ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 47

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 66
7. února 2023


Obsah

Strana

 

 

EVROPSKÝ PARLAMENT
ZASEDÁNÍ 2022–2023
Dílčí zasedání od 4. do 7. července 2022
PŘIJATÉ TEXTY

1


 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament

 

Úterý 5. července 2022

2023/C 47/01

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o chudobě žen v Evropě (2021/2170(INI))

2

2023/C 47/02

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o strategii pro indicko-tichomořský region v oblasti obchodu a investic (2021/2200(INI))

15

2023/C 47/03

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o budoucí spolupráci mezi EU a Indií v oblasti obchodu a investic (2021/2177(INI))

23

2023/C 47/04

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 Směrem ke společným evropským opatřením v oblasti péče (2021/2253(INI))

30

2023/C 47/05

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o duševním zdraví v digitálním světě práce (2021/2098(INI))

63

2023/C 47/06

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2021 (2021/2184(INI))

75

 

Středa 6. července 2022

2023/C 47/07

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2021 (2021/2245(INI))

87

2023/C 47/08

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o zprávě Komise o Srbsku za rok 2021 (2021/2249(INI))

102

2023/C 47/09

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o zprávě Komise o Kosovu za rok 2021 (2021/2246(INI))

118

2023/C 47/10

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o EU a obraně multilateralismu (2020/2114(INI))

130

2023/C 47/11

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o řešení problémů při zabezpečování potravin v rozvojových zemích (2021/2208(INI))

149

2023/C 47/12

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o akčním plánu EU pro sociální ekonomiku (2021/2179(INI))

171

2023/C 47/13

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o diskriminaci v Evropské unii z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám: sociálně-ekonomická situace žen afrického, středovýchodního, latinskoamerického a asijského původu (2021/2243(INI))

184

2023/C 47/14

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o vetech členských států, která ohrožují globální daňovou dohodu (2022/2734(RSP))

198

 

Čtvrtek 7. července 2022

2023/C 47/15

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o zatčení kardinála Zena a správců Fondu humanitární pomoci 612 v Hongkongu (2022/2751(RSP))

202

2023/C 47/16

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o situaci obránců původních obyvatel a životního prostředí v Brazílii, včetně zabití Doma Phillipse a Bruna Pereiry (2022/2752(RSP))

205

2023/C 47/17

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o situaci v autonomní provincii Tádžikistánu Horský Badachšán (2022/2753(RSP))

209

2023/C 47/18

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2021 (2021/2203(INI))

213

2023/C 47/19

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o kontrole finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2020 (2021/2235(INI))

225

2023/C 47/20

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům – výroční zprávě za rok 2020 (2021/2234(INI))

236

2023/C 47/21

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů (2021/2166(INI))

250

2023/C 47/22

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o zrušení práv na umělé přerušení těhotenství ve Spojených státech a nutnosti zaručit práva na umělé přerušení těhotenství a zdraví žen v EU (2022/2742(RSP))

268

 

DOPORUČENĺ

 

Evropský parlament

 

Úterý 5. července 2022

2023/C 47/23

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi k jednání o dohodě o spolupráci mezi Evropskou unií a Mezinárodní organizací kriminální policie – Interpol (2022/2025(INI))

273


 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

 

Středa 6. července 2022

2023/C 47/24

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o změně jednacího řádu Evropského parlamentu týkající se článku 216 o schůzích výborů (2022/2069(REG))

283


 

III   Přípravné akty

 

Evropský parlament

 

Úterý 5. července 2022

2023/C 47/25

P9_TA(2022)0269
Akt o digitálních službách ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES (COM(2020)0825 – C9-0418/2020 – 2020/0361(COD))
P9_TC1-COD(2020)0361
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (akt o digitálních službách)

285

2023/C 47/26

P9_TA(2022)0270
Akt o digitálních trzích ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o konkurenčních a spravedlivých trzích v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích) (COM(2020)0842 – C9-0419/2020 – 2020/0374(COD))
P9_TC1-COD(2020)0374
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích)

288

2023/C 47/27

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o návrhu rozhodnutí Rady o přijetí eura Chorvatskem ke dni 1. ledna 2023 (COM(2022)0282 – C9-0195/2022 – 2022/0179(NLE))

289

2023/C 47/28

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií a vládou Cookových ostrovů o provádění Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu jménem Evropské unie (12640/2021 – C9-0006/2022 – 2021/0312(NLE))

292

2023/C 47/29

P9_TA(2022)0273
Dočasná opatření pro liberalizaci obchodu s Moldavskem ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dočasných opatřeních pro liberalizaci obchodu, která doplňují obchodní koncese použitelné pro moldavské produkty podle Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Moldavskou republikou na straně druhé (COM(2022)0288 – C9-0198/2022 – 2022/0188(COD))
P9_TC1-COD(2022)0188
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o dočasných opatřeních pro liberalizaci obchodu, která doplňují obchodní koncese použitelné pro produkty Moldavské republiky podle Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Moldavskou republikou na straně druhé

293

 

Středa 6. července 2022

2023/C 47/30

P9_TA(2022)0282
Ruská invaze na Ukrajinu: krizová opatření v odvětví rybolovu a akvakultury ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění a opravuje nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o zvláštní opatření ke zmírnění dopadů vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině na rybolovné činnosti a zmírnění dopadů narušení trhu způsobeného touto vojenskou agresí na dodavatelský řetězec produktů rybolovu a akvakultury (COM(2022)0179 – C9-0149/2022 – 2022/0118(COD))
P9_TC1-COD(2022)0118
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o zvláštní opatření ke zmírnění důsledků útočné války Ruska vůči Ukrajině pro rybolovné činnosti a zmírnění dopadů narušení trhu způsobeného touto útočnou válkou na dodavatelský řetězec produktů rybolovu a akvakultury

294

 

Čtvrtek 7. července 2022

2023/C 47/31

P9_TA(2022)0294
Invaze Ruska na Ukrajinu: dočasná opatření týkající se dokladů řidičů vydaných Ukrajinou ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu stanovují zvláštní a dočasná opatření týkající se dokladů řidičů vydaných Ukrajinou v souladu s jejími právními předpisy (COM(2022)0313 – C9-0201/2022 – 2022/0204(COD))
P9_TC1-COD(2022)0204
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. července 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu stanovují zvláštní a dočasná opatření týkající se dokladů řidičů vydaných Ukrajinou v souladu s jejími právními předpisy

295

2023/C 47/32

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se porušování omezujících opatření Unie určuje jako oblast trestné činnosti splňující kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (10287/1/2022 – C9-0219/2022 – 2022/0176(NLE))

296

2023/C 47/33

P9_TA(2022)0296
Mimořádná makrofinanční pomoc Ukrajině ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině (COM(2022)0450 – C9-0221/2022 – 2022/0213(COD))
P9_TC1-COD(2022)0213
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. července 2022 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině

297

2023/C 47/34

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 7. července 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (COM(2021)0561 – C9-0332/2021 – 2021/0205(COD))

298


Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Postup konzultace

***

Postup souhlasu

***I

Řádný legislativní postup: první čtení

***II

Řádný legislativní postup: druhé čtení

***III

Řádný legislativní postup: třetí čtení

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu)

Pozměňovací návrhy Parlamentu:

Nové části textu jsou označeny tučně kurzivou . Vypuštěné části textu jsou označeny buď symbolem ▌nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučně kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne.

CS

 


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/1


EVROPSKÝ PARLAMENT

ZASEDÁNÍ 2022–2023

Dílčí zasedání od 4. do 7. července 2022

PŘIJATÉ TEXTY

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Evropský parlament

Úterý 5. července 2022

7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/2


P9_TA(2022)0274

Chudoba žen v Evropě

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o chudobě žen v Evropě (2021/2170(INI))

(2023/C 47/01)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

s ohledem na články 8, 9, 151, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a zejména na ustanovení o sociálních právech a o rovnosti žen a mužů,

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, zásadu „neopomíjet nikoho“, a zejména na cíl č. 1, který usiluje o odstranění chudoby, cíl č. 5, jímž je dosažení genderové rovnosti a zlepšení životních podmínek žen, a cíl č. 8, jímž je dosažení udržitelného hospodářského růstu,

s ohledem na strategii růstu EU „Evropa 2020“, zejména na její cíl snížit do roku 2020 o 25 % počet obyvatel EU, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí, a na potřebu plně rozvinout systémy sociálního zabezpečení a důchodové systémy členských států, aby byla zajištěna dostatečná podpora příjmů,

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“),

s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 190 o odstranění násilí a obtěžování ve světě práce,

s ohledem na akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv,

s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021 o zřízení evropské záruky pro děti (1),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (2),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (3) (dále jen „směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem“),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o ženách a chudobě v Evropské unii (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o podnikání žen v malých a středních podnicích (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 nazvané „Chudoba z hlediska rovnosti žen a mužů“ (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené onemocněním COVID-19 a po jejím skončení (14),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 nazvané „Stárnutí starého kontinentu – možnosti a výzvy spojené s politikou zaměřenou na stárnutí po roce 2020“ (15),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na chudobu pracujících (16),

s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 nazvané „Ekonomiky založené na genderové rovnosti v EU: další postup“,

s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) ze dne 5. března 2020 nazvanou „Peking + 25: pátý přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU“,

s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce ze dne 27. května 2020 nazvanou „COVID-19 a svět práce. Čtvrté vydání“,

s ohledem na politický dokument nadace Eurofound a institutu EIGE ze dne 15. července 2021 nazvaný „Upward convergence in gender equality: How close is the Union of equality?“ (Vzestupná konvergence v rovnosti žen a mužů: jak blízko je unie rovnosti?),

s ohledem na studii tematické sekce Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky z prosince 2017 nazvanou „Gender perspective on access to energy in the EU“ (Hledisko rovnosti žen a mužů při přístupu k energii v EU),

s ohledem na indexy rovnosti žen a mužů institutu EIGE z let 2019 a 2020,

s ohledem na písemné stanovisko sdružení Make Mothers Matter z června 2021 nazvané „Mothers’ Poverty in the EU“ (Chudoba matek v EU),

s ohledem na posouzení roční strategie pro udržitelný růst na rok 2021 a návrhu společné zprávy o zaměstnanosti 2021, které vypracovala Evropská síť proti chudobě v únoru 2021 pod názvem „Working towards a Socially Inclusive and Poverty-proof Recovery from the COVID-19 Pandemic“ (Úsilí zaměřené na sociálně inkluzivní oživení po pandemii COVID-19 bránící chudobě),

s ohledem na studii tematické sekce Parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky z 19. května 2021 nazvanou „COVID-19 and its economic impact on women and women’s poverty: Insight from 5 European Countries“ (COVID-19 a jeho hospodářský dopad na ženy a chudobu žen – poznatky z pěti evropských zemí),

s ohledem na studii tematické sekce Parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky ze dne 14. června 2021 nazvanou „Gender equality: Economic value of care from the perspective of the applicable EU funds“ (Ekonomická hodnota péče z hlediska příslušných fondů EU),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o naplňování cíle snižování chudoby s ohledem na zvyšování nákladů na domácnost (17) a na související stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

s ohledem na činnost platformy EU pro boj proti bezdomovectví, která byla zahájena v červnu 2021,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0194/2022),

A.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou Unie zakotvenou v článku 2 Smlouvy o EU; vzhledem k tomu, že článek 8 Smlouvy o fungování EU stanoví zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

B.

vzhledem k tomu, že vymýcení chudoby je jednou z priorit EU, jež je zakotvená v článku 3 Smlouvy o EU a v článku 34 Listiny, a hlavním cílem Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv, který odráží závazek EU potírat svými politikami chudobu;

C.

vzhledem k tomu, že v EU je počet žen žijících v chudobě stále vyšší než počet mužů žijících v chudobě (18); vzhledem k tomu, že navzdory poklesu chudoby žen i mužů v EU jsou ženy v EU i nadále nepoměrně více zasaženy chudobou a rizikem sociálního vyloučení než muži, zejména ženy, které jsou vystaveny intersekcionálním formám diskriminace; vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo riziko chudoby a sociálního vyloučení v EU vyšší u žen (22,9 %) než u mužů (20,9 %), i když u obou skupin se chudoba od roku 2015 snížila (z 24,9 % u žen a 23,1 % u mužů); vzhledem k tomu, že od roku 2017 se v 21 členských státech zvýšil rozdíl v chudobě žen a mužů (19); vzhledem k tomu, že podle dostupných dat se míra chudoby žen v jednotlivých členských státech značně liší; vzhledem k tomu, že v důsledku silné korelace mezi chudobou žen a dětskou chudobou je každé čtvrté dítě v EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením;

D.

vzhledem k tomu, že podle odhadů pro rok 2019 jsou ženy v EU-27 obzvláště ohroženy chudobou, přičemž míra chudoby dosahuje 17,1 % po sociálních transferech; vzhledem k tomu, že od začátku pandemie COVID-19 jsou ženy neúměrně postiženy v socioekonomické oblasti, v některých případech i ztrátou zaměstnání; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen dokonce poklesla prudčeji, než tomu bylo během recese v roce 2008; vzhledem k tomu, že k tomu došlo mimo jiné v důsledku nárůstu neplacené péče, domácích prací a vzdělávací činnosti, které vykonávají především ženy, a že to rovněž vedlo ke zvýšení chudoby žen; vzhledem k tomu, že i před pandemií COVID-19 tvořily většinu osob pracujících na dočasných pracovních místech a na částečný úvazek ženy, zejména v odvětví služeb, a vzhledem k tomu, že pandemie tento trend posílila; vzhledem k tomu, že dopady pandemie COVID-19 ještě nejsou zcela zmapovány, a vzhledem k tomu, že socioekonomický dopad bude pociťován i v nadcházejících letech; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné zkoumat chudobu žen v souvislosti se zvládáním krize způsobené onemocněním COVID-19 a po jejím odeznění; vzhledem k tomu, že opatření přijatá k překonání finanční krize z roku 2008 nestačila ke snížení chudoby žen; vzhledem k tomu, že snížení financování veřejných sociálních služeb a nepoměr ve výši mezd mají dopad na ženy, neboť ženy jsou více závislé na veřejných sociálních službách a příspěvcích;

E.

vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů znamená zohlednění genderových rozdílů v rámci celého politického cyklu a uplatnění intersekcionálního přístupu zohledňujícího rozmanitost žen a mužů při navrhování, provádění a hodnocení politik, programů a projektů s cílem posílit genderovou rovnost; vzhledem k tomu, že politiky EU doposud neuplatňovaly skutečně začleněné genderové hledisko ani nezahrnovaly intersekcionální přístup;

F.

vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU zavazuje Unii k boji proti „sociálnímu vyloučení a diskriminaci“ a k podpoře „sociální spravedlnosti a ochrany [a] rovnosti žen a mužů“ v souladu s koncepcí sociálně tržního hospodářství; vzhledem k tomu, že konkrétním cílem Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv je snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nejméně o 15 milionů, včetně 5 milionů dětí; vzhledem k tomu, že sociální a zelená agenda a agenda pro rovnost žen a mužů jsou vzájemně propojeny a sdílejí cíle spočívající v zajištění udržitelného růstu a spravedlivého rozdělení zdrojů; vzhledem k tomu, že diskuse o přezkumu stávajícího modelu správy sociálně-ekonomických záležitostí EU by měly vzít v úvahu závazek EU snížit nerovnosti a vymýtit chudobu, zejména chudobu žen;

G.

vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Olivier De Schutter poukázal na to, že by Evropská unie měla vypracovat celounijní strategii boje proti chudobě, která zajistí strukturální a široký přístup k vymýcení chudoby žen; vzhledem k tomu, že Evropská unie po pandemii potřebuje spravedlivější sociální smlouvu, včetně hospodářských politik zaměřených na snižování ekonomických nerovností;

H.

vzhledem k tomu, že chudoba rodičů často vede k chudobě dětí; vzhledem k tomu, že investování do politik na podporu žen zlepšuje rovněž životní podmínky jejich rodin a zejména jejich dětí; vzhledem k tomu, že EU a členské státy musí dodržovat, chránit a naplňovat práva dětí v souladu se Smlouvou o EU; vzhledem k tomu, že práva dětí jsou v případě, že žijí v chudobě, ohrožena; vzhledem k tomu, že vymýcení dětské chudoby je zahrnuto v zásadě 11 evropského pilíře sociálních práv;

I.

vzhledem k tomu, že rodiny s jedním rodičem jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením a existuje u nich větší pravděpodobnost přenosu chudoby po několik generací; vzhledem k tomu, že v čele 85 % rodin s jedním rodičem stojí ženy; vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo 42,1 % obyvatel EU žijících v domácnosti sestávající z pouze jedné dospělé osoby a z vyživovaných dětí ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením;

J.

vzhledem k tomu, že chudoba žen je důsledkem celoživotní diskriminace; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy stále ovlivňují dělbu práce doma, ve vzdělávání, na pracovišti a ve společnosti a také přístup k moci a rozhodování; vzhledem k tomu, že neplacená péče a práce v domácnosti, které většinou vykonávají ženy, představují pro ženy nepřiměřenou zátěž; vzhledem k tomu, že v celosvětovém měřítku tvoří ženy více než 70 % pracujících v odvětví zdravotnictví a péče; vzhledem k tomu, že tyto druhy pracovních míst jsou systematicky podhodnocovány, protože byly a stále jsou vykonávány bezplatně ženami v domácnostech; vzhledem k tomu, že ženy mají nižší plat než muži; vzhledem k tomu, že ženy mají kvůli časové chudobě častěji smlouvy na částečný úvazek; vzhledem k tomu, že ženy trpí chudobou pracujících, která vede k vyššímu riziku chudoby a sociálního vyloučení v důsledku nízké intenzity práce;

K.

vzhledem k tomu, že by měla být náležitě zohledněna doporučení evropského pilíře sociálních práv týkající se rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a aktivní podpory zaměstnanosti;

L.

vzhledem k tomu, že chudoba žen má mnoho rozměrů, a proto musíme bojovat proti všem příčinám a následkům všech aspektů chudoby žen, včetně materiální deprivace, ale také proti nedostatečnému přístupu k různým zdrojům a službám, což omezuje jejich schopnost požívat plně svého občanství; vzhledem k tomu, že na chudobu žen má přímý vliv skutečnost, že není spravedlivě oceněna práce vykonávaná především ženami, dále přerušování kariéry z důvodu mateřské dovolené nebo pečovatelských povinností, nerovnoměrné rozdělení neplacených pečovatelských povinností a práce v domácnosti a segregace ve vzdělávání a následně i na trhu práce; vzhledem k tomu, že chudoba žen vede k jejich vyloučení z určitých sociálních a politických aspektů života; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup ke zdrojům a službám zároveň zvyšuje riziko, že ženy upadnou do chudoby nebo se jim z ní nepodaří vymanit, což svědčí o vzájemné závislosti mezi chudobou a sociálním a politickým vyloučením;

M.

vzhledem k tomu, že dopad chudoby na ženy a muže se liší, a vzhledem k tomu, že pro lepší pochopení feminizace chudoby je proto třeba vzít v úvahu také ukazatele, jako je věk, střední délka života, příjmová nerovnost, rozdíly v odměňování žen a mužů, druh domácnosti a sociální transfery; vzhledem k tomu, že součinnost mezi různými prováděnými akcemi a politickými opatřeními na podporu rovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, daňových politik a bydlení může pomoci účinněji bojovat proti hluboce zakořeněným příčinám chudoby a sociálního vyloučení;

N.

vzhledem k tomu, že některé skupiny žen, jako jsou matky samoživitelky, ženy starší 65 let, ženy se zdravotním postižením, ženy s nízkou úrovní vzdělání a ženy pocházející z prostředí migrantů, jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením;

O.

vzhledem k tomu, že ve vyšším věku převažují v rámci populace EU-27 ženy nad muži; vzhledem k tomu, že v roce 2019 počet velmi starých žen (ve věku 85 let a více) více než dvojnásobně převyšoval počet velmi starých mužů; vzhledem k tomu, že vývoj stárnutí obyvatelstva bude mít dalekosáhlé důsledky pro vlády, podniky a občanskou společnost, přičemž dopad bude citelný zejména pro systémy zdravotní a sociální péče, trhy práce, veřejné finance a důchodové nároky;

P.

vzhledem k tomu, že z číselných údajů vyplývá, že v EU v průměru 29,5 % žen se zdravotním postižením hrozí riziko chudoby a sociálního vyloučení, zatímco v případě jejich mužských protějšků jde o 27,5 %;

Q.

vzhledem k tomu, že ženy ze zranitelnějších skupin, jako jsou mladé ženy, ženy se zdravotním postižením, ženy pocházející z prostředí migrantů, Romky, ženy z náboženských nebo etnických menšin a ženy LBTQI+, čelí dalším a prolínajícím se formám diskriminace při přístupu ke vzdělávání, zdravotní péči, zaměstnání a sociálním službám, a jsou proto vystaveny vyššímu riziku chudoby;

R.

vzhledem k tomu, že Romové čelí diskriminaci v přístupu k iniciativám v oblasti zaměstnanosti, jako je systém záruk pro mladé lidi; vzhledem k tomu, že veřejné služby zaměstnanosti často nemají dostatečné kapacity, aby se k nim dostaly, nebo uplatňují postupy nepřímé diskriminace;

S.

vzhledem k tomu, že pokud jde o údaje o chudobě, statistická jednotka domácnosti definuje chudobu v rámci domácností a nezohledňuje nerovnosti mezi pohlavími ve vnitřním rozdělení zdrojů, což ztěžuje získání spolehlivých údajů rozčleněných podle pohlaví;

T.

vzhledem k tomu, že chudoba žen zvyšuje riziko bezdomovectví, nedostatečného přístupu k odpovídajícímu bydlení a energetické chudoby; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí politická opatření speciálně uzpůsobená rodičům samoživitelům;

U.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů na trhu práce je důležitým nástrojem pro odstranění chudoby žen, který má příznivý dopad nejen na ženy, ale i na ekonomiku jako celek a pozitivně ovlivňuje HDP, míru zaměstnanosti a produktivitu; vzhledem k tomu, že zlepšení rovnosti žen a mužů by do roku 2050 vedlo ke zvýšení HDP na obyvatele v EU o 6,1 až 9,6 % a k vytvoření dalších 10,5 milionu pracovních míst, z čehož by měli prospěch ženy i muži;

V.

vzhledem k tomu, že ačkoli je práce v sektorech, kterým do velké míry dominují ženy, nezbytná a má velkou socioekonomickou hodnotu, je tato práce podhodnocená a hůře placená než v sektorech, kterým dominují muži; vzhledem k tomu, že v sektorech, kterým dominují ženy, je naléhavě nutné přehodnotit přiměřenost mezd ve vztahu k jejich sociální a ekonomické hodnotě a dosáhnout pokroku v regulační činnosti EU týkající se minimálních mezd, minimálního příjmu a platové transparentnosti;

W.

vzhledem k tomu, že k tomu, aby ženy byly ekonomicky nezávislé, mohly se realizovat v zaměstnání a měly rovná práva, je základním předpokladem právo na práci;

X.

vzhledem k tomu, že průměrný rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů činí 11,5 %, přičemž ženy jsou nepoměrně zastoupeny v odvětvích, pro něž jsou typická špatně placená, nejistá místa; vzhledem k tomu, že ženy jsou více zastoupeny v pružných formách práce a častěji uzavírají atypické a flexibilní smlouvy (práce na částečný úvazek, práce na dobu určitou atd.); vzhledem k tomu, že ženy čelí diskriminaci spojené s těhotenstvím a mateřstvím; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů činil v roce 2019 14,1 % na úrovni EU, nicméně hodnoty pro jednotlivé členské státy se velmi lišily (20); vzhledem k tomu, že od roku 2010 se genderový rozdíl ve výdělcích zvýšil v 17 členských státech, zatímco genderový rozdíl v příjmech se zvýšil v 19 členských státech, což vedlo k tomu, že genderové nerovnosti v příjmech a výdělcích se v EU celkově zvýšily (21); vzhledem k tomu, že přibližně 10 % pracujících v EU je ohroženo chudobou a že jsou to především ženy, kdo pracuje za minimální mzdu nebo mzdu pod životním minimem, což je mimo jiné způsobeno tím, že ženy jsou ve větší míře zapojeny do neformální ekonomiky; vzhledem k tomu, že v zájmu snížení mzdové nerovnosti a rozdílů v odměňování žen a mužů a odstranění chudoby žen je třeba zakročit proti nehlášené práci a stanovit přiměřené a spravedlivé výše minimálních mezd, které zajistí důstojnou životní úroveň;

Y.

vzhledem k tomu, že Evropská sociální charta uznává právo všech pracovníků, a tedy i žen, na spravedlivou odměnu, která je dostatečná pro důstojnou životní úroveň pro daného pracovníka i jeho rodinu, a právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci; vzhledem k tomu, že Evropská sociální charta rovněž stanoví právo na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením a přispívá ke snižování současných rozdílů v odměňování mužů a žen;

Z.

vzhledem k tomu, že podíl trans osob s placeným zaměstnáním činí pouze 51 % ve srovnání s 69,3 % celkové populace; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost je problémem zejména trans žen, u nichž je pravděpodobnost nezaměstnanosti téměř třikrát vyšší než průměr celkové populace (22);

AA.

vzhledem k tomu, že na plný úvazek je zaměstnáno pouze 20,7 % žen a 28,6 % mužů se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v některých členských státech dochází často k tomu, že osoby se zdravotním postižením ztratí po nástupu do zaměstnání nároky, jež jim byly přiznány na základě postižení, a jsou tedy více ohroženy chudobou pracujících;

AB.

vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů činil v roce 2019 v průměru 29,4 % (23) v důsledku nerovnováhy způsobené přetrvávajícími celoživotními nerovnostmi; vzhledem k tomu, že tento rozdíl ve výši důchodů způsobuje, že pravděpodobnost, že klesnou pod hranici chudoby, se u žen zvyšuje s věkem, přičemž je třeba si uvědomit, že u žen je střední délka života je vyšší než u mužů, což prohlubuje důsledky chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že k odstranění rozdílů ve výši důchodů mezi ženami a muži přispěje větší začlenění do pracovního procesu během celého života;

AC.

vzhledem k tomu, že technologická a digitální revoluce, kterou jsme svědky v dnešní době, zrychluje digitální pokrok a nabízí nové obchodní příležitosti, a vzhledem k tomu, že tato technologická a digitální revoluce mění ekonomické vzorce, sociální systémy a trh práce; vzhledem k tomu, že možnost podílet se na této prosperitě musí každý člen naší společnosti, zejména ženy;

AD.

vzhledem k tomu, že je třeba více podporovat programy, které usilují zvyšování účasti žen v přírodních vědách, technologii, inženýrství a matematice (STEM) a v oblasti umělé inteligence a mají vést k přijetí víceúrovňového přístupu pro řešení rozdílů v účasti žen a mužů na všech úrovních vzdělávacího systému a v zaměstnání v rámci digitálního odvětví;

AE.

vzhledem k tomu, že dívky podávají ve škole lepší výkony než chlapci, ale často narážejí na větší překážky nebo jim z důvodu rodinných a jiných tlaků nebývá umožněno proměnit tyto úspěchy ve škole v úspěchy pracovní;

AF.

vzhledem k tomu, že chudobou jsou postiženy zejména ženy žijící ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že ženy žijících ve venkovských oblastech často nejsou vůbec registrovány na trhu práce ani nejsou vedeny jako nezaměstnané; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mezi ženami ve venkovských oblastech je velmi vysoká, a ty, které zaměstnané jsou, mají velmi nízké příjmy; vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech mají omezený přístup ke vzdělání;

AG.

vzhledem k tomu, že pokud by vedle politik členských států existoval společný přístup EU k odvětví péče, vznikla by významná přidaná hodnota; vzhledem k tomu, že ženy vykonávají neplacenou pečovatelskou práci častěji než muži, což způsobuje, že péče o děti nebo závislé osoby je jedním z nejčastějších důvodů, proč ženy krátí svou pracovní dobu nebo zcela opouštějí trh práce; vzhledem k tomu, že ženy častěji odkládají svou kariéru nebo vykonávají krátkodobé, nejisté nebo dokonce neformální zaměstnání nebo pracují na částečný úvazek, aby práci přizpůsobily svým pečovatelským povinnostem, což má vliv na jejich příjmy a na příspěvky do penzijních fondů a negativně dopadá na jejich ekonomickou nezávislost ve stáří; vzhledem k tomu, že všeobecný přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči a sociálním službám a zařízením za dostupné ceny, jako je péče o nejmenší děti, vzdělávání dětí nebo péče o jiné závislé osoby, je nejen klíčem k tomu, aby se zabránilo zvyšování chudoby, zejména v případě žen, ale má rovněž zásadní význam pro to, aby hospodářství sloužilo veřejnému zájmu; vzhledem k tomu, že investice do těchto služeb mají proto pozitivní dopad na ekonomickou nezávislost žen a jejich schopnost podílet se na trhu práce; vzhledem k tomu, že opatření sociální ochrany jsou naprosto klíčová pro řešení chudoby žen, a to nejen z ekonomického hlediska, ale i z hlediska jejího vícerozměrného charakteru;

AH.

vzhledem k tomu, že chudoba zhoršuje dopady genderově podmíněného násilí na ženy, neboť tíživá ekonomická situace způsobuje, že pro ženy je obtížné opustit partnera, který je týrá; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví je strukturálním problémem, který lze nalézt ve všech socioekonomických skupinách bez vztahu k původu nebo přesvědčení; vzhledem k tomu, že chudoba vystavuje ženy většímu riziku, že se stanou obětí obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování, neboť tyto ženy a jejich rodiny jsou ekonomicky závislé na osobách, které je zneužívají; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí rovněž přispívá k chudobě a sociálnímu vyloučení, protože násilí má negativní důsledky pro zdraví a může vést ke ztrátě zaměstnání a k bezdomovectví;

AI.

vzhledem k tomu, že obtěžování na pracovišti, včetně sexuálního obtěžování a psychického nátlaku, jehož obětí jsou obvykle ženy, má na ženy odrazující účinek a včetně častější nepřítomnosti, snížené produktivity, a tudíž i ztráty příjmu, a přispívá k jejich odchodu z trhu práce, což má negativní dopad na jejich profesní dráhu a ekonomickou nezávislost; vzhledem k tomu, že pokud se oběť obtěžování na pracovišti rozhodne podat oznámení, může to vést k propuštění nebo izolaci;

AJ.

vzhledem k tomu, že existují odhady, podle nichž si v současné době jedna dívka z deseti nemůže dovolit hygienické produkty; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU vyzval všechny členské státy, aby odstranily tzv. „tampónovou daň“ tím, že využijí možnosti flexibility, které nabízí směrnice o DPH, a osvobodí toto základní zboží od daně nebo na něj uplatní nulovou sazbu;

AK.

vzhledem k tomu, že ruská válka proti Ukrajině vede k dalšímu nárůstu chudoby, zejména u žen, a to jednak proto, že nutí ukrajinské ženy a děti uprchnout do sousedních zemí, jednak kvůli rostoucím cenám základních služeb a zboží, které pociťují všichni Evropané, ale hlavně ti, kteří již tak mají méně prostředků;

1.

poukazuje na to, že podle údajů Eurostatu žije v současnosti v členských státech EU v chudobě 64,6 milionu žen a 57,6 milionu mužů, což svědčí o tom, že chudoba má na ženy jiný dopad než na muže; vyzývá Komisi, aby vypracovala ambiciózní evropskou strategii proti chudobě do roku 2030 s konkrétními cíli pro snižování chudoby a s důrazem na ukončení chudoby žen a prolomení bludného kruhu mezigenerační chudoby;

2.

zdůrazňuje, že chudobu žen je rovněž třeba analyzovat na základě mezioborového přístupu, který zahrnuje genderovou analýzu, která zohledňuje prolínající se formy diskriminace na základě charakteristik, jako je socioekonomický, přistěhovalecký a etnický původ, věk, sexuální orientace, genderová identita a vyjádření genderové identity; požaduje, aby byl do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů index rovnosti žen a mužů institutu EIGE začleněn; vyzývá EIGE, aby poskytoval údaje rozčleněné podle odvětví a pohlaví, a vyzývá členské státy, aby tyto údaje využívaly k tomu, aby lépe řešily specifické problémy jednotlivých zemí, vyvíjely národní plány obnovy a zlepšovaly synergie mezi různými balíčky, fondy a politikami;

3.

zdůrazňuje význam politik, které zohledňují demografickou výzvu a podporují rovné příležitosti pro všechny, zejména ty, které jsou krizí zasaženy nejvíce, jako jsou zranitelné skupiny, rodiny při veškeré jejich rozmanitosti, mladá generace a starší osoby, a dále poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby se všechny obchodní příležitosti, které nabízí současná technologická a digitální revoluce, zaměřovaly na ženy;

4.

vyzývá členské státy, aby se při vytváření nebo hodnocení svých politik a postupů pravidelně a podrobně věnovaly shromažďování a analýze rozčleněných údajů s cílem získávat informace a číselné údaje o situaci žen ve specifických nejistých podmínkách, jako je energetická chudoba, digitální propast, nemoci z povolání a podvýživa;

5.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby účinně řešily nerovnosti, jimž ženy čelí, a věnovaly se přitom jejich hlavním složkám, a tedy i překážky na trhu práce a otázce přístupu k cenově dostupným kvalitním službám, jako je péče o děti a služby dlouhodobé péče, a aby pomáhaly samostatně výdělečně činným osobám, ekonomicky neaktivním osobám, nezaměstnaným (krátkodobě nebo dlouhodobě) a osobám v „atypických“ zaměstnáních získat přístup k veřejným důchodovým systémům;

6.

konstatuje, že chudoba se stále měří na základě kumulovaného příjmu domácnosti, což předpokládá, že všichni členové domácnosti vydělávají stejně a zdroje se rozdělují rovnoměrně; vyzývá k uplatňování individualizovaných nároků a výpočtů prováděných na základě individuálních příjmů, aby bylo možné zasáhnout proti chudobě žen v jejím skutečném rozsahu;

7.

vyzývá k tomu, aby se při měření chudoby, včetně chudoby časové, vycházelo z multidimenzionálního přístupu; vyzývá Eurostat, aby s členskými státy koordinoval genderovou koncepci evropského průzkumu využívání času (Harmonised European Time Use Survey) a jeho frekvenci;

8.

vítá oznámení Komise o „evropské strategii v oblasti péče“, ale vyzývá ji, aby přešla nad rámec opatření v odvětví péče a zajistila přechod k pečovatelskému hospodářství, které k péči zaujímá holistický a celoživotní přístup zohledňující rovnost žen a mužů, včetně opatření na podporu ekologické udržitelnosti, spravedlivých pracovních podmínek a přiměřených mezd s cílem zachovat přitažlivost práce v odvětví péče, ukončit diskriminaci, bojovat proti chudobě, násilí a zneužívání, stanovit minimální normy a odpovídající pokyny pro kvalitu péče během celého života člověka a poskytnout podporu formálním a neformálním pečovatelům, neplaceným pečovatelům a osobám, o které pečují; vyzývá členské státy, aby vytvářely pobídky pro zaměstnavatele s cílem zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem;

9.

konstatuje, že všechny členské státy během pandemie rozšířily pečovatelskou nabídku a zavedly zvláštní ustanovení pro domácnosti s jedním rodičem; naléhavě vyzývá členské státy, aby platnost těchto ustanovení prodloužily i na období postpandemické obnovy;

10.

je přesvědčen, že dnes již neplatí, že nejlepším prostředkem proti chudobě je práce, protože existuje řada odvětví s nízkými mzdami, lidé často pracují na nestandardní smlouvy a s nejistými pracovními podmínkami a dochází k oslabování systémů sociálního zabezpečení, a dále soudí, nezbytnými předpoklady dosažení života bez chudoby je fungující kolektivní vyjednávání a systémy minimální mzdy;

11.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily dostatečnou finanční ochranu nejen pro osoby, které byly celý život v zaměstnání, ale také pro ty, kteří bez nároku na mzdu pečují o závislé osoby, pracují v domácnosti nebo se věnují výchově a vzdělávání, a rovněž pro osoby v nejistých zaměstnáním a pro dlouhodobě nezaměstnané;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly politiku zaměřenou na odstranění nejisté práce a nedobrovolné práce na částečný úvazek s cílem zlepšit postavení žen na trhu práce;

13.

zdůrazňuje ústřední úlohu žen pracujících v sociálním sektoru, ve vzdělávání, pečovatelských službách a maloobchodě, což jsou sektory, které – jak ukázala krize způsobená onemocněním COVID-19 – udržují naši společnost v chodu; vyzývá k zamyšlení nad povoláními, v nichž obvykle převažují ženy, a k jejich přehodnocení a žádá, aby byly vytvořeny a uplatňovány meziodvětvové genderově neutrální nástroje pro hodnocení práce s cílem lépe posoudit a spravedlivěji odměňovat povolání, v nichž převažují ženy, a zajistit stejnou odměnu za stejnou a rovnocennou práci a zároveň posílit podnikání žen v malých a středních podnicích;

14.

konstatuje, že převážná většina pracovníků v maloobchodě a úklidových službách jsou ženy a často dostávají pouze minimální mzdu, přičemž jejich riziko chudoby dále zvyšuje pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit mzdy a bojovat proti nejistému zaměstnání; naléhá na členské státy, aby zlepšily postavení zdravotnického personálu prostřednictvím solidních mezd a pracovních podmínek a především řádných zaměstnaneckých smluv;

15.

zdůrazňuje, že v zájmu řešení multidimenzionálního charakteru chudoby žen je nezbytné překonat segregaci neplacené práce v domácnosti a pečovatelských povinností, které vykonávají především ženy, a posílit boj proti stereotypům s cílem posílit opatření zaměřená na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pečovatelských služeb a pracovní podmínky vstřícné k rodině, jako je flexibilní pracovní doba a možnost práce z domova s cílem podpořit model, kdy oba partneři vydělávají a oba vykonávají pečovatelské povinnosti („equal earner-equal carer“, „time use policy“) (24), aby ženy a muži mohli lépe sladit svůj profesní život se svým soukromým životem; žádá členské státy, aby plně provedly směrnici o sladění pracovního a soukromého života do svých právních předpisů s cílem zajistit spravedlivé rozdělení pracovního a rodinného života, a vyzývá je, aby se neomezovaly na minimální normy, které tato směrnice stanovuje; zdůrazňuje, že je nutné řešit hlubší příčiny chudoby pracujících, například podporou vzdělávání, stanovením minimálních mezd a zajištěním sociální ochrany; vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby investovaly do kvalitního vzdělávání a odborné přípravy (a poskytovala jim k tomu potřebnou podporu) a aby sdílely osvědčené postupy a věnovaly zvláštní pozornost celoživotnímu učení;

16.

zdůrazňuje, že koncentrace žen v oblasti nejisté práce, včetně vysokého podílu práce na částečný úvazek, špatně placené práce, pracovních poměrů na dobu určitou a smluv na nulový počet hodin, je nepoměrně vysoká a často nedobrovolná; vyzývá členské státy, aby prováděly doporučení Mezinárodní organizace práce, jejichž cílem je omezit rozsah nejisté práce, jako je například omezení podmínek, za nichž lze nejistá pracovní místa využívat, a omezení doby, po kterou může být pracovník na základě nejisté pracovní smlouvy zaměstnán;

17.

vyzývá členské státy, aby uplatňovaly aktivní a účinné politiky za účelem prevence a potírání obtěžování na pracovišti, včetně sexuálního a psychického obtěžování; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné a přiměřené mechanismy financování programů a opatření zaměřené na boj proti obtěžování na pracovišti, včetně mechanismů na podporu žen při oznamování případů obtěžování; vyzývá členské státy a EU, aby ratifikovaly Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 190 k zabránění násilí a obtěžování ve světě práce;

18.

zdůrazňuje, že je důležité zvýšit povědomí o důsledcích rozhodnutí, která přijímají ženy na trhu práce, a o významu jejich ekonomické nezávislosti pro jejich ochranu před chudobou a sociálním vyloučením;

19.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že ženy, které mají děti, jsou na pracovišti diskriminovány, protože jsou matkami, a nikoli proto, že by jejich pracovní výkon byl ve srovnání s kolegy horší; naléhavě vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly pozitivní vnímání matek jako zaměstnankyň;

20.

poukazuje na zásadní úlohu, kterou při boji s chudobou žen hrají vysoce kvalitní veřejné služby, zejména služby pro předškolní vzdělávání a péči nebo pro péči o jiné závislé osoby, jako jsou starší lidé; vyzývá členské státy, aby zavedly vhodné mechanismy pro uznání tohoto životního výsledku;

21.

zdůrazňuje, že na chudobu žen má rovněž velký dopad změna klimatu, neboť ženy jsou více závislé na přírodních zdrojích, a jelikož tvoří většinu chudých lidí v EU, mají méně prostředků, aby se mohly chránit před jejími negativními důsledky; vyjadřuje politování nad skutečností, že do politik EU v oblasti klimatu není důsledně začleňováno hledisko rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby rovnost žen a mužů do politik a právních předpisů EU v oblasti změny klimatu začleňovala; je toho názoru, že balíček „Fit for 55“ a Sociální fond pro klimatická opatření by měly být koncipovány a prováděny s jasným genderovým rozměrem a měly by být stejnou měrou přínosné pro ženy i pro muže;

22.

požaduje, aby EU a členské státy chránily ženy žijící v energetické chudobě tím, že zajistí včasnou a koordinovanou reakci s cílem řešit dlouhodobý dopad energetické krize; zdůrazňuje, že musí být zajištěn přístup k cenově dostupným veřejným službám pro domácnosti s nízkými příjmy, a zejména pro starší ženy a matky samoživitelky;

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby začleňovaly rovnost žen a mužů do všech politik, programů a opatření a zavedly politiky pro lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a vhodná opatření zaručující účast žen na trhu práce, jako je lepší mateřská dovolená, výrazně delší otcovská dovolená, placená a nepřenosná rodičovská dovolená, pružná pracovní doba, zařízení péče o děti na místě, pečovatelské služby a politiky práce na dálku; zdůrazňuje, že je důležité, aby docházelo k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a aby byla reakce na pandemii COVID-19 prostřednictvím hospodářské politiky přizpůsobena specifickým potřebám žen a struktuře jejich hospodářské činnosti;

24.

vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily rovnost žen a mužů do všech právních předpisů, politik, programů a opatření souvisejících s dopravou a aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů součástí návrhů v oblasti mobility, cenově dostupného bydlení a městského plánování;

25.

zdůrazňuje, že bezdomovectví žen by v EU nemělo být podceňováno a nesprávně vnímáno jako drobný sociální problém; poukazuje na nedostatek komplexních rozčleněných údajů o povaze a rozsahu bezdomovectví žen, kvůli kterému je tento problém méně viditelný; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do politik a postupů, které se zabývají bezdomovectvím a nedostatečným přístupem k cenově dostupnému a přiměřenému bydlení a energiím, a aby vypracovaly konkrétní strategie zaměřené na vymýcení těchto problémů do roku 2030 a současně zajistily, aby příslušné úřady reagovaly na potřeby žen bez domova vhodným a účinným způsobem; zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo násilí na základě pohlaví uznáno za jednu z hlavních příčin vyššího rizika bezdomovectví žen, a upozorňuje rovněž, že je třeba zabývat se otázkou, jak se potřeby žen protínají s širšími sociálně-ekonomickými a strukturálními překážkami; vyzývá všechny aktéry, aby začlenili genderové hledisko do Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví; je přesvědčen o tom, že zásada „bydlení na prvním místě“ může hrát v boji proti bezdomovectví důležitou úlohu, a požaduje, aby byly tyto projekty realizovány ve všech členských státech;

26.

konstatuje, že zhoršující se sociální a hospodářská situace způsobená pandemií COVID-19 zvýšila výskyt všech forem zneužívání žen a násilí páchaného na ženách i prostituce, a to v rozporu s lidskými právy žen; zdůrazňuje, že je nutné navýšit veřejné, finanční a lidské zdroje s cílem podporovat skupiny ohrožené chudobou a řešit situace představující riziko pro děti a mladé lidi, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a osoby bez domova;

27.

konstatuje, že ekonomická nezávislost žen má zásadní význam pro jejich schopnost vymanit se ze situací genderově podmíněného násilí; vyzývá proto k zavedení podpůrných a ochranných opatření na podporu žen v těchto situacích, k přijetí komplexní směrnice o prevenci a potírání všech forem genderově podmíněného násilí, k doplnění genderově podmíněného násilí na seznam trestných činů EU, k ratifikaci Istanbulské úmluvy ze strany EU a k ratifikaci této úmluvy Bulharskem, Českou republikou, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou a Slovenskem; zdůrazňuje, že život bez násilí je klíčový pro to, aby se ženy mohly účastnit trhu práce, dosáhnout svého plného potenciálu a být finančně nezávislé; odsuzuje záměrné dezinformace o nástrojích a iniciativách zaměřených na boj proti genderově podmíněnému násilí v EU; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že tyto dezinformace slaví v Evropě úspěchy, což ještě více ztěžuje ochranu žen před násilím;

28.

vyzývá členské státy, aby bojovaly proti škodlivým praktikám, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, předčasné a nucené sňatky a tzv. „násilí páchané ve jménu cti“, které konkrétně ubližují mladým ženám a dívkám a omezují jejich možnosti;

29.

domnívá se, že prostituce je závažnou formou násilí a vykořisťování, jež postihuje především ženy a děti; vyzývá členské státy k přijetí konkrétních opatření s cílem bojovat proti hospodářským, sociálním a kulturním příčinám prostituce, aby ženy v situaci chudoby a sociálního vyloučení nepadly tomuto vykořisťování za oběť; vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření, jež by prostitutkám a prostitutům pomáhala při jejich sociální a profesní reintegraci;

30.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím evropských sociálních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova navrhla proaktivní opatření na podporu zaměstnanosti žen, usnadnění přístupu k sociálním službám a sociálně-ekonomického rozvoje ve venkovských oblastech; vybízí členské státy, aby ve spolupráci s regionálními a místními orgány zmírnily riziko chudoby žen ve venkovských oblastech posílením jejich postavení a zlepšením jejich kvality života, a to prostřednictvím zajištění kvalitních vzdělávacích programů a kvalitních podmínek zaměstnávání, včetně práce na dálku a důstojného příjmu; vyzývá k pozitivním opatřením, jež by motivovala zejména zemědělkyně k tomu, aby zůstaly ve venkovských oblastech, včetně podpory komunitních center, která mohou poskytovat technické poradenství a asistenci s cílem udržet provoz zemědělských podniků a pomoci jim přežít, a vybízet mladé lidi k investicím do zemědělství a chovu hospodářských zvířat v zájmu zajištění dlouhodobého přežití tohoto odvětví;

31.

zdůrazňuje klíčovou úlohu všech sociálních fondů a programů EU, zvláště Evropského sociálního fondu plus a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům, Fondu pro spravedlivou transformaci, Nástroje pro oživení a odolnost a Azylového, migračního a integračního fondu; zdůrazňuje, že členské státy a Komise by prostřednictvím ESF+ měly usilovat o zmírnění sociálně-ekonomických dopadů krize, zejména na ženy, zvýšit počet zaměstnaných žen a pomáhat jim sladit jejich pracovní a osobní život, bojovat proti chudobě a jejímu genderovému rozměru, feminizaci chudoby a diskriminaci na základě pohlaví na trhu práce a ve vzdělávání a odborné přípravě, podporovat nejzranitelnější osoby a potírat dětskou chudobu; vyzývá členské státy, aby finanční prostředky plně využívaly s ohledem na rovnost žen a mužů;

32.

zdůrazňuje, že ve všech členských státech by mělo být urychleno vnitrostátní úsilí o začleňování Romů; vyzývá Komisi, aby toto začleňování podporovala, a zajistila tak účast romských dívek a žen na všech úrovních, včetně těch pracujících na místní a regionální úrovni a na úrovni EU; poukazuje na skutečnost, že toto úsilí by mělo zohledňovat rovnost žen a mužů a zaměřit se převzetí osvědčených postupů členských států na úrovni Unie;

33.

vyzývá Komisi a členské státy, aby doplnily finanční pomoc EU o studijní programy a projekty, které poskytnou talentovaným romským dívkám a ženám možnost využít dalšího vzdělávání k vymanění se z mezigenerační chudoby a podpoří jejich sociální integraci a rozvoj jejich znalostí s cílem zlepšit situaci romské komunity; vyzývá členské státy, aby uvedly míru podpory, kterou by potřebovaly k provádění doporučených opatření pro integraci romského obyvatelstva;

34.

zdůrazňuje, že nárůst chudoby žen má velký dopad na širší společnost; vyjadřuje znepokojení nad důsledky této situace pro dětskou chudobu; v tomto ohledu vítá přijetí doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti;

35.

podtrhuje významný přínos žen v oblasti zaměstnanosti, kultury, vzdělávání, vědy a výzkumu; bere na vědomí, že došlo k hlubokému zhoršení životních podmínek žen zaměstnaných v uměleckých a kulturních odvětvích a v mikropodnicích a malých zemědělských a venkovských podnicích, a to v důsledku pozastavení hospodářských a kulturních činností během pandemie;

36.

vyzývá ke genderově citlivému přístupu k digitální transformaci; naléhavě vyzývá Komisi, aby využila stávajících programů a financování a v případě potřeby uvolnila další finanční prostředky na boj proti digitální chudobě žen s cílem vybavit ženy nezbytnými dovednostmi, aby mohly bezpečně působit v digitálním prostředí, a zlepšit jejich digitální gramotnost;

37.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly překážky bránící podnikání žen, a zejména aby provedly komplexní analýzu přístupu žen k financování a pomohly odstranit chudobu žen v Evropské unii tím, že jim umožní stát se podnikatelkami a zakládat malé a střední podnik přispívající k souběžné transformaci; konstatuje, že podnikání žen vytváří pracovní místa, posiluje jednotný trh a snižuje nezaměstnanost; konstatuje, že nižší byrokratická zátěž pro podnikatele odstraňuje překážky, díky čemuž může začít podnikat více žen; zdůrazňuje význam znalostí o podnikání a praktických zkušeností ve školách; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly posílení postavení žen prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení; vyzývá zejména k větší podpoře předmětů STEM, digitálního vzdělávání, umělé inteligence a finanční gramotnosti s cílem bojovat proti převládajícím stereotypům a zajistit, aby do těchto odvětví přicházelo více žen a přispívalo k jejich rozvoji;

38.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že veškerá nová fiskální politika, včetně zdanění s jasným genderovým rozměrem, bude řešit a odstraňovat socioekonomické a genderové nerovnosti ve všech jejich dimenzích (25); vyzývá členské státy, aby se ve svých daňových politikách vyvarovaly diskriminace na základě pohlaví a odstranily DPH u dámských hygienických výrobků, jež neúměrně ohrožuje důstojnost žen s nižšími příjmy, a zajistily tak, aby k těmto základním výrobkům měly přístup všechny ženy;

39.

vyzývá členské státy, aby při reformě důchodových systémů a přizpůsobování věku odchodu do důchodu zohledňovaly genderový rozměr a přihlížely k rozdílům mezi pracovními schématy žen a mužů, včetně všech praktik neplaceného zaměstnání, přičemž zohlední vyšší riziko diskriminace žen na trhu práce, zejména starších žen; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření pro prevenci a potírání rizika chudoby starších žen a žen v důchodu, které je důsledkem stárnutí obyvatelstva a podílu starších žen ve znevýhodněném nebo zranitelném postavení; vyzývá členské státy, aby do svých důchodových systémů zahrnuly náhradu za neplacenou pečovatelskou práci, například prostřednictvím pečovatelských kreditů nebo jiných opatření přidaných k důchodu pečovatele, bez ohledu na to, zda je péče poskytována nezletilým dětem, starším lidem nebo nemocným či zdravotně postiženým osobám, a zároveň aby k pečovatelství vybízely i muže;

40.

vyzývá Komisi, aby neprosazovala žádné politické doporučení, které by vedlo k nárůstu nejistých pracovních vztahů, deregulaci pracovní doby, snížení platů, útoku na kolektivní vyjednávání nebo privatizaci veřejných služeb a sociálního zabezpečení;

41.

vítá probíhající jednání o přijetí směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii; vyzývá orgány EU, aby přijaly rámec EU, který podpoří zavedení nebo úpravu minimální mzdy v každé zemi, mimo jiné na základě vnitrostátního spotřebního koše zboží a služeb za reálné ceny, který bude zahrnovat i odpovídající bydlení, zdravé a vyvážené potraviny, oděvy, udržitelnou dopravu a energie, zdraví a péči i zdroje umožňující lidem smysluplně se zapojit do společnosti, kultury a vzdělávání, což by zajistilo důstojnou životní úroveň, jež by částečně pomohla zmírnit chudobu pracujících, zejména v případě žen; požaduje spravedlivou a přiměřenou minimální mzdu v členských státech jako nezbytné ochranné opatření, které zajistí spravedlivější rozdělení mezd a zaručí spodní hranici mezd chránící ženy a muže na trhu práce; je toho názoru, že rámec pro minimální mzdu musí být vytvořen a zachováván prostřednictvím jasných pravidel a transparentních a účinných postupů využívajících kritéria a orientační ukazatele pro posuzování přiměřenosti, a to mimo jiné s přispěním poradních orgánů a se zapojením sociálních partnerů;

42.

vyzývá členské státy, aby byly ambiciózní při provádění evropské záruky pro děti a směrnice o transparentnosti odměňování, jakož i budoucí směrnice o minimálních mzdách a doporučení o minimálním příjmu;

43.

vyjadřuje politování nad skutečností, že v rozpočtu EU stále není celkově uplatňováno hledisko rovnosti žen a mužů, na což upozornil Evropský účetní dvůr, a požaduje, aby byla tato situace co nejdříve napravena; zdůrazňuje, že hledisko rovnosti žen a mužů musí být uplatňováno na všech úrovních politického cyklu, přičemž tento postup musí vycházet ze spolehlivých údajů; zdůrazňuje, že má-li být dosaženo rovnosti žen a mužů a odstraněna chudoba žen, je důležité sestavovat rozpočet tak, aby zohledňoval rovnost žen a mužů, a to i v rámci všech programů v rozpočtu na rok 2022; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby urychlila zavádění účinné, transparentní a komplexní metodiky a úzce spolupracovala s Parlamentem při měření příslušných genderových výdajů, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (26), s cílem předvést hmatatelné výsledky v rozpočtu na rok 2022 a rozšířit tuto metodiku na všechny programy víceletého finančního rámce;

44.

poukazuje na skutečnost, že fiskální kapacita EU vyžaduje potenciální revizi stávající správy hospodářských a sociálních záležitostí s cílem zmírnit nerovnosti a chudobu žen a dosáhnout rovnosti žen a mužů; požaduje, aby byla správa hospodářských a sociálních záležitostí v souladu s dosažením cílů v oblasti rovnosti žen a mužů, a vyzývá k odstranění chudoby žen;

45.

vyzývá Radu, aby vytvořila účelovou konfiguraci pro rovnost žen a mužů s cílem zavést společná konkrétní opatření zaměřená na řešení problémů v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů a aby zajistila projednávání otázek rovnosti žen a mužů na nejvyšší politické úrovni;

46.

vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly nerovnoměrný genderový dopad inflace a skokového růstu cen energií, k nimž došlo v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině, a aby tuto skutečnost zohlednily při provádění opatření ke zmírnění jejího dopadu na nejchudší osoby;

47.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14.

(2)  Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(3)  Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79.

(4)  Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 130.

(5)  Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 77.

(6)  Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 56.

(7)  Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93.

(8)  Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 14.

(9)  Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 60.

(10)  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 6.

(11)  Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 80.

(12)  Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 38.

(13)  Úř. věst. C 331, 17.8.2021, s. 5.

(14)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191.

(15)  Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 122.

(16)  Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 62.

(17)  Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 192.

(18)  Internetové stránky Eurostatu nazvané „Životní podmínky v Evropě – chudoba a sociální vyloučení“, zobrazeno dne 30. května 2022. K dispozici zde: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Living_conditions_in_Europe_-_poverty_and_social_exclusion&oldid=544210

(19)  Evropský institut pro rovnost žen a mužů, „Index rovnosti žen a mužů 2020: Digitalizace a budoucnost práce“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020.

(20)  Stránka Eurostatu „Gender pay gap statistics“, navštívena 30. května 2022. Viz: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Gender_pay_gap_statistics

(21)  „Gender pay gap statistics“

(22)  https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/7341d588-ddd8-11ea-adf7-01aa75ed71a1/language-en

(23)  Článek Eurostatu ze dne 3. února 2021 nazvaný „Closing the gender pension gap?“.

(24)  EIGE Gender Statistics Database, navštíveno 30. května 2022. K dispozici na: https://eige.europa.eu/gender-statistics/dgs/browse/ta/ta_timeuse.

(25)  Zpráva tematické sekce Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti z dubna 2017 nazvaná „Rovnost žen a mužů a zdanění v Evropské unii“.

(26)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/15


P9_TA(2022)0276

Strategie pro indicko-tichomořský region v oblasti obchodu a investic

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o strategii pro indicko-tichomořský region v oblasti obchodu a investic (2021/2200(INI))

(2023/C 47/02)

Evropský parlament,

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. září 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu (JOIN(2021)0024),

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. dubna 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu,

s ohledem na strategii Nizozemska pro indicko-tichomořský region ze dne 13. listopadu 2020 s názvem „Indo-Pacific: Guidelines for strengthening Dutch and EU cooperation with partners in Asia“ (Indicko-tichomořský region: Pokyny pro posílení spolupráce Nizozemska a EU s asijskými partnery),

s ohledem na politické pokyny německé Spolkové vlády týkající se indicko-tichomořského regionu ze září 2020,

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021„Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2021„Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066),

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. března 2019„EU-Čína – Strategický výhled“ (JOIN(2019)0005),

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. září 2018„Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2021„Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118),

s ohledem na projev o stavu Unie v roce 2021, který dne 15. září 2021 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová,

s ohledem na společnou tiskovou zprávu Evropské služby pro vnější činnost a Ministerstva zahraničních věcí USA ze dne 3. prosince 2021 o konzultacích na vysoké úrovni o indicko-tichomořském regionu,

s ohledem na 11. zasedání parlamentního partnerství Asie-Evropa, které se konalo v Kambodži dne 16. listopadu 2021,

s ohledem na unijní politiku jedné Číny nastíněnou ve strategickém výhledu EU-Čína ze dne 12. března 2019,

s ohledem na komplexní dohodu o investicích, kterou EU a Čína v zásadě uzavřely dne 30. prosince 2020,

s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2021 místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se politických vztahů a spolupráce mezi EU a Tchaj-wanem (1),

s ohledem na své doporučení ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (2),

s ohledem na neformální pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. února 2018 o zpětné vazbě a dalším postupu při zlepšování provádění a vymáhání kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách EU o volném obchodu a na jeho patnáctibodový akční plán týkající se kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji,

s ohledem na Dohodu o volném obchodu ze dne 16. září 2010 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (3),

s ohledem na Dohodu o volném obchodu (4) a Dohodu o ochraně investic ze dne 19. října 2018 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé,

s ohledem na Dohodu o volném obchodu (5) a Dohodu o ochraně investic ze dne 30. června 2019 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé,

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (6),

s ohledem na dohodu o partnerství mezi Evropskou unií na jedné straně a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) na straně druhé,

s ohledem na probíhající jednání o dohodách o volném obchodu mezi EU a Austrálií, Novým Zélandem a Indonésií a na jednání o dohodách o volném obchodu mezi EU a Malajsií, Thajskem a Filipínami, která jsou v současné době pozastavena,

s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o politických vztazích EU se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) (7),

s ohledem na rozhodnutí přijaté na zasedání ministrů ASEAN dne 21. ledna 2019 o vytvoření strategického partnerství mezi EU a ASEAN,

s ohledem na 29. schůzi společného výboru pro spolupráci EU–ASEAN, která se konala dne 11. února 2022,

s ohledem na úvodní meziparlamentní dialog Evropského parlamentu a Meziparlamentního shromáždění ASEAN (AIPA), který se konal dne 22. června 2021,

s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu ze dne 12. prosince 2015 a sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 27. října 2021 o provádění a prosazování obchodních dohod EU (COM(2021)0654),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o přezkumu obchodní politiky EU (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o odvetných čínských sankcích proti subjektům EU, poslancům Evropského parlamentu a poslancům vnitrostátních parlamentů (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o nové strategii EU-Čína (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021„Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020„Provádění společné obchodní politiky – výroční zpráva za rok 2018“ (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o provádění Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou (14),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro rybolov,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0170/2022),

A.

vzhledem k tomu, že indicko-tichomořský region se stal geopolitickou a geoekonomickou realitou; vzhledem k tomu, že díky rostoucímu hospodářskému, demografickému a politickému významu je tento region klíčovým hráčem při utváření mezinárodního pořádku a řešení globálních výzev; vzhledem k tomu, že těžiště světové ekonomiky se přesunulo z Atlantského do Tichého oceánu;

B.

vzhledem k tomu, že Evropa a indicko-tichomořský region společně odpovídají za více než 70 % celosvětového obchodu se zbožím a službami a více než 60 % přímých zahraničních investic (PZI) a jejich roční obchod dosáhl v roce 2019 výše 1,5 bilionu EUR; vzhledem k tomu, že indicko-tichomořský region představuje 60 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) a přispívá dvěma třetinami k celosvětovému hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že EU je největším investorem v regionu, v němž se nachází čtyři z deseti největších světových obchodních partnerů EU (Čína, Japonsko, Jižní Korea a Indie) (15);

C.

vzhledem k tomu, že EU má v tomto regionu v současné době uzavřeny čtyři dvoustranné obchodní dohody (s Japonskem, Singapurem, Jižní Koreou a Vietnamem), pět strategických partnerství (se sdružením ASEAN, Čínou, Indií, Japonskem a Jižní Koreou) a dvě partnerství v oblasti konektivity (s Japonskem a Indií);

D.

vzhledem k tomu, že EU a ASEAN otevřely novou kapitolu svých dlouholetých vztahů uzavřením strategického partnerství v prosinci 2020;

E.

vzhledem k tomu, že posílené meziparlamentní vztahy a parlamentní diplomacie mezi Evropským parlamentem a parlamenty jihovýchodní Asie – prostřednictvím Meziparlamentního shromáždění ASEAN (AIPA) – by měly odrážet budoucí program širších a hlubších vztahů mezi EU a ASEAN; vzhledem k tomu, že Evropský parlament a AIPA jsou přirozenými partnery, kteří mohou významně přispět k posílení vztahů mezi EU a ASEAN;

F.

vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a ASEAN jsou založeny na společných hodnotách a zásadách mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, účinném a udržitelném multilateralismu a volném a spravedlivém obchodu; vzhledem k tomu, že subjekty se sídlem v EU jsou největším poskytovatelem přímých zahraničních investic do regionu ASEAN; vzhledem k tomu, že EU je třetím největším obchodním partnerem ASEAN a ASEAN jako celek představuje třetího největšího obchodního partnera EU mimo Evropu; vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a ASEAN byla po vzájemné dohodě pozastavena v roce 2009;

G.

vzhledem k tomu, že úsilí Koreje, pokud jde o provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, není optimální; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí konkrétnější zlepšení;

H.

vzhledem k tomu, že několik indicko-tichomořských zemí využívá celní preference EU v rámci všeobecného systému preferencí (GSP), což usnadňuje přístup na trhy EU, a vzhledem k tomu, že nejméně rozvinuté země v regionu využívají bezcelního a bezkvótového režimu „Vše kromě zbraní“; vzhledem k tomu, že Pákistán, Filipíny a Srí Lanka jsou příjemci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+); vzhledem k tomu, že tyto nástroje přispěly k hospodářskému rozvoji těchto zemí, k dodržování lidských a pracovních práv, k ochraně životního prostředí a ke zlepšení řádné správy věcí veřejných;

I.

vzhledem k tomu, že nadále vzrůstá geopolitické soupeření v rámci světového pořádku mezi klíčovými hráči, zejména mezi Spojenými státy a Čínou, což má významný dopad na světový obchod; vzhledem k tomu, že nedávné události ovlivnily celosvětově udržitelné dodavatelské řetězce a získávání kritických surovin, což vedlo k eskalaci cen energií a potravin; vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Čínou mají mnohostranný charakter, neboť Čína je partnerem pro spolupráci, ale také hospodářským konkurentem a systémovým soupeřem v řadě oblastí;

J.

vzhledem k tomu, že komplexní a progresívní dohoda o transpacifickém partnerství je otevřenou obchodní dohodou orientovanou na budoucnost, která se snaží zajistit v indicko-tichomořském regionu rovné podmínky a obchodní prostředí založené na pravidlech a poskytuje vzor regionální obchodní integrace; vzhledem k tomu, že USA od této dohody v lednu 2017 odstoupily, zatímco Čína, Tchaj-wan a Spojené království v roce 2021 formálně podaly žádost o přistoupení;

K.

vzhledem k tomu, že v lednu 2022 vstoupilo v platnost Regionální komplexní hospodářské partnerství (RCEP), jež vede sdružení ASEAN a které podepsaly také Austrálie, Čína, Japonsko, Korejská republika a Nový Zéland, čímž vznikl největší obchodní blok na světě; vzhledem k tomu, že cílem RCEP je podporovat větší regionální spolupráci v oblasti obchodu a investic a digitálního obchodu a zároveň řešit regulační otázky s cílem usnadnit přeshraniční pohyb, přičemž zahrnuje pouze omezená ustanovení týkající se práce a životního prostředí;

L.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 urychlila řadu geopolitických trendů, které již probíhaly; vzhledem k tomu, že zároveň zdůraznila potřebu prohloubení mezinárodní spolupráce, jako např. v oblasti zdravotnictví; vzhledem k tomu, že rovněž poukázala na nedostatečnou odolnost hospodářství členských států a zranitelná místa v globálních dodavatelských řetězcích a jasně ukázala potřebu větší diverzifikace;

M.

vzhledem k tomu, že geopolitická realita se od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 dramaticky změnila a další zapojení EU do spolupráce s indicko-tichomořskými partnery je tak ještě důležitější a nutnější, abychom diverzifikovali naše obchodní vztahy, prohloubili spolupráci v oblasti kritických a nově vznikajících technologií, digitálních otázek a surovin, posílili a diverzifikovali dodavatelské řetězce a zlepšili jejich odolnost a udržitelnost a abychom mohli přispívat k řešení globálních výzev;

N.

vzhledem k tomu, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro indicko-tichomořskou oblast, Evropu a zbytek světa existenční hrozby; vzhledem k tomu, že jen v roce 2021 bylo v indicko-tichomořském regionu postiženo katastrofami způsobenými změnou klimatu více než 57 milionů lidí (16);

O.

vzhledem k tomu, že, jak je uvedeno v přezkumu obchodní politiky, EU spolupracuje se svými partnery na zajištění dodržování univerzálních hodnot, zejména podpory a ochrany lidských práv; vzhledem k tomu, že to zahrnuje základní pracovní normy, sociální ochranu, rovnost žen a mužů a boj proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti;

P.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony EU a zámořské země a území, které jsou ústavně spojeny s členskými státy, jsou důležitou součástí přístupu EU k indicko-tichomořské oblasti;

1.

vítá strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, která označuje udržitelný a spravedlivý obchod a investice za prioritu; je přesvědčen, že její hlavní zaměření na inkluzivnost a spolupráci založenou na společných hodnotách a zásadách, včetně závazku respektovat demokracii, lidská práva a právní stát, má zásadní význam; požaduje, aby se strategický přístup EU k indicko-tichomořskému regionu a její spolupráce s ním rozvíjely na základě mnohostranného mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, jehož jádrem bude modernizovaná Světová obchodní organizace a který se bude opírat o zásady otevřeného prostředí pro obchod a investice, rovných podmínek, vzájemnosti a vzájemného prospěchu; zdůrazňuje, že tento nový přístup by měl představovat zásadní změnu orientace vycházející ze společných zájmů, neboť tento region má zásadní význam pro prosperitu EU; konstatuje, že v indicko-tichomořském regionu se nacházejí hlavní vodní cesty, které mají zásadní význam pro obchod EU, a že 40 % zahraničního obchodu EU prochází Jihočínským mořem, takže správa oceánů a stabilita v tomto regionu jsou společným zájmem a oblastí spolupráce; zdůrazňuje, že je třeba zachovat volný a otevřený indicko-tichomořský region pro všechny a zabezpečit volné a otevřené námořní zásobovací trasy v plném souladu s mezinárodním právem, zejména s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu, a se zásadou svobody plavby;

2.

vyzývá Komisi, aby posílila partnerství se všemi příslušnými aktéry v indicko-tichomořském regionu s přihlédnutím k subregionální dynamice a zvláštnostem, která posílí mezinárodní pořádek založený na pravidlech a budou řešit společné globální výzvy, a žádá Komisi, aby úzce spolupracovala se svými podobně smýšlejícími partnery z indicko-tichomořského regionu na posílení hodnotových řetězců prostřednictvím posílení odolnosti, udržitelnosti a oběhovosti našich hospodářství a prostřednictvím diverzifikace obchodních vztahů za účelem snížení strategických závislostí v kritických dodavatelských řetězcích se zvláštním zaměřením na technologie, suroviny a zemědělské produkty, dále prostřednictvím úsilí o plné provádění a lepší vymáhání stávajících obchodních dohod, skrze dokončení probíhajících obchodních jednání a skrze rozvoj spolupráce ve strategických odvětvích; zdůrazňuje, že je důležité spolupracovat s podobně smýšlejícími zeměmi z indicko-tichomořského regionu na vytváření technických a průmyslových norem s cílem dále podporovat EU jako globálního tvůrce norem; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat nové dohody o digitálním partnerství vycházející z rozhodnutí o přiměřené ochraně údajů, a to v první řadě s Japonskem, Korejskou republikou a Singapurem; dále vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s indicko-tichomořskými partnery při provádění plánovaného rámce náležité péče;

3.

připomíná závazek EU prosazovat práva žen a lidská práva a sledovat dopad svých obchodních preferencí na rovnost žen a mužů; znovu opakuje svou podporu zohledňování rovnosti žen a mužů v obchodní politice a vyzývá k přijetí účinných opatření proti vykořisťování žen v odvětvích zaměřených na vývoz;

4.

zdůrazňuje, že by EU měla lépe a strategičtěji využívat svého hospodářského vlivu a zároveň respektovat politické a hospodářské zvláštnosti svých partnerů a jejich zájmy, aby dosáhla svých geopolitických a transformačních cílů, a za tímto účelem využívat celou škálu svých integrovaných politických nástrojů, včetně mechanismu GSP, a prosazovat celosvětové normy v oblasti udržitelného rozvoje, Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje, oběhové hospodářství, lidská práva, včetně práv etnických a náboženských menšin, pracovní práva, úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), genderovou rovnost, řádnou správu, boj proti změně klimatu a provádění Pařížské dohody, boj proti odlesňování a ztrátě biologické rozmanitosti a udržitelný rybolov;

5.

vyzývá k urychlenému provádění nedávno přijaté strategie EU Global Gateway v koordinaci se strategií pro indicko-tichomořský region, aby se posílila udržitelná konektivita v indicko-tichomořský region a s ním; v této souvislosti vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v partnerstvích v oblasti konektivity s Japonskem a Indií; zasazuje se o vytvoření partnerství v oblasti konektivity se sdružením ASEAN s cílem navázat na stávající hlavní plán ASEAN v oblasti konektivity; usiluje o větší spolupráci s dalšími regionálními partnery, jako je Austrálie a Korejská republika; zdůrazňuje, že je třeba propojit strategii Global Gateway s dalšími iniciativami pro důvěryhodné připojení, jako jsou například iniciativy Build Back Better World a Blue Dot Network, a také podpořit spolupráci s čtyřstranným dialogem o bezpečnosti (QUAD) v oblasti vysoce kvalitní infrastruktury;

Platné dohody o volném obchodu a dohody o ochraně investic: vymáhání, provádění a modernizace:

6.

vítá podstatný nárůst dvoustranného obchodu mezi EU a Jižní Koreou od roku 2011, kdy vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu; je potěšen kroky, které Jižní Korea nedávno podnikla v souvislosti s ratifikací a prováděním úmluv MOP č. 29, č. 87 a č. 98 a provedenými změnami zákoníku práce v návaznosti na zprávu panelu odborníků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje; čeká na konkrétní provedení ratifikací; připomíná, že panel konstatuje, že znění dohody o volném obchodu neobsahuje jasné cíle a milníky související s ratifikací úmluv MOP; vyzývá Jižní Koreu, aby urychleně učinila nezbytné kroky k ratifikaci zbývající úmluvy MOP č. 105 a aby i nadále dosahovala pokroku, pokud jde o rovnost žen a mužů a práva žen; podporuje další spolupráci mezi EU a Jižní Koreou v oblasti polovodičů;

7.

vyzývá zbývající členské státy EU, aby přistoupily k vnitřní ratifikaci dohody o ochraně investic a dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem, která byla podepsána v říjnu 2018, a to zejména s ohledem na význam Singapuru jakožto největší destinace přímých zahraničních investic EU v Asii, o čemž svědčí skutečnost, že objem přímých zahraničních investic EU v Singapuru dosáhl na konci roku 2020 výše 256 miliard EUR; vyzývá Singapur, aby vyvinul větší úsilí o ratifikaci a provádění základních úmluv MOP;

8.

je přesvědčen, že dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem napomohla vytvoření udržitelnějšího obchodu; vítá zvýšení míry využití preferencí pro vývoz z EU do Japonska v roce 2020; vyzývá k zahájení jednání o začlenění ustanovení o datových tocích do dohody o hospodářském partnerství; konstatuje, že došlo k určitému pokroku, pokud jde o rozšíření seznamu pro ochranu zeměpisných označení pro obě strany, míru využití celních kvót otevřených Japonskem pro vývozce z EU a proces ratifikace úmluvy MOP č. 105 Japonskem; zdůrazňuje, že je třeba urychleně dosáhnout dalšího pokroku při provádění této dohody, a to i pokud jde o liberalizaci obchodu se službami a ratifikaci úmluvy MOP č. 111; opakuje svou výzvu k brzkému přezkumu kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji s cílem posílit její ustanovení týkající se vymáhání;

9.

vyzývá členské státy k ratifikaci dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Vietnamem, aby tato dohoda mohla vstoupit v platnost a vytvořit příznivé podmínky pro zvýšení investic EU ve Vietnamu a v tomto regionu, zejména v oblastech podporujících ekologickou transformaci a oběhové hospodářství; zdůrazňuje význam, který má kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji pro EU, a vyzývá k urychlenému zřízení domácích poradních skupin; připomíná obavy v souvislosti s porušováním lidských práv; domnívá se, že revize vietnamského trestního zákoníku je důležitá pro zajištění účinného provádění základních úmluv MOP; naléhavě vyzývá Vietnam, aby v souladu s dohodou dokončil klíčové reformy v oblasti práce a aby urychleně do roku 2023 zajistil ratifikaci úmluvy MOP č. 87; naléhavě vyzývá Vietnam, aby pokračoval v úsilí o dosažení rovného zacházení s členskými státy EU, pokud jde o léčiva, a aby zaručil úplné provádění sanitárních a fytosanitárních ustanovení;

10.

vyzývá k nepřetržitým opatřením, jejichž záměrem by bylo zvyšovat mezi podniky, zúčastněnými stranami, občanskou společností, sociálními partnery a občany povědomí o stávajících dohodách o volném obchodu v tomto regionu a o příležitostech, které poskytují; vyzývá k posílení technické a finanční podpory tam, kde je to nutné, s cílem pomoci partnerským zemím účinně provádět dohody o volném obchodu, zejména kapitoly týkající se obchodu a udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s našimi indicko-tichomořskými partnery také v souvislosti s přezkumem směrnice o bezpečnosti dopravy;

11.

připomíná význam parlamentní diplomacie pro urychlení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a členskými státy ASEAN;

Dvoustranné dohody o volném obchodu v jednání nebo v procesu ratifikace (pozitivní obchodní agenda)

12.

požaduje, aby bylo dosaženo zásadního pokroku při jednání o dohodách o volném obchodu mezi EU a Austrálií a EU a Novým Zélandem, a to s cílem zajistit jejich uzavření do poloviny roku 2022, aby Evropský parlament mohl tyto vyvážené dohody řádně ratifikovat v rámci svého stávajícího mandátu, aniž by časový harmonogram ohrozil obsah dohod; domnívá se, že zejména v současné geopolitické situaci je nesmírně důležité, aby demokracie posílily vzájemné vztahy, a to i v oblasti obchodu; zdůrazňuje význam komplexní a vymahatelné kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji a připomíná, že je třeba, aby základní doložku tvořila Pařížská dohoda, a to s cílem zohlednit ambici, kterou je vytvořit z dohody v těchto oblastech „zlatou normu“; připomíná, že je třeba zohlednit specifičnost a citlivost zemědělského odvětví a dosáhnout ochrany zeměpisných označení v obou zemích;

13.

vítá rozhodnutí obnovit jednání o komplexní a vzájemně výhodné obchodní dohodě s Indií, která by podporovala společné hodnoty demokracie a lidská práva, základní pracovní práva a genderovou rovnost, závazek podporovat inkluzivní, soudržný a na pravidlech založený celosvětový pořádek, účinný multilateralismus a posílené vymáhání pravidel v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje se zaměřením na boj proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti; vítá rozhodnutí zahájit jednání o samostatné dohodě o ochraně investic a o dohodě o zeměpisných označeních; vítá, že v několika odvětvích došlo ke zřízení stálých struktur mezi EU a Indií, jako jsou dialogy na vysoké úrovni; vítá úsilí Indie o to, aby splnila ambice EU, pokud jde o obsah a časový plán; vítá společný návrh předsedkyně von der Leyenové a předsedy vlády Modího na vytvoření Rady EU-Indie pro obchod a technologie;

14.

zdůrazňuje, že je třeba, aby se EU zapojila do komplexního dialogu s Čínou, v němž bude důrazně hájit zájmy a hodnoty EU, přičemž je třeba zohlednit současnou geopoliticky komplikovanou celosvětovou situaci, včetně ruské invaze na Ukrajinu; zdůrazňuje, že Čína je pro EU partnerem pro spolupráci a vyjednávání, ale také konkurentem ve stále větším počtu oblastí a systémovým soupeřem; znovu žádá, jak již zdůraznil ve svém usnesení ze dne 16. září 2021 o nové strategii EU-Čína, aby EU vypracovala asertivnější, komplexnější a ucelenější strategii EU-Čína, která by sjednotila všechny členské státy a utvářela vztahy s Čínou v zájmu EU jako celku; zdůrazňuje, že tato strategie by měla podporovat mnohostranný řád založený na pravidlech, jejím jádrem by měla být obrana hodnot a zájmů EU a že by měla být založena na třech zásadách, a to na zásadě spolupráce v rámci možností, konkurence v případě potřeby a konfrontace v případě nutnosti; zdůrazňuje, že je obzvláště důležité pokračovat ve spolupráci s Čínou s cílem podporovat řešení společných problémů a spolupracovat na otázkách společného zájmu, jako je boj proti změně klimatu; uznává, že podpora ze strany Číny měla zásadní význam pro uzavření Pařížské dohody;

15.

uznává, že pokračující zpoždění Číny v dodržování všech pravidel WTO nadále komplikuje obchodní vztahy mezi EU a Čínou; domnívá se, že hlavními problémy, které je třeba vyřešit, jsou četné překážky, kterým evropské společnosti čelí při přístupu na čínský trh, ochrana práv duševního vlastnictví, padělání, obavy o bezpečnost výrobků, sociální a environmentální normy, nucené transfery technologií, povinné společné podniky, nespravedlivé dotace a nekalá konkurence ze strany státních podniků;

16.

přiznává, že jednání o ratifikaci komplexní dohody o investicích mezi EU a Čínou byla v Evropském parlamentu pozastavena v důsledku rozhodnutí Číny uvalit sankce mimo jiné na pět jednotlivých poslanců Evropského parlamentu a na jeho podvýbor pro lidská práva za kritiku týkající se dodržování lidských práv v Číně; zdůrazňuje, že Evropský parlament nemůže zahájit proces projednávání a ratifikace komplexní dohody o investicích, dokud nebudou zrušeny čínské sankce vůči poslancům EP a orgánům EU; dále připomíná nátlak, který Čína vyvíjí na členské státy, například v případě Litvy, a důrazně tento postup odsuzuje; připomíná, že je nezbytné, aby Čína dodržovala mezinárodní normy, a to i pokud jde o dopad na klima, životní prostředí, biologickou rozmanitost, chudobu, zdraví, pracovní práva a lidská práva a otázky související s prevencí a bojem proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

17.

naléhavě vyzývá EU, aby zahájila strukturovaný dialog s Tchaj-wanem o spolupráci v oblasti ekologických technologií a digitální ekonomiky, včetně odvětví polovodičů, s cílem podepsat memorandum o porozumění, které by bylo přínosem pro EU i Tchaj-wan; opakuje svou výzvu Komisi, aby v rámci příprav na jednání o prohloubení dvoustranných hospodářských vazeb zahájila posouzení dopadů, veřejnou konzultaci a stanovení rozsahu dvoustranné dohody o investicích s Tchaj-wanem; rovněž vyzývá Komisi, aby zvážila možnost posílit spolupráci s Tchaj-wanem v oblasti odolných dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že Tchaj-wan je členem WTO; vyzývá k užší spolupráci při celosvětových zdravotních krizích a obchodování se zdravotnickými potřebami;

18.

vítá pokrok, kterého bylo v poslední době dosaženo v jednáních o komplexní dohodě o hospodářském partnerství s Indonésií, a to v i oblastech souvisejících s udržitelností, a obnovené odhodlání obou stran tuto dohodu uzavřít; zdůrazňuje, že podle Světové banky (17) by tato dohoda mohla do roku 2030 přinést růst HDP Indonésie o 2,13 %; zdůrazňuje, že před případným uzavřením dohody je nezbytné podniknout další kroky, zejména v oblasti udržitelnosti a odlesňování se zaměřením na palmový olej a v souvislosti s lépe vymahatelnou kapitolou o strategii pro udržitelný rozvoj, jakož i Pařížskou dohodu;

19.

připomíná, že Filipíny jsou zemí s nižšími příjmy, která využívá unijní mechanismus GSP+; připomíná, že Filipíny budou muset v roce 2024 znovu žádat o výhody systému GSP+ podle nového nařízení o systému GSP; konstatuje, že jednání o dvoustranné dohodě o obchodu a investicích s Filipínami, která byla zahájena v roce 2015, byla pozastavena; připomíná závažné obavy související s porušováním lidských práv; připomíná, že jednání by měla být obnovena až poté, co dojde ke zlepšení znepokojivé a kritické situace v oblasti lidských práv, řádné správy a právního státu;

20.

bere na vědomí, že jednání o dvoustranné dohodě o obchodu a investicích s Malajsií jsou od roku 2012 pozastavena; vybízí malajské orgány, aby zaujaly stanovisko k možnému obnovení jednání, a vybízí obě strany, aby zhodnotily výsledky posouzení dopadů na udržitelnost; zdůrazňuje, že případnému obnovení jednání by mělo předcházet hmatatelné zlepšení situace v oblasti lidských práv v zemi;

21.

všímá si, že jednání o dvoustranné dohodě o obchodu a investicích s Thajskem byla zahájena v roce 2013 a v roce 2014 byla pozastavena; bere na vědomí, že EU v posledních letech podnikla kroky k rozšíření své spolupráce s Thajskem; zdůrazňuje, že je důležité podniknout kroky (v souladu se závěry Rady z roku 2019) k obnovení jednání o ambiciózní a komplexní dohodě o volném obchodu, a vyzývá thajské orgány, aby se v tomto ohledu jasně vyjádřily a prováděly strukturální reformy; zdůrazňuje, že případnému obnovení jednání o komplexní dohodě o volném obchodu by mělo předcházet hmatatelné zlepšení demokratické situace v zemi;

22.

vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala situaci v Myanmaru po převratu v roce 2021 a posoudila, zda by mělo být zahájeno šetření směřující k případnému odnětí obchodních preferencí EBA;

23.

vyzývá Komisi a kambodžské orgány, aby usilovaly o společnou shodu na krocích, které je třeba podniknout k dosažení podmínek umožňujících obnovení obchodních preferencí pro Kambodžu v rámci režimu „Vše kromě zbraní“;

24.

vítá přezkum nařízení o GSP; zdůrazňuje, že stávající země, které jsou příjemci GSP+, a země, na něž se vztahuje režim „Vše kromě zbraní“, které se řadí mezi země s nižšími středními příjmy, budou muset (znovu) požádat o status GSP+ podle nového nařízení o GSP; vyzývá země v regionu, které jsou příjemci systému GSP, GSP+ a EBA, aby se zapojily do posílení účinného provádění svých mezinárodních závazků v oblasti lidských práv, pracovních práv, životního prostředí, řádné správy věcí veřejných a udržitelného rozvoje;

25.

vítá dlouho očekávané zásadní uzavření nástroje EU pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout reciprocity a rovných podmínek na mezinárodních trzích veřejných zakázek; zdůrazňuje, že je třeba dále posílit soubor nástrojů EU na ochranu obchodu, a to urychleným přijetím přísného nařízení o zahraničních dotacích a zaujmout jasný postoj k hospodářskému nátlaku ze strany třetích zemí, jako je nepřijatelný nátlak Číny vůči Litvě koncem roku 2021, prostřednictvím nového nástroje proti nátlaku;

Postoj EU k regionálním a mnohostranným vztahům a jednáním

26.

vyzývá k další spolupráci se sdružením ASEAN a jeho členskými státy a k rozvoji a podpoře strategického partnerství mezi EU a ASEAN; vyzývá obě strany, aby využily impulsu plánovaného summitu EU a ASEAN, který se bude konat v roce 2022 u příležitosti 45. výročí dvoustranného vztahu mezi EU a ASEAN, a předložily nový akční plán EU a ASEAN na nadcházející období s cílem podpořit intenzivnější mnohostrannou spolupráci v klíčových oblastech, a zdůrazňuje, že je třeba oživit iniciativu týkající se dohody o volném obchodu mezi regiony EU a ASEAN, a to na základě společných hodnot a zásad zahrnujících udržitelný rozvoj a podporu základních práv a genderové rovnosti, a to jakmile budou splněny příslušné podmínky; vyzývá k parlamentnímu rozměru 45. výročního summitu a opakuje svůj záměr vytvořit parlamentní shromáždění EU–ASEAN, které by posílilo demokratický rozměr partnerství;

27.

vyzývá k novému strategickému přístupu ke komplexní a progresívní dohodě o transpacifickém partnerství, která je klíčovým prvkem strategie EU pro indicko-tichomořský region; zdůrazňuje, že užší spolupráce by EU umožnila využívat významné hospodářské výhody, pokud jde o možné zvýšení blahobytu, diverzifikaci dodavatelských řetězců a snížení strategických závislostí, a poskytla by EU příležitost nadále utvářet normy v indicko-tichomořském regionu i v celosvětovém měřítku; zdůrazňuje, že EU by měla prozkoumat možnost budoucího přistoupení ke komplexní a progresívní dohodě o transpacifickém partnerství a také posoudit možnosti propojení stávajících dohod s partnery, například prostřednictvím jejich protokolů o pravidlech původu, aby se zvýšila míra využívání preferencí těchto dohod a maximalizovala jejich přidaná hodnota.

28.

vyzývá Komisi, aby nadále důkladně sledovala přímé ekonomické dopady Regionálního komplexního hospodářského partnerství na hospodářství EU a vyhodnocovala jeho dlouhodobé strategické a geopolitické důsledky;

o

o o

29.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi sdružení ASEAN, generálnímu tajemníkovi Meziparlamentního shromáždění sdružení ASEAN a příslušným zemím indicko-tichomořského regionu.

(1)  Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 170.

(2)  Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 109.

(3)  Úř. věst. L 127, 14.5.2011, s. 6.

(4)  Úř. věst. L 294, 14.11.2019, s. 3.

(5)  Úř. věst. L 186, 12.6.2020, s. 3.

(6)  Úř. věst. L 330, 27.12.2018, s. 3.

(7)  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 44.

(8)  Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 155.

(9)  Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 170.

(10)  Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 40.

(11)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 117.

(12)  Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.

(13)  Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 14.

(14)  Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 109.

(15)  Společné sdělení ze dne 16. září 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu (JOIN(2021)0024).

(16)  Observer Research Foundation, „Climate change and geostrategic ocean governance in the Indo-Pacific“ (Změna klimatu a geostrategická správa oceánů v indicko-tichomořském regionu, 14. ledna 2022.

(17)  Viz str. 9 studie Světové banky o hospodářských a distribučních dopadech dohod o volném obchodu. Případ Indonésie.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/23


P9_TA(2022)0277

Budoucí spolupráce mezi EU a Indií v oblasti obchodu a investic

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o budoucí spolupráci mezi EU a Indií v oblasti obchodu a investic (2021/2177(INI))

(2023/C 47/03)

Evropský parlament,

s ohledem na společné prohlášení přijaté na schůzce vedoucích představitelů EU a Indie, která se konala v Portu dne 8. května 2021,

s ohledem na společné prohlášení a plán činnosti do roku 2025 pro strategické partnerství EU a Indie přijatý na 15. summitu EU a Indie dne 15. července 2020 a na další společná prohlášení týkající se partnerství v oblasti boje proti terorismu, klimatu a energie, urbanizace, migrace a mobility a hospodaření s vodou,

s ohledem na první dialogy na vysoké úrovni o obchodu a investicích, které se konaly v únoru a dubnu 2021 mezi výkonným místopředsedou Komise a indickým ministrem obchodu a průmyslu,

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 20. listopadu 2018 nazvané „Prvky strategie EU pro Indii“ (JOIN(2018)0028) a na související závěry Rady ze dne 10. prosince 2018,

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 19. dubna 2007 o mandátu k vyjednávání o obchodu a investicích s Indií a ze dne 14. července 2011 o mandátu k vyjednávání o obchodu a investicích s Indií: směrnice pro jednání týkající se vyjednávání o obchodu a investicích,

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. září 2021 nazvané „Strategie EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu“ (JOIN(2021)0024),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2021 nazvané „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2017 o politických vztazích EU s Indií (2) a ze dne 21. ledna 2021 o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií (3),

s ohledem na své doporučení ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o obchodních aspektech a důsledcích onemocnění COVID-19 (6),

s ohledem na společný návrh usnesení ze dne 29. ledna 2020 o novele indického zákona o státním občanství z roku 2019,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0193/2022),

A.

vzhledem k tomu, že EU a Indie na základě svého závazku pravidelně se setkávat na nejvyšší úrovni a posilovat své strategické partnerství s cílem zlepšit hospodářskou a politickou spolupráci svolaly v květnu 2021 setkání vedoucích představitelů;

B.

vzhledem k tomu, že EU a Indie jako dvě největší demokracie na světě mají silné politické, hospodářské, sociální a kulturní vazby; vzhledem k tomu, že dvoustranné obchodní vztahy však dosud nedosáhly svého plného potenciálu;

C.

vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé EU a Indie potvrdili své odhodlání zachovat a prosazovat účinný multilateralismus a mnohostranný řád založený na pravidlech, jehož jádro tvoří Organizace spojených národů (OSN) a Světová obchodní organizace (WTO);

D.

vzhledem k tomu, že Indie se na 11. mimořádném zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN zdržela hlasování o rezoluci s názvem „Humanitární důsledky agrese proti Ukrajině“ ze dne 24. března 2022, přičemž 140 zemí hlasovalo pro;

E.

vzhledem k tomu, že EU je třetím největším obchodním partnerem Indie a vedoucím zahraničním investorem v této zemi, zatímco Indie je devátým největším obchodním partnerem EU a v roce 2021 představovala jen méně než 2,1 % jejího celkového obchodu se zbožím; vzhledem k tomu, že existuje nevyužitý potenciál pro silnější, hlubší a vzájemně prospěšnou hospodářskou spolupráci, která by mohla vést k vytváření nových pracovních míst a k lepším příležitostem pro oba partnery, za předpokladu, že budou chráněny evropské normy;

F.

vzhledem k tomu, že od roku 2003 existuje zóna volného obchodu ASEAN-Indie (AIFTA), včetně dohody o obchodu se zbožím, dohody o obchodu službami a investiční dohody;

G.

vzhledem k tomu, že strategický rámec EU pro vztahy s Indií, zakotvený ve strategickém partnerství EU a Indie, v globální strategii EU, strategii EU pro Indii, strategii pro propojení EU a Asie, partnerství Indie a EU v oblasti konektivity, dialogu Indie a EU o lidských právech a ve strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, zdůraznil zásadní význam spolupráce s Indií v rámci globální agendy EU; vzhledem k tomu, že dne 25. dubna 2022 se EU a Indie dohodly na zřízení Rady pro obchod a technologie;

H.

vzhledem k tomu, že Indie stále čelí významným výzvám, pokud jde o udržitelný rozvoj, lidská práva a životní prostředí, zejména pokud jde o situaci menšin a základní svobody; vzhledem k tomu, že Parlament vyjádřil znepokojení nad novelou zákona o státním občanství z roku 2019 (CAA), který vylučuje muslimy z ochrany vyplývající z občanství;

I.

vzhledem k tomu, že Indie dosud neratifikovala všechny hlavní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), konkrétně Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 87) a Úmluvu o právu se organizovat a kolektivně vyjednávat (č. 98); vzhledem k tomu, že pracovní síla v neformální ekonomice v Indii stále představuje více než 90 % všech pracovních sil; vzhledem k tomu, že miliony lidí tak nemají sociální pojištění a jejich život je poznamenán nejistotou (7);

1.

vyzývá Komisi, Radu Evropské unie a Evropskou službu pro vnější činnost, aby vyvinuly veškeré úsilí s cílem zlepšit a prohloubit vztah s Indií, která je strategickým partnerem EU; opětovně zdůrazňuje potřebu hlubšího partnerství založeného na sdílených hodnotách, jako je svoboda, demokracie, pluralismus, právní stát, řádná správa, rovnost, dodržování lidských práv, pracovních práv, práv žen a zásady rovnosti pohlaví, závazek k prosazování inkluzivního a soudržného světového řádu založeného na pravidlech, účinného multilateralismu a udržitelného rozvoje, k boji proti změně klimatu a k podpoře míru a stability ve světě;

2.

vítá dohodu mezi EU a Indií o založení Rady pro obchod a technologie, která posílí naše strategické partnerství, a zavazuje se podporovat její provádění; považuje tento nový mechanismus za smysluplné fórum pro řešení nových výzev v oblasti obchodu, technologií a bezpečnosti a zdůrazňuje, že je důležité posílit obchod s technologiemi a zároveň věnovat zvláštní pozornost technologiím pro boj proti změně klimatu;

3.

připomíná, že obchod mezi EU a Indií se mezi lety 2009 a 2019 zvýšil o více než 70 % a že obě strany sdílejí společný zájem podporovat bližší a hlubší hospodářské vazby; uznává, že Indie je pro EU důležitým partnerem, aby EU mohla diverzifikovat své dodavatelské řetězce; dále uznává, že na obou stranách existují citlivé otázky, domnívá se však, že by mohly být vyřešeny výhodně pro obě strany;

4.

zdůrazňuje, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ zahrnuje povinnost snížit do roku 2030 používání pesticidů o 50 % a zvýšit podíl zemědělské půdy používané pro účely ekologického zemědělství na 25 %;

5.

očekává pohotovou reakci na schůzku vedoucích představitelů EU a Indie konanou v květnu 2021 s cílem otevřeně se zabývat spoluprací na nejvyšší úrovni založenou na hodnotách v otázkách obchodu a investic; vítá připravenost obou partnerů usilovat o uzavření ambiciózní, vyvážené, komplexní a vzájemně prospěšné obchodní dohody založené na hodnotách, jakož i samostatné dohody o ochraně investic a dohody o zeměpisných označeních;

6.

zdůrazňuje hospodářský a strategický význam této dohody, která bude úspěšná pouze tehdy, pokud se jí podaří postupně dospět ke sdílené agendě a společným hodnotám EU a Indie v oblasti udržitelného rozvoje, což by mělo přinést sdílenou prosperitu, růst a zaměstnanost, posílení konkurenceschopnosti, boj proti chudobě, pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje, podporu boje proti změně klimatu a prosazování provádění Pařížské dohody, práv pracovníků a základních svobod, rovnosti žen a mužů a silnějšího postavení žen, a pokud výslovně zohlední výsledky probíhajícího přezkumu v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje;

7.

konstatuje, že EU je největším obchodním partnerem Indie v zemědělsko-potravinářském odvětví; připomíná, že odvětví zemědělství je významnou součástí indického hospodářství a představuje 41 % indické zaměstnanosti; poukazuje na citlivost i potenciál určitých zemědělských odvětví jak v EU, tak v Indii; zdůrazňuje, že širší přístup zemědělských produktů na trh by neměl vést k nespravedlivé konkurenční výhodě některé strany; upozorňuje na to, že je třeba zajistit, aby dovoz zemědělsko-potravinářských produktů z Indie splňoval zdravotní a bezpečnostní normy EU; domnívá se, že EU by měla Indii podporovat v pomoci tamním zemědělcům, aby omezili používání pesticidů; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a Indie úzce spolupracovaly na řešení důsledků pokračující ruské války na Ukrajině pro zajišťování potravin;

8.

poukazuje na to, že jedním z cílů budoucích obchodních a investičních dohod mezi EU a Indií je posílit hospodářské, obchodní a investiční vztahy mezi EU a Indií v plném souladu s mezinárodně uznávanými normami a dohodami v oblasti lidských práv, životního prostředí a práce, vytvořit řádné, transparentní, otevřené, nediskriminační a předvídatelné regulační a podnikatelské prostředí pro podniky na obou stranách a uvolnit nevyužitý potenciál obousměrné hospodářské spolupráce mezi EU a Indií:

9.

znovu co nejdůrazněji odsuzuje nezákonnou, nevyprovokovanou a neoprávněnou útočnou válku Ruské federace proti Ukrajině; oceňuje neutralitu Indie od její nezávislosti; poukazuje na to, že EU a Indie jsou ochotny spolupracovat v zájmu prosperujícího a mírového světa, vyjadřuje však politování nad tím, že Indie váhá odsoudit vojenskou agresi Ruské federace vůči Ukrajině; zdůrazňuje, že je důležité, aby demokracie spolupracovaly a sladily svůj postoj v hlavních oblastech, zejména pokud jde o základní hodnoty a otevřený a udržitelný obchod založený na hodnotách;

10.

domnívá se, že stávající mandát k jednání o obchodní dohodě, samostatné dohodě o ochraně investic a dohodě o zeměpisných označeních je dostatečně komplexní a široký pro to, aby byla jednání opětovně zahájena, a že by měl být vykládán v souladu s nejaktuálnějšími normami; domnívá se, že je zapotřebí zajistit, aby environmentální a lidskoprávní normy patřily k základním prvkům nadcházející komplexní obchodní dohody a aby její nedílnou součástí byla specializovaná kapitola pro malé a střední podniky, specializovaná kapitola týkající se digitálního obchodu, specializovaná kapitola týkající se surovin, která zlepší přístup na trh, a ambiciózní a vymahatelná kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji, která bude v souladu s Pařížskou dohodou; dále se domnívá, že dohoda by měla obsahovat ustanovení o udržitelných potravinových systémech a o rovnosti žen a mužů;

11.

vyzývá indickou vládu, aby předložila plán ratifikace dvou zbývajících základních úmluv MOP č. 87 a 98, a domnívá se, že jejich zásady musí být řádně a včas provedeny; zdůrazňuje, že vzhledem k neformální povaze indického trhu práce existuje mnoho problémů spojených s prováděním a prosazováním mezinárodních pracovních norem; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v budoucí obchodní dohodě byly zohledněny všechny základní úmluvy MOP; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí obchodní dohoda mezi EU a Indií bude v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a COP26;

12.

souhlasí s vedoucími představiteli EU a Indie ohledně toho, že má-li se zachovat dynamika směřující k obnovení jednání, je nezbytné nalézt řešení dlouhodobých problémů týkajících se přístupu na trh; vybízí tedy vyjednavače, aby nalezli okamžitá řešení dlouhodobých problémů týkajících se přístupu na trh napříč úrovněmi správy i odvětvími (např. automobily, automobilové součástky, zemědělství, zdravotnické prostředky, léčivé přípravky, sanitární a fytosanitární látky s dráždivými účinky, veřejné zakázky a necelní překážky, jako jsou nařízení o kontrole jakosti, certifikace, dodržování mezinárodních norem a požadavky na lokalizaci), aniž by bylo rychlé uzavření dohody na úkor jejího obsahu;

13.

vybízí vyjednavače, aby významně pokročili při uzavírání komplexní, vzájemně výhodné a moderní dohody o volném obchodu, která bude v souladu s WTO, bude se zakládat na pravidlech a upřednostní oblasti napomáhající udržitelnému růstu, řešení nerovností a spravedlivé digitální a ekologické transformaci, jako jsou:

i)

komplexní vzájemné odstranění cel a kvót, kdy bude současně věnována pozornost citlivým produktům a bude zajištěno, aby snížení nebyla kompenzována zvýšením domácích daní a poplatků u dovážených produktů, mimo jiné na úrovni států;

ii)

urychlené, transparentnější a méně svazující celní režimy, jakož i komplexní postup elektronické certifikace pomocí jednotného kontaktního místa a odstranění neúměrných zákazů dovozu;

iii)

transparentní a rychlé postupy schvalování přístupu na trh, regionalizace a auditu, podložené vědecky odůvodněnými sanitárními a fytosanitárními dovozními opatřeními, mezinárodními normami a pravidly, která jdou nad rámec Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření; dohoda by měla usilovat o to, aby Indie zajistila spolupráci v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření a rychle schválila všechny stávající a budoucí aplikace pro přístup na trh, včetně těch, které se zpozdily v souvislosti se zkušebními zásilkami a problémy týkajícími se certifikace;

iv)

odstranění množících se technických překážek obchodu, včetně přezkumu překážek v oblasti IKT, zdravotnických prostředků, hraček, alkoholických nápojů, leštěných diamantů, zemědělských produktů, potravin a oceli; dohoda by měla usilovat o soulad s mezinárodními normami Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) a Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), přesáhnout Dohodu WTO o technických překážkách obchodu, zajistit, aby nedocházelo ke zdvojování testování a certifikace, a zefektivnit režimy poskytování licencí, nařízení o kontrole jakosti a klinické zkoušky;

v)

komplexní kapitola o zadávání veřejných zakázek na všech úrovních správy s cílem prosazovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace při zadávání veřejných zakázek prostřednictvím účinných nápravných opatření; požaduje v tomto ohledu, aby Indie přistoupila k Dohodě WTO o vládních zakázkách a aby zakázala diskriminační praktiky vybízení ke koupi domácích produktů, jako jsou některé praktiky související s iniciativou „Make in India“ a „Atmanirbhar Bharat“ („soběstačná Indie“), neboť jejich cílem je upřednostňovat domácí výrobu a odrazovat od dovozu a významně ovlivňovat přístup společností z EU na trh;

vi)

zajištění rovných podmínek v oblasti dotací a obchodní praxe státních podniků;

vii)

komplexní kapitola o ochraně vysoké úrovně pro práva duševního vlastnictví, zaměřená mimo jiné na ustanovení o spolupráci a přenosu technologií, která by měla usnadnit neomezující a rychlý postup patentových přihlášek, rychlé a účinné prosazování norem v oblasti práva duševního vlastnictví, včetně ochrany zeměpisných označení EU; zvláštní pozornost je však třeba věnovat schopnosti Indie vyrábět cenově dostupné generické léčivé přípravky pro domácí potřeby v oblasti zdraví nebo pro vývoz do jiných rozvojových zemí, které je potřebují, v souladu s prohlášením z Dohá k dohodě TRIPS o veřejném zdraví;

viii)

zvláštní kapitola o malých a středních podnicích s cílem zohlednit jejich specifické potřeby a poskytnout jim právní jistotu; zdůrazňuje, že je třeba pro malé a střední podniky vytvořit regulační prostředí příznivé pro podnikání, včetně harmonizovaných a zjednodušených celních postupů a menší administrativní a regulační zátěže, aby tak byly překonány všechny celní a necelní překážky, které malým a středním podnikům brání ve vstupu na indický trh; zdůrazňuje, že je nutné usnadnit sdílení informací o přístupu na trh, obchodních předpisech, obchodních postupech a pravidlech původu;

ix)

zahrnutí ambiciózní kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, která by po vzoru nejnovějších a moderních dohod EU o volném obchodu zaručovala obchodní a investiční spolupráci založenou na hodnotách a prosazovala nejpřísnější mezinárodní normy v oblasti pracovních práv, včetně důrazných opatření k odstranění dětské a nucené práce, ochraně životního prostředí a prosazování rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že udržitelnost se musí v dohodě odrazit průřezově prostřednictvím vymahatelných ustanovení zohledňujících přezkum politiky v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje;

x)

vytvoření moderních, harmonizovaných a recipročních pravidel původu v souladu s nejmodernějšími a komplexními dohodami EU o volném obchodu, která budou vstřícná vůči malým a středním podnikům;

xi)

začlenění nově předloženého akčního plánu pro oběhové hospodářství s cílem zajistit méně odpadu, posílit postavení spotřebitelů, učinit z udržitelných výrobků normu a stát v čele celosvětového úsilí v oblasti oběhového hospodářství

xii)

zákaz neautomatických licenčních řízení pro dovoz nebo vývoz, s výjimkou odůvodněných případů;

xiii)

odstranění všech diskriminačních a nepřiměřených překážek pro usazování jak v odvětví služeb, tak ve výrobním odvětví, jakož pro poskytování přeshraničních služeb, s cílem zajistit rovné podmínky pro poskytovatele služeb z EU a Indie;

xiv)

posílená pravidla digitálního obchodu založená na normách EU a globálních postupech; domnívá se zejména, že sítě 5G nesmí být zaváděny za využití povinného přenosu technologií, jako je nucené zveřejňování zdrojových kódů, algoritmů a šifrovacích klíčů;

xv)

potvrzení práv a povinností obou stran podle dohod WTO (v oblasti antidumpingové, antisubvenční a ochranné), zkoumání oblastí společného zájmu, které jdou nad rámec těchto norem WTO, a začlenění dočasného dvoustranného ochranného mechanismu;

xvi)

zaručení řádné správy věcí veřejných a právního státu a řešení překážek způsobených právní nejistotou;

14.

připomíná, že malé a střední podniky jsou páteří socioekonomického rozvoje Indie a představují 45 % celkové průmyslové výroby země; domnívá se, že Indie a EU by měly i nadále usilovat o zajištění příznivého a stabilního podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky, usnadnit jim přístup na mezinárodní trhy a umožnit jim plně využívat obchodních příležitostí; vítá v tomto ohledu zřízení asistenční služby pro malé a střední podniky v oblasti duševního vlastnictví v Indii, která poskytuje malým a středním podnikům podporu v první linii při ochraně a prosazování jejich práv duševního vlastnictví, a vyzývá Komisi, aby na základě této iniciativy dále vytvářela digitální platformy, které by pomohly snížit obchodní náklady a administrativní zátěž a zároveň zvýšit účast malých a středních podniků na mezinárodním obchodu;

15.

vyzývá obě strany, aby na základě posouzení zvážily interoperabilní toky dat mezi jurisdikcí Indie a EU v plném souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (8); vybízí Indii, aby svůj nový zákon o ochraně údajů sladila s nejpřísnějšími mezinárodně uznávanými normami pro ochranu údajů a soukromí; vyzývá Indii, aby se připojila k iniciativě EU týkající se mezinárodních norem pro ochranu údajů;

16.

vyzývá vyjednávací tým EU, orgány EU a členské státy, aby co nejlépe využily závazku Indie týkajícího se mnohostrannosti a mezinárodního obchodního řádu založeného na pravidlech, a vybízí Indii, aby se konstruktivně podílela na dosažení smysluplných výsledků na 12. a 13. Konferenci ministrů WTO; chválí návrh reformy, který společně sponzorovaly EU a Indie a jenž se týká Orgánu WTO pro řešení sporů, a vyzývá Indii, aby se připojila k mnohostrannému prozatímnímu ujednání o odvolání při rozhodčím řízení; vyzdvihuje odhodlání vedoucích představitelů EU a Indie posílit koordinaci globální ekonomické správy, zejména v rámci WTO a G20; očekává, že bude informován o výsledcích dialogu vysoce postavených představitelů EU a Indie, jehož cílem je prohloubit dvoustrannou spolupráci ohledně otázek WTO pod záštitou dialogů na vysoké úrovni o obchodu a investicích;

17.

vyjadřuje politování nad tím, že pro investory z EU přetrvává nejistota, zejména v důsledku toho, že se Indie v roce 2016 rozhodla jednostranně ukončit všechny své dvoustranné dohody o investicích;

18.

bere na vědomí, že obě strany jsou připraveny jednat o samostatné dohodě o ochraně investic, která by zvýšila právní jistotu pro investory na obou stranách a dále posílila dvoustranné obchodní vztahy a jež by do Indie přilákala více investic z EU, a podporuje, aby měly obě strany možnost vyčerpat vnitrostátní opravné prostředky; doporučuje pracovat na dosažení společných a vzájemně přínosných cílů v této oblasti, aby se podpořil udržitelný hospodářský růst a inovace; zdůrazňuje, že tato dohoda by měla mimo jiné obsahovat ochranu před diskriminací na základě původu, před nezákonným vyvlastněním, odepřením spravedlnosti, zásadními porušeními práva na spravedlivý proces, zjevnou svévolí, cílenou diskriminací na základě zjevně nesprávných důvodů a nekorektním zacházením; navrhuje, aby před ukončením jednání bylo provedeno komplexní posouzení dopadů; vítá indické investice v Evropě jako hnací sílu hospodářské dynamiky, zvýšené konkurenceschopnosti a diverzifikované výroby;

19.

opětovně potvrzuje, že dohoda o ochraně investic by mohla být vhodným odrazovým můstkem pro další posílení dvoustranných obchodních vztahů; vybízí vyjednavače, aby se dohodli na zřízení mnohostranného soudu pro investice a na specializovaném systému soudů EU a Indie pro investice, který by byl dočasným řešením do doby, než bude zřízen mnohostranný soud pro investice, k němuž by se měla připojit EU i Indie;

20.

vítá závazek vedoucích představitelů uzavřít zvláštní dohodu o zeměpisných označeních, ať už jako samostatnou dohodu nebo jako dohodu začleněnou do komplexní obchodní dohody; považuje tuto dohodu za prioritu pro zemědělství a zemědělsko-potravinářská odvětví EU s cílem chránit zeměpisná označení EU; vyzývá Komisi, aby usilovala o sestavení úplného seznamu zeměpisných označení EU;

21.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU prosazovala lidská práva a právo na potraviny jako ústřední zásadu a prioritu potravinových systémů a jako základní nástroj jejich transformace; vyzývá EU, aby provedla deklaraci OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech a zajistila, aby měly nejvíce marginalizované osoby přístup k výživným potravinám;

22.

konstatuje, že ačkoli indický právní řád umožňuje pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) za účelem jejich zpracování na potraviny a krmiva, je režim GMO v této zemi podobný režimu EU, pokud jde o důkladnost a přísnost;

23.

konstatuje, že je důležité rozhodně pokročit v zákazu všech antibiotik a veterinárních léčiv, která nejsou v souladu s normami pro potraviny, jež stanoví Codex alimentarius;

24.

zdůrazňuje, že EU musí zajistit, aby se v rámci dohody o spolupráci s Indií zlepšila úroveň vzájemné spolupráce a aby obě strany dodržovaly všechny hospodářské, sociální, environmentální, zdravotní, bezpečnostní a kvalitativní normy EU;

25.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala studii možného hospodářského dopadu této dohody, přičemž je třeba mít na paměti, že zemědělství a chov hospodářských zvířat v Indii nepodléhají předpisům EU, které zvyšují výrobní náklady, což by mohlo vést k nekalé hospodářské soutěži, jak tomu bylo již v případě jiných dohod se zeměmi mimo EU;

26.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že text dohody bude, stejně důsledně jako tomu bylo v předchozích dohodách o volném obchodu EU, chránit společný jednotný trh EU tím, že zabrání:

i)

dovozu nepovolených geneticky modifikovaných organismů v potravinách, krmivech a osivu;

ii)

dovozu zemědělských produktů a potravin s vyšším obsahem reziduí pesticidů, než povolují právní předpisy EU, a to prostřednictvím systémového uplatňování pravidel EU o maximálních limitech reziduí;

iii)

dovozu zemědělských produktů a potravin, při jejichž produkci byly použity hormonální přípravky, které jsou v EU zakázány;

iv)

zavlečení kmenů mikrobů rezistentních na antimikrobika;

27.

připomíná, že dne 14. prosince 2021 vyvolala Indie nesouhlas WTO kvůli obrovským dotacím poskytovaným na její výrobu a vývoz cukru; vyzývá proto k pozastavení kvóty 10 000 MT CXL pro indický cukr, neboť se neplánuje přezkum dotací, které porušují pravidla WTO; žádá, aby nadcházející obchodní jednání mezi EU a Indií zajistila odstranění dotací na cukr, které nejsou slučitelné s pravidly WTO;

28.

vítá zřízení dvou společných pracovních skupin s cílem posílit spolupráci v oblasti regulace zboží a služeb, mimo jiné pokud jde o ekologické a digitální technologie a odolné dodavatelské řetězce, a to v konzultaci se zástupci různých zúčastněných stran požívajících rovnocenné postavení; zdůrazňuje zásadní úlohu dialogů na vysoké úrovni o obchodu a investicích pro zajištění náležitého pokroku celkově, mimo jiné ohledně dlouhodobých problémů týkajících se přístupu na trh; očekává, že bude o výsledku těchto dialogů okamžitě a pravidelně informován;

29.

vyzývá vyjednavače, aby se přednostně dohodli na vytvoření dvoustranné platformy pro předběžné a následné konzultace mezi EU a Indií, která by byla koncipována tak, aby usnadnila diskuse a konzultace před jakýmikoli novými opatřeními nebo subvencemi, jež by mohly mít negativní dopad na obchod nebo investice; domnívá se, že tato platforma by usnadnit dialog se zástupci široké škály zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti; zastává názor, že podnikatelská a průmyslová sdružení by měla mít možnost upozornit sekretariát této platformy na jakékoli nové překážky obchodu či investic; domnívá se, že tato platforma by se měla nakonec stát nedílnou součástí správního rámce budoucí obchodní dohody;

30.

má za to, že na správě potenciální dohody o volném obchodu mezi EU a Indií by se měl podílet společný výbor, který by zajistil společné monitorování, strukturovaný dialog a dohled Evropského parlamentu a obou komor parlamentu Indie; poukazuje na to, že je klíčové, aby se do monitorování provádění této dohody zapojila občanská společnost, a požaduje, aby byly po vstupu dohody v platnost bezodkladně zřízeny domácí poradní skupiny, v nichž budou vyváženě zastoupeni zástupci podnikatelských organizací, odborových svazů a občanské společnosti, včetně nezávislých organizací působících v oblasti práce a životního prostředí;

31.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Indie.

(1)  Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 48.

(3)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 117.

(4)  Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 109.

(5)  Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(6)  Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 10.

(7)  https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_emp/---ifp_skills/documents/publication/wcms_734503.pdf

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/30


P9_TA(2022)0278

Směrem ke společným evropským opatřením v oblasti péče

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 Směrem ke společným evropským opatřením v oblasti péče (2021/2253(INI))

(2023/C 47/04)

Evropský parlament,

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

s ohledem na cíle stanovené v článku 3 SEU, zejména na boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, na podporu sociální spravedlnosti, rovnosti žen a mužů, mezigenerační solidarity a ochrany práv dítěte, jakož i na hospodářskou, sociální a územní soudržnost,

s ohledem na článek 8 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, který zakotvuje cíl EU o odstranění nerovností a podpoře rovnosti žen a mužů, a na horizontální sociální doložku v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na cíle sociální politiky stanovené v článcích 151 a 153 SFEU,

s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu, zejména na její článek 15 o právu osob se zdravotním postižením na nezávislost, sociální integraci a účast a článek 23 o právu starších osob na sociální ochranu,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a zejména na její článek 25 o právu starších osob vést nezávislý a důstojný život a článek 26 o začlenění osob se zdravotním postižením, a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod uvedenou v článku 6 SEU,

s ohledem na zásady evropského pilíře sociálních práv, zejména na zásadu 17 o začleňování osob se zdravotním postižením a zásadu 18 o právu na dlouhodobou péči,

s ohledem na Desetiletí OSN pro zdravé stárnutí (2021–2030) a na rámec WHO, v souladu s nímž mají země dosáhnout integrovaného nepřetržitého poskytování dlouhodobé péče (1),

s ohledem na akční plán pro evropský pilíř sociálních práv a jeho hlavní cíle do roku 2030,

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména na cíl č. 3 „Zdraví a kvalitní život“, č. 5 „Rovnost žen a mužů“, č. 8 „Důstojná práce a ekonomický růst“ a č. 10 „Méně nerovností“,

s ohledem na tematickou zprávu nezávislé odbornice OSN pověřené problematikou požívání veškerých lidských práv staršími osobami ze dne 22. července 2020 o dopadu onemocnění způsobeného koronavirem (COVID-19) na požívání veškerých lidských práv staršími osobami (A/75/2020) (2) a na její prohlášení o autonomii starších osob a péči o ně na 30. zasedání Rady OSN pro lidská práva (3),

s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP), a zejména na Úmluvu o ošetřovatelských pracovnících (C149) z roku 1977 a k ní připojené doporučení č. 157, C183 o ochraně mateřství z roku 2000 a k ní připojené doporučení č. 191, C189 o pracovnících v cizí domácnosti z roku 2011 a k ní připojené doporučení č. 201, C190 o násilí a obtěžování z roku 2019 a k ní připojené doporučení č. 206 a doporučení č. 202 o minimální úrovni sociální ochrany,

s ohledem na zprávu MOP ze dne 19. prosince 2019 nazvanou „Dopad plnění cílů udržitelného rozvoje na tvorbu pracovních míst v oblasti péče o děti v raném věku, vzdělávání, zdraví a dlouhodobé péče ve 45 zemích“,

s ohledem na usnesení MOP o globální výzvě k přijetí opatření zaměřených na člověka po krizi COVID-19, která budou inkluzivní, udržitelná a odolná, přijaté na 109. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 2021,

s ohledem na zprávu MOP ze dne 7. března 2022 nazvanou „Péče na pracovišti: Investice do pečovatelské dovolené a služeb v zájmu rovnějšího postavení žen a mužů ve světě práce“,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

s ohledem na politické směry předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové,

s ohledem na pracovní program Komise na rok 2022,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (5),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (6),

s ohledem na nařízení (EU) 2021/522, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 (7),

s ohledem na společnou iniciativu OECD a Evropské komise nazvanou „Zdravotní stav“,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (8),

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (9),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (10),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431 ze dne 9. března 2022, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (11),

s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (12),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

s ohledem na akční plán Komise na podporu sociální ekonomiky a vytváření pracovních míst ze dne 9. prosince 2021,

s ohledem na zelenou knihu Komise o stárnutí ze dne 27. ledna 2021 (COM(2021)0050),

s ohledem na sdělení Komise z roku 2021 nazvané „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti“,

s ohledem na ministerské prohlášení přijaté na čtvrté ministerské konferenci Evropské hospodářské komise OSN o stárnutí v Lisabonu dne 22. září 2017 nazvané „Udržitelná společnost pro všechny věkové skupiny: využití potenciálu delšího života“,

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování, který předložila Komise dne 4. března 2021 (COM(2021)0093),

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, který předložila Komise dne 28. října 2020 (COM(2020)0682),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) SOC/687-EESC-2021 ze dne 19. ledna 2022 nazvané „Na cestě k novému modelu péče o seniory: poučení z pandemie COVID-19“,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) SOC/535- EESC-2016 ze dne 21. září 2012 nazvané „Práva stálých domácích pečovatelů“,

s ohledem na zprávu o dlouhodobé péči nazvanou „Trendy, výzvy a příležitosti ve stárnoucí společnosti“ z roku 2021, kterou vypracovaly Výbor pro sociální ochranu a Evropská komise (GŘ EMPL),

s ohledem na stanovisko skupiny odborníků ze dne 23. června 2021 zabývajících se účinnými způsoby investování do zdraví nazvané „Podpora duševního zdraví pracovníků ve zdravotnictví a dalších nezbytných pracovníků“,

s ohledem na závěry Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 14. června 2021 o socioekonomickém dopadu COVID-19 na genderovou rovnost (ST/8884-21),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě koronavirové krize a pokrizového období (14),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (15),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 o Akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III (16),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny (17),

s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (18),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o právech dítěte s ohledem na strategii EU pro práva dítěte (19),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19 (20),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2022 o posilování Evropy v boji proti rakovině – směrem ke komplexní a koordinované strategii (21),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (22),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o stárnutí starého kontinentu: možnosti a výzvy spojené s politikou zaměřenou na stárnutí po roce 2020 (23),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 (24),

s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o situaci zdravotně postižených žen (25),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. června 2021 nazvané „Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce“ (COM(2021)0323),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 o novém strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období po roce 2020 (včetně lepší ochrany pracovníků před expozicí škodlivým látkám, stresem v práci a poškozeními z opakovaného namáhání) (26),

s ohledem na zprávu ETUI/EPSU o transparentnosti odměňování a úloze genderově neutrálního hodnocení práce a klasifikace pracovních míst ve veřejných službách,

s ohledem na doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (27),

s ohledem na činnost Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, a zejména na jeho spolupráci s členskými státy při řešení problematiky nehlášené práce,

s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) za rok 2021 a jeho tematické zaměření na zdraví,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0189/2022),

A.

vzhledem k tomu, že sociální práva jsou součástí lidských a ústavních práv a práva žen jsou základními lidskými právy, a vzhledem k tomu, že Benátská komise Rady Evropy, Evropský soud pro lidská práva a Listina zdůrazňují, že lidská práva jsou součástí právního státu; vzhledem k tomu, že akční plán pro evropský pilíř sociálních práv stanoví konkrétní iniciativy pro provádění zásad, které jsou nezbytné pro budování silnější sociální Evropy za účelem spravedlivé transformace a oživení, jako je rovnost žen a mužů, rovné příležitosti, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, péče o děti a podpora dětí, začleňování osob se zdravotním postižením a dlouhodobá péče; vzhledem k tomu, že předpokladem pro provádění těchto iniciativ, včetně těch, které se konkrétně týkají zásad 17 a 18, bude rozšíření a posílení hodnoty a práv pečovatelských pracovníků; vzhledem k tomu, že evropský semestr a srovnávací přehled sociálních ukazatelů by měly být využívány k posílení spravedlivější, rovné, udržitelné a odolné společnosti; vzhledem k tomu, že požívání nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví je základním právem a že vysoká úroveň ochrany zdraví musí být zajištěna a prováděna prostřednictvím všech politik a činností Unie; vzhledem k tomu, že přístup ke kvalitním veřejným službám je rozhodujícím faktorem kvality života v rámci strategie v oblasti péče a zvýšených investic do tohoto odvětví;

B.

vzhledem k tomu, že děti tvoří 18,3 % obyvatelstva EU (28); vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo v EU 47,5 % domácností, v nichž žilo alespoň jedno dítě, a 14 % domácností představovaly děti s rodičem samoživitelem (29), z nichž většinu tvořily ženy;

C.

vzhledem k tomu, že velká většina pečovatelů a poskytovatelů péče, formální i neformální, placené i neplacené, jsou ženy; vzhledem k tomu, že pečovatelské povinnosti v domácnosti určují schopnost žen vykonávat placenou práci během celého jejich pracovního života, jakož i dobu trvání a druh této práce, což ovlivňuje jejich účast na společenském, hospodářském, kulturním a politickém životě; vzhledem k tomu, že stereotypy, podle kterých jsou ženy lepšími pečovatelkami, a vnímání neplacené péče a práce v domácnosti jako „ženské práce“ posilují model „muž živitel rodiny – žena pečovatelka“, který i nadále formuje přístup k sociálním právům, a má tudíž dopad na ekonomickou nezávislost žen a přispívá k podhodnocování a ekonomické neviditelnosti péče, zejména příspěvku pečovatelů z řad rodinných příslušníků, jakož i k podhodnocování pečovatelských pracovníků v soukromých a veřejných institucích;

D.

vzhledem k tomu, že 80 % veškeré dlouhodobé péče v Evropě poskytují neformální pečovatelé (30), převážně ženy, a to bez nároku na spravedlivé pracovní podmínky a většinou bez finanční odměny nebo odpovídající sociální podpory, což z péče činí extrémně genderovou otázku; vzhledem k tomu, že poskytování neformální péče je spojeno s nedostatkem práv, jako je pracovní neschopnost nebo dovolená za kalendářní rok, jakož i se snížením míry zaměstnanosti v souvislosti s mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, zvýšením míry chudoby a sociálního vyloučení, horším duševním zdravím a zvýšeným pocitem sociální izolace a osamělosti, což má negativní dopad na fyzické a duševní zdraví, dobré životní podmínky a sociální začlenění pečovatelů; vzhledem k tomu, že podle odhadů přispívají ženy neplacenou pečovatelskou prací k celosvětové ekonomice každoročně 11 biliony USD (31), což odpovídá 9 % celosvětového HDP (32);

E.

vzhledem k tomu, že se v této situaci nachází 15,4 % mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), protože pečují o děti nebo nezpůsobilé dospělé osoby nebo mají jiné rodinné povinnosti; vzhledem k tomu, že 88 % těchto osob NEET tvoří ženy (33);

F.

vzhledem k tomu, že je třeba vzít na vědomí, že na péči jsou odkázáni všichni lidé, a to v různé míře mimo jiné v závislosti na věku, sociálně-ekonomickém postavení, fyzických dispozicích a osobním zázemí od dětství až po stáří; vzhledem k tomu, že péče by měla být odlišována od podpory poskytované osobám se zdravotním postižením nebo onemocněním; vzhledem k tomu, že společenská a ekonomická hodnota pečovatelské práce, placené i neplacené, není oceňována a uznávána a je třeba ji opětovně posoudit a učinit ji ústředním bodem hospodářských politik; vzhledem k tomu, že je třeba naléhavě řešit dopady osob s pečovatelskými povinnostmi na sociální oblast, rovnost žen a mužů a ekonomiku, zejména vzhledem k demografickým změnám;

G.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy a EU jsou vázány Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD), včetně jejího článku 19 o přijetí účinných a vhodných opatření zaručujících rovné právo všech osob se zdravotním postižením na nezávislý život, účast na společenském životě a sociální začlenění; vzhledem k tomu, že základním předpokladem pro nezávislý život osob se zdravotním postižením, jejich účast na společenském životě a sociální začlenění je rovný a účinný přístup k cenově dostupným kvalitním pečovatelským a podpůrným službám;

H.

vzhledem k tomu, že péče zahrnuje všechny služby podporující autonomii a nezávislost osob, které potřebují péči, jakož i fyzické, psychické, emocionální, sociální a osobní potřeby i potřeby spojené s péčí o domácnost jednotlivců a skupin ve zranitelném postavení; vzhledem k tomu, že péče by měla být uznána jako právo, které zaručuje rovné požívání práv, důstojnost, autonomii, začlenění a dobré životní podmínky osob potřebujících péči; vzhledem k tomu, že Evropská unie může doplňovat a podporovat opatření členských států, pokud jde o zlepšování pečovatelských služeb jak pro ty, o něž je pečováno, tak pro ty, kdo péči poskytují;

I.

vzhledem k tomu, že pečovatelskou činností se rozumí řada služeb poskytovaných jednotlivci, rodinami, komunitami, poskytovateli placených služeb, veřejnými organizacemi a státními institucemi v různém prostředí, od institucí až po domácnosti;

J.

vzhledem k tomu, že Komise definuje osobní služby a služby pro domácnost jako „širokou škálu činností, které přispívají k dobrým domácím životním podmínkám rodin a jednotlivců, včetně péče o děti, dlouhodobé péče a péče o osoby se zdravotním postižením, domácích prací, doučování, domácích oprav, péče o zahradu a podpory IKT“; vzhledem k tomu, že k osobním službám a službám pro domácnost patří pečovatelské i jiné služby, přímé i nepřímé; vzhledem k tomu, že na celosvětové úrovni jsou osobní služby a služby pro domácnost obvykle označovány termínem práce v domácnosti; vzhledem k tomu, že začlenění pracovníků v cizí domácnosti mezi pečovatelské pracovníky proto uznává, že poskytování péče nezahrnuje jen osobní péči, ale také nerelační nepřímou péči, která je nezbytným předpokladem pro poskytování osobní péče; vzhledem k tomu, že v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost jsou pečovatelské a jiné než pečovatelské činnosti velice úzce propojeny a velká část pracovníků vykonává obojí, čímž se řadí mezi pečovatelské pracovníky;

K.

vzhledem k tomu, že pro delší, zdravý a aktivní život je zásadní přístup ke kvalitní péči a vytváření prostředí vstřícného vůči starším osobám; vzhledem k tomu, že se předpokládá, že počet osob v EU, které potřebují dlouhodobou péči, vzroste z 30,8 milionu v roce 2019 na 38,1 milionu v roce 2050 (34); vzhledem k tomu, že několik členských států se již potýká s nedostatkem pracovních sil v odvětví dlouhodobé péče, který se s rostoucí poptávkou po tomto druhu péče bude pravděpodobně jen zhoršovat, a vzhledem k tomu, že tato situace vyžaduje investice do pracovní síly a důstojné zaměstnanecké a pracovní podmínky;

L.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 vyzdvihla klíčovou úlohu pracovníků v osobních službách a službách pro domácnost v naší společnosti a ukázala, že je naléhavě nutné zajistit plné uznání těchto pracovníků ve všech členských státech spolu s právy na kolektivní vyjednávání, sociální zabezpečení a sociální ochranu; vzhledem k tomu, že kvůli přetrvávajícímu nedostatečnému uznání těchto pracovníků v několika členských státech přišli mnozí z nich během pandemie COVID-19 o práci, aniž by mohli využívat státní náhrady mezd a programy pro zachování pracovních míst; vzhledem k tomu, že pandemie vedla u mnoha pracovníků v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost ke ztrátě ubytování a vystavila je násilí a obtěžování na pracovišti;

M.

vzhledem k tomu, že ačkoli každý jednotlivec přebírá v průběhu života alespoň jednou úlohu pečovatele a příjemce péče, jsou závislost na druhých, fyzické nebo duševní postižení, onemocnění, tělesná slabost a potřeba péče a podpory spojeny se stigmatizací a stereotypy, jež se prolínají s jinými důvody diskriminace, zejména s diskriminací na základě pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, státní příslušnosti, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jakož i sociálně-ekonomického nebo přistěhovaleckého či jinak znevýhodněného původu, což zvyšuje riziko chudoby nebo sociálního vyloučení;

N.

vzhledem k tomu, že obyvatelstvo EU stárne, přičemž v roce 2018 bylo 19 % občanů EU starší 65 let (35); vzhledem k tomu, že v oblasti péče v Evropě jsou stále problémem diskriminace na základě věku a nenaplněné, neviděné a neuznané potřeby; vzhledem k tomu, že s věkem se zvyšuje počet lidí, kteří jsou závislí na pomoci druhých nebo potřebují zdravotní a dlouhodobou péči;

O.

vzhledem k tomu, že revmatická a muskuloskeletální onemocnění patří mezi nejvíce rozšířená, hendikepující a zatěžující nepřenosná onemocnění na světě, která postihují více než 100 milionů Evropanů a představují více než 50 % let života s postižením v Evropě; vzhledem k tomu, že vzhledem k rozšířenosti revmatických a muskuloskeletálních onemocnění, jejich hendikepujícím důsledkům a vysokému výskytu komorbidit jsou osoby trpícími těmito onemocněními významným zdrojem poptávky po dlouhodobé formální i neformální péči v Evropě;

P.

vzhledem k tomu, že mnozí pečovatelé a pracovníci v cizí domácnosti jsou příslušníci etnické menšiny nebo migranti (36), kteří se nacházejí ve velmi nejisté situaci a čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám kvůli své rase nebo etnickému původu, pohlaví, socioekonomického postavení a státní příslušnosti a poskytují stálou domácí pečovatelskou práci s často neomezenou pracovní dobou, což porušuje právní předpisy týkající se pracovní doby ve formální i neformální ekonomice; vzhledem k tomu, že těmito pracovníky jsou většinou ženy, které nemají oficiální pracovní smlouvu, a jsou tak více ohroženy vykořisťováním a často bez přístupu ke svým právům, zejména k právům na důstojnou práci a sociální ochranu;

Q.

vzhledem k tomu, že ve všech členských státech, včetně venkovských regionů, které jsou obzvláště postiženy stárnutím obyvatelstva, chybí vysoce kvalitní, přístupné, dostupné a finančně dosažitelné pečovatelské služby; vzhledem k tomu, že monitorování formální a neformální péče, jakož i formy a způsobu stávajících pečovatelských služeb je ztěžováno nedostatkem údajů, včetně rozčleněných údajů, chybějícími ukazateli kvality, jako je harmonizované evropské šetření o využití času (ETUS) zaměřené na hodnocení a monitorování poskytovaných služeb, plány pro provádění a nedostatečnými znalostmi poskytovatelů zdravotní péče o dočasně hendikepujících onemocněních;

R.

vzhledem k tomu, že jedním z nejzákladnějších práv v oblasti péče a podpory je právo zvolit si druh a místo služby; vzhledem k tomu, že právo zvolit si druh péče je často oslabováno nedostatečnou dostupností domácí podpory a osobní asistence; vzhledem k tomu, že členské státy osobní asistenci velice zřídka dostatečně podporují a pro příliš mnoho lidí zůstává tato asistence finančně nedosažitelná; vzhledem k tomu, že až 75 % starších osob, které potřebují dlouhodobou péči, uvádí, že by se ocitly pod hranicí rizika chudoby, pokud by byly nuceny platit za služby domácí péče plnou tržní cenu (37); vzhledem k tomu, že i ve většině hospodářsky nejrozvinutějších zemí hradí systémy sociální ochrany méně než 40 % celkových nákladů na dlouhodobou péči o osoby se středně velkými potřebami (38); vzhledem k tomu, že členské státy musí zajistit poskytování kvalitních a náležitě financovaných a fungujících pečovatelských služeb a systémů sociální ochrany, do nichž musí být lépe začleněna kvalitní dlouhodobá péče, což má zásadní význam pro zlepšení sociální spravedlnosti a přispěje k rovnosti žen a mužů;

S.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prohloubila a zviditelnila stávající nerovnosti a výzvy, které poukazují na řadu strukturálních problémů zakořeněných v evropském systému sociální péče, jako jsou např. pečovatelská zařízení a systémy zdravotní péče, jimž chybí zdroje, nebo nedostatek investic, pokud jde o přístup k formální péči a službám v domácnosti, včetně včasné, cenově dostupné a vysoce kvalitní lékařské péče, a upozornila na již existující krize v odvětví péče v důsledku výrazně zvýšené pracovní zátěže v tomto odvětví, nedostatku pečovatelských pracovníků, nedostatečně financovaných systémů zdravotní péče s chybějící kapacitou a nadměrného spoléhání se na neformální neplacenou péči nebo na nehlášenou práci; vzhledem k tomu, že tato situace zvyšuje psychosociální rizika, jimž čelí pečovatelé, kteří v odvětví zůstávají, což jsou většinou ženy; vzhledem k tomu, že problémy spojené s pandemií měly za následek osamělost a sociální izolaci a zvýšily riziko zneužívání, zanedbávání a zhoršení fyzického a duševního zdraví osob, které potřebují péči, jakož i obecných životních podmínek všech generací v celé EU, zejména tam, kde byly investice do péče před pandemií nižší (39); vzhledem k tomu, že dlouhodobé dopady na zdraví a dobré životní podmínky jednotlivců, jakož i sociální a hospodářské důsledky je ještě třeba plně posoudit a začlenit do příslušných oblastí politiky;

T.

vzhledem k tomu, že potřeby neformálních pečovatelů nejsou v Evropě uspokojovány a pandemie COVID-19 poukázala na obtíže neformálních pečovatelů a osob, jimž je neformální péče poskytována, a odhalila nepřiměřenou závislost na ženách a dívkách (40); vzhledem k tomu, že nedostatečné uznání pracovníků poskytujících osobní služby a služby pro domácnost nebo chybná klasifikace jejich zaměstnaneckého statusu vedly k tomu, že mnozí z nich, kteří přišli během pandemie COVID-19 o zaměstnání, neměli přístup k opatřením sociální ochrany;

U.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zhoršila stávající nerovnosti mezi ženami a muži, zejména pokud jde o nárůst neplacené pečovatelské práce a nerovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, a vedla ke dvojí zátěži pro mnoho žen, které měly delší pracovní směny a dodatečnou povinnost neformální péče doma; vzhledem k tomu, že před pandemií COVID-19 (41) denně o děti, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením v EU pečovalo 37,5 % žen, ovšem jen 24,7 % mužů; vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie přibylo ženám v průměru dalších přibližně 13 hodin neplacené práce týdně (42); vzhledem k tomu, že ženy, které pracují z domova nebo na částečný úvazek nebo jsou nezaměstnané, byly vystaveny ještě většímu tlaku, neboť nadále vykonávaly většinu rodinných pečovatelských povinností a práce v domácnosti (43); vzhledem k tomu, že všechny dopady pandemie COVID-19 ještě nejsou plně známy a její socioekonomický dopad na ženy bude i nadále pociťován;

V.

vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace až polovina úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID-19 v Evropě byla úmrtí, k nimž došlo v zařízeních dlouhodobé péče (44); vzhledem k tomu, že více než 70 % sociálních a zdravotnických pracovníků, kteří onemocnění COVID-19 čelili v první linii, tvořily ženy, z nichž se mnohé potýkaly s účinky, mj. dlouhodobými účinky, infekce COVID-19, byly izolovány a čelily nebývalému množství stresu, úzkostí, depresí, sebevražd a dokonce posttraumatických stresových poruch; vzhledem k tomu, že v roce 2021 opustilo toto povolání v EU 30 % zdravotních sester a ošetřovatelů (45); vzhledem k tomu, že vysoká míra výskytu onemocnění COVID-19 a úmrtnosti v důsledku tohoto onemocnění v zařízeních dlouhodobé péče, a to i kvůli nedostatečnému přístupu k ochranným pomůckám, testování a lékařské péči, poukázala na systémové nedostatky související s příliš pomalým přechodem od ústavní péče k rodinné a komunitní péči, s nedostatkem pracovníků způsobeným obtížemi při získávání a udržení pracovníků, špatnými zaměstnaneckými a pracovními podmínkami, nedostatkem možností profesního rozvoje pro pracovníky v odvětví péče, potížemi přeshraničních pečovatelů a nedostatečnou podporou neformálních pečovatelů;

W.

vzhledem k tomu, že kromě neuspokojených léčebných potřeb měla pandemie COVID-19 dramatický negativní dopad na přístup ke vzdělání, důstojnému bydlení a službám, které jsou nezbytné pro životní pohodu a rozvoj dětí, a přidávala další zátěž v oblasti péče a vzdělávacích povinností všem rodičům, zejména ženám a rodičům samoživitelům (46); vzhledem k tomu, že empirické důkazy potvrzují, že omezení pečovatelských služeb a zvýšení neplacené pečovatelské práce vykonávané ženami během pandemie COVID-19 obnovilo a posílilo nerovnosti mezi ženami a muži;

X.

vzhledem k tomu, že poskytování kvalitní péče závisí na existenci dostatečně velké, dobře vyškolené, motivované a specializované pracovní síly, na vytváření atraktivních a důstojných pracovních podmínek prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, na přiměřených a spravedlivých mzdách, jakož i na integrovaných službách a přiměřeném veřejném financování; vzhledem k tomu, že odvětví péče se již dlouho potýká s nedostatkem pracovních sil a v letech 2019 a 2020 opustilo odvětví rezidenční péče 421 000 pracovníků; (47); vzhledem k tomu, že kvalitní pečovatelská práce je kvalifikovaným povoláním, které vyžaduje odbornou přípravu a zkušenosti, a poptávka po kvalifikovaných pečovatelích se bude v nadcházejících letech jen zvyšovat; vzhledem k tomu, že zaměstnanost a průběžná odborná příprava na pracovišti prostřednictvím profesionalizace odvětví mohou přispět ke zvýšení kvality poskytovaných pečovatelských služeb; vzhledem k tomu, že v souvislosti s delšími postupy péče a vývojem postupů a technologií získávají pečovatelé odborné znalosti, které je třeba uznávat; vzhledem k tomu, že směrnice o nabytých právech (2001/23/ES) musí být uplatňována vždy, když jsou pracovní smlouvy zaměstnanců převedeny na poskytovatele péče, jenž nabývá příslušných práv;

Y.

vzhledem k tomu, že v Evropské unii je nejméně 3,1 milionu pracovníků osobních služeb a služeb v domácnostech zaměstnáno tak, že nejsou hlášeni a postrádají uznání a základní práva pracovníků, jako je kolektivní vyjednávání, sociální zabezpečení a sociální ochrana (48); vzhledem k tomu, že nehlášená práce vede k nižší ochraně pracovníků, usnadňuje pracovní vykořisťování a zneužívání a zároveň představuje pro členské státy ztrátu příjmů; vzhledem k tomu, že podmínky státních příslušníků třetích zemí bez dokladů, kteří pracují v pečovatelském sektoru, jsou obzvláště náročné z hlediska zajištění jejich sociálních práv a důstojných pracovních podmínek;

Z.

vzhledem k tomu, že evropská platforma pro řešení problematiky nehlášené práce se stala stálou pracovní skupinou Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) s cílem posílit spolupráci s orgány členských států při řešení problematiky nehlášené práce;

AA.

vzhledem k tomu, že studie ukazují, že více než 90 % starších osob by v pokročilém věku chtělo žít ve svých domovech; avšak pouze 20 % tráví poslední roky svého života ve svém soukromém bydlení a mnoho z nich žije v zařízeních ústavní péče (49); vzhledem k tomu, že chybí pečovatelské služby přizpůsobené individuálním potřebám a preferencím; vzhledem k tomu, že za tímto účelem je třeba (50) změnit struktury péče z centralizovaných institucí na péči zaměřenou na pacienta a na rodinnou a komunitní péči, aby bylo možné více podporovat autonomii osob, které potřebují péči a podporu, zajistit hmatatelný hospodářský a sociální přínos a zvyšovat životní pohodu příjemců péče; vzhledem k tomu, že rezidenční péče často nesplňuje normy týkající se podpory nezávislosti osob, které tyto služby využívají, a je často spíše místem spojeným s koncem života než místem pro důstojný život, pro další rozvoj a účast na společenském a kulturním životě; vzhledem k tomu, že k této změně nedochází nebo je příliš pomalá, postrádá zdroje a musí zohledňovat různé potřeby a citlivá místa komunit, například příjmové a jiné nerovnosti; vzhledem k tomu, že investice členských států by měly směřovat do této oblasti;

AB.

vzhledem k tomu, že je důležité zjistit více faktů ohledně zneužívání při všech formách péče, informovat o faktorech vedoucích k těmto praktikám, podporovat informovanost, odbornou přípravu, odhalování a boj proti zneužívání u všech profesí zapojených do péče a vytvořit veřejné platformy pro oznamování takových praktik;

AC.

vzhledem k tomu, že trh práce bývá obvykle genderově segregován a podhodnocuje odvětví, v nichž ženy představují většinu pracovní síly; vzhledem k tomu, že v roce 2020 byly hrubé hodinové výdělky žen v EU v průměru o 13,0 % nižší než výdělky mužů (51);

AD.

vzhledem k tomu, že péče je často podceňována, nedostává se jí uznání a neformálním pečovatelům je poskytována nedostatečná finanční náhrada a často jim není poskytována žádná náhrada; vzhledem k tomu, že podhodnocování, pokud jde o mzdy a pracovní podmínky, jakož i nedostatečné zviditelnění péče a práce v domácnosti úzce souvisí s převládajícími genderovými rolemi a normami, podle nichž mají být ženy pečovatelkami a muži živiteli, a se začarovaným kruhem „dvojí devalvace“, kdy je péče kvůli nedostatku ocenění odsunována do nejvíce znevýhodněných skupin společnosti, a v důsledku toho je péče devalvována, protože ji vykonávají nejvíce znevýhodněné skupiny, a domácí péče a další osobní služby a služby pro domácnost jsou navíc poskytovány za zavřenými dveřmi;

AE.

vzhledem k tomu, že feminizace pečovatelského sektoru prohlubuje rozdíly v zaměstnanosti, platech a důchodech žen a mužů v důsledku podílu žen pracujících ve formální a neformální péči a může vést k vyššímu riziku chudoby a k nižším daním odváděným členským státům, čímž se v Evropě ročně přijde o 370 miliard EUR na HDP (52);

AF.

vzhledem k tomu, že v odvětví péče převládají ženy a migranti, zejména mobilní pracovníci z EU a ze zemí mimo EU, přičemž ženy tvoří 76 % ze 49 milionů zaregistrovaných pracovníků v odvětví péče v EU (53) a více než 85 % pracovníků neplacené péče ve všech členských státech, pokud zohledníme denní i týdenní práci (54);

AG.

vzhledem k tomu, že v oblasti dlouhodobé péče pracuje 6,3 milionu odborníků, mezi nimiž jsou nadměrně zastoupeny ženy (81 %), a vzhledem k tomu, že roste počet pracovníků ve věku nad 50 let, pracovníků na částečný úvazek, pracovníků s nejistým zaměstnáním, pracovníků platforem, jakož i migrujících, neformálních a mobilních pracovníků, včetně stálých domácích pečovatelů (přibližně 8 % těchto pracovníků jsou cizinci); vzhledem k tomu, že v roce 2020 představovali migrující a mobilní pracovníci 28 % pracovníků osobní péče (55); vzhledem k tomu, že nedostatek pečovatelů je v některých regionech EU zesílen tímto „odlivem péče“ a fenoménem globálních řetězců pečovatelských služeb; vzhledem k tomu, že je tudíž nemožné uvažovat o péči pouze v rámci hranic jednoho státu; vzhledem k tomu, že stále existují překážky, které brání bezplatnému poskytování pečovatelských služeb v EU; vzhledem k tomu, že tito pracovníci mají pro naši společnost zásadní význam jak z hlediska veřejného zdraví, tak z hlediska sociálního začlenění příjemců péče, kteří jsou někdy izolováni;

AH.

vzhledem k tomu, že ve všech členských státech je plat v odvětví péče a domácích prací výrazně nižší než průměrná mzda a nižší než plat, který pracovníci dostávají za stejné zaměstnání v jiných odvětvích, zejména ve zdravotnictví (56); vzhledem k tomu, že je to způsobeno neformálním charakterem práce, nižším rozsahem kolektivního vyjednávání v těchto odvětvích a podhodnocováním odvětví, v nichž převažují ženy, jako je pečovatelský sektor; vzhledem k tomu, že zaměstnanci, kteří pracují v ziskovém a neziskovém sektoru, často nemají přístup ke sdružením zastupujícím zájmy pracovníků a ke kolektivnímu vyjednávání; vzhledem k tomu, že v členských státech s kolektivními smlouvami pro některé části odvětví je rozdíl ve srovnání s průměrnou mzdou nejmenší (57); vzhledem k tomu, že zastoupení pracovníků, včetně odborů, a kolektivní vyjednávání hrají zásadní roli při zastupování práv a zájmů pracovníků ve všech oblastech péče, jakož i při zvyšování a udržování standardů v celém tomto odvětví;

AI.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 poukázala na různé problémy, pokud jde o podmínky zaměstnávání pracovníků dlouhodobé péče; vzhledem k tomu, že pracovníci dlouhodobé péče byli vystaveni ještě většímu riziku nákazy onemocněním COVID-19 než zdravotnický personál v nemocnicích, a to z důvodu nedostatku osobních ochranných prostředků a vhodného školení pro uplatňování infekčních protokolů a dalších preventivních činností;

AJ.

vzhledem k tomu, že ačkoli je péče emocionálně uspokojivou činností pro velkou většinu pečovatelů, má často negativní dopad na fyzické a duševní zdraví pečovatelů a způsobuje potíže, pokud jde o sladění péče s placenou prací, což je obzvláště patrné v případě pečovatelek (58); vzhledem k tomu, že duševní zdraví formálních a neformálních pečovatelů během koronavirové pandemie neúměrně utrpělo: vzhledem k tomu, že během pandemie došlo k nárůstu duševních problémů, což zvýšilo zátěž v oblasti péče; vzhledem k tomu, že pečovatelská práce je často spojena s prací na směny, s prací, k níž jsou pracovníci vyzváni v krátkém časovém předstihu, a s dlouhou pracovní dobou; vzhledem k tomu, že zdravotní rizika a nevýhodná pracovní doba jsou hlavními příčinami relativně vysokého počtu absencí v odvětví dlouhodobé péče; vzhledem k tomu, že 38 % pečovatelů se domnívá, že v důsledku nepříznivých dopadů své práce nebudou moci v této práci pokračovat do věku 60 let (59);

AK.

vzhledem k tomu, že 33 % pracovníků dlouhodobé péče se v Evropě potýká s některým druhem nepříznivého sociálního chování (včetně verbálního zneužívání, hrozeb a ponižujícího chování) a pouze 22 % pracovníků dlouhodobé péče je velmi spokojeno se svými pracovními podmínkami (60);

AL.

vzhledem k tomu, že existují různé formy zaměstnávání formálních stálých domácích pečovatelů, například prostřednictvím pečovatelských společností nebo agentur pro dočasnou práci a zprostředkovatelů;

AM.

vzhledem k tomu, že ženy představují většinu osob, kterým je poskytována péče, a 44 miliony lidí v EU poskytují neformální dlouhodobou péči rodinným příslušníkům, sousedům nebo přátelům (61), z nichž většinu tvoří ženy, a že 12 % žen a 7 % mužů poskytuje neformální dlouhodobou péči více než 40 hodin týdně (62); vzhledem k tomu, že téměř 30 % osob starších 65 let trpí dvěma nebo více nepřenosnými nemocemi; vzhledem k tomu, že nepřenosné nemoci představují značnou a rostoucí zátěž pro pacienty, pečovatele, společnost a systémy zdravotní péče;

AN.

vzhledem k tomu, že vysoký počet příjemců péče, kteří potřebují neformální péči, přímo souvisí s nedostatkem, nepřístupností a cenovou nedostupností kvalitních odborných služeb vyhovujících jejich potřebám, jakož i s automatickým rozhodnutím mnoha členských států využívat neplacenou neformální péči jako hlavní zdroj péče (63); vzhledem k tomu, že poskytování neformální péče by mělo být otázkou volby a nikoli nutnosti kvůli nedostatku dostupných pečovatelských služeb;

AO.

vzhledem k tomu, že významná část odvětví formální stálé domácí péče působí v šedé zóně, což má nepříznivý dopad na kvalitu domácí péče; vzhledem k tomu, že chybí údaje, které by umožnily přesně určit počet pečovatelů působících v šedé zóně;

AP.

vzhledem k tomu, že ženy v EU vykonávají o 13 hodin týdně více neplacené péče a práce v domácnosti než muži (64); vzhledem k tomu, že přístup k cenově dostupné a kvalitní formální dlouhodobé péči o závislé rodinné příslušníky a nerovné rozdělení neplacené péče a práce v domácnosti mezi muži a ženami jsou zásadními faktory určujícími, zda ženy nastoupí do zaměstnání a budou v něm pokračovat, a taktéž určujícími kvalitu pracovních míst žen; vzhledem k tomu, že 7,7 milionu žen v EU je mimo trh práce kvůli neformálním pečovatelským povinnostem, ovšem totéž se týká pouze 450 000 mužů, a že 29 % žen zaměstnaných na částečný úvazek označuje za hlavní důvod faktu, že pracují na částečný úvazek, pečovatelské povinnosti (65); vzhledem k tomu, že pouze 6 % mužů (oproti 29 % žen) uvádí, že hlavním důvodem jejich práce na částečný úvazek jsou pečovatelské povinnosti, a pouze 64 % otců v EU poskytuje denně péči (66);

AQ.

vzhledem k tomu, že ženy rovněž častěji přerušují profesní dráhu, bývají zaměstnány na menší počet hodin a častěji pracují na částečný úvazek a v nejistém nebo dočasném zaměstnání; vzhledem k tomu, že odvětvová segregace, nerovné rozdělení neplacené péče a práce v domácnosti jsou hlavními příčinami přetrvávajících rozdílů v zaměstnanosti, mzdách a důchodech, jakož i většího rizika chudoby a sociálního vyloučení žen; vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů činil v roce 2020 v průměru 27 % (67); vzhledem k tomu, že rovnoměrné rozdělení neplacené péče a práce v domácnosti, tedy rovnoměrné zapojení mužů do těchto činností, má jasný pozitivní dopad na podíl žen v placeném zaměstnání a na snižování rozdílů v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že povinnosti týkající se péče o děti jsou příčinou změny v zaměstnanosti u 60 % žen ve srovnání se 17 % zaměstnaných mužů a vedou ke zkrácení pracovní doby u 18 % zaměstnaných žen a jen u 3 % mužů (68); vzhledem k tomu, že existence, přístupnost a cenová dostupnost vysoce kvalitních zařízení péče o děti mají zásadní význam pro to, aby se lidé, zejména ženy s pečovatelskými povinnostmi, mohli zapojit na trh práce; vzhledem k tomu, že problémy v oblasti veřejného zdraví, jako jsou migrény, jsou u žen častější (69) a na velké části takto trpících žen leží stále hlavní břímě péče o děti a domácích prací;

AR.

vzhledem k tomu, že tyto nesrovnalosti jsou potvrzeny na celosvětové úrovni, kdy ženy věnují neplacené pečovatelské práci v průměru 3,2 krát (201 pracovních dnů v roce) více času než muži (63 pracovních dnů), a jsou nejvýraznější v případě dívek a žen v zemích se středními příjmy, které mají horší výsledky ve vzdělávání, žijí ve venkovských oblastech a mají děti ve školním věku (70);

AS.

vzhledem k tomu, že ženy naprosto převládají mezi kritickými pracovníky (4 z 16 profesních kategorií považovaných za kritické mají mezi svými pracovníky v EU více než 50 % žen) (71), což jsou např. pečovatelky, jejichž úkoly nelze do velké míry vykonávat jako práci na dálku, a ženy převládají také v odvětvích, která byla pandemií nejvíce zasažena, a byly tedy vystaveny vysokému riziku nákazy, velké pracovní zátěži, narušení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a ztrátě zaměstnání; vzhledem k tomu, že pracovní a životní podmínky se obzvláště zhoršily pro ženy s malými dětmi v placeném zaměstnání (72);

AT.

vzhledem k tomu, že péče je i nadále jednou z hlavních oblastí opakování genderových archetypů, které jsou ještě zesíleny nedostatečnými investicemi do kvalitních služeb a genderovými stereotypy v jiných politikách, jež neúměrně ovlivňují sebeurčení žen ve společenském a profesním životě, jako je systém daňových zvýhodnění;

AU.

vzhledem k tomu, že podniky sociální ekonomiky mohou mít významný potenciál a mohou přispět k usnadnění opětovného začlenění pečovatelů na trh práce;

AV.

vzhledem k tomu, že několik členských států a regionů v EU stále neplní cíl, kterým je zajistit péči o děti pro 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro 33 % dětí ve věku do tří let; vzhledem k tomu, že nedostatek infrastruktury, která by všem občanům nabízela kvalitní a dostupnou péči o děti, zejména v raném dětství, má dopad zejména na děti ze znevýhodněných rodin, což se odráží v tom, že míra dětí navštěvujících zařízení péče v raném věku, které jsou zdravotně postižené, jsou z romské či jiné menšinové komunity, jsou z rodin migrantů, žijí v chudobě anebo jsou z jiných znevýhodněných skupin, tj. dětí, které by měly největší prospěch z péče v raném věku, zůstává hluboko pod průměrem (73);

