30.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 303/1

(1)

V únoru 1998 uložila Rada nařízením (ES) č. 368/98 (2) konečná antidumpingová opatření („původní opatření“) ve formě cla ve výši 24 % na dovoz glyfosátu pocházejícího z Čínské lidové republiky („ČLR“). Toto nařízení bylo pozměněno nařízením Rady (ES) č. 1086/2000 (3), které zvýšilo clo na 48 % na základě antiabsorpčního šetření podle článku 12 základního nařízení. Následně na základě šetření o obcházení opatření podle článku 13 základního nařízení bylo nařízením Rady (ES) č. 163/2002 (4) clo 48 % uložené na dovoz glyfosátu pocházejícího z ČLR rozšířeno na dovoz glyfosátu odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu (ať již prohlášeného za pocházející z Malajsie a Tchaj-wanu či nikoliv), s výjimkou glyfosátu vyráběného jednou konkrétní společností v každé z těchto zemí.

(2)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz glyfosátu pocházejícího z ČLR (5) obdržela Komise dne 18. listopadu 2002 žádost o přezkum těchto opatření v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(3)

Žádost podala Evropská glyfosátová asociace (European Glyphosate Association, EGA) („žadatel“) jménem výrobců představujících zásadní podíl (konkrétně více než 90 %) na celkové výrobě glyfosátu ve Společenství.

(4)

Žádost vycházela z toho, že pokud opatření pozbudou platnosti, dojde pravděpodobně k pokračování či opakování dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Společenství. Na základě důkazů obsažených v žádosti dospěla Komise k názoru, že úroveň opatření není dostačující k obraně před škodlivými dumpingovými praktikami, což ospravedlnilo zahájení úplného prozatímního přezkumu z úřední moci ve věci těchto opatření zahrnující všechny aspekty takového řízení. Poté, co bylo na základě konzultací s poradním výborem zjištěno, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 základního nařízení, Komise zveřejnila oznámení o zahájení těchto přezkumů v Úředním věstníků Evropské unie  (6).

(5)

Komise oficiálně informovala o zahájení vyšetřování orgány ČLR, čínské vyvážející výrobce i výrobce, dovozce a uživatele v rámci Společenství identifikované v žádosti jako dotčené strany spolu s jejich sdruženími. Strany dostaly příležitost předložit svá stanoviska v písemné podobě a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(6)

Kvůli očividně vysokému počtu vyvážejících výrobců dotyčného výrobku v ČLR, který byl známý již na základě předchozího vyšetřování, předpokládalo oznámení o zahájení využít při vyšetřování dumpingu metodu výběru vzorků. Komise dále zaslala dotazníky pro výběr vzorků dovozcům známým službám Komise.

(7)

Zareagovat a v předepsaných lhůtách dodat informace požadované v oznámení o zahájení však dokázal jen omezený počet vyvážejících výrobců z ČLR. Použití výběru vzorků tudíž nebylo s ohledem na vyvážející výrobce z ČLR vnímáno jako nezbytné. Pouze jeden dovozce ohlásil dovoz glyfosátu pocházejícího z ČLR. Z toho důvodu nebylo použití výběru vzorků vnímáno jako nezbytné ani s ohledem na dovozce.

(8)

Komise zaslala dotazníky známým dotčeným stranám a obdržela odpovědi od 4 výrobců ze Společenství a 2 čínských vyvážejících výrobců. Jeden dovozce oznámil dovoz z ČLR a následně dodal odpověď na úplný dotazník.

(9)

Řada vyvážejících výrobců z ČLR, 4 výrobci a 13 dodavatelů se sídlem v zemích Společenství a sdružení distributorů a uživatelů poskytli svá písemná stanoviska. Všem stranám, které v předepsané lhůtě vznesly požadavek na vyjádření a zároveň prokázaly, že existují konkrétní důvody pro vyslechnutí jejich stanovisek, se této příležitosti dostalo.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace považované za nezbytné k určení toho, zda existuje pravděpodobnost pokračování či opakování újmu způsobujícího dumpingu, a také k posouzení zájmů Společenství. Ověřovací návštěvy proběhly v sídlech následujících společností:

(11)

Šetření pravděpodobnosti pokračování či opakování dumpingu během přezkumných vyšetřování pokrývalo období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2002 („období šetření“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou pravděpodobnosti pokračování či opakování škod pokrývalo období od ledna 1999 do konce období šetření („období analýzy“).

(12)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení požádali dvě čínské společnosti, Zhejiang Xinan Industrial Group Ltd. („Xinanchem“) a Zhenjiang Jiagnan Chemical Factory („Zhenjiang“) o zacházení jako v tržní ekonomice a o individuální zacházení. Bylo však zjištěno, že Zhenjiang v průběhu období šetření nerealizoval do Společenství žádné vývozy dotyčného výrobku. Žádost o zacházení jako v tržní ekonomice a individuální zacházení ze strany Zhenjiang se proto ukázala jako irelevantní. Xinanchem byl požádán o vyplnění formuláře prohlášení o zacházení jako v tržní ekonomice a poskytnutí všech nezbytných a relevantních informací.

(13)

Ačkoliv byla většina akcií společnosti ve vlastnictví soukromých osob, byla společnost kvůli vysoké rozptýlenosti akcií nevlastněných státem a kvůli skutečnosti, že stát vlastnil zdaleka největší díl akcií, shledána jako jsoucí pod kontrolou státu. Kromě toho bylo představenstvo společnosti jmenováno státními akcionáři a většina členů představenstva byla buď státními úředníky, anebo úředníky státem vlastněných podniků. Z těchto důvodu bylo rozhodnuto, že společnost je pod zásadním vlivem a kontrolou státu.

(14)

Dále bylo zjištěno, že vláda ČLR udělila Čínské obchodní komoře dovozců a vývozců kovů, minerálů a chemických látek (CCCMC) právo razítkovat smlouvy a ověřovat vývozní ceny pro celní odbavení. Součástí tohoto systému bylo nastavování minimální ceny pro vývoz glyfosátu, což umožňovalo CCCMC vetovat vývozy, které tuto cenu nerespektovaly.

(15)

V důsledku toho bylo po konzultacích s poradním výborem rozhodnuto neudělit společnosti Xinanchem zacházení jako v tržní ekonomice proto, že tato společnost nesplnila všechna kritéria stanovená čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(16)

Protože Xinanchem nezískal statut tržní ekonomiky, požádala společnost o individuální zacházení, tzn. určení individuálního dumpingového rozpětí na základě individuálních vývozních cen společnosti. Komise tedy prověřila, zda se daná společnost fakticky i právně těšila potřebnému stupni nezávislosti na státu s ohledem na nastavení své vývozní ceny.

(17)

V tomto ohledu bylo zjištěno, že Xinanchem je předmětem podstatné kontroly ze strany státu co se týče stanovení vývozních cen pro dotyčný výrobek tak, jak uvádí bod 14 výše. Byl tudíž učiněn závěr, že Xinanchem nesplňuje požadavky nutné pro individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(18)

Dotyčný výrobek je glyfosát pocházející z ČLR („dotyčný výrobek“), v současnosti kódů KN ex 2931 00 95 (kódy TARIC 2931009581 a 2931009582) a ex 3808 30 27 (kódy TARIC 3808302711 a 3808302719). Dotyčný výrobek je totožný s výrobkem, jenž byl předmětem šetření vedoucího k přijetí původních opatření („původní šetření“).

(19)

Glyfosát je neselektivní herbicid, který se může vyskytovat v různých stupních a formách koncentrace, přičemž ty hlavní jsou kyselina, sůl a upravený (formulovaný) výrobek. Kyselina je základní formou chemické látky vznikající ve výrobním procesu a obvykle má podobu suchého prášku s obsahem 95 % glyfosátu nebo vlhkého koláče s obsahem 84 % glyfosátu s tím, že rozdíl je pouze důsledkem zbytkového množství vody. Sůl je ředitelná forma glyfosátu vyráběná z kyseliny. Jedná se o kapalinu obvykle obsahující 62 % soli IPA (7), což odpovídá obsahu glyfosátu ve výši 43 %. Upravený glyfosát má obvykle kapalnou formu a obsahuje směs soli glyfosátu, vody a dalších chemických látek jako jsou surfaktanty a přísady umožňují absorbování herbicidu rostlinami a zvyšující účinnost. Typická standardní forma upraveného glyfosátu obsahuje 360 gramů glyfosátu na jeden litr.

(20)

S cílem snížit přepravní náklady dovozci obvykle nakupují glyfosát v koncentrované podobě (obyčejně jako kyselinu nebo vlhký koláč, ale také jako sůl) a dále jej zpracovávají přidáním vody a dalších chemických látek tak, aby získali upravený (formulovaný) glyfosát, což je jediná forma použitelná jako koncový výrobek, tzn. jako neselektivní herbicid. Z toho důvodu bylo pro účely šetření na dovozce a zpracovatele nahlíženo jako na jedinou skupinu („dovozci/zpracovatelé“).

(21)

Glyfosát vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobci ze zemí Společenství požadujícími přezkum opatření před pozbytím platnosti sdílí s glyfosátem vyráběným v ČLR a prodávaným ve Společenství čínskými vyvážejícími výrobci stejné základní fyzické, technické a chemické vlastnosti stejně jako způsoby užití, a je na ně tudíž nahlíženo jako na obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Dále bylo zjištěno, že glyfosát vyráběný a prodávaný na domácím trhu třetí země s tržní ekonomikou („srovnatelná země“), tzn. Brazílie, má stejné základní fyzické, technické a chemické vlastnosti stejně jako stejné způsoby užití jako glyfosát vyráběný v ČLR a vyvážený do Společenství. Byly proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(22)

V rámci šetření spolupracovaly dvě čínské společnosti. Jen jedna z nich (Xinanchem) však realizovala vývozy dotyčného výrobku do Společenství během období šetření (dále jen čínský vyvážející výrobce). Spolupráce s druhou společností (Zhenjiang) se z toho důvodu omezila pouze na šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Celkové množství glyfosátu pocházejícího z ČLR dovezeného v průběhu období šetření je méně než 50 % množství dovezeného v období původního šetření (12 měsíců do konce srpna 1995). Jelikož spotřeba stoupala, tržní podíl dovozů dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR za stejné období poklesl ještě výrazněji. Konkrétně došlo k poklesu z 11 % v období původního šetření na méně než 3 % na počátku období analýzy a na méně než 2 % v roce 2001, i když poté došlo během období šetření k navýšení, avšak stále na méně než 2 %.

