stav a předpokládaný vývoj trhu s cukrem ve Společenství a světového trhu s cukrem.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro 11. dílčí nabídkové řízení pro bílý cukr vyhlášené v souladu s nařízením (ES) č. 1327/2004 se maximální výše vývozní náhrady stanoví na 46,144 EUR/100 kg.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Franz FISCHLER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 23. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1685/2004 (Úř. věst. L 303, 30.9.2004, s. 21).


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1871/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví maximální vývozní náhrady u másla v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 581/2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na třetí pododstavec čl. 31 odst. 3 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 581/2004 ze dne 26. března 2004 o vypsání stálého nabídkového řízení na vývozní náhrady, které se týkají některých druhů másla (2), zavádí trvalé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 580/2004 ze dne 26. března 2004, kterým se stanoví postup nabídkového řízení, které se týká vývozních náhrad u některých mléčných výrobků (3), a po přezkoumání nabídek podaných jako odpověď na nabídkové řízení, je vhodné stanovit maximální vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 27. října 2004.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro trvalé nabídkové řízení vypsané nařízením (ES) č. 581/2004 na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 27. října 2004, platí maximální částky náhrad pro výrobky zmíněné v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení, které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Franz FISCHLER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 186/2004 (Úř. věst. L 29, 3.2.2004, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 64.

(3)  Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 58.


PŘÍLOHA

(EUR/100 kg)

Výrobek

Nomenklaturní kód vývozní náhrady

Maximální částka pro vývozní náhradu

na vývoz do místa určení uvedeného v první odrážce čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 581/2004

na vývoz do míst určení uvedených v druhé odrážce čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 581/2004

Máslo

ex ex 0405 10 19 9500

Máslo

ex ex 0405 10 19 9700

132,00

139,00

Máselný olej

ex ex 0405 90 10 9000

170,00


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/13


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1872/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví maximální vývozní náhrady u sušeného odstředěného mléka v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 582/2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na třetí pododstavec čl. 31 odst. 3 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 582/2004 ze dne 26. března 2004 o vypsání stálého nabídkového řízení na vývozní náhrady u sušeného odstředěného mléka (2) zavádí trvalé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 580/2004 ze dne 26. března 2004, kterým se stanoví postup nabídkového řízení, které se týká vývozních náhrad u některých mléčných výrobků (3), a po přezkoumání nabídek podaných jako odpověď na nabídkové řízení, je vhodné stanovit maximální vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 27. října 2004.

(3)

Řídící výbor pro mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro trvalé nabídkové řízení vypsané nařízením (ES) č. 582/2004 na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 27. října 2004, se maximální částky náhrad pro výrobky a místa určení uvedené v čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví na 31,00 EUR/100 kg.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Franz FISCHLER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 186/2004 (Úř. věst. L 29, 3.2.2004, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 67.

(3)  Úř. věst. L 90, 27.3.2004, s. 58.


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/14


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1873/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví sazby náhrad použitelné na některé mléčné výrobky vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 15. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na čl. 31 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Čl. 31 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 písm. a), b), c), d), e) a g) uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství lze pokrýt vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 ze dne 13. července 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného v příloze II nařízení (ES) č. 1255/1999.

(3)

Podle čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1520/2000 by sazba náhrady na 100 kg pro každý z dotčených základních produktů měla být stanovena každý měsíc.

(4)

V případě některých mléčných výrobků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, však existuje nebezpečí, že pokud se vysoké sazby náhrad stanoví s předstihem, může to ohrozit závazky přijaté ohledně těchto náhrad. Aby se tomuto nebezpečí předešlo, je nezbytné přijmout nezbytná preventivní opatření, aniž by se tím však bránilo uzavírání dlouhodobých smluv. Dosažení obou těchto cílů by mělo umožnit právě stanovení zvláštních sazeb náhrad pro účel stanovení náhrad předem.

(5)

Podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1520/2000 je třeba při stanovení sazby náhrad přihlédnout v patřičných případech k produkčním náhradám, podporám a dalším opatřením s rovnocenným účinkem, použitelným ve všech členských státech podle nařízení o společné organizaci trhu s daným výrobkem, na základní produkty uvedené v příloze A k uvedenému nařízení nebo na výrobky postavené na roveň.

(6)

Podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 se podpora poskytuje na odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a zpracované na kasein a kaseináty, pokud toto mléko a kasein nebo kaseináty z něho vyrobené splňují určité podmínky.

(7)

Nařízení Komise (ES) č. 2571/97 ze dne 15. prosince 1997 o prodeji másla za snížené ceny a o poskytování podpory pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo určené k použití při výrobě cukrářských výrobků, zmrzliny a jiných potravin (3), stanoví, že máslo a smetanu za snížené ceny je třeba poskytnout k dispozici odvětvím, která vyrábějí určité zboží.

(8)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1676/2004 ze dne 24. září 2004, kterým se pŕijímají autonomní a přechodná opatření týkající se dovozu určitých zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Bulharska a vývozu určitých zpracovaných zemědělských produktů do Bulharska (4) s účinností od 1. října 2004, zpracované zemědělské produkty neuvedené na seznamu v přiloze I Smlouvy, které jsou vyváženy do Bulharska, nemají nárok na vývozní náhrady.

(9)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Sazby náhrad použitelné pro základní produkty uvedené v příloze A nařízení (ES) č. 1520/2000 a v článku 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze II nařízení (ES) č. 1255/1999 se stanoví ve výši uvedené v příloze k tomuto nařízení.

Článek 2

Odchylně od článku 1 a s účinnosti od 1. října 2004, se sazby stanovené v příloze nepoužijí na zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, vyvážené do Bulharska.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Olli REHN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 186/2004 (Úř. věst. L 29, 3.2.2004, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 177, 15.7.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 886/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 14).

(3)  Úř. věst. L 350, 20.12.1997, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 921/2004 (Úř. věst. L 163, 30.4.2004, s. 94).

(4)  Úř. věst. L 301, 28.9.2004, s. 1.


PŘÍLOHA

Sazby náhrad použitelné od 29. října 2004 u některých mléčných výrobků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

EUR/100 kg

Kód KN

Popis

Sazba náhrady

V případě stanovení náhrad předem

Ostatní

ex 0402 10 19

Mléko sušené, v granulích nebo v jiné pevné formě, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku nejvýše 1,5 % (PG 2):

 

 

a)

na vývoz zboží s kódem KN 3501

b)

na vývoz jiného zboží

29,00

29,00

ex 0402 21 19

Mléko sušené, v granulích nebo v jiné pevné formě, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku 26 % (PG 3):

 

 

a)

při vývozu zboží obsahujícího (ve formě výrobků postavených na roveň PG 3) máslo či smetanu za snížené ceny, získané podle nařízení (ES) č. 2571/97

36,05

36,05

b)

na vývoz jiného zboží

70,00

70,00

ex 0405 10

Máslo o obsahu tuku 82 % hmotnostních (PG 6):

 

 

a)

při vývozu zboží, jež obsahuje máslo či smetanu za snížené ceny, vyrobené v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (ES) č. 2571/97

46,00

46,00

b)

na vývoz zboží s kódem KN 2106 90 98 obsahujícího 40 % hmotnostních a více mléčného tuku

138,25

138,25

c)

na vývoz jiného zboží

131,00

131,00


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/17


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1874/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání veřejných zakázek

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1), a zejména na článek 69 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (2), a zejména na článek 78 uvedené směrnice,

po konzultaci s Poradním výborem pro veřejné zakázky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (3) schválila Rada Dohodu o veřejných zakázkách uvedenou v příloze 4 uvedeného rozhodnutí (dále jen „dohoda“). Podle podmínek této dohody mají být pravidla, která stanovuje, dodržována od okamžiku, kdy dané zakázky dosáhnou či přesáhnou částky (dále jen „prahové hodnoty“), které jsou touto úmluvou stanoveny a vyjádřeny zvláštními právy čerpání.

(2)

Cílem směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES je, kromě jiného, to, aby zadavatelé a veřejní zadavatelé, které je používají, mohli zároveň dodržovat závazky vyplývající z dohody. Za tímto účelem je třeba sledovat a případně přezkoumat, zda jsou prahové hodnoty stanovené směrnicemi, jež jsou touto dohodou dotčeny, v souladu s dohodou a, pokud tomu tak není, musí být tyto hodnoty Komisí zvýšeny či sníženy tak, aby odpovídaly přepočtu hodnot stanovených dohodou na eura se zaokrouhlením na celé tisíce směrem dolů. Pro období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2005 (4) prahové hodnoty uvedené ve směrnicích neodpovídají přepočtu hodnot stanovených dohodou na eura. Proto je třeba je přezkoumat.

(3)

Ve snaze snížit počet prahových hodnot, jež je třeba dodržovat, směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES dále sjednotily prahové hodnoty, které nevyplývají z dohody, s těmi, které z ní vyplývají. Je tudíž vhodné je rovněž přezkoumat.

(4)

Tyto změny nemají vliv na vnitrostátní předpisy, kterými se provádějí směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES počínaje prahy, které jsou nižší než prahy stanovené v uvedených směrnicích.

(5)

Je proto třeba změnit směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Směrnice 2004/17/ES se tímto pozměňuje takto:

1.

Článek 16 se mění takto:

a)

v písmenu a) se částka „499 000 EUR“ nahrazuje částkou „473 000 EUR“;

b)

v písmenu b) se částka „6 242 000 EUR“ nahrazuje částkou „5 923 000 EUR“.

2.

Článek 61 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se částka „499 000 EUR“ nahrazuje částkou „473 000 EUR“;

b)

v odstavci 2 se částka „499 000 EUR“ nahrazuje částkou „473 000 EUR“.

Článek 2

Směrnice 2004/18/ES se mění takto:

1.

Článek 7 se mění takto:

a)

v písmenu a) se částka „162 000 EUR“ nahrazuje částkou „154 000 EUR“;

b)

v písmenu b) se částka „249 000 EUR“ nahrazuje částkou „236 000 EUR“;

c)

v písmenu c) se částka „6 242 000 EUR“ nahrazuje částkou „5 923 000 EUR“.

2.

Článek 8 první pododstavec se mění takto:

a)

v písmenu a) se částka „6 242 000 EUR“ nahrazuje částkou „5 923 000 EUR“;

b)

v písmenu b) se částka „249 000 EUR“ nahrazuje částkou „154 000 EUR“.

3.

V článku 56 se částka „6 242 000 EUR“ nahrazuje částkou „5 923 000 EUR“.

4.

V čl. 63 odst. 1 prvním pododstavci se částka „6 242 000 EUR“ nahrazuje částkou „5 923 000 EUR“.

5.

Ustanovení čl. 67 odst. 1 se mění takto:

a)

v písmenu a) se částka „162 000 EUR“ nahrazuje částkou „154 000 EUR“;

b)

v písmenu b) se částka „249 000 EUR“ nahrazuje částkou „236 000 EUR“;

c)

v písmenu c) se částka „249 000 EUR“ nahrazuje částkou „236 000 EUR“.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Frederik BOLKESTEIN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

(3)  Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 309, 19.12.2003, s. 14.


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/19


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1875/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se mění přílohy II a III nařízení Rady (EHS) č. 2377/90, kterou se stanoví postup Společenství pro zjištění maximálních limitů reziduí veterinárních lékařských produktů v potravinách živočišného původu, co se týče salicylanu sodného a fenvalerate

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu zakládající Evropské společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990 stanovující postup Společenství pro zjištění maximálních limitů reziduí veterinárních lékařských produktů v potravinách živočišného původu (1), a zejména čl. 3 a třetí odstavec čl. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanoviska Evropské agentury pro hodnocení lékařských produktů formulované Výborem pro veterinární lékařské produkty,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Všechny farmakologicky aktivní látky, které se používají v rámci Společenství ve veterinárních lékařských produktech pro předepisování zvířatům, z nichž jsou zhotovovány potravinářské výrobky, by se měly hodnotit v souladu s nařízením (EHS) č. 2377/90.

(2)

Látka salicylan sodný je zahrnuta do přílohy II pro všechny druhy, z nichž jsou zhotovovány potraviny, kromě ryb, ale pouze v případě aktuálního užívání. Zápis by měl být rozšířen tak, aby pokrýval orální použití u hovězího a vepřového dobytka s výjimkou zvířat produkujících mléko pro lidskou spotřebu.

(3)

Platnost prozatímního maximálního limitu residuí u fenvaleratu končí 1. července 2004. Ukázalo se vhodné dovolit dokončení vědeckých studií o této látce a platnost prozatímního maximálního limitu reziduí by se měla proto rozšířit do 1. července 2006.

(4)

Nařízení (EHS) č. 2377/90 by se mělo odpovídajícím způsobem změnit.

(5)

Přiměřená lhůta by měla být stanovena před začátkem použitelnosti tohoto nařízení, aby členské státy v souvislosti s tímto nařízením mohly provést nezbytné úpravy povolení pro uvedení dotyčných veterinárních lékařských produktů na trh, které bylo uděleno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství souvisejícím s veterinárními lékařskými produkty (2), aby se mohla vzít v úvahu ustanovení tohoto nařízení.

(6)

Opatření upravená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru veterinárních lékařských produktů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy II a III nařízení (EHS) č. 2377/90 se změnily v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 28. prosince 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Olli REHN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1851/2004 (Úř. věst. L 323, 26.10.2004, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/28/ES (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 58).


PŘÍLOHA

B.   Následující látka(y) je(jsou) uvedeny v příloze II rozhodnutí (EHS) č. 2377/90.

2.   Organické sloučeniny

Farmakologicky aktivní látka(y)

Druhy zvířat

Salicylan sodný

Hovězí, vepřové (1)

C.   Následující látka(y) je(jsou) uvedeny v příloze III rozhodnutí (EHS) č. 2377/90.

2.   Antiparazitické prostředky

2.2.   Prostředky působící proti ektoparazitům

2.2.3.   Pyretroidy

Farmakologicky aktivní látka(y)

Sledované reziduum

Druhy zvířat

MRLs

Cílové tkáně

Fenvalerate  (2)

Fenvalerate (součet RR, SS, RS a SR izomerů)

Hovězí

25 μg/kg

Sval

250 μg/kg

Tuk

25 μg/kg

Játra

25 μg/kg

Ledviny

40 μg/kg

Mléko


(1)  Pro orální použití; ne pro použití u zvířat, jejichž mléko se produkuje pro lidskou spotřebu.“

(2)  Platnost prozatímního MRL končí dne 1.7.2006.“


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/22


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1876/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 953/2003 k zamezení přesměrování obchodu s některými klíčovými léky do Evropské unie

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 953/2003 ze dne 26. května 2003 k zamezení přesměrování obchodu s některými klíčovými léky do Evropské unie (1), a zejména na čl. 4 odst. 8 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise podle článku 4 nařízení (ES) č. 953/2003 obdržela žádosti týkající se některých farmaceutických výrobků.

