1.

toto usnesení vychází z usnesení o strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (1), z usnesení, kterým se stanoví pokyny pro řízení dialogu EU s mládeží (2), ze závěrů o podpoře demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě (3), ze závěrů o posilování víceúrovňové správy v rámci podpory účasti mladých lidí v rozhodovacích procesech (4) a z výsledků předchozích cyklů dialogu EU s mládeží.

2.

Usnesení o strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 stanoví obecné cíle, základní zásady a základ pro další spolupráci v oblasti mládeže na úrovni EU. Vyzývá se v něm k většímu zapojení mladých lidí do dialogu s činiteli s rozhodovací pravomocí a k angažovanosti mladých lidí z různých prostředí a sociálních skupin.

3.

Dialog EU s mládeží je mechanismus umožňující zapojení mladých lidí v EU. Slouží jako stálé fórum pro společné uvažování o prioritách evropské spolupráce v oblasti mládeže na úrovni EU, jejím uplatňování a hodnocení (5) mezi činiteli s rozhodovací pravomocí, mladými lidmi a organizacemi, které je zastupují, jež umožňuje stálé partnerství při řízení těchto procesů na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni.

4.

Členské státy byly vyzvány, aby umožnily účast mladých lidí ve všech fázích provádění dialogu EU s mládeží mimo jiné tím, že ve vhodných případech ve vnitrostátní pracovní skupině a v evropské řídicí skupině svěří významnou úlohu národní radě mládeže (6).

5.

Výsledky osmého cyklu dialogu EU s mládeží vycházejí ze tří konferencí EU zaměřených na otázky mládeže, ze zpětné vazby z vnitrostátních a evropských kvalitativních konzultací a akcí během fáze dialogu, z kvantitativních výsledků hlavního šetření v rámci dialogu EU s mládeží a z výsledků fáze dopadu na vnitrostátní a evropské úrovni a přispívají k začleňování víceúrovňového a meziodvětvového provádění cíle v oblasti mládeže č. 9 „Prostor a účast pro všechny“. Na evropské úrovni tento proces koordinovala evropská řídicí skupina.

6.

Cílem tohoto dokumentu je zajistit, aby výsledky osmého cyklu dialogu EU s mládeží byly uznány a uplatňovány relevantními zúčastněnými subjekty působícími v odvětví vnitrostátních a evropských politik v oblasti mládeže, jakož i zajistit kvalitu a kontinuitu provádění procesu dialogu EU s mládeží a jeho výsledků.

7.

osmý cyklus dialogu EU s mládeží, probíhající během německého, portugalského a slovinského předsednictví v období od 1. července 2020 do 31. prosince 2021 pod společným názvem „Evropa pro mládež – mládež pro Evropu: prostor pro demokracii a účast“ („Europe for YOUth - YOUth for Europe: Space for Democracy and Participation“), vychází z evropských cílů v oblasti mládeže vytyčených ve strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027, konkrétně z cíle v oblasti mládeže č. 9 „Prostor a účast pro všechny“.

8.

V usnesení o strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 se vyzývá k většímu zapojení mladých lidí do procesu dialogu EU s mládeží, a rovněž se požaduje zajištění dostatečné kapacity, zejména finančních a lidských zdrojů, s cílem oslovit a informovat všechny mladé lidi a komunikovat s nimi na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni.

9.

Pro vedení procesů dialogu EU s mládeží na vnitrostátní úrovni je důležitý příspěvek vnitrostátních pracovních skupin, a to i na regionální a místní úrovni, zejména ve snaze oslovit různé skupiny mladých lidí a získat pro tento proces různé vnitrostátní, regionální a místní zúčastněné subjekty.

10.

Přínos mezinárodních nevládních mládežnických organizací spočívá v tom, že do politického dialogu vnášejí širší škálu pohledů z celé Evropy a zajišťují kvalitní příspěvek k nadnárodnímu rozměru procesu dialogu EU s mládeží.

11.

Osmý cyklus dialogu EU s mládeží se vyznačoval mimo jiné důrazem na kvalitu účasti a využitím převážně digitálních nástrojů v kontextu zdravotní krize. Probíhal během pandemie COVID-19, kdy většina zemí EU uplatňovala opatření k omezení fyzického kontaktu, v jejichž důsledku se snížila možnost pořádat zasedání za fyzické přítomnosti účastníků. Vzhledem k pandemii byly všechny tři konference EU zaměřené na otázky mládeže uspořádány v úzké spolupráci s příslušnými národními radami mládeže ve virtuálním formátu.

