European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série C


C/2024/888

6.2.2024

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k „Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech“

(COM(2023) 420 final – 2023/0234 (COD))

(C/2024/888)

(legislativní návrh Komise a souhrn zprávy o posouzení dopadů)

Zpravodaj:

Zsolt KÜKEDI

Žádost o vypracování stanoviska

Evropský parlament, 2. 10. 2023

Rada, 6. 10. 2023

Právní základ

čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná sekce

Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

Přijato v sekci

2. 10. 2023

Přijato na plenárním zasedání

25. 10. 2023

Plenární zasedání č.

582

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

169/13/17

I.   Politická doporučení

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)

1.

vítá revizi rámcové směrnice o odpadech a uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ prostřednictvím systémů rozšířené odpovědnosti výrobce. Navrhuje konzultovat platformu zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství s cílem sladit politiky s aktuální agendou a cíli, které EU stanovila pro členské státy;

2.

podporuje povinné zavedení systému rozšířené odpovědnosti pro textilní výrobky, který zajistí, že jednotný systém odpovědnosti výrobce bude mít významný dopad na uvádění vysoce kvalitních a udržitelných textilií na trh, jejich opravy a opětovné použití. Skutečnost, že společná pravidla se budou vztahovat i na prodejce působící na online platformách, je obzvláště důležitým bodem, který si zaslouží podporu;

3.

navrhuje, aby se v souvislosti s povinností platit příspěvky v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce přehodnotil postoj, podle něhož má ochrana zájmů mikropodniků přednost před zásadou „znečišťovatel platí“. Rozšířená odpovědnost výrobce vychází z toho, že výrobce je odpovědný za celý životní cyklus svého výrobku, a měla by zahrnovat sociální podmíněnost;

4.

vyzývá, aby revize zajistila, že stávající právní předpisy budou moci být uplatňovány v praxi. Není vhodné, aby legislativní návrh přistupoval v ustanoveních článku 22d stejně k použitým oděvům (výrobkům) a textilnímu odpadu;

5.

podporuje navrhovaný požadavek, jenž spočívá v tom, že by se na úrovni NUTS 2 zkoumal textilní odpad, a navrhuje, aby byla zavedena společná metodika, která by umožnila mít na úrovni členských států stejná pravidla, podle nichž by bylo množství odpadního textilu a obuvi stanoveno na základě směsného komunálního odpadu, a navrhuje rozdělit údaje, které jsou v současné době k dispozici, podle jednotlivých území;

6.

považuje za nezbytné vyjasnit právní předpisy týkající se předcházení vzniku textilního odpadu, které umožňují odečíst příjmy z prodeje druhotných surovin získaných z tohoto odpadu od příspěvků, které má výrobce platit v rámci systému rozšířené odpovědnosti výrobce;

7.

v souvislosti s předcházením plýtvání potravinami upozorňuje na skutečnost, že se zdá být předčasné stanovit vedle závazných cílů navržených právními předpisy také řízení o porušení právních předpisů pro sektor domácností, pro které členské státy nemají k dispozici právní rámec ani soubor nástrojů pro sankce, zatímco více než polovinu odpadu tvoří odpad z domácností. Vyzývá Evropskou komisi, aby urychleně předložila svůj návrh na revizi právních předpisů o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, včetně ustanovení týkajících se lepšího označování data a jeho lepšího pochopení a používání ze strany spotřebitelů. Zasazuje se o to, aby byla uznána úloha a přínos spotřebitelských organizací v boji proti plýtvání potravinami prostřednictvím informování a vzdělávání spotřebitelů;

8.

navrhuje, aby byly přezkoumány pojmy a terminologie používané v oblasti předcházení plýtvání potravinami s cílem zajistit jednotný výklad právních předpisů. Doporučuje upravit definici „potravinového odpadu“, ta přitom nemusí zahrnovat zralé a nesklizené potraviny, neboť ty by měly být součástí oběhovosti a účinným způsobem kompostování / organického hnojení půdy. Navrhuje, aby zemědělcům bylo umožněno prodávat ne zcela dokonalé, ale přesto poživatelné produkty, což je v souladu s doporučením č. 16 evropské panelové diskuse občanů na téma potravinového odpadu;

9.

navrhuje, aby bylo kompostování považováno za přirozený cyklus. Organický odpad vzniká také v domácnostech a v průměru tvoří třetinu odpadu z domácností. Používání organických materiálů nutně vytváří zbytkový organický odpad (např. zeleninové a ovocné slupky, kávová sedlina, čaj, tráva atd.). Součástí ekologicky uvědomělého životního stylu by mělo být řádné nakládání s tímto odpadem a jeho kompostování. Tuto možnost samozřejmě mají domácnosti se zahradou, ale je třeba věnovat pozornost také významu komunitního kompostování v městském prostředí. Výsledný produkt kompostování je vhodný pro doplňování živin a hnojení a představuje řešení, které je úsporné a šetrné ke klimatu. Navrhuje, aby se snížení množství potravinového odpadu vztahovalo pouze na odpad, kterému lze předcházet, a aby odpad, kterému předcházet nelze, nebyl zahrnut do metodiky pro odpad ani do procentuálního snížení;

10.

zdůrazňuje, že prvořadý význam pro udržitelnost oběhového hospodářství má zboží a obalové materiály vyrobené z biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastů (1), neboť spolu s nárůstem dřevního odpadu vzrostlo i používání plastových obalů. Zvlášť je třeba zdůraznit, že musí být zakázána přeprava odpadů z Evropy do neevropských zemí za účelem skládkování. To se může týkat potravin nebo textilních výrobků, ale také obalů, které se pro ně obvykle používají;

11.

v souvislosti s předcházením plýtvání potravinami upozorňuje na skutečnost, že v budoucnu budou důležité povinné cíle v oblasti prvovýroby.

II.   Odůvodnění politických doporučení

12.   Uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ v systému rozšířené odpovědnosti výrobce

13.

Systém rozšířené odpovědnosti výrobce a zásada „znečišťovatel platí“ konečně zavazují producenty a výrobce, aby nesli odpovědnost za negativní dopad svých výrobků na životní prostředí. Producenti a výrobci tak mohou nést odpovědnost za zpětné získávání a recyklaci výrobků. Tímto způsobem lze environmentální náklady zahrnout do ceny výrobků, což může vést k lepší regulaci cen a umožnit spotřebitelům činit informovanější nákupní rozhodnutí.

