19.5.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/1

(1)

Rada pozměnila nařízením (ES) č. 990/2004 (2) nařízení Rady (ES) č. 151/2003 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých izotropních elektroplechů (dále jen „dotyčný výrobek“) pocházejících z Ruska do Společenství (3).

(2)

Sazba cla uplatňovaná k čisté ceně s dodáním na hranice Společenství před proclením byla pro dovozy dotyčného výrobku pocházejícího z Ruska stanovena na 40,1 % pro společnost Novolipetsky Iron & Steel Corporation (NLMK) a na 14,7 % pro společnost VizStal Ltd.

(3)

Dne 20. března 2004 Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu platných opatření (dále jen „opatření“) podle čl. 11 odst. 3 a čl. 22 písm. c) základního nařízení.

(4)

Přezkum byl zahájen z podnětu Komise za účelem zjištění, zda je v důsledku rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004 (dále jen „rozšíření“) a s ohledem na hledisko zájmu Společenství třeba opatření upravit, aby se zamezilo náhlému a nepřiměřeně nepříznivému účinku na všechny dotčené strany včetně uživatelů, distributorů a spotřebitelů.

(5)

Všechny dotčené strany, které jsou Komisi známy, včetně výrobního odvětví Společenství, sdružení výrobců nebo uživatelů ve Společenství, vyvážejících výrobců v dotyčné zemi, dovozců a jejich sdružení a příslušných orgánů dotyčných zemí, jakož i dotčených stran v deseti nových členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 (dále jen „EU10“), byly informovány o zahájení šetření a byla jim dána možnost předložit písemné stanovisko, sdělit informace a předložit příslušné důkazy ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Byly vyslechnuty všechny dotčené strany, které o to požádaly a prokázaly k tomu důvody.

(6)

V tomto ohledu vyjádřily svá stanoviska tyto dotčené strany:

(7)

Dotyčný výrobek je stejný jako v původním šetření, tj. izotropní plechy válcované za studena a pásy křemíkové elektrooceli šířky větší než 500 mm pocházející z Ruska, kódů KN 7225 11 00 a ex 7226 11 00. Tento výrobek se používá pro elektromagnetické přístoje a v zařízeních jako silové a distribuční transformátory.

(8)

V poměrně složitém výrobním procesu izotropních elektroplechů jsou izotropní struktury orientovány jednotně ve směru válcování plechu nebo pásu, aby se tím umožnilo řídit magnetické pole s vysokým stupněm účinnosti. Dotyčný výrobek musí splňovat specifikace týkající se magnetické indukce, pilotového faktoru stejně tak jako nejvyšší přípustnou míru remagnetizačních ztrát. Obě strany výrobku jsou zpravidla kryty tenkým izolačním povlakem.

(9)

Dva ruští vyvážející výrobci a ruské orgány tvrdili, že z důvodu vysokých antidumpingových cel a následkem rozšíření opatření na EU10 by byly podstatně narušeny jejich tradiční obchodní toky do EU10.

(10)

Zejména tvrdili, že náhlý prudký nárůst cen vyvolaný vysokými antidumpingovými cly by způsobil, že by se výrobek stal nepřípustně drahým pro elektromagnetické přístroje a v zařízeních jako silové a distribuční transformátory.

(11)

Výrobní odvětví Společenství uvedlo, že ačkoliv průměrné ceny v EU10 byly podstatně nižší než ceny v Evropské unii ve složení před 1. květnem 2004 (dále jen „EU15“), nebude proti návrhům na prozatímní opatření, která se mají přijmout v přechodném období a která nepříznivě neovlivní jeho situaci.

(12)

Orgány některých členských států EU10 se domnívaly, že by se po rozšíření měla na dovoz dotyčného výrobku z Ruska uplatňovat zvláštní přechodná úprava.

(13)

V tomto ohledu se argumentovalo, že dotyčný výrobek je velice důležitý pro průmyslové konečné uživatele v EU10.

(14)

Na základě dostupných údajů a informací byla provedena analýza, která potvrdila, že objemy dovozu dotyčného výrobku z Ruska do EU10 byly v letech 2002 a 2003 významné.

(15)

Vzhledem k tomu, že dotyčný výrobek má velký význam pro tradiční průmyslové konečné uživatele v EU10 a vztahují se na něj relativně vysoká antidumpingová cla, byl učiněn závěr, že je v zájmu Společenství upravovat v současné době platná opatření postupně, aby se zabránilo náhlému a nepřiměřeně nepříznivému účinku na všechny dotčené strany.

(16)

Všechna tato různá hlediska a zájmy byly vzaty v úvahu a zváženy jako celek. Z uvedeného vyplývá, že zájmy dovozců a uživatelů EU10 by byly náhlým uplatněním stávajících opatření nepříznivě ovlivněny, pokud by tato opatření nebyla přechodně upravena.

(17)

Naproti tomu by však, jak to potvrdil zájem samotného výrobního odvětví Společenství, jeho zájmy nebyly neodůvodněně nepříznivě ovlivněny, pokud by opatření byla přechodně upravena, neboť v současné době nemohou plně uspokojit požadavky zákazníků v EU10.

(18)

Za těchto okolností lze dospět k závěru, že není zájmem Společenství uplatňovat stávající opatření bez úpravy a že přechodná úprava stávajících opatření, pokud jde o dovozy dotyčného výrobku do EU10, by podstatně nenarušila požadovanou úroveň obrany trhu.

(19)

Za tímto účelem byly posouzeny různé možnosti, jakým způsobem nejlépe ochránit výrobní odvětví Společenství před dumpingem, který mu způsobuje újmu, a zároveň vzít v úvahu hlediska zájmu Společenství zmírněním hospodářského otřesu v důsledku antidumpingových cel pro tradiční zákazníky v EU10 během období hospodářského přizpůsobování po rozšíření.

(20)

Bylo zvažováno, že by toho mohlo být nejlépe dosaženo povolením dovozu tradičních objemů vývozu z Ruska do EU10, který by byl v přechodném období osvobozen od antidumpingových cel. V této souvislosti by vývozy do EU10, které tyto tradiční objemy vývozu přesahují, podléhaly běžným antidumpingovým clům jako vývozy do EU15.

(21)

Po zhodnocení různých možností, jak nejlépe umožnit pokračování těchto tradičních vývozních toků do EU10 se má za to, že nejvhodnějším prostředkem je přijetí dobrovolného závazku od spolupracujících stran s prvkem množstevních stropů. V souladu s čl. 8 odst. 2 základního nařízení byly tedy Komisí navrženy závazky dotyčným vyvážejícím výrobcům a následkem toho byl závazek následně nabídnut dvěma vyvážejícími výrobci dotyčného výrobku v Rusku.

(22)

V této souvislosti je třeba vzít na vědomí, že v souladu s čl. 22 písm. c) základního nařízení byly při stanovení podmínek závazků vzaty v úvahu zvláštní okolnosti rozšíření. Závazky tvoří zvláštní opatření v tom smyslu, že představují dočasný způsob úpravy stávajících opatření pro rozšířenou EU 25 členských států.

(23)

Pro vyvážející výrobce v Rusku byly tedy stanoveny objemy dovozů (dále jen „stropy“), přičemž jako základ byly použity jejich tradičního objemy vývozů do EU10 v letech 2001, 2002 a 2003. Je však třeba vzít na vědomí, že nadměrné zvýšení objemů vývozu do EU10 zjištěné v posledních několika měsících roku 2003 a v prvních měsících roku 2004 bylo odečteno od jejich tradičních objemů užitých pro určení stropů.

(24)

Dotyční vyvážející výrobci by při prodeji do EU10 podle podmínek svých závazků měli plně dodržovat své tradiční způsoby prodeje jednotlivým zákazníkům v EU10. Vyvážející výrobci by si tudíž měli být vědomi toho, že jakákoliv nabídka závazku může být vzata v úvahu jako proveditelná, a tedy i přijatelná, pokud budou plně zachovány tyto tradiční způsoby obchodu se svými zákazníky v EU10.

(25)

Vyvážející výrobci by si rovněž měli být vědomi toho, že je-li podle podmínek jejich závazků shledáno, že tyto způsoby prodeje jsou výrazně změněny nebo že závazky lze sledovat obtížně či je nelze sledovat vůbec, je Komise oprávněna zrušit přijetí závazku společnosti, což má za následek uložení konečných antidumpingových cel namísto závazků na úrovni určené v nařízení (ES) č. 151/2002, nebo může upravit úroveň stropu nebo může přijmout jiné nápravné opatření.

(26)

Jakékoliv nabídky závazku, které jsou v souladu s výše uvedenými podmínkami, mohou být tedy přijaty Komisí ve formě nařízení Komise.

(27)

S ohledem na výše uvedené je v případě přijetí závazků Komisí v následném nařízení Komise nezbytné stanovit možnost osvobodit dovozy do Společenství uskutečněné podle podmínek těchto závazků od antidumpingového cla uloženého nařízením (ES) č. 151/2003, a to pozměněním uvedeného nařízení,

19.5.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/5

(1)

Komise uložila rozhodnutím č. 303/96/ESUO (2) konečné antidumpingové clo z dovozů některých izotropních elektroplechů pocházejících z Ruska (dále jen „původní šetření“). Sazba uloženého antidumpingového cla byla 40,1 %. Závazek navržený v souvislosti s těmito dovozy byl přijat stejným rozhodnutím Komise.

(2)

Na základě žádosti podané Evropskou konfederací železářského a ocelářského průmyslu (European Confederation of Iron and Steel Industries - Eurofer) jménem výrobního odvětvíizotropních elektroplechů Společenství zahájila Komise přezkum opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 rozhodnutí Komise č. 2277/96/ESUO (3) (dále jen „základní rozhodnutí“). Komise zároveň z vlastního podnětu zahájila šetření podle čl. 11 odst. 3 základního rozhodnutí za účelem přezkumu vhodnosti formy opatření (4).

(3)

S ohledem na pozbytí platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli dne 23. července 2002 Rada nařízením (ES) č. 963/2002 (5) rozhodla, že antidumpingová opatření, která byla přijata podle základního rozhodnutí a která jsou stále v platnosti, se budou nadále uplatňovat a budou se řídit základním nařízením s účinkem od 24. července 2002. Podobně se od 24. července 2002 budou řídit základním nařízením jakákoliv antidumpingová opatření vyplývající z probíhajících antidumpingových šetření.

(4)

Na základě přezkumu opatření před pozbytím platnosti uvedeného v 2. bodě odůvodnění Rada potvrdila v lednu 2003 nařízením (ES) č. 151/2003 (6) konečné antidumpingové clo uložené rozhodnutím Komise č. 303/96/ESUO. Při uzavření přezkumu opatření před pozbytím platnosti však nadále zůstal otevřený prozatímní přezkum týkající se formy opatření.

(5)

Komise obdržela dvě žádosti o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního rozhodnutí, které byly v souladu s čl. 1 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 963/2002 projednány podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(6)

Žádosti podali OOO VIZ – STAL (dále jen „VIZ STAL“) a Novolipetsk Iron and Steel Corporation (dále jen „NLMK“) (VIZ STAL a NLMK jsou dále uváděni jen jako „žadatelé“), oba vyvážející výrobci z Ruska. Obě žádosti byly založeny na skutečnostech, že žadatelé splnili podmínky pro udělení statusu tržního hospodářství a že jejich dumpingová rozpětí se podstatně snížila. Tvrdili tedy, že další ukládání opatření na současné úrovni není již nadále nezbytné k vyrovnání dumpingu.

(7)

Poté, co bylo po konzultaci s poradním výborem stanoveno, že existují dostatečné důkazy pro zahájení prozatímního přezkumu, zahájila Komise oznámením v srpnu 2002 šetření podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, pokud jde o VIZ STAL (7) a následně v říjnu 2002 šetření podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, pokud jde o NLMK (8). Oba přezkumy se omezily na prošetření dumpingu.

(8)

Komise úředně informovala žadatele a zástupce vyvážející země o zahájení prozatímních přezkumů a všem dotčeným stranám byla dána možnost předložit písemné stanovisko a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(9)

Žadatelé vyjádřili svá stanoviska písemně. Byly vyslechnuty všechny strany, které o to požádaly.

(10)

Komise zaslala žadatelům a jednomu dotčenému dovozci ve Společenství dotazník, který vyplnili ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(11)

Navíc Komise zaslala oběma žadatelům formulář pro žádost o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(12)

Komise zjišťovala a ověřovala informace, které považovala za nezbytné pro určení dumpingu. Návštěvy za účelem ověření byly uskutečněny v prostorách těchto společností:

Šetření dumpingu zahrnovalo období od 1. července 2001 do 30. června 2002 (dále jen „období šetření“).

(13)

Jak je uvedeno v 2. bodu odůvodnění, Komise z vlastního podnětu rozhodla o zahájení prozatímního přezkumu za účelem zjištění vhodnosti formy platných opatření (dále jen „ přezkum ex-officio“). V této souvislosti se vzalo v úvahu, že při sledování závazku docházelo k potížím při prosazování, což mělo důsledky na nápravný účinek opatření. Zahájení tohoto řízení a část šetření týkající se tohoto přezkumu byly uskutečněny současně s přezkumem opatření před pozbytím platnosti, který byl ukončen uložením stávajících opatření nařízením Rady (ES) č. 151/2003. Komise úředně informovala dotčené výrobní odvětví Společenství a dotčené dovozce, dodavatele a uživatele a zástupce vyvážející země o zahájení obou šetření a dala dotčeným stranám možnost předložit písemné stanovisko a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(14)

Jak je uvedeno v 6. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 151/2003, Komise v průběhu výše uvedených šetření obdržela od dvou dotčených vyvážejících výrobců, a to VIZ STAL a NLMK, žádosti o zahájení prozatímních přezkumů omezených na hlediska dumpingu, jak je vysvětleno v 6. bodu odůvodnění tohoto nařízení. Jelikož v obou přezkumech musela být šetřena hlediska dumpingu, což by nakonec mohlo ovlivnit úroveň opatření, která jsou předmětem přezkumu ex-officio, bylo považováno za vhodné ukončit tento přezkum společně s prozatímními přezkumy omezenými na dumping, aby se mohly vzít v úvahu případně změněné hospodářské podmínky dotyčných vyvážejících výrobců.