AW.

vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo 24,2 % dětí v EU (tedy téměř 18 milionů) ohroženo chudobou či sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že děti z rodin s nízkými příjmy, děti bez domova, děti se zdravotním postižením, děti z přistěhovaleckého prostředí, děti z etnických menšin, zejména romské děti, děti v ústavní péči, děti v nejisté rodinné situaci, z rodin samoživitelů, rodin LGBTIQ+ a rodin, v nichž jsou rodiče vzdáleni kvůli práci v zahraničí, čelí vážným potížím, jako je závažná deprivace v oblasti bydlení či přeplněné bydlení nebo překážky v přístupu k základním službám; vzhledem k tomu, že u dětí se zdravotním postižením v EU je nepřiměřeně větší pravděpodobnost, že budou umístěny do ústavní péče, než u dětí bez zdravotního postižení, a zdá se, že je mnohem méně pravděpodobné, že budou těžit z úsilí o přechod od ústavní péče k péči komunitní a rodinné (74); vzhledem k tomu, že evropská záruka pro děti je nástroj EU, jehož cílem je předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení a bojovat proti nim tím, že dětem v nouzi zaručí bezplatný a účinný přístup ke klíčovým pečovatelským službám, jako je předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity, zdravotní péče a alespoň jedno zdravé jídlo denně ve škole, jakož i účinný přístup všech těchto dětí ke zdravé výživě a přiměřenému bydlení (75); vzhledem k tomu, že přístup k cenově dostupné kvalitní péči o děti a vzdělávání má zásadní význam pro osobní rozvoj a dobré životní podmínky dětí; vzhledem k tomu, že existuje jednoznačná pozitivní korelace mezi přístupem ke službám péče o děti na jedné straně a zaměstnaností a příjmy mužů a zejména žen na straně druhé (76);

AX.

vzhledem k tomu, že přístup ke kvalitním pečovatelským službám, zejména k dlouhodobé péči, je stále více podmíněn osobními a rodinnými příjmy, místem bydliště, dostupností služeb a schopností poskytovat služby, geografickou dostupností a volnými kapacitami poskytovatelů; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že dvě ze tří osob, které potřebují péči, nemají přístup k pečovatelským službám, zejména proto, že tyto služby nejsou k dispozici a nejsou cenově dostupné (77); vzhledem k tomu, že domácnosti s nízkými příjmy, domácnosti s nižším vzděláním a domácnosti migrantů se potýkají s největšími obtížemi při přístupu k formálním domácím službám dlouhodobé péče; vzhledem k tomu, že v celé EU jedna třetina domácností uvádí, že potřebují profesionální služby dlouhodobé péče, ale z finančních důvodů k nim nemají přístup, a v pěti členských státech je to dokonce více než polovina domácností (78); vzhledem k tomu, že přístup ke zdravotní péči a k obecné péči by měl být univerzální a efektivní, a to bez ohledu na ekonomické možnosti dotčené osoby nebo její administrativní postavení či status; vzhledem k tomu, že osoby s nižšími příjmy jsou rovněž skupinou, v níž jsou potřeby péče častější (79);

AY.

vzhledem k tomu, že digitální technologie mají potenciál pomáhat formálním i neformálním pečovatelům a snížit zátěž, s níž se potýkají, například při převozu pacientů na konzultace, které by se mohly konat on-line; vzhledem k tomu, že průzkum organizace Eurocarers z roku 2021 naznačuje, že 78 % neformálních pečovatelů nikdy nepoužilo technologie související s péčí (80); vzhledem k tomu, že v odvětví péče je třeba zohlednit digitalizaci a internet věcí, ale neměly by zcela nahradit nenahraditelnou lidskou interakci související s péčí; vzhledem k tomu, že by měly být podporovány výzkumné a pilotní projekty, které by otestovaly proveditelnost a účinnost digitálních služeb; vzhledem k tomu, že pro seniory, zejména pro ty, kterým je poskytována péče, je obtížné zajistit si přístup k digitálním službám; vzhledem k tomu, že přístup k digitálním službám, včetně přístupu k digitální gramotnosti, by měl být považován za právo příjemců péče; vzhledem k tomu, že drastický přechod na práci na dálku ukázal, že je nutné lépe prosazovat, přezkoumávat a aktualizovat právní předpisy týkající se pracovních podmínek v digitálním prostředí a využívání umělé inteligence v pracovním životě;

AZ.

vzhledem k tomu, že ženy, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, čelí přídavným překážkám v přístupu ke zdravotní péči a pečovatelským službám a že je třeba věnovat zvláštní pozornost dopadu implicitních předsudků na přístup k soukromým a veřejným službám, tj. předsudků, které vznikají v důsledku přetrvávajících stereotypů a nedostatečného zastoupení některých skupin v těchto institucích;

BA.

vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost lidem ve velmi vysokém věku, aby bylo možné v případě potřeby pomoci lidem, kteří již nejsou samostatní, a zabránit tomu, aby se ocitli v izolaci;

BB.

vzhledem k tomu, že je třeba náležitě zohlednit význam prevence a geriatrické rehabilitace pro zdravé a důstojné stárnutí;

BC.

vzhledem k tomu, že je třeba reformovat ošetřovatelskou péči tak, že v možných případech bude poskytována bezplatná nebo cenově dostupná domácí ošetřovatelská péče;

BD.

vzhledem k tomu, že vyšší investice do sociálních služeb v souladu s cíli udržitelného rozvoje by do roku 2035 celosvětově vedly ke vzniku téměř 300 milionů nových pracovních míst (81); jednalo by se o 96 milionů přímých pracovních míst v oblasti péče o děti, 136 milionů přímých pracovních míst v oblasti dlouhodobé péče a 67 milionů nepřímých pracovních míst v odvětvích mimo péči; vzhledem k tomu, že tato úroveň vytváření pracovních míst by vyžadovala investice ve výši 3,2 % celosvětového HDP s přihlédnutím k celkovým nákladům minus daňové příjmy (82); vzhledem k tomu, že Evropská komise odhaduje, že do roku 2030 se v EU očekává vznik 8 milionů nových pracovních míst v odvětví péče (83);

BE.

vzhledem k tomu, že demografické změny a s nimi související stárnutí obyvatelstva zvýší poptávku po pečovatelských službách; vzhledem k tomu, že není pravděpodobné, že by práce v oblasti péče byly nahrazeny nebo jejich rozsah snížen díky automatizaci; vzhledem k tomu, že by to mělo EU a členské státy motivovat k investicím do sociálních služeb jakožto slibného odvětví vytvářejícího pracovní místa v rámci digitální transformace s cílem zvýšit počet kvalifikovaných pracovníků a přilákat do tohoto odvětví více lidí;

BF.

vzhledem k tomu, že normy pro kvalitu péče, zejména v oblasti služeb sociální péče, stále chybí nebo jsou nedostatečné;

BG.

vzhledem k tomu, že odvětví péče potřebuje významné investice, zdroje a reformy; vzhledem k tomu, že v roce 2018 činil odhadovaný roční nedostatek investic v oblasti sociální infrastruktury v Evropě 100–150 miliard EUR (84); vzhledem k tomu, že zpráva o stárnutí obyvatelstva z roku 2021 předpokládá, že v roce 2070 se veřejné výdaje potřebné k pokrytí nákladů na dlouhodobou péči a podporu zvýší až na 2,9 % HDP ročně, přičemž v roce 2016 tato hodnota činila 1,7 %, a že zatímco scénář „zdravé stárnutí“ může tyto náklady výrazně snížit, plné pokrytí potřeb dlouhodobé péče je může naopak výrazně zvýšit;

BH.

vzhledem k tomu, že je zásadní pochopit souvislost mezi formální a neformální péčí; vzhledem k tomu, že formální pečovatelské služby mohou poskytovat podporu neformálním pečovatelům, například tím, že jim umožní vzít si pracovní volno a poskytnou jim odbornou přípravu; vzhledem k tomu, že chybějící oficiální uznání neformálních pečovatelů a související nedostatek údajů o nich a jejich potřebách této interakci brání;

BI.

vzhledem k tomu, že poskytování péče závisí na dobře financovaných a řádně fungujících veřejných službách a systémech sociálního zabezpečení;

BJ.

vzhledem k tomu, že neformální pečovatelé jsou velmi rozmanití; vzhledem k tomu, že jejich potřeby se liší v závislosti na sociálně-ekonomickém prostředí, účasti na trhu práce, potřebách příjemců jejich péče a době, kterou tráví péčí o závislé osoby;

BK.

vzhledem k tomu, že neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a další formy onemocnění způsobujících poruchy paměti, ve většině evropských zemí stále nejsou v odpovídající míře diagnostikovány; vzhledem k tomu, že existují jasné náznaky toho, že současný počet 9 milionů osob s demencí se do roku 2050 zdvojnásobí; vzhledem k tomu, že demence nadále neúměrně postihuje ženy (85);

BL.

vzhledem k tomu, že v únoru 2021 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv šetření z vlastního podnětu týkající se úlohy Komise v procesu deinstitucionalizace v EU, přičemž se zaměřila na plnění povinnosti Komise zajistit, aby členské státy využívaly finanční prostředky EU způsobem, který podporuje přechod od ústavní péče k nezávislému životu a účasti na komunitním životě;

BM.

vzhledem k tomu, že mechanismus stanovený směrnicí o dočasné ochraně z roku 2001 byl poprvé aktivován v reakci na hromadný příliv uprchlíků, zejména žen s dětmi a dalšími závislými osobami, které prchají před válkou na Ukrajině, a že tento mechanismus zaručuje vysídleným osobám rovný přístup na trh práce a k bydlení, zdravotní péči a přístup dětí ke vzdělání; vzhledem k tomu, že aktivace výše uvedeného mechanismu bude mít významný přímý dopad na odvětví péče a zvýší počet osob v EU, které potřebují komplexní a personalizované pečovatelské služby, ale také počet neformálních i formálních pečovatelů;

BN.

vzhledem k tomu, že údaje o kvalitě pečovatelských služeb jsou téměř výhradně založeny na nestandardních průzkumech spokojenosti klientů;

BO.

vzhledem k tomu, že obtíže spojené se zajištěním přiměřeného, důstojného a cenově dostupného bydlení, zejména pro starší osoby, svobodné osoby, osoby se zdravotním postižením, osoby ohrožené chudobou a sociálním vyloučením, rodiny s malými dětmi a rodiče samoživitele, výrazně brání v přístupu ke kvalitním pečovatelským službám;

BP.

vzhledem k tomu, že v 11 zemích OECD činí medián mezd pracovníků dlouhodobé péče pouze 9 EUR za hodinu, zatímco mzdy nemocničních pracovníků, z nichž většina jsou muži, činí v průměru 14 EUR za hodinu (86);

BQ.

vzhledem k tomu, že více než polovina pečovatelů uvádí, že nevydělávají dost peněz na to, aby pokryli základní potřeby, jako je bydlení a potraviny, a 31 % z nich nemá dostatečný přístup k osobním ochranným prostředkům (87);

BR.

vzhledem k tomu, že většina pečovatelů nevydělává dost peněz na to, aby sobě a své rodině zajistila důstojnou životní úroveň (88);

Evropa, která pečuje

1.

konstatuje, že je nezbytné zajistit důstojnost, nezávislost, autonomii, dobré životní podmínky a účast na společenském životě prostřednictvím kvalitní péče po celý život, od předškolní péče a vzdělávání až po pečovatelské služby pro starší osoby, a podpory osob se zdravotním postižením, přičemž je třeba mít na paměti, že lidé jsou na sobě závislí a že péči může někdy v životě potřebovat každý;

2.

zdůrazňuje význam přístupnosti a dostupnosti veřejné péče a kvalitu, přístupnost, dostupnost, cenovou dostupnost a přiměřenost péče a skutečnost, že všichni lidé, kteří péči potřebují, a jejich pečovatelé by měli mít právo na skutečnou volbu, pokud jde o pečovatelské služby vhodné pro ně a jejich rodinu a o formu péče (rodinnou péči, komunitní péči, péči zaměřenou na pacienta, individualizovanou péči nebo jiné formy péče), místo jejího poskytování a intenzitu, se zvláštním důrazem na poskytování péče osobám žijícím v odlehlých oblastech (433), jako jsou venkovské oblasti nebo nejvzdálenější regiony, a jejich přístup k ní; domnívá se, že investice do poskytování kvalitních veřejných a sociálních služeb jsou zásadním nástrojem, který zabrání tomu, aby se znevýhodnění přenášelo z jedné generace na druhou;

3.

konstatuje, že péče a její různé politické přístupy musí být rozvíjeny a přetvářeny podle potřeb jednotlivců, uznává, že modely a vzorce organizace péče se v jednotlivých členských státech různí, a zdůrazňuje, že každý musí mít právo zvolit si co nejlepší kvalitní pečovatelské služby pro svou individuální situaci a že je zapotřebí, aby členské státy toto právo zaručily ve všech svých právních předpisech; konstatuje, že zásada č. 18 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že „každý má právo na cenově dostupné kvalitní služby dlouhodobé péče, zejména domácí a komunitní pečovatelské služby“, a zdůrazňuje, že aby se tato zásada naplnila, musí být poskytování péče více rozšířeno;

4.

konstatuje, že ženy představují většinu pracovní síly (76 %) v odvětví formální péče a vykonávají velkou část neformální pečovatelské práce a zároveň představují většinu příjemců péče, dále konstatuje, že péče je i nadále podceňovaná, neuznaná a zaručuje nedostatečné nebo často žádné finanční náhrady pro pečovatele a že toto podhodnocení, pokud jde o mzdu, pracovní podmínky a nedostatečnou viditelnost, úzce souvisí s feminizací tohoto odvětví v důsledku vysokého podílu žen pracujících v odvětví formální a neformální péče; zdůrazňuje, že tento genderový aspekt je při navrhování strategií a politických opatření v oblasti péče třeba zohlednit;

5.

vyjadřuje znepokojení nad dopadem strukturálních a finančních omezení, pokud jde o typ pečovatelských služeb dostupných jednotlivcům, a uznává, že integrace péče v celé Evropě je omezená kvůli nedostatku vhodných pobídek a struktur;

6.

zdůrazňuje význam integrovaného a na právech založeného přístupu ke společným evropským opatřením v oblasti péče, který bude věnovat stejnou pozornost fyzickým, duševním, psychologickým, sociálním a osobním potřebám i potřebám spojeným s péčí o domácnost; zdůrazňuje, že je důležité připravit půdu pro soudržnější přístup ke zdravotním a sociálním systémům a formální a neformální péči a ke koordinaci mezi místní, regionální a vnitrostátní politikou v oblasti péče v rámci členských států EU, spolu s horizontální a odvětvovou integrací;

7.

zdůrazňuje, že je nezbytné vypracovat ambiciózní a inkluzivní evropskou strategii v oblasti péče, která zajistí rovný přístup k péči pro všechny se zvláštním důrazem na jednotlivce ve zranitelném postavení a přispěje k sociální spravedlnosti;

8.

domnívá se, že zásadní je prevence; vyzývá k tomu, aby primární, sekundární a terciární prevence (89), včetně náležitého využívání příslušného vzdělávání a informací, screeningu, včasného odhalování, prevence a odpovídajících následných opatření v případě nepřenosných nemocí, byla jednou ze složek ucelené evropské strategie v oblasti péče; naléhavě vyzývá Komisi, aby k péči zaujala komplexní a celostní přístup;

9.

vyzývá Komisi, aby posílila odolnost a budování kapacit EU při zdravotních krizích; vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum a inovace tím, že stanoví prioritní oblasti pro budoucí výzkum a vývoj založený na současných a budoucích onemocněních a pro další rozvoj příležitostí souvisejících s odvětvím péče, a to i pro soukromé subjekty;

10.

zdůrazňuje, že cílem všech opatření EU v oblasti péče, trhů práce a sociálních služeb by měla být podpora modelu založeného na „stejných příjmech a stejné odpovědnosti za péči“, v němž se muži a ženy zapojují do placené práce na trhu práce a do neplacené práce v oblasti domácích a pečovatelských povinností stejnou měrou; připomíná, že je důležité uplatňovat hledisko rovnosti žen a mužů ve všech politických opatřeních;

11.

vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do odvětví péče, posílily a zajistily udržitelné, vyšší a přiměřené investice a financování s cílem zaručit osobám, které potřebují péči, rovný přístup k cenově dostupné kvalitní péči a službám pro domácnost s dostatečným počtem zaměstnanců, a vyzývá k tomu, aby pečovatelé měli aktivní a naplňující profesní život s přiměřenou mzdou, která jim zajistí důstojné životní a profesní příležitosti v tomto odvětví prostřednictvím certifikace a validace dovedností;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily dostupnost finančních prostředků pro všechny typy pečovatelských služeb a co nejlépe využívaly evropské strukturální a investiční fondy pro investice do péče o děti a do péče o starší osoby a další osoby, které potřebují péči, a to prostřednictvím ESF+, InvestEU a dalších finančních nástrojů podporujících sociální investice, a Nástroje pro oživení a odolnost, programu EU pro zdraví a evropských strukturálních a investičních fondů s cílem investovat do státem zaručené péče, usnadnit přístup ke službám pro všechny a zlepšit jejich cenovou dostupnost; vyzývá Komisi, aby měřila a vytvářela synergie s rovností žen a mužů, začleňováním osob ze zranitelných skupin a s normami stanovenými pro investice do digitální a ekologické transformace, například s cílem podpořit ekologizaci péče a projektů v této oblasti, a aby v souladu s hlavními zásadami zahájila iniciativu týkající se environmentálně udržitelné péče, vzhledem k tomu, že infrastruktury péče mají značné negativní dopady na životní prostředí, které je třeba vyřešit a zmírnit; vyzývá Komisi, aby v tomto smyslu pro členské státy vypracovala pokyny a plán pro společné normy; vyzývá Evropskou investiční banku, aby zvážila zahrnutí odvětví péče a sociálních služeb do svého ročního rozpočtu jako součást provádění její vlastní strategie pro rovnost žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen;

13.

vyzývá k vytvoření zvláštního investičního balíčku na podporu odvětví péče a sociálních služeb v EU a k zajištění koordinace mezi různými programy a iniciativami směřujícími k účinnému provádění strategie; znovu vyzývá k vytvoření nástrojů pro sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů ve VFR a k vypracování souvisejících programů, které umožní sledovat konkrétní finanční prostředky přidělené na podporu rovnosti žen a mužů;

14.

připomíná povinnosti a závazky EU a členských států týkající se přechodu od segregovaného institucionálního prostředí ke komunitní a rodinné péči a k podpoře různých modelů nezávislého života a podpory; vyzývá členské státy, aby využily dostupné evropské a vnitrostátní fondy k urychlení tohoto přechodu a k podpoře individuální autonomie a nezávislého života podporou způsobů, jak posílit nezávislost, jako je přizpůsobení domova nebo instalace digitálních detekčních systémů a pomocných technologií doma, a to při plném dodržování ustanovení a cílů Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření s cílem zajistit, aby byly finanční prostředky EU využívány na přechod od ústavní péče k péči komunitní a rodinné, a aby současně zajistila rodinnou péči v celé její rozmanitosti;

15.

zdůrazňuje, že v zájmu omezení nehlášené práce ve formální péči je důležité poskytnout veřejné financování skutečným poskytovatelům pečovatelských služeb v rámci systémů sociálního zabezpečení nebo prostřednictvím daňové podpory, díky čemuž bude poskytování legálních a spravedlivých pečovatelských služeb cenově dostupné;

16.

vyzývá členské státy, aby zajistily všeobecnou zdravotní péči, zvýšily investice do zdravotní péče a upřednostňovaly financování komunitní a primární péče; vyzývá členské státy, aby urychleně odstranily stávající překážky zdravotní péče pro všechny, včetně migrantů bez dokladů, a se zvláštním důrazem na ženy, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vyzývá k zajištění vyššího a spravedlivého odměňování a důstojných pracovních podmínek pro pečovatele, zdravotnické asistenty a další pomocný personál;

17.

zdůrazňuje, že značná část postupů, služeb a zařízení v oblasti péče je založena na institucionalizovaném zastaralém modelu, který nedosahuje moderních kritérií kvality, a neodpovídá fyzickým, sociálním a psychickým potřebám a přáním příjemců péče; zdůrazňuje, že lidé, kteří potřebují péči, by měli být ústředním bodem plánů péče ve všech fázích navrhování, provádění a hodnocení politických opatření a služeb v oblasti péče, a to prostřednictvím zkoumání inovativních řešení, nových modelů a nástrojů pro poskytování péče, podpory sociálního začleňování a vícegeneračního porozumění individuálním potřebám lidí, kteří potřebují péči, přičemž cílem by měl být přechod od ústavní péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit a podpora různých modelů nezávislého života a podpory;

18.

domnívá se, že pro zajištění důstojnosti příjemců péče a jejich pečovatelů a k zajištění jejich plné účasti a začlenění do komunity je nezbytná individuálně přizpůsobená péče; zdůrazňuje, že tento posun směrem k přístupu zaměřenému na člověka vyžaduje větší integraci péče do komplexnějších způsobů péče, aby se zvýšily přínosy pro příjemce péče i kvalita péče;

19.

zdůrazňuje, že je třeba plně využívat digitální řešení na podporu osob, které potřebují péči, aby mohly žít nezávislý a autonomní život, že je třeba zlepšit dodržování jejich práva na sebeurčení, rozvíjet autonomii jak pro pečovatele, tak pro příjemce péče, a to prostřednictvím individuálního přístupu k navrhování a sestavování rozpočtu péče, včetně zdravotní péče zaměřené na konkrétní potřeby lidí prostřednictvím vhodných nástrojů, a zároveň zajistit kvalitní mezilidský kontakt pro osoby, které potřebují péči a podporu;

20.

je přesvědčen, že rozvoj péče by měl zohledňovat všechny kategorie uživatelů a jejich odlišnosti; konstatuje, že osoby odpovědné za plánování, programování a poskytování pečovatelských služeb si při rozvoji služeb musí být vědomy těchto potřeb, posílení postavení příjemců služeb a významu přístupu založeného na příjemcích péče a že pečovatelské služby pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením musí být plánovány a rozvíjeny za účasti příjemců péče;

21.

vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly informace a osvědčené postupy s cílem vytvořit společný evropský rámec kvality v oblasti formální a neformální péče, který by byl založen na právu na nezávislost, autonomii a dobré životní podmínky a byl by mimo jiné inspirován rámcem WHO na podporu zemí při dosahování integrovaného nepřetržitého poskytování dlouhodobé péče a který by zahrnoval všechna zařízení péče, podněcoval vzestupnou sociální konvergenci, zaručoval rovná práva pro všechny občany a zvyšoval kvalitu života;

22.

vyzývá Komisi, aby v souladu s tímto rámcem kvality podporovala členské státy při zlepšování jejich infrastruktur pro shromažďování údajů;

23.

dále vyzývá k výměně osvědčených postupů týkajících se nejlepšího způsobu podpory skupin se zvláštními potřebami v oblasti péče (jako jsou rodiče samoživitelé, kterými jsou převážně ženy, či rodiče s dětmi se závažným onemocněním a starší lidé);

24.

zdůrazňuje, že zvýšení potřeb v oblasti péče si žádá společný přístup na úrovni EU, a vyzývá k přijetí konkrétní evropské strategie pro preventivní zdravotní péči, která by mohla pomoci řešit rostoucí tlak na systém zdravotní péče; konstatuje, že pečovatelské služby by měly být rozvíjeny tak, aby se posílila kontinuita péče, preventivní zdravotní péče, rehabilitace a nezávislý život, a zdůrazňuje význam programů pro celoživotní podporu zdraví a vzdělávání, prevenci nemocí a pravidelná vyšetření spolu s účinnějšími programy zdravotní péče, jejichž cílem má být stimulovat proces zdravého stárnutí; vyzývá Komisi a členské státy, aby se aktivně zapojily do agendy WHO nazvané „Desetiletí zdravého stárnutí“ a vypracovaly plán zdravého stárnutí v EU, který se bude vztahovat na přístup ke zdravotní péči a pečovatelským službám, ale také na strategie podpory zdraví a prevenci;

25.

vyzývá Komisi, aby se ujala vedení v oblasti péče tím, že na úrovni EU stanoví ambiciózní cíle v oblasti financování, přístupu, kvality, účinnosti a udržitelnosti pečovatelských služeb, a to po konzultaci s členskými státy i s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, a aby vypracovala harmonizované definice a ukazatele pro posouzení těchto cílů pro děti, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením;

26.

zdůrazňuje, že je třeba, aby provádění práva na kvalitní péči ve veřejném, soukromém, formálním a neformálním kontextu monitoroval srovnávací přehled;

27.

připomíná, že EU by měla využívat rámec MOP pro důstojnou pečovatelskou práci: uznávat, omezovat a přerozdělovat neplacenou pečovatelskou práci a odměňovat placenou pečovatelskou práci, spolu se zárukou zastoupení pečovatelů, sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání;

28.

připomíná, že je třeba dosáhnout pokroku, pokud jde o poskytování sociálních služeb, které zaujímají integrovaný, celostní a celoživotní přístup k péči a zohledňují rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že součástí tohoto úsilí by měla být legislativní opatření a investice na úrovni EU s cílem podpořit také důstojné pracovní podmínky a zvýšit přitažlivost práce v odvětví péče;

29.

zdůrazňuje, že podle závěrů Konference o budoucnosti Evropy je důležité poukázat na to, že je zapotřebí k péči přistupovat na evropské úrovni, neboť péče je pro budoucnost Evropy velmi důležitým odvětvím;

30.

vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní a silnou evropskou strategii v oblasti péče, která obstojí i v budoucnu a bude založena na právu každého na cenově dostupnou, přístupnou a kvalitní péči, jakož i na dalších zásadách stanovených v evropském pilíři sociálních práv a strategických dokumentech EU a na individuálních právech a potřebách příjemců péče i pečovatelů, a která bude zahrnovat celý život, bude se zaměřovat na potřeby osob v kritických obdobích jejich života a reagovat na ně, čímž vytvoří základ pro návaznost pečovatelských služeb v průběhu celého života a podpoří solidaritu mezi generacemi;

31.

zdůrazňuje, že tato strategie by měla být založena na spolehlivých, komplexních a srovnatelných veřejně přístupných údajích o situaci a kategoriích pečovatelů i příjemců péče, rozčleněných podle pohlaví, věku, státní příslušnosti, etnického původu (90), zdravotního postižení, socioekonomického postavení, dostupnosti a cenové dostupnosti, druhu poskytované nebo přijaté péče a různých pečovatelských zařízení (soukromých nebo veřejných, institucionálních, rodinných nebo komunitních), a měla by zahrnovat konkrétní a progresivní cíle s časovým harmonogramem a ukazateli pro hodnocení pokroku a řešení nerovností s přihlédnutím k potřebám péče v evropských společnostech; opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, aby aktualizovaly statistický rámec pro shromažďování spolehlivých, srovnatelných a rozčleněných údajů a zároveň zajistily dodržování veškerých norem v oblasti ochrany soukromí a základních práv; vyzývá Komisi, aby s cílem posoudit hodnotu neplacené práce v členských státech vypracovala centrálně řízené podrobné průzkumy využití času, které by byly rozčleněny podle výše uvedených parametrů;

32.

zdůrazňuje, že při vypracovávání evropské strategie v oblasti péče je nutné konzultovat všechny příslušné zúčastněné strany, a to jak na úrovni EU, tak i na úrovni členských států a na místní úrovni, mj. zástupce neformálních pečovatelů a organizace pacientů, s cílem zohlednit různorodost jejich situací a potřeb, a zdůrazňuje, že by strategie měla identifikovat cílové skupiny;

33.

vyzývá Komisi, aby do evropské strategie v oblasti péče zahrnula komplexní opatření pro boj proti násilí a obtěžování, zejména s cílem bojovat proti všem formám zneužívání starších osob a zneužívajícímu jednání vůči pečovatelům, a postavila se tak znepokojivým jevům, jako je neposkytnutí pomoci, zanedbávání a neoprávněné používání fyzických nebo chemických omezení, zejména v odvětví dlouhodobé péče a podpory; vyzývá členské státy, aby vypracovaly programy odborné přípravy pro neformální a formální pečovatele s cílem předcházet tomuto zneužívání, zakázat jej a bojovat proti němu a aby vytvořily nezávislé a účinné mechanismy pro hlášení případů tohoto zneužívání a jejich nápravu;

34.

vyzývá členské státy k zajištění, aby byly investice vyčleněné na sociální služby zahrnuty do (revidovaných) národních plánů pro oživení a odolnost, fondů soudržnosti a všech dalších příslušných finančních nástrojů EU;

35.

zdůrazňuje, že utvářející se stříbrná ekonomika by se mohla stát jednou z hlavních hnacích sil hospodářství, zejména ve venkovských oblastech, a mohla by zajistit příležitosti v odvětví zdravotnictví a dlouhodobé péče v podobě nabídky účinnějšího poskytování kvalitní péče;

36.

vyzývá Komisi, aby s cílem zvýšit povědomí o podhodnocení a neviditelnosti péče a pečovatelů v naší společnosti zavedla každý přestupný rok dne 29. února Den rovné péče EU;

37.

vyzývá Komisi a členské státy, aby kromě reakce na bezprostřední potřeby v oblasti péče přijaly také politiku a opatření k řešení příčin těchto potřeb, jako je chudoba, sociální vyloučení a další strukturální překážky, které brání všeobecnému a rovnému přístupu ke kvalitní péči, a aby se přitom zaměřily především na řešení problémů souvisejících se zaměstnáním, vzděláváním a odbornou přípravou a s důstojným a cenově dostupným bydlením;

Kvalitní péče o každé dítě

38.

vítá plány Komise na revizi barcelonských cílů v rámci balíčku evropské strategie v oblasti péče; vyzývá k podpoře vzestupné konvergence a k větším investicím do kvalitní veřejné péče pro každé dítě v EU, mimo jiné prostřednictvím revize cílů a výrazného zvýšení ambicí, pokud jde o dostupnost kvalitní péče pro všechny děti, včetně dětí mladších tří let, a pro děti, které se potýkají s chudobou, sociálním vyloučením a prolínajícími se formami diskriminace, a aby byly stanoveny lepší specifické ukazatele pro sledování přístupu dětí mladších jednoho roku k zařízením péče o děti; vyzývá Komisi, aby do těchto cílů začlenila nový cíl pro poskytování péče o děti po vyučování; vyzývá členské státy, které zaostávají v plnění barcelonských cílů z roku 2002, aby co nejdříve přijaly veškerá nezbytná opatření k dosažení cíle spočívajícího v zajištění péče o děti pro nejméně 90 % dětí ve věku od 3 let do věku zahájení povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších 3 let;

39.

připomíná, že fondy EU (evropské strukturální a investiční fondy, zejména Evropský sociální fond +, a Nástroj pro oživení a odolnost) by měly v oblasti péče o děti doplňovat investice členských států; vyzývá Komisi, aby při využívání finančních nástrojů EU členskými státy podporovala investice do služeb péče o děti; zdůrazňuje, že veřejné investice, kvalitní zaměstnání a dobré pracovní podmínky pracovníků v odvětví péče o děti mají zásadní význam pro poskytování kvalitní péče o děti;

40.

vyzývá členské státy, aby péči o děti, vzdělávání, včetně mimoškolních činností, a další politiku a opatření na podporu všech dětí a jejich rodin navrhly inkluzivním a integrovaným způsobem s využitím přístupu zaměřeného na děti a zvláště se přitom zaměřily na děti ve zranitelném postavení, jako je chudoba a sociální deprivace nebo riziko těchto jevů, a na děti se zdravotním postižením, děti migrantů a děti z menšin, a aby podporovaly rychlé a účinné provádění evropské záruky pro děti, včetně závazku zaručit účinné a bezplatné kvalitní předškolní vzdělávání a péči o děti v nouzi (91); vyzývá členské státy, aby rozvíjely osobní asistenční služby pro děti se zdravotním postižením a zajistily důstojné a kvalitní pracovní podmínky pro pracovníky s dětmi se zdravotním postižením;

41.

zdůrazňuje, že krize COVID-19 a příchod uprchlíků po vypuknutí války na Ukrajině mohou dále zhoršit situaci dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nebo dětí, které potřebují přístup ke kvalitní péči; připomíná proto, že vyzval (92) členské státy a Komisi, aby navýšily financování záruky pro děti s vyčleněným rozpočtem ve výši nejméně 20 miliard EUR s cílem bojovat proti chudobě, která postihuje děti a jejich rodiny, a přispět k cíli snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nejméně o 15 milionů, z toho nejméně o 5 milionů dětí ve všech členských státech;

42.

připomíná zásadní význam sociální ochrany a podpory jednotlivců a rodin, se zvláštním zaměřením na skupiny ve zranitelném postavení, jako jsou velké rodiny, rodiny s jedním rodičem nebo rodiny s dítětem se zdravotním postižením, a vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby zajistily všeobecné, přiměřené a dostupné systémy sociální ochrany pro všechny a integrované systémy na ochranu dětí, aby nikdo nebyl opomenut, přičemž tyto systémy budou zahrnovat účinnou prevenci, včasné zásahy a podporu rodin s cílem zajistit bezpečnost dětí bez rodičovské péče a dětí, kterým hrozí ztráta rodičovské péče, a opatření na podporu přechodu od institucionální ke kvalitní rodinné a komunitní péči; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do systémů na ochranu dětí a služeb sociální péče, které jsou důležitou součástí uplatňování záruky pro děti;

43.

vyzývá členské státy, aby rodičům poskytovaly trvalou komplexní a integrovanou podporu, včetně nároků v mateřství a otcovství, rodičovských příspěvků a souvisejících opatření, která se bude odrážet i v důchodových systémech a nízkoprahových sociálních službách, jako je denní péče, poradenství, mediace nebo psychosociální podpora, které podporují významnější úlohu mužů, a zajišťují tak jejich rovné zapojení do neplacené péče a domácích povinností, včetně péče o velmi malé děti a děti se zdravotním postižením; poukazuje na význam odpovídajících přístupných a cenově dostupných pečovatelských struktur a služeb, zejména pro rodiče samoživitele, z nichž většinu tvoří ženy, a pro rodiny s nízkými a nestálými příjmy, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení; vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly standardizované údaje o rovnosti, rozčleněné podle důvodů chráněných směrnicí 2000/43/ES, 2000/78/ES a 2006/54/ES, na základě dobrovolné účasti, důvěrnosti, sebeidentifikace a informovaného souhlasu při současném dodržení klíčových zásad a norem EU v oblasti ochrany údajů a základních práv;

44.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit přístupnou, dostupnou, cenově dostupnou a inkluzivní kvalitní péči o děti s využitím přístupu zaměřeného na práva a dítě, který splňuje požadavky rodičů během pracovní doby a školních prázdnin a usnadňuje rodičům rovné příležitosti k návratu do práce, zajišťuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, neboť je jedním z hlavních faktorů plné účasti žen na trhu práce; zdůrazňuje, že by měl zároveň reagovat na specifické potřeby dětí a jejich rodičů související např. se zdravotním postižením, nemocemi a prací v určitém odvětví; připomíná, že genderová nerovnováha v oblasti péče a zaměstnanosti má celoživotní negativní důsledky pro mnoho žen z hlediska jejich zapojení do trhu práce a kariérního postupu, což vede k významným nerovnostem mezi důchody žen a mužů a k velkým rozdílům v míře chudoby ve vyšším věku;

Rovný přístup ke kvalitním pečovatelským službám

45.

vyzývá členské státy, aby uznaly právo na péči a reformovaly a integrovaly své systémy sociálních služeb a sociální ochrany tak, aby poskytovaly účinný, komplexní, rovný a rychlý přístup k pečovatelským službám a léčbě po celý život, začlenily do svých systémů sociální ochrany řešení, jež zajistí individuální přístup a větší nezávislost uživatelů při výběru toho, které služby a typy modelů zaměstnaneckého vztahu nejlépe vyhovují potřebám příjemců péče a pečovatelů a chrání jejich práva, včetně osobních služeb v domácnosti, osobních asistentů a dalších modelů zaměstnávání pro služby domácí péče, s cílem posílit kontinuitu péče, preventivní zdravotní péči, rehabilitaci, zlepšit prevenci, diagnostiku a léčbu nemocí z povolání, samostatnost, nezávislý život a začlenění do komunity; upozorňuje na to, že je třeba přistupovat k nárokům na péči nezávisle od nároků na jiné sociální dávky a odstranit strukturální překážky, které vedou k tomu, že péče a další podpůrné služby nebudou čerpány nebo budou odloženy; dále poukazuje na potřeby všech pečovatelů, zejména migrujících pracovníků s různým statusem, kteří mohou čelit zvláštním překážkám v přístupu k péči, diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, marginalizaci a chudobě pracujících;

46.

konstatuje, že dostupnost péče se odvíjí od kombinace faktorů, jako je dostupnost individualizovaných služeb diverzifikovaného spektra, náklady a flexibilita, ale také odpovídající personální zajištění péče, důstojné pracovní podmínky, čekací doba, zeměpisné vzdálenosti od nejbližšího pečovatelského zařízení, odpovídající veřejná infrastruktura a doprava; domnívá se, že by v tomto ohledu měly být k dispozici, podporovány, oceňovány a uznávány různé formy poskytování pečovatelských služeb, zejména by se měla zvýšit úroveň poskytování péče v rodinách a komunitách a upřednostňovat přechod z ústavní péče na rodinnou a komunitní péči; poukazuje na demografické změny jako na důležitý faktor zvýšené potřeby péče, která bude vyžadovat značné investice ze strany EU a členských států, jakož i identifikaci a odstranění administrativních překážek, které brání včasnému a účinnému přístupu příjemců péče a jejich rodin k odpovídajícím řešením v oblasti péče a podpory;

47.

zdůrazňuje dopad zeleného prostředí, každodenního přístupu k různým formám přírody a venkovního prostředí v rámci kvalitních životních podmínek osob, které potřebují péči, konstatuje, že studie ukazují, že přístup k přírodě má značný přínos pro fyzické i duševní zdraví všech lidí, zejména těch, kteří potřebují péči, a zdůrazňuje, že je třeba usnadnit přístup k přírodě a venkovnímu prostředí osobám závislým na péči a podporovat řešení inspirovaná přírodou v odvětví péče;

48.

konstatuje, že digitální technologie představují slibný vývoj při podpoře poskytování péče, avšak pouze tehdy, pokud jsou vyvíjeny z perspektivy založené na uživateli a jsou modulární (93) a přizpůsobené na míru; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy řešily rozdíly v digitálních dovednostech mezi formálními a neformálními pečovateli i mezi příjemci péče vytvořením konkrétních programů zaměřených na tyto skupiny; zdůrazňuje, že by to měl doplňovat lepší přístup k internetu a zejména uživatelsky vstřícná, přizpůsobitelná digitální řešení přístupná všem příjemcům péče a pečovatelům, aby se podpořil rozvoj digitálních zdravotních a on-line pečovatelských služeb a potenciál technologického rozvoje při snižování nerovností v přístupu ke zdravotním a pečovatelským službám a překážek bránících jejich přeshraničnímu poskytování; vyzývá členské státy, aby využívaly finanční prostředky z programů EU4Health a Digitální Evropa na podporu a zvýšení digitální gramotnosti příjemců péče i pečovatelů;

49.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se z péče nestalo zboží;

50.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly nástroje potřebné pro pravidelné hodnocení přístupnosti, dostupnosti a cenové dostupnosti pečovatelských služeb a léčby; zdůrazňuje, že zásada přístupnosti platí stejnou měrou a měla by být důrazně prosazována ve všech pečovatelských a podpůrných službách, aby byla zajištěna lidská důstojnost a nezávislost ve fyzickém i digitálním prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby upřednostňovaly ukazatele přístupu k péči založené na výsledcích, jako jsou hlášené neuspokojené potřeby péče;

51.

zdůrazňuje význam rychlých investic do pečovatelských zařízení, identifikace nedostatků v dovednostech, hodnocení potřeb budoucího personálního obsazení a odborné přípravy na úrovni jednotlivých profesí, odvětví i regionů, se zvláštním zřetelem na hustotu obyvatelstva a potřeby péče, jako způsob, jak zajistit odpovídající a udržitelný počet zaměstnanců a řešit nerovností v přístupu ke službám a péči; vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily komplexní normy a ukazatele kvality pro formální i neformální pečovatelské služby, domácí, soukromá a veřejná zařízení, včetně kompetencí pečovatelů a požadavků na jejich odbornou přípravu, jakož i nástroje pro účinné sledování jejich provádění;

52.

zdůrazňuje, že služby přeshraniční péče, včetně stálé domácí péče, poskytované jak mobilními pracovníky v rámci EU, tak migrujícími pracovníky ze zemí mimo EU, mají často zásadní význam pro uspokojení rostoucích potřeb v oblasti péče; připomíná, že většinu těchto migrujících pracovníků tvoří ženy a že se jich týkají globální řetězce péče; zdůrazňuje, že volný pohyb osob a pracovníků je jedním z klíčových pilířů EU, ale že problémy v oblasti přeshraniční péče přetrvávají; požaduje ochranu práv na sociální zabezpečení všech pečovatelů a příjemců péče v rámci práva na volný pohyb osob v tomto odvětví a zajištění důstojných pracovních podmínek a vymýcení nehlášené práce; vybízí členské státy, aby rozvíjely přeshraniční odbornou přípravu, zejména v přeshraničních regionech, s cílem usnadnit přeshraniční péči a sdílet osvědčené postupy v oblasti péče, mimo jiné jako prostředek k řešení odlivu pečovatelů a nedostatečného přístupu ke kvalitní péči v regionech nebo zemích, odkud poskytovatelé péče pocházejí;

53.

opakuje svou výzvu ke společné definici zdravotního postižení a k vzájemnému uznávání statusu zdravotního postižení v členských státech v souladu se závěrečnými připomínkami Výboru UNCPRD k úvodní zprávě Evropské unie přijaté v roce 2015 s cílem odstranit základní překážku mobility osob se zdravotním postižením v rámci EU a umožnit jim přístup ke zdravotním, pečovatelským a dalším službám, které usnadňují nezávislý život, jakož i rovné příležitosti v oblasti vzdělávání a zaměstnání; požaduje zavedení a rozšíření evropského průkazu osob se zdravotním postižením na všechny členské státy, což připraví půdu pro evropskou definici zdravotního postižení a umožní osobám se zdravotním postižením uplatňovat své právo na volný pohyb v bezbariérové Evropě;

54.

požaduje upřednostnění a začlenění duševního zdraví do politik veřejného zdraví a péče na úrovni EU i členských států; vyzývá Komisi, aby předložila evropskou strategii pro duševní zdraví s cílem zajistit dobré duševní zdraví pro všechny, identifikovat problémy související s duševním zdravím všech generací ve všech příslušných kontextech a bojovat proti stereotypům a souvisejícím stigmatům týkajícím se duševního zdraví; zdůrazňuje, že by se tak mělo dít způsobem zohledňujícím genderové aspekty, přičemž by zvláštní pozornost měla být věnována osobám ve zranitelném postavení a sociálně nejslabším skupinám; zdůrazňuje význam kvalitního duševního zdraví a péče v průběhu celého života, což zahrnuje raný věk, vzdělávání, pracovní život, jakož i strategie prevence, detekce a rychlého přístupu k prakticky dostupné, cenově dostupné a odpovídající kvalitní léčbě, která přispívá ke kvalitě života všech dospělých, včetně osob, které potřebují dlouhodobou péči;

55.

zdůrazňuje význam emocionální, psychologické, sociální a duchovní péče a podpory, jakož i služeb v oblasti duševního zdraví nad rámec léků při zlepšování kvality života osob, kterým je poskytována paliativní péče; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby urychlily přístup ke službám integrované paliativní péče s cílem zmírnit bolest a nepohodlí a zachovat důstojnost a kvalitu života osob trpících nevyléčitelným onemocněním, jakmile budou všechny prostředky aktivní péče řádně posouzeny a shledány neúčinnými, a zajistit odpovídající podporu jejich pečovatelům;

56.

požaduje, aby zdravotní sestry a ošetřovatele měli snazší přístup ke službám nabízejícím podporu v oblasti duševního a tělesného zdraví;

57.

vyzývá členské státy, aby osobám požívajícím dočasné ochrany zaručily okamžitý a plný přístup ke kvalitním pečovatelským službám, a to bez jakékoli diskriminace a se zvláštním zřetelem k jejich fyzickým a psychickým potřebám způsobeným válkou a jejich vysídlením, a aby současně zajistily rovné a důstojné pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání a spravedlivou odměnu pro osoby požívající dočasné ochrany, které budou hledat zaměstnání v odvětví péče; zdůrazňuje, že pro tento účel jsou nezbytné dodatečné kapacity a investice do odvětví péče;

Kvalitní dlouhodobá péče pro dlouhodobý a kvalitní život

58.

vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní, ambiciózní a na právech založený soubor cílů a odpovídajících ukazatelů pro dlouhodobou péči, mechanismus podávání zpráv a nástroje pro rozčleněné údaje o přístupnosti, dostupnosti, cenové dostupnosti a kvalitě péče a služeb, jakož i počtu zaměstnanců, použitelný pro všechny typy zařízení a poskytovatelů, podobný barcelonským cílům v oblasti péče o děti; zdůrazňuje potřebu cílů a ukazatelů pro důstojné pracovní podmínky a trvalou účast žen na trhu práce, které by mohly být použity jako vodítko pro investice, financování a odbornou přípravu s cílem zajistit lepší přístup ke kvalitním službám pro potřebné osoby a trvalou účast žen na trhu práce usnadněnou rovným sdílením pečovatelských povinností;

59.

je přesvědčen, že Komise by měla jako hlavní cíl stanovit rovný a všeobecný přístup ke kvalitním službám dlouhodobé péče pro všechny na základě individuálních potřeb osob, kterým je poskytována péče a podpora, a věnovat zvláštní pozornost odstraňování nerovností a osobám ve zranitelném postavení, jako jsou starší osoby, osoby se zdravotním postižením a ženy vykonávající neformální a nehlášenou pečovatelskou práci; konstatuje, že potřeby dlouhodobé péče se neomezují pouze na starší osoby a že se místo toho rozšiřují na různé skupiny, které potřebují péči během celého života, jako jsou lidé trpící vzácnými onemocněními, z nichž většina začíná v dětství; zdůrazňuje, že rovného, účinného a včasného přístupu k pečovatelským službám a podpoře lze nejlépe dosáhnout zapojením příjemců péče a začleněním dlouhodobé péče do vnitrostátních systémů sociální ochrany v souladu s doporučením Výboru pro sociální ochranu, protože tyto systémy jsou z důvodů spravedlnosti a účinnosti nejlépe schopny zajistit výsledky (94);

60.

zdůrazňuje potřebu ukazatelů kvality pro všechny sociální a zdravotní služby, které jsou založeny na právech osob potřebujících péči, na zachování a posílení jejich nezávislosti a autonomie, jakož i na sociálním začlenění, s důrazem na to, co se očekává od dlouhodobé péče, jako je zlepšení pohody a kvality života osob, které potřebují dlouhodobou péči a podporu, vývoj délky života prožitého ve zdraví, a další ukazatele, které staví do středu pozornosti celou zkušenost s péčí; vyzývá komisi a členské státy, aby uznaly přínosy přístupů integrované péče při předcházení úpadku fyzického stavu a kognitivních funkcí a prodlužování samostatnosti příjemců péče; zdůrazňuje, že vyšší věk, zdravotní postižení, vážné onemocnění nebo jiné okolnosti, které vedou k potřebě dlouhodobé péče, nesmí představovat překážku pro aktivní zapojení jednotlivců do života společnosti a komunity; připomíná, že sociální vyloučení osob, které potřebují péči a podporu, je především výsledkem široce rozšířeného negativního vnímání, společensky vytvořeného vlastního obrazu a přetrvávající strukturální diskriminace;

61.

vyzývá Komisi, aby uspořádala summit o péči, ze kterého bude moci čerpat skupina na vysoké úrovni pro budoucnost sociální ochrany a sociálního státu v EU a která po summitu uspořádá důkladnou a inkluzivní diskusi se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou sociální partneři, zájmové skupiny, organizace pacientů, pečovatelské organizace, příjemci péče a jejich zástupci, veřejné orgány, občanská společnost, neziskové organizace, poskytovatelé služeb a další odborníci, o komunitní péči vhodné pro rok 2030, s cílem vytvořit dlouhodobou platformu, navrhnout inovativní řešení v oblasti péče, zajistit systémy péče, které obstojí i v budoucnu, postupně ukončit institucionalizovanou péči a nahradit ji komunitní nebo rodinnou péčí a/nebo využívat individualizované rozpočty a personalizovanou koncepci péče; vyzývá Komisi, aby při využívání finančních nástrojů EU směřovala veřejné investice do služeb dlouhodobé péče a aby předložila rámcovou směrnici o dlouhodobé, formální a neformální péči, která by stanovila základní zásady a stanovila by fakticky podložená kritéria pro dostupnou a integrovanou kvalitní dlouhodobou péči a podpůrné služby v celé EU;

62.

vyzývá členské státy, aby vytvořily vnitrostátní, vzájemně uznávané rejstříky poskytovatelů pečovatelských služeb, aby bylo možné sledovat minimální dodržování norem a zákonných požadavků na poskytování pečovatelských služeb; bere na vědomí certifikační systémy nebo mechanismy v některých členských státech, které uznávají kvalifikaci a schopnosti poskytovatelů dlouhodobé péče v konkrétních oblastech poskytování péče; trvá na stěžejní úloze odborné přípravy pro formální a neformální pečovatele, jakož i na přísnějších kontrolách kvality a systémech oznamovatelů pro neziskové a ziskové řetězce péče pro poskytování kvalitní dlouhodobé péče;

63.

poukazuje na to, že u starších žen, které představují většinu obyvatel, kteří potřebují dlouhodobou péči, je riziko, že jejich potřeby dlouhodobé péče nebudou uspokojeny, obzvláště vysoké; zdůrazňuje, že ženy mají rovněž největší potíže s pokrytím výdajů na dlouhodobou péči v důsledku přetrvávajících rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů, chudoby žen, horizontální a vertikální segregace trhu práce, většího počtu přestávek a přerušení kariéry kvůli přetrvávajícím tradičním genderovým rolím, kdy ženy nadále přebírají většinu pečovatelských povinností, struktur trhu práce a stereotypů, jako i v důsledku jejich nadměrného zastoupení v nejisté práci nebo práci na částečný úvazek; je znepokojen skutečností, že zejména výběr poskytovatele počáteční péče ze strany příjemců péče a jejich blízkých se obvykle odehrává v kontextu stresu, finančních omezení a omezené dostupnosti služeb (95);

Neformální péče

64.

konstatuje, že v celé EU poskytuje 40 až 50 milionů lidí neformální péči pravidelně a 44 milionů dlouhodobou péči nejméně jednou týdně (96), z nichž většinu tvoří ženy, včetně žen se zdravotním postižením, které tvoří přibližně 60 % neformálních pečovatelů a poskytují více hodin neformální péče než muži (97); konstatuje dále, že to zpomaluje rovnost žen a mužů a může omezit možnost formálního zaměstnání, zejména v případě mladších pečovatelů;

65.

konstatuje, že neformální péče je mimo jiné často důsledkem nedostatečné dostupnosti a přístupnosti odborných služeb, má tendenci trvat dlouhou dobu a může mít dopad na požívání politických, občanských, hospodářských, sociálních a kulturních práv neformálních pečovatelů, včetně menšího počtu kariérních příležitostí nebo přijímání pracovních míst, která nedosahují úrovně jejich dovedností, a může bránit formální účasti na trhu práce nebo ji vyloučit; je obzvláště znepokojen negativním dopadem pečovatelských povinností na finanční nezávislost žen a také zvýšeným rizikem chudoby, sociálního vyloučení a problémů v oblasti duševního a tělesného zdraví;

66.

konstatuje, že poskytování neformální péče může vést ke ztrátě příjmů, prohloubení diskriminace na základě pohlaví, jako jsou rozdíly v odměňování a důchodech žen a mužů, chudoba ve stáří a feminizace chudoby; zdůrazňuje, že tyto škodlivé účinky jsou úzce spojeny s intenzitou poskytované péče, a zdůrazňuje, že je třeba lépe sdílet neplacené domácí a pečovatelské práce vykonávané převážně ženami a posílit boj proti genderovým stereotypům a rovněž zavést pracovní uspořádání režimy, které respektují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem;

67.

konstatuje, že v EU využívá více než 7 milionů lidí ve věku 65 let a více, tj. 8 %, neformální péči a procento osob ve věku 75 let a více, které jsou závislé na neformální péči, činí 11 % (98); konstatuje, že většinu starších lidí, kteří potřebují péči, tvoří ženy;

68.

konstatuje, že aby bylo možné nadále poskytovat péči lidem v jejich domovech, je třeba rozšířit a dále rozvíjet mobilní péči a podporu s cílem ulehčit péči rodinným příslušníkům, zejména ženám, a to nejen prostřednictvím osvětových činností, ale také prostřednictvím odpovídající podpory včetně finanční náhrady, což umožní rodinným příslušníkům poskytujícím péči pokračovat v zaměstnání a pracovat na slučitelnosti péče s placenou prací; zdůrazňuje stěžejní úlohu neformálních pečovatelů a potřebu jejich úzkého zapojení a podpory ze strany pečovatelských profesionálů a zdůrazňuje také, že je nutné posuzovat a řešit potřeby neformálních pečovatelů samostatně, aniž by to bylo podmíněno službami nebo podporou osoby, o niž pečují;

69.

konstatuje, že nejméně 8 % všech dětí v Evropě je zapojeno do poskytování neformální dlouhodobé péče, což má negativní dopad na jejich duševní a fyzické zdraví, dosažené vzdělání, sociální začlenění a jejich budoucí účast na trhu práce (99);

70.

zdůrazňuje, že je třeba vypracovat společné evropské minimální vymezení neformální péče, závazek členských států a doporučení Rady o neformální péči, včetně vnitrostátních doporučení; zdůrazňuje, že by se v tomto vymezení měl klást důraz na to, že poskytování neformální péče musí být volbou a nesmí vycházet z nutnosti a nedostatku dostupných pečovatelských služeb, a mělo by se do něj začlenit dodržování práva na to, aby osoby přijímající péči mohly samy rozhodnout o formě péče, kterou chtějí dostávat;

71.

vyzývá Komisi, aby vypracovala společné evropské pokyny a status neformálních pečovatelů a jejich podporu, protože neformální péče není v současné době dostatečně uznávána a oceňována v celé její rozmanitosti; naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly aktivní politiky práce a zaměstnanosti zaměřené na neplacené neformální pečovatele, podporovaly jejich opětovné začlenění a postup na trhu práce a uznávaly dovednosti získané v neformálním prostředí;

72.

naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu a Radě evropský program pro pečovatele a jako jeho součást evropský program pro neformální pečovatele s balíčkem opatření na úrovni EU v oblasti neformální péče, a v případě, že jsou pravomoci na vnitrostátní úrovni, vyzývá členské státy, aby tuto evropskou strategii podpořily ambiciózními a koordinovanými opatřeními a vnitrostátními programy k určení, uznání a ocenění různých druhů neformální péče poskytované v Evropě a určení rozmanitých potřeb různých skupin pečovatelů, včetně mladých pečovatelů a mobilních pečovatelů, s cílem usnadnit nahlašování zaměstnání a zajistit pojištění a sociální ochranu bez ohledu na jejich různé bydliště nebo administrativní postavení či status;

73.

vyzývá členské státy, aby zvážily formalizaci neformální péče a různých možností finanční podpory na základě různých potřeb a podmínek pečovatelů s cílem zaručit jim dobré normy v oblasti práv, finanční podpory a sociální ochrany;

74.

připomíná, že výše uvedeného lze dosáhnout například prostřednictvím pečovatelských nebo důchodových kreditů na ochranu osob, které přeruší zaměstnání, aby mohly pečovat o člena rodiny nebo někoho jiného, kdo péči potřebuje, a uznáním hodnoty práce, kterou tito pečovatelé vykonávají pro společnost jako celek, prostřednictvím dalších doplňkových podpůrných služeb (poradenství nebo vzájemná výměna), jasně stanoveného volna pro pečovatele, zdravé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, dovolené, služeb zastupování v případě nemoci, služeb denní péče, služeb opětovného začlenění do zaměstnání, psychologických a rehabilitačních služeb pro pečovatele a příjemce péče a přístupu ke vzdělání, odborné přípravě a celoživotnímu učení, a zdůrazňuje význam nepřenosné rodičovské dovolené; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zvážily a vyměňovaly si osvědčené postupy týkající se toho, jak zohlednit období strávená pečovatelskými povinnostmi v důchodových systémech, a aby urychleně a plně provedly směrnici (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob, kterou se zavádí dovolená pro pečující osoby a možnost požádat o pružnou úpravu pracovní doby, minimální počet dnů volna za účelem poskytnutí osobní péče nebo podpory rodinnému příslušníkovi nebo osobě, která žije ve stejné domácnosti jako pracovník;

75.

vyzývá členské státy, aby prozkoumaly, jak nejlépe formalizovat poskytování neformální péče, a tedy i výběr příjmů v této oblasti (100), včetně systémů daňových odpočtů a používání poukázek na služby;

76.

zdůrazňuje, že tento balíček opatření v oblasti neformální péče musí zahrnovat legislativní i nelegislativní návrhy a investice potřebné k uznání práce neformálních pečovatelů a práv a povinností s ní souvisejících a zároveň respektovat právo osob, kterým je poskytována péče, na nezávislost a stanovit určitá kritéria pro přístup pečovatelů k sociálním a dalším podpůrným službám (včetně volna a pracovní neschopnosti); připomíná duševní a fyzický stress spojený s péčí a zdůrazňuje, že je důležité zajistit přístup pečovatelů k informacím a poradenství v oblasti péče a rovnováhy mezi pečováním a soukromým životem; zdůrazňuje, že balíček opatření musí navíc stanovit povinnosti členských států v oblasti podávání zpráv, vytvořit jednotná kontaktní místa, kde by mohli neformální pečovatelé získat přístup k nezbytné podpoře ve všech členských státech, a podporovat interoperabilitu mezi systémy zdravotního a sociálního zabezpečení s cílem využít stávající údaje a snížit administrativní zátěž, s níž se potýkají neformální pečovatelé;

77.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly organizace občanské společnosti a sociální partnery při zajišťování zastoupení neformálních pečovatelů s cílem zohlednit jejich příspěvky při navrhování, provádění a hodnocení politik týkajících se neformální péče, a to i při vypracovávání evropské strategie v oblasti péče;

78.

zdůrazňuje, že je důležité řešit přílišné spoléhání se na neformální péči formalizací a uznáním pečovatelských dovedností prostřednictvím certifikace a podpory systémů odborné přípravy a validace dovedností umožňujících rozvoj, vzájemného uznávání dovedností a prováděním cílených činností zaměřených na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci; zdůrazňuje, že při tomto úsilí by měla být využita mimo jiné Evropská agenda dovedností, Pakt pro dovednosti, ESF+, Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Fond pro spravedlivou transformaci a program EU pro zdraví; vyzývá členské státy, aby usnadnily opětovné začlenění pracovníků na trh práce, kteří na delší dobu přerušili profesní dráhu, aby poskytovali péči příbuzným;

79.

vyzývá Komisi, aby uznala problémy omezující přístup k odpovídající péči osobám se specifickými nemocemi, které vyžadují zvýšenou úroveň péče, jako jsou revmatická a muskuloskeletální onemocnění; zdůrazňuje, že pro osoby s revmatickými a muskuloskeletálními onemocněními je největší překážkou v přístupu k odpovídající péči nedostatek revmatologů a nedostatečná odborná lékařská příprava v oboru revmatologie v členských státech; vyzývá proto členské státy, aby z revmatologie učinily standardní součást osnov lékařské odborné přípravy a aby zvýšily počet praktikujících revmatologů;

Důstojné pracovní podmínky pro všechny pracovníky v odvětví péče

80.

naléhavě vyzývá členské státy, aby svou politiku v oblasti péče zaměřily především na odpovídající počet pečovatelských pracovníků a investice do nich; vyzývá členské státy, aby zvýšily atraktivitu pečovatelských povolání tím, že zajistí sociální uznání, důstojné pracovní podmínky a spravedlivou odměnu, včetně odpovídající pracovní doby, což by pomohlo řešit stávající nedostatek pracovních sil, snížit potřebu krátkodobé práce a řešit rychlý a významný odliv pracovní síly, a to zejména v regionech a členských státech, které se v důsledku odlivu pečovatelských služeb potýkají se značnými problémy, a zvýšit odolnost systémů péče v budoucnosti a zároveň v tomto odvětví vytvářet pracovní místa;

81.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto odvětví podporovaly vytváření takových kvalitních pracovních míst, která budou zaručovat mimo jiné jasnou, udržitelnou a atraktivní profesní dráhu a příležitosti pro odbornou přípravu a zlepšování dovedností, které umožní trvalý profesní a osobní rozvoj; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní iniciativy a poskytly pobídky, které učiní práci v odvětví péče přitažlivější i pro mladé lidi a podpoří v pečovatelských profesích genderově vyvážené zastoupení;

82.

bere na vědomí další problémy související s tím, že v odvětví péče roste podíl práce prostřednictvím platforem; zdůrazňuje, že evropská směrnice o práci prostřednictvím platforem a vnitrostátní právní předpisy upravující ekonomiku platforem by měly náležitě zohlednit specifickou povahu pečovatelské práce a stanovit minimální normy pro kvalitu služeb a důstojné pracovní podmínky pro pracovníky;

83.

uznává, že poskytování péče je často nedostatečně hlášené nebo zcela nehlášené a probíhá za vykořisťujících podmínek, což má dopad na práva a dobré životní podmínky pracovníků, jejich rodin a příjemců péče; je rovněž znepokojen pracovními podmínkami stálých domácích pečovatelů, kterými jsou převážně ženy, včetně migrantek, a řada z nich je vystavena nejasným podmínkám odměňování, riziku sociální izolace a nedostatku mechanismů pro řádné prosazování jejich práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby se problémem nehlášené práce v odvětví péče zabývaly a vytvořily jasný právní rámec na podporu kvalitních pracovních míst se sociálním zabezpečením pro všechny pečovatele;

84.

zdůrazňuje, že důstojná práce by měla být nedílnou součástí priorit týkajících se udržitelných a kvalitních systémů péče; zdůrazňuje, že příjemci veřejných unijních a vnitrostátních finančních prostředků, půjček a smluv by měli dodržovat platné pracovní právo a přísné normy;

85.

vyzývá členské státy jako členy MOP, které dosud neratifikovaly a neprovedly úmluvy MOP, zejména č. 189 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti, č. 190 o násilí a obtěžování ve světě práce a č. 149 o ošetřovatelském personálu, aby tak učinily;

86.

je znepokojen tím, že velký podíl pečovatelů, z nichž většinu tvoří ženy, pobírá minimální mzdu nebo ještě menší než minimální mzdu, a že v důsledku toho nadále přetrvávají rozdíly v odměňování žen a mužů a rozdíly v úrovni odměňování mezi různými profesemi v oblasti péče (101); vítá proto návrhy Komise na směrnici o přiměřených minimálních mzdách, která by zlepšila životní a pracovní podmínky v EU, a to i pro pracovníky v odvětví péče s nejnižšími mzdami, a na směrnici o transparentnosti odměňování, která by v EU řešila přetrvávající nedostatečné prosazování základního práva na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci; zdůrazňuje, že v zájmu přizpůsobení nízkých mezd v odvětví péče, v němž převažují ženy, musí být socioekonomická hodnota pečovatelské práce přehodnocena ve srovnání s hodnotou práce v jiných odvětvích, v nichž často převládají muži, a to na základě objektivních kritérií a prostřednictvím genderově neutrálních nástrojů hodnocení nebo klasifikace, jako jsou požadavky na vzdělání, odbornou přípravu a dovednosti, úsilí, odpovědnost, pracovní zkušenosti a povaha odváděné práce; zdůrazňuje, že při určování toho, zda lze práci považovat za rovnocennou, je důležitým parametrem platný srovnávací ukazatel; v případě, že neexistuje žádný reálný srovnávací ukazatel (jak je tomu často v odvětvích s vysokým podílem žen), lze použít hypotetický srovnávací ukazatel; vybízí veřejné i soukromé poskytovatele pečovatelských služeb, aby zaručili důstojné a přiměřené odměny nad rámec minimálních mezd; zdůrazňuje, že zvyšování mezd je podle OECD (102) spojeno s vyšším náborem pracovníků dlouhodobé péče, delší dobou trvání pracovního poměru a nižší fluktuací zaměstnanců; naléhavě vyzývá členské státy, aby prosazovaly reformy s cílem uznat práva pečovatelů a příjemců péče a provést opatření na ochranu základních pracovních práv a zlepšení pracovních podmínek pečovatelů, která by řešila často nejistou situaci pečovatelů, jako je mimo jiné neformální povaha práce, dlouhá pracovní doba, nedostatečná mzda, nedostatečná odborná příprava, špatná politika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a případy zneužívání, obtěžování a násilí;

87.

zdůrazňuje ústřední úlohu vzdělávání a odborné přípravy a programů pro inkluzivní rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků s cílem poskytovat kvalitní pečovatelské služby a profesionální péči s ohledem na neustálý vývoj profesí a služeb v oblasti péče; poukazuje na ústřední úlohu placeného vzdělávání a školení na pracovišti v procesu přechodu od rezidenční ke komunitní a rodinné péči; důrazně vybízí členské státy, aby s podporou fondů EU (fondů ESI, a to zejména Evropského sociálního fondu +, a Nástroje pro oživení a odolnost) poskytovaly pečovatelským pracovníkům odbornou přípravu týkající se práv osob, které potřebují péči a podporu, zejména práv zakotvených v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a v Úmluvě OSN o právech dítěte; vyjadřuje politování nad tím, že směrnice EU o uznávání odborných kvalifikací nestanoví harmonizované minimální požadavky na odbornou přípravu pracovníků dlouhodobé péče, což brání automatickému uznávání kvalifikace těchto pracovníků v celé Unii;

88.

zdůrazňuje, že pečovatelská práce je v zásadě mezilidskou službou, která vyžaduje řadu složitých dovedností, z nichž některé nejsou uznávány a odměňovány; zdůrazňuje, že úlohou pečovatelů by mělo být především poskytovat péči a podporu příjemcům péče, a proto považuje za nezbytné omezit zbytečnou byrokracii a vyhnout se tomu, aby pečovatelé museli provádět zbytečné administrativní úkony; zdůrazňuje, že některé lékařské úkony lze sdílet mezi zdravotnickými pracovníky, a poukazuje na výhody užší spolupráce mezi pečovateli a zdravotnickými pracovníky, jako je lepší rozdělení pracovní zátěže, více času pro příjemce péče, kontinuita péče, multidisciplinární postupy a harmonizace kariérního postupu;

89.

vyzývá Komisi, aby vytvořila iniciativu EU týkající se dovedností pro péči s cílem podpořit členské státy při zlepšování příležitostí k prohlubování dovedností a rekvalifikaci pro odborníky v odvětví péče, zjišťovat nedostatky a potřeby v oblasti dovedností, vyvíjet slibné postupy a úspěšné iniciativy a poskytnout rámec pro uznávání a certifikaci odborných znalostí, dovedností a kvalifikací získaných na základě zkušeností, jako je neformální pečovatelská práce, s cílem usnadnit v tomto odvětví přístup k formálnímu zaměstnání; vyzývá členské státy, aby čerpaly z agendy dovedností EU s cílem zajistit, aby pečovatelé nabyli další dovednosti a zvýšili svou kvalifikaci, a podpořit a poskytnout veřejné příležitosti všem pečovatelům – včetně migrujících neformálních pečovatelů a pracovníků v oblasti péče – k účasti na odborném vzdělávání a přípravě a k získání kvalifikace, se zvláštním zaměřením na ženy, které se vrací z pečovatelské dovolené;

90.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily a prosazovaly důstojné pracovní podmínky a právo všech pracovníků na zřízení zastupujícího odborového svazu v odvětví péče, na členství v něm a na účast při kolektivním vyjednávání v tomto odvětví, a to formální i neformální, a aby stanovily přísné normy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v souladu s ambicí nedávno přijatého strategického rámce EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 i nad jeho rámec; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost specifickým problémům, které s sebou nese práce v odvětví péče, např. vystavení pracovníků nebezpečným látkám nebo léčivým přípravkům, práce v potenciálně infekčním prostředí nebo duševní a psychosociální rizika spojená s emocionálně náročnou prací a s tím, když je člověk vystaven nepříznivému sociálnímu chování, s cílem předcházet pracovním úrazům a nemocem z povolání, a tedy i absencím s tímto spojeným, fluktuaci pracovníků a jejich špatnému zdravotnímu stavu;

91.

vyzývá členské státy, aby v odvětví péče uznaly onemocnění COVID-19 za nemoc z povolání; vyzývá členské státy k zajištění, aby každý poskytovatel pečovatelských služeb vypracoval program prevence a kontroly infekcí a aby pečovatelé každý rok absolvovali odbornou přípravu v oblasti infekčních onemocnění a aby byly pracovníkům o těchto onemocněních poskytovány aktuální informace;

92.

připomíná, že některé léčivé přípravky, které pečovatelé pravidelně používají, obsahují minimálně jednu karcinogenní, mutagenní nebo reprotoxickou látku spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům, mutagenům nebo reprotoxickým látkám při práci; v této souvislosti připomíná čtvrtou revizi této směrnice, do níž byla práce obnášející expozici nebezpečným léčivým přípravkům zahrnuta; se zájmem očekává, že v roce 2022 budou zveřejněny pokyny pro nakládání s těmito látkami a že bude vypracována definice a orientační seznam těchto nebezpečných léčivých přípravků;

93.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly a podporovaly pracovní prostředí vstřícná vůči starším osobám; opakuje svou výzvu Komisi, aby byla ambicióznější a navrhla širší a komplexnější směrnici o předcházení muskuloskeletálním poruchám a revmatickým onemocněním souvisejícím s prací a o jejich zvládání a zmírnila psychosociální rizika a negativní dopady pečovatelské práce, které mají vliv na dobré životní podmínky pracovníků, jež se zvláště zhoršily během pandemie;

94.

zdůrazňuje, že evropská strategie v oblasti péče by se měla mimo jiné komplexně zabývat dopadem digitalizace na pracovní podmínky pracovníků a dopady práce na dálku na duševní zdraví a na rozsah nerovného rozdělení neplacené péče a práce v domácnosti mezi ženami a muži; opakuje svou výzvu Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery navrhla směrnici o psychosociálních rizicích a dobrých pracovních podmínkách;

95.

vyzývá členské státy, aby stanovily minimální normy pro stálou domácí pečovatelskou práci mimo jiné v těchto oblastech: pracovní doba, odměna a ubytování pečovatelů s cílem zohlednit specifika jejich práce, zejména skutečnost, že žijí a pracují ve společné domácnosti s osobou, která potřebuje péči; průměrná pracovní doba by měla být vypočtena jako pečovatelská práce na směny; výše odměny musí záviset na potřebách péče a na dovednostech pečovatelů; domácí pečovatelé, kteří žijí společně se závislými osobami, musí mít přístup k vlastní oddělené místnosti, k toaletě, kuchyni a pokud možno k internetu;

96.

vyzývá členské státy, aby posílily sociální dialog a podporovaly kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy v odvětví péče, a to jak pokud jde o veřejnou, tak soukromou péči, ziskovou i neziskovou, a v ústavním i v rodinném nebo komunitním prostředí, neboť jde o klíčové mechanismy, které zlepšují podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky a řeší rozdíly v odměňování žen a mužů, a jde také o nejúčinnější nástroje pro zajištění zvýšení minimální mzdy a mezd obecně;

97.

vyzývá členské státy, aby prosazovaly širší působnost kolektivního vyjednávání a zajistily právo a svobodu sdružování v odvětví péče tím, že zástupcům pracovníků a odborům zastupujícím a sdružujícím pracovníky v odvětví péče poskytnou větší přístup a informace a že odstraní všechny překážky bránící vytváření odborů a zbytečné překážky na pracovištích ve veřejném sektoru, včetně soukromých dodavatelů pracujících na veřejných zakázkách, které brání odborům organizovat pracovníky ve veřejném sektoru a zvyšovat počet jejich členů; zdůrazňuje, že zejména mobilní pracovníci, kteří často pracují jako stálí domácí pečovatelé a musí být k dispozici 24 hodin denně, nejsou dostatečně informováni o pracovních podmínkách, které se na ně vztahují; zdůrazňuje, že kolektivní dohody by mimo jiné měly zajistit důchodová práva pracovníkům, kteří si musí zkrátit pracovní úvazek nebo odejít ze zaměstnání za účelem péče o jiné osoby;

98.

připomíná, že mobilní a migrující pracovníci, včetně pracovníků bez dokladů, hrají významnou úlohu při poskytování rezidenční, komunitní a rodinné péče v EU; domnívá se, že tato skutečnost by v připravované evropské strategii v oblasti péče měla být zohledněna a odpovídajícím způsobem řešena; vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily konkrétní opatření na řešení problému nehlášené práce a nelegálních forem zaměstnání a na podporu důstojné práce pro všechny pečovatele bez ohledu na jejich status a aby se zavázaly k provádění těchto opatření; zdůrazňuje, že migrující pracovníci jsou zvláště zranitelní a potýkají se se specifickými problémy, jako je přístup k pracovnímu povolení, formálnímu zaměstnání a sociální ochraně či riziko nehlášené práce; vyzývá k tomu, aby byli tito pracovníci chráněni prostřednictvím uplatňování, prosazování a monitorování příslušných právních předpisů;

99.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily spravedlivou mobilitu a spravedlivý nábor pracovníků z EU a ze třetích zemí tím, že zlepší vzájemné uznávání jejich kvalifikací a odstraní rozdíly v nadnárodním sociálním zabezpečení; opakuje svou výzvu k řádnému sledování a prosazování pravidel týkajících se mobility a lepšího informování pracovníků o jejich právech; zdůrazňuje úlohu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) při napomáhání členským státům a Komisi při účinném uplatňování a prosazování právních předpisů EU v oblasti mobility pracovních sil a při koordinaci systémů sociálního zabezpečení v rámci EU; zdůrazňuje, že je třeba zvážit revizi mandátu orgánu ELA v souvislosti s hodnocením, které má být provedeno v roce 2024, s cílem zahrnout do něj ustanovení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci; vyzývá agenturu EU-OSHA a orgán ELA, aby spolupracovaly s cílem podpořit Komisi a členské státy při zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o mobilní a migrující pracovníky; zdůrazňuje, že stálí domácí pečovatelé jsou organizováni převážně prostřednictvím složitého řetězce agentur vysílajících pracovníky, a vztahuje se na ně tudíž směrnice o vysílání pracovníků (103);

100.

uznává úlohu pracovníků v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost při zajišťování toho, aby si občané EU mohli skutečně vybrat, jaký model péče upřednostňují; vyzývá Komisi, aby se v rámci evropské strategie v oblasti péče zabývala náročnými pracovními podmínkami a podmínkami zaměstnávání všech pracovníků v oblasti osobních služeb a pracovníků v cizí domácnosti, včetně pečovatelů a dalších pracovníků v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost, a aby položila základ pro uznávání, regulaci a profesionalizaci osobních služeb a služeb pro domácnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby účinně řešily nehlášenou práci v odvětví péče tím, že zaručí sociální ochranu a bezpečné a důstojné pracovní podmínky a vytvoří nové pracovní příležitosti v odvětví domácí péče; vyzývá k cílené revizi směrnice 89/391/EHS s cílem zajistit, aby do oblasti působnosti této směrnice byli zahrnuti pracovníci v cizí domácnosti; vyzývá členské státy, aby předložily vhodný rámec pro ohlašování osobních služeb a služeb pro domácnost, např. v podobě systémů poukazů na služby, aby navrhly mechanismy a nástroje pro lepší monitorování domácí péče a investovaly do personalizovaných kvalitních odborných služeb s cílem zastavit zavádění nejistých forem zaměstnávání v oblasti péče a odradit od využívání pečovatelských služeb, které zahrnují nehlášenou práci;

101.

vyzývá členské státy, aby urychleně a v plném rozsahu provedly a uplatňovaly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a vybízí je, aby zavedly přísnější než minimální normy stanovené touto směrnicí; zdůrazňuje, že pouze rovnoměrné rozdělení neplacených pečovatelských povinností mezi ženami a muži prostřednictvím rovnocenné, nepřenosné a přiměřeně placené dovolené by ženám umožnilo ve stále větší míře pracovat na plný úvazek a dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zároveň se osobně a společensky rozvíjet; dále zdůrazňuje, že je důležité podporovat větší flexibilitu pracovních ujednání pro skupiny pracovníků, jako jsou rodiče s malými dětmi, rodiče samoživitelé, rodiče se zdravotním postižením a rodiče dětí se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby respektovaly minimální délku mateřské a otcovské dovolené bez ohledu na status dotyčné osoby; připomíná, že politika týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem by měla vybízet muže k tomu, aby se ujímali pečovatelských povinností stejnou měrou jako ženy, a zdůrazňuje, že je třeba postupně pokročit směrem k plně placené mateřské a otcovské dovolené o stejné délce; naléhavě vyzývá všechny členské státy k podpoře a zajištění toho, aby otcové mohli čerpat otcovskou dovolenou, aniž by se museli obávat nepříznivého nebo diskriminačního chování svých zaměstnavatelů, což je účinný způsob, jak je motivovat k tomu, aby převzali odpovědnost za péči o své děti a své rodiny, a užitečný prostředek k dosažení skutečné rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že to nejen vyžaduje, ale také samo způsobí změny stereotypů a genderových norem, což povede ke spravedlivější společnosti a větší rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly transformační opatření, jako jsou osvětové kampaně o spoluodpovědnosti za péči, a vymýtily stereotypní představu o tom, že za tuto práci jsou odpovědné jen ženy;

102.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly soubor komplexních opatření a iniciativ, jimiž podpoří a usnadní opětovné začlenění pracovníků na trh práce, a to zejména žen, jejichž profesní dráha a příjem je nerovnými genderovými rolemi a pečovatelskou dovolenou ovlivněn častěji, např. proto, že si musí brát delší pracovní volno, a dále členské státy vyzývá, aby zajistily právo pracovníků na návrat na stejné nebo rovnocenné pracovní místo;

103.

vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery podporovaly profesní dráhy s cílem usnadnit přizpůsobení se různým pracovním situacím, zejména prostřednictvím celoživotního učení a odborné přípravy, přiměřených dávek v nezaměstnanosti, přenositelnosti sociálních práv a aktivní a účinné politiky trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly a zaručovaly účinnou ochranu a stejnou odměnu pro muže a ženy prostřednictvím právních předpisů a politických opatření zohledňujících rovnost žen a mužů, jejichž cílem je řešit problém nejistého zaměstnání, podhodnocování práce v některých feminizovaných odvětvích, jako je péče, a zaručit profesní dráhu a řádné sociální zabezpečení; opakuje, že v souladu s doporučením Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně by se osobám ve všech formách zaměstnání a pracovních vztahů i v rámci samostatné výdělečné činnosti měly sčítat nároky na zajištění bezpečnosti příjmů v situacích, jako je nezaměstnanost, špatný zdravotní stav, vyšší věk, přerušení kariéry kvůli péči o dítě či jinému typu péče nebo kvůli odborné přípravě;

104.

vyzývá Komisi, aby navázala na evropskou strategii v oblasti péče, konkrétně na dvě doporučení Rady týkající se péče o děti (revize barcelonských cílů) a dlouhodobé péče, a aby po strategii v oblasti péče předložila dohodu o péči pro Evropu, která by měla zahrnovat soubor politických opatření, programů, doporučení a investic na úrovni EU, jejichž cílem bude podpořit přechod k sociálním službám, které zohledňují rovnost žen a mužů, uznávají péči za právo a cení si ji jako hlavního stavebního kamene naší společnosti; zdůrazňuje, že tato dohoda by měla zahrnovat integrovaný, celostní a celoživotní přístup k péči, prosazovat důstojné pracovní podmínky a spravedlivé mzdy, zvýšit přitažlivost práce v odvětví péče a bojovat proti diskriminaci, genderové nerovnosti a chudobě v tomto odvětví;

Uznání a ocenění úlohy péče v našich společnostech a ekonomikách

105.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité začlenit péči a opatření na posílení postavení a profesního rozvoje žen-pečovatelek, osob, které potřebují péči a podporu, a zranitelných osob do všech příslušných právních předpisů na úrovni států i EU, spolu s podporou navýšení investic do přístupných, cenově dostupných a kvalitních pečovatelských služeb;

106.

vyzývá k tomu, aby se tyto priority odrazily také ve vnějším rozměru politiky EU, včetně předvstupní a oficiální rozvojové pomoci; zdůrazňuje, že toto začlenění do všech příslušných oblastí politiky by bylo možné, pokud by přístup k péči byl založen na právech a na zásadě nediskriminace; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby bylo genderové hledisko a hledisko rovnosti systematicky začleňováno do všech příslušných fází rozpočtového procesu, a to jak v rámci ústředních rozpočtů Komise, tak v rámci politických opatření a programů podporovaných EU; vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby bojovaly proti negativnímu vnímání povolání v oblasti formální a neformální péče, a členské státy, aby přijaly účinná opatření a programy pro boj proti diskriminaci na základě postižení, věku, pohlaví a dalším formám diskriminace, které se prolínají s předsudky a stereotypy spojenými s péčí, paternalismem a konceptem závislosti; konstatuje, že ženy jsou cenným a nevyužitým zdrojem podnikatelského potenciálu v Evropě i v odvětví péče, kde mohou přispět k novým inovacím, např. k novým technologiím;

107.

konstatuje, že při přerozdělování odpovědnosti za neplacenou péči a práci v domácnosti mezi muže a ženy je třeba nejprve odstranit zakořeněné genderové normy a stereotypy, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly pozitivní veřejné vnímání práce v odvětví péče a zvyšovaly přitažlivost této práce pro muže i ženy tím, že naplánují vzdělávací a veřejné informační kampaně a podpoří pilotní projekty, které napomohou dosažení tohoto cíle a budou usilovat o to, aby se do odvětví péče dostalo více mužů, a aby v oblasti pečovatelských služeb podporovaly rovnou účast a příležitosti na trhu práce pro ženy i muže;

108.

vyzývá Komisi, aby sledovala provádění zásad evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje v kontextu evropského semestru; vyzývá zejména k tomu, aby byly v evropském semestru a v doporučeních pro jednotlivé země zohledněny pravidelné zprávy o provádění strategie EU v oblasti péče a také ukazatele související s péčí; domnívá se, že sociální služby by měly být pilířem hospodářství po pandemii, a vyzývá Komisi a členské státy, aby péči zařadily do středu postpandemické obnovy; je pevně přesvědčen, že provádění národních plánů pro oživení a odolnost musí zahrnovat cílená opatření ke zlepšení rovnosti žen a mužů ve všech oblastech života a péče, včetně opatření ke snížení a přerozdělení neplacené péče a práce v domácnosti;

109.

konstatuje, že je třeba uznat a ocenit péči i v evropských ekonomikách, sestavování rozpočtu a statistice; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k měření a oceňování sociálního a ekonomického přínosu a výstupů péče, zejména neplacené péče a domácí práce, prostřednictvím zařazení neformální péče do hodnotového řetězce, a to i tím, že zváží zavedení zvláštních ukazatelů do přístí revize srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů; vyzývá Eurostat a institut EIGE, aby odhadly hospodářský přínos neformálních pečovatelů pro hospodářství členských států, a vyzývá Komisi a členské státy, aby do procesu tvorby politiky zahrnuly související alternativní opatření pro lepší kvalitu hospodářského a sociálního života;

110.

poukazuje na to, že s ohledem na nadcházející doporučení Komise o přiměřeném minimálním příjmu přináší minimální příjem a systémy minimálních důchodů výhody pro včasný a účinný přístup k pečovatelským a podpůrným službám a pro zajištění důstojné životní úrovně pro pečovatele, kterými jsou převážně ženy, a zejména pro ženy poskytující neformální neplacenou péči, a vyzývá Komisi, aby zdůraznila význam posouzení a výměny osvědčených postupů, pokud jde o to, jak pečovatelské povinnosti během celého života zohlednit v důchodových systémech;

111.

vyzývá Komisi, aby budoucí strategii v oblasti péče propojila s evropským akčním plánem pro sociální ekonomiku, zvyšovala povědomí o potenciálu sociální ekonomiky při zlepšování pracovních podmínek v odvětví péče a vytvářela příležitosti pro lepší přístup žen ke kvalitním pracovním místům, vyzývá členské státy, aby investovaly do rozvoje sociálních služeb a řádně přitom zohlednily aspekty lidského faktoru v tomto odvětví;

112.

uznává a oceňuje péči poskytovanou občanskou společností a neziskovými organizacemi, jako jsou nevládní organizace, organizace pacientů, charitativní a náboženské nebo jiné instituce;

113.

vyzývá členské státy, aby ve stálém sociálním a občanském dialogu se sociálními partnery, odborníky, občanskou společností, nevládními organizacemi, veřejnými orgány na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, organizacemi zastupujícími příjemce péče a formálními i neformálními pečovateli formulovaly a revidovaly svou politiku v oblasti péče s cílem podpořit vypracování účinných politických řešení v oblasti sociální péče, která budou odpovídat potřebám lidí v praxi; zdůrazňuje, že při přípravě, provádění a monitorování nadcházející evropské strategie v oblasti péče je důležité aktivně konzultovat pečovatele, příjemce péče a jejich zastupující organizace; vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily diskusi o souvislosti mezi technologií a kvalitou péče;

114.

vyzývá Evropskou komisi, aby provedla výzkum s cílem lépe pochopit hospodářský a společenský dopad nedostatečného poskytování péče osobám, které potřebují péči a podporu, a aby zajistila financování, zejména v rámci budoucí platformy, pro výzkumné projekty týkající se sociálního dopadu vzácných onemocnění, a to z hlediska pacienta, a vyzývá k vytvoření sítí a inovativních projektů v celé EU, které členským státům umožní společně vytvářet a předávat si osvědčené postupy a inovativní modely péče, se zvláštním zaměřením na nejrozšířenější onemocnění a onemocnění způsobující zdravotní postižení, včetně revmatických a muskuloskeletálních onemocnění;

115.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů, nadace Eurofound a další příslušné agentury budou mít k dispozici dostatečné zdroje na monitorování a analýzu toho, zda a jak politika dosahuje zamýšlených zlepšení v odvětví péče, a to i pokud jde o přístup, kvalitu, rovnost žen a mužů, infrastrukturu a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem;

116.

vyzývá k externímu vědeckému a etickému hodnocení řešení pandemie COVID-19 v odvětví péče, opatření Evropské unie jako celku a opatření členských států a k posouzení toho, do jaké míry je nyní EU na pandemie připravena, a vyzývá členské státy a Komisi, aby prošetřily příčiny velké části infekcí a úmrtí způsobených onemocněním COVID-19, k nimž došlo v rezidenčních zařízeních pro seniory, osoby se zdravotním postižením a dalších zařízeních sociálních služeb, a zda byla zanedbána nebo porušena lidská práva a práva pacientů, aby bylo možné vyvodit nezbytné ponaučení a zabránit opakování těchto tragédií v budoucích krizích;

o

o o

117.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  https://www.who.int/news/item/14-03-2022-who-launches-new-framework-to-support-countries-achieve-integrated-continuum-of-long-term-care

(2)  https://www.ohchr.org/en/documents/thematic-reports/impact-coronavirus-disease-covid-19-enjoyment-all-human-rights-older

(3)  https://undocs.org/Home/Mobile?FinalSymbol= A%2FHRC%2F30%2F43%E2%9F%AAuage=E&DeviceType=Desktop%E2%9F%AARequested=False

(4)  Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21.

(5)  Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(6)  Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 30.

(7)  Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79.

(9)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(10)  Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(11)  Úř. věst. L 88, 16.3.2022, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14.

(13)  Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 80.

(14)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191.

(15)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 208.

(16)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0072.

(17)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 145.

(18)  Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 4.

(19)  Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 146.

(20)  Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 102.

(21)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0038.

(22)  Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 75.

(23)  Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 122.

(24)  Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 8.

(25)  Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 164.

(26)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0068.

(27)  Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1.

(28)  Evropská komise (2021), Strategie EU pro práva dítěte.

(29)  Eurostat (2020), Statistika složení domácností.

(30)  Studie Evropské komise o neformální péči v Evropě zabývající se formalizací, dostupností a kvalitou (Study on Informal care in Europe Exploring Formalisation, Availability and Quality), 2018.

(31)  https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---dcomm/documents/publication/wcms_838653.pdf

(32)  https://www.unwomen.org/sites/default/files/Headquarters/Attachments/Sections/Library/Publications/2020/Policy-brief-COVID-19-and-the-care-economy-en.pdf

(33)  https://www.eurofound.europa.eu/fr/topic/neets

(34)  Zpráva Evropské komise a Výboru pro sociální ochranu o dlouhodobé péči za rok 2021 (2021).

(35)  Parlamentní výzkumné služby, Demografický výhled Evropské unie (Demographic outlook for the European Union), březen 2020, s. 3.

(36)  Sociální konstrukt pečovatelské činnosti migrantů. Kde se protíná péče, migrace a gender (The social construction of migrant care work. At the intersection of care, migration and gender), Amelita King-Dejardin, Mezinárodní úřad práce – Ženeva: MÚP, 2019.

(37)  Výbor pro sociální ochranu a Evropská komise (2021), Zpráva o dlouhodobé péči.

(38)  OECD (2020), Účinnost sociální ochrany pro dlouhodobou péči ve stáří: snižuje sociální ochrana riziko chudoby spojené s potřebami péče? (The effectiveness of social protection for long-term care in old age: Is social protection reducing the risk of poverty associated with care needs?).

(39)  Studie Evropského parlamentu (2021), Politiky stárnutí – přístup ke službám v různých členských státech (Ageing policies – access to services in different Member States).

(40)  Světové ekonomické fórum: Pandemie COVID-19 upozornila na to, jak poskytování péče podněcuje nerovnost žen a mužů (COVID-19 highlights how caregiving fuels gender inequality), https://www.weforum.org/agenda/2020/04/covid-19-highlights-how-caregiving-fuels-gender-inequality/.

(41)  2019

(42)  https://eige.europa.eu/about-eige/director-speeches/beyond-beijing-declaration-assessment-and-main-challenges

(43)  https://data.unwomen.org/features/covid-19-pandemic-has-increased-care-burden-how-much-0 https://www.unwomen.org/en/digital-library/publications/2020/04/policy-brief-the-impact-of-covid-19-on-women

(44)  Preventing and managing COVID-19 across long-term care services: policy brief (Prevence a zvládání onemocnění COVID-19 ve službách dlouhodobé péče), WHO, 24. července 2020; přehledové údaje z veřejných národních zpráv publikovaných on-line o onemocnění COVID-19 v zařízeních dlouhodobé péče, ECDC, 2022 (https://www.ecdc.europa.eu/en/all-topics-z/coronavirus/threats-and-outbreaks/covid-19/prevention-and-control/LTCF-data)

(45)  http://www.efnweb.be/wp-content/uploads/EFN-MHE-Joint-Statement-October-2021.pdf

(46)  Informace nadace Eurofound (2021), Vzdělávání, zdravotní péče a bydlení: jak se v roce 2020 změnil přístup pro děti a rodiny.

(47)  https://www.epsu.org/sites/default/files/article/ files/Resilience_of%20the%20LTC%20sector_V3.pdf

(48)  https://effat.org/in-the-spotlight/european-alliance-calls-on-eu-governments-to-ratify-convention-on-domestic-workers/#:~:text=Among%20them%2C%206.3%20million%20are,workers%20in%20their%20respective%20country

(49)  Evropský institut pro mobilitu pracovní síly (https://www.mobilelabour.eu/)

(50)  Studie Evropské komise zaměřená na výzvy v dlouhodobé péči v Evropě v roce 2018

(51)  https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Gender_pay_gap_statistics

(52)  https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/gender-equality/women-labour-market-work-life-balance/womens-situation-labour-market_en

(53)  Studie Evropského parlamentu (2021), Rovnost žen a mužů: ekonomická hodnota péče z hlediska použitelných fondů EU“,

(54)  EIGE, zpráva Pekingské akční platformy za rok 2020, 2021

(55)  Zpráva nadace Eurofound (2020), Pracovníci v oblasti dlouhodobé péče: zaměstnanost a pracovní podmínky.

(56)  Zpráva nadace Eurofound (2020), Pracovníci v oblasti dlouhodobé péče: zaměstnanost a pracovní podmínky.

(57)  Zpráva nadace Eurofound (2020), Pracovníci v oblasti dlouhodobé péče: zaměstnanost a pracovní podmínky.

(58)  Zpráva Evropské komise a Výboru pro sociální ochranu (2021) o dlouhodobé péči z roku 2021.

(59)  Studie Evropského parlamentu (2021) o politikách pro dlouhodobé pečovatele.

(60)  Eurofound, Pracovníci v oblasti dlouhodobé péče: zaměstnanost a pracovní podmínky, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020b

(61)  Zpráva nadace Eurofound (2020), Pracovníci v oblasti dlouhodobé péče: zaměstnanost a pracovní podmínky.

(62)  Zpráva Evropské komise o dlouhodobé péči, https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=24079&langId=en

(63)  Zpráva Evropské komise o dlouhodobé péči, https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=24079&langId=en

(64)  Zpráva EIGE, 2020. Studie Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), Gender inequalities in care and consequences for the labour market (Genderová nerovnost v péči a její důsledky pro trh práce) https://eige.europa.eu/publications/gender-inequalities-care-and-consequences-labour-market

(65)  Zpráva Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) (20210): Rozdíly mezi ženami a muži v oblasti péče a důsledky pro trh práce.

(66)  Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Evropský průzkum kvality života 2016 – kvalita života, kvalita veřejných služeb a kvalita společnosti, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2018

(67)  https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=ilc_pnp13%E2%8C%A9=en

(68)  Zpráva Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) (2021): Rozdíly mezi ženami a muži v oblasti péče a důsledky pro trh práce.

(69)  Studie z roku 2019 The Global Burden of Disease (Celosvětové zatížení nemocemi) https://www.thelancet.com/journals/lancet/issue/vol396no10258/PIIS0140-6736(20)X0042-0#

(70)  MOP (2018) Care work and care jobs for the future of decent work (Práce a pečovatelská pracovní místa pro budoucnost důstojné práce)

(71)  Studie Evropského parlamentu (2021) o politikách pro dlouhodobé pečovatele.

(72)  Studie Evropského parlamentu (2021), Rovnost žen a mužů: ekonomická hodnota péče z hlediska použitelných fondů EU“,

(73)  Společné prohlášení evropských sociálních partnerů o ustanoveních o péči o děti v EU. https://www.etuc.org/en/document/european-social-partners-joint-statement-childcare-provisions-eu

(74)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o evropské záruce pro děti

(75)  Doporučení Rady (EU) 2021/1004, kterým se zavádí evropská záruka pro děti.

(76)  Zpráva Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) (2021): Rozdíly mezi ženami a muži v oblasti péče a důsledky pro trh práce.

(77)  Zpráva Evropské komise o dlouhodobé péči, https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=24079&langId=en

(78)  Výbor pro sociální ochranu a Evropská komise (2021), zpráva o dlouhodobé péči.

(79)  Zpráva Evropské komise o dlouhodobé péči, https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=24079&langId=en

(80)  Zpráva organizace Eurocarers z roku 2021 o dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 na neformální pečovatele v Evropě.

(81)  MOP, 2022, „Péče na pracovišti: investice do pečovatelské dovolené a služeb v zájmu rovnějšího postavení žen a mužů ve světě práce“,

(82)  MOP, 2022, „Péče na pracovišti: investice do pečovatelské dovolené a služeb v zájmu rovnějšího postavení žen a mužů ve světě práce“,

(83)  Evropská komise (2021), Zelená kniha o stárnutí

(84)  https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/economy-finance/dp074_en.pdf

(85)  Alzheimer Europe, Dementia in Europe Yearbook 2019 (2020) Estimating the prevalence of dementia in Europe (Ročenka demence v Evropě za rok 2019 (2020): odhad rozšíření demence v Evropě).

(86)  https://www.oecd.org/fr/publications/who-cares-attracting-and-retaining-elderly-care-workers-92c0ef68-en.htm

(87)  https://www.finanzwende-recherche.de/wp-content/uploads/2021/10/Finanzwende_BourgeronMetzWolf_2021_Private-Equity-Investoren-in-der-Pflege_20211013.pdf

(88)  https://www.eurofound.europa.eu/publications/article/2021/wages-in-long-term-care-and-other-social-services-21-below-average

(89)  „Primární prevence je zaměřena na prevenci počátečního výskytu poruchy. Sekundární a terciární prevence usiluje o zastavení nebo zpomalení existující nemoci a jejích účinků prostřednictvím včasného odhalení a vhodné léčby; nebo o snížení výskytu relapsů a zamezení vzniku chronických onemocnění, například účinnou rehabilitací.“ Zdroj: WHO, Glosář pro podporu zdraví, 1998

(90)  Údaje o etnickém původu by měly být shromažďovány na dobrovolném a anonymním základě pouze pro účely odhalení diskriminačních činů a boje proti nim.

(91)  Jak stanoví doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021 o zřízení evropské záruky pro děti.

(92)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (2020/2084(INI)). Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o ochraně EU poskytované dětem a mladým lidem prchajícím před válkou na Ukrajině (2022/2618(RSP)).

(93)  Digitální řešení, například aplikace, jež se skládají z různých modulů a funkcí, které lze kombinovat se základní podobou aplikace tak, aby výsledkem byla aplikace vyhovující potřebám a přáním jednotlivých uživatelů.

(94)  https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=7724

(95)  Výbor pro sociální ochranu a Evropská komise (2021), Long-term care report: Trends, challenges and opportunities in an ageing society (Zpráva o dlouhodobé péči: trendy, výzvy a příležitosti ve stárnoucí společnosti), svazek 1.

(96)  Eurofound (2020): Long-term care workforce: Employment and working conditions (Pracovníci v oblasti dlouhodobé péče: Zaměstnanost a pracovní podmínky)

(97)  Tematická sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života (2021), studie EP zadaná výborem EMPL: Policies for long-term carers (Politiky pro dlouhodobé pečovatele).

(98)  Tematická sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života (2021), studie EP zadaná výborem EMPL: Policies for long-term carers (Politiky pro dlouhodobé pečovatele).

(99)  Santini, Socci a kol. (2020): Positive and Negative Impacts of Caring among Adolescents Caring for Grandparents. Results from an Online Survey in Six European Countries and Implications for Future Research, Policy and Practice (Pozitivní a negativní dopady péče u dospívajících, kteří pečují o prarodiče. Výsledky on-line průzkumu v šesti evropských zemích a důsledky pro budoucí výzkum, politiku a praxi) (https://me-we.eu/wp-content/uploads/2020/10/Positive-and-Negative-Impacts-of-Caring.pdf).

(100)  Pro účely veřejných příjmů by měly členské státy prozkoumat nejlepší způsob formalizace zaměstnání, a tím i výběr příjmů z tohoto zaměstnání. Ve svých výpočtech by měly zohlednit systémy daňových odpočtů a používání poukázek na služby.

(101)  Eurofound (2021), Understanding the gender pay gap: What difference do sector and occupation make? (Porozumění rozdílům v odměňování žen a mužů: Jaký je rozdíl mezi odvětvími a profesemi?) Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk. Eurofound (2021). Minimum wages in 2020: Annual review (Minimální mzdy v roce 2021: roční přehled), Minimum wages in the EU series, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(102)  https://www.oecd-ilibrary.org/social-issues-migration-health/who-cares-attracting-and-retaining-elderly-care-workers_92c0ef68-en;jsessionid=awIa8UMLGVgi74zatlxoQ5L64pCxtxAMXEHp2Gd2.ip-10-240-5-173

(103)  https://www.eesc.europa.eu/sites/default/files/ files/report_on_the_eesc_country_visits_to_uk_germany_italy_poland_0.pdf.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/63


P9_TA(2022)0279

Duševní zdraví v digitálním světě práce

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o duševním zdraví v digitálním světě práce (2021/2098(INI))

(2023/C 47/05)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na články 4, 6, 9, 114, 153, 169 a 191, a zejména na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 2, 3, 14, 15, 21, 31, 32 a 35 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho zásadu 10,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

s ohledem na strategii OSN pro duševní zdraví a pohodu z roku 2018,

s ohledem na manifest Světové zdravotnické organizace (WHO) pro zdravé oživení po pandemii COVID-19 z 18. května 2020,

s ohledem na Světový den duševního zdraví 2021, který uspořádala organizace WHO pod heslem „Mental health care for all: let’s make it a reality“ (Péče o duševní zdraví pro všechny: pojďme tento cíl uskutečnit),

s ohledem na evropský akční rámec WHO pro duševní zdraví na období 2021–2025,

s ohledem na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z 8. června 2021 týkající se politiky v oblasti zdraví s názvem „A New Benchmark for Mental Health Systems: Tackling the Social and Economic Costs of Mental Ill Health“ („Nové měřítko pro systémy duševního zdraví: Řešení sociálních a ekonomických nákladů spojených se špatným duševním zdravím“) a na studii o duševním zdraví a práci ze 4. listopadu 2021 s názvem „Fitter Minds, Fitter Jobs: From Awareness to Change in Integrated Mental Health Skills and Work Policies“ (Zdravější mysl, zdravější pracovní místa: Od povědomí ke změně v integrovaných politikách v oblasti duševního zdraví, dovedností a práce),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (1),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (2),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (3),

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (4),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (5),

s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (6),

s ohledem na směrnici Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (7),

s ohledem na směrnici Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19 (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 obsahující doporučení Komisi k právu odpojit se (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 o posílení postavení evropské mládeže: zaměstnanost a sociální oživení po pandemii (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o spravedlivých pracovních podmínkách, právech a sociální ochraně pracovníků platforem – nové formy zaměstnanosti související s digitálním rozvojem (13),

s ohledem na závěry Rady ze dne 24. října 2019 o ekonomice blahobytu (14), v nichž se vyzývá k přijetí komplexní strategie EU pro oblast duševního zdraví,

s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2020 o zlepšování pracovních podmínek,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. června 2021„Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce“ (COM(2021)0323),

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 14. října 2005 s názvem „Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva – na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii“ (COM(2005)0484),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. července 2021 o zaměstnanosti a vývoji v sociální oblasti v Evropě s názvem „Towards a strong social Europe in the aftermath of the COVID-19 crisis: reducing disparities and addressing distributional impacts“ (Budování silné sociální Evropy po krizi způsobené onemocněním COVID-19: snižování rozdílů a řešení problému distribučních dopadů),

s ohledem na Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu z roku 2008,

s ohledem na zprávu Evropského fóra mládeže ze dne 17. června 2021 s názvem „Beyond Lockdown: the ‚pandemic scar‘ on young people“ (Až skončí omezení volného pohybu osob: trvalé stopy pandemie na mladých lidech),

s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 9. listopadu 2021 s názvem „Impact of COVID-19 on young people in the EU“ (Dopad pandemie COVID-19 na mladé lidi v EU) a na zprávu ze dne 10. května 2021 nazvanou „Living, working and COVID-19: Mental health and trust decline across EU as pandemic enters another year“ (Život, práce a COVID-19: Pokles duševního zdraví a důvěry v celé EU s nástupem dalšího roku pandemie),

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ze dne 7. prosince 2020 s názvem „Preventing musculoskeletal disorders in a diverse workforce: risk factors for women, migrants and LGBTI workers“ (Prevence muskuloskeletálních poruch u různorodé pracovní síly: rizikové faktory pro ženy, migranty a pracovníky z řad LGBTI osob),

s ohledem na zprávu agentury EU-OSHA ze dne 7. října 2011 s názvem „Mental health promotion in the workplace – a good practice report“ (Podpora duševního zdraví na pracovišti – zpráva o příkladech dobré praxe),

s ohledem na zprávu agentury EU-OSHA ze dne 22. října 2021 nazvanou „Telework and health risks in the context of the COVID-19 pandemic: evidence from the field and policy implications“ (Práce na dálku a zdravotní rizika v kontextu pandemie COVID-19: Důkazy z praxe a důsledky pro danou politickou oblast),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2012 s názvem „The European Year of Mental Health – Better work, better quality of life“ (Evropský rok duševního zdraví – lepší práce, vyšší kvalita života) (15),

s ohledem na stanovisko skupiny odborníků Komise o účinných způsobech investování do zdraví ze dne 23. června 2021 nazvané „Podpora duševního zdraví pracovníků ve zdravotnictví a dalších kritických pracovníků“,

s ohledem na společnou zprávu agentury EU-OSHA a nadace Eurofound ze dne 13. října 2014 s názvem „Psychosocial risks in Europe: prevalence and strategies for prevention“ (Psychosociální rizika v Evropě: Výskyt a strategie prevence)“,

s ohledem na průzkum mezi zaměstnanci, který v roce 2021 provedla společnost Willis Towers Watson,

s ohledem na petice předložené Petičnímu výboru, například petice č. 0956/2018 a č. 1186/2018,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0184/2022),

A.

vzhledem k tomu, že právo na fyzické a duševní zdraví je základním lidským právem a že každá lidská bytost má nárok na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví; vzhledem k tomu, že organizace WHO definuje duševní zdraví jako stav duševní pohody, který člověku umožňuje se vyrovnat se stresem v životě, realizovat své schopnosti, dobře se učit a pracovat a podílet se na životě své komunity (16); vzhledem k tomu, že duševní zdraví souvisí také s dalšími základními právy, jako je právo na lidskou důstojnost zakotvené v článku 1 Listiny základních práv EU a právo na nedotknutelnost osoby, včetně duševní integrity, zakotvené v článku 3 Listiny;

B.

vzhledem k tomu, že výzkumy ukazují, že pandemie COVID-19 přetvořila organizační a manažerské postupy a změnila pracovní podmínky mnoha pracovníků v Evropě, s dopadem na pracovní dobu, životní podmínky a fyzické prostředí pro výkon práce; vzhledem k tomu, že mimořádné nároky byly kladeny na zdravotnické a kritické pracovníky; vzhledem k tomu, že tito pracovníci museli pracovat v náročných podmínkách a vyrovnat se s nedostatečnou ochranou a obavami o svou bezpečnost, což mělo negativní vliv na jejich psychiku; vzhledem k tomu, že porozumění problémům v oblasti duševního zdraví na pracovišti znamená nejen znalost duševních poruch klasifikovaných diagnostickými kritérii v rámci mezinárodní klasifikace nemocí pro potřeby statistiky úmrtnosti a nemocnosti (17) (např. deprese), ale také podporu dobrého duševního stavu, předcházení nedorozumění a stigmatizaci a navrhování a provádění správných opatření a léčby pro zvládání těchto poruch (18);

C.

vzhledem k tomu, že pandemie způsobila prudký nárůst pečovatelských povinností v kombinaci s prací, což neúměrně postihlo ženy a prohloubilo genderové rozdíly v neplacené péči; vzhledem k tomu, že to mělo negativní dopad na duševní zdraví osob s pečovatelskými povinnostmi, neboť mnoho pracovníků se muselo vypořádat s mnohem větším stresem, když museli převzít více odpovědnosti v rámci domácího vzdělávání a péče o děti během omezení volného pohybu osob nebo v rámci poskytování neformální péče či jakéhokoli jiného druhu služby pro své závislé příbuzné;

D.

vzhledem k tomu, že podle průzkumů vedla pandemie k rozsáhlému nárůstu práce na dálku, což mělo svá pozitiva, např. získání větší flexibility a samostatnosti a v některých případech i nastolení lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; vzhledem k tomu, že tyto přínosy však ne vždy převažují nad negativními důsledky, jako je nutnost připojení k internetu v nadměrné míře, stírání hranic mezi prací a soukromým životem, větší intenzita práce a stres související s technologiemi; vzhledem k tomu, že podle průzkumů nadace Eurofound týkajících se onemocnění COVID-19 představovala pandemie pro distanční pracovníky řadu výzev; vzhledem k tomu, že značný nárůst práce z domova může být sice pro pracovníky a podniky přínosem, ale musí přitom být zároveň zachováno a podporováno právo na fyzické a duševní zdraví;

E.

vzhledem k tomu, že nejčastější zdravotní rizika spojená s prací z domova jsou psychosociálního charakteru; vzhledem k tomu, že větší využívání práce na dálku je také spojeno s dlouhou pracovní dobou a pracovním stresem; vzhledem k tomu, že podle agentury EU-OSHA mohou mít psychosociální rizika negativní psychické, fyzické a sociální důsledky, jako je úzkost, vyhoření nebo deprese vzniklé v souvislosti s prací; vzhledem k tomu, že pracovní podmínky vytvářející psychosociální rizika mohou zahrnovat nadměrnou pracovní zátěž, protichůdné požadavky a nedostatečné vyjasnění rolí, neúčast na rozhodování, které se daného pracovníka týká, a jeho nedostatečný vliv na to, jak má vykonávat svou práci, špatně řízené organizační změny, nestabilitu zaměstnání, neefektivní komunikaci, malou podporu ze strany vedení nebo kolegů, psychické a sexuální obtěžování a násilí ze strany třetích osob; vzhledem k tomu, že členské státy nemají tytéž právně závazné normy a zásady týkající se psychosociálních rizik, což vede k faktické nerovnosti v právní ochraně pracovníků;

F.

vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé stále častěji využívají k řízení svých pracovníků digitální nástroje, jako jsou různé druhy aplikací, softwaru a umělé inteligence; vzhledem k tomu, že algoritmické personální řízení představuje nové výzvy pro budoucnost práce, které se objevují v souvislosti s technologiemi řízenou kontrolou a dohledem pomocí nástrojů predikce a zaměřování či dálkovým sledováním pokroku a výkonu v reálném čase a chronometrickými nástroji, přičemž tato situace představuje značná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků, zejména jejich duševní zdraví a právo na soukromí a lidskou důstojnost; vzhledem k tomu, že digitalizace a nové pokročilé technologie, jako je umělá inteligence a strojní zařízení založená na UI, mění povahu práce; vzhledem k tomu, že v mezinárodních společnostech nyní využívá aplikace UI přibližně 40 % oddělení lidských zdrojů a 70 % z nich to považuje za vysokou prioritu pro svou organizaci; vzhledem k tomu, že nová digitální ekonomika musí být regulována, aby podporovala sdílenou prosperitu a zajišťovala blahobyt celé společnosti;

G.

vzhledem k tomu, že tento nový scénář vyžaduje, abychom přijali novou a širší definici bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která již nemůže opomíjet duševní zdraví;

H.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 neúměrně ovlivnila duševní pohodu pracovníků ve zdravotnictví a pracovníků dlouhodobé péče, z nichž většinu tvoří ženy, jakož i zranitelných skupin obyvatelstva, včetně etnických menšin, komunity LGBTIQ+, starších osob, rodičů samoživitelů, osob se zdravotním postižením a s psychickými problémy již z minula, osob s nižším sociálně-ekonomickým postavením, nezaměstnaných lidí a lidí žijících v nejvzdálenějších regionech a odlehlých a špatně propojených oblastech; vzhledem k tomu, že duševní zdraví mladých lidí se během pandemie výrazně zhoršilo, přičemž v několika členských státech se jejich duševní problémy ve srovnání s úrovní před krizí zdvojnásobily, a vzhledem k tomu, že pandemie dramaticky ovlivnila zaměstnanost mladých, snížila jejich příjmy a vedla u nich i ke ztrátě zaměstnání; vzhledem k tomu, že v Evropě trpí devět milionů dospívajících (ve věku od deseti do devatenácti let) duševními poruchami, přičemž ve více než polovině případů se jedná o úzkosti a deprese;

I.

vzhledem k tomu, že mnoho obyvatel EU nemá k veřejným službám péče o duševní zdraví a ochrany zdraví při práci přístup; vzhledem k tomu, že duševní stav všech věkových skupin dosáhl od vypuknutí pandemie nejhorší úrovně, přičemž zhoršení duševního zdraví je způsobeno narušením přístupu ke službám v oblasti duševního zdraví, zvýšenou pracovní zátěží a krizí na trhu práce, která neúměrně postihla mladé lidi; vzhledem k tomu, že je velmi dobře známo, že veřejné služby péče o duševní zdraví a ochrany zdraví při práci jsou podfinancované; vzhledem k tomu, že stres spojený s prací může být důsledkem několika faktorů, jako je časová tíseň, dlouhá nebo nepravidelná pracovní doba a/nebo špatná komunikace a spolupráce v rámci organizace; vzhledem k tomu, že existují jasné souvislosti mezi migrénou nebo silnými bolestmi hlavy a depresí a úzkostí, kromě jiných komorbidních psychiatrických poruch, v jejichž důsledku se pracovní výkonnost a docházka zaměstnanců snižuje; vzhledem k tomu, že klinický a aplikovaný výzkum v oblasti prevence, diagnostiky a léčby duševních poruch je značně podfinancován; vzhledem k tomu, že psychické problémy jsou v současné době hlavní příčinou celosvětové nemocnosti, přičemž sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí v Evropě; vzhledem k tomu, že prevence, zvyšování povědomí, dobré životní podmínky a podpora kultury zdraví a ochrany duševního zdraví při práci mohou přinést pozitivní výsledky (19);

J.

vzhledem k tomu, že mezi faktory práce, které ovlivňují duševní zdraví, patří vyhoření, syndrom pracovní nespokojenosti (boreout), stres, obtěžování, násilí, stigmatizace, diskriminace a omezené možnosti růstu nebo profesního postupu, což jsou aspekty, které se mohou v on-line prostředí ještě prohlubovat; vzhledem k tomu, že organizace WHO v loňském roce odhalila, že více než 300 milionů lidí na celém světě trpí kvůli práci duševními poruchami, jako je vyhoření, úzkost, deprese nebo posttraumatický stres, což souvisí se skutečností, že každý čtvrtý evropský pracující člověk má pocit, že práce má negativní dopad na jeho zdraví (20); vzhledem k tomu, že negativní pracovní prostředí může vést k problémům s fyzickým a duševním zdravím, užívání návykových látek nebo alkoholu, absencím a ztrátě produktivity;

K.

vzhledem k tomu, že náklady spojené se špatným duševním zdravím ve všech členských státech EU dosáhly v roce 2015 podle odhadů více než 4 % HDP; vzhledem k tomu, že deprese související s prací je jednou z hlavních příčin pracovní neschopnosti a že náklady s ní spojené činí podle odhadů 620 miliard EUR ročně a že jejím ekonomickým následkem je ztráta ve výši 240 miliard EUR (21); vzhledem k tomu, že odhadované náklady spojené se bolestí hlavy všech typů přesahují 110 miliard EUR ročně, z čehož přibližně 50 miliard EUR se týká migrény; vzhledem k tomu, že rozpočty na prevenci ve všech členských státech EU zůstávají nízké a činí 3 % celkových výdajů na zdravotnictví;

L.

vzhledem k tomu, že podle předpisů EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (22) mají zaměstnavatelé povinnost chránit bezpečnost a zdraví pracovníků při všech aspektech jejich práce; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelům zůstává odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci i v pracovním režimu on-line; vzhledem k tomu, že odbory a orgány pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti hrají zásadní úlohu při obraně základního lidského práva pracovníků na bezpečné a chráněné pracoviště, a to i při práci na dálku;

M.

vzhledem k tomu, že stabilní zaměstnanost, zdraví (včetně duševního zdraví), podmínky pro plnohodnotný rozvoj a pocit vlivu a zapojení je základním předpokladem pro překonání krize u mladých lidí a pro posílení společnosti a obnovu ekonomiky;

Duševní zdraví a digitální práce: Ponaučení z pandemie COVID-19

1.

vyjadřuje politování nad tím, že během pandemie COVID-19 bylo duševní zdraví zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ovlivněno výpadkem mnoha služeb, jako je vzdělávání, zdravotnictví a sociální podpora, a zvýšenými stresovými faktory, jako je finanční nejistota, strach z nezaměstnanosti, omezený přístup ke zdravotní péči, izolace, stres související s technologiemi, změny pracovní doby, nevhodná organizace práce a práce z domova; požaduje, aby se duševní zdraví bezodkladně řešilo prostřednictvím průřezových a integrovaných politik v rámci komplexní strategie EU pro duševní zdraví a evropské strategie v oblasti péče, které doplní národní akční plány; připomíná Komisi, že ochrana duševního zdraví pracovníků by měla být nedílnou součástí plánů připravenosti vypracovaných agenturou EU-OSHA v zájmu prevence zdravotních krizí v budoucnosti;

2.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 a následná hospodářská krize znamenaly obrovský tlak na duševní zdraví a duševní stav všech občanů, ale především zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, mladých lidí, studentů, kteří vstupují na pracovní trh, a starších lidí, přičemž se zvýšil výskyt psychosociálních rizik souvisejících s prací a míra stresu, úzkosti a deprese;

3.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 má negativní dopad na přechod ze sféry vzdělávání do sféry zaměstnání, a může proto u mladých lidí na začátku jejich kariéry způsobit vysokou míru stresu, úzkosti a nejistoty, což pravděpodobně zhorší jejich profesní vyhlídky, a oni se tak se svými problémy psychického rázu mohou dostat do začarovaného kruhu; vyzývá k větší podpoře duševního zdraví, a to i pokud jde o veřejné služby zaměstnanosti, s cílem řešit otázku duševního stavu nezaměstnaných;

4.

lituje, že k duševnímu zdraví se nepřistupuje se stejnou prioritou jako ke zdraví fyzickému, že se na tomto poli nedostává finančních prostředků a že v členských státech chybí kvalifikovaný personál, ačkoli se zlepšením duševního zdraví a duševního stavu, které by přinesly investice v této oblasti, se neodmyslitelně pojí výhody a výrazné zvýšení ekonomické produktivity a vyšší účast na trhu práce; je přesvědčen, že ke zlepšení současné situace je třeba přijmout rychlá opatření;

5.

vyzývá orgány EU a její členské státy, aby uznaly, že psychické problémy jsou mezi obyvateli celé EU velmi rozšířené, a aby se pevně zavázaly k přijetí opatření, jimiž se bude regulovat a implementovat prostředí digitální práce a která ochrání duševní zdraví a zdravou rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem, a aby posílily práva na sociální ochranu na pracovišti; vyzývá k tomu, aby se za tímto účelem vedl dialog se zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců, včetně odborových organizací, a aby se úsilí na tomto poli vyvíjelo v součinnosti s nimi; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytně nutné přijmout plány prevence rizik duševního zdraví na všech pracovištích; vyzývá k tomu, aby se učinily kroky v návaznosti na zavedení Evropského akčního rámce organizace WHO pro duševní zdraví a pohodu na období 2021-2025;

6.

vyjadřuje politování nad nepoměrem mezi množstvím skutečně přijatých opatření EU v oblasti zdraví a prostorem, který poskytuje Smlouva o Evropské unii, a žádá, aby byla v rámci příslušných pravomocí přijata další opatření na úrovni EU; domnívá se, že v oblasti duševního zdraví probíhá další zdravotní krize a že by Komise měla zakročit proti všem potenciálním rizikům formou závazných a, případně i nezávazných opatření, a vytvořit ucelenou strategii EU v oblasti duševní zdraví v souladu se závěry Rady ze dne 24. října 2019 o ekonomice blahobytu;

7.

konstatuje, že cílem strategie EU v oblasti duševního zdraví by měla být povinnost členských států, mimo jiné, propojit služby v oblasti duševního zdraví se službami v oblasti fyzického zdraví vzhledem k jejich vzájemné provázanosti, poskytovat účinnou péči založenou na důkazech a lidských právech, rozšířit rozsah nabízených služeb tak, aby k léčbě mělo přístup více lidí, a zajistit podporu při hledání nebo udržení zaměstnání; trvá na tom, že špatný duševní stav ovlivňuje pohodu pracovníků a znamená náklady pro systémy sociálního zabezpečení, což se sebou nese další výdaje na zdravotní péči a sociální zabezpečení; vyzdvihuje odpovědnost zaměstnavatele a zásadní úlohu jak zaměstnavatele, tak sociálních partnerů při navrhování a provádění takových iniciativ;

8.

připomíná, že pandemie odhalila rozsáhlou krizi v oblasti duševního zdraví v celé Evropě a fakt, že jednotlivé členské státy na ni reagují odlišně, a ukázala na nutnost sdílet ve věci reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví osvědčené postupy a odhalit nedostatky v prognózách, a to i pokud jde o připravenost, nástroje reakce a odpovídající financování; vyzývá Komisi a členské státy, aby do své činnosti v oblasti reakce na zdravotní krize a pandemie a připravenosti na ně zahrnuly i problematiku dopadu na duševní zdraví; domnívá se, že stávající krize v oblasti duševního zdraví by měla být považována za mimořádnou zdravotní situaci;

9.

vítá probíhající jednání o nařízení, kterým se zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách (23), a probíhající jednání o reformě Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a o posílení mandátu Evropské agentury pro léčivé přípravky;

10.

vyjadřuje uznání kritickým pracovníkům a pracovníkům nasazeným v první linii, kteří během pandemie obětovali své vlastní blaho pro záchranu životů; je znepokojen tím, že duševní zdraví pracovníků ve zdravotnictví a pracovníků v oblasti dlouhodobé péče je ohroženo ve větší míře; vyzývá Komisi, aby v nadcházejících návrzích týkajících se duševního zdraví na pracovišti věnovala zvláštní pozornost kritickým pracovníkům a pracovníkům působícím v první linii; vyzývá členské státy, aby zlepšily podmínky na pracovištích, řešily nedostatek pracovníků a vyčlenily zdroje nezbytné k zajištění toho, aby se již tyto oběti nemusely opakovat a aby pracovníci měli okamžitý přístup k náležité psychologické péči a ochraně, které by jim měly zůstat k dispozici i poté, co období akutní krize pomine; zdůrazňuje, že převážná většina kritických pracovníků a pracovníků působících v první linii jsou ženy a že jejich příjmy jsou často nižší, zatímco rizika pro jejich duševní zdraví v souvislosti s prací jsou vyšší;

Digitální transformace a duševní zdraví

11.

je si vědom toho, že kvalitní zaměstnání může člověku nabídnout nejen pocit smysluplné práce, ale také finanční jistotu a nezávislost; podtrhuje jednoznačný vztah mezi dobrým duševním stavem, dobrými pracovními podmínkami, přiměřenými mzdami, pracovní produktivitou, psychickou pohodou a kvalitou života; konstatuje, že faktor poskytování smyslu a identity může být u pracovníků oslaben rostoucí digitalizací, což může vést až k problémům fyzického a psychického rázu; zdůrazňuje tedy klíčový význam prevence; je přesvědčen, že vhodné pracovní podmínky a aktivní programy na trhu práce by mohly pomoci v boji proti psychosociálním rizikům tím, že poskytnou příležitosti k získání kvalitních pracovních míst a sociální ochrany; konstatuje, že deprese a duševní poruchy mohou být překážkou pro setrvání v zaměstnání i pro získání zaměstnání a že uchazeči o práci potřebují větší podporu;

12.

uznává, že digitální transformace vytváří příležitosti pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce; v této souvislosti však zdůrazňuje, že digitální transformace by neměla vést k izolaci a sociálnímu vyloučení; upozorňuje také na těžkosti starších lidí, jimž obzvláště hrozí digitální vyloučení v důsledku měnících se pracovních podmínek a nových digitálních nástrojů; podtrhuje význam toho, aby všichni pracovníci, zejména však starší osoby, měli přístup k celoživotnímu vzdělávání a profesnímu rozvoji v závislosti na svých individuálních potřebách; vyzývá členské státy, aby rozšířily nabídku digitálního vzdělávání zaměřeného na starší osoby; vyzdvihuje význam mezigenerační výměny v pracovním prostředí;

13.

připomíná, že proaktivní přístupy k digitalizaci, například posílení digitálních dovedností na pracovišti nebo umožnění pružné pracovní doby, mohou pomoci zmírnit stres spojený s prací; poukazuje na to, že UI má potenciál zlepšit pracovní podmínky a kvalitu života, včetně zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a přístupu pro osoby se zdravotním postižením, dále může předvídat vývoj na trhu práce a podporovat řízení lidských zdrojů, pokud jde o předcházení lidským předsudkům; varuje však před tím, že UI rovněž vzbuzuje obavy týkající se soukromí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, např. práva odpojit se, a může vést k nepřiměřenému a nezákonnému dohledu nad pracovníky a jejich monitorování, což může narušovat jejich důstojnost a soukromí, a v důsledku neobjektivních algoritmů také k diskriminačním postupům při náboru zaměstnanců a i v jiných oblastech, a to včetně diskriminace na základě pohlaví, rasy a etnického původu; dále je znepokojen tím, že UI může zasáhnout do svobody a autonomie lidí, například prostřednictvím nástrojů pro předvídání a označování, monitorování a sledování v reálném čase a automatizovaných behaviorálních pobídek, a může zvýšit výskyt problémů pracovníků s duševním zdravím, jako je vyhoření, stres související s technologiemi, psychické přetížení a únava; zdůrazňuje, že řešení na pracovišti založená na UI musí být transparentní a spravedlivá, nesmí mít negativní dopady na pracovníky a musí být vyjednána mezi zaměstnavateli a zástupci pracovníků, včetně odborů; vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto ohledu předložily legislativní návrh ohledně UI na pracovišti, který by zajistil odpovídající ochranu práv a dobrých podmínek pracovníků, včetně jejich duševního zdraví a základních práv, jako je nediskriminace, ochrana soukromí a lidská důstojnost, na stále digitalizovanějším pracovišti; uvádí, že obtěžování na internetu má tendenci neúměrně zasahovat nejzranitelnější skupiny, včetně mladších lidí, žen a pracovníků patřících k LGBTQI; zdůrazňuje, že pouze 60 % členských států má zvláštní právní předpisy pro řešení šikany a násilí na pracovišti, a proto vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly cílená závazná opatření, která by podstatně změnila a řešila tuto stále problematičtější situaci na pracovišti a chránila oběti všemi potřebnými prostředky;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se preventivní a ochranná opatření zaměřená na vymýcení násilí, diskriminace a obtěžování na pracovišti, včetně násilí a obtěžování třetími stranami (tj. zákazníků, klientů, návštěvníků nebo pacientů), uplatňovala bez ohledu na důvod nebo příčinu obtěžování a aby nebyla omezena na případy založené na diskriminačních důvodech; vyzývá členské státy, aby ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce (č. 190) o násilí a obtěžování ve světě práce a doporučení (č. 206) o násilí a obtěžování a aby zavedly nezbytné zákony a politická opatření za účelem zákazu, prevence a řešení násilí a obtěžování ve světě práce; vyzývá Komisi, aby zajistila, že oblast působnosti navrhované směrnice o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (24) bude zcela zahrnovat také násilí a obtěžování na pracovišti jakožto trestný čin a že se pracovníkům dostane odpovídající ochrany, a to se zapojením odborů;

15.

zdůrazňuje, že je třeba chránit pracovníky před zneužíváním jejich zaměstnavateli v situacích, kdy se využívá UI a algoritmické řízení, včetně nástrojů pro predikci a označování, které umožňují předvídat chování zaměstnanců a identifikovat nebo odradit pracovníky od porušování pravidel nebo podvodů, včetně monitorování pokroku a výkonu v reálném čase, softwaru pro sledování času a automatických behaviorálních podnětů; požaduje zákaz sledování pracovníků;

16.

je přesvědčen, že k pochopení složitosti moderního pracoviště ve vztahu k duševnímu zdraví je zapotřebí nové paradigma, neboť stávající regulační nástroje k zajištění zdraví a bezpečnosti pracovníků nepostačují a měly by být aktualizovány a posíleny;

17.

zdůrazňuje, že používání technologií a UI na pracovišti by nikdy nemělo být na úkor duševního zdraví a pohody pracovníků; konstatuje, že používání UI na pracovišti nesmí vést k nadměrnému monitorování ve jménu produktivity ani ke sledování pracovníků;

18.

konstatuje, že v oblasti speciálních digitálních dovedností a zaměstnanosti v odvětví IKT existují velké rozdíly mezi ženami a muži, neboť pouze 18 % pracovníků tohoto odvětví tvoří ženy a 82 % muži (25); domnívá se, že je nezbytné, aby technologické systémy byly navrhovány inkluzivním způsobem, a předcházely tak diskriminaci, problémům v oblasti duševního zdraví nebo jiným škodlivým dopadům způsobeným neinkluzivním designem; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na odstraňování digitálních rozdílů mezi ženami a muži v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM) a aby se zabývaly poskytováním pobídek organizacím pracujícím v oblasti IKT v zájmu náboru různorodé pracovní síly;

19.

vítá směrnici (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob, neboť poskytuje flexibilitu a pomáhá zmírňovat problémy související s prací; zdůrazňuje však, že i během pandemie se ukázalo, že ženy jsou v tomto ohledu i nadále neúměrně zasaženy; domnívá se, že ačkoli práce z domova nabízí mnoho příležitostí, nese s sebou také problémy, neboť vede k rozdílům v sociální, profesní a digitální oblasti; zdůrazňuje, že ženy i nadále čerpají většinu dovolené z rodinných důvodů, což má nadále negativní dopad na jejich kariérní postup, osobní rozvoj a platové a důchodové nároky; vyzývá členské státy, aby šly nad rámec požadavků směrnice, zvýšily počet dnů dovolené pro pečující osoby a zajistily odměnu neformálním pečovatelům v době, kdy čerpají dovolenou; vyzývá členské státy, aby se rozhodně zavázaly k tomu, že budou chránit čas, jenž pracovníci věnují rodině, a budou chránit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem; vyzývá členské státy, aby podporovaly rovné rozdělení pečovatelských povinností mezi ženy a muže prostřednictvím nepřenosné placené dovolené mezi rodiči, což by ženám umožnilo pracovat ve větší míře na plný úvazek; zdůrazňuje, že ženám více hrozí stres, vyčerpání, vyhoření a psychické násilí v důsledku nových forem práce na dálku a nedostatečné regulace, která by kontrolovala zneužívání pracovních postupů;

20.

bere na vědomí přechod k práci na dálku, jenž proběhl během pandemie, a flexibilitu, kterou tento způsob práce poskytl řadě zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob; uznává však, že se také ukázalo, že práce na dálku je obzvláště náročná pro nejvíce znevýhodněné jednotlivce a domácnosti s jedním rodičem; uznává, že kombinování práce na dálku s péčí o děti (zejména o děti se zvláštními potřebami) by mohlo ohrožovat rodinný život a životní pohodu rodičů i dětí; vybízí zaměstnavatele, aby stanovili jasná a transparentní pravidla pro práci na dálku, jejichž prostřednictvím by zajistili dodržování pracovní doby a zabránili sociální a profesní izolaci a stírání hranic mezi pracovním a mimopracovním časem; poukazuje na to, že je prokázáno, že práce na dálku má výrazný dopad na organizaci pracovní doby, neboť zvyšuje flexibilitu a vede k tomu, že pracovníci jsou neustále k dispozici, což často způsobuje kolizi mezi pracovním a soukromým životem; připomíná nicméně, že při správné regulaci a náležitém uplatňování v praxi by práce na dálku mohla pracovníkům poskytnout takovou flexibilitu, že si budou moci přizpůsobit pracovní dobu a rozvrh tak, aby vyhovovaly jejich osobním a rodinným potřebám; v této souvislosti zdůrazňuje, že úplný nebo částečný přechod na práci na dálku by měl být výsledkem dohody mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců;

21.

s obavami poukazuje na to, že práce na dálku zatím není dostupná všem pracovníkům; zdůrazňuje dopad, jaký měl přechod na práci na dálku na duševní zdraví osob, kterým hrozí digitální vyloučení; zdůrazňuje, že je důležité bojovat v Evropě proti digitální propasti a je nutné rekvalifikovat mládež a starší osoby, aby byla zajištěna dostatečná úroveň digitálních dovedností všech pracovníků; vyzývá k cílenějším investicím do digitálních dovedností, zejména u skupin, které jsou více digitálně vyloučené, jako jsou osoby s nízkým socioekonomickým statusem či nižším vzděláním, starší osoby a lidé žijící ve venkovských a odlehlých oblastech; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní rámec s cílem stanovit minimální požadavky pro práci na dálku v EU, aniž by došlo ke zhoršení pracovních podmínek pracovníků na dálku; zdůrazňuje, že by tento legislativní rámec měl vyjasnit pracovní podmínky a zajistit, aby byl tento druh práce vykonáván dobrovolně a aby práva, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, pracovní zátěž a výkonnostní normy pracovníků na dálku byly stejné jako v případě práce na pracovišti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření k zajištění přístupu a inkluzivních technologií pro osoby se zdravotním postižením; konstatuje, že tento rámec by měl být vypracován po konzultaci s členskými státy a evropskými sociálními partnery, měl by plně respektovat vnitrostátní modely trhu práce a měl by zohledňovat rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů o práci na dálku a digitalizaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost osobám s duševním nebo tělesným postižením; zdůrazňuje, že pracovní podmínky pracovníků pracujících na dálku jsou rovnocenné podmínkám pracovníků pracujících na pracovišti a že je třeba přijmout zvláštní opatření za účelem sledování a podpory dobrých životních podmínek pracovníků pracujících na dálku;

22.

domnívá se, že právo odpojit se má zásadní význam pro duševní pohodu zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, zejména žen a pracovníků s nestandardní formou práce, a mělo by být doplněno preventivním a kolektivním přístupem k psychosociálním rizikům souvisejícím s prací; vyzývá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery navrhla směrnici s minimálními normami a podmínkami, jejímž cílem by bylo zajistit, aby všichni pracovníci mohli účinně uplatňovat své právo na odpojení, která by regulovala používání stávajících a nových digitálních nástrojů pro pracovní účely v souladu s usnesením ze dne 21. ledna 2021 obsahujícím doporučení Komisi k právu odpojit se a současně by zohledňovala rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů o digitalizaci; dále vyzývá členské státy, aby lépe koordinovaly výměnu osvědčených postupů, neboť některé z nich zavádějí velmi inovativní politiky a projekty;

23.

konstatuje, že pokud budou směrnice Rady 89/654/EHS a 90/270/EHS které stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti a na práci se zobrazovacími jednotkami, revidovány a aktualizovány, mohou vedle různých projektů agentur EU a členských států přispět k ochraně všech pracovníků, včetně pracovníků platforem a osob samostatně výdělečně činných;

24.

zdůrazňuje, že zajištění přístupnosti a přiměřených úprav se vztahuje na digitální prostředí související s prací, a že zaměstnavatelé by proto měli zavést opatření k adaptaci pracovních podmínek a zajištění spravedlivých a rovných pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením, a to i osoby s problémy v oblasti duševního zdraví, včetně dodržování příslušných norem digitální přístupnosti odvozených ze směrnice (EU) 2019/882;

25.

vítá závazek Komise modernizovat legislativní rámec pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci revizí směrnic 89/654/EHS a 90/270/EHS, které stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti a při práci se zobrazovacími jednotkami;

Zdraví a bezpečnost na pracovišti

26.

je znepokojen nesouladem mezi současnou politikou v oblasti duševního zdraví a postoji na pracovišti, v nichž se patřičně neodráží skutečnost, že ochrana zaměstnanců má pro vedoucí představitele po zbývající část tohoto desetiletí klíčový význam; zdůrazňuje, že kvůli stigmatizaci a diskriminaci mají zaměstnanci často pocit, že o těchto problémech nemohou hovořit; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby zaměstnavatelé plnili svou povinnost poskytovat podporu a jasné informace všem pracovníkům a aby dotčení pracovníci byli náležitě reintegrováni zpět na pracoviště; žádá, aby pracoviště usnadnila zaměstnancům, kteří mohou trpět potížemi s duševním zdravím, přístup ke službám podpory duševního zdraví, k externím službám a k prevenci, včasnému rozpoznání a léčbě, a aby podpořila jejich reintegraci, pomohla předcházet recidivám a zavedla podnikové plány prevence v oblasti duševního zdraví, včetně prevence sebevražd; mimoto vyzývá k přijetí jasných a účinných strategií prevence a strategií podpory pro pracovníky, kteří se vracejí do práce po delší nepřítomnosti;

27.

připomíná, že na pracovištích existuje obtěžování a diskriminace z různých důvodů a že jsou častým zdrojem stresu a odloučení od pracoviště; připomíná, že zejména diskriminace na základě věku, zdravotního postižení, pohlaví, genderu, sexuální orientace, rasy, vzdělání nebo socioekonomického postavení a příslušnosti ke zranitelným skupinám je velmi rozšířená a že zaměstnavatelé by se takovou diskriminací měli zabývat; zdůrazňuje, že je důležité začlenit politiku boje proti obtěžování do opatření zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví v digitálním světě práce a poskytovat podnikům, zejména malým a středním (MSP), podporu při zavádění politik boje proti obtěžování a šikaně; vyzývá ke spuštění celounijní informační kampaně o informovanosti o duševním zdraví, která by řešila stigmatizaci, nesprávné vnímání a sociální vyloučení, tj. jevy, které jsou se špatným duševním zdravím často spojeny;

28.

je přesvědčen, že stávající opatření na podporu zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků nejsou účinná, zejména z hlediska hodnocení a řízení psychosociálních rizik; vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismy pro prevenci úzkosti, deprese a vyhoření a pro reintegraci osob s psychosociálními problémy na pracoviště; připomíná, že pro tyto účely má zásadní význam individuální a organizační přístup k práci (26); konstatuje však, že tyto zdravotní stavy mohou záviset na řadě faktorů; vyzývá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery zrevidovala své doporučení ze dne 19. září 2003, které se týká evropského seznamu nemocí z povolání (27), a doplnila jej o muskuloskeletální poruchy a duševní poruchy související s prací, zejména o depresi, vyhoření, úzkost a stres, o všechna onemocnění související s azbestem, o rakoviny kůže a revmatická a chronická zánětlivá onemocnění; vyzývá Komisi, aby po konzultacích se sociálními partnery převedla toto doporučení do podoby směrnice, která stanoví minimální seznam nemocí z povolání a definuje minimální požadavky pro uznávání těchto nemocí a odpovídající odškodnění dotčených osob;

29.

uznává, že v rámci snah o řešení psychosociálních rizik mohou hrát důležitou roli vnitrostátní inspektoráty práce, pokud prosazují preventivní anebo nápravné zásahy v souvislosti s prací; vyzývá Evropský orgán pro pracovní záležitosti, aby pracoval na společné strategii pro národní inspektoráty práce, jejímž cílem bude řešit psychosociální rizika, včetně návrhu společného rámce pro hodnocení a zvládání psychosociálních rizik a pro účely týkající se školení inspektorů práce;

30.

poukazuje na to, že ačkoliv se v novém Strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 správně konstatuje, že k řešení psychosociálních rizik jsou nutné změny v pracovním prostředí, zaměřuje se pouze na zásahy na individuální úrovni, což je omezený aspekt zmírňování psychosociálních rizik; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vytvořit společný základ pro ochranu duševního zdraví všech pracovníků v celé EU, neboť ani podle stávajících právních předpisů EU nejsou ve všech členských státech chráněni stejným způsobem; vyzývá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery v tomto ohledu navrhla legislativní iniciativu týkající se zvládání psychosociálních rizik a dobrých podmínek na pracovišti, jejímž cílem bude účinně předcházet psychosociálním rizikům na pracovišti, a to také on-line, školit management a pracovníky, pravidelně vyhodnocovat pokrok a zlepšovat pracovní prostředí; domnívá se, že politiky prevence v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by měly do identifikace a prevence psychosociálních rizik zapojit také sociální partnery; konstatuje, že anonymní průzkumy mezi zaměstnanci, jako jsou dotazníky a jiné druhy sběru údajů, mohou poskytnout užitečné informace o míře a příčinách stresu zaměstnanců, což vedení usnadní identifikaci problémů a provedení potřebných úprav;

31.

vyzývá Komisi a členské státy, aby braly v potaz nejnovější vědecké poznatky a výzkum v oblasti duševního zdraví, zejména pokud jde o potenciál inovativních přístupů v léčbě duševního zdraví; vybízí Komisi, aby pečlivě sledovala a monitorovala osvědčené postupy, které již byly v této oblasti úspěšně zavedeny, a aby usnadnila výměnu těchto osvědčených postupů mezi členskými státy; vyzývá členské státy, aby zejména zajistily zřízení efektivních výborů pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci s cílem zajistit častější a přesnější hodnocení rizik a aby posílily výsady stávajících výborů pro bezpečnost a ochranu zdraví tím, že jim poskytnou právo získat externí odborné posudky, včetně nezávislých hodnocení vystavení psychosociálním rizikům souvisejícím s prací, které by prováděly třetí strany;

32.

domnívá se, že je nutné, aby vedoucí pracovníci absolvovali psychosociální školení, které je nezbytné k adaptaci na postupy organizace práce a k lepšímu pochopení špatného duševního zdraví pracovníků; stejně tak považuje za nezbytné, aby pracovníci absolvovali příslušné školení o prevenci psychosociálních rizik souvisejících s prací; vybízí zaměstnavatele, aby podporovali pozitivní přístupy, politiku a postupy v oblasti ochrany duševního zdraví v zaměstnání a pohody na pracovišti; v této souvislosti zdůrazňuje, že podniky by mohly zvážit jmenování a vyškolení referenčního pracovníka pro problematiku duševního zdraví nebo vytvoření informační sekce na interní komunikační platformě pracoviště, která by zaměstnance odkázala na služby v oblasti duševního zdraví; domnívá se, že sociální partneři by mohli hrát ústřední úlohu při navrhování a zavádění takových školení, a zdůrazňuje, že je obzvláště třeba poskytnout školení inspektorátům práce, aby bylo zajištěno, že budou schopny pracovníky odpovídajícím způsobem chránit;

33.

vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly dopad vysoce rozšířených a invalidizujících neurologických potíží, jako je migréna, na duševní zdraví pracovníků a zvýšily povědomí o těchto potížích; upozorňuje na význam zvyšování povědomí na pracovišti o tom, jak je důležité identifikovat migrény a předcházet jim tím, že se dotčené osoby budou vyhýbat spouštěčům těchto potíží;

34.

vyzývá inspektoráty práce v EU, aby se při kontrolách zaměřovaly na psychosociální pracovní prostředí; vyzývá Výbor vrchních inspektorů práce Komise, aby navrhl novou kampaň zaměřenou na psychosociální rizika, která bude vycházet z výsledků kampaně z roku 2012 a z nedávného vývoje;

Moderní svět práce pro dobré pracovní podmínky

35.

zdůrazňuje, že vzhledem k neexistenci odpovídající podpory duševního zdraví a preventivních politik na pracovišti jsou zaměstnanci často odkázáni na soukromé služby, jež nejsou snadno cenově dostupné, a na služby nevládních organizací a vnitrostátních zdravotních zařízení, která mohou mít dlouhé čekací listiny a jimž také chybí podpora a zdroje; žádá, aby pracoviště zajistila zaměstnancům přístup k profesionální a nestranné podpoře a nápravným opatřením v oblasti duševního zdraví, při čemž bude respektováno soukromí pracovníků a bude zachována důvěrnost, a vyzývá členské státy, aby zajistily, že součástí veřejné zdravotní péče bude snadný přístup k poradenství na dálku;

36.

vybízí Komisi, aby zahájila vzdělávací a osvětové iniciativy týkající se duševního zdraví na pracovišti a začlenila je do vzdělávacích programů a rovněž Komisi a členské státy vyzývá, aby využily finanční prostředky EU na vytvoření digitálních platforem a aplikací pro zachování duševního zdraví; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost zřízení společné telefonní linky EU pro pomoc v oblasti duševního zdraví; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby na příslušné programy EU poskytla odpovídající rozpočet; naléhavě vyzývá Komisi, aby v zájmu uskutečnění výše zmíněných vzdělávacích a osvětových iniciativ v oblasti duševního zdraví vyhlásila rok 2023 evropským rokem dobrého duševního zdraví;

37.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že místní a další příslušné veřejné orgány budou mít dostatek personálu a veřejných zdrojů k poskytování podpory a služeb v oblasti duševního zdraví všem, kdo je potřebují;

38.

uznává, že nedostatek statistických údajů o prevalenci problémů v oblasti duševního zdraví na pracovišti, zejména v rámci MSP a mezi vlastníky MSP a osobami samostatně výdělečně činnými, oslabuje vědomí potřeby bezodkladného zásahu; vyzývá členské státy, Eurostat, veřejné instituce, odborníky, sociální partnery a vědeckou obec, aby spolupracovali a shromažďovali aktuální údaje o pracovních rizicích pro duševní zdraví a o jejich negativních dopadech, které budou rozčleněné podle pohlaví a dalších relevantních aspektů, jakož i údaje o účinnosti různých typů intervencí s cílem harmonizovaně podpořit lepší duševní zdraví na pracovišti;

39.

vyzývá členské státy, aby posoudily možnost vytvoření místních nebo regionálních zprostředkovatelských služeb pro psychosociální rizika, které by osobám samostatně výdělečně činným, zaměstnavatelům, manažerům a pracovníkům mikropodniků a MSP poskytovaly poradenství a technickou podporu v oblasti prevence psychosociálních rizik a psychosociálních konfliktů na pracovišti a šířily informace o psychosociálních rizicích a jejich prevenci; je znepokojen tím, že podnikatelé a MSP potřebují zvláštní podporu k tomu, aby zvládli každodenní tlak a stresové faktory a prosazovali povědomí o duševním zdraví na pracovišti, a vyzývá k tomu, aby byly připraveny iniciativy EU, které by jim pomáhaly s posuzováním a prevencí rizik, s osvětovými kampaněmi a se zaváděním osvědčených postupů do praxe; zdůrazňuje úlohu agentury EU-OSHA, jež spočívá v tom, že mikropodnikům a MSP poskytuje nástroje a standardy, které tyto subjekty potřebují k posouzení rizik pro své pracovníky a k provádění odpovídajících preventivních opatření; domnívá se, že by agentura EU-OSHA měla být v tomto ohledu posílena, aby mohla účinněji podporovat vytváření zdravých a bezpečných pracovišť v celé EU a dále rozvíjet iniciativy zaměřené na zlepšení prevence na pracovišti ve všech odvětvích činnosti;

40.

poukazuje na to, že duševní zdraví mladých lidí se během pandemie výrazně zhoršilo s tím, že větší měrou byli v tomto ohledu zasaženi mladí lidé v marginalizovaném postavení; lituje skutečnosti, že navzdory předvídatelným dlouhodobým přínosům včasné intervence se investice do výzkumu duševního zdraví nezaměřují na mladé lidi; poukazuje na to, že 64 procentům mladých lidí ve věku 18 až 34 let hrozily v roce 2021 deprese, a to z důvodu nezaměstnanosti a nedostatečných finančních a vzdělávacích vyhlídek, jakož i osamělosti a sociální izolace; zdůrazňuje, že jedním z nejlepších nástrojů, jak řešit problémy v oblasti duševního zdraví (28) mladých lidí, je zajištění smysluplných vyhlídek na kvalitní vzdělání a zaměstnání; vyzývá Komisi, aby se zabývala narušením přístupu na trh práce, v jehož důsledku jsou mladí lidé vystaveni většímu riziku problémů v oblasti duševního zdraví, a aby přijala opatření na podporu mladých lidí v přístupu k odpovídajícímu zaměstnání a jeho udržení;

41.

vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s Parlamentem a v souladu se zásadou subsidiarity navrhly společný právní rámec, který zajistí spravedlivé odměňování stáží a učňovské přípravy s cílem zabránit vykořisťujícím praktikám; vyzývá Komisi, aby vypracovala doporučení s cílem zajistit, aby stáže, učňovská příprava a umístění do zaměstnání byly považovány za pracovní zkušenosti, na jejichž základě následně vznikají sociální nároky;

o

o o

42.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(2)  Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79.

(3)  Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70.

(4)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(5)  Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9.

(6)  Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 14.

(9)  Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2.

(10)  Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 102.

(11)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 161.

(12)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0045.

(13)  Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 53.

(14)  Úř. věst. C 400, 26.11.2019, s. 9.

(15)  Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 36.

(16)  Informativní přehled WHO, Mental Health: strengthening our response, 17. června 2022.

(17)  Mezinárodní klasifikace nemocí pro potřeby statistiky úmrtnosti a nemocnosti, „Problémy spojené se zaměstnaností nebo nezaměstnaností“.

(18)  Seznam duševních poruch podle informativního přehledu WHO o duševních poruchách, 8. června 2022.

(19)  Před pandemií se odhadovalo, že 25 % občanů EU bude mít během svého života problémy v oblasti duševního zdraví; Zdroj: European Network for Workplace Health Promotion, „A guide for employers to promote mental health in the workplace“ (Evropská síť pro podporu zdraví na pracovišti, příručka pro zaměstnavatele na podporu duševního zdraví na pracovišti), březen 2011.

(20)  Eurofound, Šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě, 2017.

(21)  Stanovisko skupiny odborníků Komise o účinných způsobech investování do zdraví nazvané „Supporting the mental health of the health workforce and other essential workers“ (Podpora duševního zdraví pracovníků ve zdravotnictví a dalších kritických pracovníků), 23. června 2021.

(22)  Shrnutí směrnice Rady 89/391/EHS vypracované agenturou EU-OSHA, naposledy aktualizované dne 3. května 2021.

(23)  Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.

(24)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 8. března 2022 o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (COM(2022)0105).

(25)  Evropská komise, Srovnávací přehled žen v digitální oblasti za rok 2020.

(26)  EU-OSHA, „Telework and health risks in the context of the COVID-19 pandemic: evidence from the field and policy implications“ (Práce na dálku a zdravotní rizika v souvislosti s pandemií COVID-19: důkazy z praxe a politické důsledky), 22. října 2021.

(27)  Úř. věst. L 238, 25.9.2003, s. 28.

