16.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 224/22


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 22. května 2006

o uzavření Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství

(2006/539/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společenství má výlučnou pravomoc přijímat opatření na zachování a řízení rybolovných zdrojů a uzavírat dohody s jinými zeměmi a mezinárodními organizacemi.

(2)

Společenství je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, v níž se od všech členů mezinárodního společenství požaduje spolupráce při zachování a řízení mořských biologických zdrojů.

(3)

Dne 19. prosince 2003 Společenství podepsalo a ratifikovalo Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (2).

(4)

Meziamerická komise pro tropické tuňáky (dále jen IATTC) byla zřízena úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou uzavřenou v roce 1949. Na svém 61. zasedání v červnu 1998 přijala IATTC rezoluci, v níž se smluvní strany dohodly, že vypracují novou úmluvu s cílem posílit tuto komisi a aktualizovat její stanovy v souladu s ustanoveními Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

(5)

Společenství bylo vyzváno, aby se na tomto procesu od samého počátku plně podílelo, a sehrálo v něm aktivní úlohu. Tento proces vyvrcholil tím, že na 70. zasedání IATTC ve dnech 24. až 27. června 2003 v guatemalské Antigui byla přijata Úmluva o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky, zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 (dále jen „Antigujská úmluva“).

(6)

Antigujská úmluva byla otevřena k podpisu ve Washingtonu D.C. ve Spojených státech amerických dne 14. listopadu 2003 a zůstala v souladu se svým článkem XXVII otevřena do 31. prosince 2004.

(7)

Společenství Antigujskou úmluvu podepsalo dne 13. prosince 2004 v souladu s rozhodnutím Rady 2005/26/ES (3).

(8)

Rybáři Společenství operují v oblasti, na niž se Antigujská úmluva vztahuje. Je proto v zájmu Společenství stát se řádným členem IATTC. Společenství by proto mělo Antigujskou úmluvu schválit.

(9)

Cílem Antigujské úmluvy je zachování a posílení IATTC. Jakmile vstoupí pro všechny strany úmluvy z roku 1949 v platnost, má uvedenou úmluvu nahradit. Z toho důvodu by mělo Španělsko, v souladu s rozhodnutím Rady 1999/405/ES ze dne 10. června 1999, kterým se Španělské království zmocňuje prozatímně přistoupit k úmluvě o zřízení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC) (4), úmluvu z roku 1949 vypovědět, jakmile Antigujská úmluva vstoupí v platnost,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Antigujská úmluva se schvaluje jménem Evropského společenství.

Znění úmluvy se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osoby zmocněné uložit listinu o schválení u vlády Spojených států amerických jako depozitáře úmluvy v souladu s článkem XXXVII uvedené úmluvy.

Článek 3

Při vstupu Antigujské úmluvy v platnost Španělsko vypoví úmluvu, kterou se zřizuje Meziamerická komise pro tropické tuňáky.

V Bruselu dne 22. května 2006.

Za Radu

předseda

J. PRÖLL


(1)  Stanovisko ze dne 27. dubna 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 14.

(3)  Úř. věst. L 15, 19.1.2005, s. 9.

(4)  Úř. věst. L 155, 22.6.1999, s. 37.


ÚMLUVA

o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky, zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 (Antigujská úmluva)

STRANY TÉTO ÚMLUVY,

VĚDOMY SI TOHO, že v souladu s příslušnými ustanoveními mezinárodního práva promítnutými do Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 jsou všechny státy povinny přijmout nezbytná opatření pro zachování a řízení živých mořských zdrojů, včetně vysoce stěhovavých druhů, a spolupracovat s dalšími státy při přijímání takových opatření;

PŘIPOMÍNAJÍCE SI svrchovaná práva pobřežních států na průzkum, využívání, zachovávání a řízení živých mořských zdrojů v oblastech spadajících pod jurisdikci států, jak stanoví Úmluva o mořském právu, a právo všech států, aby jejich státní příslušníci mohli provozovat rybolov na volném moři v souladu s Úmluvou o mořském právu;

POTVRZUJÍCE odhodlání plnit závazky v Deklaraci z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji a v Agendě 21, zvláště kapitole 17, přijaté na konferenci Organizace spojených národů o životním prostředí a rozvoji (1992), a v Johannesburské deklaraci a prováděcímu plánu přijatým na Světové vrcholné schůzce o udržitelném rozvoji (2002);

ZDŮRAZŇUJÍCE POTŘEBU provádět zásady a standardy kodexu chování pro odpovědný rybolov přijatého na konferenci Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 1995, včetně Dohody k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři z roku 1993, která je nedílnou součástí kodexu, jakož i mezinárodní akční plány přijaté FAO v rámci kodexu chování;

BEROUCE V ÚVAHU, že 50. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů přijalo podle rezoluce A/RES/50/24 Dohodu o provádění ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací („Newyorská dohoda“);

MAJÍCE NA ZŘETELI význam rybolovu vysoce stěhovavých druhů jako zdroje výživy, pracovních míst a hospodářského přínosu pro obyvatelstvo stran, jakož i skutečnost, že opatření pro zachování a řízení musí tyto potřeby řešit a zohledňovat hospodářské a sociální dopady těchto opatření;

BEROUCE V ÚVAHU specifické okolnosti a požadavky rozvojových zemí v dané oblasti, zejména pobřežních zemí, při plnění cíle úmluvy;

UZNÁVAJÍCE výrazné úsilí a vynikající úspěchy Meziamerické komise pro tropické tuňáky, jakož i význam její činnosti při lovu tuňáka ve východním Tichomoří;

PŘEJÍCE SI čerpat ze zkušeností získaných při provádění úmluvy z roku 1949;

POTVRZUJÍCE, že mnohostranná spolupráce představuje nejúčinnější prostředek k dosažení cílů zachování a udržitelného využívání živých mořských zdrojů;

POTVRZUJÍCE ZÁVAZEK zajistit dlouhodobé zachování a udržitelné využívání rybích populací, jichž se tato úmluva týká;

PŘESVĚDČENY, že shora uvedených cílů a posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím aktualizace ustanovení Úmluvy mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 o zřízení Meziamerické komise pro tropické tuňáky,

SE DOHODLY TAKTO:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek I

Definice

Pro účely této úmluvy se:

1.

„rybími populacemi, na něž se vztahuje tato úmluva,“ rozumějí populace tuňáka a příbuzných druhů nebo dalších druhů ryb ulovených plavidly lovícími tuňáka a příbuzné druhy v oblasti podle úmluvy;

2.

„rybolovem“ rozumí:

a)

hledání, lov nebo sběr rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva, či snaha o tyto činnosti;

b)

provádění jakékoli činnosti, o níž lze odůvodněně předpokládat, že povede k nalezení, lovu nebo sběru těchto populací;

c)

umísťování, hledání nebo opravování zařízení na shromažďování ryb nebo podobných elektronických zařízení, jako jsou radiomajáky;

d)

jakákoli činnost na moři podporující či připravující činnosti uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce s výjimkou činnosti v mimořádných případech, kdy se jedná o zdraví nebo bezpečnost posádky nebo o bezpečnost plavidla;

e)

používání jakéhokoli jiného vzdušného nebo námořního dopravního prostředku za účelem kterékoli činnosti popsané v rámci této definice s výjimkou činnosti v mimořádných případech, kdy se jedná o zdraví nebo bezpečnost posádky nebo o bezpečnost plavidla;

3.

„plavidlem“ rozumí jakékoli plavidlo používané nebo určené k používání za účelem rybolovu, včetně podpůrných plavidel, dopravních plavidel a jakýchkoli jiných plavidel přímo zapojených do takových rybolovných činností;

4.

„státem vlajky“ rozumí, pokud není stanoveno jinak:

a)

stát, jehož plavidla mají právo plout pod jeho vlajkou,

nebo

b)

organizace pro regionální hospodářskou integraci, v jejímž rámci jsou plavidla oprávněna používat vlajku členského státu dotyčné organizace pro regionální hospodářskou integraci;

5.

„shodou“ rozumí přijetí rozhodnutí bez hlasování a bez vyjádření jakékoli vyslovené námitky;

6.