(15)

Vzhledem k tomu, že tři přezkumy se dotýkaly stejného antidumpingového opatření, bylo z důvodů řádné správy považováno za vhodné uko čit tyto přezkumy současně.

(16)

Dotyčný výrobek je stejný jako v původním šetření, tj. izotropní plechy válcované za studena a pásy křemíkové elektrooceli šířky větší než 500 mm pocházející z Ruska (dále jen „izotropní elektroplechy“ nebo „dotyčný výrobek“), kódů KN 7225 11 00 a ex 7226 11 00 (nový kód KN od 1. 1. 2004). Tento výrobek se používá pro elektromagnetické přístroje a v zařízeních jako silové a distribuční transformátory.

(17)

V poměrně složitém výrobním procesu izotropních elektroplechů jsou izotropní struktury orientovány jednotně ve směru válcování plechu nebo pásu, aby se tím umožnilo řídit magnetické pole s vysokým stupněm účinnosti. Dotyčný výrobek musí splňovat specifikace týkající se magnetické indukce, pilotového faktoru stejně tak jako nejvyšší přípustnou míru remagnetizačních ztrát. Obě strany výrobku jsou zpravidla kryty tenkým izolačním povlakem.

(18)

Bylo zjištěno, že izotropní elektroplechy vyráběné a prodávané v Rusku měly stejné základní fyzikální a technické vlastnosti jako izotropní elektroplechy vyráběné v Rusku a vyvážené do Společenství. Byly tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

Rada uznala nařízením (ES) č. 1972/2002 (9), že je vhodné povolit stanovení běžné hodnoty pro ruské vývozce a výrobce podle čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení, a podle toho změnila základní nařízení. Podle článku 2 nařízení (ES) 1972/2002 by se však tato změna měla vztahovat pouze na šetření zahájená po vstupu uvedeného nařízení v platnost, tj. od 8. listopadu 2002. Jelikož oba prozatímní přezkumy, o která žadatelé požádali, byly zahájeny před tímto dnem, není uvedená změna na současná šetření použitelná. V tomto ohledu se všechny další odkazy na základní nařízení považují za odkazy na uvedené nařízení ve znění před uvedenou změnou.

(20)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení může být běžná hodnota určena podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pouze pokud žadatelé prokážou, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. že působí v podmínkách tržního hospodářství s ohledem na výrobu a prodej dotyčného obdobného výrobku.

(21)

Formuláře pro žádost o status tržního hospodářství byly podány ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení oběma žadateli.

(22)

Bylo zjištěno, že pro oba žadatele byla rozhodnutí týkající se cen, nákladů a vstupů přijímána na základě tržních signálů bez zásadních zásahů státu a že náklady hlavních vstupů odrážely tržní hodnoty. Společnosti disponovaly jasným účetnictvím prověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními pravidly a používaným ve všech oblastech. Výrobní náklady a finanční situace žadatelů nepodléhala podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství. Obě společnosti podléhaly právním předpisům o úpadku a o vlastnictví, které zaručovaly právní jistotu a stabilitu pro fungování společností. A konečně, převody směnných kurzů byly prováděny podle tržních kurzů. Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení byla splněna.

(23)

Komise informovala žadatele a výrobní odvětví Společenství o učiněných rozhodnutích a dala jim možnost se vyjádřit. Od dotčených stran nebyly obdrženy žádné připomínky. S ohledem na výše uvedené byl učiněn závěr, že status tržního hospodářství by měl být udělen oběma žadatelům.

(24)

Ačkoliv tento žadatel požádal o zahájení současného prozatímního přezkumu, nepodal Komisi následně informace podstatné pro výpočet dumpingového rozpětí. Zejména nemohly být ověřeny výrobní náklady během šetření na místě. Informace poskytnuté ve vyplněném dotazníku nebyly navíc podpořeny dostatečnými důkazy a přístup k důležitým informacím byl odepřen. V některých případech byly poskytnuty zavádějící informace. Například, jak NLMK připustil, byly výrobní náklady ve vyplněném dotazníku pro finanční rok 2001, který se překrýval šest měsíců s obdobím šetření, podhodnoceny o přibližně 50 %. Společnost ve skutečnosti neopodstatnila a neprokázala věrohodnost svých výrobních nákladů, jak je uvedla ve vyplněném dotazníku. Za těchto podmínek nemohlo být provedeno řádné ověření odpovědí v dotazníku a uvedená čísla byla považována za nespolehlivá.

(25)

NLMK byl informován, že podané informace nebyly ověřitelné a nemohly tedy být použity. Žadateli byla dána možnost poskytnout další vysvětlení. Navíc mu byla dána možnost být v této věci slyšen. NLMK však ve stanovené lhůtě nepředložil žádné uspokojivé vysvětlení.

(26)

NLMK tedy připustil problémy týkající se zejména ověření nákladů, avšak tvrdil, že ke stanovení jeho výrobních nákladů by měly být použity údaje získané během jiného šetření týkajícího se obdobného výrobku. NLMK odkázal na antidumpingové šetření zahájené v květnu 2002 (10), týkající se dovozů některých izotropních plechů a pásů (válcované výrobky) šířky nejvýše 500 mm pocházejících mimo jiné z Ruska (dále jen „malé izotropní elektroplechy“). NLMK byl předmětem tohoto šetření a předložil odpovědi na dotazník. Argumentoval tedy, že informace o výrobních nákladech předložené v rámci uvedeného řízení by měly být použity ke stanovení nákladů v současném přezkumu. NLMK tvrdil, že vzhledem k podobnosti obou výrobků, tj. malých izotropních elektroplechů a dotyčného výrobku, by náklady byly téměř totožné.

(27)

Avšak šetření týkající se malých izotropních elektroplechů a současný prozatímní přezkum zahrnují odlišné výrobky a zahrnují jiná období šetření. Nicméně, i kdyby výrobní náklady těchto dvou výrobků byly téměř totožné v obou šetřeních – což nebylo potvrzeno – je třeba zdůraznit, že náklady a ceny týkající se odlišných období nejsou nutně srovnatelné. Navíc šetření týkající se malých izotropních elektroplechů bylo ukončeno v únoru 2003 z důvodu stažení stížnosti výrobním odvětvím Společenství (11). Nebyly tedy učiněny žádné konečné závěry nebo zjištění, které mohly být použity pro současný přezkum. Byl tedy učiněn závěr, že informace získané během šetření týkajícího se malých izotropních elektroplechů by nebyly vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty v současném řízení. Žádost NLMK tedy musela být zamítnuta.

(28)

Po následném zveřejnění NLMK tvrdil, že byl diskriminován vůči VIZ STAL a že jeho náklady měly být spíše stanoveny na základě náhradních zdrojů, než aby jeho žádost o přezkum byla zamítnuta jako celek. NLMK navrhl použití nákladů VIZ STAL nebo výrobního odvětví Společenství.

(29)

Tento argument byl neopodstatněný. Narozdíl od případu NLMK mohly být odpovědi na dotazník VIZ STAL plně ověřeny a byly provedeny opravy na základě vlastních ověřených čísel VIZ STAL (viz 40. a 56. bod odůvodnění). Pokud byla čísla VIZ STAL nahrazena jiným zdrojem informací, nebylo to v důsledku neověřených čísel, avšak z důvodů uvedených v 41. až 49. a 57. až 60. bodě odůvodnění.

(30)

Je třeba rovněž poznamenat, že účelem současného prozatímního přezkumu bylo stanovit, zda se individuální okolnosti dotyčného vyvážejícího výrobce podstatně změnily. Prozatímní přezkum byl zahájen na žádost NLMK. V této souvislosti je třeba poznamenat, že je protichůdné nejprve tvrdit, že se změnily individuální okolnosti a následně, kdy to nelze prokázat, tvrdit, že takové stanovení by mělo být učiněno na základě údajů jiných společností. Stanovení nákladů a běžné hodnoty je rozhodujícím prvkem při stanovení individuální situace společnosti s ohledem na dumping a plné nahrazení těchto údajů by za těchto okolností vedlo k bezvýznamným výsledkům.

(31)

Následkem výše uvedeného nemohla společnost prokázat, že se okolnosti týkající se dumpingového rozpětí zjištěné v původním šetření změnily způsobem, jakým tvrdila. Prozatímní přezkum, pokud jde o NLMK, musel být tedy ukončen a antidumpingové rozpětí zjištěné během původního šetření, tj. 40,1 %, by mělo být zachováno.

(32)

Vzhledem k výše uvedenému je dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF na hranici Společenství:

(33)

Pokud jde o VIZ STAL, bylo nejdříve zjišťováno, zda je jeho celkový domácí prodej obdobného výrobku reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým vývozním prodejem dotyčného výrobku do Společenství. A jelikož celkový objem domácího prodeje VIZ STAL převýšil 5 % jeho celkového objemu vývozního prodeje do Společenství, byl domácí prodej obdobného výrobku shledán podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení reprezentativním.

(34)

Následně byly zjišťovány typy izotropních elektroplechů, které žadatel prodal na domácím trhu, jež byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(35)

Pro každý typ, který žadatel prodal na svém domácím trhu a který byl shledán přímo srovnatelný s typem prodávaným na vývoz do Společenství, bylo zjišťováno, zda byl domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej konkrétního typu izotropních elektroplechů byl považován za dostatečně reprezentativní, jestliže celkový objem domácího prodeje daného typu během období šetření představoval 5 % nebo více celkového objemu prodeje srovnatelného typu izotropních elektroplechů vyváženého do Společenství.

(36)

V souladu s čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 4 základního nařízení bylo stanovením poměru výnosných prodejů nezávislým spotřebitelům dotyčného typu rovněž zjišťováno, zda domácí prodej každého typu výrobku mohl být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku. Domácí prodej byl považován za výnosný, jestliže se čistá hodnota prodeje rovnala nebo přesahovala vypočítané výrobní náklady každého dotyčného typu (dále jen „výnosný prodej“). V případech, kde objem prodeje typu výrobku prodaného za čisté prodejní ceny rovnající se nebo přesahující vypočítané výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu, a v případech, kde se vážená průměrná cena tohoto typu rovnala nebo převyšovala jednotkovou výrobní cenu, byla běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně vypočítané jako vážený průměr cen všech domácích prodejů tohoto typu během období šetření bez ohledu na to, zda byly tyto prodeje výnosné či nikoli. V případech, kde objem výnosných prodejů typu výrobku představoval 80 % nebo méně, avšak 10 % nebo více celkového objemu prodeje tohoto typu, byla běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně vypočítané jako vážený průměr pouze výnosných prodejů.

(37)

V případech, kde objem výnosných prodejů typu představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje tohoto typu na domácím trhu, mělo se za to, že tento typ byl prodáván v nedostatečných množstvích, než aby domácí cena mohla poskytnout vhodný základ pro stanovení běžné hodnoty.

(38)

Na základě výše uvedeného bylo zjištěno, že celkový domácí prodej dotyčného výrobku nebyl uskutečněn v běžném obchodním styku ve smyslu čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(39)

Kdykoliv nemohly být domácí ceny konkrétního typu použity ke stanovení běžné hodnoty, musela být běžná hodnota vytvořena. Bylo tedy zjišťováno, zda by výrobní náklady v zemi původu nebo domácí ceny jiných výrobců v zemi původu mohly být použity jako základ pro vytvoření běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(40)

Pokud jde o výrobní náklady dotyčného výrobku uváděné VIZ STAL, musely být opraveny s přihlédnutím k různým nákladům na zpracování různých typů dotyčného výrobku. Bylo zjištěno, že určité charakteristiky výrobku měly skutečně vliv na náklady a ceny určitého typu výrobku. Údaje poskytnuté VIZ STAL týkající se výrobních nákladů tedy nemohly být použity jako takové a musely být učiněny závěry na základě dostupných faktů. Jelikož nebyla k dispozici jiná přijatelnější metoda, mělo se za to, že by rozdíl ve výrobních nákladech různých typů izotropních elektroplechů měl mít stejný poměr jako je rozdíl v prodejních cenách těchto typů. Náklady na každý vyrobený typ izotropních elektroplechů byly tedy posuzovány na základě rozdílu mezi průměrnými domácími prodejními cenami konkrétního typu izotropních elektroplechů ve srovnání s celkovou průměrnou domácí prodejní cenou všech typů.

(41)

Navíc se bere na vědomí, že VIZ STAL uzavřel dlouhodobou dohodu se svým dodavatelem surovin, která byla platná v období šetření. Surovinami nakoupenými od tohoto dodavatele byly pásy válcované za tepla (dále jen „PVT“). Podle této dohody měl dodavatel výhradní právo na dodávky surovin tomuto vyvážejícímu výrobci během období šetření. Dodavatel vyráběl PVT uzpůsobené podle specifikací vyvážejícího výrobce. Vyvážející výrobce byl zavázán k odkoupení celé výroby PVT svého dodavatele, i když nebyly splněny požadované normy. Nákupní ceny byly stanoveny předem na určité úrovni a zaručeny bez ohledu na jakost dodaných surovin. Bylo dále zjištěno, že technici zaměstnaní dotyčným vyvážejícím výrobcem prováděli pravidelné kontroly jakosti v prostorách dodavatele.

