29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/3

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1422/95 ze dne 23 června 1995 kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz melasy v odvětví cukru a kterým se mění nařízení (EHS) č. 785/68 (2), stanoví, že dovozní cena CIF pro melasu stanovená v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 785/68 (3), je považována za „cenu reprezentativní“; Tato cena je stanovena pro standardní jakosti vymezené v čl. 1 nařízení (EHS) č. 785/68.

(2)

Při stanovování reprezentativních cen musí být vzaty v úvahu všechny údaje uvedené v čl. 3 nařízení (EHS) č. 785/68, kromě případů uvedených v článku 4 uvedeného nařízení. Toto stanovování může být popřípadě provedeno postupem podle čl. 7 nařízení (EHS) č. 785/68.

(3)

Při upravování cen nevztahujících se k standardní jakosti, je třeba v závislosti na jakosti nabízené melasy zvýšit či snížit ceny podle článku 6 nařízení (EHS) č. 785/68.

(4)

Pokud existuje rozdíl mezi spouštěcí cenou dotyčného produktu a jeho reprezentativní cenou, dodatečná dovozní cla se stanoví v souladu s podmínkami uvedenými článkem 3 nařízení (ES) č. 1422/95. Jsou-li dovozní cla podle článku 5 nařízení (ES) č. 1422/95 dočasně pozastavena, je třeba pro tato cla stanovit zvláštní částky.

(5)

Je třeba stanovit reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro dotyčné produkty v souladu s čl. 1 odst. 2 a s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1422/95.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/5

(1)

Článek 27 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že rozdíl mezi kurzy či cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení na světovém trhu a cenami těchto produktů ve Společenství lze vyrovnat vývozní náhradou.

(2)

Nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že při stanovení náhrad pro nedenaturovaný bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu je nutné vzít v úvahu situaci na trhu Společenství a na světovém trhu s cukrem, a to zejména faktor ceny a nákladů stanovený v článku 28 uvedeného nařízení. Tento článek stanoví, že je třeba brát v úvahu také hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

(3)

Náhrada pro surový cukr se musí stanovit podle standardní jakosti. Ta je definována v příloze I bodu II nařízení (ES) č. 1260/2001. Tuto náhradu je třeba dále stanovit podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001. Cukr kandys je definován v nařízení Komise (ES) č. 2135/95 ze dne 7. září 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad v odvětví cukru (2). Takto vypočítaná částka náhrady pro cukr s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv se musí vztahovat k jejich obsahu sacharosy a musí být proto stanovena pro 1 % uvedeného obsahu.

(4)

Ve zvláštních případech může být částka náhrady stanovena právními akty jiné povahy.

(5)

Náhrada musí být stanovena každé dva týdny. Během této doby může být pozměněna.

(6)

Čl. 27 odst. 5 první pododstavec nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky některých trhů, může být náhrada pro produkty uvedené v článku 1 zmíněného nařízení rozlišena podle místa určení.

(7)

Významný a rychlý nárůst preferenčního dovozu cukru ze západobalkánských zemí od počátku roku 2001, jakož i vývoz cukru do těchto zemí se jeví jako velmi uměle vytvořený.

(8)

S cílem zabránit zneužívání v souvislosti s produkty z odvětví cukru, u nichž byla čerpána vývozní náhrada a které byly zpětně dovezeny do Společenství, je třeba, aby náhrada pro produkty uvedené v tomto nařízení nebyla stanovena pro žádnou ze zemí západního Balkánu.

(9)

Příslušné částky vývozních náhrad je třeba stanovit s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na současnou situaci na trhu s cukrem, a zejména na kotace či ceny cukru ve Společenství a na světovém trhu.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/7

(1)

Článek 27 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že rozdíl mezi kotacemi nebo cenami na světovém trhu s výrobky, jejichž seznam je obsažen v čl. 1 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, a cenami těchto výrobků ve Společenství, může být vyrovnán vývozní náhradou;

(2)

Článek 3 nařízení Komise (ES) č. 2135/95 ze dne 7. září 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad v odvětví cukru (2), stanoví, že vývozní náhrada na 100 kilogramů výrobků, jejichž seznam je uveden v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1260/2001, se rovná základní částce násobené obsahem sacharosy, podle potřeby včetně ostatních cukrů vyjádřených jako sacharosa; obsah sacharosy v dotyčném výrobku se určuje v souladu s článkem 3 nařízení Komise (ES) č. 2135/95;

(3)

Čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že základní výše náhrady pro sorbózu vyvezenou v nezměněném stavu se musí rovnat základní výši náhrady snížené o jednu setinu použitelné výrobní náhrady podle nařízení Rady (EHS) č. 1265/2001 ze dne 27. června 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o poskytování výrobních náhrad pro cukr používaný v chemickém průmyslu (3) pro výrobky, jejichž seznam je zahrnut v příloze posledně uvedeného nařízení;

(4)

V souladu s podmínkami čl. 30 odst. 1 nařízení (ES) č. 1260/2001 se základní výše náhrady za ostatní výrobky, jejichž seznam je uveden v čl. 1 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, vyvážené v nezměněném stavu, musí rovnat jedné setině částky, která na jedné straně bere v úvahu rozdíl mezi intervenční cenou pro bílý cukr pro oblasti Společenství bez deficitu v měsíci, pro který je stanovena základní výše, a cenovými nabídkami nebo cenami bílého cukru na světovém trhu, a na straně druhé z důvodu potřeby vytvořit rovnováhu mezi využitím základních produktů Společenství při výrobě zpracovaných výrobků na vývoz do třetích zemí a využitím produktů třetích zemí dovezených v rámci aktivního zušlechťovacího styku;

(5)

V souladu s podmínkami čl. 30 odst. 4 nařízení (ES) č. 1260/2001 se použití základní výše může omezit na některé výrobky, jejichž seznam je obsažen v čl. 1 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení;

(6)

Článek 27 nařízení (ES) č. 1260/2001 upravuje stanovení náhrad pro vývoz produktů v nezměněném stavu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. f), g) a h) uvedeného nařízení; náhrada musí být stanovena na 100 kilogramů sušiny, přičemž se bere v úvahu vývozní náhrada pro produkty spadající pod kód KN 1702 30 91 a pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1260/2001 a hospodářské aspekty předpokládaných vývozů; v případě produktů uvedených ve zmíněném čl. 1 písm. f) a g) se náhrada má poskytovat pro produkty, které splňují podmínky článku 5 nařízení (ES) č. 2135/95; pokud jde o produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. h) náhrada se poskytne pouze u těch, které splňují podmínky článku 6 nařízení (ES) č. 2135/95;

(7)

Výše uvedených náhrad se musí stanovit každý měsíc, přičemž je lze měnit v intervenčním období;

(8)

Čl. 27 odst. 5 první pododstavec nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky některých trhů, může být náhrada pro produkty uvedené v článku 1 zmíněného nařízení rozlišena podle místa určení;

(9)

Významný a rychlý nárůst preferenčního dovozu cukru ze západobalkánských zemí od počátku roku 2001, jakož i vývoz cukru do těchto zemí se jeví jako velmi uměle vytvořený;

(10)

S cílem zabránit zneužívání v souvislosti s produkty z odvětví cukru, u nichž byla čerpána vývozní náhrada a které byly zpětně dovezeny do Společenství, je třeba, aby náhrada pro produkty uvedené v tomto nařízení nebyla stanovena pro žádnou ze zemí západního Balkánu;

(11)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je třeba stanovit náhrady pro příslušné produkty v přiměřené výši;

(12)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/10

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1327/2004 ze dne 19. července 2004, kterým bylo vyhlášeno stálé nabídkové řízení ke stanovení vývozních dávek a/nebo vývozních náhrad pro bílý cukr (2), pro hospodářský rok 2004/05, vyžaduje, aby pro vývoz tohoto cukru do některých třetích zemí byla vyhlášena dílčí nabídková řízení.

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1327/2004 je případně třeba stanovit maximální výši náhrady pro příslušné dílčí nabídkové řízení, a to zejména s ohledem na současný stav a předpokládaný vývoj trhu s cukrem ve Společenství a světového trhu s cukrem.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/11

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 581/2004 ze dne 26. března 2004 o vypsání stálého nabídkového řízení na vývozní náhrady, které se týkají některých druhů másla (2), zavádí trvalé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 580/2004 ze dne 26. března 2004, kterým se stanoví postup nabídkového řízení, které se týká vývozních náhrad u některých mléčných výrobků (3), a po přezkoumání nabídek podaných jako odpověď na nabídkové řízení, je vhodné stanovit maximální vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 27. října 2004.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/13

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 582/2004 ze dne 26. března 2004 o vypsání stálého nabídkového řízení na vývozní náhrady u sušeného odstředěného mléka (2) zavádí trvalé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 580/2004 ze dne 26. března 2004, kterým se stanoví postup nabídkového řízení, které se týká vývozních náhrad u některých mléčných výrobků (3), a po přezkoumání nabídek podaných jako odpověď na nabídkové řízení, je vhodné stanovit maximální vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 27. října 2004.

(3)

Řídící výbor pro mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/14

(1)

Čl. 31 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 písm. a), b), c), d), e) a g) uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství lze pokrýt vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 ze dne 13. července 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného v příloze II nařízení (ES) č. 1255/1999.

(3)

Podle čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1520/2000 by sazba náhrady na 100 kg pro každý z dotčených základních produktů měla být stanovena každý měsíc.

(4)

V případě některých mléčných výrobků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, však existuje nebezpečí, že pokud se vysoké sazby náhrad stanoví s předstihem, může to ohrozit závazky přijaté ohledně těchto náhrad. Aby se tomuto nebezpečí předešlo, je nezbytné přijmout nezbytná preventivní opatření, aniž by se tím však bránilo uzavírání dlouhodobých smluv. Dosažení obou těchto cílů by mělo umožnit právě stanovení zvláštních sazeb náhrad pro účel stanovení náhrad předem.

(5)

Podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1520/2000 je třeba při stanovení sazby náhrad přihlédnout v patřičných případech k produkčním náhradám, podporám a dalším opatřením s rovnocenným účinkem, použitelným ve všech členských státech podle nařízení o společné organizaci trhu s daným výrobkem, na základní produkty uvedené v příloze A k uvedenému nařízení nebo na výrobky postavené na roveň.

(6)

Podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 se podpora poskytuje na odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a zpracované na kasein a kaseináty, pokud toto mléko a kasein nebo kaseináty z něho vyrobené splňují určité podmínky.

(7)

Nařízení Komise (ES) č. 2571/97 ze dne 15. prosince 1997 o prodeji másla za snížené ceny a o poskytování podpory pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo určené k použití při výrobě cukrářských výrobků, zmrzliny a jiných potravin (3), stanoví, že máslo a smetanu za snížené ceny je třeba poskytnout k dispozici odvětvím, která vyrábějí určité zboží.

(8)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1676/2004 ze dne 24. září 2004, kterým se pŕijímají autonomní a přechodná opatření týkající se dovozu určitých zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Bulharska a vývozu určitých zpracovaných zemědělských produktů do Bulharska (4) s účinností od 1. října 2004, zpracované zemědělské produkty neuvedené na seznamu v přiloze I Smlouvy, které jsou vyváženy do Bulharska, nemají nárok na vývozní náhrady.

(9)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/17

(1)

Rozhodnutím 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (3) schválila Rada Dohodu o veřejných zakázkách uvedenou v příloze 4 uvedeného rozhodnutí (dále jen „dohoda“). Podle podmínek této dohody mají být pravidla, která stanovuje, dodržována od okamžiku, kdy dané zakázky dosáhnou či přesáhnou částky (dále jen „prahové hodnoty“), které jsou touto úmluvou stanoveny a vyjádřeny zvláštními právy čerpání.

(2)

Cílem směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES je, kromě jiného, to, aby zadavatelé a veřejní zadavatelé, které je používají, mohli zároveň dodržovat závazky vyplývající z dohody. Za tímto účelem je třeba sledovat a případně přezkoumat, zda jsou prahové hodnoty stanovené směrnicemi, jež jsou touto dohodou dotčeny, v souladu s dohodou a, pokud tomu tak není, musí být tyto hodnoty Komisí zvýšeny či sníženy tak, aby odpovídaly přepočtu hodnot stanovených dohodou na eura se zaokrouhlením na celé tisíce směrem dolů. Pro období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2005 (4) prahové hodnoty uvedené ve směrnicích neodpovídají přepočtu hodnot stanovených dohodou na eura. Proto je třeba je přezkoumat.

(3)

Ve snaze snížit počet prahových hodnot, jež je třeba dodržovat, směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES dále sjednotily prahové hodnoty, které nevyplývají z dohody, s těmi, které z ní vyplývají. Je tudíž vhodné je rovněž přezkoumat.

(4)

Tyto změny nemají vliv na vnitrostátní předpisy, kterými se provádějí směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES počínaje prahy, které jsou nižší než prahy stanovené v uvedených směrnicích.

(5)

Je proto třeba změnit směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES,

1.

Článek 16 se mění takto:

2.

Článek 61 se mění takto:

1.

Článek 7 se mění takto:

2.

Článek 8 první pododstavec se mění takto:

3.

V článku 56 se částka „6 242 000 EUR“ nahrazuje částkou „5 923 000 EUR“.

4.

V čl. 63 odst. 1 prvním pododstavci se částka „6 242 000 EUR“ nahrazuje částkou „5 923 000 EUR“.

5.

Ustanovení čl. 67 odst. 1 se mění takto:

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/19

(1)

Všechny farmakologicky aktivní látky, které se používají v rámci Společenství ve veterinárních lékařských produktech pro předepisování zvířatům, z nichž jsou zhotovovány potravinářské výrobky, by se měly hodnotit v souladu s nařízením (EHS) č. 2377/90.