„stranami“ rozumějí státy a organizace pro regionální hospodářskou integraci, které souhlasí s tím, že jsou touto úmluvou vázány, a pro něž je tato úmluva platná v souladu s články XXVII, XXIX a XXX této úmluvy;

7.

„členy komise“ rozumějí strany a každý rybářský subjekt, který se v souladu s článkem XXVIII této úmluvy formálně zavázal dodržovat podmínky této úmluvy a jednat v souladu se všemi opatřeními pro zachování a řízení přijatými na jejím základě;

8.

„organizací pro regionální hospodářskou integraci“ rozumějí organizace pro regionální hospodářskou integraci, na niž její členské státy převedly pravomoci týkající se záležitostí, na něž se vztahuje tato úmluva, včetně pravomoci činit rozhodnutí závazná pro její členské státy, pokud jde o související záležitosti;

9.

„úmluvou z roku 1949“ rozumí Úmluva mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou o zřízení Meziamerické komise pro tropické tuňáky;

10.

„komisí“ rozumí Meziamerická komise pro tropické tuňáky;

11.

„Úmluvou o mořském právu“ rozumí Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982;

12.

„Newyorskou dohodou“ rozumí Dohoda o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací;

13.

„kodexem chování“ rozumí kodex chování pro odpovědný rybolov přijatý na 28. konferenci Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství v říjnu 1995;

14.

„AIDCP“ rozumí Dohoda o mezinárodním programu na ochranu delfínů ze dne 21. května 1998.

Článek II

Cíl

Cílem této úmluvy je zajistit dlouhodobé zachování a udržitelné využívání rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva, v souladu s příslušnými pravidly mezinárodního práva.

Článek III

Oblast územní působnosti úmluvy

Oblast územní působnosti této úmluvy („oblast podle úmluvy“) zahrnuje oblast Tichého oceánu vymezenou pobřežím Severní, Střední a Jižní Ameriky a těmito čarami:

i)

rovnoběžka 50° s. š. od pobřeží Severní Ameriky k jejímu průsečíku s poledníkem 150° z. d.;

ii)

poledník 150° z. d. k jeho průsečíku s rovnoběžkou 50° j. š.

a

iii)

rovnoběžka 50° j. š. ke svému průsečíku s pobřežím Jižní Ameriky.

ČÁST II

ZACHOVÁNÍ A VYUŽÍVÁNÍ RYBÍCH POPULACÍ, NA NĚŽ SE VZTAHUJE TATO ÚMLUVA

Článek IV

Zásada předběžné opatrnosti

1.   Členové komise přímo i prostřednictvím komise uplatňují zásadu předběžné opatrnosti v souladu s odpovídajícími ustanoveními kodexu chování nebo Newyorské dohody, pokud jde o zachování, řízení a udržitelné využívání rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva.

2.   Členové komise zejména projevují vyšší obezřetnost v případech, kdy jsou informace neurčité, nespolehlivé nebo nedostatečné. Neexistence dostačujících vědeckých informací nesmí být použita jako důvod odkladu nebo nepřijetí opatření pro zachování a řízení.

3.   Je-li stav cílových nebo necílových populací či přidružených nebo závislých druhů znepokojivý, podrobí členové komise tyto populace a druhy pečlivějšímu sledování za účelem vyhodnocení jejich stavu a účinnosti opatření pro zachování a řízení. Tato opatření pravidelně přezkoumávají ve světle nových dostupných vědeckých poznatků.

Článek V

Slučitelnost opatření pro zachování a řízení

1.   Touto úmluvou nejsou nijak dotčena ani narušena svrchovanost nebo svrchovaná práva pobřežních států týkající se průzkumu a využívání, zachování a řízení živých mořských zdrojů v oblastech spadajících pod jejich svrchovanost nebo jurisdikci, jak stanoví Úmluva o mořském právu, nebo právo všech států, aby jejich státní příslušníci mohli provozovat rybolov na volném moři v souladu s Úmluvou o mořském právu.

2.   Opatření pro zachování a řízení stanovená pro volné moře a opatření přijatá pro oblasti spadající pod jurisdikci stran musí být slučitelná, aby se zajistilo zachování a řízení rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva.

ČÁST III

MEZIAMERICKÁ KOMISE PRO TROPICKÉ TUŇÁKY

Článek VI

Komise

1.   Členové komise se dohodli, že zachovají a posílí Meziamerickou komisi pro tropické tuňáky zřízenou úmluvou z roku 1949 se všemi jejími aktivy a závazky.

2.   Komise je složena ze sekcí sestávajících z jednoho (1) až čtyř (4) komisařů jmenovaných každým členem; komisaři mohou být provázeni odborníky a poradci podle uvážení příslušných členů.

3.   Komise je právnickou osobou a ve vztahu s jinými mezinárodními organizacemi i se svými členy má takové právní postavení, jaké je nezbytné pro výkon jejích funkcí a plnění jejího poslání v souladu s mezinárodním právem. Výsady a imunity, kterých se komisi i jejím úředníkům dostává, jsou předmětem dohody mezi komisí a dotyčným členem.

4.   Sídlem komise je i nadále San Diego ve státě Kalifornie, Spojené státy americké.

Článek VII

Úkoly komise

1.   Komise vykonává níže uvedené úkoly, přičemž upřednostňuje tuňáky a příbuzné druhy:

a)

prosazuje, provádí a koordinuje vědecký výzkum týkající se četnosti, biologie a biometrie v oblasti podle úmluvy, pokud jde o rybí populace, na něž se vztahuje tato úmluva, a je-li to nezbytné, i pokud jde o přidružené nebo závislé druhy, jakož i účinků přírodních faktorů a lidských činností na populace těchto populací a druhů;

b)

přijímá standardy pro sběr, ověřování a včasnou výměnu a ohlašování údajů, pokud jde o lov rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva;

c)

přijímá opatření založená na stávajících nejlepších vědeckých poznatcích k zajištění dlouhodobého zachování a udržitelného využívání rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva, jakož i k udržení a obnově populací lovených druhů na úrovni četnosti, která může představovat maximální udržitelný výnos, a to mimo jiné prostřednictvím stanovení celkového přípustného odlovu rybích populací z rozhodnutí komise nebo celkové povolené úrovně rybolovné kapacity či intenzity rybolovu v oblasti podle úmluvy jako celku;

d)

na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků určuje, zda je konkrétní rybí populace, na niž se vztahuje tato úmluva, lovena plně nebo nadměrně, a na základě těchto poznatků stanoví, zda nárůst rybolovné kapacity nebo intenzity rybolovu ohrozí zachování příslušné populace;

e)

ve vztahu k populacím, o nichž pojednává písmeno d) tohoto odstavce, určuje na základě kritérií, která může přijmout nebo použít, míru, do jaké mohou být uspokojeny rybolovné zájmy nových členů komise, přičemž zohlední příslušné mezinárodní normy a zvyklosti;

f)

přijímá podle potřeby opatření a doporučení pro zachování a řízení pro druhy patřící do stejného ekosystému jako rybí populace, na něž se vztahuje tato úmluva, jejichž lovení má na tyto druhy nepříznivý dopad nebo se jedná o druhy závislé či přidružené v souvislosti s lovenými populacemi, a to s cílem udržet nebo obnovit populace dotyčných druhů nad úrovní, při které by mohla být jejich reprodukce vážně ohrožena;

g)

přijímá náležitá opatření k zamezení, omezení a snížení odpadu a výmětů, lovu za použití ztracených nebo vyřazených rybolovných zařízení, lovu necílových druhů (ryb i dalších mořských živočichů) a dopadů na přidružené nebo závislé druhy, a obzvláště na ohrožené druhy;

h)

přijímá náležitá opatření s cílem zabránit nadměrnému rybolovu a přílišným rybolovným kapacitám nebo tyto jevy odstraňovat, jakož i s cílem zajistit, aby intenzita rybolovu nepřesáhla míru přijatelnou z hlediska udržitelného využití rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva;

i)

zavádí komplexní program shromažďování údajů a monitorování, který bude zahrnovat složky, jež uzná komise za nezbytné. Každý člen komise může rovněž provozovat svůj vlastní program, který bude v souladu s metodickými pokyny přijatými komisí;

j)