(2)

Komise stanovila, že obdržené žádosti splňují požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 953/2003 v souladu s postupem podle čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení.

(3)

Komise informovala žadatele o tom, že se rozhodla jejich žádosti přijmout.

(4)

Dotyčné produkty by tedy měly být doplněny do přílohy I nařízení (ES) č. 953/2003,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Produkty a další podrobnosti uvedené v příloze tohoto nařízení se vkládají do přílohy I nařízení (ES) č. 953/2003 k zamezení přesměrování obchodu s některými klíčovými léky do Evropské unie.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Pascal LAMY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 135, 3.6.2003, s. 5.


PŘÍLOHA

Přípravek

Výrobce/vývozce

Cílová země

Rozlišovací znaky

Datum schválení

Kód KN/TARIC (1)

TRIZIVIR

750 mg × 60

GLAXO SMITH KLINE

GSK House

980 Great West Road

BRENTFORD, MIDDX

TW8 9GS

Spojené království

Afghánistán

Angola

Arménie

Ázerbajdžán

Bangladéš

Benin

Bhútán

Botswana

Burkina Faso

Burundi

Kambodža

Kamerun

Kapverdy

Středoafrická republika

Čad

Komory

Eritrea

Etiopie

Gambie

Ghana

Guinea

Guinea-Bissau

Haiti

Honduras

Indie

Indonésie

Keňa

Kiribati

Korejská demokratická republika

Kyrgyzská republika

Laoská lidově demokratická republika

Lesotho

Libérie

Madagaskar

Malawi

Maledivy

Mali

Mauritánie

Moldávie

Mongolsko

Mosambik

Myanmar

Namibie

Nepál

Nikaragua

Niger

Nigérie

Pákistán

Rwanda

Samoa

Svatý Tomáš a Princův ostrov

Senegal

Sierra Leone

Šalamounovy ostrovy

Somálsko

Jihoafrická republika

Súdán

Svazijsko

Tádžikistán

Tanzánie

Togo

Specifické balení – text ve třech jazycích

19.4.2004

3004 90 19

EPIVIR

150 mg × 60

GLAXO SMITH KLINE

GSK House

980 Great West Road

BRENTFORD, MIDDX

TW8 9GS

Spojené království

Specifické balení – text ve třech jazycích

19.4.2004

3004 90 19

RETROVIR

250 mg × 40

GLAXO SMITH KLINE

GSK House

980 Great West Road

BRENTFORD, MIDDX

TW8 9GS

Spojené království

Obvyklé balení pro vývoz (modré), nepoužívané v EU

Balení pro francouzské nemocnice – frankofonní trhy

19.4.2004

3004 90 19

RETROVIR

300 mg × 60

GLAXO SMITH KLINE

GSK House

980 Great West Road

BRENTFORD, MIDDX

TW8 9GS

Spojené království

Obvyklé balení pro vývoz (modré), nepoužívané v EU

Balení pro francouzské nemocnice – frankofonní trhy

19.4.2004

3004 90 19

RETROVIR

100 mg × 100

GLAXO SMITH KLINE

GSK House

980 Great West Road

BRENTFORD, MIDDX

TW8 9GS

Spojené království

Obvyklé balení pro vývoz (modré), nepoužívané v EU

Balení pro francouzské nemocnice – frankofonní trhy

19.4.2004

3004 90 19

COMBIVIR

300/150 mg × 60

GLAXO SMITH KLINE

GSK House

980 Great West Road

BRENTFORD, MIDDX

TW8 9GS

Spojené království

Specifické balení – text ve třech jazycích

Lékovka (spíše než obal ve formě blistru), tablety s reliéfem ‚A22‘

19.4.2004

3004 90 19

EPIVIR PERORÁLNÍ ROZTOK SOLUTION

10 mg/ml 240 ml

GLAXO SMITH KLINE

GSK House

980 Great West Road

BRENTFORD, MIDDX

TW8 9GS

Spojené království

Specifické balení – text ve třech jazycích

19.4.2004

3004 90 19

ZIAGEN

300 mg × 60

GLAXO SMITH KLINE

GSK House

980 Great West Road

BRENTFORD, MIDDX

TW8 9GS

Spojené království

Tuvalu

Uganda

Vanuatu

Jemen

Zambie

Zimbabwe

Kongo

Côte d’Ivoire

Džibuti

Konžská demokratická republika

Východní Timor

Rovníková Guinea

Obvyklé balení pro vývoz, nepoužívané v EU

Balení pro francouzské nemocnice – frankofonní země

20.9.2004

3004 90 19

RETROVIR PERORÁLNÍ ROZTOK

10 mg/ml

200 ml

GLAXO SMITH KLINE

GSK House

980 Great West Road

BRENTFORD, MIDDX

TW8 9GS

Spojené království

Specifické balení – text ve třech jazycích

20.9.2004

3004 90 19


(1)  Pouze, pokud existuje.“


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/25


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1877/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se mění příloha III B nařízení (ES) č. 517/94 týkající se kvót pro Srbsko a Černou Horu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Společenství (1), a zejména na článek 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 517/94 ze dne 7. března 1994 stanoví roční množstevní limity pro některé textilní výrobky pocházející ze Srbska a z Černé Hory (2).

(2)

Srbsko a Černá Hora se v současnosti nachází v kritickém bodě reformního procesu. V této fázi je důležité podpořit politické a hospodářské reformy v tomto státě a nadále tuto zemi směřovat k procesu stabilizace a přidružení zavedenému Evropskou unií.

(3)

Zlepšení obchodních příležitostí pro Srbsko a Černou Horu v oblastech, v nichž má tato země komparativní ekonomické výhody, je velmi důležité pro podporu jejích hospodářských a politických reforem a prohloubení její integrace do evropských struktur.

(4)

Navrhované zvýšení kvót je součástí celkového procesu podpory užších obchodních vztahů se Srbskem s Černou Horou, který zahrnuje jednání se Srbskem a Černou Horou o dohodě o textilních výrobcích za účelem dosažení oboustranné liberalizace.

(5)

Proto je důležité zlepšit přístup na trh zejména u textilních výrobků a přezkoumat kvóty, které se v současnosti uplatňují na dovoz textilních výrobků pocházejících ze Srbska a Černé Hory. Toto další zlepšení odráží celkový pokrok, kterého bylo dosud dosaženo v rozhovorech o technických záležitostech vedoucím k jednání o dohodě o textilních výrobcích a ve schváleném zápisu z jednání podepsaném dne 15. června 2004.

(6)

Další dovoz některých kategorií textilních výrobků do EU již není v současnosti možný, protože příslušné kvóty byly vyčerpány. Srbsko a Černá Hora a rovněž členské státy požádaly o zvýšení kvót.

(7)

Je vhodné zvýšit úroveň kvót pro Srbsko a Černou Horu, aby bylo možno vyhovět projednávaným žádostem o dovoz pro kategorie 6, 7 a 15 a pro kategorii 16, v níž jsou množstevní limity téměř vyčerpány.

(8)

Nařízení (ES) č. 517/94 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření uvedená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro textil podle článku 25 nařízení (ES) č. 517/94,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III B nařízení (ES) č. 517/94 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Pascal LAMY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2309/2003 (Úř. věst. L 342, 30.12.2003, s. 21).

(2)  Dříve Svazová republika Jugoslávie.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA III B

Roční množstevní limity Společenství uvedené v čl. 2 odst. 1 čtvrté odrážce

Srbsko a Černá Hora

Kategorie

Jednotka

Množství

1

tuny

2 350

2

tuny

2 853

2a

tuny

645

3

tuny

312

5

1 000 kusů

1 326

6

1 000 kusů

713

7

1 000 kusů

386

8

1 000 kusů

1 109

9

tuny

292

15

1 000 kusů

552

16

1 000 kusů

279

67

tuny

244“


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/27


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1878/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví odchylka od nařízení Rady 136/66/EHS a nařízení Rady (EHS) č. 2261/84, pokud jde o stanovení výnosů oliv a výnosů oleje na Kypru, Maltě a ve Slovinsku

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na smlouvu o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska,

s ohledem na akt o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, a zejména na čl. 41 první pododstavec tohoto aktu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 18 nařízení Rady (EHS) č. 2261/84 ze dne 17. července 1984, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování podpory produkce olivového oleje a podpory organizacím producentů olivového oleje (1), stanoví, že výnosy oliv a výnosy oleje uvedené v čl. 5 odst. 7 nařízení Rady 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s tuky a oleji (2), se musí stanovit podle homogenních produkčních oblastí na základě údajů poskytnutých producentskými členskými státy.

(2)

Pro Kypr, Maltu a Slovinsko by s ohledem na skromnou úroveň jejich produkce měly být statistické výsledky získány pouze z jedné regionální oblasti a na základě malého vzorku, který by na vnitrostátní úrovni nemohl být dostatečně přesný. Výsledné údaje by tak byly pro kontrolní účely nesourodé a nepoužitelné.

(3)

Ve snaze zabránit tomu, aby Kypr, Malta a Slovinsko byly zavaleny administrativními úkoly s cílem provést metodu odhadu výnosů pro jediný hospodářský rok 2004/05, která by stejně poskytla nepřiměřené výsledky, je vhodné učinit odchylku od čl. 5 odst. 7 nařízení 136/66/EHS, jakož i od článku 18 nařízení (EHS) č. 2261/84, a nestanovit pro tyto státy výnosy oliv a výnosy oleje pro uvedený hospodářský rok.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro oleje a tuky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro hospodářský rok 2004/05 se pro Kypr, Maltu a Slovinsko nepoužije čl. 5 odst. 7 nařízení 136/66/EHS a článek 18 nařízení (EHS) č. 2261/84.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Franz FISCHLER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 208, 3.8.1984, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1639/1998 (Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 38).

(2)  Úř. věst. 172, 30.9.1966, s. 3025/66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97).


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/28


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1879/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro produkty zpracované z obilovin a rýže

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3072/95 ze dne 22. prosince 1995 o společné organizaci trhu s rýží (2), a zejména na čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 a článku 13 nařízení (ES) č. 3072/95 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Na základě článku 13 nařízení (ES) č. 3072/95 musí být náhrady stanoveny se zřetelem na situaci a na vývojové perspektivy, jednak co se týče dostupného množství obilovin, rýže a zlomkové rýže a jejich ceny na trhu Společenství, a také co se týče cen obilovin, rýže, zlomkové rýže a produktů z obilovin na světovém trhu. Na základě týchž článků je rovněž důležité zajistit vyváženou situaci a přirozený vývoj cen a obchodu na trzích s obilovinami a rýží. Zároveň je třeba vzít v úvahu ekonomický aspekt zamýšlených vývozů a potřebu vyhnout se narušení trhu Společenství.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 1518/95 (3) o dovozním a vývozním režimu produktů zpracovaných z obilovin a rýže, stanovuje v článku 4 zvláštní kritéria, která je třeba vzít v úvahu pro výpočet náhrady pro tyto produkty.

(4)

Přidělenou náhradu pro určité zpracované produkty je třeba odstupňovat podle obsahu popelovin, surových vláken, slupek, bílkovin, tuků nebo škrobu; tento obsah je dobrým ukazatelem množství základního produktu skutečně obsaženého ve zpracovaném produktu.

(5)

U hlíz manioku a jiných kořenových plodin a tropických hlízovitých plodin, jakož i jejich mouček, nyní ekonomický aspekt případných vývozů, zejména vzhledem k povaze a původu těchto produktů, nevyžaduje stanovení vývozních náhrad. U některých produktů zpracovaných z obilovin se nyní vzhledem k malému podílu Společenství na světovém trhu nevyžaduje stanovení vývozní náhrady.

(6)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky některých trhů mohou mít za následek potřebu rozlišit náhradu poskytovanou pro určité produkty podle jejich místa určení.

(7)

Náhradu je třeba stanovovat jednou za měsíc, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(8)

Některé produkty zpracované z kukuřice mohou projít tepelným zpracováním, což by mohlo vést k tomu, že by byla poskytnuta náhrada, která neodpovídá kvalitě produktu. Je tedy nutné upřesnit, že se na tyto produkty, které obsahují předželatinovaný škrob, možnost poskytnutí vývozní náhrady nevztahuje.

(9)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vývozní náhrady pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1784/2003 a v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 3072/95 podléhající nařízení (ES) č. 1518/95 se stanovují dle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Franz FISCHLER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 329, 30.12.1995, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 411/2002 (Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 27).