(23)

Protože je ČLR považována za tranzitivní ekonomiku, Komise byla v tomto případě nucena určit běžnou hodnotu na základě údajů získaných od výrobců ze třetí země s tržní ekonomikou v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(24)

Pro tento účel navrhla Komise v oznámení o zahájení Brazílii, která byla též srovnatelnou zemí v rámci šetření vedoucího k přijetí opatření.

(25)

Všem zainteresovaným stranám se dostalo příležitosti vyjádřit se k navrhované volbě srovnatelné země.

(26)

Čínský vyvážející výrobce prohlásil, že měla být použita země s úrovní ekonomického rozvoje bližší ČLR a že srovnatelná země ležící v Asii by posloužila jako vhodnější příklad. Je třeba uvést, že shodná úroveň ekonomického rozvoje sama o sobě není pro určení běžné hodnoty relevantní. Ačkoliv nebyly předloženy žádné odůvodněné návrhy na jinou srovnatelnou zemi než Brazílii, obrátila se Komise na známé výrobce dotyčného výrobku z Tchaj-wanu a Malajsie s dotazem na jejich ochotu poskytnout požadované informace. Tito výrobci z Tchaj-wanu a Malajsie však sdělili, že oba trhy jsou pod silným vlivem levného dovozu glyfosátu pocházejícího z ČLR a že ceny v těchto zemích nejsou reprezentativní. Jeden výrobce z Tchaj-wanu uvedl, že jiné země, například Brazílie, jsou pro tento účel vhodnější. V důsledku toho nedošlo k žádné další spolupráci s těmito výrobci.

(27)

Čínský vyvážející výrobce v ČLR dále sdělil, že informace týkající se Brazílie by byly poskytnuty sesterskou spřízněnou společností člena skupiny žadatele a že Komise by za účelem stanovení běžné hodnoty měla spíše využít nezávislé a patřičně ověřitelné informace. Skutečnost, že jedna společnost v navrhované srovnatelné zemi je spřízněnou společností člena skupiny žadatele, však nebyla shledána jako překážka pro to, aby získané informace byly spolehlivé a ověřitelné. Zvláštní pozornost byla věnována nutnosti eliminovat všechny možné dopady uvedeného vztahu na určení běžné hodnoty.

(28)

Protože byla Brazílie vnímána jako přiměřená volba nabízející výrobce ochotné spolupracovat a využívající srovnatelný výrobní proces, a především protože Brazílie posloužila jako srovnatelná země v rámci šetření vedoucího k přijetí opatření, byla Brazílie nakonec zvolena srovnatelnou zemí. Komise se snažila získat požadované informace od dvou známých výrobců v této zemi, tzn. společností Monsanto do Brasil („Mobras“) a Nortox. Komise nakonec dokázala získat informace pouze od Mobras, což je společnost spřízněná se členem skupiny žadatele. Bylo určeno, že domácí prodej této společnosti byl reprezentativní ve vztahu k objemu dotyčného výrobku prodávaného čínským vyvážejícím výrobcem do zemí Společenství.

(29)

Běžná hodnota byla vypočítána pro všechny formy glyfosátu vyrobeného a prodaného v Brazílii, tzn. pro kyselinu glyfosátu i různé upravené varianty podle koncentrace.

(30)

Bylo zjištěno, že typy výrobku prodávané na domácím trhu v Brazílii nejsou srovnatelné s typy výrobku prodávanými uvedeným vyvážejícím výrobcem ve Společenství. Proto byla v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení běžná hodnota určena na základě výrobních nákladů s připočtením přiměřené částky na prodejní, všeobecné a administrativní náklady a na zisk. Prodejní, všeobecné a administrativní náklady a zisk byly určeny na základě domácího prodeje dotyčného výrobku ze strany společnosti Mobras. V této souvislosti uvádíme, že Mobras získával hlavní část surovin na výrobu glyfosátu od spřízněné společnosti v Brazílii. Výše zisku této spřízněné společnosti byla při určování nákladů na zajištění surovin pro výpočet výrobních nákladů nastavena na nižší úroveň.

(31)

Částky prodejních, všeobecných a administrativních nákladů a zisků vycházely ze skutečných údajů o prodeji glyfosátu v běžné obchodní činnosti společnosti Mobras.

(32)

Veškeré vývozní prodeje čínského vyvážejícího výrobce ve Společenství byly realizovány přímo nezávislým zákazníkům ve Společenství a vývozní cena byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě zaplacených nebo splatných cen.

(33)

Srovnání údajů týkajících se vývozů do Společenství poskytnutých čínským vyvážejícím výrobcem a celkového objemu dovozů z ČLR podle bodu 58 ukázalo, že úroveň spolupráce je nízká, jelikož tyto vývozy představovaly méně než 26 % všech dovozů Společenství z ČLR v průběhu období šetření.

(34)

Pro účely spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno náležité narovnání ve formě úprav o rozdíly, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Na tomto základě byly podle potřeby provedeny úpravy s ohledem na nepřímé zdanění, slevy, dopravu, pojištění, manipulaci, nakládání a vedlejší náklady, obaly, úvěry a provize. Úpravy vývozní ceny s ohledem na vnitrozemskou nákladní přepravu ve vyvážející zemi, náklady na obaly a úvěrové náklady byly provedeny na základě nákladů určených ve srovnatelné zemi.

(35)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno podle principu „ze závodu“.

(36)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou čínského vyvážejícího výrobce ukázalo pro období šetření dumpingové rozpětí ve výši 28,7 %.

(37)

S ohledem na neudělení individuálního zacházení danému vyvážejícímu výrobci bylo vypočítáno celkové dumpingové rozpětí pro celou ČLR.

(38)

Protože – jak uvádí bod 33 – úroveň spolupráce byla nízká, došlo ke stanovení úrovně dumpingu pro objem vývozu nespolupracujících čínských vyvážejících výrobců na základě nejvyššího rozpětí určeného pro reprezentativní typ dotyčného výrobku na straně spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tento přístup byl zvolen jako vhodný, jelikož nic neukazovalo na to, že jakýkoliv z nespolupracujících výrobců provádí dumping výrobku na nižší úrovni než je úroveň spolupracujícího výrobce. Z toho důvodu bylo všem nespolupracujícím vyvážejícím výrobcům a spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci bez dovozu do Společenství během období šetření přiřazeno dumpingové rozpětí ve výši 30,2 %.

(39)

Konečně bylo vypočítáno celostátní průměrné dumpingové rozpětí, a to pomocí váhového faktoru, výše výloh, pojištění a přepravného v ceně pro každou skupinu vývozců, tedy spolupracující i nespolupracující. Celostátní dumpingové rozpětí bylo stanoveno na 29,9 %.

(40)

Celostátní průměrné dumpingové rozpětí stanovené během šetření v rámci prozatímního přezkumu bylo nižší než dumpingové rozpětí stanovené během původního šetření, a také nižší než dumpingové rozpětí stanovené během antiabsorpčního šetření podle článku 12 základního nařízení. Zde je nutné připomenout, že došlo k podstatnému snížení běžné hodnoty dotyčného výrobku od období původního šetření. Je proto důvodné konstatovat, že je nepravděpodobné, aby došlo k opakovanému nasazení vyššího dumpingového rozpětí v případě, že opatření budou změněna tak, aby odrážela dumpingové rozpětí stanovené v rámci šetření při prozatímním přezkumu.

(41)

Z odpovědí v dotaznících a statistických údajů Eurostatu bylo zjištěno, že glyfosát je prodáván do třetích zemí za ceny, které jsou ještě nižší než dumpingové ceny výrobku prodávaného na trhu Společenství. Z odpovědí v dotaznících dále vyplynulo, že od zavedení definitivních opatření došlo ke zvýšení objemu vývozů do třetích zemí o více než 100 %. Pokud by tedy došlo ke zrušení opatření, vyvážející výrobci z ČLR by také mohli přesměrovat svůj stávající vývoz z jiných trhů na trh Společenství ve velkém objemu a za dumpingové ceny.

(42)

Informace poskytnuté žadatelem ukázaly, že více než 80 % veškeré výroby glyfosátu v ČLR je vyváženo. Co se týče dvou spolupracujících vyvážejících výrobců, vývoz tvořil podstatnou část celkového objemu jejich výroby glyfosátu. Proto bylo stanoveno, že většina objemu výroby glyfosátu v ČLR směřovala na vývozní trhy.

(43)

Dvě spolupracující společnosti uvedly, že jejich výrobní kapacita během období šetření byla přibližně 34 000 tun glyfosátu převedeno na ekvivalent 95 % kyseliny. Od roku 1999 zvýšily obě společnosti podle odpovědí v dotazníku svou výrobní kapacitu o více než 92 %. Informace dodané žadatelem obsahovaly odhad, že celková výrobní kapacita glyfosátu v ČLR činí 79 500 tun. Obě spolupracující společnosti využívaly téměř celou svou výrobní kapacitu. Informace dodané žadatelem však ukázaly, že průměrná míra využití výrobní kapacity všech výrobců v ČLR činila v roce 2001 přibližně 83 %, což znamená rezervní kapacitu ve výši asi 13 500 tun.

(44)

Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že vyvážející výrobci v ČLR mají k dispozici kapacitu na zvýšení vývozu na trh Společenství v případě, že by došlo ke zrušení opatření.

(45)

Jak je uvedeno v bodu 1, po zavedení definitivních cel v únoru 1998 byla realizována další dvě šetření v souladu s článkem 12 a článkem 13 základního nařízení. Nálezy těchto šetření ukázaly na neschopnost vývozců z ČLR konkurovat na trhu Společenství za nedumpingové ceny, protože pro zajištění přítomnosti na trhu Společenství se museli uchýlit k obcházení, které spočívalo v přepravování dotyčného výrobku do Společenství přes překladiště v jiných zemích za výrazně dumpingové ceny (vyšetřování namířené proti obcházení podle článku 13), a také k absorpčnímu jednání.

(46)

Přes 90 % veškerého nedávného dovozu z ČLR bylo realizováno v rámci dohod o aktivním zušlechťování. Během období analýzy dovozy z ČLR realizované v režimech aktivního zušlechťování trvale stoupaly na úkor dovozů s dodáním clo zaplaceno, a to přibližně ze 60 % celkového objemu v roce 1999 až na více než 90 % v období šetření. Vývoz z ČLR se v posledních letech jasně přesunul do režimu aktivního zušlechťování.

(47)

Jelikož ČLR disponuje nevyužitou výrobní kapacitou a průměrné vývozní ceny do nečlenských zemí ES byly během období šetření podstatně nižší než ceny převládající na trhu Společenství, je možné očekávat, že pokud by došlo ke zrušení opatření, došlo by k přesměrování dodatečné výroby či prodeje výrobku v současnosti vyváženého do nečlenských zemí na trh Společenství, a to ve významném množství.

