27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/1

EVROPSKÝ PARLAMENT

ZASEDÁNÍ 2022–2023

Dílčí zasedání od 22. do 23. června 2022

PŘIJATÉ TEXTY

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/2

P9_TA(2022)0249

Status kandidátské země Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o statusu kandidátské země pro Ukrajinu, Moldavskou republiku a Gruzii (2022/2716(RSP))

(2023/C 32/01)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině, Moldavské republice a Gruzii,

—	s ohledem na článek 49 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

—	s ohledem na žádost Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství v EU,

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 30. května 2022 o Ukrajině,

—	s ohledem na Versailleské prohlášení ze dnů 10. a 11. března 2022,

—	s ohledem na stanoviska Komise ze dne 17. června 2022 k žádosti Ukrajiny (COM(2022)0407), Moldavské republiky (COM(2022)0406) a Gruzie (COM(2022)0405) o členství v EU,

—	s ohledem na společné prohlášení, s nímž se vedoucí představitelé politických skupin obrátili na hlavy států a předsedy vlád před zasedáním Evropské rady, které proběhne ve dnech 23. a 24. června 2022,

—	s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že Ruská federace vede od 24. února 2022 nevyprovokovanou, neoprávněnou a nelegitimní útočnou válku proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že Ukrajina požádala o vstup do Evropské unie dne 28. února 2022 a Moldavská republika a Gruzie tak učinily dne 3. března 2022;

vzhledem k tomu, že tyto žádosti byly podány v době, kdy probíhá ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která nemá v moderních dějinách Evropy obdoby a během níž dochází k válečným zločinům, jež by bylo možné nazvat genocidou ukrajinského obyvatelstva, jakož i v době, kdy jsou i nadále okupovány některé části gruzínského a moldavského území; vzhledem k tomu, že Ukrajina brání evropský bezpečnostní řád a zásady, z nichž tento řád vychází, jako je Helsinský závěrečný akt a Pařížská charta pro novou Evropu;

C.	vzhledem k tomu, že článek 49 Smlouvy o EU stanoví, že „každý evropský stát, který uznává hodnoty uvedené v článku 2 a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii“;

D.	vzhledem k tomu, že pro vstup do EU neexistuje žádný „zrychlený postup“, a vzhledem k tomu, že přistoupení je i nadále strukturovaný proces založený na výsledcích, který vyžaduje splnění kritérií pro členství v EU a závisí na účinném provádění reforem a provedení acquis EU;

E.	vzhledem k tomu, že Rada výjimečně urychleně požádala Komisi, aby předložila svá stanoviska k žádostem Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství v EU;

F.	vzhledem k tomu, že ve Versailleském prohlášení ze dnů 10. a 11. března 2022 se uvádí, že Evropská rada uznává evropské ambice a evropskou volbu Ukrajiny;

vzhledem k tomu, že občané Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie již řadu let soustavně prokazují neochvějnou podporu směřování svých zemí do EU a uplatňují evropské zásady a hodnoty; vzhledem k tomu, že podobné ambice, tj. žít ve svobodné, svrchované a demokratické zemi vyjadřuje většina obyvatel Běloruska, kteří se staví proti režimu Lukašenka podporovanému Ruskem;

H.	vzhledem k tomu, že předchozí vývoj ukázal, že nedojde-li k rozšíření, pak vznikají obrovské strategické náklady a rizika, která mohou ohrozit bezpečnost a stabilitu na našem kontinentu;

vzhledem k tomu, že vztahy EU s Ukrajinou, Moldavskou republikou a Gruzií jsou založeny na ambiciózních dohodách o přidružení a na prohloubených a komplexních zónách volného obchodu, které vytváří příznivé prostředí pro politické přiblížení, sbližování právních předpisů a hospodářskou integraci, což jsou klíčové prvky budoucího procesu přistoupení; vzhledem k tomu, že ještě je třeba dosáhnout fáze plného uplatňování dohod o přidružení a plného využívání prohloubených a komplexních zón volného obchodu;

J.	vzhledem k tomu, že Ukrajina, Moldavská republika i Gruzie předložily dotazníky týkající se přistoupení k EU v rekordním čase, čímž prokázaly nejen velkou oddanost hodnotám EU, ale také mimořádnou schopnost a vůli těchto cílů dosáhnout;

K.	vzhledem k tomu, že dne 17. června 2022 zveřejnila Komise stanoviska k těmto třem žádostem, v nichž doporučila, aby Rada potvrdila vyhlídky Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie na členství v EU;

vzhledem k tomu, že Komise ve svých stanoviscích doporučila, aby byl status kandidátské země Ukrajině a Moldavské republice udělen za předpokladu, že budou přijata určitá reformní opatření, například v oblasti právního státu a boje proti korupci; vzhledem k tomu, že v případě Gruzie Komise doporučila udělit status kandidátské země, jakmile budou vyřešeny určité priority;

M.	vzhledem k tomu, že udělení statusu kandidátské země by pro občany těchto tří zemí bylo jasným signálem naděje a solidarity a ukázalo by, že Evropská unie je odhodlána čelit stávajícím výzvám a jít za svou vizí budoucnosti;

vítá žádosti Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství jako projev evropských ambicí občanů a jako jejich přání žít pokojně a bezpečně ve svobodných, demokratických a prosperujících zemích, které udržují dobré sousedské vztahy se všemi evropskými zeměmi a zapojují se do stále užší spolupráce s členskými státy EU;

vítá formální doporučení Komise udělit Ukrajině a Moldavské republice status kandidátské země EU a Gruzii nabídnout evropskou perspektivu;

vyzývá hlavy států a předsedy vlád, kteří se sejdou na zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. června 2022, aby Ukrajině a Moldavské republice neprodleně udělili status kandidátské země EU a aby totéž udělili Gruzii, jakmile její vláda splní priority uvedené ve stanovisku Komise; zdůrazňuje, že hlavy států a předsedové vlád musí nést svou historickou odpovědnost a vyslat jasné politické signály;

zdůrazňuje, že udělení statusu kandidátské země ze strany Evropské unie je projevem rozhodnosti, odhodlání a prozíravosti v dnešním kontextu brutální ruské agrese proti Ukrajině a pokusů o přenastavení geopolitické struktury a vysílá jasný politický signál, že dotčené země nezvratně zvolily evropskou cestu a že jejich evropští partneři jejich volbu akceptovali, a třetí strany by se tedy do záležitostí těchto zemí neměly vměšovat; znovu opakuje, že EU musí být i nadále spolehlivým partnerem a důvěryhodným geopolitickým aktérem, který dodržuje své vlastní zásady a hodnoty tím, že projevuje solidaritu se všemi, kdo hájí stejné ideály;

vyzývá členské státy, aby projevily politickou vůli k opětovnému oživení procesu rozšíření a aby splnily své sliby tím, že učiní konkrétní pozitivní kroky v procesu přistoupení zemí, které usilují o vstup do Unie a které si zaslouží být součástí evropské rodiny; naléhavě proto vyzývá hlavy států a předsedy vlád zemí EU, aby na společném setkání ve dnech 23. a 24. června 2022 daly procesu rozšíření o země západního Balkánu, který je v současné době blokován, opět zelenou;

připomíná, že má-li být proces rozšíření EU i nadále důvěryhodný a má-li se projevit jeho transformační síla, musí být dlouhodobý závazek vůči zemím západního Balkánu zachován a paralelnímu postupu těchto zemí nesmí stát nic v cestě, musí pokračovat s novou dynamikou a na základě zásluh, politického sbližování, solidarity v mezinárodních záležitostech a dohodnutých závazků;

zdůrazňuje, že přistoupení k EU musí probíhat v souladu s článkem 49 Smlouvy o EU, musí být založeno na dodržování příslušných postupů a podmíněno splněním stanovených kritérií, zejména tzv. kodaňských kritérií pro členství v EU, a zůstává procesem založeným na zásluhách, který vyžaduje přijetí a provádění příslušných reforem, zejména v oblasti demokracie, právního státu, lidských práv, tržního hospodářství a provádění acquis EU;

vyzývá orgány Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie, aby jednoznačně prokázaly své politické odhodlání realizovat evropské ambice svého lidu tím, že výrazně posílí pokrok v provádění zásadních reforem, a co nejdříve tak v plném rozsahu splní kritéria pro členství v EU;

zdůrazňuje, že je třeba využít zkušeností Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie s prováděním příslušných dohod o přidružení/prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu jako základu nadcházejícího procesu přistoupení, a umožnit tak těmto třem zemím, aby se postupně začlenily na jednotný trh EU a posílily odvětvovou spolupráci; vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily vnitřní struktury a poskytly další zdroje a významnější technickou pomoc a politickou podporu;

10.

uznává, že ukrajinští, moldavští a gruzínští občané soustavně podporují proevropskou orientaci svých zemí a zaslouží si žít ve svobodných, demokratických a prosperujících zemích, které jsou hrdými a oddanými členy evropské rodiny; dochází k závěru, že nadcházející zasedání Evropské rady může učinit důležitý první krok k naplnění legitimních očekávání lidu těchto tří zemí;

11.

připomíná odhodlání EU zasadit se o svrchovanost, územní celistvost a politickou nezávislost Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie v rámci jejich mezinárodně uznávaných hranic a podporuje jejich snahu plně prosadit dodržování těchto zásad; zdůrazňuje v tomto ohledu význam jednoty a solidarity členských států;

12.

vyzývá Komisi, členské státy a místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby aktualizovali politiku Východního partnerství tak, aby byla i nadále transformačním a smysluplným nástrojem v současném kontextu ruské agrese proti Ukrajině, která ohrožuje i bezpečnost zemí, které s Ukrajinou sousedí, a ovlivňuje stabilitu v celém regionu; znovu opakuje, že je zapotřebí regionální spolupráce mezi zeměmi Východního partnerství;

13.

vyzývá Komisi a Radu, aby zahájily posílený a strukturovaný politický dialog s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi s cílem pokročit v další hospodářské integraci a harmonizaci právních předpisů a případně tyto země postupně začleňovat do činnosti a postupů orgánů EU;

14.

znovu vyzývá orgány EU, aby co nejrychleji učinily kroky, které jsou nezbytné k zefektivnění rozhodovacího procesu EU;

15.

znovu potvrzuje, že je odhodlán pokračovat v procesu rozšíření, k němuž neexistuje žádná alternativa a které je více než kdy jindy geostrategickou investicí do stabilní, silné a jednotné EU; je pevně přesvědčen, že vyhlídka na plné členství v EU pro země, které o to usilují, je v politickém, hospodářském a bezpečnostním zájmu Unie;

16.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a prezidentům, vládám a parlamentům Ukrajiny, Moldavské republiky, Gruzie a zemí západního Balkánu.

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/6

P9_TA(2022)0257

Geneticky modifikovaná kukuřice DP4114 × MON 810 × MIR604 × NK603 a geneticky modifikovaná kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací DP4114, MON 810, MIR604 a NK603

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DP4114 × MON 810 × MIR604 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici kombinující dvě nebo tři z jednoduchých událostí DP4114, MON 810, MIR604 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D081155/01 – 2022/2694(RSP))

(2023/C 32/02)

Evropský parlament,

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DP4114 × MON 810 × MIR604 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici kombinující dvě nebo tři z jednoduchých událostí DP4114, MON 810, MIR604 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D081155/01,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

—	s ohledem na hlasování Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 16. května 2022 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—	s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—	s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 26. ledna 2022, které bylo zveřejněno dne 7. března 2022 (3),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (4),

—	s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

vzhledem k tomu, že dne 2. května 2018 předložila společnost Pioneer Overseas Corporation se sídlem v Belgii jménem společnosti Pioneer Hi-Bred International, Inc. se sídlem ve Spojených státech žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DP4114 × MON 810 × MIR604 × NK603 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 (dále jen „žádost“); vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.	vzhledem k tomu, že žádost se kromě toho vztahovala na uvedení produktů, které obsahují 10 podkombinací jednoduchých transformačních událostí tvořících geneticky modifikovanou kukuřici, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh;

C.	vzhledem k tomu, že podkombinace MON 810 × NK603 již byla povolena prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/2045 (5); vzhledem k tomu, že návrh prováděcího rozhodnutí se tedy vztahuje na geneticky modifikovanou kukuřici a zbývajících 9 dílčích kombinací v žádosti (6);

D.	vzhledem k tomu, že dne 26. ledna 2022 přijal úřad EFSA k povolení geneticky modifikované kukuřice kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 7. března 2022;

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice byla získána tradičním křížením, aby se spojily čtyři samostatné genetické modifikace kukuřice: DP4114, MON 810, MIR604 a NK603; vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice je tolerantní ke dvěma herbicidům (glufosinátu a glyfosátu) a produkuje pět insekticidních proteinů (7) („Bt toxiny“);

F.	vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil žádné experimentální údaje pro 9 podkombinací, kterou úřad EFSA dosud nehodnotil (8); vzhledem k tomu, že i přes nedostatek experimentálních údajů dospěl EFSA k závěru, že tyto podkombinace nevyvolávají obavy ohledně bezpečnosti;

Nedostatečné posouzení doplňkových herbicidů

vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 (9) vyžaduje posouzení, zda předpokládané zemědělské postupy ovlivňují výsledek sledovaných vlastností; vzhledem k tomu, že podle uvedeného prováděcího nařízení je toto posouzení obzvláště důležité pro rostliny tolerantní vůči herbicidům;

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (10); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná kukuřice bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám herbicidů na bázi glyfosátu a glufosinátu, a tak může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí a produktů rozkladu (metabolitů);

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci (1B), a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (11); vzhledem k tomu, že platnost povolení glufosinátu pro použití v Unii skončila dne 31. července 2018 (12);

vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku, která na člověka pravděpodobně působí karcinogenně; vzhledem k tomu, že potenciálně karcinogenní účinky glyfosátu byly potvrzeny v řadě jiných nejnovějších odborně recenzovaných vědeckých studií (13);

vzhledem k tomu, že se má za to, že posuzování reziduí herbicidů a metabolitů nalezených v geneticky modifikovaných rostlinách nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy (komise EFSA pro GMO), a není proto v rámci postupu povolování geneticky modifikovaných organismů prováděno; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť samotná genetická modifikace může ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu metabolitů (14);

Nedořešené otázky týkající se Bt toxinů

vzhledem k tomu, že toxicita Bt toxinů byla hodnocena na základě krmných studií s použitím pouze izolovaných Bt proteinů produkovaných bakteriemi; vzhledem k tomu, že toxikologickým testům prováděným s izolovanými proteiny lze přisuzovat jen malý význam, neboť Bt toxiny v geneticky modifikovaných plodinách, jako je např. kukuřice, bavlna či sója, jsou přirozeně toxičtější než izolované Bt toxiny; vzhledem k tomu, že to je způsobeno tím, že inhibitory proteináz (PI) přítomné v rostlinné tkáni mohou zvýšit toxicitu Bt toxinů tím, že zpomalí jejich degradaci; vzhledem k tomu, že tento jev byl prokázán v řadě vědeckých studií, včetně studie, která byla vypracována pro společnost Monsanto před 30 lety, z níž vyplývá, že i přítomnost extrémně nízkých hladin inhibitorů proteináz zvýšila toxicitu Bt toxinů až dvacetinásobně (15);

vzhledem k tomu, že tato zvýšená toxicita není zohledněna při hodnocení rizik úřadu EFSA, i když se týká všech Bt rostlin schválených pro dovoz nebo pěstování v Unii; vzhledem k tomu, že rizika pro lidské zdraví a zdraví zvířat z konzumace potravin a krmiv obsahujících Bt toxiny, která vyplývají z jejich zvýšené toxicity kvůli interakci mezi inhibitory proteináz a Bt toxiny, tedy nelze vyloučit;

N.	vzhledem k tomu, že několik studií ukázalo, že byly pozorovány vedlejší účinky, které mohou mít dopad na imunitní systém po expozici Bt toxinům, a že některé Bt toxiny mohou mít adjuvantní vlastnosti (16), což znamená, že mohou zvyšovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

vzhledem k tomu, že vědecká studie neodhalila, že toxicita Bt toxinů může být zesílena rovněž prostřednictvím interakce s rezidui po postřiku herbicidy, a že jsou nutné další studie týkající se kombinovaných účinků tzv. kombinovaných událostí (geneticky modifikované plodiny, které byly upraveny, aby byly odolné vůči herbicidům a produkovaly insekticidy ve formě Bt toxinů) (17); vzhledem k tomu, že se však má za to, že posouzení potenciální interakce reziduí herbicidů a jejich metabolitů s Bt toxiny nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro GMO a neprovádí se proto jako součást posouzení rizik;

Bt plodiny: účinky na necílové organismy

P.	vzhledem k tomu, že na rozdíl od používání insekticidů, kdy k expozici dochází v okamžiku postřiku a po omezený čas poté, vede používání geneticky modifikovaných Bt plodin ke kontinuální expozici cílových a necílových organismů Bt toxinům;

vzhledem k tomu, že předpoklad, že Bt toxiny mají jediný cílově specifický způsob účinku, již nemůže být považován za správný, a že nelze vyloučit účinky na necílové organismy (18); vzhledem k tomu, že se objevují zprávy o tom, že je rozličnými způsoby postihován rostoucí počet necílových organismů; vzhledem k tomu, že v nedávném přehledu je zmíněno 39 recenzovaných publikací, v nichž jsou hlášeny významné nepříznivé účinky Bt toxinů na mnoho „nezahrnutých“ druhů (19);

Připomínky příslušných orgánů členských států a zúčastněných stran

R.	vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (20);

vzhledem k tomu, že podrobná analýza nezávislé výzkumné organizace mimo jiné uvádí, že o stanovisku úřadu EFSA k žádosti o povolení geneticky modifikované kukuřice nelze říct, že by splňovalo požadavky na posouzení možných synergických nebo antagonistických účinků vyplývajících z kombinace transformačních událostí, pokud jde o toxikologii, a že toxikologické posouzení provedené EFSA proto není přijatelné (21);

Dodržování mezinárodních závazků Unie

vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny ve zprávě z roku 2017 dospěl k závěru, že nebezpečné pesticidy mají katastrofické dopady na zdraví, zejména v rozvojových zemích (22); vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3.9 se má do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami, znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy (23); vzhledem k tomu, že povolení dovozu geneticky modifikované kukuřice by zvýšilo poptávku po této plodině, která je určena k ošetření herbicidy na bázi glufosinátu a glyfosátu, čímž by se zvýšila expozice pracovníků a životního prostředí ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že riziko zvýšené expozice pracovníků a životního prostředí je zvláště znepokojivé v souvislosti s větším množstvím herbicidů používaných u geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči herbicidům tolerantní;

U.	vzhledem k tomu, že podle odborné studie vydané v roce 2020 může Roundup, jeden z celosvětově nejvíce používaných herbicidů založených na glyfosátu, způsobit ztrátu biologické rozmanitosti, takže ekosystémy budou citlivější na znečištění a změnu klimatu (24);

V.	vzhledem k tomu, že Unie, jako smluvní strana Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, je odpovědná za zajištění toho, aby činnosti v její jurisdikci nebo pod její kontrolou nepoškozovaly životní prostředí jiných států (25);

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při koncipování svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další legitimní faktory důležité pro projednávanou záležitost; vzhledem k tomu, že tyto legitimní faktory by měly zahrnovat povinnosti Unie vyplývající z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o klimatu a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

Nedemokratické rozhodování

X.	vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva dne 16. května 2022 podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

vzhledem k tomu, že Komise uznává, že rozhodnutí o povolení geneticky modifikovaných organismů, která i nadále přijímá bez kvalifikované většiny členských států (což je u povolování produktů obecně velmi výjimečné, ale při rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jsou problematická;

vzhledem k tomu, že Parlament v osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů na trh (33 usnesení) a proti pěstování geneticky modifikovaných plodin v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že v devátém volebním období již přijal 27 námitek proti uvádění geneticky modifikovaných organismů na trh; vzhledem k tomu, že žádný z těchto geneticky modifikovaných organismů nebyl povolen na základě kvalifikované většiny členských států; vzhledem k tomu, že důvody, proč členské státy povolení nepodporují, zahrnují nedodržení zásady předběžné opatrnosti v povolovacím postupu a obavy odborníků ohledně hodnocení rizik;

AA.	vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na demokratický deficit, který sama uznala, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

AB.	vzhledem k tomu, že pro to, aby Komise měla možnost geneticky modifikované organismy nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů (26);

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (27), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy a v zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

vyzývá Komisi, aby nepovolovala dovoz geneticky modifikovaných plodin tolerantních vůči herbicidům kvůli souvisejícímu zvýšenému používání doplňkových herbicidů, a tudíž i zvýšeným rizikům pro biologickou rozmanitost, bezpečnost potravin a zdraví pracovníků;

vítá skutečnost, že Komise v dopise poslancům ze dne 11. září 2020 konečně uznala, že při rozhodování o povolení geneticky modifikovaných organismů je třeba zohledňovat udržitelnost (28); vyjadřuje však hluboké zklamání nad tím, že od té doby Komise navzdory pokračujícím námitkám Parlamentu a navzdory tomu, že většina členských států hlasovala proti, dovoz geneticky modifikovaných organismů do Unie nadále povoluje;

znovu apeluje na Komisi, aby zohlednila závazky Unie vyplývající z mezinárodních dohod, jako jsou Pařížská dohoda o klimatu, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a cíle udržitelného rozvoje OSN; připomíná svůj požadavek, aby k návrhu prováděcích aktů byla připojena důvodová zpráva, která objasní dodržování zásady „neškodit“ (29);

vyzývá úřad EFSA, aby si vyžádal údaje o dopadu konzumace potravin a krmiv získaných z geneticky modifikovaných rostlin na střevní mikrobiom;

připomíná svou výzvu Komisi, aby neschvalovala žádné podkombinace kombinovaných genetických modifikací, pokud nebudou důkladně posouzeny úřadem EFSA na základě úplných experimentálních údajů předložených žadatelem;

domnívá se, přesněji řečeno, že schválení odrůd geneticky modifikovaných rostlin, u nichž nebyly poskytnuty žádné experimentální údaje, které nebyly testovány nebo které možná ještě vůbec nebyly vytvořeny, je v rozporu se zásadami obecného potravinového práva stanovenými v nařízení (ES) č. 178/2002;

10.

zdůrazňuje, že Evropský parlament v pozměňovacích návrzích přijatých dne 17. prosince 2020 jako základ pro jednání s Radou o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011 (30), požaduje, aby Komise geneticky modifikované organismy nepovolovala, pokud to neschválí kvalifikovaná většina členských států; trvá na tom, že Komise musí tento postoj respektovat, a vyzývá Radu, aby pokračovala v práci a bezodkladně přijala obecný přístup k této otázce;

11.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(3) Vědecké stanovisko vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy k posouzení geneticky modifikované kukuřice DP4114 × MON 810 × MIR604 × NK603 a jejích podkombinací pro použití v potravinách a krmivech podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-NL-2018-150), EFSA Journal 2022,20(3):7134, https://doi.org/10.2903/j.efsa.2022.7134.

(4) Parlament přijal v osmém volebním období 36 usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů.

Kromě toho v devátém volebním období přijal tato usnesení:

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 11).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 15).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 20).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 208, 1.6.2021, s. 2).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 208, 1.6.2021, s. 7).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 208, 1.6.2021, s. 12).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 208, 1.6.2021, s. 18).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 323, 11.8.2021, s. 7).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1111 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 415, 13.10.2021, s. 2).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju SYHT0H2 (SYN-ØØØH2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 415, 13.10.2021, s. 8).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 415, 13.10.2021, s. 15).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 36).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a MON 87411, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 43).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604 (SYN-IR6Ø4-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 49).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 56).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 63).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × T304-40 × GHB119, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 66).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZIR098 (SYN-ØØØ98-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 74).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-81419-2, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 45).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-81419-2 × DAS–44406–6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 52).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × MIR162 × MON810 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, MIR162, MON810 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 59).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt 11 (SYN-BTØ11-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 66).

—	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju GMB151 (BCS-GM151-6) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2022)0024).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 (BCS-GHØØ2-5) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2022)0025).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB811 (BCS-GH811-4), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2022)0062),

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejku 73496 (DP-Ø73496-4), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2022)0063).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87769 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2022)0115).

(5) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/2045 ze dne 19. prosince 2018 o obnovení povolení pro uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × MON 810 (MON-ØØ6Ø3-6 × MON-ØØ81Ø-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 327, 21.12.2018, s. 65).

(6) MIR604 × NK603 × DP4114, MON 810 × NK603 × DP4114, MON 810 × MIR604 × DP4114, MON 810 × MIR604 × NK603, NK603 × DP4114, MIR604 × DP4114, MIR604 × NK603, MON 810 × DP4114 a MON 810 × MIR604.

(7) Cry1F, Cry34Ab1, Cry35Ab1, Cry1Ab a mCry3A.

(8) Stanovisko úřadu EFSA, s. 4.

(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 ze dne 3. dubna 2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 (Úř. věst. L 157, 8.6.2013, s. 1).

(10) Viz například, Bonny, S., „Genetically Modified Herbicide-Tolerant Crops, Weeds, and Herbicides: Overview and Impact“ (Geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, plevel a herbicidy: přehled a vliv), Environmental Management, January 2016; 57(1), s. 31–48, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26296738 a Benbrook, C.M., „Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the U.S. – the first sixteen years“ (Vlivy geneticky upravených plodin na používání pesticidů v USA – prvních šestnáct let), Environmental Sciences Europe, 28. září 2012, Vol. 24(1), https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/2190-4715-24-24

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(12) https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/active-substances/?event=search.as

(13) Viz například, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1383574218300887, https://academic.oup.com/ije/advance-article/doi/10.1093/ije/dyz017/5382278, https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0219610 a https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6612199/.

(14) To je skutečně případ glyfosátu, jak uvádí EFSA Review of the existing maximum levels for glyphosate according to Article 12 of Regulation (EC) No 396/2005, EFSA Journal 2018,16(5):5263, s. 12, https://www.efsa.europa.eu/fr/efsajournal/pub/5263.

(15) MacIntosh, S.C., Kishore, G.M., Perlak, F.J., Marrone, P.G., Stone, T.B., Sims, S.R., Fuchs, R.L., „Potentiation of Bacillus thuringiensis insecticidal activity by serine protease inhibitors“ (Zvýšení insekticidní aktivity Bacillus thuringiensis inhibitory serinových proteináz), Journal of Agricultural and Food Chemistry, 1990, 38, s. 1145–1152, https://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/jf00094a051.

(16) Pro přehled viz Rubio-Infante, N., Moreno-Fierros, L., „An overview of the safety and biological effects of Bacillus thuringiensis Cry toxins in mammals“ (Přehled bezpečnostních a biologických účinků toxinů Cry z Bacillus thuringiensis u savců), Journal of Applied Toxicology, květen 2016, 36(5), s. 630–648, https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/jat.3252.

(17) https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0278691516300722?via%3Dihub

(18) Viz například Hilbeck, A., Otto, M., „Specificity and combinatorial effects of Bacillus thuringiensis Cry toxins in the context of GMO environmental risk assessment“ (Specifičnost a kombinované účinky Bacillus thuringiensis Cry toxinů v kontextu posuzování rizik spojených s geneticky modifikovanými organismy), Frontiers in Environmental Science 2015, 3:71, https://doi.org/10.3389/fenvs.2015.00071.

(19) Hilbeck, A., Defarge, N., Lebrecht, T., Bøhn, T., „Insecticidal Bt crops. EFSA’s risk assessment approach for GM Bt plants fails by design“ (Insekticidní Bt plodiny. Přístup úřadu EFSA k posuzování rizik u geneticky modifikovaných Bt rostlin záměrně selhává), RAGES 2020, s. 4, https://www.testbiotech.org/sites/default/files/RAGES_report-Insecticidal%20Bt%20plants.pdf.

(20) Připomínky členských států, které jsou přístupné na portálu EFSA OpenEFSA: https://open.efsa.europa.eu/.

(21) Připomínka institutu Testbiotech k posouzení geneticky modifikované kukuřice DP4114 x MON810 x MIR604 x NK603 a podkombinací, které provedl úřad EFSA, pro použití v potravinách a krmivech podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-NL-2018-150) od společnosti Pioneer.

(22) https://www.un.org/sustainabledevelopment/health/

(23) https://indicators.report/targets/3-9/

(24) https://www.mcgill.ca/newsroom/channels/news/widely-used-weed-killer-harming-biodiversity-320906

(25) Úmluva OSN o biologické rozmanitosti, článek 3: https://www.cbd.int/convention/articles/?a=cbd-03.

(26) Podle nařízení (EU) č. 182/2011 (čl. 6 odst. 3) Komise „může“, a nikoli „musí“ povolení schválit, pokud se pro ně v odvolacím výboru nevysloví kvalifikovaná většina členských států.

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(28) https://tillymetz.lu/wp-content/uploads/2020/09/Co-signed-letter-MEP-Metz.pdf

(29) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2), bod 102.

(30) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 257.

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/14

P9_TA(2022)0258

Geneticky modifikovaná kukuřice NK603 × T25 ×DAS-40278-9 a její podkombinace T25 × DAS-40278-9

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2022/797 ze dne 19. května 2022 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25 × DAS-40278-9 a její podkombinaci T25 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D080148/03 – 2022/2713(RSP))

(2023/C 32/03)

Evropský parlament,

—

s ohledem na o prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/797 ze dne 19. května 2022 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25 × DAS-40278-9 a její podkombinaci T25 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D080148/03 (1),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (2), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

—	s ohledem na hlasování Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 1. dubna 2022, kdy nebylo vydáno stanovisko, a na hlasování odvolacího výboru ze dne 26. dubna 2022, kdy opět nebylo vydáno stanovisko,

—	s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (3),

—	s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 29. října 2021, které bylo zveřejněno dne 13. prosince 2021 (4),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (5),

—	s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

vzhledem k tomu, že dne 12. prosince 2019 předložila společnost Pioneer Overseas Corporation žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK604 × T25 × DAS-40278-9 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.	vzhledem k tomu, že dne 29. října 2021 přijal úřad EFSA k povolení geneticky modifikované kukuřice kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 13. prosince 2021;

vzhledem k tomu, že trojnásobně geneticky modifikovaná kukuřice byla vyrobena tradičním křížením kombinujícím tři jednotlivé modifikace kukuřice: NK603, která propůjčuje toleranci k herbicidům obsahujícím glyfosát; T25, která propůjčuje toleranci k herbicidům obsahujícím glufosinát amonný a DAS-40278-9, která katalyzuje rozklad obecné třídy herbicidů známých jako aryloxyfenoxypropionáty (AOPP) a která propůjčuje toleranci k herbicidům obsahujícím 2,4-D (6);

vzhledem k tomu, že podkombinace NK603 x T25 a podkombinace NK603 x DAS-40278-9 byly již dříve posouzeny úřadem EFSA; vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil žádné experimentální údaje pro podkombinaci DAS-40278-9 x T25, kterou úřad EFSA dosud nehodnotil; vzhledem k tomu, že úřad EFSA přesto dospěl k závěru, že tato dílčí kombinace nevyvolává obavy ohledně bezpečnosti;

Nedostatečné posouzení doplňkových herbicidů

vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 (7) vyžaduje posouzení, zda předpokládané zemědělské postupy ovlivňují výsledek sledovaných vlastností; vzhledem k tomu, že podle uvedeného prováděcího nařízení je toto posouzení obzvláště důležité pro rostliny tolerantní vůči herbicidům;

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (8); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná kukuřice bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám herbicidů na bázi glyfosátu, glufosinátu, AOPP a 2,4-D, a tak může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí a produktů rozkladu (metabolitů);

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci (1B), a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (9); vzhledem k tomu, že platnost povolení glufosinátu pro použití v Unii skončila dne 31. července 2018 (10);

I.	vzhledem k tomu, že recenzovaný vědecký článek odborníka zapojeného do vývoje geneticky modifikovaných rostlin zpochybňuje bezpečnost geneticky modifikovaných plodin odolných vůči látce 2,4-D z důvodu jejího rozkladu na cytotoxický produkt rozkladu (12);

vzhledem k tomu, že se má za to, že posuzování reziduí herbicidů a metabolitů nalezených v geneticky modifikovaných rostlinách nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy, a není proto v rámci postupu povolování geneticky modifikovaných organismů prováděno; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť samotná genetická modifikace může ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu metabolitů (13);

Připomínky příslušných orgánů členských států

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (14); vzhledem k tomu, že tyto kritické připomínky zahrnují, že nelze vyloučit interakci mezi herbicidy, jejich rezidui a metabolity použitými na geneticky modifikované kukuřici a že tento chemický koktejl nebyl nikdy předtím toxikologicky testován a mohl by mít vliv na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí a že v geneticky modifikované kukuřici je obsažen gen beta-laktamázy („bla“), gen rezistence vůči antibiotikům, který inaktivuje kriticky důležité peniciliny;

L.	vzhledem k tomu, že podle příslušného orgánu členského státu (15) sice žadatel tvrdí, že vědecké informace v žádosti jsou důvěrné, ale to je v rozporu s Aarhuskou úmluvou, která stanoví právo veřejnosti na přístup k informacím o životním prostředí;

Dodržování mezinárodních závazků Unie

vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny ve zprávě z roku 2017 dospěl k závěru, že nebezpečné pesticidy mají katastrofické dopady na zdraví, zejména v rozvojových zemích (16); vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3.9 se má do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami, znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy (17); vzhledem k tomu, že povolení dovozu geneticky modifikované kukuřice by zvýšilo poptávku po této plodině, která je určena k ošetření herbicidy na bázi glufosinátu, glyfosátu, AOPP a 2,4-D, čímž by se zvýšila expozice pracovníků a životního prostředí ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že riziko zvýšené expozice pracovníků a životního prostředí je zvláště znepokojivé v souvislosti s větším množstvím herbicidů používaných u geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči herbicidům tolerantní;

N.	vzhledem k tomu, že podle odborné studie vydané v roce 2020 může Roundup, jeden z celosvětově nejvíce používaných herbicidů založených na glyfosátu, způsobit ztrátu biologické rozmanitosti, takže ekosystémy budou citlivější na znečištění a změnu klimatu (18);

O.	vzhledem k tomu, že Unie, jako smluvní strana Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, je odpovědná za zajištění toho, aby činnosti v její jurisdikci nebo pod její kontrolou nepoškozovaly životní prostředí jiných států (19);

Nedemokratické rozhodování

vzhledem k tomu, že Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva nevydal žádné stanovisko, což znamená, že povolení nebylo podpořeno kvalifikovanou většinou členských států; vzhledem k tomu, že odvolací výbor uvedený v článku 6 nařízení (EU) č. 182/2011 při hlasování dne 26. dubna 2022 opět nezaujal žádné stanovisko; vzhledem k tomu, že 14 členských států hlasovalo proti (což představuje 35,72 % obyvatel EU) a 3 členské státy se zdržely hlasování (což představuje 34,53 % obyvatel), pouze 10 členských států hlasovalo pro (což představuje 29,75 % obyvatel);

T.	vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na demokratický deficit, který sama uznala, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

U.	vzhledem k tomu, že pro to, aby Komise měla možnost geneticky modifikované organismy nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů (20),

domnívá se, že prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/797 překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1829/2003;

domnívá se, že prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/797 není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (21), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

vyzývá Komisi, aby zrušila prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/797;

vítá skutečnost, že Komise v dopise poslancům ze dne 11. září 2020 konečně uznala, že při rozhodování o povolení geneticky modifikovaných organismů je třeba zohledňovat udržitelnost (22); vyjadřuje však hluboké zklamání nad tím, že od té doby Komise navzdory pokračujícím námitkám Parlamentu a navzdory tomu, že většina členských států hlasovala proti, dovoz geneticky modifikovaných organismů do Unie nadále povoluje;

zdůrazňuje, že Evropský parlament v pozměňovacích návrzích přijatých dne 17. prosince 2020 jako základ pro jednání s Radou o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011 (24), požaduje, aby Komise geneticky modifikované organismy nepovolovala, pokud to neschválí kvalifikovaná většina členských států; trvá na tom, že Komise musí tento postoj respektovat, a vyzývá Radu, aby pokračovala v práci a bezodkladně přijala obecný přístup k této otázce;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 141, 20.5.2022, s. 116.

(2) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(3) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(4) https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6942

(5) Parlament přijal v osmém volebním období 36 usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů. Kromě toho v devátém volebním období přijal tato usnesení:

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 208, 1.6.2021, s. 7).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 208, 1.6.2021, s. 18).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 415, 13.10.2021, s. 15).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 56).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 63).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-81419-2 × DAS–44406–6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 52).

—

—	usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju GMB151 (BCS-GM151-6) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2022)0024).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 (BCS-GHØØ2-5) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2022)0025).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87769 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2022)0115).

(6) Stanovisko úřadu EFSA, s. 3.

(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 ze dne 3. dubna 2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 (Úř. věst. L 157, 8.6.2013, s. 1).

(8) Viz například, Bonny, S., „Genetically Modified Herbicide-Tolerant Crops, Weeds, and Herbicides: Overview and Impact“ (Geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, plevel a herbicidy: přehled a vliv), Environmental Management, January 2016; 57(1), s. 31–48, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26296738 a Benbrook, C.M., „Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the U.S. – the first sixteen years“ (Vlivy geneticky upravených plodin na používání pesticidů v USA – prvních šestnáct let), Environmental Sciences Europe; 28. září 2012, vol. 24(1), https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/2190-4715-24-24

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(10) https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/active-substances/?event=search.as

(11) Viz například https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1383574218300887, https://academic.oup.com/ije/advance-article/doi/10.1093/ije/dyz017/5382278, https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0219610, a https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6612199/

(12) Lurquin, P.F., „Production of a toxic metabolite in 2,4-D-resistant GM crop plants“ (Produkce toxického metabolitu v geneticky modifikovaných rostlinách odolných vůči 2,4-D), 3 Biotech 6, 82 (2016), https://doi.org/10.1007/s13205-016-0387-9

(13) To je skutečně případ glyfosátu, jak uvádí EFSA „Review of the existing maximum residue levels for glyphosate according to Article 12 of Regulation (EC) No 396/2005“ (Přezkum stávajících maximálních limitů reziduí glyfosátu podle článku 12 nařízení (ES) č. 396/2005), EFSA Journal 2018; 16(5):5263, s. 12., https://www.efsa.europa.eu/fr/efsajournal/pub/5263

(14) Připomínky členských států, které jsou přístupné na portálu EFSA OpenEFSA: https://open.efsa.europa.eu/

(15) idem, s. 75.

(16) https://www.un.org/sustainabledevelopment/health/

(17) https://indicators.report/targets/3-9/

(18) https://www.mcgill.ca/newsroom/channels/news/widely-used-weed-killer-harming-biodiversity-320906

(19) Úmluva OSN o biologické rozmanitosti, článek 3: https://www.cbd.int/convention/articles/?a=cbd-03

(20) Podle nařízení (EU) č. 182/2011 (čl. 6 odst. 3) Komise může, ale nemusí dané povolení vydat, pokud se v odvolacím výboru nevyjádří pro kvalifikovaná většina členských států.

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(22) https://tillymetz.lu/wp-content/uploads/2020/09/Co-signed-letter-MEP-Metz.pdf

(23) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2), bod 102.

(24) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 257.

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/20

P9_TA(2022)0262

Nezákonná těžba dřeva v EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o nezákonné těžbě dřeva v EU (2022/2523(RSP))

(2023/C 32/04)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 227 Smlouvy o Evropské unii,

—	s ohledem na články 4, 191, 230 a 258 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (1) (nařízení EU o dřevu),

—	s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (2) (dále jen „směrnice o stanovištích“),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (3) (dále jen „směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí“),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (4) (tzv. Aarhuské nařízení),

—	s ohledem na případ nesplnění povinnosti INFR(2020)2033 v rámci balíčku Evropské komise pro nesplnění povinnosti ze dne 12. února 2020,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2021 nazvané „Nová Lesní strategie EU do roku 2030“ (COM(2021)0572),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. listopadu 2021 o dodávání některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů na trh Unie a o jejich vývozu z Unie a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010 (COM(2021)0706), jehož cílem je omezit odlesňování a znehodnocování lesů v EU,

—	s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí dne 15. prosince 2021 o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnice 2008/99/ES (COM(2021)0851), a na doprovodné sdělení (COM(2021)0814),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1767 ze dne 6. října 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (5),

—	s ohledem na otázku týkající se nezákonné těžby dřeva v EU položenou Komisi (O-000020/2022 – B9-0016/2022),

—	s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Petičního výboru,

vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel petice č. 0289/2015, 0625/2018, 1248/2019, 0408/2020, 0722/2020 a 1056/2021, v nichž je vyjádřeno znepokojení ohledně nezákonné těžby dřeva a konkrétních případů postupů porušujících právní předpisy EU v oblasti životního prostředí v některých členských státech, které se týkají posledních zbývajících pralesů a starých lesů v Evropě, a vyzývá se v nich k přijetí preventivních opatření s cílem snížit riziko a rozsah škod na životním prostředí i ohrožení lidského života a dobrých životních podmínek;

vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva je velmi znepokojivou činností, která vede ke škodám na životním prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a znehodnocování ekosystémů, dezertifikaci a erozi půdy vedoucí k přírodním katastrofám, jako jsou sesuvy půdy, a že v jejím důsledku bylo zničeno nebo poškozeno několik lokalit sítě Natura 2000 a původních lesů a pralesů; vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva může mít za následek vymírání chráněných druhů a specifických stanovišť různých druhů rostlin a živočichů, protože osoby zapojené do nezákonných činností obvykle nerespektují zákony, které chrání cenné lesní zdroje;

C.	vzhledem k tomu, že podle odhadů agentury Europol je trestná činnost v oblasti životního prostředí stejně výnosná jako obchod s drogami, ale s mnohem nižším rizikem odhalení a potrestání (6);

vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva je hlavním faktorem znehodnocování lesů, odlesňování a změny klimatu, což přispívá ke zhoršování kvality ovzduší; vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva představuje 15 až 30 % mezinárodní produkce dřeva a má další environmentální, sociální a hospodářské důsledky; vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva zůstává z velké části neodhalena, což brání úsilí EU o dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, evropského právního rámce pro klima a Strategie v oblasti biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že k nezákonné těžbě dřeva dochází velmi často v nejkvalitnějších a nejzachovalejších lesích v EU;

vzhledem k tomu, že produkty nezákonné těžby dřeva se v EU prodávají jako certifikované dřevo (7); vzhledem k tomu, že hlavní stávající systémy certifikace nejsou schopny plně splnit požadavky platných právních předpisů; vzhledem k tomu, že hlavní systémy posuzované ve zprávě Komise z července 2021 o systémech certifikace a ověřování v odvětví lesnictví mají mezery v definicích zákonnosti a jejich právní požadavky mají omezený rozsah nebo jsou nejednoznačné; vzhledem k tomu, že ačkoli poskytují systematický přístup k převodu nároků v rámci celého dodavatelského řetězce, většinou nezahrnují systematickou schopnost ověřovat – v reálném čase nebo jinak – transakce objemů, druhů a kvality mezi subjekty, čímž jsou systémy náchylné k manipulaci a podvodům; vzhledem k tomu, že všechny hlavní systémy certifikace mají problémy s identifikací a účinným řešením problémů s korupcí, zavedené systémy pro identifikaci případů korupce jsou poměrně omezené a riziko podvodu je nedostatečně pokryto (8);

F.	vzhledem k tomu, že lesy jsou klíčovými jímkami uhlíku, které pomáhají bojovat proti změně klimatu;

vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva má významné negativní socioekonomické dopady, neboť místní a odpovědné komunity jsou kvůli nezákonnému prodeji nezákonně vytěženého dřeva připraveny o ekonomickou obživu, což podporuje kriminalitu a má škodlivý vliv na udržitelný místní rozvoj a legální podnikání; vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva je často spojena s daňovými úniky, které umožňují nelegálním těžařům snižovat tržní hodnotu lesních produktů, což vede k narušení trhu a nekalé konkurenci; vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva způsobuje vládě ztrátu příjmů v podobě ušlých daní a cel a přispívá ke zvýšení nákladů na obhospodařování lesů a transakčních nákladů; vzhledem k tomu, že dřevo se často těží v jednom členském státě, ale obchoduje se s ním v jiném; vzhledem k tomu, že s většinou nezákonně vytěženého dřeva se obchoduje a používá se jako legálně vytěžené dřevo;

H.	vzhledem k tomu, že chybí konzistentní, harmonizované a srovnatelné údaje o těžbě dřeva v EU, jakož i společná definice nezákonné těžby dřeva;

vzhledem k tomu, že v některých případech se nelegální těžaři dřeva dopouštějí násilí vůči lesníkům, lesním správcům, orgánům činným v trestním řízení, ekologickým aktivistům a investigativním novinářům, což vedlo nejméně v šesti hlášených případech ke ztrátám na životech a k četným případům násilí a šikany vůči osobám odpovědným za ochranu lesů;

J.	vzhledem k tomu, že z důvodu neexistence mezinárodně uznávané definice činnosti, na niž se vztahuje pojem „nezákonná těžba dřeva“, dochází k problémům; vzhledem k tomu, že nedostatečně přesná definice je závažnou mezerou v právních předpisech;

vzhledem k tomu, že hlavními příčinami nezákonné těžby dřeva jsou korupce a podvody, což vede k nedostatečnému vymáhání práva a k beztrestnosti; vzhledem k tomu, že to rovněž zhoršuje různé trestné činnosti, jako je financování konfliktů a praní špinavých peněz; vzhledem k tomu, že je zapotřebí opatření EU k zastavení nezákonné těžby dřeva a odlesňování a k omezení obchodu s nezákonně vytěženým dřevem a dřevařskými výrobky;

L.	vzhledem k tomu, že podle agentury Eurojust se trestné činy proti životnímu prostředí staly čtvrtou nejrozšířenější trestnou činností na mezinárodní úrovni;

vzhledem k tomu, že nařízení EU o dřevu stanoví pravidla pro uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh a mělo by zabránit nezákonné těžbě dřeva; vzhledem k tomu, že Komise má v úmyslu zrušit nařízení EU o dřevu prostřednictvím svého návrhu nařízení o dodávání některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů na trh Unie a o jejich vývozu z Unie; vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla podporovat členské státy, v nichž chybí řádná správa lesů, v boji proti trestné činnosti a organizované trestné činnosti, která se zaměřuje na lesy, a měla by podporovat ochranu životního prostředí, včetně ochrany a udržitelného obhospodařování lesů podle směrnice 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (9) a v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, Strategie pro biologickou rozmanitost, akčního plánu pro nulové znečištění a akčního plánu pro oběhové hospodářství;

N.	vzhledem k tomu, že nezákonné činnosti vedou k neudržitelným postupům, snižují hodnotu lesů a vedou k poklesu hodnoty různých environmentálních, ekonomických a sociálních služeb, které lesy poskytují, což vede k přímému odlesňování a znehodnocování lesů;

O.	vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva je spojena s porušováním lidských práv a násilím, jakož i s trestnými činy souvisejícími s podvody a korupcí, jako je praní špinavých peněz a daňové úniky;

P.	vzhledem k tomu, že proti členským státům je vedeno několik řízení o nesplnění povinnosti pro údajné neprovedení právních předpisů EU v tomto ohledu;

vzhledem k tomu, že v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a dalších fondů spravovaných členskými státy mají vlastníci lesů v současné době nárok na kompenzace za environmentální a klimatické služby lesa, podporu na zachování, obnovu a ochranu lesů a kompenzace za lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000 a údržbu a činnosti zlepšující odolnost a environmentální hodnotu lesních ekosystémů;

vzhledem k tomu, že plány lesní správy členských států by měly odpovídat opatřením nezbytným pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti v lesích a měly by být přístupné veřejnosti; konstatuje, že ne všechny plány péče o lokality Natura 2000 uznávají výslovnou hodnotu původních lesů a pralesů a že přísně chráněná opatření na ochranu lesů zcela nevylučují těžbu dřeva, která může být neslučitelná s dlouhodobou ochranou původních lesů a pralesů;

naléhavě vyzývá členské státy, aby plně prováděly a dodržovaly povinnosti stanovené ve stávajících právních předpisech EU o životním prostředí; vyzývá Komisi, aby jednala rychleji, účinněji a transparentněji, mimo jiné prostřednictvím systematických návazných kroků v jednotlivých případech, a aby vedla řízení o nesplnění povinnosti s cílem napravit všechny případy nedodržování předpisů; vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečné prostředky na překonání současných zpoždění; je přesvědčen, že zásadní podmínkou pro úspěšné provádění a prosazování politiky EU je dostatek kvalifikovaného personálu a zdrojů;

konstatuje, že nezákonná těžba dřeva je v EU stále problémem; vyjadřuje znepokojení nad negativním dopadem případů nezákonné těžby dřeva na evropské lesy, přírodní stanoviště, vnitřní trh a opatření EU v oblasti klimatu; vyzývá Komisi a členské státy, aby důkladně posoudily socioekonomické příčiny těchto jevů a plně uplatňovaly příslušné právní předpisy EU a členských států s cílem účinně vypracovat konkrétní a okamžitá opatření pro boj proti nezákonné těžbě dřeva, aby se zabránilo tomu, že se stane trendem, a to s ohledem na povinnosti vyplývající ze směrnic o přírodě a cíle Strategie pro biologickou rozmanitost, které členské státy schválily; vyjadřuje obavy, že prudký růst cen materiálů a energie a nulové hodnocení emisí biomasy v rámci systému obchodování s emisemi by mohly zvýšit tlak na lesy nad udržitelnou úroveň, a to i v důsledku nezákonné těžby dřeva, vzhledem ke kontrastu vysokých ziskových marží oproti zanedbatelnému riziku, a zároveň bere v úvahu stávající sociální a ekonomické podmínky lidí žijících v odlehlých a venkovských oblastech EU;

vyjadřuje znepokojení nad tím, že nárůst nezákonné těžby dřeva v EU ohrozí cíle Zelené dohody pro Evropu, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti a Lesní strategie EU, neboť bude znamenat selhání při ochraně jedinečné ekologické rozmanitosti a posledních zbývajících původních lesů a pralesů, při obnově a ochraně přírodních stanovišť a druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a podrývat cíle pro účinně a přísně chráněné oblasti;

zdůrazňuje, že odlesňování je zodpovědné za 20 % celosvětových emisí CO2; je znepokojen negativním dopadem nezákonné těžby dřeva na rozšiřování pouští, erozi půdy a jevy, jako jsou povodně; zdůrazňuje, že odlesňování je také spojeno s vymíráním mnoha druhů, které v důsledku nezákonné těžby dřeva přicházejí o svá stanoviště;

vyzývá státní zástupce a příslušné orgány členských států, aby v plném rozsahu práva vyšetřovali všechny případy nezákonné těžby dřeva, jakož i přepravy, skladování, distribuce a prodeje nezákonně vytěženého dřeva;

zdůrazňuje, že dosažení udržitelného obhospodařování, ochrany a zachování lesů na základě měřitelných ukazatelů a prahových hodnot je klíčovou otázkou pro budoucnost evropského lesnictví; schvaluje zavedení systému certifikace přírodě blízké produkce s cílem zachovat plnou škálu biologické rozmanitosti, zajistit dlouhodobou produktivitu a odolnost a reagovat na environmentální, hospodářské a společenské výzvy;

vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly nezbytná opatření k provádění důkladných kontrol ke sledování dřeva, které používají evropské společnosti, aby bylo zajištěno dodržování veškerých ustanovení nařízení EU o dřevu;

důrazně upozorňuje na to, že Komise by měla zajistit, aby v rámci národních strategických plánů byly na obnovu biologické rozmanitosti v oblastech nejvíce postižených nezákonnou těžbou dřeva vyčleněny odpovídající finanční prostředky; připomíná, že podle usnesení Parlamentu ze dne 9. června 2021 o Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 by členské státy měly v rámci víceletého finančního rámce dosáhnout alespoň 10 % ročních výdajů na biologickou rozmanitost; s politováním konstatuje, že cíl financování biologické rozmanitosti je v některých členských státech mnohem nižší než dohodnutých 10 %;

s politováním konstatuje, že v rámci udržitelného obhospodařování lesů nebyly dosud definovány prahové hodnoty nebo rozmezí jako referenční hodnoty pro žádoucí stav lesů ani dostatečná kritéria týkající se zdraví ekosystémů, biologické rozmanitosti a změny klimatu; požaduje proto nové ukazatele a prahové hodnoty, které jsou nezbytné pro realizovatelné trvale udržitelné obhospodařování lesů;

10.

vyzývá všechny členské státy k zajištění toho, aby systémy sledování dřeva byly plně funkční a aby sankce v oblasti lesnictví byly přiměřené a odrazující a aby účinně předcházely nezákonné těžbě dřeva; vyjadřuje silné znepokojení nad tím, že sankce nejsou v současnosti úměrné hodnotě dřevařských výrobků a že hospodářské subjekty někdy dostávají pouze napomenutí nebo velmi nízké správní sankce; vyzývá členské státy, aby poskytly prostředky ke zlepšení činnosti vnitrostátních orgánů odpovědných za lesnictví, aby v případě potřeby zvýšily počet příslušníků donucovacích orgánů, aby mohli účinně podnikat právní kroky a zahajovat trestní řízení v případech nezákonné těžby dřeva, a to na základě důkazů získaných policií nebo postoupených policii třetími stranami; požaduje, aby v rámci revize směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí bylo upraveno trestní řízení, a to i proti soukromým osobám;

11.

vyzývá všechny členské státy, aby sdílely osvědčené postupy mezi donucovacími orgány s cílem posílit boj proti všem souvisejícím nezákonným praktikám;

12.

vyzývá členské státy, aby zajistily přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, jakož i účast veřejnosti na rozhodování a soudnictví v souvislosti s plány lesní správy v souladu s Aarhuským nařízením;

13.

zdůrazňuje, že je třeba správně posoudit dopady plánů lesní správy na životní prostředí a že členské státy musí revidovat plány, které nejsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

14.

odsuzuje útoky na lesníky, lesní správce, pracovníky donucovacích orgánů, ekologické aktivisty a investigativní novináře, včetně smrtelných útoků, a připomíná, že tyto útoky jsou často páchány jednotlivci nebo dobře organizovanými a vybavenými zločineckými skupinami, které se podílejí na nezákonné těžbě dřeva, rostoucím násilí a častém zastrašování;

15.

vyzývá vnitrostátní orgány a orgány EU, aby přijaly odrazující a razantní opatření, aby byl zajištěn plný soulad s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU v oblasti životního prostředí; konstatuje, že procesní nedostatky a chybějící kontroly snižují účinnost nařízení o dřevu v praxi; naléhavě vyzývá evropské spolunormotvůrce, aby využili příležitosti, kterou přináší jednání o návrhu nařízení o produktech, které nezpůsobují odlesňování (COM(2021)0706), a poučili se z provádění a prosazování nařízení EU o dřevu a zlepšili status příslušných orgánů členských států, ustanovení o množství a kvalitě jejich kontrol, jejich vztahy a interakce s příslušnými orgány jiných členských států a s dalšími vnitrostátními orgány a Komisí; vyzývá členské státy, aby důsledně prováděly ustanovení příslušných platných právních předpisů a zakázaly používání a uvádění nezákonně vytěženého dřeva na trh EU; požaduje, aby byla nezákonná těžba dřeva považována za trestný čin, aby za ni byly ukládány odpovídající trestní sankce a aby spadala do oblasti působnosti revidované směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí, a vyzývá k posílení evropské spolupráce v boji proti nezákonné těžbě dřeva; vyzývá k jednotné definici nezákonné těžby dřeva jako trestné činnosti páchané na životním prostředí ve všech členských státech, aby bylo zaručeno uplatňování harmonizovaných postupů a sankcí za stejná porušení při nezákonné těžbě dřeva v celé EU;

16.

zdůrazňuje význam preventivních opatření pro snížení environmentálních a hospodářských škod a ohrožení lidských životů způsobených nezákonnou těžbou dřeva; bere na vědomí, že v poslední době bylo na úrovni členských států dosaženo určitého pokroku, neboť bylo zaznamenáno zlepšení v oblasti sledování dřeva, revize a posílení sankcí stanovených ve vnitrostátních právních předpisech zaměřených na boj proti nezákonné těžbě dřeva; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat odpovídající plány obnovy, co se týče oblastí s poškozeným životním prostředím v dotčených členských státech; připomíná, že koordinovaný evropský přístup a preventivní opatření mohou pomoci v boji proti nezákonné těžbě dřeva; vyzývá členské státy, aby zlepšily kvalitu a úplnost svých systémů sledování lesů tak, aby byly schopny vyvodit pevné závěry, pokud jde o účinnost plány lesní správy v rámci sítě Natura 2000; konstatuje, že v zájmu uspokojivého posouzení účinnosti opatření souvisejících se sítí Natura 2000 by sledování mělo zahrnovat shromažďování většího počtu údajů o oblastech uvnitř sítě i mimo ni a o kvalitě řízení ochrany;

17.

vyzývá Komisi, aby za účelem zajištění rovných podmínek a zabránění nekalé konkurenci přepracovala nařízení EU o dřevu, tak aby se vztahovalo na veškeré dřevo a výrobky ze dřeva, které se prodávají na evropském trhu;

18.

zdůrazňuje velký zájem veřejnosti na boji proti nezákonné těžbě dřeva, který je vyjádřen také v peticích č. 1248/2019, 0408/2020, 0722/2020 a 1056/2021 adresovaných Petičnímu výboru, jež odsuzují nárůst nezákonné těžby dřeva často v důsledku nedostatečného vymáhání právních předpisů EU v chráněných oblastech nebo zastavení satelitních sledovacích systémů, jakož i rostoucí počet případů agrese proti lesním dělníkům, aktivistům a novinářům;

19.

vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná donucovací opatření s cílem bojovat proti nezákonné těžbě dřeva a chránit obránce životního prostředí, novináře a oznamovatele; vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření s cílem zabránit tomu, aby soudní orgány zamítaly případy související s nezákonnou těžbou dřeva; uznává aktivní úlohu a zapojení občanské společnosti včetně nevládních organizací a ochránců životního prostředí při prosazování opatření v oblasti klimatu a ochrany biologické rozmanitosti a vyzývá EU, aby takové činnosti podporovala; zdůrazňuje potřebu zaručit účast občanské společnosti v rámci pro transparentnost uvedeném v článku 13 Pařížské dohody;

20.

vyzývá Komisi, aby se postavila do čela boje proti nezákonné těžbě dřeva v celosvětovém měřítku a podpořila zavedení jednotné, jasné a mezinárodně uznávané definice druhů činností, které spadají pod pojem „nezákonná těžba dřeva“ s cílem odstranit stávající právní mezery umožňující nedodržování této normy; vítá první krok v podobě návrhu nařízení o produktech, které nezpůsobují odlesňování;

21.

vyzývá Komisi a členské státy, aby často vyhodnocovaly dostupné údaje založené jak na pozemním monitorování, tak na technologiích dálkového průzkumu, jako je satelitní snímkování všech zalesněných lokalit sítě Natura 2000, a aby v případě zjištění poškození nebo zničení těchto lokalit přijaly vhodná opatření, včetně zahájení řízení o nesplnění povinnosti, a aby tato hodnocení a opatření zveřejňovaly; zdůrazňuje, že satelitní snímkování je účinnější v kombinaci s údaji z místa, a proto by se údaje z místa neměly zanedbávat; vyzývá členské státy, aby napravovaly škody na chráněných lesních stanovištích nebo chráněných stanovištích lesních druhů v lokalitách sítě Natura 2000, které jsou postiženy odlesňováním a nezákonnou těžbou dřeva;

22.

zdůrazňuje, že Komise musí prosazovat dodržování právních předpisů EU; chápe, že důkazní břemeno k prokázání existence porušení spočívá na Komisi, která se v případech porušení nesmí opírat o žádnou domněnku; zdůrazňuje však, že ačkoliv Komise potvrdila, že správné uplatňování práva Unie zůstává prioritou, délka trvání některých případů porušení práva, i když má Komise dostatek důkazů, svědčí o opaku; prohlašuje za nezodpovědné, že v době, kdy se nejvíce porušují právní předpisy v oblasti životního prostředí a kdy Zelená dohoda pro Evropu přinesla nové iniciativy, má generální ředitelství Komise pro životní prostředí trvale a stále málo zaměstnanců; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku nečinnosti Komise a škrtů v personálním rozpočtu EU dochází ke ztrátě nenahraditelných hodnot; navrhuje, aby si Komise a členské státy ujasnily své priority;

23.

vyzývá Komisi, aby systematicky využívala veškerý dostupný technologický pokrok, jako je dálkový průzkum Země, k zajištění plného souladu s nařízením EU o dřevu, a mohla tak komplexně zkoumat stav evropských lesů;

24.

naléhavě vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k navázání a rozvoji policejní spolupráce se zapojením příslušných orgánů všech členských států, a zajistily tak prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů v lesnictví a obchodu se dřevem, které jsou výsledkem těchto činností; zdůrazňuje, že Komise, Rada a členské státy by měly systematicky vyhodnocovat účinnost policejní spolupráce a pravidelně ji zlepšovat;

25.

vyzývá Komisi a Radu, aby pečlivě vyhodnocovaly potenciální negativní důsledky, které by podpora lesní biomasy jako zdroje energie mohla mít na lesy EU, zejména v rámci jednání o balíčku „Fit for 55“ a revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (10) (RED III);

26.

žádá Komisi, aby podporovala sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy v boji proti nezákonné těžbě dřeva a jejím důsledkům, včetně ekologických veřejných zakázek a transparentnosti pro spotřebitele, pokud jde o názvy společností obchodujících s nezákonně vytěženým dřevem;

27.

vyzývá Komisi, aby dbala na řádné provádění nařízení EU o dřevu, směrnice o stanovištích, směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice o ochraně volně žijících ptáků (11), jakož i Aarhuského nařízení, neboť nedostatky v provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí mohou představovat faktor, který umožňuje trestnou činnost v oblasti životního prostředí; upozorňuje, že porušování těchto právních předpisů může vést k environmentálním a ekologickým katastrofám, jako je znehodnocování a eroze půdy, sesuvy půdy, záplavy, vymírání jedinečných volně žijících druhů, odlesňování a zánik posledních původních lesů a pralesů v EU;

28.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající legislativní problémy a zlepšila své kontroly s cílem odstranit všechny právní mezery, které umožňují používat v EU nezákonně vytěžené dřevo, jak je tomu v současnosti v případě postupů, jako je míchání legálně vytěženého dřeva s nezákonně vytěženým dřevem za účelem certifikace původu takového dřeva;

29.

vyzývá Komisi, aby využila svou obchodní politiku k omezení nezákonné těžby dřeva na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že dovoz nezákonně vytěženého dřeva ze zemí mimo EU narušuje evropský trh a vytváří nespravedlivé podmínky pro evropské výrobce; připomíná, že využívání tohoto nezákonně vytěženého dřeva poškozuje také komunity, v nichž se dřevo těží, a podporuje pokračování nezákonné těžby dřeva a všech trestných činů s ní spojených; vítá soubor povinných pravidel náležité péče pro společnosti, které chtějí uvádět určité komodity na trh EU, navržený Komisí v jejím návrhu nařízení o produktech, které nezpůsobují odlesňování;

30.

zdůrazňuje význam provádění projektů zaměřených na podporu přírodě blízkého obhospodařování lesů a ochranu, obnovu a zachování životního prostředí a zároveň na podporu komunit závislých na lesních zdrojích prostřednictvím rozvoje krátkých dodavatelských řetězců a ekoturistiky; navrhuje rozvoj demokratické správy lesů a projektů v úzké součinnosti s místními orgány, které úzce spolupracují se zúčastněnými stranami a místními komunitami, jež jsou přímo i nepřímo nejvíce zasaženy změnami životního prostředí a negativními socioekonomickými dopady rozsáhlé produkce dřeva a obchodu s ním;

31.

vyzývá EU a členské státy, aby prozkoumaly další možnosti spolupráce v boji proti nezákonné těžbě dřeva a jejímu předcházení; doporučuje, aby Komise poskytla členským státům platformu pro spolupráci při vývoji a dalším zdokonalování vnitrostátních digitálních nástrojů pro monitorování lesů, pro hlášení případů nezákonné těžby dřeva a pro umožnění rychlého a účinného přeshraničního zásahu proti nezákonné těžbě dřeva;

32.

vyzývá členské státy, aby převzaly svou primární odpovědnost za ochranu životního prostředí, včetně lesů, a aby zajistily bezpečnost lesníků; připomíná, že korupce v rámci veřejných institucí zůstává důležitým faktorem, který je příčinou beztrestnosti nezákonné těžby dřeva i trestných činů vůči aktivistům v oblasti životního prostředí;

33.

vyzývá členské státy, aby v co největší míře harmonizovaly svá pravidla pro kontrolu nezákonně vytěženého dřeva, aby se zabránilo zneužívání nelegálních tras distribuce dřeva podle právních předpisů členských států, v nichž jsou kontroly slabé;

34.

vyzývá státní zástupce, vyšetřovatele, policisty a finanční experty, aby spojili své síly a své odborné znalosti s cílem rychle a úspěšně odhalovat, vyšetřovat a stíhat organizovaný zločin;

35.

připomíná, že finanční prostředky EU mohou být k dispozici na kompenzace za environmentální a klimatické služby lesa, zlepšování odolnosti a environmentální hodnoty lesních ekosystémů, obnovu, zachování a ochranu lesů a kompenzace za lesní oblasti sítě Natura 2000, a to i pro drobné vlastníky lesů;

36.

navrhuje zavést pravidelný dohled (včetně bezpečnostních/policejních hlídek a leteckého dohledu) v lesích a oblastech, kde se přepravuje dřevo nebo kde byla zaznamenána nezákonná těžba dřeva nebo přeprava dřeva a obchodování s ním; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí policie o trestném činu nezákonné těžby dřeva, a vyzývá členské státy, aby uspořádaly zvláštní školení pro pracovníky donucovacích orgánů s cílem vybavit je praktickými nástroji a dovednostmi a znalostmi pro prevenci, odhalování a stíhání nezákonné těžby dřeva, jakož i pro ochranu ekologických aktivistů, oznamovatelů a pracovníků odpovědných za obhospodařování lesů; vybízí členské státy, aby spolupracovaly a zajistily inteligentní využívání zdrojů pro předcházení neoprávněnému provádění tohoto opatření;

37.

připomíná, že nezákonná těžba dřeva je často spojena s jinými formami trestné činnosti, jako je nezákonný obchod, korupce, podvody a praní peněz, které mají převážně přeshraniční rozměr; zdůrazňuje proto, že je třeba považovat informace o nezákonné těžbě dřeva za zásadní pro vyšetřování jiných druhů závažné trestné činnosti a že je třeba tyto informace sdílet s Europolem, aby se usnadnilo přeshraniční vyšetřování;

38.

zdůrazňuje, že vytvoření funkce „evropského žalobce pro životní prostředí“ rozšířením mandátu Úřadu evropského veřejného žalobce v souladu s čl. 86 odst. 4 Smlouvy o fungování EU je možností, jak zlepšit uplatňování a prosazování právních předpisů EU na ochranu životního prostředí a jak bojovat proti závažným trestným činům, které poškozují životní prostředí a mají přeshraniční dosah;

39.

vyzývá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky na boj proti nezákonné těžbě dřeva;

40.

zdůrazňuje, že je důležité zvýšit dostupnost transparentních a vysoce kvalitních údajů, a bere na vědomí cíl nové strategie EU v oblasti lesnictví, kterým je zlepšení harmonizovaného sběru údajů v tomto ohledu; je přesvědčen, že pro zlepšení operativní reakce policejních složek při řešení aspektů trestné činnosti v lesnictví je nezbytné vycházet ze stávajících struktur, zejména z národních soupisů lesů a Evropského systém informací o lesích; uznává potřebu včasných, častých a srovnatelných údajů ve všech členských státech, a to jak pro základní, tak pro aplikované proměnné týkající se lesů; podporuje proto návrh rámce pro monitorování lesů, podávání zpráv a shromažďování údajů v celé EU; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly údaje o inspekčních činnostech, počtu zjištěných porušení a o druzích a výši uložených sankcí;

41.

vyzývá členské státy, aby posílily informovanost veřejnosti o boji proti nezákonné těžbě dřeva a o dostupných nástrojích pro podávání zpráv, např. prostřednictvím cílených komunikačních kampaní; vyzývá členské státy, aby v rámci ochrany přírodního dědictví začlenily do školních osnov pro děti pojem ochrany lesů;

42.

zdůrazňuje, že soudní spory týkající se životního prostředí vyžadují, aby právníci měli specifické znalosti a kompetence; navrhuje proto, aby členské státy posílily environmentální složku vysokoškolského studia v oblasti práva;

43.

zdůrazňuje, že využití technologií dálkového průzkumu, jako je satelitní snímkování, které doplňuje sběr údajů z inventarizace a kontrol v terénu, může příslušným orgánům na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni pomoci přesněji a rychleji identifikovat rozsáhlé oblasti nezákonné těžby dřeva; upozorňuje na nutnost kalibrovat tyto údaje s údaji získanými prostřednictvím pozemního monitorování, aby se zajistila přesnost zjištění; vyzývá členské státy, aby plně využívaly nástroje, které dává k dispozici Satelitní středisko EU, k posílení svých kapacit v boji proti nezákonné těžbě dřeva; konstatuje, že ačkoli lze těžbu dřeva v lesích zjistit pomocí satelitního snímkování, je stále obtížné rozlišit mezi zákonnou a nezákonnou těžbou; zdůrazňuje, že účinnost satelitních zdrojů pro omezení nezákonné těžby dřeva závisí na schopnosti orgánů využívat informace a koordinovat je s dalšími (pozemními) monitorovacími nástroji a databázemi; domnívá se, že satelitní snímky mohou doplnit kontroly v terénu a údaje z terénní inventarizace jako cenný přínos pro odhalování nezákonné těžby dřeva a mohou pomoci nepřímo odvodit existenci nezákonné těžby dřeva prostřednictvím přítomnosti cest mimo povolené oblasti;

44.

připomíná zásadní úlohu, kterou hrají technologické inovace v boji proti nezákonné těžbě dřeva a trestné činnosti na životním prostředí obecně; vyzývá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky na technologickou podporu členských států, která by umožnila vnitrostátním donucovacím orgánům používat nejlepší nástroje;

45.

zdůrazňuje, že zjišťovací mise do oblastí postižených nezákonnou těžbou dřeva by pomohla posoudit situaci na místě, hlavní faktory vedoucí k nezákonné těžbě dřeva a dopady na místní obyvatelstvo, jakož i určit další postup v konkrétních případech;

46.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že EU nebude podporovat iniciativy a projekty, které by vedly k nezákonné těžbě dřeva a odlesňování nebo měly jiný, takto škodlivý dopad na životní prostředí;

47.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23.

(2) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(3) Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

(4) Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13.

(5) Úř. věst. L 356, 8.10.2021, s. 1.

(6) https://www.europol.europa.eu/crime-areas-and-statistics/crime-areas/environmental-crime

(7) Ve stručné informaci pro příslušné orgány, které provádějí nařízení EU o dřevu z června až září 2020, se uvádí: „Přestože dřevo dodané společnosti IKEA společností VGSM bylo certifikováno Radou pro lesní hospodaření (FSC), zpráva uvádí, že více než polovina dřeva vytěženého ve Velkém Bočkově od dubna do června 2018 nesplňovala standardy FSC a ve skutečnosti byla vytěžena nezákonně“.

(8) Evropská komise, Report: Study on Certification and Verification Schemes in the Forest Sector and for Wood-based Products (Zpráva: Systémy certifikace a ověřování v odvětví lesnictví a pro výrobky na bázi dřeva), červenec 2021.

(9) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28.

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/28

P9_TA(2022)0263

Provádění a plnění cílů udržitelného rozvoje

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o provádění a plnění cílů udržitelného rozvoje (2022/2002(INI))

(2023/C 32/05)

Evropský parlament,

—	s ohledem na rezoluci OSN nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015 v New Yorku (dále jen „Agenda 2030“),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. listopadu 2020 nazvaný „Plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – komplexní přístup“ (SWD(2020)0400),

—	s ohledem na publikaci odboru OSN pro ekonomické a sociální věci z roku 2022 nazvanou „Osvědčené postupy v oblasti cílů udržitelného rozvoje – sbírka úspěšných příkladů a poznatků při provádění cílů udržitelného rozvoje – druhé vydání“,

—	s ohledem na zprávu OSN o globálním udržitelném rozvoji za rok 2019,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 17. února 2021 o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech (JOIN(2021)0003),

—	s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 30. června 2017 o novém Evropském konsensu o rozvoji – „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ (1),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. ledna 2019 nazvaný „Zpráva EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2019“ (SWD(2019)0020),

—	s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a na Úmluvu o biologické rozmanitosti,

—	s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (dále jen „Pařížská dohoda“),

—	s ohledem na to, že dne 6. března 2015 předložily Lotyšsko a Komise jménem EU a jejích členských států Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek EU a jejích členských států,

—	s ohledem na to, že dne 17. prosince 2020 předložily Německo a Komise jménem EU a jejích členských států Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu aktualizaci vnitrostátně stanoveného příspěvku EU a jejích členských států,

—	s ohledem na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se konala v Addis Abebě ve dnech 13.–16. července 2015,

—	s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 30. června 2017 o novém Evropském konsensu o rozvoji – „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ (2),

—	s ohledem na pracovní programy Komise na rok 2020 (COM(2020)0037), 2021 (COM(2020)0690) a 2022 (COM(2021)0645) a odkazy v těchto programech na cíle udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na začlenění cílů udržitelného rozvoje do rámce pro zlepšování právní úpravy, včetně sdělení Komise ze dne 29. dubna 2021 nazvaného „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ (COM(2021)0219), pracovního dokumentu útvarů Komise ze dne 3. listopadu 2021 nazvaného „Pokyny ke zlepšování právní úpravy“ (SWD(2021)0305) a souboru nástrojů z listopadu 2021, včetně nového nástroje č. 19 v oblasti cílů udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Rozvojového programu OSN z roku 2022 nazvanou „Nové hrozby pro lidskou bezpečnost v antropocénu – požadavek větší solidarity“,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,

—	s ohledem na šestou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu ze dne 28. února 2022 nazvanou „Změna klimatu 2022: dopady, adaptace a zranitelnost“,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (3),

—	s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, který přijaly členské státy OSN dne 18. března 2015 na třetí světové konferenci OSN o snižování rizika katastrof,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu (4),

—	s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN nazvanou „Naše společná agenda“, která byla předložena Valnému shromáždění OSN a získala mandát prostřednictvím rezoluce Valného shromáždění OSN č. 76/6 ze dne 15. listopadu 2021,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě krize způsobené onemocněním COVID-19 a pokrizového období (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o Výroční strategické zprávě o plnění cílů udržitelného rozvoje (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015 (7),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 nazvané „Vybudování udržitelné Evropy do roku 2030 – dosavadní pokrok a další kroky“,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 18. října 2018,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 20. června 2017 nazvané „Udržitelná budoucnost Evropy: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o úsilí EU v oblasti udržitelnosti (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (9),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 9. dubna 2019 nazvané „Směřování ke stále udržitelnější Unii do roku 2030“,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledování a přezkumu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 (10),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. května 2019 nazvanou „Hodnocení 7. rámcového programu pro životní prostředí“ (COM(2019)0233),

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (COM(2020)0652), který předložila Komise,

—	s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2019 nazvanou „Životní prostředí v Evropě – stav a výhled do roku 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“,

—	s ohledem na monitorovací zprávu Eurostatu z roku 2021 o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční strategie pro udržitelný růst na rok 2021 (11),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 nazvané „Vhodnější ukazatele k hodnocení cílů udržitelného rozvoje – příspěvek občanské společnosti“ (12),

—	s ohledem na zprávu o udržitelném rozvoji za rok 2021 ze dne 14. června 2021 nazvanou „Desetiletí opatření v zájmu cílů udržitelného rozvoje“,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2021 nazvané „Komplexní přístup k urychlení provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 – obnova k lepšímu po krizi způsobené onemocněním COVID-19“,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 26/2020 nazvanou „Mořské prostředí: ochrana EU je široká, ale nesahá do hloubky“,

—

s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 30. ledna 2019 nazvaný „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“ (COM(2019)0022), zejména na jeho přílohu III nazvanou „Příspěvek mnohostranné platformy zaměřené na provádění cílů udržitelného rozvoje k diskusnímu dokumentu Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na společná jednání Výboru pro rozvoj a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin podle článku 58 jednacího řádu,

—	s ohledem na dopis Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0174/2022),

vzhledem k tomu, že není možné, aby na evropské a mezinárodní úrovni existovala klimatická spravedlnost bez environmentálně, sociálně a ekonomicky udržitelného a inkluzivního rozvoje; vzhledem k tomu, že splnění cílů udržitelného rozvoje je proto základním předpokladem pro dosažení spravedlivé transformace podle Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu;

vzhledem k tomu, že dopad pandemie COVID-19 není dosud plně znám, ale že již nyní má za následek značnou regresi v oblasti cílů udržitelného rozvoje, zejména v zemích globálního Jihu, které mají slabé systémy zdravotní péče a kde míra proočkovanosti zůstává velmi nízká, a další nerovnosti a chudobu; vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN nazvané „Financování pro udržitelný rozvoj 2021“ by pandemie COVID-19 mohla vést ke „ztracenému desetiletí“ v oblasti udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že nejméně rozvinuté země byly zasaženy obzvláště tvrdě kvůli jejich zranitelnosti vůči vnějším otřesům; vzhledem k tomu, že zdravé životní prostředí je základním pilířem udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že podle odhadů došlo v roce 2020 k „prudkému a bezprecedentnímu poklesu“ indexu lidského rozvoje, a to poprvé za 30 let, kdy je tento index vypočítáván; vzhledem k tomu, že míra extrémní chudoby v roce 2020 poprvé za 20 let vzrostla; vzhledem k tomu, že na druhé straně představuje období po pandemii COVID-19 významnou příležitost k přetvoření našich společností v zájmu naplnění ambicí cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že před pandemií COVID-19 chybělo podle odhadů v globálním financování určeném na cíle udržitelného rozvoje každoročně 2,5 bilionu USD nutných pro jejich splnění; vzhledem k tomu, že podle jednoho odhadu se na počátku roku 2021 kvůli hospodářské nejistotě a deficitu způsobenému pandemickými výdaji na oživení v rozvojových zemích tato chybějící částka zvýšila o 50 % na 3,7 bilionu USD; vzhledem k tomu, že nový zvláštní výbor Parlamentu pro pandemii onemocnění COVID-19: získané zkušenosti a doporučení pro budoucnost by mohl prozkoumat dopad pandemie na cíle udržitelného rozvoje;

vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN o globálním udržitelném rozvoji vydané v roce 2019 a indexu cílů udržitelného rozvoje Sítě OSN řešení pro udržitelný rozvoj za rok 2020 není žádná země, a to ani žádná evropská země, na dobré cestě k dosažení všech cílů udržitelného rozvoje do roku 2030; vzhledem k tomu, že podle zprávy o evropském udržitelném rozvoji z roku 2021 se v roce 2020 poprvé od přijetí cílů udržitelného rozvoje nezvýšilo průměrné skóre indexu cílů udržitelného rozvoje EU; vzhledem k tomu, že podle Evropské hospodářské komise OSN je Evropa na dobré cestě ke splnění pouze 26 – tj. 15 % – ze 169 cílů; vzhledem k tomu, že podle indexu cílů udržitelného rozvoje Sítě OSN řešení pro udržitelný rozvoj za rok 2021 mají nejblíže k dosažení cílů Agendy 2030 země OECD, které však vytvářejí největší negativní vedlejší dopady, což oslabuje schopnost jiných zemí dosáhnout jejich cílů;

vzhledem k tomu, že nová geopolitická a humanitární situace vyvolaná ruskou nezákonnou invazí a válkou na Ukrajině má obrovský dopad na plnění cílů udržitelného rozvoje na celosvětové úrovni, zejména pokud jde o boj proti nerovnostem, chudobě a hladu, a může zkomplikovat harmonogram pro jejich dosažení do roku 2030; vzhledem k tomu, že pro dosažení cílů udržitelného rozvoje je naléhavě nutný nový politický impuls, který by umožnil zohlednit dopad onemocnění COVID-19 a globální důsledky ruské invaze na Ukrajinu; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je třeba financovat obnovitelné zdroje energie za účelem zajištění souladu s cíli Agendy 2030 a zabránění budoucímu celosvětovému finančnímu tlaku v odvětví energetiky;

vzhledem k tomu, že EU je povinna začlenit cíle rozvojové spolupráce do všech vnitřních i vnějších politik, které by mohly mít dopad na rozvojové země, jak je stanoveno v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že dosažení souladu v rámci všech politik EU je klíčové pro dosažení cílů udržitelného rozvoje na globální úrovni; vzhledem k tomu, že soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje je přístupem, který komplexně začleňuje nejrůznější rozměry udržitelného rozvoje do všech fází tvorby politik a je klíčovým prvkem úsilí EU o provádění Agendy 2030; vzhledem k tomu, že Komise se ve svém pracovním dokumentu ze dne 18. listopadu 2021 nazvaném „Plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – komplexní přístup“ zavázala k tomu, že při provádění cílů udržitelného rozvoje zaujme přístup mezirezortní spolupráce, který bude koordinovat předsedkyně von der Leyenová; vzhledem k tomu, že přechod na ekonomiku blahobytu, která vrací planetě víc, než si od ní bere, jenž je součástí osmého akčního programu EU pro životní prostředí a zakotven v jejích prioritních cílech pro roky 2030 a 2050, bude vyžadovat, aby EU vypracovala ucelenější přístup k tvorbě politik;

F.	vzhledem k tomu, že od přijetí Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 v roce 2015 vyzvaly Parlament, Rada a Evropská rada při různých příležitostech opakovaně Komisi, aby přijala zastřešující strategii pro plné provedení cílů udržitelného rozvoje;

G.	vzhledem k tomu, že existuje silná provázanost mezi zdravotními krizemi, environmentálními krizemi a klimatickými krizemi; vzhledem k tomu, že tyto krize budou v nadcházejících letech častější, zejména v důsledku změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti;

H.	vzhledem k tomu, že v některých rozvojových zemích existuje omezená kapacita pro získávání údajů nutných pro vyplňování ukazatelů cílů udržitelného rozvoje, což může vážně ztěžovat posuzování pokroku;

I.	vzhledem k tomu, že rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi a zeměmi se neustále zvětšuje; vzhledem k tomu, že snižování nerovností (cíl udržitelného rozvoje č. 10) má strategický význam a mělo by být základem společného úsilí o naplnění Agendy 2030;

J.	vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje pokrývají všechny hlavní problémy, jimž lidstvo čelí, a nesouvisí pouze s rozvojovými politikami, ale týkají se rovněž širších veřejných politik na evropské úrovni;

K.	vzhledem k tomu, že EU prostřednictvím svého závazku k realizaci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 uznala, že důstojnost jednotlivce má zásadní význam a že cíle a úkoly této agendy by měly být splněny ve prospěch všech národů, lidí a segmentů společnosti;

L.	vzhledem k tomu, že Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty jsou rovněž povinny zajistit začlenění udržitelného rozvoje do svých postupů, aby bylo odstraněno izolované fungování jednotlivých složek;

M.	vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje se zabývají rostoucí nerovností, změnou klimatu, úbytkem biologické rozmanitosti a zvětšující se produkcí odpadů; vzhledem k tomu, že všechny tyto jevy zhoršují životní podmínky lidí;

vzhledem k tomu, že mnohostranná platforma EU na vysoké úrovni zabývající se prováděním cílů udržitelného rozvoje, která fungovala v letech 2017 až 2019, byla zřízena s cílem podporovat Komisi a poskytovat jí poradenství a byla fórem pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů napříč odvětvími a na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni, neboť sdružovala zúčastněné strany z občanské společnosti, nevládních organizací a soukromého a podnikového sektoru;

vzhledem k tomu, že s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti by evropská správní strategie začleňující cíle udržitelného rozvoje v průřezovém přístupu umožnila větší soulad a účinnost veřejných politik; vzhledem k tomu, že například cíl udržitelného rozvoje č. 14 (život ve vodě), který vyzývá k ochraně a udržitelnému využívání oceánů, moří a mořských zdrojů pro zajištění udržitelného rozvoje, by měl být prováděn v rámci integrované námořní politiky;

P.	vzhledem k tomu, že nemáme jasnou představu o celosvětovém pokroku v oblasti plnění cílů udržitelného rozvoje kvůli nedostatečným monitorovacím kapacitám, zejména v rozvojových zemích;

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 velmi vyostřila stávající problémy zadlužení rozvojových zemí, což dále ohrožuje jejich úsilí o mobilizaci dostatečných zdrojů pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že je proto naléhavě zapotřebí vyvinout další úsilí v oblasti zmírnění dluhového břemene s cílem zabránit hromadným platebním selháním v rozvojových zemích a usnadnit investice do oživení a cílů udržitelného rozvoje;

R.	vzhledem k tomu, že podle šesté zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2022 ohrožuje změna klimatu zabezpečení dodávek potravin a vody, což brání úsilí o splnění cílů udržitelného rozvoje;

S.	vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje mají podnárodní a místní rozměr;

T.	vzhledem k tomu, že oceány jsou obrovskými zásobárnami biologické rozmanitosti a primárním regulátorem celosvětového klimatu; vzhledem k tomu, že jejich ochrana má zásadní význam pro udržitelný rozvoj, přispívá k vymýcení chudoby a zajišťuje udržitelné živobytí a dodávky potravin pro miliardy lidí;

U.	vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje jsou univerzální a nedělitelné; vzhledem k tomu, že jsou společné a platné pro všechny aktéry, včetně veřejného a soukromého sektoru, občanské společnosti a sociálních partnerů;

V.	vzhledem k tomu, že 17 cílů udržitelného rozvoje a jejich 169 dílčích cílů a doprovodných ukazatelů tvoří jediný celosvětově sdílený a politicky schválený rámec pro fakticky podložené politiky;

Úvod

znovu potvrzuje svůj závazek plnit Agendu 2030 i jejích 17 cílů udržitelného rozvoje, jakož i závazek neopomenout žádného jednotlivce ani lokalitu; zdůrazňuje, že s ohledem na současné a budoucí pandemie a následky války na Ukrajině představuje Agenda 2030 jedinečnou cestu k ekonomice blahobytu, aby bylo dosaženo obnovy k lepšímu a vybudován rovnější, spravedlivější, inkluzivnější, udržitelnější a odolnější svět; uznává, že cíle udržitelného rozvoje jsou společným zájmem lidstva; vybízí Komisi, aby přijala opatření s cílem řešit změnu klimatu a dodržovat a prosazovat lidská práva, právo na zdraví, práva místních komunit, uprchlíků a migrantů, dětí, menšinových skupin a osob ve zranitelném postavení, právo na rozvoj, rovnost žen a mužů, posílení postavení žen a mezigenerační rovnost;

připomíná, že ke splnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 zbývá méně než osm let a že dvacátá léta 21. století byla OSN vyhlášena za Desetiletí opatření pro udržitelný rozvoj;

zdůrazňuje, že plnění Agendy 2030 přispěje k dosažení spravedlivé a inkluzivní ekologické a digitální transformace v souladu s ambicemi a opatřeními EU uvedenými v Zelené dohodě pro Evropu a Digitálním kompasu 2030;

Správa a řízení

vítá závazek předsedkyně Komise, že bude k provádění cílů udržitelného rozvoje v EU uplatňovat přístup mezirezortní spolupráce a začlení cíle udržitelného rozvoje do portfolia každého komisaře; vyzývá proto Komisi a její předsedkyni, aby dále prokázaly, jak je přístup mezirezortní spolupráce k provádění cílů udržitelného rozvoje na úrovni EU uplatňován; trvá však na tom, že takovýto přístup může být účinný pouze v případě existence vedení na nejvyšší úrovni a konkrétního plánu pro zajištění komplexních opatření napříč Komisí; vyjadřuje politování nad skutečností, že od roku 2019 nemá jeden komisař přidělenu odpovědnost za vnitřní a vnější provádění a koordinaci cílů udržitelného rozvoje, což vedlo k roztříštěnému přístupu v rozporu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje; dále navrhuje, aby Komise jmenovala zvláštního vyslance pro cíle udržitelného rozvoje, který by byl odpovědný příslušnému komisaři a prosazoval by soudržná opatření v oblasti cílů udržitelného rozvoje v celosvětovém měřítku prostřednictvím vnější činnosti EU;

opakuje, že mají-li být cíle udržitelného rozvoje splněny, vyžaduje Agenda 2030 vysokou úroveň společenské legitimity a skutečně nové nastavení politik, čehož lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou cíle udržitelného rozvoje vnímány jako příležitost pro občany; v tomto ohledu vyzdvihuje význam sdělovacích prostředků; připomíná, že základem cílů udržitelného rozvoje je strukturované zapojení zúčastněných stran a partnerství mnoha zúčastněných stran; vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že mandát mnohostranné platformy nebyl v roce 2019 obnoven, a vyzývá k jeho urychlenému obnovení nebo k vytvoření nového mechanismu pro strukturované zapojení s vyváženým, diverzifikovaným a demokratickým zastoupením zahrnujícím organizace občanské společnosti, komunitní organizace, soukromý sektor (včetně malých a středních podniků a organizací vedených výrobci), odbory, družstva, akademickou obec a výzkumné instituce, regionální a místní vlády a marginalizované skupiny; zdůrazňuje klíčovou úlohu všech těchto zúčastněných stran, neboť pečlivě monitorují, jakým způsobem vlády cíle udržitelného rozvoje provádějí, a přímo přispívají k udržitelnému rozvoji; vyzývá k rozsáhlejší spolupráci a konzultacím s těmito skupinami; zdůrazňuje, že mnohostranná platforma by měla systematicky spolupracovat s Pracovní skupinou pro Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 s cílem zajistit skutečnou účast členských států;

uznává, že nedostatečná odpovědnost, transparentnost a řádná správa věcí veřejných mají silný negativní dopad na provádění Agendy 2030 jak v rozvinutých, tak v rozvojových zemích, a zdůrazňuje, že v zájmu urychlení provádění cílů udržitelného rozvoje a důsledného sledování pokroku je třeba podporovat boj proti korupci a bezúhonnost;

zdůrazňuje skutečnost, že úsilí o začlenění cílů udržitelného rozvoje do vnitřních a vnějších politik EU by se nemělo omezovat na mapování; připomíná, že mnoho vnitřních politik EU nejenže přispívá k provádění cílů udržitelného rozvoje, ale má také velmi výrazné ekologické, sociální a hospodářské dopady na rozvojové země a zranitelné skupiny a obyvatelstvo; trvá proto na tom, že má-li být dosaženo dalšího pokroku na celosvětové úrovni, musí být vnitřní a vnější činnost EU dále koordinována; zdůrazňuje význam integrovaného přístupu, který by vyžadoval systémová řešení; uznává pokrok, jehož bylo dosaženo při budování kapacit, ale zdůrazňuje, že činnosti v oblasti budování kapacit v celé EU je třeba více sladit a koordinovat;

důrazně vybízí k větší soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v rámci přelomového legislativního balíčku „Fit for 55“ (13), společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky, společné obchodní politiky a činnosti Komise obecně; vyjadřuje politování nad skutečností, že vzhledem k neexistenci strategie pro provádění cílů udržitelného rozvoje je obtížnější soudržnosti politik dosáhnout, neboť chybí jasné, měřitelné a časově vymezené celounijní cíle, na základě kterých by byly o všech cílech udržitelného rozvoje podávány zprávy; vyzývá k tomu, aby byl udržitelný rozvoj upřednostňován a začleňován do celého politického cyklu (návrh, provádění a hodnocení) a aby byly všechny jeho rozměry systematicky zohledňovány při posuzování dopadů a v požadavcích na zveřejňování informací a externí podávání zpráv; navrhuje, aby Komise provedla interní audit s cílem zajistit soulad mezi vnitřními a vnějšími politikami EU; zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje by měly být základem evropských veřejných politik;

vyzývá Komisi, aby – jak požadovala Evropská rada v říjnu 2018 – přijala novou strategii EU na vysoké úrovni pro provádění Agendy 2030, která by vycházela z usnesení a politických směrnic EU zaměřených na dosažení cílů udržitelného rozvoje, neboť ke splnění Agendy 2030 zbývá necelých osm let, a proto je její provedení naléhavě nutné, a to v souladu s desetiletím opatření pro dosažení globálních cílů; domnívá se, že tato strategie by měla přinejmenším definovat:

a)	nový správní rámec pod vedením jediného komisaře na vysoké úrovni, který by byl odpovědný za provádění cílů udržitelného rozvoje ve všech portfoliích a který by systematicky vedl konzultace s novou mnohostrannou platformou;

b)	revidovaný soubor konkrétních, měřitelných a časově vymezených celounijních cílů za účelem posílení ambicí EU a konkrétní opatření pro dosažení těchto cílů;

c)	aktualizovaný monitorovací systém a ukazatele zohledňující vnitřní a vnější dopad EU na celosvětový pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje;

d)	jednotný finanční plán pro dosažení cílů EU v oblasti udržitelného rozvoje spojený s výše uvedenými cíli;

e)	plán týkající se diplomacie EU v oblasti cílů udržitelného rozvoje a mezinárodní spolupráce pod vedením zvláštního vyslance pro cíle udržitelného rozvoje za účelem zajištění spravedlivého sdílení zátěže a rovných podmínek;

vyzývá předsedkyně Parlamentu a Komise a předsedu Rady, aby k této strategii připojili interinstitucionální prohlášení, které obnoví závazek EU k Agendě 2030; zdůrazňuje, že tato strategie by měla být zveřejněna nejpozději do června 2023, aby EU mohla stát v čele snah o oživení Agendy 2030 na summitu o cílech udržitelného rozvoje v září 2023; zdůrazňuje, že strategie by měla být pravidelně přezkoumávána a doprovázena nápravnými opatřeními v oblastech, u nichž se má za to, že zde pokrok ustrnul nebo je nedostatečný;

10.

zdůrazňuje, že předpokladem pro zvýšení účinnosti opatření EU je koordinace uvnitř orgánů EU a mezi nimi; vyzývá k vytvoření interinstitucionální pracovní skupiny, která by usnadňovala strukturovaný dialog o cílech udržitelného rozvoje a sestávala by ze zástupců Parlamentu, Komise a Rady; domnívá se, že by tato pracovní skupina, která by se měla scházet čtvrtletně, měla převzít odpovědnost za koordinaci úsilí EU o dosažení cílů udržitelného rozvoje na vnitřní i celosvětové úrovni; věří, že Komise bude spolunormotvůrce pravidelně informovat o vývoji politik a o opatřeních přijatých za účelem provádění cílů udržitelného rozvoje;

11.

vítá začlenění cílů udržitelného rozvoje do revize souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy v roce 2021, včetně sdělení, pokynů a souboru nástrojů jako takového, zejména specializovaného nástroje pro provádění cílů udržitelného rozvoje a stanovení příslušných ukazatelů cílů udržitelného rozvoje pro různé druhy dopadů;

12.

je toho názoru, že přijetí nové komplexní prováděcí strategie by mělo být založeno na přístupu zdola nahoru, jemuž by předcházelo mapování cílů udržitelného rozvoje a široký, strukturovaný, inkluzivní a smysluplný proces participativní konzultace s veřejností, jenž by byl doplněn o plán rozsáhlého úsilí o oslovení a zapojení občanů, včetně občanské společnosti, příslušných zástupců průmyslu a obecněji soukromého sektoru, odborových svazů, akademické obce, regionálních a místních vlád, menšin a zranitelných skupin;

13.

vyzývá Komisi, aby se připravila na příští agendu OSN pro období po roce 2030 a vypracovala cestovní mapu cílů a opatření pro plánování dalších cílů udržitelného rozvoje;

Monitorování

14.

vyzývá Parlament, aby jmenoval stálého zpravodaje pro provádění cílů udržitelného rozvoje, který bude spolupracovat s předsednictvem, výbory i s mnohostrannou platformou; dále navrhuje, aby každý výbor jmenoval jednoho člena odpovědného za plnění cílů udržitelného rozvoje a aby se tito odpovědní členové čtvrtletně scházeli, vzájemně i se stálým zpravodajem, za účelem zajištění souladu;

15.

zdůrazňuje, že Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty se musí rovněž zapojit a zajistit začlenění udržitelného rozvoje do svých postupů a odstranění izolovaného fungování jednotlivých složek; vyzdvihuje význam účasti Parlamentu na každoročním politickém fóru na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji a jeho příspěvek k tomuto fóru, jakož i úlohu, kterou by v tomto ohledu mohla hrát výroční zpráva o provádění cílů udržitelného rozvoje;

16.

trvá na tom, že lepšího pochopení skutečného dopadu EU na pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje v EU i celosvětově lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li odstraněny stávající nedostatky v údajích, včetně chybějících rozčleněných údajů a nedostatků v informačních systémech, a to posílením využívání existujících statistických údajů z různých zdrojů a začleněním nových druhů údajů a umělé inteligence v souladu s předpisy a pravidly v oblasti ochrany údajů; domnívá se, že je zásadní monitorovat pokrok při plnění všech 169 dílčích cílů; vyzývá EU, aby výrazně posílila technickou spolupráci s rozvojovými zeměmi s cílem řešit celosvětový nedostatek údajů způsobený nedostatečnými monitorovacími kapacitami a nesoudržnými metodikami;

17.

vítá výroční monitorovací zprávy Eurostatu týkající se cílů udržitelného rozvoje; vyzývá ke každoročnímu přezkumu souboru ukazatelů Eurostatu týkajících se cílů udržitelného rozvoje za systematické účasti regionálních a místních vlád a organizací občanské společnosti podobně, jak tomu bylo při přezkumu v roce 2021; zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj ze své podstaty přesahuje hranice zemí i odvětví; potvrzuje svou ochotu zabývat se negativními vedlejšími účinky, které má provádění cílů udržitelného rozvoje na ostatní regiony; vítá činnost, kterou za tímto účelem začal vyvíjet Eurostat, a první pokus o částečné vyčíslení těchto „efektů přelévání“, zdůrazňuje však, že je třeba tuto metodiku dále rozvíjet, aby byla globální stopa EU dostatečně zohledněna (14); vyzývá k rozšíření souboru ukazatelů stanovených pro každý cíl nad maximální limit šesti tak, aby byla zohledněna vnější činnost EU, evropské dodavatelské a hodnotové řetězce a vedlejší účinky spotřeby EU8;

18.

zdůrazňuje, že je třeba provést závěry Rady ze dne 24. října 2019 o ekonomice blahobytu, a vyzývá v této souvislosti Komisi, aby neprodleně předložila souhrnný přehled a soubor ukazatelů překračujících rámec HDP, jak je stanoveno v osmém akčním programu EU pro životní prostředí, který se při koncipování politik primárně zaměřuje na obyvatele a jejich blahobyt; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení alternativního měření pokroku při monitorování provádění cílů udržitelného rozvoje, jako je index sociálního pokroku;

19.

zdůrazňuje, že by v souladu s celosvětovým rámcem pro monitorování cílů udržitelného rozvoje měla být u každého cíle udržitelného rozvoje v EU stanovena minimální úroveň údajů a statistického členění, které by případně zahrnovalo zeměpisnou polohu, pohlaví, sexuální orientaci, příjem, úroveň vzdělání, věk, rasu, etnickou příslušnost, migrační status, zdravotní postižení a další charakteristiky, přičemž by se měly zohledňovat zásady přístupu k údajům založeného na lidských právech; vítá iniciativu Komise na vytvoření ukazatelů pro měření nerovnosti v tomto ohledu; vyzývá Eurostat, aby provedl veškeré přípravné práce nezbytné k začlenění této úrovně členění do nadcházejících monitorovacích zpráv v souladu s pokyny a prioritami stanovenými meziagenturní a odbornou skupinou pro ukazatele cílů udržitelného rozvoje a přizpůsobenými kontextu EU;

20.

připomíná, že dobrovolné vnitrostátní přezkumy jsou v Agendě 2030 klíčovým nástrojem pro zajištění odpovědnosti; připomíná význam vnitrostátních přezkumů jako způsobu, jak zjistit nesoulad mezi cíli udržitelného rozvoje a určit možné kompromisy mezi nimi a jak vytvořit iterativní proces úpravy politik s ohledem na pokrok při plnění cílů; vybízí členské státy EU, aby se účastnily dobrovolných vnitrostátních přezkumů a smysluplně zohledňovaly a prováděly doporučení vydaná při této příležitosti; vyzývá Komisi, aby na fóru na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji v roce 2023 a poté každý rok předložila dobrovolný přezkum EU a aby prosazovala další standardizaci vnitrostátních dobrovolných přezkumů, a to se zaměřením na všechny výlučné a sdílené pravomoci EU, ale také s posouzením celkového pozitivního a negativního dopadu EU a jejích členských států na celosvětový pokrok v plnění cílů udržitelného rozvoje; domnívá se, že tento přezkum by měl vycházet z revidovaného souboru ukazatelů cílů udržitelného rozvoje a měl by zahrnovat vnitřní priority, diplomacii a mezinárodní opatření s cílem obnovit a chránit globální společné statky a řešit problém mezinárodního přelévání vnitřních politik EU, ale i pozitivní a negativní aspekty činnosti EU;

21.

uznává význam dobrovolných místních přezkumů a dobrovolných přezkumů na úrovni nižší než celostátní pro provádění každého cíle udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby ve věci dobrovolného přezkumu EU konzultovala s Parlamentem a aby jej o něm informovala před summitem o cílech udržitelného rozvoje v roce 2023; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat pravidelný přezkum provádění cílů udržitelného rozvoje na regionální a místní úrovni v EU; vítá v tomto ohledu činnost programu OSN pro lidská sídla; vybízí k dalšímu rozvoji iniciativy OSN „Lokalizace cílů udržitelného rozvoje“ s cílem urychlit a zintenzivnit úsilí o dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030; oceňuje práci Společného výzkumného střediska v souvislosti s lokalizací Agendy 2030 a Evropskou příručkou pro dobrovolné místní přezkumy cílů udržitelného rozvoje, která nabízí užitečné oficiální a experimentální ukazatele pro vytvoření účinného místního systému monitorování cílů udržitelného rozvoje zaměřeného konkrétně na evropská města; vítá pilotní projekt „Monitorování cílů udržitelného rozvoje v regionech EU – odstranění nedostatků v údajích“, který zahájil Evropský parlament a který bude definovat a testovat harmonizovaný soubor ukazatelů pro regiony EU s cílem monitorovat plnění cílů udržitelného rozvoje a připravit půdu pro systematický proces přezkumu v regionech EU;

22.

vyzývá Komisi, aby každý rok v rámci projevu o stavu Unie zhodnotila dosažený pokrok a zjištění výroční monitorovací zprávy Eurostatu týkající se cílů udržitelného rozvoje; očekává, že roční pracovní program Komise zahrne cíle udržitelného rozvoje jako roční prioritu, včetně konkrétních návrhů legislativních či nelegislativních iniciativ, které mají přispět k jejich dosažení, a že cíle udržitelného rozvoje budou plně začleněny do celého ročního pracovního programu Komise;

23.

uznává, že pro provádění cílů udržitelného rozvoje je důležité podávání zpráv ze strany soukromého sektoru; zdůrazňuje, že podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitá péče, jsou-li předmětem příslušných auditů, mohou být důležitým rámcem pro podporu větší odpovědnosti v soukromém sektoru, pokud jde o sociální a environmentální dopad společností a jejich příspěvek k dosažení cílů udržitelného rozvoje; vybízí všechny aktéry v celé společnosti, včetně soukromých subjektů, aby se zapojili do pravidelných dobrovolných zpráv o provádění cílů udržitelného rozvoje;

24.

vyzývá Komisi, aby zřídila on-line fórum pro sdílení osvědčených postupů zaměřené na iniciativy na místní úrovni, které usilují o dosažení cílů udržitelného rozvoje, přičemž by toto fórum mělo být uspořádáno podle jednotlivých cílů udržitelného rozvoje; navrhuje, aby byla existence tohoto fóra podporována jako součást vnější a vnitřní činnosti EU v oblasti dosahování cílů udržitelného rozvoje;

Rozpočet a financování

25.

zdůrazňuje, že rozpočet EU spolu se souborem opatření na podporu oživení NextGenerationEU je vzhledem k výši 1,8 bilionu EUR, které společně dosahují, svému dlouhodobému dosahu a mnohonárodnímu rozměru (15) klíčovým nástrojem pro provádění cílů udržitelného rozvoje;

26.

se znepokojením konstatuje, že veřejné zadlužení v zemích globálního Jihu bylo na nebývalé úrovni již před pandemií COVID-19, což vedlo k tomu, že rostoucí část veřejných rozpočtů byla použita na pokrytí vnějších dluhů, což ovlivnilo schopnost vlád odpovídajícím způsobem financovat a poskytovat základní veřejné služby; je znepokojen tím, že současná krize tuto již existující dluhovou zranitelnost ještě zhoršila; vyzývá k vytvoření mnohostranného mechanismu pro řešení dluhu pod záštitou OSN, který by řešil dluhovou krizi v rozvojových zemích a finanční požadavky Agendy 2030;

27.

zdůrazňuje, že příspěvek EU k cílům udržitelného rozvoje je důležité přesně a komplexně měřit, neboť se jedná o základní podmínku pro dosažení soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje; vítá cíle Komise, pokud jde o výdaje na oficiální rozvojovou pomoc stanovené pro konkrétní cíle udržitelného rozvoje, a její úsilí o sledování výdajů z rozpočtu EU na klima, biologickou rozmanitost, čisté ovzduší, migraci a rovnost žen a mužů (16); vítá skutečnost, že v řadě politik jsou zaváděny systémy pro podávání zpráv o cílech udržitelného rozvoje, včetně rozvojové spolupráce; vyjadřuje však politování nad tím, že navzdory závazku Komise z listopadu 2020 nebylo dosaženo dostatečného pokroku, pokud jde o sledování všech zdrojů a výdajů souvisejících s cíli udržitelného rozvoje, kromě oblasti vnější činnosti, jak je uvedeno v přezkumu Evropského účetního dvora z roku 2019, ani pokud jde o sledování nesrovnalostí ve výdajích, což brání EU a třetím zemím v plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména v oblasti zemědělství; trvá proto na tom, že výdaje na cíle udržitelného rozvoje je třeba sledovat komplexně pomocí zvláštních metodik, například s ohledem na nerovnosti (cíl udržitelného rozvoje č. 10) a jejich strategický význam pro provádění všech cílů udržitelného rozvoje; opakuje, že bude třeba jít nad rámec stávajícího mapování, které se provádí ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti rozpočtu EU; se znepokojením konstatuje, že v posledních několika letech se úroveň úlev v rámci oficiální rozvojové pomoci u rozvojových zemí obecně, a zejména u nejméně rozvinutých zemí, postupně snižovala, a vyzývá EU k plnění svého cíle, tj. aby alespoň 20 % oficiální rozvojové pomoci bylo přidělováno na lidský rozvoj jakožto základní nástroj pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba, aby dárci upřednostňovali financování založené na grantech, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí, s ohledem na jejich neudržitelnou dluhovou zátěž; vyzývá Komisi, aby posílila stávající finanční nástroje s cílem dosáhnout do roku 2030 čistých nulových emisí v rámci evropské činnosti a evropských dodavatelských řetězců;

28.

zdůrazňuje, že je třeba financovat odbornou přípravu zaměřenou na budování kapacit malých a středních podniků, aby se naučily, jak provádět cíle udržitelného rozvoje v rámci svých každodenních činností;

29.

vítá úsilí vynaložené na komplexní začlenění cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru, mimo jiné prostřednictvím ročních analýz udržitelného růstu a začleněním každoročního monitorování cílů udržitelného rozvoje ze strany Eurostatu do jarního balíčku evropského semestru; znovu opakuje, že podporuje začlenění ukazatelů biologické rozmanitosti do evropského semestru; naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily úroveň ambicí svých vnitrostátních reakcí na provádění Agendy 2030; vítá skutečnost, že se cíle udržitelného rozvoje staly jedním z ústředních prvků podzimního balíčku, zejména doporučení, aby členské státy uplatňovaly strategii „nad rámec HDP“ s cílem plně začlenit cíle udržitelného rozvoje do svých vnitrostátních reakcí; vyzývá Komisi, aby pokračovala v reformě evropského semestru s cílem vyvážit hospodářské, sociální a environmentální priority tak, aby stimuloval dlouhodobou sociální, environmentální a hospodářskou transformaci a zlepšil integraci Agendy 2030, evropského pilíře sociálních práv a Zelené dohody pro Evropu na všech úrovních, plně zapojil místní a regionální orgány a doplňoval reformy a investice v členských státech; domnívá se, že takováto reforma by měla zajistit, aby koordinace evropské politiky v oblasti cílů udržitelného rozvoje nevedla k politickému procesu souběžnému s evropským semestrem, ale sestávala z integrovaného a soudržného přístupu založeného na novém paktu pro udržitelný rozvoj; očekává, že proces evropského semestru posílí kapacity členských států při sledování pokroku při provádění cílů udržitelného rozvoje;

30.

podporuje Zelenou dohodu pro Evropu; vyzývá k většímu uznávání synergické úlohy, kterou hrají cíle udržitelného rozvoje při řešení změny klimatu, a v této souvislosti poukazuje na přínos cílů udržitelného rozvoje, zejména pak cíle č. 13, a příležitost usilovat o nalezení kompromisních řešení a zajištění soudržnosti politik ve vztahu k rámci cílů udržitelného rozvoje;

31.

požaduje komplexní zmapování finančního krytí politik, programů a fondů EU, které bylo posíleno dodatečnými fondy NextGenerationEU, s cílem vytvořit ekologičtější, digitálnější a odolnější Evropu, včetně zmapování toho, zda investice a strukturální reformy prováděné v rámci Nástroje pro oživení a odolnost jsou v souladu s cíli Agendy 2030 a dále je rozvíjejí; vyzývá k plnému provedení metodiky sledování klimatu a zásady „významně nepoškozovat“ v národních plánech pro oživení a odolnost, jakož i sociálních a demografických priorit stanovených v cílech udržitelného rozvoje a v evropském pilíři sociálních práv;

32.

zdůrazňuje, že veřejné a soukromé financování musí být v souladu s cíli udržitelného rozvoje; naléhavě vyzývá Komisi, aby začlenila Agendu 2030 do hospodářských a finančních politik a právních předpisů; vyzývá EU a její členské státy, aby v situaci, kdy oficiální rozvojová pomoc zůstává nedostatečným zdrojem, zaměřily operace kombinování zdrojů na ty oblasti, kde mohou místnímu hospodářství přinést přidanou hodnotu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby daleko více upřednostňovaly partnerství s domácími podniky z nejméně rozvinutých zemí, které usilují o udržitelné a inkluzivní obchodní modely;

33.

zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejný a soukromý sektor spolupracovaly na podpoře a financování udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je nutné požadovat, aby finanční instituce definovaly a přijímaly strategie a dílčí cíle za účelem sladění finančních portfolií s cíli udržitelného rozvoje a pravidelně podávaly zprávy o pokroku; vyzývá k podrobným jednáním a spolupráci se soukromým sektorem s cílem podpořit soukromé financování a posílit vytváření ročních pracovních pokynů v oblasti cílů udržitelného rozvoje pro mikropodniky a malé a střední podniky, akademickou obec a organizace občanské společnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby zejména z důvodu obav o udržitelnost dluhu zaujaly ke kombinovanému financování obezřetný přístup a zajistily, aby veškeré finanční prostředky mobilizované prostřednictvím kombinovaného financování splňovaly zásady účinnosti rozvoje, udržitelnosti a kombinovaného financování Výboru pro rozvojovou pomoc OECD;

34.

konstatuje, že EU stále nemá plán na financování cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby tento plán urychleně předložila a zohlednila přitom odhadovaný roční schodek financování cílů udržitelného rozvoje v období po skončení pandemie COVID-19 ve výši 3,7 bilionu USD (17); zdůrazňuje, že neexistence takového plánu s jasně definovanými a vyčíslitelnými cíli brání komplexnímu sledování výdajů na cíle udržitelného rozvoje v rámci rozpočtu EU;

35.

vyzývá EU, aby splnila závazky v oblasti cílů udržitelného rozvoje týkající se investic do vzdělávání a odborné přípravy uprchlíků a migrantů s cílem zajistit, aby mohli dosáhnout svého potenciálu v rámci komunit a ekonomik svých hostitelských zemí;

36.

bere na vědomí změny evropské struktury pro financování rozvoje, jak je nastíněna v závěrech Rady ze dne 14. června 2021; vyzývá Komisi, aby ústředním prvkem nové evropské struktury pro financování rozvoje učinila provádění Agendy 2030 s cílem dosáhnout toho, aby byla účinnější, koordinovanější a inkluzivnější; zdůrazňuje, že plně funkční evropská struktura pro financování rozvoje má potenciál zaplnit celosvětovou mezeru ve financování cílů udržitelného rozvoje; vyzývá k větší spolupráci a sladění mezi Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, národními rozvojovými bankami a dalšími malými a středními finančními subjekty, obzvláště v případě investičních projektů v hodnotě do 5 milionů EUR, s cílem dosáhnout většího přínosu z hlediska plnění cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby vypracovala společný rámec a pokyny pro komplexní prověřování udržitelnosti financování EU, a to v souladu s přístupem „tým Evropa“, s cílem zajistit jak účinnost, tak účelnost evropských rozvojových politik; vyzývá k tomu, aby byl přístup „tým Evropa“ využíván k zajištění úzké koordinace mezi EU a jejími členskými státy s cílem dosáhnout Agendy 2030; vyzývá EU, aby se postavila do čela úsilí o mobilizaci odpovídajících finančních zdrojů z rozvinutých zemí na podporu transformace související s cíli udržitelného rozvoje a naléhavé potřeby přizpůsobení se změně klimatu v nejzranitelnějších zemích; vyzývá Komisi, aby zajistila, že nová evropská struktura pro financování rozvoje bude usilovat o obnovení mnohostranného systému oficiálního financování (MSOF) s cílem ukončit neudržitelné poskytování úvěrů některým zemím, které nejsou součástí tohoto systému;

37.

zdůrazňuje, že v tomto kritickém desetiletí je naléhavě nutné zvýšit ambice a opatření v souvislosti se zmírňováním, přizpůsobováním se a financováním s cílem řešit rozdíly mezi členskými státy v otázkách životního prostředí;

38.

zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v plnění cílů udržitelného rozvoje, a opakuje, že i v době rozpočtových restrikcí zůstává vzdělání základním právem a nezbytnou investicí, díky které je možno těchto cílů dosáhnout, a zdůrazňuje, že EU hraje důležitou roli v humanitární pomoci a navazování silnějších partnerství s různými zeměmi světa, a to i v Africe;

39.

zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou pro dosažení cílů udržitelného rozvoje hrají vzdělávání, kultura, sport a příslušné programy EU, a vyzývá k posílení jejich mezinárodního rozměru, přičemž uznává sílu diplomacie mezi lidmi;

40.

upozorňuje na význam dílčího cíle udržitelného rozvoje č. 4.1, který se vztahuje na plné a kvalitní bezplatné primární a sekundární vzdělávání v délce 12 let pro všechny; připomíná, že současná výše veřejných výdajů v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy k dosažení cílů udržitelného rozvoje nepostačuje; připomíná, že klíčem k podpoře vzdělávacích příležitostí pro nejchudší obyvatele světa je vnější financování; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily rozvojovou pomoc s cílem dosáhnout cíle všeobecného přístupu ke vzdělání prostřednictvím rozpočtové podpory EU, která se v oblasti vzdělávání osvědčila;

41.

vyzývá světové lídry, aby považovali konektivitu a přístup k digitálním infrastrukturám, jako je přístup k cenově dostupné a kvalitní síti, za právo odvozené od základního práva na vzdělání;

42.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím specifických doporučení a sdílení osvědčených postupů vedla a motivovala členské státy k tomu, aby v souladu s vizí Evropského prostoru vzdělávání, ekologickou a digitální transformací EU a cílem udržitelného rozvoje č. 4 zlepšily kvalitu a inkluzivitu svých vzdělávacích systémů a aby odstranily genderové a socioekonomické rozdíly v získávání základních dovedností a ve studiu vědeckých, technologických, uměleckých, inženýrských a matematických oborů;

43.

vyzývá členské státy, aby plně využívaly iniciativu GreenComp, evropský rámec kompetencí pro udržitelnost, k rozvoji systematického přístupu k udržitelnosti napříč věkovými kategoriemi a vzdělávacími úrovněmi, který v sobě spojí zohledňování místní, regionální a vnitrostátní situace s jednotným pojetím v rámci Evropského prostoru vzdělávání; opakuje svou výzvu, aby členské státy do roku 2025 dokončily Evropský prostor vzdělávání, který bude zásadním dílčím krokem k dosažení plánů stanovených v rámci plnění cíle udržitelného rozvoje č. 4;

44.

vybízí ke spolupráci mezi formálními a neformálními vzdělávacími sektory a k vytvoření profesionálních vzdělávacích komunit, které by podporovaly učitele při modernizaci pedagogických postupů, rozvoji koncepce multigramotnosti, pomoci studentům, aby sami převzali zodpovědnost za své vzdělávání, a rozvoji jejich emoční inteligence a odolnosti vůči strachu a nejistotám; v tomto ohledu upozorňuje na zkušenosti z lokálních sportovních a kulturních sdružení;

45.

požaduje, aby vzdělávací orgány investovaly do zvyšování kvality odborného vzdělávání a přípravy pomocí nejmodernější infrastruktury, procesů digitalizace a propojení se znalostním trojúhelníkem, který toto odvětví spojuje s cíli environmentální a sociální udržitelnosti a který zajišťuje alternativní cesty k rozvoji dovedností, které přispívají k provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje;

46.

připomíná pedagogům důležitou roli předškolního vzdělávání při vštěpování postojů a hodnot, které dětem napomáhají k tomu, aby vnímaly problematiku udržitelnosti, a přispívají k tomu, že o vlastním příspěvku k udržitelnosti budou přemýšlet i rodiny těchto dětí, ať už individuálně nebo v komunitách;

47.

vzhledem k potenciálu pro zlepšení zaměstnanosti, zaručení důstojného živobytí pro ohrožené skupiny lidí a rozvoj inovativních řešení podporuje podnikání mladistvých jakožto mechanismus k dosažení cílů udržitelného rozvoje, a to jak v rámci EU, tak i mimo ni, za pomoci nástrojů EU jako Erasmus pro mladé podnikatele či program poskytování informací a zvyšování povědomí o rozvojové problematice;

48.

vyjadřuje politování nad tím, že tři ze čtyř cílů udržitelného rozvoje č. 14 pro rok 2020 (život ve vodě) EU nesplnila; dále vyjadřuje politování nad tím, že Evropský účetní dvůr došel v roce 2020 k závěru, že i přes zavedení rámce na ochranu mořského prostředí neobnovila opatření EU moře tak, aby byla v dobrém environmentálním stavu a aby rybolov byl na udržitelné úrovni ve všech mořích; vyzývá Komisi, aby provedla zjištění a doporučení této zprávy ve svém nadcházejícím akčním plánu na zachování rybolovných zdrojů a ochranu mořských ekosystémů a také v nadcházejících opatřeních v rámci strategie v oblasti biologické rozmanitosti;

49.

připomíná, že krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti jsou vzájemně propojeny a je třeba je řešit uceleně a souběžně; zdůrazňuje, že k řešení drastického úbytku biologické rozmanitosti v EU a k dosažení cílů udržitelného rozvoje č. 14 a 15, které by měly pomoci zmírnit klimatickou krizi a vybudovat odolnost, jsou naléhavě zapotřebí právně závazné cíle v oblasti obnovy přírody; vyjadřuje v této souvislosti politování nad prodlevou v předložení návrhu právního předpisu EU o obnově přírody a vyzývá k jeho urychlenému zveřejnění;

50.

zdůrazňuje význam cíle udržitelného rozvoje č. 17 (partnerství pro dosažení těchto cílů); pokud jde o globální partnerství a budování kapacit, je si vědom toho, že inovativní úlohu mají iniciativy s otevřeným zdrojovým kódem, jako je iniciativa „Vnitřní rozvojové cíle“, jejichž cílem je vzdělávat a inspirovat lidi a posilovat jejich postavení tak, aby byli silou, která pomůže uskutečnit změny ve společnosti, čímž se urychlí pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje;

Mnohostranná spolupráce

51.

trvá na tom, že k tomu, aby EU a její partneři mohli v nadcházejících osmi letech dosáhnout smysluplného pokroku, bude třeba obnovit globální politické úsilí a zahájit intenzivnější mnohostrannou spolupráci; vyzývá k přijetí závazků zaměřených na konkrétní kroky k dosažení cílů udržitelného rozvoje do summitu o cílech udržitelného rozvoje v roce 2023, který bude představovat polovinu období provádění Agendy 2030; připomíná, že jakožto nejúspěšnější projekt integrace na světě, jenž úspěšně prosazuje multilateralismus, a jakožto globální tvůrce norem má EU jedinečné předpoklady k tomu, aby urychlila pokrok v plnění cíle udržitelného rozvoje č. 17 (partnerství pro dosažení cílů); vyzývá proto EU, aby se na politickém fóru na vysoké úrovni v roce 2022 a na summitu o cílech udržitelného rozvoje v roce 2023 ujala vedoucí úlohy při definování tohoto nového nastavení politik; navrhuje, aby byla do každého politického fóra na vysoké úrovni aktivně zapojena předsedkyně Komise;

52.

je znepokojen skutečností, že úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb zpomalí plnění přibližně 80 % posuzovaných cílů udržitelného rozvoje; připomíná, že ekologická obnova má zásadní význam pro naplnění koncepce „jednoho zdraví“; vyzývá EU, aby řešila prvotní příčiny úbytku biologické rozmanitosti a aby povinnosti spojené s ochranou, obnovou a udržitelným využíváním zdrojů zahrnula do širších politik rozvoje;

53.

zdůrazňuje, že mezinárodní právo se vyvinulo tak, aby zahrnulo nové pojmy, jako je společné dědictví lidstva, udržitelný rozvoj a budoucí pokolení, ale upozorňuje, že neexistuje žádný stálý mezinárodní mechanismus na monitorování a řešení poškozování životního prostředí nebo jeho ničení, jež mají silně negativní dopady na náš společný svět či dlouhodobé ekosystémové služby;

54.

zdůrazňuje skutečnost, že Evropa čelí největším výzvám týkajícím se cílů udržitelného rozvoje v oblasti udržitelných potravinových systémů, dostupné a čisté energie, zemědělství, klimatu a biologické rozmanitosti (cíle č. 2, 12, 13, 14 a 15); vyzývá Komisi, aby vypracovala důkladnou srovnávací analýzu cíle udržitelného rozvoje č. 6 (čistá voda a hygienická zařízení) a cíle udržitelného rozvoje č. 14 (život ve vodě), zejména s ohledem na konferenci OSN o oceánech, která se bude konat v červnu 2022 v Lisabonu, a na politické fórum na vysoké úrovni, které se uskuteční v červenci 2022, neboť nelze vypočítat příslušné trendy kvůli nedostatečným srovnatelným údajům za posledních pět let; vyzývá Komisi, aby zdůrazňovala potřebu udržitelné výroby a spotřeby, a to zejména tak, aby spotřebitelé pochopili, jak jejich spotřebitelské chování ovlivňuje cíle udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že sdílení osvědčených postupů s partnerskými zeměmi může EU a jejím členským státům poskytnout důležité poznatky, pokud jde o jednotlivé iniciativy a opatření, která lze přijmout k dosažení cílů „Fit for 55“, a že EU může rovněž sdílet své zkušenosti a osvědčené postupy s partnerskými zeměmi; domnívá se, že v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a jejího dopadu mimo jiné na potravinářský průmysl může pokrok v plnění některých cílů udržitelného rozvoje, zejména cílů č. 1, 2 a 10, nejen zpomalit, ale i zvrátit, a to jak v rámci EU, tak celosvětově; je obzvláště znepokojen rostoucími cenami potravin, jejich dopadem na nejméně rozvinuté země a z toho vyplývajícím nárůstem chudoby, nedostatku potravin, podvýživy a hladu;

55.

připomíná, že změna klimatu bude stále více vyvíjet tlak na produkci potravin a přístup k nim, zejména ve zranitelných regionech, a bude zhoršovat situaci, pokud jde o potravinové zabezpečení a výživu; zdůrazňuje závěry zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2022, podle nichž globální oteplování postupně zhorší zdraví půdy a ekosystémové služby, což oslabí produkci potravin v mnoha pevninských i oceánských regionech; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby byly i nadále plně odhodlány dostát svým mezinárodním závazkům a závazkům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a dodržovat Zelenou dohodu pro Evropu, včetně strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, zejména v situaci, kdy pandemie a válka na Ukrajině ukázaly, jak zranitelné jsou rozvojové země vůči narušení celosvětového trhu s potravinami;

56.

zdůrazňuje, že je důležité provádět Agendu 2030 pro dosažení pozitivních vedlejších účinků, zejména v zemích globálního Jihu, a roztočit v rámci mezinárodních partnerství pozitivní spirálu; zdůrazňuje význam vnějšího rozměru, neboť EU představuje pouze 19 % globální hospodářské výkonnosti a 5,6 % světové populace, přičemž oba podíly se snižují; poukazuje na to, že dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 10 je strategickým nástrojem, který našim partnerům umožní, aby se vydali na cestu k udržitelnému rozvoji;

57.

zdůrazňuje skutečnost, že nejméně 85 % všech nových vnějších akcí prováděných prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa bude muset mít za důležitý nebo hlavní cíl rovnost žen a mužů, jak je definováno v ukazateli politiky rovnosti žen a mužů Výboru pro rozvojovou pomoc OECD, a nejméně 5 % těchto akcí by mělo mít za hlavní cíl rovnost žen a mužů a práva žen a dívek a posílení jejich postavení; opakuje, že Evropská služba pro vnější činnost a členské státy by při plánování programů EU měly považovat sexuální a reprodukční zdraví a práva za prioritu, a to i v rámci společného plánování; trvá na rychlém a úplném provedení požadavku stanoveného v akčním programu EU pro životní prostředí na období do roku 2030, aby byla rovnost žen a mužů zohledňována v politikách v oblasti klimatu a životního prostředí, a to i začleněním genderového hlediska do všech fází procesu tvorby politik;

58.

vyzývá Komisi a případně Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby na nadcházejícím politickém fóru na vysoké úrovni v roce 2022 předložily relevantní výsledky dosažené při plnění pěti prioritních cílů udržitelného rozvoje, konkrétně cíle udržitelného rozvoje č. 4 (kvalitní vzdělávání), č. 5 (rovnost žen a mužů), č. 14 (život ve vodě), č. 15 (život na souši) a č. 17 (partnerství ke splnění cílů); zdůrazňuje význam aktivního zapojení Parlamentu do politického fóra na vysoké úrovni a skutečnost, že by měl být nedílnou součástí delegace EU; očekává proto, že poslancům Parlamentu bude umožněno účastnit se koordinačních schůzí EU a že jim bude během celého summitu zaručen přístup k dokumentům;

o o

59.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Organizaci spojených národů.