(3)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 55. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2995/95 (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 25).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví vývozní náhrady pro produkty zpracované z obilovin a rýže

Kód produktu

Země určení

Měrná jednotka

Výše náhrad

1102 20 10 9200 (1)

C10

EUR/t

43,13

1102 20 10 9400 (1)

C10

EUR/t

36,97

1102 20 90 9200 (1)

C10

EUR/t

36,97

1102 90 10 9100

C11

EUR/t

0,00

1102 90 10 9900

C11

EUR/t

0,00

1102 90 30 9100

C11

EUR/t

0,00

1103 19 40 9100

C10

EUR/t

0,00

1103 13 10 9100 (1)

C10

EUR/t

55,46

1103 13 10 9300 (1)

C10

EUR/t

43,13

1103 13 10 9500 (1)

C10

EUR/t

36,97

1103 13 90 9100 (1)

C10

EUR/t

36,97

1103 19 10 9000

C10

EUR/t

0,00

1103 19 30 9100

C10

EUR/t

0,00

1103 20 60 9000

C12

EUR/t

0,00

1103 20 20 9000

C11

EUR/t

0,00

1104 19 69 9100

C10

EUR/t

0,00

1104 12 90 9100

C10

EUR/t

0,00

1104 12 90 9300

C10

EUR/t

0,00

1104 19 10 9000

C10

EUR/t

0,00

1104 19 50 9110

C10

EUR/t

49,30

1104 19 50 9130

C10

EUR/t

40,05

1104 29 01 9100

C10

EUR/t

0,00

1104 29 03 9100

C10

EUR/t

0,00

1104 29 05 9100

C10

EUR/t

0,00

1104 29 05 9300

C10

EUR/t

0,00

1104 22 20 9100

C10

EUR/t

0,00

1104 22 30 9100

C10

EUR/t

0,00

1104 23 10 9100

C10

EUR/t

46,22

1104 23 10 9300

C10

EUR/t

35,43

1104 29 11 9000

C10

EUR/t

0,00

1104 29 51 9000

C10

EUR/t

0,00

1104 29 55 9000

C10

EUR/t

0,00

1104 30 10 9000

C10

EUR/t

0,00

1104 30 90 9000

C10

EUR/t

7,70

1107 10 11 9000

C13

EUR/t

0,00

1107 10 91 9000

C13

EUR/t

0,00

1108 11 00 9200

C10

EUR/t

0,00

1108 11 00 9300

C10

EUR/t

0,00

1108 12 00 9200

C10

EUR/t

49,30

1108 12 00 9300

C10

EUR/t

49,30

1108 13 00 9200

C10

EUR/t

49,30

1108 13 00 9300

C10

EUR/t

49,30

1108 19 10 9200

C10

EUR/t

0,00

1108 19 10 9300

C10

EUR/t

0,00

1109 00 00 9100

C10

EUR/t

0,00

1702 30 51 9000 (2)

C10

EUR/t

48,29

1702 30 59 9000 (2)

C10

EUR/t

36,97

1702 30 91 9000

C10

EUR/t

48,29

1702 30 99 9000

C10

EUR/t

36,97

1702 40 90 9000

C10

EUR/t

36,97

1702 90 50 9100

C10

EUR/t

48,29

1702 90 50 9900

C10

EUR/t

36,97

1702 90 75 9000

C10

EUR/t

50,61

1702 90 79 9000

C10

EUR/t

35,12

2106 90 55 9000

C10

EUR/t

36,97

POZN: Kódy produktů, jakož i kódy zemí určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy zemí určení jsou definovány v nařízení (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

Ostatní země určení jsou definovány následovně:

C10

:

Všechny země určení s výjimkou.

C11

:

Všechny země určení s výjimkou Bulharska.

C12

:

Všechny země určení s výjimkou Rumunska.

C13

:

Všechny země určení s výjimkou Bulharska a Rumunska.


(1)  Pro produkty, které prošly tepelným zpracováním způsobujícím předželatinování škrobu, se neposkytuje žádná náhrada.

(2)  Náhrady jsou poskytovány podle nařízení Rady (EHS) č. 2730/75 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 281, 1.11.1975, s. 20).

POZN: Kódy produktů, jakož i kódy zemí určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Číselné kódy zemí určení jsou definovány v nařízení (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

Ostatní země určení jsou definovány následovně:

C10

:

Všechny země určení s výjimkou.

C11

:

Všechny země určení s výjimkou Bulharska.

C12

:

Všechny země určení s výjimkou Rumunska.

C13

:

Všechny země určení s výjimkou Bulharska a Rumunska.


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/31


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1880/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro rýži a zlomkovou rýži a kterým se pozastavuje vydávání vývozních licencí

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (1), a zejména na čl. 14 odst. 3 a odst. 19 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 14 nařízení (ES) č. 1785/2003 lze u produktů, na něž odkazuje článek 1 uvedeného nařízení, rozdíl mezi kótacemi nebo cenami těchto produktů na světovém trhu a cenami ve Společenství vyrovnat vývozní náhradou.

(2)

Podle čl. 14 nařízení (ES) č. 1785/2003 se při stanovování náhrad musí přihlížet ke stávající situaci a k budoucímu vývoji cen a dostupnosti rýže a zlomkové rýže na trhu Společenství na jedné straně a cen rýže a zlomkové rýže na světovém trhu na druhé straně. Týž článek stanoví, že je také nutné zajistit rovnováhu a přirozený vývoj cen a obchodu na trhu s rýží a zároveň přihlédnout k hospodářskému aspektu zamýšlených vývozů, k nutnosti vyhnout se narušení trhu Společenství i k limitům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(3)

Nařízení Komise (EHS) č. 1361/76 (2) stanoví maximální procentní podíl zlomkové rýže povolený v rýži, pro niž je stanovena vývozní náhrada, a stanoví procento snížení, které se na takovou náhradu použije, pokud procentní podíl zlomkové rýže ve vyvážené rýži překročí stanovené maximum.

(4)

Stálé výběrové řízení na vývozní náhrady na rýži jsou ukončeny pro probíhající hospodářský rok, nemusí se tedy stanovovat vývozní náhrady dle obecného práva pro tento produkt. Je třeba k tomu přihlédnout při stanovování vývozních náhrad.

(5)

Čl. 13 odst. 5 nařízení (ES) č. 1785/2003 vymezuje zvláštní kritéria, k nimž je nutné přihlížet při výpočtu vývozní náhrady pro rýži a zlomkovou rýži.

(6)

Kvůli situaci na světovém trhu nebo zvláštním požadavkům některých trhů může být u určitých produktů nezbytné rozlišit náhrady podle místa určení.

(7)

Je vhodné stanovit samostatnou vývozní náhradu pro balenou dlouhozrnnou rýži s cílem přihlédnout k existující poptávce po tomto produktu na některých trzích.

(8)

Náhrada musí být stanovena nejméně jednou za měsíc a lze ji v průběhu této doby měnit.

(9)

Použití těchto pravidel a kritérií na současnou situaci na trhu s rýží, zejména na kótace nebo ceny rýže a zlomkové rýže ve Společenství a na světovém trhu, vede k stanovení náhrad v souladu s přílohou tohoto nařízení.

(10)

Pro účely správy objemových omezení, která vyplývají ze závazků Společenství přijatých v rámci WTO, je třeba pozastavit vydávání vývozních licencí se stanovením náhrady předem.

(11)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vývozní náhrady pro produkty v nezměněném stavu vyjmenované v článku 1 nařízení (ES) č. 1785/2003, s výjimkou produktů vyjmenovaných v odst. 1 písm. c) uvedeného článku, se stanovují v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Vydávání vývozních licencí s náhradami stanovenými předem je pozastaveno.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Franz FISCHLER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96.

(2)  Úř. věst. L 154, 15.6.1976, s. 11.


PŘÍLOHA

Nařízení Komise ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví vývozní náhrady pro rýži a zlomkovou rýži a kterým se pozastavuje vydávání vývozních licencí

Kód produktu

Místa určení

Měrná jednotka

Výše náhrad (1)

1006 20 11 9000

R01

EUR/t

0

1006 20 13 9000

R01

EUR/t

0

1006 20 15 9000

R01

EUR/t

0

1006 20 17 9000

 

1006 20 92 9000

R01

EUR/t

0

1006 20 94 9000

R01

EUR/t

0

1006 20 96 9000

R01

EUR/t

0

1006 20 98 9000

 

1006 30 21 9000

R01

EUR/t

0

1006 30 23 9000

R01

EUR/t

0

1006 30 25 9000

R01

EUR/t

0

1006 30 27 9000

 

1006 30 42 9000

R01

EUR/t

0

1006 30 44 9000

R01

EUR/t

0

1006 30 46 9000

R01

EUR/t

0

1006 30 48 9000

 

1006 30 61 9100

R01

EUR/t

0

R02

EUR/t

0

R03

EUR/t

0

066

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

021 a 023

EUR/t

0

1006 30 61 9900

R01

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

066

EUR/t

0

1006 30 63 9100

R01

EUR/t

0

R02

EUR/t

0

R03

EUR/t

0

066

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

021 a 023

EUR/t

0

1006 30 63 9900

R01

EUR/t

0

066

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

1006 30 65 9100

R01

EUR/t

0

R02

EUR/t

0

R03

EUR/t

0

066

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

021 a 023

EUR/t

0

1006 30 65 9900

R01

EUR/t

0

066

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

1006 30 67 9100

021 a 023

EUR/t

0

066

EUR/t

0

1006 30 67 9900

066

EUR/t

0

1006 30 92 9100

R01

EUR/t

0

R02

EUR/t

0

R03

EUR/t

0

066

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

021 a 023

EUR/t

0

1006 30 92 9900

R01

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

066

EUR/t

0

1006 30 94 9100

R01

EUR/t

0

R02

EUR/t

0

R03

EUR/t

0

066

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

021 a 023

EUR/t

0

1006 30 94 9900

R01

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

066

EUR/t

0

1006 30 96 9100

R01

EUR/t

0

R02

EUR/t

0

R03

EUR/t

0

066

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

021 a 023

EUR/t

0

1006 30 96 9900

R01

EUR/t

0

A97

EUR/t

0

066

EUR/t

0

1006 30 98 9100

021 a 023

EUR/t

0

1006 30 98 9900

 

1006 40 00 9000

 

Pozn.: Kódy produktů i kódy míst určení řady „A“ jsou vymezeny v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1), ve znění pozdějších předpisů.

Číselné kódy míst určení jsou vymezeny v nařízení (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

Ostatní místa určení jsou vymezena takto:

R01

Švýcarsko, Lichtenštejnsko, samosprávné obce Livigno a Campione d'Italia.

R02

Maroko, Alžírsko, Tunisko, Egypt, Izrael, Libanon, Libye, Sýrie, bývalá Španělská Sahara, Jordánsko, Irák, Írán, Jemen, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Omán, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie, Eritrea, Předjordánsko/pásmo Gazy, Norsko, Faerské ostrovy, Island, Rusko, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Albánie, Bulharsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Moldavsko, Ukrajina, Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán.

R03

Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile, Argentina, Uruguay, Paraguay, Brazílie, Venezuela, Kanada, Mexiko, Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Panama, Kuba, Bermudy, Jihoafrická republika, Austrálie, Nový Zéland, Hongkong SAR, Singapur, A40 vyjma: Nizozemských Antil, Aruby, ostrovů Turks a Caicos, A11 vyjma: Surinamu, Guyany a Madagaskaru.


(1)  Postup stanovený v čl. 3 odst. 8 nařízení Komise (ES) č. 1342/2003 (Úř. věst. L 189, 29.7.2003, s. 12) se použije na licence, o něž bylo požádáno podle uvedeného nařízení, pro následující množství rozdělená podle míst určení:

místa určení R01:

0 tun,

místa určení R02 a R03:

0 tun,

místa určení 021 a 023:

0 tun,

místa určení 066:

0 tun,

místa určení A97:

0 tun.

Pozn.: Kódy produktů i kódy míst určení řady „A“ jsou vymezeny v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1), ve znění pozdějších předpisů.

Číselné kódy míst určení jsou vymezeny v nařízení (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).

Ostatní místa určení jsou vymezena takto:

R01

Švýcarsko, Lichtenštejnsko, samosprávné obce Livigno a Campione d'Italia.

R02

Maroko, Alžírsko, Tunisko, Egypt, Izrael, Libanon, Libye, Sýrie, bývalá Španělská Sahara, Jordánsko, Irák, Írán, Jemen, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Omán, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie, Eritrea, Předjordánsko/pásmo Gazy, Norsko, Faerské ostrovy, Island, Rusko, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Albánie, Bulharsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Moldavsko, Ukrajina, Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán.

R03

Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile, Argentina, Uruguay, Paraguay, Brazílie, Venezuela, Kanada, Mexiko, Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Panama, Kuba, Bermudy, Jihoafrická republika, Austrálie, Nový Zéland, Hongkong SAR, Singapur, A40 vyjma: Nizozemských Antil, Aruby, ostrovů Turks a Caicos, A11 vyjma: Surinamu, Guyany a Madagaskaru.


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/34


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1881/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro krmné směsi z obilovin

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. záři 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1517/95 ze dne 29. června 1995 o prováděcích pravidlech k nařízení (ES) č. 1784/2003, co se týče dovozního a vývozního režimu pro krmné směsi z obilovin a kterým se mění nařízení (ES) č. 1162/95 o zvláštních prováděcích pravidlech k režimu dovozních a vývozních licencí pro obiloviny a rýži (2), stanovuje v článku 2 zvláštní kritéria, která je třeba vzít v úvahu pro výpočet náhrady poskytované pro tyto produkty.

(3)

Při tomto výpočtu musí být vzat v úvahu také obsah produktů z obilovin. Za účelem zjednodušení by náhrada měla být vyplácena pro dvě kategorie „produktů z obilovin“, totiž kukuřici, nejběžněji používanou obilovinu pro výrobu krmných směsí určených na vývoz, a produkty z kukuřice na jedné straně a pro jiné obiloviny na straně druhé; druhá kategorie zahrnuje libovolné produkty z obilovin kromě kukuřice a produkty vyrobené z kukuřice. Náhrada musí být poskytnuta pro množství produktů obilovin obsažené v daném krmivu.

(4)

Výše náhrady musí zohlednit možnosti a podmínky prodeje těchto produktů na světovém trhu, potřebu zamezit narušení trhu Společenství a ekonomický aspekt vývozu.

(5)

S ohledem na současnou situaci na trhu s obilovinami, především na vyhlídky v oblasti dodávek, je třeba zrušit vývozní náhrady.

(6)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vývozní náhrady pro krmné směsi uvedené v nařízení (ES) č. 1784/2003 a podléhající nařízení (ES) č. 1517/95 se stanovují dle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Franz FISCHLER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 51.


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 28. října 2004, kterým se stanoví vývozní náhrady pro krmné směsi z obilovin

Kódy produktů, u kterých je možné poskytnout vývozní náhradu:

 

2309 10 11 9000,

 

2309 10 13 9000,

 

2309 10 31 9000,

 

2309 10 33 9000,

 

2309 10 51 9000,

 

2309 10 53 9000,

 

2309 90 31 9000,

 

2309 90 33 9000,

 

2309 90 41 9000,

 

2309 90 43 9000,

 

2309 90 51 9000,

 

2309 90 53 9000.


Produkty z obilovin

Země určení

Měrná jednotka

Výše náhrad

Kukuřice a produkty z kukuřice:

kódy KN 0709 90 60, 0712 90 19, 1005, 1102 20, 1103 13, 1103 29 40, 1104 19 50, 1104 23, 1904 10 10

C10

EUR/t

0,00

Produkty z obilovin kromě kukuřice a produktů z kukuřice

C10

EUR/t

0,00

POZN: Kódy produktů, jakož i kódy zemí určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

C10

:

Všechny země určení.