(28)  OECD, „Supporting young people’s mental health through the COVID-19 crisis“ (Podpora duševního zdraví mladých lidí během krize COVID-19), 12. května 2021, a Evropské fórum mládeže, „Beyond Lockdown: the ‚pandemic scar‘ on young people“ (Za hranice lockdownu: „pandemická jizva“ na mladých lidech), 17. června 2021.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/75


P9_TA(2022)0280

Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2021 (2021/2184(INI))

(2023/C 47/06)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 114, čl. 127 odst. 1 a čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 s názvem „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“ (1),

s ohledem na opatření Komise v návaznosti na usnesení Parlamentu ze dne 7. října 2021 nazvané „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“,

s ohledem na dokument Evropské centrální banky (ECB) nazvaný „Feedback on the input provided by the European Parliament as part of its ‚Resolution on Banking Union – Annual Report 2020‘“ (Odpověď na podněty, které Evropský parlament vyjádřil ve svém „usnesení o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2020“) (2),

s ohledem na výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2020 předloženou dne 23. března 2021 (3),

s ohledem na priority ECB v oblasti dohledu na období 2022–2024, zveřejněné dne 7. prosince 2021 (4),

s ohledem na reakci Jednotného výboru pro řešení krizí na usnesení Parlamentu ze dne 7. října 2021 nazvané „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“,

s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o digitálním financování: nově vznikající rizika týkající se kryptoaktiv – výzvy v souvislosti s regulací a dohledem v oblasti finančních služeb, institucí a trhů (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o dalším rozvoji unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů“ (6),

s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“;

s ohledem na bankovní balíček Komise ze dne 27. října 2021 (7),

s ohledem na cílenou konzultaci Komise o zlepšení makroobezřetnostního rámce EU pro bankovní sektor, která byla zahájena dne 30. listopadu 2021 (8),

s ohledem na legislativní balíček Komise ze dne 20. července 2021 o boji proti praní peněz a financování terorismu (9),

s ohledem na zprávu ECB o finanční stabilitě z listopadu 2021 (10),

s ohledem na studii nazvanou „Digitální euro: politické důsledky a perspektivy“, na žádost Hospodářského a měnového výboru a zveřejněno generálním ředitelstvím pro vnitřní politiky v lednu 2022 (11),

s ohledem na zprávu ECB ze dne 2. října 2020 o digitálním euru (12),

s ohledem na zprávu ECB s názvem „Digital euro experimentation scope and key learnings“ (Prostor pro experimentování s digitálním eurem a klíčové poznatky) (13),

s ohledem na memorandum o porozumění mezi ECB a orgány Spojeného království, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021 (14),

s ohledem na dokument ECB/Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) pro monitorování klimatických rizik z července 2021 nazvaný „Rizika související s klimatem a finanční stabilita“ (15),

s ohledem na zátěžový klimatický test ECB pro celou ekonomiku ze září 2021 (16),

s ohledem na cílený přezkum interních modelů ECB zveřejněný v dubnu 2021,

s ohledem na zprávu ECB s názvem „The state of climate and environmental risk management in the banking sector: Zpráva o přezkumu přístupu bank k řízení klimatických a environmentálních rizik v rámci dohledu (17),

s ohledem na Pařížskou dohodu, jakož i Glasgowský klimatický pakt uzavřené podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu,

s ohledem na výroční zprávu SRB za rok 2020 ze dne 30. června 2021 (18),

s ohledem na víceletý pracovní program SRB na období 2021–2023 a jeho pracovní program na rok 2021 (19),

s ohledem na pracovní program SRB na rok 2022 (20),

s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) ze dne 24. listopadu 2021 nazvanou „Provádění IFRS 9 orgány EU – monitorovací zpráva“ (21),

s ohledem na doporučení ECB ze dne 15. prosince 2020 o rozdělování dividend během pandemie COVID-19 (22);

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2020 o řešení úvěrů se selháním po pandemii COVID-19 (COM(2020)0822);

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU (23);

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o posílení mezinárodní úlohy eura (24);

s ohledem na monitorovací zprávu SRB z listopadu 2021 o ukazatelích snižování rizik,

s ohledem na dopis ECB o zpětné vazbě k příspěvkům, které Parlament poskytl v rámci svého usnesení ze dne 7. října 2021 nazvaného „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“,

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů (COM(2015)0586), předložený Komisí dne 24. listopadu 2015;

s ohledem na druhou zprávu evropských orgánů dohledu ze září 2021 o společném posouzení rizik;

s ohledem na výroční zprávu orgánu EBA s názvem „Risk Assessment of the European Banking System – December 2021“ (Posouzení rizik evropského bankovního systému – prosinec 2021) (25),

s ohledem na studii orgánu EBA ze dne 16. prosince 2021 s názvem „Guidelines on cooperation and information exchange between prudential supervisors, AML / CFT supervisors and financial intelligence units under Directive 2013/36/EU“ (Pokyny pro spolupráci a výměnu informací mezi orgány obezřetnostního dohledu, orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a finančními zpravodajskými jednotkami podle směrnice 2013/36/EU) (26),

s ohledem na dokument ESRB nazvaný „Monitorování dopadů podpůrných opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 na finanční stabilitu“, který vychází z poznámek vypracovaných na zasedáních generální rady ESRB ve dnech 25. března a 24. června 2021 (27),

s ohledem na dokument ESRB s názvem „Report of the Expert Group on Macroprudential Stance – Phase II (implementation)“ (Zpráva skupiny odborníků pro makroobezřetnostní postoj – fáze II (provádění)) z prosince 2021 (28),

s ohledem na závěrečnou zprávu Rady pro finanční stabilitu ze dne 1. dubna 2021 s názvem „Evaluation of the Effects of Too-Big-To-Fail Reforms“ (Hodnocení účinků reforem příliš velkých na to, aby selhaly) (29),

s ohledem na hloubkovou analýzu z října 2021, kterou zadal Hospodářský a měnový výbor a jež nese název „Don’t let up. The EU needs to maintain high standards for its banking sector as the European economy emerges from the Covid-19 pandemic“ (Nepolevit. EU musí v době, kdy se evropské hospodářství dostává z pandemie COVID-19, zachovat vysoké standardy pro svůj bankovní sektor) (30),

s ohledem na analýzu Oddělení pro podporu správy ekonomických záležitostí (EGOV) generálního ředitelství pro vnitřní politiky Unie Evropského parlamentu z října 2021 s názvem „Preventing money laundering in the banking sector – reinforcing the supervisory and regulatory framework“ (Předcházení praní peněz v bankovním sektoru – posílení dohledového a regulačního rámce) (31),

s ohledem na hloubkovou analýzu z října 2021, kterou zadal Hospodářský a měnový výbor a nese název „Did the pandemic lead to structural changes in the banking sector?“ (Vedla pandemie ke strukturálním změnám v bankovním sektoru?) (32),

s ohledem na analýzu Oddělení pro podporu správy ekonomických záležitostí (EGOV) generálního ředitelství pro vnitřní politiky Unie Evropského parlamentu z října 2021 s názvem „Impediments to resolvability – what is the status quo?“ (Překážky způsobilosti k řešení krize – jaký je status quo?) (33),

s ohledem na studii EGOV z října 2021 nazvanou „Přezkum rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů – shrnutí některých souvisejících otázek“ (34),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0186/2022),

A.

vzhledem k tomu, že bankovní unie v současné době sestává z jednotného mechanismu dohledu (SSM) a jednotného mechanismu pro řešení krizí (SRM), jejichž základem je jednotný soubor pravidel, který zajišťuje plný soulad mezi členy bankovní unie, pokud jde o dohled nad bankovními činnostmi a řízení bankovních krizí a úpadků, a zároveň je nedílnou součástí finanční stability Unie; vzhledem k tomu, že ačkoli směrnice (35) o systémech pojištění vkladů stanoví vysoké minimální standardy v oblasti ochrany vkladů, zůstává bankovní unie nedokončena, protože dosud nebyl zřízen její třetí pilíř, evropský systém pojištění vkladů (EDIS);

B.

vzhledem k tomu, že stabilnější, konkurenceschopnější a konvergentnější hospodářská a měnová unie (HMU) vyžaduje solidní bankovní unii a rozvinutější a bezpečnější unii kapitálových trhů; vzhledem k tomu, že oba projekty jsou vzájemně propojeny a že rozvoj jednoho z nich by měl vést k pokroku a pokroku s druhým; vzhledem k tomu, že bankovní unie i unie kapitálových trhů mají zásadní význam pro posílení hospodářství EU v době po pandemii COVID-19;

C.

vzhledem k tomu, že jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) bude zavedeno do roku 2022, tedy o dva roky dříve, než se původně předpokládalo;

D.

vzhledem k tomu, že bankovní unie se mohou účastnit všechny členské státy EU; vzhledem k tomu, že Bulharsko a Chorvatsko se připojily k evropskému mechanismu směnných kurzů (ERM II), a vstoupily tak do bankovní unie;

E.

vzhledem k tomu, že ruská agrese proti Ukrajině a její hospodářské důsledky budou mít přímý i nepřímý dopad na bankovní sektor EU; vzhledem k tomu, že v současné době je obtížné měřit rozsah a rozsah tohoto dopadu; vzhledem k tomu, že banky EU hrají klíčovou úlohu při zajišťování uplatňování a dodržování sankcí, které EU uložila Rusku v reakci na invazi;

F.

vzhledem k tomu, že reakce bankovního sektoru EU na krizi vyvolanou pandemií prokázala odolnost tohoto odvětví, která je založena na přepracování právních předpisů od celosvětové finanční krize a usnadněna jednotným souborem pravidel a koordinovaným dohledem v bankovní unii; vzhledem k tomu, že mimořádná a potřebná opatření na záchranu veřejné politiky a postupy zachování kapitálu rovněž poskytly významnou podporu bankovnímu sektoru; vzhledem k tomu, že celkový podíl úvěrů v selhání se ve třetím čtvrtletí roku 2021 dále snížil na 2,17 %, ačkoli v některých členských státech zůstává absolutní objem úvěrů v selhání vysoký;

G.

vzhledem k tomu, že včasná a cílená podpora během pandemie COVID-19 umožnila bankám pokračovat v poskytování úvěrů ekonomice, chránila pracovní místa a podniky a přispěla k hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že tato opatření byla dobrým počátečním nástrojem pro řešení krize; vzhledem k tomu, že existuje vyhlídka na postupné rušení podpůrných opatření, která by vedla k nástrojům hospodářské obnovy pro hospodářství jako celek; vzhledem k tomu, že je třeba snížit přetrvávající systémová rizika spojená s propojením a složitostí bankovního systému EU, která jsou základem problému „příliš velké na to, aby zkrachoval“;

H.

vzhledem k tomu, že bankovní dohled ECB jasně oznámil, že bankám umožní působit pod úrovní jejich pokynů týkající se dodatečných vlastních zdrojů (P2G) a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv alespoň do konce roku 2022, aniž by automaticky aktivovaly opatření v oblasti dohledu; vzhledem k tomu, že účelem tohoto rozhodnutí je zajistit, aby banky mohly nadále poskytovat úvěry reálné ekonomice;

I.

vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie COVID-19 musí Unie zachovat vysoké standardy, zejména pokud jde o kapitálové požadavky a postupy řízení rizik, aby byla v budoucnu zajištěna odolnost tohoto odvětví;

J.

vzhledem k tomu, že navzdory vysoké odolnosti bankovního sektoru během krize způsobené onemocněním COVID-19 existuje riziko, že toto odvětví může být vystaveno zranitelnosti, zejména pokud jde o kvalitu aktiv, např. úvěry v selhání, když budou dočasná podpůrná opatření postupně ukončována, což bude vyžadovat pečlivé sledování a řízení;

K.

vzhledem k tomu, že bankovní unie by měla pomoci řešit i nadále existující vazbu mezi bankami a státy; vzhledem k tomu, že v řadě bank roste míra státních expozic; vzhledem k tomu, že obezřetnostní zacházení se státními dluhopisy by mělo být v souladu s mezinárodními standardy;

L.

vzhledem k tomu, že bankovní a finanční odvětví má zásadní význam pro oživení a přechod na uhlíkově neutrální a digitalizované hospodářství, zejména prostřednictvím směrování klíčových finančních prostředků na podporu investic (zejména do malých a středních podniků); vzhledem k tomu, že tato výzva bude vyžadovat silný, stabilní, odolný a dobře kapitalizovaný bankovní sektor v kombinaci s integrovanými kapitálovými trhy;

M.

vzhledem k tomu, že přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku by měl být zohledněn při posuzování udržitelnosti bankovních rozvah jakožto zdroje rizika, který může mít dopad na investice napříč regiony a odvětvími; vzhledem k tomu, že je třeba dále posoudit tato potenciální rizika a zavést do budoucna orientované nástroje řízení rizik, které dokáží zachytit dlouhodobá rizika související s klimatem a životním prostředím;

N.

vzhledem k tomu, že velký potenciál spočívá v digitalizaci financí, která přinesla významný technologický pokrok v bankovním sektoru EU díky vyšší účinnosti při poskytování bankovních služeb a větší ochotě k inovacím; vzhledem k tomu, že digitalizace financí rovněž představuje výzvy pro bankovní sektor EU z důvodu kybernetických bezpečnostních rizik, ochrany údajů, rizik poškození dobré pověsti, boje proti praní peněz a ochrany spotřebitelů; vzhledem k tomu, že bankovní sektor EU musí zvýšit svou kybernetickou odolnost, aby bylo zajištěno, že systémy IKT budou odolávat různým druhům kybernetických bezpečnostních hrozeb; vzhledem k tomu, že digitalizace financí bude mít významný dopad na přímé bankovnictví a dostupnost bankovních služeb ve venkovských oblastech;

O.

vzhledem k tomu, že z kryptoaktiv a kryptoměn vyplývají výzvy, což jsou složité jevy, které vyžadují řádnou politickou reakci, která vyvažuje pobídky k inovacím a ochranu investorů a spotřebitelů; vzhledem k tomu, že banky mají v této oblasti rostoucí odpovědnost; vzhledem k tomu, že je třeba vzít v úvahu dopad těžby kryptoměn na životní prostředí, jakož i bezpečnostní hrozbu, kterou představuje v případě anonymity kryptoměnových peněženek;

P.

vzhledem k tomu, že vzhledem k přetrvávajícím mezerám v rámci EU pro boj proti praní peněz je zapotřebí posílený, harmonizovaný a účinný dohled a prosazování v oblasti boje proti praní peněz, což je nezbytné pro ochranu integrity finančního systému EU a pro ochranu před hrozbami ze strany vysoce rizikových třetích zemí; vzhledem k tomu, že stále existují velké rozdíly v přístupech k dohledu vnitrostátních orgánů EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a v uplatňování právních předpisů EU v oblasti boje proti praní peněz;

Q.

vzhledem k tomu, že EU a Spojené království jsou v současné době odhodlány pokračovat ve spolupráci v oblasti regulace a dohledu v oblasti finančních služeb a že tento přístup založený na spolupráci by měl být základem dlouhodobých vztahů mezi EU a Spojeným královstvím; vzhledem k tomu, že Komise rozšíří své dočasné povolení, které bankám a správcům fondů v EU umožní využívat clearingové instituce Spojeného království;

R.

vzhledem k tomu, že spotřebitelé, investoři a všichni vkladatelé by měli být v bankovní unii řádně chráněni a měli by být řádně informováni o veškerých rozhodnutích, která se jich týkají; vzhledem k tomu, že ochrana spotřebitelů a investorů má rovněž zásadní význam pro prohlubování unie kapitálových trhů; vzhledem k tomu, že právní předpisy EU poskytují společnou základní úroveň ochrany všem spotřebitelům s bydlištěm v EU; vzhledem k tomu, že vnitrostátní předpisy, kterými se provádějí požadavky EU na ochranu spotřebitele, se v rámci bankovní unie liší, a proto je zapotřebí harmonizovanější a lepší ochrana spotřebitele v celé EU; vzhledem k tomu, že bankovní unie stále postrádá účinné nástroje k řešení problémů, s nimiž se spotřebitelé potýkají, jako je umělá složitost, nekalé obchodní praktiky a vyloučení zranitelných skupin z využívání základních služeb;

S.

vzhledem k tomu, že jedním z klíčových cílů bankovní unie je, aby daňoví poplatníci nenesli náklady na nápravná opatření v případě úpadku banky;

T.

vzhledem k tomu, že rámec pro krizové řízení a pojištění vkladů (CMDI) by měl zajišťovat konzistentní a účinné zacházení se všemi bankami bez ohledu na jejich velikost nebo obchodní model a rovněž přispívat k zachování finanční stability, minimalizovat využívání peněz daňových poplatníků a zajistit rovné podmínky v celé EU, přičemž by měl řádně zohledňovat zásadu subsidiarity;

Obecné připomínky

1.

Připomíná, že bankovní unie, která sjednocuje odpovědnost za dohled nad bankami v eurozóně a za jejich řešení a vyžaduje, aby banky v celém bankovním systému EU prováděly činnosti v souladu se stejným souborem pravidel, je zásadním prvkem pro dokončení HMU a vnitřního trhu; konstatuje, že první dva pilíře bankovní unie – jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí – jsou nyní zavedené a plně funkční; konstatuje však, že dosud nebyl zaveden společný systém ochrany vkladů (EDIS);

2.

Připomíná, že hlavním cílem bankovní unie je bezpečnost a stabilita bankovního systému v eurozóně a v širší EU a předcházení záchraně bank ze strany daňových poplatníků; připomíná, že od finanční krize v roce 2008 bylo díky vytvoření jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí dosaženo významného pokroku: Evropské banky jsou nyní ve silnější pozici, aby odolávaly finančním otřesům, a jsou zavedeny mechanismy pro řešení problémů, které zajistí, aby banky v úpadku mohly být zlikvidovány bez použití peněz daňových poplatníků; podporuje úsilí o posílení a dokončení bankovní unie a zdůrazňuje, že pokrok v jejích různých oblastech by měl probíhat souběžně; zdůrazňuje, že významná práce vykonaná za účelem vytvoření bankovní unie přispěla ke zvýšení důvěry v bankovní sektor EU a zvýšila jeho odolnost a konkurenceschopnost, a že v důsledku toho byly banky v EU po celou dobu pandemie COVID-19 solidní, lépe kapitalizované a schopné hrát zásadní úlohu při zajišťování přístupu k financování;

3.

Připomíná, že součástí bankovní unie jsou všechny členské státy eurozóny a že se k ní mohou připojit i členské státy mimo eurozónu; domnívá se, že bankovní unie by měla být vybudována transparentním, soudržným a spolehlivým způsobem, a to i pro členské státy mimo eurozónu; poukazuje na to, že členské státy, které nejsou členy bankovní unie, jsou rovněž vázány pravidly jednotného souboru pravidel, který vznikl v důsledku procesu harmonizace a integrace bankovního systému EU, a že jejich bankovní systémy jsou de facto silně propojeny s bankovní unií; vítá vstup Bulharska a Chorvatska do bankovní unie a začlenění bulharského leva a chorvatské kuny do mechanismu směnných kurzů (ERM) II; uznává, že účast v bankovní unii vyžaduje soulad s normami a právními předpisy EU;

4.

Vyjadřuje hluboké znepokojení nad ruskou invazí na Ukrajinu a jejími hospodářskými důsledky pro evropské hospodářství; poukazuje na to, že přímé a nepřímé dopady této války budou mít dopad na hospodářství EU, který je v současné době obtížně kvantifikovatelný a mohl by představovat potenciální rizika pro stabilitu bankovního sektoru EU; vyzývá proto ECB, evropské orgány dohledu a příslušné vnitrostátní orgány, aby pečlivě sledovaly dopad války na bankovní sektor EU;

5.

Konstatuje, že bankovní sektor prokázal poměrně vysoký stupeň odolnosti vůči krizi způsobené onemocněním COVID-19 a sehrál důležitou úlohu při minimalizaci negativního dopadu pandemie na hospodářství; poukazuje na to, že tato odolnost je výsledkem regulačních reforem přijatých po předchozí celosvětové finanční krizi; zdůrazňuje rovněž úlohu dočasných opatření, včetně opatření podle nařízení (EU) č. 575/2013 (36) (rychlé opravy nařízení o kapitálových požadavcích), která bankám umožnila pokračovat v poskytování úvěrů domácnostem a podnikům, a úlohu dodatečného kapitálového prostoru poskytovaného ECB; zdůrazňuje, že regulační reformy po finanční krizi v roce 2008 by měly být chráněny a že by měly být odstraněny mezery v právních předpisech;

6.

Konstatuje, že mimořádná opatření na podporu úvěrové kapacity bank pro domácnosti a podniky by měla zůstat v platnosti tak dlouho, jak je to nezbytné; Poukazuje na to, že je důležité zajistit dobře koordinovaný, obezřetný, postupný a cílený přechod od pomoci způsobené pandemií k nástrojům na podporu oživení, včetně reforem v členských státech prostřednictvím národních plánů reforem na podporu oživení a odolnosti; zdůrazňuje, že existuje perspektiva postupného rušení mimořádných opatření; v této souvislosti zdůrazňuje, že při rozhodování o možném ukončení těchto opatření je třeba zohlednit velkou nestabilitu způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu; bere na vědomí rozhodnutí Rady guvernérů ECB ze dne 16. prosince 2021 ukončit nákupy čistých aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP);

7.

Zdůrazňuje klíčovou úlohu bankovního sektoru a kapitálových trhů EU při financování odolnosti, oživení a ekologické a digitální transformace evropského hospodářství, včetně zajištění přístupu malých a středních podniků k úvěrům; připomíná, že má-li se bankovní sektor EU vypořádat s těmito úkoly, musí být silný, odolný, dobře regulovaný a dobře kapitalizovaný;

8.

Poukazuje na to, že silná a dobře strukturovaná unie kapitálových trhů spolu s rozvojem bankovní unie pomůže vytvořit lepší podmínky pro financování evropského hospodářství, a to jak pro domácnosti, tak pro podniky, které jsou stále do značné míry závislé na bankovních úvěrech, s cílem podpořit investice a tvorbu pracovních míst a zároveň přispět k odolnosti evropského hospodářství a urychlit ekologickou transformaci; zdůrazňuje, že k dokončení unie kapitálových trhů je nezbytné zajistit přiměřenost přijatých pravidel a ochranu retailových investorů; vítá legislativní návrhy předložené dne 25. listopadu 2021 na podporu unie kapitálových trhů; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby posoudily potřebu lepší regulace stínového bankovnictví, případně předložily legislativní návrhy a průběžně sledovaly odolnost kapitálových trhů;

9.

Vítá priority ECB v oblasti dohledu na období 2022–2024, kterými jsou: 1) vyjít z pandemie zdravé, 2) využít příležitosti k řešení strukturálních nedostatků prostřednictvím účinných strategií digitalizace a posílené správy a 3) řešit vznikající rizika, včetně rizik souvisejících s klimatem, životním prostředím, IT a kyberprostorem; bere na vědomí značné úsilí bankovního sektoru v posledních letech o řešení těchto problémů a dosažené výsledky; vítá v této souvislosti snížení celkového podílu úvěrů v selhání; zdůrazňuje, že orgány dohledu na úrovni EU a členských států musí rizika pečlivě sledovat, neboť mimořádná opatření veřejné podpory jsou postupně ukončována; zdůrazňuje význam obezřetného řízení rizik a jejich náležitého pokrytí; připomíná, že snížení rizik spolu se sdílením rizik v bankovním sektoru by přispělo ke stabilnější, silnější a na hospodářský růst orientované bankovní unii;

10.

podporuje probíhající práci na zavádění pravidel Basel III a vítá v této souvislosti legislativní bankovní balíček Komise ze dne 27. října 2021; domnívá se, že v procesu provádění musí EU zajistit plný soulad s basilejskými standardy a zároveň zohlednit zásadu proporcionality a měla by případně respektovat specifika a rozmanitost bankovního sektoru EU a zajistit, aby banky EU byly i nadále schopny konkurovat svým globálním konkurentům;

11.

Vítá skutečnost, že se bankovní sektor přizpůsobuje výzvám a příležitostem digitalizace, což bankám umožní lépe poskytovat služby klientům na dálku, nabízet nové produkty a poskytovat příležitosti ke zvýšení nákladové efektivnosti; zdůrazňuje, že bankovní sektor je obzvláště zranitelný vůči hrozbě kybernetických útoků; vítá v tomto ohledu pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s návrhy nařízení a směrnice o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA) a směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii, kterou se zrušuje směrnice (EU) 2016/1148 (NIS 2.0), jež jsou základem regulačního rámce pro usnadnění boje bankovního sektoru proti kyberkriminalitě; vyzývá evropské orgány dohledu a agenturu ENISA, aby zvýšily své úsilí o sledování a zmírňování rizik spojených s třetími stranami v oblasti IKT ze zemí mimo EU; zdůrazňuje potřebu dalších investic a výzkumu s cílem vyvinout inovativní způsoby, jak posílit kybernetickou bezpečnost bankovního sektoru; domnívá se, že prioritami by měla být bezpečnost zákazníků, finanční stabilita a integrita a technologická neutralita; vyzývá k podpoře finančního začleňování, zejména pro zranitelné skupiny s nízkou úrovní digitální nebo finanční gramotnosti; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s balíčkem týkajícím se digitálních financí; zdůrazňuje, že je třeba, aby banky zachovaly rozsáhlé bankovní služby v přímém styku, zejména ve venkovských oblastech; se zájmem vítá práci na digitálním euru, které má fungovat souběžně s hotovostí; vyzývá ECB, aby v budoucí práci zvážila možný dopad digitálního eura na platby, úvěrovou kapacitu bank a finanční stabilitu;

12.

připomíná, že základem spolupráce mezi jednotným mechanismem dohledu a orgánem pro dohled nad chováním ve finančním odvětví (Financial Conduct Authority) Spojeného království je memorandum o porozumění mezi ECB a orgány Spojeného království, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021; konstatuje, že Evropská komise nedávno oznámila prodloužení dočasného povolení, které evropským bankám a správcům fondů umožňuje využívat clearingové instituce ve Spojeném království, čímž se zamezí krátkodobým efektům útlumu; vyzývá Komisi, aby přijala opatření k usnadnění většího objemu zúčtování v EU ve střednědobém horizontu;

13.

vyjadřuje politování nad tím, že ve finančních institucích a institucích EU není zajištěna plná genderová vyváženost, a zejména nad skutečností, že ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny ve výkonných funkcích v oblasti bankovních a finančních služeb; domnívá se, že výběr uchazečů do unijních finančních institucí a orgánů by měl být založen na kritériích zohledňujících zásluhy, rozmanitost a schopnosti, aby příslušné instituce fungovaly co nejúčinněji; vyzývá vlády a všechny orgány a instituce, aby pro všechny budoucí jmenování do orgánů EU poskytly genderově vyvážené užší seznamy kandidátů, a opakuje svůj závazek nezohledňovat seznamy kandidátů, u nichž nebyla dodržena zásada vyváženého zastoupení žen a mužů; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že užší seznam, který Euroskupina zvažuje pro příští představenstvo Evropského mechanismu stability, nezahrnuje jednu kandidátku; zdůrazňuje, že vyvážené zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech a v pracovní síle má jak společenské, tak hospodářské přínosy; vyzývá finanční instituce, aby pravidelně aktualizovaly své politiky rozmanitosti a začleňování a aby pomáhaly podporovat zdravé pracovní kultury, které upřednostňují inkluzivnost;

Dohled

14.

Vyzývá ECB, EBA a ESRB, aby pečlivě sledovaly rizika, která pro bankovní sektor představuje agrese Ruska vůči Ukrajině, a její hospodářské důsledky; poukazuje na to, že je třeba zvážit různé scénáře a připravit se na různé možnosti;

15.

Domnívá se, že jednou z klíčových priorit by mělo zůstat řízení úvěrového rizika, sledování a snižování úvěrů v selhání; vítá skutečnost, že souhrnný poměr úvěrů se selháním v eurozóně se ve třetím čtvrtletí 2021 dále snížil na 2,17 %; konstatuje, že ačkoli je situace prozatím stabilní, měla by být pečlivě sledována s ohledem na postupné ukončování mimořádných opatření; upozorňuje na význam dodržování obezřetnostních pravidel, včasné identifikace a proaktivního řízení úvěrů se selháním a rovněž na dostatečnou tvorbu opravných položek a rezerv; zdůrazňuje potřebu spolupráce se zranitelnými dlužníky, přičemž uznává řešení, která v tomto ohledu zavedl bankovní sektor během pandemie (jako je moratorium na splácení úvěrů); vítá přijetí směrnice (EU) 2021/2167 ze dne 24. listopadu 2021 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry, (37) která pomůže snížit objem úvěrů v selhání v rozvahách bank EU a podpoří sekundární trh s úvěry v selhání;

16.

bere na vědomí významnou míru státního dluhu v rozvahách řady bank v bankovní unii; bere na vědomí práci, kterou v tomto ohledu vykonal Basilejský výbor pro bankovní dohled v oblasti státního rizika, a zdůrazňuje, že otázka regulačního zacházení se státními expozicemi vyžaduje důkladné posouzení v rámci mezinárodních fór s přihlédnutím k důsledkům různých přístupů a že provádění řešení v EU by mělo být v souladu s mezinárodními standardy; domnívá se, že jakékoli potenciální řešení by mělo být vyvážené a mělo by se ke všem členským státům EU přistupovat spravedlivě a zároveň by měla být zajištěna dostatečná likvidita na trzích se státními dluhopisy; zdůrazňuje, že vytvoření bezpečného aktiva EU by mohlo pomoci zmírnit negativní zpětné vazby mezi státy a domácími bankovními sektory; vítá v této souvislosti vytvoření nástroje Next Generation EU, který poskytuje nízkoriziková evropská aktiva;

17.

domnívá se, že přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku má velký potenciál pro hospodářský růst v řadě různých odvětví; konstatuje, že tento přechod vyžaduje rozsáhlé investice veřejného a soukromého sektoru, ale jak uznává i ECB, její náklady budou nižší než náklady v případě nečinnosti; zdůrazňuje význam bankovního sektoru pro financování přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku a pro zajištění toho, aby EU byla schopna plnit své závazky v oblasti životního prostředí; žádá banky, aby tyto záležitosti začlenily do svých plánů transformace; zdůrazňuje význam nařízení o taxonomii (38) v tomto úsilí a že jeho provádění by mělo být v souladu s cíli Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu; je znepokojen tím, že rizika spojená se změnou klimatu v rozvahách bank mohou v průběhu času působit banky ve finančních potížích; domnívá se, že tato rizika by měla být snížena, aby se zabránilo úpadkům bank; vyzývá k tomu, aby byly bankám v tomto ohledu poskytnuty jasné pokyny založené na „tvrdých“ ekonomických údajích; vítá úsilí jednotného mechanismu dohledu poskytnout bankám pokyny a jasnost, pokud jde o sebehodnocení rizik souvisejících s klimatem a životním prostředím; připomíná, že ECB dokončila v roce 2021 vůbec první rozsáhlé posouzení řízení rizik bank v EU, a vítá závazek ECB provést v roce 2022 klimatické zátěžové testy jako důležitý prvek při řešení rizik souvisejících se změnou klimatu; vyzývá k tomu, aby tyto testy byly založeny na realistických údajích a předpokladech; obává se nárůstu úvěrů se selháním v důsledku uvízlých investic do fosilních paliv; vyzývá k včasné identifikaci a aktivní správě těchto rizikových aktiv; vybízí jednotný mechanismus dohledu, aby pokračoval v práci v tomto směru a posílil ji; vyzývá k odpovídajícímu začlenění environmentálních rizik a rizik spojených s přechodem do ratingových modelů; zdůrazňuje, že je třeba dále zlepšit zveřejňování rizik souvisejících se změnou klimatu a životním prostředím ze strany bank a zlepšit zveřejňování strategií přechodu ze strany subjektů s cílem usnadnit bankám a orgánům dohledu posuzování rizik; vyzývá banky, aby při posuzování svých klimatických rizik braly v úvahu dvojí hledisko významnosti; zdůrazňuje význam jasných právních předpisů, které zabrání lakování nazeleno; bere na vědomí nové výzvy, rizika a příležitosti pro bankovní sektor související s ekologickou transformací;

18.

připomíná, že při hodnocení současného stavu bank je třeba zohlednit dopad zvláštních opatření, která během pandemie provedly vlády jednotlivých členských států; bere na vědomí přezkum finanční stability ECB ze dne 17. listopadu 2021, v němž se uvádí, že plné dopady pandemie na kvalitu bankovních aktiv by mohly trvat další dva roky;

19.

Zdůrazňuje, že úrokové sazby nabízené domácnostem a malým a středním podnikům v členských státech jsou velmi rozdílné; naléhavě vyzývá Komisi a orgány bankovního dohledu, aby zvážily opatření ke snížení zátěže držitelů hypoték a malých a středních podniků v členských státech s vyššími úvěrovými sazbami s cílem zajistit, aby všichni občané a podniky měli přístup k tolik potřebnému kapitálu za spravedlivé a konkurenceschopné sazby;

20.

Bere na vědomí trend směrem k větší konsolidaci bankovního sektoru v Evropě v posledních letech a skutečnost, že fúze a akvizice bank v EU v roce 2021 jsou na dobré cestě k překročení úrovně v roce 2020 i 2019 v důsledku řady faktorů, včetně tlaků na náklady, nízkých úrokových sazeb a digitalizace (39); bere na vědomí možné přínosy bankovní konsolidace, včetně řešení nízké ziskovosti, nadměrné kapacity a roztříštěnosti bankovního sektoru, uznává však také možné negativní dopady konsolidace a výzvy, které pro bankovní dohled představují velké systémově významné instituce, jejichž možné problémy mohou ovlivnit finanční stabilitu v mnoha jurisdikcích; vítá příručku ECB o přístupu dohledu ke konsolidaci v bankovním sektoru, která nastiňuje očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o konsolidační projekty (40); zdůrazňuje přínosy diverzifikovaného a konkurenceschopného bankovního sektoru v Evropě, který se skládá z bank s různými obchodními modely a právními strukturami a různé velikosti;

21.

bere na vědomí problémy a výzvy související s otázkami týkajícími se domovských a hostitelských členských států; konstatuje, že posílení přeshraniční integrace a umožnění větší flexibility v toku kapitálu napříč bankovními skupinami při současném respektování rizikových profilů dceřiných společností vyžaduje pro hostitelské členské státy důvěryhodné a účinné záruky, zejména s cílem zajistit, aby byly významné dceřiné společnosti podporovány v obtížných situacích; zdůrazňuje, že dokončení bankovní unie má zásadní význam pro řešení obav z domova/hostitele; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přeshraniční poskytování služeb s cílem vytvořit skutečně celounijní bankovní sektor a zlepšit jeho konkurenceschopnost;

22.

zdůrazňuje potřebu dobře fungujícího jednotného trhu s retailovými finančními službami; vyzývá Komisi, aby posoudila překážky, které spotřebitelům vznikají při přeshraničním využívání retailových bankovních produktů, jako jsou hypoteční úvěry, a aby navrhla řešení, která zajistí, že spotřebitelé budou moci využívat retailové finanční služby na přeshraničním základě;

23.

zdůrazňuje potřebu účinného dohledu v oblasti boje proti praní peněz, neboť stávající rámec má stále různé nedostatky; vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy dosud plně provedly směrnici o boji proti praní peněz V (41), a připomíná potřebu lepší koordinace finančních zpravodajských jednotek v celé Evropě; zdůrazňuje, že banky působí jako strážci v boji proti praní peněz, a proto musí mít zavedeny spolehlivé rámce pro řízení rizik a podléhat účinnému dohledu, a poukazuje na potřebu spolupráce a koordinace mezi orgány obezřetnostního dohledu, orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a finančními zpravodajskými jednotkami; bere na vědomí úsilí ECB v posledních dvou letech o posílení výměny informací mezi jednotným mechanismem dohledu a orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu; vítá skutečnost, že Komise přijala balíček opatření v oblasti boje proti praní peněz, a vyzývá k urychlené dohodě o všech návrzích; vítá zejména návrh na zřízení nového orgánu pro boj proti praní peněz (AMLA), který bude dohlížet na prosazování pravidel pro boj proti praní peněz a financování terorismu členskými státy; zdůrazňuje, že má-li být orgán AMLA skutečně účinný, musí mít dostatečné zdroje; zdůrazňuje význam silného rámce pro boj proti praní peněz v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině a pro zajištění účinnosti sankcí;

24.

Vítá přísnější normy transparentnosti bankovního dohledu, například pokud jde o výsledky procesu dohledu a hodnocení, což může posílit důvěru v kapitálové a finanční trhy a zajistit jednotné zacházení ve všech členských státech; vyjadřuje politování nad tím, že požadavky na vhodnost a řádné posouzení způsobilosti členů vedoucího orgánu úvěrových institucí nejsou ve všech členských státech uplatňovány jednotně;

25.

zdůrazňuje, že konečnými příjemci bankovní unie by měli být spotřebitelé a podniky v reálné ekonomice; zdůrazňuje, že je důležité posílit ochranu spotřebitelů a investorů před zneužíváním, škodlivými praktikami a škodlivými produkty; vyzývá k zajištění přístupu spotřebitelů k přeshraničním retailovým finančním službám; konstatuje, že navzdory přísným pravidlům EU na ochranu spotřebitele se vnitrostátní předpisy provádějící požadavky EU na ochranu spotřebitele v rámci bankovní unie liší, a je proto zapotřebí další harmonizace;

Řešení

26.

vítá činnost SRB v roce 2021; vítá skutečnost, že banky, které spadají do působnosti Jednotného výboru pro řešení krizí, celkově dosáhly značného pokroku, pokud jde o způsobilost k řešení krize a budování schopnosti absorbovat ztráty; bere na vědomí pracovní program SRB na nadcházející roky, který zahrnuje umožnění účinného řešení krizí všech bank v rámci SRB do roku 2023;

27.

připomíná důležitou úlohu jednotného mechanismu pro řešení krizí při zajišťování stability a srozumitelnosti pro bankovní sektor, investory a spotřebitele a při ochraně daňových poplatníků; vítá zavedení jištění Jednotného fondu pro řešení krizí v roce 2022, tedy o dva roky dříve, než se původně předpokládalo, ve formě revolvingové úvěrové linky z ESM, čímž se vytvoří záchranná síť pro řešení krizí bank v bankovní unii; zdůrazňuje význam Jednotného fondu pro řešení krizí při posilování rámce pro řešení krizí a jako důležitý krok k dokončení bankovní unie;

28.

Vítá opatření, která SRB přijal v souvislosti se Sberbank; zdůrazňuje, že v případě významného rizika pro bankovní sektor EU a finanční stabilitu způsobeného důsledky ruské agrese proti Ukrajině je třeba rychle a odpovídajícím způsobem reagovat;

29.

podporuje stanovení kritérií pro posouzení veřejného zájmu, aby byl jednotný mechanismus pro řešení krizí uplatňován jednotnějším a předvídatelnějším způsobem a aby se opíral o objektivní prahové hodnoty; vyzývá k vypracování studie o potřebě sladění konkrétních aspektů insolvenčního práva, a to i s ohledem na určení hypotetického insolvenčního scénáře při řešení krize, s cílem sladit pobídky a zajistit rovné podmínky pro všechny; konstatuje, že je důležité, aby SRB zaujal přiměřený přístup k bankám ohledně vytvoření minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL); poukazuje na to, že aby byly plány řešení krize plně v souladu s právními požadavky, musí SRB poskytnout komplexní posouzení způsobilosti každé banky k řešení krize;

30.

podporuje myšlenku zvážit úlohu skupinových ozdravných plánů a plánů řešení problémů v rámci krizového řízení, aby kalibrace minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky a příspěvků bank k různým záchranným sítím byla skutečně založena na riziku a odrážela pravděpodobnost a rozsah využívání těchto záchranných sítí v rámci upřednostňované strategie krizového řízení;

31.

Uznává, že alternativní opatření v rámci systémů pojištění vkladů k financování převodů vkladového portfolia mohou hrát důležitou úlohu v případech platební neschopnosti, zejména v případě malých a středních bank, pokud podléhají stejným podmínkám jako pro převody vkladového portfolia při řešení krize a nepoškozují ochranu vkladatelů, a pokud je systém pojištění vkladů dostatečně financován, jako způsob, jak minimalizovat příspěvky daňových poplatníků a zničení hodnoty a zajistit finanční stabilitu, a v jiných případech může překlenout mezeru mezi 8 % podmínkou rekapitalizace z vnitřních zdrojů pro přístup k fondu pro řešení krizí a skutečnou schopností banky absorbovat ztráty, s výjimkou vkladů, které mají být převedeny; zdůrazňuje, že takové zásahy by měly být předmětem přísného uplatňování testu nejnižších nákladů; vyzývá proto Komisi, aby vyjasnila zásadu nejnižších nákladů a podmínky pro využívání finančních prostředků systémů pojištění vkladů; zdůrazňuje však, že v těchto případech může být nutné revidovat pravidla státní podpory, aby byl zachován soudržný rámec;

32.

podporuje revizi pravidel státní podpory, včetně přezkumu sdělení o bankovnictví (42) ze dne 30. července 2013, s cílem zajistit jejich soulad s rámcem pro jednotný mechanismus pro řešení krizí a snížit rozdíly mezi pravidly pro státní podporu v oblasti podpory na likvidaci a režimem řešení krize podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (43); zdůrazňuje, že jedním z cílů takové aktualizace by mělo být umožnit rychlé a účinné zásahy v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí nebo do alternativního režimu likvidace a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž v bankovním sektoru, integritu bankovní unie

33.

vítá, prozatímní dohodu, jíž dosáhly Rada a Parlament, o návrhu nařízení „daisy chain“ jako prostředku ke zlepšení rámce pro řešení krizí a vytvoření rovných podmínek v oblasti dohledu pro různé strategie řešení krizí bank;

Pojištění vkladů

34.

Připomíná, že jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí fungují v bankovní unii, zatímco systémy pojištění vkladů jsou v současné době provozovány a financovány na vnitrostátní úrovni; poukazuje na to, že provádění směrnice o systémech pojištění vkladů, které ručí za bankovní vklady až do výše 100 000 EUR, poskytuje minimální základ ochrany vkladatelů; zdůrazňuje, že je důležité, aby vkladatelé v celé bankovní unii požívali stejné úrovně ochrany svých úspor bez ohledu na umístění své banky; zdůrazňuje, že evropský systém pojištění vkladů by zlepšil ochranu vkladatelů v EU a jejich důvěru v bankovní sektor a pomohl by posílit bankovní unii omezením vazby mezi státy a bankami; vítá začlenění návrhu nařízení, kterým se zřizuje evropský systém pojištění vkladů, do společného prohlášení orgánů EU, v němž jsou stanoveny klíčové legislativní priority pro rok 2022;

35.

Připomíná, že Parlament je spolutvůrcem právních předpisů o EDIS a že by měl být zohledněn postoj Parlamentu k této záležitosti; vítá obnovené úsilí Euroskupiny o dosažení pokroku v oblasti bankovní unie s cílem dosáhnout dohody o různých oblastech činnosti a návrzích, včetně evropského systému pojištění vkladů; opakuje závazek Parlamentu usilovat o dosažení dohody o evropském systému pojištění vkladů a pokračovat v podpoře nezbytného úsilí o snížení rizik;

36.

bere na vědomí prohlášení, na němž se dohodla na svém zasedání dne 16. prosince 2021 Euroskupina, v němž připomíná svůj plný politický závazek vůči bankovní unii a vyzývá k vypracování časově vymezeného pracovního plánu pro dokončení bankovní unie; žádá, aby byl informován o probíhajících diskusích na úrovni Euroskupiny a pracovní skupiny na vysoké úrovni pro EDIS; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy i nadále jednají mimo rámec EU, což oslabuje úlohu Parlamentu jako spolutvůrce právních předpisů o EDIS;

37.

zdůrazňuje, že je důležité, aby příspěvky do systémů pojištění vkladů byly úměrné riziku; varuje před tím, že pokud nebude existovat přístup založený na rizicích, může tato skutečnost vyvolat riziko morálního hazardu a parazitování, což povede k subvencování spekulativních obchodních modelů konzervativními obchodními modely; zdůrazňuje, že příspěvky do budoucího systému EDIS musí být rovněž úměrné riziku; poukazuje na to, že idiosynkratická rizika se v různých institucích v rámci bankovní unie nadále liší; znovu opakuje, že je třeba, aby všichni členové bankovní unie provedli směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank a směrnici o systémech pojištění vkladů, aby bylo zajištěno stejnorodé snížení rizik v celé bankovní unii;

38.

Poukazuje na to, že jakákoli další harmonizace systémů pojištění vkladů by měla posílit finanční stabilitu bankovního systému EU a zohlednit jasná pravidla pro účast či neúčast členských států mimo eurozónu;

39.

podporuje aktualizaci rámce pro řešení krizí; zdůrazňuje, že plánované cílené úpravy režimu krizového řízení by měly zajistit, aby byl soudržnější, důvěryhodnější a účinnější;

o

o o

40.

Pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, všem členským bankám Evropského systému centrálních bank, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Jednotnému výboru pro řešení krizí.

(1)  Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 151.

(2)  https://www.bankingsupervision.europa.eu/ecb/pub/pdf/ssm~59811d5fb7.feedback_ar2020.pdf

(3)  https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/publications/annual-report/html/ssm.ar2020~1a59f5757c.cs.html

(4)  https://www.bankingsupervision.europa.eu/banking/priorities/html/ssm.supervisory_priorities2022~0f890c6b70.cs.html

(5)  Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 72.

(6)  Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 89.

(7)  https://ec.europa.eu/info/publications/211027-banking-package_en

(8)  https://ec.europa.eu/info/consultations/finance-2021-banking-macroprudential-framework_en

(9)  https://ec.europa.eu/info/publications/210720-anti-money-laundering-countering-financing-terrorism_en

(10)  https://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2021/html/ecb.pr211117~43fea9f9ce.cs.html

(11)  https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2022/703337/IPOL_STU(2022)703337_EN.pdf

(12)  https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/Report_on_a_digital_euro~4d7268b458.cs.pdf

(13)  https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/ecb.digitaleuroscopekeylearnings202107~564d89045e.en.pdf

(14)  https://www.bankingsupervision.europa.eu/legalframework/mous/html/ssm.mou_2019_pra~fbad08a4bc.en.pdf?57221907ef3ce290b35bd2ab650868bb

(15)  https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/recommendations/2021/esrb.climateriskfinancialstability202107_annex~35e1822ff7.en.pdf

(16)  https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/scpops/ecb.op281~05a7735b1c.en.pdf

(17)  https://www.bankingsupervision.europa.eu/ecb/pub/pdf/ssm.202111guideonclimate-relatedandenvironmentalrisks~4b25454055.en.pdf

(18)  https://www.srb.europa.eu/system/files/media/document/Annual%20Report%202020_Final_web.pdf

(19)  https://www.srb.europa.eu/system/files/media/document/2020-11-30%20SRB%20Multi-Annual%20Work%20Programme%202021-2023.pdf

(20)  https://www.srb.europa.eu/system/files/media/document/2021-11-26_Work-Programme-2022.pdf

(21)  https://www.eba.europa.eu/sites/default/documents/files/document_library/Publications/Reports/2021/1024609/IFRS9%20monitoring%20report.pdf

(22)  Úř. věst. C 437, 18.12.2020, s. 1.

(23)  Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 105.

(24)  Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 118.

(25)  https://www.eba.europa.eu/sites/default/documents/files/document_library/Risk%20Analysis%20and%20Data/EU%20Wide%20Transparency%20Exercise/2021/1025102/Risk_Assessment_Report_December_2021.pdf

(26)  https://www.eba.europa.eu/sites/default/documents/files/document_library/Publications/Guidelines/2021/EBA-GL-2021-15%20GL%20on%20CFT%20cooperation/1025384/Final%20AML-CFT%20Cooperation%20Guidelines.pdf

(27)  https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/reports/esrb.20210908.monitoring_the_financial_stability_implications_of_COVID-19_support_measures~3b86797376.en.pdf

(28)  https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/reports/esrb.report_of_the_Expert_Group_on_Macroprudential_Stance_Phase_II202112~e280322d28.en.pdf

(29)  https://www.fsb.org/wp-content/uploads/P010421-1.pdf

(30)  https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2021/689461/IPOL_IDA(2021)689461_EN.pdf

(31)  https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2021/659654/IPOL_IDA(2021)659654_EN.pdf

(32)  https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2021/689460/IPOL_IDA(2021)689460_EN.pdf

(33)  https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2021/689468/IPOL_IDA(2021)689468_EN.pdf

(34)  https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2021/659632/IPOL_BRI(2021)659632_EN.pdf

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(37)  Úř. věst. L 438, 8.12.2021, s. 1.

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(39)  https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/blog/a-new-dawn-for-european-bank-ma-top-5-trends

(40)  https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2021/html/ssm.pr210112~920b511a1c.en.html

(41)  Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).

(42)  Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1.

(43)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).


Středa 6. července 2022

7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/87


P9_TA(2022)0283

Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2021 (2021/2245(INI))

(2023/C 47/07)

Evropský parlament,

s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé,

s ohledem na první schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala ve dnech 5.–6. listopadu 2015, a na druhou schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina dne čtvrtek 17. června 2021,

s ohledem na třetí zasedání Rady stabilizace a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, dne 13. července 2018,

s ohledem na čtvrtou schůzi výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina dne 7. listopadu 2019,

s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii ze dne 15. února 2016,

s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na Sofijské prohlášení v jeho příloze,

s ohledem na summit EU a zemí západního Balkánu, který se konal dne 6. května 2020 v Záhřebu a jeho prohlášení,

s ohledem na sofijský summit dne 10. listopadu 2020, včetně prohlášení o společném regionálním trhu a prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán,

s ohledem na 8. summit v rámci berlínského procesu dne 5. července 2021,

s ohledem na summit EU a zemí západního Balkánu konaný v Brdu pri Kranju dne 6. října 2021 a jeho prohlášení,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2021/1923 ze dne 4. listopadu 2021 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu budování kapacit ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny (1),

s ohledem na závěry Rady ze dne 18. října 2021 o Bosně a Hercegovině a operaci EUFOR Althea v návaznosti na třetí strategický přezkum operace,

s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2021 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

s ohledem na závěry Rady ze dne 24. a 25. března 2022 o dlouhotrvající politické krizi v Bosně a Hercegovině a o potřebě toho, aby vedoucí představitelé země prokázali pevné odhodlání urychleně dokončit ústavní a volební reformu,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2019“(COM(2019)0260),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Stanovisko Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii“ (COM(2019)0261) a doprovodnou analytickou zprávu (SWD(2019)0222),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 nazvané „Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025“ (COM(2020)0608),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (COM(2021)0170),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi 2021–2025 (COM(2021)0171),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021„Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021“ (COM(2021)0664) doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2021“ (SWD(2021)0291),

s ohledem na odbornou zprávu o právním státě v Bosně a Hercegovině ze dne 5. prosince 2019,

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 10. ledna 2022 nazvanou „Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“,

s ohledem na stanovisko k ústavní situaci v Bosně a Hercegovině a na pravomoci vysoké představitelky přijaté Benátskou komisí na 62. plenárním zasedání (Benátky, 11.–12. března 2005) a následná doporučení Benátské komise týkající se ústavních záležitostí v Bosně a Hercegovině,

s ohledem na souhrn stanovisek a zpráv Benátské komise týkajících se stability volebního zákona ze dne 14. prosince 2020,

s ohledem na příslušné rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, v nichž bylo rozhodnuto ve prospěch žalujících, včetně Azry Zornićové, Derva Sejdiće a Jakoba Finciho a dalších,

s ohledem na společné prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella a komisaře pro sousedství a rozšíření Olivera Várhelyiho ze dne 21. prosince 2020 o konání místních voleb v Mostaru,

s ohledem na šedesátou zprávu vysokého zástupce pro provádění mírové dohody v Bosně a Hercegovině předloženou generálnímu tajemníkovi OSN a s ohledem na jeho předchozí zprávy,

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2604 (2021) ze dne 3. listopadu 2021 o situaci v Bosně a Hercegovině, kterou byl prodloužen mandát sil pod vedením Evropské unie v Bosně a Hercegovině (EUFOR Althea) až do listopadu 2022,

s ohledem na rozhodnutí orgánů USA ze dne 5. ledna 2022 uvalit sankce na srbského člena Předsednictva Bosny a Hercegoviny v reakci na jeho korupční jednání a dlouhodobé ohrožování stability a územní celistvosti Bosny a Hercegoviny a na rozhodnutí orgánů Spojeného království ze dne 11. dubna 2022 o uvalení sankcí na srbského člena předsednictví a prezidenta Republiky srbské za jejich destabilizační činnost v Bosně a Hercegovině,

s ohledem na Politickou dohodu o zásadách k zajištění toho, aby Bosna a Hercegovina byla fungující zemí, která bude postupovat vpřed na své evropské cestě, přijatou v Bruselu dne 12. června 2022,

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. června 2022 o Ukrajině, žádostech Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství, západním Balkánu a vnějších vztazích,

s ohledem na Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států přijatou dne 25. února 1991,

s ohledem na závěrečné prohlášení 8. fóra občanské společnosti zemí západního Balkánu ze dne 1. října 2021,

s ohledem na prohlášení z Poznaně o integraci Romů v rámci procesu rozšíření EU z roku 2019,

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu ze dne 16. května 2005,

s ohledem na ústavy Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské,

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o připomínce událostí ve Srebrenici (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o 20. výročí Daytonské mírové dohody (4),

s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020 (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2021 (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (8),

s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0188/2022),

A.

vzhledem k tomu, že občané Bosny a Hercegoviny usilují o evropsko-atlantickou integraci s cílem dosáhnout udržitelného míru, demokracie a prosperity; vzhledem k tomu, že budoucnost západního Balkánu leží v Evropě a občanům západního Balkánu, včetně Bosny a Hercegoviny, byla na summitu v Soluni v roce 2003 poskytnuta vyhlídka na budoucí integraci do EU;

B.

vzhledem k tomu, že EU a Evropský parlament trvale podporují cestu Bosny a Hercegoviny do EU a její demokratickou transformaci založenou na strategické orientaci této země a její angažovanosti ve prospěch evropské integrace; vzhledem k tomu, že přistoupení k EU vyžaduje zapojení všech politických představitelů, orgánů, institucí a osob zastávajících funkce v Bosně a Hercegovině;

C.

vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním a investičním partnerem Bosny a Hercegoviny a jejím největším poskytovatelem finanční pomoci, zejména prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP III);

D.

vzhledem k tomu, že pokrok Bosny a Hercegoviny na její cestě k přistoupení k EU závisí na splnění čtrnácti klíčových priorit, které jsou uvedeny ve stanovisku Komise k jejímu členství v EU, a vzhledem k tomu, že pomoc EU by měla řešit přetrvávající nedostatečný pokrok v této věci na straně Bosny a Hercegoviny;

E.

vzhledem k tomu, že důvěryhodnost procesu rozšíření vychází z jednoznačného pokroku v klíčových oblastech právního státu a reformy soudnictví, boje proti korupci a organizované trestné činnosti, bezpečnosti, základních práv, demokratických institucí, reformy veřejné správy, jakož i hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti;

F.

vzhledem k tomu, že je třeba zachovat odkaz Daytonské mírové dohody;

G.

vzhledem k tomu, že mezinárodní vysoký zástupce a Úřad vysokého zástupce (OHR) jsou podle přílohy 10 Daytonské mírové dohody i nadále pověřeni dohledem nad prováděním civilních aspektů mírových dohod až do dokončení agendy 5 + 2 stanovené v roce 2008;

H.

vzhledem k tomu, že od roku 2004 udržuje Evropská unie vojenskou operaci v Bosně a Hercegovině – EUFOR Althea – pověřenou výkonným mandátem Rady bezpečnosti OSN k tomu, aby podporovala orgány při udržování bezpečného prostředí; vzhledem k tomu, že EUFOR Althea by měla být dále posílena, aby byla skutečně účinná; vzhledem k tomu, že existuje konkrétní riziko, že v Radě bezpečnosti OSN nebude prodloužen její mandát;

I.

vzhledem k tomu, že OHR a EUFOR Althea jsou nedílnou součástí zachování míru, bezpečnosti a stability v Bosně a Hercegovině a v regionu a prosazování Daytonské mírové dohody v souladu s jejich mandáty;

J.

vzhledem k tomu, že vysoký představitel využil bonnské pravomoci k pozastavení uplatňování zákona Republiky srbské o nemovitém majetku;

K.

vzhledem k tomu, že silné mezinárodní mechanismy dohledu stanovily vysokou míru odpovědnosti mezinárodního společenství, včetně EU, pokud jde o demokratické fungování a prosperitu a mírovou budoucnost Bosny a Hercegoviny;

L.

vzhledem k tomu, že podle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod by měli mít všichni občané Bosny a Hercegoviny na celém území Bosny a Hercegoviny stejná práva a povinnosti bez ohledu na svůj etnický původ; vzhledem k tomu, že země se zavázala plnit domácí a mezinárodní závazky, pokud jde o ukončení systematické diskriminace na základě etnického původu a místa pobytu a o zajištění rovnosti občanů před zákonem, a zároveň dodržovat ustanovení ústavního pořádku země, který musí být uveden do plného souladu s evropskými normami a zásadami;

M.

vzhledem k tomu, že je zásadní, aby bylo na všech úrovních správy zajištěno dostatečně rozmanité zastoupení;

N.

vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina dosud neprovedla řadu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva ve prospěch bosenských občanů, kteří byli diskriminováni; vzhledem k tomu, že tato rozhodnutí umožňují všem občanům Bosny a Hercegoviny účinně uplatňovat svá základní občanská a politická práva;

O.

vzhledem k tomu, že ústavní a volební změny by měly posílit postavení Bosny a Hercegoviny jako multietnického, inkluzivního a demokratického státu a odstranit diskriminaci a korupci z volebního systému;

P.

vzhledem k tomu, že právní rámec Bosny a Hercegoviny musí být revidován s ohledem na mezinárodní judikaturu;

Q.

vzhledem k tomu, že přechod Bosny a Hercegoviny od Daytonské mírové dohody k rámci EU je nezbytným předpokladem pro zachování svrchovanosti země a potvrzení její demokratické transformace;

R.

vzhledem k tomu, že podle průzkumů OSN uvažuje kvůli deziluzi zapříčiněné nedostatkem vyhlídek v zemi 47 % Bosňanů ve věku 18 až 29 let o vystěhování, a to buď dočasném, nebo trvalém; vzhledem k tomu, že podle zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) opouští Bosnu a Hercegovinu každý rok průměrně 50 000 až 55 000 osob – většinou kvalifikovaných pracovníků a odborníků;

S.

vzhledem k tomu, že oficiální i neoficiální glorifikace odsouzených válečných zločinců, etnická segregace a diskriminace jsou v rozporu se samotnou podstatou evropského projektu; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné účinně postavit mimo zákon popírání holokaustu, genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;

T.

vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina v současné době čelí největší nestabilitě od války v letech 1992 až 1995; vzhledem k tomu, že někteří političtí představitelé Republiky srbské v Bosně a Hercegovině používají štvavou rétoriku a podílejí se na destabilizačních akcích s cílem připravit vystoupení ze státních institucí (včetně armády, daňového systému a soudnictví) a zřídit nezávislé orgány, což je v rozporu s Daytonskou mírovou dohodou; vzhledem k tomu, že někteří zahraniční političtí aktéři aktivně podporují rozvratné a separatistické úsilí vedoucích představitelů bosenských Srbů, v jejichž čele stojí Milorad Dodik;

U.

vzhledem k tomu, že dne 18. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/450 (9), kterým prodloužila stávající rámec sankcí pro jednotlivce narušující svrchovanost, územní celistvost a ústavní pořádek Bosny a Hercegoviny nebo Daytonskou mírovou dohodu;

V.

vzhledem k tomu, že Rada pravidelně vyjadřuje svou podporu svrchovanosti, jednotě a územní celistvosti Bosny a Hercegoviny;

W.

vzhledem k tomu, že zlovolné zahraniční přímé a zástupné vměšování a dezinformace mají za cíl vyvolat neshody mezi různými komunitami a destabilizovat region, zejména s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu;

Fungování demokratických institucí

1.

zdůrazňuje, že tempo přistoupení k EU závisí na provádění reforem, jejichž cílem je zaručit řádné fungování demokratických institucí založených na právním státu, řádné správě věcí veřejných a základních právech;

2.

naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu a všechny její politické aktéry, aby prokázali odhodlání a přijali významné kroky k členství v EU tím, že pokročí v plnění 14 klíčových priorit, tzn. zejména obnovu nezávislosti soudnictví, posílení právního státu a jeho hodnot a zásad ve všech státních institucích, zintenzivnění a zlepšení boje proti korupci a organizované trestné činnosti, podporu a zajištění svobody sdělovacích prostředků a příznivého prostředí pro občanskou společnost a ochranu zranitelných skupin;

3.

vyjadřuje politování nad tím, že více než 25 let po skončení války země je stále rozdělena, což je důsledek chování politických elit, separatistických pokusů a vysokého stupně korupce, přičemž tato situace přispívá k masivnímu odlivu mozků a demografickému poklesu, k nimž dochází kvůli nedostatečným vyhlídkám v zemi;

4.

vítá schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Bosnou a Hercegovinou konanou dne 17. června 2021 a přijetí jeho jednacího řádu a zdůrazňuje, že je důležité zajistit jeho fungování prostřednictvím inkluzivního politického dialogu a pravidelné spolupráce; vyjadřuje však politování nad tím, že bosenské protějšky se dostatečně nezapojují do proaktivního navázání konstruktivní parlamentní spolupráce, což by přispělo k prioritě 3 ze 14 klíčových priorit;

5.

opakuje, že jednoznačně podporuje občanskou demokratickou transformaci Bosny a Hercegoviny prostřednictvím evropské integrace, která je založena na jednotě, svrchovanosti a územní celistvosti a opírá se o zásady rovnosti a nediskriminace všech občanů, jak je zakotveno v ústavě a v souladu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva;

6.

zdůrazňuje respektování odkazu Daytonské mírové dohody a připomíná její účel spočívající v ukončení války a zachování míru; bere na vědomí koncept konstitutivních národů, ale zdůrazňuje, že tento pojem by neměl v žádném případě vést k diskriminaci jiných občanů ani by neměl znamenat to, že by osoby, které se s jednou z těchto skupin ztotožňují, měly ve srovnání s ostatními občany Bosny a Hercegoviny nějaká další práva; odsuzuje prohlášení a návrhy, jejichž cílem je oslabit státnost a ústavní hodnoty Bosny a Hercegoviny, a připomíná, že Bosna a Hercegovina musí řešit nedostatky ve svém ústavním rámci a uvést jej do souladu s evropskými standardy a zásadami;

7.

zdůrazňuje, že vymáhání Daytonské mírové dohody zahrnuje povinnost provádět rozhodnutí vysokého zástupce, aniž by bylo dotčeno provádění potřebných politických a strukturálních reforem v zemi; zdůrazňuje, že je třeba posílit pocit odpovědnosti občanů a politiků Bosny a Hercegoviny za rozvoj země;

8.

vyjadřuje silnou podporu tomu, aby OHR plně uplatňoval svůj mandát, včetně využití bonnských pravomocí jako krajního řešení, bude-li to nezbytné, k zajištění plného dodržování Daytonské mírové dohody a svrchovanosti a integrity Bosny a Hercegoviny; důrazně vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby veřejně vyjádřily jednoznačnou podporu plnému mandátu vysokého zástupce a úzce spolupracovaly s cílem podpořit vysokého zástupce při provádění agendy 5 + 2; vyzývá všechny členy Rady bezpečnosti OSN, aby zajistili obnovení a kontinuitu mandátu OHR jako klíčového prvku stability Bosny a Hercegoviny;

9.

všímá si nedávných rozhodnutí vysokého zástupce, kterým se pozastavuje nezákonný právní předpis o nemovitém majetku v Republice srbské a rozšiřuje zákaz nakládat se státním majetkem; co nejdůrazněji odsuzuje veškerou nenávistnou rétoriku a vyhrožování násilím namířené proti vysokému představiteli, včetně těch, které zazněly dne 20. dubna 2022 na shromáždění čelných představitelů Republiky srbské v Banja Luce; vyzývá orgány, aby těmto osobám zabránily ve vyhrožování a aby je stíhaly;

10.

staví se proti jakýmkoli škodlivým ústupkům v otázce státního a majetku pro obranné účely; vyzývá mezinárodní zúčastněné strany, především Komisi a delegaci EU, aby podporovaly OHR a jeho odbornou skupinu v jejich úsilí o nalezení udržitelného řešení ve prospěch celé země a všech občanů a aby reagovaly na separatistické snahy vedoucích představitelů Republiky srbské ráznějším a věrohodnějším přístupem;

11.

vyjadřuje politování nad patovou situací v jednáních o reformě ústavního a volebního práva v Bosně a Hercegovině, jakož i nad nedostatkem politické vůle k jejímu překonání a nad tím, že tato reforma nebyla provedena před volbami v říjnu 2022, a to navzdory několika pokusům o usnadnění ze strany EU a Spojených států; vyzývá všechny aktéry k zajištění toho, aby se volby v říjnu konaly podle plánu a aby jednali v dobré víře a dosáhli vyvážené dohody, a to v souladu s evropskými standardy, rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a doporučeními Benátské komise, aby plnili ústavní povinnosti demokratické správy věcí veřejných a zajistili transparentnost, integritu a účinnost volebního procesu tím, že okamžitě provedou balíček týkající se integrity;

12.

důrazně odsuzuje nerespektování mezinárodních a vnitrostátních norem a závazků, veškerou nenávistnou rétoriku a rozvratné činnosti, včetně odchodu ze státních orgánů a institucí a jejich následnou blokaci, bojkot a maření jejich činnosti, zejména ze strany vedení Republiky srbské, neboť takovéto jednání zemi destabilizuje, oslabuje její státnost v rozporu s ústavou a Daytonskou mírovou dohodou a systematicky narušuje rozhodování o klíčových zákonech a reformách, které jsou zásadní pro postup směrem k integraci do EU; odmítá veškeré pokusy o vytvoření paralelních parastátních institucí, které oslabují státní instituce, ústavní a právní řád, nezávislost soudnictví a svrchovanost; vyzývá Republiku srbskou, aby veškeré takovéto zákony okamžitě stáhla a zrušila;

13.

odsuzuje závěry Národního shromáždění Republiky srbské (RSNA) ze dne 10. prosince 2021 o vystoupení ze státních orgánů a institucí, přijetí zákona o nemovitém majetku užívaném pro fungování veřejného orgánu, který RSNA přijala dne 10. února 2022, a hlasování Národního shromáždění o zřízení samostatné Vysoké rady pro soudnictví a státní zastupitelství; vyjadřuje znepokojení nad obviněními komisaře pro sousedství a rozšíření ohledně jeho úlohy v hlasování RSNA o plánu vystoupení ze státních institucí Bosny a Hercegoviny; připomíná, že komisaři musí být v souladu s kodexem chování členů Komise bezúhonní a nezávislí, a proto vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu posoudila nedávné kroky komisaře Várhelyiho;

14.

vyzývá všechny aktéry v Bosně a Hercegovině, aby ukončily několikaúrovňové obstrukce a vrátili se okamžitě, bezpodmínečně, účinně, plně a neselektivně do práce ve všech státních orgánech a institucích, ukončili přetrvávající patovou politickou situaci v zemi a obnovili fungování vlády a institucí a orgánů ve prospěch všech občanů;

15.

naléhavě vyzývá EU, její členské státy a ESVČ, aby s ohledem na ruskou útočnou válku proti Ukrajině a s ohledem na separatistické hrozby proruského vedení Republiky srbské okamžitě zaměřily své hlavní úsilí a pozornost na zajištění bezpečného prostředí a střednědobé a dlouhodobé bezpečnosti v zemi; vyzývá mezinárodní společenství, aby přispělo k nalezení komplexního řešení současné složité situace v Bosně a Hercegovině;

16.

vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby následovaly příklad Spojených států a Spojeného království a využily proti destabilizujícím aktérům v této zemi, mj. těm, kteří ohrožují územní řád Bosny a Hercegoviny, především proti Miloradu Dodikovi, veškeré dostupné prostředky, zejména cílené sankce a pozastavení financování; vyzývá všechny členské státy EU k zajištění toho, aby takovéto sankce mohla přijmout Rada; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad změnou rozhodovacího postupu v souvislosti s prodloužením režimu sankcí EU uložených proti Bosně a Hercegovině, k němuž došlo v březnu 2022;

17.

vítá politickou dohodu, které bylo dosaženo v Bruselu dne 12. června 2022; naléhavě žádá všechny politické aktéry Bosny a Hercegoviny, aby se touto dohodou řídily;

18.

vítá, že Evropská rada v souladu se stanoviskem Komise vyzvala ve svých závěrech ze dne 23. června 2022 všechny vedoucí politické činitele Bosny a Hercegoviny, aby urychleně splnili své závazky přijaté v politické dohodě dne 12. června 2022 a bezodkladně dovedli do konce ústavní a volební reformu, aby jejich země výrazně pokročila v plnění své evropské agendy;

Usmíření

19.

vyjadřuje solidaritu s přeživšími a rodinami obětí válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, vysídlování, zmizení, zabíjení, mučení, sexuálních útoků, genocidy a etnických čistek;

20.

zdůrazňuje, že budoucnost Bosny a Hercegoviny v EU závisí na udržitelném a trvalém míru, řešení minulosti a na umožnění skutečného usmíření jak mezi občany, tak i mezi politiky na vysoké úrovni, což by garantovalo demokratický, inkluzivní, pluralitní a multietnický charakter této země; naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby urychlila účinné a nestranné stíhání válečných zločinů podle revidované národní strategie pro vypořádání se s válečnými zločiny; vyzývá všechny regionální vlády, parlamenty a politické představitele, aby zřídili regionální komisi, jejímž úkolem by bylo zjišťovat fakta o všech obětech válečných zločinů a dalších případů porušování lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie (RECOM), a navázat tak na významnou činnost koalice pro RECOM;

21.

zdůrazňuje, že je nutné s větším nasazení řešit přetrvávající výzvy v procesu usmíření; vyzývá Komisi, aby poskytla rámce pro dialog o dědictví z minulosti;

22.

vyzývá všechny orgány, aby dodržovaly své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a podporovaly usmíření tím, že zajistí přístup k pravdě, spravedlnosti a účinnému neselektivnímu odškodnění, a to i pro osoby, které se staly obětí sexuálního násilí, a aby přijaly opatření, která by prostřednictvím vzdělávání, kultury, ochrany lidských práv, institucionálního prověřování, pomoci při obnově, vytváření pracovních míst, sociálních opatření, přístupu ke zdravotní péči a zajištění toho, aby pachatelé válečných zločinů nemohli zastávat veřejné funkce, zabránila opakování násilí;

23.

vybízí orgány, aby znovu zintenzivnily spolupráci a výměnu údajů o pohřešovaných osobách a zajistily odškodnění pro rodiny civilních obětí a poskytly jim záruky, že se takovéto činy již nebudou opakovat, a zajistily bezpečný návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, plné dodržování jejich práv a navrácení jejich majetku nebo odškodnění na majetek, který není možné vrátit, a to jak na celostátní, tak i na regionální úrovni;

24.

vítá úsilí místních a mezinárodních organizací, mj. úsilí Mezinárodní komise pro pohřešované osoby, o objasnění případů více než 30 000 osob, které jsou od doby konfliktů na území bývalé Jugoslávie v 90. letech pohřešovány, a více než 8 000 obětí genocidy ve Srebrenici; připomíná, že stále se pohřešuje 7 200 osob;

25.

vítá a podporuje změny provedené v trestním zákoníku Bosny a Hercegoviny, které poté, co místní aktéři příslušný návrh nepřijali, ustanovil vysoký zástupce a jež zakazují glorifikaci válečných zločinců a popírání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů; odsuzuje a odmítá veškeré pokusy o nerespektování tohoto rozhodnutí; důrazně odsuzuje všechny formy historického revizionismu, popírání, zlehčování nebo glorifikace válečných zločinů, včetně nedodržování rozhodnutí mezinárodních a vnitrostátních soudů; vyzývá k rychlému provedení změn a k účinnému vyšetřování a stíhání popírání genocidy;

26.

znovu opakuje, že popírání genocidy, oslava válečných zločinů a válečných zločinců nebo ohrožení regionální stability a usmíření je v rozporu s evropskými hodnotami a ambicemi; v této souvislosti důrazně odsuzuje štvavé události, k nimž došlo u příležitosti tzv. „Dne Republiky srbské“ dne 9. ledna 2022 a které byly v rozporu s ústavou Bosny a Hercegoviny; odsuzuje rovněž znesvěcení pietního hřbitova partyzánů v Mostaru a vyzývá orgány, aby tento případ řádně vyšetřily a pachatele pohnaly před spravedlnost;

Reformní proces

27.

naléhavě vyzývá politické aktéry Bosny a Hercegoviny, aby pokročili v soudních, volebních, správních a hospodářských reformách, které jsou nezbytné k tomu, aby se jejich země přiblížila k EU, a vyzývá je k tomu, aby do tohoto procesu zapojily občanskou společnost; odsuzuje veškeré snahy o zdržování těchto reforem, což zpomaluje plnění kritérií pro přistoupení k EU ze strany Bosny a Hercegoviny a ohrožuje přístup k financování EU v rámci NPP III, které musí být založeno na přísné podmíněnosti a které závisí na spolupráci různých orgánů;

28.

zdůrazňuje, že financování z NPP III musí být v případě výrazného zhoršení nebo přetrvávajícího nedostatečného pokroku v oblasti právního státu a základních práv, včetně boje proti korupci a organizované trestné činnosti, jakož i svobody sdělovacích prostředků, upraveno nebo dokonce pozastaveno, a vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro jeho použití v souladu s doporučeními zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 01/2022; vyzývá v této souvislosti EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro účinnou spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce;

29.

vítá nedávné pozastavení projektů koridoru Vc v Republice srbské v hodnotě 600 milionů EUR a připomíná, že tyto finanční prostředky budou přiděleny až poté, co se zástupci Republiky srbské zcela vrátí do státních orgánů a institucí; vyzývá k důkladnému přehodnocení a kontrole všech projektů financovaných EU a pomoci, která se vztahuje na Republiku srbskou a je využívána v jejím rámci, včetně makrofinanční pomoci, s cílem zmrazit přímé i nepřímé financování ve prospěch jejích orgánů; konstatuje, že se německá vláda rozhodla pozastavit čtyři infrastrukturní projekty v Republice srbské v hodnotě 105 milionů EUR;

30.

vyjadřuje hluboké politování nad škodami a ztrátami na životech způsobeným silným zemětřesením, které dne 22. dubna 2022 zasáhlo okolí obce Stolac;

31.

připomíná, že je důležité dodržovat demokratickou zásadu řádných voleb; zdůrazňuje, že je důležité uspořádat v roce 2022 spravedlivé, otevřené, transparentní a inkluzivní volby, jak bylo naplánováno, a naléhavě vyzývá všechny politické aktéry, aby se zdrželi výzev k blokádě voleb a umožnili občanům vyjádřit svou demokratickou volbu; vyzývá k tomu, aby Parlament včas schválil právní předpisy týkající se integrity voleb; s politováním připomíná, že kvůli neustálému odkládání přijetí státního rozpočtu nebyly včas zajištěny volební prostředky; poukazuje na to, že pořádání důvěryhodných voleb a provedení jejich výsledků je klíčovým prvkem dobře fungující demokracie a také podmínkou, kterou musí splnit každá země usilující o vstup do EU; vítá rozhodnutí Úřadu vysokého zástupce ze dne 7. června 2022 o tom, že hodlá plně využít svého mandátu s cílem zajistit základní politická práva bosenských občanů na svobodné a spravedlivé volby, a to schválením potřebného rozpočtu, neboť vnitrostátní orgány tak neučinily;

32.

podporuje transparentní a inkluzivní ústavní a volební reformy, které zajistí rovnost a nediskriminaci všech občanů, posílí odpovědnost a přemění Bosnu a Hercegovinu v plně funkční a inkluzivní stát tím, že se začnou okamžitě uplatňovat rozsudky, stanoviska a doporučení příslušných vnitrostátních a mezinárodních soudů a subjektů, a zajistí se tak integrita voleb a volebního procesu; zdůrazňuje, že institucionální reformy závisejí na vůli a odhodlání politických vůdců a na demokratickém zaměření institucí v zemi; bere na vědomí transatlantické snahy o usnadnění tohoto procesu a odsuzuje veškeré překážky a nečinnost politických aktérů; vyzývá k přezkumu a vyhodnocení získaných poznatků, pokud jde o pokusy ESVČ a delegace EU o usnadnění tohoto procesu, vyzývá ESVČ a delegaci EU, aby vždy jednaly v souladu s nejpřísnějšími demokratickými normami EU; vyzývá k trvalému zvažování a zahrnování návrhů občanů;

33.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Bosna a Hercegovina stále porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech tím, že neprovádí rozsudky Evropského soudu pro lidská práva (ve věcech Sejdić-Finci, Zornić, Pilav a Šlaku); vyjadřuje politování nad tím, že Bosna a Hercegovina dosud neprovedla rozhodnutí Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny ve věci Ljubić;

34.

zdůrazňuje, že je důležité provádět doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODHIR), Benátské komise a Skupiny států proti korupci (GRECO) Rady Evropy;

35.

zdůrazňuje, že inkluzivní volební reforma by měla odstranit všechny formy nerovnosti, diskriminace a předpojatosti ve volebním procesu a vytvořit podmínky pro volební soutěž; připomíná, že toho by mělo být dosaženo harmonizací pravidel pro registraci stran a zajištěním transparentnosti financování politických stran a nezávislosti a kapacit volebních komisí;

36.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby dosáhly dohody o reformě volebního zákona v souladu s rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu s cílem zajistit dostatečně rozmanité politické zastoupení na všech úrovních správy;

37.

vyzývá k zavedení jednotných celostátních norem veřejné služby založených na zásluhách, které umožní efektivnější, odpolitizovanou a odpovědnou veřejnou správu, jež může snížit dopad postupů přijímání ochrany vedoucí ke korupci; zdůrazňuje, že by nemělo docházet k diskriminaci mezi občany, pokud jde o jejich zastoupení ve veřejné sféře;

Hospodářství, energetika, životní prostředí, udržitelný rozvoj a konektivita

38.

zdůrazňuje potřebu posílit vnitřní a regionální hospodářskou harmonizaci a propojení; vítá evropské investice do silniční a železniční infrastruktury v Bosně a Hercegovině, konkrétně na rozvoj koridoru Vc spojujícího střední Evropu s přístavem Ploče na pobřeží Jaderského moře, a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby mezinárodní fondy na podporu propojení přispěly ke snížení nedostatků a nesrovnalostí a zlepšení situace v celé zemi, přičemž je třeba dodržovat zásadu subsidiarity;

39.

vyzývá k vytvoření celostátních strategií, ke zlepšení strategického plánování, finančního řízení, monitorování a hodnocení a ke zřízení kontrolních a auditních struktur; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zajistit odpovědnost a transparentnost hospodářství a chránit státní a soukromé podniky před vlivem sítí politické ochrany a zločineckých sítí;

40.

vybízí k využití potenciálu, který nabízí digitalizace pro modernizaci správních, volebních, soudních, fiskálních a hospodářských procesů, což by pomohlo řešit roztříštěnost, byrokracii, neformální ekonomiku, celní a daňové úniky a praní peněz a zároveň zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků;

41.

vítá úsilí EU a jejích členských států i sousedních zemí v regionu, pokud jde o pomoc této zemi při zmírňování důsledků pandemie COVID-19; poukazuje na význam koordinované celostátní strategické reakce, která pomůže zvýšit míru proočkovanosti, která je jednou z nejnižších v Evropě;

42.

vítá zrušení poplatků za roaming mezi šesti státy západního Balkánu; naléhavě vyzývá všechny příslušné strany, aby vyjednaly plán, který by vedl k odstranění poplatků za roaming mezi šesti státy západního Balkánu a členskými státy EU; vyzývá Bosnu a Hercegovinu a její sousední země, aby zlepšily své vztahy a umožnily bezvízový styk mezi Bosnou a Hercegovinou a Kosovem;

43.

vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby zvýšily úsilí o vytvoření společného regionálního trhu pro prohloubení integrace na západním Balkánu a zavedení a zaručení volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu v regionu jako odrazového můstku na cestě k přistoupení k EU; zdůrazňuje, že všechny režimy regionální hospodářské spolupráce na západním Balkáně by měly být inkluzivní a přijatelné pro všech šest zemí a že by jejich prostřednictvím mělo dojít k navázání spolupráce na rovnoprávném základě a zároveň k zajištění dalšího sbližování s normami a acquis EU; v této souvislosti vyjadřuje svůj obezřetný postoj k iniciativě „Otevřený Balkán“, která nezahrnuje všech šest zemí, a je přesvědčen, že by měla být založena na pravidlech EU a přispívat k procesu integrace do EU;

44.

připomíná, že je třeba přijmout zdokonalené právní předpisy na státní úrovni týkající se plynu a elektřiny, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a klimatu, které povedou k udržitelnému sociálně-ekonomickému přechodu od uhlí a významnému zmírnění energetické chudoby, a také posílit ochranu životního prostředí a přírody a ambice týkající se ekologické transformace prostřednictvím harmonizace právních předpisů v oblasti životního prostředí a přijetím strategie na ochranu životního prostředí; naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby zajistily větší soulad s normami a politickými cíli EU v oblasti ochrany klimatu a energetiky v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a zelenou agendou pro západní Balkán;

45.

vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby dokončila přípravu vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nezbytnými ambicemi v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030;

46.

bere na vědomí určitý pozitivní vývoj v oblasti ochrany životního prostředí, který iniciovaly místní organizace v oblasti životního prostředí a organizace občanské společnosti; naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby respektovala výzvy svých občanů k ochraně řek, zejména při výstavbě projektů infrastruktury, a dalších veřejných statků;

47.

vyjadřuje znepokojení nad probíhajícími plány na zvýšení kapacit na výrobu energie z uhlí; vyzývá k zintenzivnění úsilí o dosažení udržitelné transformace energetiky odolné vůči změně klimatu, založené na obnovitelných zdrojích energie, energetické účinnosti a integraci trhu s energií, řízení investic a poskytování podpory pracovníkům, kteří potřebují rekvalifikaci; naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby upustily od budování nových zařízení na výrobu uhlí financovaných Čínou, která jsou v rozporu s pravidly EU o státní podpoře a se závazky této země v souvislosti se zelenou agendou;

48.

doporučuje, aby se veřejné investice zaměřily na udržitelné projekty na podporu sociálně tržního hospodářství, usnadnění ekologické a digitální transformace a snížení závažného znečištění ovzduší, a to i v jeho přeshraniční povaze, a aby přitom byl plně využit hospodářský a investiční plán pro západní Balkán; zdůrazňuje, že je třeba výrazně zlepšit předběžné posuzování dopadů na životní prostředí se smysluplným zapojením místních komunit, občanské společnosti a nezávislých odborníků za účelem zvýšení transparentnosti a efektivněji stíhat trestnou činnost proti životnímu prostředí;

49.

zdůrazňuje, že je důležité respektovat svrchovanost Bosny a Hercegoviny při provádění projektů infrastruktury v zemi, zejména projektů zahrnujících společnosti ze třetích zemí;

Právní stát

50.

zdůrazňuje, že právní stát a reformy soudnictví jsou páteří demokratické transformace, která zajišťuje právní jistotu, transparentnost, přístup ke spravedlnosti a nediskriminaci;

51.

vyzývá, aby byla naléhavě přijata opatření k řešení obecně rozšířených případů selektivní spravedlnosti, zmocňování se státu, nepotismu, bratříčkování, korupce na vysoké úrovni a infiltrace trestné činnosti, a to i prostřednictvím dlouho očekávaných legislativních aktualizací upravujících integritu soudnictví, ověřování majetku, střet zájmů, zadávání veřejných zakázek, přístup k informacím, ochranu svědků a restrukturalizaci státních podniků; znovu opakuje, že je naléhavě nutné provést reformu soudnictví v celé Bosně a Hercegovině s cílem zlepšit profesionalitu a integritu soudnictví na základě 14 klíčových priorit a doporučení v Priebeho zprávě z roku 2019, zajistit jeho plnou institucionální a finanční nezávislost, dořešit velký počet nevyřešených případů a posílit monitorování výkonnosti soudních subjektů; vyjadřuje politování nad tím, že političtí a soudní funkcionáři brání provedení této reformy;

52.

naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby v souladu s evropskými standardy přijaly novou strategii a akční plán týkající se soudnictví a změnu zákona o Vysoké radě pro soudnictví a státní zastupitelství a nový zákon o soudech Bosny a Hercegoviny;

53.

vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zajistila provádění a prosazování všech soudních rozhodnutí, a připomíná, že vytvoření právního státu je nedílnou součástí pokroku země v euroatlantické integraci; poukazuje na obzvláště nízkou míru vymáhání soudních rozhodnutí ve věcech týkajících se životního prostředí; vyzývá k rychlejšímu vyřizování případů soudy příslušnými k řešení správních sporů ve věci nezákonného postupu veřejné moci;

54.

připomíná, že je zapotřebí aktualizovat právní předpisy a sladit je s právními předpisy EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a zřídit úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti,

55.

naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby posílila a patřičně organizovala a financovala protikorupční struktury, které se budou zabývat střety zájmů a lobbingem; připomíná potřebu neomezeného vyšetřování nezákonného obohacování veřejných činitelů; zdůrazňuje, že je důležité zabývat se doporučeními skupiny GRECO s cílem zajistit odhalení dotyčných případů a odpovědnost; připomíná, že je třeba aktualizovat právní předpisy a uvést je do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany oznamovatelů;

56.

opakuje, že je třeba vyšetřit politické a správní vazby na organizovanou trestnou činnost; vyzývá ke správní reformě s cílem vymýtit korupci a k lepším mechanismům monitorování korupce a účinnému stíhání případů korupce na vysoké úrovni;

57.

zdůrazňuje nebezpečí, které představuje špatná spolupráce donucovacích orgánů Bosny a Hercegoviny a jejich neschopnost účinně spolupracovat s Europolem, Eurojustem a Úřadem evropského veřejného žalobce; vítá dvoustranné úsilí podporované Europolem a Eurojustem zaměřené na rozbíjení převaděčských sítí;

58.

vyzývá k dalšímu posílení této spolupráce, a to i s cílem plně uvést do praxe společný akční plán pro boj proti terorismu pro západní Balkán; vybízí k vytvoření kontaktního místa pro palné zbraně;

Základní práva

59.

vyjadřuje politování nad tím, že se stále nedaří zajistit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků; trvá na odstranění politických zásahů a zajištění ochrany bezpečnosti a dobrých životních podmínek novinářů, včetně jejich pracovních práv, a jejich ochrany před zastrašováním, jakož i před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti, a to prostřednictvím systematického a účinného stíhání, včetně okamžitých a účinných vyšetřovacích kroků v návaznosti na hrozby a útoky proti nim; vyzývá orgány, aby novinářům v trestních zákonících přiznaly zvláštní úroveň ochrany; vyjadřuje politování nad nárůstem genderově podmíněného násilí páchaného na novinářkách, včetně výhrůžek a diskriminace na pracovišti;

60.

vyzývá k přijetí účinných opatření k zajištění finanční udržitelností a politické nezávislosti veřejnoprávních vysílacích organizací, zejména veřejnoprávního vysílání v Bosně a Hercegovině (BHRT); naléhavě vyzývá orgány, aby přijaly opatření k nalezení udržitelného řešení problémů spojených s financováním BHRT a zabránily ukončení jeho činnosti a aby přijaly právní předpisy týkající se transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků; se znepokojením bere na vědomí nedostatečnou pluralitu sdělovacích prostředků a obtíže, s nimiž se potýkají noví aktéři při získávání licencí a dalších prvků nezbytných k fungování na telekomunikačním trhu; vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem různých tradičních sdělovacích prostředků, včetně dostupnosti obsahu ve všech jazycích;

61.

vyjadřuje politování nad hrozbami úřadů vůči občanské společnosti; odsuzuje přetrvávající omezování svobody projevu a svobody shromažďování v Bosně a Hercegovině a rostoucí omezování těchto práv v správním celku RS; v této souvislosti odsuzuje rozhodnutí místních orgánů ve městě Prijedor zakázat ohlášený pokojný pochod u příležitosti Dne bílé stužky, který připomíná civilní oběti války v letech 1992–1995; vyzývá k přijetí rámce pro transparentní financování organizací občanské společnosti;

62.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit účast občanů na demokratickém životě země prostřednictvím účinného, smysluplného a inkluzivního zapojení organizací občanské společnosti do procesu integrace do EU; vyzývá orgány, aby zajistily prostředí příznivé pro občanskou společnost, které bude dodržovat mezinárodní normy, a vypracovaly a prováděly strategický rámec spolupráce;

63.

vyzývá Komisi, aby podporu v rámci NPP III nově zaměřila na posílení demokratických sil, standardů, institucí a postupů, právního státu, skutečného usmíření a organizací občanské společnosti v rámci dané země, čímž vytvoří prostředí pro fungující pluralitu, nezávislou občanskou společnost, sdělovací prostředky a tržní hospodářství; vyzývá k lepšímu čerpání finančních prostředků ze strany místní a regionální správy;

64.

vyzývá Komisi, aby zaujala k dané věci postoj a jasně uvedla, že udržitelný mír a skutečné usmíření jsou jednou z podmínek toho, aby Bosna a Hercegovina získala finanční podporu EU;

Sociální agenda

65.

zdůrazňuje, že je třeba zaručit práva náboženských a etnických menšin, včetně Romů, a sociální začlenění zranitelných skupin obyvatelstva, včetně osob se zdravotním postižením; vyzývá k posílení celostátních strategií v oblasti lidských práv a boje proti diskriminaci, opatření proti nesnášenlivosti mezi náboženstvími a etniky, přístupu ke kvalitní veřejné zdravotní péči a provádění doporučení orgánu veřejného ochránce lidských práv, pokud jde o řešení případů porušování lidských práv a dalších problémů; naléhavě vyzývá k prevenci a aktivnímu stíhání trestných činů z nenávisti, nenávistných verbálních projevů, diskriminace a dezinformací a stejně tak násilí na základě pohlaví a sexuálního násilí;

66.

připomíná, že ženy jsou v politice a veřejném životě nedostatečně zastoupeny, a vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny a EU – v rámci jejích nástrojů financování vnější činnosti–, aby zvýšily úsilí zaměřené na dosažení rovnosti žen a mužů a na práva žen, mimo jiné upřednostňováním začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a prohloubením spolupráce s občanskou společností, zejména s ženskými organizacemi;

67.

vyzývá k harmonizaci a účinnému prosazování právních předpisů týkajících se rovnosti žen a mužů v celé zemi a k tomu, aby orgány výrazně zlepšily institucionální reakci na genderově podmíněné násilí, zejména pokud jde o ochranná a preventivní opatření, podporu obětem, právní pomoc a bezpečné ubytování a stíhání trestných činů sexuálního násilí, a to i v případě žen, které se staly obětí válečných zločinů, a zajištění ochrany svědků; vyzývá ke změně trestních zákoníků ve Federaci Bosny a Hercegoviny a v okrese Brčko s cílem rozšířit ustanovení o podněcování k nenávisti a násilí tak, aby zahrnovala sexuální orientaci, genderovou identitu a pohlavní znaky jako důvody k ochraně;

68.

vyzývá k zavedení právních předpisů na ochranu osob LGBTI+, ke stíhání násilí a trestných činů z nenávisti vůči nim a k prosazování jejich sociálního začlenění; vyzývá k přijetí akčního plánu pro rovnost LGBTI osob v Bosně a Hercegovině na období 2021–2023, který je od roku 2020 pozastaven; vítá závěry meziodvětvové pracovní skupiny pro práva a partnerství osob stejného pohlaví, která oficiálně doporučila vypracování zákona o partnerství osob stejného pohlaví; vyzývá vládu, aby se tímto doporučením neprodleně zabývala;

69.

vítá pokojnou organizaci druhého pochodu hrdosti v Sarajevu dne 14. srpna 2021 a skutečnost, že vláda kantonu Sarajevo pokryla jeho náklady na bezpečnost; stejně tak vítá pokojné uspořádání třetího pochodu hrdosti v Sarajevu dne 25. června 2022; odsuzuje však předchozí protestní akce a prohlášení, mimo jiné i z úst politiků, usilující o oslabení práv osob LGBTI+ v Bosně a Hercegovině;

70.

zdůrazňuje, že je třeba řádně předcházet diskriminaci Romů a dalších etnických menšin, zlepšit jejich přístup ke zdravotní péči, vzdělání a na trh práce a rozvíjet a provádět strategie sociálního začleňování;

71.

opakuje, že Bosna a Hercegovina musí vypracovat a přijmout nový akční plán na ochranu dětí; v tomto ohledu zdůrazňuje, že vykořisťování dětí a žebrání dětí i nadále vzbuzují obavy;

72.

vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem při řešení práv osob se zdravotním postižením; vybízí Bosnu a Hercegovinu, aby přijala opatření na ochranu osob se zdravotním postižením a vypracovala a přijala strategii deinstitucionalizace; odsuzuje skutečnost, že zákon umožňuje, aby osoby se zdravotním postižením byly zbaveny právní způsobilosti, což je jednoznačně v rozporu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, kterou tato země podepsala; zdůrazňuje, že je nepřijatelné, aby se poskytovaná podpora lišila podle typu zdravotního postižení;

73.

zdůrazňuje, že reforma vzdělávání je základním pilířem pro vytvoření prosperující a inkluzivní pluralitní společnosti bez všech forem segregace a marginalizace a využívající jejích politických svobod; znovu opakuje, že práce na procesu usmíření se musí zaměřit na mladé lidi v zemi a začít v raném věku a začlenit usmíření do vzdělávacího procesu;

74.

opakuje svou výzvu, aby byla bezodkladně ukončena segregace a diskriminace ve vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím provádění soudních rozhodnutí, a to s cílem ukončit protiprávní diskriminační praxi „dvou škol pod jednou střechou“; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit investice do vzdělávání s cílem dosáhnout lepších a rovných příležitostí pro všechny občany; vyzývá k vytvoření inkluzivních učebních osnov, které budou podporovat kritické myšlení a zlepší kvalitu vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na kulturní a jazykovou rozmanitost, a k odstranění kontrafaktuálního obsahu, který podporuje rozdělení;

75.

vítá pokračující účast Bosny a Hercegoviny na programech Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany; zdůrazňuje, že vzdělávací a kulturní výměny a společné projekty jsou zásadní součástí sbližování občanů Bosny a Hercegoviny a EU;

76.

je i nadále znepokojen velkým počtem mladých lidí, kteří zemi opouštějí, a zdůrazňuje, že je důležité urychleně přijmout opatření ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí a zajištění budoucnosti pro mladé lidi v zemi, mimo jiné zavedením a prováděním záruk pro mladé lidi v souladu s modelem a pokyny EU;

77.

bere na vědomí závažné neřešené problémy, pokud jde o zaměstnanost, sociální začleňování a ochranu a snižování chudoby; zdůrazňuje, že posílení sociálního státu je důležitou podmínkou sociální soudržnosti; vyzývá orgány, aby podporovaly sociální dialog; vyzývá Komisi, aby se ve své výroční zprávě náležitě zabývala kolektivním vyjednáváním, sociálními právy a jejich ochranou a prosazováním;

78.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad vytlačováním uprchlíků do Srbska a Černé Hory, jakož i nad omezením jejich pohybu a používání veřejné dopravy v zemi; vyjadřuje politování nad neschopností úřadů řešit na hranicích závažnou humanitární krizi související s migrací; opakuje, že je vážně znepokojen právy a situací lidí přesouvajících se mezi územími v Bosně a Hercegovině; zdůrazňuje, že správa hranic EU orgány Bosny a Hercegoviny vyvolává obavy kvůli porušování lidských práv, které je výsledkem zejména absence nezávislosti, věrohodnosti a účinnosti nedávno zřízeného přeshraničního mechanismu; zdůrazňuje, že je povinností EU uplatňovat k migraci humánní přístup s cílem chránit základní práva osob, které potřebují mezinárodní ochranu v tranzitních zemích, jako je Bosna a Hercegovina; připomíná, že je nutné navrhnout řešení založená na lidských právech a solidaritě v oblasti migrace, azylu a správy hranic v koordinaci a spolupráci s dotčenými členskými státy EU na vnější hranici EU, která zajistí odpovídající humanitární pomoc a přiměřené přijímací kapacity v celé zemi; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby uzavřela dohodu s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu; vítá otevření přijímacího střediska Lipa, které je financováno z prostředků EU, vyjadřuje však politování nad tím, že stále není k dispozici, a je i nadále znepokojen zprávami o nevyhovujících podmínkách přijímání; bere na vědomí uzavření tábora Miral dne 28. dubna 2022 a skutečnost, že lidé, kteří tam žili, byli za použití síly přemístěni do tábora Lipa, který je daleko od jakýchkoli základních zařízení;

79.

odsuzuje násilné vystěhování squatterů policií dne 28. dubna 2022, k němuž došlo v době, kdy lidé spali; odsuzuje skutečnost, že lidé byli přemístěni do tábora Lipa;

80.

připomíná, že je třeba vytvořit v zemi přístupný a účinný azylový systém, jakož i celou škálu integračních služeb pro žadatele o azyl; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit transparentnost a kontrolu při přidělování a čerpání finančních prostředků EU v oblasti migrace, zejména pokud jde o velký objem finančních prostředků vynakládaných Mezinárodní organizací pro migraci; vyjadřuje znepokojení nad důvěryhodnými a četnými zprávami o vytlačování migrantů do Bosny a Hercegoviny;

81.

naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zvýšila své úsilí v boji proti přeshraniční trestné činnosti, zejména proti obchodování s lidmi a zbraněmi a nedovolenému překračování hranic, a doporučuje Bosně a Hercegovině, aby včas uzavřela dohodu o postavení jednotek s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), která by usnadnila ochranu a správu jejích hranic; naléhavě vyzývá agenturu i Bosnu a Hercegovinu, aby zajistily takovou správu hranic, při které budou plně dodržována základní práva;

Zahraniční politika a bezpečnost

82.

vyzývá všechny vedoucí představitele regionu, aby prosazovali stabilitu a zmírnění napětí a vyvarovali se nevyžádaných a štvavých poznámek, které mají navíc negativní dopad na stabilitu a demokratizaci země a probíhající reformní proces, a aby posílili dobré sousedské vztahy a pracovali na řešení aktuálních dvoustranných otázek; vyjadřuje znepokojení nad nebezpečím politické destabilizace v Bosně a Hercegovině a v oblasti západního Balkánu po nedávné ruské agresi vůči Ukrajině;

83.

vítá rostoucí míru sbližování Bosny a Hercegoviny se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, která odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu; vyjadřuje však politování nad tím, že někteří političtí představitelé blokují uplatňování sankcí vůči Rusku a Bělorusku po invazi na Ukrajinu; vyzývá proto tyto představitele v Bosně a Hercegovině, aby dodržovali mezinárodní závazky země a zajistili, aby její vnitrostátní politiky byly v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady o omezujících opatřeních souvisejících s ruskou invazí na Ukrajinu;

84.

vítá rozhodnutí Rady ministrů Bosny a Hercegoviny usnadnit vstup ukrajinským uprchlíkům a prodloužit dobu trvání jejich pobytu;

85.

varuje před pokračujícím zájmem Ruska na destabilizaci tohoto regionu a jeho evropské cesty; odsuzuje podporu separatistických politik správního celku RS ze strany Ruska a je i nadále znepokojen pokračujícím sbližováním a přátelskými vazbami mezi předními politickými činiteli v Bosně a Hercegovině a Kremlem; naléhavě vyzývá všechny aktéry, aby se rychle a jednoznačně distancovali od Putinova režimu; je znepokojen plány Ruska na otevření „humanitárního střediska“ v Banja Luka, které by mohlo sloužit k maskování vojenské spolupráce jako civilní činnosti, a vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby zrušily jakoukoli dohodu o jeho otevření;

86.

je mimořádně znepokojen tím, že přistupující země západního Balkánu jsou obzvláště těžce zasaženy útoky v podobě zahraničního vměšování a dezinformačních kampaní ze strany Ruska a Číny; je znepokojen tím, že země jako Maďarsko a Srbsko pomáhají Číně a Rusku při dosahování jejich geopolitických cílů; je hluboce znepokojen šířením dezinformací o ruské agresi proti Ukrajině; vyzývá orgány, aby v koordinaci s EU přijaly opatření k boji proti dezinformacím a dalším hybridním hrozbám; doporučuje svolat k dialogu občanskou společnost a soukromý sektor západního Balkánu s cílem koordinovat úsilí v oblasti boje proti dezinformacím v tomto regionu včetně poznatků o daném regionu; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU posílila svou proaktivní strategickou komunikaci; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vybudovala infrastrukturu potřebnou pro boj proti dezinformačním hrozbám, a ESVČ, aby rozšířila monitorování StratCom tak, aby se zaměřilo na přeshraniční dezinformační hrozby ze zemí západního Balkánu a jejich sousedů;

87.

naléhavě vyzývá EU, aby přijala konkrétní opatření s cílem integrovat západní Balkán a Bosnu a Hercegovinu do širšího strategického a bezpečnostního rámce, a to i s ohledem na ruskou agresi vůči Ukrajině, dezinformace a nepřátelské vměšování, které danou zemi a region destabilizují; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU posílila pomoc a technické odborné znalosti pro kybernetickou bezpečnost Bosny a Hercegoviny;

88.

vítá, že je Rada připravena udělit Bosně a Hercegovině status kandidátské země, jak uvedla ve svých závěrech ze dne 23. června 2022, a bere na vědomí, že Evropská rada Komisi požádala, aby Radu neprodleně informovala o plnění 14 klíčových priorit stanovených ve sdělení Komise a aby se soustředila na priority, které představují zásadní soubor reforem, aby Evropská rada mohla přijmout v této záležitosti rozhodnutí; zdůrazňuje, že udělení statusu kandidátské země by mohlo přispět ke zklidnění nacionalistické rétoriky, snížit etnické rozdíly, vést k optimismu a vytvořit perspektivu lepší evropské budoucnosti pro občany Bosny a Hercegoviny; zdůrazňuje význam poselství podpory a důvěryhodné perspektivy přistoupení pro Bosnu a Hercegovinu;

89.

vítá prohlášení generálního tajemníka NATO ze dne 4. března a 24. března 2022 o potřebě dále podporovat Bosnu a Hercegovinu, mimo jiné zachováním její svrchovanosti a posílením její odolnosti; uznává přidanou hodnotu členství Bosny a Hercegoviny v NATO;

90.

vyjadřuje znepokojení nad dopady války na Ukrajině na Bosnu a Hercegovinu, zejména pokud jde o inflaci, dodávky energie, ceny pohonných hmot a potravinové zabezpečení; naléhavě vyzývá EU, aby Bosně a Hercegovině pomohla zvýšit její ekologickou energetickou bezpečnost v souvislosti s nejistotou cen energie;

91.

konstatuje, že provádění zahraničněpolitické strategie Bosny a Hercegoviny na období 2018–2023, která zahrnuje plné členství v EU, aktivaci akčního plánu pro členství v NATO, boj proti terorismu, spolupráci na regionální úrovni a dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci, je oslabováno častými rozdílnými postoji; naléhavě vyzývá orgány, aby urychlily její provádění;

92.

vítá uvolnění prostředků z evropského mírového nástroje v hodnotě 10 milionů EUR, z nichž bude financováno 150 detektorů kovů a 68 zvláštních vozidel s cílem vybudovat kapacity, podpořit odminování a likvidaci zbraní, střeliva a výbušnin; zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina se oficiálně řídí kritérii a zásadami společného postoje k vývozu zbraní a je smluvní stranou většiny smluv o odzbrojení, nešíření zbraní a kontrole zbraní, a vyzývá ji, aby smysluplně podporovala činnosti Regionální střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní;

93.

vítá pokračující přítomnost sil EUFOR Althea v zemi a prodloužení jejího mandátu Radou bezpečnosti OSN dne 3. listopadu 2021;

94.

vítá nedávné posílení operace EUFOR Althea vysláním přibližně 500 pracovníků z jejích rezerv umístěných mimo Bosnu a Hercegovinu jako preventivní opatření a podporu v rámci evropského mírového nástroje na posílení ozbrojených sil pro odminování v Bosně a Hercegovině; připomíná, že tato mise stále hraje důležitou úlohu při zajišťování bezpečnosti a stability země; zdůrazňuje strategický význam oblasti Brčko a vyzývá ke zvážení dalšího nasazení na základě realistického posouzení hrozeb;

95.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné prodloužit mandát operace EUFOR Althea na období po listopadu 2022; vyzývá proto členské státy, aby v rámci OSN usilovaly o prodloužení mandátu, a zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité mít k dispozici alternativní řešení v případě neprodloužení; vyzývá proto EU a její mezinárodní partnery, včetně NATO, aby vyvinuli vhodné alternativy s cílem zachovat mechanismus pro prosazování míru v Bosně a Hercegovině, pokud by mandát této operace nebyl prodloužen;

o

o o

96.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, Předsednictvu Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské a Distriktu Brčko a vládám deseti kantonů Bosny a Hercegoviny, jakož i Úřadu vysokého zástupce.

(1)  Úř. věst. L 391, 5.11.2021, s. 45.

(2)  Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 142.

(4)  Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 176.

(5)  Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 129.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0506.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0039.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0064.

(9)  Úř. věst. L 91, 18.3.2022, s. 22.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/102


P9_TA(2022)0284

Zpráva o Srbsku za rok 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o zprávě Komise o Srbsku za rok 2021 (2021/2249(INI))

(2023/C 47/08)

Evropský parlament,

s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013 (1),

s ohledem na žádost Srbska o členství v Evropské unii ze dne 19. prosince 2009,

s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (COM(2011)0668), na rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. března 2012 o udělení statusu kandidátské země Srbsku a na rozhodnutí Evropské rady přijaté ve dnech 27. a 28. června 2013 o zahájení přístupových jednání se Srbskem,

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003,

s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018,

s ohledem na Záhřebské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 6. května 2020,

s ohledem na Brdské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 6. října 2021,

s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014 a na 8. vrcholnou schůzku v rámci tohoto procesu dne 5. července 2021,

s ohledem na vrcholnou schůzku, která se konala v Sofii dne 10. listopadu 2020, prohlášení vedoucích představitelů západního Balkánu o společném regionálním trhu ze dne 9. listopadu 2020 a prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán ze dne 10. listopadu 2020,

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999, na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/298 ze dne 9. září 2010, v níž vzalo na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítalo připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

s ohledem na první dohodu o zásadách, jimiž se má řídit normalizace vztahů mezi vládami Srbska a Kosova, ze dne 19. dubna 2013, na dohody ze dne 25. srpna 2015 a na jejich probíhající dialog o normalizaci vztahů, který zprostředkovala EU,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641) a na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. října 2020 nazvaný „Pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán“ (SWD(2020)0223),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021“ (COM(2021)0644), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Srbsku za rok 2021“ (SWD(2021)0288),

s ohledem na hodnocení Komise ze dne 22. dubna 2021 týkající se programu Srbska v oblasti hospodářských reforem na období 2021–2023 (SWD(2021)0096) a na společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU, zeměmi západního Balkánu a Tureckem, přijaté dne 12. července 2021,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

s ohledem na 12. a 13. zasedání přístupové konference se Srbskem na úrovni ministrů, která proběhla 22. června a 14. prosince 2021 a jejichž výsledkem bylo otevření čtvrtého tematického okruhu týkajícího se zelené agendy a udržitelné konektivity,

s ohledem na opatření ke zlepšení průběhu volebního procesu, na nichž se dne 18. září 2021 dohodli zprostředkovatelé v druhé fázi dialogu mezi stranami v čele s Evropským parlamentem,

s ohledem na šesté zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem, které se konalo dne 25. ledna 2022,

s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2021 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2022/576 ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (3),

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. ES-11/1 o agresi vůči Ukrajině přijatou dne 2. března 2022,

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 10. ledna 2022 nazvanou „Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“,

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 3. června 2021 nazvanou „Dezinformace s dopadem na EU: tento problém se řeší, ale vyřešen není“,

s ohledem na druhou průběžnou zprávu o plnění doporučení ze čtvrtého kola hodnocení Srbska, která byla přijata v březnu 2022 Skupinou států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy,

s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020 (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Srbsku za roky 2019–2020 (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2021 o nucené práci v továrně společnosti Linglong a ekologických protestech v Srbsku (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (8),

s ohledem na prohlášení a doporučení, která přijal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko na své 13. schůzi konané dne 28. října 2021 v Bruselu a distančně,

s ohledem na společné prohlášení z druhého summitu předsedů Evropského parlamentu a parlamentů zemí západního Balkánu ze dne 28. června 2021, který svolal předseda Evropského parlamentu s předsedy parlamentů zemí západního Balkánu,

s ohledem na předběžná zjištění a závěry mezinárodní mise OBSE/ODIHR pro sledování průběhu předčasných parlamentních a prezidentských voleb, které se konaly v Srbsku dne 3. dubna 2022,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0178/2022),

A.

vzhledem k tomu, že každá země je v rámci procesu rozšíření EU posuzována na základě svých výsledků, a vzhledem k tomu, že harmonogram a postup přistoupení je určen plněním kritérií pro rozšíření, prováděním nezbytných reforem, zejména tzv. základních oblastech, a harmonizací právních předpisů;

B.

vzhledem k tomu, že Srbsko souhlasilo s tím, že během procesu vyjednávání postupně přijme cíle a politiku Evropské unie;

C.

vzhledem k tomu, že demokracie, dodržování lidských práv a právní stát představují základní hodnoty, na nichž je EU založena; vzhledem k tomu, že k řešení problémů, které v těchto oblastech přetrvávají, jsou zapotřebí důkladné reformy a jejich provádění;

D.

vzhledem k tomu, že od zahájení jednání se Srbskem bylo otevřeno 22 kapitol, z nichž dvě byly prozatímně uzavřeny; vzhledem k tomu, že pokrok v rámci jednotlivých projednávaných kapitol je v posledních letech spíše pomalý; vzhledem k tomu, že v prosinci 2021 otevřelo Srbsko čtvrtý tematický okruh týkající se zelené agendy a udržitelné konektivity;

E.

vzhledem k tomu, že organizace Freedom House na svém seznamu stále uvádí Srbsko jako „částečně svobodnou“ zemi a uvádí, že tato země zaznamenala za posledních deset let celosvětově jeden z největších poklesů v hodnocení demokracie; vzhledem k tomu, že v roce 2021 zaujímalo Srbsko podle indexu svobody tisku, který vypracovala organizace Reportéři bez hranic, 93. místo ze 180 zemí;

F.

vzhledem k tomu, že podle čtvrtého kola hodnocení ze strany skupiny GRECO zveřejněného dne 30. března 2022 Srbsko uspokojivě provedlo či uspokojivým způsobem vyřešilo osm ze třinácti jejích doporučení;

G.

vzhledem k tomu, že pokrok a snaha Srbska při vyjednávání s Kosovem o nedořešených otázkách jsou i nadále důležitým ukazatelem budoucího pokroku při vyjednávání o přistoupení k EU;

H.

vzhledem k tomu, že Srbsko musí respektovat plnou celistvost a svrchovanost všech sousedních zemí a nesmí ovlivňovat jejich vnitřní politické záležitosti;

I.

vzhledem k tomu, že Srbsko neuposlechlo opakované výzvy, aby harmonizovalo svou zahraniční a bezpečnostní politiku s politikou EU, a neuvalilo sankce na Rusko v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu; vzhledem k tomu, že postoj Srbska v oblasti mezinárodních vztahů je nadále překážkou, která brání jeho přistoupení; vzhledem k tomu, že Srbsko vykazuje nízkou míru sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU;

J.

vzhledem k tomu, že na Valném shromáždění OSN Srbsko hlasovalo pro rezoluce odsuzující ruskou agresi na Ukrajině a důrazně podpořilo respektování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny v souladu s mezinárodním právem;

K.

vzhledem k tomu, že EU je prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP) největším poskytovatelem finanční pomoci Srbsku; vzhledem k tomu, že Srbsko od roku 2014 využilo pomoci EU v rámci tohoto nástroje v celkové hodnotě 1 539 miliard EUR;

L.

vzhledem k tomu, že EU, na kterou v roce 2020 připadalo 65 % celkového vývozu Srbska a 59 % jeho celkového dovozu, je největším investorem a obchodním partnerem této země a má s ní významné oboustranné vztahy;

M.

vzhledem k tomu že EU uvolnila 3,3 miliardy EUR na řešení bezprostřední zdravotní krize a zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že Komise přijala v rámci NPP II balíček ve výši 70 milionů EUR, který má pomoci financovat přístup zemí západního Balkánu k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19 pořízeným členskými státy EU;

N.

vzhledem k tomu, že pomoc v rámci nástroje NPP III je založena na přísné podmíněnosti a předpokládá úpravu pomoci a její pozastavení v případech, kdy země začne slevovat v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu; vzhledem k tomu, že EU poskytla v rámci předchozích programů NPP v letech 2007–2020 celkem 2,79 miliardy EUR;

O.

vzhledem k tomu, že je situace žen v Srbsku zdrojem vážných obav, jelikož polovina žen byla vystavena nějaké formě násilí a více než 300 jich bylo v posledních letech zabito v důsledku násilí na základě pohlaví;

P.

vzhledem k tomu, že Srbsko ratifikovalo všechny základní úmluvy Mezinárodní organizace práce;

Závazek v souvislosti s přistoupením k EU

1.

vyjadřuje podporu budoucímu členství Srbska v EU a připomíná, že přesvědčivé vyhlídky na přistoupení vyžadují politickou vůli, trvalé úsilí, nezvratné reformy ve všech oblastech, zejména těch, které se týkají právního státu, a pevný závazek dodržovat evropské normy a hodnoty; vyzývá srbské orgány, aby skutečně zahájily nezbytné reformy a přivedly svou zemi zpět na cestu k integraci do EU, čímž by naplnily ambice své země na přistoupení k EU;

2.

zdůrazňuje, že pokrok v procesu přistoupení je zaměřený na výsledky a reformy a založený na další harmonizaci v oblasti právního státu, řádné veřejné správy, základních práv a dodržování evropských práv a hodnot; poukazuje na vazby, které existují mezi národy Evropské unie a srbským obyvatelstvem;

3.

vítá otevření čtvrtého tematického okruhu v prosinci 2021; opakuje, že o rychlosti přistoupení se bude rozhodovat na základě pokroku dosaženého v kapitolách týkajících se právního státu a základních práv a pokroku v oblasti užšího sladění se zahraniční, bezpečnostní a obrannou politikou EU, včetně sankcí proti Rusku, a v oblasti normalizace vztahů Srbska s Kosovem;

4.

bere na vědomí předběžné závěry prohlášení mezinárodní mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) pro sledování průběhu voleb, podle nějž parlamentní volby dne 3. dubna 2022 nabízely rozmanité politické možnosti, ale řada nedostatků měla za následek nerovné podmínky, které upřednostňovaly vládní strany; v tomto ohledu poukazuje na úlohu státem financovaných dezinformačních kampaní, jejichž cílem je změnit názory v rámci těchto voleb; vyzývá srbské orgány, aby se s dostatečným předstihem před příštími volbami plně zabývaly veškerými doporučeními úřadu ODIHR; zdůrazňuje, že by do tohoto procesu měly být i nadále zapojeny organizace občanské společnosti, které disponují odbornými znalostmi týkajícími se voleb;

5.

vítá vyšší volební účast ve volbách dne 3. dubna 2022 a návrat pluralističtějšího Národního shromáždění, které nyní sdružuje řadu stran zastupujících národnostní menšiny; vyjadřuje politování nad velmi polarizovaným politickým prostředím této kampaně, která se vyznačovala neexistencí rovných podmínek, omezenou pluralitou sdělovacích prostředků a všudypřítomným tlakem na voliče; s politování konstatuje, že během celé kampaně přetrvával problém se zneužíváním veřejných funkcí ze strany členů vládnoucí strany;

6.

odsuzuje útoky na představitele opozice, novináře, členy organizací občanské společnosti a členy různých misí pro sledování průběhu voleb a také další incidenty, které ohrozily integritu volebního procesu; odsuzuje násilný útok na jednoho z vůdců opozice Pavleho Grboviće a vyzývá příslušné orgány, aby pachatele pohnaly k odpovědnosti;

7.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že se republiková volební komise a městská volební komise v Bělehradu nestavěly ke zjištění volebních výsledků a jejich ohlášení příliš aktivně; je znepokojen tím, že úplné předběžné výsledky místních voleb v Bělehradu byly zveřejněny až dva týdny po konání voleb; vyjadřuje politování nad tím, že tři měsíce po parlamentních volbách, které se konaly dne 3. dubna 2022, dosud nebyly zpřístupněny konečné výsledky a nebylo dosud svoláno Národní shromáždění; konstatuje, že by to mohlo vést ke ztrátě důvěry občanů v nezávislost volebních úřadů; s politováním konstatuje, že komunikace republikové volební komise ohledně předběžných výsledků voleb po uzavření volebních místností nebyla jasná; zdůrazňuje, že četné případy opakovaného hlasování v některých jednotlivých volebních místnostech poukazují na nedostatečný právní a organizační rámec volebního procesu jako celku, což snižuje legitimitu voleb a vyvolává pochybnosti o jejich výsledcích;

8.

vyjadřuje politování nad tím, že problémy se správností jednotného seznamu voličů nebyly vyřešeny už před těmito volbami, což ponechalo prostor pro jeho zneužívání;

9.

vyzývá novou většinu, aby respektovala dříve přijatá politická rozhodnutí ohledně procesu přistoupení k EU a urychlila harmonizaci Srbska s evropskou politikou a evropskými hodnotami; vyzývá k tomu, aby byly funkce v parlamentu rozdělovány tak, aby to odráželo politický pluralismus v Národním shromáždění; konstatuje, že s výjimkou jednoho roku byly v posledních deseti letech všechny srbské parlamenty rozpuštěny předčasně a že další zbytečné předčasné volby by nepřispěly k politické stabilitě; zdůrazňuje, že je připraven dále pracovat s Národním shromážděním a jeho parlamentními skupinami v rámci dialogu mezi stranami a že je třeba přijmout jasná politická rozhodnutí ohledně strategického směřování Srbska;

10.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Srbsko stále nezastává stejnou pozici jako EU v otázce sankcí po ruské invazi na Ukrajinu; zdůrazňuje, že Srbsko je jednou z několika mála evropských zemí, které se nepřipojily k sankcím EU proti Rusku; vyzývá nově zvolené orgány, aby urychleně prokázaly jednoznačný závazek k respektování hodnot, norem a pravidel EU a aby svou činnost sladily s rozhodnutími a postoji EU v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně urychleného a úplného souladu s restriktivními opatřeními vůči Rusku a Bělorusku, mj. pokud jde o sankce proti jednotlivcům, skupinám a subjektům;

11.

bere na vědomí podporu, kterou Srbsko vyjádřilo územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, a hlasování této země ve Valném shromáždění OSN ze dne 7. dubna 2022, kterým odsoudilo ruskou invazi a podpořilo vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva; konstatuje, že představitelé Srbska se zároveň vyhnuli hlasování o vyloučení Ruska z Rady Evropy;

12.

připomíná význam harmonizace se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, která se musí postupně stát nedílnou součástí srbské zahraniční politiky, což je podmínka procesu přistoupení; vyjadřuje znepokojení nad nízkou mírou harmonizace Srbska, která je nejnižší v celém regionu; vyjadřuje politování nad příležitostnými prohlášeními politických představitelů, která zpochybňují zahraničně-politickou orientaci Srbska; zdůrazňuje však, že dynamika, která vychází z nového mandátu vzniklého po volbách konaných dne 3. dubna 2022 v Srbsku, představuje příležitost k dosažení významného pokroku na cestě k evropské perspektivě této země; vyzývá politické síly v Srbsku, aby přerušily svou spolupráci s autoritářskými politickými stranami v Rusku;

13.

doporučuje, aby nebyla otevřena žádná další kapitola jednání, dokud Srbsko nepřijme nezbytné závazky v tomto směru;

14.

vybízí Srbsko, aby přehodnotilo svou hospodářskou spolupráci s Ruskem, a odsuzuje pokračování letů mezi Bělehradem a Moskvou v době, kdy je pro veškeré lety z Ruska a do Ruska vzdušný prostor EU uzavřen;

15.

konstatuje, že v letech 2015–2021 vzrostly vojenské výdaje Srbska o 70 %, zejména díky nákupům z Běloruska, Ruska a Číny; vyjadřuje znepokojení nad úzkou spoluprací Srbska s Ruskou federací ve vojenských věcech; naléhavě vyzývá Srbsko, aby přehodnotilo své vztahy s Ruskem v oblasti obranné politiky a ukončilo s ním veškerou vojenskou spolupráci, jako je „regionální humanitární středisko“ ve městě Niš; je znepokojen také rostoucí spoluprací Srbska s Čínou, mj. pokud jde o instalaci systému hromadného sledování v Bělehradu, který byl zakoupen v Číně, nedávné dodávky raketového systému pro střely země-vzduch, nákup vojenských zbraní a vojenského vybavení vyrobených v Číně a společná cvičení s čínskými bezpečnostními silami na území Srbska;

16.

vyjadřuje znepokojení nad údajnými odposlechy představitelů ruské opozice v Bělehradě ze strany srbských orgánů a nad údajným následným předáním tohoto materiálu ruským bezpečnostním službám; zdůrazňuje, že jakákoli spolupráce, která by přispěla k autoritářským a protidemokratickým praktikám buď v Rusku nebo v Srbsku, by poškodila budoucí vztahy mezi EU a Srbskem;

17.

vyjadřuje dále znepokojení nad zřízením pracovní skupiny pro boj proti „barevným revolucím“ mezi srbskou a ruskou vládou, jejíž účel a cíle zůstávají nejasné;

18.

vítá přijetí opatření ke zlepšení volebních podmínek a mediálního prostoru před volbami v dubnu 2022 v návaznosti na dialog mezi stranami pod vedením Evropského parlamentu; bere na vědomí pokrok při provádění dohodnutých opatření a vyzývá k dalšímu posílení plurality sdělovacích prostředků a k zajištění rovného přístupu k mediálnímu prostoru; vyjadřuje politování nad tím, že mnoho opatření bylo provedeno se zpožděním a bez účasti všech relevantních aktérů; s politováním konstatuje, že nebyla přijata ambicióznější opatření, která mohla vést k výraznějšímu zlepšení volebních podmínek;

19.

vítá rozhodnutí neparlamentní opozice zúčastnit se voleb v dubnu 2022; opakuje, že jedinou možností, jak zaručit politické zastoupení, je zapojit se do politických a volebních procesů; vyzývá všechny politické aktéry, aby se i nadále angažovali v těchto procesech a spolupracovali na dalším zlepšování volebních podmínek a uplatňování volebních předpisů; vyzývá všechny politické aktéry, aby jednali v souladu se zásadou transparentnosti, odpovědnosti a inkluzivnosti; vyzývá nově zvolený parlament, aby využil stávající dynamiky a začal provádět plnohodnotný legislativní dohled nad činností vlády;

20.

znovu opakuje, že podporuje práci evropských politických nadací při posilování demokratických procesů a rozvíjení nové generace politických vůdců v Srbsku;

21.

vyjadřuje znepokojení nad velmi omezenou viditelností procesů evropské integrace v Srbsku; opakuje svou výzvu, aby Srbsko, Komise, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy EU aktivněji a efektivněji vysvětlovaly přínosy rozšíření EU a podporu, kterou Srbsko získává na základě finančních prostředků EU a aby představily pozitivní příklad zemí sousedících se Srbskem, které jsou už členy EU;

22.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že veřejná podpora členství v EU v Srbsku je trvale výrazně nižší než ve zbytku regionu a že podle posledních průzkumů je většina občanů Srbska proti vstupu do Evropské unie; vyzývá srbské politické vůdce, aby v rámci veřejných diskuzí vyjadřovali své odhodlání zastávat hodnoty EU jasně a jednoznačně a aby srbským občanům mimo velká města vysvětlovali hmatatelné výhody přistoupení k EU; znovu opakuje, že je znepokojen úlohou sdělovacích prostředků financovaných z veřejných zdrojů při šíření protiunijní rétoriky; vyzývá nové Národní shromáždění, aby podporovalo evropskou budoucnost Srbska, mj. na základě vlastní strategické komunikace; opakuje, že Evropský parlament je připraven podílet se společně se srbskými poslanci na komunikační činnosti s cílem zajistit sblížení EU a Srbska; vyzývá určité vládní představitele, aby přestali podporovat protiunijní dezinformační kampaně;

23.

vítá, že členství v EU je i nadále srbským strategickým cílem, vyjadřuje však politování nad nedostatečným pokrokem v mnoha oblastech programu reforem Srbska a nad tím, že v zásadních otázkách přistoupení k EU se situace dokonce zhoršuje;

24.

konstatuje, že přijetí nové přístupové metodiky nevedlo k podstatnému urychlení procesu přistoupení Srbska k EU, a vyzývá k jejímu neomezenému zavedení; naléhavě vyzývá komisaře EU pro sousedství a rozšíření, aby byl proaktivnější, pokud jde o proces přistoupení Srbska k EU, zejména pokud jde o základní svobody, demokracii a právní stát a boj proti korupci a organizované trestné činnosti; vyjadřuje znepokojení nad veřejnými tvrzeními, že komisař EU pro sousedství a rozšíření zlehčuje některé problémy týkající se právního státu v přístupových zemích, a vybízí Komisi, aby se v tomto ohledu řádně zabývala žádostmi Parlamentu;

25.

vyjadřuje politování nad tím, že proces evropské integrace v Srbsku není dostatečně transparentní, jelikož už léta nebyly zveřejněny důležité dokumenty, jako jsou zprávy o provádění národního programu pro přijímání acquis;

26.

zdůrazňuje, že EU je největším obchodním partnerem Srbska, který prohlubuje jejich vzájemné vztahy založené na důvěře a perspektivě členství v EU, a vyjadřuje proto politování nad tím, že srbská vláda klade chvílemi větší důraz na své vazby s Čínou a Ruskem než na vazby s EU;

27.

vítá iniciativu francouzského předsednictví Rady EU uspořádat konferenci mezi EU a zeměmi západního Balkánu a doufá, že tato konference bude využita k oživení procesu rozšíření a k poskytnutí jasné perspektivy přistoupení zemím západního Balkánu; těší se na předsednictví České republiky v Radě EU a na její další podporu politiky rozšíření EU; vítá příspěvek Srbska ke Konferenci o budoucnosti Evropy v podobě 52 doporučení;

Demokracie a právní stát

28.

vyzývá nově zvolenou většinu, aby se zaměřila na řešení strukturálních nedostatků a dosažení konkrétních a hmatatelných výsledků v oblasti právního státu, základních práv, svobody projevu, svobody sdělovacích prostředků, boje proti korupci, desinformacím a fungování demokratických institucí a veřejných orgánů; je znepokojen tím, že nedostatečný dohled nad výkonnou mocí a chybějící smysluplné veřejné konzultace vedly v několika případech k tomu, že došlo ke snížení kvality právních předpisů a k narušení rozdělení moci; vyzývá Srbsko, aby v souladu se svou ústavou a demokratickými normami zajistilo úplné rozdělní moci v zemi; zdůrazňuje, že zavedení systému brzd a protivah je nezbytným předpokladem pro to, aby se zabránilo nadměrné koncentraci politické moci, a připomíná, že základem zdravé demokratické diskuze jsou nezávislé sdělovací prostředky;

29.

vítá nedávné změny ústavy po referendu v lednu 2022, které mají zvýšit nezávislost soudnictví; zdůrazňuje, že reformní proces za účelem zajištění větší nezávislosti soudnictví by měl v souladu s osvědčenými evropskými postupy a normami a doporučeními Benátské komise pokračovat transparentním a inkluzivním způsobem, zejména změnou zákonů, které by umožnily účinné provádění ústavních změn; s politováním konstatuje, že stále dochází k vyvíjení tlaku na soudnictví, a odsuzuje veřejné popírání mezinárodních rozsudků o válečných zločinech; vyzývá nově zvolenou většinu, aby přednostně posílila záruky nezávislosti a efektivity soudnictví; zdůrazňuje, že je nutné zavést další opatření, která by v souladu s nedávnými ústavními změnami zaručila jeho plnou nezávislost;

30.

poukazuje na přínosy procesu decentralizace a vyzývá k rozšíření pravomocí autonomní provincie Vojvodina; připomíná, že podle srbské ústavy měl být zákon o financování autonomní provincie Vojvodina přijat do konce roku 2008, a vyzývá budoucí vládu, aby danou záležitost předložila Národními shromáždění bez dalších prodlev;

31.

oceňuje určité zlepšení činnosti Národního shromáždění, zejména omezené využívání naléhavých postupů a přijetí nového kodexu chování jeho členů, který byl vypracován ve spolupráci se skupinou GRECO; je však znepokojen tím, že během parlamentních rozprav se stále používá štvavá rétorika namířená proti politickým oponentům, občanské společnosti, sdělovacím prostředků a představitelům jiných institucí, kteří zastávají odlišná politická stanoviska, a to i ze strany představitelů vlády; vyzývá nové Národní shromáždění, aby takovou praxi netolerovalo a aby účinně prosazovalo svůj kodex chování; doufá, že se znovu nebudou opakovat negativní postupy, které charakterizovaly předchozí Národní shromáždění, včetně nadměrného využívání urychleného legislativního postupu a obstrukcí, a vybízí srbskou vládu, aby zajistila svou pravidelnější účast na zasedáních Národního shromáždění;

32.

vyjadřuje politování nad tím, že činnost Národního shromáždění byla omezena kvůli nedostatku skutečné politické diskuze mezi většinovými a opozičními stranami; poukazuje na význam konsenzu napříč politickým spektrem ohledně reforem souvisejících s EU pro zajištění pokroku země na její cestě do EU; je znepokojen tím, že Národní shromáždění nevykonává svou úlohu dohledu a že legislativní agendu diktuje výlučně výkonná moc; vyzývá nové parlamentní vedení a parlamentní kluby, aby se zaměřily na konstruktivní rozpravy v Národním shromáždění ve prospěch občanů;

33.

vyjadřuje uspokojení nad tím, že menšinové strany a koalice budou mít v novém srbském Národním shromáždění celkem 13 poslanců zastupujících národní bosenskou, maďarskou a chorvatskou komunitu; je znepokojen tím, že Romové nebudou mít v Národním shromáždění své zástupce;

34.

vyzývá srbské Národní shromáždění, aby zajistilo, aby měly nezávislé regulační orgány pravomoc účinně vykonávat svou úlohu dohledu tím, že budou podporovat zjištění a doporučení nezávislých regulačních orgánů a sledovat jejich uplatňování;

35.

znovu vyjadřuje své znepokojení nad omezeným pokrokem v boji proti korupci a organizované trestné činnosti a nad několika významnými korupčními skandály, které poukazují na pravděpodobné vazby mezi státními úředníky a organizovaným zločinem; žádá Srbsko, aby zintenzívnilo své snahy a účinně tyto otázky řešilo; vyzývá srbské orgány, aby se zdržely připomínek k probíhajícímu vyšetřování a soudním řízením, čímž vyvíjejí tlak na justici;

36.

vítá druhou průběžnou zprávu skupiny GRECO o plnění doporučení ze čtvrtého kola hodnocení Srbska, která se zabývá předcházením korupci mezi členy Národního shromáždění, soudci a státními zástupci a jejímž závěrem je, že Srbsko uspokojivě provedlo nebo uspokojivě splnilo osm ze třinácti doporučení obsažených ve čtvrté hodnotící zprávě; vyzývá k dalšímu provádění zbývajících doporučení; bere na vědomí přijetí nového zákona o předcházení korupci, který byl nedávno novelizován s ohledem na doporučení skupiny GRECO;

37.

naléhavě vyzývá Srbsko, aby dosáhlo přesvědčivých výsledků, mj. pokud jde o účinné vyšetřování v oblasti boje proti korupci, zejména v případech s vysokou mírou veřejného zájmu, a aby zajistilo lepší výsledky v oblasti vyšetřování v případech korupce na vysokých místech, které by mělo zahrnovat zabavování a konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti; se znepokojením konstatuje, že o formálním vyšetřování v případě Krušnik a Telekom Srbija nejsou k dispozici žádné informace; konstatuje, že řízení v případu Jovanjica probíhá na základě dvou různých obvinění a že v investigativních médiích, zejména v tzv. dokumentech Pandora Papers, se objevily nové případy korupce na vysokých místech;

38.

znovu žádá zajištění spravedlnosti v souvislosti s nezákonnou demolicí soukromého majetku v bělehradské čtvrti Savamala; bere na vědomí tvrzení odsouzeného policisty, který byl nucen převzít výlučnou odpovědnost za celou věc; znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že tento případ může být za několik let promlčený; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby tento případ plně vyšetřily a stíhaly všechny odpovědné osoby;

39.

naléhavě vyzývá srbské orgány, aby vyšetřily veškeré údajné vazby na Belivukovu zločineckou skupinou a stíhaly ji; vyjadřuje znepokojení nad nedávnými tvrzeními, že Darko Šarić vedl mezinárodní zločineckou organizaci v době, kdy byl v Srbsku ve vězení;

40.

zdůrazňuje, že nástroj NPP III obsahuje ustanovení o úpravě či dokonce pozastavení vyplácení finančních prostředků pro případ, že by došlo k nedostatečnému pokroku v tzv. základních oblastech, včetně boje proti korupci či organizované trestné činnosti a svobody sdělovacích prostředků, nebo dokonce k jeho zvrácení; v této souvislosti vyzývá EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro plodnou spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a zeměmi západního Balkánu s cílem zajistit, aby mohl tento úřad účinně vykonávat své pravomoci týkající se finančních prostředků z nástroje NPP III v zemích západního Balkánu;

41.

vítá přijetí novely zákona o volném přístupu k informacím veřejného významu, která reaguje na výzvy ke zvýšení transparentnosti při tvorbě veřejné politiky a umožňuje občanům získávat informace ve veřejném zájmu bez zbytečných překážek, a vyzývá k jejímu urychlenému uplatňování;

42.

konstatuje, že byla přijata strategie rozvoje občanské společnosti, s politováním však konstatuje, že ji nedoprovází žádný akční plán; vyzývá Komisi a ESVČ, aby pokračovaly v úzké spolupráci s občanskou společností a sdělovacími prostředky v Srbsku a podporovaly jejich činnost; připomíná, že silná a nezávislá občanská společnost je nezbytnou součástí každé demokracie; vyzývá srbské orgány, aby do tvorby politiky a rozhodování zapojily občanskou společnost, přestaly považovat kritiku z její strany za zahraniční vměšování a vytvořily prostředí, které by vedlo k tomu, že by organizace občanské společnosti mohly provozovat svou činnost bez obav ze zastrašování či dokonce kriminalizace;

43.

naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla doporučení uvedená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 01/2022 s cílem zajistit účinný dopad finanční pomoci EU ve prospěch právního státu na západním Balkáně, zejména vypracováním pokynů pro uplatňování ustanovení nástroje NPP III týkajících se úpravy vyplácení finančních prostředků a přísnější parlamentní kontroly nad nimi; vyzývá Komisi, aby zajistila těsnější vazbu mezi poskytováním finančních prostředků a pokrokem dosaženým v oblasti právního státu, zvýšila podporu organizacím občanské společnosti a nezávislým mediálním zdrojům a zlepšila podávání zpráv o projektech a jejich monitorování, jak opakovaně požadoval Parlament; vyzývá v této souvislosti k zajištění lepší koordinace nejrůznějších programů v oblasti právního státu podporovaných mezinárodními dárci;

44.

vyjadřuje politování nad tím, že některé části historických archivů bývalé Jugoslávie jsou stále nedostupné; opakuje svou výzvu, aby příslušné orgány usnadnily přístup k těmto archivům, zejména archivům bývalé jugoslávské tajné služby (UDBA) a tajné služby Jugoslávské lidové armády (KOS), aby bylo možné důkladně prošetřit a dořešit zločiny z komunistické éry a usnadnit proces usmíření, a vyzývá k tomu, aby byly tyto archivy předány příslušným vládám nástupnických států, pokud by o to požádaly;

45.

vyzývá Srbsko, aby plnilo své povinnosti a zajistilo neomezenou spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro Jugoslávii (ICTY) a s Mezinárodním reziduálním mechanismem pro trestní tribunály (IRMCT) a aby provedlo veškerá jejich rozhodnutí;

Základní svobody a lidská práva

46.

odsuzuje omezování svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků a jejich zneužívání vládnoucí většinou k získání nespravedlivé politické výhody, k útokům na politické oponenty a k šíření dezinformací; zdůrazňuje negativní dopad těchto omezení na demokratické procesy v zemi; konstatuje, že konkurence v mediálním odvětví zlepšuje pluralitu sdělovacích prostředků;

47.

vítá úsilí vlády realizovat svou mediální strategii, zároveň však vyjadřuje politování nad postupy, které naznačují, že orgány záměrně oddalují její provádění; konstatuje, že by měly být učiněny další kroky k většímu posílení svobody sdělovacích prostředků, a vyzývá srbské orgány, aby přijaly okamžitá opatření k zaručení svobody projevu, nezávislosti sdělovacích prostředků a plurality sdělovacích prostředků;

48.

konstatuje, že zneužívání veřejných prostředků k získání vlastnictví sdělovacích prostředků je považováno za jeden z hlavních mechanismů ovládnutí sdělovacích prostředků v Srbsku; připomíná, že veřejnost by měla mít přístup k informacím o vlastnictví sdělovacích prostředků, a požaduje větší transparentnost vlastnictví a financování sdělovacích prostředků, jakož i vytvoření prostředí, které nezávislým a investigativním sdělovacím prostředkům umožní přístup k financování a bezpečné fungování; požaduje zvýšení transparentnosti veřejného financování sdělovacích prostředků;

49.

konstatuje, že několik nedávných voleb členů regulačního úřadu pro elektronická média (REM) a členů správní rady srbského rozhlasu a televize v červnu 2021 bylo vnímáno jako kontroverzní; se znepokojením bere na vědomí některá veřejná hodnocení, že rozhodovací proces v úřadu REM je politicky motivován; bere na vědomí novou otevřenou výzvu k přidělení vnitrostátních televizních frekvencí a licencí a zdůrazňuje, jak je důležité, aby byl tento proces spravedlivý a transparentní; je nadále znepokojen otázkami spojenými s koncentrací sdělovacích prostředků v případu Telekom Srbija; zdůrazňuje, že v zájmu posílení plurality sdělovacích prostředků a provádění mediální strategie je důležité zlepšit fungování a nezávislost úřadu REM v souladu s doporučeními mezistranického dialogu;

50.

konstatuje, že Srbsko neúměrně zviditelňuje třetí země a že určité sdělovací prostředky jsou hlavním zdrojem protievropské a proruské rétoriky v Srbsku;

51.

odsuzuje pokračující fyzické útoky, zastrašování, nenávistné projevy a politické pomluvy namířené proti novinářům a občanské společnosti, mj. ty, jichž se dopouštějí poslanci a vládní úředníci; vyzývá orgány, aby vyšetřily všechny případy takových útoků, náležitě potrestaly pachatele a zvýšily bezpečnost novinářů a obránců lidských práv; vyjadřuje znepokojení nad neustálou diskreditací obránců lidských práv, investigativních novinářů, sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti, kteří kritizují vládní politiky, a nad cílenými útoky proti nim; vyzývá Srbsko, aby posílilo instituce v oblasti lidských práv, zaručilo jejich nezávislost, přidělilo jim nezbytné finanční a lidské zdroje a v návaznosti na jejich doporučení zajistilo včasná opatření;

52.

vyzývá srbské orgány, aby v souladu s acquis EU zajistily plnou finanční a provozní nezávislost regulačních orgánů pro elektronické komunikace a poštovní služby (RATEL) a pro elektronické sdělovací prostředky (REM); požaduje dosažení dalšího pokroku při provádění akčního plánu založeného na mediální strategii, a to bez prodlení a transparentním a inkluzivním způsobem;

53.

požaduje všeobecné dodržování základního práva na pokojné shromažďování a vyzývá příslušníky donucovacích orgánů, aby se zdrželi používání nepřiměřené síly; odsuzuje násilí páchané skupinami extremistů a výtržníků během pokojných protestů, například během protestů proti nástěnné malbě zobrazující Ratka Mladiće v Bělehradě, které proběhly v listopadu 2021, a v průběhu ekologických protestů, k nimž došlo v prosinci 2021 v Šabaci a Bělehradu; je nadále znepokojen zprávami, že policie během těchto ekologických protestů neplnila svou povinnost chránit občany; vyzývá vládu, aby zajistila odstranění nástěnných maleb oslavujících odsouzené válečné zločince a aby účinně vyšetřila útoky proti demonstrantům, včetně všech zúčastněných veřejných činitelů; vyzývá k důkladnému vyšetření veškerých vazeb mezi výtržníky a policií; vyjadřuje politování nad tím, že řada občanů čelila obvinění z přestupku; požaduje ukončení těchto nepřiměřených omezení práva na pokojné shromažďování;

54.

vítá přijetí zákona o genderové rovnosti a změny zákona zakazujícího diskriminaci a vyzývá vládu, aby zajistila urychlené uplatňování těchto zákonů; opakuje, že pro zlepšení situace v oblasti lidských práv a politických svobod žen a zranitelných skupin jsou zásadní koordinace, účinné institucionální uspořádání a spolupráce s občanskou společností; vyzývá Srbsko, aby zlepšilo situaci v oblasti genderové rovnosti a práv žen, mj. na základě upřednostňování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a prohloubení spolupráce s občanskou společností, zejména s organizacemi žen;

55.

vítá přijetí nové strategie, jejímž cílem je předcházet násilí páchanému na ženách a domácímu násilí; zdůrazňuje však, že je zapotřebí ji provádět a zlepšovat, a vyzývá k soudržnému politickému přístupu k provádění Istanbulské úmluvy, který bude založen na stanovení priorit a přidělení dostatečných zdrojů na předcházení genderově podmíněnému násilí, ochranu obětí trestných činů a stíhání pachatelů;

56.

vyjadřuje politování nad tím, že Národní shromáždění v předchozím volebním období nepřijalo zákon o registrovaných partnerstvích osob stejného pohlaví, který vypracovalo ministerstvo pro lidská práva a práva menšin a sociální dialog; vyzývá nové a pluralitnější Národní shromáždění, aby tak učinilo;

57.

vyzývá srbské orgány, aby zvýšily úsilí o zajištění nediskriminačního zacházení s etnickými, náboženskými a sexuálními menšinami a dalšími zranitelnými skupinami a aby pokračovaly v provádění pozitivní agendy v této otázce v plném souladu se zásadami a právními předpisy EU; naléhavě vyzývá orgány, aby aktivně vyšetřovaly a odsuzovaly trestné činy z nenávisti; odsuzuje etnickou nenávist, kterou šíří někteří vládní úředníci a politici;

58.

vyzývá Srbsko, aby zajistilo, že menšinové skupiny budou mít rovné příležitosti, zejména v oblasti vzdělávání, používání menšinových jazyků, přístupu ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích, odpovídajícího zastoupení v politickém a kulturním životě, veřejných sdělovacích prostředků, státní správy a soudnictví, s cílem vytvořit pozitivní atmosféru pro vzdělávání v menšinových jazycích a zintenzivnit tisk učebnic v menšinových jazycích; vyzývá Srbsko, aby chránilo a podporovalo kulturní dědictví, jazyky a tradice svých národnostních menšin; vyzývá Srbsko, aby přijalo veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby složení všech úrovní správy odráželo národnostní složení obyvatelstva na jejich příslušných územích;

59.

odsuzuje manipulaci s roztříštěností menšinových skupin a vyjadřuje znepokojení nad neochotou srbských orgánů důsledně a plně provádět mezivládní dohodu o ochraně menšin; konstatuje, že je třeba udělat více pro aktivní provádění antidiskriminačních právních předpisů;

60.

vítá závazek srbských orgánů podpořit organizaci pochodu EuroPride v Bělehradě, což je klíčová událost pro LGBTI+ komunitu v Srbsku a celém regionu; vyzývá vládu a policejní složky, aby zajistily hladkou organizaci a průběh programu a také bezpečnost a pohodu účastníků; požaduje důraznější opatření pro boj proti obtěžování, nenávistné propagandě a trestným činům z nenávisti namířeným proti LGBTI+ osobám;

61.

znovu odsuzuje údajné využívání nucené práce, porušování lidských práv a obchodování s lidmi, které se týká asi 500 vietnamských občanů pracujících na stavbě čínské továrny Linglong v Srbsku; konstatuje, že byly učiněny první kroky a provedeny kontroly, a vyzývá srbské orgány, aby tento případ prošetřily a zajistily dodržování pracovních práv občanů a rezidentů; vyzývá Srbsko, aby lépe harmonizovalo své pracovní právo s právem EU a uvedlo je do souladu s příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce, které ratifikovalo; zdůrazňuje, že srbské pracovní a environmentální právní předpisy by se měly vztahovat také na čínské společnosti, které v zemi působí;

62.

odsuzuje deportaci bahrajnského státního příslušníka do jeho země, a to navzdory předběžnému opatření Evropského soudu pro lidská práva, v němž se uvádí, že jeho vydání by mělo být odloženo; připomíná, že Srbsko je povinno dodržovat základní práva všech osob na svém území; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby dodržovaly své mezinárodní závazky a plně prosazovaly a prováděly všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva;

63.

poukazuje na význam spolupráce s EU v boji proti obchodování s lidmi a pašování migrantů tzv. balkánskou trasou; vítá spolupráci Srbska při řízení migrace se sousedními zeměmi a členskými státy EU a zdůrazňuje, že je třeba plně dodržovat lidská práva a mezinárodní normy a zásady;

64.

je hluboce znepokojen šířením dezinformací o ruské agresi proti Ukrajině, a to i sdělovacími prostředky blízkými vládě; vyzývá srbské orgány, aby podnikly rozhodné kroky v boji proti dezinformacím a aby zdiskreditovaly nejrozšířenější falešné zprávy; vyzývá srbské orgány a Komisi, aby posílily infrastrukturu pro boj proti dezinformacím, ruské propagandě a dalším hybridním hrozbám a aby podpořily opatření podložená důkazy proti krátkodobým i dlouhodobým dezinformačním hrozbám na západním Balkáně; zdůrazňuje, že odpovědnost za zastavení šíření zlovolných dezinformací o ruské agresi vůči Ukrajině nesou všichni političtí vůdci; konstatuje, že tolerantní postoj vůči zlovolným vnějším vlivům může mít závažné negativní důsledky pro vyhlídky Srbska na přistoupení k EU;

65.

je obzvláště znepokojen dezinformační rétorikou vycházející z Kremlu a šířenou přes „Sputnik Srbija“ a další domácí aktéry; vyzývá srbské orgány, aby se připojily k sankcím EU a přijaly opatření, která zabrání Russia Today a Sputnik Srbija v šíření falešných zpráv a dezinformací; je hluboce znepokojen tím, že mezi hlavní zdroje dezinformací patří vládou financované nebo podporované bulvární noviny a některé televizní kanály s celostátní působností; s politováním konstatuje, že veřejnoprávní vysílání používá od začátku nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu jazyk ruské propagandy, jako je například označení „zvláštní vojenská operace“;

66.

je velmi znepokojen tím, že země západního Balkánu usilující o přistoupení k EU jsou obzvláště tvrdě zasaženy zahraničním vměšováním a dezinformačními kampaněmi ze strany Ruska a Číny; je znepokojen tím, že Srbsko a Maďarsko pomáhají Rusku a Číně v jejich geopolitických cílech; vyzývá ESVČ, aby zaujala proaktivnější postoj a soustředila se na budování důvěryhodnosti EU v regionu a na rozšíření monitorovacích činností Pracovní skupiny ESVČ pro strategickou komunikaci (StratCom) s cílem zaměřovat se na přeshraniční dezinformační hrozby pocházející ze zemí západního Balkánu a od jejich sousedů;

67.

zdůrazňuje význam dialogu se srbskou občanskou společností a soukromým sektorem v zájmu koordinace boje proti dezinformacím v Srbsku i v celém regionu; v této souvislosti konstatuje, že Srbsku by prospělo větší zapojení do expertních skupin Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA);

68.

oceňuje práci pracovní skupiny ESVČ StratCom pro západní Balkán, jejímž úkolem je zajišťovat koordinovanou a důslednou komunikaci EU, budovat odolnost a řešit dezinformace a manipulaci s informacemi namířené proti EU; požaduje posílení strategických komunikačních opatření a navýšení počtu zaměstnanců, včetně možnosti zřízení regionálního strategického komunikačního místa v regionu západního Balkánu;

Usmíření a dobré sousedské vztahy

69.

vítá účast Srbska v mechanismech regionální spolupráce a vybízí je, aby věnovalo více úsilí zlepšování dvoustranných vztahů s dalšími zeměmi, které usilují o přistoupení k EU a se sousedními členskými státy EU; oceňuje jeho rozhodnutí darovat přibližně 600 000 očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 regionu, včetně Severní Makedonie, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny; vybízí Srbsko, aby na všech úrovních pracovalo na podpoře usmíření a zlepšení dobrých sousedských vztahů, provádění dvoustranných dohod a na řešení zbývajících dvoustranných otázek se svými sousedy, zejména otázek týkajících se vymezení hranic, nástupnictví, navracení kulturních statků a otevření vojenských archivů;

70.

zdůrazňuje závazek Srbska spolupracovat se sousedními zeměmi na řešení problému pohřešovaných osob a zdůrazňuje, že předpokladem pro normalizaci regionálních vztahů je usmíření se sousedními zeměmi; vyjadřuje znepokojení nad přijetím zákona o kulturním dědictví; vyzývá k plnému respektování kulturního dědictví a k podpoře kulturní spolupráce a připomíná význam ochrany jazyků národnostních menšin v Srbsku v souladu s právními předpisy a dvoustrannými dohodami se sousedními zeměmi;

71.

vítá výzvy srbských orgánů, aby se bosenští Srbové znovu zapojily do činnosti institucí Bosny a Hercegoviny;

72.

opětovně potvrzuje svou jednoznačnou podporu dialogu mezi Bělehradem a Prištinou zprostředkovanému EU a oceňuje práci zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou Miroslava Lajčáka; připomíná význam konstruktivního zapojení orgánů Srbska i Kosova v zájmu dosažení komplexní právně závazné dohody o normalizaci založené na vzájemném uznávání, která je pro obě země zásadní, aby mohly postoupit ve svém evropském směřování, a přispěje k regionální stabilitě a prosperitě; žádá, aby byly v dobré víře dodržovány a včas a plně provedeny veškeré předchozí dohody mezi Bělehradem a Prištinou, včetně dohody o sdružení/společenství obcí se srbskou většinou;

73.

vyzývá ESVČ, aby vytvořila mechanismus pro sledování a ověřování provádění všech dosud dosažených dohod a aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala zprávy o aktuálním stavu; vyzývá aktéry EU, aby podporovali místní orgány při úsilí o vytvoření sdružení/společenství obcí se srbskou většinou jako součásti vzájemné dohody;

74.

požaduje další aktivní a konstruktivní zapojení do dialogu zprostředkovaného EU; naléhavě vyzývá vlády Srbska a Kosova, aby se vyvarovaly jakýchkoli kroků, které by mohly narušit důvěru mezi stranami a ohrozit konstruktivní pokračování dialogu; opakuje svou výzvu ke zlepšení kvality dialogu pomocí účasti žen, větší transparentnosti vůči veřejnosti a smysluplného zapojení občanské společnosti;

75.

vyzývá srbské a kosovské orgány, aby podporovaly mezilidské kontakty mezi místními komunitami s cílem posílit dialog, a to i na nevládní úrovni; oceňuje kulturní a mládežnické iniciativy, jako je každoroční přeshraniční kulturní festival „Mirëdita, Dobar Dan!“, který podporuje spolupráci mezi kosovskými Albánci a Srby;

76.

vítá skutečnost, že Srbsko a Kosovo přijaly plán provádění energetických dohod, což je důležitý krok vpřed v dialogu zprostředkovaném EU s cílem dosáhnout konkrétních výsledků pro všechny občany; vyzývá Srbsko i Kosovo, aby zintenzivnily své úsilí a hledaly řešení problému pohřešovaných osob a aby zajistily spravedlnost za válečné zločiny spáchané během jugoslávských válek v 90. letech; vyzývá vládu, aby se těmito tématy zabývala také v rámci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou a aby navázala spolupráci mezi Srbskem a Kosovem;

77.

vyjadřuje politování nad rozhodnutím kosovské vlády odmítnout návrh mezinárodních zprostředkovatelů, který by umožňoval sběr hlasovacích lístků oprávněných voličů tak, aby mohli na území Kosova hlasovat v ústavním referendu dne 16. ledna 2022 a v srbských volbách konaných dne 3. dubna 2022, jako tomu bylo dříve;

78.

vyjadřuje politování nad destabilizačními aktivitami na hranicích na severu Kosova v září 2021 a vyzývá Bělehrad a Prištinu, aby všechny otázky řešily prostřednictvím dialogu; vyjadřuje politování nad tím, že v pracovní skupině, jejímž úkolem bylo nalézt řešení ohledně používání registračních značek vozidel, nebylo dosaženo dohody; vyzývá obě strany, aby co nejdříve nalezly trvalé řešení podporující normalizaci hospodářských a politických vztahů v rámci dialogu zprostředkovaného EU; vyjadřuje politování nad několika případy, kdy nebyl úředníkům povolen vstup na území Kosova nebo Srbska; vyzývá obě strany, aby ke všem návštěvám přistupovaly způsobem, který je prospěšný pro proces normalizace;

79.

bere na vědomí stížnosti etnických Albánců z Preševské doliny, kterým bylo odepřeno právo volit a kteří byli zjevně vymazáni z matriky v místě svého bydliště, čímž byli srbskými orgány zbaveni svých základních a politických práv; je hluboce znepokojen obviněními a studiemi, které naznačují, že srbské orgány systematicky a diskriminačním způsobem zneužívají zákon o pobytu občanů a ruší adresy trvalého pobytu občanů albánského etnika žijících v jižním Srbsku (tzv. pasivizace adres); požaduje nezávislé a důkladné vyšetření těchto obvinění a vyzývá srbské orgány, aby zastavily veškeré diskriminační praktiky a cílené útoky;

80.

vítá přijetí národní strategie pro stíhání válečných zločinů na období 2021–2026 a nedávné zahájení činnosti různých orgánů a souvisejících mechanismů podávání zpráv; podtrhuje význam transparentního a inkluzivního provádění strategie; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby přijaly rozhodná opatření proti oslavování odsouzených válečných zločinců a ukončily veškeré polarizující projevy a činy, které narušují integritu zemí v tomto regionu a ohrožují regionální stabilitu a usmíření; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby prokázaly skutečné odhodlání vyšetřit případy válečných zločinů a předložit je soudu; opakuje, že v Evropě není místo pro popírání genocidy;

81.

zdůrazňuje význam regionální spolupráce při vyšetřování válečných zločinů a případů pohřešovaných osob a vyzývá srbské orgány, aby odsoudily všechny formy nenávistných projevů, zastrašovací kampaně a veřejné schvalování a popírání genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny; lituje toho, že některé srbské orgány a někteří srbští politici nadále popírají genocidu ve Srebrenici; vyzývá srbské orgány, aby zajistily pokračování soudních řízení o válečných zločinech, a to i na místní úrovni, a dosáhly spravedlnost pro oběti tím, že budou uznávat a respektovat rozsudky soudů o válečných zločinech, bojovat proti beztrestnosti za válečné zločiny, vyšetřovat případy pohřešovaných osob, zkoumat místa hrobů a podporovat domácí státní zástupce, aby postavili pachatele před soud;

82.

odsuzuje rostoucí přítomnost odsouzených válečných zločinců, jako je Veselin Šljivančanin, Dragoljub Ojdanić a Nikola Šainović, v mediálním prostoru, který využívají k šíření nenávisti a nesnášenlivosti vůči národnostním menšinám v Srbsku;

83.

vyzývá EU a její spojence, aby ještě více pracovaly na tomto smíření; vítá obnovenou angažovanost spojenců EU, zejména jmenování zvláštních vyslanců USA, Spojeného království a Německa pro západní Balkán, a vyzývá je, aby se zapojili do úzké spolupráce a koordinace s vyslancem EU s cílem posílit pákový efekt a poskytovat soudržné poradenství a podporu;

84.

znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie (RECOM);

85.

vítá zahájení uplatňování zóny bezplatného roamingu na celém západním Balkáně od 1. července 2021, což zlepšilo konektivitu a přineslo občanům a podnikům v daném regionu hmatatelné a konkrétní výhody; vítá přijetí Brdského prohlášení, které podepsali úředníci EU a vedoucí představitelé zemí západního Balkánu a v němž je rovněž uznán význam tohoto úspěchu; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby spolupracovaly s orgány zemí západního Balkánu s cílem odstranit poplatky za roaming mezi západním Balkánem a Evropskou unií;

86.

naléhavě vyzývá srbské orgány, aby jednoznačně podpořily vytvoření společného regionálního trhu v rámci berlínského procesu jako odrazový můstek na cestě k přistoupení k EU; zdůrazňuje, že všechny programy regionální hospodářské spolupráce na západním Balkáně by měly být inkluzivní a přijatelné pro všech šest zemí a že by jejich prostřednictvím mělo dojít k navázání spolupráce mezi všemi šesti zeměmi na rovnoprávném základě a zároveň k zajištění dalšího sbližování s normami a acquis EU;

Sociálně-ekonomické reformy

87.

vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při vytváření fungující tržní ekonomiky, ačkoli si stát nadále uchoval silný vliv, a skutečnost, že dopad krize způsobené onemocněním COVID-19 na ekonomiku se podařilo úspěšně zmírnit mimo jiné včasnými fiskálními a měnovými podpůrnými opatřeními; vyzývá nicméně srbské orgány, aby poskytly ohroženým domácnostem a podnikům v souvislosti s pandemií cílenou podporu; konstatuje, že EU nadále poskytuje Srbsku zásadní podporu na jeho sociálně-ekonomické oživení a okamžité potřeby v oblasti zdravotní péče, včetně dodatečné podpory ve výši 10 milionů EUR;

88.

se znepokojením konstatuje, že žádné z tvrzení uvedených v předchozí zprávě investigativních novinářů o vládní manipulaci se statistikami ohledně onemocnění COVID-19 pro politické účely nebylo prošetřeno; zdůrazňuje, že v úsilí vlády v boji proti onemocnění COVID-19 jsou obzvláště důležité důvěra a transparentnost, a naléhavě proto vyzývá srbskou vládu, aby poskytla občanům veškeré příslušné statistiky;

89.

konstatuje, že navzdory zlepšením nadále sužují trh práce strukturální problémy a potýká se s demografickými a migračními problémy; vyzývá Srbsko, aby zlepšilo postavení žen na trhu práce a více přizpůsobovalo vzdělávání a odbornou přípravu potřebám trhu práce, zejména v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v souvislosti se zelenou a digitální transformací;

90.

je hluboce znepokojen sociálně-ekonomickou situací v několika okresech jižního Srbska; vyzývá srbskou vládu, aby prošetřila všechna obvinění ze zneužívání nástrojů sociální pomoci k vyvíjení tlaku na voliče, zejména na zranitelné skupiny a příslušníky romské menšiny; vyzývá srbskou vládu, aby reagovala na problém chudoby a nezaměstnanosti v tomto a dalších regionech země a aby zajistila, že pro sociální politiku a politiku zaměstnanosti budou k dispozici dostatečné finanční a institucionální zdroje;

91.

vyzývá Srbsko, aby zlepšilo své kapacity, pokud jde o poskytování statistických údajů a provádění sčítání lidu v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami a za účasti nezávislých pozorovatelů;

92.

je hluboce znepokojen vylidňováním a pokračující emigrací lidského kapitálu ze Srbska; vítá srbské vládní iniciativy a inovativní přístupy k boji proti těmto trendům, včetně demografických změn, a spolupráci s mezinárodními organizacemi prostřednictvím řady cílených politik ve všech odvětvích zaměřených na řešení demografických hrozeb, neboť trvalý pokles počtu obyvatel zůstává klíčovou výzvou pro hospodářský rozvoj; vyzývá novou vládu, aby věnovala větší pozornost politikám v oblasti mládeže; konstatuje, že je třeba věnovat větší úsilí sociálnímu a hospodářskému rozvoji příhraničních regionů, aby se zabránilo jejich vylidňování; připomíná, že by k tomuto účelu mohly být využity programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP III;

93.

vítá provádění programů na podporu malých a středních podniků, zejména snížení nákladů na půjčky pro malé a střední podniky; vyzývá Srbsko, aby řešilo zbývající nedostatky, včetně nestabilního podnikatelského prostředí a nekalé hospodářské soutěže; vítá zapojení Srbska do procesu integrace regionálního trhu na západním Balkáně, který, bude-li následovat hlubší hospodářská integrace s jednotným trhem EU, přiláká potřebné investice a vytvoří nové příležitosti pro občany a podnikatelskou komunitu;

94.

opakuje své znepokojení nad rostoucí závislostí Srbska na čínských investicích a rozsahem půjček, které bude Srbsko muset Číně splácet; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby v případě čínských, ruských a dalších nedemokratických zahraničních investic vyplývajících z dvoustranných dohod o strategické spolupráci zlepšily transparentnost požadavků na posuzování dopadu na životní prostředí ve vysoce znečišťujících odvětvích a posílily jejich dodržování; vyjadřuje politování nad nedávnou dodávkou čínských raketových systémů do Srbska;

95.

zdůrazňuje, že země západního Balkánu musí být středobodem iniciativy EU Global Gateway a musí být poskytnuta transparentní a udržitelná investiční alternativa k investicím a půjčkám od Číny a dalších autoritářských režimů;

96.

bere na vědomí stažení pozměňovacích návrhů k zákonu o vyvlastňování a požaduje širší veřejnou diskusi na toto téma;

97.

vítá zlepšení, k nimž došlo v boji proti praní peněz a financování terorismu, požaduje však lepší výsledky ve vyšetřování případů praní peněz; konstatuje, že infrastruktura a stavebnictví jsou významnými zdroji nezákonných finančních toků, a vybízí Srbsko, aby minimalizovalo riziko nezákonných finančních toků ve stavebním průmyslu a omezilo daňové úniky a korupci v odvětví infrastruktury; vyzývá Srbsko, aby zajistilo, že doporučení Finančního akčního výboru (FATF) budou prováděna v dobré víře;

98.

vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným pokrokem v případě „Seznam“, který představuje zneužití právního rámce státními orgány proti konkrétním organizacím občanské společnosti a sdělovacím prostředkům kritickým vůči vládní politice; znovu vyzývá srbský orgán pro předcházení praní peněz při srbském ministerstvu financí, aby tyto skutečnosti plně prošetřil;

99.

připomíná, že pro čerpání finančních prostředků v rámci NPP III a hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán je nutno splnit určité podmínky; je si vědom významu NPP III a hospodářského a investičního plánu pro podporu procesu reforem, zelené transformace, udržitelné konektivity, lidského kapitálu, konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění a při prohlubování regionální a přeshraniční spolupráce;

Životní prostředí, energetika a doprava

100.

vítá konkrétní kroky podniknuté s cílem postupně ukončit provoz uhelných elektráren; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že navzdory současným klimatickým a ekologickým problémům Srbsko nadále investuje do nové uhelné elektrárny; naléhavě žádá jeho orgány, aby přijaly integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který bude v souladu s cílem nulových emisí do roku 2050 uvedeným v Zelené dohodě pro Evropu a se zelenou agendou pro západní Balkán;

101.

vyzývá vnitrostátní orgány, aby urychleně provedly zákon o využívání obnovitelných zdrojů energie a aby zahájily širší veřejnou diskusi o transformaci energetiky a probíhající výstavbě desítek malých vodních elektráren;

102.

vyzývá Srbsko, aby zvýšilo úsilí v oblasti diverzifikace své skladby dodávek energie a celkové skladby zdrojů energie, zejména aby snížilo svou závislost na Rusku, a aby zvýšilo investice a modernizovalo energetickou infrastrukturu, což mu umožní realizovat nezbytný přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie; zdůrazňuje v této souvislosti význam výstavby propojovacího vedení s Bulharskem; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že finanční prostředky z NPP přispějí k budování klimaticky neutrální ekonomiky v Srbsku plně v souladu s Pařížskou dohodou a cíli EU v oblasti dekarbonizace, a aby poskytla nezbytnou technickou podporu k dosažení tohoto cíle;

103.

zdůrazňuje skutečnost, že nedostatečná účinnost v odvětví energetiky má zásadní dopad na celkovou hospodářskou konkurenceschopnost země, a vyzývá zemi, aby cílevědomě pracovala na přechodu k ekologickému a oběhovému hospodářství postupným ukončováním využívání fosilních zdrojů energie a výrazným zvyšováním míry recyklace zdrojů a materiálů;

104.

se znepokojením bere na vědomí soustavné nedodržování a tudíž porušování Smlouvy o Energetickém společenství a vyzývá Srbsko, aby se řídilo doporučeními Smlouvy o Energetickém společenství a uvedlo své aktivity v oblasti energetiky do souladu s třetím energetickým balíčkem a energetickou politikou EU;

105.

opakuje své znepokojení nad vysokou mírou znečištění ovzduší a naléhavě žádá příslušné orgány, aby urychlily provádění plánů týkajících se kvality ovzduší; vyjadřuje politování nad tím, že vícero míst v Srbsku, konkrétně Bělehrad, Smederevo, Bor a údolí Kolubara a Tamnava, je často na seznamu nejvíce znečištěných oblastí na světě z hlediska kvality ovzduší; naléhavě vyzývá orgány, aby urychleně přijaly opatření ke zlepšení kvality ovzduší, zejména ve velkých městech a průmyslových oblastech; zdůrazňuje, že je důležité nalézt udržitelná řešení a omezit využívání lignitu a jiného nízkoenergetického uhlí při výrobě energie a k vytápění;

106.

je hluboce znepokojen projekty výroby energie z uhlí financovanými Čínou a jejich dopadem na životní prostředí a kvalitu ovzduší; konstatuje, že v současné době probíhá proces přijímání programu na ochranu ovzduší, a vítá malé granty pro obce na zlepšení kvality ovzduší a nakládání s odpady a financování provádění projektů na snížení znečištění ovzduší v Srbsku;

107.

znovu vyjadřuje politování nad tím, že nebyla přijata opatření proti znečištění řeky Dragovištica z tamních dolů, a nad škodlivými důsledky znečištění pro zdraví místních obyvatel a životní prostředí;

108.

zdůrazňuje, že je třeba zlepšit právní předpisy v oblasti nakládání s odpady, jejich provádění a prosazování a urychlit zavádění a provádění hierarchie nakládání s odpady a opatření oběhového hospodářství;

109.

bere na vědomí odebrání licencí na průzkum v souvislosti s projektem těžby a zpracování lithia v západním Srbsku; vyzývá srbské orgány, aby byly v tomto procesu plně transparentní a aby bylo provedeno komplexní posouzení dopadů, včetně veřejných konzultací s dotčenými místními komunitami při vydávání licencí;

110.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad vážnými problémy s korupcí a právním státem v otázkách ochrany životního prostředí a nedostatečnou transparentností obecně a nedostatečným posuzováním environmentálních a sociálních dopadů projektů infrastruktury; v této souvislosti bere na vědomí otevření tematického okruhu 4 (Zelená agenda a udržitelná konektivita) v rámci přístupových jednání EU; požaduje, aby oprávněné obavy vyjádřené na ekologických protestech byly během přístupových jednání sledovány a řešeny;

111.

požaduje rozšíření celkové plochy chráněného území Srbska a zajištění provádění opatření a odpovídajícího financování ochrany přírody; požaduje důsledné uplatňování zákona o ochraně přírody a zákona o využívání obnovitelných zdrojů energie s cílem zastavit jakékoli škodlivé projekty v chráněných oblastech;

112.

vítá přijetí programu pro nakládání s odpady a konstatuje, že probíhá proces veřejné prezentace akčního plánu programu pro nakládání s odpady na období 2022–2024; bere na vědomí, že byl do provozu uveden ekologický informační systém, který občanům umožňuje nahlašovat problémy týkající se životního prostředí;

113.

požaduje přezkum všech dosud vybudovaných malých vodních projektů, aby se zjistilo, zda byly při vydávání povolení řádně dodrženy právní předpisy a postupy; ve všech případech, kdy došlo k jasnému porušení právních předpisů, jako v případě obce Rakita, požaduje okamžitá opatření k navrácení řek do stavu, v jakém byly před výstavbou malé vodní elektrárny; požaduje odstranění zařízení, která ohrožují břehy, jezera, vodní toky a podzemní vody; zdůrazňuje, že je třeba dohlížet na všechny projekty ohrožující vodní zdroje, které by měly být zařazeny na seznam projektů, u nichž je vyžadována studie posouzení vlivů na životní prostředí; vyzývá k přehodnocení privatizace Institutu pro vodohospodářství „Jaroslav Černi“;

114.

vítá pokrok Srbska v reformě jeho železniční sítě; vybízí jej, aby zajistilo, aby investice do dopravní infrastruktury země byly v souladu se strategií EU pro udržitelnou a inteligentní mobilitu a byly co největším přínosem pro srbské hospodářství;

o

o o

115.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a Národnímu shromáždění Srbska.