(48)

Šetření ukázalo, že vývoz z ČLR je stále realizován za dumpingové ceny. Z důvodu absence náznaků v opačném smyslu je tudíž důvodné očekávat, že dumping by pravděpodobně pokračoval i v budoucnosti. Kromě toho bylo shledáno jako pravděpodobné, že objem dumpingového dovozu, jenž je v současnosti na nízké úrovni, by se podstatně zvýšil, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(49)

Xinanchem, spolupracující vyvážející výrobce z ČLR, projevil zájem nabídnout závazek. Je však nutné uvést, že Xinanchem nesplnil požadavky na udělení individuálního zacházení kvůli existujícímu systému kontroly cen, který stát svěřil do rukou CCCMC. Z důvodu nízké úrovně spolupráce ze strany vyvážejících výrobců z ČLR dále Komise nebyla v postavení, které by jí umožňovalo další zvážení závazku navrhovaného ze strany Xinanchem, a to z důvodu vysokého inherentního rizika obcházení tohoto závazku. Spolupracující vyvážející výrobce byl v tomto smyslu informován. Dále, Komise neobdržela ze strany Xinanchem žádnou konkrétní nabídku závazku.

(50)

Čtyři výrobci ze zemí Společenství, kteří spolupracovali při šetření, představovali 100 % výroby glyfosátu ve Společenství během období šetření. Jedná se tudíž o výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(51)

Pro účely tohoto přezkumu je stejně jako při původním šetření na výrobní odvětví Společenství nahlíženo jako na tvořené pouze skutečnými výrobci glyfosátu, tzn. výrobci, kteří – na rozdíl od zpracovatelů přeměňujících jednu formu glyfosátu na druhou – vyrábějí glyfosát z nezbytných surovin. Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že na zpracovatele, tzn. společnosti nakupující kyselinu nebo sůl glyfosátu, kterou posléze zpracovávají na vlastní glyfosát, by mělo být také nahlíženo jako na výrobce ze zemí Společenství. Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je však glyfosát v různých formách a je jasné, že zpracovatel již z definice pouze zpracovává již existující formu glyfosátu na formu jinou. Z toho důvodu se nepřijímá tvrzení, že zpracovatel je ve skutečnosti výrobcem glyfosátu. Dále, rozdíl mezi výrobci a dovozci/zpracovateli je ve shodě s postupem zaujatým při původním šetření.

(52)

Ve věci jednoho výrobce bylo nutné zvážit, zda jej lze definovat jako výrobce ze zemí Společenství s ohledem na firemní strukturu skupiny, jejíž součástí tento výrobce byl. Bylo shledáno, že tento výrobce je zcela integrován v jediné ekonomické jednotce sestávající z velkého množství společností a podnikající následujícím způsobem: Centrála skupiny, která se nachází vně Společenství, nakupuje suroviny. Dceřinná společnost ve Společenství (uvedený výrobce) vyrábí kyselinu glyfosátu na základě ujednání o poplatcích s centrálou skupiny, která přitom zůstává majitelem glyfosátu. Kyselina glyfosátu je následně prodávána centrálou skupiny druhé dceřin é společnosti ve Společenství, kde dochází k jejímu zpracování na sůl a upravený výrobek. Upravený výrobek je poté prodáván do sítě spřízněných distributorů ve Společenství v rámci skupiny, kteří výrobek konečně prodávají nezávislým zákazníkům. Šetření ukázalo, že glyfosát vyráběný touto společností pochází ze Společenství a že výroba, technologické a kapitálové investice do výroby a také prodej probíhá ve Společenství. Na základě výše uvedeného je tento výrobce výrobcem ze zemí Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 4 a čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(53)

Jeden výrobce ze zemí Společenství spolu se sdružením zastupujícím distributory a uživatele tvrdil, že jedna společnost považovaná za výrobce ze zemí Společenství ve skutečnosti kyselinu glyfosátu nevyrábí uvnitř Společenství, ale jen dováží kyselinu či sůl ze třetí země a upravuje ji ve Společenství. Šetření ukázalo, že i když tato společnost dováží určité množství upraveného glyfosátu ze třetích zemí, většina výrobků jí prodávaných ve Společenství je vyráběna z kyseliny glyfosátu vyráběné samotnou společností ve Společenství. Na společnost bylo tudíž nahlíženo jako na výrobce ze zemí Společenství, přičemž uvedené tvrzení bylo zamítnuto.

(54)

Součástí posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství bylo i hodnocení všech ekonomických faktorů a ukazatelů ovlivňujících situaci odvětví od roku 1999 až po období šetření.

(55)

Obecně platí, že údaje o objemech glyfosátu zahrnují všechny formy glyfosátu, pokud není uvedeno jinak. Pro účely srovnání byly objemy upraveny na ekvivalent 95 % kyseliny glyfosátu. Údaje o prodeji výrobním odvětvím Společenství obsahují pouze prodej glyfosátu vyrobeného ve Společenství, a nikoliv prodej glyfosátu dovezeného a následně dále prodaného určitými výrobci ze zemí Společenství.

(56)

Trh s glyfosátem uvnitř Společenství, na který výrobní odvětví Společenství prodává, pokrývá jak poptávku po upraveném výrobku, jenž je možné okamžitě použít jako herbicid, tak poptávku ze strany dovozců/zpracovatelů po glyfosátu ve formě soli nebo kyseliny k dalšímu zpracování na upravený výrobek, jenž může být následně prodán ve Společenství anebo vyvezen. Oba typy poptávky lze uspokojit buď ze strany výrobního odvětví Společenství anebo dovozem ze třetích zemí. Spotřeba ve Společenství byla tudíž posuzována na úrovni prodeje distributorům/uživatelům a dovozcům/zpracovatelům. Výpočet byl proveden na základě celkového objemu výroby výrobního odvětví Společenství upraveného s ohledem na změny v úrovni zásob, celkového dovozu podle údajů Eurostatu a konečně doplňujících údajů poskytnutých výrobním odvětvím Společenství ve věci určitých objemů, kterým se dostalo zvláštního celního zacházení, s odečtením vyvezeného objemu nahlášeného výrobním odvětvím Společenství.

(57)

Na základě výše uvedeného bylo shledáno, že spotřeba Společenství se v letech 1999 až 2001 stabilně zvyšovala, a to o 41 %. To je odrazem rostoucího přijímání a užívání glyfosátu jako neselektivního herbicidu. Následují podrobné údaje v tunách.

Tabulka 1:

Spotřeba

(58)

Objem dovozů dotyčného výrobku byl určen na základě statistických údajů poskytnutých Eurostatem a doplňujících údajů poskytnutých výrobním odvětvím Společenství ve věci určitých objemů, kterým se dostalo zvláštního celního zacházení. S cílem zachoval důvěrnost těchto údajů jsou hodnoty vyjádřeny v indexované formě. Celkové množství glyfosátu pocházejícího z ČLR dovezené během období šetření je méně než 50 % množství dovezeného během období původního šetření (12 měsíců do konce srpna 1995). Protože se spotřeba zvyšovala, tržní podíl dovozu dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR se za stejné období propadl ještě výrazněji. Z 11 % během období původního šetření tento podíl klesl na méně než 3 % na počátku období analýzy a na méně než 2 % v roce 2001. Během období šetření sice došlo následovně k nárůstu, avšak podíl zůstal na méně než 2 %. Jak bylo uvedeno v bodu 46 výše, více než 90 % nedávných dovozů z ČLR bylo realizováno v rámci dohod o aktivním zušlechťování, což ukazuje, že většina dováženého glyfosátu z ČLR je ve skutečnosti reexportována, odrážejíce to, že opatření činí prodej ve Společenství obtížný. Během období analýzy se dovozy z ČLR realizované v rámci dohod o aktivním zušlechťování vytrvale zvyšovaly na úkor dovozů s dodáním clo zaplaceno, konkrétně z asi 60 % celkového objemu v roce 1999 na více než 90 % v období šetření. Tržní podíl vývozců z ČLR se v důsledku platných opatření viditelně snížil, avšak i přesto si zachovávají na trhu Společenství jasnou přítomnost. Vývoj dovozu z ČLR a tržní podíl ČLR během období analýzy ukazuje následující tabulka v indexované podobě s rokem 1999 jako základnou.

Tabulka 2:

Dovozy z ČLR

(59)

Jelikož dovozy upraveného glyfosátu pocházejícího z ČLR do Společenství byly zanedbatelné a v průběhu období šetření neproběhl žádný dovoz soli glyfosátu, byl vývoj cen určován pouze na základě cen kyseliny glyfosátu. Údaje vychází ze statistik Eurostatu. Cena za dováženou 95 % kyselinu glyfosátu pocházejícího z ČLR vyjádřená v eurech za kilogram před aplikováním antidumpingového cla vytrvale klesala, konkrétně z 3,50 EUR v roce 1999 na 2,80 EUR v období šetření, což je celkový pokles o 20 %. Následují podrobné údaje.

Tabulka 3:

Ceny ČLR

(60)

Z důvodu osvětleného v bodu 59 bylo cenové podbízení posuzováno také pouze na základě cen za kyselinu glyfosátu. Protože má dovážená kyselina pocházející z ČLR formu 95 % kyseliny a výrobci ze zemí Společenství prodávají na trhu Společenství formu vlhkého koláče s obsahem 84 %, bylo nutné za účelem náležitého srovnání převést ceny koláče glyfosátu na 95 % obsah kyseliny. To je ovšem možné, jelikož v podstatě jediný rozdíl mezi těmito dvěma výrobky je vyšší obsah vody v koláči. Dále, cena čínského glyfosátu se zakládala na údajích poskytnutých během šetření ze strany spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Vycházeje z cen na hranicích Společenství zahrnujících celní poplatky, avšak nikoliv antidumpingové clo, existovalo během období šetření podbízivé rozpětí ve výši 20–30 %, což ukazovalo na to, že bez opatření by byly ceny na trhu Společenství vystaveny tlaku na snížení ze strany levnějšího čínského glyfosátu. Vzhledem k úrovni existujícího antidumpingového cla (48 %) překračovala cena glyfosátu pocházejícího z ČLR s dodáním clo zaplaceno prodejní cenu výrobního odvětví Společenství o 10–20 %. Je však třeba uvést, že došlo k nastavení podbízivého rozpětí převyšujícího 80 % s ohledem na prodej glyfosátu pocházejícího z ČLR s dodáním clo nezaplaceno během období šetření tak, jak je to vysvětleno v bodech 119 a 120.

