—

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

—

s ohledem na články 8, 9, 151, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a zejména na ustanovení o sociálních právech a o rovnosti žen a mužů,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

—

s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, zásadu „neopomíjet nikoho“, a zejména na cíl č. 1, který usiluje o odstranění chudoby, cíl č. 5, jímž je dosažení genderové rovnosti a zlepšení životních podmínek žen, a cíl č. 8, jímž je dosažení udržitelného hospodářského růstu,

—

s ohledem na strategii růstu EU „Evropa 2020“, zejména na její cíl snížit do roku 2020 o 25 % počet obyvatel EU, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí, a na potřebu plně rozvinout systémy sociálního zabezpečení a důchodové systémy členských států, aby byla zajištěna dostatečná podpora příjmů,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“),

—

s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 190 o odstranění násilí a obtěžování ve světě práce,

—

s ohledem na akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv,

—

s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021 o zřízení evropské záruky pro děti (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (3) (dále jen „směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem“),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o ženách a chudobě v Evropské unii (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o podnikání žen v malých a středních podnicích (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 nazvané „Chudoba z hlediska rovnosti žen a mužů“ (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené onemocněním COVID-19 a po jejím skončení (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 nazvané „Stárnutí starého kontinentu – možnosti a výzvy spojené s politikou zaměřenou na stárnutí po roce 2020“ (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na chudobu pracujících (16),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 nazvané „Ekonomiky založené na genderové rovnosti v EU: další postup“,

—

s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) ze dne 5. března 2020 nazvanou „Peking + 25: pátý přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU“,

—

s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce ze dne 27. května 2020 nazvanou „COVID-19 a svět práce. Čtvrté vydání“,

—

s ohledem na politický dokument nadace Eurofound a institutu EIGE ze dne 15. července 2021 nazvaný „Upward convergence in gender equality: How close is the Union of equality?“ (Vzestupná konvergence v rovnosti žen a mužů: jak blízko je unie rovnosti?),

—

s ohledem na studii tematické sekce Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky z prosince 2017 nazvanou „Gender perspective on access to energy in the EU“ (Hledisko rovnosti žen a mužů při přístupu k energii v EU),

—

s ohledem na indexy rovnosti žen a mužů institutu EIGE z let 2019 a 2020,

—

s ohledem na písemné stanovisko sdružení Make Mothers Matter z června 2021 nazvané „Mothers’ Poverty in the EU“ (Chudoba matek v EU),

—

s ohledem na posouzení roční strategie pro udržitelný růst na rok 2021 a návrhu společné zprávy o zaměstnanosti 2021, které vypracovala Evropská síť proti chudobě v únoru 2021 pod názvem „Working towards a Socially Inclusive and Poverty-proof Recovery from the COVID-19 Pandemic“ (Úsilí zaměřené na sociálně inkluzivní oživení po pandemii COVID-19 bránící chudobě),

—

s ohledem na studii tematické sekce Parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky z 19. května 2021 nazvanou „COVID-19 and its economic impact on women and women’s poverty: Insight from 5 European Countries“ (COVID-19 a jeho hospodářský dopad na ženy a chudobu žen – poznatky z pěti evropských zemí),

—

s ohledem na studii tematické sekce Parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky ze dne 14. června 2021 nazvanou „Gender equality: Economic value of care from the perspective of the applicable EU funds“ (Ekonomická hodnota péče z hlediska příslušných fondů EU),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o naplňování cíle snižování chudoby s ohledem na zvyšování nákladů na domácnost (17) a na související stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—

s ohledem na činnost platformy EU pro boj proti bezdomovectví, která byla zahájena v červnu 2021,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0194/2022),

A.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou Unie zakotvenou v článku 2 Smlouvy o EU; vzhledem k tomu, že článek 8 Smlouvy o fungování EU stanoví zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

B.

vzhledem k tomu, že vymýcení chudoby je jednou z priorit EU, jež je zakotvená v článku 3 Smlouvy o EU a v článku 34 Listiny, a hlavním cílem Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv, který odráží závazek EU potírat svými politikami chudobu;

C.

vzhledem k tomu, že v EU je počet žen žijících v chudobě stále vyšší než počet mužů žijících v chudobě (18); vzhledem k tomu, že navzdory poklesu chudoby žen i mužů v EU jsou ženy v EU i nadále nepoměrně více zasaženy chudobou a rizikem sociálního vyloučení než muži, zejména ženy, které jsou vystaveny intersekcionálním formám diskriminace; vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo riziko chudoby a sociálního vyloučení v EU vyšší u žen (22,9 %) než u mužů (20,9 %), i když u obou skupin se chudoba od roku 2015 snížila (z 24,9 % u žen a 23,1 % u mužů); vzhledem k tomu, že od roku 2017 se v 21 členských státech zvýšil rozdíl v chudobě žen a mužů (19); vzhledem k tomu, že podle dostupných dat se míra chudoby žen v jednotlivých členských státech značně liší; vzhledem k tomu, že v důsledku silné korelace mezi chudobou žen a dětskou chudobou je každé čtvrté dítě v EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením;

D.

vzhledem k tomu, že podle odhadů pro rok 2019 jsou ženy v EU-27 obzvláště ohroženy chudobou, přičemž míra chudoby dosahuje 17,1 % po sociálních transferech; vzhledem k tomu, že od začátku pandemie COVID-19 jsou ženy neúměrně postiženy v socioekonomické oblasti, v některých případech i ztrátou zaměstnání; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen dokonce poklesla prudčeji, než tomu bylo během recese v roce 2008; vzhledem k tomu, že k tomu došlo mimo jiné v důsledku nárůstu neplacené péče, domácích prací a vzdělávací činnosti, které vykonávají především ženy, a že to rovněž vedlo ke zvýšení chudoby žen; vzhledem k tomu, že i před pandemií COVID-19 tvořily většinu osob pracujících na dočasných pracovních místech a na částečný úvazek ženy, zejména v odvětví služeb, a vzhledem k tomu, že pandemie tento trend posílila; vzhledem k tomu, že dopady pandemie COVID-19 ještě nejsou zcela zmapovány, a vzhledem k tomu, že socioekonomický dopad bude pociťován i v nadcházejících letech; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné zkoumat chudobu žen v souvislosti se zvládáním krize způsobené onemocněním COVID-19 a po jejím odeznění; vzhledem k tomu, že opatření přijatá k překonání finanční krize z roku 2008 nestačila ke snížení chudoby žen; vzhledem k tomu, že snížení financování veřejných sociálních služeb a nepoměr ve výši mezd mají dopad na ženy, neboť ženy jsou více závislé na veřejných sociálních službách a příspěvcích;

E.

vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů znamená zohlednění genderových rozdílů v rámci celého politického cyklu a uplatnění intersekcionálního přístupu zohledňujícího rozmanitost žen a mužů při navrhování, provádění a hodnocení politik, programů a projektů s cílem posílit genderovou rovnost; vzhledem k tomu, že politiky EU doposud neuplatňovaly skutečně začleněné genderové hledisko ani nezahrnovaly intersekcionální přístup;

F.

vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU zavazuje Unii k boji proti „sociálnímu vyloučení a diskriminaci“ a k podpoře „sociální spravedlnosti a ochrany [a] rovnosti žen a mužů“ v souladu s koncepcí sociálně tržního hospodářství; vzhledem k tomu, že konkrétním cílem Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv je snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nejméně o 15 milionů, včetně 5 milionů dětí; vzhledem k tomu, že sociální a zelená agenda a agenda pro rovnost žen a mužů jsou vzájemně propojeny a sdílejí cíle spočívající v zajištění udržitelného růstu a spravedlivého rozdělení zdrojů; vzhledem k tomu, že diskuse o přezkumu stávajícího modelu správy sociálně-ekonomických záležitostí EU by měly vzít v úvahu závazek EU snížit nerovnosti a vymýtit chudobu, zejména chudobu žen;

G.

vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Olivier De Schutter poukázal na to, že by Evropská unie měla vypracovat celounijní strategii boje proti chudobě, která zajistí strukturální a široký přístup k vymýcení chudoby žen; vzhledem k tomu, že Evropská unie po pandemii potřebuje spravedlivější sociální smlouvu, včetně hospodářských politik zaměřených na snižování ekonomických nerovností;

H.

vzhledem k tomu, že chudoba rodičů často vede k chudobě dětí; vzhledem k tomu, že investování do politik na podporu žen zlepšuje rovněž životní podmínky jejich rodin a zejména jejich dětí; vzhledem k tomu, že EU a členské státy musí dodržovat, chránit a naplňovat práva dětí v souladu se Smlouvou o EU; vzhledem k tomu, že práva dětí jsou v případě, že žijí v chudobě, ohrožena; vzhledem k tomu, že vymýcení dětské chudoby je zahrnuto v zásadě 11 evropského pilíře sociálních práv;

I.

vzhledem k tomu, že rodiny s jedním rodičem jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením a existuje u nich větší pravděpodobnost přenosu chudoby po několik generací; vzhledem k tomu, že v čele 85 % rodin s jedním rodičem stojí ženy; vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo 42,1 % obyvatel EU žijících v domácnosti sestávající z pouze jedné dospělé osoby a z vyživovaných dětí ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením;

J.

vzhledem k tomu, že chudoba žen je důsledkem celoživotní diskriminace; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy stále ovlivňují dělbu práce doma, ve vzdělávání, na pracovišti a ve společnosti a také přístup k moci a rozhodování; vzhledem k tomu, že neplacená péče a práce v domácnosti, které většinou vykonávají ženy, představují pro ženy nepřiměřenou zátěž; vzhledem k tomu, že v celosvětovém měřítku tvoří ženy více než 70 % pracujících v odvětví zdravotnictví a péče; vzhledem k tomu, že tyto druhy pracovních míst jsou systematicky podhodnocovány, protože byly a stále jsou vykonávány bezplatně ženami v domácnostech; vzhledem k tomu, že ženy mají nižší plat než muži; vzhledem k tomu, že ženy mají kvůli časové chudobě častěji smlouvy na částečný úvazek; vzhledem k tomu, že ženy trpí chudobou pracujících, která vede k vyššímu riziku chudoby a sociálního vyloučení v důsledku nízké intenzity práce;

K.

vzhledem k tomu, že by měla být náležitě zohledněna doporučení evropského pilíře sociálních práv týkající se rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a aktivní podpory zaměstnanosti;

L.

vzhledem k tomu, že chudoba žen má mnoho rozměrů, a proto musíme bojovat proti všem příčinám a následkům všech aspektů chudoby žen, včetně materiální deprivace, ale také proti nedostatečnému přístupu k různým zdrojům a službám, což omezuje jejich schopnost požívat plně svého občanství; vzhledem k tomu, že na chudobu žen má přímý vliv skutečnost, že není spravedlivě oceněna práce vykonávaná především ženami, dále přerušování kariéry z důvodu mateřské dovolené nebo pečovatelských povinností, nerovnoměrné rozdělení neplacených pečovatelských povinností a práce v domácnosti a segregace ve vzdělávání a následně i na trhu práce; vzhledem k tomu, že chudoba žen vede k jejich vyloučení z určitých sociálních a politických aspektů života; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup ke zdrojům a službám zároveň zvyšuje riziko, že ženy upadnou do chudoby nebo se jim z ní nepodaří vymanit, což svědčí o vzájemné závislosti mezi chudobou a sociálním a politickým vyloučením;

M.

vzhledem k tomu, že dopad chudoby na ženy a muže se liší, a vzhledem k tomu, že pro lepší pochopení feminizace chudoby je proto třeba vzít v úvahu také ukazatele, jako je věk, střední délka života, příjmová nerovnost, rozdíly v odměňování žen a mužů, druh domácnosti a sociální transfery; vzhledem k tomu, že součinnost mezi různými prováděnými akcemi a politickými opatřeními na podporu rovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, daňových politik a bydlení může pomoci účinněji bojovat proti hluboce zakořeněným příčinám chudoby a sociálního vyloučení;

N.

vzhledem k tomu, že některé skupiny žen, jako jsou matky samoživitelky, ženy starší 65 let, ženy se zdravotním postižením, ženy s nízkou úrovní vzdělání a ženy pocházející z prostředí migrantů, jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením;

O.

vzhledem k tomu, že ve vyšším věku převažují v rámci populace EU-27 ženy nad muži; vzhledem k tomu, že v roce 2019 počet velmi starých žen (ve věku 85 let a více) více než dvojnásobně převyšoval počet velmi starých mužů; vzhledem k tomu, že vývoj stárnutí obyvatelstva bude mít dalekosáhlé důsledky pro vlády, podniky a občanskou společnost, přičemž dopad bude citelný zejména pro systémy zdravotní a sociální péče, trhy práce, veřejné finance a důchodové nároky;

P.

vzhledem k tomu, že z číselných údajů vyplývá, že v EU v průměru 29,5 % žen se zdravotním postižením hrozí riziko chudoby a sociálního vyloučení, zatímco v případě jejich mužských protějšků jde o 27,5 %;

Q.

vzhledem k tomu, že ženy ze zranitelnějších skupin, jako jsou mladé ženy, ženy se zdravotním postižením, ženy pocházející z prostředí migrantů, Romky, ženy z náboženských nebo etnických menšin a ženy LBTQI+, čelí dalším a prolínajícím se formám diskriminace při přístupu ke vzdělávání, zdravotní péči, zaměstnání a sociálním službám, a jsou proto vystaveny vyššímu riziku chudoby;

