1)

Brání právo na respektování presumpce neviny stanovené v čl. 48 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s čl. 4 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 směrnice 2016/343 (2) ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, jakož i zásada proporcionality, jakož i právo na obhajobu podle čl. 48 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie takovému postupu nadřízeného soudu, který v řízení o stížnosti státního zástupce proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení trestního stíhání uvede v odůvodnění rozhodnutí následující právní a skutková zjištění, a to před rozhodnutím ve věci samé a bez provedení dokazování ve věci před soudem:

„Nepravdivé informace čistě intimní povahy, které obviněný prostřednictvím svého příspěvku zpřístupnil velkému počtu sledujících, mohou svým obsahem vážně narušit partnerské, rodinné a přátelské vztahy a podkopat důvěru v osobu poškozené [...] Z důkazů, jež byly provedeny v přípravném řízení a z nichž vycházel i okresní soud, nepochybně vyplývá, že obviněný ve vztahu k ní lže a útočí na ni, v důsledku čehož se ona v okruhu své rodiny a lidí ve svém okolí dostala do velmi nepříjemných situací. Intimní poměr mezi ní a SB je výmyslem obviněného a nikdy se nestalo to, co obviněný ve svých vystoupeních uváděl [...] Co se týče vymezení, který ze zveřejněných údajů měl být nepravdivý, nepochybně jde o údaj, jehož pravdivost byla důkazy provedenými v přípravném řízení prověřována a týkala se intimního vztahu mezi poškozenou a svědkem SB a sexuálních praktik, jejichž provádění obviněný jednoznačně v příspěvku popsal.“?

2)

Má na odpověď na první otázku vliv skutečnost, že vnitrostátní právní úprava ani vnitrostátní praxe neukládala nadřízenému soudu povinnost provést skutkové a právní hodnocení v odůvodnění zrušujícího usnesení a toto se mohlo omezit jen na to, že rozhodnutí soudu nižšího stupně je nesprávné, protože soud prvního stupně je povinen provést dokazování v hlavním líčení a v návaznosti na dokazování ve věci rozhodnout?

3)

Má na odpověď na první otázku vliv skutečnost, že nadřízený soud při rozhodování o stížnosti státního zástupce rozhodl jen na základě důkazů provedených v přípravném řízení, které dosud nebyly provedeny ani před soudem prvního stupně?

4)

V případě kladné odpovědi na první otázku, jsou vhodnými opatřeními k zajištění presumpce neviny ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, následující postupy a rozhodnutí: