6.10.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 385/1

Sdělení Komise o výkladu některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii, pokud jde o vykazování způsobilých hospodářských činností a aktiv

(2022/C 385/01)

Cílem tohoto dokumentu s často kladenými dotazy je objasnit obsah aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii (dále jen „akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací“) (1) a napomoci tak jeho provádění.

Často kladené dotazy obsažené v tomto dokumentu objasňují ustanovení, která jsou již obsažena v platných právních předpisech. Nerozšiřují nijak práva a povinnosti, které z těchto právních předpisů vyplývají, ani nezavádějí další požadavky na dotčené subjekty a příslušné orgány. Často kladené dotazy mají pouze pomoci finančním a nefinančním podnikům při provádění příslušných právních předpisů. K závaznému výkladu práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie. Názory vyjádřené v tomto sdělení nemohou předjímat stanovisko, které Evropská komise případně zaujme před unijními a vnitrostátními soudy.

Dne 20. prosince 2021 Komise zveřejnila 22 často kladených dotazů týkajících se toho, jak by finanční a nefinanční podniky měly vykazovat hospodářské činnosti a aktiva způsobilá pro taxonomii v souladu aktem v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Tento dokument tyto často kladené dotazy doplňuje.

OBSAH

Odpovědi na často kladené dotazy pro širokou veřejnost

Na které podniky se vztahuje povinnost vykazování stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle článku 8 nařízení o taxonomii?

Jak je v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vymezena „hospodářská činnost“?

Co je hospodářská činnost způsobilá pro taxonomii?

Co jsou to „podpůrné“ a „přechodné“ hospodářské činnosti v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

Jak určit a vykázat způsobilost u hospodářských činností související s přizpůsobením?

Jak by měly být v souvislosti s vykazováním způsobilosti kódy NACE používány k identifikaci činností způsobilých pro taxonomii?

Mohou podniky v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii vykazovat dobrovolné informace?

Nefinanční Podniky

Do jaké míry by podniky měly posuzovat a vykazovat činnosti způsobilé pro taxonomii ve svém hodnotovém řetězci, a to jak v předcházejícím, tak v navazujícím řetězci?

Jak určit činnosti způsobilé pro taxonomii, jejichž popisy obsahují takové kvalifikátory, jako jsou „nízkouhlíkové“ a „rizika související s klimatem“?

10.

Měly by podniky vykazovat rozdělení způsobilosti pro taxonomii na jednotlivé environmentální cíle?

11.

Jak jsou vymezeny obrat, CapEx a OpEx v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

12.

Jaký je rozsah „jiných přímých výdajů“ uvedených v příloze I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?

13.

Jak by měly podniky vykazovat záporné příjmy v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

14.

Měly by se podniky vyvarovat dvojího vykazování činností způsobilých pro taxonomii?

15.

Má subjekt vykazovat obrat způsobilý pro taxonomii, pokud hospodářskou činnost nevykonává sám, ale prostřednictvím subdodavatele?

16.

Jak by měl nefinanční podnik vykazovat výrobky a služby, které jsou jak spotřebovávány na interní úrovni, tak prodávány na externí úrovni?

17.

Jak by nefinanční podniky měly v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii nakládat s nehmotnými aktivy?

18.

Měly by nefinanční podniky vykazovat způsobilost svých činností mimo EU pro taxonomii?

19.

Jak mají nefinanční podniky nakládat s obratem způsobilých činností, které jsou v průběhu účetního období dekonsolidovány?

Finanční závazky

20.

Co by měly finanční podniky vykazovat, pokud podkladové informace subjektů nejsou veřejně dostupné?

21.

Jaký je rozdíl mezi krytými aktivy a celkovými aktivy v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

22.

Měly by být v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii brány v úvahu peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty?

Správci aktiv

23.

Jak mohou správci aktiv vážit své podíly v portfoliu, aby mohli vykazovat aktiva způsobilá pro taxonomii?

24.

Jsou hypotéky způsobilé pro správce aktiv (jako investice), nebo pouze pro banku, která úvěr původně poskytla?

Pojišťovny

25.

Jaké činnosti by měl pojistitel a zajistitel zohlednit při vykazování svých upisovacích činností v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

Úvěrové instituce

26.

Vztahují se povinnosti vykazování podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací na velký subjekt, který není úvěrovou institucí podle článku 4 nařízení o kapitálových požadavcích, ale je považován za finanční podnik podle článků 19a a 29a směrnice o vykazování nefinančních informací?

27.

Jak mohou být CapEx spojeny s úvěry pro obecný účel v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

28.

Jak by měla úvěrová instituce s licencí investičního podniku podle směrnice o trzích finančních nástrojů (MifiD) vykazovat své hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii?

Dluhový trh

29.

Jak posoudit a vykázat způsobilost dluhového aktiva, například dluhopisu nebo úvěru, pro taxonomii?

30.

Musí být použití všech výnosů z dluhových produktů nezávisle ověřeno, pokud jsou vykazovány jako způsobilé pro taxonomii?

31.

Mohou být zelené dluhové nástroje od subjektů mimo EU vykazovány jako způsobilé pro taxonomii?

32.

Mohou být zelené veřejnoprávní dluhopisy vykázány jako způsobilé pro taxonomii?

Interakce s ostatními předpisy

33.

Jak se akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací dotýká navrhovaných požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti podniků?

ODPOVĚDI NA ČASTO KLADENÉ DOTAZY PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST

1. Na které podniky se vztahuje povinnost vykazování stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle článku 8 nařízení o taxonomii?

Akt v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje článek 8 nařízení o taxonomii (nařízení (EU) 2021/2178, dále jen „akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací“) stanoví zvláštní požadavky na vykazování související s taxonomií ze strany podniků, na které se vztahuje směrnice EU 2014/95 (směrnice o vykazování nefinančních informací) (2).

Konkrétně čl. 8 odst. 1 nařízení EU 2020/852 (3) (nařízení o taxonomii) obsahuje křížový odkaz na články 19a a 29a směrnice EU 2013/34 (4) (směrnice o účetnictví), které byly zavedeny směrnicí EU 2014/95 (směrnice o vykazování nefinančních informací). Přesněji řečeno, nařízení o taxonomii stanoví, že „[j]akýkoli podnik, na který se vztahuje povinnost zveřejňovat nefinanční informace podle článku 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU, zahrne do svého přehledu nefinančních informací nebo konsolidovaného přehledu nefinančních informací informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry činnosti podniku souvisejí s hospodářskými činnostmi, které se podle článků 3 a 9 tohoto nařízení kvalifikují jako environmentálně udržitelné“. Jinými slovy, podniky, na které se vztahuje povinnost vykazování podle směrnice o účetnictví, mají rovněž povinnost vykazování podle nařízení o taxonomii.

V souladu s články 19a a 29a směrnice o účetnictví platí povinnost zveřejňovat nefinanční informace pro tyto podniky: velký podnik podle definice v čl. 3 odst. 4 uvedené směrnice, který je subjektem veřejného zájmu podle definice v čl. 2 bodě 1 uvedené směrnice s průměrným počtem více než 500 zaměstnanců za účetní období; a subjekt veřejného zájmu, který je mateřským podnikem velké skupiny ve smyslu čl. 3 odst. 7 uvedené směrnice, s více než 500 zaměstnanci v průměru na konsolidovaném základě za účetní období. Na základě čl. 8 odst. 1 nařízení o taxonomii se na tyto podniky vztahují rovněž povinnosti zveřejňování související s nařízením o taxonomii.

Ustanovení čl. 8 odst. 1 nařízení o taxonomii výslovně neodkazuje na vnitrostátní opatření provádějící směrnici o nefinančním výkaznictví, která potenciálně rozšiřují oblast jeho působnosti na další kategorie menších podniků. Požadavky na vykazování podle čl. 8 odst. 1 nařízení o taxonomii se proto vztahují na podniky, které přímo spadají do oblasti působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací. Netýkají se podniků, na které se uplatňuje pouze vnitrostátní právo provádějící směrnici o nefinančním výkaznictví. Podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací však mohou podniky, na které se vztahuje pouze vnitrostátní právo provádějící směrnici o nefinančním výkaznictví, oznámit svůj soulad s taxonomií dobrovolně.

2. Jak je v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vymezena „hospodářská činnost“?

Nařízení o taxonomii stanoví klasifikaci environmentálně udržitelných hospodářských činností. Tato klasifikace je z velké části založena na klasifikaci hospodářských činností (NACE), což je statistická klasifikace hospodářských činností v EU.

Hospodářská činnost probíhá, když se zdroje, jako je kapitál, zboží, práce, výrobní techniky nebo meziprodukty, spojují za účelem výroby určitého zboží nebo služeb. Charakterizuje ji vstup zdrojů, výrobní proces a výstup produktů (zboží nebo služeb).

Nařízení EU 2021/2139 (akt v přenesené pravomoci o klimatu) (5) popisuje a přiřazuje kritéria na vysoké úrovni. Nevztahuje se pouze na jednu konkrétní hospodářskou činnost, ale spíše na kategorie hospodářských činností. Stanovuje například kritéria pro obecnou kategorii „výroba cementu“, nikoli pro výrobu cementu v jednom konkrétním závodě jedním konkrétním provozovatelem.

Odkaz na odvětví NACE v aktu v přenesené pravomoci o klimatu je pouze orientační a nemusí být nutně vyčerpávající. Proto by hospodářská činnost mohla odpovídat popisu činnosti a technickým screeningovým kritériím stanoveným v aktu v přenesené pravomoci o klimatu (přílohy I a II tohoto aktu), i když odvětví NACE dané společnosti není uvedeno v příslušné části aktu v přenesené pravomoci o klimatu.

3. Co je hospodářská činnost způsobilá pro taxonomii?

V čl. 1 odst. 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací je způsobilá hospodářská činnost vymezena jako činnost, která je popsána v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 nařízení o taxonomii. Pro vykazované období končící v roce 2022 (a pro činnosti prováděné v roce 2021) odpovídá tato definice hospodářským činnostem popsaným v aktu v přenesené pravomoci o klimatu, který byl přijat dne 4. června 2021.

Konkrétně podle čl. 1 odst. 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací je hospodářská činnost způsobilá bez ohledu na to, zda splňuje některá nebo všechna technická screeningová kritéria stanovená v aktu v přenesené pravomoci o klimatu (a v budoucích aktech v přenesené pravomoci). Skutečnost, že je hospodářská činnost způsobilá pro taxonomii, proto nevypovídá o její environmentální výkonnosti a udržitelnosti.

V zásadě platí, že pokud podnik vytváří obrat nebo investuje do kapitálových výdajů (CapEx) nebo provozních nákladů (OpEx) odpovídajících hospodářské činnosti, která je popsána v aktu v přenesené pravomoci o klimatu, bude se počítat jako způsobilá pro zveřejnění informací o způsobilosti pro taxonomii. Naopak, pokud činnost dosud není zahrnuta do aktu v přenesené pravomoci, neměla by být považována za způsobilou. Taxonomie je navíc dynamickým rámcem, který by měl postupně rozšiřovat svůj rozsah činností, zejména zahrnutím dalších environmentálních cílů, což by mělo odpovídajícím způsobem rozšířit rozsah způsobilých činností.

Z praktického hlediska je identifikace hospodářských činností způsobilých pro taxonomii prvním krokem k posouzení souladu hospodářských činností s technickými screeningovými kritérii taxonomie. Způsobilé činnosti představují základní soubor činností, které mají potenciál splnit technická screeningová kritéria, včetně přechodných nebo podpůrných činností.

Obecně platí, že vykazování způsobilosti v souladu s článkem 10 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by mělo sloužit podnikům jako pomůcka při přípravě na jejich budoucí zveřejňování informací o souladu (6).

A konečně, nařízení o taxonomii, akt v přenesené pravomoci o klimatu a akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nerozlišují mezi hlavními a vedlejšími hospodářskými nebo obchodními činnostmi. Podniky by proto měly vykazovat všechny své hospodářské činnosti v souladu s definicí způsobilosti podle čl. 1 odst. 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, jak je vysvětleno výše.

Časový rámec pro zveřejnění informací o způsobilosti a souladu je dále popsán v často kladeném dotazu č. 2, zveřejněném 20. prosince 2021.

4. Co jsou „podpůrné“ a „přechodné“ hospodářské činnosti v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

Podpůrné a přechodné hospodářské činnosti jsou vymezeny v článku 16 a čl. 10 odst. 2 nařízení o taxonomii (7). Přechodné činnosti jsou činnosti, pro které dosud nejsou dostupné nízkouhlíkové alternativy a které vykazují úrovně emisí skleníkových plynů odpovídající nejlepším výsledkům v daném odvětví nebo průmyslu, přičemž splňují tyto dvě podmínky: i) neměly by bránit rozvoji a zavádění nízkouhlíkových alternativ a ii) neměly by vést k tomu, že aktiva s vysokými emisemi skleníkových plynů budou s ohledem na svou ekonomickou životnost zakonzervována, a budou tak vytěsňovat nízkouhlíkové alternativy. Na druhou stranu jsou to činnosti, které přímo umožňují ostatním významně přispět k dosažení environmentálního cíle.

Pro účely vykazování způsobilosti v souladu s článkem 10 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by se s hospodářskými činnostmi vymezenými jako podpůrné nebo přechodné činnosti nemělo nakládat jinak než s ostatními činnostmi. Pokud spadají do rozsahu příslušného popisu, měly by být označeny jako způsobilé.

Je však třeba poznamenat, že hospodářská činnost je podle taxonomie EU přechodná nebo podpůrná pouze za předpokladu, že splňuje technická screeningová kritéria v příslušném oddíle přílohy I a II aktu v přenesené pravomoci o klimatu. Proto, a zejména pro první rok(y) vykazování způsobilosti v souladu s článkem 10 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, mohou být tyto činnosti považovány za způsobilé jako přechodné nebo způsobilé jako podpůrné a vykazovány, tj. označeny jako takové, pouze na dobrovolném základě. To se neliší od vykazování způsobilosti pro jiné činnosti, kde způsobilost nenaznačuje environmentální výkonnost dané činnosti.

5. Jak určit a vykázat způsobilost u hospodářských činností související s přizpůsobením?

V příloze II aktu v přenesené pravomoci o klimatu jsou uvedeny dva různé typy činností, které mohou významně přispívat k přizpůsobení se změně klimatu:

—	činnosti přizpůsobování, tj. činnosti zahrnující řešení pro přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení o taxonomii (8),

—	podpůrné hospodářské činnosti, tj. činnosti poskytující řešení pro přizpůsobování se změně klimatu podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení o taxonomii (9).

Požadavky na vykazování způsobilosti se liší v závislosti na tom, zda je hospodářská činnost v příloze II aktu v přenesené pravomoci o klimatu označena za činnost podpůrnou, nebo činnost přizpůsobování. V případě první kategorie (podpůrné činnosti) lze obrat a odpovídající CapEx a OpEx považovat za způsobilé činnosti (10).

V případě druhé kategorie (činnosti přizpůsobování) musí vykazující subjekt prokázat, že bylo provedeno posouzení rizik a zranitelnosti v oblasti klimatu a že byl vypracován plán výdajů na provedení řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která snižují nejvýznamnější fyzická klimatická rizika dané činnosti, jak je uvedeno v dodatku A přílohy II. Pouze v případě, že jsou tyto požadavky splněny, může vykazující jednotka započítat CapEx a OpEx činnosti přizpůsobování pro účely způsobilosti pro taxonomii.

Na tomto místě je důležité poznamenat, že pro účely způsobilosti pro taxonomii nelze uznat obrat z výrobků a služeb spojených s přizpůsobenou činností. Je tomu tak proto, že jakmile činnost významně přispěje k přizpůsobení se změně klimatu (tj. jakmile se činnost stane odolnou vůči změně klimatu), neměl by se obrat odpovídající této činnosti započítávat jako způsobilý. Upozorňujeme, že přizpůsobená činnost může, ale nemusí být přínosem pro životní prostředí.

6. Jak by měly být v souvislosti s vykazováním způsobilosti používány kódy NACE k identifikaci činností způsobilých pro taxonomii?

NACE je klasifikační systém pro výrobky a hospodářské činnosti. Kódy NACE poskytují rámec pro shromažďování a prezentaci široké škály statistik v ekonomických oblastech na základě hospodářské činnosti.

NACE používá čtyři úrovně. Národní provedení kódů NACE někdy zahrnují více než čtyři úrovně, ale první čtyři úrovně jsou pro všechny členské státy stejné.

Všechny popisy hospodářských činností obsažené v přílohách I a II aktu v přenesené pravomoci o klimatu stanoví, že hospodářské činnosti v příslušné kategorii mohou odpovídat jednomu nebo několika konkrétním kódům NACE.

Kromě toho 6. bod odůvodnění aktu v přenesené pravomoci o klimatu objasňuje, že odkazy na kódy NACE by měly být chápány jako orientační. Posouzení způsobilosti pro taxonomii by mělo být prováděno s ohledem na konkrétní popis činnosti uvedený v přílohách aktu v přenesené pravomoci o klimatu.

Konkrétně by kódy NACE měly pomoci uživatelům orientovat se v taxonomii, zejména těm uživatelům, kteří již s kódy NACE pracují. Kódy NACE mohou pomoci identifikovat činnosti způsobilé pro taxonomii (nikoliv ty, které jsou v souladu). Přesný rozsah činností zahrnutých do aktu v přenesené pravomoci o klimatu je však stanoven pouze popisem konkrétní činnosti v aktu.