14.

EHSV rovněž doporučuje, aby poplatky v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce podporovaly činnosti opětovného použití v textilním odvětví, jež souvisejí s tvorbou pracovních míst.

15.

EHSV dále upozorňuje Komisi na skutečnost, že značná část textilního odpadu produkovaného nebo distribuovaného v Evropě se zde v odpad nepromění. Systém rozšířené odpovědnosti výrobce by měl financovat náklady na vývoz textilu a odstraňování znečištění (v zemích globálního Jihu) a podporovat úlohu globálního Jihu v oběhovém hospodářství.

16.

Zásada „znečišťovatel platí“ vyžaduje, aby výrobci vyvíjeli výrobky a obaly, které jsou snadno recyklovatelné nebo se v životním prostředí rozkládají. To bude mít dopad i na udržitelný design a vývoj inovativních řešení ve všech fázích životního cyklu výrobku.

17.

V rámci navrhovaného systému rozšířené odpovědnosti se mohou producenti a výrobci zavázat ke zpětnému získávání a recyklaci svých výrobků a k náležitému nakládání s odpady. Tím se sníží objem odpadu a pomůže se omezit nárůst využívání zdrojů při výrobě nových výrobků.

18.

EHSV vyzývá tvůrce politik, aby stanovili kritéria ekologické modulace, která rovněž zohlední širší aspekty, zejména fázi používání výrobků. Poplatky by měly být navrženy tak, aby byly smysluplnou motivací k omezení výroby a zároveň podporovaly komunity, na něž má dopad vývoz textilu, umožnily odstraňovat z výrobků a výroby látky vzbuzující obavy a zajišťovaly zveřejňování informací o dodavatelském řetězci a objemu výroby. EHSV nemůže podporovat systémy odměňování, které nejsou skutečnou pobídkou ke změně. Navrhuje naopak vytvořit systémy pobídek a sankcí, které nutně povedou ke změně koncepce (např. pobídka pro uvádění data výroby, pobídka pro používání zbytkových látek či recyklace vláken na nová vlákna, postih za využívání syntetických či problematických směsí, postih za výrobky obsahující látky vzbuzující obavy).

19.

Upravené procesy recyklace a zpracování odpadu vytvoří nové pracovní příležitosti, zejména v recyklačních závodech a zařízeních na zpracování odpadu a také v podobě pozic odborníků na udržitelnost.

20.   Oblast působnosti právního předpisu

21.

Je důležité, aby všichni výrobci a distributoři v tomto odvětví podléhali jednotným předpisům. Obzvláště důležitým bodem, který je třeba uvítat, je jednotný soubor pravidel pro prodejce působící na online platformách.

22.

Hlavním cílem musí být předcházení vzniku odpadů a zpracovávání výrobků s ukončenou životností v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

23.   Jednotné uplatňování zásady „znečišťovatel platí“

24.

V současném znění by navrhovaná změna nemotivovala k udržitelnosti 88 % výrobců, ale finančně by zatížila zbývajících 12 %, kteří by platili nejen za své vlastní výrobky, ale i za výrobky 88 % výrobců, kteří by neplatili příspěvky. Návrh je proto v rozporu se zásadou „znečišťovatel platí“.

25.

Vyloučení mikropodniků (např. krejčovství atd.) z oblasti působnosti může způsobit problémy v oblasti hospodářské soutěže, což by mohlo vést k přesunu tohoto odvětví do šedé ekonomiky (restrukturalizace podniků).

26.

Existuje riziko, že v budoucnu budou předkládány návrhy, a to i v souvislosti s jinými systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, s cílem nalézt mezery, které by zvýhodnily některé výrobce.

27.   Přezkoumání konce životnosti textilního odpadu

28.

V případě textilního odpadu je pro přípravu k opětovnému použití (proces využití odpadu) nutné povolení a musí být splněna kritéria pro ukončení stavu, kdy odpad přestává být odpadem. Zvláštní podporu si zaslouží cíl upřednostnit prevenci a zajistit, aby textilní výrobky, které lze znovu použít, zůstaly v oběhu a nestaly se odpadem, a zároveň zachovat a využít kapacity stávajících charitativních organizací.

29.

Je třeba vyjasnit právní předpisy s cílem zajistit, aby se textilní oděvy a obuv nestaly odpadem, ale zůstaly v oběhu jako výrobky. Jakmile se stanou odpadem, podléhají přísně regulovanému a složitému právnímu režimu pro nakládání s odpady, podle něhož lze přípravu k opětovnému použití (která zahrnuje například vyspravení, praní a žehlení) provádět pouze na základě povolení k nakládání s odpady, což je nereálné.

30.   Návrh upustit od zeměpisného členění NUTS 2 v rámci průzkumů

31.

V několika zemích EU fungují systémy nakládání s odpady na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni oblastí nakládání s odpady, takže regionální údaje NUTS 2 nejsou k dispozici.

32.

EHSV žádá, aby zeměpisné členění pro sběr údajů bylo stanoveno na úrovni členských států.

33.   Zajištění další existence charitativních organizací

34.

Charitativní organizace často prodávají oblečení připravené k opětovnému použití a výtěžek používají na financování vlastního provozu. Podle navrhovaného právního předpisu by již tyto příjmy nemohly využívat, protože by musely být znovu investovány do systému rozšířené odpovědnosti výrobce. To by mohlo ohrozit samotnou existenci těchto organizací.

35.

Navrhovaný právní předpis stanoví sjednání finančního vyrovnání mezi charitativními organizacemi a systémy rozšířené odpovědnosti výrobce v případě, kdy byly těmto organizacím textil a obuv darovány, avšak samy je neposkytují bezplatně. EHSV požaduje, aby byla stanovena jasná kritéria týkající se řízení organizací odpovědnosti výrobců a způsobu zapojení sociálních podniků.

36.   Prostředky, které mají členské státy k dispozici, aby včas splnily cíle a vyhnuly se řízením o nesplnění povinnosti

37.