(1) Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1.

(2) Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1.

(3) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2022)0099.

(5) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191.

(6) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 130.

(7) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 5.

(8) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 151.

(9) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.

(10) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 45.

(11) Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 91.

(12) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 14.

(13) COM(2021)0550.

(14) Eurostat, Evropská komise, „Soubor ukazatelů cílů udržitelného rozvoje EU 2021 – Výsledek přezkumu v rámci přípravy vydání monitorovací zprávy EU o cílech udržitelného rozvoje za rok 2021“ (EU SDG Indicator set 2021 – Result of the review in preparation of the 2021 edition of the EU SDG monitoring report), 2021.

(15) Tematická sekce pro rozpočtové záležitosti, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu, „Cíle udržitelného rozvoje v rozpočtu EU“ (The Sustainable Development Goals in the EU budget), 2021.

(16) Tematická sekce pro rozpočtové záležitosti, generální ředitelství pro vnitřní politiky, pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu, „Rozpočtová kontrola cílů udržitelného rozvoje v rozpočtu EU – Jaká opatření jsou zavedena k zajištění účinného provádění?“ (Budgetary control of the Sustainable Development Goals in the EU budget – What measures are in place to ensure effective implementation?), 2021.

(17) OECD, Global Outlook on Financing for Sustainable Development 2021 – A New Way to Invest for People and Planet (Globální výhled financování udržitelného rozvoje 2021 – nový způsob investování pro lidi a planetu), Paříž, 2020.

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/42

P9_TA(2022)0264

Provádění Nástroje pro oživení a odolnost

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o provádění Nástroje pro oživení a odolnost (2021/2251(INI))

(2023/C 32/06)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (1) (dále jen „nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost“),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (2) (nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o stanoviscích Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o závěrech zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24.–25. března 2022: aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování (5), a na své usnesení ze dne 19. května 2022 o sociálních a hospodářských důsledcích ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2022 o právním státu a případném schválení polského národního plánu pro oživení (RRF) (7),

—

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2106 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, stanovením společných ukazatelů a podrobných prvků srovnávacího přehledu oživení a odolnosti (8),

—	s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vymezením metodiky pro vykazování sociálních výdajů (9),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. října 2021 nazvané Roční strategie pro udržitelný růst 2021 (10),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. listopadu 2021 nazvané „Roční analýza udržitelného růstu na rok 2022“ (COM(2021)0740),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. listopadu 2021 nazvané „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2022: celkové posouzení“ (COM(2021)0900),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. listopadu 2021 nazvaný „Analýza hospodářství eurozóny“ připojená k dokumentu „Doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny“ (SWD(2021)0362),

—	s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 1. prosince 2021 k provádění Nástroje pro oživení a odolnost (11),

—	s ohledem na první výroční zprávu Komise o provádění Nástroje pro oživení a odolnost (COM(2022)0075) zveřejněnou dne 1. března 2022,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2022 nazvané „REPowerEU: Společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ (COM(2022)0108).

—

s ohledem na společnou analýzu Evropského výboru regionů a Rady evropských obcí a regionů (CEMR) o zapojení obcí, měst a regionů do přípravy národních plánů pro oživení a odolnost a na výsledky jejich cílené konzultace ze dne 27. dubna 2022 s názvem „Provádění Nástroje pro oživení a odolnost: perspektiva místních a regionálních orgánů“;

—	s ohledem na svá usnesení ze dne 10. března 2022 o právním státu a důsledcích rozsudku ESD (12) a ze dne 5. května 2022 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU) týkajících se Polska a Maďarska (13),

—	s ohledem na srovnávací přehled oživení a odolnosti a na jeho tematické analýzy a prezentace pro Parlament (14),

—	s ohledem na oznámení Komise ze dne 12. února 2021 nazvané „Technické pokyny k uplatňování zásady ‚významně nepoškozovat‘ podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost“ (C(2021)1054),

—	s ohledem na analýzy a briefingy výzkumných služeb o Nástroji pro oživení a odolnost (15),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—	s ohledem na dopisy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro ústavní záležitosti,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru (A9-0171/2022),

A.	vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost je hlavním stavebním prvkem balíčku stimulačních opatření NextGenerationEU (NGEU);

vzhledem k tomu, že na financování vnitrostátních opatření určených ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19 (dále jen „pandemie“) je k dispozici 672,5 miliardy EUR ve formě grantů a půjček; vzhledem k tomu, že Parlament původně prosazoval v rámci Nástroje pro oživení a odolnost vyšší podíl grantů;

vzhledem k tomu, že finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost podporují klíčové oblasti politiky, jako je ekologická transformace, digitální transformace, hospodářská, sociální a územní soudržnost, institucionální odolnost a připravenost na krize, ale také děti a mladí lidé, včetně vzdělávání a dovedností;

vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 vedla EU k uvalení bezprecedentních hospodářských sankcí; vzhledem k tomu, že konflikt vyvolaný Ruskem vedl k tomu, že velký počet ukrajinských občanů opustil Ukrajinu, vycestoval do EU a usadil se v ní; vzhledem k tomu, že tato vojenská invaze bude mít hospodářské a sociální důsledky na celém evropském kontinentu, zejména ve východoevropských zemích, a to i v souvislosti s naléhavou potřebou snížit energetickou závislost na dovážených fosilních palivech;

E.	vzhledem k tomu, že EU má potíže s přístupem k určitým kritickým surovinám, což může mít důsledky pro provádění Nástroje pro oživení a odolnost;

vzhledem k tomu, že pandemie měla ničivý dopad na ekonomickou a sociální situaci občanů a podniků v Evropě; vzhledem k tomu, že hospodářství EU zaznamenalo během pandemie výrazný pokles; vzhledem k tomu, že podniky v EU, a zejména malé a střední podniky, byly pandemií zasaženy, což mělo negativní důsledky pro růst a konkurenceschopnost EU, jakož i pro jejich produktivitu a schopnost vytvářet pracovní místa; vzhledem k tomu, že jednotný trh EU je hlavní hnací silou růstu v EU a že by měl být posílen a chráněn před negativními dopady pandemie a zároveň by měly být podporovány investice do výzkumu a inovací; vzhledem k tomu, že během pandemie některé země opět zaznamenaly nadprůměrný nárůst nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že tento vývoj více ohrožuje ženy, mladé lidi, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a velké rodiny; vzhledem k tomu, že odvětví zdravotnictví EU se během pandemie dostalo na své limity a že to mělo dopad na jeho odolnost, která prošla zatěžkávací zkouškou; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí zůstává vyšší než celková míra nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou vystaveni vyššímu riziku chudoby a sociálního vyloučení a významně je ohrožen jejich přístup ke kvalitním pracovním místům;

vzhledem k tomu, že neustálý rozvoj digitálních dovedností, jakož i rozvoj dovedností s ekonomickým potenciálem, jako jsou zelené nebo podnikatelské dovednosti, mají klíčový význam pro konkurenceschopný, zdravý, inkluzivní a na budoucnost orientovaný evropský trh práce a měly by každému Evropanovi umožnit přístup ke kvalitním pracovním místům a vytvářet příležitosti taková místa získat; vzhledem k tomu, že totéž platí pro odborné vzdělávání a obchodní a životní dovednosti; vzhledem k tomu, že EU musí překonat veškerý nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, má-li účinně využít svůj lidský kapitál; vzhledem k tomu, že přístup k odpovídající digitální infrastruktuře a odborné přípravě v oblasti digitálních dovedností by měl být otevřený všem, aby se zabránilo prohlubování rozdílů mezi lidmi z hlediska digitální gramotnosti a zajistily se rovné příležitosti pro všechny ve vzdělávacím systému a na trhu práce;

vzhledem k tomu, že předpokladem způsobilosti národních plánů pro oživení a odolnost pro financování je, že musí zahrnovat reformy a investice, které spadají do oblasti působnosti šesti pilířů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a které respektují jeho obecné a specifické cíle, horizontální zásady a 11 hodnotících kritérií stanovených v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

I.	vzhledem k tomu, že pro optimální provádění Nástroje pro oživení a odolnost má zásadní význam dialog a transparentnost mezi orgány EU a členskými státy;

vzhledem k tomu, že Komise, která je odpovědná za monitorování provádění Nástroje pro oživení a odolnost, musí pravidelně informovat Parlament o stavu hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost a o tom, jak členské státy plní cíle a milníky, včetně toho, jak přispívají k pokroku při plnění ekologických a digitálních cílů; vzhledem k tomu, že Komise je povinna názory Parlamentu zohlednit;

K.	vzhledem k tomu, že členské státy musí zavést a udržovat spolehlivé kontrolní systémy a provádět nezbytné audity, aby zajistily ochranu finančních zájmů Unie po celou dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost;

L.	vzhledem k tomu, že výroční zprávy Komise o právním státu slouží k identifikaci výzev v oblasti právního státu a pomáhají členským státům nalézt řešení za podpory Komise a ostatních členských států;

M.	vzhledem k tomu, že nařízení poskytuje členskému státu možnost podat odůvodněnou žádost o změnu svého národního plánu pro oživení a odolnost v období jeho provádění, pokud takový postup odůvodňují objektivní okolnosti;

vzhledem k tomu, že demokratická kontrola a parlamentní dohled nad prováděním Nástroje pro oživení a odolnost jsou možné pouze za plné účasti Parlamentu a při zvážení všech jeho doporučení ve všech fázích, a vzhledem k tomu, že Parlament bude i nadále dohlížet na provádění Nástroje pro oživení a odolnost;

O.	vzhledem k tomu, že Komise předloží Parlamentu a Radě do 31. července 2022 zprávu o přezkumu provádění Nástroje pro oživení a odolnost;

Zmírnění sociálních a hospodářských dopadů krize

zdůrazňuje, že Nástroj pro oživení a odolnost je bezprecedentním nástrojem solidarity a jedním ze základních kamenů nástroje NGEU, který skončí v roce 2026 a jenž představuje základní prostředek reakce EU na pandemii, který má připravit ekonomiky EU na nové výzvy;

připomíná, že reakce EU na pandemii byla rozhodná, koordinovaná, komplexní, včasná a založená na solidaritě, což vedlo k rozsáhlému využití stávajících nástrojů a nasazení dodatečných finančních nástrojů; připomíná dále, že v reakci na pandemii a za účelem podpory oživení přijaly členské státy rozsáhlá fiskální opatření (5,2 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2021 a 2,8 % HDP v roce 2021);

zdůrazňuje stabilizační účinek Nástroje pro oživení a odolnost pro členské státy v době velké hospodářské nejistoty, který zmírňuje krizi a její negativní hospodářské a sociální důsledky a pomáhá vládám zachovat úrovně investic a zároveň zvládat obrovský tlak na vnitrostátní rozpočty;

dále zdůrazňuje zásadní úlohu Nástroje pro oživení a odolnost při podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti, předcházení roztříštěnosti vnitřního trhu a prohlubování makroekonomických rozdílů;

vítá skutečnost, že i když nelze plně oddělit hospodářské dopady Nástroje pro oživení a odolnost od ostatního vývoje, lze patrně oprávněně konstatovat, že Nástroj pro oživení a odolnost má zatím příznivé dopady na HDP a že jeho účinné provádění bude mít klíčový význam pro hospodářský růst EU; poukazuje na úlohu Nástroje pro oživení a odolnost při ochraně fiskálního prostoru členských států před výrazným hospodářským otřesem, který způsobila pandemie; uznává, že ačkoli se očekává, že hlavní dopad na růst HDP se projeví až v následujících letech, Nástroj pro oživení a odolnost už nyní pomáhá ochránit ekonomiky a občany EU před nejpalčivějšími dopady pandemie a příznivě napomáhá k oživení a odolnosti EU, včetně hospodářské a sociální soudržnosti, zaměstnanosti, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky; zdůrazňuje, že mezi členskými státy existují značné rozdíly, pokud jde o hospodářskou, sociální a institucionální odolnost, což ovlivňuje nerovnoměrnou dynamiku oživení; poukazuje na to, že Nástroj pro oživení a odolnost je katalyzátorem ekologické a digitální transformace a hraje zásadní úlohu při posilování udržitelné transformace a dobrých životních podmínek lidí pro odolné, spravedlivé, inkluzivní a konkurenceschopné hospodářství, které obstojí i v budoucnu, v souvislosti s prováděním ambiciózních reforem a investic;

bere na vědomí značný dopad nástroje NGEU, jak jej odhadují Komise, ECB a MMF, zejména v podobě růstu HDP, který je až o 1,5 procentního bodu vyšší, než by byl bez investic z NGEU, je-li tento nástroj prováděn účinně;

dále konstatuje, že Komise předpokládá, že z grantů Nástroje pro oživení a odolnost bude v roce 2022 financováno 24 % celkových opatření na podporu oživení; zdůrazňuje pozitivní makroekonomické vedlejší účinky a potenciál dobře zacílených reforem a investic; poukazuje na to, že granty z Nástroje pro oživení a odolnost budou i nadále poskytovat členským státům značnou fiskální podporu, a mohou jim tak pomoci provádět strukturální reformy a investice s dlouhodobými dopady na oživení a odolnost jejich ekonomik a společností; vyzývá členské státy, aby této příležitosti co nejlépe využívaly;

poukazuje na to, že úspěšné a transparentní provádění Nástroje pro oživení a odolnost by přispělo k tomu, aby se ekonomiky a společnosti EU staly udržitelnějšími, inkluzivnějšími a odolnějšími, dlouhodobě konkurenceschopnějšími, strategicky autonomnějšími a lépe připravenými na současné i nadcházející výzvy; zdůrazňuje, že úspěšné provádění národních plánů pro oživení a odolnost podpoří hospodářskou a sociální konvergenci a územní soudržnost a sníží sociální nerovnosti;

je přesvědčen, že k tomu, aby Nástroj pro oživení a odolnost dosáhl svých obecných cílů a podpořil EU v překonání krize a aby se maximalizoval dlouhodobý dopad na hospodářství a společnost EU, je nezbytné, aby členské státy důsledně a včas prováděly dohodnuté reformy a investice; připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost je mechanismus založený na dosažených výsledcích a že čerpání prostředků je vázáno výhradně na plnění příslušných milníků a cílů souvisejících s opatřeními; připomíná, že pro úspěšnost Nástroje pro oživení a odolnost má zásadní význam účast místních, regionálních a vnitrostátních orgánů a subjektů odpovědných za vypracování těchto politik, jak je uvedeno v článku 28 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

10.

upozorňuje, že Nástroj pro oživení a odolnost bude zmírňovat sociální a ekonomické dopady krize pouze tehdy, budou-li prostředky účinně čerpány a využívány tak, aby se dostaly do reálné ekonomiky a k lidem; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná rozhodnutí ohledně administrativních struktur a lidských zdrojů vyhrazených na to, aby se zajistilo včasné vynakládání finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost;

11.

zdůrazňuje, že pandemie zřetelně ukázala potřebu zvýšení strategické autonomie Unie v klíčových dodavatelských řetězcích a kritických infrastrukturách a službách; konstatuje, že investice Nástroje pro oživení a odolnost do ekologické a digitální transformace by měly přispět ke zvýšení strategické autonomie a nezávislosti EU, zejména ke snížení její závislosti na dovážených fosilních palivech; konstatuje, že podle Komise by měl Nástroj pro oživení a odolnost výrazně podpořit provádění průmyslové strategie EU a tím dále rozvíjet průmyslová odvětví EU;

12.

zdůrazňuje, že balíčky reforem a investic, zejména těch, které jsou v rámci Nástroje pro oživení a odolnost určeny k podpoře růstu, by měly rovněž vytvářet přidanou hodnotu EU; konstatuje, že podle Komise jsou dopady na HDP v celé EU přibližně o třetinu vyšší, pokud se výslovně zohlední efekty přelévání opatření v jednotlivých zemích; zdůrazňuje, že balíčky reforem a investic v rámci Nástroje pro oživení a odolnost by měly rovněž přispívat k provádění evropského pilíře sociálních práv a priorit Zelené dohody pro Evropu a digitální agendy a k podpoře a začleňování genderové rovnosti a rovných příležitostí pro všechny;

13.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda nedošlo ke zbytečnému zdvojování investic v národních plánech pro oživení a odolnost sousedních zemí, a aby pomohla členským státům zabránit zbytečnému překrývání;

14.

vyjadřuje politování nad tím, že krize COVID-19 nejvíce zasáhla ženy (16), děti (17), mladé lidi, starší osoby a zranitelné skupiny; připomíná, že je třeba zajistit inkluzivnost, aby EU nikoho neopomíjela a aby se na své cestě k oživení zabývala genderově specifickými sociálně-ekonomickými dopady a aby se řadou genderově specifických dopadů krize nezabývaly národní plány pro oživení a odolnost; vítá zlepšení dostupnosti a kvality pečovatelských zařízení, vyjadřuje však politování nad tím, že jsou stále příliš omezená;

15.

připomíná význam šesti pilířů, které členským státům poskytují strukturu pro navrhování a provádění reforem a investic, jež řeší otázky ekologické a digitální transformace, hospodářství, produktivity a konkurenceschopnosti, sociální a územní soudržnosti, zdraví a institucionální odolnosti a opatření pro děti a mládež; zdůrazňuje, že všechny členské státy jsou podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost povinny zahrnout do svých národních plánů pro oživení a odolnost opatření, která se týkají všech pilířů; vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy se rozhodly držet struktury pilířů dané v nařízení, což by umožnilo snadnější sledování;

Finanční hlediska Nástroje pro oživení a odolnost

16.

konstatuje, že ve 26 dosud předložených národních plánech pro oživení a odolnost požádaly členské státy o granty v celkové výši 331,7 miliardy EUR z dostupných 338 miliard EUR; dále konstatuje, že ne všechny členské státy ve svých stávajících národních plánech pro oživení a odolnost požádaly o plnou výši grantů, které mají k dispozici, jak je uvedeno v článku 11 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

17.

je však znepokojen tím, že pouze sedm členských států požádalo o půjčky v celkové výši 166 miliard EUR z 385,8 miliardy EUR, které jsou určeny pro půjčky, což ponechává k dispozici značnou částku pro případ, že by členské státy požádaly o půjčky později; je zneklidněn tím, že omezený zájem o úvěrovou složku může vést k promarnění příležitostí a zabránit tomu, aby Nástroj pro oživení a odolnost plně využil svého potenciálu; zdůrazňuje, že pokud by členské státy, jejichž národní plány pro oživení a odolnost už byly schváleny, chtěly požádat o půjčky, bude to vyžadovat změnu příslušného národního plánu pro oživení a odolnost, případně doplnění dodatečného souboru reforem a investic, milníků a cílů, aniž by došlo k oslabení již provedených opatření; vybízí členské státy, aby plně využily potenciál Nástroje pro oživení a odolnost, včetně půjček, k tomu, aby mohly čelit dopadům pandemie a nadcházejícím výzvám;

18.

pověřuje Komisi, aby analyzovala důvody, proč členské státy nežádaly o půjčky v plném rozsahu přidělených prostředků, což by mohlo bránit plnému využití potenciálu Nástroje pro oživení a odolnost; připomíná, že členský stát může podle platného nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost požádat o podporu v podobě půjčky současně s předložením svého plánu pro oživení a odolnost nebo jindy až do 31. srpna 2023;

19.

připomíná, že podle článku 21 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost umožňují objektivní okolnosti členskému státu podat Komisi odůvodněnou žádost o to, aby předložila návrh na změnu nebo nahrazení schváleného plánu; připomíná, že pokud se Komise domnívá, že důvody předložené členským státem odůvodňují změnu národního plánu pro oživení a odolnost, posoudí pozměněný národní plán pro oživení a odolnost v souladu s článkem 19 a předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady podle článku 20 nařízení; připomíná, že taková žádost o změnu zahrnuje postup posuzování a schvalování, který je totožný s prvním postupem posuzování a schvalování, a vyzývá členské státy, aby pečlivě zohlednily riziko zpoždění při provádění celkových národních plánů pro oživení a odolnost; konstatuje, že dosud žádný členský stát nepožádal o změnu nebo nahrazení schváleného plánu; vybízí členské státy, aby využívaly článek 21 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a konstatuje, že potenciální zvýšení nákladů národních plánů pro oživení a odolnost v důsledku značné inflace může vést k tomu, že členské státy budou žádat o aktualizaci národních plánů pro oživení a odolnost;

20.

konstatuje, že vývoj HDP členských států se podle současných prognóz bude lišit od prognózy Komise z podzimu 2020, což povede k očekávaným změnám ve výši grantů, které budou členským státům k dispozici pro druhé okno financování Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 30 %; upozorňuje, že významné změny v přidělené části grantů mohou vyžadovat změny národních plánů pro oživení a odolnost;

21.

zdůrazňuje, že podpora z Nástroje pro oživení a odolnost musí respektovat zásadu doplňkovosti uvedenou v článku 9 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; očekává podrobnější a více dezagregovaná data, která umožní získání lepší představy o dopadech Nástroje pro oživení a odolnost na doplňkovost; naléhavě vyzývá členské státy, aby Komisi poskytovaly podrobné, transparentní a včasné informace s cílem zajistit účinné podávání zpráv o dopadu Nástroje pro oživení a odolnost; znovu zdůrazňuje význam srovnávacího přehledu oživení a odolnosti, který občanům poskytuje základní informace o celkovém pokroku při provádění plánů pro oživení a odolnost; vyzývá Komisi, aby zvýšila míru transparentnosti a vizualizace údajů ve srovnávacím přehledu a aby podávala podrobnější zprávy, které budou zaměřeny spíše na ukazatele výsledků a dopadů než na výstupy, a aby zajistila kvalitativní analýzu navrhovaných reforem a investic;

22.

konstatuje, že mezi Komisí a členskými státy bylo do poloviny června 2022 podepsáno pouze dvanáct provozních ujednání; vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve podepsaly provozní ujednání, a žádá Komisi, aby o těchto ujednáních informovala Parlament; kromě toho naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby včas zveřejnily svá provozní ujednání, dohody o financování a půjčkách, a zajistily tak lepší transparentnost a posílily vyvozování odpovědnosti;

23.

konstatuje, že dvacet jedna členských států obdrželo předběžné financování až do výše 13 % celkového přídělu, že jeden členský stát o předběžné financování nepožádal, že sedm členských států dosud požádalo o první platby z Nástroje pro oživení a odolnost a že jeden členský stát požádal o druhou platbu;

24.

znovu připomíná, že zpoždění v provádění nástroje a národních plánů pro oživení a odolnost by nemělo zpomalit proces oživení po pandemii nebo snížit úroveň odolnosti Unie;

25.

připomíná, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví možnost zahrnout do národních plánů pro oživení a odolnost opatření zahájená od 1. února 2020 a že některé členské státy této možnosti využily;

26.

vítá včasný dialog mezi Komisí a členskými státy při přípravě žádostí o platby a připravenost Komise při posuzování žádostí o platby; vyzývá ji, aby i nadále důkladně posuzovala, zda jsou milníky a cíle plněny včas, a v případě potřeby konzultovala s příslušnými odborníky; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila rychlou realizaci plateb a pečlivě sledovala provádění reforem a investic;

27.

připomíná, že je třeba urychleně přistoupit k zavedení souboru nových vlastních zdrojů, které by nejpozději do roku 2058 plně pokryly splacení nástroje NGEU a zejména Nástroje pro oživení a odolnost v souladu s plánem stanoveným v interinstitucionální dohodě, kterou v prosinci 2020 uzavřely Parlament, Rada a Komise; bere na vědomí emisi evropských zelených dluhopisů k financování podílu výdajů souvisejících s klimatem v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; konstatuje, že u prvních zelených dluhopisů nabízených Komisí poptávka značně překračovala nabídku;

Úloha Nástroje pro oživení a odolnost při zmírňování důsledků ruské invaze na Ukrajinu

28.

zdůrazňuje, že je třeba posílit příspěvek finančních nástrojů EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, k řešení současných výzev, včetně těch, které jsou způsobeny nevyprovokovanou a neoprávněnou ruskou vojenskou agresí a invazí na Ukrajinu;

29.

je znepokojen tím, že tato agrese vůči Ukrajině a oprávněné sankce, které EU přijala proti Rusku a Bělorusku v reakci na tuto agresi, budou mít vážný dopad na strategii Unie pro hospodářské a sociální oživení a odolnost; konstatuje, že jejich dopad na členské státy je různorodý; je znepokojen nerovnoměrnými dopady na hospodářství EU, souvisejícími hospodářskými a sociálními důsledky a ještě větším nárůstem sociální nerovnosti, zejména v důsledku vyšších cen energií a potravin; zdůrazňuje, že inflace může rovněž potenciálně vést k nepříznivé změně, pokud jde o očekávané výsledky Nástroje pro oživení a odolnost a odhadované náklady v rámci národních plánů pro oživení a odolnost členských států; očekává, že odhodlání, jednota a rychlost reakce EU na tuto novou krizi budou pokračovat;

30.

znovu zdůrazňuje svou výzvu k zavedení dalších sankcí, včetně uvalení úplného a okamžitého embarga na různé typy dovozu ruské energie a opuštění související infrastruktury v souladu se svým usnesením ze dne 7. dubna 2022, a k vytvoření plánu, který by i nadále zajišťoval bezpečnost dodávek energie do EU, což bude mimo jiné vyžadovat přehodnocení evropské energetické politiky s ohledem na různou míru energetické závislosti na dovozu ruských fosilních paliv v jednotlivých členských státech;

31.

je znepokojen tím, že současná situace na Ukrajině má výrazný dopad na ceny energií, a zdůrazňuje, že je třeba posílit energetickou nezávislost a bezpečnost, diverzifikovat zdroje energie, a to i prostřednictvím zdrojů energie EU, a urychlit transformaci energetiky; zdůrazňuje úlohu Nástroje pro oživení a odolnost při zavádění iniciativy REPowerEU a zdůrazňuje, že půjčky dostupné v rámci Nástroje pro oživení a odolnost by mohly být do značné míry využity k doplnění iniciativy REPowerEU a k podpoře investic do transformace energetiky, včetně rozvoje čisté energie; očekává proto, že Nástroj pro oživení a odolnost významně přispěje k energetické suverenitě EU prostřednictvím energetické účinnosti, diverzifikace a investic do spravedlivé ekologické transformace;

32.

vítá v tomto ohledu různá opatření v národních plánech pro oživení a odolnost zaměřená na posílení transformace energetiky a energetické bezpečnosti a opatření na posílení strategické autonomie, snížení závislosti členských států na dovážené energii z fosilních paliv a urychlení diverzifikace zdrojů energie, energetické účinnosti a rozvoje čistých energií; zdůrazňuje, že přeshraniční projekty, zlepšení propojení evropských energetických sítí a plná synchronizace elektrizačních soustav v celé EU by měly být podporovány s cílem posílit součinnost a spolupráci mezi zeměmi EU a zohlednit společné zájmy a společné priority;

33.

bere na vědomí návrh Komise na změnu nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost v souvislosti s iniciativou REPowerEU a vyjadřuje své odhodlání přijmout k tomuto návrhu neprodleně postoj; naléhavě vyzývá členské státy, aby v případě, že nemají v úmyslu využít celou částku svého maximálního přídělu úvěrů z Nástroje pro oživení a odolnost, oficiálně informovaly Komisi; vítá v této souvislosti návrh s cílem motivovat k optimálnímu využívání úvěrů dostupných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, mimo jiné tím, že navrhne přerozdělení úvěrů jiným členským státům, které čelí dalším výzvám v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, a umožní členským státům žádat o úvěry vyšší než 6,8 % jejich hrubého národního důchodu (HND), zejména s cílem zmírnit hospodářské, sociální a energetické důsledky ruské invaze na Ukrajinu pro EU a vedlejší účinky omezujících opatření EU vůči Rusku a Bělorusku;

34.

uznává, že je třeba přijmout opatření na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, zejména pokud jde o ubytování, sociální péči a péči o děti, vzdělávání, zdravotní péči a bydlení, která pomohou zmírnit jejich sociálně-ekonomickou situaci; zdůrazňuje proto, že v tomto ohledu musí být zajištěna vyšší úroveň investic;

Národní plány pro oživení a odolnost

35.

vítá skutečnost, že bylo schváleno 24 národních plánů pro oživení a odolnost, a konstatuje, že k začátku června 2022 jeden členský stát svůj národní plán pro oživení a odolnost ještě nepředložil; dále konstatuje, že jeden národní plán pro oživení a odolnost čeká na posouzení ze strany Komise; naléhavě vyzývá zemi, jejíž národní plán pro oživení a odolnost čeká na posouzení, aby se zapojila do konstruktivních diskusí s Komisí, aby byl plán připraven ke schválení bez dalších odkladů; vyzývá Komisi, aby při posuzování zbývajících plánů důsledně uplatňovala nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost s cílem zajistit soulad s 11 hodnotícími kritérii stanovenými v nařízení;

36.

bere na vědomí skutečnost, že z hodnocení Komise vyplynulo, že všechny schválené národní plány pro oživení a odolnost řeší všech šest pilířů Nástroje pro oživení a odolnost a že uspokojivě splňují všechna hodnotící kritéria stanovená v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a představují vyvážený soubor reforem a investic; domnívá se, že členské státy mohly své národní plány pro oživení a odolnost lépe sladit se šesti pilíři Nástroje pro oživení a odolnost a s požadavky nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

37.

připomíná Komisi, že dodržování zásad právního státu a článku 2 SFEU je předpokladem pro přístup k fondu a že na Nástroj pro oživení a odolnost se v plném rozsahu vztahuje mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu; vyzývá Komisi a Radu, aby neschvalovaly návrh maďarského národního plánu pro oživení a odolnost, dokud budou přetrvávat obavy týkající se dodržování zásad právního státu, nezávislosti soudnictví a předcházení podvodům, střetům zájmů a korupci a jejich odhalování a boje proti nim; trvá na tom, že milníky a cíle, které se týkají ochrany finančních zájmů Unie, vytvoření adekvátního monitorovacího systému, nezávislosti soudnictví, prevence a odhalování a potírání podvodů, střetů zájmů a korupce, představují podmínky, které musí být splněny před podáním první žádosti o platbu, a připomíná, že dokud se tak nestane, nelze z Nástroje pro oživení a odolnost vyplatit žádné prostředky; připomíná členským státům, že nedodržování všech ustanovení nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a následné prodlevy při schvalování národních plánů pro oživení a odolnost vážně ovlivňují schopnost místních a regionálních orgánů odpovídajícím způsobem řešit dopad pandemie na své komunity, podniky a občany a mohou vést k dlouhodobému zhoršení místní a regionální hospodářské situace; vyjadřuje politování nad skutečností, že kvůli opatřením polské a maďarské vlády se finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost dosud nedostaly k polským a maďarským obyvatelům a regionům;

38.

připomíná, že z Nástroje pro oživení a odolnost by neměla být financována žádná opatření, která jsou v rozporu s hodnotami EU zakotvenými v článku 2 SEU; naléhavě vyzývá Komisi, aby velmi pečlivě sledovala rizika ohrožující finanční zájmy EU při plnění Nástroje pro oživení a odolnost a všechna porušení či potenciální porušení zásad právního státu a aby přijala okamžitá opatření, pokud by takové poškození finančních zájmů EU hrozilo; vyzývá proto Komisi, aby v souladu s nařízením o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu byla vůči členským státům obzvláště přísná, pokud jde o ochranu finančních zájmů Unie, jak je zakotveno v článku 22 uvedeného nařízení;

39.

dále připomíná, že dodržování zásad právního státu a řádné finanční řízení finančních prostředků EU je třeba průběžně vyhodnocovat po celou dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost a že Komise musí přestat vyplácet finanční prostředky a případně je vymáhat zpět, pokud tyto podmínky přestanou být plněny;

40.

konstatuje, že v posouzení Komise se uvádí, že od všech schválených národních plánů pro oživení a odolnost se očekává dosažení zeleného cíle ve výši nejméně 37 % stanoveného v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a že celkové výdaje na ochranu klimatu ve všech schválených národních plánech pro oživení a odolnost dosahují téměř 220 miliard EUR; poukazuje však na to, že pokud jde o zelené výdaje, uvádějí externí přezkumy výdajů nižší hodnoty; v této souvislosti zdůrazňuje, že milníky a cíle spojené s opatřeními v oblasti klimatu měly být vymezeny tak, aby bylo zajištěno, že prováděná opatření budou představovat takovou podporu pro ochranu klimatu, jaká byla ohlášena; zdůrazňuje, že národní plány pro oživení a odolnost by měly přispívat k ekologické transformaci, včetně biologické rozmanitosti; bere na vědomí panující obavy ohledně toho, zda všechna příslušná opatření účinně přispívají k dosažení cílů;

41.

připomíná, že národní plány pro oživení a odolnost musí být v souladu s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizovanými verzemi podle nařízení (EU) 2018/1999 (18); vyzývá Komisi, aby posoudila, jak investice určené na ekologickou transformaci v rámci národních plánů pro oživení a odolnost přispějí k dosažení nových cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 stanovených v příslušných revidovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;

42.

připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost by měl přispívat k začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie; konstatuje, že několik národních plánů pro oživení a odolnost k biologické rozmanitosti přispívá, avšak trvá na tom, že členské státy mohly Nástroj pro oživení a odolnost využít ke zlepšení biologické rozmanitosti ve větší míře;

43.

varuje před rizikem „lakování nazeleno“ při provádění národních plánů pro oživení a odolnost, zejména pokud jde o některá opatření, která přispívají k požadavkům na zelené výdaje, včetně opatření na energeticky účinnou renovaci budov;

44.

konstatuje, že u všech schválených národních plánů pro oživení a odolnost se očekává, že dosáhnou digitálního cíle ve výši alespoň 20 % stanoveného v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, přičemž některé členské státy přidělily dokonce více než polovinu svých prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost na opatření spadající do digitálního cíle, a že celkové digitální výdaje všech schválených národních plánů pro oživení a odolnost dosahují téměř 29 %, tj. 130 miliard EUR; vítá silný důraz národních plánů pro oživení a odolnost na podporu malých a středních podniků a digitalizaci veřejných služeb, včetně zdravotnictví, a na digitální dovednosti, digitalizaci podnikání, konektivitu, digitální výzkum a vývoj a pokročilé technologie; konstatuje, že dvě třetiny členských států zahrnuly do svých plánů pro oživení a odolnost vlastní posuzování investic do digitálních kapacit a konektivity;

45.

připomíná Komisi a členským státům, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by investice do digitálních technologií měly respektovat zásady interoperability, energetické účinnosti a ochrany osobních údajů, umožňovat účast malých a středních podniků a začínajících podniků a podporovat využívání řešení s otevřeným zdrojovým kódem; zdůrazňuje, že výzvy k předkládání nabídek v digitální oblasti musí být pečlivě navrženy, zejména s cílem zajistit malým a středním podnikům přístup k příslušným veřejným investicím;

46.

konstatuje, že několik národních plánů pro oživení a odolnost obsahuje investiční návrhy na připojení 5G; připomíná, že členské státy by měly při zavádění připojení 5G a mobilního širokopásmového připojení a infrastruktury zajistit ve všech oblastech soudržnost a doplňkovost tak, aby nikdo nebyl opomenut;

47.

poukazuje na význam toho, že národní plány pro oživení a odolnost věnují téměř 50 % celkových výdajů, tj. 203 miliard EUR, na opatření ve prospěch dobrého fungování jednotného trhu, zlepšení podnikatelského prostředí a na podporu soukromých investic; znovu připomíná význam soukromého sektoru pro úspěšné provádění Nástroje pro oživení a odolnost; naléhavě vyzývá členské státy, aby usnadnily soukromé investice v souvislosti s projekty financovanými z Nástroje pro oživení a odolnost odstraněním všech zbytečných překážek, které by malým a středním podnikům bránily v přístupu k příslušnému financování z tohoto nástroje, a za tímto účelem vyzývá Komisi, aby poskytla podrobnou analýzu přístupu soukromého sektoru k financování z Nástroje pro oživení a odolnost; žádá členské státy, aby národní plány pro oživení a odolnost plnily podle transparentního harmonogramu, který umožní soukromému sektoru plánovat své činnosti a projekty v souladu s příslušnými opatřeními;

48.

konstatuje, že podle odhadů Komise tvoří sociální výdaje v národních plánech pro oživení a odolnost přibližně 20 % požadovaných grantů a půjček; podotýká, že tyto výdaje se zaměřují na pobídky k zaměstnávání konkrétních znevýhodněných skupin, reformy právních předpisů na ochranu zaměstnanosti a úpravu pracovních smluv; připomíná, že sociální důsledky pandemie byly mnohostranné a nerovnoměrně a nepřiměřeně zatížily skupiny s nižšími příjmy a zranitelné skupiny a zároveň posílily potřebu veřejných služeb; vyjadřuje politování nad tím, že opatření v oblasti sociálních investic se omezují spíše na sociální infrastrukturu a že pouze některé národní plány pro oživení a odolnost obsahují opatření na rozvoj služeb řádné péče a opatření dočasné podpory;

49.

podporuje záměr Komise, kterým je vybudovat prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost odolnější a inkluzivnější trh práce, a zároveň konstatuje, že příslušná opatření by měla podporovat kvalitní zaměstnanost;

50.

poukazuje na to, že všechny dosud schválené národní plány pro oživení a odolnost řeší sociální výzvy a výzvy v oblasti zaměstnanosti, mimo jiné prostřednictvím opatření na zlepšení účasti na trhu práce, podporu prohlubování dovedností a změny kvalifikace, modernizaci institucí a služeb trhu práce, jakož i systémů sociální ochrany a zdravotní péče; vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy při posilování sociálního rozměru svých plánů zaostávají;

51.

zdůrazňuje význam reforem a investic do zdravotní, hospodářské, sociální a institucionální odolnosti za účelem zvýšení připravenosti na krize a schopnosti reagovat na krize, které tvoří více než 17 % celkových prostředků přidělených v rámci národních plánů pro oživení a odolnost, což představuje 76 miliard EUR; zdůrazňuje, že podle Komise musí členské státy v rámci tohoto pilíře Nástroje pro oživení a odolnost provést 789 opatření spojených s 1 900 milníky a cíli; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 prokázala, že je důležité zlepšit odolnost veřejných institucí vůči otřesům;

52.

konstatuje, že schválené národní plány pro oživení a odolnost předpokládají výdaje na opatření související se zdravotní péčí ve výši 37 miliard EUR, což odpovídá 8 % celkových výdajů národních plánů pro oživení a odolnost; poznamenává, že nejvyšší příspěvek je vyčleněn na renovaci a rozšíření nemocniční infrastruktury, po níž následuje posílení primární péče a prevence, digitální transformace ve zdravotnictví a dlouhodobá péče; očekává, že tato opatření související se zdravotní péčí přispějí ke zvýšení kapacity a odolnosti systémů zdravotní péče a jejich připravenosti na budoucí krize; je znepokojen tím, že řada členských států nezahrnula dostatečná opatření na zpřístupnění péče o duševní zdraví, která by byla cenově dostupná pro všechny věkové skupiny, a zdůrazňuje, že duševní zdraví by mělo být nedílnou součástí sociálně-ekonomického oživení EU po pandemii a jednou z priorit v oblasti zdraví při práci; je znepokojen tím, že některé členské státy nezahrnuly dostatečná opatření k řešení dlouhodobých problémů v oblasti veřejné zdravotní péče;

53.

konstatuje, že modernizace veřejné správy zaujímá významné místo v mnoha národních plánech pro oživení a odolnost, přičemž se očekává, že investice do posílení veřejné správy dosáhnou přibližně 1,8 miliardy EUR; zdůrazňuje, že národní plány pro oživení a odolnost by mohly přispět ke zvýšení schopnosti veřejné správy účinně spravovat evropské fondy na celostátní, regionální a místní úrovni; poukazuje na to, že přínosy reforem přesahují náklady s nimi spojené, což by mělo vést ke konkrétním příznivým dopadům na občany;

54.

konstatuje, že schválené národní plány pro oživení a odolnost počítají s výdaji na děti a mládež, včetně předškolního vzdělávání a péče, nezaměstnanosti mladých lidí a dovedností, ve výši 49 miliard EUR, což odpovídá přibližně 11,5 % celkových výdajů národních plánů pro oživení a odolnost; konstatuje, že tato částka představuje první krok k zajištění provádění koordinovaných opatření věnovaných příští generaci ve všech 27 členských státech; je znepokojen tím, že mnohé národní plány pro oživení a odolnost řádně neodrážejí cíle stanovené evropskou zárukou pro děti a že jen částečně odrážejí cíle posílené záruky pro mladé lidi; vyjadřuje politování nad tím, že dva členské státy se rozhodly nezahrnout do svých plánů zvláštní opatření věnovaná dětem a mládeži, a namísto toho předložily opatření, která podporují dovednosti a digitální dovednosti všech občanů;

55.

konstatuje, že téměř všechny schválené národní plány pro oživení a odolnost obsahují investice do digitálního vzdělávání, které tvoří přibližně 30 % celkových výdajů na vzdělávání; vítá zaměření na modernizaci vzdělávací infrastruktury a vybavení v členských státech;

56.

konstatuje, že členské státy dosud předložily celkem 228 opatření zaměřených na podporu dětí a mládeže; konstatuje, že 74 % těchto opatření se zaměřuje na kapacitu všeobecného, odborného a vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy, jakož i na přístupnost, cenovou dostupnost, kvalitu a inkluzivitu, a to i pokud jde o digitalizaci a infrastrukturu; dále uvádí, že 14 % opatření se týká předškolního vzdělávání a péče, předčasného ukončování školní docházky a chudoby dětí; konstatuje, že 12 % opatření se zaměřuje na řešení nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím vytváření pracovních míst, zaměstnávání, pobídek k přechodu mezi zaměstnáními a podpory samostatné výdělečné činnosti; připomíná, že Parlament požádal členské státy, aby vyčlenily nejméně 2 % rozpočtu každého národního plánu pro oživení a odolnost na kulturu a 10 % na vzdělávání; vyjadřuje politování nad tím, že opatření související s kulturou začlenilo do svých národních plánů pro oživení a odolnost pouze 16 členských států; domnívá se, že členské státy mohly Nástroj pro oživení a odolnost využít na podporu těchto odvětví ve větší míře;

57.

požaduje, aby Komise nadále sledovala provádění šesti pilířů a zajistila, aby byly ve srovnávacím přehledu Nástroje pro oživení a odolnost k dispozici podrobné údaje; žádá Komisi, aby usnadnila více regionálních metod, které umožní sledovat provádění prostřednictvím srovnávacího přehledu, a vítá iniciativy v oblasti sledování na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, které umožňují lépe sledovat provádění Nástroje pro oživení a odolnost; hodnotí kladně skutečnost, že několik členských států poskytuje údaje na regionální úrovni, a vyzývá ostatní členské státy, aby rovněž poskytovaly údaje na této úrovni;

58.

zdůrazňuje, že Nástroj pro oživení a odolnost nesmí sloužit jako náhrada opakujících se výdajů rozpočtu členského státu, pokud to není řádně odůvodněno; konstatuje, že Komise schválila národní plány pro oživení a odolnost pouze na pokrytí počátečních nákladů na přípravu a zahájení reforem; připomíná členským státům, že Nástroj pro oživení a odolnost musí být prováděn tak, aby neomezoval jejich vlastní odpovědnost za řízení veřejných financí; vyzývá Komisi, aby poskytla podrobnosti o posouzení souladu s touto horizontální zásadou a veškeré související odůvodnění;

59.

poukazuje na to, že Komise v souladu se svými technickými pokyny hodnotila u každého opatření hledisko zásady „významně nepoškozovat“; zdůrazňuje, že uplatnění kritéria zásady „významně nepoškozovat“, jak o něm pojednávají pokyny Komise, musí zabraňovat opatřením, která poškozují životní prostředí; žádá Komisi, aby zveřejnila předložená hodnocení zásady „významně nepoškozovat“, a zdůrazňuje, že by Komise měla během prováděcí fáze pečlivě přezkoumat a sledovat plné dodržování této zásady; konstatuje, že některé členské státy musely v zájmu naplnění této zásady některá svá opatření zlepšit; konstatuje, že dodržování této zásady dále vedlo k počátečním nesrovnalostem mezi požadavky Komise a požadavky Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu u zemí, které zajišťovaly své finanční krytí programu InvestEU z prostředků Nástroje pro oživení a odolnost, což mohlo vést ke zpožděním v procesu provádění;

60.

konstatuje, že převážná většina národních plánů pro oživení a odolnost obsahuje zvláštní část vysvětlující, jak plán řeší aspekty a výzvy související s rovností žen a mužů; konstatuje, že národní plány pro oživení a odolnost obsahují opatření zaměřená na účast žen na trhu práce a na snížení rozdílů v odměňování žen a mužů, avšak vyjadřuje zklamání nad tím, že nezahrnují konkrétní vysvětlení toho, jak plán řeší obavy a výzvy související s rovností žen a mužů; zdůrazňuje význam vysoce kvalitních veřejných služeb péče, které by zmírnily zátěž neplacené pečovatelské práce, kterou v současnosti z velké části vykonávají ženy, což má nepříznivý dopad na HDP; žádá Komisi, aby předložila studii, která by ověřila, do jaké míry Nástroj pro oživení a odolnost přispívá k vytváření pracovních míst v odvětvích, kde je převážně zastoupeno jedno pohlaví, a zda doprovodná opatření dostatečně přispívají ke zvýšení přítomnosti méně zastoupeného pohlaví v těchto odvětvích;

61.

konstatuje, že dvacet členských států plánuje ve svých národních plánech pro oživení a odolnost přeshraniční projekty, které se většinou zaměřují na infrastrukturu, jako je železniční nebo elektrické propojení, vodík, kvantové technologie, připojení 5G, cloudové kapacity a inovační centra; je zklamán, že národní plány pro oživení a odolnost neobsahovaly vyšší počet přeshraničních projektů, které by posílily efekty přelévání a přispěly k přidané hodnotě EU; konstatuje, že dvacet členských států ve svých národních plánech pro oživení a odolnost počítá s přeshraničními projekty, jako jsou významné projekty společného evropského zájmu, které se většinou zaměřují na infrastrukturu; vyzývá členské státy, aby v případě potřeby vyjasnily úlohu příslušných zúčastněných stran při zavádění a provádění projektů ve více zemích; je přesvědčen, že do národních plánů pro oživení a odolnost měla být zahrnuta další přeshraniční opatření, aby se posílil efekt přelévání a zvýšila jejich přidaná hodnota pro EU;

62.

upozorňuje zejména na význam přeshraničních projektů souvisejících s přenosem energie mezi členskými státy; domnívá se, že v současné situaci by národní plány pro oživení a odolnost měly větší prospěch z dalších přeshraničních projektů, zejména v oblasti energetiky; zdůrazňuje, že tyto investice mají zásadní význam pro dosažení energetické nezávislosti a ekologické transformace; zdůrazňuje, že současná situace ukazuje, jak zásadní je diverzifikace energetických zdrojů EU a řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou mezi členskými státy; vyzývá ke zlepšení propojení evropských energetických sítí a k plné synchronizaci elektrických sítí v celé EU; dále zdůrazňuje, že je důležité zvýšit úsilí o zlepšení energetické účinnosti s cílem omezit očekávaný růst poptávky po elektřině;

63.

konstatuje, že ani jeden členský stát nenavrhl převést strukturální fondy do svého národního plánu pro oživení a odolnost, že pouze dva členské státy plánují zajistit své finanční krytí programu InvestEU z prostředků Nástroje pro oživení a odolnost a že pouze čtyři členské státy zamýšlejí zahrnout náklady na technickou podporu do svých národních plánů pro oživení a odolnost; vyjadřuje politování nad tím, že ustanovení o převodu prostředků Nástroje pro oživení a odolnost do vnitrostátních podfondů InvestEU nebylo plně využito; připomíná, že součinnost mezi jednotlivými fondy EU má zásadní význam pro řádné oživení a upevnění odolnosti Unie, a připomíná členským státům, že využívání tohoto ustanovení přispívá k posílení součinnosti;

64.

připomíná, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost musí být plány pro oživení a odolnost rovněž v souladu s informacemi, které členské státy uvedly v dohodách o partnerství a operačních programech v rámci unijních fondů; opakuje, že toto ustanovení je důležité nejen proto, aby se zabránilo dvojímu financování nebo překrývání cílů, ale také proto, aby se zajistil koordinovaný přístup a maximalizoval přínos financování EU; požaduje, aby Komise předložila analýzu toho, jak je tato koordinace zajištěna; konstatuje, že přijetí národních plánů pro oživení a odolnost vedlo v některých případech ke zpožděním při přijímání dohod o partnerství, a je znepokojen důsledky těchto zpoždění; vyzývá Komisi a členské státy, aby se vyhnuly dalším zpožděním při přípravě a přijímání dohod o partnerství, a vyzývá k rychlému řešení těchto zpoždění;

65.

zdůrazňuje, že pro zajištění řádného oživení a upevnění odolnosti Unie má zásadní význam součinnost a soudržnost mezi Nástrojem pro oživení a odolnost a dalšími programy financování Unie; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly součinnost mezi národními plány pro oživení a odolnost a dalšími programy financování Unie, zejména dohodami o partnerství; pokládá za sporný způsob, jakým Komise povzbuzuje členské státy k podpoře součinnosti s národními plány pro oživení a odolnost jiných členských států;

66.

připomíná členským státům, že se očekává, že národní plány pro oživení a odolnost přispějí k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních hledisek, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 (19) nebo výzev uvedených v jiných příslušných dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru; bere na vědomí hodnocení Komise, podle něhož všechny národní plány pro oživení a odolnost řeší alespoň významnou část výzev uvedených v příslušných doporučeních evropského semestru, avšak nejsou řešeny všechny výzvy;

67.

uznává příznivý dopad nezbytných daňových reforem v členských státech, které jsou zahrnuty v některých národních plánech, a zároveň vyjadřuje politování nad tím, že žádný z členských států, jejichž doporučení pro jednotlivé země se týkala agresivního daňového plánování, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků a praní peněz, se těmito problémy ve svých národních plánech pro oživení a odolnost nezabýval;

68.

vyzývá Komisi, aby náležitě vyhodnotila plnění všech milníků a cílů, včetně těch, které se týkají doporučení pro jednotlivé země v národních plánech pro oživení a odolnost ve fázi vyplácení prostředků z nástroje, a aby na základě důležitosti milníků a cílů přiměřeně snížila platby, pokud nejsou schválené milníky a cíle uspokojivě plněny, včetně toho, že nebudou oslabeny dříve dosažené milníky a cíle; dále vyzývá Komisi, aby v případě potřeby využila ustanovení nařízení, která jí umožňují vymáhat prostředky z grantů nebo požadovat předčasné splacení půjček v případě porušení povinností členských států vyplývajících z dohod o financování;

69.

konstatuje, že podle hodnocení Komise obdržely všechny členské státy hodnocení A téměř za všechna kritéria stanovená v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; připomíná, že podle hodnocení Komise obdržely všechny členské státy hodnocení B za kritérium, které posuzuje, zda jsou odhadované celkové náklady na národní plány pro oživení a odolnost přiměřené; vyzývá Komisi, aby zajistila, že náklady budou věrohodné a že bude provedena řádná analýza nákladů, aby bylo možné bojovat proti podvodům a korupci; naléhavě vyzývá Komisi, aby před přijetím žádostí o platbu důkladně posoudila, zda byly uspokojivě splněny milníky a cíle, a rovněž zajistila, aby dříve dosažené milníky a cíle nebyly rušeny;

Transparentnost, monitorování a kontrolní mechanismy

70.

zdůrazňuje význam transparentnosti a řádného řízení postupů v rámci procesů a postupů zadávání veřejných zakázek; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zajistily rovnost a spravedlnost procesu zadávání veřejných zakázek, a zejména přístup pro všechny, včetně mikropodniků a malých a středních podniků;

71.

naléhavě vyzývá členské státy, aby včas zahájily veřejné zakázky na provádění opatření, aby bylo zajištěno splnění harmonogramu milníků a cílů;

72.

zdůrazňuje, že transparentnost je klíčem k silnému systému sledování národních plánů pro oživení a odolnost, který by umožňoval smysluplné zapojení veřejnosti; znovu vyjadřuje politování nad tím, že Rada odmítla vytvořit za podpory Parlamentu a Komise on-line platformu, na níž by byli zveřejňováni koneční příjemci; konstatuje, že vzhledem k povaze používaných nástrojů se kontrola zaměřuje na dosažení výsledků a výstupů namísto ověřování nákladů; konstatuje, že tento přístup může zjednodušit provádění a přispět k dosažení požadovaného výsledku; varuje, že bez řádného monitorování by mohlo být obtížnější odhalovat zneužívání fondů EU; nicméně naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření k zajištění včasného odhalování případů zneužívání finančních prostředků EU; vyzývá ji, aby důsledně sledovala všechny případy dvojího financování, a pokud se tyto případy potvrdí, aby neprodleně zahájila zpětné získávání finančních prostředků;

73.

vyzývá Komisi, aby informovala rozpočtový orgán o využívání informačních systémů zavedených Komisí, pomocí nichž poskytují členské státy příslušné informace o provádění národních plánů pro oživení a odolnost;

74.

naléhavě vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a zaznamenávaly údaje o konečných příjemcích a příjemcích finančních prostředků Unie v elektronickém standardizovaném a interoperabilním formátu a používaly jednotný nástroj pro vytěžování dat a hodnocení rizik, který má poskytnout Komise; naléhavě vyzývá Komisi, aby trvala na používání integrovaného a interoperabilního monitorovacího systému, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik (ARACHNE) pro všechny výdaje z Nástroje pro oživení a odolnost, a aby zajistila, že nástroj ARACHNE bude interoperabilní s veškerým příslušným softwarem a datovými soubory s cílem udržet administrativní zátěž na co nejnižší úrovni; dále připomíná, že je třeba digitalizovat veškeré podávání zpráv, sledování i audit;

75.

připomíná, že členské státy by měly shromažďovat údaje o skutečném vlastníkovi (skutečných vlastnících) příjemce finančních prostředků a příjemců programu a zajistit k nim přístup, a znovu připomíná, že je důležité zajistit transparentnost konečných příjemců, aniž by to znamenalo další zatížení při podávání zpráv; vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu důvěry veřejnosti a transparentnosti pravidelně zveřejňovaly aktuální údaje o konečných příjemcích a převedených finančních prostředcích; vyzývá Komisi, aby vytvořila integrovaný, interoperabilní a snadno použitelný systém, jenž bude obsahovat informace o všech projektech spolufinancovaných EU, o příjemcích a skutečných majitelích, dodavatelích a subdodavatelích a který bude schopen sdružovat všechny částky, jež obdrží stejný příjemce nebo skutečný majitel;

76.

připomíná Komisi, že při hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost a žádostí o platbu jí mohou být nápomocni odborníci, a vyzývá ji, aby tohoto ustanovení v případě potřeby plně využila, zejména pokud nemá vlastní kapacity k důkladné kontrole plánů nebo plnění milníků a cílů; vyjadřuje pochybnosti o dostatečné schopnosti Rady řádně analyzovat národní plány pro oživení a odolnost nebo žádosti o platbu, a vyzývá k jejich odpovídajícímu posouzení;

77.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že hodnocení milníků a cílů dosažených členskými státy v rámci národních plánů pro oživení a odolnost bude založeno na komplexním a transparentním hodnocení milníků a cílů ve všech jejich aspektech, zejména pokud jde o kvalitu;

78.

připomíná, že členské státy jsou povinny zavést spolehlivý kontrolní a auditní systém s cílem zaručit ochranu finančních zájmů Unie, předcházet podvodům, korupci a střetům zájmu a bojovat proti nim, a rovněž zajistit transparentnost, a že Komise je odpovědná za zajištění toho, aby tyto systémy byly zavedeny a plně funkční před schválením prvních plateb; připomíná, že platby mají být vyplaceny po dosažení milníků a cílů;

79.

konstatuje, že Komise do značné míry spoléhá na to, že členské státy provedou důkladný audit provádění národních plánů pro oživení a odolnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila účinné monitorování, audit a prosazování plného provádění těchto požadavků a aby průběžně sledovala dodržování všech těchto opatření, a to po celou dobu životnosti Nástroje pro oživení a odolnost; vyzývá Komisi, aby zajistila silný mechanismus pravidelného auditu kontrolních systémů členských států;

80.

připomíná důležitou úlohu Evropského účetního dvora, Úřadu evropského veřejného žalobce, Evropského úřadu pro boj proti podvodům, Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech a dalších příslušných orgánů a agentur EU při podpoře členských států a Komise, pokud jde o ochranu finančních zájmů Unie během provádění nástroje NGEU, a vyzývá tyto orgány a instituce, aby plně využívaly svých výsad podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a dalších příslušných právních předpisů k prevenci, odhalování, nápravě a vyšetřování podvodů, korupce a střetů zájmů s cílem důkladně kontrolovat veškeré výdaje Nástroje pro oživení a odolnost; připomíná, že tyto orgány a agentury EU by měly mít k plnění svých úkolů odpovídající zdroje; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s těmito orgány a institucemi a zajistila, aby byly k dispozici odpovídající kontrolní kapacity a aby jim členské státy poskytly plný přístup ke všem relevantním informacím tak, aby mohly vykonávat své výsady;

81.

vítá Fórum pro vymáhání práva nástroje NGEU a Operaci Sentinel, které v součinnosti pomáhají předcházet a čelit hrozbám ohrožujícím prostředky nástroje NGEU a obecněji finanční blahobyt Unie a mapovat slabá místa ve vnitrostátních systémech pro přidělování finančních prostředků;

82.

znovu připomíná, že je důležité, aby Komise průběžně sledovala výdaje Nástroje pro oživení a odolnost a údaje o provádění a řízení, a to i ex post, a zajistila spolu s členskými státy plnou transparentnost s cílem analyzovat výsledky Nástroje pro oživení a odolnost a řešila případné nedostatky v tomto ohledu;

83.

připomíná, že v rámci postupu udělování absolutoria Komisi v souladu s článkem 319 SFEU se na Nástroj pro oživení a odolnost vztahuje podávání zpráv v rámci integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti podle článku 247 finančního nařízení, a zejména samostatně ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti;

Správa, transparentnost a viditelnost plnění Nástroje pro oživení a odolnost

84.

znovu potvrzuje úlohu Parlamentu při kontrole plnění Nástroje pro oživení a odolnost, zejména prostřednictvím pěti plenárních rozprav konaných v roce 2021, dvou přijatých usnesení, čtyř dialogů s Komisí o oživení a odolnosti konaných v roce 2021, 20 schůzí specializované pracovní skupiny pro kontrolu Nástroje pro oživení a odolnost, parlamentních otázek a pravidelného toku informací a ad hoc žádostí o informace od Komise; připomíná, že článek 25 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost požaduje, aby Komise předávala příslušné dokumenty a informace současně a za stejných podmínek Evropskému parlamentu i Radě; bere na vědomí pomalé zahájení řádného toku dokumentů a obtíže, s nimiž se Parlament setkal, pokud jde o přístup k informacím, které Komise obdržela od členských států; vítá skutečnost, že od té doby byly zavedeny lepší komunikační postupy, a vyzývá k zachování tohoto toku informací;

85.

vyzývá Komisi, aby během dialogů o oživení a odolnosti uplatňovala otevřený, transparentní a konstruktivní přístup a aby dodržovala ustanovení čl. 26 odst. 1 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, pokud jde o pravidelné kontakty s Parlamentem; připomíná, že interinstitucionální spolupráce navázaná prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost by se měla stát minimálním pravidlem ve všech programech financování;

86.

vyzývá vnitrostátní parlamenty a příslušné zúčastněné strany, aby v souladu s vnitrostátními právními rámci následovaly příklad Parlamentu a kontrolovaly provádění svých národních plánů pro oživení a odolnost otevřeným, transparentním a demokratickým způsobem;

87.

vyjadřuje politování nad tím, že ne ve všech členských státech byly místní a regionální orgány, organizace občanské společnosti, sociální partneři, akademičtí pracovníci nebo jiné příslušné zúčastněné strany dostatečně zapojeny do přípravy a provádění národních plánů pro oživení a odolnost v souladu s vnitrostátním právním rámcem, a vyzývá k jejich zapojení do provádění těchto plánů v nejvyšší možné míře podle vnitrostátních právních předpisů a na základě jasných a transparentních zásad;

88.

připomíná, že místní a regionální orgány, organizace občanské společnosti, sociální partneři a další příslušné zúčastněné strany zaujímají přední místo při provádění národních plánů pro oživení a odolnost na místní úrovni, a připomíná Komisi a členským státům, že pro úspěšné oživení v Unii a zajištění účinnosti a širokého uplatňování národních plánů pro oživení a odolnost je rozhodující řádné zapojení místních a regionálních orgánů, organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran a jejich koordinace při provádění a monitorování plánů; vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak navázat dialog se zástupci příslušných zúčastněných stran Nástroje pro oživení a odolnost na úrovni EU;

89.

vyzývá členské státy, aby zajistily jasnost při rozdělování úkolů a odpovídající systémy řízení fondů Nástroje pro oživení a odolnost, které budou zohledňovat specifické potřeby občanů na regionální a místní úrovni a budou zároveň dodržovat zásady nediskriminace a rovného zacházení; připomíná, že provádění opatření národních plánů pro oživení a odolnost musí postupovat v souladu se všemi příslušnými právními předpisy podle vnitrostátních právních rámců;

90.

očekává, že zpráva o přezkumu provádění Nástroje pro oživení a odolnost, kterou připravila Komise, poskytne rozsáhlé údaje a analýzy o tom, jak národní plány pro oživení a odolnost přispívají k provádění evropského pilíře sociálních práv, jaký mají dopad na genderovou rovnost a jak k ní přispívají a jak podporují malé a střední podniky a strategickou autonomii;

91.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je pravděpodobné, že během prováděcí fáze Nástroje pro oživení a odolnost bude dosaženo právně stanovených cílů výdajů ve výši 37 % zelených výdajů a 20 % digitálních výdajů, jak bylo plánováno, a ve vhodných případech vyzývá členské státy, aby uskutečnily kroky nezbytné k dosažení těchto cílů, u nichž předpokládají, že nebudou dosaženy, v případě potřeby za podpory Komise;

92.

očekává, že zpráva o přezkumu provádění Nástroje pro oživení a odolnost vypracovaná Komisí poskytne informace o případných problematických místech, která brání náležitému provádění národních plánů pro oživení a odolnost;

93.

vítá spuštění srovnávacího přehledu oživení a odolnosti v prosinci 2021, který umožní každému občanovi sledovat plnění Nástroje pro oživení a odolnost; konstatuje, že členské státy musí v souladu s aktem v přenesené pravomoci o společných ukazatelích podávat zprávy o několika ukazatelích, včetně ukazatelů týkajících se provádění evropského pilíře sociálních práv a podporovaných malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby zlepšila a rozšířila možnosti srovnávacího přehledu, a zajistila tak vysokou míru viditelnosti a odpovědnosti Nástroje pro oživení a odolnost; vítá skutečnost, že srovnávací přehled u ukazatelů vyjádřených počtem osob uvádí údaje rozdělené podle pohlaví;

94.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazoval ustanovení vyžadující, aby členské státy poskytovaly údaje nezbytné pro podávání zpráv o pokroku týkajících se šesti pilířů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a umožnily tak každému občanovi sledovat provádění Nástroje pro oživení a odolnost; vyjadřuje však politování nad tím, že členské státy nebyly ochotny poskytnout podrobnější údaje, které by byly zahrnuty do srovnávacího přehledu oživení a odolnosti; konstatuje, že podrobnější údaje by občanům umožnily lépe dohlížet na to, zda jejich vlády nesou odpovědnost;

95.

zdůrazňuje, že jedním z cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je přispívat k plnění sociálních cílů EU, a zdůrazňuje, že je třeba mít k dispozici metodiky pro sledování pokroku v provádění a toho, jak nařízení přispívá k evropskému pilíři sociálních práv; obává se, že akt v přenesené pravomoci týkající se sociálních výdajů a srovnávacího přehledu odolnosti nebude dostatečný pro sledování sociálního a genderového rozměru a dopadů Nástroje pro oživení a odolnost a jejich vykazování; vyzývá Komisi, aby lépe zohlednila sledování provádění 20 zásad evropského pilíře sociálních práv prostřednictvím doplňkových sociálních a genderových ukazatelů, které jsou součástí tematické analýzy srovnávacího přehledu;

96.

vyzývá Komisi, aby předložila doplňkové ukazatele zahrnuté do tematické analýzy srovnávacího přehledu s cílem sledovat výsledky členských států v oblasti biologické rozmanitosti, soudržnosti a konkurenceschopnosti;

97.

připomíná, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost musí Komise provádět informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nástroje; vybízí Komisi, aby prostřednictvím svých zastoupení v členských státech a ve spolupráci s kontaktními kancelářemi Evropského parlamentu v členských státech zahájila v členských státech činnosti, které budou propagovat srovnávací přehled a představovat různé analýzy provedené Komisí, včetně šesti pilířů; vybízí Komisi, aby zveřejnila podrobnou analýzu kladných účinků Nástroje pro oživení a odolnost tím, že upozorní na osvědčené postupy při provádění národních plánů pro oživení a odolnost a předloží doporučení pro překonání překážek při provádění a zlepšení účinnosti využívání prostředků;

98.

poukazuje na to, že vnitrostátní orgány veřejné správy čelí značné výzvě, pokud jde o čerpání veškerých finančních prostředků Nástroje pro oživení a odolnost v tak krátkém časovém období; naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala členské státy při čerpání těchto prostředků, aby mohly být prostředky Nástroje pro oživení a odolnost úspěšně vypláceny v celé Unii;

99.

je i nadále připraven plně využít celou řadu možností, které nabízí nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost k hodnocení, kontrole a propagaci Nástroje pro oživení a odolnost, a to i prostřednictvím akcí a aktivit na místní, regionální a celostátní úrovni;

100.

vítá iniciativu evropské veřejné ochránkyně práv na vypracování zásad správné praxe pro transparentní využívání prostředků na oživení ze strany státních orgánů;

101.

konstatuje, že ve zprávách o národních plánech pro oživení a odolnost podávají členské státy informace o svých komunikačních strategiích; vyjadřuje však politování nad tím, že bez jednoznačného standardu se plány pro tyto komunikační kampaně velmi liší, čímž se omezí viditelnost Nástroje pro oživení a odolnost a financování z EU celkově; vítá skutečnost, že se většina členských států řídila doporučeními Komise, pokud jde o vytvoření zvláštních internetových stránek, na nichž jsou poskytovány informace týkající se Nástroje pro oživení a odolnost, vyjadřuje však politování nad tím, že existují velké rozdíly, co do podrobností informací, které jsou na těchto stránkách dostupné;

102.

vyzývá k další harmonizaci informací o provádění Nástroje pro oživení a odolnost na vnitrostátní úrovni a o vnitrostátních komunikačních strategiích souvisejících s tímto nástrojem, které jsou dostupné občanům, s cílem podpořit transparentnost a odpovědnost, čímž by se posílila vlastní odpovědnost za provádění; vyzývá Komisi, aby doporučila harmonizovaný přístup a pravidla pro uvádění informací o provádění Nástroje pro oživení a odolnost na celostátní/regionální úrovni, a žádá členské státy, aby tato pravidla dodržovaly nebo vysvětlily, proč se od nich odchýlily;

Zkušenosti získané do dnešního dne z Nástroje pro oživení a odolnost

103.

připomíná, že je třeba, aby členské státy provedly Nástroj pro oživení a odolnost úspěšně, aby tak byl zajištěn dlouhodobý dopad na hospodářství a společnost EU; zdůrazňuje, že revize rámce EU pro správu ekonomických záležitostí bude představovat příležitost poučit se z úspěchů, ale i nedostatků Nástroje pro oživení a odolnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala a předložila různé scénáře, jak by poznatky získané při navrhování a provádění Nástroje pro oživení a odolnost mohly být inspirací pro přezkum rámce EU pro makroekonomickou správu, zejména s ohledem na dosažení větší transparentnosti, demokracie, zapojení, koordinace a dohledu;

104.

zdůrazňuje, že Nástroj pro oživení a odolnost ukázal, jak je důležité řádně zapojit Evropský parlament spolu s Radou do definování společných priorit EU, reakce na nové výzvy a navrhování základních politických pokynů a mechanismů řízení, jakož i do kontroly jeho provádění za účelem zajištění silné evropské odpovědnosti; znovu potvrzuje, že Parlament by měl mít při kontrole provádění nástroje stejné postavení jako Rada, a vyzývá Komisi, aby zajistila, že v budoucích iniciativách EU bude s oběma orgány zacházeno stejným způsobem; poukazuje na význam aktů v přenesené pravomoci pro posílení demokratické odpovědnosti a legitimity tohoto procesu;

105.

s uspokojením konstatuje, že podpora EU poskytovaná na reformy a investice ve formě balíčků hrála spolu s pobídkami zásadní úlohu při posilování odpovědnosti členských států za Nástroj pro oživení a odolnost a evropský semestr na základě společných priorit EU; dále zdůrazňuje, že smysluplné sociální a územní dialogy, do nichž se v souladu s vnitrostátním právním rámcem zapojí ve vysoké míře místní a regionální orgány, sociální partneři a organizace občanské společnosti, mají zásadní význam pro vlastní odpovědnost jednotlivých států, úspěšné provádění a demokratickou odpovědnost a že by tyto dialogy měly být posíleny a důsledněji uplatňovány a mohly by být inspirací pro budoucí iniciativy a mechanismy v EU a jejích členských státech;

106.

na základě dobrého příkladu Nástroje pro oživení a odolnost jako součásti nástroje NGEU uznává silnou přidanou hodnotu společné, moderní a účinné reakce EU, kterou lze rychle mobilizovat k řešení krizí a nových výzev;

107.

vyzývá Komisi, aby plně zohlednila názory Parlamentu v nadcházející zprávě o přezkumu plnění Nástroje pro oživení a odolnost, kterou Komise předloží Parlamentu a Radě do 31. července 2022; vyzývá Komisi, aby v této zprávě zohlednila také příspěvky všech příslušných zúčastněných stran;

o o

108.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.

(3) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 184.

(4) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 90.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2022)0121.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2022)0219.

(7) Přijaté texty, P9_TA(2022)0240.

(8) Úř. věst. L 429, 1.12.2021, s. 83.

(9) Úř. věst. L 429, 1.12.2021, s. 79.

(10) Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 45.

(11) Úř. věst. C 97, 28.2.2022, s. 21.

(12) Přijaté texty, P9_TA(2022)0074.

(13) Přijaté texty, P9_TA(2022)0204.

(14) https://ec.europa.eu/economy_finance/recovery-and-resilience-scoreboard/

(15) https://www.europarl.europa.eu/thinktank/cs/research/advanced-search?textualSearch=RRF&startDate=01%2F07%2F2019&endDate=&firstCameToPage=false

(16) Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, COVID-19 and its economic impact on women and women’s poverty – Insights from 5 European Countries (Pandemie COVID-19 a její hospodářský dopad na ženy a chudobu žen – poznatky z pěti evropských zemí), květen 2021. https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2021/693183/IPOL_STU(2021)693183_EN.pdf

(17) Eurochild, Growing up in lockdown: Europe’s children in the age of COVID-19 (Vyrůstání v době omezení volného pohybu: evropské děti ve věku pandemie COVID-19), 17. listopadu 2020. https://www.eurochild.org/resource/growing-up-in-lockdown-europes-children-in-the-age-of-covid-19/

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/58

P9_TA(2022)0265

Opatření zaměřená na začleňování v rámci programu Erasmus+ na období 2014–2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o provádění opatření zaměřených na začleňování v rámci programu Erasmus+ na období 2014–2020 (2021/2009(INI))

(2023/C 32/07)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 6, 10, 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (1),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (2),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. ledna 2018 nazvanou „Hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 v polovině období“ (COM(2018)0050),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 nazvané „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury – Příspěvek Evropské komise k setkání vrcholných představitelů 17. listopadu 2017 v Göteborgu“ (COM(2017)0673),

—	s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (3),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: Strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698), které vychází ze závěrů Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti LGBTI osob,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020„Unie rovnosti: akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“(COM(2020)0565), jež usiluje o aktualizaci směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ (4) (dále jen „směrnice o rasové rovnosti“),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2020 o účinných opatřeních pro ekologičtější programy Erasmus +, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity (5),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—	s ohledem na stanovisko Petičního výboru,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0158/2022),

vzhledem k tomu, že mobilita je velmi důležitou součástí digitálního a prezenčního vzdělávání; vzhledem k tomu, že zajištění rovných a inkluzivních příležitostí pro všechny je a musí i nadále být neodmyslitelnou součástí základních hodnot Evropské unie, a vzhledem k tomu, že možnost plně a rovnocenně využívat program Erasmus+ musí mít lidé pocházející ze všech prostředí a společenských vrstev; zdůrazňuje, že program Erasmus+ prospívá nejen svým účastníkům, ale i celým komunitám a společenstvím a že naplňuje ambiciózní cíl udržitelného rozvoje OSN č. 4; konstatuje, že to vede k demokratičtějším, silnějším, soudržnějším a odolnějším společenstvím;

vzhledem k tomu, že nařízení, kterým se zavádí program Erasmus+ na období 2014–2020, klade důraz na podporu sociálního začleňování a na účast osob se zvláštními potřebami nebo omezenými příležitostmi, jak je stanoveno ve strategii „Erasmus+, Strategii pro začleňování a rozmanitost“, která se zaměřuje na osoby se zdravotním postižením, zdravotními problémy, vzdělávacími obtížemi, kulturními odlišnostmi a na osoby, které čelí ekonomickým, zeměpisným a sociálním překážkám; zdůrazňuje, že stávající program Erasmus+ (2021–2027) jde také ruku v ruce s ekologickou a digitální transformací;

C.	vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla závažný dopad na odvětví vzdělávání jako celek, dále prohloubila stávající nerovnosti v přístupu ke vzdělávání a zdůraznila potřebu zachovat v programu Erasmus+ opatření zaměřená na začleňování a provést veškerá nezbytná zlepšení;

D.	vzhledem k tomu, že pro program Erasmus+ na období 2014–2020 nebyla na evropské úrovni stanovena žádná harmonizovaná a závazná strategie v oblasti začleňování, což je nedostatek, který omezil dopad opatření zaměřených na začleňování v rámci tohoto programu;

E.	vzhledem k tomu, že díky fyzické mobilitě je možné se ponořit do jiných kultur a dosáhnout s nimi optimální interakce, a vzhledem k tomu, že virtuální výměny a učení jsou sice cenným doplňkem fyzické mobility, neposkytují však tutéž kvalitu zkušenosti ani tytéž výhody;

F.	vzhledem k tomu, že pandemie urychlila digitální transformaci, a zdůraznila, že je důležité mít dobré digitální dovednosti; zdůrazňuje, že program Erasmus+ může významně přispívat k prohlubování digitálních dovedností;

vzhledem k tomu, že zkušenosti s mobilitou, jež program Erasmus+ nabízí, mohou účastníkům změnit jejich náhled na život, pozitivně ovlivnit jejich komunikační dovednosti, sebevědomí, otevřenost, kritické myšlení, osobní a profesní rozvoj, uplatnitelnost na trhu práce, dobré životní podmínky- a pochopení přínosů jednotné Evropy tím, že poskytují inkluzivní vzdělávací příležitosti, které obohacují jejich životy a umožňují jim získat zkušenosti s bohatým jazykovým a kulturním dědictvím Evropy a zároveň i celoživotní znalosti;

H.	vzhledem k tomu, že v hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 v polovině období, které zveřejnila Komise v roce 2018, byla zdůrazněna nutnost oslovovat více osob s omezenými příležitostmi a malých organizací ve všech regionech;

s uspokojením bere na vědomí celkový pozitivní náhled na rozvoj opatření zaměřených na začleňování během provádění programu Erasmus+ v programovém období 2014–2020;

zdůrazňuje, že program Erasmus+ by měl podporovat plány zúčastněných stran a účastníků programu na aktivity v zahraničí, které přispívají k odstraňování fyzických, psychosociálních, sociálních, socioekonomických, jazykových, digitálních a dalších překážek bránících mobilitě ve vzdělávání, a evropské projekty, které nabízejí účastníkům z nedostatečně zastoupených skupin či se zvláštními potřebami jasné a podrobné informace a kvalitativní podporu;

zdůrazňuje klíčový význam individuálně uzpůsobeného financování a grantů, jako je předběžné financování, doplňkové granty, úhrady předem a jednorázové částky, s cílem zvýšit účast osob s omezenými příležitostmi nebo ze znevýhodněného prostředí v programu Erasmus+, neboť právě finanční zapojení jejich účasti brání nejčastěji; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat pružná pravidla, aby bylo možné poskytovat dostatečnou finanční částku na pokrytí jejich potřeb, zejména nákladů na bydlení;

vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela finanční nástroje programu Erasmus+ a vytvářela synergie s dalšími programy;

zdůrazňuje, že výše prostředků vyplacených prostřednictvím grantů na mobilitu je v některých případech stále nedostatečná a může být důvodem pro sociální vyloučení těch studentů a rodin, kteří si mobilitu nemohou dovolit; vyzývá k navýšení rozpočtu na rok 2023, aby bylo možné v rámci programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity plně provádět opatření zaměřená na začleňování;

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádné a plnohodnotné fungování digitálních nástrojů a neprodleně řešila závažné přetrvávající problémy spojené s nástroji informačních technologií používanými v programu Erasmus+, které výrazně brání nejen účasti menších organizací, osob s omezenými příležitostmi, starších osob a osob pomáhajících s administrativou, ale také účasti všech druhů příjemců; vyzývá Komisi, aby usnadnila a zpřístupnila proces zavádění nových nástrojů IT pro všechny skupiny a aby je před jejich zavedením v dostatečném rozsahu otestovala;

konstatuje, že mnoha potenciálním studentům brání v účasti v programu administrativní překážky; naléhavě vyzývá Komisi, aby omezila byrokracii a zjednodušila postupy pro přístup k financování s cílem zjednodušit tento proces a zlepšit jeho srozumitelnost a přístupnost; zdůrazňuje, že administrativní zátěž představuje překážku v přístupu pro všechny a nejvíce postihuje osoby s omezenými příležitostmi nebo se zvláštními potřebami; zdůrazňuje, že je důležité umožnit podávání žádostí ve všech evropských jazycích;

oceňuje úlohu učitelů, pracovníků s mládeží a sociálních pracovníků, organizací občanské společnosti, sdružení a pedagogických pracovníků jakožto hybných sil zúčastněných institucí při zvyšování povědomí o programu tím, že informují a podporují budoucí účastníky vzdělávání a identifikují osoby s omezenými příležitostmi; konstatuje, že bez nich by se většina účastníků, a zejména účastníků s omezenými příležitostmi, nemohla programu zúčastnit; vyzývá Komisi, členské státy a národní agentury, aby ocenily a uznaly jejich často dobrovolnou práci, podpořily je usnadněním jejich vlastní mobility a poskytly jim odpovídající finanční prostředky a podporu při doprovodu účastníků s omezenými příležitostmi a nabídly jim specifickou odbornou přípravu uzpůsobenou jejich potřebám; konstatuje, že je důležité aktualizovat různé nástroje, které používají k identifikaci potenciálních účastníků, a lépe přizpůsobovat program Erasmus+ potřebám každého jednotlivého účastníka;

zdůrazňuje, že je důležité poskytovat pedagogům odpovídající odbornou přípravu a podporu k účinnému řešení výzev a příležitostí a podporovat výměnu osvědčených postupů v této oblasti;

10.

vybízí členské státy a národní agentury, aby pracovníkům programu Erasmus+ nabízely více vzdělávacích seminářů s cílem provádět projekty, rozvíjet inkluzivní metody a hledat nové způsoby, jak oslovovat budoucí příjemce programu;

11.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise, členské státy a národní agentury lépe podporovaly místní organizace, včetně komunitních a menších organizací, a to ve všech oblastech, zejména v nejvzdálenějších regionech, na ostrovech a ve vzdálených, horských, venkovských a hůře dostupných oblastech, a aby zajišťovaly spravedlivé rozdělování zdrojů a projektů v každém členském státě;

12.

zdůrazňuje, že vedle další odborné přípravy a odborných znalostí je třeba zaměstnancům poskytovat přiměřenou finanční a materiální podporu, aby mohli spolupracovat s účastníky, jejich rodinami a příjemci, zlepšovat přístup k programu, zvyšovat úspěch a dopady projektů a zároveň zajišťovat hladký průběh mobility a projektů; konstatuje, že národní agentury v členských státech mohou významně pomoci tím, že určí potřeby organizací a institucí v této oblasti a poskytnou nezbytnou podporu;

13.

bere na vědomí pozitivní vliv krátkodobé mobility školních dětí na překonávání mentálních a psychosociálních překážek a žádá Komisi a národní agentury, aby podporovaly projekty v oblasti mobility zaměřené na děti a dospívající;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím spolupráce se sdělovacími prostředky a sociálními médii ve veřejných vzdělávacích zařízeních, jako jsou knihovny, školy a univerzity, organizovaly cílené informační kampaně, a to online i offline, s cílem zvýšit povědomí a informovanost občanů o přínosech programu Erasmus+;

15.

žádá všechny národní agentury, aby jmenovaly specializované úředníky pro začleňování a rozmanitost s cílem nabízet pomoc přímo studentům se zvláštními potřebami nebo s omezenými příležitostmi; vyzývá v této souvislosti organizace, které byly vybrány k provádění akcí programu Erasmus+, aby určily specializované kontaktní osoby pro lidi s omezenými příležitostmi, a připomíná, že informace o podpůrných službách pro osoby se zvláštními potřebami musí být jasné, aktuální, úplné a snadno dostupné;

16.

vyzývá Komisi, aby zdokonalila pokyny pro vnitrostátní politiky, jež usnadní účast studentů, kteří čelí zdravotním problémům, kulturním rozdílům a hospodářským, zeměpisným nebo sociálním překážkám, a aby sledovala jejich provádění a podávala o něm zprávy;

17.

podporuje veškeré iniciativy EU zaměřené na usnadnění mobility studentů, jako je mobilní aplikace Erasmus+, „Bezpapírový Erasmus“ a Evropská studentská karta; vyzývá Komisi, aby se podrobně zabývala možností propojení programu Erasmus+ s dalšími programy a aby podporovala meziodvětvovou spolupráci, včetně iniciativy Interrail, s cílem podpořit větší začleňování a rovnost, které zlepší přístup k lepším a ekologičtějším druhům mobility, a to zejména osobám s omezenými příležitostmi; vyzývá Komisi, aby také iniciativu DiscoverEU učinila inkluzivnější a umožnila zapojení většího počtu lidí;

18.

zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována jazykovým kompetencím, zejména v případě účastníků s omezenými příležitostmi; vyzývá proto k cílené podpoře studia jazyků při přípravě na mobilitu přizpůsobené jednotlivým skupinám a trvá na tom, že tato podpora by se neměla omezovat na on-line kurzy;

19.

uznává důležitou úlohu střediska zdrojů pro podporu, možnosti pokročilého vzdělávání a odborné přípravy (SALTO) v oblasti začleňování a rozmanitosti při provádění opatření zaměřených na začleňování pro oblast mládeže v rámci programu Erasmus+ a konstatuje, že bude nutné pečlivě sledovat rozšíření strategií začleňování na oblast vzdělávání a odborné přípravy, k němuž má dojít v současném programovém období, neboť cílové skupiny jsou odlišné; zdůrazňuje, že je třeba, aby národní agentury navazovaly užší spolupráci s úřady práce a dalšími zúčastněnými subjekty v oblasti vzdělávání dospělých s cílem usnadnit začleňování dospělých účastníků vzdělávání do programu Erasmus+ na období 2021–2027;

20.

vyjadřuje politování nad nedostatkem spolehlivých kvantitativních a kvalitativních údajů o účasti osob s omezenými příležitostmi v programu Erasmus+, neboť tyto údaje by mohly být využívány k určování skupin, na něž by se měla opatření zaměřená na začleňování soustředit; zdůrazňuje, že je nutné rozvíjet systémy hodnocení, které by generovaly jasné statistické údaje a přiměřeným způsobem hodnotily další problematické otázky s cílem vytvořit řídicí nástroj pro opatření zaměřená na začleňování, přičemž je třeba použít metody, které respektují soukromí a nařízení o ochraně osobních údajů a nevytváří zbytečnou administrativní zátěž pro organizace a účastníky; znovu potvrzuje, že je třeba více budovat kapacity zaměstnanců, pokud jde o ukazatele a monitorovací systémy pro začleňování;

21.

zdůrazňuje, že je důležité financovat ve stávajícím programovém období více celounijního výzkumu a studií týkajících se začleňování, s cílem posoudit dopad opatření přijímaných národními agenturami a zúčastněnými stranami při zapojování organizací a osob s omezenými příležitostmi; zdůrazňuje, že je důležité vést rozsáhlé záznamy a statistiky, které by měly sloužit jako základ pro konzultace o budoucích programech;

22.

požaduje, aby byly zohledňovány specifické potřeby osob se zdravotním postižením s cílem usnadnit jejich účast v programu tím, že jim bude nabídnuta hybridní mobilita jako způsob přípravy na období mobility, bude jim poskytnuta možnost doprovodu, bude pro ně zajištěno vhodné a dostupné ubytování a budou mít k dispozici specializované podpůrné služby na základě jejich potřeb; zdůrazňuje, že po skončení období mobility je třeba shromažďovat jejich zpětnou vazbu s cílem vylepšit účast budoucích příjemců; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvláštní podpora, pokyny a nástroje, které osobám se zdravotním postižením umožní registraci a účast v programu Erasmus+; připomíná, že doprovázející osoby by rovněž měly mít přístup k finančním prostředkům a grantům, aby se mohly účastnit programu mobility;

23.

zdůrazňuje význam programu Erasmus+ při prosazování hodnot tolerance a rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby dosáhla součinnosti mezi akčním plánem EU proti rasismu a programem Erasmus+ s cílem řešit specifické potřeby a bojovat proti rasismu ve všech jeho podobách;

24.

vítá rozvoj projektů programu Erasmus+ zaměřených na zlepšování rovnosti žen a mužů a začleňování žen do všech oblastí vzdělávání, zejména do přírodních věd, technologií, inženýrství, umění a matematiky (STEAM), a vyzývá Komisi a členské státy, aby ve svých politikách a opatřeních i nadále zviditelňovaly rovnost žen a mužů;

25.

vítá projekty, které podporují sexuální rozmanitost, informují o ní a podporují respekt vůči osobám LGBTIQ+ , a vyzývá Komisi, aby vytvořila skutečné vazby mezi strategií EU pro rovnost LGBTIQ osob a programem Erasmus+;

26.

zdůrazňuje potřebu cílených řešení a přístupu založeného na potřebách, pokud jde o příležitosti k mobilitě související se vzděláváním pro osoby z marginalizovaných skupin s cílem posílit jejich účast v programu a zajistit jim odpovídající podporu, přičemž je třeba mít na paměti, že jejich účasti nejčastěji brání finanční a institucionální překážky;

27.

vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby osoby se zdravotním postižením měly k dispozici všechny relevantní informace týkající se programu Erasmus+ , zejména prostřednictvím přizpůsobených online nástrojů dostupných bez jakýchkoli překážek ve všech evropských jazycích; připomíná, že procesy plánování a hodnocení by měly být bezbariérové; vítá zavedení „Dnů programu Erasmus“ a zdůrazňuje význam úlohy sítí bývalých účastníků programu Erasmus+ a sítí absolventů při široké propagaci programu, které zároveň slouží jako jednotné informační místo pro všechny budoucí studenty;

28.

žádá členské státy, aby vyhodnotily své stávající politiky a přijaly cílené programy a akce pro studenty s omezenými příležitostmi a zvláštními potřebami ze všech věkových skupin a prostředí, s cílem zvýšit účast v programu Erasmus+, zejména z hlediska mobility, a podpořit výměnu osvědčených postupů v této oblasti; připomíná klíčovou úlohu národních agentur a dobrovolnických organizací při usnadňování tohoto procesu;

29.

zdůrazňuje pozitivní dopad programu Erasmus+ ve třetích zemích jakožto faktoru posilujícího evropský integrační proces a viditelnost EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby projekty Erasmus+ v přidružených a dalších způsobilých zemích, zejména na západním Balkáně a ve východním a jižním sousedství, byly inkluzivnější a aby tam existovala lepší partnerství; vyzývá Komisi, aby usnadnila mezinárodní konzultace (digitální i osobní) mezi národními agenturami v členských státech a zúčastněných zemích za účelem výměny osvědčených postupů; konstatuje, že to dále posílí jejich spolupráci a umožní jim uplatňovat nová řešení, nápady a poznatky získané v praxi, čímž se zvýší počet účastníků programu Erasmus+;

30.

zdůrazňuje, že je třeba programu Erasmus+ poskytnout větší flexibilitu pro případ krize, což je zřejmé od počátku války na Ukrajině; vítá opatření oznámená Komisí, která ukrajinským studentům a pedagogickým pracovníkům postiženým válkou umožňují pokračovat ve vzdělávání a odborné činnosti na Ukrajině a v kterémkoli z členských států; vyzývá k tomu, aby byla ukrajinským studentům poskytována větší pomoc a aby byla zajištěna další podpora ukrajinských vysokoškolských institucí a akademické obce;

31.

vyjadřuje politování nad rozhodnutím vlády Spojeného království neúčastnit se po vystoupení z Evropské unie v současném programovém období programu Erasmus+, což představuje ztrátu příležitostí pro mladé lidi jak v EU, tak ve Spojeném království;

32.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat mobilitu studentů zapojených do odborného vzdělávání a přípravy, aby se dostalo na mladé lidi ze všech prostředí, a s uspokojením konstatuje, že v programovém období 2014–2020 bylo vytvořeno více příležitostí pro jejich dlouhodobou mobilitu;

33.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využily Evropský rok mládeže a související akce k účinné podpoře příležitostí, které program Erasmus+ nabízí, zejména osobám s omezenými příležitostmi a osobám ze znevýhodněného prostředí, s cílem zajistit, aby měl Evropský rok mládeže účinný dopad, a to především na životní podmínky, vzdělávací příležitosti a demokratickou účast mladých lidí; vyjadřuje politování nad tím, že rozpočet vyčleněný na Evropský rok mládeže nepostačuje k uspokojení potřeb této iniciativy;

34.

připomíná, že je zásadně důležité zajistit automatické uznávání kvalifikací a období studia v rámci Evropského prostoru vzdělávání, což je doplňkový, avšak klíčový nástroj pro zajištění plné účinnosti opatření v oblasti začleňování v rámci programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity;

35.

vítá skutečnost, že Komise nedávno přijala rámec opatření na období 2021–2027, jehož cílem je posílit rozmanitost a začleňování ve stávajícím programu Erasmus+ a programu Evropský sbor solidarity, a vyzývá Komisi, aby v budoucnu důkladně monitorovala provádění tohoto rámce na vnitrostátní úrovni a každoročně o tom informovala Parlament; zdůrazňuje, že plné provádění zvláštního rámce pro opatření zaměřená na začleňování může sloužit jako užitečná zkušenost a reference pro další programy EU, které mají přímý dopad na život občanů, jako je Kreativní Evropa a program Občané, rovnost, práva a hodnoty;

36.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.2.2013, s. 50.

(2) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1.

(3) Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.

(4) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(5) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 2.