(1)  Úř. věst. L 278, 18.10.2013, s. 16.

(2)  Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 111, 8.4.2022, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 129.

(5)  Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 172.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0506.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0511.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0064.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/118


P9_TA(2022)0285

Zpráva o Kosovu za rok 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o zprávě Komise o Kosovu za rok 2021 (2021/2246(INI))

(2023/C 47/09)

Evropský parlament,

s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2016 (1),

s ohledem na rámcovou dohodu mezi Evropskou unií a Kosovem o obecných zásadách účasti Kosova na programech Unie, která je v platnosti od 1. srpna 2017 (2),

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003,

s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018,

s ohledem na Záhřebské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 6. května 2020,

s ohledem na Brdské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 6. října 2021,

s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014 a na 8. vrcholnou schůzku v rámci berlínského procesu dne 5. července 2021,

s ohledem na vrcholnou schůzku, která se konala v Sofii dne 10. listopadu 2020, prohlášení vedoucích představitelů západního Balkánu o společném regionálním trhu ze dne 9. listopadu 2020 a prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán ze dne 10. listopadu 2020,

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999, na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

s ohledem na první dohodu o zásadách, jimiž se má řídit normalizace vztahů mezi vládami Srbska a Kosova, ze dne 19. dubna 2013, na dohody ze dne 25. srpna 2015 a na probíhající dialog o normalizaci vztahů, jehož je EU zprostředkovatelem,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/904 ze dne 3. června 2021, kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX Kosovo) (3) a které prodloužilo trvání mise do 14. června 2023,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641) a na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. října 2020 nazvaný „Pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán“ (SWD(2020)0223),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (4),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021“ (COM(2021)0644), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Kosovu za rok 2021“ (SWD(2021)0292),

s ohledem na hodnocení Komise ze dne 22. dubna 2021 týkající se programu Kosova v oblasti hospodářských reforem na období 2021–2023 (SWD(2021)0093) a na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem, které Rada přijala dne 12. července 2021,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 s názvem „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

s ohledem na návrh Komise pro nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) (COM(2016)0277), který předložila Komise, a na svůj postoj ze dne 28. března 2019 k návrhu Komise (5);

s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise Evropské unie o komunálních volbách v Kosovu v roce 2021,

s ohledem na čtvrté zasedání Rady stabilizace a přidružení EU–Kosovo, které se konalo dne 7. prosince 2021 v Bruselu,

s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2021 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 10. ledna 2022 nazvanou „Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“,

s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020 (6),

s ohledem na prohlášení a doporučení, která přijal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU–Kosovo na své sedmé schůzi konané ve dnech 4.–5. listopadu 2021 a na své osmé schůzi konané ve dnech 9.–10. března 2022,

s ohledem na společné prohlášení z druhého summitu předsedů Evropského parlamentu a parlamentů zemí západního Balkánu ze dne 28. června 2021, který svolal předseda Evropského parlamentu s předsedy parlamentů zemí západního Balkánu,

s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Kosovu za roky 2019–2020 (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně (8),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0179/2022),

A.

vzhledem k tomu, že každá země procesu rozšíření je posuzována na základě svých výsledků a že harmonogram a postup v procesu přistoupení podmiňuje provádění nezbytných reforem;

B.

vzhledem k tomu, že Kosovo nebylo uznáno jako nezávislý stát pěti členskými státy;

C.

vzhledem k tomu, že základními hodnotami, na nichž je EU založena, jsou demokracie a právní stát; vzhledem k tomu, že pro řešení problémů, které v těchto oblastech přetrvávají, jsou nutné hluboké a komplexní reformy;

D.

vzhledem k tomu, že mají-li Srbsko a Kosovo na své evropské cestě dosáhnout pokroku, je naprosto zásadní, aby mezi nimi byla komplexní, právně závazná dohoda o normalizaci; vzhledem k tomu, že taková dohoda by významně přispěla k posílení celkové stability regionu;

E.

vzhledem k tomu, že v případě Kosova neproběhla vízová liberalizace, ačkoli všechny referenční hodnoty má splněny od roku 2018;

F.

vzhledem k tomu, že Kosovo dosáhlo značného pokroku v boji proti korupci a organizované trestné činnosti;

G.

vzhledem k tomu, že Evropská unie je největším obchodním partnerem Kosova a v roce 2020 obnášel tento vztah 33 % celkového vývozu a 50 % celkového dovozu;

H.

vzhledem k tomu, že EU zůstává hlavním strategickým partnerem Kosova a podporuje odhodlání Kosova, pokud jde o evropskou integraci, zejména prostřednictvím NPP III, hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán a makrofinanční pomoci;

I.

vzhledem k tomu, že EU je největším poskytovatelem finanční pomoci Kosovu a že Kosovo využívá předvstupní pomoci v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP), která v letech 2007 až 2020 dosahovala celkové částky 1,21 miliardy EUR;

J.

vzhledem k tomu, že Komise přijala v rámci NPP II balíček ve výši 70 milionů EUR, který má pomoci financovat přístup zemí západního Balkánu k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19 pořízeným členskými státy EU;

K.

vzhledem k tomu, že pomoc v rámci NPP III je založena na přísné podmíněnosti a stanoví modulaci a pozastavení pomoci, pokud se situace v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu začne dostávat do starých kolejí;

Závazek vůči rozšíření

1.

vítá nepolevující odhodlání Kosova pokročit v reformách souvisejících s přístupem k EU a skutečnost, že mezi politickými stranami panuje ve věci evropské integrace a přijímání evropské identity široký konsensus a že má tento projekt podporu i ze strany veřejnosti; bere na vědomí výraznou vládní většinu v kosovském parlamentu po všeobecných volbách a vyzývá vládu, aby využila své stabilní většiny k urychlenému pokroku při provádění nezbytných reforem;

2.

vyzývá členské státy EU, aby rozšíření vnímaly jako prioritu a aby poskytly přislíbené výhody, jakmile budou splněny podmínky, a aby s občany EU o rozšíření lépe komunikovaly;

3.

vítá posílenou politickou stabilitu a pevné odhodlání vlády dále pokročit na své evropské cestě, o čemž svědčí přijetí akčního plánu evropského programu reforem II a národního programu pro provádění dohody o stabilizaci a přidružení na období 2022–2026; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit správní kapacity a zavést v rámci orgánů Kosova soudržnou koordinační strukturu pro jejich účinné provedení;

4.

oceňuje poklidný a řádný průběh předčasných parlamentních voleb konaných dne 14. února 2021 a komunálních voleb, které se konaly ve dnech 17. října a 14. listopadu 2021; vyjadřuje však politování nad nízkým zastoupením žen na volebních lístcích a omezenou politickou soutěží a svobodou volby a projevu v kosovsko-srbských obcích, jak je uvedeno ve zprávách volební pozorovatelské mise EU;

5.

vítá skutečnost, že kosovský parlament ustanovil dne 13. dubna 2021 komisi ad hoc pro volební reformu; vyzývá Kosovo, aby bezodkladně řešilo dlouhodobé nedostatky ve volebním procesu, zejména pokud jde o pravidla volební kampaně, hlasování občanů v zahraničí a přesnost seznamů voličů; vyjadřuje politování nad tím, že mnohá z doporučení vydaných předchozími volebními pozorovatelskými misemi EU od roku 2013 zůstávají bez odezvy, a zdůrazňuje, že tyto dlouho očekávané reformy vyžadují silný politický závazek a smysluplné zapojení politických stran a občanské společnosti;

6.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se Radě nepodařil zajistit pro Kosovo bezvízový režim; zdůrazňuje svou plnou solidaritu a účast občanům této země; znovu vyzývá členské státy v Radě, aby urychleně přistoupily k přijetí bezvízového režimu pro občany Kosova, neboť Kosovo zůstává jedinou zemí západního Balkánu bez vízové liberalizace, přestože splňuje všechna kritéria již od roku 2018;

7.

zdůrazňuje, že nedostatečná liberalizace vízového režimu má přímý dopad na kosovské občany a zároveň motivuje k činnosti zločinecké sítě; konstatuje, že další prodlevy oslabují důvěryhodnost EU a její reputaci spolehlivého partnera a seriózního geopolitického hráče, což může mít dopad i na dialog mezi Kosovem a Srbskem; zdůrazňuje potenciál uvolnění vízového režimu pro přiblížení Kosova EU tím, že usnadní cestovní, kulturní a vzdělávací výměny a podnikání;

8.

plně podporuje žádost Kosova o členství v Radě Evropy a vyzývá všechny členské státy EU, aby jeho snahu podpořily, stejně jako jeho snahy o vstup do dalších mezinárodních organizací;

9.

bere rovněž na vědomí záměr Kosova požádat v roce 2022 o členství v Evropské unii s cílem získat status kandidátské země, zdůrazňuje však, že pro žádnou kandidátskou nebo potenciální kandidátskou zemi neexistuje žádný zrychlený postup, a připomíná, že všechny země, které se chtějí stát členskými státy, budou posuzovány podle svých vlastních zásluh, pokud jde o plnění, provádění a dodržování souboru kritérií a společných evropských hodnot;

10.

zdůrazňuje, že pokrok v normalizaci vztahů se Srbskem na základě vzájemného uznávání je nezbytným předpokladem pro to, aby obě země učinily na své cestě do Evropy další posun; je si vědom toho, že Kosovo je pevně odhodláno pokročit v jednáních se Srbskem o dosud nevyřešených otázkách a vyřešit je oboustranně výhodným způsobem, a vybízí proto kosovské orgány, aby znovu zaměřily své úsilí na pokrok a úspěch dialogu mezi Prištinou a Bělehradem a aby nevytvářely další zdroj zklamání svých občanů tím, že požádají o členství v EU předčasně;

11.

zdůrazňuje, že nezávislost Kosova je nezvratná; vítá skutečnost, že Izrael uznal Kosovo dne 4. září 2020; vyjadřuje však politování nad tím, že pět členských států EU Kosovo dosud neuznalo, a opakuje svou výzvu, aby tak neprodleně učinily a znovu potvrdily jeho perspektivu v EU; konstatuje, že EU je pro Kosovo největším dárcem, obchodním partnerem a investorem;

12.

konstatuje, že ruská invaze na Ukrajinu je pro západní Balkán zdrojem nejvyšších obav, zejména pokud jde o občany Kosova; vítá, že kosovský parlament přijal usnesení, které důrazně odsuzuje vojenskou agresi a invazi Ruské federace na Ukrajinu, a chválí Kosovo za to, že se rychlým přijetím sankcí proti Rusku sjednotilo s EU a vyjádřilo svou hlubokou solidaritu Ukrajině, čímž se stalo velmi spolehlivým partnerem, který má své pevné místo v evropské a transatlantické alianci; vítá, že Kosova je ochotno přijmout ukrajinské uprchlíky a že schválilo opatření na jejich podporu, včetně provádění programu „Journalists in Residence“, který ukrajinským novinářům umožňuje žít a pracovat v Kosovu; s úlevou konstatuje, že v poslední době nebyla hlášena žádná závažná hrozba pro bezpečnost a územní celistvost Kosova; zdůrazňuje, že úspěšná integrace severu a další úsilí o zlepšení každodenního života kosovských Srbů mohou zásadním způsobem přispět k celkové stabilitě a bezpečnostní situaci v zemi;

13.

vítá, že Evropská rada na zasedání konaném ve dnech 23. a 24. června 2022 přiznala Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země; připomíná však, že má-li být proces rozšíření EU i nadále důvěryhodný, musí být dlouhodobý závazek vůči všem šesti zemím západního Balkánu, včetně Kosova, zachován a nesmí být ovlivněn paralelní postup těchto zemí na základě zásluh, politického sbližování, solidarity v mezinárodních záležitostech a dohodnutých závazků; vyzývá k větší dynamičnosti procesu rozšíření;

Demokracie a právní stát

14.

vítá zvýšené úsilí v boji proti korupci, a to formou přijetí strategie v oblasti právního státu a akčního plánu na období 2021–2026, a zdůrazňuje, že klíčové je jejich provádění; chválí Kosovo za to, že se za rok 2021 posunulo o 17 míst na indexu vnímání korupce, který vypracovává organizace Transparency International; vybízí Kosovo, aby pokračovalo ve zlepšování svých výsledků v boji proti korupci na vysoké úrovni a organizované trestné činnosti a aby v plné míře prošetřilo všechny možné vazby na držitele politické moci; vyzývá kosovské orgány, aby i nadále posilovaly vyšetřování a stíhání případů organizované trestné činnosti, včetně případů obchodování s lidmi a obchodu s drogami, a vyzývá je rovněž k větší aktivitě v boji proti praní peněz;

15.

oceňuje úsilí Kosova v boji proti terorismu a násilnému extremismu a při repatriaci a začleňování zahraničních bojovníků; vybízí Kosovo, aby přijalo novou strategii pro předcházení násilnému extremismu a radikalismu vedoucímu k terorismu, přičemž je třeba mít na paměti, že provádění předchozí strategie se potýkalo s nedostatečnou koordinací mezi orgány státní správy a nedostatkem finančních nástrojů; vyzývá k aktivní regionální spolupráci v boji proti potenciálním teroristickým činnostem a při narušování finančních toků určených k financování terorismu, jakož i k větší koordinaci a výměně informací mezi příslušnými bezpečnostními službami a agenturami Republiky Kosovo a EU;

16.

je znepokojen tím, že soudnictví je nadále nevýkonné a náchylné k politickým zásahům; vítá v tomto ohledu návrhy na reformu systému státních zastupitelství a zdůrazňuje, že je třeba vzít při jejím provádění plně v úvahu stanovisko Benátské komise; zdůrazňuje, že to je nanejvýš důležité pro zajištění nevratné politické nezávislosti a integrity soudnictví a pro zlepšení odpovědnosti a transparentnosti kosovského soudního systému;

17.

vybízí Kosovo, aby více pracovalo na zvýšení kapacit donucovacích orgánů, vymáhání majetkových přiznání a konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti; v této souvislosti bere na vědomí návrh na zřízení nové agentury pro občanskoprávní konfiskaci majetku a znovu opakuje, že je třeba před dalšími legislativními kroky plně zohlednit stanovisko Benátské komise;

18.

bere na vědomí plány vlády ohledně prověrek soudců a státních zástupců a vyzdvihuje význam stanoviska Benátské komise; zdůrazňuje, že prověrky by měly být používány jako poslední možnost, a trvá na tom, že by neměly být opomíjeny výhrady EU a USA k možnému ochromení soudního systému; důrazně vybízí kosovské orgány, aby plně využívaly již existujících mechanismů a nástrojů k okamžitému zlepšení nezávislosti, profesionality, efektivity a integrity soudního systému země; vítá spolupráci kosovských orgánů s EU v tomto ohledu;

19.

vyjadřuje politování nad tím, že navzdory opakovaným výzvám EU k zajištění spravedlivého a transparentního výběru nejvyššího státního zástupce na základě zásluh uzavřela kosovská rada pro státní zastupitelství výběrové řízení bez ohledu na tyto zásady;

20.

vítá úsilí odpolitizovat a profesionalizovat kosovskou veřejnou službu a veřejnou správu a vyzývá Kosovo, aby postupným a přiměřeným způsobem urychlilo své reformy veřejné správy a veřejných financí; znovu zdůrazňuje význam řádné, odpolitizované a na občany orientované veřejné správy, jejíž úředníci budou jmenováni prostřednictvím konkurenčního, transparentního a spravedlivého procesu založeného na zásluhách; vítá pokrok při zřizování národního centralizovaného rejstříku trestů, jenž je podporován EU, a vyzývá Kosovo, aby se zabývalo přetrvávajícími problémy;

21.

oceňuje, že kosovský parlament nakonec s velkou prodlevou schválil zákony o financování politických stran a zveřejňování majetku, a vyzývá k jejich důslednému uplatňování; vyjadřuje politování nad pokračujícím bojkotem předsednictví kosovského parlamentu zástupci strany Srpska Lista a nad tím, že kvůli velké absenci poslanců na zasedáních parlamentu byly zablokovány některé body na pořadu jeho jednání; vítá, že bylo v prvním čtení přijato nové parlamentní nařízení, jímž se zavádí finanční sankce vůči poslancům, kteří svou nepřítomnost neodůvodní, a vyzývá k jeho urychlenému přijetí a provádění;

22.

chválí dynamickou a konstruktivní občanskou společnost Kosova za její práci a angažovanost; vybízí vládu, aby s ní navázala pracovní vztahy založené na vzájemné důvěře a respektovala její nezávislost a aby zajistila její smysluplné zapojení do příslušných reformních projektů, zejména pokud jde o klíčové právní předpisy;

23.

naléhavě vyzývá vládu, aby se náležitě zabývala záležitostmi, které budí znepokojení, a aby provedla rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2016 přiznávající pozemky klášteru Visoki Dečani; je znepokojen tím, že orgány toto soudní rozhodnutí stále neprovedly, což oslabuje závazek vlády prosazovat právní stát a respektovat nezávislé soudnictví a také mezinárodní pověst země; zdůrazňuje, že je důležité provést všechna rozhodnutí Ústavního soudu; vyzývá vládu, aby uplatňovala ke koncepci právního státu neselektivní přístup;

24.

oceňuje práci Evropské mise na podporu právního státu v Kosovu (EULEX), která kosovským orgánům pomáhá při zřizování udržitelných a nezávislých institucí právního státu; vítá prodloužení mandátu mise EULEX a nedávné nasazení dočasné jednotky na posílení kapacit speciální policejní jednotky v rámci mise EULEX; vybízí Kosovo, aby pokračovalo ve spolupráci s misí EULEX a se specializovanými senáty a specializovaným státním zastupitelstvím, neboť se jedná o důležitý důkaz jeho odhodlání dodržovat zásady právního státu;

25.

vítá uzavření pracovního ujednání mezi kosovskou policií a Europolem z července 2020, které bude tvořit základ pro posílenou spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti, terorismu a extremismu, a vyzývá kosovské orgány, aby tento potenciál plně využily; v této souvislosti zdůrazňuje, že Interpol je důležitým nástrojem v boji proti organizované trestné činnosti; vyjadřuje politování nad tím, že Kosovo ještě není členem Interpolu, navzdory jeho četným pokusům o získání členství; vyzývá k tomu, aby se Kosovo do Interpolu začlenilo a aby členské státy EU úsilí Kosova o členství v této organizaci aktivně podporovaly;

26.

naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla doporučení uvedená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 01/2022 s cílem zajistit účinný vliv finanční pomoci EU ve prospěch právního státu na západním Balkáně, zejména vypracováním pokynů pro uplatňování ustanovení nástroje NPP III týkajících se úpravy vyplácení finančních prostředků a přísnější parlamentní kontroly nad nimi; vyzývá Komisi, aby zajistila těsnější vazbu mezi financováním a pokrokem dosaženým v oblasti právního státu, zvýšila podporu organizacím občanské společnosti a nezávislým mediálním zdrojům a zlepšila podávání zpráv o projektech a jejich monitorování, jak Parlament opakovaně požadoval; vyzývá v této souvislosti k zajištění lepší koordinace nejrůznějších programů v oblasti právního státu podporovaných mezinárodními dárci;

27.

vyzývá EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro plodnou spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a zeměmi západního Balkánu s cílem zajistit, aby tento úřad mohl účinně vykonávat své pravomoci v oblasti finančních prostředků EU, zejména fondů NPP III;

Dodržování základních svobod a lidských práv

28.

konstatuje, že právní a institucionální rámec Kosova obecně zaručuje ochranu lidských a základních práv a práv menšin, ale že klíčové je jeho provádění; vyzývá Kosovo k lepšímu začlenění dětí se zdravotním postižením do vzdělávacích institucí; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout větší úsilí s cílem zajistit dětem se zdravotním postižením přístup ke kvalitnímu vzdělávání;

29.

lituje skutečnosti, že kosovský parlament nepřijal v prvním čtení návrh občanského zákoníku, a vyzývá k jeho přijetí, jakmile bude opět předložen na plenárním zasedání, neboť by přinesl tolik potřebný pokrok pro občany Kosova, přičemž by zejména zlepšil životní podmínky těch nejzranitelnějších skupin kosovské společnosti, především žen, dětí a osob LGBTI+, a měl by pozitivní dopad na hospodářský vývoj Kosova; vyjadřuje svou podporu začlenění partnerství osob stejného pohlaví do právních předpisů v souladu s kosovskou ústavou;

30.

je znepokojen tím, že zatímco v oblasti právních předpisů a politik týkajících se osob LGBTI+ bylo dosaženo pokroku, jejich provádění pokulhává; odsuzuje veškeré diskriminační a ponižující projevy vůči komunitě LGBTI+, a to i ze strany některých politiků na vysoké úrovni; vyzývá v této souvislosti kosovské politické vedení, aby veřejněji prosazovalo základní lidská práva všech kosovských občanů, včetně osob LGBTI+;

31.

lituje skutečnosti, že iniciativy ohledně zapojení srbské komunity do politických, sociálních a hospodářských struktur Kosova jsou jen velmi omezené; vyzývá kosovskou vládu a zástupce kosovských Srbů, aby splnili svůj slib, že se budou angažovat ve vnitřním dialogu a skutečně spolupracovat s nezávislými organizacemi občanské společnosti v srbských komunitách, zejména na severu, ve snaze je tímto způsobem úspěšně integrovat; vyzývá EU, aby dále usnadňovala a podporovala programy mezi komunitami; vítá úsilí kosovských orgánů bojovat proti rasismu a řešit incidenty mezi jednotlivými etniky;

32.

připomíná, že institucionalizace výuky úředních jazyků v Kosovu a rovný přístup ke službám a informacím v úředních jazycích jsou zcela nezbytné; vítá v této souvislosti zřízení katedry balkánských studií na Univerzitě v Prištině a rozhodnutí otevřít jazykové středisko pro studium úředních jazyků Kosova;

33.

připomíná svou výzvu k většímu začleňování příslušníků menšin, včetně komunit Romů, Aškalů, Egypťanů, Bosňáků, Turků a Goranů, jakož i osob se zdravotním postižením a vysídlených osob, a to tím, že jim bude poskytnut přístup k odpovídající zdravotní péči a sociální ochraně, ke vzdělání, spravedlnosti, bydlení, zaměstnání a dalším sociálním a veřejným službám, a že jim bude zajištěn přístup k politickému a sociálnímu rozhodování, přičemž se budou současně účinně řešit průřezové formy diskriminace, jimž tyto skupiny čelí, prostřednictvím systematického institucionálního přístupu; naléhavě vyzývá k většímu úsilí v boji proti anticiganismu; vybízí vládu, aby urychlila práci na nové strategii a akčním plánu pro začlenění romské, aškalské a egyptské komunity v Kosovu na období 2021–2026;

34.

vyzývá k urychlené revizi středoškolských učebnic, které poskytují zavádějící informace a používají diskriminační jazyk a popisy etnických menšin, sexuálních menšin a žen; vybízí vládní orgány, aby pokračovaly v iniciativě podporované EU „Podpora Evropské unie pro základní a střední vzdělávání“, která byla zahájena koncem roku 2021 a jejímž cílem je tyto učebnice aktualizovat;

35.

chválí Kosovo za pokojné soužití náboženských komunit a vyzývá jej, aby zintenzivnilo své úsilí o poskytování rovných příležitostí menšinovým skupinám, odpovídající zastoupení v politickém a kulturním životě a ochranu a podporu kulturního dědictví, jazyků a tradic svých národnostních a náboženských menšin; vítá iniciativu kosovské vlády pravidelně konzultovat a setkávat se se všemi komunitami žijícími v Kosovu v rámci vnitřního dialogu a vítá vytvoření nové vládní pozice místopředsedy vlády pro otázky menšin a lidská práva;

36.

uznává, že kosovská ústava je velmi progresivní, pokud jde o práva menšin; v této souvislosti s politováním konstatuje, že dosud nebyla projednána petice, kterou podepsalo téměř 500 lidí, kteří se historicky sami označují za Bulhary, jež byla zaregistrována v kosovském parlamentu v květnu 2018, a doporučuje, aby tato práva byla zakotvena v právních předpisech a zajištěna v praxi;

37.

zdůrazňuje, že svobodné sdělovací prostředky jsou jedním ze zásadních pilířů demokracie a že novináři musí být chráněni před politickým tlakem; odsuzuje politický tlak, kterému jsou vystaveni, jakož i používání strategických žalob proti účasti veřejnosti k jejich zastrašování, což rovněž vede k autocenzuře; zdůrazňuje, že používání pomluv proti novinářům je nepřijatelné; varuje před jakýmikoli prohlášeními, která sdělovací prostředky stigmatizují, zejména ze strany úředníků a veřejných činitelů, kteří by měli jít příkladem;

38.

konstatuje, že prostředí sdělovacích prostředků bylo v nedávných letech narušeno pomocí rozsáhlých investic vedoucích ke zvýšenému vlivu soukromého sektoru na hlavní sdělovací prostředky a on-line média, která se často využívají k obchodnímu a politickému vydírání; připomíná, že je třeba zaručit transparentnost sdělovacích prostředků, včetně transparentnosti ohledně jejich vlastnictví; vítá jmenování nové rady veřejnoprávního vysílání RTK, které proběhlo transparentním postupem a na základě zásluh; vyzývá k nalezení udržitelného řešení pro zajištění redakční nezávislosti RTK;

39.

je hluboce znepokojen setrvale vysokou úrovní domácího a genderově podmíněného násilí v Kosovu, a to i pokud jde o násilí páchané na dětech, a počtem případů vražd žen a neuspokojivou prací soudů při účinném stíhání pachatelů těchto případů a genderově motivovaného násilí; požaduje účinné provedení vnitrostátní strategie proti domácímu a genderově podmíněnému násilí; zdůrazňuje, že klíčem k boji proti diskriminaci na základě pohlaví je vzdělání; zdůrazňuje, že je třeba zajistit řádné fungování systému ochrany, prevence a rozhodování o všech formách genderově podmíněného násilí, a to i prostřednictvím zvýšení počtu genderově senzitivních donucovacích orgánů a soudců, podpory azylových domů pro ženy a právní pomoci obětem, jakož i informačních kampaní pro veřejnost;

40.

vítá přijetí národní strategie na ochranu proti domácímu násilí a násilí páchanému na ženách, návrh zákona o odškodnění obětí trestných činů a přijetí revizí týkajících se bezplatné právní pomoci, čímž se garantuje bezplatná právní pomoc obětem domácího násilí, genderově motivovaného a sexuálního násilí; vítá úsilí Kosova o zlepšení celkové koordinace v oblasti genderové rovnosti, ale vyzývá jej zároveň k dalšímu pokroku při dosahování rovnosti žen a mužů a v oblasti práv žen, mimo jiné prioritním začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů a posílením spolupráce s občanskou společností, zejména s ženskými organizacemi;

41.

je velmi znepokojen tím, že země západního Balkánu usilující o přistoupení k EU jsou obzvláště tvrdě zasaženy zahraničním vměšováním a dezinformačními kampaněmi ze strany Ruska a Číny; je znepokojen tím, že země jako Maďarsko a Srbsko pomáhají Číně a Rusku v jejich geopolitických cílech; odsuzuje zejména dlouhotrvající dezinformační kampaně ruského státem vlastněného srbskojazyčného sdělovacího prostředku Sputnik Srbsko, který pravidelně šíří zavádějící informace s cílem zasévat etnické napětí a snaží se delegitimizovat kosovskou státnost, destabilizovat kosovskou správu a oslabovat vztahy Kosova s EU;

42.

doporučuje svolat k dialogu občanskou společnost a soukromý sektor západního Balkánu s cílem koordinovat úsilí v oblasti boje proti dezinformacím v tomto regionu s důrazem na výzkum a analýzu a využití poznatků o daném regionu; vyzývá Komisi, aby vybudovala infrastrukturu, která by umožňovala reagovat na krátkodobé i dlouhodobé dezinformační hrozby na západním Balkáně na základě důkazů; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zaujala aktivnější postoj a soustředila se na budování důvěryhodnosti EU v regionu, a nikoli na její obhajobu, a na rozšíření monitorovacích činností Pracovní skupiny ESVČ pro strategickou komunikaci (StratCom) s cílem zaměřovat se na přeshraniční dezinformační hrozby pocházející ze zemí západního Balkánu a od jejich sousedů;

43.

žádá v tomto kontextu EU, aby bezodkladně posílila svou podporu Kosovu a spolupráci s ním při řešení dezinformací a v boji proti škodlivým hybridním aktivitám, jejichž cílem je oslabit perspektivu tohoto regionu v EU, zejména proti těm, které pocházejí z Ruska a Číny;

Usmíření a dobré sousedské vztahy

44.

vítá aktivní zapojení Kosova do mechanismů regionální spolupráce, včetně společného regionálního trhu a zelené agendy pro západní Balkán; vítá jednotlivé dohody o dvoustranné spolupráci mezi Kosovem a Severní Makedonií a Albánií;

45.

vítá spolupráci šesti zemí západního Balkánu v rámci společného regionálního trhu; konstatuje, že společný regionální trh je integrovaným trhem 18 milionů lidí, jehož konkurenceschopnost je vysoká; vyzývá kosovskou vládu, aby se do provádění plánu společného regionálního trhu konstruktivně zapojila, zejména do nedokončených jednání o čtyřech dohodách o mobilitě a uznávání diplomů;

46.

zdůrazňuje, že veškerá regionální hospodářská spolupráce na západním Balkáně by měla být inkluzivní a přijatelná pro všech šest zemí a že by jejich prostřednictvím mělo dojít k navázání spolupráce na rovnoprávném základě a zároveň k zajištění dalšího sbližování s normami a acquis EU; vyjadřuje v této souvislosti svůj obezřetný postoj k iniciativě „Otevřený Balkán“, která nezahrnuje všech šest zemí, a vyjadřuje přesvědčení, že by měla být založena na pravidlech EU a měla by mít pouze pozitivní dopad na proces integrace do EU;

47.

opětovně potvrzuje svou jednoznačnou podporu vůči dialogu mezi Bělehradem a Prištinou zprostředkovanému EU a výslovně oceňuje práci zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou Miroslava Lajčáka; připomíná význam konstruktivního zapojení orgánů Srbska i Kosova v zájmu dosažení komplexní právně závazné dohody o normalizaci založené na vzájemném uznávání, která je pro obě země zásadní, aby mohly postoupit ve svém evropském směřování, a přispěje k regionální stabilitě a prosperitě; očekává, že EU bude účinněji působit jako prostředník mezi stranami s cílem překonat současnou patovou situaci, a vyzývá k tomu, aby se všechny dohody mezi Bělehradem a Prištinou z minula dodržovaly a prováděly v plné míře, v dobré víře a včas, a to i pokud jde o sdružení/společenství obcí se srbskou většinou, které je důležitou součástí procesu plné normalizace při řešení potřeb srbské komunity, což by ale nemělo by narušovat fungování kosovských institucí;

48.

vyzývá ESVČ, aby vytvořila mechanismus pro sledování a ověřování provádění všech dosud dosažených dohod a aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala zprávy o aktuálním stavu v této oblasti; vyzývá aktéry EU, aby podporovali kosovské orgány mimo jiné tím, že jim v úsilí o vytvoření sdružení/společenství obcí se srbskou většinou jako součásti vzájemné dohody, a v souladu s kosovskou ústavou, poskytnou konkrétní bezpečnostní záruky a příležitosti pro sociálně-ekonomickou integraci;

49.

vyzývá k aktivnímu konstruktivnímu a skutečnějšímu zapojení představitelů Kosova do dialogu zprostředkovaného EU a vedeného zvláštním zástupcem EU, jehož cílem je dosáhnout v souladu s mezinárodním právem komplexní, udržitelné a právně závazné dohody; opakuje svou výzvu ke zlepšení kvality dialogu prostřednictvím účasti žen, a to i ve vyjednávacím týmu, větší transparentnosti vůči veřejnosti a smysluplného zapojení občanské společnosti;

50.

opětovně vyjadřuje politování nad tím, že most v Mitrovici dosud nebyl otevřen pro veškerý provoz, třebaže jeho oprava již byla dokončena; zdůrazňuje, že opětovné otevření mostu má zásadní význam pro volný pohyb občanů a pro překonání rozporů mezi komunitami a podporu procesu usmíření; vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí o dokončení tohoto projektu financovaného EU a o jeho plné provedení; vyzývá srbské a kosovské orgány, aby podporovaly mezilidské kontakty mezi místními komunitami s cílem posílit dialog, a to i na nevládní úrovni;

51.

vyjadřuje politování nad rozhodnutím kosovské vlády odmítnout návrh mezinárodních zprostředkovatelů, který by umožňoval sběr povolující shromažďování hlasovacích lístků oprávněných voličů tak, aby mohli na území Kosova hlasovat v ústavním referendu a v srbských volbách konaných dne 3. dubna 2022, jako tomu bylo dříve, čímž porušila závazek vlády chránit občanská a politická práva všech svých občanů, včetně členů menšinových skupin;

52.

apeluje na Srbsko i Kosovo, aby se intenzivněji snažily o řešení problému pohřešovaných osob, zjednání spravedlnosti u válečných zločinů a také o povolení přístupu do příslušných lokalit, kde se ostatky pohřešovaných osob nacházejí; vyzývá kosovskou vládu, aby se těmito tématy rovněž zabývala v rámci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou a aby navázala spolupráci mezi Kosovem a Srbskem; zdůrazňuje, že prioritou by mělo být vytvoření zvláštního soudu pro poválečné zločiny a spolupráce s ním; vyjadřuje hlubokou soustrast rodinám pohřešovaných osob a naléhavě vyzývá vládu, aby věnovala zvláštní pozornost jejich informování a uplatňování citlivějšího způsobu komunikace;

53.

vyjadřuje politování nad destabilizačními činnostmi na hranicích na severu Kosova v září 2021; důrazně odsuzuje srbské vojenské hrozby a vyzývá Kosovo a Srbsko, aby všechny otázky řešily prostřednictvím dialogu; vyjadřuje politování nad několika případy, kdy nebyl úředníkům povolen na území Kosova nebo Srbska vstup; vyzývá obě strany, aby ke všem návštěvám přistupovaly způsobem, který je pro proces normalizace prospěšný;

54.

připomíná, že je třeba otevřít archivy jugoslávských tajných služeb (UBDA) a tajných služeb Jugoslávské lidové armády (KOS) v celém regionu, aby bylo možné důkladně prozkoumat a řešit zločiny a aktivity zločineckých organizací komunistické éry; konstatuje, že transparentní nakládání s minulostí je krokem v dalším budování demokracie, odpovědnosti a institucionální síly v regionu západního Balkánu jako celku;

55.

znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o ustavení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie (RECOM); zdůrazňuje význam činnosti, kterou vykonává Regionální úřad pro spolupráci mládeže (RYCO), a vítá aktivní účast Kosova; vítá nedávné úspěšné zahájení programu RYCO, který se týká dvoustranných výměn mezi školními třídami na západním Balkáně; opakuje, že je třeba oslovit mladé lidi ze severních obcí a začlenit je do sociálně-ekonomických struktur země;

56.

velmi vítá skutečnost, že Kosovo a Srbsko přijaly plán pro provádění smluv o energetice, což představuje významné pokročení dialogu zprostředkovaného EU s cílem získat konkrétní výsledky pro všechny občany;

57.

vítá zahájení uplatňování zóny bezplatného roamingu na celém západním Balkáně, včetně Kosova, od 1. července 2021, což zlepšilo konektivitu a přineslo občanům a podnikům v daném regionu hmatatelné a konkrétní výhody; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby spolupracovaly s orgány zemí západního Balkánu s cílem odstranit poplatky za roaming mezi západním Balkánem a Evropskou unií;

58.

oceňuje kulturní a mládežnické iniciativy, jako je každoroční přeshraniční kulturní festival „Mirëdita, Dobar Dan!“, který podporuje spolupráci mezi umělci a aktivisty z Kosova a Srbska; vybízí kosovské a srbské orgány, a to i na místní úrovni, aby tyto pozitivní iniciativy dále rozvíjely a aby využívaly kulturní dědictví jako prostředek ke sbližování různých komunit; vybízí k vytvoření nadnárodního a vícejazyčného veřejnoprávního subjektu vysílání, který by podporoval mír a usmíření mezi zeměmi západního Balkánu, po vzoru ARTE;

59.

žádá EU, aby dále posílila spolupráci v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti, veřejnou diplomacii a mezinárodní partnerství s cílem dosáhnout pokroku při usmíření; vítá obnovenou angažovanost spojenců EU, zejména jmenování zvláštních vyslanců USA, Spojeného království a Německa pro západní Balkán; vyzývá je, aby se zapojili do úzké spolupráce a koordinace s vyslancem EU s cílem posílit pákový efekt a poskytovat soudržné poradenství a podporu;

60.

uznává, že jednotky KFOR a zúčastněné státy významně přispívají k budování a udržování bezpečného a chráněného prostředí pro všechny občany Kosova a také k usnadnění evropsko-atlantické integrace západního Balkánu; připomíná význam mise KFOR pro pokračující rozvoj kosovských bezpečnostních sil prostřednictvím poskytování poradenství, odborné přípravy a budování kapacit;

61.

vyzývá Komisi a úřad EU v Kosovu, aby zintenzivnily své úsilí o větší zviditelnění a o propagaci smyslu, úsilí a přínosů užšího partnerství mezi EU a Kosovem;

Hospodářské a sociální reformy

62.

vítá pozitivní vývoj hospodářského růstu Kosova; vítá skutečnost, že Kosovo bude mít rovněž prospěch z jednotného digitálního trhu EU vzhledem k velkému potenciálu digitalizace pro rozvoj kosovského hospodářství;

63.

vítá kroky, které vláda podnikla s cílem omezit neformální ekonomiku; lituje však skutečnosti, že rozsáhlá neformální ekonomika Kosova nadále brzdí rozvoj jeho soukromého sektoru; bere na vědomí existenci strategie a odpovídajícího akčního plánu, které mají řešit hlavní příčiny neformality, vyzývá však k účinnějšímu provádění; všímá si toho, že vysoké procento kosovského HDP tvoří příliv soukromých převodů finančních prostředků;

64.

chválí Kosovo za úspěšné zvládání pandemie COVID-19, včetně procesu očkování; oceňuje, že Kosovo zakoupilo pouze očkovací látky proti onemocnění COVID-19 vyrobené a certifikované v EU/ Spojeném království a USA a že pokračuje práce na tom, aby se v Kosovu mohl používat evropský digitální certifikát COVID;

65.

vítá mimořádná opatření vlády a vytvoření 25 000 nových pracovních míst prostřednictvím balíčku opatření na podporu oživení; zdůrazňuje však, že pomoc skupinám nejvíce postiženým pandemií byla omezená; vybízí Kosovo, aby v souvislosti s pandemií poskytovalo dobře cílenou a dočasnou fiskální podporu zranitelným domácnostem a podnikům; zdůrazňuje, že oživení po pandemii bude do značné míry záviset na schopnosti orgánů řešit strukturální problémy a na účinném provádění balíčků hospodářské podpory;

66.

vítá vyplacení balíčku makrofinanční pomoci v souvislosti s onemocněním COVID-19, jehož cílem je zmírnit hospodářské dopady pandemie a zachovat makroekonomickou stabilitu, jakož i uvolnění 14,2 miliardy EUR z NPP III na podporu partnerů ze západního Balkánu při plnění požadavků na členství v Evropské unii;

67.

zdůrazňuje, že pro hospodářské oživení a rozvoj zůstává nezbytné provést základní i strukturální reformy, neboť úsilí o boj proti korupci, zlepšení právního státu, zvýšení transparentnosti a posílení institucí a sociálního dialogu rovněž přispěje k přilákání přímých zahraničních investic do země; vyzývá Kosovo, aby dosáhlo většího souladu s acquis EU v oblasti jednotného trhu, a vyzývá kosovské orgány a Komisi, aby dále podporovaly malé a střední podniky s cílem vytvořit silnější a odolnější hospodářství;

68.

zdůrazňuje, že nedostatečné a nespolehlivé dodávky elektřiny jsou jedním z faktorů omezujících konkurenceschopnost Kosova a že nedostatečná energetická bezpečnost vede ke značným nákladům pro podniky a představuje významnou překážku pro přilákání kvalitních přímých zahraničních investic; naléhavě vyzývá Kosovo, aby zvýšilo úsilí o využití možnosti zlepšit energetickou účinnost;

69.

naléhavě vyzývá orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí reformovat vzdělávací systém, tak aby studentům zajistil dovednosti a znalosti vyžadované na trhu práce; zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit kvalitu a relevantnost vzdělávacího systému s cílem zvýšit zaměstnanost a zmírnit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; vyzývá příslušné aktéry, aby do navrhování a provádění opatření na podporu zaměstnanosti a vzdělávání zapojili příslušníky menšinových skupin a aby zajistili rovné a nediskriminační státní vzdělávání v menšinových jazycích;

70.

požaduje zvýšené úsilí o začlenění žen na trh práce, a zejména řešení nedostatečného uplatňování práv pracujících žen, genderových stereotypů, genderové nerovnováhy a rozdílů v odměňování žen a mužů na trhu práce; poukazuje na významné genderové rozdíly v účasti na trhu práce a v kvalitě práce, na nedostatečná opatření týkající se sexuálního obtěžování na pracovišti, diskriminaci v právních předpisech týkajících se mateřské dovolené a na nedostatečné kapacity v oblasti péče o děti a předškolního vzdělávání; vítá rostoucí počet stipendií pro studentky v oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika);

71.

je znepokojen pokračující emigrací a demografickým poklesem, které připravují Kosovo o tolik potřebné vysoce kvalifikované pracovníky, včetně zdravotníků, což má negativní dopad na systém zdravotní péče, a vyzývá Kosovo, aby k řešení těchto problémů zavedlo komplexní socioekonomická opatření; vítá zahájení reforem ke zlepšení kapacity služeb zaměstnanosti v Kosovu a provádění příslušných aktivních politik na trhu práce, a to i pokud jde o zvyšování kvalifikace a profesní přípravu na pracovišti;

72.

opětovně žádá Komisi, aby vypracovala regionální strategii, která by řešila přetrvávající nezaměstnanost mladých lidí a emigrační nárůst na základě toho, že by se zaměřila na problémy vyplývající z nesouladu mezi vzdělávacím systémem a dovednostmi potřebnými na pracovním trhu, zlepšila by kvalitu výuky a zajistila dostatečné prostředky pro aktivní opatření na trhu práce a programy odborného vzdělání i odpovídající služby zařízení pro péči o děti a předškolní výchovu; vybízí k rozšíření stipendijního programu Evropské univerzity tak, aby zahrnoval i studenty ze zemí západního Balkánu a studenty ze zemí evropského sousedství;

73.

vyzdvihuje nutnost investovat do digitalizace, protože to je způsob, jak minimalizovat digitální propast a zajistit rovný přístup k internetu, a to i pro nejzranitelnější skupiny a obyvatele venkovských oblastí; poukazuje na velký potenciál mladých obyvatel Kosova a na potenciál digitalizace pro rozvoj kosovského hospodářství; oceňuje, že mladí Kosované mají pokročilé znalosti v oblasti informačních a komunikačních technologií, a mohli by proto vytvořit příští evropské Silicon Valley;

74.

vybízí Kosovo, aby transformovalo odvětví zemědělství s cílem zvýšit místní produkci potravin a snížit dovoz základních potravin;

75.

vyzdvihuje potřebu zefektivnit systém sociálního zabezpečení a vytvořit soudržný, spravedlivý a finančně dostupný systém náhrad ve veřejném sektoru; vítá záměr kosovské vlády zabývat se revizí důchodového systému pro válečné veterány;

76.

bude pečlivě monitorovat dohodu o převozu odsouzených z Dánska za účelem výkonu trestu v nápravných střediscích Kosova, která vstupuje v platnost v roce 2023; vyzývá k tomu, aby podmínky a řízení této dohody byly plně transparentní, a vybízí příslušné kosovské orgány, aby řešily případné rozdíly ve vazebních podmínkách v kosovských zařízeních mezi dánskými a kosovskými odsouzenými;

Životní prostředí, energetika a doprava

77.

poukazuje na to, že je třeba řešit změnu klimatu v souladu s klimatickými ambicemi EU a urychlit přechod na klimaticky neutrální, odolné, udržitelné a oběhové hospodářství účinně využívající zdroje, jelikož pokrok v těchto oblastech a soulad se standardy EU zůstává na nízké úrovni;

78.

vyzývá vládu, aby ve spolupráci s občanskou společností urychlila svou práci na energetické strategii na období let 2022–2030 a zaměřila se při tom zejména na udržitelné a cenově dostupné dodávky energie, zvýšenou energetickou účinnost a další diverzifikaci zdrojů energie v souladu s agendou Zelené dohody pro Evropu a s Pařížskou dohodou; vyjadřuje politování nad tím, že se zveřejnění strategie neustále zpožďuje;

79.

opakuje své znepokojení nad tím, že převážná většina kosovské energie pochází z uhlí, a vyzývá ke zrušení všech dotací na uhlí, které nejsou v souladu s právními předpisy, k decentralizaci výroby energie a k přechodu na obnovitelné zdroje energie; uznává, že je třeba plně začlenit severní část Kosova do systému fakturace;

80.

vybízí Kosovo, aby reformovalo a otevřelo svůj trh s energií, a to i pokud jde o maloobchod s elektřinou, s cílem poskytnout spotřebitelům možnost volby a ukončit stávající monopol v tomto odvětví; vítá otevření nové teplárny ve městě Gjakova financované z fondů EU, která je jedinou kosovskou teplárnou fungující na biomasu a která by měla snížit znečištění v této oblasti o více než 90 %;

81.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad kvalitou ovzduší ve většině městských oblastí Kosova; zdůrazňuje zejména, že Kosovo v posledních letech porušuje stropy pro látky znečišťující ovzduší, které vážně ohrožují zdraví kosovských občanů; vyzývá Kosovo, aby dodržovalo svůj národní plán snižování emisí v souladu s požadavky směrnice o průmyslových emisích (9);

82.

vyzdvihuje potřebu zdravého životního prostředí a ochrany vodních zdrojů a ekosystémů, se zvláštním zaměřením na řeky, pro rozvoj zemědělství a lepší zabezpečení potravin a vody; oceňuje úsilí o zlepšení kvality správy povodí a souvisejících povolení; vítá rozhodnutí kosovského Nejvyššího soudu o pozastavení povolení na vodu pro vodní elektrárnu v obci Štrpce; vyzývá k zastavení všech projektů přehrad v chráněných oblastech, včetně budoucích lokalit sítě Natura 2000 (soustava Smaragd);

83.

zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit nakládání s odpady, zejména třídění odpadu a recyklaci, a že je třeba zavést opatření v oblasti oběhového hospodářství s cílem snížit odpad;

84.

připomíná svou výzvu provést politiky v oblasti udržitelné veřejné dopravy a mobility a řešit dlouhodobé nedostatky v oblasti infrastruktury; vítá plány na modernizaci železnic prostřednictvím půjček od Evropské banky pro obnovu a rozvoj a grantů EU;

85.

vítá přijetí hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán ve výši 3,2 miliardy EUR a vyzývá Kosovo, aby jej účinně využívalo; vítá probíhající přípravu pěti stěžejních projektů v oblasti energetiky, infrastruktury a čisté vody a ovzduší, včetně úseku „Priština-Merdare“ na „Dálnici míru“, a přípravu nových investic do zásobování vodou a čištění odpadních vod;

86.

vítá operace kosovské policie ve spolupráci s misí EULEX s cílem znemožnit nezákonnou těžbu dřeva v celém Kosovu; vybízí příslušné orgány a donucovací orgány na severu a na jihu země, aby posílily svou spolupráci v boji proti této a další trestné činnosti;

o

o o

87.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Kosova.

(1)  Úř. věst. L 71, 16.3.2016, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 195, 27.7.2017, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 197, 4.6.2021, s. 114.

(4)  Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 877.

(6)  Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 129.

(7)  Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 149.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0506.

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/130


P9_TA(2022)0286

EU a obrana multilateralismu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o EU a obraně multilateralismu (2020/2114(INI))

(2023/C 47/10)

Evropský parlament,

s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila bývalá místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová,

s ohledem na společné sdělení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise Evropskému parlamentu a Radě o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech (JOIN(2021)0003),

s ohledem na společné sdělení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě nazvané „Nová agenda EU a USA pro globální změnu“ (JOIN(2020)0022),

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. července 2021 o prioritách EU v rámci OSN na 76. zasedání Valného shromáždění OSN,

s ohledem na společné sdělení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 25. března 2020 o akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 (JOIN(2020)0005), zejména na kapitolu 3 věnovanou podpoře celosvětového systému v oblasti lidských práv a demokracie a její podkapitolu 3.1 o multilaterální spolupráci, která má uvést do praxe závazek EU k silnému multilaterálnímu systému lidských práv,

s ohledem na revidované znění politického prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, dohodnutého na úrovni vyjednavačů dne 17. října 2019,

s ohledem na akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost na období 2019–2024 a na akční plán EU pro rovnost žen a mužů III (GAP III) ze dne 25. listopadu 2020,

s ohledem na závěry Rady ze dne 22. února 2021 o prioritách EU ve fórech OSN pro lidská práva v roce 2021,

s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN z roku 2021 nazvanou „Náš společný program“ (Our Common Agenda),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o úloze EU při prosazování širšího transatlantického partnerství (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (2),

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 9. června 2021 k 75. a 76. zasedání Valného shromáždění OSN (3),

s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení ze dne 10. prosince 2003 a na závěry Rady o nových směrech činnosti Evropské unie v oblasti boje proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů ze dne 17. prosince 2008,

s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2021 místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se politických vztahů a spolupráce mezi EU a Tchaj-wanem (4),

s ohledem na závěry Rady ze dne 24. ledna 2022 o posunutí strategického partnerství OSN a EU pro mírové operace a řešení krizí na vyšší úroveň: priority na období let 2022–2024,

s ohledem na Pařížskou dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu,

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu pro posílení postavení žen přijaté v Pekingu a na následující závěrečné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5, + 10, + 15 a + 20 o nových opatřeních a iniciativách pro provádění Pekingské deklarace a akční platformy, které byly přijaty dne 9. června 2000, 11. března 2005, 2. března 2010 a 9. března 2015,

s ohledem na globální strategii OSN pro boj proti terorismu, kterou v září 2006 přijalo Valné shromáždění a která bude brzy aktualizována,

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) přijatou dne 31. října 2000,

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 65/276 přijatou dne 3. května 2011 o účasti EU na činnosti OSN,

s ohledem na čtyři společná prohlášení EU a OSN na Valném shromáždění OSN v září 2018,

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech (5),

s ohledem na rámcovou dohodu mezi Evropskou unií a Organizací spojených národů ze dne 29. září 2020 o poskytování vzájemné podpory v souvislosti s jejich misemi a operacemi v místě působení;

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o závěrech ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 24.–25. března 2022, včetně aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování (7),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0172/2022),

A.

vzhledem k tomu, že světový řád je čím dál nestabilnější, polarizovanější a čím dál více poznamenaný konkurenčními programy a politickými postoji i rostoucím rizikem roztříštěnosti předpisů a soutěže v oblasti regulačních norem; vzhledem k tomu, že demokracie, lidská práva a právní stát se v různých oblastech světa ocitají v čím dál větším ohrožení; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv a občanští aktivisté čelí v důsledku své legitimní činnosti narůstajícím hrozbám a rizikům;

B.

vzhledem k tomu, že multilaterální řád byl vybudován tak, aby čelil výzvám naší doby, jako je hlad a extrémní chudoba, nerovnost, zhoršování stavu životního prostředí, nemoci, hospodářské otřesy a předcházení konfliktům; vzhledem k tomu, bylo dosaženo významného pokroku, avšak v posledním desetiletí pozorujeme v řadě oblastí zhoršení situace;

C.

vzhledem k tomu, že je třeba obnovit společenskou smlouvu a znovu vybudovat důvěru;

D.

vzhledem k tomu, že v září 2015 se všechny země zavázaly k ambicióznímu programu pro společné řešení globálních výzev, který je součástí Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030;

E.

vzhledem k tomu, že i když multilateralismus zůstává nejlepším organizačním systémem pro řešení globálních výzev, je třeba uznat, že je obtížné nalézt cestu k jeho účinnému provádění;

F.

vzhledem k tomu, že svět vstoupil do nové éry multipolarismu s vysokým rizikem otřesů, konfrontací a nestability, která se vyznačuje velkou geopolitickou konkurencí spojenou s netradičními hrozbami a konflikty, jako jsou hybridní a kybernetické útoky, hybridní válčení a dezinformace, k nimž často dochází mimo pozornost veřejnosti, ale mají významné důsledky pro bezpečnost EU i globální bezpečnost a pro něž nemáme k dispozici vhodné nástroje k jejich potírání a reakci na ně; vzhledem k tomu, že hrozí, že schopnost stávajícího multilaterálního systému zajistit účinná a inkluzivní řešení nebude stačit k řešení současných globálních výzev;

G.

vzhledem k tomu, že světový řád se zároveň ve stále větší míře potýká s politickými otázkami a výzvami, které vyžadují opatření na mezinárodní úrovni, včetně účinného globálního politického dialogu, spolupráce a sbližování postojů s cílem nalézt udržitelná řešení, která mohou přinést výsledky, koordinovaných opatření a společných norem v rámci řádu založeného na pravidlech, který může účinně přinést výsledky ve prospěch všech a podporovat lidská práva a právní stát; vzhledem k tomu, že tyto normy by měly přispívat k mezinárodnímu míru, stabilitě a udržitelnému rozvoji; vzhledem k tomu, že EU stojí za mezinárodním právem a normami;

H.

vzhledem k tomu, že svět je propojenější, což zvyšuje vzájemnou závislost aktérů na mezinárodní scéně a komplikuje výzvy; vzhledem k tomu, že výsledné víceúrovňové problémy vyžadují společná opatření, pružné struktury a zapojení všech zúčastněných stran;

I.

vzhledem k tomu, že současný multilaterální řád vychází z celosvětového řádu po roce 1945, který nemusí nutně plně odrážet dnešní svět, neboť ne všichni stávající globální aktéři byli při navrhování multilaterální architektury řádně zohledněni;

J.

vzhledem k tomu, že od celosvětových politik a norem v oblasti kontroly zbraní, odzbrojení a nešíření zbraní se upouští a jsou oslabovány v době, kdy se zvyšuje objem prodeje konvenčních zbraní, zvyšuje se míra autonomie zbraňových systémů a dochází k investicím do nových zbraní hromadného ničení;

K.

vzhledem k tomu, že multilateralismus jako mírový prostředek organizace vztahů mezi svrchovanými státy je pod stále větším tlakem, což je částečně způsobeno změnami v mezinárodním uspořádání, jako je nástup nových aktérů na světovou scénu a z nich pocházející hybridní hrozby, napětím, jež pramení z povahy multilaterálních institucí a potřeby reformovat instituce, které existují už několik desetiletí, rostoucí propastí mezi veřejným míněním a institucemi, vzestupem antiglobalizačních nálad, úpadkem tradičně dominantních geopolitických mocností a následným úpadkem globálních svobod a demokracie; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a její bezprecedentní dopad na mezinárodní společenství tyto změny posílily a urychlily; vzhledem k tomu, že stojíme na prahu nové éry, kdy hrozí narušení více než sedmdesáti let pokroku a relativního míru a upevnění autoritářské politiky, která usiluje o oslabení mezinárodního řádu založeného na mezinárodním právu a zásadách právního státu, odpovědnosti, demokracie a lidských práv, genderové rovnosti a rozmanitosti; vzhledem k tomu, že kombinace národních populistických impulsů, rozdílných a měnících se cílů a neexistence metod provádění pravidel a odpovědnosti staví multilaterální systém před tři související krize, a sice krize moci, relevance a legitimity, které jsou výsledkem nedostatku politické vůle a koordinace, zejména na Západě;

L.

vzhledem k tomu, že krize multilateralismu může být příležitostí k obnovení konsenzu ve věci mezinárodního řádu založeného na multilateralismu a právním státu prostřednictvím účinné spolupráce, solidarity a koordinace; vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat iniciativy zaměřené na začlenění názorů občanské společnosti do rozhodovacích procesů v multilaterálních fórech, jako je OSN; vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat zřízení Parlamentního shromáždění Organizace spojených národů (UNPA) v rámci systému OSN s cílem zvýšit demokratický charakter, demokratickou odpovědnost a transparentnost globální správy;

M.

vzhledem k tomu, že multilateralismus potřebuje rychlé oživení, aby bylo možné tuto mnohorozměrnou a mnohotvárnou krizi řešit; vzhledem k tomu, že k naléhavým výzvám, jimž svět nyní čelí, patří hrozby pro mír a bezpečnost, ohrožení základních svobod a demokracie, změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti, zhoršování stavu životního prostředí, řízení rizik katastrof, celosvětové výzvy v oblasti veřejného zdraví, nárůst protekcionismu, dezinformace, zahraniční vměšování, rovnost žen a mužů, udržitelný rozvoj a prohlubování chudoby a nerovností na celosvětové úrovni; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství může nalézt trvalé a udržitelné odpovědi na tyto a budoucí výzvy pouze prostřednictvím posíleného multilaterálního řádu a politického vedení;

N.

vzhledem k tomu, že v zájmu oživení a obrany multilateralismu musí EU pomáhat udržovat multilaterální instituce a mezinárodní organizace v chodu, aby mohly řádně fungovat, a zároveň usilovat o hlubší spolupráci s podobně smýšlejícími partnery s cílem bojovat za své hodnoty a zájmy; vzhledem k tomu, že tyto koalice se mění v závislosti na daných problémech a neměly by ohrožovat stávající instituce; vzhledem k tomu, že EU by měla usilovat o vytváření otevřených koalic namísto exkluzivních klubů; vzhledem k tomu, že EU musí nalézt nové způsoby, jak spolupracovat se zeměmi globálního Jihu na rovnoprávném základě, tedy jako s rovnocennými partnery;

O.

vzhledem k tomu, že změna klimatu a pandemie COVID-19 ukázaly celosvětový význam a politickou prvořadost globálních veřejných statků, jako je mimo jiné inkluzivní, bezpečný a spolehlivý přístup ke zdravotní péči, čistému ovzduší a pitné vodě, potravinám a dalším zdrojům, vzdělávání, technologiím a kyberprostoru; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 nám připomněla zjevnou skutečnost, a sice že tváří v tvář pandemii je náš řetězec zdravotní bezpečnosti pouze tak silný, jak silné je zdravotnictví v zemi, která je na tom v tomto ohledu nejhůře; vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 je hrozbou pro lidi a hospodářství na celém světě; vzhledem k tomu, že přístup ke globálním veřejným statkům a politická opatření usilující o standardizaci a rozšíření tohoto přístupu napříč zeměmi a komunitami vyžadují globální spolupráci v oblasti cílů, minimálních společných norem a aktivní podpory nejzranitelnějších zemí a komunit; vzhledem k tomu, že to vyžaduje účinnou multilaterální agendu zaměřenou na globální veřejné statky a struktury správy, které budou přístup k těmto statkům posilovat; vzhledem k tomu, že účinný politický dialog, spolupráci a poskytování přístupu ke globálním veřejným statkům nemůže a nesmí být za žádných okolností oddělen od podpory a ochrany základních práv a důstojnosti a od úsilí o emancipaci všech lidí, zejména těch nejzranitelnějších; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 poukázala na význam práce WHO a na schopnost této organizace rychle a účinně řídit reakci na pandemii, a zároveň odhalila obavy, například v souvislosti s pokusy o vměšování se do jejích opatření přijatých za tímto účelem a v souvislosti s pokusy o zmanipulování těchto opatření;

P.

vzhledem k tomu, že terorismus je i nadále jednou z nejvážnějších hrozeb pro mír a mezinárodní bezpečnost;

Q.

vzhledem k tomu, že rostoucí asertivita autoritářských a totalitních režimů a neliberálních vlád na multilaterálních fórech a v mezinárodních organizacích, mimo jiné prostřednictvím jejich pokusů o oslabení a přepsání mezinárodních norem a silného zapojení do řízení a rozhodovacích procesů v příslušných mezinárodních organizacích a multilaterálních fórech, může vést k asymetrickým, méně účinným a předpojatým politickým reakcím, k tomu, že pro všechny členy mezinárodního společenství již nebudou platit rovné podmínky, a k mnohem slabšímu závazku mezinárodního společenství k obraně a prosazování univerzálních hodnot a všeobecných práv; vzhledem k tomu, že individuální agendy, jednostranné kroky i nedostatečná angažovanost a podpora multilaterálních řešení mohou dále oslabovat multilateralismus jakožto základní organizační zásadu řešení nadnárodních výzev; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je nezbytné znovu potvrdit hodnotu správy založené na pravidlech, mezinárodní spolupráce a závazku k dodržování základních práv a skutečně rovných podmínek pro všechny členy mezinárodního společenství; vzhledem k tomu, že pro dosažení těchto cílů budou klíčové příslušné mezinárodní organizace a multilaterální fóra; vzhledem k tomu, že tyto cíle nejen umožní účinnější pozitivní politický dopad na globální výzvy, ale také omezí riziko konfliktů a budou jim bránit;

R.

vzhledem k tomu, že EU by měla více než kdy dříve investovat do posilování multilaterálních organizací jako jedné z priorit své společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); vzhledem k tomu, že strategický kompas EU přisuzuje velký význam mezinárodním a multilaterálním partnerstvím jako jednomu ze základních pilířů SBOP;

S.

vzhledem k tomu, že k řešení zahraničního nepřátelského vměšování je zapotřebí multilaterální spolupráce podobně smýšlejících partnerů;

T.

vzhledem k tomu, že zpráva generálního tajemníka OSN nazvaná „Náš společný program“, která byla předložena Valnému shromáždění OSN v září 2021 a kterou Valné shromáždění uvítalo v listopadu 2021, a která byla vypracována na základě rozsáhlého konzultačního procesu zahrnujícího členské státy OSN, významné odborníky, mladé lidi, občanskou společnost, příslušné zainteresované strany a občany, jakož i systém OSN a jeho mnohé partnery, potvrzuje potřebu účinnějšího, inkluzivnějšího a vzájemně propojeného multilateralismu založeného na pravidlech pro budoucnost; vzhledem k tomu, že to bude mít zásadní význam pro systém OSN a další multilaterální fóra, aby i nadále byly účinným fórem pro globální konzultace a rozhodování; vzhledem k tomu, že v této souvislosti má EU jedinečné postavení k tomu, aby podporovala OSN a další příslušné mezinárodní organizace v procesu reforem a při oživování jejich schopnosti dosahovat výsledků a navázat kontakt s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou mladí lidé nebo komunity nejvíce zasažené změnou klimatu, s to i na místní a regionální úrovni; vzhledem k tomu, že EU by se přitom měla chopit příležitosti a konstruktivně a účinně spolupracovat s konkurenčními mocnostmi a zároveň si zachovat pevný postoj, pokud jde o základní práva a svobody, prosazovat sociální a politický model založený na univerzálních hodnotách a usilovat o užší spolupráci a koordinaci s podobně smýšlejícími zeměmi s cílem posílit nadřazenost univerzálních hodnot a základních práv a prosazovat účinná řešení globálních výzev; vzhledem k tomu, že parlamentní diplomacie bude klíčovou složkou posilování inkluzivního, propojeného a účinného multilateralismu založeného na pravidlech;

U.

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou i nadále plně odhodlány prosazovat multilateralismus, globální správu, podporu základních hodnot OSN jakožto nedílnou součást vnější politiky EU a tři pilíře systému OSN: lidská práva, mír a bezpečnost a rozvoj;

V.

vzhledem k tomu, že EU a OSN nadále úzce spolupracují ve více než 170 zemích s cílem zlepšovat ochranu lidských práv pro všechny, omezit hlad a podvýživu, předcházet krizím a překonávat je, budovat demokratické společnosti podporující začlenění, poskytovat základní služby, podporovat zelený růst a důstojná pracovní místa a zajistit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji;

W.

vzhledem k tomu, že úloha a nástroje Parlamentu v oblasti parlamentní diplomacie, mediace a dialogu mohou aktivně přispívat k posílení multilateralismu;

X.

vzhledem k tomu, že nový Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (finanční nástroj Globální Evropa) ve spojení s přístupem „tým Evropa“ a strategií Global Gateway dává EU a jejím členským státům možnost synergicky sdružovat zdroje, lépe koordinovat pomoc a vytvářet ve vnější činnosti EU pozitivní dopad, a to i prostřednictvím multilaterálních fór, přičemž zohledňují potřeby partnerských zemí, mimo jiné prostřednictvím neustálé a posílené spolupráce s OSN na místě; vzhledem k tomu, že EU by měla přednostně poskytovat pomoc zemím s řádnou správou věcí veřejných, které dodržují demokratické zásady a lidská práva; vzhledem k tomu, že nový finanční nástroj Globální Evropa zavádí politický dialog na vysoké úrovni mezi Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Parlamentem o programových prioritách, přičemž Parlament má příležitost znovu propojit tuto politiku a programový dialog se svými politickými kontakty a konzultacemi se třetími zeměmi, a posílit tak prostřednictvím své parlamentní diplomacie a kontaktů schopnost EU pomáhat příslušným třetím zemím a pozitivně je ovlivňovat;

Y.

vzhledem k tomu, že má-li EU vystupovat jednotně, musí být v rozhodovacím procesu v oblasti zahraničních věcí provedeny podstatné změny; vzhledem k tomu, že jednomyslné rozhodování pouze omezuje schopnost EU působit jako silný aktér na mezinárodní scéně, a vzhledem k tomu, že ESVČ a členské státy by se měly dohodnout na hlasování kvalifikovanou většinou o zahraničněpolitických otázkách, neboť se jedná o účinnější formu rozhodování;

Obnovení multilateralismu zakotveného v základních hodnotách EU

1.

vítá společné sdělení Komise a vysokého představitele, místopředsedy Komise Parlamentu a Radě o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech; domnívá se, že toto sdělení přímo výrazně přispívá k úvahám o směrování zahraniční politiky EU, od jejího důležitého, avšak obecnějšího závazku k účinnému multilateralismu, jak je definován v evropské bezpečnostní strategii z roku 2003, k uvědomění si potřeby spojit hodnotu a cíl účinného multilateralismu se zásadovým pragmatismem a potřebu prosazovat a chránit zájmy a hodnoty EU, jak je stanoveno v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky EU z roku 2016, jakož i k dalšímu rozvíjení těchto úvah; připomíná, že nejlepší strategií na obranu multilateralismu je jeho obnova tak, aby byl relevantnější, odolnější a účinnější;

2.

podporuje prohlášení uvedené ve společném sdělení, a sice že Rada musí použít ustanovení Smlouvy, která umožňují konstruktivní zdržení se hlasování a přijímání rozhodnutí o záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky kvalifikovanou většinou; zdůrazňuje, že v budoucích změnách Smluv o EU je třeba zakotvit hlasování o zahraničněpolitických otázkách kvalifikovanou většinou, což by EU umožnilo stát se účinnějším globálním aktérem;

3.

souhlasí s Komisí a místopředsedou Komise, vysokým představitelem, že je třeba, aby EU byla při prosazování svých zájmů a univerzálních hodnot, na nichž je založena, asertivnější, a proto souhlasí s tím, že je třeba, aby EU hájila a posilovala tyto hodnoty, řád založený na pravidlech a multilateralismus jako prostředek k zajištění rovných podmínek pro mezinárodní společenství, poskytnutí platformy pro inkluzivní politický dialog, spolupráci a sbližování a k dosažení politických reakcí s celkovou podporou mezinárodního společenství, jež mohou skutečně přinést výsledky;

4.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby EU posílila svůj soubor nástrojů pro vnější činnost a diplomacii pomocí vlastních autonomních nástrojů, zvýšila svou schopnost stát se globálním aktérem a vystupovat jednotně s cílem lépe bránit multilateralismus, což by mělo zahrnovat vytvoření Evropské diplomatické akademie, jak nedávno požadoval Parlament; opakuje svou výzvu, aby byl „Nový evropský Bauhaus“ začleněn jako nový nástroj do souboru nástrojů vnější činnosti EU a jako užitečný kulturní a veřejný diplomatický nástroj, který má zásadní význam pro prosazování multilaterálního řádu založeného na hodnotách a pro posílení mezinárodních partnerství;

5.

poukazuje na schopnost EU navrhovat velmi účinné a inkluzivní regulační normy pro svůj jednotný trh a domnívá se, že EU by měla rovněž v rámci své vnější činnosti usilovat o prosazování takovýchto norem jakožto paradigmatu a příspěvku k diskusím o účinných celosvětových regulačních normách; připomíná článek 24 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), v němž se uvádí, že „členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity“ a že se zdrží „jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích“; je znepokojen činností některých členských států, jako je vedení dvoustranných diplomatických iniciativ se třetími zeměmi, které mohou být v rozporu s ustanoveními článku 24 Smlouvy o EU;

6.

domnívá se, že EU musí i nadále vystupovat jako neochvějný klíčový zastánce multilateralismu ve světě a vyvarovat se kroků, které tyto cíle ohrožují; dochází však k závěru, že EU musí reagovat na globální síly, jako je větší roztříštěnost, účelové využívání obchodu a protekcionismus, aby si zachovala své konkurenční výhody;

7.

domnívá se, že EU by měla využít úsilí k nalezení řešení globálních problémů, jako je změna klimatu, nebo k podpoře stability a míru jakožto východiska pro širší diplomatické vztahy se třetími zeměmi, s nimiž nemusí být možné okamžitě navázat dialog a spolupráci v jiných oblastech politiky;

8.

vyzývá EU, aby byla při řešení rostoucích globálních výzev asertivnější a strategičtější; zdůrazňuje, že v kontextu rychle se měnící geopolitické situace se svět nachází na rozcestí a hrozí, že multilaterální instituce ovládnou nedemokratické režimy; vyzývá k tomu, aby byl na multilaterálních fórech přijat pevný závazek k ochraně demokracie a základních práv založený na konkrétních opatřeních;

9.

připomíná, že EU má v téměř všech mezinárodních organizacích a multilaterálních fórech status pouhého pozorovatele a že tato situace neodráží ani rozsah pravomocí EU, ani rostoucí význam nadnárodních regionálních organizací v celosvětovém rozhodovacím procesu; domnívá se, že účinné působení EU na globální scéně je úzce spojeno s jejím statusem v multilaterálních fórech a organizacích; vyzývá proto členské státy, aby našly politickou vůli k posílení postavení EU v multilaterálních organizacích a fórech a aby pro tuto změnu statusu získaly podporu třetích zemí, aby EU mohla skutečně dostát svému závazku účinné obrany multilateralismu;

Posílení Organizace spojených národů a zapojení Evropské unie do jejího systému

10.

znovu vyjadřuje svou maximální podporu programu reforem, které zavedl generální tajemník OSN António Guterres, a poukazuje na to, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku, zejména pokud jde o začleňování žen, mladých lidí a osob ve zranitelném postavení, jakož i o zvyšování povědomí o intersekcionalitě ve strukturách OSN; zdůrazňuje význam systému OSN, který může nadále účinně fungovat; poukazuje na hodnotu vize „jedna OSN“, již má generální tajemník OSN pro systém OSN, kde mohou být různé agentury a složky OSN skutečně propojeny a fungovat společně na základě jednotné rozpočtové a řídicí struktury a mohou posilovat dosahování cílů OSN; poukazuje zejména na posílenou úlohu místních koordinátorů OSN, kterou zavádí reforma rozvojového systému OSN, a domnívá se, že tito místní koordinátoři OSN, kteří v současné době působí ve více než 130 zemích, by měli nejen převzít vedoucí úlohu při koordinaci provádění programů OSN na místě s cílem posílit jednotnost činností OSN, ale měli by také úzce spolupracovat a konzultovat s delegacemi EU v příslušném členském státě OSN s cílem usilovat o součinnost a vzájemné posílení s tematickými a zeměpisnými programy EU pro danou zemi;

11.

znovu potvrzuje, že EU a OSN by měly úzce spolupracovat na úrovni ústředí a v regionech a zemích, kde poskytují pomoc, při výměně analýz, a sladit politické a programové plánování s cílem maximalizovat jejich vliv na dobré životní podmínky lidí a planety; připomíná, že EU může výrazně posílit dosah a dopad programů OSN ve třetích zemích a součinným způsobem definovat své plánování a pomoc, díky čemuž se rovněž posílí jejich dopad v souladu s cíli OSN; zdůrazňuje proto význam úzkých konzultací a spolupráce mezi EU a OSN a vyzývá Komisi, ESVČ a delegace EU ve třetích zemích, aby aktivně spolupracovaly a konzultovaly s OSN činnosti v oblasti politiky a programování OSN na období 2021–2027 a na další období; vyzývá OSN, aby pravidelně konzultovala s EU v ústředí OSN, ale i přímo na místě ve třetích zemích;

12.

zastává názor, že EU a OSN by měly pořádat každoroční summity s tím, že generální tajemník OSN by měl mít možnost jednat s Radou, Komisí, ESVČ a Parlamentem; vyzývá OSN, aby zajistila stálou přítomnost zástupců OSN na vysoké úrovni v Parlamentu s cílem prohloubit strukturovaný a stálý politický dialog a více zviditelnit úsilí OSN; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit politické fungování OSN, a vyzývá k silnějšímu propojení mezi OSN a regionálními organizacemi, jak zdůraznil generální tajemník OSN Guterres; zdůrazňuje, že je třeba posílit koordinaci agentur OSN s mezinárodními finančními institucemi prostřednictvím Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC); podporuje návrhy generálního tajemníka OSN Guterrese, aby v systému OSN dostali silnější hlas mladí lidé a občanská společnost;

13.

zdůrazňuje, že má-li se EU stát účinnějším globálním partnerem, který je schopen hájit multilaterální řád, musí být posílena její schopnost jednat důrazně a rychle jako spolehlivý garant bezpečnosti; vyzývá proto Radu a Komisi, aby důkladně posoudily, prozkoumaly a rozvíjely možnosti zřízení stálých mezinárodních vojenských jednotek, které by byly trvale rozmístěny a měly společný výcvik;

14.

vyzývá generálního tajemníka, aby intenzivněji usiloval o provádění strategie OSN pro rovné zastoupení žen a mužů jako základního nástroje k zajištění rovného zastoupení žen v systému OSN na všech úrovních hierarchie; připomíná, že od založení OSN v roce 1945 nebyla do funkce generálního tajemníka OSN jmenována žádná žena; poukazuje na to, že je obecně zapotřebí, aby byly v mezinárodních organizacích spravedlivě zastoupeny ženy a marginalizované skupiny, a že je třeba, aby byly mezinárodní organizace rozmanitější; důrazně podporuje program pro mladé lidi, mír a bezpečnost a jeho cíl dát mladým lidem více prostoru při rozhodování na místní, vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni;

15.

domnívá se, že EU by měla určit orgány OSN a další multilaterální organizace, které jsou klíčové pro podporu politického dialogu, sbližování a politických řešení globálních výzev a stanovování norem, a měla by definovat jasné cíle a priority pro dialog s těmito orgány a organizacemi a pro jejich podporu včetně rozpočtové podpory; v této souvislosti připomíná, že EU a její členské státy jsou již nyní hlavními finančními přispěvateli OSN a mnoha jejích agentur a programů, avšak že toto nasazení a podpora OSN se ne vždy promítají do silnějšího vlivu EU, jejích členských států a podobně smýšlejících partnerů na klíčových pozicích v agenturách OSN nebo na multilaterálních fórech, což vzbuzuje obavy zvláště v době, kdy roste asertivita nedemokratických režimů, jako je Rusko, na těchto fórech;

16.

poukazuje na rostoucí geopolitický význam norem, zejména v oblasti technologií, a naléhavě vyzývá EU, aby jednala strategicky s cílem stát se světovou velmocí v oblasti stanovování norem na multilaterálních fórech;

17.

vyzývá EU, její členské státy a podobně smýšlející partnery, aby dále zlepšovali svou koordinaci, pokud jde o zajištění společné podpory pro kandidáty na vedoucí pozice v rámci multilaterálních fór; poukazuje na to, že je třeba koordinovat činnost s podobně smýšlejícími partnery z jiných regionů světa a že je třeba zachovat silný důraz na demokratické hodnoty s ohledem na význam zásady spravedlivého zeměpisného rozdělení vedoucích pozic;

18.

v tomto ohledu zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hraje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jako pilíř evropské bezpečnosti, a vyzývá k dalšímu posílení komplexního bezpečnostního přístupu této organizace;

19.

vyzývá EU, aby spolupracovala s OSN, regionálními organizacemi, mezinárodními fóry, jako jsou skupiny G7 a G20, a koalicemi ad hoc, jakož i v rámci těchto fór a organizací, s cílem řešit globální výzvy, kterým nyní i v budoucnu čelíme;

20.

vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby dále rozvíjeli svou strategii pro multilateralismus, mimo jiné prostřednictvím pravidelně aktualizovaných pokynů pro to, jak postupovat na různých fórech, včetně otázek, jako je reforma systému OSN a významnější úloha nebo formální zastoupení EU a vize nového globálního řádu s cílem formovat ho způsobem, který by mohl oživit multilateralismus; je přesvědčen, že EU bude muset budovat aliance s podobně smýšlejícími partnery s cílem rozvíjet multilaterální spolupráci napříč širokou škálou fór, ale že do těchto aliancí nebudou vždy zapojeni stejní aktéři, přičemž cílem musí být vždy zachování účinného systému globální správy založeného na pravidlech;

21.

opakuje své postoje k ruské útočné válce proti Ukrajině, které vyjádřil ve svých předchozích usneseních;

22.

co nejdůrazněji odsuzuje útočnou válku Ruské federace proti Ukrajině i zapojení Běloruska do této války a požaduje, aby Rusko na Ukrajině okamžitě ukončilo veškeré vojenské aktivity a bezpodmínečně stáhlo všechny síly a vojenské vybavení z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny; zdůrazňuje, že tato vojenská agrese a invaze představují závažné porušení mezinárodního práva; považuje ruskou invazi na Ukrajinu za útok nejen na svrchovanou zemi, ale i na zásady a mechanismy spolupráce a bezpečnosti v Evropě a na mezinárodní řád založený na pravidlech stanovený Chartou OSN;

23.

vítá vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva; vítá rozhodnutí mezinárodních organizací, mimo jiné v oblasti kultury a sportu, pozastavit účast Ruska; vyzývá vedoucí představitele EU a dalších států, aby vyloučili Rusko ze skupiny G20 a z dalších organizací pro multilaterální spolupráci, jako je Světová obchodní organizace, UNESCO a další, což by bylo důležitým signálem toho, že se mezinárodní společenství nevrátí k jednání s tímto státem dopouštějícím se agrese jako za normálních okolností;

24.

zdůrazňuje, že nyní musí být prioritou úplné a účinné uplatnění stávajících sankcí v celé EU a ze strany mezinárodních spojenců EU; vyzývá EU, aby k zajištění účinnosti těchto sankcí využila multilaterální fóra;

25.

vyzývá k okamžitému úplnému embargu na dovoz ropy, uhlí, jaderného paliva a zemního plynu z Ruska, k úplnému upuštění od projektů Nordstream 1 i 2 a k tomu, aby byl předložen plán na pokračující zajištění bezpečnosti dodávek energie v EU v krátkodobém horizontu; vyzývá EU, aby prostřednictvím multilaterálních fór zajistila podporu třetím zemím, které chtějí uvalit embargo na dovoz energie z Ruska;

26.

oceňuje schopnost EU a jejích členských států pracovat v systému OSN koordinovaným způsobem a zaujímat jednotné postoje, zejména v rámci Valného shromáždění OSN, Rady bezpečnosti OSN a Rady OSN pro lidská práva; oceňuje v tomto ohledu cenné koordinační úsilí delegací EU při OSN v New Yorku a Ženevě; domnívá se, že tento jednotný a synergický přístup by měl být uplatňován v každém orgánu, agentuře nebo jiné mezinárodní organizaci OSN, aby EU mohla na multilaterálních fórech jednat a plnit své úkoly jednotně; vyjadřuje politování nad tím, že z důvodu rozsáhlého využívání práva veta není Rada bezpečnosti trvale schopna přijímat rozhodnutí, a tudíž účinně reagovat na situace, jako jsou krize na Ukrajině, v Sýrii, Etiopii a Súdánu tak, jak tomu bylo v minulosti, což má negativní dopad na předcházení těmto krizím a jejich zvládání a řešení; zdůrazňuje, že je neobhajitelné, aby jeden stát mohl zastavit úsilí v případech, kdy je páchána genocida, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny;

27.

naléhavě vyzývá OSN, aby jmenovala svého zvláštního vyslance pro Libyi, neboť tato pozice je od listopadu 2021 neobsazena a demokratický proces v Libyi se nadále nachází v bodě zlomu;

28.

lituje skutečnosti, že v roce 2022 budou členy Rady bezpečnosti pouze dva členské státy EU; domnívá se, že EU a její členské státy by měly podporovat reflexi o reformě Rady bezpečnosti, která by mohla obnovit její schopnost řešit krize včas a účinně, výrazně omezit právo veta a změnit složení Rady bezpečnosti tak, aby lépe odrážela dnešní svět;

29.

znovu v této souvislosti opakuje své stanovisko, že EU a její členské státy by měly usilovat o dosažení široké shody ohledně reformy Rady bezpečnosti, což by mimo jiné zahrnovalo poskytnutí místa stálého člena Rady bezpečnosti Evropské unii nad rámec stávajících míst členských států EU; vybízí členské státy EU, aby si při ucházení se o místo v Radě bezpečnosti nekonkurovaly;

30.

vyjadřuje obavy ohledně úpadku stávajícího systému kontroly zbraní a systému odzbrojení a právních nástrojů těchto systémů; podporuje veškeré úsilí o opětovné začlenění programu kontroly zbraní a odzbrojení na mezinárodní agendu, mimo jiné oživením konference o odzbrojení; vyzývá EU a její členské státy, aby přezkoumaly a aktualizovaly strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení s cílem zohlednit poslední geopolitický, technologický a právní vývoj a zajistit aktuální a ambiciózní základ pro multilaterální angažovanost EU v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení; vyjadřuje znepokojení nad vývojem nových vojenských technologií, jako jsou umělá inteligence, kosmické zbraně, biotechnologie a hypersonické zbraně, a aktivně podporuje úsilí a nové iniciativy s cílem ukončit související probíhající programy vyzbrojování některých členských států OSN; podporuje práci pracovní skupiny pro kosmický prostor v rámci Komise OSN pro odzbrojení, pokud jde o praktické provádění opatření ke zvýšení transparentnosti a budování důvěry v činnost v kosmickém prostoru;

31.

podporuje iniciativu generálního tajemníka OSN „Akce pro udržování míru“, která je založena na aktualizaci partnerství EU–OSN pro řešení krizí a mírové operace a hledání příležitostí pro nová partnerství, včetně partnerství EU, OSN a Africké unie a spolupráce s dalšími regionálními organizacemi; znovu připomíná klíčovou úlohu, kterou hrají při mediaci konfliktů a mírových misích ženy, a připomíná jejich nedostatečné zastoupení na všech úrovních v rámci OSN, EU a dalších multilaterálních organizací a misí;

32.

vyzývá EU a její členské státy, aby zlepšily svou schopnost sdílet informace, konzultovat a koordinovat strategie, politiky a postoje, a to i v řídících orgánech a radách multilaterálních subjektů, kde EU není přímo zastoupena, počínaje Radou bezpečnosti OSN; sdílí názor místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise, že by EU měla zavést koordinační mechanismy ve všech mezinárodních institucích, včetně finančních institucí; domnívá se, že stejná schopnost koordinace by měla být rozšířena i na rady všech orgánů OSN;

33.

domnívá se, že nový finanční nástroj Globální Evropa a přístup „tým Evropa“ k zeměpisné a tematické pomoci a programování, jakož i strategie Global Gateway pro rozvoj infrastruktury propojení, poskytují jedinečnou příležitost k vymezení společné interinstitucionální agendy, která bude náležitě odrážet a oceňovat příspěvky členských států EU způsobem, který dodává přidanou hodnotu multilaterálnímu přístupu k výzvám a krizím ve světě a posiluje schopnost EU a jejích členských států uplatňovat svůj vliv, a to i na multilaterálních fórech; znovu potvrzuje svůj závazek uplatňovat geograficky vyvážený a na priority zaměřený přístup k činnostem, pomoci a programům EU, které byly zahájeny za hranicemi EU;

34.

varuje, že pokusy některých neliberálních vlád nebo autoritářských a totalitních režimů, jako je Čína, o dosažení a upevnění pákového efektu financováním mezinárodních organizací nastolují otázku finančního antagonismu na multilaterálních fórech a poukazují na to, že je třeba na globální úrovni i na úrovni EU uvažovat o tom, jak zajistit nezávislost a účinnost příslušných mezinárodních organizací a multilaterálních fór využitím celé škály nástrojů, které mají orgány EU k dispozici, včetně, je-li to nezbytné a relevantní, odpovídajícího a udržitelného financování EU i financování z jiných zdrojů; připomíná, že zpoždění při vyplácení vyměřených příspěvků několika členskými státy mají mimořádně negativní dopad na činnost mezinárodních organizací, a jsou tudíž nepřijatelná;

35.

připomíná, že humanitární a rozvojová pomoc EU třetím zemím je velmi často poskytována prostřednictvím systému OSN; podporuje toto partnerství mezi EU a OSN, ale vyzývá EU, aby zajistila lepší zviditelnění své konkrétní úlohy a příspěvků v rámci OSN; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité provést na úrovni EU důkladné hodnocení stávajících i plánovaných partnerství mezi EU a OSN a posoudit, zda je přínos EU dostatečně viditelný, zda jsou peníze daňových poplatníků vynakládány v souladu s hodnotami EU a zda vedená svěřené EU a jejím členským státům odpovídá silnému zapojení EU a jejímu nasazení v systému OSN; vyzývá Komisi a ESVČ, aby provedly tento přezkum a poradily se s Parlamentem o svých zjištěních a o dalším postupu s cílem zajistit, aby byly příspěvek EU, finanční rozdělení, její zapojení a nasazení v rámci systému OSN náležitě oceněny;

36.

zdůrazňuje, že podpora EU mezinárodním organizacím a přítomnost na multilaterálních fórech by měly být pro občany v členských státech EU viditelné; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby zahájil celounijní informační kampaň o podpoře, kterou EU poskytuje mezinárodním organizacím, a o její přítomnosti, cílech a činnostech na multilaterálních fórech; vyzývá zároveň Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly aktivní úlohu EU na multilaterálních fórech a aby poskytovaly více informací o příspěvcích a úspěších EU v mezinárodních organizacích, a to i prostřednictvím společné argumentace, postojů a prohlášení k rezolucím OSN;

37.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy EU zintenzivnily koordinaci na úrovni fondů a programů OSN a určily klíčové cíle a společný přístup pro orientaci výkonných rad; poukazuje na potřebu zajistit transparentnost a odpovědnost při financování a vynakládání prostředků multilaterálních organizací;

38.

bere na vědomí činnost „Aliance pro multilateralismus“ jakožto neformální sítě zemí, které jsou jednotné v přesvědčení, že multilaterální řád založený na pravidlech je jedinou spolehlivou zárukou mezinárodní stability a míru a že naše společné problémy lze řešit pouze díky spolupráci;

Obnovení multilateralismu prostřednictvím posílených globálních partnerství za účelem dosahování společných cílů

39.

zdůrazňuje, že je třeba usilovat o účinný a inkluzivní multilateralismus zaměřený na výsledky a založený na hodnotách, v jehož rámci mohou vlády, občanská společnost, náboženské subjekty, soukromý sektor, akademická obec a další příslušné zúčastněné strany účinně spolupracovat s cílem sloužit globálním hodnotám a zájmům a dosáhnout globálních cílů; uznává, že je důležité sladit oba zásadní cíle EU, kterými je lepší zviditelnění a zvýšení vlivu EU jako globálního aktéra a podpora úlohy multilaterálních fór; připomíná, že je třeba tato napětí řešit a zvládat a formulovat zásadový a asertivní postoj k těmto cílům v souladu se základními hodnotami, myšlenkami a zájmy EU; poukazuje na to, že tyto dva zásadní evropské cíle poskytují navzdory zjevnému napětí mezi nimi rovněž nové příležitosti, neboť posílená strategická autonomie EU může Unii umožnit vytvářet spojenectví s jejími bilaterálními partnery v rámci mnohostranných jednání a také prosazovat a bránit multilaterální závazky během bilaterálních jednání; vyzývá EU a členské státy, aby důsledně a aktivně hájily multilateralismus a příslušné multilaterální instituce, a to pokaždé, když jsou jakýmkoli způsobem či formou ohroženy;

40.

zdůrazňuje význam pokračující multilaterální spolupráce v otázkách bezpečnosti a obrany; zdůrazňuje činnost partnerství EU-NATO a spolupráci mezi EU a OBSE, které vycházejí ze společné podpory sdílených základních hodnot demokracie, svobody, dodržování lidských práv a lidské důstojnosti, právního státu a prosazování míru a mezinárodní spolupráce při současné ochraně mezinárodního řádu založeného na pravidlech; vyzývá členské státy EU a členy NATO, kteří tak dosud neučinili, aby se připojili k evropským iniciativám v oblasti bezpečnosti a obrany s cílem dále doplnit a posílit vzájemnou spolupráci;

41.

zdůrazňuje, že multilateralismus a jakákoli reforma stávajícího systému by se měly zaměřit na větší transparentnost a odpovědnost, jakož i na spolupráci s nestátními subjekty s cílem pomoci obnovit důvěru občanů v tyto instituce a poskytnout jim větší legitimitu; poukazuje na potřebu řešit problémy v oblasti předcházení nezákonným finančním tokům, boje proti nim a posílení mezinárodní spolupráce a osvědčených postupů v oblasti navracení a vymáhání majetku, a to i účinnějšími opatřeními k provádění stávajících závazků vyplývajících z Úmluvy OSN proti korupci a Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu; zdůrazňuje, že v rámci Agendy 2030 je nutné provádět účinná, inkluzivní a udržitelná opatření k předcházení korupci a boji proti ní; poukazuje na to, že boj proti nezákonným finančním tokům je třeba na celosvětové úrovni zefektivnit;

42.

zdůrazňuje, že je důležité i nadále oslovovat spojence a podobně smýšlející partnery v mezinárodních organizacích a na multilaterálních fórech s cílem upevnit koalici podobně smýšlejících zemí, které se zavázaly ke společným hodnotám a cílům a k politickému dialogu a účinné spolupráci v celosvětovém měřítku; poukazuje na potřebu přidat k dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím jako přílohu dohodu o zahraniční politice a bezpečnostní spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím, což by oběma stranám umožnilo lépe čelit výzvám společné globální bezpečnosti a zahraniční politiky; zdůrazňuje, že taková dohoda by rovněž usnadnila spolupráci v multilaterálních organizacích, zejména v OSN, s ohledem na mnoho hodnot a zájmů sdílených oběma stranami;

43.

poukazuje na zvláštní význam nejen tradičních transatlantických nebo evropských partnerů, jako jsou USA a Kanada, jakož i Spojené království, západní Balkán a další země jižního a východního sousedství, ale také dalších podobně smýšlejících demokratických spojenců v Latinské Americe, indicko-tichomořském regionu a Africe, kteří mohou v partnerství vytvořit širší oblast společných hodnot a norem a závazek podporovat globální reakce na globální výzvy, jakož i širší mezinárodní koalici podobně smýšlejících partnerů; poukazuje v této souvislosti na význam intenzivnějšího dialogu a spolupráce s podobně smýšlejícími africkými zeměmi a na to, že je důležité podporovat je při vytváření budoucí Afriky založené na demokracii, začlenění a prosperitě, přičemž je třeba mít na paměti potřebu bojovat proti výzvám a bezpečnostním hrozbám vyplývajícím ze změny klimatu, terorismu a organizované trestné činnosti;

44.

zdůrazňuje, že vztahy EU s Africkou unií a s Latinskou Amerikou a Karibikem mají samy o sobě vlastní hodnotu a mají zásadní význam pro obnovený multilateralismus; připomíná, že ve společném prohlášení nazvaném „Afrika a Evropa: dva kontinenty se společnou vizí pro rok 2030“ se EU a Africká unie zavazují, že budou spolupracovat na prosazování účinného multilateralismu v rámci mezinárodního řádu založeného na pravidlech, přičemž ústředním prvkem bude OSN, a vyjadřují slib usilovat v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a Agendou 2063 Africké unie o sbližování postojů na multilaterálních fórech s cílem snížit globální nerovnosti, posílit solidaritu, bojovat proti změně klimatu a zlepšit poskytování „globálních veřejných statků“;

45.

podporuje proto úsilí místopředsedy Komise, vysokého představitele, Rady a Komise o další posílení partnerství EU s Africkou unií a Společenstvím latinskoamerických a karibských států; poukazuje na to, že je důležité podporovat sbližování postojů mezi EU a přistupujícími i partnerskými zeměmi v rámci OSN a dalších multilaterálních fór; vyzývá EU, aby rozšířila svou schopnost pomáhat partnerským a podobně smýšlejícím zemím, a to i prostřednictvím budování kapacit, sdílení znalostí, odborné přípravy a partnerské spolupráce, aby se tyto země mohly účinněji zapojit do mnohostranného systému, jakož i prostřednictvím výměny osvědčených postupů s cílem poučit se z jejich zkušeností; znovu opakuje, že je důležité posílit stávající multilaterální fóra s podobně smýšlejícími partnery, zejména summity EU a Společenství latinskoamerických a karibských států;

46.

zdůrazňuje potřebu spolupráce mezi EU a sdružením ASEAN jako prostředku k řešení vzájemných problémů v asijsko-tichomořském regionu; poukazuje na to, že je třeba posílit úlohu regionálních organizací v systému OSN a navrhnout každoroční summit vedoucích představitelů regionálních organizací;

47.

naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby navrhly nové iniciativy s cílem reagovat na bezpečnostní rizika související s klimatem a zároveň prosazovaly Zelenou dohodu pro Evropu na mezinárodních fórech; domnívá se, že EU by měla podporovat ambiciózní cíle snižování emisí CO2 ve třetích zemích, a zdůrazňuje, že je třeba, aby se diplomacie v oblasti klimatu stala jádrem její vnější činnosti s cílem prosazovat celosvětový mír a bezpečnost;

48.

podporuje neúnavné prosazování a obranu všeobecných lidských práv a základních svobod ze strany EU, její neochvějnou podporu všeobecné platnosti mezinárodních lidskoprávních předpisů, aktivní podporu fórům OSN pro lidská práva a jejich využívání k řešení naléhavých lidskoprávních otázek, neochvějnou podporu posilování odpovědnosti a mezinárodních justičních mechanismů a boj proti beztrestnosti a respektování suverenity a územní celistvosti států; v tomto ohledu zdůrazňuje, že EU podporuje zavedené a uznávané mezinárodní hranice a odmítá veškeré pokusy je silou změnit;

49.

podporuje místopředsedu Komise, vysokého představitele a Komisi v jejich snaze zajistit, aby Rada OSN pro lidská práva jednala efektivněji, rychle řešila veškeré otázky lidských práv a situaci v jednotlivých zemích účinným a věrohodným způsobem bez předpojatosti a zajistila součinnost s dalšími multilaterálními fóry pro lidská práva;

50.

vyzývá lidskoprávní subjekty, aby byly co nejvíce nestranné, a žádá, aby byly chráněny před možnými zásahy ze strany států, o nichž je známo, že porušují lidská práva; trvá proto na tom, že je třeba definovat jasné normy pro dodržování lidských práv, právního státu a základních práv, které je třeba splnit, aby se stát mohl stát členem Rady OSN pro lidská práva; domnívá se, že EU by měla být v tomto ohledu aktivnější a měla by podporovat komplexní reformu tohoto orgánu;

51.

oceňuje práci vysoké komisařky OSN pro lidská práva a zastává názor, že Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva poskytuje jedinečné příležitosti k zahájení účinného dialogu a spolupráce na tom, jak zefektivnit a posílit schopnost systému OSN v oblasti lidských práv dosahovat výsledky, mimo jiné prostřednictvím zvýšené veřejné kontroly povinností souvisejících s členstvím v Radě OSN pro lidská práva a povinné pořádání dárcovských konferencí na Valném shromáždění OSN s kandidáty do Rady OSN pro lidská práva, jak ve svém společném sdělení navrhli místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise; vítá skutečnost, že dne 12. října 2021 byl zahájen každoroční strategický dialog s OSN;

52.

konstatuje, že finanční zdroje přidělené na činnost vysokého komisaře OSN pro lidská práva jsou obzvláště nedostatečné, neboť mnoho zemí se snaží tyto prostředky snížit, zatímco EU dlouhodobě požaduje, aby se financování Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva zvýšilo; vítá iniciativy a činnosti EU týkající se lidských práv v rámci Třetího výboru Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti OSN, jakož i spolupráci mezi EU a OSN v mnoha tematických lidskoprávních otázkách a otázkách lidských práv v jednotlivých zemích;

53.

vyzývá k vytvoření větší součinnosti mezi doporučeními mechanismu všeobecného pravidelného přezkumu a dobrovolnými vnitrostátními přezkumy prováděnými v rámci cílů udržitelného rozvoje a k jejich propojení s plánováním specializovaných projektů EU v oblasti lidských práv; vybízí EU a její členské státy, aby zintenzivnily své úsilí proti snahám autoritářských zemí vytvořit protiargumentaci s cílem změnit chápání lidských práv tím, že budou klást důraz na kolektivní práva před právy jednotlivce; vyzývá EU, aby podporovala činnost nevládních organizací a obránců lidských práv v Radě OSN pro lidská práva, kteří jsou stále více vystaveni tlaku a hrozbám ze strany autoritářských států;

54.

vyjadřuje politování nad zneužíváním Rady OSN pro lidská práva autoritářskými a totalitními režimy, které ji nadále zneužívají pro své vlastní účely, zejména k narušení jejího fungování a k oslabení systému norem v oblasti lidských práv; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily komplexní reformu tohoto orgánu;

55.

zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba v plném rozsahu provádět a systematicky začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů a akční plán EU pro rovnost žen a mužů III (GAP III) do veškeré vnější činnosti EU; vyzývá EU a členské státy, aby se ujaly vedení při provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti; poukazuje na to, že ženy hrají klíčovou úlohu při předcházení konfliktům, mírových jednáních, budování míru, udržování míru, humanitární reakci a obnově po skončení konfliktu; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby EU zajistila rovnou účast žen a jejich plné zapojení do veškerého úsilí o zachování míru a bezpečnosti a současně začleňovala hledisko rovnosti žen a mužů do veškeré své vnější činnosti;

Větší zapojení Evropského parlamentu

56.

připomíná, že má-li se rozvíjet účinný a propojený multilateralismus založený na pravidlech a zaměřený na výsledky, je důležité zapojit demokraticky zvolené parlamenty, a zajistit tak celé škále zúčastněných stran širší přístup, a přizvat k dialogu a spolupráci i nestátní subjekty, jako jsou regionální vlády, obce, akademická obec, občanská společnost a subjekty z hospodářských odvětví; podporuje mezinárodní iniciativy požadující plnou účast Tchaj-wanu jako pozorovatele na setkáních, mechanismech a činnostech mnohostranných subjektů, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol) a Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC); připomíná, že demokraticky zvolené parlamenty mohou zviditelnit a posílit hlasy podporující multilateralismus, což umožní dosáhnout účinné politické reakce ve prospěch celého lidstva, a mohou dále zajistit nezbytnou vazbu mezi mezinárodními organizacemi a multilaterálními fóry, která přijímají rozhodnutí, a občany;

57.

je toho názoru, že EU by měla podporovat zřízení orgánu v systému OSN, který by umožnil zvýšit demokratický charakter, demokratickou odpovědnost a transparentnost globální veřejné správy;

58.

poukazuje na synergickou úlohu, kterou může Parlament plnit při pravidelných politických a strategických kontaktech s parlamenty členských států EU i třetích zemí, neboť tyto kontakty mohou posilovat a dále rozšiřovat koalici podobně smýšlejících zemí v mezinárodních organizacích a na multilaterálních fórech a její schopnost dosahovat pozitivních dopadů; domnívá se, že je třeba zvážit možnost vytvoření delegace Parlamentu u OSN se zvláštním zaměřením na Valné shromáždění OSN a další parlamentní rozměry mezinárodních organizací a multilaterálních fór, s cílem posílit parlamentní vazby a dialog se systémem OSN a dalšími významnými multilaterálními fóry, a zajistit tak demokratický dialog a strategické uvažování na interinstitucionální úrovni EU;

59.

zdůrazňuje, že by EU měla podporovat iniciativy zaměřené na lepší začlenění názorů občanské společnosti do rozhodovacího procesu OSN; vyzývá k vytvoření nových fór v rámci systému OSN, která by občanské společnosti umožnila zapojit se do politického dialogu s OSN, a k účinnému využívání již existujících fór;

60.

domnívá se, že kanceláře Parlamentu ve městech, kde se nacházejí orgány OSN nebo mezinárodní organizace, které jsou důležité pro vnější činnost EU, by měly s těmito orgány a organizacemi komunikovat a pokrývat jejich činnost s cílem více je propojit s úsilím, závazky a vizemi EU a Parlamentu týkajícími se multilateralismu; domnívá se, že je třeba uvažovat o tom, jak může Parlament maximalizovat součinnost mezi meziparlamentními delegacemi, výbory a útvary Parlamentu, které se věnují pozorování voleb a podpoře demokracie, s cílem dále posílit vnější činnost EU prostřednictvím práce těchto parlamentních orgánů; zdůrazňuje význam činnosti Meziparlamentní unie (IPU);

61.

podporuje úlohu Parlamentu při posilování parlamentní činnosti, budování kapacit, celosvětové podpoře demokracie i jeho zvláštní úlohu v parlamentní mediaci a dialogu, mimo jiné prostřednictvím dialogu Jeana Monneta; zdůrazňuje přínos zvláštní úlohy Parlamentu při podpoře dialogu a sdílení osvědčených postupů a demokratických norem;

62.

připomíná zásadní úlohu Parlamentu jako demokratického a spojujícího orgánu, který může poskytnout jedinečné veřejné fórum a jedinečnou perspektivu pro podporu multilateralismu; domnívá se, že Parlament by měl i nadále pravidelně zvát vysoké vedoucí představitele důležitých mezinárodních organizací, aby diskutovali o společných zájmech a prioritách; domnívá se, že v zájmu posílení parlamentního rozměru multilaterálních fór by měl Parlament ve svých prostorách každoročně pořádat konferenci s řečníky ze zemí G7 a G20; vyzývá k posílení strukturovaného dialogu mezi Parlamentem a systémem OSN; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité pořádat pravidelná setkání za účelem výměny názorů mezi Výborem pro zahraniční věci a dalšími příslušnými výbory a vedoucími delegací EU při OSN v New Yorku a Ženevě a mezi těmito výbory a vedoucími misí členských států EU, které jsou stálými nebo rotujícími členy Rady bezpečnosti OSN; poukazuje na pozitivní přínos každoročních cest delegace Výboru pro zahraniční věci a jeho podvýborů do ústředí OSN v New Yorku; vyzývá k formalizaci některých neformálních setkání EU a Rady bezpečnosti OSN; vybízí k vytvoření formálního spojení mezi Parlamentem a Valným shromážděním OSN;

Multilateralismus jako hnací síla řešení naléhavých globálních výzev

63.

poukazuje na zásadní přínos multilaterálního systému při řešení změny klimatu; vyzývá k dalšímu zlepšení, posílení a institucionalizaci stávajících multilaterálních rámců, které bojují proti změně klimatu, jako jsou konference OSN o změně klimatu, které se účastní 197 stran, včetně všech členských států OSN, a jejími členy jsou proto téměř všechny země, a to zavedením mechanismů odpovědnosti a konkrétních zásad, které zajistí účinnost jejich mandátů; zdůrazňuje, že je třeba posílit globální opatření proti změně klimatu, neboť pouze prostřednictvím společných, okamžitých a ambiciózních globálních opatření může svět omezit nárůst teploty na 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí;

64.

domnívá se, že v boji proti globálnímu oteplování by průmyslové země měly podporovat rozvojové země v přechodu od fosilních paliv k zelené energii tím, že jim poskytnou nejen finanční prostředky, ale také odborné znalosti a technologie;

65.

připomíná, že je důležité zaměřit se na provádění opatření na vnitrostátní úrovni tak, že budou přijímány a prováděny vnitrostátně stanovené příspěvky, a zároveň zajistit, aby mezinárodní společenství kolektivně směrovalo ke splnění cílů Pařížské dohody na multilaterální úrovni; vyzývá vlády, aby stanovily ambiciózní vnitrostátně stanovené příspěvky, bez nichž nebude splněn cíl udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně, a vybízí je, aby se vzájemně povzbuzovaly v plnění cílů;

66.

připomíná, že je důležité úzce spolupracovat s hlavními producenty emisí, zeměmi zranitelnými vůči změně klimatu a transatlantickými partnery s cílem dosáhnout na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2022 pokroku ohledně cíle na rok 2030; vyzývá k pokračujícímu mnohostrannému úsilí o mobilizaci finančních prostředků na cíle udržitelného rozvoje a klima, včetně vyčlenění 50 % finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu pro účely přizpůsobení se změně klimatu; vítá úsilí konference OSN o změně klimatu v roce 2021 (COP26) zaměřené na definování dezinformací souvisejících se změnou klimatu;

67.

připomíná, že porušování environmentálních práv má hluboký dopad na širokou škálu lidských práv, včetně práva na život, sebeurčení, potraviny, vodu, zdraví a kulturních, občanských a politických práv; zdůrazňuje, že biologická rozmanitost a lidská práva jsou navzájem propojené a závisí na sobě, a připomíná, že státy mají v oblasti lidských práv povinnost chránit biologickou rozmanitost, na níž tato práva závisí, včetně zajištění účasti občanů na přijímání rozhodnutí souvisejících s biologickou rozmanitostí a umožnění přístupu k účinné nápravě v případě úbytku a degradace biologické rozmanitosti; vyjadřuje podporu vznikajícímu normativnímu úsilí na mezinárodní úrovni v oblasti trestných činů týkajících se životního prostředí; vybízí v tomto ohledu EU a členské státy, aby prosazovaly uznání ekocidy jako mezinárodního zločinu podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu;

68.

připomíná klíčovou úlohu multilaterálních fór při řešení výzev pandemie COVID-19 a zdůrazňuje, že to slouží jako příklad jejich významu při podpoře a ochraně celosvětového veřejného zdraví a všeobecného zdravotního pojištění; oceňuje vytvoření nástroje pro globální přístup k vakcíně proti onemocnění COVID-19 (COVAX), který je bezprecedentním příkladem mezinárodní solidarity, a děkuje jeho dárcům a přispěvatelům, přičemž zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v poskytování darů a navyšování zdrojů, jakož i budování kapacit v oblasti výroby a distribuce očkovacích látek, aby byly očkovací látky a léčba dostupné zdarma pro všechny země a aby skutečně včas dorazily do všech zemí;

69.

oceňuje práci WHO v boji proti pandemii prostřednictvím jejích rozhodnutí založených na vědeckých poznatcích a důkazech a zároveň zajištění nezávislé kontroly a odpovědnosti za řízení pandemie COVID-19 ze strany WHO; zdůrazňuje, že je třeba posílit její mandát a výkonnou kapacitu, zejména pokud jde o sdílení údajů a mobilizaci zdrojů, jakož i reformovat rozhodovací proces jejího výboru pro mimořádné situace a zavést donucovací mechanismy pro jeho rozhodnutí a pravidla;

70.

vítá zahájení prací na nové mezinárodní smlouvě o boji proti pandemiím poté, co celkem 194 členů WHO přijalo dne 31. května 2021 příslušné rozhodnutí; naléhavě vyzývá EU, aby v rámci multilaterálních organizací usilovala o zlepšení globálních mechanismů pro předcházení pandemiím a boj proti nim, a to na základě zkušeností získaných z mezinárodní reakce na pandemii COVID-19;

71.

vyzývá k posílení legislativních a regulačních rámců a vyzývá k podpoře soudržnosti politik za účelem dosažení účinného přístupu ke zdravotnickým službám, a to i prostřednictvím přijímání právních předpisů a provádění politik, které zajistí lepší přístup ke zdravotnickým službám, produktům a očkovacím látkám, zejména pro nejvíce ohrožené osoby;

72.

vyzývá k mezinárodní spolupráci v oblasti systémového začleňování genderového hlediska při navrhování, provádění a sledování politik v oblasti zdraví s přihlédnutím ke specifickým potřebám všech žen a dívek, s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen ve zdravotních politikách a provádění systémů zdravotní péče;

73.

naléhavě vyzývá EU, aby podporovala úsilí OSN týkající se boje proti terorismu tím, že provede a aktualizuje čtyři pilíře globální strategie OSN pro boj proti terorismu, kterou schválilo Valné shromáždění v září 2006;

74.

požaduje přijetí zvláštních opatření na ochranu dětí, jejichž zranitelnost mohla pandemie COVID-19 obzvlášť prohloubit, a to i pokud jde o jejich přístup ke zdravotní péči, vzdělání, cenově dostupným potravinám, čisté vodě, hygienickým zařízením a odpovídajícímu bydlení; znovu poukazuje na negativní dopad změny klimatu a poškozování životního prostředí na výkon práv dětí;

75.

zdůrazňuje, že jsou potřebná další mnohostranná opatření v oblasti správy ekonomických záležitostí, zejména pokud jde o zdanění; vítá směr stanovený v inkluzivním rámci pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) skupiny OECD/G20 a její poslední návrh na stanovení minimální sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 15 % a budoucí pilíř, který umožní spravedlivější přerozdělení daňových práv; podporuje záměr Komise navrhnout vlastní zdroj odpovídající 15 % podílu zbývajících zisků největších a nejziskovějších nadnárodních podniků, které by byly v rámci této dohody přerozděleny členským státům EU; vybízí mezinárodní společenství, aby v této oblasti pokračovalo v integraci s cílem bránit nekalým praktikám a zneužívání; vyzývá k širšímu uplatňování mezinárodních standardů a norem v této oblasti politiky; připomíná klíčový význam Světové obchodní organizace (WTO) pro regulaci a usnadňování světového obchodu;

76.

konstatuje, že je třeba, aby EU úzce spolupracovala s podobně smýšlejícími partnery s cílem modernizovat WTO a vybavit ji nástroji k řešení obchodních výzev 21. století, včetně digitální revoluce a zelené, spravedlivé a udržitelné transformace; vyzývá EU, aby spolupracovala se všemi členy WTO s cílem předložit na 12. ministerské konferenci pozitivní program reforem a konkrétní pracovní plán; uznává, že spolupráce mezi EU a USA je hnací silou pokroku v rámci multilaterálních obchodních jednání;

77.

zdůrazňuje, že je důležité provádět a podporovat iniciativy zaměřené na boj proti daňovým únikům, praní peněz a korupci, podporovat činnost v oblasti daní na úrovni OSN s cílem zajistit rozvojovým zemím hlas v daňových záležitostech, a pracovat na urychlení jednání o účinném kodexu chování v boji proti mezinárodním daňovým únikům prostřednictvím dohod o výměně informací o daních (TIEA);

78.

poukazuje na význam multilateralismu při řešení nových výzev a skutečností, jako jsou úbytek biologické rozmanitosti, kybernetická bezpečnost, biotechnologie, digitalizace, geopolitická činnost a správa v polárních oblastech, umělá inteligence a vznikající hrozby, například šíření falešných zpráv, falešné vědy a dezinformací pomocí technologií; zastává názor, že odborníci, vědci a příslušní zástupci občanské společnosti by měli být stranami mnohostranných ujednání se zapojením mnoha zúčastněných stran;

79.

vítá zahájení činnosti Rady EU–USA pro obchod a technologie;

80.

připomíná, že je důležité začleňovat zásadu a cíl rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky;

81.

vítá úsilí generálního tajemníka OSN o posílení a koordinaci digitalizace Organizace spojených národů tak, aby internet sloužil pilířům OSN, kterými jsou mír a bezpečnost, lidská práva a rozvoj;

82.

zdůrazňuje, že obnovený multilateralismus může mít pozitivní dopad na prosazování digitální transformace, a to nejen jako silný impuls pro provádění cílů udržitelného rozvoje, ale také s ohledem na naléhavou potřebu stanovit základní standardy a normy digitální transformace a řešit její rizika a výzvy;

83.

připomíná, že tváří v tvář stále ambicióznější, asertivnější a agresivnější Číně by EU a její demokratičtí, podobně smýšlející partneři měli koordinovat svou činnost na multilaterálních fórech v rámci aliance technologických demokracií s cílem prosazovat mezinárodní systém založený na pravidlech, bojovat proti koordinovanému úsilí autoritářských států zaměřenému na ovládnutí mezinárodních fór a zajistit prostřednictvím stanovování norem a globálních pravidel, aby nové technologie byly i nadále zaměřené na člověka;

84.

poukazuje na to, že digitální svět by měl být rovněž považován za velmi důležitý nový zdroj zdanění;

85.

trvá na tom, že multilateralismus má zásadní význam pro účinné udržování řádu v kosmickém prostoru a že je třeba prohloubit stávající iniciativy a zahájit nové iniciativy s cílem zachovat mírové využití kosmického prostoru; zdůrazňuje, že využívání kosmického prostoru by se mělo řídit zdokonaleným souborem mezinárodních pravidel a norem a systémem, jehož cílem je zaručit dlouhodobé, udržitelné, odpovědné a mírové využívání vesmíru;

86.

vyzývá EU, aby hrála aktivnější úlohu při vytváření mezinárodního rámce pro důvěryhodné technologie umělé inteligence zaměřené na člověka, zejména pokud jde o autonomní zbraňové systémy;

87.

zdůrazňuje význam multilaterální spolupráce mezi podobně smýšlejícími partnery v boji proti nepřátelským a manipulativním dezinformacím ze strany státních a nestátních subjektů; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU zaujala celosvětové vedoucí postavení při stanovování mezinárodních definic, norem a zásad pro řešení těchto otázek, včetně zahraničního vměšování do voleb;

88.

zdůrazňuje důležitou úlohu Parlamentu při pečlivém monitorování a podpoře provádění cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody prostřednictvím ochrany biologické rozmanitosti, přírodního prostředí a jeho zdrojů, včetně snahy nejen monitorovat pokrok, ale také zlepšovat přidělování zdrojů a navrhovat zlepšení nebo přinášet konkrétní návrhy; poukazuje na dvě klíčové strategické myšlenky návrhu generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese s názvem „Náš společný program“, a to na potřebu Nové dohody pro svět a Nové společenské smlouvy; poukazuje na to, že tyto myšlenky by se mohly promítnout do velmi konkrétních opatření, jako je silnější Globální zelený fond a mechanismus finanční podpory vysoce zadluženým zemím, pokud tyto země provádějí cíle udržitelného rozvoje a bojují proti chudobě;

89.

naléhavě vyzývá Unii, aby zajistila ochranu, zachování a obranu evropského kulturního a historického dědictví na všech multilaterálních fórech, jako je UNESCO;

90.

poukazuje na to, že je naprosto nezbytné zabývat se rovností žen a mužů a bojovat za nediskriminaci a základní práva žen, dívek a marginalizovaných skupin na celosvětové úrovni, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; očekává, že Komise, členské státy a ESVČ budou systematicky začleňovat akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP III) do veškeré vnější činnosti, včetně angažovanosti na multilaterální úrovni, a že budou úzce spolupracovat s partnerskými vládami, občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami; vyzývá Komisi a ESVČ, aby posílily synergie s partnery s cílem společně dosáhnout pokroku v začleňování genderového hlediska a úspěšně naplnit mezinárodní cíle související s rovností žen a mužů; zdůrazňuje, že EU by se měla ujmout vedení v mezinárodním společenství a zintenzivnit jeho úsilí o vymýcení používání sexuálního a genderově podmíněného násilí jako zbraně v ozbrojených konfliktech;

91.

požaduje všeobecnou ratifikaci a účinné provádění Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace; naléhavě žádá odstranění všech forem rasové diskriminace všemi vhodnými prostředky, včetně právních předpisů; uznává zásadní úlohu vzdělávání a kultury při prosazování lidských práv a v komplexním boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související netoleranci, zejména při prosazování zásad tolerance, začleňování a respektování etnické, náboženské a kulturní rozmanitosti a předcházení šíření extremistických rasistických a xenofobních hnutí a myšlenek; znovu potvrzuje nutnost zajistit pro původní obyvatelstvo, včetně žen a dívek, stejnou ochranu práva a rovnost před soudy, silnější postavení a plnou a účinnou účast na rozhodovacích procesech a na politickém, hospodářském, sociálním a kulturním životě; žádá, aby byla posílena ochrana osob se zdravotním postižením a zvláštní pozornost věnována osobám, které čelí diskriminaci na základě příslušnosti k více skupinám, zejména ženám a původním obyvatelům se zdravotním postižením;

92.

žádá EU, aby vzhledem k rostoucímu počtu případů porušování mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a humanitárního práva posílila multilaterální spolupráci v oblasti mezinárodního soudnictví; vyzývá EU a její partnery, aby vyvinuli a využívali dostupné nástroje mezinárodních subjektů, jako je Rada OSN pro lidská práva, zvláštní postupy OSN, zvláštní zpravodajové OSN, mechanismy OBSE, Rada Evropy nebo mezinárodní soudy, s cílem zlepšit dodržování mezinárodního práva ze strany státních i nestátních subjektů a prosazovat zásadu univerzální jurisdikce, která by měla být uplatňována ve vnitrostátních právních systémech; vyzývá EU, aby posílila úlohu Mezinárodního trestního soudu (ICC) a zajistila mu více zaměstnanců prostřednictvím silné diplomatické, politické a finanční podpory; žádá Komisi, místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby vyzvaly všechny členské státy multilaterálních institucí, které dosud Římský statut neratifikovaly, aby tak učinily;

93.

vyzývá Komisi, aby urychleně dokončila návrh rámce náležité péče podniků a spolupracovala s podobně smýšlejícími partnery na řešení hrubého porušování lidských práv autoritářskými a totalitními režimy, a zajistila tak udržitelnost globálních dodavatelských řetězců a jejich odolnost vůči nepřátelskému vlivu autoritářských a totalitních režimů;

94.

vyzývá k mezinárodní politice na ochranu a podporu ohrožených obránců lidských práv; odsuzuje odvetná opatření přijatá některými vládami proti organizacím občanské společnosti, aktivistům a obráncům lidských práv v reakci na jejich legitimní spolupráci s mezinárodními subjekty a vyzývá Radu a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby na každou takovou událost systematicky a důrazně reagovali; vyzývá EU, aby podpořila výzvu k vytvoření stálého vyšetřovacího mechanismu OSN pro zločiny proti novinářům a k přijetí cílených sankcí proti osobám, které jsou odpovědné za vyhrožování násilnými činy namířenými proti novinářům nebo za jejich nařízení, s cílem ukončit beztrestnost, zabránit násilí páchanému na novinářích a prosazovat opatření ke zvýšení jejich bezpečnosti;

95.

znovu vyzývá EU, aby prosazovala silnější multilaterální závazky s cílem nalézt udržitelná politická řešení současných konfliktů a zajistit, aby lidská práva byla jádrem politik předcházení konfliktům a mediace; připomíná význam mezinárodního udržování míru a řešení konfliktů, jakož i podpory EU pro příslušné mise; zdůrazňuje, že v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a všemi následnými rezolucemi jsou zapotřebí jasné cíle, jasná kapacita pro plnění cílů a účinné mechanismy, včetně perspektivy žen; vyzývá k reformě příslušných struktur s cílem ukončit beztrestnost pracovníků, kteří se dopustili zneužívání a sexuálního násilí v rámci vojenských operací a civilních misí, jakož i zaměstnanců dalších multilaterálních agentur, úřadů a orgánů, a s cílem zavést funkční a transparentní mechanismy dohledu a odpovědnosti;

96.

zdůrazňuje, že úspěch multilaterálních organizací má klíčový význam pro obnovu důvěry veřejnosti v demokracii, liberalismus a důležitost světového pořádku založeného na pravidlech;

97.

zdůrazňuje, že otevřený, inkluzivní a nediskriminační multilaterální obchodní systém založený na pravidlech musí být klíčovým hybatelem liberalizace světového obchodu a musí směřovat k rozvinutému hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a inovacím, tvorbě pracovních míst, zlepšení životní úrovně, růstu příjmů, podpoře udržitelného hospodářského rozvoje a boji proti změně klimatu, což umožní v souladu s cíli udržitelného rozvoje posílit prosperitu, mír a bezpečnost; dále bere na vědomí úlohu multilaterálního obchodního systému při podpoře předvídatelného obchodního prostředí vytvořením vzájemných transparentnějších a spravedlivějších obchodních pravidel a předpisů uplatňovaných systematickým, vymahatelným a provázaným způsobem; připomíná zjištění zprávy „Vývoz z EU do světa: dopady na zaměstnanost“ z listopadu 2021, v níž se uvádí, že vývoz podporuje více než 38 milionů pracovních míst v EU; vyzývá Komisi, aby i nadále o těchto zjištěních informovala a zvyšovala povědomí o přínosech a pozitivních aspektech mezinárodního obchodu; domnívá se nicméně, že tváří v tvář globálním výzvám je nutné obnovit důvěru v multilaterální instituce, zejména pokud jde o realizaci společných iniciativ pro poskytování globálních veřejných statků, v souvislosti s měnící se dynamikou světové moci; připomíná úlohu, kterou v tomto procesu hraje EU;

98.

vyjadřuje politování nad narůstajícím protekcionismem a využíváním obchodu jako nástroje nátlaku, které se objevily v některých oblastech světového hospodářství a vedou k narušením a geopolitickému napětí; připomíná, že nacionalistické hospodářské politiky, které zahrnují porušování zavedených pravidel mezinárodního obchodního práva a vyvolávají odvetná opatření obchodních partnerů, jsou opakem našeho globalizovaného obchodního systému; vyzývá k dalšímu posílení úsilí EU o vynucování pravidel a vytvoření souboru autonomních obchodních nástrojů, jako je nástroj proti nátlaku, nástroj pro narušující subvence a nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, jakož i vytvoření funkce vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, což by umožnilo reagovat na tyto nové výzvy; bere na vědomí cíl, kterým je dosáhnout reformovaného a dobře fungujícího mnohostranného souboru pravidel, jehož jádrem by byl účinný a funkční systém řešení sporů ve Světové obchodní organizaci (WTO); zdůrazňuje však, že je třeba se i nadále plně zapojovat do úsilí o reformu WTO s cílem zvýšit její efektivitu, inkluzivnost, transparentnost a legitimitu, neboť WTO je základním kamenem otevřené, spravedlivé a udržitelné globální ekonomiky založené na pravidlech, a řešit problémy a rizika, která přinášejí netržní ekonomiky; vítá v tomto ohledu přílohu přezkumu obchodní politiky z února 2021, která nastiňuje komplexní přístup k modernizaci WTO; zdůrazňuje, že v zájmu rozvoje světového obchodu založeného na pravidlech musí být účinné zapojení EU založeno na progresivním přístupu k obchodu;

99.

vítá úspěšné završení 12. ministerské konference WTO a znovu opakuje, že plně podporuje obchodní systém založený na pravidlech, který by měl přispět k řešení globálních výzev a doprovázet ekologickou transformaci, digitální revoluci a boj proti nerovnosti; naléhavě vyzývá země WTO, aby neprodleně provedly přijatá rozhodnutí a usilovaly o reformu organizace před 13. ministerskou konferencí s cílem zajistit, aby WTO plně fungovala a byla vhodná pro daný účel; vyjadřuje politování nad tím, že 12. ministerská konference nezahrnovala hledisko rovnosti žen a mužů a obchodu, a žádá, aby se tato otázka stala ústředním bodem 13. ministerské konference;

100.

zdůrazňuje, že demokratického, legitimního, odpovědného a transparentního globálního řízení by se měly více účastnit parlamentní orgány, protože přímo volení poslanci mohou představovat zásadní vazbu mezi občany a mnohostranným systémem; poukazuje v této souvislosti na význam horizontálního a soudržného multilateralismu a činnosti společné parlamentní konference Evropského parlamentu a Meziparlamentní unie o WTO; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby poslanci měli lepší přístup k obchodním jednáním a byli zapojeni do formulování mandátu a provádění rozhodnutí WTO, jakož i do jednání o obchodních záležitostech v rámci jiných multilaterálních orgánů a institucí; znovu opakuje, že je třeba, aby EU a všichni členové WTO intenzivněji jednali se zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti, obchodních organizací a širší podnikatelské sféry; vyzývá Komisi, aby prohloubila spolupráci se všemi příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní organizace práce, systém OSN, skupina G7, OECD, Světová banka a Mezinárodní měnový fond, a poukazuje na jejich úlohu při prosazování otevřeného obchodního systému založeného na pravidlech;

101.

vítá úzkou spolupráci WTO se Světovou zdravotnickou organizací a dalšími mezinárodními organizacemi, jejímž cílem je zajistit, aby obchod plnil pozitivní úlohu při řešení pandemie a následné krize a pro oživení světového hospodářství; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 ukázala, že naše mezinárodní instituce mají nedostatky; vyzývá Komisi, aby využila zkušenosti získané z pandemie COVID-19 a aby spolupracovala s globálními partnery na zařazení těchto poznatků do programu reforem; vyzývá k dokončení ambiciózní iniciativy v oblasti obchodu a zdraví; bere na vědomí ambice WTO rozšířit svůj mandát s cílem získat větší vliv ve veřejné sféře prostřednictvím většího zapojení do otázek, jako je zdraví, udržitelnost, nerovnost bohatství, genderová rovnost a posílení postavení žen, a to v souladu s cíli udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodou; domnívá se, že se jedná o důležité kroky v rámci reformního procesu spolu s hlavními funkcemi WTO, kterými je stanovovat pravidla mnohostranného obchodu, omezovat obchodní překážky a poskytovat prostředky pro regulované řešení obchodních sporů mezi jejími členy;

102.

vyzývá Radu, aby výrazněji usilovala o uzavření dohod o volném obchodu se třetími zeměmi; konstatuje, že dohody o volném obchodu zvyšují hospodářské interakce a závislost mezi zeměmi, a mohou tudíž sloužit jako předstupeň aktivnějšího a ambicióznějšího zapojení na multilaterální úrovni;

103.

vyzývá Radu, Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby tuto zprávu náležitě zohlednili při vymezování priorit EU na 77. zasedání Valného shromáždění OSN, jakož i v jiných mezinárodních organizacích a mnohostranných fórech;

o

o o

104.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi a pro informaci Valnému shromáždění a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

(1)  Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 120.

(2)  Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2.

(3)  Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 150.

(4)  Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 170.