Zvyšování povědomí a ostatní nezávazné nástroje neposkytují členským státům dostatečné záruky, že dosáhnou cíle stanoveného na úrovni obyvatelstva či domácností a vyhnou se řízením o porušení předpisů.

38.

Teprve až bude na úrovni členských států známa společná metodika a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření objemu potravinového odpadu a až Komise rozhodne o výjimce ve vztahu k referenčnímu roku 2020, budou členskému státu známy skutečné kvantitativní referenční údaje a bude moci definovat opatření potřebná k dosažení 30 % snížení ve vztahu k těmto výchozím údajům na úrovni domácností.

39.

Zdá se, že je předčasné uvažovat o řízení o porušení předpisů, a EHSV navrhuje, aby byla tato otázka znovu přezkoumána v rámci přezkumu plánovaného na rok 2027.

40.   Revize pojmů a terminologie s cílem zajistit jednotný výklad právních předpisů

41.

Některé potravinové odpady (polévky, jogurty apod.) lidé likvidují tak, že je vyhazují do toalet nebo do odpadní vody z domácnosti, a tyto odpady se tedy v údajích o odpadech neobjevují, protože jsou vypouštěny do odpadních vod. Znalost metodiky je nezbytná pro stanovení závazků na úrovni členských států.

42.

Je důležité zdůraznit, že referenční údaje pro rok 2020 pocházejí ze sběru dat v členských státech a zohledňují objemy kompostovaného odpadu (domácí a hromadné kompostování) nebo odpadu vypouštěného do odpadních vod, tj. v žádném případě neodrážejí strukturu údajů, které budou shromažďovány na základě budoucí metodiky, protože některé odpady neopouštějí domácnosti (domácí kompostování) nebo jsou odstraňovány jiným způsobem.

43.

Znalost metodiky je nezbytná pro stanovení závazků na úrovni členských států. EHSV doporučuje, aby byl v metodice zohledněn pouze tuhý komunální odpad a aby bylo kompostování označeno jako zásadní nástroj přispívající k oběhovému hospodářství, přičemž jej považuje za korektivní metodický prvek ve prospěch členských států.

44.   Snižování potravinového odpadu by se mělo týkat pouze odpadu, kterému lze předejít, a objem odpadu, kterému nelze předejít, by neměl být zohledňován

45.

V rámci již dříve provedeného sběru dat je potravinový odpad, kterému nelze předejít, zahrnut do statistického vykazování odpadů členských států.

46.

Je důležité ve směrnici upřesnit, že některým druhům potravinového odpadu nelze předcházet (příkladem je kávová sedlina, slupky z ovoce nebo kuřecí kosti). Nelze je omezit, mohou být pouze odpadem. Nelze je omezit, mohou být pouze odpadem.

47.

EHSV navrhuje, aby referenční úroveň i cíl snížení při určení výchozí hodnoty zahrnovaly pouze potravinový odpad, kterému lze předejít. Cílem navrhovaných změn stávajícího návrhu je zajistit, aby nový právní předpis umožnil členským státům, které mají oddělené údaje o měření potravinového odpadu, jemuž lze předejít, a potravinového odpadu, jemuž nelze předejít, použít jako referenční hodnotu pouze kategorii odpadů, jimž předejít lze. Průzkumy provedené členskými státy ukazují, že pokud jde o kategorii odpadů, kterým nelze předejít, bude mnohem obtížnější dosáhnout cíle 30 % snížení do roku 2030 a v souvislosti s ním vyvstává mnoho otázek.

48.

EHSV rovněž navrhuje vyhodnocovat množství potravinového odpadu kompostovaného v domácnostech, používaného ke krmení zvířat a vypouštěného do kanalizace. V opačném případě totiž nebude možné získat úplnou představu o množství potravinového odpadu produkovaného v domácnostech a o způsobech jeho využití nebo odstranění.

49.

EHSV konstatuje, že jednou z příčin plýtvání potravinami ze strany spotřebitelů je to, že správně nechápou rozdíl mezi datem spotřeby („spotřebujte do“) a datem minimální trvanlivosti („minimální trvanlivost do“). Komise měla do prosince 2022 zveřejnit návrh revize právních předpisů o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Očekává se, že tento návrh změní pravidla pro označování data, aby bylo lépe formulováno a prezentováno, a spotřebitelé tak tyto informace lépe chápali a využívali je. EHSV vyjadřuje zklamání nad tím, že tato iniciativa, která by mohla přispět k cíli omezení plýtvání potravinami ze strany spotřebitelů, dosud nebyla zveřejněna.

50.

Spotřebitelské organizace mohou hrát klíčovou úlohu v boji proti plýtvání potravinami, a to tím, že budou zvyšovat informovanost spotřebitelů a poskytovat praktické rady, které spotřebitelům pomohou změnit chování a vyhazovat v domácnosti méně potravin. EHSV doporučuje, aby byly uznány odborné znalosti a úloha spotřebitelských organizací týkající se vzdělávání spotřebitelů v oblasti plýtvání potravinami a omezování tohoto plýtvání, a to i usnadněním „přístupu k možnostem financování“, jak uvádí čl. 9a odst. 1 písm. d).

III.   Pozměňovací návrhy k legislativnímu návrhu

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 17 se mění takto:

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ uvedenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je nezbytné, aby výrobci, kteří uvádějí na trh Unie určité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky, převzali odpovědnost za nakládání s těmito výrobky po skončení jejich životnosti a rovněž za prodloužení jejich životnosti tím, že použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky zpřístupní na trhu pro opětovné použití. Při uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ je vhodné stanovit povinnosti týkající se nakládání s textilním odpadem pro výrobce textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, přičemž za tyto výrobce se pokládá jakýkoli výrobce, dovozce nebo distributor, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (11), v rámci své obchodní činnosti dodá uvedené výrobky pod svým jménem nebo ochrannou známkou poprvé na trh na území členského státu.

Z rozsahu výrobců, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, by měly být vyloučeny mikropodniky a samostatně výdělečně činní krejčí, kteří zhotovují výrobky na zakázku, a to vzhledem k jejich omezené roli na textilním trhu, a rovněž tak subjekty, které na trh v rámci Unie uvádějí použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky nebo takové výrobky, které jsou z těchto použitých výrobků nebo jejich odpadu získány, s cílem podpořit opětovné použití, a to i s využitím oprav, renovací a upcyklace, při níž se mění některé funkční vlastnosti původního výrobku.