(42)

Ačkoliv šetření neobjasnilo žádná přímá práva na držbu podílů nebo na ovládání mezi těmito dvěma společnostmi, musel se na základě informací získaných během šetření učinit závěr, že vztah mezi dotyčným vyvážejícím výrobcem a jeho dodavatelem byl obzvláště silný. Spojení mezi VIZ STAL a jeho dodavatelem nebylo tedy omezeno na prodej jako takový, ale přesahovalo hranice běžných prodejních transakcí. Zejména VIZ STAL kontroloval výrobu PVT ve výrobních prostorách svého dodavatele, což ukázalo, že tyto společnosti byly také spojeny ve fázi výroby PVT. Vztah mezi VIZ STAL a jeho dodavatelem byl tedy jak vztahem v oblasti prodeje, tak vztahem v oblasti výroby, tj. značně přesahoval hranici pouhého vztahu kupující - prodávající.

(43)

Vzhledem k výše uvedené dohodě byl tedy dále učiněn závěr, že VIZ STAL nemohl získávat suroviny od jiných dodavatelů během období šetření a byl závislý pouze na jednom dodavateli. VIZ STAL musel tedy také nakupovat PVT nižší jakosti, i když suroviny nesplňovaly požadované normy pro výrobu dotyčného výrobku. Na druhé straně ceny PVT nemohly být upraveny podle jakosti dodaného výrobku, protože byly stanoveny předem. Kromě toho dodavatel VIZ STAL neměl právo dodávat PVT jiným zákazníkům, protože byl zavázán vyrábět výlučně pro VIZ STAL v jakosti stanovené VIZ STAL.

(44)

Následně bylo zjišťováno, zda mohly být ceny mezi těmito stranami považovány za spolehlivé. V tomto ohledu se mělo za to, že nákupní ceny mezi VIZ STAL a jeho dodavatelem byly na základě jejich dlouhodobé dohody stanoveny během období šetření na umělé úrovni. Šetření navíc odhalilo, že ceny PVT se během období šetření vyvíjely neobvykle a že zůstaly na stejné úrovni bez ohledu na jakost nakoupeného výrobku nebo jiné tržní podmínky, jako jsou výkyvy cen energie, jedné z nejdůležitějších složek používaných pro výrobu PVT. Mělo se rovněž za to, že VIZ STAL měl se svým dodavatelem vztah, který přesahoval hranici pouhého vztahu kupující – prodávající, jak je uvedeno v 42. a 43. bodu odůvodnění. Komise se tedy domnívala, že náklady spojené s nákupní cenou PVT se odpovídajícím způsobem neodrážely v účetnictví VIZ STAL ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení, a tedy musely být upraveny.

(45)

Po následném zveřejnění VIZ STAL tvrdil, že byl zcela nezávislý na svém dodavateli PVT a že ve skutečnosti si s ohledem na PVT mohly obě strany zvolit obchodní partnery. Toto tvrzení však bylo v rozporu s informací poskytnutou během šetření a muselo být odmítnuto. VIZ STAL rovněž argumentoval, že v tomto typu průmyslu byly podobné smluvní úpravy běžné. Tento argument nebyl podpořen žádnými důkazy a nemohl být potvrzen závěry současného šetření. V každém případě byla existence těchto úprav v této souvislosti považována za nepodstatnou. Navíc by tyto úpravy a jejich vliv na náklady a ceny související s dotyčným výrobkem musely být přezkoumány případ od případu.

(46)

VIZ STAL k závěrům Komise, že nákupní ceny PVT nesledovaly typické výkyvy trhu, namítal, že nakoupený výrobek měl specifickou jakost a podléhal zvláštním tržním podmínkám ve srovnání s jinými typy PVT. Také argumentoval, že vývoj cen PVT používaných pro výrobu izotropních elektroplechů ve Společenství by vykazoval podobný model jako v Rusku. VIZ STAL dále tvrdil, že srovnání cen PVT s cenami energie, zejména zemního plynu, by byly nevhodné, protože hlavní surovinou používanou dodavatelem VIZ STAL bylo uhlí. Obecně VIZ STAL popíral jakékoliv spojení mezi vývojem cen energie a cen výrobků z oceli.

(47)

Informace týkající se rozdílů v jakosti a v tržních podmínkách mezi různými typy PVT nebyla podána ani ve vyplněném dotazníku, ani během ověřování na místě, ačkoliv byl podrobný popis výrobku týkající se typu PVT nakoupeného během období šetření před ověřováním na místě zvláště požadován. Informace poskytnutá VIZ STAL po ověřování na místě, tj. z velké části po uplynutí lhůty stanovené v oznámení o zahájení, nemohla být již ověřena, a tedy musela být odmítnuta. V každém případě je třeba poznamenat, že ceny PVT ve Společenství podléhaly během období šetření výrazným výkyvům a že rovněž došlo k výrazným cenovým výkyvům jiných typů PVT na světovém trhu. Tyto vývoje ukazují, že pevná cena PVT na ruském domácím trhu nesledovala typické výkyvy na trhu, avšak byla ovlivněna vztahem mezi VIZ STAL a jeho dodavatelem.

(48)

Pokud jde o ceny energie, je třeba poznamenat, že dodavatel VIZ STAL nepředložil vyplněný dotazník a během tohoto šetření nebyl zkoumán. VIZ STAL ani nepředložil žádné důkazy podporující jeho tvrzení. Současné šetření tedy nemohlo potvrdit, že dodavatel VIZ STAL skutečně používal uhlí jako hlavní vstup pro výrobu PVT. Podobně VIZ STAL nepředložil žádný důkaz o tom, že by výkyvy v cenách energie a oceli spolu nesouvisely. Lze tedy odůvodněně očekávat, že výkyvy v cenách energie by za běžných podmínek na volném trhu měly vliv na ceny PVT.

(49)

Vzhledem k výše uvedenému nebyly uváděné ceny PVT považovány za spolehlivé. Náklady na PVT tedy musely být upraveny. Komise musela následně stanovit ceny PVT s ohledem na tohoto žadatele na základě nákladů jiných výrobců nebo vývozců ve stejné zemi nebo, kde taková informace nebyla dostupná nebo nemohla být použita, na jakémkoliv jiném přijatelném základě. Jak je uvedeno v 24. až 31. bodě odůvodnění, náklady, včetně nákladů na PVT jiného známého výrobce PVT v Rusku, nemohly být stanoveny. Jelikož žádný jiný výrobce dotyčného výrobku nebo žádní jiní výrobci PVT v Rusku nebyli Komisi známi, náklady na PVT s ohledem na VIZ STAL musely být stanoveny na základě jakékoliv jiné přijatelné informace. Jelikož nebyly k dispozici žádné jiné spolehlivější informace, mohly být výrobní náklady žadatele stanoveny pouze na základě cen PVT ve Společenství.

(50)

Po následném zveřejnění VIZ STAL dále tvrdil, že ceny PVT ve Společenství by měly být upraveny z důvodů rozdílů ve fyzikálních vlastnostech, v postupu výroby, v nákladech na dopravu a v podmínkách prodeje.

(51)

Pokud jde o rozdíly ve fyzikálních vlastnostech, byly při stanovení průměrné ceny PVT ve Společenství vzaty v úvahu tím, že byly vyloučeny vysoce jakostní typy PVT, které se v Rusku nevyrábějí. Žádná jiná úprava nebyla tedy odůvodněná.

(52)

S ohledem na různé postupy výroby užívané v Rusku a ve Společenství, VIZ STAL argumentoval, že technologie používaná ve Společenství vyžaduje vyšší vstup energie, vytváří více odpadu a má vyšší výnos výroby. Ačkoliv však postup výroby zejména užívaný ve Společenství skutečně vyžaduje vyšší vstup energie, bylo zjištěno, že tento postup výroby produkoval výrazně nižší množství odpadu. Celková účinnost různých postupů byla tedy považována za rovnocennou a vyvolávala podobné výrobní náklady. Žádná jiná úprava nebyla tedy odůvodněná.

(53)

Pokud jde o rozdíly v podmínkách prodeje, VIZ STAL argumentoval, že ceny ve Společenství jsou na „monopolistické“ úrovni, ačkoliv nevysvětlil, v jaké míře to mělo vliv na cenu nebo srovnání cen. Bylo dále zjištěno, že podmínky prodeje byly podobné na obou trzích, tj. existoval pouze jeden výrobce PVT prodávající výrobek na oba domácí trhy. V Rusku však byly ceny navíc ovlivněny vztahem mezi dotyčným vyvážejícím výrobcem a jeho dodavatelem. Žádná jiná úprava nebyla tedy odůvodněná.

(54)

Pokud jde o náklady na dopravu pro nákupy PVT, žádná úprava nebyla odůvodněná, protože ceny výrobního odvětví Společenství byly vypočítány na základě cen ze závodu, tj. vyloučením nákladů na dopravu.

(55)

Po následném zveřejnění výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že ceny energie (zejména plynu) na ruském domácím trhu nejsou výsledkem vzájemného působení sil na volném trhu, což by mělo být vzato v úvahu při stanovení výrobních nákladů VIZ STAL. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Komise dala výrobnímu odvětví Společenství možnost podat připomínky k udělení statusu tržního hospodářství dvěma ruským vyvážejícím výrobcům. Výrobní odvětví Společenství při následném určování běžné hodnoty (viz 23. bod odůvodnění) neupozornilo na potřebu zjišťovat účinky cen ruského plynu. Zatímco ceny plynu v Rusku nemusejí být v regionech a pro spotřebitele stejné, nebylo v této pozdní etapě řízení možné prošetřit záležitost cen energie ve větších podrobnostech. V každém případě šetření odhalilo, že přímý vstup energie VIZ STAL pro výrobu izotropních elektroplechů nebyl významný, měl tedy pouze malý vliv na jeho výrobní náklady. Pokud jde o jeho dodavatele PVT, a jak je zmíněno v 48. bodu odůvodnění, tato společnost nebyla přímo šetřena v současném prozatímním přezkumu a nebyly učiněny žádné závěry s ohledem na věrohodnost hlavních vstupních nákladů dodavatele. V každém případě, jelikož ceny mezi VIZ STAL a jeho dodavatelem byly shledány nespolehlivými a nahrazeny cenami uplatňovanými na trhu Společenství, bylo jakékoliv možné narušení cen týkající se vstupu energie již odstraněno.

(56)

Za účelem zjištění úplných výrobních nákladů izotropních elektroplechů, musely být určeny prodejní, správní a režijní náklady (dále jen „PRSN“). VIZ STAL tvrdil, že by některé náklady, které vznikly před obdobím šetření, avšak byly zaúčtovány v období šetření, měly být považovány za pouhé účetní náklady a odečteny od PRSN. Žádné důkazy o tom, že tyto náklady ve skutečnosti vznikly před obdobím šetření, však nebyly předloženy. Dané výdaje byly skutečně podstatně vyšší ve srovnání s předchozími lety, takže skutečný vznik těchto nákladů v období šetření nemůže být vyloučen.

(57)

Navíc v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení musely být do oznámených PRSN doplněny finanční výdaje. V této souvislosti bylo zjištěno, že spřízněná strana poskytla VIZ STAL bezúročný úvěr na základě amerického dolaru. Jelikož PRSN tedy plně neodrážely všechny náklady spojené s výrobou a prodejem dotyčného výrobku, byla doplněna částka finančních výdajů za běžných tržních podmínek. V tomto ohledu byla na poskytnutý úvěr uplatněna úroková sazba pro podobné úvěry za tržních podmínek v období šetření. Protože nebyla k dispozici jiná vhodnější metoda, byla celková částka úrokových nákladů rozdělena na dotyčný výrobek na základě obratu podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(58)

VIZ STAL namítal proti úpravě PRSN s ohledem na finanční náklady. VIZ STAL argumentoval, že strana poskytující daný úvěr byla většinovým akcionářem VIZ STAL a mohla místo toho zvolit navýšení akciového kapitálu, čímž by žádné finanční náklady nevznikly. Jinak VIZ STAL tvrdil, že v období šetření došlo k uhrazení nákladů a že uplatňovaná úroková sazba by měla být sazbou, která by mohla být získána na domácím trhu věřitele. Navíc VIZ STAL tvrdil, že část úrokových nákladů (nominální úroková sazba) byla již zahrnuta do PRSN a neměla by být počítána dvakrát. Částka dodatečných finančních nákladů by tedy měla být příslušně snížena.

(59)

První požadavek musel být zamítnut, protože náklady by měly odrážet všechny náklady spojené s výrobou a prodejem dotyčného výrobku, a to v tomto případě neodrážely, jak je vysvětleno v 57. bodu odůvodnění. Za běžných tržních podmínek by býval VIZ STAL musel hledat financování na otevřeném trhu a býval by podléhal dodatečným finančním výdajům, které by se měly odrážet v jeho nákladech. Rovněž se bere na vědomí, že úvěry a akciové podíly nejsou jednoduše vzájemně nahraditelné, protože mají zcela odlišné následky. Tedy, zatímco úvěr je splácen, neplatí to pro akciový kapitál.

(60)

Bylo rovněž zvažováno, že nejvhodnější úrokovou sazbou by byla úroková sazba na domácím trhu dlužníka, protože tato sazba by nejvhodnějším způsobem odrážela náklady spojené s výrobou a prodejem dotyčného výrobku na ruském domácím trhu, pro který je běžná hodnota stanovena. V každém případě VIZ STAL nepředložil žádné příslušné důkazy s ohledem na tvrzenou uplatňovanou úrokovou sazbu na domácím trhu věřitele. VIZ STAL po následném zveřejnění podal některé dodatečné informace týkající se uhrazení pracovního kapitálu, které nemohlo být již ověřeno z toho důvodu, že řízení se nacházelo v pozdní etapě, a nemohlo být tedy vzato v úvahu. Navíc nebyly předloženy žádné důkazy, že část úrokových nákladů by již byla zahrnuta v PRSN nebo že úroky byly ve skutečnosti VIZ STAL placeny. Toto tvrzení tedy muselo být zamítnuto.