(5)  Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 86.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0052.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0121.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/149


P9_TA(2022)0287

Řešení problémů při zabezpečování potravin v rozvojových zemích

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o řešení problémů při zabezpečování potravin v rozvojových zemích (2021/2208(INI))

(2023/C 47/11)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 25 Všeobecné deklarace lidských práv a článek 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, v němž se právo na potraviny uznává jako součást práva na přiměřenou životní úroveň,

s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), který stanoví, že Unie musí přihlížet k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země,

s ohledem na článek 214 Smlouvy o fungování EU, který stanoví zásady a cíle operací humanitární pomoci EU,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (1),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2010 o humanitární potravinové pomoci (COM(2010)0126) a o rámci politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů při zabezpečování potravin (COM(2010)0127),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Přístup EU ke zvyšování odolnosti: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin“ (COM(2012)0586),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. března 2013 nazvané „Zlepšování výživy matek a dětí prostřednictvím vnější pomoci: rámec politiky EU“ (COM(2013)0141),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2021 nazvané „Humanitární činnost EU, nové výzvy a stejné zásady“ (COM(2021)0110), které mimo jiné předpokládá klíčová opatření k posílení propojení humanitární pomoci, rozvoje a míru s cílem lépe propojit naléhavou pomoc a dlouhodobá řešení, a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2021 o nových směrech pro humanitární činnost EU (3),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2022 nazvané Zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů (COM(2022)0133),

s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti na období 2021–2025 (GAP III) a na usnesení Evropského parlamentu k tomuto plánu (4),

s ohledem na akční plán Komise pro výživu ze dne 3. července 2014, jehož cílem je snížit do roku 2025 počet dětí se zpomaleným růstem mladších pěti let o 7 milionů (SWD(2014)0234), a na šestou zprávu o pokroku v této oblasti ze dne 12. srpna 2021 (SWD(2021)0229),

s ohledem na svá usnesení o zabezpečování potravin a výživě, zejména na usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o podvýživě a malnutrici dětí v rozvojových zemích (5), ze dne 7. června 2016 o nové alianci pro zabezpečování potravin a výživu (6) a ze dne 5. října 2016 o příštích krocích k dosažení globálních cílů a splnění závazků EU v oblasti výživy a zajišťování potravin ve světě (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu (8),

s ohledem na závěry Rady ze dne 28. května 2013 o zajištění potravin a výživy v rámci vnější pomoci,

s ohledem na závěry Rady ze dne 26. listopadu 2018 o posílení globálního zabezpečení potravin a výživy, čtvrtá zpráva o pokroku týkající se akčního plánu v oblasti výživy ze dne 25. listopadu 2019, ze dne 20. května 2021 o prioritách EU pro summit OSN o potravinových systémech v roce 2021 a ze dne 14. června 2021 o posílení angažovanosti týmu Evropa v oblasti lidského rozvoje a ze dne 19. listopadu 2021 o vodě v oblasti vnější činnosti,

s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropském parlamentu a Evropské komisi o Evropském konsensu o humanitární pomoci z roku 2008 (9) a s ohledem na Evropský konsens o rozvoji z doku 2017,

s ohledem na šest globálních cílů stanovených Světovým zdravotnickým shromážděním v roce 2012 v oblasti výživy matek, kojenců a malých dětí do roku 2025, a sice i) 40 % snížení počtu dětí mladších pěti let se zpomaleným růstem, ii) 50 % snížení výskytu anémie u žen v reprodukčním věku, iii) 30 % snížení počtu dětí narozených s nízkou porodní hmotností, iv) prevence nárůstu výskytu dětské nadváhy, v) alespoň 50 % zvýšení míry výhradního kojení v prvních 6 měsících a vi) snížení výskytu kachexie vdětském věku na méně než 5 %;

s ohledem na zprávy o stavu potravinového zabezpečení a výživy ve světě, na Globální zprávu o potravinových krizích a na zprávu věnovanou problematice výživy z celosvětového hlediska, včetně jejího vydání z roku 2021, na pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) týkající se práva na potraviny, na dobrovolné pokyny, které vydal výbor FAO pro celosvětové zajišťování potravin ve věci potravinových systémů a výživy, 10 prvků agroekologie, řídící přechod k systému udržitelných potravin a zemědělského systému a na rámec pro opatření pro potravinové zabezpečení a výživu při vleklých krizích z roku 2014,

s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) o stavu světového rybolovu a akvakultury 2020 (10),

s ohledem na dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a příslušnými třetími zeměmi,

s ohledem na globální síť pro boj proti potravinovým krizím, alianci humanitárních a rozvojových aktérů, kteří pracují na základě sdílené analýzy a znalostí na posílení koordinace humanitární pomoci a rozvojových a mírových snah;

s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP) ze dne 13. září 2007 a Deklaraci OSN o právech rolníků a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech ze dne 28. září 2018,

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 1. dubna 2016 nazvanou „Desetiletí opatření OSN na podporu výživy (2016–2025)“, jejímž cílem je zintenzivnit úsilí o vymýcení hladu a podvýživy ve světě a zajistit všeobecný přístup ke zdravější a udržitelnější stravě pro všechny lidi bez rozdílu, ve všech částech světa,

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN a na jejich úzce související a integrovanou povahu, zejména na cíl č. 1 odstranit chudobu ve všech jejích podobách všude na světě, cíl č. 2 ukončit hlad, dosáhnout potravinového zabezpečení a lepší výživy a podpořit udržitelné zemědělství, cíl č. 3 zajistit zdravý život a podporovat dobré životní podmínky pro všechny v každém věku, cíl č. 5 dosáhnout rovnosti žen a mužů a posílit postavení všech žen a dívek, cíl č. 6 zajistit přístup k vodě a hygienickým zařízením pro všechny, cíl č. 10 snížit nerovnost v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi, cíl č. 12 zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby, cíl č. 13 přijmout naléhavá opatření v boji proti změně klimatu a jejím dopadům a cíl č. 17 posílit prostředky provádění a oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj,

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2417 z roku 2018 odsuzující válečnou taktiku vyhladovění civilistů a protiprávní zabraňování přístupu civilního obyvatelstva k humanitární pomoci,

s ohledem na zprávu Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) (11) z června 2020, která zdůrazňuje souvislost mezi bojem proti změně klimatu a zachováním biologické rozmanitosti,

s ohledem na dobrovolné pokyny CFS pro odpovědnou správu půdy, rybolovu a lesů v souvislosti s vnitrostátním zajišťováním potravin (2012) a na zásady odpovědného investování do zemědělských a potravinových systémů (CFS) (2015),

s ohledem na hnutí pro zlepšení stavu výživy (Scaling Up Nutrition) a jeho úsilí o vymýcení malnutrice ve všech jejích podobách prostřednictvím podpory vládních iniciativ a priorit zúčastněných zemí ve spolupráci s občanskou společností, OSN, dárci, podniky a výzkumnými pracovníky,

s ohledem na závazek Komise přispět k boji proti podvýživě v období 2021–2024 částkou 2,5 miliardy EUR, učiněný na summitu konaném na téma „Výživa pro růst“, který se konal v prosinci 2021 v Tokiu, a na probíhající snahy EU snížit do roku 2025 počet dětí trpících zpomaleným růstem o nejméně 7 milionů,

s ohledem na pakt skupiny G7 o prevenci hladomoru a humanitárních krizích schválený na summitu skupiny G7 v Cornwallu dne 13. června 2021, v němž se členové skupiny G7 zavázali bojovat proti hladu a předcházet hladomoru prostřednictvím společných akcí,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A9-0195/2022),

A.

vzhledem k tomu, že mírný nebo závažný nedostatek potravin se od roku 2014 pomalu prohlubuje, přičemž přístup k adekvátní výživě chyběl v roce 2020 (12) téměř každému třetímu člověku, tj. 2,37 miliardy lidí;

B.

vzhledem k tomu, že závažnost a rozsah potravinových krizí od roku 2020 vzrostly v důsledku konfliktů, hospodářských otřesů a extrémních povětrnostních jevů nebo kombinací těchto faktorů, přičemž téměř 193 milionů lidí trpělo v roce 2021 akutním nedostatkem potravin a potřebují naléhavou potravinovou pomoc, což je nejvyšší počet osob trpících akutním nedostatkem potravin na celém světě za posledních šest let, jak uvádí Globální zpráva o potravinové krizi; vzhledem k tomu, že 720 až 811 milionů lidí čelí hladu a pět zemí je považováno za ohrožené hladomorem, včetně Jižního Súdánu, Etiopie, Madagaskaru, Nigérie (16 států a území federálního hlavního města) a Jemenu (13);

C.

vzhledem k tomu, že právo na potraviny odkazuje na rozměr dostupnosti, přístupnosti, přiměřenosti (dostatečné množství a stabilita přístupu);

D.

vzhledem k tomu, že podle organizace FAO existuje zajištění potravin jako stav, „kdy je všem lidem kdykoli fyzicky, ekonomicky i sociálně dostupné dostatečné množství bezpečných a výživných potravin, které uspokojí jejich potřeby a preference v oblasti stravování a umožní jim vést aktivní a zdravý život (14);

E.

vzhledem k tomu, že nezákonná, nevyvolaná a neospravedlnitelná ruská válka o agresi na Ukrajině dále destabilizovala již tak křehké zemědělské trhy a zhoršila již tak vážnou situaci způsobenou onemocněním COVID-19 a vyvinula další tlak na probíhající potravinové krize a celosvětové zajišťování potravin, což vedlo k tomu, že mezinárodní ceny potravin a krmiv značně překročily již tak vysokou úroveň; vzhledem k tomu, že to pravděpodobně zvýší nedostatek potravin, chudobu, sociální nepokoje a nestabilitu v mnoha rozvojových zemích, které jsou vysoce závislé na ukrajinském a ruském dovozu pšenice, neboť 40 % vývozu pšenice a kukuřice z Ukrajiny směřuje na Blízký východ a Afriku;

F.

vzhledem k tomu, že podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je téměř 50 zemí závislých na Rusku a na Ukrajině, pokud jde alespoň o 30 % jejich potřeb při dovozu pšenice, z nichž 26 zemí získává více než 50 % svých dovozů pšenice z obou zemí; vzhledem k tomu, že Světový potravinový program nakupoval téměř polovinu svých celosvětových dodávek pšenice z Ukrajiny a poukázal na to, že nejvíce postiženy budou země, v nichž je v současné době krize, jako je Afghánistán, Etiopie, Sýrie a Jemen;

G.

vzhledem k tomu, že Ukrajina i Rusko jsou čistými vývozci zemědělských produktů a že obě hrají vedoucí úlohu v oblasti dodávek potravin a hnojiv na světových trzích, kde jsou exportovatelné dodávky často soustředěny v několika málo zemích; vzhledem k tomu, že tato koncentrace by mohla tyto trhy vystavit zvýšené zranitelnosti a volatilitě; vzhledem k tomu, že Rusko je hlavním vývozcem syntetických dusíkatých hnojiv a jejich složek a Bělorusko je významným vývozcem hnojiv na bázi potaše; vzhledem k tomu, že ceny dusíkatých hnojiv jsou silně závislé na cenách zemního plynu, což je produkt, u něhož má Rusko významné postavení na trhu; vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových zemí se již před konfliktem potýkalo s negativními dopady vysokých mezinárodních cen potravin a hnojiv;

H.

vzhledem k tomu, že index cen potravin podle FAO, který sleduje mezinárodní ceny potravin a krmiv, vzrostl na novou historicky vysokou úroveň a další nárůst cen a inflace potravin pravděpodobně značně převyšují již tak vysokou úroveň;

I.

vzhledem k tomu, že podle FAO zaznamenal index cen potravin v únoru 2022 vysoké výsledky; vzhledem k tomu, že se v něm uvádí, že faktory, které stojí za inflací potravin, se neomezují na podmínky plodin a dostupnost vývozu, ale mnohem větší tlak na inflaci cen potravin pochází z produkce potravin mimo ni, zejména z odvětví energetiky, hnojiv a krmiv;

J.

vzhledem k tomu, že Afrika má nejvyšší míru nedostatečného zajišťování potravin, přičemž 60 % obyvatel Afriky (799 milionů lidí) bylo v roce 2020 postiženo mírným nebo závažným nedostatkem potravin (15);

K.

vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla věnovat zvláštní pozornost zemím, které čelí hladomoru a které jsou ještě zasaženy přírodními katastrofami, jako je Madagaskar, který byl nedávno zasažen násilnými cyklóny a kde dva z pěti obyvatel trpí akutním nedostatkem potravin, zejména v oblasti Velkého jihu, kde více než 300 000 dětí trpí závažnou podvýživou;

L.

vzhledem k tomu, že mnoho drobných zemědělců v rozvojových zemích nemá přístup ke zdravé, výživné a udržitelné stravě vzhledem k odlehlé poloze, nízkým příjmům a nedostatečnému přístupu ke zdrojům různých potravin; vzhledem k tomu, že z důkazů vyplývá, že investice do odvětví drobných zemědělců a regionálních struktur přinášejí nejlepší výnosy, pokud jde o snižování chudoby a růst, a v důsledku toho zdůrazňují, že je třeba zaměřit úsilí na zvýšení příjmů drobných zemědělců, zejména žen, a posílit odolnost zranitelných komunit;

M.

vzhledem k tomu, že celosvětově nebyla zdravá strava v roce 2020 dostupná přibližně 3 miliardám lidí a že ve všech regionech světa prudce roste počet obézních lidí (16);

N.

vzhledem k tomu, že podvýživa, stejně jako nadváha a obezita, je abnormální fyziologický stav způsobený nedostatečnou výživou; vzhledem k tomu, že zdraví žen a dívek úzce souvisí s fyzickým a duševním zdravím a se stavem výživy jejich budoucích dětí; vzhledem k tomu, že podvýživa těhotných žen a matek zvyšuje riziko komplikací během těhotenství, úmrtnosti matek a podvýživy a úmrtnosti dětí; vzhledem k tomu, že podvýživou stále trpí nepřijatelně vysoký počet dětí: ze všech dětí mladších pěti let má 22 % dětí v důsledku chronické podvýživy zpomalený růst, 6,7 % trpí kachexií, tj. formou akutní podvýživy, a 5,7 % nadváhou (17), a očekává se, že skutečná čísla týkající se zpomaleného růstu a kachexie budou v důsledku pandemie vyšší;

O.

vzhledem k tomu, že zajištění bezpečného a spolehlivého přístupu k vodě úzce souvisí s lepším zabezpečením potravin a výživy; vzhledem k tomu, že nedostatek vody postihuje více než 40 % světové populace, přičemž podle nejnovější zprávy OSN o rozvoji vodních zdrojů (2021) více než 2 miliardy lidí na celém světě nemají přímý a bezpečný přístup k nezávadné pitné vodě;

P.

vzhledem k tomu, že přežití více než 10 % světové populace závisí na rybolovu a akvakultuře (18), a vzhledem k tomu, že podle OSN jsou na oceánech závislé více než 3 miliardy lidí, pokud jde o jejich hlavní zdroje bílkovin, především z ryb a mořských plodů; vzhledem k tomu, že více než 90 % světových rybářů a pracovníků v odvětví rybolovu závisí na drobném rybolovu;

Q.

vzhledem k tomu, že systémy zdravotní péče, které nejsou příliš odolné a silné, jsou ohroženy pravidelným výskytem epidemií, zejména pokud jde o jejich schopnost zajistit kontinuitu nejzákladnější péče; vzhledem k tomu, že v posledních dvou letech byly prostředky systému zdravotní péče odkloněny od řady nutričně důležitých funkcí a základních zdravotnických služeb souvisejících s podvýživou – včetně prenatální péče, doplňování mikroživin a prevence a léčby dětských průjmů, infekcí a akutní podvýživy – k boji proti onemocnění COVID-19, a vzhledem k tomu, že léčba a preventivní služby pro podvýživu zůstávají nedostatečně začleněny do základních balíčků péče vnitrostátních zdravotnických systémů a spravedlivý přístup k pečovatelským službám je stále nedostatečný;

R.

vzhledem k tomu, že chronická chudoba, vysoká a přetrvávající míra nerovnosti a neudržitelné potravinové systémy spolu s častějšími přírodními katastrofami souvisejícími zejména se změnou klimatu jsou základními příčinami nedostatku potravin a podvýživy;

S.

vzhledem k tomu, že podle šesté zprávy IPCC z roku 2022 ohrožuje změna klimatu, včetně stále častějších a intenzivnějších extrémních jevů, zabezpečení dodávek potravin a vody, snižuje výnosy plodin, mění pastviny a cesty přesouvání zvířat a snižuje nutriční hodnotu potravin, čímž brání úsilí o splnění Agendy 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje;

T.

vzhledem k tomu, že změna klimatu ještě více vystavuje ženy rizikům a zranitelnosti; vzhledem k tomu, že změna klimatu prohlubuje stávající problémy, jako je náhlá ztráta produkce potravin a přístupu k potravinám, a zvyšuje zranitelnost, včetně zhoršující se chudoby a nedostatku potravin, což nutí komunity potýkat se s vícenásobnými krizemi; vzhledem k tomu, že v důsledku menší rozmanitosti stravy se v mnoha komunitách zvýšila podvýživa, zejména u původních obyvatel, drobných zemědělců a nízkopříjmových domácností, přičemž se jedná zejména o děti, starší osoby a těhotné ženy;

U.

vzhledem k tomu, že FAO odhaduje, že na světě došlo ke ztrátě 75 % genetické rozmanitosti rostlin; vzhledem k tomu, že rozsáhlá genetická eroze zvyšuje naši zranitelnost vůči změně klimatu a výskytu nových škůdců a chorob;

V.

vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost a její související služby – opylování, predátoři škůdců, zvýšená odolnost zemědělských ekosystémů vůči erozi, suchu a záplavám, tvorba půdy a sekvestrace uhlíku – mají zásadní význam pro zajištění udržitelné produkce potravin;

W.

vzhledem k tomu, že budování odolnosti biologické rozmanitosti a podpora integrity ekosystémů mohou zachovat přínosy pro lidi, včetně zdrojů obživy, lidského zdraví a dobrých životních podmínek a zajišťování potravin;

X.

vzhledem k tomu, že počet osob, které naléhavě potřebují potraviny, pokud jde o potraviny, výživu a živobytí, stoupá (19); vzhledem k tomu, že hlavními příčinami nedostatečného zabezpečení potravin a výživy a podvýživy, které se zhoršují, jsou konflikty, změna klimatu a extrémní povětrnostní podmínky, zhoršování životního prostředí, rostoucí ceny energie, omezený přístup k vodě, hospodářské otřesy, chronická chudoba a vysoká a přetrvávající míra nerovnosti, včetně nerovnosti žen a mužů, nedostatečný přístup k základním sociálním a zdravotnickým službám, růst světové populace a neúspěšná správa věcí veřejných, což v důsledku může vést k nutnosti migrace;

Y.

vzhledem k tomu, že konflikty narušují přístup k potravinám a základním sociálním službám, což má dopad na stabilitu zdraví, včetně nutričních služeb, vody, sanitace a hygieny, a poškozují přírodní zdroje, infrastrukturu, výrobní prostředky a hospodářská zvířata; vzhledem k tomu, že nedostatek potravin může být zdrojem konfliktů mezi postiženými komunitami, a tím zhoršovat stávající problémy a napětí spojené s nedostatkem zdrojů;

Z.

vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 vedlo k narušení hodnotových řetězců od výroby a přepravy až po skladování a prodej potravin a omezení pohybu snížila přístup zemědělců a spotřebitelů na trhy, čímž se ještě více ztížil spravedlivý přístup k přiměřeným potravinám a výživě pro všechny, a odhalilo neodolnost potravinových systémů založených na dovozu a význam udržitelných zemědělsko-potravinářských systémů;

AA.

vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 vedlo k nárůstu chudoby při absenci všeobecné minimální úrovně sociální ochrany; vzhledem k tomu, že omezení měla dopad na každodenní hospodářské činnosti, na nichž závisí mnoho domácností, což vedlo k potížím při přístupu ke zdravým a výživným potravinám nebo při pokrytí zdravotních potřeb; vzhledem k tomu, že přístup ke kvalitní zdravotní péči je v mnoha rozvojových zemích mimořádně omezený, zejména pro nejzranitelnější a marginalizované osoby;

AB.

vzhledem k tomu, že inkluzivní, účinné, odolné a udržitelné potravinové systémy jsou zásadní pro dosažení Agendy 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhalila slabiny globálních potravinových systémů, prohloubila nerovnosti a ohrozila životy a živobytí nejzranitelnějších osob; vzhledem k tomu, že Desetiletí opatření OSN vyzývá k urychlení průlomových řešení globálních výzev pro lidi a planetu, od chudoby a genderové rovnosti až po změnu klimatu, nerovnost a překlenutí finanční propasti;

AC.

vzhledem k tomu, že výživa je důležitou otázkou, která je základem a hnací silou dosažení nejméně 12 ze 17 cílů udržitelného rozvoje, a je neoddělitelně spjata s dalšími klíčovými otázkami udržitelného rozvoje, ať už proto, že na nich závisí (tj. voda, sanitace a hygiena a zemědělství), protože je umožňuje (tj. zdraví, zaměstnanost), nebo proto, že dělá obojí (tj. genderová rovnost a vzdělávání);

AD.

vzhledem k tomu, že dohoda z Marrákeše z roku 1994 a zejména dohoda Světové obchodní organizace (WTO) o zemědělství přispěly ke specializaci zemědělských regionů; vzhledem k tomu, že tato specializace vedla k tomu, že některé regiony mají vysoký objem vývozu a jiné jsou téměř zcela závislé na dovozu: vzhledem k tomu, že tato situace neobstojí v dobách krize, jako jsou války, a je jedním z faktorů přispívajících k současné celosvětové potravinové nestabilitě;

AE.

vzhledem k tomu, že vysoká závislost na dovozu potravin ve velké míře vystavuje obyvatelstvo volatilitě globálních trhů, zejména osoby, které vynakládají významnou část svých příjmů na každodenní potravinové potřeby;

AF.

vzhledem k tomu, že nestabilita mezinárodních trhů vede k nedostatku potravin v zemích, v nichž chybí silná zemědělská politika, neboť období nízkých cen mají negativní dopad na výrobní kapacity a vedou k nárůstu dovozu, což způsobuje zranitelnost městského obyvatelstva v případě prudkého nárůstu celosvětových cen;

AG.

vzhledem k tomu, že zemědělské politiky jsou primárními makroekonomickými politikami a vzhledem k nedostatečné ochraně před extrémní volatilitou světových cen jsou škody způsobené inflací pro rozvíjející se ekonomiky ničivé;

AH.

vzhledem k tomu, že potravinová soběstačnost je právem lidí a zemí určovat vlastní zemědělskou a potravinovou politiku; vzhledem k tomu, že cílem této koncepce je umožnit každé zemi, aby uživila vlastní obyvatelstvo a byla soběstačná a autonomní; vzhledem k tomu, že záměr strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ snížit závislost zemědělců na vnějších výstupech je v souladu s touto definicí;

AI.

vzhledem k tomu, že Zelená dohoda pro Evropu a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ přijímají holistický přístup k zemědělství nejen s cílem předcházet klimatické krizi a krizi biologické rozmanitosti v Evropě, ale také zajistit dostatek potravin, zlepšit výživu a veřejné zdraví; vzhledem k tomu, že slouží jako vzor pro investice v oblasti financování rozvoje s cílem zvýšit odolnost a potravinovou soběstačnost rozvojových zemí;

AJ.

vzhledem k tomu, že cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je snížit do roku 2030 používání zemědělských vstupů a zejména snížit celkové používání chemických pesticidů o 50 %, nejnebezpečnějších pesticidů o 50 % a hnojiv alespoň o 20 %;

AK.

vzhledem k tomu, že výživa je důležitou investicí, neboť kvalitní výživa během prvních tisíc dnů života dítěte má zásadní význam pro dosažení jeho plného fyzického, intelektuálního a lidského potenciálu; vzhledem k tomu, že hlad a podvýživa negativně ovlivňují schopnost dětí učit se a vedou je k tomu, aby předčasně ukončily školní docházku, představují celoživotní zátěž pro jednotlivce i společnost a mají nepříznivý dopad na lidský a vnitrostátní hospodářský rozvoj; vzhledem k tomu, že kvalitní výživa je tudíž základem prosperity všech společností;

AL.

vzhledem k tomu, že na vrcholu pandemie COVID-19 po uzavření škol ztratilo 370 milionů dětí přístup k zabezpečenému školnímu jídlu, často jejich jedinému teplému jídlu dne, a vzhledem k tomu, že programy školního stravování jsou důležitým prvkem boje proti dětskému hladu a četným formám podvýživy; vzhledem k tomu, že na druhé straně nedostatek potravin narušuje fungování společnosti, včetně schopnosti rodin posílat své děti do školy, a tím, že zvyšuje tlak na rodiny, může být hnací silou domácího násilí a genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že za každý dolar investovaný do intervencí v oblasti výživy lze získat 16 dolarů zpět;

AM.

vzhledem k tomu, že stejně jako v jiných oblastech humanitární a rozvojové pomoci nejsou rostoucí potřeby pokryty odpovídajícími zdroji, což vede k rychle rostoucímu nedostatku finančních prostředků, který vyžaduje inteligentnější a systémovější přístupy, systémovou transformaci směrem k sociálně spravedlivým potravinovým systémům, neboť naše současné potravinové systémy prohlubují sociálně-ekonomické a genderové nerovnosti, které brání v přístupu ke zdravé, spravedlivé a udržitelné výživě;

AN.

vzhledem k tomu, že ženy jako zemědělky, pečovatelky a producentky hrají klíčovou roli při zásobování světové populace – produkují 60–80 % potravin v rozvojových zemích –, nemají však rovný přístup k potravinám a zdrojům, službám a aktivům, které by pomohly zvýšit jejich výnosy a příjmy; vzhledem k tomu, že ženy zajišťují 75 % neplacené péče a práce v domácnosti a že ženy ve venkovských komunitách a v zemích s nízkými příjmy tráví pečovatelskou prací až 14 hodin denně;

AO.

vzhledem k tomu, že genderová nerovnost ovlivňuje rozdělení práce a vede k nepřiměřené a neplacené pečovatelské zátěži pro ženy a dívky;

AP.

vzhledem k tomu, že je nezbytné chránit práva žen a dívek na všech úrovních a poskytnout jim prostor v rozhodovacích procesech; vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou nejvíce postiženy změnou klimatu a katastrofami, což vede ke zvýšené zranitelnosti v důsledku narůstajících rizik;

AQ.

vzhledem k tomu, že genderové nerovnosti mají přímý dopad na výživu a formují dynamiku potravin v domácnosti a komunitě způsoby, které ovlivňují produkci, přístup a schopnost žen a dívek zajistit si potraviny, péči a zdravotní a sanitární služby pro sebe, a mohou je vystavit riziku zvýšeného genderově podmíněného násilí a partnerského násilí;

AR.

vzhledem k tomu, že odstranění rozdílů mezi ženami a muži v zemědělství by mohlo zvýšit zemědělskou produkci o 2,5 až 4 % v nejchudších regionech a snížit celosvětový hlad o 17 %;

AS.

vzhledem k tomu, že ženy tvoří 43 % zemědělské pracovní síly v partnerských zemích, přičemž v některých zemích Asie a subsaharské Afriky tento podíl vzrostl na 50 % či více, ale představují méně než 20 % vlastníků zemědělské půdy;

AT.

vzhledem k tomu, že na celém světě existuje 608 milionů rodinných zemědělských podniků, které zabírají 70 až 80 % světové zemědělské půdy, představují více než 90 % všech zemědělských podniků na celém světě a produkují přibližně 80 % světových potravin v hodnotovém vyjádření;

AU.

vzhledem k tomu, že třetina celosvětově vyprodukovaných potravin se buď ztratí, nebo se vyplýtvá; vzhledem k tomu, že klíčem k řešení problému nedostatku potravin, podvýživy a ochrany biologické rozmanitosti na celém světě je větší úsilí o snížení potravinových ztrát a plýtvání potravinami zaváděním oběhového hospodářství do systémů zemědělské produkce s cílem zvýšit udržitelnost a účinné využívání zdrojů v zemědělské produkci;

AV.

vzhledem k tomu, že řešení otázky zajišťování potravin a výživy vyžaduje nejen více finančních prostředků, ale také rozhodné politické zaměření a úsilí;

AW.

vzhledem k tomu, že některé třetí země vytvořily řadu inovativních projektů, jako je například africká iniciativa „Velká zelená zeď“, v jejímž rámci jsou podporovány agroekologické projekty;

AX.

vzhledem k tomu, že Výbor pro celosvětové zajišťování potravin je nejdůležitější inkluzivní mezinárodní a mezivládní platformou pro spolupráci všech zúčastněných stran na společném cíli, kterým je zajištění potravin a výživy pro všechny;

AY.

vzhledem k tomu, že dne 20. prosince 2017 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů projekt, jehož prostřednictvím prohlásilo období 2019–2028 za Desetiletí rodinného zemědělství OSN;

AZ.

vzhledem k tomu, že práva zemědělců byla stanovena v roce 2004 na základě Mezinárodní smlouvy FAO o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství, avšak pravidla duševního vlastnictví jsou s nimi často v rozporu, což ohrožuje místní, tradiční a domorodé systémy osiv;

BA.

vzhledem k tomu, že při řešení nedostatku potravin má zásadní význam aktivní úloha EU, neboť poskytuje téměř polovinu celosvětové oficiální rozvojové pomoci;

Zajišťování potravin a výživa jako ústřední prvky oživení po pandemii COVID-19

1.

je znepokojen skutečností, že nejsme na dobré cestě k dosažení cílů v oblasti výživy do roku 2025 ani k vymýcení hladu do roku 2030, což představuje cíl udržitelného rozvoje č. 2 „Konec hladu“, a že je krajně nepravděpodobné, že tohoto cíle bude dosaženo; připomíná, že hlad a nedostatek potravin se celosvětově opět šíří; se znepokojením konstatuje, že přibližně 660 milionů lidí by mohlo do roku 2030 i nadále čelit hladu, a to i v důsledku pandemie COVID-19; připomíná, že je třeba přijmout odvážná opatření, zejména pokud jde o nerovnosti v přístupu k potravinám, s cílem urychlit pokrok směrem k cíli „Konec hladu“; připomíná, že konec podvýživy ve všech jejích podobách a cíl udržitelného rozvoje č. 2 by měly být považovány za prioritu, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost lidem v nejzranitelnějším postavení;

2.

zdůrazňuje, že potravinové systémy hrají klíčovou úlohu při odstraňování chudoby a dosahování cíle udržitelného rozvoje č. 1, přičemž je zároveň klíčové řešit problém podvýživy a koexistenci nadvýživy a podvýživy, což bude mít zásadní význam pro splnění cílů v oblasti zdraví v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 3; zdůrazňuje, že nebude možné udržitelným způsobem spravovat vodní zdroje za účelem dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 6, aniž by zemědělství hrálo ústřední úlohu, a že udržitelné řízení rybolovu má zásadní význam pro zachování a udržitelné využívání oceánů a moří a pro dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14; připomíná proto, že potravinové systémy v širším měřítku musí rovněž odrážet naše závazky týkající se udržitelné spotřeby a produkce v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 12, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 13 a ochranu, obnovu a udržitelné řízení suchozemských ekosystémů v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 15;

3.

připomíná, že drobný rybolov má zásadní úlohu při zajišťování potravin a pro výživu; zdůrazňuje, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu musí být v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím a nesmí narušovat místní potravinové zabezpečení ani ohrožovat drobný rybolov ve třetích zemích tím, že by jej vystavovaly přímé konkurenci vůči plavidlům EU; vyzývá k tomu, aby byly dohody sladěny s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a se závazky EU v oblasti životního prostředí a cíli společné rybářské politiky tím, že se zvýší odvětvová podpora a posílí se ustanovení o udržitelnosti týkající se přebytků, výmětů a přístupu předběžné opatrnosti;

4.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 spolu s následnou hospodářskou krizí a uzavřením hranic a současným konfliktem na Ukrajině odhalily zranitelnost globálního potravinového systému; zdůrazňuje a připomíná Evropské komisi a členským státům, že je důležité vytvořit silnější vazby mezi krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými politikami s cílem zajistit inkluzivnost plánů na podporu oživení po pandemii COVID-19 a zároveň věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším skupinám, jako jsou děti, mladí lidé, ženy, senioři a původní obyvatelstvo;

5.

naléhavě vyzývá EU, aby zaručila právo rozvojových zemí na potraviny a soběstačnost jako prostředek k dosažení výživového zabezpečení, omezení chudoby a inkluzivních, udržitelných a spravedlivých globálních dodavatelských řetězců a udržitelnějších potravinových systémů; vyzývá rovněž EU, aby podporovala místní a regionální trhy a věnovala zvláštní pozornost ženám a rodinným zemědělským podnikům s cílem zajistit dodávky cenově dostupných a přístupných potravin a silnější sítě sociálního zabezpečení, aby měly nejzranitelnější osoby i nadále přístup k potravinám i v mimořádných nebo krizových situacích;

6.

připomíná, že Ukrajina a Rusko jsou důležitými hráči na světovém exportním trhu s potravinami; v důsledku toho mají v řadě zemí s vysokou mírou hladu Ukrajina a Rusko velký dopad, neboť tyto země dovážejí významný podíl své pšenice z Ukrajiny nebo Ruska;

7.

zdůrazňuje, že vlády by se v této souvislosti měly vyvarovat zákazů vývozu a vymezit opatření na podporu restrukturalizace zemědělských trhů a jejich regulaci zvýšením jejich transparentnosti a zavedením nových pravidel, která zabrání tomu, aby nadměrná finanční spekulace podněcovala kolísání cen potravin, které zejména v kontextu války může uměle zvýšit velkoobchodní ceny a vést k nestabilitě trhu a postihnout zejména rozvojové země a nejzranitelnější skupiny obyvatel;

8.

vyjadřuje hluboké politování nad finančními spekulacemi se zemědělskými a potravinovými komoditami a vyzývá Komisi, aby urychleně předložila návrhy na ukončení této spekulace, zejména v souvislosti s válkou, s cílem zajistit stabilitu trhu a zemědělské produkce; v této souvislosti připomíná, že strukturální nestabilita mezinárodních zemědělských trhů představuje hrozbu pro celosvětové zabezpečení potravin a politickou stabilitu v mnoha rozvojových zemích; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly mezinárodní pravidla, jejichž cílem je zastavit finanční spekulaci se zemědělskými a potravinovými komoditami a ukončit spekulativní praktiky;

9.

připomíná, že právo na potraviny je lidským právem; vyzývá k přijetí komplexních a důrazných opatření EU, která by doprovázela plné a postupné uplatňování tohoto práva jako prostředku k zajištění potravin pro všechny; je velmi znepokojen prudkým nárůstem nedostatku potravin v posledních několika letech;

10.

zdůrazňuje, že energetická krize a nepříznivé klimatické jevy před válkou na Ukrajině vedly k prudkému nárůstu cen zemědělských komodit na světovém trhu, a vyzývá v této souvislosti k větší a účinnější potravinové pomoci ve snaze lépe propojit naléhavou pomoc a dlouhodobější řešení; vyzývá zejména Evropskou komisi a členské státy EU, aby navýšily své příspěvky do Světového potravinového programu a přijaly opatření zaměřená na transformaci našich potravinových systémů prostřednictvím podpory rozmanitosti a kvality zemědělské produkce a zpracování v partnerských zemích, jakož i opatření k řešení problému strukturální chudoby a přetrvávajících nerovností, které jsou základními příčinami nedostatku potravin;

11.

se znepokojením konstatuje, že ruská invaze na Ukrajinu bude mít obrovské dopady v širším smyslu, neboť dále zhorší stávající nedostatek potravin a dopady pandemie COVID-19; s ještě větším znepokojením konstatuje, že Ukrajina je klíčovým producentem základních potravin, jako jsou pšenice, kukuřice a rostlinné oleje; vyzývá Komisi, aby vypracovala dalekosáhlá opatření pro zajištění potravin a aby je provedla v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu; připomíná, že EU musí zajistit, aby právo na potraviny pro všechny nebylo tržní komoditou; připomíná, že hladomor je jedním z možných důsledků, které je třeba vážně zvážit jakožto výsledek války, pokud světoví lídři nepřijmou protiopatření;

12.

zdůrazňuje, že ukrajinská válka ukazuje, do jaké míry jsou země s nízkými příjmy závislé na světovém trhu, pokud jde o jejich dodávky základních potravin, a že jejich potravinové zabezpečení závisí na několika málo zemích vyvážejících obilí, což tyto země činí mimořádně zranitelnými vůči narušením trhu a nárůstu cen; připomíná, že aby mohlo nakrmit své obyvatelstvo, 14 zemí s nízkými nebo nižšími středními příjmy dováží více než 50 % pšenice z Ruska a Ukrajiny, z nichž některé již čelí hladomoru;

13.

zdůrazňuje, že mají-li země, které jsou závislé na dovozu potravin z Ukrajiny a Ruské federace, absorbovat otřesy vyvolané konfliktem a zůstat odolné, měly by diverzifikovat zdroje svých dodávek potravin tím, že se budou spoléhat na jiné vyvážející země nebo na stávající zásoby potravin nebo posílí rozmanitost svých domácích výrobních základen;

14.

vyzývá EU a její členské státy, aby okamžitě zaplnily mezeru ve financování humanitárních výzev OSN pro východní Afriku a Blízký východ v roce 2022, neboť podpora pro tyto dva regiony je v současné době z 99 % podfinancována; připomíná, že Světový potravinový program již musel snížit příděly pro uprchlíky a další zranitelné skupiny obyvatel ve východní Africe a na Blízkém východě z důvodu nedostatku finančních prostředků, zvýšení cen a omezené nabídky komodit na trzích, a to i v důsledku války na Ukrajině;

15.

zdůrazňuje, že plánování v oblasti poskytování potravin a výživy by mělo být jádrem plánů na podporu oživení po pandemii;

16.

naléhavě vyzývá EU, aby ve svých mezinárodních rozvojových programech upřednostňovala potraviny a udržitelné zemědělství s cílem zajistit přístup místních komunit a organizací k financování; vyzývá EU, aby v partnerství s rozvojovými zeměmi investovala do opatření a intervencí, které umožní přístup k rozmanitým, cenově dostupným, bezpečným, udržitelným a dostatečně výživným potravinám, protože investice do potravin a výživy jsou klíčovým prvkem budování lidského kapitálu, konkurenceschopnosti a dosahování cílů udržitelného rozvoje;

17.

zdůrazňuje, že politiky musí zohledňovat specifika konkrétní země, vycházet z konkrétních potřeb a odpovídat dané situaci, neboť potravinové systémy jsou velmi rozmanité; připomíná, že prioritou by měla být místní produkce potravin prostřednictvím financování drobných zemědělců, ochrany lidských práv a posílení rodinných zemědělských systémů, družstev a regionálních dodavatelských řetězců;

18.

poukazuje na to, že drobní zemědělci jsou hlavními producenty potravin v rozvojových zemích a hrají klíčovou úlohu při zajišťování potravin a výživy v těchto zemích; vyzývá EU, aby v rámci své rozvojové pomoci konkrétně podporovala malé zemědělské podniky, rodinné zemědělské podniky a družstva a posílila jejich postavení a zároveň se zaměřila na důstojnou práci; zdůrazňuje, že posílení drobné zemědělské produkce umožňuje navýšení množství potravin na světovém trhu, což vede k nižším cenám potravin a lepší stravě;

19.

připomíná, že místní zemědělské tradice doplněné moderními technologiemi mohou zvýšit produkci zdravých a výživných potravin; domnívá se, že rozvojové země by měly být schopny chránit své veřejné zemědělské politiky;

20.

zdůrazňuje, že místní produkce potravin a místní spotřeba, které podporují drobné zemědělství a zaručují producentům a spotřebitelům spravedlivé ceny, snižují závislost zemí na dovozu a jejich zranitelnost vůči mezinárodním výkyvům cen;

21.

zdůrazňuje, že klíčovou roli při zajišťování odolnějších a udržitelnějších zemědělsko-potravinářských systémů mohou hrát strategické investice do udržitelných zemědělských postupů; trvá na tom, aby investice EU byly v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížskou dohodou o klimatu a Úmluvou o biologické rozmanitosti; vítá a podporuje investice EU v partnerství s rozvojovými zeměmi do agroekologie, agrolesnictví a diverzifikace plodin a opakuje, že investice podporované EU do zemědělství, lesnictví nebo rybolovu nebo do podniků, které mají dopad na půdu, travní porosty, lesy, vodu nebo moře, musí být mimo jiné v souladu s dobrovolnými pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) / Výboru pro celosvětové zajišťování potravin (CFS) pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu v souvislosti s vnitrostátním zabezpečením potravin a se zásadami FAO/CFS pro odpovědné investování do zemědělských a potravinových systémů; podporuje evropské financování producentů a zemědělsko-potravinářských podniků, které jim umožní učinit nezbytné investice k uvedení do souladu s požadavky HACCP (analýza rizik a kritické kontrolní body) zavedením opatření k eliminaci jakéhokoli potenciálního rizika v oblasti potravinového zabezpečení;

22.

zdůrazňuje, že krátké dodavatelské řetězce mají významný potenciál vyřešit stávající nedostatky potravinového systému, a připomíná, že zemědělství šetrné vůči klimatu obnáší mimo jiné snížení závislosti na energii z fosilních paliv, včetně používání chemických pesticidů a hnojiv;

23.

vítá všechny iniciativy zaměřené na provádění nebo posílení zemědělských politik na vnitrostátní nebo regionální úrovni, jejichž cílem je zajistit větší potravinovou soběstačnost, a podporuje přechod rozvojových zemí k větší soběstačnosti, což umožňuje odpovědnost, osobní angažovanost a nezávislost zemědělců při vytváření udržitelných zemědělsko-potravinářských systémů a soběstačnějších systémů produkce; žádá, aby se se úsilí v oblasti zemědělství zaměřovalo na zajištění práva rozvojových zemí na potravinovou bezpečnost doplňující jejich právo na potravinovou suverenitu (20) a na posílení jejich schopnosti vyhovět nutričním potřebám svých obyvatel;

24.

v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité chránit a prosazovat právo místních komunit na přístup k přírodním zdrojům, jako je půda a voda, a na kontrolu těchto zdrojů; vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha rozvojových zemích běžně dochází k zabírání půdy; poukazuje na to, že zabírání půdy je brutální praktikou, jež podkopává potravinové zabezpečení a potravinovou suverenitu a ohrožuje venkovské komunity;

25.

konstatuje, že například práva na pastvu a veřejné pastviny jsou tradičními právy na využívání půdy založenými na obyčejovém právu, nikoli na zdokumentovaných vlastnických právech; poukazuje nicméně na zásadní význam, který má ochrana těchto obyčejových práv pro venkovské obyvatelstvo;

26.

vyzývá k řešení sociálního napětí mezi usazenými zemědělci a kočovnými pasteveckými komunitami, zejména v regionech s překrývajícími se etnicko-náboženskými konflikty;

27.

je hluboce znepokojen vysokou závislostí rozvojových zemí na dovozu potravin především z Evropské unie, zejména pokud tento dovoz tvoří dotované výrobky, jejichž nízká cena představuje pro místní drobné zemědělství škodlivou konkurenci;

28.

zdůrazňuje, že je třeba chránit práva zemědělců na zachování genetických zdrojů pro účely potravinového zabezpečení a přizpůsobení se změně klimatu; vyzývá Komisi, aby v rámci své rozvojové pomoci a obchodní a investiční politiky podporovala zemědělské systémy, které jsou v souladu s ustanoveními Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství (ITPGRFA), která zaručuje práva rolníků na zachování, kontrolu, ochranu a rozvoj vlastního osiva a tradičních znalostí;

29.

zdůrazňuje, že je třeba důsledně spolupracovat se zeměmi, mezinárodními a regionálními organizacemi, soukromým sektorem, zemědělci a drobnými zemědělci, jakož i s místní občanskou společností a místními komunitami, s cílem podpořit navrhování, provádění a monitorování konkrétních, proveditelných a spolehlivých vnitrostátních cílů v oblasti výživy; uznává klíčovou úlohu občanské společnosti, zejména pokud jde o oslovování drobných zemědělců tím, že je propojí s odbornou přípravou, zdroji, trhy a hodnotovými řetězci;

30.

je toho názoru, že upřednostňování potřeb výživy matek a kojenců má zásadní význam pro zajištění stabilního a odolného potravinového zabezpečení, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vnitrostátní orgány v rozvojových zemích při začleňování výživových služeb do systémů zdravotní péče s cílem řešit podvýživu ve všech jejích podobách a zajistit kontinuitu služeb v oblasti výživy, zejména včasného odhalování akutní podvýživy a zajišťování výživy kojenců a malých dětí na úrovni komunit, jakož i souvisejících programů výživy matek; v tomto ohledu vítá úspěchy a práci hnutí Zlepšení stavu výživy (Scaling Up Nutrition, SUN);

31.

vyzývá EU, aby chránila přístup drobných producentů k půdě a dalším zdrojům, jejich kontrolu nad půdou a dalšími zdroji, včetně osiva, a jejich přístup k vodě a k infrastruktuře sloužící k propojení venkovských komunit s územními trhy, a to i s městskými oblastmi;

32.

vyzývá EU, aby zajistila odpovídající financování a spoluvytváření znalostí a technických inovací prostřednictvím výzkumu vedeného zemědělci, včetně podpory organizací drobných producentů a sdružení žen a jejich kolektivní činnosti v oblasti zpracování a uvádění na trh;

33.

vyzývá Komisi, aby navázala úzké vztahy s partnerskými zeměmi za účelem výměny znalostí z oblasti zemědělství; poukazuje na odborné znalosti využívané v evropském zemědělství a zdůrazňuje, že za účelem zvýšení výnosů a výstupů zemědělských podniků je třeba klást předně důraz na partnerství ve výzkumu a inovacích v zemědělství, a to i prostřednictvím programu Horizont Evropa, a vybízet k odpovědným a etickým inovacím, které podpoří udržitelné zemědělské postupy; vyzývá v této souvislosti k tomu, abychom se v rámci spravedlivé transformace více spoléhali na přínos tradičních místních znalostí, zejména znalostí zemědělských postupů, rybolovu a ochrany lesů, a posilovali tak postavení místních obyvatel a komunit;

34.

bere na vědomí pozitivní výsledky rozpočtové podpory, o nichž svědčí šestá zpráva o pokroku týkající se akčního plánu v oblasti výživy jako mechanismu pro udržitelné a účinné investice do výživy s významem pro jednotlivé země;

35.

vyzývá EU, aby začlenila celosvětové a vnitrostátní cíle v oblasti výživy do příslušných rozvojových programů a strategií pro jednotlivé země; vyzývá EU a její členské státy, aby mobilizovaly dlouhodobé finanční investice do zabezpečení potravin a výživy a do udržitelného zemědělství a vybízely partnerské země k větším investicím do těchto oblastí z jejich vnitrostátních rozpočtů;

36.

naléhavě vyzývá EU, aby ve svých mezinárodních rozvojových programech, na nichž spolupracuje s partnerskými zeměmi, řadila mezi priority zabezpečení potravin, ochranu biologické rozmanitosti a udržitelné zemědělství, a to s ohledem na specifické místní potřeby dotčených zemí, a aby současně zajistila přístup místních komunit a organizací, které je podporují, k finančním prostředkům; vyzývá EU a její členské státy, aby za účasti občanské společnosti posuzovaly a monitorovaly své investice s cílem zajistit, aby konkrétně bojovaly proti chudobě a nedostatku potravin;

37.

zdůrazňuje úlohu EU jakožto hlavního aktéra umožňujícího transformaci globálních potravinových systémů na systémy, které budou odolnější, udržitelnější a spravedlivější; zdůrazňuje, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je ambiciózním politickým rámcem EU pro podporu udržitelnějšího a odolnějšího zemědělsko-potravinářského systému EU a celosvětového spravedlivého přechodu k zemědělsko-potravinářským systémům, které jsou přínosné pro lidi, přírodu i hospodářský růst a chrání přírodní zdroje v souladu s cíli strategie v oblasti biologické rozmanitosti; připomíná záměr strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, kterým je snížení závislosti zemědělců na vnějších výstupech;

38.

naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby byly i nadále plně odhodlány dostát svým mezinárodním závazkům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, dodržovat Zelenou dohodu pro Evropu a strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a náležitě se řídit doporučeními Mezivládního panelu pro změnu klimatu v zájmu přizpůsobení se této změně, zejména v situaci, kdy pandemie a válka na Ukrajině ukazují, jak snadno může být celosvětový trh s potravinami narušen;

39.

apeluje na Komisi, aby urychlila své snahy o podporu partnerských zemí s cílem snížit do roku 2025 počet dětí mladších pěti let se zpomaleným růstem o 7 milionů, k čemuž se zavázala v akčním plánu EU v oblasti výživy;

40.

vyzývá Evropskou unii, aby nadále podporovala partnerské země v jejich úsilí o obnovení dostupnosti rozmanitých a výživných potravin pro děti školního věku prostřednictvím programů školního stravování a současně o prosazování místních a udržitelně produkovaných potravin a podporovala rovněž jejich snahu věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším dětem; dále poukazuje na prospěšnost programů zadávání veřejných zakázek, které je třeba využívat, aby se při získávání výživných potravin určených k distribuci zvýšila podpora veřejnosti pro nákup od drobných zemědělců a místních výrobců;

41.

vítá skutečnost, že v návaznosti na summit o potravinových systémech podporuje Evropská komise a několik členských států tzv. Koalici školního stravování (School Meals Coalition); konstatuje, že je důležité zajistit, aby přístupy zohledňující výživu byly propojeny s opatřeními v oblasti výživy a dalšími kroky na podporu zdraví v rozvojových zemích;

42.

připomíná, že až 811 milionů lidí trpí na světě hladem a přibližně 2 miliardy lidí se potýkají s chronickou podvýživou a chybí jim důležité vitaminy a minerální látky, což je zejména problém v subsaharské Africe a Asii; připomíná, že tyto potíže mají obzvláště zničující dopad na děti v prvních tisíci dnech jejich života, protože pokud jim chybí základní mikroživiny, jako je vitamin A, železo nebo zinek, pak se tento nedostatek projevuje celý život a omezuje růst a zhoršuje duševní schopnosti, což má dopad nejen na jednotlivce, ale i na celé ekonomiky; zdůrazňuje, že hlad a podvýživa jsou proto jednou z největších překážek rozvoje;

43.

vítá závazek EU ze summitu „Výživa pro růst“, kde uvedla, že v období 2021–2024 investuje do boje proti podvýživě 2,5 miliardy EUR; naléhavě vyzývá EU, aby se při plnění tohoto cíle ujala vedoucí úlohy;

44.

konstatuje, že pandemie COVID-19 ukázala vzájemné vazby mezi zdravím lidí, rostlin a zvířat, zdravím životního prostředí a zabezpečováním potravin; poukazuje na to, že choroby, které postihují zvířata a rostliny, rovněž nadále narušují zabezpečování potravin, jelikož přerušují dodávky potravin na celém světě; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby se spojily s mezinárodním společenstvím a na základě zásady „jedno zdraví“ usilovaly o novou koncepci potravinových systémů, o zvýšení jejich odolnosti a zajištění lepšího zdraví a zabezpečení potravin pro nás pro všechny;

45.

připomíná, že podle výzkumů by díky transformaci potravinových systémů bylo možné zabránit výdajům ve výši 12 bilionů dolarů, což jsou celosvětové skryté náklady na potraviny, a že přesměrování části těchto prostředků na jiné účely by mohlo zabránit dalším škodám na životním prostředí a zdraví lidí, a mohlo by naopak motivovat k většímu odhodlání věnovat finanční prostředky na přizpůsobení se změně klimatu, jak požadovali členské státy a vedoucí představitelé na konferenci COP 26 v Glasgowě;

46.

připomíná, že změna klimatu bude vyvíjet stále větší tlak na produkci potravin a přístup k nim, zejména ve zranitelných regionech, a bude zhoršovat situaci, pokud jde o potravinové zabezpečení a výživu; zdůrazňuje závěry zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2022, podle nichž globální oteplování postupně zhorší zdraví půdy a ekosystémové služby, např. opylování, zvýší tlak škůdců a chorob a sníží biomasu mořského života, což oslabí produkci potravin v mnoha pevninských i oceánských regionech; vítá doporučení panelu přizpůsobit se změně klimatu podporou agroekologických zásad a postupů, agrolesnictví, adaptace na úrovni komunit, řízení rybolovu a akvakultury založeného na ekosystémech a dalších přístupů, které pracují s přírodními procesy, s cílem podpořit zajišťování potravin a výživy, zdraví a dobré životní podmínky;

Budování odolnosti vůči budoucím otřesům

47.

připomíná, že budování odolnosti musí obnášet i budování odolnosti vůči stále četnějším a intenzivnějším konfliktům a přírodním katastrofám, zejména vůči suchu, cyklónům a záplavám, ale i vůči zdravotním krizím, ztrátě biologické rozmanitosti, strukturálním nerovnostem a hospodářským otřesům, které mají často mnohonásobný a kumulační dopad na nejzranitelnější osoby; zdůrazňuje, že klíčovou roli při zajišťování odolnějších a udržitelnějších zemědělsko-potravinářských systémů mohou hrát strategické investice do udržitelných zemědělských postupů;

48.

naléhavě vyzývá EU, aby podporovala předvídatelné, konkrétní a cílené financování preventivních a včasných opatření s cílem předejít nedostatku potravin, snížit jeho dopady, věnovat větší pozornost adaptaci na změnu klimatu a odolnosti na místní úrovni a financovat takovou adaptaci; vyzývá EU, aby posílila programy obživy s cílem podpořit zabezpečování potravin a zajistit, aby lidé byli schopni vytvářet a udržovat si vlastní prostředky obživy a zlepšovat vlastní životní pohodu i životní pohodu budoucích generací; naléhavě vyzývá EU, aby chránila přístup drobných producentů k půdě a dalším zdrojům a jejich kontrolu nad půdou a dalšími zdroji, včetně osiva používaného zemědělci, a chránila taktéž přístup k infrastruktuře sloužící k propojení venkovských komunit s územními trhy, a to i s městskými oblastmi;

49.

poukazuje na to, že zajišťování potravin má pozitivní dopad na odolnost obyvatelstva obecně a pomáhá lidem lépe se vypořádat s otřesy, mimořádnými událostmi a vleklými krizemi;

50.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající plány krizového řízení, zejména pokud jde o produkci potravin;

51.

zdůrazňuje, že cílem strategií pro přizpůsobení se změně klimatu by mělo být snížení potravinových ztrát a plýtvání potravinami; připomíná, že nejméně rozvinuté země a země s nízkými příjmy mají velký potenciál snížit plýtvání potravinami většími investicemi do skladování, balení a dopravní infrastruktury; zdůrazňuje význam zavádění oběhového hospodářství do systémů zemědělské výroby s cílem zvýšit jejich udržitelnost a účinné využívání zdrojů a co nejvíce snížit potravinové ztráty a plýtvání potravinami; vyzývá Evropskou komisi a všechny členské státy, aby zavedly a prováděly programy zaměřené na předcházení plýtvání potravinami, jejichž součástí bude podpora krátkých potravinových dodavatelských řetězců, což snižuje riziko plýtvání potravinami; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit a aktualizovat celosvětovou databázi, která bude přístupná příslušným orgánům a bude evidovat zásoby, zejména zásoby obilovin, aby se vytvořil základ systému, jenž na odpovídající úrovni zajistí stálé zabezpečení potravin a minimalizuje plýtvání potravinami;

52.

zdůrazňuje, že potravinové zabezpečení závisí na plnění cílů v oblasti klimatu, boji proti ztrátě biologické rozmanitosti a zajištění zdravých pevninských, pobřežních a mořských ekosystémů; poukazuje na to, že je proto zásadní bojovat proti znečištění plasty a difúznímu znečištění;

53.

zdůrazňuje, že výroba biopaliv ovlivňuje zajišťování potravin, neboť odčerpává zemědělské komodity, jako jsou obiloviny, sójové boby, řepkový olej, kukuřice a cukrová třtina, které by jinak mohly být využity na produkci potravin; domnívá se, že zajištění pružnějších a lépe koordinovaných mezinárodních politik v oblasti biopaliv má zásadní význam pro optimalizaci využívání potravin, přičemž by bylo možné těžit ze stabilizačního potenciálu této alternativní příležitosti; vyzývá EU, aby s cílem zajistit další dodávky potravin a stabilizovat celosvětové trhy s potravinovými komoditami dávala přednost produkci potravin před výrobou biopaliv z plodin, přičemž by měla dodržovat hierarchii způsobů nakládání s odpady a řídit se zásadou kaskádového využívání;

54.

poukazuje na význam strategických vazeb mezi Afrikou a Evropou, které vycházejí z pokroku v akčním programu Africké unie (AU) a EU pro transformaci venkova; připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. září 2020 o bezpečnostní spolupráci mezi EU a Afrikou v oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu, které připomnělo, že nedostatek potravin je často základní příčinou terorismu a ozbrojených konfliktů; vyzývá proto k plnému začlenění přístupu založeného na propojení humanitární pomoci, rozvoje a míru do bezpečnostních strategií třetích zemí, k čemuž je nutné podporovat poskytování základních služeb, včetně zabezpečení potravin, za účasti místních komunit;

55.

připomíná, že cílem iniciativy Velká zelená zeď v oblasti afrického Sahelu je obnovit do roku 2030 100 milionů hektarů půdy, která je v současné době znehodnocena, zachytit 250 milionů tun uhlíku a vytvořit 10 milionů pracovních míst ve venkovských oblastech, což by dohromady mělo podpořit 15 ze 17 cílů udržitelného rozvoje, snížit chudobu a hlad, vybudovat místní odolnost vůči změně klimatu, zlepšit zdraví a životní podmínky obyvatel, vytvořit pracovní místa a podpořit hospodářský růst;

56.

vyzývá EU k větší podpoře vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, a to i k podpoře hotovostní sociální pomoci reagující na otřesy, s cílem řešit příjmovou nerovnost přístupem citlivým ke konfliktům v souladu se zásadou „neškodit“ a chránit přístup nejzranitelnějších osob k potravinám zvýšením jejich kupní síly;

57.

podporuje vytvoření finančního nástroje, který by africkým zemím pomohl překlenout stávající mezeru ve financování, aby mohly urychleně vypracovat plány sociální ochrany, ať už prostřednictvím chystaného globálního nástroje pro zaměstnanost a sociální ochranu, nebo vytvořením globálního fondu pro sociální ochranu;

58.

zdůrazňuje význam podpory a propagace sdílení znalostí a vzájemného učení, například mezi zemědělci a podniky, v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh; podtrhuje, že zemědělství a potravinářská výroba mají zásadní význam pro hospodářství a zajišťování důstojných a udržitelných pracovních příležitostí ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že ve většině případů se to týká drobných zemědělských podniků a rodinných farem; poukazuje na to, že je důležité podporovat a posilovat opatření a nástroje, které by vedly ke zvýšení kvality a diverzifikaci produktů, k udržitelné modernizaci zemědělských postupů, zajištění bezpečných pracovních podmínek a k opatřením posilujícím odolnost zemědělců;

59.

konstatuje, že nerovnosti mezi ženami a muži omezují produktivitu a efektivitu zemědělství, a tudíž oslabují rozvoj; připomíná, že posílení postavení žen a dívek má zásadní význam z hlediska výživy, potravinového zabezpečení a budování odolnosti; poukazuje na to, že posílení úlohy žen a dívek představuje v zemědělství a v oblasti zabezpečování potravin a výživy i nadále náročný úkol; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby podporovaly podnikání, zaměstnanost a politické zastoupení žen, zajistily začlenění hlediska genderové rovnosti do řízení potravinového zabezpečení a zajistily účast žen na rozhodování v této oblasti, včetně žen patřících k diskriminovaným menšinám;

60.

naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby se zejména prostřednictvím rozvojové pomoci snažily přispět k řešení diskriminace žen, zejména pokud jde o přístup farmářek k půdě, výrobním zdrojům a finančním službám; připomíná, že například v Africe vykonávají téměř polovinu zemědělských prací ženy, přičemž to jsou většinou drobné nebo samozásobitelské farmářky, které nemají potřebný přístup k informacím, úvěrům, půdě, zdrojům a technice; vybízí k prosazování dědických práv žen a dívek a vyzývá EU, aby podporovala partnerské země, zejména v uznávání plného nároku žen na pozemková práva; naléhavě vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby prosazovaly genderově transformační přístupy k zemědělským, rybářským a potravinovým systémům rozvojem kapacit žen na venkově, konkrétními politickými reformami usilujícími o spravedlivější zákony, které upravují vlastnictví půdy, a zvláštními iniciativami zaměřenými na posílení hospodářského postavení a přístup k financování, jak je uvedeno v akčním plánu pro rovnost žen a mužů III;

61.

konstatuje, že ženy na venkově produkují více než polovinu světových potravin navzdory strukturálním znevýhodněním; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit přístup žen ve venkovských oblastech k půdě, výrobním zdrojům, aktivům a trhům a jejich kontrolu nad nimi, což je nezbytná podmínka pro zlepšení potravinového zabezpečení na celém světě; naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby věnovala zvláštní pozornost venkovským ženám a posílení jejich hospodářského, sociálního a politického postavení; připomíná dobrovolné pokyny CFS pro odpovědnou správu půdy, které jsou dobrým nástrojem k odstranění překážek ve zvykových a tradičních dědických systémech a k zajištění lepší informovanosti žen o jejich zákonných právech (21);

62.

připomíná strategický význam investic do zemědělské biologické rozmanitosti na úrovni zemědělských podniků s cílem zajistit zdravou stravu, její kvalitu a diverzifikaci, jakož i odpovídající příjem živin; zdůrazňuje zejména, že u žen a dívek je pravděpodobnější, že prostřednictvím zemědělské diverzifikace a produkce rozmanitých potravinářských plodin pro vlastní spotřebu dosáhnou minimálně rozmanité a z hlediska stopových živin odpovídající stravy (22);

63.

poukazuje na význam transformace venkova a posílení transparentních místních a regionálních hodnotových řetězců s cílem vytvářet udržitelná pracovní místa, zabránit porušování lidských práv a zmírňovat změnu klimatu; zdůrazňuje, že je nutné podporovat mladé lidi a ženy, zejména prostřednictvím jejich proškolování a zajištění přístupu k úvěrům a na trh; vyzývá k jejich zapojení do tvorby zemědělské politiky a k podpoře společných akcí prostřednictvím malých organizací producentů;

64.

připomíná, že tváří v tvář malnutrici je vzdělávání a zvyšování povědomí základním předpokladem udržitelného životního stylu a úspěšné společnosti;

65.

vítá probíhající práci Výboru pro celosvětové zajišťování potravin na jeho dobrovolných pokynech pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a dívek v souvislosti s potravinovým zabezpečením a výživou;

66.

připomíná, že změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a další faktory ohrožují naši schopnost dosáhnout celosvětového potravinového zabezpečení a vyvíjejí další tlak na již tak křehké potravinové systémy; vyzývá k produkci potravin šetrné k životnímu prostředí, jako je agroekologie a klimaticky odolná adaptace, jakož i k zachování a obnově přírodních ekosystémů s cílem snížit klimatická rizika, čelit klimatické krizi a zastavit úbytek biologické rozmanitosti, a posílit tak odolnost udržitelných zemědělsko-potravinářských systémů; v tomto ohledu žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly partnerské země při přijímání udržitelných zemědělských postupů a inovativních řešení, včetně využívání příjmů získaných z dražeb v rámci systému obchodování s emisemi a certifikátů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, aby se posílily jejich kapacity pro odolnost vůči změně klimatu, přizpůsobení se této změně a její zmírňování s cílem vytvořit udržitelnější potravinové systémy;

67.

žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že financování v rámci nového nástroje NDICI bude zahrnovat přístup založený na lidských právech, který učiní místní komunity a původní obyvatelstvo ústředním prvkem úsilí v oblasti klimatu, životního prostředí a rozvoje; považuje za důležité věnovat zvláštní pozornost drobným zemědělcům, kteří mají obecně nižší schopnost přizpůsobit se dopadům změny klimatu; vítá v tomto ohledu připravovaný akční plán OSN pro dosažení všeobecné dostupnosti služeb včasného varování před extrémním počasím a změnou klimatu v nadcházejících pěti letech, který předloží Světová meteorologická organizace na konferenci OSN o klimatu (COP 27) v Egyptě; připomíná, že zvláštní vyslanec pro summit OSN o potravinových systémech poukázal na hlubokou souvislost mezi klimatem a potravinami;

68.

vyzývá Komisi, aby poskytla rozvojovým zemím podporu při rozvoji a ochraně jejich citlivých a mladých průmyslových odvětví, prosazování potravinového zabezpečení, podpoře zmírňování změny klimatu v zemědělství a plnění unijních a mezinárodních norem v oblasti udržitelnosti vývozu jejich zemědělských produktů;

69.

domnívá se, že je důležité pomoci rozvojovým zemím zavést veřejné politiky v oblasti zemědělství a potravin, které budou schopny uspokojit potřeby jejich rychle rostoucího obyvatelstva; zdůrazňuje, že hlavním cílem politiky potravinového zabezpečení musí být celoroční udržitelné zajišťování dostatečného množství výživných, bezpečných a cenově dostupných potravin pro své občany a zároveň zaručit zemědělcům přiměřený příjem a životní úroveň; konstatuje, že v celé historii společné zemědělské politiky zrušení vývozních subvencí a oddělení přímých plateb od produkce výrazně snížilo riziko dumpingových praktik na trzích třetích zemí; vyzývá Komisi a členské státy, aby více podporovaly rozvoj zemědělství, který je schopen zajistit potravinové zabezpečení v rozvojových zemích, a aby rozhodně zvýšily své investice do územního rozvoje venkova;

70.

zdůrazňuje, že potravinové systémy jsou významných faktorem tvorby emisí skleníkových plynů; konstatuje, že budování odolnosti potravinových systémů vůči změně klimatu bude vyžadovat začlenění přizpůsobení se změně klimatu a snižování a řízení rizika katastrof do krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých politik; vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvojové země v tomto procesu doprovázely;

71.

vyzývá EU, aby chránila přístup drobných zemědělců k půdě a dalším zdrojům, včetně osiva, infrastruktury a vody, i jejich kontrolu nad nimi;

72.

vyzývá EU, aby zajistila, aby při zadávání veřejných zakázek byla upřednostňována místní agroekologická výroba, dále aby zajistila pravidla bezpečnosti potravin, která budou vhodná pro malokapacitní produkci, ochranu domácích trhů před dovozem za nízké ceny, jakož i vzdělávání spotřebitelů a sociální ochranu s cílem zvýšit spotřebu výživných místních potravin;

73.

vyzývá EU, aby přizpůsobila své plánování v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa tak, aby aktivně podporoval globální transformaci na udržitelné potravinové systémy, které mohou poskytovat cenově dostupnou zdravou a výživnou stravu, která je spravedlivá, odolná, založená na právech, udržitelná z hlediska životního prostředí, aby byla zvláštní pozornost věnována potřebám žen a snížil se tlak výroby potravin na využívání půdy a vody;

74.

zdůrazňuje, že dopady změny klimatu mají zásadní negativní dopad na zajišťování potravin v rozvojových zemích a že přizpůsobení se změně klimatu má zásadní význam pro zajištění odolných udržitelných potravinových systémů; vyjadřuje politování nad porušením závazku, který rozvinuté země přijaly v Kodaňské dohodě z roku 2009, a sice poskytnout předvídatelné a přiměřené finanční prostředky na opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích, zejména na potřeby přizpůsobení, které měly v roce 2020 dosáhnout 100 miliard dolarů; vyzývá EU, aby zvýšila financování opatření v oblasti klimatu nad rámec nástroje NDICI – Globální Evropa, a to i prostřednictvím ambiciózního využívání příjmů získaných z dražeb ETS a certifikátů CBAM;

75.

naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala agroekologickou transformaci v partnerských zemích s cílem zajistit výživné, bezpečné, rozmanité a cenově dostupné potraviny pro všechny v průběhu celého roku a zachovat biologickou rozmanitost, zvýšit odolnost vůči změně klimatu a posílit sociální soudržnost snižováním sociálních nerovností; vyzývá Komisi, aby podpořila rozvoj místních potravinových sítí, které zaručí místní produkci a spotřebu a podpoří tvorbu pracovních míst v dané lokalitě, zaručí výrobcům a spotřebitelům spravedlivé ceny, sníží závislost zemí na dovozu i jejich zranitelnost vůči výkyvům cen na mezinárodních trzích;

76.

zdůrazňuje, že investice a intervence EU by měly být založeny na důkladném předběžném posouzení, plné transparentnosti a začlenění těch zúčastněných stran, kterých se investice a intervence dotýkají, včetně organizací občanské společnosti, aby bylo možné vypracovat spravedlivá opatření a posílit kapacity na vnitrostátní a místní úrovni, a to i pokud jde o nestátní orgány; trvá na tom, že v zájmu dosažení udržitelnějšího zemědělství a potravinových systémů v partnerských zemích je třeba přijmout kontextově specifická opatření;

77.

vyzývá k revizi akčního plánu EU v oblasti výživy, který by měl řešit všechny formy malnutrice v humanitárním, resp. rozvojovém kontextu, a zahrnout nové ambiciózní politické a finanční závazky;

78.

upozorňuje, že 45 milionů dětí mladších pěti let trpí zakrnělým růstem, který je definován jako nízký poměr hmotnosti a výšky v důsledku akutní podvýživy v raném věku; připomíná, že nadváha a obezita mezi dospělými, dospívajícími a dětmi narůstají na rekordní úroveň a že postihují 2 miliardy lidí na celém světě, z nichž 70 % žije v zemích s nízkými a středními příjmy; připomíná, že nadváha a obezita jsou spojeny s rizikem vzniku onemocnění souvisejících se stravováním, včetně nepřenosných nemocí, protože malnutrice představuje výzvu pro všechny národy bez ohledu na jejich etapu rozvoje; v důsledku toho se mnoho zemí nyní potýká s „dvojí zátěží“ spočívající v nejméně dvou typech malnutrice, kde vedle sebe existují podvýživa a nadváha a obezita; vyzývá Evropskou komisi, aby revidovala rámec politiky pro zajišťování potravin z roku 2010 a rámec politiky v oblasti výživy z roku 2013, jak k tomu vyzvaly členské státy EU v závěrech Rady z roku 2018 o posílení globálního zabezpečení potravin a výživy;

79.

vyzývá Komisi, aby zajistila plné zohlednění výživy, kdykoli EU investuje do zemědělství, hospodářského rozvoje, ochrany klimatu a přizpůsobení se změně klimatu, ochrany zdraví, zdravotnictví a dalších odvětví; podporuje revizi strategie v oblasti globálního zdraví z roku 2010 a vyzývá k tomu, aby byl do revidovaného dokumentu začleněn boj proti malnutrici; vyzývá k větší finanční podpoře na vybudování silných a odolných systémů zdravotní péče s cílem prolomit mezigenerační začarovaný kruh malnutrice a podvýživy;

Doplňková opatření v oblasti humanitární a rozvojové politiky EU

80.

trvá na tom, že by měla být posílena humanitární pomoc zemím, které čelí potravinové krizi nebo jsou zasaženy konfliktem; konstatuje, že mezinárodní společenství, včetně Evropské unie, musí usilovat o zmenšení rostoucího rozdílu mezi humanitárními potřebami a zdroji, které jsou celosvětově k dispozici; odsuzuje veškeré kroky, při nichž je přístup k potravinám využíván jako nástroj útlaku nebo válečná zbraň, a připomíná čtyři humanitární zásady: lidskost, neutralitu, nestrannost a nezávislost;

81.

zdůrazňuje, že humanitární pomoc lze použít k řešení situací, při nichž dochází k bezprostřednímu ohrožení života, kdy stávající kapacity nestačí, ale že současně je třeba využívat řešení financovaná z jiných zdrojů pomoci zaměřená na předcházení příčinám nedostatku potravin a malnutrice a jejich řešení;

82.

vítá uspořádání prvního Evropského humanitárního fóra, jehož cílem je dále posílit dopad humanitární reakce a zajistit účinnost a účelnost poskytování pomoci, a oceňuje rozhodnutí učinit z něj každoroční akci v humanitárním kalendáři; zdůrazňuje, že je důležité spolupracovat jako tým Evropa při řešení celosvětové humanitární krize v oblasti zajišťování potravin;

83.

vyzývá vlády členských států EU, aby diplomaticky předcházely konfliktům, vymýtily všechny formy malnutrice a více investovaly do předcházení konfliktům, se zvláštním zaměřením na ženy a dívky a při důsledném uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325; připomíná, že humanitární pomoc musí být vyňata z mezinárodních sankcí; zdůrazňuje, že je třeba nalézt udržitelná střednědobá a dlouhodobá řešení v rámci rozvojové spolupráce s cílem řešit základní příčiny nedostatku potravin;

84.

připomíná, že na Ukrajinu a Rusko připadá přibližně 30 % světového obchodu s pšenicí, 32 % obchodu s ječmenem, 17 % obchodu s kukuřicí a více než 50 % obchodu se slunečnicovým oleje a 20 % se slunečnicovými semeny; zdůrazňuje, že snížení nebo ztráta ukrajinského vývozu bude mít dopad na země, které jsou silně závislé na jejich produkci, včetně zemí, které se již teď potýkají s nedostatkem potravin, které jsou zranitelné vůči otřesům v dodávkách a růstu cen, jako je tomu v případě Afriky; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se svými mezinárodními partnery a příslušnými mezinárodními institucemi urychleně vyhodnotily veškeré dostupné prostředky, jak zabránit selhání platební bilance zemí dovážejících potraviny, včetně přímého financování a restrukturalizace jejich dluhu; zdůrazňuje, že je důležité upřednostňovat financování založené na grantech jako standardní možnost, zejména pro nejméně rozvinuté země;

85.

podporuje probíhající propojování humanitárního, rozvojového a mírového úsilí; zdůrazňuje, že tato zásada by měla být i nadále začleňována do humanitární pomoci i do plánování v oblasti zajišťování potravin a výživy a měla by být podložena jasnými pokyny ohledně osvědčených postupů založených na důkazech;

86.

vítá činnost EU a agentur OSN se sídlem v Římě, konkrétně FAO, WFP a IFAD, které provádějí anticipační opatření s cílem předcházet krizím předtím, než udeří, a chránit nejzranitelnější skupiny před klimatickými a člověkem způsobenými katastrofami; vyzývá k posílení koordinačních mechanismů s místními aktéry v terénu a k nalezení většího propojení mezi krátkodobými anticipačními opatřeními a dlouhodobějšími vládními programy; připomíná, že inkluzivní anticipační opatření by měla být přizpůsobena konkrétní situaci a měla by být vedena na místní úrovni a zajistit, aby se i nejzranitelnější osoby podílely na rozhodování a mohly tak řešit své specifické potřeby;

87.

podporuje aktivní úlohu EU v rámci globální sítě pro boj proti potravinovým krizím a vyzývá k rozšíření činnosti této sítě, zejména v regionálním a vnitrostátním kontextu; vyzývá členské státy, aby posílily globální síť pro boj proti potravinovým krizím v rámci její činnosti zaměřené na řešení potravinových krizí prostřednictvím mnohostranných a víceodvětvových intervencí, budování odolnosti a znalostí a uplatňování propojení oblastí humanitární pomoci, rozvoje a míru; v tomto rámci vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby spolupracovaly s rozvojovými zeměmi na navrhování a provádění inovativních politik a strategií vedených jednotlivými zeměmi s cílem řešit problém nedostatku potravin, podpořit hospodářské začleňování a dosáhnout udržitelnějších potravinových systémů;

88.

poukazuje na to, že je třeba zlepšit systémy včasného varování, protokoly o včasných opatřeních a mechanismy dohledu, aby se zajistilo, že včasné reakce budou spuštěny s dostatečným předstihem, aby se zmírnil dopad rizik ohrožujících potravinové zabezpečení a aby se přešlo od reaktivních zásahů k zásahům proaktivním, které prostřednictvím anticipačních humanitárních opatření zachraňují životy; podporuje Výbor pro zajišťování potravin jako hlavní inkluzivní mezinárodní a mezivládní politickou platformu pro zajišťování potravin a výživu;

89.

vyzývá Komisi, aby zajistila víceodvětvový přístup k výživě a prioritně začlenila potravinové zabezpečení a výživovou problematiku do opatření v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, kvality vody, sanitárních zařízení a hygieny s cílem zajistit, aby nejméně 20 % oficiální rozvojové pomoci poskytované prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa bylo věnováno na sociální začleňování a lidský rozvoj;

90.

vyzývá k začlenění výživy do všeobecné zdravotní péče, protože má zásadní význam pro ukončení podvýživy a všeobecné zdravotní péče nebude dosaženo, dokud nebudou základní opatření v oblasti výživy účinně začleněna jako základní zdravotnické služby a nebudou upřednostněna v systémech zdravotní péče; připomíná, že všeobecná zdravotní péče má zásadní význam pro lidi v průběhu celého života, hlavně pro nejchudší a nejvíce marginalizované osoby, a měla by být přizpůsobena zdravotním potřebám obyvatelstva; připomíná, že ji lze podpořit zajištěním optimálního a bezpečného krmení kojenců a malých dětí, a to i prostřednictvím kojení, snahou zajistit vyváženou a zdravou stravu, a to i prostřednictvím školního jídla, poskytováním kvalifikovaného vzdělávání v oblasti výživy a poradenstvím v oblasti souvisejících změn chování, zařazením výživy do rozpočtu na zdravotnictví, budováním zdravotnických informačních systémů s cílem přijímat včasná opatření a podporou přístupu k účinným a cenově dostupným výrobkům souvisejícím s výživou při současném omezení uvádění nezdravých potravin na trh;

91.

uznává, že výživa by měla být ústředním prvkem strategií, plánů a rozpočtů systémů zdravotní péče s cílem dosáhnout všeobecné zdravotní péče; vyzývá k větší finanční podpoře zdraví s cílem vybudovat silné a odolné systémy zdravotní péče, a tak prolomit mezigenerační začarovaný kruh podvýživy a předcházet zdravotním krizím a reagovat na ně; podporuje začlenění léčby podvýživy, preventivních služeb a zdravotnických zásahů, jako je plánování rodičovství, duševní zdraví a předporodní a poporodní péče, do balíčků základní péče ve vnitrostátních systémech zdravotní péče s cílem dosáhnout všeobecné zdravotní péče;

92.

konstatuje, že potravinové zabezpečení je úzce spojeno s přístupem k vodě; vyzývá tudíž Evropskou komisi, aby zahrnula právo na vodu a rozvoj vodohospodářské infrastruktury a infrastruktury pro čištění odpadních vod mezi svá opatření v oblasti potravinového zabezpečení v rozvojových zemích;

93.

konstatuje, že biologická rozmanitost v oblasti potravin a zemědělství zvyšuje odolnost vůči otřesům a usnadňuje adaptaci, zachovává stabilitu a podporuje oživení; připomíná, že schopnost agroekologie sladit ekonomickou, environmentální a sociální dimenzi udržitelnosti byla široce uznána ve významných zprávách, zejména panelů IPCC a IPBES, stejně jako v mezinárodním hodnocení zemědělských poznatků, vědy a techniky z hlediska rozvoje, které proběhlo pod vedením Světové banky a organizace FAO; poukazuje na to, že je důležité podporovat agroekologii, agrolesnictví, místní produkci a udržitelné potravinové systémy, které se zaměřují na rozvoj krátkých dodavatelských řetězců v rámci vnitrostátních politik i mezinárodních fór, s cílem zajistit všem potraviny a výživu a zvýšit udržitelnou produktivitu zemědělství a jeho odolnost vůči změně klimatu;

94.

naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala partnerské země v rozvoji udržitelných zemědělských postupů, včetně agroekologie, s cílem zvýšit úrodnost půdy, maximalizovat biologickou rozmanitost a zlepšit účinné využívání vody jako klíčové prvky pro lepší potravinové zabezpečení; bere na vědomí výzvy spojené se změnou klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti a jejich negativní dopady na potravinové zabezpečení a zajištění výživy a také nutnost poskytnout zdroje nezbytné k tomu, aby bylo možné se této změně přizpůsobit a zmírňovat ji;

95.

konstatuje, že existuje mnoho agronomických a agroekologických přístupů, které mohou být prospěšné pro jiná podnebí a jiné situace, jako je míchání plodin, „polykultury“, agrolesnictví, včetně využití stromů z čeledi bobovitých, které jsou obzvláště dobré pro poskytování stínu a ochrany jiným plodinám a živočichům, a přilákání či zvýšení koloběhu nebo zadržování vody;

96.

poukazuje na to, že ničení deštných pralesů vede k nevratné ztrátě biologické rozmanitosti a schopnosti záchytu uhlíku a také domovů a způsobu života původních společenství obývajících tyto lesy; připomíná, že lesy významně přispívají k naplňování cílů v oblasti klimatu, ochraně biologické rozmanitosti a předcházení desertifikaci a extrémní erozi půdy; domnívá se, že snahy o zachování zdrojů zaměřené například na lesy, volně žijící a planě rostoucí druhy a na mořské a pobřežní ekosystémy musí být posíleny využitím regulačních rámců, dostatečných zdrojů a vědeckých údajů a doprovázeny opatřeními pro obnovu a řízení ekosystémů;

97.

žádá, aby byla zohledněna souvislost mezi veřejným zdravím a biologickou rozmanitostí v souladu s přístupem „jedno zdraví“; naléhavě vyzývá EU a všechny partnerské země, aby uznaly a chránily práva původních obyvatel na vlastnictví a kontrolu jejich pozemků a přírodních zdrojů na základě zvykového práva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 169, a aby dodržovaly zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu;

98.

připomíná, že neudržitelné postupy intenzifikace zemědělství jsou hlavními příčinami úbytku biologické rozmanitosti na celém světě, včetně genetické eroze odrůd plodin a hospodářských zvířat; připomíná, že cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je do roku 2030 postupně omezit celkové využívání a riziko chemických a nebezpečných pesticidů ze zemědělství a podporovat alternativní postupy; zdůrazňuje, že značná část nebezpečných látek směřuje do chudých zemí; vítá proto záměr Komise předložit návrh na ukončení této praxe v rámci Strategie EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek; naléhavě však vyzývá Komisi, aby podporovala hledání udržitelných a cenově dostupných alternativ k používání těchto pesticidů, aby se zabránilo vážnému narušení potravinového zabezpečení v rozvojových zemích, což by ještě prohloubilo problém hladovění nejzranitelnějších skupin obyvatel; vyzývá k poskytnutí speciální podpory pro vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti udržitelných přístupů, pokud jde o ochranu rostlin, a alternativ k pesticidům a dále k minimalizaci expozice nebezpečným látkám;

99.

odsuzuje dvojí měřítko EU, pokud jde o pesticidy, jež umožňuje, aby byly nebezpečné látky, které jsou v EU zakázány, z EU vyváženy; zdůrazňuje, že používání některých pesticidů v intenzivním zemědělství v rozvojových zemích má kromě poškozování životního prostředí dopad i na zdraví pracovníků; vyzývá ke vzdělávání a odborné přípravě v oblasti udržitelných postupů pro ochranu rostlin, agroekologických a ekologických postupů;

100.

připomíná, že podle nejnovějších zpráv potravinové systémy přispívají až k jedné třetině emisí skleníkových plynů, až k 80 % úbytku biologické rozmanitosti a spotřebovávají až 70 % sladké vody; zdůrazňuje však, že udržitelné systémy produkce potravin by měly být uznány jako zásadní řešení těchto stávajících výzev a že je možné nasytit rostoucí světovou populaci a zároveň chránit naši planetu;

101.

vyzývá EU, aby aktivně plnila závazky v rámci akčního roku pro výživu 2021, zejména závazky vyplývající ze summitu OSN o potravinových systémech a summitu na téma „Výživa pro růst“, a aby v tomto úsilí hrála ústřední roli ve spolupráci s původními obyvateli v souladu se svou vlastní strategií „od zemědělce ke spotřebiteli; vítá rozhodnutí Evropské komise být hlavním partnerem v osmi koalicích v rámci summitu OSN o potravinových systémech;

102.

žádá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s Africkou unií s cílem zajistit větší zapojení a investice do řešení přetrvávajících problémů v oblasti výživy v tomto regionu a podpořit Rok výživy Africké unie: „Posílení odolnosti v oblasti výživy a potravinového zabezpečení na africkém kontinentu: posílení zemědělsko-potravinářských systémů a systémů zdravotní a sociální ochrany pro urychlení rozvoje lidského, sociálního a ekonomického kapitálu“;

103.

zdůrazňuje, že digitální technologie a inteligentní a přesné zemědělství nabízejí významné příležitosti pro rozvoj udržitelných zemědělsko-potravinářských systémů a pro podporu spravedlivého hospodářského růstu podporujícího začlenění ve venkovských oblastech rozvojových zemí;

104.

poukazuje na to, že je třeba zlepšit potravinové zabezpečení a výživu v rozvojových zemích prostřednictvím uceleného a udržitelného přístupu k potravinovým systémům; vyzývá Komisi, aby přijala inkluzivní, mnohostrannou strategii založenou na právech; vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, aby investice EU do zemědělství, hospodářského rozvoje, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, zajištění vody a odpovídajících sanitárních a hygienických zařízení, zdraví a dalších odvětví plně zohlednily výživu tím, že do fáze plánování začlení měřitelné výsledky v oblasti výživy;

105.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU prosazovala lidská práva a právo na přiměřenou výživu jako ústřední zásadu a prioritu potravinových systémů, zaručila práva nejvíce marginalizovaných osob na přístup k výživným potravinám a aby uznala význam deklarace OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech;

106.

podporuje rozvoj obchodních příležitostí mezi EU a rozvojovými zeměmi, které mají potenciál podpořit místní zemědělství; připomíná, že rodinní zemědělci a drobní zemědělci prokázali svou schopnost poskytovat diverzifikované produkty a udržitelným způsobem zvyšovat produkci potravin;

107.

zdůrazňuje, že pokud jde o strategie na posílení potravinového zabezpečení, je třeba uznat vedoucí úlohu zemědělců, organizací producentů a jejich zástupců, a dále zdůrazňuje, že je třeba podporovat zakládání družstev a seskupení producentů v rozvojových zemích s cílem posílit jejich kolektivní schopnost efektivněji se organizovat, zajistit si lepší postavení v potravinových řetězcích a sdílet přidanou hodnotu u vývozních produktů;

108.

zdůrazňuje, že liberalizace obchodu by mohla mít dopad na odlesňování, změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti, jakož i na produkci potravin a přístup k nim; domnívá se, že obchodní a investiční politika EU vůči rozvojovým zemím by měla být založena na obchodní politice, která podporuje ochranu lesů a biologické rozmanitosti, rozvoj místního zemědělství a místních producentů a zemědělců, podporuje plnou potravinovou soběstačnost a omezuje jev zabírání půdy a odlesňování pro účely vývozu zemědělských produktů;

109.

domnívá se, že Unie a členské státy by měly podporovat různé iniciativy „spravedlivého obchodu“ a komplexně a holisticky začlenit environmentální a sociální cíle do ustanovení všech obchodních dohod;

110.

připomíná, že pro posílení odolnosti zemědělské výroby vůči změně klimatu má zásadní význam rozmanitost osiv; připomíná, že podle odhadů tvoří osivo vypěstované přímo v zemědělských podnicích více než 80 % celkových potřeb zemědělců v některých afrických zemích; v souladu s tím vyzývá EU, aby podporovala režimy práv duševního vlastnictví v obchodních dohodách, které posilují rozvoj místně přizpůsobených odrůd osiva a osiva vypěstovaného zemědělci, ale aby se zdržela ovlivňování reformy právních předpisů o osivech, zejména v Africe, přijetím ustanovení úmluvy UPOV z roku 1991, pokud je neslučitelná s ustanoveními Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství (ITPGRFA);

111.

zdůrazňuje, že produkty rybolovu a akvakultury patří k nejzdravějším potravinám a mají nejmenší dopad na přírodní prostředí; poukazuje na to, že mohou přispět k dosažení několika cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 2 „Konec hladu“; vyzývá proto Komisi, aby do přijímání strategií potravinového zabezpečení začlenila produkty rybolovu a akvakultury, a to i pro rozvojové země;

112.

vybízí EU, aby nadále usilovala o uzavření mnohostranných jednání o dotacích na rybolov v rámci Světové obchodní organizace – provádění cíle udržitelného rozvoje 14.6 – s cílem zakázat některé formy dotací na rybolov, které přispívají k nadměrné kapacitě a nadměrnému rybolovu, odstranit dotace, které přispívají k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a nezavádět podobné nové dotace, a to v plném souladu s cíli stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu, 8. akčním programu pro životní prostředí a Pařížské dohodě;

113.

vyzývá k tomu, aby globální rozměr strategie v oblasti biologické rozmanitosti podporoval právo na přiměřenou výživu, přispíval k provádění Deklarace OSN o právech rolníků a jiných osob pracujících ve venkovských oblastech s cílem činit kroky ke globálnímu zlepšení pracovních podmínek zemědělských pracovníků a příjmů drobných zemědělců, kteří jsou součástí mezinárodních potravinových dodavatelských řetězců, a zajistil, aby zásada předběžné opatrnosti byla zahrnuta do všech požadavků na bezpečnost potravin; dále vyzývá EU, aby sladila svou obchodní politiku s cíli strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti a s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality podle Zelené dohody pro Evropu;

114.

zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem pro úspěšné dosažení cílů udržitelnosti je, aby třetí země jednající na globální úrovni přispěly svým dílem;

115.

zdůrazňuje hodnotu potravin, které musí být rovněž chápány ne jen jako pouhá komodita, ale spíše jako právo lidí, které je třeba realizovat, a je třeba lépe posoudit hospodářský, sociální a environmentální dopad a externality a podle potřeby je zmírňovat nebo využívat pákového efektu;

116.

žádá, aby byla přijata posílená opatření na mezinárodní úrovni s cílem zajistit, aby ústředním prvkem politického rozhodování bylo potravinové zabezpečení, aby se zabránilo nedostatku potravin a zajistila výživa v nejzranitelnějších zemích;

117.

vyzývá k trvalému úsilí o zajištění konzistentnosti politik EU v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje; naléhavě žádá, aby bylo zajištěno, aby evropský vývoz nebránil rozvoji místní produkce a místních trhů; zdůrazňuje, že dohody EU o volném obchodu by neměly narušovat místní zemědělství, poškozovat malé producenty ani zvyšovat závislost na dovozu potravin; naléhavě vyzývá k podpoře místní výroby a spotřeby, která může zajistit vytváření místních pracovních příležitostí, spravedlivé ceny, ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků, snížit závislost zemí na dovozu a jejich zranitelnost vůči mezinárodním výkyvům cen;

118.

poukazuje na to, že jsou potřebné jasné pokyny k tomu, jak na úrovni EU dosahovat soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zároveň zohledňovat potenciálně protichůdné politické cíle; naléhavě vyzývá EU, aby zajistila soudržnost evropských zemědělských a obchodních politik na podporu potravinového zabezpečení a potravinové soběstačnosti a aby chránila místní a regionální trhy;

o

o o

119.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0505.

(4)  https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2022-0073_CS.html

(5)  Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 71.

(6)  Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 10.

(7)  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 10.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0099.

(9)  Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1.

(10)  FAO, The State of World Fisheries and Aquaculture 2020 (Stav světového rybolovu a akvakultury), https://www.fao.org/3/ca9231en/CA9231EN.pdf.

(11)  spolusponzorovaný seminář IPBES-IPCC, Biologická rozmanitost a změna klimatu, zpráva ze semináře.

(12)  The State of Food Security and Nutrition in the World Report 2021 (Zpráva o stavu potravinového zabezpečení a výživy ve světě v roce 2021).

(13)  Global Report on Food Crises 2021 (Globální zpráva o potravinové krizi za rok 2021), aktualizovaná zářijová verze.

(14)  dobrovolné zásady Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) na podporu postupného uplatňování práva na přiměřenou výživu v souvislosti s vnitrostátním zabezpečením potravin.

(15)  The State of Food Security and Nutrition in the World Report 2021 (Zpráva o stavu potravinového zabezpečení a výživy ve světě v roce 2021): https://www.fao.org/3/cb4474en/cb4474en.pdf.

(16)  The State of Food Security and Nutrition in the World Report 2021 (Zpráva o stavu potravinového zabezpečení a výživy ve světě v roce 2021).

(17)  UNICEF, Světová zdravotnická organizace a Světová banka, společné odhady podvýživy dětí, Levels and trends in child malnutrition, 2021.

(18)  FAO, The State of World Fisheries and Aquaculture 2020 (Stav světového rybolovu a akvakultury), https://www.fao.org/3/ca9231en/CA9231EN.pdf.

(19)  Global Report on Food Crises 2021 (Globální zpráva o potravinové krizi za rok 2021).

(20)  Via Campesina definuje potravinovou suverenitu jako „právo národů na zdravé a kulturně vhodné potraviny vyrobené ekologicky vhodnými a udržitelnými metodami a jejich právo definovat své vlastní potravinové a zemědělské systémy.“ Zajišťování potravin podle Výboru organizace FAO pro celosvětové zajišťování potravin existuje tehdy, pokud „všichni lidé mají kdykoli fyzický a ekonomický přístup k dostatečným, bezpečným a výživným potravinám, aby uspokojili své stravovací potřeby a potravinové preference pro aktivní a zdravý život“.

(21)  https://www.oxfam.org/en/empowering-women-farmers-end-hunger-and-poverty

(22)  Jones, Andrew D; Creed-Kanashiro, Hilary; Zimmerer, Karl S.; De Haan, Stef; Carrasco, Miluska; Meza, Krysty; Cruz-Garcia, Gisella S.; Tello, Milka; Amaya, Franklin Plasencia; Marin, R Margot; and Ganoza, Lizette. 2018. Farm-level agricultural biodiversity in the Peruvian Andes is associated with greater odds of women achieving a minimally diverse and micronutrient adequate diet (Zemědělská biologická rozmanitost na úrovni zemědělských podniků v peruánských Andách je spojena s větší pravděpodobností, že ženy dosáhnou minimálně rozmanité a z hlediska stopových živin odpovídající stravy). Journal of Nutrition 148(10): 1625-1637.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/171


P9_TA(2022)0288

Akční plán EU pro sociální ekonomiku

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o akčním plánu EU pro sociální ekonomiku (2021/2179(INI))

(2023/C 47/12)

Evropský parlament,

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv (EPSP),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2021 nazvané „Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku“ (COM(2021)0778),

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou podepsala a ratifikovala EU a všechny její členské státy, a zejména na článek 27 o práci a zaměstnávání,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“ (COM(2020)0620) a doporučení Rady ze dne 12. března 2021 o rovnosti, začlenění a účasti Romů (2021/C 93/01)

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2021 nazvané „Koordinace hospodářských politik v roce 2021: překonání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace naší ekonomiky“ (COM(2021)0500),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 s názvem „Budoucí evropští lídři: iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky“ (COM(2016)0733),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Iniciativa pro sociální podnikání: vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011)0682),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2004 o podpoře družstevních společností v Evropě (COM(2004)0018),

s ohledem na Evropskou agendu dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost ze dne 1. července 2020,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek (1) (směrnice o zadávání veřejných zakázek),

s ohledem na Portský sociální závazek, který podepsalo portugalské předsednictví Rady, předseda Parlamentu a zástupci sociálních partnerů a organizací občanské společnosti,

s ohledem na Portské prohlášení ze dne 8. května 2021, jež schválila Evropská rada,

s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 na téma „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. ledna 2022 nazvané „Inovativní finanční nástroje v rámci rozvoje podniků se sociálním dopadem“,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2021 o úloze sociální ekonomiky při vytváření pracovních míst a provádění evropského pilíře sociálních práv,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. září 2016 nazvané „Vnější rozměr sociální ekonomiky“,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. prosince 2009 nazvané „Různé formy podniků“ (2009/C 318/05),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. července 2021 k akčnímu plánu pro sociální ekonomiku (CDR 5860/2020),

s ohledem na politický dokument Evropské komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2022 o maximálním využití přínosu sociální ekonomiky pro oběhové hospodářství,

s ohledem na pokyny pro místní samosprávy týkající se politik sociální a solidární ekonomiky, které v roce 2021 zveřejnil Výzkumný ústav OSN pro sociální rozvoj,

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 4. dubna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 obsahující doporučení Komisi o statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o spravedlivých pracovních podmínkách, právech a sociální ochraně pracovníků platforem – nové formy zaměstnanosti související s digitálním rozvojem (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o stárnutí starého kontinentu: možnosti a výzvy spojené s politikou zaměřenou na stárnutí po roce 2020 (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, které se týká Evropské agendy dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2018 o úloze finanční účasti zaměstnanců při vytváření pracovních míst a motivování nezaměstnaných (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2020 o řešení míry bezdomovectví v Evropské unii (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2018 obsahující doporučení Komisi o statutu sociálních a solidárních podniků (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o přispění družstev k překonání krize (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o návrhu nařízení Rady o statutu evropské nadace (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 obsahující doporučení Komisi o statutu evropské vzájemné společnosti (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o iniciativě pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací (14),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociálním hospodářství (15),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 1987 o neziskových sdruženích v Evropských společenstvích (16),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro regionální rozvoj,

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0192/2022),

A.

vzhledem k tomu, že sociální ekonomika zahrnuje různé druhy soukromých subjektů nezávislých na veřejných orgánech, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, sdružení (včetně charitativních organizací), nadace, sociální podniky a další právní formáty, které se všechny vyznačují odlišnými provozními a organizačními zásadami a rysy, jako je upřednostňování lidí, jakož i sociální a environmentální účely před ziskem, opětovné investování většiny zisků/přebytků do udržitelnosti daného subjektu a obecného zájmu na poskytování zboží a služeb svým členům nebo společnosti jako celku a demokratické nebo participativní řízení;

B.

vzhledem k tomu, že ačkoli jsou v zemích EU zapotřebí srovnatelné mechanismy shromažďování údajů o odvětví sociální ekonomiky, sociální ekonomika podle akčního plánu Komise pro sociální ekonomiku (plán SEAP) představuje 2,8 milionu subjektů v Evropské unii a zaměstnává přibližně 13,6 milionu pracovníků (mezi 0,6 a 9,9 % pracovní síly v závislosti na zemi); vzhledem k tomu, že počet subjektů sociální ekonomiky a míra zaměstnanosti v tomto odvětví v EU se liší v závislosti na definici subjektu sociální ekonomiky, odhadech a vnitrostátních statistikách; vzhledem k tomu, že více než třetina placených pracovních míst v odvětví sociální ekonomiky je v odvětví sociálních služeb; vzhledem k tomu, že sociální ekonomika nabízí nevyužitý potenciál pro vytváření pracovních míst a je důležitým nástrojem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě, v neposlední řadě prostřednictvím iniciativ v oblasti aktivní zaměstnanosti zavedených v několika členských státech, jako je území s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností, vzhledem k tomu, že Komise by měla vyjmenovat a zmapovat stávající iniciativy, aby lépe porozuměla jejich fungování a účinnosti a aby sdílela osvědčené postupy s členskými státy;

C.

vzhledem k tomu, že zásada subsidiarity je jedním ze základních kamenů fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že sociální ekonomika je jedním z nejlepších příkladů jejího uplatňování;

D.

vzhledem k tomu, že sociální ekonomika hraje důležitou úlohu při zmírňování a řešení krátkodobých a dlouhodobých dopadů onemocnění COVID-19 na sociální trh, společnost a hospodářství EU a stimuluje sociální a hospodářskou odolnost a přispívá k ní díky hospodářské a sociální udržitelnosti svého obchodního modelu12;

E.

vzhledem k tomu, že sociální ekonomika přispívá k dobře fungujícím systémům sociálního zabezpečení a má z nich prospěch; vzhledem k tomu, že za zajištění všeobecného, cenově dostupného a rovného přístupu občanů k vysoké úrovni veřejných služeb a blahobytu však nesou konečnou odpovědnost stát a veřejné orgány; vzhledem k tomu, že organizace sociální ekonomiky hrají doplňkovou úlohu a měly by tak činit i nadále, avšak nenahrazují poskytování služeb v první linii státními nebo regionálními veřejnými orgány;

F.

vzhledem k tomu, že subjekty sociální ekonomiky prokázaly velkou odolnost a inovativnost tváří v tvář nepříznivým situacím, ale během pandemie COVID-19 čelily obtížím, jako jsou poklesy činnosti, omezené hotovostní rezervy nebo potřeba přesunout svou podnikatelskou činnost na internet;

G.

vzhledem k tomu, že nové environmentální, hospodářské a sociální výzvy, které pandemie učinila naléhavějšími, podnítily hlubší úvahy o úloze sociální ekonomiky;

H.

vzhledem k tomu, že subjekty sociální ekonomiky mají ve většině členských států dlouhou, ale různorodou historii, přičemž většina z nich přijala v této oblasti zvláštní právní předpisy; vzhledem k tomu, že subjekty sociální ekonomiky se prosadily jako klíčové sociální a hospodářské subjekty, které mohou hrát důležitou úlohu na trhu; vzhledem k tomu, že se stále potýkají se značnými překážkami, které brání jejich hospodářskému a celkovému sociálnímu dopadu; vzhledem k tomu, že členské státy musí přijmout zvláštní právní předpisy s cílem překonat tyto překážky a umožnit konsolidaci a rozvoj sociální ekonomiky a zajistit, aby subjekty sociální ekonomiky mohly účinně soutěžit ve všech hospodářských odvětvích;

I.

vzhledem k tomu, že organizace sociální ekonomiky působí v klíčových odvětvích, jako je zdravotnictví, dlouhodobá péče, sociální oblast, vzdělávání a odborná příprava, kultura a podpora kulturního dědictví, pokročilé technologie, bydlení, volný čas, oběhové hospodářství, obnovitelná energie a nakládání s odpady; vzhledem k tomu, že díky svému místnímu ukotvení, sociálnímu a integračnímu charakteru jsou nedílnou součástí evropského sociálního modelu;

J.

vzhledem k tomu, že sociální ekonomika je základní složkou sociálně tržního hospodářství EU a hnací silou provádění evropského pilíře sociálních práv a jeho cílů; vzhledem k tomu, že organizace sociální ekonomiky hrají roli v aktualizované průmyslové strategii (17), neboť vytvářejí základ proudržitelnější a odolnější hospodářství EU, které nikoho neopomíjí;

K.

vzhledem k tomu, že digitální transformace nabízí sociální ekonomice mnoho příležitostí; vzhledem k tomu, že subjekty sociální ekonomiky potřebují odbornou přípravu, aby udržely krok na rychle se rozvíjejících a konkurenceschopných digitálních trzích;

L.

vzhledem k tomu, že subjekty sociální ekonomiky tradičně hrají důležitou úlohu při integraci a zaměstnávání znevýhodněných pracovníků, jakož i při poskytování služeb těmto pracovníkům, zejména osobám se zdravotním postižením, a to i prostřednictvím sociálních podniků pro pracovní integraci (WISE) v rámci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, čímž zlepšují jejich pohodu a duševní zdraví;

M.

vzhledem k tomu, že odvětví sociálních služeb, které je součástí sociální ekonomiky, čelí problémům, jako jsou nízké mzdy a nejisté pracovní podmínky, jež je třeba účinně řešit;

N.

vzhledem k tomu, že družstva mohou hrát roli v demokratizaci digitální práce, například vytvářením pracovních platforem vlastněných pracovníky;

O.

vzhledem k tomu, že v sociální ekonomice hraje aktivní a zásadní úlohu více než 82,2 milionu dobrovolníků (18); vzhledem k tomu, že dobrovolnictví je důležité jak pro mladší generaci, tak pro starší lidi, pro něž v některých případech představuje významnou příležitost hrát aktivní úlohu ve společnosti;

P.

vzhledem k tomu, že současná situace způsobená válkou na Ukrajině poukázala na význam místních komunit a solidarity v Evropské unii a v zemích sousedících s Ukrajinou; vzhledem k tomu, že sociální ekonomika není v těchto zemích obecně dobře rozvinutá; vzhledem k tomu, že větší zapojení podniků sociální ekonomiky by mohla být velkou výhodou při koordinaci podpory ukrajinským uprchlíkům;

Q.

vzhledem k tomu, že sociální ekonomika hraje důležitou úlohu při podpoře inkluzivní ekologické a digitální transformace;

R.

vzhledem k tomu, že Parlament v předchozích usneseních zdůraznil význam usnadnění rozvoje přeshraničních činností a přístupu vzájemných společností, sdružení a nadací na vnitřní trh;

S.

vzhledem k tomu, že k úspěšnému převodu podniků na zaměstnance přispívá právní a politický rámec, který odpovídajícím způsobem chrání a podporuje zaměstnanecké družstevní podniky, soubor politických opatření zaměřených na usnadnění převodu podniků na zaměstnance a vysoká úroveň organizace a konsolidace zaměstnaneckých družstev v organizacích/svazech;

T.

vzhledem k tomu, že model sociální ekonomiky má velký potenciál oslovit nejzranitelnější a znevýhodněné komunity, jako jsou Romové, a výrazně zlepšit jejich přístup k právům, zdrojům a službám, jakož i jejich profesní, sociální a občanskou účast;

U.

vzhledem k tomu, že investoři vnímají organizace sociální ekonomiky jako vysoce rizikové (19);

1.

vítá akční plán Komise pro sociální ekonomiku (dále „SEAP“), hlavní zásady sociální ekonomiky, které jsou v něm stanoveny, politický impuls, který poskytuje jejímu rozvoji, a množství oznámených opatření; konstatuje však, že některé aspekty týkající se zaměstnanosti a sociálních věcí v sociální ekonomice by mohly být dále posíleny;

2.

zdůrazňuje pluralitu cílů sociální ekonomiky a její důležitou úlohu při zlepšování odolnosti hospodářství, zajišťování spravedlivé transformace, snižování nerovností, poskytování kvalitních pracovních příležitostí zranitelným skupinám, podpoře nezávislého života, posilování pocitu společenství, boji proti vylidňování a posilování rozvoje venkovských oblastí, provádění zásad evropského pilíře sociálních práv a dosahování vzestupné sociální konvergence;

3.

vybízí členské státy, aby k provádění zásad evropského pilíře sociálních práv využívaly systémy sociální ekonomiky;

4.

konstatuje, že krize COVID-19 poukázala na klíčovou úlohu organizací sociální ekonomiky, které pomáhají lidem překonávat jejich mnohé obtíže, a zajišťují tak sociální soudržnost, a že sociální ekonomika prokázala svůj význam a svou odolnost;

5.

domnívá se, že unijní a vnitrostátní opatření za účelem podpory rozvoje sociální ekonomiky jsou obzvláště významná v současném kontextu, ve kterém je v důsledku hospodářské a sociální krize vyvolané onemocněním COVID-19 nezbytné mobilizovat veškerý potenciál sociální ekonomiky v zájmu hospodářského oživení, podpory sociálního podnikání a tvorby kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje, že subjekty sociální ekonomiky hrají zásadní úlohu při zlepšování odolnosti hospodářství a společnosti po pandemii COVID-19;

6.

zdůrazňuje, že ačkoli je sociální ekonomika významným zdrojem hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, je třeba učinit více pro podporu tohoto modelu, včetně zásad solidarity, sociálního začleňování a sociálních investic, na nichž je založen; naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, jakož i regionální a místní orgány, aby zvýšily úsilí o další podporu sociální ekonomiky a začlenění rozměru sociální ekonomiky do příslušných politik, programů a postupů, jako jsou ty, které jsou relevantní pro probíhající transformaci, jako je ekologická a digitální transformace na úrovni Unie i celosvětově prostřednictvím vnější činnosti EU;

7.

vybízí členské státy, aby podporovaly subjekty sociální ekonomiky při vytváření programů sociálních inovací, které zlepší rozvoj a poskytování sociálních služeb a zlepší dostupnost služeb pro nejzranitelnější osoby, včetně osob se zdravotním postižením a starších osob;

8.

znovu vyzývá (20) k tomu, aby se zásada „zelenou malým a středním podnikům“ stala hlavní zásadou při navrhování budoucích právních předpisů a přijímání politik, aniž by došlo k oslabení stávajících pravidel, norem a práv, jako je ochrana životního prostředí a spotřebitelů, aby regulační rámce na jedné straně více podporovaly mikropodniky a malé a střední subjekty při uplatňování stávajících pravidel a předpisů a na straně druhé posílily rozvoj, udržitelnost a růst sociální ekonomiky;

9.

domnívá se, že by měly být navrženy konkrétní strategie a následná opatření pro dosažení cílů plánu SEAP, a to s přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům a postupům; zdůrazňuje, že je třeba podrobněji rozpracovat vzájemné vazby mezi akčním plánem SEAP a dalšími iniciativami EU, jako je akční plán evropského pilíře sociálních práv, Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením nebo evropská platforma pro boj proti bezdomovectví; domnívá se, že je nezbytné stanovit harmonogram pro všechna opatření zahrnutá do strategického akčního plánu pro životní prostředí, jakož i pro jejich monitorování a hodnocení, s cílem vést příslušné orgány při provádění akčního plánu SEAP a zajistit soudržnost politik;

10.

zdůrazňuje, že subjekty sociální ekonomiky jednají v obecném zájmu a přitom vytvářejí pracovní místa, poskytují sociálně inovativní služby a zboží, usnadňují sociální začleňování a podporují udržitelnější a lokálně zakotvenější ekonomiku; podtrhuje fakt, že pokud se úloha sociální ekonomiky při vytváření a udržování pracovních míst týká i znevýhodněných pracovníků a znevýhodněných regionů, je zapotřebí odpovídající podpory, aby se těmto subjektům dostalo náležitého uznání;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že 11,6 % pracovních míst v soukromém sektoru členských států je nehlášených, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí politická opatření pro boj proti nehlášené práci a účinné prosazování práv pracovníků; zdůrazňuje přínos organizací sociální ekonomiky, zejména družstev, k boji proti nehlášené práci;

12.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat možnosti přímého veřejného financování ve formě grantů, např. prostřednictvím fondů EU, jakož i soukromých investic do odvětví sociální ekonomiky, zejména s ohledem na zvýšenou poptávku po službách poskytovaných organizacemi sociální ekonomiky během pandemie COVID-19 a při oživení po pandemii;

13.

opakuje, že v zájmu dosažení plného potenciálu akčního plánu SEAP musí Komise a členské státy zaručit, aby provádění akčního plánu nikoho neopomíjelo, ale zajistilo plné partnerství se všemi zúčastněnými stranami sociální ekonomiky, včetně neziskových poskytovatelů sociálních služeb a občanské společnosti na všech úrovních, včetně církevních charitativních organizací, aby byla zajištěna srozumitelnost a koordinace mezi zúčastněnými stranami;

Vytvoření příznivého prostředí pro sociální ekonomiku

14.

připomíná členským státům, že směrnice o zadávání veřejných zakázek umožňuje veřejným zadavatelům využívat zadávání veřejných zakázek k plnění environmentálních a sociálních cílů, a zejména umožňuje vyhrazená nabídková řízení pro subjekty, které splňují kritéria kvality a jejichž hlavním cílem je začlenění osob se zdravotním postižením nebo jiných skupin ohrožených sociálním vyloučením mezi pracovníky; vyzývá veřejné orgány, aby uznaly sociálně a environmentálně odpovědné zadávání veřejných zakázek jako investici do sociálně-ekonomické struktury s velkým potenciálem pro kombinování sociálních a konkurenceschopných cílů; poukazuje na to, že začlenění environmentálních a sociálních požadavků do nabídkových řízení může mít zásadní význam pro rozvoj odvětví sociální ekonomiky; vyzývá Komisi, aby dále prosazovala sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek a osvědčené postupy s cílem posílit sociálně odpovědné obchodní postupy, a vybízí členské státy, aby usilovaly o to, aby veškeré veřejné finanční prostředky vyplácené ve formě veřejných zakázek byly podmíněny dodržováním platných povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva stanoveného právem Unie nebo vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo mezinárodním environmentálním, sociálním a pracovním právem;

15.

vybízí členské státy, aby systematicky přijímaly strategie zaměřené na rozvoj sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek, a vytvořily tak vazbu mezi poskytováním služeb a produktů a přínosem pro sociální cíle napříč různými oblastmi politik; domnívá se, že provedení směrnice o zadávání veřejných zakázek musí být spojeno s iniciativami zaměřenými na zvýšení povědomí o vztahu mezi veřejnými výdaji a jejich příspěvkem k dosažení cílů udržitelného rozvoje a na budování kapacit úředníků odpovědných za zadávání veřejných zakázek a subjektů sociální ekonomiky; vybízí úředníky pro zadávání veřejných zakázek, aby před vypracováním zadávací dokumentace prováděli předběžné konzultace s cílem lépe pochopit, co mohou organizace sociální ekonomiky nabídnout a jak mohou plnit požadavky zadávacího řízení; vyzývá zadavatele, aby neudělovali zakázky pouze na základě nejnižší ceny, ale na základě nejlepší hodnoty, a aby tak zohledňovali kritéria kvality a sociální dopady; vyzývá členské státy, aby posílily transparentnost a předcházely korupci při zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že je třeba, aby příslušné orgány prozkoumaly spolupráci a partnerství, pokud jde o přístup subjektů sociální ekonomiky k veřejným zakázkám, jako je tomu v některých členských státech;

16.

zdůrazňuje, že odkupy pracovníků mohou být možným řešením, jak zabránit ztrátám pracovních míst v důsledku restrukturalizace; vítá stávající iniciativy v členských státech, jejichž cílem je poskytnout pracovníkům, kteří se zajímají o proces odkupu, a družstvům, která vyplývají z odkupů pracovníků, struktury na podporu podnikání, včetně právního poradenství, finanční podpory, pomoci při přípravě obchodních plánů a poskytování údajů potřebných pro externí investory; vybízí další členské státy, aby prováděly podobné iniciativy a zahrnuly toto téma do doporučení Rady z roku 2023 s cílem tyto iniciativy dále podporovat na regionální a vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje úlohu zástupců zaměstnanců, včetně odborů, při podpoře svazů družstev napomáhajících odkupu pracovníků a při navazování kontaktů s nimi s cílem zlepšit jejich šance na úspěch;

17.

mimoto naléhavě vyzývá Komisi, aby i nadále úzce spolupracovala s členskými státy na hledání nástrojů a řešení k odstranění překážek a urychlení právních postupů pro převod vlastnictví podniku po jeho uzavření na zaměstnance prostřednictvím zaměstnaneckých družstev nebo jiných forem podniků sociální ekonomiky vlastněných zaměstnanci; vyzývá Komisi, aby vytvořila platformu EU pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, místními a regionálními orgány a sítěmi sociální ekonomiky;

18.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat družstevní model a jeho zásady účasti pracovníků a demokracie; vybízí členské státy, aby vytvořily příznivé právní prostředí pro zakládání a fungování družstev, včetně zaměstnaneckých družstev;

19.

zdůrazňuje současnou práci EU na rozšíření taxonomie udržitelného financování na sociální cíle; domnívá se, že taxonomie EU musí být relevantní ze sociálního hlediska a zároveň zohledňovat situaci mikropodniků a malých a středních podniků, neboť může být hnací silou investic do sociální ekonomiky, pokud je tato investice řádně sladěna se zásadami a rysy sociální ekonomiky;

20.

zdůrazňuje, že je důležité posílit podnikatelské plánování a dovednosti subjektů sociální ekonomiky v oblasti provádění a hodnocení, jakož i relevantní mediální gramotnost, manažerské dovednosti, participativní vedení, celoživotní učení, odolnost a dovednosti potřebné pro probíhající transformaci, včetně ekologické a digitální transformace, a to podporou aliance sociálních dovedností a dovedností; se zájmem očekává připravovaný „Pakt pro dovednosti pro sociální ekonomiku“, který bude do těchto dovedností investovat; a vyzývá zúčastněné strany sociální ekonomiky, aby plně sladily s cíli evropského pilíře sociálních práv tím, že zajistí, aby alespoň 60 % jejich zaměstnanců do roku 2030 každoročně absolvovalo odbornou přípravu;

21.

vyzývá Komisi, aby podporovala investice se sociálním dopadem a posoudila stávající opatření ke zvýšení účasti občanů na iniciativách v oblasti financování sociálního dopadu s cílem zvýšit financování subjektů sociální ekonomiky a jejich viditelnost;

22.

vyzývá Komisi, aby společně se zúčastněnými stranami sociální ekonomiky a akademickými pracovníky pečlivě prozkoumala proveditelnost a praktičnost dluhopisů se sociálním dopadem;

23.

vyjadřuje politování nad tím, že subjekty sociální ekonomiky se dostatečně nevyskytují v osnovách běžného školního a vysokoškolského vzdělání (21); s ohledem na výše uvedené vyzývá reprezentativní odvětvové subjekty a příslušné veřejné orgány, aby ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami přezkoumaly a vyhodnotily učební osnovy na všech úrovních vzdělávání, od základního až po vysokoškolské vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy, a aby předložily politická doporučení; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat sociální ekonomiku mezi mladými lidmi; žádá Komisi, aby zajistila nepřetržitou spolupráci mezi Evropským centrem kompetencí pro sociální inovace a vysokoškolskými institucemi ve všech členských státech s cílem rozvíjet společné projekty a zvyšovat povědomí o možnostech, které sociální ekonomika nabízí budoucím mladým podnikatelům a nedostatečně zastoupeným skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením, ženy, starší osoby a sociálně zranitelné skupiny;

24.

zdůrazňuje, že subjekty sociální ekonomiky jsou již po desetiletí lídrem při zavádění oběhových obchodních modelů, zejména v oblasti opětovného využívání, oprav a recyklace, čímž urychlují přechod k oběhovému hospodářství a posilují důraz na pozitivní sociální dopady (22); podporuje iniciativu Komise zaměřenou na posílení schopnosti sociální ekonomiky dále rozvíjet ekologičtější služby a produkty;

25.

zdůrazňuje odlišnou povahu družstev využívajících energii z obnovitelných zdrojů v sociální ekonomice (jakožto součásti energetických komunit) v energetickém systému, neboť podporují udržitelnou výrobu a spotřební praxi energie, posilují odpovědnost komunit a sociální inovace, přinášejí široké výhody a lze je využít k zajištění bezpečnosti dodávek na odlehlých místech a na některých ostrovech;

26.

zdůrazňuje zásadní úlohu subjektů sociální ekonomiky, včetně vzájemných společností, v odvětví péče a zdůrazňuje významný růstový potenciál sociální ekonomiky v této oblasti, který může reagovat na zvýšenou poptávku po pečovatelských službách a řešit přetrvávající problémy, jako je demografické stárnutí; vyzývá Komisi a členské státy, aby vhodnými politikami podporovaly odvětví kvalitní péče a zajistily, aby nadcházející revize úpravy státní podpory zajistila větší flexibilitu pro subjekty sociální ekonomiky poskytující sociální a zdravotnické služby;

27.

zdůrazňuje, že je důležité přikládat větší význam metodám a postupům měření sociálního dopadu; vyzývá Komisi, aby s podporou zúčastněných stran evropské sociální ekonomiky pečlivě posoudila vývoj metod měření sociálního dopadu, které mohou odpovídat rozmanitosti subjektů sociální ekonomiky a dále přilákat sociální investice;

28.

zdůrazňuje, že sociální ekonomika hraje důležitou úlohu při podpoře rovnosti žen a mužů a poskytování pracovních příležitostí ženám, zejména těm z nich, které se nacházejí ve zranitelných situacích, a může být vstupním bodem pro přechod od neformálního k formálnímu zaměstnání; konstatuje, že ženy často tvoří více než 60 % pracovní síly v sociální ekonomice a že rozdíly v odměňování a vedení jsou podle zpráv nižší; vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily veškeré překážky pro ženy s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů; vyzývá k posílení genderového rozměru v politikách a přístupu k financování pro ženy působící v subjektech sociální ekonomiky vzhledem k větším obtížím, s nimiž se ženy potýkají při přístupu k financování ve srovnání s muži; žádá Komisi, aby v nadcházející evropské strategii v oblasti péče vytyčila jasnou úlohu pro sociální ekonomiku;

29.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily vnitrostátní, nadnárodní a meziregionální partnerství pro budování kapacit a formální dohody se sítěmi sociální ekonomiky a organizacemi, které je zastupují; poukazuje na to, že je nezbytné zajistit podmínky pro další rozvoj a profesionalizaci subjektů sociální ekonomiky, čehož lze dosáhnout poskytováním poradenských služeb, jako je individuální poradenství a odborné vedení, financování budování kapacit, odborná příprava a vzdělávání, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, inkubační služby a přístup k právnímu poradenství;

30.

zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mohou hrát nové technologie a umělá inteligence, jsou-li dostupné všem, při vytváření pracovních míst a rozvoji a rozšiřování sociální ekonomiky; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout podnikatelům a zaměstnancům sociální ekonomiky, se zvláštním zaměřením na zranitelné pracovníky, lepší přístup k programům odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností a pokročilých technologií, a to jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, a vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly, jak mohou tradiční podniky, veřejný sektor a subjekty sociální ekonomiky spolupracovat za tímto účelem; konstatuje, že digitální transformace v sociální ekonomice by měla být podporována mimo jiné prostřednictvím zdanění, zadávání veřejných zakázek a státní podpory;

31.

zdůrazňuje, že sociální ekonomika představuje cestu, jak řešit problémy měst; vyzývá k tomu, aby financování bylo směrováno na místní úroveň, a to i v městských oblastech;

32.

vítá skutečnost, že mnoho místních a regionálních orgánů již má ambiciózní strategie a akční plány na podporu sociální ekonomiky; uznává, že je třeba budovat kapacity na místní a regionální úrovni a řešit specifické potřeby přeshraničních organizací sociální ekonomiky zejména ve venkovských, ostrovních a vzdálených oblastech: vyzývá členské státy, aby podporovaly rozvoj regionálních strategií pro sociální ekonomiku ve všech regionech a rozdělovaly finanční zdroje podle místně definovaných priorit; naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila přehled odrážející rozmanitost právních forem sociální ekonomiky v členských státech, jež mohou být vodítkem pro místní a regionální orgány při vytváření vlastních strategií;

Využití plného potenciálu nástrojů EU k úspěchu sociální ekonomiky

33.

vyzývá členské státy, aby subjektům sociální ekonomiky poskytovaly cílené financování, aby plně využívaly stávající fondy Unie na podporu odvětví sociální ekonomiky a aby zvýšily své úsilí o čerpání finančních prostředků, které jsou jim k dispozici pro sociální ekonomiku;

34.

považuje za nezbytné usnadnit podnikům sociální ekonomiky přístup k evropským fondům, a to i v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, aniž by byl narušen jejich právní status, a podporovat jejich aktivní účast na definování evropské politické agendy, například v souvislosti s prováděním evropského pilíře sociálních práv;

35.

vítá návrh na spuštění nové jednotné brány EU pro sociální ekonomiku v roce 2023; zdůrazňuje, že tato iniciativa má potenciál podpořit subjekty sociální ekonomiky při poskytování důležitých informací a pokynů o příslušných finančních prostředcích, politikách, sítích a platformách EU, jakož i o souvisejících iniciativách;

36.

bere na vědomí možnosti, které na podporu sociální ekonomiky nabízí program InvestEU; naléhavě vyzývá Komisi a partnery provádění, aby v rámci oblasti sociálních investic a dovedností navrhli finanční produkty přizpůsobené potřebám podniků sociální ekonomiky a aby na tyto produkty vyčlenili dostatečné zdroje s důrazem na projekty, které se souběžně zaměřují na digitální a ekologickou transformaci; konstatuje, že by měla být vypracována řádná kritéria způsobilosti s cílem zaměřit se na finanční zprostředkovatele, kteří konkrétně podporují sociální ekonomiku, a domnívá se, že v rámci poradenského centra InvestEU by měly být k dispozici poradenské služby, aby se maximalizoval potenciál těchto finančních zprostředkovatelů k využívání programu InvestEU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že další finanční produkty InvestEU, jako jsou ty, které se zaměřují na malé a střední podniky, budou zpřístupněny subjektům sociální ekonomiky, z nichž většina jsou mikropodniky a malé a střední subjekty, s cílem umožnit vytvoření seznamu projektů zaměřených na klíčová témata a zlepšit dlouhodobou hospodářskou udržitelnost subjektů sociální ekonomiky a jejich zavádění inovativních řešení;

37.

poukazuje zejména na klíčovou úlohu fondů na podporu soudržnosti, včetně Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, při financování projektů sociální ekonomiky; připomíná specifické cíle ESF+, pokud jde o zlepšení přístupu k zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi, jakož i podporu samostatné výdělečné činnosti a sociální ekonomiky; připomíná členským státům, že finanční prostředky z ESF+ mohou být použity k financování „zprostředkovatelů sociálních doložek“ (social clause facilitators), tj. profesionálů pověřených propagací a podporou provádění sociálních doložek na místní úrovni, k poskytování poradenství veřejným orgánům ohledně vypracování specifikací pro nabídky, které jsou přístupné pro sociální ekonomiku;

38.

uznává velký potenciál sociální ekonomiky pro vytváření kvalitních pracovních míst a placených stáží pro mladé lidi, což může urychlit jejich začlenění na trhu práce; vybízí členské státy, aby využívaly finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci posíleného systému záruk pro mladé lidi, na podporu sociální ekonomiky u mladší generace, neboť to může zlepšit jejich začlenění na trhu práce; vítá iniciativu Komise zahájit v roce 2022 v rámci ESF+ Akademii pro podnikání mladých lidí s cílem podpořit podnikání mladých lidí a vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost sociálnímu podnikání a vypracovala cílené iniciativy na pomoc dalším nedostatečně zastoupeným podnikatelům v sociální ekonomice;

39.

podporuje zřízení vnitrostátních středisek kompetencí pro sociální inovace zaměřených na sociální podnikatele a Evropského centra kompetencí pro sociální inovace; připomíná však Komisi a členským státům, že sociální inovace praktikují všechny organizace sociální ekonomiky, včetně neziskových poskytovatelů sociálních služeb, jakož i sociální podnikatelé; vyzývá členské státy, aby se zabývaly specifickými problémy odvětví neziskových sociálních služeb s cílem umožnit tomuto odvětví pokračovat v inovativním trendu, přičemž si současně zachová granty a dotace v rámci ESF+ nebo projektu Erasmus+;

40.

vítá využívání cíleného financování EU na projekty zaměřené na rozvoj a umožnění převodu podniků na jejich zaměstnance, a tím i kontinuity podnikání, a to i prostřednictvím převzetí zaměstnaneckým družstvem (23);

41.

vyzývá členské státy, aby podporovaly přístup subjektů sociální ekonomiky k financování z nástroje NextGenerationEU v rámci svých národních plánů na podporu oživení a odolnosti, zejména za účelem podpory kvalitní zaměstnanosti, sociálního začleňování a inkluzivní digitální a ekologické transformace pro všechny;

42.

vyzývá Komisi, aby při příští revizi obecného nařízení o blokových výjimkách rozšířila oblast působnosti tohoto nařízení a náležitě zohlednila zvláštní potřeby subjektů sociální ekonomiky, pokud jde o přístup k financování a rozvoj trhu; vyzývá Komisi, aby do úpravy státní podpory lépe začlenila sociální aspekty, jako je podpora náboru znevýhodněných pracovníků, včetně osob se zdravotním postižením, zejména v souvislosti s oživením po pandemii COVID-19, aby po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami prozkoumala různé fakticky podložené možnosti podpory rozvoje subjektů sociální ekonomiky a aby poskytla vnitrostátním orgánům jasné pokyny ohledně právního základu, který má být použit na podporu subjektů sociální ekonomiky prostřednictvím státní podpory;

43.

vítá plány Komise na posouzení zřízení specializovaných mechanismů pro společné investice s nadacemi a dobročinnými organizacemi v souvislosti s cílovými oblastmi úkolů, jako je bezdomovectví;

44.

naléhavě vyzývá vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby lépe využívaly potenciálu stávajících pravidel týkajících se zvláštních ustanovení pro služby obecného hospodářského zájmu, pokud jde o přístup k podpoře z veřejných financí v rámci unijního nařízení o blokových výjimkách, v neposlední řadě tím, že v příslušných případech plně využijí možnosti uznat ve vhodných případech subjekty sociální ekonomiky vykonávající hospodářskou činnost jako službu obecného hospodářského zájmu;

45.

vítá myšlenku zahájit v rámci programu pro jednotný trh novou iniciativu na podporu vytváření partnerství mezi subjekty sociální ekonomiky a běžnými podniky, která umožní vznik mezipodnikového trhu zaměřeného na „sociální nákup“ a která může posílit sociální ekonomiku;

46.

domnívá se, že stávající značky a osvědčení pro subjekty sociální ekonomiky by mohly sloužit jako inspirace pro členské státy; vítá závazek obsažený v akčním plánu pro sociální ekonomiku zadat studii o vnitrostátních označeních v oblasti sociální ekonomiky a certifikačních systémech s cílem zvýšit viditelnost sociální ekonomiky a umožnit dobře fungující jednotný trh a na základě výsledků prozkoumat možnost připravit půdu pro standardizovanější systém na úrovni Unie; zdůrazňuje, že tato studie by měla vycházet z předchozích zjištění a měli by do ní být zapojeni zainteresovaní aktéři sociální ekonomiky;

47.

doporučuje rozšířit oblast působnosti sítě evropských regionů sociální ekonomiky s cílem posílit nová regionální a místní partnerství, zejména s cílem podpořit digitální a ekologickou transformaci na příslušných územích.

48.

vybízí Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy určila, které nástroje by byly účinné pro podporu a ochranu organizací občanského prostoru, a zejména subjektů sociální ekonomiky v členských státech; zdůrazňuje, že program Občanství, rovnost, práva a hodnoty, který je zaměřen mimo jiné na neziskové organizace a jehož rozpočet činí 1,55 miliardy EUR, je smysluplným příspěvkem k řešení výzev, jimž čelí občanská společnost v EU;

49.

podotýká, že podmínkou přístupu neziskových organizací k finančním prostředkům často bývá spolufinancování a že požadavek příliš vysokého podílu vlastních zdrojů může být prohibitivní; zdůrazňuje proto, že podíl vlastních zdrojů nutný pro spolufinancování by měl být vyhodnocen a že je třeba vzít v úvahu jiné prostředky, které by mohly být peněžně vyjádřeny, jako je čas dobrovolníků nebo věcné příspěvky;

50.

je potěšen tím, že Komise zahájila práci na studii, jejímž výsledkem by měla být srovnávací analýza právních režimů a prostředí, v nichž působí sdružení v EU; žádá Komisi, aby na základě článku 352 Smlouvy o fungování Evropské unie a s ohledem na doporučení uvedená v usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2022 obsahujícím doporučení Komisi ke statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací a v části I jeho přílohy předložila návrh nařízení, kterým by byl stanoven statut evropského sdružení;

Směrem k účinnému provádění akčního plánu pro sociální ekonomiku

51.

vřele vítá návrh doporučení Rady o rámcových podmínkách sociální ekonomiky, který má být schválen v roce 2023; zdůrazňuje, že doporučení by mělo poskytnout společnou definici sociální ekonomiky na úrovni Unie založenou na jejích hlavních zásadách a rysech, jak jsou uvedeny v akčním plánu pro sociální ekonomiku, a že doporučení i definice musí zohledňovat rozmanitost subjektů sociální ekonomiky v členských státech; zdůrazňuje, že hlavním cílem doporučení musí být posílení právních a politických rámců pro sociální ekonomiku, zejména v členských státech, kde je ekosystém sociální ekonomiky méně rozvinutý; domnívá se, že doporučení by mělo jasně zdůraznit podpůrné nástroje, které EU poskytuje, a poskytnout pokyny ke konkrétním politikám, jako jsou vhodné právní rámce pro různé druhy subjektů sociální ekonomiky, zadávání veřejných zakázek, státní podpora, politika zaměstnanosti, sociální a zdravotní politika, zdanění, vzdělávání, dovednosti a odborná příprava a význam propojení probíhajících transformací s agendou sociální ekonomiky;

52.

zdůrazňuje význam zapojení pracovníků a demokratické správy věcí veřejných, což jsou zásady uznávané v akčním plánu pro sociální ekonomiku, při dosahování cílů sociální ekonomiky; zdůrazňuje, že všichni pracovníci v sociální ekonomice musí mít důstojné pracovní podmínky a důstojné podmínky zaměstnávání a perspektivy kariérního postupu, v ideálním případě založené na kolektivních smlouvách; v této souvislosti zdůrazňuje, že subjekty sociální ekonomiky musí zajistit dodržování odborových práv, sociální dialog a kolektivní vyjednávání; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby veškerá finanční podpora EU poskytovaná subjektům sociální ekonomiky byla podmíněna dodržováním platných pracovních a zaměstnaneckých podmínek a/nebo povinností zaměstnavatele vyplývajících z příslušných právních předpisů a kolektivních smluv; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že jejich model je založen na zapojení pracovníků, mají subjekty sociální ekonomiky dobré předpoklady k tomu, aby podporovaly sociální dialog a kolektivní vyjednávání; zdůrazňuje proto, že je třeba dále rozvíjet sociální dialog na vnitrostátní i evropské úrovni a kolektivní vyjednávání v sociální ekonomice;

53.

vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby podporovaly sociální ekonomiku na mezinárodní úrovni a zvyšovaly viditelnost tohoto sektoru ve vnějším rozměru politik Unie, mimo jiné tím, že budou uznávat a zohledňovat jeho specifickou povahu v budoucích dohodách o přidružení a poskytovat zaměstnancům delegací EU informace a odbornou přípravu v oblasti sociální ekonomiky a že posoudí, jak mohou tato opatření přispět k rozvoji sociální ekonomiky ve třetích zemích;

54.

vyjadřuje politování nad tím, že dřívější výzvy Parlamentu, aby Komise předložila návrhy, jež by umožnily vzájemným společnostem, sdružením a nadacím jednat v evropském a přeshraničním měřítku, nevedly k žádným legislativním změnám, což oslabuje evropský sociální model a brání dokončení jednotného trhu; opakuje výzvu Parlamentu, aby byly zavedeny společné minimální standardy pro neziskové organizace v celé EU a aby byl vytvořen statut evropského sdružení, a vyzývá Komisi, aby veřejně vysvětlila důvody, proč se na výzvy Parlamentu nereagovalo; s ohledem na příležitosti, které nabízí akční plán pro sociální ekonomiku, a na činnosti Monitorovacího výboru pro Lucemburské prohlášení, jenž zahrnuje většinu členských států, navrhuje, aby byla přezkoumána možnost zavést posílenou spolupráci jakožto nástroj k překonání výše uvedených patových situací, které již trvají desítky let;

55.

konstatuje, že plný potenciál sociální ekonomiky pro řešení socioekonomických výzev vyžaduje, aby veřejné orgány a subjekty sociální ekonomiky jasně určily sociální priority; zdůrazňuje, že projekty sociální ekonomiky často vyžadují úzké partnerství s veřejnými subjekty, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v rámci makroekonomické správy na úrovni EU vypracovaly novou strategii sociálních investic, v níž budou jasně stanoveny sociální priority odpovídající evropskému pilíři sociálních práv a která bude moci poskytnout rámec pro spolupráci mezi veřejnými orgány a organizacemi sociální ekonomiky;

56.

vyzývá Komisi, aby využila zprávy o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země v rámci procesu evropského semestru ke sledování rozvoje sociální ekonomiky v Evropě a aby své iniciativy koncipovala tak, aby byly ambicióznější a soudržnější, a tam, kde je to možné, navrhovala právní opatření;

57.

vyzývá Komisi, aby sledovala, zda členské státy plní závazky týkající se sociální ekonomiky stanovené ve vnitrostátních plánech na podporu oživení a odolnosti;

58.

vítá ohlášené zahájení práce na nové studii s cílem shromáždit kvalitativní a kvantitativní informace o sociální ekonomice ve všech členských státech; požaduje, aby tato studie zahrnovala různé typy subjektů sociální ekonomiky a shromažďovala rozčleněné údaje o pracovnících; konstatuje, že je třeba získat podrobné, standardizované, srovnatelné a spolehlivé údaje o rozsahu a dopadu sociální ekonomiky s cílem usnadnit přijímání politických rozhodnutí založených na důkazech a dosáhnout rozvoje sociální ekonomiky, který obstojí i do budoucna a bude přispívat k hospodářským a sociálním cílům EU; vyzývá Komisi, aby v rámci této práce aktualizovala studii o vzájemných společnostech v Unii z roku 2012 s cílem určit příležitosti a překážky jejich rozvoje, zejména v oblasti zdravotní péče a pojištění; vyzývá Komisi a vnitrostátní statistické úřady, aby spolupracovaly s Eurostatem na shromažďování standardizovaných údajů a aby je pravidelně aktualizovaly a analyzovaly;

59.

vítá práci Komise na cestě k přechodu na sociální ekonomiku a lokální průmyslové ekosystémy; konstatuje však, že jsou zapotřebí další informace, aby bylo možné pochopit, jak bude spolupracovat s dalšími regionálními a místními iniciativami, a zajistit účinné provádění v praxi;

60.

vyzývá členské státy, aby určily koordinátory pro sociální ekonomiku a zřídily místní kontaktní místa pro sociální ekonomiku s cílem posílit o ní povědomí a usnadnit přístup k podpoře a financování, a to i z finančních prostředků EU; vyzývá Komisi, aby vytvořila jednotnou internetovou platformu EU pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, místními a regionálními orgány a sítěmi sociální ekonomiky; zdůrazňuje, že tuto platformu je třeba spravovat ve spolupráci s evropskými sítěmi sociální ekonomiky a expertní skupinou Komise pro sociální ekonomiku a sociální podniky (GECES); domnívá se, že je třeba zajistit úzkou koordinaci mezi vnitrostátními koordinátory, místními kontaktními místy, on-line platformou EU a portálem EU pro sociální ekonomiku s cílem maximalizovat výměnu znalostí a součinnost, zviditelnit příležitosti pro subjekty sociální ekonomiky a zabránit možnému zdvojování práce;

61.

vyzývá Komisi, aby dále spolupracovala se skupinou GECES a zřídila pracovní skupinu pro provádění akčního plánu pro sociální ekonomiku zahrnující GECES a vnitrostátní koordinátory a odpovědnou za monitorování a pravidelné podávání zpráv Parlamentu, Radě a příslušným zúčastněným stranám, včetně sociálních partnerů, a aby šířila její složení a harmonogram činnosti;

o

o o

62.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(2)  Úř. věst. C 116, 31.3.2021, s. 162.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0044.

(4)  Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 53.

(5)  Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 122.

(6)  Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 110.

(7)  Úř. věst. C 345, 16.10.2020, s. 2.

(8)  Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 2.

(9)  Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 145.

(10)  Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 224.

(11)  Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 34.

(12)  Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 11.

(13)  Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 111.

(14)  Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 42.

(15)  Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16.

(16)  Úř. věst. C 99, 13.4.1987, s. 205.

(17)  OECD/Evropská unie (2022), Politická zpráva o maximálním využití příspěvku sociální ekonomiky k oběhovému hospodářství.

(18)  https://www.eesc.europa.eu/sites/default/files/files/qe-04-17-875-en-n.pdf

(19)  Evropská komise, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, Hayday, M., Varga, E., A recipe book for Social Finance: a practical guide on designing and implementing initiatives to develop social finance instruments and markets (Receptář sociálního financování: praktický průvodce navrhováním a prováděním iniciativ pro rozvoj sociálních finančních nástrojů a trhů), Úřad pro publikace, 2017

(20)  Mimo jiné ve svých usneseních ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 2) a ze dne 24. června 2021 o účelnosti a subsidiaritě evropských právních předpisů – zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za roky 2017, 2018 a 2019 (Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 74).

(21)  Eurofound, Labour market change. Cooperatives and social enterprises: Work and employment in selected countries (Změny na pracovním trhu. Družstva a sociální podniky: práce a zaměstnanost ve vybraných zemích), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2019.

(22)  OECD / Evropská komise, „Policy brief on making the most of the social economy’s contribution to the circular economy“ (Stručný politický přehled OECD o maximálním využití přínosu sociální ekonomiky k oběhovému hospodářství), OECD Local Economic and Employment Development (LEED) Papers (studie týkající se rozvoje místní ekonomiky a zaměstnanosti), č. 2022/01, OECD Publishing, 2022.

(23)  Viz např. inovativní modely převodu podniků pro malé a střední podniky v regionu Baltského moře financované v rámci cíle Interreg, využívání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu a programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), pilotní projekty podporované Evropským parlamentem, „Převod na družstva“ a „Zachování pracovních míst“.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/184


P9_TA(2022)0289

Diskriminace v Evropské unii z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám: sociálně-ekonomická situace žen afrického, středovýchodního, latinskoamerického a asijského původu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o diskriminaci v Evropské unii z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám: sociálně-ekonomická situace žen afrického, středovýchodního, latinskoamerického a asijského původu (2021/2243(INI))

(2023/C 47/13)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na článek 8, čl. 153 odst. 1 a článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, a zejména na cíl č. 5,

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

s ohledem na Mezinárodní úmluvu OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu ze dne 15. září 1995 a výsledky hodnotících konferencí,

s ohledem na článek 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966 a článek 2 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech z téhož roku,

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu,

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Akční plán EU pro rovnost žen a mužů III – ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU na období 2021–2025“ (JOIN(2020)0017) a na doprovodný společný pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Cíle a ukazatele pro stanovení rámce provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů III (2021–2025)“ (SWD(2020)0284),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020„Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“ (COM(2020)0620),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (1) (dále jen „směrnice o rasové rovnosti“),

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2) (dále jen „směrnice o rovnosti v zaměstnání“),

s ohledem na Fórum o generační rovnosti, které se konalo v Mexico City ve dnech 29. až 31. března 2021 a v Paříži ve dnech 30. června až 2. července 2021,

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 o Akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě (7),

s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) nazvanou „Intersecting inequalities: Gender Equality Index 2019“ (Prolínající se nerovnosti: Index rovnosti žen a mužů 2019),

s ohledem na zprávu sítě EuroCentralAsian Lesbian* Community* (EL*C) ze dne 29. června 2021 nazvanou „Resistance as a Way of Living: Lesbian lives through the COVID-19 Pandemic“ (Vzdor jako způsob života: život lesbiček během pandemie COVID-19),

s ohledem na zprávu sítě EL*C ze dne 1. října 2021 nazvanou „Lesbophobia: an intersectional form of violence“ (Lesbofobie: prolínající se násilí),

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 14. května 2020 s názvem „Dlouhá cesta k rovnosti LGBTI osob“ (FRA LGBTI Survey II),

s ohledem na zprávu sítě EL*C ze dne 7. února 2022 s názvem „A bitter pill to swallow: gaps and discriminations in access to healthcare for lesbians“ (Nepříjemná pravda: nedostatky a diskriminace v přístupu lesbických žen ke zdravotní péči),

s ohledem na zprávu Evropské sítě proti rasismu (ENAR) ze dne 14. září 2020 nazvanou „Intersectional discrimination in Europe: relevance, challenges and ways forward“ (Diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám v Evropě: relevance, výzvy a další postup),

s ohledem na „pokyny týkající se sběru a používání údajů o rovnosti na základě rasového nebo etnického původu“ (8), které vydala Komise,

s ohledem na zprávu Evropské sítě orgánů pro rovné zacházení nazvanou „Collection and Use of Complaints Data by Equality Bodies“ (Sběr a využívání údajů o stížnostech orgány pro rovné zacházení) (9),

s ohledem na Evropskou příručku o údajích týkajících se rovnosti (10),

s ohledem na společné hlavní zásady Komise pro národní akční plány proti rasismu a rasové diskriminaci z března 2022,

s ohledem na stínovou zprávu sítě ENAR nazvanou „Racism & Discrimination in Employment in Europe 2013–2017“ (Rasismus a diskriminace v Evropě v letech 2013–2017) (11),

s ohledem na mezinárodní desetiletí OSN pro osoby afrického původu (2015–2024),

s ohledem na zprávu agentury FRA ze dne 4. dubna 2019 nazvanou „Second European Union Minorities and Discrimination Survey – Roma women in nine EU Member States“ (Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii – Romské ženy v devíti členských státech EU) (12),

s ohledem na zprávu agentury FRA ze dne 15. listopadu 2019 nazvanou „Second European Union Minorities and Discrimination Survey – Being Black in the EU“ (Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii – Být černochem v EU) (13),

s ohledem na informační přehled střediska Center for Intersectional Justice z dubna 2020 s názvem „Intersectionality at a Glance in Europe“ (Stručný pohled na intersekcionalitu v Evropě) (14),

s ohledem na soubor zdrojů OSN pro ženy a Partnerství OSN pro práva osob se zdravotním postižením zveřejněný v roce 2021 s názvem „Intersectionality Resources and Toolkit: An Intersectional Approach to Leave No One Behind“ (Zdroje a soubor nástrojů týkající se intersekcionlity: intersekcionální přístup k zásadě nikoho neopomenout) (15),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na dopis Výboru pro kulturu a vzdělávání,

s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0190/2022),

A.

vzhledem k tomu, že mnoho žen čelí v EU nerovnostem a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vzhledem k tomu, že diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám se týká situace, kdy je osoba diskriminována z více důvodů a tyto důvody se vzájemně prolínají (jedná se např. o diskriminaci z důvodu pohlaví, k níž se přidružuje diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, etnického původu nebo socioekonomického postavení, věku, sexuální orientace, genderové identity a jejího vyjádření, pohlavních znaků, genetických rysů, náboženského vyznání nebo přesvědčení, státní příslušnosti, statusu z hlediska pobytu, přistěhovaleckého původu, zdravotního postižení atd.), a to tak, že je nelze oddělit a vznikají tak zvláštní druhy diskriminace;

B.

vzhledem k tomu, že diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám se liší od vícenásobné diskriminace, v jejímž případě lze jednotlivý druh diskriminace prokázat a řešit samostatně; vzhledem k tomu, že v případě diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám jsou příčiny diskriminace provázány, což vytváří jedinečný typ diskriminace; vzhledem k tomu, že intersekcionalita umožňuje perspektivu zohledňující protínající se příčiny, aniž by byla jedna z nich upřednostňována před ostatními; vzhledem k tomu, že intersekcionální přístup zohledňuje mnohorozměrnost zkušeností a identit osob a zahrnuje přístup zdola nahoru; vzhledem k tomu, že použití intersekcionálního přístupu v analýzách a politikách vyžaduje, abychom o identitě, rovnosti a nerovnováze sil uvažovali jiným způsobem;

C.

vzhledem k tomu, že uplatňování intersekcionální analýzy nám umožňuje řešit a chápat sociální nerovnosti, vyloučení a diskriminaci z komplexního, systémového a strukturálního hlediska a zároveň překonávat přístup k diskriminaci založený na jediné ose; vzhledem k tomu, že v politikách EU dosud nebyl uplatňován intersekcionální přístup; vzhledem k tomu, že důraz byl kladen většinou na individuální rozměry diskriminace, což snižuje význam jejich institucionálních, strukturálních a historických dimenzí;

D.

vzhledem k tomu, že dopad rasismu a procesu rasizace je často jakožto důležitý fenomén, který brání rovnosti v Evropě, přehlížen; vzhledem k tomu, že meziodvětvoé politiky nelze provádět bez soustředění osob posuzovaných podle rasy na průsečíky diskriminace;

E.

vzhledem k tomu, že k dosažení rovnosti žen a mužů nemůže dojít, pokud nebudou odstraněny všechny rozmanité druhy diskriminace, úmyslné i neúmyslné, v individuální, strukturální, institucionální a historické podobě; vzhledem k tomu, že cílem intersekcionálního přístupu je prozkoumat průsečíky mezi rasismem/kolonialismem, hospodářskou nerovností a patriarchátem; vzhledem k tomu, že tradiční antidiskriminační zákony nedokážou bojovat proti všem formám diskriminace a souboru negativních dopadů na dotčené ženy a že ne všechny členské státy se ve svých vnitrostátních právních předpisech výslovně zabývají vícenásobnou diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám (16);

F.

vzhledem k tomu, že ženy nejsou homogenní kategorií a pochopení jejich rozmanitosti má zásadní význam k zajištění toho, aby se při tvorbě politik již nestávalo, že určité skupiny žen budou přímo nebo nepřímo diskriminovány nebo opomíjeny, např. socioekonomicky znevýhodněné ženy afrického, blízkovýchodního, latinskoamerického, romského a asijského původu; vzhledem k tomu, že ženy, zejména ženy se zdravotním postižením, ženy z řad migrantů a etnických menšin, černošské ženy, ženy jiné barvy pleti, romské ženy, starší ženy, ženy s nižší úrovní vzdělání, ženy se zdravotními problémy a ženy LGBTI +, jsou častěji vystaveny vícenásobné diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

G.

vzhledem k tomu, že praktickému uplatňování intersekcionality a řešení prolínajících se forem diskriminace brání absence údajů o intersekcionální rovnosti; vzhledem k tomu, že nedostatek relevantních údajů vede k závažným nedostatkům a brání EU a členským státům aktivně sledovat stav nerovnosti a zabývat se rozsahem diskriminace v Evropě z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, včetně situace menšin a marginalizovaných skupin, a analyzovat ji; vzhledem k tomu, že některé členské státy v současné době tento druh údajů neshromažďují, což způsobuje, že některé skupiny lidí zůstávají při tvorbě politik opomíjeny; vzhledem k tomu, že tyto údaje, zejména údaje o rase, etnickém původu a zdravotním postižení, by měly být poskytovány dobrovolně a anonymně v souladu s normami ochrany údajů a s Istanbulskou úmluvou;

H.

vzhledem k tomu, že provádění meziodvětvové politiky znamená provedení důkladného posouzení dopadu politik a právních předpisů, odstranění opatření, která poškozují marginalizované skupiny na průsečících důvodů diskriminace, a zajištění smysluplné účasti osob čelících nerovnostem v celé jejich rozmanitosti při navrhování, přijímání a provádění politik a opatření;

I.

vzhledem k tomu, že ženy, které jsou vystaveny prolínajícím se druhům diskriminace, čelí při přístupu na formální trh práce četným překážkám, a jsou tak zranitelnější vůči diskriminaci, chudobě, hospodářskému vykořisťování, sociálnímu vyloučení a genderově podmíněnému násilí, včetně sexuálního obtěžování a špatného zacházení; vzhledem k tomu, že v EU pracuje 91 % černošských žen v porovnání s 48 % bílých žen na místech, na něž jsou překvalifikované, a že se černošské ženy neustále potýkají s diskriminací a mikroagresí, což vede k vyšší míře vyhoření; vzhledem k tomu, že uznávání diplomů získaných v zahraničí může stále představovat značnou výzvu;

J.

vzhledem k tomu, že téměř tři čtvrtiny (72 %) všech obětí obchodování s lidmi v EU a 92 % obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování jsou ženy a dívky; vzhledem k tomu, že ještě zranitelnější jsou ženy v nejistých situacích, které čelí špatným podmínkám bydlení, sociálnímu vyloučení a diskriminaci;

K.

vzhledem k tomu, že v oblasti zaměstnanosti jsou ženy stále nadměrně zastoupeny v nejistých a špatně placených odvětvích, což může vést k jejich diskriminaci, sexuálnímu obtěžování a špatnému zacházení; vzhledem k tomu, že překážky vstupu na trh práce a udržení se na něm jsou často umocněny prolínáním faktoru pohlaví s dalšími faktory, například s rasovým nebo etnickým původem, náboženstvím nebo vírou, zdravotním postižením, věkem nebo sexuální orientací, a mají závažné negativní hospodářské a sociální důsledky pro členské státy; vzhledem k tomu, že v důsledku těchto překážek mají ženy posuzované podle rasy tendenci vykonávat převážně povolání s vyšším rizikem vzniku nemocí z povolání;

L.

vzhledem k tomu, že migrantky jsou v celé EU oběťmi rasismu a xenofobie; vzhledem k tomu, že to přispívá k chudobě a sociálnímu vyloučení a v důsledku toho ztěžuje přístup ke zdrojům a základním sociálním službám, jako je zdravotní péče, bydlení, sociální zabezpečení a přístup na trh práce, ke vzdělávání, odborné přípravě a pracovnímu postupu; vzhledem k tomu, že téměř každá třetí žena narozená mimo EU pracuje v EU na nejistých pracovních místech a 18 % migrujících žen je ohroženo chudobou;

M.

vzhledem k tomu, že ženy z nejvíce marginalizovaných skupin tvoří většinu nejhůře placených pozic v pečovatelských službách, vykonávají nejtěžší, nepřímou pečovatelskou práci nebo práci v domácnosti, přičemž často čelí genderové segregaci, rasismu, špatným pracovním a platovým podmínkám a násilí a obtěžování v práci (17); vzhledem k tomu, že dobře patrné je toto prolínání rasy, pohlaví, socioekonomického postavení a státní příslušnosti například na nejisté situaci osob z řad migrantů pracujících v cizí domácnosti, kterými jsou převážně ženy posuzované podle rasy, a zejména mladé pracovnice; vzhledem k tomu, že ve většině zemí EU jsou pracovní povolení k dlouhodobému pobytu často dostupná pouze pro vysoce kvalifikovaná a dobře placená pracovní místa, což středně a nízko kvalifikované pracovníky odsuzuje k vykořisťování a nejistým smlouvám v podhodnocených odvětvích;

N.

vzhledem k tomu, že pouze 20 % žen se zdravotním postižením je v EU zaměstnáno na plný úvazek a tyto ženy mají výrazně nižší platy (18); vzhledem k tomu, že podle odhadů je 22 % z nich ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením se potýkají s významnými překážkami v oblasti vzdělávání, neboť vysokoškolské vzdělání má v EU 13 % žen se zdravotním postižením ve srovnání s 29 % žen bez zdravotního postižení;

O.

vzhledem k tomu, že respondenti v druhém průzkumu agentury FRA týkajícím se osob LGBTI opakovaně poukazují na další důvody diskriminace s tím, že 40 % z nich čelí další diskriminaci z důvodu příslušnosti k etnické menšině nebo kvůli přistěhovaleckému původu, 15 % z důvodu barvy pleti, 36 % z důvodu zdravotního postižení a 28 % z důvodu náboženského vyznání; vzhledem k tomu, že afrofobie, islamofobie, anticiganismus a antisemitismus jsou v EU rozšířenými formami rasismu, které jsou často podporovány populistickými a pravicovými diskurzy;

P.

vzhledem k tomu, že lesbofobii je třeba chápat jako násilí na průsečíku homofobie a misogynie, které představuje typ násilí s vlastními kořeny, vzorci, způsoby a důsledky formovanými touto průsečíkovou zkušeností; vzhledem k tomu, že každá šestá lesbická či bisexuální žena (16 %) uvedla, že se setkala s diskriminací při přístupu ke zdravotní péči nebo sociálním službám;

Q.

vzhledem k tomu, že vysokou míru nezaměstnanosti romských žen nelze vysvětlit jediným faktorem, jako je diskriminace na základě etnického původu, pohlaví nebo sociálně-ekonomického prostředí, neboť tyto důvody se vzájemně posilují; vzhledem k tomu, že v EU je zaměstnáno pouze 16 % romských žen ve srovnání se 34 % romských mužů; vzhledem k tomu, že romské ženy nemají ani odpovídající přístup ke vzdělání a více než čtvrtina (28 %) romských žen ve srovnání s 6 % romských mužů vykonává neplacenou domácí práci, včetně péče o děti a příbuzné, což ztěžuje prolomení bludného kruhu chudoby;

R.

vzhledem k tomu, že výskyt diskriminace na základě rasy nebo etnického původu zůstává trvale vysoký, a to jak v průběhu času, tak v různých skupinách obyvatelstva v různých členských státech; vzhledem k tomu, že údaje z průzkumu agentury FRA ukazují, že lidé z rasových a etnických menšin nebo migranti (včetně Romů, muslimů, Židů a osob afrického původu) se pravidelně setkávají s vysokou mírou diskriminace na základě svého etnického nebo rasového původu, jakož i náboženství nebo víry v různých oblastech života; vzhledem k tomu, že islamofobie a antisemitismus jsou přetrvávajícími formami nenávisti a diskriminace; vzhledem k tomu, že 71 % Židů se alespoň občas vyhýbá nošení nebo vystavování předmětů, které prozrazují, že jsou Židé; vzhledem k tomu, že více než třetina (39 %) všech muslimských žen, které nosí oblečení vyjadřující náboženskou příslušnost na veřejnosti, zažila nevhodné pohledy nebo urážlivá gesta;

S.

vzhledem k tomu, že vysoká míra předsudků a následné politiky týkající se nošení náboženských symbolů či oděvů dále vedou k nerovnému zacházení a znásobují související překážky, což má obzvláště negativní dopad na muslimské ženy, pokud jde o přístup na trh práce a k bydlení, a vylučuje je z veřejné sféry a z jakékoli formy smysluplné účasti na společenských procesech a rozhodnutích, což způsobuje, že se tyto ženy nacházejí v nejisté socioekonomické situaci;

T.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prohloubila stávající strukturální nerovnosti mezi muži a ženami, zejména v případě dívek a žen z marginalizovaných skupin, a vzhledem k tomu, že v důsledku opatření omezujících pohyb osob rychle vzrostl počet genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že pandemie měla nepřiměřený dopad na stabilitu pracovních míst všech žen, ale zejména černošských žen, žen jiné barvy pleti a příslušnic etnických menšin, a vzhledem k tomu, že ekonomické oživení a obnova pracovních míst zaostává právě u černošských žen ve srovnání s ženami bílými;

U.

vzhledem k tomu, že ženy posuzované podle rasy, ženy ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, ženy se zdravotním postižením, migrantky a osoby LGBTIQ+ čelí v důsledku diskriminačních právních předpisů a politik, stigmatizace a stereotypů dalším překážkám a násilí v přístupu ke zdravotní péči a zdravotním informacím, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; vzhledem k tomu, že u těchto žen je větší pravděpodobnost, že budou během těhotenství a porodu čelit gynekologickému a porodnickému násilí, a vzhledem k tomu, že na ně má neúměrný dopad nedostatek všeobecného vzdělání a nedostupnost metod antikoncepce; vzhledem k tomu, že vzdělávání zdravotnických pracovníků může být v tomto ohledu přínosné, neboť by bylo zajištěno základní právo na přístup ke zdravotním službám, které by měly zahrnovat i přístup ke kvalitním a cíleným zařízením pro duševní zdraví;

V.

vzhledem k tomu, že u žen posuzovaných podle rasy je větší pravděpodobnost, že poskytovatelé zdravotní péče nebudou brát jejich příznaky vážně, protože lékařské vzdělání v mnoha členských státech se nezabývá nemocemi a příznaky, které postihují ženy afrického, blízkovýchodního, latinskoamerického a asijského původu; vzhledem k tomu, že v některých evropských zemích mají černošské ženy čtyřikrát a asijské ženy dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí při porodu než bílé ženy a že ženy afrického původu mají vyšší riziko úmrtí na život ohrožující nemoci, i když jsou tyto nemoci mezi nimi méně rozšířené; vzhledem k tomu, že je nezbytné zlepšit dostupnost zdravotní péče a také účinně předcházet všem formám diskriminace, které omezují přístup ke zdravotní péči pro všechny ženy, a tyto formy diskriminace odstraňovat a trestat, aby byly ženy lépe schopny uplatňovat svá základní práva;

W.

vzhledem k tomu, že romské ženy stále čelí rasismu a diskriminaci, pokud jde o přístup ke zdravotní péči a podpůrným službám v případě násilí; vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou romské ženy stále vystaveny etnické segregaci, pokud jde o podmínky zdravotní péče v oblasti reprodukčního zdraví, a čelí zvýšenému výskytu forem verbálního, fyzického a psychického násilí a obtěžování, a to i při porodu, a jsou často oběťmi obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že romské ženy a ženy se zdravotním postižením byly v EU během historie vystaveny systematickým praktikám nucené a vynucené sterilizace a mnohým z nich byla odepřena účinná náprava;

X.

vzhledem k tomu, že LGBTQI lidé v Evropě stále čelí diskriminaci při přístupu ke zdravotnickým službám, přičemž 16 % respondentů průzkumu uvedlo, že se cítili diskriminováni ze strany zdravotnického personálu nebo pracovníků sociálních služeb kvůli své identitě, a vzhledem k tomu, že transgender osoby hlásí obzvláště vysokou míru transfobního a neuctivého chování ze strany zdravotnického personálu; vzhledem k tomu, že v několika členských státech jsou transgender osoby vystaveni nucené sterilizaci nebo medikalizaci, což je v rozporu s normami v oblasti lidských práv;

Y.

vzhledem k tomu, že společenské a právní změny, stejně jako výzkum v lékařské a biologické oblasti, vedly k uznání rozmanitosti v definici „pohlaví“ nad rámec žen a mužů; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví je v judikatuře Soudního dvora Evropské unie vykládána šířeji a zahrnuje i transgender osoby, které podstupují lékařskou tranzici;

Z.

vzhledem k tomu, že prolínající se druhy diskriminace mohou mít závažný dopad na život osob, které se staly oběťmi genderově podmíněného násilí, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů nebo pohlavních orgánů intersexuálních osob, například tím, že omezují jejich přístup ke službám prevence, podpory a ochrany, které potřebují v důsledku kombinace různých typů diskriminace a kulturních a jazykových překážek, nebo jim v přístupu k těmto službám brání, což vede ke zvýšenému riziku komplikací nebo má negativní dopad na jejich duševní zdraví; vzhledem k tomu, že odborníkům, kteří přicházejí do kontaktu s oběťmi genderově podmíněného násilí, často chybí náležitá odborná příprava, a to i co se týká intersekcionality; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí je jednak důsledkem, jednak i jednou z příčin přetrvávajících genderových nerovností;

AA.

vzhledem k tomu, že každá třetí transgender osoba čelí diskriminaci při hledání zaměstnání a v případě trans žen je to každá druhá; vzhledem k tomu, že 26 % trans žen v EU někdy zažilo bezdomovectví a 25 % těchto žen uvádí, že s penězi vycházejí jen s obtížemi nebo s velkými obtížemi; vzhledem k tomu, že trans ženy posuzované podle rasy v EU zažívají mimořádně vysokou míru strukturální a institucionální diskriminace, která má dopad na jejich přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení a na jejich schopnost vymanit se z chudoby nebo sociálního vyloučení;

AB.

vzhledem k tomu, že kvalita bydlení je často horší u marginalizovaných skupin, což vede k tomu, že jsou více vystaveny škodlivým vlivům životního prostředí, které u nich a jejich dětí způsobují onemocnění; vzhledem k tomu, že současný nárůst cen energií bude mít větší dopad na ženy ze znevýhodněného socioekonomického prostředí;

AC.

vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením mají desetkrát vyšší pravděpodobnost, že se stanou obětí fyzického nebo sexuálního napadení, než ženy bez zdravotního postižení; vzhledem k tomu, že trans ženy a intersexuální osoby zažívají více fyzického násilí a sexuálních útoků než ostatní kategorie LGBTQ+; vzhledem k tomu, že 27 % muslimských žen afrického původu, které uvedly, že mimo domov nosí oblečení vyjadřující náboženskou příslušnost, uvádí, že se setkaly s nevhodnými pohledy nebo urážlivými gesty, přičemž 15 % se setkalo se slovními urážkami nebo urážlivými poznámkami a 2 % z nich byla fyzicky napadena;

AD.

vzhledem k tomu, že příliš mnoho žen, a zejména migrantek a žen z etnických menšin, černošských žen, žen jiné barvy pleti a žen LGBTIQ+, je kvůli přetrvávajícím stereotypům nadále vystaveno sexuálnímu obtěžování na veřejných místech a na pracovišti a vyššímu riziku ekonomického a sexuálního vykořisťování;

AE.

vzhledem k tomu, že během pandemie COVID-19 vzrostl počet nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti namířených proti osobám asijského původu, zejména členům čínských komunit, nebo těm, kteří jsou vnímáni jako osoby asijského původu, včetně rasistických útoků a bití, násilné šikany, výhrůžek, rasistických nadávek a kybernetického násilí;

AF.

vzhledem k tomu, že systémy trestního soudnictví a vymáhání práva by měly ve svých postupech a rozhodnutích zohledňovat intersekcionální přístup jakožto právní koncept, aby se tak zabránilo prohlubování diskriminace, chudoby a vyloučení, což by mohlo mít negativní dopad zejména na ženy – v celé jejich rozmanitosti – ze zranitelných skupin;

AG.

vzhledem k tomu, že nedostatečné oznamování a nedostatečné zaznamenávání trestných činů, násilí a slovních urážek motivovaných nenávistí jsou problémy, které přetrvávají kvůli nedostatečné důvěře ve veřejné orgány a strukturálním překážkám; vzhledem k tomu, že to s sebou nese riziko, že se vlády nedozvědí o výskytu těchto jevů, a tudíž nepochopí, že se jedná o strukturální problém, a nebudou konat; vzhledem k tomu, že 88 % fyzických útoků na Romy motivovaných nenávistí, 79 % nejzávažnějších případů antisemitského obtěžování a 80 % případů fyzického nebo sexuálního násilí vůči LGBTIQ+ osobám není hlášeno; vzhledem k tomu, že tato beztrestnost představuje nejen riziko opakování a prohlubování násilí, ale také riziko, že se oběti budou cítit společností přehlíženy a zapomenuty;

AH.

vzhledem k tomu, že děti LGBTIQ+ a děti s menšinovým rasovým nebo etnickým původem jsou terčem diskriminace, která jim brání v přístupu ke klíčovým službám, jako je vzdělávání; vzhledem k tomu, že 80 % lidí z komunity LGBTIQ+ ve všech členských státech EU zažilo ve škole šikanu kvůli své skutečné nebo domnělé sexuální orientaci, a vzhledem k tomu, že romské děti a děti se zdravotním postižením jsou často vyloučeny z hlavního proudu inkluzivního vzdělávání; vzhledem k tomu, že děti z duhových rodin jsou často stigmatizovány a stávají se terčem diskriminace a šikany, které ovlivňují jejich vzdělávací výsledky a vyhlídky na zaměstnání, jejich každodenní život a osobní a rodinnou pohodu;

AI.

vzhledem k tomu, že kvalitní, inkluzivní, komplexní a vhodné vzdělávání v oblasti rovnosti, respektu a tolerance, které začíná již v raném věku, je nejlepším nástrojem pro boj proti rasismu a diskriminaci z různých důvodů a pro budování inkluzivní společnosti (19);

AJ.

vzhledem k tomu, že ženám, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, hrozí vyšší riziko, že jejich děti budou předány do státní péče a že jim bude odepřena přiměřená finanční podpora na výchovu jejich dětí;

AK.

vzhledem k tomu, že společenské předsudky a strukturální nerovnosti mohou být začleněny do nových technologií, včetně umělé inteligence, což vyvolává znepokojení;

AL.

vzhledem k tomu, že ačkoli ukončení dětských sňatků je považováno za prioritu v akčním plánu pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, v akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020 a ve strategickém závazku EU v oblasti genderové rovnosti na období 2016–2019, v některých členských státech k nim stále dochází; vzhledem k tomu, že tento problém je rozšířen v marginalizovaných komunitách, které trpí nízkou úrovní vzdělání a vysokou mírou chudoby; vzhledem k tomu, že přestože Istanbulská úmluva vyzývá k trestnosti činu nucení dítěte ke vstupu do manželství, některé členské státy ji stále odmítají ratifikovat a ve svých právních předpisech dětské sňatky povolují;

AM.

vzhledem k tomu, že ženské nevládní organizace a jejich sítě významně přispívají k prosazování práv žen a k boji proti diskriminaci žen;

Tvorba politik v oblasti diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám

1.

zdůrazňuje, že je třeba, aby se při tvorbě politik EU řešily a odstraňovaly prolínající se formy diskriminace, a to i prostřednictvím právních předpisů a politik v oblasti boje proti diskriminaci a v oblasti rovnosti žen a mužů; vyzývá k případnému posílení, rozšíření a uzpůsobení politik a opatření v rámci Unie rovnosti a k podpoře rámce EU pro boj proti diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jehož součástí budou průřezové cíle a opatření; uznává, že je třeba začlenit rovnost a rovnost žen a mužů do politik EU a vytvořit inkluzivní řešení, která ochrání nejvíce marginalizované členy našich komunit a ty, kteří čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

2.

vyzývá k vytvoření mechanismu spolupráce a koordinace, který by zajistil začleňování této problematiky do politik EU a vnitrostátních politik v oblasti rovnosti tak, aby při přezkumu a přijímání politik byly vzaty v úvahu všechny druhy diskriminace, zejména ty, které se prolínají, a to i prostřednictvím systematického posuzování dopadu na genderovou rovnost; vybízí členské státy, aby přijaly nebo posílily trestní a občanské právo zakazující diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a vícenásobnou diskriminaci, a vyzývá k vypracování pokynů EU, včetně výměny osvědčených postupů týkajících se přijetí průřezového přístupu při tvorbě politik;

3.

vyzývá nadcházející předsednictví EU a členské státy, které přijetí směrnice proti diskriminaci v současné době blokují, aby učinily rovné zacházení a boj proti diskriminaci ve všech jejích formách klíčovou prioritou, aby se vyřešila patová situace a směrnice byla bezodkladně přijata a bylo tak dosaženo harmonizované ochrany všech osob v EU v oblasti sociální ochrany, včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče, sociálních výhod, vzdělávání a přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, včetně bydlení; vyzývá k přijetí opatření, která zajistí, že tato směrnice bude schopna řešit diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, která ve stávajícím legislativním rámci chybí, a zajistit začlenění a ochranu pro všechny ženy posuzované na základě rasy;

4.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily vymáhání stávajících právních předpisů EU v oblasti boje proti diskriminaci a rovnosti žen a mužů a aby zahájily řízení o porušení povinnosti, pokud členské státy tyto právní předpisy neprovedou nebo je provedou jen z části;

5.

vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě dobrovolné účasti, důvěrnosti, anonymity, sebeidentifikace a informovaného souhlasu podnikly kroky ke shromažďování spolehlivých a srovnatelných údajů o rovnosti, včetně údajů rozčleněných podle pohlaví, rasy a etnického původu (podle definice ve směrnici EU o rasové rovnosti), sexuální orientace a identity, a to při současném dodržení klíčových zásad a standardů EU v oblasti ochrany údajů a základních práv, s cílem určit základní příčiny, změřit rozsah rasismu a diskriminace a bojovat proti nim v souladu s příslušnými vnitrostátními právními rámci a usilovat o to, aby tyto údaje byly použity jako podklad pro tvorbu svých politik; konstatuje, že údaje o rovnosti jsou klíčovým nástrojem k pochopení, odhalování a potírání všech typů a rozměrů diskriminace, zejména diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jakož i strukturální a institucionální diskriminace; vyzývá EU, aby podpořila shromažďování těchto údajů a poskytla technickou podporu při provádění stávajících pokynů Komise v této oblasti a aby prosazovala zapojení dotčených komunit do tohoto procesu;

6.

bere na vědomí probíhající revizi evropských statistik o obyvatelstvu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato revize bude zahrnovat co nejvíce explicitních důvodů diskriminace, aby se zajistilo shromažďování spolehlivých údajů o rovnosti;

7.

vítá jmenování komisařky pro rovnost a koordinátorů EU pro boj proti rasismu, pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života a vytvoření funkce koordinátora pro boj proti nenávisti vůči muslimům; vyzývá k okamžitému jmenování koordinátora pro boj proti nenávisti vůči muslimům, neboť tato funkce zůstává již rok neobsazena; zdůrazňuje, že v zájmu institucionalizace přístupu, který zohledňuje intersekcionalitu, by Komise měla jmenovat koordinátory jednající v souladu se všemi jednotlivými strategiemi pro rovnost a vždy uplatňovat přístup zohledňující rovnost žen a mužů, jehož výsledkem budou politiky pro ženy v rámci celé jejich rozmanitosti; věří, že společná práce těchto koordinátorů pomůže institucionalizovat intersekcionalitu, přispěje k důležité práci komisařky pro rovnost a posílí provádění jednotlivých strategií;

8.

vyzývá k posílení úlohy pracovní skupiny Komise pro rovnost a k prohloubení její spolupráce s dalšími orgány s cílem zajistit, aby všechna politická opatření zahrnovala intersekcionální perspektivu založenou na posouzeních dopadu politik a právních předpisů; konstatuje, že mandát této pracovní skupiny musí být institucionalizován, že musí být transparentnější a že tato skupina musí úzce spolupracovat se skupinami, kterých se týká diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vyzývá Komisi, aby dále zvážila, jak nejlépe využít strategický potenciál této iniciativy; konstatuje, že je třeba posílit úlohu komisaře pro rovnost, aby bylo možné provádět a účinné zohledňování rovnosti žen a mužů a dohlížet na ně;

9.

považuje platformu Komise pro zdravotně postižené za stěžejní iniciativu se strategickým potenciálem; vyzývá Komisi, aby zřídila podobné struktury, které by zajistily plné provádění všech strategií v rámci Unie rovnosti;

10.

vítá rozmanité strategie, které v této oblasti před nedávnem vypracovala Komise, a to zejména strategii EU pro rovnost LGBTIQ+ osob na období 2020–2025 (20) a strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (21), které intersekcionální přístup zohledňují; vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech úrovních začleňovaly hledisko intersekcionality a zajistily, aby stávající politiky a právní předpisy neměly žádné nepřímé ani nezamýšlené nepříznivé účinky, jako např. další marginalizaci určitých skupin, zejména žen posuzovaných na základě rasy; vyjadřuje v tomto ohledu hluboké politování nad tím, že v novém paktu EU o migraci a azylu (22) intersekcionální dimenze chybí;

11.

vítá, že se v dokumentech EU, včetně návrhu směrnice o transparentnosti odměňování, stále častěji objevují zmínky o intersekcionalitě, ale lituje, že chybí jasně definované cíle, ukazatele a opatření k jejímu provádění;

12.

poukazuje na to, že judikatura Soudního dvora Evropské unie v posledních letech intersekcionální přístup do určité míry odrážela, a to na základě rozsáhlého výkladu některých stávajících důvodů podle antidiskriminačních právních předpisů EU vycházejícího z modelu Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, které považují jak ženy, tak osoby se zdravotním postižením za osoby, v jejichž případě se protíná několik znevýhodnění; plně podporuje další rozvoj a usnadnění takovéhoto přístupu, je-li to možné, a to i s ohledem na pružnost podle článku 21 Listiny;

13.

připomíná, že zásadu rovného zacházení s muži a ženami nelze omezit na zákaz diskriminace na základě pohlaví určité osoby a že se vztahuje i na diskriminaci plynoucí z její genderové identity; připomíná, že Soudní dvůr Evropské unie vyložil diskriminaci na základě pohlaví v rámci zásady rovného zacházení tak, že zahrnuje transgender osoby, které podstoupily lékařskou tranzici, avšak konstatuje, že žádný takový rozsudek nebyl vydán ohledně nebinárních nebo intersexuálních osob, což zpochybňuje užitečnost a schopnost protidiskriminačních právních předpisů EU pro početnou populaci transgender osob v Evropě, která nemůže nebo nechce využít přístup ke zdravotní péči pro potvrzení pohlaví, nebo pro intersexuální osoby; připomíná, že ve srovnání s těmi, kteří si fyzicky změnili tělo, nebudou mít tito jedinci v případě diskriminace možnost nápravy; připomíná, že je třeba, aby antidiskriminační opatření EU překonala genderovou binárnost a uznala diskriminaci na základě genderu; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který by zabránil riziku právní nejistoty v této věci;

14.

zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout komplexní směrnici o genderově podmíněném násilí s intersekcionálním přístupem, která by se vztahovala na všechny ženy a dívky v celé jejich rozmanitosti a osoby LGBTIQ+ na základě genderové identity, genderového vyjádření nebo pohlavních znaků; zdůrazňuje, že v návrhu směrnice o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí je zmíněn intersekcionální přístup, vyjadřuje však politování nad tím, že nebyl odpovídajícím způsobem začleněn;

15.

zdůrazňuje, že je třeba uznat, že ženy posuzované podle rasy jsou vystaveny zvýšenému riziku násilí a že prolínající se formy diskriminace zhoršují důsledky genderově podmíněného násilí, a to i v důsledku přetrvávajících předsudků a stereotypů, které panují v politikách a orgánech v oblasti vymáhání práva, jakož i v důsledku opětovné viktimizace marginalizovaných osob; vyzývá členské státy, aby zajistily, že případy genderově podmíněného násilí budou náležitě vyšetřovány, stíhány a postihovány a že služby podpory obětem budou dostatečně komplexní, aby postihly všechny formy násilí za využití postupu zaměřeného na oběť, a to zejména ty formy, které jsou důsledkem diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

16.

vyzývá všechny orgány, instituce a agentury EU a členské státy, aby zintenzivnily svou reakci na fenomén obtěžování žen; vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti obtěžování na internetu, které je neúměrně zaměřeno na dívky a ženy, zejména na ty, které jsou aktivní ve veřejné a politickém životě;

17.

vyzývá Komisi, aby do nadcházející směrnice začlenila intersekcionalitu s cílem posílit úlohu a nezávislost orgánů pro rovné zacházení a aby hledisko intersekcionality zahrnula do hodnotících a prováděcích kritérií směrnice o právech obětí a směrnice o boji proti obchodování s lidmi, a to tak, že posoudí dopad na nejvíce marginalizované skupiny, zejména ženy posuzované podle rasy, zajistí konzultace s různými zúčastněnými stranami a bude požadovat shromažďování rozčleněných údajů o rovnosti; zdůrazňuje, že se jedná o důležité kroky na cestě k navržení a posílení silné a účinné právní ochrany na úrovni EU proti všem formám diskriminace v celé EU;

18.

zdůrazňuje, že evropské motto „Jednotná v rozmanitosti“ se nevztahuje pouze na Unii a její členské státy, ale také na rozmanitost, která se nachází v obyvatelstvu jednotlivých členských států a jež by měla být společně podporována jako síla a přínos;

19.

