ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 528

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 64
30. prosince 2021


Obsah

Strana

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2021/C 528/01

Sdělení Komise, kterým se doplňují Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021

1

2021/C 528/02

Sdělení komise — Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem

10

2021/C 528/03

Sdělení komise — Revidované POKYNY — Režim EU upravující obchod se slonovinou

19


 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2021/C 528/04

Směnné kurzy vůči euru — 29. prosince 2021

36


CS

 


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

30.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 528/1


Sdělení Komise, kterým se doplňují Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021

(2021/C 528/01)

Sdělení Komise ze dne 21. září 2020 – Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021 (1) se doplňuje takto:

1)

v bodě 15 čísle 15 se místo označení „[…]“ vkládá hodnota „80“ a doplňují dva odstavce, aby aktuální definice zněla takto:

„15)

‚záložní referenční hodnotou účinnosti spotřeby elektřiny‘ se rozumí 80 % skutečné spotřeby elektřiny, která je určena rozhodnutím Komise spolu s referenčními úrovněmi spotřeby energie. Odpovídá průměrnému úsilí o snížení na základě uplatnění referenčních hodnot účinnosti spotřeby elektřiny (referenční hodnota spotřeby elektřiny / průměrná spotřeba elektřiny). Uplatní se pro všechny produkty, které spadají do způsobilých odvětví, ale pro které není definována referenční hodnota účinnosti spotřeby elektřiny.

Záložní referenční hodnota účinnosti spotřeby elektřiny se snižuje (od roku t = 2022) o 1,09 % ročně podle vzorce stanoveného v příloze II v části „Aktualizované referenční hodnoty účinnosti pro některé výrobky uvedené v příloze I“.

2)

v bodě 28 písmeni b) se doplňuje popis faktoru Ct použitého ve vzorci, aby aktuální znění uvedeného písmene znělo takto:

„b)

V případech, kdy se referenční hodnoty účinnosti spotřeby elektřiny uvedené v příloze II na výrobky vyráběné příjemcem nevztahují, rovná se nejvyšší částka podpory na jedno zařízení na náklady vynaložené v roce t:

Amaxt = Ai × Ct × Pt-1 × EF × AECt

V tomto vzorci je Ai intenzita podpory vyjádřená jako zlomek (např. 0,75), Ct je platný emisní faktor CO2 nebo tržní emisní faktor CO2 (tCO2/MWh) (v roce t), Pt-1 je forwardová cena povolenky EU v roce t-1 (EUR/tCO2), EF je záložní referenční hodnota účinnosti spotřeby elektřiny definovaná v bodě 15 čísle 15 a AEC je skutečná spotřeba elektřiny (MWh) v roce t.“

3)

v tabulce v příloze I se popis odvětví, na něž se vztahuje kód NACE 20.16.40.15, doplňuje tak, aby aktuální znění uvedeného popisu znělo takto:

„Polyethylenglykoly a ostatní polyéteralkoholy v primárních formách“;

4)

vkládá se tato příloha II:

„PŘÍLOHA II

Referenční hodnoty účinnosti spotřeby elektřiny a roční míry snížení pro výrobky uvedené v příloze I

Referenční hodnoty účinnosti spotřeby elektřiny pro výrobky uvedené v příloze I se zaměnitelností paliva a elektřiny:

Výrobky, u nichž byla zaměnitelnost paliva a elektřiny stanovena v příloze I oddíle 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 v příloze I stanoví, že u některých výrobků v ní uvedených je možná vzájemná zaměnitelnost paliva a elektřiny. Pro uvedené výrobky není vhodné stanovit referenční hodnotu na základě MWh/t výrobku. Místo toho se vychází ze specifických křivek emisí skleníkových plynů odvozených pro přímé emise. Referenční hodnoty pro uvedené výrobky byly stanoveny na základě součtu přímých emisí (emisí ze spotřeby energie a z procesů) a nepřímých emisí vznikajících při využití zaměnitelného podílu elektřiny.

V těchto případech se faktor ‚E‘ ve vzorci pro výpočet maximální podpory podle bodu 28 písm. a) těchto pokynů nahradí následujícím termínem, který převádí referenční úroveň produktu stanovenou v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 na referenční hodnotu účinnosti spotřeby elektřiny na základě průměrného evropského emisního faktoru CO2 ve výši 0,376 t CO2/MWh:

stávající referenční úroveň produktu z oddílu 2 přílohy nařízení (EU) 2021/447 (v t CO2/t) × podíl příslušných nepřímých emisí v základním období (%)/0,376 (t CO2/MWh).

Hodnota referenčních hodnot účinnosti pro produkty se vzájemnou zaměnitelností paliva a elektřiny, které mají být uplatňovány v období 2021–2025, je uvedena v nařízení (EU) 2021/447 ze dne 12. března 2021, kterým se stanoví revidované hodnoty referenční úrovně pro přidělování bezplatných povolenek na emise na období 2021 až 2025 podle čl. 10a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

Referenční hodnoty účinnosti pro výrobky uvedené v příloze I, které nejsou uvedeny v tabulce 1 této přílohy

Záložní referenční hodnota účinnosti spotřeby elektřiny definovaná v bodě 15 čísle 15 těchto pokynů je použitelná pro všechny způsobilé výrobky uvedené v příloze I, pro něž není stanovena referenční hodnota účinnosti spotřeby elektřiny.

Aktualizované referenční hodnoty účinnosti pro některé výrobky uvedené v příloze I

Tabulka 1 uvádí referenční hodnoty, ze kterých by se mělo vycházet při určování použitelné referenční hodnoty účinnosti pro daný rok, se zohledněním odpovídající roční míry snížení.

Tato roční míra snížení popisuje, jak budou referenční hodnoty automaticky každoročně snižovány. Není-li v tabulce 1 uvedeno jinak, všechny referenční hodnoty účinnosti (včetně ‚záložní referenční hodnoty účinnosti spotřeby elektřiny‘) se snižují (od roku t = 2022) každoročně o 1,09 % podle následujícího vzorce:

referenční hodnota účinnosti použitelná v (rok t) = referenční hodnota v roce 2021 * (1 + roční míra snížení) ^ (rok t – 2021)

Tabulka 1

Referenční hodnoty účinnosti spotřeby elektřiny pro některé výrobky uvedené v příloze I

NACE4

Referenční hodnota výrobku

Referenční hodnota v roce 2021

Jednotka referenční hodnoty

Jednotka výroby

Roční míra snížení [%]

Definice výrobku

Procesy, na které se vztahuje referenční hodnota výrobku

Příslušný kód Prodcom

Popis

17.11

Chemická dřevná buničina

0,904

MWh/t 90 % sdt

tuna chemické dřevné buničiny

1,09

Chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou chemické buničiny, včetně sušení, praní a prosévání a bělení

17.11.11.00

Chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění

17.11

Chemická dřevná buničina

0,329

MWh/t 90 % sdt

tuna chemické dřevné buničiny

1,09

Chemická dřevná buničina, natronová nebo sulfátová, jiná než druhů pro rozpouštění

17.11.12.00

Chemická dřevná buničina, natronová nebo sulfátová, jiná než druhů pro rozpouštění

17.11

Chemická dřevná buničina

0,443

MWh/t 90 % sdt

tuna chemické dřevné buničiny

1,09

Chemická dřevná buničina, sulfitová, jiná než druhů pro rozpouštění

17.11.13.00

Chemická dřevná buničina, sulfitová, jiná než druhů pro rozpouštění

17.11

Polochemická dřevná buničina

0,443

MWh/t 90 % sdt

tuna polochemické dřevné buničiny

1,09

Polochemická dřevná buničina

17.11.14.00

Mechanická dřevná buničina; polochemická dřevná buničina; buničina z celulózových vláknovin, kromě dřeva

17.11

Mechanická buničina

Záložní postup

1,09

Mechanická buničina

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou chemické buničiny, včetně zpracování dřeva, rafinace, praní, bělení, zpětně získaného tepla

17.11

Sběrový papír

0,260

MWh/t 90 % sdt

tuna sběrového papíru

1,09

Sběrový papír

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s produkcí sběrového papíru, včetně zahušťování a disperze a bělení

17.11

Odbarvený sběrový papír

0,390

MWh/t 90 % sdt

tuna odbarveného sběrového papíru

1,09

Odbarvený sběrový papír

17.12

Novinový papír

0,801

MWh/t výrobku

tuna novinového papíru

1,09

Novinový papír

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou papíru, včetně rafinace, ždímání a termického sušení

17.12.11.00

Novinový papír

17.12

Nenatíraný bezdřevý papír

0,645

MWh/t výrobku

tuna nenatíraného bezdřevého papíru

1,09

Nenatíraný bezdřevý papír

17.12.12.00

17.12.13.00

17.12.14.10

17.12.14.35

17.12.14.39

17.12.14.50

17.12.14.70

Nenatíraný bezdřevý papír

17.12

Natíraný bezdřevý papír

0,538

MWh/t výrobku

tuna natíraného bezdřevého papíru

1,09

Natíraný bezdřevý papír

17.12.73.35

17.12.73.37

17.12.73.60

17.12.73.75

17.12.73.79

17.12.76.00

Natíraný bezdřevý papír

17.12

Hedvábný papír

0,925

MWh/t výrobku

tuna hedvábného papíru

1,09

Hedvábný papír

17.12.20.30

17.12.20.55

17.12.20.57

17.12.20.90

Hedvábný papír

17.12

Testliner a papír na zvlněnou vrstvu

0,260

MWh/t výrobku

tuna papíru

1,09

Testliner a papír na zvlněnou vrstvu

17.12.33.00

17.12.34.00

17.12.35.20

17.12.35.40

Testliner a papír na zvlněnou vrstvu

17.12

Nenatíraný karton

0,268

MWh/t výrobku

tuna kartonu

1,09

Nenatíraný karton

17.12.31.00

17.12.32.00

17.12.42.60

17.12.42.80

17.12.51.10

17.12.59.10

Nenatíraný karton

17.12

Natíraný karton

0,403

MWh/t výrobku

tuna kartonu

1,09

Natíraný karton

17.12.75.00

17.12.77.55

17.12.77.59

17.12.78.20

17.12.78.50

17.12.79.53

17.12.79.55

Natíraný karton

20.13

Kyselina sírová

0,056

MWh/t výrobku

tuna kyseliny sírové

1,09

Kyselina sírová; oleum

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou kyseliny sírové

20.13.24.34

Kyselina sírová; oleum

20.13

Chlor

1,846

MWh/t výrobku

tuna chloru

1,09

Chlor

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s jednotkou pro elektrolýzu, včetně pomocných zařízení

20.13.21.11

Chlor

20.13

Křemík

11,87

MWh/t výrobku

tuna křemíku

1,09

Křemík. Jiný než obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou křemíku

20.13.21.70

Křemík. Jiný než obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku

20.13

Křemík

60

MWh/t výrobku

tuna křemíku

1,09

Křemík. Obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s pecí, včetně pomocných zařízení

20.13.21.60

Křemík. Obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku

20.13

Karbid křemíku

6,2

MWh/t výrobku

tuna karbidu křemíku

1,09

Křemík. Karbidy křemíku, chemicky definované i nedefinované

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou karbidu křemíku

20.13.64.10

Křemík. Karbidy křemíku, chemicky definované i nedefinované

24.10

Ocel vyrobená kyslíkovým pochodem

0,03385

MWh/t výrobku

tuna surové (lité) oceli

0,60

Surová ocel: nelegovaná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích

Sekundární metalurgie, předehřívání žáruvzdorných materiálů, pomocná zařízení a licí zařízení až po dělení výrobků ze surové oceli

24.10.T1.22

Surová ocel: nelegovaná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích

24.10

Surová ocel: legovaná ocel jiná než nerezavějící vyráběná jinak než v elektrických pecích

24.10.T1.32

Surová ocel: legovaná ocel jiná než korozivzdorná vyráběná jinak než v elektrických pecích

24.10

Surová ocel: korozivzdorná a žárupevná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích

24.12.T1.42

Surová ocel: korozivzdorná a žárupevná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích

24.10

Feromangan

2,2

MWh/t výrobku

Feromangan obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku

2,03

Feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku, s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních

 

24.10.12.10

Feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku, s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních

24.10

Feromangan obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku

Jiný feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku (kromě feromanganu s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních)

 

24.10.12.20

Jiný feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku (kromě feromanganu s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních)

24.10

Feromangan

1,4

MWh/t výrobku

Feromangan obsahující <= 2 % hmotnostní uhlíku

1,09

Jiný feromangan, obsahující nejvýše 2 % hmotnostní uhlíku

 

24.10.12.25

Jiný feromangan, obsahující nejvýše 2 % hmotnostní uhlíku

24.10

Ferosilicium

8,54

MWh/t výrobku

Ferosilicium obsahující > 55 % hmotnostních křemíku

1,09

Ferosilicium obsahující > 55 % hmotnostních křemíku

 

24.10.12.35

Ferosilicium obsahující > 55 % hmotnostních křemíku

24.10

Ferosilicium

Záložní postup

1,09

 

 

24.10.12.36

Ferosilicium, obsahující <= 55 % hmotnostních křemíku a >= 4 % hmotnostní, avšak <= 10 % hmotnostních hořčíku

24,10

Feronikl

9,28

MWh/t výrobku

Feronikl

1,09

Feronikl

 

24.10.12.40

Feronikl

24.10

Ferosilikomangan

3,419

MWh/t výrobku

Ferosilikomangan

1,12

Ferosilikomangan

 

24.10.12.45

Ferosilikomangan

24.42

Primární hliník

13,90

MWh/t výrobku

Neopracovaný nelegovaný hliník

0,25

Neopracovaný nelegovaný hliník vyrobený elektrolýzou

Neopracovaný nelegovaný hliník vyrobený elektrolýzou, včetně jednotek pro řízení výroby, pomocných zařízení a licí haly. Včetně závodu na výrobu anod (předem vypálených). Jestliže anody pocházejí ze samostatného závodu v EU, neměl by být tento závod kompenzován. Jestliže jsou anody vyrobeny mimo EU, může být uplatněna korekce.