(61)

Jak uvádí bod 71 níže, jeden výrobce ze zemí Společenství dovezl velké množství upraveného glyfosátu od spřízněných společností ve třetích zemích. Tyto dovozy se týkají nestandardního upraveného výrobku s vysokou hodnotou. Dovozní cena i cena za další prodej markantně převyšují ceny hlavních upravených výrobků vyráběných a prodávaných výrobním odvětvím Společenství v zemích Společenství. Tyto dovozy tudíž nepřispěly ke snižování cen na trhu Společenství.

(62)

Následující údaje o dovozu zahrnují i glyfosát dovážený v rámci dohod o aktivním zušlechťování, avšak nikoliv dovoz glyfosátu výrobcem ze Společenství od spřízněných společností ve třetích zemích.

Tabulka 4:

Objem dovozu z jiných třetích zemí a tržní podíly

(63)

S cílem umožnit smysluplné srovnání cen dovozů glyfosátu ze třetích zemí bylo srovnání uskutečněno na základě kyseliny glyfosátu, jež tvořila více než 90 % veškerého dovozu glyfosátu během období šetření.

(64)

Dovoz glyfosátu ze strany společností nespřízněných s výrobci ze zemí Společenství nepatrně poklesl z 3 912 tun v roce 1999 na 3 127 tun v období šetření. Jediný zásadní objem dovozu během období šetření z jiných zemí než z ČLR, s výjimkou dovozů výrobci ze zemí Společenství od spřízněných společností vně Společenství, pocházel z Tchaj-wanu (viz tabulka výše). Následně po šetření namířenému proti obcházení došlo nařízením Rady (ES) č. 163/2002 k rozšíření cla i na dovozy dotyčného výrobku odesílané z Malajsie nebo Tchaj-wanu (ať už byl prohlášen za pocházející z Malajsie nebo Tchaj-wanu či nikoliv), s výjimkou dovozů vyráběných jednou konkrétní společností v každé z obou zemí. Dovoz z Malajsie po rozšíření působnosti opatření zásadně poklesl a během období šetření nebyl nijak významný.

(65)

V případě Tchaj-wanu došlo k poklesu dovozu v roce 2001 v době, kdy probíhalo šetření namířené proti obcházení opatření, avšak k opětovnému nárůstu během období šetření až na úroveň představující přibližně 4 % spotřeby Společenství. Zatímco úroveň dovozu z Tchaj-wanu zůstává relativně vysoká, je třeba si uvědomit, že ne všechny vývozy z Tchaj-wanu jsou předmětem rozšířeného cla v důsledku přezkumu proti obcházení. Dále je třeba poznamenat, že během období analýzy byly ceny dovozů z Tchaj-wanu o 10–20 % vyšší než ceny dovozů z ČLR bez ohledu na antidumpingová cla vztahující se na dovozy z ČLR, a že tchajwanské ceny nebyly ve vztahu k cenám výrobního odvětví Společenství v průběhu období šetření podbízivé. Dovoz ze všech ostatních zemí probíhá za ceny, které jsou velmi blízké cenám výrobního odvětví Společenství.

(66)

Aby bylo možné smysluplně posoudit některé ukazatele vzniklé újmy, bylo nezbytné vyloučit údaje s ohledem na výrobce zmíněného v bodu 52 v případech, kdy mohly být tyto údaje ovlivněny společnostmi přítomnými ve struktuře skupiny, avšak nacházejícími se vně Společenství. Protože je ziskovost evropských provozů dané společnosti ovlivňována výsledky celého dodavatelského řetězce včetně centrály nacházející se vně Společenství, bylo považováno za vhodné vyloučit údaje od dané společnosti z analýzy ukazatelů v oddílech f) Ziskovost a h) Peněžní tok a schopnost získat kapitál, stejně jako z analýzy „návratnosti investic“ v oddíle g) Investice a návratnost investic. Dále, protože vznikla sloučením dvou dříve nezávislých subjektů, nebyla tato společnost schopná poskytnout informace za celé období analýzy o prodejních cenách a zaměstnanosti. Z toho důvodu bylo také nutné vyloučit dostupné informace z analýzy trendů v oddílech e) Prodejní ceny a náklady a i) Zaměstnanost, produktivita a mzdy. Protože tato společnost odpovídá jen za 15 % až 25 % výroby dotyčného výrobku ve Společenství, jsou níže uvedená zjištění považována za reprezentativní.

(67)

Výroba glyfosátu realizovaná výrobním odvětvím Společenství se zvýšila z 48 334 tun v roce 1999 až na 54 575 tun v roce 2000, aby se opět snížila na 50 448 tun v období šetření. To představuje za období analýzy celkový nárůst o 4 %.

(68)

Výrobní kapacita se zvýšila z asi 63 000 tun v roce 1999 na téměř 70 000 tun v období šetření, což je nárůst o 11 %. Nárůst v letech 2000 a 2001 byl zapříčiněn zprovozněním dalších výrobních zařízení a dále pokračujícím zkvalitňováním výrobního procesu.

(69)

Využití kapacity se nejprve zvýšilo z 77 % na 83 % v 2000, avšak následně tato hodnota klesala během roku 2001 až na hodnotu 72 % během období šetření, což je ve srovnání s rokem 1999 celkový pokles o 5 procentních bodů. Ekonomický dopad snížené míry využití kapacity byl sice zvážen, avšak nebylo shledáno, že by měl významný vliv na ziskovost.

(70)

Ve světle rostoucího prodeje dotyčného výrobku ve Společenství je využití kapacity negativně ovlivňováno vývojem vývozního prodeje výrobního odvětví Společenství do třetích zemí. Během období analýzy vývozní prodej výrobního odvětví Společenství plynule klesal z 58 % jeho celosvětového prodeje v roce 1999 až na 38 % jeho celosvětového prodeje v období šetření.

(71)

Údaje o výrobě a využití kapacity za roky 2001 a 2002 byly ovlivněny poklesem výroby na straně jednoho výrobce ze zemí Společenství způsobeným jeho rozhodnutím dovážet určité výrobky z glyfosátu od spřízněných společností ve třetích zemích namísto jejich výroby ve Společenství. Mezi tyto výrobky patří nově vyvinuté formy vyžadující dodatečné výrobní zařízení, které zatím není ve Společenství k dispozici. Zhoršování ukazatelů o újmě v roce 2001 a 2002 by mělo být vnímáno ve světle tohoto vývoje, který již byl zmíněn v bodu 61 výše. Následují podrobné údaje.

Tabulka 5:

Výroba

(72)

Zásoby glyfosátu se během období analýzy zvýšily z 9 149 tun v roce 1999 na 14 554 tun v období šetření, což je nárůst o 59 %. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v letech 2001 a 2002. To odráží snahu výrobců ze zemí Společenství udržet vysokou míru využití kapacity s cílem pokrýt fixní náklady jejich závodů a zároveň to, že trh nedokázal absorbovat takové množství. Následují podrobné údaje.

Tabulka 6:

Zásoby

(73)

Jedna strana z ČLR tvrdila, že nárůst zásob na straně výrobního odvětví Společenství nelze připsat na vrub vlivu dovozů z ČLR a že souvisí jen s poklesem prodeje ze strany výrobního odvětví Společenství na vývozních trzích. V této souvislosti je třeba poznamenat, že konkurence představovaná čínským glyfosátem, jenž byl dovezen v rámci dohod o aktivním zušlechťování a následně vyvezen, zčásti k poklesu prodeje výrobního odvětví Společenství na vývozních trzích přispěla.

(74)

Prodej glyfosátu vyrobeného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství během období analýzy vzrostl z 19 945 tun v roce 1999 na 29 607 tun v období šetření, tedy celkem o 48 %. Tržní podíl výrobního odvětví Společenství se také zvýšil, konkrétně z 80 % v roce 1999 na 85 % v období šetření, když v roce 2001 dokonce dosáhl výše 89 %. Pokles tržního podílu mezi roky 2001 a 2002 byl způsoben dovozem glyfosátu ze třetích zemí výrobcem ze zemí Společenství tak, jak uvádí bod 71 výše.

Tabulka 7:

Prodej

(75)

Ceny byly porovnávány za upravený výrobek, poněvadž se jedná o formu glyfosátu používanou konečnými zákazníky jako herbicid. Upravený glyfosát dále tvoří podstatnou většinu prodaného glyfosátu jak s ohledem na hodnotu, tak s ohledem na množství. S cílem zajistit spravedlivé srovnání cen při existenci řady různých typů upraveného glyfosátu na trhu, když jeho ceny se mohou podstatným způsobem lišit v závislosti na koncentraci výrobku i na typu použitého surfaktantu, služby Komise zvolily nejběžnější složení, tedy standardní přípravek obsahující 360 g glyfosátu na jeden litr. Tento tzv. „standardní přípravek s koncentrací 360“ představoval asi 40 % objemu prodeje glyfosátu ze strany výrobního odvětví Společenství v zemích Společenství během období analýzy, a protože již nepodléhá patentové ochraně, jedná se o nejtypičtější přípravek dovážený z ČLR či vyráběný z dovážené kyseliny nebo soli pocházající z ČLR.

(76)

Pro účely tohoto srovnání byl upravený glyfosát vyráběný výrobním odvětvím Společenství s obsahem speciálních surfaktantů snižujících rizikovost výrobku zvažován odděleně. Prodej tohoto nerizikového přípravku obsahujícího také 360 g glyfosátu na jeden litr tvořil přibližně 20 % z objemu glyfosátu prodaného výrobním odvětvím Společenství v zemích Společenství během období analýzy. Kyselina glyfosátu obvykle tvořila asi 18 % z objemu veškerého glyfosátu prodaného výrobním odvětvím Společenství v zemích Společenství během období analýzy, když zbývající část představovala sůl glyfosátu a jiné nestandardní přípravky s odlišným obsahem glyfosátu na jeden litr a/nebo se speciálními surfaktanty pro zlepšení účinnosti či klasifikace rizikovosti.

(77)

Kyselina glyfosátu představuje hlavní část nákladů na výrobu upraveného glyfosátu. U standardního přípravku s koncentrací 360 představuje asi 55 % celkových výrobních nákladů, zatímco u nerizikového přípravku s koncentrací 360 je to asi 45 %.