V praxi to znamená následující:

—	pokud je kód NACE širší než popis činnosti, má popis přednost před rozsahem kódu NACE,

—	pokud hospodářská činnost nemá kód NACE, ale splňuje popis činnosti, může být kvalifikována jako způsobilá pro taxonomii,

—	pokud popis činnosti plně neodpovídá činnosti podniku, bude možná nutné rozčlenit činnosti podniku tak, aby příslušné části spadaly pod popis činnosti nebo pod několik činností, které jsou popsány samostatně,

—	pokud kód NACE hospodářské činnosti není uveden v aktu v přenesené pravomoci o klimatu, ale hospodářská činnost odpovídá popisu činnosti, může být kvalifikována jako způsobilá pro taxonomii.

7. Mohou podniky v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii vykazovat dobrovolné informace?

Obecně platí, že akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nebrání dobrovolnému zveřejňování informací o činnostech podniků. Naopak, všechny podniky, na které se vztahuje povinnost vykazování, jsou vybízeny k dobrovolnému vykazování jakýchkoli relevantních dalších informací, pokud se domnívají, že jsou pro investory relevantní, aby lépe porozuměli způsobilosti subjektu pro taxonomii.

Přesto však pro všechny podniky platí obecná zásada, že dobrovolně zveřejňované informace nejsou součástí povinně zveřejňovaných informací podle článku 8 nařízení o taxonomii a subjekty by měly vždy vysvětlit důvody pro taková zveřejnění.

Dobrovolně zveřejňované informace by navíc neměly být v rozporu s povinnými informacemi podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ani by je neměly zkreslovat. Dobrovolně zveřejňované informace by také neměly být výraznější než povinně zveřejňované informace. Pokud podnik zahrnuje dobrovolně zveřejňované informace, měl by doplnit podpůrné údaje, které uvádějí (11):

—	základ pro toto zveřejnění,

—	metody používané při jeho přípravě a

—	jasné vysvětlení toho, jak se liší od povinného vykazování.

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (12) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

NEFINANČNÍ PODNIKY

8. Do jaké míry by podniky měly posuzovat a vykazovat činnosti způsobilé pro taxonomii ve svém hodnotovém řetězci, a to jak v předcházejícím, tak v navazujícím řetězci?

Obecně platí, že vykazování činností způsobilých pro taxonomii nepředstavuje posouzení hodnotového řetězce podniku, protože ve většině případů popisy činností v aktu v přenesené pravomoci o klimatu neobsahují odkazy na hodnotový řetězec. Stejně tak se od společností neočekává, že budou posuzovat udržitelnost svých dodavatelů, zejména ve fázi vykazování způsobilosti.

Taxonomie stanovuje kritéria pro jednotlivá odvětví a činnosti, nikoli pro jednotlivé produktové řady nebo společnosti. Společnosti, které v rámci hodnotového řetězce jednoho výrobku vytvářejí příjmy v několika odvětvích, musí zveřejnit různé procesy a části hodnotového řetězce v těchto odvětvích a činnostech. To se týká činností, které provádí vykazující jednotka, nikoli její dodavatelé. Provozovatelé, kteří působí v několika odvětvích hodnotového řetězce jednoho výrobku nebo technologie, ale vytvářejí příjmy z tohoto výrobku pouze v rámci jedné činnosti, musí zveřejnit informace pouze v rámci této konkrétní činnosti vytvářející příjmy.

Pro vykazování obratu jsou aktiva a procesy v hodnotovém řetězci dané činnosti způsobilé pouze tehdy, jsou-li výslovně uvedeny v popisu činnosti. Pokud se například popis týká pouze výroby konečných výrobků, nejsou automaticky způsobilé mezičinnosti v hodnotovém řetězci. Výroba konkrétních dílů automobilů a vozidel proto není automaticky způsobilá v rámci oddílu „výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu“. Z pohledu dodavatele to znamená, že činnost společnosti, která je dodavatelem činnosti způsobilé pro taxonomii, není ze své podstaty způsobilá pro taxonomii a výroba konkrétních dílů pro automobily není automaticky způsobilá v rámci činnosti „výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu“. Důvodem je to, že taxonomie EU nezastává plošný přístup k předcházejícím činnostem. Místo toho stanoví konkrétní kritéria pro každou zahrnutou činnost, včetně příslušných kritérií „významně nepoškozovat“.

Způsobilé jsou však některé klíčové komponenty, které jsou popsány v samostatných oddílech, například pro baterie nebo vodík (v oddílech 3.2 a 3.4). Kromě toho lze výrobu komponent kvalifikovat v rámci oddílu „výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení“ (oddíl 3.6 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o klimatu), pokud se na ně nevztahují jiné oddíly a pokud splňují popis činnosti. Vzhledem k tomu, že popis činnosti v oddíle 3.6 je velmi široký, měly by být kódy NACE C22, C25, C26, C27 a C28 považovány za doporučení pro rozsah této činnosti. Rozsah kódů NACE pro tuto činnost zahrnuje zejména pneumatiky a polovodiče, pokud tyto výrobky odpovídají popisu činnosti (viz také otázka č. 19). Naopak na těžbu by se popis nevztahoval.

Pro vykazování CapEx a OpEx jsou způsobilé také všechny nákupy aktiv a procesů nebo služeb, které jsou zásadní pro provádění konkrétní způsobilé činnosti. Způsobilé jsou komponenty, které výrobci automobilů nakupují pro výrobu nízkouhlíkových automobilů. V rámci vykazování způsobilosti nemusí výrobci automobilů nebo vozidel prověřovat své dodavatele a jednotlivé nákupy. Musí pouze určit, zda jejich vlastní výrobní proces je hospodářskou činností způsobilou pro taxonomii. Pokud je vlastní činnost považována za způsobilou pro taxonomii, jsou za způsobilé pro taxonomii považovány i CapEx na investice do základních aktiv nebo komponent odpovídajících této činnosti. Dalším příkladem je nákup softwaru, který je nezbytný pro vývoj nebo používání řešení IKT pro zmírnění změny klimatu, pokud jsou tato řešení způsobilá v rámci činnosti 8.2.

Z pohledu klienta není nákup výstupů činností způsobilých pro taxonomii ze své podstaty způsobilý pro taxonomii. Například nákup energie z obnovitelných zdrojů není ze své podstaty způsobilý pro taxonomii (13). Nákup výstupu způsobilého pro taxonomii je způsobilý pouze tehdy, pokud jej lze vykázat jako jeden z různých typů CapEx nebo OpEx popsaných v příloze I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, zejména jako je například instalace solárních panelů na budovách spadající do kategorie c) CapEx uvedené v oddíle 1.1.2.2 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (viz také otázka č. 11).

9. Jak určit činnosti způsobilé pro taxonomii, jejichž popisy obsahují takové kvalifikátory, jako jsou „nízkouhlíkový“ a „rizika související s klimatem“?

Popisy činností v aktu v přenesené pravomoci o klimatu slouží jako referenční bod pro určení činností způsobilých pro taxonomii. Některé popisy však obsahují „kvalifikátory“, které by mohly být chápány subjektivně, například kvalifikátor „nízkouhlíkový“, což může mít v některých případech vliv na způsobilost.

Způsobilost nezávisí na splnění technických screeningových kritérií, ale posuzuje se pouze na základě popisu činnosti. Kvalifikátory, jako jsou „nízkouhlíková“ vozidla nebo „nízkouhlíková“ plavidla pro účely oddílu 3.3 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o klimatu („výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu“), které nejsou jednoznačně vymezeny, by měly být brány v úvahu pouze pro účely stanovení souladu s technickými screeningovými kritérii, a proto nemají význam pro vykazování o způsobilosti. Například výrobce automobilů by mohl vykazovat jako způsobilé všechny své činnosti v oblasti výroby automobilů, včetně výroby automobilů se spalovacím motorem.

Na druhou stranu v případě činnosti „výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení“ (oddíl 3.6) popis činnosti poukazuje na cíl činnosti. Tato činnost se vztahuje na vyráběné technologie, které jsou „zaměřeny na podstatné úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu v jiných odvětvích hospodářství“. Aby byla jakákoli činnost nebo výrobek způsobilé pro zmírňování změny klimatu v rámci této kategorie, musí mít za cíl umožnit podstatné snížení emisí skleníkových plynů v jiném odvětví hospodářství. To znamená, že pokud je technologie nejlepší ve svém odvětví, ale nesměřuje k podstatnému snížení emisí v jiném odvětví, nebyla by způsobilá. Například energeticky velmi účinný výrobní proces šroubu, který nemá za cíl vést ke snížení emisí v jiném odvětví, by způsobilý nebyl.

Podobně je tomu u činnosti 10.1 v příloze II aktu v přenesené pravomoci o klimatu („Neživotní pojištění: upisování rizik souvisejících s klimatem“) se vztahuje na „rizika související s klimatem“. Ta jsou uvedena v dodatku A přílohy II aktu v přenesené pravomoci o klimatu („Klasifikace nebezpečí souvisejících s klimatem“). Pojišťovny mohou započítat pojistnou smlouvu do taxonomie pouze tehdy, pokud obsahuje pojistku s podmínkami týkajícími se zacházení s klimatickými riziky.

10. Měly by podniky vykazovat rozdělení způsobilosti pro taxonomii na jednotlivé environmentální cíle?

Činnosti přispívající ke zmírňování změny klimatu i k přizpůsobování se změně klimatu, jak jsou vymezeny v aktu v přenesené pravomoci o klimatu, spadají do oblasti působnosti prvního vykazovaného roku (prvních vykazovaných let).

Ustanovení čl. 10 odst. 2 a 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nevyžadují, aby se pro vykazování způsobilosti používaly šablony pro vykazování uvedené v přílohách. Rovněž výslovně nevyžadují rozlišování mezi environmentálními cíli pro zmírňování a přizpůsobování v prvním roce (prvních letech) vykazování způsobilosti.

Podnikům však doporučujeme, aby dobrovolně používaly šablony obsažené v přílohách aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, které vyžadují rozdělení environmentálních cílů pro vykazování souladu.

Tento návrh je odůvodněn skutečností, že při vykazování klíčových ukazatelů výkonnosti souladu s taxonomií v souladu s aktem v přenesené pravomoci o zveřejňování informací budou podniky povinny rozdělit své hospodářské činnosti na základě jejich příspěvků k jednotlivým environmentálním cílům, jak je uvedeno v tabulkách příloh aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. To by usnadnilo porovnání vykazování způsobilosti pro taxonomii a vykazování souladu s taxonomií. Rovněž by se tím zvýšila jednotnost vykazování v prvním roce (prvních letech) vykazování způsobilosti podniků, aby se připravily na dobrovolné vykazování souladu s taxonomií.

V případě zahrnutých činností se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně z velké části překrývají. Pro vykazování klíčových ukazatelů výkonnosti v oblasti souladu je však třeba poznamenat, že mezi oběma přílohami aktu v přenesené pravomoci o klimatu existují určité významné rozdíly týkající se specifik jednotlivých cílů. Tyto rozdíly jsou uvedeny v odrážkách níže.

—

Některé činnosti jsou zahrnuty pouze pro zmírňování změny klimatu (příloha I), a nikoli pro přizpůsobení se změně klimatu (příloha II), zejména:

—	„Řešení založená na datech pro snižování emisí skleníkových plynů“ (oddíl 8.2),

—	„Výzkum, vývoj a inovace pro zachycování CO2 přímo ze vzduchu“ (oddíl 9.2) a

—	„Odborné služby související s energetickou náročností budov“ (oddíl 9.3).

—

Některé činnosti jsou zahrnuty pouze pro přizpůsobení se změně klimatu (příloha II), a nikoli pro zmírnění změny klimatu (příloha I), zejména:

—	„Programování, poradenství a související činnosti“ (oddíl 8.2),

—	„Tvorba programů a vysílání“ (oddíl 8.3) a

—	„Inženýrské činnosti a související technické poradenství zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu“ (oddíl 9.1).

—

Kromě toho jsou činnosti v následujících odvětvích zahrnuty pouze pro přizpůsobení se změně klimatu:

—	pojištění,

—

vzdělání,

—	lidské zdraví,

—	sociální práce a

—	kulturní, zábavní a rekreační činnosti.

—

Některé činnosti jsou zahrnuty v obou přílohách aktu v přenesené pravomoci o klimatu, ale jejich názvy a popisy se liší. To se týká zejména určité infrastruktury pro dopravní činnosti (oddíly 6.15, 6.16 a 6.17) a některých výrobních činností (např. oddíly 3.2 a 3.4). Názvy a popisy těchto činností byly přizpůsobeny specifikům příslušného cíle.

—

Nakonec byly signalizovány některé nesrovnalosti v názvech a popisech činností v přílohách I a II. Například v názvu a popisu činnosti 6.5 chybí slova „lehký“ a „pronájem“. „Přeprava motocykly, osobními automobily a užitkovými vozidly“ v příloze II. Jakékoli takové nesrovnalosti by měly být oznámeny Komisi k další nápravě.

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (14) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

11. Jak jsou vymezeny obrat, CapEx a OpEx v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací stanoví definice klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro obrat, CapEx a OpEx v oddílech 1.1.1, 1.1.2 a 1.1.3 přílohy I v tomto pořadí.

Nefinanční podniky by měly zveřejnit tu část svého čistého obratu (vymezeného v oddíle 1.1.1 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací), která odpovídá jejich hospodářským činnostem způsobilým pro taxonomii.

Pokud jde o způsobilé informace o CapEx, v souladu s oddílem 1.1.3.2 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se vykazování zaměřuje na tři kategorie CapEx:

a)	CapEx, které se vztahují k aktivům nebo procesům odpovídajícím hospodářským činnostem způsobilým pro taxonomii;

b)	CapEx, které jsou součástí plánu na rozšíření hospodářských činností způsobilých pro taxonomii nebo které umožňují, aby se hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii dostaly do souladu s taxonomií.

CapEx uvedené v kategorii c) oddílu 1.1.2.2 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, které se týkají nákupu výstupů z hospodářských činností způsobilých pro taxonomii a jednotlivých opatření umožňujících, aby se cílové činnosti staly nízkouhlíkovými nebo aby vedly ke snížení emisí skleníkových plynů, zejména činností uvedených v bodech 7.3 až 7.6 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o klimatu a dalších hospodářských činností uvedených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 nařízení o taxonomii.

Opatření odpovídající kategorii c) musí být provedena a uvedena do provozu do 18 měsíců.

U kategorie CapEx c) se posouzení zaměřuje na výstup a jednotlivá opatření. Nezaměřuje se na cílovou hospodářskou činnost, pro kterou jsou výdaje vynaloženy. Subjekty musí posoudit, zda lze výdaje považovat za:

—	nákup výstupu činnosti způsobilé pro taxonomii, nebo

—	individuální opatření ke zlepšení energetické účinnosti zahrnuté do taxonomie.

Jinými slovy, tyto výstupy a opatření musí být uvedeny v aktu v přenesené pravomoci o klimatu. Do kategorie c) nespadají výdaje na aktiva nebo procesy, které by mohly být užitečné k tomu, aby se cílová činnost stala nízkouhlíkovou, ale které nejsou činnostmi uvedenými v aktu v přenesené pravomoci o klimatu.

V případě nezpůsobilé cílové činnosti, například nákupu a instalace solárních panelů v restauraci, by takové výdaje mohly spadat do kategorie c). V případě renovace budov se kategorie c) vztahuje pouze na opatření odpovídající činnostem uvedeným v aktu v přenesené pravomoci o klimatu (např. některá energeticky účinná okna).

Vykazování OpEx za první rok (roky) provádění aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se musí řídit stejným přístupem. Vykazování tří kategorií uvedených v oddíle 1.1.3.2 by se mělo zaměřit na způsobilost hospodářských činností, kterým tyto výdaje odpovídají. Proto jsou tři kategorie a), b) a c) uvedené v oddílech 1.1.2.2 a 1.1.3.2 týkající se čitatele CapEx a OpEx relevantní pro vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) provádění aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Například pokud jde o kategorii b), veškeré CapEx na způsobilé činnosti provedené v roce 2021 (a vykázané ve zveřejněních za rok 2022) by se započítaly jako způsobilé ve zprávě za rok 2022. K tomu by došlo bez ohledu na to, zda investice v rámci plánu CapEx splní v době splatnosti technická screeningová kritéria stanovená v aktu v přenesené pravomoci o klimatu.

Podobně by se do zprávy za rok 2022 započítávaly OpEx kategorie b) na způsobilé činnosti provedené v roce 2021 (a vykázané ve zprávě za rok 2022). To platí bez ohledu na to, zda příslušná hospodářská činnost splňuje technická screeningová kritéria. Důvodem je skutečnost, že v prvním roce vykazování nemusí subjekty vykazovat soulad svých hospodářských činností.

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (15) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

12. Jaký je rozsah „jiných přímých výdajů“ uvedených v příloze I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?

Oddíl 1.1.3.1 („Jmenovatel“) přílohy 1 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací stanoví, že jmenovatel klíčového ukazatele výkonnosti pro vykazování souladu s taxonomií „zahrnuje přímé nekapitalizované náklady, které souvisejí s výzkumem a vývojem, opatřeními v oblasti renovace budov, krátkodobým pronájmem, údržbou a opravami a jakýmikoli jinými přímými výdaji souvisejícími s každodenní údržbou aktiv v podobě pozemků, budov a zařízení podnikem nebo dodavatelem, jenž činnosti zajišťuje externě, a které jsou nezbytné k zajištění nepřetržitého a účinného fungování těchto aktiv“.

Kategorie OpEx v tomto smyslu úzce souvisí s náklady na údržbu a opravy, které jsou již výslovně uvedeny v definici OpEx v oddíle 1.1.3.1 přílohy I.

V praxi to znamená, že jmenovatel klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx pro vykazování souladu s taxonomií zahrnuje/nezahrnuje náklady uvedené v tabulce níže.