(2)

Látka salicylan sodný je zahrnuta do přílohy II pro všechny druhy, z nichž jsou zhotovovány potraviny, kromě ryb, ale pouze v případě aktuálního užívání. Zápis by měl být rozšířen tak, aby pokrýval orální použití u hovězího a vepřového dobytka s výjimkou zvířat produkujících mléko pro lidskou spotřebu.

(3)

Platnost prozatímního maximálního limitu residuí u fenvaleratu končí 1. července 2004. Ukázalo se vhodné dovolit dokončení vědeckých studií o této látce a platnost prozatímního maximálního limitu reziduí by se měla proto rozšířit do 1. července 2006.

(4)

Nařízení (EHS) č. 2377/90 by se mělo odpovídajícím způsobem změnit.

(5)

Přiměřená lhůta by měla být stanovena před začátkem použitelnosti tohoto nařízení, aby členské státy v souvislosti s tímto nařízením mohly provést nezbytné úpravy povolení pro uvedení dotyčných veterinárních lékařských produktů na trh, které bylo uděleno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství souvisejícím s veterinárními lékařskými produkty (2), aby se mohla vzít v úvahu ustanovení tohoto nařízení.

(6)

Opatření upravená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru veterinárních lékařských produktů,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/22

(1)

Komise podle článku 4 nařízení (ES) č. 953/2003 obdržela žádosti týkající se některých farmaceutických výrobků.

(2)

Komise stanovila, že obdržené žádosti splňují požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 953/2003 v souladu s postupem podle čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení.

(3)

Komise informovala žadatele o tom, že se rozhodla jejich žádosti přijmout.

(4)

Dotyčné produkty by tedy měly být doplněny do přílohy I nařízení (ES) č. 953/2003,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/25

(1)

Nařízení (ES) č. 517/94 ze dne 7. března 1994 stanoví roční množstevní limity pro některé textilní výrobky pocházející ze Srbska a z Černé Hory (2).

(2)

Srbsko a Černá Hora se v současnosti nachází v kritickém bodě reformního procesu. V této fázi je důležité podpořit politické a hospodářské reformy v tomto státě a nadále tuto zemi směřovat k procesu stabilizace a přidružení zavedenému Evropskou unií.

(3)

Zlepšení obchodních příležitostí pro Srbsko a Černou Horu v oblastech, v nichž má tato země komparativní ekonomické výhody, je velmi důležité pro podporu jejích hospodářských a politických reforem a prohloubení její integrace do evropských struktur.

(4)

Navrhované zvýšení kvót je součástí celkového procesu podpory užších obchodních vztahů se Srbskem s Černou Horou, který zahrnuje jednání se Srbskem a Černou Horou o dohodě o textilních výrobcích za účelem dosažení oboustranné liberalizace.

(5)

Proto je důležité zlepšit přístup na trh zejména u textilních výrobků a přezkoumat kvóty, které se v současnosti uplatňují na dovoz textilních výrobků pocházejících ze Srbska a Černé Hory. Toto další zlepšení odráží celkový pokrok, kterého bylo dosud dosaženo v rozhovorech o technických záležitostech vedoucím k jednání o dohodě o textilních výrobcích a ve schváleném zápisu z jednání podepsaném dne 15. června 2004.

(6)

Další dovoz některých kategorií textilních výrobků do EU již není v současnosti možný, protože příslušné kvóty byly vyčerpány. Srbsko a Černá Hora a rovněž členské státy požádaly o zvýšení kvót.

(7)

Je vhodné zvýšit úroveň kvót pro Srbsko a Černou Horu, aby bylo možno vyhovět projednávaným žádostem o dovoz pro kategorie 6, 7 a 15 a pro kategorii 16, v níž jsou množstevní limity téměř vyčerpány.

(8)

Nařízení (ES) č. 517/94 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření uvedená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro textil podle článku 25 nařízení (ES) č. 517/94,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/27

(1)

Článek 18 nařízení Rady (EHS) č. 2261/84 ze dne 17. července 1984, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování podpory produkce olivového oleje a podpory organizacím producentů olivového oleje (1), stanoví, že výnosy oliv a výnosy oleje uvedené v čl. 5 odst. 7 nařízení Rady 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s tuky a oleji (2), se musí stanovit podle homogenních produkčních oblastí na základě údajů poskytnutých producentskými členskými státy.