žádá specifické složení Rady pro rovnost obecně a pro rovnost žen a mužů;

20.

připomíná, že nové technologie, včetně umělé inteligence, mohou stávající nerovnosti a diskriminaci dále prohloubit a znásobit; dále připomíná potenciální rizika, která tyto technologie představují pro celé široké spektrum žen, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, zejména pro ženy posuzované na základě rasy; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby se systémy umělé inteligence řídily zásadami transparentnosti, vysvětlitelnosti, spravedlnosti a odpovědnosti a aby byl zavedena opatření, včetně auditů, která předejdou tomu, aby tyto systémy zhoršovaly diskriminaci, rasismus, vyloučení a chudobu;

21.

zdůrazňuje, že je důležité, aby byly zavedeny politiky zohledňující problematiku zdravotního postižení, které budou uplatňovat intersekcionální přístup;

Pravomoc a zastupování

22.

vítá závazek Komise dosáhnout rovnosti žen a mužů na všech úrovních, ale vyjadřuje politování nad nedostatkem cílů v oblasti rozmanitosti i celkové rozmanitosti v orgánech EU; zdůrazňuje v tomto ohledu důležitou modelovou úlohu veřejných služeb a institucí;

23.

vyzývá k většímu zastoupení žen v celé jejich rozmanitosti ve vysokých a rozhodovacích funkcích a k přijetí pozitivních proaktivních opatření, jako jsou dočasné kvóty, pobídkové mechanismy nebo mentorské programy, a dále k tomu, aby ženy, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, získaly funkce ve veřejných institucích, a to i v orgánech EU, s cílem zajistit spravedlivé zastoupení rozmanitých složek společnosti při rozhodování; konstatuje, že samotné kvóty nejsou dostatečným nástrojem pro komplexní řešení strukturální diskriminace;

24.

vyzývá členské státy, aby v souladu se strategickými rámci vypracovaly a přijaly národní akční plány proti rasismu a rasové diskriminaci, proti diskriminaci Romů a na podporu rovnosti osob LGBTIQ+; upozorňuje, že by se tak mělo dít v úzké spolupráci s organizacemi občanské společnosti, včetně žen posuzovaných podle rasy a nebinárních osob; vyzývá Komisi, aby zajistila, že komplexní posouzení právního rámce, jak je uvedeno v akčním plánu proti rasismu, bude prováděno s využitím průřezového přístupu a výslovně zohlední dopady na ženy, které jsou vystaveny prolínajícím se formám diskriminace, jako jsou ženy posuzované podle rasy;

25.

vyzývá členské státy a EU, aby v rámci svých institucí, včetně soudních orgánů, středisek pro vyřizování žádostí o azyl, přijímacích středisek a vzdělávacích institucí, a také pro policii, zdravotnické pracovníky a další státní zaměstnance poskytovaly kurzy odborné přípravy zaměřené na nevědomou předpojatost a zvyšování povědomí a kampaně v této oblasti a aby řešily dopady nevědomé předpojatosti na rozhodnutí, opatření a interakce vyplývající z přetrvávajících stereotypů a nedostatečné zastoupení některých skupin v těchto odvětvích, a zdůrazňuje, že tyto předsudky vytvářejí základ diskriminace a vyloučení;

26.

vyzývá Komisi, aby v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty vyčlenila finanční prostředky pro místní organizace občanské společnosti vedené ženami, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a zastupující tyto ženy, a aby navrhla granty konkrétně na projekty zaměřené na boj proti diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám v EU;

27.

vyzývá členské státy, aby navrhly cílené politiky a maximalizovaly využití finančních prostředků EU z víceletého finančního rámce a Nástroje pro oživení a odolnost na podporu žen postižených diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

28.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že rozpočet EU vyčleněný na renovaci v oblasti bydlení a energetiky bude konkrétně podporovat domácnosti s nízkými příjmy, které často tvoří ženy afrického, blízkovýchodního, latinskoamerického a asijského původu;

29.

konstatuje, že je důležité oslovit mladé ženy z diaspor a marginalizovaných skupin, z nichž mnohé pracují v pečovatelských službách, hojně čelí diskriminaci na trhu práce a často jsou pro pozice, které zastávají, překvalifikované nebo jsou nedobrovolně zaměstnány na kratší pracovní úvazek;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly svobodné matky afrického, blízkovýchodního, latinskoamerického a asijského původu a zajistily tak jejich plné zapojení do společnosti;

31.

zdůrazňuje, že je důležité, aby sdělovací prostředky a audiovizuální sektor nabízely nejrůznější perspektivy, a poukazuje na jejich úlohu při formování názoru veřejnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby schválily veškerá nezbytná opatření, která by zviditelnila příspěvek žen z diaspor a jejich přítomnost na všech úrovních, zejména v rozhodovacích pozicích, a bojovala proti jejich diskriminaci a pronásledování; poukazuje na přínos zvyšování informovanosti o dané problematice na základě nejrůznějších způsobů, včetně proškolování novinářů a dalších profesionálních pracovníků sdělovacích prostředků v oblasti diskriminace a podvědomých předsudků;

32.

poukazuje na úlohu amatérského sportu při začleňování do společnosti a vedení zdravého životního stylu a na negativní dopad nízké účasti dívek a žen z diaspor; naléhavě proto Komisi, členské státy a mezinárodní, evropské a vnitrostátní sportovní řídicí orgány a zúčastněné strany vyzývá, aby zavedly opatření, kterými by bojovaly proti organizační kultuře, jež ženám z diaspor brání v tom, aby se staly členkami klubů a účastnily se amatérského i profesionálního sportu a aby dosáhly v oblasti sportu vedoucích pozic, jako je např. nízký zájem sdělovacích prostředků o ženské soutěže a rozdíly v platech, prémiích a odměnách; trvá na tom, že je nutné důsledně potírat všechny formy násilí, pronásledování a stereotypů;

Zajištění rovného přístupu a rovných práv

33.

vyzývá členské státy, aby zajistily důsledné provádění rámcového rozhodnutí Rady o boji proti rasismu a xenofobii13, směrnice o rasové rovnosti, směrnice o právech obětí a směrnice o rovnosti v zaměstnání; vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala a vyhodnocovala uplatňování rovného zacházení s přihlédnutím ke stanoviskům Agentury Evropské unie pro základní práva a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a aby přijala příslušná opatření, včetně zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti těm členským státům, které neodstraní segregační praktiky;

34.

vyzývá k šíření osvěty prostřednictvím různých prostředků, včetně cílených kampaní a školení zaměřených na boj proti diskriminaci, nevědomým předsudkům a segregaci na trhu práce na základě pohlaví a odlišnosti s cílem potírat přetrvávající předsudky, které se projevují strukturálními překážkami, jimž čelí například romské a muslimské ženy, migranti a žadatelé o azyl z řad trans osob a ženy se zdravotním postižením;

35.

zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti stereotypům a diskriminaci již v raném věku, a proto vyzývá k analýze předsudků a stereotypního nebo chybějícího zastoupení ve výukových materiálech, k jejich případné revizi a ke vzdělávání bez předsudků; vyzývá členské státy a podněcuje je k tomu, aby zajistily vzdělávání v oblasti lidských práv, připravily osvětové kampaně zaměřené na mládež s cílem bojovat proti diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, bojovat proti rasismu a podporovat rovnost a nediskriminaci ve vzdělávání na všech úrovních školní docházky, a to již od raného věku; uznává úlohu škol a učitelů při prosazování rovnosti obecně, rovnosti žen a mužů, respektu, zvyšování povědomí a nediskriminace a význam lepší mezikulturní vnímavosti zaměstnanců škol a inkluzivnějších vzdělávacích systémů v členských státech;

36.

vyzývá k zajištění přístupu k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě, rozvoji dovedností a důstojnému zaměstnání pro marginalizované dívky a mladé ženy v celé jejich rozmanitosti a vybízí Komisi, aby členské státy podpořila cílenými programy Erasmus+, a to i v přírodovědných, technických, inženýrských, uměleckých a matematických studijních oborech (STEAM), a tím, že zajistí, aby byly dívky a ženy v učebnicích a dalších didaktických materiálech spravedlivě zobrazovány, což by mohlo rovněž sloužit jako nástroj pro posílení jejich postavení a usnadnění jejich přechodu na trh práce; zdůrazňuje, že vzdělávání dětí má celou řadu dopadů na profesionální a osobní úsilí žen, a připomíná, že je nutné zajistit, aby měly všechny děti skutečně přístup k bezplatnému vzdělávání, jak se uvádí v právních předpisech EU; vyzývá členské státy, aby při provádění doporučení o evropské záruce pro děti uplatňovaly průřezový přístup a řešily specifické potřeby dětí z marginalizovaných skupin;

37.

vyzývá členské státy a Komisi, aby vytvořily inkluzivnější vzdělávací programy pro osoby se zdravotním postižením, a řešily tak rozdíl ve vzdělání a následné zaměstnanosti, neboť přetrvávající vysoký podíl mladých lidí se zdravotním postižením, kteří předčasně ukončují školní docházku, může naznačovat obtíže v přístupu k vhodným vzdělávacím programům;

38.

vyzdvihuje vysoký potenciál a význam mnohojazyčnosti pro naši společnost a zdůrazňuje, že každý jazyk je třeba hodnotit stejně a že teoretická hierarchie jazyků je založena na předsudcích a stereotypech;

39.

vyzývá k tomu, aby byla – zejména v odvětví péče – věnována zvláštní pozornost účinné prevenci pracovního vykořisťování, genderově podmíněného násilí a jiných forem špatného zacházení a aby se usnadnil výkon pracovních práv a práv potenciálních obětí vykořisťování, z nichž většinu tvoří ženy – včetně žen z nejvíce marginalizovaných skupin a žen různého původu –, jejichž zastoupení v odvětví péče je neúměrně vysoké;

40.

vyzývá členské státy, aby podporovaly vytváření nových opatření, včetně legálních cest napříč odvětvími v souladu s vnitrostátními okolnostmi, a mimo jiné pro pracovníky se střední a nízkou kvalifikací, která podpoří autonomii, důstojnou práci, základní práva pracovníků a sociální začlenění žen, včetně žen z nejvíce marginalizovaných skupin nebo žen z diaspor; vyzývá k intersekcionálnímu posouzení v rámci stávající revize azylové a migrační politiky EU a k zavedení politik, které by jednotlivcům přiznávaly přistěhovalecký status nezávisle na manželovi, partnerovi nebo zaměstnavateli s cílem odstranit vazby, které omezují možnosti, příležitosti a bezpečnost;

41.

zdůrazňuje, že migrantky jsou často oběťmi obchodování s lidmi a dalších forem násilí, jako je genderově podmíněné násilí, nucené sňatky a mrzačení pohlavních orgánů, které v azylovém řízení velmi často stále nejsou brány v potaz; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit specifické zkušenosti žen, které se staly obětí diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, při navrhování, provádění a hodnocení azylové, migrační a integrační politiky;

42.

konstatuje, že ženy jsou vzhledem ke své situaci nebo statusu nepřiměřeně trestně stíhány a že jim je z důvodu genderových stereotypů, diskriminačních zákonů, prolínající se nebo kombinované diskriminace a procesních a důkazních požadavků a praktik znemožněn rovný přístup ke spravedlnosti; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby byl přístup ke spravedlnosti fyzicky, ekonomicky, sociálně a kulturně dostupný všem ženám;

43.

vyzývá členské státy, aby uplatňovaly komplexní a intersekcionální přístup ke všem fázím systému trestního soudnictví a aby zajistily přístup ke spravedlnosti pro celé rozmanité spektrum žen, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, včetně přístupu ke kvalitní právní pomoci v jazyce, kterému rozumějí;

44.

vyzývá k holistickému, na právech založenému, multidisciplinárnímu a na člověka zaměřenému přístupu k ochraně a podpůrným službám (včetně násilí na základě pohlaví a obchodování s lidmi), který by řešil institucionální faktory, jež ženy uvrhují do situace závislosti a zneužívání, a žádá, aby byly vytvořeny skutečné příležitosti k získání důstojných a stabilních pobytových a pracovních povolení a zajištěn nediskriminační přístup ke službám, podpoře a nápravě;

45.

konstatuje, že ženy afrického, blízkovýchodního, latinskoamerického a asijského původu mají kvůli nedostatku generačního bohatství často problémy s financováním malých podniků, a zdůrazňuje, že podpora podnikání mezi těmito skupinami může nabídnout velké příležitosti, pokud jde o podporu jejich ekonomické nezávislosti a posílení jejich postavení;

46.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly zvláštní opatření pro sladění pracovního a soukromého života, která by umožnila nejvíce marginalizovaným ženám sladit práci, vzdělávání a profesní rozvoj s rodinnými povinnostmi a bojovat proti diskriminaci a předsudkům, které je stále ovlivňují na trhu práce, ve vzdělávání a v každodenním životě;

47.

konstatuje, že přístup ke zdravotní péči může ztěžovat kombinovaný účinek diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vyzývá členské státy, aby zajistily všeobecnou a dostupnou zdravotní péči, včetně specializovaných služeb v oblasti duševního zdraví, a aby neprodleně odstranily překážky, které brání tomu, aby zdravotní péče byla dostupná pro všechny, včetně migrantů v nelegální administrativní situaci a se zvláštním zaměřením na ženy v celé jejich rozmanitosti; zdůrazňuje, že přístup ke zdravotní péči by nikdy neměl být ztížen neznalostí, předsudky nebo stigmatizací; zdůrazňuje, že je důležité, aby zdravotničtí pracovníci poskytovali péči humánním, nediskriminačním a neodsuzujícím způsobem a aby respektovali svobodný, předchozí a informovaný souhlas a práva pacientů; konstatuje, že existuje značný nedostatek údajů o přístupu žen z marginalizovaných skupin a přistěhovaleckých žen ke zdravotním službám, zejména ke službám v oblasti duševního zdraví;

48.

vyzývá členské státy, aby vzaly na vědomí, že diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám má kombinovaný účinek z hlediska přístupu ke zdravotní diagnostice, zejména pokud jde o reprodukční zdraví, a to konkrétně u černošských žen, žen jiné barvy pleti a žen z řad menšin; připomíná, že sexuální a reprodukční práva a zdraví jsou základními lidskými právy, k nimž by měli mít všichni lidé ve své rozmanitosti bezpečný a legální přístup;

49.

vyzývá členské státy, aby přijaly a prováděly strategie, politiky a programy na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv marginalizovaných skupin žen a aby odstranily systémové, finanční, právní, praktické a sociální překážky, kterým tyto ženy čelí, a zajistily ochranu a dodržování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv ve všech členských státech; vyzývá členské státy, aby podporovaly plánování rodiny a komplexní sexuální výchovu přiměřenou věku a aby pomohly ženám ve zranitelné nebo nejisté situaci v přístupu ke všem formám bezplatné antikoncepce a zajistily, že se nebudou setkávat s žádnými diskriminačními praktikami v přístupu ke zdravotním službám;

50.

vybízí členské státy, aby zajistily dostupné a transparentní zákonné postupy pro uznávání pohlaví založené na sebeurčení a odpovídající mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-11 Mezinárodní zdravotnické organizace, aby v právních předpisech uznaly transgender, nebinární a intersexuální osoby a zrušily překážky, jako jsou povinné chirurgické zákroky nebo povinné psychologické poradenství; vyzývá členské státy, aby zakázaly mrzačení pohlavních orgánů intersexuálních osob a zajistily, aby intersexuální děti nebyly v kojeneckém nebo dětském věku podrobovány lékařské nebo chirurgické léčbě, která není životně nezbytná;

51.

vyzývá členské státy, aby ukončily praxi nucené sterilizace, nucených potratů a nucené antikoncepce, včetně žen se zdravotním postižením a romských žen, a medikalizace transgender osob a aby respektovaly jejich tělesnou integritu; vyzývá členské státy k zajištění účinných a včasných nápravných prostředků pro všechny oběti nucené a pod nátlakem provedené sterilizace a nuceného rozvodu, a to i vytvořením účinných režimů pro náhradu újmy;

52.

připomíná, že změny klimatu a jejich důsledky se neúměrně dotýkají celé škály žen, zejména těch, které čelí prolínajícím se formám diskriminace, v marginalizovaných situacích a situacích konfliktu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že veškerá opatření v oblasti klimatu budou zahrnovat průřezovou perspektivu, včetně genderové a rasové, a že za tímto účelem budou zaváděny cílené fondy a opatření a že bude zaručena rovná účast žen v celé jejich rozmanitosti v rozhodovacích orgánech na mezinárodní, evropské, národní i místní úrovni;

53.

naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly rychlá, účinná a koordinovaná opatření na ochranu lidských práv a řešení potřeb žen a dívek a marginalizovaných skupin obyvatelstva, které jsou postiženy konfliktem na Ukrajině, v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

o

o o

54.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(3)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191.

(4)  Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 43.

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0073.

(6)  Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 104.

(7)  Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 2.

(8)  https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/ guidance_note_on_the_collection_and_use_of_equality_data_based_on_racial_or_ethnic_origin_final.pdf

(9)  https://equineteurope.org/wp-content/uploads/2021/07/Collection-and-use-of-complaints-data.pdf

(10)  https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/combatting-discrimination/equality-data-collection_en#equality-data

(11)  https://ec.europa.eu/migrant-integration/sites/default/files/2018-07/ENAR_Shadowreport_2013_2017.pdf

(12)  https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2019-eu-minorities-survey-roma-women_en.pdf

(13)  https://fra.europa.eu/en/publication/2018/being-black-eu

(14)  https://www.intersectionaljustice.org/img/2020.4.14_cij-factsheet-intersectionality-at-a-glance-in-europe_du2r4w.pdf

(15)  https://www.unwomen.org/sites/default/files/2022-01/Intersectionality-resource-guide-and-toolkit-en.pdf

(16)  „Srovnávací analýza práva v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě v roce 2020“.

(17)  https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/ STUD/2020/662491/IPOL_STU(2020)662491_EN.pdf

(18)  https://www150.statcan.gc.ca/n1/pub/89-503-x/2015001/article/14695-eng.htm

(19)  https://rm.coe.int/ecri-general-policy-recommendation-no-10-key-topics-combating-racism-a/16808b75f7

(20)  Sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698).

(21)  Sdělení ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152).

(22)  Sdělení Komise ze dne 23. září 2020 o novém paktu o migraci a azylu (COM(2020)0609).


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/198


P9_TA(2022)0290

Veta členských států, která ohrožují globální daňovou dohodu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o vetech členských států, která ohrožují globální daňovou dohodu (2022/2734(RSP))

(2023/C 47/14)

Evropský parlament,

s ohledem na hlavu III a články 113, 115, 116 a 326 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

s ohledem na články 4 a 20 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

s ohledem na prohlášení s názvem „Řešení daňové problematiky plynoucí z digitalizace hospodářství založené na dvou pilířích“, které předložila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)/G20 jako součást inkluzivního rámce pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku, k němuž se dne 4. listopadu 2021 připojilo a s nímž vyjádřilo souhlas 137 ze 141 členů,

s ohledem na modelová pravidla OECD/G20 týkající se vnitrostátního provádění druhého pilíře inkluzivního rámce pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku,

s ohledem na návrh směrnice Rady předložený Komisí ze dne 22. prosince 2021 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii (COM(2021)0823),

s ohledem na svůj postoj ze dne 19. května 2022 k návrhu směrnice Rady o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii (1),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019 nazvané „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),

s ohledem na analýzu Daňové observatoře EU ze dne 25. října 2021 nazvanou „Dopady globální minimální daně na příjmy: odhady pro jednotlivé státy“,

s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 5. dubna 2022 a na výsledek zasedání ze dne 17. června 2022,

s ohledem na závěrečnou zprávu Konference o budoucnosti Evropy a na své usnesení ze dne 4. května 2022 o opatřeních navazujících na Konferenci o budoucnosti Evropy (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 s názvem „Zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky“ (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 s doporučeními Komisi o spravedlivém a jednoduchém zdanění podporujícím strategii oživení (kroky EP v návaznosti na červencový akční plán Komise a jejích 25 iniciativ v oblasti DPH a zdanění právnických a fyzických osob) (4),

s ohledem na studii Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze dne 25. května 2021 nazvanou „Zdanění nadnárodních společností v Evropě“,

s ohledem na nejnovější odhady MMF ve fiskálním monitoru z dubna 2022,

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2022 nazvané „Sociální a hospodářské důsledky ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU“ (5),

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 4. listopadu 2021 se 137 ze 141 členů inkluzivního rámce OECD/G20 pro erozi základu daně a přesouvání zisku, včetně všech členských států EU, dohodlo na reformě mezinárodního daňového systému v rámci řešení založeného na dvou pilířích s cílem řešit výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky, včetně stanovení mnohostranně schválených omezení týkajících se přesouvání zisku a daňové soutěže zavedením globální minimální sazby daně ve výši 15 %; vzhledem k tomu, že dohoda je výsledkem širokého kompromisu i několika kol jednání, která probíhala několik let;

B.

vzhledem k tomu, že zavedením globální minimální sazby daně v rámci této reformy založené na dvou pilířích by země získaly přibližně 150 miliard USD nových příjmů ročně (6); vzhledem k tomu, že historická dohoda dosažená na zasedání OECD/G20 o inkluzivním rámci pro BEPS v říjnu 2021, která se těší široké podpoře zemí reprezentujících více než 90 % světové ekonomiky, je velkým politickým úspěchem, jenž je třeba rychle a široce realizovat, aby se proměnil v sociální a hospodářský úspěch a podpořil spravedlivé zdanění;

C.

vzhledem k tomu, že podle nejnovějších odhadů MMF se předpokládá, že minimální daň zvýší celosvětové příjmy z daně z příjmu právnických osob o 5,7 % díky dorovnávací dani a možná o dalších 8,1 % díky schváleným omezením přesouvání zisku a daňové soutěže (7);

D.

vzhledem k tomu, že pokud by v souladu s druhým pilířem této globální dohody byla zavedena minimální efektivní sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 15 %, jen v samotné EU by se tím mohly navýšit příjmy z daně z příjmů právnických osob o přibližně 64 miliard EUR ročně (8);

E.

vzhledem k tomu, že daňové otázky v Unii podléhají zvláštnímu legislativnímu postupu a Rada o nich rozhoduje na základě jednomyslnosti; vzhledem k tomu, že návrh směrnice Rady na provedení II. pilíře inkluzivního rámce, předložený Komisí dne 22. prosince 2021, vychází z článku 115 Smlouvy o fungování EU;

F.

vzhledem k tomu, že všechny země OECD a skupiny G20, včetně všech 27 členských států EU, podpořily dohodu o reformě mezinárodních daňových předpisů v říjnu 2021;

G.

vzhledem k tomu, že navzdory tomuto závazku nebyla už třikrát přijata směrnice EU o podpoře a provádění druhého pilíře této mezinárodní dohody (směrnice o druhém pilíři), protože se v Radě Evropské unie ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) při hlasování nepodařilo dosáhnout jednomyslnosti;

H.

vzhledem k tomu, že při jednáních v Radě Polsko uplatnilo své veto, aby zabránilo přijetí směrnice o druhém pilíři v celé Unii, přestože ji vždy podpořilo všech ostatních 26 členských států; vzhledem k tomu, že Polsko později od svého odporu upustilo;

I.

vzhledem k tomu, že Maďarsko, přestože na předchozích zasedáních Rady ECOFIN souhlasilo s prováděním směrnice, uplatnilo v Radě ECOFIN v červnu 2022 veto poté, co své veto odvolalo Polsko;

J.

vzhledem k tomu, že veřejné příjmy plynoucí z provádění směrnice o II. pilíři v EU by byly obzvláště významné s ohledem na bezprecedentní dopad kombinace ruské agrese na Ukrajině, narušení globálních dodavatelských řetězců a nutnosti zajistit hospodářské oživení po pandemii a investice potřebné k dosažení cílů EU v oblasti klimatu;

K.

vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích bylo učiněno mnoho pokusů o stanovení minimální sazby daně z příjmů právnických osob v Unii;

L.

vzhledem k tomu, že konečný výsledek Konference o budoucnosti Evropy zahrnoval návrhy k fiskálním a daňovým politikám, které byly zapracovány do zprávy na toto téma ze dne 9. května 2022;

M.

vzhledem k tomu, že zapojení Evropského parlamentu prostřednictvím řádného legislativního postupu by zlepšilo rozhodování v oblasti daní a vedlo by k účinnějším, relevantnějším a ambicióznějším výsledkům daňové politiky EU;

Obecné úvahy

1.

konstatuje, že stávající mezinárodní daňové předpisy jsou z velké části zastaralé a nejsou schopny řešit rostoucí digitalizaci ekonomiky a účinně omezit daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí tyto předpisy reformovat prostřednictvím přijetí globální daňové dohody OECD/G20 s cílem zajistit, aby mezinárodní, unijní a vnitrostátní daňové systémy odpovídaly novým hospodářským, sociálním a technologickým výzvám 21. století;

2.

s velkým znepokojením bere na vědomí roztříštěnost vnitrostátních sazeb daně z příjmu právnických osob v rámci EU, která může narušovat jednotný trh a poškozovat unijní hospodářství; dále bere na vědomí pokračující pokles průměrných sazeb daně z příjmu právnických osob v EU v posledních desetiletích; opakuje, že je naléhavě nutné vytvořit široký daňový základ a omezit prostor pro daňové úniky, daňové podvody a agresivní daňové plánování, a to i prostřednictvím provádění dohody OECD/G20 na úrovni EU;

3.

poukazuje na to, že stávající daňové předpisy a nesoulad mezi daňovými předpisy v jednotlivých členských státech i mimo ně, spolu s nedostatečnou mezinárodní spoluprací, umožňují mimo jiné nadnárodním společnostem uplatňovat agresivní daňové plánování, které výrazně snižuje jejich efektivní daňové sazby; připomíná, že tato situace rovněž výrazně znevýhodňuje malé a střední podniky v hospodářské soutěži, neboť platí výrazně vyšší efektivní daňové sazby než nadnárodní společnosti, což je nepřijatelné;

4.

upozorňuje na svůj nedávno přijatý postoj ke směrnici o druhém pilíři, který vyzývá k jejímu rychlému provedení do ledna 2023;

5.

zdůrazňuje, že oznámené požadavky Maďarska, zejména v souvislosti s věcnými výjimkami, byly v mezinárodní dohodě z velké části zohledněny;

6.

v této souvislosti všem členským státům připomíná jejich závazek vůči globální dohodě OECD; zdůrazňuje, že pro úspěch procesu bude rozhodující rychlé a rozsáhlé provádění dohody; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU převzala globální vedoucí úlohu v boji proti daňovým rájům tím, že se stane prvním regionem, který dohodu OECD provede; zdůrazňuje rizika spojená s neprovedením směrnice o druhém pilíři v EU; zdůrazňuje, že neprovedení směrnice o druhém pilíři ze strany EU by mohlo ohrozit provádění druhého pilíře ze strany USA a dalších jurisdikcí;

Současný rozhodovací proces a dopad vet členských států

7.

připomíná členským státům, že jednomyslnost stanovená ve Smlouvách musí být vyvážena velmi vysokou mírou odpovědnosti a musí být v souladu se zásadou loajální spolupráce na základě čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU;

8.

zdůrazňuje, že hlasování v Radě na základě jednomyslnosti v záležitostech daňové politiky nevytváří příznivé podmínky pro zavádění změn potřebných k řešení současných problémů; vyjadřuje politování nad tím, že současná situace často vede ke zpoždění a nedostatečnému pokroku v harmonizaci a koordinaci daňových předpisů v celé Unii, která by byla prospěšná pro všechny;

9.

zdůrazňuje, že veta členských států soustavně brání pokroku v mnoha důležitých oblastech zdanění; lituje skutečnosti, že návrhy, jako je společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, revize směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků a reforma kodexu chování pro zdanění podniků jsou dosud zablokovány v Radě;

10.

odsuzuje skutečnost, že některé členské státy zneužívají vnitrostátní veta v daňových záležitostech k dosahování ústupků v jiných politických oblastech; zdůrazňuje, že kvůli těmto vetům hrozí nebezpečí, že budou přetrvávat škodlivé daňové praktiky a sociální nespravedlnost, jež oslabují schopnost Unie účinně fungovat, podporovat rovné podmínky a chránit nejlepší zájmy svých občanů a malých a středních podniků;

Doporučená opatření a oblasti reforem

11.

znovu vyzývá Radu, aby urychleně přijala směrnici o druhém pilíři, a zajistila tak účinnost dohody od ledna 2023;

12.

naléhavě vyzývá Maďarsko, aby okamžitě ukončilo blokování globální daňové dohody v Radě; vyjadřuje politování nad tím, že jediný členský stát má možnost bránit provádění této historické dohody a blokovat ostatních 26 členských států;

13.

naléhavě žádá Komisi a Radu, aby nepřistupovaly k politickému vyjednávání s členskými státy, které zneužívají svého práva veta;

14.

znovu vyzývá Komisi a Radu, aby trvaly na dohodnuté podmíněnosti politik EU a transparentnosti rozhodování a neschválily maďarský národní plán pro oživení a odolnost, dokud Maďarsko v plné míře nesplní všechna kritéria stanovená v nařízení, zejména doporučení pro jednotlivé země v oblasti právního státu, nezávislosti soudnictví a prevence a odhalování podvodů, střetů zájmů a korupce a boje proti nim;

15.

zdůrazňuje, že v současné situaci by měly být i nadále projednávány všechny proveditelné scénáře a že pokud Maďarsko bude v nadcházejících měsících na svém vetu trvat, musí být přijata urychlená opatření; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby zkoumaly alternativní možnosti, jež by EU umožnily dostát závazkům, které přijala na úrovni OECD/G20;

16.

vyzývá Komisi a členské státy, aby uvažovaly o možných krátkodobých opatřeních, která by EU umožnila splnit její mezinárodní závazky, například aby stanovily, zda by bylo v krajním případě vhodné provádět globální daňovou dohodu prostřednictvím postupu posílené spolupráce stanoveného v článku 20 Smlouvy o EU; domnívá se, že pokud nebude možné se dohodnout na jiných alternativách provádění na úrovni EU, mohlo by jednostranné provádění směrnice o druhém pilíři všemi členskými státy přinést přijatelné výsledky;

17.

vyzývá Komisi, aby případně využila postup pro některé daňové politiky stanovený v článku 116 Smlouvy o fungování EU; v této souvislosti připomíná prohlášení Ursuly von der Leyenové z doby její kandidatury na předsedkyni Komise, v němž se zavázala, že „bude využívat ustanovení Smluv, která umožňují přijímat návrhy v oblasti zdanění postupem spolurozhodování a rozhodovat o nich kvalifikovanou většinou v Radě“;

18.

připomíná projev bývalého předsedy Komise Jeana Clauda Junckera o stavu Unie z roku 2018, v němž vyzval k tomu, aby v některých daňových záležitostech byla rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou;

19.

zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska by členské státy měly zvážit přidanou hodnotu přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou, jak to doporučila Konference o budoucnosti Evropy; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby znovu zahájila diskusi o tom, že by na některé daňové záležitosti začalo být postupně uplatňováno hlasování kvalifikovanou většinou, a to v návaznosti na její sdělení o této otázce z roku 2019 a v reakci na výsledek Konference o budoucnosti Evropy;

o

o o

20.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0216.

(2)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0141.

(3)  Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 54.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0082.

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0219.

(6)  https://www.oecd.org/tax/international-community-strikes-a-ground-breaking-tax-deal-for-the-digital-age.htm

(7)  MMF, Fiscal Policy from Pandemic to War (Fiskální politika od pandemie k válce), s. 28, https://www.imf.org/en/Publications/FM/Issues/2022/04/12/fiscal-monitor-april-2022.

(8)  https://www.taxobservatory.eu/wp-content/uploads/2021/10/Note-2-November-2021-1.pdf


Čtvrtek 7. července 2022

7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/202


P9_TA(2022)0291

Zatčení kardinála Zena a správců Fondu humanitární pomoci 612 v Hongkongu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o zatčení kardinála Zena a správců Fondu humanitární pomoci 612 v Hongkongu (2022/2751(RSP))

(2023/C 47/15)

Evropský parlament,

s ohledem na svá usnesení ze dne 20. ledna 2022 o porušování základních svobod v Hongkongu (1), ze dne 8. července 2021 o Hongkongu, zejména případu deníku Apple Daily (2), a ze dne 21. ledna 2021 o zásahu proti demokratické opozici v Hongkongu (3) a na svá další předchozí usnesení o Číně,

s ohledem na 24. výroční zprávu Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 20. května 2022 o politickém a hospodářském vývoji ve Zvláštní administrativní oblasti Hongkong v roce 2021 (JOIN(2022)0016),

s ohledem na zákon Čínské lidové republiky o ochraně národní bezpečnosti ve Zvláštní administrativní oblasti Hongkong („zákon o národní bezpečnosti“), který je v platnosti od 30. června 2020,

s ohledem na prohlášení vysokého představitele jménem Evropské unie k volbě předsedy Výkonné rady v Hongkongu konané dne 8. května 2022,

s ohledem na základní zákon Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong přijatý dne 4. dubna 1990, který vstoupil v platnost dne 1. července 1997 („základní zákon Hongkongu“),

s ohledem na společné prohlášení vlády Spojeného království a vlády Čínské lidové republiky k otázce Hongkongu ze dne 19. prosince 1984, známé jako „společné čínsko-britské prohlášení“, registrované dne 12. června 1985 čínskou a britskou vládou u Organizace spojených národů,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že ústředním bodem vztahů EU s Čínou by mělo být prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu, a to v souladu se závazkem EU prosazovat tyto hodnoty ve své vnější činnosti a se závazkem Číny dodržovat tyto hodnoty ve vlastním rozvoji a mezinárodní spolupráci;

B.

vzhledem k tomu, že ve dnech 11. a 12. května 2022 byli policií v Hongkongu na základě obvinění ze spolčení se zahraničními silami (podle článku 29 zákona o národní bezpečnosti) zadrženi správci Fondu humanitární pomoci 612, jenž poskytuje humanitární a finanční podporu osobám zraněným, zatčeným nebo ohroženým během protestů proti novele zákona o vydávání osob do pevninské Číny: bývalý římskokatolický biskup kardinál Joseph Zen, bývalá členka Legislativní rady Hongkongu Cyd Ho, zpěvačka a aktivistka Denise Ho, akademický pracovník Hui Po-keung a vedoucí advokátka Margaret Ng;

C.

vzhledem k tomu, že hongkongské orgány zadržely od protestů v roce 2019 na 10 000 osob; vzhledem k tomu, že bylo stíháno 2 500 osob a více než 1 100 lidí bylo odsouzeno; vzhledem k tomu, že k 28. březnu 2022 bylo na základě zákona o národní bezpečnosti zatčeno téměř 200 osob; vzhledem k tomu, že na začátku roku 2022 bylo v Hongkongu 721 politických vězňů;

D.

vzhledem k tomu, že 24. výroční zpráva Komise a vysokého představitele o politickém a hospodářském vývoji ve Zvláštní administrativní oblasti Hongkong v roce 2021 dospěla k závěru, že prostor pro občanskou společnost se nepřestává zmenšovat;

E.

vzhledem k tomu, že Výbor OSN pro lidská práva provádí v současné době přezkum, nakolik Hongkong dodržuje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž má být podle očekávání dokončen v červenci 2022;

1.

odsuzuje zatčení kardinála Josepha Zena, jednoho z nejvýznamnějších zastánců prodemokratického hnutí v Hongkongu, a dalších čtyř správců Fondu humanitární pomoci 612 v Hongkongu, jež je útokem na svobody zaručené v základním zákoně Hongkongu, k nimž patří svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení – zvláště poté, co byla ukončena činnost více než 60 skupin občanské společnosti –, a jež svědčí o pokračujícím úsilí Čínské lidové republiky o systematické zničení posledních pozůstatků autonomie Hongkongu a jeho svobod a o potlačení prodemokratického hnutí; domnívá se, že toto zatčení je názornou ukázkou naplňování deklarovaného záměru Johna Leeho Ka-Chiu potlačovat ještě důrazněji všechny kritické hlasy a dále zintenzívnit represivní opatření;

2.

vyzývá orgány Zvláštní administrativní oblasti Hongkong, aby zrušily všechna obvinění, jimž čelí kardinál Zen a další čtyři správci Fondu humanitární pomoci 612 – Cyd Ho, Denise Ho, Hui Po-keung a Margaret Ng –, a aby propustily Cyd Ho; naléhavě vyzývá orgány Zvláštní administrativní oblasti Hongkong, aby umožnily Fondu humanitární pomoci 612 pokračovat v poskytování finanční, právní a humanitární pomoci osobám, které z ní měly prospěch;

3.

vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí o provedení závěrů Rady z července 2020, včetně „systémů záchranných člunů“ pro prodemokratické aktivisty a politické vůdce Hongkongu, například usnadněním vydávání mimořádných víz a poskytováním dočasného přístřeší; vyzývá Vatikán, aby plně podpořil kardinála Zena a další náboženské vůdce, kteří čelí pronásledování nebo riziku zadržení v rámci režimu národní bezpečnosti v Hongkongu; dále vyzývá Vatikán, aby posílil své diplomatické úsilí a svůj vliv na čínské orgány a aby požadoval, aby veškerá obvinění vznesená proti kardinálovi Zenovi byla zrušena a aby bylo ukončeno pronásledování a porušování lidských práv;

4.

zdůrazňuje, že 25 let od předání Hongkongu v roce 1997, kdy čínské orgány převzaly suverenitu a zároveň slíbily respektovat svobody a práva města chráněné základním zákonem, a dva roky od zavedení zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu, Čínská lidová republika nadále porušuje své povinnosti vyplývající ze společného čínsko-britského prohlášení o zachování vysokého stupně autonomie Hongkongu podle modelu „jedna země, dva systémy“, právního státu a základních lidských práv zakotvených v základním zákoně Hongkongu a v souladu s jejími domácími a mezinárodními závazky jakožto signatářem Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

5.

naléhavě vyzývá čínské orgány, aby zcela zrušily zákon o národní bezpečnosti a aby se znovu zavázaly k dodržování základního zákona Hongkongu, který zaručuje svobodu sdružování, svobodu shromažďování, svobodu projevu a svobodu náboženského vyznání a přesvědčení;

6.

zdůrazňuje, že zvolení Johna Leeho proběhlo za očividného porušování klíčových demokratických zásad a politického pluralismu a v rozporu s právem občanů Hongkongu na všeobecné volební právo; zdůrazňuje, že volební reformy Pekingu a skutečnost, že bývalý ministr bezpečnosti a policejní důstojník John Lee byl vybrán do funkce předsedy výkonné rady, ukazují, že hongkongská vláda již není nezávislá na Pekingu podle předchozího modelu „jedna země, dva systémy“ a že je potlačována veškerá politická opozice;

7.

vyjadřuje politování nad rozhodnutím hongkongských orgánů zakázat třetí rok po sobě každoroční tichou demonstraci pořádanou vždy 4. června na památku událostí na náměstí Nebeského klidu;

8.

znovu vyzývá Radu, aby zavedla cílené sankce v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (sankce typu Magnitsky) vůči Johnu Leemu a všem dalším představitelům Hongkongu a ČLR odpovědným za pokračující zásahy v oblasti lidských práv v tomto městě; dále opakuje svou naléhavou výzvu, aby zbývajících 10 členských států EU, které tak ještě neučinilo, pozastavilo platnost smluv o aktivním vydávání uzavřených s ČLR a Hongkongem;

9.

opakuje svou výzvu, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) zajistila odpovídající zdroje pro zastoupení Evropské unie v Hongkongu (dále jen „zastoupení EU“), aby mohlo i nadále provádět a odpovídajícím způsobem posilovat sledování soudních procesů, návštěvy ve věznicích a monitorování lidských práv, a to vydáváním veřejných prohlášení, jmenováním kontaktního místa pro lidská práva mezi svými zaměstnanci určeného pro obránce lidských práv a upozorňováním na jejich případy orgány na všech úrovních; vyzývá ESVČ a zastoupení EU, aby pravidelně podávaly zprávy o nejvýznamnějších soudních řízeních a o vývoji situace v oblasti lidských práv v Hongkongu obecně;

10.

naléhavě vyzývá zastoupení EU a diplomatické pracovníky členských států, aby učinili vše, co je v jejich silách, a poskytli aktivistům v oblasti lidských práv v Hongkongu veškerou potřebnou podporu a pomohli chránit jejich práva, zejména tím, že budou navštěvovat politické vězně ve vězení, vydávat mimořádná víza a poskytovat v členských státech dočasné útočiště osobám prchajícím z Hongkongu; vyjadřuje politování nad atmosférou strachu, který v hongkongské občanské společnosti vyvolal zákon o národní bezpečnosti, a to i v důsledku zavedení svévolného trestného činu „spolčení se zahraničními a vnějšími silami“;

11.

podporuje výzvu 50 odborníků OSN na lidská práva, aby byl v rámci Rady OSN pro lidská práva zřízen zvláštní mandát ke sledování a podávání zpráv o situaci v oblasti lidských práv v celé Číně, včetně Hongkongu;

12.

znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly dohodu mezi EU a Hongkongem/Čínou o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních záležitostech, postavení hongkongského hospodářského a obchodního úřadu v Bruselu a členství Hongkongu ve Světové obchodní organizaci;

13.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky, zastoupení EU v Hongkongu, všem konzulárním úřadům členských států EU v Hongkongu, Svatému stolci a předsedovi Výkonné a legislativní rady Zvláštní administrativní oblasti Hongkong.

(1)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0011.

(2)  Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 178.

(3)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 242.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/205


P9_TA(2022)0292

Situace obránců původních obyvatel a životního prostředí v Brazílii, včetně zabití Doma Phillipse a Bruna Pereiry

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o situaci obránců původních obyvatel a životního prostředí v Brazílii, včetně zabití Doma Phillipse a Bruna Pereiry (2022/2752(RSP))

(2023/C 47/16)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Brazílii,

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o dopadech změny klimatu na lidská práva a úloze ochránců životního prostředí v této oblasti (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2018 o porušování práv původních obyvatel ve světě, včetně zabírání půdy (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2020 obsahující doporučení Komisi k právnímu rámci EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU (3),

s ohledem na prohlášení organizací Reportéři bez hranic, Unie původních obyvatel údolí Javari (UNIVAJA), Amnesty International, Survival International, Human Rights Watch a World Wide Fund for Nature o zavraždění Bruna Pereiry a Doma Phillipse.

s ohledem na strategické partnerství EU a Brazílie podepsané v červenci 2007,

s ohledem na pokyny Evropské unie týkající se zastánců lidských práv,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z 10. prosince 1948, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Deklaraci OSN o právech původních obyvatel z roku 2007 a Deklaraci OSN o obráncích lidských práv z roku 1998,

s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce o domorodém a kmenovém obyvatelstvu (úmluva MOP č. 169), která byla přijata dne 27. června 1989 a kterou Brazílie podepsala,

s ohledem na ústavu Brazilské federativní republiky, zejména na článek 231 o uznání území původních obyvatel,

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 5. června 2022 v údolí Javari mezi rybářskou osadou São Rafael a městem Atalaia do Norte ve státě Amazonas v severní Brazílii zmizeli britský novinář Dom Phillips, korespondent deníku The Guardian, a brazilský expert na otázky původního obyvatelstva Bruno Pereira, který dříve pracoval ve státním úřadu pro domorodé obyvatelstvo (Fundação Nacional do Índio, Funai); vzhledem k tomu, že jejich těla byla nalezena dne 15. června 2022;

B.

vzhledem k tomu, že dne 15. června 2022 brazilská federální policie oznámila, že jeden ze dvou mužů, kteří byli zatčeni pro podezření z účasti na jejich zmizení, se přiznal k jejich vraždě;

C.

vzhledem k tomu, že nevládní organizace Global Witness vydala zprávu, podle níž byly v Brazílii v roce 2020 zabity více než dvě desítky aktivistů působících v oblasti práv původního obyvatelstva a životního prostředí, čímž se Brazílie dostala na čtvrté místo ve světovém žebříčku zemí podle počtu takových případů, přičemž většina z těchto zločinů zůstává nepotrestána; vzhledem k tomu, že v Brazílii se téměř tři čtvrtiny těchto případů odehrávají v amazonském regionu a jejich oběťmi jsou aktivisté bojující za práva původních obyvatel;

D.

vzhledem k tomu, že k postupnému zhoršování stavu lidských práv v Brazílii dochází v době, kdy jsou v zemi přijímány restriktivní legislativní změny, jsou snižovány prostředky určené pro úřady na ochranu životního prostředí a roste endemické násilí; vzhledem k tomu, že původní brazilské obyvatelstvo je terčem systematické agrese, jejich práva nejsou zaručena a stoupá počet útoků a vražd; vzhledem k tomu, že domorodé komunity v Brazílii byly disproporčně postiženy pandemií COVID-19;

E.

vzhledem k tomu, že brazilská ústava přijatá v roce 1988 a brazilský právní řád zaručuje právo původních obyvatel k půdě zděděné po předcích, přičemž uznání tohoto práva není nijak časově omezeno; vzhledem k tomu, že povinností státu je toto právo upravovat a chránit;

F.

vzhledem k tomu, že dne 22. října 2021 se několik místních občanských skupin zúčastnilo veřejného slyšení Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR), kde hovořily o útocích na lidskoprávní a ekologické aktivisty v Brazílii; vzhledem k tomu, že v srpnu 2021 podal svaz organizací původních obyvatel Brazílie Articulação dos Povos Indígenas do Brasil (APIB) žalobu k Mezinárodnímu trestnímu soudu proti prezidentu Bolsonarovi, jehož obviňuje ze spáchání zločinů proti lidskosti a genocidy „na základě politik, které jsou explicitně, systematicky a záměrně namířeny proti původnímu obyvatelstvu“;

G.

vzhledem k tomu, že původní obyvatelé přispívají k ochraně deštného pralesa a ostatních ekosystémů, a hrají proto velmi důležitou úlohu při snaze o zachování biologické rozmanitosti v regionu a zamezení změny klimatu; vzhledem k tomu, že Bruno Pereira a Dom Phillips se velmi intenzivně zasazovali o zachování Amazonského pralesa a jeho biologické rozmanitosti;

H.

vzhledem k tomu, že Amazonský prales je největším deštným pralesem na světě, který hraje zcela zásadní úlohu při pohlcování oxidu uhličitého, snižování skleníkových plynů a zachování klimatických podmínek v regionálním i globálním měřítku; vzhledem k tomu, že údolí Javari se nachází v amazonské oblasti na hranici mezi Brazílií, Peru a Kolumbií; vzhledem k tomu, že v této oblasti žije ve světovém srovnání největší počet původních obyvatel v dobrovolné izolaci, k nimž se lze dostat pouze přes jiná území a po řece;

I.

vzhledem k tomu, že stejně jako v jiných částech brazilské Amazonie dochází i v údolí Javari k ostrým konfliktům, které vyvolávají zločinecké organizace a jiní vetřelci, kteří provozují nezákonný lov a rybolov, těžbu surovin a dřeva a obchod s omamnými látkami; vzhledem k tomu, že v celosvětovém měřítku je 80 % odlesňování způsobeno přeměnou původních lesů v zemědělskou půdu za účelem produkce hovězího masa, sóji a palmového oleje; vzhledem k tomu, že odlesňování v brazilské Amazonii se prudce zvýšilo po roce 2019, přičemž v roce 2021 došlo ke skokovému nárůstu o 22 % oproti roku 2020, což bylo nejvíce od roku 2006;

J.

vzhledem k tomu, že těžištěm dlouhodobých vztahů mezi EU a Brazílií by mělo zůstat prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu, a to v souladu se závazkem EU hájit tyto hodnoty v rámci své vnější činnosti a v souladu s vyjádřením Brazílie, že má zájem se jimi řídit v rámci svého vlastního rozvoje a mezinárodní spolupráce;

1.

důrazně odsuzuje brutální vraždy ekologických a lidskoprávních aktivistů a obránců práv původních obyvatel v Brazílii, naposledy vraždy novináře Doma Phillipse a aktivisty Bruna Pereiry; vyzývá brazilské orgány, aby tyto vraždy důkladně, nestranně a nezávisle vyšetřily a aby vždy důsledně dodržovaly právo na řádný proces;

2.

důrazně odsuzuje rostoucí násilí, útoky a perzekuci, jejichž terčem jsou lidskoprávní a ekologičtí aktivisté, obránci práv původních obyvatel, menšiny a novináři;; vyjadřuje politování nad přetrvávající agresivní rétorikou, verbálními útoky a zastrašujícími výroky prezidenta Bolsonara; vyjadřuje politování nad sexuálním násilím a genderově podmíněným násilím páchaným na ženách, dívkách a ekologických aktivistech a obráncích práv původních obyvatel a připomíná, že toto násilí představuje závažné porušení jejich lidských práv a důstojnosti;

3.

žádá brazilské orgány, aby přijaly okamžitá opatření s cílem zabránit porušování lidských práv a chránit ekologické aktivisty a obránce práv původních obyvatel; zdůrazňuje povinnosti brazilských orgánů a význam přijetí vhodných opatření na ochranu práv původních obyvatel na půdu, území a jejich tradiční zdroje obživy, jakož i na jejich ochranu před veškerými formami násilí a diskriminace; vyzývá brazilské orgány, aby provedly mezinárodní doporučení k zajištění ochrany obránců lidských práv a aby přijaly opatření s cílem zastavit pronásledování, kriminalizaci a stigmatizaci původních obyvatel a dalších tradičních komunit;

4.

zdůrazňuje, že nezákonná těžba zlata ohrožuje původní lesy a biologickou rozmanitost v chráněných oblastech a vystavuje původní obyvatele působení kontaminujících látek; vyjadřuje politování nad rostoucí mírou odlesňování na územích původních obyvatel, zejména v brazilské Amazonii; vyzývá brazilskou vládu, aby posílila a lépe prosazovala právní předpisy proti nezákonnému odlesňování a těžbě nerostných surovin a hledala udržitelné alternativy k těžebním politikám, které se zaměřují na území původních obyvatel;

5.

vyjadřuje politování nad tím, že současná brazilská vláda postupně ruší vládní agentury, jako je organizace Funai, která dohlíží na záležitosti původních obyvatel, a Ibama, hlavní brazilský orgán pro dohled nad dodržováním právních předpisů v oblasti životního prostředí; naléhavě vyzývá brazilskou vládu, aby obnovila a posílila kapacity těchto orgánů s cílem zajistit účinné prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí a práv původních obyvatel;

6.

je hluboce znepokojen možnými dopady zákona PL 191/2020, kterému se říká „devastační zákon“, a zákona PL 490/2007 o vymezení území původních obyvatel; vyjadřuje hluboké znepokojení nad návrhy zákonů, které jsou v současné době projednávány v brazilském kongresu a které by mohly vést ke zvýšenému odlesňování a ničení zdrojů obživy původních obyvatel;

7.

požaduje uznání a ochranu území tradičně obývaného původními obyvateli, a to i opětovným vymezením území původních obyvatel a ochranou těchto území před nezákonným zabíráním půdy; znovu opakuje, že je důležité zajistit soulad s Úmluvou Mezinárodní organizace práce (MOP) o domorodém a kmenovém obyvatelstvu (č. 169);

8.

zdůrazňuje význam náležité péče podniků a udržitelné a transparentní odpovědnosti podniků jako důležitého a nepostradatelného prostředku předcházení závažnému porušováním lidských práv a životního prostředí a ochrany před ním; naléhavě vyzývá evropské společnosti, aby v rámci svých dodavatelských řetězců v Brazílii zajistily náležitou péči v oblasti lidských práv; znovu opakuje, že navrhované nařízení EU o výrobcích spojených s odlesňováním musí zahrnovat ochranu práv původních obyvatel a lidských práv a zajistit, aby při výrobě produktů uváděných na evropský trh nedocházelo k porušování práv; vyzývá Komisi, aby zajistila, že každý rámec spolupráce bude obsahovat přísná, závazná a vymahatelná ustanovení o ochraně lidských práv, včetně práv domorodých komunit, a aby prosazovala dodržování mezinárodních norem a závazků, a to i v oblasti odlesňování;

9.

naléhavě vyzývá brazilskou vládu, aby splnila své závazky vyplývající z Pařížské dohody o změně klimatu; důrazně vybízí brazilský stát, aby bojoval proti trestné činnosti páchané na životním prostředí a uplatňoval nový udržitelný přístup k Amazonii s cílem splnit podmínky stanovené v přístupovém plánu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dosáhnout úplného souladu s normami OECD, aby tak splnil podmínky pro přijetí do této organizace;

10.

vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby nadále podporovaly občanskou společnost a environmentální a humanitární organizace a upřednostňovaly prosazování lidských práv, demokracie, právního státu, rovnosti a svobody sdělovacích prostředků v Brazílii a aby spolupracovaly s mezinárodními partnery na prosazování těchto cílů; žádá delegaci EU v Brazílii, aby pozorně sledovala stav demokracie v této zemi a poskytovala logistickou a technologickou podporu lidskoprávním a ekologickým aktivistům a obráncům práv původních obyvatel; vyzývá Komisi, aby zajistila, že její pomoc v oblasti spolupráce bude intenzivněji podporovat občanskou společnost, zejména lidskoprávní aktivisty a obránce práv a tradičních komunit; vyzývá delegaci EU a členské státy s diplomatickými misemi v Brazílii, aby v plné míře uplatňovaly obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv a aby jim poskytovaly veškerou náležitou podporu;

11.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, dočasnému předsednictví Společenství latinskoamerických a karibských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění a prezidentovi, vládě a Kongresu Brazílie.

(1)  Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 111.

(2)  Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 15.

(3)  Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 175.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/209


P9_TA(2022)0293

Situace v autonomní provincii Tádžikistánu Horský Badachšán

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o situaci v autonomní provincii Tádžikistánu Horský Badachšán (2022/2753(RSP))

(2023/C 47/17)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Tádžikistánu,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

s ohledem na 12. každoroční dialog mezi EU a Tádžikistánem týkající se oblasti lidských práv,

s ohledem na prohlášení EU o nejnovějším vývoji v autonomní oblasti Tádžikistánu Horský Badachšán ze zasedání Stálé rady OBSE č. 1375 dne 26. května 2022 ve Vídni,

s ohledem na společné prohlášení delegace Evropské unie v Tádžikistánu a velvyslanectví Francie, Německa, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických ze dne 18. května 2022 o vývoji v autonomní oblasti Horský Badachšán,

s ohledem na společný dopis zvláštních zpravodajů OSN ze dne 11. března 2022 adresovaný vládě Tádžikistánu,

s ohledem na prohlášení zvláštního zpravodaje OSN ze dne 20. května 2022 o záležitostech menšin,

s ohledem na předchozí zprávy a prohlášení zvláštního zpravodaje OSN o stavu lidských práv v Tádžikistánu,

s ohledem na výsledky všeobecného pravidelného přezkumu Tádžikistánu, který Rada OSN pro lidská práva schválila dne 23. března 2022,

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k protestům, které vypukly v květnu 2022 v autonomní oblasti Horský Badachšán po měsících pronásledování místních občanů v návaznosti na protesty z listopadu 2021, a vzhledem k tomu, že tádžičtí občané pokojně uplatňovali své právo na svobodu projevu a shromažďování, aby vyjádřili svůj protest proti pronásledování své komunity poté, co donucovací orgány proti nim začaly násilně zasahovat;

B.

vzhledem k tomu, že dne 25. listopadu 2021 skupina příslušníků donucovacích orgánů mučila a zabila mladého zástupce pamírské menšiny Gulbiddína Zijóbekova, kterého obvinili z útoku na zástupce prokurátora; vzhledem k tomu, že po jeho smrti došlo k pokojným protestům občanů, kteří požadovali vyšetření okolností jeho zabití, stažení většiny vojenských jednotek umístěných v Chorogu, odstranění vojenských kontrolních stanovišť v Chorogu a odvolání nově jmenovaného guvernéra Alíšera Mirzonabotova; vzhledem k tomu, že policie následně začala střílet do davu, přičemž zabila několik protestujících a mnoho dalších zranila;

C.

vzhledem k tomu, že se vláda a lídři protestujících snažili od listopadu 2021 do května 2022 dohodnout na řešení této krize; vzhledem k tomu, že dne 16. května 2022 vypukly v reakci na nedostatečné vyšetřování vraždy Gulbiddína Zijóbekova, k níž došlo v listopadu 2021, další protesty;

D.

vzhledem k tomu, že tádžické orgány tvrdí, že protesty organizovaly zločinné skupiny, které jsou napojeny na teroristické organizace; vzhledem k tomu, že policie za vojenské podpory, které se jí dostalo z hlavního města Dušanbe, tyto protesty násilně rozehnala; vzhledem k tomu, že dne 18. května 2022 tádžické orgány vyhlásily zvláštní „protiteroristickou operaci“ a údajně proti protestujícím použily slzotvorné granáty a ostrou munici;

E.

vzhledem k tomu, že s ohledem na zprávy o mučení zadržených, únosy a rabování, kterých se dopustily donucovací orgány, obvinily lidskoprávní organizace tádžické orgány z porušování základních lidských práv; vzhledem k tomu, že při násilných střetech bylo zabito několik lidí, přičemž existují zprávy o mimosoudních popravách; vzhledem k tomu, že tádžická policie zadržela v souvislosti s protesty značné množství místních občanů Horského Badachšánu;

F.

vzhledem k tomu, že se nezávislé sdělovací prostředky a občanská společnost stávají stále častěji předmětem zastrašování, svévolného zatýkání a útoků; vzhledem k tomu, že došlo ke svévolnému zadržení významné zástupkyně pamírské menšiny, nezávislé novinářky a lidskoprávní aktivistky Ulfatchoním Mahmadšújevové, která byla obviněna z trestného činu veřejného vyzývání k násilí, jež by vládu donutilo změnit ústavní pořádek; vzhledem k tomu, že jí hrozí trest odnětí svobody v délce až 15 let; vzhledem k tomu, že policie označila její případ za „tajný“, což znemožňuje jeho sledování;

G.

vzhledem k tomu, že od roku 2015 dochází v zemi k neustálému potlačování svobody sdělovacích prostředků a svobody projevu a že nedávné násilí v autonomní oblasti Horský Badachšán jen dále vystupňovalo tlak na sdělovací prostředky, aby pod hrozbou uzavření o událostech neinformovaly nebo aby informovaly pouze o jejich státem schválené verzi, včetně pomlouvačných kampaní proti místním občanům; vzhledem k tomu, že soud v Dušanbe nedávno nařídil, aby byli na dva měsíce zadrženi dva nezávislí blogeři Dalerí Emómalí а Abdulló Gurbatí, kteří čekají na soudní řízení týkající se jejich obvinění ze spolupráce se zakázanými organizacemi a politickými stranami a z údajného zbití příslušníka policie;

H.

vzhledem k tomu, že ve dnech 28. a 29. května 2022 bylo na základě vykonstruovaných obvinění zatčeno nejméně 13 členů organizace občanské společnosti „Commission 44“, včetně Manúčehra Chóliknazarova, ředitele sdružení pamírských právníků, a Faromúze Irgašova a Chursand Mahmadšújeva;

I.

vzhledem k tomu, že ústřední vláda v autonomní oblasti Horský Badachšán v květnu přerušila internetové a mobilní připojení; vzhledem k tomu, že připojení bylo předtím přerušeno již v listopadu a na konci března bylo pouze částečně obnoveno, takže obyvatelé autonomní oblasti Horský Badachšán byli čtyři měsíce bez internetu; vzhledem k tomu, že to mimořádně ztěžuje komunikaci mezinárodních organizací občanské společnosti s tímto regionem a že obyvatelé této oblasti nemohou požívat svého práva na přístup k informacím;

J.

vzhledem k tomu, že většina obyvatel autonomní oblasti Horský Badachšán patří k jazykové a náboženské menšině; vzhledem k tomu, že autonomní oblast Horský Badachšán se tradičně vyznačuje poměrně silnou a rozvinutou občanskou společností a nevládním sektorem; vzhledem k tomu, že obtěžování a pronásledování ze strany tádžických orgánů v autonomní oblasti Horský Badachšán od roku 2012 pravidelně eskaluje k násilným střetům mezi obyvateli a armádou; vzhledem k tomu, že za současného prezidenta Emómalího Rahmóna se autonomní oblast postupně ocitla pod úplnou kontrolou tádžických orgánů, a to prostřednictvím odstraňování místních představitelů z vlády a potlačování občanské společnosti a zejména novinářů;

K.

vzhledem k tomu, že autonomní oblast Horský Badachšán je nejchudším regionem Tádžikistánu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a trpí nerovnoměrným rozdělením příjmů z těžby drahokamů, které jsou hlavním přírodním zdrojem této oblasti; vzhledem k tomu, že autonomní oblast Horský Badachšán byla ekonomicky vážně zasažena nezákonnou, neodůvodněnou a nevyprovokovanou ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a následnými hospodářskými sankcemi;

1.

vyjadřuje hluboké politování nad ztrátami na životech v autonomní oblasti Horský Badachšán a důrazně odsuzuje násilné zákroky tádžických orgánů proti demonstrantům, novinářům, blogerům, právníkům a aktivistům v listopadu 2021 a květnu 2022 kvůli tomu, že vyjádřili svůj názor a pokojně protestovali; vyjadřuje hluboké znepokojení nad neustálým zhoršováním stavu lidských práv v autonomní oblasti Horský Badachšán;

2.

naléhavě vyzývá vládu Tádžikistánu, aby v autonomní oblasti Horský Badachšán i ve zbytku země v souladu s mezinárodním právem dodržovala a chránila lidská práva a základní svobody, včetně práva obyvatel na život, pokojné shromažďování, svobodu sdružování, svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků; vyzývá tádžické orgány, aby se zdržely nepřiměřeného používání síly proti demonstrantům a cíleného obtěžování obyvatel autonomní oblasti Horský Badachšán;

3.

odsuzuje veškeré snahy o zastrašování pracovníků sdělovacích prostředků, obránců lidských práv, nezávislých právníků a členů občanské společnosti nebo zasahování do jejich legitimní činnosti a vyzývá tádžické orgány, aby zastavily veškeré obtěžování těchto osob, a umožnily jim tak vykonávat jejich práci bez jakýchkoli překážek nebo strachu z odvetných opatření;

4.

vyzývá tádžické orgány, aby okamžitě propustily svévolně zadržované osoby a stáhly veškerá obvinění proti nim a aby zastavily politické pronásledování obránců lidských práv a vlivných příznivců protestujících, jako jsou Ulfatchoním Mahmadšújevová, Dálerí Emomalí, Abdullo Churbatí, Manučer Choliknazarov, Faromúz Irgašov, Chursand Mahmadšújev, Chóršanbe Chóršanbíjev a Amriddín Alovatšójev;

5.

vyzývá tádžické orgány, aby, jak to pokojně požadovali demonstranti, okamžitě zahájily účinné a nezávislé vyšetřování násilných střetů v autonomní oblasti Horský Badachšán, k nimž došlo během protestů v květnu 2022 a listopadu 2021 a po jejich skončení, zejména použití síly zástupci donucovacích orgánů, úmrtí civilistů a zprávy o údajném mučení příslušníky bezpečnostních sil, včetně údajných mimosoudních poprav pokojných demonstrantů a běžných obyvatel několika vesnic v autonomní oblasti Horský Badachšán, jakož i zabití Gulbiddina Zijobekova, k němuž došlo dne 25. listopadu 2021; trvá na tom, aby všechny odpovědné osoby byly postaveny před soud a aby oběti byly odškodněny;

6.

zdůrazňuje význam práva na spravedlivý proces a vyzývá tádžické orgány, aby vyšetřování a stíhání přestaly klasifikovat jako „tajná“; naléhavě vyzývá tádžické orgány, aby obhájcům a aktivistům zajistily spravedlivý transparentní soudní proces přístupný veřejnosti, poskytly jim v souladu s mezinárodními závazky Tádžikistánu skutečnou ochranu a procesní záruky a aby mezinárodním organizacím povolily znovu vyšetřit všechny údajné případy porušování lidských práv a omezování důstojnosti; trvá na tom, že všechny osoby zadržené v souvislosti s protesty a situací v autonomní oblasti Horský Badachšán musí být v souladu s mezinárodním právem chráněny před mučením a špatným zacházením, musí mít svobodný a neomezený přístup k právnímu zástupci podle vlastního výběru a k nezávislým lékařům a mít možnost komunikovat se svými rodinnými příslušníky; připomíná, že doznání získané mučením v jakémkoli řízení porušuje právo na řádné a spravedlivé soudní řízení a je bez výjimky zakázáno;

7.

naléhavě vyzývá tádžické orgány, aby v autonomní oblasti Horský Badachšán obnovily komunikační kanály a plný přístup k internetu, a zajistily tak obyvatelům přístup k informacím, a aby v budoucnu již nepřerušovaly komunikační spojení; vyzývá tádžické orgány, aby ve státní televizi přestaly šířit dezinformace o protestech a o vývoji situace v autonomní oblasti Horský Badachšán;

8.

naléhavě vyzývá tádžické orgány, aby mezinárodním humanitárním a lidskoprávním organizacím okamžitě povolily neomezený a bezpodmínečný přístup do Horského Badachšánu, a to i do oblasti Rúšán, a poskytly tak těmto organizacím možnost monitorovat situaci, dokumentovat porušování lidských práv a pomáhat obětem; vyzývá tádžické orgány, aby zajistily otevřená pozvání všem zvláštním zpravodajům OSN a uplatňovaly doporučení mezinárodních a regionálních subjektů, včetně doporučení skupiny zvláštních zpravodajů OSN, která byla vydána v březnu 2022;

9.

vyzývá tádžické orgány, aby obyvatelům opět umožnily přístup do autonomní oblasti Horský Badachšán, ponechaly dopravní trasy do všech částí regionu otevřené a vyvinuly veškeré úsilí, aby zabránily humanitární krizi v této oblasti, a to dodávkami zboží a poskytováním zdravotní péče místnímu obyvatelstvu;

10.

vyzývá Tádžikistán, aby v dobré víře řešil obavy obyvatel autonomní oblasti Horský Badachšán a zahájil s nimi a se zástupci organizací občanské společnosti, například s „Komisí 44“, konstruktivní dialog s cílem dosáhnout udržitelného smíru, zajistit mírovou budoucnost pro tento region a zavést opatření pro předcházení sporům, která splňují mezinárodní lidskoprávní normy;

11.

opakuje výzvy zvláštního zpravodaje OSN pro otázky menšin Fernanda de Varennese k ukončení útlaku pamírské menšiny v autonomní oblasti Horský Badachšán a k ochraně této menšiny; připomíná, že je důležité uplatňovat v Tádžikistánu mezinárodní antidiskriminační normy a chránit tamní původní a menšinové obyvatelstvo, a to i v rámci vzdělávání, zdravotnictví, kultury a podnikání;

12.

zdůrazňuje, že legitimní boj proti terorismu a násilnému extremismu by neměl sloužit jako záminka k potlačování činnosti opozice, k oslabování svobody projevu či omezování nezávislosti soudnictví; připomíná, že je nutné zaručit základní svobody všech tádžických občanů, jakož i dodržování zásad právního státu;

13.

opakuje, že svobodná a nezávislá činnost organizací občanské společnosti a sdělovacích prostředků je základním kamenem demokratické společnosti; vyzývá proto Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby intenzivněji podporovaly občanskou společnost, nezávislé nevládní organizace, obránce lidských práv a nezávislé sdělovací prostředky působící v Tádžikistánu, a to i ve formě finančních prostředků a mimořádných víz pro ty, kdo potřebují ochranu;

14.

vyzývá delegaci EU a diplomatická zastoupení jednotlivých zemí v Tádžikistánu, aby místní situaci a soudní řízení pečlivě sledovaly, veřejně upozorňovaly na případy obránců lidských práv, podporovaly oběti porušení lidských práv a zajistily nezávislá vyšetřování;

15.

vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy EU, aby na otázku lidských práv v Tádžikistánu a v autonomní oblasti Horský Badachšán neustále upozorňovaly v mezinárodních organizacích, jako je OSN; vyzývá tádžické orgány, aby zajistily vhodná opatření v návaznosti na doporučení vydaná na základě všeobecného pravidelného přezkumu a aby tato doporučení uplatňovaly;

16.

vyzývá OSN a EU, aby pozorně sledovaly uplatňování zásad právního státu v Tádžikistánu, zejména svobody shromažďování, sdružování a projevu a aby uplatňování těchto zásad sledovaly i v krizových situacích, při nichž může být ohrožena bezpečnost; vyzývá delegaci EU v Dušanbe, aby v řešení této krize hrála i nadále aktivní úlohu; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a ESVČ, aby na tyto obavy upozorňovali tádžické orgány, zejména při příštím dialogu o lidských právech mezi EU a Tádžikistánem, a přijali veškerá diplomatická opatření nezbytná k účinnému posílení dodržování lidských práv ze strany orgánů Tádžikistánu;

17.

žádá Radu, ESVČ a Komisi, aby začlenily konzultace týkající se lidských práv a občanské společnosti do všech dialogů mezi EU, jejími členskými státy a Tádžikistánem a aby plnily závazek EU zohledňovat aspekty rovnosti žen a mužů;

18.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro Střední Asii, vládám a parlamentům členských států, Radě OSN pro lidská práva a prezidentovi, vládě a parlamentu Tádžikistánu.

7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/213


P9_TA(2022)0298

Finanční činnost Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2021 (2021/2203(INI))

(2023/C 47/18)

Evropský parlament,

s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 177, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a na protokol č. 5 ke Smlouvám o statutu Evropské investiční banky (EIB),

s ohledem na souhlas EIB s ratifikací Pařížské dohody ze strany EU ze dne 7. října 2016,

s ohledem na postupy v rámci mechanismu skupiny EIB pro vyřizování stížností zveřejněné dne 13. listopadu 2018,

s ohledem na úvěrovou politiku EIB v oblasti energetiky zveřejněnou dne 14. listopadu 2019,

s ohledem na to, že správní rada EIB přijala dne 11. listopadu 2020 plán pro klimatickou banku na období 2021–2025, a na novou strategii EIB v oblasti klimatu ze dne 15. listopadu 2020,

s ohledem na operační plán skupiny EIB na rok 2021 zveřejněný dne 20. ledna 2021,

s ohledem na investiční zprávu EIB 2020/2021: Budování inteligentní a zelené Evropy v éře COVID-19 zveřejněnou dne 21. ledna 2021,

s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2020, která byla zveřejněna dne 3. května 2021, a na zprávu o činnosti EIB v oblasti financování a půjček za rok 2020 zveřejněnou dne 5. května 2021,

s ohledem na zprávu EIB o činnosti v oblasti hodnocení operací za rok 2020 a pracovní program na období 2021–2023 zveřejněné dne 3. června 2021,

s ohledem na publikaci EIB ze dne 14. června 2021 nazvanou „Partnerství s Afrikou: Jak Evropská investiční banka realizuje politiky EU v Africe a naše budoucí plány rozvoje a partnerství na celém kontinentu“,

s ohledem na chartu interního auditu skupiny EIB zveřejněnou dne 29. července 2021,

s ohledem na politiku skupiny EIB pro boj proti podvodům zveřejněnou dne 5. srpna 2021 a na zprávu EIB o činnosti v oblasti vyšetřování podvodů za rok 2020 zveřejněnou dne 29. července 2021,

s ohledem na zprávu skupiny EIB týkající se řízení rizik za rok 2020 zveřejněnou dne 9. srpna 2021,

s ohledem na politiku hodnocení skupiny EIB zveřejněnou dne 19. srpna 2021,

s ohledem na zprávu EIB o pokroku v oblasti rozmanitosti a začleňování za rok 2020 zveřejněnou dne 12. října 2021,

s ohledem na dokument o směřování EIB v oblasti soudržnosti v letech 2021–2027 zveřejněný dne 13. října 2021,

s ohledem na plán EIB pro přizpůsobení se změně klimatu zveřejněný dne 26. října 2021,

s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou, která vstoupila v platnost v listopadu 2021,

s ohledem na politiku transparentnosti skupiny EIB zveřejněnou dne 18. listopadu 2021 a na její politiku pro whistleblowing zveřejněnou dne 24. listopadu 2021,

s ohledem na průzkum EIB v oblasti investic za rok 2021 – přehled o Evropské unii zveřejněný dne 2. prosince 2021,

s ohledem na zprávu skupiny EIB o správě a řízení za rok 2020 zveřejněnou dne 9. prosince 2021,

s ohledem na zprávu EIB o dopadu za rok 2020: Opatření v oblasti klimatu, environmentální udržitelnost a inovace pro dekarbonizaci zveřejněnou dne 20. prosince 2021, na její zprávu nazvanou Cesta k lepší planetě: Přizpůsobení se změně klimatu a soulad s Pařížskou dohodou zveřejněnou dne 28. října 2021 a na plán EIB pro přizpůsobení se změně klimatu: Podpora strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu s cílem vybudovat odolnost vůči změně klimatu zveřejněný dne 26. října 2021,

s ohledem na rámec PATH skupiny EIB – Podpora protistran na cestě k dosažení souladu s Pařížskou dohodou (sladění protistran s Pařížskou dohodou) zveřejněný dne 26. října 2021,

s ohledem na investiční zprávu EIB 2021/2022 – hlavní zjištění: Oživení jako odrazový můstek pro změnu zveřejněnou dne 12. ledna 2022,

s ohledem na zprávu o činnosti EIB za rok 2020 nazvanou „Krizová řešení“ zveřejněnou dne 20. ledna 2021 a na její zprávu o činnosti za rok 2021 nazvanou „Reakce na inovace“, zveřejněnou dne 27. ledna 2022,

s ohledem na rozsudek Tribunálu (první senát) ze dne 30. března 2022 ve věci T-299/20, KF v. EIB,

s ohledem na připomínky vydané Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva v srpnu 2021 k návrhu rámce skupiny EIB pro environmentální a sociální udržitelnost,

s ohledem na věci 1065/2020/PB, 1251/2020/PB a 1252/2020/PB týkající se EIB, o nichž rozhodla evropská veřejná ochránkyně práv dne 21. dubna 2022,

s ohledem na doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 2168/2019/KR týkající se postupu Evropského orgánu pro bankovnictví ve věci jeho bývalého výkonného ředitele, který se stal výkonným ředitelem finanční lobbistické skupiny, a na její rozhodnutí ve věci OI/3/2021/KR týkající se postupu Evropské obranné agentury ve věci žádosti jejího bývalého výkonného ředitele, aby mohl zaujmout vedoucí pozici ve společnosti Airbus,

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 26. května 2021 nazvanou „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy“,

s ohledem na environmentální a sociální politiku Evropské banky pro obnovu a rozvoj z dubna 2019,

s ohledem na operační plán skupiny EIB na období let 2022–2024 zveřejněný dne 27. ledna 2022,

s ohledem na rámec skupiny EIB pro environmentální a sociální udržitelnost přijatý dne 2. února 2022,

s ohledem na mimořádná solidární opatření EIB pro Ukrajinu přijatá dne 4. března 2022,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek“ (COM(2020)0667),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 15. ledna 2020 (1),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvaná „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380) a „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2021 nazvané „Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ (COM(2021)0400),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2022 nazvané „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ (COM(2022)0108),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU (2),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (3), a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1229 ze dne 14. července 2021 o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (5),

s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

s ohledem na zprávu organizace Counter Balance za rok 2019 „Dokáže EIB účinně bojovat s podvody a korupcí? Výzvy pro rámec správy a řízení banky EU“,

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru (6),

s ohledem na dopis evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 22. července 2016 adresovaný prezidentovi EIB o otázkách střetu zájmů a odpověď prezidenta EIB ze dne 31. ledna 2017,

s ohledem na zprávu evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 18. května 2022 o inspekci ve věci OI/1/2021/KR týkající se toho, jak Komise řeší problém situací „otáčivých dveří“, do nichž jsou zapojeni její (bývalí) zaměstnanci,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0165/2022),

A.

vzhledem k tomu, že podle článku 309 Smlouvy o fungování EU má EIB za úkol přispívat k dosažení cílů EU, mimo jiné prostřednictvím různých investičních nástrojů, jako jsou úvěry, akcie, záruky, nástroje pro sdílení rizik a poradenské služby;

B.

vzhledem k tomu, že EIB v roce 2021 schválila půjčky ve výši přibližně 95 miliard EUR a podpořila přibližně 430 000 malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, které jsou páteří jednotného trhu EU; vzhledem k tomu, že 75 miliard EUR bylo spojeno s operacemi skupiny EIB a zbývající úvěry byly v rámci Evropského záručního fondu; vzhledem k tomu, že 20,7 miliardy EUR z finančních prostředků skupiny EIB podpořilo inovace, včetně investic do digitalizace a podpory dovedností a odborné přípravy pro digitální svět, což významně přispělo ke globální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v EU; vzhledem k tomu, že celkem to je více než jakákoli jiná mnohostranná banka a je to pro EIB rekord;

C.

vzhledem k tomu, že dne 24. února 2022 zaútočilo Rusko na Ukrajinu, čímž na Ukrajině vyvolalo humanitární krizi a výrazně ovlivnilo hospodářskou a bezpečnostní situaci v EU a jejím sousedství; vzhledem k tomu, že správní rada EIB schválila dne 4. března balíček mimořádných solidárních opatření pro Ukrajinu ve výši 668 milionů EUR a následně i platby ukrajinské vládě na pokrytí nejnaléhavějších potřeb; vzhledem k tomu, že na celosvětové akci Stojíme za Ukrajinou, jejímž cílem bylo shromáždit finanční prostředky na podporu obětí ruské invaze a ukrajinských válečných uprchlíků v členských státech a financovat klíčovou sociální infrastrukturu, včetně bydlení, škol, nemocnic a školek, se EIB zavázala přispět 4 miliardy EUR;

D.

vzhledem k tomu, že pandemie koronaviru způsobila vážný celosvětový šok s dalekosáhlými společenskými a ekonomickými důsledky; vzhledem k tomu, že během pandemie schválila EIB úvěry v hodnotě přibližně 6,3 miliardy EUR v rámci reakce na onemocnění COVID-19 v odvětví zdravotnictví, včetně projektů v oblasti zdravotní a nemocniční infrastruktury, zdravotnického vybavení, posílení systému zdravotní péče prostřednictvím zásahů v rámci připravenosti na pandemii; vzhledem k tomu, že zdroje uvolněné během pandemie byly atraktivním cílem pro podvody a korupci, jak zdůrazňuje zpráva EIB o činnosti v oblasti vyšetřování podvodů za rok 2020; vzhledem k tomu, že EIB by měla přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby se dané prostředky dostaly k zamýšleným příjemcům;

E.

vzhledem k tomu, že sociální a hospodářské důsledky krize způsobené onemocněním COVID-19 a protiprávní, nevyprovokované a bezdůvodné vojenské agrese a invaze na Ukrajině mají závažný dopad na spravedlivý, inkluzivní a udržitelný růst, investice, odolnost, zaměstnanost, vzdělávání a socioekonomické nerovnosti; vzhledem k tomu, že vysoká inflace a rostoucí ceny energii, pohonných hmot a potravin neúměrně postihují nejvíce znevýhodněné domácnosti ve společnosti;

Obecné poznámky

1.

zdůrazňuje zásadní úlohu EIB jako veřejné banky EU a jediné mezinárodní finanční instituce zcela vlastněné členskými státy a plně se řídící politikami a standardy EU, při podpoře sociálního a hospodářského oživení a při zaměřování investic na uskutečňování cílů EU; bere na vědomí investiční zprávu EIB za rok 2021/2022 a operační plán skupiny EIB na období 2022–2024; vítá rekordně vysoké investice EIB v roce 2021 ve výši téměř 95 miliard EUR a její zaměření na dlouhodobé výzvy, které pro EU představuje změna klimatu, sociální soudržnost a digitální transformace;

2.

co nejostřejším způsobem odsuzuje protiprávní, nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruské federace vůči Ukrajině a invazi na její území a stejně tak zapojení Běloruska do této agrese; zdůrazňuje skutečnost, že tato válka vyvolala vážnou humanitární krizi a zásadním způsobem ovlivnila hospodářskou a bezpečnostní situaci v EU a jejím sousedství, což se musí šířeji odrazit v činnostech a investičních plánech EIB;

3.

vítá reakci EIB na ruskou invazi na Ukrajinu spočívající v tom, že schválila balíček mimořádných solidárních opatření, který spočívá mimo jiné v okamžité finanční podpoře ve výši 668 milionů EUR pro ukrajinské orgány urychlením vyplácení prostředků v rámci stávajících úvěrů a v závazku urychlit poskytnutí dalších prostředků ve výši 1,3 miliardy EUR; konstatuje, že tento balíček zahrnuje jak okamžitou finanční podporu, tak podporu infrastruktury ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, včetně úsilí o obnovu, jakmile bude po válce obnovena svobodná a nezávislá Ukrajina; vyzývá EIB, aby pracovala na akčních plánech na podporu přímých investic EU na Ukrajině, včetně nových poválečných hospodářských a sociálních projektů, jako jsou školy, sociální bydlení a nemocnice; zdůrazňuje význam koordinovaného úsilí v reakci na krizi na Ukrajině;

4.

vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně zavedly mechanismus podávání zpráv se záměrem informovat příslušné orgány o jakýchkoli a veškerých aktivech, která vlastní ruské a běloruské fyzické a právnické osoby s vazbami na Putinův a Lukašenkův režim a která jsou v držení evropských finančních institucí, včetně skupiny EIB; vyzývá EIB, aby byla nanejvýš ostražitá a důsledně dodržovala nová opatření a sankce odsouhlasené Radou; připomíná, že EIB ukončila svou činnost v Rusku po nezákonné anexi Krymu v roce 2014; dále očekává, že EIB zastaví zapojení všech ruských přímých či nepřímých partnerů do investičních projektů, a to i skrze finanční zprostředkovatele;

5.

vyzývá členské státy jako akcionáře, aby navýšily kapitalizaci EIB s cílem umožnit využití dlouhodobějších úvěrů a inovativních nástrojů při financování projektů, které mají významný potenciál z hlediska přínosů v oblasti udržitelnosti, inovací a sociální oblasti v klíčových oblastech politiky EU, jako je digitalizace a ekologická transformace, a zároveň zachovat stávající vysoký úvěrový rating EIB;

6.

vítá skutečnost, že EIB v roce 2021 podpořila více než 430 000 malých a středních podniků, které zaměstnávají 4,5 milionu osob; nicméně vyzývá EIB, aby poskytovala další růstový kapitál, jenž by malým a středním podnikům umožňoval rozšířit jejich operace; konstatuje, že současné vysoké ceny energií mají dopad také na konkurenceschopnost malých a středních podniků; vyzývá EIB, aby posoudila, zda je současná míra podpory malých a středních podniků dostatečná v souvislosti s vysokými cenami energií a s rostoucími náklady na suroviny;

7.

vítá skutečnost, že v roce 2021 byla z finančních prostředků EIB poskytnuta rekordní částka 20,7 miliardy EUR na podporu inovací, včetně investic do digitalizace a podpory dovedností a odborné přípravy pro digitální svět; domnívá se, že tento druh investic má zásadní význam pro zachování konkurenceschopnosti a strategické autonomie EU a je důležitý zejména pro zaměstnance v odvětvích, která vyžadují zásadní přizpůsobení a rekvalifikace;

8.

vítá nové směřování v oblasti soudržnosti, v souvislosti s nímž se EIB zavazuje zvýšit do roku 2025 svou úvěrovou činnost tak, aby 45 % celkových úvěrů v EU-27 bylo poskytováno regionům podporovaným v rámci politiky soudržnosti a 23 % nejméně rozvinutým regionům; zdůrazňuje, že v dotčených regionech je třeba uplatňovat důraznější opatření v oblasti klimatu s cílem podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a spravedlivou transformaci, která nikoho neopomíjí, a zdůrazňuje, že investice by měly být vybírány na základě finančních, hospodářských a technických přínosů; vyzývá EIB, aby pokračovala v řešení systémových nedostatků, které některým regionům nebo zemím brání v plném využívání finančních příležitostí poskytovaných EIB, mimo jiné tím, že rozšíří své úvěrové činnosti o technickou pomoc, budování kapacit a poradenskou podporu, zejména v oblasti inovací, digitalizace, infrastruktury, podpory malých a středních podniků a projektů zaměřených na vytváření vysoce kvalitních pracovních míst, a tím, že upřednostní projekty, které snižují nerovnosti a podporují sociální rozmanitost a inkluzi; vyzývá v tomto směru k větší podpoře poradenských služeb, jako je Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech (JASPERS), evropská energetická pomoc na místní úrovni (ELENA) a Fi-Compass;

9.

oceňuje dobré načasování Evropského záručního fondu, který má pomoci zmírnit negativní sociální a hospodářské dopady pandemie COVID-19, a to i tím, že podpoří malé a střední podniky; konstatuje, že ke dni 31. prosince 2021 schválila EIB operace Evropského záručního fondu ve výši 23,2 miliardy EUR (95 % dostupné částky 24,4 miliardy EUR), což představuje přibližně jednu třetinu toho, co skupina EIB obvykle ročně investuje; konstatuje, že bez transparentnosti, pokud jde o konečné příjemce, je obtížné vyvodit závěry o dopadu fondu na evropské hospodářství; vyzývá proto k důkladnému posouzení fondu a vyhodnocení toho, do jaké míry bylo zapojení EIB přínosné a do jaké míry fond splnil své cíle, a také míry transparentnosti při jeho provádění; žádá, aby bylo toto posouzení zveřejněno; vítá skutečnost, že hodnocení Evropského záručního fondu probíhá, a se zájmem jej očekává;

10.

bere na vědomí nový rámec environmentální a sociální udržitelnosti (ESSF); vítá přijetí udržitelného financování jako provozního modelu; vyzývá k jeho urychlenému provedení a k zavedení jasných a přísných postupů ze strany EIB pro provádění náležité péče; dále vyzývá k tomu, aby všechna ustanovení ESSF byla řádně zohledněna ve smlouvách a aby byla ve všech operacích EIB uplatňována zásada „významně nepoškozovat“;

11.

vítá podepsání dohody o InvestEU mezi EIB a Komisí dne 7. března 2022 a skutečnost, že Evropský investiční fond je samostatným prováděcím partnerem; vyzývá k urychlenému zavedení nového Poradenského centra InvestEU a zdůrazňuje, že je třeba urychlit jednání s ostatními prováděcími partnery;

Klimatická banka

12.

vítá skutečnost, že 43 % úvěrů v roce 2021 souviselo s klimatem a životním prostředím, přičemž v roce 2020 to bylo 40 %, a oceňuje záměr splnit v roce 2022 cíl v oblasti poskytování úvěrů v souvislosti s klimatem; dále vítá skutečnost, že bez mandátu Evropského záručního fondu, který se konkrétně zaměřuje na malé a střední podniky postižené pandemií, se podíl EIB na zeleném financování ve skutečnosti zvýšil na 51 %; znovu opakuje, že veškeré finanční toky EIB by měly být plně v souladu s čistými nulovými emisemi nejpozději do roku 2050 a se zvýšeným klimatickým cílem EU pro rok 2030; zdůrazňuje, že transformace v oblasti klimatu musí být inkluzivní a spravedlivá; zdůrazňuje, že zelené investice musí být životaschopné a EIB musí zachovat vysokou úvěrovou bonitu (AAA); vyzývá v tomto ohledu EIB, aby využila své půjčky, finanční nástroje, technickou podporu a poradenské služby k podpoře lidí a regionů, kteří čelí socioekonomickým výzvám vyplývajícím z přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku; zdůrazňuje, že plán pro klimatickou banku je dobrým začátkem, ale bude třeba podniknout další kroky k zajištění splnění cílů Pařížské dohody, dosažitelnosti cíle 1,5 oC a spravedlivé transformace; opakuje, že rozsáhlých změn lze dosáhnout, pouze pokud se zapojí průmysl a budou poskytovány nezbytné pobídky pro inovační klimatická řešení a vytváření vysoce kvalitních pracovních míst; vyzývá ke zveřejnění všech akčních plánů určených k provádění plánu pro klimatickou banku s cílem poskytnout přehled o opatřeních plánovaných za účelem dosažení cílů a posoudit, zda jsou odpovídající;

13.

se zájmem očekává přezkum plánu pro klimatickou banku v polovině období a zdůrazňuje, že musí podpořit transformaci této instituce ve skutečnou klimatickou banku, jež usnadní zachování přírodních zdrojů a ochranu životního prostředí; očekává, že veškeré úvěry budou harmonizovány s cíli Pařížské dohody a zároveň zachovají dosažitelnost cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně a soulad se závazky EU v oblasti klimatu a životního prostředí; vyzývá k tomu, aby součástí přezkumu tohoto plánu v polovině období bylo důkladné posouzení alternativ s nižšími emisemi uhlíku a emisí „rámce 3“ pro každý projekt; očekává podrobné výroční zprávy o pokroku plánu pro klimatickou banku pro všechny operace od roku 2023, v nichž bude uvedeno, do jaké míry je v souladu s evropskými cíli v oblasti klimatu;

14.

vítá rámec pro sladění protistran s Pařížskou dohodou a očekává jeho plné provádění; znovu vyzývá finanční zprostředkovatele, a to nejenom korporátní klienty, aby co nejdříve, ale nejpozději do konce roku 2025 vypracovali plány dekarbonizace; zdůrazňuje, že tyto nové požadavky nesmí ohrozit přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům; žádá, aby byl kladen důraz na věrohodnost krátkodobých plánů dekarbonizace; vyzývá ke striktnímu provádění těchto plánů a cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a k posouzení toho, zda mohou být zahrnuty do smluvních ustanovení mezi EIB a jejími klienty; očekává, že EIB bude systematicky kontrolovat a zajišťovat dodržování pravidel, zejména pokud jde o provádění rámce environmentální a sociální udržitelnosti;

15.

vítá zvyšující se investice EIB do energie v Evropě, které vzrostly z 10 miliard EUR v roce 2018 na více než 14 miliard EUR v roce 2021; vyzývá EIB, aby v souvislosti s nejnovějším geopolitickým vývojem urychlila a zvýšila investice do energetické bezpečnosti EU, a potvrzuje, že zvyšování energetické bezpečnosti EU je v souladu s úlohou EIB jakožto klimatické banky a také se záměrem snížit energetickou chudobu, která začíná být zvláště kritická v důsledku rychle rostoucích cen energií a paliv; opakuje svou výzvu EIB, aby plně uplatňovala zásadu energetické účinnosti a stanovila cíl bojovat proti energetické chudobě ve svých úvěrech v oblasti energetiky; opětovně vyjadřuje podporu úvěrové politice EIB v oblasti energetiky v roce 2019; vyzývá EIB, aby upřednostňovala financování investic do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a bezpečnosti, které zvýší nezávislost EU na třetích zemích; vyzývá EIB, aby zvýšila objem půjček na tyto projekty s cílem napomoci k urychlenému snížení závislosti na dovozu energie a surovin z Ruska a jiných třetích zemí;

16.

vítá plán EIB pro přizpůsobení se změně klimatu a závazek zvýšit do roku 2025 podíl výdajů na opatření zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu na 15 % celkového cíle v oblasti klimatu; opakuje svou výzvu k harmonizaci screeningových metod s cílem posoudit fyzické klimatické riziko pro všechny úvěrové činnosti EIB, včetně těch, které se provádějí pomocí finančních zprostředkovatelů;

17.

s ohledem na nadcházející přezkum úvěrové politiky v oblasti energetiky v polovině období připomíná prohlášení prezidenta Hoyera na výroční tiskové konferenci skupiny EIB dne 27. ledna 2022: „Domníváme se, že naším posláním je soustředit se na udržitelnost a dosažení pařížských cílů pomocí prostředků instituce, která provádí dlouhodobé investice. […] Nevidím proto změnu v naší úvěrové politice v oblasti energetiky“; vyzývá EIB, aby respektovala doporučení platformy pro udržitelné financování a přestala financovat uvízlá aktiva a činnosti, které nejsou slučitelné s cíli Zelené dohody pro Evropu a se souvisejícími strategiemi EU; vyzývá EIB, aby se zaměřila zejména na investice do projektů, které zvyšují bezpečnost dodávek energie pomocí diverzifikace energetických zdrojů a dodavatelů energie, a na snížení závislosti EU na energii ze třetích zemí; vybízí EIB, aby spolupracovala s místními a regionálními orgány a usnadňovala financování menších projektů, včetně komunitních iniciativ zaměřených na obnovitelné zdroje energie, vyzývá EIB, aby zajistila, aby její investice do sociálního a finančně dostupného bydlení, které jsou vítané, také přispívaly ke zlepšení energetické účinnosti;

18.

vyjadřuje politování nad zpožděním při přezkumu úvěrové politiky v odvětví dopravy; očekává, že bude vypracován návrh, který bude plně v souladu s cíli Pařížské dohody, a přitom zachová dosažitelnost cíle omezit globální oteplení na 1,5 oC, včetně vize, jaká bude úloha EIB v dekarbonizaci mobility se zvláštním zaměřením na transformaci na úrovni společností; očekává, že půjčky EIB sníží dopad dopravy na životní prostředí a zároveň zlepší kvalitu a cenovou dostupnost poskytovaných služeb, a očekává, že nebudou poskytovány žádné nové půjčky, které by bránily dekarbonizaci dopravy nebo přechodu na udržitelnější a finančně dostupnější mobilitu s nulovými emisemi; upozorňuje na vysoké riziko uvízlých aktiv v odvětví dopravy; domnívá se, že by mělo být více finančních prostředků směřováno do mobility s nulovými emisemi, zejména do cyklistiky a do rozvoje a modernizace veřejné dopravy, multimodálních služeb, a to i v rámci projektů udržitelného plánování měst, a s lepšími dopravními službami pro obce a lokality, kde obslužnost není dostatečná; vyzývá k vyššímu financování za účelem dekarbonizace námořního odvětví;

Biologická rozmanitost a udržitelnost

19.

vítá aktualizovanou normu 4 rámce environmentální a sociální udržitelnosti, konkrétně zahrnutí zásady „zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti“, i omezení kompenzací, zejména v oblastech s vysokou biologickou rozmanitostí, a vyzývá k jejímu důslednému uplatňování; vítá úsilí vynaložené na posílení posuzování rizik v oblasti biologické rozmanitosti a náležité péče prostřednictvím integrovaného nástroje pro posuzování biologické rozmanitosti; očekává, že používané údaje budou aktuální; je však znepokojen používáním zastaralých údajů; očekává, že EIB bude dodržovat články 11 a 191 Smlouvy o fungování EU a ukončí vyplácení finančních prostředků a v případě potřeby je stáhne, pokud budou formálně zjištěny, například prostřednictvím posouzení dopadů na životní prostředí, důkazy nebo vážné riziko nepříznivých dopadů na klima, životní prostředí nebo místní společenství;

20.

připomíná cíl strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – uvolnit nejméně 20 miliard EUR ročně na výdaje na přírodu; zdůrazňuje, že společnost jako celek má prospěch z obnovy přírody, což má zásadní význam pro širokou škálu hospodářských odvětví, a že spolupráce členských států s EIB a dalšími finančními institucemi může být klíčem k překlenutí stávající mezery ve financování; bere na vědomí problémy, které byly zaznamenány při provádění nástroje financování přírodního kapitálu, a pokrok, jehož bylo dosaženo; opakuje svou výzvu, aby byla v rámci tohoto nástroje nebo jakéhokoli nástupnického nástroje poskytována grantová složka, a to na základě modelu mechanismu pro spravedlivou transformaci, s cílem podpořit počáteční rozšiřování místních projektů a usnadnit vytváření příjmů; vyzývá k zahájení nezávislého veřejného hodnocení začleněného do širšího posouzení podpory obnovy ekosystému a biologické rozmanitosti; konstatuje, že nové nástroje mají v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 nahradit nástroj financování přírodního kapitálu; naléhavě proto vyzývá EIB, aby z nových nástrojů vyloučila projekty kompenzace biologické rozmanitosti v chráněných oblastech a oblastech s vysokou biologickou rozmanitostí;

21.

konstatuje, že Ukrajina a Rusko jsou hlavními producenty potravinářských plodin, mimo jiné pšenice, kukuřice a ječmene; konstatuje, že válka má vážný dopad na ukrajinské zemědělství; dále konstatuje, že Rusko a Bělorusko jsou hlavními výrobci hnojiv; vyjadřuje politování nad tím, že tato válka může mít významné vedlejší účinky na přeshraniční dodavatelské řetězce, ceny potravin a hnojiv, dostupnost potravin v EU a bezpečnost a cenovou dostupnost potravin na celém světě; vybízí EIB, aby využila své operace k podpoře provádění cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu, ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a ve všech příslušných a nadcházejících nařízeních EU týkajících se produktů, které nezpůsobují odlesňování, a k podpoře obnovy vyplývající z těchto strategií; vyzývá EIB, aby nepodporovala činnosti, které brání přechodu na plně udržitelné zemědělství, a projekty řízení přírodních zdrojů, které nerespektují meze naší planety; vyzývá EIB, aby nepodporovala žádnou formu průmyslového zemědělství nebo zemědělských postupů, které nejsou v souladu s normami EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, jak je uvedeno v doporučení Parlamentu Radě a Komisi ze dne 20. ledna 2022 v návaznosti na vyšetřování údajného porušení práva Unie a nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování v souvislosti s ochranou zvířat během přepravy v rámci Unie i mimo ni (7);

22.

znovu vyzývá EIB, aby podporovala cíle strategie EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek jako součást svých nových operací tím, že podpoří inovace v oblasti bezpečných a udržitelných chemických látek, materiálů a výrobků již od návrhu, akční plán pro oběhové hospodářství založený na koloběhu netoxických materiálů a akční plán pro nulové znečištění vody, ovzduší a půdy; vítá zdvojnásobení prostředků na iniciativu Čisté oceány (z 2 na 4 miliardy EUR do roku 2025), jejímž cílem je snížení množství plastového odpadu; zdůrazňuje, že je třeba klást důraz na projekty zaměřené na nalezení udržitelných alternativ k plastům na jedno použití; vyzývá EIB, aby nefinancovala rozvoj hlubokomořské těžby ani k němu žádným způsobem nepřispívala; vítá rozhodnutí EIB poskytnout technickou pomoc a projektové financování pro globální závazek týkající se methanu;

23.

vítá probíhající emise dluhopisů na ochranu klimatu a dluhopisů na podporu udržitelnosti ve více měnách; dále vítá závazek dosáhnout souladu s normou EU pro zelené dluhopisy a veškerými budoucími standardy pro sociální dluhopisy, zvýšit zejména transparentnost a zlepšit alokace dluhopisů a podávání zpráv o dopadu; trvá na tom, že žádné takové kroky nemohou vést ke snížení standardů;

Sociální odpovědnost, zdraví a rovnost žen a mužů

24.

vítá začlenění pracovních práv do normy 8 rámce environmentální a sociální udržitelnosti a vyzývá k jejímu důslednému uplatňování; vyzývá EIB, aby zajistila lepší zohlednění pracovních práv v jejích operacích, a to začleněním smluvních ustanovení, která vyžadují, aby předkladatelé projektů posoudili pracovní rizika, a aby zajistila plnou ochranu pracovních práv v celém dodavatelském řetězci; vyzývá EIB, aby pomohla podpořit inkluzivní oživení po pandemii prostřednictvím investic do sociálního sektoru, včetně energeticky účinného sociálního bydlení, vzdělávání, zdravotnictví a dovedností, a zdůrazňuje, že je důležité vytvořit spravedlivé, bezpečné a zdravé pracovní podmínky a dodržovat pracovní práva;

25.

vítá skutečnost, že EIB sehrává klíčovou úlohu při podpoře reakce EU na zdravotní krizi; vyzývá EIB, aby pokračovala v investicích do zvýšení odolnosti veřejného zdravotnictví, omezení dlouhodobých negativních dopadů pandemie a zlepšení připravenosti na budoucí pandemie;

26.

zdůrazňuje, že investice do rozvoje zahrnující ženy a zohledňující jejich potřeby jsou účinnější a udržitelnější; vyzývá EIB, aby přispěla k plnému provádění závazků EU v oblasti rovnosti žen a mužů, včetně třetího akčního plánu pro rovnost žen a mužů, a to systematickým shromažďováním cílených údajů rozčleněných podle pohlaví a jejich zveřejňováním; naléhavě vyzývá EIB, aby posoudila dopad projektů v EU i mimo ni na rovnost žen a mužů a aby podávala zprávy o výsledcích svých hodnocení; domnívá se, že by měly být shromažďovány údaje o projektech s cílem prokázat, jak přispívají k rovnosti žen a mužů a k posílení postavení žen; naléhavě vyzývá EIB, aby posoudila dopad projektů na rovnost žen a mužů a aby za tímto účelem spolupracovala s nezávislými odborníky; vyzývá EIB, aby zajistila, aby její poradenství a technická pomoc měly prostředky na prosazování genderové rovnosti a inkluzivního rozvoje, zejména nezbytné odborné znalosti se zvláštním zaměřením na odbornou přípravu; zdůrazňuje, že je třeba posílit poskytování úvěrů malým a středním podnikům vedeným ženami s cílem podpořit obnovu založenou na rovnosti žen a mužů;

27.

vyjadřuje politování nad tím, že EIB nesplnila své původní cíle týkající se vyváženého zastoupení žen a mužů pro rok 2021 a že ženy jsou i nadále ve vyšších pozicích EIB nedostatečně zastoupeny; vyzývá proto EIB, aby zvýšila své úsilí o lepší genderovou vyváženost na všech úrovních;

28.

poukazuje na úlohu EIB, kterou plní tím, že přispívá k plnění evropských priorit; očekává, že banka podpoří projekty, které napomáhají provádění evropského pilíře sociálních práv, cílů udržitelného rozvoje a sociálních doporučení uvedených v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru; zdůrazňuje význam dialogu a konzultací s organizacemi občanské společnosti a vybízí EIB, aby se těmto činnostem intenzivněji věnovala; vítá investice EIB do vzdělávání a opakuje svou výzvu, aby EIB tyto investice zvýšila s cílem přispět ke zmírnění závažných dopadů koronavirové krize na vzdělávací systémy na celém světě;

Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – rozvojová složka EIB Global

29.

vyjadřuje svou podporu složce EIB Global a domnívá se, že EIB může hrát klíčovou úlohu při podpoře strategických zájmů EU; připomíná, že zeměpisná působnost EIB odpovídá oblasti působnosti Světové banky; očekává, že investice EIB ve třetích zemích budou plně v souladu s normami EU v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a sociálních norem platných pro poskytování úvěrů v EU a s politikou vnější činnosti EU, včetně investic, které uskuteční jako prováděcí partner v rámci iniciativy Global Gateway; vyzývá EIB, aby se více angažovala v méně rozvinutých zemích a zemích postižených konflikty a extrémní chudobou; vyzývá k veřejné konzultaci a plné transparentnosti, pokud jde o strategie spojené se složkou EIB Global, přičemž je třeba se zaměřit zejména na úlohu přijímajících zemí a konkrétní kapitoly týkající se náležité péče v oblasti lidských práv; vyzývá k plné odpovědnosti a transparentnosti řídícího orgánu a poradního sboru složky EIB Global, včetně aktivního zveřejňování pořadů jednání a zápisů ze zasedání nového poradního sboru; vyzývá k tomu, aby zaměstnanci prošli vhodnou odbornou přípravou v rozvojových otázkách s cílem pomoci jim provádět iniciativy EU Global a tým Evropa; vyzývá Komisi, aby vyjasnila využívání záruk v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus spravovaného EIB a dalšími finančními institucemi při provádění iniciativy Global Gateway;

30.

připomíná globální závazek EU bránit a prosazovat lidská práva, která jsou nedělitelná, univerzální a vzájemně provázaná; považuje nový rámec environmentální a sociální udržitelnosti za dobrý výchozí bod, opakuje však svůj požadavek, aby byla přijata další opatření s cílem zajistit další zlepšení v oblasti ochrany lidských práv a postupů s cílem zabránit porušování lidských práv; připomíná, že EIB je přímo vázána Listinou základních práv EU; poukazuje na připomínky Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva k návrhu rámce environmentální a sociální udržitelnosti předloženému a naléhavě vyzývá EIB, aby je urychleně v plném rozsahu zohlednila, zejména pokud jde o náležitou péči v oblasti lidských práv a začlenění lidských práv do postupů náležité péče, posouzení dopadu na lidská práva a potřebu, aby byl obecný závazek EIB v oblasti lidských práv zakotven v odpovědnosti za dodržování lidských práv; žádá proto, aby těmto otázkám bylo věnováno příští prohlášení o lidských právech; je pevně přesvědčen, že EIB by neměla vyplácet úvěry v případě jasných odvetných opatření v oblasti lidských práv; vyzývá EIB, aby vyvinula maximální úsilí na ochranu místních komunit, a to i tím, že v případě potřeby zastaví financování; kromě toho očekává okamžitá opatření v případě, že je klient nebo skutečný majitel zapojen do opatření namířených proti obráncům lidských práv nebo životního prostředí; očekává, že EIB vyhoví dlouhodobým požadavkům Parlamentu, aby takovým situacím předcházela, zejména zavedením smluvních požadavků včetně zajištění svobodného, předchozího informovaného souhlasu místních komunit, v případě potřeby podle mezinárodního práva, a to i v případě projektů financovaných finančními zprostředkovateli; očekává, že EIB bude od klientů vyžadovat, aby prováděli posouzení dopadu svých projektů na lidská práva, a rovněž průběžné monitorování projektů v terénu s cílem zabránit jakémukoli zneužívání, nespravedlivému vyvlastnění nebo násilí vůči místnímu obyvatelstvu; v této souvislosti vyzývá EIB k aktivní spolupráci s místními komunitami, k poskytování odpovídajících informací o jejich právech se zvláštním zaměřením na uplatňování svobodného, předchozího a informovaného souhlasu, včetně jejich přístupu k mechanismu pro vyřizování stížností;

31.

domnívá se, že provádění složky EIB Global by se mělo opírat o odpovídající počet zaměstnanců mimo hlavní sídlo v Lucemburku, aby se zajistila přítomnost v terénu a účinná spolupráce s Evropskou službou pro vnější činnost a jejími delegacemi, protože místní odborné znalosti a sledování projektů mají klíčový význam pro podporu místních komunit; vyzývá k posílení personálu přímo na místě, zejména místních pracovníků, s cílem uspokojit místní potřeby prostřednictvím posílených technických dovedností, včetně odborných znalostí v oblasti lidských práv a rovnosti žen a mužů; očekává, že v roce 2022 bude zveřejněn konkrétní plán lidských zdrojů pro provádění složky EIB Global, a vyzývá EIB, aby naléhavě posílila mechanismy pro boj proti podvodům, korupci a jinému zakázanému jednání, zejména v rámci úsilí o zvýšení své přítomnosti mimo EU; naléhavě vyzývá EIB, aby rozšířila svou spolupráci s vnitrostátními orgány v partnerských zemích; připomíná, že od roku 2019 funguje regionální ústředí v Nairobi; vítá rozhodnutí z listopadu 2021 týkající se otevření nové centrály EIB v Nairobi na podporu spolupráce s keňskými a africkými partnery, jakož i partnery na úrovni týmu Evropa a globální úrovni s cílem lépe zohlednit priority soukromých a veřejných investic a rozšířit odborné znalosti týkající se opatření v oblasti klimatu, inovací a digitálních investic;

32.

zdůrazňuje význam soudržnosti, adicionality a účinnosti financování rozvoje; vyzývá v této souvislosti EIB, aby posílila spolupráci s klíčovými partnery; vyzývá EIB, aby usnadnila účast menších rozvojových finančních subjektů na svých operacích; dále vyzývá EIB, aby kladla větší důraz na získání soukromých investic a na mobilizaci domácích zdrojů v méně rozvinutých zemích;

Transparentnost a správa

33.

připomíná, že celkovým cílem je zveřejňovat informace o projektech tři týdny před jejich schválením správní radou EIB; je znepokojen poklesem transparentnosti, zejména pokud jde o včasné zveřejňování informací o projektech; připomíná, že v roce 2010 bylo 96,1 % všech projektů zveřejněno tři týdny před schválením správní radou, avšak v roce 2020 tento podíl klesl pouze na 60 %; konstatuje, že podle EIB je tento klesající trend důsledkem větší spolupráce EIB se společnostmi v soukromém sektoru; vyjadřuje politování nad rostoucím využíváním ustanovení o obchodním tajemství; uznává v této souvislosti zvláštní význam jak ustanovení o obchodním tajemství, zejména pro malé a střední podniky, tak transparentnosti jakožto klíčového prvku ochrany demokratických zásad, včetně lidských práv, a vyzývá EIB, aby mezi nimi nalezla rovnováhu, přičemž je třeba mít na paměti, že finanční prostředky EIB jsou veřejnými prostředky a měly by vždy podléhat veřejné kontrole a odpovědnosti; vyzývá k větší transparentnosti a odpovědnosti, a to i vůči orgánům EU a zejména vůči Parlamentu; dále zdůrazňuje, že některé nedávné projekty, které vyžadovaly posouzení vlivů na životní prostředí, byly zveřejněny až po schválení; dále připomíná, že nejlepším standardem, pokud jde o soukromé investory, je zveřejňovat všechny projekty nejméně 30 dní před schválením a že Mezinárodní finanční korporace (člen World Bank Group), která financuje pouze projekty v soukromém sektoru, zveřejňuje posouzení vlivů na životní prostředí 60 dní před přijetím rozhodnutí o financování; připomíná, že společnosti kotované na burze cenných papírů musí dodržovat předpisy platné pro kapitálové trhy, které zahrnují ustanovení o sdílení informací; poukazuje na nedávná doporučení evropské veřejné ochránkyně práv, že je třeba, aby EIB zaujala „ambicióznější přístup ke své praxi zveřejňování“, jednala v souladu s právními předpisy EU o transparentnosti a byla transparentnější, pokud jde o možný environmentální dopad projektů, které financuje; naléhavě vyzývá EIB, aby tato doporučení provedla co nejdříve;

34.

opakuje svou žádost o interinstitucionální dohodu mezi Parlamentem a EIB s cílem zlepšit přístup k dokumentům a údajům EIB a posílit demokratickou odpovědnost, včetně možnosti pokládat EIB otázky k písemnému zodpovězení a pořádat slyšení a hospodářské dialogy;

35.

vyzývá EIB, aby Parlamentu poskytovala častěji zprávy o svých rozhodnutích, dosaženém pokroku a dopadu své úvěrové činnosti, zejména prostřednictvím pravidelného strukturovaného dialogu;

36.

považuje novou politiku transparentnosti za promeškanou příležitost; vyzývá EIB, aby reflektovala kritické připomínky, a vyjadřuje politování nad tím, že EIB částečně ignorovala naprosto jasné požadavky Parlamentu na zlepšení politiky transparentnosti v souladu s osvědčenými postupy a standardy jiných finančních institucí; vítá zveřejnění prohlášení o dopadu adicionality pro operace EIB v rámci jejího rámce pro měření adicionality a dopadu; vyjadřuje politování nad tím, že nová politika přináší v aktivním zveřejňování jen malý pokrok, a to i v případě projektů v hodnotě více než 50 milionů EUR prováděných finančními zprostředkovateli, a to navzdory skutečnosti, že EIB musí své činnosti opírat o „předpoklad zpřístupňování informací“, aby mohla splnit své poslání veřejné banky EU; konstatuje, že nová politika neukládá EIB povinnost, aby před rozhodnutím správní rady EIB aktivně zveřejňovala informace o vybraných projektech, zejména informace o náležité péči, v souladu s postupy uplatňovanými mezinárodními finančními institucemi; je rovněž znepokojen výjimkami z přístupu k dokumentům na základě obchodních zájmů třetích stran a směrnicí o zneužívání trhu (8); kromě toho vyjadřuje politování nad tím, že politika neumožňuje včasné zveřejňování zápisů z jednání správní rady a řídícího výboru; vyzývá k okamžitému vyřešení těchto nedostatků; vyzývá k tomu, aby byla politika transparentnosti sladěna s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, pokud jde o povinnost zprostředkovatelů zveřejňovat informace o projektech s vysokým environmentálním rizikem, a opakovaně vyzývá k tomu, aby byly požadavky na transparentnost rozšířeny na všechny projekty v oblasti infrastruktury v souladu s požadavky na vodní energii, včetně projektů financovaných finančními zprostředkovateli;

37.

v této souvislosti vyzývá k zavedení ambiciózní normy pro finanční zprostředkovatele, která by vycházela z přísných norem v oblasti daní, transparentnosti, životního prostředí a v sociální oblasti; žádá EIB, aby co nejrychleji pozměnila svůj vzor smluvních ustanovení týkajících se životního prostředí a v souladu s tím také smlouvy s finančními zprostředkovateli, které stanoví, jaké informace o životním prostředí je třeba shromažďovat a zveřejňovat; zdůrazňuje však, že tyto nové požadavky nesmí ohrozit přístup malých a středních podniků k financování;

38.

bere na vědomí aktualizovaný kodex chování a vítá přísnější pravidla týkající se střetu zájmů a závazek k pravidelnému přezkumu; vyjadřuje politování nad tím, že v něm – navzdory opakovaným žádostem – chybí ustanovení, které by vyloučilo viceprezidenty z dohledu nad aktivitami v jejich zemích původu, a trvá na tom, že při příštím přezkumu je třeba se touto záležitostí zabývat;

39.

vyjadřuje vážné znepokojení nad nedostatkem sociálního dialogu v rámci EIB, zejména pokud jde o řešení obav týkajících se obvinění z obtěžování, pracovního prostředí a pracovních podmínek; očekává, že vedení EIB zajistí nulovou toleranci všech forem pochybení a bezodkladně provede nezbytné změny, aby se zabránilo pochybením; naléhavě žádá vedení EIB, aby navázalo skutečný dialog se zaměstnanci s cílem řešit jejich obavy a posílit důvěru a kulturu odpovědnosti; vybízí banku, aby prováděla průzkumy a vedla konzultace se svými zaměstnanci;

40.

žádá Komisi, aby zveřejnila odůvodnění svého stanoviska v souladu s postupem stanoveným v článku 19;

Nulová tolerance vůči podvodům

41.

bere na vědomí novou politiku boje proti podvodům a zdůrazňuje význam inkluzivní spolupráce při vytváření klíčových nástrojů politiky boje proti podvodům; je znepokojen tím, že politika EIB v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu neřeší hlavní nedostatky, konkrétně začlenění požadavků čtvrté směrnice EU o boji proti praní peněz (9), zejména zveřejňování kontrol „poznej svého klienta“ před schválením jakéhokoli projektu; s politováním rovněž konstatuje, že nedošlo ke zlepšení v oblasti standardů transparentnosti, kdy by podmínkou poskytnutí přímých a nepřímých úvěrů mělo být to, že příjemci zveřejní daňové a účetní údaje o příjemcích a finančních zprostředkovatelích účastnících se financování; vyjadřuje politování nad tím, že EIB nezadala nezávislé audity uplatňování norem pro boj proti praní peněz; očekává, že se EIB sladí s vyvíjejícím se regulačním rámcem a postupy EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu s cílem účinně zabránit, aby se banka podílela na zakázaném jednání, a umožnit jí přijmout nápravná opatření, zejména vyloučením subjektů, zpětným získáním finančních prostředků a využitím jiných smluvních a právních opravných prostředků;

42.

vyzývá EIB, aby se zavázala k posílení své politiky proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a to i tím, že se zdrží financování příjemců nebo finančních zprostředkovatelů a nebude spolupracovat s finančními partnery, kteří se v minulosti prokazatelně dopustili prohřešků; vyzývá EIB, aby uplatňovala preventivní opatření a pravidelná daňová hodnocení namířená proti nespolupracujícím daňovým jurisdikcím, daňovým podvodům a daňovým únikům, jakož i nezákonnému a agresivnímu vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá EIB, aby poskytování přímých a nepřímých úvěrů podmínila tím, že příjemci zveřejní daňové a účetní údaje v jednotlivých zemích, a sdílením údajů o skutečném vlastnictví příjemců a finančních zprostředkovatelů zapojených do finančních operací tak, že do smluv se svými klienty začlení zvláštní ustanovení; vyzývá skupinu EIB, aby sladila svou politiku vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím a svou politiku v oblasti řádné daňové správy s vývojem evropské a mezinárodní regulace v oblasti daňové integrity, jakož i s normami a politikami řádné daňové správy; zdůrazňuje, že mezinárodní spolupráce je klíčem k účinnému boji proti podvodům, korupci a dalšímu zakázanému jednání; vyzývá EIB, aby podezření na zakázané jednání postupovala orgánům v rámci EU i mimo ni pro účely dalšího vyšetřování a trestního stíhání a aby na požádání poskytovala odpovídající podporu;

43.

opakuje svou výzvu k pozastavení financování v případech, kdy byly místní orgány zapojeny do soudních řízení proti možnému porušení příslušných právních předpisů nebo o něm byly informovány, a to alespoň do doby, než bude ukončeno vyšetřování a soudní řízení na vnitrostátní úrovni;

44.

připomíná, že Komise požádala EIB, aby poskytovala více informací o účinném uplatňování smluvních doložek, které jí umožňují zastavit nebo ukončit financování, a očekává, že Parlament bude mít k těmto informacím plný přístup; očekává důkladné monitorování, které plně zohlední obavy vyjádřené příslušnými a zúčastněnými stranami, zejména v souvislosti s porušováním lidských práv a zásad právního státu;

45.

opět vyzývá EIB, aby posílila autonomii a zvýšila účinnost aktivity kanceláře pro vyřizování stížností a oddělení pro vyšetřování podvodů; je znepokojen tím, že alespoň jedna velmi jasná zpráva předložená v rámci mechanismu EIB pro vyřizování stížností dospěla k závěru, že byly porušeny environmentální a sociální normy EIB; vítá proto skutečnost, že banka přijala opatření na základě zprávy předložené v rámci mechanismu EIB pro vyřizování stížností s cílem pozastavit vyplácení prostředků; domnívá se však, že je třeba se poučit, jak zlepšit prověřování souladu projektů s vlastní politikou banky a jak informovat veřejnost o projektech; doporučuje, aby v případě složitých projektů banka hledala pomoc místních odborníků na životní prostředí a sociální oblast s cílem důkladněji posoudit projekty a lépe pochopit konkrétní souvislosti; dále EIB vyzývá, aby v průběhu celého projektového cyklu zajistila dodržování standardů a aby v případě nedodržení norem přijala nápravná opatření, a to pokud možno přijetím účinných, rozsáhlých a okamžitých nápravných opatření, nebo případně rychlým zastavením projektu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že stále není jasné, jak bude zmírněna škoda, pokud by projekt mohl zahrnovat střet zájmů; vyzývá EIB, aby se zavázala k posílení své kultury transparentnosti dalším posilováním etického zastupování zájmů, zejména zavedením rejstříku transparentnosti, a tím, že bude vyžadovat, aby členové vedení banky zveřejňovali své schůzky se zástupci zájmových skupin; dále naléhavě vyzývá EIB, aby zabránila zaměstnávání po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru bez dostatečného přechodného období, které by mělo být stanoveno s náležitým ohledem na nedávná doporučení evropské veřejné ochránkyně práv v souvislosti s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropskou obrannou agenturou, neboť to představuje riziko nejen pro pověst EIB, ale i pro její nezávislost;

46.

vítá pracovní ujednání s Úřadem evropského veřejného žalobce a vyzývá k jeho plnému a důslednému provádění, zejména pokud jde o podávání zpráv;

47.

vítá podpis pracovního ujednání mezi EIB a Europolem ze dne 29. října 2021, jehož cílem je usnadnit sdílení informací a odborných znalostí v boji proti podvodům a korupci; očekává, že toto ujednání bude v plném rozsahu provedeno;

48.

znovu vyzývá EIB, aby posílila své vztahy s úřadem evropského veřejného ochránce práv a Evropským úřadem pro boj proti podvodům;

49.

vítá obnovenou trojstrannou dohodu mezi Evropským účetním dvorem, EIB a Komisí, která posiluje kontrolní práva Účetního dvora, pokud jde o příjmy a výdaje EU spravované EIB, a zároveň náležitě respektuje stávající ustanovení o důvěrnosti údajů; konstatuje však, že údaje o činnostech EIB v oblasti vlastního kapitálu jsou i nadále mimo působnost a mandát auditů Účetního dvora;

o

o o

50.

pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě, Komisi a Evropské investiční bance.

(1)  Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(2)  Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30.

(3)  Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 274, 30.7.2021, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

(6)  Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 113.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0015.

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 179).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/225


P9_TA(2022)0299

Kontrola finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o kontrole finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2020 (2021/2235(INI))

(2023/C 47/19)

Evropský parlament,

s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2020, která byla zveřejněna dne 20. ledna 2021,

s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2020, která byla zveřejněna dne 3. května 2021, a na zprávu EIB o financování a půjčkách za rok 2020, která byla zveřejněna dne 5. května 2021,

s ohledem na operační plán skupiny EIB na rok 2020, který správní rada EIB schválila dne 12. prosince 2019 a který byl zveřejněn dne 30. ledna 2020,

s ohledem na zprávu týkající se Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) z roku 2020, kterou EIB předložila Evropskému parlamentu a Radě, o finančních a investičních operacích skupiny EIB v rámci EFSI za rok 2020,

s ohledem na plán skupiny EIB pro klimatickou banku na období 2021–2025, který přijala správní rada EIB v listopadu 2020 a zveřejnila dne 14. prosince 2020, a na strategii EIB v oblasti klimatu, která byla přijata v listopadu 2020 a zveřejněna dne 15. listopadu 2020,

s ohledem na základní zásady pro osvědčené bankovní postupy Evropské investiční banky, které schválila Rada guvernérů EIB v roce 2018 a zveřejnila dne 3. října 2018,

s ohledem na zprávu skupiny EIB o udržitelnosti za rok 2020, která byla zveřejněna dne 27. května 2021, a na zprávu nazvanou „Zveřejňování informací EIB o udržitelnosti za rok 2020 v souladu s rámcem SASB (Sustainability Accounting Standards Board)“, která byla zveřejněna v dubnu 2021,

s ohledem na rámec skupiny EIB pro environmentální a sociální udržitelnost přijatý dne 2. února 2022,

s ohledem na pokyny pro předkladatele projektů EIB týkající se environmentální a sociální výkonnosti operací financovaných EIB v reakci na krizi způsobenou pandemií COVID-19, které byly přijaty dne 29. května 2020,

s ohledem na zprávu o provádění politiky transparentnosti skupiny EIB v roce 2020, která byla zveřejněna dne 16. dubna 2021,

s ohledem na leták ze dne 2. února 2021 nazvaný „Spolupráce Evropské investiční banky s občanskou společností – hlavní body v roce 2020“,

s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit EIB za rok 2020, které byly zveřejněny dne 8. října 2021,

s ohledem na zprávu EIB o činnosti v oblasti vyšetřování podvodů za rok 2020 zveřejněnou dne 29. července 2021,

s ohledem na zprávu EIB o činnosti v oblasti zajišťování souladu s předpisy za rok 2020, která byla zveřejněna dne 10. května 2021,

s ohledem na výroční zprávu Výboru EIB pro etiku a soulad s předpisy za rok 2020, která byla zveřejněna dne 29. září 2021, a na jeho pravidla fungování,

s ohledem na kodexy chování pro zaměstnance skupiny EIB, členy jejího výboru pro audit a jejího řídícího výboru,

s ohledem na zprávu skupiny EIB týkající se řízení rizik za rok 2020, která byla zveřejněna dne 9. srpna 2021, a na její prohlášení k ochotě podstupovat vysoké riziko,

s ohledem na zprávu Evropského centra pro investiční poradenství EIB za rok 2020, která byla zveřejněna dne 15. července 2021,

s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), na její protokol č. 5 o statutu EIB a na její protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

s ohledem na jednací řád EIB,

s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou (trojstranná dohoda), která vstoupila v platnost v listopadu 2021,

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 nazvané „Kontrola finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2019“ (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (2) (nařízení EU o taxonomii),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (3),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (4),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (5) (pátá směrnice o boji proti praní peněz),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0173/2022),

A.

vzhledem k tomu, že Smlouvy zavazují EIB k tomu, aby přispívala k integraci, hospodářské a sociální soudržnosti a regionálnímu rozvoji EU v souladu s článkem 309 SFEU a protokolem č. 28, jakož i k vyváženému a stabilnímu rozvoji vnitřního trhu;

B.

vzhledem k tomu, že skupina EIB je i nadále odhodlána navyšovat svůj podíl finančních prostředků určených na podporu opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a nadále se zaměřuje na plnění svého zákonného mandátu v oblasti podpory soudržnosti;

C.

vzhledem k tomu, že EIB by v rámci svého úkolu „přispívat k vyváženému a nerušenému rozvoji vnitřního trhu“ měla soustředit hlavní pozornost a úsilí na cíle veřejné politiky, jako je územní a sociální soudržnost, udržitelný rozvoj, boj proti nezaměstnanosti (mladých) lidí, chudobě a sociálnímu vyloučení;

D.

vzhledem k tomu, že EIB se musí řídit Listinou základních práv EU, a vzhledem k tomu, že zásady lidských práv jsou začleněny do jejích postupů a norem týkajících se náležité péče, včetně veřejně dostupných předběžných posouzení;

E.

vzhledem k tomu, že EIB stála v čele boje proti krizi COVID-19 v Evropské unii, zejména prostřednictvím programu rychlé podpory zaměřeného na klienty a odvětví nejvíce zasažené krizí, a v roce 2020 rovněž zřídila nový nástroj s názvem celoevropský záruční fond (EFG), který poskytuje tolik potřebný kapitál malým a středním podnikům;

F.

vzhledem k tomu, že EIB vyjádřila v listopadu 2019 ambici sladit do konce roku 2020 veškeré své financování se zásadami a cíli Pařížské dohody a pracovat v koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj;

G.

vzhledem k tomu, že globální rozšíření pandemie COVID-19 v březnu 2020 vyžadovalo od EIB značné úsilí umožňující nabídnout další podporu podnikům, zejména malým a středním podnikům, které byly dopady krize zasaženy obzvláště tvrdě, a přispět k cílům EU;

H.

vzhledem k tomu, že rating AAA EIB je nezbytný k zajištění vhodných tržních zdrojů financování za co nejvíce preferenční sazby, a musí proto zůstat zachován;

I.

vzhledem k tomu, že by EIB měla vytvářet přidanou hodnotu s nejvyšší úrovní bezúhonnosti, řádné správy věcí veřejných, transparentnosti a odpovědnosti, jakož i v souladu s příslušnými osvědčenými bankovními postupy;

J.

vzhledem k tomu, že boj proti všem podobám praní špinavých peněz, financování terorismu, organizované trestné činnosti a škodlivým daňovým praktikám by měl i nadále být dlouhodobou prioritou EIB;

K.

vzhledem k tomu, že EIB, jako největší multilaterální finanční instituce na světě, hraje důležitou úlohu mimo EU prostřednictvím svých vnějších úvěrových činností;

Úspěchy finančních operací EIB

1.

konstatuje, že v roce 2020 dosáhly nově podepsané úvěry EIB výše 66,1 miliardy EUR, což je v souladu s cílem stanoveným v operačním plánu na rok 2020 a tato částka přesahuje objem úvěrů podepsaných v roce 2019 (63,3 miliardy EUR) i v roce 2018 (55,6 miliardy EUR); poukazuje na to, že největší podíl byl přidělen v Itálii, Španělsku a Francii (15 %, 13 % a 11 % z celkového objemu podepsaných úvěrů) a že největší podíl získala odvětví dopravy, globálních půjček a energetiky (29,3 %, 20,5 % a 14,9 %);

2.

opakuje, že je třeba zajistit spravedlivé a transparentní zeměpisné rozložení projektů a investic se zaměřením na méně rozvinuté regiony, zejména v souvislosti s inovacemi, digitalizací a infrastrukturou, s cílem podpořit inkluzivní růst a hospodářskou, sociální a územní konvergenci a soudržnost; vyzývá EIB, aby řešila opakující se nedostatky, které některým regionům a zemím brání plně těžit z finančních činností EIB;

3.

konstatuje, že ke dni 31. prosince 2020 se hodnota nesplacených podepsaných úvěrů mírně snížila na 558,7 miliardy EUR (z 560,3 miliardy EUR na konci roku 2019), z čehož 82,2 % bylo určeno na projekty v rámci EU (2019: 81,4 %); konstatuje, že vyplacené úvěrové portfolio EIB činilo 444,6 miliardy EUR oproti 447,5 miliardy EUR na konci roku 2019;

4.

konstatuje, že pandemie onemocnění COVID-19 v roce 2020 výrazně změnila profil čerpání prostředků EIB, přičemž v první polovině roku bylo dosaženo více než 50 % cíle, a to díky zrychlenému postupu a změně priorit stávajícího plánu pro vyplácení prostředků, aby bylo možné podpořit potřeby klientů v oblasti likvidity; konstatuje, že vyplacené prostředky dosáhly v roce 2020 výše 58,3 miliardy EUR;

5.

bere na vědomí čistý zisk ve výši 1,7 miliardy EUR, který EIB oznámila za rok 2020, ve srovnání s 2,4 miliardy EUR v roce 2019;

6.

s uznáním bere na vědomí úlohu EIB jakožto největšího nadnárodního emitenta zelených a sociálních dluhopisů („use-of-proceeds bonds“), jakož i rostoucí zájem udržitelných investorů o tento typ emisí v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu a nařízením EU o taxonomii; konstatuje, že v roce 2020 dosáhla EIB rekordních emisí dluhových produktů v oblasti udržitelnosti v hodnotě 10,5 miliardy EUR;

7.

konstatuje, že v důsledku nahrazení podílu Spojeného království na kapitálu EIB vzrostl splacený regulatorní kapitál EIB o 0,5 miliardy EUR a její kapitál splatný na požádání se ve srovnání se situací před brexitem zvýšil;

8.

konstatuje, že celkové úvěrové portfolio mělo i nadále dobré výsledky, přičemž na konci roku 2020 tvořily úvěry se sníženou hodnotou 0,4 % (na konci roku 2019 to bylo 0,4 %); konstatuje, že podíl plateb opožděných o více než 90 dnů zůstává velmi nízký, přičemž na konci roku 2020 činil celkem 117,1 milionu EUR (oproti konci roku 2019, kdy to bylo 146,0 milionu EUR) a představoval pouze 0,03 % rizikového portfolia;

9.

oceňuje, že navzdory obecné nejistotě na světových finančních trzích v důsledku pandemie COVID-19 si EIB i nadále udržuje silnou likviditní pozici; zdůrazňuje, že poměr celkové likvidity banky zůstává i nadále v rámci vnitřních limitů a pokrývá 78,1 % předpokládaného čistého odlivu hotovosti (ve srovnání s 88,6 % v roce 2019);

10.

vyzývá EIB, aby prostřednictvím svých úvěrových činností v rámci sociálních, ekologických a udržitelných projektů upřednostňovala provádění cílů udržitelného rozvoje Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030;

11.

vyzývá EIB, aby hrála aktivní roli v podpoře projektů, které přispívají ke spravedlivé transformaci, jako je výzkum, inovace a digitalizace, přístup malých a středních podniků k financování a sociální investice a dovednosti; opakuje, že je třeba, aby EIB prioritně poskytovala cílené financování pro iniciativy spravedlivé transformace, přičemž je nutné přihlédnout k adicionalitě, kterou mohou finanční prostředky z EIB zajistit v kombinaci s dalšími zdroji; jako klíčovou vyzdvihuje dále koordinaci s jinými nástroji financování, neboť EIB nemůže všechny tyto iniciativy financovat sama;

12.

konstatuje, že v současné obtížné situaci (probíhající pandemie a ruská agrese vůči Ukrajině) se prohloubila propast mezi hospodářskou situací a kapacitami členských států, a zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby se nejvíce postižené regiony a země přizpůsobily novým okolnostem tak, aby nikdo nebyl opomenut;

Opatření v souvislosti s pandemií COVID-19

13.

blahopřeje skupině EIB k tomu, že navzdory pandemii COVID-19 byla schopna zůstat plně funkční a pokračovat v obvyklém provozu; poukazuje na to, že pandemie COVID-19 neměla na EIB přímé výrazně nepříznivé finanční dopady;

14.

konstatuje, že v březnu a dubnu 2020 Komise a skupina EIB přesměrovaly 1 miliardu EUR ze zdrojů dostupných v rámci EFSI do stávajících záručních nástrojů (InnovFin SMEG a COSME LGF) spravovaných Evropským investičním fondem (EIF) ve prospěch těžce zasažených malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací v EU;

15.

bere na vědomí, že EIB poskytla finanční prostředky na investice do zdravotnictví, jako jsou investice evropských společností zapojených do výzkumu zaměřeného na očkovací látky a vývoje terapeutických a diagnostických řešení v boji proti COVID-19; konstatuje, že na konci roku 2020 dosahovaly podepsané úvěry EIB v oblasti zdravotnictví 5,2 miliardy EUR, z čehož 175 milionů EUR bylo určeno na aplikovaný výzkum zaměřený na očkovací látky proti COVID-19;

16.

vyzývá EIB, aby i nadále upřednostňovala investice do zdravotnické infrastruktury, odborné přípravy personálu a do kvality zdravotnických služeb v jednotlivých zemích s cílem omezit nerovnosti mezi zeměmi;

17.

vítá podíl EIB na úspěchu vakcíny společnosti BioNTech proti onemocnění COVID-19 – v červnu 2020 podepsala EIB úvěr ve výši 100 milionů EUR, díky němuž se stala prvním finančním investorem na podporu očkovacího programu společnosti BioNTech proti onemocnění COVID-19;

18.

zdůrazňuje, že se EIB zároveň nabídla, že podpoří globální programy distribuce očkovacích látek proti COVID-19, zejména v rozvojovém světě;

19.

zdůrazňuje, že skupina EIB přislíbila 6,5 miliardy EUR na podporu zemí mimo EU, včetně 1 miliardy EUR na podporu infrastruktury, životního prostředí, inovací a oživení po pandemii COVID-19 na Ukrajině a 1,7 miliardy EUR na podporu sociálního a hospodářského oživení západního Balkánu po pandemii COVID-19 v rámci balíčku finanční podpory pro tento region ve výši 3,3 miliardy EUR, který oznámila Komise;

20.

poukazuje na to, že v březnu 2020 zavedla skupina EIB akční plán podpory s cílem uvolnit až 28 miliard EUR pro malé a střední podniky zasažené pandemií COVID-19; konstatuje, že mezi vypuknutím pandemie a koncem roku 2020 schválila EIB 172 samostatných operací v celkové hodnotě 33,9 miliardy EUR (z celkového schváleného objemu 82,8 miliardy EUR) a že rovněž navýšila 68 stávajících úvěrových linek o celkem 4,6 miliardy EUR;

21.

vítá zřízení celoevropského záručního fondu jako nového nástroje v rámci portfolia EIB, který poskytne dodatečné financování ve výši až 200 miliard EUR; konstatuje, že ke dni 31. prosince 2020 schválila EIB financování ve výši 2,7 miliardy EUR s cílem uvolnit finanční prostředky v celkové výši 27,8 miliardy EUR;

Podpora EIB v klíčových oblastech politiky

22.

vítá skutečnost, že v říjnu 2020 byla přijata tematická zpráva o hodnocení financování soudržnosti ze strany EIB v letech 2007 až 2018; konstatuje, že EIB po většinu hodnoceného období své roční cíle v oblasti financování soudržnosti splnila, přestože v posledních letech tak činila se stále většími obtížemi;

23.

konstatuje, že úvěry EIB v oblasti soudržnosti činily v období 2014–2020 celkem 123,8 miliardy EUR a že jen v roce 2020 dosáhly tyto úvěry výše 19,5 miliardy EUR; dále konstatuje, že v roce 2020 se 34 % všech podepsaných úvěrů EIB v rámci EU-27 týkalo projektů a příjemců, kteří se nacházeli v prioritních regionech EU z hlediska soudržnosti, vybraných z méně rozvinutých regionů a přechodových regionů;

24.

je si vědom toho, že hospodářské důsledky pandemie COVID-19 prohloubily strukturální rozdíly mezi členskými státy, takže zákonné poslání EIB v oblasti podpory soudržnosti je nyní ještě důležitější; vítá v tomto ohledu skutečnost, že EIB přijala dokument o směřování v oblasti soudržnosti na období 2021–2027; konstatuje, že cílem EIB je směřovat do roku 2025 45 % svých ročních úvěrových operací EU do regionů podporovaných v rámci politiky soudržnosti, a žádá EIB, aby každoročně podávala zprávy o plnění cílů a priorit uvedených v dokumentu o směřování v oblasti soudržnosti;

25.

konstatuje, že v roce 2020 zahájil EIF pilotní projekt záruky dovedností a vzdělávání s cílem stimulovat investice do vzdělávání, odborné přípravy a dovedností a že tato iniciativa je vhodná pro řešení budoucích potřeb trhů práce se zvláštním ohledem na digitální a ekologickou transformaci;

26.

znovu požaduje, aby byla v souladu s politikou EIB v oblasti půjček, kombinování zdrojů financování a poradenství posílena technická pomoc pro místní a regionální orgány a jejich finanční odbornost, zejména v regionech s nízkou investiční kapacitou, a dále aby byly posíleny projekty společného zájmu několika členských států, které jsou takového rozsahu nebo povahy, že je nelze před schválením plně financovat různými prostředky, které jsou v jednotlivých členských státech k dispozici, s cílem zlepšit dostupnost financování ze strany EIB; vyzývá skupinu EIB, aby zintenzivnila spolupráci s národními podpůrnými bankami a institucemi;

27.

konstatuje, že v roce 2020 dosáhla EIB svého cíle poskytnout v období pěti let 2016–2020 finanční prostředky ve výši 100 miliard USD na boj proti klimatické krizi, který byl oznámen v roce 2015 na pařížské konferenci o klimatu; zdůrazňuje, že jen v roce 2020 investovala EIB přibližně 24,2 miliardy EUR (2019: 19,3 miliardy) do opatření v oblasti klimatu, přesáhla svůj původní 28 % cíl a dosáhla rekordní úrovně financování opatření v oblasti klimatu ve výši 37,4 %, čímž potvrdila, že je jedním z největších mnohostranných poskytovatelů finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu;

28.

konstatuje, že EIB i nadále zvyšuje svůj podíl financování určeného na opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti s cílem dosáhnout toho, aby do roku 2025 činil 50 % její obchodní činnosti;

29.

konstatuje, že v červenci 2020 přijala EIB metodiky zaměřené na uhlíkovou stopu projektů s cílem poskytnout zaměstnancům EIB pokyny, jak počítat uhlíkovou stopu investičních projektů financovaných touto bankou; bere na vědomí rozhodnutí EIB odmítnout financování jakýchkoli projektů, které mají negativní dopad na klima a zahrnují tradiční fosilní paliva; vyzývá EIB, aby podporovala zelené projekty s cílem usnadnit energetickou transformaci a dosažení pařížských cílů;

30.

vítá zahájení činnosti fondu City Climate Gap Fund (Fond pro překonání klimatické propasti ve městech), nového poradenského nástroje, jehož cílem je poskytovat pomoc v rané fázi na podporu projektů zaměřených na klima ve městech v rozvojových a rozvíjejících se zemích;

31.

bere na vědomí, že EIB vypracovala metodiku hodnocení na úrovni protistrany známou jako „nástroj pro prověřování klimatických rizik“, která se od července 2020 používá k posuzování a sledování klimatických rizik v celém portfoliu skupiny EIB a k podávání zpráv řídícím orgánům skupiny EIB;

32.

konstatuje, že proces aktualizace environmentální a sociální politiky skupiny EIB byl zahájen v roce 2020 a vedl ke schválení nového rámce pro environmentální a sociální udržitelnost v únoru 2022; vítá revidované environmentální a sociální normy EIB zahrnuté do tohoto rámce, zejména normy týkající se pracovních práv, biologické rozmanitosti a ochrany životního prostředí; konstatuje, že EIB je vázána Listinou základních práv EU a že zásady lidských práv jsou plně začleněny do jejích postupů a norem týkajících se náležité péče na úrovni projektu, mimo jiné umožněním pozastavení vyplácení prostředků v případě závažného porušování lidských práv; vítá, že EIB a aktéři, kteří ji podporují, jsou povinni zohlednit lidská práva v rámci procesu posuzování dopadů na životní prostředí a sociální oblast; vyzývá EIB a její zprostředkovatele, aby zveřejňovali podrobnosti o skutečných environmentálních a sociálních rizicích nebo dopadech spojených s operacemi prováděnými prostřednictvím partnerů; zdůrazňuje, že žádné nové požadavky by neměly vytvářet větší byrokracii pro malé a střední podniky; žádá EIB o zajištění toho, aby byl její mechanismus pro vyřizování stížností snadno přístupný, včasný a účinný a odhaloval a napravoval veškerá případná porušení lidských práv související s projekty EIB; žádá EIB o předložení zprávy v této věci Parlamentu a Radě guvernérů EIB;

33.

bere na vědomí, že transanatolský plynovod a transjadranský plynovod, i když nejsou v souladu s cíli Pařížské dohody, mají strategický význam pro dodávky energie do EU, zejména pokud jde o strategii diverzifikace dodavatelů;

34.

podporuje závazek EIB dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a sladit svá opatření se Zelenou dohodou pro Evropu; vítá nadcházející revizi úvěrové politiky v oblasti dopravy, která bude v souladu s cíli Pařížské dohody a má být přijata v červnu nebo červenci 2022; zdůrazňuje, že tyto nové požadavky nesmí ohrozit přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům; opakuje, že je třeba, aby politika zabránila závislosti na uhlíkově náročných aktivech a podporovala přechod k nákladní a osobní mobilitě s nulovými emisemi uhlíku na městské i meziměstské úrovni;

35.

vybízí EIB, aby podporovala rozvoj projektů dopravní infrastruktury, včetně železnic a dálnic, které jsou udržitelné a šetrné k životnímu prostředí a mohou přispět k řešení územních a sociálních rozdílů mezi regiony a zeměmi EU;

36.

zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na dlouhodobé financování, zejména na podporu projektů, které by jinak financování nezískaly, zejména projektů inovativních začínajících podniků a malých a středních podniků; zdůrazňuje však, že finanční aktivity EIB nenahradí udržitelné fiskální politiky členských států; vyzývá EIB, aby zvýšila investice do přelomových inovací, zejména do ekologické transformace, s cílem podpořit společnosti EU;

37.

vyzývá EIB, aby zvýšila financování za účelem urychlení technologické transformace, podpořila rozvoj dovedností přizpůsobených současným a budoucím potřebám trhu práce, více propagovala investice do digitálních dovedností pracovníků a podnikatelů, digitální infrastruktury a budování kapacit pro digitalizaci, poskytla malým a středním podnikům finanční prostředky na dlouhodobý výzkum a inovace, podpořila sociální ekonomiku a posílila sociální a územní soudržnost, zejména odstraněním současných mezer v investování do veřejného bydlení a infrastruktury;

38.

vyzývá EIB, aby vypracovala konkrétní strategii v oblasti lidských práv a akční plán pro její provádění; vyzývá EIB, aby sladila svou strategii financování s mírou ambicí a závazků, pokud jde o společné hodnoty a cíle partnerských zemí EU;

39.

vítá skutečnost, že EIB v roce 2019 přijala kritéria iniciativy 2X Challenge, jejichž cílem je uvolňovat příslušné zdroje na podporu emancipace žen a genderové rovnosti a poskytnout jasný rámec pro zohledňování genderového hlediska v rámci investic pomocí zprostředkovaných úvěrů mimo EU; žádá EIB, aby zavedla podobná kritéria pro operace v rámci EU zahrnující zprostředkované i přímé úvěrové operace;

40.

oceňuje skutečnost, že EIB v roce 2020 podepsala pařížské prohlášení rozvojových bank o genderové rovnosti a emancipaci žen; připomíná, že plán skupiny EIB pro klimatickou banku na období 2021–2025 přijatý v roce 2020 zdůrazňuje, že genderově citlivé financování opatření v oblasti klimatu představuje pro skupinu EIB prioritní téma; vítá zavedení genderového označování všech operací EIB, které EIB umožní určovat operace, které pravděpodobně přispějí k rovnosti žen a mužů;

41.

konstatuje, že do konce roku 2020 byly poskytnuty úvěry ve 102 různých zemích v hodnotě 99,4 miliardy EUR, z čehož 9,3 miliardy EUR bylo podepsáno v roce 2020, zejména v rámci vnějšího úvěrového mandátu EIB;

42.

vyzývá EIB, aby plně využívala svého souboru nástrojů pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem u projektů financovaných ve třetích zemích;

43.

zastává názor, že je třeba, aby mezinárodní finanční instituce zabránily riziku toho, že finanční prostředky EU budou přímo nebo nepřímo přispívat k vyhýbání se daňovým povinnostem a k daňovým podvodům;

44.

opakuje, že se očekává, že vnější operace EIB přispějí k cílům politiky EU tím, že podpoří udržitelný hospodářský, sociální a environmentální rozvoj rozvojových zemí, zejména v nejvíce znevýhodněných zemích, jakož i soulad s cíli schválenými EU; uznává vymýcení chudoby, mobilizaci domácích zdrojů a lidská práva jako klíčová témata v rámci struktury financování rozvoje EU; připomíná, že zapojení zúčastněných stran je základním kamenem udržitelného rozvoje podporujícího začlenění;

45.

vyzývá EIB, aby nadále podporovala plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, a to prostřednictvím své činnosti v rámci specifických mandátů, o nichž rozhoduje Rada a Parlament;

46.

podporuje závěry Rady přijaté dne 14. června 2021, v nichž se EIB vyzývá, aby zvýšila svůj příspěvek k rozvojovému úsilí EU prostřednictvím specializovaných strategií, silnější přítomnosti na místě na celém světě a lepší koordinace s partnery v rámci skutečného přístupu „tým Evropa“, s cílem rozvíjet inovativní společné akce a zajistit viditelnost vnějšího financování EU;

47.

konstatuje, že EIB do června 2020 překročila, pokud jde o schvalování, cíl EFSI uvolnit do konce roku 2020 investice ve výši nejméně 500 miliard EUR; dále konstatuje, že na základě úvěrů podepsaných na úrovni skupiny EIB v hodnotě téměř 82,8 miliardy EUR se investice podporované z EFSI odhadují na přibližně 491,7 miliardy EUR;

48.

vybízí EIB, aby se více angažovala v odvětví zemědělství; zdůrazňuje, že finanční potřeby zemědělců, zejména mladých lidí a nových účastníků na trhu, jsou značné a že zemědělci a podniky v tomto odvětví mají nižší míru úspěšnosti při podávání žádostí o financování; zdůrazňuje, že EIB přijala určité kroky k řešení tohoto problému; vyzývá EIB, aby dále pracovala na nových finančních nástrojích, které zvýší dostupnost pro odvětví zemědělství; v tomto kontextu trvá na tom, že financování EIB musí v souladu s politickými cíli EU podporovat transformaci zemědělství a klást mj. větší důraz na dobré životní podmínky zvířat a nemělo by přispívat k intenzitě chovu nad nosnou kapacitu půdy;

Posilování transparentnosti a odpovědnosti správy a řízení a činnosti EIB

49.

konstatuje, že v roce 2020 vytvořila skupina EIB funkci pro řízení rizik a soulad s předpisy, na kterou dohlíží vedoucí pracovník této skupiny odpovědný za řízení rizik; konstatuje, že vedoucí pracovník skupiny odpovědný za řízení rizik dohlíží na všechna rizika skupiny, včetně rizika nedodržení předpisů, a podává o nich zprávy a že vedoucí útvaru EIB pro zajišťování souladu s předpisy podává zprávy vedoucímu pracovníkovi skupiny odpovědnému za řízení rizik, řídícímu výboru, příslušným výborům správní rady EIB a výboru pro audit; žádá EIB, aby vysvětlila, jak je zajišťována nezávislost vedoucího pracovníka odpovědného za zajišťování souladu s předpisy a jak se zamezuje překrývání jeho úkolů s úkoly vedoucího pracovníka odpovědného za řízení rizik;

50.

vítá skutečnost, že útvar pro zajišťování souladu s předpisy provedl v roce 2020 první posouzení rizika nedodržení předpisů, jehož cílem bylo zjistit, jak jsou obchodní činnosti EIB v zeměpisných oblastech, v nichž působí, vystaveny riziku nedodržení předpisů, včetně rizika praní peněz a financování terorismu, organizované trestné činnosti, sankcí, nespolupracujících jurisdikcí / správy v oblasti daní, integrity trhu a chování na něm a rizik spojených se zadáváním veřejných zakázek; konstatuje, že klíčové ukazatele rizik v přehledu ukazatelů zaměřených na praní peněz a financování terorismu byly v roce 2020 aktualizovány s cílem poskytnout podrobnější informace o rizicích v oblasti praní peněz a financování terorismu;

51.

vítá rozhodnutí řídícího výboru nasadit další lidské zdroje na posílení útvaru EIB pro zajišťování souladu s předpisy; vítá skutečnost, že EIB i EIF podepsaly v březnu 2020 memoranda o porozumění s lucemburskou finanční zpravodajskou jednotkou;

52.

konstatuje, že rámec skupiny EIB pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML-CFT) byl v prosinci 2020 revidován s ohledem na pátou směrnici o boji proti praní peněz a že v červenci 2021 byla přijata komplexní politika skupiny EIB pro boj proti praní peněz a financování terorismu a organizované trestné činnosti; domnívá se, že pro úspěch této politiky je zásadní účinná koordinace s dalšími příslušnými orgány;

53.

bere na vědomí novou trojstrannou dohodu uzavřenou mezi Evropským účetním dvorem (EÚD), EIB a Komisí, která umožňuje lepší přístup k auditovaným dokumentům EIB a jejich zefektivnění; opakuje nicméně svou výzvu k rozšíření práva EÚD na přístup k informacím, pokud jde o operace EIB, kterými se provádějí politiky EU; vyjadřuje politování nad tím, že Komise a EIB odkazují na definici mandátu EÚD uvedenou ve SFEU s cílem zabránit Účetnímu dvoru v přístupu k informacím o operacích EIB, které existují jen za účelem provádění politik EU;

54.

domnívá se, že činnost výboru EIB pro audit nenahrazuje činnost EÚD, nýbrž ji spíše doplňuje; vyjadřuje politování nad tím, že trojstranná dohoda, jejíž platnost prodloužily EIB, Komise a EÚD dne 11. listopadu 2021, nenabízí uspokojivé řešení, a domnívá se, že její prodloužení potvrzuje stávající situaci, aniž by došlo ke smysluplnému zlepšení, zejména pokud jde o kontrolní pravomoci EÚD v souvislosti s činností EIB;

55.

konstatuje, že mechanismus EIB pro vyřizování stížností zaregistroval v roce 2020 77 nových případů, 137 případů projednal a 94 případů uzavřel; vítá skutečnost, že mechanismus EIB pro podávání a vyřizování stížností systematicky monitoruje provádění svých doporučení a návrhů na zlepšení ze strany útvarů EIB; vyzývá EIB, aby v návaznosti na zjištění mechanismu pro vyřizování stížností přijala vhodná opatření;

56.

vítá významný pokrok dosažený v roce 2020 na cestě k plnému provádění politiky EIB pro vylučování hospodářských subjektů, zejména vytvořením nového oddělení pro politiku a vylučování v rámci divize generálního inspektorátu pro vyšetřování podvodů a jmenováním výboru pro vylučování v říjnu 2020;

57.

znovu vyzývá EIB, aby provedla komplexní analýzu povahy finanční podpory, jež je dotčena údajným nezákonným jednáním, a zeměpisného rozložení těchto případů s cílem usnadnit identifikaci systémových nedostatků, na něž je třeba zaměřit pozornost a zdroje; vítá v tomto ohledu skutečnost, že divize generálního inspektorátu pro vyšetřování podvodů vyvinula v posledních deseti letech několik předních odvětvových nástrojů v oblasti prevence a odhalování;

58.

bere na vědomí přijetí revidované politiky skupiny EIB pro boj proti podvodům v červenci 2021;

59.

bere na vědomí, že přes výzvu, kterou pro divizi generálního inspektorátu pro vyšetřování podvodů představovala v roce 2020 pandemie COVID-19, pokud jde o vyšetřování podvodů, se této divizi podařilo vydat 52 doporučení a stanovisek; konstatuje, že přibližně 89 % vyšetřovaných případů se týká podvodů, korupce a tiché koordinace, a žádá EIB, aby v souvislosti s těmito případy podala zprávu o svém partnerství a spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO);

60.

vítá pracovní ujednání s Úřadem evropského veřejného žalobce podepsané v prosinci 2021 a vyzývá k jeho úplnému a důslednému provádění, zejména pokud jde o podávání zpráv; v této souvislosti zdůrazňuje, že divize generálního inspektorátu pro vyšetřování podvodů zahájila spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce několik měsíců před podpisem pracovního ujednání a v roce 2021 oznámila celkem 17 případů;

61.

oceňuje, že EIB v roce 2021 rovněž posílila svou spolupráci s Europolem podepsáním dohody o spolupráci, jejímž cílem je podpořit prevenci a boj proti všem formám závažné mezinárodní a organizované trestné činnosti, kyberkriminality a terorismu;

62.

domnívá se, že revize finančního nařízení (6) nabízí příležitost zkoumat možnou součinnost mezi systémem Komise pro včasné odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a politikou EIB v oblasti vylučování;

63.

je znepokojen několika případy uzavřenými úřadem OLAF v roce 2020, které se se týkaly příspěvků na vzdělání neoprávněně vyplacených zaměstnancům EIB; vítá revizi a reformu systému příspěvků provedenou EIB a nápravu řady chyb zjištěných úřadem OLAF, včetně kroků ke zpětnému získání neoprávněných plateb; žádá EIB, aby Parlamentu podala zprávu o výsledcích opatření přijatých v návaznosti na doporučení úřadu OLAF;

64.

je velmi znepokojen tím, že transparentnost EIB se snižuje: v roce 2010 bylo 96,1 % všech projektů zveřejněno tři týdny před schválením správní radou, avšak v roce 2020 tento podíl klesl pouze na 60 %; připomíná, že v souladu s politikou transparentnosti skupiny EIB nesmí být zveřejněn pouze omezený počet shrnutí projektů před schválením správní radou a v některých případech před podpisem úvěru, aby byly chráněny oprávněné zájmy, jako je obchodní tajemství; vítá skutečnost, že EIB v konečném důsledku zveřejňuje všechny projekty;

65.

vyzývá EIB, aby zlepšila transparentnost svých činností přijetím rejstříku transparentnosti pro veřejnou kontrolu organizací, které se snaží ovlivňovat legislativní proces, a zabránila případům korupce a střetu zájmů;

66.

vyzývá k větší transparentnosti a odpovědnosti, a to i vůči orgánům EU, zejména vůči Parlamentu; navrhuje, aby se každého čtvrt roku konal dialog s příslušnými výbory Parlamentu, aby výbory mohly přispět k investiční strategii EIB a zajistit náležitý dohled; zdůrazňuje, že je důležité, aby Parlament více kontroloval rozhodnutí správní rady EIB a aby Komise zajistila lepší výměnu informací za účelem zvýšení její transparentnosti vůči Parlamentu, pokud jde o její postoje na schůzích správní rady EIB;

67.

je znepokojen tím, že nová politika transparentnosti neodráží zcela jasné požadavky Parlamentu na zlepšení v souladu s osvědčenými postupy a standardy ostatních finančních institucí; vyzývá EIB, aby uvedla svou politiku transparentnosti do souladu s politikou Evropské banky pro obnovu a rozvoj, pokud jde o povinnost zprostředkovatelů zveřejňovat informace o projektech s vysokým rizikem pro životní prostředí a lidská práva;

68.

konstatuje, že v roce 2020 informovala evropská veřejná ochránkyně práv EIB o čtyřech nových šetřeních týkajících se uplatňování politiky transparentnosti; žádá EIB, aby podala zprávu o provádění doporučení veřejné ochránkyně práv v souvislosti s těmito šetřeními;

69.

vyjadřuje politování nad tím, že EIB stále plně nezveřejňuje údaje o skutečném vlastnictví svých klientů; opakuje svou výzvu k větší transparentnosti, pokud jde o operace EIB uskutečňované finančními zprostředkovateli, jako jsou komerční banky a investiční fondy, v rámci příslušného legislativního rámce, včetně obecného nařízení o ochraně osobních údajů, a ke stanovení standardních oznamovacích povinností, které poskytnou odpovídající úroveň údajů a informací; v této souvislosti připomíná, že článek 30 páté směrnice o boji proti praní peněz ukládá členským státům povinnost shromažďovat a uchovávat přesné a aktuální informace o skutečných majitelích společností ve vnitrostátním rejstříku a zajistit, aby tyto informace byly ve všech případech přístupné; žádá EIB, aby za účelem zpřístupnění těchto údajů využívala dostupné nástroje a uplatňovala normy podporované v páté směrnici o boji proti praní peněz a aby zajistila plnou spolupráci s budoucím orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu; vyzývá EIB, aby přezkoumala proveditelnost pracovních ujednání a memorand s příslušnými partnery s cílem zpřístupnit relevantní informace a odstranit riziko netransparentnosti příslušných postupů;

70.

opakuje svůj požadavek, aby byla zpřístupněna stanoviska Komise k finančním operacím EIB vydaná podle článku 19 statutu EIB; domnívá se, že přístup k těmto informacím podle nařízení (ES) č. 1049/2001 není nejúčinnějším způsobem, jak poskytovat údaje pro politickou kontrolu; vyzývá Komisi a EIB, aby se dohodly na systematickém a bezpečném předávání těchto stanovisek Parlamentu;

71.

konstatuje, že v roce 2020 přijal Výbor pro etiku a dodržování předpisů tři rozhodnutí týkající se činnosti bývalých členů řídícího výboru během přechodného období po skončení funkce; vyzývá příslušný výbor, aby zaručil, že během tohoto přechodného období nebudou mít bývalí členové řídícího výboru se skupinou EIB obchodní vztahy ani s ní nebudou uskutečňovat lobbistickou činnost, a to bez ohledu na portfolia, jež měli během svého mandátu v řídícím výboru; znovu opakuje, že je důležité zavést politiky, které zabrání střetům zájmů a fenoménu otáčivých dveří;

72.

bere na vědomí aktualizované kodexy chování řídícího výboru a správní rady EIB ze srpna 2021; vítá zavedení delšího přechodného období po skončení funkce pro členy řídícího výboru (24 měsíců namísto 12) a pro členy správní rady (12 měsíců namísto 6); konstatuje, že neexistuje žádné ustanovení, které by vylučovalo místopředsedy z dohledu nad operacemi; je si vědom toho, že díky tomu je možné zajistit nezbytné odborné znalosti týkající se jednotlivých zemí v rámci projektů; je přesvědčen, že EIB bude i nadále provádět hodnocení projektů společně s monitorováním objektivních technických, finančních a hospodářských ukazatelů, díky nimž se kvalita projektu stane rozhodujícím faktorem při rozhodování o poskytnutí finančních prostředků;

73.

znovu vyzývá EIB, aby uplatňovala přísnější normy v oblasti daňové transparentnosti; připomíná, že vyplácení přímých a nepřímých úvěrů je třeba podmínit zveřejněním daňových a účetních údajů rozčleněných podle jednotlivých zemí a zveřejněním informací o skutečném vlastnictví ze strany příjemců a finančních zprostředkovatelů zapojených do finančních operací, a to bez výjimek;

74.

bere na vědomí revidovanou politiku skupiny EIB pro whistleblowing z listopadu 2021, jež rovněž poskytuje ochranu oznamovatelům, kteří nejsou zaměstnanci EIB;

75.