(61)

Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že při výpočtu PRSN by mělo být vzato v úvahu narušení s ohledem na hodnocení a odpis majetku. Bylo rovněž tvrzeno, že výdaje PRSN by byly výrazně vyšší než ve Společenství zejména z důvodu vyšších poprodejních nákladů, vyšších nákladů na výzkum a vývoj a vyšších nákladů na nezbytné komunikační nástroje a systémy informačních technologií.

(62)

Výrobní odvětví Společenství nepředložilo žádný důkaz s ohledem na výše uvedená tvrzení. Tato tvrzení byla navíc učiněna ve velice pozdní etapě řízení a nemohla být tedy zkoumána ve větších podrobnostech. Tato tvrzení tedy musela být zamítnuta.

(63)

Navíc bylo zkoumáno, zda by mohla být stanovena běžná hodnota na základě domácích cen jiných výrobců podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Jelikož druhý žadatel, NLMK, neposkytl žádné spolehlivé informace týkající se domácích prodejních cen dotyčného výrobku (jak je vysvětleno v 24. a 31. bodu odůvodnění) a jelikož na ruském domácím trhu nebyli žádní jiní spolupracující prodejci nebo výrobci než žadatelé, nebyla Komisi dostupná žádná informace týkající se domácích prodejních cen jiného výrobce.

(64)

Ve všech případech, kde byla použita vytvořená běžná hodnota, byla tedy běžná hodnota vytvořena připočítáním výrobních nákladů k vyváženým modelům a případně upravena o přiměřenou částku na PRSN a přiměřené ziskové rozpětí v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(65)

Za tímto účelem bylo zkoumáno, zda-li vzniklé PRSN a zisk žadatele na domácím trhu, upravené podle uvedeného popisu, poskytovaly spolehlivé údaje. Skutečné domácí PRSN byly považovány za spolehlivé, jelikož na objem domácích prodejů obdobného výrobku se mohlo hledět jako na reprezentativní. S ohledem na skutečnost, že celkové domácí prodeje dotyčného výrobku však nebyly uskutečněny v běžném obchodním styku ve smyslu základního nařízení (viz 38. bod odůvodnění), nemohla být stanoveno domácí ziskové rozpětí podle čl. 2 odst. 6 první věty základního nařízení. Jelikož nebyla dostupná žádná informace o PRSN a ziskovém rozpětí jiných vývozců a výrobců podléhajících tomuto šetření a jelikož VIZ STAL nevyráběl a neprodával jiné výrobky stejné obecné kategorie výrobků než izotropní elektroplechy, bylo domácí ziskové rozpětí stanoveno podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, tj. na základě jakékoliv jiné rozumné metody. Za nepřítomnosti žádné jiné věrohodnější informace, bylo ziskové rozpětí na domácím trhu odhadováno na 10 % výrobních nákladů. Vzhledem k investicím v Rusku, které je stále považováno za vyvíjející se tržní hospodářství s dynamičtějšími výhledy růstu a vyšší mírou inflace než ve více rozvinutých hospodářstvích a následně k vyšším očekáváním výtěžku z kapitálových investic, bylo ziskové rozpětí 10 % užité pro účely současného šetření považováno za konzervativní odhad.

(66)

VIZ STAL byl z velké části vlastněn a ovládán spřízněnou holdingovou/obchodní společností ve Švýcarsku. Všechny vývozní prodeje v období šetření byly uskutečněny přes švýcarskou společnost spřízněnému dovozci ve Společenství, který znovu prodal dotyčný výrobek konečným zákazníkům ve Společenství. Vývozní ceny byly tedy vytvořeny na základě cen z opětovných prodejů prvnímu nezávislému kupci ve Společenství podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(67)

Podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení byly učiněny úpravy u všech nákladů vzniklých mezi dovozem a novýmprodejem spřízněným dovozcem ve Společenství, včetně PRSN a přiměřeného ziskového rozpětí.

(68)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že, jak je uvedeno v 75. bodu odůvodnění, byla podle tvrzení VIZ STAL ve vyplněném dotazníku učiněna úprava vývozní ceny pro úvěrové náklady (tj. finanční náklady) pro platební podmínky poskytované spřízněným dovozcem prvnímu nezávislému kupci ve Společenství podle čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení. Na druhé straně by se při vytváření vývozních cen podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení také měly upravit všechny náklady vzniklé mezi dovozem a opětovným prodejem dotyčného výrobku. Položky, o které by měly být úpravy učiněny, mimo jiné zahrnují přijatelné rozpětí PRSN spřízněného vývozce. V některých případech však tyto PRSN mohou zahrnovat finanční náklady odvozující se od výše uvedených platebních podmínek. Za účelem zamezení dvojímu odpočtu finančních nákladů, a to i) finančních nákladů odvozujících se od výše uvedených platebních podmínek a odečtených podle čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení a ii) finančních nákladů, které jsou částí PRSN spřízněného dovozce, byla spřízněnému dovozci dána možnost předložit důkazy potvrzující to, že část jeho finančních nákladů vznikla z důvodu financování platebních podmínek poskytovaných jeho nezávislým zákazníkům ve Společenství. Spřízněný dovozce však nepředložil důkazy, že se jednalo o tento případ, a tedy PRSN spřízněného dovozce musejí být odečteny od vytvořené vývozní ceny podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(69)

Po následném zveřejnění VIZ STAL tvrdil, že část vzniklých finančních nákladů odečtených od vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení byla zahrnuta do PRSN spřízněného dovozce a že výpočet vytvořené vývozní ceny by tedy měl být opraven tak, aby zamezil dvojímu odpočtu těchto nákladů. Bere se na vědomí, že toto tvrzení bylo poprvé učiněno po zveřejnění a že dokonce ani v tomto případě nebyly předloženy důkazy, které by mohly podpořit názor VIZ STAL. Navíc ověřování v prostorách dotčeného dovozce nepotvrdilo, že úvěrové náklady poskytnuté VIZ STAL nezávislému zákazníku ve Společenství skutečně nesl spřízněný dovozce, a že tedy byly zahrnuty v jeho PRSN. Toto tvrzení tedy muselo být zamítnuto.

(70)

Pokud jde o spřízněného dovozce ve Společenství, šetření odhalilo, že náklady na umoření a odpis vzniklé spřízněnému dovozci nebyly oznámeny. Tyto náklady byly tedy doplněny do celkových PRSN. PRSN byly poté odečteny od ceny opětovného prodeje prvnímu nezávislému kupci ve Společenství podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. V této souvislosti Komise odmítla metodologii uplatňovanou VIZ STAL pro výpočet poměrů rozdělování užitou k rozdělování celkových PRSN na dotyčný výrobek a na „jiné výrobky“. VIZ STAL argumentoval, že jeho spřízněný dovozce jednal s ohledem na transakce s některými jinými výrobky jako zprostředkovatel, který je odměňován provizí. Příjmy spřízněného dovozce s ohledem na tyto transakce spočívaly pouze v příjmu provize z „jiných výrobků“. Vyvážející výrobce tedy argumentoval, že za účelem výpočtu poměrů rozdělování na základě obratu by měl být pro prodeje „jiných výrobků“ použit hypotetický vyšší obrat namísto nižších skutečných příjmů zaznamenaných v účetnictví jeho spřízněného dovozce. Bylo argumentováno, že hypotetický obrat by měl odpovídat prodejním cenám těchto „jiných výrobků“ ve Společenství. Následkem toho by se rozdělené PRSN zvýšily pro jiné výrobky a pro dotyčný výrobek by se snížily. VIZ STAL tvrdil, že tato metoda by vhodněji odrážela správní náklady spojené s operacemi týkajícími se jednak dotyčného výrobku a jednak „jiných výrobků“.

(71)

Bylo však zjištěno, že dotčený dovozce vykonával funkce zprostředkovatele s ohledem na „jiné výrobky“. Funkce zprostředkovatele přirozeně zahrnuje nižší správní břemeno ve srovnání s funkcemi vykonávanými dovozcem. Dovozce tedy nakupuje a znovu prodává výrobky svým vlastním jménem, což zahrnuje nejen vyšší správní břemeno, ale také vyšší riziko. Navíc dovozce běžně musí shánět kapitál pro nákup zboží. Tyto faktory by se měly obvykle odrážet v odlišných PRSN mezi dovozcem a zprostředkovatelem. Tato rozdílnost se však neodrážela v metodě rozdělování používané VIZ STAL, což vedlo k nepřijatelným výsledkům.

(72)

Berouce v úvahu výše uvedené byl učiněn závěr, že rozdělování PRSN na základě skutečného obratu by bylo nejvhodnější metodou pro výpočet PRSN pro různé dotčené výrobky.

(73)

Za nepřítomnosti žádné jiné spolehlivější informace bylo přiměřené ziskové rozpětí odhadnuto na 5 %. To bylo považováno za přiměřené pro tento typ podnikání. Stejné ziskové rozpětí bylo rovněž použito v předchozích šetřeních, tj. v přezkumu opatření před pozbytím platnosti uvedeném v 2. bodu odůvodnění.

(74)

Pro umožnění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, jak byly výše zjištěny, byly zohledněny rozdíly ve faktorech, u kterých bylo shledáno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(75)

Úpravy vývozní ceny byly oznámeny VIZ STAL pro vnitrozemskou dopravu a dopravní náklady, vývozní clo, náklady na pojištění, různé poplatky, úvěrové náklady, bankovní poplatky, dovozní a jiné poplatky, poštovné a průřezové poplatky a byly uděleny, protože byly shledány odůvodněnými, přesnými a podpořeny ověřenými důkazy.

(76)

Pokud jde o VIZ STAL, vážená průměrná běžná hodnota typu výrobku byla srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou tohoto typu podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(77)

Srovnání prokázalo existenci dumpingu. Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento vývozní ceny CIF na hranici Společenství je:

(78)

S ohledem na VIZ STAL bylo rovněž zkoumáno, zda by změněné podmínky s ohledem na původní šetření mohly být odůvodněně považovány za mající trvající povahu. V tomto ohledu byl analyzován možný vývoj běžné hodnoty a vývozní cena společnosti. Zvláště se braly v úvahu její cenové úrovně izotropních elektroplechů na domácím a vývozním trhu, výrobní náklady izotropních elektroplechů, výrobní kapacita a využití, jakož i objem vývozu do Společenství.

(79)

Nejdříve se mělo za to, že během původního šetření nepůsobil žadatel v podmínkách tržního hospodářství. Avšak, jak je uvedeno v 22. bodu odůvodnění, během období šetření v rámci současného prozatímního přezkumu byl žadatel schopen prokázat, že splnil kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. byl mu udělen status tržního hospodářství. Následkem toho byla běžná hodnota u tohoto žadatele stanovena na základě ověřených údajů předložených touto společností namísto informací podaných výrobci z podobné země.

(80)

Běžná hodnota byla pro VIZ STAL založena na domácích prodejních cenách a vytvořené běžné hodnotě. Pokud jde o domácí prodejní ceny izotropních elektroplechů, lze konstatovat, že během období šetření byly relativně stabilní. To bylo z důvodu stabilní domácí poptávky a spotřeby, u které se neočekává, že se v blízké budoucnosti výrazně změní, a rovněž z důvodu omezeného počtu výrobců a uživatelů. Očekává se tedy, že domácí prodejní ceny izotropních elektroplechů se v budoucnosti nebudou výrazně lišit.

(81)

Pokud jde o výrobní náklady, připomíná se, že náklady musely být upraveny z důvodu nespolehlivých vstupních cen (PVT) (viz 41. až 49. bod odůvodnění). VIZ STAL tvrdil, že povaha vztahu k jeho dodavateli se po období šetření změnila, tj. VIZ STAL zamýšlí odebírat PVT ve větší míře od jiných dodavatelů, včetně dodavatelů ve Společenství. Bylo zvažováno, zda tato skutečnost mohla mít vliv na vstupní náklady VIZ STAL a následkem toho na výrobní náklady. Bylo však zjištěno, že případný cenový nárůst PVT by pravděpodobně neměl vliv na běžnou hodnotu stanovenou v tomto šetření. Tak je tomu z toho důvodu, že běžná hodnota byla stanovena na základě upravených výrobních nákladů, aniž by byly vzala v úvahu nespolehlivá vstupní cena. Jakýkoliv skutečný nárůst v nákupních cenách PVT až do tržní hodnoty je tedy již zahrnut v běžné ceně používané pro účely stanovení dumpingového rozpětí. Odůvodněně se tedy předpokládá, že běžná hodnota tohoto žadatele se v blízké budoucnosti výrazně nezmění.

(82)

Komise rovněž zjišťovala možný vývoj vývozních prodejů VIZ STAL v důsledku žádosti o nižší sazbu cla. V tomto ohledu bylo zvažováno, že v minulosti byly vývozní prodeje této společnosti množstevně omezeny z důvodu platného závazku přijatého během původního šetření. Jak je uvedeno v 96. bodu odůvodnění, bylo zjištěno, že tento typ závazku není již vhodný. Bylo tedy zjišťováno, zda by nižší sazba cla bez množstevních omezení dovozu způsobila výrazný růst ve vývozu izotropních elektroplechů žadatelem do Společenství za nižší vývozní ceny než byly obvyklé ceny v období šetření. V tomto ohledu bylo zvažováno, že žadatelova kapacita míry využití přesahovala v období šetření 90 %. Navíc šetření neodhalilo žádné předpokládané investice za účelem zvýšení žadatelovy kapacity. Odůvodněně lze tedy předpokládat, že objem výroby by zůstal stabilním a výrazně by se v budoucnosti nezvýšil. Navíc nebyl shledán žádný důvod, proč by měl žadatel přemístit svou současnou výrobu na trh Společenství. Byl tedy učiněn závěr, že objem vývozu izotropních elektroplechů touto společností do Společenství by se výrazně nezměnil.