24.42.11.30

Neopracovaný nelegovaný hliník (kromě prášku a vloček)

24.42.11.53

Neopracované slitiny hliníku v primární formě (kromě hliníkového prášku a vloček)

24.42.11.54

Neopracované slitiny hliníku (kromě hliníkového prášku a vloček)

24.42

Oxid hlinitý (rafinace)

0,20

MWh/t výrobku

oxid hlinitý

1,11

 

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou oxidu hlinitého

24.42.12.00

Oxid hlinitý (kromě umělého korundu)

24.43

Elektrolýza zinku

3,994

MWh/t výrobku

zinek

0,01

Primární zinek

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s jednotkou pro elektrolýzu zinku, včetně pomocných zařízení

24.43.12.30

Neopracovaný nelegovaný zinek (kromě zinkového prachu, prášku a vloček)

24.43.12.50

Neopracované slitiny zinku (kromě inkového prachu, prášku a vloček)

24.44

Neopracovaná rafinovaná měď

0,31

MWh/t výrobku

Měděné katody

1,09

Měděné katody

Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s procesem elektrolytické rafinace, v příslušných případech včetně odlévání anod na místě

24.44.13.30

Neopracovaná nelegovaná měď (kromě válcovaných, protlačovaných nebo kovaných spékaných výrobků)

5)

v příloze III se do třetího sloupce tabulky doplňují číselné údaje, aby aktuální znění uvedené přílohy znělo takto:

„PŘÍLOHA III

Nejvyšší regionální emisní faktory CO2 v různých zeměpisných oblastech (t CO2/MWh)

Oblasti

 

Platný emisní faktor CO2

Oblast Jaderského moře

Chorvatsko, Slovinsko

0,69

Iberská oblast

Španělsko, Portugalsko

0,53

Pobaltská oblast

Litva, Lotyšsko, Estonsko

0,75

Středozápadní Evropa

Rakousko, Německo, Lucembursko

0,72

Severní oblast

Švédsko, Finsko

0,58

Česko a Slovensko

Česko, Slovensko

0,85

Belgie

 

0,36

Bulharsko

 

0,98

Dánsko

 

0,52

Irsko

 

0,49

Řecko

 

0,73

Francie

 

0,44

Itálie

 

0,46

Kypr

 

0,70

Maďarsko

 

0,58

Malta

 

0,40

Nizozemsko

 

0,45

Polsko

 

0,81

Rumunsko

 

0,96


(1)  Úř. věst. C 317, 25.9.2020, s. 5.


30.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 528/10


SDĚLENÍ KOMISE

Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem

(2021/C 528/02)

1.   ÚVOD

1.

Toto sdělení obsahuje pokyny k posuzování veřejného financování významných projektů společného evropského zájmu podle pravidel Unie pro státní podporu.

2.

Významné projekty společného evropského zájmu mohou velmi významně přispět k udržitelnému hospodářskému růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a odolnosti průmyslu a hospodářství v Unii a posílit jeho otevřenou strategickou autonomii tím, že umožní realizaci průlomových inovačních projektů a infrastrukturních projektů prostřednictvím přeshraniční spolupráce a s pozitivními vedlejšími účinky na vnitřní trh a společnost jako celek.

3.

Významné projekty společného evropského zájmu umožňují propojit znalosti, odborné zkušenosti, finanční zdroje a hospodářské subjekty v celé Unii s cílem překonat významná selhání trhu nebo systémové nedostatky nebo společenské problémy, které by nebylo možné řešit jinak. Záměrem je umožnit veřejnému a soukromému sektoru společně realizovat rozsáhlé projekty, které mají velký přínos pro Unii a její občany.

4.

Významné projekty společného evropského zájmu mohou přispívat ke všem politikám a opatřením směřujícím k dosažení společných evropských cílů, zejména Zelené dohody pro Evropu (1), digitální strategie (2) a digitální dekády (3), nové průmyslové strategie pro Evropu (4) a její aktualizace (5), evropské strategie pro data (6) a Next Generation EU (7). Významné projekty společného evropského zájmu mohou rovněž přispívat k udržitelnému oživení po vážném narušení hospodářství, jako je například narušení způsobené pandemií COVID-19, a podpořit úsilí o posílení sociální a hospodářské odolnosti Unie.

5.

S ohledem na aktualizovanou novou průmyslovou strategii a strategii pro malé a střední podniky (8) je důležité, aby se na významných projektech společného evropského zájmu mohly podílet i malé a střední podniky a začínající podniky a aby tyto projekty mohly využívat. Komise ve svém posouzení zohlední okolnosti, které poukazují na nižší pravděpodobnost narušení hospodářské soutěže podporou, například z důvodu její výše.

6.

Do realizace významných projektů společného evropského zájmu se často, tedy ve všech případech, kdy by trh takové projekty nefinancoval, musí výrazně zapojit veřejné orgány. Toto sdělení stanoví pravidla, která se použijí v případech, kdy veřejné financování takových projektů představuje státní podporu, aby mohla být státní podpora pro významné projekty společného evropského zájmu považována za slučitelnou s vnitřním trhem. Cílem pravidel je zejména zajistit, aby podpora neměla nežádoucí negativní vliv na podmínky obchodu mezi členskými státy, a omezit účinky této podpory na obchod a hospodářskou soutěž na nezbytné minimum.

7.

Na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie může být podpora, která má napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu, považována za slučitelnou s vnitřním trhem. Toto sdělení proto stanoví pokyny ohledně kritérií, která bude Komise používat při posuzování státní podpory udělené na podporu realizace významných projektů společného evropského zájmu. Sdělení nejprve definuje oblast své působnosti a následně uvádí seznam kritérií, která Komise použije při posuzování povahy významných projektů společného evropského zájmu a jejich významu pro účely použití čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy. Dále vysvětluje, jak bude Komise posuzovat slučitelnost veřejného financování významných projektů společného evropského zájmu s pravidly státní podpory.

8.

Tímto sdělením se nevylučuje možnost, že podpora napomáhající realizaci významných projektů společného evropského zájmu může být rovněž považována za slučitelnou s vnitřním trhem na základě jiných ustanovení Smlouvy, zejména čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Tato ustanovení Smlouvy však nemusí plně zohledňovat význam, specifika a rysy významných projektů společného evropského zájmu. Proto mohou být nutná zvláštní pravidla o způsobilosti, slučitelnosti a postupech, která jsou stanovena tímto sdělením.

2.   OBLAST PŮSOBNOSTI

9.

Komise bude zásady stanovené v tomto sdělení uplatňovat na významné projekty společného evropského zájmu ve všech odvětvích hospodářské činnosti.

10.

Tyto zásady se nevztahují na:

a)

opatření, která spočívají v podpoře podniků v obtížích, jak jsou definovány v pokynech pro záchranu a restrukturalizaci (9)nebo v jakýchkoli pokynech, které je nahradí, s výjimkou podniků, které nebyly v obtížích k 31. prosinci 2019, ale staly se podniky v obtížích dne 1. ledna 2020 nebo později, a to po dobu uplatňování dočasného rámce (10);

b)

opatření, která spočívají v podpoře podniků, na které byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem;

c)

opatření podpory, která sama o sobě, tedy podmínkami, které jsou s nimi spojené, nebo způsobem svého financování nutně vedou k porušení práva Unie (11), zejména:

i)

opatření podpory, při nichž je poskytnutí podpory podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě;

ii)

opatření podpory, při nichž je poskytnutí podpory podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby;

iii)

opatření podpory, která omezují možnost příjemce využívat získané výsledky výzkumu, vývoje a inovací v jiných členských státech.

3.   KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI

11.

Při určování, zda projekt spadá do oblasti působnosti čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, použije Komise kritéria uvedená v oddílech 3.1, 3.2 a 3.3 tohoto sdělení.

3.1.   Definice projektu

12.

Návrh na udělení podpory se musí týkat jednotlivého projektu, u kterého jsou jasně vymezeny jeho cíle i podmínky realizace, včetně jeho účastníků a financování (12).

13.

Komise může za způsobilý projekt považovat rovněž „integrovaný projekt“, tedy skupinu jednotlivých projektů, které jsou součástí společné struktury, plánu nebo programu, jež mají stejný cíl a uplatňují soudržný systémový přístup. Jednotlivé složky integrovaného projektu se mohou týkat odlišných úrovní dodavatelského řetězce, musí se však vzájemně doplňovat a představovat významnou přidanou hodnotu pro příspěvek projektu k dosažení evropského cíle (13).

3.2.   Společný evropský zájem

3.2.1.   Obecná kumulativní kritéria

14.

Projekt musí představovat konkrétní, jasný a identifikovatelný přínos pro dosažení cílů nebo strategií Unie a musí mít významný dopad na udržitelný růst, například tím, že má velký význam pro Zelenou dohodu pro Evropu, digitální strategii, digitální dekádu a evropskou strategii pro data, novou průmyslovou strategii pro Evropu a její aktualizaci, Next Generation EU, evropskou zdravotní unii (14), nový Evropský prostor pro výzkum a inovace (15), nový akční plán EU pro oběhové hospodářství (16) nebo cíl Unie být do roku 2050 klimaticky neutrální.

15.

Aby se zabránilo tomu, že projekt by byl ve stejném rozsahu nebo stejným způsobem prováděn i bez poskytnutí podpory, musí být prokázáno, že je navržen tak, aby překonal významná selhání trhu nebo systémová selhání, nebo že je určen k tomu, aby řešil společenské problémy, které by nebylo možné adekvátně řešit nebo napravit jiným způsobem.

16.

Není-li menší počet členských států zdůvodněn povahou projektu (17), musí se projekt obvykle týkat alespoň čtyř členských států a jeho přínosy nesmí být omezeny na členské státy, které projekt financují, ale musí se týkat širší části Unie. Přínosy projektu musí být jasně vymezeny konkrétním a identifikovatelným způsobem (18).

17.

Všem členským státům musí být poskytnuta skutečná příležitost podílet se na nově vznikajícím projektu. Oznamující členské státy musí prokázat, že všechny členské státy byly informovány o možném vzniku projektu, například prostřednictvím kontaktů, aliancí, setkání nebo akcí zaměřených na navazování kontaktů, do nichž jsou zapojeny i malé a střední podniky a začínající podniky, a že dostaly příležitost zapojit se.

18.

Přínosy projektu nesmí být omezeny na dotčené podniky či dotčená odvětví, ale musí mít širší význam a využití pro hospodářství nebo společnost v Unii díky pozitivním účinkům přelévání (např. systémovými dopady na více úrovní hodnotového řetězce nebo na předcházející či navazující trhy nebo alternativním využitím v jiných odvětvích či při přechodu k jiným formám dopravy), které jsou jasně definovány konkrétním a identifikovatelným způsobem.

19.

Projekt musí být významně spolufinancován příjemcem (19).

20.

Členské státy musí předložit důkazy o tom, že projekt dodržuje zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 nebo jinými srovnatelnými metodikami (20). Při celkovém zvážení pozitivních účinků podpory a jejích negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod bude Komise považovat dodržování této zásady za důležitý faktor svého posouzení. Obecně je nepravděpodobné, že by investice, které významně poškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, měly dostatečně pozitivní účinky, které by převážily jejich negativní účinky na hospodářskou soutěž a obchod. Pozitivní účinky projektu při řešení významných selhání trhu nebo systémových selhání nebo společenských výzev, které by jinak nebyly řešeny, jsou ve všech případech předmětem individuálního posouzení.

3.2.2.   Obecné pozitivní ukazatele

21.

Pokud projekt splňuje kumulativní kritéria uvedená v oddíle 3.2.1, bude Komise příznivě pohlížet na tyto prvky navržené členskými státy:

a)

do vypracování projektu je zapojena Komise, nebo jakýkoli právní subjekt, na který Komise přenesla své pravomoci, např. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond;

b)

do výběru projektu byla zapojena Komise nebo jakýkoli právní subjekt, který Komise pověřila svými pravomocemi, pokud tento subjekt jedná za tímto účelem pouze jako prováděcí struktura;

c)

do struktury řízení projektu je zapojena Komise nebo jakýkoli právní subjekt, na který Komise přenesla své pravomoci, a účastnící se členské státy;

d)

projekt zahrnuje značnou spolupráci, pokud jde o počet partnerů, zapojení organizací z různých odvětví nebo zapojení podniků různé velikosti, a zejména spolupráci mezi velkými podniky a malými a středními podniky, včetně začínajících podniků, v různých členských státech a podporuje rozvoj více znevýhodněných regionů;

e)

projekt zahrnuje spolufinancování z fondu Unie (21) v přímém, nepřímém nebo sdíleném řízení;

f)

projekt zahrnuje významný příspěvek nezávislých soukromých investorů (22);

g)

projekt se zabývá jasně identifikovanou a významnou strategickou závislostí.

3.2.3.   Zvláštní kritéria

22.

Projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací musí mít výraznou inovační povahu nebo mít pro tuto oblast významnou přidanou hodnotu s ohledem na stav techniky v dotčeném odvětví (23).

23.

Projekty zahrnující první průmyslové využití musí umožňovat vývoj nového produktu nebo služby, který je spojen s intenzivním výzkumem či je významně inovativní, nebo zavedení zásadně inovačního výrobního procesu. Za první průmyslové využití se nepovažují pravidelné modernizace stávajících zařízení bez inovativního rozměru ani vývoj novějších verzí stávajících produktů.

24.

Pro účely tohoto sdělení se prvním průmyslovým využitím rozumí zvýšení kvality pilotních zařízení, demonstračních zařízení nebo zcela nové vybavení a zařízení pro kroky po pilotní fázi, včetně testovací fáze a rozšíření z výroby šarží na výrobu většího množství, nikoli však pro hromadnou výrobu ani komerční prodej (24). Konec prvního průmyslového využití je určen s přihlédnutím mimo jiné k příslušným ukazatelům výkonnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které ukazují na schopnost zahájit hromadnou výrobu. Činnosti prvního průmyslového využití lze financovat se státní podporou, pokud toto první průmyslové využití vychází z výzkumné, vývojové a inovační činnosti a samo také zahrnuje důležitou složku výzkumné, vývojové a inovační činnosti, která je nedílným a nezbytným prvkem pro úspěšnou realizaci projektu. První průmyslové využití nemusí uskutečnit stejný subjekt, který prováděl výzkumnou, vývojovou a inovační činnost, pokud tento subjekt získá práva na využívání výsledků z předchozí výzkumné, vývojové a inovační činnosti a pokud jsou jak tyto výzkumné, vývojové a inovační činnosti, tak i první průmyslové využití popsány v projektu.

25.

Projekty v oblasti životního prostředí, energetiky, dopravy, zdravotnictví nebo digitalizace, pokud se na ně nevztahují body 22 a 23, musí mít velký význam pro strategie Unie v oblasti životního prostředí, klimatu, energetiky (včetně zabezpečení dodávek energie), dopravy, zdraví, průmyslu nebo digitalizace nebo musí významně přispívat k vnitřnímu trhu, mimo jiné, ale nejen v těchto konkrétních odvětvích, a lze je podporovat do té doby, než začnou být po vybudování plně provozuschopné.

3.3.   Význam projektu

26.

Aby se projekt kvalifikoval jako významný projekt společného evropského zájmu, musí být důležitý kvantitativně či kvalitativně. Měl by být obzvláště významný z hlediska velikosti nebo oblasti působnosti nebo obnášet vysoká technologická či finanční rizika, nebo obojí. Při určování významu projektu vezme Komise v úvahu kritéria stanovená v oddíle 3.2.

4.   KRITÉRIA SLUČITELNOSTI

27.

Komise při posuzování slučitelnosti podpory, která má napomoci realizaci významného projektu společného evropského zájmu s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, zohlední kritéria (25) stanovená v oddílech 4.1, 4.2 a 4.3 tohoto sdělení.

28.

Komise provede test vyváženosti ve smyslu oddílu 4.2, aby posoudila, zda očekávané pozitivní účinky podpory převažují nad možnými negativními účinky.

29.

Vzhledem k povaze projektu může Komise usoudit, že pokud projekt splňuje kritéria způsobilosti uvedená v oddíle 3, lze u jednotlivých složek integrovaného projektu předpokládat, že existuje významné selhání trhu nebo významný systémový nedostatek nebo významná společenská výzva, i to, že projekt přispívá ke společnému evropskému zájmu.