žádá EIB, aby Parlament informovala o revizi pokynů skupiny EIB týkajících se střetu zájmů;

76.

vyjadřuje vážné znepokojení nad nedostatkem sociálního dialogu v rámci EIB, zejména pokud jde o řešení obav týkajících se obvinění z obtěžování a pracovního prostředí; vybízí vedení EIB, aby zahájilo konstruktivní dialog se zaměstnanci s cílem řešit jejich problémy a posílit důvěru a kulturu odpovědnosti; vybízí EIB, aby nadále prováděla průzkumy a vedla konzultace se svými zaměstnanci; bere na vědomí negativní výsledky, které v posledních letech vyplynuly z průzkumů mezi zaměstnanci, a současně naléhavě vyzývá EIB, aby přijala konkrétní opatření zaměřená na řešení problémů, na něž zaměstnanci upozornili, zejména těch, které se týkají otázek vnitřní mobility; bere na vědomí úsilí EIB o to, aby se průzkumy staly součástí přístupu trvalého naslouchání zaměstnancům s cílem podpořit zapojení zaměstnanců, např. prostřednictvím nedávného průzkumu o zdraví a dobrých životních podmínkách;

77.

se znepokojením konstatuje, že na konci roku 2020 zastávaly ženy v EIB pouze 29,5 % vedoucích pozic (na konci roku 2019 to bylo 30 %); opět vyjadřuje politování nad přetrvávajícím nedostatkem rozmanitosti a genderové vyváženosti na úrovni vrcholného vedení a v řídících orgánech skupiny EIB i nad velmi vysokým podílem žen v podpůrných funkcích;

78.

zdůrazňuje, že správní rada je složena ze zástupců členských států a že místopředsedové jsou jmenováni členskými státy; konstatuje, že i přes nominační pravomoci členských států způsobily výzvy prezidenta EIB k rozmanitosti výrazné zlepšení genderové vyváženosti; v této souvislosti zdůrazňuje skutečnost, že v řídícím výboru banky je 33 % a v její správní radě 48 % žen; vyzývá členské státy, aby vyhodnotily genderovou vyváženost a nominovaly na pozice místopředsedů a do správní rady EIB více žen;

79.

znovu vyzývá EIB, aby ve svých administrativních orgánech zajistila náležité zeměpisné zastoupení všech členských států a zároveň zohlednila kompetence a zásluhy jednotlivých kandidátů, a vyzývá ji, aby každoročně zveřejnila přehled zastoupení pohlaví a členských států ve středních a vyšších vedoucích pozicích;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

80.

vyzývá EIB, aby nadále podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o:

a)

dopady (hospodářské, environmentální a sociální) její investiční strategie a výsledky, jichž bylo dosaženo s cílem přispět k vyváženému a stabilnímu rozvoji vnitřního trhu v zájmu EU,

b)

opatření přijatá s cílem posílit předcházení střetům zájmů,

c)

opatření pro posílení transparentnosti na základě prověrek integrity klientů s cílem předcházet vyhýbání se daňovým povinnostem, podvodům a korupci,

d)

opatření v návaznosti na výzvy a žádosti přijaté prostřednictvím tohoto usnesení;

o

o o

81.

pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě a Komisi, a žádá Radu a správní radu EIB, aby s Parlamentem projednaly zde uvedené postoje.

(1)  Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 34.

(2)  Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(5)  Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43.

(6)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (COM(2022)0223).


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/236


P9_TA(2022)0300

Ochrana finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům – výroční zprávě za rok 2020 (2021/2234(INI))

(2023/C 47/20)

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 310 odst. 6 a čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

s ohledem na svá předchozí usnesení k výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. září 2021 nazvanou „32. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – 2020“ (COM(2021)0578),

s ohledem na zprávu úřadu OLAF (1) za rok 2020 a zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2020 (2),

s ohledem na stanovisko dozorčího výboru úřadu OLAF č. 1/2021 z ledna 2021 k doporučením úřadu OLAF, kterými se příslušné orgány neřídily,

s ohledem na výroční zprávu Úřadu evropského veřejného žalobce za rok 2021,

s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu EU a o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu (ERF) za rozpočtový rok 2020, spolu s odpověďmi orgánů,

s ohledem na publikaci Evropského účetního dvora nazvanou „2020 – Audit EU ve zkratce – Prezentace výročních zpráv Evropského účetního dvora za rok 2020“,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 týkající se vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (3),

s ohledem na nařízení (EU, Euratom) 2020/2223 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (nařízení o úřadu OLAF) (4),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (5),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 01/2019 s názvem „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření“,

s ohledem na zprávu Komise ze září 2021 o výpadcích příjmů z DPH 2021,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice o ochraně finančních zájmů) (6),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 6. září 2021 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2021)0536),

s ohledem na nařízení (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce) (7),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1798 ze dne 23. října 2019 o jmenování evropského nejvyššího žalobce Úřadu evropského veřejného žalobce (8),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2020 o přezkumu Evropské unie v rámci mechanismu pro přezkum provádění Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC) (COM(2020)0793),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Zpráva o právním státu 2020 – stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2020)0580),

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (9),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (10),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2019 nazvané „Strategie Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU“ (COM(2019)0196),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) (11),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. prosince 2021 nazvanou „Závěrečné hodnocení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES“ (COM(2021)0809),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům (12),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (COM(2021)0170),

s ohledem na své doporučení ze dne 17. února 2022 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se korupce a lidských práv (13),

s ohledem na stanovisko generálního advokáta ze dne 9. září 2021 ve věci C-213/19 Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska (14),

s ohledem na rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. března 2022 ve věci C-213/19, Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska (15),

s ohledem na rozsudek Tribunálu ze dne 1. září 2021 ve věci T-517/19, Andrea Homoki v. Evropská komise (16),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0175/2022),

A.

vzhledem k tomu, že de iure mají členské státy a Komise sdílenou odpovědnost a musí úzce spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie a v boji proti podvodům a korupci; vzhledem k tomu, že orgány členských států fakticky spravují přibližně tři čtvrtiny výdajů z rozpočtu EU a vybírají tradiční vlastní zdroje Unie;

B.

vzhledem k tomu, že Komise by měla své příslušné povinnosti plnit v rámci sdíleného řízení v oblasti dohledu, kontroly a auditu;

C.

vzhledem k tomu, že podle článku 83 Smlouvy o fungování EU je korupce jednou z mimořádně závažných trestných činností s přeshraničním rozměrem;

D.

vzhledem k tomu, že důsledky korupce ohrožují finanční zájmy Unie a hospodářství EU jako celku, představují vážnou hrozbu pro demokracii, základní práva a právní stát v celé Evropě a mají závažný negativní dopad na důvěru občanů v demokratické instituce v EU a v členských státech;

E.

vzhledem k tomu, že je třeba odpovídajícím způsobem přistupovat k různorodosti právních a správních systémů v členských státech s cílem odstranit nesrovnalosti a bojovat proti podvodům a korupci;

F.

vzhledem k tomu, že DPH je důležitým zdrojem příjmů pro vnitrostátní rozpočty a že vlastní zdroje na základě DPH tvořily v roce 2020 12,3 % celkových rozpočtových příjmů Unie;

1.

vítá 32. výroční zprávu o ochraně finančních zájmů Evropské unie a o boji proti podvodům z roku 2020 (dále jen „zpráva o ochraně finančních zájmů“) a vítá přijatou novou grafickou verzi, která je pro občany EU jistě přístupnější;

2.

připomíná, že rok 2020 je posledním rokem víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020, přestože programy musí být dokončeny až v roce 2023, a také rokem přijetí VFR na období 2021–2027, nástroje NextGenerationEU a mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu;

3.

bere na vědomí skutečnost, že všech 26 členských států, které jsou vázány směrnicí o ochraně finančních zájmů, oznámilo úplné provedení jejích hlavních ustanovení ve vnitrostátním právu; konstatuje však, že zpráva Komise o provádění směrnice (EU) 2017/1371 poukazuje na přetrvávající otázky týkající se souladu, které je třeba řešit, včetně některých, které mají umožnit účinné vyšetřování a stíhání ze strany Úřadu evropského veřejného žalobce; vyzývá Komisi, aby situaci sledovala a vybízela členské státy, aby tyto problémy vyřešily, a aby o tom informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;

4.

konstatuje, že zpráva o ochraně finančních zájmů poukazuje na rizika spojená s pandemií COVID-19, pokud jde o příjmy i výdaje; konstatuje zejména, že členské státy EU zřejmě v různé míře postihly celní podvody; dále konstatuje, že používání zjednodušených postupů a nižší kvalita zadávací dokumentace v naléhavých případech představují riziko pro konkurenceschopnost zadávání veřejných zakázek, zejména tím, že zvyšují riziko střetu zájmů a korupce, zvyšují náklady nebo snižují kvalitu provádění; konstatuje, že náležitá pozornost byla věnována odvětví zdravotní péče a Nástroji pro oživení a odolnost a dalším rizikům;

5.

zdůrazňuje, že onemocnění COVID-19 může podvodníkům poskytnout nové příležitosti kvůli zvýšeným rizikům spojeným s řízením krize a zavedením zjednodušených a naléhavých postupů v souvislosti s pandemií, které jsou náchylné ke zneužívání; kromě toho zdůrazňuje větší tlak na orgány spravující fondy EU způsobený zpožděními a novými zátěžovými faktory, které by mohly být ku prospěchu podvodníkům, například prostřednictvím inflace; zdůrazňuje, že všechna tato nová rizika vyžadují přizpůsobení kontrolních strategií a zaměření na prevenci prostřednictvím zvláštních zmírňujících opatření a cílených opatření k odhalování budoucích nesrovnalostí a podvodů; vyzývá všechny členské státy, aby zachovaly vysokou úroveň kontroly a monitorování mimořádných výdajů, zejména v souvislosti s naléhavými postupy; připomíná, že je důležité dokončit přechod na postupy elektronického zadávání veřejných zakázek;

6.

je toho názoru, že zkušenosti získané během šíření onemocnění COVID-19 vyžadují zvláštní pozornost v rámci následného hodnocení VFR na období 2014–2020; žádá Komisi, aby do těchto hodnocení řádně začlenila aspekty související s posuzováním rizik, řízením rizik a zmírňujícími opatřeními v souvislosti s nesrovnalostmi a podvody, a to jako součást komplexní analýzy účinnosti, účelnosti, soudržnosti, relevance a přidané hodnoty EU a jako ponaučení pro budoucí koncepci a provádění; je toho názoru, že následné hodnocení VFR by mělo být uzavřeno nejpozději před hodnocením VFR na období 2021–2027 v polovině období s cílem poučit se z minulosti a lépe se připravit na budoucnost tím, že bude možné využít vyvozené závěry / získané poznatky ke zlepšení VFR na období 2021–2027; žádá Komisi, aby v následném hodnocení VFR na období 2014–2020 prozkoumala, zda VFR na období 2014–2020 dosáhl svých cílů, jak výdaje programů přispěly k cílům EU a členských států a jak byly finanční prostředky EU v tomto období postiženy podvody a korupcí;

7.

připomíná, že nový víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027 spolu s plánem na podporu oživení NextGenerationEU poskytuje EU bezprecedentní finanční prostředky ve výši 1,8 bilionu EUR; zdůrazňuje, že je rovněž zapotřebí nebývalé úrovně pozornosti a kontroly, aby bylo zaručeno, že tyto fondy budou schopny co nejlépe přispět ke společným cílům Unie;

8.

zdůrazňuje potřebu naprosté transparentnosti při účtování převodů a půjček poskytovaných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a vyzývá Komisi, aby zajistila, že Parlament bude mít plný přístup k informacím;

Odhalené nesrovnalosti podvodného i nepodvodného charakteru

9.

konstatuje, že celkový počet nesrovnalostí podvodného a nepodvodného charakteru, které byly oznámeny v roce v roce 2020, činil 11 755 případů v hodnotě přibližně 1,46 miliardy EUR; bere na vědomí nový přístup VFR na období 2021–2027, který se zaměřuje na přidanou hodnotu EU;

10.

konstatuje, že počet zjištěných nesrovnalostí, u nichž byl nahlášen podvodný charakter, ukazuje na úroveň odhalování a schopnost členských států a Unie zachycovat potenciální podvody, a připomíná, že se nejedná o přímý ukazatel úrovně podvodů poškozujících rozpočet Unie nebo konkrétního členského státu; konstatuje, že odhalení a oznámení nesrovnalosti znamená, že byla přijata nápravná opatření na ochranu finančních zájmů Unie a že bylo v případě potřeby zahájeno trestní řízení;

11.

bere na vědomí počet nesrovnalostí podvodného charakteru oznámených v roce 2020 (1 056 případů) a jejich související finanční hodnotu (přibližně 374 milionů EUR); bere na vědomí, že počet odhalených nesrovnalostí podvodného charakteru se v jednotlivých členských státech značně liší; připomíná, že tyto údaje dokládají výsledky úsilí členských států v boji proti podvodům a jiným protiprávním činnostem a neměly by být vykládány jako ukazatel míry podvodů v členských státech; vyjadřuje znepokojení nad rozdílnými trestněprávními přístupy členských států k ochraně rozpočtu EU; vyzývá Komisi, aby se těmito rozdíly mezi postupy členských států zabývala a zvážila zavedení nových harmonizačních opatření;

12.

konstatuje, že počet oznámených případů v roce 2020 ve srovnání s pětiletým průměrem (2016–2020) se snížil u nesrovnalostí podvodného i nepodvodného charakteru týkajících se příjmů EU a že související finanční hodnota se zvýšila u nesrovnalostí podvodného charakteru, ale u nesrovnalostí nepodvodného charakteru se snížila;

13.

bere na vědomí skutečnost, že počet nesrovnalostí nepodvodného charakteru zaznamenaných v roce 2020 (10 699 případů, z toho 6 696 případů se týkalo výdajů) byl nižší než v předchozích letech a že pokles odhalování a vykazování v některých oblastech výdajů nelze snadno vysvětlit a vyvolává obavy; konstatuje, že celková související finanční hodnota těchto případů činí přibližně 1,09 miliardy EUR;

14.

zdůrazňuje, že pokles celkového počtu oznámených nesrovnalostí nelze sám o sobě považovat za známku pozitivního nebo negativního vývoje, ale že by měl být vnímán v souvislosti s nově se objevujícími výzvami a novými způsoby řízení a vynakládání finančních prostředků EU;

15.

konstatuje, že podvody jsou pro organizované zločinecké skupiny stále přitažlivější (17); vyjadřuje politování nad tím, že mnoho členských států nemá zvláštní právní předpisy pro účinný boj proti organizované trestné činnosti, včetně činnosti mafiánského typu, která neustále narůstá, zejména pokud jde o přeshraniční činnosti;

16.

je toho názoru, že trestné činy spáchané vládními úředníky značně ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční zájmy EU, a proto je v členských státech zapotřebí komplexní a účinný protikorupční rámec;

Příjmy – podvody týkající se vlastních zdrojů

17.

konstatuje, že v roce 2020 bylo jako podvody související s příjmy nahlášeno 451 nesrovnalostí, což je o 9 % méně než průměrný počet každoročně hlášených případů za období 2016–2020; dále konstatuje, že objem odhadovaných a zjištěných tradičních vlastních příjmů, které byly v roce 2020 těmito nesrovnalostmi dotčeny (108 milionů EUR), je o 6 % vyšší než průměrný objem těchto odhadovaných a zjištěných tradičních vlastních příjmů za každý rok v období 2016–2020; konstatuje, že většina případů oznámených v roce 2020 jako podvodné či nepodvodné, které mají dopad na příjmy EU, souvisí s podhodnocováním, nesprávnou klasifikací / chybným popisem zboží nebo pašováním; dále konstatuje, že nejúspěšnější metodou odhalování podvodů byly inspekce prováděné vnitrostátními útvary pro boj proti podvodům a že při odhalování podvodných daňových úniků předčily kontroly po propuštění zboží i kontroly při jeho propouštění;

18.

poukazuje na to, že v roce 2020 bylo odhaleno a nahlášeno 4 003 nesrovnalostí nepodvodného charakteru, což je o 9 % méně než průměrný počet vykázaný každý rok v letech 2016–2020, a že celkový objem odhadovaných a zjištěných tradičních vlastních příjmů (382 milionů EUR) byl o 8 % nižší než průměrný objem odhadovaných a zjištěných tradičních vlastních příjmů za každý rok v období 2016–2020;

19.

konstatuje, že podle zprávy o výpadcích příjmů z DPH za rok 2021 v roce 2019 klesl výpadek příjmů z DPH v EU v nominálním vyjádření na 134 miliard EUR (snížení o téměř 6,6 miliardy EUR oproti roku 2018); dále konstatuje, že studie poskytuje rychlé odhady na rok 2020 pouze pro 18 členských států, a to kvůli významným změnám daňových režimů a struktur ekonomik v důsledku vypuknutí pandemie, takže ještě není možné posoudit, zda se v roce 2020 výpadek příjmů z DPH v celé EU snížil nebo naopak; konstatuje, že ekonometrické analýzy potvrdily, že výpadek příjmů z DPH je ovlivněn skupinou faktorů, z nichž se v rámci kontroly daňových správ ukázalo, že největší statistický význam při vysvětlování výše výpadku příjmů z DPH má podíl výdajů na IT a uplatňování dodatečných informačních povinností pro daňové poplatníky;

20.

na základě rozdílů v roční míře odhalení dochází k závěru, že ne všechny celní orgány v členských státech byly pandemií COVID-19 postiženy stejně;

21.

vyzývá členské státy, aby posoudily rizika a nedostatky svých vnitrostátních strategií celních kontrol s cílem zlepšit flexibilitu celních kontrol a snížit potenciální dopad neočekávaných budoucích událostí; vyzývá Komisi, aby členským státům pomohla zajistit provádění jednotných kontrol v rámci EU;

22.

konstatuje, že zbožím nejvíce postiženým podvody a nesrovnalostmi z hlediska počtu případů a peněžní hodnoty byla v roce 2020 obuv, textil, vozidla a elektrické stroje a zařízení a že většina případů souvisela s jeho podhodnocováním, nesprávnou klasifikací / chybným popisem zboží nebo pašováním;

23.

bere na vědomí stanovisko generálního advokáta ze dne 9. září 2021 týkající se řízení Soudního dvora Evropské unie (SDEU) proti Spojenému království z důvodu údajného podvodu s podhodnocováním textilních výrobků a obuvi dovážených z Číny přes Spojené království, a to na základě vyšetřování úřadu OLAF a řízení vlastních zdrojů prováděného Komisí; bere na vědomí rozsudek Soudního dvora ze dne 8. března 2022, v němž se uvádí, že Spojené království nesplnilo své povinnosti tím, že neuplatnilo účinná opatření celní kontroly a neposkytlo Komisi správnou výši tradičních vlastních zdrojů v souvislosti s dotčeným dovozem;

24.

konstatuje, že SDEU částečně zamítl výpočet Komise z důvodu značné nejistoty ohledně přesnosti částek vlastních zdrojů požadovaných Komisí a že Komise nestanovila plné částky právně dostačujícím způsobem; bere na vědomí, že SDEU schválil metodu, kterou Komise použila pro odhad výše ztrát tradičních vlastních zdrojů za část doby trvání protiprávního jednání, a uvedl, že je na Komisi, aby přepočítala ztráty vlastních zdrojů EU, které jsou stále splatné; vyzývá Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria vysvětlila, v čem chyby ve výpočtu spočívaly a jak hodlá chybu ve výpočtu ztrát právně dostačujícím způsobem napravit, a aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o výsledku nových výpočtů;

25.

konstatuje, že v posledních pěti letech roční míra zpětného získání prostředků oscilovala mezi 52 % a 71 % a že míra zpětného získání prostředků v případech oznámených v roce 2020 činí v současnosti 71 %; konstatuje však, že rozdílná míra zpětného získání prostředků v jednotlivých členských státech vyplývá z faktorů, jako je typ podvodu nebo nesrovnalosti nebo kategorie dlužníka; konstatuje, že v roce 2020 zůstala Čína zemí, z níž pocházelo nejvíce zboží postiženého nesrovnalostmi podvodného i nepodvodného charakteru;

Podvody týkající se výdajů

26.

konstatuje, že v roce 2020 byl podvodný charakter nahlášen u 605 nesrovnalostí souvisejících s výdaji, s příslušnou finanční hodnotou ve výši 266 milionů EUR;

27.

konstatuje, že počet nesrovnalostí souvisejících s výdaji, které byly v roce 2020 nahlášeny jako nesrovnalosti nepodvodného charakteru, činil 6 696;

28.

konstatuje, že zpráva o ochraně finančních zájmů zmiňuje význam transparentnosti, pokud jde o využívání veřejných prostředků, neboť představuje odrazující prvek a zapojuje občanskou společnost do zvyšování důvěry; vyzývá Komisi, aby usilovala o zvýšení transparentnosti příjemců finančních prostředků EU, včetně dodavatelů, subdodavatelů a skutečných majitelů; vyzývá členské státy, aby rovněž posílily transparentnost při využívání finančních prostředků EU, zejména při zadávání zakázek v mimořádných situacích, neboť osm členských států uvedlo, že tak dosud neučinily;

29.

konstatuje, že v období 2016–2020 se odhalování podvodů v rámci společné zemědělské politiky (SZP) týkalo malého počtu členských států, což neodpovídalo výši plateb těmto členským státům z rozpočtu SZP; dále konstatuje, že součástí většiny nesrovnalostí podvodného charakteru týkajících se podpory zemědělství bylo používání padělaných dokumentů nebo nepravdivých žádostí o podporu a že jejich počet zůstal do značné míry stabilní; dále konstatuje, že v rámci plateb, které obdržely členské státy, byla část rozpočtu určená na rozvoj venkova zasažena podvody více než podpora zemědělství, s výjimkou tržních opatření, u nichž byl výskyt podvodů vyšší než u rozvoje venkova; konstatuje, že pokud jde o rozvoj venkova, bylo padělání dokumentů hlavním podvodným postupem; zdůrazňuje, že je třeba provést další šetření a zavést další vhodná opatření proti využívání finančních prostředků EU na činnosti související se zemědělstvím ze strany společností, které nedodržují pracovněprávní předpisy nebo základní práva pracovníků, jak dokládá situace pracovníků v zemědělství, zejména během pandemie COVID-19; je znepokojen skutečností, že podávání zpráv o podvodech týkajících se rozvoje venkova v období 2014–2020 mělo pomalý začátek, což by mohlo naznačovat nedostatečné úsilí členských států EU při odhalování podvodů;

30.

konstatuje, že mezi lety 2016 a 2020 se zvýšil počet oznámených nesrovnalostí, které se týkaly Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a rybářských fondů v programovém období 2014–2020; zdůrazňuje však, že u všech fondů, a zejména u Evropského fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o nesrovnalosti nepodvodného charakteru, bylo toto zvýšení pouze omezené, což poukazuje na výjimečný pokles počtu zjištěných nesrovnalostí (a souvisejících finančních částek) ve srovnání s předchozím programovým obdobím; dále konstatuje, že v souvislosti s programovým obdobím 2007–2013 se v souladu s prováděcím cyklem snížil počet nesrovnalostí podvodného i nepodvodného charakteru u Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a rybářských fondů; konstatuje, že mezi programovými obdobími se změnila řada prováděcích pravidel;

31.

je toho názoru, že společnosti a organizace, které do svých vlastnických struktur zapojují offshorové společnosti a organizace, by měly být vyloučeny z využívání finančních prostředků EU;

32.

zdůrazňuje, že při vykazování výdajů je důležité uplatňovat naprostou transparentnost, zejména pokud jde o činnosti v oblasti infrastruktury, jež jsou přímo financovány z prostředků EU nebo prostřednictvím jejích finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby u spolufinancovaných projektů zajistila plný přístup evropských občanů k informacím;

Vnější rozměr ochrany finančních zájmů EU

33.

je toho názoru, že orgány a instituce EU by měly klást větší důraz na finanční prostředky vynaložené v zemích mimo EU s cílem ověřit, zda jsou tyto prostředky vynakládány v souladu s pravidly a bez zapojení do podvodů nebo korupce, a potvrdit, že přispívají k cílům rozvojové a vnější politiky Unie; doporučuje pozastavit rozpočtovou podporu v zemích mimo EU, ve kterých orgány zjevně nepřijímají skutečná opatření proti bující korupci, a zároveň zajistit, aby se pomoc dostala k civilnímu obyvatelstvu alternativními cestami;

34.

konstatuje, že do konce roku 2020 byly výdaje EU na rozvojovou spolupráci rozloženy do několika fondů a že nový nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) konsoliduje všechny dřívější možnosti financování do jednoho nástroje jako součásti ročního rozpočtu i VFR na období 2021–2027; poukazuje na to, že nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci má na období 2021–2027 celkový příděl finančních prostředků ve výši 79,5 miliardy EUR; doporučuje posílit zavádění protikorupčního přístupu do všech nástrojů vnější činnosti EU, včetně NDICI, nástroje předvstupní pomoci (NPP) a svěřenských fondů EU; požaduje udělení větší priority v předvstupních jednáních boji proti korupci a zavedení souboru kritérií se silným rámcem podmíněnosti a zaměřením na budování kapacit, jako jsou specializované protikorupční orgány;

35.

vyjadřuje politování nad tím, že podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 01/2022 měla finanční podpora ve výši 700 milionů EUR na zlepšení právního státu v zemích západního Balkánu, kterou EU poskytla v letech 2014 až 2020, jen malý dopad na základní reformy; vyzývá Komisi, aby vyslala jasné signály těm kandidátským zemím, v nichž silná nevole vůči normám právního státu ohrožuje nebo zdržuje jejich přistoupení k EU;

36.

požaduje, aby byl do všech obchodních a investičních dohod mezi EU a třetími zeměmi zahrnut pevný a závazný rámec podmíněnosti s ustanoveními o transparentnosti a závaznými a vymahatelnými protikorupčními doložkami; doporučuje, aby v krajním případě, dojde-li k závažnému korupčnímu jednání, EU uložila sankce nebo pozastavila dohody;

37.

vyzývá k monitorování korupčních rizik spojených s rozsáhlými stavebními a investičními projekty autoritářských zemí mimo EU prováděnými v členských státech, a k tomu, aby bylo zvláště dbáno na transparentnost těchto projektů, které často budí obavy ohledně netransparentního financování nebo fiskálních rizik;

38.

domnívá se, že Parlament by měl být plně zapojen do vynakládání všech grantů, půjček a další finanční pomoci, kterou EU poskytuje Ukrajině;

Digitalizace ve službách ochrany finančních zájmů EU

39.

vyzývá k větší míře digitalizace, interoperability srovnatelných datových systémů a harmonizace podávání zpráv, monitorování a auditu v EU; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost využití umělé inteligence ve službách ochrany finančních zájmů EU, a za tímto účelem znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby harmonizovaly definice s cílem získat srovnatelné údaje v celé EU; je toho názoru, že všechny orgány EU působící v oblasti ochrany finančních zájmů EU, včetně úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce, Eurojustu, Europolu a Evropského účetního dvora, by měly mít přímý a včasný přístup k datovým systémům, jako jsou ARACHNE a systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES);

40.

domnívá se, že používání nástroje pro hodnocení rizik ARACHNE ve VFR na období 2021–2027 a v plánu na podporu oživení NextGenerationEU, zejména s ohledem na provádění Nástroje pro oživení a odolnost, by se co nejdříve mělo stát povinným; navrhuje, aby byl nástroj ARACHNE označen za jeden z hlavních nástrojů pro vnitrostátní strategie boje proti podvodům, které mají členské státy přijmout pro lepší začlenění struktury boje proti podvodům; upomíná na připomínky, které Parlament uvedl ve svém usnesení ze dne 24. listopadu 2021 (18) o revizi finančního nařízení, a znovu opakuje svou naléhavou výzvu Komisi, aby zavedla celounijní povinný, integrovaný a interoperabilní systém, který bude mimo jiné vycházet ze stávajících nástrojů, jako je ARACHNE a EDES; připomíná, že tento systém musí obsahovat informace o všech projektech spolufinancovaných EU, příjemcích a skutečných majitelích a umožňovat agregování všech jednotlivých částek týkajících se stejného příjemce nebo skutečného majitele; vyzývá dále Komisi, aby posoudila důvody, které členským státům brání v plném přijetí a využívání nástroje ARACHNE, a aby o tom informovala Parlament; domnívá se, že pokud by byl systém uživatelsky vstřícnější, mohlo by to povzbudit vnitrostátní orgány k tomu, aby jej přijaly a používaly;

41.

naléhavě vyzývá Komisi, aby rozšířila oblast působnosti systému EDES tak, aby zahrnovala i prostředky v rámci sdíleného řízení v souvislosti s revizí finančního nařízení (19);

42.

vyzývá Komisi, aby i nadále poskytovala členským státům úplné informace o přímých výdajích, například prostřednictvím systému finanční transparentnosti, zejména v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, což také pomůže zabránit dvojímu financování;

Strategie Komise proti podvodům (2019)

43.

konstatuje, že do června 2021 byly provedeny dvě třetiny opatření v rámci Strategie Komise proti podvodům z roku 2019, zatímco provádění zbývající třetiny opatření stále probíhalo; žádá Komisi, aby informovala o provádění zbývajících opatření; dále konstatuje, že bylo dosaženo značného pokroku v řadě opatření zaměřených na posílení koordinace a spolupráce mezi útvary Komise a na vybavení Komise účinnějším systémem dohledu namířeným proti podvodům; konstatuje, že monitorování opatření přijatých v návaznosti na doporučení úřadu OLAF bylo v roce 2020 účinnější, přičemž bylo zhodnoceno přibližně 1 400 finančních doporučení vydaných v období od ledna 2012 do června 2019;

44.

je si vědom toho, že nová Strategie Komise proti podvodům (CAFS) přijatá v roce 2019 požadovala posílenou strategickou analýzu údajů týkajících se podvodů a určení relevantních a spolehlivých ukazatelů pro úspěšný boj proti podvodům; připomíná závěry zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 01/2019 nazvané „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření“, která poukazuje na to, že Komise nemá k dispozici komplexní a srovnatelné údaje o míře odhalených podvodů ve výdajích EU;

45.

vyjadřuje politování nad tím, že v prvních letech provádění CAFS byla členským státům poskytnuta malá podpora, jak upozornily i některé delegace během diskusí v Radě; opakuje, že komplexní a srovnatelné údaje o rozsahu, povaze a příčinách podvodů mají zásadní význam pro to, aby vyšetřovací úkony úřadu OLAF a – od zahájení jeho operativních činností – Úřadu evropského veřejného žalobce byly ještě smysluplnější; připomíná, že členské státy mají primární odpovědnost za spravování přibližně 80 % výdajového rozpočtu a za vybírání téměř všech příjmů; zdůrazňuje proto důležitou úlohu, kterou hrají členské státy při ochraně finančních zájmů EU, přičemž klíčovou úlohu hrají vnitrostátní strategie boje proti podvodům, jejichž zřízení by mělo být ve všech členských státech prioritou;

46.

zdůrazňuje, že systém výměny informací mezi příslušnými orgány by usnadnil křížovou kontrolu účetních záznamů týkajících se transakcí mezi dvěma či více členskými státy, která by bránila přeshraničním podvodům v oblasti strukturálních a investičních fondů, čímž by byl zajištěn průřezový a komplexní přístup k ochraně finančních zájmů členských států;

Na úrovni členských států: vnitrostátní strategie boje proti podvodům a koordinační služby pro boj proti podvodům (AFCOS)

47.

se znepokojením konstatuje, že do konce roku 2020 oznámilo pouze 14 členských států, že přijaly vnitrostátní strategii boje proti podvodům, což znamená nárůst oproti 10 v roce 2019, přičemž pět dalších zvažuje přijetí nebo přípravu této strategie; konstatuje však, že tyto strategie se liší co do rozsahu a hloubky a že některé je třeba aktualizovat; je dále znepokojen tím, že osm členských států dosud nezačalo pracovat na vytvoření svých vnitrostátních strategií boje proti podvodům; vyzývá k tomu, aby vnitrostátní strategii boje proti podvodům přijalo více členských států a aby o tom uvědomily Komisi; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla konkrétní podporu a poradenství prostřednictvím pokynů pro vypracování vnitrostátní strategie boje proti podvodům a poradenských služeb pro zřízení a fungování služeb AFCOS, a opakuje svou výzvu k provedení analýzy přijatých vnitrostátních strategií boje proti podvodům a důvodů, proč některé členské státy vnitrostátní strategii boje proti podvodům nepřijaly;

48.

zdůrazňuje význam lépe koordinovaného a uceleného úsilí členských států v oblasti boje proti podvodům, přičemž vnitrostátní strategie boje proti podvodům je třeba aktualizovat, aby bylo možné čelit novým rizikům, která představují zvýšené částky finančních prostředků EU, včetně nového VFR na období 2021–2027 a nástroje Next Generation EU, a pandemie COVID-19; vyzývá Komisi, aby posoudila vnitrostátní strategie boje proti podvodům, které byly přijaty, aby přezkoumala, proč členské státy zaostávají v jejich přijímání, a aby vyvinula tlak na zbývající členské státy, aby pokročily s jejich přijímáním;

49.

připomíná, že služby AFCOS by měly usnadňovat účinnou spolupráci a sdílení informací s úřadem OLAF; vyjadřuje však politování nad tím, že pouze některé členské státy účinně koordinují boj proti podvodům a korupci poškozující finanční zájmy EU;

50.

vyzdvihuje úřad OLAF za jeho neocenitelný přínos k ochraně finančních zájmů EU; zdůrazňuje, že úřad OLAF má chronický nedostatek zaměstnanců a chybí mu finanční zdroje;

OLAF a Úřad evropského veřejného žalobce

51.

vítá revidované nařízení o úřadu OLAF, které bylo přijato v prosinci 2020 a vstoupilo v platnost dne 17. ledna 2021 a které vylepšuje vyšetřovací nástroje umožňující bojovat proti podvodům poškozujícím rozpočet EU, stanoví jasnější pravidla a upravuje spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a úřadem OLAF; bere na vědomí vnitřní reorganizaci úřadu OLAF, která proběhla v červnu 2020; žádá Úřad evropského veřejného žalobce a úřad OLAF, aby zabránily vzájemnému překrývání práce a zpožděním v řízeních; je toho názoru, že úřad OLAF a Úřad evropského veřejného žalobce by se měly vzájemně doplňovat a svá vyšetřování zaměřit na oblasti, v nichž druhá instituce nemá žádné pravomoci;

52.

zdůrazňuje, že je důležité, aby úřad OLAF při svých vyšetřováních dodržoval nejpřísnější normy a plně dodržoval všechny požadavky v oblasti právního státu;

53.

vítá skutečnost, že článek 9a revidovaného nařízení o úřadu OLAF předpokládá, že vznikne funkce kontrolora procesních záruk, který bude mít na starost monitorování toho, jak úřad OLAF dodržuje procesní záruky a jak vyřizuje stížnosti dotčených osob; konstatuje, že kontrolor procesních záruk dosud nebyl jmenován; je velmi znepokojen stížnostmi osob dotčených vyšetřováním úřadu OLAF ohledně porušování jejich práv, které ohrozilo jejich schopnost bránit se proti obviněním, která proti nim byla vznesena; vyzývá úřad OLAF a kontrolora procesních záruk, aby zajistili plné dodržování procesních práv dotčených osob;

54.

je znepokojen snížením míry obžalob podaných v případech předložených úřadem OLAF členským státům z 53 % v období 2007–2014 na 37 % v období 2016–2020; vyzývá orgány členských států, aby s úřadem OLAF úzce spolupracovaly a pečlivě přezkoumaly předané zprávy o vyšetřování a soudní doporučení a aby ve všech případech, kdy je to nezbytné, zahájily trestní řízení s cílem zajistit, aby byly zneužité finanční prostředky EU získány zpět; vyzývá úřad OLAF, aby přezkoumal svou předchozí analýzu důvodů nízké míry obžalob a aby se řídil doporučeními dozorčího výboru uvedenými v jeho stanovisku č. 1/2021, jako je přezkum stávajícího systému monitorovacích postupů a včasnější spolupráce s vnitrostátními soudními orgány; vyzývá úřad OLAF, aby pravidelně sledoval opatření přijatá v návaznosti na jeho soudní doporučení a aby údaje o nich přidal do své výroční zprávy;

55.

je toho názoru, že úřad OLAF by měl rovněž sledovat opatření přijatá v návaznosti na jeho finanční doporučení, aby je mohl porovnat s částkami, které Komise na konci řízení získá zpět, a měl by přispívat k celkovému monitorování zpětného získávání finančních prostředků;

56.

konstatuje, že úřad OLAF zavedl program Hercule III s cílem posílit operační kapacitu vnitrostátních a regionálních orgánů pro boj proti podvodům v oblasti odborné přípravy a podpory IT do roku 2020; konstatuje, že posouzení programu Hercule III bylo dokončeno na konci roku 2021 a že se dospělo k závěru, že program je vysoce relevantní a účinný z hlediska ochrany finančních zájmů EU, neboť úspěšně splnil své obecné, specifické a operační cíle; konstatuje, že program Hercule III byl na dobu trvání VFR na období 2021–2027 nahrazen programem EU pro boj proti podvodům;

57.

uznává zásadu důvěrnosti vyšetřování úřadu OLAF; je však toho názoru, že existuje zastřešující veřejný zájem a že občané EU mají rovněž právo na přístup ke zprávám a doporučením týkajícím se uzavřených vyšetřování provedených úřadem OLAF a následných vnitrostátních řízení, jak uznal SDEU ve věci T-517/19; žádá proto úřad OLAF, aby vytvořil mechanismus pro zveřejňování zpráv a doporučení, pro něž již neexistuje legitimní důvod pro zachování zásady důvěrnosti;

58.

bere na vědomí pracovní ujednání o rámcové spolupráci mezi úřadem EPPO a Evropským účetním dvorem podepsané dne 3. září 2021; dále bere na vědomí správní ujednání podepsaná v roce 2019 mezi úřadem OLAF a Evropským účetním dvorem;

59.

vítá skutečnost, že Úřad evropského veřejného žalobce zahájil dne 1. června 2021 svou činnost; vítá jeho první výroční zprávu; vítá skutečnost, že od zahájení své činnosti zahájil Úřad evropského veřejného žalobce 576 vyšetřování a že požádal o zabavení 154,3 milionu EUR, z čehož bylo schváleno zabavení 147 milionů EUR; je znepokojen odhadem Úřadu evropského veřejného žalobce, že celkové škody způsobené podvody a korupcí činí 5,4 miliardy EUR; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se na činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce nepodílí pět členských států – Polsko, Maďarsko (dva největší příjemci finančních prostředků EU), Švédsko, Dánsko a Irsko; vyzývá tyto členské státy, aby se co nejdříve k Úřadu evropského veřejného žalobce připojily; je znepokojen tím, že Polsko odmítá jakoukoli spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce, přičemž z nezúčastněných zemí na něj připadá nejvyšší počet vyšetřování, která se týkají jeho občanů; naléhavě vyzývá nezúčastněné členské státy, aby podepsaly dohody o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce; je toho názoru, že neschopnost členských států spolupracovat s Úřadem evropského veřejného žalobce má přímý dopad na ochranu finančních zájmů EU; vyzývá Komisi, aby motivovala k účasti v Úřadu evropského veřejného žalobce pozitivními opatřeními;

60.

vítá společné úsilí úřadu OLAF a Europolu v oblasti posouzení hrozeb a zranitelných míst Nástroje pro oživení a odolnost; vítá pracovní ujednání mezi úřadem EPPO a Europolem, které vstoupilo v platnost dne 9. října 2020, a dohodu mezi Europolem a Úřadem evropského veřejného žalobce, která vstoupila v platnost dne 19. ledna 2021;

61.

zdůrazňuje úlohu Úřadu evropského veřejného žalobce v nové infrastruktuře pro boj proti podvodům; dále bere na vědomí pracovní ujednání dohodnutá mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a úřadem OLAF v roce 2020 a podepsaná v červenci 2021, zejména pokud jde o výměnu informací, správu případů a operativní spolupráci;

62.

bere na vědomí, že v červenci 2020 Rada jmenovala 22 evropských žalobců; připomíná, že Úřad evropského veřejného žalobce má úzce spolupracovat s vnitrostátními donucovacími orgány a že vykonává funkci žalobce u příslušných soudů zúčastněných členských států a zároveň úzce spolupracuje s agenturami a institucemi EU, jako jsou Eurojust, Europol a OLAF; konstatuje, že tato jedinečná pozice má umožnit Úřadu evropského veřejného žalobce čerpat ze stávajících zkušeností a osvědčených postupů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU; očekává, že Komise řádně zváží přehodnocení personálních potřeb Úřadu evropského veřejného žalobce na základě jeho pracovního vytížení a provede potřebné finanční úpravy, které zaručí jeho provozní účinnost a efektivnost;

63.

bere na vědomí připomínky a úvahy evropského nejvyššího žalobce ohledně potřeby změnit nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce; vyzývá Komisi, aby se zapojila do diskuse s Úřadem evropského veřejného žalobce s cílem určit potřebná zlepšení, která posílí jeho operativní účinnost; žádá Komisi, aby Parlamentu podala zprávu v souladu s čl. 119 odst. 1 nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce;

64.

zdůrazňuje, že je třeba vytvořit funkci evropského žalobce pro životní prostředí rozšířením mandátu Úřadu evropského veřejného žalobce v souladu s čl. 86 odst. 4 Smlouvy o fungování EU s cílem zlepšit uplatňování a prosazování právních předpisů EU na ochranu životního prostředí, bojovat proti závažným trestným činům, které poškozují životní prostředí a mají přeshraniční dosah, a chránit rozpočet EU; trvá na tom, že je třeba zvýšit rozpočet a počet zaměstnanců Úřadu evropského veřejného žalobce, aby se zajistilo, že bude schopen účinně plnit svou úlohu ve všech oblastech své působnosti;

65.

bere na vědomí úlohu služeb AFCOS při koordinaci legislativních, správních a vyšetřovacích povinností a činností na úrovni členských států v souvislosti s ochranou finančních zájmů EU a při zajišťování spolupráce s úřadem OLAF;

66.

vítá operaci Sentinel, kterou zahájil Europol a jejímž cílem je zaměřit se na proaktivní sdílení zpravodajských informací, výměnu informací a podporu koordinace operací zaměřených na boj proti podvodům s finančními prostředky EU na podporu oživení po pandemii COVID-19, neboť cílem této operace je zmapovat zranitelná místa ve vnitrostátních systémech pro přidělování finančních prostředků, odhalit podvodné systémy používané k cíleným útokům na systém přidělování finančních prostředků a podpořit vyšetřování s vysokou prioritou zaměřená na cíle vysoké hodnoty; vítá zapojení Úřadů evropského veřejného žalobce, OLAF a 21 členských států EU; je znepokojen skutečností, že členské státy, které jsou hlavními příjemci prostředků z fondů soudržnosti, mimo jiné Polsko, Maďarsko a Bulharsko, se této operace neúčastní; vyzývá všechny členské státy, aby se k operaci připojily; dále vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly mezi sebou a s orgány EU s cílem umožnit přijetí opatření proti podvodům, které se týkají několika zemí najednou;

67.

vyzývá úřad OLAF, Úřad evropského veřejného žalobce, Europol, služby AFCOS určené vnitrostátními právními předpisy a ostatní odpovědné agentury EU a vnitrostátní agentury, aby i nadále posilovaly výměnu informací, recipročně podporovaly a zajišťovaly doplňkovost svých operativních činností, jak bylo dohodnuto v uzavřených pracovních ujednáních a předpisech; zdůrazňuje, že stávající komplexní struktura boje proti podvodům vyžaduje úzkou spolupráci mezi různými aktéry na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout větší úsilí s cílem předcházet podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem a bojovat proti nim, včetně užší spolupráce s vnitrostátními orgány, mezi členskými státy a na úrovni EU;

Právní stát a boj proti korupci

68.

vítá přijetí nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie; opětovně uvádí, že vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021, a že je proto od té doby použitelné; vítá rozsudky SDEU ze dne 16. února 2022 ve věci žalob podaných Maďarskem a Polskem proti mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu a jeho závěry, které potvrzují, že EU má v členských státech skutečně pravomoc v oblasti právního státu a že mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu je zcela v souladu s právem EU;

69.

je toho názoru, že je nejvyšší čas, aby Komise plnila své povinnosti „strážkyně Smluv“ a aby řešila pokračující porušování zásad právního státu v několika členských státech, zejména v Polsku a Maďarsku, vzhledem k tomu, že toto porušování vážně ohrožuje finanční zájmy Unie, neboť dodržování těchto zásad je předpokladem řádného finančního řízení obecně a účinného a účelného řízení finančních prostředků EU; vítá oznámení Komise, že uplatní mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu zasláním písemného oznámení podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 Maďarsku; je toho názoru, že právní stát je univerzální pojem a že Komise by měla zvážit uplatnění mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu bez výjimky vůči všem členským státům, které nedodržují zásady právního státu; varuje, že nabrané zpoždění může mít již teď škodlivý dopad na finanční zájmy EU a stav právního státu v některých členských státech;

70.

vyzývá Komisi, aby zohlednila usnesení Parlamentu týkající se porušování zásad právního státu polskou a maďarskou vládou; vyzývá tyto vlády, aby plně spolupracovaly s Komisí a splnily podmínky vyžadované pro uvolnění finančních prostředků; domnívá se, že pokud tyto členské státy tyto podmínky nesplní, měla by Komise dočasně a přímo spravovat finanční prostředky EU prostřednictvím místních samospráv a organizací občanské společnosti;

71.

připomíná, že předpokladem pro získání přístupu k finančním prostředkům je dodržování zásad právního státu a článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), že na Nástroj pro oživení a odolnost se v plném rozsahu vztahuje mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu a že z Nástroje pro oživení a odolnost by neměla být financována žádná opatření, která jsou v rozporu s hodnotami EU zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU;

72.

trvá na tom, že v rámci Nástroje pro oživení a odolnost nelze Polsku vyplácet žádné platby, dokud v plném rozsahu neprovede všechny příslušné rozsudky Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva a dokud jeho vnitrostátní orgány neuznají přednost práva EU;

73.

naléhavě vyzývá Komisi, aby v zájmu zvýšení transparentnosti zajistila, aby byl Parlament plně informován o všech jednáních mezi Komisí a vnitrostátními orgány, a aby Parlament neprodleně informovala o veškerém relevantním vývoji;

74.

připomíná, že Komise by měla využít všech nástrojů, které má k dispozici, aby zajistila dodržování hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU a přednost práva EU; zdůrazňuje, že Komise a Rada se za svou činnost politicky zodpovídají Parlamentu;

75.

uznává veškeré úsilí, které vynaložily zejména členské státy sousedící s Ukrajinou při přijímání osob prchajících před válkou na Ukrajině; domnívá se, že EU má povinnost pomáhat členským státům zvládat tuto mimořádnou zátěž; připomíná však, že pokud členský stát odmítá řídit se rozsudky Soudního dvora Evropské unie a uznat přednost práva EU, není možné finanční prostředky poskytnout; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl Parlament plně informován o všech prostředcích přidělených na tyto účely a o využívání finančních prostředků EU na pomoc ukrajinským uprchlíkům v přijímajících členských státech;

76.

uznává důležitost výroční zprávy o právním státu a skutečnost, že nedílnou součástí zprávy je boj proti korupci; je však toho názoru, že tato zpráva nemůže nahradit zprávu o boji proti korupci; vítá záměr Komise zařadit do zprávy o právním státu konkrétní doporučení členským státům; je toho názoru, že by Komise měla zvážit vytvoření indexu korupce založeného na přísných a snadno uplatnitelných kritériích a že by měla zohlednit výkonnost členských států v boji proti korupci a doplnit svá zjištění do kapitoly o boji proti korupci obsažené ve zprávě o právním státu;

77.

je velmi znepokojen zjištěními uvedenými ve zprávě o právním státu 2020, v níž jsou zdůrazněny obavy ohledně účinnosti vyšetřování, stíhání a rozhodování v případech korupce, včetně případů velké korupce v několika členských státech; trvá na tom, že velká korupce musí být systematicky stíhána;

78.

zdůrazňuje negativní dopady korupce na práva občanů; opakuje proto své doporučení, aby se EU stala členem Skupiny států proti korupci, a to s ohledem na specifickou povahu EU, jejích orgánů a právních předpisů EU; vyzývá Komisi, aby předložila možný plán členství v rámci článku 83 Smlouvy o fungování EU a ve spojení s článkem 218 Smlouvy o fungování EU; dále znovu vyzývá Komisi, aby předložila plán na vytvoření interního mechanismu pro hodnocení korupce v orgánech EU;

79.

žádá Komisi, aby investigativním novinářům zajistila řádnou právní ochranu podobnou té, která se vztahuje na oznamovatele;

80.

uznává, že pluralita sdělovacích prostředků a novináři hrají zásadní úlohu při ochraně finančních zájmů Unie tím, že odhalují podvody a korupci; vyzývá členské státy, aby zajistily jejich ochranu i ochranu jejich zdrojů; vybízí k rychlému přijetí a provedení směrnice o strategických žalobách proti účasti veřejnosti (směrnice proti SLAPP); vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti jakémukoli nezákonnému používání špionážního a hackerského softwaru, jako je Pegasus nebo Predator; je přesvědčen, že transparentnost je nejlepším způsobem, jak bojovat proti podvodům a korupci;

81.

připomíná, že vyplácení přímých a nepřímých úvěrů je třeba podmínit zveřejněním daňových a účetních údajů rozčleněných podle jednotlivých zemí a zveřejněním informací o skutečném vlastnictví ze strany příjemců a finančních zprostředkovatelů zapojených do finančních operací;

82.

je toho názoru, že kdykoliv je prokázán případ korupce nebo podvodu, měly by být dané finanční prostředky vráceny;

Struktura EU pro boj proti podvodům a výroční zprávy Komise

83.

domnívá se, že financování EU vstoupilo přijetím plánu na podporu oživení NextGenerationEU do nové éry a že to pro strukturu EU pro boj proti podvodům znamená další výzvy; je proto pevně přesvědčen o tom, že strukturu pro boj proti podvodům je třeba dále posílit; zdůrazňuje, že úřad OLAF, Úřad evropského veřejného žalobce, Europol a Eurojust mají nedostatek zaměstnanců a chybí jim finanční zdroje; konstatuje, že Europol a Eurojust jsou obzvláště přetíženy souvislosti s jejich nově přijatými mandáty a celounijními operacemi zaměřenými na majetek pocházející z trestné činnosti v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu; připomíná Komisi a Radě, že každé euro vynaložené na monitorování a vyšetřování se vrací do rozpočtu EU;

84.

vítá fórum NextGenerationEU – prosazování práva (NGEU-LEF), což je společná iniciativa vedená Europolem a Itálií, která sdružuje Europol, Úřad evropského veřejného žalobce, OLAF, Eurojust, Agenturu EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva a členské státy s cílem vytvořit společný postup v oblasti prevence a boje proti hrozbám ohrožujícím fondy NextGenerationEU a finanční zájmy EU;

85.

podporuje výzvu Komise k uplatňování „evropské vize“ v rámci spolupráce subjektů EU a vnitrostátních orgánů a při koordinaci jejich činností; domnívá se, že je zapotřebí strukturovanější ucelený přístup, aby se zabránilo překrývání, sdílely se a vyměňovaly informace a aby se podpořila integrace několika stávajících vrstev struktury pro boj proti podvodům a bylo dosaženo většího výsledku, než je pouhý součet jejích složek;

86.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala nové možnosti, jak ze zprávy o ochraně finančních zájmů učinit komplexní analýzu vedle dalších výročních zpráv a zdrojů informací, a to posílením a podporou dialogu mezi agenturami Europol, Eurojust a Úřadem evropského veřejného žalobce a určením tendencí týkajících se nesrovnalostí podvodného i nepodvodného charakteru, odhalováním slabých míst a vyvozením užitečných poznatků na podporu přijímání opatření pro prevenci podvodů všemi zúčastněnými stranami;

87.

konstatuje, že je třeba, aby Komise vypracovávala zvláštní výroční zprávu o analýze a aktuálním stavu celkové infrastruktury pro boj proti podvodům, která by mimo jiné posoudila míru interoperability aktérů EU v boji proti podvodům a zabývala se možnostmi propojení s evropskými semestry a zprávami o jednotlivých zemích, zprávou o boji proti korupci a uplatňováním mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu;

88.

zdůrazňuje, že s cílem účinně bojovat proti korupci, aby se zabránilo nezákonnému lobbování a situacím tzv. otáčivých dveří, a s cílem chránit finanční zájmy EU by Komise měla zaujmout ucelený, soudržný, systematický a důsledný přístup tím, že vypracuje lepší pravidla týkající se transparentnosti, neslučitelnosti funkcí a střetů zájmů a posílení mechanismů vnitřní kontroly; zdůrazňuje, že větší transparentnost ohledně příjemců finančních prostředků EU a členských států bude rovněž důležitá pro zvládnutí nového a náročného mezinárodního kontextu;

89.

připomíná neuspokojivou úroveň analýz uvedených v přílohách zprávy o ochraně finančních zájmů, pokud jde o případy střetu zájmů; vyzývá Komisi, aby se zapojila do těchto analýz v souladu s článkem 61 finančního nařízení a „Pokyny pro předcházení střetům zájmů a jejich řešení podle finančního nařízení“, vydanými dne 7. dubna 2021, ve prospěch členských států;

o

o o

90.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1)  OLAF, Dvacátá první zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům za období 1. ledna až 31. prosince 2020, 2020.

(2)  Dozorčí výbor úřadu OLAF, Výroční zpráva za rok 2020, červen 2021.

(3)  Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 49.

(5)  Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.

(6)  Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29.

(7)  Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 274, 28.10.2019, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 6.

(12)  Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 110.

(13)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0042.

(14)  Stanovisko generálního advokáta Pikamäeho ze dne 9. září 2021 ve věci C-213/19, Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska, EU:C:2021:724.

(15)  Rozsudek ze dne 8. března 2022 ve věci C-213/19, Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska, EU:C:2021:724.

(16)  Rozsudek Tribunálu ze dne 1. září 2021 ve věci T-517/19, Andrea Homoki v. Evropská komise, EU:T:2021:529.

(17)  Sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (COM(2021)0170).

(18)  Úř. věst. C 224, 8.6.2022, s. 37.

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/250


P9_TA(2022)0301

Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů (2021/2166(INI))

(2023/C 47/21)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

s ohledem na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ (COM(2021)0219),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. listopadu 2021 o pokynech ke zlepšování právní úpravy (SWD(2021)0305),

s ohledem na cíle rozvojové spolupráce v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (COM(2021)0350),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu (1),

s ohledem na soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, který doplňuje pokyny k lepší tvorbě právních předpisů, oboje z listopadu 2021,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2003 o zdokonalení tvorby právních předpisů a na její nejnovější znění, interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 nazvané „Strategie EU pro práva dítěte“ (COM(2021)0142),

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů nazvané „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ (CDR 4071/2021),

s ohledem na zprávu ze dne 10. července 2018 předkládající zjištění pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“,

s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o účelnosti a subsidiaritě a proporcionalitě právních předpisů Evropské unie – zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za roky 2017, 2018 a 2019 (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2022 o právu podnětu Parlamentu (4),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 16/2018 ze dne 12. června 2018 nazvanou „Přezkum právních předpisů EU ex post: dobře nastavený, ale neúplný systém“,

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2016 o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu, v němž vítá závazek Komise zajistit, aby všechna unijní opatření napomáhala EU k udržitelné budoucnosti a spravedlivému přechodu, a náležitě aktualizovat pokyny pro zlepšování právní úpravy, což mimo jiné vyžaduje, aby byla zásada „udržitelnost na prvním místě“ začleňována do programů EU a jejích členských států v oblasti zlepšování právní úpravy (7),

s ohledem na projev předsedkyně Komise von der Leyenové ze dne 16. července 2019 (8),

s ohledem na plenární rozpravu konanou dne 7. června 2021 na téma „Stav unie malých a středních podniků – Provádění programu zlepšování právní úpravy / Cíl snížení administrativní zátěže“ (9),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0167/2022),

A.

vzhledem k tomu, že zdokonalení tvorby právních předpisů je společným cílem všech orgánů EU a mělo by jej být dosaženo zvýšením transparentnosti, odpovědnosti a spolupráce mezi orgány, členskými státy, občany a zúčastněnými stranami, při současném zajištění plného dodržování všech základních evropských hodnot, včetně demokracie, právního státu a lidských práv; vzhledem k tomu, že transparentnost, integrita a odpovědnost jsou rovněž základními předpoklady demokracie založené na zásadách právního státu; vzhledem k tomu, že evropské právní předpisy by měly být vhodné pro daný účel, přiměřené, jasné, transparentní a komplexní, aby byly efektivním přínosem pro občany a zúčastněné strany; vzhledem k tomu, že zlepšování právní úpravy pomáhá zajistit, aby politiky a právní předpisy EU byly zaměřeny na budoucnost a zohledňovaly rychlejší tempo technologického, společenského a environmentálního vývoje; vzhledem k tomu, že bude proto stále důležitější podporovat návrhy právních předpisů důkazy založenými na nejvhodnějších posouzeních a spolehlivých recenzovaných vědeckých důkazech a dodržovat zásadu předběžné opatrnosti; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby s důkazy nakládala transparentně a zajistila, aby byly dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné; zdůrazňuje, že kvalitní tvorbu právních předpisů nelze omezit pouze na kvantitativní cíle krátkodobého snížení zátěže a nákladů, ale měla by přinášet prospěch všem jako dlouhodobá investice do společné prosperity naší společnosti a naší budoucnosti;

B.

vzhledem k tomu, že by se Komise měla důsledně řídit ustanoveními čl. 6 odst. 4 evropského právního rámce pro klima (10), který stanoví, že veškeré návrhy opatření a právních předpisů musí sledovat cíl Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality; vzhledem k tomu, že za tímto účelem musí Komise posoudit soulad všech návrhů opatření nebo právních předpisů, včetně rozpočtových návrhů, s cíli klimatické neutrality a to, zda zajišťují pokrok v oblasti přizpůsobení se změně klimatu;

C.

vzhledem k tomu, že nové kontroly souladu v oblasti klimatu jsou v rámci posouzení dopadů návrhů legislativních opatření a legislativních návrhů uplatňovány teprve od 1. ledna 2022, a to navzdory tomu, že evropský právní rámec pro klima vstoupil v platnost v červenci 2021, což znamená, že u řady návrhů týkajících se Zelené dohody pro Evropu nebyla ustanovení tohoto právního předpisu uplatněna;

D.

vzhledem k tomu, že přístup ke kontrole souladu s evropským právním rámcem pro klima při posuzování dopadů a hodnocení je navržen ve sdělení o zlepšování právní úpravy a v návazných pokynech a nástrojích; vzhledem k tomu, že by Komise však měla tyto kontroly provádět systematicky a činit tak v rané fázi přípravy nového návrhu opatření nebo kontroly účelnosti stávajících právních předpisů, aby se jí skutečně mohla řídit rozhodnutí v oblasti příslušné politiky; vzhledem k tomu, že evropský právní rámec pro klima ukládá Komisi povinnost uvést v rámci posouzení souladu podle čl. 6 odst. 4 odůvodnění, pokud návrh opatření nebo právního předpisu v souladu s cíli evropského právního rámce pro klima není;

E.

vzhledem k tomu, že v roce 2021 Komise přijala své sdělení nazvané „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“, pokyny k němu a doprovodný soubor nástrojů;

F.

vzhledem k tomu, že zlepšování právní úpravy je prostředkem k zaručení právní jistoty a mělo by být přínosem pro všechny a sloužit obecnému zájmu evropské společnosti, podniků, pracovníků, občanů, spotřebitelů a životního prostředí; vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní právní předpisy slouží veřejnému zájmu, neboť přímo ovlivňují konkurenceschopnost EU, jejích území a podniků, a představují rovněž nástroj k posílení demokracie a přímé účasti občanů na vnitrostátní i regionální úrovni;

G.

vzhledem k tomu, že je třeba provést přezkum právních předpisů a tam, kde je to nutné a vhodné, také je zjednodušit, s cílem odstranit překážky bránící provádění právních předpisů, a to i přeshraničně, a zajistit jejich větší účinnost, transparentnost a soudržnost pro koncového uživatele, ať už je jím občan nebo podnik;

H.

vzhledem k tomu, že zásady a nástroje zlepšování právní úpravy by měly zůstat politicky neutrální, aby bylo zaručeno objektivní vymezení problémů a skutečné alternativní možnosti politiky, které by Komise, Rada a Parlament posoudily;

I.

vzhledem k tomu, že zdokonalení tvorby právních předpisů musí sloužit ambicím EU, zejména jejím dlouhodobým cílům, jako je generování hospodářského růstu, podpora investic a tvorby pracovních míst, zajištění konkurenceschopnější a demokratičtější Evropy, sociální pokrok a závazný cíl Unie, kterým je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a dlouhodobý prioritní cíl do roku 2050, aby se občanům žilo dobře v mezích naší planety; vzhledem k tomu, že v centru kvalitní tvorby právních předpisů by měla být udržitelnost, přičemž je třeba, aby byla sociální, environmentální a hospodářská hlediska postavena na stejnou úroveň; vzhledem k tomu, že Komise by měla při uplatňování zásad zlepšování právní úpravy určit nejúčinnější řešení, která by maximalizovala přínosy a současně minimalizovala související náklady;

J.

vzhledem k tomu, že se Komise zavázala zintenzivnit úsilí o podporu a zlepšení inkluzivní a systémové účasti dětí na rozhodovacím procesu na úrovni EU, zejména prostřednictvím konzultací zaměřených na děti u příslušných budoucích iniciativ;

K.

vzhledem k tomu, že dobře provedená posouzení dopadu ex ante a ex post, veřejné konzultace a zásada „nejprve hodnotit“ jsou zcela nezbytnými nástroji pro informovanou, lepší, účinnou, odpovědnou a transparentní tvorbu právních předpisů na míru potřebám příjemcům; vzhledem k tomu, že to přispívá ke kvantifikaci dopadů a zohledňuje poměr nákladů a přínosů; vzhledem k tomu, že tato posouzení by měla zohlednit hospodářské, sociální a environmentální aspekty se stejnou mírou podrobné analýzy a přesnosti, přičemž by se měly brát v úvahu kvalitativní i kvantitativní důkazy, včetně dopadu politických opatření na základní práva; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr v roce 2018 zveřejnil zvláštní zprávu obsahující soubor doporučení ke zlepšení kvality těchto posouzení ex post;

L.

vzhledem k tomu, že účelem internetového portálu „Podělte se o svůj názor“ je oživit zapojení občanů a zúčastněných stran do tvorby politik EU a osvědčil se jako užitečný nástroj pro přípravu politik EU; vzhledem k tomu, že Komise dne 3. července 2020 spustila novou verzi tohoto nástroje, aby dále zlepšila své konzultace a komunikaci s veřejností a zvýšila transparentnost; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr v roce 2019 zveřejnil zvláštní zprávu (11) obsahující soubor doporučení jak tento portál ještě vylepšit, zejména pokud jde o větší uživatelskou vstřícnost, včetně dostupnosti překladů;

M.

vzhledem k tomu, že Výbor pro kontrolu regulace hodnotí kvalitu posouzení dopadu a kontrol účelnosti a hlavní hodnocení s cílem podpořit vysoce kvalitní rozhodování; vzhledem k tomu, že přibližně jedna třetina posouzení dopadů v roce 2021 vyústila v negativní první stanovisko; vzhledem k tomu, že rada může hrát důležitou úlohu při zlepšování evropských právních předpisů;

N.

vzhledem k tomu, že dodržování mnohojazyčnosti je předpokladem řádného fungování orgánů EU; vzhledem k tomu, že v článku 1 SEU se stanoví, že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“; vzhledem k tomu, že veřejně dostupné internetové stránky Evropské unie týkající se možností financování a výběrových řízení v rámci programů EU jsou často zveřejňovány nejprve v anglickém jazyce; vzhledem k tomu, že překlad těchto internetových stránek může trvat několik měsíců; vzhledem k tomu, že dostupnost těchto internetových stránek ve všech úředních jazycích EU je důležitá pro spravedlivou hospodářskou soutěž;

O.

vzhledem k tomu, že cílem Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a platformy „Fit for Future“ (F4F) je zjednodušit právní předpisy EU a snížit zbytečnou administrativní a regulační zátěž i náklady v zájmu zlepšení dodržování a uplatňování právních předpisů, při dosahování základních politických cílů se zaměřením na kompenzaci regulace a kontroly způsobilosti předchozích, současných a budoucích právních předpisů;

P.

vzhledem k tomu, že Komise zavedla přístup „jeden právní předpis místo jiného“ s úmyslem kompenzovat nové zátěže vyplývající z legislativních návrhů Komise odstraněním stávající zátěže v téže oblasti politiky;

Q.

vzhledem k tomu, že přístup „jeden právní předpis místo jiného“ se může promítnout do programu REFIT tím, že jej rozšíří nad rámec posuzování zbytečné zátěže vyplývající z jednotlivých stávajících právních předpisů tak, aby zahrnoval i nové právní předpisy a zabýval se celými oblastmi politiky; vzhledem k tomu, že přístup „jeden právní předpis místo jiného“ musí být vyjasněn, pokud jde o jeho uplatňování v praxi, neboť právní předpisy by měly být vždy ku prospěchu občanů, podniků, pracovníků a spotřebitelů;

R.

vzhledem k tomu, že dosažení přínosů snah o zjednodušení na evropské úrovni může záviset také na tom, že spolunormotvůrci zachovají příslušná ustanovení, a na rozhodnutích členských států při provádění těchto ustanovení do vnitrostátního práva a na větším úsilí Komise o koordinaci a konzultace s členskými státy a s místními a regionálními orgány;

S.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 24. října 2017 nazvaném „Dokončení programu zlepšování právní úpravy: Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků“ (COM(2017)0651) vyjádřila k přístupu „jeden právní předpis místo jiného“ a „stanovení cílů pro snížení zátěže předem“ výhrady, protože by takový přístup vedl „k deregulačním tlakům a zhoršil by její politickou odpovědnost, pokud jde o to, co je nezbytné učinit tehdy, když je to potřebné“;

T.

vzhledem k tomu, že podle informací zveřejněných na stránkách EUR-Lex (12) Komise v roce 2021 přijala nebo pozměnila 1 977 legislativních či nelegislativních aktů; vzhledem k tomu, že ve stejném období bylo zrušeno nebo pozbylo platnosti 1 008 legislativních či nelegislativních aktů;

U.

vzhledem k tomu, že Smlouvy udělují Parlamentu přímé právo podnětu jen ve velmi omezených případech; vzhledem k tomu, že Parlament požadoval zvýšení svého práva podnětu ve svém usnesení o právu podnětu Parlamentu;

V.

vzhledem k tomu, že fungování Evropské unie je založeno na zastupitelské demokracii;

1.

vítá cíl Komise, aby právní předpisy EU přinášely maximální výhody občanům a podnikům, zejména malým a středním podnikům, a její záměr učinit přístup ke zlepšování právní úpravy dynamičtějším a přizpůsobitelným dalšímu vývoji, dále vítá závazek Komise lépe využívat strategické prognózy a požaduje jeho začlenění do posouzení dopadů a hodnocení; zdůrazňuje, že program zlepšování právní úpravy by měl podporovat ekologickou transformaci hospodářství Unie mimo jiné tím, že umožní účinnější uvádění inovativních a základních technologií na trh; vítá záměr Komise zlepšit analýzu a podávání zpráv o dopadech návrhů, například na konkurenceschopnost a malé a střední podniky, teritorialitu, udržitelnost, rovnost, subsidiaritu a proporcionalitu, což by mohlo pomoci identifikovat nedostatky, potřeby a příležitosti a také pomoci odhalit stávající rizika a trendy, a přispět tak k definování politických priorit a navrhování strategického plánování s dlouhodobou perspektivou, zejména v nejméně rozvinutých zemích a s ohledem na dosažení cílů udržitelného rozvoje;

2.

vyzývá členské státy a Komisi, aby uznaly potřebu lepší právní úpravy a zjednodušení, přičemž je třeba integrovaným a vyváženým způsobem přihlédnout k hospodářským, environmentálním, genderovým a sociálním dopadům;

3.

vítá dále závazek Komise začleňovat cíle udržitelného rozvoje do všech svých legislativních návrhů v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030, věnovat více pozornosti genderové rovnosti a rovnosti pro všechny a zajistit, aby se zásada „významně nepoškozovat“ a zásada předběžné opatrnosti uplatňovaly ve všech politických oblastech; požaduje, aby posouzení dopadů rovněž zohledňovala dopad na plnění Agendy 2030 jako celku; se znepokojením konstatuje, že odkazuje-li se pouze na „příslušné cíle udržitelného rozvoje“, hrozí, že bude přehlédnuta integrovaná a celostní povaha Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; připomíná závazek EU, že se spolu s členskými státy a jejich místními a regionálními orgány a v úzké spolupráci se svými mezinárodními partnery stane celosvětovým průkopníkem při provádění Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje; vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise dosud nevypracovala integrovanou a celostní strategii provádění cílů udržitelného rozvoje; připomíná, že EU musí zvýšit svou viditelnost v rozvojových zemích prostřednictvím efektivní komunikace o svých programech spolupráce a výdajových programech;

4.

podporuje závazek zlepšit analýzu a podávání zpráv o dopadech na životní prostředí ve všech politikách EU prostřednictvím povinného posuzování dodržení zásady „významně nepoškozovat“ a skutečnost, že toto posouzení má být provedeno u návrhů ze všech oblastí politiky, aby se zabránilo nerovnoměrnému uplatňování; požaduje, aby Komise jasně vymezila zásadu „významně nepoškozovat“ s cílem zajistit její důsledné uplatňování; vítá návrh, aby byly při tvorbě právních předpisů lépe zohledňovány udržitelnost a digitalizace; zdůrazňuje, že při posuzování dodržení zásady „významně nepoškozovat“ musí být zohledněny širší náklady a přínosy pro společnost, například v oblasti veřejného zdraví a dopadů na životní prostředí;

5.

doporučuje, aby Komise zvážila zavedení přístupu „udržitelnost na prvním místě“ a jeho přijetí pro veškerý rozvoj a hodnocení politik, přičemž by měla upřednostňovat aspekty dlouhodobé udržitelnosti; konstatuje, že „strategický výhled“ podpoří program REFIT, v němž jsou vymezeny možnosti ke snížení regulační zátěže a zajištění toho, aby stávající právní předpisy EU obstály i v budoucnosti;

6.

v této souvislosti požaduje, aby byly v procesu strategického výhledu systematicky zohledňovány zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES); vítá v tomto ohledu činnost platformy Fit pro budoucnost (F4F), která prostřednictvím pravidelných setkání propojuje expertízu mimo jiné orgánů veřejné správy, nevládních organizací a malých a velkých podniků s cílem zlepšit stávající právní předpisy EU; konstatuje, že tato platforma by mohla být rovněž využita k diskusi o širších tématech, jako je ekologická transformace;

7.

připomíná, že ochrana a podpora lidských práv a demokracie a přispívání k jejich dodržování je klíčovou prioritou vnější činnosti EU, jak je zakotveno v článku 21 SEU, a že Listina základních práv Evropské unie se vztahuje i na její vnější činnost; zdůrazňuje, že EU opakovaně potvrdila svůj závazek být i nadále vlivným aktérem na světové scéně a nadále plnit vedoucí úlohu globálního obránce demokracie a lidských práv; vyjadřuje proto politování nad tím, že návrh dostatečně neprovádí nástroj pro základní práva obsažený v souboru nástrojů EU pro zlepšování právní úpravy do pokynů ke globálnímu závazku EU a její povinnosti v oblasti lidských práv vyplývající ze Smlouvy; zdůrazňuje proto význam dopadů všech vnějších politik EU na lidská práva, včetně obchodní politiky a rozvojové spolupráce, zejména pokud jde o zranitelné skupiny;

8.

zdůrazňuje proto, že by tyto pokyny měly být revidovány a účinně prováděny s cílem zajistit, aby byla lidská práva systematicky zohledňována, což by EU zavazovalo nepřijímat žádná opatření, která by bránila nebo ztěžovala uplatňování lidských práv; zdůrazňuje, že by genderový dopad měl být začleněn do všech zpráv a že posouzení dopadu na lidská práva musí kromě obecného posouzení situace v oblasti lidských práv zahrnovat údaje členěné podle pohlaví a hodnotit konkrétní dopad na ženy z hlediska lidských práv;

9.

zdůrazňuje, že právní předpisy v oblasti životního prostředí a zdraví mají přímý dopad na život občanů EU; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala krátkou důvodovou zprávu v přístupném a neodborném jazyce, která bude přiložena ke všem legislativním návrhům, a aby přijala veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby všichni občané EU porozuměli podstatě legislativního návrhu, včetně možných dopadů na jejich život;

10.

vítá skutečnost, že v souladu se sdělením Komise ze dne 9. března 2021 nazvaném „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118) bude zlepšování právní úpravy prosazovat zásadu „standardně digitální“ v připravované legislativě EU jako důležitý nástroj na podporu digitální transformace, zdůrazňuje, že technologie, jako je umělá inteligence, mohou zlepšit legislativní proces a přístup k informacím a učinit právní předpisy srozumitelnějšími pro občany a podniky; vyzývá Komisi, aby na právní předpisy týkající se digitální transformace uplatňovala případ od případu a s přihlédnutím k přidané hodnotě EU a proporcionalitě regulační pískoviště (13), zejména pokud jde o podporu malých a středních podniků a začínajících podniků; požaduje však, aby byla tato pískoviště přísně omezena co do času a rozsahu, byla řádně kontrolována a byla v souladu s acquis EU v oblasti ochrany osobních údajů a základních práv;

11.

považuje rozvoj nových forem digitalizačních procesů při rozhodování všech tří orgánů za zásadní výzvu a příležitost k posílení kvality tvorby právních předpisů EU v digitální éře; je přesvědčen, že závazky těchto tří orgánů k takovým změnám by měly být jasně určeny a zahrnuty do revidované interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů; vyzývá normotvůrce, aby využili digitalizaci s cílem zabránit zbytečné administrativní zátěži a usnadnit legislativní práci;

12.

vítá záměr Komise zavést jednotný digitální nástroj pro podávání zpráv pro podniky, který sjednocuje požadavky na podávání zpráv vyplývající z revize směrnice o uvádění nefinančních informací, taxonomii, ale také požadavky na podávání zpráv v rámci balíčku Fit for 55 do jediného nástroje, který je navržen s konkrétními požadavky a hotovými klíčovými ukazateli výkonnosti a standardy, přístupnými v modulární a digitální formě pro společnosti a další organizace;

13.

zdůrazňuje význam snadného přístupu občanů ke zdrojům práva a potřebu vytvořit jedinou transparentní internetovou stránku, na které by bylo možné sledovat celý legislativní proces a další dokumenty všech orgánů EU;

14.

konstatuje, že obchod stále závisí na velkém počtu papírových dokumentů; je přesvědčen, že digitalizace a používání elektronických obchodních dokladů snižují náklady a složitost; vyzývá Komisi, aby využila výhod digitální éry a nástrojů ke snížení některých druhů zátěže nebo povinností; zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat používání elektronických obchodních dokumentů, které zvýší účinnost a bezpečnost a sníží administrativní zátěž;

15.

zdůrazňuje, že v EU je 22,6 milionu (14) malých a středních podniků, a proto by Komise měla nejen provádět test malých a středních podniků systematičtěji, ale také stanovit povinný test malých a středních podniků, který by se prováděl u všech legislativních návrhů, u kterých je to odůvodněné; zdůrazňuje, že takový test by měl jasně určit, jak by bylo možné dosáhnout zjednodušení z hlediska nákladů a přínosů, a pokud možno formulovat další doporučení, aby se zabránilo zbytečné administrativní nebo regulační zátěži pro malé a střední podniky;

16.

připomíná, že uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“ zakotvené v iniciativě „Small Business Act“ je zásadním prvkem testu proporcionality před jakýmkoli legislativním návrhem a mělo by sloužit k zajištění toho, aby byly vyslyšeny názory malých a středních podniků a aby byly co nejdříve zohledněny jejich zájmy s cílem podpořit rozvoj malých a středních podniků, které jsou páteří našeho evropského hospodářství;

17.

vyzývá Komisi, aby vytvořila funkci zmocněnce pro malé a střední podniky, který by pomohl minimalizovat zbytečnou administrativní a regulační zátěž ve všech členských státech a který by měl být jmenován s horizontálními pravomocemi v rámci kabinetu předsednictví;

18.

připomíná, že společná obchodní politika spadá do výlučné pravomoci Unie a že ustanovení článku 207 SFEU by měla být důsledně hájena a zachována; trvá na tom, že je třeba vyhnout se zdlouhavým ratifikačním postupům týkajícím se obchodních a investičních dohod, které obsahují smíšené prvky, s cílem zajistit jejich včasný vstup v platnost;

19.

je pevně přesvědčen, že všichni Evropané musí mít možnost sledovat legislativní proces EU; vítá iniciativu Komise více zpřístupnit internetový portál „Podělte se o svůj názor“ lidem se zdravotním postižením a sloučit veřejné konzultace do jednotné „výzvy k předložení faktických podkladů“; požaduje, aby byly všechny související dokumenty, dotazníky a příspěvky co nejdříve k dispozici ve všech úředních jazycích EU; požaduje větší transparentnost rozhodovacího procesu a zejména toho, jak jsou zohledňovány odpovědi, včetně zajištění toho, aby byly odpovědi náležitě váženy podle jejich reprezentativnosti v závislosti na tom, zda zastupují individuální nebo kolektivní zájmy; konstatuje, že způsob a volba konzultace má významný vliv na typ získaných podnětů a na samotný výsledek; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny výzvy k předložení faktických podkladů, které vyhlašuje, byly neutrální a nestranné, včetně použití dotazníků, které jsou sestaveny na základě faktů a případně obsahují otevřené otázky; dále připomíná, že zásadní formou účasti občanů a zpětné vazby, kterou by Komise měla pravidelně posuzovat a přezkoumávat, jsou petice adresované Parlamentu;

20.

požaduje větší transparentnost konzultačního procesu a zveřejňování souhrnných zpráv o konzultacích, které by byly dostupné ve všech jazycích EU a přístupné také osobám se zdravotním postižením;

21.

domnívá se, že by Komise ve svém úsilí o to, aby politiky EU vycházely z dobré znalosti oblastí, které podléhají rychlým strukturálním změnám, jako je životní prostředí a digitalizace, měla využívat informací, které občané a organizace občanské společnosti poskytují formou petic; domnívá se, že je velmi důležité, aby se občané zapojili do činnosti v oblastech, jako jsou základní práva, dodržování zásad právního státu a boj proti veškerým formám diskriminace z jakéhokoli důvodu;

22.

domnívá se, že kvalita právních předpisů, které mají vliv na rozvojové země, je mimo jiné určována jejich legitimitou a účinností, jež se pak odvíjí od povahy konzultačního procesu, od toho, jak tyto právní předpisy reagují na potřeby dotčených zemí, a od toho, zda jejich provádění dosahuje požadovaných výsledků, aniž by způsobovalo škody; vítá skutečnost, že se Komise zaměřuje na lepší pochopení potřeb a dopadů právních předpisů EU mimo hranice Unie posílením spolupráce s externími partnery; vyzývá Komisi, aby tuto spolupráci zefektivnila zajištěním inkluzivních, smysluplných a účinných konzultačních procesů, do nichž budou zapojeny příslušné zúčastněné strany, jako jsou sociální partneři a zástupci občanské společnosti v rozvojových zemích, jakož i odborníci a podniky v různých dotčených oblastech; navrhuje, aby výsledky těchto konzultací a shromážděné důkazy byly skutečně využity jako vstupní informace při přípravě právních předpisů, a zejména aby se přihlíželo ke kontextu a k zvláštním potřebám příslušných zúčastněných stran v partnerských zemích, kde mají konzultace probíhat; vítá iniciativu usilující o to, aby byly konzultační procesy více zaměřeny na konkrétní otázky, jasnější a uživatelsky vstřícnější; vyzývá Komisi, aby zajistila, že plánované zjednodušení procesu veřejných konzultací nepoškodí jeho účinnost; vyzdvihuje úlohu, kterou mohou hrát delegace EU, zejména v rozvojových zemích, a zdůrazňuje, že je zapotřebí dát k dispozici nástroje a zdroje, jež jsou nutné pro provádění těchto konzultací;

23.

vyzývá orgány EU, aby dodržovaly zásady, práva a povinnosti zakotvené v Listině základních práv a nařízení Rady EHS č. 1/1958, jakož i v interních pokynech a rozhodnutích, jako je kodex řádné správní praxe, v oblasti mnohojazyčnosti;

24.

vyzývá orgány EU, aby poskytly nezbytné lidské zdroje na zajištění dodržování mnohojazyčnosti v jednotlivých fázích legislativního procesu;

25.

považuje jednotnost jazykových verzí v úředních jazycích EU za zásadní předpoklad spolehlivého výkladu stávajících nařízení soudy a orgány EU a členských států, a tudíž za významný faktor z hlediska jednotného uplatňování a prosazování práva EU; vyzývá orgány, aby v rámci budoucí tvorby právních předpisů vycházely těmto požadavkům co nejvíce vstříc;

26.

vyzývá k tomu, aby byly všechny internetové stránky Evropské unie o možnostech financování a nabídkových řízeních okamžitě překládány do všech úředních jazyků EU, protože počáteční dostupnost pouze v angličtině znevýhodňuje společnosti z členských států, jejichž jazykem angličtina není;

27.

trvá na pevném propojení mezi prováděním souboru opatření na podporu oživení NextGenerationEU s cílem zajistit větší odolnost společností EU a na tom, že je nutné, aby se informace o práci orgánů EU dostala až k občanům Unie a zvýšilo se jejich povědomí o základní povaze těchto politických úkolů a jejich plnění; domnívá se, že by to mělo v důsledku podpořit pružnější a účinnější rozhodování na interinstitucionální úrovni, v jehož rámci bude možné důrazně a rozhodně reagovat na pandemickou situaci;

28.

vyzývá k posílení politického dialogu mezi orgány a vnitrostátními parlamenty, místními a regionálními orgány, Evropským výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem;

29.

uvědomuje si současný trend mezi vnitrostátními parlamenty, které se v rámci protokolů č. 1 a 2 snaží více zapojit prostřednictvím politického dialogu o politikách Unie, a vytvořit tak větší přidanou hodnotu pro občany; rovněž bere na vědomí žádosti o podobné perspektivní zapojení Evropského výboru regionů, který by předkládal za tímto účelem stanoviska z vlastní iniciativy;

30.

připomíná, že značná část právních předpisů EU je prováděna na nižších než vnitrostátních úrovních a že na těchto nižších úrovních existují cenné autentické zkušenosti s uplatňováním právních předpisů EU v úzkém kontaktu s místním hospodářstvím, sociálními partnery, občanskou společností a občany a lze zde přispět k větší účinnosti a viditelnosti opatření EU;

31.

znovu připomíná specifický charakter místních a regionálních orgánů a potřebu vést konzultace přizpůsobené konkrétním potřebám; doporučuje, aby Komise aktivně konzultovala s Evropským výborem regionů při přípravě otevřených konzultací a plánů pro přijetí návrhů, které se významně dotýkají nižších než vnitrostátních úrovní správy;

32.

zdůrazňuje, že nedílnou součástí programu zlepšování právní úpravy je aktivní subsidiarita; v této souvislosti vítá, že Komise ve svých legislativních návrzích ve větší míře využívá hodnotící tabulku subsidiarity, jak navrhuje ve svém sdělení ze dne 23. října 2018 nazvaném „Zásady subsidiarity a proporcionality: při tvorbě politik EU“, (COM(2018)0703);

33.

očekává, že Konference o budoucnosti Evropy rovněž připraví půdu pro další reformy související se zásadou subsidiarity, zejména uplatněním subsidiarity také v procesech řízení EU;

34.

uznává, že lepší regulace je společným cílem a odpovědností všech orgánů EU; potvrzuje, že Parlament jako spolunormotvůrce zefektivní své vnitřní služby, aby lépe přispíval k posuzování a sledování dopadů právních předpisů EU s vnějším rozměrem na rozvojové země, včetně dopadů příslušných textů přijatých Parlamentem, jež se týkají legislativních postupů a výdajových programů EU; potvrzuje rovněž, že odpovídajícím způsobem posílí spolupráci a koordinaci mezi výbory, jakož i odborné znalosti v oblasti rozvojových politik ve všech příslušných výborech a objasní úlohu, již má hrát Výbor pro rozvoj coby garant zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je uvedeno v jednacím řádu Evropského parlamentu (příloha VI), a to vše s cílem zlepšit kvalitu a účinnost právních předpisů EU;

35.

připomíná, že soustavný, pečlivý přezkum petic občanů představuje skvělou příležitost k tomu, aby zlepšování právní úpravy probíhalo inkluzivnějším a účinnějším způsobem a aby tvůrci politik lépe poznali místní a regionální realitu a věděli, na čem občanům záleží; uznává, že právní předpisy EU by měly zajistit rovné zacházení s občany a podniky a účinné prosazování práv občanů v celé Unii a že by mělo být zaručeno důsledné a rovné prosazování stávajících evropských pravidel;

36.

připomíná, že je důležité, aby spolunormotvůrci udržovali úzké kontakty ještě před interinstitucionálními jednáními, mimo jiné aby byli zástupci zbylých orgánů pravidelně zváni k neformálním výměnám názorů v souladu se závazkem uvedeným v bodě 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů; vyjadřuje politování nad tím, že tento závazek nevedl ke vzniku žádných nových struktur spolupráce ani systematických postupů pro usnadnění těchto výměn; navrhuje, aby se spolunormotvůrci v této souvislosti dohodli na kodexu osvědčených postupů;

37.

je pevně přesvědčen, že je třeba klást větší důraz na institucionální konzultace, koordinaci a spolupráci mezi orgány EU a uvnitř těchto orgánů; naléhavě vyzývá Komisi, aby zefektivnila své vnitřní postupy k systematickému zapojení GŘ INTPA do všech posouzení dopadu, zejména v souvislosti s vnitřními právními předpisy s možnými důsledky za hranicemi EU, a aby řádně zohledňovala vstupy, návrhy a doporučení, které toto GŘ poskytuje v rámci soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vyzývá Komisi, aby posílila angažovanost a smysluplné zapojení GŘ INTPA do konzultací probíhajících mezi jednotlivými útvary a v rámci skupiny GRI (skupina pro interinstitucionální vztahy) a EXCO (skupina pro vnější koordinaci) a aby řádně zohledňovala příspěvky tohoto generálního ředitelství ve věci rozvojové spolupráce a rozvojových zemí;

38.

požaduje, aby byla práva dítěte začleňována do právních předpisů EU prostřednictvím posouzení dopadu legislativních návrhů na práva dítěte; požaduje v tomto ohledu, aby byl do rámce souboru nástrojů pro posouzení dopadu zaveden test dodržování práv dítěte, který by se mohl skládat z konzultací se zúčastněnými stranami, včetně mechanismu účasti dětí, identifikace dotčených oblastí, měření dopadu na děti a posouzení alternativních mechanismů;

39.

vybízí Komisi, aby v návaznosti na svůj závazek zakotvený ve strategii EU v oblasti práv dítěte zahájila více veřejných konzultací určených dětem a dospívajícím a aby aktivně využívala platformu EU pro účast dětí k zaznění hlasu mladých občanů při rozhodovacím procesu EU;

40.

vyzývá orgány, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k zajištění účasti zranitelných osob, jako jsou osoby se zdravotním postižením, na rozhodovacím procesu EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby lepší přístup k informacím měli všichni občané; požaduje zahájení většího počtu veřejných konzultací zaměřených na konkrétní skupiny, jako jsou děti, mladí lidé nebo senioři; vyzývá všechny subjekty EU s rozhodovací pravomocí, aby vzaly v úvahu příspěvky zúčastněných stran a zajistily účinná následná opatření v příštích rozhodovacích procesech;

41.

požaduje vytvoření ukazatelů dopadu pro konkrétní problematiku, jako jsou dopady na zranitelné skupiny; oceňuje v této souvislosti návrh UNICEF na vytvoření ukazatele, který by hodnotil dopad politik na děti, a požaduje vytvoření podobných mechanismů i v dalších oblastech politiky;

42.

požaduje, aby Komise prováděla posouzení dopadu u všech legislativních návrhů bez výjimky; hluboce lituje toho, že se tak nestalo u několika politicky citlivých návrhů v minulosti; připomíná, že Parlament několikrát provedl své vlastní posouzení dopadu namísto Komise s cílem informovat tvorbu politik; vyzývá k tomu, aby bylo posouzením dopadu věnováno dostatečné množství času a zdrojů, aby byla zajištěna jejich kvalita; připomíná, že posouzení dopadu pomáhají informovat politické rozhodování, ale nikdy by neměla nahrazovat legislativní proces ani jej zbytečně zdržovat; podtrhuje však, že důraz by měl být během legislativního procesu EU kladen především na kvalitu, transparentnost a využívání nejnovějších poznatků a údajů při posouzení dopadů, a nikoli na rychlost, s jakou jsou iniciativy dokončeny; vyzývá k tomu, aby posouzení dopadu byla zveřejňována ihned po jejich dokončení, a nikoli až po předložení návrhu politiky, aby se zajistila větší transparentnost, pokud jde o to, jak jsou rozhodnutí na úrovni EU přijímána; uznává, že účinné zlepšování právní úpravy, a zejména vypracovávání posouzení dopadu ex ante, bude vyžadovat odpovídající úroveň zdrojů; naléhavě vyzývá Komisi, aby na tyto účely vyčlenila vhodné prostředky;

43.

upozorňuje na politováníhodnou skutečnost, že u několika klíčových legislativních návrhů nebylo provedeno posouzení dopadu, což lze pandemii COVID-19 přičíst jen částečně, a bere na vědomí záměr Komise zveřejnit analytický pracovní dokument svých útvarů spolu s návrhy nebo do tří měsíců od jejich přijetí v případech, kdy nebylo posouzení dopadu připraveno; zdůrazňuje, že ačkoli se jedná o vítaný krok směrem k větší transparentnosti, neměl by to vést k tomu, že Komise bude své povinnosti týkající se posouzení dopadu obcházet, a že by měla zveřejňovat pracovní dokumenty svých útvarů současně s legislativním návrhem;

44.

vítá záměr Komise posílit posouzení územních dopadů a ověřování dopadu na venkovské oblasti (15), aby se lépe zohlednily potřeby a specifika různých území EU, jako jsou městské/venkovské oblasti, přeshraniční oblasti a nejvzdálenější regiony; připomíná význam posuzování územního dopadu pro Evropský výbor regionů, včetně posuzování dopadu na venkov, posuzování dopadu na města a posuzování přeshraničního dopadu;

45.

zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další nástroje pro posuzování dopadů nových politik, iniciativ a právních předpisů na životní prostředí v případech, kdy stávající nástroje nejsou dostatečné, aby se zajistilo, že ekologické ambice Komise předsedkyně von der Leyenové spolu s jejím zaměřením na cíle udržitelného rozvoje OSN budou v hodnoceních dopadů a legislativních návrzích Komise více zdůrazněny; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby se zvážilo, jaké náklady mohou vzniknout v důsledku politické nečinnosti, zejména v oblasti zdraví, klimatu, životního prostředí a v sociální oblasti, a jaké kumulativní účinky mohou vyplývat ze zpoždění; domnívá se, že při posuzování dopadů je nutné se stejnou měrou věnovat zejména ekonomickým, sociálním, zdravotním a environmentálním důsledkům návrhů Komise a že musí být posouzen také dopad na základní práva občanů a rovnost žen a mužů;

46.

vyjadřuje politování nad tím, že stále není prováděn dostatečný počet posouzení dopadů politiky a právních předpisů Unie na rozvojové země, zejména vnitřních právních předpisů, které se netýkají rozvoje, a že tato posouzení řádně nevyhodnocují a neřeší jejich možné dopady na rozvojové země; je pevně přesvědčen o tom, že posouzení dopadů ex ante jsou cenným nástrojem pro identifikaci a řešení potenciálních rizik politiky nebo legislativního návrhu pro rozvojové země, a zejména nejméně rozvinuté země; vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost dopadu právních předpisů EU na rozvojové země a aby v případě potřeby v rámci těchto iniciativ respektovala a podporovala cíle rozvojové spolupráce, zejména v oblastech, jako je migrace, životní prostředí, zemědělství a boj proti nadnárodní trestné činnosti, např. organizované trestné činnost, obchodování s drogami a lidmi a praní peněz; naléhavě vyzývá Komisi, aby závěry posouzení dopadů promítla do právních ustanovení ve svých legislativních aktech, které se netýkají rozvoje, s cílem lépe zohlednit závazek EU vůči článku 208 SFEU;

47.

vyjadřuje znepokojení nad prováděním ustanovení evropského právního rámce pro klima v případech, kdy není provedeno posouzení dopadů, zejména u politicky citlivých návrhů, včetně sekundárních právních předpisů; připomíná, že jak bylo dohodnuto v rámci interinstitucionální dohody, Komise by měla provádět posouzení dopadů svých legislativních a nelegislativních iniciativ, aktů v přenesené pravomoci a prováděcích opatření, u nichž se očekávají významné hospodářské, environmentální nebo sociální dopady;

48.

konstatuje, že nástroj č. 35 obsahuje prvky, jimiž se má řídit provádění analýz dopadů v rozvojových zemích, a očekává, že tento nástroj bude široce využíván; domnívá se, že je třeba, aby stávající odvětví, u nichž by měla být posouzení dopadů upřednostněna, odrážela současné i budoucí výzvy Unie a postoje Parlamentu a že by měla jasně odpovídat příslušným oblastem práva EU, aby se usnadnilo určení právních předpisů, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost; navrhuje, aby byl soubor nástrojů dále posílen s cílem usnadnit identifikaci a analýzu potenciálních hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů v rozvojových zemích; navrhuje, aby byl pro konkrétní nástroje v souboru nástrojů zaveden nový okruh s názvem „Dopad na rozvojové země“, který bude mimo jiné zahrnovat nástroje č. 23, 25 a 26; navrhuje, aby tento okruh obsahoval několik návodných otázek s cílem zjistit, zda dané právní předpisy přispívají k cílům rozvojové politiky a k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 jak v EU, tak v rozvojových zemích; připomíná, že pro evropskou rozvojovou spolupráci jsou důležité dopady na lidská práva v rozvojových zemích, včetně dopadů na děti, původní obyvatelstvo, osoby LGBTIQ a další zranitelné skupiny; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zavedla samostatné kategorie posouzení dopadů na lidská práva, rovnost pohlaví a práva žen a na právní stát a řádnou správu věcí veřejných v rozvojových zemích; připomíná, že máme-li se poučit z minulých kroků a zlepšit své jednání v budoucnu, je rovněž důležité, abychom neustále vyhodnocovali účinnost postupů a nástrojů, a v této souvislosti vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávy o provádění nástroje č. 35;

49.

zdůrazňuje, že je důležité propojit posouzení dopadu na lidská práva s novým politickým rámcem EU týkajícím se náležité péče v oblasti lidských práv tím, že se zajistí, aby údaje o rizicích v oblasti lidských práv a životního prostředí z hlediska podniků v jednotlivých odvětvích, podnikatelských činnostech a hodnotových řetězcích byly využívány donucovacími a monitorovacími orgány na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a poskytovaly měřitelná kritéria a věcný obsah;

50.

připomíná, že Parlament vytvořil specializované ředitelství, ředitelství pro posuzování dopadů a celoevropského přínosu, aby mohl provádět posouzení dopadu ex ante a ex post s cílem podpořit tvorbu politik založenou na důkazech, a vyzývá k zajištění dostatku financování a lidských zdrojů pro toto ředitelství a další útvary Parlamentu, jejichž úkolem je podporovat schopnosti poslanců ve funkci spolunormotvůrců;

51.

připomíná, že posouzení Parlamentu by měla zohledňovat účinnost ustanovení z hlediska dosažení jejich cílů, zajištění hospodárnosti a udržení reálných nákladů v poměru k přínosům, jejich vhodnosti a významu pro nově vznikající potřeby, jejich přidané hodnoty a jejich vnitřní a vnější soudržnosti s ostatními oblastmi politiky;

52.

podporuje závazek Komise provádět přezkumy politik a vybízí ji, aby více využívala posouzení ex post s cílem vyhodnotit účinnost a přínosy určitého právního předpisu, což zase může pomoci při tvorbě budoucích politik a zlepšit regulační přístupy; vyzdvihuje důležitost zásady „nejprve hodnotit“, aby se opatření budoucího politického cyklu mohla upravit na základě zkušeností z minula; je vážně znepokojen rostoucí tendencí provádět hodnocení a posouzení dopadu souběžně, ačkoli by výsledky hodnocení měly být využity při revizi právních předpisů;

53.

oceňuje, že kontrola kvality hodnocení a jejich podpůrných studií byla standardizována prostřednictvím meziútvarových skupin a kontrolních seznamů pro řízení kvality; konstatuje však, že stejné kontroly kvality nejsou v případě jiných následných přezkumů než hodnocení zavedeny; vybízí Komisi, aby definovala soubor minimálních standardů kvality pro jiné následné přezkumy, než jsou hodnocení, s cílem zajistit jejich kvalitu ve všech útvarech Komise; domnívá se, že tyto minimální standardy kvality by měly vyžadovat, aby následné přezkumy obsahovaly podrobný popis použité metodiky, včetně nástrojů pro sběr a analýzu dat, zdůvodnění jejího výběru a příslušných omezení;

54.

zdůrazňuje, že ustanovení o monitorování a přezkumu v právních předpisech zajišťují shromažďování a vyhodnocování nezbytných údajů; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou v kontextu stávající interinstitucionální dohody vypracovala interinstitucionální soubor nástrojů pro doložky o přezkumu a monitorování, který by mimo jiné obsahoval taxonomii možných výsledků nebo následných přezkumů, které lze požadovat, a pokyny pro vypracování doložek o monitorování jak pro orgány či instituce EU, tak pro členské státy;

55.

zdůrazňuje, že hodnocení ex post jsou rovněž důležitým nástrojem pro posouzení dopadu právních předpisů na občany a podniky, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována dopadu na malé a střední podniky, a vyzývá Komisi, aby platformě F4F a členským státům umožnila poskytovat informace o odhadech nákladů a přínosů Komise po provedení předpisů;

56.

zdůrazňuje, že cíle v oblasti zdokonalení tvorby právních předpisů je nutné pravidelně prověřovat a přehodnocovat s ohledem na kritéria uvedená v programu zdokonalení tvorby právních předpisů, a to i pokud jde o jejich sledování a podávání zpráv; zdůrazňuje, že cíle musí být dobře vyvážené a přiměřené a je třeba je vyhodnocovat z hlediska jejich účinnosti; připomíná, že pro účely tohoto hodnocení je třeba mít srovnatelné údaje pokrývající celou EU, a vyzývá Komisi, aby posoudila, zda využívání nástrojů pro zdokonalení tvorby právních přepisů napomohlo k dosažení stanovených cílů, jako jsou lepší výsledky dané politiky;

57.

vítá, že Komise potvrdila, že je odhodlána zajistit transparentnost procesu hodnocení, a požaduje, aby byly zveřejněny víceleté plány hodnocení, včetně příslušných použitých podkladů; dále zdůrazňuje, že je třeba zvýšit dostupnost veřejných, úplných a přístupných důkazů, o které se opírají posouzení dopadu a hodnocení, a vítá v tomto ohledu záměr Komise zlepšit své rejstříky s faktickými podklady a vazby mezi nimi a snadno zpřístupnit své interní databáze a archivy veřejnosti; podporuje v tomto ohledu záměr Komise zřídit společný legislativní portál, jehož prostředí bude uživatelsky intuitivní a vstřícné, aby uživatelé nebyli zahlceni informacemi, a trvá na tom, že tento společný portál musí být plně funkční do konce roku 2022; podporuje cíl posílit spolupráci mezi orgány, aby se usnadnil a zjednodušil přístup ke všem údajům shromážděným k dané politické iniciativě v průběhu legislativního procesu;

58.

zdůrazňuje, že pilotní projekty financované z prostředků EU a ověření koncepce, je-li možné, mohou poskytnout informace pro přípravu právních předpisů a usnadnit jejich provádění a prosazování;

59.

vyzdvihuje potřebu toho, aby Komise Parlamentu včas odpovídala na otázky k písemnému zodpovězení; vyjadřuje politování nad tím, že v minulosti byla velká většina otázek k písemnému zodpovězení zodpovězena pozdě, a trvá na tom, aby Komise lhůtu, v níž na otázky k písemnému zodpovězení reaguje, zkrátila; poukazuje na to, že kvalita odpovědí na otázky Parlamentu je často velmi špatná, a vyzývá proto k okamžitému a strukturálně významnému zlepšení odpovědí Komise na parlamentní otázky;

60.

zdůrazňuje, že transparentnost evropských orgánů je pro legislativní proces klíčová, neboť občané mají právo vědět, jakým způsobem jsou přijímány zákony, které se jich týkají; vítá dohodu, které bylo nedávno dosaženo s Radou ohledně rejstříku transparentnosti; lituje, že ne všechny orgány a instituce EU, stejně jako zastoupení členských států, jsou povinny rejstřík transparentnosti používat;

61.

vyzývá k dalšímu zvýšení transparentnosti jednání a rozhodnutí ve všech orgánech; kritizuje fakt, že transparentnost v rozhodovacím procesu Rady je nedostatečná a že má Rada ve zvyku zařazovat dokumenty nepřiměřeně mezi tajné a uplatňovat velmi široký výklad výjimek uvedených v nařízení (ES) č. 1049/2001, zejména pokud jde o ochranu rozhodovacího procesu a ochranu právního poradenství, což často znamená, že není uplatňována zásada vyššího veřejného zájmu na zpřístupnění příslušných dokumentů; je přesvědčen, že používání výjimek týkajících se utajení dokumentů Rady by mělo být uplatňováno v soudržném systému s nezávislým dohledem a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie; naléhavě vyzývá Radu, aby rozšířila počet a typ příslušných dokumentů, které zveřejňuje, zejména s ohledem na postoje vyjádřené členskými státy, aby veřejnost měla možnost vědět, jaký postoj jejich vláda zaujala jejich jménem na úrovni EU, a aby rovněž přispěla k posílení kontroly nad rozhodováním EU ze strany vnitrostátních parlamentů, která se vztahuje na všechna rozhodnutí, od legislativních návrhů až po prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci;

62.

připomíná, že s legislativním procesem je neodmyslitelně spjata transparentnost a přístup veřejnosti, což lze v souladu s judikaturou Soudního dvora, zejména ve věci T-540/15 Emilio De Capitani v. Evropský parlament, uplatnit také na přístup k dokumentům v rámci třístranných jednání; je přesvědčen, že EU musí vypracovat ambicióznější politiku v oblasti přístupu k dokumentům a zajistit lepší uplatňování stávajících pravidel, a to i pro dokumenty týkající se interních, třístranných a mezinárodních jednání; připomíná, že podle evropské veřejné ochránkyně práv by omezení přístupu k dokumentům, zejména k legislativním dokumentům, měla být uplatňována výjimečně a pouze v rozsahu, který je naprosto nutný; dále podotýká, že otevřenost a transparentnost poskytují demokratickým legislativním procesům EU větší legitimitu a zvyšují důvěru, kterou k těmto procesům mají její občané; vyjadřuje tímto politování nad tím, že „účinnost rozhodovacího procesu orgánu“ bývá běžně uplatňována jako důvod k odepření přístupu k legislativním přípravným dokumentům;

63.

domnívá se, že nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům by mohlo být přezkoumáno, aby byla plně zohledněna např. digitalizace a správa digitálních dokumentů, stávající judikatura týkající se transparentnosti a přístupu k dokumentům a celkový vývoj ve vnímání transparentnosti veřejností; zdůrazňuje, že jakákoli revize by měla vést k větší, nikoli menší transparentnosti;

64.

poukazuje na to, že otevřené, účinné, transparentní a nezávislé správní a legislativní rozhodovací procesy jsou základním předpokladem kvalitních politik a regulace; zdůrazňuje, že zavedení harmonizovaných správních postupů by mohlo pozitivně přispět k řádné správě a regulačním postupům v EU a posílilo vazbu mezi odborným rozhodováním a demokratickou legitimitou; připomíná, že Parlament ve svých usneseních ze dne 15. ledna 2013, 9. června 2016 a 20. ledna 2021 vyzval k přijetí nařízení o otevřené, účinné a nezávislé správě EU podle článku 298 SFEU, a konstatuje, že Komise na tento požadavek nereagovala; znovu proto vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se evropského správního práva procesního a zohlednila přitom kroky, které v této oblasti dosud učinil Parlament;

65.

připomíná, že je třeba uplatňovat pevné zásady tvorby právních předpisů, zejména transparentnost, odpovědnost, jasnost a přesnost v souladu se zásadami uznanými judikaturou Soudního dvora;

66.

poukazuje na to, že orgány s ještě nižší mírou transparentnosti, jako je Euroskupina, by měly v první řadě podléhat jednacímu řádu Rady a měly by veřejnosti zpřístupnit postupy hlasování, zápisy z jednání, výsledky a vysvětlení hlasování a předmětů svého rokování;

67.

bere na vědomí využívání nástrojů, jako je Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a platforma F4F, s cílem určit příležitosti pro zjednodušení a snížení zbytečných nákladů a administrativní zátěže před tím, než Komise navrhne revizi, a současně zajistit nejvyšší normy ochrany a posílit soudržnost s právem EU; připomíná, že úlohou platformy F4F je také posoudit, zda určitý právní předpis Unie a jeho cíle obstojí i v budoucnosti a zda zůstávají vhodné k řešení nových výzev, se zaměřením na regulační kompenzaci;

68.

vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o nalezení nejúčinnějších řešení za použití zásad zlepšování právní úpravy, aby bylo možné pro účely politik EU maximalizovat přínosy a současně minimalizovat související náklady v zájmu příjemců; zdůrazňuje, že je zapotřebí důsledně uplatňovat zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ a posílit zásadu „zasahovat nekompromisně u zásadních otázek a ustoupit do pozadí u otázek druhořadých“, aby se zajistilo řádné zaměření na malé a střední podniky v unijních i vnitrostátních právních předpisech a vytvořil základ pro nový interinstitucionální závazek ke snížení administrativní zátěže;

69.

vítá rozhodnutí Komise zřídit v rámci platformy F4Ft podskupinu složenou ze sítě regionálních center Evropského výboru regionů (VR); vyzývá Komisi, aby na stanoviska platformy smysluplně navázala a aby posílila přístup založený na důkazech v rámci svých hodnocení ex post a ex ante s využitím místních a regionálních odborných znalostí;

70.

připomíná, že přezkumy v polovině období a ustanovení o skončení platnosti jsou užitečnými nástroji k zajištění toho, aby byly právní předpisy EU vždy aktuální nebo aby byly včas zrušeny poté, co splní svůj účel; domnívá se, že by Komise měla vypracovat a zavést integrovanější přístup k udržitelnosti, který by lépe zohledňoval vzájemné působení hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů politik a právních předpisů EU; doporučuje, aby platforma F4F prostudovala právní předpisy a určila, které jsou v rozporu se Zelenou dohodou pro Evropu a širšími cíli udržitelného rozvoje, a aby v této souvislosti zaujala přístup „zelená udržitelnost v první řadě“;

71.

opakuje svou výzvu Komisi (16), aby usnadnila naplnění Zelené dohody pro Evropu odstraněním překážek a byrokracie, jež mohou zpomalit její provádění, a to tím, že bude věnovat zvláštní pozornost důsledkům a nákladům spojeným s uplatňováním právních předpisů Unie, zejména pro malé a střední podniky;

72.

připomíná, že při posuzování „zbytečné zátěže“ je třeba zvážit „čisté“ účinky právních předpisů EU na různých správních úrovních, přičemž je třeba plně zohledňovat zásadu subsidiarity, kdy přijetí jednoho právního předpisu na úrovni EU, zejména ve formě přímo použitelných nařízení EU, může vést k nižší administrativní zátěži na úrovni členských států nebo na místní úrovni a zlepšit fungování vnitřního trhu tím, že pravidla budou transparentní, předvídatelná a že budou jednotně uplatňována ve všech členských státech EU, čímž se také sníží náklady na negativní externality související s životním prostředím, klimatem a zdravím a jejich dopad; konstatuje, že pokud budou právní předpisy jasnější, jejich dodržování bude snadnější a může se tím podpořit jejich jednotné uplatňování, čehož lze dosáhnout například prostřednictvím programu zlepšování právní úpravy;

73.

konstatuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku, zejména pokud jde o zjednodušení a standardizaci formulářů a postupů, a to jednotným uplatňováním zásad „jen jednou“ a „digitalizace jako standard,“ jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států;

74.

domnívá se, že všechny mezinárodní obchodní a investiční dohody musí ve všech ohledech obstát i v budoucnosti, a tím podporovat hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost a přispívat k plnění mezinárodních závazků; v této souvislosti zdůrazňuje, že před zahájením obchodních a investičních jednání je důležité provést posouzení dopadu na udržitelnost; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet a využívat integrovanější přístup k udržitelnosti, který by lépe zohledňoval souhru hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů právních předpisů, politiky a iniciativ EU, včetně jejích obchodních a investičních dohod, a to rovněž tím, že se zohlední kumulativní dopad, který by mohly mít různé legislativní návrhy a obchodní a investiční dohody jako celek;

75.

domnívá se, že orgány EU by měly využívat odborné znalosti z různých oblastí politiky, aby zajistily optimální rozhodování a přijímaly vysoce účinná opatření; vyzývá všechny tři orgány EU, aby zlepšily koordinaci mezi svými vnitřními útvary a nepracovaly izolovaně; zdůrazňuje, že je důležité podporovat soudržné regulační systémy, například prostřednictvím harmonizace pojmů v souvisejících legislativních iniciativách, neboť to může posílit dodržování právních předpisů;

76.

zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat inovativní legislativní přístupy, např. tvorbu právních předpisů; zdůrazňuje, že tvorba právních předpisů je zaměřená na člověka a že tento přístup může pomoci překlenout propast mezi občany a zúčastněnými stranami EU a právními předpisy EU; připomíná, že podle přístupu zaměřeného na člověka by právní předpisy měly být vytvářeny především s ohledem na občany a zúčastněné strany, pro něž by měly být snadno srozumitelné;

77.

upozorňuje Radu a Komisi na doporučení pracovních skupin Parlamentu, v nichž se zdůrazňuje, že je třeba revidovat článek 132 a článek 166 jednacího řádu Parlamentu týkající se přístupu do jednacích sálů Rady a Komise, aby se poslanci EP mohli zúčastnit nebo být vyslyšeni během zasedání pracovních skupin Rady, Výboru stálých zástupců nebo Rady;

78.

zdůrazňuje požadavek stanovený v čl. 218 odst. 10 SFEU, podle kterého by Evropský parlament měl být okamžitě a plně informován ve všech etapách postupu uzavírání mezinárodních dohod mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi; vyjadřuje politování nad tím, že Parlamentu není umožněn přístup k různým návrhům týkajícím se vyjednávacích postojů smluvních stran mezinárodních obchodních a investičních dohod; domnívá se, že interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů, která uznává, že je důležité zajistit, aby každý orgán mohl vykonávat svá práva a plnit své povinnosti zakotvené ve Smlouvách, pokud jde o vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod, by měla být v tomto ohledu náležitě prováděna;

79.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit přiměřenost regulačních požadavků v souvislosti s nástroji mezinárodního obchodu;

80.

zdůrazňuje, že zavedené postupy týkající se prozatímního uplatňování obchodních a investičních dohod by měly být uplatňovány na všechny mezinárodní dohody, aby se zajistilo, že žádná dohoda nebude prozatímně uplatňována, dokud k tomu Parlament nedá souhlas;

81.

domnívá se, že účinná regulace musí najít rovnováhu mezi krátkodobými potřebami a dlouhodobými problémy; poukazuje na to, že zásadně důležitou úlohu při tvorbě takové politiky EU, jež obstojí v budoucnosti, hraje „strategický výhled“, neboť ten zajistí, aby byla posouzení nových iniciativ založena na dlouhodobější perspektivě, přičemž zdůrazní přidanou hodnotu kvalitních právních předpisů jakožto investice do budoucnosti; vítá začlenění „prvků výhledu“ do programu Komise týkajícího se zlepšování právní úpravy v posouzeních dopadu a hodnoceních; domnívá se však, že Komise by měla lépe sladit a propojit své činnosti v oblasti zlepšování právní úpravy a strategického výhledu, aby oba procesy lépe integrovala; zdůrazňuje, že metodika Komise pro vyčíslení nákladů, rozhodnutí o kompromisech a provedení strategického výhledu zůstává nejasná a že Komise musí předložit důkaz o tom, jak jsou tyto postupy dodržovány v praxi; vybízí Komisi, aby prozkoumala inovativní nástroje posuzování nákladů; důrazně v tomto ohledu doporučuje, aby se v procesu strategického výhledu zohledňovaly také zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu zřízeného podle článku 10a nařízení (ES) č. 401/2009 v souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality;

82.

bere na vědomí zapojení Výboru pro kontrolu regulace do posouzení dopadu, kontrol účelnosti a rozsáhlých hodnocení stávajících právních předpisů, což zlepšuje práci Komise založenou na důkazech; konstatuje, že Výbor pro kontrolu regulace může hrát roli při zajišťování nestranné a kvalitní práce Komise a že jeho odborné znalosti a zkušenosti by mohly být v rámci Komise využity k plnění také dalších úkolů; zdůrazňuje, že Výbor pro kontrolu regulace může účinně kontrolovat práci Komise pouze tehdy, pokud je nesporně prokázána jeho nezávislost a nestrannost; v této souvislosti požaduje, aby byl Výbor pro kontrolu regulace nezávislý a aby se výrazně zlepšila jeho transparentnost, pokud jde o setkání se zúčastněnými stranami, přezkumy, doporučení a stanoviska, a to i tím, že se členům výboru nařídí používat rejstřík transparentnosti; zdůrazňuje, že činnost tohoto výboru by v konečném důsledku neměla mít dopad na schopnost Komise navrhovat právní předpisy ani by neměla příliš zdržovat přijímání legislativních návrhů; vyzývá Komisi, aby zveřejnila všechna stanoviska výboru ihned po jejich přijetí, a to bez výjimky, s cílem zajistit soudržnost, transparentnost a odpovědnost v průběhu celého procesu a aby tato stanoviska rovněž předkládala Parlamentu a Radě; dále vyzývá Komisi, aby spolunormotvůrcům zpřístupnila také návrhy hodnocení a návrhy posouzení dopadu, které byly předloženy výboru; bere na vědomí, že Výbor pro kontrolu regulace se skládá ze čtyř členů Komise a tří externích odborníků; vyzývá Komisi, aby přehodnotila rozhodovací proces Výboru pro kontrolu regulace, neboť současný systém umožňuje přijímat stanoviska bez přispění externích odborníků, nebo aby zřídila nezávislý Výbor pro kontrolu regulace mimo Komisi; dále vyzývá Komisi, aby s Výborem pro kontrolu regulace více spolupracovala a posílila jej tím, že mu poskytne více prostředků, aby mohl vykonávat svou činnost, a aby mu zajistila podporu Společného výzkumného střediska;

83.

bere na vědomí zásadu „jeden přijmout – jeden zrušit“, kterou se Komise snaží vyvážit nově zaváděnou zátěž tím, že občany a podniky zbavuje stejné zátěže na úrovni EU v téže oblasti politiky; bere na vědomí, že cílem přístupu „jeden přijmout – jeden zrušit“ je posílit program REFIT tím, že jej rozšíří nad rámec zátěže vyplývající ze stávajících právních aktů tak, aby zahrnoval také zátěž vyplývající z nových právních předpisů a aby zvládl kumulativní zátěž v každé oblasti politiky; vyzývá k tomu, aby byl přístup „jeden přijmout – jeden zrušit“ založen také na zapojení příslušných zúčastněných stran; konstatuje, že Komise tuto zásadu zavedla jednostranně, aniž by předtím provedla posouzení dopadu nebo to konzultovala; zdůrazňuje, že provádění této zásady by nemělo mít dopad na politické požadavky nebo cíle v oblasti zlepšování právní úpravy, a poukazuje na to, že by nemělo vést k mechanickým nebo matematickým rozhodnutím zrušit určitý právní předpis, snížit standardy nebo mít odrazující účinek na přijímání právních předpisů, a že cílem této zásady by mělo být modernizovat a reformovat právní předpisy EU tak, aby obstály před novými výzvami, např. tím, že se nahradí, sloučí či zdokonalí; zdůrazňuje však, že při navrhování, provádění a uplatňování aktů EU je sice třeba vyhýbat se další zbytečné administrativní zátěži, nicméně by tento přístup neměl vyústit v deregulaci či v absenci regulace ani členským státům bránit v zachování nebo přijímání ambicióznějších opatření a přísnějších norem v oblasti sociálních věcí, životního prostředí a ochrany spotřebitele, pokud právní předpisy Unie stanovují pouze minimální normy;

84.

trvá na tom, že účinné provádění práva EU je nezbytné pro posílení důvěry občanů v politické strategie a orgány EU; připomíná, že podle článku 197 SFEU se toto provádění pokládá za otázku společného zájmu členských států; vyzývá členské státy, aby při provádění právních předpisů EU nevytvářely další zbytečnou administrativní zátěž nebo zátěž spojenou s dodržováním předpisů, a to zejména pro malé a střední podniky, neboť kladení dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva (tzv. gold-plating) je jedním z hlavních zdrojů zbytečné administrativní zátěže; domnívá se nicméně, že pokud jsou v právu Unie stanoveny pouze minimální normy, zásada zlepšování právní úpravy by neměla parlamentům členských států bránit v zachování nebo přijímání ambicióznějších opatření; podporuje požadavek Komise, aby členské státy podávaly zprávy, pokud se rozhodnou přidat prvky, které nevyplývají z právních předpisů EU;

85.

připomíná, že potřeba nového právního předpisu by neměla automaticky znamenat, že současný právní předpis již není zapotřebí; v tomto ohledu se domnívá, že stejně tak musí být provedeno důkladné posouzení dopadů případného zrušení předpisů, aby se zabránilo neočekávaným důsledkům a nežádoucím účinkům; vyzývá k tomu, aby byla tato zásada založena na transparentní metodice podložené důkazy, která přiměřeným způsobem zohlední všechny aspekty udržitelnosti, a to jak z hlediska přínosů a nákladů, včetně nákladů spojených s nedodržováním předpisů a nečinností, tak i s přihlédnutím k administrativním nebo hospodářským dopadům, a zároveň bude komplexně posuzovat acquis EU a zohledňovat jejich sociální dopady a dopady na životní prostředí a veřejné zdraví; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby před uplatněním této zásady zveřejnila svou kalkulačku „jeden přijmout – jeden zrušit“ a získala podporu ostatních orgánů EU; domnívá se, že zdokonalení tvorby právních předpisů by mělo být založeno především na kvalitativních, nikoli kvantitativních hlediscích; zdůrazňuje, že kvalitní právní předpisy jsou důležité pro realizaci stěžejních iniciativ EU; vítá závazek Komise obsažený v jejím sdělení, a to spolupracovat s členskými státy, regiony a klíčovými zúčastněnými stranami na odstranění překážek a byrokracie, které brání pokroku v ekologické transformaci; zdůrazňuje význam hodnocení ex post s cílem zajistit, aby EU plnila své závazky;

86.

dále zdůrazňuje, že při uplatňování zásady „jeden přijmout – jeden zrušit“ by měly být zohledněny všechny náklady na dodržování předpisů, a to jak administrativní, tak náklady na přizpůsobení; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby tuto zásadu během příslušného procesu transpozice uplatňovaly členské státy i místní a regionální orgány; podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti kompenzačních opatření, metodik a shromážděných údajů;

87.

zdůrazňuje, že důvěra v prosazování nařízení hraje důležitou úlohu, pokud jde o legitimitu evropských právních předpisů; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí při prosazování právních předpisů EU a účinně řešila všechna porušení práva EU;

88.

v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby spolu Parlament, Rada a Komise navázaly strukturovanější spolupráci s cílem posoudit uplatňování a účinnost práva Unie za účelem jeho zlepšení; poukazuje na to, že k řádnému posouzení potřeby dalších právních předpisů je třeba, aby členské státy prováděly právní předpisy Unie rychle, včas a správně;

89.

konstatuje, že stále vysoký počet řízení o nesplnění povinnosti ukazuje, že včasné a správné provedení a uplatňování právních předpisů EU v členských státech zůstává nadále velkým problémem, a žádá, aby byla přijata naléhavá opatření s cílem posílit transparentnost rozhodnutí, která v rámci těchto řízení přijímá Komise; opakuje, že účinné prosazování právních předpisů EU je zásadně důležitou součástí programu zlepšování právní úpravy; poukazuje na to, že problémy členských států s dodržováním předpisů často způsobují nadměrnou regulační zátěž občanů a podniků; vyzývá Komisi, aby v plném rozsahu a bez zbytečného odkladu prosazovala právní předpisy EU a aby k tomu využila všech stávajících nástrojů; zdůrazňuje, že politika Komise v oblasti prosazování musí být předvídatelnější a transparentnější a musí posilovat právní jistotu pro všechny zúčastněné strany;

90.

vyzývá Konferenci o budoucnosti Evropy, aby projednala posílení práva legislativního podnětu Evropského parlamentu, neboť jde o jediný demokraticky zvolený orgán v EU a orgán přímo zastupující evropské občany; připomíná závazek předsedkyně Komise von der Leyenové podporovat právo podnětu Parlamentu; vyjadřuje politování nad tím, že tato možnost je pravidelně odkládána na budoucí revize Smlouvy; zdůrazňuje, že právo podnětu Parlamentu je důležitým prvkem zastupitelské demokracie na úrovni členských států, a domnívá se, že je nezbytné posílit postavení poslanců EP jakožto přímých zástupců občanů EU tím, že se posílí jejich práva utvářet legislativní program EU; vítá závazek předsedkyně Komise podporovat právo podnětu Evropského parlamentu a závazek Komise vždy reagovat legislativním aktem na žádosti předložené podle článku 225 SFEU; vyzývá Radu a Komisi, aby odstranily případné překážky, které brání Parlamentu ve výkonu jeho pravomoci předkládat legislativní podněty; domnívá se, že aby se usnadnil výkon tohoto práva, mohla by být revidována rámcová dohoda; zdůrazňuje, že je rovněž třeba vyjasnit rozdíly mezi různými typy zpráv Parlamentu a vyjasnit opatření, která požaduje Komise;

91.

zdůrazňuje, že Konference o budoucnosti Evropy je jedinečnou iniciativou přímého zapojení občanů EU, jejímž cílem je seznámit se s jejich pohledem na tvorbu evropské politiky; je přesvědčen, že po skončení konference je třeba provést vyhodnocení a prozkoumat možnosti zavedení postupů, které mohou zvýšit účast občanů na legislativním procesu; zdůrazňuje, že je důležité, aby občané mohli plně vykonávat své demokratické právo účastnit se rozhodovacího procesu EU prostředním aktivní interakce se svými zvolenými zástupci, a stejně tak je důležité podporovat přímou participaci; navrhuje, aby Komise zvážila začlenění participativních mechanismů do interinstitucionálního dialogu, který povede k vytvoření jejího ročního pracovního programu;

92.

bere na vědomí, že chápání občanů EU, pokud jde o dopad správy EU na jejich každodenní život a na budoucí vývoj v kontextu informační společnosti, která se stále více řídí sociálními médii, se rychle vyvíjí, což zvyšuje informovanost o fungování rozhodovacího procesu EU a vede k větším požadavkům na správu EU; opakuje, že je třeba občany plně zapojit do rozhodovacích procesů EU nad rámec voleb a do dalších kanálů a nástrojů způsobem, který zohledňuje celý politický cyklus; připomíná význam účinných mechanismů participativní demokracie a svou výzvu k vytvoření stálého mechanismu participativní demokracie v souladu se svým usnesením ze dne 7. července 2021 (17) a zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto mechanismy existovaly na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, včetně nezbytných nástrojů pro odpovídající horizontální a vertikální koordinaci mezi orgány na různých úrovních; domnívá se, že by tyto mechanismy mohly mimo jiné vycházet z on-line platforem pro politickou diskusi, konzultací s mládeží a pokračování panelových diskusí občanů;

93.

poukazuje na to, že zdokonalení tvorby právních předpisů vyžaduje účinné legislativní postupy vedoucí k dokončení rozhodovacích postupů EU v přiměřeném časovém rámci; vyjadřuje politování nad tím, že zvláštní legislativní postupy stanovené ve Smlouvách byly jen málokrát úspěšně dokončeny, a to z důvodu nedostatečného odhodlání Rady a neexistence účinných procesních pokynů;

94.

vítá jednání Konference o budoucnosti Evropy o účasti občanů na rozhodovacím procesu EU; zdůrazňuje zejména doporučení panelové diskuse občanů č. 1, zejména doporučení 35, 36, 41, 46 a 48, jakož i doporučení panelové diskuse občanů č. 2, zejména pododdíl 2.1 č. 10 a 11; pododdíl 3.1 č. 16; pododdíl 4.1 č. 24 a pododdíl 4.2 č. 29 a č. 32 a dále oddíl 5, Účast občanů, především č. 39; trvá na tom, že je třeba se smysluplně zapojit do provádění doporučení uvedených v závěrečné zprávě o konferenci, kterou vypracuje výkonná rada ve spolupráci s plenárním zasedáním konference na základě rozprav plenárního zasedání konference o doporučeních vnitrostátních a evropských panelových diskusí občanů a na základě příspěvků na vícejazyčné digitální platformě; domnívá se, že doporučení panelových diskusí jasně ukazují, že občané požadují větší transparentnost veřejné diskuse v EU, větší dosah a více informací ze strany orgánů EU s aktivním využíváním všech komunikačních prostředků, přičemž je třeba zdůraznit úlohu sociálních médií, která by měla doprovázet rozhodování v EU, včetně legislativních procesů; vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby provedly konečné závěry konference vycházející z doporučení panelových diskusí občanů v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvách;

95.

doporučuje, aby legislativní proces vyplývající z práva podnětu svěřeného Parlamentu Smlouvami zahrnoval požadavek na vytvoření legislativního harmonogramu pro dotčené podněty, podobně jako v případě řádného legislativního postupu; dále zdůrazňuje, že takový zvláštní legislativní postup musí pokaždé respektovat ustanovení interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů týkající se institucionální povinnosti všech tří orgánů vyjednávat a činit tak v souladu se zásadou vzájemné loajální spolupráce podle čl. 13 odst. 2 SEU;

96.

domnívá se, že v případech, kdy Parlament vykonává právo podnětu, například pokud jde o předpisy upravující jeho vlastní složení, volbu jeho členů a obecné podmínky pro výkon jeho funkcí, statut veřejného ochránce práv a zřizování dočasných vyšetřovacích výborů, je nezbytné v budoucí interinstitucionální dohodě zvážit opatření, která zabrání zablokování důležitých institucionálních spisů;

97.

poukazuje na významnou úlohu Parlamentu jako zástupce občanů EU, která spočívá mimo jiné v dohledu nad Komisí a dalšími orgány jménem veřejnosti, ve spolupráci s nimi a ve snaze o to, aby se při posuzování dopadů právních předpisů na občany postupovalo zdola nahoru; opakuje proto, že při předběžném posuzování budoucích právních předpisů je prostřednictvím stávajících parlamentních nástrojů důležité úlohu Parlamentu zachovat;

98.

vítá úsilí Komise o konsolidaci procesu konzultací, závazek podat zprávu o každé veřejné konzultaci do osmi týdnů od jejího ukončení a závazek konzultace aktivněji propagovat s cílem oslovit více občanů, zúčastněných stran, včetně malých a středních podniků, a místních a regionálních orgánů; vyzývá členské státy, aby k tomuto procesu přispěly propagováním konzultací na svém území; konstatuje, že některé zúčastněné strany s většími finančními zdroji mohou ke konzultacím přispívat aktivněji; je přesvědčen, že shromážděné podněty musí odrážet vyvážený pohled zúčastněných stran, což vyžaduje, aby bylo usnadněno shromažďování podnětů od všech zúčastněných stran, včetně občanů a zástupců občanů s menšími zdroji;

99.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 43.

(2)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0316.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0242.

(5)  Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 126.

(6)  Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 2.

(7)  Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(8)  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/SPEECH_19_4230

(9)  P9_PV(2021)06-07(17).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(11)  Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 14/2019: „‚Podělte se o svůj názor!‘: do veřejných konzultací Komise se zapojují občané, avšak konzultace nesplňují očekávání z hlediska informačních činností“.

(12)  https://eur-lex.europa.eu/statistics/2021/legislative-acts-statistics.html; https://eur-lex.europa.eu/statistics/legal-acts/2021/legislative-acts-statistics-repealed-and-expired-acts.html

(13)  „Regulační pískoviště“ jsou definována jako konkrétní rámce, které vytvořením strukturovaného prostředí pro experimentování umožní testování inovativních technologií, produktů, služeb nebo přístupů pokud možno v reálném prostředí – v okamžiku, který je zvlášť relevantní v kontextu digitalizace, – a to po omezenou dobu a v omezené části odvětví nebo oblasti, jež jsou předmětem regulačního dohledu, přičemž současně bude zajištěno, že jsou zavedeny vhodné záruky.

(14)  https://www.statista.com/statistics/878412/number-of-smes-in-europe-by-size

(15)  ve svém sdělení ze dne 30. června 2021„Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ (COM(2021)0345) popisuje Komise ověřování dopadu na venkovské oblasti takto: „Vzhledem k vícerozměrné povaze rozvoje venkova a skutečnosti, že Smlouvy usilují o hospodářskou, sociální a územní soudržnost, je třeba přezkoumat politiky EU z pohledu venkova a zvážit jejich potenciální dopady a důsledky pro zaměstnanost a růst na venkově, jakož i pro rozvojové vyhlídky, sociální blahobyt a rovné příležitosti pro všechny a kvalitu životního prostředí ve venkovských oblastech.“.

(16)  Stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – všechny oddíly.

(17)  Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 96.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/268


P9_TA(2022)0302

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o zrušení práv na umělé přerušení těhotenství ve Spojených státech a nutnost zaručit práva na umělé přerušení těhotenství a zdraví žen v EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o zrušení práv na umělé přerušení těhotenství ve Spojených státech a nutnosti zaručit práva na umělé přerušení těhotenství a zdraví žen v EU (2022/2742(RSP))

(2023/C 47/22)

Evropský parlament,

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech z roku 1950,

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) z roku 2000,

s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2022 nazvané „Ohrožení práva na umělé přerušení těhotenství na celosvětové úrovni: možné zrušení práva na umělé přerušení těhotenství Nejvyšším soudem v USA“ (2),

s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ze dne 24. června 2022, kterým bylo pěti hlasy pro a čtyřmi hlasy proti zrušeno rozhodnutí Roeová v. Wade, čímž bylo ukončeno federální ústavní právo na umělé přerušení těhotenství,

s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud USA vytvořil precedens v přelomovém případu Roeová v. Wade (1973), později potvrzený v případech Planned Parenthood v. Casey (1992) a Whole Woman’s Health v. Hellerstedt (2016), který v USA zaručoval ústavní právo na legální umělé přerušení těhotenství před životaschopností plodu; vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud dne 24. června 2022 pěti hlasy pro a čtyřmi hlasy proti rozhodl, že rozhodnutí ve věci Roeová v. Wade zruší, čímž ukončil federální ústavní právo na umělé přerušení těhotenství, umožnil státům, aby umělé přerušení těhotenství zakázaly kdykoli v průběhu těhotenství, a otevřel možnost úplného zákazu interrupcí;

B.

vzhledem k tomu, že po přijetí tohoto rozhodnutí Nejvyšším soudem již osm států umělé přerušení těhotenství zakázalo; vzhledem k tomu, že se očekává, že 26 států může nakonec přijmout zákony, které umělé přerušení těhotenství téměř úplně zakážou; vzhledem k tomu, že 13 států mělo připraveno tzv. „spouštěcí“ zákony („trigger laws“), které vstoupily v platnost okamžitě poté, co bylo rozhodnutí Roeová v. Wade zrušeno; vzhledem k tomu, že od té doby se ve Spojených státech i jinde ve světě konají ve stále hojnějším počtu demonstrace s cílem právo na umělé přerušení těhotenství bránit; vzhledem k tomu, že mezitím narůstá hnutí odporu proti rozhodnutí soudu, zejména v podobě „závazku několika států“ zveřejněného dne 24. června 2022 guvernéry Kalifornie, Oregonu a Washingtonu, podle kterého budou „hájit přístup k reprodukční zdravotní péči, včetně umělého přerušení těhotenství a antikoncepce,“ a zavazují se, že budou „chránit pacienty a lékaře před snahami jiných států o vývoz jejich zákazů umělého přerušení těhotenství do našich států“ (3);

C.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít dopad na životy žen a dívek v celých Spojených státech a jeho škodlivé důsledky pocítí nejvíce osoby, které se nacházejí v obtížné situaci; vzhledem k tomu, že negativně zasažena by mohla být i další práva v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; vzhledem k tomu, že omezení nebo zákaz práva na umělé přerušení těhotenství v USA, EU a celosvětově bude mít nepřiměřený dopad na chudé ženy, zejména na rasově diskriminované ženy, včetně černošek, hispánských žen a žen z řad původního obyvatelstva, jakož i na ženy z venkovských oblastí, osoby LGBTIQ, ženy se zdravotním postižením, mladistvé, migrantky, včetně nelegálních migrantek, a domácnosti matek samoživitelek; vzhledem k tomu, že veřejné služby v oblasti umělého přerušení těhotenství mohou zajistit všeobecný přístup k bezpečné a legální interrupci pro všechny ženy, včetně těch, které se nacházejí v tísnivé socioekonomické situaci;

D.

vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a práva, včetně bezpečné a legální péče v oblasti umělého přerušení těhotenství, jsou základním právem; vzhledem k tomu, že kriminalizace, odkládání a odmítání přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům je formou násilí páchaného na ženách a dívkách; vzhledem k tomu, že tato omezení a zákazy nesnižují počet umělých přerušení těhotenství, ale pouze nutí jednotlivce cestovat na dlouhé vzdálenosti nebo se uchylovat k nebezpečným interrupcím, což je rovněž vystavuje trestnímu vyšetřování a stíhání, a postihují ty osoby, jimž nejvíce chybí zdroje a informace; vzhledem k tomu, že k úmrtím v důsledku nebezpečných potratů dochází téměř bez výjimky v zemích, kde jsou potraty přísně omezeny; vzhledem k tomu, že podle odhadů se počet ročních úmrtí matek v USA v důsledku nebezpečných potratů zvýší do druhého roku po vstupu zákazu v platnost o 21 % (4); vzhledem k tomu, že těmto úmrtím lze zcela zamezit; vzhledem k tomu, že zákaz interrupcí povede rovněž k nárůstu počtu úmrtí souvisejících s nuceným těhotenstvím;

E.

vzhledem k tomu, že těhotenství a porodní komplikace jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí dospívajících dívek ve věku od 15 do 19 let; vzhledem k tomu, že u dospívajících matek je výrazně vyšší pravděpodobnost, že přeruší studium a budou čelit nezaměstnanosti, což zhoršuje bludný kruh chudoby;

F.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se zrušením rozhodnutí Roeová v. Wade rostou obavy o ochranu údajů; vzhledem k tomu, že prostřednictvím aplikací pro zaznamenávání menstruačních cyklů nebo geolokačních nástrojů a vyhledávačů lze shromažďovat údaje o lidech, kteří se obrátili na potratovou kliniku, zakoupili si potratovou pilulku nebo hledali informace; vzhledem k tomu, že na osoby provádějící tyto činnosti může být upozorněno nebo mohou být shromážděné informace použity proti nim; vzhledem k tomu, že ve státech, které umělé přerušení těhotenství zakázaly nebo tak hodlají učinit, mohou být digitální data o osobách, jež o interrupci usilují nebo ji provádějí či umožňují, využity justičními orgány;

G.

vzhledem k tomu, že navzdory obecnému pokroku, jehož bylo v oblasti ochrany sexuálního a reprodukčního zdraví a práv dosaženo na celém světě včetně Evropy, jsou snahy o návrat k omezení práva na přístup k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství velmi znepokojivé; vzhledem k tomu, že zrušení rozhodnutí Roeová v. Wade by mohlo povzbudit protipotratové hnutí v Evropské unii; vzhledem k tomu, že Polsko je jediným členským státem EU, který ze svých zákonů odstranil důvod pro umělé přerušení těhotenství, když nelegitimní ústavní soud dne 22. října 2020 rozhodl o zrušení dlouhodobě platných práv polských žen, a de facto tak zavedl úplný zákaz interrupcí; vzhledem k tomu, že umělé přerušení těhotenství je zakázáno na Maltě; vzhledem k tomu, že farmakologické ukončení těhotenství v raném stadiu není legální na Slovensku a v Maďarsku není dostupné; vzhledem k tomu, že přístup k umělému přerušení těhotenství je omezován také v Itálii (5); vzhledem k tomu, že přístup k péči v oblasti umělého přerušení těhotenství je odpírán i v jiných členských státech EU, v nedávné době například v Chorvatsku (6);; vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné, aby EU a její členské státy hájily sexuální a reprodukční zdraví a práva a aby zdůrazňovaly, že práva žen jsou nezadatelná a že je nelze zrušit ani oslabit; vzhledem k tomu, že je zásadní, aby EU a její členské státy nadále dosahovaly pokroku při zajišťování přístupu k bezpečné, legální a včasné péči v oblasti umělého přerušení těhotenství v souladu s doporučeními a poznatky Světové zdravotnické organizace;

H.

vzhledem k tomu, že ženy v Evropě stále čelí překážkám, které jim brání v požívání jejich práv a svobod, a to kvůli právním omezením, která zanedbávají práva žen a zbytečně ohrožují jejich životy; vzhledem k tomu, že nedávno bylo na Maltě odepřeno umělé přerušení těhotenství americké turistce Andree Prudenteosvé, a to navzdory tomu, že její život byl v ohrožení; vzhledem k tomu, že obránkyně lidských práv žen Justyna Wydrzyńska byla podle polského extrémně přísného protipotratového zákona obviněna za to, že jiné ženě poskytla potratové pilulky;

I.

vzhledem k tomu, že Listina zakotvuje základní práva a svobody lidí žijících v EU; vzhledem k tomu, že ochrana bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství má přímý dopad na účinný výkon práv, která uznává Listina, jako je lidská důstojnost, osobní nezávislost, rovnost a tělesná integrita;

J.

vzhledem k tomu, že dne 9. června 2022 přijal Parlament důrazné usnesení nazvané „Ohrožení práva na umělé přerušení těhotenství na celosvětové úrovni: možné zrušení práva na umělé přerušení těhotenství Nejvyšším soudem v USA“; vzhledem k tomu, že doporučení obsažená v tomto usnesení jsou i nadále relevantní a měla by být uplatňována (7);

1.

znovu důrazně odsuzuje oslabování práv žen a jejich sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, k němuž dochází na celém světě, včetně USA a některých členských států EU; připomíná, že sexuální a reprodukční zdraví a práva jsou základními lidskými právy, která by měla být chráněna a posilována a která nemohou být žádným způsobem oslabována či komukoli odpírána; vyzývá vlády států, které přijaly zákony a další opatření týkající se zákazů a omezení umělého přerušení těhotenství, aby je zrušily a aby zajistily plný soulad svých právních předpisů s mezinárodně chráněnými lidskými právy žen a mezinárodními normami v oblasti lidských práv;

2.

navrhuje, aby bylo právo na umělé přerušení těhotenství zařazeno mezi práva uznávaná Listinou; domnívá se, že by měl být Radě předložen návrh na změnu Listiny základních práv s tímto zněním:

Článek 7a (nový)

„Článek 7a

Právo na umělé přerušení těhotenství

Každý má právo na bezpečné a legální umělé přerušení těhotenství.“

;

3.

znovu v této souvislosti připomíná své usnesení ze dne 9. června 2022 o výzvě ke svolání konventu k revizi Smluv; očekává, že se za tímto účelem sejde Evropská rada; navrhuje, aby právo na bezpečné a legální umělé přerušení těhotenství bylo do Listiny zahrnuto v rámci tohoto procesu; žádá, aby byl Evropský parlament zapojen do všech jeho fází;

4.

projevuje hlubokou solidaritu se ženami a dívkami v USA a se všemi, kteří se za těchto náročných okolností podílejí na poskytování a prosazování práva na legální a bezpečnou interrupci a přístup k ní, a vyjadřuje jim svou podporu; žádá Kongres USA, aby přijal zákon, který by umělé přerušení těhotenství chránil na federální úrovni;

5.

je hluboce znepokojen skutečností, že zákazy a jiná omezení umělého přerušení těhotenství neúměrně postihují chudé ženy, zejména rasově vyčleněné ženy, včetně černošek, hispánských žen a žen z řad původního obyvatelstva, a ženy z venkovských oblastí, LGBTIQ osoby, ženy se zdravotním postižením, mladistvé, migrantky, včetně nelegálních migrantek, a domácnosti matek samoživitelek; zdůrazňuje, že ženy, které si kvůli finančním nebo logistickým překážkám nemohou dovolit cestovat na kliniky reprodukčního zdraví v sousedních státech nebo zemích, jsou vystaveny většímu riziku, že podstoupí nebezpečné a život ohrožující zákroky a že budou nuceny donosit plod proti své vůli, což představuje porušení lidských práv a formu genderového násilí (8);

6.

vyzývá vládu USA, aby zajistila ochranu osobních údajů pro všechny, zejména pro ty, kteří chtějí podstoupit, poskytují a usnadňují umělé přerušení těhotenství, a to tím, že umožní soukromý a zabezpečený přístup, přestanou sledovat chování občanů, posílí politiku v oblasti mazání údajů, budou šifrovat data při přenosu, umožní automatické šifrování zpráv mezi koncovými body, zabrání sledování polohy a zajistí, aby uživatelé byli informováni o tom, že je o jejich údaje žádáno (9);

7.

poukazuje na nedostatečný přístup k antikoncepci a na nenaplněné potřeby (10); zdůrazňuje, že prioritou by měl být boj proti sexuálnímu násilí a komplexní, věkově přiměřená a na vědeckých poznatcích založená sexuální a vztahová výchova pro všechny, široká škála kvalitních, dostupných, bezpečných, cenově dostupných a v příslušných případech bezplatných antikoncepčních metod a pomůcek, poradenství v oblasti plánování rodiny a zdravotnické služby; uznává úlohu, kterou hrají nevládní organizace jako poskytovatelé služeb a obhájci sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a vybízí je, aby ve své práci pokračovaly;

8.

vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivněji politicky podporovaly obránce lidských práv a poskytovatele zdravotní péče, kteří usilují o zlepšení sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a aby podporovaly také organizace občanské společnosti a místní organizace hájící práva žen a sexuální a reprodukční zdraví a práva, neboť tyto organizace jsou klíčovými aktéry v genderově spravedlivých společnostech a nejdůležitějšími poskytovateli služeb a informací v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, zejména pak ty, které v Evropě pracují ve ztížených podmínkách; vyzývá Komisi, aby tyto obránce chránila a podporovala před případným pronásledováním;

9.

je znepokojen možným prudkým nárůstem toku peněžních prostředků na podporu skupin, které se staví proti rovnosti žen a mužů a proti interrupcím, a to ve světě i v Evropě;

10.

vyzývá EU a její členské státy, aby umělé přerušení těhotenství právně uznaly a aby hájily dodržování práva na bezpečnou a legální interrupci a dalších aspektů sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; dále vyzývá EU, aby se o toto právo zasazovala a usilovala o to, aby bylo jednou ze zásadních priorit při jednáních v rámci mezinárodních institucí a dalších mnohostranných fór, jako je Rada Evropy, a aby prosazovala jeho začlenění do Všeobecné deklarace lidských práv;

11.

odsuzuje skutečnost, že mnoho žen v EU stále nemá přístup ke službám umělého přerušení těhotenství, neboť v některých členských státech stále existují právní, finanční, sociální či praktická omezení;

12.

vyzývá členské státy, aby umělé přerušení těhotenství dekriminalizovaly a aby odstranily překážky bránící bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství a přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům a aby proti těmto překážkám bojovaly; vyzývá členské státy, aby zaručily přístup k bezpečným, legálním a bezplatným službám souvisejícím s umělým přerušením těhotenství, k prenatální a mateřské zdravotní péči a potřebám, dobrovolnému plánování rodičovství, antikoncepci, službám pro mladé lidi a k prevenci, léčbě, péči a podpoře v souvislosti s HIV, a to bez jakékoli diskriminace;

13.

doporučuje, aby byla co nejdříve vyslána delegace do USA, která zhodnotí dopad rozhodnutí Nejvyššího soudu a podpoří nevládní organizace hájící práva žen a také hnutí podporující právo na interrupci v této zemi; požaduje, aby delegace Evropského parlamentu, které nyní vycestují do Washingtonu, soustavně upozorňovaly na problematiku práva na umělé přerušení těhotenství a setkaly se s organizacemi hájícími práva žen;

14.

vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, delegaci EU v USA, Komisi a všechny členské státy EU, aby využily všech nástrojů, které mají k dispozici, a intenzivněji bojovaly proti oslabování práv žen a jejich sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, např. tím, že budou po celém světě kompenzovat případné snížení financování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv ze strany USA a že budou v rámci svých vnějších vztahů důrazně prosazovat všeobecný přístup k bezpečné a legální interrupci a dalším aspektům sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a učiní z něj prioritu;

15.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Evropské komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, prezidentovi Spojených států amerických a jeho vládě, Kongresu USA a Nejvyššímu soudu USA.

(1)  Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 43.

(2)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0243.

(3)  https://www.gov.ca.gov/2022/06/24/west-coast-states-launch-new-multi-state-commitment-to-reproductive-freedom-standing-united-on-protecting-abortion-access/

(4)  https://ncpolicywatch.com/2022/05/05/study-shows-an-abortion-ban-may-lead-to-a-21-increase-in-pregnancy-related-deaths/

(5)  https://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectId=0900001680687bdc; http://www.refreg.ep.parl.union.eu/RegData/etudes/BRIE/2018/608853/IPOL_BRI(2018)608853_EN.pdf

(6)  https://www.roda.hr/en/news/support-for-accessible-safe-and-legal-termination-of-pregnancy-in-croatia.html

(7)  https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2022-0243_CS.html

(8)  https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Women/WRGS/SexualHealth/INFO_Abortion_WEB.pdf

(9)  https://www.eff.org/deeplinks/2022/06/effs-statement-dobbs-abortion-ruling

(10)  Zpráva UNFPA o stavu světové populace, „Seeing the Unseen: The case for action in the neglected crisis of unintended pregnancy“ (Vidět neviditelné: Potřeba opatření v opomíjené krizi neplánovaného těhotenství), 30. března 2022.