R.

vzhledem k tomu, že Romové čelí diskriminaci v přístupu k iniciativám v oblasti zaměstnanosti, jako je systém záruk pro mladé lidi; vzhledem k tomu, že veřejné služby zaměstnanosti často nemají dostatečné kapacity, aby se k nim dostaly, nebo uplatňují postupy nepřímé diskriminace;

S.

vzhledem k tomu, že pokud jde o údaje o chudobě, statistická jednotka domácnosti definuje chudobu v rámci domácností a nezohledňuje nerovnosti mezi pohlavími ve vnitřním rozdělení zdrojů, což ztěžuje získání spolehlivých údajů rozčleněných podle pohlaví;

T.

vzhledem k tomu, že chudoba žen zvyšuje riziko bezdomovectví, nedostatečného přístupu k odpovídajícímu bydlení a energetické chudoby; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí politická opatření speciálně uzpůsobená rodičům samoživitelům;

U.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů na trhu práce je důležitým nástrojem pro odstranění chudoby žen, který má příznivý dopad nejen na ženy, ale i na ekonomiku jako celek a pozitivně ovlivňuje HDP, míru zaměstnanosti a produktivitu; vzhledem k tomu, že zlepšení rovnosti žen a mužů by do roku 2050 vedlo ke zvýšení HDP na obyvatele v EU o 6,1 až 9,6 % a k vytvoření dalších 10,5 milionu pracovních míst, z čehož by měli prospěch ženy i muži;

V.

vzhledem k tomu, že ačkoli je práce v sektorech, kterým do velké míry dominují ženy, nezbytná a má velkou socioekonomickou hodnotu, je tato práce podhodnocená a hůře placená než v sektorech, kterým dominují muži; vzhledem k tomu, že v sektorech, kterým dominují ženy, je naléhavě nutné přehodnotit přiměřenost mezd ve vztahu k jejich sociální a ekonomické hodnotě a dosáhnout pokroku v regulační činnosti EU týkající se minimálních mezd, minimálního příjmu a platové transparentnosti;

W.

vzhledem k tomu, že k tomu, aby ženy byly ekonomicky nezávislé, mohly se realizovat v zaměstnání a měly rovná práva, je základním předpokladem právo na práci;

X.

vzhledem k tomu, že průměrný rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů činí 11,5 %, přičemž ženy jsou nepoměrně zastoupeny v odvětvích, pro něž jsou typická špatně placená, nejistá místa; vzhledem k tomu, že ženy jsou více zastoupeny v pružných formách práce a častěji uzavírají atypické a flexibilní smlouvy (práce na částečný úvazek, práce na dobu určitou atd.); vzhledem k tomu, že ženy čelí diskriminaci spojené s těhotenstvím a mateřstvím; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů činil v roce 2019 14,1 % na úrovni EU, nicméně hodnoty pro jednotlivé členské státy se velmi lišily (20); vzhledem k tomu, že od roku 2010 se genderový rozdíl ve výdělcích zvýšil v 17 členských státech, zatímco genderový rozdíl v příjmech se zvýšil v 19 členských státech, což vedlo k tomu, že genderové nerovnosti v příjmech a výdělcích se v EU celkově zvýšily (21); vzhledem k tomu, že přibližně 10 % pracujících v EU je ohroženo chudobou a že jsou to především ženy, kdo pracuje za minimální mzdu nebo mzdu pod životním minimem, což je mimo jiné způsobeno tím, že ženy jsou ve větší míře zapojeny do neformální ekonomiky; vzhledem k tomu, že v zájmu snížení mzdové nerovnosti a rozdílů v odměňování žen a mužů a odstranění chudoby žen je třeba zakročit proti nehlášené práci a stanovit přiměřené a spravedlivé výše minimálních mezd, které zajistí důstojnou životní úroveň;

Y.

vzhledem k tomu, že Evropská sociální charta uznává právo všech pracovníků, a tedy i žen, na spravedlivou odměnu, která je dostatečná pro důstojnou životní úroveň pro daného pracovníka i jeho rodinu, a právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci; vzhledem k tomu, že Evropská sociální charta rovněž stanoví právo na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením a přispívá ke snižování současných rozdílů v odměňování mužů a žen;

Z.

vzhledem k tomu, že podíl trans osob s placeným zaměstnáním činí pouze 51 % ve srovnání s 69,3 % celkové populace; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost je problémem zejména trans žen, u nichž je pravděpodobnost nezaměstnanosti téměř třikrát vyšší než průměr celkové populace (22);

AA.

vzhledem k tomu, že na plný úvazek je zaměstnáno pouze 20,7 % žen a 28,6 % mužů se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v některých členských státech dochází často k tomu, že osoby se zdravotním postižením ztratí po nástupu do zaměstnání nároky, jež jim byly přiznány na základě postižení, a jsou tedy více ohroženy chudobou pracujících;

AB.

vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů činil v roce 2019 v průměru 29,4 % (23) v důsledku nerovnováhy způsobené přetrvávajícími celoživotními nerovnostmi; vzhledem k tomu, že tento rozdíl ve výši důchodů způsobuje, že pravděpodobnost, že klesnou pod hranici chudoby, se u žen zvyšuje s věkem, přičemž je třeba si uvědomit, že u žen je střední délka života je vyšší než u mužů, což prohlubuje důsledky chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že k odstranění rozdílů ve výši důchodů mezi ženami a muži přispěje větší začlenění do pracovního procesu během celého života;

AC.

vzhledem k tomu, že technologická a digitální revoluce, kterou jsme svědky v dnešní době, zrychluje digitální pokrok a nabízí nové obchodní příležitosti, a vzhledem k tomu, že tato technologická a digitální revoluce mění ekonomické vzorce, sociální systémy a trh práce; vzhledem k tomu, že možnost podílet se na této prosperitě musí každý člen naší společnosti, zejména ženy;

AD.

vzhledem k tomu, že je třeba více podporovat programy, které usilují zvyšování účasti žen v přírodních vědách, technologii, inženýrství a matematice (STEM) a v oblasti umělé inteligence a mají vést k přijetí víceúrovňového přístupu pro řešení rozdílů v účasti žen a mužů na všech úrovních vzdělávacího systému a v zaměstnání v rámci digitálního odvětví;

AE.

vzhledem k tomu, že dívky podávají ve škole lepší výkony než chlapci, ale často narážejí na větší překážky nebo jim z důvodu rodinných a jiných tlaků nebývá umožněno proměnit tyto úspěchy ve škole v úspěchy pracovní;

AF.

vzhledem k tomu, že chudobou jsou postiženy zejména ženy žijící ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že ženy žijících ve venkovských oblastech často nejsou vůbec registrovány na trhu práce ani nejsou vedeny jako nezaměstnané; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mezi ženami ve venkovských oblastech je velmi vysoká, a ty, které zaměstnané jsou, mají velmi nízké příjmy; vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech mají omezený přístup ke vzdělání;

AG.

vzhledem k tomu, že pokud by vedle politik členských států existoval společný přístup EU k odvětví péče, vznikla by významná přidaná hodnota; vzhledem k tomu, že ženy vykonávají neplacenou pečovatelskou práci častěji než muži, což způsobuje, že péče o děti nebo závislé osoby je jedním z nejčastějších důvodů, proč ženy krátí svou pracovní dobu nebo zcela opouštějí trh práce; vzhledem k tomu, že ženy častěji odkládají svou kariéru nebo vykonávají krátkodobé, nejisté nebo dokonce neformální zaměstnání nebo pracují na částečný úvazek, aby práci přizpůsobily svým pečovatelským povinnostem, což má vliv na jejich příjmy a na příspěvky do penzijních fondů a negativně dopadá na jejich ekonomickou nezávislost ve stáří; vzhledem k tomu, že všeobecný přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči a sociálním službám a zařízením za dostupné ceny, jako je péče o nejmenší děti, vzdělávání dětí nebo péče o jiné závislé osoby, je nejen klíčem k tomu, aby se zabránilo zvyšování chudoby, zejména v případě žen, ale má rovněž zásadní význam pro to, aby hospodářství sloužilo veřejnému zájmu; vzhledem k tomu, že investice do těchto služeb mají proto pozitivní dopad na ekonomickou nezávislost žen a jejich schopnost podílet se na trhu práce; vzhledem k tomu, že opatření sociální ochrany jsou naprosto klíčová pro řešení chudoby žen, a to nejen z ekonomického hlediska, ale i z hlediska jejího vícerozměrného charakteru;

AH.

vzhledem k tomu, že chudoba zhoršuje dopady genderově podmíněného násilí na ženy, neboť tíživá ekonomická situace způsobuje, že pro ženy je obtížné opustit partnera, který je týrá; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví je strukturálním problémem, který lze nalézt ve všech socioekonomických skupinách bez vztahu k původu nebo přesvědčení; vzhledem k tomu, že chudoba vystavuje ženy většímu riziku, že se stanou obětí obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování, neboť tyto ženy a jejich rodiny jsou ekonomicky závislé na osobách, které je zneužívají; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí rovněž přispívá k chudobě a sociálnímu vyloučení, protože násilí má negativní důsledky pro zdraví a může vést ke ztrátě zaměstnání a k bezdomovectví;

AI.

vzhledem k tomu, že obtěžování na pracovišti, včetně sexuálního obtěžování a psychického nátlaku, jehož obětí jsou obvykle ženy, má na ženy odrazující účinek a včetně častější nepřítomnosti, snížené produktivity, a tudíž i ztráty příjmu, a přispívá k jejich odchodu z trhu práce, což má negativní dopad na jejich profesní dráhu a ekonomickou nezávislost; vzhledem k tomu, že pokud se oběť obtěžování na pracovišti rozhodne podat oznámení, může to vést k propuštění nebo izolaci;

AJ.

vzhledem k tomu, že existují odhady, podle nichž si v současné době jedna dívka z deseti nemůže dovolit hygienické produkty; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU vyzval všechny členské státy, aby odstranily tzv. „tampónovou daň“ tím, že využijí možnosti flexibility, které nabízí směrnice o DPH, a osvobodí toto základní zboží od daně nebo na něj uplatní nulovou sazbu;

AK.

vzhledem k tomu, že ruská válka proti Ukrajině vede k dalšímu nárůstu chudoby, zejména u žen, a to jednak proto, že nutí ukrajinské ženy a děti uprchnout do sousedních zemí, jednak kvůli rostoucím cenám základních služeb a zboží, které pociťují všichni Evropané, ale hlavně ti, kteří již tak mají méně prostředků;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. září 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu (JOIN(2021)0024),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. dubna 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu,

—

s ohledem na strategii Nizozemska pro indicko-tichomořský region ze dne 13. listopadu 2020 s názvem „Indo-Pacific: Guidelines for strengthening Dutch and EU cooperation with partners in Asia“ (Indicko-tichomořský region: Pokyny pro posílení spolupráce Nizozemska a EU s asijskými partnery),

—

s ohledem na politické pokyny německé Spolkové vlády týkající se indicko-tichomořského regionu ze září 2020,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021„Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2021„Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. března 2019„EU-Čína – Strategický výhled“ (JOIN(2019)0005),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. září 2018„Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2021„Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118),

—

s ohledem na projev o stavu Unie v roce 2021, který dne 15. září 2021 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová,

—

s ohledem na společnou tiskovou zprávu Evropské služby pro vnější činnost a Ministerstva zahraničních věcí USA ze dne 3. prosince 2021 o konzultacích na vysoké úrovni o indicko-tichomořském regionu,

—

s ohledem na 11. zasedání parlamentního partnerství Asie-Evropa, které se konalo v Kambodži dne 16. listopadu 2021,

—

s ohledem na unijní politiku jedné Číny nastíněnou ve strategickém výhledu EU-Čína ze dne 12. března 2019,

—

s ohledem na komplexní dohodu o investicích, kterou EU a Čína v zásadě uzavřely dne 30. prosince 2020,

—

s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2021 místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se politických vztahů a spolupráce mezi EU a Tchaj-wanem (1),

—

s ohledem na své doporučení ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (2),

—

s ohledem na neformální pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. února 2018 o zpětné vazbě a dalším postupu při zlepšování provádění a vymáhání kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách EU o volném obchodu a na jeho patnáctibodový akční plán týkající se kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji,

—

s ohledem na Dohodu o volném obchodu ze dne 16. září 2010 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (3),

—

s ohledem na Dohodu o volném obchodu (4) a Dohodu o ochraně investic ze dne 19. října 2018 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé,

—

s ohledem na Dohodu o volném obchodu (5) a Dohodu o ochraně investic ze dne 30. června 2019 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé,

—

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (6),

—

s ohledem na dohodu o partnerství mezi Evropskou unií na jedné straně a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) na straně druhé,

—

s ohledem na probíhající jednání o dohodách o volném obchodu mezi EU a Austrálií, Novým Zélandem a Indonésií a na jednání o dohodách o volném obchodu mezi EU a Malajsií, Thajskem a Filipínami, která jsou v současné době pozastavena,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o politických vztazích EU se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) (7),

—

s ohledem na rozhodnutí přijaté na zasedání ministrů ASEAN dne 21. ledna 2019 o vytvoření strategického partnerství mezi EU a ASEAN,

—

s ohledem na 29. schůzi společného výboru pro spolupráci EU–ASEAN, která se konala dne 11. února 2022,