(78)

Prodejní cena standardního upraveného glyfosátu s koncentrací 360 vyjádřená na kilogram ekvivalentu 95 % kyseliny (odpovídá 2,64 litru upraveného výrobku), postupně klesala z 9,23 EUR v roce 1999 až na 7,28 EUR v roce 2002, což představuje celkový pokles o 21 %. Také výrobní náklady postupně klesaly, z 10,37 EUR v roce 1999 až na 8,14 EUR v období šetření, což znamená pokles o 21 %. Daný výrobek byl po celé období analýzy neziskový, i když byl rozdíl mezi výrobními náklady a prodejní cenou během celého období poměrně stabilní.

Tabulka 8:

Standardní přípravek s koncentrací 360

(79)

Co se týče nerizikového upraveného glyfosátu s obsahem 360 g glyfosátu na jeden litr, prodejní cena vyjádřená na jeden kilogram ekvivalentu 95 % kyseliny (odpovídá 2,64 litru upraveného výrobku) v letech 1999 až 2002 vytrvale klesala, když celkový pokles dosáhl 12 %. Výrobní náklady v letech 1999 až 2001 také poklesly, avšak během období šetření došlo k jejich zvýšení. Celkově však došlo k jejich poklesu o 22 %. Nárůst výrobních nákladů během období šetření byl způsoben nižším využitím kapacity. Míra ziskovosti výrobku se během období analýzy zvýšila.

Tabulka 9:

Nerizikový přípravek s koncentrací 360

(80)

Následující tabulka ukazuje úhrnnou váženou průměrnou prodejní cenu a výrobní náklady pro všechny formy glyfosátu, tzn. sůl, kyselinu a všechny typy upravených výrobků. Prodejní cena i výrobní náklady se v roce 2001 zdánlivě zvýšily. Důvodem je proměna sortimentu prodávaného na trhu Společenství, tzn. že výrobní odvětví Společenství prodávalo na trhu Společenství méně levnějších kyselinových a solných výrobků.

Tabulka 10:

Všechny výrobky

(81)

Celková ziskovost výrobního odvětví Společenství s ohledem na podnikání s glyfosátem spadla z 4,2 % v roce 1999 na –2,6 % v období šetření. Tato ziskovost souvisí se všemi formami glyfosátu vyráběnými a prodávanými výrobním odvětvím Společenství v zemích Společenství. Jak bylo uvedeno v bodu 71 výše, dovážený a dále prodávaný glyfosát nebyl do výpočtu zahrnut.

(82)

Jedna strana z ČLR tvrdila, že do hodnocení celkové ziskovosti měl být zahrnut i výrobek, který byl dovezen a znovu prodán. Z tohoto hlediska bylo vyčlenění takových výrobků správné, protože žádným způsobem nepřispívají k ziskovosti výrobního odvětví Společenství v souvislosti s výrobou a prodejem v zemích Společenství. Tento argument byl tudíž odmítnut.

(83)

Na celkovou ziskovost měl též negativní vliv sortiment výrobků prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Výrobní odvětví Společenství zamýšlelo přesun od „standardního“ glyfosátového přípravku, který byl prodáván se ztrátou z důvodu tlaku levných dovozů hlavně z ČLR a Tchaj-wanu, směrem ke složitějším, dražším výrobkům jako jsou nerizikové přípravky. Během období šetření však prodej těchto výrobků s vyšší hodnotou vyráběných v zemích Společenství poklesl z důvodu slabší poptávky po těchto výrobcích, což negativně ovlivnilo celkovou ziskovost. Údaje o ziskovosti nabízí tabulka 11.

(84)

Glyfosát prodávají na trhu Společenství i dovozci/zpracovatelé. Jejich prodej, zahrnující téměř výhradně standardní přípravek s koncentrací 360, tedy nejprodávanější výrobek výrobního odvětví Společenství, přímo konkuruje prodeji stejného přípravku ze strany výrobního odvětví Společenství. Tento glyfosát je ve formě kyseliny nebo soli získáván především od výrobců ze zemí Společenství, ale též dovážen ze třetích zemí. I když prodej ze strany výrobního odvětví Společenství reagující na poptávku po tomto standardním přípravku není ziskový, musí výrobní odvětví Společenství pokračovat v dodávkách, protože tento prodej přispívá k uhrazení fixních nákladů udržováním využití výrobních kapacit.

Tabulka 11:

Ziskovost

(85)

Investice do podnikání v oblasti glyfosátu se po roce 1999 prudce snížily na 15 % až 18 % celkové částky v roce 1999. Je nutné poznamenat, že většina investic souvisejících se zvyšováním kapacity v roce 2001 byla realizována do roku 1999. Pro zbytek období analýzy nebyla plánována ani uskutečněna žádná větší investice. Následují podrobné údaje.

Tabulka 12:

Investice

(86)

Peněžní tok výrobního odvětví Společenství se od roku 1999 do období šetření zhoršil, a to absolutně i vyjádřený v procentech z obratu. Toto zhoršení odpovídá poklesu celkové ziskovosti během období analýzy.

Tabulka 13:

Peněžní tok

(87)

Kapitál se získává buď na burze, anebo je čerpán interně v rámci společnosti. Investice a v některých případech také náklady na výzkum a vývoj byly v posledních letech omezovány kvůli klesající ziskovosti prodeje glyfosátu. Absenci zásadních investic od roku 2000 potvrzují údaje uvedené v bodu 85 výše.

(88)

Výrobce ze Společenství zmiňovaný v bodu 52 ve své situaci nedokázal poskytnout porovnatelné údaje za celé období analýzy z důvodu vysvětleného v bodu 66, v důsledku čehož bylo nutné vyloučit dostupné informace o této společnosti s cílem posoudit trend vývoje na pevných základech.

(89)

Zaměstnanost za období analýzy poklesla z 1 017 zaměstnanců v roce 1999 na 808 zaměstnanců v období šetření, tzn. celkem o 20 %. To odráží nejen pokles výroby v letech 2001 a 2002, ale též skutečnost, že produktivita měřená výkonem na zaměstnance obecně vzato stoupla. V roce 2002 se produktivita snížila, a to především kvůli nižšímu využití kapacity tak, jak uvádí bod 71. Nárůst mzdových nákladů na zaměstnance je důsledkem kolektivního vyjednávání na úrovni odvětví.

(90)

Jedna ze stran z ČLR tvrdila, že pokles zaměstnanosti je důsledkem zvyšování efektivity, nikoliv důsledkem způsobené újmy. Nižší zaměstnanost je však do velké míry důsledkem nižší výroby ze strany výrobního odvětví Společenství, i když vyšší efektivita též hrála určitou roli, jak je popsáno v bodu 89 výše.

Tabulka 14:

Zaměstnanost

(91)

S ohledem na dopad míry dumpingového rozpětí na situaci výrobního odvětví Společenství zjištěné v období šetření (29,9 %) je třeba uvést, že ačkoliv je toto rozpětí nižší než rozpětí zjištěné v rámci původního šetření (38,2 %), stále se drží na vysoké úrovni. Situace výrobního odvětví Společenství se zpočátku do jisté míry zlepšila po zavedení původních opatření, avšak nedošlo k úplnému zotavení. Je třeba poznamenat, že dumping se dále zvýšil až na 62 %, jak bylo zjištěno v rámci antiabsorpčního šetření zmiňovaného v bodu 1. Vyšší dumping a následné obcházení opatření prostřednictvím Malajsie a Tchaj-wanu doložené v rámci vyšetřování namířeného proti obcházení opatření uvedeného v bodu 1 zcela jistě přispělo ke snižování cen v zemích Společenství a k poklesu ziskovosti výrobního odvětví Společenství. Pokud by došlo k obnovení dovozu z ČLR ve větším měřítku, dopad dumpingu zjištěného v rámci současného šetření na výrobní odvětví Společenství by byl závažný.

(92)

Dvě strany z ČLR tvrdily, že opatření nejsou účinná a měla by být odstraněna, protože v období, během něhož byla platná, se ekonomická situace výrobního odvětví Společenství zásadně nezlepšila. V tomto ohledu je nutné uvést, že účinnost opatření byla snížena pokračujícím tlakem na ceny souvisejícím s klesajícími cenami za dovozy z ČLR. Dále je třeba připomenout, že i po zavedení opatření docházelo k jednání spočívajícímu v absorpci a obcházení opatření tak, jak uvádí body 1 a 45, což také omezilo účinnost přijatých opatření. Ve světle těchto skutečností tedy nebyl argument pro odstranění opatření akceptován.

(93)

Po zavedení antidumpingových opatření proti dovozu z ČLR se ekonomická situace výrobního odvětví Společenství zlepšila s ohledem na produktivitu, výrobu, výrobní kapacitu, prodej i tržní podíl. To je třeba vnímat nejen s ohledem na existující opatření, ale též v souvislosti s rostoucí spotřebou glyfosátu v zemích Společenství. Prodejní ceny však vytrvale klesaly, což vedlo k nepřetržitému zhoršování ziskovosti a konečně ke ztrátám v období šetření. To mělo negativní vliv na peněžní tok, zatímco stav zásob se zvýšil a zaměstnanost snížila. Od roku 2000 také nebyly realizovány žádné zásadní investice.

(94)

Jedna ze stran z ČLR uvedla, že nedobrá situace výrobního odvětví Společenství je důsledkem nadbytečné výrobní kapacity a nižšího vývozního prodeje. Tento argument se však odmítá ve světle úvah zmíněných v bodech 69 a 73. Ekonomická situace výrobního odvětví Společenství je proto i nadále považována za nedostatečnou.

(95)

Od zavedení opatření pokračovala ČLR v prodeji glyfosátu do Společenství za dumpingové ceny. I když se množství vstupující na trh Společenství snížilo (mimo jiné v důsledku opatření), vývozci z ČLR si i nadále na trhu zachovávají jasnou přítomnost. Dále tito vývozci prostřednictvím prodeje většinou v rámci aktivního zušlechťování pokračují ve vyvíjení určitého tlaku na ceny v zemích Společenství. V současnosti disponují volnou výrobní kapacitou odpovídající přibližně 40 % spotřeby Společenství a, pokud by došlo k odstranění opatření, mohli by přesměrovat stávající vývoz z levnějších trhů ve třetích zemích na trh Společenství, a to v zásadních objemech tak, jak uvádí body 41 a 47 výše. To by těmto vývozcům umožnilo dodávat na trh Společenství zvýšené objemy za ceny, které by vedly k výraznému podbízení a propadu cen ve Společenství potud, pokud by došlo k ukončení platnosti dosud platných opatření. Ceny za dovoz dotyčného výrobku z ČLR by dále působily podbízivě vzhledem k vývozním cenám dalších třetích zemí – např. v případě Tchaj-wanu by se jednalo o 10–20 %.