12.

Německé předsednictví se pod heslem „Mládež a demokracie“ zaměřilo na téma demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě. Jako základ pro konzultace a akce na vnitrostátní a evropské úrovni byl vnitrostátním pracovním skupinám v členských státech a mezinárodním nevládním mládežnickým organizacím předložen soubor kvalitativních otázek zaměřených na sedm dílčích konkrétních cílů rozvíjejících obecný cíl v oblasti mládeže č. 9 „Prostor a účast pro všechny“.

13.

Portugalské předsednictví se zaměřilo na posílení víceúrovňové správy prostřednictvím podpory zapojení mladých lidí do rozhodovacích procesů a kladlo zvláštní důraz na zapojení mladých lidí prostřednictvím digitálních inovací. Pozornost byla rovněž věnována přístupům k politikám v oblasti mládeže založeným na právech mladých lidí, což bylo předmětem politické rozpravy, která proběhla na zasedání Rady ministrů odpovědných za oblast mládeže dne 17. května 2021. Vzhledem k tomu, že portugalské předsednictví se časově shodovalo s přechodem od fáze dialogu k fázi provádění, byl vypracován soubor nástrojů obsahující konkrétní opatření pro provádění cíle v oblasti mládeže č. 9, s přihlédnutím ke zprávám o kvalitativních konzultacích a akcích a k diskusím, které uspořádali portugalští delegáti konference EU zaměřené na otázky mládeže. Kromě toho se konal 48hodinový programovací maraton s názvem „Solve the Gap“ (Stavíme mosty), jehož výsledkem bylo vytvoření online nástroje na podporu zapojení mladých lidí do demokratických procesů. Nástroj se stane součástí Evropského portálu pro mládež.

14.

Slovinské předsednictví zkoumalo význam občanského prostoru pro účast mládeže a možnosti jeho ochrany. Zabývalo se rovněž kvantitativními výsledky hlavního šetření v rámci dialogu EU s mládeží a výsledky získanými na základě souboru orientačních otázek předloženého během portugalského předsednictví, na jejichž základě hledalo osvědčené postupy pro provádění obecného cíle v oblasti mládeže č. 9 a jeho dílčích konkrétních cílů a možnosti jejich přeměny v praktická opatření v oblasti mládeže. Určilo rovněž překážky bránící jejich provádění a stanovilo další postup.

15.

každý cyklus dialogu EU s mládeží navazuje na předchozí cykly, konference EU zaměřené na otázky mládeže a na činnost předsednictví Rady EU v oblasti mládeže. Vyzdvihuje úlohu a význam jednotného postupu trojice předsednictví pro dosažení cílů jednotlivých cyklů dialogu EU s mládeží a v rámci příspěvku k plnění dílčích konkrétních cílů, které jsou součástí obecných cílů v oblasti mládeže, prostřednictvím propojení po sobě jdoucích cyklů.

16.

Vnitrostátní pracovní skupiny používaly různé metody, jako jsou participativní vizuální metody a metody participativního výzkumu, diskuse u kulatého stolu a online akce zaměřené na dialog s mládeží. Mezinárodní nevládní organizace mládeže zprostředkovaly diskuse u kulatého stolu na evropské úrovni, jichž se zúčastnili i tvůrci politik a mladí lidé.

17.

Evropská řídicí skupina navrhla hlavní šetření v rámci dialogu EU s mládeží jako způsob prozkoumání dalších segmentů účasti mládeže s cílem zahrnout co nejširší spektrum názorů a jako způsob, jak podnítit vnitrostátní pracovní skupiny a mezinárodní nevládní organizace mládeže, aby se více zaměřily na kvalitativní a smysluplnější formáty zapojení do procesu dialogu, a tím zvýšily přínos konzultací na úrovni EU.

18.

Mezi hlavní zásady určující provádění osmého cyklu dialogu EU s mládeží patřila smysluplná spolupráce a součinnost všech tří zúčastněných předsednictví EU a jejich příslušných národních rad mládeže, Evropského fóra mládeže a Evropské komise.