—

s ohledem na úvodní meziparlamentní dialog Evropského parlamentu a Meziparlamentního shromáždění ASEAN (AIPA), který se konal dne 22. června 2021,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu ze dne 12. prosince 2015 a sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 27. října 2021 o provádění a prosazování obchodních dohod EU (COM(2021)0654),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o přezkumu obchodní politiky EU (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o odvetných čínských sankcích proti subjektům EU, poslancům Evropského parlamentu a poslancům vnitrostátních parlamentů (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o nové strategii EU-Čína (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021„Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020„Provádění společné obchodní politiky – výroční zpráva za rok 2018“ (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o provádění Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou (14),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro rybolov,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0170/2022),

A.

vzhledem k tomu, že indicko-tichomořský region se stal geopolitickou a geoekonomickou realitou; vzhledem k tomu, že díky rostoucímu hospodářskému, demografickému a politickému významu je tento region klíčovým hráčem při utváření mezinárodního pořádku a řešení globálních výzev; vzhledem k tomu, že těžiště světové ekonomiky se přesunulo z Atlantského do Tichého oceánu;

B.

vzhledem k tomu, že Evropa a indicko-tichomořský region společně odpovídají za více než 70 % celosvětového obchodu se zbožím a službami a více než 60 % přímých zahraničních investic (PZI) a jejich roční obchod dosáhl v roce 2019 výše 1,5 bilionu EUR; vzhledem k tomu, že indicko-tichomořský region představuje 60 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) a přispívá dvěma třetinami k celosvětovému hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že EU je největším investorem v regionu, v němž se nachází čtyři z deseti největších světových obchodních partnerů EU (Čína, Japonsko, Jižní Korea a Indie) (15);

C.

vzhledem k tomu, že EU má v tomto regionu v současné době uzavřeny čtyři dvoustranné obchodní dohody (s Japonskem, Singapurem, Jižní Koreou a Vietnamem), pět strategických partnerství (se sdružením ASEAN, Čínou, Indií, Japonskem a Jižní Koreou) a dvě partnerství v oblasti konektivity (s Japonskem a Indií);

D.

vzhledem k tomu, že EU a ASEAN otevřely novou kapitolu svých dlouholetých vztahů uzavřením strategického partnerství v prosinci 2020;

E.

vzhledem k tomu, že posílené meziparlamentní vztahy a parlamentní diplomacie mezi Evropským parlamentem a parlamenty jihovýchodní Asie – prostřednictvím Meziparlamentního shromáždění ASEAN (AIPA) – by měly odrážet budoucí program širších a hlubších vztahů mezi EU a ASEAN; vzhledem k tomu, že Evropský parlament a AIPA jsou přirozenými partnery, kteří mohou významně přispět k posílení vztahů mezi EU a ASEAN;

F.

vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a ASEAN jsou založeny na společných hodnotách a zásadách mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, účinném a udržitelném multilateralismu a volném a spravedlivém obchodu; vzhledem k tomu, že subjekty se sídlem v EU jsou největším poskytovatelem přímých zahraničních investic do regionu ASEAN; vzhledem k tomu, že EU je třetím největším obchodním partnerem ASEAN a ASEAN jako celek představuje třetího největšího obchodního partnera EU mimo Evropu; vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a ASEAN byla po vzájemné dohodě pozastavena v roce 2009;

G.

vzhledem k tomu, že úsilí Koreje, pokud jde o provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, není optimální; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí konkrétnější zlepšení;

H.

vzhledem k tomu, že několik indicko-tichomořských zemí využívá celní preference EU v rámci všeobecného systému preferencí (GSP), což usnadňuje přístup na trhy EU, a vzhledem k tomu, že nejméně rozvinuté země v regionu využívají bezcelního a bezkvótového režimu „Vše kromě zbraní“; vzhledem k tomu, že Pákistán, Filipíny a Srí Lanka jsou příjemci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+); vzhledem k tomu, že tyto nástroje přispěly k hospodářskému rozvoji těchto zemí, k dodržování lidských a pracovních práv, k ochraně životního prostředí a ke zlepšení řádné správy věcí veřejných;

I.

vzhledem k tomu, že nadále vzrůstá geopolitické soupeření v rámci světového pořádku mezi klíčovými hráči, zejména mezi Spojenými státy a Čínou, což má významný dopad na světový obchod; vzhledem k tomu, že nedávné události ovlivnily celosvětově udržitelné dodavatelské řetězce a získávání kritických surovin, což vedlo k eskalaci cen energií a potravin; vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Čínou mají mnohostranný charakter, neboť Čína je partnerem pro spolupráci, ale také hospodářským konkurentem a systémovým soupeřem v řadě oblastí;

J.

vzhledem k tomu, že komplexní a progresívní dohoda o transpacifickém partnerství je otevřenou obchodní dohodou orientovanou na budoucnost, která se snaží zajistit v indicko-tichomořském regionu rovné podmínky a obchodní prostředí založené na pravidlech a poskytuje vzor regionální obchodní integrace; vzhledem k tomu, že USA od této dohody v lednu 2017 odstoupily, zatímco Čína, Tchaj-wan a Spojené království v roce 2021 formálně podaly žádost o přistoupení;

K.

vzhledem k tomu, že v lednu 2022 vstoupilo v platnost Regionální komplexní hospodářské partnerství (RCEP), jež vede sdružení ASEAN a které podepsaly také Austrálie, Čína, Japonsko, Korejská republika a Nový Zéland, čímž vznikl největší obchodní blok na světě; vzhledem k tomu, že cílem RCEP je podporovat větší regionální spolupráci v oblasti obchodu a investic a digitálního obchodu a zároveň řešit regulační otázky s cílem usnadnit přeshraniční pohyb, přičemž zahrnuje pouze omezená ustanovení týkající se práce a životního prostředí;

L.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 urychlila řadu geopolitických trendů, které již probíhaly; vzhledem k tomu, že zároveň zdůraznila potřebu prohloubení mezinárodní spolupráce, jako např. v oblasti zdravotnictví; vzhledem k tomu, že rovněž poukázala na nedostatečnou odolnost hospodářství členských států a zranitelná místa v globálních dodavatelských řetězcích a jasně ukázala potřebu větší diverzifikace;

M.

vzhledem k tomu, že geopolitická realita se od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 dramaticky změnila a další zapojení EU do spolupráce s indicko-tichomořskými partnery je tak ještě důležitější a nutnější, abychom diverzifikovali naše obchodní vztahy, prohloubili spolupráci v oblasti kritických a nově vznikajících technologií, digitálních otázek a surovin, posílili a diverzifikovali dodavatelské řetězce a zlepšili jejich odolnost a udržitelnost a abychom mohli přispívat k řešení globálních výzev;

N.

vzhledem k tomu, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro indicko-tichomořskou oblast, Evropu a zbytek světa existenční hrozby; vzhledem k tomu, že jen v roce 2021 bylo v indicko-tichomořském regionu postiženo katastrofami způsobenými změnou klimatu více než 57 milionů lidí (16);

O.

vzhledem k tomu, že, jak je uvedeno v přezkumu obchodní politiky, EU spolupracuje se svými partnery na zajištění dodržování univerzálních hodnot, zejména podpory a ochrany lidských práv; vzhledem k tomu, že to zahrnuje základní pracovní normy, sociální ochranu, rovnost žen a mužů a boj proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti;

P.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony EU a zámořské země a území, které jsou ústavně spojeny s členskými státy, jsou důležitou součástí přístupu EU k indicko-tichomořské oblasti;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

—

s ohledem na společné prohlášení přijaté na schůzce vedoucích představitelů EU a Indie, která se konala v Portu dne 8. května 2021,

—

s ohledem na společné prohlášení a plán činnosti do roku 2025 pro strategické partnerství EU a Indie přijatý na 15. summitu EU a Indie dne 15. července 2020 a na další společná prohlášení týkající se partnerství v oblasti boje proti terorismu, klimatu a energie, urbanizace, migrace a mobility a hospodaření s vodou,

—

s ohledem na první dialogy na vysoké úrovni o obchodu a investicích, které se konaly v únoru a dubnu 2021 mezi výkonným místopředsedou Komise a indickým ministrem obchodu a průmyslu,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 20. listopadu 2018 nazvané „Prvky strategie EU pro Indii“ (JOIN(2018)0028) a na související závěry Rady ze dne 10. prosince 2018,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 19. dubna 2007 o mandátu k vyjednávání o obchodu a investicích s Indií a ze dne 14. července 2011 o mandátu k vyjednávání o obchodu a investicích s Indií: směrnice pro jednání týkající se vyjednávání o obchodu a investicích,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. září 2021 nazvané „Strategie EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu“ (JOIN(2021)0024),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2021 nazvané „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2017 o politických vztazích EU s Indií (2) a ze dne 21. ledna 2021 o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií (3),

—

s ohledem na své doporučení ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o obchodních aspektech a důsledcích onemocnění COVID-19 (6),

—

s ohledem na společný návrh usnesení ze dne 29. ledna 2020 o novele indického zákona o státním občanství z roku 2019,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0193/2022),

A.

vzhledem k tomu, že EU a Indie na základě svého závazku pravidelně se setkávat na nejvyšší úrovni a posilovat své strategické partnerství s cílem zlepšit hospodářskou a politickou spolupráci svolaly v květnu 2021 setkání vedoucích představitelů;

B.

vzhledem k tomu, že EU a Indie jako dvě největší demokracie na světě mají silné politické, hospodářské, sociální a kulturní vazby; vzhledem k tomu, že dvoustranné obchodní vztahy však dosud nedosáhly svého plného potenciálu;

C.

vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé EU a Indie potvrdili své odhodlání zachovat a prosazovat účinný multilateralismus a mnohostranný řád založený na pravidlech, jehož jádro tvoří Organizace spojených národů (OSN) a Světová obchodní organizace (WTO);

D.

vzhledem k tomu, že Indie se na 11. mimořádném zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN zdržela hlasování o rezoluci s názvem „Humanitární důsledky agrese proti Ukrajině“ ze dne 24. března 2022, přičemž 140 zemí hlasovalo pro;

E.

vzhledem k tomu, že EU je třetím největším obchodním partnerem Indie a vedoucím zahraničním investorem v této zemi, zatímco Indie je devátým největším obchodním partnerem EU a v roce 2021 představovala jen méně než 2,1 % jejího celkového obchodu se zbožím; vzhledem k tomu, že existuje nevyužitý potenciál pro silnější, hlubší a vzájemně prospěšnou hospodářskou spolupráci, která by mohla vést k vytváření nových pracovních míst a k lepším příležitostem pro oba partnery, za předpokladu, že budou chráněny evropské normy;

F.

vzhledem k tomu, že od roku 2003 existuje zóna volného obchodu ASEAN-Indie (AIFTA), včetně dohody o obchodu se zbožím, dohody o obchodu službami a investiční dohody;

G.

vzhledem k tomu, že strategický rámec EU pro vztahy s Indií, zakotvený ve strategickém partnerství EU a Indie, v globální strategii EU, strategii EU pro Indii, strategii pro propojení EU a Asie, partnerství Indie a EU v oblasti konektivity, dialogu Indie a EU o lidských právech a ve strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, zdůraznil zásadní význam spolupráce s Indií v rámci globální agendy EU; vzhledem k tomu, že dne 25. dubna 2022 se EU a Indie dohodly na zřízení Rady pro obchod a technologie;

H.

vzhledem k tomu, že Indie stále čelí významným výzvám, pokud jde o udržitelný rozvoj, lidská práva a životní prostředí, zejména pokud jde o situaci menšin a základní svobody; vzhledem k tomu, že Parlament vyjádřil znepokojení nad novelou zákona o státním občanství z roku 2019 (CAA), který vylučuje muslimy z ochrany vyplývající z občanství;

I.

vzhledem k tomu, že Indie dosud neratifikovala všechny hlavní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), konkrétně Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 87) a Úmluvu o právu se organizovat a kolektivně vyjednávat (č. 98); vzhledem k tomu, že pracovní síla v neformální ekonomice v Indii stále představuje více než 90 % všech pracovních sil; vzhledem k tomu, že miliony lidí tak nemají sociální pojištění a jejich život je poznamenán nejistotou (7);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

—

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na cíle stanovené v článku 3 SEU, zejména na boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, na podporu sociální spravedlnosti, rovnosti žen a mužů, mezigenerační solidarity a ochrany práv dítěte, jakož i na hospodářskou, sociální a územní soudržnost,

—

s ohledem na článek 8 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, který zakotvuje cíl EU o odstranění nerovností a podpoře rovnosti žen a mužů, a na horizontální sociální doložku v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na cíle sociální politiky stanovené v článcích 151 a 153 SFEU,

—

s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu, zejména na její článek 15 o právu osob se zdravotním postižením na nezávislost, sociální integraci a účast a článek 23 o právu starších osob na sociální ochranu,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a zejména na její článek 25 o právu starších osob vést nezávislý a důstojný život a článek 26 o začlenění osob se zdravotním postižením, a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod uvedenou v článku 6 SEU,

—

s ohledem na zásady evropského pilíře sociálních práv, zejména na zásadu 17 o začleňování osob se zdravotním postižením a zásadu 18 o právu na dlouhodobou péči,

—

s ohledem na Desetiletí OSN pro zdravé stárnutí (2021–2030) a na rámec WHO, v souladu s nímž mají země dosáhnout integrovaného nepřetržitého poskytování dlouhodobé péče (1),