4.1.   Nezbytnost a přiměřenost podpory

30.

Podpora nesmí dotovat náklady na projekt, které by podniku stejně vznikly, a nesmí kompenzovat běžné podnikatelské riziko spojené s hospodářskou činností. Bez podpory by měla být realizace projektu nemožná nebo by byla možná jen v menším rozsahu, s menší oblastí působnosti nebo ne dostatečně rychle, či jiným způsobem, což by významně omezilo její očekávané přínosy (26). Podpora bude považována za přiměřenou, pouze pokud by nebylo možné dosáhnout stejného výsledku s nižší podporou.

31.

Členské státy musí Komisi poskytnout příslušné informace týkající se podporovaného projektu, jakož i úplný hypotetický srovnávací scénář, v němž je popsáno, jak by vypadala situace, kdy by příjemce nezískal podporu od žádného členského státu (27). Srovnávací scénář může spočívat v neexistenci alternativního projektu, pokud důkazy potvrzují, že toto je nejpravděpodobnější srovnávací scénář, nebo v existenci alternativního projektu, o kterém příjemci uvažují v rámci svého interního rozhodovacího procesu, a může se týkat alternativního projektu, jenž je zcela nebo částečně prováděn mimo Unii. Oznamující členské státy se vyzývají, aby pro prokázání věrohodnosti hypotetického srovnávacího scénáře předloženého příjemci poskytly příslušné interní dokumenty příjemců, jako jsou prezentace správní rady, analýzy, zprávy a studie (28).

32.

Pokud neexistuje alternativní projekt, Komise ověří, že výše podpory nepřesahuje minimum nezbytné pro dostatečnou ziskovost podporovaného projektu, například tím, že umožňuje dosáhnout míry vnitřní návratnosti (IRR), jež odpovídá referenční nebo minimální úrovni pro dané odvětví nebo podnik. Pro tyto účely lze rovněž použít výši obvyklé míry návratnosti, kterou příjemci vyžadují u jiných investičních projektů podobného druhu, výši jejich celkových nákladů na kapitál nebo výši návratnosti obvykle dosahovanou v dotčeném průmyslovém odvětví. Je třeba vzít v úvahu všechny příslušné očekávané náklady a přínosy v průběhu trvání projektu.

33.

Maximální povolená výše podpory se stanoví s ohledem na zjištěnou mezeru ve financování ve vztahu ke způsobilým nákladům. Pokud by to bylo odůvodněno na základě analýzy mezery ve financování, mohla by intenzita podpory pokrýt veškeré způsobilé náklady. Mezerou ve financování se rozumí rozdíl mezi pozitivními a zápornými peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontované na jejich současnou hodnotu za použití vhodného diskontního faktoru, který odráží míru návratnosti, kterou příjemce nutně potřebuje pro realizaci projektu, zejména vzhledem k souvisejícím rizikům. Způsobilé náklady jsou stanoveny v příloze (29).

34.

Pokud se, například prostřednictvím interních dokumentů podniku, prokáže, že se příjemce podpory musí jasně rozhodnout, zda realizuje podporovaný projekt nebo alternativní projekt bez podpory, Komise porovná očekávanou čistou současnou hodnotu investice do podporovaného projektu se srovnávacím scénářem, přičemž zohlední pravděpodobnost, že nastanou jiné obchodní scénáře.

35.

Státní podporu, která má napomoci realizaci významných projektů společného evropského zájmu, lze kumulovat s financováním Unií nebo jinou státní podporou za předpokladu, že celková výše veřejného financování poskytnutého v souvislosti se stejnými způsobilými náklady nepřekročí nejvýhodnější míru financování stanovenou v platných pravidlech práva Unie.

36.

Aby Komise získala dodatečnou záruku, která zajistí, že státní podpora zůstane přiměřená a omezená na nezbytné minimum, může oznamující členský stát požádat, aby zavedl mechanismus zpětného získání (30). Mechanismus zpětného získání by měl zajistit vyvážené rozdělení dodatečných zisků, je-li projekt ziskovější, než se předpokládalo v oznámené analýze mezery ve financování, a měl by se vztahovat pouze na investice, které na základě výsledků peněžních toků ex post a vyplácení státní podpory dosáhnou míry návratnosti přesahující kapitálové náklady příjemců. Každý takový mechanismus zpětného získání by měl být předem jasně definován, aby se pro příjemce zajistila finanční předvídatelnost v okamžiku rozhodování o účasti na projektu. Mechanismus by měl být navržen tak, aby příjemce motivoval k maximalizaci investic a výkonnosti projektů.

37.

Ve své analýze Komise přihlédne k těmto skutečnostem:

a)

specifikaci zamýšlené změny: Členský stát musí jasně specifikovat změnu chování, která se očekává od státní podpory, tj. zda bude zahájen nový projekt, nebo zda bude posílen rozsah, rozsah, rychlost nebo přeshraniční rozměr projektu. Změna chování musí být určena porovnáním očekávaných výsledků a úrovně zamýšlené činnosti s podporou a bez ní. Rozdíl mezi oběma scénáři ukazuje dopad opatření podpory a jeho motivační účinek;

b)

úrovni ziskovosti: pravděpodobnost motivačního účinku podpory je vyšší, pokud by projekt sám o sobě nebyl dost ziskový na to, aby jej soukromý podnik uskutečnil, přestože by znamenal značný přínos pro společnost.

38.

Aby Komise mohla reagovat na skutečné nebo možné přímé či nepřímé narušení mezinárodního obchodu, může zohlednit skutečnost, že soutěžitelé usazení mimo Unii přímo nebo nepřímo v minulých třech letech obdrželi nebo mají obdržet na stejné projekty podporu stejné intenzity. Je-li však pravděpodobné, že k narušení mezinárodního obchodu dojde vzhledem ke zvláštní povaze dotčeného odvětví po více než třech letech, lze referenční období náležitě prodloužit. Je-li to možné, poskytne dotčený členský stát Komisi dostatečné informace, aby mohla posoudit situaci, zejména nutnost vzít v úvahu konkurenční výhodu, kterou má soutěžitel ze třetí země. Pokud Komise nemá důkazy o udělené nebo navrhované podpoře, může rozhodnout rovněž na základě nepřímých důkazů. Komise může rovněž přijmout vhodná opatření k řešení narušení hospodářské soutěže, k němuž dochází v důsledku dotací získaných mimo Unii.

39.

Při shromažďování důkazů může Komise využít svých vyšetřovacích pravomocí (31).

40.

Nástroj podpory musí být vybrán s ohledem na selhání trhu nebo jiný významný systémový nedostatek, který má daný nástroj napravit. Pokud je například hlavním problémem obtížný přístup k financování, měly by členské státy zpravidla zvolit podporu v oblasti likvidity, např. úvěr nebo záruku (32). Je-li rovněž nutné podniku do určité míry zajistit sdílení rizika, zvoleným nástrojem podpory by obvykle měla být vratná záloha. Použití nástrojů vratné zálohy bude obecně považováno za pozitivní ukazatel.

41.

Výběr příjemců, který proběhne na základě konkurenčního, transparentního a nediskriminačního řízení, bude považován za pozitivní ukazatel.

4.2.   Předcházení nepřípustnému narušení hospodářské soutěže a ověření vyváženosti

42.

Členský stát musí doložit, že navrhované opatření podpory je vhodným nástrojem pro řešení cíle projektu. Opatření podpory nebude považováno za vhodné, pokud je možné dosáhnout stejného výsledku pomocí jiných nástrojů politiky nebo jiných typů nástrojů podpory, které méně narušují hospodářskou soutěž.

43.

K tomu, aby byla podpora slučitelná s vnitřním trhem, musí být negativní účinky opatření podpory týkající se narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy omezeny a vyváženy pozitivními účinky, které přispívají k plnění cíle společného evropského zájmu.

44.

Při posuzování negativních dopadů opatření podpory se Komise ve své analýze zaměří na předvídatelný dopad, který by tato podpora mohla mít na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených výrobkových trzích, a to i předcházejících či navazujících trzích, a na riziko nadměrné kapacity.

45.

Komise posoudí riziko uzavření trhu a dominantního postavení. Projekty zahrnující výstavbu infrastruktury (33) musí být v souladu se zásadami otevřeného a nediskriminačního přístupu k infrastruktuře a nediskriminačního stanovování cen a provozování sítě, včetně zásad stanovených v právních předpisech Unie (34).

46.

Komise posoudí potenciální negativní účinky na obchod, včetně rizika, že členské státy mezi sebou začnou soutěžit v poskytování dotací, k čemuž může dojít zejména v souvislosti s výběrem místa realizace projektu.

47.

Při posuzování možných negativních účinků na obchod Komise zváží, zda je podpora podmíněna přemístěním výrobní činnosti nebo jiné činnosti příjemce z jiné smluvní strany Dohody o EHP na území členského státu poskytujícího podporu. Taková podmínka by byla posouzena jako škodlivá pro vnitřní trh bez ohledu na počet pracovních míst skutečně zaniklých v rámci EHP na místě, kde byl příjemce původně usazen, a není pravděpodobné, že by byla vyvážena jakýmikoli pozitivními účinky.

4.3.   Transparentnost

48.

Členské státy musí zajistit, aby v modulu Komise pro transparentnost státní podpory nebo na souhrnné internetové stránce o státní podpoře na vnitrostátní nebo regionální úrovni byly zveřejněny tyto informace:

a)

úplné znění rozhodnutí o udělení jednotlivé podpory a jeho prováděcí ustanovení, nebo příslušný odkaz;

b)

totožnost orgánu nebo orgánů, které podporu poskytují;

c)

jméno a identifikátor každého příjemce, s výjimkou obchodního tajemství a jiných důvěrných informací v řádně odůvodněných případech a se souhlasem Komise v souladu se sdělením Komise o profesním tajemství v rozhodnutích o státní podpoře (35);

d)

nástroj podpory (36), prvek podpory a, pokud se liší, nominální částka podpory vyjádřená jako celá částka v národní měně poskytnutá každému příjemci;

e)

datum udělení a datum zveřejnění;

f)

typ příjemce (malý a střední podnik / velký podnik / začínající podnik);

g)

region, v němž se příjemce nachází (na úrovni NUTS II nebo nižší);

h)

hlavní hospodářské odvětví, v němž příjemce působí (na úrovni skupiny NACE);

i)

cíl podpory.

49.

Požadavek na zveřejňování informací se použije na jednotlivé podpory, jejichž výše přesahuje 100 000 EUR. Informace musí být zveřejněny po přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory, musí se uchovávat po dobu alespoň deseti let a musí být bez omezení dostupné široké veřejnosti (37).

5.   OZNAMOVÁNÍ, PODÁVÁNÍ ZPRÁV A UPLATŇOVÁNÍ

5.1.   Oznamovací povinnost

50.

Podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy musí členské státy předem oznamovat Komisi záměr poskytnout státní podporu nebo ji upravit, a to i v souvislosti s významným projektem společného evropského zájmu.

51.

Členské státy zapojené do téhož projektu společného evropského zájmu se vyzývají, aby pokud možno Komisi předložily společné oznámení, včetně společného textu popisujícího významný projekt společného evropského zájmu a prokazujícího jeho způsobilost.

5.2.   Hodnocení ex post a podávání zpráv

52.

O realizaci projektu musí být podávány pravidelné zprávy. Komise může případně požadovat, aby bylo provedeno hodnocení ex post.

5.3.   Použitelnost

53.

Komise použije zásady stanovené v tomto sdělení od 1. ledna 2022.

54.

Použije uvedené zásady na všechny oznámené projekty podpory, o nichž má rozhodnout ode dne 1. ledna 2022 včetně, a to i tehdy, pokud projekty byly oznámeny před tímto datem.

55.

V souladu s oznámením Komise o stanovení použitelných pravidel pro posouzení protiprávní státní podpory (38) použije Komise v případě neoznámené podpory zásady uvedené v tomto sdělení, jestliže byla podpora udělena ode dne 1. ledna 2022 včetně; ve všech ostatních případech použije pravidla použitelná v době, kdy byla podpora udělena.


(1)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zelená dohoda pro Evropu“, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.

(2)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Formování digitální budoucnosti Evropy“, COM(2020) 67 final ze dne 19. února 2020.

(3)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“, COM(2021) 118 final ze dne 9. března 2021.

(4)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Nová průmyslová strategie pro Evropu“, COM(2020) 102 final ze dne 10. března 2020.

(5)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: Budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“, COM(2021) 350 final ze dne 5. května 2021.

(6)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropská strategie pro data“, COM(2020) 66 final ze dne 19. února 2020.

(7)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“, COM(2020) 456 final ze dne 27. května 2020.

(8)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“, COM(2020) 103 final ze dne 10. března 2020.

(9)  Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1). Jak je vysvětleno v bodě 23 uvedených pokynů, vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho vlastní existence, nemůže být podnik v obtížích považován za prostředek k prosazování jiných politických cílů, dokud není zajištěna jeho životaschopnost.

(10)  Sdělení Komise „Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19“ (Úř. věst. C 91I, 20.3.2020, s. 1) a jeho změny.

(11)  Viz například věc Německo v. Komise, C-156/98, z roku 2000, ECLI:EU:C:2000:467, bod 78, a věc Régie Networks v. Rhone Alpes Bourgogne, C-333/07, z roku 2008, ECLI:EU:C:2008:764, body 94 až 116

(12)  Pokud v oblasti výzkumu a vývoje není možné jasně od sebe oddělit dva nebo více projektů, a zejména pokud tyto projekty nemají samostatně vyhlídky na technologický úspěch, musí být považovány za jednotlivý projekt.

(13)  „Jednotlivý projekt“ a „integrovaný projekt“ se dále označují jako „projekt“.

(14)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Budování evropské zdravotní unie: připravenost a odolnost“, COM(2020) 724 final ze dne 11. listopadu 2020.

(15)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Nový Evropský prostor pro výzkum a inovace“, COM(2020) 628 final ze dne 30. září 2020.

(16)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa“, COM(2020) 98 final ze dne 11. března 2020.

(17)  Menší počet členských států, ale ne nižší než dva, může být výjimečně přípustný například v řádně odůvodněných případech, kdy se projekt týká propojené výzkumné infrastruktury a projektů TEN-E a TEN-T, které mají již ze své podstaty nadnárodní význam, neboť jsou součástí fyzicky propojené přeshraniční sítě nebo jsou zásadní pro posílení přeshraničního řízení dopravy či interoperability. nebo je projekt financován z fondů EU, v souvislosti s nimiž právní předpisy o spolupráci členských států vyžadují nižší počet zúčastněných členských států. Ve všech případech musí být projekty navrženy transparentním způsobem v souladu s bodem17.

(18)  Pouhá skutečnost, že projekt uskutečňují podniky v různých zemích nebo že výzkumnou infrastrukturu následně využívají podniky usazené v různých členských státech, nepostačuje pro to, aby bylo projekt možné považovat za významný projekt společného evropského zájmu. Soudní dvůr potvrdil přístup Komise, podle něhož lze projekt považovat za projekt společného evropského zájmu pro účely čl. 107 odst. 3 písm. b), pokud je součástí nadnárodního evropského programu, který společně podporuje více vlád členských států, nebo vznikl společnou akcí několika členských států s cílem bojovat proti společné hrozbě. Spojené věci C-62/87 a 72/87, Exécutif regional wallon a SA Glaverbel v. Komise, Sb. rozh. 1988, ECLI:EU:C:1988:132, bod 22

(19)  Komise při posuzování rozsahu spolufinancování vezme v úvahu specifické rysy některých odvětví a malých a středních podniků. Za výjimečných a řádně odůvodněných okolností může Komise považovat podporu za odůvodněnou i bez významného spolufinancování ze strany příjemce.