19.

Klíčovým aspektem úspěchu osmého cyklu dialogu EU s mládeží byla skutečnost, že mladým lidem a mládežnickým organizacím byla svěřena ústřední role při koncipování, plánování, provádění, monitorování a hodnocení cyklu a v souvislosti s navazujícími opatřeními, jakož i v rámci všech činností tohoto cyklu, například zajištěním toho, aby národní rady mládeže předsednické země měly právo spolupředsedat evropské řídicí skupině.

20.

Pro zajištění silného evropského rozměru dialogu EU s mládeží je dále důležité uznat zapojení mezinárodních nevládních mládežnických organizací do tohoto procesu a jejich přínos; měly by být zajištěny udržitelné, strukturální a odpovídající finanční prostředky, jakož i politická podpora na evropské a vnitrostátní úrovni, aby vnitrostátní pracovní skupiny i mezinárodní nevládní mládežnické organizace mohly vykonávat svou činnost v rámci formálního procesu dialogu EU s mládeží.

21.

Konference EU zaměřené na otázky mládeže jsou důležitou součástí procesu dialogu s mládeží, představují bezpečný prostor, v němž účastníci disponují znalostmi a příležitostmi, které jsou nezbytné, aby mohli přednést svůj příspěvek, a v rámci smysluplného dialogu by se zde měli setkávat i činitelé s rozhodovací pravomocí s cílem vyměňovat si názory s mladými lidmi za rovných podmínek, společně s nimi dosahovat výsledků na konferencích mládeže a pokud možno začleňovat tyto výsledky do politického rozhodování, a tak zajistit proces smysluplného zapojení mládeže.

22.

Pořádání všech akcí souvisejících s dialogem EU s mládeží co nejudržitelnějším způsobem a zohlednění environmentálního, sociálního a hospodářského rozměru udržitelnosti je důležitým aspektem, aby byl tento proces pro mladé lidi a pro činitele s rozhodovací pravomocí smysluplnější.

23.

Zaměření na provádění obecného cíle v oblasti mládeže č. 9 spolu se snahou promítnout jeho dílčí konkrétní cíle do praktických opatření v oblasti mládeže vneslo do procesu dialogu EU s mládeží důležitý nový rozměr tím, že upozornilo na změny, které jsou pro zlepšení života mladých lidí v Evropě nezbytné, a v budoucích cyklech dialogu EU s mládeží by mohlo být přijato jako osvědčený a podnětný postup.

24.

mladí lidé představují současnost i budoucnost udržitelné, sociální, klimaticky neutrální, prosperující a demokratické Evropy, připravené na digitální věk. Jejich účast má zásadní význam při utváření přítomnosti a budoucnosti Evropy, neboť zajišťuje, aby všichni její občané dosáhli osobního naplnění a dobrých životních podmínek, a umožňuje jim, aby se angažovali prostřednictvím aktivního a odpovědného občanství.

25.

Pandemie COVID-19 a výjimečná opatření přijatá v rámci jejího zvládání měla vážný dopad na účast mladých lidí a na občanský prostor pro mladé lidi, který se stále zmenšuje, a mohl by být proaktivně chráněn. Pandemie rovněž ukázala, že je důležité dále zkoumat a rozvíjet nové formy účasti a občanské angažovanosti, zejména v kontextu digitální účasti mladých lidí, a že je současně třeba uznat a řešit stávající digitální propasti a omezení digitální účasti (7).

26.

aktivní účast mladých lidí na vnitrostátních a evropských kvalitativních konzultacích, jejichž organizace se zhostily vnitrostátní pracovní skupiny a mezinárodní nevládní mládežnické organizace, jejich angažované zapojení do hlavního šetření v rámci dialogu EU s mládeží, které uspořádala evropská řídicí skupina, jakož i jejich činorodý příspěvek k fázi provádění. Konzultace i fáze provádění probíhaly s využitím různorodých a inovativních průzkumů menšího rozsahu, tematicky zaměřených skupinových rozhovorů, rozsáhlých akcí zaměřených na dialog s mladými lidmi, seminářů, participativních výzkumných činností, participativních vizuálních metod, diskusí u kulatého stolu a digitálních akcí zaměřených na dialog s mladými lidmi.