Do měření se započítají:

Výjimky (16)

—	Materiál pro údržbu

—	Náklady na zaměstnance opravujícího stroj

—	Náklady na zaměstnance uklízejícího továrnu

—	IT věnované údržbě

—	Režijní náklady

—

Suroviny

—	Náklady na zaměstnance obsluhujícího stroj

—	Náklady na řízení projektů výzkumu a vývoje

—	Elektrická energie, kapaliny nebo činidla potřebná k provozu nemovitostí, strojů a zařízení

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (17) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

13. Jak by měly podniky vykazovat záporné příjmy v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací neurčuje, jak v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii zacházet se zápornými příjmy.

Záporné příjmy by pro vykazování způsobilosti pro taxonomii mohly být považovány za hodnotu 0 %. Podniky by však mohly vykazovat zápornou hodnotu v peněžní částce.

Pokud subjekt dosáhne záporných příjmů v rámci jedné činnosti, může být jmenovatelem absolutní hodnota kladného obratu ze zbývajících činností. Tato hodnota by mohla být použita pro výpočet podílu způsobilých činností. Viz příklad v tabulce 2.

Tabulka 2

Příklad způsobu vykazování obratu způsobilého pro taxonomii v případě záporných příjmů

Činnost	Příklad: absolutní obrat	Příklad: podíl na obratu
Činnost A	50 milionů EUR	33 %
Činnost B	100 milionů EUR	67 %
Činnost C	–50 milionů EUR	0 %

14. Měly by se podniky vyvarovat dvojího vykazování činností způsobilých pro taxonomii?

Podle čl. 10 odst. 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací musí podniky používat oddíl 1.2 přílohy I k vykazování informací o způsobilosti pro taxonomii, jelikož se týká vykazování kvalitativních informací. Příloha I oddíl 1.2.2.1 písm. c) výslovně uvádí, že podniky by měly vysvětlit, jak zamezily dvojímu započítání při přiřazování částek obratu, CapEx a OpEx v souladu s taxonomií v čitateli příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti. Záměrem tohoto požadavku je zajistit spolehlivost a důslednost při vykazování těchto tří klíčových ukazatelů výkonnosti.

Navrhuje se, aby podniky v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii přijaly podobný přístup jako v oddíle 1.2.2.1 přílohy I. Podniky musí vysvětlit, jak zamezily dvojímu započítání příslušných částek obratu a výdajů v rámci vykazování způsobilých hospodářských činností.

15. Má subjekt vykazovat obrat způsobilý pro taxonomii, pokud hospodářskou činnost nevykonává sám, ale prostřednictvím subdodavatele?

Příloha I, oddíl 1.1.1 objasňuje, že vykazovaný obrat z činností v souladu s taxonomií musí zahrnovat příjmy vykázané podle mezinárodního účetního standardu 1, bodu 82 písm. a), přijatého nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (18).

V případě vykazování způsobilosti pro taxonomii se v souladu s článkem 10 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací subjektům vykazujícím podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) doporučuje, aby ke zveřejnění svého obratu ze způsobilých činností používaly příjmy zaúčtované ve své účetní závěrce v souladu s IFRS.

Subjekt by měl nejprve určit základní hospodářskou činnost v souladu s přílohou I aktu v přenesené pravomoci o klimatu, aby mohl posoudit, jakým způsobem by měl vykazovat obrat z činností způsobilých pro taxonomii, přestože zboží nebo služby byly poskytnuty subdodavatelem. To je v souladu s pravidly IFRS. Poté by subjekt měl určit, zda hospodářskou činnost zajišťovanou subdodavatelem kontroluje. „Kontrolou“ se v této souvislosti rozumí to, zda subjekt kontroluje okolnosti, za nichž subdodavatel pracuje.

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (19) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

16. Jak by měl nefinanční podnik vykazovat výrobky a služby, které jsou jak spotřebovávány na interní úrovni, tak prodávány na externí úrovni?

Příloha I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací objasňuje, že podniky musí pro výpočet obratu v souladu s taxonomií používat stejné účetní zásady, které platí pro sestavení jejich konsolidované roční účetní závěrky. Důvodem je zajištění srovnatelnosti s obratem vykázaným v konsolidované účetní závěrce subjektu. V důsledku toho by se při sestavování konsolidovaného přehledu nefinančních informací podle účetních zásad konsolidace vyloučily vnitropodnikové tržby a tržby z vlastní spotřeby.

Oddíl 1.2.3 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací však stanoví, že nefinanční podniky „sdělí informace o částkách souvisejících s činnostmi v souladu s taxonomií vykonávanými pro vlastní vnitřní spotřebu nefinančních podniků“.

V důsledku toho by subjekt měl v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii zahrnout do čitatele pouze obrat z externího prodeje. Obrat z „interního prodeje“ by mohl být zveřejňován dobrovolně, odděleně od povinně zveřejňovaných informací podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (20).

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (21) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

17. Jak by nefinanční podniky měly v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii nakládat s nehmotnými aktivy?

Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací odkazuje na nehmotná aktiva v souvislosti s vykazováním souladu s taxonomií ve dvou oddílech:

a)	v oddíle 1.1.1 v souvislosti s klíčovými ukazateli výkonnosti pro obrat a

b)	v oddíle 1.1.2.1 ve vztahu ke jmenovateli klíčového ukazatele výkonnosti pro CapEx.

Proto musí vykazování CapEx podle čl. 10 odst. 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací zahrnovat nehmotná aktiva, která odpovídají způsobilým hospodářským činnostem vymezeným v čl. 1 odst. 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Stejný přístup by měl být uplatňován i v případě zveřejňování způsobilého obratu. To znamená, že čistý obrat z nehmotných aktiv by měl být započítán, pokud odpovídá způsobilým hospodářským činnostem podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Nehmotná aktiva nejsou zahrnuta do definice OpEx. Avšak definice jmenovatele klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx v oddíle 1.1.3.1, která odkazuje na přímé nekapitalizované náklady (viz otázka č. 12 výše). Proto se nehmotná aktiva, která nejsou kapitalizována podle mezinárodního účetního standardu 38, nezapočítávají do aktiv, a proto jsou přiřazena k OpEx.

18. Měly by nefinanční podniky vykazovat způsobilost svých činností mimo EU pro taxonomii?

Nefinanční podniky, které spadají do působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací, musí do svého nefinančního výkaznictví zahrnout své hospodářské činnosti bez ohledu na to, zda probíhají mimo Unii. Stejný přístup platí pro povinnost vykazování podle článku 8 nařízení o taxonomii a podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (22).

V čl. 10 odst. 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací jsou stanoveny povinnosti vykazování nefinančních podniků pro první rok jejich vykazování. Nefinanční podniky musí do svých zveřejněných informací o způsobilosti zahrnout obrat, CapEx a OpEx související se způsobilými činnostmi mimo EU.

Od nefinančních podniků by se rovněž očekávalo, že v popisných informacích požadovaných podle přílohy I oddílu 1.2 (Specifikace zveřejnění doprovázejících klíčové ukazatele výkonnosti nefinančních podniků) poskytnou informace o posouzení hospodářských činností prováděných v zemích mimo EU. Informace zveřejňované podle tohoto oddílu by se zaměřily na posouzení způsobilosti hospodářských činností.

19. Jak mají nefinanční podniky nakládat s obratem způsobilých činností, které jsou v průběhu účetního období dekonsolidovány?

Příloha I oddíl 1.1.1 objasňuje, že vykazovaný obrat z činností v souladu s taxonomií musí pokrývat příjmy vykázané podle mezinárodního účetního standardu 1, bodu 82 písm. a), přijatého nařízením Komise (ES) č. 1126/2008.

V případě vykazování způsobilosti pro taxonomii a v souladu s článkem 10 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se subjektům vykazujícím podle IFRS doporučuje, aby ke zveřejnění svého obratu ze způsobilých činností používaly příjmy zaúčtované v jejich účetní závěrce podle IFRS.

Pokud mateřský podnik ztratí kontrolu nad dceřiným podnikem, musí podle IFRS 10, bodu 25 a B98 nadále ve svém výkazu zisku a ztráty vykazovat veškeré výnosy a náklady, které vyplynuly z tohoto dceřiného podniku a vznikly do data dekonsolidace (tj. pokud dceřiný podnik již není součástí mateřského podniku / skupiny). Při dekonsolidaci však musí být z výkazu finanční situace odúčtována všechna související aktiva a závazky.

Například dceřiná společnost je prodána 30. června a do tohoto data dosáhla obratu způsobilého pro taxonomii. Proto k 31. prosinci mateřský podnik vykazující podle IFRS již nebude konsolidovat aktiva a závazky tohoto dceřiného podniku z důvodu ztráty kontroly, ke které došlo 30. června. Ve svém výkazu zisku a ztráty však bude stále vykazovat obrat způsobilý pro taxonomii, který vyplynul z bývalé dceřiné společnosti do 30. června. Pro účely vykazování podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací to znamená, že do 30. června musí být vykázány i tržby způsobilé pro taxonomii.

FINANČNÍ ZÁVAZKY

20. Co by měly finanční podniky vykazovat, pokud podkladové informace subjektů nejsou veřejně dostupné?

Podniky, které spadají pod směrnici o vykazování nefinančních informací, musí svou způsobilost pro taxonomii uvést v nefinančním výkazu spolu s roční účetní závěrkou. Různé podniky vykazují své roční účetní závěrky v různých obdobích účetního roku. Finanční podniky proto nemusí mít v prvním cyklu vykazování (v roce 2022) k dispozici všechny veřejně dostupné informace, které by jim umožnily zveřejnit vlastní způsobilost (23).

Ustanovení čl. 10 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nevylučuje použití čl. 8 odst. 4 tohoto aktu. Podle tohoto článku musí finanční podniky při vykazování způsobilosti používat poslední dostupné informace poskytnuté finančním nebo nefinančním podkladovým subjektem, do něhož investovaly, nebo protistranou. To napomáhá důslednosti mezi vykazováním způsobilosti pro taxonomii a vykazováním souladu s taxonomií a mezi podniky.

Pokud nejsou informace snadno nebo veřejně dostupné, doporučujeme finančním podnikům, aby se obrátily na své podkladové subjekty, které spadají do působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací. Ty by mohly využívat buď dobrovolné zveřejňování informací, nebo dvoustranné výměny informací se svými podkladovými jednotkami, do kterých se investovalo, nebo protistranami, aby poskytly informace související s taxonomií.

Kromě toho by se finanční podniky mohly rozhodnout, že budou odhadovat své údaje o způsobilosti a informace oznamovat dobrovolně, odděleně od povinně zveřejňovaných informací podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (24).

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (25) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

21. Jaký je rozdíl mezi krytými aktivy a celkovými aktivy v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

V přílohách aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací je stanoven rozsah klíčových ukazatelů výkonnosti pro vykazování souladu s taxonomií.

Například příloha V oddíl 1.1 („Rozsah klíčových ukazatelů výkonnosti“) stanoví, že krytá aktiva jsou u úvěrových institucí celková rozvahová aktiva snížená o aktiva, která jsou vyloučena z výpočtu poměru zelených aktiv. To znamená, že krytá aktiva jsou všechna aktiva v rozvaze nebo portfoliu správce aktiv, s výjimkou expozic vůči centrálním bankám, nadnárodním emitentům a ústředním vládám, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 1 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. U úvěrových institucí nespadají do klíčových ukazatelů výkonnosti také aktiva k obchodování podle definice v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/451 (26).

V souladu s výjimkami podle čl. 10 odst. 3 písm. b) a c) by finanční podniky měly používat rozsah krytých aktiv pro zveřejňování informací v rámci vykazování způsobilosti, který je podobný rozsahu krytých aktiv pro vykazování jejich souladu. To by usnadnilo porovnání vykazování způsobilosti pro taxonomii a vykazování souladu s taxonomií.

To znamená, že finanční podnik by měl jasně uvádět:

—	aktiva, která jsou vyloučena ze jmenovatele ukazatele aktiv způsobilých pro taxonomii (např. expozice vůči ústředním vládám, centrálním bankám a nadnárodním emitentům; obchodní portfolio úvěrových institucí), a

—	procentní podíl krytých aktiv, která jsou způsobilá pro taxonomii, na celkových aktivech.

22. Měly by být v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii brány v úvahu peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty?

Ustanovení čl. 10 odst. 3 je třeba vykládat ve spojení s čl. 7 odst. 1, 2 a 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty nejsou vyloučeny z expozic uvedených v čl. 7 odst. 1, 2 a 3.

Podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací a jeho přílohy I jsou tyto expozice zahrnuty do jmenovatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních institucí v souladu s taxonomií. Nezdá se však, že by bylo možné posoudit způsobilost peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, protože ve skutečnosti nefinancují hospodářskou činnost. Není také jasné, jaké hospodářské činnosti budou tato aktiva přidělena. Lze je vykázat jako financující způsobilé činnosti až po přidělení prostředků konkrétní činnosti.

SPRÁVCI AKTIV

23. Jak mohou správci aktiv vážit své podíly v portfoliu, aby mohli vykazovat aktiva způsobilá pro taxonomii?

Ustanovení čl. 10 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nevyžadují, aby se pro vykazování způsobilosti používaly šablony pro vykazování uvedené v přílohách. Podnikům však doporučujeme, aby při přípravě vykazování způsobilosti pro taxonomii dobrovolně používaly šablony uvedené v přílohách aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

V tomto ohledu jsou v příloze III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací uvedeny podrobnosti o čitateli a jmenovateli klíčových ukazatelů výkonnosti správců aktiv v souladu s taxonomií.

V souladu s přílohou III oddílem 1 („Obsah klíčových ukazatelů výkonnosti, které mají zveřejnit správci aktiv“) není vykazování způsobilosti váženo podílem na vlastním kapitálu podniku, dluhem nebo hodnotou podniku včetně hotovosti. Je vážen hodnotou expozic v celkových aktivech správce aktiv (viz definice čitatele v příloze III oddílu 1.1).

Například pokud je správce aktiv vystaven dvěma aktivům:

—	100 mil. EUR vlastního kapitálu ve společnosti A způsobilé ze 100 %,

—	100 mil. EUR dluhopisů ve společnosti B způsobilé z 0 %. = 200 mil. EUR celkových aktiv.

To znamená: 50 % způsobilost u celkových aktiv = (100*100 % + 100*0 %)/200.

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (27) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

24. Jsou hypotéky způsobilé pro správce aktiv (jako investice), nebo pouze pro banku, která úvěr původně poskytla?

Ustanovení čl. 10 odst. 3 je třeba vykládat ve spojení s čl. 7 odst. 1, 2 a 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Hypotéky nejsou vyloučeny z expozic uvedených v čl. 7 odst. 1, 2 a 3. Hypotéky by proto měly být způsobilými aktivy jak pro správce aktiv, tak pro úvěrové instituce.

POJIŠŤOVNY

25. Jaké činnosti by měl pojistitel a zajistitel zohlednit při vykazování svých upisovacích činností v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

Akt v přenesené pravomoci o klimatu stanoví činnosti, na které se vztahuje upisování. Tyto činnosti se týkají neživotního pojištění a zajišťovacích činností spočívajících v upisování rizik souvisejících s klimatem.

Způsobilé činnosti v oblasti neživotního pojištění jsou uvedeny v oddíle 10.1 pododdíle „Popis činnosti“ písm. a) až h) přílohy II aktu v přenesené pravomoci o klimatu. Jak je uvedeno v názvu činnosti, kromě příslušnosti k příslušnému oboru podnikání musí pojistné podmínky poskytovat krytí rizik souvisejících s „klimatickými riziky“ s ohledem na dodatek A přílohy II aktu v přenesené pravomoci o klimatu, aby bylo možné je započítat do způsobilosti pro taxonomii.

Do způsobilosti pro taxonomii lze započítat i zajištění způsobilých pojišťovacích činností.

ÚVĚROVÉ INSTITUCE

26. Vztahují se povinnosti vykazování podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací na velký subjekt, který není úvěrovou institucí podle článku 4 nařízení o kapitálových požadavcích, ale je považován za finanční podnik podle článků 19a a 29a směrnice o vykazování nefinančních informací?

Tato situace může nastat, pokud specializované finanční podniky (např. faktoringové nebo záruční podniky), které nejsou úvěrovými institucemi podle článku 4 nařízení EU č. 575/2013 (28) (nařízení o kapitálových požadavcích), jsou za ně považovány podle vnitrostátního práva. Pokud subjekt nesplňuje definici úvěrové instituce uvedenou v článku 4 nařízení o kapitálových požadavcích, obvykle nespadá do oblasti působnosti aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Na druhou stranu, pokud je tentýž subjekt považován za velký podnik veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci, spadá pod směrnici o vykazování nefinančních informací, a tedy pod akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Pak se na něj vztahuje také nařízení o taxonomii a související povinnosti zveřejňování informací. Kromě toho se těmto podnikům doporučuje, aby dobrovolně zveřejňovaly informace podle přílohy VI, pokud tuto přílohu považují za relevantnější a také pokud podávají zprávy pro účely dohledu v souladu s (prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/451 (29) (FINREP)) svému příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

27. Jak mohou být CapEx spojeny s úvěry pro obecný účel v souvislosti s vykazováním způsobilosti pro taxonomii?

Ustanovení čl. 10 odst. 2 a 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nevyžadují, aby se pro vykazování způsobilosti používaly šablony pro vykazování uvedené v přílohách. Podnikům však doporučujeme, aby při přípravě vykazování způsobilosti pro taxonomii dobrovolně používaly šablony uvedené v přílohách aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

V tomto ohledu jsou v příloze V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací uvedeny podrobnosti o tom, jak úvěrové instituce musí vykazovat své klíčové ukazatele výkonnosti v souladu s taxonomií:

Pokud je použití výnosů neznámé i) úvěry a jiné pohledávky – obecný účel, ii) dluhové cenné papíry – obecný účel a iii) kapitálové investice, které jsou všechny zaznamenány v bankovním portfoliu, měly by se expozice v souladu s taxonomií / způsobilé expozice vypočítat dvakrát. Jsou součtem hrubé účetní hodnoty celkových úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových investic s neznámým použitím výnosů pro nefinanční podniky. Součet musí být vážen podílem hospodářských činností protistrany, které jsou v souladu s taxonomií nebo jsou způsobilé, vypočteným na základě:

—	klíčového ukazatele výkonnosti protistrany pro obrat (podíl obratu, který je v souladu s taxonomií) a

—	klíčového ukazatele výkonnosti protistrany pro CapEx (podíl CapEx, který je v souladu s taxonomií).