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/36


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1882/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se mění sazby náhrad u některých produktů z obilovin a rýže vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 14 odst. 3,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (2), a zejména na čl. 14 odst. 3 uvedeného nařízní,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1784/2003 a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1785/2003 stanoví, že rozdíly mezi kurzy a cenami na světovém trhu a cenami uvnitř Společenství, produktů uvedených v čl. 1 každého z uvedených nařízení, mohou být pokryty vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 ze dne 13. července 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (3), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného v příloze III nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo v příloze IV nařízení (ES) č. 1785/2003.

(3)

Podle čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1520/2000 by sazba náhrady na 100 kilogramů každého z dotčených základních produktů měla být stanovena každý měsíc.

(4)

Závazky přijaté ohledně náhrad, které mohou být poskytovány při vývozu zemědělských produktů obsažených ve zboží, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy, by mohly být ohroženy předchozím stanovením vysokých sazeb náhrad. V takových situacích je tudíž nezbytné přijmout nezbytná preventivní opatření, aniž by tím však bylo znemožněno uzavírání dlouhodobých smluv. Opatřením, které umožňuje splnit tyto různé cíle, je stanovení zvláštní sazby náhrady pro stanovení náhrad předem.

(5)

V důsledku dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými ohledně vývozů těstovin ze Společenství do Spojených států, schválené rozhodnutím Rady 87/482/EHS (4) je nutné rozlišovat náhradu pro zboží kódů KN 1902 11 00 a 1902 19 podle jejich místa určení.

(6)

Podle čl. 4 odst. 3 a 5 nařízení (ES) č. 1520/2000 musí být stanovena snížená sazba vývozní náhrady s ohledem na výši produkční náhrady podle nařízení Komise (EHS) č. 1722/93 (5), pro dotčený základní produkt, platnou během předpokládaného období výroby zboží.

(7)

Lihoviny se považují za méně závislé na ceně obilovin používaných na jejich výrobu. Protokol 19 aktu o přistoupení Spojeného království, Irska a Dánska však stanoví, že musí být přijata nezbytná opatření s cílem usnadnit používání obilovin Společenství při výrobě lihovin vyráběných z obilovin. Je proto nezbytné přizpůsobit sazbu náhrady použitelnou pro obiloviny vyvážené ve formě lihovin.

(8)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1676/2004 ze dne 24. září 2004, kterým se přijímají autonomní a přechodná opatření ze týkající se dovozu určitých zpracovaných zemědělsských produktů do Bulharska (6), nemají s účinností od 1. řijna 2004 zpracované zemědělské produkty neuvedené na seznamu v přiloze I Smlouvy, které jsou vyváženy do Bulharska, nárok na vývozní náhrady.

(9)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Sazby náhrad použitelné pro základní produkty uvedené v příloze A nařízení (ES) č. 1520/2000 a článku 1 nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 1785/2003 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze III nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo v příloze IV nařízení (ES) č. 1785/2003, se stanoví v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Odchylně od článku 1 a s účinností od 1. řijna 2004 se sazby stanovené v příloze nepoužijí na zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, vyvážené do Bulharska.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Olli REHN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96.

(3)  Úř. věst. L 177, 15.7.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 886/2004 (Úř. věst. L 163, 1.5.2004, s. 14).

(4)  Úř. věst. L 275, 29.9.1987, s. 36.

(5)  Úř. věst. L 159, 1.7.1993, s. 112. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1548/2004 (Úř. věst. L 280, 31.8.2004, s. 11).

(6)  Úř. věst. L 301, 28.9.2004, s. 1.


PŘÍLOHA

Sazby náhrad použitelné od 29. října 2004 u některých obilovin a rýže vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

(EUR/100 kg)

Kód KN

Popis zboží (1)

Sazba náhrady na 100 kg základního produktu

V případě stanovení náhrad předem

Ostatní

1001 10 00

Pšenice tvrdá:

 

 

– v případě vývozu zboží kódů KN 1902 11 a 1902 19 do Spojených států amerických

– v ostatních případech

1001 90 99

Pšenice a sourež:

 

 

– v případě vývozu zboží kódů KN 1902 11 a 1902 19 do Spojených států amerických

– v ostatních případech:

 

 

– – v případě použití čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1520/2000 (2)

– – v případě vývozu zboží čísla 2208 (3)

– – v ostatních případech

1002 00 00

Žito

1003 00 90

Ječmen

 

 

– v případě vývozu zboží čísla 2208 (3)

– v ostatních případech

1004 00 00

Oves

1005 90 00

Kukuřice použitá ve formě:

 

 

– škrobu:

 

 

– – v případě použití čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1520/2000 (2)

3,081

3,081

– – v případě vývozu zboží čísla 2208 (3)

– – v ostatních případech

3,081

3,081

– gglukóza, glukózový cukr, maltodextrin a maltodextrinový sirup kódů KN 1702 30 51, 1702 30 59, 1702 30 91, 1702 30 99, 1702 40 90, 1702 90 50, 1702 90 75, 1702 90 79, 2106 90 55 (4):

 

 

– – v případě použití čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1520/2000 (2)

2,311

2,311

– – v případě vývozu zboží čísla 2208 (3)

– – v ostatních případech

2,311

2,311

– v případě vývozu zboží čísla 2208 (3)

– ostatní (včetně nezpracované)

3,081

3,081

Bramborový škrob kódu KN 1108 13 00 podobný produktu získanému zpracováním kukuřice:

 

 

– v případě použití čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1520/2000 (2)

3,081

3,081

– v případě vývozu zboží čísla 2208 (3)

– v ostatních případech

3,081

3,081

ex 1006 30

Celoomletá rýže:

 

 

– kulatozrnná

– střednězrnná

– dlouhozrnná

1006 40 00

Zlomková rýže

1007 00 90

Zrna čiroku, jiná než hybridy, k setí


(1)  Pokud jde o produkty získané zpracováním základního produktu nebo/a podobných produktů, použijí se koeficienty stanovené v příloze E nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 (Úř. věst. L 177, 15.7.2000, s. 1).

(2)  Jedná se o zboží spadající pod kód KN 3505 10 50.

(3)  Zboží uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo v článku 2 nařízení (EHS) č. 2825/93 (Úř. věst. L 258, 16.10.1993, s. 6).

(4)  V případě sirupů kódů KN 1702 30 99, 1702 40 90 a 1702 60 90, získaných smícháním glukózového a fruktózového sirupu, může být vývozní náhrada poskytnuta pouze pro glukózový sirup.


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/40


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1883/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví sazby náhrad použitelné u některých produktů v odvětví cukru vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 27 odst. 5 písm. a) a odst. 15,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Čl. 27 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), c), d), f), g) a h) uvedeného nařízení v mezinárodním obchodě a ve Společenství lze pokrýt vývozní náhradou v případě, že se tyto produkty vyvážejí ve formě zboží uvedeného v příloze V uvedeného nařízení. Nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 ze dne 13. července 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného v příloze I nařízení (ES) č. 1260/2001.

(2)

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1520/2000 by sazba náhrady na 100 kg pro každý z dotčených základních produktů měla být stanovena každý měsíc.

(3)

Čl. 27 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že vývozní náhrada pro produkt obsažený v určitém zboží nesmí být vyšší, než je náhrada použitelná pro daný produkt vyvážený bez dalšího zpracování.

(4)

Náhrady stanovené tímto nařízením lze stanovit předem, neboť v současnosti není možné odhadnout situaci na trzích v příštích několika měsících.

(5)

Závazky přijaté ohledně náhrad, které mohou být poskytovány při vývozu zemědělských produktů obsažených ve zboží, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy, by mohly být ohroženy stanovením vysokých sazeb náhrad předem. V takových situacích je tudíž nezbytné přijmout nezbytná preventivní opatření, aniž by tím však bylo znemožněno uzavírání dlouhodobých smluv. Opatřením, které umožňuje splnit tyto různé cíle, je stanovení zvláštní sazby náhrady pro stanovení náhrad předem.

(6)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1676/2004 ze dne 24. září 2004, kterým se přijímají autonomní a přechodná opatření týkající se dovozu určitých zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Bulharska a vývozu určitých zpracovaných zemědělských produktů do Bulharska (3), nemají s účinností od 1. října 2004 zpracované zemědělské produkty neuvedené na seznamu v příloze I Smlouvy, které jsou vyváženy do Bulharska, nárok na vývozní náhrady.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Sazby náhrad použitelné pro základní produkty uvedené v příloze A nařízení (ES) č. 1520/2000 a čl. 1 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze V nařízení (ES) č. 1260/2001, se stanoví v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Odchylně od článku 1 a s účinností od 1. října 2004 se sazby stanovené v příloze nepoužijí na zboží, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy, vyvážené do Bulharska.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Olli REHN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 177, 15.7.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 740/2003 (Úř. věst. L 106, 29.4.2003, s. 12).

(3)  Úř. věst. L 301, 28.9.2004, s. 1.


PŘÍLOHA

Sazby náhrad použitelné od 29. října 2004 u některých produktů odvětví cukru vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

Kód KN

Popis zboží

Sazba náhrady v EUR/100 kg

V případě stanovení náhrad předem

Ostatní

1701 99 10

Bílý cukr

43,00

43,00


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/43


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1884/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví maximální vývozní náhrada pro ječmen v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 1757/2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 13 odst. 3 první pododstavec tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1757/2004 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz ječmene do některých třetích zemí.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (3), se stanoví, že Komise může na základě podaných nabídek rozhodovat o stanovení maximální vývozní náhrady, přičemž vezme v úvahu kritéria uvedená v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95. V takovém případě je zakázka přidělena těm účastníkům řízení, jejichž nabídka odpovídá maximální náhradě nebo je nižší.

(3)

Použití výše uvedených kritérií v současné situaci na trhu s dotyčnou obilovinou vede ke stanovení maximální vývozní náhrady.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V případě nabídek podaných 22. do 28. října 2004 v rámci nabídkového řízení vyhlášeného nařízením (ES) č. 1757/2004 se maximální vývozní náhrada pro ječmen stanovuje na 18,80 EUR/t.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Franz FISCHLER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 313, 12.10.2004, s. 10.

(3)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/44


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1885/2004

ze dne 28. října 2004,

kterým se stanoví maximální vývozní náhrada pro oves v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 1565/2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na článek 7,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1565/2004 ze dne 3. září 2004 týkající se zvláštního intervenčního opatření pro oves ve Finsku a Švédsku pro hospodářský rok 2004/05 (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1565/2004 bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz ovsa produkovaného ve Finsku a Švédsku na export z Finska či Švédska do všech třetích zemí s výjimkou Bulharska, Norska, Rumunska a Švýcarska.

(2)

Na základě kritérií stanovených v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95 by měla být stanovena maximální náhrada.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V případě nabídek podaných v období od 22. do 28. října 2004 v rámci nabídkového řízení vyhlášeného nařízením (ES) č. 1565/2004 se maximální vývozní náhrada pro oves stanovuje na 31,95 EUR/t.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. října 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2004.

Za Komisi

Franz FISCHLER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1431/2003 (Úř. věst. L 203, 12.8.2003, s. 16).

(3)  Úř. věst. L 285, 4.9.2004, s. 3.


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Rada

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/45


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 4. října 2004

o hlavních zásadách politik zaměstnanosti členských států

(2004/740/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 128 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská strategie zaměstnanosti hraje hlavní úlohu při dosahování cílů lisabonské strategie týkajících se zaměstnanosti a trhu práce. Reforma evropské strategie zaměstnanosti z roku 2003 zdůraznila význam střednědobého zaměření a provádění celého souboru politik doporučených v hlavních zásadách zaměstnanosti.

(2)

Hlavní zásady zaměstnanosti by měly být důkladně přezkoumávány pouze jednou za tři roky a jejich aktualizace během tohoto období by měla být nadále přísně omezena. Evropská úkolová skupina pro zaměstnanost se vyslovila pro předkládání důraznějších doporučení a účinnější využití postupu vzájemného hodnocení spíše než provádění dalších změn hlavních zásad.

(3)

Závěry Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a prozkoumání národních akčních plánů členských států týkajících se zaměstnanosti, které jsou obsaženy ve společné zprávě o zaměstnanosti pro léta 2003–2004, ukazují, že členské státy a sociální partneři by se měli přednostně zaměřit na zvyšování schopnosti pracovníků a podniků přizpůsobovat se měnícím se ekonomickým podmínkám a požadavkům trhu práce; na získávání více lidí, kteří vstoupí na pracovní trh a zůstanou na něm, a na vytvoření situace, v níž je práce skutečným řešením pro všechny, včetně pomoci nezaměstnaným mladým lidem získat první zaměstnání a povzbuzování starších pracovníků k tomu, aby zůstali na pracovním trhu; na větší a účinnější investice do lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání, jakož i do výzkumu a vývoje, včetně platforem pro nejvyšší míru kvality; a na zajištění účinného provádění reforem prostřednictvím lepší správy věcí veřejných, včetně úsilí o zvýšení demokratické účasti, přesvědčování občanů o potřebě reforem a posilování vztahů mezi finančními prostředky EU, zejména ESF, a prováděním evropských hlavních zásad zaměstnanosti. Tyto priority plně odpovídají pojetí stávajících hlavních zásad, a proto mohou být prosazovány v jejich rámci.

(4)

Hlavní zásady zaměstnanosti se vztahují na nové členské státy ode dne jejich přistoupení.

(5)

Kromě těchto hlavních zásad zaměstnanosti by členské státy měly plně provádět obecné hlavní zásady hospodářských politik a zajistit, aby přijímaná opatření byla plně v souladu se zachováním zdravých veřejných financí a makroekonomické stability,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Hlavní zásady politik zaměstnanosti členských států stanovené v příloze rozhodnutí Rady 2003/578/ES ze dne 22. července 2003 o hlavních zásadách politik zaměstnanosti členských států (3) zůstávají v platnosti a členské státy k nim přihlížejí ve svých politikách zaměstnanosti.

V Lucemburku dne 4. října 2004.

Za Radu

A. J. DE GEUS

předseda


(1)  Stanovisko doručené 22. dubna 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko doručené 29. září 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. L 197, 5.8.2003, s. 13.