(2)

Pro Kypr, Maltu a Slovinsko by s ohledem na skromnou úroveň jejich produkce měly být statistické výsledky získány pouze z jedné regionální oblasti a na základě malého vzorku, který by na vnitrostátní úrovni nemohl být dostatečně přesný. Výsledné údaje by tak byly pro kontrolní účely nesourodé a nepoužitelné.

(3)

Ve snaze zabránit tomu, aby Kypr, Malta a Slovinsko byly zavaleny administrativními úkoly s cílem provést metodu odhadu výnosů pro jediný hospodářský rok 2004/05, která by stejně poskytla nepřiměřené výsledky, je vhodné učinit odchylku od čl. 5 odst. 7 nařízení 136/66/EHS, jakož i od článku 18 nařízení (EHS) č. 2261/84, a nestanovit pro tyto státy výnosy oliv a výnosy oleje pro uvedený hospodářský rok.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro oleje a tuky,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/28

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 a článku 13 nařízení (ES) č. 3072/95 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Na základě článku 13 nařízení (ES) č. 3072/95 musí být náhrady stanoveny se zřetelem na situaci a na vývojové perspektivy, jednak co se týče dostupného množství obilovin, rýže a zlomkové rýže a jejich ceny na trhu Společenství, a také co se týče cen obilovin, rýže, zlomkové rýže a produktů z obilovin na světovém trhu. Na základě týchž článků je rovněž důležité zajistit vyváženou situaci a přirozený vývoj cen a obchodu na trzích s obilovinami a rýží. Zároveň je třeba vzít v úvahu ekonomický aspekt zamýšlených vývozů a potřebu vyhnout se narušení trhu Společenství.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 1518/95 (3) o dovozním a vývozním režimu produktů zpracovaných z obilovin a rýže, stanovuje v článku 4 zvláštní kritéria, která je třeba vzít v úvahu pro výpočet náhrady pro tyto produkty.

(4)

Přidělenou náhradu pro určité zpracované produkty je třeba odstupňovat podle obsahu popelovin, surových vláken, slupek, bílkovin, tuků nebo škrobu; tento obsah je dobrým ukazatelem množství základního produktu skutečně obsaženého ve zpracovaném produktu.

(5)

U hlíz manioku a jiných kořenových plodin a tropických hlízovitých plodin, jakož i jejich mouček, nyní ekonomický aspekt případných vývozů, zejména vzhledem k povaze a původu těchto produktů, nevyžaduje stanovení vývozních náhrad. U některých produktů zpracovaných z obilovin se nyní vzhledem k malému podílu Společenství na světovém trhu nevyžaduje stanovení vývozní náhrady.

(6)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky některých trhů mohou mít za následek potřebu rozlišit náhradu poskytovanou pro určité produkty podle jejich místa určení.

(7)

Náhradu je třeba stanovovat jednou za měsíc, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(8)

Některé produkty zpracované z kukuřice mohou projít tepelným zpracováním, což by mohlo vést k tomu, že by byla poskytnuta náhrada, která neodpovídá kvalitě produktu. Je tedy nutné upřesnit, že se na tyto produkty, které obsahují předželatinovaný škrob, možnost poskytnutí vývozní náhrady nevztahuje.

(9)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/31

(1)

Podle článku 14 nařízení (ES) č. 1785/2003 lze u produktů, na něž odkazuje článek 1 uvedeného nařízení, rozdíl mezi kótacemi nebo cenami těchto produktů na světovém trhu a cenami ve Společenství vyrovnat vývozní náhradou.

(2)

Podle čl. 14 nařízení (ES) č. 1785/2003 se při stanovování náhrad musí přihlížet ke stávající situaci a k budoucímu vývoji cen a dostupnosti rýže a zlomkové rýže na trhu Společenství na jedné straně a cen rýže a zlomkové rýže na světovém trhu na druhé straně. Týž článek stanoví, že je také nutné zajistit rovnováhu a přirozený vývoj cen a obchodu na trhu s rýží a zároveň přihlédnout k hospodářskému aspektu zamýšlených vývozů, k nutnosti vyhnout se narušení trhu Společenství i k limitům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(3)

Nařízení Komise (EHS) č. 1361/76 (2) stanoví maximální procentní podíl zlomkové rýže povolený v rýži, pro niž je stanovena vývozní náhrada, a stanoví procento snížení, které se na takovou náhradu použije, pokud procentní podíl zlomkové rýže ve vyvážené rýži překročí stanovené maximum.

(4)

Stálé výběrové řízení na vývozní náhrady na rýži jsou ukončeny pro probíhající hospodářský rok, nemusí se tedy stanovovat vývozní náhrady dle obecného práva pro tento produkt. Je třeba k tomu přihlédnout při stanovování vývozních náhrad.