zajišťuje, aby byl při vypracovávání opatření, která se mají přijímat podle písmen a) až i) tohoto odstavce, brán náležitý zřetel na potřebu koordinace a slučitelnosti s opatřeními přijatými v souladu s AIDCP;

k)

prosazuje do prakticky uskutečnitelné míry vývoj a používání výběrových, ekologicky bezpečných a nákladově přiměřených rybolovných zařízení a technik a dalších souvisejících činností, včetně činností spojených mimo jiné s přenosem technologií a odborným vzděláváním;

l)

je-li to nezbytné, vypracovává kritéria a činí rozhodnutí týkající se přidělování celkového přípustného objemu odlovu nebo celkové přípustné rybolovné kapacity, včetně přepravní kapacity nebo úrovně intenzity rybolovu, přičemž zohledňuje veškeré významné faktory;

m)

uplatňuje preventivní přístup v souladu s článkem IV této úmluvy. Pokud komise přijme opatření v souladu se zásadou předběžné opatrnosti při nedostatku vhodných podpůrných vědeckých informací, jak stanoví čl. IV odst. 2 této úmluvy, přijme rovněž, jakmile to je možné, opatření k získání vědeckých informací nezbytných k zachování nebo úpravě veškerých takto přijatých opatření;

n)

prosazuje uplatňování všech relevantních ustanovení kodexu chování a dalších relevantních mezinárodních nástrojů, mimo jiné včetně mezinárodních akčních plánů přijatých FAO v rámci kodexu chování;

o)

jmenuje ředitele komise;

p)

schvaluje svůj plán činnosti;

q)

schvaluje svůj rozpočet v souladu s článkem XIV této úmluvy;

r)

schvaluje účetní závěrku za předchozí rozpočtové období;

s)

přijímá nebo mění vlastní pravidla a řády, finanční předpisy a další předpisy týkající se vnitřní správy podle potřeby za účelem zajištění svého náležitého fungování;

t)

poskytuje služby sekretariátu pro AIDCP, a to s ohledem na čl. XIV odst. 3 této úmluvy;

u)

zřizuje pomocné orgány podle uvážení z hlediska potřeb;

v)

přijímá podle potřeby veškerá další opatření nebo doporučení na základě relevantních informací, včetně nejlepších dostupných vědeckých poznatků, za účelem plnění cílů této úmluvy, včetně nediskriminačních a transparentních opatření, jež jsou v souladu s mezinárodním právem, s cílem předcházet činnostem, které oslabují účinnost opatření pro zachování a řízení přijatých komisí, zabraňovat jim a potírat je.

2.   Komise zaměstnává pod vedením ředitele pracovníky kvalifikované pro záležitosti týkající se této úmluvy, včetně správních, vědeckých a technických profesí, a musí zajistit, aby měla k dispozici veškerý personál potřebný pro náležité a účinné uplatňování této úmluvy. Komise by měla vyhledávat pracovníky s nejlepší kvalifikací, s náležitým ohledem ke spravedlivému náboru s cílem podpořit široké zastoupení a účast členů komise.

3.   Při zvažování pokynů k pracovnímu plánu pro vědecké pracovníky komise mimo jiné zohlední rady, doporučení a zprávy vědeckého poradního výboru zřízeného v souladu s článkem XI této úmluvy.

Článek VIII

Zasedání komise

1.   Řádná zasedání komise se konají nejméně jednou ročně, a to v místě a termínu dohodnutém komisí.

2.   Komise může rovněž podle potřeby konat mimořádná zasedání. Tato zasedání jsou svolávána na žádost nejméně dvou členů komise za předpokladu, že většina členů danou žádost podpoří.

3.   Zasedání komise se smějí konat pouze tehdy, je-li přítomna usnášeníschopná většina. Usnášeníschopnou většinou se rozumí stav, kdy jsou přítomny dvě třetiny členů komise. Toto pravidlo rovněž platí pro zasedání pomocných orgánů zřízených podle této úmluvy.

4.   Jednacími jazyky zasedání jsou angličtina a španělština a dokumenty komise se vyhotovují v obou těchto jazycích.

5.   Členové volí předsedu a místopředsedu z různých stran této úmluvy, pokud není rozhodnuto jinak. Oba úředníci jsou voleni na období jednoho (1) roku a zůstávají ve funkci, dokud nejsou zvoleni jejich nástupci.

Článek IX

Rozhodování

1.   Pokud není stanoveno jinak, všechna rozhodnutí učiněná komisí na zasedáních svolaných v souladu s článkem VIII této úmluvy musí být přijata shodou členů komise přítomných na daném zasedání.

2.   Rozhodnutí o přijímání změn této úmluvy a jejích příloh, jakož i výzvy k přistoupení k úmluvě v souladu s článkem XXX písmenem c) této úmluvy, vyžadují shodu všech stran. V takových případech zajistí předseda zasedání, aby měli všichni členové komise možnost vyjádřit k navrhovaným rozhodnutím stanovisko, což jsou strany povinny zohlednit při dosažení konečného rozhodnutí.

3.   Shoda všech členů komise se povinně vyžaduje v případech níže uvedených rozhodnutí:

a)

přijímání a změny rozpočtu komise a rozhodnutí, která stanoví formu a poměr příspěvků jednotlivých členů;

b)

věci uvedené v čl. VII odst. 1 písm. l) této úmluvy.

4.   Pokud jde o rozhodnutí uvedená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, jestliže nejsou strana nebo člen komise na daném zasedání přítomni a nepošlou oznámení v souladu s odstavcem 6 tohoto článku, zpraví ředitel dotčenou stranu nebo člena o rozhodnutí učiněném na daném zasedání. Pokud ředitel neobdrží od dotyčné strany nebo dotyčného člena žádnou reakci na své oznámení do třiceti (30) dnů poté, co dotyčná strana nebo člen toto oznámení obdrželi, má se zato, že se dotyčná strana nebo člen připojují ke shodě ohledně daného rozhodnutí. Pokud v rámci uvedené lhůty třiceti (30) dnů dotyčná strana nebo člen písemně sdělí, že se nemohou ke shodě ohledně daného rozhodnutí připojit, nemá dané rozhodnutí žádný účinek a komise se vynasnaží dosáhnout shody při nejbližší příležitosti.

5.   Když strana nebo člen komise, kteří nebyli přítomni na zasedání, uvědomí ředitele v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, že se nemohou připojit ke shodě ohledně rozhodnutí učiněného na daném zasedání, nesmí se týž člen stavět proti shodě ohledně stejné záležitosti, pokud není přítomen na dalším zasedání komise, na kterém se daná záležitost projednává.

6.   Pokud se člen komise nemůže zúčastnit zasedání komise v důsledku mimořádných a nepředvídaných okolností nezávislých na jeho vůli:

a)

uvědomí písemně ředitele před začátkem daného zasedání, pokud to je možné, nebo při nejbližší příležitosti. Toto oznámení nabývá účinnosti okamžikem, kdy ředitel potvrdí jeho obdržení dotyčnému členu,

a

b)

následně co nejdříve zpraví ředitel člena o všech rozhodnutích učiněných na daném zasedání v souladu s odstavcem 1 tohoto článku;

c)

do třiceti (30) dnů od oznámení uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce může člen písemně vyrozumět ředitele, že se nemůže připojit ke shodě ohledně jednoho nebo více předmětných rozhodnutí. V takových případech nemají dané rozhodnutí či daná rozhodnutí žádný účinek a komise se vynasnaží dosáhnout shody při nejbližší příležitosti.

7.   Rozhodnutí přijatá komisí v souladu s touto úmluvou jsou závazná pro všechny členy čtyřicet pět (45) dní po jejich oznámení, pokud není v této úmluvě stanoveno jinak nebo pokud není dohodnuto jinak při přijímání daného rozhodnutí.

Článek X

Výbor pro přezkum provádění opatření přijatých komisí

1.   Komise zřídí výbor pro přezkum provádění opatření přijatých komisí, který se bude skládat ze zástupců určených pro tento účel každým členem komise; členové výboru mohou být podle svého uvážení provázeni odborníky a poradci.