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/63

P9_TA(2022)0266

Zpráva o Černé Hoře za rok 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2021 (2021/2247(INI))

(2023/C 32/08)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé (1), jež vstoupila v platnost dne 1. května 2010,

—	s ohledem na žádost Černé Hory o členství v Evropské unii ze dne 15. prosince 2008,

—

s ohledem na stanovisko Komise ze dne 9. listopadu 2010 k žádosti Černé Hory o členství v Evropské unii (COM(2010)0670), na rozhodnutí Evropské rady z jednání ve dnech 16.–17. prosince 2010 o udělení statusu kandidátské země Černé Hoře a na rozhodnutí Evropské rady ze dne 29. června 2012 o zahájení přístupových jednání s Černou Horou,

—	s ohledem na přistoupení Černé Hory k NATO dne 5. června 2017,

—	s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze zasedání konaného ve dnech 19.–20. června 2003 v Soluni,

—	s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na sofijský program priorit,

—	s ohledem na Záhřebské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 6. května 2020,

—	s ohledem na Brdské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 6. října 2021,

—	s ohledem na summit v Sofii dne 10. listopadu 2020, prohlášení vedoucích představitelů západního Balkánu o společném regionálním trhu ze dne 9. listopadu 2020 a Sofijské prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán ze dne 10. listopadu 2020,

—	s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (2),

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 01/2022 ze dne 10. ledna 2022 nazvanou „Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021“ (COM(2021)0644), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Černé Hoře za rok 2021“ (SWD(2021)0293),

—	s ohledem na přehled a posouzení programu hospodářských reforem Černé Hory z července 2021, které vypracovala Komise,

—	s ohledem na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem, které přijala Rada dne 12. července 2021,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

—	s ohledem na páté zasedání přístupové konference s Černou Horou na úrovni zástupců v Bruselu dne 30. června 2020, na němž byla zahájena jednání o poslední prověřované kapitole, kterou je kapitola č. 8 (politika hospodářské soutěže),

—	s ohledem na mezivládní přístupovou konferenci mezi EU a Černou Horou ve dnech 22. června 2021 a 13. prosince 2021,

—	s ohledem na stanoviska Benátské komise z března a května 2021 k revidovanému návrhu změn zákona o státním zastupitelství a na její předchozí stanoviska,

—	s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ohledně západního Balkánu v návaznosti na summit v roce 2020 (3),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

—	s ohledem na prohlášení a doporučení, která přijal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU–Černá Hora na své 20. schůzi dne 2. prosince 2021,

—	s ohledem na společné prohlášení z druhého summitu předsedů Evropského parlamentu a parlamentů zemí západního Balkánu ze dne 28. června 2021, který svolal předseda Evropského parlamentu s předsedy parlamentů zemí západního Balkánu,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o zprávách Komise o Černé Hoře za roky 2019–2020 (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně (5),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0151/2022),

A.	vzhledem k tomu, že každá země procesu rozšíření je posuzována na základě svých výsledků a že harmonogram a postup přistoupení je určen prováděním nezbytných reforem, zejména v oblasti právního státu;

B.	vzhledem k tomu, že Černá Hora pokročila v procesu vyjednávání nejdále, neboť zahájila projednávání všech 33 prověřovaných kapitol acquis EU a předběžně uzavřela tři kapitoly;

C.	vzhledem k tomu, že 80 % jejích občanů podporuje budoucí členství své země v EU;

D.	vzhledem k tomu, že období po volbách v roce 2020 se vyznačovalo hlubokou polarizací mezi novou vládní většinou a opozicí, jakož i uvnitř vládní většiny; že bojkot a nedostatek konstruktivního zapojení všech parlamentních zúčastněných stran bránily rozhodování v Parlamentu;

E.	vzhledem k tomu, že na mezivládní konferenci konané dne 22. června 2021 přijala Černá Hora revidovanou metodiku rozšíření založenou na tematických kapitolách jednání a postupné zavádění jednotlivých politických opatření a programů EU;

vzhledem k tomu, že Evropská unie je největším obchodním partnerem Černé Hory a v roce 2020 obnášel tento vztah 38 % celkového vývozu a 44 % celkového dovozu; že EU je největším poskytovatelem finanční pomoci Černé Hoře a že Černá Hora využívá předvstupní pomoci v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP), která v letech 2007 až 2020 dosahovala celkové částky 504,9 milionu EUR;

G.	vzhledem k tomu, že EU neustále prokazuje svůj závazek ohledně evropské perspektivy zemí západního Balkánu a uvolnila 3,3 miliardy EUR na řešení bezprostřední zdravotní krize a zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19;

H.	vzhledem k tomu, že pomoc v rámci NPP III je založena na přísné podmíněnosti a stanoví modulaci a pozastavení pomoci, pokud dojde ke slevování v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu;

I.	vzhledem k tomu, že Černá Hora je vystavena zahraničnímu vměšování a zákeřným dezinformačním kampaním pocházejícím z Ruska a dalších zemí;

Závazek týkající se rozšíření

vítá trvalé odhodlání Černé Hory k evropské integraci a neochvějnou podporu členství v EU, kterou prokazují občané této země; zdůrazňuje, že pokrok v jednáních nadále závisí na splnění prozatímních kritérií v oblasti právního státu;

konstatuje, že bylo zahájeno projednávání všech 33 prověřovaných kapitol, vyjadřuje však politování nad tím, že od roku 2017 se nepodařilo uzavřít žádnou z nich, což zpomaluje pozitivní výsledky Černé Hory a oslabuje její postavení nejpokročilejší země západního Balkánu na cestě k přistoupení k EU; vítá, že Černá Hora přijala revidovanou metodiku rozšíření; vybízí Černou Horu, aby se nadále zaměřovala zejména na splnění zbývajících prozatímních kritérií uvedených v kapitolách č. 23 a 24 a poté na uzavření kapitol;

opakuje, že pro reformy související s EU je nezbytné politické odhodlání napříč stranami a fungující parlamentní demokracie, a vyzývá ke konstruktivnímu a inkluzivnímu politickému dialogu a odhodlání všech parlamentních stran překonat současnou polarizovanou politickou atmosféru a upevnit fungování státních institucí a jejich vzájemnou koordinaci s cílem dosáhnout politické stability a pokračovat v zásadním pokroku v klíčových reformách souvisejících s EU, zejména v oblasti volebních a soudních reforem a boje proti organizovanému zločinu a korupci;

bere na vědomí hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, které proběhlo dne 4. února 2022, a následné odvolání předsedy parlamentu a spolupředsedy Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU–Černá Hora; bere na vědomí, že prezident Černé Hory jmenoval předsedu strany URA do funkce předsedy vlády a pověřil jej sestavením vlády;

vítá novou menšinovou vládu složenou z proevropských stran, což je zejména vítané ve světle nedávné ruské invaze na Ukrajině a neustálého vlivu proruských politických stran a narativů v zemi; vítá zvolení nového předsedy parlamentu a žádá, aby byl co nejdříve jmenován spolupředseda Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU–Černá Hora; domnívá se, že politické odhodlání nové vlády by mohlo pomoci urychlit tolik potřebný reformní proces, což by odráželo jak práci Černé Hory v oblasti evropských hodnot, tak vůli naprosté většiny občanů Černé Hory vstoupit do Evropské unie;

vyzývá k obnovení inkluzivního dialogu mezi všemi parlamentními stranami a příslušnými zúčastněnými stranami s cílem vybudovat silnou proevropskou a demokratickou platformu, která může zajistit nezbytnou stabilitu a omezit politickou polarizaci a radikalizaci v souladu s ústavou, dodržováním demokratických procesů, norem a standardů a proevropskými ambicemi naprosté většiny občanů Černé Hory;

bere na vědomí protesty proti možnému ustavení menšinové vlády, které uspořádala Demokratická fronta a Demokratická Černá Hora; vyzývá všechny politické strany, aby vyjádřily své názory v rámci institucionalizovaných demokratických postupů a aby se zdržely stupňování napětí;

důrazně odsuzuje podporu vyjádřenou Ruské federaci účastníky protestů a některými politickými představiteli v den zahájení ruské agrese proti Ukrajině, ale konstatuje relativně malý rozsah těchto demonstrací; připomíná trvalý a nepřetržitý zájem Ruska o destabilizaci země a celé oblasti západního Balkánu a o její odklon od evropské cesty prostřednictvím šíření manipulativních dezinformací a ovlivňování státních i nestátních subjektů;

konstatuje, že po dlouho očekávaném dokončení jmenování do správních struktur v oblasti právního státu se práce zintenzivnily; vyjadřuje politování nad tím, že klíčové pozice ve vyjednávacích strukturách zůstávají po dlouhou dobu neobsazené; bere na vědomí úsilí konsolidovat a modernizovat vyjednávací strukturu v roce 2021; naléhavě vyzývá orgány Černé Hory, aby co nejdříve obnovily plně funkční vyjednávací strukturu; konstatuje, že po opožděném jmenování klíčových vyjednavačů a vedoucích pracovních skupin musí následovat další kroky k zachování procesu přistoupení jako politické priority;

10.

vítá, že jednání Černé Hory je i nadále plně v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně toho, že odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu a plně podporuje nejnovější sankce EU vůči Rusku, včetně zákazu přeletů ruských letů nad jejím vzdušným prostorem a využívání jejích letišť, zákazu transakcí s ruskou centrální bankou a zákazu ruských sdělovacích prostředků, které šíří propagandu, jako jsou, Ruska Today a Sputnik; vybízí Komisi, aby zvážila hospodářskou a finanční pomoc EU zemím západního Balkánu, které se připojily k sankcím EU vůči Rusku s cílem zmírnit důsledky probíhající krize;

11.

vítá skutečnost, že Černá Hora přijala vlastní mechanismus dočasné ochrany osob prchajících z Ukrajiny, který jim poskytuje právo pobývat v zemi jeden rok, a vítá skutečnost, že se Černá Hora podílela na humanitární pomoci Ukrajině;

12.

vyzývá k tomu, aby orgány Černé Hory zabavily majetek sankcionovaných osob a aby bylo zajištěno, že se země nestane bezpečnou zónou pro ukrývání majetku ruských oligarchů, kterým hrozí mezinárodní sankce; vybízí vládu, aby pokračovala v přijímání opatření nezbytných k tomu, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly přijímat nezbytná rozhodnutí k provedení přijatých sankcí;

13.

vítá aktivní účast Černé Hory na misích a operacích probíhajících v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU a rovněž na dalších mezinárodních misích; zdůrazňuje význam strategického spojenectví Černé Hory s EU a NATO; odsuzuje pokusy ve vládním, bezpečnostním a vojenském sektoru zpochybnit strategickou orientaci země; vyzývá orgány Černé Hory, aby spolupracovaly s EU i NATO v oblasti odolnosti vůči zahraničnímu vměšování, manipulativním zahraničním dezinformacím a kybernetické bezpečnosti;

14.

vybízí Černou Horu, aby co nejlépe využívala finanční prostředky EU, které jsou k dispozici v rámci NPP III a hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán, s cílem posílit budování institucí a podpořit hospodářský a demokratický rozvoj, zejména v oblasti právního státu, základních svobod a blahobytu občanů; zdůrazňuje, že veškeré investice musí být v souladu s cíli Pařížské dohody a cíli EU v oblasti dekarbonizace; naléhavě vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala výkonnost a zajistila systematické posuzování dopadu financování EU;

Demokracie a právní stát

15.

je hluboce znepokojen pokračujícím politickým napětím mezi výkonnou a zákonodárnou mocí i v jejich rámci a nedávným blokováním schůzí parlamentu, které má přímý dopad na rychlost a pokrok reforem týkajících se EU prováděných Černou Horou a nadále zpomaluje proces přistoupení k EU; připomíná, že jediným způsobem, jak ovlivňovat rozhodovací proces za strany voličů, je zapojit se do politických procesů; vyzývá zákonodárné a výkonné orgány, aby zlepšily koordinaci a upřednostňovaly legislativní iniciativy zaměřené na provádění reforem týkajících se EU; opakuje, že klíčem k pokroku Černé Hory v přístupových jednáních je politická vůle, široký mezistranický dialog, funkční parlamentní podpora a rovněž řádné fungování demokratických institucí;

16.

vítá nedávná jmenování do Nejvyššího soudu a odvolacího soudu a jmenování nových členů rady státního zastupitelství, včetně člena z řad zástupců nevládních organizací; je znepokojen celkově nedostatečným pokrokem v oblasti reformy soudnictví, včetně toho, že dosud nebyly obsazeny funkce v klíčových nezávislých institucích a soudnictví, včetně jmenování nových soudců Ústavního soudu; vybízí orgány Černé Hory, aby podnikly další kroky k posílení nezávislosti a fungování soudnictví a dalších donucovacích orgánů a aby plně provedly doporučení Benátské komise týkající se rizik politizace rady státního zastupitelství; podporuje opatření v návaznosti na doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy týkající se soudnictví;

17.

naléhavě vyzývá Komisi, aby patřičně zohlednila zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 1/2022 a provedla doporučení obsažená ve zprávě, což by znamenalo přizpůsobit své investice související s právním státem na západním Balkáně, včetně Černé Hory; vyzývá EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro plodnou spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a zeměmi západního Balkánu s cílem zajistit, aby tento úřad mohl účinně vykonávat své pravomoci v oblasti finančních prostředků EU;

18.

vítá skutečnost, že parlament Černé Hory přijal pozměněný zákon o místní samosprávě, který stanoví, že místní volby ve 14 obcích se budou konat ve stejném termínu; vyjadřuje však politování nad nedávným rozhodnutím o konání voleb ve 12 obcích v jiném termínu; znovu vyzývá Černou Horu, aby uspořádala místní volby současně v celé zemi s cílem zajistit, aby se demokracie země více stabilizovala, předešlo neustálým kampaním a zmírnilo napjaté politické klima;

19.

konstatuje, že je třeba vyvinout větší úsilí o harmonizaci volebního právního rámce a úpravu všech klíčových aspektů voleb prostřednictvím inkluzivního procesu v dostatečném předstihu před příštími volbami; vítá pokračování práce Výboru pro reformu volební legislativy – navzdory počátečním přerušením – a očekává, že výbor bude usilovně pracovat na dosažení smysluplné reformy; konstatuje, že dialog Jeana Monneta by mohl být pro Černou Horu užitečný při vytváření konsensu nezbytného pro vytvoření demokratické parlamentní kultury;

20.

je znepokojen rozšířenou korupcí a naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zintenzivnila trestněprávní reakci na korupci mezi nejvýše postavenými osobami a vytvořila podmínky pro účinné a nezávislé fungování soudních orgánů a nezávislých orgánů zabývajících se korupcí, včetně protikorupční agentury a zvláštního státního zastupitelství, aby mohly fungovat účinně bez politického ovlivňování v souladu s doporučeními skupiny GRECO; vyzývá orgány Černé Hory, aby zahájily důkladné vyšetřování všech pochybení, která odhalily dokumenty Pandora Papers;

21.

vítá pokrok v boji proti organizované trestné činnosti a v oblasti mezinárodní policejní spolupráce, zejména zlepšení přístupu donucovacích orgánů ke klíčovým databázím a zvýšení počtu vyšetřovatelů a odborníků, jakož i nárůst počtu vyšetřovaných a stíhaných případů organizované trestné činnosti; vybízí orgány Černé Hory, aby pokračovaly v řešení stávajících nedostatků při řešení případů organizovaného zločinu a při zajišťování a konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti;

22.

vítá konstruktivní spolupráci Černé Hory s donucovacími orgány EU, jako je Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Europol a Eurojust, které Černé Hoře pomáají při správě hranic a v boji proti přeshraniční trestné činnosti, včetně obchodování se zbraněmi, drogami a lidmi, a v boji proti terorismu a extremismu; konstatuje, že pozitivním příkladem je policejní zásah v Mojkovaci s cílem řešit pašování cigaret v Černé Hoře, a opakuje, že jsou zapotřebí další opatření k boji proti pašování drog a cigaret v zemi, zejména ve svobodném pásmu přístavu Bar;

23.

vítá přijetí strategie pro migraci a opětovné začlenění osob navracených do Černé Hory na období 2021–2025; bere na vědomí, že plán spolupráce mezi Černou Horou a Agenturou Evropské unie pro otázky azylu (EASO) byl podepsán v prosinci 2021;

24.

vyjadřuje politování nad omezeným pokrokem při provádění reformy veřejné správy a vyzývá k tomu, aby proces přípravy nové strategie reformy veřejné správy byl inkluzivní a transparentní; vyjadřuje znepokojení nad změnami zákona o státních úřednících a státních zaměstnancích, které omezily nábor státních úředníků na základě zásluh a jejich nezávislost a ohrozily schopnost Černé Hory udržet si zaměstnance se zkušenostmi z procesu přistoupení k EU; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl systém přijímání úředníků založen na jejich zásluhách, a důležité, aby byla veřejná služba depolitizována;

25.

vítá pozitivní úlohu občanské společnosti v Černé Hoře a vybízí k dalšímu posílení její smysluplné účasti na reformách a k zajištění funkčních mechanismů v oblasti konzultací a spolupráce zlepšením právního a institucionálního rámce země a zaručením zapojení nezávislých odborníků, občanské společnosti a místních zúčastněných stran do klíčových právních předpisů;

26.

vítá první občanské shromáždění, které dne 4. listopadu 2021 uspořádal parlament Černé Hory ve spolupráci s Evropským parlamentem; vítá aktivní zapojení občanů a jejich odhodlání v oblasti vypracování protikorupční politiky; vyzývá orgány Černé Hory, aby přijaly opatření v návaznosti na závěry shromáždění a aby tyto závěry týkající se boje proti korupci provedly, a zdůrazňuje, že je důležité v této úspěšné činnosti pokračovat i v budoucnu;

Dodržování základních svobod a lidských práv

27.

konstatuje, že v oblasti svobody projevu bylo dosaženo jen omezeného pokroku; vybízí Černou Horu, aby zintenzivnila své úsilí v boji proti dezinformacím, nenávistným verbálním projevům, obtěžování na internetu, politicky ovlivňovanému zpravodajství a zahraničnímu vlivu v černohorských sdělovacích prostředcích; zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů s členskými státy EU a NATO, jakož i zahájení dialogu s občanskou společností západního Balkánu a jejím soukromým sektorem s cílem včas identifikovat znepokojující vývoj a vypracovat přiměřená a vhodná protiopatření proti šíření manipulativních dezinformací, které pocházejí ze třetích zemí, s důrazem na výzkum a analýzu a začlenění osvědčených postupů v regionu;

28.

vyzývá Komisi, aby vybudovala infrastrukturu, která by umožňovala reagovat na dezinformační hrozby na západním Balkáně na základě důkazů; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zaujala proaktivnější postoj a zaměřovala se na posílení důvěryhodnosti EU v regionu a aby rozšířila monitorování prováděné pracovní skupinou StratCom s cílem zaměřovat se na přeshraniční dezinformační hrozby pocházející ze zemí západního Balkánu a zemí, které s nimi sousedí; vyzývá Černou Horu, aby přijala rozhodná a systémová opatření s cílem identifikovat a ničit dezinformační zdroje; vyzývá politiky a veřejné činitele, aby důrazně odsoudili veškerá sdělení, jejichž cílem je polarizovat společnost a oslabit důvěru ve sdělovací prostředky a základní demokratické hodnoty;

29.

konstatuje, že shromažďování rozčleněných údajů týkajících se rasismu a homofobních a nenávistných projevů a trestné činnosti je stále nedostatečné; připomíná závěry monitorovací zprávy vypracované Evropskou komisí proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) v rámci Rady Evropy v roce 2020, v nichž se uvádí, že předchozí doporučení nebyla provedena (6); připomíná postoj Parlamentu, který zaujal ve svém posledním usnesení o Černé Hoře, v němž vyzval k přijetí tohoto opatření, a vybízí orgány, aby je provedly (7);

30.

vyjadřuje znepokojení nad vysokým stupněm polarizace mediálního prostředí, zejména nad rostoucím objemem zahraničních i domácích dezinformačních kampaní a kybernetických a hybridních hrozeb, mj. z Ruska a Číny, šířících etnicko-nacionalistickou argumentaci, které mají negativní dopad na demokratické procesy v zemi, čímž ohrožují její evropskou perspektivu; je znepokojen nárůstem veřejného dluhu Černé Hory vůči zahraničním finančním institucím a společnostem z autoritářských zemí mimo EU; opakuje, že podporuje připravenost vlády zavést sankce EU proti ruským propagandistickým médiím;

31.

zdůrazňuje význam svobody a nezávislosti médií, kvalitního zpravodajství a zvyšování mediální gramotnosti jako klíčových faktorů v boji proti manipulativním dezinformacím; vyzývá Černou Horu, členské státy, ESVČ a delegaci EU v Černé Hoře, aby pokračovaly v aktivnějších a účinnějších komunikačních kampaních a kampaních ke zvýšení viditelnosti s cílem zdůraznit úlohu a význam pomoci EU v Černé Hoře a bojovat proti dezinformacím zaměřeným proti EU, a to i zřízením regionálního stanoviště pro strategickou komunikaci na západním Balkáně; vítá zájem Černé Hory o spolupráci s EU prostřednictvím Akčního plánu pro evropskou demokracii a důležitou práci pracovní skupiny ESVČ pro strategickou komunikaci pro západní Balkán;

32.

vyzývá orgány Černé Hory, aby přijaly konkrétní opatření k budování odolnosti a kybernetické bezpečnosti, jelikož čelí rostoucímu tlaku v důsledku zásahů třetích zemí, které se snaží podkopat její státnost a prozápadní orientaci, v úzké spolupráci s příslušnými iniciativami a programy EU a NATO; vítá novou strategii Černé Hory v oblasti kybernetické bezpečnosti na období 2022–2026 a vyzývá k neprodlenému pokračování legislativního procesu, který má vést ke zřízení Agentury pro kybernetickou bezpečnost;

33.

důrazně odsuzuje útoky na novináře a jejich pronásledování a vyzývá k jejich vyšetření, postihování a přijetí účinných následných soudních opatření; vítá zavedení přísnějšího postihu za vyhrožování novinářům nebo útoky na ně prostřednictvím novelizace trestního zákoníku; vyzývá všechny politické strany, aby podnikly další kroky k zajištění podmínek pro práci nezávislých a svobodných sdělovacích prostředků, včetně podpory zpravodajství ve veřejném zájmu, transparentního financování, společných regulačních norem a bezpečného pracovního prostředí bez útoků a hrozeb;

34.

vítá některé pozitivní kroky, jako je účelově zřízená komise pro sledování násilí páchaného na sdělovacích prostředcích, posílení právního rámce za účelem efektivní ochrany novinářů a dalších pracovníků médií, revize zákonů o sdělovacích prostředcích a o redakční politice veřejnoprávní vysílací stanice RTCG, která se stala pluralitnější, a veřejné konzultace o mediální strategii na období 2021–2025; zdůrazňuje význam nezávislosti černohorských regulačních orgánů pro sdělovací prostředky a veřejnoprávního vysílání a vyzývá k dalšímu úsilí o přeměnu stanice RTCG ve skutečnou veřejnou službu a obecně ke zlepšení přístupu k informacím;

35.

odsuzuje veškeré násilné činy spáchané během demonstrací v Cetinji spojených s inaugurací metropolity Černé Hory a Přímoří srbské pravoslavné církve; odsuzuje vměšování Srbska v tomto ohledu; vyzývá k náboženské toleranci v souladu s černohorskou ústavou a evropskými hodnotami a zásadami;

36.

poznamenává, že zahraniční vměšování může probíhat také prostřednictvím instrumentalizace náboženských institutů; odsuzuje snahy Ruska využívat etnického napětí na západním Balkáně k rozdmýchávání konfliktů, rozdělování komunit a šíření manipulativních dezinformací, což by mohlo vést k destabilizaci celého regionu;

37.

bere na vědomí další zpoždění při sčítání obyvatel, domů a bytů v Černé Hoře a očekává, že bude provedeno v průběhu letošního roku a v souladu s normami EU a mezinárodními normami, a to otevřeným a transparentním způsobem, kdy budou sečteny všechny uznané národnostní menšiny bez obav ze zastrašování; vyzývá úřady, aby se vyvarovaly jakékoli politizace tohoto procesu;

38.

vítá multietnickou identitu země a vyzývá k její další podpoře a respektování na všech úrovních, včetně používaných jazyků, kulturního dědictví a tradic místních komunit, jakož i k ochraně jejich politických práv; zdůrazňuje, že je třeba chránit politická práva všech národnostních menšin, zejména proto, že některé z nich již nemají zástupce v rámci menšinových politických stran v parlamentu Černé Hory;

39.

důrazně odsuzuje slovní a fyzické útoky na všechny menšiny, včetně národnostních menšin, a jejich zastrašování; lituje, že zranitelné skupiny, včetně Romů a Egypťanů, jsou nadále vystaveny mnoha formám diskriminace a obtížím při uplatňování svých práv; vítá přijetí strategie pro začleňování Romů a Egypťanů na období 2021–2025, která věnuje zvláštní pozornost problematice nenávisti vůči Romům, a vybízí orgány, aby dále zvýšily úsilí v boji proti diskriminaci, zajistily spravedlivý přístup ke vzdělání, spravedlnosti, bydlení, zdravotní péči a na trh práce a aby přijaly účinná opatření proti nenávistným verbálním projevům;

40.

vyzývá černohorské orgány, aby uznaly tradici a kulturní dědictví chorvatské komunity v multietnickém Kotorském zálivu; se znepokojením bere na vědomí, že Chorvatské národní shromáždění v Tivatu obdrželo oznámení o vystěhování k 15. dubnu 2022;

41.

konstatuje, že genderově podmíněné násilí a násilí páchané na dětech nadále představuje závažný problém, který se během pandemie COVID-19 ještě zhoršil; vyzývá ke zlepšení specializovaných podpůrných služeb pro ženy, znevýhodněné skupiny a oběti domácího násilí a vyzývá Černou Horu, aby za tímto účelem uvolnila odpovídající finanční prostředky, a to i pro organizace občanské společnosti, které tuto podporu poskytují; vítá návrh na zpřísnění trestů za násilí páchané na ženách a dětech;

42.

naléhavě vyzývá černohorské orgány, aby důsledně uplatňovaly normy Istanbulské úmluvy, zahájily veřejné informační kampaně, podpořily oznamování domácího násilí za bezpečných podmínek a zvýšily počet dobře vyškolených pracovníků donucovacích orgánů a soudců zohledňujících otázku rovného postavení žen a mužů s cílem zajistit řádné vyšetřování a stíhání těchto trestných činů; naléhavě vyzývá orgány Černé Hory, aby zavedly účinná opatření proti sexuálnímu obtěžování, a to i na pracovišti; je i nadále znepokojen častými nenávistnými projevy a sexismem namířenými proti ženám v politice a veřejném životě a vyzývá k přijetí právních a politických opatření k posílení politické účasti žen;

43.

vítá zřízení Rady pro práva dítěte; zdůrazňuje, že je třeba, aby se zacházení s dětmi v občanskoprávním řízení ještě více zlepšilo a aby soudnictví bylo vstřícné k dětem; vyjadřuje politování nad nedostatečnou ochranou obětí, zejména žen a dětí, a to i během soudních řízení týkajících se péče o dítě; vyzývá všechny státní orgány, aby k této otázce přistupovaly systematicky na základě nejvyšších standardů ochrany a podpory a osvědčených evropských postupů;

44.

vítá pokrok v oblasti ochrany a prosazování práv osob LGBTIQ a první registrované partnerství osob stejného pohlaví, které bylo uzavřeno v červenci 2021, a pokojné konání „Pochodu hrdosti“ v roce 2021; vyzývá Černou Horu, aby i nadále harmonizovala a novelizovala další zákony a podzákonné normy, zejména v oblasti sociálních dávek a trvalého pobytu, s cílem plně uplatňovat zákon o registrovaném partnerství; vyzývá k přijetí dalších opatření proti nenávistným verbálním projevům, sociálnímu vyloučení a diskriminaci komunity LGBTIQ a ke zlepšení jejich přístupu ke spravedlnosti, zaměstnání, bydlení a zdravotní péči, mimo jiné zajištěním přístupu k hormonální terapii pro transgender osoby a respektováním jejich fyzické a duševní integrity;

45.

vyzývá Černou Horu, aby řádně zapojila občanskou společnost LGBTIQ do činnosti nové pracovní skupiny pro právní uznání pohlaví, která by měla usilovat o právní uznání pohlaví na základě sebeurčení;

46.

vyjadřuje politování nad tím, že osoby se zdravotním postižením i nadále čelí mnoha formám diskriminace, kterou ještě zhoršila pandemie COVID-19, a že nebylo dosaženo souladu vnitrostátních právních předpisů s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; vítá skutečnost, že probíhá reforma vnitrostátního systému určování zdravotního postižení, a vyzývá k účinnému provádění strategií k odstranění nedostatků při prosazování práv osob se zdravotním postižením ve všech odvětvích a politikách, včetně zdravotní péče, pracovního trhu a správních a soudních řízení; zdůrazňuje naléhavou potřebu strategie pro deinstitucionalizaci;

Usmíření a dobré sousedské vztahy

47.

oceňuje konstruktivní úlohu Černé Hory v oblasti regionální spolupráce a vítá provádění opatření v rámci společného regionálního trhu zemí západního Balkánu; vyzývá ke konkrétním krokům k nalezení a provedení definitivního závazného řešení dlouhodobých dvoustranných sporů v konstruktivním a sousedském duchu, včetně hraničních sporů se sousedními zeměmi, jako je vymezení hranic s Chorvatskem a Srbskem;

48.

zdůrazňuje, že veškerá regionální hospodářská spolupráce na západním Balkáně by měla být inkluzivní a přijatelná pro všech šest zemí a že by jejich prostřednictvím mělo dojít k navázání spolupráce na rovnoprávném základě a zároveň k zajištění dalšího sbližování s normami a acquis EU; vyjadřuje v této souvislosti svůj obezřetný postoj k iniciativě „Otevřený Balkán“, která nezahrnuje všech šest zemí, a vyjadřuje přesvědčení, že by měla být založena na pravidlech EU a měla by mít pouze pozitivní dopad na proces integrace do EU;

49.

vítá zrušení roamingových poplatků mezi Černou Horou a pěti dalšími státy západního Balkánu od 1. července 2021; naléhavě vyzývá vládu a Komisi, aby vyjednaly plán, který by vedl k urychlenému zrušení poplatků za roaming mezi Černou Horou a členskými státy EU;

50.

konstatuje, že Černá Hora pokračuje ve spolupráci v rámci procesu provádění Sarajevského prohlášení; vítá přijetí usnesení o Srebrenici ze dne 17. června 2021; vítá vůbec první účast ministra zahraničí Černé Hory na společném připomenutí obětí tábora Morinj; konstatuje, že od roku 2006 bylo vedeno jen osm soudních řízení týkajících se válečných zločinů, které se týkaly pouze pachatelů méně závažných trestných činů; zdůrazňuje, že popírání genocidy, štvavá rétorika nebo glorifikace válečných zločinců by se neměly tolerovat;

51.

naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zintenzivnila své úsilí a aktivně a přednostně stíhala a potrestala válečné zločiny a jejich glorifikaci a objasnila osud pohřešovaných osob; připomíná, že je třeba otevřít archivy bývalých jugoslávských tajných služeb a dodržet zákonné postupy pro předání příslušných spisů do černohorských státních archivů;

52.

vyzývá orgány Černé Hory, aby plně dodržovaly ustanovení o nástupnictví bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie, zejména pokud jde o vojenský majetek;

Hospodářství

53.

vyjadřuje znepokojení nad trvale vysokou mírou nezaměstnanosti, zejména žen a mladých lidí, a naléhavě vyzývá orgány, aby zvýšily úsilí o zlepšení přístupu těchto skupin na trh práce a řešily odliv mozků, rozdíly v zaměstnanosti a odměňování žen a mužů a dostupnost cenově přijatelných služeb péče o děti; opakuje, že je třeba lépe sladit vzdělávací systém s trhem práce; bere na vědomí oživení trhu práce a vítá kroky směřující k provádění programu záruk pro mladé lidi;

54.

bere na vědomí oznámení iniciativy „Europe Now“, jejímž cílem je dosáhnout vyšší životní úrovně a konkurenceschopnější ekonomiky prostřednictvím udržitelnějšího modelu hospodářského růstu podporujícího začlenění;

55.

vyjadřuje znepokojení nad udržitelností makroekonomické stability a rostoucí zranitelností Černé Hory v důsledku zvýšení jejího veřejného dluhu, zejména vůči Číně, a nové půjčky ve výši 750 milionů EUR, kterou vláda sjednala bez konzultace s parlamentem; vítá úsilí vynaložené na snížení těchto fiskálních zranitelností, včetně těch, které se týkají Číny; vyzývá Komisi, aby se v příští zprávě o této zemi věnovala makroekonomické situaci a zranitelnosti; upozorňuje, že investice třetích zemí a zahraničních společností do strategických odvětví mohou představovat riziko vzniku neopodstatněných hospodářských závislostí;

56.

se znepokojením bere na vědomí negativní dopad pandemie COVID-19 na hospodářství Černé Hory; bere na vědomí povzbudivé známky hospodářského oživení Černé Hory v roce 2021, které následovalo po hluboké recesi v roce 2020, a vítá předpokládaný výrazný hospodářský růst Černé Hory; vyzývá k udržitelnějšímu hospodářskému a finančnímu plánování, jakož i k včasnější a konstruktivnější reakci s cílem minimalizovat škody způsobené pandemií těm sociálním skupinám, které se nacházejí v nejzranitelnější situaci; vyzývá vládu, aby v procesu oživení po pandemii vedla skutečný sociální dialog;

57.

vítá vyplacení balíčku makrofinanční pomoci v souvislosti s onemocněním COVID-19 ve výši 60 milionů EUR, jehož cílem je zmírnit hospodářské dopady pandemie a zachovat makroekonomickou stabilitu, jakož i uvolnění 14,2 miliardy EUR z NPP III na podporu partnerů ze západního Balkánu při plnění požadavků na členství v Evropské unii;

58.

vítá oznámení o digitalizaci veřejných služeb a rozvoji transakčních elektronických služeb v rámci státní správy s cílem podpořit hospodářské oživení; vyzývá černohorské orgány, aby podporovaly digitální začleňování všech sociálních skupin, a vybízí k rozvoji cílených preventivních opatření a pobídek k legalizaci neformálních podniků a zaměstnanců, neboť rozsáhlý neformální sektor nadále brzdí hospodářský a sociální rozvoj v Černé Hoře;

59.

vítá podpis dohody o přidružení k programu Horizont Evropa na období 2021–2027;

60.

důrazně odsuzuje systém tzv. zlatých pasů a vyjadřuje politování nad prodloužením jeho platnosti do prosince 2022 bez širší konzultace s příslušnými institucemi, ačkoli již dříve bylo oznámeno jeho postupné ukončení; naléhavě vyzývá Černou Horu, aby přijala více opatření proti praní špinavých peněz; zdůrazňuje, že občanství prostřednictvím investic s sebou nese bezpečnostní rizika a potenciál pro korupci, praní špinavých peněz a daňové úniky; vyzývá Černou Horu, aby systém okamžitě ukončila; se znepokojením konstatuje, že v období od prosince 2020 do roku 2022 bylo ruským státním příslušníkům uděleno téměř 200 občanství;

Životní prostředí, energetika a doprava

61.

vítá přijetí vnitrostátního plánu pro přizpůsobení se změně klimatu a vybízí Černou Horu, aby urychlila reformy v souladu s rámcem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a posílila své prováděcí postupy; vyzývá orgány, aby co nejlépe využívaly předvstupní pomoc EU, která je v tomto ohledu dostupná, za účelem splnění kritérií kapitoly 27 (životní prostředí a změna klimatu);

62.

vítá balíček předpisů pro čistou energii přijatý v listopadu 2021; vybízí příslušné orgány, aby pokročily v přípravě národního plánu v oblasti energetiky a klimatu se zaměřením na udržitelné obnovitelné zdroje energie a zamezily novým investicím do infrastruktury založené na fosilním plynu a uhlí a aby tento plán předložily sekretariátu Energetického společenství k doporučení; vyzývá Černou Horu, aby zvýšila své úsilí o snížení ztrát v elektrické distribuční síti, diverzifikovala své obnovitelné zdroje a snížila svou závislost na výrobě energie z vodních elektráren, které jsou zranitelné z hlediska klimatu; vítá pozastavení platnosti koncesních smluv pro malé vodní elektrárny, které nedodržovaly příslušné normy v oblasti životního prostředí, a vyzývá k tomu, aby všechny nové projekty respektovaly normy EU v oblasti životního prostředí, státní podpory a udělování koncesí; naléhavě vyzývá orgány, aby zlepšily monitorování a provádění opatření v oblasti kvality ovzduší ve znečištěných oblastech;

63.

vyjadřuje politování nad tím, že provoz uhelné elektrárny Pljevlja pokračuje i po překročení počtu provozních hodin, a znovu orgány Černé Hory naléhavě vyzývá, aby tuto elektrárnu neprodleně uvedly do souladu se Smlouvou o Energetickém společenství; s obezřetností bere na vědomí zvýšení nákladů na plánovanou rekonstrukci elektrárny v souladu s environmentálními normami o 15 milionů EUR, přičemž tato rekonstrukce dosud ani nezačala; vyzývá orgány, aby zveřejnily studii proveditelnosti a zjištění vyplývající ze šetření státního zastupitelství ohledně výběrového řízení a aby zvážily komplexní plán transformace s ohledem na plánované uzavření elektrárny;

64.

znovu vyzývá Černou Horu, aby přijala naléhavá opatření, která zajistí účinnou ochranu chráněných oblastí, a vybízí ji, aby pokračovala ve vyhledávání potenciálních lokalit sítě Natura 2000; vítá vyhlášení tří chráněných mořských oblasti (Platamuni, Katič a Stari Ulcinj) a nominaci bukových lesů národního parku Biogradska Gora na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO; vyjadřuje znepokojení nad poškozením vodních útvarů a řek v důsledku projektů v oblasti infrastruktury, včetně Skadarského jezera, lokalit Sinjajevina, Komarnica a dalších; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory počátečnímu pokroku nebyla otázka týkající se oblasti Sinjajevina stále vyřešena; zdůrazňuje, že je třeba provést posouzení a zajistit soulad se směrnicí o stanovištích a rámcovou směrnicí o vodě; naléhavě vyzývá orgány Černé Hory, aby prosazovaly účinné, odrazující a přiměřené tresty za všechny přestupky proti životnímu prostředí a aby vymýtily korupci v tomto odvětví;

65.

lituje nedostatečného pokroku v klíčových odvětvových reformách v oblasti dopravní politiky; vyzývá Černou Horu, aby dále prováděla svou strategii rozvoje dopravy a posílila správní kapacity pro realizaci transevropských sítí; zdůrazňuje, že stavebnictví patří na západním Balkáně k odvětvím, která jsou nejvíce ohrožena organizovaným zločinem a korupcí; zdůrazňuje, že investice do infrastruktury musí být v souladu s normami EU týkajícími se posuzování vlivu na životní prostředí a s analýzami nákladů a přínosů a zároveň respektovat pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek a státní podporu;

66.

upozorňuje na zvýšený zájem Číny o investice na západním Balkáně a o projekty dopravní infrastruktury v Černé Hoře v rámci její iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“; vítá hospodářský a investiční plán pro západní Balkán a iniciativu EU „Global Gateway“ jako ekologičtější a transparentní alternativy pro financování projektů v oblasti infrastruktury;

67.

s politováním konstatuje, že v souvislosti s výstavbou dálnice Bar-Boljare došlo k poškození biosférické rezervace povodí řeky Tary a národního parku Durmitor, zapsaného na seznamu kulturního dědictví UNESCO; vyzývá Černou Horu, aby provedla opatření na revitalizaci říčních koryt a pozorně sledovala dopad výstavby dopravní infrastruktury na životní prostředí; vyjadřuje obavy, že náklady na výstavbu dálnice Bar-Boljare byly do značné míry podhodnoceny a že nebyla přijata žádná opatření navzdory nejasným postupům při zadávání veřejných zakázek, nedostatku plánovací dokumentace a ekologickým obavám; bere na vědomí, že žádost Černé Hory o spolufinancování z investičního rámce pro západní Balkán je v procesu projednávání;

68.

vyzývá Černou Horu, aby se zabývala nezákonnou likvidací odpadu a přijala další opatření s cílem zlepšit postupy plánování čistíren odpadních vod za účelem urychlení jejich výstavby; upozorňuje na nedostatečný pokrok a rostoucí náklady na výstavbu nezbytných čistíren odpadních vod, které by zabránily znečištění odpadními vodami v sedmi obcích;

69.

vybízí Černou Horu, aby zintenzivnila kroky v oblasti institucionálních a legislativních reforem týkajících se lovu a rybolovu se zvláštním důrazem na chráněné oblasti a chráněné druhy;

o o

70.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Černé Hory.

(1) Úř. věst. L 108, 29.4.2010, s. 1.

(2) Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1.

(3) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 129.

(4) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 100.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2021)0506.

(6) Závěry ECRI o provádění doporučení ve vztahu k Černé Hoře, která jsou předmětem prozatímních následných opatření, 2. června 2020, https://rm.coe.int/ecri-conclusions-on-the-implementation-of-the-recommendations-in-respe/16809e8273.

(7) Usnesení ze dne 19. května 2021 o zprávách Komise o Černé Hoře za roky 2019–2020 (Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 100).

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/74

P9_TA(2022)0267

Budoucnost obchodních vztahů EU–Afrika

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o budoucnosti obchodních vztahů EU-Afrika (2021/2178(INI))

(2023/C 32/09)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,

—	s ohledem na Pařížskou dohodu,

—	s ohledem na společné prohlášení v návaznosti na šestý summit Evropské unie a Africké unie (AU) konaný ve dnech 17. a 18. února 2022 nazvané „Společná vize pro rok 2030“,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. března 2020 nazvané „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“ (JOIN(2020)0004),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o nové strategii EU-Afrika – partnerství pro udržitelný a inkluzivní rozvoj (1),

—	s ohledem na „Agendu 2063 Africké unie: Afrika, jakou chceme“,

—

s ohledem na iniciativy AU, které byly zahájeny s cílem splnit Agendu 2063, včetně Urychleného průmyslového rozvoje pro Afriku (Accelerated Industrial Development for Africa), Programu pro rozvoj infrastruktury v Africe (Programme for Infrastructure Development for Africa), Zvýšení obchodu v rámci Afriky (Boosting Intra-African Trade) a Vize pro těžební odvětví v Africe (Africa Mining Vision),

—	s ohledem na dohodu o partnerství mezi Evropskou unií na jedné straně a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států na straně druhé,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2021 nazvané „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066),

—	s ohledem na již uzavřené i doposud vyjednávané dohody o hospodářském partnerství mezi EU a 14 zeměmi a regiony subsaharské Afriky a na další dohody o volném obchodu EU se zeměmi severní Afriky,

—	s ohledem na rozhodnutí Shromáždění hlav států a předsedů vlád AU ze dne 2. července 2018 o africké kontinentální zóně volného obchodu (AfCFTA) (2),

—	s ohledem na rozhodnutí z Kigali, které přijalo Shromáždění hlav států a předsedů vlád Africké unie v červenci 2016, o výsledku jednání Shromáždění Africké unie v ústraní, zejména na bod 5 o financování Unie (3),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2018 nazvané „Nová aliance mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost: posunout naše partnerství pro investice a zaměstnanost na další úroveň“ (COM(2018)0643),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o rovnosti žen a mužů v obchodních dohodách EU (4),

—	s ohledem na prohlášení ministrů financí skupiny G7 ze dne 25. září 2020 o iniciativě na pozastavení dluhové služby a odpuštění dluhu zranitelným zemím,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 o strategii Global Gateway (JOIN(2021)0030),

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a který dne 14. července 2021 předložila Komise (COM(2021)0564),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP III) – ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU“ (JOIN(2020)0017),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. února 2021 nazvané „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství: nová agenda pro Středomoří“ (JOIN(2021)0002) a doprovodný společný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2021)0023),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 o Akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III (5),

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (6) a na související dobrovolné dohody o partnerství mezi EU a partnerskými zeměmi,

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů, který dne 17. listopadu 2021 předložila Komise (COM(2021)0706),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků (7),

—	s ohledem na kimberleyský proces a na své usnesení ze dne 16. prosince 2021 o provádění Kimberleyského systému certifikace (8),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (9),

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. září 2021 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí, který předložila Komise (COM(2021)0579),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2021 obsahující doporučení Komisi k legální migraci a právu (12),

—	s ohledem na prohlášení africko-evropského fóra místních a regionálních samospráv ze dne 15. února 2022,

—	s ohledem na společné prohlášení podnikatelských organizací ze sedmého podnikatelského fóra EU-Afrika, které se konalo 14. února 2022 v Bruselu,

—	s ohledem na závěrečný dokument fóra organizací občanské společnosti v rámci africko-evropského týdne z února 2022 nazvaný „No decision about us without us!“ (Už nikdy rozhodnutí o nás bez nás!),

—	s ohledem na společné výsledky akce pro mládež v rámci africko-evropského týdne z února 2022,

—	s ohledem na zprávu Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) o hospodářském rozvoji v Africe za rok 2021 nazvanou „Využití potenciálních přínosů africké kontinentální zóny volného obchodu pro růst podporující začlenění“,

—	s ohledem na alianci mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost,

—	s ohledem na doporučení uvedená v závěrečné zprávě jihoafrického prezidentského poradního panelu pro pozemkovou reformu a zemědělství ze dne 4. května 2019,

—	s ohledem na zprávu pracovní skupiny AU-EU pro digitální ekonomiku ze dne 13. června 2019 nazvanou „Nové partnerství mezi Afrikou a Evropou v oblasti digitální ekonomiky: urychlení dosažení cílů udržitelného rozvoje“,

—	s ohledem na zprávu EU o pokroku pomoci na podporu obchodu z roku 2021,

—	s ohledem na mnohostranný dialog EU o udržitelném kakau, který se zaměřuje na odvětví kakaa ve dvou hlavních producentských zemích, Pobřeží slonoviny a Ghaně,

—	s ohledem na vystoupení prezidenta Ghany Nany Akufo-Adda v Evropském parlamentu ve Štrasburku dne 12. prosince 2021,

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 2. března 2022 o agresi vůči Ukrajině,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2022 nazvané Zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů (COM(2022)0133),

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 16. prosince 2021,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0169/2022),

vzhledem k tomu, že mezi Evropskou unií (EU) a Afrikou existují důležité a dlouhodobé politické, hospodářské a kulturní vztahy; vzhledem k tomu, že šestý summit EU a Africké unie (AU) v roce 2022 vedl k dohodě o společné vizi pro rok 2030, nové vzájemně prospěšné společné strategii, která posiluje vazby mezi oběma uniemi a umožní užší spolupráci v otázkách vzájemného sbližování v oblasti obchodu, rozvoje, bezpečnosti a řádné správy věcí veřejných; vzhledem k tomu, že jejím cílem je prosazovat naše společné priority tím, že budou zajištěny naše zájmy a společné veřejné statky, bezpečnost a prosperita našich občanů, ochrana lidských práv pro všechny, rovnost žen a mužů a emancipace žen ve všech oblastech života, dodržování demokratických zásad a zásad právního státu, opatření na ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti, udržitelný hospodářský růst podporující začlenění, boj proti nerovnostem, podpora práv dětí a začleňování mladých lidí a nejvíce znevýhodněných osob; vzhledem k tomu, že obě unie uznaly význam potravinového zabezpečení a výživy; vzhledem k tomu, že toto obnovené partnerství bude založeno na geografii, uznání historie, lidských vazbách, respektování svrchovanosti, vzájemné úctě a odpovědnosti, sdílených hodnotách, rovnosti mezi partnery a vzájemných závazcích; vzhledem k tomu, že EU a AU se zavázaly posílit své strategické partnerství, aby mohly společně čelit novým výzvám, jako je změna klimatu, obnova po pandemii a budování odolnosti vůči budoucím otřesům;

vzhledem k tomu, že mír je předpokladem udržitelného rozvoje a stabilního obchodního a investičního prostředí; vzhledem k tomu, že od chvíle, kdy Ruská federace zahájila dne 24. února 2022 nezákonnou, nevyprovokovanou a neoprávněnou invazi na Ukrajinu, doznal globální geopolitický kontext značných změn, a to i pokud jde o vztahy mezi EU a Afrikou; vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN ve své rezoluci ze dne 2. března 2022 odsoudilo ruskou agresi proti Ukrajině drtivou většinou hlasů, včetně podpory ze strany AU, přičemž tuto rezoluci podpořilo 28 z jejích členských států; vzhledem k tomu, že 16 z jejích členských států se zdrželo hlasování a devět se rozhodlo nehlasovat; vzhledem k tomu, že ruská invaze a dopad války mají ničivé důsledky pro globální hodnotové a dodavatelské řetězce, ale zejména pro přístup k pšenici a dalším komoditám, což ohrožuje dalších mnoho milionů lidí nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že obzvláště těžce zasaženo je potravinové zabezpečení na africkém kontinentu; vzhledem k tomu, že severní Afrika dováží 60 % pšenice a dalších potravinářských plodin z Ukrajiny a Ruska a několik afrických zemí čelí nedostatku dovážených hnojiv; vzhledem k tomu, že narušení dodavatelských řetězců způsobené válkou Ruska proti Ukrajině by mohlo vést k potravinovým a sociálním nepokojům;

C.	vzhledem k tomu, že hlavním vodítkem a měřítkem úspěchu spolupráce mezi EU a Afrikou se musí stát dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030, a to včetně přispění obchodních a investičních vztahů k boji proti chudobě;

D.	vzhledem k tomu, že migrace je součástí cíle udržitelného rozvoje 10.7, který usiluje o usnadnění řádné, bezpečné, legální a zodpovědné migrace a mobility lidí;

vzhledem k tomu, že přezkum obchodní politiky EU uznává strategický význam prohlubování spolupráce s africkým kontinentem a africkými státy a navrhuje několik okruhů opatření k posílení obchodních a hospodářských vazeb mezi EU a Afrikou; vzhledem k tomu, že Evropa a Afrika jsou sousedními kontinenty, jejichž prosperita a stabilita jsou úzce propojeny a musí být podpořeny užší a spravedlivější hospodářskou integrací;

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou největším poskytovatelem pomoci na podporu obchodu na světě, přičemž tato podpora činí 38 % celosvětových příspěvků; vzhledem k tomu, že Afrika i v roce 2019 obdržela největší podíl závazků v rámci pomoci na podporu obchodu; vzhledem k tomu, že EU má v úmyslu zvýšit podíl prostředků EU na pomoc na podporu obchodu přidělených nejméně rozvinutým zemím, aby pomohla zdvojnásobit jejich podíl na celosvětovém vývozu, neboť v roce 2020 činil podíl nejméně rozvinutých zemí na celosvětovém vývozu stále 1 % a jejich podíl na vývozu do EU stále 2 %;

G.	vzhledem k tomu, že EU by měla ve spolupráci s Afrikou uplatňovat přístup „tým Evropa“, včetně větší koordinace mezi různými generálními ředitelstvími Komise, evropskými institucemi pro financování rozvoje, evropskými agenturami pro vývozní úvěry, komerčními bankami a členskými státy EU;

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou pro Afriku nejdůležitějším obchodním partnerem, a vzhledem k tomu, že hodnota obchodu se v roce 2021 zvýšila na 288 miliard EUR z nízké hodnoty 225 miliard EUR v roce 2020 v důsledku pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že obchodní deficit ve prospěch EU se snížil z 24 miliard EUR v roce 2020 na 4 miliardy EUR v roce 2021; vzhledem k tomu, že podle stávajících obchodních dohod a jednostranných preferencí EU pro rozvojové země má 90 % afrického vývozu bezcelní a bezkvótový přístup na jednotný trh EU; vzhledem k tomu, že v roce 2021 tvořily více než 65 % zboží dovezeného z Afriky do EU základní produkty, jako jsou potraviny a nápoje, suroviny a energie, a vzhledem k tomu, že v roce 2021 68 % zboží vyvezeného z EU do Afriky byly konečné výrobky; vzhledem k tomu, že tato obchodní struktura odráží strukturální nerovnováhu a vzájemnou závislost dotčených ekonomik, a udržuje tak africký kontinent na nižším stupni globálních hodnotových řetězců; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou již dlouho pro Afriku největším zdrojem investic, oficiální rozvojové pomoci, humanitární pomoci a financování bezpečnosti;

vzhledem k tomu, že obchod Spojených států s Afrikou se zbožím činil v roce 2021 přibližně 26,7 miliard USD na straně vývozu a 37,5 miliard USD, pokud jde o dovoz, přičemž v součtu činila jejich hodnota 64,2 miliard USD; vzhledem k tomu, že navzdory iniciativě Prosper Africa, kterou zahájila předchozí americká administrativa, obchod USA se subsaharskou Afrikou stagnuje a představuje méně než 1 % veškerého obchodu USA se zbožím;

vzhledem k tomu, že podíl Afriky na světovém obchodu v posledních 50 letech neustále klesal a podle UNCTAD představuje 2,9 % světového obchodu; vzhledem k tomu, že kontinent je vysoce závislý na dovozu a na vývozu přírodních zdrojů založených na komoditách; vzhledem k tomu, že meziregionální obchod představuje pouze 14,4 % celkového obchodu kontinentu;

K.	vzhledem k tomu, že Africká rozvojová banka odhaduje ekonomické náklady nezákonného obchodu s přírodními zdroji na 120 miliard USD ročně, což představuje 5 % hrubého domácího produktu (HDP) Afriky (13);

vzhledem k tomu, že míra obchodování v rámci Afriky zdaleka nedosahuje svého potenciálu a že jeho posílení má zásadní význam pro udržitelnou strukturální transformaci hospodářství tohoto kontinentu; vzhledem k tomu, že africký soukromý sektor i evropský soukromý sektor mají společný zájem na úspěšném a účinném provádění africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA), zejména pokud jde o hospodářský růst a pracovní příležitosti, které by měla vytvořit; vzhledem k tomu, že vstup AfCFTA v platnost dne 30. května 2019 a zahájení obchodování na základě jejích preferencí dne 1. ledna 2021, jakožto stěžejní projekt prvního desetiletého prováděcího plánu (2014–2023) v rámci Agendy 2063 Africké unie, daly nový impuls panafrickým obchodním a investičním příležitostem a zvýšily propojení mezi Evropou a Afrikou;

vzhledem k tomu, že AfCFTA se z hlediska počtu zúčastněných zemí, mezi nimiž je v současné době 54 z 55 členských států AU, stane největší zónou volného obchodu na světě a vytvoří trh pro 1,2 miliardy lidí, včetně rychle rostoucí střední třídy, což ji činí osmým největším hospodářským blokem na světě s celkovým HDP ve výši 3 bilionů USD, který se má do roku 2050 více než zdvojnásobit; vzhledem k tomu, že podle Světové banky by se mohl HDP Afriky každoročně zvýšit o 1 %, její celková zaměstnanost o 1,2 % a obchod v rámci Afriky o 33 %; vzhledem k tomu, že vytvoření AfCFTA představuje pro EU velkou příležitost, ale její úspěch bude také z velké části záviset na její schopnosti mobilizovat investice a podporovat obchodní výměny a přítomnost podniků v Africe;

vzhledem k tomu, že v rámci AfCFTA mají být odstraněna cla na 90 % celních položek, přičemž země, které nepatří mezi nejméně rozvinuté země, se zavázaly liberalizovat cla na „necitlivé“ zboží během pěti let a nejméně rozvinuté země během 10 let; vzhledem k tomu, že 7 % celních položek se týká citlivého zboží a země, které nepatří mezi nejméně rozvinuté země, liberalizují cla na citlivé zboží v průběhu 10 let a nejméně rozvinuté země v průběhu 13 let; vzhledem k tomu, že 3 % celních položek mohou být z liberalizace vyloučena; vzhledem k tomu, že AfCFTA je důležitým krokem k opuštění stávajícího modelu formálního obchodu v Africe, který se vyznačuje dlouhými dobami překračováním hranic, rozsáhlými regulačními požadavky a vysokými daněmi;

vzhledem k tomu, že AfCFTA si klade za cíl být nejenom nástrojem liberalizace obchodu, ale také chce umožňovat růst podporující začlenění a udržitelný rozvoj v souladu s Agendou 2063; vzhledem k tomu, že účinné a koordinované provádění dohody AfCFTA jakožto kontinentálního režimu má zásadní význam pro posílení obchodu v rámci Afriky a bude představovat velkou výzvu, neboť různé úrovně a závazky vyplývající z obchodních dohod, regionálních hospodářských společenství a celních unií vyžadují rozsáhlá opatření pro rozvoj přeshraniční dopravní infrastruktury a větší usnadnění obchodu, aby se mohly lépe rozvíjet přeshraniční hodnotové řetězce; vzhledem k tomu, že reformy správy zaměřené na usnadnění obchodu, netarifní překážky obchodu, dodržování společných technických a zdravotních norem pro výrobky a pracovního práva, obchodní nápravná opatření a záruky jsou nezbytné k tomu, aby AU dosáhla svých cílů a AfCFTA se stala účinným a předvídatelným režimem; vzhledem k tomu, že jako každá obchodní dohoda bude mít i AfCFTA pozitivní i negativní účinky, a že je nezbytné zavést vhodná podpůrná opatření, která zmírní případné nepříznivé dopady a zajistí, aby AfCFTA mohla přispět k podpoře malých a středních podniků, a zejména zajistit, aby z nových příležitostí mohly těžit podniky vedené ženami a mladými lidmi;

P.	vzhledem k tomu, že pokud jde o obchod, a zejména o pravidla původu a kumulace, vedla různorodá ujednání EU s africkými zeměmi k roztříštěnosti afrického kontinentu, což vytváří celní překážky a brání budování přeshraničních hodnotových řetězců v rámci AfCFTA;

vzhledem k tomu, že africké státy nejsou homogenní; vzhledem k tomu, že africký kontinent je obzvláště zranitelný vůči vnějším „šokům“ v důsledku jeho vysoké míry závislosti nejen na vnějších finančních zdrojích a příjmech, jako jsou převody peněz ze zahraničí, přímé zahraniční investice, cestovní ruch a vnější pomoc, ale také na dovozu konečných výrobků;

vzhledem k tomu, že Afrika je kontinentem naděje a příležitostí a že ji tak vnímá stále více jejího mladého obyvatelstva; vzhledem k tomu, že Afrika je nejmladším kontinentem na světě, kde medián věku činí 19,8 let a kde 60 % obyvatel je mladších 25 let; vzhledem k tomu, že do roku 2050 se počet obyvatel Afriky zdvojnásobí, a to z přibližně 1,2 miliardy osob na přibližně 2,4 miliardy, a vzhledem k tomu, že do téhož roku se 50 % světové populace mladší 25 let bude nacházet v Africe, což bude představovat významnou výzvu pro hospodářství a demokratickou správu afrických zemí a bude to mít dopad na geopolitiku, celosvětový obchod a migraci; vzhledem k tomu, že v Africe dnes žije čtyřikrát více dětí než v Evropě, a vzhledem k tomu, že 70 % obyvatel subsaharské Afriky je mladších 30 let; vzhledem k tomu, že nárůst počtu obyvatel a rostoucí počet příslušníků střední třídy bude vyžadovat proporcionální růst nabídky potravin, a zemědělsko-potravinářské odvětví by proto mělo otevřít ekonomické a pracovní příležitosti pro mladé Afričany, jejichž účast v tomto odvětví bude rovněž nezbytná k zajištění generační obměny a obnovení zemědělsko-potravinářského systému; vzhledem k tomu, že africká mládež potřebuje kvalitní vzdělání a pracovní a obchodní příležitosti, které jim umožní přispět k růstu a udržitelnému rozvoji svých zemí; vzhledem k tomu, že evropská populace stárne a mnoho hospodářských odvětví již hlásí nedostatek kvalifikované pracovní síly a problémy s hledáním učňů; vzhledem k tomu, že ekonomická emancipace žen a mladých lidí v Africe přispívá jak k hospodářskému růstu, tak k posílení jejich postavení ve společnosti;

vzhledem k tomu, že cílem udržitelného rozvoje „vymýcení hladu“ je vymýtit hlad do roku 2030 a dosáhnout potravinového zabezpečení a lepší výživy; vzhledem k tomu, že pokrok v plnění tohoto cíle se v posledních letech zpomalil, neboť více než 800 milionů lidí na naší planetě každý večer stále uléhá s pocitem hladu; vzhledem k tomu, že Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) předpovídá, že počet lidí v Africe trpících hladem se do roku 2030 výrazně zvýší z 280 na 300 milionů, což jej staví na roveň Asii jako regionů s nejvyšším počtem podvyživených osob; vzhledem k tomu, že potravinové zabezpečení kontinentu se zhoršilo a 21 % obyvatelstva trpělo v roce 2020 podvýživou; vzhledem k tomu, že summit OSN o potravinových systémech v roce 2021 dospěl k závěru, že hnacími silami těchto nežádoucích trendů jsou rostoucí četnost a intenzita konfliktů, proměnlivost a extrémnost klimatu, hospodářské zpomalení a poklesy a vysoká míra nerovnosti, která se v roce 2020 ještě zvýšila v důsledku hospodářského poklesu, jenž byl především důsledkem opatření proti šíření COVID-19 na celém světě;

vzhledem k tomu, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují existenční hrozbu pro Afriku, EU i celý svět a vyžadují společnou reakci a významné investice do odolnosti; vzhledem k tomu, že obchodní vztahy mezi EU a Afrikou hrají zásadní roli při řešení klimatické transformace a při podpoře společného úsilí o dosažení udržitelného růstu, hospodářského rozvoje podporujícího začlenění a přístupu k veřejným statkům, zejména prostřednictvím podpory udržitelných dodavatelských řetězců a diverzifikace obchodu při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství; vzhledem k tomu, že EU se zavázala, že se do roku 2050 stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem a že oddělí svůj hospodářský růst od využívání zdrojů; vzhledem k tomu, že africké země se dosud jen velmi málo podílely a podílejí na tvorbě emisí skleníkových plynů, ať už je to měřeno historickými, současnými nebo očekávanými emisemi, celkovými emisemi nebo emisemi na obyvatele, zatímco výrobní a spotřební návyky a životní styl EU přispívají ke změně klimatu; vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu budou katastrofické, zejména pro mnoho afrických států, z nichž některé budou patřit k těm nejhůře postiženým; vzhledem k tomu, že v subsaharské Africe se náklady na přizpůsobení, aby se zabránilo ještě vyšším nákladům na dodatečnou pomoc při katastrofách, odhadují na 30–50 miliard USD ročně během příštího desetiletí, tj. 2–3 % regionálního HDP; vzhledem k tomu, že v roce 2022 se v africkém státě Egypt uskuteční 27. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP27); vzhledem k tomu, že přechod na dekarbonizovaný svět musí být spravedlivý a nestranný; vzhledem k tomu, že EU navrhla, aby se přístup k energii stal jedním z hlavních pilířů spolupráce s Afrikou v rámci Zelené dohody pro Evropu;

vzhledem k tomu, že EU a AU oznámily investiční africko-evropský balíček v hodnotě 150 miliard EUR na období šesti let, tj. průměrně 25 miliard EUR ročně, který podpoří společné ambice pro Agendu 2030 a Agendu 2063 Africké unie a bude mít složky věnované investicím, zdravotní péči a vzdělávání; vzhledem k tomu, že tyto investice by neměly zvyšovat dluhovou zátěž afrických zemí;

vzhledem k tomu, že přibližně 34 % afrických domácností žije pod mezinárodní hranicí chudoby, která činí 1,90 USD na den, a přibližně 40 % celkového bohatství kontinentu je ve vlastnictví asi 0,0001 % jeho obyvatel; vzhledem k tomu, že ve vývoji afrických zemí přetrvávají velké rozdíly; vzhledem k tomu, že vzhledem k očekávanému rychlému růstu africké populace je ještě důležitější zajistit, aby byl tento růst doprovázen udržitelným rozvojem, kvalitním vzděláváním a vytvářením důstojných pracovních míst;

W.	vzhledem k tomu, že pouze přibližně jedna ze tří afrických zemí má národní programy v oblasti důstojné práce vytvořené jako hlavní nástroj pro poskytování podpory Mezinárodní organizace práce (MOP) přizpůsobené prioritám a výsledkům jednotlivých zemí;

vzhledem k tomu, že Komise pod společným vedením Generálního ředitelství pro obchod a Generálního ředitelství pro mezinárodní partnerství zahájila iniciativu pro udržitelnější produkci kakaa, která se zaměřuje na Ghanu a Pobřeží slonoviny a jako pozorovatel se jí účastní Kamerun, přičemž jejími hlavními cíli je zajistit udržitelný příjem pro zemědělce, dosáhnout odstranění dětské práce v dodavatelském řetězci kakaa a zabránit odlesňování v důsledku budování kakaových plantáží;

Y.	vzhledem k tomu, že zpráva UNICEF/ILO o dětské práci z roku 2021 uvádí, že dětská práce v subsaharské Africe od roku 2012 roste a že tento vzestupný trend bude pokračovat kvůli všudypřítomným účinkům pandemie;

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a její hospodářské důsledky zpomalily v roce 2020 v celé Africe hospodářský růst a dalších 30 milionů lidí mohly uvrhnout do chudoby a zvýšit výskyt dětské práce; vzhledem k tomu, že balíčky na obnovu po pandemii ukazují na zásadní změnu politického konsenzu; vzhledem k tomu, že kapacita podporovat oživení z veřejných prostředků se v jednotlivých regionech liší, čímž vzniká bezprostřední riziko prohloubení nerovností; vzhledem k tomu, že v březnu 2022 nebyla v Africe míra proočkovanosti vyšší než 15 % (pro srovnání v EU to bylo 73 %); vzhledem k tomu, že z důvodu rychle se blížícího data spotřeby musí být miliony vakcín zničeny, a nemohou tak být použity v chudších zemích; vzhledem k tomu, že se EU a AU zavázaly k podpoře plnohodnotné africké svrchovanosti v oblasti zdraví, aby tento kontinent mohl reagovat na budoucí ohrožení veřejného zdraví, a zavázaly se rovněž podporovat za tímto účelem společný program na výrobu očkovacích látek, léčivých přípravků, diagnostických a terapeutických přístrojů a zdravotnických výrobků v Africe, a to i prostřednictvím investic do výrobních kapacit, dobrovolných přenosů technologií a posilování regulačního rámce s cílem umožnit rovný přístup k očkovacím látkám, diagnostice a terapii; vzhledem k tomu, že Parlament vítá veškerá opatření na podporu afrického systému zdravotní péče a zdravotnických kapacit tohoto kontinentu;

AA.

vzhledem k tomu, že udržitelné a inkluzivní oživení v Africe po krizi COVID-19 bude vyžadovat další 1 bilion dolarů ročně, a to nad rámec 2,5 bilionu dolarů ročně, které chyběly na financování cílů udržitelného rozvoje před krizí; vzhledem k tomu, že toto úsilí představuje významnou investiční příležitost; vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka (EIB) zvýšila své úsilí pomoci africkým partnerům reagovat na zdravotní a hospodářskou krizi COVID-19 tím, že v roce 2020 poskytla 5 miliard EUR na podporu více než 12 miliard EUR transformačních soukromých a veřejných investic v celé Africe;

AB.

vzhledem k tomu, že šestý summit EU-AU zdůraznil naléhavost příspěvku Světové obchodní organizace (WTO) k boji proti pandemii a k obnově světového hospodářství a zavázal zúčastněné strany k tomu, aby konstruktivně usilovaly o dosažení dohody o komplexní reakci WTO na pandemii, která by zahrnovala aspekty související s obchodem a duševním vlastnictvím; vzhledem k tomu, že Evropská komise a vlády Spojených států, Indie a Jihoafrické republiky dosáhly v rámci WTO kompromisního návrhu, který by byl předložen členským státům WTO a který by usnadnil výjimku z některých pravidel duševního vlastnictví, zejména některých kritérií ustanovení o nucených licencích v rámci Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), přičemž dosud neobsahuje ustanovení týkající se diagnostických nástrojů, zařízení a léčby, jak požadují africké státy; vzhledem k tomu, že v rámci WTO o tom teprve bude zahájena širší diskuse;

AC.

vzhledem k tomu, že v tiskové zprávě ke zprávě Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby se uvádí, že „riziko pandemií lze výrazně snížit omezením lidských činností, které způsobují úbytek biologické rozmanitosti, větší ochranou chráněných oblastí a opatřeními, která omezí neudržitelné využívání oblastí s vysokou biologickou rozmanitostí“;

AD.

vzhledem k tomu, že podle Mezinárodního měnového fondu je v důsledku krize COVID-19 přibližně 60 % zemí s nízkými příjmy vystaveno vysokému riziku problémových dluhů nebo tyto dluhy už má, zatímco v roce 2015 se jednalo o méně než 30 % zemí; vzhledem k tomu, že vlády vysoce zadlužených zemí v Evropě i v Africe mají potíže s mobilizací tolik potřebných investic do předpokladů hospodářského rozvoje, jako je kvalifikovaná pracovní síla a moderní infrastruktura;

AE.

vzhledem k tomu, že sekretariát AfCFTA zřídil fond pro přizpůsobení se AfCFTA ve výši jedné miliardy USD, který financuje African Export-Import Bank (Afreximbank) a jehož cílem je podpořit země, které by v důsledku snížení nebo zrušení svých celních sazeb mohly v krátkodobém horizontu zaznamenat ztrátu příjmů; vzhledem k tomu, že podle odhadů sekretariátu AfCFTA bude ve skutečnosti zapotřebí přibližně 7 miliard USD;

AF.

vzhledem k tomu, že EU je největším dovozcem i vývozcem zemědělsko-potravinářských výrobků na světě; vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že Afrika má nejvíce orné půdy na světě, jsou země Africké unie čistými dovozci potravin, přičemž jejich zemědělci produkují méně, než by mohli, částečně kvůli dopadům některých evropských domácích politik a postupů týkajících se cen, jež mohou afričtí zemědělci dosáhnout za své produkty na místních trzích, a které jakmile se zvýší o cla, činí africký vývoz zpracovaných potravin nekonkurenceschopným; vzhledem k tomu, že se zvýšil vývoz sušeného mléka z EU do západní Afriky podporovaný v rámci společné zemědělské politiky, a vzhledem k tomu, že ztrojnásobení vývozu od zrušení unijních kvót na mléko v roce 2015 má vážné důsledky pro mnoho místních pastevců a zemědělců, jejichž ceny za mléko nemohou konkurovat těmto velmi nízkým cenám za sušené mléko; vzhledem k tomu, že dodržování spravedlivých podmínek obchodu se zemědělskými produkty mezi EU a Afrikou by mělo být základem pro unijní i africký vývoz a dovoz potravin a dalších zemědělských produktů, vedle nutnosti zajistit, aby zemědělský vývoz nebyl v rozporu s cílem vytvořit v Africe odolnější potravinářské odvětví; vzhledem k tomu, že v zájmu prosazování udržitelného zemědělství na obou kontinentech by měl být v Africe i Evropě vytvořen prostor pro modely zemědělské reformy, které poskytnou zemědělcům důstojné podmínky, posílí domácí a regionální odolnost a mohou mobilizovat potenciál obou kontinentů k tomu, aby zajistily hojnost výživy a staly se potravinově soběstačnými a také přispěly k potravinovému zabezpečení v jiných regionech světa; vzhledem k tomu, že rodinné zemědělské podniky zajišťují až 70 % potravin na kontinentu, které Afričané skutečně spotřebovávají a nepěstují je za účelem vývozu; vzhledem k tomu, že podle zprávy Rozvojového programu OSN o lidském rozvoji v Africe za rok 2016 stojí nerovnost žen a mužů v subsaharské Africe 6 % HDP regionu, což ohrožuje úsilí kontinentu o dosažení inkluzivního lidského rozvoje a hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že vyrovnání přístupu žen k zemědělským vstupům by mohlo zvýšit rostlinnou výrobu až o 19 %, zvýšit zemědělský a celkový HDP a vymanit stovky tisíc lidí z chudoby (14);

AG.

vzhledem k tomu, že v roce 2020 došlo v porovnání s předchozím rokem k téměř 40 % nárůstu počtu obyvatel postižených nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině ukazuje propojení potravinové bezpečnosti a globálního trhu a závislost některých afrických zemí na dovozu potravin z malého počtu vyvážejících zemí nebo regionů; vzhledem k tomu, že přílišná závislost může způsobit, že země budou zranitelné vůči vnějším šokům; vzhledem k tomu, že na summitu G7 konaném dne 24. března 2022 byla představena iniciativa Food & Agriculture Resilience Mission s konkrétními opatřeními k zajištění potravinového zabezpečení na celém světě, a zejména v afrických zemích, které byly nejvíce zasaženy přerušením produkce potravin v důsledku války na Ukrajině; vzhledem k tomu, že průzkumy Mezinárodního měnového fondu v domácnostech zjistily, že rozšíření přístupu k systémům včasného varování a k informacím o cenách potravin a o počasí, dokonce i pomocí jednoduchých textových nebo hlasových zpráv, které zemědělce informují o tom, kdy mají sázet, zavlažovat nebo hnojit své plodiny, může vést ke klimaticky inteligentnímu zemědělství a má potenciál snížit riziko nedostatku potravin o 30 procentních bodů;

AH.

vzhledem k tomu, že mikropodniky a malé a střední podniky v zemích s nízkými a středními příjmy v celé Africe se potýkají v oblasti obchodu v rámci Afriky se značnými transakčními náklady a zpožděními způsobenými omezenými přeshraničními vztahy mezi bankami, problémy s dostupností cizích měn, vysokými náklady na služby zprostředkovatelů a nutností stanovit kurz prodejní a nákupní měny vůči americkému dolaru; vzhledem k tomu, že technologický vývoj a spolupráce mezi centrálními bankami, jako je tomu například v rámci Panafrického platebního a zúčtovacího systému, mohou nabídnout východisko z tohoto problému;

AI.

vzhledem k tomu, že v rámci AfCFTA probíhají jednání o plánované liberalizaci služeb, počínaje pěti prioritními odvětvími, která určila AU, a to dopravou, cestovním ruchem, komunikacemi a finančními a obchodními službami; vzhledem k tomu, že služby tvoří 54 % afrického HDP a 75 % přímých zahraničních investic;

AJ.

vzhledem k tomu, že Strategie AU v oblasti digitální transformace pro Afriku (2020–2030) předpokládá, že do roku 2030 bude vybudován zabezpečený jednotný digitální trh pro Afriku, na němž bude zajištěn pohyb osob, služeb a kapitálu a v jehož rámci budou mít jednotlivci a podniky bezproblémový přístup k online aktivitám a budou se do nich moci zapojit v souladu s AfCFTA; vzhledem k tomu, že digitální ekonomika nabízí v Africe vyhlídky na zvýšení počtu pracovních míst, zejména pro MSP, které podle odhadů tvoří 80 % pracovních míst na celém kontinentu a jsou páteří africké ekonomiky; vzhledem k tomu, že digitalizace obchodu a podpora obchodních systémů bez tištěných dokumentů má významný potenciál pro podporu drobných obchodníků, včetně podniků vedených ženami a mladých podnikatelů; vzhledem k tomu, že k usnadnění digitálního zapojení afrického obyvatelstva, z něhož mělo v roce 2021 přístup k internetu pouze 33 %, jsou zapotřebí významné investice do internetové infrastruktury; vzhledem k tomu, že naši afričtí partneři rovněž aktivně usilují o pomoc EU při zlepšování africké digitální infrastruktury a zajišťování řádné konektivity a přístupu k internetu na celém kontinentu; vzhledem k tomu, že Afrika v oblasti digitálního technologického rozvoje zaostává za USA, Čínou a v menší míře i za Evropou; vzhledem k tomu, že podle Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) se Afrika na celosvětovém vývozu digitálně poskytovaných služeb podílí méně než 1 %;

potvrzuje, že obchodní a investiční vztahy mezi EU a Afrikou jsou součástí našeho společného úsilí o dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 a cílů Pařížské dohody; zdůrazňuje, že Afrika je klíčovou zeměpisnou prioritou nové obchodní strategie EU, a podtrhuje význam intenzivnějšího dialogu mezi EU a Afrikou; v tomto ohledu zdůrazňuje, že EU by měla více usilovat o to, aby partnerství přesáhlo tradiční vztah „dárce-příjemce“; zdůrazňuje, že modernizace obchodních a investičních vztahů mezi EU a AU může mít obrovský přínos, pokud jde o stimulaci hospodářského růstu, regionální integraci, snižování chudoby a vytváření pracovních míst, může přispívat k oživení po pandemii COVID-19 prostřednictvím zelené a digitální transformace ekonomik jak v EU, tak v AU, jakož i u našich globálních obchodních partnerů, a musí být v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotvena v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie; zdůrazňuje, že zeměpisná blízkost a dlouhodobé historické a kulturní vazby jsou stále více posilovány rostoucí obchodní výměnou; zdůrazňuje, že účast organizací občanské společnosti musí být základním kamenem strategie EU–AU pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN;

vyzývá proto Komisi, aby prohloubila a lépe strukturovala spolupráci s našimi africkými partnery a navázala pravidelný politický dialog na vysoké úrovni, do něhož by byl zapojen i Evropský parlament; žádá, aby tento dialog byl doplněn výměnou na úrovni regionálních seskupení i jednotlivých států a paralelním dialogem se zúčastněnými stranami občanské společnosti v Africe a EU, což jsou zásadní prvky pro prosazování rovného partnerství EU s Afrikou;

zdůrazňuje, že je důležité vytvořit v Africe odolnou, konkurenceschopnou a stabilní infrastrukturu a průmyslovou základnu, jak je stanoveno v Agendě 2063 AU, jejímž cílem bude rozvoj odolných hodnotových řetězců a zpracování surovin s vysokou přidanou hodnotou v Africe, což je hlavní cesta k vytváření kvalitních pracovních míst; vyzývá Komisi a evropské podniky a investory, včetně EIB, aby v projektech industrializace Afriky uplatňovali moderní udržitelné a pokud možno klimaticky neutrální výrobní technologie; trvá na tom, aby byli sociální partneři zapojeni do všech fází prosazování industrializace; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba podpořit Afriku při vytváření její vlastní nezávislé makroekonomické, fiskální, měnové a obchodní politiky, a vyzývá Komisi, aby členům Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) umožnila ochranu jejich vznikajících průmyslových odvětví, a to i technickou a finanční podporou, a poskytla jim právo přijímat v tomto ohledu právní předpisy; zdůrazňuje, že úsilí o ochranu životního prostředí by se mělo stát ústředním bodem politik a programů spolupráce na podporu industrializace a vytváření důstojných pracovních míst v Africe, které by měly být vytvářeny a prováděny všemi odpovědnými subjekty z obou kontinentů;

vyzývá Komisi, aby podporovala udržitelné investice s cílem přejít na bezuhlíkové hospodářství v souladu se svým závazkem v Klimatickém paktu z Glasgowa a současně zajistila odpovědné a udržitelné získávání přírodních zdrojů a surovin a hospodaření s nimi, jakož i udržitelné nakládání s odpady v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu;

zdůrazňuje zásadní úlohu fungujících státních institucí, orgánů a infrastruktury a domnívá se, že jejich absence může být hlavní překážkou obchodu; v této souvislosti zdůrazňuje, že všechny africké země musí zvýšit právní jistotu, neboť je nezbytná pro rozvoj jakéhokoli druhu obchodu; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala se svými africkými protějšky na zajištění podnikatelského prostředí, které bude příznivé pro investice;

zdůrazňuje, že je třeba přizpůsobit hospodářské a obchodní návrhy nové agendy pro Středomoří, kterou Komise přijala 9. února 2021, současné mimořádné situaci; vyzývá k co nejrychlejšímu hladkému provedení projektů hospodářského a investičního plánu souvisejících s obchodem;

zdůrazňuje, že EU potřebuje pro své hospodářské partnerství s Afrikou zcela nový základ postavený na rovných podmínkách a rovnosti, na vzájemném respektu a porozumění, včetně výzev, kterým afričtí partneři čelí v rámci obchodních a investičních vztahů, a to s přihlédnutím k měnící se dynamice a řešení historických nerovnováh a nedostatků; domnívá se, že toto je jedinečná příležitost k oživení obchodních vztahů mezi oběma kontinenty, a že vrcholná schůzka připravila půdu k tomu, aby EU a AU rozvíjely obnovené, vzájemně prospěšné a udržitelné partnerství založené na solidaritě a spolupráci a aby přetvářely hospodářské a obchodní vztahy s cílem posílit postavení Afriky, mimo jiné zajištěním spravedlivých a etických obchodních vztahů, které podporují integraci afrického kontinentu; zdůrazňuje, že obchodní vztahy mezi EU a Afrikou by měly prosazovat lidská a pracovní práva, řádnou správu věcí veřejných, právní stát a rovnost žen a mužů, a vyzývá Komisi, aby tyto prvky prosazovala v rámci obchodních vztahů EU s Afrikou;

naléhavě žádá Komisi, aby pomohla ukončit roli afrických států spočívající v „plnění a konečné úpravě“ tím, že podpoří systém zahrnující více zúčastněných stran, který umožní státům AU vyrábět vlastní očkovací látky, což se již osvědčilo při výrobě vakcín proti HIV, že otevře prostor pro rozvoj vědeckého potenciálu a celosvětově sníží závislost na několika málo korporacích;

zdůrazňuje, že reakce EU na celosvětové úsilí o očkování s cílem zmírnit pandemii COVID-19 vedla k narušení vztahů mezi EU a Afrikou; zdůrazňuje, že výsledky šestého summitu EU–AU musí být novým východiskem pro rozvoj vztahů mezi EU a Afrikou; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s africkými partnery na dvoustranné úrovni a strukturovaným způsobem a usilovala o regionální a mnohostranné kontakty s cílem rozvíjet vztahy mezi EU a Afrikou; vyzývá Komisi, aby se zapojila do diskuse s Parlamentem o kompromisu ohledně výjimky z dohody TRIPS, který vyjednala „čtyřka“ tvořená EU, USA, Indií a Jihoafrickou republikou; vyzývá Komisi, aby v jednáních ve WTO byla i nadále flexibilní a zaujímala pragmatický postoj, aby tak mohla dosáhnout kompromisu s ostatními členy WTO ohledně cílené a dočasné výjimky z dohody TRIPS a aby do 12. ministerské konference WTO dospěla k závěru a smysluplným výsledkům, pokud jde o obchodní a zdravotní aspekty;

10.

připomíná, že pro pozitivní sociální, environmentální a hospodářský rozvoj je důležitý mír; bere na vědomí, že rezoluci Valného shromáždění OSN odsuzující agresi proti Ukrajině řada afrických vlád nepodpořila a že africká podpora postojů EU nemůže být považována za samozřejmost; vyzývá Komisi a Evropskou službou pro vnější činnost, aby prozkoumaly různé důvody této skepse a zvýšily diplomatické úsilí o společný postoj obou kontinentů proti vojenské agresi;

11.

podporuje cíle a aspirace AfCFTA vyjádřené v její preambuli; podporuje rovněž úsilí Agendy 2063 o vytvoření kontinentálního trhu s volným pohybem osob, kapitálu, zboží a služeb s cílem prohloubit hospodářskou integraci afrického kontinentu; africkou kontinentální zónu volného obchodu (AfCFTA) pokládá za ambiciózní iniciativu v oblasti hospodářské integrace, jež je pro africké země významnou příležitostí k posílení inkluzivního růstu, podnícení udržitelného rozvoje, omezení chudoby a zvýšení životní úrovně, vytvoření velkého počtu důstojných pracovních míst, zvýšení konkurenceschopnosti afrických zemí, prosazování ekologických technologií a energie, zvýšení udržitelnosti veřejných financí, k boji proti korupci a podpoře řádné správy věcí veřejných a k provedení strukturálních změn v zúčastněných státech; vyzývá EU, aby AfCFTA aktivně podporovala; zdůrazňuje, že ukazatele měření hospodářského úspěchu v Africe a Evropě je třeba zlepšit a rozšířit nad rámec růstu HDP, a doporučuje, aby se používaly také ukazatele, jako je Giniho koeficient, ukazatel skutečného pokroku, index lidského rozvoje, Theilův index pro měření diverzifikace vývozu, ukazatele týkající se diskriminace žen a mužů a zejména zprávy o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje;

12.

připomíná, že v letech 2014 až 2020 podpořila EU vytvoření AfCFTA prostřednictvím svého panafrického programu částkou přesahující 74 milionů EUR a že tyto finanční prostředky byly použity na budování kapacit při vyjednávání, ratifikaci a provádění dohody AfCFTA; vyzývá EU a její členské státy, aby pokračovaly ve finanční a technické podpoře provádění AfCFTA; konstatuje, že k tomu, aby AfCFTA dostála tomu, co přislíbila, tj. aby přesáhla pouhou liberalizaci obchodu a vymanila lidi z chudoby, potřebují africké země politický prostor pro přijetí politik, které zvýší soulad mezi obchodními opatřeními, cíli v oblasti diverzifikace, reakcí na potřeby obyvatelstva, udržitelností a růstem podporujícím začlenění;

13.

vyzývá Komisi AU a Evropskou komisi, aby v Africe usnadnily rozvoj regionálních hodnotových řetězců a lepší regionální infrastruktury; zdůrazňuje potřebu důsledných investic a veřejného dohledu nad rozvojem všeobecné a přeshraniční udržitelné infrastruktury; poukazuje na to, že je nutné značně investovat do dopravní infrastruktury, propojenosti a digitalizace, aby se usnadnil regionální obchod, a byla tak současně zajištěna diverzifikace a odolnost místních, regionálních a kontinentálních hodnotových řetězců; konstatuje, že odstranění překážek obchodu v rámci Afriky může umožnit snazší růst regionálních hodnotových řetězců, které mohou africkým podnikům, a zejména malým a středním podnikům, usnadnit internacionalizaci; zdůrazňuje, že strategie Global Gateway by měla přispět k rozvoji infrastruktury, aby se zvýšil obchod mezi africkými zeměmi, a vyzývá partnery Africké unie, aby reagovali na návrhy „týmu Evropa“ týkající se společných projektů v oblasti infrastruktury; vyzývá partnery z EU i Afriky, aby bez dalšího prodlení realizovali společně stanovené prioritní projekty a vytvořili v souvislosti s projekty příležitosti, z nichž by mohly profitovat místní podniky, a pracovní příležitosti pro místní obyvatelstvo a zároveň důsledně dodržovali přísné environmentální a pracovní normy a Pařížskou dohodu; zdůrazňuje, že venkovské oblasti potřebují, aby v nich bylo vytvořeno více infrastruktury, a poukazuje na to, že v subsaharské Africe se odhadem 40 % přepravovaných základních potravin nedostane na trh kvůli špatné infrastruktuře a nedostatkům v chlazení a skladování; vyzývá Evropskou komisi a AU, aby zmapovaly regionální hodnotové řetězce mezi EU a Afrikou nad rámec dvoustranných obchodních toků a provedly SWOT analýzu, zejména s ohledem na zjištění možností pro přemisťování produkce do bližších zemí (tzv. nearshoring) a zjištění možných oblastí spolupráce, jako je oběhové hospodářství a ekologizace dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že je důležité dále rozvíjet infrastrukturu a spojení mezi subsaharskou a severní Afrikou a mezi západní a východní Afrikou;

14.

zdůrazňuje význam začlenění rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska této rovnosti do obchodních vztahů mezi EU a Afrikou jako zásadní součásti podpory udržitelného růstu vedoucího k začlenění; zdůrazňuje, že obchodní a investiční vztahy mají potenciál podporovat rovnost žen a mužů, přispívat k posílení hospodářského a sociálního postavení žen a k rovnějším a odolnějším ekonomikám a společnostem; domnívá se, že partnerství mezi EU a Afrikou by mělo podporovat zejména podnikání žen a mladých lidí ve venkovských a městských oblastech, a to i prostřednictvím organizací malých producentů, a že je za tímto účelem nezbytné podporovat rovný přístup k hospodářským a výrobním zdrojům, jako jsou finanční služby, ale i přístup na trhy, a chránit pozemková práva; vítá práci Komise na shromažďování údajů a analýze s cílem lépe pochopit dopad obchodní politiky na ženy; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s africkými partnery prosazovala rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v obchodních vztazích mezi EU a Afrikou; vyzývá Komisi, aby v obchodních a investičních vztazích mezi EU a Afrikou zohlednila rovnost žen a mužů; vyzývá Komisi, aby do dohod o hospodářském partnerství zahrnula samostatné kapitoly o rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje zásadní úlohu venkovských žen v zemědělství a venkovském hospodářství na celém africkém kontinentu, zejména pokud jde o zabezpečení potravin; připomíná, že téměř polovinu zemědělské práce v Africe vykonávají ženy; vyzývá k rozšíření výměny zkušeností mezi africkými a evropskými podnikatelkami prostřednictvím platforem, které umožní vytváření sítí, sdílení zkušeností a vytváření společných projektů; vybízí k prosazování dědických práv žen a dívek a vyzývá EU, aby podporovala partnerské země, zejména pokud jde o uznání plného nároku žen na pozemková práva;

15.

zdůrazňuje, že je třeba navázat konstruktivní dialog mezi veřejným a soukromým sektorem a umožnit rozvoj kultur v zájmu vytvoření inteligentní sítě ekosystémů a případného křížení veřejné sféry se soukromým sektorem; podtrhuje, že v této souvislosti musí EU i nadále spolupracovat s africkými zeměmi na usnadnění a podpoře soukromých investic na kontinentu, protože veřejné investice samy o sobě nestačí; vyzývá k dalšímu posílení veřejných a soukromých třístranných partnerství s cílem rozvíjet nové obchodní vztahy v odvětvích společného zájmu, jako je energetika, průmysl a doprava;

16.

zdůrazňuje klíčovou úlohu plánu vnějších investic EU, a zejména Evropského fondu pro udržitelný rozvoj jako jeho prvního pilíře, při utváření obchodní a investiční politiky EU vůči Africe souběžně s dohodami o hospodářském partnerství; připomíná, že tento plán klade důraz na zlepšení investičního prostředí v partnerských zemích; zdůrazňuje, že závazek EU posílit investice soukromého sektoru za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje musí obnášet zavedení povinností náležité péče v oblasti lidských práv, sociálních práv a životního prostředí, a to na základě obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, s tím, že tyto povinnosti by se měly vztahovat na celý hodnotový řetězec a měly by zahrnovat ustanovení o přístupu ke spravedlnosti;

17.

vyzývá Komisi AU a Evropskou komisi, aby vytvářely a usnadňovaly africkým zemím podmínky potřebné ke změně povahy jejich začleňování do světového hospodářství, a to ze zdroje primárních komodit na vývozce meziproduktů a konečných produktů, a aby zároveň zachovaly politický prostor pro ochranu vznikajících průmyslových odvětví; doporučuje posílit spolupráci s univerzitami a dalšími výzkumnými zařízeními v Africe s cílem vytvořit platformu pro výměnu technologií a know-how; v této souvislosti zdůrazňuje příležitost, kterou pro oba kontinenty představují rozvoj nových trhů a investice do nich, zejména ve výrobním odvětví; dále v tomto ohledu zdůrazňuje význam posílení vazeb mezi evropskými a africkými hospodářskými subjekty, aby se napomohlo vytváření hodnot a zvyšování standardů, a tím i zlepšila konkurenceschopnost;

18.

zdůrazňuje, že úsilí o diverzifikaci dodavatelského řetězce vytváří příležitosti pro oba kontinenty, a domnívá se, že EU a AU by měly spolupracovat na vytváření podmínek a pobídek na podporu diverzifikace investic a produkce společností z EU a Afriky;

19.

zdůrazňuje, že EU a AU mají společný zájem na stabilním a mnohostranném obchodním systému založeném na pravidlech, který přispívá k podpoře hospodářského růstu v EU a na africkém kontinentu; zdůrazňuje, že reforma a modernizace WTO a souboru pravidel WTO je důležitou oblastí spolupráce mezi EU a AU, a vyzývá partnery, aby spolupracovali na vytvoření spravedlivé a rovnocenné globální obchodní a finanční struktury prostřednictvím revitalizace WTO, včetně dokončení kola jednání z Dohá, v zájmu lepšího zohlednění zájmů rozvoje v zemích globálního Jihu, jak bylo dohodnuto mezi členy WTO;

20.

zdůrazňuje, že cílem iniciativy pomoci na podporu obchodu pod vedením WTO je pomoci zejména nejméně rozvinutým zemím vybudovat kapacitu na straně nabídky a infrastrukturu související s obchodem, kterou potřebují k provádění a využívání dohod WTO a k širšímu rozšíření svého obchodu; domnívá se, že v tomto smyslu je tato iniciativa klíčovým prvkem v obchodních vztazích s Afrikou, zejména po krizi COVID-19;

21.

poukazuje na to, že program pomoci na podporu obchodu by měl hrát roli při mobilizaci zdrojů na řešení omezení souvisejících s obchodem, financování potřeb infrastruktury a pomoci při budování kapacit afrických zemí pro vytvoření vhodných regulačních struktur;

22.

zdůrazňuje, že je důležité posílit spolupráci mezi WTO, UNCTAD, MOP, Programem OSN pro životní prostředí, FAO a dalšími orgány OSN s cílem zachovat mnohostrannou vizi prosazováním společného programu pro sdílenou prosperitu, a to v souladu se soudržností politik ve prospěch rozvoje;

23.

zdůrazňuje, že na odpovědném a transparentním globálním řízení by se měly více podílet parlamentní orgány, protože přímo volení poslanci mohou představovat zásadní vazbu mezi občany a mnohostranným systémem; zdůrazňuje význam práce Parlamentní konference o WTO, kterou společně uspořádaly Evropský parlament a Meziparlamentní unie, a vyzývá k většímu úsilí o lepší zapojení poslanců z Afriky, zejména Panafrického parlamentu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby měli poslanci lepší přístup k obchodním jednáním a byli zapojeni do rozhodovacích a přezkumných postupů WTO; vyzývá k posílení úlohy Evropského parlamentu, Panafrického parlamentu i národních parlamentů všech členských států WTO v pověřovací fázi mezinárodních obchodních a investičních jednání;

24.

zdůrazňuje, že základem obnoveného vztahu mezi EU a Afrikou by měly být nejlepší společné zájmy obou kontinentů a silné partnerství; dochází k závěru, že vhodnou reakcí na globální konkurenty je rovnocenné partnerství mezi AU a EU založené na plné spolupráci; je přesvědčen, že pokračování tradiční politiky vlivu stojí v cestě vzájemně výhodné spolupráci, pokud je geopolitická soutěž EU vedena pouze vymezováním se vůči ostatním světovým mocnostem; připomíná, že spravedlivá soutěž zájmů není tržním ekonomikám cizí a že afričtí partneři si vyhrazují právo těžit ze situace, kdy je poptávka v jejich prospěch;

25.

je přesvědčen, že zájmy EU, jako je přístup k surovinám, utváření hospodářských vztahů na podporu ekonomiky EU a zvládání migrace, tj. řešení jejích příčin, lze nejlépe prosazovat prostřednictvím nového partnerství rovnocenných subjektů; je přesvědčen, že díky novému rovnocennému partnerství může EU účinně posílit svou strategickou autonomii;

26.

zdůrazňuje, že EU by měla podporovat konstruktivní zapojení do všech aspektů migrace, nuceného vysídlení a mobility s cílem zajistit, aby migrace probíhala bezpečným a dobře regulovaným způsobem; domnívá se, že je nezbytné vytvořit dlouhodobou sdílenou strategii, která by propojila obchodní, rozvojovou a migrační politiku, jak bylo stanoveno v několika závěrech Evropské rady, zejména v těch, které byly přijaty 16. prosince 2021, neboť by mohla hrát klíčovou roli v boji proti pašování lidí a nelegálním migračním trasám z afrických zemí do EU;

27.

zdůrazňuje, že zvýšení kvality mezikontinentálního obchodu bude vyžadovat regulaci mobility a migrace na africkém kontinentu; trvá na tom, že ačkoli obchodní politika může za určitých okolností minimalizovat nucenou migraci vytvářením pracovních míst, neměla by se obchodní politika EU ani její rozvojová pomoc využívat k zajištění spolupráce třetích zemí v oblasti migrace, což by mohlo ohrozit zásady a hodnoty EU a hlavní cíl snižování chudoby; v této souvislosti připomíná, že nucenou migraci lze vyřešit pouze vytvořením legálních cest, posílením mezinárodní ochrany a řešením širších rozvojových, politických, klimatických a humanitárních krizí, které vedou k nucenému vysídlení;

28.

bere na vědomí dopad krize COVID-19 na dodavatelské řetězce; trvá na tom, že je důležité budovat v EU i v AU odolnější dodavatelské řetězce ve světě po pandemii, a to posílením strategické autonomie, zmapováním závislostí, lepším řešením zranitelnosti a narušení dodávek, diverzifikací výroby a většími investicemi do podniků, které do svých obchodních modelů začlenily sociální, environmentální a zdravotní cíle, a přinášejí tak zásadní změny; připomíná závazek Parlamentu k Zelené dohodě pro Evropu a k obchodním iniciativám, které přispívají k dosažení jejích cílů, mimo jiné mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, legislativní návrh týkající se povinné náležité péči a návrh týkající se výrobků nepodporujících odlesňování; trvá na tom, že Komise musí pečlivě sledovat dopad těchto iniciativ na obchod mezi EU a Afrikou a předložit doprovodná opatření ke zmírnění případných krátkodobých narušení; je přesvědčen, že tyto legislativní iniciativy povedou v dlouhodobém horizontu k odolnějším a udržitelnějším globálním hodnotovým řetězcům, z nichž budou mít prospěch občané a podniky v EU i v Africe;

29.

lituje, že nevyprovokovaná a neoprávněná invaze Ruské federace na Ukrajinu měla velký dopad na zvýšení cen energií, paliv, surovin a zemědělských produktů, což způsobilo výrazné zvýšení výrobních nákladů, které ohrožuje kontinuitu výroby a může vést k narušení dodavatelského řetězce; žádá, aby byla přijata posílená opatření na mezinárodní úrovni s cílem zajistit, aby ústředním prvkem politického rozhodování bylo potravinové zabezpečení, aby se zabránilo nedostatku potravin a zajistila výživa v nejzranitelnějších zemích, zejména na africkém kontinentu, a řešila otázka zabezpečení potravin prostřednictvím obchodu a předcházení překážkám v mezinárodním obchodu s potravinami a surovinami;

30.

domnívá se, že EU může přispět k výraznému snížení současné závislosti Afriky na dovozu potravin, osiva, hnojiv a pesticidů, a to prostřednictvím finanční a technické podpory, politického dialogu, výměny znalostí, nových technologií a podpory afrických inovací;

31.

vyzývá k rozsáhlé evropsko-africké investiční ofenzívě, která by poskytla pobídky pro výrazné zvýšení soukromých investic v afrických státech a umožnila komplexní veřejné investice do infrastruktury a boje proti změně klimatu; v této souvislosti vítá závazek přijatý na šestém summitu AU-EU mobilizovat 150 miliard EUR v rámci iniciativy Global Gateway; žádá, aby byla tato investiční iniciativa výrazně rozšířena společně s členskými státy;

32.

vyzývá k tomu, aby se investiční ofenziva zaměřila především na projekty rozvoje a rozšíření obnovitelných zdrojů energie, zajištění dodávek vody, opatření zaměřená na přizpůsobení se klimatu a budování veřejné infrastruktury; očekává, že všechny investiční projekty budou zahrnovat africké partnerské společnosti a budou věnovat velkou pozornost vytváření místních pracovních míst a prohlubování afrických hodnotových řetězců; vyzývá Komisi, aby v koordinaci s místními, regionálními a státními partnery v Africe určila vhodné investiční projekty a zajistila jejich realizaci;

33.

vyzývá EU a její členské státy, aby se zavázaly podporovat africké země při provádění ambiciózních a spravedlivých opatření v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že financování EU v rámci nového nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci musí sloužit k prosazování přístupu založenému na lidských právech, díky němuž budou místní komunity a původní obyvatelé ústředním prvkem úsilí v oblasti klimatu, životního prostředí a rozvoje, počínaje konzultacemi s občanskou společností a místními komunitami;

34.

konstatuje, že předchozí mechanismy kombinovaného financování nedokázaly stimulovat dostatečné soukromé investice; požaduje proto, aby se investiční iniciativa týkala i místních MSP, které zvláštním způsobem přispívají k diverzifikaci hospodářství a vytváření pracovních míst;

35.

zdůrazňuje, že EU by měla prohloubit své hospodářské a obchodní vztahy s Afrikou prostřednictvím investic, které vedou ke vzniku pracovních míst a podporuje lidská, pracovní a environmentální práva; zdůrazňuje, že v afrických regionech a zemích existují rozdíly v přístupu k financování, které jsou způsobeny různými faktory; zdůrazňuje, že by měl být kladen důraz na investice do nové infrastruktury, jako je digitální a zelená infrastruktura a výroba energie z obnovitelných zdrojů; vítá rámcovou dohodu o projektové spolupráci, která byla v říjnu 2021 uzavřena mezi EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD); vítá memorandum o porozumění, které v roce 2021 uzavřela EBRD s Africkou rozvojovou bankou na podporu udržitelného rozvoje soukromého sektoru v Africe; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím inovativních finančních nástrojů podporovala investice na africkém kontinentu s cílem zvýšit kapitálové toky a snížit rizika; vybízí EU a africké země, aby vyzkoušely možnosti jednání o dohodách o usnadnění udržitelných investic, jak bylo oznámeno v přezkumu obchodní politiky EU (15), tj. o dohodách, které posilují schopnost vlád provádět regulaci ve veřejném zájmu a vyvažují práva a povinnosti investorů a komunit s environmentálními zájmy; připomíná klíčový význam důsledných investic do veřejných služeb, výzkumných kapacit a podpory hospodářských odvětví, v nichž mají země nebo regiony potenciál získat komparativní výhodu; doporučuje posílit investiční příležitosti v Africe, zejména poskytováním většího objemu rizikového kapitálu a záruk, které mají usnadnit investice; vítá Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+), díky němuž mohou rozvojové finanční instituce podstupovat větší riziko ve svých investičních programech; připomíná, že akční program z Addis Abeby týkající se financování rozvoje poukázal na to, že pro dosažení cílů udržitelného rozvoje je třeba mobilizovat více domácích zdrojů;

36.

vybízí africké země, aby ve světle zpráv sítě UNICA o tom, že platnost řady dohod o investicích uzavřených v 90. letech a na začátku 21. století v nedávné době vypršela nebo brzy vyprší, přezkoumaly a reformovaly své smlouvy o investicích a zamezení dvojímu zdanění podle svých rozvojových potřeb; domnívá se, že zóna AfCFTA a pokračující úsilí o regionální integraci poskytují vhodnou příležitost k obnovení rovnováhy mezinárodního investičního režimu tak, aby se stal odpovědným a spravedlivým a aby směřoval k udržitelnému rozvoji;

37.

zdůrazňuje, že dohoda mezi EU a OAKTS parafovaná v dubnu 2021 postrádá mechanismy pro prosazování náležité péče v oblasti norem na ochranu životního prostředí, lidských práv a zásady svobodného, předchozího a informovaného souhlasu, které jsou ještě důležitější vzhledem k závazkům dohody usnadnit mezinárodní investiční dohody; zdůrazňuje, že EU by měla zohlednit různé úrovně rozvoje a zajistit, aby její obchodní dohody byly v souladu s prioritami regionální hospodářské integrace partnerů;

38.

naléhavě vybízí Komisi a EIB jakožto úvěrovou složku EU, aby připravily účinný a snadno přístupný systém mikroúvěrů a aby v této souvislosti posílily své kapacity na podporu rozvoje soukromého sektoru v Africe; v tomto ohledu vyzývá EIB, aby vyčlenila více finančních prostředků pro africké mikropodniky a malé a střední podniky prostřednictvím kombinovaného rozpočtu EFSD+; v této souvislosti zdůrazňuje vysoký potenciál partnerství mikrofinancování pro další posílení postavení MSP a místních zemědělců; doporučuje, aby byly zavedeny systémy mikroúvěrů, které by nabídly přístup k úvěrům bez nutnosti zástavy nebo jiných finančních záruk; zdůrazňuje, že takový systém je důležitý pro posílení postavení žen a mladých lidí, jejichž přístup k financování je třeba výrazně zlepšit; v této souvislosti požaduje vhodná doprovodná opatření, jako je technická a právní pomoc a poradenství, jakož i spojenectví s místními partnery, aby byly tyto mikroúvěry skutečně dostupné; domnívá se, že podpora sociální ekonomiky a družstev, jakož i systémů mikroúvěrů, přispěje k tolik potřebné formalizaci neformální ekonomiky prostřednictvím jasných strategií založených na doporučení MOP č. 204;

39.

vyzývá EU, aby posílila svou podporu africkým zemím a Africké unii v boji proti nezákonným finančním tokům a daňovým únikům nadnárodních společností, a vyzývá k iniciativám, které by zajistily, aby nadnárodní společnosti nepřispívaly k tomuto odlivu kapitálu z afrických zemí; připomíná, že Afrika každoročně přichází o 88,6 miliardy USD v důsledku nelegálního úniku kapitálu, což odpovídá 3,7 % hrubého domácího produktu kontinentu; vyzývá ke společnému úsilí o zajištění toho, aby se daně platily tam, kde se vytvářejí zisky a skutečná ekonomická hodnota, a zastavila se tak pokračující eroze daňového základu a přesouvání zisků; vyzývá k posílení spolupráce mezi AU a EU a jejich členskými státy, pokud jde o prosazování právních předpisů na mezinárodní úrovni, které se zabývají transparentností zdanění právnických osob, a k větší spolupráci týkající se směrnice EU o vykazování nefinančních informací (16); vyzývá Komisi, aby se ve svých programech pomoci na podporu obchodu zabývala také nezákonnými finančními toky a daňovými úniky a aby do jednání o modernizaci dohod o hospodářském partnerství zahrnula příslušné kapitoly;

40.

zdůrazňuje, že nejméně rozvinuté země mají zájem na mnohostranných obchodních systémech založených na pravidlech a jsou silnými zastánci těchto systémů a že jejich integrace do mezinárodního obchodního systému by se měla zlepšit; je si vědom skutečnosti, že zvláštní a diferencované zacházení je základní zásadou WTO; vyzývá Komisi, aby zajistila, že rozvojové země budou moci plně uplatňovat svá práva vyplývající z ustanovení WTO o zvláštním a diferencovaném zacházení, zejména pokud jde o zajištění jejich potravinové bezpečnosti; je toho názoru, že přílišná závislost na jedné zemi nebo zeměpisném regionu, pokud jde o určitý produkt, může způsobit, že země budou zranitelné vůči vnějším otřesům, což by mohlo mít nesmírně škodlivý dopad na potravinovou bezpečnost rozvojových zemí; domnívá se proto, že Komise by měla podporovat naše africké partnery v diverzifikaci jejich obchodních toků, aby se zvýšila jejich odolnost; vyzývá ke společnému úsilí s africkými partnery na úrovni WTO o nalezení mnohostranných řešení hlavních rozporů v otázkách globální zemědělské politiky, o nichž se diskutovalo ve Výboru WTO pro zemědělství;

41.

zdůrazňuje, že pro zajištění potravinové bezpečnosti na celém kontinentu je třeba zavést mnohostranná obchodní pravidla, která budou podporovat solidní a udržitelné zemědělství založené na komplexních agrárních reformách v různých afrických státech; v tomto ohledu poukazuje na to, že je důležité chránit a prosazovat právo místních komunit na přístup k přírodním zdrojům, jako je půda a voda; kritizuje rozsah zabírání půdy v Africe; je znepokojen rozsahem nabývání půdy zahraničními investory v Africe, které je soustředěno v zemích se slabšími strukturami správy a mohlo by představovat hrozbu pro zabezpečení potravin a přístup k půdě a vodě; zdůrazňuje, že je důležité zahájit inkluzivní proces s cílem zaručit skutečnou účast organizací občanské společnosti a místních komunit na vypracovávání, provádění a sledování politik a opatření souvisejících se zabíráním půdy; vyzývá k tomu, aby v rámci všech projektů byly dodržovány dobrovolné pokyny pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu, které podporují ochranu pozemkových práv, a to i v oblasti obchodu, a vyzývá rovněž k přijetí opatření, která by zajistila, aby tyto projekty neohrožovaly pozemková práva drobných zemědělců, zejména žen; vyzývá dále EU a Afriku, aby uznaly a chránily práva původních obyvatel na vlastnictví a kontrolu nad jejich pozemky a přírodními zdroji na základě obyčejového práva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a Úmluvě MOP č. 169, a aby dostály zásadě svobodného, předchozího a informovaného souhlasu;

42.

zdůrazňuje, že obchodní partnerství mezi EU a Afrikou musí zaručit právo afrických zemí na potravinovou soběstačnost, zajistit dodržování zásad udržitelnosti a za žádných okolností by nemělo ohrozit zajišťování potravin, jejich bezpečnost a kvalitu, ani vést k odlesňování a zhoršování životního prostředí; zdůrazňuje, že to bude vyžadovat větší závazky na obou kontinentech a posílení bezpečných, odolných a udržitelných zemědělsko-potravinářských systémů aby se tak zvýšilo úsilí o dosažení cíle udržitelného rozvoje, jímž je vymýcení hladu v roce 2030, a podpořila společná opatření ke zmírnění změny klimatu; uznává, že je třeba restrukturalizovat hodnotové řetězce tak, aby se větší část zpracování a vytváření přidané hodnoty realizovala ve zdrojových zemích; znovu opakuje, že je důležité respektovat produkty s chráněným označením původu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že investiční nástroje, jako jsou Global Gateway a Globální Evropa, budou v souladu s cíli udržitelného rozvoje přispívat k rozvoji udržitelného zemědělského odvětví v Africe, a aby podpořila provádění AfCFTA pro zemědělský obchod v rámci Afriky; vyzývá Komisi, aby poskytla pomoc v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet a podporovat v Africe udržitelné zemědělské postupy, jako je agroekologie, a podporovat stávající iniciativy na tomto kontinentu; připomíná, že schopnost agroekologie sladit ekonomickou, environmentální a sociální dimenzi udržitelnosti byla uznána ve významných zprávách, zejména těch, které vypracovaly Mezivládní panel pro změnu klimatu, Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, Světová banka a Mezinárodní panel pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj vedený organizací FAO; žádá EU a Afriku, aby hrály vedoucí úlohu při uzavírání ambiciózní celosvětové dohody na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti; v této souvislosti konstatuje, že udržitelné zemědělství a udržitelnější výživa v Evropě mohou významně přispět k zajištění potravinové bezpečnosti v afrických zemích;

43.

zdůrazňuje, že některé africké země jsou při zajišťování potravinové bezpečnosti neúměrně závislé na dovozu zemědělských produktů; vyjadřuje vážné znepokojení nad důsledky ruské invaze na Ukrajinu na dodávky některých zemědělských potravinářských produktů, zejména obilovin, a to s ohledem na velkou závislost mnoha států na tomto dovozu, jakož i nad narušeními celosvětového dodavatelského řetězce a nárůstem cen, které vedou k celosvětovému nedostatku potravin, zejména na africkém kontinentu; vítá, že se Komise rozhodla posoudit dopad rusko-ukrajinské války na dovoz obilovin a potravinovou bezpečnost a vyzývá Komisi, aby včas přijala opatření proti možným humanitárním krizím; dále zdůrazňuje, že ozbrojený konflikt narušuje vývoz některých produktů z Afriky do Ruska, jako jsou citrusové plody, káva a čaj; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s africkými zeměmi na zajištění přístupu k zemědělským produktům a aby využila stávajícího souboru obchodních nástrojů k řešení a usnadnění přístupu k zemědělským produktům pro naše africké partnery a podporovala je při zvyšování jejich zemědělské produkce, aby tak mohli posílit svou potravinovou odolnost;

44.

připomíná, že s vývozem zemědělsko-potravinářských produktů z EU do Afriky v hodnotě 17,6 miliard EUR a s dovozem z Afriky v hodnotě 16,5 miliard EUR v roce 2020 jsou africké země důležitými destinacemi pro vývoz z EU a EU zůstává největším vývozním trhem pro zemědělské a potravinářské produkty z Afriky; upozorňuje na to, že je třeba, aby dovoz z Afriky, a zejména zemědělsko-potravinářské produkty, splňoval zdravotní, bezpečnostní a kvalitativní normy EU, včetně norem týkajících se používání hormonů, antibiotik a geneticky modifikovaných organismů; zdůrazňuje, že by měla být nabízena technická podpora a odborná příprava s cílem zajistit, aby afričtí producenti měli příležitost a know-how umožňující splnit tyto normy; je přesvědčen, že EU by měla jako významný světový hráč v zemědělsko-potravinářském odvětví spolupracovat s africkými zeměmi na dalším rozvoji kritérií a mezinárodních norem pro udržitelné potravinové systémy, které by se zakládaly na dodržování lidských a pracovních práv, spravedlivé hospodářské soutěži, zásadě předběžné opatrnosti, ochraně životního prostředí a dobrých životních podmínkách zvířat a byly v souladu s pravidly WTO; poukazuje na to, že EU je odhodlána podporovat a prosazovat globální přechod k udržitelným zemědělsko-potravinářským systémům se všemi svými partnery v souladu s cíli strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a cíli udržitelného rozvoje; poukazuje na to, že EU a Afrika sdílejí cíl, kterým je změnit způsob, jakým vyrábíme, distribuujeme a konzumujeme naše potraviny; spolupráce mezi EU a jejími africkými partnery se proto musí zaměřit na ústřední otázku dodávek potravin, a to prostřednictvím specifických programů spolupráce mezi EU a africkými zemědělci a malými a středními podniky a cílených investic do udržitelného zemědělského rozvoje, moderních dopravních sítí a odpovídající skladovací infrastruktury, které africkým zemědělcům poskytnou prostředky k tomu, aby mohli zajistit odolnost zemědělství vůči klimatickým výzvám;

45.

prosazuje větší soudržnost politik na úrovni EU týkajících se obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty vzhledem ke globálním dopadům společné zemědělské politiky a obchodu se zemědělskými produkty na pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje; vyzývá k tomu, aby EU přihlížela k závěrům Pracovní skupiny pro venkovské oblasti Afriky ohledně potřeby investic do afrických potravinových řetězců a zaměřila se přitom na komodity s přidanou hodnotou; vyzývá EU a členské státy, aby s cílem zajistit součinnost mezi strategií EU-Afrika a Zelenou dohodou pro Evropu, zejména vnější dimenzí strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, aktivně spolupracovaly s africkými partnery;

46.

poukazuje na význam výzkumu a inovací pro podněcování zemědělců k tomu, aby přebírali udržitelné zemědělské postupy a zavedli produktivní zemědělské ekosystémy na suché půdě a potravinové systémy; vyzývá v této souvislosti k tomu, abychom se v rámci spravedlivé transformace více spoléhali na přínos tradičních afrických poznatků, zejména pokud jde o zemědělské postupy, rybolov a ochranu lesů, což povede k silnějšímu postavení afrických občanů a místních komunit;

47.

vyjadřuje politování nad tím, že není uznáván strategický význam pastvin, které pokrývají přibližně 43 % plochy africké půdy, a zajišťují tak rozsáhlé pohlcování uhlíku; připomíná, že je důležité podporovat malé zemědělské podniky, pastevectví a další tradiční nebo místní potravinové systémy, a zvýšit tak jejich odolnost a jejich příspěvek k zabezpečení potravin, udržitelnému hospodaření se zdroji a zachování biologické rozmanitosti; konstatuje, že například práva na pastvu a veřejné pastviny jsou tradičními právy na využívání půdy založenými na obyčejovém právu, nikoli na zdokumentovaných vlastnických právech; vyzývá Komisi, aby společně s místními společenstvími a místními zúčastněnými stranami vypracovala strategii k optimalizaci jejich potenciálu prostřednictvím udržitelného obhospodařování pastvin, jako je to, kterému se věnují pastevci; vyzývá k řešení sociálního napětí mezi usazenými zemědělci a kočovnými pasteveckými komunitami, zejména v regionech s překrývajícími se etnicko-náboženskými konflikty;

48.

doporučuje, že je třeba zvrátit nepříznivý trend zvyšujícího se počtu osob trpících nedostatkem potravin v Africe, a to integrací humanitárních, rozvojových a mírových politik v oblastech postižených konflikty, zvýšením odolnosti vůči změně klimatu v potravinových systémech, posílením odolnosti nejzranitelnějších osob vůči nepříznivým ekonomickým podmínkám, intervencemi do potravinových řetězců s cílem snížit náklady na výživné potraviny, řešením chudoby a strukturálních nerovností, zajištěním toho, aby prováděné intervence byly přínosné pro chudé osoby a inkluzivní, posílením potravinového prostředí a změnou chování spotřebitelů s cílem podpořit, a to i prostřednictvím obchodních opatření, stravovací návyky s pozitivním dopadem na zdraví lidí a životní prostředí; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí udržitelné a inovativní politiky, které africkým státům umožní skokově nahradit starší a více znečišťující technologie a zemědělské postupy s cílem dosáhnout ekologického a sociálního přechodu na udržitelné zemědělsko-potravinářské postupy; zdůrazňuje ústřední úlohu zemědělského a potravinářského odvětví v hospodářství a při zajišťování důstojných a udržitelných pracovních příležitostí ve venkovských oblastech v mnoha malých a rodinných zemědělských podnicích prostřednictvím opatření k posílení odolnosti, udržitelné modernizaci zemědělských postupů a zlepšení kvality a diverzifikace produktů; vyzývá Komisi, aby podporovala místní zemědělské podniky a zvýšila schopnost malých a rodinných zemědělských podniků konkurovat velkým zemědělským podnikům; je znepokojen sílící expanzí těchto vysoce průmyslových zemědělských podniků, které jsou založeny na monokulturách, neboť přispívají k prohlubování sociálních nerovností, erozi půdy a k postupující ztrátě biologické rozmanitosti; zdůrazňuje význam, který mají zemědělci pro posílení oběhového hospodářství v různých afrických regionech; vítá návrh Pracovní skupiny pro venkovské oblasti Afriky na zřízení programu partnerství mezi EU a Afrikou, který by propojil zemědělské subjekty členských států EU a partnerských zemí v Africe, díky čemuž by si mohli angažovaní a srovnatelní partneři vyměňovat osvědčené postupy a znalosti;

49.

zdůrazňuje, že používání pesticidů v intenzivním zemědělství v Africe může mít kromě škod na životním prostředí také dopad na zdraví pracovníků, kteří mají velmi malý přístup k odborné přípravě v oblasti ochrany rostlin a ke zdravotní péči; vyzývá k zajištění vzdělávání a odborné přípravy v oblasti udržitelných přístupů, pokud jde o ochranu rostlin, a alternativ k pesticidům a dále k minimalizaci expozice nebezpečným látkám; odsuzuje dvojí standard, který EU uplatňuje v souvislosti s pesticidy tím, že umožňuje vývoz nebezpečných látek zakázaných v EU do afrických zemí a dalších třetích zemí; požaduje proto změnu stávajících pravidel EU, která by v souladu s Rotterdamskou úmluvou z roku 1998 a Zelenou dohodou pro Evropu tuto právní nekonzistentnost odstranila;

50.

zdůrazňuje, že je třeba pomoci africkým zemím omezit používání pesticidů zakázaných v EU prostřednictvím rozvoje alternativních systémů ochrany proti škůdcům; zdůrazňuje nekonzistentnost EU, která povoluje, aby pesticidy, které nejsou povoleny na vnitřním trhu EU, byly vyváženy do afrických a jiných třetích zemí; vyzývá k rychlému ukončení této nekonzistentnosti, neboť je v naprostém rozporu s duchem Zelené dohody;

51.

poukazuje na to, že ve srovnání s jinými regiony světa je rozdělení přidané hodnoty v zemědělských hodnotových řetězcích pro africké drobné zemědělce většinou nepříznivé, jak lze vypozorovat i z dopadů, které má koncentrace na trhu v případě zemědělců a zemí produkujících kakao; vítá iniciativu Ghany a Pobřeží slonoviny zavést pro kakao diferenciál životního příjmu pro kakao; vítá vytvoření iniciativy EU pro udržitelné kakao a vyzývá Komisi, aby pobídla celý soukromý sektor k tomu, aby se zavázal, že bude pěstitelům kakaa platit spravedlivé ceny, které jim umožní vyrábět udržitelným způsobem a bez dětské práce; připomíná, že obchodní vztahy a iniciativy mezi EU a Afrikou, jako je iniciativa týkající se kakaa, se musí opírat o transparentní a spolehlivé monitorování a odpovědnost; vyzývá k tomu, aby byl prostřednictvím zvláštních mechanismů zajištěn přístup zahrnující více zúčastněných stran s cílem zapojit občanskou společnost do vytváření strategií a odvětvových politik; souhlasí s názorem skupiny Cocoa Coalition, že cílem připravovaných právních předpisů EU týkajících se náležité péče, včetně nařízení o odlesňování, by mělo být zajištění důstojných příjmů pro pěstitele kakaa, což je zásadní krok k dosažení udržitelného odvětví kakaa;

52.

je znepokojen tím, že obchodní politika EU vůči Africe je velmi roztříštěná; opakuje, že jednotlivé dohody o hospodářském partnerství by měly přispívat k rozvoji integrace v rámci afrického kontinentu a k rozvoji spravedlivého a udržitelného obchodního modelu a snížení chudoby; konstatuje, že názory na hodnocení úspěšnosti dohod o hospodářském partnerství se liší, přičemž některé hlasy v EU a Africe tvrdí, že dohody o hospodářském partnerství uzavřené nebo sjednané v posledním desetiletí dostatečně nesplňují požadavky nového partnerství a jejich hlavním cílem je prosazovat zájmy EU, a uvádí, že vývoz EU do států, s nimiž byly uzavřeny dohody o hospodářském partnerství, poškozuje místní produkci, zejména v odvětví zemědělství, a vyjadřují politování nad tím, že důležitých cílů dohod o hospodářském partnerství, jako je diverzifikace hodnotových řetězců a podpora regionální integrace v Africe, nebylo dosaženo, neboť hlavními vývozními artikly jsou i nadále zemědělské produkty a suroviny, což je stále jedním z důvodů časté kritiky či dokonce odmítání dohod o hospodářském partnerství v mnoha afrických státech, zatímco jiné hlasy v EU a AU tvrdí, že dohody o hospodářském partnerství přispívají k udržitelnému rozvoji a podporují jej v souladu s cíli udržitelného rozvoje a Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, snižují chudobu, podporují vnitroafrické obchodní toky, zlepšují regionální integraci, přispívají k usnadnění obchodu a odstraňování zbytečných překážek obchodu, zlepšují přístup podniků na trhy EU a Afriky, zejména pro malé a střední podniky, podporují veřejné a soukromé investice v Africe, prosazují dobré a udržitelné zemědělské postupy a posilují obchodní vztahy mezi EU a Afrikou, a to s přihlédnutím k výsledkům summitu EU-AU, přičemž však rovněž vyjadřují přesvědčení, že pokud by dohody o hospodářském partnerství měly beze zbytku plnit tuto úlohu a přispívat k integraci hodnotových řetězců EU a Afriky, musely by být prováděny a modernizovány tak, aby zahrnovaly ustanovení na podporu přeshraničních hodnotových řetězců, včetně dalších oblastí, jako je obchod se službami, investice, práva duševního vlastnictví a hospodářská soutěž, což by podnikům a investorům poskytlo jistotu ohledně o podnikatelského prostředí v těchto zemích;

53.

domnívá se, že dohody o hospodářském partnerství by měly zlepšit schopnost afrických zemí lépe využívat obchodních příležitostí v oblasti zabezpečení potravin, zdravotní péče a snižování chudoby;

54.

připomíná, že požadavek EU týkající se zákazu vývozních daní na nerostné suroviny je dlouhotrvající překážkou v procesu jednání o dohodách o hospodářském partnerství; zdůrazňuje, že v případě ekonomik, jejichž příjmy jsou téměř výhradně založeny na těžbě přírodních zdrojů, může zákaz těchto daní vést k závislosti na pomoci a zároveň bránit jejich hospodářské diverzifikaci; poukazuje na to, že africké země mají právo regulovat nerostné suroviny ve veřejném zájmu, a vyzývá EU, aby neprosazovala obchodní politiku, která by africkým zemím obecně zakazovala uvalovat vývozní daň na nerostné suroviny, pokud je jejich postup v této věci v souladu s pravidly WTO;

55.

opakuje svůj požadavek, aby před jednáním o nových dohodách o hospodářském partnerství byla provedena hloubková analýza dopadu dohod o hospodářském partnerství na místní ekonomiky, regionální integraci, hospodářskou diverzifikaci a cíle udržitelného rozvoje; vyzývá k modernizaci dohod o hospodářském partnerství doplněním silných, závazných a vymahatelných kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v souladu s Pařížskou dohodou; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby spolupracovala s našimi africkými partnery na prosazování spravedlivého a udržitelného obchodu, zejména prostřednictvím kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách o hospodářském partnerství, a aby spolupracovala s našimi partnery při nadcházejícím přezkumu těchto kapitol; dále zdůrazňuje, že je důležité zahrnout cíl boje proti nucené práci a dětské práci do kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v obchodních dohodách Unie, a to vzhledem k jejich významu v odvětví zemědělství; vyzývá k zapojení všech zúčastněných stran, včetně občanské společnosti a komunit v EU a Africe, místních orgánů a vnitrostátních parlamentů, do systematického, transparentního a fakty podloženého monitorování provádění obchodních dohod mezi EU a Afrikou a dodržování zásad soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje; vyzývá k provedení hloubkové analýzy dopadu stávajících dohod o hospodářském partnerství a obchodních dohod na africké země, aby se zjistilo, do jaké míry jsou slučitelné s úsilím o podporu procesu AfCFTA v Africe a zda je třeba, aby byly uvedeny do souladu s cíli udržitelného rozvoje a s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie; vyzývá, aby byly ustanovení dohod o hospodářském partnerství upravovány v závislosti na výsledcích; vyzývá Komisi, aby se při revizi dohod o hospodářském partnerství zabývala veškerými možnými účinky, které by mohly narušit cíle rozvoje trhu v rámci Afriky, a aby tyto účinky zmírňovala a předcházela jim, a to v úzké spolupráci s našimi africkými partnery; zdůrazňuje, že dohody o hospodářském partnerství musí podporovat další rozvoj AfCFTA; vyzývá Komisi, aby zajistila, že dohody o hospodářském partnerství budou základem pro posílení hospodářských vztahů mezi stranami způsobem, který bude přínosný pro obě strany, přičemž se zohlední úroveň rozvoje příslušných zemí; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům a aby africkým malým a středním podnikům vyvážejícím do EU poskytovala podporu ve formě technické pomoci; konstatuje, že mají-li být dohody o hospodářském partnerství atraktivnější, musí zahrnovat další prvky, jako je budování kapacit, podpora účasti žen v hospodářství, včetně zemědělství, a investice do příležitostí pro mladé lidi v afrických zemích;

56.

připomíná, že provádění kapitol o udržitelnosti musí být současně doprovázeno budováním kapacit prostřednictvím rozvojové pomoci EU a dalších investic na pomoc partnerským zemím při plnění jejich závazků (17) a že do monitorování by měli být zapojeni zúčastnění aktéři z řad občanské společnosti (18);

57.

vítá reformu nařízení o systému všeobecných preferencí (GSP) (19) a jeho úlohu při zvyšování obchodních příležitostí pro rozvojové země, usnadnění diverzifikace vývozu pro rozvojové země, podpoře udržitelného rozvoje a zajišťování dodržování lidských práv a pracovních práv, ochraně životního prostředí, udržitelného rozvoje, řádné správy věcí veřejných a rovnosti žen a mužů; konstatuje, že v blízké budoucnosti přestane být několik afrických zemí řazeno mezi nejméně rozvinuté země, a zdůrazňuje, že je třeba podpořit jejich hladký přechod k zemím se statusem GSP; je toho názoru, že by tyto země měly mít ze statusu GSP+ prospěch, a vyzývá je, aby zvážily podání příslušné žádosti, a zároveň vyzývá Komisi, aby tyto potenciální kandidáty aktivně oslovila a nabídla jim podporu při plnění kritérií, a aby zajistila jejich hladký přechod z kategorie nejméně rozvinutých zemí do řad partnerských zemí se statusem GSP+; vyzývá Komisi, aby zajistila, že systém GSP bude doplňovat ostatní iniciativy obchodní politiky na africkém kontinentu; vyzývá země v regionu, které využívají systém GSP a režim „Vše kromě zbraní“, aby usilovaly o posílení účinného provádění svých mezinárodních závazků;

58.

vyzývá ke zvýšení investic do výzkumu a vývoje v oblasti ekologického zboží a technologií; vyzývá Komisi, aby podnikla nezbytné kroky k zajištění toho, aby provádění budoucích pravidel EU pro náležitou péči v oblasti udržitelnosti podniků a pravidel obchodu nepodporujícího odlesňování posilovalo dlouhodobé vztahy s dodavateli a lepší nákupní postupy, zajišťovalo pracujícím mzdu na úrovni životního minima a drobným zemědělcům příjem na úrovni životního minima a zaručilo respekt vůči životnímu prostředí a smysluplné zapojení zúčastněných stran, včetně držitelů práv, do všech fází postupu náležité péče; připomíná, že Afrika je místem s výjimečnou biologickou rozmanitostí; vyjadřuje hluboké znepokojení nad nadměrným využíváním přírodních zdrojů a nad dopadem snížené biologické rozmanitosti na míru odolnosti; je obzvláště znepokojen tím, že tempo odlesňování v Africe, zejména v Konžské pánvi (která byla v roce 2020 po Brazílii na druhém místě, pokud jde o primární úbytek lesů) a v Kamerunu, roste; je rovněž znepokojen pašováním vzácných druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; připomíná, že ničení afrického deštného pralesa představuje nevratnou ztrátu biologické rozmanitosti a schopnosti záchytu uhlíku, ale také mizení domovů a způsobů života původních společenství; vzhledem k tomu, že lesy rovněž významně přispívají k naplňování cílů v oblasti klimatu a ochrany biologické rozmanitosti, jakož i k předcházení dezertifikaci a extrémní erozi půdy; zdůrazňuje úlohu vody jako klíčového nástroje k zajištění sociální a ekonomické odolnosti, zejména v souvislosti s potravinovým a výživovým zabezpečením, a poukazuje na skutečnost, že hrozí, že se voda stane vzácným zdrojem; domnívá se proto, že by dodávkám vody měl být přikládán větší význam; zdůrazňuje, že dezertifikace a sarančata zhoršily již tak obtížnou situaci v oblasti zajišťování potravin v Africe a že pandemie COVID-19 a následné hospodářské a logistické problémy poukázaly na potenciál místních a regionálních trhů řešit slabá místa a nedostatky celosvětového potravinového systému; domnívá se, že podpora EU nebo obchodní partnerství se musí zakládat na určitých modelech nebo technologiích, které jsou dobře uzpůsobeny zemědělským modelům afrických zemí, jejich hospodářství a plodinám, a na spolupráci, zejména prostřednictvím odborné přípravy a výměny poznatků, díky čemuž získají zemědělci odpovědnost, nezávislost a právo iniciativy;

59.

zdůrazňuje význam měst a obcí při podpoře ducha spravedlivého obchodu; vyslovuje uznání Komisi za to, že zavedla ocenění „Města EU podporující spravedlivý a etický obchod“; oceňuje místopředsedu Komise a komisaře pro obchod Valdise Dombrovskise za jeho závazek k tomu, že tato důležitá iniciativa bude pokračovat; vyzývá Komisim, aby usilovala o spolupráci s Komisí Africké unie na posílení přímé spolupráce mezi městy a obcemi na obou kontinentech s cílem podpořit spravedlivé a etické obchodní vztahy a zviditelnit řadu příslušných iniciativ městských rad;

60.

je přesvědčen, že nyní po pandemii COVID-19 by se více než kdy jindy měly na celosvětové úrovni, a zejména pokud jde o Afriku, uplatňovat nové přístupy k hospodářským a obchodním vztahům založeným na spravedlivém a etickém obchodu a na zásadách solidarity a spolupráce;

61.

vítá prohlášení, na němž se dohodli vedoucí představitelé místních a regionálních samospráv členských států AU a EU na zasedání 15. února 2022 v Bruselu a v němž se mimo jiné zdůrazňuje, že 65 % ze 169 cílů, na nichž jsou cíle udržitelného rozvoje založeny, nelze bez zapojení místních a regionálních samospráv splnit;

62.

vítá dohodu rady ministrů AfCFTA o společných pravidlech původu pro blok 87,7 % zboží nebo 3 800 celních položek, na něž se vztahuje AfCFTA; vyzývá Evropskou komisi, aby harmonizovala pravidla původu a vypracovala návrh jednotných pravidel původu pro obchod se všemi africkými zeměmi, a to na základě nedávno dohodnutých pravidel v rámci AfCFTA, která by nahradila různorodá pravidla původu v jednotlivých obchodních dohodách a ujednáních EU s africkými regiony a zeměmi; je přesvědčen, že by to bylo prospěšné i pro podniky a celní orgány v EU; vyzývá Komisi, aby prozkoumala další možnosti a opatření k posílení vazeb a součinnosti mezi různými obchodními ujednáními EU s africkými zeměmi a AfCFTA; vítá cíl AfCFTA, kterým je zlepšení regionální diferenciace a rozšíření a propojení systémů v oblasti infrastruktury; vyzývá EU, aby se zapojila do spolupráce se sekretariátem AfCFTA s cílem podpořit budování kapacit a technickou podporu pro provádění AfCFTA;

63.

vítá, že EIB v listopadu 2021 otevřela své první centrum v Africe, a to v hlavním městě Keni, v Nairobi;

64.

oceňuje iniciativu Rady a Komise uspořádat první africko-evropský týden, který se konal v únoru 2022 v Bruselu; vítá plodnou práci několika tisíců zástupců mládežnických organizací, organizací občanské společnosti, místních orgánů, kulturního odvětví a podnikatelského sektoru; zdůrazňuje, že lepší zapojení EU do práce s mladými Afričany a africkou diasporou v Evropě může z dlouhodobého hlediska strukturálně zlepšit vztahy mezi EU a Afrikou; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že Evropský parlament nebyl více zapojen a že se akce konaly během týdne plenárního zasedání Parlamentu ve Štrasburku, a v souvislosti s nadcházejícími iniciativami zdůrazňuje, že je důležité podporovat větší spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně podnikatelských organizací; vyzývá Komisi, aby africko-evropský týden pořádala každý rok a aby do diskusí pořádaných v rámci tohoto týdne zapojila mladé lidi, zejména ženy a dívky;

65.

vyzývá Komisi, aby se v příštích ročnících obchodního summitu EU-Afrika zaměřila na potenciál, který mohou při budování udržitelnějšího a spravedlivějšího obchodního partnerství mezi Afrikou a Evropskou unií skýtat místní ekonomické a udržitelné výrobní alternativy, jako jsou ekologické a tzv. fair trade výrobky, družstva drobných zemědělců a aktéři v oblasti sociální ekonomiky;

66.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby do diskusí o vytvoření nového rozměru obchodní, investiční a hospodářské spolupráce, jejímž cílem jsou spravedlivé a etické vztahy, byly ve větší míře zapojeny zúčastněné strany, zejména podnikatelská sdružení malých a středních podniků na celém africkém kontinentu, a stále důležitější organizace občanské společnosti z EU i AU;

67.

konstatuje, že klíčovým faktorem při podpoře obchodu a prosperující ekonomiky jsou dopravní sítě; zdůrazňuje, že africké venkovské a městské oblasti je třeba lépe provázat, aby se zajistilo větší propojení v rámci afrických zemí a na africkém kontinentu; zdůrazňuje, že návrhy „týmu Evropa“ na realizaci projektů v oblasti infrastruktury budou vycházet z potřeb, které AU identifikovala v rámci Programu pro rozvoj infrastruktury v Africe; v této souvislosti vyzývá k zapojení místních a regionálních subjektů do rozhodovacího procesu o povaze a objemu infrastrukturních projektů; připomíná skutečnost, že v Africe je odhadem 53 % silnic nezpevněných a izolovaných od obchodních center a že méně než polovina obyvatel venkovských oblastí má celoroční přístup k funkčním silnicím, což dokládá potřebu investovat nejen do stěžejních projektů; vyzývá rovněž k investicím do logistiky chladicích řetězců a moderních skladovacích zařízení a obecně do lepší logistiky mezi místy výroby a spotřeby, které zemědělcům umožní dodávat své zemědělské produkty na určité vzdálenosti, a to i s ohledem na rychlou urbanizaci Afriky, neboť se tímto způsobem přispěje k ukončení nedostatku potravin; konstatuje, že fungující dopravní síť a investice do projektů v oblasti infrastruktury mohou přispět k rozvoji afrických ekonomik; vyzývá Evropskou komisi, aby prostřednictvím svých obchodních a investičních nástrojů pro Afriku usnadňovala investice do afrických infrastrukturních projektů;

68.

podporuje širokou diskusi s cílem přehodnotit modely a plány rozvoje infrastruktury a určit alternativní modely mobility a moderní řešení mobility 21. století pro všechny v rámci regionů i na celém kontinentu, a to na základě zkušeností získaných v EU a dalších průmyslových zemích, aby se předešlo chybám, k nimž v těchto zemích došlo;

69.

zdůrazňuje, že klíčovým faktorem rozvoje je vzdělávání a odborná příprava, které poskytují lidem dovednosti požadované na trhu práce; v této souvislosti je přesvědčen, že je třeba posílit spolupráci mezi univerzitami, výzkumnými institucemi a programy odborného vzdělávání a přípravy z obou kontinentů; v tomto ohledu se domnívá, že by měly být podporovány a lépe koordinovány iniciativy soukromého sektoru v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a podnikání v Africe, neboť pandemie zdůraznila význam, který mají jak digitální dovednosti, tak digitální vzdělávací metody;

70.

sdílí dlouhodobou vizi, že bude uzavřena komplexní mezikontinentální dohoda o obchodu, spolupráci a rozvoji mezi EU a Afrikou, která bude vycházet z dohody AfCFTA; zdůrazňuje, že dohodě o obchodu a spolupráci mezi kontinenty musí předcházet smysluplný rozvoj silného a odolného trhu v rámci Afriky; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu, kterou má obchodní politika EU v Africe při rozvoji trhu v rámci tohoto kontinentu; vyzývá Evropskou komisi, aby pravidelně informovala Parlament o dlouhodobém cíli dohody o obchodu a spolupráci mezi oběma kontinenty, zejména prostřednictvím různých politických nástrojů týkajících se Afriky;

71.

vyzývá k odpovědnému a urychlenému splnění závazků v oblasti obchodu a investic, které byly dohodnuty na summitu EU-AU v roce 2022, a vyzývá Evropskou komisi, aby strukturovaně informovala Evropský parlament o plnění závazků v oblasti obchodu a investic ze strany jednotlivých výborů;

72.

vítá iniciativu EU a Afriky v oblasti zelené energie a pokračující podporu EU jednotnému africkému trhu s elektřinou; zdůrazňuje, že přístup k energii jakožto ke společnému statku a základnímu právu musí být zaručen za dostupnou cenu pro všechny a že přístup k energii a budoucí poptávka po energii jsou klíčovými otázkami, které by EU a Afrika měly řešit společně; upozorňuje, že je třeba využít nový potenciál obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie v Africe a investovat do odvětví s vyšší přidanou hodnotou, jako je zelená ocel a zelený vodík, zejména zlepšením technologické spolupráce a zvýšením vývozu čisté energie; upozorňuje, že je zapotřebí technické pomoci v oblasti právních předpisů týkajících se trhu s energií, která by měla být poskytována prostřednictvím spolupráce mezi EU a Afrikou, a že je třeba vypracovat společné normy; zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti udržitelné energetiky by měla být jedním z hlavních prvků iniciativy Global Gateway ve vztahu k Africe; vítá závazek přijatý v rámci iniciativy Global Gateway uvolnit 2,4 miliardy EUR na granty pro subsaharskou Afriku a 1,08 miliardy EUR pro severní Afriku na podporu obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, spravedlivého přechodu a ekologizace místních hodnotových řetězců; vyzývá k gendrově vyváženému přístupu k investicím v energetice, který by posílil postavení žen jako vedoucích pracovníků, pracovníků a spotřebitelů energie;

73.

trvá na tom, že je důležité budovat partnerství s cílem zlepšit udržitelnost hodnotových řetězců v oblasti surovin, a to na základě akčního plánu pro kritické suroviny a s využitím všech nástrojů vnější politiky EU;

74.

vyzývá k tomu, aby byla v souladu s přístupem OSN „jedno zdraví“ zohledňována souvislost mezi veřejným zdravím a biologickou rozmanitostí, a vítá oznámení iniciativy NaturAfrica, jejímž cílem je ochrana volně žijících a planě rostoucích druhů a ekosystémů v Africe, a přezkum akčního plánu pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy; konstatuje, že v odborné literatuře bylo označeno v Africe několik globálních ohnisek pro nově se objevující zoonózy; doporučuje vypracovat hodnocení rizik spojených s dopadem pandemií a nově se objevujících chorob na zdraví a začlenit je do velkých rozvojových projektů a projektů v oblasti využívání půdy, které jsou podporovány v rámci obnoveného partnerství mezi EU a AU, a provést reformu finanční pomoci na využívání půdy, aby tak byly uznány přínosy a rizika pro biologickou rozmanitost a zdraví a byla jim věnována explicitní pozornost; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s budoucí směrnicí o udržitelné náležité péči podniků prozkoumala možnost vydání pokynů pro společnosti a investory z EU působící v Africe (20); vyzývá EU a AU, aby prosazovaly nové mezivládní partnerství v oblasti zdraví a obchodu zaměřené na snížení rizik zoonóz v mezinárodním obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy; zdůrazňuje, že unijní iniciativa NaturAfrica by měla být rozvíjena na základě konzultací se všemi zúčastněnými stranami a se zvláštním důrazem na práva místních komunit, původních obyvatel a žen; zdůrazňuje, že iniciativa by měla podporovat africké vlády a místní obyvatelstvo při řešení hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování stavu životního prostředí komplexním a systematickým způsobem, mimo jiné nabídkou podpory dobře řízeným sítím chráněných oblastí; vyzývá, aby do dohod o hospodářském partnerství byla začleněna ambiciózní ustanovení týkající se biologické rozmanitosti inspirovaná přístupem OSN „jedno zdraví“; domnívá se, že EU by měla přispět k realizaci iniciativy Velké zelené zdi v oblasti Sahelu, která významně přispěje k zastavení další dezertifikace, a tedy i k ochraně příjmů ze zemědělství;

75.

zdůrazňuje, že ústředním bodem posílené spolupráce mezi EU a AU musí být lidská práva a rovnost žen a mužů, přičemž musí být věnovaná zvláštní pozornost dopadu nových a inovativních technologií na lidská práva a začlenění žen do hospodářství; zdůrazňuje potenciál, který může mít digitální obchod pro podporu a větší usnadnění obchodu v Africe, a vyzývá Komisi, aby s ohledem na provádění dohod o hospodářském partnerství a AfCFTA rozvíjela digitální schopnosti; vyzývá Komisi, aby zvážila to, zda by do spolupráce s globálními strategickými partnery neměla být zahrnuta digitální agenda EU-AU;

76.

konstatuje, že sdílení znalostí a rozvoj dovedností v rámci Afriky může přispět k rozvoji udržitelných obchodních vztahů; zdůrazňuje potenciál, který skýtá digitální infrastruktura, pokud jde o stimulaci africké ekonomiky a podporu inovací na tomto kontinentu; vyzývá, aby byla posílena spolupráce na digitálních programech EU-AU založených na zásadách demokratické správy věcí veřejných, podpůrných mnohostranných pravidlech elektronického obchodu, účinných regulačních mechanismech v celé digitální oblasti a mechanismech správy dat a digitálních infrastruktur, které kladou důraz na rozvoj zaměřený na občany a fungují jak na celosvětové, tak na místní úrovni; bere na vědomí vytvoření pracovní skupiny AU-EU pro digitální ekonomiku; zdůrazňuje, že digitální vztahy mezi EU a AU by měly podporovat snahu Afriky o digitální transformaci a respektovat právo vlád na zachování vlastnictví dat a regulaci digitální ekonomiky v souladu s jejich rozvojovými potřebami a s ohledem na vytvoření vyváženějšího digitálního světa; vyzývá EU, aby podporovala digitalizaci afrických zemí s pomocí platforem UNCTAD vytvořených za účelem zajištění zisků v oblasti udržitelného rozvoje plynoucích z digitální transformace; zdůrazňuje, že digitální transformace musí být v souladu se zásadami ochrany údajů;

77.

pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě a Komisi, Africké unii, vládám a parlamentům členských států Africké unie a generálnímu tajemníkovi AfCFTA.