(5)

Čl. 13 odst. 5 nařízení (ES) č. 1785/2003 vymezuje zvláštní kritéria, k nimž je nutné přihlížet při výpočtu vývozní náhrady pro rýži a zlomkovou rýži.

(6)

Kvůli situaci na světovém trhu nebo zvláštním požadavkům některých trhů může být u určitých produktů nezbytné rozlišit náhrady podle místa určení.

(7)

Je vhodné stanovit samostatnou vývozní náhradu pro balenou dlouhozrnnou rýži s cílem přihlédnout k existující poptávce po tomto produktu na některých trzích.

(8)

Náhrada musí být stanovena nejméně jednou za měsíc a lze ji v průběhu této doby měnit.

(9)

Použití těchto pravidel a kritérií na současnou situaci na trhu s rýží, zejména na kótace nebo ceny rýže a zlomkové rýže ve Společenství a na světovém trhu, vede k stanovení náhrad v souladu s přílohou tohoto nařízení.

(10)

Pro účely správy objemových omezení, která vyplývají ze závazků Společenství přijatých v rámci WTO, je třeba pozastavit vydávání vývozních licencí se stanovením náhrady předem.

(11)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/34

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1517/95 ze dne 29. června 1995 o prováděcích pravidlech k nařízení (ES) č. 1784/2003, co se týče dovozního a vývozního režimu pro krmné směsi z obilovin a kterým se mění nařízení (ES) č. 1162/95 o zvláštních prováděcích pravidlech k režimu dovozních a vývozních licencí pro obiloviny a rýži (2), stanovuje v článku 2 zvláštní kritéria, která je třeba vzít v úvahu pro výpočet náhrady poskytované pro tyto produkty.

(3)

Při tomto výpočtu musí být vzat v úvahu také obsah produktů z obilovin. Za účelem zjednodušení by náhrada měla být vyplácena pro dvě kategorie „produktů z obilovin“, totiž kukuřici, nejběžněji používanou obilovinu pro výrobu krmných směsí určených na vývoz, a produkty z kukuřice na jedné straně a pro jiné obiloviny na straně druhé; druhá kategorie zahrnuje libovolné produkty z obilovin kromě kukuřice a produkty vyrobené z kukuřice. Náhrada musí být poskytnuta pro množství produktů obilovin obsažené v daném krmivu.

(4)

Výše náhrady musí zohlednit možnosti a podmínky prodeje těchto produktů na světovém trhu, potřebu zamezit narušení trhu Společenství a ekonomický aspekt vývozu.

(5)

S ohledem na současnou situaci na trhu s obilovinami, především na vyhlídky v oblasti dodávek, je třeba zrušit vývozní náhrady.

(6)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/36

(1)

Čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1784/2003 a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1785/2003 stanoví, že rozdíly mezi kurzy a cenami na světovém trhu a cenami uvnitř Společenství, produktů uvedených v čl. 1 každého z uvedených nařízení, mohou být pokryty vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 ze dne 13. července 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (3), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného v příloze III nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo v příloze IV nařízení (ES) č. 1785/2003.

(3)

Podle čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1520/2000 by sazba náhrady na 100 kilogramů každého z dotčených základních produktů měla být stanovena každý měsíc.

(4)

Závazky přijaté ohledně náhrad, které mohou být poskytovány při vývozu zemědělských produktů obsažených ve zboží, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy, by mohly být ohroženy předchozím stanovením vysokých sazeb náhrad. V takových situacích je tudíž nezbytné přijmout nezbytná preventivní opatření, aniž by tím však bylo znemožněno uzavírání dlouhodobých smluv. Opatřením, které umožňuje splnit tyto různé cíle, je stanovení zvláštní sazby náhrady pro stanovení náhrad předem.

(5)

V důsledku dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými ohledně vývozů těstovin ze Společenství do Spojených států, schválené rozhodnutím Rady 87/482/EHS (4) je nutné rozlišovat náhradu pro zboží kódů KN 1902 11 00 a 1902 19 podle jejich místa určení.

(6)

Podle čl. 4 odst. 3 a 5 nařízení (ES) č. 1520/2000 musí být stanovena snížená sazba vývozní náhrady s ohledem na výši produkční náhrady podle nařízení Komise (EHS) č. 1722/93 (5), pro dotčený základní produkt, platnou během předpokládaného období výroby zboží.

(7)

Lihoviny se považují za méně závislé na ceně obilovin používaných na jejich výrobu. Protokol 19 aktu o přistoupení Spojeného království, Irska a Dánska však stanoví, že musí být přijata nezbytná opatření s cílem usnadnit používání obilovin Společenství při výrobě lihovin vyráběných z obilovin. Je proto nezbytné přizpůsobit sazbu náhrady použitelnou pro obiloviny vyvážené ve formě lihovin.