V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ uvedenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je nezbytné, aby výrobci, kteří uvádějí na trh Unie určité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky, převzali odpovědnost za nakládání s těmito výrobky po skončení jejich životnosti a rovněž za prodloužení jejich životnosti tím, že použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky zpřístupní na trhu pro opětovné použití. Při uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ je vhodné stanovit povinnosti týkající se nakládání s textilním odpadem pro výrobce textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, přičemž za tyto výrobce se pokládá jakýkoli výrobce, dovozce nebo distributor, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (11), v rámci své obchodní činnosti dodá uvedené výrobky pod svým jménem nebo ochrannou známkou poprvé na trh na území členského státu.

Pozměňovací návrh 2

Článek 1 pozměňovacího návrhu 2 se mění takto:

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

2)

v článku 3 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„4b)   „výrobcem textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc“

každý výrobce, dovozce nebo distributor nebo jiná fyzická či právnická osoba s výjimkou těch, kteří dodávají na trh použité textilní a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc a textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuv0 osob a jejichž roční obrat a bilanční suma nepřesahuje 2 miliony EUR, a samostatně výdělečně činných krejčích vyrábějících výrobky na zakázku , kteří bez ohledu na použitý způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku podle čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU*, buď: […]

2)

v článku 3 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„4b)   „výrobcem textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc“

všichni výrobci, dovozci nebo distributoři nebo jiné fyzické či právnické osoby , kteří bez ohledu na použitý způsob prodeje, a to i na základě smluv uzavřených na dálku podle čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU*, buď: […]

Odůvodnění pozměňovacích návrhů 1 a 2

Souvisí s doporučením č. 2. V současném znění by navrhovaná změna nemotivovala k udržitelnosti 88 % výrobců, ale finančně by zatížila zbývajících 12 %, kteří by platili nejen za své vlastní výrobky, ale i za výrobky 88 % výrobců, kteří by neplatili příspěvky. Návrh je proto v rozporu se zásadou „znečišťovatel platí“.

Vyloučení mikropodniků (např. krejčovství atd.) z oblasti působnosti může způsobit problémy v oblasti hospodářské soutěže, což by mohlo vést k přesunu tohoto odvětví do šedé ekonomiky (restrukturalizace podniků).

Existuje riziko, že v budoucnu budou předkládány návrhy, a to i v souvislosti s jinými systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, s cílem nalézt mezery, které by zvýhodnily některé výrobce.

Pozměňovací návrh 3

Článek 22d se mění takto:

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

3.

Členské státy zajistí, aby použité a odpadní textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky, které jsou odděleně sbírány v souladu s čl. 22c odst. 5, byly při sběru považovány za odpad.

3.

Členské státy zajistí, aby odpadní textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky, které jsou odděleně sbírány v souladu s čl. 22c odst. 5, byly při sběru považovány za odpad.

 

Dále členské státy zajistí, aby použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky nebyly považovány za odpad. Během přípravy k opětovnému použití se na ně nevztahují požadavky na registraci a povolení stanovené touto směrnicí.

V případě textilií, které nespadají mezi výrobky uvedené v příloze IVc, jakož i v případě neprodaných textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, členské státy zajistí, aby jednotlivé složky textilních materiálů a textilních výrobků byly v místě vzniku odpadu od sebe odděleny, pokud toto oddělení usnadňuje následné opětovné použití, přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci, včetně recyklace vláken na nová vlákna, pokud to technologický pokrok umožňuje.

V případě textilií, které nespadají mezi výrobky uvedené v příloze IVc, jakož i v případě neprodaných textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, členské státy zajistí, aby jednotlivé složky textilních materiálů a textilních výrobků byly v místě vzniku odpadu od sebe odděleny, pokud toto oddělení usnadňuje následné opětovné použití, přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci, včetně recyklace vláken na nová vlákna, pokud to technologický pokrok umožňuje.

Odůvodnění

Souvisí s doporučením č. 3. V případě textilního odpadu je pro přípravu k opětovnému použití (proces využití odpadu) nutné povolení a musí být splněna kritéria pro ukončení stavu, kdy odpad přestává být odpadem. Zvláštní podporu si zaslouží cíl upřednostnit prevenci a zajistit, aby textilní výrobky, které lze znovu použít, zůstaly v oběhu a nestaly se odpadem, a zároveň zachovat a využít kapacity stávajících charitativních organizací.

Je třeba vyjasnit právní předpisy s cílem zajistit, aby se textilní oděvy a obuv nestaly odpadem, ale zůstaly v oběhu jako výrobky. Jakmile se stanou odpadem, podléhají přísně regulovanému a složitému právnímu režimu pro nakládání s odpady, podle něhož lze přípravu k opětovnému použití (která zahrnuje například vyspravení, praní a žehlení) provádět pouze na základě povolení k nakládání s odpady, což je nereálné.

Pozměňovací návrh 4

24. bod odůvodnění se mění takto:

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

[…] Pro ověřování a zvyšování účinnosti sběrné sítě a informačních kampaní by se měly provádět pravidelné přezkumy složení sebraného směsného komunálního odpadu, a to alespoň na úrovni NUTS 2, aby se zjistilo množství odpadního textilu a obuvi, které je v tomto odpadu obsaženo. Kromě toho by organizace odpovědnosti výrobců měly každoročně vypočítávat a zveřejňovat informace o výkonnosti systémů tříděného sběru a dosažené roční míře tříděného sběru.

[…] Pro ověřování a zvyšování účinnosti sběrné sítě a informačních kampaní by se měly provádět pravidelné přezkumy složení sebraného směsného komunálního odpadu, a to alespoň na úrovni NUTS 2 – s využitím společné metodiky, aby tak na úrovni členských států platila stejná pravidla – , aby se zjistilo množství odpadního textilu a obuvi, které je v tomto odpadu obsaženo. Kromě toho by organizace odpovědnosti výrobců měly každoročně vypočítávat a zveřejňovat informace o výkonnosti systémů tříděného sběru a dosažené roční míře tříděného sběru.