(83)

Pokud jde o vývozní ceny, je třeba připomenout, že platný závazek měl zejména množstevní povahu, která žadateli umožnila poměrně svobodně stanovit vývozní ceny v rámci určeného objemu vývozu. Osoby, které společně podepsaly závazek, měly skutečně pouze následovat „úrovně cen běžné na trhu Společenství“. Konečné antidumpingové clo se uplatňovalo pouze po dosažení množstevního stropu. Nehledě na závěry Komise uvedené v 94. a 95. bodu odůvodnění byl objem vývozu velkých izotropních elektroplechů z Ruska v období šetření považován za spadající do množstevního stropu závazku. Vývozní cena během současného období šetření tedy neobsahovala antidumpingové clo stanovené během původního šetření. Může být tedy učiněn závěr, že pro tuto společnost by nižší dumpingové rozpětí nemělo vliv na výrazné snížení současných vývozních cen.

(84)

Podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení by cla neměla být vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí, ale měla by být nižší než toto rozpětí, pokud by takové menší clo postačovalo k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Vzhledem ke skutečnosti, že současné prozatímní přezkumy jsou omezeny na zjištění hledisek dumpingu, neměla by být úroveň uložených cel vyšší než úrovně újmy zjištěné v původním šetření, jak byly potvrzeny přezkumem opatření před pozbytím platnosti uvedeným v 2. bodu odůvodnění.

(85)

Jak je uvedeno v 29. bodu odůvodnění rozhodnutí č. 303/96/ESUO, bylo původní konečné dumpingové rozpětí vyšší než konečná zjištěná úroveň pro odstranění újmy, a tedy konečné antidumpingové clo bylo založeno na nižší hranici újmy, tedy 40,1 %. Jelikož dumpingové rozpětí zjištěné pro VIZ STAL v tomto prozatímním přezkumu je nižší než tato hranice, mělo by být pozměněné antidumpingové clo založeno na tomto nižším dumpingovém rozpětí, tedy 14,7 %.

(86)

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud jde o VIZ STAL a v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení by antidumpingové clo uložené rozhodnutím č. 303/96/ESUO a potvrzené nařízením (ES) č. 151/2003 na dovoz izotropních elektroplechů pocházejících z Ruska mělo být změněno.

(87)

Pokud jde o NLMK, současný prozatímní přezkum by měl být zastaven a konečné antidumpingové clo uložené rozhodnutím č. 303/96/ESUO a potvrzené nařízením (ES) č. 151/2003 by mělo být zachováno.

(88)

Všechny dotčené strany byly informovány o podstatných skutečnostech, na základě kterých bylo zamýšleno doporučit změnu stávajících opatření s ohledem na VIZ STAL a zastavit prozatímní přezkum s ohledem na NLMK a byla jim dána možnost se vyjádřit. Připomínky byly obdrženy a kde to bylo vhodné, byly vzaty v úvahu. Všem dotyčným stranám byla po zveřejnění rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření.

(89)

Jak je uvedeno v 2. bodu odůvodnění, prozatímní přezkum týkající se formy opatření na dovoz izotropních elektroplechů pocházejících z Ruska byl zahájen Komisí z jejího vlastního podnětu za účelem zjištění vhodnosti a účinnosti závazku přijatého rozhodnutím č. 303/96/ESUO. Šetření bylo provedeno ve spojení s přezkumem opatření před pozbytím platnosti ukončeným nařízením (ES) č. 151/2003 a prozatímními přezkumy omezenými na dumping s ohledem na žadatele.

(90)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že původně přijatý závazek byl v podstatě množstevním závazkem, podle kterého se společnosti zavázaly zajistit, že jejich vývozy do Společenství budou uskutečněny v rámci celkového objemového stropu.

(91)

Podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení je cílem závazků odstranit poškozující účinek dumpingových dovozů. Toho se dosahuje prostřednictvím vývozce, který zvýší své ceny nebo zastaví vývozy na úrovni dumpingových cen. Šetření ukázala, že původně přijatý typ závazků, který pouze omezil množství dovozů do Společenství, nezvýšil ceny na nepoškozující úrovně a nepodařilo se tedy obnovit spravedlivý obchod na trhu Společenství.V tomto případě proto závazky v jejich současné formě nebyly považovány za vhodné a účinné prostředky k odstranění poškozujícího účinku dumpingu.

(92)

Původní závazky nebyly pouze podepsané žadateli o současné prozatímní přezkumy, ale také ruským obchodníkem vyvážejícím dotyčný výrobek během období šetření původního šetření a ruskými orgány, aby bylo zaručeno řádné sledování daného závazku. Jak již bylo zjištěno během přezkumu opatření před pozbytím platnosti uvedeného v 2. bodu odůvodnění, spolupodpisující obchodník VO ’Promsyrioimport’ (Moskva) ukončil svou činnost spočívající ve vývozu izotropních elektroplechů do Společenství po uložení antidumpingových cel před lednem 2000. Tento obchodník nebyl tedy považován za dotčenou stranu v přezkumu opatření před pozbytím platnosti, který vedl k zachování konečných antidumpingových cel v lednu 2003. Uvedený obchodník se rovněž nepřihlásil a nepotvrdil svůj zájem na opětovném vývozu izotropních elektroplechů do Společenství, ani nepožádal o to, aby s ním bylo zacházeno jako s případnou dotčenou stranou v probíhajícím antidumpingovém řízení.

(93)

Navíc se mělo za to, že vzhledem ke změněným podmínkám v Rusku, které bylo mezitím plně uznáno za zemi s tržním hospodářstvím, nejsou již záruky ruských orgánů ohledně řádného sledování závazků nabídnutých ruskými vyvážejícími výrobci v rámci antidumpingového šetření nezbytné ani slučitelné s tímto novým statusem.

(94)

Konečně, jak je uvedeno v oznámení o zahájení prozatímního přezkumu omezeného na formu opatření, došlo k obtížím s prosazováním ohledně sledování závazku, což mělo následky pro nápravný účinek opatření. To bylo současným šetřením potvrzeno. Bylo tedy zjištěno, že struktura prodejů obou vyvážejících výrobců a užité prodejní kanály jim neumožnily určit konečné určení dotyčného výrobku. Následkem toho nebylo možno zjistit, zda byly výrobky skutečně znovu vyvezeny nebo propuštěny do volného oběhu ve Společenství (viz také 95. bod odůvodnění). Nebylo tedy možné určit, zda zprávy podané dotčenými vyvážejícími výrobci, jak bylo v závazku požadováno, byly úplné a správné.

(95)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že od přijetí závazku byly zavedeny dva různé typy vývozních licencí, a to licence typu A (vývozy určené pro volný oběh ve Společenství) a licence typu B (vývozy určené pro dovoz do Společenství v rámci jiných celních režimů). Zatímco pro zboží vyvážené v rámci licence typu A musel být dodržen strop roční kvóty, zboží vyvážené v rámci licence typu B nepodléhalo množstevním omezením. Jelikož neuvedli konečné určení dovážených výrobků, nemohli spříznění dovozci poskytnout dostatečné přesvědčivé důkazy o následných opětovných vývozech zboží, které bylo odesláno z Ruska s vývozním licencí B. Navíc bylo ve spolupráci s příslušnými celními orgány zjištěno, že řada těchto dovozů byla prohlášena k volnému oběhu, a tedy ohrožovala účinnost závazku. Postupy používané společnostmi se ukázaly nedostatečnými k tomu, aby správně uplatňovaly všechny podmínky stanovené v závazku. Riziko možného obcházení závazku tedy nemůže být vyloučeno.

(96)

S ohledem na uvedené skutečnosti byl učiněn závěr, že závazech ve své současné podobě již není vhodný, zejména pokud jde o účinné sledování tohoto závazku. Žadatelé a ostatní osoby, které společně podepsaly závazek, tedy VO „Promsyrioimport“ (Moskva) a ruské orgány, byli informováni o závěrech Komise a byla jim dána možnost se vyjádřit.

(97)

Jeden žadatel, NLMK, namítal proti zjištěním Komise, pokud jde o vhodnost závazku. Tento žadatel tvrdil, že zejména i) platný systém licencí vylučuje jakékoliv možné obcházení; ii) dovozy pod úrovní stropu stanoveného v závazku jsou nižší než minimální úroveň újmy, a tedy zajišťují odstranění škodlivého účinku dumpingu; iii) změna v počtu spolupodpisujících stran není dostatečným důvodem k odvolání přijetí závazku.

(98)

Argumenty předložené s ohledem na výkon současného závazku byly v rozporu se závěry Komise (viz 94. a 95. bod odůvodnění) a nebyly podpořeny žádnými důkazy. Závěr, že existuje riziko možného obcházení závazku, rovněž nemůže být vyloučen. Z toho vyplývá, že současný závazek dostatečně nezaručuje, že škodlivý účinek dumpingu by byl skutečně odstraněn, a je tedy považován za nevhodný. Změna v počtu spolupodpisujících stran by neměla být osamostatňována, ale mělo by se na ní hledět v souvislosti s celkovou výraznou změnou podmínek v Rusku od doby přijetí závazku. Tato tvrzení tedy musela být odmítnuta.

(99)

Konečně tento žadatel rovněž tvrdil, že současný prozatímní přezkum omezený na formu opatření by měl být ukončen společně s ostatními prozatímními přezkumy případně zahájenými po rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004. Je třeba poznamenat, že částečný prozatímní přezkum opatření na dovoz izotropních elektroplechů z Ruska, který bylo zahájen dne 20. března 2004 (12), posoudí s ohledem na zájem Společenství, zda je potřeba stávající opatření upravit, aby se zamezilo náhlému a nepřiměřenému nepříznivému účinku rozšíření Evropské unie na dotčené strany, včetně uživatelů, distributorů a spotřebitelů. Neexistuje tedy žádné přímé spojení mezi současným prozatímním přezkumem omezeným na formu současných opatření a probíhajícím částečným prozatímním přezkumem v rámci rozšíření. Tento argument byl tedy odmítnut.

(100)

Z výše uvedeného vyplývá, že závazek ve své současné formě již není vhodný.

(101)

Po následném zveřejnění podstatných skutečností a důvodů, na základě kterých byl učiněn závěr, že by úroveň stávajícího antidumpingového rozpětí měla být případně změněna a že množstevní závazek ve své současné formě již není vhodný, nabídl NLMK závazek podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(102)

Úroveň spolupráce této společnosti během šetření a přesnost a spolehlivost údajů, které poskytla, byly však nedostačující (viz 24. bod odůvodnění). Je tedy velice nepravděpodobné, že by cenový závazek této společnosti mohl být účinně sledován. Z tohoto důvodu bylo přijetí závazku nabídnutého NLMK považováno za neproveditelné ve smyslu čl. 8 odst. 3 základního nařízení. Byl tedy učiněn závěr, že závazek nabídnutý po zveřejnění by neměl být přijat.

(103)

Dotčené strany byly informovány a dotčenému žadateli byly podrobně sděleny důvody, proč nabídnutý závazek nemohl být přijat. Byl konzultován poradní výbor,

19.5.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/18

(1)

Po ukončení přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 821/94 (2), konečná antidumpingová cla z dovozů karbidu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky, Ruské federace a Ukrajiny. Současně přijala Komise svým rozhodnutím 94/202/ES (3), závazek nabídnutý vládou Ruska společně se společností V/O Stankoimport, Moskva, Rusko. Po ukončení přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 1100/2000 (4), konečná antidumpingová cla z dovozů karbidu křemíku (dále jen „dotyčný výrobek“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Ruské federace (dále jen „Rusko“) a Ukrajiny (dále jen „Ukrajina“) a Komise prodloužila závazek přijatý rozhodnutím 94/202/ES pro ruskou společnost „V/O Stankoimport“.

(2)

Sazba cla uplatňovaná k čisté ceně s dodáním na hranice Společenství před proclením je stanovena na 23,3 % na dovozy dotyčného výrobku pocházejícího z Ruska.

(3)

Sazba cla uplatňovaná k čisté ceně s dodáním na hranice Společenství před proclením je stanovena na 24 % na dovozy dotyčného výrobku pocházejícího z Ukrajiny.

(4)

Dne 20. března 2004 Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (5), oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu platných opatření (dále jen „opatření“) podle čl. 11 odst. 3 a čl. 22 písm. c) základního nařízení.

(5)

Přezkum byl zahájen z podnětu Komise za účelem zjištění, zda je v důsledku rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004 (dále jen „rozšíření“) a s ohledem na hledisko zájmu Společenství třeba opatření upravit, aby se zamezilo náhlému a nepřiměřenému nepříznivého účinku na všechny dotčené strany včetně uživatelů, distributorů a spotřebitelů.

(6)

Všechny dotčené strany, které jsou Komisi známy, včetně výrobního odvětví Společenství, sdružení výrobců nebo uživatelů ve Společenství, vyvážejících výrobců v dotyčné zemi, dovozců a jejich sdružení a příslušných orgánů dotyčných zemí, jakož i dotčených stran v deseti nových členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 (dále jen „EU10“), byly informovány o zahájení šetření a byla jim dána možnost předložit písemné stanovisko, sdělit informace a předložit příslušné důkazy ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Byly vyslechnuty všechny dotčené strany, které o to požádaly a prokázaly k tomu důvody.

(7)

V tomto ohledu vyjádřily svá stanoviska tyto dotčené strany:

(8)

Dotyčný výrobek je stejný jako v původním šetření, kódu KN 2849 20 00.

(9)

Proces výroby karbidu křemíku je takový, že výstup automaticky obsahuje různé jakosti karbidu křemíku, které mohou být rozděleny do dvou hlavních stupňů: krystalického a metalurgického. Krystalický stupeň, který je dále tříděn na typ černý a zelený, je obvykle používán pro výrobu brusných nástrojů, brusných kruhů, vysoce jakostních žáruvzdorných výrobků, keramik, umělých hmot atd., zatímco metalurgický stupeň je obvykle používán ve slévárnách a vysokých pecích jako křemíkový nosič. Tak jako v předchozích šetřeních musejí být pro účely tohoto šetření oba stupně považovány za jeden výrobek.