2.   Funkce výboru jsou vymezeny v příloze 3 této úmluvy.

3.   Při výkonu svých funkcí se může výbor, je-li to vhodné a na základě schválení komisí, radit s jakoukoli jinou technickou, vědeckou nebo rybolovnou organizací, která je v příslušné záležitosti způsobilá udílet rady, a může vyhledávat odborné poradenství podle potřeb konkrétních případů.

4.   Výbor usiluje o přijímání zpráv a doporučení prostřednictvím shody. Pokud veškeré úsilí o dosažení shody selže, zprávy musí tuto skutečnost uvést a zároveň musí obsahovat většinové i menšinové názory. Na žádost kteréhokoli člena výboru se musí uvést jeho názory týkající se celé zprávy nebo kterékoli její části.

5.   Výbor se schází nejméně jednou ročně, nejlépe při příležitosti řádného zasedání komise.

6.   Výbor může svolat další zasedání na žádost nejméně dvou (2) členů komise za předpokladu, že většina členů tuto žádost podpoří.

7.   Výbor vykonává své funkce v souladu s jednacím řádem, pokyny a směrnicemi, které komise přijme.

8.   Na podporu práce výboru pracovníci komise:

a)

shromažďují informace nezbytné pro práci výboru a budují databázi v souladu s postupy stanovenými komisí;

b)

poskytují statistické rozbory, které výbor považuje za nezbytné pro výkon svých funkcí;

c)

připravují zprávy výboru;

d)

distribuují členům výboru veškeré náležité informace, a to zejména informace vymezené v písmenu a) odstavce 8 tohoto článku.

Článek XI

Vědecký poradní výbor

1.   Komise zřídí vědecký poradní výbor, v němž zasedá po jednom zástupci určeném každým členem komise; tito zástupci musí mít náležitou kvalifikaci nebo praxi v oblasti působnosti výboru a mohou být doplněni odborníky a poradci podle uvážení příslušného člena.

2.   Komise může k práci ve výboru přizvat organizace nebo osoby s uznávanou odbornou zkušeností v záležitostech souvisejících s prací komise.

3.   Funkce výboru jsou vymezeny v příloze 4 této úmluvy.

4.   Výbor se schází nejméně jednou ročně, nejlépe před zasedáním komise.

5.   Výbor může svolat další zasedání na žádost nejméně dvou (2) členů komise za předpokladu, že většina členů tuto žádost podpoří.

6.   Výboru předsedá ředitel, který může výkonem této funkce pověřit jinou osobu s výhradou schválení komisí.

7.   Výbor usiluje o přijímání zpráv a doporučení shodou. Pokud veškeré úsilí o dosažení shody selže, zprávy musí tuto skutečnost uvést a zároveň musí obsahovat většinové i menšinové názory. Na žádost kteréhokoli člena výboru se musí uvést jeho názory týkající se celé zprávy nebo kterékoli její části.

Článek XII

Správa

1.   V souladu s přijatým jednacím řádem a se zřetelem ke kritériím v něm vymezeným komise jmenuje ředitele, jehož způsobilost pro oblast působnosti této úmluvy je prověřena a obecně uznávána, a to zejména ve sféře vědecké, technické a správní; ředitel je podřízen komisi a může být komisí odvolán podle jejího vlastního uvážení. Funkční období ředitele trvá čtyři (4) roky a ředitel může být neomezeně jmenován do funkce opakovaně, pokud tak rozhodne komise.

2.   Pracovní náplň ředitele je následující:

a)

připravuje výzkumné plány a programy pro komisi;

b)

připravuje odhady rozpočtu pro komisi;

c)

povoluje výplatu finančních prostředků na provádění schváleného plánu činnosti z rozpočtu schváleného komisí a zodpovídá za takto vynaložené prostředky;

d)

přijímá, propouští a řídí správní, vědecké, technické a další pracovníky potřebné pro fungování komise v souladu s jednacím řádem přijatým komisí;

e)

kde je to náležité pro účinné fungování komise, jmenuje koordinátora pro vědecký výzkum v souladu s písmenem d) odstavce 2 tohoto článku, který je řediteli podřízen; ředitel svěřuje koordinátorovi vědeckého výzkumu úkoly a povinnosti podle svého uvážení;

f)

zařizuje spolupráci s dalšími organizacemi nebo jednotlivci podle potřeb výkonu činností komise;

g)

koordinuje práci komise s prací spolupracujících organizací a jednotlivců;

h)

vypracovává návrhy administrativních, vědeckých a dalších zpráv pro komisi;

i)

připravuje návrhy programu zasedání komise a svolává její zasedání i zasedání jí podřízených orgánů po poradě se členy komise a se zřetelem k jejich návrhům; poskytuje technickou a administrativní podporu zasedáním;

j)

zajišťuje zveřejňování a šíření opatření pro zachování a řízení, která byla komisí přijata a jsou v platnosti, a do prakticky uskutečnitelné míry zajišťuje uchovávání a šíření záznamů o dalších použitelných opatřeních pro zachování a řízení přijatých členy komise a platných v oblasti podle úmluvy;

k)

zajišťuje vedení evidence plavidel lovících v oblasti podle úmluvy, založené mimo jiné na informacích poskytnutých komisi v souladu s přílohou 1 této úmluvy, jakož i pravidelné rozesílání informací obsažených v této evidenci všem členům komise a na základě zvláštní žádosti kterémukoli členu jednotlivě;

l)

vystupuje jako právní zástupce komise;

m)

vykonává veškeré další úkoly nezbytné k zajištění řádného a účinného fungování komise a další úkoly, kterými jej komise pověří.

3.   Při plnění povinností si nesmějí ředitel ani pracovníci komise počínat způsobem, který by mohl být neslučitelný s jejich postavením nebo s cíli a ustanoveními této úmluvy; nesmějí mít ani žádný finanční zájem na činnostech jako šetření a výzkum, průzkum, využívání, zpracovávání a uvádění na trh rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva. Podobně jsou povinni po dobu zaměstnání komisí i poté zachovávat v tajnosti veškeré důvěrné informace, které se dozvěděli nebo ke kterým měli přístup v průběhu svého zaměstnání u komise.

Článek XIII

Vědečtí pracovníci

Vědečtí pracovníci jsou podřízeni řediteli a koordinátorovi vědeckého výzkumu, pokud je jmenován v souladu s čl. XII odst. 2 písm. d) a e) této úmluvy, a mají níže uvedené pracovní náplně s prioritním důrazem na tuňáky a příbuzné druhy:

a)

realizují vědeckovýzkumné projekty a další výzkumné činnosti schválené komisí v souladu s plány práce přijatými za tímto účelem;

b)

prostřednictvím ředitele poskytují komisi vědecké rady a doporučení na podporu vypracovávání opatření pro zachování a řízení a dalších relevantních záležitostí po poradě s vědeckým poradním výborem s výjimkou okolností, kdy zjevná časová tíseň omezuje možnosti ředitele poskytnout komisi včas příslušnou radu nebo doporučení;

c)

poskytují vědeckému poradnímu výboru informace nezbytné k výkonu funkcí vymezených v příloze 4 této úmluvy;

d)

prostřednictvím ředitele předkládají komisi doporučení v oblasti vědeckého výzkumu na podporu funkcí komise v souladu s čl. VII odst. 1 písm. a) této úmluvy;

e)

shromažďují a analyzují informace související se stávajícími a dřívějšími podmínkami a tendence struktury rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva;

f)

prostřednictvím ředitele předkládají komisi návrhy standardů pro sběr, ověřování a včasnou výměnu a ohlašování údajů týkající se lovu rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva;

g)

shromažďují statistické údaje a veškeré druhy hlášení, týkající se úlovků rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva, a provozu plavidel v oblasti podle úmluvy, jakož i další významné informace o rybolovu daných populací, popřípadě včetně sociálních a hospodářských aspektů;

h)

studují a vyhodnocují informace o metodách a postupech zachování a zvětšování rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva;

i)

zveřejňují nebo jinak šíří zprávy o svých zjištěních i další zprávy, na něž se vztahuje tato úmluva, a vědecké, statistické i další údaje o odlovu rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva, přičemž zaručují důvěrnost v souladu s článkem XXII této úmluvy;

j)

vykonávají další funkce a úkoly jim případně uložené.