Odůvodnění

Souvisí s doporučením č. 5. V několika zemích EU fungují systémy nakládání s odpady na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni oblastí nakládání s odpady, takže regionální údaje NUTS 2 nejsou k dispozici.

Pozměňovací návrh 5

Článek 22c se mění takto:

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

3.

Členské státy vyžadují, aby organizace odpovědnosti výrobců zajistily, že finanční příspěvky, které jim platí výrobci textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc:

3.

Členské státy vyžadují, aby organizace odpovědnosti výrobců zajistily, že finanční příspěvky, které jim platí výrobci textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc:

[…]

[…]

(b)

jsou upraveny tak, aby zohledňovaly veškeré příjmy organizací odpovědnosti výrobců z opětovného použití, přípravy k opětovnému použití nebo z hodnoty druhotných surovin z recyklovaného textilního odpadu;

(b)

jsou upraveny tak, aby zohledňovaly veškeré příjmy organizací odpovědnosti výrobců z opětovného použití, přípravy k opětovnému použití nebo z hodnoty druhotných surovin z recyklovaného textilního odpadu . Výjimkou je situace, kdy z nich plyne sociálním podnikům příjem ;

[…]

[…]

Odůvodnění

Souvisí s doporučením č. 5. Charitativní organizace často prodávají oblečení připravené k opětovnému použití a výtěžek používají na financování vlastního provozu. Podle navrhovaného předpisu by se tyto příjmy znovu investovaly do systému rozšířené odpovědnosti výrobce. To by mohlo ohrozit samotnou existenci těchto organizací.

Navrhuje se stanovit pro tyto příjmy charitativních (neziskových) organizací výjimku. Například mezi systémy rozšířené odpovědnosti výrobce a charitativními organizacemi nebude muset být sjednáno finanční vyrovnání v případě, kdy textil a obuv darované těmto organizacím nebudou tyto organizace poskytovat bezplatně.

Pozměňovací návrh 6

Článek 9a se mění takto:

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

3.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o stanovení společné metodiky a minimálních požadavků na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu.

3.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o stanovení společné metodiky a minimálních požadavků na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu. Při vypracovávání metodiky musí Komise za účelem měření jednotné úrovně potravinového odpadu věnovat pozornost rámci věcné působnosti směrnice, a kompostování jako způsob využívání odpadu má být definováno jako korektivní metodický prvek ve prospěch členských států.

Odůvodnění

Souvisí s doporučením č. 7. Znalost metodiky je nezbytná pro stanovení závazků na úrovni členských států. EHSV doporučuje, aby byl v metodice zohledněn pouze tuhý komunální odpad a aby bylo kompostování označeno jako zásadní nástroj přispívající k oběhovému hospodářství, přičemž jej považuje za korektivní metodický prvek ve prospěch členských států.

Pozměňovací návrh 7

9. bod odůvodnění se mění takto:

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

(9)

V zájmu dosažení výsledků v krátkodobém horizontu a s cílem poskytnout provozovatelům potravinářských podniků, spotřebitelům a orgánům veřejné správy nezbytnou dlouhodobou perspektivu by měly být stanoveny kvantifikované cíle pro snížení produkce potravinového odpadu, kterých by členské státy měly dosáhnout do roku 2030.

(9)

V zájmu dosažení výsledků v krátkodobém horizontu a s cílem poskytnout provozovatelům potravinářských podniků, spotřebitelům a orgánům veřejné správy nezbytnou dlouhodobou perspektivu by měly být stanoveny kvantifikované cíle pro snížení produkce potravinového odpadu , jemuž lze předcházet , kterých by členské státy měly dosáhnout do roku 2030.

Pozměňovací návrh 8

13. bod odůvodnění se mění takto:

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

(13)

Značný vliv na množství spotřebovaných potravin a vzniklého potravinového odpadu mají demografické změny. Proto by měl být společný cíl snížení množství potravinového odpadu, který se vztahuje na maloobchod a ostatní způsoby distribuce potravin, restaurace a stravovací služby a domácnosti, vyjádřen jako procentní změna množství potravinového odpadu na obyvatele, čímž se populační změny zohlední.

(13)

Značný vliv na množství spotřebovaných potravin a vzniklého potravinového odpadu , jemuž lze předcházet, mají demografické změny. Proto by měl být společný cíl snížení množství potravinového odpadu, který se vztahuje na maloobchod a ostatní způsoby distribuce potravin, restaurace a stravovací služby a domácnosti, vyjádřen jako procentní změna množství potravinového odpadu , jemuž lze předcházet, na obyvatele, čímž se populační změny zohlední.

Pozměňovací návrh 9

36. bod odůvodnění se mění takto:

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

(36)

Zmocnění k přijímání aktů v přenesené pravomoci stanovené v čl. 9 odst. 8 směrnice 2008/98/ES, pokud jde o společnou metodiku a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu, by mělo být s drobnými úpravami přesunuto do nového článku, který se týká speciálně předcházení vzniku potravinového odpadu.

(36)

Zmocnění k přijímání aktů v přenesené pravomoci stanovené v čl. 9 odst. 8 směrnice 2008/98/ES, pokud jde o společnou metodiku a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu, jemuž lze předcházet, by mělo být s drobnými úpravami přesunuto do nového článku, který se týká speciálně předcházení vzniku potravinového odpadu , jemuž lze předcházet .

Pozměňovací návrh 10

Souvisí s doporučením č. 9

Článek 9a se mění takto:

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

Předcházení vzniku potravinového odpadu

Předcházení vzniku potravinového odpadu

1.

Členské státy přijmou vhodná opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu v prvovýrobě, při zpracování a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a stravovacích službách a také v domácnostech. Tato opatření mimo jiné:

1.