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic, Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13. U opatření, která jsou totožná s opatřeními uvedenými v plánech pro oživení a odolnost, které schválila Rada, se má za to, že zásada „významně nepoškozovat“ je dodržena, neboť její dodržení již bylo ověřeno.

(21)  Financování Unií, které centrálně řídí orgány, agentury, společné podniky nebo jiné instituce EU a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členského státu, nepředstavuje státní podporu. Státní podporu lze kumulovat s financováním z fondu Unie za předpokladu, že je splněna podmínka uvedená v bodě 35 .

(22)  Hodnota příspěvku ve formě hmotného a nehmotného majetku, jakož i pozemků musí být vypočtena na základě tržní ceny.

(23)  Mohlo by se jednat , je-li to relevantní, o postupné směřování k nejmodernějšímu stavu v daném odvětví, pokud je v účastnícím se projektu jasně a důvěryhodně uvedeno a popsáno, jakým způsobem takový projekt dosáhne nejmodernějšího stavu a překročí ho.

(24)  Omezený prodej, je-li v daném odvětví nutný, související s testovací fází, včetně prodeje vzorků nebo zpětné vazby nebo certifikace, je z pojmu „obchodní činnosti“ vyloučen.

(25)  Podle Soudního dvora má Komise při posuzování slučitelnosti významných projektů společného evropského zájmu diskreční pravomoc. Spojené věci C-62/87 a 72/87, Exécutif regional wallon a SA Glaverbel v. Komise, Sb. rozh. 1988, ECLI:EU:C:1988:132, bod 21

(26)  Žádost o podporu musí být podána před zahájením prací na projektu, čímž se rozumí buď zahájení stavebních prací na investici, nebo první pevný závazek týkající se objednávky zařízení, nebo jiný závazek, který činí investici nevratnou, a to podle toho, co nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažuje nákup pozemků a přípravné práce, jako je získávání povolení a provádění předběžných studií proveditelnosti.

(27)  V případě projektů malých a středních podniků může srovnávací scénář spočívat v neexistenci alternativního projektu, jak je uvedeno v bodě 32.

(28)  Pokud se na poskytnuté informace vztahuje povinnost profesního tajemství, zachází se s nimi podle článku 30 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

(29)  V případě integrovaného projektu musí být způsobilé náklady podrobně popsány na úrovni každého jednotlivého projektu.

(30)  U projektů malých a středních podniků nemusí být zaveden žádný mechanismus zpětného získání, pokud neexistují výjimečné okolnosti, zejména s ohledem na výši podpory oznámené pro tyto projekty.

(31)  Viz článek 25 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

(32)  Podpora ve formě záruk musí být časově omezená a podpora ve formě úvěrů musí být podmíněna lhůtami jejich splatnosti.

(33)  Aby se předešlo pochybnostem, pilotní linky se nepovažují za infrastrukturu.

(34)  Pokud projekt zahrnuje energetickou infrastrukturu, podléhá regulaci sazeb a přístupu a požadavkům na oddělení podle právních předpisů v oblasti vnitřního trhu.

(35)  C(2003) 4582 (Úř. věst. C 297, 9.12.2003, s. 6).

(36)  dotace / subvence úrokových sazeb; úvěr / vratné zálohy / vratná dotace; záruka; daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně; rizikové financování; ostatní. Je-li podpora poskytnuta z více nástrojů, musí být výše podpory uvedena v členění podle jednotlivých nástrojů.

(37)  Tyto informace musí být zveřejněny do šesti měsíců od data poskytnutí podpory. V případě protiprávní podpory budou muset členské státy zajistit, aby byly tyto informace zveřejněny ex-post, do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí. Informace musí být dostupné ve formátu, který umožňuje vyhledávat a získávat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML.

(38)  Sdělení Komise o stanovení použitelných pravidel pro posuzování protiprávní státní podpory (Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22).


PŘÍLOHA

Způsobilé náklady

a)

Studie proveditelnosti, včetně přípravných technických studií, a náklady na získání povolení nezbytných pro realizaci projektu.

b)

Náklady na nástroje a vybavení (včetně instalace a dopravních prostředků) v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě řádných účetních postupů.

c)

Náklady na pořízení (nebo stavbu) budov, infrastruktury a pozemků v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud se tyto náklady určují s ohledem na hodnotu obchodního převodu nebo skutečně vzniklé investiční náklady (na rozdíl od amortizačních nákladů), měla by se zbytková hodnota pozemků, budov nebo infrastruktury odečíst od částky chybějících finančních prostředků, a to buď ex ante, nebo ex post.

d)

Náklady na další materiál, dodávky a podobné produkty, které jsou pro daný projekt nezbytné.

e)

Náklady na získání, uznání a obranu patentů a jiného nehmotného majetku. Náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu.

f)

Náklady na zaměstnance a správní náklady (včetně režijních nákladů), které vznikly bezprostředně v rámci výzkumu, vývoje a inovací, včetně činností v rámci výzkumu, vývoje a inovací souvisejících s prvním průmyslovým využitím, nebo v případě projektu infrastruktury náklady vzniklé během výstavby dané infrastruktury.

g)

V případě podpory projektu, který se týká prvního průmyslového využití, kapitálové a provozní náklady v rozsahu projektu a po dobu využívanou pro projekt, za podmínky, že k průmyslovému využití dochází díky výzkumné, vývojové a inovační činnosti a pokud průmyslové využití rovněž samo zahrnuje důležitou složku výzkumné, vývojové a inovační činnosti, která je nedílným a nezbytným prvkem pro úspěšnou realizaci projektu. Provozní výdaje se musí vztahovat k této složce projektu.

h)

Jiné náklady mohou být uznány, pokud jsou odůvodněny a pokud jsou neoddělitelně spjaté s realizací projektu, s výjimkou provozních nákladů, na něž se nevztahuje písmeno g).


30.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 528/19


SDĚLENÍ KOMISE

Revidované POKYNY

Režim EU upravující obchod se slonovinou

(2021/C 528/03)

Obsah

1.

Úvod a slovník pojmů 20

2.

Souvislosti 20

a)

Mezinárodní právní rámec a právní rámec EU upravující obchod se slonovinou 20

b)

Iniciativy EU zaměřené proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, které mají dopad na obchod se slonovinou uvnitř Unie a na zpětný vývoz slonoviny 22

3.

Status tohoto dokumentu 22

4.

Odůvodnění a shrnutí doporučení 23

a)

Zpětný vývoz z EU 23

b)

Obchod se slonovinou uvnitř Unie 24

c)

Dovoz do EU 24

5.

Jak vykládat pravidla EU pro zpětný vývoz slonoviny 24

a)

Zpětný vývoz surové slonoviny 25

b)

Zpětný vývoz zpracované slonoviny 25

6.

Jak vykládat pravidla EU pro obchod se slonovinou uvnitř Unie 27

a)

Zvláštní pokyny týkající se obchodu se surovou slonovinou uvnitř Unie 27

b)

Zvláštní pokyny týkající se obchodu se zpracovanou slonovinou uvnitř Unie 28

7.

Jak vykládat pravidla EU pro dovoz slonoviny 29

8.

Koordinace v rámci členských států EU a mezi nimi, jakož i se zeměmi mimo EU 30

9.

Přehled režimů EU, které upravují komerční obchodování se slonovinou 30
Příloha I – Důkazy k prokázání zákonného získání 32
Příloha II – Označování, registrace a další požadavky pro vydávání potvrzení 34

1.   Úvod a slovník pojmů

Účelem těchto pokynů je poskytnout výklad nařízení Rady (ES) č. 338/97 (1) („základní nařízení“) a nařízení Komise (ES) č. 865/2006 (2), který doporučuje, aby členské státy EU:

a)

zastavily (zpětný) vývoz a dovoz předmětů ze surové slonoviny;

b)

zastavily obchod uvnitř EU se surovou slonovinou, s výjimkou oprav hudebních nástrojů vyrobených před rokem 1975 a starožitností z doby před rokem 1947, které mají velký kulturní, umělecký nebo historický význam;

c)

zastavily obchod uvnitř Unie se zpracovanými exempláři vyrobenými po roce 1947, s výjimkou hudebních nástrojů vyrobených před rokem 1975;

d)

omezily povolení k dovozu a (zpětnému) vývozu zpracované slonoviny na hudební nástroje vyrobené před rokem 1975 a prodej starožitností pocházející z doby před rokem 1947, které mají velký kulturní, umělecký nebo historický význam pro muzea, a

e)

zajistily striktní výklad práva EU, pokud jde o zbývající povolený obchod.

Tyto pokyny by měly být chápány ve spojení s nařízením Komise (EU) č. 2021/2280, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 865/2006 (3).

Pro účely těchto pokynů se používají tyto pojmy se specifickým významem:

slonovina: vztahuje se pouze na slonovinu ze slonů,

hudební nástroj vyrobený před rokem 1975: hudební nástroj obsahující zákonně nabytou slonovinu před rokem 1975, který používá nebo donedávna používal umělec při svých vystoupeních, a není tedy pouze dekorativním objektem. Úmluva CITES se vztahuje na slony z Afriky od 26. února 1976 a na slony asijské od 1. července 1975. V zájmu zjednodušení se v těchto pokynech používá jako referenční údaj pouze dřívější datum (1975),

starožitnost z doby před rokem 1947: položka obsahující slonovinu, na kterou se vztahuje definice „zpracovaných exemplářů získaných před více než 50 lety“ v čl. 2 písm. w) základního nařízení,

muzeum: „nezisková, stálá instituce, která působí ve službách společnosti a v zájmu jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která nabývá, konzervuje, zkoumá a vystavuje hmotné a nehmotné památky kulturního dědictví lidstva a jeho prostředí pro účely studia, vzdělávání a zábavy“ (4).

2.   Souvislosti

a)    Mezinárodní právní rámec a právní rámec EU upravující obchod se slonovinou

Slon africký Loxodonta africana i slon indický Elephas maximus jsou uvedeni v Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), která sdružuje 183 smluvních stran, včetně EU a všech členských států EU.

Podle stávajícího režimu úmluvy CITES je mezinárodní obchod se slonovinou (5) zakázán, přičemž jsou stanoveny přísně omezené výjimky (pro předměty získané dříve, než se úmluva CITES začala vztahovat na slonovinu). Vnitrostátní obchod se slonovinou však úmluva CITES neupravuje.

EU úmluvu CITES provádí prostřednictvím základního nařízení a souvisejících nařízení Komise („nařízení EU o obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy“). V případě slonoviny ze slonů (stejně jako u ostatních druhů uvedených v příloze A základního nařízení) přijala EU další opatření, která jsou přísnější než úmluva CITES.

V důsledku toho EU přísně reguluje obchod se slonovinou prostřednictvím nařízení EU o obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy. Dovoz slonoviny do EU, obchod s ní uvnitř EU či její vývoz z EU pro obchodní účely jsou obecně zakázány.

Vnitrostátní orgány však mohou povolit obchod se slonovinou pro obchodní účely za těchto podmínek:

zpětný vývoz lze povolit pro exempláře slonoviny získané před datem, kdy se úmluva CITES pro ně stala použitelnou, tj. před 26. únorem 1976 u slona afrického a před 1. červencem 1975 u slona indického,

obchod uvnitř EU lze povolit pro předměty ze slonoviny dovezené do EU dříve, než byly dané druhy slona zařazeny do přílohy I úmluvy CITES (dne 18. ledna 1990 u slona afrického a dne 1. července 1975 u slona indického) (6), pokud členský stát EU, v němž je předmět poprvé nabídnut k prodeji, za tímto účelem vydal potvrzení,

lze povolit dovoz předmětů vyrobených před rokem 1947, jakož i dovoz předmětů legálně získaných před rokem 1975, které byly již dříve do EU legálně dovezeny.

Nezákonný lov slonů a obchod se slonovinou, motivovaný poptávkou z Asie, zůstává na nebezpečně vysoké úrovni.

V poslední době dosáhl nezákonný lov slonů bezprecedentní úrovně, což vedlo k všeobecnému poklesu populací slona afrického (7).

Podle programu úmluvy CITES pro sledování nezákonného vybíjení slonů (8) vykazuje úroveň podílu nezákonně zabitých slonů stálý vzestup počínaje rokem 2006, vrcholí v roce 2011 a poté má sestupnou tendenci v letech 2011 až 2019. To sice napovídá, že dochází k poklesu úrovně nezákonného lovu, je ale nutné pečlivě zkoumat, zda tato tendence zůstane zachována. Také je nutné podotknout, že k jakémukoli poklesu v nezákonném obchodu se slonovinou dochází současně s celkovým poklesem sloních populací v Africe (9). Zatímco odhady podílu nezákonně zabitých slonů naznačují celkový pokles nezákonného lovu slonů v Africe od roku 2011, existují zde významné regionální rozdíly a celková úroveň nezákonného lovu slonů afrických vzbuzuje i nadále obavy.

Na vysoké úrovni též zůstává nezákonný obchod se slonovinou, ačkoli podle zprávy o trestné činnosti poškozující volně žijící a planě rostoucí druhy vydané v roce 2020 (10) ceny slonoviny stabilně klesají. Jak uvádí zpráva Informačního systému obchodování s výrobky ze slonů (ETIS) (11), celosvětově bylo v letech 2012 až 2017 nahlášeno okolo 8 000 případů zabavení slonoviny, při nichž bylo zajištěno přibližně 280 tun slonoviny ze slonů. Údaje ze systému ETIS rovněž ukazují nárůst čínských provozů na zpracování slonoviny v Africe, které zajišťují vývoz výrobků na asijské trhy (12) – přičemž nejméně 24 případů ze čtyř afrických zemí představuje 1,11 tuny zpracované slonoviny, jež byla v roce 2017 přepravena z Afriky do Asie (13). Přesun tohoto významného množství slonoviny svědčí o rostoucím zapojení nadnárodních organizovaných zločineckých sítí.

Mezinárodní reakce

V reakci na výzvy, které představuje nezákonný lov slonů a obchod se slonovinou, přijalo mezinárodní společenství četné závazky prostřednictvím rezolucí Valného shromáždění OSN a Environmentálního shromáždění OSN, jakož i na několika konferencích na vysoké úrovni.