Proto musí úvěrové instituce pro vykazování klíčových ukazatelů výkonnosti v souladu s taxonomií přiřadit zveřejněný klíčový ukazatel výkonnosti podkladové společnosti pro CapEx k příslušnému úvěru pro obecný účel, dluhovému cennému papíru nebo kapitálové investici stejným způsobem jako klíčový ukazatel výkonnosti pro obrat (30).

Pro účely vykazování způsobilosti by úvěrové instituce mohly zveřejňovat podíl svých způsobilých aktiv pro obecný účel na základě:

—	vykázaného způsobilého obratu podkladového subjektu

—	a vykázaných způsobilých CapEx podkladového subjektu.

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (31) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

28. Jak by měla úvěrová instituce s licencí investičního podniku podle směrnice o trzích finančních nástrojů (MifiD) vykazovat své hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii?

Pokud je mateřský podnik klasifikován jako úvěrová instituce (podle nařízení o kapitálových požadavcích), ale vykonává investiční činnosti, měl by se řídit požadavky pro úvěrové instituce podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Ustanovení čl. 10 odst. 2 a 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nevyžadují, aby se pro vykazování způsobilosti používaly šablony pro vykazování uvedené v přílohách. Podnikům však doporučujeme, aby při přípravě vykazování způsobilosti pro taxonomii dobrovolně používaly šablony uvedené v přílohách aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

V tomto ohledu obsahuje příloha VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací šablony, které úvěrové instituce musí použít k vykázání svých klíčových ukazatelů výkonnosti v souladu s taxonomií pro investiční činnosti. Proto by úvěrové instituce mohly pro účely vykazování způsobilosti dobrovolně zveřejňovat podíl svých způsobilých investičních činností.

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (32) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

DLUHOVÝ TRH

29. Jak posoudit a vykázat způsobilost dluhového aktiva, například dluhopisu nebo úvěru, pro taxonomii?

Ustanovení čl. 10 odst. 2 a 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nevyžadují, aby se pro vykazování způsobilosti používaly šablony pro vykazování uvedené v přílohách. Podnikům však doporučujeme, aby při přípravě vykazování způsobilosti pro taxonomii dobrovolně používaly šablony uvedené v přílohách aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

V tomto ohledu jsou v příloze V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací uvedeny podrobnosti o tom, jak posuzovat a vykazovat úvěry a dluhové nástroje pro klíčové ukazatele výkonnosti v souladu s taxonomií. Příloha V vysvětluje, že úvěry a/nebo dluhy pro obecný účel nesou pro taxonomii způsobilý obrat nebo hodnotu CapEx podkladového subjektu (tj. subjektu, do něhož bylo investováno, nebo protistrany).

Pro výpočet způsobilosti dluhových nástrojů pro obecný účel pro taxonomii se doporučuje použít hodnotu způsobilosti podkladového subjektu (obrat a CapEx).

Pokud je celé použití výnosů z dluhového nástroje nebo jeho část způsobilé pro taxonomii, mělo by vykazování této hodnoty přednost před hodnotou na úrovni emitenta v rámci klíčových ukazatelů výkonnosti v souladu s taxonomií. Tyto výnosy mohou být přímo přiděleny činnostem způsobilým pro taxonomii nebo mohou být součástí plánu CapEx nebo OpEx, aby se činnost nebo aktivum dostaly do souladu s taxonomií.

Pro účely vykazování způsobilosti pro taxonomii lze například uvažovat o tom, že pokud je 50 % výnosů z dluhového nástroje přiděleno projektům nebo programům způsobilým pro taxonomii, měly by hodnoty obratu a CapEx dluhopisu způsobilé pro taxonomii činit 50 %.

V tomto smyslu by celé využití výnosového (zeleného) dluhového nástroje nebylo způsobilé podle taxonomie jako celek. Byl by však způsobilý pro tu část výnosů, kterou lze přidělit činnostem způsobilým pro taxonomii.

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (33) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

30. Musí být použití všech výnosů z dluhových produktů nezávisle ověřeno, pokud jsou vykazovány jako způsobilé pro taxonomii?

Neexistuje žádný požadavek, aby výnosy z dluhových produktů byly nezávisle ověřeny jako způsobilé pro taxonomii. Tato odpověď nemá žádný vliv na konkrétní požadavky na externí přezkum nebo externí ujištění podle právních předpisů Unie.

31. Mohou být zelené dluhové nástroje od subjektů mimo EU vykazovány jako způsobilé pro taxonomii?

Ustanovení čl. 10 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací objasňuje, že finanční podniky by měly zveřejňovat informace s ohledem na ustanovení čl. 7 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

V souladu s čl. 7 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací jsou podniky, které nespadají pod směrnici o vykazování nefinančních informací (včetně podniků mimo EU), vyloučeny z čitatele, ale jsou zahrnuty do jmenovatele klíčových ukazatelů výkonnosti pro vykazování finančních podniků v souladu s taxonomií. Tento postup bude do 30. června 2024 přezkoumán.

Avšak čl. 7 odst. 4 stanoví: „Aniž je dotčen odstavec 1, zahrnují se na základě informací poskytnutých podnikem, do něhož se investuje, do čitatele klíčových ukazatelů výkonnosti dluhopisy nebo dluhové cenné papíry udržitelné z hlediska životního prostředí, jež za účelem financování konkrétních určených činností emituje podnik, do něhož se investuje, a to až do plné hodnoty hospodářských činností v souladu s taxonomií, jež výnosy z těchto dluhopisů a dluhových cenných papírů financují.“

Finanční podniky proto do čitatele zveřejňovaných údajů o způsobilosti zahrnou pro taxonomii způsobilé výnosy z ekologicky udržitelných dluhopisů a dluhových cenných papírů, jejichž účelem je financování konkrétních určených činností.

Dluhové cenné papíry podle čl. 7 odst. 4 zahrnují používání výnosových dluhopisů emitentů ze zemí mimo EU a nezahrnují používání výnosových úvěrů v souladu s definicemi uvedenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/451 (34).

Jako obecnou poznámku lze uvést, že rozsah tohoto vyloučení z čitatele klíčového ukazatele výkonnosti bude v roce 2024 přezkoumán v souladu s článkem 9 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Kromě toho akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nebrání finančním podnikům v tom, aby dobrovolně uváděly informace o svých expozicích vůči investicím subjektů mimo EU s využitím výnosů, které jsou považovány za způsobilé. Tyto informace musí být vždy uváděny odděleně od povinně zveřejňovaných informací podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (35).

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (36) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

32. Mohou být zelené veřejnoprávní dluhopisy vykázány jako způsobilé pro taxonomii?

Ustanovení čl. 10 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací objasňuje, že finanční podniky by měly zveřejňovat informace s ohledem na ustanovení čl. 7 odst. 1 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Ustanovení čl. 7 odst. 1 vylučuje z výpočtu čitatele a jmenovatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků expozice vůči ústředním vládám, centrálním bankám a nadnárodním emitentům. V souladu s článkem 10 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by proto finanční podniky neměly zahrnovat své expozice vůči státnímu dluhu do svých zveřejněných informací způsobilých pro taxonomii.

Další rady ohledně osvědčených postupů pro dobrovolné vykazování k vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech) vykazování jsou k dispozici v informativním přehledu, (37) který vypracovala Platforma pro udržitelné financování.

INTERAKCE S OSTATNÍMI PŘEDPISY

33. Jak se akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací dotýká navrhovaných požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti podniků?

Navrhovaná směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, která mění stávající požadavky na vykazování zavedené do směrnice o účetnictví směrnicí o vykazování nefinančních informací, by měla doplnit akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, který má stejnou závaznou působnost jako pravidla pro podávání zpráv o udržitelnosti ve směrnici o účetnictví (38). Navrhovaná směrnice o vykazování udržitelnosti podniků rozšíří osobní rozsah současných požadavků na vykazování tak, aby zahrnoval:

—	všechny velké kótované i nekótované společnosti a

—	všechny kótované malé a střední podniky s výjimkou mikropodniků.

Kromě požadavků na vykazování týkajících se taxonomie, které jsou v současné době podrobně popsány v aktu v přenesené pravomoci o taxonomii, budou muset tyto společnosti zveřejňovat informace o udržitelnosti ve svých zprávách o činnosti v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, které Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

Podle návrhu směrnice o vykazování udržitelnosti podniků by dotčené společnosti musely poprvé zveřejnit informace o udržitelnosti podle nových požadavků v roce 2024, a to za účetní rok 2023. Podle návrhu by kótované malé a střední podniky využily tříletého přechodného období a poprvé by byly povinny zveřejnit informace v roce 2027 za účetní období 2026.

V zásadě a v závislosti na výsledku legislativního procesu týkajícího se směrnice o vykazování udržitelnosti podniků budou požadavky na vykazování podle jednotlivých nařízení jasně vymezeny a měly by být také v co největší míře zjednodušeny a sjednocené, aby společnosti nevykazovaly tytéž informace dvakrát.

Informace podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by měly být uváděny ve stejné zprávě o činnosti na úrovni podniku spolu s dalšími informacemi týkajícími se udržitelnosti, které jsou v souladu s návrhem vyžadovány podle ustanovení směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků. Na tyto informace se vztahují stejné požadavky na zajištění a digitalizaci jako na ostatní vykazované informace o udržitelnosti.

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).

(6) V zájmu jasnosti je třeba uvést, že způsobilé činnosti se nerovnají jmenovateli klíčového ukazatele výkonnosti pro soulad s taxonomií. U nefinančních podniků se použijí celkové CapEx, OpEx a obrat. Krytá aktiva pro KPI finančních podniků.

(7) Viz čl. 10 odst. 2 a článek 16 nařízení o taxonomii (EU) 2020/852.

(8) Ustanovení čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení EU 2020/852 o taxonomii odkazuje na činnosti zahrnující řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která významně snižují riziko nepříznivého dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu na tuto hospodářskou činnost nebo významně snižují tento nepříznivý dopad, aniž by zároveň zvyšovala riziko nepříznivého dopadu na osoby, přírodu nebo aktiva.

(9) Ustanovení čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení o taxonomii odkazuje na činnosti, které poskytují řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která kromě toho, že splňují podmínky stanovené v článku 16, významně přispívají k zabránění riziku nepříznivého dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu na osoby, přírodu či aktiva či ke snížení tohoto rizika nebo významně snižují tento nepříznivý dopad, aniž by zvyšovala riziko nepříznivého dopadu na osoby, přírodu nebo aktiva.

(10) V souladu s 48. bodem odůvodnění aktu v přenesené pravomoci o klimatu „...[p]okud však hlavním smyslem hospodářských činností umožňujících přizpůsobení se změně klimatu podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852 je poskytovat technologie, výrobky, služby, informace či postupy s cílem zvýšit úroveň odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv nebo jiných hospodářských činností vůči fyzickým klimatickým rizikům, pak se kromě kapitálových výdajů obrat plynoucí z výrobků nebo služeb souvisejících s danými hospodářskými činnostmi považuje za podíl obratu plynoucího z výrobků nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné“.

(11) Viz také otázka č. 12 z často kladených dotazů zveřejněných 20. prosince 2021.

(12) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(13) Tato skutečnost může být přezkoumána v průběhu času s ohledem na balíček opatření „Fit for 55“ a cíle v oblasti klimatu, na kterých se dohodla Rada a Evropský parlament.

(14) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(15) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(16) Tento seznam není vyčerpávající a uvádí příklady výdajů, které by neodpovídaly pojmu OpEx „údržba a opravy a jakékoli jiné přímé výdaje související s každodenní údržbou aktiv v podobě pozemků, budov a zařízení podnikem nebo dodavatelem, jenž činnosti zajišťuje externě, a které jsou nezbytné k zajištění nepřetržitého a účinného fungování těchto aktiv“ podle oddílu 1.1.3.1 přílohy I. Obecně je třeba vyloučit náklady týkající se režijních nákladů, aby se co nejvíce zabránilo subjektivitě spojené s přiřazováním těchto režijních nákladů ke konkrétní položce pozemků, budov a zařízení.

(17) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(18) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).

(19) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(20) Dobrovolné vykazování by mělo být připraveno na základě, který není v rozporu s povinnými informacemi podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ani je nezkresluje, a neměl by mu být přikládán větší význam než povinně zveřejňovaným informacím. Pokud podnik zahrnuje dobrovolné vykazování, měly by k němu být přiloženy podpůrné údaje uvádějící základ pro toto zveřejnění a metody použité pro jeho přípravu spolu s jasným vysvětlením, jak se liší od povinného vykazování.

(21) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(22) V případě finančních podniků článek 7 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací objasňuje, že expozice, které nespadají do směrnice o vykazování nefinančních informací (což zahrnuje i expozice mimo EU), se v čitateli klíčového ukazatele výkonnosti neuvádějí, a to s výhradou přezkumu prováděného v souladu s článkem 9 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(23) Další podrobnosti o povinnostech vykazování viz otázka č. 4 („Jak by měly vykazovat smíšené skupiny složené z finančních a nefinančních podniků nebo s diverzifikovanými a vícenásobnými obory činnosti?“) zveřejněných často kladených dotazů.

(24) Dobrovolné vykazování by navíc nemělo být v rozporu s povinnými informacemi podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ani by je nemělo zkreslovat. Nemělo by také být výraznější než povinně zveřejňované informace. Pokud podnik zahrnuje dobrovolné vykazování, měly by k němu být přiloženy podpůrné údaje uvádějící základ pro toto zveřejnění, metody použité pro jeho přípravu a jasné vysvětlení, jak se liší od povinného vykazování.

(25) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(26) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1).

(27) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(29) Nařízení (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1).

(30) Tento přístup je v souladu s pravidly vykazování stanovenými ve směrnici o vykazování nefinančních informací. Pokud nejsou k dispozici informace o emitentovi, může subjekt použít zveřejněné informace o mateřském subjektu, pokud spadá pod směrnici o vykazování nefinančních informací.

(31) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(32) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(33) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(34) Viz příloha V prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/451 a čl. 1 odst. 2 písm. a) doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(35) Dobrovolné vykazování by navíc nemělo být v rozporu s povinnými informacemi podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ani by je nemělo zkreslovat. Nemělo by také být výraznější než povinně zveřejňované informace. Pokud podnik zahrnuje dobrovolné vykazování, měly by k němu být přiloženy podpůrné údaje uvádějící základ pro toto zveřejnění, metody použité pro jeho přípravu a jasné vysvětlení, jak se liší od povinného vykazování.

(36) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(37) Úvahy Platformy o vykazování dobrovolných informací v rámci vykazování způsobilosti pro taxonomii.

(38) Očekává se, že navrhovaná směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti změní ustanovení směrnice o účetnictví zavedené směrnicí o vykazování nefinančních informací, a to v závislosti na výsledku procesu projednávání návrhu. Viz návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a nařízení (EU) č. 537/2014, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, COM/2021/189 final.

6.10.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 385/29

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace produktu týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2022/C 385/10)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Alsace grand cru Kessler“

PDO-FR-A0414-AM02

Datum oznámení: 20.7.2022

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Doplňující údaj

V kapitole I části II bodě 1 specifikace produktu se doplňují tyto používané názvy: „Sylvaner“ a „Pinot noir“, jakož i příslušné odrůdy, a to: „Sylvaner B“ a „Pinot noir N“.

Používaný název „Sylvaner“ se doplňuje, aby se opravilo opomenutí v prvním znění specifikace produktu. Toto první znění upřesňuje v kapitole I části X bodě 1 písm. b), že povolené odrůdy vinné révy „mohou být vinifikovány a uváděny na trh pod svým příslušným názvem“, ale příslušný používaný název do seznamu možných používaných názvů nebyl zapsán. Vnitrostátní rozhodnutí, předcházející schválení prvního znění specifikace produktu, doplnilo odrůdu Sylvaner B k odrůdám, které jsou povoleny u produkce vín s označením původu „Alsace grand cru Zotzenberg“, neboť vzalo v úvahu místní zvyklosti a proslulost těchto vín.

Do specifikace produktu se doplňuje používaný název „Pinot noir“, neboť na vnitrostátní úrovni byla kladně vyřízena žádost o uznání tichých červených vín pro určitá označení původu „Alsace grand cru“. Tato žádost o uznání červeného vína je založena na starobylosti, proslulosti a vlastnostech vín vyráběných z hroznů odrůdy Pinot noir N, která se produkují na pozemcích vymezených pro tato označení „Alsace grand cru“. Odrůda Pinot noir N je jedinou odrůdou povolenou pro tato červená vína.

V kapitole I části II bodě 1 specifikace produktu se u muškátových odrůd Muscats à petits grains odpovídajících používanému názvu „Muscat“ doplňují v názvu těchto odrůd slova „blancs“ (bílé) a „roses“ (růžové), aby se opravilo opomenutí v předchozím znění specifikace produktu.

Tyto změny nevedou ke změně jednotného dokumentu.

2. Druhy produktů

V kapitole I části III specifikace produktu se změnil text v tom smyslu, že kontrolovaná označení původu, na která se vztahuje tato specifikace, již nejsou výlučně označení vyhrazená pro tichá bílá vína.