(1) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 80.

(2) (Assembly/AU/Dec.692(XXXI)).

(3) Rozhodnutí z Kigali (Assembly/AU/Dec.605 (XXVII)).

(4) Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 9.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2022)0073.

(6) Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 1.

(7) Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 11.

(8) Přijaté texty, P9_TA(2021)0516.

(9) Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.

(10) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 11.

(11) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2.

(12) Přijaté texty, P9_TA(2021)0472.

(13) Článek FAO ze dne 11. února 2019 nazvaný „FAO calls for urgent action to curb corruption, illicit exploitation of forests“ (FAO vyzývá k přijetí naléhavých opatření k omezení korupce a nezákonného využívání lesů), zobrazen dne 1. června 2022. Dostupné na: https://www.fao.org/africa/news/detail-news/en/c/1180700/

(14) Článek Rozvojového programu OSN v Etiopii ze dne 13. října 2016 nazvaný „Gender gap costs sub-Saharan Africa $US95 billion a year: UNDP“ (Rozdíly mezi ženami a muži stojí subsaharskou Afriku 95 miliard USD ročně: UNDP), zobrazeno dne 3. června 2022. Dostupná na: https://www.undp.org/ethiopia/press-releases/gender-gap-costs-sub-saharan-africa-us95-billion-year-new-undp-report.html

(15) Sdělení Komise ze dne 18. února 2021 nazvané „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066).

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).

(17) Diskusní dokument Německého rozvojového institutu z ledna 2016 s názvem „Lze harmonizovat pravidla původu v subsaharské Africe? Průzkum politické ekonomie“ (Can Rules of Origin in Sub-Saharan Africa be Harmonized? A Political Economy Exploration).

(18) Diskusní dokument Německého rozvojového institutu z ledna 2016 s názvem „Lze harmonizovat pravidla původu v subsaharské Africe? Průzkum politické ekonomie“.

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

(20) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937, který dne 23. února 2022 předložila Komise (COM(2022)0071).

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/96

P9_TA(2022)0268

Budoucnost mezinárodní investiční politiky EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o budoucnosti mezinárodní investiční politiky EU (2021/2176(INI))

(2023/C 32/10)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1219/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi (1),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2014 ze dne 23. července 2014, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti s rozhodčími soudy pro řešení sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie stranou (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (3),

—

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zejména na jeho posudek 2/15 ze dne 16. května 2017 k Dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou, rozsudek ze dne 6. března 2018 ve věci C-284/16 (předběžné rozhodnutí ve věci Slovenská republika v. Achmea BV), posudek 1/17 ze dne 30. dubna 2019 ke komplexní hospodářské a obchodní dohodě mezi Kanadou na jedné straně a EU a jejími členskými státy na straně druhé, rozsudek ze dne 2. září 2021 ve věci C-741/19 (předběžné rozhodnutí ve věci Moldavská republika v. Komstroy LLC) a rozsudek ze dne 26. října 2021 ve věci C-109/20 (předběžné rozhodnutí ve věci Polská republika v. PL Holdings Sàrl),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2015 o vnějším dopadu politiky EU v oblasti obchodu a investic na iniciativy veřejného a soukromého sektoru v zemích mimo EU (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice (7),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 6. dubna 2020 o uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1219/2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi (COM(2020)0134),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2021 nazvané „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 12. listopadu 2020 o provádění obchodních dohod EU – 1. ledna 2019 – 31. prosince 2019 (COM(2020)0705),

—	s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu přijatou dne 12. prosince 2015,

—

s ohledem na Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (8), která vstoupila v platnost dne 1. května 2021, a zejména na její hlavu II o službách a investicích,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem z roku 2014, která vstoupila v platnost dne 18. října 2017 (dále jen „Mauricijská úmluva“),

—	s ohledem na obchodní a investiční dohody uzavřené EU, zejména na dohody „druhé generace“ se zeměmi, jako je Kanada, Singapur, Vietnam a Japonsko,

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou v roce 2015, a zejména na jejích 17 cílů udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv schválené Radou OSN pro lidská práva v roce 2011,

—	s ohledem na obecnou připomínku Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva č. 24 ze dne 10. srpna 2017 o povinnostech státu vyplývajících z Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech v souvislosti s obchodními aktivitami,

—	s ohledem na zprávy o světových investicích Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) z let 2019, 2020 a 2021,

—	s ohledem na Rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj konference UNCTAD z roku 2015,

—	s ohledem na poznámky konference UNCTAD o problémech v oblasti mezinárodních investičních dohod týkající se řešení sporů mezi investorem a státem: fakta a čísla v letech 2019 a 2020,

—	s ohledem na pracovní dokument Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o mezinárodních investicích z roku 2018 nazvaný „Společenské přínosy a náklady mezinárodních investičních dohod: kritický přezkum aspektů a dostupných empirických důkazů“,

—	s ohledem na pracovní dokument OECD o mezinárodních investicích z roku 2014 nazvaný „Investiční dohody a nároky akcionářů týkající se ztrát, které utrpěli kvůli ztrátám společnosti: Poznatky z pokročilých systémů práva obchodních společností“,

—	s ohledem na mandát, který byl v roce 2017 udělen pracovní skupině III Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) k práci na možné reformě řešení sporů mezi investorem a státem,

—	s ohledem na směrnice pro jednání vydané Radou v roce 2018, které Komisi zmocňují k jednání jménem EU a v rámci komise UNCITRAL o úmluvě o zřízení mnohostranného soudu pro řešení sporů v oblasti investic, a na následný návrh EU v této věci,

—	s ohledem na proces modernizace Smlouvy o energetické chartě, který byl zahájen v roce 2017, a na unijní návrh jejího znění,

—	s ohledem na rozhodnutí Itálie odstoupit od Smlouvy o energetické chartě ke dni 1. ledna 2015,

—	s ohledem na Dohodu o ukončení platnosti dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy Evropské unie (9),

—	s ohledem na prohlášení vlád členských států ze dne 15. ledna 2019 o právních důsledcích rozsudku Soudního dvora ve věci Achmea a o ochraně investic v Evropské unii,

—	s ohledem na Dohodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou, která vstoupila v platnost dne 1. července 2020, a zejména na kapitolu 14 této dohody týkající se investic,

—	s ohledem na Dohodu o regionálním komplexním hospodářském partnerství Sdružení národů jihovýchodní Asie, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2022, a zejména na kapitolu 10 této dohody týkající se investic,

—	s ohledem na zprávu pracovní skupiny OSN pro problematiku lidských práv a nadnárodních korporací a jiných podnikatelských subjektů předloženou Valnému shromáždění OSN dne 27. července 2021 a nazvanou „Mezinárodní investiční dohody slučitelné s lidskými právy“,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0166/2022),

vzhledem k tomu, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost patří přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci Evropské unie, jak je zakotveno v čl. 3 odst. 1 písm. e) a článcích 206 a 207 SFEU; vzhledem k tomu, že je třeba dále urychlit reformu politiky EU v oblasti zahraničních investic a posílit ji s cílem řešit současné výzvy;

vzhledem k tomu, že EU je největším cílem i zdrojem příchozích a odchozích mezinárodních investic na světě; vzhledem k tomu, že investice přispívají k udržitelnému hospodářskému růstu EU a k vytváření pracovních míst, ačkoli dostupné empirické důkazy neprokazují přímý příčinný vztah mezi mezinárodními investičními dohodami a podněcováním přímých zahraničních investic;

vzhledem k tomu, že celosvětové toky přímých zahraničních investic, které klesaly již od roku 2015, zaznamenaly v roce 2020 dramatický pokles (-38 %) (10) v důsledku krize vyvolané onemocněním COVID; vzhledem k tomu, že zvyšování odchozích a příchozích přímých zahraničních investic je i nadále klíčovým prvkem na cestě k oživení EU a mnoha dalších ekonomik;

D.	vzhledem k tomu, že podle judikatury Soudního dvora některé části mezinárodní investiční politiky EU, konkrétně nepřímé zahraniční investice („portfoliové investice“) a režim řešení sporů mezi investory a státy, spadají do sdílené pravomoci EU a jejích členských států;

vzhledem k tomu, že stále platí přibližně 1 500 dvoustranných investičních dohod, které členské státy ratifikovaly před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost a jejichž součástí je starý způsob řešení sporů mezi státem a investory, jako je tomu v případě Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že žádná z mezinárodních investičních dohod, které EU sjednala po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, dosud nevstoupila v platnost;

vzhledem k tomu, že cílem Zelené dohody pro Evropu je reagovat na výzvy spojené se změnou klimatu a zhoršováním stavu životního prostředí; vzhledem k tomu, že k těmto cílům musí přispívat všechna opatření EU, včetně investiční politiky; vzhledem k tomu, že k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a oživení po pandemii COVID-19 jsou zapotřebí rozsáhlé investice na celém světě; vzhledem k tomu, že boj proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí, vytváření atraktivnějších investičních podmínek a podpora podniků patří mezi šest priorit (11) EU v letech 2019 až 2024;

vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investice a investiční politika EU by měly hrát klíčovou úlohu také při dosahování cílů otevřené strategické autonomie, diverzifikaci dodavatelských řetězců a přispívání k udržitelnému hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst a integraci v globálních hodnotových řetězcích, jakož i při úsilí o podporu takových podmínek pro investory z EU v zahraničí, které odrážejí míru otevřenosti, jíž požívají zahraniční investoři v EU, přičemž je třeba zohlednit úroveň rozvoje třetích zemí a potřebu zajistit rozdílný přístup;

vzhledem k tomu, že rozvojové země se potýkají s nedostatkem finančních prostředků ve výši 2,5 bilionu USD ročně, který jim brání dosáhnout do roku 2030 cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investice jsou nástrojem pro financování Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a příslušných cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že tento kapitál může podpořit vytváření pracovních míst a zlepšení v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, jak je stanoveno v cílech udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že cíl přilákat investice by v souvislosti s mezinárodními investičními dohodami měl jít ruku v ruce s uznáním, že strany těchto dohod by měly usilovat o zlepšení své úrovně ochrany životního prostředí nebo práce, a nikoli o oslabení této ochrany nebo snížení její úrovně;

I.	vzhledem k tomu, že cílem taxonomie EU je usnadnit přesun investic z neudržitelných hospodářských činností na investice do činností, které jsou v příštích 30 letech nezbytné pro dosažení environmentální udržitelnosti, konkrétně klimatické neutrality;

vzhledem k tomu, že investiční politika zahrnuje opatření, jako je odstranění zbytečných překážek pro investice, monitorování dopadu zahraničních investic na strategickou autonomii, národní bezpečnost a reálnou ekonomiku a navrhování dalších nástrojů na podporu a usnadňování přímých investic v odvětvích a na místech, kde je to nejvíce zapotřebí; vzhledem k tomu, že většina mezinárodních investičních dohod se zaměřuje na ochranu investic, ať už s řešením sporů mezi investorem a státem nebo bez něj;

K.	vzhledem k tomu, že počet případů řešení sporů mezi investorem a státem každoročně roste, a to i u sporů týkajících se členských států; vzhledem k tomu, že přibližně 15 % případů, o nichž je známo, že byly v roce 2020 předloženy proti členským státům, byly spory uvnitř EU;

vzhledem k tomu, že většina investičních dohod neupřesňuje, jakým způsobem se stanoví „plná náhrada“ a „spravedlivá tržní hodnota“ investice; vzhledem k tomu, že panely v posledním desetiletí vykládaly tyto pojmy převážně za použití postupů „předpokládaného“ ocenění na základě metod diskontovaných peněžních toků, což v mnoha případech vedlo k tomu, že náhrady byly mnohem vyšší než souhrnné částky výdajů skutečně vynaložené investory v hostitelských zemích;

vzhledem k tomu, že EU je světovým lídrem v reformě investiční politiky; vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost byla na evropské a mezinárodní úrovni zahájena rozsáhlá reforma investiční politiky, a to na naléhání Parlamentu a s jeho podporou; vzhledem k tomu, že EU vytvořila a uzavřela mezinárodní investiční dohody se třetími zeměmi, reformovala ustanovení o ochraně investic, nahradila mechanismus urovnávání sporů mezi investorem a státem systémem soudů pro investice, zahájila mnohostranná jednání o soudu pro investice, navrhla právní předpisy pro regulaci zahraničních dotací a přijala právní předpisy pro prověřování příchozích přímých zahraničních investic; vzhledem k tomu, že tento vývoj je významným krokem správným směrem k modernizované a udržitelné investiční politice; vzhledem k tomu, že pro pokrok v této reformní agendě je třeba udělat ještě mnoho;

vzhledem k tomu, že investoři se stále častěji obracejí na třetí strany, aby financovaly jejich spory výměnou za návratnost nebo jiný finanční zájem na výsledku sporu (financování třetími stranami), což prohloubilo nerovnováhu, z níž vycházejí postupy odškodňování ve sporech, neboť riziko spojené s uplatněním nároku se pro investory dále snižuje, což vede ke stále vyššímu počtu vznesených nároků; vzhledem k tomu, že financování třetí stranou může zvýšit vyjednávací sílu žadatelů na úkor států s omezenými zdroji a slabšími regulačními rámci;

poukazuje na to, že investice mohou a měly by mít pozitivní dopad na udržitelný hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a udržitelný rozvoj a měly by přispívat k dosažení cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje proto jejich význam pro transformaci hospodářství EU; poukazuje na to, že tento pozitivní dopad závisí na schopnosti vlád regulovat zahraniční investice; zdůrazňuje, že příchozí a odchozí investice musí splňovat potřeby reálné ekonomiky; vyzývá Komisi, aby přezkoumala investiční politiku EU s cílem zajistit soulad se Zelenou dohodou pro Evropu a s cíli udržitelného rozvoje, jakož i s hodnotami EU, včetně dodržování lidských práv, a se sociálními standardy definovanými v evropském pilíři sociálních práv;

domnívá se, že investiční politika EU musí odpovídat očekáváním investorů a přijímajících států, ale také širším hospodářským zájmům EU a cílům vnější politiky; připomíná svou výzvu k vytvoření uceleného a důsledného politického rámce, který by podporoval kvalitní a udržitelné investice; vítá úsilí, které Komise od roku 2010 vyvíjí s cílem reformovat investiční politiku Unie v tomto směru; domnívá se, že mezinárodní investiční politika EU musí být dále reformována s cílem lépe řešit rozmanité problémy a pokračovat v její transformaci na ucelený a důsledný politický rámec;

domnívá se, že mezinárodní investiční dohody by měly usnadňovat ekologické a inkluzivní udržitelné investice zohledňující rovnost žen a mužů, přiměřeně chránit investory, přispívat k odolnosti jednotného trhu při současném zachování politického prostoru v hostitelských státech a podporovat výměnu osvědčených postupů, dovedností a know-how v souladu s pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti o sociální odpovědnosti podniků;

je znepokojen skutečností, že podle OECD v důsledku krize vyvolané onemocněním COVID-19 čelily rozvojové země v roce 2020 deficitu finančních prostředků ve výši 1,7 bilionu USD nad rámec již existujícího nedostatku financí ve výši 2,5 bilionu USD; zdůrazňuje, že investiční politika EU by měla pomáhat rozvojovým zemím, zejména africkým státům, přilákat přímé zahraniční investice a snížit nedostatek finančních prostředků na dosažení cílů udržitelného rozvoje;

domnívá se, že společnosti EU potřebují přiměřenou ochranu svých investic v zahraničí; poukazuje na to, že chráněné investice, jak jsou kodifikovány v mezinárodních investičních dohodách EU, by neměly zahrnovat spekulativní formy investic, finanční nástroje nebo portfoliové investice, které lze držet pro spekulativní účely; vyzývá Komisi, aby vycházela z nových mezinárodních investičních dohod (12) a vyloučila z jejich působnosti veřejné dluhové nástroje; domnívá se, že finanční nástroje, které mohou být kdykoli staženy, nevyžadují ochranu; žádá Komisi, aby pokračovala v úsilí o lepší definici chráněných investic s cílem zajistit, aby mezinárodní investiční dohody chránily pouze ty investice, které upsaly značný kapitál nebo jiné zdroje po minimální počet let, u nichž se předpokládá riziko a očekává zisk; je toho názoru, že chráněné investice by měly účinně přispívat k rozvoji hostitelské země; žádá Komisi a členské státy, aby toto kritérium, jak je definováno v mezinárodním právu, zohlednily v definici chráněných investic pro budoucí dohody;

Přístup na trh

vítá skutečnost, že nedávné investiční dohody se pozitivně zaměřují na přístup na trh a liberalizaci investic a usilují o odstranění překážek pro usazování a činnost investorů z EU na zahraničních trzích;

vyzývá Komisi, aby usilovala o vytvořeních takových podmínek pro investory z EU v zahraničí, které by odrážely míru otevřenosti, které požívají zahraniční investoři v EU, a zároveň zohlednila úroveň rozvoje třetích zemí a potřebu zajistit rozdílný přístup; zdůrazňuje, že je třeba, aby mezinárodní investiční dohody chránily schopnost států regulovat zahraniční investice v jejich jurisdikci; vyzývá Komisi, aby sledovala překážky bránící usazování a činnosti investorů z EU na zahraničních trzích, včetně diskriminačních praktik; vítá, že se Komise zaměřila na prosazování stávajících závazků, a zdůrazňuje, že by se to mělo týkat i závazků souvisejících s investicemi;

vyzývá Komisi, aby při liberalizaci investic důsledně chránila politický prostor EU a členských států, zejména v oblasti energetiky, zemědělství, rybolovu, audiovizuálních, telekomunikačních a digitálních otázek, jakož i veřejných služeb; poukazuje na to, že liberalizace investic by měla jít ruku v ruce se zárukami, které zabrání prohlubování hospodářské nestability, zvláště v rozvojových zemích;

zdůrazňuje, že je důležité zachovat, posílit a provádět ve všech investičních dohodách ustanovení, která brání snižování standardů, neboť mají zásadní význam pro to, aby se zabránilo snižování standardů v zemích, které usilují o zahraniční investice; vyzývá Komisi, aby dále analyzovala účinnost těchto ustanovení, zejména v rozvojových zemích, a zajistila, aby daňová politika a financování rozvoje byly v souladu s podporou zvyšování standardů;

Usnadnění investic

10.

poukazuje na to, že usnadnění investic může přispět k uvolnění investičních příležitostí v rozvojových zemích, zejména pro malé a střední podniky, a k dosažení cílů udržitelného rozvoje tím, že pomůže mobilizovat vyšší objem investic na podporu inkluzivního a udržitelného růstu a snižování chudoby, neboť podporuje dlouhodobější přítomnost zahraničních investorů v hostitelské ekonomice a zlepšuje vazby mezi zahraničními investory a místními společnostmi; vyzývá Komisi, aby podporovala rozvojové země ve zlepšování investičního prostředí v jejich jurisdikci, a to jak prostřednictvím nástrojů rozvojové spolupráce, tak prostřednictvím dvoustranných dohod; je toho názoru, že usnadnění investic je rovněž dobrým nástrojem ke zlepšení konkurenceschopnosti a hospodářského růstu EU;

11.

zdůrazňuje, že mezinárodní dohody o usnadnění investic by měly podporovat a podněcovat investice, které představují pokrok v oblasti udržitelného rozvoje, a vyhýbat se pobídkám pro investice, které poškozují životní prostředí, klima nebo společnost; konstatuje, že daňové příjmy mají pro rozvojové země zásadní význam, pokud jde o poskytování základních veřejných služeb; naléhavě vyzývá Komisi, aby na mnohostranné úrovni prosazovala usnadnění udržitelných investic, které nejsou založeny na konkurenčních daňových úlevách; poukazuje na to, že zavádění inovativních opatření pro usnadnění investic může přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje tím, že pomůže mobilizovat vyšší objem investic na podporu inkluzivního a udržitelného růstu a snižování chudoby, neboť podporuje dlouhodobější přítomnost zahraničních investorů v hostitelské ekonomice a rozvoj lepších vazeb mezi zahraničními investory a místními společnostmi;

12.

uznává úlohu EU při jednáních Světové obchodní organizace (WTO) o společné iniciativě pro usnadnění investic pro rozvoj; zdůrazňuje, že se těchto jednání účastní více než dvě třetiny členů WTO; domnívá se, že vzhledem k velmi široké oblasti působnosti projednávané dohody je třeba postupovat obezřetně; poukazuje na to, že je třeba zajistit, aby tato jednání respektovala pravidla dohody o WTO, která vyžadují konsensus a celkovou transparentnost;

13.

zdůrazňuje význam obecného přístupu EU k usnadňování investic na dvoustranné i mnohostranné úrovni, který se zaměřuje na spolupráci, včetně budování kapacit a technické pomoci, zejména pokud jde o podporu digitalizace v rozvojových zemích; vítá práci Komise na nových samostatných dohodách o usnadnění investic, která se zaměřuje na podporu udržitelných a inkluzivních investic; žádá v této souvislosti Komisi, aby pokračovala v jednáních s africkými partnery, která zabrání vytváření administrativní zátěže pro rozvojové země, a zároveň upřesnila druh udržitelných investic, kterých se bude usnadnění týkat; bere na vědomí, že podobná ustanovení o usnadnění investic jsou předmětem jednání o budoucím investičním protokolu africké kontinentální zóny volného obchodu; vyzývá Komisi, aby tato jednání nadále podporovala;

14.

podporuje Komisi v jejím úsilí zajistit na úrovni WTO, aby pravidla pro usnadnění investic nebylo možné uplatňovat v rámci sporů mezi investorem a státem; domnívá se, že spory vzniklé v rámci společné iniciativy pro usnadnění investic pro rozvoj by měly být řešeny prostřednictvím mediace a spolupráce;

15.

zdůrazňuje, že ustanovení o usnadnění investic na dvoustranné úrovni i na úrovni WTO by se neměla zaměřovat pouze na vytváření povinností pro veřejné orgány v hostitelských zemích, ale měla by také vyjasnit povinnosti domovských zemí a jejich národních investorů, pokud jde o investice v zahraničí; v této souvislosti poukazuje na potřebu začlenit do rámců pro usnadnění investic vymahatelná ustanovení týkající se sociální odpovědnosti podniků, náležité péče v oblasti lidských práv a životního prostředí, jakož i protikorupčních záruk; vyzývá Komisi, aby do všech dohod o usnadnění investic se třetími zeměmi začlenila vymahatelnou kapitolu o udržitelném rozvoji, jakož i monitorovací mechanismy týkající se činností podporovaných toky přímých zahraničních investic;

16.

vítá návrh Komise na vytvoření nástroje pro boj proti narušení hospodářské soutěže způsobenému zahraničními dotacemi, které představují nekalou formu investic, a vyzývá k jeho rychlému přijetí; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zapojily do jednání na úrovni WTO s cílem bojovat proti narušení hospodářské soutěže, zejména v oblasti průmyslových subvencí;

Důkladnější prověřování přímých zahraničních investic v EU

17.

vítá vstup v platnost nařízení o prověřování přímých zahraničních investic v roce 2019; poukazuje na to, že cílem tohoto prověřovacího mechanismu je navázat spolupráci a případně omezit zahraniční investice do strategických odvětví s cílem chránit Unii a její členské státy a analyzovat a prověřovat případy, kdy získání nebo kontrola konkrétní společnosti, infrastruktury nebo technologie může v EU představovat riziko pro bezpečnost nebo veřejný pořádek;

18.

zdůrazňuje význam tohoto mechanismu jako kroku k lepšímu monitorování přínosu přímých zahraničních investic pro strategické zájmy Evropy; vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházejícího přezkumu poskytla podrobnější údaje o tom, zda příliv přímých zahraničních investic podporuje udržitelné hospodářské činnosti a investice na zelené louce, zvážila různé možnosti monitorování činností podporovaných vnějšími toky a posoudila možnost dalšího upřesnění toho, zda by za strategická odvětví neměla být považována jiná odvětví; mimoto žádá Komisi, aby prozkoumala možnost posílit evropský mechanismus prověřování přímých zahraničních investic, aby jí se souhlasem členských států opravňoval k zablokování investic, jež by mohly ohrozit bezpečnost a veřejný pořádek;

19.

vyzývá členské státy, které vnitrostátní mechanismus prověřování přímých zahraničních investic dosud nemají, aby jej zavedly a zajistily tak účinnost evropské spolupráce;

Slučitelnost mezinárodních investičních dohod s prioritami EU

20.

konstatuje, že stále větší počet soudních řízení u investičních soudů se zaměřuje na opatření v oblasti životního prostředí; vyjadřuje politování nad tím, že různé země, včetně členských států, jsou žalovány v souvislosti s politikami v oblasti klimatu, postupného ukončování používání fosilních paliv nebo spravedlivé transformace;

21.

zdůrazňuje, že celosvětové úsilí v boji proti změně klimatu bude vyžadovat rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie a rychlé kroky vlád ke snížení závislosti na fosilních palivech; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily soulad mezi mezinárodními investičními dohodami a Zelenou dohodou pro Evropu, politikami v oblasti životního prostředí, pracovními právy a lidskými právy tím, že ze smluvní ochrany vyloučí investice do fosilních paliv nebo jakékoli jiné činnosti, které významně poškozují životní prostředí a lidská práva, a aby do kapitol o udržitelném rozvoji začlenily ustanovení, která pomohou s naplňováním Pařížské dohody a mezinárodních smluv týkajících se práce a rovnosti žen a mužů, a ustanovení zaměřená na zlepšení domácího rámce upravujícího zahraniční investice;

22.

se znepokojením bere na vědomí asymetrii některých mezinárodních investičních dohod, podle nichž mohou investoři vést řízení proti státům, zatímco vlády, pracovníci a dotčené komunity nemohou využít rozhodčí řízení proti nadnárodním společnostem, které nedodržují lidská práva a právní předpisy v oblasti veřejného zdraví, pracovních práv nebo životního prostředí; zdůrazňuje, že mnohostranný soud pro investice (MIC) má obdobně rozhodovat pouze v případech, kdy zahraniční investoři žalují státy;

23.

poukazuje na to, že i v případě nevedení soudního řízení může explicitní nebo implicitní hrozba soudního sporu v oblasti investic posílit postavení investorů při jednání se státy (odrazující účinek); v této souvislosti zdůrazňuje, že nedávno uzavřené mezinárodní investiční dohody EU obsahují zásadu, že vlády mají právo regulovat legitimní cíle veřejné politiky (13), a to i způsobem, který může negativně ovlivnit fungování investice nebo očekávání investora ohledně zisku; zdůrazňuje však, že toto právo nezbavuje státy povinnosti dodržovat ustanovení mezinárodních investičních dohod ani nevylučuje investiční nároky nebo odškodnění v reakci na uplatnění tohoto práva; je znepokojen, že by to mohlo brzdit nebo oslabit přijímání rozhodnutí v oblasti veřejné politiky;

24.

zdůrazňuje, že v důsledku toho může být na kompenzace pro odvětví fosilních paliv vynaloženo více veřejných prostředků, než by tomu bylo bez hrozby investičních sporů, což by pro státy znamenalo nákladnější, a tudíž obtížnější přijímání opatření k transformaci energetiky a což by představovalo dotaci poskytovanou daňovými poplatníky odvětví fosilních paliv;

25.

konstatuje, že v mnoha arbitrážích mezi investorem a státem podniky napadly opatření, o nichž státy tvrdily, že je přijaly za účelem řešení obav nebo nepokojů veřejnosti kvůli dopadu projektu; vyzývá Komisi a členské státy, aby do budoucích mezinárodních investičních dohod zahrnuly právo účasti dotčených třetích stran; domnívá se, že tribunály by se měly řídit judikaturou Mezinárodního soudního dvora a považovat případy za nepřípustné, pokud by zjištění skutkového stavu nebo práva mohla poškodit dotčená místní nebo domorodá společenství, která nejsou účastníky investičního řízení; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily transparentnost a podpořily zapojení zranitelných místních komunit, a zejména původních obyvatel zasažených těžebními činnostmi nebo těžbou dřeva, do vyjednávání a provádění mezinárodních investičních dohod, neboť zahraniční investice mohou mít dalekosáhlý dopad na místní komunity;

Reformovaný přístup

26.

vítá nový model dohod o ochraně investic, který vypracovala Komise v roce 2015, jako krok správným směrem; konstatuje však, že dosud nevstoupila v platnost žádná dohoda, která jej obsahuje; připomíná svůj postoj, že EU a její členské státy by neměly podepisovat ani ratifikovat nové smlouvy o ochraně investic, které zahrnují mechanismus urovnávání sporů mezi investorem a státem; zdůrazňuje, že je v oblasti řešení sporů mezi investorem a státem důležité provést procesní reformy; vítá skutečnost, že systém soudů pro investice zahrnuje vytvoření stálého seznamu rozhodců, odvolacího mechanismu a kodexu chování rozhodců a větší transparentnost rozhodčích řízení; konstatuje, že systém soudů pro investice stále představuje mezinárodní rozhodčí řízení, a zdůrazňuje, že na rozdíl od vnitrostátních soudů by rozhodci na seznamu systému soudů pro investice měli možnost při výkladu hmotněprávních ustanovení zakotvených v mezinárodních investičních dohodách nezohledňovat nutně příslušné právní předpisy ve veřejném zájmu; vyjadřuje politování nad tím, že rozhodci by byli stále odměňováni případ od případu;

27.

naléhavě vyzývá Komisi, aby plně podporovala a urychlila jednání o rozšíření povinností investorů a jejich vymáhání; domnívá se, že povinnosti investorů by neměly být zahrnuty pouze do mezinárodních investičních dohod EU, ale měly by se uplatňovat i prostřednictvím samostatných závazných a vymahatelných mezinárodních nástrojů a prostřednictvím robustních vnitrostátních rámců pro náležitou péči v oblasti lidských práv a životního prostředí; konstatuje, že pokrok v těchto oblastech a další posilování ustanovení mezinárodních investičních dohod EU by měly zajistit, aby investoři EU v zemích mimo EU, zejména v rozvojových zemích, transparentně prokazovali strategie aktivního přispívání k dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody a aby podléhali mechanismům odpovědnosti, zejména tím, že bude zajištěn přístup ke spravedlnosti pro oběti v těchto zemích;

28.

vítá ustanovení mezinárodních investičních dohod týkající se povinností států a investorů v oblasti životního prostředí, práce a odpovědnosti podniků, jakož i ustanovení stanovující horizontální zásadu, že normy by neměly být snižovány za účelem přilákání investic; vyjadřuje však politování nad tím, že reforma povinností investorů nedržela krok s reformou urovnávání sporů mezi investorem a státem;

29.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily vstup v platnost nástroje pro nadnárodní společnosti a další podniky v oblasti lidských práv (14), který v současné době vypracovává Rada OSN pro lidská práva a jehož cílem je regulovat činnost nadnárodních společností a podniků;

30.

vítá skutečnost, že od roku 2016 obsahují mezinárodní investiční dohody EU obsahující doložky o ochraně investic přesnější formulaci některých norem ochrany, jakož i právo na regulaci; zdůrazňuje, že mezinárodní investiční dohody EU by neměly umožňovat, aby byly normy ochrany používány k napadení legitimních veřejných politik; domnívá se, že normy ochrany by se měly zaměřit zejména na vytvoření rovných podmínek pro zahraniční a domácí investory, prevenci a zajištění nápravy v případech, kdy jsou investoři z EU v zemích mimo EU, a recipročně investoři ze zemí mimo EU v EU, diskriminováni, je jim odepřen přístup ke spravedlnosti nebo zcela ztrácí prospěch ze svých investic ve prospěch hostitelského státu, a to i v době války; žádá členské státy a Komisi, aby se vyvarovaly nejednoznačné terminologie v hmotněprávních doložkách a aby pokračovaly v přezkumu norem ochrany na základě dostupných důkazů;

31.

zdůrazňuje, skutečnost, že mezinárodní investiční dohody EU vyjednané po roce 2009 nadále obsahují ustanovení o skončení platnosti, která brání jejich snadnému ukončení; bere na vědomí nedávná jednání, v jejichž rámci se strany dohodly na pětiletém ustanovení o skončení platnosti s možností dohodnout se na prodloužení o dalších pět let v případě, že nebude nalezena žádná náhrada; vyzývá členské státy a ostatní smluvní strany, aby ustanovení o skončení platnosti stávajících dohod neutralizovaly a aby v nových investičních dohodách toto ustanovení podstatně zkrátily;

32.

zdůrazňuje, že podle mezinárodního obyčejového práva i mezinárodního práva v oblasti lidských práv se od jednotlivců vyžaduje, aby se před zahájením mezinárodního řízení proti státu za protiprávní jednání domáhali nápravy před vnitrostátními soudy; vyjadřuje politování nad tím, že mezinárodní právo v oblasti investic naopak obvykle nevyžaduje vyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy; domnívá se, že mezinárodní investiční dohody by měly vyžadovat, aby zahraniční investoři předtím, než se budou moci obrátit na rozhodčí soud, nejprve využili všech možností, které nabízí vnitrostátní soudní systémy, jako je tomu v případě lidských práv; zdůrazňuje, že v případě hrubého odepření spravedlnosti ze strany vnitrostátních soudů by zahraniční investoři měli mít přímý přístup k mezinárodnímu řešení sporů;

Ratifikace mezinárodních investičních dohod

33.

poukazuje na to, že prodlení s ratifikací mezinárodních investičních dohod EU v členských státech zdržují nahrazení dvoustranných investičních dohod transparentnějšími a modernějšími ustanoveními, která chrání všechny investory EU ve třetích zemích stejnou měrou; vyzývá členské státy, aby uzavřené investiční dohody EU ratifikovaly; vyzývá EU, aby spolupracovala s partnerskými zeměmi na průběžném přezkumu a zlepšování svých mezinárodních investičních dohod po jejich vstupu v platnost, v souladu s doporučeními uvedenými v této zprávě; očekává, že členské státy zajistí soulad mezinárodních investičních dohod s hodnotami a cíli EU;

Odškodnění

34.

poukazuje na to, že metody diskontovaných peněžních toků, které se obecně používají pro výpočet odškodnění v mezinárodních investičních dohodách, nejsou spolehlivou metodou oceňování u investičních projektů v rané fázi nebo u projektů s nejistými budoucími toky příjmů; zdůrazňuje, že uplatňování těchto metod rozhodčími tribunály znamená významný odklon od zavedených zásad a postupů odškodňování ve vnitrostátních a mezinárodních právních systémech mimo rámec mezinárodních investičních dohod, které poskytují podstatně omezenější prostor pro rozhodování; zdůrazňuje, že rozsáhlé náhrady škody přiznávané tribunály pro investice působí žalovaným státům značnou a stále rostoucí finanční zátěž; poukazuje na to, že uplatňování metod oceňování obecně používaných rozhodci je vzhledem k jejich velmi širokému prostoru pro uvážení velmi kontroverzní a vychází z velmi složitých a ze své podstaty spekulativních předpokladů; vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila a stanovila nápravná pravidla a záruky zaměřené na transparentnost v souvislosti s ustanoveními, jimiž se řídí odškodnění v mezinárodních investičních dohodách EU, včetně používání přísnějších ustanovení, která brání uplatňování sankčních náhrad škody; požaduje, aby bylo odškodnění omezeno výší utopených nákladů a odráželo částku způsobilých výdajů, které investoři skutečně vynaložili; zdůrazňuje, že vyrovnávací přístupy by měly podle potřeby stanovit odškodnění pod tímto stropem, aby byly zohledněny kontextové prvky, jako je nedodržení zákonných nebo smluvních povinností nebo závazků ze strany podniků;

35.

konstatuje, že skutečnost, že investoři stále častěji využívají k financování svých soudních sporů třetí strany výměnou za podíl na výsledném přiznání náhrady (financování třetí stranou), dále vybízí ke zvýšení počtu žalob; bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo při zvyšování transparentnosti financování sporů mezi investorem a státem třetími stranami; vítá v tomto ohledu úsilí Komise v rámci mezinárodních investičních dohod EU z poslední doby; vyzývá Komisi, aby podpořila dodatečná ustanovení upravující financování sporů mezi investorem a státem třetími stranami v souvislosti s mezinárodními jednáními s cílem tuto praxi, která podporuje nepatřičně velkorysé přiznání náhrady, výrazně omezit;

Dvoustranné investiční dohody

36.

upozorňuje na tisíce stávajících dvoustranných investičních dohod členských států, které stále chrání investice do fosilních paliv, obsahují zastaralá ustanovení, jež jsou v rozporu s cíli a hodnotami EU, včetně příliš širokých norem ochrany, slabých požadavků na transparentnost a urovnávání sporů mezi investorem a státem, a nejsou v souladu s návrhem EU týkajícím se mnohostranného soudu pro investice; vyzývá proto členské státy, aby ukončily nebo modernizovaly své dvoustranné investiční dohody tak, aby byly v souladu s reformovaným modelem mezinárodních investičních dohod EU a v souladu s touto zprávou;

37.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny dvoustranné investiční dohody členských států budou plně slučitelné s právem EU a v souladu s jejími cíli a hodnotami; podporuje Komisi v důsledném uplatňování podmínek, které členským státům umožňují sjednávat, podepisovat a uzavírat nové dohody v souladu s modernizovanou investiční politikou EU a rozsudky Soudního dvora EU; připomíná povinnost členských států změnit své dvoustranné investiční dohody v souladu s článkem 351 SFEU; žádá Komisi, aby dodržování těchto povinností sledovala a aby pravidelně informovala Parlament o dosaženém pokroku; vybízí Komisi, aby v případě potřeby zahájila řízení o nesplnění povinnosti s cílem zajistit soulad dvoustranných investičních dohod členských států s právem EU;

38.

podporuje Komisi v tom, aby vypracovala výkladové pokyny pro členské státy v souladu s hmotněprávními a procesními reformami uvedenými v této zprávě, s cílem zajistit jednotný výklad modernizované investiční politiky EU a zaručit její plnou slučitelnost s cíli Zelené dohody pro Evropu; vyzývá Komisi, aby tento aktualizovaný model použila jako základ pro schvalování nových dvoustranných investičních dohod členských států;

Smlouva o energetické chartě

39.

poukazuje na to, že Smlouva o energetické chartě je investiční dohodou, která dosud vyvolala celosvětově největší počet sporů; podporuje úsilí o modernizaci Smlouvy o energetické chartě a postoj EU k vyloučení ochrany většiny investic do fosilních paliv; domnívá se však, že postoj EU by neměl poskytovat ochranu investicím do hospodářských činností považovaných podle právních předpisů EU za „značně škodlivé“ a že časový rámec pro postupné ukončení ochrany stávajících investic do fosilních paliv by měl být výrazně zkrácen, aby nebylo ohroženo dosažení cílů EU v oblasti klimatu; požaduje, aby byl v rámci Smlouvy o energetické chartě ukončen systém urovnávání sporů mezi investorem a státem; zdůrazňuje, že změna Smlouvy o energetické chartě vyžaduje jednomyslnost všech smluvních stran hlasujících na výroční konferenci; je znepokojen tím, že Parlament nemá stejný přístup k dokumentům z jednání o modernizaci Smlouvy o energetické chartě jako při jednáních o jiných smlouvách;

40.

je znepokojen tím, že mnohé smluvní strany zřejmě nesdílejí ambice EU v oblasti zmírňování změny klimatu, udržitelného rozvoje a energetické transformace, přestože jsou všechny rovněž signatáři Pařížské dohody; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila soulad Smlouvy o energetické chartě s Pařížskou dohodou a cíli Zelené dohody pro Evropu a zároveň zachovala schopnost EU rozvíjet opatření veřejné politiky v souladu s jejím závazkem stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem;

41.

bere na vědomí, že Itálie oznámila své rozhodnutí odstoupit od Smlouvy o energetické chartě k 1. lednu 2015; konstatuje, že země, které ratifikovaly Smlouvu o energetické chartě nebo k ní přistoupily, mohou své členství ukončit 12 měsíců po oznámení o odstoupení; vyjadřuje politování nad tím, že investice realizované před datem vystoupení jsou chráněny po dobu dalších 20 let, avšak vítá, že všechny nové investice přestávají být chráněny okamžitě;

42.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby revidovaná Smlouva o energetické chartě chránila regulační pravomoc států, byla v souladu s právními předpisy EU a investiční politikou EU, okamžitě zakázala investorům do fosilních paliv žalovat smluvní strany za provádění politik zaměřených na postupné ukončení používání fosilních paliv v souladu s jejich závazky vyplývajícími z Pařížské dohody a aby byla ochrana investic poskytována pouze skutečným investorům, a nikoli čistě finančním nebo spekulativním investorům; vyzývá Komisi, aby zveřejnila svou právní studii s analýzou možných dopadů odstoupení; vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily přípravu koordinovaného odstoupení od Smlouvy o energetické chartě a dohody vylučující uplatňování ustanovení o skončení platnosti mezi smluvními stranami, které o to budou mít zájem, s cílem rozhodnutí formálně předložit Radě a Parlamentu, pokud nebude do června 2022 dosaženo výše uvedených cílů jednání;

43.

vítá skutečnost, že Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci Komstroy objasnil, že ustanovení Smlouvy o energetické chartě týkající se urovnávání sporů mezi investorem a státem nejsou použitelná v případě sporů v rámci EU; konstatuje, že v současné době se v rámci EU projednává nejméně 73 případů, včetně více než 40 investičních rozhodčích případů podle Smlouvy o energetické chartě; se značným znepokojením konstatuje, že rozhodnutí ve věci Achmea neodradilo rozhodčí soudy od dalšího projednávání investičních sporů uvnitř EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula maximální úsilí k prosazení těchto rozsudků ve stávajících rozhodčích řízeních v rámci EU; žádá proto členské státy a Komisi, aby přijaly vzájemnou dohodu o neuplatňování Smlouvy o energetické chartě na spory v rámci EU; podporuje žádost několika členských států o nový rozsudek Soudního dvora a domnívá se, že by měl přinést konečné vyjasnění této otázky s cílem zabránit tomu, aby byla v budoucnu přípustná jakákoli rozhodčí řízení podle Smlouvy o energetické chartě v rámci EU;

44.

poukazuje na to, že i když bude obtížné vymáhat jakékoli případné nálezy v případech, jež se omezují na území EU, u soudů EU, případy podle pravidel Mezinárodního střediska pro řešení investičních sporů mohou být vymáhány u soudů třetích zemí; upozorňuje, že tyto soudy mohou nařídit zabavení majetku EU nebo členských států EU (15);

45.

zdůrazňuje, že při výběru rozhodců na budoucí seznamy systému soudů pro investice by mělo být zohledněno dodržování rozsudků soudů EU, a zejména Soudního dvora EU;

Mnohostranné úsilí o reformu ochrany investic (MIC)

46.

vítá skutečnost, že pracovní skupina III komise UNCITRAL se od roku 2017 účastní jednání o možné mnohostranné reformě systému urovnávání sporů mezi investorem a státem; konstatuje, že 60 států se na základě konsensu dohodlo, že komise UNCITRAL se musí zabývat možnými strukturálními reformami; vyzývá Komisi, aby se i nadále konstruktivně zapojovala do diskusí komise UNCITRAL a podporovala jednání o takových tématech, jako jsou regulační zdrženlivost, vyčerpání opravných prostředků, práva třetích stran a náhrada škody, jimž je věnována omezená pozornost, a aby je zohlednila v budoucích mezinárodních investičních dohodách EU; vyzývá Komisi, aby posílila svou činnost v rámci komise UNCITRAL s cílem chránit regulační pravomoc států a zajistit plnou transparentnost;

47.

podporuje probíhající jednání v rámci pracovní skupiny III komise UNCITRAL, kde EU a její členské státy usilují o vytvoření stálého mechanismu pro řešení investičních sporů v podobě mnohostranného soudu pro investice (MIC); vítá globální vedoucí úlohu EU v těchto jednáních; zdůrazňuje však, že tento návrh se nevztahuje na modernizaci norem hmotněprávní ochrany; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby soubor právních předpisů uplatňovaný soudci MIC vyvážil výklad hmotněprávních ustanovení a práv zakotvených v mezinárodních investičních dohodách s příslušnými vnitrostátními právními předpisy ve veřejném zájmu, které byly přijaty demokraticky; žádá Komisi, aby zajistila, že soudci nebudou odměňováni případ od případu; vyzývá Komisi, aby na příslušných mezinárodních fórech podporovala reformu a modernizaci těchto norem;

48.

vyzývá Komisi, aby do jednání o MIC zahrnula zavedení pravidel, která transparentním způsobem stanoví odškodnění placené státy, a aby v rámci jednání o reformě UNCITRAL prosazovala přísné metody oceňování, které umožní pouze náhradu utopených nákladů;

49.

ostře kritizuje výrazné zpoždění ratifikace a provádění Mauricijské úmluvy; vyzývá členské státy, aby neprodleně přijaly návrh rozhodnutí Rady ve prospěch jejího uzavření jménem EU; poukazuje na nedávná rozhodnutí Soudního dvora o výlučných a sdílených pravomocích v souvislosti s ratifikací mezinárodních smluv, která mohou poskytnout vodítko pro odblokování ratifikace této úmluvy;

Investiční politika EU nad rámec soudního řešení sporů mezi investorem a státem

50.

konstatuje, že v letech 2017, 2019 a 2020 byla v celosvětovém měřítku ukončena platnost většího počtu investičních smluv, než byl počet nově uzavřených mezinárodních investičních dohod; zdůrazňuje, že nejnověji uzavřené megaregionální mezinárodní investiční dohody uplatňují stále opatrnější přístup k soudnímu řešení sporů mezi investorem a státem;

51.

vyzývá EU, aby podpořila posílení vnitrostátních právních systémů a právního státu v partnerských zemích prostřednictvím technické pomoci na úrovni EU, která by zajistila příznivé prostředí pro zahraniční investice a zároveň řešila systémové nedostatky, které mají negativní dopad na udržitelný rozvoj v těchto zemích;

52.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii EU pro zahraniční investice s cílem stimulovat a chránit udržitelné investice ve všech jejich aspektech, aniž by se nutně spoléhala na soudní řešení sporů mezi investorem a státem, a aby aktualizovala svůj model ochrany investic přijatý v roce 2015 v souladu s požadavky tohoto usnesení, aby mohl sloužit jako vodítko pro jednání o nových nebo aktualizovaných dohodách EU;

o o

53.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 40.

(2) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 121.

(3) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(4) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 34.

(5) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 1.

(6) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 17.

(7) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30.

(8) Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10.

(9) Úř. věst. L 169, 29.5.2020, s. 1.

(10) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, „Foreign direct investment in figures (Přímé zahraniční investice v číslech)“, duben 2021.

(11) Zelená dohoda pro Evropu; Evropa připravená na digitální věk; hospodářství ve prospěch lidí; silnější Evropa ve světě; podpora evropského způsobu života; nový impuls pro evropskou demokracii.

(12) Například Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou (příloha 8 část B odst. 4, který definuje veřejný dluh jako dluhový nástroj přijatý na libovolné úrovni veřejné správy některé strany), Komplexní a progresívní dohoda o transpacifickém partnerství a dvoustranná investiční dohoda mezi belgicko-lucemburskou hospodářskou unií a Kolumbií z roku 2009.

(13) Mimo jiné veřejné zdraví, sociální služby, veřejné vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí nebo veřejná mravnost, sociální ochrana nebo ochrana spotřebitele, ochrana soukromí a osobních údajů nebo podpora a ochrana kulturní rozmanitosti.

(14) Právně závazný nástroj pro regulaci mezinárodních lidskoprávních předpisů, činnosti nadnárodních společností a jiných podniků https://www.ohchr.org/en/hr-bodies/hrc/wg-trans-corp/igwg-on-tnc.

(15) Úmluva o uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (Newyorská arbitrážní úmluva).

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/108

P9_TA(2022)0246

Revize systému EU pro obchodování s povolenkami***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 22. června 2022 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a nařízení (EU) 2015/757 (COM(2021)0551 – C9-0318/2021 – 2021/0211(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 32/11)

Pozměňovací návrh 406

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Pařížská dohoda přijatá v prosinci roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu roku 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“) (3). Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 oC ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 oC oproti období před industrializací. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 oC oproti období před průmyslovou revolucí by vedlo k výraznému omezení rizik a dopadů změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 zvýší v souladu se zjištěními Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) své cíle na rok 2030, aby odstranily rozdíly ve vytyčených ambicích. Toho by mělo být dosaženo způsobem, který se bude řídit zásadou rovnosti a společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, a se zřetelem na zvláštní vnitrostátní podmínky. Revize systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU ETS), včetně rezervy tržní stability, je jedinečnou příležitostí.

Pozměňovací návrh 407

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1a)

Nutnost mít stále na paměti cíl Pařížské dohody (1,5 oC) nabyla na významu v návaznosti na zjištění, jež panel IPCC uvádí ve své zprávě ze dne 7. srpna 2021 s názvem „Změna klimatu v roce 2021: fyzikální základy“. Panel IPCC dospěl k závěru, že globální teplota dosáhne hodnoty nárůstu o 1,5 oC nebo ji překročí dříve, než se původně předpokládalo, a sice v příštích 20 letech. Rovněž zjistil, že pokud nedojde k okamžitému a ambicióznímu snížení emisí skleníkových plynů, omezit globální oteplování na hodnoty blížící se 1,5 oC ani 2 oC již nebude možné. Ve své zprávě ze dne 28. února 2022 nazvané „Změna klimatu 2022: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“ panel IPCC navíc s vysokou mírou přesvědčení uvedl, že změna klimatu představuje hrozbu pro dobré životní podmínky lidí a zdraví planety. Jakékoli další zpoždění v přijetí koordinovaných anticipačních globálních opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování promarní krátkou a rychle mizící příležitost k zajištění udržitelné budoucnosti a možnosti přijatelného života pro všechny.

Pozměňovací návrh 408

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1b)

Potřeba naléhavých opatření je ještě palčivější s ohledem na zvýšení četnosti a intenzity extrémních povětrnostních podmínek v přímém důsledku změny klimatu. Podle Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof došlo za posledních dvacet let k téměř dvojnásobnému zvýšení počtu zaznamenaných katastrof ve světě i globálních hospodářských ztrát, což je z velké části způsobeno výrazným nárůstem počtu katastrof souvisejících s klimatem.

Pozměňovací návrh 409

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1c)	Unie by proto měla tuto naléhavou situaci řešit tím, že zintenzivní své úsilí a stane se mezinárodním lídrem v boji proti změně klimatu, přičemž by měla zohlednit zásady rovnosti a společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 2 Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh 410

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1d)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (1a) naléhavě vyzval Komisi, aby přijala okamžitá a ambiciózní opatření s cílem omezit globální oteplování na 1,5 oC a zabránit masivnímu úbytku biologické rozmanitosti, mimo jiné řešením nejednotnosti v současných unijních politikách týkajících se klimatické a environmentální nouze a zajištěním toho, aby všechny příslušné budoucí legislativní a rozpočtové návrhy byly plně v souladu s cílem udržet globální oteplení pod hranicí 1,5 oC a nepřispívaly k úbytku biologické rozmanitosti.

Pozměňovací návrh 411

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)	Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, které Komise přijala dne 11. prosince 2019 (4).

(2)	Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou tudíž jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, které Komise přijala dne 11. prosince 2019 (4).

Pozměňovací návrh 412

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

Zelená dohoda pro Evropu kombinuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050 a stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje , kde hospodářský růst již není závislý na využívání zdrojů . Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace má odlišné dopady na postavení žen a mužů a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby pocházející z prostředí rasových či etnických menšin. Transformace musí být proto spravedlivá a inkluzivní a nesmí nikoho opomíjet.

(3)

Zelená dohoda pro Evropu představuje výchozí bod pro dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a cíle dosáhnout poté záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (1a). Stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou , přičemž při spravedlivé transformaci , která rovněž bude řešit energetickou chudobu, nesmí být nikdo opomenut . Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace má odlišné dopady na pracovníky z různých odvětví a na jednotlivá pohlaví a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné a zranitelné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby pocházející z prostředí rasových či etnických menšin a osoby a domácnosti s nízkými nebo nižšími středními příjmy. Větší výzvy též klade na některé regiony, zejména pokud jde o regiony strukturálně znevýhodněné a okrajové, stejně jako o ostrovy . Transformace musí být proto spravedlivá a inkluzivní.

Pozměňovací návrh 413

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3a)

EU ETS je ústředním prvkem politiky Unie v oblasti klimatu a představuje její klíčový nástroj pro nákladově efektivní snižování emisí skleníkových plynů. V souladu se závazky přijatými na zasedání COP26 v Glasgow ohledně každoročního přezkumu vnitrostátně stanovených příspěvků by Komise měla revidovat svůj vnitrostátně stanovený příspěvek tak, aby zohledňoval všechna odvětví zahrnutá do EU ETS během této revize směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (1a) .

Pozměňovací návrh 414

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)

Nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu ještě vzrostla s ohledem na velmi závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví, životní a pracovní podmínky a blahobyt občanů Unie, které ukázaly, že naše společnost a naše hospodářství musí zlepšit svou odolnost vůči vnějším otřesům a jednat včas, aby takovým otřesům zabránily nebo aby je zmírnily. Evropští občané jsou již delší dobu silně přesvědčeni, že toto je případ zejména změny klimatu (5).

(4)

Nezbytnost a hodnota řádně provedené Zelené dohody pro Evropu ještě vzrostla s ohledem na velmi závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví, životní a pracovní podmínky a blahobyt občanů Unie, které ukázaly, že naše společnost a naše hospodářství musí zlepšit svou odolnost vůči vnějším otřesům a jednat včas, aby takovým otřesům zabránily nebo aby je zmírnily , a to způsobem, který je spravedlivý a nikdo při něm nezůstane opomenut, a to ani osoby ohrožené energetickou chudobou . Evropští občané jsou již delší dobu silně přesvědčeni, že toto je případ zejména změny klimatu (5).

Pozměňovací návrh 415

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4a)

Plnění Zelené dohody pro Evropu by mělo zajistit vytváření kvalitních pracovních míst a sociální pokrok pro všechny. Aby byly klimatické ambice navržené v této směrnici sociálně přijatelné, měly by být doprovázeny rovnocennými sociálními ambicemi v souladu s Evropským pilířem sociálních práv. Agenda Zelené dohody pro Evropu by měla být příležitostí k udržení a vytváření kvalitních pracovních míst, podpoře důstojné práce, zvyšování úrovně pracovních standardů, posilování sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, řešení diskriminace na pracovišti a podpoře rovnosti žen a mužů. Aby bylo těchto cílů dosaženo, měly by mechanismy spravedlivé transformace doplňovat všechna navrhovaná opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu a balíčku „Fit for 55“.

Pozměňovací návrh 416

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4b)

Vzhledem k tomu, že přechod na udržitelné hospodářství musí být spojen se zachováním evropské konkurenceschopnosti a s vytvářením pracovních míst, je pro úspěch Zelené dohody pro Evropu naprosto zásadní, aby jednotný trh nebyl nadměrně zatěžován dodatečnými náklady, které by společnostem mohly vznikat v souvislosti s nutností přizpůsobit se novému regulačnímu prostředí.

Pozměňovací návrh 417

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/ 1119 (7) Unie zakotvila v právních předpisech cíl dosažení klimatické neutrality v celém hospodářství do roku 2050. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek v rámci Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990.

(6)

Nařízením (EU) 2021/ 1119 Unie zakotvila v právních předpisech cíl dosažení klimatické neutrality v celém hospodářství nejpozději do roku 2050 a cíl v následujících letech dosáhnout záporných emisí . Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek v rámci Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990.

Pozměňovací návrh 418

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)

K dosažení snížení emisí musí přispět všechna hospodářská odvětví. Proto je třeba zvýšit ambice systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) zřízeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (8), pokud jde o podporu snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem, přičemž tyto ambice je třeba zvýšit způsobem odpovídajícím cíli snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v rámci celého hospodářství.

(7)

K dosažení snížení emisí musí přispět všechna hospodářská odvětví. Proto je třeba zvýšit ambice systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) zřízeného směrnicí 2003/87/ES, pokud jde o podporu snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem, přičemž tyto ambice je třeba zvýšit způsobem odpovídajícím cíli snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v rámci celého hospodářství , cíli Unie dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a cíli dosáhnout následně záporných emisí, jak je stanoveno v čl . 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh 419

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)

Systém EU ETS by měl motivovat k výrobě v rámci zařízení, která zčásti nebo v plném rozsahu snižují emise skleníkových plynů. Popis některých kategorií činností v příloze I směrnice 2003/87/ES je proto třeba změnit, aby se pro zařízení v příslušných odvětvích zajistilo rovné zacházení. Kromě toho by přidělování bezplatných povolenek na výrobu určitého výrobku mělo být nezávislé na povaze výrobního procesu. Je proto nezbytné změnit definici výrobků a postupů a emisí, na něž se vztahují některé referenční hodnoty, aby byly zajištěny rovné podmínky pro nové i stávající technologie. Dále je nezbytné zavést samostatnou aktualizaci referenčních hodnot pro rafinerie a vodík, aby se zohlednil rostoucí význam výroby vodíku mimo odvětví rafinérií.

(8)

Pozměňovací návrh 420

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8a)

Při vymezování zásad pro určení předem stanovených referenčních hodnot v jednotlivých odvětvích a pododvětvích by Komise měla konzultovat s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně dotčených odvětví a pododvětví, zástupců občanské společnosti a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu uvedeného v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh 421

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)

Skleníkové plyny, které nejsou přímo uvolňovány do atmosféry, je třeba považovat za emise v rámci systému EU ETS a povolenky pro tyto emise by měly být vyřazeny, pokud nejsou tyto skleníkové plyny uloženy v úložišti v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (13) nebo pokud nejsou trvale chemicky vázány ve výrobku tak, aby při běžném použití neunikaly do atmosféry. Komise by měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů , které stanoví podmínky, za nichž se má mít u skleníkových plynů za to, že jsou trvale chemicky vázány ve výrobku tak, aby při běžném použití neunikaly do atmosféry, včetně případného získání certifikátu o pohlcování uhlíku s ohledem na vývoj právní úpravy v oblasti udělování certifikátů o pohlcování uhlíku.

(13)

Skleníkové plyny, které nejsou přímo uvolňovány do atmosféry, je třeba považovat za emise v rámci systému EU ETS a povolenky pro tyto emise by měly být vyřazeny, pokud nejsou tyto skleníkové plyny uloženy v úložišti v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (13) nebo pokud nejsou trvale chemicky vázány ve výrobku tak, aby při běžném použití a likvidaci neunikaly do atmosféry. Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci , které stanoví podmínky, za nichž se má mít u skleníkových plynů za to, že jsou trvale chemicky vázány ve výrobku tak, aby při běžném použití a likvidaci neunikaly do atmosféry, včetně případného získání certifikátu o pohlcování uhlíku s ohledem na vývoj právní úpravy v oblasti udělování certifikátů o pohlcování uhlíku.

Pozměňovací návrh 422

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13a)

Systém EU ETS by se měl co nejvíce vyhnout stanovování nepatřičných výjimek a přijímání opatření narušujících hospodářskou soutěž. V dlouhodobém horizontu by k dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050 měla přispívat všechna odvětví a příslušné nástroje politiky Unie by se měly vztahovat na všechny emise CO2. Zahrnutí spaloven komunálního odpadu do systému EU ETS by přispělo k oběhovému hospodářství podporou recyklace, opětovného použití a oprav výrobků a zároveň by přispělo k dekarbonizaci celého hospodářství. Vzhledem k tomu, že činnosti v oblasti recyklace a regenerace jsou již do systému EU ETS zahrnuty, zahrnutí spaloven komunálního odpadu by posílilo pobídky pro udržitelné nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Doplnilo by další prvky právních předpisů Unie o odpadech. Začlenění spalování odpadu do systému EU ETS by navíc vytvořilo rovné podmínky mezi regiony, které do oblasti působnosti zahrnuly spalování komunálního odpadu, čímž by se snížilo riziko daňové soutěže mezi regiony. Aby se však zabránilo tomu, aby odpad končil namísto v zařízeních na spalování komunálního odpadu na skládkách v Unii, které produkují emise methanu, a tomu, aby se odpad vyvážel do třetích zemí, což by mohlo mít nebezpečný dopad na životní prostředí, mělo by zahrnutí spaloven komunálního odpadu do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES od 1. ledna 2026 předcházet posouzení dopadů, které by mělo být provedeno do 31. prosince 2024 a které by případně mělo být doprovázeno legislativním návrhem, který by takovému skládkování či vývozu odpadu zabránil.

Pozměňovací návrh 423

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13b)

Započítávat by se měly všechny emise skleníkových plynů zachycené a předané k využití prostřednictvím procesů zachycování a využívání uhlíku (CCU), které nejsou trvale chemicky vázány ve výrobku tak, aby při běžném použití a likvidaci neunikaly do atmosféry. Pokud by do stanovování cen uhlíku nebyly zahrnuty všechny fáze procesu, zejména emise ze spaloven odpadů, a vycházelo by se ze započítávání emisí v místě jejich vypouštění do atmosféry, vedlo by to k podhodnocování emisí. S cílem regulovat zachycování uhlíku způsobem, který snižuje čisté emise, zajišťuje, aby byly započítány všechny emise a aby se zabránilo dvojímu započtení, a zároveň vytváří ekonomické pobídky, by Komise měla posoudit, jak započítat emise skleníkových plynů, o nichž se na základě posouzení životního cyklu výrobku má za to, že byly zachyceny a použity tak, aby byly chemicky vázány ve výrobku, například pokud jsou použity k zhotovení výrobku nebo pokud toto přiměřené snížení přispívá k inovativním vnitrostátním politikám schváleným příslušným orgánem v dotčeném členském státě s cílem zajistit a stimulovat spolupráci mezi odvětvími, a měla by případně předložit legislativní návrh na zahrnutí transparentní, srovnatelné a spolehlivé metodiky.

Pozměňovací návrh 424

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13c)

V souladu s nařízením (EU) 2021/1119 by prioritou mělo být přímé snižování emisí, které bude muset být doplněno zvýšeným pohlcováním CO2, aby bylo dosaženo klimatické neutrality. Ve střednědobém horizontu by již pohlcování CO2 mohlo pomoci zvýšit ambice nad rámec cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119. Komise by proto měla prozkoumat, jak lze při obchodování s emisemi zohlednit a stimulovat negativní emise, kterých je dosaženo odstraňováním skleníkových plynů z atmosféry a jejich bezpečným a trvalým skladováním, například prostřednictvím přímého zachytávání z ovzduší, přičemž by měla rovněž navrhnout jasný rozsah a přísná kritéria a záruky, aby se zajistilo, že tyto způsoby odstraňování emisí nebudou kompenzovat nezbytné snížení emisí a budou přitom skutečné a trvalé.

Pozměňovací návrh 425

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13d)

Podle sdělení Komise ze dne 14. října 2020 o strategii EU ke snížení emisí methanu pochází 26 % emisí methanu z odpadu. Předpokládá se, že skládky na celém světě se budou do roku 2025 podílet na 8 až 10 % všech antropogenních emisí skleníkových plynů. Unie by měla usilovat o výrazné omezení skládkování v Unii a v každém případě by měla zabránit tomu, aby spalování odpadu bylo v budoucnu zahrnuto do systému EU ETS, což by vedlo k nerovným podmínkám a k ještě většímu skládkování. Komise by proto rovněž měla posoudit, zda je možné a proveditelné zahrnout do systému EU ETS také všechny ostatní procesy nakládání s odpady, jako jsou skládky, fermentace, kompostování a mechanicko-biologická úprava.

Pozměňovací návrh 426

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)

Činnost v oblasti mezinárodní námořní dopravy, která sestává z plaveb mezi přístavy spadajícími do jurisdikce dvou různých členských států nebo mezi přístavem spadajícím do jurisdikce členského státu a přístavem mimo jurisdikci kteréhokoli členského státu, byla jediným způsobem dopravy, na který se nevztahovaly dřívější závazky Unie ke snížení emisí skleníkových plynů. Emise z paliv prodaných v Unii při cestách, které začínají v jednom členském státě a končí v jiném členském státě nebo v třetí zemi, vzrostly od roku 1990 přibližně o 36 %. Tyto emise představují téměř 90 % všech emisí z plavby v rámci Unie, neboť emise z paliva prodávaného v Unii pro cesty začínající a končící v témže členském státu byly od roku 1990 sníženy o 26 %. V rámci scénáře bez opatření se předpokládá, že emise z činností mezinárodní námořní dopravy vzrostou v letech 2015–2030 přibližně o 14 % a v letech 2015–2050 o 34 %. Pokud by dopad činností námořní dopravy na změnu klimatu rostl dle předpokladů, výrazně by to narušilo snížení, jehož bylo dosaženo v jiných odvětvích v rámci boje proti změně klimatu.

(14)

Pozměňovací návrh 427

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14a)

Mezinárodní námořní doprava je jediným druhem dopravy, který nebyl zahrnut do závazku Unie snížit emise skleníkových plynů, přestože Evropský parlament opakovaně vyzval všechna odvětví hospodářství, aby přispěla ke společnému úsilí o co nejrychlejší dokončení přechodu na nulové čisté emise skleníkových plynů, a to nejpozději do roku 2050, v souladu se závazky Unie podle Pařížské dohody. CO2 je nadále hlavní příčinou dopadu námořní dopravy na klima, pokud se vychází z potenciálu globálního oteplování za 100 let, a představuje 98 % – nebo, pokud se zahrne i černý uhlík, 91 % – celkových mezinárodních emisí skleníkových plynů v ekvivalentu CO2. Podle zprávy Mezinárodní námořní organizace (IMO) nazvané „Čtvrtá studie IMO o skleníkových plynech“, která byla zveřejněna v roce 2020, však v letech 2012 až 2018 došlo k 87 % nárůstu methanu (CH4). Z tohoto důvodu a v souladu se změnami přijatými Evropským parlamentem dne 16. září 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 s cílem náležitě zohlednit globální systém shromažďování údajů o spotřebě topných olejů z lodí, by jak emise CO2 , tak emiseCH4 a oxidu dusného (N2O) měly být zahrnuty do rozšíření systému EU ETS na činnosti v námořní dopravě. Správní orgán by proto měl zajistit, aby rejdařské společnosti monitorovaly a vykazovaly souhrnné údaje o emisích, které se budou týkat rovněž uvolňování CO2, CH4 a N2O, aby se zajistil soulad s nařízením (EU) …/… [FuelEU Maritime]. Kromě toho by Komise měla do 31. prosince 2024 posoudit dopad emisí skleníkových plynů jiných než CO2, N2O a CH4 a částic s potenciálem globálního oteplování na globální klima a podat o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě a případně předložit legislativní návrh na zahrnutí těchto emisí a částic z činností námořní dopravy do oblasti působnosti systému EU ETS.

Pozměňovací návrh 428

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

V roce 2013 Komise přijala strategii postupného začleňování emisí z námořní dopravy do politiky Unie pro snižování emisí skleníkových plynů. Jako první krok v rámci tohoto přístupu zavedla Unie systém monitorování, vykazování a ověřování emisí z námořní dopravy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 (14) , po němž bude následovat stanovení cílů v oblasti snížení emisí pro námořní odvětví a uplatňování tržního opatření. V souladu se závazkem spolunormotvůrců vyjádřeným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 (15) by opatření ze strany Mezinárodní námořní organizace (IMO) či Unie měla být zahájena v roce 2023, a to včetně přípravných prací týkajících se přijetí a provádění opatření pro zajištění řádného příspěvku tohoto odvětví k úsilí potřebnému pro dosažení cíle dohodnutého v rámci Pařížské dohody a řádného zohlednění všemi zainteresovanými stranami. Aby se zvýšila environmentální účinnost opatření Unie a zabránilo se nekalé hospodářské soutěži a pobídkám k obcházení, měla by být oblast působnosti nařízení (EU) 2015/757 změněna tak, aby od 1. ledna 2024 zahrnovala lodě o hrubé prostornosti 400 tun a vyšší. V zájmu zajištění přiměřené administrativní zátěže pro lodě o hrubé prostornosti nižší než 5 000 tun by provozovatelé měli mít od 1. ledna 2027 povinnost poskytovat pouze informace, které jsou relevantní pro zahrnutí těchto lodí do oblasti působnosti systému EU ETS, zejména o druhu paliva, jeho uhlíkovém faktoru a hustotě energie.

Pozměňovací návrh 429

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)

Podle směrnice (EU) 2018/410 by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě podat zprávu o pokroku dosaženém v rámci Mezinárodní námořní organizace při plnění ambiciózního cíle snížení emisí a o souvisejících opatřeních, která mají zajistit, aby odvětví námořní dopravy řádně přispívalo k úsilí nezbytnému k dosažení cílů dohodnutých v rámci Pařížské dohody. Již vynakládané úsilí o omezení celosvětových emisí z námořní dopravy prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace je třeba podporovat. Ačkoli je nedávný pokrok dosažený prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace chvályhodný, tato opatření nebudou k dosažení cílů Pařížské dohody postačovat.

(16)

Podle směrnice (EU) 2018/410 by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě podat zprávu o pokroku dosaženém v rámci Mezinárodní námořní organizace při plnění ambiciózního cíle snížení emisí a o souvisejících opatřeních, která mají zajistit, aby odvětví námořní dopravy řádně přispívalo k úsilí nezbytnému k dosažení cílů dohodnutých v rámci Pařížské dohody. Již vynakládané úsilí o omezení celosvětových emisí z námořní dopravy prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace je třeba podporovat. Nedávný vývoj v rámci Mezinárodní námořní organizace však nebude k dosažení cílů Pařížské dohody postačovat. Vzhledem k mezinárodnímu charakteru lodní přepravy by Komise měla ve spolupráci s členskými státy dále zintenzivnit diplomatické úsilí o dosažení pokroku ve vývoji celosvětového tržního opatření na úrovni Mezinárodní námořní organizace.

Pozměňovací návrh 430

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16a)

Zastávky v sousedních zemích mimo EU za účelem vyhýbání se povinnostem by mohly vážně ohrozit účinnost systému EU ETS pro námořní dopravu, protože celkové emise z námořní dopravy by se tak nesnížily. Tyto zastávky by dokonce mohly celkové emise zvýšit, zejména pokud by takové vyhýbání povinnostem vedlo k delším plavbám do/z třetích zemí s méně přísnými normami v oblasti životního prostředí. Komise by proto měla od … [rok následující po vstupu této pozměňující směrnice v platnost] sledovat a každé dva roky podávat zprávy o provádění kapitoly o námořní dopravě a možných trendech, pokud jde o společnosti, které se snaží vyhnout se tomu, aby byly vázány požadavky této směrnice, a měla by případně předložit legislativní návrh, který by se zabýval důkazy o zastávkách v přístavech za účelem vyhýbání se povinnostem.

Pozměňovací návrh 431

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)

V Zelené dohodě pro Evropu Komise uvedla, že má v úmyslu přijmout další opatření k řešení emisí skleníkových plynů z odvětví námořní dopravy, a to prostřednictvím souboru opatření, která Unii umožní dosáhnout jejích cílů v oblasti snižování emisí. V této souvislosti by směrnice 2003/87/ES měla být změněna tak, aby se systém EU ETS vztahoval i na odvětví námořní dopravy s cílem zajistit, že toto odvětví přispěje ke zvýšeným cílům Unie v oblasti klimatu i k cílům Pařížské dohody, která stanoví, že se rozvinuté země mají ujmout vedení tím, že budou plnit cíle v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, zatímco rozvojové země nabádá k tomu, aby postupně usilovaly o dosažení cílů v oblasti snižování emisí nebo omezení emisí v rámci celého hospodářství (16). Vzhledem k tomu, že emise z mezinárodní letecké dopravy mimo Evropu by měly být od ledna 2021 omezeny celosvětovými tržními opatřeními, aniž bylo přijato jakékoli opatření, které by stanovilo stropy nebo ceny emisí z námořní dopravy, je vhodné, aby se systém EU ETS vztahoval na část emisí z plaveb mezi přístavem spadajícím do jurisdikce členského státu a přístavem spadajícím do jurisdikce třetí země, přičemž pokud jde o zbylou část emisí, mohla by o vhodných opatřeních rozhodnout třetí země. Rozšíření systému EU ETS na odvětví námořní dopravy by tedy mělo zahrnovat polovinu emisí z lodí připlouvajících do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu z přístavu mimo jurisdikci členského státu, polovinu emisí z lodí plavících se z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu do přístavu mimo jurisdikci členského státu , emise z lodí připlouvajících do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu a emise v kotvišti v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu. Tento přístup byl shledán jako praktický způsob, jak vyřešit otázku společných, i když rozdílných odpovědností a možností, což představuje v kontextu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu dlouhodobý problém. Pokrytí části emisí z lodí plavících se mezi státy Unie a třetími zeměmi zajišťuje účinnost systému EU ETS , zejména zvýšením dopadu opatření na životní prostředí ve srovnání se zeměpisným rozsahem omezeným na plavbu v rámci EU, a zároveň omezuje riziko vyhýbání se zastávkám v přístavu a riziko přemístění překládky mimo Unii. Pro zajištění hladkého začlenění tohoto odvětví do systému EU ETS by měly rejdařské společnosti postupně navyšovat vyřazování povolenek s ohledem na ověřené emise vykázané za období 2023–2025. Pokud bude v tomto období vyřazeno méně povolenek, než jaké bylo množství ověřených emisí z námořní dopravy, je v zájmu ochrany ekologické vyváženosti systému nutné, aby byl každý rok neprodleně po zjištění rozdílu mezi ověřenými emisemi a vyřazenými povolenkami zrušen příslušný počet povolenek. Od roku 2026 by rejdařské společnosti měly odevzdávat počet povolenek odpovídající všem jejich ověřeným emisím vykázaným v předchozím roce.

(17)

Emise skleníkových plynů z námořního odvětví představují přibližně 2,5 % emisí Unie. Absence rozhodných opatření v rámci IMO způsobila prodlevy v inovacích a zavádění nezbytných opatření ke snížení emisí v tomto odvětví. V Zelené dohodě pro Evropu Komise uvedla, že má v úmyslu přijmout další opatření k řešení emisí skleníkových plynů z odvětví námořní dopravy, a to prostřednictvím souboru opatření, která Unii umožní dosáhnout jejích cílů v oblasti snižování emisí. V této souvislosti by směrnice 2003/87/ES měla být změněna tak, aby se systém EU ETS vztahoval i na odvětví námořní dopravy s cílem zajistit, že toto odvětví spravedlivým podílem přispěje ke zvýšeným cílům Unie v oblasti klimatu i k cílům Pařížské dohody, která stanoví, že se rozvinuté země mají ujmout vedení tím, že budou plnit cíle v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, zatímco rozvojové země nabádá k tomu, aby postupně usilovaly o dosažení cílů v oblasti snižování emisí nebo omezení emisí v rámci celého hospodářství (16). Od roku 2024 by mělo být v plném rozsahu prováděno vyřazování povolenek ze strany rejdařských společností a rejdařské společnosti by měly odevzdávat počet povolenek odpovídající všem jejich ověřeným emisím vykázaným v předchozím roce. Vzhledem k tomu, že emise z mezinárodní letecké dopravy mimo Evropu by měly být od ledna 2021 omezeny celosvětovými tržními opatřeními, aniž bylo přijato jakékoli opatření, které by stanovilo stropy nebo ceny emisí z námořní dopravy, je vhodné, aby se systém EU ETS vztahoval i na tyto emise, přičemž by mohly být za přísných podmínek stanoveny výjimky, jestliže odpovědnost za tyto emise převezme třetí země nebo jestliže Mezinárodní námořní organizace zavede tržní opatření, které by pokrylo část emisí z plaveb mezi přístavem spadajícím do jurisdikce členského státu a přístavem spadajícím do jurisdikce třetí země, přičemž pokud jde o zbylou část emisí, mohla by o vhodných opatřeních rozhodnout třetí země. Od roku 2027 by tedy rozšíření systému EU ETS na odvětví námořní dopravy mělo zahrnovat emise z plaveb do a ze třetích zemí, přičemž by měly být stanoveny výjimky týkající se poloviny emisí z lodí připlouvajících do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu z přístavu mimo jurisdikci členského státu, poloviny emisí z lodí plavících se z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu do přístavu mimo jurisdikci členského státu , a to za přísných podmínek, zejména pokud má třetí země zaveden mechanismus stanovování cen uhlíku nebo pokud má třetí země zaveden prostřednictvím dvoustranné nebo mnohostranné dohody mezi státy Unie a jednou nebo více třetími zeměmi mechanismus stanovování cen uhlíku, na nějž se podle článku 25 směrnice 2003/87/ES vztahuje systém EU ETS , s cílem zastropovat a snížit emise na úroveň, která je alespoň rovnocenná úrovni stanovené v rámci systému EU ETS , čili závazný mechanismus k zastropování, snížení a stanovení ceny emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, což povede k absolutnímu snížení emisí, které bude přinejmenším odpovídat situaci, kdy by se systém EU ETS vztahoval na 100 % těchto emisí, nebo pokud se jedná o třetí zemi, která se řadí mezi nejméně rozvinuté země nebo malé ostrovní rozvojové státy a jejíž HDP na obyvatele je nižší než průměr Unie a která zahrnuje tyto emise do svého vnitrostátně stanoveného příspěvku podle Pařížské dohody .

Pozměňovací návrh 432

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17a)

Nepříznivé dopady změny klimatu ovlivňují dodržování lidských práv, včetně práva na potraviny, vodu, hygienu, zdraví, důstojné bydlení a život. Pařížská dohoda označila za třetí pilíř opatření v oblasti klimatu škody a ztráty, které neúměrně postihují zranitelné osoby, původní obyvatelstvo, ženy, děti a osoby se zdravotním postižením. Nejzranitelnější vůči dopadům změny klimatu jsou země s nízkými příjmy, země s nižšími středními příjmy a nejméně rozvinuté země. Ačkoli jsou jejich příspěvky ke skleníkovým plynům v atmosféře velmi malé nebo dokonce zanedbatelné, bývají více vystaveny dopadům změny klimatu, zejména s ohledem na stav jejich infrastruktury a životní podmínky jejich obyvatel. Tyto země se nyní nacházejí v obtížné situaci z důvodu kombinace celosvětového neúspěchu při snižování emisí skleníkových plynů, což ještě zvyšuje jejich potřeby a náklady na přizpůsobení se změně klimatu, a krizí v oblasti veřejných financí způsobených pandemií COVID-19 a souvisejících s „dluhovou pandemií“.

Pozměňovací návrh 433

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17b)

Komise, Rada a Evropský parlament by měly spolupracovat se třetími zeměmi s cílem usnadnit přijetí ustanovení směrnice 2003/87/ES, pokud jde o činnosti v námořní dopravě, a posílit mezinárodní spolupráci v této oblasti. Komise, Rada a Evropský parlament by zároveň měly usilovat o posílení globálních opatření prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace.

Pozměňovací návrh 434

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17c)

K provádění Pařížské dohody jsou zapotřebí značné finanční zdroje a Unie je i nadále odhodlána přispívat k plnění cíle rozvinutých zemí, kterým je od roku 2020 společně uvolňovat prostředky z různých zdrojů ve výši 100 miliard USD ročně na podporu rozvojových zemí. Rozhodnutí přijaté na konferenci COP24 o ambicióznějším cíli od roku 2025 nad rámec stávajícího závazku je krokem správným směrem, avšak skutečné závazky rozvinutých zemí stále ani zdaleka nedosahují společného cíle a výsledný nedostatek by měl být překlenut. Unie a její členské státy by měly zvýšit své úsilí o mobilizaci mezinárodních finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu pro rozvojové země a vypracovat mezinárodní plán, který stanoví spravedlivý podíl každé rozvinuté země na finančním závazku ve výši 100 miliard USD a mechanismy, které zajistí, že závazky budou přeměněny v činy. K budoucí zvýšené částce mezinárodního financování v oblasti klimatu by měly po roce 2025 přispívat i rozvíjející se ekonomiky.

Pozměňovací návrh 435

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17d)

Komise by měla pomáhat rozvojovým zemím a zvýšit svou podporu těmto zemím, a to i prostřednictvím systému EU ETS, s cílem posílit jejich schopnost přizpůsobit se změně klimatu a jejich odolnost vůči ní. Kolektivní závazek Unie podporovat opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích by zvýšil její vliv na jednání UNFCCC a příspěvek prostřednictvím Zeleného klimatického fondu by zároveň povzbudil další země k tomu, aby do tohoto fondu přispívaly částí příjmů ze svých vlastních systémů stanovování cen uhlíku. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu, v níž posoudí potřeby dekarbonizace v rozvojových zemích na základě posouzení emisí skleníkových plynů v odvětvích odpovídajících odvětvím, na něž se vztahuje systém EU ETS a mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Pozměňovací návrh 436

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17e)

Unie a její členské státy jsou největšími poskytovateli veřejných finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu. Financování opatření v oblasti klimatu má zásadní význam, neboť mnoho rozvojových zemí má podmíněné vnitrostátně stanovené příspěvky, jejichž dosažení závisí na finanční podpoře. Komise by měla podporovat rozvojové země při dekarbonizaci jejich průmyslu, zejména v odvětvích odpovídajících odvětvím, na něž se vztahuje systém EU ETS a mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, se záměrem usnadnit jim dosažení cílů v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství v souladu s Pařížskou dohodou. Upřednostněno by mělo být zejména řešení potřeb nejméně rozvinutých zemí prostřednictvím využití povolenek EU ETS na financování opatření v oblasti klimatu, především přizpůsobení se dopadům změny klimatu.

Pozměňovací návrh 437

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 f (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17f)

Obnova flotily lodí ledové třídy a vývoj inovativních technologií, které snižují emise těchto lodí při plavbě v zimních podmínkách, si vyžádá čas a finanční podporu. Konstrukce, která lodím ledové třídy umožňuje plavit se v ledu, vede v současné době k tomu, že tyto lodě produkují jak na volném moři, tak při plavbě v ledu více emisí než lodě podobné velikosti konstruované pro plavbu pouze na volném moři. Lodě ledové třídy při plavbě na volném moři spotřebovávají v průměru přibližně o 2 až 5 % více paliva než lodě podobné velikosti konstruované pro plavbu pouze na volném moři. Proto by podle této směrnice měla být zavedena metoda, která je neutrální z hlediska vlajky a která zohlední ledové podmínky v severních částech Unie a umožní snížit množství povolenek, které mají rejdařské společnosti vyřadit na základě ledové třídy svých lodí nebo plavby svých lodí v ledu, nebo obojího, a to do 31. prosince 2029. Následně by pak od roku 2030 měly rejdařské společnosti povinnost vyřazovat povolenky odpovídající sto procentům (100 %) ověřených emisí vykázaných za každý příslušný rok, a to bez ohledu na ledovou třídu svých lodí nebo na plavby uskutečňované v ledu. Měla by být rovněž poskytnuta zvláštní podpora inovacím v oblasti dekarbonizace lodí ledové třídy prostřednictvím Fondu pro oceány.

Pozměňovací návrh 438

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)

Ustanovení směrnice 2003/87/ES, pokud jde o činnosti v oblasti námořní dopravy, by měla být průběžně přezkoumávána s ohledem na budoucí mezinárodní vývoj a úsilí vynaložené na dosažení cílů Pařížské dohody, včetně druhého globálního hodnocení v roce 2028, a s ohledem na následná globální hodnocení probíhající každých pět let, jejichž cílem je informovat o následných vnitrostátně stanovených příspěvcích. Komise by měla zejména kdykoli před druhým globálním hodnocením v roce 2028 – tedy nejpozději do 30. září 2028 – předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v jednáních s Mezinárodní námořní organizací o celosvětovém tržním opatření. Komise by ve své zprávě měla analyzovat nástroje Mezinárodní námořní organizace a případně posoudit, jak tyto nástroje provést v právu Unie prostřednictvím revize směrnice 2003/87/ES. Pokud by na úrovni Mezinárodní námořní organizace bylo přijato globální tržní opatření, které by vedlo ke snížení emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou a bylo by přinejmenším srovnatelné s opatřeními vyplývajícími z opatření Unie, měla by Komise zvážit přiměřené snížení rozsahu provádění opatření Unie, aby se zabránilo dvojí zátěži, přičemž by nejméně padesát procent (50 %) emisí z lodí, které vyplouvají z přístavu v jurisdikci členského státu a jež připlouvají do přístavu mimo jurisdikci členského státu, a padesát procent (50 %) emisí z lodí, které vyplouvají z přístavu mimo jurisdikci členského státu a připlouvají do přístavu v jurisdikci členského státu, mělo i nadále spadat pod systém EU ETS, přičemž by se uznávalo svrchované právo Unie na regulaci svého podílu z emisí z mezinárodních plaveb v souladu se závazky vyplývajícími z Pařížské dohody. Pokud by však na úrovni Mezinárodní námořní organizace nedošlo k dostatečnému pokroku nebo pokud byla na úrovni Mezinárodní námořní organizace přijata globální opatření, která nejsou v souladu s Pařížskou dohodou a nejsou přinejmenším srovnatelná s opatřeními vyplývajícími z opatření Unie, měla by Komise zachovat opatření Unie tak, aby se vztahovala na sto procent (100 %) emisí z lodí, které vyplouvají z přístavu v jurisdikci členského státu a jež připlouvají do přístavu mimo jurisdikci členského státu, a na sto procent (100 %) emisí z lodí, které vyplouvají z přístavu mimo jurisdikci členského státu a připlouvají do přístavu v jurisdikci členského státu, a to prostřednictvím změny směrnice 2003/87/ES.

Pozměňovací návrh 439

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)	Komise by měla přezkoumat fungování směrnice 2003/87/ES ve vztahu k činnostem námořní dopravy s ohledem na zkušenosti s jejím uplatňováním, a to i ve vztahu k možným praktikám vyhýbání se povinnostem, a poté by měla navrhnout opatření k zajištění její účinnosti.

(19)

Komise by měla přezkoumat fungování směrnice 2003/87/ES ve vztahu k činnostem námořní dopravy s ohledem na zkušenosti s jejím uplatňováním, a to i ve vztahu k možným praktikám vyhýbání se povinnostem, a poté by měla navrhnout opatření k zajištění její účinnosti v souladu s cílem Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a s cílem dosáhnout následně negativních emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119, a s cíli Pařížské dohody .

Pozměňovací návrh 440

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)

Osobou nebo organizací odpovědnou za dodržování systému EU ETS by měla být rejdařská společnost definovaná jako majitel lodi nebo jakákoli jiná organizace nebo osoba, jako je správce nebo nájemce v nájmu typu „bareboat charterer“, která od vlastníka lodi převzala odpovědnost za provoz lodi a která se při převzetí této odpovědnosti dohodla na převzetí všech povinností a odpovědností uložených Mezinárodním předpisem pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění. Tato definice vychází z definice „společnosti“ uvedené v čl. 3 písm. d) nařízení (EU) 2015/757 a je v souladu s globálním systémem shromažďování údajů, který v roce 2016 zavedla Mezinárodní námořní organizace. Rejdařská společnost však není vždy odpovědná za nákup paliva nebo za přijímání provozních rozhodnutí, která mají vliv na emise skleníkových plynů z lodi. Tyto povinnosti může převzít jiný subjekt než rejdařská společnost na základě smluvního ujednání. V takovém případě by v zájmu zajištění plného dodržování zásady „znečišťovatel platí“ a podpory přijímání opatření na zvýšení účinnosti a používání čistších paliv měla být do těchto ujednání zahrnuta závazná doložka o přenesení nákladů tak, aby subjekt , který je v konečném důsledku odpovědný za rozhodnutí týkající se emisí skleníkových plynů dané lodi, měl povinnost hradit náklady rejdařské společnosti na dodržování této směrnice. Takovým subjektem by byl obvykle subjekt, který odpovídá za výběr a nákup paliva používaného lodí nebo za provoz lodi , například pokud jde o výběr nákladu, který loď přepravuje, nebo trasy a rychlosti lodi.

Pozměňovací návrh 441

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20a)

Úspěšný přechod na lodní dopravu s nulovými emisemi vyžaduje integrovaný přístup a odpovídající příznivé prostředí stimulující inovace, a to pokud jde jak o lodě, tak přístavy. Toto příznivé prostředí zahrnuje veřejné i soukromé investice do výzkumu a inovací, technologická a provozní opatření ke zlepšení energetické účinnosti lodí a přístavů a zavádění udržitelných alternativních paliv, jako je vodík a amoniak, která jsou vyráběna z obnovitelných zdrojů energie, a to i na základě rozdílových smluv o uhlíku (CCD), a technologií pohonu s nulovými emisemi, včetně nezbytné infrastruktury pro doplňování paliva a dobíjení v přístavech. Z příjmů z dražeb povolenek na činnosti v námořní dopravě v rámci systému EU ETS by měl být zřízen Fond pro oceány s cílem zlepšit energetickou účinnost lodí a podpořit investice zaměřené na usnadnění dekarbonizace námořní dopravy, a to i pokud jde o pobřežní plavbu a přístavy, a na odbornou přípravu a rekvalifikaci pracovníků. Kromě toho by výnosy plynoucí ze sankcí stanovených v nařízení (EU) … /… [Iniciativa pro námořní paliva FuelEU] měly být alokovány do Fondu pro oceány jako vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (1a) a čl. 3gab odst. 1 směrnice 2003/87/ES. Komise by měla zajistit, aby byla věnována náležitá pozornost podpoře inovativních projektů přispívajících k zavádění a provádění nařízení (EU)…/… [Iniciativa pro námořní paliva FuelEU], a projektů, které mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost a pomáhají snižovat riziko znečištění hlukem a znečištění ovzduší a moří.

Pozměňovací návrh 442

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

Aby se snížila administrativní zátěž pro rejdařské společnosti, měl by být za každou rejdařskou společnost odpovědný vždy jeden členský stát. Komise by měla zveřejnit úvodní seznam rejdařských společností, které vykonávaly činnost v oblasti námořní dopravy spadající do působnosti systému EU ETS, v němž je uvedeno, pod jaký správní orgán jednotlivé rejdařské společnosti spadají. Seznam by měl být aktualizován alespoň jednou za dva roky , aby rejdařské společnosti mohly být podle potřeby přeřazeny pod jiný správní orgán. V případě rejdařských společností, které jsou registrovány v nějakém členském státě, by správním orgánem měl být tento členský stát. V případě rejdařských společností, které jsou registrovány v nějaké třetí zemi, by správním orgánem měl být členský stát, v němž měla tato rejdařská společnost v posledních dvou sledovaných letech odhadem největší počet zastávek v přístavu v rámci plaveb spadajících do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. U rejdařských společností, které jsou registrovány v nějaké třetí zemi a které v posledních dvou sledovaných letech neuskutečnily žádnou plavbu spadající do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, by měl být správním orgánem členský stát, z něhož rejdařská společnost vyplula na první plavbu spadající do oblasti působnosti uvedené směrnice. Komise by měla každé dva roky zveřejnit a aktualizovat seznam rejdařských společností spadajících do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, kde by byl pro každou rejdařskou společnost uveden příslušný správní orgán. V zájmu zajištění rovného zacházení s rejdařskými společnostmi by členské státy měly dodržovat harmonizovaná pravidla pro správu rejdařských společností, za něž nesou odpovědnost, a to v souladu s podrobnými pravidly, která stanoví Komise.

(21)

Aby se snížila administrativní zátěž pro rejdařské společnosti, měl by být za každou rejdařskou společnost odpovědný vždy jeden členský stát. Komise by měla zveřejnit úvodní seznam rejdařských společností, které vykonávaly činnost v oblasti námořní dopravy spadající do působnosti systému EU ETS, v němž je uvedeno, pod jaký správní orgán jednotlivé rejdařské společnosti spadají. Seznam by měl být pravidelně aktualizován , a to alespoň každý rok , aby rejdařské společnosti mohly být podle potřeby přeřazeny pod jiný správní orgán. V případě rejdařských společností, které jsou registrovány v nějakém členském státě, by správním orgánem měl být tento členský stát. V případě rejdařských společností, které jsou registrovány v nějaké třetí zemi, by správním orgánem měl být členský stát, v němž měla tato rejdařská společnost v posledních dvou sledovaných letech odhadem největší počet zastávek v přístavu v rámci plaveb spadajících do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. U rejdařských společností, které jsou registrovány v nějaké třetí zemi a které v posledních dvou sledovaných letech neuskutečnily žádnou plavbu spadající do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, by měl být správním orgánem členský stát, z něhož rejdařská společnost vyplula na první plavbu spadající do oblasti působnosti uvedené směrnice. Komise by měla každoročně zveřejnit a aktualizovat seznam rejdařských společností spadajících do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, kde by byl pro každou rejdařskou společnost uveden příslušný správní orgán. V zájmu zajištění rovného zacházení s rejdařskými společnostmi by členské státy měly dodržovat harmonizovaná pravidla pro správu rejdařských společností, za něž nesou odpovědnost, a to v souladu s podrobnými pravidly, která stanoví Komise.

Pozměňovací návrh 443

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)

Na základě zkušeností s obdobnými úkoly v souvislosti s ochranou životního prostředí by měla Komisi a správním orgánům při provádění směrnice 2003/87/ES podle potřeby a v souladu se svým mandátem poskytovat podporu Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) nebo jiná příslušná organizace. Vzhledem ke svým zkušenostem s prováděním nařízení (EU) 2015/757 a vzhledem ke svým nástrojům v oblasti informačních technologií by Evropská agentura pro námořní bezpečnost mohla poskytovat správním orgánům součinnost, zejména pokud jde o monitorování, vykazování a ověřování emisí vznikajících z činností námořní dopravy spadajících do oblasti působnosti této směrnice, a to usnadněním výměny informací nebo vypracováním pokynů a kritérií.

(24)

Na základě zkušeností s obdobnými úkoly v souvislosti s ochranou životního prostředí by měla Komisi a správním orgánům při provádění směrnice 2003/87/ES podle potřeby a v souladu se svým mandátem poskytovat podporu Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) nebo jiná příslušná organizace. Vzhledem ke svým zkušenostem s prováděním nařízení (EU) 2015/757 a vzhledem ke svým nástrojům v oblasti informačních technologií by Evropská agentura pro námořní bezpečnost měla poskytovat správním orgánům součinnost, zejména pokud jde o monitorování, vykazování a ověřování emisí vznikajících z činností námořní dopravy spadajících do oblasti působnosti této směrnice, a to usnadněním výměny informací nebo vypracováním pokynů a kritérií.

Pozměňovací návrh 444

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)

Dosažení cíle Unie v oblasti snížení emisí do roku 2030 bude vyžadovat snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje systém EU ETS , o 61 % ve srovnání s rokem 2005 . Množství povolenek pro celou Unii v rámci systému EU ETS je třeba snížit , aby se vytvořil nezbytný dlouhodobý signál o ceně uhlíku a podpora pro tento stupeň dekarbonizace. Za tímto účelem by se měl zvýšit lineární redukční faktor, a to i s ohledem na zahrnutí emisí z námořní dopravy. Tyto emise by měly být odvozeny z emisí z činností námořní dopravy vykázaných v souladu s nařízením (EU) 2015/757 za roky 2018 a 2019 v Unii a upraveny od roku 2021 o lineární redukční faktor.

(26)

Dosažení cíle Unie v oblasti snížení emisí do roku 2030 a současně i snahy o splnění cíle omezit globální oteplování na 1,5 oC, který je stanoven v Pařížské dohodě, budou vyžadovat značné snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje systém EU ETS. Množství povolenek pro celou Unii v rámci systému EU ETS je třeba postupně snižovat , aby se vytvořil nezbytný dlouhodobý signál o ceně uhlíku a podpora pro tento stupeň dekarbonizace. Za tímto účelem by se měl zvýšit roční redukční faktor, a to i s ohledem na zahrnutí emisí z námořní dopravy. Tyto emise by měly být odvozeny z emisí z činností námořní dopravy vykázaných v souladu s nařízením (EU) 2015/757 za roky 2018 a 2019 v Unii a upraveny od roku 2021 o lineární redukční faktor.

Pozměňovací návrh 445

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)

Vzhledem k tomu, že touto směrnicí se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o prováděcí období, které již začalo dne 1. ledna 2021, by se z důvodů předvídatelnosti, účinnosti z hlediska životního prostředí a jednoduchosti měla strmější křivka lineárního snižování v rámci systému EU ETS od roku 2021 do roku 2030 narovnat, aby bylo do roku 2030 dosaženo snížení emisí v systému EU ETS o 61 %, což představuje vhodný mezičlánek na cestě ke klimatické neutralitě v celé Unii do roku 2050. Vzhledem k tomu, že zvýšený lineární redukční faktor se může použít až od roku následujícího po nabytí platnosti této směrnice, jednorázové snížení množství povolenek by mělo omezit celkové množství povolenek tak, aby bylo v souladu s touto hodnotou ročního snížení prováděného od roku 2021.

(27)

Vzhledem k tomu, že touto směrnicí se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o prováděcí období, které již začalo dne 1. ledna 2021, by z důvodů předvídatelnosti, účinnosti z hlediska životního prostředí a jednoduchosti měla strmější křivka snižování v rámci systému EU ETS naznačit jasné směřování k cíli stanovenému v Pařížské dohodě a ke klimatické neutralitě v celé Unii nejpozději do roku 2050. Vzhledem k tomu, že zvýšený lineární redukční faktor se může použít až od roku následujícího po nabytí platnosti této směrnice, jednorázové snížení množství povolenek by mělo omezit celkové množství povolenek tak, aby bylo v souladu s touto hodnotou ročního snížení prováděného od roku 2021.

Pozměňovací návrh 446

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)

Pro dosažení vyšších cílů v oblasti klimatu bude potřeba značné množství veřejných zdrojů, které budou muset být na klimatickou transformaci vyčleněny v rámci EU i v rámci národních rozpočtů. S cílem doplnit a posílit značné množství financí, které bude potřeba v souvislosti s klimatem z rozpočtu EU vyčlenit, by všechny výnosy z dražeb, které nejsou přiděleny do rozpočtu Unie, měly být použity pro účely související s klimatem. To zahrnuje i využití finanční podpory k řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy snížením daní s nepříznivým účinkem. V zájmu řešení distribučních a sociálních dopadů transformace v členských státech s nízkými příjmy by dále mělo být prostřednictvím Modernizačního fondu uvedeného v článku 10d směrnice 2003/87/ES použito dodatečné množství povolenek ve výši 2,5 % množství v rámci celé Unie, a to od roku [rok vstupu směrnice v platnost] do roku 2030 na financování transformace energetiky členských států s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele, který je v období 2016–2018 nižší než 65 % průměru Unie.

(28)

Pro dosažení vyšších cílů v oblasti klimatu bude potřeba značné množství veřejných i soukromých zdrojů, které budou muset být na klimatickou transformaci vyčleněny v rámci EU i v rámci národních rozpočtů. S cílem doplnit a posílit značné množství financí, které bude potřeba v souvislosti s klimatem z rozpočtu EU vyčlenit, by všechny výnosy z dražeb, které nejsou přiděleny do rozpočtu Unie v podobě vlastních zdrojů , měly být použity pro účely související s klimatem a současně by měla být zajištěna spravedlivá transformace a ekologická vyváženost přijímaných opatření . To zahrnuje i využití finanční podpory k řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy snížením daní s nepříznivým účinkem. V zájmu zajištění souladu a veřejné kontroly by členské státy měly přijmout plány ex ante týkající se toho, jak hodlají využívat příjmy ze systému EU ETS v souladu se svými příslušnými cíli v oblasti klimatu a energetiky, a měly by každoročně podávat zprávu o použití příjmů z dražeb v souladu s článkem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (1a) . V zájmu řešení distribučních a sociálních dopadů transformace na nejvíce postižená území by dále mělo být prostřednictvím Modernizačního fondu uvedeného v článku 10d směrnice 2003/87/ES použito dodatečné množství povolenek ve výši 2,5 % množství v rámci celé Unie, a to od roku [rok vstupu směrnice v platnost] do roku 2030 na financování transformace energetiky členských států s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele, který je v období 2016–2018 nižší než 65 % průměru Unie.

Pozměňovací návrh 447

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28a)

Od roku 2013 jsou výrobci elektřiny povinni nakoupit všechny povolenky, které potřebují k výrobě elektřiny. Některé členské státy si však ponechaly možnost nadále poskytovat přechodné bezplatné povolenky v souvislosti s modernizací odvětví energetiky v období 2013–2020 a 2021–2030. V období 2021–2030 by tuto možnost měly i nadále pouze tři členské státy. Ve své zvláštní zprávě č. 18/2020 nazvané „Systém EU pro obchodování s emisemi: bezplatné přidělování povolenek bylo třeba lépe zacílit“ Evropský účetní dvůr zjistil, že přechodné bezplatné přidělování povolenek nepřispělo ke snížení intenzity uhlíku v odvětví energetiky v zemích, které mají nárok na bezplatné přidělování povolenek v období 2013–2020. Vzhledem k potřebě rychlé dekarbonizace, zejména v odvětví energetiky, a omezené účinnosti tohoto přechodného přidělování bezplatných povolenek se možnost přechodného přidělování bezplatných povolenek v souvislosti s modernizací odvětví energetiky již nezdá být vhodná. Proto by tato možnost měla být ukončena a všechny povolenky vyplývající z uplatnění této možnosti, které nebyly přiděleny provozovatelům v dotčených členských státech do 31. prosince 2023, by měly být přidány k celkovému množství povolenek, které dotčený členský stát obdrží pro dražbu, nebo by měly být použity na podporu investic v rámci Modernizačního fondu.

Pozměňovací návrh 448

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28b)

Přesně vymezený podíl příjmů z dražeb v rámci reformovaného a rozšířeného systému EU ETS by měl být použit jako vlastní zdroj k financování rozpočtu Unie jako obecný příjem v souladu s právně závaznou interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (1a) , která obsahuje plán zavedení souboru nových vlastních zdrojů, mimo jiné vlastních zdrojů založených na systému EU ETS, na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) a na prvním pilíři dohody OECD/G20. Podle této dohody se předpokládá, že takové nové vlastní zdroje budou zavedeny do 1. ledna 2023. Nové vlastní zdroje by propojily rozpočet Unie s politickými prioritami Unie, jako je Zelená dohoda pro Evropu a příspěvek Unie ke spravedlivému zdanění, a tím by přidaly hodnotu a přispěly k zohledňování cílů v oblasti klimatu, ke splacení dluhů v rámci nástroje Next Generation EU a k odolnosti rozpočtu Unie jako nástroje pro investice a záruky, které respektují kritéria „významně nepoškozovat“ a základní hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii.

Pozměňovací návrh 449

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28c)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (1a) je Unie právně zavázána splatit všechny závazky vzniklé na základě mimořádného a dočasného zmocnění k vypůjčování finančních prostředků podle nástroje Next Generation EU nejpozději do 31. prosince 2058. Proto by v zájmu dodržení právně závazné interinstitucionální dohody a jejího plánu na zavedení souboru nových vlastních zdrojů určených ke splácení dluhu Unie měl jistý podíl příjmů ze systému EU ETS připadnout do rozpočtu Unie, aby pomohl pokrýt výpůjční náklady, jak je zakotveno v [rozhodnutí Rady (EU, Euratom) …/…, kterým se mění rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie], a zabránit výraznému snížení v rozpočtu EU, které by ohrozilo programy Unie v budoucích víceletých finančních rámcích.

Pozměňovací návrh 450

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28d)

Značné částky příjmů z posíleného systému EU ETS, které si členské státy ponechávají, s výjimkou podílu přiděleného do rozpočtu Unie, by měly být využity pro účely klimatické transformace. Širší oblast působnosti a rozmanitější škála intervencí by však neměly být na úkor jednoty, účinnosti, integrity a demokratické kontroly rozpočtu Unie.

Pozměňovací návrh 451

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)

Měly by být poskytnuty další pobídky ke snižování emisí skleníkových plynů pomocí nákladově efektivních technik. Za tímto účelem by mělo být přidělování bezplatných emisních povolenek stacionárním zařízením od roku 2026 podmíněno investicemi do technik ke zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí. Pokud by se tato opatření zaměřila na větší spotřebitele energie, vedlo by to k podstatnému snížení zátěže pro podniky s nižší spotřebou energie, které mohou být ve vlastnictví malých a středních podniků nebo mikropodniků. [Odkaz bude potvrzen revidovanou směrnicí o energetické účinnosti]. Příslušné akty v přenesené pravomoci by měly být upraveny odpovídajícím způsobem.

(29)

Měly by být poskytnuty další pobídky ke snižování emisí skleníkových plynů pomocí nákladově efektivních technik. Za tímto účelem by měl být zaveden systém bonus-malus pro stanovení podílu bezplatných povolenek. Pro zařízení, jejichž emise skleníkových plynů jsou vyšší než příslušné referenční hodnoty, by se výše přidělených bezplatných emisních povolenek od roku 2026 měla lišit podle provádění řádně stanoveného plánu dekarbonizace. Naopak zařízení , jejichž emise skleníkových plynů jsou nižší než příslušné referenční hodnoty, by měla obdržet pobídku v podobě dodatečného přidělení bezplatných povolenek.

Pozměňovací návrh 676

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích zavedený na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/..] (51) je alternativou k přidělování bezplatných povolenek s cílem řešit riziko úniku uhlíku. Pokud se na odvětví a pododvětví toto opatření vztahuje, neměly by jim být přiděleny bezplatné povolenky. Je však nutné přechodné a postupné rušení bezplatných povolenek, aby se výrobci, dovozci a obchodníci mohli přizpůsobit novému režimu. Množství přidělovaných bezplatných povolenek by mělo být sníženo tak, že se při postupném zavádění opatření uhlíkového vyrovnání na hranicích použije na přidělování bezplatných povolenek pro odvětví, kde se tento mechanismus opatření uplatňuje, určitý faktor. Toto procento (faktor CBAM) by mělo během přechodného období mezi rokem, kdy nabude platnost [nařízení o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích], a rokem 2025 mít hodnotu 100 %, v roce 2026 by to mělo být 90 % a každý rok by se toto procento mělo snižovat o 10 procentních bodů tak, aby deset let poté činilo 0 %, čímž by se zrušilo přidělování bezplatných povolenek úplně . Příslušné akty v přenesené pravomoci týkající se přidělování bezplatných povolenek by měly být odpovídajícím způsobem upraveny pro odvětví a pododvětví, kde se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích uplatňuje. Bezplatné povolenky, které již nebudou na základě tohoto výpočtu přidělovány v odvětvích, kde se uplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (poptávka v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích), musí být vydraženy a výnosy připadnou Inovačnímu fondu, aby se podpořily inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií, zachycování a využívání uhlíku (CCU), zachycování a geologického ukládání CO2 (CCS), energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie, a to způsobem, který přispívá ke zmírnění změny klimatu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat projektům v odvětvích, kde se uplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Aby byl dodržen podíl bezplatných povolenek, které mohou být přiděleny v odvětvích, kde se neuplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, je třeba konečné množství, které má být odečteno od bezplatných povolenek a které má být vydraženo, vypočítat jako podíl poptávky v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a potřeby všech odvětví, kterým jsou bezplatné povolenky přidělovány.