Na 17. konferenci smluvních stran úmluvy CITES (CoP17 CITES) v říjnu 2016 byla přijata řada opatření, jejichž cílem je zlepšit prosazování pravidel boje proti nezákonnému lovu slonů a obchodu se slonovinou, omezit poptávku po nezákonné slonovině a posílit kontrolu legálnosti slonoviny, která se vyskytuje na vnitrostátních trzích. Usnesení CITES 10.10. (Rev. CoP18) o obchodu s exempláři získanými ze slonů požaduje, aby smluvní strany zavedly komplexní vnitřní legislativní, regulační, donucovací a jiná opatření pro obchod / vnitrostátní trhy se slonovinou. Toto usnesení rovněž doporučuje , „aby všechny smluvní a nesmluvní strany, v jejichž jurisdikci existuje zákonný vnitrostátní trh se slonovinou, který přispívá k nezákonnému lovu nebo obchodu, naléhavě přijaly veškerá nezbytná legislativní, regulační a donucovací opatření k uzavření svých vnitrostátních trhů pro komerční obchodování se surovou a zpracovanou slonovinou“, a uznává, že „u některých předmětů mohou být oprávněné velmi omezené výjimky; žádné výjimky by však neměly přispívat k nezákonnému lovu ani nezákonnému obchodu“.

Rovněž se požaduje, aby EU stejně jako ostatní smluvní strany oznámila stálému výboru úmluvy CITES a konferenci smluvních stran přijatá opatření, která mají zajistit, aby její vnitrostátní trh nepřispíval k současné úrovni nezákonného lovu a obchodu.

Zákonný obchod se slonovinou z EU se snížil

Do roku 2015 výrazně narostly zpětné vývozy surové i zpracované slonoviny z EU pro obchodní účely, které byly uskutečněny v souladu se základním nařízením (dále jen „zákonné zpětné vývozy“).

Od přijetí předchozí verze těchto pokynů (14) v červenci 2017 je zpětný vývoz surové slonoviny pozastaven, což vedlo ke snížení počtu zpětně vyvezených sloních klů dokonce ještě předtím, než tento zákaz vstoupil v platnost (v roce 2016 bylo zpětně vyvezeno 420 klů, v roce 2017 to bylo 101 klů).

Od roku 2016 také klesly zpětné vývozy zákonné zpracované slonoviny pro obchodní účely. Průměrný počet potvrzení o zpětném vývozu vydaných ročně členskými státy EU se snížil ze zhruba 470 v období 2012–2015 na 280 v období 2016–2018.

b)    Iniciativy EU zaměřené proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, které mají dopad na obchod se slonovinou uvnitř Unie a na zpětný vývoz slonoviny

Sdělení „Akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy“ (15) vyzvalo EU a její členské státy, aby prováděly komplexní strategii boje proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (16). Toto sdělení zejména předpokládalo (v rámci opatření č. 2 „více omezit obchod se slonovinou uvnitř a z EU“), že Evropská komise do konce roku 2016 vydá pokyny, „aby byl zajištěn jednotný výklad pravidel EU s cílem zastavit vývoz surové slonoviny pocházející z doby před přijetím úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a zaručit, že se v EU bude obchodovat pouze s legálními starožitnými předměty ze slonoviny“. Ve svých závěrech k tomuto sdělení Rada Evropské unie v červnu 2016 vyzvala, „aby členské státy na základě pokynů EU nevydávaly doklady pro vývoz nebo zpětný vývoz surové slonoviny ze slonů pocházející z doby před přijetím úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a zvážily další opatření s cílem zastavit obchod se slonovinou“.

V odpovědi na tyto výzvy přijala Komise v květnu 2017 pokyny. Tyto pokyny jsou aktualizací verze z roku 2017, kterou nahrazují, Komise tak reaguje na svůj závazek dále zpřísňovat pravidla obchodu se slonovinou v EU, který přijala v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (17).

3.   Status tohoto dokumentu

Tyto pokyny byly projednány a vypracovány ve spolupráci se zástupci členských států, kteří zasedají jako skupina odborníků z příslušných výkonných orgánů CITES (dále jen „expertní skupina“).

Občanům, podnikům a vnitrostátním orgánům by měly pomoci s uplatňováním základního nařízení a souvisejících nařízení Komise. Nenahrazují, nedoplňují ani nemění pravidla obsažená v uvedeném základním nařízení a jeho prováděcích nařízeních; mimoto by se neměly brát v potaz samostatně, nýbrž společně se zmíněnými právními předpisy. K závaznému výkladu práva EU je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie.

Elektronickou verzi těchto pokynů zveřejňuje Komise a případně i členské státy EU.

Doporučení obsažená v tomto dokumentu jsou určena členským státům a zůstávají v platnosti v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, a pokud se neobjeví nové přesvědčivé vědecké důkazy, které by odůvodňovaly revizi těchto pokynů po konzultaci s expertní skupinou.

4.   Odůvodnění a shrnutí doporučení

Jednou z nejdůležitějších hnacích sil současné vysoké úrovně nezákonného lovu slonů a obchodu se slonovinou je trvale vysoká poptávka po slonovině v Asii. Nejnovější analýzy (sledování nezákonného vybíjení slonů a systém ETIS, viz oddíl 2 a) ukazují malé snížení úrovně nezákonného lovu. Nicméně pro mnohé populace v Africe jsou množství nezákonně ulovených slonů i nadále neudržitelná.

I když žádný z členských států EU nebyl ve zprávách systému ETIS uveden jako země, která je zapojena do nezákonného obchodu se slonovinou, měla by EU pokračovat ve snižování rizika, že by sama mohla přispívat k poptávce po slonovině.

Cílem těchto pokynů je dále omezovat obchod s potenciálně rizikovějšími předměty a určité druhy obchodu a současně s tím i nadále umožňovat omezený a dobře kontrolovaný obchod s málo rizikovými předměty. Pokyny jsou založeny na přístupu předběžné opatrnosti, který je uplatňován při provádění pravidel pro obchod se slonovinou uvnitř Unie. Zavádějí omezení v případech, kdy je pravděpodobné vyšší riziko, že obchod přispěje k poptávce po slonovině a nezákonném obchodu se slonovinou. Obchod uvnitř Unie zahrnující omezené druhy předmětů, u nichž riziko, že přispějí k poptávce po slonovině nebo nezákonném lovu slonů, je malé nebo nulové, může proto i nadále probíhat na základě vydaných povolení. Cílem tohoto dokumentu je rovněž pomoci občanům a podnikům lépe pochopit a dodržovat pravidla a umožnit účinnější prosazování právních předpisů.

Následující oddíly se zabývají zpětným vývozem slonoviny z EU (oddíl 5), obchodem se slonovinou uvnitř Unie (oddíl 6), dovozem ze zemí mimo EU (oddíl 7) a rovněž otázkami koordinace (oddíl 8).

Ve zbývající části tohoto oddílu jsou uvedena další odůvodnění, která vysvětlují, proč je potřeba působit na každý z těchto obchodních toků, a shrnutí doporučení členským státům. Zestručněné shrnutí ve formátu tabulky je uvedeno v závěrečném oddílu 9.

a)    Zpětný vývoz z EU

Surová slonovina (18) tvoří největší podíl slonoviny, která vstupuje do mezinárodního nezákonného obchodu v celosvětovém měřítku. Svědčí o tom údaje, jež podávají smluvní strany úmluvy CITES do systému ETIS a z nichž vyplývá, že případy zabavení nezákonně získané surové slonoviny tvoří celosvětově převážnou většinu zabavené slonoviny.

Surová slonovina se skládá hlavně z klů, které je obtížné od sebe rozlišit. Rizika toho, že zákonný zpětný vývoz surové slonoviny bude využit jako zástěrka pro obchod s nezákonně získanou surovou slonovinou, jsou větší než u zpracované slonoviny, a to i přesto, že se zákonnými kly lze obchodovat pouze v případě, že jsou označeny.

Zastavení zpětného vývozu surové slonoviny z EU zajišťuje, že kly zákonného původu nejsou směšovány s nezákonnou slonovinou, a pomáhá zemím určení provádět jejich opatření k omezení poptávky po slonovině, což je důležitý krok při řešení nezákonného obchodu se slonovinou a nezákonného lovu slonů. Tím je zdůvodněn faktický zákaz zpětného vývozu surové slonoviny pro obchodní účely, který je uplatňován od července 2017 (viz oddíl 5 a)).

Jelikož existují známky toho, že zpracované předměty se v rostoucí míře stávají součástí mezinárodního nezákonného obchodu se slonovinou (19), je nutno zavést další omezení zpětného vývozu zpracované slonoviny. Ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by zákonné aktivity v EU přispívaly k nezákonnému lovu a nezákonnému obchodu, je EU odhodlána minimalizovat riziko, že by jakýkoli mezinárodní obchod směrem z EU podpořil poptávku po slonovině, a tím následně i nezákonný lov slonů, který by tuto poptávku uspokojil.

Komise proto doporučuje pozastavit vydávání potvrzení o zpětném vývozu pro exempláře zpracované slonoviny, s výjimkou hudebních nástrojů vyrobených před rokem 1975 a starožitností z doby před rokem 1947, které mají velký kulturní, umělecký nebo historický význam, prodávané muzeím (podrobnosti k těmto výjimkám viz oddíl 5 písm. b)). Tyto výjimky se vztahují na předměty, jejichž hodnota nesouvisí se slonovinou, které obsahují. Kromě toho je díky doporučeným kontrolám velmi nepravděpodobné, že by tyto výjimky přispěly k nelegálnímu lovu slonů nebo nezákonnému obchodu se slonovinou, přispějí ale k zachování významných uměleckých, kulturních a historických hodnot.

b)    Obchod se slonovinou uvnitř Unie

EU odpovídá za to, aby se komerční použití slonoviny v EU přísně kontrolovalo a regulovalo, jak to vyžaduje usnesení CITES 10.10 (Rev. CoP18) a základní nařízení.

Od rozhodnutí zakázat mezinárodní obchod se slonovinou, jež bylo v rámci úmluvy CITES přijato v roce 1989, se poptávka po slonovině v Evropě výrazně snížila. Členské státy EU nebyly podle úmluvy CITES označeny jako důležité cílové trhy ani jako tranzitní země pro nezákonnou slonovinu. Většinu obchodu uvnitř Unie tvoří starožitné předměty z doby před rokem 1947.

Přesto však v rámci EU dochází k některým případům nezákonného obchodu s předměty ze slonoviny. Obchod se surovou slonovinou představuje vyšší riziko nezákonného obchodu se slonovinou než obchod s exempláři zpracované slonoviny. To odůvodňuje pozastavení vydávání potvrzení pro obchodování se surovou slonovinou v rámci EU, s výjimkou případů, kdy je účelem oprava hudebních nástrojů vyrobených před rokem 1975 nebo starožitností z doby před rokem 1947, které mají velký kulturní, umělecký nebo historický význam a jsou v držení muzea nebo veřejné instituce.

Dále Komise doporučuje, aby bylo pozastaveno vydávání potvrzení pro zpracované exempláře získané po roce 1947, s výjimkou hudebních nástrojů vyrobených před rokem 1975. Tím se omezí obchod uvnitř EU se zpracovanými předměty na starožitnosti pocházející z doby před rokem 1947 a hudební nástroje vyrobené před rokem 1975.

Důvodem k odlišnému režimu, který lze použít na zpracované předměty, je skutečnost, že v obchodu s těmito předměty uvnitř Unie, zejména jedná-li se o starožitnosti z doby před rokem 1947 nebo hudební nástroje vyrobené před rokem 1975, bylo zjištěno nižší riziko nezákonného obchodu se slonovinou, než je tomu v případě obchodu se surovou slonovinou a obecně obchodu vně Unie. Je velmi nepravděpodobné, že by obchod uvnitř Unie se starožitnostmi z doby před rokem 1947 nebo hudebními nástroji vyrobenými před rokem 1975 přispíval k nezákonnému obchodu se slonovinou nebo poptávce po nezákonné slonovině, vzhledem k tomu, že zbývající obchod v této oblasti bude přísně kontrolován. Se starožitnostmi z doby před rokem 1947 a hudebními nástroji vyrobenými před rokem 1975 se proto může i nadále uvnitř Unie obchodovat, ale bude u nich vyžadováno vydání potvrzení.

c)    Dovoz do EU

Dovoz slonoviny ze zemí mimo EU se přísně reguluje. Dovoz pro obchodní účely je zakázán, s výjimkou starožitností z doby před rokem 1947 nebo zpětného dovozu předmětů pocházejících z doby před přijetím úmluvy CITES, které byly dříve legálně dovezeny do EU (viz oddíl 7).

Úroveň dovozu pro obchodní účely do EU byla v posledních letech velmi nízká.

I když přetrvává určité riziko, že dovoz zpracovaných exemplářů podněcuje poptávku po slonovině či přispívá k nezákonnému lovu nebo nezákonnému obchodu obecně, je velmi nepravděpodobné, že by toto riziko představovaly hudební nástroje vyrobené před rokem 1975 a starožitnosti z doby před rokem 1947, které mají velký kulturní, umělecký nebo historický význam.

Pro zlepšení souladu s pravidly, která jsou navržena pro obchod uvnitř Unie a zpětný vývoz, Komise doporučuje, aby bylo pozastaveno:

vydávání povolení k dovozu a zpětnému dovozu surové slonoviny a

vydávání povolení k dovozu a zpětnému dovozu pro exempláře zpracované slonoviny, s výjimkou hudebních nástrojů vyrobených před rokem 1975 a starožitností z doby před rokem 1947, které mají velký kulturní, umělecký nebo historický význam prodávaných muzeím (více informací o podmínkách uplatňování výjimek viz oddíl 7).

5.   Jak vykládat pravidla EU pro zpětný vývoz slonoviny

Pravidla upravující zpětný vývoz exemplářů slonoviny získaných před datem, kdy se úmluva CITES stala pro ně použitelnou, jsou stanovena v článku 5 základního nařízení.

Podle čl. 5 odst. 2 písm. d) musí výkonné orgány při posuzování žádostí o zpětný vývoz druhů zařazených do přílohy A „po konzultaci s příslušným vědeckým orgánem dospět k názoru, že neexistují žádné další okolnosti týkající se zachování druhu, které mluví proti vydání vývozního povolení“.

Tuto podmínku je nutné vykládat s ohledem na okolnosti popsané v oddílu 2, jakož i s ohledem na zvláštní rysy mezinárodního obchodu se slonovinou, pro surové i zpracované předměty.

a)    Zpětný vývoz surové slonoviny

Komise doporučuje, aby členské státy zvážily, zda existují závažné faktory související s ochranou slonů, které hovoří proti vydávání potvrzení o zpětném vývozu surové slonoviny.

Následně v souladu se základním nařízením Komise doporučuje, aby členské státy, jak se již děje od 1. července 2017, nevydávaly potvrzení o zpětném vývozu surové slonoviny až na výjimečné případy, kdy výkonný orgán dotčeného členského státu dospěje k názoru, že daný předmět:

1.

je součástí skutečné výměny kulturních předmětů mezi renomovanými institucemi (tj. muzei) nebo

2.

je dědictvím převáženým v rámci stěhování rodiny nebo

3.

je převážen za účelem prosazování právních předpisů, pro vědecké nebo vzdělávací účely.

V každém tomto výjimečném případě se doporučuje, aby se výkonné orgány řídily pokyny uvedenými v tomto dokumentu, pokud jde o získání dostatečných důkazů o zákonném původu exempláře (příloha I tohoto dokumentu), označování (příloha II) a případně koordinaci postupu s jinými členskými státy a zeměmi mimo EU (oddíl 8).

b)    Zpětný vývoz zpracované slonoviny

Na rozdíl od surové slonoviny zahrnuje zpracovaná slonovina mnoho různých druhů exemplářů. Řadí se sem předměty, s nimiž se legálně obchoduje po celá desetiletí (např. hudební nástroje nebo starožitnosti).