(10)

Podle tvrzení ruského vývozce podléhajícího závazku byl objem dovozů, na které se závazek vztahuje, stanoven na základě jeho prodejů na trh EU15, a tento závazek by tedy měl být opraven tak, aby náležitě zohlednil trh EU25. Tvrdil, že taková oprava je důležitá z důvodu zamezení diskriminace ve prospěch jiných vývozců dotyčného výrobku do EU.

(11)

Členské státy vyjádřily své názory a většina z nich podporuje úpravu opatření, aby se zohlednilo rozšíření.

(12)

Byla provedena analýza dostupných údajů a informací, která potvrdila, že objemy dovozu dotyčného výrobku z Ruska do EU10 byly významné. S ohledem na to, že objem dovozů podléhající v současné době platnému závazku byl stanoven na základě dovozů do EU15, nezohledňuje závazek zvýšený objem dovozů do EU25.

(13)

Při zvážení výše uvedeného se má za to, že z důvodu zohlednění rozšíření je vhodné upravit opatření tak, aby byl zajištěn dodatečný objem dovozů na trh EU 10.

(14)

Původní objem dovozů podléhající závazku pro EU15 byl vypočten a stanoven pro každý následný rok v druhé polovině běžného roku jako podíl spotřeby Společenství na základě předchozího roku k běžnému roku. Navýšení objemu dovozů podléhajícího cenovému závazku bylo vypočteno podle stejné metody výpočtu.

(15)

Považuje se tedy za vhodné, aby Komise mohla přijmout návrh pozměněného závazku odrážející situaci po rozšíření a vypočtený na základě metody popsané v 11. bodu odůvodnění.

(16)

Podle tvrzení ukrajinských orgánů a ukrajinského vyvážejícího výrobce by z důvodu vysokých antidumpingových cel a následkem rozšíření opatření na EU10 byly podstatně narušeny jejich tradiční obchodní toky do EU10.

(17)

Zejména tvrdili, že náhlý prudký nárůst cen vyvolaný vysokými antidumpingovými cly by způsobil, že by se výrobek stal nepřípustně drahým pro výrobu metalurgických briket.

(18)

Výrobní odvětví Společenství uvedlo, že nebude proti návrhům na prozatímní opatření, která se mají přijmout v přechodném období a která nepříznivě neovlivní jeho situaci.

(19)

Orgány České republiky, Maďarska a Slovenské republiky se domnívaly, že by se po rozšíření měla na dovozy dotyčného výrobku z Ukrajiny uplatňovat zvláštní přechodná úprava. Argumentovalo se, že dotyčný výrobek je velice důležitý pro průmyslové konečné uživatele v EU10, jelikož není v těchto zemích vyráběn.

(20)

Některé z těchto orgánů se tedy domnívaly, že by antidumpingová cla z dovozu dotyčného výrobku pocházejícího z Ukrajiny měla být pozastavena.

(21)

Na základě dostupných údajů a informací byla provedena analýza, která potvrdila, že objem dovozu dotyčného výrobku z Ukrajiny do EU10 byl v roce 2003 významný.

(22)

Vzhledem k tomu, že dotyčný výrobek má velký význam pro tradiční průmyslové konečné uživatele v EU10 a vztahují se na něj relativně vysoká antidumpingová cla, byl proto učiněn závěr, že je zájmem Společenství upravovat opatření v současné době platná postupně, aby se zabránilo náhlému a nepřiměřeně negativnímu účinku na všechny dotčené strany.

(23)

Všechna tato různá hlediska a zájmy byly vzaty v úvahu a zváženy jako celek. Z uvedeného vyplývá, že zájmy dovozců a uživatelů EU10 by byly náhlým uplatněním stávajících opatření nepříznivě ovlivněny, pokud by tato opatření nebyla přechodně upravena.

(24)

Naproti tomu by však, jak to potvrdil zájem samotného výrobního odvětví Společenství, jeho zájmy nebyly neodůvodněně nepříznivě ovlivněny, pokud by opatření byla přechodně upravena, neboť v současné době nemohou plně uspokojit požadavky spotřebitelů v EU10.

(25)

Za těchto okolností lze dospět k závěru, že není v zájmu Společenství uplatňovat stávající opatření bez úpravy a že přechodná úprava stávajících opatření, pokud jde o dovozy dotyčného výrobku do EU10, by podstatně nenarušila požadovanou úroveň obrany trhu.

(26)

Za tímto účelem byly posouzeny různé možnosti, jakým způsobem nejlépe ochránit výrobní odvětví Společenství před dumpingem, který mu způsobuje újmu, a zároveň vzít v úvahu hlediska zájmu Společenství zmírněním hospodářského otřesu v důsledku antidumpingových cel pro tradiční zákazníky v EU10 během období hospodářského přizpůsobování po rozšíření.

(27)

Bylo zvažováno, že by toho mohlo být nejlépe dosaženo povolením dovozu tradičního objemu vývozu, tj. objemu vývozu z Ukrajiny do EU10, který by byl v přechodném období osvobozen od antidumpingových cel. V této souvislosti by vývozy do EU10, které tyto tradiční objemy vývozu přesahují, podléhaly běžným antidumpingovým clům jako vývozy do EU15.

(28)

Po zhodnocení různých možností, jak nejlépe umožnit pokračování těchto tradičních vývozních toků do EU10, se má za to, že nejvhodnějším prostředkem je přijetí dobrovolného závazku od spolupracující strany s prvkem množstevních stropů. V souladu s čl. 8 odst. 2 základního nařízení byly tedy Komisí navrženy závazky dotyčnému vyvážejícímu výrobci a následně byl závazek nabídnut jedním vyvážejícím výrobcem dotyčného výrobku na Ukrajině.

(29)

V této souvislosti je třeba vzít na vědomí, že v souladu s čl. 22 písm. c) základního nařízení byly při stanovení podmínek závazku vzaty v úvahu zvláštní okolnosti rozšíření. Tvoří zvláštní opatření v tom smyslu, že představují dočasný způsob úpravy stávajících opatření pro EU25.

(30)

Pro vyvážejícího výrobce na Ukrajině byly tedy stanoveny objemy dovozů (dále jen „stropy“), přičemž jako základ byl použit jeho tradičního objemu vývozů do EU10 v letech 2001, 2002 a 2003. Je však třeba vzít na vědomí, že nadměrné zvýšení objemů vývozu do EU10 zjištěné v posledních několika měsících roku 2003 a v prvních měsících roku 2004 bylo odečteno od jeho tradičních objemů užitých pro určení stropů.

(31)

Dotyční vyvážející výrobci by při prodeji do EU10 podle podmínek svých závazků měli plně dodržovat své tradiční způsoby prodeje jednotlivým zákazníkům v EU10. Vyvážející výrobci by si tudíž měli být vědomi toho, že jakákoliv nabídka závazku může být vzata v úvahu jako proveditelná, a tedy i přijatelná, pokud plně zachovají tyto tradiční způsoby obchodu se svými zákazníky v EU10.

(32)

Vyvážející výrobci by si rovněž měli být vědomi toho, že je-li podle podmínek jejich závazků shledáno, že tyto způsoby prodeje jsou výrazně změněny nebo že závazky lze sledovat obtížně či je nelze sledovat vůbec, je Komise oprávněna zrušit přijetí závazku společnosti, což má za následek uložení konečných antidumpingových cel namísto závazků na úrovni určené v nařízení (ES) č. 1100/2002, nebo může upravit úroveň stropu nebo může přijmout jiné nápravné opatření.

(33)

Jakékoliv nabídky závazku, které jsou v souladu s výše uvedenými podmínkami, mohou být tedy přijaty Komisí ve formě nařízení Komise.

(34)

S ohledem na výše uvedené je v případě přijetí závazků Komisí v následném nařízení Komise nezbytné stanovit možnost osvobodit dovozy do Společenství uskutečněné podle podmínek těchto závazků od antidumpingového cla uloženého nařízením (ES) č. 1100/2000, a to pozměněním uvedeného nařízení,

19.5.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/23

(1)

Rada nařízením (ES) č. 969/2000 (2) pozměnila a rozšířila opatření uložená nařízením (ES) č. 3068/92 (3) na dovozy chloridu draselného (dále jen „dotyčný výrobek“) pocházejícího z Běloruské republiky (dále jen „Bělorusko“), Ruské federace (dále jen „Rusko“) a Ukrajiny do Společenství.

(2)

Opatřeními jsou pevné částky cla stanovené podle kategorie a stupně výrobku v rozmezí od 19,51 EUR/tunu do 48,19 EUR/tunu v případě Běloruska, od 19,61 EUR/tunu do 40,63 EUR/tunu v případě Ruska a od 19,61 EUR/tunu do 48,19 EUR/tunu v případě Ukrajiny.

(3)

Dne 20. března 2004 Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu platných opatření (dále jen „opatření“) podle čl. 11 odst. 3 a čl. 22 písm. c) základního nařízení.

(4)

Přezkum byl zahájen z podnětu Komise za účelem zjištění, zda je v důsledku rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004 (dále jen „rozšíření“) a s ohledem na hledisko zájmu Společenství třeba opatření upravit, aby se zamezilo náhlému a nepřiměřenému nepříznivémn účinku na všechny dotčené strany včetně uživatelů, distributorů a spotřebitelů.

(5)

Všechny dotčené strany, které jsou Komisi známy, včetně výrobního odvětví Společenství, sdružení výrobců nebo uživatelů ve Společenství, vyvážejících výrobců v dotyčných zemích, dovozců a jejich sdružení a příslušných orgánů dotyčných zemí, jakož i dotčených stran v deseti nových členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 (dále jen „EU10“), byly informovány o zahájení šetření a byla jim dána možnost předložit písemné stanovisko, sdělit informace a předložit příslušné důkazy ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Byly vyslechnuty všechny dotčené strany, které o to požádaly a prokázaly k tomu důvody.

(6)

V tomto ohledu vyjádřily svá stanoviska tyto dotčené strany:

(7)

Dotyčný výrobek je chlorid draselný (KCl) a je obvykle používán jako zemědělské hnojivo, a to buď přímo, ve směsi s jinými hnojivy nebo po přeměně do složeného hnojiva známého jako NPK (dusík, fosfor, draslík). Obsah draslíku je proměnlivý a je vyjádřen jako procento hmotnosti oxidu draselného (K2O) v sušině. Je rovněž používán jako surovina při výrobě některých průmyslových a farmaceutických výrobků.

(8)

Chlorid draselný je obvykle uváděn na trh ve standardní/práškové formě (standardní chlorid draselný) nebo v jiné něž standardní formě, která zahrnuje mimo jiné granulovanou formu (granulovaný chlorid draselný). Výrobek je obecně rozdělen do tří základních kategorií založených na obsahu K2O, a to:

(9)

Platná antidumpingová opatření specifikují různé úrovně antidumpingových cel pro standardní chlorid draselný a pro ostatní formy chloridu draselného, včetně granulovaného chloridu draselného. V tomto ohledu je třeba připomenout, že při posledním přezkumném šetření v roce 2000 bylo zjištěno, že dovozy některých zvláštních směsí s neobvykle vysokým obsahem chloridu draselného, na které se nevztahují uvedené kódy KN pro chlorid draselný, by měly být považovány za dovozy dotyčného výrobku. K tomuto závěru se dospělo, neboť tyto směsi mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a mají stejné použití jako uvedené základní kategorie. Jelikož současné šetření rovněž neodhalilo žádný důvod pro to, aby se nepokračovalo v předchozím přístupu, považuje se v souladu s tím a za účelem zajištění důsledného uplatňování antidumpingových opatření a zabránění nesprávné klasifikaci za nezbytné, aby bylo v tomto nařízení potvrzeno zjištění předchozího přezkumného šetření, že obsah K2O v těchto směsích je nejméně 35 % a nejvýše 62 % hmotnostních v sušině.

(10)

Dva ruští a jeden běloruský vyvážející výrobce, jeden ruský vývozce a ruské orgány tvrdili, že z důvodu vysokých antidumpingových cel a následkem rozšíření opatření na EU10 by byly podstatně narušeny jejich tradiční obchodní toky do EU10.

(11)

Zejména tvrdili, že náhlý prudký nárůst cen vyvolaný pevnou cenou antidumpingových cel by způsobil, že by se výrobek stal nepřípustně drahým pro konečné uživatele v zemědělství, průmyslu a farmaceutickém odvětví v EU10.

(12)

Je třeba poznamenat, že se nevyjádřil žádný vyvážející výrobce/vývozce z Ukrajiny, ani ukrajinské orgány.

(13)

Výrobní odvětví Společenství uvedlo, že ačkoliv průměrné ceny v EU10 byly o více než 30 % nižší než ceny v Evropské unii ve složení bezprostředně před 1. květnem 2004 (dále jen „EU15“), nebude proti návrhům na prozatímní opatření, která se mají přijmout v přechodném období a která nepříznivě neovlivní jeho stávající způsoby obchodu v EU15.

(14)

Orgány některých členských států EU10 včetně České republiky, Maďarska, Litvy a Slovenské republiky se domnívaly, že by se po rozšíření měla uplatňovat na dovozy dotyčného výrobku z Běloruska a Ruska zvláštní přechodná úprava.

(15)

V tomto ohledu se argumentovalo, že dotyčný výrobek je velice důležitý pro uživatele v průmyslu a zemědělství v EU10, jelikož se v těchto zemích nevyrábí, ani nemůže být snadno nahrazen jiným výrobkem. Bylo rovněž argumentováno, že výrobci dotyčného výrobku v EU15 by nebyli schopni uspokojit potřeby uživatelů v EU10.