Jmenovitě se uvádějí kontrolovaná označení původu „Alsace grand cru“ vyhrazená tichým bílým a červeným vínům („Alsace grand cru Hengst“, „Alsace grand cru Kirchberg de Barr“).

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

3. Zeměpisná oblast

V kapitole I části IV bodě 1 specifikace produktu se doplňuje odstavec, který odkazuje na data schválení zeměpisné oblasti příslušným vnitrostátním výborem INAO (Státní ústav pro označení původu) a uvádějící definici vymezení hranic oblasti podle úředního zeměpisného kodexu z roku 2021, jak je uvedena ve specifikaci produktu. Tento údaj umožňuje zabezpečit vymezení oblasti po právní stránce.

Vložením odkazu na oficiální zeměpisný kodex z roku 2021 dochází k aktualizaci jmenného seznamu obcí. Obce Kientzheim a Sigolsheim se proto vypouštějí a jejich území se nyní připojuje k obci Kaysersberg Vignoble.

Tyto redakční změny nemění okruh zeměpisné oblasti.

K bodu 1 se rovněž doplňují tyto věty:

„Kartografické dokumenty zobrazující zeměpisnou oblast jsou k nahlédnutí na webových stránkách INAO.

V případě obcí spadajících do vymezené oblasti částečně je kartografický dokument vymezující zeměpisnou oblast uložen na obecním úřadě.“

Tyto změny vedou ke změně jednotného dokumentu v bodě 6.

4. Vymezená pozemková oblast

V kapitole I části IV bodě 2 specifikace produktu:

—	se do prvního odstavce za účelem nápravy opomenutí doplňuje informace „6. a 7. září 2006“, která odpovídá datu schválení pozemkové oblasti příslušným vnitrostátním výborem,

—	změnilo se znění druhého odstavce, aby se vzaly v úvahu změny názvů obcí provedené v části IV bodě 1,

—	v tabulce se aktualizoval sloupec „Obce“, aby korespondoval s názvy obcí uvedenými v části IV bodě 1.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

5. Oblast v bezprostřední blízkosti

V kapitole I části IV bodě 3 specifikace produktu se změnil odstavec, aby uvedl definici vymezení hranic oblasti podle úředního zeměpisného kodexu z roku 2021, jak je uvedena ve specifikaci produktu. Tento údaj umožňuje zabezpečit vymezení oblasti po právní stránce.

Vložením odkazu na oficiální zeměpisný kodex z roku 2021 dochází k aktualizaci jmenného seznamu obcí. Název obce Kaysersberg se proto vypouští a doplňuje se název obce Kaysersberg Vignoble s informací, že tato obec je pouze částečně zahrnuta do území pověřené obce Kaysersberg.

Tyto redakční změny nemění hranice oblasti v bezprostřední blízkosti.

Tyto změny vedou ke změně jednotného dokumentu v bodě 9.

6. Odrůdová skladba

V kapitole I části V bodě 1 písm. a) specifikace produktu se doplňují slovní úseky „– u bílých vín:“ a „– u červených vín: odrůdy Pinot noir N“, neboť na vnitrostátní úrovni byla kladně vyřízena žádost o uznání tichých červených vín pro některá označení původu „Alsace grand cru“. Odrůda Pinot noir N je jedinou odrůdou povolenou pro tato červená vína. Je zároveň jedinou odrůdou povolenou pro produkci červeného vína u označení původu „Alsace“.

V části V bodě 1 písm. a), b) a e) a v části V bodě 2 písm. b) se k názvu muškátových odrůd Muscats à petits grains doplňují slova „blancs“ (bílé) a „roses“ (růžové), aby se napravilo opomenutí v předchozím znění specifikace.

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

7. Hustota výsadby

V kapitole I části VI bodě 1 písm. a) specifikace produktu se doplňují slovní úseky: „Pro produkci bílého vína“ a „Pro produkci červeného vína“, aby se rozlišily minimální hustoty výsadby podle barvy vína. Tyto hustoty se uvádějí u označení, která mohou produkovat červená vína.

Jednotný dokument se v důsledku těchto doplnění nemění.

V kapitole I části VI bodě 1 písm. a) specifikace produktu bylo upřesněno datum účinnosti uplatnění pravidla o možnosti úpravy hustoty vyklučením: „25. říjen 2011“ náhradou za znění „k datu schválení této specifikace produktu“.

Tato změna vede ke změně jednotného dokumentu v bodě 5.

8. Pravidlo řezu

V kapitole I části VI bodě 1 písm. b) specifikace produktu se zrušuje u bílých vín pravidlo počtu oček na metr čtvereční půdního povrchu, které se lišilo podle odrůd hroznů, ve prospěch jednotného pravidla 18 oček na kmínek.

Tato změna umožňuje sladit znění specifikací u alsaských označení původu a zjednodušit kontrolní metody.

Jednotný dokument se mění v bodě 5.

Na začátku se přidává věta „U bílých vín“ z důvodu žádosti o uznání tichých červených vín kladně vyřízené na vnitrostátní úrovni pro určitá označení původu „Alsace grand cru“.

Doplňuje se pravidlo řezu u červených vín, maximální počet je 14 oček na kmínek. Je nižší než počet oček, který je povolen pro produkci bílých vín. Toto pravidlo umožňuje být v souladu s výnosy a produkcí kvalitních hroznů.

Tyto naposledy uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

9. Pravidla vyvazování a výšky olistění

V kapitole I části VI bodě 1 písm. c) specifikace produktu se zrušuje maximální výška vodicího drátu vyvazovacího oblouku a změnil se způsob měření výšky vyvázaného olistění.

Tyto úpravy umožňují během vegetačního období sledovat, jak se dodržuje výška olistění, což bylo dříve jen všeobecnou povinností.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

10. Průměrné maximální zatížení pozemku

V kapitole I části VI bod 1 písm. d) specifikace produktu se snížila hodnota průměrného maximálního zatížení pozemku u bílých vín z 10 000 na 8 500 kilogramů na hektar v souladu se snížením výnosů u těchto vín.

Byla stanovena hodnota pro červená vína, která je nižší než hodnota stanovená pro bílá vína v souladu s výnosy těchto vín.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

11. Zralost hroznů a minimální přirozený obsah alkoholu v % objemových

Tabulka v kapitole I části VII bodu 2 písm. a) specifikace produktu byla změněna s ohledem na předložení žádosti o uznání některých označení původu „Alsace grand cru“ pro tichá červená vína.

Pro tato označení červených vín „Alsace grand cru“ byla stanovena minimální cukernatost hroznů při sklizni a jejich minimální přirozený obsah alkoholu v % objemových.

Tyto údaje nemají vliv na jednotný dokument.

U bílých vín byly minimální hodnoty cukernatosti hroznů zvýšeny o 2 nebo 3 gramy na litr moštu, aby byl dodržen stejný rozdíl 1 % objemového s hodnotami každého minimálního přirozeného obsahu alkoholu v % objemových jako v předchozí verzi specifikací. Orgán pro ochranu a řízení zvolil pro výpočet přeměny gramů cukru na alkohol hodnotu 17 gramů cukru na 1 % objemového u bílých vín, zatímco v původní verzi specifikace produktu používal hodnotu 16,83. Tato hodnota 17 byla doporučena příslušným vnitrostátním výborem INAO při vytváření první verze specifikace produktu.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

12. Výnosy

V kapitole I části VIII bodech 1 a 2 specifikace produktu byly sníženy výnosy, jakož i maximální povolené výnosy, což umožňuje lepší zvládnutí kontroly kvality u bílých vín a bílých vín s označením „Vendanges tardives“ (pozdní sběr) v souladu s hierarchickou strukturou označení v regionu Alsasko.

U maximálních výnosů (rendements butoirs) se změnil bod 5 jednotného dokumentu.

Doplňuje se „Bílá vína“ u vín bez přesného údaje, protože na vnitrostátní úrovni byla kladně vyřízena žádost o uznání tichých červených vín pro některá označení původu „Alsace grand cru“.

U těchto označení „grand cru“ se u červených vín stanovil výnos a maximální výnos v souladu s hierarchizovanou strukturou označení v regionu Alsasko, tedy s nižšími hodnotami.

Tyto naposledy uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

13. Jablečno-mléčné kvašení, obsah fermentovatelných cukrů u červených vín

V kapitole I části IX bodě 1 specifikace produktu se upřesňuje, že jablečno-mléčné kvašení je ukončeno u červených vín.

Aby byla zajištěna kontrola tohoto pravidla, byl pro okamžik stáčení stanoven obsah kyseliny jablečné nejvýše na 0,4 gramu na litr.

V části IX bodě 1 písm. d) byl stanoven u červených vín obsah fermentovatelných cukrů (glukózy a fruktózy) nejvýše na 2 gramy na litr po zkvašení.

Jednotný dokument se nemění.

14. Zákaz zvyšování minimálního přirozeného obsahu alkoholu v % objemových u červených vín

V kapitole I části IX bodě 1. písm. e) specifikace produktu se upřesňuje, že červená vína nejsou nijak obohacována. Toto omezení platné pro výrobu je v souladu s vymezením pozemků pro produkci hroznů, minimální hustotou výsadby, pravidly řezu a nízkými hodnotami výnosů.

Jednotný dokument se nemění.

15. Kapacita vinařského zařízení

V kapitole I části IX bodě 1. písm. g) specifikace produktu se snížil výpočetní koeficient pro kapacitu vinařského zařízení.

Poměr mezi objemem předchozí sklizně a kapacitou zařízení nemusí být tak významný.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

16. Datum ukončení zrání a uvedení na trh pro spotřebitele u červených vín

V kapitole I části IX bodě 2 specifikace produktu se stanovila minimální doba zrání u červených vín až do 1. října roku, který následuje po roce sklizně. Vína vyrobená z hroznů odrůdy Pinot noir N pocházející z této oblasti vyžadují minimální dobu zrání pro náležité vyjádření svých typických vlastností.

V kapitole I části IX bodě 5 písm. a) specifikace produktu se uvádí, že na konci doby zrání mohou být červená vína uváděna na trh pro spotřebitele až od 1. října roku, který následuje po roce sklizně.

Tyto změny nevedou ke změně jednotného dokumentu.

17. Kontrola balených šarží

V kapitole I části IX bodě 3 písm. b) specifikace produktu se zrušuje pravidlo týkající se uchování kontrolních lahví ke kontrole balených šarží.

Toto pravidlo je měřítkem kontrolovatelnosti, jehož zápis je uveden v plánu kontrol.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

18. Skladování balených vín

V kapitole I části IX bodě 4 specifikace produktu byly upřesněny charakteristické vlastnosti místa ke skladování balených vín.

To umožňuje hospodářským subjektům lépe porozumět tomuto pravidlu a usnadňuje jeho kontrolu.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

19. Lidské faktory přispívající k souvislosti se zeměpisnou oblastí

V kapitole I části X bodě 1 písm. b) specifikace produktu se změnil text tak, aby se zohlednilo uznání označení původu „Alsace grand cru Hengst“ a „Alsace grand cru Kirchberg de Barr“ pro tichá červená vína:

—

u chráněného označení původu „Alsace grand cru Hengst“ se doplňují tyto informace: uznáno v roce 2022 pro červená vína, povolena je pouze odrůda Pinot noir N, minimální hustota výsadby je 5 500 keřů na hektar pro výrobu červeného vína, nepodléhá žádnému obohacování, musí být dodržena minimální doba zrání 10 měsíců.

—

u chráněného označení původu „Alsace grand cru Kirchberg de Barr “ se doplňují tyto informace: uznáno v roce 2022 pro červená vína, povolena je pouze odrůda Pinot noir N, minimální hustota výsadby je 5 000 keřů na hektar pro výrobu červeného vína, nepodléhá žádnému obohacování, musí být dodržena minimální doba zrání 10 měsíců.

V části X bodě 1 písm. b) se zrušuje informace, že tato dvě označení původu byla uznána pro bílé odrůdy révy vinné, a pokud je to nutné pro porozumění textu, doplňují se slova „u bílých vín“.

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

V názvu muškátových odrůd Muscats à petits grains se doplňují slova „blancs“ (bílé) a „roses“ (růžové), aby bylo opraveno opomenutí v předchozí verzi specifikací. Tato doplnění nemají vliv na jednotný dokument.

20. Popis vína (vín)

V kapitole I části X bodě 2 specifikace produktu se doplňuje popis vzhledu bílých vín, aby byla lépe charakterizována.

Pokud jde o první dva druhy popsaných vín: „Tyto dva druhy vína mají trvalé intenzivní zbarvení jdoucí až do zlatožluté.“

Pokud jde o poslední dva druhy popsaných vín: „Tyto dva druhy vína mají trvalé intenzivní zbarvení jdoucí až do jantarově žluté.“

Změnil se bod 4 jednotného dokumentu.

U označení původu „Alsace grand cru Hengst“ a „Alsace grand cru Kirchberg de Barr“ byl doplněn popis hlavních organoleptických vlastností červených vín.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

21. Souvislost se zeměpisnou oblastí

V kapitole I části X bodě 3 specifikace produktu se u souvislosti mezi zeměpisným původem a vlastnostmi vín doplňují pro označení původu „Alsace grand cru Hengst“ ty skutečnosti, které se mohou vztahovat rovněž na červená vína tohoto označení, ještě informacemi specifickými pro červená vína.

Jednotný dokument se nemění.

22. Přechodná opatření

V kapitole I části XI bodě 2. specifikace produktu se v souladu s úpravami části VI v kapitole I odstranila maximální výška drátu vyvazovacího oblouku a snížil se maximální počet oček na kmínek.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

23. Povinný údaj o obsahu cukru na etiketách a dalších informačních nosičích u bílých vín

V kapitole I části XII bodě 2. písm. d) specifikace produktu je vložen nový text, aby nahradil dosud volitelný údaj o obsahu cukru, který se stal povinným, jak je určeno v nařízení (EU) 2019/33.

Tento údaj umožňuje poskytnout spotřebiteli lepší představu o druhu vína.

Toto nové pravidlo se netýká vín, která obsahují tradiční výrazy „vendanges tardives“ (pozdní sběr) a „sélection de grains nobles“ (výběr z ušlechtilých bobulí).

Doplňuje se bod 9 v jednotném dokumentu.

V části XII bodě 2 se počáteční písm. d) mění na písm. e).

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

24. Předběžné prohlášení o určení pozemků

V kapitole II části I bodě 1 specifikace produktu se upřesnila pravidla týkající se předchozího prohlášení o určení pozemků, které hospodářský subjekt podává organizaci pro obranu a správu označení původu „Alsace grand cru“ v případě, že se sám vzdává produkce tohoto označení.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. Název (názvy)

Alsace grand cru Kessler

2. Typ zeměpisného označení:

CHOP – chráněné označení původu

3. Druhy výrobků z révy vinné

Víno

4. Popis vína (vín)

STRUČNÝ POPIS

Jedná se o tichá bílá vína.

Minimální přirozený obsah alkoholu u vín je 12,5 % objemových u odrůdy Gewurztraminer Rs a Pinot gris G a 11 % objemových u ostatních odrůd. Po obohacení vína nepřekročí celkový obsah alkoholu 15 % objemových u vín odrůd Gewurztraminer B a Pinot gris G a 14 % objemových u vín z jiných odrůd.

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Bílá archivní vína par excellence se vyznačují patrnou svěžestí založenou na dominantní kyselosti dané kyselinou vinnou ve spojení s dobrou vyzrálostí hroznů. Název označení může být doplněn jedním z používaných názvů za podmínky, že vína pocházejí výhradně z odrůd révy vinné, které mohou být označeny daným názvem. Vína mají plné tělo, velkou komplexnost a velkou aromatickou sílu. Projevují se dlouhou chutí na patře a časem se stávají složitějšími.

Rozlišují se: – suchá a minerální vína; – aromatická, ovocná, tělnatá a bohatá vína. Tyto dva druhy vína mají trvalé intenzivní zbarvení jdoucí až do zlatožluté.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost	v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

2. Označení doplněné výrazem „Vendanges tardives“

STRUČNÝ POPIS

Minimální přirozený obsah alkoholu u vín je 16 % objemových u odrůdy Gewurztraminer Rs a Pinot gris G a 14,5 % objemových u ostatních odrůd.

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Vína využívající výrazu „vendanges tardives“ často vykazují velmi exotické aroma po kandovaném ovoci se svěžím závěrem. Mají pozoruhodnou koncentraci a velkou aromatickou trvanlivost. Tato vína mají trvalé intenzivní zbarvení jdoucí až do jantarově žluté.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost	v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

3. Označení doplněné výrazem „Sélection de grains nobles“

STRUČNÝ POPIS

Minimální přirozený obsah alkoholu u vín je 18,2 % objemových u odrůdy Gewurztraminer Rs a Pinot gris G a 16,4 % objemových u ostatních odrůd.

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Vína využívající výrazu „sélection de grains nobles“ jsou koncentrovanější, silná vína, často s vůní ovocného želé. Mají pozoruhodnou koncentraci a velkou aromatickou trvanlivost. Tato vína mají trvalé intenzivní zbarvení jdoucí až do jantarově žluté.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost	v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5. Enologické postupy

5.1. Zvláštní enologické postupy

1. Způsoby vedení: Hustota výsadby

Pěstební postupy

Vinice mají minimální hustotu výsadby 4 500 rostlin na hektar.

Vzdálenost mezi řádky révy vinné nesmí být delší než 2 metry.

Vinice mají spon mezi řádky minimálně 0,75 metru a maximálně 1,50 metru.

Od 25. října 2011 nesmí vyklučení řádků v rámci pozemku vést ke sponu mezi nejširšími řádky většímu než 3 metry.