(30)

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích zavedený na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/..] (51) má postupně nabízet alternativu k přidělování bezplatných povolenek s cílem řešit riziko úniku uhlíku , aniž by narušoval konkurenceschopnost Unie . Pokud se na odvětví a pododvětví toto opatření vztahuje, neměly by jim být přiděleny bezplatné povolenky. Je však nutné přechodné a postupné rušení bezplatných povolenek, aby se výrobci, dovozci a obchodníci mohli přizpůsobit novému režimu. Množství přidělovaných bezplatných povolenek by mělo být sníženo tak, že se při postupném zavádění opatření uhlíkového vyrovnání na hranicích použije na přidělování bezplatných povolenek pro odvětví, kde se tento mechanismus opatření uplatňuje, určitý faktor. Toto procento (faktor CBAM) by mělo během přechodného období mezi rokem, kdy nabude platnost [nařízení o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích], a koncem roku 2026 mít hodnotu 100 % a v závislosti na uplatňování čl. 36 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) …/… [nařízení o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích] by se mělo snížit o 7 procentních bodů v roce 2027, o 9 procentních bodů v roce 2028, o 15 procentních bodů v roce 2029, o 19 procentních bodů v roce 2030, o 25 procentních bodů v roce 2031 a 25 procentních bodů v roce 2032 tak, aby se přidělování bezplatných povolenek zrušilo do roku 2032. V zájmu ochrany konkurenceschopnosti vývozu z Unie by se na výrobu produktů vyrobených v Unii a uvedených v příloze I nařízení [CBAM] měly i nadále přidělovat bezplatné povolenky, pokud jsou tyto produkty určeny na vývoz do třetích zemí bez mechanismů stanovování cen uhlíku podobných systému EU pro obchodování s emisemi. Do [jeden rok před koncem přechodného období stanoveného v nařízení [CBAM]] by měla Komise předložit zprávu obsahující posouzení účinků systému EU pro obchodování s emisemi a mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích na unijní výrobu produktů uvedených v příloze I tohoto nařízení [CBAM], které jsou vyráběny za účelem vývozu do třetích zemí, a na vývoj celosvětových emisí, jakož i posouzení slučitelnosti odchylky stanovené pro vývoz s pravidly WTO, přičemž ve zprávě posoudí zejména možné mechanismy pro úpravu vývozu pro zařízení patřící k 10 % nejúčinnějších zařízení z hlediska souladu s pravidly WTO , nebo by měla předložit jakékoli jiné návrhy dle svého uvážení a případně by měla předložit návrh na jakékoli vhodné právní předpisy a opatření, které budou v souladu s předpisy WTO a budou vyrovnávat náklady na CO2 s různými systémy stanovování cen třetích zemí . Příslušné akty v přenesené pravomoci týkající se přidělování bezplatných povolenek by měly být odpovídajícím způsobem upraveny pro odvětví a pododvětví, kde se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích uplatňuje. Bezplatné povolenky, které již nebudou na základě tohoto výpočtu přidělovány v odvětvích, kde se uplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (poptávka v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích), musí být vydraženy a výnosy připadnou Klimatickému investičnímu fondu, aby se podpořily inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií, zachycování a využívání uhlíku (CCU), zachycování a geologického ukládání CO2 (CCS), energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie, a to způsobem, který přispívá ke zmírnění změny klimatu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat projektům v odvětvích, kde se uplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Aby byl dodržen podíl bezplatných povolenek, které mohou být přiděleny v odvětvích, kde se neuplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, je třeba konečné množství, které má být odečteno od bezplatných povolenek a které má být vydraženo, vypočítat jako podíl poptávky v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a potřeby všech odvětví, kterým jsou bezplatné povolenky přidělovány.

Pozměňovací návrh 454

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30a)

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) je mechanismus, který řeší riziko úniku uhlíku uplatněním jednotné ceny na emise obsažené ve zboží, které se dováží na celní území Unie. Je důležité sledovat a řešit riziko, že by výrobky vyrobené v Unii a určené k vývozu do třetích zemí byly na globálním trhu nahrazeny výrobky s větší uhlíkovou náročností, a tomuto riziku předcházet. Komise by proto měla neustále sledovat a posuzovat účinnost mechanismu CBAM v kontextu rizika úniku uhlíku na vývozních trzích, včetně vývoje vývozu Unie v odvětvích, na něž se vztahuje mechanismus CBAM, a vývoje, pokud jde o obchodní toky a emise spojené s tímto zbožím na světovém trhu. V případě zjištění rizika úniku uhlíku by Komise případně měla předložit legislativní návrh na řešení tohoto rizika úniku uhlíku na vývozních trzích způsobem, který je v souladu s pravidly WTO. Unie by měla navíc aktivně usilovat o zřízení mezinárodního „uhlíkového klubu“ a neustále rozvíjet mezinárodní spolupráci ve věci zavádění mechanismů pro stanovování cen uhlíku. Úspěch evropského trhu s uhlíkem má zásadní význam z celosvětového hlediska a povzbudí další země k zavedení tržně řízeného stanovování cen uhlíku. Komise by měla dále analyzovat, jak by bylo možné dosáhnout propojení s jinými trhy s uhlíkem a zároveň zajistit splnění vlastního cíle EU v oblasti klimatu pro celé hospodářství.

Pozměňovací návrh 455

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)

V zájmu lepšího zohlednění technologického pokroku a přizpůsobení odpovídajících referenčních hodnot příslušnému období přidělování při současném zajištění pobídek ke snižování emisí a při řádném odměňování inovací by maximální úprava referenčních hodnot měla představovat zvýšení z 1,6 % na 2,5 % ročně. Pro období 2026–2030 by proto měly být referenční hodnoty upraveny v rozmezí 8 –50 % v porovnání s hodnotou uplatňovanou v období 2013–2020. Upravené referenční hodnoty by měly být zveřejněny, jakmile budou k dispozici potřebné informace, a to nejpozději do … [šest měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost], aby se tyto referenční hodnoty použily od roku 2026.

Pozměňovací návrh 456

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31a)

Značné nepřímé náklady, které vznikají v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, způsobují riziko úniku uhlíku do určitých odvětví. Za účelem zmírnění tohoto rizika by členské státy měly přijmout finanční opatření ke kompenzaci nepřímých nákladů. Opatření by měla být v souladu s pravidly státní podpory a neměla by způsobovat nepatřičné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh 457

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)

Pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu je nezbytný komplexní přístup k inovacím. Na úrovni EU je nezbytné úsilí v oblasti výzkumu a inovací podporováno mimo jiné prostřednictvím programu Horizont Evropa, jehož součástí je významné financování a nové nástroje pro odvětví zahrnutá do systému obchodování s emisemi. Klimatický investiční fond by proto měl usilovat o součinnost s programem Horizont Evropa a případně s dalšími programy financování Unie. Členské státy by měly zajistit, aby vnitrostátní prováděcí ustanovení nebránila inovacím , umožňovala zavádění inovativních vědeckých výsledků do praxe a byla neutrální z hlediska technologie , zatímco Komise by měla zajistit dostupnost a účinnost nezbytné technické a poradenské pomoci .

Pozměňovací návrh 458

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32a)

Chce-li Unie dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, jak stanoví nařízení (EU) 2021/1119, musí podle sdělení Komise ze dne 6. července 2021 nazvaného „Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství“ překlenout značnou investiční mezeru. K dosažení našeho cíle týkajícího se dekarbonizace jsou nutné průlomové inovace, šíření již existujících příslušných technologií a certifikace přirozeného pohlcování uhlíku. V zájmu podpory hloubkové a celohospodářské dekarbonizace v Unii by se všemi těmito třemi pilíři měl zabývat Inovační fond, který by měl být přejmenován na Klimatický investiční fond.

Pozměňovací návrh 459

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)

Oblast působnosti Inovačního fondu uvedeného v čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES by měla být rozšířena na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů, které se týkají spotřeby paliv v odvětvích budov a silniční dopravy . Kromě toho by měl Inovační fond sloužit k podpoře investic do dekarbonizace odvětví námořní dopravy, včetně investic do udržitelných alternativních paliv, jako je vodík a čpavek, která jsou vyráběna z obnovitelných zdrojů, a dále do technologií pohonu s nulovými emisemi, jako jsou větrné technologie. Vzhledem k tomu, že výnosy plynoucí ze sankcí stanovených v nařízení xxxx/xxxx [FuelEU Maritime] (19) jsou přiděleny Inovačnímu fondu jako vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení, měla by Komise zajistit, aby byla věnována náležitá pozornost podpoře inovačních projektů zaměřených na urychlení vývoje a zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v odvětví námořní dopravy podle čl. 21 odst. 1 nařízení xxxx/xxxx [FuelEU Maritime]. Aby bylo zajištěno, že v rámci této rozšířené působnosti bude k dispozici dostatečné množství finančních prostředků na inovace, měl by být Inovační fond doplněn o 50 milionů povolenek, které by pocházely částečně z povolenek, které by jinak mohly být vydraženy, a částečně z povolenek, které by jinak mohly být přiděleny bezplatně, a to v souladu se stávajícím podílem finančních prostředků poskytovaných z jednotlivých zdrojů do Inovačního fondu.

(33)

Oblast působnosti Klimatického investičního fondu uvedeného v čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES by měla být rozšířena na podporu zavádění technologií v průmyslových procesech, které nejsou průlomové, mají obrovský potenciál úspory skleníkových plynů, avšak nejsou připraveny k uvedení na trh, a rovněž inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů, které se týkají spotřeby paliv v odvětví budov a silniční dopravy , včetně hromadné dopravy. Tento fond by mělo být možné využít také na podporu průlomových inovativních technologií v odvětví zpracování odpadu . Aby bylo zajištěno, že v rámci této rozšířené působnosti bude k dispozici dostatečné množství finančních prostředků na inovace, měl by být Klimatický investiční fond doplněn o 50 milionů povolenek, které by pocházely částečně z povolenek, které by jinak mohly být vydraženy, a částečně z povolenek, které by jinak mohly být přiděleny bezplatně, a to v souladu se stávajícím podílem finančních prostředků poskytovaných z jednotlivých zdrojů do Klimatického investičního fondu. V zájmu co nejrychlejší podpory inovací v oblasti průlomových technologií by Komise měla zajistit, aby určitá část financování poskytovaného prostřednictvím Klimatického investičního fondu byla „předsunuta“ během prvních let provádění této směrnice.

Pozměňovací návrh 460

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33a)

Urychlení zavádění udržitelné energie z domácích obnovitelných zdrojů hraje zásadní roli v plánu Unie dosáhnout nezávislosti na ruských fosilních palivech mnohem dříve než roku 2030. Ke snížení emisí skleníkových plynů z průmyslových procesů a ekonomiky obecně je navíc nezbytná dostupnost velkého množství udržitelné energie z obnovitelných zdrojů. Je nutné značně navýšit cíl Unie týkající se energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a zvýšit souvisejí vnitrostátní příspěvky. Nejméně 12 % povolenek, které má Klimatický investiční fond k dispozici, by se tudíž mělo využít na další rozvoj a zavádění udržitelné energie z obnovitelných zdrojů v Unii v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“. Prioritou by měl být rozvoj místní vlastní výroby, místního skladování a sdílení energie, zejména prostřednictvím společenství pro energii z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh 461

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33b)

Podporou projektů prostřednictvím veřejného financování by Klimatický investiční fond poskytoval podnikům značné výhody při vývoji jejich produktů nebo služeb. Projekty financované z Klimatického investičního fondu by tudíž měly sdílet poznatky s dalšími relevantními projekty i s výzkumnými pracovníky se sídlem v Unii, kteří na tom mají oprávněný zájem.

Pozměňovací návrh 462

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)

Rozdílové smlouvy o uhlíku jsou důležitým prvkem ke snížení emisí v průmyslu a jsou možností, jak zaručit investorům do inovativních technologií šetrných ke klimatu cenu, která odměňuje snížení emisí CO2 nad rámec snížení, která jsou důsledkem současné cenové hladiny v systému EU ETS. Škálu opatření, která mohou být podpořena z Inovačního fondu, je třeba rozšířit tak, aby byla poskytována podpora projektům prostřednictvím zadávacích řízení na základě cenové konkurence, jako jsou rozdílové smlouvy o uhlíku. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se přesných pravidel pro tento druh podpory.

(35)

Rozdílové smlouvy o uhlíku jsou důležitým prvkem ke snížení emisí v průmyslu prostřednictvím šíření nových technologií a jsou možností, jak zaručit investorům do inovativních technologií šetrných ke klimatu cenu, která odměňuje snížení emisí CO2 nad rámec snížení, která jsou důsledkem současné cenové hladiny v systému EU ETS. Škálu opatření, která mohou být podpořena z Klimatického investičního fondu, je třeba rozšířit tak, aby byla poskytována podpora projektům prostřednictvím technologicky neutrálních zadávacích řízení probíhajících na základě cenové konkurence, například ve formě rozdílových smluv o uhlíku , a tato škála opatření by měla respektovat zásadu zeměpisné vyváženosti . Rozdílové smlouvy o uhlíku by byly důležitým mechanismem na podporu rozvoje dekarbonizačních technologií, jako je CCS a CCU, a mechanismem pro optimalizaci použití dostupných zdrojů. Tyto smlouvy by rovněž zajistily jistotu investorům investujícím do technologií, jako jsou technologie zachycování uhlíku. Komise by měla provést posouzení dopadu zaměřené zejména na možnosti poskytování podpory prostřednictvím soutěžních nabídkových řízení, včetně posouzení na úrovních poskytovaného financování. Na základě výsledků tohoto posouzení by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se přesných pravidel pro tento druh podpory.

Pozměňovací návrh 463

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38)

Oblast působnosti Modernizačního fondu by měla být sladěna s nejnovějšími cíli Unie v oblasti klimatu zavedením povinnosti, aby investice byly v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a s cíli nařízení (EU) 2021/1119, a zrušením podpory veškerých investic souvisejících s fosilními palivy. Podpora z Modernizačního fondu by měla být poskytována pouze členským státům, které přijaly právně závazné cíle pro dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a opatření pro postupné vyřazení všech fosilních paliv v časovém rámci, který je v souladu s cíli stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119. V zájmu zaručení účinného využívání prostředků Unie by měl být přístup k Modernizačnímu fondu také podmíněn dodržováním zásad právního státu. Kromě toho by procento Modernizačního fondu, které je třeba věnovat prioritním investicím, mělo být zvýšeno na 100 %; je třeba se zaměřit na energetickou účinnost coby prioritní oblast na straně poptávky a do oblasti působnosti prioritních investic by měla být zahrnuta i podpora domácností při řešení energetické chudoby, včetně venkovských a odlehlých oblastí.

Pozměňovací návrh 464

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 38 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38a)

Se zvýšením cen v rámci systému EU ETS se podstatně zvýšily příjmy členských států a Unie z tohoto systému. S cílem ocenit přínos příjmů ze systému EU ETS k transformaci unijního průmyslu a poskytnout podporu zranitelným obyvatelům Unie tak, aby mohli přejít na ekologické alternativy, by mělo být zavedeno označení EU ETS. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby bylo zřejmé, že prostředky jsou generovány z příjmů systému EU ETS, a to vhodným označením všech projektů a činností podporovaných na vnitrostátní úrovni nebo pomocí unijních fondů.

Pozměňovací návrh 465

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 (21) stanoví pravidla pro monitorování emisí z biomasy, která jsou v souladu s pravidly pro využívání biomasy stanovenými v právních předpisech Unie o obnovitelných zdrojích energie. Vzhledem k tomu, že právní předpisy stále podrobněji upravují kritéria udržitelnosti pro biomasu podle nejnovějších pravidel stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (22), mělo by být svěření prováděcích pravomocí podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2003/87/ES výslovně rozšířeno i na přijetí nezbytných úprav pro uplatňování kritérií udržitelnosti pro biomasu v rámci systému EU ETS, včetně biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. Kromě toho je třeba zmocnit Komisi k přijímání prováděcích aktů, kterými se stanoví, jak zohlednit ukládání emisí ze směsí biomasy, které jsou vyčísleny jako nulové, a z biomasy, která nepochází ze zdrojů, kde jsou emise vyčísleny jako nulové.

(39)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 (21) stanoví pravidla pro monitorování emisí z biomasy, která jsou v souladu s pravidly pro využívání biomasy stanovenými v právních předpisech Unie o obnovitelných zdrojích energie. Vzhledem k tomu, že právní předpisy stále podrobněji upravují kritéria udržitelnosti pro biomasu podle nejnovějších pravidel stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (22), mělo by být svěření prováděcích pravomocí podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2003/87/ES výslovně rozšířeno i na přijetí nezbytných úprav pro uplatňování kritérií udržitelnosti pro biomasu v rámci systému EU ETS, včetně biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. Kromě toho je třeba zmocnit Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci , kterými se stanoví, jak zohlednit ukládání emisí ze směsí biomasy, které jsou vyčísleny jako nulové, a z biomasy, která nepochází ze zdrojů, kde jsou emise vyčísleny jako nulové.

Pozměňovací návrh 466

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 40

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(40)

Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná uhlíková paliva mohou být důležitá pro snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích, která se obtížně dekarbonizují. Pokud jsou recyklovaná uhlíková paliva a kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu vyráběna ze zachyceného oxidu uhličitého v rámci činnosti, na kterou se vztahuje tato směrnice, měly by být emise započítány do této činnosti. Aby se zajistilo, že paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná uhlíková paliva přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů, a aby se zabránilo dvojímu započtení u paliv, která k tomuto snižování přispívají, je vhodné výslovně rozšířit zmocnění Komise uvedené v čl. 14 odst. 1 i na přijímání prováděcích aktů , kterými se stanoví nezbytné úpravy pro započítání případného uvolňování oxidu uhličitého a postupy pro zabránění dvojímu započtení s cílem zajistit zavedení vhodných pobídek, a to i s ohledem na nakládání s těmito palivy podle směrnice (EU) 2018/2001.

(40)

Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná uhlíková paliva mohou být důležitá pro snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích, která se obtížně dekarbonizují. Aby se zajistilo, že paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná uhlíková paliva přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů, a aby se zabránilo dvojímu započtení u paliv, která k tomuto snižování přispívají, je vhodné výslovně rozšířit zmocnění Komise uvedené v čl. 14 odst. 1 i na přijímání aktů v přenesené pravomoci , kterými se stanoví nezbytné úpravy pro započítání případného uvolňování oxidu uhličitého způsobem, který zajistí zahrnutí všech emisí, včetně případů, kdy jsou tato paliva vyráběna ze zachyceného oxidu uhličitého mimo Unii a jsou použita při činnosti zahrnuté do této směrnice, a současně je třeba zabránit dvojímu započtení a zajistit zavedení vhodných pobídek pro zachycování emisí , a to i s ohledem na nakládání s těmito palivy podle směrnice (EU) 2018/2001.

Pozměňovací návrh 467

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 42

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(42)

Kde byla ze systému EU ETS vyloučena zařízení využívající výhradně biomasu, získala zařízení spalující vysoký podíl biomasy neočekávané zisky tím, že obdržela bezplatné povolenky, které byly daleko vyšší než skutečné emise. Proto by pro spalování biomasy, kde jsou emise vyčísleny jako nulové, měla být zavedena prahová hodnota, při jejímž překročení by byla zařízení ze systému EU ETS vyloučena. Prahová hodnota ve výši 95 % je v souladu s parametrem nejistoty uvedeným v čl. 2 odst. 16 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 (23) .

vypouští se

Pozměňovací návrh 468

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 42 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(42a)

Zvyšující se ceny energie představují pro občany zásadní problém, a to zejména pro rodiny s nízkými příjmy a pro podniky, především pro ty malé a střední (MSP). Hlavní příčinou rostoucích cen energie je naše závislost na fosilních palivech. Balíček předpisů „Fit for 55“ by měl tuto závislost řešit a usilovat o její snížení, mimo jiné zlepšením koncepce systému EU ETS. Na omezení kolísání tržních cen systému EU ETS může mít také vliv posílení integrity a transparentnosti trhu.

Pozměňovací návrh 469

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 42 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(42b)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zveřejnil dne 28. března 2022 svou závěrečnou zprávu o emisních povolenkách a souvisejících derivátech. Komise by případně měla co nejdříve předložit legislativní návrh, který by navázal na doporučení uvedená v této zprávě, s cílem zlepšit úroveň transparentnosti, monitorování a vykazování na evropských trzích s emisními povolenkami a na trzích se souvisejícími deriváty. Za účelem neustálého sledování integrity a transparentnosti trhu, zabránění dezinformacím a nasměrování jakýchkoli případných rychlých kroků by ESMA měla pravidelně vydávat zprávu o integritě a transparentnosti těchto trhů a případně doporučovat další cílená zlepšení. ESMA by měla zejména zkoumat fungování trhů s ohledem na případné kolísání a vývoj cen, provádění dražeb a obchodních operací na trzích, likviditu a obchodované objemy a kategorie a obchodní chování účastníků trhu. K cíleným zlepšením by mohla patřit například opatření, jež posílí informovanost účastníků trhu a veřejnosti obecně o fungování trhů s emisními povolenkami a trhů se souvisejícími deriváty, zlepší poskytování informací regulátorům a monitorování trhu na trzích s emisními povolenkami a se souvisejícími deriváty, a to i zveřejňováním jednotlivých transakcí, stanoví pro každého účastníka trhu povinnost zveřejňovat své podíly a pozice rozčleněné podle motivů a časových horizontů, podpoří předcházení případům zneužití trhu a jejich odhalování a pomohou udržovat řádné trhy s emisními povolenkami a trhy se souvisejícími deriváty, například prostřednictvím kolísající sankce založené na průměrné dražební ceně z předchozího roku, zadržení povolenek, úpravy množství následných dražeb nebo jejich kombinace. Komise by měla posoudit doporučení orgánu ESMA do šesti měsíců od zveřejnění zprávy tohoto orgánu a případně by měla předložit legislativní návrh, v němž by tato doporučení zohlednila.

Pozměňovací návrh 470

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 42 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(42c)

Nečekaná či náhlá volatilita trhu nebo příliš velké cenové šoky na unijním trhu s uhlíkem vyvolané například náhlými změnami v tržním chování nebo nadměrnou spekulací mají nepříznivý dopad na předvídatelnost trhu a stabilní investiční prostředí, což je zásadní pro plánování investic do dekarbonizace a inovací. Opatření uplatňovaná v případě nadměrného kolísání cen by proto měla být pečlivě posílena s cílem zdokonalit posuzování neodůvodněného vývoje cen a reakci na něj. Tato cílená zlepšení by měla zajistit pokračující řádné fungování trhu s uhlíkem, včetně úlohy zprostředkovatelů a finančních aktérů, pokud jde o dodávání likvidity na trh, zajišťování přístupu na trh pro subjekty splňujících předpisy, zejména MSP, a současně řešení nečekané nebo náhlé volatility nebo cenových šoků nesouvisejících se základními tržními faktory.

Pozměňovací návrh 471

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 43 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(43a)

Aby se zajistily rovné podmínky a odstranily zbývající mezery mezi stávajícím systémem EU ETS a novým systémem obchodování s emisemi, měl by se nový systém obchodování s emisemi vztahovat i na další paliva propuštěná ke spotřebě, jako jsou paliva používaná pro vytápění procesů při činnostech, které nejsou uvedeny v příloze I směrnice 2003/87/ES, a zároveň by se mělo zamezit dvojímu započítávání nebo by se toto dvojí započítávání mělo řešit. Takový přístup by navíc regulovaným subjektům zjednodušil provádění, monitorování, vykazování a ověřování nového systému obchodování s emisemi.

Pozměňovací návrh 472

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(44)

V zájmu vytvoření nezbytného prováděcího rámce a poskytnutí přiměřeného časového rámce pro dosažení cíle pro rok 2030 by obchodování s emisemi v těchto dvou nových odvětvích mělo být zahájeno v roce 2025. Během prvního roku by měly regulované subjekty mít povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a vykazovat své emise za roky 2024 a 2025 . Vydávání povolenek a povinnosti týkající se dodržování předpisů pro tyto subjekty by se měly začít uplatňovat od roku 2026. Tato časová posloupnost umožní zahájit řádné a účinné obchodování s emisemi v uvedených odvětvích. Rovněž by tak mohly být k dispozici finanční prostředky z EU a opatření jednotlivých členských států pro zajištění sociálně spravedlivého zavedení obchodování s emisemi v EU v těchto dvou odvětvích, které by zmírnilo dopad ceny uhlíku na zranitelné domácnosti a uživatele dopravy.

(44)

V zájmu vytvoření nezbytného prováděcího rámce a poskytnutí přiměřeného časového rámce pro dosažení cíle pro rok 2030 by obchodování s emisemi v těchto nových odvětvích mělo být zahájeno v roce 2025. Během prvního roku by měly regulované subjekty mít povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a vykazovat své emise za roky 2023 a 2024 . Vydávání povolenek a povinnosti týkající se dodržování předpisů pro tyto subjekty by se měly začít uplatňovat od roku 2025 ve vztahu k palivům propuštěným ke spotřebě v rámci komerčního využití a k jiným palivům, například pro vytápění procesů nezahrnutých do stávajícího systému EU ETS. V závislosti na posouzení provedeném do 1. ledna 2026, a pokud budou vhodné podmínky, měla by Komise usilovat o rozšíření tohoto postupu od 1. ledna 2029 na paliva propouštěná ke spotřebě v soukromé silniční dopravě a soukromém vytápění a chlazení obytných budov a případně by měla za tímto účelem předložit cílený přezkum. Tato časová posloupnost umožní zahájit řádné a účinné obchodování s emisemi v uvedených odvětvích. Rovněž by tak mohly být k dispozici finanční prostředky z EU a opatření jednotlivých členských států pro zajištění sociálně spravedlivého zavedení obchodování s emisemi v EU v těchto dvou odvětvích, které by zmírnilo dopad ceny uhlíku na zranitelné domácnosti a uživatele dopravy.

Pozměňovací návrh 473

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46)

Regulované subjekty v těchto dvou nových odvětvích a regulační bod by měly být definovány v souladu se systémem spotřební daně zavedeným směrnicí Rady (EU) 2020/262 (25), s nezbytnými úpravami, neboť uvedená směrnice již pro účely placení spotřebních daní zavedla spolehlivý kontrolní systém pro veškeré množství paliv propuštěných ke spotřebě. Povinnosti podle směrnice 2003/87/ES by se v těchto odvětvích neměly vztahovat na konečné uživatele paliv.

(46)

Regulované subjekty v těchto nových odvětvích a regulační bod by měly být definovány v souladu se systémem spotřební daně zavedeným směrnicí Rady (EU) 2020/262 (25), s nezbytnými úpravami, neboť uvedená směrnice již pro účely placení spotřebních daní zavedla spolehlivý kontrolní systém pro veškeré množství paliv propuštěných ke spotřebě. Povinnosti podle směrnice 2003/87/ES by se v těchto odvětvích neměly vztahovat na konečné uživatele paliv.

Pozměňovací návrh 474

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 47

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(47)

Na regulované subjekty spadající do oblasti působnosti obchodování s emisemi v odvětvích budov a silniční dopravy by se měly vztahovat obdobné požadavky na vydání povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů jako na provozovatele stacionárních zařízení. Je nezbytné stanovit pravidla pro žádosti o vydání povolení, podmínky pro jeho vydávání, obsah a přezkum a veškeré změny týkající se regulovaného subjektu. Aby mohl být nový systém řádně spuštěn, měly by členské státy zajistit, že regulované subjekty spadající do oblasti působnosti nového obchodování s emisemi budou mít k okamžiku spuštění tohoto systému v roce 2025 platné povolení.

(47)

Na regulované subjekty spadající do oblasti působnosti obchodování s emisemi v nových odvětvích by se měly vztahovat obdobné požadavky na vydání povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů jako na provozovatele stacionárních zařízení. Je nezbytné stanovit pravidla pro žádosti o vydání povolení, podmínky pro jeho vydávání, obsah a přezkum a veškeré změny týkající se regulovaného subjektu. Aby mohl být nový systém řádně spuštěn, měly by členské státy zajistit, že regulované subjekty spadající do oblasti působnosti nového obchodování s emisemi budou mít k okamžiku spuštění tohoto systému v roce 2024 platné povolení.

Pozměňovací návrh 475

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 48

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(48)

Aby bylo do roku 2030 dosaženo cíle snížení emisí, s přihlédnutím k nákladově efektivnímu příspěvku odvětví budov a silniční dopravy ke snížení emisí do roku 2030 oproti roku 2005 ve výši 43 %, mělo by celkové množství povolenek pro nové obchodování s emisemi sledovat lineární trajektorii. Celkové množství povolenek by mělo být poprvé stanoveno v roce 2026 tak, aby sledovalo trajektorii začínající v roce 2024 na mezních hodnotách emisí pro rok 2024 (1 109 304 000 CO2t), vypočtených v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (26) na základě referenčních emisí pro tato odvětví na období 2016–2018. Lineární redukční faktor by proto měl být stanoven ve výši 5,15 %. Od roku 2028 by mělo být celkové množství povolenek stanoveno na základě průměrných vykázaných emisí za roky 2024, 2025 a 2026 a mělo by se snížit o stejné absolutní roční snížení, jaké bylo stanoveno od roku 2024, což odpovídá lineárnímu redukčnímu faktoru ve výši 5,43 % v porovnání se srovnatelnou hodnotou výše definované trajektorie pro rok 2025. Pokud budou tyto emise výrazně vyšší než hodnota této trajektorie, aniž by byl tento rozdíl způsoben drobnými rozdíly v metodikách měření emisí, je třeba lineární redukční faktor upravit tak, aby dosáhl požadovaného snížení emisí v roce 2030.

(48)

Aby bylo do roku 2030 dosaženo cíle snížení emisí, s přihlédnutím k nákladově efektivnímu příspěvku odvětví budov a silniční dopravy ke snížení emisí do roku 2030 oproti roku 2005 ve výši 43 %, mělo by celkové množství povolenek pro nové obchodování s emisemi sledovat lineární trajektorii. Celkové množství povolenek by mělo být poprvé stanoveno v roce 2025 tak, aby sledovalo trajektorii začínající v roce 2024 na mezních hodnotách emisí pro rok 2024 (1 109 304 000 CO2t), vypočtených v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (26) na základě referenčních emisí pro tato odvětví na období 2016–2018. Lineární redukční faktor by proto měl být stanoven ve výši 5,15 %. Od roku 2028 by mělo být celkové množství povolenek stanoveno na základě průměrných vykázaných emisí za roky 2024, 2025 a 2026 a mělo by se snížit o stejné absolutní roční snížení, jaké bylo stanoveno od roku 2024, což odpovídá lineárnímu redukčnímu faktoru ve výši 5,43 % v porovnání se srovnatelnou hodnotou výše definované trajektorie pro rok 2025. Pokud budou tyto emise výrazně vyšší než hodnota této trajektorie, aniž by byl tento rozdíl způsoben drobnými rozdíly v metodikách měření emisí, je třeba lineární redukční faktor upravit tak, aby dosáhl požadovaného snížení emisí v roce 2030.

Pozměňovací návrh 476

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 50

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(50)

Aby bylo zajištěno hladké spuštění obchodování s emisemi v odvětvích budov a silniční dopravy a s ohledem na to, že regulované subjekty se potřebují zajistit nebo nakoupit povolenky předem, aby snížily své cenové riziko a riziko likvidity, je třeba na začátku vydražit vyšší množství povolenek. V roce 2026 by proto objem dražených povolenek měl být o 30 % vyšší než celkové množství povolenek na rok 2026 . Toto množství by postačovalo k zajištění likvidity, a to jak v případě, že emise budou klesat úměrně potřebě jejich snižování, tak v případě, že snižování emisí bude postupné. Podrobná pravidla pro předsunutí finančních prostředků pro objem dražených povolenek mají být stanovena aktem v přenesené pravomoci týkajícím se dražeb přijatým podle čl. 10 odst. 4 směrnice 2003/87/ES.

(50)

Aby bylo zajištěno hladké spuštění obchodování s emisemi v nových odvětvích a s ohledem na to, že regulované subjekty se potřebují zajistit nebo nakoupit povolenky předem, aby snížily své cenové riziko a riziko likvidity, je třeba na začátku vydražit vyšší množství povolenek. V roce 2025 by proto objem dražených povolenek měl být o 30 % vyšší než celkové množství povolenek na rok 2025 . Toto množství by postačovalo k zajištění likvidity, a to jak v případě, že emise budou klesat úměrně potřebě jejich snižování, tak v případě, že snižování emisí bude postupné. Podrobná pravidla pro předsunutí finančních prostředků pro objem dražených povolenek mají být stanovena aktem v přenesené pravomoci týkajícím se dražeb přijatým podle čl. 10 odst. 4 směrnice 2003/87/ES.

Pozměňovací návrh 477

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 52

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52)

Zavedení ceny uhlíku v silniční dopravě a v odvětví budov by mělo být doprovázeno účinnou sociální kompenzací, zejména s ohledem na již existující úroveň energetické chudoby. V roce 2018 přibližně 34 milionů Evropanů uvedlo, že není schopno udržet svůj domov dostatečně vytopený, a v celoevropském průzkumu z roku 2019 6,9 % obyvatel Unie uvedlo, že si nemůže dovolit doma dostatečně topit (27). V zájmu dosažení účinné sociální a distribuční kompenzace by členské státy měly mít povinnost vynakládat výnosy z dražeb na účely související s klimatem a energetikou, které již byly stanoveny pro stávající obchodování s emisemi, ale také na opatření doplněná konkrétně s cílem řešit související problémy v nových odvětvích silniční dopravy a budov, včetně souvisejících politických opatření podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (28). Výnosy z dražeb by měly být použity k řešení sociálních aspektů obchodování s emisemi v nových odvětvích se zvláštním důrazem na zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy. V tomto duchu poskytne nový Sociální fond pro klimatická opatření členským státům zvláštní finanční prostředky na podporu evropských občanů, kteří jsou nejvíce postiženi nebo ohroženi energetickou chudobou nebo chudobou v oblasti mobility. Sociální fond pro klimatická opatření by měl být nedílnou součástí rozpočtu Unie, aby byla zachována jednotnost rozpočtu a soudržnost s politikami Unie a zajištěna účinná kontrola ze strany rozpočtového orgánu složeného z Evropského parlamentu a Rady. Tento fond podpoří spravedlnost a solidaritu mezi členskými státy navzájem i v rámci jednotlivých členských států a zároveň zmírní riziko energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility během této transformace. Bude vycházet ze stávajících mechanismů solidarity a doplňovat je. Zdroje tohoto nového fondu budou v období 2026–2032 v zásadě ve výši 25 % očekávaných výnosů z nového obchodování s emisemi a budou se čerpat na základě sociálních plánů v oblasti klimatu, které by členské státy měly předkládat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 20…/nn (29). Plánované základní příděly v rozpočtu Unie by měly být každoročně navýšeny dodatečným posílením v případě, že dojde ke zvýšení ceny uhlíku na vyšší úroveň, než se původně předpokládalo, neboť by to zvýšilo zátěž pro zranitelné domácnosti a uživatele dopravy. Pro zajištění toho, aby byl dopad zvýšených cen uhlíku na nejvíce zranitelné osoby odpovídajícím způsobem a spravedlivě zmírňován, by tato roční navýšení měla být zohledněna ve víceletém finančním rámci prostřednictvím automatické „úpravy výkyvů cen uhlíku“ v rámci stropu okruhu 3 a stropu plateb, jejichž mechanismus má být stanoven v nařízení o víceletém finančním rámci podle článku 312 SFEU. Dále by měl každý členský stát využít své výnosy z dražeb mimo jiné k financování části nákladů svých sociálních plánů v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh 478

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 52 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52a)

Vzhledem k tomu, že odvětví dopravy je v současné době jediným odvětvím, které nedokázalo snížit emise skleníkových plynů, je k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a k podpoře přechodu na environmentálně šetrné druhy dopravy zapotřebí značných investic do udržitelných způsobů dopravy. Proto by mělo být alespoň 10 % očekávaných příjmů ze zvýšeného obchodování s emisemi, které vzniknou v důsledku rozšíření oblasti působnosti systému EU ETS a zavedení nového systému EU ETS pro vytápění, dopravu a jiná paliva podle této směrnice, včetně 10 % vnitrostátních příjmů, které mají přidělit členské státy, jakož i 10 % příjmů v rámci Klimatického investičního fondu, přiděleno na další rozvoj veřejné dopravy, zejména klimaticky šetrných železničních a autobusových systémů.

Pozměňovací návrh 479

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 52 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52b)

V zájmu dosažení větší soudržnosti a účinnosti při správě a využívání fondů a zdrojů Unie by Komise měla provést posouzení a případně představit legislativní návrh na začlenění Klimatického investičního fond a Modernizačního fondu do rozpočtu Unie, který by mohl být předložen v souvislosti s návrhy na příští víceletý finanční rámec.

Pozměňovací návrh 480

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 54

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(54)

Inovace a vývoj nových nízkouhlíkových technologií v odvětvích budov a silniční dopravy mají zásadní význam pro zajištění nákladově efektivního příspěvku těchto odvětví k očekávanému snížení emisí. Na podporu nákladově efektivního snižování emisí by měl Inovační fond získat 150 milionů povolenek z obchodování s emisemi v odvětvích budov a silniční dopravy.

(54)	Na podporu sociálních opatření v oblasti klimatu by měl Sociální fond pro klimatická opatření získat také 150 milionů povolenek z obchodování s emisemi v odvětvích budov a silniční dopravy.

Pozměňovací návrh 481

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 55

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(55)

Regulované subjekty, na něž se vztahuje obchodování s emisemi z budov a silniční dopravy , by měly vyřadit povolenky na své ověřené emise odpovídající množství paliv, které propustily ke spotřebě. Poprvé by měly vyřadit povolenky na své ověřené emise v roce 2026 . Pro minimalizaci administrativní zátěže by měla být s nezbytnými úpravami zavedena pro obchodování s emisemi v odvětví budov a silniční dopravy řada pravidel použitelných na stávající systém obchodování s emisemi ze stacionárních zařízení a letectví. To se týká zejména pravidel pro převod, vyřazování a rušení povolenek a dále pravidel týkajících se platnosti povolenek, sankcí, příslušných orgánů a vykazovací povinnosti členských států.

(55)

Regulované subjekty, na něž se vztahuje nové obchodování s emisemi, by měly vyřadit povolenky na své ověřené emise odpovídající množství paliv, které propustily ke spotřebě. Poprvé by měly vyřadit povolenky na své ověřené emise v roce 2025 . Pro minimalizaci administrativní zátěže by měla být s nezbytnými úpravami zavedena pro nové obchodování s emisemi řada pravidel použitelných na stávající systém obchodování s emisemi ze stacionárních zařízení a letectví. To se týká zejména pravidel pro převod, vyřazování a rušení povolenek a dále pravidel týkajících se platnosti povolenek, sankcí, příslušných orgánů a vykazovací povinnosti členských států.

Pozměňovací návrh 482

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 59 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(59a)

Aby bylo dosaženo cílů stanovených v této směrnici a dalších právních předpisech Unie, zejména cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, měly by Unie a její členské státy při provádění politik využívat nejnovější vědecké poznatky. Při provádění této směrnice by proto mělo být zohledněno poradenství Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu. Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu by dále měl mít možnost poskytovat z vlastního podnětu vědecké poradenství v souvislosti s touto směrnicí s cílem zajistit soulad politik s cíli nařízení (EU) 2021/1119 a Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh 483

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 59 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(59b)

Za účelem stanovení dlouhodobé vize by Komise s podporou Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu měla vypracovat orientační plány pro činnosti, na něž se vztahuje příloha I této směrnice, k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a cíle dosáhnout následně záporných emisí stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119. Tyto plány by měly být vypracovány transparentním způsobem s úzkou účastí zainteresovaných stran, jako jsou jednotlivci, občanská společnost, sociální partneři, akademická obec, průmysl a tvůrci politik. Plány jsou zásadním nástrojem pro poskytování dlouhodobého přehledu a stability zúčastněným stranám a pro identifikaci společných zájmů, možných nesrovnalostí a konfliktů při tvorbě politik. Měly by být každých pět let aktualizovány, aby zohledňovaly nejnovější vědecký vývoj, a to v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami.

Pozměňovací návrh 484

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 61

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(61)

Dobře fungující reformovaný systém EU ETS obsahující nástroj pro stabilizaci trhu je pro Unii klíčovým prostředkem, jak dosáhnout svého dohodnutého cíle pro rok 2030 a závazků vyplývajících z Pařížské dohody. Cílem rezervy tržní stability je řešit nerovnováhu mezi nabídkou povolenek a poptávkou po povolenkách na trhu. Článek 3 rozhodnutí (EU) 2015/1814 stanoví, že rezerva má být přezkoumána tři roky poté, co se začne uplatňovat, přičemž zvláštní pozornost se má věnovat procentnímu podílu pro určení počtu povolenek, které mají být umístěny do rezervy tržní stability, prahové hodnotě pro celkový počet povolenek v oběhu (TNAC), která je určující pro příjem povolenek, a počtu povolenek, které mají být z rezervy uvolněny.

(61)

Dobře fungující reformovaný systém EU ETS obsahující nástroj pro stabilizaci trhu je pro Unii klíčovým prostředkem, jak dosáhnout svého dohodnutého cíle pro rok 2030 , svého cíle v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a jak splnit cíl dosáhnout poté záporných emisí stanovený v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a závazky vyplývající z Pařížské dohody. Cílem rezervy tržní stability je řešit nerovnováhu mezi nabídkou povolenek a poptávkou po povolenkách na trhu. Článek 3 rozhodnutí (EU) 2015/1814 stanoví, že rezerva má být přezkoumána tři roky poté, co se začne uplatňovat, přičemž zvláštní pozornost se má věnovat procentnímu podílu pro určení počtu povolenek, které mají být umístěny do rezervy tržní stability, prahové hodnotě pro celkový počet povolenek v oběhu (TNAC), která je určující pro příjem povolenek, a počtu povolenek, které mají být z rezervy uvolněny.

Pozměňovací návrh 485

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)

Vzhledem k potřebě poskytnout silnější investiční signál ke snížení emisí nákladově efektivním způsobem a s ohledem na posílení systému EU ETS by rozhodnutí (EU) 2015/1814 mělo být změněno tak, aby se zvýšila procentní sazba pro stanovení počtu povolenek, které mají být každoročně umístěny do rezervy tržní stability. Při nižším množství celkového počtu povolenek v oběhu by navíc příjem měl být roven rozdílu mezi celkovým počtem povolenek v oběhu a prahovou hodnotou, která je určující pro příjem povolenek. Tím by se zabránilo značné nejistotě v objemu dražených povolenek, která by vedla k tomu, že by se celkový počet povolenek v oběhu blížil prahové hodnotě, a zároveň by se zajistilo, že přebytek dosáhne z hlediska objemu takové šířky pásma, u níž se má za to, že trh s uhlíkem funguje vyváženě.

(62)

Pozměňovací návrh 486

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 66 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(66a)

Aby byla zajištěna předvídatelnost pro hospodářské subjekty a zabránilo se odrazování subjektů, které dosáhly nejlepších výsledků, a odrazování od inovací v důsledku dodatečných a nepředvídaných nákladů, je nezbytné vyhnout se používání meziodvětvového opravného koeficientu pro průkopnické projekty.

Pozměňovací návrh 487

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 67

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(67)

Je nezbytné změnit nařízení (EU) 2015/757 tak, aby zohledňovalo začlenění odvětví námořní dopravy do systému EU ETS. Nařízení (EU) 2015/757 by mělo být změněno tak, aby společnosti měly povinnost vykazovat souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti a předkládat ke schválení své ověřené plány monitorování a souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti příslušnému správnímu orgánu. Kromě toho by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny metod monitorování emisí CO2 a pravidel monitorování a dále veškerých dalších relevantních informací stanovených v nařízení (EU) 2015/757, s cílem zajistit efektivní fungování systému EU ETS na úrovni správy a doplnit do nařízení (EU) 2015/757 pravidla pro schvalování plánů monitorování a jejich změn ze strany správních orgánů, pravidla pro monitorování, vykazování a předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pravidla pro ověřování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pro vydávání ověřovací zprávy o souhrnných údajích o emisích na úrovni společnosti. Údaje monitorované, vykázané a ověřené podle nařízení (EU) 2015/757 mohou být rovněž použity za účelem souladu s jinými právními předpisy Unie, které vyžadují monitorování, vykazování a ověřování týchž informací o lodi.

(67)

Je nezbytné změnit nařízení (EU) 2015/757 tak, aby zohledňovalo začlenění odvětví námořní dopravy do systému EU ETS. Nařízení (EU) 2015/757 by mělo být změněno tak, aby společnosti měly povinnost vykazovat souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti a předkládat ke schválení své ověřené plány monitorování a souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti příslušnému správnímu orgánu. Kromě toho by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny metod monitorování emisí CO2 , CH4 a N2O a pravidel monitorování a dále veškerých dalších relevantních informací stanovených v nařízení (EU) 2015/757, s cílem zajistit efektivní fungování systému EU ETS na úrovni správy a doplnit do nařízení (EU) 2015/757 pravidla pro schvalování plánů monitorování a jejich změn ze strany správních orgánů, pravidla pro monitorování, vykazování a předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pravidla pro ověřování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pro vydávání ověřovací zprávy o souhrnných údajích o emisích na úrovni společnosti. Údaje monitorované, vykázané a ověřené podle nařízení (EU) 2015/757 mohou být rovněž použity za účelem souladu s jinými právními předpisy Unie, které vyžadují monitorování, vykazování a ověřování týchž informací o lodi.

Pozměňovací návrh 488

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 67 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(67a)

Kromě účinného stanovování cen uhlíku na základě dobře fungujícího systému obchodování s emisemi je pro rychlé a nákladově efektivní snižování emisí ve všech odvětvích hospodářství klíčová transparentnost trhu. Aby se spotřebitelé a všichni účastníci dodavatelského řetězce mohli informovaně rozhodovat o emisích obsažených ve výrobcích, měl by být vytvořen evropský systém důkladného označování uhlíkové stopy výrobků.

Pozměňovací návrh 489

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod - 1 (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 1 – odst. 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

-1)	v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

Tato směrnice rovněž stanoví větší snížení emisí skleníkových plynů s cílem přispět k takovým úrovním snížení, které se z vědeckého hlediska považují za nezbytné k odvrácení nebezpečné změny klimatu.

„Tato směrnice rovněž stanoví větší snížení emisí skleníkových plynů s cílem přispět k takovým úrovním snížení, které se z vědeckého hlediska považují za nezbytné k odvrácení nebezpečné změny klimatu , k dosažení cíle klimatické neutrality Unie nejpozději do roku 2050 a cíle dosáhnout poté záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (*1) , a k dosažení závazků Unie a jejích členských států podle Pařížské dohody, přičemž se zohlední zásady spravedlnosti a společné, ale diferencované odpovědnosti a příslušných schopností států .

Pozměňovací návrh 490

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 2 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Tato směrnice se použije na činnosti uvedené v přílohách I a III a na skleníkové plyny uvedené v příloze II. Pokud zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, v důsledku provozu spalovacích jednotek s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW změní své výrobní procesy tak, aby snížilo své emise skleníkových plynů, a již tuto prahovou hodnotu nesplňuje, zůstává po změně svého výrobního procesu v oblasti působnosti EU ETS až do konce příslušného pětiletého období uvedeného v čl. 11 odst. 1 druhém pododstavci.	1. Tato směrnice se použije na činnosti uvedené v přílohách I a III a na skleníkové plyny uvedené v příloze II. Pokud zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS, v důsledku provozu spalovacích jednotek s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW změní své výrobní procesy tak, aby snížilo své emise skleníkových plynů, a již tuto prahovou hodnotu nesplňuje nebo již nevypouští skleníkové plyny , může se provozovatel tohoto zařízení rozhodnout, že zařízení po změně svého výrobního procesu zůstane v oblasti působnosti EU ETS až do konce příštího pětiletého období uvedeného v čl. 11 odst. 1 druhém pododstavci.
	Do 31. prosince 2025 Komise posoudí zahrnutí zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 20 MW do oblasti působnosti EU ETS v příštím období a předloží o tom Evropskému parlamentu a Radě zprávu. K této zprávě bude případně připojen legislativní návrh na zahrnutí těchto zařízení.

Pozměňovací návrh 491

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. d

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 – odst. 1 – písm. v a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

va)	„plavbou“ rozumí plavba ve smyslu čl. 3 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 (*2) ;

Pozměňovací návrh 492

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. d

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 – odst. 1 – písm. w a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

wa)

„přístavem překládky mimo EU“ se rozumí přístav překládky v zemi sousedící s EU ve vzdálenosti menší než 300 námořních mil od přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu, kde pohyb jednoho druhu nákladu prostřednictvím operací překládky přesahuje 60 % celkové dopravní aktivity tohoto přístavu;

Pozměňovací návrh 493

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. d

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 – odst. 1 – písm. w b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

wb)	„překládkou“ rozumí operace, při níž jsou jakýkoli náklad, nákladní kontejner nebo zboží vyloženy z lodi v přístavu pouze za účelem naložení na jinou loď;

Pozměňovací návrh 494

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. d

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 – odst. 1 – písm. w c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

wc)

„přístavem určení“ rozumí přístav, v němž loď zastaví, aby naložila či vyložila náklad nebo aby se mohli nalodit či vylodit cestující; vyloučeny z této definice jsou tedy zastávky, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání zásob, vystřídání posádky, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodě nebo jejího vybavení, zastávky v přístavu z důvodu, že loď potřebuje pomoc nebo je v tísni, překládky z lodě na loď prováděné mimo přístavy, zastávky, které jsou v přístavu překládky mimo EU, a zastávky, jejichž jediným účelem je nalezení útočiště před nepříznivým počasím nebo které jsou nutné z důvodu pátracích a záchranných činností;

Pozměňovací návrh 495

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. d

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 – odst. 1 – písm. y

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

y)	„palivem“se pro účely kapitoly IVa rozumí jakékoli palivo uvedené v tabulce A a tabulce C přílohy I směrnice 2003/96/ES a rovněž jakýkoli jiný produkt nabízený k prodeji jako pohonná hmota nebo palivo, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 3 uvedené směrnice;

y)	„palivem“ pro účely kapitoly IVa rozumí jakékoli palivo uvedené v tabulce A a tabulce C přílohy I směrnice 2003/96/ES a rovněž jakýkoli jiný produkt určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný jako pohonná hmota nebo palivo, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 3 uvedené směrnice;

Pozměňovací návrh 496

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Článek - 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a)	vkládá se nový článek, který zní:

„Článek - 3a

Komise společně s výkonným výborem Varšavského mezinárodního mechanismu pro otázky ztrát a škod a dalšími mezinárodními organizacemi posoudí možná kompenzační opatření, která by Unie jako celek mohla zavést pro zranitelné a rozvojové země, a do konce roku 2022 podá o tomto posouzení zprávu Evropskému parlamentu a Radě.“

;

Pozměňovací návrh 497

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 a – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Články 3b až 3f se vztahují na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I. Články 3g až 3ge se použijí ve vztahu k činnostem námořní dopravy uvedeným v příloze I.

Články 3b až 3f se vztahují na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I. Články 3g až 3geb se vztahují na přidělování a vydávání povolenek v souvislosti s činnostmi námořní dopravy uvedenými v příloze I, které jsou prováděny loděmi s hrubou prostorností 5 000 tun a vyšší.

Od 1. ledna 2027 se články 3 g až 3geb použijí na přidělování a vydávání povolenek v souvislosti s činnostmi námořní dopravy uvedenými v příloze I, které jsou prováděny loděmi s hrubou prostorností 400 tun a vyšší. Do tohoto data provede Komise posouzení rovných podmínek pro všechny lodě a zamezení případným nežádoucím nepříznivým dopadům na emise skleníkových plynů v důsledku možného nahrazení lodí o hrubé prostornosti 5 000 tun a vyšší několika loděmi o hrubé prostornosti pod touto prahovou hodnotou, nedojde-li ke snížení prahové hodnoty. Komise k tomuto posouzení případně připojí legislativní návrh na změnu této směrnice.

Do 31. prosince 2024 Komise s podporou Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu uvedeného v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119 posoudí dopad na celosvětové klima jiných emisí skleníkových plynů než CO2, CH4 a N2O a částic s potenciálem globálního oteplování z lodí připlouvajících do přístavů, nacházejících se v přístavech nebo odplouvajících z přístavů spadajících do pravomoci členského státu a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva bude případně doplněna o legislativní návrh, který se bude zabývat otázkou, jak s těmito emisemi a částicemi naložit.

Pozměňovací návrh 498

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 g – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Přidělování povolenek a uplatnění požadavků na vyřazení v souvislosti s činnostmi námořní dopravy se vztahují na padesát procent ( 50 % ) emisí z lodí plavících se z přístavu, který spadá do jurisdikce členského státu, do přístavu mimo jurisdikci členského státu, padesát procent (50 %) emisí z lodí plavících se z přístavu mimo jurisdikci členského státu do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu, sto procent (100 %) emisí z lodí plavících se z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu a sto procent (100 %) emisí z lodí v kotvišti v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu.

1. Přidělování povolenek a uplatnění požadavků na vyřazení v souvislosti s činnostmi námořní dopravy se vztahují na sto procent ( 100 % ) emisí z lodí plavících se z přístavu, který spadá do jurisdikce členského státu, do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu a sto procent (100 %) emisí z lodí v kotvišti v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu.

Do 31. prosince 2026 se přidělování povolenek a uplatnění požadavků na vyřazení v souvislosti s činnostmi námořní dopravy vztahují na padesát procent (50 %) emisí z lodí plavících se z přístavu, který spadá do jurisdikce členského státu, do přístavu mimo jurisdikci členského státu a padesát procent (50 %) emisí z lodí plavících se z přístavu mimo jurisdikci členského státu do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu.

Od 1. ledna 2027 a s výhradou odchylek stanovených v článku 3gaa se přidělování povolenek a uplatnění požadavků na vyřazení v souvislosti s činnostmi námořní dopravy vztahují na sto procent (100 %) emisí z lodí plavících se z přístavu, který spadá do jurisdikce členského státu, do přístavu mimo jurisdikci členského státu a sto procent (100 %) emisí z lodí plavících se z přístavu mimo jurisdikci členského státu do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu.

Pozměňovací návrh 499

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2003/87/ES

Článek 3 ga

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3ga

Postupné zavádění požadavků na námořní dopravu

Požadavky na námořní dopravu

Rejdařské společnosti jsou povinny vyřazovat povolenky podle následujícího harmonogramu:

Od 1. ledna 2024 a každý následující rok jsou rejdařské společnosti povinny vyřazovat povolenky odpovídající sto procentům (100 %) ověřených emisí vykázaných za každý příslušný rok.

a)	20 % ověřených emisí vykázaných za rok 2023;

b)	45 % ověřených emisí vykázaných za rok 2024;

c)	70 % ověřených emisí vykázaných za rok 2025;

d)	100 % ověřených emisí vykázaných za rok 2026 a každý následující rok.

Bude-li oproti ověřeným emisím z námořní dopravy pro roky 2023, 2024 a 2025 vyřazeno méně povolenek, namísto dražby podle článku 10 se zruší odpovídající množství povolenek, jakmile bude pro každý rok zjištěn rozdíl mezi ověřenými emisemi a zrušenými povolenkami.

Pozměňovací návrh 500

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2003/87/ES

Článek 3 ga a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3gaa

Odchylky podmíněné přijetím opatření třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi k řešení dopadu námořní dopravy na klima

1. Komise spolupracuje se třetími zeměmi s cílem uzavřít dvoustranné nebo mnohostranné dohody o akcích a opatřeních ke snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty do 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, v souladu s Pařížskou dohodou. Komise informuje Evropský parlament a Radu o veškerém vývoji v tomto ohledu.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice zavedením přiměřeného omezení oblasti působnosti opatření Unie, přičemž v oblasti působnosti systému EU ETS se zachová nejméně padesát procent (50 %) emisí z lodí, které vyplouvají z přístavu v jurisdikci členského státu a připlouvají do přístavu mimo jurisdikci členského státu, a padesát procent (50 %) emisí z lodí, které vyplouvají z přístavu mimo jurisdikci členského státu a připlouvají do přístavu v jurisdikci členského státu, a to v případě, že:

a)	třetí země má zaveden mechanismus stanovování cen uhlíku s cílem omezit a snížit emise, který je přinejmenším rovnocenný systému EU ETS;

b)	na základě dvoustranné nebo mnohostranné dohody mezi Unií a jednou nebo více třetími zeměmi byl zaveden mechanismus stanovování cen uhlíku s cílem omezit a snížit emise, který je přinejmenším rovnocenný systému EU ETS, a bylo rozhodnuto o jeho propojení se systémem EU ETS podle článku 25; nebo

c)	třetí země je nejméně rozvinutou zemí nebo malým ostrovním rozvojovým státem, jejíž HDP na obyvatele se nerovná průměru Unie ani jej nepřesahuje a která zahrnuje emise do svých vnitrostátně stanovených příspěvků podle Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh 501

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2003/87/ES

Článek 3 ga b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3gab

Fond pro oceány

1. Zřizuje se fond (dále jen „Fond pro oceány“), jehož cílem je podpora projektů a investic uvedených v odstavci 4. 75 % příjmů z dražeb povolenek uvedených v článku 3g se použije prostřednictvím Fondu pro oceány. Dále se veškeré vnější účelově vázané příjmy uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) …/…[Iniciativa pro námořní paliva FuelEU] přidělí Fondu pro oceány a využijí se v souladu odstavcem 4.

2. Rejdařské společnosti mohou hradit do Fondu pro oceány roční členský příspěvek v souladu s jejich celkovým objemem emisí vykázaným za předchozí kalendářní rok podle nařízení (EU) 2015/757, aby se omezila administrativní zátěž pro rejdařské společnosti, včetně malých a středních společností a společností, které v rámci působnosti této směrnice nejsou často aktivní. Fond pro oceány hromadně vyřadí povolenky jménem rejdařských společností, které jsou členy Fondu pro oceány. Vždy do 28. února každého roku stanoví Fond pro oceány výši členského příspěvku na tunu emisí, přičemž tato výše musí být alespoň rovna nejvyšší vypořádací ceně povolenek zaznamenané na primárních nebo sekundárních trzích v předchozím roce.

3. Fond pro oceány je řízen centrálně prostřednictvím orgánu Unie. Struktura řízení Fondu pro oceány je podobná struktuře řízení Klimatického investičního fondu zřízeného podle čl. 10a odst. 8 a zajišťuje s ní součinnost a v příslušných případech uplatňuje pravidla správy a podpory stanovená v uvedeném článku. Struktura řízení Fondu pro oceány a proces rozhodování jsou transparentní a inkluzivní, zejména pokud jde o stanovování prioritních oblastí, kritérií a postupů přidělování grantů. Příslušné zúčastněné strany mají vhodnou poradní úlohu. Veškeré informace o projektech a investicích podporovaných Fondem pro oceány a veškeré další relevantní informace o fungování Fondu pro oceány se zpřístupní veřejnosti.

4. Finanční prostředky poskytnuté v rámci Fondu pro oceány podporují přechod na energeticky účinné námořní odvětví Unie odolné vůči změně klimatu a jsou využívány na podporu projektů a investic v souvislosti s:

a)	zlepšením energetické účinnosti lodí a přístavů;

b)	inovativními technologiemi a infrastrukturou pro dekarbonizaci odvětví námořní dopravy, a to i pokud jde o pobřežní plavbu a přístavy, včetně napojení na elektrizační soustavu v přístavech;

c)	zaváděním udržitelných alternativních paliv, jako je vodík, e-paliva a čpavek, která se vyrábějí z obnovitelných zdrojů energie, a to i na základě rozdílových smluv o uhlíku (CCD);

d)	technologiemi pohonu s nulovými emisemi, včetně větrných technologií;

e)	výzkumem a vývojem a prvním průmyslovým využitím technologií a návrhů snižujících emise skleníkových plynů, včetně inovativních technologií a paliv pro lodě ledové třídy a zimní plavbu v zamrzlých oblastech;

f)	přednost mají projekty, které podporují inovace v tomto odvětví, jako jsou technologie, které vedou nejen k dekarbonizaci, ale mimo jiné také snižují riziko znečištění hlukem a znečištění ovzduší a moří;

g)	přispěním ke spravedlivému přechodu v námořním odvětví prostřednictvím odborné přípravy, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace stávajících pracovníků a přípravy nové generace pracovníků v námořním odvětví.

15 % Fondu pro oceány se použije jako příspěvek k ochraně, obnově a lepší správě mořských ekosystémů, na něž dopadá globální oteplování, jako jsou chráněné mořské oblasti, a na podporu průřezové udržitelné modré ekonomiky, jako je energie z obnovitelných mořských zdrojů.

Veškeré investice podporované Fondem pro oceány se zveřejní a musí být v souladu s cíli této směrnice.

5. Veškeré financování poskytované v rámci Fondu pro oceány se provádí v souladu s:

a)	kritérii zásady „významně nepoškozovat“, jak je stanovena v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (*) ;

b)	minimálními zárukami stanovenými v článku 18 nařízení (EU) 2020/852.

6. Komise spolupracuje se třetími zeměmi s cílem prozkoumat možnosti, jak by i ony mohly využívat Fond pro oceány. Odpovídající část Fondu pro oceány se poskytne těm zemím mimo Unii, zejména nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům, na jejichž plavbu z přístavu mimo jurisdikci členského státu nebo do něj se ze sta procent (100 %) vztahují opatření zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu a snížení jejich emisí v námořním odvětví.

7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o provedení tohoto článku. Při provádění Fondu pro oceány přijme Komise veškerá vhodná opatření v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (**) , aby zajistila ochranu finančních prostředků v souvislosti s opatřeními a investicemi podporovanými Fondem pro oceány v případě nedodržování zásad právního státu v členských státech. Za tímto účelem zajistí Komise efektivní a účinný systém vnitřní kontroly a usiluje o zpětné získávání neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých částek.

Pozměňovací návrh 502

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2003/87/ES

Článek 3 gd a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3gda

Smluvní ujednání

Pokud konečnou odpovědnost za nákup paliva nebo provoz lodi převezme na základě smluvního ujednání jiný subjekt než rejdařská společnost, je tento subjekt na základě uvedeného smluvního ujednání odpovědný za úhradu nákladů vyplývajících z dodržování povinností podle této směrnice.

Pro účely tohoto článku se „provozem lodi“ rozumí určení nákladu, který loď přepravuje, nebo trasy a rychlosti lodi.

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že rejdařská společnost bude mít k dispozici vhodné a účinné prostředky pro vymáhání nákladů uvedených v prvním odstavci tohoto článku v souladu s článkem 16.

Pozměňovací návrh 503

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 ge – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise zváží možné změny v souvislosti s tím, jak Mezinárodní námořní organizace přijme globální tržní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy. V případě přijetí takového opatření a v každém případě před zahájením globálního hodnocení v roce 2028 a nejpozději do 30. září 2028 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž všechna taková opatření přezkoumá. V případě potřeby může Komise na základě této zprávy předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na případné změny této směrnice.	1. Komise zváží možné změny v souvislosti s tím, jak Mezinárodní námořní organizace (IMO) přijme globální tržní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy. V případě přijetí takového opatření a v každém případě před zahájením globálního hodnocení v roce 2028 a nejpozději do 30. září 2028 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž všechna taková opatření přezkoumá. V případě potřeby může Komise na základě této zprávy předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na případné změny této směrnice.
	Do 12 měsíců od přijetí takového opatření a před tím, než toto opatření začne fungovat, a v každém případě před zahájením globálního hodnocení v roce 2028 a nejpozději do 30. září 2028 Komise s podporou Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž všechna taková opatření přezkoumá.
	Tato zpráva posoudí ambice a celkovou ekologickou vyváženost opatření, o nichž rozhodla IMO, včetně jejich obecného záměru v souvislosti s cílem Pařížské dohody omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, s cílem snížit emise skleníkových plynů v celém hospodářství Unie do roku 2030 a s cílem klimatické neutrality stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119, a porovná celkovou ekologickou vyváženost těchto opatření s celkovou ekologickou vyvážeností v rámci uplatňování systému EU ETS v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici.
	Tato zpráva zohlední úroveň účasti na těchto globálních opatřeních, jejich vymahatelnost, transparentnost, sankce za neplnění, postupy pro zapojení veřejnosti, monitorování, vykazování a ověřování emisí, registry a odpovědnost.
	Komise rovněž sleduje nepříznivé dopady, mimo jiné pokud jde o možné zvýšení nákladů na dopravu, narušení trhu a změny v přístavní dopravě, jako je vyhýbání se přístavům a přesuny překladišť, celkovou konkurenceschopnost námořního odvětví v členských státech, a zejména nepříznivé dopady na ty služby lodní dopravy, které poskytují základní služby „územní kontinuity“.
	V případě přijetí takového celosvětového tržního opatření ke snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy v souladu s Pařížskou dohodou a alespoň na úroveň srovnatelnou s úrovní vyplývající z opatření Unie přijatých podle této směrnice může Komise ve vhodných případech ke zprávě připojit legislativní návrh na změnu této směrnice a její sladění s opatřeními přijatými na celosvětové úrovni, přičemž se uznává svrchovanost Unie regulovat svůj podíl na emisích z mezinárodních plaveb v souladu se závazky Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh 504

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 ge – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise sleduje provádění této kapitoly a možné trendy, pokud jde o společnosti usilující o to, aby nebyly vázány požadavky této směrnice. Je-li to vhodné, navrhne Komise opatření, aby k takovému obcházení nedocházelo.

2. Komise sleduje provádění této kapitoly a možné trendy, pokud jde o společnosti usilující o to, aby nebyly vázány požadavky této směrnice , a od [rok následující po vstupu této pozměňující směrnice v platnost] o tom podává každé dva roky zprávu. Komise rovněž sleduje nepříznivé dopady, mimo jiné pokud jde o možné zvýšení nákladů na dopravu, narušení trhu a změny v přístavní dopravě, jako je vyhýbání se přístavům a přesuny překladišť, celkovou konkurenceschopnost námořního odvětví v členských státech, a zejména nepříznivé dopady na ty služby lodní dopravy, které poskytují základní služby územní kontinuity. Je-li to vhodné, navrhne Komise opatření, aby k případným negativním dopadům nebo obcházení požadavků této směrnice nedocházelo.

Pozměňovací návrh 505

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2003/87/ES

Článek 3 ge a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3gea

Odchylně od čl. 3g odst. 1 v případě, že je vzdálenost mezi přístavem spadajícím do jurisdikce členského státu a přístavem mimo jurisdikci členského státu kratší než 300 námořních mil, se přidělování povolenek a uplatňování požadavků na vyřazení v souvislosti s činnostmi námořní dopravy vztahuje na sto procent (100 %) emisí z lodí, které se plaví z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu do přístavu mimo jurisdikci členského státu, včetně překládkových přístavů, a sto procent (100 %) emisí z lodí, které se plaví z přístavu mimo jurisdikci členského státu, včetně překládkových přístavů, do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu.

Pozměňovací návrh 506/rev

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2003/87/ES

Článek 3 h

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 3h	Článek 3h
Oblast působnosti	Oblast působnosti
Tato kapitola se vztahuje na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti uvedené v příloze I kromě činností v oblasti letectví a námořní dopravy.“;	1. Tato kapitola se vztahuje na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti uvedené v příloze I kromě činností v oblasti letectví a námořní dopravy.
	1a. Aniž by byla dotčena ustanovení článku 4 směrnice 2008/98/ES, ustanovení této kapitoly se ode dne 1. ledna 2026 vztahují na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání povolenek pro zařízení na spalování komunálního odpadu.
	1b. Do 31. prosince 2024 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž přezkoumá možné dopady začlenění spaloven komunálního odpadu do systému EU ETS na odklon směrem k odstraňování odpadu skládkováním v Unii a na vývoz odpadu do třetích zemí.
	V této zprávě Komise rovněž posoudí možnost zahrnout do systému EU ETS další procesy nakládání s odpady, zejména skládky, které v Unii způsobují emise methanu a oxidu dusného.
	Komise případně k této zprávě připojí legislativní návrh (a to zejména v případě nedostatečné kapacity) s cílem předcházet dopadům uvedeným v prvním pododstavci a začlenit procesy uvedené v druhém pododstavci do systému EU ETS.

Pozměňovací návrh 677

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 9 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V roce [rok následující po vstupu této změny v platnost] se množství povolenek pro celou Unii sníží o [-- milionů povolenek (určí se v závislosti na roce nabytí platnosti)] . V témže roce se množství povolenek pro celou Unii zvýší o 79 milionů povolenek pro námořní dopravu. Počínaje rokem [rok následující po vstupu této změny v platnost] činí lineární faktor 4,2 %. Komise zveřejní množství povolenek pro celou Unii do tří měsíců od [vloží se datum vstupu změny v platnost].;

V roce [rok následující po vstupu této změny v platnost] se množství povolenek pro celou Unii sníží o 70 milionů povolenek . V roce 2026 se množství povolenek pro celou Unii sníží o 50 milionů povolenek . V roce [rok následující po vstupu této změny v platnost] se množství povolenek pro celou Unii zvýší o [počet povolenek odpovídající oblasti působnosti systému EU ETS, co se týče činností námořní dopravy, jak je stanoveno v článku 3g] milionů povolenek pro námořní dopravu. Počínaje rokem 2024 činí lineární faktor 4,4 %, a to až do konce roku 2025. Od roku 2026 činí lineární faktor 4,5 %. Od roku 2029 činí lineární faktor 4,6 %. Komise zveřejní množství povolenek pro celou Unii do tří měsíců od [vloží se datum vstupu změny v platnost].;

Pozměňovací návrh 508

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 9 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Od 1. ledna 2026 se množství povolenek pro celou Unii zvýší, aby se zohlednilo začlenění zařízení na spalování komunálního odpadu do systému EU ETS. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví rozsah navýšení množství povolenek pro celou Unii, aby se zohlednilo začlenění zařízení na spalování komunálního odpadu do systému EU ETS. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.

Pozměňovací návrh 509

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. a

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 3a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Kromě toho se 2,5 % celkového množství povolenek mezi lety [rok následující po vstupu směrnice v platnost] a 2030 draží pro Modernizační fond. Přijímajícími členskými státy pro toto množství povolenek jsou členské státy s HDP na obyvatele v tržních cenách nižším než 65 % průměru Unie v letech 2016 až 2018. Finanční prostředky odpovídající tomuto množství povolenek se rozdělí v souladu s částí B přílohy IIb.	Kromě toho se 2,5 % celkového množství povolenek mezi lety 2024 a 2030 draží pro Modernizační fond. Přijímajícími členskými státy pro toto množství povolenek jsou členské státy s HDP na obyvatele v tržních cenách nižším než 65 % průměru Unie v letech 2016 až 2018. Finanční prostředky odpovídající tomuto množství povolenek se rozdělí v souladu s částí B přílohy IIb. Dodatečné množství povolenek uvedené v tomto pododstavci se případně použije také na financování přeshraničních projektů s přijímajícími členskými státy a přilehlými příhraničními regiony s nízkým růstem.
	Navíc se 0,5 % celkového množství povolenek mezi lety … [rok následující po vstupu této pozměňující směrnice v platnost] a 2030 uvolní pro Klimatický investiční fond zřízený podle čl. 10a odst. 8.

Pozměňovací návrh 510

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek, s výjimkou výnosů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a zanesených do rozpočtu Unie. Členské státy použijí své výnosy z dražeb povolenek podle odstavce 2 , s výjimkou výnosů použitých na náhradu nepřímých uhlíkových nákladů podle čl. 10a odst. 6, k jednomu nebo více z těchto účelů:

3. Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek, s výjimkou výnosů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a zanesených do rozpočtu Unie jako obecný příjem. Příjmy do rozpočtu Unie se v souladu s článkem 7 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (*3) řídí zásadou univerzálnosti . Členské státy použijí své výnosy z dražeb povolenek podle odstavce 2 [s výjimkou výnosů použitých na náhradu nepřímých uhlíkových nákladů podle čl. 10a odst. 6] k jednomu nebo více z těchto účelů:

Pozměňovací návrh 511

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. b a (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b až f

Platné znění

Pozměňovací návrh

ba)	v odst. 3 prvním pododstavci se písmena b) až f) nahrazují těmito:

b )

na vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem splnit závazek Unie ohledně energií z obnovitelných zdrojů a na vývoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a ke splnění závazku Unie zvýšit energetickou účinnost na úrovně stanovené v příslušných legislativních aktech;

„b )

na vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a sítí pro distribuci elektřiny s cílem splnit závazek Unie ohledně energií z obnovitelných zdrojů a cíle Unie v oblasti propojení a na vývoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a ke splnění závazku Unie zvýšit energetickou účinnost na úrovně stanovené v příslušných legislativních aktech , včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie ;

ba)	na podporu rozsáhlé a postupné rozsáhlé renovace budov v souladu s čl. 2 body 19 a 20 směrnice (EU) …/… [přepracovaná směrnice o energetické náročnosti budov], počínaje renovací budov s nejvyšší energetickou náročností;

c)	na předcházení odlesňování a na zvýšení zalesňování a obnovy zalesnění v rozvojových zemích, které ratifikují mezinárodní dohodu o změně klimatu; na převod technologií a snazší přizpůsobení se nepříznivým důsledkům změny klimatu v těchto zemích;

na předcházení odlesňování a podporu ochrany a obnovy rašelinišť, lesů a dalších suchozemských nebo mořských ekosystémů a na zvýšení zalesňování vstřícného vůči biologické rozmanitosti a obnovy zalesnění v rozvojových zemích, které ratifikují mezinárodní dohodu o změně klimatu; na převod technologií a snazší přizpůsobení se nepříznivým důsledkům změny klimatu v těchto zemích;

d)	na zachytávání CO2 v lesních porostech v Unii;

d)	na zachytávání CO2 v lesních porostech a půdě v Unii;

da)	na přizpůsobení se změně klimatu v Unii;

e)	na ekologicky bezpečné zachytávání a geologické ukládání CO2 zejména z elektráren spalujících pevná fosilní paliva a z řady průmyslových odvětví a pododvětví, a to i ve třetích zemích;

na ekologicky bezpečné zachytávání a geologické ukládání CO2 zejména z elektráren spalujících pevná fosilní paliva a z řady průmyslových odvětví a pododvětví, a to i ve třetích zemích , a na technologicky inovativní metody pohlcování uhlíku, jako je jeho přímé zachycování ze vzduchu (DAC) a jeho ukládání ;

f)	na podněcování k přechodu na ty způsoby dopravy, které produkují nízké emise uhlíku , a na veřejnou hromadnou dopravu ;

na investování do přechodu na ty způsoby dopravy, které významně přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a autobusových služeb a technologií šetrných ke klimatu , a na urychlení přechodu na tyto způsoby dopravy, a na financování opatření na podporu dekarbonizace letišť v souladu s nařízením (EU)…/… [zavádění infrastruktury pro alternativní paliva] a nařízení (EU) …/… [zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu] ;“

Pozměňovací návrh 512

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. c

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. h

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)	na opatření, jejichž cílem je zlepšit energetickou účinnost, rozšířit systémy dálkového vytápění a zlepšit izolaci nebo poskytnout finanční podporu na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy, mimo jiné omezením daní s nepříznivým účinkem ;

na opatření, jejichž cílem je zlepšit energetickou účinnost, rozšířit systémy dálkového vytápění a zlepšit izolaci , účinné a obnovitelné systémy vytápění a chlazení nebo poskytnout finanční podporu na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy, mimo jiné omezením zejména daní a poplatků za elektřinu z obnovitelných zdrojů ;

Pozměňovací návrh 513

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. c a (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. h a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ca)	v odst. 3 prvním pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:

„ha)	na financování vnitrostátních programů klimatických dividend s prokázaným pozitivním dopadem na životní prostředí, jak je doloženo ve výroční zprávě uvedené v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (*4) ;

Pozměňovací návrh 514

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. c b (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. k

Platné znění

Pozměňovací návrh

cb)	v odst. 3 prvním pododstavci se písmeno k) nahrazuje tímto:

k )	na podporu rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil s cílem přispět ke spravedlivému přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, především v regionech nejvíce dotčených přeměnou pracovních míst, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery.

„k )

na podporu rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil s cílem přispět ke spravedlivému přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, především v regionech nejvíce dotčených přeměnou pracovních míst, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery , a investovat do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků potenciálně postižených tímto přechodem .“

Pozměňovací návrh 515

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. c c (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 3 – pododstavce 1 a a 1 b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

cc)	v odstavci 3 se za první pododstavec vkládají nové pododstavce, které znějí:

„Odchylně od prvního pododstavce použijí členské státy nejméně 10 % výnosů z dražeb povolenek na rozvoj veřejné dopravy, zejména osobní a nákladní železniční dopravy a autobusových služeb a technologií šetrných ke klimatu v souladu s písmenem f) uvedeného pododstavce.

Odchylně od prvního pododstavce použijí členské státy nejméně 10 % příjmů z dražeb povolenek na financování dalších opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích v souladu s písm. j) uvedeného pododstavce.“

Pozměňovací návrh 516

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. c d (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

cd)	v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

Má se za to, že členské státy dosáhly souladu s tímto odstavcem, pokud zavedly a uplatňují politiky daňové nebo finanční podpory, zejména ve vztahu k rozvojovým zemím, anebo vnitrostátní regulační politiky na posílení finanční podpory, které jsou vytvořeny pro účely uvedené v prvním pododstavci a které představují hodnotu odpovídající alespoň 50 % výnosů z dražeb povolenek podle odstavce 2, včetně všech výnosů z dražeb povolenek uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) a c). Členské státy informují Komisi o využití výnosů a o krocích učiněných podle tohoto odstavce ve svých zprávách předložených podle rozhodnutí č. 280/2004/ES.

„Má se za to, že členské státy dosáhly souladu s tímto odstavcem, pokud zavedly a uplatňují politiky daňové nebo finanční podpory, zejména ve vztahu k rozvojovým zemím, anebo vnitrostátní regulační politiky na posílení finanční podpory, které jsou vytvořeny pro účely uvedené v prvním pododstavci a které představují hodnotu odpovídající alespoň 100 % výnosů z dražeb povolenek podle odstavce 2, včetně všech výnosů z dražeb povolenek uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) a c). Členské státy informují Komisi o využití výnosů a o krocích učiněných podle tohoto odstavce ve svých zprávách předložených podle rozhodnutí č. 280/2004/ES.“

Pozměňovací návrh 517

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. c e (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 3 a (nový) a 3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ce)	vkládají se nové odstavce, které znějí:

„3a. Členské státy předloží Komisi plán využití prostředků spolu s každou aktualizací integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeného v čl. 14 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/1999. V souladu s čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení podávají členské státy Komisi rovněž každoročně zprávu o využití příjmů a o opatřeních přijatých podle odstavce 3 tohoto článku. Členské státy předkládají úplné, kvalitní a ucelené informace. Ve svých zprávách zejména vymezí význam pojmů ‚přidělené‘ a ‚vyplacené‘ částky a předloží přesné finanční informace. Je-li to nezbytné k zajištění plnění těchto oznamovacích povinností, vyčlení členské státy příjmy ve svém státním rozpočtu.

Členské státy zajistí, aby příjmy ze systému EU ETS byly vynakládány v souladu s povinnostmi stanovenými v odstavci 3, aby byla zachována jejich sledovatelnost a aby doplňovaly vnitrostátní výdaje na ochranu klimatu. Komise přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistila, že členské státy dodržují své oznamovací povinnosti podle tohoto odstavce.

3b. Členské státy použijí výnosy z dražeb povolenek, které nebyly využity jako vlastní zdroje, uvedené v odstavci 2 tohoto článku v souladu:

a)	se zásadou ‚významně nepoškozovat‘, jak je stanovena v článku 17 nařízení (EU) 2020/852;

b)	s minimálními zárukami stanovenými v článku 18 nařízení (EU) 2020/852; a dále

c)	s integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu členského státu předloženým v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 a případně s plánem spravedlivé územní transformace připraveným v souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (*5) .“

Pozměňovací návrh 518

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. d a (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 5

Platné znění

Pozměňovací návrh

da)	odstavec 5 se nahrazuje tímto:

5. Komise sleduje fungování evropského trhu s uhlíkem. Každoročně překládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování trhu s uhlíkem a jiných relevantních politik v oblasti klimatu a energetiky, která se týká i provádění dražeb, likvidity a obchodovaných objemů, a shrnuje informace o finančních opatřeních uvedených v čl. 10a odst. 6 poskytnuté členskými státy. Členské státy v případě nutnosti zajistí, aby byly Komisi veškeré příslušné informace poskytnuty nejpozději dva měsíce předtím, než Komise zprávu přijme.

„5. Komise sleduje fungování evropského trhu s uhlíkem. Každoročně překládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování trhu s uhlíkem a jiných relevantních politik v oblasti klimatu a energetiky, která se týká i provádění dražeb, úlohy a dopadu subjektů, které nedodržují předpisy, jako jsou finanční investoři na trhu, likvidity a obchodovaných objemů, a shrnuje informace o finančních opatřeních uvedených v čl. 10a odst. 6 poskytnuté členskými státy. Členské státy v případě nutnosti zajistí, aby byly Komisi veškeré příslušné informace poskytnuty nejpozději dva měsíce předtím, než Komise zprávu přijme.“

Pozměňovací návrh 519

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. d b (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

db)	doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5a. V návaznosti na závěrečnou zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ze dne 28. března 2022 o emisních povolenkách a souvisejících derivátech Komise případně předloží do … [šest měsíců od vstupu této směrnice v platnost] legislativní návrh v návaznosti na doporučení obsažená v uvedené zprávě s cílem zlepšit úroveň transparentnosti, monitorování a podávání zpráv na evropských trzích s emisními povolenkami a na souvisejících trzích s deriváty, a to s ohledem na celounijní povahu těchto trhů.“

Pozměňovací návrh 520

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. d c (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 – odst. 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

dc)	doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5b. Orgán ESMA pravidelně sleduje integritu a transparentnost evropských trhů s emisními povolenkami a souvisejících trhů s deriváty. Pravidelně zveřejňuje zprávu o integritě a transparentnosti těchto trhů, přičemž v případě potřeby vychází z údajů registru Unie a z údajů oznámených nebo zpřístupněných příslušným orgánům. V této zprávě orgán ESMA zejména přezkoumá fungování trhů s ohledem na případné kolísání trhu a vývoj cen, provádění dražeb a obchodních operací na trzích, likviditu a obchodované objemy a kategorie a obchodní chování účastníků trhu. Zpráva případně obsahuje doporučení k posílení integrity trhu a zlepšení jeho transparentnosti. Tato doporučení zohledňují zejména opatření ke zlepšení informací o fungování trhů s emisními povolenkami a souvisejících trhů s deriváty dostupných účastníkům trhu a široké veřejnosti, ke zlepšení poskytování informací regulátorům a monitorování trhů s emisními povolenkami a souvisejících trhů s deriváty, k podpoře prevence a odhalování zneužívání trhu a na pomoc při udržování řádných trhů s emisními povolenkami a souvisejícími deriváty.

Komise posoudí doporučení uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce v příští zprávě předložené podle odstavce 5 po zveřejnění zprávy orgánu ESMA. Komise k této zprávě případně připojí legislativní návrh zlepšení transparentnosti a integrity trhů s emisními povolenkami a souvisejících trhů s deriváty, přičemž zohlední celounijní povahu těchto trhů.“

Pozměňovací návrh 521

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. a – bod -i (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 1 – pododstavec 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

-i)	druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

Opatření uvedená v prvním pododstavci v možném rozsahu určí předem stanovené referenční hodnoty pro celou Unii, aby se přidělování uskutečňovalo způsobem, který motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů a k energeticky účinným technikám, přičemž tam, kde jsou příslušná zařízení k dispozici, se zohlední nejúčinnější techniky, náhražky, alternativní výrobní procesy, vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, účinné způsoby využívání energie z odpadních plynů, využívání biomasy a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Žádné bezplatné povolenky se nepřidělují na výrobu elektřiny , s výjimkou případů, na které se vztahuje článek 10c, a elektřiny vyráběné z odpadních plynů .

„Opatření uvedená v prvním pododstavci v možném rozsahu určí předem stanovené referenční hodnoty pro celou Unii, aby se přidělování uskutečňovalo způsobem, který motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů a k energeticky účinným technikám, přičemž tam, kde jsou příslušná zařízení k dispozici, se zohlední nejúčinnější techniky, náhražky, alternativní výrobní procesy, vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, účinné způsoby využívání energie z odpadních plynů, využívání biomasy a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Žádné bezplatné povolenky se nepřidělují na výrobu elektřiny.“

Pozměňovací návrh 522

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. a – bod i

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 1 – pododstavec 2 a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě zařízení, na něž se vztahuje povinnost provádět energetický audit podle čl. 8 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (*) [odkaz na článek bude aktualizován revidovanou směrnicí], se bezplatné povolenky udělí v plném rozsahu, pouze pokud budou provedena doporučení obsažená ve zprávě o auditu, pokud doba návratnosti příslušných investic nepřesáhne pět let a pokud budou náklady na tyto investice přiměřené. V opačném případě se množství bezplatných povolenek sníží o 25 % . Množství bezplatných povolenek se nesníží, pokud provozovatel prokáže, že provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu. Opatření uvedená v prvním pododstavci se odpovídajícím způsobem upraví.

V případě zařízení, na něž se vztahuje povinnost provádět energetický audit nebo zavést certifikovaný systém energetického řízení podle čl. 8 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (*) [odkaz na článek bude aktualizován revidovanou směrnicí], se bezplatné povolenky udělí v plném rozsahu, pouze pokud budou provedena doporučení obsažená ve zprávě o auditu nebo doporučení certifikovaného systému energetického řízení , pokud doba návratnosti příslušných investic nepřesáhne osm let a pokud budou náklady na tyto investice přiměřené. V opačném případě se množství bezplatných povolenek sníží v souladu s devátým a desátým pododstavcem tohoto odstavce . Množství bezplatných povolenek se nesníží, pokud provozovatel prokáže, že provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu pro dané zařízení . Opatření uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce se odpovídajícím způsobem upraví.

Vedle požadavků stanovených ve třetím pododstavci tohoto odstavce vypracují provozovatelé v odvětvích nebo pododvětvích způsobilých pro bezplatné přidělování povolenek podle článků 10a a 10b do 1. července 2025 pro každé své zařízení plán dekarbonizace pro jeho činnosti, na které se vztahuje tato směrnice. Tento plán je v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a se všemi příslušnými odvětvovými plány vypracovanými v souladu s článkem 10 uvedeného nařízení a obsahuje:

opatření a související finanční a investiční plány pro každé zařízení za účelem dosažení nezbytného snížení emisí v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a veškeré příslušné odvětvové plány připravené v souladu s článkem 10 uvedeného nařízení na úrovni zařízení, s výjimkou použití kreditů za kompenzaci emisí CO2;

b)	průběžné cíle a milníky pro měření pokroku dosaženého na cestě ke klimatické neutralitě stanovené v písmenu a), a to do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého následujícího roku až do roku 2050;

c)	odhad dopadu každého z opatření a souvisejících finančních a investičních plánů uvedených v písmenu a), pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů a cíle a milníky uvedené v písmenu b);

d)	opatření k řešení důsledků pro rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků, mj. prostřednictvím sociálního dialogu, v souladu s vnitrostátním právem a praxí, za účelem zajištění spravedlivé transformace.

Členské státy mohou hospodářským subjektům poskytnout na provádění plánů dekarbonizace uvedených ve čtvrtém pododstavci finanční podporu. Tato podpora se nepovažuje za nedovolenou státní podporu.

Dosažení cílů a milníků uvedených ve čtvrtém pododstavci písm. b) se ověří do 31. prosince 2025 a do 31. prosince každého následujícího roku až do roku 2050 v souladu s ověřovacími a akreditačními postupy stanovenými v článku 15.

Pokud nebyl vypracován plán dekarbonizace podle čtvrtého pododstavce nebo pokud nebylo dosaženo milníků a cílů tohoto plánu, sníží se výše bezplatného přídělu podle devátého a desátého pododstavce.

Komise, již podporuje Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu, je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice stanovením minimálního obsahu a formátu plánů dekarbonizace uvedených ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce, zejména pokud jde o referenční hodnoty pro cíle a milníky uvedené v písmenu b) uvedeného pododstavce. Na vypracování a přijímání aktů v přenesené pravomoci se podílejí všechny příslušné zúčastněné strany.

Pokud nejsou splněny požadavky třetího nebo čtvrtého pododstavce, bezplatný příděl se sníží o:

a)	50 % pro zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než průměr 10 % nejméně účinných zařízení v odvětví nebo pododvětví v Unii pro příslušné referenční úrovně produktu;

b)	30 % pro zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou nižší než průměr 10 % nejméně účinných zařízení v odvětví nebo pododvětví v Unii pro příslušné referenční úrovně produktu, a vyšší než průměr 50 % nejúčinnějších zařízení v tomto odvětví nebo pododvětví;

c)	25 % pro zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než průměr 10 % nejúčinnějších zařízení v odvětví nebo pododvětví v Unii pro příslušné referenční úrovně produktu a nižší než průměr 50 % nejúčinnějších zařízení v tomto odvětví nebo pododvětví.

Pokud nejsou splněny požadavky třetího ani čtvrtého pododstavce, procentní podíly stanovené v devátém pododstavci písm. a), b) a c) se zdvojnásobí.

Zařízením, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou nižší než průměr 10 % nejúčinnějších zařízení v odvětví nebo pododvětví v Unii pro příslušné referenční úrovně produktu, se přidělí dodatečné bezplatné povolenky ve výši 10 % příslušné referenční hodnoty, pokud jsou k dispozici povolenky v souladu s dvanáctým pododstavcem.

Pro účely dodatečného bezplatného přídělu podle jedenáctého pododstavce se použijí všechny povolenky, které nebyly přiděleny v důsledku snížení bezplatného přídělu podle devátého a desátého pododstavce.

Pozměňovací návrh 523

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. a – bod ii

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 1 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S cílem poskytnout další pobídky ke snižování emisí skleníkových plynů a ke zlepšení energetické účinnosti se před obdobím let 2026–2030 přezkoumají předem stanovené referenční hodnoty pro celou Unii s cílem potenciálně změnit definice a systémové hranice stávajících referenčních hodnot produktu.

S cílem poskytnout další pobídky ke snižování emisí skleníkových plynů a ke zlepšení energetické účinnosti se přezkoumají předem stanovené referenční hodnoty pro celou Unii co nejdříve a nejpozději do … [šest měsíců před vstupem této pozměněné směrnice v platnost] s cílem potenciálně změnit definice , oblast působnosti a systémové hranice stávajících referenčních hodnot produktu a případně zahrnout nové referenční hodnoty, které zajistí, aby bezplatné přidělení bylo nezávislé na vstupní surovině nebo typu výrobního procesu, pokud mají výrobní procesy stejný účel, aby zohledňovalo potenciál oběhového využití materiálů nebo zabránilo tomu, aby zařízení s částečně nebo plně dekarbonizovanými procesy, která vyrábějí produkty s podobnými nebo stejnými vlastnostmi jako konvenční zařízení v dané referenční úrovni, byla ze systému referenčních hodnot vyloučena nebo se ho nemohla účastnit . Referenční hodnoty vyplývající z tohoto přezkumu se zveřejní, jakmile budou k dispozici potřebné informace, neboť je třeba, aby se tyto referenční hodnoty mohly použít od roku 2026.

Pozměňovací návrh 678

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 1 a – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Odchylně od předchozího pododstavce se na výrobu těchto produktů v prvních letech uplatňování nařízení [CBAM] přidělují bezplatné povolenky ve sníženém množství. Použije se faktor snižující přidělování bezplatných povolenek na výrobu těchto produktů (faktor CBAM). Faktor CBAM činí 100 % pro období od vstupu [nařízení CBAM] v platnost do konce roku 2025 , 90 % v roce 2026 a každý rok se sníží o 10 procentních bodů tak, aby do desátého roku dosáhl 0 %.

Odchylně od prvního pododstavce se na výrobu produktů uvedených v příloze I k nařízení [CBAM] v prvních letech uplatňování uvedeného nařízení přidělují bezplatné povolenky ve sníženém množství. Použije se faktor snižující přidělování bezplatných povolenek na výrobu těchto produktů (faktor CBAM). Faktor CBAM činí 100 % pro období od … [datum vstupu [nařízení CBAM] v platnost] do konce roku 2026 a v závislosti na uplatňování čl. 36 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) …/… [nařízení o CBAM] činí 93 % v roce 2027 , 84 % v roce 2028, 69 % v roce 2029, 50 % v roce 2030 a 25 % v roce 2031 tak, aby v roce 2032 dosáhl 0 %.

Pozměňovací návrh 679

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 1 a – pododstavce 2 a a 2 b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	V zájmu zajištění rovných podmínek a odchylně od prvního a druhého pododstavce se na výrobu produktů vyrobených v Unii a uvedených v příloze I nařízení [CBAM] i nadále přidělují bezplatné povolenky, pokud jsou tyto produkty vyráběny za účelem vývozu do třetích zemí, v nichž neexistují mechanismy pro stanovení ceny uhlíku podobné systému EU pro obchodování s emisemi.
	Do … [jeden rok před koncem přechodného období stanoveného v nařízení [CBAM]] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž podrobně posoudí dopady EU ETS a CBAM na výrobu produktů vyráběných v Unii a uvedených v příloze I nařízení [CBAM], které jsou určeny na vývoz do třetích zemí, a na vývoj celosvětových emisí, a posoudí rovněž slučitelnost odchylky stanovené v předchozím pododstavci s pravidly WTO, přičemž ve zprávě posoudí zejména možné mechanismy pro úpravu vývozu pro zařízení patřící k 10 % nejúčinnějších zařízení, jak je stanoveno v tomto článku, a to z hlediska souladu s pravidly WTO, nebo předloží jakékoli jiné návrhy dle svého uvážení. Komise případně do… [konec přechodného období stanoveného v nařízení [CBAM]] připojí k této zprávě legislativní návrh, který zajistí ochranu před rizikem úniku uhlíku a vyrovnání nákladů na CO2 vznikající při výrobě produktů v Unii uvedených v příloze I nařízení [CBAM], které jsou určeny na vývoz do třetích zemí bez mechanismů stanovování cen uhlíku podobných systému EU pro obchodování s emisemi, a to způsobem slučitelným s pravidly WTO.

Pozměňovací návrh 529

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 1 a – pododstavec 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Povolenky vyplývající ze snížení bezplatných povolenek se zpřístupní na podporu inovací v souladu s čl. 10a odst. 8.	Povolenky vyplývající ze snížení bezplatných povolenek se zpřístupní Klimatickému investičnímu fondu v souladu s čl. 10a odst. 8.

Pozměňovací návrh 530

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. b a (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 1 a a (new)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	vkládá se odstavec, který zní:

„1aa. Každý rok počínaje rokem 2025 Komise v rámci své výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 10 odst. 5 posoudí účinnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (‚CBAM‘) při řešení rizika úniku uhlíku u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU pro obchodování s emisemi nebo podobný mechanismus stanovování cen uhlíku. Zpráva zejména posoudí vývoj vývozu Unie v odvětvích, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, a vývoj, pokud jde o obchodní toky a emise spojené s tímto zbožím na světovém trhu. Pokud zpráva dojde k závěru, že u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus stanovování cen uhlíku, existuje riziko úniku uhlíku, Komise případně předloží legislativní návrh na řešení tohoto rizika úniku uhlíku způsobem, který je v souladu s pravidly WTO a zohledňuje dekarbonizaci zařízení v Unii.“

Pozměňovací návrh 531

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. c – bod i

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 2 – pododstavec 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	pro období let 2026 až 2030 se referenční hodnoty stanoví stejným způsobem jako v písmenech a) a d) na základě informací předložených podle článku 11 za roky 2021 a 2022 a na základě uplatnění roční míry snížení pro každý rok v letech 2008 až 2028.;

pro období let 2026 až 2030 se referenční hodnoty stanoví stejným způsobem jako v písmenech a) a d) na základě informací předložených podle článku 11 za roky 2021 a 2022 , přičemž se ze stanovení referenčních hodnot vyloučí údaje o třech zařízeních s nejnižšími emisemi, která buď zahájila provoz po roce 2017, nebo obdržela bezplatné povolenky na základě jiné referenční hodnoty, a na základě uplatnění roční míry snížení pro každý rok v letech 2008 až 2028.“;

Pozměňovací návrh 532

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. c – bod ii

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 2 – pododstavec 3 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	pokud roční míra snížení přesáhne 2,5 % nebo je nižší než 0,2 %, referenční hodnoty pro období let 2026 až 2030 jsou referenčními hodnotami použitelnými v období let 2013 až 2020 sníženými podle toho, která z těchto dvou procentních sazeb je relevantní, pro každý rok v letech 2008 až 2028.;

d)	pokud roční míra snížení přesáhne 2,5 % nebo je nižší než 0,4 %, referenční hodnoty pro období let 2026 až 2030 jsou referenčními hodnotami použitelnými v období let 2013 až 2020 sníženými podle toho, která z těchto dvou procentních sazeb je relevantní, pro každý rok v letech 2008 až 2028.“;

Pozměňovací návrh 533

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. d a (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da)	odstavec 5 se nahrazuje tímto:

5. Za účelem dodržení dražebního podílu stanoveného v článku 10 se za každý rok, v němž součet bezplatně přidělených povolenek nedosáhne maximálního množství, které dodržuje dražební podíl, použijí povolenky zbývající do tohoto množství k tomu, aby se zabránilo snížení počtu bezplatně přidělovaných povolenek s cílem dodržet dražební podíl v následujících letech nebo aby se toto snížení omezilo. Je-li však dosaženo maximálního množství, příděly bezplatných povolenek se odpovídajícím způsobem upraví. Každá taková úprava se provede jednotně.

„5. Za účelem dodržení dražebního podílu stanoveného v článku 10 se za každý rok, v němž součet bezplatně přidělených povolenek nedosáhne maximálního množství, které dodržuje dražební podíl, použijí povolenky zbývající do tohoto množství k tomu, aby se zabránilo snížení počtu bezplatně přidělovaných povolenek s cílem dodržet dražební podíl v následujících letech nebo aby se toto snížení omezilo. Je-li však dosaženo maximálního množství, příděly bezplatných povolenek se odpovídajícím způsobem upraví. Každá taková úprava se provede jednotně. Zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou nižší než průměr 10 % nejúčinnějších zařízení v odvětví nebo pododvětví v Unii pro příslušné referenční úrovně v roce, kdy se úprava použije, jsou však z úpravy vyjmuta.“

Pozměňovací návrh 534

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. g

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů a jako příspěvek k cílům nulového znečištění bude 365 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být bezplatně přiděleno podle tohoto článku, a 85 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být vydraženo podle článku 10, jakož i povolenek vyplývajících ze snížení množství bezplatně přidělených povolenek podle čl. 10a odst. 1a, umístěno do fondu (dále jen „Inovační fond“) . Povolenky nevydané provozovatelům letadel v důsledku jejich uzavření, které nejsou nezbytné k pokrytí povolenek, které tito provozovatelé případně měli odevzdat, ale neodevzdali, se rovněž použijí na podporu inovací podle prvního pododstavce.

390 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být bezplatně přiděleno podle tohoto článku, a 110 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být vydraženo podle článku 10, a rovněž povolenky uvedené v čl. 10 odst. 1 pátém pododstavci bude umístěno do fondu („Klimatický investiční fond“). Kromě toho budou do Klimatického investičního fondu umístěny rovněž veškeré povolenky vyplývající ze snížení množství bezplatně přidělených povolenek podle čl. 10a odst. 1 . Cílem Klimatického investičního fondu je podporovat inovace v oblasti technik, postupů a technologií , které významně přispívají k dekarbonizaci odvětví, na něž se vztahuje tato směrnice, a přispívají k dosažení cílů nulového znečištění a oběhového hospodářství, jakož i rozšiřování technik, postupů a technologií, které již nemusí být považovány za inovativní, ale přesto mají významný potenciál snižování emisí skleníkových plynů a přispívají k úsporám energie a zdrojů v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. V zájmu co nejrychlejší podpory inovací v oblasti průlomových technologií Komise zajistí, aby financování poskytnuté prostřednictvím Klimatického investičního fondu bylo „předsunuto“ během období od … do … [prvních pět let od provádění této pozměňující směrnice] . Povolenky nevydané provozovatelům letadel v důsledku jejich uzavření, které nejsou nezbytné k pokrytí povolenek, které tito provozovatelé případně měli odevzdat, ale neodevzdali, se rovněž použijí na podporu inovací podle prvního pododstavce.

Pozměňovací návrh 535

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. g

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Veškeré zbývající výnosy z 300 milionů povolenek dostupných v období let 2013 až 2020 na základě rozhodnutí Komise 2010/670/EU (*) se doplní o 50 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability a včas se využijí na podporu inovací uvedených v prvním pododstavci. Dále se vnější účelově vázané příjmy uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) [FuelEU Maritime] přidělí Inovačnímu fondu a budou využity v souladu s tímto odstavcem.

Veškeré zbývající výnosy z 300 milionů povolenek dostupných v období let 2013 až 2020 na základě rozhodnutí Komise 2010/670/EU (*) se doplní o 50 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability a včas se využijí na podporu inovací a dekarbonizace uvedenou v prvním pododstavci. Dále se vnější účelově vázané příjmy uvedené v čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (**) (EU) 2018/842 přidělí Fondu pro oceány zřízenému článkem 3gab a budou využity v souladu s tímto odstavcem.

Pozměňovací návrh 536

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. g

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Inovační fond se vztahuje na odvětví uvedená v přílohách I a III, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku (CCU), které významně přispívá ke zmírňování změny klimatu , jakož i na výrobky nahrazující vysokouhlíkové výrobky vyráběné v odvětvích uvedených v příloze I a má napomoci stimulovat výstavbu a provoz projektů zaměřených na ekologicky bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2 (CCS) , jakož i inovativní technologie v oblasti obnovitelné energie a skladování energie; způsobem vyváženým z hlediska zeměpisného rozmístění. Z Inovačního fondu lze rovněž podporovat průlomové inovativní technologie a infrastrukturu pro dekarbonizaci námořního odvětví a výrobu paliv s nízkými a nulovými emisemi uhlíku v letecké , železniční a silniční dopravě . Zvláštní pozornost se věnuje projektům v odvětvích, na něž se vztahuje [nařízení CBAM], které jsou určeny na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií, CCU, CCS, obnovitelné energie a skladování energie způsobem, který přispívá ke zmírnění změny klimatu.

Klimatický investiční fond se vztahuje na odvětví uvedená v přílohách I a III, jako jsou inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie , jakož i na výrobky a procesy nahrazující vysokouhlíkové výrobky vyráběné v odvětvích uvedených v příloze I a má napomoci stimulovat výstavbu a provoz inovativních projektů zaměřených na ekologicky bezpečné zachycování a využívání uhlíku (CCU), jež podstatně přispěje ke zmírňování změny klimatu, zejména v případě nevyhnutelných emisí z průmyslových procesů, dále na environmentálně bezpečné zachycování, přepravu a trvalé geologické ukládání CO2 (CCS) v případě nevyhnutelných emisí z průmyslových procesů a na přímé zachycování CO2 z atmosféry a bezpečné, udržitelné a trvalé ukládání (DACS) . V případě potřeby lze rovněž podporovat investice do technologií získávání a využívání vodíku z obnovitelných zdrojů. Klimatický investiční fond rovněž podporuje průlomové inovativní technologie a infrastrukturu pro dekarbonizaci železniční a silniční dopravy, včetně hromadných forem dopravy, jako je veřejná doprava a příležitostná autokarová doprava, přičemž usiluje o součinnost s programem Horizont Evropa , zejména s evropskými partnerstvími a případně s dalšími programy Unie . Zvláštní pozornost se věnuje projektům , a to i v případě, že jsou určeny na vývoz, v odvětvích, na něž se vztahuje [nařízení CBAM], které slouží k podpoře inovací a zavádění technik, postupů a technologií, které významně přispívají k dekarbonizaci odvětví, na něž se vztahuje uvedené nařízení, CCU, CCS, přepravě CO2, obnovitelné energii a skladování energie způsobem, který přispívá ke zmírnění změny klimatu v souladu s cíli a úkoly stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119 pro roky 2030 a 2050 a ke spravedlivé transformaci a přináší největší mezní přínos z hlediska snížení emisí na poskytnutou podporu. Klimatický investiční fond může rovněž podporovat průlomové inovativní technologie zaměřené na snižování emisí v odvětví odpadů.

Pozměňovací návrh 537

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. g

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Nejméně 12 % povolenek poskytnutých Klimatickému investičnímu fondu se použije na další rozvoj a zavádění obnovitelných zdrojů energie v Unii v souladu se směrnicí (EU) …/… [revidovaná směrnice RED].

Pozměňovací návrh 538

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. g

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 3 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Klimatický investiční fond může rovněž podporovat smlouvy o rozdílu v ceně uhlíku (CCD) na podporu dekarbonizačních technologií, pro které cena uhlíku nemusí být dostatečnou pobídkou. Komise přijme do 31. prosinec 2023 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o pravidla fungování smluv CCD.
	Finanční podpora z Klimatického investičního fondu musí být přiměřená cílům politiky stanoveným v tomto článku a nesmí vést k nepřiměřeným narušením vnitřního trhu. Za tímto účelem se finanční prostředky poskytnou pouze na pokrytí dodatečných nákladů nebo investičních rizik, které by za běžných tržních podmínek investoři nemohli nést. Podpora z Klimatického investičního fondu stejně tak nesmí vést k nespravedlivé diskriminaci vůči konkurenčním dováženým produktům, jak to vyžadují pravidla WTO.
	V případě, že je cena v rámci systému EU ETS vyšší než realizační cena, za kterou byl projekt schválen, příjemce vrátí rozdíl do Klimatického investičního fondu.

Pozměňovací návrh 539

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. g

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Způsobilé jsou projekty na území všech členských států, a to i projekty malého rozsahu. Technologie, které dostávají podporu, musí být inovativní a dosud nesmí být v podobném měřítku bez podpory komerčně životaschopné, ale musí představovat průlomová řešení nebo být dostatečně vyspělé na to , aby byly připraveny na využití před uvedením na trh .

Způsobilé jsou projekty na území všech členských států, a to i projekty středního a malého rozsahu. Technologie, které dostávají podporu, musí být inovativní , musí potenciálně dosahovat rozsáhlého snížení skleníkových plynů a dosud nesmí být v podobném měřítku bez podpory komerčně životaschopné, ale musí představovat průlomová řešení nebo řešení, jež dosud nelze komerčně zavést, nebo být dostatečně technologicky vyspělé na použití v (před) komerčním měřítku, nebo k tomu , aby významně přispívaly k dosažení cíle klimatické neutrality, přičemž by bez podpory nemohly být zaváděny v širokém měřítku .

Pozměňovací návrh 540

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. g

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise zajistí, aby povolenky určené pro Inovační fond byly draženy v souladu se zásadami a postupy stanovenými v čl. 10 odst. 4. Výnosy z dražeb představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Rozpočtové závazky na opatření, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období.

Komise zajistí, aby povolenky určené pro Klimatický investiční fond byly draženy v souladu se zásadami a postupy stanovenými v čl. 10 odst. 4. Výnosy z dražeb představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Rozpočtové závazky na opatření, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období.

Pozměňovací návrh 541

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. g

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Projekty se vybírají na základě objektivních a transparentních kritérií, přičemž se v relevantních případech zohlední, v jakém rozsahu projekty přispívají k dosažení snížení emisí výrazně pod úroveň referenčních hodnot uvedených v odstavci 2. Projekty musí mít potenciál pro široké uplatnění nebo pro významné snížení nákladů na přechod k nízkouhlíkovému hospodářství v dotčených odvětvích. Projekty zahrnující CCU musí přinášet čisté snížení emisí a zajišťovat omezení emisí CO2 nebo jeho trvalé uložení. V případě grantů poskytovaných prostřednictvím výzev k podávání návrhů může být podporováno až 60 % příslušných nákladů projektů, z čehož až 40 % nemusí záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů za předpokladu, že je s přihlédnutím k použité technologii dosaženo předem stanovených milníků. V případě podpory poskytované prostřednictvím soutěžních nabídkových řízení a v případě podpory ve formě technické pomoci lze podpořit až 100 % příslušných nákladů na projekty.	Projekty se vybírají transparentním výběrovým řízením, technologicky neutrálním způsobem v souladu s cíli Klimatického investičního fondu stanovenými v prvním pododstavci tohoto odstavce a na základě objektivních a transparentních kritérií, přičemž se zohlední, do jaké míry projekty významně přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky a zároveň přispívají k dosažení cílů nulového znečištění a oběhového hospodářství v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, a také to, že je nezbytné zajistit spravedlivé zeměpisné rozdělení projektů v souladu s pododstavcem 6a tohoto odstavce, a případně do jaké míry projekty přispívají k dosažení snížení emisí výrazně pod úroveň referenčních hodnot uvedených v odstavci 2. Projekty musí mít potenciál pro široké uplatnění nebo pro významné snížení nákladů na přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství v dotčených odvětvích. Přednost mají technologie a postupy, které řeší vícenásobné dopady na životní prostředí. Projekty zahrnující CCU musí přinášet čisté snížení emisí a zajišťovat omezení emisí CO2 nebo jeho trvalé uložení. V případě grantů poskytovaných prostřednictvím výzev k podávání návrhů může být podporováno až 60 % příslušných nákladů projektů, z čehož až 40 % nemusí záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů za předpokladu, že je s přihlédnutím k použité technologii dosaženo předem stanovených milníků. V případě podpory poskytované prostřednictvím soutěžních nabídkových řízení a v případě podpory ve formě technické pomoci lze podpořit až 100 % příslušných nákladů na projekty. Projekty, jejichž snížení emisí je přínosem pro dekarbonizaci jiných subjektů v blízkých zeměpisných oblastech, mají v rámci kritérií používaných pro výběr projektů přednostní zacházení.
	Projekty financované z Klimatického investičního fondu musí sdílet znalosti s dalšími příslušnými projekty, jakož i s výzkumnými pracovníky z Unie, kteří mají oprávněný zájem. Podmínky sdílení znalostí stanoví Komise ve výzvách k předkládání návrhů.
	Výzvy k podávání návrhů jsou otevřené a transparentní a jasně stanoví, jaké druhy technologií mohou být podporovány. Při přípravě výzev k předkládání návrhů Komise zajistí, aby byla řádně pokryta všechna odvětví. Komise přijme opatření, aby zajistila co nejširší informovanost o výzvách, zejména u malých a středních podniků (MSP).

Pozměňovací návrh 542

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. g

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Klimatický investiční fond usiluje o geograficky vyváženou podporu, o podporu poskytovanou formou CCD a o projekty související s rozšiřováním, přičemž zajišťuje nejvyšší možnou kvalitu projektů a dodržuje kritéria výběru uvedená v šestém pododstavci tohoto odstavce a zároveň zohledňuje specifické odvětvové podmínky a investiční potřeby, zejména v odvětvích, na něž se vztahuje článek 3g a kapitola IVa.

Pozměňovací návrh 543

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. g

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o pravidla fungování Inovačního fondu, včetně postupu a kritérií výběru, a pokud jde o způsobilé sektory a technologické požadavky na různé druhy podpory.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o pravidla fungování Klimatického investičního fondu, včetně postupu a kritérií výběru a účasti malých a středních podniků, a pokud jde o způsobilé sektory a technologické požadavky na různé druhy podpory. Komise usiluje o časový plán, který s částí podpory z Klimatického investičního fondu počítá na začátek období. Při provádění Klimatického investičního fondu přijme Komise veškerá vhodná opatření v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2020/2092, aby zajistila ochranu finančních prostředků v souvislosti s opatřeními a investicemi podporovanými Klimatickým investičním fondem v případě nedodržování zásad právního státu v členských státech. Za tímto účelem zajistí Komise efektivní a účinný systém vnitřní kontroly a usiluje o zpětné získávání neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých částek.

V zájmu zajištění spravedlivé transformace musí výběrová kritéria zohledňovat environmentální a sociální záruky. Veškeré finanční prostředky z Klimatického investičního fondu se použijí v souladu:

a)	se zásadou „významně nepoškozovat“ stanovenou v článku 17 nařízení (EU) 2020/852;

b)	minimálními zárukami stanovenými v článku 18 nařízení (EU) 2020/852.

V případě podpory prostřednictvím CCD tyto akty v přenesené pravomoci umožní technologicky neutrální a cenově konkurenceschopné nabídkové řízení v souladu s cíli Klimatického investičního fondu stanovenými v prvním pododstavci.

Pozměňovací návrh 544

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. g

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Komise každé dva roky předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž uvede soulad projektů financovaných z Klimatického investičního fondu s cílem klimatické neutrality stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119, pokrok dosažený při zavádění investic popsaných v plánech dekarbonizace průmyslu a svůj akční plán na další dvouleté období.

Pozměňovací návrh 545

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 13

Směrnice 2003/87/ES

Článek 10 c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

13)	v článku 10 c se odstavec 7 nahrazuje tímto:

13)	článek 10 c se zrušuje;

„Členské státy požadují, aby výrobci elektřiny a provozovatelé sítí, kteří mají z přidělování prospěch, podali každý rok do 28. února zprávu o provádění svých vybraných investic, včetně bilance množství přidělených bezplatných povolenek a vzniklých výdajů na investice a typů podpořených investic. Členské státy o tom podávají zprávy Komisi a Komise tyto zprávy zveřejní.“;

Pozměňovací návrh 546

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 13 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Článek 10 c a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

13a)	vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 10ca

Přechodné přidělování bezplatných povolenek na modernizaci energetiky

Veškeré povolenky pro přechodné bezplatné přidělení na modernizaci odvětví energetiky, které nebyly provozovatelům v dotčených členských státech přiděleny do 31. prosince 2023, se přičtou k celkovému množství povolenek, které dotčený členský stát obdrží k dražbě podle čl. 10 odst. 2 písm. a). Členské státy však mohou tyto povolenky nebo některé z nich použít v souladu s článkem 10d na podporu investic v rámci Modernizačního fondu.“

Pozměňovací návrh 547

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. a

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 1 – pododstavce 1 a a 1 b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Podpora z Modernizačního fondu se poskytuje pouze členským státům, které přijaly právně závazné cíle pro dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a opatření na postupné vyřazení všech fosilních paliv v časovém rámci, který je v souladu s cíli stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119.
	Kromě toho se podpora z Modernizačního fondu neposkytuje na podporu investic navržených přijímajícím členským státem, který je předmětem postupu podle článku 6 nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 nebo u kterého Rada přijala prováděcí rozhodnutí o vhodných opatřeních podle uvedeného článku.

Pozměňovací návrh 548

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. a

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Podporované investice jsou v souladu s cíli této směrnice, jakož i s cíli sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (*) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (**) a s dlouhodobými cíli vyjádřenými v Pařížské dohodě. Z Modernizačního fondu se neposkytuje žádná podpora na zařízení na výrobu elektřiny využívající fosilní paliva.

Podporované investice jsou v souladu s cíli této směrnice, jakož i s cíli sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (*) a nařízením (EU) 2021/1119 a s dlouhodobými cíli vyjádřenými v Pařížské dohodě. Z Modernizačního fondu se neposkytuje žádná podpora na energetické činnosti využívající fosilní paliva.

Pozměňovací návrh 549

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Alespoň 80 % finančních prostředků z Modernizačního fondu se použije na podporu investic do:	2. 100 % finančních prostředků z Modernizačního fondu se použije na podporu investic do:

Pozměňovací návrh 550

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 2 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)	výroby energie pomocí vodíkových generátorů;

Pozměňovací návrh 551

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	zlepšení energetické účinnosti na straně poptávky, a to též v oblasti dopravy, budov, zemědělství a nakládání s odpady;

snížení celkové spotřeby energie prostřednictvím řízení poptávky a energetické účinnosti , a to též v oblasti dopravy, budov, zemědělství a nakládání s odpady , přičemž je nutné zohledňovat potřeby elektrifikace spojené s transformací na klimatickou neutralitu a související zvýšenou poptávkou po elektřině z obnovitelných zdrojů ;

Pozměňovací návrh 552

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)	podpory domácností s nižšími příjmy, a to též ve venkovských a odlehlých oblastech, s cílem řešit energetickou chudobu a modernizovat jejich systémy vytápění a

e)	podpory domácností s nižšími příjmy, a to též ve venkovských a odlehlých oblastech, s cílem řešit energetickou chudobu a modernizovat jejich systémy vytápění a chlazení, a úsilí o zvýšení energetické účinnosti v obytných i komerčních budovách;

Pozměňovací návrh 553

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

spravedlivé transformace v regionech závislých na uhlíku v přijímajících členských státech konkrétně na podporu přemístění pracovníků na nová pracovní místa, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků, vzdělávání, iniciativy v oblasti hledání zaměstnání a nově zakládaných podniků, a to v dialogu se sociálními partnery.“;

spravedlivé transformace v regionech závislých na uhlíku v přijímajících členských státech, konkrétně na podporu přemístění pracovníků na nová pracovní místa, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků, vzdělávání, iniciativ v oblasti hledání zaměstnání a nově zakládaných podniků, a to v dialogu s občanskou společností a sociálními partnery a v souladu s příslušnými opatřeními, které členské státy případně zahrnuly do svých plánů spravedlivé územní transformace podle čl . 8 odst. 2 písm. k) nařízení (EU) 2021/1056, a jako příspěvek k těmto opatřením, a

Pozměňovací návrh 554

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 2 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

fa)	investic do zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.