29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/47


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 14. října 2004

o provádění politik zaměstnanosti členských států

(2004/741/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 128 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Komise,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská strategie zaměstnanosti hraje hlavní úlohu při dosahování cílů lisabonské strategie týkajících se zaměstnanosti a trhu práce. Úspěšné provedení lisabonské agendy vyžaduje, aby politiky zaměstnanosti členských států vyváženým způsobem zohledňovaly tři vzájemně se doplňující a podporující cíle plné zaměstnanosti, kvality pracovního místa a produktivity práce a sociální soudržnosti a sociální integrace. K dosažení těchto cílů jsou nezbytné další strukturální reformy, které se soustředí na deset hlavních zvláštních priorit a na lepší správu.

(2)

Reforma evropské strategie zaměstnanosti z roku 2003 zdůraznila význam střednědobého zaměření a provádění celého souboru politik doporučených v hlavních zásadách zaměstnanosti. Hlavní zásady zaměstnanosti by měly být důkladně přezkoumávány pouze jednou za tři roky a jejich aktualizace během tohoto období by měla být přísně omezena.

(3)

Rada přijala beze změny hlavní zásady politik zaměstnanosti členských států v roce 2004 rozhodnutím 2004/740/ES (1).

(4)

Dne 22. července 2003 přijala Rada doporučení k provádění politik zaměstnanosti členských států (2). Přezkoumání národních akčních plánů členských států pro zaměstnanost, uvedené ve společné zprávě o zaměstnanosti za roky 2003–2004, ukazuje, že členské státy a sociální partneři reagovali na tato doporučení Rady jen omezeně.

(5)

Evropská úkolová skupina pro zaměstnanost doporučila, aby EU vydala doporučení členským státům důrazněji. Prioritami by mělo být zlepšit adaptabilitu pracovníků a podniků; přilákat více lidí, aby vstoupili na trh práce a aby na něm zůstali; dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny; investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení; a zajistit účinné provedení reforem prostřednictvím lepší správy. Rada a Komise sdílejí toto hodnocení a začlenily politická poselství obsažená ve zprávě Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost do společné zprávy o zaměstnanosti.

(6)

Základem pro formulování doporučení EU pro politiky zaměstnanosti členských států v roce 2004 je analýza provedení hlavních zásad a doporučení Rady z roku 2003 ve společné zprávě o zaměstnanosti a obecná poselství i poselství určená jednotlivým zemím obsažená ve zprávě Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost.

(7)

Hlavní zásady zaměstnanosti se vztahují na nové členské státy ode dne jejich přistoupení. Všechny nové členské státy informovaly v posledních letech o provedení společných hodnoticích dokumentů, které se vztahují na hlavní zásady zaměstnanosti. Pro úspěšné pokračování probíhající reformy hospodářství musí většina nových členských států společně se sociálními partnery dále vyvíjet úsilí k modernizaci svých politik zaměstnanosti. Je nezbytné vytvořit novou rovnováhu mezi pružností a bezpečností, zvýšit účast na zaměstnanosti a investice do lidského kapitálu prostřednictvím celoživotního učení a zlepšit ochranu zdraví při práci. Sociální partnerství a významné zlepšení administrativní kapacity orgánů veřejné moci je ve většině nových členských států i nadále rozhodující k dosažení plné zaměstnanosti a účinnému využití podpory z Evropského sociálního fondu, hlavního nástroje pro investice do lidského kapitálu a celoživotního učení.

(8)

Poselství určená jednotlivým zemím obsažená ve zprávě Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost jsou plně v souladu s posuzováním zpráv o provedení společných hodnoticích dokumentů a mohou sloužit jako vodítko pro provedení hlavních zásad zaměstnanosti v nových členských státech,

DOPORUČUJE, aby členské státy přijaly opatření, která se vztahují konkrétně na ně a jsou stanovena v příloze. Toto doporučení nahrazuje doporučení Rady ze dne 22. července 2003.

V Lucemburku dne 14. října 2004.

Za Radu

P. VAN GEEL

předseda


(1)  Viz strana 45 tohoto čísla Úředního věstníku.

(2)  Úř. věst. L 197, 5.8.2003, s. 22.


PŘÍLOHA

DOPORUČENÍ A PRIORITY PRO JEDNOTLIVÉ ZEMĚ

Nejnaléhavější otázkou, kterou je třeba se zabývat, je zajištění více a lepších pracovních míst. V souvislostech souhrnné strategie zaměstnanosti zdůraznila Evropská rada na jarním zasedání, že by členské státy měly neprodleně věnovat pozornost čtyřem konkrétním problémům: adaptabilitě, přilákání více lidí na trh práce, zlepšení kvality pracovních míst a investicím do lidského kapitálu. Evropská rada rovněž zdůraznila, že podpora a prosazování změn musí přesahovat úroveň vlády. K vytvoření této podpory vyzvala Rada členské státy, aby vytvořily reformní partnerství, která budou zahrnovat sociální partnery, občanskou společnost a orgány veřejné moci podle uspořádání a tradic jednotlivých členských států.

Klíčová poselství Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské záležitosti, která schvalují hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýzu ve společné zprávě o zaměstnanosti o provedení hlavních zásad a doporučení Rady z roku 2003, ukazují, že bezprostřední prioritou všech členských států a sociálních partnerů by mělo být:

zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků, mimo jiné prosazováním pružnosti společně s bezpečností na trhu práce; modernizací a rozšířením pojmu bezpečnosti pracovního místa; maximalizací tvorby pracovních příležitostí a zvyšováním produktivity,

přilákat více lidí, aby vstoupili na trh práce a aby na něm zůstali: dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny, mimo jiné vytvořením komplexních strategií aktivního stárnutí; dalším rozvojem politik ke zvýšení zapojení na trhu práce; posílením aktivních politik trhu práce s personalizovanými službami pro všechny, kdo hledají zaměstnání; sledováním politik „aby se práce vyplatila“ prostřednictvím finančních i nefinančních pobídek,

více a účinněji investovat do lidského kapitálu a celoživotního učení, mimo jiné rozdělením nákladů a odpovědnosti mezi orgány veřejné moci, společnosti a jednotlivce; rozšířením podpory odborného vzdělávání, zejména u těch, kteří to nejvíce potřebují, např. osoby s nízkou kvalifikací a starší pracovníci, a

zajistit účinné provedení reforem prostřednictvím lepší správy, mimo jiné vytvořením reformních partnerství k mobilizaci podpory a zapojení sociálních partnerů a různých dotčených subjektů; případně definováním cílů, které budou reflektovat cíle stanovené na evropské úrovni, a zajištěním účinného využití veřejných prostředků; zvýšením významu národních akčních plánů a jejich zviditelněním; posílením úlohy doporučení pro jednotlivé země a rozvojem účinnějšího vzájemného učení.

V tomto rámci jsou stanovena tato doporučení a priority pro jednotlivé země:

DOPORUČENÍ PRO JEDNOTLIVÉ ZEMĚ

BELGIE

Navzdory pozitivnímu vývoji od roku 1997 zůstává míra zaměstnanosti v Belgii značně pod průměrem EU a daleko za lisabonskými cíli. Míra zaměstnanosti starších pracovníků patří k nejnižším v EU 25. Míra zaměstnanosti cizích státních příslušníků je nápadně nízká. Po několika letech trvalého poklesu začala nezaměstnanost růst. Účast dospělých na vzdělávání a odborné přípravě stagnuje.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Belgie by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

lépe předvídat a zvládat restrukturalizaci podniků, zejména v případě hromadného propouštění,

dále snížit nemzdové náklady práce, zejména u pracovníků s nízkou mzdou, při současném zajištění rozpočtové konsolidace,

zlepšit spolupráci mezi regionálními službami zaměstnanosti na podporu mobility mezi regiony.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

přezkoumat daňové systémy a systémy sociálních dávek k odstranění existujících pastí nezaměstnanosti a vytvořit odpovídající pobídky pro aktivní hledání zaměstnání přezkoumáním podmínek pro vyplácení sociálních dávek,

více zapojit nezaměstnané dospělé osoby, znevýhodněné mladé lidí a přistěhovalce do opatření služeb zaměstnanosti,

definovat komplexní strategii pro aktivní stárnutí, přístup k dalšímu odbornému vzdělávání, prosazování pružného pracovního prostředí a účinné hledání zaměstnání u starších nezaměstnaných pracovníků, včetně odhodlání omezit systémy předčasného odchodu do důchodu.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

přijmout opatření ke snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání,

sledovat nedávné meziprofesní dohody ke zvýšení účasti pracovníků na odborném vzdělávání, zvláštní pozornost přitom věnovat osobám s nízkou kvalifikací.

DÁNSKO

V Dánsku přesahují míry zaměstnanosti značně cíle v oblasti zaměstnanosti stanovené v Lisabonu, a to včetně u žen a starších pracovníků. Nezaměstnanost zůstává poměrně nízká, i navzdory nedávnému zvýšení, které postihlo zejména absolventy a zhoršilo dlouhodobou nezaměstnanost. Vzhledem k vysokým mírám zaměstnanosti je pro Dánsko hlavní prioritou zajistit z dlouhodobějšího hlediska odpovídající nabídku pracovních sil.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Dánska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

dále snížit celkový daňový tlak na práci a současně zajistit rozpočtovou konsolidaci.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

sledovat komplexní strategii aktivního stárnutí, včetně případného odstranění pobídek k předčasnému odchodu do důchodu,

přezkoumat daňové systémy a systémy sociálních dávek ke snížení mezních daňových sazeb a zvýšení pobídek k práci u nízkopříjmových skupin, včetně nezaměstnaných a neaktivních osob,

sledovat dopad posledních reforem k integraci přistěhovalců na trh práce, zejména opatření zaměřená na to, vytvořit potřebné základní kvalifikace nutné k tomu, aby vyhověli požadavkům trhu práce.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

sledovat tendence v odborném vzdělávání s ohledem na nedávné zvýšení poplatků v oblasti odborného vzdělávání.

NĚMECKO

Míra zaměstnanosti je v Německu nad průměrem EU, avšak stále ještě daleko za lisabonskými cíli. Míra zaměstnanosti starších pracovníků zaostává. Míra zaměstnanosti žen přesahuje průměr EU, avšak stagnuje. I když se výkonnost v jednotlivých regionech liší, těžil německý trh práce jako celek z let hospodářského růstu v EU v období mezi roky 1997 a 2000. V následujících letech se zaměstnanost snižovala a rostla nezaměstnanost. Nezaměstnanost, a zejména dlouhodobá nezaměstnanost, patří k nejvyšším v Evropě. Přetrvávají značné regionální nerovnosti mezi východní a západní částí země.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Německa by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

přezkoumat financování systémů sociální ochrany ke snížení nemzdových nákladů práce při současném zajištění rozpočtové konsolidace,

podněcovat sociální partnery, aby v systémech odměňování zohlednili přetrvávající místní, regionální a odvětvové rozdíly v produktivitě a podmínkách trhu práce, a zaměřit se na další pokrok v oblasti pružné pracovní doby a nabídce odborného vzdělávání, např. prostřednictvím účtů odborného vzdělávání (viz hlavní směry hospodářské politiky členských států a Společenství, bod 5),

prosazovat rozvoj malých a středních podniků, zejména jednodušší regulací a lepším přístupem k financím; posílit podnikatelskou kulturu, zejména ve východní části země.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

pokračovat v reformě daňového systému a systému sociálních dávek a tím zajistit dostatečné pobídky k práci; podrobně sledovat a hodnotit Hartzovu reformu a další reformy trhu práce, zajistit neustálé zlepšování účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti při podpoře nezaměstnaných,

přezkoumat případné negativní daňové pobídky pro zapojení žen na trhu práce; zvýšit nabídku zařízení péče o dítě, zejména v západních spolkových zemích, a zlepšit soulad mezi dobou vyučování ve školách a pracovní dobou; podněcovat sociální partnery, aby převzali zodpovědnost za významné snížení platových rozdílů mezi muži a ženami,

dále rozvíjet komplexní strategii aktivního stárnutí k zajištění toho, aby lidé pracovali déle, zejména po překročení 60 let; dále podporovat práci na částečný úvazek u mužů a zlepšit přístup starších pracovníků k odbornému vzdělávání,

posílit snahy o integraci přistěhovalců.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

zlepšit úroveň vzdělání pracovních sil a posílit pobídky ke zvýšení účasti na celoživotním učení, zejména u osob s nízkou kvalifikací, zaměstnanců v malých a středních podnicích a starších pracovníků,

pokračovat v modernizaci duálního systému; snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání.

ŘECKO

I když se v poslední době tvorba pracovních příležitostí zvýšila, má Řecko stále jednu z nejnižších měr zaměstnanosti v EU, zejména u žen, a snižující se, ale přesto vysokou nezaměstnanost. Podíl nenahlášené práce je značný. Produktivita práce se významně zvýšila, avšak zůstává na nízké úrovni. Účast dospělých na odborném vzdělávání je také velmi nízká, zejména vzhledem k nízké úrovni dosaženého vzdělání u obyvatelstva v produktivním věku. V posledních letech přispěl k nabídce pracovních sil nárůst přistěhovalectví.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Řecka by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

provést plně dohodnutý balíček reformy trhu práce; dále zvýšit přitažlivost zkráceného pracovního úvazku a zřídit agentury pro dočasné zaměstnávání ke zvýšení rozmanitosti forem zaměstnání,

snížit nemzdové náklady práce a současně zajistit rozpočtovou konsolidaci; učinit více pro přeměnu nenahlášené práce na regulérní zaměstnání zvýšením přitažlivosti standardních i nestandardních pracovních smluv pro zaměstnavatele a zaměstnance a posílit vymahatelnost práva,

prosazovat podnikatelské prostředí, které je příznivější pro zaměstnanost.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

přijmout účinnější opatření ke zvýšení úrovně a účinnosti aktivních politik trhu práce, aby zahrnovaly větší podíl neaktivních a nezaměstnaných osob,

urychlit v celé zemi rozvoj účinných služeb zaměstnanosti, které nabízejí preventivní a personalizované služby; aktualizovat statistické sledovací systémy,

dále zvyšovat pobídky pro zapojení žen na trhu práce, včetně prostřednictvím práce na částečný úvazek; zvýšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby,

definovat komplexní strategii aktivního stárnutí zajišťující pružné formy zaměstnání, pobídky k podněcování starších pracovníků, aby zůstali déle v zaměstnání, a podporu rozvoje kvalifikací.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zlepšit orientaci vysokoškolského vzdělávání na trh práce,

přezkoumat pobídky k podpoře celoživotního učení a zvýšit účast na odborném vzdělávání, zejména u pracovníků s nízkou kvalifikací a u přistěhovalců.