DOPORUČENĺ

Evropský parlament

Úterý 5. července 2022

7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/273


P9_TA(2022)0275

Jednání o dohodě o spolupráci mezi EU a Interpolem

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi k jednání o dohodě o spolupráci mezi Evropskou unií a Mezinárodní organizací kriminální policie – Interpol (2022/2025(INI))

(2023/C 47/23)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na SFEU a zejména na její článek 16, čl. 82 odst. 1 a čl. 87 odst. 2,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a zejména na články 7, 8, 47 a 52 této listiny,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (1),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (2) (směrnice o prosazování práva),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Unie a o volném pohybu těchto údajů (3), a zejména na čl. 42 odst. 1 tohoto nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (5),

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (6),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) (7),

s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů č. 8/2021 ze dne 25. května 2021 k doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o spolupráci mezi EU a Interpolem,

s ohledem na studii tematické sekce Občanská práva a ústavní záležitosti nazvanou „Ensuring the rights of EU citizens against politically motivated Red Notices“ (Zajištění práv občanů EU proti politicky motivovaným červeným oznámením),

s ohledem na pravidla Interpolu pro zpracování údajů,

s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2161 (2017) o zneužívání systému Interpolu: potřeba přísnějších právních záruk a č. 2315 (2019) o reformě Interpolu a postupech vydávání osob: budování důvěry prostřednictvím boje proti zneužívání,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (8),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (9),

s ohledem na čl. 114 odst. 4 a článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0200/2022),

A.

vzhledem k tomu, že současný terorismus a závažná a organizovaná trestná činnost jsou dynamickým, složitým, inovativním, globalizovaným, mobilním a často nadnárodním jevem, který vyžaduje tvrdou reakci a účinnější koordinovanou spolupráci EU s mezinárodními donucovacími orgány a institucemi, jako je Mezinárodní organizace kriminální policie – Interpol; vzhledem k tomu, že strategie bezpečnostní unie EU, kterou vypracovala Komise a která byla přijata v roce 2020, vyzývá členské státy k zintenzivnění mnohostranné spolupráce a koordinace mezi EU a Interpolem, neboť to má zásadní význam pro posílení spolupráce a výměnu informací; vzhledem k tomu, že usnesení Parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o strategii bezpečnostní unie EU (10) zdůrazňuje potřebu užší spolupráce mezi členskými státy a lepší koordinace na úrovni EU mezi všemi aktéry;

B.

vzhledem k tomu, že účinná mezinárodní spolupráce při plném dodržení základních práv je důležitým prvkem účinného prosazování práva a justiční spolupráce, zejména pokud jde o trestné činy zahrnující zpracování a sdílení osobních údajů; vzhledem k tomu, že zákonnost zpracování osobních údajů se řídí acquis Unie v oblasti ochrany údajů, a vzhledem k tomu, že se týká také dvoustranných dohod se zásadně důležitými partnery, kteří hrají důležitou úlohu při získávání informací a potenciálních důkazů v zemích mimo EU;

C.

vzhledem k tomu, že Interpol je celosvětově největší mezinárodní organizací kriminální policie a hraje důležitou úlohu na celém světě; vzhledem k tomu, že Interpol je založen na mezivládní spolupráci; vzhledem k tomu, že v prosinci 2021 přijala Rada mandát k jednání, aby mohla Komise jménem EU zahájit jednání o mezinárodní dohodě, jejímž cílem je posílit spolupráci s Interpolem, získat přístup k jeho databázím a posílit operativní spolupráci, přičemž se očekává, že tato dohoda bude uzavřena do konce roku 2022; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité zajistit, aby konečná dohoda zavedla důsledná opatření, která zaručí dodržování zásad týkajících se zpracování osobních údajů, jak jsou stanoveny v acquis Unie v oblasti ochrany údajů, a také správnost osobních údajů získaných prostřednictvím této spolupráce, a že je stejně důležité zajistit, aby byla v rámci veškeré budoucí spolupráce a výměny osobních údajů respektována základní práva, včetně práva na ochranu údajů a soukromí;

D.

vzhledem k tomu, že EU a Interpol na základě dohod nebo pracovních ujednání již dlouhodobě spolupracují v řadě oblastí souvisejících s prosazováním práva, a to prostřednictvím operativního provádění politického cyklu EU / platformy EMPACT (evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti) a podpory činnosti členských států ve spolupráci s agenturami EU, jako je Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva, Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost a Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva; vzhledem k tomu, že dne 5. listopadu 2001 podepsaly Europol a Interpol operativní dohodu, po které následovalo memorandum o porozumění povolující předávání osobních údajů prostřednictvím jejich příslušných styčných důstojníků; vzhledem k tomu, že dne 27. května 2009 podepsala agentura Frontex pracovní dohodu s Interpolem, která stanoví rámec spolupráce, jehož cílem je usnadnit prevenci, odhalování a potírání přeshraniční trestné činnosti a zvýšit bezpečnost hranic za účelem boje proti nedovolenému přistěhovalectví, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi;

E.

vzhledem k tomu, že jednotlivé členské státy EU jakožto členské země Interpolu mají přímý přístup k 19 databázím této organizace, které obsahují potenciálně cenné informace o osobách, odcizeném majetku, zbraních a hrozbách; vzhledem k tomu, že tyto databáze obsahují miliony záznamů s informacemi, které by mohly přímo přispět k boji proti závažné a organizované trestné činnosti a terorismu; vzhledem k tomu, že Frontex, Eurojust a EPPO v současnosti nemají v souladu se svými mandáty do těchto databází přístup – ani přímý, ani na základě systému vyhledávání shody – kvůli chybějící dohodě s Interpolem, která je za tímto účelem podle pravidel této organizace pro zpracování údajů vyžadována;

F.

vzhledem k tomu, že již existuje úzká spolupráce mezi EU a Interpolem v oblasti boje proti terorismu; vzhledem k tomu, že tato spolupráce by se měla prohloubit a rozšířit na nové oblasti; vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit, urychlit a zefektivnit postupy, aby bylo možné vyřešit řadu nezbytných operativních potřeb s cílem usnadnit okamžitý přístup k informacím souvisejícím se závažnou a organizovanou trestnou činností a terorismem a provést stávající právní akty Unie;

G.

vzhledem k tomu, že EU je největším dárcem finančních prostředků pro Interpol, které jsou přidělovány především na výměnu informací v oblasti prosazování práva, ale zahrnují rovněž spolupráci při správě hranic a aktivity v oblasti budování kapacit a projekty a programy zaměřené na širokou škálu teroristické činnosti a závažné trestné činy; vzhledem k tomu, že to dává EU důležitou úlohu při zlepšování fungování Interpolu a především jeho transparentnosti a odpovědnosti;

H.

vzhledem k tomu, že nová dohoda by měla vytvořit moderní a ucelený rámec pro spolupráci institucí a subjektů EU s Interpolem na základě již existujících způsobů spolupráce; vzhledem k tomu, že dohoda by měla být v souladu s obecnými požadavky Listiny, s platným acquis Unie v oblasti ochrany údajů, konkrétně s nařízením EU o ochraně údajů a se směrnicí o prosazování práva, se specifickými požadavky na ochranu údajů a zárukami stanovenými v základních aktech, kterými se zřizují instituce, subjekty a informační systémy EU, a s příslušnou judikaturou Soudního dvora EU a normami v oblasti základních práv;

I.

vzhledem k tomu, že dohoda by měla reagovat na operativní potřeby, přičemž by měla zohlednit poslední vývoj v boji proti terorismu a přeshraniční, nadnárodní, závažné a organizované trestné činnosti; vzhledem k tomu, že dohoda poskytuje právní základ pro výměnu operativních informací, včetně osobních údajů, a pro přístup institucí a subjektů Unie do příslušných databází Interpolu v souladu s jejich mandáty pod podmínkou, že dohoda bude právně závazná a vymahatelná vůči všem stranám a že bude obsahovat všechny nezbytné záruky ochrany údajů;

J.

vzhledem k tomu, že nebylo provedeno žádné posouzení dopadu doporučení Komise na základní práva;

K.

vzhledem k tomu, že přijetí právního rámce Unie pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v květnu 2019 vedlo k informativním rozhovorům mezi EU a Interpolem o potřebě uzavřít dohodu o spolupráci; vzhledem k tomu, že v současnosti je v EU zavedena moderní a sdílená datová infrastruktura pro policejní a soudní spolupráci, azyl a migraci, jakož i pro hranice a víza; vzhledem k tomu, že tato infrastruktura a IT systémy a databáze EU, které ji tvoří, umožňují velmi omezené a regulované sdílení informací se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi;

L.

vzhledem k tomu, že novou dohodou by se měla řídit spolupráce mezi Interpolem a Europolem, EPPO, Eurojustem a Frontexem a že tato dohoda by měla – za účelem výhradně souvisejícím s plněním jejich úkolů, jak jsou upraveny v příslušných základních aktech, – zajistit těmto institucím, subjektům a členským státům přímý přístup ke dvěma databázím Interpolu – k databázi odcizených a ztracených cestovních dokladů (SLTD) a k databázi cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících (TDAWN) prostřednictvím Evropského vyhledávacího portálu (ESP), a to v souladu s požadavky EU na ochranu údajů a při plném dodržení základních práv;

M.

vzhledem k tomu, že podle své ústavy nesmí Interpol pomáhat členům, kteří porušují mezinárodní lidskoprávní předpisy;

N.

vzhledem k tomu, že vládní, mezinárodní a nevládní organizace nadále podávají zprávy o zneužívání systému Interpolu pro zasílání oznámení a zpráv některými státy za účelem pronásledování politických oponentů, vnitrostátních obránců lidských práv, právníků, aktivistů občanské společnosti a novinářů, což představuje porušení mezinárodních norem v oblasti lidských práv a vlastních pravidel Interpolu; vzhledem k tomu, že podle zpráv Komise a organizací občanské společnosti Interpol reformoval a posílil své postupy přezkumu červených oznámení a své podpůrné systémy pro národní ústředny Interpolu v členských zemích, reformoval uspořádání a fungování Komise pro kontrolu spisů, která uplatňuje svůj mechanismus pro vyřizování stížností, jmenoval pověřence pro ochranu osobních údajů a zavedl program školení a sdílení znalostí; vzhledem k tomu, že navzdory těmto reformám přetrvávají vážné obavy v souvislosti s možným zneužíváním systému Interpolu, které má dopad na základní práva, neboť nedávné zprávy i nadále zdůrazňují potřebu silnějších právních záruk, větší transparentnosti a lepšího provádění reforem; vzhledem k tomu, že jsou značné problémy s mechanismy pro aktualizaci informací o červených oznámeních a zprávách, neboť někdy zůstávají v platnosti ve vnitrostátních databázích, přestože je generální sekretariát Interpolu aktualizoval a odstranil; vzhledem k tomu, že jak písemné zdroje, tak rozhovory s vládními a nevládními organizacemi naznačují, že proces prověřování v rámci Interpolu je i nadále nekonzistentní;

O.

vzhledem k tomu, že článek 3 ústavy Interpolu zakazuje jakýkoli zásah nebo činnost politické, vojenské, náboženské nebo rasové povahy; vzhledem k tomu, že v posledních letech bylo přesto zjištěno zneužití Interpolu ve vysoce sledovaných případech ze strany více členských zemí; vzhledem k tomu, že politicky motivovaná vydávání osob jsou často vyvolána nekorektním vydáním červeného oznámení nebo zprávy o hledané osobě prostřednictvím Interpolu; vzhledem k tomu, že Interpol poskytuje omezené informace o způsobu, jakým přezkoumává červená oznámení, o své správní schopnosti prověřovat je a o výsledcích těchto přezkumů, což vede k nedostatečné transparentnosti, pokud jde o účinný boj Interpolu proti politicky motivovaným červeným oznámením; vzhledem k tomu, že členské státy a další mezinárodní organizace mají omezený přístup k informacím o celkovém nakládání s červenými oznámeními a zprávami; vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné informace o zemích, které podávají žádosti o vydání těchto oznámení, o tom, kolik žádostí bylo přijato a kolik zamítnuto, o důvodech zamítnutí, o tom, které země dosahují lepších nebo horších výsledků, pokud jde o přijímání či zamítnutí žádostí, a o vývoji těchto postupů v průběhu času; vzhledem k tomu, že to znemožňuje hodnocení kvality procesu prověřování generálním sekretariátem Interpolu, práce národních ústředen Interpolu nebo kvality žádostí předkládaných jednotlivými zeměmi;

P.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 16. září 2021 o případu obránce lidských práv Ahmada Mansúra ve Spojených arabských emirátech (11) vyjádřil vážné znepokojení nad kandidaturou a jmenováním generálního inspektora ministerstva vnitra Spojených arabských emirátů generálmajora Násira Ahmada ar-Rajsího prezidentem Interpolu a vyzval členy valného shromáždění Interpolu, a zejména členské státy EU, aby náležitě prošetřily obvinění z porušování lidských práv, která proti němu byla vznesena; vzhledem k tomu, že dne 11. května 2022 bylo vůči prezidentovi Interpolu ve Francii zahájeno vyšetřování případů mučení;

Q.

vzhledem k tomu, že spolupráce mezi Evropskou unií a Interpolem se opírá o důvěru v systémy a interní postupy Interpolu; vzhledem k tomu, že důvěra v systém červených oznámení a zasílání zpráv Interpolu závisí na předcházení a rychlém řešení zneužívání oznámení Interpolu, jehož se dopouštějí země ve snaze využít systémy Interpolu k politickým a represivním účelům; vzhledem k tomu, že Interpol musí zajistit, aby při zpracovávání osobních údajů prováděném interně prostřednictvím jeho systémů byla dodržována lidská práva a aby se při něm postupovalo v souladu se zásadami právního státu;

R.

vzhledem k tomu, že členy Interpolu je i nadále řada autoritářských zemí; vzhledem k tomu, že v posledních letech se autoritářským režimům dařilo zneužívat systém červených oznámení a zasílání zpráv k politickým cílům, pronásledovat jednotlivce i mimo jejich jurisdikci a podrobovat je skutečným, praktickým a invazivním omezením jejich života a základních práv;

S.

vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu představuje přímou hrozbu pro mezinárodní spolupráci donucovacích orgánů a trvalý přístup Ruska do databází Interpolu představuje hrozbu pro integritu spolupráce EU s Interpolem; vzhledem k tomu, že Rusko je odpovědné za velký počet červených oznámení a zasílání zpráv po celém světě a za šíření většiny politicky motivovaných červených oznámení, a to i ve vztahu k občanům EU, jako jsou litevští soudci, státní zástupci a vyšetřovatelé, jež se zabývají událostmi, které se staly ve Vilniusu dne 13. ledna 1991; vzhledem k tomu, že kromě Ruska využívají systém červených oznámení k politickému zacílení na své občany i jiné země;

1.

připomíná, že základem unijní politiky v oblasti spolupráce donucovacích orgánů musí být hodnoty a základní práva EU a acquis Unie v oblasti ochrany údajů, zejména nařízení Evropské unie o ochraně údajů a směrnice o prosazování práva, přičemž je nutné zajistit dodržování zásady nezbytnosti, proporcionality, legality a presumpce neviny a zaručit odpovědnost a soudní nápravu a zároveň je potřeba umožnit účinnou ochranu jednotlivců, zejména těch nejzranitelnějších; dále připomíná, že dodržování těchto práv a zásad, včetně práva na soukromí a ochranu údajů, by mělo být ústředním bodem rozvoje digitalizace v oblasti spravedlnosti a bezpečnosti a vytváření rámce interoperability; zdůrazňuje, že tyto zásady by měly být jádrem jednání mezi EU a Interpolem o dohodě o spolupráci;

2.

zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby dohoda s Interpolem byla založena na plném dodržování Listiny, acquis Unie v oblasti ochrany údajů a zvláštních požadavků na ochranu údajů a záruk kodifikovaných v základních aktech, kterými se zřizují příslušné agentury, subjekty a rozsáhlé informační systémy EU a stanovují jejich mandáty; zdůrazňuje proto, že rozhodnutí Rady o možném uzavření této zamýšlené dohody by mělo být rovněž založeno na článku 16 SFEU;

3.

konstatuje, že před přijetím doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o spolupráci mezi Evropskou unií a Interpolem neprovedla Komise posouzení dopadu na základní práva, pokud jde o nezbytnost a přiměřenost každého plánovaného opatření či právní proveditelnost všech plánovaných opatření v rámci jediné zastřešující dohody;

4.

doporučuje, aby Komise postupovala stejně jako Rada a rozlišovala mezi oblastmi vymáhání práva, justiční spolupráce v trestních věcech a zajišťování bezpečnosti hranic v rámci správy hranic;

5.

doporučuje, aby Komise zajistila přístup k jednotlivým databázím Interpolu na základě potřeb a podle rozsahu pravomocí stanovených v mandátech jednotlivých orgánů a agentur EU; připomíná, že databáze Interpolu obsahují miliony záznamů s informacemi, které by mohly potenciálně pomoci v boji proti trestné činnosti; připomíná však, že existují zdokumentované problémy s přesností, spolehlivostí a původem údajů v těchto databázích a ty je nezbytné řešit;

6.

zdůrazňuje, že Komise by měla zajistit kontrolovaný přístup členských států EU a orgánů a agentur EU do databází Interpolu a současně poskytnout pro každý druh spolupráce zahrnutý do zamýšlené dohody nezbytné konkrétní, specifické a účinné záruky s cílem zajistit plný soulad s acquis Unie v oblasti ochrany údajů, se zvláštními zárukami a požadavky EU na ochranu údajů stanovenými právními základy unijních orgánů, agentur a rozsáhlých informačních systémů EU a se základními právy; zdůrazňuje, že pokud jde o kontrolovaný přístup do databází, dohoda by měla být přinejmenším v souladu se zárukami, které již poskytují nařízení o interoperabilitě (12), právní základ nařízení o Evropském systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) (13) a nařízení (EU) 2016/794;

7.

doporučuje, aby Komise jednala s Interpolem o požadavcích týkajících se vysokých standardů, pokud jde o kvalitu a ověřitelnost informací v databázích Interpolu a transparentnost informačních zdrojů;

8.

očekává, že během jednání bude zvláštní pozornost věnována citlivosti osobních údajů obsažených v různých databázích a skutečnosti, že většina třetích zemí, které jsou členy Interpolu, nenabízí odpovídající úroveň ochrany údajů a není smluvní stranou mezinárodní dohody podle článku 218 SFEU umožňující výměnu operativních osobních údajů s EU;

9.

vyzývá Komisi, aby zavedla spolehlivé záruky a mechanismy, které jsou nezbytné pro zajištění souladu s požadavky EU v oblasti ochrany údajů a dodržování lidských práv, aby mohl být ústřední jednotce Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) vytvořené v rámci agentury Frontex a členským státům EU povolen přístup do databází Interpolu SLTD a TDAWN prostřednictvím portálu ESP, a dále záruky a mechanismy potřebné pro účinné provedení revidovaného nařízení o Vízovém informačním systému (VIS) (14), které členským státům EU povoluje přístup do databází Interpolu SLTD a TDAWN prostřednictvím portálu ESP při posuzování žádostí o vízum nebo povolení k pobytu; trvá na tom, aby v případě pozitivního nálezu nebyly žádné informace sdíleny s Interpolem nebo vlastníkem údajů vložených do databází Interpolu, a připomíná, že jak je stanoveno v nařízeních o ETIAS a VIS, dokud to nebude dohodnuto a prakticky zaručeno, nebude žádný z těchto dvou systémů provádět ověřování v databázích Interpolu;

10.

doporučuje, aby zamýšlená dohoda jasně stanovila, které orgány a agentury EU by měly mít přístupová práva ke které konkrétní databázi Interpolu a pro jaké konkrétní úkoly a účely; domnívá se, že zamýšlená dohoda by neměla agenturám EU ukládat povinnost spolupracovat s Interpolem nad rámec toho, co je již stanoveno v příslušných právních předpisech Unie;

Ochrana údajů, zpracování a uchovávání osobních údajů, soudní ochrana

11.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že dohoda bude v souladu s acquis EU v oblasti ochrany údajů a bude chránit základní práva a svobody jednotlivců tím, že zajistí takovou úroveň ochrany osobních údajů zpracovávaných podle této dohody, která bude v zásadě rovnocenná s úrovní ochrany primárního a sekundárního práva EU; zdůrazňuje, že zamýšlená dohoda o spolupráci by neměla vést k oslabení základních práv a svobod fyzických osob, zejména jejich práv na ochranu údajů a soukromí, a měla by poskytovat účinnou právní ochranu v případě jakéhokoli porušení těchto práv;

12.

zdůrazňuje, že dohoda by v souladu s acquis Unie v oblasti ochrany údajů měla zaručit, aby bylo předávání osobních údajů přiměřené, relevantní a omezené na to, co je nezbytné pro účely, pro které byly předány, a těmto účelům přiměřené; dále zdůrazňuje, že by měla stanovit možnost zavádět jakékoli omezení přístupu nebo použití, včetně omezení dalšího předávání, nebo výmaz v okamžiku předání; zdůrazňuje rovněž, že subjektům údajů musí být zajištěna jejich vymahatelná a účinná práva;

13.

považuje za nezbytné požadovat, aby byly v dohodě jasně uvedeny účely, pro které mohou být údaje předávány, a aby bylo zakázáno jakékoli další zpracování údajů neslučitelné s původním účelem; domnívá se, že dohoda musí jasně uvést, že rozhodnutí založená výlučně na automatizovaném zpracování osobních informací bez zapojení člověka nejsou povolena;

14.

zdůrazňuje, že zamýšlená dohoda by měla jasně stanovit postupy týkající se povinnosti Interpolu oznamovat v případě porušení zabezpečení osobních údajů a popis minimálních informací, které mají být poskytnuty při oznamování porušení; vyzývá Komisi, aby v dohodě zajistila, aby Interpol v případě porušení zabezpečení osobních údajů informoval příslušné agentury EU a orgány členských států, včetně vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů, a to bez zbytečného odkladu a pokud možno do 72 hodin;

15.

doporučuje, aby tento dohled prováděl jeden nebo více nezávislých orgánů odpovědných za ochranu údajů s účinnými vyšetřovacími a intervenčními pravomocemi, které budou mít pravomoc projednávat stížnosti jednotlivců na používání jejich osobních údajů;

16.

doporučuje, aby Komise zaručila, aby Interpolem údaje nebyly uchovávány déle, než je nezbytné pro účely, pro které byly předány; v tomto kontextu očekává, že dohoda stanoví jasná a konkrétní pravidla týkající se uchovávání (včetně omezení uchovávání), přezkumu, rektifikace a výmazu osobních údajů;

17.

vyzývá, aby Komise zajistila účinná a vymahatelná práva na správní a soudní ochranu a účinnou právní ochranu pro všechny subjekty údajů, tj. osoby, jejichž údaje jsou zpracovávány podle této dohody;

18.

zdůrazňuje, že dohoda výslovně vyjasňuje, že Interpol nebude mít žádný reciproční, přímý ani nepřímý přístup do databází EU;

Interoperabilita

19.

zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti související s prosazováním práva a sdílení informací jsou důležitými nástroji pro boj proti trestné činnosti a terorismu a usilování o spravedlnost, musí však být cílené a musí být předmětem používáním vhodných a předem stanovených záruk a kontrol; poukazuje na to, že by měly řešit problémy v oblasti základních práv zejména tím, že posílí kvalitu údajů, zmírní předpojatost, odhalí chyby a zabrání jakékoli formě diskriminace při procesu rozhodování;

20.

doporučuje, aby byla zvláštní pozornost věnována problémům v oblasti základních práv a nezbytnosti přiměřených zmírňujících opatření a nediskriminačních mechanismů, jakož i zlepšené kvalitě a ochraně údajů s cílem vytvořit rámce pro budoucí rozvoj posíleného propojení mezi informačními systémy EU a Interpolu v oblasti policejní a soudní spolupráce, azylu a migrace a integrované správy hranic a víz, přičemž je třeba zajistit stěžejní legislativní rámec pro současný a budoucí vývoj v digitální infrastruktuře EU;

21.

doporučuje, aby s ohledem na pravidla, jimiž se řídí přístup k osobním údajům a sdílení informací v jednotlivých systémech a databázích EU, stanovily podmínky budoucí dohody o spolupráci s Interpolem záruky a mechanismy potřebné k zajištění kontrolovaného přístupu členských států a agentur EU do databází Interpolu prostřednictvím platformy ESP, jak je vyžadováno pro provádění jejich úkolů v souladu s jejich přístupovými právy a právem EU nebo vnitrostátním právem pokrývajícím tento přístup a v plném souladu s požadavky EU na ochranu údajů a se základními právy;

22.

připomíná, že databáze Interpolu obsahují velký objem údajů o cestovních dokladech státních příslušníků třetích zemí a že používání těchto databází by mohlo minimalizovat mezery v informacích, zvýšit pozitivní shody a následně zlepšit operativní výsledky systému ETIAS a revidovaného nařízení o Vízovém informačním systému; zdůrazňuje, že dohoda o spolupráci s Interpolem by měla stanovit požadovaný právní základ včetně záruk a mechanismů v oblasti ochrany údajů a povolit portálu ESP přímo se připojovat k databázím Interpolu; zdůrazňuje, že dohoda o spolupráci by tedy také měla poskytnout prostor pro zavedení bezpečného propojení portálu ESP a systému ETIAS s infrastrukturou informačních technologií Interpolu a umožnit přístup do databází Interpolu;

23.

zdůrazňuje, že v souladu se současným rámcem EU by nová dohoda měla zaručit, aby veškeré automatizované vyhledávání v databázích SLTD a TDAWN vedených Interpolem prostřednictvím ESP za využití interoperability bylo prováděno takovým způsobem, aby státu, který je majitelem záznamu Interpolu, nebyly odhaleny žádné informace;

Předávání údajů a další předávání

24.

připomíná, že podle současného legislativního rámce Unie je předávání osobních údajů z EU třetím zemím a mezinárodním organizacím povoleno pouze tehdy, pokud je příjemce informací schopen zajistit zásadně přiměřenou úroveň ochrany osobních údajů ochraně údajů v Unii; zdůrazňuje, aby v tomto kontextu a při absenci rozhodnutí o přiměřenosti ohledně Interpolu dohoda představovala právní základ umožňující předávání osobních údajů Interpolu za předpokladu, že bude právně závazná a vynutitelná vůči všem stranám dohody a že bude obsahovat vhodné záruky v oblasti ochrany údajů;

25.

předávání osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení, členství v odborových organizacích, jakož i genetických údajů a biometrických údajů pro účely jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů týkajících se zdraví a sexuálního života dané osoby by mělo být povoleno pouze ve výjimečných případech, je-li to v jednotlivých případech nezbytně nutné a přiměřené pro předcházení trestným činům uvedeným v dohodách nebo pro jejich potírání; zdůrazňuje, že dohoda musí poskytnout vhodné záruky pro řešení specifických rizik spojených se zpracováním zvláštních kategorií údajů, zejména pokud jde o nezletilé osoby a oběti trestných činů;

26.

doporučuje omezit uplatňování výjimek pro další předávání osobních údajů na případy stanovené v kapitole V nařízení EUDPR; zdůrazňuje, že zvláštní požadavky vyplývající z nařízení, kterými se zřizují dotčené agentury nebo instituce EU, jsou plně dodržovány, včetně zvláštních ustanovení týkajících se předávání operativních údajů Europolem a Úřadem evropského veřejného žalobce;

27.

doporučuje, aby dohoda zajistila, aby převody osobních údajů musely být předmětem povinnosti zachování důvěrnost a musely být nezbytné a přiměřené pro účely, které v ní budou stanoveny, zejména pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů, ochrany před ohrožením veřejné bezpečnosti a ochrany vnějších hranic;

28.

doporučuje, aby dohoda výslovně stanovila, že osobní údaje, které EU předává Interpolu, nebudou použity za účelem požadavku, vydání nebo vykonání trestu smrti nebo jakékoli formy krutého a nelidského zacházení, a že osobní údaje nebudou předávány, pokud existuje riziko, že tyto údaje budou použity k tomuto účelu;

Červená oznámení a šíření

29.

s ohledem na budoucí spolupráci zdůrazňuje, že navzdory nedávným reformám zůstává transparentnost a odpovědnost v Interpolu problémem na úrovni jednotlivců i organizace, stejně jako tomu je ohledně nedostatku dostupných statistických informací o fungování jeho systému oznámení a šíření informací; vyzývá proto Komisi, aby zajistila a zabezpečila závazek Interpolu, že bude dále rozvíjet nezbytné struktury a pravidla, jakož i podstatné nástroje umožňující důsledné a transparentní zpracování žádostí a přezkumů, řešení problémů a provedení oprav a výmazů;

30.

vyzývá Komisi, aby s Interpolem vyjednala jasný požadavek, aby Interpol zlepšil transparentnost svého systému přezkumu červených oznámení a zasílání zpráv, zejména pokud jde o úlohu a práci jeho pracovní skupiny pro oznamování a zasílání zpráv; vyzývá Komisi, aby využila jednání s Interpolem a požadovala, aby tato organizace vypracovala, aktualizovala a zpřístupnila procesní a věcné nástroje pro právní zacházení s červenými oznámeními a zprávami, a zajistila tak jednotné a transparentní zpracování žádostí a přezkumů, řešení problémů a provedení oprav a výmazů;

31.

v zájmu zvýšení účinnosti a transparentnosti doporučuje, aby byly každoročně zveřejňovány statistické údaje o zpracování červených oznámení a zpráv, včetně informací o počtu podání, zemi původu, kategorii trestného činu, důvodů nebo opodstatnění zamítnutí a použití sankcí v případě zneužití; vyzývá Komisi, aby zajistila, že statistické údaje o tom, jak členské státy vyřizují žádosti o zatčení na základě červeného oznámení nebo obdržení zprávy, jsou shromažďovány pro všechny členské státy;

32.

zdůrazňuje, že v souvislosti s touto dohodou by Interpol měl na základě výše zmíněných každoročně zveřejňovaných statistik vytvořit veřejné rizikové profily červených oznámení a zpráv, díky nimž by bylo možné posoudit riziko zneužití žádajícími zeměmi a které by přispěly k hodnocení účinnosti donucovacích mechanismů Interpolu;

33.

vyzývá Komisi, aby v kontextu této dohody prozkoumala možnosti, jak by portál ESP mohl řešit problém politicky motivovaných červených oznámení a zpráv, což by byl v praxi jeden z nástrojů, který by se v některých situacích mohl osvědčit při předcházení politicky motivovaným žádostem o červená oznámení;

34.

připomíná prohlášení Rady o červených oznámeních Interpolu v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/991 (15), v němž je vyjádřena podpora úsilí Interpolu o předcházení zneužívání červených oznámení a zpráv z politických důvodů nebo z důvodu porušování lidských práv, a vyzývá k soustavné a pravidelné výměně informací o této záležitosti mezi Interpolem a jeho národními ústřednami s cílem zvýšit povědomí o opatřeních, která by členské státy měly zavést ve spolupráci s Interpolem;

35.

očekává, že Rada dostojí svému závazku i nadále podporovat Interpol při prosazování jeho stávajících standardů a postupů v oblasti kvality a souladu s předpisy;

36.

vyzývá Komisi, aby s využitím stávajících technických nástrojů, které má k dispozici na základě bezpečnostního rámce EU, pracovala rovněž interně na vytvoření ověřovacího mechanismu pro členské státy EU, který by sloužil k výměně informací o odhalení a odstraňování politicky motivovaných červených oznámení a zpráv, o osvědčených postupech v této oblasti a o rizikových profilech třetích zemí, které podávají červená oznámení;

37.

vyzývá Komisi, aby uznala riziko spočívající v tom, že autoritářské režimy systematicky oslabují mezinárodní spolupráci donucovacích orgánů založenou na důvěře tím, že zneužívají nástroje poskytované Interpolem; dále vyzývá Komisi, aby vybídla Interpol k vyvinutí většího úsilí o účinné potírání tohoto zneužívání;

38.

vyzývá Komisi, aby do dohody začlenila ustanovení o podpoře Interpolu s cílem zvýšit stávající malý počet zaměstnanců, kteří pracují na přezkumu červených oznámení a zasílání zpráv v rámci Komise pro kontrolu spisů, a zlepšit statistické údaje o fungování červených oznámení a zpráv; vyzývá Komisi, aby využila úlohu a vliv EU k podpoře zlepšení, která posílí ochranu oznámení a zpráv před zneužitím;

Rusko

39.

bere na vědomí oznámení generálního tajemníka Interpolu, že bude zavedeno posílené monitorování s cílem zjistit jakékoli další případy zneužívání systémů Interpolu ze strany Ruska a předcházet jim; je však i nadále znepokojen, neboť samotné monitorování v plné míře nesníží rizika zneužívání ze strany Ruska; zdůrazňuje proto, že vzhledem k současným zvláštním okolnostem, včetně očividného porušování mezinárodního práva ze strany Ruska a nerespektování mezinárodního systému založeného na pravidlech, by výkonný výbor a generální sekretariát Interpolu měly učinit okamžité a rozhodné kroky k odnětí práv na přístup do systémů Interpolu Ruské federaci a Bělorusku, neboť jejich jednání přímo ohrožuje mezinárodní spolupráci v oblasti prosazování práva a závažným způsobem porušuje základní práva; naléhavě vyzývá výkonný výbor Interpolu, aby připravil nezbytné změny ústavy Interpolu a navrhl je Valnému shromáždění s cílem umožnit pozastavení členství v Interpolu, a vyzývá členské státy EU, aby tuto iniciativu podpořily, a členství Ruska a dalších zemí, které soustavně Interpol z politických důvodů zneužívají, tak mohlo být pozastaveno; naléhavě vybízí generální sekretariát Interpolu, aby podle čl. 131 odst. 3 pravidel Interpolu pro zpracování údajů předložil výkonnému výboru návrh nápravných opatření pro Ruskou federaci, včetně pozastavení přístupových práv ruské národní ústředny;

40.

důrazně doporučuje, aby Komise v kontextu této dohody předložila návrh posílených monitorovacích opatření, která se budou vztahovat na oznámení a zprávy zaslané před válkou na Ukrajině ruskými orgány; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla poradenství ohledně konkrétních opatření, která by měly v současném kontextu uplatňovat na oznámení a zprávy zaslané ruskými orgány před válkou;

Závěrečné poznámky

41.

vyžaduje, aby dohoda poskytovala možnost, že její platnost bude moci být pozastavena nebo ukončena v případě, že jedna ze stran jakkoli poruší její ustanovení, zejména ustanovení o osobních údajích, přičemž je třeba upřesnit, že osobní údaje spadající do oblasti působnosti dohody, které byly předány před pozastavením nebo ukončením její platnosti, mohou být nadále zpracovávány v souladu s podmínkami dohody;

42.

domnívá se, že zamýšlená dohoda by měla obsahovat doložku o zprávě o přezkumu, kterou vypracuje Komise tři roky po vstupu dohody v platnost a poté každé tři roky, a v níž posoudí, zda je dohoda uplatňována účinným způsobem a zda je v souladu se základními právy; domnívá se, že je důležité, aby dohoda stanovila monitorovací mechanismus a pravidelná hodnocení za účelem posouzení jejího fungování ve vztahu k provozním potřebám příslušných agentur Unie, včetně počtu pachatelů trestných činů zatčených a usvědčených pomocí údajů Interpolu, jakož i posouzení jejího souladu s ochranou údajů a dalšími základními právy;

43.

doporučuje, aby právní východiska dohody zahrnovala veškerý příslušný hmotněprávní základ, včetně článku 16 SEU, jak to potvrdil i Soudní dvůr Evropské unie ve svém stanovisku ze dne 8. září 2016 k návrhu dohody mezi Kanadou a Evropskou unií o předávání údajů jmenné evidence cestujících z Evropské unie do Kanady;

44.

doporučuje, aby veškeré řešení sporů, které má být vyjednáno, patřilo do konečné pravomoci Soudního dvora Evropské unie;

45.

vyzývá Komisi, aby podávala Parlamentu zprávu o průběhu a výsledcích jednání, a to jak pravidelně, tak i kdykoli o to požádá; připomíná, že Parlament má pravomoc souhlasit s uzavřením zamýšlené dohody o spolupráci, a proto by měl být do vyjednávacího procesu úzce zapojen; vyzývá Komisi, aby zajistila, že podávání zpráv Parlamentu bude součástí monitorovacích a hodnotících mechanismů stanovených v dohodě o spolupráci;

o

o o

46.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto doporučení Radě, Komisi a Mezinárodní organizaci kriminální policie (Interpol).

(1)  Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.

(3)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(4)  Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.

(5)  Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138.

(8)  Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27.

(9)  Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85.

(10)  Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 140.

(11)  Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 109.

(12)  Nařízení (EU) 2019/817 a nařízení (EU) 2019/818.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/991 ze dne 8. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, týkající se spolupráce Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem pro usnadnění trestního vyšetřování a úlohy Europolu, pokud jde o výzkum a inovace (Úř. věst. L 169, 27.6.2022, s. 1).


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropský parlament

Středa 6. července 2022

7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/283


P9_TA(2022)0281

Změna jednacího řádu Parlamentu týkající se článku 216 o schůzích výborů

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o změně jednacího řádu Evropského parlamentu týkající se článku 216 o schůzích výborů (2022/2069(REG))

(2023/C 47/24)

Evropský parlament,

s ohledem na dopis předsedkyně Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022,

s ohledem na články 236 a 237 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0203/2022),

1.

rozhoduje o změně jednacího řádu, jak je uvedeno níže;

2.

rozhoduje, že změny vstupují v platnost prvním dnem po jejich přijetí;

3.

pověřuje svou předsedkyni, aby pro informaci předala toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh 1

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 216 – odst. 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

1.   Výbor se schází, když jej svolá jeho předseda, nebo na žádost předsedy Parlamentu.

1.   Výbor se schází, když jej svolá jeho předseda, nebo na žádost předsedy Parlamentu.

 

Předseda výboru může při svolávání schůze výboru v jednotlivých případech a se souhlasem koordinátorů, kteří zastupují většinu členů výboru, rozhodnout, že schůze se lze účastnit rovněž distančně, s výjimkou neveřejných schůzí výboru.

Při svolávání schůze výboru jeho předseda předloží návrh pořadu jednání. O návrhu pořadu jednání rozhodne výbor na začátku schůze.

Při svolávání schůze výboru jeho předseda předloží návrh pořadu jednání , v němž je uvedeno, zda se lze dané schůze účastnit rovněž distančně . O návrhu pořadu jednání rozhodne výbor na začátku schůze.

Pozměňovací návrh 2

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 216 – odst. 4

Platné znění

Pozměňovací návrh

4.   Čl. 171 odst. 2 o rozdělení řečnické doby se použije obdobně na výbory.

4.   Čl. 171 odst. 2 se použije obdobně na výbory. Čl. 171 odst. 2 druhá věta se však nepoužije na členy výboru, kteří se schůze účastní distančně.

Pozměňovací návrh 3

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 216 – odst. 5 a (nový)

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

5a.     V případě každé distanční účasti musí být zajištěno, aby:

členové výboru mohli vykonávat svůj parlamentní mandát bez omezení, včetně svého práva vystupovat ve výborech;

dostupná řešení v oblasti informačních technologií byla „technologicky neutrální“;

byly používány zabezpečené elektronické prostředky, které přímo a interně spravují parlamentní útvary a dohlíží na ně;

technické vybavení umožňovalo zvukový a obrazový přenos v nezbytné kvalitě a

vystoupení probíhalo z vhodného místa.


III Přípravné akty

Evropský parlament

Úterý 5. července 2022

7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/285


P9_TA(2022)0269

Akt o digitálních službách ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES (COM(2020)0825 – C9-0418/2020 – 2020/0361(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 47/25)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0825),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0418/2020),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2021 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. července 2021 (2),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. června 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výbor pro právní záležitosti, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Hospodářský a měnový výbor, Výbor pro dopravu a cestovní ruch, Výbor pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0356/2021),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

2.

bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení a které bude zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie,

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 70.

(2)  Úř. věst. C 440, 29.10.2021, s. 67.

(3)  Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 20. ledna 2022 (Přijaté texty, P9_TA(2022)0014).


P9_TC1-COD(2020)0361

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (akt o digitálních službách)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/2065.)


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE O PODPOŘE MIKROPODNIKŮ, MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A ZAČÍNAJÍCÍCH PODNIKŮ V SOUVISLOSTI S AKTEM O DIGITÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Komise uznává význam konkurenceschopnosti, inovací a investic v digitálních službách, zejména pokud jde o mikropodniky, malé a střední podniky a začínající podniky. Za tímto účelem je Komise odhodlána usnadnit dodržování aktu o digitálních službách ze strany mikropodniků, malých a středních podniků a začínajících podniků, a to zejména prostřednictvím mobilizace příslušných programů ve prospěch inovací, zavádění digitálních technologií a normalizace.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/288


P9_TA(2022)0270

Akt o digitálních trzích ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o konkurenčních a spravedlivých trzích v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích) (COM(2020)0842 – C9-0419/2020 – 2020/0374(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 47/26)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0842),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0419/2020),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2021 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru pro regionální rozvoj ze dne 30. června 2021 (2),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 11. května 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0332/2021),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svou předsedkyni, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 64.

(2)  Úř. věst. C 440, 29.10.2021, s. 67.

(3)  Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 15. prosince 2021 (Přijaté texty, P9_TA(2021)0499).


P9_TC1-COD(2020)0374

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1925.)


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/289


P9_TA(2022)0271

Přijetí eura Chorvatskem ke dni 1. ledna 2023 *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o návrhu rozhodnutí Rady o přijetí eura Chorvatskem ke dni 1. ledna 2023 (COM(2022)0282 – C9-0195/2022 – 2022/0179(NLE))

(Konzultace)

(2023/C 47/27)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o přijetí eura Chorvatskem ke dni 1. ledna 2023, který předložila Komise (COM(2022)0282),

s ohledem na čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

s ohledem na konvergenční zprávu Komise z roku 2022 a na konvergenční zprávu Evropské centrální banky z června 2022,

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o rozšíření eurozóny (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. června 2007 o zlepšení způsobu konzultace Parlamentu v postupech týkajících se rozšíření eurozóny (2),

s ohledem na článek 106 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0187/2022),

A.

vzhledem k tomu, že článek 140 Smlouvy o fungování EU stanoví, že má-li být dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence, musí každý členský stát splnit následující kritéria: dosažení vysokého stupně cenové stability, dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, kdy členský stát není předmětem postupu při nadměrném schodku, jak je popsán v protokolu č. 12 připojeném ke Smlouvám; dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů a stálost konvergence dosažené členským státem a jeho účast v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb (tzv. maastrichtská kritéria);

B.

vzhledem k tomu, že Chorvatsko splňuje maastrichtská kritéria v souladu s článkem 140 Smlouvy o fungování EU a Protokolem č. 13 o kritériích konvergence připojeným ke Smlouvám a že Komise a Evropská centrální banka (dále jen „ECB“) vyhodnotily chorvatské právní předpisy jako plně slučitelné s požadavky Smlouvy o fungování EU a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky;

C.

vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování EU požaduje, aby byly při posuzování zohledněny další faktory důležité pro hospodářskou integraci a konvergenci, včetně vývoje platební bilance a integrace výrobkových, pracovních a finančních trhů; vzhledem k tomu, že se Komise domnívá, že Chorvatsko splňuje podmínky pro přijetí eura i na základě těchto dodatečných kritérií;

D.

vzhledem k tomu, že na základě běžné praxe, a jak tomu již bylo několikrát v minulosti, Komise pro účely posouzení kritéria cenové stability vylučuje ze zemí s nejlepšími výsledky ty země, jejichž míra inflace nemůže být považována za smysluplnou referenční hodnotu pro ostatní členské státy, a proto z posouzení vyloučila dva členské státy, které dosáhly nejlepších výsledků;

E.

vzhledem k tomu, že stávající okolnosti, jako je zvýšení cen energií a ruská nezákonná a nevyprovokovaná invaze na Ukrajinu, měly dopad na několik ukazatelů použitých v konvergenčních zprávách, a proto bude nutné odpovídajícím způsobem posoudit jejich plnění; vzhledem k tomu, že plnění kritérií přispívá k integraci do hospodářské a měnové unie a k její dlouhodobé stabilitě;

F.

vzhledem k tomu, že poté, co dne 1. října 2020 vstoupil v platnost rámec pro úzkou spolupráci, získala ECB odpovědnost za přímý dohled nad osmi významnými institucemi a za dohled nad 15 méně významnými institucemi v Chorvatsku;

G.

vzhledem k tomu, že po svém vstupu do mechanismu směnných kurzů (ERM II) v červenci 2020 se Chorvatsko zavázalo provést několik opatření v těchto čtyřech oblastech: boj proti praní peněz, podnikatelské prostředí, správa veřejného sektoru a insolvenční rámec;

H.

vzhledem k tomu, že zpravodaj navštívil Chorvatsko, aby posoudil připravenost této země na vstup do eurozóny;

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

souhlasí s tím, aby Chorvatsko ke dni 1. ledna 2023 přijalo euro;

3.

konstatuje, že Chorvatsko splňuje všechna kritéria pro přijetí eura, a to díky ambicióznímu, odhodlanému, důvěryhodnému a neutuchajícímu úsilí chorvatské vlády a chorvatských obyvatel;

4.

konstatuje, že Komise a ECB vypracovaly svá kladná posouzení v době otřesu způsobeného onemocněním COVID-19, který trval déle, než se původně očekávalo, a následného hospodářského oživení v roce 2021; konstatuje však, že nevyprovokovaná a nezákonná invaze Ruska na Ukrajinu, která začala dne 24. února 2022, měla na historické údaje použité při přípravě konvergenčních zpráv jen omezený dopad; je proto přesvědčen, že Chorvatsko je na přijetí eura od 1. ledna 2023 plně připraveno;

5.

zdůrazňuje, že bez ohledu na obtížnou socioekonomickou situaci způsobenou zdravotní krizí a nejnovějším nárůstem cen energií představuje přijetí eura Chorvatskem a splnění nezbytných kritérií silný politický signál potvrzující životaschopnost a přitažlivost jednotné měny Unie; vítá proto trvalé úsilí, které v tomto ohledu vyvíjí chorvatská vláda; je přesvědčen, že přijetí eura Chorvatskem přispěje k odolnosti a jednotě Unie a posílí její pozitivní obraz v regionu, zejména proto, že se jedná o první významný integrační proces EU po brexitu;

6.

zdůrazňuje, že přijetí eura posílí chorvatské hospodářství a bude přínosem pro jeho občany a podniky, neboť zvýší odolnost ekonomiky země, přiláká více zahraničních investic, zvýší důvěru mezinárodních investorů a omezí převody měn, což bude mít významný dopad na odvětví cestovního ruchu, které je pro zemi klíčové;

7.

vítá snahu chorvatské vlády o posílení institucionální kapacity Chorvatska, její úsilí o zlepšení podnikatelského prostředí a účinné a účelné provádění strukturálních reforem, které přispívají k udržitelnému a inkluzivnímu hospodářskému růstu; vítá zejména úsilí o posílení institucionální nezávislosti Chorvatské národní banky (Hrvatska narodna banka); vyzývá chorvatské orgány, aby pokračovaly v posilování institucionálního rámce s cílem zajistit kvalitu právních předpisů;

8.

vyzývá k rychlému a účinnému provádění reforem a investic v rámci národního plánu Chorvatska pro oživení a odolnost, jež podpoří růst a posílí jeho hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

9.

zdůrazňuje, že sbližování bankovního dohledu přispívá k ochraně finanční stability tím, že zajišťuje uplatňování jednotných norem pro dohled; dále zdůrazňuje, že přistoupení Chorvatska k jednotnému mechanismu dohledu prostřednictvím úzké spolupráce s ECB zajistilo jeho hladký vstup do bankovní unie;

10.

vyzývá chorvatské orgány, aby pokračovaly ve své dobré informační a komunikační kampani týkající se přijetí eura;

11.

vyzývá chorvatské orgány, aby pokračovaly v současném směru praktických příprav, a zajistily tak hladký přechod na společnou měnu;

12.

konstatuje, že podle konvergenční zprávy Komise z roku 2022 již úroveň cen v Chorvatsku dosáhla vyšší míry cenové konvergence s eurozónou, než tomu bylo v jiných členských státech, když vstupovaly do eurozóny; očekává proto, že chorvatská vláda bude vytrvale usilovat o to, aby bylo další cenové konvergence dosahováno udržitelným způsobem a aby zavedení eura nevedlo k umělému zvyšování cen;

13.

vyzývá chorvatskou vládu, aby pokračovala v opatřeních, jejichž cílem je splnit závazek provést do roku 2023 nový akční plán pro boj proti praní peněz;

14.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

15.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

16.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě, Komisi, Evropské centrální bance, Euroskupině a vládám členských států.

(1)  Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 249.

(2)  Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 251.


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/292


P9_TA(2022)0272

Dohoda mezi EU a Cookovými ostrovy o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu: prováděcí protokol ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií a vládou Cookových ostrovů o provádění Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu jménem Evropské unie (12640/2021 – C9-0006/2022 – 2021/0312(NLE))

(Souhlas)

(2023/C 47/28)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12640/2021),

s ohledem na návrh Protokolu o provádění Dohody mezi Evropskou unií a vládou Cookových ostrovů o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (12633/2021),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0006/2022),

s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov (A9-0197/2022),

1.

uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Cookových ostrovů.

7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/293


P9_TA(2022)0273

Dočasná opatření pro liberalizaci obchodu s Moldavskem ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dočasných opatřeních pro liberalizaci obchodu, která doplňují obchodní koncese použitelné pro moldavské produkty podle Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Moldavskou republikou na straně druhé (COM(2022)0288 – C9-0198/2022 – 2022/0188(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 47/29)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0288),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0198/2022),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. června 2022 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0201/2022),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P9_TC1-COD(2022)0188

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o dočasných opatřeních pro liberalizaci obchodu, která doplňují obchodní koncese použitelné pro produkty Moldavské republiky podle Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Moldavskou republikou na straně druhé

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1279.)


Středa 6. července 2022

7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/294


P9_TA(2022)0282

Ruská invaze na Ukrajinu: krizová opatření v odvětví rybolovu a akvakultury ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění a opravuje nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o zvláštní opatření ke zmírnění dopadů vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině na rybolovné činnosti a zmírnění dopadů narušení trhu způsobeného touto vojenskou agresí na dodavatelský řetězec produktů rybolovu a akvakultury (COM(2022)0179 – C9-0149/2022 – 2022/0118(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 47/30)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0179),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 43 odst. 2 a článek 175 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0149/2022),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. června 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0182/2022),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P9_TC1-COD(2022)0118

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o zvláštní opatření ke zmírnění důsledků útočné války Ruska vůči Ukrajině pro rybolovné činnosti a zmírnění dopadů narušení trhu způsobeného touto útočnou válkou na dodavatelský řetězec produktů rybolovu a akvakultury

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1278.)


Čtvrtek 7. července 2022

7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/295


P9_TA(2022)0294

Invaze Ruska na Ukrajinu: dočasná opatření týkající se dokladů řidičů vydaných Ukrajinou ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu stanovují zvláštní a dočasná opatření týkající se dokladů řidičů vydaných Ukrajinou v souladu s jejími právními předpisy (COM(2022)0313 – C9-0201/2022 – 2022/0204(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 47/31)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0313),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0201/2022),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na článek 59 a článek 163 jednacího řádu,

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P9_TC1-COD(2022)0204

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. července 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu stanovují zvláštní a dočasná opatření týkající se dokladů řidičů vydaných Ukrajinou v souladu s jejími právními předpisy

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1280.)


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/296


P9_TA(2022)0295

Určení porušování omezujících opatření Unie jako trestných činů podle čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se porušování omezujících opatření Unie určuje jako oblast trestné činnosti splňující kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (10287/1/2022 – C9-0219/2022 – 2022/0176(NLE))

(Souhlas)

(2023/C 47/32)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10287/1/2022),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 83 odst. 1 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0219/2022),

s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a článek 163 jednacího řádu,

1.

uděluje souhlas s návrhem rozhodnutí Rady;

2.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi.

7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/297


P9_TA(2022)0296

Mimořádná makrofinanční pomoc Ukrajině ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině (COM(2022)0450 – C9-0221/2022 – 2022/0213(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 47/33)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0450),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0221/2022),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. července 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P9_TC1-COD(2022)0213

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. července 2022 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2022/1201.)


7.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/298


P9_TA(2022)0297

Udržitelná letecká paliva (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU) ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 7. července 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (COM(2021)0561 – C9-0332/2021 – 2021/0205(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 47/34)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Letecká doprava měla během uplynulých desetiletí zásadní roli v hospodářství Unie a v každodenním životě občanů Unie jako jedno z nejvýkonnějších a nejdynamičtějších odvětví hospodářství Unie. Představovala silný motor hospodářského růstu, obchodu a cestovního ruchu, jakož i konektivity a mobility pro podniky i občany a  byla důležitým faktorem vytváření pracovních míst , zejména v rámci vnitřního trhu Unie v oblasti letecké dopravy. Růst služeb v oblasti letecké dopravy významně přispěl ke zlepšení konektivity v rámci Unie a se třetími zeměmi a působí jako významný pozitivní faktor pro celou ekonomiku Unie.

(1)

Letecká doprava měla během uplynulých desetiletí zásadní roli v hospodářství Unie a v každodenním životě občanů Unie jako jedno z nejvýkonnějších a nejdynamičtějších odvětví hospodářství Unie. Představovala silný motor hospodářského růstu, obchodu a cestovního ruchu, konektivity a mobility pro podniky i občany a  také jednu z hlavních spojnic mezi nejvzdálenějšími regiony a pevninou , zejména v rámci vnitřního trhu Unie v oblasti letecké dopravy. Růst služeb v oblasti letecké dopravy významně přispěl ke zlepšení konektivity , podpoře soudržnosti a snížení regionálních rozdílů v rámci Unie , zejména v okrajových, nejvzdálenějších, řídce osídlených ostrovních regionech, jakož i ke zlepšení konektivity se třetími zeměmi, a působí jako významný pozitivní faktor pro celou ekonomiku Unie.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Od roku 2020 je letecká doprava jedním z odvětví, které nejhůře zasáhla krize COVID-19 . S ohledem na to, že konec pandemie je na dohled , předpokládá se, že letecká doprava se v nadcházejících letech postupně oživí a vrátí na předkrizovou úroveň. Emise z tohoto odvětví zároveň od roku 1990 stoupaly, a jakmile překonáme pandemii, mohl by se trend narůstajících emisí vrátit. Proto je potřeba připravit se na budoucnost a provést nezbytné úpravy, které zajistí existenci dobře fungujícího trhu letecké dopravy přispívajícího k dosahování klimatických cílů Unie a s vysokou úrovní konektivity, bezpečnosti a zabezpečení.

(2)

Unie stanovila podle nařízení (EU) 2021/1119 právní závazky s cílem dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality a do roku 2030 snížit čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Aby toho bylo dosaženo, musí všechna hospodářská odvětví, včetně dopravy, učinit rychle kroky směrem k dekarbonizaci. V odvětví letectví to vyžaduje výrazné zvýšení výroby, dodávek a používání udržitelných leteckých paliv. Od roku 2020 je letecká doprava jedním z odvětví , které nejhůře zasáhla krize COVID-19. Předpokládá se, že letecká doprava se v nadcházejících letech postupně oživí a vrátí na předkrizovou úroveň. Mezinárodní organizace pro civilní letectví odhaduje, že osobní doprava v Evropě ročně poroste do roku 2050 až o 3 % a nákladní doprava o 2,4  %. Emise z tohoto odvětví zároveň od roku 1990 stoupaly, a jakmile překonáme pandemii, mohl by se trend narůstajících emisí rychle vrátit. Proto je naprosto nezbytné připravit se na budoucnost a provést nezbytné úpravy, které zajistí existenci dobře fungujícího odvětví letecké dopravy přispívajícího plně k dosahování klimatických cílů Unie a s vysokou úrovní konektivity , cenové dostupnosti , bezpečnosti a zabezpečení.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

Fungování unijního odvětví letecké dopravy je určováno jeho přeshraniční povahou napříč celou EU a jeho globálním rozměrem. Vnitřní trh letecké dopravy je jedním z nejvíce integrovaných odvětví v Unii, které se řídí jednotnými pravidly přístupu na trh a provozními podmínkami. Vnější politika v oblasti letecké dopravy se řídí pravidly, která na globální úrovni stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), jakož i komplexními mnohostrannými nebo dvoustrannými dohodami mezi Unií nebo jejími členskými státy a třetími zeměmi.

(3)

Fungování unijního odvětví letecké dopravy je určováno jeho přeshraniční povahou napříč celou EU a jeho globálním rozměrem. Vnitřní trh letecké dopravy je jedním z nejvíce integrovaných odvětví v Unii, které se řídí jednotnými pravidly přístupu na trh a provozními podmínkami. Vnější politika Unie v oblasti letecké dopravy se řídí pravidly, která na globální úrovni stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), a pravidly stanovenými v komplexních mnohostranných nebo dvoustranných dohodách mezi Unií nebo jejími členskými státy a třetími zeměmi. Je proto důležité, aby Unie pokračovala v úsilí vyvíjeném na mezinárodní, mnohostranné a dvoustranné úrovni s cílem prosazovat velké ambice a vysokou úroveň konvergence, pokud jde o používání udržitelných leteckých paliv, a současně zajistit na mezinárodní úrovni pro každého stejné podmínky.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)

Trh letecké dopravy je vystaven velké konkurenci mezi hospodářskými subjekty v celé Unii, pročež jsou nezbytně nutné rovné podmínky. Stabilita a prosperita trhu letecké dopravy a jeho hospodářských subjektů se opírá o jasný a harmonizovaný politický rámec, v němž mohou provozovatelé letadel, letiště a další účastníci trhu letecké dopravy působit na základě rovných příležitostí. Když dojde k narušení trhu, mohou se provozovatelé letadel nebo letiště ocitnout v nevýhodě vůči svým interním či externím konkurentům. To může následně vést ke ztrátě konkurenceschopnosti odvětví letecké dopravy a ke ztrátě letecké konektivity pro občany a podniky.

(4)

Trh letecké dopravy je vystaven velké konkurenci mezi hospodářskými subjekty celosvětově a v celé Unii, pročež jsou nezbytně nutné rovné podmínky. Stabilita a prosperita trhu letecké dopravy a jeho hospodářských subjektů se opírá o jasný a harmonizovaný politický rámec, v němž mohou provozovatelé letadel, letiště a další účastníci trhu letecké dopravy působit na základě rovných pravidel a příležitostí , což vytvoří dynamické odvětví a pracovní příležitosti. Lety uvnitř EU jsou do značné míry součástí globálních tras stanovených v rámci celosvětového trhu. Totéž platí pro trasy z destinací mimo EU do destinací mimo EU přes evropská letiště . Když dojde k narušení trhu, jsou provozovatelé letadel nebo letiště vystaveni riziku znevýhodnění vůči svým interním či externím konkurentům. To může následně vést ke ztrátě konkurenceschopnosti odvětví letecké dopravy , což ohrozí podniky a pracovní místa v odvětví letecké dopravy, a ke ztrátě letecké konektivity a dopravních možností pro občany a podniky.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)

Zejména je zásadní zajistit rovné podmínky na celém unijním trhu letecké dopravy, pokud jde o letecké palivo, které tvoří podstatnou část nákladů provozovatelů letadel. Odchylky v cenách paliv mohou mít výrazný dopad na hospodářskou výkonnost provozovatelů letadel a negativně ovlivnit hospodářskou soutěž na trhu. Pokud mezi letišti v Unii nebo mezi letišti v Unii a letišti mimo ni existují rozdíly v cenách paliv, může to vést provozovatele letadel z ekonomických důvodů k úpravě jejich strategií doplňování paliva. Převážení paliva zvyšuje u letadla spotřebu paliva a vede ke zbytečným emisím skleníkových plynů. Převážení paliva prováděné provozovateli letadel rovněž hatí snahy Unie v oblasti ochrany životního prostředí. Někteří provozovatelé letadel mohou využívat příznivé ceny leteckého paliva na svém domovském letišti jako konkurenční výhodu vůči jiným leteckým společnostem provozujícím podobné tratě. To může mít nežádoucí dopady na konkurenceschopnost odvětví a škodlivě působit na leteckou konektivitu. Toto nařízení by mělo stanovit opatření, která takovým praktikám zabrání v zájmu předcházení zbytečným ekologickým újmám a obnovení a zachování podmínek spravedlivé hospodářské soutěže na trhu letecké dopravy.

(5)

Zejména je zásadní zajistit rovné podmínky na celém unijním trhu letecké dopravy, pokud jde o letecké palivo, které tvoří podstatnou část nákladů provozovatelů letadel. Odchylky v cenách paliv mohou mít výrazný dopad na hospodářskou výkonnost provozovatelů letadel, negativně ovlivnit hospodářskou soutěž na trhu a snížit atraktivitu leteckého odvětví, a tím i mobilitu, neboť vysoké ceny pohonných hmot se přímo promítají do vysokých cen pro koncové spotřebitele . Pokud mezi letišti v Unii nebo mezi letišti v Unii a letišti mimo ni existují rozdíly v cenách paliv, může to vést provozovatele letadel z ekonomických důvodů k úpravě jejich strategií doplňování paliva. Převážení paliva zvyšuje u letadla spotřebu paliva a vede ke zbytečným emisím skleníkových plynů. Převážení paliva prováděné z ekonomických důvodů provozovateli letadel rovněž hatí snahy Unie v oblasti ochrany životního prostředí. Někteří provozovatelé letadel mohou využívat příznivé ceny leteckého paliva na svém domovském letišti jako konkurenční výhodu vůči jiným leteckým společnostem provozujícím podobné tratě. To může mít nežádoucí dopady na konkurenceschopnost odvětví , vést k narušení trhu a škodlivě působit na leteckou konektivitu. Toto nařízení by mělo stanovit opatření, která takovým praktikám zabrání v zájmu předcházení zbytečným ekologickým újmám a obnovení a zachování podmínek spravedlivé hospodářské soutěže na trhu letecké dopravy. Toto nařízení by však mělo rovněž zohlednit skutečnost, že k převozu paliva dochází někdy proto, aby byla dodržena pravidla pro bezpečnost paliv, a v takových případech je to odůvodněno bezpečnostními důvody. Převážení paliva může být navíc důsledkem specifických provozních obtíží některých provozovatelů letadel na některých letištích, mimo jiné s ohledem na nepřiměřeně delší odbavování letadel nebo nižší kapacitu letiště v době špičky. Komise by proto měla pečlivě sledovat, hodnotit a analyzovat případy převážení paliva a jejich důvody a případně předložit legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)

Hlavním cílem společné dopravní politiky je udržitelný rozvoj. Ten vyžaduje integrovaný přístup zaměřený jak na zajištění účinného fungování dopravních systémů Unie, tak na ochranu životního prostředí. Pro udržitelný rozvoj letecké dopravy je nutné zavést opatření, jejichž cílem bude snížení uhlíkových emisí letadel létajících z letišť v Unii. Tato opatření by měla přispět ke splnění klimatických cílů Unie do roku 2030 a do roku 2050.

(6)

Hlavním cílem společné dopravní politiky je udržitelný rozvoj. Ten vyžaduje integrovaný přístup zaměřený jak na zajištění účinného fungování dopravních systémů Unie, dodržování pracovně-právních a sociálních předpisů, tak na ochranu životního prostředí. Pro udržitelný rozvoj letecké dopravy je nutné zavést opatření, včetně ekonomických nástrojů, jejichž cílem bude snížení uhlíkových emisí letadel létajících z letišť v Unii a rozvoj trhu pro výrobu a dodávky udržitelných leteckých paliv . Tato opatření by měla přispět ke splnění klimatických cílů Unie do roku 2030 a do roku 2050.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)

Sdělení Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (10), které Komise přijala v prosinci 2020, stanoví postup pro to, aby dopravní systém EU dosáhl zelené a digitální transformace a stal se odolnějším. Dekarbonizace odvětví letecké dopravy je zejména z krátkodobého hlediska nutným a náročným procesem. Technologické pokroky, jichž bylo dosaženo v rámci evropských a vnitrostátních programů výzkumu a vývoje v oblasti letectví, přispěly v uplynulých desetiletích k významnému snížení emisí. Globální nárůst letecké dopravy byl ale rychlejší než snižování emisí v tomto odvětví. Ačkoliv lze předpokládat, že závislost krátkých letů na fosilní energii pomohou nadcházejících dekádách snížit nové technologie , jediné řešení pro zásadní dekarbonizaci letů na všechny vzdálenosti představují udržitelná letecká paliva , a to již v krátkodobém horizontu. Tento potenciál však v současné době zůstává do značné míry nevyužit.

(7)

Sdělení Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (10), které Komise přijala v prosinci 2020, stanoví postup pro to, aby dopravní systém EU dosáhl zelené a digitální transformace a stal se odolnějším. Dekarbonizace odvětví letecké dopravy je zejména z krátkodobého hlediska nutným a náročným procesem. Technologické pokroky a jasný závazek ze strany průmyslu , jichž bylo dosaženo v rámci evropských a vnitrostátních programů výzkumu a vývoje v oblasti letectví, přispěly v uplynulých desetiletích k významnému snížení emisí. Globální nárůst letecké dopravy byl ale rychlejší než snižování emisí v tomto odvětví. Ačkoliv lze předpokládat, že nové technologie, včetně vývoje letadel na elektrický nebo vodíkový pohon s nulovými emisemi, pomohou v nadcházejících dekádách snížit závislost krátkých letů na fosilní energii a mohou ve střednědobém i dlouhodobém horizontu hrát obchodní letecké dopravě významnou úlohu , představují udržitelná letecká paliva slibné řešení pro zásadní dekarbonizaci letů na všechny vzdálenosti , a to jak v krátkodobém , tak ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Tento potenciál však v současné době zůstává do značné míry nevyužit a vyžaduje dlouhodobou podporu pro další vývoj a zavádění udržitelných leteckých paliv a pro výzkum nových leteckých motorů a technologií .

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a)

Zastřešující zásada „energetická účinnost v první řadě“ by měla být zavedena i mimo energetický systém, ve všech odvětvích, včetně dopravy, a to i letecké. Měla by být zejména nedílnou součástí politiky, plánování a investičních rozhodnutí týkajících se zavádění energeticky účinnějších motorů a udržitelných alternativních paliv a technologií, včetně rychlého vývoje letadel poháněných elektřinou z obnovitelných zdrojů nebo zeleným vodíkem.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)

Udržitelná letecká paliva jsou kapalná paliva typu „drop-in“, která jsou zastupitelná konvenčními leteckými palivy a kompatibilní se stávajícími leteckými motory. Pro využití v civilním nebo vojenském letectví bylo na celosvětové úrovni certifikováno několik způsobů výroby udržitelných leteckých paliv. Udržitelná letecká paliva jsou technologicky připravena hrát významnou roli ve snižování emisí z letecké dopravy, a to již ve velmi krátkodobém horizontu. Očekává se, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu budou v palivové skladbě převažovat. Udržitelná letecká paliva by kromě toho – a s podporou vhodných mezinárodních palivových norem – mohla přispět ke snížení obsahu aromátů ve finálním palivu používaném provozovatelem, což by napomohlo snížení emisí jiných než CO2. Očekává se, že k dekarbonizaci letecké dopravy začnou postupně přispívat i další alternativní pohony letadel , jako jsou elektřina nebo tekutý vodík , a to nejdříve u letů na krátké vzdálenosti .

(8)

Udržitelná letecká paliva jsou letecká paliva, jež zahrnují kapalná paliva typu „drop-in“, která jsou zastupitelná konvenčními leteckými palivy a kompatibilní se stávajícími leteckými motory , jakož i vodík a elektřinu . Pro využití v civilním nebo vojenském letectví bylo na celosvětové úrovni certifikováno několik způsobů výroby udržitelných leteckých paliv. Udržitelná letecká paliva jsou technologicky připravena hrát významnou roli ve snižování emisí z letecké dopravy, a to již ve velmi krátkodobém horizontu. Očekává se, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu budou v palivové skladbě převažovat. Udržitelná letecká paliva by kromě toho – a s podporou vhodných mezinárodních palivových norem a s podporou agentury EASA při koncipování těchto norem  – mohla přispět ke snížení obsahu aromátů ve finálním palivu používaném provozovatelem, což by napomohlo snížení emisí jiných než CO2. Velmi slibnými technologiemi jsou i další udržitelná letecká paliva, např. elektřina nebo vodík, a očekává se, že začnou postupně přispívat k dekarbonizaci letecké dopravy , a to nejdříve u letů na krátké vzdálenosti. Toto nařízení ještě více urychlí vědecký vývoj, zavádění těchto technologií a související komerční inovace, neboť hospodářským subjektům umožní uvažovat o těchto technologiích, až budou vyspělé a komerčně dostupné, ve vztahu k pověření týkajícímu se udržitelných leteckých paliv, jak je stanoveno v tomto nařízení. To zvýší i jistotu a předvídatelnost trhu a bude působit jako pobídka pro nezbytné investice do nových technologií.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

Postupné zavádění udržitelných leteckých paliv na trh letecké dopravy bude pro letecké společnosti představovat dodatečné náklady na palivo, neboť tyto palivové technologie jsou v současné době nákladnější na výrobu než konvenční letecké palivo. Předpokládá se, že tím dojde k prohloubení dosavadních problémů s rovnými podmínkami na trhu letecké dopravy, pokud jde o letecké palivo, a že to povede k dalším narušením hospodářské soutěže mezi provozovateli letadel a letišti. Toto nařízení by mělo přijmout opatření, jež zabrání negativnímu dopadu zavedení udržitelných leteckých paliv na konkurenceschopnost odvětví letecké dopravy, a to stanovením harmonizovaných požadavků pro celou Unii.

(9)

Postupné zavádění udržitelných leteckých paliv na trh letecké dopravy bude pro letecké společnosti představovat dodatečné náklady na palivo, neboť tyto palivové technologie jsou v současné době nákladnější na výrobu než konvenční letecké palivo. Předpokládá se, že tím dojde k prohloubení dosavadních problémů s rovnými podmínkami na trhu letecké dopravy, pokud jde o letecké palivo, a že to povede k dalším narušením hospodářské soutěže mezi provozovateli letadel a letišti , a to i v souvislosti s prováděním programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA) a systému EU ETS . Toto nařízení by mělo přijmout opatření, jež zabrání negativnímu dopadu zavedení udržitelných leteckých paliv na konkurenceschopnost odvětví letecké dopravy, a to stanovením harmonizovaných požadavků pro celou Unii , včetně společných definicí a společného stanovování cílů na úrovni EU .

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)

Na globální úrovni reguluje udržitelné letecká paliva Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) . Organizace ICAO konkrétně stanoví podrobné požadavky na udržitelnost, sledovatelnost a účetnictví udržitelných leteckých paliv používaných u letů, na něž se vztahuje program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA). Ačkoliv jsou v programu CORSIA stanoveny pobídky a udržitelná letecká paliva jsou považována za nedílný pilíř práce na proveditelnosti dlouhodobého ambiciózního cíle pro mezinárodní letectví, neexistuje v současné době žádný povinný režim používání udržitelných leteckých paliv pro mezinárodní lety. Komplexní mnohostranné nebo dvoustranné dohody o letecké dopravě mezi EU nebo jejími členskými státy a třetími zeměmi obecně zahrnují ustanovení o ochraně životního prostředí. Prozatím však tato ustanovení neukládají smluvním stranám žádné závazné požadavky týkající se používání udržitelných leteckých paliv.

(10)

Na globální úrovni reguluje a definuje udržitelná letecká paliva Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) , v jejímž rámci se země dohodnou na podrobných požadavcích na udržitelnost, sledovatelnost a účetnictví schválených postupů výroby udržitelných leteckých paliv používaných u letů, na něž se vztahuje program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA). Ačkoliv jsou v programu CORSIA stanoveny pobídky a udržitelná letecká paliva jsou považována za nedílný pilíř práce na proveditelnosti dlouhodobého ambiciózního cíle pro mezinárodní letectví, neexistuje v současné době žádný povinný režim používání udržitelných leteckých paliv pro mezinárodní lety. Komplexní mnohostranné nebo dvoustranné dohody o letecké dopravě mezi EU nebo jejími členskými státy a třetími zeměmi obecně zahrnují ustanovení o ochraně životního prostředí. V současnosti tato ustanovení neukládají smluvním stranám žádné závazné požadavky týkající se používání udržitelných leteckých paliv.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)

S cílem zabránit narušení hospodářské soutěže na mezinárodním trhu v oblasti letecké dopravy, které by mohlo vést ke ztrátě dopravních toků spojujících letiště v EU a k úniku uhlíku, a za účelem vytvoření celosvětového trhu s udržitelnými leteckými palivy, by měla vnější politika Unie v oblasti letectví celosvětově vést přechod k používání udržitelných paliv, měla by být součástí mezinárodních jednání s cílem harmonizovat definice a normy pro udržitelná letecká paliva a měla by podpořit mezinárodní sbližování pravidel týkajících se výroby, zavádění a čerpání udržitelných leteckých paliv. Je proto důležité, aby Unie pokračovala ve svém úsilí v rámci organizace ICAO a pracovala na vytvoření ambiciózního celosvětového systému, který bude podporovat celosvětový trh s udržitelnými leteckými palivy a zajistí rovné podmínky na mezinárodní úrovni. Komise a členské státy by proto měly na valné hromadě ICAO prosazovat okamžité zahájení jednání o ambiciózním globálním politickém rámci na úrovni ICAO pro zavádění udržitelných leteckých paliv. Jakmile bude takový globální politický rámec přijat, měla by Komise zajistit, aby ustanovení tohoto nařízení byla slučitelná a soudržná s globálním rámcem a mezinárodními normami a aby je doplňovala, a zaručit tak soudržné provádění a rovné podmínky na mezinárodní úrovni. Kromě toho by Komise a členské státy měly usilovat o to, aby komplexní mnohostranné a dvoustranné dohody o letecké dopravě a leteckých službách zahrnovaly rovnocenná závazná ustanovení o pověření k přimíchávání udržitelných leteckých paliv za účelem využívání těchto paliv. Komise by dále měla pravidelně posuzovat, zda nemají ustanovení tohoto nařízení nepříznivý dopad na fungování vnitřního trhu v oblasti letectví, konkurenceschopnost tohoto odvětví, rovné podmínky na mezinárodní úrovni, pokud jde o letecké dopravce a letištní uzly, a na možné přesměrování vedoucí k úniku uhlíku, a případně předložit nápravná opatření k řešení těchto nepříznivých účinků.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)

Proto je třeba stanovit jednotná pravidla pro vnitřní trh letecké dopravy, která by doplnila směrnici (EU) 2018/2001 a splnila její celkové cíle vyřešením specifických potřeb a požadavků vnitřního trhu EU v oblasti letectví. Cílem tohoto nařízení je zejména předejít fragmentaci trhu letecké dopravy a zabránit možným narušením hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty nebo nekalým praktikám předcházení nákladům, pokud jde o doplňování paliva, ze strany provozovatelů letadel.

(12)

Proto je třeba stanovit jednotná pravidla pro vnitřní trh letecké dopravy, která by doplnila směrnici (EU) 2018/2001 a splnila její celkové cíle vyřešením specifických potřeb a požadavků vnitřního trhu EU v oblasti letectví a podporou udržitelných paliv v letecké dopravě . Cílem tohoto nařízení je zejména předejít fragmentaci unijního trhu letecké dopravy, zabránit možným narušením hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty nebo nekalým praktikám předcházení nákladům, pokud jde o doplňování paliva, ze strany provozovatelů letadel a podporovat inovace a výrobu v Unii. Na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni musí být poskytována cílená podpora a financování, ale i pobídky pro partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem urychlit zavádění udržitelných leteckých paliv.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na letadla využívaná v civilním letectví pro účely obchodní letecké dopravy. Nemělo by se vztahovat na letadla, jako jsou vojenská letadla, letadla využívaná v rámci operací pro humanitární, pátrací, záchranné nebo lékařské účely nebo pro účely odstraňování následků katastrof, jakož i na letadla používaná k celním, policejním a hasičských operacím. Lety provozované za těchto okolností mají totiž výjimečnou povahu, a jako takové nemohou být vždy plánovány stejným způsobem jako pravidelné lety. V důsledku povahy těchto operací nemusejí být tyto lety vždy schopny splnit povinnosti podle tohoto nařízení, protože by pro ně mohly představovat zbytečnou zátěž. Aby toto nařízení přispělo k rovným podmínkám na celém jednotném trhu EU v oblasti letecké dopravy, mělo by se vztahovat na co největší část obchodní letecké dopravy provozované z letišť nacházejících se na území EU. Aby byla zachována letecká konektivita ve prospěch občanů, podniků a regionů EU, je současně důležité nezatěžovat provoz letecké dopravy na malých letištích nepřiměřenými požadavky. Měla by být stanovena prahová hodnota objemu roční letecké přepravy cestujících a nákladu; na letiště nedosahující této mezní hodnoty by se toto nařízení nevztahovalo; působnost nařízení by ovšem měla pokrývat alespoň 95 % celkové přepravy odlétající z letišť v Unii. Z téhož důvodu by měla být stanovena prahová hodnota, jíž by byli z působnosti nařízení vyňati provozovatelé letadel, na které připadá velmi malý počet odletů z letišť nacházejících se na území EU.

(15)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na letadla využívaná v rámci operací pro humanitární, pátrací, záchranné nebo lékařské účely nebo pro účely boje proti následkům katastrof, neboť lety za těchto okolností jsou výjimečné povahy nelze je vždy naplánovat stejným způsobem jako lety pravidelné . V důsledku povahy těchto operací nemusejí být tyto lety vždy schopny splnit povinnosti podle tohoto nařízení, protože by pro ně mohly představovat zbytečnou zátěž. Toto nařízení by se mělo vztahovat na letadla využívaná v civilním letectví pro účely obchodní letecké dopravy. Nemělo by se vztahovat na vojenská letadla ani na letadla používaná k celním, policejním a hasičských operacím. Aby toto nařízení přispělo k rovným podmínkám na celém jednotném trhu EU v oblasti letecké dopravy a aby podpořilo rozvoj trhu s udržitelnými leteckými palivy (SAF) a potřebné infrastruktury pro tato paliva v celé EU , mělo by se vztahovat na veškerou obchodní leteckou dopravu provozovanou z letišť nacházejících se na území EU. Aby byla zachována letecká konektivita ve prospěch občanů, podniků a regionů EU, byla zajištěna potřebná flexibilita umožňující dodavatelům paliv dodávat a leteckým společnostem čerpat udržitelná letecká paliva nákladově nejefektivnějším způsobem a aby nebyl zatěžován provoz letecké dopravy na malých letištích nepřiměřenými požadavky, včetně prvků systému „book and claim“, je současně třeba jako přechodnou fázi vytvořit mechanismus flexibility. S cílem zabránit nepatřičnému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu by se měly po uplynutí tohoto přechodného období požadavky stanovené v tomto nařízení vztahovat rovným způsobem na všechna letiště v Unii a na všechny komerční provozovatele letadel, kteří na letišti Unie vzlétají nebo přistávají.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a)

Je zásadní, aby méně propojené evropské regiony, jako jsou ostrovní a nejvzdálenější regiony, které jsou často závislé na letecké dopravě jako jediném prostředku spojení, nebyly povinnostmi vyplývajícími z tohoto nařízení neúměrně dotčeny a aby byl zachován přístup těchto regionů k základnímu zboží a službám. S cílem pomoci zachovat leteckou konektivitu regionů, které mají méně jiných možností dopravy, by měla být pozornost věnována možným účinkům ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o cenovou dostupnost, konkurenceschopnost a potenciální zvýšení cen u leteckých tras spojujících vzdálené regiony a jiné oblasti Unie.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a)

Je nezbytné, aby byl sdílený soubor způsobilých udržitelných vstupních surovin co možná nejširší, s cílem maximalizovat potenciál pro zvýšení výroby udržitelných leteckých paliv za přijatelnou cenu. Seznam vstupních surovin způsobilých podle tohoto nařízení by neměl být neměnný, ale měl by se v čase vyvíjet tak, aby zahrnoval i nové udržitelné vstupní suroviny. Za tímto účelem by měla Komise v souladu s čl. 28 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 seznam vstupních surovin uvedený v částech A a B přílohy IX alespoň každé dva roky přezkoumat s cílem doplnit nové vstupní suroviny. Nové vstupní suroviny doplněné do přílohy IX by měly být přímo způsobilé pro výrobu udržitelných leteckých paliv podle tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)

Z důvodů udržitelnosti by neměla být způsobilá paliva na bázi potravinářských a krmných plodin. Pokud totiž pěstování plodin pro biopaliva nahradí tradiční pěstování plodin pro potravinářské a krmné účely, dochází k nepřímé změně ve využívání půdy. Taková dodatečná poptávka zvyšuje tlak na půdu a může vést k rozšíření zemědělské půdy do oblastí s velkou zásobou uhlíku, jako jsou lesy, mokřady a rašeliniště, což přivodí další emise skleníkových plynů a obavy o ztrátu biologické rozmanitosti. Výzkum ukazuje, že míra tohoto účinku závisí na mnoha faktorech, včetně druhu suroviny použité pro výrobu paliva, úrovně dodatečné poptávky po surovině, která je vyvolána používáním biopaliv, jakož i míry, do jaké je půda s velkou zásobou uhlíku celosvětově chráněna. Nejvyšší rizika nepřímé změny ve využívání půdy byla identifikována u biopaliv, paliv vyrobených ze surovin, u nichž je pozorováno výrazné rozšíření produkční plochy na půdu s velkou zásobou uhlíku. Proto by neměla být podporována paliva na bázi potravinářských a krmných plodin. Tento přístup je v souladu s unijní politikou a zejména se směrnicí (EU) 2018/2001, která omezuje a stanoví horní hranici využití takových biopaliv v silniční a železniční dopravě s ohledem na jejich nižší přínos pro životní prostředí, nižší výkonnost, pokud jde o potenciál ke snižování emisí skleníkových plynů, a větší obavy z hlediska udržitelnosti. Vedle emisí skleníkových plynů souvisejících s nepřímými změnami ve využívání půdy, které mohou částečně či zcela anulovat úspory emisí skleníkových plynů z jednotlivých biopaliv, představují nepřímé změny ve využívání půdy také riziko pro biologickou rozmanitost. Toto riziko je obzvlášť závažné v souvislosti s potenciálně velkým rozšířením výroby vyvolaným významným nárůstem poptávky. V odvětví letecké dopravy momentálně existuje nevýznamná míra poptávky po biopalivech na bázi potravinářských a krmných plodin, neboť více než 99 % leteckých paliv, která se v současnosti používají, je fosilního původu. Proto je vhodné předejít vytváření potenciálně velké poptávky po biopalivech na bázi potravinářských a krmných plodin, pokud by bylo jejich použití podpořeno podle tohoto nařízení. Nezpůsobilost biopaliv na bázi plodin podle tohoto nařízení rovněž minimalizuje riziko zpomalení dekarbonizace silniční dopravy, které by jinak mohlo vyplynout z přesunu biopaliv na bázi plodin z odvětví silniční dopravy do odvětví letecké dopravy. Je nezbytné tento přesun minimalizovat, neboť silniční doprava je zatím stále nejvíce znečišťujícím druhem dopravy.

(17)

Z důvodů udržitelnosti by neměla být způsobilá paliva na bázi potravinářských a krmných plodin , včetně biopaliv, jež s sebou nesou velké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, jako jsou biopaliva na bázi palmového oleje . Pokud totiž pěstování plodin pro biopaliva nahradí tradiční pěstování plodin pro potravinářské a krmné účely, dochází k nepřímé změně ve využívání půdy. Taková dodatečná poptávka zvyšuje tlak na půdu a může vést k rozšíření zemědělské půdy do oblastí s velkou zásobou uhlíku, jako jsou lesy, mokřady a rašeliniště, což přivodí další emise skleníkových plynů a obavy o ztrátu biologické rozmanitosti. Výzkum ukazuje, že míra tohoto účinku závisí na mnoha faktorech, včetně druhu suroviny použité pro výrobu paliva, úrovně dodatečné poptávky po surovině, která je vyvolána používáním biopaliv, jakož i míry, do jaké je půda s velkou zásobou uhlíku celosvětově chráněna. Nejvyšší rizika nepřímé změny ve využívání půdy byla identifikována u biopaliv, paliv vyrobených ze surovin, u nichž je pozorováno výrazné rozšíření produkční plochy na půdu s velkou zásobou uhlíku. Proto by neměla být podporována paliva na bázi potravinářských a krmných plodin. Tento přístup je v souladu s unijní politikou a zejména se směrnicí (EU) 2018/2001, která omezuje a stanoví horní hranici využití takových biopaliv v silniční a železniční dopravě s ohledem na jejich nižší přínos pro životní prostředí, nižší výkonnost, pokud jde o potenciál ke snižování emisí skleníkových plynů, a větší obavy z hlediska udržitelnosti. Vedle emisí skleníkových plynů souvisejících s nepřímými změnami ve využívání půdy, které mohou částečně či zcela anulovat úspory emisí skleníkových plynů z jednotlivých biopaliv, představují nepřímé změny ve využívání půdy také riziko pro biologickou rozmanitost. Toto riziko je obzvlášť závažné v souvislosti s potenciálně velkým rozšířením výroby vyvolaným významným nárůstem poptávky. V odvětví letecké dopravy momentálně existuje nevýznamná míra poptávky po biopalivech na bázi potravinářských a krmných plodin, neboť více než 99 % leteckých paliv, která se v současnosti používají, je fosilního původu. Proto je vhodné předejít vytváření potenciálně velké poptávky po biopalivech na bázi potravinářských a krmných plodin, pokud by bylo jejich použití podpořeno podle tohoto nařízení. Nezpůsobilost biopaliv na bázi plodin podle tohoto nařízení rovněž minimalizuje riziko zpomalení dekarbonizace silniční dopravy, které by jinak mohlo vyplynout z přesunu biopaliv na bázi plodin z odvětví silniční dopravy do odvětví letecké dopravy. Je nezbytné tento přesun minimalizovat, neboť silniční doprava je zatím stále nejvíce znečišťujícím druhem dopravy.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a)

Pro řádné fungování tohoto nařízení mají zásadní význam přesné a správné informace o vlastnostech udržitelných leteckých paliv. S cílem podpořit důvěru spotřebitelů a zajistit transparentnost a sledovatelnost jsou dodavatelé paliv odpovědní za poskytování správných informací o vlastnostech dodávaného paliva, jeho vlastnostech z hlediska udržitelnosti a původu vstupních surovin používaných při výrobě paliva. Tyto informace jsou vykazovány v databázi Unie zřízené podle článku 28 směrnice (EU) 2018/2001 (směrnice o obnovitelných zdrojích energie). Dodavatelé paliv, o nichž bylo prokázáno, že poskytli o vlastnostech nebo původu paliv, která dodávají, zavádějící nebo nepřesné informace, by měli být sankcionováni. Členské státy musí zajistit, aby dodavatelé paliv do databáze Unie vkládali včasné a přesné informace a aby tyto informace byly ověřené a auditované. Za účelem boje proti možným podvodům a vzhledem k tomu, že podstatná část vstupních surovin potřebných pro výrobu udržitelných leteckých paliv pochází ze zemí mimo Unii, je nezbytné, aby členské státy ve spolupráci s příslušnými evropskými orgány posílily kontrolní mechanismus pro přepravu, mimo jiné prováděním kontrol na místě. V tomto ohledu Komise zveřejní prováděcí nařízení o certifikaci udržitelnosti v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 s cílem dále harmonizovat a posílit pravidla týkající se spolehlivosti, transparentnosti a nezávislých auditů, jakož i spolupráce příslušných orgánů členských států při dohledu nad audity.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)

Aby subjekty na trhu letecké dopravy a trhu paliv získaly jistotu ohledně způsobilosti udržitelných leteckých paliv podle tohoto nařízení, je nezbytný jednotný, jasný a robustní rámec udržitelnosti. Aby byl zajištěn soulad s dalšími souvisejícími politikami EU, měla by být způsobilost udržitelných leteckých paliv stanovena v souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými v článku 29 směrnice 2018/2001 (12).

(18)

Aby subjekty na trhu letecké dopravy a trhu paliv získaly právní jistotu a kontinuitu ohledně způsobilosti udržitelných leteckých paliv podle tohoto nařízení, je nezbytný jednotný, jasný a robustní rámec udržitelnosti. Aby byl zajištěn soulad s dalšími souvisejícími politikami EU, měla by být způsobilost udržitelných leteckých paliv stanovena v souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 (12).

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)

Cílem tohoto nařízení by mělo být zajistit, aby provozovatelé letadel mohli soutěžit na základě rovných příležitostí, pokud jde o přístup k udržitelným leteckým palivům. Aby nedocházelo k narušením hospodářské soutěže na trhu leteckých služeb, měly by být na všechna letiště v Unii, na něž se vztahuje toto nařízení, dodávány jednotné minimální podíly udržitelných leteckých paliv. Přestože trh bude moci svobodně dodávat a používat větší množství udržitelných paliv, mělo by toto nařízení zajistit, aby povinné minimální podíly udržitelných leteckých paliv byly na všech dotčených letištích stejné. Nahrazuje veškeré požadavky stanovené přímo nebo nepřímo na vnitrostátní nebo regionální úrovni, které po provozovatelích letadel či dodavatelích leteckých paliv požadují, aby používali nebo dodávali udržitelná letecká paliva v jiných cílových množstvích, než jsou ta, která předepisuje toto nařízení. Aby byl vytvořen jasný a předvídatelný právní rámec, a byl tak podpořen vývoj a zavádění nejvíce udržitelných a inovativních technologií výroby paliv s potenciálem růstu ke splnění budoucích potřeb, mělo by toto nařízení stanovit postupně se zvyšující minimální podíly syntetických leteckých paliv. S ohledem na významný dekarbonizační potenciál syntetických leteckých paliv a s ohledem na jejich aktuálně odhadované výrobní náklady je nutné stanovit dílčí povinnost týkající se těchto paliv. Jsou-li vyráběna z obnovitelné elektrické energie a uhlíku zachyceného přímo ze vzduchu, mohou syntetická letecká paliva přinést až 100 % úsporu emisí v porovnání s konvenčními leteckými palivy. Tato paliva mají rovněž výrazné výhody oproti dalším typům udržitelných leteckých paliv, pokud jde o účinné využívání zdrojů (zejména vody) ve výrobním procesu. Náklady na výrobu syntetických leteckých paliv jsou ale v současné době podle odhadů 3krát až 6krát vyšší než tržní cena konvenčního leteckého paliva. Proto by toto nařízení mělo stanovit dílčí povinnost týkající se speciálně této technologie. Zařazení dalších typů syntetických paliv, jako jsou syntetická paliva s nízkým obsahem uhlíku, která dosahují vysokého snížení emisí skleníkových plynů, do působnosti tohoto nařízení by mohlo být zváženo při budoucích revizích, pokud budou taková paliva definována podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

(19)

Cílem tohoto nařízení by mělo být zajistit, aby provozovatelé letadel mohli soutěžit na základě rovných příležitostí, pokud jde o přístup k udržitelným leteckým palivům. Aby nedocházelo k narušením hospodářské soutěže na trhu leteckých služeb, měly by být na všechna letiště v Unii, na něž se vztahuje toto nařízení, dodávány jednotné minimální podíly udržitelných leteckých paliv. Přestože trh bude moci svobodně dodávat a používat větší množství udržitelných paliv, mělo by toto nařízení zajistit, aby povinné minimální podíly udržitelných leteckých paliv byly na všech dotčených letištích stejné. Dostupnost surovin a výrobní kapacita pro udržitelné letecké palivo nejsou neomezené. Situace, kdy by některé členské státy přijaly na vnitrostátní úrovni celkovou vyšší povinnost dodávek udržitelných leteckých paliv, by zintenzivnila konkurenční boj o suroviny s ostatními odvětvími dopravy a energetiky a mohla by vést k nedostatku dodávek v jiných regionech. Oslabilo by to schopnost provozovatelů letadel v těchto regionech dekarbonizovat a nespravedlivě by to zvýšilo jejich náklady na dodržování předpisů, zejména systému EU ETS, což by vedlo k narušení trhu a celkovému znevýhodnění v hospodářské soutěži. Proto by měly být na úrovni EU stanoveny společné cíle pro celkovou výrobu a využívání udržitelných leteckých paliv. Toto nařízení nahrazuje veškeré požadavky stanovené přímo nebo nepřímo na vnitrostátní nebo regionální úrovni, které po provozovatelích letadel či dodavatelích leteckých paliv požadují, aby používali nebo dodávali udržitelná letecká paliva v jiných cílových množstvích, než jsou ta, která předepisuje toto nařízení. Aby byl vytvořen jasný a předvídatelný právní rámec, a byl tak podpořen vývoj a zavádění nejvíce udržitelných a inovativních technologií výroby paliv s potenciálem růstu ke splnění budoucích potřeb, mělo by toto nařízení stanovit postupně se zvyšující minimální podíly syntetických leteckých paliv. S ohledem na významný dekarbonizační potenciál syntetických leteckých paliv a s ohledem na jejich aktuálně odhadované výrobní náklady je nutné stanovit dílčí povinnost týkající se těchto paliv. Jsou-li vyráběna z obnovitelné elektrické energie a uhlíku zachyceného přímo ze vzduchu, mohou syntetická letecká paliva přinést až 100 % úsporu emisí v porovnání s konvenčními leteckými palivy. Tato paliva mají rovněž výrazné výhody oproti dalším typům udržitelných leteckých paliv, pokud jde o účinné využívání zdrojů (zejména vody) ve výrobním procesu. Náklady na výrobu syntetických leteckých paliv jsou ale v současné době podle odhadů 3krát až 6krát vyšší než tržní cena konvenčního leteckého paliva. Proto by toto nařízení mělo stanovit dílčí povinnost týkající se speciálně této technologie. Zařazení dalších typů syntetických paliv, jako jsou syntetická paliva s nízkým obsahem uhlíku, která dosahují vysokého snížení emisí skleníkových plynů, do působnosti tohoto nařízení by mohlo být zváženo při budoucích revizích, pokud budou taková paliva definována podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Kromě toho mohou díky své schopnosti udržitelně získávat uhlík hrát důležitou roli syntetická letecká paliva s CO2 získávaným zachycováním přímo z ovzduší a ta by měla být dále podporována.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a)

Dostupnost surovin a výrobní kapacita pro udržitelná letecká paliva nejsou neomezené. Intenzivnější hospodářská soutěž o omezené vstupní suroviny by mohla vést k nedostatku dodávek a narušení trhu, a tím negativně ovlivnit konkurenceschopnost odvětví letecké dopravy jako celku. S cílem zajištit rovné podmínky a zabránit roztříštěnosti vnitřního trhu by se měly v celé Unii uplatňovat harmonizované požadavky na minimální podíly používání udržitelných leteckých paliv. Při plnění těchto unijních harmonizovaných objemových podílů v souladu s přílohou I však mohou členské státy přijmout vnitrostátní opatření, podpůrné politiky a iniciativy zaměřené na zvýšení úrovně výroby a používání udržitelných leteckých paliv, včetně syntetických leteckých paliv, na svém území, například poskytováním finanční podpory. Tato vnitrostátní opatření by měla být transparentní, nediskriminační, přiměřená a obecné povahy a měla by být otevřená všem podnikům. Navíc vzhledem k tomu, že toto nařízení nestanovuje maximální podíl udržitelných leteckých paliv, mohou letecké společnosti a dodavatelé paliv provádět ambicióznější environmentální politiky s vyšší mírou používání a dodávek udržitelných leteckých paliv ve svých celých provozních sítích, aniž by docházelo k převážení paliva. Za tímto účelem by se letecké společnosti a dodavatelé pohonných hmot mohli prostřednictvím smluvních ujednání dohodnout na vzájemných závazcích týkajících se výroby, dodávek a nákupu předem určených množství udržitelných leteckých paliv, včetně těch, která překračují minimální podíly stanovené v příloze I. Tato smluvní ujednání mohou rovněž pokrýt právní odpovědnost a stanovit podmínky pro finanční vyrovnání v případě nedodání.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19b)

Důležitou roli ve vývoji směrem k udržitelnějšímu letectví může hrát poptávka spotřebitelů. Aby se však spotřebitelé mohli informovaně rozhodovat, je zapotřebí více solidních, spolehlivých, nezávislých a harmonizovaných informací o dopadu letů na životní prostředí v souladu s akčním plánem Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. Za tímto účelem by měl být zaveden komplexní systém Unie pro označování vlivu letecké dopravy na životní prostředí, který by uživatelům leteckých služeb mohl poskytovat jasné, transparentní, komplexní, uživatelsky přívětivé a snadno srozumitelné informace o vlivu letecké dopravy na životní prostředí. To bude pro rozhodování spotřebitelů silným faktorem, který dále podpoří používání udržitelných leteckých paliv a další opatření v oblasti udržitelnosti ze strany provozovatelů letadel. Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) je již zodpovědná za environmentální certifikaci letadel a spolupracuje se zúčastněnými stranami na vývoji systému environmentálního označování pro letectví, který se bude vztahovat na letadla, provozovatele letadel a obchodní leteckou dopravu. Agentura EASA by měla být pověřena dalším vývojem, zaváděním a provozováním tohoto systému, aby byla zajištěna jeho nezávislost, technická spolehlivost a součinnost s dalšími opatřeními EU.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)

Je nezbytné zajistit, aby minimální podíly udržitelných leteckých paliv mohly být na trh letecké dopravy dodávány bez problémů a bez výpadků dodávek. K tomuto účelu je třeba naplánovat dostatečnou přípravnou lhůtu, aby odvětví udržitelných paliv mohlo odpovídajícím způsobem rozšířit svou výrobní kapacitu. Dodávky udržitelných leteckých paliv by měly být povinné od roku 2025. Aby byla zajištěna právní jistota a předvídatelnost trhu a investice byly trvale směrovány do výrobní kapacity udržitelných leteckých paliv, měly by být také podmínky tohoto nařízení dlouhodobě stabilní.

(20)

Je nezbytné zajistit, aby minimální podíly udržitelných leteckých paliv mohly být na trh letecké dopravy dodávány bez problémů a bez výpadků dodávek. K tomuto účelu je třeba naplánovat dostatečnou přípravnou lhůtu a zavést mechanismus flexibility , aby odvětví udržitelných paliv mohlo odpovídajícím způsobem rozšířit svou výrobní kapacitu a aby mohli dodavatelé leteckých paliv a provozovatelé letadel plnit své povinnosti co nákladově nejefektivnějším způsobem, aniž by se snížily celkové environmentální ambice tohoto nařízení . Dodávky udržitelných leteckých paliv by měly být zahájeny v roce 2025 , přičemž by měla být zajištěna flexibilita v rámci mechanismu flexibility v oblasti udržitelných leteckých paliv . Aby byla zajištěna právní jistota a předvídatelnost trhu a investice byly trvale směrovány do výrobní kapacity udržitelných leteckých paliv, měly by být také podmínky tohoto nařízení dlouhodobě stabilní.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

Se zavedením a rozšířením udržitelných leteckých paliv na letištích v Unii může v důsledku zvýšení nákladů na letecká paliva docházet k rozšíření praktik převážení paliva (tzv. „fuel tankering“).. Praktiky převážení paliva nejsou udržitelné a je třeba se jim vyhýbat, neboť hatí snahy Unie o snižování environmentálních dopadů dopravy. Tyto praktiky by byly v rozporu s cíli v oblasti dekarbonizace letecké dopravy, neboť zvýšená hmotnost letadla by u daného letu zvýšila spotřebu paliva a související emise. Praktiky převážení paliva by rovněž ohrozily rovné podmínky mezi provozovateli letadel i mezi letišti v Unii. Toto nařízení by tudíž mělo požadovat, aby provozovatelé letadel doplňovali palivo před odletem z daného letiště v Unii. Množství paliva načerpané před odletem z daného letiště v Unii by mělo být úměrné množství paliva nutnému k provedení letů odlétajících z daného letiště s ohledem na nutný soulad s bezpečnostními pravidly pro nakládání s palivy. Tento požadavek zajistí, aby se rovné podmínky pro provoz v Unii vztahovaly stejnoměrně na unijní i zahraniční provozovatele a současně byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí. Vzhledem k tomu, že nařízení nestanovuje maximální podíl udržitelných leteckých paliv na celkových leteckých palivech, mohou si letecké společnosti a dodavatelé paliv předsevzít ambicióznější environmentální politiky s vyšším podílem použití a dodávek udržitelných leteckých paliv ve svých celkových provozních sítích, jejichž součástí nebude praktika převážení paliva.

(21)

Se zavedením a rozšířením udržitelných leteckých paliv na letištích v Unii může v důsledku zvýšení nákladů na letecká paliva docházet k rozšíření praktik převážení paliva (tzv. „fuel tankering“) z ekonomických důvodů . Praktiky převážení paliva z ekonomických důvodů nejsou udržitelné a je třeba se jim vyhýbat, neboť hatí snahy Unie o snižování environmentálních dopadů dopravy. Tyto praktiky by byly v rozporu s cíli v oblasti dekarbonizace letecké dopravy, neboť zvýšená hmotnost letadla by u daného letu zvýšila spotřebu paliva a související emise. Praktiky převážení paliva by rovněž ohrozily rovné podmínky mezi provozovateli letadel i mezi letišti v Unii. Toto nařízení by tudíž mělo požadovat, aby provozovatelé letadel doplňovali palivo před odletem z daného letiště v Unii. Množství paliva načerpané před odletem z daného letiště v Unii by mělo být úměrné množství paliva nutnému k provedení letů odlétajících z daného letiště s ohledem na nutný soulad s bezpečnostními pravidly pro nakládání s palivy. Tento požadavek zajistí, aby se rovné podmínky pro provoz v Unii vztahovaly stejnoměrně na unijní i zahraniční provozovatele a současně byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí. Vzhledem k tomu, že nařízení nestanovuje maximální podíl udržitelných leteckých paliv na celkových leteckých palivech, mohou si letecké společnosti a dodavatelé paliv předsevzít ambicióznější environmentální politiky s vyšším podílem použití a dodávek udržitelných leteckých paliv ve svých celkových provozních sítích, jejichž součástí nebude praktika převážení paliva. V zájmu zajištění rovných podmínek pro lety uvnitř EU a mimo EU by měla Komise pravidelně sledovat a vyhodnocovat případy převážení paliva a informovat o nich.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a)

Další využívání udržitelných leteckých paliv, která mají obvykle nižší aromatické koncentrace a nižší obsah síry, přispěje ke snížení klimatických dopadů nesouvisejících s CO2. Další snížení obsahu aromátů a síry v leteckých palivech by mohlo omezit tvorbu kondenzačních stop, zlepšit kvalitu ovzduší na letištích a v jejich okolí i zvýšit kvalitu paliva ve prospěch leteckých společností, a to díky jeho vysoké energetické hustotě i nižším nákladům na údržbu v důsledku nižšího obsahu sazí. Koncentrace aromatických látek v leteckých palivech je však třeba snížit při současném dodržování mezinárodních pravidel bezpečnosti paliv a zachování rovných podmínek na mezinárodní úrovni. Agentura EASA by proto měla obsah aromátů a síry v konvenčních leteckých palivech sledovat. Komise by měla nejpozději do 1. ledna 2025 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí možná opatření, případně včetně legislativních návrhů a norem kvality paliv, s cílem obsah aromátů v leteckých palivech optimalizovat.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21b)

Kromě dopadů na oteplování klimatu má letecká doprava také negativní dopady na kvalitu ovzduší. Nejvýznamnějšími znečišťujícími látkami jsou částice (PM) včetně ultrajemných částic, oxidy dusíku (NOX) a těkavé organické látky (VOC), přičemž některé z těchto primárních znečišťujících látek produkují další znečišťující látky  (1a). Je zapotřebí dalšího výzkumu účinků ultrajemných částic na zdraví, ale několik studií již prokázalo krátkodobé a dlouhodobé účinky expozice ultrajemným částicím, včetně úmrtnosti, kardiovaskulárních, ischemických onemocnění srdce a plicních onemocnění  (1b). Znečištění ovzduší rovněž přispívá ke ztrátě biologické rozmanitosti, jelikož poškozuje ekosystémy.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)

Letiště, na která se vztahuje toto nařízení, by měla zajistit, aby byla poskytnuta veškerá nutná infrastruktura pro dodávky, skladování a doplňování udržitelných leteckých paliv tak , aby to nepředstavovalo překážku pro rozšíření používání těchto udržitelných leteckých paliv. Pokud to bude nutné, agentura by měla být schopna požadovat po letišti v Unii, aby poskytlo informace o dostupné infrastruktuře, která umožní bezproblémovou distribuci a provozovatelům letadel doplňování udržitelných leteckých paliv. Agentura by měla pro letiště a letecké společnosti sloužit jako společné kontaktní místo pro případ, že bude nutné technické objasnění týkající se dostupnosti palivové infrastruktury.

(22)

Je důležité zajistit, aby byla k dispozici veškerá nezbytná infrastruktura pro dodávky, skladování a doplňování udržitelných leteckých paliv , jakož i trvalý a nepřerušovaný přístup dodavatelů paliv k dopravní infrastruktuře pro paliva , aby to nepředstavovalo překážku pro rozšíření používání těchto udržitelných leteckých paliv. Toto nařízení by mělo zohledňovat různé modely správy letišť napříč Unií. V tomto ohledu by proto letiště, na která se vztahuje toto nařízení, nebo případně příslušný řídící orgán centralizované infrastruktury letiště podle článku 8 směrnice Rady 96/67/ES („směrnice o odbavovacích službách“), měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění infrastruktury nezbytné pro dodávky, skladování a doplňování těchto udržitelných leteckých paliv a přístupu provozovatelů letadel k nim. Pokud konečnou odpovědnost za poskytování palivové infrastruktury na letišti v Unii přebírá na základě smluvních ujednání jiný subjekt než letiště v Unii nebo případně řídící orgán letiště, měl by být tento subjekt podle smluvního ujednání odpovědný za splnění povinnosti podle článku 6 tohoto nařízení. Pokud to bude nutné, agentura by měla být schopna požadovat po letišti v Unii, aby poskytlo informace o dostupné infrastruktuře, která umožní bezproblémovou distribuci a provozovatelům letadel doplňování udržitelných leteckých paliv. Agentura by měla pro letiště a letecké společnosti sloužit jako společné kontaktní místo pro případ, že bude nutné technické objasnění týkající se dostupnosti palivové infrastruktury. Až budou vyspělá a komerčně dostupná letadla na elektrický nebo vodíkový pohon, bude nutné, aby letiště, na něž se vztahuje toto nařízení, přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění vhodné infrastruktury pro doplňování resp. dobíjení letadel vodíkem a elektřinou v souladu s příslušným plánem jejich zavádění ve vnitrostátním rámci politiky, jak je stanoveno v navrhovaném nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Dále by mělo být zajištěno poskytování dodávek elektrické energie letadlům stojícím na letišti v souladu s článkem 12 nařízení XXX [nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR)].

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(22a)

Mnoho letišť v Unii je zásobováno leteckým palivem hlavně prostřednictvím potrubí z rafinérií nebo směšovacích stanic, kde musí docházet k přimíchávání udržitelných leteckých paliv, aby splňovala bezpečnostní specifikace a požadavky na udržitelnost. Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby umožnily trvalý a nepřerušovaný přístup dodavatelů leteckých paliv k infrastruktuře pro letecké palivo pro civilní dopravu, aby mohli dodávat jak konvenční letecká paliva, tak letecká paliva s podílem udržitelných leteckých paliv. Dodávání udržitelných leteckých paliv na letiště Unie v množství dostatečném pro splnění ustanovení přílohy I alternativními způsoby, jako je silniční/kamionová doprava z rafinérií a směšovacích stanic, je logisticky, prakticky a z hlediska nákladů a sankcí za CO2 neproveditelné. Za účelem zajištění minimálního množství udržitelných leteckých paliv požadovaného tímto nařízením bude nezbytné využít vedle potrubí ve vlastnictví dodavatelů paliv, pokud existují, také tato potrubí, a již existující železniční zařízení.

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)

Provozovatelé letadel by rovněž měli mít povinnost podávat každoroční zprávy o tom, kolik leteckého paliva skutečně načerpali na jednotlivých letištích v Unii, aby prokázali, že nepraktikovali převážení paliva. Tyto zprávy by měli ověřovat nezávislí ověřovatelé a následně je předávat agentuře pro účely monitorování a posouzení souladu. Ověřovatelé by měli stanovit přesnost ročního množství potřebného paliva vykázaného provozovateli, a to pomocí nástroje schváleného Komisí.

(24)

Provozovatelé letadel by rovněž měli mít povinnost podávat každoroční zprávy o tom, kolik leteckého paliva skutečně načerpali na jednotlivých letištích v Unii, aby prokázali, že nepraktikovali převážení paliva z ekonomických důvodů . Tyto zprávy by měli ověřovat nezávislí ověřovatelé a následně je předávat agentuře pro účely monitorování a posouzení souladu. Ověřovatelé by měli stanovit přesnost ročního množství potřebného paliva vykázaného provozovateli, a to pomocí nástroje schváleného Komisí.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(26a)

Zavedení povinnosti týkající se míry využívání udržitelných leteckých paliv v Unii by mohlo vést k nepřiměřenému konkurenčnímu znevýhodnění leteckých společností EU provozujících přímé dálkové lety z letiště v Unii ve srovnání s jejich konkurenty, kteří létají přes letištní uzel mimo Unii. S cílem více podpořit využívání udržitelných leteckých paliv v Unii, u nichž se očekává, že jejich ceny se budou v dohledné budoucnosti výrazně lišit od cen paliv konvenčních, by měly mít letecké společnosti nárok na bezplatné povolenky na čerpání udržitelných leteckých paliv v rámci systému ETS.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)

Je zásadně důležité, aby si provozovatelé letadel mohli nárokovat výhody za používání udržitelných leteckých paliv v rámci systémů pro obchodování s emisemi skleníkových plynů, jako je systém EU pro obchodování s emisemi nebo CORSIA, v závislosti na trasách jejich letů. Je přitom ovšem důležité, aby toto nařízení nevedlo ke dvojímu započítávání snížení emisí. Provozovatelům letadel by mělo být umožněno nárokovat si výhody plynoucí z použití stejné šarže udržitelných leteckých paliv pouze jednou. Dodavatelé paliv by měli být povinni poskytovat provozovatelům letadel bezplatně jakékoliv informace týkající se vlastností udržitelného leteckého paliva prodaného danému provozovateli letadel, které budou relevantní pro účely vykazování provozovatelem letadel podle tohoto nařízení nebo podle systému pro obchodování s emisemi skleníkových plynů.

(27)

S cílem podpořit využívání udržitelných leteckých paliv, jejichž cena se výrazně liší od ceny paliv konvenčních, je zásadně důležité, aby si provozovatelé letadel mohli nárokovat výhody za používání udržitelných leteckých paliv v rámci systémů pro obchodování s emisemi skleníkových plynů, jako je systém EU pro obchodování s emisemi nebo CORSIA, v závislosti na trasách jejich letů. Je přitom ovšem důležité, aby toto nařízení nevedlo ke dvojímu započítávání snížení emisí. Provozovatelům letadel by mělo být umožněno nárokovat si výhody plynoucí z použití stejné šarže udržitelných leteckých paliv pouze jednou. Dodavatelé paliv by měli být povinni poskytovat provozovatelům letadel bezplatně jakékoliv informace týkající se vlastností udržitelného leteckého paliva prodaného danému provozovateli letadel, které budou relevantní pro účely vykazování provozovatelem letadel podle tohoto nařízení nebo podle systému pro obchodování s emisemi skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)

Aby byly zajištěny rovné podmínky na vnitřním trhu letecké dopravy a také dodržování cílů Unie v oblasti klimatu, mělo by toto nařízení pro případ nedodržení stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce pro dodavatele leteckých paliv a provozovatele letadel. Úroveň sankcí musí být přiměřená škodám na životním prostředí a ohrožení rovných podmínek na vnitřním trhu, které byly nedodržením způsobeny. Při ukládání správních pokut by orgány měly zohlednit vývoj ceny leteckého paliva a udržitelného leteckého paliva v roce, za nějž se podává zpráva.

(28)

Aby byly zajištěny rovné podmínky na vnitřním trhu letecké dopravy a také dodržování cílů Unie v oblasti klimatu, mělo by toto nařízení pro případ nedodržení stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce pro dodavatele leteckých paliv a provozovatele letadel. Úroveň sankcí musí být přiměřená škodám na životním prostředí a ohrožení rovných podmínek na vnitřním trhu, které byly nedodržením způsobeny. Při ukládání správních pokut a jiných sankcí by orgány měly zohlednit vývoj ceny leteckého paliva a udržitelného leteckého paliva v roce, za nějž se podává zpráva , a mohou rovněž zohlednit míru nedodržení předpisů, například v případě jejich opakovaného porušení .

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)

Sankce pro dodavatele, kteří nesplní cíle stanovené v tomto nařízení, by měly být doplněny povinností dodat na trh deficit, o který nebyla kvóta splněna, v nadcházejícím roce.

(29)

Sankce pro dodavatele, kteří nesplní cíle stanovené v tomto nařízení, by měly být doplněny povinností dodat na trh deficit, o který nebyla kvóta splněna, v nadcházejícím roce. Avšak s cílem zabránit nepřiměřeným dvojím sankcím v případech, které jsou mimo přímou kontrolu dodavatele paliva, by se povinnost dodat na trh deficit uplatňovat neměla, pokud Komise usoudí, že je tento deficit způsoben nedostatečnou dostupností zdrojů.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(29a)

Úspěšný přechod k udržitelnému letectví vyžaduje integrovaný přístup a odpovídající napomáhající prostředí pro stimulaci inovací, jež bude zahrnovat veřejné i soukromé investice do výzkumu a vývoje, podporu převádění pracovníků na jiná pracovní místa, jejich rekvalifikace a zvyšování jejich kvalifikace, stejně jako technologická a provozní opatření a zavádění udržitelných leteckých paliv a technologií s nulovými emisemi včetně nezbytné infrastruktury pro doplňování paliva a dobíjení na letištích, při zohlednění zásady „energetická účinnost v první řadě“. Za tímto účelem by měly být příjmy plynoucí ze sankcí podle tohoto nařízení převedeny do nového fondu pro udržitelné letectví. Kromě toho by podpoře dalšího rozvoje a rozšíření výroby udržitelných leteckých paliv v Evropě mohlo pomoci zřízení evropské aliance pro udržitelná letecká paliva, a to do jednoho roku po vstupu tohoto nařízení v platnost, na dobrovolném základě a za koordinace Komise, mimo jiné tím, že by tato aliance sdružovala celý průmyslový hodnotový řetězec, podporovala zavádění nejinovativnějších technologií a určovala by politiky a vývoj trhu, s přihlédnutím k zásadě technologické neutrality.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(29b)

Výzkum a inovace budou hrát významnou roli při vývoji udržitelných syntetických leteckých paliv a budování výrobních kapacit. V příslušných programech financování Unie, které určí Komise, je třeba jasně stanovit odpovídající investiční prioritu.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(29c)

Vývoj a výroba udržitelných leteckých paliv se musí v nadcházejících letech exponenciálně zvýšit. Unie a členské státy by měly investovat do projektů výzkumu a výroby udržitelného leteckého paliva, protože představují jak environmentální, tak průmyslovou šanci. Výroba udržitelných leteckých paliv by se měla soustředit v Unii a vytvořit tak průmyslové, pracovní a výzkumné příležitosti ve všech členských státech.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)

Toto nařízení by mělo obsahovat ustanovení týkající se pravidelných zpráv Evropskému parlamentu a Radě ohledně vývoje trhu letecké dopravy a trhu s palivy, účinnosti klíčových prvků nařízení, jako jsou minimální podíly udržitelných leteckých paliv, výše správních pokut nebo vývoje politik týkajících se používání udržitelných leteckých paliv na mezinárodní úrovni. Tyto prvky jsou klíčové pro jasný přehled o současném stavu trhu s leteckými palivy a měly by být zohledněny při zvažování budoucí revize tohoto nařízení.

(30)

Toto nařízení by mělo obsahovat ustanovení týkající se pravidelných zpráv Evropskému parlamentu a Radě ohledně vývoje trhu letecké dopravy a trhu s palivy, účinnosti klíčových prvků nařízení, jako jsou minimální podíly udržitelných leteckých paliv, výše správních pokut nebo vývoje politik týkajících se používání udržitelných leteckých paliv na mezinárodní úrovni a mělo by náležitě zohledňovat zásadu „jeden předpis přijmout, jeden zrušit“ a cíl, kterým je zjednodušení právních předpisů . Tyto prvky jsou klíčové pro jasný přehled o současném stavu trhu s leteckými palivy a měly by být zohledněny při zvažování budoucí revize tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)

Mělo by být stanoveno přechodné období v délce trvání 5 let , aby měli dodavatelé leteckých paliv, letiště v Unii i provozovatelé letadel dost času na provedení nutných technologických a  logických investic. Během této fáze bude možné používat letecká paliva s vyšším obsahem udržitelných leteckých paliv k vykompenzování nižších podílů udržitelných leteckých paliv nebo omezené dostupnosti konvenčních leteckých paliv na jiných letištích.

(31)

Měl by být zaveden mechanismus flexibility s přechodným obdobím v délce trvání 10 let od data použitelnosti tohoto nařízení pro dodavatele paliv a provozovatele letadel , aby měli dost času na provedení nutných technologických a  logistických investic. Během této fáze lze použít prvky systému „book and claim“, který dodavatelům leteckých paliv umožní používat palivo s vyšším obsahem udržitelných leteckých paliv k vykompenzování nižších podílů udržitelných leteckých paliv nebo omezené dostupnosti konvenčních leteckých paliv na menších letištích nebo letištích s logistickým omezením a který provozovatelům letadel umožní, aby si koupili osvědčení spojené s množstvím zakoupených udržitelných leteckých paliv, přičemž zaručí vysokou úroveň environmentální integrity. Tento mechanismus flexibility by rovněž přispěl k zachování leteckých spojení, protože zabrání tomu, aby byly nepřiměřeně postiženy méně propojené evropské regiony s menším počtem alternativních druhů dopravy. S cílem zabránit zneužívání případného dominantního postavení některých účastníků na trhu by měla Komise během tohoto přechodného období plně využívat své pravomoci v oblasti hospodářské soutěže podle článku 102 SFEU. Po uplynutí tohoto desetiletého přechodného období by měly být na všechna letiště v Unii, na něž se vztahuje toto nařízení, dodávány jednotné minimální podíly udržitelných leteckých paliv, aby nedocházelo k nevhodným narušením hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(31a)

Za účelem dosažení cílů Unie v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050 a cílů Pařížské dohody ve výši 1,5  oC by měla Komise vypracovat plán, jak a kdy bude dosaženo letecké dopravy bez fosilních paliv.

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(31b)

Přechod na udržitelná letecká paliva bude mít rovněž sekundární důsledek v podobě snížení závislosti na dovozu fosilních paliv ze třetích zemí, a zvýší tak energetickou bezpečnost Unie. Současná mezinárodní politická situace jen zdůrazňuje potřebu tohoto kroku.

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Čl. 1 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Předmět

Předmět a cíl

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Toto nařízení se vztahuje na provozovatele letadel, letiště v Unii a dodavatele leteckých paliv.

Toto nařízení se vztahuje na provozovatele letadel, letiště v Unii , případně řídící orgány letišť, a dodavatele leteckých paliv.

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – odrážka 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„letištěm v Unii“ letiště, jak je definováno v čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES (13), na kterém byl objem osobní dopravy vyšší než 1 milion cestujících nebo kde byl objem nákladní dopravy vyšší než 100 000 tun za dané vykazované období a které se nenachází v nejvzdálenějším regionu , jejichž seznam je uveden v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie ;

„letištěm v Unii“ letiště, jak je definováno v čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES (13), které se nenachází v nejvzdálenějším regionu, jejichž seznam je uveden v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, nebo letiště, které se nachází v nejvzdálenějším regionu a které bylo Komisi, agentuře a příslušným orgánům oznámeno jako letiště v Unii ;

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – odrážka 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„provozovatelem letadla“ osoba, která v daném vykazovaném období provozovala minimálně 729 letů v obchodní letecké dopravě z letišť v Unii, nebo, pokud taková osoba nemůže být identifikována, vlastník letadla;

„provozovatelem letadla“ osoba, která v daném vykazovaném období provozovala minimálně 52 letů v obchodní letecké dopravě z letišť v Unii, nebo pokud taková osoba nemůže být identifikována, vlastník letadla , nebo osoba, která provozovala lety v letecké dopravě z letiště v Unii a požádala Komisi, aby s ní pro účely tohoto nařízení bylo zacházeno jako s provozovatelem letadla, a informovala o tom Komisi, agenturu a příslušné orgány ;

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – odrážka 2 a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

„řídícím orgánem letiště“ řídící orgán ve smyslu článku 3 směrnice 96/67/ES, nebo jiný orgán, jemuž dotčený členský stát vyhradil řízení centralizovaných infrastruktur pro distribuci paliv podle článku 8 směrnice 96/67/ES;

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – odrážka 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„udržitelnými leteckými palivy“ letecká paliva typu „drop-in“ , a to buď syntetická letecká paliva, pokročilá biopaliva, jak jsou definována v čl. 2 druhém pododstavci bodě 34 směrnice (EU) 2018/2001, nebo biopaliva vyráběná ze surovin uvedených v příloze IX části B uvedené směrnice, která splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 uvedené směrnice a jsou certifikována podle článku 30 uvedené směrnice;

„udržitelnými leteckými palivy“ letecká paliva, a to buď: syntetická letecká paliva, kapalná a plynná paliva vyrobená z plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů neobnovitelného původu, které vznikají jako nevyhnutelný a nezáměrný důsledek výrobního procesu v průmyslových zařízeních, jak je uvedeno v čl. 2 druhém pododstavci bodě 35 směrnice (EU) 2018/2001, a která splňují prahovou hodnotu úspor emisí skleníkových plynů uvedenou v čl. 25 odst. 2 druhém pododstavci uvedené směrnice, pokročilá biopaliva, jak jsou definována v čl. 2 druhém pododstavci bodě 34 směrnice (EU) 2018/2001, nebo biopaliva vyráběná ze surovin uvedených v příloze IX části B uvedené směrnice, která splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 uvedené směrnice a jsou certifikována podle článku 30 uvedené směrnice. Do 31. prosince 2034 mohou udržitelná letecká paliva zahrnovat i biopaliva, která splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 a která jsou certifikována podle článku 30 uvedené směrnice, s výjimkou biopaliv vyráběných z „potravinářských a krmných plodin“ ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 40 uvedené směrnice;

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – odrážka 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„syntetickými leteckými palivy“ paliva, jež jsou obnovitelnými palivy jiného než biologického původu, jak jsou definována v čl. 2 druhém pododstavci bodě 36 směrnice (EU) 2018/2001, která se používají v letecké dopravě;

„syntetickými leteckými palivy“ obnovitelný vodík nebo obnovitelná elektřina nebo paliva, jež jsou obnovitelnými palivy jiného než biologického původu, jak jsou definována v čl. 2 druhém pododstavci bodě 36 směrnice (EU) 2018/2001, která se používají v letecké dopravě;

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – odrážka 9 a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

„elektřinou z obnovitelných zdrojů energie“ nebo „obnovitelnou elektřinou“ elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001;

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – odrážka 9 b (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

„vodíkem z obnovitelných zdrojů energie“ nebo „obnovitelným vodíkem“ vodík vyrobený z obnovitelné elektřiny nebo z kapalných nebo plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 36 směrnice (EU) 2018/2001;

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – odrážka 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„ročním potřebným množstvím leteckého paliva“ množství leteckého paliva potřebné k provozování všech letů obchodní letecké dopravy provozovaných provozovatelem letadel, které odletí z daného letiště v Unii během vykazovaného období;

„ročním potřebným množstvím leteckého paliva“ množství leteckého paliva definovaného jako traťové palivo a palivo pro pojíždění ve smyslu prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1296 potřebné k provozování všech letů obchodní letecké dopravy provozovaných provozovatelem letadel, které odletí z daného letiště v Unii během vykazovaného období;

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – odrážka 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

„mechanismem flexibility v oblasti udržitelných leteckých paliv“ systém, který má být zaveden na dobu deseti let ode dne použitelnosti článků 4 a 5 v souladu s článkem 15 a jehož prostřednictvím jsou nabídka a používání udržitelných leteckých paliv řízeny volným trhem s flexibilitou pro provozovatele letadel a dodavatele leteckých paliv, aby mohli zajistit distribuci a používání udržitelných leteckých paliv nákladově efektivním způsobem na letištích v Unii podle svého výběru a úměrně svým potřebám. Tento systém, který zahrnuje prvky systému „book and claim“, může provozovatelům letadel umožnit nakupovat udržitelná letecká paliva na základě smluvních ujednání s dodavateli leteckých paliv a případně požadovat jejich použití na letištích Unie v rámci systému pro emise skleníkových plynů v souladu s článkem […] směrnice (EU) 2021/0207.

Pozměňovací návrh 52

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dodavatelé leteckých paliv zajistí, aby veškeré letecké palivo dostupné provozovatelům letadel na každém letišti v Unii obsahovalo minimální podíl udržitelného leteckého paliva, včetně minimálního podílu syntetického leteckého paliva v souladu s hodnotami a daty použitelnosti uvedenými v příloze I.

Aniž je dotčen článek 13, dodavatelé leteckých paliv zajistí, aby veškeré letecké palivo dostupné provozovatelům letadel na každém letišti v Unii obsahovalo minimální podíl udržitelného leteckého paliva, včetně minimálního podílu syntetického leteckého paliva v souladu s hodnotami a daty použitelnosti uvedenými v příloze I.

Pozměňovací návrh 134

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Z výpočtu minimálního podílu udržitelného leteckého paliva stanoveného v příloze I jsou vyjmuta následující udržitelná letecká paliva:

 

udržitelná letecká paliva vyrobená z potravinářských a krmných plodin, meziplodin, destilovaných mastných kyselin palmového oleje, všech materiálů odvozených z palmového oleje a sóji a mýdlového kalu a jeho derivátů.

Pozměňovací návrh 53

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aniž je dotčeno použití čl. 11 odst. 3 a 4, pokud dodavatel leteckého paliva nedodá za dané vykazované období minimální podíly stanovené v příloze I,  dodá alespoň tento deficit v následném vykazovaném období.

Aniž je dotčeno použití čl. 11 odst. 3 a 4, pokud dodavatel leteckého paliva nedodá za dané vykazované období minimální podíly stanovené v příloze I,  oznámí tento deficit a jeho zdůvodnění Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví. Pokud Komise usoudí, že tento deficit není způsoben nedostatečnou dostupností zdrojů, vynaloží dodavatel paliva veškeré možné úsilí, aby tento deficit v následném vykazovaném období alespoň doplnil .

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Dodavatelé paliv mohou prokázat splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 pomocí systému hmotnostní bilance uvedeného v článku 30 směrnice (EU) 2018/2001.

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Roční množství leteckého paliva načerpaného daným provozovatelem letadel na daném letišti v Unii činí alespoň 90 % ročního potřebného množství leteckého paliva.

Roční množství leteckého paliva načerpaného daným provozovatelem letadel na daném letišti v Unii činí alespoň 90 % ročního potřebného množství leteckého paliva , s přihlédnutím k nezbytnému dodržování bezpečnostních pravidel pro nakládání s palivy .

Pozměňovací návrh 56

Návrh nařízení

Čl. 6 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Povinnosti letišť v Unii zajistit infrastrukturu

Povinnosti zajistit infrastrukturu na letištích Unie

Pozměňovací návrh 57

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Letiště v Unii přijmou nutná opatření k zajištění přístupu provozovatelů letadel k leteckým palivům obsahujícím podíly udržitelných leteckých paliv v souladu s přílohou I a poskytnou infrastrukturu nutnou k dodání, uskladnění a čerpání těchto paliv.

Letiště v Unii , popřípadě řídící orgány letišť, přijmou veškerá nutná opatření k zajištění přístupu provozovatelů letadel k leteckým palivům obsahujícím podíly udržitelných leteckých paliv v souladu s přílohou I a poskytnou infrastrukturu nutnou k dodání, uskladnění a čerpání těchto paliv , včetně odpovídající infrastruktury pro čerpání vodíku a elektrické dobíjení letadel úměrně k užívání uvedených letadel v souladu s příslušným plánem zavádění infrastruktury, který je součástí vnitrostátního rámce politiky, jak je stanoven v čl. 13 písm. l) nařízení […] o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva .

Pozměňovací návrh 58

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud provozovatelé letadel oznámí Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví („agentura“) potíže s přístupem k leteckým palivům obsahujícím udržitelná letecká paliva na daném letišti v Unii z důvodu chybějící vhodné letištní infrastruktury, může agentura po letišti v Unii požadovat , aby poskytlo informace nutné k prokázání splnění požadavků odstavce 1. Dotčené letiště v Unii poskytne tyto informace bez zbytečného prodlení.

Pokud provozovatelé letadel oznámí Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví („agentura“) potíže s přístupem k leteckým palivům obsahujícím udržitelná letecká paliva na daném letišti v Unii z důvodu chybějící vhodné letištní infrastruktury, agentura bez zbytečného prodlení požaduje po letišti v Unii , popřípadě po řídícím orgánu daného letiště , aby poskytlo informace nutné k prokázání splnění požadavků odstavce 1. Dotčené letiště v Unii , popřípadě jeho řídící orgán, poskytne tyto informace bez zbytečného prodlení.

Pozměňovací návrh 59

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Agentura obdržené informace posoudí a informuje Komisi, pokud lze z těchto informací vyvodit, že dané letiště v Unii neplní své povinnosti. Letiště v Unii přijmou opatření nezbytná k identifikaci a řešení chybějící vhodné letištní infrastruktury do 5 let od vstupu tohoto nařízení v  platnost nebo po roce, ve kterém překročí jednu z prahových hodnot stanovených v čl. 3 písm. a) .

Agentura obdržené informace posoudí a informuje Komisi, pokud lze z těchto informací vyvodit, že letiště v Unii , popřípadě jeho řídící orgán, neplní své povinnosti. Letiště v Unii , popřípadě jejich řídící orgány, přijmou veškerá opatření nezbytná k identifikaci chybějící vhodné letištní infrastruktury a k vyřešení tohoto problému do 3 let od vstupu tohoto nařízení v  platnost .

Pozměňovací návrh 60

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do 31. března každého roku, za nějž se podává zpráva, poskytnou provozovatelé letadel agentuře následující informace:

Do 31. března každého roku, za nějž se podává zpráva, poskytnou provozovatelé letadel agentuře následující informace týkající se vykazovaného období :

Pozměňovací návrh 61

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

celkové množství leteckého paliva načerpaného na každém letišti v Unii, vyjádřené v tunách;

a)

celkové množství leteckého paliva načerpaného na každém letišti v Unii, vyjádřené v tunách ekvivalentu leteckého petroleje ;

Pozměňovací návrh 62

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

roční potřebné množství leteckého paliva podle letiště v Unii, vyjádřené v tunách;

b)

roční potřebné množství leteckého paliva podle letiště v Unii, vyjádřené v tunách ekvivalentu leteckého petroleje ;

Pozměňovací návrh 63

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

celkové množství udržitelného leteckého paliva koupeného od dodavatelů leteckého paliva za účelem provozování letů odlétajících z letišť v Unii, vyjádřené v tunách.

d)

celkové množství udržitelného leteckého paliva koupeného od dodavatelů leteckého paliva za účelem provozování letů odlétajících z letišť v Unii, vyjádřené v tunách ekvivalentu leteckého petroleje .

Pozměňovací návrh 64

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

Ke každému nákupu udržitelného leteckého paliva název dodavatele leteckého paliva, nakoupené množství vyjádřené v tunách, konverzní technologii, charakteristiky a původ surovin použitých k výrobě a emise během životního cyklu udržitelného leteckého paliva. Pokud jeden nákup zahrnuje udržitelná letecká paliva s rozdílnými charakteristikami, uvedou se ve zprávě tyto informace u každého typu udržitelného leteckého paliva.

e)

Ke každému nákupu udržitelného leteckého paliva název dodavatele leteckého paliva, celkové nakoupené množství vyjádřené v tunách ekvivalentu leteckého petroleje , konverzní technologii, charakteristiky a původ surovin použitých k výrobě a emise během životního cyklu udržitelného leteckého paliva. Pokud jeden nákup zahrnuje udržitelná letecká paliva s rozdílnými charakteristikami, uvedou se ve zprávě tyto informace u každého typu udržitelného leteckého paliva.

Pozměňovací návrh 65

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Provozovatelé letadel si nenárokují výhody plynoucí z použití identické šarže udržitelných leteckých paliv ve více než jednom systému pro obchodování se skleníkovými plyny. Spolu se zprávou uvedenou v článku 7 poskytnou provozovatelé letadel agentuře:

Provozovatelé letadel mají možnost požádat o přidělení bezplatných povolenek v rámci systému ETS na čerpání udržitelných leteckých paliv v souladu s [čl. 3c odst. 5a] směrnice 2003/87/ES. Provozovatelé letadel si nenárokují výhody plynoucí z použití identické šarže udržitelných leteckých paliv ve více než jednom systému pro obchodování se skleníkovými plyny. Spolu se zprávou uvedenou v článku 7 poskytnou provozovatelé letadel agentuře:

Pozměňovací návrh 66

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Relevantní informace pro účely vykazování použití udržitelných leteckých paliv podle ustanovení článku 7 tohoto nařízení nebo v systému pro obchodování se skleníkovými plyny poskytnou dodavatelé leteckých paliv provozovatelům letadel bezplatně .

Pro účely vykazování použití udržitelných leteckých paliv podle ustanovení článku 7 tohoto nařízení nebo v systému pro obchodování se skleníkovými plyny poskytnou dodavatelé leteckých paliv bezplatně relevantní informace týkající se vykazovaného období, a to nejpozději do 31. ledna každého roku vykazování .

Pozměňovací návrh 67

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do 31. března každého roku, za nějž se podává zpráva, dodají dodavatelé paliv do databáze Unie uvedené v článku 28 směrnice (EU) 2018/2001 následující informace týkající se vykazovaného období:

Do 31. ledna každého roku, za nějž se podává zpráva, dodají dodavatelé paliv do databáze Unie uvedené v článku 28 směrnice (EU) 2018/2001 následující informace týkající se vykazovaného období:

Pozměňovací návrh 68

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

objem leteckého paliva dodaného na každé letiště v Unii;

a)

množství leteckého paliva dodaného na každé letiště v Unii vyjádřené v tunách ekvivalentu leteckého petroleje ;

Pozměňovací návrh 69

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

objem udržitelného leteckého paliva dodaného na každé letiště v Unii, a to pro každý typ udržitelného leteckého paliva, jak je to popsáno v bodě c);

b)

množství udržitelného leteckého paliva dodaného na každé letiště v Unii vyjádřené v tunách ekvivalentu leteckého petroleje, a to pro každý typ udržitelného leteckého paliva, jak je to popsáno v bodě c);

Pozměňovací návrh 70

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

emise během životního cyklu, původ surovin a konverzní postup pro každý typ udržitelného leteckého paliva dodaného na letiště v Unii.

c)

emise během životního cyklu, charakteristiky a  původ surovin a konverzní postup pro každý typ udržitelného leteckého paliva dodaného na letiště v Unii;

Pozměňovací návrh 71

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

případně množství vodíku a/nebo elektřiny dodané na každé letiště v Unii vyjádřené v tunách ekvivalentu leteckého petroleje;

Pozměňovací návrh 72

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cb)

průměrný obsah aromátů, naftalenu a síry v leteckém palivu v každé šarži dodané na každé letiště v Unii.

Pozměňovací návrh 73

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1)   Členské státy jmenují příslušný úřad nebo úřady odpovědné za provádění tohoto nařízení a ukládání pokut provozovatelům letadel, letištím v Unii a dodavatelům paliv. Členské státy o tom uvědomí Komisi.

1)   Členské státy jmenují příslušný orgán nebo, je-li to vhodné a v souladu s vnitrostátním právem, orgány odpovědné za provádění tohoto nařízení a ukládání pokut provozovatelům letadel, letištím v Unii nebo případně řídícím orgánům letišť a dodavatelům paliv. Členské státy o tom uvědomí Komisi.

Pozměňovací návrh 74

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2)   Agentura zašle údaje obdržené podle článků 7 a 9 příslušným úřadům členských států. Agentura příslušným úřadům rovněž zašle údaje agregované podle provozovatelů letadel a dodavatelů leteckých paliv, pro něž jsou úřady příslušné podle odstavců 3, 4 a 5.

2)   Agentura zašle údaje obdržené podle článků 7 a 9 příslušným úřadům členských států. Agentura příslušnému orgánu nebo příslušným úřadům rovněž zašle údaje agregované podle provozovatelů letadel a dodavatelů leteckých paliv, pro něž jsou úřady příslušné podle odstavců 3, 4 a 5.

Pozměňovací návrh 75

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3)   Příslušné úřady ve vztahu k provozovateli letadla se určí podle nařízení Komise (ES) č. 748/2009 (16).

3)    Příslušný orgán nebo příslušné orgány ve vztahu k provozovateli letadla se určí podle nařízení Komise (ES) č. 748/2009 (16).

Pozměňovací návrh 76

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4)   Příslušné úřady ve vztahu k letištím v Unii se určí na základě místní příslušnosti.

4)    Příslušný orgán nebo příslušné orgány ve vztahu k letištím v Unii se určí na základě místní příslušnosti.

Pozměňovací návrh 77

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5)   Příslušné úřady ve vztahu k dodavatelům leteckých paliv se určí podle členského státu, ve kterém jsou usazeni.

5)    Příslušný orgán nebo příslušné orgány ve vztahu k dodavatelům leteckých paliv se určí podle členského státu, ve kterém jsou usazeni.

Pozměňovací návrh 78

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1)   Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení ustanovení přijatých podle tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději do 31. prosince 2023 a bezodkladně pak veškeré následné související změny.

1)    Komise stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení ustanovení přijatých podle tohoto nařízení a  členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Komise předá tato ustanovení členským státům nejpozději do 31. prosince 2023 a bezodkladně pak veškeré následné související změny.

Pozměňovací návrh 79

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2)   Členské státy zajistí, aby každý provozovatel letadel, který nesplní povinnosti stanovené v článku 5, podléhal správní pokutě. Tato pokuta činí alespoň dvojnásobek součinu roční průměrné ceny leteckého paliva za tunu a celkového ročního nenatankovaného množství.

2)   Členské státy zajistí, aby každý provozovatel letadel, který nesplní povinnosti stanovené v článku 5, podléhal správní pokutě. Tato pokuta činí alespoň dvojnásobek součinu roční průměrné ceny leteckého paliva za tunu a celkového ročního nenatankovaného množství. Provozovatel letadla může být zproštěn administrativní pokuty, pokud prokáže, že nesplnění povinností stanovených v článku 5 bylo způsobeno výjimečnými a nepředvídatelnými okolnostmi, které nemohl ovlivnit a jejichž následkům by nebylo možné zabránit ani přijetím všech přiměřených opatření.

Pozměňovací návrh 80

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a)     Členské státy zajistí, aby každé letiště v Unii nebo případně řídící orgán letiště, které nesplní povinnosti stanovené v článku 6, podléhali správní pokutě.

Pozměňovací návrh 81

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3)   Členské státy zajistí, aby každý dodavatel leteckých paliv, který nesplní povinnosti týkající se minimálního podílu udržitelných leteckých paliv stanovené v článku 4, podléhal správní pokutě. Tato pokuta činí alespoň dvojnásobek součinu rozdílu mezi roční průměrnou cenou konvenčního leteckého paliva a udržitelného leteckého paliva za tunu a množství leteckých paliv, která nesplňují minimální podíl uvedený v článku 4 a příloze I.

3)   Členské státy zajistí, aby každý dodavatel leteckých paliv, který nesplní povinnosti týkající se minimálního podílu udržitelných leteckých paliv stanovené v článku 4, nebo každý dodavatel paliv, u něhož bylo prokázáno, že poskytl zavádějící nebo nepřesné informace o charakteristikách nebo původu paliva, které dodal, podléhal správní pokutě. Tato pokuta činí alespoň dvojnásobek součinu rozdílu mezi roční průměrnou cenou konvenčního leteckého paliva a udržitelného leteckého paliva za tunu a množství leteckých paliv, která nesplňují minimální podíl uvedený v článku 4 a příloze I.

Pozměňovací návrh 82

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4)   Členské státy zajistí, aby každý dodavatel leteckých paliv, který nesplní povinnosti týkající se minimálního podílu syntetických leteckých paliv stanovené v článku 4, podléhal správní pokutě. Tato pokuta činí alespoň dvojnásobek součinu rozdílu mezi roční průměrnou cenou syntetického leteckého paliva a konvenčního leteckého paliva za tunu a množství leteckého paliva, které nesplňuje minimální podíl uvedený v článku 4 a příloze I.

4)   Členské státy zajistí, aby každý dodavatel leteckých paliv, který nesplní povinnosti týkající se minimálního podílu syntetických leteckých paliv stanovené v článku 4, podléhal správní pokutě. Tato pokuta činí alespoň dvojnásobek součinu rozdílu mezi roční průměrnou cenou syntetického leteckého paliva a konvenčního leteckého paliva za tunu a množství leteckého paliva, které nesplňuje minimální podíl uvedený v článku 4 a příloze I.

Pozměňovací návrh 83

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a)     Členské státy mají na vnitrostátní úrovni zaveden nezbytný právní a správní rámec s cílem zajistit, aby informace vložené dodavateli paliv do databáze Unie uvedené v článku 28 směrnice (EU) 2018/2001 byly přesné, ověřené a auditované.

Pozměňovací návrh 84

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6)   Členské státy zajistí, aby každý dodavatel leteckých paliv, který nashromáždí deficit vůči povinnosti stanovené v článku 4, pokud jde o minimální podíl udržitelných leteckých paliv nebo syntetických paliv v daném vykazovaném období, dodal v následujícím vykazovaném období na trh kromě množství, které je povinen dodat v daném vykazovaném období, také množství paliva odpovídající uvedenému deficitu. Splněním této povinnosti se dodavatel paliv nezbavuje povinnosti uhradit sankce stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

6)   Členské státy zajistí, aby každý dodavatel leteckých paliv, který nashromáždí deficit vůči povinnosti stanovené v článku 4, týkající se minimálního podílu udržitelných leteckých paliv nebo syntetických paliv v daném vykazovaném období, jestliže Komise usoudí, že tento deficit není způsoben nedostatečnou dostupností zdrojů, vynaložil veškeré možné úsilí na to, aby dodal v následujícím vykazovaném období na trh kromě množství, které je povinen dodat v daném vykazovaném období, také množství paliva odpovídající uvedenému deficitu. Splněním této povinnosti se dodavatel paliv nezbavuje povinnosti uhradit sankce stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

Pozměňovací návrh 85

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7)   Členské státy mají na vnitrostátní úrovni zaveden nezbytný právní a správní rámec pro zajištění splnění povinností a výběru správních pokut. Členské státy převádí částku vybranou prostřednictvím těchto administrativních pokut jako příspěvek do investiční facility pro zelenou transformaci InvestEU jako navýšení záruky EU .

7)   Členské státy mají na vnitrostátní úrovni zaveden nezbytný právní a správní rámec pro zajištění splnění povinností a výběru správních pokut. Členské státy převádí částku vybranou prostřednictvím těchto administrativních pokut jako příspěvek do fondu pro udržitelné letectví zřízeného podle článku 11a.

Pozměňovací návrh 86

Návrh nařízení

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 11a

 

Fond pro udržitelné letectví

 

1.     Zřizuje se fond pro udržitelné letectví (dále jen „fond“) na období od roku 2023 do roku 2050 s cílem urychlit dekarbonizaci odvětví letectví, aniž by byl narušen jeho vysoce integrovaný vnitřní trh, a zejména podpořit investice do inovativních technologií a infrastruktury pro výrobu, zavádění, používání a skladování udržitelných leteckých paliv, dalších inovativních technologií pohonu letadel, včetně vodíku a elektřiny, výzkumu nových motorů a technologie přímého zachycování vzduchu, procesu, při kterém se CO2 zachycuje přímo ze vzduchu, a nikoli z bodových zdrojů, a úsilí o snížení vlivů letectví nesouvisejících s CO2. Veškeré investice podporované fondem se zveřejní a jsou v souladu s cíli tohoto nařízení.

 

2.     Fond tvoří nedílnou součást rozpočtu EU a je plně zahrnut do rozpočtu v rámci stropů víceletého finančního rámce. Do fondu by měly být převedeny příjmy plynoucí ze sankcí podle tohoto nařízení.

 

3.     Fond je řízen centrálně subjektem Unie, jehož řídící struktura a rozhodovací proces jsou transparentní a inkluzivní, zejména při stanovování prioritních oblastí, kritérií a postupů přidělování grantů. Příslušné zúčastněné strany mají vhodnou poradní úlohu. Veškeré informace o investicích a všechny další relevantní informace o fungování fondu se zpřístupní veřejnosti.

Pozměňovací návrh 87

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

množství udržitelného leteckého paliva nakoupené provozovateli letadel na úrovni Unie pro použití při letech z letiště v Unii, agregovaně a podle letišť v Unii;

a)

množství udržitelného leteckého paliva nakoupené provozovateli letadel na úrovni Unie pro použití při letech , na něž se vztahuje toto nařízení, z letiště v Unii, agregovaně a podle letišť v Unii;

Pozměňovací návrh 88

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

množství udržitelného leteckého paliva a syntetického leteckého paliva na úrovni Unie, agregovaně a podle letišť v Unii;

b)

množství udržitelného leteckého paliva a syntetického leteckého paliva na úrovni Unie, agregovaně , podle členských států, podle druhu suroviny použité pro výrobu paliva a podle letišť v Unii;

Pozměňovací návrh 89

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)

Je-li údaj k dispozici, množství udržitelného leteckého paliva dodaného a zakoupeného provozovateli letadel v sousedních zemích Unie, s nimiž byla uzavřena evropská dohoda o leteckých službách.

Pozměňovací návrh 90

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

stav trhu, včetně informací o cenách a trendech v oblasti výroby udržitelných leteckých paliv a jejich používání v Unii;

c)

stav trhu, včetně informací o cenách a trendech v oblasti výroby udržitelných leteckých paliv a jejich používání v Unii a podle jednotlivých členských států ;

Pozměňovací návrh 91

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

stav dodržování povinností stanovených v článku 6 letišti ;

d)

stav dodržování povinností stanovených v článku 6 ze strany letišť nebo případně řídícího orgánu letiště ;

Pozměňovací návrh 92

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

stav dodržování povinností každým provozovatelem letadel a dodavatelem leteckých paliv, který má podle tohoto nařízení povinnost během vykazovaného období;

e)

stav dodržování povinností každým provozovatelem letadel a dodavatelem leteckých paliv, který má podle tohoto nařízení povinnost během vykazovaného období , včetně těch, kteří byli oznámeni jako provozovatelé letadel podle čl. 3 odst. 1 druhé odrážky ;

Pozměňovací návrh 93

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

původ a charakteristiky všech udržitelných leteckých paliv zakoupených provozovateli letadel pro použití při letech z letišť v Unii.

f)

původ a charakteristiky všech udržitelných leteckých paliv zakoupených provozovateli letadel pro použití při letech , na něž se vztahuje toto nařízení, z letišť v Unii.

Pozměňovací návrh 94

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)

průměrný obsah průměrný obsah aromátů, naftalenu a síry v leteckém palivu na úrovni Unie, agregovaně a podle letišť v Unii.

Pozměňovací návrh 95

Návrh nařízení

Článek 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 12a

 

Unijní systém označování vlivu letecké dopravy na životní prostředí

 

1.     Za účelem další podpory dekarbonizace odvětví letectví a zvýšení transparentnosti informací pro spotřebitele o vlivu činnosti provozovatelů letadel na životní prostředí zavede Komise komplexní unijní systém označování vlivu letecké dopravy na životní prostředí, který vypracuje a zavede agentura EASA a který se bude vztahovat na provozovatele letadel a lety v obchodní letecké dopravě, na něž se vztahuje toto nařízení.

 

2.     Do 1. ledna 2024 přijme Komise v souladu s článkem 13a (novým) akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení stanovením podrobných ustanovení a technických norem pro fungování unijního systému označování vlivu letadel, provozovatelů letadel a obchodní letecké dopravy na životní prostředí.

Pozměňovací návrh 96

Návrh nařízení

Čl. 13 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Přechodné období

Mechanismus flexibility v oblasti udržitelných leteckých paliv (SAF)

Pozměňovací návrh 97

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Odchylně od ustanovení článku 4 může dodavatel leteckých paliv období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029 dodat za každé vykazované období minimální podíl udržitelného leteckého paliva stanovený v příloze I  jako vážený průměr veškerého leteckého paliva dodaného na všechna letiště v Unii během daného vykazovaného období .

Odchylně od ustanovení článku 4 a po dobu 10 let ode dne použitelnosti článků 4 a 5 souladu s článkem 15 může dodavatel leteckých paliv nebo provozovatel letadla za každé vykazované období odůvodnit své dodávky udržitelných leteckých paliv stanovené v příloze I  odkazem na mechanismus flexibility v oblasti udržitelných leteckých paliv (SAF) ve smyslu čl. 3 odrážka 16a (nová) .

Pozměňovací návrh 98

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Do 1. ledna 2025 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobných ujednání pro mechanismus flexibility SAF, které zaručí rovné podmínky a vysokou úroveň ekologické vyváženosti, jakož i minimalizaci rizika podvodů, nesrovnalostí a dvojího uplatnění nároku. Tato podrobná opatření, která zahrnují prvky systému „book and claim“, mohou umožnit vytvoření systému obchodovatelnosti udržitelných leteckých paliv, včetně podrobných pravidel týkajících se registrace, přidělování, účetnictví a podávání zpráv o dodávkách a rozšířenosti využívání udržitelných leteckých paliv.

Pozměňovací návrh 99

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Během období stanoveného v odstavci 1 Komise pravidelně sleduje integritu a transparentnost trhu s udržitelnými leteckými palivy a v případě potřeby vychází z informací obsažených v databázi Unie a z dalších údajů oznámených příslušným orgánům. Komise přezkoumá zejména fungování trhu, a to i s ohledem na jeho případnou volatilitu, neobvyklý vývoj cen nebo obchodní chování účastníků trhu, které by mohly naznačovat možné monopolní jednání, přičemž plně využije svých pravomocí podle článku 102 SFEU s cílem zabránit účastníkům trhu ve zneužívání dominantního postavení na trhu.

Pozměňovací návrh 100

Návrh nařízení

Článek 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 13a

 

Výkon přenesené pravomoci

 

1.     Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

 

2.     Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 12a a 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne [vstupu tohoto nařízení v platnost].

 

3.     Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 12a a 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

 

4.     Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

 

5.     Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

 

6.     Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 12a a 13 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

Pozměňovací návrh 101

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do 1. ledna 2028 a poté každých pět let předloží útvary Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji trhu s leteckými palivy a jeho dopadu na vnitřní trh Unie v oblasti letecké dopravy, včetně možného rozšíření působnosti tohoto nařízení na další zdroje energie a  další typy syntetických paliv definované ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie, možné revize minimálních podílů uvedených v článku 4 a příloze I a výše správních pokut. Tato zpráva musí obsahovat informace o vývoji případného politického rámce pro rozšíření používání udržitelných leteckých paliv na úrovni ICAO , pokud jsou takové informace k dispozici . Zpráva musí rovněž obsahovat informace o technologických pokrocích v oblasti výzkumu a inovací v leteckém průmyslu, které jsou relevantní pro udržitelná letecká paliva, včetně pokroků týkajících se snížení emisí jiných než CO2 . Zpráva může obsahovat zvážení, zda by mělo být toto nařízení změněno, a , pokud to bude vhodné, možnosti změn v souladu s případným politickým rámcem pro rozšíření používání udržitelných leteckých paliv na úrovni ICAO.

Do 1. ledna 2026 a poté každé tři roky předloží útvary Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o  uplatňování tohoto nařízení, vývoji trhu s leteckými palivy a jeho dopadu na konkurenceschopnost a fungování vnitřního trhu Unie v oblasti letecké dopravy, která bude případně zahrnovat i dostupné politické možnosti pro řešení dalších zdrojů energie a  dalších typů syntetických paliv definovaných ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie, při řádném zohlednění zásady technologické neutrality, možnou revizi definice udržitelných leteckých paliv a minimálních podílů uvedených v článku 4 a příloze I , oblast působnosti nařízení a výši s právních pokut. Součástí zprávy je posouzení dopadu tohoto nařízení vypracované na základě dostupných informací – jakož i jeho komplexního dopadu a interakce s upraveným legislativním rámcem použitelným na toto odvětví jako celek – na fungování vnitřního trhu v oblasti letectví, konkurenceschopnost odvětví, možné přesměrování vedoucí k úniku uhlíku, rovné podmínky na mezinárodní úrovni, pokud jde o letecké dopravce a letištní uzly, účinek na leteckou mobilitu a konektivitu, nákladovou efektivnost snižování emisí skleníkových plynů, investiční potřeby a socioekonomické dopady, jakož i související potřeby v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy, a jsou-li k dispozici, informace o vývoji případného politického rámce pro rozšíření používání udržitelných leteckých paliv na úrovni ICAO . Součástí zprávy jsou podrobné informace o prosazování tohoto nařízení . Zpráva musí rovněž obsahovat informace o technologických pokrocích v oblasti výzkumu a inovací v leteckém průmyslu, které jsou relevantní pro udržitelná letecká paliva, včetně pokroků týkajících se snížení emisí jiných než CO2 nebo technologií přímého zachycování z ovzduší (DAC). Ke zprávě se případně přiloží legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení , pokud to bude vhodné, v souladu s případným politickým rámcem pro rozšíření používání udržitelných leteckých paliv na úrovni ICAO. Zpráva rovněž konkrétně vyhodnotí dopad tohoto nařízení na leteckou konektivitu méně propojených odlehlých regionů a ostrovů, včetně jeho dopadů na dosažitelnost a cenovou dostupnost letecké dopravy směřující na tato území a z těchto území. Komise pravidelně sleduje, vyhodnocuje a analyzuje případy převážení paliva. Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu se svými zjištěními. Nejpozději do tří let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost Komise na základě těchto zjištění vyhodnotí ustanovení týkající se převážení paliva a případně předloží legislativní návrh na jejich změnu.

Pozměňovací návrh 102

Návrh nařízení

Příloha I

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Příloha I (podíly na objemu)

Příloha I (podíly na objemu harmonizované na úrovni EU)

a)

Ode dne 1. ledna 2025 minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 2 %;

a)

Ode dne 1. ledna 2025 minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 2 %; z čehož tvoří minimální podíl ve výši 0,04  % syntetická letecká paliva;

b)

ode dne 1. ledna 2030 minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 5 %, z toho minimální podíl syntetických leteckých paliv ve výši 0,7 %;

b)

ode dne 1. ledna 2030 minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 6 %, z toho minimální podíl syntetických leteckých paliv ve výši 2 %;

c)

ode dne 1. ledna 2035 minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 20 %, z toho minimální podíl syntetických leteckých paliv ve výši 5 %;

c)

ode dne 1. ledna 2035 minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 20 %, z toho minimální podíl syntetických leteckých paliv ve výši 5 %;

d)

ode dne 1. ledna 2040 minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 32 %, z toho minimální podíl syntetických leteckých paliv ve výši 8 %;

d)

ode dne 1. ledna 2040 minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 37 %, z toho minimální podíl syntetických leteckých paliv ve výši 13 %;

e)

ode dne 1. ledna 2045 minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 38  %, z toho minimální podíl syntetických leteckých paliv ve výši 11  %;

e)

ode dne 1. ledna 2045 minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 54  %, z toho minimální podíl syntetických leteckých paliv ve výši 27  %;

f)

ode dne 1. ledna 2050, minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 63  %, z toho minimální podíl syntetických leteckých paliv ve výši 28  %.

f)

ode dne 1. ledna 2050, minimální podíl udržitelného leteckého paliva ve výši 85  %, z toho minimální podíl syntetických leteckých paliv ve výši 50  %.

Pozměňovací návrh 103

Návrh nařízení

Příloha II

Znění navržené Komisí

Příloha II – Vzor pro zprávy provozovatelů letadel

Letiště v Unii

Kód ICAO letiště v Unii

Roční potřebné množství paliva (v tunách)

Skutečně načerpané množství paliva (v tunách)

Roční nenatankované množství (v tunách)

Celkové roční nenatankované množství (v tunách)

Pozměňovací návrh

Příloha II – Vzor pro zprávy provozovatelů letadel

Letiště v Unii

Kód ICAO letiště v Unii

Roční potřebné množství paliva (v tunách ekvivalentu leteckého petroleje )

Skutečně načerpané množství paliva (v tunách ekvivalentu leteckého petroleje )

Roční nenatankované množství (v tunách ekvivalentu leteckého petroleje )

Celkové roční nenatankované množství (v tunách ekvivalentu leteckého petroleje )

Vzor 2

Dodavatel paliva

Zakoupené množství (v tunách ekvivalentu leteckého petroleje)

Konverzní technologie

Vlastnosti

Původ surovin

Emise během životního cyklu


(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0199/2022).

(10)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020)0789), 9.12.2020.

(10)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020)0789), 9.12.2020.

(12)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018L2001

(12)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018L2001

(1a)   EASA, aviation and air pollution (EASA, letecká doprava a znečištění ovzduší): https://www.easa.europa.eu/eaer/topics/adapting-changing-climate/air-quality

(1b)  WHO Global Air Quality Guidelines 2021 (Pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší z roku 2021): https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/345329/9789240034228-eng.pdf?sequence=1&isAllowed=y

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích

(16)  Nařízení Komise (ES) č. 748/2009 ze dne 5. srpna 2009 o seznamu provozovatelů letadel, kteří vykonávali činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I směrnice 2003/87/ES

(16)  Nařízení Komise (ES) č. 748/2009 ze dne 5. srpna 2009 o seznamu provozovatelů letadel, kteří vykonávali činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I směrnice 2003/87/ES