(96)

Jedna ze stran z ČLR tvrdila, že nízký objem glyfosátu dováženého z ČLR by neměl mít vliv na ceny na trhu Společenství a že pokles cen ve Společenství byl způsoben snižováním výrobních nákladů ze strany výrobního odvětví Společenství. Tento argument je odmítnut, jelikož bylo zjištěno, že glyfosát je komoditní výrobek, a proto i přítomnost relativně malého objemu glyfosátu na trhu Společenství za nízkou cenu ovlivňuje ceny na trhu. To platí především pro standardní upravený výrobek, jenž tvoří asi 40 % veškerého prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu, a jehož přímou konkurenci představují dovozy z ČLR. I přes snahy výrobního odvětví Společenství snižovat náklady byla ziskovost s ohledem na standardní upravený výrobek v důsledku klesajících cen záporná po celé období analýzy.

(97)

Jiná strana z ČLR se domnívala, že dovozy realizované v rámci aktivního zušlechťování by neměly být při posuzování újmy zohledněny, protože nejsou prodávány na trhu Společenství. V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu skutečnost, že dovozy soli a kyseliny glyfosátu v rámci aktivního zušlechťování si přímo konkurují se shodnými výrobky výrobního odvětví Společenství s ohledem na poptávku dovozců/zpracovatelů snažících se dodávat zboží na jejich vývozní trhy. Při posuzování újmy je proto správné vzít v úvahu i objemy takových dovozů. Platí totiž také, že i když nejsou dovozy v rámci aktivního zušlechťování prodávány v zemích Společenství, vliv těchto dovozů na ceny se na trhu promítá skrze aktivity dovozců/zpracovatelů snažících se získat výrobky a reagovat jak na poptávku Společenství, tak na poptávku vývozní za co možná nejkonkurenceschopnější dostupné ceny. Ceny dovozů v rámci aktivního zušlechťování tudíž přispívaly k tlaku na ceny, který vedl ke zhoršování ziskovosti výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství a jeho dlouhodobé slabé ekonomické situaci. Tento argument proto není možné přijmout.

(98)

Jak bylo ukázáno v bodu 93, výrobní odvětví Společenství se v současnosti nachází v nedobré situaci, a to obzvlášť s ohledem na ziskovost, která se od zavedení zde posuzovaných opatření vytrvale zhoršovala až do té míry, kdy výrobní odvětví zaznamenávalo během období šetření ztrátu a poté dokonce záporný peněžní tok. Na základě výše uvedeného je proto pravděpodobné, že pokud by bylo výrobní odvětví Společenství vystaveno zvýšenému objemu dovozu z ČLR za dumpingové ceny, mělo by to za následek další zhoršování již tak oslabené finanční situace odvětví stejně jako ztrátu jeho podílu na trhu. Z toho důvodu je činěn závěr, že pokud daná opatření pozbudou platnosti, bude to mít za následek pokračování újmy na straně výrobního odvětví Společenství.

(99)

Komise posuzovala, zda by zachování antidumpingových opatření s ohledem na glyfosát bylo v zájmu Společenství. Bylo zjištěno, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu působícího újmu. Šetření se dále zabývalo tím, zda existují jakékoliv převažující zájmy proti zachování opatření, a také zohlednilo minulé účinky cel na rozdílné zájmy zúčastněných.

(100)

Je třeba připomenout, že při původním šetření nebylo přijetí opatření shledáno proti zájmu Společenství. Protože toto je zároveň šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, byl posuzován i dopad stávajících opatření, a to zvláště na uživatele, spotřebitele a dovozce/zpracovatele.

(101)

Glyfosát pocházející z ČLR je stále nabízen za ceny včetně výloh, pojištění a přepravného, které jsou nižší než stávající prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Pozbytí platnosti opatření by tedy vedlo buď k tomu, že by glyfosát pocházející z ČLR zvýšil svůj tržní podíl na trhu Společenství na úkor výrobců ze zemí Společenství, anebo k tomu, že výrobní odvětví Společenství by bylo nuceno dále snižovat své již nyní klesající prodejní ceny s cílem udržet podíl na trhu i míru využití výrobních kapacit. V obou případech by výrobní odvětví Společenství poté, co by opatření pozbyla platnosti, utrpělo ztráty.

(102)

Výrobci ze zemí Společenství tvrdili, že po většinu období analýzy ČLR opatření buď absorbovala, anebo obcházela, což se projevilo v jejich nízkém opravném účinku. Absorpce i obcházení prostřednictvím Malajsie a Tchaj-wanu bylo potvrzeno a reagovala na něj přezkumná šetření zmíněná v bodu 1 výše.

(103)

Přihlásilo se několik dodavatelů surovin a služeb, kteří uvedli, že pokud opatření pozbudou platnosti, očekávají nižší výrobu ve Společenství, a tedy též nižší poptávku po jejich surovinách a službách.

(104)

S ohledem na výše uvedené platí, že při neexistenci antidumpingových opatření s ohledem na dovoz dotyčného výrobku z ČLR by se situace výrobního odvětví Společenství zhoršila kvůli zvýšenému dovozu za dumpingové ceny z ČLR, který by vedl ke zvýšeným finančním ztrátám. Ačkoliv dovoz z ČLR se během období analýzy snížil, je třeba zdůraznit, že glyfosát lze považovat za komoditu. Za těchto okolností může mít i nízká úroveň dovozu za dumpingové ceny škodlivý vliv na výrobní odvětví Společenství. Výrobní odvětví Společenství zvýšilo během období analýzy výrobu, objem prodeje i podíl na trhu, avšak na úkor zisku. Absence opatření eliminujících dumping působící újmu by ohrozila samu životaschopnost daného výrobního odvětví.

(105)

Protože většina glyfosátu pocházejícího z ČLR dováženého do zemí Společenství je ve formě kyseliny nebo soli a dále se prodává v upravené formě, dotýká se toto řízení také zpracovatelského odvětví. Někteří dovozci uvedli, že i když v současnosti dovážejí jen minimální množství glyfosátu z ČLR, dovoz z této země by za absence opatření opět zahájili.

(106)

Jeden dovozce/zpracovatel s Komisí plně spolupracoval. Poskytl podání, v němž k opatřením zaujal odmítavé stanovisko, protože jakékoliv zvýšení ceny hlavního vstupu by vedlo ke snížení ziskového rozpětí z upraveného glyfosátu. Několik zpracovatelů, kteří v důsledku stávajících opatření v současnosti nedovážejí kyselinu glyfosátu pocházející z ČLR, uvedlo, že pokud by opatření pozbyla platnosti, opět by začali jako zdroj výrobku využívat ČLR. Jelikož bylo zjištěno, že většina těchto dovozců/zpracovatelů pracuje kromě glyfosátu i s řadou jiných výrobků, zdá se, že i kdyby opatření skutečně vedla k omezení propadu cen kyseliny glyfosátu, dopad těchto opatření na celkové podnikání těchto společností by byl jen omezený.

(107)

Dovozci/zpracovatelé očekávají, že zrušení opatření by vedlo k nižším cenám za jejich glyfosát na trhu Společenství, což by jim umožnilo zvýšit jejich podíl na trhu na úkor výrobců ze států Společenství. Finanční přínos takového vývoje by však byl jen omezený, protože dovozci/zpracovatelé by byli nuceni přenést větší část přínosu z nižších nákladů na své zákazníky z důvodu konkurence jiných zpracovatelů, kteří by též dováželi glyfosát pocházející z ČLR. Kromě toho by dovozci/zpracovatelé neměli získat výhodu díky dumpingu, protože se tak vytváří nerovnost s ohledem na ostatní konkurenty, konkrétně výrobní odvětví Společenství.

(108)

Z výše uvedených důvodů by výhody plynoucí výrobnímu odvětví Společenství ze zachování opatření převážily nad jakýmkoliv okrajovým negativním dopadem na dotčené dovozce/zpracovatele.

(109)

Komise obdržela podání sdružení zastupujícího distributory a uživatele agrochemikálií v EU. Sdružení uvedlo řadu tvrzení týkajících se jednání výrobců ze zemí Společenství na trhu Společenství poškozujícího nezávislé distributory agrochemikálií.

(110)

Toto sdružení spolu s jedním dovozcem/zpracovatelem tvrdilo, že trh Společenství je pod silnou ochranou proti dovozům skrze regulační překážky, konkrétně skrze směrnici Rady 91/414/ES týkající se umísťování výrobků na ochranu rostlin na trh (8), a zachování opatření není z toho důvodu potřebné. Sdružení zopakovalo toto tvrzení i po oznámení závěrů. Je třeba poznamenat, že tato směrnice Rady nesouvisí s ochranou obchodu, ale spíše s otázkami bezpečnosti životního prostředí. Přesto byl vznesen argument, že získání potřebných informací k registraci glyfosátu je nákladné i časově náročné, a proto odrazuje dovozce/zpracovatele od dovozu glyfosátu ze třetích zemí. Ve skutečnosti se však toto nejeví jako závažné omezení, protože řada dovozců/zpracovatelů registraci podle směrnice Rady 91/414/ES úspěšně získala. Kromě toho spolupracující dovozce/zpracovatel uvedl, že pokud dojde ke zrušení opatření, bude dovážet glyfosát pocházející z ČLR. Směrnice Rady 91/414/ES tedy není vnímána jako uzavírající trh Společenství před dovozem glyfosátu pocházejícího z ČLR.

(111)

Uvedené sdružení dále tvrdilo, že nízké ceny „generických“ standardních upravených výrobků vyráběných zpracovateli na bázi kyseliny či soli vyrobené určitým výrobcem ze zemí Společenství jsou vykompenzovány vysokými cenami „značkových“ ekvivalentních výrobků prodávaných stejným výrobcem. Objevilo se tvrzení, že tyto levné „generické“ výrobky by sloužily jako odstrašující prostředek proti vstupu jiných výrobců, včetně dovozu glyfosátu pocházejícího z ČLR, na trh Společenství. Ačkoliv bylo potvrzeno, že zpracovatelé nakupují kyselinu a/nebo sůl od tohoto výrobce ze zemí Společenství za levné ceny, nebylo možné konstatovat, že tento výrobce ze zemí Společenství byl v pozici umožňující dosáhnout vyšších cen svých upravených výrobků. Jak bylo uvedeno v bodu 75, výrobci ze zemí Společenství včetně uvedeného výrobce prodávali své standardní upravené výrobky (což jsou značkové výrobky) během období analýzy se ztrátou, což činí jejich tvrzení, že by dokázali získat za své „značkové“ výrobky vysoké ceny, nepravděpodobné.