—

s ohledem na akční plán pro evropský pilíř sociálních práv a jeho hlavní cíle do roku 2030,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména na cíl č. 3 „Zdraví a kvalitní život“, č. 5 „Rovnost žen a mužů“, č. 8 „Důstojná práce a ekonomický růst“ a č. 10 „Méně nerovností“,

—

s ohledem na tematickou zprávu nezávislé odbornice OSN pověřené problematikou požívání veškerých lidských práv staršími osobami ze dne 22. července 2020 o dopadu onemocnění způsobeného koronavirem (COVID-19) na požívání veškerých lidských práv staršími osobami (A/75/2020) (2) a na její prohlášení o autonomii starších osob a péči o ně na 30. zasedání Rady OSN pro lidská práva (3),

—

s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP), a zejména na Úmluvu o ošetřovatelských pracovnících (C149) z roku 1977 a k ní připojené doporučení č. 157, C183 o ochraně mateřství z roku 2000 a k ní připojené doporučení č. 191, C189 o pracovnících v cizí domácnosti z roku 2011 a k ní připojené doporučení č. 201, C190 o násilí a obtěžování z roku 2019 a k ní připojené doporučení č. 206 a doporučení č. 202 o minimální úrovni sociální ochrany,

—

s ohledem na zprávu MOP ze dne 19. prosince 2019 nazvanou „Dopad plnění cílů udržitelného rozvoje na tvorbu pracovních míst v oblasti péče o děti v raném věku, vzdělávání, zdraví a dlouhodobé péče ve 45 zemích“,

—

s ohledem na usnesení MOP o globální výzvě k přijetí opatření zaměřených na člověka po krizi COVID-19, která budou inkluzivní, udržitelná a odolná, přijaté na 109. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 2021,

—

s ohledem na zprávu MOP ze dne 7. března 2022 nazvanou „Péče na pracovišti: Investice do pečovatelské dovolené a služeb v zájmu rovnějšího postavení žen a mužů ve světě práce“,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

—

s ohledem na politické směry předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové,

—

s ohledem na pracovní program Komise na rok 2022,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (6),

—

s ohledem na nařízení (EU) 2021/522, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 (7),

—

s ohledem na společnou iniciativu OECD a Evropské komise nazvanou „Zdravotní stav“,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (8),

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (9),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (10),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431 ze dne 9. března 2022, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (11),

—

s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (12),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

—

s ohledem na akční plán Komise na podporu sociální ekonomiky a vytváření pracovních míst ze dne 9. prosince 2021,

—

s ohledem na zelenou knihu Komise o stárnutí ze dne 27. ledna 2021 (COM(2021)0050),

—

s ohledem na sdělení Komise z roku 2021 nazvané „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti“,

—

s ohledem na ministerské prohlášení přijaté na čtvrté ministerské konferenci Evropské hospodářské komise OSN o stárnutí v Lisabonu dne 22. září 2017 nazvané „Udržitelná společnost pro všechny věkové skupiny: využití potenciálu delšího života“,

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování, který předložila Komise dne 4. března 2021 (COM(2021)0093),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, který předložila Komise dne 28. října 2020 (COM(2020)0682),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) SOC/687-EESC-2021 ze dne 19. ledna 2022 nazvané „Na cestě k novému modelu péče o seniory: poučení z pandemie COVID-19“,

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) SOC/535- EESC-2016 ze dne 21. září 2012 nazvané „Práva stálých domácích pečovatelů“,

—

s ohledem na zprávu o dlouhodobé péči nazvanou „Trendy, výzvy a příležitosti ve stárnoucí společnosti“ z roku 2021, kterou vypracovaly Výbor pro sociální ochranu a Evropská komise (GŘ EMPL),

—

s ohledem na stanovisko skupiny odborníků ze dne 23. června 2021 zabývajících se účinnými způsoby investování do zdraví nazvané „Podpora duševního zdraví pracovníků ve zdravotnictví a dalších nezbytných pracovníků“,

—

s ohledem na závěry Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 14. června 2021 o socioekonomickém dopadu COVID-19 na genderovou rovnost (ST/8884-21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě koronavirové krize a pokrizového období (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 o Akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny (17),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o právech dítěte s ohledem na strategii EU pro práva dítěte (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19 (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2022 o posilování Evropy v boji proti rakovině – směrem ke komplexní a koordinované strategii (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (22),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o stárnutí starého kontinentu: možnosti a výzvy spojené s politikou zaměřenou na stárnutí po roce 2020 (23),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 (24),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o situaci zdravotně postižených žen (25),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. června 2021 nazvané „Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce“ (COM(2021)0323),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 o novém strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období po roce 2020 (včetně lepší ochrany pracovníků před expozicí škodlivým látkám, stresem v práci a poškozeními z opakovaného namáhání) (26),

—

s ohledem na zprávu ETUI/EPSU o transparentnosti odměňování a úloze genderově neutrálního hodnocení práce a klasifikace pracovních míst ve veřejných službách,

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (27),

—

s ohledem na činnost Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, a zejména na jeho spolupráci s členskými státy při řešení problematiky nehlášené práce,

—

s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) za rok 2021 a jeho tematické zaměření na zdraví,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0189/2022),

A.

vzhledem k tomu, že sociální práva jsou součástí lidských a ústavních práv a práva žen jsou základními lidskými právy, a vzhledem k tomu, že Benátská komise Rady Evropy, Evropský soud pro lidská práva a Listina zdůrazňují, že lidská práva jsou součástí právního státu; vzhledem k tomu, že akční plán pro evropský pilíř sociálních práv stanoví konkrétní iniciativy pro provádění zásad, které jsou nezbytné pro budování silnější sociální Evropy za účelem spravedlivé transformace a oživení, jako je rovnost žen a mužů, rovné příležitosti, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, péče o děti a podpora dětí, začleňování osob se zdravotním postižením a dlouhodobá péče; vzhledem k tomu, že předpokladem pro provádění těchto iniciativ, včetně těch, které se konkrétně týkají zásad 17 a 18, bude rozšíření a posílení hodnoty a práv pečovatelských pracovníků; vzhledem k tomu, že evropský semestr a srovnávací přehled sociálních ukazatelů by měly být využívány k posílení spravedlivější, rovné, udržitelné a odolné společnosti; vzhledem k tomu, že požívání nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví je základním právem a že vysoká úroveň ochrany zdraví musí být zajištěna a prováděna prostřednictvím všech politik a činností Unie; vzhledem k tomu, že přístup ke kvalitním veřejným službám je rozhodujícím faktorem kvality života v rámci strategie v oblasti péče a zvýšených investic do tohoto odvětví;

B.

vzhledem k tomu, že děti tvoří 18,3 % obyvatelstva EU (28); vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo v EU 47,5 % domácností, v nichž žilo alespoň jedno dítě, a 14 % domácností představovaly děti s rodičem samoživitelem (29), z nichž většinu tvořily ženy;

C.

vzhledem k tomu, že velká většina pečovatelů a poskytovatelů péče, formální i neformální, placené i neplacené, jsou ženy; vzhledem k tomu, že pečovatelské povinnosti v domácnosti určují schopnost žen vykonávat placenou práci během celého jejich pracovního života, jakož i dobu trvání a druh této práce, což ovlivňuje jejich účast na společenském, hospodářském, kulturním a politickém životě; vzhledem k tomu, že stereotypy, podle kterých jsou ženy lepšími pečovatelkami, a vnímání neplacené péče a práce v domácnosti jako „ženské práce“ posilují model „muž živitel rodiny – žena pečovatelka“, který i nadále formuje přístup k sociálním právům, a má tudíž dopad na ekonomickou nezávislost žen a přispívá k podhodnocování a ekonomické neviditelnosti péče, zejména příspěvku pečovatelů z řad rodinných příslušníků, jakož i k podhodnocování pečovatelských pracovníků v soukromých a veřejných institucích;

D.

vzhledem k tomu, že 80 % veškeré dlouhodobé péče v Evropě poskytují neformální pečovatelé (30), převážně ženy, a to bez nároku na spravedlivé pracovní podmínky a většinou bez finanční odměny nebo odpovídající sociální podpory, což z péče činí extrémně genderovou otázku; vzhledem k tomu, že poskytování neformální péče je spojeno s nedostatkem práv, jako je pracovní neschopnost nebo dovolená za kalendářní rok, jakož i se snížením míry zaměstnanosti v souvislosti s mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, zvýšením míry chudoby a sociálního vyloučení, horším duševním zdravím a zvýšeným pocitem sociální izolace a osamělosti, což má negativní dopad na fyzické a duševní zdraví, dobré životní podmínky a sociální začlenění pečovatelů; vzhledem k tomu, že podle odhadů přispívají ženy neplacenou pečovatelskou prací k celosvětové ekonomice každoročně 11 biliony USD (31), což odpovídá 9 % celosvětového HDP (32);

E.

vzhledem k tomu, že se v této situaci nachází 15,4 % mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), protože pečují o děti nebo nezpůsobilé dospělé osoby nebo mají jiné rodinné povinnosti; vzhledem k tomu, že 88 % těchto osob NEET tvoří ženy (33);

F.

vzhledem k tomu, že je třeba vzít na vědomí, že na péči jsou odkázáni všichni lidé, a to v různé míře mimo jiné v závislosti na věku, sociálně-ekonomickém postavení, fyzických dispozicích a osobním zázemí od dětství až po stáří; vzhledem k tomu, že péče by měla být odlišována od podpory poskytované osobám se zdravotním postižením nebo onemocněním; vzhledem k tomu, že společenská a ekonomická hodnota pečovatelské práce, placené i neplacené, není oceňována a uznávána a je třeba ji opětovně posoudit a učinit ji ústředním bodem hospodářských politik; vzhledem k tomu, že je třeba naléhavě řešit dopady osob s pečovatelskými povinnostmi na sociální oblast, rovnost žen a mužů a ekonomiku, zejména vzhledem k demografickým změnám;

G.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy a EU jsou vázány Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD), včetně jejího článku 19 o přijetí účinných a vhodných opatření zaručujících rovné právo všech osob se zdravotním postižením na nezávislý život, účast na společenském životě a sociální začlenění; vzhledem k tomu, že základním předpokladem pro nezávislý život osob se zdravotním postižením, jejich účast na společenském životě a sociální začlenění je rovný a účinný přístup k cenově dostupným kvalitním pečovatelským a podpůrným službám;

H.

vzhledem k tomu, že péče zahrnuje všechny služby podporující autonomii a nezávislost osob, které potřebují péči, jakož i fyzické, psychické, emocionální, sociální a osobní potřeby i potřeby spojené s péčí o domácnost jednotlivců a skupin ve zranitelném postavení; vzhledem k tomu, že péče by měla být uznána jako právo, které zaručuje rovné požívání práv, důstojnost, autonomii, začlenění a dobré životní podmínky osob potřebujících péči; vzhledem k tomu, že Evropská unie může doplňovat a podporovat opatření členských států, pokud jde o zlepšování pečovatelských služeb jak pro ty, o něž je pečováno, tak pro ty, kdo péči poskytují;

I.

vzhledem k tomu, že pečovatelskou činností se rozumí řada služeb poskytovaných jednotlivci, rodinami, komunitami, poskytovateli placených služeb, veřejnými organizacemi a státními institucemi v různém prostředí, od institucí až po domácnosti;

J.

vzhledem k tomu, že Komise definuje osobní služby a služby pro domácnost jako „širokou škálu činností, které přispívají k dobrým domácím životním podmínkám rodin a jednotlivců, včetně péče o děti, dlouhodobé péče a péče o osoby se zdravotním postižením, domácích prací, doučování, domácích oprav, péče o zahradu a podpory IKT“; vzhledem k tomu, že k osobním službám a službám pro domácnost patří pečovatelské i jiné služby, přímé i nepřímé; vzhledem k tomu, že na celosvětové úrovni jsou osobní služby a služby pro domácnost obvykle označovány termínem práce v domácnosti; vzhledem k tomu, že začlenění pracovníků v cizí domácnosti mezi pečovatelské pracovníky proto uznává, že poskytování péče nezahrnuje jen osobní péči, ale také nerelační nepřímou péči, která je nezbytným předpokladem pro poskytování osobní péče; vzhledem k tomu, že v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost jsou pečovatelské a jiné než pečovatelské činnosti velice úzce propojeny a velká část pracovníků vykonává obojí, čímž se řadí mezi pečovatelské pracovníky;

K.

vzhledem k tomu, že pro delší, zdravý a aktivní život je zásadní přístup ke kvalitní péči a vytváření prostředí vstřícného vůči starším osobám; vzhledem k tomu, že se předpokládá, že počet osob v EU, které potřebují dlouhodobou péči, vzroste z 30,8 milionu v roce 2019 na 38,1 milionu v roce 2050 (34); vzhledem k tomu, že několik členských států se již potýká s nedostatkem pracovních sil v odvětví dlouhodobé péče, který se s rostoucí poptávkou po tomto druhu péče bude pravděpodobně jen zhoršovat, a vzhledem k tomu, že tato situace vyžaduje investice do pracovní síly a důstojné zaměstnanecké a pracovní podmínky;