ŠPANĚLSKO

V letech 1997 a 2002 došlo ve Španělsku k nejvyššímu růstu míry zaměstnanosti a nejvyššímu snížení míry nezaměstnanosti ze všech členských států. Nezaměstnanost však zůstává vysoko nad průměrem EU, zatímco míra zaměstnanosti je značně nižší. Při velkých rozdílech ve výkonnosti mezi jednotlivými regiony zůstává prioritou řešení regionálních nerovností. Zvlášť nízké je zapojení žen a míra zaměstnanosti starších pracovníků. Kromě toho má velký počet lidí (přibližně třetina všech pracovníků) pracovní smlouvy na dobu určitou. Produktivita práce je na nízké úrovni. Celková úroveň dosaženého vzdělání a účasti dospělých na odborném vzdělávání je velmi nízká. V posledních letech přispěl k nabídce pracovních sil nárůst přistěhovalectví.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Španělska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

podporovat modernizaci organizace práce k posílení produktivity a kvality pracovního místa,

přezkoumat regulativní rámec s cílem zatraktivnit pro zaměstnavatele pracovní smlouvy na dobu neurčitou a odrazovat je od využívání smluv na dobu určitou, aby se čelilo segmentaci trhu práce; zvýšit pro pracovníky přitažlivost dočasného zaměstnání; odstranit překážky pro práci na částečný úvazek,

využít na místní, regionální a odvětvové úrovni možností mzdové diferenciace podle vývoje produktivity (viz hlavní směry hospodářské politiky, bod 5).

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

zvýšit u žen pobídky pro zapojení na trhu práce; zvýšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby,

zajistit větší přístup znevýhodňovaných osob k aktivním opatřením trhu práce a větší účinnost těchto opatření, a to zejména u mladých lidí, zdravotně postižených, přistěhovalců a dlouhodobě nezaměstnaných; dokončit modernizaci veřejných služeb zaměstnanosti, včetně statistického sledovacího systému; posílit koordinaci mezi regionálními službami zaměstnanosti a zabývat se zbývajícími překážkami geografické mobility,

definovat komplexní strategii aktivního stárnutí zajišťující pružné formy zaměstnání, pobídky k podněcování starších pracovníků, aby zůstali déle v zaměstnání a dále se vzdělávali.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zajistit kvalitu vysokoškolského vzdělání a jeho a orientaci na trh práce,

posílit pobídky k celoživotnímu učení, aby se zvýšila účast, zejména osob s nízkou kvalifikací.

FRANCIE

Ve Francii je celková míra zaměstnanosti pod průměrem EU. Míra zaměstnanosti starších pracovníků (55–64) patří k nejnižším v EU. Nezaměstnanost se v letech 1997 až 2000 významně snížila, ale s nástupem zpomalení hospodářského růstu se opět zvýšila. Nezaměstnanost patří i nadále k nejvyšším v EU a je zvlášť vysoká u mladých lidí (15–24). Míra zaměstnanosti cizích státních příslušníků je nápadně nízká, zejména u žen. Podíl pracovních smluv na dobu určitou překračuje i nadále průměr EU 15 a účast dospělých na vzdělávání a odborné přípravě je těsně pod průměrem.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Francie by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

usnadnit přechod osob s pracovními smlouvami na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou, aby se předešlo segmentaci trhu práce a zlepšily se možnosti zůstat na trhu práce a profesně postupovat,

vyvinout účinnější systém pro předvídání a zvládnutí restrukturalizace,

prosazovat podnikatelsky příznivé prostředí pro rozvoj malých a středních podniků a sledovat pokrok při zvyšování počtu nových podniků.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

sledovat dopad penzijní reformy na věk odchodu ze zaměstnání a vypracovat komplexní strategii aktivního stárnutí s cílem udržet starší pracovníky déle v zaměstnání úpravou pracovních podmínek, větším přístupem k odbornému vzdělávání a odhodláním omezit systémy předčasného odchodu do důchodu,

zlepšit koordinaci služeb zaměstnanosti k posílení poskytování individualizovaných služeb; vytvořit účinné cesty k práci a k odbornému vzdělávání pro nezaměstnané mladé lidi a pro přistěhovalce, zejména ženy,

zajistit správné vyhodnocení nedávné reformy systému pojištění pro případ nezaměstnanosti a zajistit, aby toto bylo doprovázeno vhodnými požadavky a účinným hledáním zaměstnání.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

zajistit, aby dohoda sociálních partnerů o odborné přípravě a zákon o odborném vzdělávání během celého pracovního života vedly k zvýšení počtu osob, které se účastní na odborném vzdělávání, zvláštní pozornost je přitom třeba věnovat osobám s nízkou kvalifikací a pracovníkům v malých a středních podnicích,

snížit podíl mladých lidí bez ukončeného vzdělání; usnadnit a podněcovat širší a snazší přístup k učňovskému vzdělávání.

IRSKO

Irsko dosáhlo od roku 1997 působivého pokroku v oblasti zaměstnanosti a produktivity práce. Celková míra zaměstnanosti vzrostla z 56,1 % na 65,3 %, přičemž nezaměstnanost se snížila téměř o dvě třetiny a dlouhodobá nezaměstnanost klesla z 5,6 % na 1,3 %. Zvýšil se podíl žen na pracovní síle, ale stále existuje významný rozdíl mezi mírou zaměstnanosti u žen a u mužů a rovněž velké platové rozdíly mezi muži a ženami. Problémem je i nadále nedostatek pracovních sil, i když se zmírňuje nárůstem přistěhovalectví. Významným prvkem irského úspěchu je jeho schopnost přilákat přímé zahraniční investice. Významnými faktory jsou rovněž sociální partnerství, daňový systém, dobré regulativní prostředí a investice do lidského kapitálu.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Irska by mělo být:

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

zlepšit přístup k aktivním opatřením trhu práce u větší části nezaměstnaného a neaktivního obyvatelstva a zajistit účinnost těchto opatření,

zvýšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě a přijmout bezodkladně opatření k řešení příčin platových rozdílů mezi muži a ženami.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

provést soudržnou strategii celoživotního učení, aby se snížil počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zvýšila se účast na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací a starších pracovníků.

ITÁLIE

Navzdory slabé hospodářské situaci je růst zaměstnanosti i nadále pozitivní a potvrzuje zlepšení od roku 1997. Míra zaměstnanosti však i nadále patří k jedněm z nejnižších v EU. Zapojení žen a míra zaměstnanosti starších pracovníků patří rovněž k nejnižším v EU 25. Nezaměstnanost se v uplynulém období snižovala, stále je však nad průměrem EU 15. Vzhledem k nezaměstnanosti ve výši přibližně 5 % ve střední a severní Itálii oproti 18 % v jižní Itálii je prioritou řešení regionálních nerovností. Podíl nenahlášené práce je i nadále značný, i když se uzákonila pracovní situace 700 000 přistěhovalců. Celková úroveň dosaženého vzdělání a účast na odborném vzdělávání jsou i nadále velmi nízké.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Itálie by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

podrobně sledovat právní reformy zaměřené na snížení nerovnováhy mezi pracovním poměrem na dobu určitou a dobu neurčitou a segmentaci trhu práce; zlepšit úroveň, pokrytí a účinnost pojištění pro případ nezaměstnanosti,

dále pokračovat ve snižování nemzdových nákladů práce, zejména u pracovníků s nízkou mzdou, a současně zajistit rozpočtovou konsolidaci; učinit více pro přeměnu nenahlášené práce na regulérní zaměstnání odstraněním negativních daňových pobídek a zlepšením vymahatelnosti práva,

podněcovat sociální partnery, aby přezkoumali systémy vyjednávání mezd, aby se zohlednily regionální rozdíly na trhu práce (viz hlavní směry hospodářské politiky, bod 5).

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

zajistit společně s místními samosprávami rozvoj účinných služeb zaměstnanosti v celé zemi a vytvořit partnerství mezi veřejnými a soukromými subjekty; zlepšit přístup k účinným personalizovaným službám a zapojení do aktivních opatření trhu práce, zejména na jihu země; věnovat zvláštní pozornost situaci mladých lidí, znevýhodňovaných osob a osob s nízkou kvalifikací; neprodleně zavést celostátní počítačový systém s údaji o trhu práce,

zvýšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě, zejména pro děti mladší tří let, a další závislé osoby s cílem podpořit zapojení žen na trhu práce, včetně formou zkráceného pracovního úvazku,

rozvíjet strategii aktivního stárnutí a zajistit, aby plánované reformy vytvořily odpovídající pobídky k udržení pracovníků déle v zaměstnání a odrazovaly je od předčasného odchodu do důchodu.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

sledovat nedávné reformy, aby bylo zajištěno, že se u pracovní síly zvýší úroveň dosaženého vzdělání, sníží počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zvýší orientace vysokoškolského vzdělávání na trh práce, aby se usnadnil přechod do práce,

zajistit účinné pobídky k celoživotnímu učení a společně se sociálními partnery zvýšit účast na odborném vzdělávání, zejména u pracovníků s nízkou kvalifikací – mimo jiné prostřednictvím účinného rozvoje meziprofesních fondů.

LUCEMBURSKO

V Lucembursku se míra zaměstnanosti blíží průměru EU, stále však zůstává nižší než cíl EU. Nezaměstnanost je i nadále nízká a míra dlouhodobé nezaměstnanosti je jedna z nejnižších v EU.

Hospodářský boom na konci 90. let však nevedl k všeobecnému růstu míry zaměstnanosti. Nová pracovní místa obsadili hlavně přeshraniční pracovníci a ženy, zatímco zaměstnanost starších pracovníků zůstala na velmi nízké úrovni. Účast na vzdělávání a odborné přípravě je pod průměrem EU 15.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Lucemburska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

podporovat rozvoj nových podniků a podporovat odborné vzdělávání na pracovišti s cílem podněcovat alternativní zdroje tvorby pracovních příležitostí.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

rozvíjet komplexní strategii aktivního stárnutí, zejména v soukromém sektoru, a posílit nedávné pobídky k udržení pracovníků déle v zaměstnání odhodláním omezit systém předčasného odchodu do důchodu,

podporovat zapojení do práce u zdravotně postižených pobírajících sociální dávky, kteří však mohou pracovat,

zlepšit služby, aby se usnadnilo lepší sladění pracovního a soukromého života, a podněcovat ženy, aby se po delším období, kdy byly mimo trh práce, opět vrátily do práce; přijmout opatření k řešení platových rozdílů mezi muži a ženami.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

zajistit účinné provedení rámcového zákona o dalším odborném vzdělávání s cílem posílit pobídky k celoživotnímu učení a zvýšit účast na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací,

revidovat celkový systém celoživotního učení k dosažení lepší soudržnosti mezi systémem vzdělávání a odborné přípravy a snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání.

NIZOZEMSKO

I když míra zaměstnanosti žen i mužů překračuje značně lisabonské cíle, zůstává míra zaměstnanosti přistěhovalců nízká. Pro trh práce je charakteristická mimořádně vysoká úroveň zkrácených pracovních úvazků (přibližně 44 % pracovních sil) a vysoký počet osob, které pobírají dávky při invaliditě. Míra zaměstnanosti starších pracovníků je vyšší než průměr EU, je však stále daleko nižší než cíl EU.

Od roku 2001 se významně zvyšovala nezaměstnanost, ačkoli i nadále patří k nejnižším v EU. Na podzim roku 2003 podepsala vláda a sociální partneři dohodu, která zahrnuje mimo jiné zmrazení mezd v letech 2004 a 2005.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Nizozemska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

podrobně sledovat vývoj mezd, zda je dodržována „podzimní dohoda“ mezi vládou a sociálními partnery (viz hlavní směry hospodářské politiky, bod 5).

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

provádět systematický screening pracovní schopnosti u lidí, kteří pobírají dávky při invaliditě, a pomáhat těm, kteří mohou pracovat, aby se připravili na práci a našli odpovídající zaměstnání; věnovat zvláštní pozornost skupinám nadměrně zastoupeným v systému sociálních dávek vyplácených při invaliditě, např. ženy mladší 40 let,

posílit u dospělých preventivní přístup; zvýšit účinnost aktivních opatření u příjemců sociálních dávek a těch, kteří jsou nejvíce ohroženi neaktivitou, a zlepšit přístup k těmto opatřením; usnadnit integraci přistěhovalců,

spojit zrušení systému předčasného odchodu do důchodu s pobídkami k udržení pracovníků déle v zaměstnání a k jejich odbornému vzdělávání, zejména u nedostatečně kvalifikovaných starších pracovníků,

usnadnit přechod ze zkráceného pracovního úvazku na plný úvazek; přijmout neodkladně opatření k řešení příčin platových rozdílů mezi muži a ženami; zlepšit cenovou dostupnost zařízení péče o dítě.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

přijmout opatření ke snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání; posílit pobídky k rozvoji celoživotního učení a zvýšit účast na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací a neaktivních osob.

RAKOUSKO

Rakousko dosáhlo v souladu s lisabonskými cíli celkově vysoké míry zaměstnanosti a poměrně vysoké míry zaměstnanosti žen. Nezaměstnanost patří k nejnižším v EU. Důležitou roli při modernizaci organizace práce, zlepšení pracovního zákonodárství a zajištění uspokojivého mzdového vývoje hraje sociální partnerství. Velmi nízká je však míra zaměstnanosti starších pracovníků. Růst zaměstnanosti se zpomalil a začala se zvyšovat nezaměstnanost. Účast dospělých na vzdělávání a odborné přípravě je nižší než průměr EU. Platové rozdíly mezi muži a ženami patří i nadále k největším v EU.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Rakouska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

sledovat a případně doplnit reformy právních předpisů v oblasti odstupného a pokrok v oblasti plánovaného zavedení nároku na podporu v nezaměstnanosti u samostatně výdělečně činných osob s cílem zvýšit profesní mobilitu.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

rozvíjet komplexní strategii aktivního stárnutí, včetně zrušení systému předčasného odchodu do důchodu, rozšíření pobídek k udržení starších pracovníků déle v zaměstnání, zejména starších žen; sledovat dopad přezkumu důchodového systému na skutečný věk odchodu z trhu práce a pokrok při realizaci vlastních cílů,

přijmout opatření k řešení platových rozdílů mezi muži a ženami; zvýšit nabídku a dostupnost zařízení péče o dítě a vyhodnotit dopad současného systému příspěvků na péči o dítě na úroveň a kvalitu zaměstnanosti žen.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

přezkoumat pobídky ke zvýšení účasti na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací a u přistěhovalců.