Komise doporučuje, aby od data zveřejnění těchto pokynů členské státy nevydávaly potvrzení o zpětném vývozu pro komerční obchodování se zpracovanými exempláři.

Ve výjimečných případech může být komerční obchodování povoleno, pokud se výkonný orgán v dotčeném členském státě přesvědčí, že:

předmět je hudebním nástrojem vyrobeným před rokem 1975 nebo

se jedná o starožitnost z doby před rokem 1947 prodanou muzeu a příslušný orgán odpovědný za kulturní dědictví (např. odpovědné ministerstvo) potvrzuje jeho velký kulturní, umělecký nebo historický význam a podporuje transakci.

Je nezbytné, aby členské státy EU vykonávaly důslednou kontrolu v souvislosti s žádostmi o zpětný vývoz takovým předmětů, a zajistily tak, že příslušné dokumenty budou vydávány pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky stanovené v právu EU, čímž je zaručeno, že slonovina je zákonného původu.

Kromě výše uvedené výjimky pro zpětný vývoz pro obchodní účely mohou výkonné orgány vydat potvrzení o zpětném vývozu také tehdy, pokud dospějí k názoru, že předmět je:

1.

součástí skutečné výměny kulturních předmětů mezi renomovanými institucemi (např. muzei) nebo

2.

dědictvím převáženým v rámci stěhování rodiny nebo

3.

je převážen za účelem prosazování právních předpisů, pro vědecké nebo vzdělávací účely.

Doporučuje se, aby podmínky pro vydávání potvrzení o zpětném vývozu pro výše uvedené výjimky byly vykládány striktně.

Při posuzování žádosti o zpětný vývoz, ať už pro obchodní nebo jiné účely, by členské státy měly vzít v úvahu zejména tyto skutečnosti:

Při hodnocení, zda exemplář splňuje definici „hudebního nástroje vyrobeného před rokem 1975“, by měl vlastník prokázat, že předmět používá nebo donedávna používal umělec při svých vystoupeních, a není tedy pouze dekorativním předmětem obsahujícím slonovinu.

Při hodnocení, zda lze místo určení starožitnosti z doby před rokem 1947 považovat za muzeum, lze vzít v úvahu, je-li instituce členem Mezinárodní rady muzeí (ICOM) nebo podobné organizace.

Je-li položka popsána jako starožitnost z doby před rokem 1947, která má velký kulturní, umělecký nebo historický význam, mělo by se prokázat, že předmět splňuje podmínky „zpracovaného exempláře získaného před více než 50 lety“. „Pokyny ke zpracovaným exemplářům podle nařízení EU o obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami“ (20) poskytují v tomto ohledu jasné instrukce. Veřejný orgán příslušný pro kulturní dědictví (např. příslušné ministerstvo) by měl výslovně potvrdit vysoký kulturní, umělecký nebo historický význam předmětu a podpořit transakci jako předpoklad pro povolení prodeje muzeu. Lze při tom zohlednit aspekty, jako je vracení důležitých kulturních statků do země původu.

Jako důkaz, že hodnota předmětu je jeho vlastní, a nikoli vycházející z faktu, že předmět obsahuje slonovinu, je třeba předložit doklad, jako je např. faktura – nebo jiný dokument, např. odborné ocenění podrobně vysvětlující stáří předmětu a jeho cenu – spolu s podrobným popisem a obrázky předmětu.

Totožnost prodávajícího i kupujícího by měla být součástí hodnocení. Totožnost prodávajícího může v některých případech poskytnout dodatečné informace o předmětu. V úvahu je třeba brát i zemi určení stejně jako přesnou totožnost kupujícího.

Žádosti o zpětný vývoz do země určení, která je systémem ETIS rozpoznána jako země, která se účastní nezákonného obchodu se slonovinou, vyžadují vyšší úroveň kontroly, než jaká je u ostatních zemí určení. Zpětný vývoz do zemí, které se účastní procesu vnitrostátního akčního plánu pro slonovinu (21), by měl být vyloučen.

Obecně může totožnost kupujícího poskytnout další ujištění, že k transakci dochází kvůli vlastní hodnotě exempláře (např. u muzeí, seriózních sběratelů, hudebníků a podobných kupujících).

Důkazní břemeno, že se na předmět vztahují výše uvedené výjimky, spočívá na žadateli. Pokud žadatel není schopen předložit dostatečný důkaz, který přesvědčí příslušný orgán členského státu, a přetrvávají důvody k pochybnostem, potvrzení by nemělo být vydáno.

Je-li potvrzení vydáno, mělo by obsahovat dostatečně podrobný popis dotčeného hudebního nástroje vyrobeného před rokem 1975 nebo starožitnosti z doby před rokem 1947, aby jej bylo možné použít pouze pro dotčený exemplář. Pokud to právní předpisy umožňují, mohou kromě toho členské státy přistoupit ke zjišťování, ověřování a zaznamenávání totožností žadatele a pokud možno i kupujícího.

Je obzvláště důležité, aby žadatel o potvrzení o zpětném vývozu prokázal, že hudební nástroj byl vyroben za použití legální slonoviny před rokem 1975, nebo že se jedná o starožitnost z doby před rokem 1947 a že předmět byl získán legálně. Žadatel tak může učinit předložením potvrzení pro obchod uvnitř EU, které bylo vydáno pro daný předmět, dokazuje jeho zákonné získání a obvykle také poskytne podrobnosti o stáří exempláře. Je také možné, že žadatel potvrzení nemá: možná nikdy o žádné nežádal nebo se na předmět dříve vztahovala výjimka z podmínek pro vydání potvrzení, která platila pro „zpracované exempláře získané před více než 50 lety“. V těchto případech je třeba, aby žadatel prokázal, že obecně splňuje podmínky uvedené v článku 5 základního nařízení.

Potvrzení, jimž vypršela platnost podle čl. 11 odst. 4 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 865/2006, již nejsou dále platná pro obchodní transakce. Držiteli potvrzení se nicméně doporučuje, aby si pro jakékoli budoucí použití nebo pro případ kontroly uschoval kopii takového potvrzení jako důkaz zákonného získání.

Členské státy budou muset ověřit, zda se na předmět opravdu vztahuje některá z výše uvedených možností, tj. zda existuje oprávněný důvod k absenci potvrzení.

Pro další posouzení podmínek, za nichž může být tento obchod povolen, se členským státům EU doporučuje, aby použily také zde uvedené pokyny:

„Pokyny ke zpracovaným exemplářům podle nařízení EU o obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami“;

„Důkazy k prokázání zákonného získání“ v příloze I tohoto dokumentu;

„Označování, registrace a další požadavky pro vydávání potvrzení“ v příloze II tohoto dokumentu.

6.   Jak vykládat pravidla EU pro obchod se slonovinou uvnitř Unie

Obchod uvnitř Unie s druhy zařazenými do přílohy A je podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení všeobecně zakázán. Ustanovení čl. 8 odst. 3 opravňuje členské státy udělit výjimku z tohoto zákazu, je-li splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v písmenech a) až h).

Z použití slova „může“ v čl. 8 odst. 3 je však jasné, že členské státy nejsou povinny udělit potvrzení pro obchod uvnitř Unie, i když jsou uvedené podmínky splněny (s výjimkou případů, kdy tak vyžaduje právo EU, jako např. při uplatnění zásady proporcionality). Při rozhodování o udělení nebo neudělení potvrzení by měl orgán náležitým způsobem využít své diskreční pravomoci.

Nelze se proto domnívat, že čl. 8 odst. 3 přiznává jakémukoli žadateli absolutní nárok na potvrzení pro obchod uvnitř Unie, i když je splněna jedna z příslušných podmínek. Na čl. 8 odst. 3 se navíc vztahuje zásada předběžné opatrnosti – takže (jak je uvedeno výše) důkazní břemeno prokazující legitimitu a soulad transakce s cíli základního nařízení spočívá na žadateli.

Při přijetí žádosti o komerční použití slonoviny v rámci EU podle čl. 8 odst. 3 může členský stát podle práva EU udělení potvrzení odmítnout, i když je splněna jedna z podmínek, za předpokladu, že odmítnutí je v souladu se zásadou proporcionality (tedy že odmítnutí je vhodné za účelem ochrany druhů a zároveň nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné). Komise a expertní skupina věří, že tomu tak bude v případech, kdy žadatel přesvědčivě neprokáže legitimitu transakce a její soulad s cíli základního nařízení.

Členské státy nesou odpovědnost za to, aby se vyvarovaly vydávání potvrzení, která by mohla jakékoli nezákonné činnosti usnadňovat, a měly by proto žádosti pro obchod uvnitř Unie vyřizovat tak, aby výše uvedené riziko co možná nejvíce minimalizovaly. Vydávání potvrzení by mělo přicházet v úvahu pouze u určitých druhů transakcí uvnitř Unie, jež představují nulové nebo jen velmi malé riziko, že by mohly přispívat k nezákonným činnostem se slonovinou nebo poptávce po nezákonné slonovině. Členským státům se doporučuje, aby při vyřizování žádostí o vydání potvrzení pro obchod uvnitř EU tyto žádosti co nejdůkladněji přezkoumávaly a podmínky pro vydání těchto potvrzení vykládaly restriktivně.

Za tímto účelem se doporučuje, aby členské státy EU uplatňovaly pokyny o „důkazech k prokázání zákonného získání“, jež obsahuje příloha I tohoto dokumentu, a o „označování, registraci a jiných požadavcích pro vydávání potvrzení“, jež obsahuje příloha II.

Je-li potvrzení vydáno, mělo by obsahovat dostatečně podrobný popis dotčeného předmětu, aby bylo zřejmé, že je lze použít pouze pro ten dotčený exemplář – to je zvlášť důležité u surové slonoviny, kde je pravděpodobné, že má méně identifikačních prvků. Pokud to právní předpisy (22) umožňují, doporučuje se, aby nadto členské státy zjišťovaly, ověřovaly a zaznamenávaly totožnost prodejce a kupujícího. Členské státy mohou pro obchod se surovou slonovinou uvnitř EU stanovit zvláštní podmínku, která zavazuje prodávajícího, aby informoval orgány o totožnosti kupujícího.

V případě podávání žádostí pro obchod se slonovinou uvnitř Unie podle čl. 8 odst. 3 písm. c), tj. „k účelům, které neohrožují přežití dotyčných druhů“, se členským státům připomíná, že jelikož je dovoz slonoviny (jako osobních věcí, především loveckých trofejí) možný pouze z nekomerčních důvodů, nemůže být jejich majitelům podle tohoto ustanovení vydáno potvrzení pro komerční účely v EU.

Při posuzování žádostí o potvrzení pro obchod uvnitř Unie se surovou slonovinou, jakož i zpracovanými exempláři, které obsahují slonovinu, se členským státům EU doporučuje, aby se řídily níže uvedenými pokyny.

a)    Zvláštní pokyny týkající se obchodu se surovou slonovinou uvnitř Unie

Je třeba připomenout, že čl. 11 odst. 4 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 865/2006 (ve znění pozdějších předpisů) stanovuje datum ukončení platnosti potvrzení pro surovou slonovinu, která byla vydána před dne 19. ledna 2022. Komise doporučuje, aby od tohoto data členské státy již nevydávaly potvrzení pro komerční obchodování se surovou slonovinou uvnitř Unie.

Pokud se však výkonný orgán v dotčeném členském státě přesvědčí, že slonovina je nezbytná pro opravy určitého předmětu a nelze použít náhradu, může být osvědčení umožňující prodej surové slonoviny vydáno výhradně pro opravu těchto předmětů:

hudební nástroje vyrobené před rokem 1975,

starožitnosti z doby před rokem 1947 v držení muzea nebo veřejné instituce, u nichž příslušný orgán odpovědný za kulturní dědictví (např. odpovědné ministerstvo) potvrzuje jeho velký kulturní, umělecký nebo historický význam a podporuje potřebu jeho opravy za použití slonoviny.

Tyto případy se považují za vzácné a velmi výjimečné.

Potvrzení by mělo být vydáno pouze tehdy, nemá-li výkonný orgán žádné pochybnosti, že bude surová slonovina použita k opravě takových předmětů, a v případě nutnosti je schopna kontrolovat a ověřit, že tomu tak skutečně bude a surová slonovina nebude použita k jinému účelu.

Členským státům se doporučuje, aby zvážily zřízení svého vlastního vnitrostátního systému pro kontrolu zásob surové slonoviny v rukou dílen pro opravy.

Výkonné orgány by měly ozřejmit, že použití surové slonoviny pro tyto opravy je krajní možností a měly by profesionální restaurátory vybízet, aby místo slonoviny používali pokud možno náhradní materiály. Ve vzácných případech, kdy toto nelze provést, mohou vydat potvrzení specifické pro danou transakci se surovou slonovinou.

Potvrzení vydané pro použití surové slonoviny k opravě by mělo v kolonce 20 obsahovat alespoň toto vyjádření:

v případě hudebních nástrojů vyrobených před rokem 1975: „Toto potvrzení je platné výlučně pro jednorázový prodej profesionální dílně uskutečněný za účelem výhradního použití při opravě legálně získaných hudebních nástrojů vyrobených před rokem 1975“;

v případě starožitností z doby před rokem 1947, které mají velký kulturní, umělecký nebo historický význam a jsou v držení muzea nebo veřejné instituce: „Toto potvrzení je platné výlučně pro jednorázový prodej profesionální dílně uskutečněný výlučně za účelem výhradního použití při opravě [zde uveďte popis předmětu, který má být opraven]“.

Pokud to členské státy považují za vhodné, mohou do potvrzení specifického pro transakci uvést jméno profesionálního restaurátora.

Potvrzení by mělo být vydáno pouze tehdy, dospěje-li členský stát k názoru, že slonovina byla legálně získána dříve, než se úmluva CITES stala použitelnou pro slony (viz poznámka 2 výše).

Komise rovněž doporučuje, aby členský stát označil surové sloní kly podle usnesení CITES Conf. 10.10 (Rev. CoP18) a v potvrzení uvedl odkaz na toto označení v kolonce s popisem (viz též příloha II).

b)    Zvláštní pokyny týkající se obchodu se zpracovanou slonovinou uvnitř Unie

Jako výjimka ze všeobecného zákazu obchodního využití druhů zařazených do přílohy A, který je uveden v čl. 8 odst. 1 základního nařízení, je komerční obchod uvnitř Unie se všemi zpracovanými předměty, jež obsahují slonovinu, povolen pouze za předpokladu, že orgány členského státu vydaly případ od případu za tímto účelem potvrzení (čl. 8 odst. 3 písm. a) a b) základního nařízení).

Komise doporučuje, aby od data zveřejnění těchto pokynů členské státy nevydávaly potvrzení pro účely komerčního obchodu s exempláři zpracované slonoviny, pokud nedospějí k názoru, že daný předmět je:

1.

hudební nástroj vyrobený před rokem 1975 nebo

2.

starožitnost z doby před rokem 1947.

Při posuzování žádosti týkající se starožitnosti z doby před rokem 1947 jsou hlavním hlediskem (23) stáří exempláře a další aspekty související s definicí „zpracovaného exempláře“ a členské státy by měly zvážit další šetření pouze tehdy, existují-li náznaky, že daný předmět byl získán nezákonně.