2. Způsoby vedení: Pravidlo řezu

Pěstební postupy

Řez révy se provádí buď jednoduchým, nebo dvojitým Guyotovým řezem, s nejvýše 18 očky na keř.

3. Sklizeň

Pěstební postupy

Vína jsou získávána z hroznů sklizených ručně.

4. Zvyšování minimálního přirozeného obsahu alkoholu v % objemových

Zvláštní enologický postup

Zvýšení minimálního přirozeného obsahu alkoholu nesmí překročit:

0,5 % objemových u vín odrůd Gewurztraminer B a Pinot gris G,

1,5 % objemových u vín jiných odrůd.

Vína, která využívají výrazů „vendanges tardives“ nebo „sélection de grains nobles“, nejsou předmětem žádného obohacování.

5. Výroba

Omezení týkající se výroby

Používání kousků dřeva je zakázáno.

6. Zrání vín

Zvláštní enologický postup

Víno zraje nejméně do 1. června roku, který následuje po roce sklizně.

Vína, která využívají výrazů „vendanges tardives“ nebo „sélection de grains nobles“, zrají minimálně do 1. června dalšího roku, který následuje po roce sklizně.

5.2. Maximální výnosy

1. Označení doplněná nebo nedoplněná výrazem „vendanges tardives“

60 hektolitrů na hektar

2. Označení doplněné výrazem „Sélection de grains nobles“

48 hektolitrů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání vín probíhají na území následujících obcí na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021:

—

Departement Haut-Rhin: Obce, jejichž celé území spadá do vybrané oblasti: Ammerschwihr, Beblenheim, Bennwihr, Bergheim, Bergholtz, Eguisheim, Gueberschwihr, Guebwiller, Hattstatt, Hunawihr, Ingersheim, Katzenthal, Mittelwihr, Niedermorschwihr, Orschwihr, Pfaffenheim, Ribeauvillé, Riquewihr, Rodern, Rouffach, Saint-Hippolyte, Soultzmatt, Thann, Turckheim, Vieux-Thann, Voegtlinshoffen, Westhalten, Wettolsheim, Wintzenheim, Wuenheim, Zellenberg.

Obce spadající do vymezené oblasti částečně: Kaysersberg Vignoble pouze pro území obcí s přenesenou pravomocí Kientzheim a Sigolsheim.

—	Departement Bas-Rhin: Andlau, Barr, Bergbieten, Blienschwiller, Dahlenheim, Dambach-la-Ville, Eichhoffen, Kintzheim, Marlenheim, Mittelbergheim, Molsheim, Nothalten, Scharrachbergheim-Irmstett, Wolxheim.

V případě obcí spadajících do vymezené oblasti částečně je kartografický dokument vymezující zeměpisnou oblast uložen na obecním úřadě.

Kartografické dokumenty zobrazující zeměpisnou oblast jsou k nahlédnutí na webových stránkách INAO.

7. Moštová odrůda (moštové odrůdy)

Gewurztraminer Rs

Muscat Ottonel B – Muscat, Moscato

Muscat à petits grains blancs B – Muscat, Moscato

Muscat à petits grains rouges Rg – Muscat, Moscato

Pinot gris G

Riesling B

8. Popis souvislostí

Díky příznivým klimatickým podmínkám, které charakterizují alsaské vinice, využívá označení původu „Alsace Grand Cru Kessler“ jednu z nejlepších poloh. Vinice, zasazená do malebné alsaské krajiny, umožňuje produkci vín s vysokou expresivitou, s výrazným charakterem a jedinečnou osobitostí.

Homogenita podloží umožňuje různým odrůdám vyjádřit všechny jejich zvláštnosti, a to jako suchá a minerální vína vyznačujícími se živostí a trvalými a harmonickými květinovými a ovocnými aromaty.

Výborné klimatické podmínky v pozdním období jsou příznivé pro koncentraci hroznů na keři a rozvoj ušlechtilé hniloby, což umožňuje výrobu vín z přezrálých hroznů.

Zrání uvedené ve specifikaci umožňuje, aby se vína zušlechtila.

Představují nejvyšší kvalitu v této oblasti. Jedná se o hodnotnější vína než vína s chráněným označením původu „Alsace“.

Již dílo Médarda Bartha „Der Rebbau des Elsass und die Absatzgebieten seiner Weine“ (Pěstování révy vinné v Alsasku a oblasti, kam se místní vína dodávají), napsané v roce 1958, vychvaluje toto dnes uznávané místo.

9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci, výrobu a zrání vín, je tvořena územím těchto obcí na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021:

—

Departement Haut-Rhin: Obce, jejichž celé území spadá do vybrané oblasti: Bergholtz-Zell, Berrwiller, Buhl, Cernay, Colmar, Gundolsheim, Hartmanswiller, Herrlisheim, Houssen, Husseren-les-Châteaux, Jungholtz, Leimbach, Obermorschwihr, Osenbach, Ostheim, Rorschwihr, Soultz, Steinbach, Uffholtz, Walbach, Wattwiller, Wihr-au-Val, Zimmerbach.

Obce spadající do vymezené oblasti částečně: Kaysersberg Vignoble pouze pro území obce s přenesenou pravomocí Kaysersberg.

—

Departement Bas-Rhin: Albé, Avolsheim, Balbronn, Bernardswiller, Bernardvillé, Bischoffsheim, Boersch, Bourgheim, Châtenois, Cleebourg, Dachstein, Dangolsheim, Dieffenthal, Dorlisheim, Epfig, Ergersheim, Ernolsheim- Bruche, Fessenheim-le-Bas, Flexbourg, Furdenheim, Gertwiller, Gimbrett-Berstett, Goxwiller, Heiligenstein, Itterswiller, Kienheim, Kirchheim, Kuttolsheim, Mittelhausen, Mutzig, Nordheim, Oberhoffen-les-Wissenbourg, Obernai, Odratzheim, Orschwiller, Osthoffen, Ottrott, Petersbach, Reichsfeld, Riedseltz, Rosenwiller, Rosheim, Rott, Saint-Nabor, Saint-Pierre, Scherwiller, Seebach, Soultz-les-Bains, Steinseltz, Stotzheim, Strasbourg, Traenheim, Villé, Wangen, Westhoffen, Wissembourg, Zellwiller.

Balení v dané zeměpisné oblasti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Balení ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Vína jsou balena do lahví typu „Vin du Rhin“, které odpovídají ustanovením nařízení č. 55-673 ze dne 20. května 1955, vyhlášky ze dne 13. května 1959 a nařízení ze dne 19. března 1963 s vyloučením každého jiného typu láhve.

Od vydání zákona ze dne 5. července 1972 musí být vína povinně stáčena v departementech Bas-Rhin a Haut-Rhin, a to do tzv. lahve flûte typu „Vin du Rhin“, popsané v nařízení z roku 1955.

Údaj o ročníku

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Údaj o ročníku musí být uveden společně s názvem označení v prohlášeních o sklizni a skladování, ve všech průvodních dokumentech, v inzercích, na prospektech, etiketách, fakturách, jakýchkoli nádobách.

Používané označení

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Název kontrolovaného označení původu může být doplněn jedním z používaných názvů za podmínky, že vína pocházejí výhradně z odrůd révy vinné, které mohou být označeny daným názvem.

Zakazuje se použití dvou nebo několika používaných názvů na téže etiketě.

Tyto používané názvy jsou následující:

Gewurztraminer,

Muscat,

Muscat Ottonel,

Pinot gris,

Riesling.

Tradiční názvy „vendanges tardives“ a „sélection de grains nobles“

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Vína, která mohou využívat názvů „vendanges tardives“ nebo „sélection de grains nobles“, povinně uvádějí:

—	údaj o ročníku,

—	a jeden z používaných názvů.

Údaj o obsahu cukru

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Bílá vína, pro která je podle podmínek této specifikace produktu nárokováno jedno z 51 kontrolovaných označení původu „Alsace Grand Cru – lieu-dit“, s výjimkou názvů „vendanges tardives“ a „sélection de grains nobles“, jež se prezentují pod uvedeným označením, nesmějí být nabízena veřejnosti, expedována, dávána do prodeje nebo prodávána, aniž by byl ve všech inzerátech, na všech prospektech, etiketách, fakturách a obalech napsán obsah cukru tak, jak je určeno evropskými předpisy, a to celý velmi zřetelným písmem.

Odkaz na specifikaci výrobku

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-4cec3ff9-abd4-4253-a1db-245ddd809faa

(1) Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

6.10.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 385/40

(2022/C 385/11)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Alsace grand cru Kanzlerberg“

PDO-FR-A0410-AM02

Datum oznámení: 20. 7. 2022

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Doplňující údaj

Tyto změny nevedou ke změně jednotného dokumentu.

2. Druhy produktů

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

3. Zeměpisná oblast

Tyto redakční změny nemění okruh zeměpisné oblasti.

K bodu 1 se rovněž doplňují tyto věty:

„Kartografické dokumenty zobrazující zeměpisnou oblast jsou k nahlédnutí na webových stránkách INAO.

V případě obcí spadajících do vymezené oblasti částečně je kartografický dokument vymezující zeměpisnou oblast uložen na obecním úřadě.“

Tyto změny vedou ke změně jednotného dokumentu v bodě 6.

4. Vymezená pozemková oblast

V kapitole I části IV bodě 2 specifikace produktu:

—	se do prvního odstavce za účelem nápravy opomenutí doplňuje informace „6. a 7. září 2006“, která odpovídá datu schválení pozemkové oblasti příslušným vnitrostátním výborem,

—	změnilo se znění druhého odstavce, aby se vzaly v úvahu změny názvů obcí provedené v části IV bodě 1,

—	v tabulce se aktualizoval sloupec „Obce“, aby korespondoval s názvy obcí uvedenými v části IV bodě 1.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

5. Oblast v bezprostřední blízkosti

Tyto redakční změny nemění hranice oblasti v bezprostřední blízkosti.

Tyto změny vedou ke změně jednotného dokumentu v bodě 9.

6. Odrůdová skladba

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

7. Hustota výsadby

Jednotný dokument se v důsledku těchto doplnění nemění.

Tato změna vede ke změně jednotného dokumentu v bodě 5.

8. Pravidlo řezu

Tato změna umožňuje sladit znění specifikací u alsaských označení původu a zjednodušit kontrolní metody.

Jednotný dokument se mění v bodě 5.

Tyto naposledy uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

9. Pravidla vyvazování a výšky olistění

V kapitole I části VI bodě 1 písm. c) specifikace produktu se zrušuje maximální výška vodicího drátu vyvazovacího oblouku a změnil se způsob měření výšky vyvázaného olistění.

Tyto úpravy umožňují během vegetačního období sledovat, jak se dodržuje výška olistění, což bylo dříve jen všeobecnou povinností.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

10. Průměrné maximální zatížení pozemku

Byla stanovena hodnota pro červená vína, která je nižší než hodnota stanovená pro bílá vína v souladu s výnosy těchto vín.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

11. Zralost hroznů a minimální přirozený obsah alkoholu v % objemových

Pro tato označení červených vín „Alsace grand cru“ byla stanovena minimální cukernatost hroznů při sklizni a jejich minimální přirozený obsah alkoholu v % objemových.

Tyto údaje nemají vliv na jednotný dokument.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

12. Výnosy

U maximálních výnosů (rendements butoirs) se změnil bod 5 jednotného dokumentu.

U těchto označení „grand cru“ se u červených vín stanovil výnos a maximální výnos v souladu s hierarchizovanou strukturou označení v regionu Alsasko, tedy s nižšími hodnotami.

Tyto naposledy uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

13. Jablečno-mléčné kvašení, obsah fermentovatelných cukrů u červených vín

V kapitole I části IX bodě 1 specifikace produktu se upřesňuje, že jablečno-mléčné kvašení je ukončeno u červených vín.

Aby byla zajištěna kontrola tohoto pravidla, byl pro okamžik stáčení stanoven obsah kyseliny jablečné nejvýše na 0,4 gramu na litr.

V části IX bodě 1 písm. d) byl stanoven u červených vín obsah fermentovatelných cukrů (glukózy a fruktózy) nejvýše na 2 gramy na litr po zkvašení.

Jednotný dokument se nemění.

14. Zákaz zvyšování minimálního přirozeného obsahu alkoholu v % objemových u červených vín

Jednotný dokument se nemění.

15. Kapacita vinařského zařízení

V kapitole I části IX bodě 1. písm. g) specifikace produktu se snížil výpočetní koeficient pro kapacitu vinařského zařízení.

Poměr mezi objemem předchozí sklizně a kapacitou zařízení nemusí být tak významný.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

16. Datum ukončení zrání a uvedení na trh pro spotřebitele u červených vín

Tyto změny nevedou ke změně jednotného dokumentu.

17. Kontrola balených šarží

V kapitole I části IX bodě 3 písm. b) specifikace produktu se zrušuje pravidlo týkající se uchování kontrolních lahví ke kontrole balených šarží.

Toto pravidlo je měřítkem kontrolovatelnosti, jehož zápis je uveden v plánu kontrol.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

18. Skladování balených vín

V kapitole I části IX bodě 4 specifikace produktu byly upřesněny charakteristické vlastnosti místa ke skladování balených vín.

To umožňuje hospodářským subjektům lépe porozumět tomuto pravidlu a usnadňuje jeho kontrolu.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

19. Lidské faktory přispívající k souvislosti se zeměpisnou oblastí

—

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

20. Popis vína (vín)

V kapitole I části X bodě 2 specifikace produktu se doplňuje popis vzhledu bílých vín, aby byla lépe charakterizována.

Pokud jde o první dva druhy popsaných vín: „Tyto dva druhy vína mají trvalé intenzivní zbarvení jdoucí až do zlatožluté.“

Pokud jde o poslední dva druhy popsaných vín: „Tyto dva druhy vína mají trvalé intenzivní zbarvení jdoucí až do jantarově žluté.“

Změnil se bod 4 jednotného dokumentu.

U označení původu „Alsace grand cru Hengst“ a „Alsace grand cru Kirchberg de Barr“ byl doplněn popis hlavních organoleptických vlastností červených vín.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

21. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Jednotný dokument se nemění.

22. Přechodná opatření

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

23. Povinný údaj o obsahu cukru na etiketách a dalších informačních nosičích u bílých vín

Tento údaj umožňuje poskytnout spotřebiteli lepší představu o druhu vína.

Toto nové pravidlo se netýká vín, která obsahují tradiční výrazy „vendanges tardives“ (pozdní sběr) a „sélection de grains nobles“ (výběr z ušlechtilých bobulí).

Doplňuje se bod 9 v jednotném dokumentu.

V části XII bodě 2 se počáteční písm. d) mění na písm. e).

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

24. Předběžné prohlášení o určení pozemků

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. Název (názvy)

Alsace grand cru Kanzlerberg

2. Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3. Druhy výrobků z révy vinné

Víno

4. Popis vína (vín)

STRUČNÝ POPIS

Jedná se o tichá bílá vína.

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Rozlišují se: – suchá a minerální vína; – aromatická, ovocná, tělnatá a bohatá vína. Tyto dva druhy vína mají trvalé intenzivní zbarvení jdoucí až do zlatožluté.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost	v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

2. Označení doplněné výrazem „Vendanges tardives“

STRUČNÝ POPIS

Minimální přirozený obsah alkoholu u vín je 16 % objemových u odrůdy Gewurztraminer Rs a Pinot gris G a 14,5 % objemových u ostatních odrůd.

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost	v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

3. Označení doplněné výrazem „Sélection de grains nobles“

STRUČNÝ POPIS

Minimální přirozený obsah alkoholu u vín je 18,2 % objemových u odrůdy Gewurztraminer Rs a Pinot gris G a 16,4 % objemových u ostatních odrůd.

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost	v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5. Enologické postupy

5.1. Zvláštní enologické postupy

1. Způsoby vedení: Hustota výsadby

Pěstební postupy

Vinice mají minimální hustotu výsadby 4 500 rostlin na hektar.

Vzdálenost mezi řádky révy vinné nesmí být delší než 2 metry.

Vinice mají spon mezi řádky minimálně 0,75 metru a maximálně 1,50 metru.

Od 25. října 2011 nesmí vyklučení řádků v rámci pozemku vést ke sponu mezi nejširšími řádky většímu než 3 metry.

2. Způsoby vedení: Pravidlo řezu

Pěstební postupy

Řez révy se provádí buď jednoduchým, nebo dvojitým Guyotovým řezem, s nejvýše 18 očky na keř.

3. Sklizeň

Pěstební postupy

Vína jsou získávána z hroznů sklizených ručně.

4. Zvyšování minimálního přirozeného obsahu alkoholu v % objemových

Zvláštní enologický postup

Zvýšení minimálního přirozeného obsahu alkoholu nesmí překročit:

0,5 % objemových u vín odrůd Gewurztraminer B a Pinot gris G,

1,5 % objemových u vín jiných odrůd.

Vína, která využívají výrazů „vendanges tardives“ nebo „sélection de grains nobles“, nejsou předmětem žádného obohacování.

5. Výroba

Omezení týkající se výroby

Používání kousků dřeva je zakázáno.

6. Zrání vín

Zvláštní enologický postup

Víno zraje nejméně do 1. června roku, který následuje po roce sklizně.

Vína, která využívají výrazů „vendanges tardives“ nebo „sélection de grains nobles“, zrají minimálně do 1. června dalšího roku, který následuje po roce sklizně.

5.2. Maximální výnosy

1. Označení doplněná nebo nedoplněná výrazem „vendanges tardives“

60 hektolitrů na hektar

2. Označení doplněné výrazem „Sélection de grains nobles“

48 hektolitrů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání vín probíhají na území následujících obcí na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021:

—

Obce spadající do vymezené oblasti částečně: Kaysersberg Vignoble pouze pro území obcí s přenesenou pravomocí Kientzheim a Sigolsheim.