(16)

Mělo se dále za to, že by se mělo předejít prudkému a náhlému nárůstu cen draselného hnojiva pro zemědělce v EU10, neboť v opačném případě by zemědělci čelili dodatečným obtížím v přizpůsobení se nové hospodářské soutěži mezi zemědělskými producenty v EU15. Důležitost této otázky byla dále zdůrazněna podstatnou hodnotou vývozů (okolo 87 milionů eur za rok) z Běloruska a Ruska do EU10 ve srovnání s vývozy z těchto zemí do EU15 (okolo 45 milionů eur za rok).

(17)

Argumentovalo se tedy, že dovoz dotyčného výrobku do EU10 v cenách, které se náhle a prudce nezvýší, je z tohoto důvodu pro konečné uživatele v EU10 velice důležitý.

(18)

Tyto orgány se tedy domnívaly, že by dovoz dotyčného výrobku z Běloruska a Ruska do EU10 měl s ohledem na antidumpingová opatření podléhat zvláštnímu režimu.

(19)

Na základě dostupných údajů a informací byla provedena analýza, která potvrdila, že existoval výrazný rozdíl okolo 32 % mezi běžnými cenami dotyčného výrobku stejného stupně v EU10 a EU15 (například v EU10 byla v roce 2003 cena chloridu draselného standardního stupně 79 eur za tunu, zatímco cena stejného stupně v EU15 v roce 2003 byla v průměru okolo 117 eur za tunu).

(20)

Analýza také ukázala, že objem dovozů do EU10 z Běloruska a Ruska byl v roce 2003 významný (okolo 1,1 milionu tun a tedy přibližně 14 % celkové odhadované celkové spotřeby EU10 a EU15).

(21)

Bylo také zjištěno, že dotyčný výrobek se v EU10 nevyrábí a že v současné době výrobci v EU15 nemají dostatečnou kapacitu k tomu, aby byli schopni zásobovat spotřebitele v EU10. Navíc vzhledem k povaze výrobku se má za to, že by bylo pro zákazníky v EU10 obtížné náhle změnit své tradiční zdroje dodávek.

(22)

Všechna tato různá hlediska a zájmy byly vzaty v úvahu a zváženy jako celek. Z uvedeného vyplývá, že zájmy dovozců a uživatelů EU10 by byly náhlým uplatněním stávajících opatření nepříznivě ovlivněny, pokud by tato opatření nebyla přechodně upravena.

(23)

Naproti tomu by však, jak to potvrdilo samotné výrobní odvětví Společenství, jeho zájmy nebyly neodůvodněně nepříznivě ovlivněny, pokud by opatření byla přechodně upravena, neboť v rámci svých současných způsobů obchodu v EU15 nemůže plně uspokojit požadavky zákazníků v EU10.

(24)

Za těchto okolností lze důvodně s ohledem na zvláštní situaci rozšíření učinit závěr, že není zájmem Společenství uplatňovat stávající opatření bez přechodné úpravy. Tato úprava by však, pokud jde o dovoz dotyčného výrobku do EU10, neměla podstatně narušit požadovanou úroveň obrany trhu.

(25)

Za tímto účelem byly posouzeny různé možnosti, jakým způsobem nejlépe ochránit výrobní odvětví Společenství před dumpingem, který mu způsobuje újmu, a zároveň vzít v úvahu hlediska zájmu Společenství zmírněním hospodářského otřesu v důsledku antidumpingových cel pro tradiční zákazníky v nových členských státech během období hospodářského přizpůsobování po rozšíření.

(26)

Bylo zvažováno, že by toho mohlo být nejlépe dosaženo povolením dovozu tradičních objemů vývozu z Běloruska a Ruska do EU10, který by byl v přechodném období osvobozen od antidumpingových cel, pokud by se místo uvalení antidumpingových cel zvýšily vývozní ceny do těchto členských států cestou minimálních dovozních cen na úroveň, která významně přispívá k odstranění újmy. V této souvislosti by vývozy do EU10, které tyto tradiční objemy vývozu přesahují, podléhaly běžným antidumpingovým clům jako vývozy do EU15.

(27)

Po zhodnocení různých možností, jak nejlépe umožnit pokračování těchto tradičních vývozních toků do EU10 a zajistit významný příspěvek k odstranění újmy, se má za to, že nejvhodnějším prostředkem by bylo přijetí dobrovolného závazku od spolupracujících stran s prvky minimálních dovozních cen a množstevních stropů. V souladu s čl. 8 odst. 2 základního nařízení může tedy Komise navrhnout závazky dotyčným vyvážejícím výrobcům.

(28)

V této souvislosti je třeba vzít na vědomí, že v souladu s čl. 22 písm. c) základního nařízení mohou být při stanovení podmínek závazků vzaty v úvahu zvláštní okolnosti rozšíření. Závazky budou tvořit zvláštní opatření v tom smyslu, že představují dočasný způsob úpravy stávajících opatření pro EU25.

(29)

Rovněž je třeba vzít na vědomí, že závazky nebudou přímo rovnocenné antidumpingovému clu, neboť stanovené minimální dovozní ceny se mohou nacházet v nižších úrovních než obvykle. V opačném případě by se, jak je zmíněno výše, stal dotyčný výrobek nepřípustně drahým pro konečné uživatele v EU10, což není v zájmu Společenství. Nicméně vyvážející výrobci by se měli zavázat ke zvýšení svých cen na úrovně, které významně přispívají k odstranění újmy.

(30)

Pro vyvážejícího výrobce v Bělorusku a Rusku by tedy měly být stanoveny objemy dovozů (dále jen „stropy“), přičemž jako základ by měly být použity jejich tradiční objemy vývozů do EU10 v letech 2001 a 2002. Je však třeba vzít na vědomí, že nadměrné zvýšení objemů vývozu do EU10 zjištěné v posledních několika měsících roku 2003 a v prvních měsících roku 2004 by mělo být odečteno od tradičních objemů užitých pro určení stropů.

(31)

Dotyční vyvážející výrobci by při prodeji do EU10 podle podmínek svých závazků měli plně dodržovat své tradiční způsoby prodeje jednotlivým zákazníkům v EU10. Vyvážející výrobci by si tudíž měli být vědomi toho, že jakákoliv nabídka závazku může být vzata v úvahu jako proveditelná, a tedy i přijatelná, pokud plně zachovají tyto tradiční způsoby obchodu se svými zákazníky v EU10.

(32)

Vyvážející výrobci by si rovněž měli být vědomi toho, že je-li podle podmínek jejich závazků shledáno, že tyto způsoby prodeje jsou výrazně změněny nebo že závazky lze sledovat obtížně či je nelze sledovat vůbec, je Komise oprávněna zrušit přijetí závazku společnosti, což má za následek uložení konečných antidumpingových cel namísto závazků na úrovni určené v nařízení (ES) č. 3068/92 nebo může upravit úroveň stropu nebo může přijmout jiné nápravné opatření.

(33)

Jakékoliv nabídky závazku, které jsou v souladu s výše uvedenými podmínkami, mohou být tedy přijaty Komisí ve formě nařízení Komise.

(34)

S ohledem na výše uvedené je v případě přijetí závazků Komisí v následném nařízení Komise nezbytné stanovit možnost osvobodit dovozy do Společenství uskutečněné podle podmínek těchto závazků od antidumpingového cla uloženého nařízením (ES) č. 3068/92, a to pozměněním uvedeného nařízení.

19.5.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/28

(1)

Po přezkumu opatření před pozbytím platnosti a po prozatímním přezkumu platných opatření uložila Rada nařízením (ES) č. 658/2002 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz dusičnanu amonného (dále jen „dotyčný výrobek”) pocházejícího z Ruské federace (dále jen „Rusko”). Rada nařízením (ES) č. 132/2001 (3) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ukrajiny.

(2)

Opatřeními jsou zvláštní cla, v případě Ruska 47,7 EUR/tunu a v případě Ukrajiny 33,25 EUR/tunu.

(3)

Dne 20. března 2004 Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4)oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu platných opatření (dále jen „opatření”) podle čl. 11 odst. 3 a čl. 22 písm. c) základního nařízení.

(4)

Přezkum byl zahájen z podnětu Komise za účelem zjištění, zda je v důsledku rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004 (dále jen „rozšíření”) a s ohledem na hledisko zájmu Společenství třeba opatření upravit, aby se zamezilo náhlému a nepřiměřeně nepříznivému účinku na všechny dotčené strany včetně uživatelů, distributorů a spotřebitelů.

(5)

Všechny dotčené strany, které jsou Komisi známy, včetně výrobního odvětví Společenství, sdružení výrobců nebo uživatelů ve Společenství, vyvážejících výrobců v dotyčných zemích, dovozců a jejich sdružení a příslušných orgánů dotyčných zemí, jakož i dotčených stran v deseti nových členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 (dále jen „EU10”), byly informovány o zahájení šetření a byla jim dána možnost předložit písemné stanovisko, sdělit informace a předložit příslušné důkazy ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Byly vyslechnuty všechny dotčené strany, které o to požádaly a prokázaly k tomu důvody.

(6)

V tomto ohledu vyjádřily svá stanoviska tyto dotčené strany:

(7)

Dotyčný výrobek je tentýž jako v původním šetření, tj. dusičnan amonný, dusičnaté hnojivo v pevném stavu běžně používané v zemědělství. Dusičnan amonný je vyráběn z amoniaku a kyseliny dusičné a obsah dusíku je vyšší než 28 % hmotnostních v prilované nebo granulované formě.

(8)

Dotyčný výrobek má v současné době kódy KN 3102 30 90 (dusičnan amonný ostatní, ne ve vodném roztoku) a 3102 40 90 (směsi dusičnanu amonného s uhličitanem vápenatým nebo s jinou anorganickou nehnojivou látkou obsahující více než 28 % hmotnostních dusíku).

(9)

Tři ruští a jeden ukrajinský vyvážející výrobce a ruské a ukrajinské orgány tvrdili, že z důvodu vysokých antidumpingových cel a následkem rozšíření opatření na EU10 by byly podstatně narušeny jejich tradiční obchodní toky do EU10.

(10)

Zejména tvrdili, že náhlý prudký nárůst cen vyvolaný zvláštní cenou antidumpingových cel by způsobil, že by se výrobek stal nepřípustně drahým pro konečné uživatele v EU10.

(11)

Výrobní odvětví Společenství uvedlo, že ačkoliv průměrné ceny v EU10 byly podstatně nižší než ceny v Evropské unii ve složení před 1. květnem 2004 (dále jen „EU15”), nebude proti návrhům na prozatímní opatření, která se mají přijmout v přechodném období a která nepříznivě neovlivní jeho situaci.

(12)

Španělské orgány vyjádřily obavy, avšak stejně jako zbývající členské státy nebyly proti přechodným opatřením navrhovaným Komisí.

(13)

Podle tvrzení uložilo několik členských států EU10 na dotyčný výrobek opatření a tato opatření zajišťovala v EU10 úroveň ochrany, která rozšířením zanikla. Uplatňovanými opatřeními byly:

(14)

Přesto se orgány EU10 domnívaly, že by se po rozšíření měla na dovoz dotyčného výrobku z Ukrajiny a Ruska uplatňovat zvláštní přechodná úprava. V tomto ohledu se argumentovalo, že dotyčný výrobek je velice důležitý pro uživatele v zemědělství v EU10, jelikož nemůže být snadno nahrazen jiným výrobkem.

(15)

Dále se předpokládalo, že by se mělo zabránit prudkému a náhlému nárůstu cen dusičnanu amonného pro zemědělce v EU10; v opačném případě by zemědělci čelili dodatečným obtížím v přizpůsobení se nové hospodářské soutěži mezi zemědělskými producenty v EU15. Důležitost tohoto problému byla dále zdůrazněna podstatnou hodnotou vývozů (okolo 59 milionů eur za rok) z Ukrajiny a Ruska do EU10 ve srovnání s vývozy z těchto zemí do EU15 (okolo 39 milionů eur za rok).

(16)

Argumentovalo se tedy, že dovoz dotyčného výrobku do EU10 v cenách, které se náhle a prudce nezvýší, je z tohoto důvodu pro konečné uživatele v EU10 velice důležitý.

(17)

Tyto orgány se tedy domnívaly, že by dovoz dotyčného výrobku z Ukrajiny a Ruska do EU10 měl s ohledem na antidumpingová opatření podléhat zvláštnímu režimu.

(18)

Na základě dostupných údajů a informací byla provedena analýza, která potvrdila, že existoval výrazný rozdíl mezi běžnými cenami dotyčného výrobku v EU10 a EU15 (například v EU10 byla v letech 2000-2003 průměrná cena 70 eur za tunu z Ruska a 84 eur za tunu z Ukrajiny, zatímco v EU15 byla v letech 2000-2003 průměrná cena 100 eur za tunu z Ruska a 108 eur za tunu z Ukrajiny).

(19)

Analýza také ukázala, že objem dovozu do EU10 z Ukrajiny a Ruska byl významný (v letech 2000-2003 v průměru okolo 817 tisíc tun).

(20)

Všechna tato různá hlediska a zájmy byly vzaty v úvahu a zváženy jako celek. Z uvedeného vyplývá, že zájmy dovozců a uživatelů EU10 by byly náhlým uplatněním stávajících opatření nepříznivě ovlivněny, pokud by tato opatření nebyla přechodně upravena.

(21)

Naproti tomu by však, jak to potvrdil zájem samotného výrobního odvětví Společenství, jeho zájmy nebyly neodůvodněně nepříznivě ovlivněny, pokud by opatření byla přechodně upravena, neboť v současné době nemohou plně uspokojit požadavky zákazníků v EU10.

(22)

Za těchto okolností lze důvodně s ohledem na zvláštní situaci rozšíření učinit závěr, že není zájmem Společenství uplatňovat stávající opatření bez přechodné úpravy. Tato úprava by však, pokud jde o dovoz dotyčného výrobku do EU10, neměla podstatně narušit požadovanou úroveň obrany trhu.