Článek XIV

Rozpočet

1.   Komise přijímá každoročně rozpočet na následující rok v souladu s čl. IX odst. 3 této úmluvy. Při stanovování výše rozpočtu je komise povinna věnovat náležitou vážnost zásadě hospodárnosti.

2.   Ředitel předkládá komisi k posouzení podrobný návrh ročního rozpočtu, v němž uvede předpokládané platby poukazované z příspěvků uvedených v čl. XV odst. 1 a odhad plateb uvedených v čl. XV odst. 3 této úmluvy.

3.   Komise vede oddělené účetnictví pro činnosti prováděné podle této úmluvy a podle AIDCP. V rozpočtu komise musí být služby pro AIDCP i odpovídající odhadované náklady upřesněny. Ředitel předloží zasedání stran AIDCP ke schválení odhady služeb a jim příslušných nákladů odpovídajících úkolům, které se mají vykonat v souladu s danou dohodou, a to v roce předcházejícím roku, v němž se mají dané služby poskytnout.

4.   Účty komise podléhají každoročnímu nezávislému finančnímu auditu.

Článek XV

Příspěvky

1.   Výše příspěvku každého člena komise do rozpočtu se určuje v souladu se schématem přijatým komisí a mění se podle potřeby v souladu s čl. IX odst. 3 této úmluvy. Schéma přijaté komisí musí být transparentní a spravedlivé vůči všem členům a musí být součástí finančních předpisů komise.

2.   Příspěvky dohodnuté v souladu s odstavcem 1 tohoto článku musí umožnit fungování komise a včas pokrýt roční rozpočet přijatý v souladu s čl. XIV odst. 1 této úmluvy.

3.   Komise zřídí fond pro přijímání dobrovolných příspěvků na výzkum a zachování rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva, a případně i na výzkum a zachování přidružených nebo závislých druhů, jakož i na zachování mořského prostředí.

4.   Odchylně od článku IX této úmluvy a jestliže komise nerozhodne jinak, platí, že pokud je člen komise v prodlení s výplatou příspěvku v částce splatné za předchozích dvacet čtyři (24) měsíců nebo vyšší, ztrácí dotyčný člen právo účasti na rozhodování v komisi, dokud nesplní své povinnosti v souladu s tímto článkem.

5.   Každý člen komise je povinen krýt vlastní náklady související s účastí na zasedáních komise a jejích pomocných orgánů.

Článek XVI

Transparentnost

1.   Komise je povinna prosazovat transparentnost při provádění této úmluvy při rozhodovacích procesech i dalších činnostech, mezi jiným prostřednictvím:

a)

veřejného šíření vhodných nedůvěrných informací,

a

b)

kde je to vhodné, usnadňováním konzultací a účinné účasti nevládních organizací, zástupců odvětví rybolovu, zejména rybářského loďstva i dalších zainteresovaných subjektů a osob.

2.   Představitelům států, které nejsou stranami úmluvy, příslušným mezivládním organizacím i nevládním organizacím, včetně ekologických organizací s uznávanou odborností v záležitostech patřících do působnosti komise a průmyslu souvisejícího s tuňáky každého člena komise operujícího v oblasti podle úmluvy, a zvláště rybářskému loďstvu lovícímu tuňáky, je umožněna účast na zasedáních komise a jejích pomocných orgánů v úloze pozorovatelů nebo jinak v souladu se zásadami a kritérii stanovenými v příloze 2 této úmluvy, jakož i s jinými zásadami a kritérii přijatými komisí. Dotyční účastníci mají včasný přístup k významným informacím v souladu s jednacím řádem a s předpisy o důvěrnosti přístupu k informacím, které komise přijme.

ČÁST IV

PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ KOMISE

Článek XVII

Práva států

Žádné ustanovení této úmluvy nelze vykládat tak, aby byla dotčena nebo narušena svrchovanost, svrchovaná práva nebo jurisdikce vykonávané kterýmkoli státem v souladu s mezinárodním právem, jakož i postoje nebo stanoviska dotyčných států, pokud jde o otázky mořského práva.

Článek XVIII

Provádění, dodržování a vymáhání úmluvy stranami

1.   Každá strana přijme opatření nezbytná k zajištění provádění a dodržování této úmluvy i veškerých opatření pro zachování a řízení přijatých v souladu s touto úmluvou, včetně přijetí nezbytných právních předpisů.

2.   Každá strana poskytne komisi veškeré informace, které mohou být vyžadovány za účelem plnění cílů této úmluvy, včetně statistických a biologických informací týkajících se jejích rybolovných činností v oblasti podle úmluvy, a dále informace o činnostech realizovaných za účelem provádění opatření přijatých v souladu s touto úmluvou, kdykoli je komise bude požadovat a podle potřeby, podle článku XXII této úmluvy a v souladu s jednacím řádem, který komise vypracuje a přijme.

3.   Každá strana neprodleně prostřednictvím ředitele zpraví výbor pro přezkum provádění opatření přijatých komisí zřízený v souladu s článkem X této úmluvy o:

a)

právních a správních předpisech, včetně ustanovení týkajících se porušení a postihů, pokud jde o dodržování opatření pro zachování a řízení přijatá komisí;

b)

opatřeních přijatých k zajištění dodržování opatření pro zachování a řízení přijatých komisí, včetně případného rozboru jednotlivých případů a přijatých konečných rozhodnutí.

4.   Každá strana:

a)

s výhradou veškerých použitelných ustanovení o důvěrnosti povolí využívání a uvolnění relevantních informací, zaznamenaných pozorovateli komise, nebo národních programů na palubách plavidel;

b)

zajistí, aby majitelé nebo kapitáni plavidel umožnili komisi v souladu s odpovídajícími ustanoveními jednacího řádu přijatého komisí shromažďovat a analyzovat informace nezbytné pro výkon funkcí výboru pro přezkum provádění opatření přijatých komisí;

c)

každých šest měsíců předloží komisi hlášení o činnostech svých plavidel lovících tuňáky, jakož i veškeré další informace nezbytné pro práci výboru pro přezkum provádění opatření přijatých komisí.

5.   Každá strana přijme opatření k zajištění toho, aby plavidla operující ve vodách pod její jurisdikcí dodržovala tuto úmluvu i opatření přijatá v souladu s touto úmluvou.

6.   Pokud má strana přiměřený důvod se domnívat, že plavidlo plující pod vlajkou jiného státu vykonává činnost, která oslabuje účinnost opatření pro zachování a řízení přijatých pro oblast podle úmluvy, upozorní na danou skutečnost dotyčný stát vlajky a může popřípadě upozornit na věc i komisi. Dotyčná strana poskytne státu vlajky veškeré shromážděné důkazy a může jejich shrnutí předat komisi. Komise nesmí tyto informace dále rozeslat, dokud se stát vlajky nemá možnost v přiměřené lhůtě vyjádřit k tvrzením a důkazům předloženým mu k posouzení nebo dokud nemůže vznést námitky.

7.   Na žádost komise nebo kterékoli jiné strany každá strana poté, co jí jsou předloženy informace, že se plavidlo pod její jurisdikcí věnuje činnostem, které jsou v rozporu s opatřeními přijatými v souladu s touto úmluvou, věc důkladně vyšetří a popřípadě postupuje v souladu s vlastními vnitrostátními právními předpisy a informuje co nejdříve komisi a případně druhou stranu o výsledcích vyšetřování a přijatých opatřeních.

8.   Každá strana v souladu s vlastními vnitrostátními právními předpisy a způsobem, který je v souladu s mezinárodním právem, uplatňuje dostatečně přísné a účinné postihy, které zajistí dodržování ustanovení této úmluvy i opatření přijatých v souladu s ní a které připraví osoby porušující právo o prospěch pocházející z jejich protiprávního počínání, včetně, je-li to vhodné, odebrání, pozastavení nebo odmítnutí vydat povolení k rybolovu.

9.   Strany, jejichž pobřeží tvoří hranici oblasti podle úmluvy nebo jejichž plavidla loví rybí populace, na něž se vztahuje tato úmluva, nebo na jejichž území se úlovek vykládá a zpracovává, jsou povinny spolupracovat s ohledem na zajištění dodržování této úmluvy i s ohledem k zajištění uplatňování opatření pro zachování a řízení přijatých komisí, včetně případného přijímání programů a opatření pro spolupráce.