PORTUGALSKO

Portugalsko se velmi přiblížilo dosažení lisabonského cíle, co se týče celkové zaměstnanosti, a u žen a starších pracovníků cíle v oblasti zaměstnanosti mírně překračuje. Nedávné zpomalení hospodářského růstu vedlo k růstu nezaměstnanosti, i když tato zůstává ve srovnání s EU na poměrně nízké úrovni. Zvlášť nízká je úroveň produktivity, celková úroveň dosaženého vzdělání a přístup k odbornému vzdělávání. Mimoto má velký počet lidí (více než 20 %) pracovní smlouvy na dobu určitou. V posledních letech přispěl k nabídce pracovních sil nárůst přistěhovalectví.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Portugalska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

podporovat modernizaci organizace práce k posílení produktivity a kvality pracovního místa,

na základě nového zákoníku práce zatraktivnit pro zaměstnavatele i zaměstnance pracovní smlouvy na dobu neurčitou a čelit segmentaci trhu práce,

vyvinout účinnější systém pro předvídání a zvládnutí restrukturalizace.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

posílit aktivní opatření trhu práce u nezaměstnaných a neaktivních osob a zajistit účinnost těchto opatření; posílit úsilí o integraci přistěhovalců,

přijmout opatření k řešení příčin platových rozdílů mezi muži a ženami v soukromém sektoru a zlepšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby,

rozvíjet komplexní strategii aktivního stárnutí, včetně odstranění pobídek k předčasnému odchodu do důchodu, zlepšení přístupu k odborné přípravě a zajištění přiměřených pracovních podmínek.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

zajistit, aby národní strategie celoživotního učení vedla ke zvýšení úrovně dosaženého vzdělání u veškeré pracovní síly, k posílení pobídek k celoživotnímu učení a k větší účasti na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací,

snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a posílit orientaci vysokoškolského vzdělávání na trh práce.

FINSKO

Finsko se přibližuje cíli celkové míry zaměstnanosti a u žen cíl v oblasti zaměstnanosti překračuje. V posledním desetiletí dosáhlo vysokého zvýšení zapojení starších pracovníků, které se blíží téměř cíli EU pro starší pracovníky. Míra nezaměstnanosti je vyšší než průměr EU, zejména u mladých lidí.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Finska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

snížit nemzdové náklady práce u pracovníků s nízkou mzdou a současně udržet zdravé veřejné finance.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

sledovat dopad nedávných reforem aktivních politik trhu práce na strukturální nezaměstnanost a regionální nerovnosti; přijmout zvláštní opatření k snazší aktivaci a integraci znevýhodňovaných mladých lidí, zdravotně postižených a přistěhovalců,

dále reformovat daňový systém a systém sociálních dávek k odstranění pasti nezaměstnanosti,

sledovat národní strategii aktivního stárnutí zlepšením pracovních podmínek, pobídek a poskytováním odborného vzdělávání pro osoby s nízkou kvalifikací a starší pracovníky.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

přijmout opatření ke snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zlepšit odbornou přípravu u osob s nízkou kvalifikací.

ŠVÉDSKO

Švédsko překračuje všechny cíle EU v oblasti zaměstnanosti, včetně cílů stanovených pro ženy a starší pracovníky. Celková míra nezaměstnanosti je přibližně 5 %. Je třeba zachovat úsilí k tomu, aby se předešlo omezením na straně nabídky pracovních sil. S ohledem na stárnoucí populaci bude nutno udržet nabídku pracovních sil využitím potenciálních zdrojů pracovních sil ve skupině přistěhovalců, mladých lidí a osob dlouhodobě nemocných a zlepšením pobídek k práci.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Švédska by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

usnadnit rozvoj malých a středních podniků, zejména snížením administrativní zátěže.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

zabývat se rostoucím počtem lidí, kteří mají dlouhodobé volno z důvodu nemoci prosazováním řešení orientovaných na pracovní místo a zlepšením pracovních podmínek,

odstranit zbývající nezaměstnanost a past neaktivity,

podrobně sledovat výsledky opatření k integraci přistěhovalců do pracovní síly.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

snížit počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zlepšit přístup osob s nízkou kvalifikací a neaktivních osob k odbornému vzdělávání; zabývat se problémem objevujících se nedostatků a nesouladu mezi nabídkou a poptávkou v oblasti nízkých a středních kvalifikací.

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Spojené království překračuje všechny cíle v oblasti zaměstnanosti, včetně cílů stanovených pro ženy a starší pracovníky. Navzdory celosvětovému zpomalení hospodářského růstu zůstávají míry zaměstnanosti poměrně stabilní a úroveň nezaměstnanosti je pod průměrem EU. Ekonomická neaktivita a v menším rozsahu i nezaměstnanost se i nadále soustředí na určité skupiny obyvatelstva a osob. Úroveň produktivity, zejména ve vyjádření na hodinu práce, je i nadále poměrně nízká. To je částečně způsobeno převážně nízkou úrovní kvalifikace pracovní síly, včetně nedostatečné úrovně základních kvalifikací. Platové rozdíly mezi muži a ženami patří i nadále k největším v EU.

Hodnocení Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a analýza uvedená ve společné zprávě o zaměstnanosti týkající se provedení hlavních zásad EU a doporučení Rady z roku 2003 ukazují, že bezprostřední prioritou Spojeného království by mělo být:

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

zajistit, aby se růst mezd nevyvíjel rychleji než růst produktivity (viz hlavní směry hospodářské politiky bod 3).

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

zajistit, aby aktivní opatření trhu práce a systémy sociálních dávek zabraňovaly ztrátě kvalifikací a podporovaly kvalitu pracovního místa zlepšením pobídek k práci a podporou trvale udržitelné integrace na trh práce a profesního postupu u neaktivních a nezaměstnaných lidí; zabývat se rostoucím počtem osob žádajících o dávky v nemoci nebo dávky při invaliditě a věnovat zvláštní pozornost osamělým rodičům a osobám žijícím v znevýhodněných oblastech,

zlepšit nabídku a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby, zlepšit přístup k odbornému vzdělávání pro ženy s nízkou mzdou pracující na částečný úvazek a přijmout neprodleně opatření k řešení příčin platových rozdílů mezi muži a ženami.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

vytvořit lepší pobídky k celoživotnímu učení provedením národních a regionálních strategií v oblasti kvalifikací, a tím zvýšit produktivitu a kvalitu pracovního místa; klást zvláštní důraz na zlepšení znalosti čtení a psaní a početních dovedností u pracovní síly, účast na vzdělávání a na úspěšné dokončení vzdělávání u 16–19náctiletých a u pracovníků s nízkou kvalifikací, zejména u těch, kteří zastávají málo placená pracovní místa.

PRIORITY NOVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

KYPR

Míra zaměstnanosti na Kypru je značně nad průměrem EU 15 a míra nezaměstnanosti je nízká. V reakci na potřeby trhu práce se posledních letech značně zvýšil podíl zahraničních pracovníků, kteří jsou často zaměstnáváni dočasně.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

zvláštní výzvou pro Kypr je zvýšit inovační kapacity a diverzifikovat sektor služeb.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

i když je zapojení žen nad průměrem EU, lze k překlenutí rozdílů mezi muži a ženami učinit více. Opatření by měla zahrnovat zlepšení pečovatelských zařízení, zvýšení účasti žen na odborném vzdělávání a zvýšení přitažlivosti zkrácených pracovních úvazků,

zahraniční pracovníci, kteří pracují na Kypru převážně pouze dočasně, představují velkou část činného obyvatelstva. Proto by se měly přezkoumat politiky s ohledem na zaměstnávání zahraničních pracovníků, a to jak co se týče jejich příspěvku k pružnosti trhu práce, tak i co se týče práv a příležitostí pro migrující pracovníky,

měla by se posílit preventivní a aktivní opatření trhu práce s cílem zaměřit se na individuální potřeby a zahrnout větší část nezaměstnaných a zdravotně postižených, starších osob hledajících zaměstnání a žen. Prioritou je rovněž posílení a modernizace veřejných služeb zaměstnanosti.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

v návaznosti na reorganizaci vzdělávání, která probíhá od roku 2000, potřebuje Kypr rozvíjet komplexní národní strategii celoživotního učení. Ta by měla přispět ke snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání, ke zlepšení vazby mezi primárním vzděláváním a dalším odborným vzděláváním a k zajištění větší účasti na odborném vzdělávání.

ČESKÁ REPUBLIKA

Míra zaměstnanosti je v České republice mírně nad průměrem EU 15. Nezaměstnanost je přibližně stejná jako průměr EU 15, ale od poloviny 90. let se pomalu zvyšuje. Míra zaměstnanosti starších pracovníků je přibližně stejná jako průměr EU, ale nízká, zejména u žen, vzhledem k zákonem stanovenému nízkému věku odchodu do důchodu. Významné jsou regionální nerovnosti.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

při pokračování strategie hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti musí Česká republika zajistit, aby vývoj mezd odpovídal vývoji produktivity,

poměrně vysoké daňové zatížení práce a nemzdové náklady práce tvoří překážku pro tvorbu pracovních příležitostí a vytlačují pracovní síly s nízkou kvalifikací z trhu práce do systému sociálních dávek nebo nenahlášené práce. Soudržná reforma daňového systému a systému sociálních dávek by proto měla dále odrazovat od závislosti na sociálních dávkách a zajistit, aby se vyplatilo regulérní zaměstnání.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

prioritou by mělo být zvýšit zapojení žen a starších pracovníků, i když jsou odpovídající míry nad průměrem EU. V tomto ohledu by mohlo významně přispět posílení pobídek k práci na částečný úvazek,

je zapotřebí většího úsilí k integraci nejvíce znevýhodněných skupin na trh práce. To platí pro regiony jiné než Praha a pro romské obyvatelstvo. Jsou nezbytná preventivní a aktivní opatření na trhu práce ve spojení s antidiskriminačními opatřeními, je třeba klást větší důraz na vzdělávání, odbornou přípravu, podporovat podnikavost a tvorbu pracovních příležitostí. Za prioritu by se měla považovat modernizace veřejných služeb zaměstnanosti.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

v návaznosti na nedávnou strategii k rozvoji lidských zdrojů se za rozhodující k zachování tvorby pracovních příležitostí a k podpoře profesní a geografické mobility zdá být vyšší účast na vysokoškolském vzdělávání a odborné přípravě, a to jak celkově, tak i u osob s nízkou kvalifikací.

ESTONSKO

Míra zaměstnanosti je v Estonsku mírně pod průměrem EU 15. V posledních letech se míra nezaměstnanosti snížila, je však i nadále vyšší než průměr EU. Kromě toho je podíl dlouhodobě nezaměstnaných vysoký. Očekává se, že Estonsko bude patřit k zemím nejvíce postiženým poklesem obyvatelstva v produktivním věku v důsledku demografické změny.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

k vytváření více pracovních příležitostí by mohlo přispět snížení daňového zatížení práce, zejména u pracovníků s nízkou mzdou, a prosazování rozmanitosti pracovních vztahů a pracovní doby. To by mělo jít ruku v ruce s úsilím o zlepšení daňových systémů a přeměnu nenahlášené práce na regulérní zaměstnání. Je rovněž důležité, aby vývoj mezd odpovídal vývoji produktivity.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

vzhledem k rychlému poklesu obyvatelstva v produktivním věku by Estonsko mělo usilovat o snížení úrovně neaktivity a o to, přilákat na trh práce více lidí a udržet je tam. Pro Estonsko je nezbytné, aby dále zvyšovalo zapojení žen, starších pracovníků a osob s nízkou kvalifikací,

k doplnění nedávno přijatého zákona o pojištění pro případ nezaměstnanosti se zdá být nezbytné posílit aktivní opatření trhu práce k podpoře aktivního hledání zaměstnání, zajistit větší přístup nezaměstnaných k odbornému vzdělávání a zajistit, aby trh práce integroval více lidí. Veřejné služby zaměstnanosti by měly mít větší zdroje. Zvláštní pozornost je třeba věnovat znevýhodňovaným osobám, např. dlouhodobě nezaměstnaným, mladým lidem, zdravotně postiženým nebo starším osobám hledajícím zaměstnání. Zvlášť rizikovými faktory jsou příslušnost k etnické menšině a nedostatečná znalost jazyka země.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

majíc na paměti nebezpečí neodpovídajících kvalifikací by Estonsko mělo usilovat o lepší přístup k odborné přípravě pro všechny zaměstnance, zejména pro osoby s nízkou kvalifikací. Zvláštní výzvou je snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zajištění kvality vzdělávání a odborné přípravy. Na programu by mělo být rovněž vytvoření systému celoživotního učení.