(112)

Uvedené sdružení dále tvrdilo, že dva výrobci ze zemí Společenství řídí ve Společenství kartel, protože se zdá, že jeden z nich omezuje svůj podíl na trhu Společenství i přesto, že by mohly pokrýt mnohem větší část trhu Společenství. V tomto ohledu je třeba uvést, že důkazy předložené na podporu tohoto tvrzení nebyly nezvratné, protože údajné omezení tržního podílu ze strany uvedeného výrobce ze zemí Společenství bylo možné vysvětlit i jinými faktory, než je existence kartelu. Nejprve je nutné uvést, že nejen tržní podíl uvedeného výrobce, ale též tržní podíl dalších výrobců se v průběhu období analýzy v zásadě neměnil. Zadruhé, prodej na vývozních trzích bylo možné uskutečnit za vyšší ceny, a proto je možné skutečnost, že daná společnost neprodávala ve Společenství větší množství než vně Společenství, vysvětlit jinými faktory, jako například snahou společnosti maximalizovat výnosy z vývozních trhů, které byly více ziskové než trh Společenství. Kromě toho je objem výroby výrobního odvětví Společenství podstatně vyšší než spotřeba Společenství, a proto je pro všechny výrobce ze zemí Společenství ekonomicky významnější vývoz glyfosátu do třetích zemí s cílem dosáhnout vysokého využití kapacity s cílem plně absorbovat fixní náklady. V této souvislosti nyní existují jen neúplné důkazy k tomu, aby bylo možné učinit závěr, že existuje kartel nesoucí se sebou záměrné omezování objemu dodávaného na trh Společenství ke škodě spotřebitelů. Konečně, otázka existence či neexistence jakéhokoliv kartelu je záležitostí, kterou je třeba řešit spíše v kontextu antitrustového šetření. Komise však do této chvíle žádné antitrustové řízení neiniciovala.

(113)

Na druhou stranu nic neukazovalo na možné negativní dopady pokračování antidumpingových opatření s ohledem na distributory glyfosátu.

(114)

Co se týče spotřebitelů výrobku, jedná se převážně o zemědělce. Snížení ceny glyfosátu by mělo na jejich ziskovost jen minimální vliv, protože se jedná o relativně nedůležitou položku v celkových nákladech na rostlinnou výrobu. Bylo zjištěno, že pokud by opatření pozbyla platnosti, ziskové rozpětí zemědělců by se zlepšilo řádově o 0,1 %.

(115)

Z výše uvedených důvodů vyplývá, že jakékoliv přínosy plynoucí výrobnímu odvětví Společenství ze zachování opatření by převážily nad jakýmikoliv okrajovými negativními dopady, které by mohli pocítit dotčení distributoři a spotřebitelé.

(116)

Pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, lze očekávat, že výrobní odvětví Společenství by utrpělo podstatné ztráty kvůli propadu cen na trhu Společenství, což by vedlo buď ke ztrátě tržního podílu ve prospěch zvýšeného dovozu z ČLR, anebo k dalšímu zhoršování prodejních cen v případě pokusu o udržení tržního podílu. Dovozci/zpracovatelé by mohli těžit ze zvýšeného tržního podílu v důsledku levnějších dodávek glyfosátu pocházejícího z ČLR, avšak ve srovnání se ztrátami výrobního odvětví Společenství by byl související ekonomický dopad na dovozce/zpracovatele pouze nepatrný s ohledem na nutnost přenést výhody nižší ceny na jejich zákazníky. Neobjevily se žádné známky týkající se možných negativních dopadů pokračování antidumpingových opatření s ohledem na distributory glyfosátu. Co se týče uživatelů, kteří by mohli z nižších cen po odvolání opatření do jisté míry těžit, neprojevil by se žádný zásadní vliv na jejich ziskové rozpětí či následně na jejich činnost.

(117)

Po zvážení zájmů různých zainteresovaných stran dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné pádné důvody proti pokračování opatření, které by byly v zájmu Společenství.

(118)

Typem výrobku, který posloužil jako referenční výrobek pro stanovení celní sazby, byla kyselina glyfosátu, protože se jedná o obvyklý základ pro všechny formy glyfosátu vyvážené z ČLR a vyráběné ve Společenství. Bylo zjištěno, že kyselina tvoří 55 % výrobních nákladů ekvivalentního množství standardního upraveného výrobku s koncentrací 360. Kromě toho forma kyseliny představuje více než 90 % objemu dovezeného z ČLR v průběhu období šetření. Clo stanovené na základě údajů týkajících se kyseliny glyfosátu je tudíž vnímáno jako reprezentativní pro všechny formy glyfosátu dovážené z ČLR.

(119)

Pro účely výpočtu nezbytného zvýšení ceny s cílem odstranit dopady dumpingu působící újmu bylo shledáno jako vhodné porovnat ceny dumpingových dovozů s výrobními náklady kyseliny glyfosátu na straně výrobního odvětví Společenství zvýšenými o částku nezbytnou k zajištění přiměřené výše zisku. Komise dospěla k názoru, že ziskové rozpětí ve výši 5 % představuje přiměřený zisk, protože kyselina glyfosátu je komodita, jež je teoreticky prodávána ve velkém zákazníkům/prostředníkům, kteří nesou dodatečné náklady na úpravu předtím, než prodají výrobek na trhu konečným uživatelům, což je úvaha objevivší se již v původním šetření.

(120)

Na základě výše uvedeného byl porovnán vážený průměr vývozních cen tohoto typu výrobku za období šetření na úrovni zahrnující výlohy, pojištění a přepravu na hranice Společenství s váženým průměrem celkových výrobních nákladů výrobců ze zemí Společenství zvýšeným o ziskové rozpětí ve výši 5 %. Toto srovnání ukázalo na prodej pod cenou o 80 %.

(121)

Jelikož je rozpětí újmy vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí, musí antidumpingová cla vycházet z dumpingového rozpětí v souladu s ustanoveními čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(122)

Ve světle uvedených zjištění bylo shledáno, jak vhodně nastavit antidumpingová cla zavedená původními opatřeními na níže uvedenou úroveň:

(123)

Platné antidumpingové clo týkající se glyfosátu bylo rozšířeno nařízením (ES) č. 163/2002 tak, aby pokrývalo také dovoz glyfosátu odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu, a to bez ohledu na to, zda byl prohlášen za pocházející z Malajsie a Tchaj-wanu. V důsledku skutečnosti, že antidumpingové clo vypočítané v tomto přezkumu nahrazuje platné clo, antidumpingové clo vztahující se na dovozy dotyčného výrobku podle bodu 122 výše musí být rozšířeno i na dovozy glyfosátu odesílané z Malajsie a Tchaj-wanu, a to bez ohledu na to, zda byl prohlášen za pocházející z Malajsie a Tchaj-wanu. Dva vyvážející výrobci, kteří byli vyjmuti z působnosti opatření podle nařízení (ES) č. 163/2002, by měli být vyjmuti i z působnosti opatření zaváděných tímto nařízením.

(124)

V souladu s článkem 20 základního antidumpingového nařízení byly všechny zainteresované strany informovány o základních skutečnostech a úvahách, na základě kterých bylo zamýšleno navrhnout snížení úrovně stávajících opatření. Stranám se též dostalo času k tomu, aby se mohly k těmto informacím vyjádřit. Přijatá vyjádření byla zohledněna.

(125)

Z výše uvedeného vyplývá, že na základě zjištění přezkumných šetření by měla být antidumpingová cla uložená nařízením (ES) č. 368/98 snížena na úroveň 29,9 %, vyjádřeno jako procento z čisté ceny s dodáním na hranice Společenství před proclením,

30.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 303/19

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

30.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 303/21

(1)

Článek 4, odst. 2, pís. b nařízení Komise (ES) č. 1327/2004 (2) určuje termíny pro dílčí nabídkové řízení. Vzhledem k tomu, že 1. a 2. listopad 2004 jsou dny pracovního volna ve vetšině členských států, z důvodů administrativních a správního řízení se nabídkové řízení plánované na čtvrtek 4. listopadu neuskuteční. Podle toho se musí upravit článek 4, odst. 2,

(2)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídicího výboru pro cukr,

„—

11. a 25. listopadu 2004,“.

30.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 303/22

(1)

Článek 7 dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Macaem o obchodu s textilními výrobky, schválené rozhodnutím Rady 87/497/EHS ze dne 11. prosince 1986 (2), naposledy pozměněné dohodou ve formě výměny dopisů a schválené rozhodnutím Rady 95/131/ES (3) ze dne 20. února 1995 stanoví, že mohou být sjednávány převody mezi kategoriemi a kvótovými roky.

(2)

Macao předložilo žádost o převody mezi kvótovými roky dne 5. května 2004.

(3)

Převody požadované Macaem jsou v mezích ustanovení týkajících se flexibility, které jsou uvedeny v článku 7 nařízení (EHS) č. 3030/93 a podrobně stanoveny v příloze VIII sloupci 9 téhož nařízení.

(4)

Této žádosti je proto vhodné vyhovět.

(5)

Je žádoucí, aby toto nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po vyhlášení, aby z něho hospodářské subjekty mohly mít prospěch co nejrychleji.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro textil zřízeného podle článku 17 nařízení (EHS) č. 3030/93,

30.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 303/24

(1)

Memorandum o porozumění mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o opatřeních k přístupu textilních výrobků na trh podepsané 31. prosince 1994 (2) stanoví, že některé žádosti Indie o tzv. „výjimečnou flexibilitu“ mají být posuzovány vstřícně.

(2)

Indická republika podala žádost o převody mezi kategoriemi dne 8. června 2004.

(3)

Převody požadované Indickou republikou jsou v mezích ustanovení týkajících se flexibility, které jsou uvedeny v článku 7 a stanoveny v příloze VIII, sloupci 9 nařízení (EHS) č. 3030/93.

(4)

Žádosti je vhodné vyhovět.

(5)

Je žádoucí, aby toto nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po vyhlášení, aby bylo subjektům trhu umožněno využívat jeho výhod co nejdříve.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro textil podle článku 17 nařízení (EHS) č. 3030/93,

30.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 303/26

(1)

Kritéria pro stanovení ceny, za jakou skladovací agentury kupují nezpracované sušené fíky a hrozinky, jsou stanoveny v čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 a podmínky nákupu a řízení produktů skladovacími agenturami jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 1622/1999 ze dne 23. července 1999 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 2201/96 o skladovacím režimu použitelném pro nezpracované hrozinky a sušené fíky (2).

(2)

Následně stanovit nákupní ceny pro hospodářský rok 2004/05 pro sušené hrozinky na základě vývoje kurzů ve světě a pro sušené fíky podle minimální ceny stanovené nařízením Komise (ES) č. 1583/2004 ze dne 9. září 2004, kterým se stanovuje pro hospodářský rok 2004/05 minimální cena, která se vyplácí producentům za nezpracované sušené fíky a částka podpory výrobě sušených fíků (3).