10.   Pokud komise zjistí, že se plavidla lovící v oblasti podle úmluvy věnují činnostem, které oslabují účinnost opatření pro zachování a řízení přijatá komisí nebo je jinak porušují, mohou strany na základě doporučení přijatých komisí a v souladu s touto úmluvou a mezinárodním právem přijmout opatření, jimiž daným plavidlům v tomto počínání zabrání do doby, než stát vlajky vhodnými opatřeními zajistí, že dotyčná plavidla nebudou v předmětném počínání pokračovat.

Článek XIX

Provádění, dodržování a vymáhání úmluvy rybářskými subjekty

Článek XVIII této úmluvy se obdobně vztahuje na rybářské subjekty, které jsou členy komise.

Článek XX

Povinnosti států vlajky

1.   Každá strana přijme v souladu s mezinárodním právem nezbytná opatření k zajištění toho, aby plavidla plující pod její vlajkou dodržovala ustanovení této úmluvy a opatření pro zachování a řízení přijatá v souladu s touto úmluvou a aby se nevěnovala činnostem, které by účinnost těchto opatření oslabovaly.

2.   Žádná strana neumožní žádnému plavidlu oprávněnému plout pod její vlajkou, aby bylo použito pro lov rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva, pokud mu nebylo vydáno příslušné povolení k rybolovu oprávněným orgánem nebo orgány dotyčné strany. Strana povolí použití plavidel plujících pod její vlajkou lovit ryby v oblasti podle úmluvy pouze tehdy, když je s to účinně vykonávat své povinnosti podle této úmluvy, pokud jde o dotyčná plavidla.

3.   Kromě povinností podle odstavců 1 a 2 tohoto článku přijme každá strana nezbytná opatření k zajištění toho, aby plavidla plující pod její vlajkou nelovila ryby v oblastech spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci kteréhokoli jiného státu v oblasti podle úmluvy bez odpovídající licence, povolení nebo oprávnění vydaných příslušnými orgány dotyčného státu.

Článek XXI

Povinnost rybářských subjektů

Článek XX této úmluvy se obdobně vztahuje na rybářské subjekty, které jsou členy komise.

ČÁST V

DŮVĚRNOST

Článek XXII

Důvěrnost

1.   Komise stanoví pravidla důvěrnosti pro všechny subjekty a osoby, které mají přístup k informacím v souladu s touto úmluvou.

2.   Odchylně od veškerých pravidel důvěrnosti přijatých v souladu s odstavcem 1 tohoto článku smí každý, kdo má přístup k dotyčným důvěrným informacím, sdělovat tyto informace v rámci soudního nebo správního řízení, je-li o to požádán příslušným orgánem.

ČÁST VI

SPOLUPRÁCE

Článek XXIII

Spolupráce a pomoc

1.   Komise usiluje o přijímání opatření ohledně technické pomoci, přenosu technologií, odborného vzdělávání a dalších forem spolupráce s cílem podporovat rozvojové země, které jsou členy komise, aby mohly plnit své povinnosti podle této úmluvy, aby mohly lépe rozvíjet rybolov ve vlastních jurisdikcích a aby se mohly účastnit rybolovu na volném moři na udržitelném základě.

2.   Členové komise usnadňují a prosazují takovou spolupráci, zejména finanční a technickou spolupráci a přenos technologií, podle potřeby s cílem účinného uplatňování odstavce 1 tohoto článku.

Článek XXIV

Spolupráce s dalšími organizacemi nebo uskupeními

1.   Komise spolupracuje s podregionálními, regionálními a globálními rybolovnými organizacemi a uskupeními a případně zřizuje v dohodě s dotyčnými organizacemi a uskupeními vhodné institucionální subjekty, jako jsou poradní výbory, za účelem plnění cílů této úmluvy, získávání nejlepších dostupných vědeckých informací a zabránění zdvojení činnosti.

2.   Komise v dohodě s vhodnými organizacemi nebo uskupeními přijme pravidla fungování institucionálních subjektů zřízených v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

3.   Pokud se oblast podle úmluvy překrývá s oblastí upravenou jinou organizací pro řízení rybolovu, komise s dotyčnou organizací spolupracuje k zajištění plnění cílů této úmluvy. Za tímto účelem usiluje komise prostřednictvím konzultací nebo jiných prostředků o dohodu s dotyčnou organizací o přijetí náležitých opatření k zajištění harmonizace a slučitelnosti opatření pro zachování a řízení přijatých komisí a dotyčnou organizací nebo rozhodnutí, zda se komise nebo dotyčná organizace podle konkrétní situace vyvaruje opatření, pokud jde o druhy žijící v dané oblasti, které jsou regulovány druhou stranou.

4.   Odstavec 3 tohoto článku se podle situace použije na případ rybích populací, které se stěhují přes oblasti pod pravomocí komise a dotyčné organizace nebo organizací či uskupení.

ČÁST VII

UROVNÁVÁNÍ SPORŮ

Článek XXV

Urovnávání sporů

1.   Členové komise spolupracují tak, aby se předcházelo sporům. Každý člen se může radit s jedním nebo s více členy o jakémkoli sporu týkajícím se výkladu nebo použití ustanovení této úmluvy s cílem dosáhnout co nejrychleji řešení uspokojivého pro všechny.

2.   Pokud není spor urovnán těmito konzultacemi v přiměřené době, poradí se dotyční členové mezi sebou co nejdříve za účelem urovnání sporu jakýmikoli mírovými prostředky, na kterých se dokáží dohodnout, v souladu s mezinárodním právem.

3.   Dohodnou-li se dva nebo více členů komise, že jejich spor je technické povahy a že nejsou s to daný spor mezi sebou rozřešit, mohou daný spor po vzájemné dohodě předložit nezávaznému, odbornému panelu ad hoc ustavenému v rámci komise v souladu s postupy přijatými komisí za tímto účelem. Tento panel jedná s dotyčnými členy a usiluje o rychlé urovnání sporu, aniž by bylo nutno se uchýlit k závaznému řízení k urovnávání sporů.

ČÁST VIII

NEČLENOVÉ

Článek XXVI

Nečlenové

1.   Komise a její členové nabádají všechny státy i organizace pro regionální hospodářskou integraci zmiňované v článku XXVII této úmluvy a případně rybářské subjekty zmiňované v článku XXVIII této úmluvy, které nejsou členy komise, aby se členy staly nebo aby přijaly právní předpisy v souladu s touto úmluvou.

2.   Členové komise si mezi sebou přímo nebo prostřednictvím komise vyměňují informace, pokud jde o činnosti plavidel nečlenů, které oslabují účinnost této úmluvy.

3.   Komise a její členové spolupracují v souladu s touto úmluvou a s mezinárodním právem s cílem odradit plavidla nečlenů od provádění činností, které oslabují účinnost této úmluvy. Za tímto účelem členové mimo jiné upozorňují nečleny na takové činnosti jejich plavidel.

ČÁST IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek XXVII

Podpis

1.   Tato úmluva je otevřena k podpisu ve Washingtonu od 14. listopadu 2003 do 31. prosince 2004:

a)

stranám úmluvy z roku 1949;

b)

státům, které nejsou stranami úmluvy z roku 1949 a které mají pobřeží tvořící hranici oblasti podle úmluvy,

a

c)

státům a organizacím pro regionální hospodářskou integraci, které nejsou stranami úmluvy z roku 1949 a jejichž plavidla lovila rybí populace, na něž se vztahuje tato úmluva, kdykoli v období posledních čtyř let před přijetím této úmluvy a které se účastnily sjednávání této úmluvy,

a

d)

dalším státům, které nejsou stranami úmluvy z roku 1949 a jejichž plavidla lovila rybí populace, na něž se vztahuje tato úmluva, kdykoli v období posledních čtyř let před přijetím této úmluvy, po poradě se stranami úmluvy z roku 1949.

2.   Pokud jde o organizace pro regionální hospodářskou integraci zmiňované v odstavci 1 tohoto článku, žádný stát, který je členem takové organizace, nesmí tuto úmluvu podepsat, leda by zastupoval území, které leží mimo územní působnost smlouvy, která dotyčnou organizaci zřizuje, a za předpokladu, že se účast dotyčného členského státu omezí na to, že hájí pouze zájmy daného území.