Pokud jde o hudební nástroje vyrobené před rokem 1975, mělo by se zpravidla přezkoumat jejich stáří i zákonné získání a výkonný orgán by měl vydat potvrzení pouze v případě, kdy dospěje k názoru, že byl předložen dostatečný důkaz o splnění obou podmínek. Kromě toho by měl vlastník prokázat, že předmět používá nebo donedávna používal umělec při svých vystoupeních, a není tedy pouze dekorativním předmětem obsahujícím slonovinu.

7.   Jak vykládat pravidla EU pro dovoz slonoviny

Pravidla upravující dovoz exemplářů slonoviny jsou stanovena v článku 4 základního nařízení. Při posuzování žádostí o dovoz druhů zařazených do přílohy A, je potřeba, aby se výkonné orgány podle čl. 4 odst. 1 písm. d) „přesvědčily, že exemplář není určen k použití pro převážně komerční účely“, čímž se účinně zamezí dovozům slonoviny do členských států EU pro obchodní účely.

Výjimku z tohoto všeobecného zákazu dovozu pro obchodní účely lze učinit ve dvou zvláštních případech:

exemplář byl již dříve legálně dovezen do EU nebo byl v EU získán a je nyní, změněný či nikoli, zpětně do EU dovážen (čl. 4 odst. 5 písm. a) základního nařízení) nebo

exemplář je zpracovaným exemplářem, který byl získán před více než 50 lety (čl. 4 odst. 5 písm. b) základního nařízení).

Ovšem i v případech, kdy je jedna z těchto dvou podmínek pro udělení této výjimky splněna, může výkonný orgán i nadále žádost odmítnout, pokud po konzultaci s příslušným vědeckým orgánem dospěje k názoru, že existují další okolnosti týkající se zachování druhu, které mluví proti vydání dovozního povolení (čl. 4 odst. 1 písm. e)).

Komise doporučuje, aby od data zveřejnění těchto pokynů členské státy nevydávaly povolení pro dovoz surové slonoviny pro obchodní účely.

Komise rovněž doporučuje, aby členské státy od téhož data nevydávaly dovozní povolení pro zpracované exempláře.

Pro komerční obchodování bude nadále možné uplatnit dvě výjimky, pokud se výkonný orgán v dotčeném členském státě přesvědčí, že:

předmět je hudebním nástrojem vyrobeným před rokem 1975 nebo

se jedná o starožitnost z doby před rokem 1947 prodanou muzeu a příslušný orgán odpovědný za kulturní dědictví (např. odpovědné ministerstvo) potvrzuje jeho velký kulturní, umělecký nebo historický význam a podporuje transakci.

Hodnocení žádostí o dovoz je rovnocenné žádostem o zpětný vývoz, a proto by se měla rovněž použít kritéria uvedená v oddíle 5 písm. b) pro vydávání povolení.

Dovozní povolení, která umožňují dovoz surové slonoviny nebo exemplářů zpracované slonoviny pro nekomerční účely, mohou být vydávána v souladu s čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Každý takový dovoz vyžaduje nejvyšší úroveň kontroly a mělo by být pravidlem, že povolení by měla být vydána pouze tehdy, je-li výkonný orgán přesvědčen, že neexistuje žádné riziko, že by se dané předměty mohly stát součástí komerčního obchodování. Z nedávných údajů o obchodu (dovoz z Afriky do EU v letech 2016 a 2018) jasně vyplývá, že v praxi se tento dovoz uskutečňuje pro soukromé účely nebo se jedná o lovecké trofeje, které po uskutečnění dovozu neumožňují jejich další obchodní využití. Doporučuje se, aby bylo v dovozním povolení výslovně uvedeno omezení, že jsou tyto předměty určeny pouze pro osobní užití. Lze použít toto upozornění: „Dovoz tohoto exempláře je výhradně pro soukromé účely. Předmět musí zůstat ve vlastnictví držitele tohoto povolení. Na vyžádání musí být předložen příslušným orgánům“. To platí i pro dovoz loveckých trofejí, neboť se jedná o předměty pro osobní potřebu.

Výkonným orgánům se připomíná, aby při hodnocení žádostí o dovoz loveckých trofejí vzaly v úvahu nejnovější vědecká doporučení (zda existují „závěry o tom, že zda zamýšlený dovoz nebude na újmu přežití druhu“) poskytovaná Vědeckou prověřovací skupinou.

Bez ohledu na původ slona je komerční užití sloních loveckých trofejí po jejich dovozu do EU zakázáno (24). Tyto trofeje musí zůstat ve vlastnictví lovce.

Kromě výše uvedené výjimky pro komerční dovoz mohou výkonné orgány vydat dovozní povolení také v případě, kdy dospějí k názoru, že předmět:

1.

je součástí skutečné výměny kulturních předmětů mezi renomovanými institucemi (např. muzei) nebo

2.

je dědictvím převáženým v rámci stěhování rodiny nebo

3.

je převážen za účelem prosazování právních předpisů, pro vědecké nebo vzdělávací účely.

Pro důkladnější posouzení podmínek, za kterých lze tento obchod povolit, se doporučuje, aby členské státy EU uplatňovaly pokyny o „důkazech k prokázání zákonného získání“, jež obsahuje příloha I tohoto dokumentu, a o „označování, registraci a jiných požadavcích pro vydávání potvrzení“, jež obsahuje příloha II.

8.   Koordinace v rámci členských států EU a mezi nimi, jakož i se zeměmi mimo EU

Pokud jsou za vydávání dokumentace podle úmluvy CITES odpovědné regionální či místní výkonné orgány CITES, doporučuje se, aby členské státy zajistily, že tyto orgány oznámí ústřednímu výkonnému orgánu CITES všechny předložené žádosti o vydání potvrzení o zpětném vývozu a potvrzení pro obchod uvnitř EU. Tím by se zajistilo jak koordinované ověření zákonného získání, tak konzistence při posuzování žádostí. To lze podpořit zřízením vnitrostátních databází, v nichž budou uloženy příslušné informace.

Další omezení/kontroly lze rovněž uplatnit na zpětný vývoz do určitých zemí/území, jež zavedly přísnější vnitrostátní opatření pro obchod se slonovinou, jako např. Čína, Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Hongkong a USA. Dotčeným členským státům se důrazně doporučuje, aby před vydáním potvrzení o zpětném vývozu slonoviny uvědomily žadatele o možnosti, že v zemi určení platí přísnější vnitrostátní opatření. Za kontrolu podmínek pro dovoz slonoviny do země určení zodpovídá žadatel.

Je-li to žádoucí, může členský stát rovněž informovat orgány CITES v zemi určení, aby mohly zkontrolovat, že je dovoz daného exempláře v souladu s platnými nařízeními.

Pokud se potvrzení pro obchod uvnitř EU vydané členským státem EU předkládá jako důkaz zákonného získání, pro účely potvrzení o zpětném vývozu (pouze u hudebních nástrojů vyrobených před rokem 1975) nebo žádosti o potvrzení uvnitř EU, vyzývá se členský stát, který žádost vyřizuje, aby platnost tohoto potvrzení pro obchod uvnitř Unie prověřil u členského státu, jenž potvrzení vydal.

Když výkonný orgán obdrží žádost týkající se surové slonoviny, u níž je známa totožnost profesionálního restaurátora, ale tato osoba sídlí v jiném členském státě, vyzývá se členský stát, který potvrzení vydává, aby oslovil cílový členský stát za účelem prověření, zda existují jakékoli faktory, jež by mluvily proti vydání potvrzení.

9.   Přehled režimů EU, které upravují komerční obchodování se slonovinou

V následující tabulce je porovnán „starý“ a „platný“ režim EU pro komerční obchodování se slonovinou:

starý režim – ten, který platil před zveřejněním těchto pokynů a nařízení Komise (EU) č. 2021/2280;

platný režim – pravidla, která poté vešla v platnost (25).

Podrobnosti naleznete v nařízení o obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a v příslušných oddílech těchto pokynů.

 

Obchod uvnitř Unie pro komerční účely

Zpětný vývoz z EU pro komerční účely

Dovoz do EU pro komerční účely

Starý režim

Platný režim

Starý režim

Platný režim

Starý režim

Platný režim

Surová slonovina

Lze povolit případ od případu u předmětů z doby před rokem 1990 nebo 1975 – vyžaduje se potvrzení

Pozastaven, povolení možné případ od případu pro účely opravy hudebních nástrojů nebo starožitností z doby před rokem 1947, které mají velký kulturní, umělecký nebo historický význam (26)jednorázová transakce – vyžaduje se zvláštní potvrzení

Pozastaven

Pozastaven

(beze změny)

Povolen případ od případu u starožitností z doby před rokem 1947 nebo zpětně dovezených předmětů z doby před rokem 1975 – vyžaduje se potvrzení

Pozastaven

Zpracovaná slonovina:

Předměty se slonovinou získané v letech 1975 až 1990 – „před stanovením přílohy I

Lze povolit případ od případu – vyžaduje se potvrzení

Pozastaven

Zakázán

Zakázán

(beze změny)

Zakázán

Zakázán

(beze změny)

Zpracovaná slonovina:

Předměty se slonovinou získané v letech 1947 až 1975 – „před úmluvou CITES“

Pozastaven, individuální povolení případ od případu pro hudební nástroje – vyžaduje se potvrzení

Povolení je možné případ od případu – vyžaduje se potvrzení

Pozastaven, individuální povolení případ od případu pro hudební nástroje – vyžaduje se potvrzení

Povolen případ od případu, umožněn pouze pro zpětný dovoz – vyžaduje se povolení

Pozastaven, individuální povolení případ od případu pro hudební nástroje – vyžaduje se povolení

Zpracované předměty z doby před rokem 1947 (starožitnosti)

Povolen – není nutné potvrzení

Lze povolit případ od případu – vyžaduje se potvrzení

Pozastaven, individuální povolení případ od případu pro hudební nástroje a starožitnosti prodávané muzeím – vyžaduje se potvrzení

Lze povolit případ od případu – vyžaduje se povolení

Pozastaven, individuální povolení případ od případu pro hudební nástroje a starožitnosti prodávané muzeím – vyžaduje se povolení


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1)

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 166, 19.6.2006, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 473, 22.12.2021, s. 1

(4)  http://uis.unesco.org/en/glossary-term/museum#:~:text=Definition,of%20education%2C%20study%20and%20enjoyment.

(5)  Slonovinou se v těchto pokynech rozumí pouze slonovina pocházející ze slonů.

(6)  Podle čl. 8 odst. 3 písm. a) základního nařízení.

(7)  Nellemann, C., Henriksen, R., Raxter, P., Ash, N., Mrema, E. (Eds). (2014). The Environmental Crime Crisis – Threats to Sustainable Development from Illegal Exploitation and Trade in Wildlife and Forest Resources (Krize v důsledku environmentální trestné činnosti – hrozby pro udržitelný rozvoj vyplývající z nezákonného využívání volně žijících a planě rostoucích druhů a lesních zdrojů a nezákonného obchodu s nimi). UNEP, Posouzení rychlé reakce. Program OSN pro životní prostředí a GRID-Arendal, Nairobi a Arendal.

(8)  https://cites.org/eng/MIKE_PIKE_Trends_report_elephants_CITES_16112020.

(9)  Thouless, C.R., Dublin, H.T., Blanc, J.J., Skinner, D.P., Daniel, T.E., Taylor, R.D., Maisels, F., Frederick H. L., Bouché, P. (2016). African Elephant Status Report 2016: an update from the African Elephant Database (Zpráva o stavu slona afrického v roce 2016: aktualizace z databáze slona afrického). Occasional Paper Series of the IUCN Species Survival Commission, No. 60 IUCN / SSC Africa Elephant Specialist Group (Občasník IUCN – Komise pro přežití druhů, č. 60 IUCN / SSC skupina odborníků na slona afrického). IUCN, Gland, Švýcarsko.

(10)  https://cites.org/eng/UNODC_releases_WorldWildlifeCrimeReport2020_CITES_10072020.

(11)  Informační systém obchodování s výrobky ze slonů (ETIS) byl zřízen usnesením CITES Conf. 10.10 (Rev. CoP17) o obchodu s exempláři získanými ze slonů. Jedním z jeho cílů je „i) měřit a zaznamenávat úrovně a trendy a změny úrovní a trendů nezákonného vybíjení slonů a obchodu se slonovinou“. Systém ETIS před každou konferencí smluvních stran úmluvy CITES vydává komplexní zprávu o případech zabavení slonoviny v celosvětovém měřítku. Nejnovější zpráva je dostupná zde: https://cites.org/sites/default/files/eng/cop/18/doc/E-CoP18- 069-03-R1.pdf

(12)  https://cites.org/sites/default/files/eng/cop/18/doc/E-CoP18-069-02.pdf.

(13)  https://cites.org/sites/default/files/eng/com/sc/70/E-SC70-49-01x-A1.pdf.

(14)  Oznámení Komise 2017/C 154/06.

(15)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52016DC0087&from=EN

(16)  Akční plán pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy se letech 2020 a 2021 vyhodnocuje; revidované znění má být přijato na základě hodnocení – viz strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (COM(2020) 380 final ze dne 20. května 2020).

(17)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1590574123338&uri=CELEX%3A52020DC0380.

(18)  Doporučuje se, aby členské státy EU používaly definici „surové slonoviny“, kterou obsahuje usnesení CITES Conf. 10.10 (Rev. CoP18), podle něhož:

„a) pojem ‚surová slonovina‘ zahrnuje všechny celé sloní kly, leštěné nebo neleštěné, v jakékoli formě, a veškeré oddělené kousky slonoviny, leštěné nebo neleštěné a jakkoli změněné z její původní formy, s výjimkou ‚zpracované slonoviny‘; a dále

b) ‚zpracovanou slonovinou‘ se rozumí slonovina, která byla opatřena řezbou, formována nebo opracována buď úplně, nebo částečně, avšak neobsahuje celé kly v žádné formě s výjimkou případů, kdy je řezbou opatřen celý jejich povrch“.

(19)  Viz Status of elephant populations, levels of illegal killing and the trade in ivory: A report to the CITES Standing Committee (Stav sloních populací, úrovně nezákonného vybíjení a obchod se slonovinou: zpráva pro stálý výbor CITES), k dispozici zde:https://cites.org/sites/default/files/eng/com/sc/70/E-SC70-49-01x-A1.pdf.

(20)  Úř. věst. C 154, 17.5.2017, s. 15.

(21)  https://cites.org/eng/niaps

(22)  Zejména zákony na ochranu osobních údajů.

(23)  Definice zpracovaného exempláře zahrnuje čtyři kritéria, jež je nutno všechny posoudit: předmět byl vyroben/zpracován před 3. březnem 1947; předmět byl značně pozměněn oproti jeho původnímu stavu; předmět jednoznačně spadá do jedné z těchto kategorií – klenoty, dekorativní, umělecké či užitné předměty nebo hudební nástroje a nevyžaduje žádné další vyřezávání, řemeslné nebo průmyslové zpracování, aby mohl plnit svůj účel; výkonný orgán příslušného členského státu dospěje k názoru, že byl předmět získán za těchto podmínek. Viz Pokyny ke zpracovaným exemplářům podle nařízení EU o obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (Úř. věst. C 154, 17.5.2017, s. 15).