—	Departement Bas-Rhin: Andlau, Barr, Bergbieten, Blienschwiller, Dahlenheim, Dambach-la-Ville, Eichhoffen, Kintzheim, Marlenheim, Mittelbergheim, Molsheim, Nothalten, Scharrachbergheim-Irmstett, Wolxheim.

V případě obcí spadajících do vymezené oblasti částečně je kartografický dokument vymezující zeměpisnou oblast uložen na obecním úřadě.

Kartografické dokumenty zobrazující zeměpisnou oblast jsou k nahlédnutí na webových stránkách INAO.

7. Moštová odrůda (moštové odrůdy)

Gewurztraminer Rs

Muscat Ottonel B – Muscat, Moscato

Muscat à petits grains blancs B – Muscat, Moscato

Muscat à petits grains rouges Rg – Muscat, Moscato

Pinot gris G

Riesling B

8. Popis souvislostí

Díky příznivým klimatickým podmínkám, které charakterizují alsaské vinice, využívá označení původu „Alsace Grand Cru Kanzlerberg“ jednu z nejlepších poloh. Vinice, zasazená do malebné alsaské krajiny, umožňuje produkci vín s vysokou expresivitou, s výrazným charakterem a jedinečnou osobitostí.

Vinice Kanzlerberg je svažitá a hrozny jsou tak vystaveny letnímu horku, které je mírněno chladem od potoka Bergenbach a mírným vánkem ze dna údolí. Výnos je pravidelný. Fyziologické zralosti musí být dosaženo v minimálním stupni, aby bylo možné pravidelně dosahovat vysoké zralosti.

Tato poloha vinice Grand Cru Kanzlerberg a výjimečná geologie tohoto místa, tvořená povrchovým slínem a sádrovcem na bázi multikrystalických sedimentárních hornin, znamenají, že vína jsou velmi silná se základní kyselostí, bohatá, komplexní a minerální. V mládí zůstávají diskrétní a elegantní a po několika letech zrání odhalí veškerou svou komplexnost a svěžest.

Výborné klimatické podmínky v pozdním období jsou příznivé pro koncentraci hroznů na keři a rozvoj ušlechtilé hniloby, což umožňuje výrobu vín z přezrálých hroznů.

Zrání uvedené ve specifikaci umožňuje, aby se vína zušlechtila.

Přijetím přísných pravidel produkce, jako je udržování velké listové plochy a ruční sklizeň, si alsaští vinaři zachovávají pevný charakter vín uznávaných pro jejich komplexnost a schopnost k dlouhodobému uchování. Tato vína, která mají jedinečný velmi vysoký potenciál archivaci, se po několik desetiletí kvalitativně mění, přičemž si zachovávají dobrou vitalitu, energii z dané oblasti.

Představují nejvyšší kvalitu v této oblasti. Vína z vinice Kanzlerberg patří k nejreprezentativnějším vínům v Alsasku.

9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci, výrobu a zrání vín, je tvořena územím těchto obcí na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021:

—

Obce spadající do vymezené oblasti částečně: Kaysersberg Vignoble pouze pro území obce s přenesenou pravomocí Kaysersberg.

—

Balení v dané zeměpisné oblasti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Balení ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Údaj o ročníku

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Používané označení

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Zakazuje se použití dvou nebo několika používaných názvů na téže etiketě.

Tyto používané názvy jsou následující:

Gewurztraminer,

Muscat,

Muscat Ottonel,

Pinot gris,

Riesling.

Tradiční názvy „vendanges tardives“ a „sélection de grains nobles“

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Vína, která mohou využívat názvů „vendanges tardives“ nebo „sélection de grains nobles“, povinně uvádějí:

—	údaj o ročníku,

—	a jeden z používaných názvů.

Údaj o obsahu cukru

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Odkaz na specifikaci výrobku

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-4cec3ff9-abd4-4253-a1db-245ddd809faa

(1) Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

6.10.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 385/52

(2022/C 385/12)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Alsace grand cru Rangen“

PDO-FR-A0386-AM02

Datum oznámení: 20.7.2022

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Doplňující údaj

Tyto změny nevedou ke změně jednotného dokumentu.

2. Druhy produktů

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

3. Zeměpisná oblast

Tyto redakční změny nemění okruh zeměpisné oblasti.

K bodu 1 se rovněž doplňují tyto věty:

„Kartografické dokumenty zobrazující zeměpisnou oblast jsou k nahlédnutí na webových stránkách INAO.

V případě obcí spadajících do vymezené oblasti částečně je kartografický dokument vymezující zeměpisnou oblast uložen na obecním úřadě.“

Tyto změny vedou ke změně jednotného dokumentu v bodě 6.

4. Vymezená pozemková oblast

V kapitole I části IV bodě 2 specifikace produktu:

—	se do prvního odstavce za účelem nápravy opomenutí doplňuje informace „6. a 7. září 2006“, která odpovídá datu schválení pozemkové oblasti příslušným vnitrostátním výborem,

—	změnilo se znění druhého odstavce, aby se vzaly v úvahu změny názvů obcí provedené v části IV bodě 1,

—	v tabulce se aktualizoval sloupec „Obce“, aby korespondoval s názvy obcí uvedenými v části IV bodě 1.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

5. Oblast v bezprostřední blízkosti

Tyto redakční změny nemění hranice oblasti v bezprostřední blízkosti.

Tyto změny vedou ke změně jednotného dokumentu v bodě 9.

6. Odrůdová skladba

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

7. Hustota výsadby

Jednotný dokument se v důsledku těchto doplnění nemění.

Tato změna vede ke změně jednotného dokumentu v bodě 5.

8. Pravidlo řezu

Tato změna umožňuje sladit znění specifikací u alsaských označení původu a zjednodušit kontrolní metody.

Jednotný dokument se mění v bodě 5.

Tyto naposledy uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

9. Pravidla vyvazování a výšky olistění

V kapitole I části VI bodě 1 písm. c) specifikace produktu se zrušuje maximální výška vodicího drátu vyvazovacího oblouku a změnil se způsob měření výšky vyvázaného olistění.

Tyto úpravy umožňují během vegetačního období sledovat, jak se dodržuje výška olistění, což bylo dříve jen všeobecnou povinností.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

10. Průměrné maximální zatížení pozemku

Byla stanovena hodnota pro červená vína, která je nižší než hodnota stanovená pro bílá vína v souladu s výnosy těchto vín.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

11. Zralost hroznů a minimální přirozený obsah alkoholu v % objemových

Pro tato označení červených vín „Alsace grand cru“ byla stanovena minimální cukernatost hroznů při sklizni a jejich minimální přirozený obsah alkoholu v % objemových.

Tyto údaje nemají vliv na jednotný dokument.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

12. Výnosy

U maximálních výnosů (rendements butoirs) se změnil bod 5 jednotného dokumentu.

U těchto označení „grand cru“ se u červených vín stanovil výnos a maximální výnos v souladu s hierarchizovanou strukturou označení v regionu Alsasko, tedy s nižšími hodnotami.

Tyto naposledy uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

13. Jablečno-mléčné kvašení, obsah fermentovatelných cukrů u červených vín

V kapitole I části IX bodě 1 specifikace produktu se upřesňuje, že jablečno-mléčné kvašení je ukončeno u červených vín.

Aby byla zajištěna kontrola tohoto pravidla, byl pro okamžik stáčení stanoven obsah kyseliny jablečné nejvýše na 0,4 gramu na litr.

V části IX bodě 1 písm. d) byl stanoven u červených vín obsah fermentovatelných cukrů (glukózy a fruktózy) nejvýše na 2 gramy na litr po zkvašení.

Jednotný dokument se nemění.

14. Zákaz zvyšování minimálního přirozeného obsahu alkoholu v % objemových u červených vín

Jednotný dokument se nemění.

15. Kapacita vinařského zařízení

V kapitole I části IX bodě 1. písm. g) specifikace produktu se snížil výpočetní koeficient pro kapacitu vinařského zařízení.

Poměr mezi objemem předchozí sklizně a kapacitou zařízení nemusí být tak významný.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

16. Datum ukončení zrání a uvedení na trh pro spotřebitele u červených vín

Tyto změny nevedou ke změně jednotného dokumentu.

17. Kontrola balených šarží

V kapitole I části IX bodě 3 písm. b) specifikace produktu se zrušuje pravidlo týkající se uchování kontrolních lahví ke kontrole balených šarží.

Toto pravidlo je měřítkem kontrolovatelnosti, jehož zápis je uveden v plánu kontrol.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

18. Skladování balených vín

V kapitole I části IX bodě 4 specifikace produktu byly upřesněny charakteristické vlastnosti místa ke skladování balených vín.

To umožňuje hospodářským subjektům lépe porozumět tomuto pravidlu a usnadňuje jeho kontrolu.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

19. Lidské faktory přispívající k souvislosti se zeměpisnou oblastí

—

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

20. Popis vína (vín)

V kapitole I části X bodě 2 specifikace produktu se doplňuje popis vzhledu bílých vín, aby byla lépe charakterizována.

Pokud jde o první dva druhy popsaných vín: „Tyto dva druhy vína mají trvalé intenzivní zbarvení jdoucí až do zlatožluté.“

Pokud jde o poslední dva druhy popsaných vín: „Tyto dva druhy vína mají trvalé intenzivní zbarvení jdoucí až do jantarově žluté.“

Změnil se bod 4 jednotného dokumentu.

U označení původu „Alsace grand cru Hengst“ a „Alsace grand cru Kirchberg de Barr“ byl doplněn popis hlavních organoleptických vlastností červených vín.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

21. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Jednotný dokument se nemění.

22. Přechodná opatření

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

23. Povinný údaj o obsahu cukru na etiketách a dalších informačních nosičích u bílých vín

Tento údaj umožňuje poskytnout spotřebiteli lepší představu o druhu vína.

Toto nové pravidlo se netýká vín, která obsahují tradiční výrazy „vendanges tardives“ (pozdní sběr) a „sélection de grains nobles“ (výběr z ušlechtilých bobulí).

Doplňuje se bod 9 v jednotném dokumentu.

V části XII bodě 2 se počáteční písm. d) mění na písm. e).

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

24. Předběžné prohlášení o určení pozemků

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. Název (názvy)

Alsace grand cru Rangen

2. Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3. Druhy výrobků z révy vinné

Víno

4. Popis vína (vín)

STRUČNÝ POPIS

Jedná se o tichá bílá vína.

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Rozlišují se:

—	suchá a minerální vína;

—	aromatická, ovocná, tělnatá a bohatá vína.

Tyto dva druhy vína mají trvalé intenzivní zbarvení jdoucí až do zlatožluté.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost	v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

2. Označení doplněné výrazem „Vendanges tardives“

STRUČNÝ POPIS

Minimální přirozený obsah alkoholu u vín je 16 % objemových u odrůdy Gewurztraminer Rs a Pinot gris G a 14,5 % objemových u ostatních odrůd.

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost	v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

3. Označení doplněné výrazem „Sélection de grains nobles“

STRUČNÝ POPIS

Minimální přirozený obsah alkoholu u vín je 18,2 % objemových u odrůdy Gewurztraminer Rs a Pinot gris G a 16,4 % objemových u ostatních odrůd.

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost	v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5. Enologické postupy

5.1. Zvláštní enologické postupy

1. Způsoby vedení: Hustota výsadby

Pěstební postupy

Vinice mají minimální hustotu výsadby 4 500 rostlin na hektar.

Vzdálenost mezi řádky révy vinné nesmí být delší než 2 metry.

Vinice mají spon mezi řádky minimálně 0,75 metru a maximálně 1,50 metru.

Od 25. října 2011 nesmí vyklučení řádků v rámci pozemku vést ke sponu mezi nejširšími řádky většímu než 3 metry.

2. Způsoby vedení: Pravidlo řezu

Pěstební postupy

Řez révy se provádí buď jednoduchým, nebo dvojitým Guyotovým řezem, s nejvýše 18 očky na keř.

3. Sklizeň

Pěstební postupy

Vína jsou získávána z hroznů sklizených ručně.

4. Zvyšování minimálního přirozeného obsahu alkoholu v % objemových

Zvláštní enologický postup

Zvýšení minimálního přirozeného obsahu alkoholu nesmí překročit:

0,5 % objemových u vín odrůd Gewurztraminer B a Pinot gris G,

1,5 % objemových u vín jiných odrůd.

Vína, která využívají výrazů „vendanges tardives“ nebo „sélection de grains nobles“, nejsou předmětem žádného obohacování.

5. Výroba

Omezení týkající se výroby

Používání kousků dřeva je zakázáno.

6. Zrání vín

Zvláštní enologický postup

Víno zraje nejméně do 1. června roku, který následuje po roce sklizně.

Vína, která využívají výrazů „vendanges tardives“ nebo „sélection de grains nobles“, zrají minimálně do 1. června dalšího roku, který následuje po roce sklizně.

5.2. Maximální výnosy

1. Označení doplněná nebo nedoplněná výrazem „vendanges tardives“

60 hektolitrů na hektar

2. Označení doplněné výrazem „Sélection de grains nobles“

48 hektolitrů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání vín probíhají na území následujících obcí na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021:

—

Obce spadající do vymezené oblasti částečně: Kaysersberg Vignoble pouze pro území obcí s přenesenou pravomocí Kientzheim a Sigolsheim.

—	Departement Bas-Rhin: Andlau, Barr, Bergbieten, Blienschwiller, Dahlenheim, Dambach-la-Ville, Eichhoffen, Kintzheim, Marlenheim, Mittelbergheim, Molsheim, Nothalten, Scharrachbergheim-Irmstett, Wolxheim.

V případě obcí spadajících do vymezené oblasti částečně je kartografický dokument vymezující zeměpisnou oblast uložen na obecním úřadě.

Kartografické dokumenty zobrazující zeměpisnou oblast jsou k nahlédnutí na webových stránkách INAO.

7. Moštová odrůda (moštové odrůdy)

Gewurztraminer Rs

Muscat Ottonel B – Muscat, Moscato

Muscat à petits grains blancs B – Muscat, Moscato

Muscat à petits grains rouges Rg – Muscat, Moscato

Pinot gris G

Riesling B

8. Popis souvislostí

Díky příznivým klimatickým podmínkám, které charakterizují alsaské vinice, využívá označení původu „Alsace grand cru Rangen“ jednu z nejlepších poloh. Vinice, zasazená do malebné alsaské krajiny, umožňuje produkci vín s vysokou expresivitou, s výrazným charakterem a jedinečnou osobitostí.

Vulkanický charakter půdy vinice grand cru Rangen v kombinaci s výjimečnými zeměpisnými podmínkami dává vínům zlatavou barvu, velkou minerální sílu, ušlechtilou kyselinku a hořkost. Mají dlouhou dochuť a ušlechtilou, zralou kyselinku.

Výborné klimatické podmínky v pozdním období jsou příznivé pro koncentraci hroznů na keři a rozvoj ušlechtilé hniloby, což umožňuje výrobu vín z přezrálých hroznů.

Zrání uvedené ve specifikaci umožňuje, aby se vína zušlechtila.

Představují nejvyšší kvalitu v této oblasti. Jedná se o hodnotnější vína než vína s chráněným označením původu „Alsace“.

Když se vrátíme do historie, zjistíme, že Rangen je opěvován a zmiňován v mnoha knihách a spisech již ve 12. století. V 16. století bylo vyhláškami zakázáno míchat vína Rangen s jinými víny, aby bylo možné zachovat název Rangen na etiketách. Ve stejné době mělo město Thann vyhlášku týkající se odrůdové skladby Rangenu a vyhlášky z let 1548 a 1581 obsahují několik odstavců, které definují některá pravidla produkce.

9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci, výrobu a zrání vín, je tvořena územím těchto obcí na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021:

—

Obce spadající do vymezené oblasti částečně: Kaysersberg Vignoble pouze pro území obce s přenesenou pravomocí Kaysersberg.

—

Balení v dané zeměpisné oblasti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Balení ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Údaj o ročníku

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Údaj o ročníku musí být uveden společně s názvem označení ve všech prohlášeních o sklizni a zásobách, průvodních dokumentech, v inzerátech, na všech prospektech, etiketách, fakturách a nádobách.

Používané označení

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Zakazuje se použití dvou nebo několika používaných názvů na téže etiketě.

Tyto používané názvy jsou následující:

Gewurztraminer,

Muscat,

Muscat Ottonel,

Pinot gris,

Riesling.

Tradiční názvy „vendanges tardives“ a „sélection de grains nobles“

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Vína, která mohou využívat názvů „vendanges tardives“ nebo „sélection de grains nobles“, povinně uvádějí:

—	údaj o ročníku,

—	a jeden z používaných názvů.

Údaj o obsahu cukru

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Odkaz na specifikaci výrobku

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-4cec3ff9-abd4-4253-a1db-245ddd809faa

(1) Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

6.10.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 385/64

Zveřejnění specifikace produktu změněné na základě schválení změny menšího rozsahu v souladu s čl. 53 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

(2022/C 385/13)

Evropská komise schválila tuto změnu menšího rozsahu v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (1).

Žádost o schválení této změny menšího rozsahu je veřejně dostupná v databázi Komise eAmbrosia.

SPECIFIKACE PRODUKTU JAKO ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

„Rögös túró“

EU č.: TSG- HU-1113-AM01 – 1. 6. 2022

Členský stát nebo třetí země: Maďarsko

1. Název, který má být zapsán

„Rögös túró“

2. Druh produktu

Třída 1.3: Sýry

3. Důvody zápisu do rejstříku

3.1 Jedná se o produkt, který:

☒	je výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotyčný produkt či potravinu,

☐	je vyroben ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.