(23)

Za tímto účelem byly posouzeny různé možnosti, jakým způsobem nejlépe ochránit výrobní odvětví Společenství před dumpingem, který mu způsobuje újmu, a zároveň vzít v úvahu hlediska zájmu Společenství zmírněním hospodářského otřesu v důsledku antidumpingových cel pro tradiční zákazníky v EU10 během období hospodářského přizpůsobování po rozšíření.

(24)

Z důvodu uplatňování ochranných opatření v některých členských státech EU10 před rozšířením bylo zvažováno, že by toho mohlo být nejlépe dosaženo povolením dovozu z Ukrajiny a Ruska do EU10 50% tradičního objemu vývozu, tj. objemu vývozu, jehož se nedotýkala ochranná opatření v EU10 před rozšířením, který by byl v přechodném období osvobozen od antidumpingových cel, pokud by se namísto uložení antidumpingových cel zvýšily vývozní ceny do těchto členských států na úroveň, která významně přispívá k odstranění újmy. V této souvislosti by vývozy do EU10, které tyto tradiční objemy vývozu přesahují, podléhaly antidumpingovým clům jako vývozy do EU15.

(25)

Po zhodnocení různých možností, jak nejlépe umožnit pokračování těchto tradičních vývozních toků do EU10 a zajistit významný příspěvek k odstranění újmy, se má za to, že nejvhodnějším prostředkem je přijetí dobrovolného závazku od spolupracujících stran s prvky minimálních dovozních cen a množstevních stropů. V souladu s čl. 8 odst. 2 základního nařízení byly tedy Komisí navrženy závazky dotyčným vyvážejícím výrobcům.

(26)

V této souvislosti je třeba vzít na vědomí, že v souladu s čl. 22 písm. c) základního nařízení byly při stanovení podmínek závazků vzaty v úvahu zvláštní okolnosti rozšíření. Závazky tvoří zvláštní opatření v tom smyslu, že představují dočasný způsob úpravy stávajících opatření pro rozšířené Společenství dvaceti pěti členských států.

(27)

Rovněž je třeba vzít na vědomí, že závazky nejsou přímo rovnocenné antidumpingovému clu, neboť stanovené minimální dovozní ceny se nacházejí v nižších úrovních než obvykle. V opačném případě by se, jak je zmíněno výše, stal dotyčný výrobek nepřípustně drahým pro konečné uživatele v EU10, což není v zájmu Společenství. Nicméně vyvážející výrobci se zavázali zvýšit své ceny na úrovně, které významně přispívají k odstranění újmy.

(28)

Objemy dovozů (dále jen „stropy”) byly tudíž stanoveny pro vyvážející výrobce na Ukrajině a v Rusku při použití základu 50 % jejich tradičního objemu vývozů do EU10 v letech 2001 a 2002. Je však třeba vzít na vědomí, že nadměrné zvýšení objemů vývozu do EU10 zjištěné v posledních několika měsících roku 2003 a v prvních měsících roku 2004 bylo odečteno od tradičních objemů užitých pro určení stropů.

(29)

Dotyční vyvážející výrobci by při prodeji do EU10 podle podmínek svých závazků měli plně dodržovat své tradiční způsoby prodeje jednotlivým zákazníkům v EU10. Vyvážející výrobci by si tudíž měli být vědomi toho, že jakákoliv nabídka závazku může být vzata v úvahu jako proveditelná, a tím přijatelná, pokud budou plně zachovány tyto tradiční způsoby obchodu se svými zákazníky v EU10.

(30)

Vyvážející výrobci by si rovněž měli být vědomi toho, že je-li podle podmínek jejich závazků shledáno, že tyto způsoby prodeje jsou výrazně změněny, nebo že závazky lze sledovat obtížně či je nelze sledovat vůbec, je Komise oprávněna zrušit přijetí závazku společnosti, což má za následek uložení konečných antidumpingových cel namísto závazků na úrovni určené v nařízeních (ES) č. 658/2002 a (ES) č. 132/2001, nebo může upravit úroveň stropu nebo může přijmout jiné nápravné opatření.

(31)

Jakékoliv nabídky závazku, které jsou v souladu s výše uvedenými podmínkami, mohou být tedy přijaty Komisí ve formě nařízení Komise.

(32)

S ohledem na výše uvedené je v případě přijetí závazků Komisí v následném nařízení Komise nezbytné stanovit možnost osvobodit dovozy do Společenství uskutečněné podle podmínek těchto závazků od antidumpingového cla uloženého nařízeními (ES) č. 658/202 a (ES) č. 132/2001, a to pozměněním těchto nařízení,

19.5.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/34

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

19.5.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/36

(1)

Článek 1 nařízení (ES) č. 2247/2003 uvádí možnost vydat dovozní licence pro produkty z hovězího a telecího masa. Dovozy se však musí uskutečnit v rámci množství stanovených pro každou z těchto vyvážejících třetích zemí.

(2)

Žádosti o udělení licence podané v období od 1. do 10. května 2004, vyjádřené v množství vykostěného masa, ve smyslu nařízení (ES) č. 2247/2003, pro produkty původem z Botswany, Keni, Madagaskaru, Svahilska, Zimbabwe a Namibie, nepřesahují množství, která jsou pro tyto státy k dispozici. Proto je možné vydat dovozní licence na požadovaná množství.

(3)

Je třeba stanovit množství, pro která je od 1. června 2003 v rámci celkového množství 52 100 tun možné podat žádost o licenci.

(4)

V této souvislosti se připomíná, že se toto nařízení nijak nedotýká směrnice Rady 72/462/EHS ze dne 12. prosince 1972 o hygienických otázkách a otázkách veterinární inspekce při dovozu skotu, vepřů, ovcí a koz, masa čerstvého nebo masných produktů původem z třetích zemí (4),

Spojené království:

Německo:

19.5.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/38

(1)

Dovozní cla v odvětví obilovin byla stanovena nařízením (ES) č. 985/2004 (3).

(2)

Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1249/96 stanoví, že pokud se vypočtený průměr dovozních cel odchýlí během doby jejich použití o 5 EUR/t od stanoveného cla, je třeba provést příslušnou úpravu. Vzhledem k tomu, že k této odchylce došlo, je nutné upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 985/2004,

19.5.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/41

(1)

Dne 26. ledna 2004 přijala Rada společný postoj 2004/85/SZBP o předcházení konfliktům v Africe, jejich zvládání a řešení (1).

(2)

Operací Artemis prováděnou v KDR během roku 2003 podle společné akce 2003/423/SZBP ze dne 5. června 2003 o vojenské operaci EU v Konžské demokratické republice (2) učinila Evropská unie již konkrétní opatření, aby přispěla k obnovení bezpečnosti v KDR.

(3)

Dne 14. prosince 2000 přijala Rada společný postoj 2000/792/SZBP (3) o jmenování pana Alda Ajelly zvláštním zástupcem Evropské unie pro oblast Velkých afrických jezer a o zrušení společné akce 96/250/SZBP. Uvedená společná akce byla naposledy změněna a prodloužena společnou akcí 2003/869/SZBP ze 8. prosince 2003 (4).

(4)

Dne 29. září 2003 Rada společný postoj 2003/680/SZBP (5), kterým se mění společný postoj 2002/829/SZBP o dodávkách určitého vybavení do Konžské demokratické republiky.

(5)

Celková a úplná dohoda o transformaci v Konžské demokratické republice, podepsaná v Pretorii dne 17. prosince 2002, a memorandum o bezpečnosti a armádě ze dne 29. června 2003 stanovily zřízení Integrované policejní jednotky (IPJ).

(6)

Dne 28. června 2003 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 1493 (2003), ve které vyjadřuje spokojenost s vyhlášením přechodné ústavy v Konžské demokratické republice dne 4. dubna 2003 a s vytvořením vlády národní jednoty a transformace, oznámeným dne 30. června 2003. Povzbuzuje rovněž dárce, aby podpořili zřízení integrované konžské policejní jednotky (IPJ), a schvaluje opatření mise Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) o dodatečné pomoci, která by mohla být potřebná pro její výcvik.

(7)

Současná bezpečnostní situace v KDR se může zhoršit s možným vážným vlivem na proces posilování demokracie, právního státu a mezinárodní a regionální bezpečnosti. Závazek politického úsilí EU a poskytnutí zdrojů přispěje k zajištění stability v tomto regionu.

(8)

Dne 20. října 2003 podala vláda KDR oficiální žádost vysokému představiteli pro SZBP o pomoc při zřízení IPJ, což přispěje k zajištění ochrany státních institucí a posílení orgánů vnitřní bezpečnosti.

(9)

Komise přijala finanční rozhodnutí o Evropském rozvojovém fondu (ERF) pro projekt, který zahrnuje technickou pomoc, obnovu výcvikového centra a dodávky vybavení pro IPJ (s výjimkou zbraní a vybavení pro potlačování nepokojů), jakož i odpovídajícího výcviku.

(10)

Členské státy EU se dohodly, že poskytnou příspěvky, buď finanční, nebo věcné, které jsou nezbytnou podmínkou pro výcvik IPJ a její pozdější fungování. Kromě příspěvků členských států nabídne Evropská unie finanční pomoc pro zřízení IPJ z rozpočtu EU.

(11)

Všechny tyto příspěvky a pomoc by měly podléhat podmínkám pro využití, zejména pokud jde o audit, odpovědnost a sledovatelnost, které mají být stanoveny v memorandu o porozumění mezi dárci a KDR.

(12)

Rada může rozhodnout, že projekt ERF a dodávky vybavení pro vymáhání práva, zbraní a střeliva IPJ musí být přiměřeně dodržovány prvkem evropské bezpečnostní a obranné politiky pro monitorování a poradenství,

a)

se členské státy dohodly na poskytnutí příspěvků,

b)

Evropská unie poskytne vládě KDR vedle příspěvků poskytnutých členskými státy finanční pomoc ve formě grantu.

—

podmínky pro audit, odpovědnost a sledovatelnost, včetně bezpečného uskladnění příspěvků členských států stanovených v příloze II, které nebudou méně přísné než opatření použitelná pro finanční dohodu uvedenou v čl. 5 odst. 2;

—

podmínky pro fungování a správu těchto finančních prostředků, včetně zadávání zakázek, které jsou pokud možno stejné jako pro granty uvedené v čl. 5 odst. 2;

—

že všechny finanční příspěvky jsou poskytnuty přímo ministerstvu vnitra KDR na stejný bankovní účet, na který je vládě KDR převáděna finanční pomoc EU. Použije se trojstranná signatářská dohoda (vláda KDR, technický asistent/policejní vedoucí projektu a úřadující předsednictví EU). Nákupy provedené z těchto finančních prostředků jsou formálně považovány za nákupy provedené vládou KDR;

—

že všechny věcné příspěvky členských států jsou poskytnuty vládě KDR, stávají se jejím vlastnictvím a musí být použity pouze pro účely uvedené v článku 1;

—

že technický asistent/policejní vedoucí projektu je nápomocen členským státům, které souhlasily s poskytnutím věcných příspěvků, poskytováním veškerých praktických informací nezbytných pro nerušené směrování těchto příspěvků ministerstvu vnitra KDR;

—

že bude zřízen místní řídící výbor skládající se z technického asistenta/policejního vedoucího projektu, zástupců předsednictví, přispívajících členských států, Komise, ministerstva vnitra KDR a MONUC, aby zajistil celkové sledování. Dohlíží zejména na dodržování memoranda o porozumění. Ministerstvo vnitra KDR zůstává odpovědné za provádění projektu.

19.5.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/46

(1)

Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, která obsahuje v kapitole III seznam opatření k boji proti tomuto šíření, jež musí být přijata v Evropské unii i ve třetích zemích.

(2)

EU aktivně provádí tuto strategii a uvádí v účinek opatření uvedená v kapitole III, zejména uvolňováním finančních zdrojů na podporu konkrétních projektů řízených mnohostrannými institucemi, jako je Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

(3)

Co se týče EU, přijala Rada dne 22. prosince 2003 směrnici 2003/122/Euratom (1) o kontrole vysoce radioaktivních uzavřených zdrojů záření a vzácných zdrojů záření v EU, a proto v souladu s prohlášením skupiny G-8 a akčním plánem o zajištění radioaktivních zdrojů zůstává zesílení kontroly vysoce radioaktivních zdrojů záření ve všech třetích zemích důležitým cílem, který musí být sledován.

(4)

Zlepšení fyzické ochrany jaderného materiálu a zařízení a odhalování a zákaz nedovoleného obchodování přispívá k předcházení šíření zbraní hromadného ničení.

(5)

MAAE sleduje stejné cíle, jak jsou stanoveny v bodech (3) a (4). Činí tak v rámci revidovaného Kodexu správné praxe týkající se bezpečnosti a zabezpečení radioaktivních zdrojů, jejž Rada guvernérů MAAE schválila v září 2003, a provádění svého plánu pro jaderné zabezpečení, který je financován z dobrovolných příspěvků jejímu Fondu jaderného zabezpečení. MAAE se rovněž podílí na snaze posílit Úmluvu o fyzické ochraně jaderných materiálů.

(6)

Komise souhlasila s tím, že bude pověřena dohledem nad řádným prováděním této společné akce,

—

zlepšit ochranu materiálu a zařízení, u nějž hrozí šíření, a související odbornost,

—

zesílit odhalování a potírání nedovoleného obchodování s jadernými materiály a radioaktivními látkami.

—

fyzické ochrany jaderných materiálů a jiných radioaktivních materiálů během užití, skladování a dopravy a fyzické ochrany jaderných zařízení,

—

zabezpečení radioaktivních materiálů pro nejaderné užití,

—

kapacit států pro odhalování a potírání nedovoleného obchodování.