Pozměňovací návrh 555

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. b a (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	vkládá se odstavec, který zní:

„2a. Veškeré finanční prostředky z Modernizačního fondu se použijí v souladu:

a)	s kritérii ‚významně nepoškozovat‘ stanovenými v článku 17 nařízení (EU) 2020/852;

b)	s minimálními zárukami stanovenými v článku 18 nařízení (EU) 2020/852.“

Pozměňovací návrh 556

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. b b (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 5 – pododstavec 2 a (nový)

Platné znění

Pozměňovací návrh

bb)	v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Investiční výbor požádá o radu Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu, aby zajistil, že investiční rozhodnutí budou v souladu s kritérii stanovenými v tomto článku a budou podporovat dosažení cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119.“

Pozměňovací návrh 557

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. b c (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 6

Platné znění

Pozměňovací návrh

bc)	odstavec 6 se nahrazuje tímto:

6. Přijímající členský stát rozhodne o financování určité investice ze svého podílu v modernizačním fondu až poté, co daný investiční projekt předloží investičnímu výboru a EIB. V případech, kdy EIB potvrdí, že daná investice spadá do oblastí uvedených v odstavci 2, může členský stát přistoupit k financování investičního projektu ze svého podílu.

„6. Přijímající členský stát rozhodne o financování určité investice ze svého podílu v modernizačním fondu až poté, co daný investiční projekt předloží investičnímu výboru a EIB.

V případech, kdy investice do modernizace energetických soustav, u níž je navrženo financování z modernizačního fondu, nespadá do oblastí uvedených v odstavci 2, posoudí investiční výbor technickou a finanční proveditelnost dané investice, včetně snížení emisí, které dosáhne, a vydá doporučení o financování dané investice z modernizačního fondu. Investiční výbor zajistí, aby veškeré investice týkající se dálkového vytápění dosahovaly podstatného zlepšení v oblasti energetické účinnosti a snižování emisí.

Investiční výbor posoudí technickou a finanční proveditelnost dané investice, včetně snížení emisí, kterého dosáhne, a vydá doporučení o financování dané investice z Modernizačního fondu. Investiční výbor zajistí, aby veškeré investice týkající se dálkového vytápění dosahovaly podstatného zlepšení v oblasti energetické účinnosti a snižování emisí.

Uvedené doporučení může zahrnovat návrhy týkající se vhodných nástrojů financování. Prostředky z modernizačního fondu lze podpořit až 70 % příslušných nákladů investice, která nespadá do oblastí uvedených v odstavci 2, za předpokladu, že zbývající náklady jsou financovány soukromoprávními subjekty.

Uvedené doporučení může zahrnovat návrhy týkající se vhodných nástrojů financování.“

Pozměňovací návrh 558

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. b d (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 d – odst. 11

Platné znění

Pozměňovací návrh

bd)	odstavec 11 se nahrazuje tímto:

11. Investiční výbor podává každoročně Komisi zprávu o zkušenostech s hodnocením investic. Komise do 31. prosince 2024 provede přezkum oblastí pro projekty uvedených v odstavci 2 a základu, ze kterého při svých doporučeních vychází investiční výbor, přičemž zohlední zjištění investičního výboru.

„11. Investiční výbor podává každoročně Komisi , Radě a Evropskému parlamentu zprávu o zkušenostech s hodnocením investic . Tato zpráva se zveřejní . Komise do 31. prosince 2024 provede přezkum oblastí pro projekty uvedených v odstavci 2 a základu, ze kterého při svých doporučeních vychází investiční výbor, přičemž zohlední zjištění investičního výboru.“

Pozměňovací návrh 559

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. -a (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 12 – odst. 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

-a)	odstavec 1 se nahrazuje tímto:

1. Členské státy zajistí, aby povolenky mohly být převáděny mezi:

„1. Členské státy zajistí, aby povolenky mohly být převáděny mezi:

a)	osobami v rámci Unie;

a)	regulovanými subjekty v rámci Unie;

b)	osobami v rámci Unie a osobami ve třetích zemích, kde jsou tyto povolenky uznávány v souladu s postupem uvedeným v článku 25, bez jiných omezení, než jsou omezení obsažená v této směrnici nebo přijatá na jejím základě.

b)	regulovanými subjekty v rámci Unie a osobami ve třetích zemích, kde jsou tyto povolenky uznávány v souladu s postupem uvedeným v článku 25, bez jiných omezení, než jsou omezení obsažená v této směrnici nebo přijatá na jejím základě.

Regulované subjekty mohou pověřit některou fyzickou nebo právnickou osobu, aby jménem regulovaného subjektu vedla účty v registru patřící regulovanému subjektu a prováděla všechny druhy transakcí, pro něž je tento účet určen. Odpovědnost za dodržování předpisů musí být ponechána regulovanému subjektu. Je-li pověřena fyzická nebo právnická osoba, regulovaný subjekt zajistí, aby nedošlo ke střetu zájmů mezi pověřenou osobou nebo subjektem a příslušnými orgány, vnitrostátními správci, ověřovateli nebo jinými subjekty, na které se vztahuje tato směrnice.“

Pozměňovací návrh 560

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. -a a (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 12 – odst. 1 a a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-aa)	vkládá se odstavec, který zní:

„1aa. Do 1. července 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, jak by omezení přístupu na evropské trhy s povolenkami na emise uhlíku na regulované subjekty a finanční zprostředkovatele jednající jejich jménem ovlivnilo integritu a účinné fungování trhů s povolenkami na emise uhlíku a dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a 2050. Bude-li posouzení záporné, Komise případně předloží legislativní návrh na úpravu příslušných ustanovení v čl. 12 odst. 1 a čl. 19 odst. 2.“

Pozměňovací návrh 561

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. c

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 12 – odst. 3 – pododstavce 1 a (nový) a 1 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Odchylně od prvního pododstavce písmena c) mohou rejdařské společnosti do 31. prosince 2029 vyřadit menší počet povolenek na základě ledové třídy jejich lodí nebo skutečnosti, že jejich lodi se plaví v ledových podmínkách, nebo obojího, v souladu s přílohou Va.
	Odchylně od prvního pododstavce písm. c) mohou rejdařské společnosti do 31. prosince 2029 vyřadit o 55 % méně povolenek, pokud jde o emise, které vzniknou do roku 2030 z plaveb mezi přístavem nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu členského státu a přístavem nacházejícím se v témže členském státě, včetně plaveb mezi dvěma různými přístavy nacházejícími se v různých nejvzdálenějších regionech téhož členského státu. Do 31. prosince 2027 Komise posoudí dopad ukončení této výjimky pro námořní dopravu do nejvzdálenějších regionů a z nejvzdálenějších regionů a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh 562

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. e

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 12 – odst. 3 b – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím skleníkových plynů, které se považují za zachycené a využité tak, aby byly trvale chemicky vázány v produktu a nemohly při běžném použití uniknout do atmosféry.	Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím skleníkových plynů, které se považují za zachycené a využité tak, aby byly trvale chemicky vázány v produktu a nemohly při běžném použití a odstraňování uniknout do atmosféry.

Pozměňovací návrh 563

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. e

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 12 – odst. 3 b – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise přijímá prováděcí akty týkající se požadavků souvisejících s posuzováním, zda jsou skleníkové plyny trvale chemicky vázány ve výrobku tak, aby při běžném použití nemohly uniknout do atmosféry.	Komise přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením požadavků souvisejících s posuzováním, zda jsou skleníkové plyny trvale chemicky vázány ve výrobku tak, aby při běžném použití a odstraňování, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce, nemohly uniknout do atmosféry.

Pozměňovací návrh 564

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. e

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 12 – odst. 3 b – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.	vypouští se

Pozměňovací návrh 565

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. e a (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 12 – odst. 3 b a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ea)	vkládá se odstavec, který zní:

„3ba. Do 1. ledna 2025 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, jak mají být započteny negativní emise skleníkových plynů, které jsou odstraněny z atmosféry a bezpečně a trvale uloženy, a jak mohou být tyto negativní emise zahrnuty do obchodování s emisemi, a v níž navrhne jasný rozsah a přísná kritéria a záruky, které zajistí, aby takové odstraňování emisí nebylo pouhou kompenzací nezbytného snížení emisí, v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119. Ke zprávě bude případně připojen legislativní návrh na pokrytí záporných emisí.“

Pozměňovací návrh 566

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. e b (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 12 – odst. 3 b b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

eb)	vkládá se odstavec, který zní:

„3bb. Do 31. prosince 2029 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, zda jsou účinně započítány všechny emise skleníkových plynů z různých činností, na něž se vztahuje tato směrnice, v kterých fázích procesu jsou tyto emise skleníkových plynů započítány a zda nedošlo k dvojímu započtení, zejména s přihlédnutím k následným fázím, včetně odstraňování a spalování odpadu a vývozu, a posoudí srovnatelné klimatické a ekonomické přínosy započítávání emisí z každé činnosti v různých fázích procesu. Komise může ke zprávě případně připojit legislativní návrh na změnu této směrnice s cílem zajistit, aby byly všechny emise započítány v co nejúčinnější fázi a aby se zabránilo dvojímu započtení.“

Pozměňovací návrh 567

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. e c (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 12 – odst. 3 b c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ec)	vkládá se odstavec, který zní:

„3bc. Do 1. ledna 2025 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž pojedná o transparentní, srovnatelné a spolehlivé metodice započítávání emisí skleníkových plynů, o nichž se má za to, že byly zachyceny a použity tak, aby byly chemicky vázány ve výrobku jiným způsobem, než který je uveden v odstavci 3b, a to na základě posouzení životního cyklu výrobku. Metodika posuzování životního cyklu výrobku zohlední dvojí úlohu skleníkových plynů jako emisí a jako vstupní suroviny, včetně emisí zachycených při výrobě daného výrobku, emisí vzniklých během procesu zachycování a využití, emisí využitých při výrobě daného výrobku, i počet let, po které je uhlík zachycený z emisí skleníkových plynů vázán ve výrobku. Komise k této zprávě případně připojí legislativní návrh na změnu uvedené směrnice, s cílem začlenit zmíněný přístup spočívající v posuzování životního cyklu.“

Pozměňovací návrh 568/rev

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. e d (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 12 – odst. 4

Platné znění

Pozměňovací návrh

ed)	odstavec 4 se nahrazuje tímto:

4. Členské státy podniknou nezbytné kroky k zajištění toho, že povolenky budou kdykoli zrušeny na žádost osoby, která je jejich držitelem. Členské státy mohou v případě uzavření kapacity na výrobu elektřiny na svém území z důvodu dodatečných vnitrostátních opatření zrušit povolenky z celkového množství povolenek, které mají dražit podle čl. 10 odst. 2, až do množství odpovídajícího průměrnému množství ověřených emisí daného zařízení za období pěti let předcházejících jeho uzavření. Dotčený členský stát informuje Komisi o takovém zamýšleném uzavření v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 4.

„4. Členské státy podniknou nezbytné kroky k zajištění toho, že povolenky budou kdykoli zrušeny na žádost osoby, která je jejich držitelem. Členské státy v případě uzavření kapacity na výrobu elektřiny na svém území z důvodu dodatečných vnitrostátních opatření zruší povolenky z celkového množství povolenek, které mají dražit podle čl. 10 odst. 2, až do množství odpovídajícího průměrnému množství ověřených emisí daného zařízení za období pěti let předcházejících jeho uzavření. Dotčený členský stát informuje Komisi o takovém zamýšleném uzavření v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 4.“

Pozměňovací návrh 569

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 16

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

16)	v čl. 14 odst. 1 prvním pododstavci se doplňuje věta, která zní :

16)	v článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto :

„1. Komise přijímá prováděcí akty týkající se podrobné úpravy monitorování a vykazování emisí a případně také údajů ve vztahu k činnostem uvedeným v příloze I a o monitorování a vykazování údajů o tunokilometrech pro účely podání žádosti podle článku 3e nebo 3f, které jsou založeny na zásadách monitorování a vykazování stanovených v příloze IV a na požadavcích stanovených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty rovněž určí potenciál globálního oteplování každého skleníkového plynu v požadavcích na monitorování a vykazování emisí daného plynu. Tyto prováděcí akty uplatňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro využívání biomasy stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (*) s případnými úpravami nezbytnými pro použití podle této směrnice, aby emisní faktor této biomasy byl nulový. Určí, jak započítat skladování emisí ze směsi zdrojů s nulovým emisním faktorem a zdrojů, jejichž emisní faktor není nulový. Rovněž určí, jak vykazovat emise z paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a z recyklovaných uhlíkových paliv, aby bylo zajištěno započítání těchto emisí a nedocházelo ke dvojímu započtení.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.

„1. Komise přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, aby doplnila tuto směrnici, týkající se podrobné úpravy monitorování a vykazování emisí a případně také údajů ve vztahu k činnostem uvedeným v příloze I a o monitorování a vykazování údajů o tunokilometrech pro účely podání žádosti podle článku 3e nebo 3f, které jsou založeny na zásadách monitorování a vykazování stanovených v příloze IV a na požadavcích stanovených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci rovněž určí potenciál globálního oteplování každého skleníkového plynu v požadavcích na monitorování a vykazování emisí daného plynu a jsou doplněny podrobným posouzením dopadů, jež zohlední aktuální vědecké poznatky . Tyto akty v přenesené pravomoci uplatňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro využívání biomasy stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (*) s případnými úpravami nezbytnými pro použití podle této směrnice, aby emisní faktor této biomasy byl nulový. Určí, jak započítat skladování emisí ze směsi zdrojů s nulovým emisním faktorem a zdrojů, jejichž emisní faktor není nulový. Rovněž určí, jak vykazovat emise z paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a z recyklovaných uhlíkových paliv, aby bylo zajištěno započítání těchto emisí a nedocházelo ke dvojímu započtení.“

Pozměňovací návrh 570

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 19 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 19 – odst. 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

19a)	v článku 19 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

2. Každá osoba může být držitelem povolenek. Registr je přístupný veřejnosti a obsahuje oddělené účty k zaznamenání povolenek držených každou osobou , které jsou povolenky vydávány nebo od které jsou převáděny.

„2. Aniž je dotčen článek 12 (1aa), mohou být držiteli povolenek kromě centrálních účtů a účtů vnitrostátní správy pouze regulované subjekty s předchozími, současnými nebo předvídatelnými budoucími povinnostmi týkajícími se souladu se systémem EU ETS. Registr je přístupný veřejnosti a obsahuje oddělené účty k zaznamenání povolenek držených každým regulovaným subjektem , kterému jsou povolenky vydávány nebo od kterého jsou převáděny.“

Pozměňovací návrh 571

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 19 b (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 23 – odst. 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

19b)	v článku 23 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3d odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 10a odst. 1 a 8, čl. 10b odst. 5, čl. 19 odst. 3, článku 22, čl. 24 odst. 3, čl. 24a odst. 1, čl. 25a odst. 1 a článku 28c je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne 8. dubna 2018.

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3d odst. 3, čl. 3gaa odst. 2, čl. 3gab odst. 7, článku 3gea, druhém odstavci, čl. 10 odst. 4, čl. 10a odst.1 a 8, čl. 10b odst. 5, článku 12 odst. 3 písm. b), čl. 14 odst. 1, čl. 19 odst. 3, článku 22, čl. 24 odst. 3, čl. 24a odst.1, čl. 25a odst. 1, článku 28c, čl. 30c odst. 2 a a čl. 30f odst. 4a je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne 8. dubna 2018.“

Pozměňovací návrh 572

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 19 c (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Článek 29a

Platné znění

Pozměňovací návrh

19c)	Článek 29a se nahrazuje tímto:

Článek 29a

„Článek 29a

Opatření pro případ nadměrného kolísání cen

1. Pokud cena povolenek po dobu delší než šest po sobě jdoucích měsíců přesahuje trojnásobek jejich průměrné ceny na evropském trhu s uhlíkem za poslední dva roky, svolá Komise bezodkladně schůzi výboru zřízeného článkem 9 rozhodnutí č. 280/2004/ES.

1. Pokud průměrná cena povolenek po dobu delší než šest po sobě jdoucích měsíců přesahuje dvojnásobek jejich průměrné ceny na evropském trhu s uhlíkem za poslední dva roky, svolá Komise bezodkladně , a nejpozději do sedmi dní následujících po tomto okamžiku, schůzi výboru zřízeného článkem 9 rozhodnutí č. 280/2004/ES , aby posoudila, zda vývoj cen uvedený v tomto odstavci odpovídá měnícím se základním faktorům vývoje na trhu .

2. Pokud vývoj cen uvedený v odstavci 1 neodpovídá měnícím se základním faktorům vývoje na trhu, lze s přihlédnutím ke stupni vývoje cen přijmout jedno z těchto opatření:

2. Pokud vývoj cen uvedený v odstavci 1 neodpovídá měnícím se základním faktorům vývoje na trhu, je třeba s přihlédnutím ke stupni vývoje cen urychleně přijmout jakékoli z těchto opatření:

-a)	uvolnění 100 milionů povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, z rezervy tržní stability v souladu s čl. 1 odst. 7 rozhodnutí (EU) 2015/1814, které budou rovnoměrně rozděleny v rámci dražeb po dobu šesti měsíců;

a)	opatření, které členským státům umožňuje , aby část povolenek určených k dražbě vydražily dříve, než bylo plánováno ;

a)	opatření, které členským státům umožňuje vydražit předčasně část povolenek určených k dražbě v následujícím kalendářním roce ;

b)	opatření, které členským státům umožňuje, aby vydražily až 25 % povolenek zbývajících v rezervě pro nové účastníky na trhu.

b)	opatření, které členským státům umožňuje, aby vydražily až 25 % povolenek zbývajících v rezervě pro nové účastníky na trhu.

Tato opatření se přijímají řídícím postupem podle čl. 23 odst. 4.

3. Každé opatření co možná nejvíce zohledňuje zprávy, které Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě podle článku 29, a veškeré další důležité informace poskytnuté členskými státy.

4. Prováděcí pravidla k těmto ustanovením stanoví akt uvedený v čl. 10 odst. 4.

4. Prováděcí pravidla k těmto ustanovením stanoví akt uvedený v čl. 10 odst. 4.“

Pozměňovací návrh 573

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 19 d (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Článek 29 a a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

19d)	vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 29aa

1. Přístup na trh EU ETS je omezen na subjekty, které jsou provozovateli zařízení a letecké a námořní dopravy a které jsou vázány povinnostmi vyplývajícími z EU ETS.

2. Odchylně od odstavce 1 mají přístup na trh EU ETS finanční zprostředkovatelé nakupující povolenky na účet zařízení, a nikoli na vlastní účet.

3. Komise posoudí, zda je čl. 6 odst. 5 nařízení (EU) č. 1031/2010 (1a) slučitelný s ustanoveními tohoto článku, a v případě potřeby předloží legislativní návrh na změnu uvedeného nařízení.

Pozměňovací návrh 574

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 19 e (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 – odst. 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

19e)	v článku 30 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

1. Tato směrnice podléhá přezkumu s ohledem na vývoj mezinárodní situace a úsilí vynaložené za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody.

„1. Tato směrnice podléhá přezkumu s ohledem na vývoj mezinárodní situace a úsilí vynaložené za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody , včetně závazku přijatého na 26 . konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP26) omezit nárůst teploty na 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.“

Pozměňovací návrh 575

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 20 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 – odst. 3

Platné znění

Pozměňovací návrh

20a)	v článku 30 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

3. Komise podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy v souvislosti s každým globálním hodnocením dohodnutým v rámci Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné snižování emisí skleníkových plynů ze strany Unie a jejích členských států, a to též ve vztahu k lineárnímu faktoru uvedenému v článku 9. Je-li to vhodné, může Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě návrhy na změnu této směrnice.

„3. Komise poté, co se poradí s Evropským vědeckým poradním výborem pro změnu klimatu, podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy v souvislosti s každým globálním hodnocením dohodnutým v rámci Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné snižování emisí skleníkových plynů ze strany Unie a jejích členských států, a to též ve vztahu k lineárnímu faktoru uvedenému v článku 9. Je-li to vhodné, může Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě návrhy na změnu této směrnice. Komise ve svých návrzích zajistí soulad s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119, s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 4 uvedeného nařízení a s orientačním rozpočtem Unie na emise skleníkových plynů na období 2030–2050, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení. Návrhy odrážejí pokrok v průběhu času a odrážejí nejvyšší možné ambice v souladu s čl. 4 odst. 3 Pařížské dohody.“

Pozměňovací návrh 576

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 20 b (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 – bod 4 a (nový)

Platné znění

Pozměňovací návrh

20b)	v článku 30 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4a. Při přezkumu této směrnice v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku Komise zanalyzuje, jak lze vytvořit vazby mezi EU ETS a jinými trhy s uhlíkem, aniž by to bránilo dosažení cíle klimatické neutrality a cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v nařízení (EU) 2021/1119.“

Pozměňovací návrh 577

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Kapitola IV a – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
SYSTÉM OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI PRO ODVĚTVÍ BUDOV A SILNIČNÍ DOPRAVY	SYSTÉM OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI PRO ODVĚTVÍ BUDOV , SILNIČNÍ DOPRAVY A JINÝCH PALIV

Pozměňovací návrh 578

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 a – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Ustanovení této kapitoly se uplatní při propuštění ke spotřebě v případě paliv používaných pro spalování v soukromé silniční dopravě a pro soukromé vytápění a chlazení obytných budov teprve od 1. ledna 2029, na základě posouzení stanoveného v odstavci 1b.

Pozměňovací návrh 579

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 a – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1b. V případě příznivých podmínek bude Komise usilovat o rozšíření této kapitoly na emise ze soukromé silniční dopravy a soukromého vytápění a chlazení obytných budov od 1. ledna 2029.

Do 1. ledna 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí rozšíření této kapitoly na emise ze soukromé silniční dopravy a soukromého vytápění a chlazení obytných budov od 1. ledna 2029 způsobem, který nikoho neopomine. Zpráva zahrne zejména:

a)	podrobné posouzení vývoje energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility v Unii a v každém členském státě podle zpráv v souladu s čl. 23 odst. 1 nařízení (EU)…/… [nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření];

b)	podrobné posouzení výsledků opatření a investic zahrnutých do sociálních plánů členských států v oblasti klimatu, zejména pokud jde o počet osob, které se v důsledku těchto opatření a investic vymanily z chudoby v oblasti energetiky a mobility, a dalších investic z jiných fondů Unie;

c)	podrobnou analýzu a kvantifikaci dodatečného snížení emisí skleníkových plynů, kterého by mohlo být tímto rozšířením dosaženo, jakož i pokrok členských států při dosahování cílů stanovených v nařízení (EU) 2018/842;

d)	posouzení proveditelnosti a způsobů podávání zpráv o přenesení nákladů a mechanismu omezení stanoveného v čl. 30f odst. 2a.

Na základě výsledků této zprávy Komise případně předloží cílený přezkum této směrnice a nařízení (EU)…/… [nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření] s cílem rozšířit tuto kapitolu na emise ze soukromé silniční dopravy a soukromého vytápění a chlazení obytných budov od 1. ledna 2029.

Pozměňovací návrh 580

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 a – odst. 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1c. Členský stát může rozhodnout, že se výjimka pro paliva používaná ke spalování v soukromé silniční dopravě a k soukromému vytápění a chlazení obytných budov uvedená v odstavci 1a nepoužije na jeho území, má-li zaveden dostatek programů na podporu domácností s nízkými příjmy a na řešení energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility, s výhradou schválení Komisí. Dotčený členský stát uvědomí Komisi, pokud má v úmyslu takové rozhodnutí přijmout. Komise posoudí, zda má členský stát pro tyto účely zavedeny dostatečné programy, a informuje členský stát o svém rozhodnutí.

Pozměňovací návrh 581

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 a a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 30 aa

1. Pokud je během šesti po sobě následujících měsíců předcházejících roku zahájení dražby povolenek na paliva, která se používají ke spalování v soukromé silniční dopravě a k soukromému vytápění a chlazení obytných budov v souladu s čl. 30a odst. 1a, průměrná cena pohonných hmot pro spotřebu v odvětvích, na něž se vztahuje tato kapitola, vyšší než průměrná cena těchto paliv v březnu 2022, lhůta pro vyřazení povolenek na paliva, která se používají ke spalování v soukromé silniční dopravě a k soukromému vytápění a chlazení obytných budov, uvedená v čl. 30d odst. 1, se prodlouží až do okamžiku, kdy cena klesne pod uvedenou prahovou hodnotu.

Odchylně od prvního pododstavce v případě, že Sociální fond pro klimatická opatření zřízený nařízením (EU)…/… [nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření] nezahájil provoz nebo je aktivní méně než tři roky, dražba povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, se odloží do doby, než bude Sociální fond pro klimatická opatření v provozu nejméně tři roky.

2. Komise případně zveřejní, že podmínky stanovené v odstavci 1 jsou splněny před zahájením dražeb podle této kapitoly.

Pozměňovací návrh 582

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 b – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby od 1. ledna 2025 žádný regulovaný subjekt neprovozoval činnost uvedenou v příloze III, pokud mu nebylo uděleno povolení příslušným orgánem v souladu s odstavci 2 a 3.	1. Členské státy zajistí, aby od 1. ledna 2024 žádný regulovaný subjekt neprovozoval činnost uvedenou v příloze III, pokud mu nebylo uděleno povolení příslušným orgánem v souladu s odstavci 2 a 3.

Pozměňovací návrh 583

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 c – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Množství povolenek pro celou Unii, které se podle této kapitoly začne od roku 2026 vydávat každoročně, se lineárně snižuje počínaje rokem 2024. Hodnota roku 2024 je definována jako mezní hodnoty emisí pro rok 2024 vypočtené na základě referenčních emisí podle čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (*) pro odvětví, na něž se vztahuje tato kapitola, za použití lineární trajektorie snižování všech emisí spadajících do oblasti působnosti uvedeného nařízení. Množství se v každém roce následujícím po roce 2024 snižuje o lineární faktor 5,15 %. Do 1. ledna 2024 Komise zveřejní množství povolenek pro celou Unii na rok 2026 .

1. Množství povolenek pro celou Unii, které se podle této kapitoly začne od roku 2025 vydávat každoročně, se lineárně snižuje počínaje rokem 2024. Hodnota roku 2024 je definována jako mezní hodnoty emisí pro rok 2024 vypočtené na základě referenčních emisí podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842 pro odvětví, na něž se vztahuje tato kapitola, za použití lineární trajektorie snižování všech emisí spadajících do oblasti působnosti uvedeného nařízení. Množství se v každém roce následujícím po roce 2024 snižuje o lineární faktor 5,15 %. Do 1. ledna 2024 Komise zveřejní množství povolenek pro celou Unii na rok 2025 .

Pozměňovací návrh 584

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 c – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, kterými doplní tuto směrnici stanovením dodatečného množství povolenek, které mají být vydány pro každý rok počínaje rokem 2025 jako kompenzace za vyřazené povolenky v případech, kdy došlo k dvojímu započtení emisí, bez ohledu na pravidla pro zamezení dvojímu započtení uvedená v čl. 30f odst. 4. Dodatečné množství povolenek stanovené Komisí odpovídá celkovému množství emisí skleníkových plynů kompenzovaných v příslušném vykazovaném roce podle aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 30f odst. 4a.

Pozměňovací návrh 585

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 d – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Povolenky, na které se vztahuje tato kapitola, se od roku 2026 draží, pokud nejsou umístěny do rezervy tržní stability vytvořené na základě rozhodnutí (EU) 2015/1814. Povolenky, na které se vztahuje tato kapitola, jsou draženy odděleně od povolenek, na něž se vztahují kapitoly II, IIa a III.	1. Povolenky, na které se vztahuje tato kapitola, se od roku 2025 draží, pokud nejsou umístěny do rezervy tržní stability vytvořené na základě rozhodnutí (EU) 2015/1814. Povolenky, na které se vztahuje tato kapitola, jsou draženy odděleně od povolenek, na něž se vztahují kapitoly II, IIa a III.

Pozměňovací návrh 586

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 d – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dražby povolenek podle této kapitoly začínají v roce 2026 objemem odpovídajícím 130 % objemu dražených povolenek pro rok 2026 stanoveným na základě množství povolenek pro celou Unii pro daný rok a příslušných dražebních podílů a objemů podle odstavců 3, 5 a 6. Dodatečné objemy, které mají být vydraženy, budou použity pouze pro vyřazení povolenek podle čl. 30e odst. 2 a odečteny od objemu dražených povolenek pro období let 2028 až 2030. Podmínky pro tyto dřívější dražby se stanoví v souladu s odstavcem 7 a čl. 10 odst. 4.

Dražby povolenek podle této kapitoly začínají v roce 2025 objemem odpovídajícím 130 % objemu dražených povolenek pro rok 2025 stanoveným na základě množství povolenek pro celou Unii pro daný rok a příslušných dražebních podílů a objemů podle odstavců 3, 5 a 6. Dodatečné objemy, které mají být vydraženy, budou použity pouze pro vyřazení povolenek podle čl. 30e odst. 2 a odečteny od objemu dražených povolenek pro období let 2028 až 2030. Podmínky pro tyto dřívější dražby se stanoví v souladu s odstavcem 7 a čl. 10 odst. 4.

Pozměňovací návrh 587

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 d – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V roce 2026 se podle čl. 1a odst. 3 rozhodnutí (EU) 2015/1814 vytvoří 600 milionů povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, které představují podíly v rezervě tržní stability.	V roce 2025 se podle čl. 1a odst. 3 rozhodnutí (EU) 2015/1814 vytvoří 600 milionů povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, které představují podíly v rezervě tržní stability.

Pozměňovací návrh 588

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 d – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Vydraží se 150 milionů povolenek vydaných podle této kapitoly a veškeré výnosy z těchto dražeb budou poskytnuty do Inovačního fondu zřízeného podle čl . 10a odst. 8. Na povolenky uvedené v tomto odstavci se použije čl. 10a odst. 8 .

3. Vydraží se 150 milionů povolenek vydaných podle této kapitoly a veškeré výnosy z těchto dražeb budou poskytnuty do Sociálního fondu pro klimatická opatření zřízeného podle nařízení (EU) …/.. . [nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření] jako vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (*) a použijí se v souladu s pravidly platnými pro Sociální fond pro klimatická opatření .

Pozměňovací návrh 589

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 d – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. S cílem zajistit, aby se dostupné prostředky pro Sociální fond pro klimatická opatření v rozpočtu Unie mohly vyvíjet v úzkém souladu s cenou uhlíku, a tedy se zátěží pro zranitelné domácnosti a uživatele dopravy, bude vytvořen mechanismus úpravy kolísání cen uhlíku, který umožní každoroční navýšení. Podrobná ustanovení mají být stanovena v nařízení o víceletém finančním rámci, který v souladu s článkem 312 SFEU zajistí, aby příslušné výdajové stropy byly každý rok automaticky upravovány v závislosti na míře změny ceny uhlíku v rámci EU ETS pro budovy, silniční dopravu a jiná paliva. Rozpočtový dopad roční úpravy je zahrnut do rozpočtu.

Pozměňovací návrh 590

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 d – odst. 5 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek uvedené v odstavci 4 s výjimkou výnosů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a zanesených do rozpočtu Unie. Členské státy použijí své výnosy na jednu nebo více činností uvedených v čl. 10 odst. 3 nebo na jedno nebo obě tato opatření :

5. Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek uvedené v odstavci 4 s výjimkou výnosů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a zanesených do rozpočtu Unie jako obecný příjem . Členské státy použijí své výnosy nejprve na vnitrostátní spolufinancování svých sociálních plánů v oblasti klimatu a v případě zbývajících příjmů na sociální opatření a investice v oblasti klimatu v souladu s článkem 6 nařízení (EU) …/… [nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření] :

Pozměňovací návrh 591

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 d – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

opatření, která mají přispět k dekarbonizaci vytápění a chlazení budov nebo ke snížení energetických potřeb budov , včetně integrace obnovitelných zdrojů energie a souvisejících opatření podle čl . 7 odst . 11 a článků 12 a 20 směrnice 2012 / 27/EU [odkazy budou aktualizovány revidovanou směrnicí], jakož i opatření pro poskytování finanční podpory domácnostem s nízkými příjmy v budovách s nejvyšší energetickou náročností;

a)	opatření, která mají přispět ke klimatické neutralitě vytápění a chlazení budov nebo ke snížení energetických potřeb budov v souladu s článkem 6 nařízení (EU) . ../ … [nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření];

Pozměňovací návrh 592

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 d – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

opatření, která mají urychlit zavádění vozidel s nulovými emisemi nebo poskytnout finanční podporu na zavádění plně interoperabilní infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic pro vozidla s nulovými emisemi, nebo opatření, jejichž cílem je podpořit přechod na veřejnou hromadnou dopravu a zlepšit multimodalitu nebo poskytnout finanční podporu s cílem řešit sociální aspekty týkající se uživatelů dopravy s nízkými a středními příjmy .

opatření, která mají urychlit zavádění vozidel s nulovými emisemi nebo poskytnout finanční podporu na zavádění plně interoperabilní infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic pro vozidla s nulovými emisemi, nebo opatření, jejichž cílem je podpořit přechod na veřejnou hromadnou dopravu a zlepšit multimodalitu v souladu s článkem 6 nařízení (EU) …/… [nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření] .

Pozměňovací návrh 593

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 e – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy od 1. ledna 2027 zajistí, aby do 30. dubna každého roku regulovaný subjekt vyřadil počet povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, rovnající se celkovým emisím odpovídajícím množství paliv propuštěných ke spotřebě podle přílohy III za předchozí kalendářní rok ověřených podle článků 15 a 30f a aby tyto povolenky byly následně zrušeny.	2. Členské státy od 1. ledna 2026 zajistí, aby do 30. dubna každého roku regulovaný subjekt vyřadil počet povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, rovnající se celkovým emisím odpovídajícím množství paliv propuštěných ke spotřebě podle přílohy III za předchozí kalendářní rok ověřených podle článků 15 a 30f a aby tyto povolenky byly následně zrušeny.

Pozměňovací návrh 594

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 f – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy zajistí, aby každý regulovaný subjekt od kalendářního roku 2025 monitoroval za každý rok emise odpovídající množství paliv propuštěných ke spotřebě podle přílohy III. Zajistí rovněž, aby každý regulovaný subjekt tyto emise vykázal příslušnému orgánu v následujícím roce počínaje rokem 2026 v souladu s akty uvedenými v čl. 14 odst. 1.	2. Členské státy zajistí, aby každý regulovaný subjekt od kalendářního roku 2024 monitoroval za každý rok emise odpovídající množství paliv propuštěných ke spotřebě podle přílohy III. Zajistí rovněž, aby každý regulovaný subjekt tyto emise vykázal příslušnému orgánu v následujícím roce počínaje rokem 2025 v souladu s akty uvedenými v čl. 14 odst. 1.

Pozměňovací návrh 595

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 f – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. S výhradou posouzení podle čl. 30a odst. 1b druhého pododstavce písm. d) od … [jeden rok před datem použitelnosti této kapitoly, pokud jde o paliva používaná ke spalování v odvětví soukromé silniční dopravy a soukromého vytápění a chlazení obytných budov], a poté každý měsíc, podávají regulované subjekty Komisi zprávu o rozpisu nákladů, které se promítají do maloobchodní ceny paliv propuštěných ke spotřebě podle přílohy III, zejména včetně podílu vnitrostátních daní a poplatků a nákladů spojených s vyřazením povolenek na maloobchodní ceně, jakož i procenta nákladů spojených s vyřazením povolenek, které se přenáší na konečného spotřebitele. Pokud se tento procentní podíl změní o více než 5 procentních bodů ve srovnání s posledním vykazovaným obdobím, uvede se vysvětlení.
	Do … [datum vstupu této kapitoly v platnost] přijme Komise prováděcí akt, kterým stanoví kategorie a formát podávání zpráv, které se mají používat pro podávání zpráv v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.
	Od [datum použitelnosti této kapitoly, pokud jde o paliva používaná ke spalování v soukromé silniční dopravě a k soukromému vytápění a chlazení obytných budov], nebo pokud členský stát v souladu s čl. 30a odst. 1c rozhodl, že se odchylka uvedená v odstavci 1a uvedeného článku nepoužije, od… [datum vstupu této kapitoly v platnost], regulované subjekty nepřenesou více než 50 % nákladů souvisejících s vyřazením povolenek na paliva propuštěná ke spotřebě podle přílohy III na konečného spotřebitele.
	Pokud Komise zjistí, že regulovaný subjekt přenesl podíl nákladů vyšší než 50 %, zaplatí tento subjekt pokutu v souladu s článkem 16 této směrnice. Výše pokuty se vypočítá na základě množství povolenek odpovídajícího překročení podle tohoto odstavce vynásobeného nejvyšší zaznamenanou vypořádací cenou na primárním nebo sekundárním trhu za povolenky podle této kapitoly v předchozím roce. Komise každoročně do 28. února sdělí cenu pokuty za překročení. Příjmy z pokut uvedených v tomto pododstavci se přidělí Sociálnímu fondu pro klimatická opatření uvedenému v nařízení (EU) …/… [nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření].

Pozměňovací návrh 596

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 f – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členské státy zajistí, aby regulované subjekty byly schopny spolehlivě a přesně identifikovat a zdokumentovat jednotlivé druhy paliv, přesné objemy paliv propuštěných ke spotřebě , která se používají ke spalování v odvětví budov a silniční dopravy, jak je uvedeno v příloze III, a konečné použití paliv propuštěných regulovanými subjekty ke spotřebě. Členské státy přijmou vhodná opatření, aby se zabránilo riziku dvojího započtení emisí, na něž se vztahuje tato kapitola, a emisí podle kapitol II, IIa a III. Podrobná pravidla pro zamezení dvojímu započtení se přijmou v souladu s čl. 14 odst. 1.	4. Členské státy zajistí, aby regulované subjekty byly schopny spolehlivě a přesně identifikovat a zdokumentovat jednotlivé druhy paliv, přesné objemy paliv propuštěných ke spotřebě podle přílohy III, a konečné použití paliv propuštěných regulovanými subjekty ke spotřebě. Členské státy přijmou vhodná opatření, aby se zabránilo riziku dvojího započtení emisí, na něž se vztahuje tato kapitola, a emisí podle kapitol II, IIa a III. Podrobná a harmonizovaná pravidla pro zamezení dvojímu započtení se přijmou v souladu s čl. 14 odst. 1.
	(Tento pozměňovací návrh týkající se „paliv propuštěných ke spotřebě, která se používají ke spalování v odvětví budov a silniční dopravy, jak je uvedeno v příloze III, platí v celém textu. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.)

Pozměňovací návrh 597

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 f – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4a. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice stanovením plně harmonizovaných pravidel pro celou Unii, pokud jde o náhradu nákladů vzniklých v důsledku dvojího započtení provozovatelům zařízení podle článku 3e, které vznikají z nákladů přenesených do cen paliv v souvislosti s emisemi ze spalování paliv, a za předpokladu, že tyto emise vykazuje provozovatel podle článku 14 a také regulovaný subjekt podle tohoto článku a že nedochází k dvojímu započtení podle odstavce 4 tohoto článku. Výpočet výše náhrady vychází z průměrné ceny povolenek vydražených podle čl. 30d odst. 4 v příslušném vykazovaném roce podle tohoto článku. Příjmy z dražeb povolenek, na které se vztahuje tato kapitola, se v nezbytném rozsahu a do výše odpovídající dvojímu započtení ve vykazovaném roce podle tohoto článku použijí na výši náhrady.

Pozměňovací návrh 598

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 h – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Pokud před 1. lednem 2030 průměrná cena povolenek uvedená v odstavci 1 tohoto článku překročí cenový strop 50 EUR, Komise neprodleně přijme rozhodnutí o uvolnění 10 milionů povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, z rezervy tržní stability, v souladu s čl. 1a odst. 7 rozhodnutí (EU) 2015/1814.
	Pokud před 1. lednem 2030 průměrná cena povolenek uvedená v odstavci 1 překročí 45 EUR, Komise a členské státy neprodleně přijmou další opatření ke snížení emisí oxidu uhličitého, aby zabránily dosažení cenového stropu uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce.
	Pokud se použije odstavec 1 nebo 2, použití tohoto odstavce se na toto období pozastavuje.

Pozměňovací návrh 599

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 i – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise do 1. ledna 2028 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění ustanovení této kapitoly, pokud jde o jejich účinnost, správu a praktické uplatňování, včetně uplatňování pravidel podle rozhodnutí (EU) 2015/1814 a využívání povolenek podle této kapitoly ke splnění povinností subjektů pověřených dodržováním, na něž se vztahují kapitoly II, IIa a III. Komise v případě potřeby spolu s touto zprávou předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu této kapitoly. Do 1. ledna 2029 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, zda je cenový strop uvedený v čl. 30h odst. 2a, prvním pododstavci, účinný a zda by měl zůstat zachován . Komise v případě potřeby připojí k této zprávě legislativní návrh určený Evropskému parlamentu a Radě na změnu této směrnice za účelem úpravy uvedeného cenového stropu, a sice včas, aby mohl být uplatňován od 1. ledna 2030. Komise by do 31. října 2031 měla posoudit proveditelnost začlenění odvětví, na něž se vztahuje příloha III, do systému obchodování s emisemi zahrnujícího odvětví uvedená v příloze 1 směrnice 2003/87/ES.

Pozměňovací návrh 600

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 i – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Komise zváží možné změny této směrnice s ohledem na zjednodušení právních předpisů. Komise a příslušné orgány se průběžně přizpůsobují osvědčeným správním postupům a přijímají veškerá opatření za účelem jednoduššího prosazování této směrnice, aby byla administrativní zátěž co nejmenší.

Pozměňovací návrh 601

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Článek 30 i a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

21a)	vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 30ia

Odvětvové plány

1. Do 1. ledna 2025 Komise s podporou Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu zveřejní orientační plány pro činnosti, na něž se vztahuje příloha I této směrnice, k dosažení cíle klimatické neutrality Unie nejpozději do roku 2050 a cíle dosáhnout poté negativních emisí stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119.

2. Při přípravě plánů stanovených v odstavci 1 Komise úzce spolupracuje se zúčastněnými stranami, včetně jednotlivců, občanské společnosti, sociálních partnerů, akademické obce, tvůrců politik a odvětví a pododvětví, kterých se tato směrnice týká.

3. Každé čtyři roky po zveřejnění plánů stanovených v odstavci 1 Komise plány aktualizuje v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a zároveň úzce spolupracuje se zúčastněnými stranami podle odstavce 2.

4. Veškeré údaje použité k vypracování odvětvových plánů uvedených v odstavci 1 a k jejich aktualizacím podle odstavce 3 se dají k dispozici veřejnosti ve snadno přístupné formě.“;

Pozměňovací návrh 602

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21 b (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Článek 30 i b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

21b)	vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 30ib

Vědecké poradenství týkající se odvětví, na něž se vztahuje systém EU ETS

Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu může z vlastní iniciativy poskytovat vědecké poradenství a vydávat zprávy týkající se této směrnice a jejího souladu s cíli nařízení (EU) 2021/1119 v oblasti klimatu a Pařížské dohody, zejména s cílem zajistit spravedlivou transformaci a informovat o případné následné revizi této směrnice. Veškerá doporučení předložená Evropským vědeckým poradním sborem pro změnu klimatu podle tohoto článku se zveřejňují ve snadno přístupné formě. Komise řádně zohlední doporučení Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu nebo veřejně odůvodní, proč k němu nepřihlíží.“;

Pozměňovací návrh 603

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21 c (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Kapitola IV a a (nová) – čl. 30 i c (nový) a 30 i d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

21c)	za článek 30ib se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA IVaa

Viditelnost finanční podpory z příjmů ze systému EU ETS

Článek 30ic

Viditelnost finanční podpory z vnitrostátních příjmů ze systému EU ETS

1. Členské státy zajistí viditelnost financování z příjmů ze systému EU ETS ve všech operacích uvedených v čl. 10 odst. 3, čl. 10a odst. 6 a čl. 30d odst. 5.

2. Členské státy zajistí viditelnost finanční podpory pro konečné příjemce a veřejnost prostřednictvím:

uvedení vhodného označení ‚financováno Evropskou unií (ze systému EU pro obchodování s emisemi‘), jakož i znaku Unie a částky financování na dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění operace, které jsou určeny konečným příjemcům nebo veřejnosti, a v případě operací zahrnujících fyzické investice nebo vybavení jasně viditelné a trvalé tabulky nebo billboardy;

b)	zveřejnění stručného popisu operace, včetně jejích cílů a výsledků, na oficiálních internetových stránkách a na stránkách sociálních sítí, pokud takové stránky existují, a zdůraznění finanční podpory z příjmů ze systému EU ETS.

3. Komise přijme veškerá opatření nezbytná k zajištění provádění pravidel uvedených v odstavcích 1 a 2. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 30id

Viditelnost finanční podpory z unijních příjmů ze systému EU ETS

1. Komise zajistí viditelnost financování z příjmů ze systému EU ETS ve všech operacích uvedených v čl. 10a odst. 8 (Klimatický investiční fond), článku 10d (Modernizační fond), článku 3gab (Fond pro oceány) této směrnice a v nařízení (EU) …/… [nařízení o Sociálním klimatickém fondu].

2. Příjemci potvrdí finanční podporu z fondů uvedených v odstavci 1 a původ těchto prostředků prostřednictvím:

uvedení vhodného označení ‚financováno Evropskou unií (ze systému EU pro obchodování s emisemi – [příslušný fond]‘, jakož i znaku Unie a částky financování na dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění operace, které jsou určeny konečným příjemcům nebo veřejnosti, a v případě operací zahrnujících fyzické investice nebo vybavení jasně viditelné a trvalé tabulky nebo billboardy;

b)	zveřejnění stručného popisu operace, včetně jejích cílů a výsledků, na oficiálních internetových stránkách a na stránkách sociálních sítí, pokud takové stránky existují, a zdůraznění finanční podpory z příslušného fondu a příjmů ze systému EU ETS.

3. Komise přijme veškerá opatření nezbytná k zajištění provádění pravidel uvedených v odstavcích 1 a 2. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

Pozměňovací návrh 604

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 21 d (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Článek 30 i e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

21d)	vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 30ie

Zpráva o potřebách rozvojových zemí v oblasti dekarbonizace

Do 31. prosince 2023 podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o potřebách rozvojových zemí v oblasti dekarbonizace. Tato zpráva obsahuje:

a)	posouzení emisí skleníkových plynů v rozvojových zemích podle jednotlivých zemí;

b)	uvedení hlavních zdrojů emisí podle jednotlivých zemí, pokud možno s uvedením podílu emisí připadajících na odvětví, na něž se vztahuje systém EU ETS, a odvětví, na něž se systém EU ETS nevztahuje;

c)	uvedení možných způsobů dekarbonizace pro každou zemi;

d)	vnitrostátně stanovené příspěvky každé země podle Pařížské dohody.“

Pozměňovací návrh 605

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c

Rozhodnutí (EU) 2015/1814

Čl. 1 – odst. 5 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud se v každém daném roce celkový počet povolenek v oběhu pohybuje mezi 833 miliony a 1,096 miliardy , počet povolenek rovnající se rozdílu mezi celkovým počtem povolenek v oběhu, stanoveným v nejaktuálnějším zveřejnění podle odstavce 4 tohoto článku, a 833 miliony, se odečte od objemu povolenek určených k dražbě členskými státy podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2003/87/ES a bude po dobu dvanácti měsíců počínaje 1. zářím daného roku umisťován do rezervy. Pokud je celkový počet povolenek v oběhu vyšší než 1,096 miliardy , počet povolenek, jež mají být odečteny od objemu povolenek určených k dražbě členskými státy podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2003/87/ES a mají být po dobu dvanácti měsíců počínaje 1. zářím daného roku umisťovány do rezervy, bude činit 12 % celkového počtu povolenek v oběhu. Odchylně od poslední věty se do 31. prosince 2030 procentní podíl zdvojnásobí.

Pokud se v každém daném roce celkový počet povolenek v oběhu pohybuje mezi 700 miliony a 921 miliony , počet povolenek rovnající se rozdílu mezi celkovým počtem povolenek v oběhu, stanoveným v nejaktuálnějším zveřejnění podle odstavce 4 tohoto článku, a 700 miliony, se odečte od objemu povolenek určených k dražbě členskými státy podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2003/87/ES a bude po dobu dvanácti měsíců počínaje 1. zářím daného roku umisťován do rezervy. Pokud je celkový počet povolenek v oběhu vyšší než 921 milionů , počet povolenek, jež mají být odečteny od objemu povolenek určených k dražbě členskými státy podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2003/87/ES a mají být po dobu dvanácti měsíců počínaje 1. zářím daného roku umisťovány do rezervy, bude činit 12 % celkového počtu povolenek v oběhu. Odchylně od poslední věty se do 31. prosince 2030 procentní podíl zdvojnásobí. Od roku 2025 se prahové hodnoty uvedené v tomto pododstavci sníží úměrně ke snížení množství povolenek pro celou Unii uvedenému v článku 9 směrnice 2003/87/ES v témže roce.

Pozměňovací návrh 606

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Rozhodnutí (EU) 2015/1814

Čl. 3 – odst. 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

2a)	v článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Komise bude monitorovat fungování rezervy v rámci zprávy podle čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES. V této zprávě by měly být posouzeny relevantní dopady na konkurenceschopnost, zejména v průmyslových odvětvích, a to i ve vztahu k ukazatelům, jako jsou HDP, zaměstnanost a investice. Do tří let od počátku uplatňování rezervy a poté v pětiletých intervalech provede Komise na základě analýzy řádného fungování evropského trhu s uhlíkem přezkum rezervy a případně předloží návrh Evropskému parlamentu a Radě. V rámci každého přezkumu bude věnována zvláštní pozornost procentnímu údaji pro stanovení počtu povolenek, které mají být umístěny do rezervy podle čl. 1 odst. 5 tohoto rozhodnutí, jakož i číselnému vyjádření prahové hodnoty pro celkový počet povolenek v oběhu a počtu povolenek, které mají být uvolněny podle čl. 1 odst. 6 nebo 7 tohoto rozhodnutí. V přezkumu se Komise také zaměří na dopad rezervy na růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost průmyslových odvětví Unie a na riziko úniku uhlíku.

„Komise bude s podporou Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu uvedeného v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119 monitorovat fungování rezervy v rámci zprávy podle čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES. V této zprávě by měly být posouzeny relevantní dopady na dosažení cíle klimatické neutrality a cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v nařízení (EU) 2021/1119 a na plnění závazků Unie a jejích členských států podle Pařížské dohody, konkurenceschopnost, zejména v průmyslových odvětvích, a to i ve vztahu k ukazatelům, jako jsou HDP, zaměstnanost, investice a cíl zajištění spravedlivé transformace, při níž nikdo nebude opomenut. Do tří let od počátku uplatňování rezervy a poté v pětiletých intervalech provede Komise na základě analýzy řádného fungování evropského trhu s uhlíkem přezkum rezervy a případně předloží návrh Evropskému parlamentu a Radě. V rámci každého přezkumu bude věnována zvláštní pozornost procentnímu údaji pro stanovení počtu povolenek, které mají být umístěny do rezervy podle čl. 1 odst. 5 tohoto rozhodnutí, jakož i číselnému vyjádření prahové hodnoty pro celkový počet povolenek v oběhu a počtu povolenek, které mají být uvolněny podle čl. 1 odst. 6 nebo 7 tohoto rozhodnutí , a dalším příslušným možnostem vývoje rezervy tržní stability . V přezkumu se Komise a Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu také zaměří na dopad rezervy na růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost průmyslových odvětví Unie a na riziko úniku uhlíku.“

Pozměňovací návrh 607

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. - 1 – bod - 1 (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Název

Platné znění

Pozměňovací návrh

-1)	nadpis se nahrazuje tímto:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES.“

Pozměňovací návrh 608

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod - 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-1a)	V celém nařízení, kromě případů uvedených v čl. 5 odst. 1 a příloze I tohoto nařízení se výraz „oxid uhličitý“ nahrazuje výrazem „skleníkové plyny“ s příslušnými gramatickými změnami.

Pozměňovací návrh 609

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod - 1 b (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Článek 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

-1b)	Článek 1 se nahrazuje tímto:

Článek 1

„Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro přesné monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého (CO2) a dalších příslušných informací pocházejících z lodí, které připlouvají do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu, nacházejí se v těchto přístavech nebo z nich odplouvají, aby se podpořilo nákladově efektivní snižování emisí CO2 z námořní dopravy.

Toto nařízení stanoví pravidla pro přesné monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších příslušných informací pocházejících z lodí, které připlouvají do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu, nacházejí se v těchto přístavech nebo z nich odplouvají, aby se podpořilo nákladově efektivní snižování těchto emisí z námořní dopravy.“

(Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.)

Pozměňovací návrh 610

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod - 1 c (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 2 – odst. 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

-1c)	v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

1. Toto nařízení se vztahuje na lodě o hrubé prostornosti přesahující 5 000 rejstříkových tun a emise CO2, které vypouštějí při plavbách ze svého posledního přístavu určení do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do svého příštího přístavu určení, jakož i uvnitř přístavů určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.

„1. Toto nařízení se vztahuje na lodě o hrubé prostornosti 5 000 rejstříkových tun a více a emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách ze svého posledního přístavu určení do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do svého příštího přístavu určení, jakož i uvnitř přístavů určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.

1a. S účinkem od 1. ledna 2024 se toto nařízení vztahuje na lodě o hrubé prostornosti 400 rejstříkových tun a více a emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách ze svého posledního přístavu určení do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do svého příštího přístavu určení, jakož i uvnitř přístavů určení spadajících do jurisdikce některého členského státu. Lodě o hrubé prostornosti 400 rejstříkových tun a více, ale o hrubé prostornosti menší než 5 000 rejstříkových tun jsou však povinny hlásit pouze informace, které jsou relevantní pro zahrnutí těchto lodí do oblasti působnosti systému EU ETS od 1. ledna 2027. “

Pozměňovací návrh 611

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod - 1 d (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 2 – odst. 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

-1d)	v článku 2 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

2. Toto nařízení se nevztahuje na válečné lodě, pomocná námořní válečná plavidla, lodě, které loví či zpracovávají ryby, dřevěné lodě jednoduché konstrukce, lodě bez mechanického pohonu nebo státní plavidla, jež nejsou používána k obchodním účelům.

„2. Toto nařízení se nevztahuje na válečné lodě, pomocná námořní válečná plavidla, lodě, které loví či zpracovávají ryby, dřevěné lodě jednoduché konstrukce, lodě bez mechanického pohonu nebo státní plavidla, jež nejsou používána k obchodním účelům , nebo lodě civilní ochrany a pátrací a záchranné služby .“

Pozměňovací návrh 612

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod - 1 e (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a

Platné znění

Pozměňovací návrh

-1e)	v článku 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

a)	„emisemi CO2“ CO2 uvolněný do atmosféry loděmi ;

„a)	‚emisemi skleníkových plynů‘ uvolňování oxidu uhličitého ( CO2 ), methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) do atmosféry;“

Pozměňovací návrh 613

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod - 1 f (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b

Platné znění

Pozměňovací návrh

-1f)	v článku 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„přístavem určení“ přístav, v němž loď zastaví, aby naložila či vyložila náklad nebo aby se mohli nalodit či vylodit cestující; vyloučeny jsou tedy zastávky, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání zásob, vystřídání posádky, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodě nebo vybavení, zastávky v přístavu z důvodu, že loď potřebuje pomoc nebo je v tísni, překládky z lodě na loď prováděné mimo přístavy a zastávky, jejichž jediným účelem je nalezení útočiště před nepříznivým počasím nebo které jsou nutné z důvodu pátracích a záchranných činností ;

„b)

‚přístavem určení‘ přístav, v němž loď zastaví, aby naložila či vyložila náklad nebo aby se mohli nalodit či vylodit cestující; vyloučeny z této definice jsou tedy zastávky, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání zásob, vystřídání posádky, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodě a/ nebo jejího vybavení, zastávky v přístavu z důvodu, že loď potřebuje pomoc nebo je v tísni, překládky z lodě na loď prováděné mimo přístavy , zastávky, které jsou v přístavu překládky mimo EU, a zastávky, jejichž jediným účelem je nalezení útočiště před nepříznivým počasím nebo které jsou nutné z důvodu pátracích a záchranných činností“ ;

Pozměňovací návrh 614

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod - 1 g (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 3 – odst. 1 – písm. c

Platné znění

Pozměňovací návrh

-1g)	v článku 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

c)	„plavbou“ jakýkoli pohyb lodě počínající v přístavu určení nebo v něm končící, jenž slouží k přepravě osob nebo nákladu pro obchodní účely;

„c)

‚plavbou‘ jakýkoli pohyb lodě počínající v přístavu určení nebo ve strukturách situovaných na pevninském šelfu daného členského státu (služby pobřežního zásobování) nebo v nich končící, jenž slouží k přepravě osob nebo nákladu pro obchodní účely nebo provádění servisních činností pro zařízení na moři ;“

Pozměňovací návrh 615

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – point 3 a (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 5 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a)	v článku 5 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„2a. Do 1. července 2023 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním metod stanovení a vykazování jiných emisí skleníkových plynů, než jsou emise CO2. Tyto metody jsou založeny na stejných zásadách jako metody monitorování emisí CO2 stanovené v příloze I s nezbytnými úpravami s ohledem na povahu příslušných emisí skleníkových plynů.“

Pozměňovací návrh 616

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 4 – písm. -a (nové)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 6 – odst. 4

Platné znění

Pozměňovací návrh

-a)	odstavec 4 se nahrazuje tímto:

4. Plán monitorování může rovněž obsahovat informace o ledové třídě lodě nebo o postupech, povinnostech, vzorcích a zdrojích údajů pro určení a zaznamenání vzdálenosti, kterou loď urazila, a o době strávené na moři při plavbě zaledněným mořem.

„4. U rejdařských společností, které chtějí vyřadit méně povolenek na emise na základě ledové třídy svých lodí nebo plavby v ledu nebo obojího v rámci směrnice 2003/87/ES, obsahuje plán monitorování rovněž informace o ledové třídě lodě nebo o postupech, povinnostech, vzorcích a zdrojích údajů pro určení a zaznamenání vzdálenosti, kterou loď urazila, a o době strávené na moři při plavbě zaledněným mořem.“

Pozměňovací návrh 617

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

5a)	v čl. 9 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

Společnosti mohou případně monitorovat informace týkající se ledové třídy lodě a plavby zaledněným mořem.

„Společnosti mohou případně monitorovat informace týkající se ledové třídy lodě a plavby v ledových podmínkách. V případě rejdařských společností, které chtějí vyřadit méně emisních povolenek na základě ledové třídy svých lodí nebo plavby v ledových podmínkách nebo obojí podle směrnice 2003/87/ES, monitorování zahrnuje informace o tom, zda plavba zahrnovala plavbu za ledových podmínek, včetně informací o datu, čase a místě plavby za ledových podmínek, o metodě použité k měření spotřeby topného oleje, spotřeby paliva a emisního faktoru paliva pro každý typ paliva při plavbě za ledových podmínek a o vzdálenosti ujeté při plavbě za ledových podmínek. Poskytnou se informace o tom, zda plavba probíhá mezi přístavy spadajícími pod jurisdikci členského státu, začíná v přístavu spadajícím pod jurisdikci členského státu nebo připlouvá do přístavu spadajícího pod jurisdikci členského státu. “

Pozměňovací návrh 618

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 10 – odst. 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

6a)	v odstavci 10 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

Společnosti mohou rovněž případně monitorovat informace týkající se ledové třídy lodě a plavby zaledněným mořem.

„Společnosti mohou rovněž případně monitorovat informace týkající se ledové třídy lodě a plavby zaledněným mořem. V případě rejdařských společností, které si přejí vyřadit méně emisních povolenek na základě ledové třídy svých lodí nebo plavby v ledových podmínkách nebo obojího podle směrnice 2003/87/ES, zahrnuje monitorování souhrnné emise skleníkových plynů při všech plavbách, které vyžadovaly plavbu za ledových podmínek, a celkovou vzdálenost ujetou během plaveb, které vyžadovaly plavbu za ledových podmínek.“

Pozměňovací návrh 619

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 14 – písm. a

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 23 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, pokud jde o zajištění fungování systému EU ETS, a v čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 11a odst. 4, čl. 13 odst. 6 a čl. 15 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu 5 let od vstupu [revidovaného nařízení o monitorování, vykazování a ověřování] v platnost . Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období .“;

Pozměňovací návrh 620

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Odchylně od odstavce 1 uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 bodem 15 písm. -a této směrnice nejpozději do 1. ledna 2025. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Pozměňovací návrh 621

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – písm. a

Směrnice 2003/87/ES

Příloha I – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice se nevztahuje na zařízení nebo části zařízení, které se používají k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů, a na zařízení , jejichž emise ze spalování biomasy – v souladu s kritérii stanovenými podle článku 14 – přispívají k více než 95 % celkových emisí skleníkových plynů .

1.	Tato směrnice se nevztahuje na zařízení nebo části zařízení, které se používají k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů, a na zařízení využívající výhradně biomasu .

Pozměňovací návrh 622

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – písm. a a (nové)

Směrnice 2003/87/ES

Příloha I – bod 5

Platné znění

Pozměňovací návrh

aa)	bod 5 se nahrazuje tímto:

Pokud se zjistí, že je v daném zařízení prahová hodnota pro kapacitu u kterékoli činnosti uvedené v této příloze překročena, zahrnou se do povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů všechny jednotky, v nichž dochází ke spalování paliva, vyjma ty, jež jsou určeny pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu.

„5.

Pozměňovací návrh 623

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – písm. b – bod -i (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Příloha I – tabulka – řádek 1

Platné znění

Spalování paliv v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW (jiných než zařízeních pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu)

Oxid uhličitý

Pozměňovací návrh

-i)

první řádek se nahrazuje tímto:

Spalování paliv v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW jiných než zařízeních pro spalování nebezpečného odpadu, včetně spalování paliv v zařízeních na spalování komunálního odpadu od 1. ledna 2026

Carbon dioxide

Pozměňovací návrh 624

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – písm. c – písm. v

Směrnice 2003/87/ES

Příloha I – tabulka – řádek 24 – sloupec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Výroba vodíku (H2) a syntetického plynu o výrobní kapacitě větší než 25 t denně	Výroba vodíku (H2) a syntetického plynu o výrobní kapacitě větší než 25 t denně a výroba vodíku (H2) a syntetického plynu, jehož energetický obsah pochází z obnovitelných zdrojů energie s výrobní kapacitou vyšší než 5 tun denně

Pozměňovací návrh 625

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – písm. c – písm. vii

Směrnice 2003/87/ES

Příloha I – tabulka – řádek 30

Znění navržené Komisí

„Námořní doprava	Skleníkové plyny, na které se vztahuje nařízení (EU) 2015/757“
Námořní dopravní činnosti lodí, které spadají pod nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757, podnikajících plavby za účelem přepravy osob nebo nákladu pro obchodní účely

Pozměňovací návrh

„Námořní doprava

Oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N2O) a methan (CH4) v souladu s nařízením (EU) 2015/757“

Námořní dopravní činnosti lodí, které spadají pod nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757, podnikajících plavby za účelem přepravy osob, nákladu pro obchodní účely a od roku 2024 provádění servisních činností pro zařízení na moři

Uvedené činnosti nezahrnují:

(a)	plavby uskutečněné v rámci zakázky na veřejné služby nebo na něž se vztahují závazky veřejné služby podle nařízení Rady (EHS) č. 3577/92;

(b)	humanitární plavby;

(c)	pátrací a záchranné plavby nebo části běžných plaveb lodí, při nichž bylo nutné provádět pátrací a záchranné činnosti;

(d)	vyšší moc po celou plavbu nebo její část.

Pozměňovací návrh 626

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2003/87/ES

Příloha III –tabulka

Znění navržené Komisí

Činnost:

Skleníkové plyny

1.	Propuštění paliv, která jsou používaná ke spalování v odvětví budov a silniční dopravy, ke spotřebě.

Oxid uhličitý (CO2)

Tato činnost nezahrnuje:

a)	propuštění ke spotřebě u paliv používaných v činnostech uvedených v příloze I této směrnice s výjimkou těch, které se používají ke spalování při činnostech souvisejících s přepravou skleníkových plynů za účelem geologického ukládání (řádek dvacet sedm v kategoriích činností);

b)	propuštění ke spotřebě u paliv, která mají emisní faktor nula.

2.	Odvětví budov a silniční dopravy musí odpovídat následujícím zdrojům emisí uvedeným v pokynech IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 s následujícími, nezbytnými úpravami těchto definic:

a)	kombinovaná výroba tepla a elektřiny (CHP) (kód v kategorii zdrojů 1A1a ii) a teplárny (kód v kategorii zdrojů 1A1a iii), pokud produkují teplo pro kategorie c) nebo d) tohoto bodu, a to buď přímo, nebo prostřednictvím sítí dálkového vytápění;

b)	silniční doprava (kód v kategorii zdrojů 1A3b), s výjimkou používání zemědělských vozidel na zpevněných silnicích;

c)	komerční / institucionální (kód v kategorii zdrojů 1A4a);

d)	rezidenční (kód v kategorii zdrojů 1A4b).

Pozměňovací návrh

Činnost:

Skleníkové plyny

Propuštění paliv, která jsou používaná ke spalování, ke spotřebě.

Oxid uhličitý (CO2)

Tato činnost nezahrnuje:

a)	propuštění ke spotřebě u paliv používaných v činnostech uvedených v příloze I této směrnice s výjimkou těch, které se používají ke spalování při činnostech souvisejících s přepravou skleníkových plynů za účelem geologického ukládání (řádek dvacet sedm v kategoriích činností);

b)	propuštění ke spotřebě u paliv, která mají emisní faktor nula.

c)	propuštění ke spotřebě u paliv používaných v zemědělství;

d)	propuštění ke spotřebě u paliv používaných pro lodě nebo činnosti uvedené v čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2015/757;

e)	propuštění ke spotřebě u paliv používaných v činnosti „Letectví“ uvedené v příloze I;

f)	propuštění ke spotřebě u paliv používaných pro soukromou silniční dopravu a pro soukromé vytápění a chlazení obytných budov do 1. ledna 2029, s výhradou posouzení stanoveného v čl. 30a odst. 1b.

Pozměňovací návrh 627

Návrh směrnice

Příloha I – bod 3 – písm. a – bod i

Směrnice 2003/87/ES

Příloha IV –část A – výpočet – pododstavec 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Emisní faktor u biomasy, který je v souladu s kritérii udržitelnosti a kritérii pro úsporu emisí skleníkových plynů při použití biomasy, jež zavádí směrnice (EU) 2018/2001, s jakýmikoli nezbytnými úpravami pro využití podle této směrnice, jak se stanoví v prováděcích aktech uvedených v článku 14, je nula.;	Emisní faktor u biomasy, který je v souladu s kritérii udržitelnosti a kritérii pro úsporu emisí skleníkových plynů při použití biomasy, jež zavádí směrnice (EU) 2018/2001, s jakýmikoli nezbytnými úpravami pro využití podle této směrnice, jak se stanoví v aktech v přenesené pravomoci uvedených v článku 14, je nula.

Pozměňovací návrh 628

Návrh směrnice

Příloha I – bod 4 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Příloha V a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4a)	Do směrnice 2003/87/ES se vkládá nová příloha, která zní:

„Příloha Va

Možnost vyřadit upravené množství povolenek pro lodě ledové třídy

Upravené množství povolenek na emise, které mají být vyřazeny pro lodě ledové třídy, odpovídá upravenému množství emisí, které se vypočítá na základě vzorce uvedeného v této příloze. Upravené množství emisí zohledňuje technické vlastnosti, které zvyšují emise lodí patřících do finsko-švédské ledové třídy IA nebo IA super nebo rovnocenné ledové třídy během plavby po celou dobu a další zvýšení emisí v důsledku plavby v ledu.

Upravené množství povolenek na emise, které mají být ročně vyřazeny, znamená upravené množství ročních emisí CO2 R.

Celkové roční emise CO2 T v rámci EU ETS se vypočítají na základě vykazování podle nařízení (EU) 2015/757 takto:

CO2 T = CO2 T plavby mezi členskými státy + CO2 B + 0,5 ×(CO2 plavby z členských států +CO2 plavby do členských států) (1),

kde CO2 T plavby mezi členskými státy označuje souhrnné emise CO2 vzniklé při všech plavbách mezi přístavy spadajícími do jurisdikce některého členského státu, CO2 B emise produkované v kotvištích v přístavech spadajících do jurisdikce některého členského státu, CO2eq plavby z členských států souhrnné emise CO2 při všech plavbách z přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu a CO2 plavby do členských států souhrnné emise CO2 při všech plavbách do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu.

Podobně se celkové roční emise lodi ledové třídy při plavbě v ledu v oblasti působnosti EU ETS CO2eI vypočítají na základě vykazování podle nařízení (EU) 2015/757 takto:

CO2 eI = CO2 eq I plavby mezi členskými státy + 0,5 ×(CO2 eq I plavby z členských států +CO2 eq I plavby do členských států) (2),

kde CO2eq I plavby mezi členskými státy označuje souhrnné emise CO2 z lodí ledové třídy při plavbě v ledových podmínkách mezi přístavy spadajícími do jurisdikce některého členského státu, CO2eq I plavby z členských států emise z lodí ledové třídy při plavbě v ledu při všech plavbách z přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu, a CO2eq I plavby do členských států emise z lodi ledové třídy při plavbě v ledových podmínkách při všech plavbách do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu.

Celková roční ujetá vzdálenost v rámci působnosti systému EU ETS se vypočítá takto:

DT = DT plavby mezi členskými státy + 0,5 ×(DT plavby z členských států +DT plavby do členských států) (3),

kde DT plavby mezi členskými státy označuje souhrnnou vzdálenost při všech plavbách mezi přístavy spadajícími do jurisdikce některého členského státu, DT plavby z členských států souhrnnou vzdálenost při všech plavbách z přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu, a DT plavby do členských států souhrnnou vzdálenost při všech plavbách do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu.

Souhrnná vzdálenost ujetá při plavbě v ledových podmínkách v rámci působnosti EU ETS se vypočítá takto:

DI= DI plavby mezi členskými státy + 0,5 ×(DI plavby z členských států +DI plavby do členských států) (4),

kde DI plavby mezi členskými státy označuje souhrnnou vzdálenost při všech plavbách v ledových podmínkách mezi přístavy spadajícími do jurisdikce některého členského státu, DI plavby z členských států souhrnnou vzdálenost při všech plavbách v ledových podmínkách z přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu, a DI plavby do členských států souhrnnou vzdálenost při všech plavbách v ledových podmínkách do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu.

Upravené množství ročních emisí CO2eq R se vypočte takto:

CO2 R = CO2 T – CO2 TF - CO2 NI (5),

kde CO2 TF označuje zvýšení ročních emisí v důsledku technických vlastností lodí finsko-švédské ledové třídy IA nebo IA super nebo rovnocenné ledové třídy a CO2 NI zvýšení ročních emisí lodí ledové třídy v důsledku plavby v ledových podmínkách.

Zvýšení ročních emisí v důsledku technických vlastností lodí finsko-švédské ledové třídy IA nebo IA super nebo rovnocenné ledové třídy CO2 TF se vypočítá takto:

CO2 TF = 0,05 ×(CO2 T – CO2 B – CO2 NI) (6) Nárůst ročních emisí v důsledku plavby v ledu se vypočítá takto:

CO2 NI = CO2 I – CO2 RI (7)

kde upravené roční emise pro plavby při plavbě v ledových podmínkách CO2 RI jsou:

CO2 RI = DI × (CO2eq/D)otevřená voda, (8)

kde (CO2eq/D)ow označuje emise pro plavby na vzdálenost překonanou na otevřené vodě. Posledně uvedená hodnota je definována takto:

(CO2eq/D)ow = (CO2 T – CO2 B – CO2 I)/(DT – DI) (9)

Seznam všech symbolů:

celkové roční emise CO2 T v zeměpisné oblasti působnosti EU ETS

CO2T plavby mezi členskými státy souhrnné emise CO2 vzniklé při všech plavbách mezi přístavy spadajícími do jurisdikce některého členského státu,

CO2B emise produkované v kotvištích v přístavech spadajících do jurisdikce některého členského státu,

CO2eq plavby z členských států souhrnné emise CO2 vzniklé při všech plavbách do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu,

CO2plavby do členských států souhrnné emise CO2 vzniklé při všech plavbách do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu,

DT celková roční ujetá vzdálenost v rámci působnosti systému EU ETS

DT plavby mezi členskými státy souhrnná vzdálenost všech plaveb mezi přístavy spadajícími do jurisdikce některého členského státu,

DT plavby z členských států souhrnná vzdálenost všech plaveb vyplouvajících z přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu,

DT plavby do členských států souhrnná vzdálenost všech plaveb do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu,

DI souhrnná vzdálenost ujetá při plavbě v ledu v zeměpisné oblasti působnosti EU ETS

DI plavby mezi členskými státy souhrnná vzdálenost ujetá v ledu při všech plavbách mezi přístavy spadajícími do jurisdikce některého členského státu,

DI plavby z členských států souhrnná vzdálenost ujetá v ledu při všech plavbách vyplouvajících z přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu,

DI plavby do členských států souhrnná vzdálenost ujetá v ledu při všech plavbách do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu,

CO2Iroční emise lodi ledové třídy při plavbě v ledu

CO2NI zvýšení ročních emisí lodi ledové třídy v důsledku plavby v ledu

CO2R, upravené roční emise

CO 2 RI upravené roční emise pro plavbu v ledu

CO 2 TF průměrné roční emise způsobené technickými vlastnostmi lodi finsko-švédské ledové třídy IA nebo IA super nebo rovnocenné ledové třídy ve srovnání s loděmi určenými pouze pro plavbu na otevřené vodě

(CO2eq/D) ow roční průměr emisí pro vzdálenost překonanou pouze na otevřené vodě.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0162/2022).

(3) Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

(1a) Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28.

(4) COM(2019)0640.

(1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(1a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(5) Zvláštní průzkum Eurobarometr 513 o změně klimatu, 2021 (https://ec.europa.eu/clima/citizens/citizen-support-climate-action_cs).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).

(16) Pařížská dohoda, čl. 4 odst. 4.

(1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(1a) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(1a) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(51) [vložte úplný odkaz na Úřední věstník]

(19) [doplňte odkaz na nařízení FuelEU Maritime].

(21) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1).

(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).“;

(23) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 59, 27.2.2019, s. 8).

(25) Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (Úř. věst. L 58, 27.2.2020, s. 4).

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(27) Údaje z roku 2018. Eurostat, SILC [ilc_mdes01].

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(29) [Doplňte odkaz na nařízení o zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření].

(27) Údaje z roku 2018. Eurostat, SILC [ilc_mdes01].

(29) [Doplňte odkaz na nařízení o zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření].

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (‚evropský právní rámec pro klima‘) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).“;

(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).

(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(**) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie, (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.).

(*3) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(*4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).“

(*5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).

(*) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(*) Rozhodnutí Komise 2010/670/EU ze dne 3. listopadu 2010, kterým se stanoví kritéria a opatření pro financování komerčních demonstračních projektů, jež jsou zaměřeny na zachycování a geologické ukládání CO2, která nepoškozují životní prostředí, a financování demonstračních projektů inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, jak je stanoveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 290, 6.11.2010, s. 39).“;

(**) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(*) COM(2019)0640.

(**) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(*) COM(2019)0640.

(*) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).“

(1a) Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1).“

(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/250

P9_TA(2022)0247

Sociální fond pro klimatická opatření ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 22. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření (COM(2021)0568 – C9-0324/2021 – 2021/0206(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 32/12)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Unie a její členské státy jsou stranou Pařížské dohody, která byla podepsána v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) (28) a vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle této dohody jsou povinny omezit nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 oC oproti období před průmyslovou revolucí by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby odstranily rozdíly ve vytyčených ambicích, a to v souladu se zjištěními Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Toho by mělo být dosaženo způsobem, který se bude řídit zásadou rovnosti a společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, a se zřetelem na zvláštní vnitrostátní podmínky.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Ve sdělení Komise Zelená dohoda pro Evropu (29) se stanoví nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 bude produkovat nulové čisté emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů . Komise rovněž navrhuje chránit, zachovat a posílit přírodní kapitál Unie a ochránit zdraví a dobré životní podmínky občanů před riziky a dopady spojenými s životním prostředím. V neposlední řadě se Komise domnívá, že by tato transformace měla být inkluzivní a spravedlivá a že by nikdo neměl být opomenut.

(2)

Ve sdělení Komise Zelená dohoda pro Evropu (29) se stanoví nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na udržitelnou, rovnoprávnou, spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která nejpozději v roce 2050 bude produkovat nulové čisté emise skleníkových plynů. Komise rovněž navrhuje obnovit, chránit, zachovat a posílit přírodní kapitál Unie a ochránit zdraví a dobré životní podmínky občanů před riziky a dopady spojenými s životním prostředím. V neposlední řadě se Komise domnívá, že by tato transformace měla být inkluzivní a spravedlivá a že by nikdo neměl být opomenut.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (30) se do práva zakotvuje cíl klimatické neutrality v rámci celého hospodářství do roku 2050. Tímto nařízením se stanovuje závazek Unie ke snižování emisí. Do roku 2030 by Unie měla snížit své emise skleníkových plynů po odečtení pohlcených emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti úrovni v roce 1990. K dosažení tohoto cíle by měla přispívat všechna odvětví hospodářství.

(3)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (30) se do práva zakotvuje cíl klimatické neutrality v rámci celého hospodářství nejpozději do roku 2050. Tímto nařízením se stanovuje závazek Unie ke snižování emisí. Do roku 2030 by Unie měla snížit své emise skleníkových plynů po odečtení pohlcených emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti úrovni v roce 1990. K dosažení tohoto cíle by měla přispívat všechna odvětví hospodářství.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)

V Portském prohlášení ze dne 8. května 2021 byl opětovně potvrzen závazek Evropské rady pracovat na dosažení sociální Evropy a její odhodlání nadále prohlubovat provádění evropského pilíře sociálních práv na unijní i vnitrostátní úrovni s náležitým ohledem na příslušné pravomoci a zásady subsidiarity a proporcionality.

(6)

V Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv (1a) se zdůrazňuje, že je třeba posílit sociální práva a evropský sociální rozměr ve všech politikách Unie, jak je zakotveno ve Smlouvách, zejména v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouvy o EU“) a článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“). V Portském prohlášení ze dne 8. května 2021 byl opětovně potvrzen závazek Evropské rady pracovat na dosažení sociální Evropy zajišťující spravedlivou transformaci a její odhodlání nadále prohlubovat konkrétní provádění evropského pilíře sociálních práv na unijní i vnitrostátní úrovni s náležitým ohledem na příslušné pravomoci a zásady subsidiarity a proporcionality.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6a)	Fond by měl podporovat pouze činnosti a příjemce, kteří dodržují platné unijní a vnitrostátní právní předpisy v oblasti sociálních a pracovních práv, které se týkají mimo jiné mezd a pracovních podmínek, včetně kolektivních smluv, a které podporují udržitelná a kvalitní pracovní místa.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)	V zájmu provádění závazků týkajících se směřování ke klimatické neutralitě byly přezkoumány a pozměněny právní předpisy Unie v oblasti klimatu a energetiky s cílem urychlit snižování emisí skleníkových plynů.

(7)

V zájmu provádění závazků týkajících se směřování ke klimatické neutralitě byly přezkoumány a pozměněny právní předpisy Unie v oblasti klimatu a energetiky s cílem urychlit snižování emisí skleníkových plynů. Spravedlivá transformace v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a evropským pilířem sociálních práv znamená vymýcení energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility v celé Unii. Za tímto účelem by měl nový Sociální fond pro klimatická opatření přispět k ochraně a posílení nejzranitelnějších domácností. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění toho, aby tyto domácnosti měly skutečně prospěch z provádění různých nástrojů financování, konkrétně nástrojů, které mají členské státy k dispozici a které zahrnují Fondy soudržnosti, Nástroj pro oživení a odolnost a příjmy, jež v současnosti generuje systém EU pro obchodování s emisemi. Finanční prostředky, které mají členské státy k dispozici, by měly být použity na investice do renovace budov, vytváření kvalitních a bezpečných zelených pracovních míst a rovněž do rozvoje dovedností potřebných pro zelenou a digitální transformaci, dekarbonizaci odvětví dopravy a do lepšího přístupu k veřejné sdílené „měkké“ mobilitě.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)

Tyto změny mají různé hospodářské a sociální dopady na jednotlivá odvětví hospodářství, na občany a na členské státy. Zejména začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (31) by mělo zajistit další hospodářskou pobídku pro investice do snižování spotřeby fosilních paliv, a tím do urychlení snižování emisí skleníkových plynů. V kombinaci s jinými opatřeními by toto opatření mělo ve střednědobém až dlouhodobém horizontu snížit náklady na budovy a silniční dopravu a poskytnout nové příležitosti pro tvorbu pracovních míst a investice.

(8)

Tyto změny mají různé hospodářské a sociální dopady na jednotlivá odvětví hospodářství, na občany a na členské státy. Zejména jakékoli rozšíření oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (31) by mělo zajistit další hospodářskou pobídku pro investice do snižování spotřeby fosilních paliv, a tím do urychlení snižování emisí skleníkových plynů. V kombinaci s jinými opatřeními by toto opatření mělo ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přispět k vymýcení energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility a poskytnout nové příležitosti pro tvorbu pracovních míst a udržitelné investice plně v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu . Komise by měla shromažďovat údaje o sociálním dopadu doprovodných opatření a o tom, jak tato opatření ovlivňují různé členské státy, regiony a zranitelné skupiny, aby byl zajištěn preventivní přístup s cílem snížit nerovnosti v přístupu k udržitelné a cenově dostupné energii a mobilitě. Zvláštní pozornost by měla být věnována nejvíce znevýhodněným skupinám a domácnostem trpícím chudobou v oblasti mobility nebo energetickou chudobou, aby měly z provádění těchto nástrojů financování prospěch a nikdo nebyl opomenut.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

K financování těchto investic jsou však zapotřebí zdroje. Kromě toho předtím, než k tomuto snížení dojde, se pravděpodobně zvýší náklady domácností a uživatelů dopravy na vytápění, chlazení a vaření, jakož i na silniční dopravu, protože dodavatelé paliv, na které se vztahují povinnosti podle systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu, přenesou náklady na uhlík na spotřebitele .

(9)

K financování dostatečných, stabilních a spravedlivých investic jsou však zapotřebí zdroje. Kromě toho předtím, než k tomuto snížení dojde, se pravděpodobně zvýší náklady domácností a uživatelů dopravy na vytápění, chlazení a vaření, jakož i na silniční dopravu, a to také kvůli ruské agresivní válce vzhledem k závislosti členských států na dovážených fosilních palivech .

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9a)

Vysoké ceny fosilního plynu v důsledku závislosti na dovozu a geopolitického napětí, které v některých členských státech způsobily extrémní nárůst cen v otopném období 2021/2022, opět poukázaly na závislost Unie na dováženém fosilním plynu pro potřeby průmyslových odvětví a domácností, zejména nejchudších domácností. Investice do opatření v oblasti energetické účinnosti, jakož i do systémů vytápění založených na obnovitelných zdrojích energie, včetně elektrických tepelných čerpadel, dálkového vytápění a chlazení a účasti ve společenstvích pro obnovitelné zdroje energie, jsou proto nákladově nejefektivnější metodou snižování závislosti na dovozu a snižování emisí při současném zvyšování odolnosti Unie. K zajištění souladu s těmito zásadami jsou nezbytné systémy financování třetími stranami, zejména pro nejchudší domácnosti.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9b)	Vzhledem k tomu, že transformace na čistší Evropu bude mít hospodářský a sociální dopad, který je obtížné posoudit ex ante, mohou být k dosažení závazku ke klimatické neutralitě při zachování hospodářské, sociální a územní soudržnosti zapotřebí další investice, a tudíž i finanční zdroje.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9c)

Náklady, které dodavatelé paliv přenášejí na konečné spotřebitele, se mohou u jednotlivých společností, regionů nebo členských států lišit. Komise by proto měla shromažďovat údaje o podílu nákladů absorbovaných dodavateli paliv a podílu nákladů přenesených na konečné spotřebitele a měla by každoročně podávat zprávu o svých zjištěních Evropskému parlamentu.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9d)

V odvětví stavebnictví by komplexní reforma struktury budov vedla k menší poptávce po energii, což by účinněji zohledňovalo osoby ohrožené vyloučením, zejména ty, které trpí energetickou chudobou v Unii nejvíce. Rovněž by to bránilo trendu, kdy se rodiny stěhují mezi venkovskými, příměstskými, městskými a řídce obydlenými oblastmi, a zabránilo by se tak potenciálně vyšším cenám bydlení a následným emisím skleníkových plynů v důsledku zvýšeného využívání soukromé dopravy.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)

Navýšení ceny fosilních paliv může neúměrně zasáhnout zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy, kteří vynakládají na energii a dopravu větší část svých příjmů a kteří v některých regionech nemají přístup k alternativním, cenově dostupným řešením v oblasti mobility a dopravy a kteří nemusí mít finanční kapacitu na investice do snižování spotřeby fosilních paliv.

(10)

Očekává se, že přechod ke klimatické neutralitě, včetně stanovení cen uhlíku, neúměrně zasáhne zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy, kteří vynakládají na energii a dopravu větší část svých příjmů a kteří v některých regionech , včetně venkovských, ostrovních, horských, odlehlých a méně přístupných oblastí nebo méně rozvinutých regionů a území zahrnujících i méně rozvinuté příměstské oblasti, nemají přístup k alternativním, cenově dostupným řešením v oblasti mobility a dopravy a kteří nemusí mít finanční kapacitu na investice do snižování spotřeby fosilních paliv.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)	Proto je třeba část příjmů generovaných začleněním budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES využít na řešení sociálních dopadů vyplývajících z tohoto začlenění, aby transformace byla spravedlivá a inkluzivní a nikdo nebyl opomenut.

(11)

Proto je třeba část příjmů generovaných začleněním budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES využít jako vlastní zdroj k financování rozpočtu Unie ve formě obecného příjmu v souladu s právně závaznou interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 (1a) (dále jen „interinstitucionální dohoda“), která stanoví plán k zavedení nových vlastních zdrojů, a tím poskytne rozpočtu Unie prostředky, které přispějí k řešení sociálních dopadů vyplývajících z tohoto začlenění, aby transformace byla spravedlivá a inkluzivní a nikdo nebyl opomenut. Podle interinstitucionální dohody se předpokládá, že soubor nových vlastních zdrojů bude zaveden do 1. ledna 2023. Zelené vlastní zdroje jsou prostředkem, jak sladit rozpočet Unie s jejími politickými prioritami, a zajistit tak přidanou hodnotu Unie, a měly by být použity jako příspěvek k cílům začleňování oblasti klimatu, splácení dluhů NextGenerationEU a odolnosti rozpočtu Unie, pokud jde o jeho fungování jako nástroje pro investice a záruky.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11a)

Mohou být rovněž nezbytná další fiskální nebo stimulační opatření pro podporu zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a malých podniků nebo zranitelných uživatelů dopravy.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)

Tento aspekt nabývá ještě většího významu s ohledem na stávající úrovně energetické chudoby. Energetická chudoba je stav, kdy domácnosti nejsou schopny získat přístup k základním energetickým službám, jako je chlazení, když teploty stoupají, a vytápění . Asi 34 milionů Evropanů v roce 2018 uvedlo, že nejsou schopni udržet ve svém domově dostatečnou teplotu, a 6,9 % obyvatel Unie v celounijním průzkumu z roku 2019 (32) sdělilo, že si nemohou dovolit dostatečně vytápět své domovy. Celkově Středisko pro sledování energetické chudoby odhaduje, že energetickou chudobou trpí více než 50 milionů domácností v Evropské unii. Energetická chudoba je proto pro Unii jedním z významných problémů. Ačkoliv sociální tarify nebo přímá podpora příjmů mohou domácnostem čelícím energetické chudobě poskytnout okamžitou úlevu, pouze cílená strukturální opatření, zejména renovace s energetickým dopadem, mohou zajistit trvalá řešení.

(12)

Tento aspekt nabývá ještě většího významu s ohledem na stávající úrovně energetické chudoby. Energetická chudoba je stav, kdy domácnosti nemají přístup k základním energetickým službám, které jsou základem důstojné životní úrovně a zdraví, včetně přiměřeného tepla, chlazení, osvětlení a energie pro napájení spotřebičů, v kontextu příslušné stávající sociální politiky a dalších relevantních politik, často v důsledku toho, že výdaje na energii tvoří vysoký podíl jejich disponibilního příjmu kvůli kombinaci faktorů, jako jsou nízký příjem, vysoké ceny energií a nekvalitní a nevýkonný bytový fond . Asi 34 milionů Evropanů v roce 2018 uvedlo, že nejsou schopni udržet ve svém domově dostatečnou teplotu, a 6,9 % obyvatel Unie v celounijním průzkumu z roku 2019 (32) sdělilo, že si nemohou dovolit dostatečně vytápět své domovy. Celkově Středisko pro sledování energetické chudoby odhaduje, že energetickou chudobou trpí více než 50 milionů domácností v Evropské unii. Energetická chudoba je proto pro Unii jedním z významných problémů. Přestože je význam tohoto problému na úrovni Unie uznáván již více než deset let prostřednictvím různých iniciativ, právních předpisů a pokynů, stále ještě neexistuje žádná standardní definice energetické chudoby na úrovni Unie a pouze třetina členských států zavedla vnitrostátní definici energetické chudoby. V důsledku toho nejsou k dispozici žádné transparentní a srovnatelné údaje o energetické chudobě v Unii, což omezuje schopnost účinně monitorovat a posuzovat míru energetické chudoby. Proto by měla být stanovena definice na úrovni Unie, aby bylo možné účinně řešit energetickou chudobu a měřit pokrok v jednotlivých členských státech. Ačkoliv sociální tarify nebo přímá podpora příjmů mohou domácnostem čelícím energetické chudobě poskytnout okamžitou úlevu, pouze cílená strukturální opatření, uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“, instalace dalších obnovitelných zdrojů energie, a to i prostřednictvím komunitních projektů, jakož i informační a osvětová opatření zaměřená na domácnosti, zejména příspěvky na renovace s energetickým dopadem, napomáhající plnění požadavku renovace stanovenému ve směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (přepracované znění), mohou zajistit trvalá řešení a účinně pomoci v boji proti energetické chudobě .

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12a)

Pokud jde o odvětví stavebnictví, komplexní renovace budov, založená na opatřeních zaměřených na zlepšení energetické účinnosti s důrazem na všechny prvky, které tvoří budovu, by vedla ke snížení spotřeby energie na domácnost a projevila by se v uspořených prostředcích a byla by tedy jedním ze způsobů boje proti energetické chudobě. Budoucí revize směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU by položila základy pro dosažení těchto cílů, a proto by měla být při provádění fondu zohledněna.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12b)

Zvláštní pozornost je třeba věnovat nájemníkům na trhu soukromých pronájmů. Mezi tyto nájemníky patří zranitelné domácnosti trpící energetickou chudobou nebo domácnosti ohrožené energetickou chudobou, včetně domácností s nižším středním příjmem, které jsou významně zasaženy cenovými dopady zvýšených nákladů na vytápění nebo vyššími cenami nájemného po renovaci, ale které nejsou schopny renovace budovy, již obývají; V rámci svých sociálních plánů pro klimatická opatření by proto členské státy měly po konzultaci s pronajímateli, soukromým sektorem a příslušnými místními orgány a organizacemi občanské společnosti vypracovat energeticky účinné a ekologické sociální bydlení a konkrétní opatření a investice na podporu zranitelných nájemníků na trhu soukromých pronájmů, například zvážením vnitrostátních programů nebo programů poukazů určených nájemníkům v sektoru soukromých pronájmů, aby bylo možné realizovat opatření pro provedení renovací a přispět k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu. V rámci dvouletého podávání zpráv a hodnocení opatření a investic prováděných členskými státy by Komise měla posoudit jejich dopad a účinnost na podporu zranitelných nájemníků na trhu soukromých pronájmů. Nebudou-li výsledky tohoto posouzení pozitivní, měla by Komise po konzultaci s členskými státy, zástupci trhu soukromých pronájmů a místními orgány a organizacemi občanské společnosti v případě potřeby přijmout iniciativu k řešení situace zranitelných nájemníků na trhu soukromých pronájmů.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12c)

Chudobě v oblasti mobility není věnována dostatečná pozornost a na úrovni Unie ani na vnitrostátní úrovni nejsou k dispozici žádné jasné definice. Tento problém je však stále naléhavěji zapotřebí řešit v důsledku rostoucích požadavků na postupné vyřazování vozidel se spalovacím motorem, vysokých cen paliv nebo vysoké závislosti obyvatel žijících ve venkovských, ostrovních, okrajových, horských, odlehlých a hůře dostupných regionech nebo územích, včetně méně rozvinutých příměstských oblastí a nejvzdálenějších regionů, na dostupnosti a dosažitelnosti dopravy a nákladech na dopravu do zaměstnání nebo na každodenní potřeby mobility.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)

Je proto třeba zřídit Sociální fond pro klimatická opatření (dále jen „fond“), který bude poskytovat finanční prostředky členským státům za účelem podpory jejich politik, jež se zabývají sociálními dopady obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Toho by mělo být dosaženo zejména prostřednictvím dočasné podpory příjmu a opatření a investic, které mají omezit závislost na fosilních palivech prostřednictvím větší energetické účinnosti budov, dekarbonizace vytápění a chlazení budov, včetně integrace energie z obnovitelných zdrojů, a poskytování lepšího přístupu k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi, a to s cílem pomoci zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy.

(13)

Je proto třeba zřídit Sociální fond pro klimatická opatření (dále jen „fond“), který bude poskytovat finanční prostředky členským státům za účelem podpory jejich politik, jež se zabývají sociálními dopady přechodu na klimatickou neutralitu, včetně stanovení ceny uhlíku, na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Toho by mělo být dosaženo zejména prostřednictvím dočasné podpory příjmu a opatření a investic, které mají omezit závislost na fosilních palivech prostřednictvím větší energetické účinnosti budov, dekarbonizace vytápění a chlazení budov, včetně integrace energie z obnovitelných zdrojů, a poskytování lepšího přístupu k cenově dostupné a účinné mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi, a to s cílem pomoci zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13a)

Vzhledem k tomu, že zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelní uživatelé dopravy budou potřebovat v průběhu zelené transformace dodatečnou podporu, měla by být všem členským státům přidělena dostatečná a přiměřená finanční pomoc.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)

Každý členský stát by za tímto účelem měl předložit Komisi sociální plán pro klimatická opatření (dále jen „plán“). Tyto plány by měly sledovat dva cíle. Zaprvé by měly poskytovat zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy nezbytné zdroje na financování a provádění investic do energetické účinnosti, dekarbonizace vytápění a chlazení a do vozidel a mobility s nulovými a nízkými emisemi. Zadruhé by měly zmírňovat dopad navýšení nákladů na fosilní paliva na ty nejzranitelnější a tím zabránit energetické a dopravní chudobě během přechodného období, dokud tyto investice nebudou provedeny. Plány by měly mít investiční složku prosazující dlouhodobé řešení, jímž je snižování závislosti na fosilních palivech, a mohou obsahovat i jiná opatření, včetně dočasné přímé podpory příjmů s cílem zmírnit v krátkodobém horizontu negativní dopady na příjmy.

(14)

Každý členský stát by za tímto účelem měl předložit Komisi sociální plán pro klimatická opatření (dále jen „plán“). Tyto plány by měly přispět k provádění zásad evropského pilíře sociálních práv a k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a zároveň zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut, a sledovat dva cíle. Zaprvé by měly společně s místními a regionálními orgány, sociálními partnery a občanskou společností identifikovat a zmapovat zranitelné domácnosti postižené energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy , kterým budou poskytnuty nezbytné zdroje na financování a provádění investic do energetické účinnosti, dekarbonizace vytápění a chlazení a do vozidel a mobility s nulovými a nízkými emisemi. Členské státy by měly poskytnout podrobnou analýzu hlavních příčin energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility na příslušném území, kterou provedou společně s místními a regionálními orgány, sociálními partnery a občanskou společností. V plánech by měly být rovněž stanoveny cíle a úkoly zaměřené na snížení počtu lidí v energetické chudobě nebo chudobě v oblasti mobility, zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy. Zadruhé by měly zmírňovat dopad navýšení nákladů na fosilní paliva na ty nejzranitelnější a tím zabránit energetické chudobě a chudobě v oblasti mobility během přechodného období, dokud tyto investice nebudou provedeny. Plány by měly mít investiční složku prosazující dlouhodobé řešení, jímž je postupné ukončení závislosti na fosilních palivech, doplněné přímou podporou příjmů s cílem zmírnit v krátkodobém horizontu negativní dopady na příjmy. V plánech by mělo být také zajištěno, aby byla zohledněna opatření, která již byla přijata na vnitrostátní úrovni.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14a)

Pracovníci v odvětví stavebnictví a renovací jsou obzvláště vystaveni riziku expozice azbestu. Před zahájením jakýchkoli renovačních prací je proto nutné stanovit požadavky na povinnou kontrolu azbestu, registraci a odstraňování azbestu a dalších nebezpečných látek. Renovace s energetickým dopadem by měly být příležitostí k bezpečnému odstranění azbestu z budov.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14b)

Plány předložené členskými státy by měly zahrnovat opatření na zajištění informační podpory, budování kapacit a odbornou přípravu nezbytnou k provádění investic a opatření zaměřených na snížení závislosti na fosilních palivech prostřednictvím zvýšené energetické účinnosti budov a lepšího přístupu k energii z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení budov a zajištění lepšího přístupu k udržitelné mobilitě a dopravním službám, včetně nezbytné infrastruktury a zavádění dobíjecích stanic pro elektrická vozidla. V plánech by se měl rovněž řešit nedostatek pracovní síly potřebné pro všechny fáze zelené transformace, zejména pokud jde o pracovní místa související s renovací budov a integraci energie z obnovitelných zdrojů, jakož i vzájemnou a komunitní práci zaměřenou na řešení energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

Členské státy (po konzultaci s orgány na regionální úrovni) jsou nejpříhodnějším orgánem pro návrh a provádění plánů, které jsou upravené a zacílené s ohledem na místní, regionální a vnitrostátní poměry, jako jsou jejich stávající politiky v příslušných oblastech a plánované použití jiných relevantních fondů EU. Tímto způsobem je možné nejlépe zohlednit širokou rozmanitost různých situací, konkrétní znalosti místních a regionálních správních orgánů, výzkum a inovace a pracovněprávní vztahy a struktury pro sociální dialog, jakož i vnitrostátní tradice a přispět k účinné a efektivní celkové podpoře zranitelných osob.

(15)

Členské státy (po smysluplné konzultaci orgánů na místní a regionální úrovni , hospodářských a sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti ) jsou nejpříhodnějším orgánem pro návrh a provádění plánů, které jsou upravené a zacílené s ohledem na místní, regionální a vnitrostátní poměry, jako jsou jejich stávající politiky v příslušných oblastech a plánované použití jiných relevantních fondů EU. Tímto způsobem je možné nejlépe zohlednit širokou rozmanitost různých situací, konkrétní znalosti místních a regionálních správních orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti , výzkum a inovace a pracovněprávní vztahy a struktury pro sociální dialog, jakož i vnitrostátní tradice a přispět k účinné a efektivní celkové podpoře zranitelných osob a k rozšíření projektů vypracovaných místními a regionálními orgány, sociálními partnery a sociálně-ekonomickými subjekty .

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15a)

Plány by měly být koncipovány komplexně a zároveň by se mělo přecházet nadměrné administrativní zátěži. Od členských států by se proto mělo požadovat, aby při navrhování a provádění plánů tak, jak jsou popsány, postupovaly komplexně a zároveň se vyvarovaly zbytečné složitosti.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)

Klíčem ke spravedlivé transformaci směrem ke klimatické neutralitě je zajistit, aby tato opatření a investice byly zvlášť zacílené na domácnosti trpící energetickou chudobou nebo na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Podpůrná opatření na podporu omezování emisí skleníkových plynů by měla pomoci členským státům řešit sociální dopady vyplývající z obchodování s emisemi pro odvětví budov a silniční dopravy .

(16)

Klíčem ke spravedlivé transformaci směrem ke klimatické neutralitě je zajistit, aby tato opatření a investice byly zvlášť zacílené na domácnosti trpící energetickou chudobou nebo na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Podpůrná opatření na podporu omezování emisí skleníkových plynů by měla pomoci členským státům řešit sociální dopady přechodu na klimatickou neutralitu, včetně sociálních dopadů vyplývajících ze stanovení ceny uhlíku .

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)

Než se projeví dopad těchto investic na snižování nákladů a emisí, napomohla by spravedlivé transformaci dobře cílená přímá podpora příjmů pro ty nejzranitelnější . Tuto podporu je třeba chápat jako dočasné opatření doprovázející dekarbonizaci odvětví bydlení a dopravy. Nejedná se o trvalé opatření, protože neřeší základní příčiny energetické a dopravní chudoby. Tato podpora by se měla týkat pouze přímých dopadů začlenění budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, nikoliv nákladů na elektřinu či vytápění spojených se začleněním výroby elektřiny a tepla do oblasti působnosti této směrnice. Způsobilost pro tuto přímou podporu příjmů by měla být časově omezena.

(17)

Přímá podpora příjmů v kombinaci s dlouhodobými strukturálními investičními opatřeními zaměřenými na stejné příjemce přispěje k dosažení cílů fondu. Než se projeví dopad těchto investic na snižování nákladů a emisí, by dobře cílená přímá podpora příjmů pro osoby žijící v energetické chudobě a chudobě v oblasti mobility přispěla ke snížení nákladů na energii a mobilitu a k podpoře spravedlivé transformace, a to dokud nebudou provedeny strukturálnější investice . Tuto podporu je třeba chápat jako dočasné opatření doprovázející dekarbonizaci odvětví bydlení a dopravy. Nejedná se o trvalé opatření, protože neřeší základní příčiny energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility . Tato přímá podpora příjmů by měla být omezena a ž na 40 % celkových odhadovaných nákladů každého plánu na období 2024–2027 a měla by být stanovena na období 2028–2032 v souladu s posouzením účinnosti, přidané hodnoty, trvající relevantnosti a požadované míry přímé podpory příjmů, které provede Komise podle jednotlivých zemí, s ohledem na pokrok a účinek provádění strukturálních investic a opatření s cílem tuto podporu do konce roku 2032 postupně ukončit .

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17a)

Zranitelným domácnostem, zranitelným uživatelům dopravy a zranitelným mikropodnikům by měly být poskytnuty informace o existenci podpory z fondu a o možnostech jejího využití. Měly by být proto poskytovány cílené, přístupné a cenově dostupné informace, vzdělávání, osvěta a poradenství o nákladově efektivních opatřeních a investicích a dostupné podpoře.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17b)

Fond by měl být v souladu se závazky Unie vyplývajícími z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a neměl by podporovat žádná opatření nebo investice, které přispívají k segregaci nebo sociálnímu vyloučení.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky uvedenými v Pařížské dohodě a se závazky týkajícími se cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení cíle, podle kterého by 30 % všech výdajů v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 mělo být vynaloženo na začleňování cílů v oblasti klimatu a mělo by přispívat k ambici spočívající v poskytování 10 % ročních výdajů v roce 2026 a 2027 na cíle v oblasti biologické rozmanitosti při současném zohlednění stávajícího překrývání se mezi cíli týkajícími se klimatu a biologické rozmanitosti. Za tímto účelem je třeba použít metodiku stanovenou v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (33) s cílem označovat výdaje fondu. Fond by měl podporovat opatření, která plně dodržují klimatické a environmentální normy a priority Unie a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (34). Pouze taková opatření a investice by měly být do plánů začleněny. Opatření v oblasti přímé podpory příjmů by měla být zpravidla považována za opatření, která mají nevýznamný předvídatelný dopad na environmentální cíle, a jako taková být považována za opatření, která jsou v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Komise má v úmyslu vydat technické pokyny pro členské státy v řádném předstihu před vypracováním plánů. Pokyny vysvětlí, jak musí opatření a investice dodržovat zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852. Komise má v úmyslu předložit v roce 2021 návrh doporučení Rady o tom, jak řešit sociální aspekty zelené transformace.

(18)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky uvedenými v Pařížské dohodě , závazky k evropskému pilíři sociálních práv a se závazky týkajícími se cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení cíle, podle kterého by alespoň 30 % celkové částky rozpočtu Unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a výdajů Nástroje Evropské unie na podporu oživení mělo být vynaloženo na podporu cílů v oblasti klimatu a mělo by přispívat k ambici spočívající v poskytování 7,5 % ročních výdajů v rámci VFR na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v roce 2026 a 2027 na cíle v oblasti biologické rozmanitosti při současném zohlednění stávajícího překrývání se mezi cíli týkajícími se klimatu a biologické rozmanitosti. Za tímto účelem je třeba použít metodiku stanovenou v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (33) s cílem označovat výdaje fondu. Fond by měl podporovat opatření, která plně dodržují technická screeningová kritéria stanovená Komisí v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (34). Pouze taková opatření a investice by měly být do plánů začleněny. Opatření v oblasti přímé podpory příjmů by měla být zpravidla považována za opatření, která mají nevýznamný předvídatelný dopad na environmentální cíle, a jako taková být považována za opatření, která jsou v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Komise předložila v roce 2021 návrh doporučení Rady o tom, jak řešit sociální aspekty zelené transformace.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)

Stanovením ceny uhlíku jsou zasaženy zejména ženy, protože tvoří 85 % neúplných rodin s jedním rodičem. Neúplným rodinám s jedním rodičem hrozí zvlášť vysoké riziko dětské chudoby. Je třeba zohlednit rovnost žen a mužů a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů, jakož i otázky přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a prosazovat je v rámci celého vypracovávání a provádění plánů s cílem zajistit, aby nikdo nebyl opomenut.

(19)

Energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility jsou neúměrně zasaženy ženy, zejména matky samoživitelky, které tvoří 85 % neúplných rodin s jedním rodičem , ale i svobodné ženy, ženy se zdravotním postižením nebo starší ženy žijící osamoceně. Ženy mají navíc odlišné a složitější vzorce mobility . Neúplným rodinám s jedním rodičem s nezaopatřenými dětmi hrozí zvlášť vysoké riziko dětské chudoby. Je třeba dodržovat rovnost žen a mužů a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů, jakož i práva na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a prosazovat je v rámci celého navrhování, vypracovávání a provádění plánů s cílem zajistit, aby nikdo nebyl opomenut.

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19a)

Společenství pro obnovitelné zdroje a občanská energetická společenství mohou členským státům pomoci dosáhnout cílů tohoto nařízení prostřednictvím přístupu zdola nahoru iniciovaného občany, neboť posilují postavení spotřebitelů a zapojují je a umožňují určitým skupinám zákazníků z řad domácností žijících jak ve městech, tak ve venkovských, ostrovních, horských, odlehlých a méně přístupných oblastech nebo v méně rozvinutých regionech a územích, včetně méně rozvinutých příměstských oblastí, účastnit se projektů v oblasti energetické účinnosti, podporovat využití energie z obnovitelných zdrojů a současně přispívat k potírání energetické chudoby. Členské státy by proto měly podporovat úlohu společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství a považovat je za způsobilé příjemce prostředků z fondu.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)

Členské státy by měly své plány předložit společně s aktualizací svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (35). Plány by měly zahrnovat opatření, která mají být financována, jejich odhadované náklady a vnitrostátní příspěvek. Měly by rovněž obsahovat klíčové milníky a cíle, jejichž účelem je posoudit účinné provádění opatření.

(20)

Členské státy by měly své plány předložit společně s aktualizací svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (35) a evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 240/2014 (35a). Plány by měly zahrnovat opatření, která mají být financována, jejich odhadované náklady a vnitrostátní příspěvek. Měly by rovněž obsahovat klíčové milníky a cíle, jejichž účelem je posoudit účinné provádění opatření.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20a)

Provádění opatření uvedených v plánech bude záviset na odpovídající úrovni pracovní síly, včetně řemeslníků a vysoce kvalifikovaných odborníků na ekologické technologie, aplikovaných vědců a inovátorů. Členské státy by proto měly plány doplnit prostřednictvím dalších relevantních kroků a programů Unie, aby zajistily změnu kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků s cílem vytvořit lepší příležitosti pro specializované řemeslníky a vysoce kvalifikované odborníky, zejména v oblasti pracovních míst souvisejících s renovací budov, zateplováním a instalací tepelných čerpadel a zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva, jako je například zavádění dobíjecích stanic pro elektrická vozidla.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

Fond a plány by měly být soudržné s plánovanými reformami a závazky učiněnými členskými státy a tyto reformy a závazky by se do nich měly promítat v souladu s integrovanými vnitrostátními plány členských států v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999, podle směrnice Evropského parlamentu a Rady [rrrr/ččč] [návrh na přepracování směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti] (36), Akčního plánu evropského pilíře sociálních práv (37), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) zřízeného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (38), plánů spravedlivé územní transformace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (39) a podle dlouhodobých strategií členských států týkajících se renovace budov v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (40). V zájmu zajištění správní účinnosti by informace obsažené v plánech měly být případně soudržné s právními předpisy a plány uvedenými výše.

(21)

Fond a plány by měly být soudržné s plánovanými reformami a závazky učiněnými členskými státy a tyto reformy a závazky by se do nich měly promítat v souladu s integrovanými vnitrostátními plány členských států v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999, podle směrnice Evropského parlamentu a Rady [rrrr/ččč] [návrh na přepracování směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti] (36), Akčního plánu evropského pilíře sociálních práv (37), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) (38) , Modernizačního fondu, operačních programů politiky soudržnosti podle nařízení (EU) 2021/1058 , plánů na podporu oživení a odolnosti v souladu s nařízením (EU) 2021/241, plánů spravedlivé územní transformace (39) a podle dlouhodobých strategií členských států týkajících se renovace budov v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (40). V zájmu zajištění správní účinnosti by informace obsažené v plánech měly být případně soudržné s právními předpisy a plány uvedenými výše.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21a)

Je nezbytné zajistit soulad fondu s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a s programy politiky soudržnosti, které mají podobné priority, s cílem zabránit jakémukoli překrývání nebo zdvojování intervencí. Ve členských státech je rovněž třeba účinné koordinace a strategického plánování mezi fondem, politikou soudržnosti na období 2021–2027 a dalšími fondy Unie, jako je zejména Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský sociální fond plus.

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)

Unie by měla podporovat členské státy finančními prostředky za účelem provádění jejich plánů prostřednictvím Sociálního fondu pro klimatická opatření. Platby ze Sociálního fondu pro klimatická opatření by měly být podmíněny dosažením milníků a cílů uvedených v plánech. To by umožnilo účinně zohledňovat vnitrostátní poměry a priority a současně zjednodušovat financování a usnadňovat jeho začlenění do jiných vnitrostátních výdajových programů při současném zaručení dopadu a integrity vynakládání prostředků ze strany EU.

(22)

Unie by měla podporovat členské státy dostatečnými finančními prostředky , které jsou úměrné členským státům a zohledňují jejich příslušnou geografickou a demografickou situaci, a rovněž by jim měla poskytovat technickou podporou, a to za účelem provádění jejich plánů prostřednictvím Sociálního fondu pro klimatická opatření. Zvláštní pozornost by měla být věnována jedinečným a specifickým problémům venkovských, ostrovních, okrajových, horských, odlehlých a méně přístupných regionů nebo území, na které ekologická transformace ze socioekonomického hlediska dopadá nejvíce. Aby se zajistilo, že budou opatření a investice zaměřené na tyto regiony účinné, měl by být pro příslušné regiony stanoven zvláštní minimální finanční příděl. Za účelem zajištění co nejúčinnějšího využití fondů Unie by platby ze Sociálního fondu pro klimatická opatření měly být podmíněny dosažením milníků a cílů uvedených v plánech a měly by být v souladu s náklady uvedenými pro dosažení těchto milníků a cílů a měly by zajistit, že nedojde k prodloužení závislosti na fosilních palivech a zamezit závislosti na uhlíku . To by umožnilo účinně zohledňovat vnitrostátní poměry a priority a současně zjednodušovat financování a usnadňovat jeho začlenění do jiných vnitrostátních výdajových programů při současném zaručení dopadu a integrity vynakládání prostředků ze strany EU.

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22a)

Zásada jednotnosti rozpočtu Unie, podle níž jsou do rozpočtu zahrnuty všechny položky příjmů a výdajů Unie, je požadavkem Smlouvy stanoveným v čl. 310 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Fond by proto měl být plně začleněn do rozpočtu Unie, s cílem mimo jiné respektovat metodu Společenství, uplatňovat parlamentní demokratickou odpovědnost, dohled a kontrolu, zajistit předvídatelnost financování a víceletého programování a zabezpečit transparentnost rozpočtových rozhodnutí přijatých na úrovni Unie.

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)

Finanční krytí fondu by mělo být v období 2026–2032 v zásadě úměrné částce odpovídající 25 % očekávaných příjmů ze začlenění budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. Podle rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (41) by členské státy tyto příjmy měly poskytnout do rozpočtu Unie jako vlastní zdroje. Členské státy mají financovat 50 % celkových nákladů svých plánů samy. Za tímto účelem, jakož i za účelem investic a opatření k urychlení a zmírnění nutné transformace pro negativně dotčené občany by členské státy měly mimo jiné využívat k tomuto účelu své očekávané příjmy z obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu podle směrnice 2003/87/ES.

(23)

Finanční krytí fondu je stanoveno na základě posouzení odhadované částky, která se získá přidělením 25 % očekávaných příjmů spojených s komerční silniční dopravou, komerčními budovami a dalšími palivy, na něž se vztahuje kapitola IVa [směrnice o ETS], do rozpočtu Unie v prvním období. Tato částka by měla být doplněna příjmy ze 150 milionů povolenek dražených v souladu s čl. 30d odst. 3 směrnice 2003/87/ES. Za předpokladu, že cena uhlíku bude 35 EUR za tunu, bude na příslušné tříleté období k dispozici dalších 5,25 miliardy EUR. To by spolu s finančním krytím na toto období činilo celkem 16,39 miliardy EUR. Ke stanovení částky pro Sociální klimatický fond na druhé období 2028–2032 by bylo zapotřebí návrhu Komise, a to s ohledem na jednání o příštím VFR a případné zahrnutí odvětví soukromých budov a soukromé silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES do 1 . ledna 2029 v souladu s článkem [XX] směrnice 2003/87/ES. Hodnota fondu by tedy mohla za celé období [den vstupu v platnost]–2032 dosáhnout 72 miliard EUR. Podle rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (41) by členské státy tyto příjmy měly poskytnout do rozpočtu Unie jako vlastní zdroje. Členské státy mají financovat značnou část celkových nákladů svých plánů samy , což odpovídá nejméně 60 % u dočasné přímé podpory příjmů a nejméně 50 % u cílených strukturálních opatření a investic . Odchylně by mělo být možné omezit podíl vnitrostátního spolufinancování cílených strukturálních opatření a investic na 40 % pro ty členské státy, které jsou způsobilé pro navýšení částky z Modernizačního fondu. Za tímto účelem, jakož i za účelem investic a opatření k urychlení a zmírnění nutné transformace pro negativně dotčené občany by členské státy měly k tomuto účelu nejprve využívat své očekávané příjmy z obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu podle směrnice 2003/87/ES. Financování fondu by nemělo probíhat na úkor jiných programů a politických opatření Unie.

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23a)

V případě vyšší ceny uhlíku by měly být fondu k dispozici dodatečné příděly, aby se zajistilo, že prostředky, které jsou v rozpočtu Unie k dispozici pro Sociální klimatický fond, se v souladu s cenou uhlíku zvýší, s cílem dále podpořit zranitelné domácnosti a uživatele dopravy při přechodu na klimatickou neutralitu. Tato roční navýšení by měla být zohledněna ve VFR prostřednictvím automatické „úpravy výkyvů cen uhlíku“ v rámci stropu okruhu 3 a stropu plateb, jejichž mechanismus má být stanoven v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 v souladu s článkem 312 Smlouvy o fungování EU.

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)	Fond by měl podporovat opatření, která respektují zásadu adicionality financování Unie. Fond by neměl být náhradou za opakované vnitrostátní výdaje , kromě řádně odůvodněných případů .

(24)	Fond by měl podporovat opatření, která respektují zásadu adicionality financování Unie. Fond by neměl být náhradou za opakované vnitrostátní výdaje.

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)

V zájmu zajištění účinného a soudržného přidělování finančních prostředků a respektování zásady řádného finančního řízení by opatření podle tohoto nařízení měla být v souladu se stávajícími programy Unie a měla by je doplňovat a současně předcházet dvojímu financování téže výdajové položky z fondu a jiných programů Unie. Zejména by Komise a členské státy měly ve všech fázích procesu zajistit účinnou koordinaci s cílem zabezpečit jednotnost, soudržnost, komplementaritu a synergie mezi zdroji financování. Za tímto účelem by členské státy měly být povinny předložit relevantní informace o stávajícím a plánovaném financování Unie při předkládání svých plánů Komisi. Finanční podpora v rámci fondu by měla doplňovat podporu poskytovanou v rámci jiných programů a nástrojů Unie. Opatření a investice financované fondem by měly být schopné obdržet financování z jiných programů a nástrojů Unie, ledaže tato podpora nepokrývá totožné nákladové položky.