Členské státy přijmou vhodná opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu , jemuž předejít lze, a to v prvovýrobě, při zpracování a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a stravovacích službách a také v domácnostech. Tato opatření mimo jiné:

a)

rozvíjejí a podporují intervence zaměřené na změnu chování s cílem omezit plýtvání potravinami a informační kampaně na zvýšení povědomí o předcházení vzniku potravinového odpadu;

a)

rozvíjejí a podporují intervence zaměřené na změnu chování s cílem omezit plýtvání potravinami a informační kampaně na zvýšení povědomí o předcházení vzniku potravinového odpadu;

b)

odhalují a řeší neefektivitu ve fungování potravinového řetězce a podporují spolupráci mezi všemi subjekty, přičemž zajišťují spravedlivé rozdělení nákladů a přínosů spojených s preventivními opatřeními;

b)

odhalují a řeší neefektivitu ve fungování potravinového řetězce a podporují spolupráci mezi všemi subjekty, přičemž zajišťují spravedlivé rozdělení nákladů a přínosů spojených s preventivními opatřeními;

c)

podporují darování potravin a jejich další přerozdělování pro lidskou spotřebu, přičemž je lidská spotřeba upřednostňována před využitím jako krmiva či před přepracováním na nepotravinářské produkty;

c)

podporují darování potravin a jejich další přerozdělování pro lidskou spotřebu, přičemž je lidská spotřeba upřednostňována před využitím jako krmiva či před přepracováním na nepotravinářské produkty;

d)

podporují vzdělávání a rozvoj dovedností a rovněž usnadňují přístup k možnostem financování, zejména pro malé a střední podniky a subjekty sociální ekonomiky.

d)

podporují vzdělávání a rozvoj dovedností a rovněž usnadňují přístup k možnostem financování, zejména pro malé a střední podniky a subjekty sociální ekonomiky.

Členské státy zajistí, aby se všechny příslušné subjekty v dodavatelském řetězci podílely na předcházení vzniku potravinového odpadu v celém potravinovém řetězci úměrně své kapacitě a úloze, se zvláštním důrazem na předcházení nepřiměřenému dopadu na malé a střední podniky.

Členské státy zajistí, aby se všechny příslušné subjekty v dodavatelském řetězci podílely na předcházení vzniku potravinového odpadu , jemuž předejít lze, a to v celém potravinovém řetězci úměrně své kapacitě a úloze, se zvláštním důrazem na předcházení nepřiměřenému dopadu na malé a střední podniky.

2.

Členské státy sledují a hodnotí provádění svých opatření na předcházení vzniku potravinového odpadu, včetně plnění cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu uvedených v odstavci 4, a to měřením úrovní potravinového odpadu na základě metodiky stanovené v souladu s odstavcem 3.

2.

Členské státy sledují a hodnotí provádění svých opatření na předcházení vzniku potravinového odpadu, včetně plnění cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu uvedených v odstavci 4, a to měřením úrovní potravinového odpadu, jemuž lze předcházet, na základě metodiky stanovené v souladu s odstavcem 3.

3.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o stanovení společné metodiky a minimálních požadavků na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu.

3.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o stanovení společné metodiky a minimálních požadavků na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu, jemuž lze předcházet.

4.

Členské státy přijmou nezbytná a vhodná opatření, aby do 31. prosince 2030 dosáhly na vnitrostátní úrovni těchto cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu:

4.

Členské státy přijmou nezbytná a vhodná opatření, aby do 31. prosince 2030 dosáhly na vnitrostátní úrovni těchto cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu:

a)

snížit produkci potravinového odpadu při zpracování a výrobě o 10 % ve srovnání s množstvím vyprodukovaným v roce 2020;

a)

snížit produkci potravinového odpadu, jemuž lze předcházet, při zpracování a výrobě o 10 % ve srovnání s množstvím vyprodukovaným v roce 2020;

b)

snížit produkci potravinového odpadu na obyvatele společně v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a stravovacích službách a v domácnostech o 30 % ve srovnání s množstvím vyprodukovaným v roce 2020.

b)

snížit produkci potravinového odpadu, jemuž lze předcházet, na obyvatele společně v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a stravovacích službách a v domácnostech o 30 % ve srovnání s množstvím vyprodukovaným v roce 2020.

5.

Pokud členský stát může poskytnout údaje za dřívější referenční rok, než je rok 2020, a tyto údaje byly shromážděny pomocí metod srovnatelných s metodikou a minimálními požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1597, lze použít dřívější referenční rok. Členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům svůj záměr použít dřívější referenční rok do 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost a poskytne Komisi údaje a metody měření použité pro jejich sběr.

5.

Potravinový odpad může obsahovat i odpad, jehož součástí jsou potraviny určené ke konzumaci člověkem a potraviny, jež konzumovány být nemají. Potravinový odpad, jenž pochází z potravin určených ke konzumaci člověkem, je označován jako potravinový odpad, jemuž lze předcházet. Potravinový odpad, jenž pochází z potravin, které nejsou určeny ke konzumaci člověkem, je označován jako potravinový odpad, jemuž nelze předcházet.

Členským státům, které mohou prokázat, že uplatňovaly specifické měření potravinového odpadu zaměřené na části potravinového odpadu, kterým lze a nelze předcházet, by mělo být povoleno využívat potravinový odpad, jemuž lze předcházet, jako měřicí jednotku za účelem monitorování cílové hodnoty snížení potravinového odpadu, pokud byly údaje shromážděny pomocí metod srovnatelných s příslušnou metodikou a minimálními požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1597. Členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům svůj záměr použít jako měřicí jednotku potravinový odpad, jemuž lze předcházet, a to do 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost, a bude Komisi informovat o údajích a metodách měření použitých pro sběr údajů.

Členské státy jsou povinny vyhodnotit množství kompostovaného potravinového odpadu v domácnostech, množství potravinového odpadu zkrmovaného domácím zvířatům a množství potravinového odpadu likvidovaného jako odpadní voda nebo dohromady s odpadní vodou, a to pomocí vhodné metodiky, která je v souladu s jednotnými metodikami měření stanovenými v rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1597.

6.

Pokud se Komise domnívá, že údaje nesplňují podmínky stanovené v odstavci 5, přijme do šesti měsíců od obdržení oznámení učiněného v souladu s odstavcem 5 rozhodnutí, v němž členský stát požádá, aby jako referenční rok použil buď rok 2020, nebo jiný rok než ten, který tento členský stát navrhl.

6.