(8)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1676/2004 ze dne 24. září 2004, kterým se přijímají autonomní a přechodná opatření ze týkající se dovozu určitých zpracovaných zemědělsských produktů do Bulharska (6), nemají s účinností od 1. řijna 2004 zpracované zemědělské produkty neuvedené na seznamu v přiloze I Smlouvy, které jsou vyváženy do Bulharska, nárok na vývozní náhrady.

(9)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/40

(1)

Čl. 27 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), c), d), f), g) a h) uvedeného nařízení v mezinárodním obchodě a ve Společenství lze pokrýt vývozní náhradou v případě, že se tyto produkty vyvážejí ve formě zboží uvedeného v příloze V uvedeného nařízení. Nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 ze dne 13. července 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného v příloze I nařízení (ES) č. 1260/2001.

(2)

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1520/2000 by sazba náhrady na 100 kg pro každý z dotčených základních produktů měla být stanovena každý měsíc.

(3)

Čl. 27 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanoví, že vývozní náhrada pro produkt obsažený v určitém zboží nesmí být vyšší, než je náhrada použitelná pro daný produkt vyvážený bez dalšího zpracování.

(4)

Náhrady stanovené tímto nařízením lze stanovit předem, neboť v současnosti není možné odhadnout situaci na trzích v příštích několika měsících.

(5)

Závazky přijaté ohledně náhrad, které mohou být poskytovány při vývozu zemědělských produktů obsažených ve zboží, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy, by mohly být ohroženy stanovením vysokých sazeb náhrad předem. V takových situacích je tudíž nezbytné přijmout nezbytná preventivní opatření, aniž by tím však bylo znemožněno uzavírání dlouhodobých smluv. Opatřením, které umožňuje splnit tyto různé cíle, je stanovení zvláštní sazby náhrady pro stanovení náhrad předem.

(6)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1676/2004 ze dne 24. září 2004, kterým se přijímají autonomní a přechodná opatření týkající se dovozu určitých zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Bulharska a vývozu určitých zpracovaných zemědělských produktů do Bulharska (3), nemají s účinností od 1. října 2004 zpracované zemědělské produkty neuvedené na seznamu v příloze I Smlouvy, které jsou vyváženy do Bulharska, nárok na vývozní náhrady.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/43

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1757/2004 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz ječmene do některých třetích zemí.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (3), se stanoví, že Komise může na základě podaných nabídek rozhodovat o stanovení maximální vývozní náhrady, přičemž vezme v úvahu kritéria uvedená v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95. V takovém případě je zakázka přidělena těm účastníkům řízení, jejichž nabídka odpovídá maximální náhradě nebo je nižší.

(3)

Použití výše uvedených kritérií v současné situaci na trhu s dotyčnou obilovinou vede ke stanovení maximální vývozní náhrady.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/44

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1565/2004 bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz ovsa produkovaného ve Finsku a Švédsku na export z Finska či Švédska do všech třetích zemí s výjimkou Bulharska, Norska, Rumunska a Švýcarska.

(2)

Na základě kritérií stanovených v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95 by měla být stanovena maximální náhrada.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/45

(1)

Evropská strategie zaměstnanosti hraje hlavní úlohu při dosahování cílů lisabonské strategie týkajících se zaměstnanosti a trhu práce. Reforma evropské strategie zaměstnanosti z roku 2003 zdůraznila význam střednědobého zaměření a provádění celého souboru politik doporučených v hlavních zásadách zaměstnanosti.

(2)

Hlavní zásady zaměstnanosti by měly být důkladně přezkoumávány pouze jednou za tři roky a jejich aktualizace během tohoto období by měla být nadále přísně omezena. Evropská úkolová skupina pro zaměstnanost se vyslovila pro předkládání důraznějších doporučení a účinnější využití postupu vzájemného hodnocení spíše než provádění dalších změn hlavních zásad.

(3)

Závěry Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost a prozkoumání národních akčních plánů členských států týkajících se zaměstnanosti, které jsou obsaženy ve společné zprávě o zaměstnanosti pro léta 2003–2004, ukazují, že členské státy a sociální partneři by se měli přednostně zaměřit na zvyšování schopnosti pracovníků a podniků přizpůsobovat se měnícím se ekonomickým podmínkám a požadavkům trhu práce; na získávání více lidí, kteří vstoupí na pracovní trh a zůstanou na něm, a na vytvoření situace, v níž je práce skutečným řešením pro všechny, včetně pomoci nezaměstnaným mladým lidem získat první zaměstnání a povzbuzování starších pracovníků k tomu, aby zůstali na pracovním trhu; na větší a účinnější investice do lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání, jakož i do výzkumu a vývoje, včetně platforem pro nejvyšší míru kvality; a na zajištění účinného provádění reforem prostřednictvím lepší správy věcí veřejných, včetně úsilí o zvýšení demokratické účasti, přesvědčování občanů o potřebě reforem a posilování vztahů mezi finančními prostředky EU, zejména ESF, a prováděním evropských hlavních zásad zaměstnanosti. Tyto priority plně odpovídají pojetí stávajících hlavních zásad, a proto mohou být prosazovány v jejich rámci.

(4)

Hlavní zásady zaměstnanosti se vztahují na nové členské státy ode dne jejich přistoupení.

(5)

Kromě těchto hlavních zásad zaměstnanosti by členské státy měly plně provádět obecné hlavní zásady hospodářských politik a zajistit, aby přijímaná opatření byla plně v souladu se zachováním zdravých veřejných financí a makroekonomické stability,

29.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/47

(1)

Evropská strategie zaměstnanosti hraje hlavní úlohu při dosahování cílů lisabonské strategie týkajících se zaměstnanosti a trhu práce. Úspěšné provedení lisabonské agendy vyžaduje, aby politiky zaměstnanosti členských států vyváženým způsobem zohledňovaly tři vzájemně se doplňující a podporující cíle plné zaměstnanosti, kvality pracovního místa a produktivity práce a sociální soudržnosti a sociální integrace. K dosažení těchto cílů jsou nezbytné další strukturální reformy, které se soustředí na deset hlavních zvláštních priorit a na lepší správu.

(2)

Reforma evropské strategie zaměstnanosti z roku 2003 zdůraznila význam střednědobého zaměření a provádění celého souboru politik doporučených v hlavních zásadách zaměstnanosti. Hlavní zásady zaměstnanosti by měly být důkladně přezkoumávány pouze jednou za tři roky a jejich aktualizace během tohoto období by měla být přísně omezena.

(3)

Rada přijala beze změny hlavní zásady politik zaměstnanosti členských států v roce 2004 rozhodnutím 2004/740/ES (1).

(4)

Dne 22. července 2003 přijala Rada doporučení k provádění politik zaměstnanosti členských států (2). Přezkoumání národních akčních plánů členských států pro zaměstnanost, uvedené ve společné zprávě o zaměstnanosti za roky 2003–2004, ukazuje, že členské státy a sociální partneři reagovali na tato doporučení Rady jen omezeně.

(5)

Evropská úkolová skupina pro zaměstnanost doporučila, aby EU vydala doporučení členským státům důrazněji. Prioritami by mělo být zlepšit adaptabilitu pracovníků a podniků; přilákat více lidí, aby vstoupili na trh práce a aby na něm zůstali; dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny; investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení; a zajistit účinné provedení reforem prostřednictvím lepší správy. Rada a Komise sdílejí toto hodnocení a začlenily politická poselství obsažená ve zprávě Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost do společné zprávy o zaměstnanosti.

(6)

Základem pro formulování doporučení EU pro politiky zaměstnanosti členských států v roce 2004 je analýza provedení hlavních zásad a doporučení Rady z roku 2003 ve společné zprávě o zaměstnanosti a obecná poselství i poselství určená jednotlivým zemím obsažená ve zprávě Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost.

(7)

Hlavní zásady zaměstnanosti se vztahují na nové členské státy ode dne jejich přistoupení. Všechny nové členské státy informovaly v posledních letech o provedení společných hodnoticích dokumentů, které se vztahují na hlavní zásady zaměstnanosti. Pro úspěšné pokračování probíhající reformy hospodářství musí většina nových členských států společně se sociálními partnery dále vyvíjet úsilí k modernizaci svých politik zaměstnanosti. Je nezbytné vytvořit novou rovnováhu mezi pružností a bezpečností, zvýšit účast na zaměstnanosti a investice do lidského kapitálu prostřednictvím celoživotního učení a zlepšit ochranu zdraví při práci. Sociální partnerství a významné zlepšení administrativní kapacity orgánů veřejné moci je ve většině nových členských států i nadále rozhodující k dosažení plné zaměstnanosti a účinnému využití podpory z Evropského sociálního fondu, hlavního nástroje pro investice do lidského kapitálu a celoživotního učení.

(8)

Poselství určená jednotlivým zemím obsažená ve zprávě Evropské úkolové skupiny pro zaměstnanost jsou plně v souladu s posuzováním zpráv o provedení společných hodnoticích dokumentů a mohou sloužit jako vodítko pro provedení hlavních zásad zaměstnanosti v nových členských státech,