MAĎARSKO

Míra zaměstnanosti je v Maďarsku nízká, zejména u osob s nízkou kvalifikací, znevýhodňovaných osob, žen a starších pracovníků. Nezaměstnanost zároveň zůstává značně pod průměrem EU 15. Příčinou je nízká míra zapojení, tj. velký podíl neaktivního obyvatelstva v produktivním věku. Existuje velká nerovnováha na trhu práce mezi centrálním a západním regionem, kde se soustředí „moderní hospodářství“, a zbytkem země. Regionální a odvětvová mobilita je nízká, přičemž problémy v oblasti kvalifikace odrážejí jak nedostatek kvalifikované pracovní síly, tak i nedostatečnou orientaci systémů vzdělávání a odborné přípravy na potřeby trhu práce.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

daňové zatížení práce je i nadále vysoké a představuje překážku pro tvorbu pracovních příležitostí a je faktorem, který pravděpodobně přispívá k nenahlášené práci. Vzhledem ke zpomalení hospodářského růstu je kromě toho nutné společně se sociálními partnery zajistit takový vývoj mezd, který je příznivější pro zaměstnanost. Hnací silou tohoto vývoje mezd jsou konkurenceschopnější odvětví hospodářství, a proto nemusí nutně vést k posílení tvorby pracovních příležitostí ve slabších odvětvích.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

znepokojení vzbuzuje zdravotní stav pracovníků, což lze částečně vysvětlit nízkou aktivitou. Za tímto účelem je nutná politika k prosazování lepších pracovních podmínek a zlepšení preventivní a léčebné zdravotní péče. Měly by pokračovat reformy systémů sociálních dávek, včetně dávek v nemoci, aby se dosáhlo toho, že se práce vyplatí, a aby se snížil podíl nenahlášené práce,

to by mělo být doprovázeno rozvojem pružnější organizace práce příznivější pro rodinný život, včetně zatraktivnění zkráceného pracovního úvazku, zejména u žen a starších pracovníků. Nutné je rovněž posílit preventivní a aktivní opatření trhu práce u nezaměstnaných a neaktivních osob, zejména v nejvíce znevýhodněných regionech. To vyžaduje moderní veřejné služby zaměstnanosti na podporu profesní a geografické mobility. V návaznosti na strategii integrace je nutné zlepšit vyhlídky romského obyvatelstva na trhu práce.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

je nutné pokračovat v úsilí o rozvíjení strategií celoživotního učení, které by měly zahrnovat opatření ke snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání, prosazování rovného přístupu k univerzitnímu vzdělání a rozšíření přístupu k odbornému vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací a znevýhodňovaných osob. Je důležité zlepšit účinnost vzdělávacího systému a zvýšit jeho pružnost, aby se mohl lépe adaptovat na potřeby trhu práce v oblasti kvalifikací.

LITVA

V poslední době se míra zaměstnanosti v Litvě mírně zvýšila, zaostává však značně za průměrem EU 15. Míra nezaměstnanosti se významně snížila, je však i nadále značně vyšší než průměr EU.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

problémem je i nadále poměrně nízký podíl zaměstnanosti v sektoru služeb. I přes snahu o zmírnění je daňové zatížení u pracovníků s nízkou mzdou stále ještě vysoké, což brání tvorbě pracovních příležitostí. Sociální partneři musí hrát důležitou roli při předvídání a zvládnutí restrukturalizace.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

v návaznosti na reformu systému sociální pomoci a další úsilí o to, aby se práce vyplatila, je důležité posílit aktivní opatření trhu práce s cílem pomoci nezaměstnaným nebo neaktivním osobám vrátit se zpět do zaměstnání. Klíčovými prioritami jsou větší přístup k odbornému vzdělávání, podpora při hledání zaměstnání, profesní mobilita a modernizace veřejných služeb zaměstnanosti,

ačkoli je zapojení žen a starších pracovníků ve srovnání s průměrem EU poměrně vysoké, mohlo by odstranění překážek pro práci na částečný úvazek přispět k jejich dalšímu zvýšení.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

je zapotřebí značného úsilí k rozvoji celoživotního učení, a zejména k další modernizaci vzdělávacího systému, snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zvýšení účasti na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací. Účast zaměstnavatelů na odborném vzdělávání je nízká, včetně jejich příspěvku k dalšímu odbornému vzdělávání zaměstnanců.

LOTYŠSKO

V důsledku silného hospodářského růstu se zaměstnanost v Lotyšsku v posledních dvou letech značně zvýšila. Celková míra zaměstnanosti však zaostává za průměrem EU 15. Nezaměstnanost je i nadále nad průměrem EU 15 s velkými regionálními rozdíly. V Rize zároveň existuje nedostatek pracovních sil i potřebných kvalifikací.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

aby bylo dosaženo větší tvorby pracovních příležitostí, je důležité podporovat rozvoj sektoru služeb, zejména v znevýhodněných regionech, a zabývat se problémem nenahlášené práce. Rozsah nenahlášené práce snižuje příspěvky na sociální zabezpečení a vede k vysokému daňovému zatížení práce.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

kombinace minimální mzdy a daňového systému a systému sociálních dávek by měla být taková, aby bylo pro mladé lidi dostatečně přitažlivé nastoupit do zaměstnání ve formální ekonomice. Zvláštní pozornost je nutno věnovat tomu, aby na trhu práce zůstaly ženy,

to vyžaduje také větší úsilí o vypracování aktivních a preventivních politik pro nezaměstnané, zejména opatření na podporu hledání zaměstnání, podnikavosti, geografické mobility a většího přístupu k odbornému vzdělávání. Za prioritu by se měla považovat modernizace veřejných služeb zaměstnanosti. Zvláštní pozornost je nutno věnovat tomu, aby trh práce integroval více mladých lidí a osob s nízkou kvalifikací a nabídl jim rovné podmínky. Zvláštními rizikovými faktory jsou příslušnost k etnické menšině a nedostatečná znalost jazyka země.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

zvláštní výzvou je překonat deficit v kvalifikacích a nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v oblasti kvalifikací. Je zapotřebí většího úsilí ke zlepšení přístupu ke vzdělávání, snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání a zlepšení přístupu k odbornému vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací. To by mělo být součástí celkové strategie k rozvoji celoživotního učení.

MALTA

Míra zaměstnanosti je na Maltě ve srovnání s průměrem EU 15 velmi nízká. Zvlášť nízká je míra zaměstnanosti starších pracovníků. Míra zaměstnanosti žen je nejnižší v EU 25: pracuje pouze jedna třetina žen v produktivním věku. Nezaměstnanost se v posledních dvou letech mírně zvýšila, zůstává však pod průměrem EU 15.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

klíčovou výzvou, před kterou Malta stojí, je provedení privatizačního programu a případné přesunutí zaměstnanců a postupné snižování administrativních nákladů a daňového zatížení práce. V této souvislosti bude důležité provést novelu zákona na podporu podnikání a sledovat jeho dopad.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

prvořadým úkolem Malty je rozšířit svou nabídku pracovních sil zvýšením míry zaměstnanosti žen. V návaznosti na přepracovaný zákon o podmínkách zaměstnávání jsou zapotřebí další opatření ke zvýšení podílu žen na formální ekonomice. K tomu by významně přispělo zvýšení nabídky zařízení péče o dítě,

za prvořadou prioritu se považuje rovněž reforma daňového systému a systému sociálních dávek, jelikož rozdíl mezi minimální mzdou a úrovní sociálních dávek se považuje za příliš malý, aby mohl poskytnout dostatečné pobídky k práci. Tato reforma by také pomohla přeměnit nenahlášenou práci na regulérní zaměstnání.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

důvodem k znepokojení je nízká úroveň vzdělání pracovní síly a nesoulad v oblasti kvalifikací. Zvlášť znepokojivý je vysoký počet mladých lidí bez ukončeného vzdělání, vysoká míra negramotnosti a velký počet osob s nízkou kvalifikací. Ke klíčovým prioritám patří zvýšení celkové úrovně vzdělanosti, snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání, zvýšení účasti na odborném vzdělávání, zejména u osob s nízkou kvalifikací. Měly by pokračovat snahy o zapojení sociálních partnerů do rozvoje systematičtějšího přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě.

POLSKO

Míra zaměstnanosti v Polsku patří v EU 25 k nejnižším. V posledních čtyřech letech se situace na trhu práce zhoršila. Zvlášť nízká je míra zaměstnanosti žen, starších pracovníků, mladých lidí a osob s nízkou kvalifikací. Míra nezaměstnanosti ve výši přibližně 20 % je nejvyšší od zahájení hospodářské transformace a zároveň nejvyšší v EU 25.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

zvláštní význam mají opatření k vytváření prostředí příznivějšího pro zaměstnanost a opatření na podporu podnikavosti, zejména v souvislosti s restrukturalizací,

v návaznosti na nedávná opatření ke snížení nákladů práce u osob s nízkou kvalifikací a mladých lidí je důležité přezkoumat daňový systém a systém sociálních dávek s cílem řešit daňové zatížení práce komplexním způsobem, zejména na dolním konci mzdové stupnice. To by přispělo rovněž k omezení nenahlášené práce,

sociální partneři mají rozhodující roli nejen při udržení mzdového vývoje, který je příznivý pro zaměstnanost, ale také při aktivním prosazování změny na úrovni podniku a usnadňování pracovní mobility.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

v rámci úsilí o vybudování účinných partnerství pro zaměstnanost na místní úrovni a rozvíjení aktivních politik trhu práce by mělo Polsko urychlit zřízení nových veřejných služeb zaměstnanosti, s dostatečnými zdroji, co se týče financování, personálu, odborné přípravy a technického vybavení,

je také důležité, aby pokračovala reforma různých systémů sociálních dávek, včetně dávek při invaliditě a sociální pomoci, zaměřující se na podporu aktivního hledání zaměstnání a opětovné zapojení na trhu práce. Zvláštní pozornost si zasluhují znevýhodňovaní mladí lidé,

snaha o odstranění překážek pro zkrácený pracovní úvazek by přispěla také k udržení pracovních příležitostí pro ženy a starší pracovníky.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

v návaznosti na úsilí o rozvoj soudržné strategie celoživotního učení bude důležité zajistit, aby systém vzdělávání a odborné přípravy vybavil nově příchozí na trh práce kvalifikacemi potřebnými na trhu práce charakterizovaném strukturální změnou. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění rovného přístupu ke vzdělání a zlepšení účinnosti a kvality vzdělávání. Hlavními předpoklady pro rozvoj strategie celoživotního učení jsou větší pobídky k investicím do vzdělávání a usnadnění přístupu k odbornému vzdělávání a angažovanost sociálních partnerů.

SLOVINSKO

Míra zaměstnanosti je ve Slovinsku mírně pod průměrem EU 15, ale je zvlášť nízká u starších pracovníků. Míra nezaměstnanosti je značně pod průměrem EU.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

měl by se posoudit vzájemný vztah mezi minimální mzdou a různými prvky daňového zatížení práce s cílem zvýšit aktivitu a omezit nenahlášenou práci. Je důležité dále prosazovat pružné formy práce při současném zachování rovnováhy mezi pružností a bezpečností.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

jasnou prioritou Slovinska je zvýšit zaměstnanost lidí starších 55 let. Dále by se mělo omezit využívání systému předčasného odchodu do důchodu, zajistit soudržnost daňové reformy a reformy sociálních dávek (např. opatření zaměřená na omezení nenahlášené práce a penzijní reforma), prosazování pružných forem práce a přístup starších pracovníků k odbornému vzdělávání,

aby se práce vyplatila, je nutno přezkoumat vzájemné vztahy mezi nezaměstnaností, sociálními dávkami a minimální mzdou s cílem zvýšit pobídky k práci ve formální ekonomice,

veřejné služby zaměstnanosti vypracovaly komplexní model k provedení preventivního přístupu, bylo by však žádoucí zlepšit odbornou přípravu zaměstnanců ve veřejných službách zaměstnanosti, aby mohli účinně pomáhat těm, kteří jsou nejobtížněji zaměstnatelní. Měly by se zintenzívnit vztahy mezi soukromými a veřejnými službami zaměstnanosti.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

v návaznosti na nedávný pokrok a iniciativy v oblasti systémů celoživotního vzdělávání je důležité zvýšit účast dospělé populace na dalším vzdělávání a odborné přípravě. Je zapotřebí odpovídajících zdrojů a pobídek pro pracovníky i zaměstnavatele, aby investovali do odborné přípravy, a rovněž jasné definování rolí všech dotčených osob. Důležitým problémem je snížení počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání.

SLOVENSKO

Celková míra zaměstnanosti na Slovensku je ve srovnání s průměrem EU 15 i nadále nízká. Nezaměstnanost je stále vysoká, i když se snižuje, s velkým podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Míra zaměstnanosti žen je nízká a zvlášť nízká je míra zaměstnanosti mladých lidí, osob s nízkou kvalifikací a starších pracovníků (především žen). Významná je regionální nerovnováha.

 

Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků

je důležité dále snížit daňové zatížení práce, které představují zejména příspěvky na sociální zabezpečení. Sociální partneři by měli být podněcováni k tomu, aby prosazovali větší rozmanitost pracovních vztahů a pracovní doby (např. odstranění překážek pro zkrácený pracovní úvazek), aby bylo možno vytvářet více pracovních příležitostí a usnadnila se pracovní mobilita.

 

Přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny

v návaznosti na probíhající reformy daňového systému a systému sociálních dávek je nutno dále účinně odstraňovat past nezaměstnanosti a neaktivity a přeměňovat nenahlášenou práci na řádné zaměstnání. Mělo by se řádně sledovat provádění reforem a jejich dopad,

kromě úsilí zaměřeného na to, aby se práce vyplatila, je nutno věnovat i nadále zvláštní pozornost podílu starších pracovníků na zaměstnanosti, zejména provedením reformy pracovněprávních předpisů a penzijní reformy, pružnějším formám práce a většímu využití zkráceného pracovního úvazku. To by mohlo rovněž přispět k větší zaměstnanosti žen,

je nutno zvýšit v současné době nízké finanční prostředky na financování aktivní politiky trhu práce a nízký podíl lidí zahrnutých do aktivních opatření. Je důležité zajistit, aby trh práce lidi více integroval, a provést reformy na podporu aktivního hledání zaměstnání. To vyžaduje moderní aktivní politiky trhu práce, větší přístup nezaměstnaných a neaktivních lidí k odbornému vzdělávání a moderní veřejné služby zaměstnanosti k zajištění většího pokrytí populace. Pozornost je třeba věnovat ohroženým skupinám (např. dlouhodobě nezaměstnaní, mladí lidé, zdravotně postižení, starší pracovníci) a znevýhodněným regionům. Je třeba urychleně realizovat v praxi novou prioritu, a to integraci romského obyvatelstva.

 

Investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení

znepokojivě vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí naznačuje nutnost překlenout propast mezi kvalifikacemi získanými v primárním vzdělávání a kvalifikacemi potřebnými k tomu, aby člověk uspěl na trhu práce. Hospodářská restrukturalizace, regionální nerovnováha a nesoulad v oblasti kvalifikací vyžadují také větší podporu profesní a geografické mobility během celého života,

hlavními předpoklady pro rozvoj strategie celoživotního učení jsou větší pobídky k investicím do odborného vzdělávání a usnadnění přístupu k odborné přípravě. Je třeba podněcovat investice do lidského kapitálu a podporovat celoživotní učení další reformou vzdělávacího systému a zvážit, jak mohou přispět jednotlivci, podniky a společnost jako celek.