Pokud se Komise domnívá, že údaje nesplňují podmínky stanovené v odstavci 5, přijme do šesti měsíců od obdržení oznámení učiněného v souladu s odstavcem 5 rozhodnutí, v němž členský stát požádá, aby jako referenční rok použil buď rok 2020, nebo jiný rok než ten, který tento členský stát navrhl.

7.

Komise do 31. prosince 2027 přezkoumá cíle stanovené v odstavci 4, jichž má být dosaženo do roku 2030, aby je případně upravila a/nebo rozšířila na další fáze potravinového řetězce a zvážila stanovení nových cílů po roce 2030. Za tímto účelem předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrh.“; 5) v čl. 11 odst. 1 se třetí věta nahrazuje tímto: „S výhradou čl. 10 odst. 2 a 3 členské státy zavedou tříděný sběr přinejmenším pro papír, kov, plast a sklo.“; 6) v článku 11b se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí vypracuje zprávy o učiněném pokroku při dosahování cílů stanovených v čl. 9a odst. 4, čl. 11 odst. 2 písm. c), d) a e) a v čl. 11 odst. 3, a to nejpozději tři roky před každým z termínů stanovených v uvedených ustanoveních.“;

7.

Komise do 31. prosince 2027 přezkoumá cíle stanovené v odstavci 4, jichž má být dosaženo do roku 2030, aby je případně upravila a/nebo rozšířila na další fáze potravinového řetězce a zvážila stanovení nových cílů po roce 2030. Za tímto účelem předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrh.“; 5) v čl. 11 odst. 1 se třetí věta nahrazuje tímto: „S výhradou čl. 10 odst. 2 a 3 členské státy zavedou tříděný sběr přinejmenším pro papír, kov, plast a sklo.“; 6) v článku 11b se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí vypracuje zprávy o učiněném pokroku při dosahování cílů stanovených v čl. 9a odst. 4, čl. 11 odst. 2 písm. c), d) a e) a v čl. 11 odst. 3, a to nejpozději tři roky před každým z termínů stanovených v uvedených ustanoveních.“;

Odůvodnění pozměňovacích návrhů 7, 8, 9 a 10

Souvisí s doporučením č. 8 a 9. V rámci již dříve provedeného sběru dat je potravinový odpad, kterému nelze předejít, zahrnut do statistického vykazování odpadů členských států. Je důležité ve směrnici upřesnit, že některým druhům potravinového odpadu nelze předcházet (příkladem jsou slupky z ovoce nebo kuřecí kosti – tento odpad je nevyhnutelný a nelze mu předcházet, i když jej lze samozřejmě využít např. v kompostování). Nelze je omezit, mohou být pouze odpadem. Navrhuje se, aby referenční úroveň i cíl snížení byly stanoveny pouze pro potravinový odpad, kterému lze předejít.

V Bruselu dne 25. října 2023.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE


(1)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství [COM(2018) 28 final] a k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se zrušuje směrnice 2000/59/ES a mění směrnice 2009/16/ES a směrnice 2010/65/EU [COM(2018) 33 final – 2018/0012 (COD)] (Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 61).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).


PŘÍLOHA

Následující pozměňovací návrhy byly v průběhu jednání zamítnuty, obdržely však alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů (čl. 74 odst. 3 jednacího řádu):

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 2

NAT/907 – Revize rámcové směrnice EU o odpadech

Odstavec 3

Změnit:

Stanovisko sekce

Pozměňovací návrh VR

navrhuje, aby se v souvislosti s povinností platit příspěvky v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce přehodnotil postoj, podle něhož má ochrana zájmů mikropodniků přednost před zásadou „znečišťovatel platí“. Rozšířená odpovědnost výrobce vychází z toho, že výrobce je odpovědný za celý životní cyklus svého výrobku, a měla by zahrnovat sociální podmíněnost;

Rozšířená odpovědnost výrobce vychází z toho, že výrobce je odpovědný za celý životní cyklus svého výrobku, a měla by zahrnovat sociální podmíněnost;

Odůvodnění

Cílem pozměňovacího návrhu je důsledné uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“, jež byla opakovaně zdůrazněna ve stanoviscích EHSV a kterou Evropská komise zohlednila ve svém návrhu.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 3

NAT/907 – Revize rámcové směrnice EU o odpadech

Odstavec 23

Vyškrtnout odstavec:

Stanovisko sekce

Pozměňovací návrh VR

Jednotné uplatňování zásady „znečišťovatel platí“

 

Odůvodnění

Cílem těchto pozměňovacích návrhů je zabránit tomu, aby evropské mikropodniky a malé a střední podniky byly nespravedlivě označeny za podniky, jež neberou v potaz environmentální požadavky a udržitelný rozvoj. Vedle toho mají navržené změny zajistit soulad s dříve vyjádřeným postojem EHSV (mikropodniky a malé a střední podniky by neměly nést stejnou zátěž jako velké podniky), který Výbor prosazoval v různých stanoviscích, a zohlednit „balíček úlev pro malé a střední podniky“.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 4

NAT/907 – Revize rámcové směrnice EU o odpadech

Odstavec 24

Vyškrtnout odstavec:

Stanovisko sekce

Pozměňovací návrh VR

V současném znění by navrhovaná změna nemotivovala k udržitelnosti 88 % výrobců, ale finančně by zatížila zbývajících 12 %, kteří by platili nejen za své vlastní výrobky, ale i za výrobky 88 % výrobců, kteří by neplatili příspěvky. Návrh je proto v rozporu se zásadou „znečišťovatel platí“.

 

Odůvodnění

Cílem těchto pozměňovacích návrhů je zabránit tomu, aby evropské mikropodniky a malé a střední podniky byly nespravedlivě označeny za podniky, jež neberou v potaz environmentální požadavky a udržitelný rozvoj. Vedle toho mají navržené změny zajistit soulad s dříve vyjádřeným postojem EHSV (mikropodniky a malé a střední podniky by neměly nést stejnou zátěž jako velké podniky), který Výbor prosazoval v různých stanoviscích, a zohlednit „balíček úlev pro malé a střední podniky“.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 5

NAT/907 – Revize rámcové směrnice EU o odpadech

Odstavec 25

Vyškrtnout odstavec:

Stanovisko sekce

Pozměňovací návrh VR

Vyloučení mikropodniků (např. krejčovství atd.) z oblasti působnosti může způsobit problémy v oblasti hospodářské soutěže, což by mohlo vést k přesunu tohoto odvětví do šedé ekonomiky (restrukturalizace podniků).