(24)  Tento zákaz platí pro populace slonů uvedených v příloze A i B, zatímco obchod s loveckými trofejemi z druhů, které jsou zařazeny do přílohy B, je možno uskutečnit pouze pro nekomerční účely (viz poznámka k příloze B základního nařízení, kde jsou uvedeny sloní populace v Botswaně, Namibii, Jižní Africe a Zimbabwe).

(25)  V této tabulce se používá výraz „pozastaven“, pokud bylo opatření zavedeno prostřednictvím těchto pokynů nebo jeho předchůdce. Pojem „zakázán“ odkazuje na povinnosti obsažené v základním nařízení a/nebo úmluvě CITES.

(26)  Starožitnosti z doby před rokem 1947, které mají velký kulturní, umělecký nebo historický význam a jsou v držení muzea nebo veřejné instituce, u nichž příslušný orgán odpovědný za kulturní dědictví (např. odpovědné ministerstvo) potvrzuje jeho velký kulturní, umělecký nebo historický význam a podporuje potřebu jeho opravy za použití slonoviny.


PŘÍLOHA I

Důkazy k prokázání zákonného získání

Obecné poznámky

Pro vydání potvrzení o zpětném vývozu i potvrzení pro obchod uvnitř EU je žadatel povinen prokázat orgánu CITES v dotčeném členském státě EU, že podmínky pro vydání těchto dokumentů jsou splněny, a zejména že exempláře slonoviny byly získány legálně23 .

Členské státy budou muset posoudit důkazy, které žadatel poskytl, případ od případu.

Je jasné, že zákonné získání musí být prokázáno ve všech případech, avšak členské státy by měly při posuzování žádostí o dovoz či zpětný vývoz slonoviny nebo obchod se slonovinou uvnitř Unie zvážit uplatnění přístupu založeného na posouzení rizik.

Transakce mohou vést ke kontrolám různého stupně v závislosti na různých aspektech slonoviny, jež má být dovezena / zpětně vyvezena / s níž se má obchodovat:

na množství,

na její formě (např. starožitnost, zpracovaná nebo surová),

na okolnostech, za kterých byla původně získána (např. v rámci obchodní transakce nebo jako dar/dědictví) a dále

na datu, kdy byla původně získána.

Členské státy budou muset samy zvážit, jaké požadavky, pokud jde o druh a množství důkazů, které je třeba doložit k žádosti, podle povahy transakce stanoví.

Je třeba poznamenat, že druh důkazu o zákonném původu bude záviset na způsobu získání. Například:

Pokud předmět ze slonoviny dovezl sám žadatel před vstupem úmluvy CITES v platnost, pak:

a)

se od něj může požadovat, aby prokázal, že v zemi vývozu žil nebo pracoval.

Jako důkaz lze přijmout staré fotografie, smlouvy, výpisy z rodného listu, výpisy z registru obyvatel nebo prohlášení žadatele a/nebo jiných rodinných příslušníků.

b)

Žadatel bude muset prokázat, že předmět ze slonoviny byl získán/dovezen do EU legálně (viz Druhy důkazů níže).

Pokud byl předmět ze slonoviny (legálně) zakoupen v EU, žadatel musí prokázat, že se tak událo před rokem 1975 nebo že byl daný kus získán podle předchozí odchylky pro zpracované exempláře pocházející z doby před rokem 1947 (viz Druhy důkazů níže).

Druhy důkazů

Následující důkazy by zpravidla měly být upřednostňovány jako podklady k žádostem o potvrzení o zpětném vývozu a potvrzení pro obchod uvnitř EU:

Potvrzení pro obchod uvnitř EU V tomto případě by měl být konzultován vydávající členský stát EU s cílem ověřit platnost dotčeného potvrzení.

Pokud poskytnuté informace o potvrzení pro obchod uvnitř EU jsou nejasné nebo pokud existují pochyby/obavy ohledně platnosti potvrzení / zákonnosti slonoviny, měly by být od žadatele a/nebo vydávajícího orgánu vyžádány doplňující informace.

Doplňující důkazy si lze vyžádat, pokud např. na potvrzení chybí identifikační znaky (např. fotografie, podrobný popis, informace o hmotnosti/délce klů) nebo pokud je potvrzení obzvláště staré.

Členské státy mohou požádat o jakékoli důkazy poskytující další podrobnosti o předmětu a jeho původu kromě těch, které jsou již uvedeny na potvrzení pro obchod uvnitř EU. Je možné požadovat také potvrzení o převzetí nebo smlouvu o převodu – zejména pokud se potvrzení týká konkrétní transakce – aby bylo jasné, že současný majitel získal daný exemplář přímo od držitele potvrzení.

Výsledky datování pomocí radiouhlíkové metody / izotopového rozboru ke stanovení stáří (a původu) exempláře (1), přičemž je třeba mít na paměti, že určení stáří samo o sobě nestačí k prokázání zákonného získání.

Znalecký posudek ve formě doloženého určení stáří uznávaným, nezávislým odborníkem, např. spolupracovníkem univerzity / výzkumného ústavu, soudním znalcem / osobou ustanovenou soudem nebo schváleným/uznávaným odborníkem (2).

Znalecké posudky lze považovat za uspokojivý důkaz jak pro zpracovanou, tak pro nezpracovanou slonovinu (např. pokud nelze použít forenzní analýzu). U starožitností ze zpracované slonoviny se stanovení stáří může provést na základě stylu řezbářských a řemeslných technik. Znalecké posudky musí být řádně doloženy a musí podat výklad o prvcích stylu, řemeslného zpracování atd., jež byly vzaty v úvahu a byly rozhodující pro výsledný závěr.

Pokud výše uvedené důkazy nejsou k dispozici, mělo by se od žadatelů požadovat, aby předložili kombinaci jiných forem důkazů k prokázání, že slonovinu získali zákonným způsobem (viz jiné formy důkazů níže). Členské státy by měly žadatele vyzvat, aby na podporu své žádosti předložil co nejvíce různých druhů důkazů.

Mezi jiné formy důkazů, které mohou představovat uspokojivý důkaz zákonného získání, patří např. tyto (přednostně kombinace několika takových důkazů):

U „zpracovaných exemplářů“, jež obsahují slonovinu, dokument od schváleného/uznávaného odborníka.

Potvrzení o příjmu nebo faktura, darovací smlouva nebo dokumenty o dědictví, jako např. závěť.

Staré fotografie předmětu ze slonoviny (s datem, rozpoznatelnou osobou nebo v místě původu), staré povolení k lovu (nebo jiné dokumenty týkající se lovu), dokumenty o pojištění, dopisy nebo staré veřejné dokumenty (jako např. novinové články nebo jiné původní zprávy/publikace, jež poskytují důkaz o původu daných exemplářů).

Jiné pomocné důkazy na podporu vysvětlení zákonného získání, jako např. důkaz, že osoba, která daný exemplář získala, pracovala nebo služebně pobývala v místě, kde byla slonovina získána (např. v Africe), nebo kopie razítek v cestovním pasu.

Svědecká výpověď / přísežné prohlášení nebo podepsané prohlášení majitele. Členský stát si může vyžádat, aby žadatel předložil přísežné prohlášení na podporu vydaného prohlášení, v němž uvede, že si je vědom důsledků v případě nepravdivého prohlášení. Svědecká výpověď / přísežné prohlášení by přesto měly být podpořeny jinými důkazy, jako např. fotografiemi nebo potvrzeními o příjmu / fakturami.

U zpracovaných exemplářů nebo hudebních nástrojů vyrobených v EU potvrzení výrobce nebo odborníka o tom, že nástroj byl vyroben na území členského státu EU před datem příslušného zařazení na seznam CITES.

Pokud po zhlédnutí důkazů, které žadatel předložil na podporu své žádosti o potvrzení o zpětném vývozu či potvrzení pro obchod uvnitř EU, i nadále existují pochybnosti, že předmětná slonovina byla získána legálně, měly by členské státy zvážit konzultaci s nezávislým odborníkem nebo vyžádání forenzní analýzy za účelem ověření stáří daného exempláře. V tomto případě by náklady měl nést žadatel.


(1)  Pokyny UNODC (Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu) podávají přehled o dostupných možnostech laboratorních zkoušek a také pokyny k odběru vzorků pro zkoušky včetně seznamu vybavení a materiálů, které jsou nezbytné pro odběr vzorků slonoviny (viz UNODC. (2014) Guidelines on Methods and Procedures for Ivory Sampling and Laboratory Analysis. Organizace spojených národů, New York, zejména bod 14.2.2 Isotopes (Izotopy) (s. 30 a násl. a s. 46); k dispozici na https://www.unodc.org/documents/Wildlife/Guidelines Ivory.pdf).

Viz též webová stránka www.ivoryid.org.

(2)  Je-li použit znalecký posudek od dražitelů, může vzniknout potenciální střet zájmů. To je třeba pečlivě zvážit.


PŘÍLOHA II

Označování, registrace a další požadavky pro vydávání potvrzení

Trvalé označování výrobků ze slonoviny před vydáním potvrzení pro obchod uvnitř EU není podle práva EU povinné, avšak některé členské státy jej vyžadují. Dovozní povolení a potvrzení o zpětném vývozu mohou kromě toho členské státy EU vydat pouze na některé výrobky ze slonoviny, jsou-li označeny. Viz čl. 64 odst. 1 písm. d) a čl. 65 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 865/2006 a usnesení CITES 10.10 (Rev. CoP17), které rovněž vyzývají k označování „celých klů jakékoli velikosti a řezaných částí slonoviny, které přesahují 20 cm délky a zároveň 1 kg hmotnosti“.

V této souvislosti se doporučuje, aby členské státy zvážily trvalé označování:

i)

celých klů jakékoli velikosti a

ii)

řezaných částí slonoviny, které přesahují 20 cm délky a zároveň 1 kg hmotnosti.

Označování umožňuje, aby bylo potvrzení spojeno s dotčenými předměty ze slonoviny, a zlepšuje sledovatelnost v rámci daného systému.

Takové označování se doporučuje provádět v souladu s usnesením CITES 10.10 (Rev. CoP17): „celé kly jakékoli velikosti a řezané části slonoviny, které přesahují 20 cm délky a zároveň 1 kg hmotnosti, se mají označit vyraženými značkami, nesmazatelným inkoustem nebo jinou formou trvalého označení, a to podle tohoto vzorce: dvoupísmenný kód ISO země původu, poslední dvě číslice roku / pořadové číslo v daném roce / a hmotnost v kilogramech (např. KE-00/127/14). Uznává se, že jednotlivé smluvní strany mají různé systémy označování a mohou používat různé způsoby vyznačení pořadového čísla a roku (což může být např. rok registrace nebo zachránění), že však všechny systémy musí vést k jedinečnému číslu pro každý kousek označené slonoviny. Toto číslo by v případě celých klů mělo být umístěno na retním pruhu‘ (lip mark) a barevně zvýrazněno.“

V usnesení se uvádí, že označení by mělo odkazovat na zemi původu; pokud země v době, kdy členský stát EU slonovinu označuje, není známa, měl by uvedený kód ISO být kódem země, která označení provádí. Členské státy mohou považovat za vhodné stanovit, aby držitel/majitel slonoviny uhradil náklady na trvalé označení.

Jakmile je předmět trvale označen, měl by být jeho kód zanesen do elektronické databáze spolu s číslem potvrzení a veškerými příslušnými informacemi, jako je délka, hmotnost a status v době před přijetím úmluvy CITES, aby se usnadnilo ověřování v budoucnu.

Informace by měly být zaznamenány pokud možno na celostátní úrovni. Jsou-li informace zaznamenány na regionální/místní úrovni, měl by existovat mechanismus pro sdílení informací s ústředním (celostátním) orgánem CITES nebo pro dohled ze strany tohoto ústředního orgánu. Po označení se rovněž doporučuje předměty fotograficky zdokumentovat a záznamy a fotografie uchovávat společně.

Členské státy informovaly o problémech při ověřování platnosti potvrzení pro obchod uvnitř EU, což ztěžuje potvrzování totožnosti příslušného exempláře (u surových, nezpracovaných klů). K řešení tohoto problému se členským státům doporučuje:

Vyžadovat fotodokumentaci k exemplářům slonoviny (zejména celých surových klů), a pokud to vnitrostátní systémy dovolují, zajistit, aby fotografie byly připevněny/přiloženy

k příslušnému potvrzení pro obchod uvnitř EU. Fotografie by se měly naskenovat a uchovávat se záznamy o vydaném potvrzení.

Prvky, které lze zdokumentovat (a které by pomohly při identifikaci) zahrnují:

typické zabarvení,

praskliny nebo jiné poškození,

zahnutí klu,

bázi klu (např. čistě odříznutá nebo roztřepená).

Užitečné by byly fotografie celého klu a báze. Pokud kel obsahuje rytinu, měla by být připojena fotografie, která zachycuje podrobnosti a umístění na klu. Fotografie slonoviny, pro kterou je vydáno potvrzení, jsou zvlášť důležité v případě, že tato slonovina nebyla označena.

Na potvrzení uvést informace o tom, jak byla hmotnost a délka předmětu ze slonoviny měřena, a také obvod báze.

Co se týče hmotnosti, příslušné informace mimo jiné obsahují údaj o tom, kdy byla hmotnost zjištěna (byl předmět vážen v době vydání potvrzení, nebo byly použity starší informace o hmotnosti?) a zda hmotnost zahrnuje nějaké předměty připojené ke klu (jako např. víčko na bázi nebo závěs pro připevnění klu na zeď), které mohly být při následném vážení odstraněny.

Pokud jde o délku, příslušné informace mimo jiné obsahují, zda je uváděná délka vnitřní nebo vnější a zda je měřena od špičky klu po bázi (nebo jiný způsob měření).

Zaznamenat počet příslušných předmětůmnožství vyjádřené hmotností (v kg) (jelikož velikost předmětů se výrazně liší).


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

30.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 528/36


Směnné kurzy vůči euru (1)

29. prosince 2021

(2021/C 528/04)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1303

JPY

japonský jen

129,97

DKK

dánská koruna

7,4365

GBP

britská libra

0,84115

SEK

švédská koruna

10,2608

CHF

švýcarský frank

1,0380

ISK

islandská koruna

147,40

NOK

norská koruna

9,9883

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

24,958

HUF

maďarský forint

370,22

PLN

polský zlotý

4,6037

RON

rumunský lei

4,9499

TRY

turecká lira

14,1525

AUD

australský dolar

1,5638

CAD

kanadský dolar

1,4486

HKD

hongkongský dolar

8,8127

NZD

novozélandský dolar

1,6625

SGD

singapurský dolar

1,5309

KRW

jihokorejský won

1 341,06

ZAR

jihoafrický rand

17,9471

CNY

čínský juan

7,1994

HRK

chorvatská kuna

7,5200

IDR

indonéská rupie

16 112,32

MYR

malajsijský ringgit

4,7269

PHP

filipínské peso

57,592

RUB

ruský rubl

83,5863

THB

thajský baht

37,888

BRL

brazilský real

6,3824

MXN

mexické peso

23,2544

INR

indická rupie

84,3880


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.