L.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 vyzdvihla klíčovou úlohu pracovníků v osobních službách a službách pro domácnost v naší společnosti a ukázala, že je naléhavě nutné zajistit plné uznání těchto pracovníků ve všech členských státech spolu s právy na kolektivní vyjednávání, sociální zabezpečení a sociální ochranu; vzhledem k tomu, že kvůli přetrvávajícímu nedostatečnému uznání těchto pracovníků v několika členských státech přišli mnozí z nich během pandemie COVID-19 o práci, aniž by mohli využívat státní náhrady mezd a programy pro zachování pracovních míst; vzhledem k tomu, že pandemie vedla u mnoha pracovníků v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost ke ztrátě ubytování a vystavila je násilí a obtěžování na pracovišti;

M.

vzhledem k tomu, že ačkoli každý jednotlivec přebírá v průběhu života alespoň jednou úlohu pečovatele a příjemce péče, jsou závislost na druhých, fyzické nebo duševní postižení, onemocnění, tělesná slabost a potřeba péče a podpory spojeny se stigmatizací a stereotypy, jež se prolínají s jinými důvody diskriminace, zejména s diskriminací na základě pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, státní příslušnosti, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jakož i sociálně-ekonomického nebo přistěhovaleckého či jinak znevýhodněného původu, což zvyšuje riziko chudoby nebo sociálního vyloučení;

N.

vzhledem k tomu, že obyvatelstvo EU stárne, přičemž v roce 2018 bylo 19 % občanů EU starší 65 let (35); vzhledem k tomu, že v oblasti péče v Evropě jsou stále problémem diskriminace na základě věku a nenaplněné, neviděné a neuznané potřeby; vzhledem k tomu, že s věkem se zvyšuje počet lidí, kteří jsou závislí na pomoci druhých nebo potřebují zdravotní a dlouhodobou péči;

O.

vzhledem k tomu, že revmatická a muskuloskeletální onemocnění patří mezi nejvíce rozšířená, hendikepující a zatěžující nepřenosná onemocnění na světě, která postihují více než 100 milionů Evropanů a představují více než 50 % let života s postižením v Evropě; vzhledem k tomu, že vzhledem k rozšířenosti revmatických a muskuloskeletálních onemocnění, jejich hendikepujícím důsledkům a vysokému výskytu komorbidit jsou osoby trpícími těmito onemocněními významným zdrojem poptávky po dlouhodobé formální i neformální péči v Evropě;

P.

vzhledem k tomu, že mnozí pečovatelé a pracovníci v cizí domácnosti jsou příslušníci etnické menšiny nebo migranti (36), kteří se nacházejí ve velmi nejisté situaci a čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám kvůli své rase nebo etnickému původu, pohlaví, socioekonomického postavení a státní příslušnosti a poskytují stálou domácí pečovatelskou práci s často neomezenou pracovní dobou, což porušuje právní předpisy týkající se pracovní doby ve formální i neformální ekonomice; vzhledem k tomu, že těmito pracovníky jsou většinou ženy, které nemají oficiální pracovní smlouvu, a jsou tak více ohroženy vykořisťováním a často bez přístupu ke svým právům, zejména k právům na důstojnou práci a sociální ochranu;

Q.

vzhledem k tomu, že ve všech členských státech, včetně venkovských regionů, které jsou obzvláště postiženy stárnutím obyvatelstva, chybí vysoce kvalitní, přístupné, dostupné a finančně dosažitelné pečovatelské služby; vzhledem k tomu, že monitorování formální a neformální péče, jakož i formy a způsobu stávajících pečovatelských služeb je ztěžováno nedostatkem údajů, včetně rozčleněných údajů, chybějícími ukazateli kvality, jako je harmonizované evropské šetření o využití času (ETUS) zaměřené na hodnocení a monitorování poskytovaných služeb, plány pro provádění a nedostatečnými znalostmi poskytovatelů zdravotní péče o dočasně hendikepujících onemocněních;

R.

vzhledem k tomu, že jedním z nejzákladnějších práv v oblasti péče a podpory je právo zvolit si druh a místo služby; vzhledem k tomu, že právo zvolit si druh péče je často oslabováno nedostatečnou dostupností domácí podpory a osobní asistence; vzhledem k tomu, že členské státy osobní asistenci velice zřídka dostatečně podporují a pro příliš mnoho lidí zůstává tato asistence finančně nedosažitelná; vzhledem k tomu, že až 75 % starších osob, které potřebují dlouhodobou péči, uvádí, že by se ocitly pod hranicí rizika chudoby, pokud by byly nuceny platit za služby domácí péče plnou tržní cenu (37); vzhledem k tomu, že i ve většině hospodářsky nejrozvinutějších zemí hradí systémy sociální ochrany méně než 40 % celkových nákladů na dlouhodobou péči o osoby se středně velkými potřebami (38); vzhledem k tomu, že členské státy musí zajistit poskytování kvalitních a náležitě financovaných a fungujících pečovatelských služeb a systémů sociální ochrany, do nichž musí být lépe začleněna kvalitní dlouhodobá péče, což má zásadní význam pro zlepšení sociální spravedlnosti a přispěje k rovnosti žen a mužů;

S.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prohloubila a zviditelnila stávající nerovnosti a výzvy, které poukazují na řadu strukturálních problémů zakořeněných v evropském systému sociální péče, jako jsou např. pečovatelská zařízení a systémy zdravotní péče, jimž chybí zdroje, nebo nedostatek investic, pokud jde o přístup k formální péči a službám v domácnosti, včetně včasné, cenově dostupné a vysoce kvalitní lékařské péče, a upozornila na již existující krize v odvětví péče v důsledku výrazně zvýšené pracovní zátěže v tomto odvětví, nedostatku pečovatelských pracovníků, nedostatečně financovaných systémů zdravotní péče s chybějící kapacitou a nadměrného spoléhání se na neformální neplacenou péči nebo na nehlášenou práci; vzhledem k tomu, že tato situace zvyšuje psychosociální rizika, jimž čelí pečovatelé, kteří v odvětví zůstávají, což jsou většinou ženy; vzhledem k tomu, že problémy spojené s pandemií měly za následek osamělost a sociální izolaci a zvýšily riziko zneužívání, zanedbávání a zhoršení fyzického a duševního zdraví osob, které potřebují péči, jakož i obecných životních podmínek všech generací v celé EU, zejména tam, kde byly investice do péče před pandemií nižší (39); vzhledem k tomu, že dlouhodobé dopady na zdraví a dobré životní podmínky jednotlivců, jakož i sociální a hospodářské důsledky je ještě třeba plně posoudit a začlenit do příslušných oblastí politiky;

T.

vzhledem k tomu, že potřeby neformálních pečovatelů nejsou v Evropě uspokojovány a pandemie COVID-19 poukázala na obtíže neformálních pečovatelů a osob, jimž je neformální péče poskytována, a odhalila nepřiměřenou závislost na ženách a dívkách (40); vzhledem k tomu, že nedostatečné uznání pracovníků poskytujících osobní služby a služby pro domácnost nebo chybná klasifikace jejich zaměstnaneckého statusu vedly k tomu, že mnozí z nich, kteří přišli během pandemie COVID-19 o zaměstnání, neměli přístup k opatřením sociální ochrany;

U.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zhoršila stávající nerovnosti mezi ženami a muži, zejména pokud jde o nárůst neplacené pečovatelské práce a nerovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, a vedla ke dvojí zátěži pro mnoho žen, které měly delší pracovní směny a dodatečnou povinnost neformální péče doma; vzhledem k tomu, že před pandemií COVID-19 (41) denně o děti, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením v EU pečovalo 37,5 % žen, ovšem jen 24,7 % mužů; vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie přibylo ženám v průměru dalších přibližně 13 hodin neplacené práce týdně (42); vzhledem k tomu, že ženy, které pracují z domova nebo na částečný úvazek nebo jsou nezaměstnané, byly vystaveny ještě většímu tlaku, neboť nadále vykonávaly většinu rodinných pečovatelských povinností a práce v domácnosti (43); vzhledem k tomu, že všechny dopady pandemie COVID-19 ještě nejsou plně známy a její socioekonomický dopad na ženy bude i nadále pociťován;

V.

vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace až polovina úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID-19 v Evropě byla úmrtí, k nimž došlo v zařízeních dlouhodobé péče (44); vzhledem k tomu, že více než 70 % sociálních a zdravotnických pracovníků, kteří onemocnění COVID-19 čelili v první linii, tvořily ženy, z nichž se mnohé potýkaly s účinky, mj. dlouhodobými účinky, infekce COVID-19, byly izolovány a čelily nebývalému množství stresu, úzkostí, depresí, sebevražd a dokonce posttraumatických stresových poruch; vzhledem k tomu, že v roce 2021 opustilo toto povolání v EU 30 % zdravotních sester a ošetřovatelů (45); vzhledem k tomu, že vysoká míra výskytu onemocnění COVID-19 a úmrtnosti v důsledku tohoto onemocnění v zařízeních dlouhodobé péče, a to i kvůli nedostatečnému přístupu k ochranným pomůckám, testování a lékařské péči, poukázala na systémové nedostatky související s příliš pomalým přechodem od ústavní péče k rodinné a komunitní péči, s nedostatkem pracovníků způsobeným obtížemi při získávání a udržení pracovníků, špatnými zaměstnaneckými a pracovními podmínkami, nedostatkem možností profesního rozvoje pro pracovníky v odvětví péče, potížemi přeshraničních pečovatelů a nedostatečnou podporou neformálních pečovatelů;

W.

vzhledem k tomu, že kromě neuspokojených léčebných potřeb měla pandemie COVID-19 dramatický negativní dopad na přístup ke vzdělání, důstojnému bydlení a službám, které jsou nezbytné pro životní pohodu a rozvoj dětí, a přidávala další zátěž v oblasti péče a vzdělávacích povinností všem rodičům, zejména ženám a rodičům samoživitelům (46); vzhledem k tomu, že empirické důkazy potvrzují, že omezení pečovatelských služeb a zvýšení neplacené pečovatelské práce vykonávané ženami během pandemie COVID-19 obnovilo a posílilo nerovnosti mezi ženami a muži;

X.

vzhledem k tomu, že poskytování kvalitní péče závisí na existenci dostatečně velké, dobře vyškolené, motivované a specializované pracovní síly, na vytváření atraktivních a důstojných pracovních podmínek prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, na přiměřených a spravedlivých mzdách, jakož i na integrovaných službách a přiměřeném veřejném financování; vzhledem k tomu, že odvětví péče se již dlouho potýká s nedostatkem pracovních sil a v letech 2019 a 2020 opustilo odvětví rezidenční péče 421 000 pracovníků; (47); vzhledem k tomu, že kvalitní pečovatelská práce je kvalifikovaným povoláním, které vyžaduje odbornou přípravu a zkušenosti, a poptávka po kvalifikovaných pečovatelích se bude v nadcházejících letech jen zvyšovat; vzhledem k tomu, že zaměstnanost a průběžná odborná příprava na pracovišti prostřednictvím profesionalizace odvětví mohou přispět ke zvýšení kvality poskytovaných pečovatelských služeb; vzhledem k tomu, že v souvislosti s delšími postupy péče a vývojem postupů a technologií získávají pečovatelé odborné znalosti, které je třeba uznávat; vzhledem k tomu, že směrnice o nabytých právech (2001/23/ES) musí být uplatňována vždy, když jsou pracovní smlouvy zaměstnanců převedeny na poskytovatele péče, jenž nabývá příslušných práv;

Y.

vzhledem k tomu, že v Evropské unii je nejméně 3,1 milionu pracovníků osobních služeb a služeb v domácnostech zaměstnáno tak, že nejsou hlášeni a postrádají uznání a základní práva pracovníků, jako je kolektivní vyjednávání, sociální zabezpečení a sociální ochrana (48); vzhledem k tomu, že nehlášená práce vede k nižší ochraně pracovníků, usnadňuje pracovní vykořisťování a zneužívání a zároveň představuje pro členské státy ztrátu příjmů; vzhledem k tomu, že podmínky státních příslušníků třetích zemí bez dokladů, kteří pracují v pečovatelském sektoru, jsou obzvláště náročné z hlediska zajištění jejich sociálních práv a důstojných pracovních podmínek;

Z.

vzhledem k tomu, že evropská platforma pro řešení problematiky nehlášené práce se stala stálou pracovní skupinou Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) s cílem posílit spolupráci s orgány členských států při řešení problematiky nehlášené práce;

AA.

vzhledem k tomu, že studie ukazují, že více než 90 % starších osob by v pokročilém věku chtělo žít ve svých domovech; avšak pouze 20 % tráví poslední roky svého života ve svém soukromém bydlení a mnoho z nich žije v zařízeních ústavní péče (49); vzhledem k tomu, že chybí pečovatelské služby přizpůsobené individuálním potřebám a preferencím; vzhledem k tomu, že za tímto účelem je třeba (50) změnit struktury péče z centralizovaných institucí na péči zaměřenou na pacienta a na rodinnou a komunitní péči, aby bylo možné více podporovat autonomii osob, které potřebují péči a podporu, zajistit hmatatelný hospodářský a sociální přínos a zvyšovat životní pohodu příjemců péče; vzhledem k tomu, že rezidenční péče často nesplňuje normy týkající se podpory nezávislosti osob, které tyto služby využívají, a je často spíše místem spojeným s koncem života než místem pro důstojný život, pro další rozvoj a účast na společenském a kulturním životě; vzhledem k tomu, že k této změně nedochází nebo je příliš pomalá, postrádá zdroje a musí zohledňovat různé potřeby a citlivá místa komunit, například příjmové a jiné nerovnosti; vzhledem k tomu, že investice členských států by měly směřovat do této oblasti;