(3)

Opatření přijatá v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru produktů zpracovaných z ovoce a zeleniny,

a)

418,89 EUR za tunu čisté váhy nezpracovaných hrozinek;

b)

542,70 EUR za tunu čisté váhy nezpracovaných sušených fíků.

30.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 303/27

(1)

Ustanovení čl. 16 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1591/2001 ze dne 2. srpna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim podpor pro bavlnu (3), stanoví, že odhadovaná produkce nevyzrněné bavlny podle čl. 14 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1051/2001, jakož i z toho vyplývající dočasné snížení cílové ceny se stanoví do 10. září příslušného hospodářského roku.

(2)

Podle čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 1051/2001 se odhadovaná produkce stanoví s ohledem na předpokládanou sklizeň.

(3)

V souladu s čl. 14 odst. 3 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 1051/2001 se dočasné snížení cílové ceny vypočítá podle ustanovení článku 7 uvedeného nařízení, přičemž se skutečná produkce nahradí odhadovanou produkcí, která je zvýšena o 15 %.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přírodní vlákna,

—

1 055 000 tun pro Řecko,

—

324 518 tun pro Španělsko,

—

951 tun pro Portugalsko.

—

35,185 EUR/100 kg pro Řecko,

—

29,658 EUR/100 kg pro Španělsko,

—

0 EUR/100 kg pro Portugalsko.

30.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 303/28

(1)

Pro některé akty, které zůstávají v platnosti po 1. květnu 2004 a které musí být upraveny z důvodu přistoupení, nebyly nezbytné úpravy stanoveny v aktu o přistoupení z roku 2003, anebo stanoveny byly, ale musí být dále upraveny.

(2)

Podle čl. 57 odst. 2 aktu o přistoupení musí být tyto úpravy přijaty Radou ve všech případech, kdy byl původní akt přijat pouze Radou nebo Radou společně s Evropským parlamentem.

(3)

Podle rozhodnutí 2004/246/ES (1) jsou členské státy v zájmu Evropského společenství zmocněny podepsat nebo ratifikovat protokol z roku 2003 k Mezinárodní úmluvě o zřízení mezinárodního fondu pro náhradu škod způsobených ropným znečištěním z roku 1992 nebo k němu přistoupit, a současně jsou Rakousko a Lucembursko zmocněny v zájmu Evropského společenství přistoupit k výchozím dokumentům.

(4)

V souladu s článkem 53 aktu o přistoupení z roku 2003 je rozhodnutí 2004/246/ES platné v nových členských státech ode dne přistoupení. Nicméně v případě nových členských států, které nejsou smluvními stranami výchozích dokumentů, jmenovitě České republiky, Estonska, Maďarska a Slovenska, musí Rada vydat zvláštní zmocnění, které těmto státům umožní přistoupit k výchozím dokumentům a k protokolu z roku 2003 a které je vyzve k souhlasu s tím, že budou vázány těmito výchozími dokumenty a protokolem do konce roku 2005.

(5)

Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (2), a proto se účastní přijetí a uplatňování tohoto rozhodnutí.

(6)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(7)

Rozhodnutí 2004/246/ES by proto mělo být změněno,

1.

V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Dále jsou Česká republika, Estonsko, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko a Slovensko zmocněny přistoupit k výchozím dokumentům.“

2.

Článek 2 se mění takto:

30.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 303/30

(1)

Podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (2), je cílem Společenství snížit výskyt salmonely v populacích nosnic do 12. prosince 2005.

(2)

Ke stanovení tohoto cíle je nutné, aby členské státy disponovaly srovnatelnými daty o šíření salmonely v populacích nosnic. Takové informace nejsou k dispozici, a proto je třeba provést speciální studii za účelem sledování výskytu salmonely u nosnic během odpovídajícího období, aby se vzaly v úvahu možné sezonní výkyvy.

(3)

Článek 19 rozhodnutí 90/424/EHS stanoví, že Společenství provádí technická a vědecká opatření nezbytná pro rozvoj veterinárního práva Společenství a pro rozvoj veterinárního vzdělávání a kurzů nebo členské státy při provádění podporuje.

(4)

Studie poskytne potřebné technické informace pro rozvoj veterinárního práva Společenství. S přihlédnutím k významu shromažďování srovnatelných dat o výskytu salmonely u nosnic v členských státech poskytuje Společenství členským státům finanční pomoc při provádění specifických požadavků studie. Je vhodné uhradit 100 % vzniklých nákladů na laboratorní zkoušení, a to až do maximální částky na zkoušku.

(5)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 (3) se veterinární a rostlinolékařská opatření provedená podle předpisů Společenství financují pod záštitou záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu; pro účely finanční kontroly se použijí články 8 a 9 nařízení Rady (ES) č. 1258/1999.

(6)

Společenství poskytuje finanční příspěvek, pokud jsou stanovená opatření prováděna účinně a za předpokladu, že orgány poskytnou ve stanovené lhůtě veškeré potřebné informace.

(7)

Je nutné shodnout se na přepočítacím koeficientu, který se použije na žádosti o platbu předložené v národní měně, jak je uvedeno v čl. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 2799/98 o agromonetární úpravě euro (4).

(8)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

Uvést v platnost příslušné právní a správní předpisy nezbytné k provádění studie do 1. října 2004.

b)

Odeslat zprávy o pokroku týkající se prvních 3 měsíců trvání studie, nejpozději čtyři týdny po ukončení vykazovaného období.

c)

Nejpozději do 15. října 2005 odeslat závěrečné zprávy o technickém provedení studie, doprovázené průkaznou dokumentací o finančních vydáních a výsledcích získaných v období od 1. října 2004 do 30. září 2005. Doklad o nákladech musí obsahovat minimálně informace stanovené v příloze II.

d)

Provádět studii účinně.

30.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 303/35

(1)

V říjnu 2002 Itálie oznámila Komisi, že se v regionech Veneto a Lombardie objevila nákaza nízkopatogenním virem influenzy ptáků, podtyp H7N3 a rychle se šíří.

(2)

Itálie podnikla okamžitá opatření na kontrolu šíření nákazy, včetně označení nakažených hejn drůbeže. Jako doplňkové opatření italské úřady rovněž požádaly o schválení očkovacího programu proti influenze ptáků alespoň po dobu 18 měsíců, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy.

(3)

Očkovací program byl schválen rozhodnutím Komise 2002/975/ES ze dne 12. prosince 2002 o zavedení opatření očkování na doplnění zvláštních opatření pro tlumení nízkopatogenní influenzy ptáků v Itálii a o zvláštních opatřeních na omezení přemišťování (5), kterým se stanoví pravidla očkování proti influenze ptáků ve vymezené zeměpisné oblasti. Rozhodnutí také zahrnuje zvláštní kontrolní opatření pro vnitřní obchod Společenství, např. omezení pohybu živé drůbeže, násadových a konzumních vajec.

(4)

Výsledky očkování oznámené na několika zasedáních Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat byly, co se týká kontroly choroby v oblasti očkování obecně příznivé. Nákaza se však rozšířila do některých oblastí sousedících se stanovenou oblastí očkování. Proto rozhodnutí 2002/975/ES ve znění rozhodnutí 2003/436/ES (6) oblast očkování rozšířilo i na tyto sousední oblasti.

(5)

Od konce září 2003 nebylo během intenzivní kontroly prováděné v oblasti očkování zjištěno žádné další rozšíření polního viru influenzy ptáků podtypu H7N3. Následně Itálie požádala o zavedení určitých změn do očkovacího programu a omezení vnitřního obchodu Společenství. Rozhodnutí 2002/975/ES ve znění rozhodnutí 2004/159/ES podle toho tyto změny a omezení schválilo.

(6)

V únoru 2004 byl izolován nízkopatogenní virový kmen influenzy ptáků podtypu H5N3 v rámci oblasti očkování na jednom kachním hejnu v regionu Lombardie. Ačkoli epidemiologické vyšetření žádné rozšíření nákazy neprokázalo, bylo riziko vzniku influenzy ptáků podtypu H5 prokázáno. V současnosti není chráněna proti onemocnění, které může influenza ptáků podtypu H5 způsobit, ani drůbež očkovaná v rámci stávajícího očkovacího programu proti podtypu H7, ani drůbež neočkovaná. Proto Itálie požádala o změnu současného očkovacího programu, aby bylo povoleno očkování drůbeže ve stanovené oblasti očkování dvojitou (bivalentní) vakcínou, která chrání proti virové nákaze influenzy ptáků obou podtypů, H7 a H5, a tento druh očkování byl prováděn alespoň do 31. prosince 2005.

(7)

Protože rozhodnutí 2002/975/ES bylo z důvodů jasnosti právních předpisů Společenství již dvakrát změněno, je vhodné toto rozhodnutí zrušit a nahradit ho tímto rozhodnutím.

(8)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

drůbeže očkované proti infuenze ptáků;

b)

drůbežích hejn séropozitivních na influenzu ptáků určených na porážku pod úřední kontrolou v souladu s očkovacím programem uvedeným v článku 1;

c)

drůbeže původem z hospodářství nacházejících se v oblasti s omezením stanovené v souladu s ustanoveními očkovacího programu podle článku 1.

i)

byla pravidelně kontrolována a testována s negativními výsledky na influenzu ptáků podle schváleného očkovacího programu se zvláštním důrazem na ověřovací ptáky.Pro testování:

ii)

byla klinicky testována úředním veterinárním lékařem nejdéle 48 hodin před nakládkou, se zvláštním důrazem na ověřovací ptáky;

iii)

byla sérologicky testována s negativními výsledky na influenzu ptáků ve státní laboratoři podle postupu pro odběr vzorků a testování uvedeného v příloze III tohoto rozhodnutí;

iv)

musí být odeslána přímo na jatka určená příslušným orgánem a poražena bezprostředně po příjezdu. Ptáci budou drženi odděleně od jiných hejn, která nevyhovují těmto ustanovením.

a)

byl pro sběr, skladování a přepravu konzumních vajec používán pouze obalový materiál na jedno použití nebo obalový materiál, který lze účinně omýt a desinfikovat;

b)

veškeré dopravní prostředky používané pro přepravu drůbeže, násadových vajec, čerstvého drůbežího masa, konzumních vajec a krmiva pro drůbež byly vyčištěny a vydesinfikovány bezprostředně před a po každé přepravě desinfekčními prostředky, a to způsobem schváleným příslušným orgánem.