 

Odůvodnění

Cílem těchto pozměňovacích návrhů je zabránit tomu, aby evropské mikropodniky a malé a střední podniky byly nespravedlivě označeny za podniky, jež neberou v potaz environmentální požadavky a udržitelný rozvoj. Vedle toho mají navržené změny zajistit soulad s dříve vyjádřeným postojem EHSV (mikropodniky a malé a střední podniky by neměly nést stejnou zátěž jako velké podniky), který Výbor prosazoval v různých stanoviscích, a zohlednit „balíček úlev pro malé a střední podniky“.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 6

NAT/907 – Revize rámcové směrnice EU o odpadech

Odstavec 26

Vyškrtnout odstavec:

Stanovisko sekce

Pozměňovací návrh VR

Existuje riziko, že v budoucnu budou předkládány návrhy, a to i v souvislosti s jinými systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, s cílem nalézt mezery, které by zvýhodnily některé výrobce.

 

Odůvodnění

Cílem těchto pozměňovacích návrhů je zabránit tomu, aby evropské mikropodniky a malé a střední podniky byly nespravedlivě označeny za podniky, jež neberou v potaz environmentální požadavky a udržitelný rozvoj. Vedle toho mají navržené změny zajistit soulad s dříve vyjádřeným postojem EHSV (mikropodniky a malé a střední podniky by neměly nést stejnou zátěž jako velké podniky), který Výbor prosazoval v různých stanoviscích, a zohlednit „balíček úlev pro malé a střední podniky“.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 7

NAT/907 – Revize rámcové směrnice EU o odpadech

Oddíl III, pozměňovací návrh 1

Vyškrtnout pozměňovací návrh 1:

Text navržený Evropskou komisí

V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ uvedenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je nezbytné, aby výrobci, kteří uvádějí na trh Unie určité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky, převzali odpovědnost za nakládání s těmito výrobky po skončení jejich životnosti a rovněž za prodloužení jejich životnosti tím, že použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky zpřístupní na trhu pro opětovné použití. Při uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ je vhodné stanovit povinnosti týkající se nakládání s textilním odpadem pro výrobce textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, přičemž za tyto výrobce se pokládá jakýkoli výrobce, dovozce nebo distributor, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (11), v rámci své obchodní činnosti dodá uvedené výrobky pod svým jménem nebo ochrannou známkou poprvé na trh na území členského státu.

Z rozsahu výrobců, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, by měly být vyloučeny mikropodniky a samostatně výdělečně činní krejčí, kteří zhotovují výrobky na zakázku, a to vzhledem k jejich omezené roli na textilním trhu, a rovněž tak subjekty, které na trh v rámci Unie uvádějí použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky nebo takové výrobky, které jsou z těchto použitých výrobků nebo jejich odpadu získány, s cílem podpořit opětovné použití, a to i s využitím oprav, renovací a upcyklace, při níž se mění některé funkční vlastnosti původního výrobku.


Znění stanoviska sekce

Pozměňovací návrh VR

V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ uvedenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je nezbytné, aby výrobci, kteří uvádějí na trh Unie určité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky, převzali odpovědnost za nakládání s těmito výrobky po skončení jejich životnosti a rovněž za prodloužení jejich životnosti tím, že použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky zpřístupní na trhu pro opětovné použití. Při uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ je vhodné stanovit povinnosti týkající se nakládání s textilním odpadem pro výrobce textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, přičemž za tyto výrobce se pokládá jakýkoli výrobce, dovozce nebo distributor, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU  (11) , v rámci své obchodní činnosti dodá uvedené výrobky pod svým jménem nebo ochrannou známkou poprvé na trh na území členského státu.

 

Odůvodnění

Znění navržené Komisí by mělo zůstat nezměněno.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 8

NAT/907 – Revize rámcové směrnice EU o odpadech

Oddíl III, pozměňovací návrh 2 a odůvodnění pozměňovacích návrhů 1 a 2

Vyškrtnout pozměňovací návrh 2 a odůvodnění pozměňovacích návrhů 1 a 2:

Text navržený Evropskou komisí

2)

v článku 3 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„4b)

‚výrobcem textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc‘ každý výrobce, dovozce nebo distributor nebo jiná fyzická či právnická osoba s výjimkou těch, kteří dodávají na trh použité textilní a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc a textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc, které byly z těchto použitých nebo odpadních výrobků nebo jejich částí vyrobeny, podniků, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat a bilanční suma nepřesahuje 2 miliony EUR, a samostatně výdělečně činných krejčích vyrábějících výrobky na zakázku, kteří bez ohledu na použitý způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku podle čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU*, buď: […]


Znění stanoviska sekce

Pozměňovací návrh VR

2)

v článku 3 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„4b)

‚výrobcem textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc‘ každý výrobce, dovozce nebo distributor nebo jiná fyzická či právnická osoba, a to i na základě smluv uzavřených na dálku podle čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU*, buď: […]

Odůvodnění pozměňovacích návrhů 1 a 2

Souvisí s doporučením č. 2. V současném znění by navrhovaná změna nemotivovala k udržitelnosti 88 % výrobců, ale finančně by zatížila zbývajících 12 %, kteří by platili nejen za své vlastní výrobky, ale i za výrobky 88 % výrobců, kteří by neplatili příspěvky. Návrh je proto v rozporu se zásadou „znečišťovatel platí“.

Vyloučení mikropodniků (např. krejčovství atd.) z oblasti působnosti může způsobit problémy v oblasti hospodářské soutěže, což by mohlo vést k přesunu tohoto odvětví do šedé ekonomiky (restrukturalizace podniků).

Existuje riziko, že v budoucnu budou předkládány návrhy, a to i v souvislosti s jinými systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, s cílem nalézt mezery, které by zvýhodnily některé výrobce.

 

Odůvodnění

Znění navržené Komisí by mělo zůstat nezměněno.

Výsledek celkového hlasování o pozměňovacích návrzích:

pro:

72

proti:

113

zdrželi se hlasování:

11


(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(11)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/888/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)