AB.

vzhledem k tomu, že je důležité zjistit více faktů ohledně zneužívání při všech formách péče, informovat o faktorech vedoucích k těmto praktikám, podporovat informovanost, odbornou přípravu, odhalování a boj proti zneužívání u všech profesí zapojených do péče a vytvořit veřejné platformy pro oznamování takových praktik;

AC.

vzhledem k tomu, že trh práce bývá obvykle genderově segregován a podhodnocuje odvětví, v nichž ženy představují většinu pracovní síly; vzhledem k tomu, že v roce 2020 byly hrubé hodinové výdělky žen v EU v průměru o 13,0 % nižší než výdělky mužů (51);

AD.

vzhledem k tomu, že péče je často podceňována, nedostává se jí uznání a neformálním pečovatelům je poskytována nedostatečná finanční náhrada a často jim není poskytována žádná náhrada; vzhledem k tomu, že podhodnocování, pokud jde o mzdy a pracovní podmínky, jakož i nedostatečné zviditelnění péče a práce v domácnosti úzce souvisí s převládajícími genderovými rolemi a normami, podle nichž mají být ženy pečovatelkami a muži živiteli, a se začarovaným kruhem „dvojí devalvace“, kdy je péče kvůli nedostatku ocenění odsunována do nejvíce znevýhodněných skupin společnosti, a v důsledku toho je péče devalvována, protože ji vykonávají nejvíce znevýhodněné skupiny, a domácí péče a další osobní služby a služby pro domácnost jsou navíc poskytovány za zavřenými dveřmi;

AE.

vzhledem k tomu, že feminizace pečovatelského sektoru prohlubuje rozdíly v zaměstnanosti, platech a důchodech žen a mužů v důsledku podílu žen pracujících ve formální a neformální péči a může vést k vyššímu riziku chudoby a k nižším daním odváděným členským státům, čímž se v Evropě ročně přijde o 370 miliard EUR na HDP (52);

AF.

vzhledem k tomu, že v odvětví péče převládají ženy a migranti, zejména mobilní pracovníci z EU a ze zemí mimo EU, přičemž ženy tvoří 76 % ze 49 milionů zaregistrovaných pracovníků v odvětví péče v EU (53) a více než 85 % pracovníků neplacené péče ve všech členských státech, pokud zohledníme denní i týdenní práci (54);

AG.

vzhledem k tomu, že v oblasti dlouhodobé péče pracuje 6,3 milionu odborníků, mezi nimiž jsou nadměrně zastoupeny ženy (81 %), a vzhledem k tomu, že roste počet pracovníků ve věku nad 50 let, pracovníků na částečný úvazek, pracovníků s nejistým zaměstnáním, pracovníků platforem, jakož i migrujících, neformálních a mobilních pracovníků, včetně stálých domácích pečovatelů (přibližně 8 % těchto pracovníků jsou cizinci); vzhledem k tomu, že v roce 2020 představovali migrující a mobilní pracovníci 28 % pracovníků osobní péče (55); vzhledem k tomu, že nedostatek pečovatelů je v některých regionech EU zesílen tímto „odlivem péče“ a fenoménem globálních řetězců pečovatelských služeb; vzhledem k tomu, že je tudíž nemožné uvažovat o péči pouze v rámci hranic jednoho státu; vzhledem k tomu, že stále existují překážky, které brání bezplatnému poskytování pečovatelských služeb v EU; vzhledem k tomu, že tito pracovníci mají pro naši společnost zásadní význam jak z hlediska veřejného zdraví, tak z hlediska sociálního začlenění příjemců péče, kteří jsou někdy izolováni;

AH.

vzhledem k tomu, že ve všech členských státech je plat v odvětví péče a domácích prací výrazně nižší než průměrná mzda a nižší než plat, který pracovníci dostávají za stejné zaměstnání v jiných odvětvích, zejména ve zdravotnictví (56); vzhledem k tomu, že je to způsobeno neformálním charakterem práce, nižším rozsahem kolektivního vyjednávání v těchto odvětvích a podhodnocováním odvětví, v nichž převažují ženy, jako je pečovatelský sektor; vzhledem k tomu, že zaměstnanci, kteří pracují v ziskovém a neziskovém sektoru, často nemají přístup ke sdružením zastupujícím zájmy pracovníků a ke kolektivnímu vyjednávání; vzhledem k tomu, že v členských státech s kolektivními smlouvami pro některé části odvětví je rozdíl ve srovnání s průměrnou mzdou nejmenší (57); vzhledem k tomu, že zastoupení pracovníků, včetně odborů, a kolektivní vyjednávání hrají zásadní roli při zastupování práv a zájmů pracovníků ve všech oblastech péče, jakož i při zvyšování a udržování standardů v celém tomto odvětví;

AI.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 poukázala na různé problémy, pokud jde o podmínky zaměstnávání pracovníků dlouhodobé péče; vzhledem k tomu, že pracovníci dlouhodobé péče byli vystaveni ještě většímu riziku nákazy onemocněním COVID-19 než zdravotnický personál v nemocnicích, a to z důvodu nedostatku osobních ochranných prostředků a vhodného školení pro uplatňování infekčních protokolů a dalších preventivních činností;

AJ.

vzhledem k tomu, že ačkoli je péče emocionálně uspokojivou činností pro velkou většinu pečovatelů, má často negativní dopad na fyzické a duševní zdraví pečovatelů a způsobuje potíže, pokud jde o sladění péče s placenou prací, což je obzvláště patrné v případě pečovatelek (58); vzhledem k tomu, že duševní zdraví formálních a neformálních pečovatelů během koronavirové pandemie neúměrně utrpělo: vzhledem k tomu, že během pandemie došlo k nárůstu duševních problémů, což zvýšilo zátěž v oblasti péče; vzhledem k tomu, že pečovatelská práce je často spojena s prací na směny, s prací, k níž jsou pracovníci vyzváni v krátkém časovém předstihu, a s dlouhou pracovní dobou; vzhledem k tomu, že zdravotní rizika a nevýhodná pracovní doba jsou hlavními příčinami relativně vysokého počtu absencí v odvětví dlouhodobé péče; vzhledem k tomu, že 38 % pečovatelů se domnívá, že v důsledku nepříznivých dopadů své práce nebudou moci v této práci pokračovat do věku 60 let (59);

AK.

vzhledem k tomu, že 33 % pracovníků dlouhodobé péče se v Evropě potýká s některým druhem nepříznivého sociálního chování (včetně verbálního zneužívání, hrozeb a ponižujícího chování) a pouze 22 % pracovníků dlouhodobé péče je velmi spokojeno se svými pracovními podmínkami (60);

AL.

vzhledem k tomu, že existují různé formy zaměstnávání formálních stálých domácích pečovatelů, například prostřednictvím pečovatelských společností nebo agentur pro dočasnou práci a zprostředkovatelů;

AM.

vzhledem k tomu, že ženy představují většinu osob, kterým je poskytována péče, a 44 miliony lidí v EU poskytují neformální dlouhodobou péči rodinným příslušníkům, sousedům nebo přátelům (61), z nichž většinu tvoří ženy, a že 12 % žen a 7 % mužů poskytuje neformální dlouhodobou péči více než 40 hodin týdně (62); vzhledem k tomu, že téměř 30 % osob starších 65 let trpí dvěma nebo více nepřenosnými nemocemi; vzhledem k tomu, že nepřenosné nemoci představují značnou a rostoucí zátěž pro pacienty, pečovatele, společnost a systémy zdravotní péče;

AN.

vzhledem k tomu, že vysoký počet příjemců péče, kteří potřebují neformální péči, přímo souvisí s nedostatkem, nepřístupností a cenovou nedostupností kvalitních odborných služeb vyhovujících jejich potřebám, jakož i s automatickým rozhodnutím mnoha členských států využívat neplacenou neformální péči jako hlavní zdroj péče (63); vzhledem k tomu, že poskytování neformální péče by mělo být otázkou volby a nikoli nutnosti kvůli nedostatku dostupných pečovatelských služeb;

AO.

vzhledem k tomu, že významná část odvětví formální stálé domácí péče působí v šedé zóně, což má nepříznivý dopad na kvalitu domácí péče; vzhledem k tomu, že chybí údaje, které by umožnily přesně určit počet pečovatelů působících v šedé zóně;

AP.

vzhledem k tomu, že ženy v EU vykonávají o 13 hodin týdně více neplacené péče a práce v domácnosti než muži (64); vzhledem k tomu, že přístup k cenově dostupné a kvalitní formální dlouhodobé péči o závislé rodinné příslušníky a nerovné rozdělení neplacené péče a práce v domácnosti mezi muži a ženami jsou zásadními faktory určujícími, zda ženy nastoupí do zaměstnání a budou v něm pokračovat, a taktéž určujícími kvalitu pracovních míst žen; vzhledem k tomu, že 7,7 milionu žen v EU je mimo trh práce kvůli neformálním pečovatelským povinnostem, ovšem totéž se týká pouze 450 000 mužů, a že 29 % žen zaměstnaných na částečný úvazek označuje za hlavní důvod faktu, že pracují na částečný úvazek, pečovatelské povinnosti (65); vzhledem k tomu, že pouze 6 % mužů (oproti 29 % žen) uvádí, že hlavním důvodem jejich práce na částečný úvazek jsou pečovatelské povinnosti, a pouze 64 % otců v EU poskytuje denně péči (66);

AQ.

vzhledem k tomu, že ženy rovněž častěji přerušují profesní dráhu, bývají zaměstnány na menší počet hodin a častěji pracují na částečný úvazek a v nejistém nebo dočasném zaměstnání; vzhledem k tomu, že odvětvová segregace, nerovné rozdělení neplacené péče a práce v domácnosti jsou hlavními příčinami přetrvávajících rozdílů v zaměstnanosti, mzdách a důchodech, jakož i většího rizika chudoby a sociálního vyloučení žen; vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů činil v roce 2020 v průměru 27 % (67); vzhledem k tomu, že rovnoměrné rozdělení neplacené péče a práce v domácnosti, tedy rovnoměrné zapojení mužů do těchto činností, má jasný pozitivní dopad na podíl žen v placeném zaměstnání a na snižování rozdílů v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že povinnosti týkající se péče o děti jsou příčinou změny v zaměstnanosti u 60 % žen ve srovnání se 17 % zaměstnaných mužů a vedou ke zkrácení pracovní doby u 18 % zaměstnaných žen a jen u 3 % mužů (68); vzhledem k tomu, že existence, přístupnost a cenová dostupnost vysoce kvalitních zařízení péče o děti mají zásadní význam pro to, aby se lidé, zejména ženy s pečovatelskými povinnostmi, mohli zapojit na trh práce; vzhledem k tomu, že problémy v oblasti veřejného zdraví, jako jsou migrény, jsou u žen častější (69) a na velké části takto trpících žen leží stále hlavní břímě péče o děti a domácích prací;

AR.

vzhledem k tomu, že tyto nesrovnalosti jsou potvrzeny na celosvětové úrovni, kdy ženy věnují neplacené pečovatelské práci v průměru 3,2 krát (201 pracovních dnů v roce) více času než muži (63 pracovních dnů), a jsou nejvýraznější v případě dívek a žen v zemích se středními příjmy, které mají horší výsledky ve vzdělávání, žijí ve venkovských oblastech a mají děti ve školním věku (70);

AS.

vzhledem k tomu, že ženy naprosto převládají mezi kritickými pracovníky (4 z 16 profesních kategorií považovaných za kritické mají mezi svými pracovníky v EU více než 50 % žen) (71), což jsou např. pečovatelky, jejichž úkoly nelze do velké míry vykonávat jako práci na dálku, a ženy převládají také v odvětvích, která byla pandemií nejvíce zasažena, a byly tedy vystaveny vysokému riziku nákazy, velké pracovní zátěži, narušení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a ztrátě zaměstnání; vzhledem k tomu, že pracovní a životní podmínky se obzvláště zhoršily pro ženy s malými dětmi v placeném zaměstnání (72);

AT.

vzhledem k tomu, že péče je i nadále jednou z hlavních oblastí opakování genderových archetypů, které jsou ještě zesíleny nedostatečnými investicemi do kvalitních služeb a genderovými stereotypy v jiných politikách, jež neúměrně ovlivňují sebeurčení žen ve společenském a profesním životě, jako je systém daňových zvýhodnění;

AU.

vzhledem k tomu, že podniky sociální ekonomiky mohou mít významný potenciál a mohou přispět k usnadnění opětovného začlenění pečovatelů na trh práce;

AV.

vzhledem k tomu, že několik členských států a regionů v EU stále neplní cíl, kterým je zajistit péči o děti pro 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro 33 % dětí ve věku do tří let; vzhledem k tomu, že nedostatek infrastruktury, která by všem občanům nabízela kvalitní a dostupnou péči o děti, zejména v raném dětství, má dopad zejména na děti ze znevýhodněných rodin, což se odráží v tom, že míra dětí navštěvujících zařízení péče v raném věku, které jsou zdravotně postižené, jsou z romské či jiné menšinové komunity, jsou z rodin migrantů, žijí v chudobě anebo jsou z jiných znevýhodněných skupin, tj. dětí, které by měly největší prospěch z péče v raném věku, zůstává hluboko pod průměrem (73);

AW.

vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo 24,2 % dětí v EU (tedy téměř 18 milionů) ohroženo chudobou či sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že děti z rodin s nízkými příjmy, děti bez domova, děti se zdravotním postižením, děti z přistěhovaleckého prostředí, děti z etnických menšin, zejména romské děti, děti v ústavní péči, děti v nejisté rodinné situaci, z rodin samoživitelů, rodin LGBTIQ+ a rodin, v nichž jsou rodiče vzdáleni kvůli práci v zahraničí, čelí vážným potížím, jako je závažná deprivace v oblasti bydlení či přeplněné bydlení nebo překážky v přístupu k základním službám; vzhledem k tomu, že u dětí se zdravotním postižením v EU je nepřiměřeně větší pravděpodobnost, že budou umístěny do ústavní péče, než u dětí bez zdravotního postižení, a zdá se, že je mnohem méně pravděpodobné, že budou těžit z úsilí o přechod od ústavní péče k péči komunitní a rodinné (74); vzhledem k tomu, že evropská záruka pro děti je nástroj EU, jehož cílem je předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení a bojovat proti nim tím, že dětem v nouzi zaručí bezplatný a účinný přístup ke klíčovým pečovatelským službám, jako je předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity, zdravotní péče a alespoň jedno zdravé jídlo denně ve škole, jakož i účinný přístup všech těchto dětí ke zdravé výživě a přiměřenému bydlení (75); vzhledem k tomu, že přístup k cenově dostupné kvalitní péči o děti a vzdělávání má zásadní význam pro osobní rozvoj a dobré životní podmínky dětí; vzhledem k tomu, že existuje jednoznačná pozitivní korelace mezi přístupem ke službám péče o děti na jedné straně a zaměstnaností a příjmy mužů a zejména žen na straně druhé (76);

AX.

vzhledem k tomu, že přístup ke kvalitním pečovatelským službám, zejména k dlouhodobé péči, je stále více podmíněn osobními a rodinnými příjmy, místem bydliště, dostupností služeb a schopností poskytovat služby, geografickou dostupností a volnými kapacitami poskytovatelů; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že dvě ze tří osob, které potřebují péči, nemají přístup k pečovatelským službám, zejména proto, že tyto služby nejsou k dispozici a nejsou cenově dostupné (77); vzhledem k tomu, že domácnosti s nízkými příjmy, domácnosti s nižším vzděláním a domácnosti migrantů se potýkají s největšími obtížemi při přístupu k formálním domácím službám dlouhodobé péče; vzhledem k tomu, že v celé EU jedna třetina domácností uvádí, že potřebují profesionální služby dlouhodobé péče, ale z finančních důvodů k nim nemají přístup, a v pěti členských státech je to dokonce více než polovina domácností (78); vzhledem k tomu, že přístup ke zdravotní péči a k obecné péči by měl být univerzální a efektivní, a to bez ohledu na ekonomické možnosti dotčené osoby nebo její administrativní postavení či status; vzhledem k tomu, že osoby s nižšími příjmy jsou rovněž skupinou, v níž jsou potřeby péče častější (79);

AY.

vzhledem k tomu, že digitální technologie mají potenciál pomáhat formálním i neformálním pečovatelům a snížit zátěž, s níž se potýkají, například při převozu pacientů na konzultace, které by se mohly konat on-line; vzhledem k tomu, že průzkum organizace Eurocarers z roku 2021 naznačuje, že 78 % neformálních pečovatelů nikdy nepoužilo technologie související s péčí (80); vzhledem k tomu, že v odvětví péče je třeba zohlednit digitalizaci a internet věcí, ale neměly by zcela nahradit nenahraditelnou lidskou interakci související s péčí; vzhledem k tomu, že by měly být podporovány výzkumné a pilotní projekty, které by otestovaly proveditelnost a účinnost digitálních služeb; vzhledem k tomu, že pro seniory, zejména pro ty, kterým je poskytována péče, je obtížné zajistit si přístup k digitálním službám; vzhledem k tomu, že přístup k digitálním službám, včetně přístupu k digitální gramotnosti, by měl být považován za právo příjemců péče; vzhledem k tomu, že drastický přechod na práci na dálku ukázal, že je nutné lépe prosazovat, přezkoumávat a aktualizovat právní předpisy týkající se pracovních podmínek v digitálním prostředí a využívání umělé inteligence v pracovním životě;

AZ.

vzhledem k tomu, že ženy, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, čelí přídavným překážkám v přístupu ke zdravotní péči a pečovatelským službám a že je třeba věnovat zvláštní pozornost dopadu implicitních předsudků na přístup k soukromým a veřejným službám, tj. předsudků, které vznikají v důsledku přetrvávajících stereotypů a nedostatečného zastoupení některých skupin v těchto institucích;

BA.

vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost lidem ve velmi vysokém věku, aby bylo možné v případě potřeby pomoci lidem, kteří již nejsou samostatní, a zabránit tomu, aby se ocitli v izolaci;

BB.

vzhledem k tomu, že je třeba náležitě zohlednit význam prevence a geriatrické rehabilitace pro zdravé a důstojné stárnutí;

BC.

vzhledem k tomu, že je třeba reformovat ošetřovatelskou péči tak, že v možných případech bude poskytována bezplatná nebo cenově dostupná domácí ošetřovatelská péče;

BD.

vzhledem k tomu, že vyšší investice do sociálních služeb v souladu s cíli udržitelného rozvoje by do roku 2035 celosvětově vedly ke vzniku téměř 300 milionů nových pracovních míst (81); jednalo by se o 96 milionů přímých pracovních míst v oblasti péče o děti, 136 milionů přímých pracovních míst v oblasti dlouhodobé péče a 67 milionů nepřímých pracovních míst v odvětvích mimo péči; vzhledem k tomu, že tato úroveň vytváření pracovních míst by vyžadovala investice ve výši 3,2 % celosvětového HDP s přihlédnutím k celkovým nákladům minus daňové příjmy (82); vzhledem k tomu, že Evropská komise odhaduje, že do roku 2030 se v EU očekává vznik 8 milionů nových pracovních míst v odvětví péče (83);

BE.

vzhledem k tomu, že demografické změny a s nimi související stárnutí obyvatelstva zvýší poptávku po pečovatelských službách; vzhledem k tomu, že není pravděpodobné, že by práce v oblasti péče byly nahrazeny nebo jejich rozsah snížen díky automatizaci; vzhledem k tomu, že by to mělo EU a členské státy motivovat k investicím do sociálních služeb jakožto slibného odvětví vytvářejícího pracovní místa v rámci digitální transformace s cílem zvýšit počet kvalifikovaných pracovníků a přilákat do tohoto odvětví více lidí;

BF.

vzhledem k tomu, že normy pro kvalitu péče, zejména v oblasti služeb sociální péče, stále chybí nebo jsou nedostatečné;

BG.

vzhledem k tomu, že odvětví péče potřebuje významné investice, zdroje a reformy; vzhledem k tomu, že v roce 2018 činil odhadovaný roční nedostatek investic v oblasti sociální infrastruktury v Evropě 100–150 miliard EUR (84); vzhledem k tomu, že zpráva o stárnutí obyvatelstva z roku 2021 předpokládá, že v roce 2070 se veřejné výdaje potřebné k pokrytí nákladů na dlouhodobou péči a podporu zvýší až na 2,9 % HDP ročně, přičemž v roce 2016 tato hodnota činila 1,7 %, a že zatímco scénář „zdravé stárnutí“ může tyto náklady výrazně snížit, plné pokrytí potřeb dlouhodobé péče je může naopak výrazně zvýšit;

BH.

vzhledem k tomu, že je zásadní pochopit souvislost mezi formální a neformální péčí; vzhledem k tomu, že formální pečovatelské služby mohou poskytovat podporu neformálním pečovatelům, například tím, že jim umožní vzít si pracovní volno a poskytnou jim odbornou přípravu; vzhledem k tomu, že chybějící oficiální uznání neformálních pečovatelů a související nedostatek údajů o nich a jejich potřebách této interakci brání;

BI.

vzhledem k tomu, že poskytování péče závisí na dobře financovaných a řádně fungujících veřejných službách a systémech sociálního zabezpečení;

BJ.

vzhledem k tomu, že neformální pečovatelé jsou velmi rozmanití; vzhledem k tomu, že jejich potřeby se liší v závislosti na sociálně-ekonomickém prostředí, účasti na trhu práce, potřebách příjemců jejich péče a době, kterou tráví péčí o závislé osoby;

BK.

vzhledem k tomu, že neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a další formy onemocnění způsobujících poruchy paměti, ve většině evropských zemí stále nejsou v odpovídající míře diagnostikovány; vzhledem k tomu, že existují jasné náznaky toho, že současný počet 9 milionů osob s demencí se do roku 2050 zdvojnásobí; vzhledem k tomu, že demence nadále neúměrně postihuje ženy (85);

BL.

vzhledem k tomu, že v únoru 2021 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv šetření z vlastního podnětu týkající se úlohy Komise v procesu deinstitucionalizace v EU, přičemž se zaměřila na plnění povinnosti Komise zajistit, aby členské státy využívaly finanční prostředky EU způsobem, který podporuje přechod od ústavní péče k nezávislému životu a účasti na komunitním životě;

BM.

vzhledem k tomu, že mechanismus stanovený směrnicí o dočasné ochraně z roku 2001 byl poprvé aktivován v reakci na hromadný příliv uprchlíků, zejména žen s dětmi a dalšími závislými osobami, které prchají před válkou na Ukrajině, a že tento mechanismus zaručuje vysídleným osobám rovný přístup na trh práce a k bydlení, zdravotní péči a přístup dětí ke vzdělání; vzhledem k tomu, že aktivace výše uvedeného mechanismu bude mít významný přímý dopad na odvětví péče a zvýší počet osob v EU, které potřebují komplexní a personalizované pečovatelské služby, ale také počet neformálních i formálních pečovatelů;

BN.

vzhledem k tomu, že údaje o kvalitě pečovatelských služeb jsou téměř výhradně založeny na nestandardních průzkumech spokojenosti klientů;

BO.

vzhledem k tomu, že obtíže spojené se zajištěním přiměřeného, důstojného a cenově dostupného bydlení, zejména pro starší osoby, svobodné osoby, osoby se zdravotním postižením, osoby ohrožené chudobou a sociálním vyloučením, rodiny s malými dětmi a rodiče samoživitele, výrazně brání v přístupu ke kvalitním pečovatelským službám;

BP.

vzhledem k tomu, že v 11 zemích OECD činí medián mezd pracovníků dlouhodobé péče pouze 9 EUR za hodinu, zatímco mzdy nemocničních pracovníků, z nichž většina jsou muži, činí v průměru 14 EUR za hodinu (86);

BQ.

vzhledem k tomu, že více než polovina pečovatelů uvádí, že nevydělávají dost peněz na to, aby pokryli základní potřeby, jako je bydlení a potraviny, a 31 % z nich nemá dostatečný přístup k osobním ochranným prostředkům (87);

BR.

vzhledem k tomu, že většina pečovatelů nevydělává dost peněz na to, aby sobě a své rodině zajistila důstojnou životní úroveň (88);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

90.

91.

92.

93.

94.

95.

96.

97.

98.

99.

100.

101.

102.

103.

104.

105.

106.

107.

108.

109.

110.

111.

112.

113.

114.

115.

116.

117.

—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na články 4, 6, 9, 114, 153, 169 a 191, a zejména na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na články 2, 3, 14, 15, 21, 31, 32 a 35 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho zásadu 10,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—

s ohledem na strategii OSN pro duševní zdraví a pohodu z roku 2018,

—

s ohledem na manifest Světové zdravotnické organizace (WHO) pro zdravé oživení po pandemii COVID-19 z 18. května 2020,

—

s ohledem na Světový den duševního zdraví 2021, který uspořádala organizace WHO pod heslem „Mental health care for all: let’s make it a reality“ (Péče o duševní zdraví pro všechny: pojďme tento cíl uskutečnit),

—

s ohledem na evropský akční rámec WHO pro duševní zdraví na období 2021–2025,

—

s ohledem na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z 8. června 2021 týkající se politiky v oblasti zdraví s názvem „A New Benchmark for Mental Health Systems: Tackling the Social and Economic Costs of Mental Ill Health“ („Nové měřítko pro systémy duševního zdraví: Řešení sociálních a ekonomických nákladů spojených se špatným duševním zdravím“) a na studii o duševním zdraví a práci ze 4. listopadu 2021 s názvem „Fitter Minds, Fitter Jobs: From Awareness to Change in Integrated Mental Health Skills and Work Policies“ (Zdravější mysl, zdravější pracovní místa: Od povědomí ke změně v integrovaných politikách v oblasti duševního zdraví, dovedností a práce),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (3),

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (5),

—

s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (6),

—

s ohledem na směrnici Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (7),

—

s ohledem na směrnici Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19 (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 obsahující doporučení Komisi k právu odpojit se (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 o posílení postavení evropské mládeže: zaměstnanost a sociální oživení po pandemii (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o spravedlivých pracovních podmínkách, právech a sociální ochraně pracovníků platforem – nové formy zaměstnanosti související s digitálním rozvojem (13),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 24. října 2019 o ekonomice blahobytu (14), v nichž se vyzývá k přijetí komplexní strategie EU pro oblast duševního zdraví,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2020 o zlepšování pracovních podmínek,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. června 2021„Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce“ (COM(2021)0323),