Technika výroby produktu „Rögös túró“ se výrazně liší od techniky výroby jiných čerstvých sýrů. Z tvarohu získaného ze základní složky mléka kyselým nebo smíšeným srážením se jemně a s pomocí gravitace a dekantace odstraní nadbytečná syrovátka, tj. pod tlakem vlastní hmotnosti, čímž se i ve fázi krájení a balení dosáhne toho, že se zachová drobivá, hrudkovitá textura podobná květáku.

Produkt „Rögös túró“ se od jiných druhů tvarohových sýrů liší především texturou, kterou získává při výrobě tvarohu a během procesu oddělování syrovátky.

Žádný jiný čerstvý sýr nebo mléčný výrobek nemá texturu sestávající ze shluku volných hrudek připomínajících květák, které vznikly díky této technice výroby.

Tento výrobek, vyráběný bez jakýchkoliv aromat, jenž je při prodeji mírně kyselý, typicky vlhký a drobivý, se liší od jiných druhů čerstvých sýrů prodávaných na trhu, které se například vyrábějí za použití tepelného ošetření a hnětení nebo jako základní složka sladkých a krémových dortů nebo sladkého pečiva.

„Rögös túró“ se považuje za jednu ze základních surovin maďarské kuchyně. Při přípravě mnoha klasických pokrmů lze použít právě pouze „Rögös túró“.

3.2 Jedná se o název, který:

☒	byl tradičně používán jako název konkrétního produktu,

☐	označuje tradiční povahu nebo specifickou vlastnost produktu.

Výraz „Rögös“ (hrudkovitý) v názvu vyjadřuje specifickou povahu produktu: označuje texturu produktu, který sestává z hrudek tvarohu připomínajících květák. Výraz „túró“, který se těžko překládá do jiných jazyků, označuje samotný čerstvý sýr s příjemnou kyselou, čerstvou a aromatickou chutí.

4. Popis

4.1 Popis produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností dokládajících jeho specifickou povahu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Mléčný výrobek „Rögös túró“ má slonovinovou nebo žlutavě bílou barvu, svými hrudkami ze sýřeniny připomíná květák a vyznačuje se kyselou, čerstvou, lahodnou a aromatickou chutí. Při výrobě zůstávají hrudky vcelku, nejsou poškozené nebo rozdrcené.

Hrudky jsou na povrchu obalené syrovátkou. Obsah vlhkosti v hrudkách je rovnoměrně rozložen, takže jsou vlhké i vevnitř.

Fyzikální a chemické požadavky:

Stupeň tučnosti	Obsah sušiny, minimální množství v % (m/m)	Podíl tuku v sušině v % (m/m)		Kyselost (°SH)
Plnotučný	40,0	minimální	60,0	60 –100
Tučný	35,0	minimální	45,0
Tučný	35,0	nižší než	60,0
Částečně odtučněný	25,0	minimální	25,0
Částečně odtučněný	25,0	nižší než	45,0
Nízkotučný	20,0	minimální	10,0
Nízkotučný	20,0	nižší než	25,0
Odtučněný	15,0	nižší než	10,0	60 –90

Organoleptické požadavky:

Vzhled	Jednotné slonovinové barvy, nebo v případě tučné a plnotučné varianty žlutavě bílé barvy
Textura	Shluky volných hrudek (o velikosti 4–20 mm) připomínající květák; kromě toho se může objevit malé množství syrovátky. V případě balených produktů homogenní blok, který se může nalámat na shluky volných hrudek připomínajících květák. V ústech má zřetelně hrudkovitou texturu, která však nebrání polykání.
Aroma	Příjemně nakyslá, aromatická, čistá vůně bez cizích pachů
Chuť	Příjemně nakyslá, svěží, aromatická, lahodná, čistá chuť bez pachutí

4.2 Popis metody produkce produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a metody přípravy produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Látky a nástroje, které mohou být použity:

Látky, které splňují kvalitativní požadavky stanovené v platných předpisech:

a)	syrové nebo pasterizované kravské mléko, od odtučněného po plnotučné;

b)	smetana, též homogenizovaná;

c)	mléčná kultura (např. ve formě masově vyráběné kultury nebo hluboce zmrazené nebo mrazem vysušené mléčné startovací kultury);

d)	syřidlo (pro smíšené srážení).

Způsob produkce:

Produkt „Rögös túró“ lze vyrábět s použitím metody smíšeného, pomalého nebo rychlého srážení. Mezi jakostními parametry produktu „Rögös túró“ vyráběného pomocí těchto tří metod není žádný rozdíl.

Jednotlivé kroky jsou stejné, ale technologické postupy se urychlují zvýšením teploty a množství přidané mléčné kultury (syřidla). Hlavním cílem metody rychlého srážení je zvýšit efektivnost a lépe využívat nádoby.

1. Předběžné zrání

Tento postup se uplatňuje pouze v rámci metody rychlého srážení. U metody pomalého srážení se kravské mléko nemusí nechat předběžně zrát.

Při metodě rychlého srážení předběžné zrání kravského mléka zkracuje dobu srážení. Po dobu předběžného zrání se mléko (pasterizované na 6,0 až 7,2 °SH) nechá předběžně zrát, dokud nedosáhne 9–11 °SH. Předběžné zrání probíhá 6–8 hodin při teplotě 12–15 °C.

Mléko předběžně zraje (okyseluje se) v nádržích nebo v silech na mléko. Předběžně uzrálé mléko se poté co možná nejrychleji umístí do srážecího zařízení (kádě).

2. Úprava obsahu tuku

V případě, že se vyžaduje úprava tuku, do kravského mléka se podle konečného obsahu tuku produktu „Rögös túró“ přidá plnotučné mléko nebo homogenizovaná smetana.

3. Sýření

Během pomalého srážení se kravské mléko sýří při teplotě 22–32 °C s použitím 0,5–1,5 % mléčné kultury (nebo ekvivalentního prášku či zmrazené mléčné kultury).

Během rychlého srážení se předběžně uzrálé mléko sýří při teplotě 30–32 °C s použitím 4–5 % množství mléčné kultury.

4. Srážení

Při pomalém srážení se sýřené mléko sráží ve srážecí nádobě 12–20 hodin, při rychlém srážení 4–6 hodin, dokud se nedosáhne 30–38 °SH. Pomalé srážení probíhá při teplotě 22–32 °C, rychlé srážení při teplotě 30–32 °C. Jakmile se dosáhne požadované kyselosti, vytvoří se hladké okraje a dochází k mírnému oddělení syrovátky. Syřidlo se používá i při smíšeném srážení.

5. Zpracování sýřeniny

Cílem je snížit obsah vody v sýřenině na hodnotu typickou pro tento produkt. Tento postup sestává z prvního lisování, zahřívání a druhého lisování. Protože je sýřenina dost drobivá, je potřeba ji dobře zpracovat.

Během první fáze lisování se sýřenina rozbíjí pomocí přístroje, který zajistí, aby se rozbila jemně, poté se naseká, míchá a v případě potřeby se nechá odležet. Smyslem této fáze je zajistit rychlé uvolnění syrovátky ze sýřeniny (synereze). Po několikaminutovém odstátí (při 30–38° SH) se zpevněná sýřenina nakrájí na granulované hrudky velikosti vlašského ořechu (2–3 cm). Po nakrájení se část syrovátky musí nechat odkapat. V další fázi se na kráječ umístí ochranná násada, která zabrání drobení sýřeniny, nebo se namísto kráječe použijí lopatky. Nakrájené hrudky sýřeniny plavající v syrovátce se za stálého míchání udržují v pohybu. Pokud hrudky sýřeniny netuhnou rychlostí potřebnou k dosažení typických vlastností výrobku „Rögös túró“, je možné procesu tuhnutí napomoci tak, že se nechají usadit a odstát. Po krátkém odstátí se musí hrudky sýřeniny opět promíchat, aby se neslepily.

Po fázi prvního lisování následuje zahřívání. Cílem je další srážení hrudek, aby se uvolnila syrovátka. Sýřenina se za stálého míchání ohřívá tak, aby se její teplota zvyšovala o 1 °C za 2,5 minuty, až na teplotu 30–40 °C v případě pomalého srážení a na 36–48 °C v případě rychlého srážení.

Během druhého lisování se sýřenina musí nepřetržitě míchat a nechat usadit, dokud se nedosáhne požadované pevnosti sýřeniny. Při výrobě pomocí pomalého srážení je možno vynechat fázi druhého lisování.

6. Chlazení a odkapávání

Účelem této fáze je zabránit nadměrnému okyselení nakrájené a ohřáté sýřeniny a šíření jakýchkoli mikrobiálních kontaminantů, aby sýřenina nevytvářela hrudky a regulovalo se její zhutnění. Sýřenina se ochlazuje ve srážecím zařízení (kádi nebo nádrži) při intenzitě 3–4 °C za minutu, dokud nedosáhne teploty 18–22 °C.

Chladícím prostředím může být syrovátka z kádě nebo nádrže, která by měla mít možnost cirkulovat na deskovém výměníku tepla zabudovaném do odtokového potrubí a která by měla být vychlazená na méně než 5 °C. Po odkapání syrovátky lze k chlazení použít i pitnou vodu. Přiměřenou bezpečnost poskytuje i chlazení v chladící komoře. Kromě toho samy moderní kultury brání nadměrnému okyselení.

Směs syrovátky a sýřeniny produktu „Rögös túró“ se ze srážecího zařízení odstraní gravitací nebo pomocí čerpadla, díky čemuž se zachová textura sýřeniny.

7. Oddělování syrovátky

Syrovátka oddělená od sýřeniny se musí v tomto okamžiku odstranit. Stěžejní fází při tvorbě hrudkovité struktury je metoda oddělování syrovátky (dekantace). Během oddělování se se sýřeninou občas opatrně pohne, aby se nepoškodila textura podobná květáku. Oddělování pokračuje do té doby, než se dosáhne hodnoty obsahu sušiny a kyselosti požadované pro daný stupeň tučnosti.

8. Nalévání, balení, označování a skladování

Ve fázi nalévání a balení je důležité zajistit, aby se hrudkovitá struktura nenarušila ani nepoškodila. Během balení lze použít inertní ochranný plyn. Na obalu musí být uveden stupeň tučnosti uvedený v bodě 4.1.

Produkt „Rögös túró“ se musí skladovat při maximální teplotě 10 °C za použití metody, která vylučuje jakýkoli mechanický vliv.

Minimální požadavky na ověřování

Vzhledem ke zvláštní povaze produktu „Rögös túró“ se při kontrole musí přezkoumat zejména tyto aspekty:

Zvláštní jakostní charakteristiky těchto látek (kravské mléko, smetana, čisté kultury bakterií mléčného kvašení) používaných k výrobě, mimo jiné:

—	čerstvé kravské mléko s maximální kyselostí 7,2 °SH,

—	smetana s maximální kyselostí mléčné plazmy 7,2 °SH,

—	mléčná kultura obsahující 36–40 °SH, okyselující a aromatizující bakterie mléčného kvašení s dobrou acidifikační schopností (např. ve formě masově vyráběné kultury nebo hluboce zmrazené nebo mrazem vysušené mléčné startovací kultury).

Během výrobního procesu se musí dodržet ustanovení bodu 4, zejména:

—	srážení: kyselost (30–36 °SH) a čas srážení (4–20 hodin),

—	zpracování sýřeniny: kontrola pevnosti sýřeniny (měla by mít hladký povrch, měla by se dát s přesností odebrat z okraje nádoby, 32–38 °SH),

—	chlazení sýřeniny (až na teplotu 18–22 °C při intenzitě 3–4 °C za minutu),

—	oddělení syrovátky (pečlivě, odkapáváním bez lisování, tj. gravitací).

Jakost hotového výrobku:

—	při kontrole fyzikálních a chemických požadavků (stupeň tučnosti, obsah sušiny, obsah tuku, kyselost) se musí dodržovat ustanovení bodu 4,

—	při kontrole organoleptických požadavků (vzhled, textura, chuť a vůně) se musí dodržovat ustanovení bodu 4.

4.3 Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Tvarohové sýry se v 18.–20. století konzumovaly čerstvé nebo konzervované tak, že se v přirozeném stavu rozemlely na kousky o velikosti zrn nebo lískových oříšků (Magyar Néprajz nyolc kötetben, Akadémiai Kiadó, Magyar Tudományos Akadémia).

Jeden historický odkaz na hrudkovitost tvarohových sýrů se datuje z období po první světové válce. Uvádí se v něm, že „tvarohový sýr se nakrájí na hrudky velikosti lískového oříšku (…) a čím hrudkovitější je sýr, tím déle zůstane čerstvý“ (O. Gratz, A tej és tejtermékek, s. 294–296, 1925).

V časopise Tejgazdasági Szemle se v roce 1925 psalo, že tvarohový sýr má zrnitou nebo drobivou strukturu (A. Törs 1925, Tejgazdasági Szemle és Tejgazdasági Könyvtár (Tejgazdasági Szemle kiadása)).

Mihály Balatoni popisuje „hrudky sýřeniny, jemnou, volnou, hrubou, květákovou strukturu, shluky a hrudky připomínající květák (Mihály Balatoni 1960, Étkezési Túró gyártása).

V roce 1979 zveřejnili Dr. Sándor Szakály a Dr. Gábor Tomka údaje o trendech ve spotřebě tohoto tvarohového sýra s „texturou podobnou květáku“ v letech 1970 až 1977 (Tejipar, sv. 28, č. 1, 1979).

Dr. Sándora Szakály uvedl, že v Maďarsku „se hrudkovitá varianta podílí na 80 % veškeré výroby tvarohových sýrů“… „Rögös túró“ se od ostatních tří typů zásadně liší tím, že srážení mléka použitého k výrobě může nastat pouze v důsledku biologického okyselení (Dr. S. Szakály 1980, A rögös állományú étkezési túró korszerű gyártása, Magyar Tejgazdasági Kutató Intézet, Pécs).

Podle Dr. Sándora Szakályiho je produkt „Rögös túró“, který je známý pouze ve střední Evropě, starý maďarský mléčný výrobek pocházející z oblasti západně od pohoří Ural a po staletí vyráběný podomácku ze syrového mléka (Tejgazdaságtan, 2001).

Tradiční povahu produktu „Rögös túró“ potvrzuje jemu věnovaná samostatná kapitola ve sbírce „Hagyományok-Ízek-Régiók“ (Tradice–Chutě–Regiony), kterou vydalo ministerstvo zemědělství a Agrármarketing Centrum v roce 2002. Sbírka je vyhrazena pro produkty s historií, které lze zdokumentovat v souladu s příslušnými kritérii. Aby se do ní mohl produkt zařadit, musí být prokazatelně starý nejméně dvě generace (50 let) a musí to být produkt dobře známý, s dobrou pověstí, který se vyrábí a distribuuje.

(1) Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 385

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 65 6. října 2022

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2022/C 385/02	Směnné kurzy vůči euru — 5. října 2022	20
	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Kontrolní úřad ESVO
2022/C 385/03	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	21
2022/C 385/04	Sdělení Kontrolního úřadu ESVO o úrokových sazbách pro vracení státní podpory a o referenčních/diskontních sazbách, které platí pro státy ESVO od 1. července 2022 — Zveřejněné v souladu s pravidly pro referenční a diskontní sazby stanovenými v části VII pokynů Kontrolního úřadu pro státní podporu a v článku 10 rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004	22
2022/C 385/05	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	23

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	0,9915
JPY	japonský jen	143,18
DKK	dánská koruna	7,4388
GBP	britská libra	0,87340
SEK	švédská koruna	10,8376
CHF	švýcarský frank	0,9756
ISK	islandská koruna	141,30
NOK	norská koruna	10,4858
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,524
HUF	maďarský forint	423,60
PLN	polský zlotý	4,7910
RON	rumunský lei	4,9385
TRY	turecká lira	18,4201
AUD	australský dolar	1,5380
CAD	kanadský dolar	1,3493
HKD	hongkongský dolar	7,7831
NZD	novozélandský dolar	1,7419
SGD	singapurský dolar	1,4124
KRW	jihokorejský won	1 406,71
ZAR	jihoafrický rand	17,6228
CNY	čínský juan	7,0555
HRK	chorvatská kuna	7,5255
IDR	indonéská rupie	15 061,81
MYR	malajsijský ringgit	4,5911
PHP	filipínské peso	58,212
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	37,102
BRL	brazilský real	5,1575
MXN	mexické peso	19,8625
INR	indická rupie	80,9090

	Island	Lichtenštejnsko	Norsko
1. 7. 2022 –	3,90	–0,57	1,17

Obsah		Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2022/C 385/01	Sdělení Komise o výkladu některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii, pokud jde o vykazování způsobilých hospodářských činností a aktiv	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská komise
2022/C 385/06	Žádost o poradní stanovisko Soudního dvora ESVO předložená odvolacím soudem (Landsréttur) dne 9. června 2022 ve věci Verkfræðingafélag Íslands, Stéttarfélag tölvunarfræðinga og Lyfjafræðingafélag Íslands v. Islandský stát (Věc E-9/22)	24
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2022/C 385/07	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10904 – CVC / MATICMIND / SIO) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	25
2022/C 385/08	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10697 – ARAMCO OVERSEAS COMPANY / LOTOS SPV 1) ( 1 )	27
2022/C 385/09	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10857 – CINVEN / ZURICH SANDER VERMÖGENSVERWALTUNG) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	28
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2022/C 385/10	Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace produktu týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33	29
2022/C 385/11	Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace produktu týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33	40
2022/C 385/12	Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace produktu týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33	52
2022/C 385/13	Zveřejnění specifikace produktu změněné na základě schválení změny menšího rozsahu v souladu s čl. 53 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012	64

	Opravy
	Úroková míra použitá Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace: — 0,50 % 1. října 2022 — Směnné kurzy vůči euru (2022/C 381/04) ( Úř. věst. C 381, 4.10.2022 )	69


	(1) Text s významem pro EHP.