(25)

V zájmu zajištění účinného , transparentního a soudržného přidělování finančních prostředků a respektování zásady řádného finančního řízení by opatření podle tohoto nařízení měla být v souladu se stávajícími unijními, vnitrostátními a v příslušných případech regionálními programy , nástroji a fondy a měla by předcházet tomu, aby fond nahradil jiné programy, investice a fondy Unie pro tutéž výdajovou položku . Zejména by Komise a členské státy měly ve všech fázích procesu zajistit účinnou koordinaci s cílem zabezpečit jednotnost, soudržnost, komplementaritu a synergie mezi zdroji financování a společně se sociálními partnery a veřejnými a soukromými subjekty prosazovat tvorbu politiky založenou na důkazech a sociální inovace . Za tímto účelem by členské státy měly být povinny předložit relevantní informace o stávajícím a plánovaném financování Unie při předkládání svých plánů Komisi. Finanční podpora v rámci fondu by měla doplňovat podporu poskytovanou v rámci jiných programů a nástrojů Unie. Opatření a investice financované fondem by měly být schopné obdržet financování z jiných programů a nástrojů Unie, ledaže tato podpora nepokrývá totožné nákladové položky.

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25a)

Aby bylo zajištěno účinné provádění podpory v rámci plánů od … [datum vstupu Sociálního fondu pro klimatická opatření v platnost], mělo by být možné, aby Komise vyplatila až 13 % finančního příspěvku členských států ve formě předběžného financování, a to na základě žádosti členského státu, kterou předloží společně se sociálním plánem pro klimatická opatření.

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)

V zájmu zajištění transparentních pravidel pro monitorování a hodnocení by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovování společných ukazatelů pro podávání zpráv o pokroku a za účelem sledování a hodnocení provádění plánů. Je mimořádně důležité, aby Komise během své přípravné činnosti prováděla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13 . dubna 2016 . Zejména s cílem zajistit rovnou účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty ve stejné době jako odborníci členských států a jejich odborníci mají přístup na schůze odborných skupin Komise zabývající se přípravou aktů v přenesené pravomoci.

(27)

V zájmu usnadnění přípravy sociálního plánu pro klimatická opatření a zajištění transparentních pravidel pro monitorování a hodnocení by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovování vzoru, na jehož základě mají členské státy své sociální plány pro klimatická opatření připravit, a společných ukazatelů pro podávání zpráv o pokroku a za účelem sledování a hodnocení provádění plánů. Je mimořádně důležité, aby Komise během své přípravné činnosti prováděla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci . Zejména s cílem zajistit rovnou účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty ve stejné době jako odborníci členských států a jejich odborníci mají přístup na schůze odborných skupin Komise zabývající se přípravou aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)	Provádění fondu by mělo probíhat v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinné prevence a stíhání podvodů, daňových úniků, daňových podvodů, korupce a střetů zájmů.

(28)	Provádění fondu by mělo probíhat v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně ochrany rozpočtu Unie v případě porušení zásad právního státu, účinné prevence a stíhání podvodů, daňových úniků, daňových podvodů, korupce a střetů zájmů.

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28a)

Začlenění fondu do rozpočtu Unie poskytuje silné záruky, pokud jde o provádění fondu, jako v případě nesrovnalostí nebo závažných nedostatků v systémech řízení a kontroly, kdy ochranu poskytují jak finanční právní předpisy Unie, tak platná odvětvová a finanční pravidla, nebo v případě porušení zásad právního státu v členských státech, kdy ochranu poskytují opatření stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (1a) na ochranu rozpočtu Unie. Komise by za tímto účelem měla zajistit účinný a účelný systém vnitřní kontroly a zpětné získávání neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých částek a měla by přijmout nezbytná opatření, která by mohla mimo jiné zahrnovat pozastavení plateb, ukončení právního závazku ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (1b) , zákaz přijímat takové právní závazky nebo pozastavení vyplácení splátek.

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)

Pro účely řádného finančního řízení by při současném respektování povahy fondu založené na výkonnosti měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení a zpětné získání finančních prostředků, jakož i pro vypovězení dohod o finanční podpoře. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby užívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými fondem bylo v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a členských států. Členské státy musí zajistit, aby byla tato podpora případně poskytována v souladu s pravidly státní podpory EU. Zejména by měly zajistit, aby se zabránilo podvodům, korupci a střetům zájmů, aby byly odhalovány a opravovány a aby se předešlo dvojímu financování z fondu a z jiných programů Unie. Mělo by být možné pozastavit a vypovědět dohody o finanční podpoře, jakož i snížit a omezit finanční příděly, pokud dotčený členský stát uspokojivě neprovedl plán, nebo v případě závažných nesrovnalostí, čímž se rozumí podvod, korupce a střety zájmů týkající se opatření podporovaných fondem nebo závažné porušení některé povinnosti stanovené dohodami o finanční podpoře. Je třeba ustanovit vhodná řízení o sporných otázkách s cílem zajistit, aby rozhodnutí Komise týkající se pozastavení a zpětného získávání vyplacených částek, jakož i vypovězení dohod o finanční podpoře respektovala právo členských států předložit připomínky.

(29)

Pro účely řádného finančního řízení by při současném respektování povahy fondu založené na výkonnosti měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení a zpětné získání finančních prostředků, jakož i pro vypovězení dohod o finanční podpoře. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby užívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými fondem bylo v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a členských států. Členské státy musí zajistit, aby byla tato podpora případně poskytována v souladu s pravidly státní podpory EU. Zejména by měly zajistit, aby se zabránilo podvodům, korupci a střetům zájmů, aby byly odhalovány a opravovány a aby se předešlo dvojímu financování z fondu a z jiných programů Unie. Mělo by být možné pozastavit a vypovědět dohody o finanční podpoře, jakož i snížit a omezit finanční příděly, pokud dotčený členský stát uspokojivě neprovedl plán, nebo v případě závažných nesrovnalostí, čímž se rozumí podvod, korupce a střety zájmů týkající se opatření podporovaných fondem nebo závažné porušení některé povinnosti stanovené dohodami o finanční podpoře. V případě vypovězení dohody o finanční podpoře nebo snížení a omezení finančního přídělu by tyto částky měly být poměrně přiděleny ostatním členským státům. Je třeba ustanovit vhodná řízení o sporných otázkách s cílem zajistit, aby rozhodnutí Komise týkající se pozastavení a zpětného získávání vyplacených částek, jakož i vypovězení dohod o finanční podpoře respektovala právo členských států předložit připomínky.

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29a)

Všechny členské státy, které využívají Sociální fond pro klimatická opatření, mají povinnost dodržovat základní hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU. Základním předpokladem pro dodržování zásad řádného finančního řízení, které jsou zakotveny v článku 317 Smlouvy o fungování EU, je dodržování zásad právního státu. V případě porušení zásad právního státu v členských státech by Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (1a) měla zajistit účinné provádění horizontálních pravidel na ochranu rozpočtu Unie. Pokud se zjistí, že porušení zásad právního státu v členském státě dostatečně přímo ovlivňuje nebo může závažným způsobem ovlivnit řádné finanční řízení Sociálního fondu pro klimatická opatření nebo ochranu finančních zájmů Unie, měla by Komise přijmout nezbytná opatření, která mohou mimo jiné zahrnovat pozastavení plateb, vypovězení právního závazku ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (1b) , zákaz přijímat takové právní závazky nebo pozastavení vyplácení splátek. V takových případech by Komise měla přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistila, že zamýšlení příjemci fondu nebudou postiženi a budou mít v případě potřeby i nadále přístup k pomoci Unie, přičemž Komise zajistí vyplácení prostředků prostřednictvím místních a regionálních orgánů, nevládních organizací nebo jiných subjektů s prokázanou schopností zajistit řádné finanční řízení fondu.

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30a)

V průběhu přípravy, hodnocení, provádění a monitorování způsobilých projektů v rámci fondu by mělo být zajištěno dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie. Fond by měl přispívat k odstranění nerovností a podpoře genderové rovnosti a začleňování genderového hlediska, jakož i k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o EU, článku 10 Smlouvy o fungování EU a v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie.

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Opatření a investice podporované fondem jsou prospěšná pro domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy, kteří jsou zranitelní a zvlášť zasažení začleněním emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES , zejména domácností trpících energetickou chudobou a občanů bez alternativy k osobním vozidlům v podobě veřejné dopravy (v odlehlých a venkovských oblastech).

Opatření a investice podporované fondem jsou prospěšná pro domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy, kteří jsou zranitelní a zvlášť zasažení dopadem přechodu na klimatickou neutralitu , včetně stanovení ceny uhlíku, což jsou zejména domácnosti trpící energetickou chudobou a občané trpící chudobou v oblasti mobility, přičemž zvláštní pozornost je věnována osobám žijícím ve venkovských, ostrovních, okrajových, horských, odlehlých a méně přístupných oblastech nebo méně rozvinutých regionech či územích, včetně méně rozvinutých příměstských oblastí, nejvzdálenějších regionů a regionů s vysokými emisemi uhlíku a s vysokou nezaměstnaností .

Pozměňovací návrh 52

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Obecným cílem fondu je přispívat k přechodu na klimatickou neutralitu prostřednictvím řešení sociálních dopadů spojených se začleněním emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. Specifickým cílem fondu je podporovat zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy prostřednictvím dočasné přímé podpory příjmů a prostřednictvím opatření a investic, které mají zvýšit energetickou účinnost budov, dekarbonizaci vytápění a chlazení budov, včetně integrace energie z obnovitelných zdrojů, a poskytnout lepší přístup k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi .

Obecným cílem fondu je přispívat k sociálně spravedlivému přechodu na klimatickou neutralitu , který nikoho neopomíjí, zejména prostřednictvím řešení sociálních dopadů spojených se začleněním emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. Specifickým cílem fondu je podporovat zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy , zejména pak osoby trpící energetickou chudobou nebo chudobou v oblasti mobility, prostřednictvím dočasné přímé podpory příjmů a prostřednictvím opatření a investic, které mají zvýšit energetickou účinnost budov, dekarbonizaci vytápění a chlazení budov, včetně integrace a ukládání energie z obnovitelných zdrojů, a poskytnout lepší přístup k účinné a cenově dostupné mobilitě a dopravě v souladu s článkem 6 s cílem postupně ukončit a neprodlužovat závislost na fosilních zdrojích a zabránit závislosti na uhlíku .

Pozměňovací návrh 53

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1)	„renovací budov“ veškeré druhy renovací budov týkající se energií, včetně izolace pláště budovy, tj. zdí, střechy, podlahy, výměny oken, nahrazení zařízení na vytápění, chlazení a vaření a instalace výroby energie z obnovitelných zdrojů přímo na místě;

„renovací budov“ veškeré druhy renovací budov týkající se energií a doprovodná bezpečnostní opatření , včetně plnění požadavků na renovace stanovených ve směrnici …/… [o energetické náročnosti budov (přepracované znění) [2021/0426(COD)]], které mají za cíl snížit spotřebu energie v budovách, včetně: izolace pláště budovy, tj. zdí, střechy, podlahy, výměny oken ; pasivního větrání; instalace tepelných čerpadel a chladicích systémů; nahrazení zařízení na vytápění, chlazení a vaření ; modernizace elektrických zařízení a instalace výroby energie z obnovitelných zdrojů přímo na místě , systémů rekuperace tepla nebo připojení k blízkým systémům využívajícím energii z obnovitelných zdrojů a její ukládání ;

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2)	„energetickou chudobou“ energetická chudoba ve smyslu definice uvedené v čl. 2 bodu [(49)] směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) [rrrr/ččč] (50);

„energetickou chudobou“ chudoba postihující domácnosti v nejnižších příjmových decilech, včetně domácností s nižšími středními příjmy, které významný podíl čistého příjmu vynaloží na energii, a to i v důsledku nízké kvality bydlení, nedoplatků na účtech za služby z důvodu finančních obtíží nebo omezeného přístupu k základním a cenově dostupným energetickým službám, které jsou základem důstojné životní úrovně a zdraví, včetně přiměřeného tepla, chlazení, osvětlení a energie k napájení spotřebičů ;

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a)

„chudobou v oblasti mobility“ chudoba postihující domácnosti v nejnižších příjmových decilech, včetně domácností s nižšími středními příjmy, které vysoký podíl čistého příjmu vynaloží na mobilitu nebo mají omezený přístup k cenově dostupným veřejným nebo alternativním druhům dopravy potřebným k uspokojení základních socioekonomických potřeb, se zvláštním zaměřením na domácnosti ve venkovských, ostrovních, okrajových, horských, odlehlých a hůře dostupných oblastech nebo méně rozvinutých regionech či územích, včetně méně rozvinutých příměstských oblastí a nejvzdálenějších regionů, která je způsobena jedním z těchto faktorů, které vyplývají z vnitrostátních nebo místních zvláštností, nebo jejich kombinací: nízké příjmy, vysoké výdaje na pohonné hmoty, postupné vyřazování automobilů se spalovacími motory, vysoké náklady na cenově dostupné nebo dostupné veřejné či alternativní způsoby dopravy nebo jejich nedostatek;

Pozměňovací návrh 56

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

11)	„zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící energetickou chudobou nebo domácnosti, včetně těch středněpříjmových, které jsou významně zasaženy cenovými dopady začlenění budov do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a které postrádají prostředky na renovaci budovy, již obývají;

11)

„zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící nebo ohrožené energetickou chudobou nebo domácnosti v nejnižších příjmových decilech , včetně těch středněpříjmových, které jsou významně zasaženy dopadem transformace na klimatickou neutralitu, včetně stanovení ceny uhlíku, a které postrádají prostředky na renovaci budovy, již obývají;

Pozměňovací návrh 57

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

12)	„zranitelnými mikropodniky“ mikropodniky, které jsou významně zasaženy dopady začlenění budov do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES na cenu a které postrádají prostředky na renovaci budovy, již využívají;

12)

„zranitelnými mikropodniky“ mikropodniky, které jsou významně zasaženy dopady začlenění emisí skleníkových plynů budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES na cenu , což je součástí spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu, která nikoho neopomíjí, a mikropodniky, které postrádají prostředky na renovaci budovy, již využívají , a na modernizaci silničních vozidel, o něž se opírá jejich podnikání ;

Pozměňovací návrh 58

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

13)

„zranitelnými uživateli dopravy“ uživatelé dopravy, včetně uživatelů z domácností s nižším středním příjmem, které jsou významně zasaženy cenovými dopady začlenění silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a které postrádají prostředky na nákup vozidel s nulovými a nízkými emisemi nebo na přechod na alternativní udržitelné druhy dopravy , včetně veřejné dopravy, a to zejména ve venkovských a odlehlých oblastech .

13)

„zranitelnými uživateli dopravy“ uživatelé dopravy, včetně uživatelů z domácností s nižším středním příjmem v nejnižších příjmových decilech , včetně domácností s nižšími středními příjmy, které jsou ohroženy chudobou v oblasti mobility a které jsou významně postiženy dopadem přechodu na klimatickou neutralitu , včetně stanovení ceny uhlíku .

Pozměňovací návrh 59

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Každý členský stát předloží Komisi sociální plán pro klimatická opatření (dále jen „plán“) spolu s aktualizací integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeného v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s postupem a lhůtami stanovenými v uvedeném článku , a to po smysluplné konzultaci s místními a regionálními orgány, hospodářskými a sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti . Plán obsahuje soudržný soubor opatření a investic k řešení dopadu energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility, zejména dopadu přechodu ke klimatické neutralitě, včetně dopadu stanovení ceny uhlíku na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy s cílem zajistit cenově dostupné a udržitelné vytápění, chlazení a mobilitu a zároveň doplnit a urychlit nezbytná opatření ke splnění cílů Unie v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh 60

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Plán může obsahovat vnitrostátní opatření, jež stanoví dočasnou přímou podporu příjmů zranitelných domácností a domácností, které jsou zranitelnými uživateli dopravy, a to s cílem snížit dopad zvýšení ceny fosilních paliv vyplývající ze začlenění budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES .	2. Plán může obsahovat vnitrostátní a případně regionální opatření, jež stanoví dočasnou přímou podporu příjmů zranitelných domácností a domácností, které jsou zranitelnými uživateli dopravy, a to s cílem snížit dopad zvýšení ceny fosilních paliv vyplývající z přechodu ke klimatické neutralitě, včetně stanovení ceny uhlíku .

Pozměňovací návrh 61

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Plán zahrnuje vnitrostátní projekty zaměřené na:	3. Plán zahrnuje celostátní, regionální nebo místní projekty zaměřené na:

Pozměňovací návrh 62

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	financování opatření a investic do zvýšení energetické účinnosti budov, do provádění opatření v oblasti zvyšování energetické účinnosti, do provádění renovací budov a do dekarbonizace vytápění a chlazení budov, včetně začlenění výroby energie z obnovitelných zdrojů energie;

financování opatření a investic do zvýšení energetické účinnosti budov, do provádění opatření v oblasti zvyšování energetické účinnosti, do provádění renovací budov a souvisejících bezpečnostních opatření, případně v kombinaci s posílením požárních a seismických bezpečnostních norem, a do dekarbonizace vytápění a chlazení budov, včetně začlenění výroby a ukládání energie z obnovitelných zdrojů energie v souladu s článkem 6 ;

Pozměňovací návrh 63

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	financování opatření a investic do většího využívání mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi .

b)	financování opatření a investic do většího využívání mobility a dopravy , mimo jiné zaměřením opatření a investic na přechod od soukromé mobility k veřejné, sdílené a aktivní mobilitě v souladu s článkem 6 .

Pozměňovací návrh 64

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. -a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-a)

podrobné kvantitativní informace o energetické chudobě a chudobě v oblasti mobility týkající se:

i)	přesné definice energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility uplatňované na vnitrostátní úrovni, a to na základě definic uvedených v článku 2;

ii)	mapování počtu zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy, kteří byli identifikováni na začátku plánu, na základě definic stanovených v článku 2 s cílem určit potenciální příjemce finančních prostředků z plánu;

iii)	vnitrostátních cílů a úkolů pro snížení počtu zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy po dobu trvání plánu;

Pozměňovací návrh 65

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	konkrétní opatření a investice v souladu s článkem 3 s cílem omezit dopady uvedené v písmenu c) tohoto odstavce spolu s vysvětlením, jak by účinně přispěly k dosažení cílů stanovených v článku 1 v rámci celkového nastavení příslušných politik daného členského státu;

a)	konkrétní opatření a investice v souladu s články 3 a 6 s cílem řešit dopady uvedené v písmenu c) tohoto odstavce spolu s vysvětlením, jak by účinně přispěly k dosažení cílů stanovených v článku 1 v rámci celkového nastavení příslušných politik daného členského státu;

Pozměňovací návrh 66

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	soudržnost a vzájemné posílení doprovodných opatření ke snížení dopadů uvedených v písmenu c);

Pozměňovací návrh 67

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

odhad pravděpodobných dopadů tohoto navýšení cen na domácnosti, a zejména na incidenci energetické chudoby, na mikropodniky a na uživatele dopravy , sestávající zejména z odhadu a určení zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy ; tyto dopady je třeba analyzovat s dostatečnou mírou rozčlenění podle regionů a s přihlédnutím k aspektům, jako je přístup k veřejné dopravě a základním službám a určení nejvíce zasažených oblastí, zejména pak území, která jsou odlehlá a venkovského charakteru ;

odhad pravděpodobných dopadů zvýšení cen na energetickou chudobu a chudobu v oblasti mobility, na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy; tyto dopady je třeba analyzovat s dostatečnou mírou rozčlenění podle regionů a s přihlédnutím k vnitrostátním zvláštnostem a aspektům, jako je přístup k veřejné dopravě a základním službám a určení nejvíce zasažených oblastí, zejména pak venkovských, ostrovních, okrajových, horských, odlehlých a méně přístupných území nebo méně rozvinutých regionů či území , včetně méně rozvinutých příměstských oblastí a nejvzdálenějších regionů, jimž bude třeba věnovat zvláštní pozornost a podpořit je při přechodu na klimatickou neutralitu ;

Pozměňovací návrh 68

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

pokud plán stanoví opatření uvedená v čl. 3 odst. 2, kritéria pro určení způsobilých konečných příjemců, uvedení zamýšlené lhůty pro dotčená opatření a jejich odůvodnění na základě kvantitativního odhadu a kvalitativního vysvětlení toho, jak se očekává, že opatření obsažená v plánu sníží energetickou a dopravní chudobu a zranitelnost domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy vůči zvýšení cen paliv v oblasti silniční dopravy a vytápění;

pokud plán stanoví opatření uvedená v čl. 3 odst. 2, kritéria pro určení způsobilých konečných příjemců, uvedení zamýšlené lhůty pro dotčená opatření a jejich odůvodnění na základě kvantitativního odhadu a kvalitativního vysvětlení toho, jak se očekává, že opatření obsažená v plánu sníží energetickou chudobu a chudobu v oblasti mobility a zranitelnost domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy vůči zvýšení cen paliv v oblasti silniční dopravy a vytápění; a odůvodnění toho, jak tato opatření doplňují stávající činnosti členských států v tomto ohledu;

Pozměňovací návrh 69

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)	zamýšlené milníky, cíle a orientační časový plán pro provádění opatření a investic, které budou realizovány do 31. července 2032;

zamýšlené milníky, cíle a orientační časový plán pro provádění opatření a investic, které budou realizovány pokaždé nejpozději do předložení integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, která se v souladu s článkem 23 předkládá jednou za dva roky, a do 31. července 2032;

Pozměňovací návrh 70

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ea)	případně orientační časový rozvrh týkající se podpory vozidel v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. d);

Pozměňovací návrh 71

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. e b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

eb)	objasnění toho, jak opatření a investice případně podporují udržitelná a kvalitní pracovní místa;

Pozměňovací návrh 72

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ustanovení pro účinné sledování a provádění plánu ze strany dotčeného členského státu, zejména pak navrhované milníky a cíle, včetně ukazatelů pro provádění opatření a investic, kterými se v relevantních případech rozumí ty, které jsou dostupné ve Statistickém úřadu Evropské unie, Evropském statistickém úřadu a Středisku pro sledování energetické chudoby, jak určuje doporučení Komise (EU) 2020/1563 (54) týkající se energetické chudoby;

ustanovení pro účinné sledování a provádění plánu ze strany dotčeného členského státu, která mají být přijata na základě podrobných konzultací s místními a regionálními orgány, hospodářskými a sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi, zejména pak navrhované milníky a cíle, včetně ukazatelů pro provádění opatření a investic, kterými se v relevantních případech rozumí ty, které jsou dostupné ve Statistickém úřadu Evropské unie, Evropském statistickém úřadu a Středisku pro sledování energetické chudoby, jak určuje doporučení Komise (EU) 2020/1563 (54) týkající se energetické chudoby;

Pozměňovací návrh 73

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. j

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

k vypracování a případně k provádění plánu shrnutí procesu konzultací s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a jinými relevantními zúčastněnými stranami provedeného v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2018/1999 a s vnitrostátním právním rámcem a to, jak se příspěvky zúčastněných stran zohledňují v plánu;

k vypracování a případně k provádění plánu shrnutí procesu konzultací s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a jinými relevantními zúčastněnými stranami provedeného v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2018/1999 a článkem 8 nařízení (EU) 2021/1060 a s vnitrostátním právním rámcem a to, jak se příspěvky zúčastněných stran zohledňují v plánu , jakož i jejich konkrétní úlohy při navrhování, provádění a monitorování ;

Pozměňovací návrh 74

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. k a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ka)	podíl fondu vyčleněný na komunitně vedené místní projekty v oblasti klimatické transformace.

Pozměňovací návrh 75

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Komisi je svěřena pravomoc přijmout do … [vložte datum tři měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost] akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, v němž toto nařízení doplní stanovením vzoru, na jehož základě mají členské státy vypracovat svůj plán.

Pozměňovací návrh 76

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Výplata podpory je podmíněna dosažením milníků a cílů pro opatření a investice stanovené v plánech. Tyto milníky a cíle musí být slučitelné s cíli Unie v oblasti klimatu a zahrnují zejména:	2. Výplata podpory se provádí v souladu s náklady uvedenými pro dosažení milníků a cílů pro opatření a investice stanovené v plánech v souladu s článkem 6 . Tyto milníky a cíle musí být slučitelné s cíli Unie v oblasti klimatu a v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv a zahrnují zejména:

Pozměňovací návrh 77

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	renovaci budov;

b)	renovaci budov , včetně příspěvku ke splnění požadavků na renovaci stanovených ve směrnici …/… [o energetické náročnosti budov (přepracované znění) [2021/0426(COD)]] ;

Pozměňovací návrh 78

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	mobilitu a dopravu s nulovými a nízkými emisemi ;

c)	mobilitu a dopravu v souladu s článkem 6 ;

Pozměňovací návrh 79

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	snižování emisí skleníkových plynů;

d)	snižování emisí skleníkových plynů s cílem postupně ukončit a neprodlužovat závislost na fosilních palivech a zabránit závislosti na uhlíku v souvislosti s opatřeními a investicemi v souladu s článkem 6 ;

Pozměňovací návrh 80

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)	snižování počtu zranitelných domácností, zejména domácností trpících energetickou chudobou, počtu zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy, mimo jiné i ve venkovských a odlehlých oblastech.

snižování počtu zranitelných domácností, tj. domácností trpících nebo ohrožených energetickou chudobou, počtu zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy, mimo jiné i ve venkovských , ostrovních, okrajových, horských, odlehlých a méně přístupných oblastech nebo méně rozvinutých regionech či územích, včetně méně rozvinutých příměstských oblastí a nejvzdálenějších regionů, které budou při přechodu na klimatickou neutralitu potřebovat zvláštní pozornost a podporu;

Pozměňovací návrh 81

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ea)	případně příspěvek k udržitelným a kvalitním pracovním místům.

Pozměňovací návrh 82

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Fond podpoří pouze opatření a investice, které dodržují zásadu „významně nepoškozovat“ uvedenou v článku 17 nařízení (EU) 2020/852 .	3. Fond podpoří pouze opatření a investice, které jsou v souladu s technickými kritérii stanovenými v rámci nařízení (EU) 2020/852 a dodržují zásadu „významně nepoškozovat“ uvedenou v článku 17 tohoto nařízení .
	Příjemci prostředků z fondu dodržují právní předpisy Unie a členských států platné v oblasti sociálních a pracovních práv.

Pozměňovací návrh 83

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy mohou začlenit náklady na opatření, která poskytují dočasnou přímou podporu příjmů zranitelných domácností a zranitelných domácností , které jsou uživateli dopravy, s cílem absorbovat navýšení cen za paliva v oblasti silniční dopravy a vytápění. Tato podpora se postupem času snižuje a je omezena na přímý dopad obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu . Způsobilost k získání této přímé podpory příjmů skončí do uplynutí lhůt stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. d) .

1. Členské státy mohou začlenit náklady na opatření, která poskytují dočasnou přímou podporu příjmů , včetně snížení daní a poplatků za elektřinu , coby přechodné opatření pro zranitelné domácnosti a zranitelné uživatele dopravy trpící energetickou chudobou nebo chudobou v oblasti mobility , s cílem absorbovat navýšení cen za paliva v oblasti silniční dopravy a vytápění. Tato podpora představuje pro tyto zranitelné domácnosti přechodnou podporu, která se postupem času snižuje a závisí na provádění strukturálních opatření nebo investic s dlouhodobými dopady, které těmto příjemcům účinně pomohou z energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility . Tato podpora je omezena na nejvýše 40 % celkových odhadovaných nákladů každého plánu na období 2024–2027 a na období 2028–2032 se stanoví v souladu s posouzením Komise provedeným podle čl. 24 odst. 3 s cílem tuto podporu do konce roku 2032 postupně ukončit .

Pozměňovací návrh 84

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy mohou zahrnout náklady na následující opatření a investice do odhadovaných celkových nákladů plánů, pokud jsou ku prospěchu především zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům nebo zranitelným uživatelům dopravy a mají:	2. Členské státy mohou zahrnout náklady na následující opatření a investice s trvalými dopady do odhadovaných celkových nákladů plánů, pokud jsou ku prospěchu především zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům nebo zranitelným uživatelům dopravy a mají:

Pozměňovací návrh 85

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	podporovat renovaci budov, zejména těch osob, které obývají budovy s nejhorší výkonností, mimo jiné ve formě finanční podpory nebo fiskálních pobídek, jako je možnost odpočtu nákladů na renovace z nájmu, a to bez ohledu na vlastnictví dotčených budov;

podporovat kvalitní, nákladově efektivní a energeticky účinnou renovaci budov, zejména s cílem přispět ke splnění požadavků na renovaci stanovených ve směrnici …/… [o energetické náročnosti budov (přepracované znění) [2021/0426(COD)]], a to těch osob, které obývají budovy s nejhorší výkonností, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost nájemníkům a sociálnímu bydlení, mimo jiné ve formě finanční podpory nebo fiskálních pobídek, jako je možnost odpočtu nákladů na renovace z nájmu nebo zvláštní podpory na renovace sociálního bydlení za účelem snazšího přístupu k cenově dostupnému energeticky účinnému bydlení , a to bez ohledu na vlastnictví dotčených budov;

Pozměňovací návrh 86

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)	zajistit přístup k cenově dostupnému energeticky účinnému bydlení, mimo jiné zajištěním dostatečného energeticky účinného a cenově dostupného bytového fondu, včetně sociálního bydlení;

Pozměňovací návrh 87

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	přispívat k dekarbonizaci vytápění a chlazení budov a vaření v nich, včetně elektrifikace, a integrace energie z obnovitelných zdrojů, které přispějí k dosažení energetických úspor;

přispívat k nákladově efektivní dekarbonizaci vytápění a chlazení budov a vaření v nich, včetně elektrifikace, tím, že zajistí přístup k cenově dostupným a energeticky účinným systémům, a integrací a skladováním energie z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím občanských energetických komunit a vzájemného sdílení energie k pokrytí veškeré zbytkové poptávky, inteligentních vnitřních elektrických zařízení nebo pokrytí nákladů na připojení k inteligentním sítím a jakýchkoli dalších opatření, která jednoznačně přispějí k dosažení energetických úspor , jakož i k připojení k sítím dálkového vytápění, jako jsou poukázky, dotace nebo půjčky s nulovým úrokem na investice do výrobků a služeb s cílem zvýšit energetickou náročnost budov nebo k integraci obnovitelných zdrojů energie do budov ;

Pozměňovací návrh 88

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)

poskytovat cílené, přístupné a cenově dostupné informace, vzdělávání, osvětu a poradenství o nákladově efektivních opatřeních a investicích a dostupné podpoře pro renovace budov a energetickou účinnost, jakož i o udržitelné a cenově dostupné mobilitě a alternativách dopravy, mj. prostřednictvím energetických auditů budov, konzultací energetických řešení na míru nebo individualizovaných služeb řízení mobility;

Pozměňovací návrh 89

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	podporovat veřejné a soukromé subjekty při vytváření a zajišťování cenově dostupných řešení v oblasti renovací za účelem zvýšení energetické účinnosti a vhodných nástrojů financování v souladu se sociálními cíli fondu;

podporovat veřejné a soukromé subjekty , včetně poskytovatelů sociálního bydlení, a zejména spolupráci veřejného a soukromého sektoru, při vytváření a zajišťování bezpečných a cenově dostupných řešení v oblasti renovací za účelem zvýšení energetické účinnosti a vhodných nástrojů financování v souladu se sociálními cíli fondu , včetně řešení inteligentních sítí ;

Pozměňovací návrh 90

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

poskytovat přístup k vozidlům a jízdním kolům s nulovými a nízkými emisemi , včetně finanční podpory nebo fiskálních pobídek pro jejich nákup, jakož i pro vhodnou veřejnou a soukromou infrastrukturu, včetně možností dobíjení a doplňování paliva; v případě podpory týkající se nízkoemisních vozidel povinnost předložit časový rozvrh pro postupné snižování podpory;

poskytovat finanční podporu nebo fiskální pobídky ke zlepšení přístupu k vozidlům s nulovými emisemi při současném zachování technologické neutrality a k jízdním kolům , včetně pobídek týkajících se přístupu na trh s ojetými vozidly s nulovými emisemi a jeho dalšího rozvoje , včetně finanční podpory nebo fiskálních pobídek pro jejich nákup, pro vhodnou veřejnou a soukromou infrastrukturu, včetně možností dobíjení a doplňování paliva za účelem podpory nákupu vozidel s nulovými emisemi ; podpora je omezena na vozidla, která jsou k dispozici za průměrnou tržní cenu těchto vozidel v členském státě v daném roce nebo za cenu nižší; opatření na podporu vozidel s nízkými emisemi se v první řadě zváží pouze v případech, kdy přístup k mobilitě s nulovými emisemi ještě není dosažitelný, zejména ve venkovských, odlehlých a hůře přístupných oblastech. Členské státy určí časový rozvrh pro postupné snižování podpory v souladu s technickými kritérii stanovenými Komisí v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ;

Pozměňovací návrh 91

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)	poskytnout bezplatný přístup k veřejné dopravě nebo upravené tarify pro přístup k veřejné dopravě , jakož i podporu udržitelné mobility na požádání a sdílených služeb v oblasti mobility;

podněcovat využívání cenově dostupné a přístupné veřejné dopravy s nulovými a nízkými emisemi, jakož i podporovat soukromé a veřejné subjekty, včetně družstev , při rozvoji a zajišťování udržitelné mobility na požádání, sdílených služeb v oblasti mobility a přitažlivých možností aktivní mobility, zejména ve venkovských, ostrovních, horských, odlehlých a hůře přístupných oblastech, v méně rozvinutých regionech nebo územích, včetně méně rozvinutých příměstských oblastí a nejvzdálenějších regionů ;

Pozměňovací návrh 92

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Členské státy při provádění opatření a investic v souladu s odstavcem 2 případně podporují udržitelná a kvalitní pracovní místa.

Pozměňovací návrh 93

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2b. Do 31. července 2023 poskytne Komise pokyny k nákladově efektivním opatřením a investicím v souvislosti s odstavcem 2. Do 31. července 2026 a poté každé dva roky vyhodnotí Komise na základě dvouleté integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu podle článku 23 nákladovou efektivnost opatření a investic, které členské státy provedly v rámci svých plánů. Komise podá zprávu o osvědčených postupech a odpovídajícím způsobem upraví pokyny.

Pozměňovací návrh 94

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Fond nepodpoří a odhadované celkové náklady plánů nesmí zahrnovat opatření ve formě přímé podpory příjmů podle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení týkající se domácností , které již mají prospěch z:	1. Fond nenahradí opatření ve formě přímé podpory příjmů podle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení , pokud tato opatření doplňují podporu poskytovanou domácnostem , které již mají prospěch z:

Pozměňovací návrh 95

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	veřejného zásahu do výše cen paliv , na který se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES ;

a)	veřejného zásahu do výše cen paliv používaných ke spalování při vytápění a chlazení budov nebo v silniční dopravě ;

Pozměňovací návrh 96

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pokud dotčený členský stát ve svém plánu doloží, že veřejné zásahy uvedené v odstavci 1 plně nekompenzují navýšení ceny vyplývající ze začlenění odvětví budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES , může být přímá podpora příjmů začleněna do odhadovaných celkových nákladů v mezích navýšení ceny, které není plně kompenzováno.

2. Pokud dotčený členský stát ve svém plánu doloží, že veřejné zásahy uvedené v odstavci 1 plně nekompenzují navýšení ceny, může být přímá podpora příjmů začleněna do odhadovaných celkových nákladů v mezích navýšení ceny, které není plně kompenzováno.

Pozměňovací návrh 97

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy mohou začlenit do odhadovaných celkových nákladů finanční podporu poskytovanou veřejným nebo soukromým subjektům jiným než zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy, pokud tyto subjekty provádějí opatření a investice, které budou v konečném důsledku ku prospěchu zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy.

Členské státy mohou začlenit do odhadovaných celkových nákladů finanční podporu poskytovanou veřejným nebo soukromým subjektům , z nichž jsou striktně vyloučeni finanční zprostředkovatelé, jiným než zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy postiženým energetickou chudobou nebo chudobou v oblasti mobility , pokud tyto subjekty provádějí jejich jménem opatření a investice, které budou v konečném důsledku ku prospěchu přímo zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy , a to za podmínky, že tyto subjekty splňují sociální a environmentální záruky uvedené v článku 5 tohoto nařízení .

Pozměňovací návrh 98

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy stanoví nezbytné zákonné a smluvní záruky, aby zajistily, že veškeré přínosy budou přeneseny na domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy.	Členské státy stanoví nezbytné zákonné a smluvní záruky, aby zajistily, že veškeré přínosy budou přeneseny na domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy. Tyto subjekty musí splňovat požadavky na viditelnost stanovené v článku 22a.
	Komise vydá pokyny týkající se minimálních zásad a záruk a prosazuje osvědčené postupy.

Pozměňovací návrh 99

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Finanční krytí na provádění fondu na období 2025– 2027 činí 23 700 000 000 EUR v běžných cenách .	1. Finanční krytí na provádění fondu na období [den vstupu v platnost]– 2027 činí nejméně 11 140 000 000 EUR v běžných cenách. Fond se doplní příjmy z dražeb 150 milionů povolenek v souladu s čl. 30d odst. 3 [směrnice o ETS] [orientační částka ve výši 5 250 000 000 ] pro toto období. Toto financování se provádí v souladu s tímto nařízením.

Pozměňovací návrh 100

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Finanční krytí na provádění fondu na období 2028–2032 činí 48 500 000 000 EUR v běžných cenách pod podmínkou dostupnosti částek do výše ročních stropů příslušného víceletého finančního rámce uvedených v článku 312 Smlouvy o fungování EU.

2. Finanční krytí na provádění fondu na období 2028–2032 se stanoví po provedení revize tohoto nařízení pod podmínkou dostupnosti částek do výše ročních stropů příslušného víceletého finančního rámce uvedených v článku 312 Smlouvy o fungování EU a posouzení a případně, jsou-li splněny podmínky, cíleného přezkumu v souladu s [čl. 30a odst. 1a] směrnice 2003/87/ES .

Pozměňovací návrh 101

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a. Dodatečné příděly jsou k dispozici s výhradou zvláštní technické úpravy založené na kolísání cen uhlíku podle článku 4b … [nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (1a) ve znění pozdějších předpisů] s cílem zajistit, aby se dostupné prostředky pro Sociální fond pro klimatická opatření v rozpočtu Unie zvýšily v souladu s cenou uhlíku. V rámci jednání o platném víceletém finančním rámci se zváží prodloužení specifické technické úpravy založené na kolísání cen uhlíku.

Pozměňovací návrh 102

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2b. V souladu s [čl. 30d odst. 5] směrnice 2003/87/ES použijí členské státy výnosy z dražby povolenek v souladu s kapitolou IVa směrnice 2003/87/ES nejprve na vnitrostátní spolufinancování svých plánů a v případě zbývajících příjmů na sociální opatření v oblasti klimatu a investice v souladu s článkem 6 tohoto nařízení, s výjimkou příjmů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a zapsaných do rozpočtu Unie jako obecný příjem.

Pozměňovací návrh 103

Návrh nařízení

Článek 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 10a

Zvláštní výzvy, kterým čelí ostrovní členské státy, ostrovy a nejvzdálenější regiony

Při přípravě sociálních plánů pro klimatická opatření podle článku 3 členské státy zohlední zejména situaci ostrovních členských států, ostrovů a nejvzdálenějších regionů. Ostrovní členské státy, ostrovy a nejvzdálenější regiony čelí vážným socioekonomickým výzvám vyplývajícím z ekologické transformace směrem ke klimatické neutralitě a nulovým čistým emisím, a to s ohledem na jejich specifické potřeby a sociální dopady. Těmto oblastem se přidělí odpovídající minimální částka s příslušným odůvodněním, přičemž se zohlední zvláštní problémy těchto oblastí.

Pozměňovací návrh 104

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Podpora v rámci fondu doplňuje podporu poskytovanou v rámci jiných fondů, programů a nástrojů Unie. Opatření a investice podporované fondem mohou obdržet podporu z jiných fondů, programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá tutéž nákladovou položku.

1. Podpora v rámci fondu doplňuje podporu poskytovanou v rámci jiných fondů, programů a nástrojů Unie a na vnitrostátní a případně regionální úrovni a využívá se v součinnosti, doplňkovosti, soudržnosti a souladu s těmito fondy, programy a nástroji, zejména s Modernizačním fondem, Programem InvestEU, Nástrojem pro technickou podporu, Nástrojem pro oživení a odolnost a fondy, na které se vztahuje nařízení (EU) 2021/1060 . Opatření a investice podporované fondem mohou obdržet podporu z jiných fondů, programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá tutéž nákladovou položku.

Pozměňovací návrh 105

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Maximální finanční příděl se vypočte pro každý členský stát postupem stanoveným v příloze I a II.	1. Aniž je dotčen čl. 9 odst. 1a, maximální finanční příděl se vypočte pro každý členský stát postupem stanoveným v příloze I a II.

Pozměňovací návrh 106

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Každý členský stát může předložit žádost až do výše svého maximálního finančního přídělu na provádění svého plánu a do maximální výše svého podílu z dodatečného přídělu poskytnutého podle čl. 9 odst. 1a, jak je uvedeno v příloze II a na základě metodiky výpočtu uvedené v příloze I.

Pozměňovací návrh 107

Návrh nařízení

Článek 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 13a

Předběžné financování

1. Pokud Komise přijme prováděcí akt podle čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení, vyplatí členskému státu, který při předložení plánu požádá o předběžné financování, předběžnou platbu ve výši až 13 % finančního příspěvku podle čl. [] tohoto nařízení. Odchylně od čl. 116 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 provede Komise odpovídající platbu pokud možno do dvou měsíců poté, co přijala individuální právní závazek uvedený v článku 18 tohoto nařízení.

2. V případě předběžného financování podle odstavce 1 tohoto článku se finanční příspěvky uvedené v článku [] úměrně upraví.

Pozměňovací návrh 108

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Odchylně od prvního pododstavce členské státy přispějí nejméně k 60 % celkových odhadovaných nákladů na opatření a investice uvedené v čl. 6 odst. 1 v rámci jejich plánů. Příspěvek členských států s HDP na obyvatele v tržních cenách nižším než 65 % průměru Unie v období 2016 až 2018 je omezen na maximálně 40 % celkových odhadovaných nákladů na opatření a investice uvedené v čl. 6 odst. 2 v rámci jejich plánů.

Pozměňovací návrh 109

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy mimo jiné použijí příjmy z dražby svých povolenek v souladu s kapitolou IVa směrnice 2003/87/ES na svůj vnitrostátní příspěvek k celkovým odhadovaným nákladům uvedeným v jejich plánech.	2. Členské státy nejprve použijí veškeré příjmy z dražby svých povolenek v souladu s kapitolou IVa směrnice 2003/87/ES na svůj vnitrostátní příspěvek k celkovým odhadovaným nákladům uvedeným v jejich plánech.

Pozměňovací návrh 110

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. a – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

zda plán představuje reakci na sociální dopad na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy v dotčeném členském státě a na výzvy, jimž tito čelí a jež vyplývají z vytvoření systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu zřízeného podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES , zejména domácnosti trpící energetickou chudobou, a zda náležitě zohledňuje výzvy určené v posouzeních Komise týkajících se aktualizace integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dotčeného členského státu a jeho pokroku podle čl. 9 odst. 3 a článku 13 a 29 nařízení (EU) 2018/1999, jakož i v doporučeních Komise členským státům vydaným podle článku 34 nařízení (EU) 2018/1999 s ohledem na dlouhodobý cíl klimatické neutrality Unie do roku 2050. Přitom se zohlední zvláštní výzvy a finanční příděl dotčeného členského státu;

zda plán představuje přiměřenou a účinnou reakci na sociální dopad na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy v dotčeném členském státě a na výzvy, jimž tito čelí v důsledku přechodu ke klimatické neutralitě, včetně dopadu stanovení ceny uhlíku , zejména domácnosti trpící energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility , a zda náležitě zohledňuje výzvy určené v posouzeních Komise týkajících se aktualizace integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dotčeného členského státu a jeho pokroku podle čl. 9 odst. 3 a článku 13 a 29 nařízení (EU) 2018/1999, jakož i v doporučeních Komise členským státům vydaným podle článku 34 nařízení (EU) 2018/1999 s ohledem na cíle Unie stanovené pro rok 2030 v klimatické a energetické oblasti a na dlouhodobý cíl klimatické neutrality Unie do roku 2050. Přitom se zohlední zvláštní výzvy a finanční příděl dotčeného členského státu;

Pozměňovací návrh 111

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. a – písm. i a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ia)

zda byl plán vypracován na základě smysluplné konzultace s orgány na místní a regionální úrovni, hospodářskými a sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti v souladu se zásadami evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci zavedeného nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014;

Pozměňovací návrh 112

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. a – písm. ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)	zda se očekává, že plán zajistí, aby žádné opatření nebo investice, které jsou obsaženy v plánu, významně nepoškozovaly environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852;

ii)	zda se očekává, že plán zajistí, aby opatření a investice, které jsou obsaženy v plánu, významně nepoškozovaly environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852;

Pozměňovací návrh 113

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. a – písm. ii a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iia)	zda příjemci prostředků z fondu dodržují platné unijní a vnitrostátní právní předpisy v oblasti sociálních a pracovních práv;

Pozměňovací návrh 114

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. a – písm. iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)	zda plán obsahuje opatření a investice, které přispějí k zelené transformaci, včetně toho, zda se zabývá výzvami z této transformace vyplývajícími, a které zejména přispívají k uskutečnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a milníků pro rok 2030 v rámci strategie mobility.

iii)

zda plán obsahuje inovativní a stávající opatření a účinné investice do řešení , která přispějí k zelené transformaci, včetně toho, zda se zabývá výzvami z této transformace vyplývajícími a sociálními dopady , a která zejména přispívají k uskutečnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a rok 2050 a milníků pro rok 2030 v rámci strategie mobility.

Pozměňovací návrh 115

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. b – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)	zda se očekává, že plán bude mít v dotčeném členském státě trvalý dopad na výzvy, kterými se zabývá, a zejména na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy, především pak domácnosti trpící energetickou chudobou;

zda se očekává, že plán bude mít v dotčeném členském státě trvalý dopad na cíl Unie do roku 2030, na klimatickou neutralitu a na výzvy, kterými se zabývá, a zejména na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy, především pak domácnosti trpící energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility ;

Pozměňovací návrh 116

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. b – písm. iii a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iiia)

zda jsou opatření a investice navržené dotčeným členským státem vnitřně soudržné a podporují doplňkovost, součinnost, soudržnost a soulad s ostatními nástroji a programy Unie;

Pozměňovací návrh 117

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. b – písm. iii b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iiib)

zda plán případně přispívá k tvorbě a zachovávání udržitelných a kvalitních pracovních míst;

Pozměňovací návrh 118

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. c – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)	zda odůvodnění poskytnuté daným členským státem pro výši odhadovaných celkových nákladů plánu je přiměřené, věrohodné, v souladu se zásadou nákladové efektivity a úměrné očekávanému vnitrostátnímu environmentálnímu a sociálnímu dopadu;

zda odůvodnění poskytnuté daným členským státem pro výši odhadovaných celkových nákladů plánu je přiměřené, věrohodné, v souladu se zásadou nákladové efektivity a úměrné očekávanému vnitrostátnímu environmentálnímu a sociálnímu dopadu , a zohledňuje rovněž vnitrostátní specifika, jež mohou mít dopad na náklady uvedené v plánu ;

Pozměňovací návrh 119

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Na základě posouzení podle článku 15 Komise rozhodne o plánu daného členského státu prostřednictvím prováděcího aktu, a to do šesti měsíců ode dne předložení tohoto plánu v souladu s čl, 3 odst. 1 tohoto nařízení.	Na základě posouzení podle článku 15 Komise rozhodne o plánu daného členského státu prostřednictvím prováděcího aktu, a to do tří měsíců ode dne předložení tohoto plánu v souladu s čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 120

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

finanční příděl Unie vyčleněný v souladu s článkem 13 tohoto nařízení, jenž bude vyplacen ve splátkách, jakmile daný členský stát úspěšně splní příslušné milníky a cíle určené ve vztahu k provádění plánu, které budou na období 2028–2032 podmíněny dostupností částek uvedených v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení v rámci ročních stropů víceletého finančního rámce uvedených v článku 312 Smlouvy o fungování EU;

finanční příděl Unie vyčleněný v souladu s článkem 13 a 13a tohoto nařízení, jenž bude vyplacen jako předběžné financování a ve splátkách, jakmile daný členský stát úspěšně splní příslušné milníky a cíle určené ve vztahu k provádění plánu, které budou na období 2028–2032 podmíněny dostupností částek uvedených v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení v rámci ročních stropů víceletého finančního rámce uvedených v článku 312 Smlouvy o fungování EU;

Pozměňovací návrh 121

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Členský stát může zahájit provádění opatření a investic uvedených ve svém plánu ode dne … [vložte den vstupu tohoto nařízení v platnost] předtím, než Komise vydá kladné rozhodnutí podle odstavce 1. Tím není dotčen výsledek posouzení Komise podle článku 15 ani její pravomoc daný plán schválit nebo zamítnout. Finanční příděl Unie na tato probíhající opatření a investice je i nadále podmíněn schválením plánu prostřednictvím rozhodnutí Komise a plněním příslušných milníků a cílů ze strany tohoto členského státu. Pokud Komise plán posoudí kladně, do svého rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 rovněž zahrne tyto případně probíhající opatření a investice a zohlední skutečnost, že jsou již prováděny.

Pozměňovací návrh 122

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud sociální plán pro klimatická opatření, včetně příslušných milníků a cílů, již dotčený členský stát nemůže uskutečnit, ať už zcela, nebo částečně, z důvodu objektivních okolností, zejména kvůli vlastním přímým dopadům systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu zřízeného podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES, může dotčený členský stát předložit Komisi změnu svého plánu za účelem provedení nezbytných a řádně odůvodněných úprav. Členské státy mohou požádat o technickou podporu pro vypracování této žádosti.

1. Pokud sociální plán pro klimatická opatření, včetně příslušných milníků a cílů, již dotčený členský stát nemůže uskutečnit, ať už zcela, nebo částečně, z důvodu objektivních okolností, může dotčený členský stát po smysluplné konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami v souladu se zásadami evropského kodexu chování pro partnerství stanoveného v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 předložit Komisi předložit Komisi změnu svého plánu za účelem provedení nezbytných a řádně odůvodněných úprav. Členské státy mohou požádat o technickou podporu pro vypracování této žádosti.

Pozměňovací návrh 123

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Jsou-li uvolněny dodatečné příděly podle čl. 9 odst. 1a, může dotčený členský stát předložit Komisi cílenou změnu svého plánu s cílem:

a)	zvýšit počet příjemců opatření nebo investic stanovených v jejím plánu nebo náklady, které z nich vyplývají;

b)	přidat opatření nebo investice v souladu s článkem 6.

Pozměňovací návrh 124

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Pokud Komise vydá kladné posouzení pozměněného plánu, přijme v souladu s čl. 16 odst. 1 do tří měsíců od oficiálního předložení pozměněného plánu ze strany členského státu rozhodnutí, kterým kladné posouzení odůvodní, a to formou prováděcího aktu.	3. Pokud Komise vydá kladné posouzení pozměněného plánu, přijme v souladu s čl. 16 odst. 1 do tří měsíců od oficiálního předložení pozměněného plánu ze strany členského státu rozhodnutí, kterým kladné posouzení odůvodní, a to formou prováděcího aktu. Pokud je plán změněn v souladu s odst. 1a písm. a), zkracuje se toto období na šest týdnů.

Pozměňovací návrh 125

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Do 15. března 2027 každý dotčený členský stát posoudí vhodnost svých plánů s ohledem na vlastní přímé dopady systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu zřízeného podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES . Tato posouzení se předloží Komisi jako součást zprávy o pokroku předkládané každé dva roky podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999.	5. Do 15. března 2027 každý dotčený členský stát posoudí vhodnost svých plánů s ohledem na vlastní přímý dopad transformace na klimatickou neutralitu, a to včetně stanovení cen uhlíku . Tato posouzení se předloží Komisi jako součást zprávy o pokroku předkládané každé dva roky podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999.

Pozměňovací návrh 126

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Poté, co Komise přijme rozhodnutí uvedené v článku 16, včas uzavře s dotčeným členským státem dohodu, jež představuje individuální právní závazek ve smyslu nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 na období 2025–2027 . Tato dohoda může být uzavřena nejdříve jeden rok před rokem zahájení dražeb podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES.	1. Poté, co Komise přijme rozhodnutí uvedené v článku 16, včas uzavře s dotčeným členským státem dohodu, jež představuje individuální právní závazek ve smyslu nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 na období od .. . [den vstupu tohoto nařízení v platnost] do roku 2027 .

Pozměňovací návrh 127

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud v důsledku posouzení uvedeného v odstavci 3 Komise zjistí, že milníky a cíle stanovené v rozhodnutí Komise uvedeném v článku 16 nebyly uspokojivě splněny, platba veškerého finančního přídělu nebo jeho části se pozastaví. Dotčený členský států může předložit své připomínky do jednoho měsíce od oznámení posouzení Komise.

Pokud v důsledku posouzení uvedeného v odstavci 2 Komise zjistí, že milníky a cíle stanovené v rozhodnutí Komise uvedeném v článku 16 nebyly uspokojivě splněny, platba veškerého finančního přídělu nebo jeho části se pozastaví. Výše pozastaveného finančního přídělu odpovídá nákladům na opatření, u nichž nebyly milníky a cíle uspokojivě splněny . Dotčený členský států může předložit své připomínky do jednoho měsíce od oznámení posouzení Komise.

Pozměňovací návrh 128

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4a. Pokud Komise zjistí, že dotčený členský stát podle tohoto článku neuvedl v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) [yyyy/nnn], kterou se mění kapitola IVa směrnice …/…/ES [(COD)2021/0211], vyplácení finančního přídělu se pozastaví. Toto pozastavení bude zrušeno pouze tehdy, když dotyčný členský stát uvede dané právní a správní předpisy v platnost.

Pozměňovací návrh 129

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Pokud do dvanácti měsíců ode dne uzavření příslušných dohod uvedených v článku 18 nebylo dosaženo žádného hmatatelného pokroku z hlediska veškerých relevantních milníků a cílů ze strany dotčeného členského státu, Komise vypoví příslušné dohody uvedené v článku 18 a zruší vyčlenění dané částky finančního přídělu. Komise přijme rozhodnutí o vypovězení dohod uvedených v článku 18 poté, co poskytne dotčenému členskému státu možnost předložit své připomínky do dvou měsíců od sdělení posouzení Komise týkající se toho, že nebylo dosaženo žádného hmatatelného pokroku.

7. Pokud do dvanácti měsíců ode dne uzavření příslušných dohod uvedených v článku 18 nebylo dosaženo žádného hmatatelného pokroku z hlediska veškerých relevantních milníků a cílů ze strany dotčeného členského státu, Komise vypoví příslušné dohody uvedené v článku 18 a zruší vyčlenění dané částky finančního přídělu. Jakékoli předběžné financování podle článku [13a] musí být v plné výši vráceno. Komise přijme rozhodnutí o vypovězení dohod uvedených v článku 18 poté, co poskytne dotčenému členskému státu možnost předložit své připomínky do dvou měsíců od sdělení posouzení Komise týkající se toho, že nebylo dosaženo žádného hmatatelného pokroku. Veškeré částky, jejichž vyčlenění bylo zrušeno, se poměrně rozdělí mezi ostatní členské státy.

Pozměňovací návrh 130

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Při provádění fondu členské státy jakožto příjemci finančních prostředků z fondu přijmou veškerá vhodná opatření, aby ochránily finanční zájmy Unie a zajistily, aby použití finančních prostředků na opatření a investice podporované fondem bylo v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem, zejména s ohledem na předcházení, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetů zájmů. Za tímto účelem členské státy zajistí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly, jak je podrobně uvedeno v příloze III, a zpětné získávání částek vyplacených neprávem nebo nesprávně použitých. Členské státy se mohou spoléhat na své řádné vnitrostátní systémy správy rozpočtu.

1. Při provádění fondu členské státy jakožto příjemci finančních prostředků z fondu dodržují základní hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii včetně zásad právního státu. Přijmou veškerá vhodná opatření, aby ochránily finanční zájmy Unie a zajistily, aby použití finančních prostředků na opatření a investice podporované fondem bylo v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem, zejména s ohledem na ochranu rozpočtu Unie v případě porušení zásad právního státu a na předcházení, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetů zájmů. Za tímto účelem členské státy zajistí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly, jak je podrobně uvedeno v příloze III, a zpětné získávání částek vyplacených neprávem nebo nesprávně použitých. Členské státy se mohou spoléhat na své řádné vnitrostátní systémy správy rozpočtu.

Pozměňovací návrh 131

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Při provádění fondu přijme Komise veškerá vhodná opatření v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2020/2092, aby zajistila ochranu finančních prostředků v souvislosti s opatřeními a investicemi podporovanými fondem v případě porušení zásad právního státu v členských státech. Za tímto účelem Komise zajistí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly, jak je podrobně uvedeno v příloze III, a zpětné získávání neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých částek.

Pozměňovací návrh 132

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5a. Pokud se zjistí, že porušení zásad právního státu v členském státě má dopad na řádné finanční řízení fondu nebo ochranu finančních zájmů Unie nebo že hrozí závažné riziko tohoto dopadu, přijme Komise příslušná opatření v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2020/2092, která mohou mimo jiné zahrnovat pozastavení plateb dotčeným vnitrostátním orgánům. V takových případech Komise přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistila, že zamýšlení koneční příjemci fondu budou mít i nadále přístup k pomoci Unie, přičemž Komise zajistí vyplácení prostředků prostřednictvím regionálních a místních orgánů, nevládních organizací nebo jiných subjektů s prokázanou schopností zajistit řádné finanční řízení fondu.

Pozměňovací návrh 133

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise a dotčené členské státy podpoří úměrně svým příslušným pravomocem synergie a zajistí účinnou koordinaci mezi fondem a jinými programy a nástroji Unie, včetně Programu InvestEU, Nástroje pro technickou podporu, Nástroje pro oživení a odolnost a fondů, na které se vztahuje nařízení (EU) 2021/1060. Za tímto účelem:	Komise a dotčené členské státy podpoří úměrně svým příslušným pravomocem synergie a zajistí účinnou koordinaci mezi fondem a jinými programy a nástroji Unie, včetně Modernizačního fondu, Programu InvestEU, Nástroje pro technickou podporu, Nástroje pro oživení a odolnost a fondů, na které se vztahuje nařízení (EU) 2021/1060. Za tímto účelem:

Pozměňovací návrh 134

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	zajistí doplňkovost, synergii, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na úrovni Unie, členských států a případně regionů , a to jak ve fázi plánování, tak během provádění;

a)	zajistí doplňkovost, synergii, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na úrovni Unie, členských států a případně na místní a regionální úrovni , a to jak ve fázi plánování, tak během provádění;

Pozměňovací návrh 135

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění a kontrolu na úrovni Unie, členských států a případně regionů v zájmu dosažení cílů fondu .

v zájmu dosažení cílů fondu zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění a kontrolu na úrovni Unie, členských států a případně i na místní a regionální úrovni, včetně příslušných zúčastněných stran, v souladu se zásadami evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci, jenž byl zaveden nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 .

Pozměňovací návrh 136

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Příjemci financování Unie přiznají původ těchto finančních prostředků a zajistí viditelnost financování Unie, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tak, že uvedou ucelené, účinné a přiměřené informace zacílené na více skupin, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.	vypouští se

Pozměňovací návrh 137

Návrh nařízení

Článek 22 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 22a

Viditelnost financování ze strany Unie

1. Každý členský stát zajistí:

a)	zviditelnění zprostředkovatelských subjektů a konečných příjemců podpory Unie při všech činnostech souvisejících s operacemi podporovanými z fondu, včetně zobrazení loga Unie; a

b)	informování občanů Unie o úloze a výsledcích fondu prostřednictvím jednotného internetového portálu, který bude poskytovat přístup ke všem programům, jichž se daný členský stát účastní.

2. Členské státy uznávají – a případně zajistí, aby zprostředkující subjekty uznávaly – podporu z fondu a původ těchto finančních prostředků tím, že:

zajistí viditelnost finančních prostředků Unie pro konečné příjemce a veřejnost, včetně zobrazení loga Unie a příslušného prohlášení o financování, které zní „spolufinancováno Evropskou unií z prostředků Sociálního fondu pro klimatická opatření“ na dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění dané operace určených pro konečné příjemce nebo pro veřejnost;

b)	na svých oficiálních internetových stránkách, pokud takové stránky existují, a na sociálních sítích zveřejní stručný popis dané operace úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní finanční podporu ze strany Unie; a

c)	komunikují u operací zahrnujících finanční nástroje, včetně dočasné přímé podpory příjmu v souladu s čl. 6 odst. 1, výši podpory z fondu konečným příjemcům.

3. Pokud členský stát neplní povinnosti podle odstavců 1 a 2 a pokud nebyla přijata nápravná opatření, uplatní Komise při zohlednění zásady proporcionality opatření, která zruší až 5 % podpory z fondu pro dotčený členský stát ročně.

Pozměňovací návrh 138

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Každý dotčený členský stát předloží Komisi jednou za dva roky zprávu o provádění svého plánu jako součást integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999, v souladu s článkem 28 uvedeného nařízení a po smysluplné konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami podle zásad evropského kodexu chování pro partnerství stanoveného nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 . Dotčené členské státy do své zprávy o pokroku začlení:

Pozměňovací návrh 139

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	podrobné kvantitativní informace o počtu domácností trpících energetickou chudobou;

a)	podrobné kvantitativní informace o počtu domácností trpících energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility, zejména zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy ;

Pozměňovací návrh 140

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)	podrobné informace o uplatňování definicí energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility v souladu s čl. 2 odst. 2 a 2a na základě konkrétních a měřitelných kritérií;

Pozměňovací návrh 141

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	případně podrobné informace o pokroku na cestě k dosažení orientačního vnitrostátního cíle snížit počet domácnosti trpících energetickou chudobou;

b)	podrobné informace o pokroku na cestě k dosažení vnitrostátních orientačních cílů týkajících se snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility, zejména zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy.

Pozměňovací návrh 142

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	podrobné informace o výsledcích opatření a investic uvedených v jejich plánu;

c)	podrobné informace o výsledcích opatření a investic , zejména pokud jde o dosažené snížení emisí a počet osob, které mají z opatření uvedených v jejich plánu prospěch ;

Pozměňovací návrh 143

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ca)

vysvětlení očekávaného příspěvku opatření uvedených v tomto plánu k rovnosti žen a mužů, k rovným příležitostem pro všechny a k začleňování těchto cílů v souladu se zásadami č. 2 a 3 evropského pilíře sociálních práv, s cílem udržitelného rozvoje OSN č. 5 a s případnou vnitrostátní strategií pro rovnost žen a mužů;

Pozměňovací návrh 144

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

cb)	podrobné informace o podílu a zacílení přímé podpory příjmů obsažené v jeho plánu;

Pozměňovací návrh 145

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)	v roce 2027 posouzení plánu uvedené v čl. 17 odst. 5 s ohledem na skutečné přímé dopady systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu zřízeného podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES;

f)	v roce 2027 posouzení plánu uvedené v čl. 17 odst. 5 s ohledem na skutečné přímé dopady systému obchodování s emisemi zřízeného podle směrnice 2003/87/ES;

Pozměňovací návrh 146

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Komise sleduje podíl nákladů spojených s vyřazením povolenek podle kapitoly IVa směrnice…/…/ES [(COD)2021/0211] absorbovaných dodavateli paliv a přenesených na konečné spotřebitele. Komise každoročně podává zprávu o svých zjištěních Evropskému parlamentu.

Pozměňovací návrh 147

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, kterými doplní toto nařízení za účelem stanovení společných ukazatelů, které budou použity pro podávání zpráv o pokroku a pro účely monitorování a hodnocení fondu z hlediska dosahování cílů stanovených v článku 1 , včetně šablony, na jejímž základě musí členské státy podávat zprávy. Komise přijme tyto akty v přenesené pravomoci nejpozději … [tři měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost] .

Pozměňovací návrh 148

Návrh nařízení

Článek 23 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 23a
	Transparentnost
	1. Komise předá plány předložené členskými státy a rozhodnutí zveřejněné Komisí bez zbytečného odkladu současně a za stejných podmínek Evropskému parlamentu a Radě.
	2. Informace, které Komise v souvislosti s tímto nařízením nebo jeho prováděním předává Radě nebo některým jejím přípravným orgánům, musí být současně poskytnuty Evropskému parlamentu, a to případně pod podmínkou zachování důvěrnosti.
	3. Komise poskytne příslušnému výboru Evropského parlamentu přehled svých předběžných zjištění týkajících se uspokojivého plnění příslušných milníků a cílů zahrnutých v plánech členských států.
	4. Příslušné výbory Evropského parlamentu mohou Komisi vyzvat, aby poskytla informace o aktuálním stavu posuzování plánů ze své strany.

Pozměňovací návrh 149

Návrh nařízení

Článek 23 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 23b

Dialog o sociálním fondu pro klimatická opatření

1. V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a s cílem zajistit větší transparentnost a odpovědnost mohou příslušné výbory Evropského parlamentu dvakrát ročně vyzvat Komisi k diskusi o následujících záležitostech:

a)	plánech předložených členskými státy;

b)	posouzení plánů předložených členskými státy ze strany Komise;

c)	stavu plnění milníků a cílů z plánů předložených členskými státy;

d)	postupech pro vyplácení, pozastavení plateb a ukončení dohod, včetně veškerých předložených připomínek a nápravných opatření přijatých členskými státy k zajištění uspokojivého plnění milníků a cílů;

e)	veškerých dalších relevantních informacích a podkladech poskytnutých Komisí příslušnému výboru Evropského parlamentu v souvislosti s prováděním fondu.

2. Evropský parlament se může v usneseních vyjádřit k záležitostem uvedeným v odstavci 1.

3. Komise zohlední veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o sociálním fondu pro klimatická opatření, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.

Pozměňovací návrh 150

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Do 1. července 2028 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů hodnotící zprávu o provádění a fungování fondu.	1. Do 1. července 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů hodnotící zprávu o provádění a fungování fondu do uvedeného data, přičemž zohlední zejména výsledky prvních zpráv předložených členskými státy v souladu s článkem 23 .

Pozměňovací návrh 151

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Za každý rok činnosti fondu předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o snížení emisí CO2 v důsledku investic do energetické účinnosti budov, integrace energie z obnovitelných zdrojů a zlepšení přístupu k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi.

Pozměňovací návrh 152

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. V hodnotící zprávě se zejména posoudí, do jaké míry bylo dosaženo cílů fondu stanovených v článku 1 , účinnost využívání zdrojů a přidaná hodnota Unie. Posoudí se, zda jsou všechny cíle a opatření stanovené v článku 6 i nadále relevantní s ohledem na dopad systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu na emise skleníkových plynů podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES a na dopad vnitrostátních opatření přijatých za účelem splnění závazného každoročního snižování emisí skleníkových plynů ze strany členských států podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (63). Rovněž se zváží, zda je i nadále relevantní finanční krytí fondu v souvislosti s možnými změnami týkajícími se dražeb povolenek v rámci systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES, a jiná relevantní hlediska.

3. V hodnotící zprávě uvedené v odstavci 1 se zejména posoudí:

a)	do jaké míry bylo dosaženo cílů fondu stanovených v článku 1, účinnost využívání zdrojů a přidaná hodnota Unie;

v rozčlenění podle jednotlivých zemí pokrok v provádění strukturálních investic a opatření a jejich účinek, jakož i využití přímé podpory příjmů s ohledem na dosažení milníků a cílů z plánů a následná potřeba přímé podpory příjmu v této souvislosti a její požadovaná úroveň na období 2028–2032 podle pravidel stanovených v čl. 6 odst. 1;

c)	uplatňování definic energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility podle zpráv členských států v souladu s čl. 23 odst. 1 bodem aa) a toho, zda může být v budoucnu potřebný podrobnější přístup a případně zda může být nutné předložit návrh Evropskému parlamentu a Radě;

Posoudí se, zda jsou všechny cíle a opatření stanovené v článku 6 i nadále relevantní s ohledem na dopad systému obchodování s emisemi na emise skleníkových plynů podle směrnice 2003/87/ES a na dopad vnitrostátních opatření přijatých za účelem splnění závazného každoročního snižování emisí skleníkových plynů ze strany členských států podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (63). Rovněž se zváží, zda je i nadále relevantní finanční krytí fondu v souvislosti s možnými změnami týkajícími se dražeb povolenek v rámci systému obchodování s emisemi podle směrnice 2003/87/ES, a jiná relevantní hlediska. V rámci jednání o příštím víceletém finančním rámci Komise rovněž zváží prodloužení specifické technické úpravy založené na kolísání cen uhlíku uvedené v článku 9 jako součást hodnotící zprávy uvedené v odstavci 1.

Pozměňovací návrh 153

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 23 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.	2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2a a čl. 23 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

Pozměňovací návrh 154

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 23 odst. 4 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli odvolat. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá platnosti dnem následujícím pro zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je uveden v rozhodnutí. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2a a v čl. 23 odst. 4 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli odvolat. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá platnosti dnem následujícím pro zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je uveden v rozhodnutí. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 155

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Použije se ode dne, kdy členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) [rrrr/ččč], kterou se mění směrnice 2003/87/ES (64) , pokud jde o kapitolu IVa směrnice 2003/87/ES.	vypouští se

Pozměňovací návrh 156

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě členských států, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % hodnoty EU-27, nemůže být hodnota nižší než podíl referenčních emisí podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842 pro odvětví, na která se vztahuje [kapitola IVa směrnice 2003/87/ES], v průměru za období 2016–2018. Hodnota členských států, které mají HND na obyvatele vyšší, než je průměrná hodnota EU-27, je poměrným způsobem upravena tak, aby se zajistilo, že se součet všech hodnot rovná 100 %.

Pro všechny členské státy platí, že hodnota αi nesmí být nižší než 0,07 % součtu finančních krytí uvedených v čl. 9 odst. 1 a 2. V případě členských států, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % hodnoty EU-27, nemůže být hodnota αi nižší než podíl referenčních emisí podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842 pro odvětví, na která se vztahuje [kapitola IVa směrnice 2003/87/ES], v průměru za období 2016–2018. Hodnota αi členských států, které mají HND na obyvatele vyšší, než je průměrná hodnota EU-27, je poměrným způsobem upravena tak, aby se zajistilo, že se součet všech hodnot αi rovná 100 %.

Pozměňovací návrh 157

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dodatečné příděly vyplývající z čl. 9 odst. 1a budou členským státům přiděleny na základě následujícího podílu.

Maximální finanční příděl pro každý členský stát EU

Členský stát	Podíl jako % celku	CELKEM [den vstupu v platnost]–2032 (v EUR, v běžných cenách)	Částka na období [den vstupu v platnost]–2027 (v EUR, v běžných cenách)	Částka na období 2028-2032 (v EUR, v běžných cenách)
Belgie	2,56	[1 844 737 639 ]	[605 544 073 ]	[1 239 193 566 ]
Bulharsko	3,85	[2 778 104 958 ]	[911 926 420 ]	[1 866 178 538 ]
Česko	2,40	[1 735 707 679 ]	[569 754 460 ]	[1 165 953 219 ]
Dánsko	0,50	[361 244 536 ]	[118 580 270 ]	[242 664 266 ]
Německo	8,19	[5 910 983 488 ]	[1 940 308 984 ]	[3 970 674 504 ]
Estonsko	0,29	[207 004 992 ]	[67 950 392 ]	[139 054 600 ]
Irsko	1,02	[737 392 966 ]	[242 052 816 ]	[495 340 150 ]
Řecko	5,52	[3 986 664 037 ]	[1 308 641 796 ]	[2 678 022 241 ]
Španělsko	10,53	[7 599 982 898 ]	[2 494 731 228 ]	[5 105 251 670 ]
Francie	11,20	[8 087 962 701 ]	[2 654 912 964 ]	[5 433 049 737 ]
Chorvatsko	1,94	[1 403 864 753 ]	[460 825 411 ]	[943 039 343 ]
Itálie	10,81	[7 806 923 117 ]	[2 562 660 358 ]	[5 244 262 759 ]
Kypr	0,20	[145 738 994 ]	[47 839 531 ]	[97 899 463 ]
Lotyšsko	0,71	[515 361 901 ]	[169 170 042 ]	[346 191 859 ]
Litva	1,02	[738 205 618 ]	[242 319 573 ]	[495 886 046 ]
Lucembursko	0,10	[73 476 421 ]	[24 118 991 ]	[49 357 430 ]
Maďarsko	4,33	[3 129 860 199 ]	[1 027 391 783 ]	[2 102 468 416 ]
Malta	0,01	[5 112 942 ]	[1 678 348 ]	[3 434 594 ]
Nizozemsko	1,11	[800 832 270 ]	[262 877 075 ]	[537 955 195 ]
Rakousko	0,89	[643 517 259 ]	[211 237 660 ]	[432 279 599 ]
Polsko	17,61	[12 714 118 688 ]	[4 173 471 093 ]	[8 540 647 595 ]
Portugalsko	1,88	[1 359 497 281 ]	[446 261 573 ]	[913 235 708 ]
Rumunsko	9,26	[6 682 901 998 ]	[2 193 694 977 ]	[4 489 207 021 ]
Slovinsko	0,55	[397 623 987 ]	[130 522 001 ]	[267 101 985 ]
Slovensko	2,36	[1 701 161 680 ]	[558 414 568 ]	[1 142 747 112 ]
Finsko	0,54	[386 966 933 ]	[127 023 772 ]	[259 943 161 ]
Švédsko	0,62	[445 050 067 ]	[146 089 842 ]	[298 960 225 ]
EU27	100 %	[72 200 000 000 ]	[23 700 000 000 ]	[48 500 000 000 ]

(1) Věc byla vrácena k interinstitucionálnímu jednání příslušným výborům podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0157/2022).

(28) Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

(29) COM(2019)0640.

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021 kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(1a) Schváleno Evropskou radou dne 24. a 25. června 2021.

(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(1a) Interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28).

(32) Údaje z roku 2018. Eurostat, SILC [ilc_mdes01]).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(35a) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(36) [Doplnit odkaz]

(37) Schváleno Evropskou radou dne 24. a 25. června 2021.

(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21).

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).

(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(36) [Doplnit odkaz]

(37) Schváleno Evropskou radou dne 24. a 25. června 2021.

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).

(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(41) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).

(1b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).

(50) [Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) [rrrr/ččč] (Úř. věst. C […], […], s. […]).] [Návrh přepracovaného znění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti]

(54) Úř. věst. L 357, 27.10.2020, s. 35.

(1a) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

(63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(64) [Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) rrrr/ččč…. (Úř. věst. …..).] [Směrnice, kterou se mění směrnice 2003/87/ES].

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/320

P9_TA(2022)0248

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 22. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (COM(2021)0564 – C9-0328/2021 – 2021/0214(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 32/13)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (31) Komise vytyčila novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné čisté emise (emise po odečtení pohlcených emisí) skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Dalším cílem Zelené dohody pro Evropu je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace musí současně být spravedlivá a inkluzivní, aby nikdo nezůstal opomenut. Komise ve svém Akčním plánu EU: Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy (32) rovněž oznámila, že bude prosazovat příslušné nástroje a pobídky k lepšímu provádění zásady „znečišťovatel platí“ vymezené v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a k postupnému ukončení činností probíhajících ve smyslu „znečišťování zdarma“ s cílem maximalizovat synergie mezi snižováním emisí uhlíku a cílem nulového znečištění.

(1)

Ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (31) Komise vytyčila novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která nejpozději v roce 2050 nebude produkovat žádné čisté emise (emise po odečtení pohlcených emisí) skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Dalším cílem Zelené dohody pro Evropu je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace musí současně být spravedlivá a inkluzivní, aby nikdo nezůstal opomenut. Komise ve svém Akčním plánu EU: Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy (32) rovněž oznámila, že bude prosazovat příslušné nástroje a pobídky k lepšímu provádění zásady „znečišťovatel platí“ vymezené v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a k postupnému ukončení činností probíhajících ve smyslu „znečišťování zdarma“ s cílem maximalizovat synergie mezi snižováním emisí uhlíku a cílem nulového znečištění.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Pařížská dohoda (33) přijatá v prosinci roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu roku 2016. V článku 2 Pařížské dohody se její smluvní strany zavázaly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. V rámci Klimatického paktu z Glasgow přijatého dne 13. listopadu 2021 smluvní strany rovněž uznaly, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí cíle pro rok 2030, aby odstranily rozdíly ve vytýčených ambicích.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (35) zakotvilo v právním řádu cíl dosažení klimatické neutrality v celém hospodářství do roku 2050. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti stavu v roce 1990.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (35) zakotvilo v právním řádu cíl dosažení klimatické neutrality v celém hospodářství nejpozději do roku 2050. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti stavu v roce 1990.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)

Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů (36) poskytuje pevný vědecký základ pro boj proti změně klimatu a dokládá potřebu posílit opatření v této oblasti. Tato zpráva potvrzuje, že má-li se snížit pravděpodobnost výskytu extrémních povětrnostních jevů , je třeba bezodkladně snížit emise skleníkových plynů , a že nárůst celosvětové teploty v rámci změny klimatu nesmí přesáhnout hranici 1,5 oC .

(6)

Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů (36) poskytuje pevný vědecký základ pro boj proti změně klimatu a dokládá potřebu posílit opatření v této oblasti. Tato zpráva potvrzuje, že negativní dopady změny klimatu a nutnost adaptačních opatření budou výrazně vyšší , přesáhne-li nárůst průměrné globální teploty hranici 1,5 oC , a pokud se má snížit pravděpodobnost výskytu extrémních povětrnostních jevů, je třeba bezodkladně snížit emise skleníkových plynů .

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7a)

Přibližně 27 % celosvětových emisí CO2 ze spalování paliv souvisí v současné době se zbožím, s nímž se obchoduje na mezinárodní úrovni, a ačkoli Unie podstatně snížila své domácí emise skleníkových plynů, emise skleníkových plynů obsažené ve zboží dováženém do Unie neustále rostou, což podrývá úsilí EU o snížení její globální stopy skleníkových plynů. Unie je povinna hrát i nadále ve spolupráci se všemi dalšími ekonomikami světa vůdčí úlohu při přijímání celosvětových opatření v oblasti ochrany klimatu, neboť pouze prostřednictvím opatření přijatých všemi smluvními stranami bude možné dosáhnout cílů stanovených v Pařížské dohodě.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)

Pokud významný počet mezinárodních partnerů Unie zastává politický přístup, v jehož důsledku nejsou jejich cíle v oblasti klimatu stejné jako v Unii, existuje riziko úniku uhlíku. K úniku uhlíku dojde, pokud by podniky v některých průmyslových odvětvích nebo pododvětvích kvůli nákladům souvisejícím s politickými opatřeními v oblasti klimatu přesunuly výrobu do jiných zemí nebo pokud by dovozy z těchto zemí nahradily podobné výrobky, jejichž výroba je však spojena s nižšími emisemi skleníkových plynů. To by mohlo vést k celosvětovému nárůstu celkových emisí, což by ohrozilo snížení emisí skleníkových plynů, kterého je třeba nutně dosáhnout, má-li svět udržet průměrnou globální teplotu výrazně pod hranicí 2 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

(8)

Pokud významný počet mezinárodních partnerů Unie nedosáhne stejných cílů v oblasti klimatu jako Unie a pokud bude Unie své cíle v oblasti klimatu zvyšovat, mohlo by existovat riziko úniku uhlíku. K úniku uhlíku dojde, pokud by podniky v některých průmyslových odvětvích nebo pododvětvích kvůli nákladům souvisejícím s politickými opatřeními v oblasti klimatu přesunuly výrobu do jiných zemí nebo pokud by dovozy z těchto zemí nahradily podobné výrobky, jejichž výroba je však spojena s nižšími emisemi skleníkových plynů. To by mohlo vést k celosvětovému nárůstu celkových emisí a zároveň oslabit efektivitu politik Unie v oblasti snižování emisí, což by ohrozilo snížení emisí skleníkových plynů, kterého je třeba nutně dosáhnout, má-li svět udržet průměrnou globální teplotu výrazně pod hranicí 2 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

Iniciativa pro zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) je součástí balíčku „Fit for 55“. Uvedený mechanismus má sloužit jako základní prvek souboru nástrojů EU pro splnění cíle dosažení klimatické neutrality Unie nejpozději do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou, a to tak, že bude předcházet úniku uhlíku vyplývajícímu z navýšení cílů Unie v oblasti klimatu. Může rovněž přispět k vytvoření rovných podmínek pro náklady spojené s dekarbonizací, ke zvýšení poptávky po nízkouhlíkových produktech a procesech, jakož i k zamezení narušení hospodářské soutěže a k podpoře spravedlivého obchodu.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)

Stávajícími mechanismy, které mají řešit riziko úniku uhlíku v odvětvích nebo pododvětvích, v nichž únik uhlíku hrozí, jsou přechodné přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi a finanční opatření, kterými jsou kompenzovány nepřímé náklady vynaložené na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, jak je stanoveno v čl. 10a odst. 6, resp. článku 10b směrnice 2003/87/ES. Přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi však oproti plnému obchodování s povolenkami formou dražby oslabuje cenový signál, který systém vysílá vůči zařízením, která jsou jejich příjemci, a ovlivňuje tak motivaci k investicím do dalšího snižování emisí.

(10)

Stávajícími mechanismy, které mají řešit riziko úniku uhlíku v odvětvích nebo pododvětvích, v nichž únik uhlíku hrozí, jsou přechodné přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi a finanční opatření, kterými jsou kompenzovány nepřímé náklady vynaložené na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, jak je stanoveno v čl. 10a odst. 6, resp. článku 10b směrnice 2003/87/ES. Přidělování bezplatných povolenek na úrovni subjektů s nejlepšími výsledky je pro některá průmyslová odvětví politickým nástrojem, jak řešit riziko úniku uhlíku v situaci, kdy neexistují spravedlivé rovné podmínky. Jak přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi , tak i kompenzace nepřímých emisních nákladů však oproti plnému obchodování s povolenkami formou dražby oslabují cenový signál, který systém vysílá vůči zařízením, která jsou jejich příjemci, a snižují tak motivaci k investicím do dalšího snižování emisí.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11a)

Zařízení v rámci systému EU pro obchodování s emisemi čelí rostoucí ceně uhlíku a společnosti potřebují dlouhodobý výhled, předvídatelnost a právní jistotu, aby mohly činit investiční rozhodnutí. Proto by měl být stanoven jasný plán pro postupné zahrnutí zbývajících odvětví a pododvětví ohrožených únikem uhlíku. Tento krok posílí nový právní rámec pro boj proti úniku uhlíku, poskytne nezbytný čas k zajištění hladkého provádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a umožní zařízením a společnostem realizaci nezbytných investic do dekarbonizace průmyslových procesů ve stabilním a předvídatelném právním kontextu.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)	I když cílem mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích je zabránit riziku úniku uhlíku, toto nařízení by rovněž stimulovalo výrobce ze třetích zemí, aby používali technologie, které jsou účinnější z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, a produkovali tak méně emisí na jednotku výstupu.

(12)

I když cílem mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích je zabránit riziku úniku uhlíku, toto nařízení by rovněž stimulovalo výrobce ze třetích zemí, aby používali technologie, které jsou účinnější z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, a produkovali tak méně emisí na jednotku výstupu. Z tohoto důvodu by mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích mohl být účinným opatřením ke snížení emisí ve třetích zemích, jež by současně zajišťovalo rovné podmínky pro průmysl v Unii.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by měl jakožto nástroj sloužící k zamezení úniku uhlíku a snížení emisí skleníkových plynů zajistit, aby dovážené produkty podléhaly regulačnímu systému, který uplatňuje stejné uhlíkové náklady jako náklady, které by byly jinak hrazeny v rámci systému EU pro obchodování s emisemi. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je klimatické opatření, které by mělo bránit riziku úniku uhlíku a napomáhat k plnění navýšených cílů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu a zároveň zajistit soulad s pravidly Světové obchodní organizace.

(13)

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by měl jakožto nástroj sloužící k zamezení úniku uhlíku a snížení emisí skleníkových plynů zajistit, aby dovážené produkty podléhaly regulačnímu systému, který uplatňuje stejné uhlíkové náklady jako náklady, které by byly jinak hrazeny v rámci systému EU pro obchodování s emisemi , což by vedlo k vyrovnání cen uhlíku u dovážených a domácích výrobků a zajistilo rovné podmínky . Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je klimatické opatření, které by mělo podporovat snižování emisí v Unii v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a nařízením (EU) 2021/1119, bránit riziku úniku uhlíku a zároveň zajistit soulad s pravidly Světové obchodní organizace.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13a)

Komise by měla analyzovat administrativní náklady spojené s mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích a zároveň zajistit, aby zaměstnanci absolvovali odpovídající odbornou přípravu, jež jim umožní plnit jejich povinnosti.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

Aby bylo možné v případě budoucích dohod vyloučit z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích třetí země nebo území plně začleněné do systému EU pro obchodování s emisemi nebo s tímto systémem provázané, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o změny seznamu zemí uvedeného v příloze II. Tyto třetí země nebo území by měly být naopak ze seznamu v příloze II vyřazeny a mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by se na ně měl vztahovat, pokud není zboží vyvážené do Unie z jejich strany fakticky zatíženo cenou splatnou v rámci systému pro obchodování s emisemi.

(15)

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15a)

Aby se zajistilo, že ekologická transformace v nejvzdálenějších regionech bude doprovázena hospodářskou a sociální soudržností, mělo by být před koncem přechodného období provedeno posouzení potenciálních hospodářských a sociálních dopadů specifických pro tyto regiony. Komise by měla zajistit soulad s článkem 349 SFEU a navrhnout pro nejvzdálenější regiony vhodná opatření při provádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, zejména s ohledem na zvláštní celní a daňové režimy, které se na tyto regiony vztahují.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)

Emise skleníkových plynů, které mají být regulovány pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, by měly odpovídat emisím skleníkových plynů, na něž se vztahuje příloha I směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému EU ETS, a to emisím oxidu uhličitého (CO2), případně oxidu dusného (N2O) a zcela fluorovaných uhlovodíků (PFC). Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by se měl nejprve vztahovat na přímé emise těchto skleníkových plynů vyprodukované od okamžiku výroby zboží až do doby jeho dovozu na celní území Unie, a po uplynutí přechodného období a po dalším posouzení i na nepřímé emise, aby tak odrážel oblast působnosti systému EU pro obchodování s emisemi.

(17)

Emise skleníkových plynů, které mají být regulovány pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, by měly odpovídat emisím skleníkových plynů, na něž se vztahuje příloha I směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému EU ETS, a to emisím oxidu uhličitého (CO2), případně oxidu dusného (N2O) a zcela fluorovaných uhlovodíků (PFC). Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by měl odrážet budoucí revize systému EU pro obchodování s emisemi, pokud jde o regulované emise skleníkových plynů. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by se měl vztahovat na přímé emise těchto skleníkových plynů vyprodukované od okamžiku výroby zboží až do doby jeho dovozu na celní území Unie, jakož i na nepřímé emise, aby tak odrážel oblast působnosti systému EU pro obchodování s emisemi. Soudržnost mezi mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích a systémem EU pro obchodování s emisemi je zásadní pro dodržování zásad Světové obchodní organizace.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)

Avšak zatímco systém EU pro obchodování s emisemi stanoví absolutní strop pro emise skleníkových plynů produkované při činnostech, na něž se tento systém vztahuje, a umožňuje s povolenkami obchodovat („obchodní systém stanovující stropy emisí“), v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích by neměla být stanovena množstevní omezení pro dovoz, aby bylo zajištěno, že nedojde k omezení obchodních toků. Systém EU pro obchodování s emisemi se kromě toho vztahuje na zařízení se sídlem v Unii, kdežto mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by se měl vztahovat na některé zboží dovážené na celní území Unie.

(19)

Avšak zatímco systém EU pro obchodování s emisemi stanoví absolutní strop pro emise skleníkových plynů produkované při činnostech, na něž se tento systém vztahuje, a umožňuje s povolenkami obchodovat („obchodní systém stanovující stropy emisí“), v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích by neměla být stanovena množstevní omezení pro dovoz, aby bylo zajištěno, že nedojde k omezení nebo narušení obchodních toků. Systém EU pro obchodování s emisemi se kromě toho vztahuje na zařízení se sídlem v Unii, kdežto mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by se měl vztahovat na některé zboží dovážené na celní území Unie , aby byly zajištěny rovné podmínky, zabránilo se riziku úniku uhlíku a současně byl zajištěn soulad s pravidly Světové obchodní organizace .

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)

Systém mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích má v porovnání se systémem EU pro obchodování s emisemi určité specifické rysy, včetně výpočtu ceny certifikátů CBAM, možností s uvedenými certifikáty obchodovat a jejich platnosti v průběhu času. Důvodem je potřeba zachovat účinnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích jakožto dlouhodobého opatření zamezujícího úniku uhlíku a zajistit, aby správa systému nebyla nepřiměřeně zatěžující, pokud jde o povinnosti uložené hospodářským subjektům a zdroje vynakládané na tuto správu, a zároveň zachovat stejnou míru flexibility, která je k dispozici hospodářským subjektům v rámci systému EU pro obchodování s emisemi.

(20)

Systém mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích má v porovnání se systémem EU pro obchodování s emisemi určité specifické rysy, včetně výpočtu ceny certifikátů CBAM, možností s uvedenými certifikáty obchodovat a jejich platnosti v průběhu času. Důvodem je potřeba zachovat účinnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích jakožto dlouhodobého opatření zamezujícího úniku uhlíku a zajistit, aby správa systému nebyla nepřiměřeně zatěžující, pokud jde o povinnosti uložené hospodářským subjektům , zejména malým a středním podnikům, a zdroje vynakládané na tuto správu, a zároveň zachovat stejnou míru flexibility, která je k dispozici hospodářským subjektům v rámci systému EU pro obchodování s emisemi.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

Aby byla zachována účinnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích jakožto opatření zamezujícího úniku uhlíku, musí uvedený mechanismus co nejvěrněji odrážet cenu v rámci systému EU pro obchodování s emisemi. Zatímco na trhu systému EU pro obchodování s emisemi se cena povolenek stanoví prostřednictvím dražeb, cena certifikátů CBAM by měla přiměřeně odrážet cenu dosaženou v dražbách na základě průměrných hodnot počítaných jednou týdně. Tyto průměrné týdenní ceny věrně odrážejí cenové výkyvy v rámci systému EU pro obchodování s emisemi a poskytují dovozcům přiměřenou možnost využít změn cen v systému EU pro obchodování s emisemi, zároveň však zajistí, že správní orgány budou stále schopny systém spravovat.

(21)

Aby byla zachována účinnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích jakožto opatření zamezujícího úniku uhlíku a zajištěn soulad s pravidly Světové obchodní organizace , musí uvedený mechanismus co nejvěrněji odrážet cenu v rámci systému EU pro obchodování s emisemi. Zatímco na trhu systému EU pro obchodování s emisemi se cena povolenek stanoví prostřednictvím dražeb, cena certifikátů CBAM by měla přiměřeně odrážet cenu dosaženou v dražbách na základě průměrných hodnot počítaných jednou týdně. Tyto průměrné týdenní ceny věrně odrážejí cenové výkyvy v rámci systému EU pro obchodování s emisemi a poskytují dovozcům přiměřenou možnost využít změn cen v systému EU pro obchodování s emisemi, zároveň však zajistí, že správní orgány budou stále schopny systém spravovat.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)

Jelikož se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích vztahuje na zboží dovážené na celní území Unie, a nikoli na zařízení, bylo by nezbytné provést v režimu uvedeného mechanismu i určité úpravy a zjednodušení. Jedním z těchto zjednodušení by měl být deklarativní systém, v jehož rámci by byli dovozci povinni vykázat celkové ověřené emise skleníkových plynů obsažené ve zboží dovezeném v daném kalendářním roce. Měl by být rovněž použit jiný harmonogram než u cyklu dodržování požadavků systému EU pro obchodování s emisemi, aby se zabránilo případným nesnázím vyplývajícím ze souběhu povinností uložených akreditovaným ověřovatelům na základě tohoto nařízení a systému EU pro obchodování s emisemi.

(23)

Jelikož se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích vztahuje na zboží dovážené na celní území Unie, a nikoli na zařízení, bylo by nezbytné provést v režimu uvedeného mechanismu i určité úpravy a zjednodušení. Jedním z těchto zjednodušení by měl být jednoduchý a dostupný deklarativní systém, v jehož rámci by byli dovozci povinni vykázat celkové ověřené emise skleníkových plynů obsažené ve zboží dovezeném v daném kalendářním roce. Měl by být rovněž použit jiný harmonogram než u cyklu dodržování požadavků systému EU pro obchodování s emisemi, aby se zabránilo případným nesnázím vyplývajícím ze souběhu povinností uložených akreditovaným ověřovatelům na základě tohoto nařízení a systému EU pro obchodování s emisemi.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23a)

Vzhledem k jedinečné povaze mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a potřebě úzké koordinace na úrovni Unie by měl být zřízen orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který by řádně prováděl a monitoroval toto nařízení.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)

Pokud jde o sankce , členské státy by měly ukládat pokuty za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich vymáhání. Jejich výše by se měla shodovat s výší pokut , které jsou v současné době v Unii ukládány za porušení ustanovení o systému EU pro obchodování s emisemi podle čl. 16 odst. 3 a 4 směrnice 2003/87/ES .

(24)

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by měl být pečlivě navržen a kontrolován orgánem odpovědným za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a celními orgány, mimo jiné s cílem předcházet jakýmkoli praktikám obcházení, včetně zneužití nebo podvodu, a odhalovat je a trestat. Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a členské státy by měly v souladu se svým vnitrostátním právem ukládat správní nebo trestní pokuty za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich vymáhání. Výše pokut pro schválené deklaranty, kteří do 31. května každého roku neodevzdají počet certifikátů CBAM odpovídající emisím obsaženým ve zboží dovezeném v předchozím roce nebo kteří orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích předloží nepravdivé informace týkající se obsažených emisí s úmyslem získat pro sebe příznivé zacházení , by měla být rovna trojnásobku průměrné ceny certifikátů CBAM v předchozím roce za každý certifikát CBAM, který schválený deklarant neodevzdal v souladu s článkem 22. Úhrada pokuty by neměla zbavovat schváleného deklaranta povinnosti odevzdat zbývající počet certifikátů CBAM orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích .

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)

Okruh výrobků podléhajících mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích by měl odrážet činnosti, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, neboť tento systém je založen na kvantitativních a kvalitativních kritériích souvisejících s environmentálním cílem směrnice 2003/87/ES a představuje nejkomplexnější systém pro regulaci emisí skleníkových plynů v Unii. Komise by měla stanovit harmonogram, v souladu s nímž bude do 1. ledna 2030 postupně zahrnuto veškeré zboží spadající do odvětví, na která se vztahuje směrnice 2003/87/ES. Přednost by mělo mít zboží, které je nejvíce vystaveno úniku uhlíku a je z hlediska emisí uhlíku nejnáročnější.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)

Zboží podléhající tomuto nařízení by mělo být vybráno po pečlivém vyhodnocení jeho významu z hlediska kumulovaných emisí skleníkových plynů a rizika úniku uhlíku v příslušných odvětvích, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, při současném omezení složitosti a administrativní zátěže. Při vlastním výběru by měly být vzaty v potaz zejména základní materiály a základní produkty, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, s cílem zajistit, aby energeticky náročné výrobky dovážené do Unie podléhaly z hlediska stanovení ceny uhlíku v rámci systému EU pro obchodování s emisemi stejným podmínkám jako produkty vyrobené v EU, a zmírnit rizika úniku uhlíku. Dalšími relevantními kritérii pro zúžení výběru by měly být: za prvé, význam odvětví z hlediska emisí, zejména zda je dané odvětví jedním z největších celkových producentů emisí skleníkových plynů; za druhé, skutečnost, že je dané odvětví značně ohroženo únikem uhlíku, jak je definováno ve směrnici 2003/87/ES; za třetí, potřeba najít rovnováhu mezi širokým vymezením okruhu působnosti mechanismu, pokud jde o emise skleníkových plynů, a snahou o omezení složitosti a administrativní zátěže.

(29)

Zboží podléhající tomuto nařízení by mělo být vybráno po pečlivém vyhodnocení jeho významu z hlediska kumulovaných emisí skleníkových plynů a rizika úniku uhlíku v příslušných odvětvích, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, při současném omezení složitosti a administrativní zátěže pro průmysl, společnosti a malé a střední podniky v Unii . Při vlastním výběru by měly být vzaty v potaz zejména základní materiály a základní produkty, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, s cílem zajistit, aby energeticky náročné výrobky dovážené do Unie podléhaly z hlediska stanovení ceny uhlíku v rámci systému EU pro obchodování s emisemi stejným podmínkám jako produkty vyrobené v EU, a zmírnit rizika úniku uhlíku. Dalšími relevantními kritérii pro zúžení výběru by měly být: za prvé, význam odvětví z hlediska emisí, zejména zda je dané odvětví jedním z největších celkových producentů emisí skleníkových plynů; za druhé, skutečnost, že je dané odvětví značně ohroženo únikem uhlíku, jak je definováno ve směrnici 2003/87/ES; za třetí, potřeba najít rovnováhu mezi širokým vymezením okruhu působnosti mechanismu, pokud jde o emise skleníkových plynů, a snahou o omezení složitosti a administrativní zátěže. Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována snaze o zabránění jakémukoli riziku narušení trhu mezi jednotlivými odvětvími, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)	Při použití prvního kritéria lze z hlediska kumulovaných emisí zahrnout následující odvětví: výrobu železa a oceli, rafinerie, výrobu cementu, základních organických chemických látek a hnojiv.

(30)	Při použití prvního kritéria lze z hlediska kumulovaných emisí zahrnout následující odvětví: výrobu železa a oceli, rafinerie, výrobu cementu, hliníku, základních organických chemických látek , vodíku, polymerů a hnojiv.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení nejsou zahrnuty zejména organické chemické látky, a to z důvodu technických omezení, která neumožňují jednoznačně stanovit emise obsažené v dováženém zboží. U tohoto zboží je příslušná referenční úroveň v rámci systému EU pro obchodování s emisemi základním parametrem, který neumožňuje jednoznačné přiřazení emisí obsažených v jednotlivých druzích dováženého zboží. Cílenější přiřazení emisí k organickým chemickým látkám bude vyžadovat více údajů a analýz.

vypouští se

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)

Podobná technická omezení se týkají rafinérských produktů, u nichž není možné jednoznačně přiřadit emise skleníkových plynů k jednotlivým výstupním produktům. Příslušná referenční úroveň v systému EU pro obchodování s emisemi se přitom nevztahuje přímo ke konkrétním produktům, jako je benzin, motorová nafta nebo petrolej, ale k veškerému rafinérskému výstupu.

(33)

Některá technická omezení se týkají rafinérských produktů, u nichž není možné jednoznačně přiřadit emise skleníkových plynů k jednotlivým výstupním produktům. Příslušná referenční úroveň v systému EU pro obchodování s emisemi se přitom nevztahuje přímo ke konkrétním produktům, jako je benzin, motorová nafta nebo petrolej, ale k veškerému rafinérskému výstupu. Za účelem včasného rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení by Komise měla před koncem přechodné fáze vypracovat spravedlivou metodiku pro výpočet emisí obsažených v rafinérských produktech.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by se však měl vztahovat na výrobky z hliníku, neboť u nich existuje vysoké riziko úniku uhlíku. Navíc v případě některých způsobů průmyslového využití přímo konkurují výrobkům z oceli kvůli svým velmi podobným vlastnostem. Zahrnutí hliníku je důležité i proto, že oblast působnosti mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích může být rozšířena tak, že bude v budoucnu zahrnovat i nepřímé emise.

(34)

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by se měl vztahovat na výrobky z hliníku, neboť u nich existuje vysoké riziko úniku uhlíku. Navíc v případě některých způsobů průmyslového využití přímo konkurují výrobkům z oceli kvůli svým velmi podobným vlastnostem. Zahrnutí hliníku je důležité i proto, že oblast působnosti mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích zahrnuje i nepřímé emise.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)	Toto nařízení by se naopak nemělo vztahovat na některé výrobky, jejichž výroba není spojena s produkcí významného objemu emisí, jako je šrot ze železa nebo oceli (kód KN 7204), feroslitiny (kód KN 7202) a některá hnojiva (kód KN 3105 60 00).

(36)	Toto nařízení by se naopak nemělo v první fázi vztahovat na některé výrobky, jejichž výroba není spojena s produkcí významného objemu emisí, jako je šrot ze železa nebo oceli (kód KN 7204), feroslitiny (kód KN 7202) a některá hnojiva (kód KN 3105 60 00).

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 40

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(40)	Schválený deklarant by měl mít možnost požadovat, aby byl počet certifikátů CBAM, které je povinen odevzdat, snížen tak, aby to odpovídalo ceně uhlíku, která byla za tyto emise již zaplacena v jiných jurisdikcích.

(40)	Schválený deklarant by měl mít možnost požadovat, aby byl počet certifikátů CBAM, které je povinen odevzdat, snížen tak, aby to odpovídalo explicitní ceně uhlíku, která byla za tyto emise již zaplacena v jiných jurisdikcích.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 45

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(45)

Fyzikální vlastnosti elektřiny jakožto produktu, zejména nemožnost sledovat skutečný tok elektronů, odůvodňují mírně odlišnou podobu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Standardně by se měly používat standardní hodnoty a schválení deklaranti by měli mít možnost požadovat, aby byla výše závazků, které jim vyplývají z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, vypočtena na základě skutečných emisí. Obchodování s elektřinou se liší od obchodování s jiným zbožím zejména proto, že se s ní obchoduje prostřednictvím vzájemně propojených elektrických sítí za použití energetických burz a zvláštních forem obchodování. Propojení trhů je silně regulovanou formou obchodování s elektřinou, která umožňuje seskupit nabídky ke koupi a prodeji v celé Unii.

(45)

Fyzikální vlastnosti elektřiny jakožto produktu, zejména nemožnost sledovat skutečný tok elektronů, odůvodňují mírně odlišnou podobu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Schválení deklaranti by měli mít možnost požadovat, aby byla výše závazků, které jim vyplývají z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, vypočtena na základě skutečných ověřených emisí . Standardní hodnoty by měly být použity pouze tehdy, pokud údaje o skutečných emisích nejsou k dispozici . Obchodování s elektřinou se liší od obchodování s jiným zbožím zejména proto, že se s ní obchoduje prostřednictvím vzájemně propojených elektrických sítí za použití energetických burz a zvláštních forem obchodování. Propojení trhů je silně regulovanou formou obchodování s elektřinou, která umožňuje seskupit nabídky ke koupi a prodeji v celé Unii.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 46 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46a)

Aby se snížilo riziko úniku uhlíku a zajistily rovné podmínky pro průmysl v Unii, měly by být zakázány veškeré praktiky obcházení. Komise by měla vyhodnotit riziko praktik obcházení ve všech odvětvích zahrnutých v příloze I, zejména pravděpodobnost překládky, změny ve struktuře obchodu směrem k navazujícím výrobkům, jakož i přesouvání zdrojů, absorpci nákladů, manipulaci s údaji o emisích, nesprávné označování zboží a drobné úpravy výrobku tak, aby mohl být dovážen pod jiným kódem kombinované nomenklatury (KN). Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat ve vhodných případech za účelem posílení opatření proti obcházení akty v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 49

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(49)

Jakmile dojde k těsnému začlenění třetích zemí do unijního trhu s elektřinou prostřednictvím propojení trhů, měla by být nalezena technická řešení, která zajistí, že se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích bude vztahovat na elektřinu vyváženou z těchto zemí na celní území Unie. Nebude-li možné technická řešení nalézt, měly by třetí země, jejichž trh je propojen s unijním, při splnění určitých podmínek využívat časově omezeného vynětí z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích nejpozději do roku 2030, pokud jde výhradně o vývoz elektřiny. Tyto třetí země by však měly vypracovat plán a zavázat se k zavedení mechanismu pro stanovení ceny uhlíku, který by uplatňoval stejnou cenu jako systém EU pro obchodování s emisemi, a k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 [a?] sladění právních předpisů v oblasti životního prostředí, klimatu, hospodářské soutěže a energetiky s unijními předpisy. Toto vynětí by mělo být kdykoli zrušeno, pokud se lze důvodně domnívat, že dotyčná země neplní své závazky, nebo jestliže do roku 2030 nepřijala systém pro obchodování s emisemi rovnocenný systému EU ETS.

(49)

Jakmile dojde k těsnému začlenění třetích zemí do unijního trhu s elektřinou prostřednictvím propojení trhů, měla by být nalezena technická řešení, která zajistí, že se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích bude vztahovat na elektřinu vyváženou z těchto zemí na celní území Unie. Nebude-li možné technická řešení nalézt, měly by třetí země, jejichž trh je propojen s unijním, při splnění určitých podmínek využívat časově omezeného vynětí z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích nejpozději do roku 2030, pokud jde výhradně o vývoz elektřiny. Tyto třetí země by však měly vypracovat plán a zavázat se k zavedení mechanismu pro explicitní stanovení ceny uhlíku, který by uplatňoval stejnou cenu jako systém EU pro obchodování s emisemi, a k dosažení uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2050 s cílem sladit právní předpisy v oblasti životního prostředí, klimatu, hospodářské soutěže a energetiky s unijními předpisy. Toto vynětí by mělo být kdykoli zrušeno, pokud se lze důvodně domnívat, že dotyčná země neplní své závazky, nebo jestliže do roku 2030 nepřijala systém pro obchodování s emisemi rovnocenný systému EU ETS.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 51

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(51)	V zájmu usnadnění a zajištění řádného fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích by Komise měla napomáhat příslušným orgánům odpovědným za uplatňování tohoto nařízení při plnění jejich povinností.

vypouští se

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 51 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(51a)

Je třeba zajistit, aby strany dotčené rozhodnutími orgánu odpovědného za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích měly přístup k nezbytným nápravným opatřením. Proto by měl být stanoven vhodný odvolací mechanismus, aby rozhodnutí orgánu odpovědného za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích mohla být předložena odvolacímu senátu, jehož rozhodnutí by mohla být následně předmětem žaloby u Soudního dvora Evropské unie v souladu se Smlouvou o fungování EU.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 52

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52)

Před uplynutím přechodného období by měla Komise vyhodnotit uplatňování tohoto nařízení a podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva Komise by se měla zaměřit zejména na možnosti posílení opatření v oblasti klimatu s cílem dosáhnout klimatické neutrality v Unii do roku 2050. Komise by v rámci tohoto hodnocení měla dát podnět ke sběru informací potřebných k případnému rozšíření oblasti působnosti na nepřímé emise, jakož i na další zboží a služby, u nichž hrozí únik uhlíku, a k vypracování metod výpočtu obsažených emisí na základě metod pro stanovení environmentální stopy (47).

(52)

Komise by měla pravidelně vyhodnocovat uplatňování tohoto nařízení a podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Zprávy Komise by se měly zaměřit zejména na možnosti posílení opatření v oblasti klimatu s cílem dosáhnout klimatické neutrality v Unii do roku 2050. Komise by v rámci prvního hodnocení měla dát podnět ke sběru informací potřebných k případnému dalšímu rozšíření oblasti působnosti přílohy I na další zboží a služby, u nichž hrozí únik uhlíku, jako jsou navazující výrobky, a k vypracování metod výpočtu obsažených emisí na základě metod pro stanovení environmentální stopy (47). Komise by se ve svých následných hodnoceních měla zaměřit na dopad na konkurenceschopnost průmyslu a navazujících odvětví v Unii, dopad na malé a střední podniky, případnou nepřiměřenou administrativní zátěž, možné praktiky obcházení, narušení struktury obchodu a možnosti posílení opatření v oblasti klimatu směrem ke klimaticky neutrální Unii do roku 2050 a případně k těmto hodnocením připojit legislativní návrhy.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 52 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52a)

Aby bylo možné rychle a účinně reagovat na nepředvídatelné, výjimečné a nevyprovokované okolnosti, jež mají ničivý dopad na hospodářskou a průmyslovou infrastrukturu jedné nebo více třetích zemí, na které se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, měla by Komise případně předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Tento legislativní návrh by měl stanovit opatření, která jsou nejvhodnější vzhledem k okolnostem, jimž daná třetí země nebo více třetích zemí čelí, a současně zachovat cíle tohoto nařízení. Tato opatření by měla být časově omezená.

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 53 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(53a)

Komise by kromě dialogu se třetími zeměmi měla v každé fázi po vstupu tohoto nařízení v platnost spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně zástupců průmyslu, odborů a občanské společnosti.

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 54 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(54a)

Komise by měla aktivně usilovat o zřízení mezinárodního „uhlíkového klubu“ s cílem zajistit neustálou výměnu informací s obchodními partnery Unie založenou na dobré víře. Mělo by se jednat o otevřené nevýlučné mezinárodní fórum, které by mohlo být součástí vhodné mnohostranné organizace, jako je například Světová obchodní organizace nebo relevantní a otevřený orgán OECD. Jeho cílem by mělo být umožnit srovnávání a koordinaci opatření v oblasti stanovení ceny uhlíku i opatření, která nejsou zaměřena na stanovení ceny uhlíku, ale mají vliv na snižování emisí. Uhlíkový klub by měl rovněž podporovat srovnatelnost klimatických opatření tím, že u svých členů zajistí v oblasti klimatu kvalitní monitorování, podávání zpráv a ověřování příslušných údajů. Členství v klubu by mělo být neformální, otevřené a dobrovolné a určené zemím usilujícím o dosažení náročných cílů v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. Vzhledem k tomu, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je prvním opatřením svého druhu, které má být nástrojem spolupráce zaměřeným na boj proti úniku uhlíku, poskytne tento uhlíkový klub prostředky pro spolupráci mezi Unií a jejími obchodními partnery i pro vzájemnou transparentnost.

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 55

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(55)

Jelikož cílem mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích je podpora zavádění čistších výrobních procesů, je EU připravena spolupracovat se zeměmi s nízkými a středními příjmy na snižování emisí uhlíku v jejich zpracovatelském průmyslu. Unie by navíc měla méně rozvinutým zemím poskytnout nezbytnou technickou pomoc, aby jim pomohla přizpůsobit se novým povinnostem, které stanoví toto nařízení. Zatímco příjmy z prodeje certifikátů CBAM budou zapsány do rozpočtu Unie jako obecný příjem a neměly by být s ohledem na zásadu univerzálnosti, kterou se rozpočet Unie řídí, účelově vázány na žádné konkrétní výdaje z jejího rozpočtu, měla by Unie financovat úsilí nejméně rozvinutých zemí o dekarbonizaci jejich výrobních odvětví roční částkou odpovídající alespoň úrovni příjmů z prodeje certifikátů CBAM. Toto financování by mělo být zajišťováno prostřednictvím finanční podpory, kterou Unie poskytuje na financování mezinárodních opatření v oblasti klimatu, příslušných zeměpisných programů a tematického programu pro globální výzvy v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (1a) . Nezbytné úpravy rozpočtových prostředků pro tento nástroj by měly být do roku 2027 prováděny prostřednictvím ročního rozpočtového procesu Unie a poté by měly být zahrnuty do příštího víceletého finančního rámce.

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 57 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(57a)

Komise by měla pravidelně monitorovat veškeré změny obchodních toků z nejméně rozvinutých zemí, které lze přičíst mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, za účelem vyhodnocení účinnosti tohoto nařízení, včetně toho, jak přispívá k předcházení úniku uhlíku a jaký má dopad na obchodní toky mezi Unií a nejméně rozvinutými zeměmi. Komise by měla pravidelně monitorovat také technickou pomoc poskytovanou nejméně rozvinutým zemím, aby vyhodnotila její účinnost, pokud jde o přispění k procesu snižování emisí uhlíku v těchto zemích.

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 59

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(59)

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni , a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (51). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(59)

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na úrovni příslušných odborníků a průmyslových odvětví , a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (51). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 61

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(61)	Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí.

(61)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí. Podle Europolu způsobily podvody s uhlíkovými kredity ztrátu ve veřejných příjmech ve výši více než 5 miliard EUR. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by proto měl zavést vhodné a účinné mechanismy, které by ztrátě veřejných příjmů bránily.

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 61 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(61a)

Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by měl být financován způsobem, který zaručí jeho životaschopné fungování a umožní řádné finanční řízení. Veškeré náklady spojené se zřízením a provozem tohoto orgánu by měly být hrazeny z obecného příjmu v rozpočtu Unie.

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Toto nařízení zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích („CBAM“), kterým mají být řešeny emise skleníkových plynů obsažené ve zboží uvedeném v příloze I při jeho dovozu na celní území Unie s cílem snížit celosvětové emise uhlíku, podpořit dosahování cílů Pařížské dohody tím , že se zabrání jakémukoli potenciálnímu riziku úniku uhlíku z Unie, a poskytnout pobídky ke snížení emisí ve třetích zemích. Proto je cílem mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích vyrovnání cen uhlíku u dovážených a domácích produktů, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Tento mechanismus se postupně stane alternativou k mechanismům zavedeným na základě směrnice 2003/87/ES k zamezení rizika úniku uhlíku, zejména k přidělování bezplatných povolenek podle článku 10a uvedené směrnice.	3. Tento mechanismus má postupně nahradit mechanismy zavedené na základě směrnice 2003/87/ES k zamezení rizika úniku uhlíku, zejména k přidělování bezplatných povolenek podle článku 10a uvedené směrnice.

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Od 1. ledna 2030 se toto nařízení použije na všechna odvětví, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES.
	Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28, kterým se toto nařízení doplní stanovením harmonogramu pro postupné začlenění veškerého zboží spadajícího do odvětví, na která se vztahuje směrnice 2003/87/ES. Komise v tomto aktu v přenesené pravomoci upřednostní zboží, které je nejvíce vystaveno úniku uhlíku a je z hlediska emisí uhlíku nejnáročnější. Tento akt v přenesené pravomoci se přijme do 30. června 2025.
	Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28, kterým se příloha I doplní přidáním veškerého zboží spadajícího do odvětví, na která se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi.
	Do … [tři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28, kterým se příloha I doplní přidáním výrobků navazujících na zboží uvedené v příloze I. Tyto navazující výrobky obsahují významný podíl alespoň jednoho ze zboží uvedeného v příloze I.

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení podmínek pro uplatňování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích na zboží uvedené v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.	6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro uplatňování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích na zboží uvedené v odstavci 2.

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 7 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	vnitrostátní právní předpisy této třetí země nebo území provádějí hlavní ustanovení právních předpisů Unie o trhu s elektřinou, včetně ustanovení o rozvoji obnovitelných zdrojů energie a propojení trhů s elektřinou;

vnitrostátní právní předpisy této třetí země nebo území provádějí hlavní ustanovení právních předpisů Unie o trhu s elektřinou, včetně ustanovení o rozvoji obnovitelných zdrojů energie a propojení trhů s elektřinou , a acquis Unie v oblasti klimatu, životního prostředí a hospodářské soutěže, přičemž jsou plně dodržovány dohodnuté lhůty ;

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 7 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

třetí země nebo území při provádění plánu podle písmene c) prokázaly značný pokrok ve sbližování vnitrostátních právních předpisů s právem Unie v oblasti klimatických opatření na základě uvedeného plánu, včetně stanovení ceny uhlíku na stejné úrovni jako v Unii, přinejmenším pokud jde o výrobu elektřiny. Zavedení systému pro obchodování s emisemi ve vztahu k elektřině s cenou odpovídající systému EU pro obchodování s emisemi se dokončí do 1. ledna 2030 ;

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8. Třetí země nebo území splňující podmínky stanovené v odst. 7 písm. a) až f) jsou uvedeny v příloze II oddílu B tohoto nařízení a předloží dvě zprávy o splnění podmínek stanovených v odst. 7 písm. a) až f), první z nich před 1. červencem 2025 a druhou před 1. červencem 2029. Do 31. prosince 2025 a 31. prosince 2029 Komise posoudí, a to zejména na základě plánu podle odst. 7 písm. c) a zpráv, které od dané třetí země nebo území obdrží, zda tato třetí země nebo území nadále splňuje podmínky stanovené v odstavci 7.

8. Třetí země nebo území splňující podmínky stanovené v odst. 7 písm. a) až f) jsou uvedeny v příloze II oddílu B tohoto nařízení a předloží tři souhrnné zprávy o splnění podmínek stanovených v odst. 7 písm. a) až f), první z nich před 1. červencem 2024 , druhou před 1. červencem 2027 a třetí před 1. červencem 2029. Do 31. prosince 2024 , 31. prosince 2027 a 31. prosince 2029 Komise posoudí, a to zejména na základě plánu podle odst. 7 písm. c) a zpráv, které od dané třetí země nebo území obdrží, zda tato třetí země nebo území nadále splňuje podmínky stanovené v odstavci 7.

Pozměňovací návrh 52

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 9 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	pokud má Komise důkazy o tom, že se v dané zemi nebo na daném území zvýšily emise z výroby elektřiny v důsledku zvýšeného vývozu elektřiny do Unie.

Pozměňovací návrh 53

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

12. Unie může uzavírat dohody se třetími zeměmi za účelem zohlednění mechanismů pro stanovení ceny uhlíku zavedených v těchto zemích při uplatňování článku 9.