—

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 14. října 2005 s názvem „Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva – na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii“ (COM(2005)0484),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. července 2021 o zaměstnanosti a vývoji v sociální oblasti v Evropě s názvem „Towards a strong social Europe in the aftermath of the COVID-19 crisis: reducing disparities and addressing distributional impacts“ (Budování silné sociální Evropy po krizi způsobené onemocněním COVID-19: snižování rozdílů a řešení problému distribučních dopadů),

—

s ohledem na Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu z roku 2008,

—

s ohledem na zprávu Evropského fóra mládeže ze dne 17. června 2021 s názvem „Beyond Lockdown: the ‚pandemic scar‘ on young people“ (Až skončí omezení volného pohybu osob: trvalé stopy pandemie na mladých lidech),

—

s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 9. listopadu 2021 s názvem „Impact of COVID-19 on young people in the EU“ (Dopad pandemie COVID-19 na mladé lidi v EU) a na zprávu ze dne 10. května 2021 nazvanou „Living, working and COVID-19: Mental health and trust decline across EU as pandemic enters another year“ (Život, práce a COVID-19: Pokles duševního zdraví a důvěry v celé EU s nástupem dalšího roku pandemie),

—

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ze dne 7. prosince 2020 s názvem „Preventing musculoskeletal disorders in a diverse workforce: risk factors for women, migrants and LGBTI workers“ (Prevence muskuloskeletálních poruch u různorodé pracovní síly: rizikové faktory pro ženy, migranty a pracovníky z řad LGBTI osob),

—

s ohledem na zprávu agentury EU-OSHA ze dne 7. října 2011 s názvem „Mental health promotion in the workplace – a good practice report“ (Podpora duševního zdraví na pracovišti – zpráva o příkladech dobré praxe),

—

s ohledem na zprávu agentury EU-OSHA ze dne 22. října 2021 nazvanou „Telework and health risks in the context of the COVID-19 pandemic: evidence from the field and policy implications“ (Práce na dálku a zdravotní rizika v kontextu pandemie COVID-19: Důkazy z praxe a důsledky pro danou politickou oblast),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2012 s názvem „The European Year of Mental Health – Better work, better quality of life“ (Evropský rok duševního zdraví – lepší práce, vyšší kvalita života) (15),

—

s ohledem na stanovisko skupiny odborníků Komise o účinných způsobech investování do zdraví ze dne 23. června 2021 nazvané „Podpora duševního zdraví pracovníků ve zdravotnictví a dalších kritických pracovníků“,

—

s ohledem na společnou zprávu agentury EU-OSHA a nadace Eurofound ze dne 13. října 2014 s názvem „Psychosocial risks in Europe: prevalence and strategies for prevention“ (Psychosociální rizika v Evropě: Výskyt a strategie prevence)“,

—

s ohledem na průzkum mezi zaměstnanci, který v roce 2021 provedla společnost Willis Towers Watson,

—

s ohledem na petice předložené Petičnímu výboru, například petice č. 0956/2018 a č. 1186/2018,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0184/2022),

A.

vzhledem k tomu, že právo na fyzické a duševní zdraví je základním lidským právem a že každá lidská bytost má nárok na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví; vzhledem k tomu, že organizace WHO definuje duševní zdraví jako stav duševní pohody, který člověku umožňuje se vyrovnat se stresem v životě, realizovat své schopnosti, dobře se učit a pracovat a podílet se na životě své komunity (16); vzhledem k tomu, že duševní zdraví souvisí také s dalšími základními právy, jako je právo na lidskou důstojnost zakotvené v článku 1 Listiny základních práv EU a právo na nedotknutelnost osoby, včetně duševní integrity, zakotvené v článku 3 Listiny;

B.

vzhledem k tomu, že výzkumy ukazují, že pandemie COVID-19 přetvořila organizační a manažerské postupy a změnila pracovní podmínky mnoha pracovníků v Evropě, s dopadem na pracovní dobu, životní podmínky a fyzické prostředí pro výkon práce; vzhledem k tomu, že mimořádné nároky byly kladeny na zdravotnické a kritické pracovníky; vzhledem k tomu, že tito pracovníci museli pracovat v náročných podmínkách a vyrovnat se s nedostatečnou ochranou a obavami o svou bezpečnost, což mělo negativní vliv na jejich psychiku; vzhledem k tomu, že porozumění problémům v oblasti duševního zdraví na pracovišti znamená nejen znalost duševních poruch klasifikovaných diagnostickými kritérii v rámci mezinárodní klasifikace nemocí pro potřeby statistiky úmrtnosti a nemocnosti (17) (např. deprese), ale také podporu dobrého duševního stavu, předcházení nedorozumění a stigmatizaci a navrhování a provádění správných opatření a léčby pro zvládání těchto poruch (18);

C.

vzhledem k tomu, že pandemie způsobila prudký nárůst pečovatelských povinností v kombinaci s prací, což neúměrně postihlo ženy a prohloubilo genderové rozdíly v neplacené péči; vzhledem k tomu, že to mělo negativní dopad na duševní zdraví osob s pečovatelskými povinnostmi, neboť mnoho pracovníků se muselo vypořádat s mnohem větším stresem, když museli převzít více odpovědnosti v rámci domácího vzdělávání a péče o děti během omezení volného pohybu osob nebo v rámci poskytování neformální péče či jakéhokoli jiného druhu služby pro své závislé příbuzné;

D.

vzhledem k tomu, že podle průzkumů vedla pandemie k rozsáhlému nárůstu práce na dálku, což mělo svá pozitiva, např. získání větší flexibility a samostatnosti a v některých případech i nastolení lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; vzhledem k tomu, že tyto přínosy však ne vždy převažují nad negativními důsledky, jako je nutnost připojení k internetu v nadměrné míře, stírání hranic mezi prací a soukromým životem, větší intenzita práce a stres související s technologiemi; vzhledem k tomu, že podle průzkumů nadace Eurofound týkajících se onemocnění COVID-19 představovala pandemie pro distanční pracovníky řadu výzev; vzhledem k tomu, že značný nárůst práce z domova může být sice pro pracovníky a podniky přínosem, ale musí přitom být zároveň zachováno a podporováno právo na fyzické a duševní zdraví;

E.

vzhledem k tomu, že nejčastější zdravotní rizika spojená s prací z domova jsou psychosociálního charakteru; vzhledem k tomu, že větší využívání práce na dálku je také spojeno s dlouhou pracovní dobou a pracovním stresem; vzhledem k tomu, že podle agentury EU-OSHA mohou mít psychosociální rizika negativní psychické, fyzické a sociální důsledky, jako je úzkost, vyhoření nebo deprese vzniklé v souvislosti s prací; vzhledem k tomu, že pracovní podmínky vytvářející psychosociální rizika mohou zahrnovat nadměrnou pracovní zátěž, protichůdné požadavky a nedostatečné vyjasnění rolí, neúčast na rozhodování, které se daného pracovníka týká, a jeho nedostatečný vliv na to, jak má vykonávat svou práci, špatně řízené organizační změny, nestabilitu zaměstnání, neefektivní komunikaci, malou podporu ze strany vedení nebo kolegů, psychické a sexuální obtěžování a násilí ze strany třetích osob; vzhledem k tomu, že členské státy nemají tytéž právně závazné normy a zásady týkající se psychosociálních rizik, což vede k faktické nerovnosti v právní ochraně pracovníků;

F.

vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé stále častěji využívají k řízení svých pracovníků digitální nástroje, jako jsou různé druhy aplikací, softwaru a umělé inteligence; vzhledem k tomu, že algoritmické personální řízení představuje nové výzvy pro budoucnost práce, které se objevují v souvislosti s technologiemi řízenou kontrolou a dohledem pomocí nástrojů predikce a zaměřování či dálkovým sledováním pokroku a výkonu v reálném čase a chronometrickými nástroji, přičemž tato situace představuje značná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků, zejména jejich duševní zdraví a právo na soukromí a lidskou důstojnost; vzhledem k tomu, že digitalizace a nové pokročilé technologie, jako je umělá inteligence a strojní zařízení založená na UI, mění povahu práce; vzhledem k tomu, že v mezinárodních společnostech nyní využívá aplikace UI přibližně 40 % oddělení lidských zdrojů a 70 % z nich to považuje za vysokou prioritu pro svou organizaci; vzhledem k tomu, že nová digitální ekonomika musí být regulována, aby podporovala sdílenou prosperitu a zajišťovala blahobyt celé společnosti;

G.

vzhledem k tomu, že tento nový scénář vyžaduje, abychom přijali novou a širší definici bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která již nemůže opomíjet duševní zdraví;

H.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 neúměrně ovlivnila duševní pohodu pracovníků ve zdravotnictví a pracovníků dlouhodobé péče, z nichž většinu tvoří ženy, jakož i zranitelných skupin obyvatelstva, včetně etnických menšin, komunity LGBTIQ+, starších osob, rodičů samoživitelů, osob se zdravotním postižením a s psychickými problémy již z minula, osob s nižším sociálně-ekonomickým postavením, nezaměstnaných lidí a lidí žijících v nejvzdálenějších regionech a odlehlých a špatně propojených oblastech; vzhledem k tomu, že duševní zdraví mladých lidí se během pandemie výrazně zhoršilo, přičemž v několika členských státech se jejich duševní problémy ve srovnání s úrovní před krizí zdvojnásobily, a vzhledem k tomu, že pandemie dramaticky ovlivnila zaměstnanost mladých, snížila jejich příjmy a vedla u nich i ke ztrátě zaměstnání; vzhledem k tomu, že v Evropě trpí devět milionů dospívajících (ve věku od deseti do devatenácti let) duševními poruchami, přičemž ve více než polovině případů se jedná o úzkosti a deprese;

I.

vzhledem k tomu, že mnoho obyvatel EU nemá k veřejným službám péče o duševní zdraví a ochrany zdraví při práci přístup; vzhledem k tomu, že duševní stav všech věkových skupin dosáhl od vypuknutí pandemie nejhorší úrovně, přičemž zhoršení duševního zdraví je způsobeno narušením přístupu ke službám v oblasti duševního zdraví, zvýšenou pracovní zátěží a krizí na trhu práce, která neúměrně postihla mladé lidi; vzhledem k tomu, že je velmi dobře známo, že veřejné služby péče o duševní zdraví a ochrany zdraví při práci jsou podfinancované; vzhledem k tomu, že stres spojený s prací může být důsledkem několika faktorů, jako je časová tíseň, dlouhá nebo nepravidelná pracovní doba a/nebo špatná komunikace a spolupráce v rámci organizace; vzhledem k tomu, že existují jasné souvislosti mezi migrénou nebo silnými bolestmi hlavy a depresí a úzkostí, kromě jiných komorbidních psychiatrických poruch, v jejichž důsledku se pracovní výkonnost a docházka zaměstnanců snižuje; vzhledem k tomu, že klinický a aplikovaný výzkum v oblasti prevence, diagnostiky a léčby duševních poruch je značně podfinancován; vzhledem k tomu, že psychické problémy jsou v současné době hlavní příčinou celosvětové nemocnosti, přičemž sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí v Evropě; vzhledem k tomu, že prevence, zvyšování povědomí, dobré životní podmínky a podpora kultury zdraví a ochrany duševního zdraví při práci mohou přinést pozitivní výsledky (19);

J.

vzhledem k tomu, že mezi faktory práce, které ovlivňují duševní zdraví, patří vyhoření, syndrom pracovní nespokojenosti (boreout), stres, obtěžování, násilí, stigmatizace, diskriminace a omezené možnosti růstu nebo profesního postupu, což jsou aspekty, které se mohou v on-line prostředí ještě prohlubovat; vzhledem k tomu, že organizace WHO v loňském roce odhalila, že více než 300 milionů lidí na celém světě trpí kvůli práci duševními poruchami, jako je vyhoření, úzkost, deprese nebo posttraumatický stres, což souvisí se skutečností, že každý čtvrtý evropský pracující člověk má pocit, že práce má negativní dopad na jeho zdraví (20); vzhledem k tomu, že negativní pracovní prostředí může vést k problémům s fyzickým a duševním zdravím, užívání návykových látek nebo alkoholu, absencím a ztrátě produktivity;

K.

vzhledem k tomu, že náklady spojené se špatným duševním zdravím ve všech členských státech EU dosáhly v roce 2015 podle odhadů více než 4 % HDP; vzhledem k tomu, že deprese související s prací je jednou z hlavních příčin pracovní neschopnosti a že náklady s ní spojené činí podle odhadů 620 miliard EUR ročně a že jejím ekonomickým následkem je ztráta ve výši 240 miliard EUR (21); vzhledem k tomu, že odhadované náklady spojené se bolestí hlavy všech typů přesahují 110 miliard EUR ročně, z čehož přibližně 50 miliard EUR se týká migrény; vzhledem k tomu, že rozpočty na prevenci ve všech členských státech EU zůstávají nízké a činí 3 % celkových výdajů na zdravotnictví;

L.

vzhledem k tomu, že podle předpisů EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (22) mají zaměstnavatelé povinnost chránit bezpečnost a zdraví pracovníků při všech aspektech jejich práce; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelům zůstává odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci i v pracovním režimu on-line; vzhledem k tomu, že odbory a orgány pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti hrají zásadní úlohu při obraně základního lidského práva pracovníků na bezpečné a chráněné pracoviště, a to i při práci na dálku;