Článek XXVIII

Rybářské subjekty

1.   Každý rybářský subjekt, jehož plavidla lovila rybí populace, na něž se vztahuje tato úmluva, kdykoli v období posledních čtyř let před přijetím této úmluvy, může vyjádřit pevný závazek, že bude dodržovat podmínky této úmluvy a plnit všechna opatření pro zachování a řízení přijatá v souladu s touto úmluvou, což stvrdí:

a)

během období uvedeného v čl. XXVII odst. 1 této úmluvy podpisem listiny vypracované za tím účelem v souladu s rezolucí, kterou přijme komise podle úmluvy z roku 1949;

popřípadě

b)

předáním písemného sdělení depozitáři, a to během nebo po uplynutí shora stanoveného období, v souladu s rezolucí, kterou přijme komise podle úmluvy z roku 1949. Depozitář neprodleně poskytne opis tohoto sdělení všem signatářům a stranám.

2.   Závazek vyjádřený v souladu s odstavcem 1 tohoto článku nabývá účinku dnem uvedeným v čl. XXXI odst. 1 této úmluvy nebo dnem, jímž je datováno písemné sdělení zmíněné v odstavci 1 tohoto článku, podle toho, který nastane později.

3.   Každý shora zmíněný rybářský subjekt může vyjádřit pevný závazek, že bude dodržovat podmínky této úmluvy v platném znění v souladu s článkem XXXIV nebo s článkem XXXV této úmluvy, písemným sdělením zaslaným k tomuto účelu, které předloží depozitáři v souladu s rezolucí zmíněnou v odstavci 1 tohoto článku.

4.   Závazek vyjádřený v souladu s odstavcem 3 tohoto článku nabývá účinku dny uvedenými v čl. XXXIV odst. 3 a v čl. XXXV odst. 4 této úmluvy nebo dnem, kterým je datováno písemné sdělení zmíněné v odstavci 3 tohoto článku, podle toho, který nastane později.

Článek XXIX

Ratifikace, přijetí nebo schválení

Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy a postupy.

Článek XXX

Přistoupení

Tato úmluva zůstává otevřena přistoupení kteréhokoli státu nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci:

a)

které splňují požadavky článku XXVII této úmluvy;

nebo

b)

jejichž plavidla loví rybí populace, na něž se vztahuje tato úmluva, a to po konzultaci se stranami;

nebo

c)

které jsou jinak přizvány k přistoupení na základě rozhodnutí stran.

Článek XXXI

Vstup v platnost

1.   Tato úmluva vstupuje v platnost patnáct (15) měsíců ode dne uložení u depozitáře sedmé listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení stran úmluvy z roku 1949, které byly stranami oné úmluvy v den, kdy byla tato úmluva otevřena k podpisu.

2.   Po dni vstupu této úmluvy v platnost, pokud jde o každý stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci, které splňují požadavky článku XXVII nebo článku XXX, vstupuje tato úmluva v platnost pro daný stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci třicátým (30.) dnem ode dne uložení jejich listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

3.   Ode dne vstupu této úmluvy v platnost má tato úmluva přednost mezi stranami této úmluvy a úmluvy z roku 1949 před úmluvou z roku 1949.

4.   Ode dne vstupu této úmluvy v platnost zůstávají opatření pro zachování a řízení, jakož i další ujednání přijatá komisí podle úmluvy z roku 1949, v platnosti až do doby uplynutí platnosti, ukončení platnosti rozhodnutím komise nebo nahrazením jinými opatřeními či ujednáními přijatými v souladu s touto úmluvou.

5.   Ode dne vstupu této úmluvy v platnost je strana úmluvy z roku 1949, která dosud nesouhlasila, že bude vázána touto úmluvou, i nadále považována za člena komise, ledaže se sama rozhodne nezůstat členem komise prostřednictvím příslušného písemného oznámení depozitáři, a to před vstupem této úmluvy v platnost.

6.   Ode dne vstupu této úmluvy v platnost je pro všechny strany úmluvy z roku 1949 úmluva z roku 1949 považována za zaniklou v souladu s odpovídajícími pravidly mezinárodního práva, jak stanoví článek 59 Vídeňské úmluvy o smluvním právu.

Článek XXXII

Prozatímní provádění

1.   V souladu s vlastními právními předpisy může stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci splňující požadavky článku XXVII nebo článku XXX této úmluvy provádět tuto úmluvu prozatímně prostřednictvím písemného oznámení této skutečnosti depozitáři. Toto prozatímní provádění začne buď ke dni vstupu této úmluvy v platnost, nebo ke dni obdržení dotyčného oznámení depozitářem, podle toho, co nastane později.

2.   Prozatímní provádění této úmluvy státem nebo organizací pro regionální hospodářskou integraci zmiňovanými v odstavci 1 tohoto článku končí vstupem této úmluvy v platnost pro dotyčný stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci nebo na základě oznámení dotyčného státu nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci depozitáři o jejich záměru ukončit prozatímní provádění této úmluvy.

Článek XXXIII

Výhrady

K této úmluvě nelze činit žádné výhrady.

Článek XXXIV

Změny

1.   Každý člen komise může navrhnout změnu úmluvy tak, že předá řediteli znění navrhované změny nejméně šedesát (60) dní před zasedáním komise. Ředitel je povinen neprodleně poskytnout opis daného znění všem ostatním členům.

2.   Změny úmluvy se přijímají v souladu s čl. IX odst. 2 této úmluvy.

3.   Změny této úmluvy vstupuje v platnost devadesát (90) dní poté, co všechny strany úmluvy v době schválení změn uložily u depozitáře listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení daných změn.

4.   Státy nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které se stanou stranami této úmluvy po vstupu změn úmluvy nebo jejích příloh v platnost, jsou považovány za strany úmluvy v platném znění.

Článek XXXV

Přílohy

1.   Přílohy této úmluvy tvoří její nedílnou součást, a pokud není výslovně stanoveno jinak, zahrnuje odkaz na tuto úmluvu rovněž odkaz na její přílohy.

2.   Každý člen komise může navrhnout změnu přílohy úmluvy tak, že předá řediteli znění navrhované změny nejméně šedesát (60) dní před zasedáním komise. Ředitel je povinen neprodleně poskytnout opis daného znění všem ostatním členům.

3.   Změny příloh se přijímají v souladu s čl. IX odst. 2 této úmluvy.

4.   Pokud není dohodnuto jinak, vstupují změny přílohy v platnost pro všechny členy komise devadesát (90) dní po jejich přijetí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

Článek XXXVI

Odstoupení

1.   Kterákoli strana může kdykoli od úmluvy odstoupit po uplynutí dvanácti (12) měsíců ode dne, kdy tato úmluva vstoupila pro dotyčnou stranu v platnost, předáním písemného oznámení o odstoupení depozitáři. Depozitář zpraví ostatní strany o odstoupení do třiceti (30) dnů po obdržení výpovědi. Odstoupení nabývá účinku šest (6) měsíců po obdržení výpovědi depozitářem.

2.   Tento článek se obdobně vztahuje na každý rybářský subjekt, pokud jde o jeho závazek podle článku XXVIII této úmluvy.

Článek XXXVII

Depozitář

Prvopisy této úmluvy jsou uloženy u vlády Spojených států amerických, která zašle její ověřené opisy jejím signatářům a stranám a generálnímu tajemníkovi OSN k registraci a ke zveřejnění v souladu s článkem 102 Charty OSN.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci svých vlád k této úmluvě své podpisy.

Ve Washingtonu dne 14. listopadu 2003 v jazyce anglickém, španělském a francouzském, přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost.

PŘÍLOHA 1

Pokyny a kritéria pro vedení evidence plavidel

1.