12. Unie může uzavírat dohody se třetími zeměmi za účelem zohlednění mechanismů pro stanovení ceny uhlíku zavedených v těchto zemích při uplatňování článku 9. Tyto dohody nesmí vést k neoprávněnému preferenčnímu zacházení se zbožím dováženým ze třetích zemí, pokud jde o certifikáty CBAM, které mají být odevzdány, a zohledňují veškeré mechanismy pro stanovení ceny uhlíku, které jsou považovány za praktiky obcházení ve smyslu čl. 27 odst. 2.

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)	„příslušným orgánem“ orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 11 tohoto nařízení;

(11)	„orgánem odpovědným za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích“ orgán zřízený v souladu s článkem 11 tohoto nařízení;

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)	„přímými emisemi“ emise vznikající při výrobních procesech zboží, nad nimiž má výrobce přímou kontrolu;

(15)	„přímými emisemi“ emise vznikající při výrobních procesech zboží, nad nimiž má výrobce přímou kontrolu , včetně emisí vznikajících při výrobě tepla a chlazení spotřebovaných během výrobních procesů ;

Pozměňovací návrh 56

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)	„obsaženými emisemi“ přímé emise uvolněné během výroby zboží, vypočtené podle metod stanovených v příloze III;

(16)	„obsaženými emisemi“ přímé a nepřímé emise uvolněné během výroby zboží a elektřiny spotřebované během výrobního procesu zboží, vypočtené podle metod stanovených v příloze III;

Pozměňovací návrh 57

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)	„certifikátem CBAM“ certifikát v elektronické podobě odpovídající jedné tuně emisí obsažených ve zboží;

(18)	„certifikátem CBAM“ certifikát – společný pro všechny členské státy – v elektronické podobě odpovídající jedné tuně emisí obsažených ve zboží;

Pozměňovací návrh 58

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)	„skutečnými emisemi“ emise vypočítané na základě primárních údajů vztahujících se k výrobním procesům zboží;

(22)	„skutečnými emisemi“ emise vypočítané a ověřené na základě primárních údajů vztahujících se k výrobním procesům zboží a k výrobě elektřiny spotřebované během výrobních procesů zboží ;

Pozměňovací návrh 59

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)	„cenou uhlíku“ peněžní částka zaplacená ve třetí zemi formou daně nebo emisních povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi skleníkových plynů, vypočtená na základě skleníkových plynů, na které se takové opatření vztahuje a které byly uvolněny při výrobě zboží;

(23)	„cenou uhlíku“ peněžní částka zaplacená ve třetí zemi formou daně , poplatku nebo emisních povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi skleníkových plynů, vypočtená na základě skleníkových plynů, na které se takové opatření vztahuje a které byly uvolněny při výrobě zboží;

Pozměňovací návrh 60

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)	„nepřímými emisemi“ emise vznikající při výrobě elektřiny, tepla a chlazení, které jsou spotřebovány během výrobních procesů zboží.

(28)	„nepřímými emisemi“ emise skleníkových plynů vznikající při procesech výroby elektřiny, která je spotřebována během výrobních procesů zboží;

Pozměňovací návrh 61

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 28 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28a)

„nejméně rozvinutou zemí“ země uvedená na seznamu těchto zemí, který sestavil Hospodářský a sociální výbor OSN;

Pozměňovací návrh 62

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 28 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28b)

„faktorem mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích“ faktor snižující přidělování bezplatných povolenek zařízením, která vyrábějí zboží uvedené v příloze I;

Pozměňovací návrh 63

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 28 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28c)

„navazujícími výrobky“ výrobky vyrobené za použití zboží uvedeného v příloze I.

Pozměňovací návrh 64

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Zboží smí na celní území Unie dovážet pouze deklarant, který je schválen příslušným orgánem v souladu s článkem 17 („schválený deklarant“).	Zboží smí na celní území Unie dovážet pouze deklarant, který je schválen orgánem odpovědným za uhlíkové vyrovnání na hranicích v souladu s článkem 17 („schválený deklarant“).
	(Pozměňovací návrh, kterým se „příslušný orgán“ mění na „orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích“, se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v ostatních částech.)

Pozměňovací návrh 65

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Každý deklarant před dovozem zboží podle článku 2 požádá příslušný orgán v místě, kde je usazen, o schválení dovozu tohoto zboží na celní území Unie.	1. Každý deklarant před dovozem zboží podle článku 2 požádá orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicí v místě, kde je usazen, o schválení dovozu tohoto zboží na celní území Unie.

Pozměňovací návrh 66

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 3 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

čestné prohlášení, že se deklarant v průběhu pěti let předcházejících roku podání žádosti nepodílel na žádném závažném nebo opakovaném porušení celních předpisů, daňových předpisů a pravidel proti zneužívání trhu a nemá ani záznam o žádném závažném trestném činu souvisejícím s jeho hospodářskou činností;

čestné prohlášení, že se deklarant či případně člen statutárního orgánu deklaranta v průběhu pěti let předcházejících roku podání žádosti nepodílel na žádném závažném nebo opakovaném porušení celních předpisů, daňových předpisů a pravidel proti zneužívání trhu a nemá ani záznam o žádném trestném činu souvisejícím s hospodářskou činností deklaranta ;

Pozměňovací návrh 67

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 3 – point f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

informace potřebné k prokázání deklarantovy finanční a provozní způsobilosti plnit závazky, které mu vyplývají z tohoto nařízení, a, rozhodne-li tak příslušný orgán na základě posouzení rizik, podklady, které tyto informace potvrzují, jako je výkaz zisků a ztrát a účetní rozvaha, a to až za poslední tři již uzavřená účetní období;

informace potřebné k prokázání deklarantovy finanční a provozní způsobilosti plnit závazky, které mu vyplývají z tohoto nařízení, a, rozhodne-li tak orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích na základě posouzení rizik, podklady, které tyto informace potvrzují, jako je výkaz zisků a ztrát a účetní rozvaha, a to až za poslední tři již uzavřená účetní období;

Pozměňovací návrh 68

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Žadatel může svou žádost kdykoli stáhnout.	4. Žadatel může svou žádost kdykoli upravit anebo stáhnout.

Pozměňovací návrh 69

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Schválený deklarant neprodleně informuje příslušný orgán o veškerých změnách informací poskytnutých podle odstavce 3, k nimž dojde po vydání rozhodnutí a které mohou ovlivnit rozhodnutí vydané podle článku 17 nebo obsah schválení podle článku 17.	5. Schválený deklarant neprodleně informuje orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání o veškerých změnách informací poskytnutých podle odstavce 3, k nimž dojde po vydání rozhodnutí a které mohou ovlivnit rozhodnutí vydané podle článku 17 nebo obsah schválení podle článku 17.

Pozměňovací návrh 70

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty ohledně standardního formátu žádosti a lhůt a postupu, které má příslušný orgán dodržovat při vyřizování žádostí o schválení podle odstavce 1, a ohledně pravidel pro identifikaci deklarantů příslušným orgánem pro účely dovozu elektřiny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty ohledně standardního formátu žádosti a lhůt a postupu, které má orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání dodržovat při vyřizování žádostí o schválení podle odstavce 1, a ohledně pravidel pro identifikaci deklarantů příslušným orgánem pro účely dovozu elektřiny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Pozměňovací návrh 71

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Do 31. května každého roku předloží každý schválený deklarant příslušnému orgánu prohlášení („prohlášení CBAM“) za kalendářní rok předcházející roku podání prohlášení.	1. Do 31. května každého roku předloží každý schválený deklarant orgánu odpovědnému za uhlíkové vyrovnání prohlášení („prohlášení CBAM“) za kalendářní rok předcházející roku podání prohlášení.

Pozměňovací návrh 72

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ca)	kopii ověřovací zprávy, kterou vydal akreditovaný ověřovatel podle článku 8 a přílohy V.

Pozměňovací návrh 73

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Schválený deklarant uchovává tyto záznamy o údajích podle odstavce 4, včetně zprávy ověřovatele, do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení CBAM podáno. Tyto záznamy musí být dostatečně podrobné, aby akreditovaní ověřovatelé mohli ověřit obsažené emise v souladu s článkem 8 a aby orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích mohl přezkoumat prohlášení CBAM v souladu s čl. 19 odst. 1. Schválený deklarant uchovává tyto záznamy po dobu uvedenou v čl. 19 odst. 1, během níž může orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání prohlášení CBAM přezkoumat.

Pozměňovací návrh 74

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty stanovující podrobná pravidla týkající se prvků metod výpočtu stanovených v příloze III, včetně stanovení hranic systému výrobních procesů, emisních faktorů, hodnot skutečných emisí specifických pro dané zařízení a standardních hodnot a jejich příslušného uplatnění na jednotlivé zboží, jakož i stanovení metod pro zajištění spolehlivosti údajů, na jejichž základě se stanoví standardní hodnoty, včetně úrovně podrobnosti a ověření údajů. Tyto akty v případě potřeby stanoví, že standardní hodnoty lze upravit s ohledem na jednotlivé oblasti, regiony nebo země tak, aby zohledňovaly specifické objektivní faktory, jako je zeměpisná poloha, přírodní zdroje, tržní podmínky, převládající zdroje energie nebo průmyslové procesy. Prováděcí akty vychází ze stávajících právních předpisů týkajících se ověřování emisí a údajů o činnostech u zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, zejména z prováděcího nařízení (EU) 2018/2067.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty stanovující prvky metod výpočtu stanovených v příloze III, včetně stanovení hranic systému výrobních procesů, emisních faktorů, hodnot skutečných emisí specifických pro dané zařízení a standardních hodnot a jejich příslušného uplatnění na jednotlivé zboží, jakož i stanovení metod pro zajištění spolehlivosti údajů, na jejichž základě se stanoví standardní hodnoty, včetně úrovně podrobnosti a ověření údajů. Tyto akty v případě potřeby stanoví, že standardní hodnoty lze upravit s ohledem na jednotlivé oblasti, regiony nebo země tak, aby zohledňovaly specifické objektivní faktory, jako je zeměpisná poloha, přírodní zdroje, tržní podmínky, převládající zdroje energie nebo průmyslové procesy. Prováděcí akty vychází ze stávajících právních předpisů týkajících se ověřování emisí a údajů o činnostech u zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, zejména z prováděcího nařízení (EU) 2018/2067.

Pozměňovací návrh 75

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o stanovení metody výpočtu nepřímých obsažených emisí u jednoduchého a složeného zboží a příslušných standardních hodnot, jakož i metody pro stanovení ceny CBAM u nepřímých obsažených emisí.

Pozměňovací návrh 76

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Schválený deklarant zajistí, aby celkové obsažené emise uvedené v prohlášení CBAM předloženém v souladu s článkem 6 ověřil ověřovatel akreditovaný podle článku 18 na základě zásad ověřování stanovených v příloze V.	1. Schválený deklarant CBAM zajistí, aby celkové obsažené emise uvedené v prohlášení CBAM předloženém v souladu s články 6 a 35, jakož i metodiku a podkladové údaje a dokumenty ověřil ověřovatel akreditovaný podle článku 18 na základě zásad ověřování stanovených v příloze V.

Pozměňovací návrh 77

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je oprávněn ověřovat správnost informací uvedených v prohlášení CBAM podle tohoto článku.

Pozměňovací návrh 78

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se zásad ověřování podle odstavce 1 , pokud jde o možné upuštění od povinnosti ověřovatele navštívit zařízení, kde se příslušné zboží vyrábí, a povinnost stanovit prahové hodnoty, na jejichž základě se určí, zda jsou dané nesprávnosti nebo porušení pravidel závažné, a týkající se podkladů nezbytných k vypracování ověřovací zprávy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem doplnění tohoto nařízení , pokud jde o zásady ověřování podle odstavce 1 a o možné upuštění od povinnosti ověřovatele navštívit zařízení, kde se příslušné zboží vyrábí, a povinnost stanovit prahové hodnoty, na jejichž základě se určí, zda jsou dané nesprávnosti nebo porušení pravidel závažné, a týkající se podkladů nezbytných k vypracování ověřovací zprávy. Od povinnosti akreditovaného ověřovatele navštívit zařízení, kde se příslušné zboží vyrábí, lze upustit pouze za řádně odůvodněných okolností, kdy má zařízení známý standardní výrobní a technologický profil, který umožňuje spolehlivě odhadnout obsažené emise. Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je nadále oprávněn ověřovat správnost informací uvedených v prohlášení CBAM. Ustanovení obsažená v těchto aktech v přenesené pravomoci jsou rovnocenná ustanovením prováděcího nařízení (EU) 2018/2067.

Pozměňovací návrh 79

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.	vypouští se

Pozměňovací návrh 80

Návrh nařízení

Čl. 9 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Cena uhlíku zaplacená v zemi původu	Explicitní cena uhlíku zaplacená v zemi původu

Pozměňovací návrh 81

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Schválený deklarant se může v prohlášení CBAM domáhat snížení počtu certifikátů CBAM, které je třeba odevzdat, aby byla zohledněna cena uhlíku, která byla za deklarované obsažené emise zaplacena v zemi původu.	1. Schválený deklarant se může v prohlášení CBAM domáhat snížení počtu certifikátů CBAM, které je třeba odevzdat, aby byla zohledněna explicitní cena uhlíku, která byla za deklarované obsažené emise zaplacena v zemi původu. Toto snížení může i stoprocentní, pokud cena uhlíku zaplacená v zemi původu odpovídá ceně uhlíku v Unii či ji převyšuje.

Pozměňovací návrh 82

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Schválený deklarant vede záznamy o dokumentaci ověřené nezávislou osobou , potřebné k prokázání, že deklarované obsažené emise byly zatíženy cenou uhlíku v zemi původu zboží, a eviduje doklady o tom, že tato cena uhlíku, na niž se nesmí vztahovat vývozní sleva ani jiná forma náhrady při vývozu, byla skutečně uhrazena.

2. Schválený deklarant vede záznamy o dokumentaci ověřené akreditovaným ověřovatelem , potřebné k prokázání, že deklarované obsažené emise byly zatíženy explicitní cenou uhlíku v zemi původu zboží, a eviduje doklady o tom, že tato cena uhlíku, na niž se nesmí vztahovat vývozní sleva ani jiná forma přímé nebo nepřímé náhrady při vývozu, byla skutečně uhrazena. V dokumentaci musí být uvedeno jméno a kontaktní údaje akreditovaného ověřovatele. Schválený deklarant předá tuto dokumentaci orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Pozměňovací návrh 83

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty zavádějící metodiku výpočtu pro snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být odevzdány, týkající se převodu ceny uhlíku zaplacené v cizí měně na eura na základě průměrného ročního směnného kurzu v souladu s odstavcem 1 a týkající se odborné způsobilosti nezávislé osoby , která ověřuje informace a doklady o úhradě ceny uhlíku a o tom, že se na tuto cenu nevztahují žádné vývozní slevy ani jiné formy náhrady při vývozu, jak je uvedeno v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty zavádějící metodiku výpočtu pro snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být odevzdány, týkající se převodu ceny uhlíku zaplacené v cizí měně na eura na základě průměrného ročního směnného kurzu v souladu s odstavcem 1 a týkající se odborné způsobilosti akreditovaného ověřovatele , která ověřuje informace a doklady o úhradě ceny uhlíku a o tom, že se na tuto cenu nevztahují žádné vývozní slevy ani jiné formy přímé nebo nepřímé náhrady při vývozu, jak je uvedeno v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Pozměňovací návrh 84

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Na žádost provozovatele zařízení, které se nachází ve třetí zemi, zaregistruje Komise informace o tomto provozovateli a jeho zařízení v ústřední databázi podle čl. 14 odst. 4 .	1. Na žádost provozovatele zařízení, které se nachází ve třetí zemi, zaregistruje Komise informace o tomto provozovateli a jeho zařízení v registru CBAM podle článku 14.

Pozměňovací návrh 85

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Záznamy podle odst. 5 písm. c) jsou dostatečně podrobné, aby je bylo možné ověřit v souladu s odst. 5 písm. b) a aby na jejich základě mohl příslušný orgán přezkoumat v souladu s čl. 19 odst. 1 prohlášení CBAM vyhotovené schváleným deklarantem, jemuž byly příslušné informace zpřístupněny v souladu s odstavcem 8.

6. Záznamy podle odst. 5 písm. c) jsou dostatečně podrobné, aby je bylo možné ověřit v souladu s odst. 5 písm. b) a aby na jejich základě mohl orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích přezkoumat a ověřit v souladu s čl. 19 odst. 1 prohlášení CBAM vyhotovené schváleným deklarantem, jemuž byly příslušné informace zpřístupněny v souladu s odstavcem 8.

Pozměňovací návrh 86

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Provozovatel může schválenému deklarantovi zpřístupnit informace o ověření obsažených emisí podle odstavce 5 . Schválený deklarant je oprávněn využít tyto zpřístupněné informace ke splnění povinnosti podle článku 8.	7. Informace o ověřených obsažených emisích uvedené v odstavci 5 jsou veřejně přístupné prostřednictvím registru CBAM . Schválený deklarant je oprávněn využít tyto zpřístupněné informace ke splnění povinnosti podle článku 8.

Pozměňovací návrh 87

Návrh nařízení

Kapitola III – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Příslušné orgány	Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

Pozměňovací návrh 88

Návrh nařízení

Čl. 11 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Příslušné orgány	Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

Pozměňovací návrh 89

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Každý členský stát určí příslušný orgán , který bude plnit povinnosti vyplývající z tohoto nařízení , a uvědomí o tom Komisi .	Komise zřídí orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích , který bude plnit povinnosti vyplývající z tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 90

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise zpřístupní členským státům seznam všech příslušných orgánů a zveřejní tyto informace v Úředním věstníku Evropské unie.	vypouští se

Pozměňovací návrh 91

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy vyžadují, aby si příslušné orgány vyměňovaly veškeré informace, které jsou nezbytné nebo důležité pro výkon jejich úkolů a povinností.	vypouští se

Pozměňovací návrh 92

Návrh nařízení

Článek 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 12	vypouští se
Komise
Komise napomáhá příslušným orgánům při plnění povinností, které jim vyplývají z tohoto nařízení, a koordinuje jejich činnosti.

Pozměňovací návrh 93

Návrh nařízení

Článek 12 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 12a
	Rozhodnutí orgánu odpovědného za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích
	1. Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích bezodkladně přijímá rozhodnutí nezbytná k provádění tohoto nařízení.
	2. Rozhodnutí orgánu odpovědného za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nabývá účinku dnem jeho oznámení příjemci.
	3. Pokud se orgán pro mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích domnívá, že nemá k dispozici všechny informace nezbytné k přijetí rozhodnutí, kontaktuje příjemce rozhodnutí a upřesní, jaké další informace jsou požadovány. Příjemce rozhodnutí v takovém případě požadované dodatečné informace orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích neprodleně předá.
	4. Příjemce rozhodnutí neprodleně informuje orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích o veškerých změnách v poskytnutých informacích, které nastanou po přijetí rozhodnutí. V takovém případě orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích své rozhodnutí na základě těchto informací znovu posoudí a rozhodnutí potvrdí nebo pozmění.
	5. Pokud orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích navrhuje přijetí rozhodnutí, které se nepříznivě dotýká příjemce rozhodnutí, uvede v něm důvody, na nichž se navrhované rozhodnutí zakládá, a uvede odkaz na právo na odvolání podle článku 27a. Před přijetím rozhodnutí poskytne orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích příjemci navrhovaného rozhodnutí možnost, aby ve stanovené lhůtě sdělil orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích své stanovisko. Po uplynutí této lhůty oznámí orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích své rozhodnutí příjemci.
	6. Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích může své rozhodnutí kdykoli zrušit, odvolat nebo změnit na základě odůvodněné žádosti příjemce rozhodnutí nebo případně z vlastního podnětu.
	7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o stanovení dalších podrobných pokynů a procesních pravidel pro uplatňování tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají v souladu s článkem 28.

Pozměňovací návrh 94

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Na veškeré informace, které jsou důvěrné povahy nebo jsou sdělovány jako důvěrné a které příslušný orgán získal při plnění svých povinností, se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství. Tyto informace nesmí příslušný orgán sdělit bez výslovného souhlasu osoby nebo orgánu, které je poskytly. Lze je sdílet s celními orgány, Komisí a Úřadem evropského veřejného žalobce a zachází se s nimi v souladu s nařízením Rady (ES) č. 515/97.

Na veškeré informace, které jsou důvěrné povahy nebo jsou sdělovány jako důvěrné a které orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích získal při plnění svých povinností, se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství. Tyto informace nesmí orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích sdělit bez výslovného souhlasu osoby nebo orgánu, které je poskytly. Lze je sdílet s celními orgány, Komisí a Úřadem evropského veřejného žalobce a zachází se s nimi v souladu s nařízením Rady (ES) č. 515/97.

Pozměňovací návrh 95

Návrh nařízení

Článek 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 14

vypouští se

Vnitrostátní registry a ústřední databáze

1. Příslušný orgán každého členského státu zřídí vnitrostátní registr deklarantů schválených v tomto členském státě v podobě standardizované elektronické databáze obsahující údaje týkající se certifikátů CBAM těchto deklarantů a zajistí důvěrnost v souladu s podmínkami stanovenými v článku 13.

2. Databáze podle odstavce 1 obsahuje účty s informacemi o každém schváleném deklarantovi, zejména pak:

a)	jméno či název a kontaktní údaje schváleného deklaranta;

b)	číslo EORI schváleného deklaranta;

c)	číslo účtu CBAM;

d)	počet certifikátů CBAM, jejich prodejní cenu, datum jejich koupě, odevzdání či zpětného odkupu nebo datum zrušení jejich platnosti příslušným orgánem ve vztahu ke každému jednotlivému schválenému deklarantovi.

3. Informace v databázi uvedené v odstavci 2 jsou důvěrné.

4. Komise zřídí ústřední databázi přístupnou veřejnosti, která obsahuje jména či názvy, adresy a kontaktní údaje provozovatelů a umístění zařízení ve třetích zemích v souladu s čl. 10 odst. 2. Provozovatel se může rozhodnout, že jeho jméno či název, adresa a kontaktní údaje nebudou přístupné veřejnosti.

Pozměňovací návrh 96

Návrh nařízení

Článek 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 14a

Registr CBAM

1. Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích zřídí registr CBAM pro provádění postupů týkajících se certifikátů CBAM v souladu s články 20, 21 a 22.

2. Registr CBAM obsahuje elektronickou databázi s informacemi o každém schváleném deklarantovi, zejména:

a)	jméno a kontaktní údaje;

b)	číslo EORI;

c)	číslo účtu CBAM;

d)	počet, cenu a datum nákupu certifikátů CBAM v jeho držení.

3. Registr CBAM rovněž obsahuje samostatnou část se jmény a dalšími údaji o provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích registrovaných v souladu s článkem 10. Tato část obsahuje v příslušných případech zejména ověřené emise ze zařízení.

4. Informace uvedené v databázi jsou důvěrné, kromě jmen schválených deklarantů a provozovatelů, umístění a případně názvů zařízení ve třetích zemích a jejich ověřených emisí, jež jsou přístupné veřejnosti v interoperabilním formátu.

5. Komise přijme prováděcí akty týkající se infrastruktury a konkrétních postupů registru CBAM a elektronických databází obsahujících informace uvedené v odstavcích 2 a 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Pozměňovací návrh 97

Návrh nařízení

Článek 15

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 15	vypouští se
Ústřední správce
1. Komise působí jako ústřední správce pro účely vedení nezávislé evidence transakcí, v níž je zaznamenávána koupě certifikátů CBAM, jejich vlastnictví, odevzdání, zpětný odkup a zrušení jejich platnosti, a zajišťuje koordinaci vnitrostátních registrů.
2. Ústřední správce u transakcí zaznamenaných ve vnitrostátních registrech provádí kontroly na základě rizik pomocí nezávislé evidence transakcí, aby se zajistilo, že při koupi certifikátů CBAM, jejich vlastnictví, odevzdání, zpětném odkupu a zrušení jejich platnosti nedochází k žádným nesrovnalostem.
3. Jsou-li v důsledku kontrol provedených podle odstavce 2 zjištěny nesrovnalosti, oznámí to Komise dotčenému členskému státu či státům za účelem dalšího šetření, aby byly zjištěné nesrovnalosti napraveny.

Pozměňovací návrh 98

Návrh nařízení

Čl. 16 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Účty ve vnitrostátních registrech	Účty v registru CBAM

Pozměňovací návrh 99

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Příslušný orgán přidělí každému schválenému deklarantovi jedinečné číslo účtu CBAM.	1. Orgán pro mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích přidělí každému schválenému deklarantovi jedinečné číslo účtu CBAM.

Pozměňovací návrh 100

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Každý schválený deklarant má přístup ke svému účtu v registru.	2. Každý schválený deklarant má přístup ke svému účtu v registru CBAM .

Pozměňovací návrh 101

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Příslušný orgán účet zřídí, jakmile je uděleno schválení podle čl. 17 odst. 1, a uvědomí o tom schváleného deklaranta.	3. Orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích účet zřídí, jakmile je uděleno schválení podle čl. 17 odst. 1, a uvědomí o tom schváleného deklaranta.

Pozměňovací návrh 102

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Pokud schválený deklarant ukončí svou hospodářskou činnost nebo je zrušena platnost jeho schválení, příslušný orgán účet tohoto deklaranta zruší.	4. Pokud schválený deklarant ukončí svou hospodářskou činnost nebo je zrušena platnost jeho schválení, orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích účet tohoto deklaranta zruší.

Pozměňovací návrh 103

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Příslušný orgán schválí deklaranta, který podá žádost o schválení podle čl. 5 odst. 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:	1. Orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích schválí deklaranta, který podá žádost o schválení podle čl. 5 odst. 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

Pozměňovací návrh 104

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pokud příslušný orgán zjistí, že podmínky uvedené v odstavci 1 nejsou splněny, nebo pokud žadatel neposkytl informace uvedené v čl. 5 odst. 3, schválení deklaranta se zamítne.	2. Pokud orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích zjistí, že podmínky uvedené v odstavci 1 nejsou splněny, nebo pokud žadatel neposkytl informace uvedené v čl. 5 odst. 3, schválení deklaranta se zamítne.

Pozměňovací návrh 105

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Pokud příslušný orgán odmítne deklaranta schválit, může deklarant žádající o schválení před podáním odvolání vznést námitky u příslušného orgánu podle vnitrostátního práva, který buď nařídí vnitrostátnímu správci, aby účet zřídil, nebo zamítnutí potvrdí v odůvodněném rozhodnutí, v souladu s požadavky vnitrostátního práva, jež sledují oprávněný cíl slučitelný s tímto nařízením a jsou přiměřené.

vypouští se

Pozměňovací návrh 106

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 4 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Rozhodnutí příslušného orgánu o schválení deklaranta obsahuje níže uvedené informace:	4. Rozhodnutí orgánu odpovědného za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích o schválení deklaranta obsahuje níže uvedené informace:

Pozměňovací návrh 107

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 6 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Příslušný orgán požádá o poskytnutí jistoty za účelem schválení deklaranta v souladu s odstavcem 1, pokud mezi okamžikem usazení deklaranta a rokem, kdy byla podána žádost podle čl. 5 odst. 1, neuplynula dvě celá účetní období.	Orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích požádá o poskytnutí jistoty za účelem schválení deklaranta v souladu s odstavcem 1, pokud mezi okamžikem usazení deklaranta a rokem, kdy byla podána žádost podle čl. 5 odst. 1, neuplynula dvě celá účetní období.

Pozměňovací návrh 108

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 6 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Příslušný orgán stanoví výši této jistoty tak, aby odpovídala maximální výši hodnoty certifikátů CBAM odhadnuté příslušným orgánem , které musí schválený deklarant odevzdat v souladu s článkem 22.	Orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích stanoví výši této jistoty tak, aby odpovídala maximální výši hodnoty certifikátů CBAM odhadnuté orgánem odpovědným za uhlíkové vyrovnání na hranicích , které musí schválený deklarant odevzdat v souladu s článkem 22.

Pozměňovací návrh 109

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Uvedená jistota je poskytnuta ve formě bankovní záruky splatné na první výzvu finanční institucí působící v Unii nebo v jiné formě, která poskytuje rovnocennou záruku. Pokud příslušný orgán zjistí, že poskytnutá jistota nezajišťuje částku odpovídající závazkům vyplývajícím z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, nebo již není jisté, že ji zajistí, nebo její výše již nestačí k jejímu zajištění, požádá schváleného deklaranta, aby buď poskytl dodatečnou jistotu, nebo nahradil původní jistotu novou jistotou, a to podle své volby.

7. Uvedená jistota je poskytnuta ve formě bankovní záruky splatné na první výzvu finanční institucí působící v Unii nebo v jiné formě, která poskytuje rovnocennou záruku. Pokud orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích zjistí, že poskytnutá jistota nezajišťuje částku odpovídající závazkům vyplývajícím z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, nebo již není jisté, že ji zajistí, nebo její výše již nestačí k jejímu zajištění, požádá schváleného deklaranta, aby buď poskytl dodatečnou jistotu, nebo nahradil původní jistotu novou jistotou, a to podle své volby.

Pozměňovací návrh 110

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
8. Příslušný orgán uvolní jistotu ihned po 31. květnu druhého roku, v němž schválený deklarant odevzdal certifikáty CBAM v souladu s článkem 22.	8. Orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích uvolní jistotu ihned po 31. květnu druhého roku, v němž schválený deklarant odevzdal certifikáty CBAM v souladu s článkem 22.

Pozměňovací návrh 111

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 8 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	8a. Orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích může ověřit správnost a úplnost informací poskytnutých žadatelem v souladu s čl. 5 odst. 3 a existenci, pravost, přesnost a platnost jakéhokoli dokladu. Orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích může provádět tyto kontroly v prostorách žadatele.

Pozměňovací návrh 112

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
9. Příslušný orgán zruší platnost schválení uděleného deklarantovi, který již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 nebo který tomuto orgánu neposkytuje součinnost.	9. Orgán pro mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích zruší platnost schválení uděleného deklarantovi, který již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 nebo který tomuto orgánu neposkytuje součinnost nebo u něhož bylo zjištěno, že opakovaně či závažným způsobem porušuje toto nařízení .

Pozměňovací návrh 113

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	9a. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná opatření pro uplatňování kritérií uvedených v odstavci 1 a záruk uvedených v odstavci 6. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Pozměňovací návrh 114

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Každá osoba akreditovaná podle prováděcího nařízení (EU) 2018/2067 se považuje za akreditovaného ověřovatele podle tohoto nařízení.	1. Každá právnická osoba akreditovaná podle prováděcího nařízení (EU) 2018/2067 se považuje za akreditovaného ověřovatele podle tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 115

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Vedle ustanovení odstavce 1 může vnitrostátní akreditační orgán na žádost akreditovat osobu jako ověřovatele podle tohoto nařízení poté, co prověří dokumentaci dokládající její způsobilost uplatňovat zásady ověřování uvedené v příloze V při plnění povinností souvisejících s ověřením obsažených emisí, které stanoví články 8, 10 a 38.	vypouští se

Pozměňovací návrh 116

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 týkající se akreditace podle odstavce 2 , které stanoví podmínky pro kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, pro odnětí akreditace a pro vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů.	3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 týkající se akreditace podle odstavce 1 , které stanoví podmínky pro kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, pro odnětí akreditace a pro vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů.

Pozměňovací návrh 117

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Příslušný orgán může přezkoumat prohlášení CBAM ve lhůtě, která končí uplynutím čtyř let následujících po roce, v němž mělo být prohlášení předloženo. Přezkum může spočívat v ověření informací uvedených v prohlášení CBAM na základě informací sdělených celními orgány v souladu s čl. 25 odst. 2 a jakýchkoli dalších relevantních důkazů a na základě jakéhokoli auditu, který je považován za nezbytný, a to i v prostorách schváleného deklaranta.

1. Orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích může přezkoumat prohlášení CBAM ve lhůtě, která končí uplynutím čtyř let následujících po roce, v němž mělo být prohlášení předloženo. Přezkum může spočívat v ověření informací uvedených v prohlášení CBAM na základě informací sdělených celními orgány v souladu s čl. 25 odst. 2 a jakýchkoli dalších relevantních důkazů a na základě jakéhokoli auditu, který je považován za nezbytný, a to i v prostorách schváleného deklaranta.

Pozměňovací návrh 118

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Pokud příslušný orgán zjistí, že deklarovaný počet certifikátů CBAM, které mají být odevzdány, není správný nebo že prohlášení CBAM nebylo podáno, jak je uvedeno v odstavci 2, upraví počet certifikátů CBAM, které má schválený deklarant odevzdat. Příslušný orgán oznámí tuto úpravu schválenému deklarantovi a požádá ho, aby do jednoho měsíce odevzdal dodatečné certifikáty CBAM.

3. Pokud orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích zjistí, že deklarovaný počet certifikátů CBAM, které mají být odevzdány, není správný nebo že prohlášení CBAM nebylo podáno, jak je uvedeno v odstavci 2, upraví počet certifikátů CBAM, které má schválený deklarant odevzdat. Orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích oznámí tuto úpravu schválenému deklarantovi a požádá ho, aby do jednoho měsíce odevzdal dodatečné certifikáty CBAM.

Pozměňovací návrh 119

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Příjemce oznámení podle odstavce 3 může proti oznámení podat odvolání. Příjemci oznámení jsou sděleny informace o postupu, který je při podání odvolání třeba dodržet.	vypouští se

Pozměňovací návrh 120

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Pokud bylo odevzdáno větší než požadované množství certifikátů CBAM, příslušný orgán schválenému deklarantovi neprodleně proplatí hodnotu certifikátů CBAM, jež byly odevzdány navíc, vypočtenou na základě průměrné ceny, kterou schválený deklarant za certifikáty CBAM zaplatil během roku, v němž se uskutečnil dovoz .	5. Pokud bylo odevzdáno větší než požadované množství certifikátů CBAM, orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích neprodleně proplatí hodnotu certifikátů CBAM, jež byly odevzdány navíc, vypočtenou na základě průměrné ceny, kterou schválený deklarant za tyto certifikáty CBAM zaplatil za tyto certifikáty v okamžiku nákupu .

Pozměňovací návrh 121

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Příslušný orgán každého členského státu prodává certifikáty CBAM deklarantům schváleným v tomto členském státě za cenu vypočtenou v souladu s článkem 21.	1. Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích prodává certifikáty CBAM schváleným deklarantům za cenu vypočtenou v souladu s článkem 21.

Pozměňovací návrh 122

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Příslušný orgán zajistí, aby byl každému certifikátu CBAM při jeho vytvoření přidělen jedinečný identifikační kód jednotky, a zaznamená tento jedinečný identifikační kód jednotky, cenu certifikátu a datum jeho prodeje ve vnitrostátním registru na účtu schváleného deklaranta, který tento certifikát kupuje.	2. Orgán odpovědný za uhlíkové vyrovnání na hranicích zajistí, aby byl každému certifikátu CBAM při jeho vytvoření přidělen jedinečný identifikační kód jednotky, a zaznamená tento jedinečný identifikační kód jednotky, cenu certifikátu a datum jeho prodeje v registru CBAM na účtu schváleného deklaranta, který tento certifikát kupuje.

Pozměňovací návrh 123

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem bližšího vymezení metodiky výpočtu průměrné ceny certifikátů CBAM a praktických opatření pro zveřejnění ceny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.	3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem uplatňování metodiky výpočtu průměrné ceny certifikátů CBAM vymezené v odstavci 1 a provádění praktických opatření pro zveřejnění ceny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Pozměňovací návrh 124

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Do 31. května každého roku odevzdá schválený deklarant příslušnému orgánu za kalendářní rok předcházející roku odevzdání takový počet certifikátů CBAM, který odpovídá obsaženým emisím deklarovaným v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. c) a ověřeným v souladu s článkem 8.

1. Do 31. května každého roku odevzdá schválený deklarant orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích za kalendářní rok předcházející roku odevzdání takový počet certifikátů CBAM, který odpovídá obsaženým emisím vypočteným v souladu s přílohou IIIa a deklarovaným v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. c) a ověřeným v souladu s článkem 8.

Pozměňovací návrh 125

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pro účely odstavce 1 schválený deklarant zajistí, aby byl na jeho účtu ve vnitrostátním registru k dispozici požadovaný počet certifikátů CBAM. Schválený deklarant navíc zajistí, aby počet certifikátů CBAM na jeho účtu ve vnitrostátním registru na konci každého čtvrtletí odpovídal nejméně 80 % emisí obsažených ve veškerém zboží dovezeném deklarantem od počátku kalendářního roku, které se stanoví na základě standardních hodnot v souladu s metodami stanovenými v příloze III.

2. Pro účely odstavce 1 schválený deklarant zajistí, aby byl na jeho účtu v registru CBAM k dispozici požadovaný počet certifikátů CBAM. Schválený deklarant navíc zajistí, aby počet certifikátů CBAM na jeho účtu v registru CBAM na konci každého čtvrtletí odpovídal nejméně 80 % emisí obsažených ve veškerém zboží dovezeném deklarantem od počátku kalendářního roku, které se stanoví na základě standardních hodnot v souladu s metodami stanovenými v příloze III.

Pozměňovací návrh 126

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Pokud příslušný orgán zjistí, že počet certifikátů CBAM na účtu schváleného deklaranta neodpovídá povinnostem stanoveným v odst. 2 druhé větě, oznámí tento orgán úpravu a požádá schváleného deklaranta, aby do jednoho měsíce odevzdal dodatečné certifikáty CBAM.	3. Pokud CBAM zjistí, že počet certifikátů CBAM na účtu schváleného deklaranta neodpovídá povinnostem stanoveným v odst. 2 druhé větě, oznámí tento orgán úpravu a požádá schváleného deklaranta, aby do jednoho měsíce odevzdal dodatečné certifikáty CBAM.

Pozměňovací návrh 127

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Příjemce oznámení podle odstavce 3 může proti oznámení podat odvolání. Příjemci oznámení jsou sděleny informace o postupu, který je při podání odvolání třeba dodržet.	vypouští se

Pozměňovací návrh 128

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Příslušný orgán každého členského státu na žádost deklaranta schváleného v tomto členském státě zpětně odkoupí přebytečný počet certifikátů CBAM, které zůstanou na účtu deklaranta ve vnitrostátním registru po odevzdání certifikátů v souladu s článkem 22. Žádost o zpětný odkup se podává do 30. června každého roku, v němž byly certifikáty CBAM odevzdány.

1. Orgán pro mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích na žádost schváleného deklaranta zpětně odkoupí přebytečný počet certifikátů CBAM, které zůstávají na účet deklaranta v registru CBAM po odevzdání certifikátů v souladu s článkem 22. Žádost o zpětný odkup se podává do 30. června každého roku, v němž byly certifikáty CBAM odevzdány.

Pozměňovací návrh 129

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do 30. června každého roku zruší příslušný orgán každého členského státu platnost veškerých certifikátů CBAM, které byly zakoupeny během roku před předchozím kalendářním rokem a které zůstaly na účtech ve vnitrostátním registru vztahujících se k deklarantům schváleným v tomto členském státě .

Do 30. června každého roku zruší orgán pro mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích veškeré certifikáty CBAM, které byly zakoupeny v roce předcházejícím předcházejícímu kalendářnímu roku a které zůstaly v účetnictví schváleného deklaranta v registru mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, a bez zbytečného odkladu o tom dotčené schválené deklaranty informuje .

Pozměňovací návrh 130

Návrh nařízení

Článek 24 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 24a
	Příjmy z prodeje certifikátů CBAM
	1. Příjmy z prodeje certifikátů CBAM nepředstavují účelově vázané příjmy. Toto nařízení nebrání tomu, aby příjmy z prodeje certifikátů CBAM byly definovány jako vlastní zdroje v souladu s článkem 311 Smlouvy o fungování EU a byly zapsány do rozpočtu Unie jako obecný příjem.
	2. S cílem zajistit, aby mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích plnil svůj cíl snížit celosvětové emise uhlíku a přispíval ke splnění cílů Unie v oblasti klimatu a mezinárodních závazků včetně Pařížské dohody, je poskytována finanční podpora EU na podporu zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v nejméně rozvinutých zemích, včetně jejich úsilí o dekarbonizaci a transformaci jejich výrobních odvětví, aniž je dotčen odstavec 1. Toto financování je poskytováno z rozpočtu EU s cílem přispět k mezinárodnímu financování opatření v oblasti klimatu usnadněním přizpůsobení dotčených průmyslových odvětví novým povinnostem stanoveným tímto nařízením a je doplněno technickou pomocí, jejíž poskytování je podmíněno plným provedením a prosazováním mezinárodně uznávaných pracovních a sociálních práv, jako jsou základní pracovní normy MOP, v přijímající zemi.
	Nová finanční podpora z rozpočtu Unie by měla být poskytována v rámci příslušného zeměpisného a tematického programu nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947, a to ve výši, která se stanovuje každý rok a odpovídá alespoň úrovni příjmů z prodeje certifikátů CBAM.
	3. Aby se zajistila transparentnost využívání příjmů z prodeje certifikátů CBAM, podává Komise každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jak byl použit ekvivalent finanční hodnoty těchto příjmů z předchozího roku a jak to přispělo k dekarbonizaci výrobního průmyslu v nejméně rozvinutých zemích.

Pozměňovací návrh 131

Návrh nařízení

Článek 25

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 25	vypouští se
Postupy na hranicích při dovozu zboží
1. Celní orgány nepovolí dovoz zboží, není-li deklarant příslušným orgánem schválen nejpozději při propuštění zboží do volného oběhu.
2. Celní orgány pravidelně předávají příslušnému orgánu členského státu, v němž byl deklarant schválen, informace o zboží navrženém v celním prohlášení k dovozu, k nimž patří číslo EORI a číslo účtu CBAM deklaranta, osmimístný kód KN zboží, jeho množství a země původu, datum prohlášení a celní režim.
3. Celní orgány provádějí kontroly zboží v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. 952/2013, včetně osmimístného kódu KN, množství a země původu dováženého zboží. Komise zahrne rizika vztahující se k mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích do návrhu společných kritérií rizik a norem podle článku 50 nařízení (EU) č. 952/2013.
4. Celní orgány mohou v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 sdělit příslušnému orgánu členského státu, v němž byl deklarant schválen, důvěrné informace, které získaly při plnění svých povinností nebo které jim byly sděleny jako důvěrné. Příslušné orgány členských států nakládají s těmito informacemi a vyměňují si je v souladu s nařízením Rady (ES) č. 515/97.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, které přesně vymezí informace podle odstavce 2 a časový rozvrh a způsoby jejich předávání. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Pozměňovací návrh 132

Návrh nařízení

Článek 25 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 25a
	Postupy na hranicích při dovozu zboží
	1. Celní orgány zajistí, aby byl deklarant zboží v okamžiku, kdy je zboží deklarováno při dovozu, nejpozději však v okamžiku uvolnění zboží do volného oběhu zaregistrován u orgánu odpovědného za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.
	2. Celní orgány pravidelně sdělují orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích informace o zboží uvedeném v příloze I, které je deklarováno v celním prohlášení k dovozu. Tyto informace zahrnují alespoň množství, zemi původu a údaje o deklarantovi zboží. Celní orgány mohou orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích sdělit pro účely tohoto nařízení důvěrné informace uvedené v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013.
	3. Dovážené zboží se považuje za zboží pocházející ze třetích zemí v souladu s pravidly o nepreferenčním původu zboží uvedenými v článku 59 nařízení (EU) č. 952/2013.
	4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví periodicitu a informace uvedené odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.
	5. Ode dne zahájení opatření podle článku 26a nebo 27 může Komise poté, co včas informuje členské státy, vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu, aby mohla být vůči dováženým výrobkům následně zavedena opatření s platností ode dne zavedení této evidence. Komise může stanovit povinnost evidence dovozu na řádně odůvodněnou a podloženou výrobního odvětví Unie nebo z vlastního podnětu. Celní evidence se zavede nařízením Komise, které blíže určí účel opatření a případně odhad částky možného budoucího celního dluhu. Dovoz nesmí být celně evidován po dobu delší devíti měsíců.

Pozměňovací návrh 133

Návrh nařízení

Článek 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 26

vypouští se

Pokuty

1. Schválenému deklarantovi, který do 31. května každého roku neodevzdá počet certifikátů CBAM odpovídající emisím obsaženým ve zboží dovezeném během předchozího roku, je za každý certifikát CBAM, který měl odevzdat, za daný rok dovozu zboží uložena pokuta totožná s pokutou za překročení emisí stanovenou v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, která je zvýšena v souladu s čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice.

2. Jakékoli osobě, která není schváleným deklarantem a která uvádí zboží na celní území Unie, aniž by odevzdala certifikáty CBAM podle tohoto nařízení, je za rok, kdy zboží na celní území Unie uvedla, uložena pokuta podle odstavce 1 za každý certifikát CBAM, který měla tato osoba odevzdat.

3. Úhrada pokuty v žádném případě nezbavuje schváleného deklaranta povinnosti odevzdat příslušnému orgánu členského státu, v němž byl deklarant schválen, zbývající počet certifikátů CBAM, který měl v příslušném roce odevzdat.

4. Pokud příslušný orgán zjistí, že schválený deklarant nesplnil povinnost odevzdat certifikáty CBAM, jak je uvedeno v odstavci 1, nebo že určitá osoba uvedla zboží na celní území Unie, jak je uvedeno v odstavci 2, uloží pokutu a schváleného deklaranta nebo – v případě popsaném v odstavci 2 – danou osobu informuje:

a)	že příslušný orgán dospěl k závěru, že schválený deklarant nebo daná osoba nesplnili povinnost odevzdat certifikáty CBAM za daný rok;

b)	o důvodech, na jejichž základě k tomuto závěru dospěl;

c)	o výši pokuty uložené schválenému deklarantovi nebo dané osobě;

d)	o datu splatnosti pokuty;

e)	o opatřeních, která by podle názoru příslušného orgánu měli schválený deklarant nebo daná osoba v závislosti na skutečnostech a okolnostech daného případu přijmout, aby splnili svou povinnost podle písmene a), a dále

f)	o právu schváleného deklaranta nebo dané osoby podat odvolání podle vnitrostátních předpisů.

5. Kromě pokut podle odstavce 2 mohou členské státy za nedodržení právních předpisů upravujících mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích uložit správní nebo trestní sankce v souladu se svými vnitrostátními předpisy. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Pozměňovací návrh 134

Návrh nařízení

Článek 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 26a

Pokuty

1. Schválený deklarant, který do 31. května každého roku neodevzdá počet certifikátů CBAM odpovídající emisím obsaženým ve zboží dovezeném během předchozího roku nebo předloží orgánu nepravdivé informace týkající se skutečných emisí s úmyslem získat pro sebe příznivé zacházení, je povinen zaplatit pokutu.

2. Výše pokuty činí trojnásobek průměrné ceny certifikátů CBAM v předchozím roce za každý certifikát CBAM, který schválený deklarant neodevzdal v souladu s článkem 22. Úhrada pokuty nezbavuje schváleného deklaranta povinnosti odevzdat zbývající počet certifikátů CBAM orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

3. V případě opakovaných porušení předpisů může orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích rozhodnout o pozastavení účtu CBAM schváleného deklaranta.

4. Kromě pokuty podle odstavce 2 uloží členské státy za nedodržení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích správní nebo trestní pokuty v souladu se svými vnitrostátním právem. Takto stanovené pokuty musí být účinné, přiměřené a odrazující.

5. Pokud orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích zjistí, že schválený deklarant nesplnil povinnost odevzdat certifikáty CBAM nebo že tomuto orgánu předložil nepravdivé informace, uloží pokutu uvedenou v odstavci 2 a schváleného deklaranta informuje:

a)	že orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích dospěl k závěru, že schválený deklarant neplní povinnost odevzdat certifikáty CBAM za daný rok v souladu s článkem 22 nebo že orgánu předložil nepravdivé informace;

b)	o důvodech, na jejichž základě k tomuto závěru dospěl;

c)	o výši pokuty uložené schválenému deklarantovi;

d)	o datu splatnosti pokuty;

e)	o opatřeních, která by podle příslušného orgánu měl přijmout schválený deklarant, aby splnil své povinnosti podle písmene a) v závislosti na skutečnostech a okolnostech případu, a dále

f)	o právu schváleného deklaranta podat odvolání podle vnitrostátního práva.

Pozměňovací návrh 135

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Praktiky obcházení zahrnují situace , kdy změna struktury obchodu ve vztahu ke zboží , které spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení , nemá dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod kromě vyhýbání se povinnostem stanoveným v tomto nařízení , a spočívají v nahrazení tohoto zboží mírně upravenými výrobky , které nejsou uvedeny na seznamu zboží v příloze I, ale patří do odvětví spadajícího do oblasti působnosti tohoto nařízení.

2. Praktiky obcházení představují jakákoli opatření , jejichž cílem je vyhnout se některé z povinností stanovených v tomto nařízení. Jedná se o situace , které vyplývají z praxe, postupu nebo práce , které nemají dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod kromě vyhýbání se povinnostem stanoveným v tomto nařízení nebo jejich zmírňování , a mohou spočívat mimo jiné v:

Pozměňovací návrh 136

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	přímých a nepřímých subvencích, jako jsou zvýhodněné daňové režimy, stanovení cen energie, vývozní slevy nebo jiné formy náhrad při vývozu na zboží, na něž se vztahuje toto nařízení, s cílem absorbovat náklady spojené s cenou emisí CO2 zaplacenou ve třetí zemi nebo jejich část;

Pozměňovací návrh 137

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	ceně emisí CO2 zaplacené ve třetí zemi, která se vztahuje pouze na zboží, jež má být vyvezeno do Unie;

Pozměňovací návrh 138

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	nahrazení tohoto zboží mírně upravenými výrobky, které nejsou uvedeny na seznamu zboží v příloze I, ale patří do odvětví spadajícího do oblasti působnosti tohoto nařízení;

Pozměňovací návrh 139

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. d (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	externím zajišťování výroby navazujících výrobků, které obsahují jeden nebo více druhů zboží uvedeného na seznamu v příloze I, s cílem vyhnout se placení ceny emisí CO2 v Unii;

Pozměňovací návrh 140

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. e (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)	přepravě dotčeného výrobku přes třetí země, v nichž neplatí žádné nebo výhodnější povinnosti, nebo

Pozměňovací návrh 141

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. f (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)	reorganizaci modelů a způsobů prodeje a výroby vývozci nebo výrobci nebo v jakýchkoli jiných druzích duální výroby a prodeje.

Pozměňovací návrh 142

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členský stát nebo kterákoli strana, která je dotčena situacemi popsanými v odstavci 2 nebo z nich má prospěch , může učinit oznámení Komisi , pokud se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku po dobu dvou měsíců potýká se značným poklesem objemu dováženého zboží spadajícího do oblasti působnosti tohoto nařízení a zvýšením objemu dovozu mírně upravených výrobků, které nejsou uvedeny na seznamu zboží v příloze I . Komise soustavně monitoruje veškeré výrazné změny struktury obchodu se zbožím a mírně upravenými výrobky na unijní úrovni .

3. Členský stát nebo kterákoli strana, která je dotčena nebo má prospěch z některé ze situací popsaných v odstavci 2 , může Komisi oznámit , že čelí praktikám obcházení. Zúčastněné strany jiné než přímo dotčené strany, jako jsou organizace na ochranu životního prostředí a nevládní organizace, které naleznou konkrétní důkazy o obcházení tohoto nařízení , mohou rovněž učinit oznámení Komisi. Komise provádí soustavné monitorování s cílem odhalit praktiky obcházení, a to i prostřednictvím dozoru nad trhem nebo na základě jakéhokoli relevantního zdroje informací, jako je předkládání a podávání zpráv organizacemi občanské společnosti .

Pozměňovací návrh 143

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Oznámení podle odstavce 3 obsahuje důvody, na nichž se zakládá, a příslušné údaje a statistiky týkající se zboží a výrobků podle odstavce 2 .

4. Oznámení podle odstavce 3 obsahuje důvody, na nichž se zakládá, a příslušné údaje a statistiky na podporu tvrzení o obcházení tohoto nařízení. Komise zahájí šetření takového tvrzení uvedeného v oznámení členského státu, dotčené strany nebo zúčastněné strany, pokud oznámení splňuje požadavky podle tohoto odstavce nebo pokud Komise sama rozhodne, že je takové šetření nezbytné. Při provádění šetření mohou být Komisi nápomocny příslušné orgány a celní orgány. Komise ukončí šetření do devíti měsíců od data oznámení. Je-li zahájeno šetření, Komise o tom uvědomí všechny příslušné orgány.

Pozměňovací návrh 144

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Pokud má Komise s přihlédnutím k příslušným údajům, zprávám a statistikám, včetně těch dodaných celními orgány členských států, dostatečné důvody se domnívat, že v jednom či více členských státech dochází k situacím uvedeným v odstavci 3 , je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem doplnění oblasti působnosti tohoto nařízení tak, aby se v zájmu úsilí o zamezení jeho obcházení vztahovalo i na mírně upravené výrobky.

5. Pokud má Komise s přihlédnutím k příslušným údajům, zprávám a statistikám, včetně těch dodaných celními orgány členských států, dostatečné důvody se domnívat, že v jednom či více členských státech dochází k situacím uvedeným v odstavci 2 , je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem doplnění oblasti působnosti tohoto nařízení tak, aby se v zájmu úsilí o zamezení jeho obcházení vztahovalo i na mírně upravené výrobky nebo navazující výrobky, které obsahují jeden nebo více druhů zboží uvedeného na seznamu v příloze I a překračují minimální prahovou hodnotu .

Pozměňovací návrh 145

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 5 a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a. Komise zveřejní všechny případy šetření obcházení a jejich výsledky ve výroční zprávě. Zpráva rovněž obsahuje informace o stavu probíhajících odvolacích řízení proti pokutám a souhrnné informace o intenzitě emisí jednotlivých zemí původu u různých druhů zboží uvedených na seznamu v příloze I.

Pozměňovací návrh 146

Návrh nařízení

Kapitola VI a (nová)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Kapitola VIa
	Odvolání

Pozměňovací návrh 147

Návrh nařízení

Článek 27 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 27a
	Odvolání proti rozhodnutím přijatým orgánem odpovědným za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích
	1. Proti rozhodnutím orgánu odpovědného za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích lze podat odvolání. Odvolání je přípustné, pokud se týká rozhodnutí orgánu odpovědného za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, která mají nepříznivý dopad na jakoukoli zúčastněnou osobu, včetně rozhodnutí o pokutách, obcházení povinností a skutečných hodnotách emisí. Tato rozhodnutí nabývají účinku až dnem uplynutí dvouměsíční lhůty pro odvolání.
	2. Odvolání podané podle odstavce 1 má odkladný účinek.
	3. Zboží, kterého se odvolání týká, podléhá celní evidenci v souladu s čl. 25a odst. 5.
	4. Odvolání může podat každý účastník řízení, pro nějž je rozhodnutí nepříznivé. Ostatní strany řízení jsou automaticky i stranami odvolacího řízení.
	5. Zřizuje se odvolací senát, který se skládá ze tří řádných členů, předsedy a dvou náhradníků. Evropský parlament, Rada a Komise jmenují vždy jednoho člena. Předsedu jmenuje Rada. Evropský parlament a Rada dále jmenují po jednom náhradníkovi.
	6. Komise přijme v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, v nichž upřesní složení odvolacího senátu, jmenování jeho členů a jednací řád, s cílem zajistit nezávislost jeho členů, a to i během přechodného období. Během přechodného období vykonává funkce odvolacího senátu Komise.

Pozměňovací návrh 148

Návrh nařízení

Článek 27 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 27b
	Posouzení odvolání
	1. Odvolací senát posoudí, zda je odvolání přípustné.
	2. Při posuzování odvolání vyzve odvolací senát strany uvedené v čl. 27a odst. 4 tak často, jak je to nezbytné, aby se ve lhůtě stanovené odvolacím senátem vyjádřili k podáním ostatních stran odvolacího řízení nebo ke sdělením vydaným odvolacím senátem.
	3. Po posouzení přípustnosti odvolání o něm odvolací senát rozhodne. Odvolací senát může buď uplatnit jakoukoli pravomoc spadající do oblasti působnosti orgánu odpovědného za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, nebo věc postoupit tomuto orgánu k dalšímu projednání.
	4. Postoupí-li odvolací senát věc orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích k dalšímu řízení, je tento orgán vázán závěry odvolacího senátu, pokud jsou skutkové okolnosti totožné.
	5. Rozhodnutí odvolacího senátu nabývá účinku až dnem uplynutí dvouměsíční lhůty od sdělení rozhodnutí nebo, byla-li v uvedené lhůtě podána žaloba k Tribunálu, ode dne zamítnutí této žaloby nebo jakéhokoli kasačního opravného prostředku podaného proti rozhodnutí Tribunálu k Soudnímu dvoru.

Pozměňovací návrh 149

Návrh nařízení

Článek 27 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 27c
	Žaloby podané k Soudnímu dvoru
	1. Proti rozhodnutí přijatému odvolacím senátem lze v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU podat žalobu k Tribunálu nebo Soudnímu dvoru.
	2. Pokud odvolací senát nepřijme rozhodnutí, lze u Tribunálu nebo u Soudního dvora v souladu s článkem 265 Smlouvy o fungování EU podat žalobu pro nečinnost.
	3. Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je povinen přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Tribunálu nebo, v případě odvolání proti tomuto rozsudku, s rozhodnutím Soudního dvora.

Pozměňovací návrh 150

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3 a čl. 27 odst. 5 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou.	2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 1a, 6, 10 a 11, čl. 7 odst. 7a, čl. 8 odst. 3 , čl. 12 a odst. 7, čl. 18 odst. 3, čl. 27 odst. 5 , čl. 27a odst. 6, čl. 31 odst. 2 a čl. 35 odst. 6 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou.

Pozměňovací návrh 151

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3 a čl. 27 odst. 5 kdykoli zrušit.	3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 1a, 6, 10 a 11, čl. 7 odst. 7a, čl. 8 odst. 3 , čl. 12 a odst. 7, čl. 18 odst. 3, čl. 27 odst. 5 , čl. 27a odst. 6, čl. 31 odst. 2 a čl. 35 odst. 6 kdykoli zrušit.

Pozměňovací návrh 152

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3 a čl. 27 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

7. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 1a, 6, 10 a 11, čl. 7 odst. 7a, čl. 8 odst. 3, čl. 12a odst. 7, čl. 18 odst. 3, čl. 27 odst. 5, čl. 27a odst. 6, čl. 31 odst. 2 a čl. 35 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pozměňovací návrh 153

Návrh nařízení

Čl. 30 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise shromáždí informace potřebné k rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na nepřímé emise a jiné zboží než to, které je uvedeno v příloze I, a vypracuje metody výpočtu obsažených emisí na základě metod pro stanovení environmentální stopy.	1. Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami shromáždí informace nezbytné pro rozšíření oblasti působnosti na další odvětví a navazující produkty stanovené v čl. 2 odst. 1a tohoto nařízení a pro vývoj metod výpočtu obsažených emisí na základě metod pro stanovení environmentální stopy.

Pozměňovací návrh 260

Návrh nařízení

Čl. 30 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Před koncem přechodného období předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zpráva obsahuje zejména posouzení možností dalšího rozšíření oblasti působnosti tak, aby se nařízení z hlediska obsažených emisí vztahovalo i na nepřímé emise a na jiné zboží, u něhož hrozí únik uhlíku, než zboží, na něž se toto nařízení již vztahuje , jakož i posouzení systému správy. Obsahuje rovněž posouzení možnosti dalšího rozšíření oblasti působnosti na emise obsažené v dopravních službách, jakož i na zboží v navazujících článcích hodnotového řetězce a služby, u nichž může v budoucnu hrozit únik uhlíku .

2. Před koncem přechodného období předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. První zpráva se zaměří zejména na možnosti posílení tohoto nařízení s ohledem na cíl klimaticky neutrální Unie nejpozději do roku 2050 a posoudí možnost dalšího rozšíření oblasti působnosti na emise obsažené v dopravních službách. Dále vyhodnotí technické zvláštnosti výpočtu emisí obsažených v organických chemických látkách a polymerech , jejich hodnotové řetězce a schopnost mechanismu dostatečně řešit riziko úniku uhlíku v těchto odvětvích. Na základě této zprávy může Komise případně předložit legislativní návrh s cílem upravit faktor CBAM uvedený v článku 31 nebo odložit vstup v platnost čl. 36 odst. 3 písm. d), pokud jde o toto zboží .

Pozměňovací návrh 157

Návrh nařízení

Čl. 30 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Ke zprávě Komise se případně připojí legislativní návrh .	3. Po roce 2028 bude Komise monitorovat fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a každé dva roky předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích na základě prvků uvedených v odstavci 2a .

Pozměňovací návrh 158

Návrh nařízení

Čl. 30 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. Dojde-li k nepředvídatelné, výjimečné a nevyvolané události, kterou jedna nebo více třetích zemí podléhajících mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích nemůže nikterak ovlivnit a která má ničivý dopad na hospodářskou a průmyslovou infrastrukturu dotčených zemí, Komise posoudí situaci a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu tohoto nařízení stanovením nezbytných prozatímních opatření k řešení těchto výjimečných okolností.

Pozměňovací návrh 261

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Od data použitelnosti mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích podle čl. 36 odst. 3 nebudou v souvislosti s výrobou výrobků uvedených v příloze I v Unii přidělovány žádné bezplatné povolenky.
	Odchylně od prvního pododstavce se na výrobu těchto výrobků do roku 2032 přidělují bezplatné povolenky ve sníženém množství. Použije se faktor CBAM snižující přidělování bezplatných povolenek na výrobu těchto výrobků. Faktor CBAM se rovná 100 % v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2026, a to v závislosti na uplatňování čl. 36 odst. 3 písm. d) tohoto nařízení, 93 % v roce 2027, 84 % v roce 2028, 69 % v roce 2029, 50 % v roce 2030, 25 % v roce 2031 a 0 % v roce 2032.
	Faktor CBAM pro zboží zahrnuté do tohoto nařízení po … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] se v souladu s harmonogramem stanoveným v čl. 2 odst. 1a rovná 100 % v prvním roce, 93 % ve druhém roce, 84 % ve třetím roce, 69 % ve čtvrtém roce, 50 % v pátém roce, 25 % v šestém roce a 0 % po šesti letech.
	Snížení počtu bezplatných povolenek se každoročně vypočítá jako průměrný podíl poptávky po přidělování bezplatných povolenek na výrobu výrobků uvedených v příloze I ve srovnání s vypočtenou celkovou poptávkou po přidělování bezplatných povolenek u všech zařízení za příslušné období uvedené v čl. 11 odst. 1 směrnice 2003/87/ES, přičemž se uplatní faktor CBAM.

Pozměňovací návrh 262

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1b. V zájmu zajištění rovných podmínek a odchylně od odst. 1 písm. a) prvního a druhého pododstavce se na výrobu výrobků uvedených v příloze I tohoto nařízení v Unii i nadále přidělují bezplatné povolenky, pokud jsou tyto výrobky vyráběny za účelem vývozu do třetích zemí, v nichž neexistují mechanismy pro stanovení ceny uhlíku podobné systému EU pro obchodování s emisemi.
	Do 31. prosince 2025 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující podrobné posouzení účinků systému EU pro obchodování s emisemi a mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích na unijní výrobu výrobků uvedených v příloze I tohoto nařízení, které jsou vyráběny za účelem vývozu do třetích zemí, a na vývoj celosvětových emisí, jakož i posouzení slučitelnosti odchylky stanovené v prvním pododstavci s pravidly WTO.
	Komise k této zprávě případně připojí legislativní návrh zajišťující ochranu před rizikem úniku uhlíku, který do 31. prosince 2026 způsobem slučitelným s pravidly WTO vyrovná stanovení ceny uhlíku pro unijní výrobu výrobků uvedených v příloze I tohoto nařízení, jež jsou vyráběny za účelem vývozu do třetích zemí, v nichž neexistují mechanismy pro stanovení ceny uhlíku podobné systému EU pro obchodování s emisemi, přičemž posoudí zejména možné mechanismy pro úpravu vývozu pro zařízení patřící k 10 % nejúčinnějších zařízení, jak je stanoveno v článku 10a směrnice 2003/87/ES, a to s ohledem na slučitelnost s pravidly WTO nebo na jakékoli jiné návrhy, které Komise považuje za vhodné.

Pozměňovací návrh 160

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty , kterými stanoví metodiku výpočtu pro snížení počtu certifikátů podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.	2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28, kterými se doplňuje toto nařízení stanovením metodiky výpočtu pro snížení počtu certifikátů podle odstavce 1.

Pozměňovací návrh 161

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a. Každý rok počínaje rokem 2025 Komise v rámci své výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES posoudí účinnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích při řešení rizika úniku uhlíku u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus stanovování cen uhlíku. Zpráva zejména posoudí vývoj vývozu Unie v odvětvích, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, a vývoj, pokud jde o obchodní toky a emise spojené s tímto zbožím na světovém trhu. Pokud zpráva dospěje k závěru, že u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus stanovování cen uhlíku, existuje riziko úniku uhlíku, Komise případně předloží legislativní návrh na řešení tohoto rizika úniku uhlíku způsobem, který je v souladu s pravidly WTO a zohledňuje dekarbonizaci zařízení v Unii.

Pozměňovací návrh 162

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Celní orgány předají prostřednictvím mechanismu dohledu zavedeného na základě čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013 příslušnému orgánu členského státu dovozu informace o dováženém zboží, včetně zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku. Tyto informace zahrnují číslo EORI deklaranta, osmimístný kód KN, množství, zemi původu a deklaranta zboží, datum prohlášení a celní režim.

3. Celní orgány předají prostřednictvím mechanismu dohledu zavedeného na základě čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013 orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích informace o dováženém zboží, včetně zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku. Tyto informace zahrnují číslo EORI deklaranta, osmimístný kód KN, množství, zemi původu a deklaranta zboží, datum prohlášení a celní režim.

Pozměňovací návrh 163

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Nejpozději jeden měsíc po skončení každého čtvrtletí podá každý deklarant příslušnému orgánu členského státu dovozu, nebo, bylo-li zboží dovezeno do více než jednoho členského státu, příslušnému orgánu členského státu podle výběru deklaranta zprávu („zpráva CBAM“) za každé čtvrtletí kalendářního roku obsahující informace o zboží dovezeném během tohoto čtvrtletí.

1. Nejpozději jeden měsíc po skončení každého čtvrtletí podá každý deklarant orgánu odpovědnému za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích zprávu („zpráva CBAM“) za každé čtvrtletí kalendářního roku obsahující informace o zboží dovezeném během tohoto čtvrtletí.

Pozměňovací návrh 164

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 2 – písm. C

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	celkové skutečné obsažené nepřímé emise vyjádřené v tunách emisí CO2 na tunu každého jednotlivého druhu zboží kromě elektřiny, vypočtené v souladu s metodou stanovenou v prováděcím aktu podle odstavce 6;

c)	celkové skutečné obsažené nepřímé emise vyjádřené v tunách emisí CO2 na tunu každého jednotlivého druhu zboží kromě elektřiny, vypočtené v souladu s metodou stanovenou v aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 6;

Pozměňovací návrh 165

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Příslušný orgán předá Komisi informace uvedené v odstavci 2 nejpozději dva měsíce po skončení čtvrtletí, k němuž se zpráva vztahuje.	3. Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích předá Komisi informace uvedené v odstavci 2 nejpozději dva měsíce po skončení čtvrtletí, k němuž se zpráva vztahuje.

Pozměňovací návrh 166

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Příslušný orgán uloží deklarantům, kteří nepodají zprávu CBAM, přiměřenou a odrazující pokutu.	4. Orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích uloží deklarantům, kteří nepodají zprávu CBAM, přiměřenou a odrazující pokutu.

Pozměňovací návrh 167

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 5 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Pokud příslušný orgán zjistí, že deklarant nesplnil povinnost podat zprávu CBAM, jak je uvedeno v odstavci 1, uloží pokutu a informuje deklaranta:	5. Pokud orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích zjistí, že deklarant nesplnil povinnost podat zprávu CBAM, jak je uvedeno v odstavci 1, uloží pokutu a informuje deklaranta:

Pozměňovací návrh 168

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 5 – písm. A

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	že příslušný orgán dospěl k závěru, že deklarant nesplnil povinnost podat zprávu za dané čtvrtletí;

a)	že orgán odpovědný za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích dospěl k závěru, že deklarant nesplnil povinnost podat zprávu za dané čtvrtletí;

Pozměňovací návrh 169

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 5 – písm. E

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)	o opatřeních, která by podle názoru příslušného orgánu měl deklarant v závislosti na skutečnostech a okolnostech daného případu přijmout, aby splnil svou povinnost podle písmene a), a

e)	o opatřeních, která by podle názoru orgánu odpovědného za mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích měl deklarant v závislosti na skutečnostech a okolnostech daného případu přijmout, aby splnil svou povinnost podle písmene a), a

Pozměňovací návrh 170

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se informací, které podléhají oznamovací povinnosti, postupů pro předávání informací podle odstavce 3 a přepočtu ceny uhlíku zaplacené v cizí měně na eura na základě průměrného ročního směnného kurzu. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem podrobnějšího vymezení nezbytných prvků metody výpočtu stanovené v příloze III, včetně stanovení hranic systému výrobních procesů, emisních faktorů, hodnot skutečných emisí specifických pro dané zařízení a jejich příslušného uplatnění na jednotlivé zboží, jakož i stanovení metod pro zajištění spolehlivosti údajů, včetně úrovně podrobnosti a ověření těchto údajů. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem vypracování metody výpočtu nepřímých emisí obsažených v dováženém zboží.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se informací, které podléhají oznamovací povinnosti, postupů pro předávání informací podle odstavce 3 a přepočtu ceny uhlíku zaplacené v cizí měně na eura na základě průměrného ročního směnného kurzu. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem podrobnějšího vymezení nezbytných prvků metody výpočtu stanovené v příloze III, včetně stanovení hranic systému výrobních procesů, emisních faktorů, hodnot skutečných emisí specifických pro dané zařízení a jejich příslušného uplatnění na jednotlivé zboží, jakož i stanovení metod pro zajištění spolehlivosti údajů, včetně úrovně podrobnosti a ověření těchto údajů. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28, které doplňují toto nařízení za účelem vypracování metody výpočtu nepřímých emisí obsažených v dováženém zboží.

Pozměňovací návrhy 198. 216 a 263

Návrh nařízení

Čl. 36 – odst. 3 – písm. A

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	Články 32 až 34 se použijí do 31. prosince 2025 .

a)	Články 32 až 34 se použijí do 31. prosince 2026 .

Pozměňovací návrhy 199 a 217

Návrh nařízení

Čl. 36 – odst. 3 – písm. B

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	Článek 35 se použije do 28. února 2026 .

b)	Článek 35 se použije do 28. února 2027 .

Pozměňovací návrh 264

Návrh nařízení

Čl. 36 – odst. 3 – písm. C

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	Články 5 a 17 se použijí od 1. září 2025 .

c)	Články 5 a 17 se použijí od 1. září 2026 .

Pozměňovací návrhy 200, 218 a 265

Návrh nařízení

Čl. 36 – odst. 3 – písm. D

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	Články 4, 6, 7, 8, 9, 14, 15, 16, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27 a 31 se použijí od 1. ledna 2026 .

d)	Články 4, 6, 7, 8, 9, 14, 15, 16, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27 a 31 se použijí od 1. ledna 2027 .

Pozměňovací návrh 175

Návrh nařízení

Příloha I

Znění navržené Komisí

Seznam zboží a skleníkových plynů

Pro účely identifikace zboží se toto nařízení vztahuje na zboží zahrnuté do níže uvedených odvětví, na něž se v současnosti vztahují níže uvedené kódy kombinované nomenklatury (KN), které odpovídají kódům uvedeným v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (1).

Pro účely tohoto nařízení se skleníkovými plyny vztahujícími se ke zboží spadajícímu do níže uvedených odvětví rozumějí skleníkové plyny uvedené níže u každého jednotlivého druhu zboží.

Cement

Kód KN	Skleníkový plyn
2523 10 00 – Cementové slínky	Oxid uhličitý
2523 21 00 – Bílý portlandský cement, též uměle barvený	Oxid uhličitý
2523 29 00 – Ostatní portlandský cement	Oxid uhličitý
2523 90 00 – Ostatní hydraulické cementy	Oxid uhličitý

Elektřina

Kód KN	Skleníkový plyn
2716 00 00 – Elektrická energie	Oxid uhličitý

Hnojiva

Kód KN

Skleníkový plyn

2808 00 00 – Kyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné (nitrační směs)

Oxid uhličitý a oxid dusný

2814 – Amoniak (čpavek) bezvodý nebo ve vodném roztoku

Oxid uhličitý

2834 21 00 – Dusičnany draslíku

Oxid uhličitý a oxid dusný

3102 – Minerální nebo chemická hnojiva dusíkatá

Oxid uhličitý a oxid dusný

3105 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; ostatní hnojiva; výrobky této kapitoly ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nepřesahující 10 kg

—	Až na: 3105 60 00 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva hnojivé prvky: fosfor a draslík

Oxid uhličitý a oxid dusný

Železo a ocel

Kód KN	Skleníkový plyn
72 – Železo a ocel Až na: 7202 – Feroslitiny 7204 – Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech	Oxid uhličitý
7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli	Oxid uhličitý
7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic	Oxid uhličitý
7303 00 – Trouby, trubky a duté profily z litiny	Oxid uhličitý
7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli	Oxid uhličitý
7305 – Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze železa nebo oceli	Oxid uhličitý
7306 – Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným švem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli	Oxid uhličitý
7307 – Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli	Oxid uhličitý
7308 – Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli připravené pro použití v konstrukcích:	Oxid uhličitý
7309 – Nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením	Oxid uhličitý
7310 – Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice a podobné nádoby, pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením	Oxid uhličitý
7311 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli	Oxid uhličitý

Hliník

Kód KN	Skleníkový plyn
7601 – Netvářený (surový) hliník	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7603 – Hliníkový prášek a šupiny (vločky)	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7604 – Hliníkové tyče, pruty a profily	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7605 – Hliníkové dráty	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7606 – Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7607 – Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7608 – Hliníkové trouby a trubky	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7609 00 00 – Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky)	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

Pozměňovací návrh

Seznam zboží a skleníkových plynů

Cement

Kód KN	Skleníkový plyn
2523 30 00 – Hlinitanový cement	Oxid uhličitý
2523 10 00 – Cementové slínky	Oxid uhličitý
2523 21 00 – Bílý portlandský cement, též uměle barvený	Oxid uhličitý
2523 29 00 – Ostatní portlandský cement	Oxid uhličitý
2523 90 00 – Ostatní hydraulické cementy	Oxid uhličitý

Elektřina

Kód KN	Skleníkový plyn
2716 00 00 – Elektrická energie	Oxid uhličitý

Hnojiva

Kód KN

Skleníkový plyn

2808 00 00 – Kyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné (nitrační směs)

Oxid uhličitý a oxid dusný

2814 – Amoniak (čpavek) bezvodý nebo ve vodném roztoku

Oxid uhličitý

2834 21 00 – Dusičnany draslíku

Oxid uhličitý a oxid dusný

3102 – Minerální nebo chemická hnojiva dusíkatá

Oxid uhličitý a oxid dusný

—	Až na: 3105 60 00 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva hnojivé prvky: fosfor a draslík

Oxid uhličitý a oxid dusný

Železo a ocel

Kód KN	Skleníkový plyn
72 – Železo a ocel Až na: 7202 – Feroslitiny 7204 – Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech	Oxid uhličitý
7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli	Oxid uhličitý
7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic	Oxid uhličitý
7303 00 – Trouby, trubky a duté profily z litiny	Oxid uhličitý
7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli	Oxid uhličitý
7305 – Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze železa nebo oceli	Oxid uhličitý
7306 – Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným švem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli	Oxid uhličitý
7307 – Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli	Oxid uhličitý
7308 – Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích	Oxid uhličitý
7309 – Nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením	Oxid uhličitý
7310 – Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice a podobné nádoby, pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením	Oxid uhličitý
7311 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli	Oxid uhličitý

Hliník

Kód KN	Skleníkový plyn
7601 – Netvářený (surový) hliník	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7603 – Hliníkový prášek a šupiny (vločky)	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7604 – Hliníkové tyče, pruty a profily	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7605 – Hliníkové dráty	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7606 – Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7607 – Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7608 – Hliníkové trouby a trubky	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky
7609 00 00 – Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky)	Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

Chemické látky

Kód KN	Skleníkový plyn
29 – Organické chemické látky	Oxid uhličitý
280410000 – Vodík	Oxid uhličitý
281410000 – Bezvodý amoniak (čpavek)	Oxid uhličitý
2814 20 00 – Amoniak (čpavek) ve vodném roztoku	Oxid uhličitý

Polymery

Kód KN	Skleníkový plyn
39 – Plasty a výrobky z nich	Oxid uhličitý a oxid dusný

Pozměňovací návrh 176

Návrh nařízení

Příloha III – bod 2 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.	Stanovení skutečných přímých obsažených emisí u jednoduchého zboží

2.	Stanovení skutečných obsažených emisí u jednoduchého zboží

Pozměňovací návrh 177

Návrh nařízení

Příloha III – bod 2 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Při stanovení skutečných specifických obsažených emisí u jednoduchého zboží vyrobeného v daném zařízení se započítají pouze přímé emise. Pro tento účel se použije níže uvedená rovnice:	Při stanovení skutečných specifických obsažených emisí u jednoduchého zboží vyrobeného v daném zařízení se započítají jak přímé , tak nepřímé emise. Pro tento účel se použije níže uvedená rovnice:

Pozměňovací návrh 178

Návrh nařízení

Příloha III – bod 2 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Přiřazenými emisemi“ se rozumí část přímých emisí zařízení během vykazovaného období, které jsou důsledkem výrobního procesu, jehož výsledkem je zboží g, při uplatnění hranic systému procesu vymezených prováděcími akty přijatými podle čl. 7 odst. 6. Přiřazené emise se vypočítají pomocí níže uvedené rovnice:

AttrEmg=DirEm

„Přiřazenými emisemi“ se rozumí část emisí zařízení během vykazovaného období, které jsou důsledkem výrobního procesu, jehož výsledkem je zboží g, při uplatnění hranic systému procesu vymezených prováděcími akty přijatými podle čl. 7 odst. 6. Přiřazené emise se vypočítají pomocí níže uvedené rovnice:

Attrg = DirEm + Emel–Emel, exp

Pozměňovací návrh 179

Návrh nařízení

Příloha III – bod 3 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.	Stanovení skutečných přímých obsažených emisí u složeného zboží

3.	Stanovení skutečných obsažených emisí u složeného zboží

Pozměňovací návrh 180

Návrh nařízení

Příloha III – bod 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely stanovení standardních hodnot se ke stanovení obsažených emisí použijí pouze skutečné hodnoty. Nejsou-li k dispozici skutečné údaje, lze použít hodnoty uvedené v literatuře. Předtím než Komise shromáždí údaje potřebné ke stanovení příslušných standardních hodnot pro každý jednotlivý druh zboží uvedený v příloze I, zveřejní pokyny ohledně toho, jak provést korekci s ohledem na odpadní plyny nebo skleníkové plyny použité jako vstup do procesu. Standardní hodnoty se stanoví na základě nejlepších dostupných údajů. Pravidelně se revidují prostřednictvím prováděcích aktů na základě nejaktuálnějších a nejspolehlivějších informací, včetně informací poskytnutých třetí zemí nebo skupinou třetích zemí.

Pro účely stanovení standardních hodnot se ke stanovení obsažených emisí použijí pouze skutečné hodnoty ze země, kde došlo ke skutečným emisím . Nejsou-li k dispozici skutečné údaje nebo v případě, že by použití skutečných údajů vedlo k nízkým standardním hodnotám příznivým pro parazitování , lze použít hodnoty uvedené v literatuře. Předtím než Komise shromáždí údaje potřebné ke stanovení příslušných standardních hodnot pro každý jednotlivý druh zboží uvedený v příloze I, zveřejní pokyny ohledně toho, jak provést korekci s ohledem na odpadní plyny nebo skleníkové plyny použité jako vstup do procesu. Standardní hodnoty se stanoví na základě nejlepších dostupných údajů. Nejlepší dostupné údaje jsou v co největší míře založeny na spolehlivých a veřejně dostupných informacích o druhu použité technologie a použitých postupech, konstrukci zařízení, původu vstupních materiálů a jednoduchém zboží používaném ve výrobním procesu a o zdroji energie a na dalších údajích. Standardní hodnoty se pravidelně revidují prostřednictvím prováděcích aktů uvedených v čl. 7 odst. 6 na základě nejaktuálnějších a nejspolehlivějších informací, včetně informací poskytnutých třetí zemí nebo skupinou třetích zemí.

Pozměňovací návrh 181

Návrh nařízení

Příloha III – bod 4 – bod 4.1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud není schválený deklarant schopen odpovídajícím způsobem stanovit skutečné emise, použijí se standardní hodnoty. Tyto hodnoty se stanoví na základě průměrné intenzity emisí každé jednotlivé země vývozu a ve vztahu ke každému jednotlivému zboží uvedenému v příloze I kromě elektřiny, zvýšené o přirážku, kterou stanoví prováděcí akty k tomuto nařízení. Nelze-li u určitého druhu zboží použít spolehlivé údaje vztahující se k zemi vývozu, budou standardní hodnoty vycházet z průměrné intenzity emisí vztahující se k 10 % zařízení v EU, která u daného druhu zboží dosahují nejhorších výsledků.

Pokud není schválený deklarant schopen odpovídajícím způsobem stanovit skutečné emise, použijí se standardní hodnoty. Tyto hodnoty se stanoví na základě průměrné intenzity emisí 10 % zařízení každé jednotlivé země vývozu , která dosahují nejhorších výsledků, a ve vztahu ke každému jednotlivému zboží uvedenému v příloze I kromě elektřiny, zvýšené o přirážku, kterou stanoví prováděcí akty k tomuto nařízení. Nelze-li u určitého druhu zboží použít spolehlivé údaje vztahující se k zemi vývozu, budou standardní hodnoty vycházet z průměrné intenzity emisí vztahující se k 5 % zařízení v EU, která u daného druhu zboží dosahují nejhorších výsledků. Standardní hodnoty nesmí být za žádných okolností nižší než pravděpodobné obsažené emise a vývozce nesmí těžit z toho, že neposkytl spolehlivé údaje o skutečných emisích, takže byly použity standardní hodnoty.

Pozměňovací návrh 182

Návrh nařízení

Příloha III – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.1 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Specifické standardní hodnoty jsou založeny na nejlepších údajích dostupných Komisi, na jejichž základě se stanoví průměrný emisní faktor CO2 cenotvorných zdrojů ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, vyjádřený v tunách CO2 na megawatthodinu .	Specifické standardní hodnoty jsou založeny na 10 % zařízení vyrábějících elektřinu ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, která dosahují nejhorších výsledků .

Pozměňovací návrh 183

Návrh nařízení

Příloha III a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Příloha IIIa

Metodika výpočtu ke snížení počtu certifikátů CBAM vzhledem k přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi

Pozměňovací návrh 184

Návrh nařízení

Příloha V – část 1 – bod 1 – písm. C

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	ověřovatel je povinen provádět inspekční prohlídky zařízení, ledaže jsou splněna zvláštní kritéria pro upuštění od prohlídky zařízení;

c)	ověřovatel je povinen provádět inspekční prohlídky zařízení, ledaže jsou splněna zvláštní kritéria pro upuštění od prohlídky zařízení podle čl. 8 odst. 3 ;

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0160/2022).

(31) Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640).

(32) Sdělení Komise ze dne 12. května 2021, Cesta ke zdravé planetě pro všechny (COM(2021)0400).

(31) Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640).

(32) Sdělení Komise ze dne 12. května 2021, Cesta ke zdravé planetě pro všechny (COM(2021)0400).

(33) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(36) Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), 2018: Globální oteplení o 1,5 oC. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů v kontextu posilování celosvětové reakce na hrozbu změny klimatu, udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby [Masson-Delmotte, V., P. Zhai, H.-O. Pörtner, D. Roberts, J. Skea, P.R. Shukla, A. Pirani, W. Moufouma-Okia, C. Péan, R. Pidcock, S. Connors, J.B.R. Matthews, Y. Chen, X. Zhou, M.I. Gomis, E. Lonnoy, T. Maycock, M. Tignor a T. Waterfield (eds.)].

(47) Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

(1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(51) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/399

P9_TA(2022)0250

Výjimečná dočasná podpora v rámci EZFRV v reakci na dopad ruské invaze na Ukrajinu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zvláštní opatření na poskytnutí výjimečné dočasné podpory v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v reakci na dopad invaze Ruska na Ukrajinu (COM(2022)0242 – C9-0185/2022 – 2022/0166(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 32/14)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0242),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0185/2022),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. června 2022 (1),

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. června 2022 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

P9_TC1-COD(2022)0166

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. června 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zvláštní opatření na poskytnutí výjimečné dočasné podpory v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v reakci na dopad invaze Ruska na Ukrajinu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1033.)

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/400

P9_TA(2022)0251

Skladování plynu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (COM(2022)0135 – C9-0126/2022 – 2022/0090(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 32/15)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0135),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0126/2022),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. května 2022 (1),

—	po konzultaci s Výborem regionů,

—	s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 25. května 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

P9_TC1-COD(2022)0090

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. června 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1032.)

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/401

P9_TA(2022)0252

Digitální certifikát EU COVID – občané Unie ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/953 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (COM(2022)0050 – C9-0031/2022 – 2022/0031(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 32/16)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0050),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0031/2022),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. června 2022 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ve formě pozměňovacích návrhů,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0138/2022),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P9_TC1-COD(2022)0031

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. června 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se mění nařízení (EU) 2021/953 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1034.)

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/402

P9_TA(2022)0253

Digitální certifikát EU COVID – státní příslušníci třetích zemí ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19 (COM(2022)0055 – C9-0032/2022 – 2022/0030(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2023/C 32/17)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0055),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0032/2022),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. června 2022 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0137/2022),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu, Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P9_TC1-COD(2022)0030

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. června 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1035.)

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/403

P9_TA(2022)0254

Návrh opravného rozpočtu č. 3/2022: financování nákladů na přijetí osob prchajících z Ukrajiny

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2022 na rozpočtový rok 2022 – financování nákladů na přijetí osob prchajících z Ukrajiny (09095/2022 – C9-0182/2022 – 2022/0126(BUD))

(2023/C 32/18)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,

—	s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2022 přijatý s konečnou platností dne 24. listopadu 2021 (2),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (3) (dále jen „nařízení o VFR“),

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (4),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (5),

—	s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 3/2022, který Komise přijala dne 22. dubna 2022 (COM(2022)0262),

—	s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2022, který Rada přijala dne 16. května 2022 a postoupila Evropskému parlamentu tentýž den (09095/2022 – C9-0182/2022),

—	s ohledem na články 94 a 96 jednacího řádu,

—	s ohledem na dopis Výboru pro zahraniční věci,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0181/2022),

vzhledem k tomu, že Komise navrhuje, aby z rozpočtu Unie bylo v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) poskytnuto celkem 400 milionů EUR na financování nákladů na první přijetí a registraci osob prchajících z Ukrajiny, a to v návaznosti na nezákonnou, nevyvolanou a neodůvodněnou agresi, kterou Ruská federace vede proti Ukrajině od 24. února 2022;

vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 3/2022 je jedním z prvků, které se používají k dosažení navrhované částky 400 milionů EUR, spolu s pozměňovacími návrhy k pracovním programům v rámci tematických nástrojů AMIF a BMVI na období 2021–2022, na jejichž základě je v rámci každého programu k dispozici částka 124 milionů EUR ve formě mimořádné pomoci, a s návrhem převodu rozpočtového orgánu (DEC 11/2022) na navýšení fondu AMIF o 52,2 milionu EUR v prostředcích na závazky a o 74 milionů EUR v prostředcích na platby;

C.	vzhledem k tomu, že čistý dopad návrhu opravného rozpočtu č. 3/2022 na výdaje představuje zvýšení prostředků na závazky pro AMIF o 99,8 milionu EUR a zvýšení prostředků na platby o 176 milionů EUR, z čehož je 76 milionů EUR určeno pro AMIF a 100 milionů EUR pro BMVI;

vítá návrh opravného rozpočtu č. 3/2022, jak jej předložila Komise;

připomíná závazek Parlamentu aktivovat všechny dostupné rozpočtové nástroje Unie s cílem i nadále poskytovat co nejsilnější hospodářskou a finanční podporu Ukrajině a lidem prchajícím před válkou na Ukrajině; opět připomíná, že je nutná solidarita mezi členskými státy a v reakci na příliv milionů uprchlíků z Ukrajiny jsou nutná společná opatření, včetně přerozdělení uprchlíků; podtrhuje, že je důležité poskytovat i nadále podporu Moldavské republice při přesunu osob do členských států na základě platformy solidarity; především Komisi naléhavě vyzývá, aby na období 2021–2027 naplánovala a v tomto období využila finanční prostředky určené na programy přeshraniční spolupráce mezi Ukrajinou a členskými státy s cílem zvýšit odolnost komunit žijících na hranicích s ohledem na probíhající uprchlickou krizi;

připomíná, že Parlament v rámci jednání o VFR zajistil posílení nástroje BMVI o 1 miliardu EUR, aby program mohl zcela plnit své cíle; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se Komise rozhodla snížit finanční krytí BMVI s cílem kompenzovat v průběhu stávajícího VFR posílení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost o 63 milionů EUR a Europolu o 185 milionů EUR; zastává názor, že nové úkoly agentur vyžadují nové zdroje a neměly by být financovány tak, že to bude na úkor stávajících programů nebo agentur;

zdůrazňuje, že fond NGEU, jeho složka Nástroj pro oživení a odolnost ani flexibilita ve stávajícím VFR nestačí na úplné pokrytí finančních potřeb, které vznikly v důsledku války na Ukrajině; navíc očekává, že hospodářská a sociální situace v Unii se v nadcházejících měsících ještě zhorší, a vyzývá členské státy a Komisi, aby urychleně zřídily potřebné mechanismy solidarity a náhrad;

je hluboce znepokojen tím, že VFR již nyní dosahuje svých mezí a není způsobilý pokračovat v udržitelném řešení četných vnitřních a vnějších krizí; poukazuje zejména na to, že je třeba zvýšit strop okruhu 4, aby se zohlednily skutečné finanční potřeby Unie v oblasti migrace a správy hranic; žádá proto Komisi, aby provedla důkladný přezkum fungování stávajícího VFR a předložila legislativní návrh na komplexní revizi VFR co nejdříve, ale nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2023; očekává, že tato revize zohlední dlouhodobé důsledky války na Ukrajině a přijatá mimořádná opatření;

schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2022;

pověřuje svou předsedkyni, aby prohlásila opravný rozpočet č. 2/2022 za přijatý s konečnou platností a aby zajistila jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2) Úř. věst. L 45, 24.2.2022, s. 1.

(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.

(4) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(5) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/405

P9_TA(2022)0255

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2022/001 FR/Air France – Francie

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům na základě žádosti Francie – EGF/2022/001 FR/Air France (COM(2022)0201 – C9-0170/2022 – 2022/0143(BUD))

(2023/C 32/19)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0201 – C9-0170/2022),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (1) (dále jen „nařízení o EFG“),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (2) (dále jen „nařízení o VFR“), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (3), a zejména na bod 9 této dohody,

—	s ohledem na dopisy Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0183/2022),

vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje na poskytování další podpory pracovníkům, kteří byli postiženi dopady globalizace a technologických a environmentálních změn, např. změn ve struktuře světového obchodu, obchodních sporů, významných změn v obchodních vztazích Unie nebo ve skladbě vnitřního trhu a finanční nebo ekonomické krize, přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku při zajištění přístupu k mobilitě pro všechny či v důsledku digitalizace nebo automatizace;

B.	vzhledem k tomu, že Unie rozšířila působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) tak, aby poskytoval finanční podporu v případě jakékoli závažné restrukturalizace a pokryl tak hospodářské dopady krize způsobené koronavirem;

vzhledem k tomu, že Francie předložila žádost EGF/2022/001 FR/Air France o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 282 zaměstnanců v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 33 (Opravy a instalace strojů a zařízení) a 51 (Letecká doprava), zejména ve dvanácti francouzských regionech úrovně NUTS 2 v kontinentální Francii (4) a ve čtyřech francouzských regionech úrovně NUTS 2 v zámoří (5), v referenčním období pro žádosti od 1. července 2021 do 1. listopadu 2021;

vzhledem k tomu, že žádost se týká 282 propuštěných pracovníků, jejichž činnost ve společnosti Air France a jejích dvou dceřiných společnostech (6) skončila během referenčního období, přičemž před referenčním obdobím nebo po něm bylo propuštěno 1 298 pracovníků v důsledku stejných událostí, které vedly k ukončení činnosti pracovníků propuštěných během referenčního období, a proto bude všech 1 580 pracovníků považováno za způsobilé příjemce;

vzhledem k tomu, že žádost je založena na kritériích pro poskytnutí pomoci stanovených v čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení o EFG, který vyžaduje, aby během referenčního období v délce čtyř měsíců skončila činnost alespoň 200 pracovníků v jednom podniku v členském státě, včetně pracovníků propuštěných dodavateli uvedené společnosti a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, a/nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost;

F.	vzhledem k tomu, že společnost Air France byla vážně postižena krizí COVID-19, jež způsobila prudký pokles příjmů a leteckého provozu;

vzhledem k tomu, že restrukturalizace regionálních dceřiných společností Air France na společnost Hop vyvolala znepokojení ohledně sociálních otázek ještě před vypuknutím krize COVID-19, přičemž během pandemie se společnost Air France rozhodla výrazně snížit kapacitu společnosti Hop, pokud jde o personál i letadla;

vzhledem k tomu, že francouzské orgány přijaly různá opatření, jako jsou státem zaručené úvěry, aby společnost Air France podpořily, avšak ta přesto musela přijmout v reakci na krizi dodatečná opatření, včetně omezení provozu, nového vymezení domácí sítě a zjednodušení podpůrných funkcí, jež vedla ke snížení počtu zaměstnanců;

I.	vzhledem k tomu, že Komise prohlásila, že sanitární krize vyústila v krizi hospodářskou, vypracovala plán pro oživení ekonomiky a zdůraznila úlohu EFG jako nástroje pro mimořádné situace (7);

vzhledem k tomu, že letecké společnosti v Evropě čelí vážným problémům a výzvám v důsledku celosvětové hospodářské soutěže, a vzhledem k tomu, že je zapotřebí přijmout na úrovni Unie opatření k posílení ochrany práv pracovníků v letecké dopravě a k zajištění toho, aby toto důležité odvětví zůstalo konkurenceschopné a aby byla v Unii zachována důstojná pracoviště;

K.	vzhledem k tomu, že EFG by neměl překročit maximální roční částku 186 milionů EUR (v cenách roku 2018), jak je stanoveno v článku 8 nařízení o VFR;

vzhledem k tomu, že Unie hraje důležitou úlohu při poskytování nezbytné solidární finanční pomoci z prostředků EFG, jejímž cílem je rychlé opětovné začlenění příjemců do důstojného a udržitelného zaměstnání v původním odvětví jejich činnosti nebo mimo něj a zároveň jejich příprava na ekologičtější a digitálnější evropské hospodářství;

souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Francie má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 17 742 607 EUR, což představuje 85 % celkových nákladů ve výši 20 873 656 EUR, přičemž tento příspěvek zahrnuje pouze výdaje na individualizované služby;

konstatuje, že francouzské orgány podaly žádost dne 21. ledna 2022 a že Komise dokončila posouzení dne 10. května 2022 a tentýž den o tom informovala Parlament;

konstatuje, že žádost se týká celkem 1 580 propuštěných pracovníků, jejichž činnost skončila; vítá skutečnost, že Francie očekává, že se opatření zúčastní všichni způsobilí příjemci (cíloví příjemci);

připomíná, že se očekává, že sociální dopad propouštění bude pro Francii významný, zejména v regionu Île-de-France, ve kterém došlo k 57 % případů propouštění; konstatuje, že francouzská správa služeb zaměstnanosti uvedla, že reorganizace ve společnosti Air France ovlivnila rovnováhu zaměstnanosti v dotčených oblastech; zdůrazňuje, že regiony a hospodářská odvětví, která se potýkají s obtížemi, vyžadují integrovanou a společnou evropskou reakci na podporu jejich odolnosti;

poukazuje na to, že 56 % propuštěných pracovníků tvoří ženy a 30,8 % je starší 54 let; dále konstatuje, že 96 propuštěných pracovníků má zdravotní postižení;

konstatuje, že Francie začala poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům pomoci dne 1. února 2021, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG tudíž bude od 1. února 2021 do 24 měsíců ode dne vstupu rozhodnutí o financování v platnost;

připomíná, že pracovníkům mají být poskytnuty tyto individualizované služby: poradenské služby a profesní poradenství, odborná příprava, včetně služeb týkajících se horizontálních kompetencí, rekvalifikace, zvyšování kvalifikace, stáží a odborné přípravy, dále příspěvek na vytvoření podniku, příspěvek při zaměstnání pracovníka, příspěvek při rychlém opětovném zaměstnání, doplatky k platu, jakož i intenzivní pomoc při hledání zaměstnání; zdůrazňuje, že je důležité urychleně poskytnout propuštěným kvalifikovaným pracovníkům pracovní příležitosti v Unii;

v této souvislosti opakuje, že Unie by měla hrát důležitou úlohu při zajišťování nezbytných kvalifikací pro spravedlivý a digitální přechod v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a s nejvýznamnějšími cíli evropské politiky; důrazně podporuje, aby EFG i nadále projevoval solidaritu s dotčenými osobami a aby se i nadále zaměřoval na dopad restrukturalizace na pracovníky ve zbývající části stávajícího období VFR; žádá, aby jeho budoucí využívání maximalizovalo soudržnost politik;

vítá skutečnost, že Francie vypracovala koordinovaný balíček individualizovaných služeb po konzultaci se zástupci zaměstnanců a odborů (8);

10.

vítá skutečnost, že společnost Air France v souladu se svým právním závazkem vytvořila rozsáhlý soubor aktivních opatření na trhu práce, jejichž cílem je pomoci propuštěným pracovníkům.

11.

poukazuje na to, že společnost Air France pravidelně nabízí svým zaměstnancům odbornou přípravu, přičemž se pozornost věnuje digitálním dovednostem a dovednostem potřebným v hospodářství účinně využívajícím zdroje, jakožto součást „plánu rozvoje dovedností“, a vítá skutečnost, že tato odborná příprava zůstává propuštěným pracovníkům k dispozici i po dobu jejich účasti na opatřeních EFG; zdůrazňuje, že je důležité připravit pracovníky na ekologické a digitální hospodářství Unie a usilovat o souběžnou ekologickou a digitální transformaci;

12.

konstatuje, že digitální a ekologická transformace bude mít rovněž dopad na trh práce, zejména v leteckém průmyslu; zastává proto názor, že by měla být věnována zvláštní pozornost kvalifikovanému vzdělávání, včetně odborné přípravy a podpory tzv. duálního systému odborného vzdělávání, který se ukázal jako účinný v některých členských státech;

13.

zdůrazňuje, že francouzské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie;

14.

opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovídají podniky, ani příspěvky nebo práva propuštěných pracovníků, aby byla plně zajištěna doplňkovost přidělené pomoci;

15.

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

16.

pověřuje svou předsedkyni, aby podepsala toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistila jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

17.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení včetně jeho přílohy Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48.

(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.

(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(4) Île de France (FR10), Nord Pas de Calais (FRE1), Alsace (FRF1), Pays de la Loire (FRG0), Bretagne (FRH0), Aquitaine (FRI1), Languedoc Roussillon (FRJ1), Midi Pyrénées (FRJ2), Auvergne (FRK1), Rhône Alpes (FRK2), Provence Alpes Côte d’Azur (FRL0) a Corse (FRM0).

(5) Guadeloupe (FRY1), Martinique (FRY2), Guyane (FRY3) a La Réunion (FRY4).

(6) Hop a Hop Training.

(7) COM(2020)0442.

(8) SNPNC, UNAC, UNSA-PNC, CFDT, FO, a CFE/CGC.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům na základě žádosti Francie

(EGF/2022/001 FR/Air France)

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2022/1164.)

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/409

P9_TA(2022)0256

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2021/008 EL/Attica electrical equipment manufacturing – Řecko

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Řecko – EGF/2021/008 EL/Attica electrical equipment manufacturing) (COM(2022)0248 – C9-0190/2022 – 2022/0170(BUD))

(2023/C 32/20)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0248 – C9-0190/2022),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (1) (dále jen „nařízení o EFG“),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (2) (dále jen „nařízení o VFR“), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,

—

—	s ohledem na dopisy Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0185/2022),

vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje na poskytování dodatečné podpory pracovníkům, kteří byli postiženi dopady globalizace a technologických a environmentálních změn, např. změn ve struktuře světového obchodu, obchodních sporů, významných změn v obchodních vztazích Unie nebo ve skladbě vnitřního trhu, finanční nebo hospodářské krize, přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku či v důsledku digitalizace nebo automatizace;

B.	vzhledem k tomu, že Unie rozšířila působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) tak, aby poskytoval finanční podporu v případě jakékoli závažné restrukturalizace, a pokryl tak hospodářské dopady krize způsobené koronavirem;

vzhledem k tomu, že Řecko předložilo žádost o finanční příspěvek z EFG EGF/2021/008 EL/Attica electrical equipment manufacturing v návaznosti na propuštění 206 pracovníků v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 27 (Výroba elektrických zařízení) v řeckém regionu úrovně NUTS 2 Attica (EL30), v referenčním období pro podání žádosti od 1. dubna 2021 do 1. října 2021;

vzhledem k tomu, že žádost se týká 206 propuštěných pracovníků, kteří během referenčního období ukončili svou činnost v šesti společnostech (4) a kteří budou všichni považováni za způsobilé příjemce; vzhledem k tomu, že mezi těmito propuštěnými pracovníky je 180 mužů (87,4 %) a 26 žen (12,6 %); vzhledem k tomu, že 26 propuštěných pracovníků je mladší 30 let (12,6 %), 137 je ve věku 30 až 54 let (66,5 %) a 43 je starších 54 let (20,9 %); vzhledem k tomu, že 167 propuštěných pracovníků má nižší sekundární vzdělání nebo ještě nižší vzdělání (81,1 %), 6 má vyšší sekundární nebo postsekundární vzdělání (2,9 %) a 33 z nich má vysokoškolské vzdělání (16,0 %);

vzhledem k tomu, že žádost vychází z kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o EFG, která vyžadují, aby se ukončení činnosti týkalo nejméně 200 propuštěných pracovníků v jednom členském státě v podnicích působících ve stejném hospodářském odvětví definovaném v oddíle NACE Revize 2 a nacházejících se v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech vymezených na úrovni NUTS 2 během referenčního období o délce šesti měsíců;

F.	vzhledem k tomu, že výdaje na nové domácí spotřebiče v Řecku byly silně ovlivněny na jedné straně hospodářskou krizí v letech 2008 až 2016 (pokles o 35 %) a pandemií onemocnění COVID-19 na straně druhé (pokles o 50 % mezi lety 2019 a 2020), přičemž mezi lety 2017 a 2019 se zvýšily o 9,5 %;

vzhledem k tomu, že základní digitální dovednosti řeckého obyvatelstva zůstávají nedostatečně rozvinuté a nedosahují průměru Unie, což s sebou nese vysoké riziko technologické zaostalosti a digitální negramotnosti; vzhledem k tomu, že podle indexu digitální ekonomiky a společnosti Komise za rok 2021 (5) se Řecko mezi 27 členskými státy EU řadí na 22. příčku, pokud jde o integraci digitálních technologií do obchodních činností, a jen 23 % osob má vyšší než základní digitální dovednosti, přičemž průměr EU činí 31 %;

vzhledem k tomu, že v této situaci vedla v září 2017 ztráta konkurenceschopnosti výrobního závodu Pitsos, ke které došlo v důsledku kombinace faktorů, jako je nedostatečná automatizace a pokročilost výroby, vysoké výrobní náklady spotřebičů pro domácnost, nedostatek domácích dodávek elektrických součástek, rozhodnutí vedení BSH-Pitsos nepodporovat kapitálové investice potřebné k optimalizaci výrobního zařízení závodu a rozhodnutí přesunout výrobu do Turecka, aby se dosáhlo nižších výrobních nákladů (avšak oddělení pro obchodní značku, prodej a služby zůstalo v Řecku), k oznámení o uzavření tohoto výrobního závodu; vzhledem k tomu, že výroba byla prodloužena do začátku roku 2021 a že v témž roce bylo propuštěno 166 pracovníků;

I.	vzhledem k tomu, že 40 pracovníků bylo propuštěno v pěti dalších podnicích, které se potýkaly s problémy spojenými s přizpůsobením se rychle se transformující digitální ekonomice;

vzhledem k tomu, že ačkoli míra nezaměstnanosti v Řecku od roku 2013, kdy dosáhla nejvyšší hodnoty 27,5 %, postupně klesá, je míra nezaměstnanosti v této zemi i nadále velmi vysoká; vzhledem k tomu, že v roce 2021 byla míra nezaměstnanosti v Řecku druhá nejvyšší v Unii (14,7 %), ve srovnání s průměrem Unie, který činí 7,0 % (6);

K.	vzhledem k tomu, že EFG nepřekročí maximální roční částku 186 milionů EUR (v cenách roku 2018), jak je stanoveno v článku 8 nařízení o VFR;

vzhledem k tomu, že finanční příspěvky z fondu EFG by měly být primárně využity na aktivní opatření politiky trhu práce a individualizované služby, jejichž cílem je, aby příjemci opět rychle získali důstojné a udržitelné zaměstnání v původním odvětví jejich činnosti nebo mimo něj a aby se současně připravili na ekologičtější a digitálnější evropské hospodářství;

souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o EFG jsou splněny a Řecko má podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 1 495 830 EUR, který představuje 85 % celkových nákladů ve výši 1 759 800 EUR, což zahrnuje výdaje na individualizované služby ve výši 1 689 800 EUR a výdaje na provádění EFG ve výši 70 000 EUR (7);

konstatuje, že řecké orgány podaly žádost dne 21. prosince 2021 a že Komise dokončila své posouzení dne 30. května 2022 a tentýž den o tom informovala Parlament; domnívá se, že lhůta pro posouzení by měla být zkrácena, aby cíloví příjemci obdrželi nezbytnou pomoc dříve;

konstatuje, že žádost se týká celkem 206 propuštěných pracovníků, kteří přestali vykonávat svou činnost; vítá, že Řecko očekává, že opatření využijí všichni způsobilí příjemci (cíloví příjemci);

připomíná, že se očekává, že sociální dopad propouštění bude mít na řecký region Attika významný dopad, neboť tento region měl v prosinci 2021 nejvyšší počet nezaměstnaných v Řecku (342 744 osob, což představuje 31 % všech v Řecku registrovaných nezaměstnaných) a 24,1 % jeho obyvatel je ohroženo chudobou a sociálním vyloučením (8);

poukazuje na to, že 81,1 % propuštěných pracovníků má nižší sekundární vzdělání nebo ještě nižší vzdělání a bude se potýkat s obtížemi při hledání příležitostí k opětovnému zaměstnání;

bere na vědomí, že Řecko začne poskytovat cílovým příjemcům pomoci individualizované služby, jakmile rozpočtové orgány přijmou rozhodnutí o uvolnění prostředků, a že výdaje na tato opatření budou tedy způsobilé pro finanční příspěvek z EFG od okamžiku, kdy Řecko začne individualizované služby poskytovat, a to po dobu 24 měsíců ode dne vstupu rozhodnutí o financování v platnost (9);

připomíná, že pracovníkům mají být poskytnuty tyto individualizované služby: odborné poradenství, příprava v oblasti digitálních dovedností, odborná příprava a vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání, příspěvek k zakládání podniků a různé dávky;

v této souvislosti opakuje, že Unie by měla hrát důležitou úlohu při zajišťování nezbytných kvalifikací pro spravedlivou transformaci v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu; důrazně podporuje, aby fond EFG v období 2021–2027 nadále prokazoval solidaritu s dotčenými osobami a dále se zaměřoval na dopad restrukturalizace na pracovníky, a požaduje, aby budoucí žádosti maximalizovaly soudržnost politických opatření;

vítá skutečnost, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb vypracovalo Řecko na základě konzultací se zástupci pracovníků a řadou bývalých zaměstnanců;

10.

vítá skutečnost, že do přípravy navrhovaných opatření byla jako horizontální prvek zahrnuta odborná příprava v oblasti digitálních dovedností, což přispěje v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení o EFG k šíření horizontálních dovedností požadovaných v digitálním průmyslovém věku a v hospodářství účinně využívajícím zdroje;

11.

konstatuje, že administrativní výdaje spojené s prováděním EFG začaly Řecku vznikat dne 1. března 2022, a že výdaje na činnosti spojené s přípravou, řízením, informováním a propagací, kontrolou a výkaznictvím jsou proto způsobilé pro finanční příspěvek z EFG od 1. března 2022 po dobu 31 měsíců ode dne vstupu rozhodnutí o financování v platnost;

12.

vyzývá Komisi, aby zkrátila čas nutný pro posouzení žádostí o pomoc z EFG a pro rychlejší uvolnění prostředků z EFG s cílem zmírnit tlak na vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení dotčených regionů;

13.

zdůrazňuje, že řecké orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných fondů nebo finančních nástrojů Unie;

14.

opakuje, že aby se zajistil plně doplňkový charakter přidělených prostředků, pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření ani jakékoli příspěvky pro propuštěné pracovníky nebo jejich práva, za něž na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovídají podniky, a nesmí nahrazovat ani požadovaná opatření členských států ke zvýšení konkurenceschopnosti společností, zejména malých a středních podniků, a jejich schopnosti přizpůsobit se rychle se transformující digitální ekonomice, opatření ke zlepšení digitálních dovedností pracovníků s cílem řešit riziko technologické zaostalosti a digitální negramotnosti, opatření na posílení kupní síly obyvatelstva a další cílená aktivní politická opatření v oblasti zaměstnanosti, jejichž cílem je bojovat proti nezaměstnanosti a usnadnit opětovné začlenění propuštěných pracovníků na trh práce;

15.

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

16.

vyzývá k urychlenému uvolnění finančního příspěvku z EFG ve výši 1 495 830 EUR pro Řecko;

17.

pověřuje svou předsedkyni, aby podepsala toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistila jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

18.

pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení včetně jeho přílohy předala Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48.

(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.

(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(4) Bsh Oikiakes Syskeves Anon. Viom. Etairia [Bsh-Pitsos], Seller Hellas Avee, Nexans HellasMonoprosopi Ave, Kampourakis Georgios – G.E.M.A., Sammler V. Michalopoulos Aeve, Mavilek Avee

(5) https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/desi-greece

(6) https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tps00203/default/table?lang=en

(7) V souladu s čl. 7 odst. 5 nařízení o EFG.

(8) Podle Eurostatu.

(9) S výjimkou formálního studia trvajícího déle než dva roky, jež bude způsobilé až do uplynutí lhůty pro předložení závěrečné zprávy.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Řecko – EGF/2021/008 EL/Attica electrical equipment manufacturing

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2022/1163.)

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/414

P9_TA(2022)0259

Jmenování člena Účetního dvora – nizozemský kandidát

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu, aby byl Stephanus Abraham Blok jmenován členem Účetního dvora (C9-0150/2022 – 2022/0805(NLE))

(Konzultace)

(2023/C 32/21)

Evropský parlament,

—	s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C9-0150/2022),

—	s ohledem na článek 129 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0180/2022),

A.	vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 8. dubna 2022 Rada konzultovala s Evropským parlamentem návrh, aby byl Stephanus Abraham Blok jmenován členem Účetního dvora;

vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci pana Bloka, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto hodnocení pan Blok výboru postoupil svůj životopis i odpovědi na písemný dotazník, který mu byl zaslán;

C.	vzhledem k tomu, že výbor dne 15. června 2022 uspořádal slyšení, během kterého pan Blok učinil předběžné prohlášení a poté odpověděl na otázky členů výboru;

vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Stephanus Abraham Blok jmenován členem Účetního dvora;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/415

P9_TA(2022)0260

Prodloužení platnosti Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o prodloužení platnosti Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou (14207/2021 – C9-0478/2021 – 2021/0336(NLE))

(Souhlas)

(2023/C 32/22)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14207/2021),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/781/ES ze dne 6. června 2005 o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou (1),

—	s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0478/2021),

—	s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0176/2022),

uděluje souhlas s prodloužením platnosti dohody;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Brazilské federativní republiky.

(1) Úř. věst. L 295, 11.11.2005, s. 37.

27.1.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 32/416

P9_TA(2022)0261

Úmluva o uznávání a výkonu cizích soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech: přistoupení Evropské unie ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Úmluvě o uznávání a výkonu cizích soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (13494/2021 – C9-0465/2021 – 2021/0208(NLE))

(Souhlas)

(2023/C 32/23)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13494/2021),

—	s ohledem na Úmluvu o uznávání a výkonu cizích soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (13494/2021 ADD 1),

—	s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 81 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0465/2021),

—	s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti (A9-0177/2022),

uděluje souhlas s přistoupením Evropské unie k této úmluvě;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 32

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 66 27. ledna 2023

Obsah		Strana

	EVROPSKÝ PARLAMENT ZASEDÁNÍ 2022–2023 Dílčí zasedání od 22. do 23. června 2022 PŘIJATÉ TEXTY	1

	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Evropský parlament
	Čtvrtek 23. června 2022
2023/C 32/01	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o statusu kandidátské země pro Ukrajinu, Moldavskou republiku a Gruzii (2022/2716(RSP))	2
2023/C 32/02	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DP4114 × MON 810 × MIR604 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici kombinující dvě nebo tři z jednoduchých událostí DP4114, MON 810, MIR604 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D081155/01 – 2022/2694(RSP))	6
2023/C 32/03	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2022/797 ze dne 19. května 2022 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25 × DAS-40278-9 a její podkombinaci T25 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D080148/03 – 2022/2713(RSP))	14
2023/C 32/04	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o nezákonné těžbě dřeva v EU (2022/2523(RSP))	20
2023/C 32/05	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o provádění a plnění cílů udržitelného rozvoje (2022/2002(INI))	28
2023/C 32/06	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o provádění Nástroje pro oživení a odolnost (2021/2251(INI))	42
2023/C 32/07	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o provádění opatření zaměřených na začleňování v rámci programu Erasmus+ na období 2014–2020 (2021/2009(INI))	58
2023/C 32/08	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2021 (2021/2247(INI))	63
2023/C 32/09	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o budoucnosti obchodních vztahů EU-Afrika (2021/2178(INI))	74
2023/C 32/10	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o budoucnosti mezinárodní investiční politiky EU (2021/2176(INI))	96

	III Přípravné akty
	Evropský parlament
	Středa 22. června 2022
2023/C 32/11	Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 22. června 2022 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a nařízení (EU) 2015/757 (COM(2021)0551 – C9-0318/2021 – 2021/0211(COD))	108
2023/C 32/12	Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 22. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření (COM(2021)0568 – C9-0324/2021 – 2021/0206(COD))	250
2023/C 32/13	Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 22. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (COM(2021)0564 – C9-0328/2021 – 2021/0214(COD))	320
	Čtvrtek 23. června 2022
2023/C 32/14	P9_TA(2022)0250 Výjimečná dočasná podpora v rámci EZFRV v reakci na dopad ruské invaze na Ukrajinu ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zvláštní opatření na poskytnutí výjimečné dočasné podpory v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v reakci na dopad invaze Ruska na Ukrajinu (COM(2022)0242 – C9-0185/2022 – 2022/0166(COD)) P9_TC1-COD(2022)0166 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. června 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zvláštní opatření na poskytnutí výjimečné dočasné podpory v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v reakci na dopad invaze Ruska na Ukrajinu	399
2023/C 32/15	P9_TA(2022)0251 Skladování plynu ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (COM(2022)0135 – C9-0126/2022 – 2022/0090(COD)) P9_TC1-COD(2022)0090 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. června 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu	400
2023/C 32/16	P9_TA(2022)0252 Digitální certifikát EU COVID – občané Unie ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/953 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (COM(2022)0050 – C9-0031/2022 – 2022/0031(COD)) P9_TC1-COD(2022)0031 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. června 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se mění nařízení (EU) 2021/953 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19	401
2023/C 32/17	P9_TA(2022)0253 Digitální certifikát EU COVID – státní příslušníci třetích zemí ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19 (COM(2022)0055 – C9-0032/2022 – 2022/0030(COD)) P9_TC1-COD(2022)0030 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. června 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19	402
2023/C 32/18	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2022 na rozpočtový rok 2022 – financování nákladů na přijetí osob prchajících z Ukrajiny (09095/2022 – C9-0182/2022 – 2022/0126(BUD))	403
2023/C 32/19	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům na základě žádosti Francie – EGF/2022/001 FR/Air France (COM(2022)0201 – C9-0170/2022 – 2022/0143(BUD))	405
2023/C 32/20	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Řecko – EGF/2021/008 EL/Attica electrical equipment manufacturing) (COM(2022)0248 – C9-0190/2022 – 2022/0170(BUD))	409
2023/C 32/21	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o návrhu, aby byl Stephanus Abraham Blok jmenován členem Účetního dvora (C9-0150/2022 – 2022/0805(NLE))	414
2023/C 32/22	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o prodloužení platnosti Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou (14207/2021 – C9-0478/2021 – 2021/0336(NLE))	415
2023/C 32/23	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Úmluvě o uznávání a výkonu cizích soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (13494/2021 – C9-0465/2021 – 2021/0208(NLE))	416