Podle čl. XII odst. 2 písm. k) této úmluvy vede každá strana evidenci plavidel oprávněných plout pod její vlajkou a vybavených povolením lovit v oblasti podle úmluvy rybí populace, na něž se vztahuje tato úmluva, a zajišťuje, aby se do evidenčních záznamů zanášely tyto informace o všech daných plavidlech:

a)

jméno plavidla, registrační číslo, dřívější jména (pokud jsou známa) a domovský přístav;

b)

fotografie plavidla, na níž je vidět jeho registrační číslo;

c)

jméno a adresa majitele nebo majitelů;

d)

jméno a adresa provozovatele či provozovatelů, popřípadě správce nebo správců, jsou-li nějací;

e)

předchozí vlajka (pokud je známa a byla-li nějaká);

f)

mezinárodní rádiová volací značka (existuje-li);

g)

kde a kdy bylo plavidlo postaveno;

h)

typ plavidla;

i)

typ způsobu lovu;

j)

délka, šířka a pevná hloubka;

k)

hrubá prostornost;

l)

výkon hlavního motoru nebo motorů;

m)

druh povolení k rybolovu uděleného státem vlajky;

n)

typ a kapacita mrazícího zařízení a počet a kapacita prostorů pro ukládání ryb.

2.

Komise může rozhodnout o osvobození plavidel od požadavků odstavce 1 této přílohy na základě jejich délky nebo dalších charakteristik.

3.

Každá strana předloží řediteli v souladu s postupy stanovenými komisí informace vymezené v odstavci 1 této přílohy a neprodleně zpraví ředitele o veškerých změnách těchto informací.

4.

Každá strana rovněž neprodleně zpraví ředitele o:

a)

všech dalších údajích zanesených do evidence;

b)

údajích odstraněných z evidence v důsledku:

i)

dobrovolného vzdání se majitelem nebo provozovatelem plavidla povolení k rybolovu nebo jeho neobnovení,

ii)

odebrání povolení k rybolovu vydaného plavidlu v souladu s čl. XX odst. 2 této úmluvy,

iii)

skutečnosti, že plavidlo není nadále oprávněno plout pod její vlajkou,

iv)

likvidace, rozmontování nebo ztráty plavidla

a

v)

jakéhokoli jiného důvodu,

přičemž uvede, který ze shora uvedených důvodů platí.

5.

Tato příloha se obdobně vztahuje na rybářské subjekty, které jsou členy komise.

PŘÍLOHA 2

Zásady a kritéria pro účast pozorovatelů na zasedáních komise

1.

Ředitel přizve na zasedání komise svolaná v souladu s článkem VIII této úmluvy mezivládní organizace, jejichž činnost souvisí s prováděním této úmluvy, jakož i nestrany zainteresované na zachování a udržitelném využívání rybích populací, na něž se vztahuje tato úmluva, které o to požádají.

2.

Nevládní organizace zmíněné v čl. XVI odst. 2 této úmluvy jsou oprávněny k účasti jako pozorovatelé na všech zasedáních komise a jejích pomocných orgánů svolaných v souladu s článkem VIII této úmluvy, s výjimkou schůzí nejvyšších řídících úředníků nebo schůzí vedoucích představitelů delegací.

3.

Každá nevládní organizace, která má zájem o účast na zasedání komise jako pozorovatel, je o své žádosti o účast povinna zpravit ředitele nejméně padesát (50) dní přede dnem konání dotyčného zasedání. Ředitel sdělí členům komise názvy dotyčných nevládních organizací spolu s informacemi uvedenými v odstavci 6 této přílohy nejméně čtyřicet pět (45) dní před začátkem daného zasedání.

4.

Pokud se zasedání komise koná méně než padesát (50) dní po obdržení žádosti o účast, má ředitel větší prostor, pokud jde o lhůty stanovené v odstavci 3 této přílohy.

5.

Nevládní organizaci, která má zájem o účast na zasedání komise a jejích pomocných orgánů, může být povolena účast na ročním základě s výhradou odstavce 7 této přílohy.

6.

Žádosti o účast vymezené v odstavcích 3, 4 a 5 této přílohy musí obsahovat název a sídla nevládní organizace, popis jejího poslání a souvislost její činnosti s prací komise. Tyto informace musí být aktualizovány podle potřeby.

7.

Nevládní organizace, která má zájem o účast jako pozorovatel, tak může činit, pokud nejméně jedna třetina členů komise nevznese písemně odůvodněné námitky proti takové účasti.

8.

Všem pozorovatelům připuštěným na zasedání komise jsou rozeslány nebo jinak poskytnuty stejné dokumenty, které jsou obvykle k dispozici členům komise, s výjimkou dokumentů obsahujících obchodně důvěrné údaje.

9.

Každý pozorovatel přítomný na zasedání komise může:

a)

být přítomen na zasedání, s výhradou odstavce 2 této přílohy, bez práva hlasovat;

b)

činit v průběhu zasedání na vyzvání předsedy ústní prohlášení;

c)

na základě schválení předsedou rozdávat na zasedání dokumenty

a

d)

vyvíjet další činnosti na základě schválení předsedou a podle náležitosti.

10.

Ředitel může požadovat od pozorovatelů nestran a nevládních organizací úhradu přiměřených poplatků a pokrytí nákladů jejich účasti.

11.

Všichni pozorovatelé přítomní na zasedání komise jsou povinni dodržovat veškerá pravidla a postupy, kterými se musí řídit i ostatní účastníci zasedání.

12.

Každá nevládní organizace, která nedodržuje požadavky odstavce 11 této přílohy, je z účasti na dalších zasedáních vyloučena, pokud komise nerozhodne jinak.

PŘÍLOHA 3

Výbor pro přezkum provádění opatření přijatých komisí

Úkoly výboru pro přezkum provádění opatření přijatých komisí zřízeného podle článku X této úmluvy, jsou následující:

a)

posuzovat a sledovat dodržování opatření pro zachování a řízení přijatá komisí, jakož i dodržování opatření pro spolupráci zmíněných v čl. XVIII odst. 9 této úmluvy;

b)

provádět rozbor informací podle vlajek, nebo pokud informace podle vlajek nejsou pro daný případ vhodné, podle plavidel, jakož i rozbor všech dalších informací nezbytných pro výkon jeho funkcí;

c)

předkládat komisi informace, technické rady a doporučení týkající se provádění a dodržování opatření pro zachování a řízení;

d)

doporučovat komisi prostředky prosazování slučitelnosti opatření pro řízení rybolovu mezi členy komise;

e)

doporučovat komisi prostředky prosazování účinného provádění čl. XVIII odst. 10 této úmluvy;

f)

na základě konzultací s vědeckým poradním výborem doporučovat komisi priority a cíle programu shromažďování údajů a monitorování zřízeného čl. VII odst. 1 písm. i) této úmluvy a posuzovat a vyhodnocovat výsledky dotyčného programu;

g)

vykonávat další úkoly podle pokynů komise.

PŘÍLOHA 4

Vědecký poradní výbor

Úkoly vědeckého poradního výboru zřízeného podle článku XI této úmluvy jsou následující:

a)

posuzovat plány, návrhy a výzkumné programy komise a podávat komisi vhodné rady;

b)

posuzovat veškeré náležité odhady, analýzy, výzkumy nebo práce, jakož i doporučení připravená pro komisi jejími vědeckými pracovníky před rozpravou o předmětných doporučeních v komisi a předkládat další informace, rady a vyjádření podle pokynů komise;

c)

doporučovat komisi konkrétní problémy a úkoly, kterými by se měli v budoucnu zabývat vědečtí pracovníci;

d)

na základě porad s výborem pro přezkum provádění opatření přijatých komisí doporučovat komisi priority a cíle programu shromažďování údajů a monitorování zřízeného čl. VII odst. 1 písm. i) této úmluvy a posuzovat a vyhodnocovat výsledky dotyčného programu;

e)

napomáhat komisi a řediteli při vyhledávání finančních zdrojů na krytí výzkumu realizovaného podle této úmluvy;

f)

rozvíjet a prosazovat spolupráci mezi členy komise prostřednictvím jejich výzkumných pracovišť za účelem šíření znalostí o rybích populacích, na něž se vztahuje tato úmluva;

g)

prosazovat a usnadňovat podle potřeby spolupráci komise s jinými národními a mezinárodními veřejnými nebo soukromými organizacemi, které mají podobné cíle;

h)

posuzovat jakoukoli věc, kterou mu předloží komise;

i)

vykonávat další funkce a úkoly podle požadavků nebo pokynů komise.