27.

Činnosti a opatření, jež navrhly a prováděly vnitrostátní pracovní skupiny a mezinárodní nevládní mládežnické organizace, probíhaly v obtížných podmínkách pandemie jako součást procesu přeměny obecného cíle v oblasti mládeže č. 9 v praktická opatření v oblasti mládeže.

28.

Úspěšná spolupráce a rovnoprávné partnerství v rámci evropské řídicí skupiny v průběhu celého cyklu navázaly na doporučení předchozích cyklů dialogu EU s mládeží pro víceúrovňové a meziodvětvové provádění strategie EU v oblasti mládeže.

29.

při koncipování a provádění budoucích politik v oblasti mládeže v součinnosti se všemi politikami, které se týkají mladých lidí, vzaly v úvahu výsledky osmého cyklu dialogu EU s mládeží, včetně doporučení mladých lidí uvedených v příloze I, a zkoumaly další možnosti provádění evropských obecných cílů v oblasti mládeže a dílčích konkrétních cílů stanovených v jejich rámci;

30.

posílily a zlepšily proces dialogu EU s mládeží tím, že vezmou v úvahu a ve vhodných případech budou uplatňovat osvědčené postupy z osmého cyklu dialogu EU s mládeží a zásady, jimiž se řídilo jeho úspěšné provádění, zejména tím, že ústřední roli v tomto procesu svěří mladým lidem a mládežnickým organizacím a zajistí, aby dialog EU s mládeží byl procesem vedeným mladými lidmi, v jehož rámci vedou mladí lidé a činitelé s rozhodovací pravomocí konstruktivní dialog zaměřený na hledání řešení se skutečným dopadem. Národní rady mládeže by proto ve vhodných případech měly být i nadále hlavními zúčastněnými subjekty ve vnitrostátních pracovních skupinách a k plnění této úlohy by jim měla být poskytována nezbytná politická a finanční podpora;

31.

uznaly úlohu vnitrostátních pracovních skupin, jejich nepostradatelnou angažovanost v tomto procesu i jejich význam, pokud jde o komunikaci a rozmanitost pohledů, a daly jim náležitou prioritu;

32.

stavěly dialog EU s mládeží do popředí a napomáhaly jeho zviditelňování při akcích na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU a podporovaly zapojení mládeže do rozhodovacích procesů na všech úrovních, jakož i podporovaly a posilovaly spolupráci mezi různými zúčastněnými subjekty, zejména evropskou řídicí skupinou, vnitrostátními pracovními skupinami, Evropským fórem mládeže, národními radami mládeže, mezinárodními nevládními mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými subjekty;

33.

poskytovaly potřebnou podporu, včetně odpovídajících finančních zdrojů, jakož i nástroje pro účast vstřícné k mladým lidem, jež jsou nezbytné, aby bylo možné oslovit a informovat větší počet mladých lidí z nejrůznějších prostředí a sociálních skupin na všech úrovních a komunikovat s nimi, s cílem dosáhnout ambiciózních cílů stanovených pro proces dialogu EU s mládeží ve strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027;

34.

zajistily udržitelnější a strategičtější přístup ke komunikaci a poskytování informací v rámci dialogu EU s mládeží prostřednictvím provádění zastřešující vnitřní a vnější komunikační strategie na evropské úrovni, a ve vhodných případech poskytly vnitrostátním pracovním skupinám dodatečnou podporu k posílení jejich vlastní komunikace v rámci dialogu EU s mládeží, již utvářejí společně mládežnické organizace v souladu s evropskou komunikační strategií, vytvořenou v rámci společného vedení mládežnických organizací, zahrnující mimo jiné společné logo dialogu EU s mládeží, označení pro všechna opatření v rámci tohoto dialogu na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

35.

Evropská komise a členské státy by měly zajistit posílení dlouhodobé institucionální paměti a návaznost činností v rámci jednotlivých cyklů dialogu EU s mládeží. Je třeba zajistit pravidelné výměny a koordinaci mezi trojicí předsednictví, posledním předsednictvím z předchozí trojice, prvním předsednictvím z následující trojice, Komisí a Evropským fórem mládeže, jejichž vedení se ujmou mladí lidé a jimž bude poskytována odpovídající podpora. Dokumentace evropské řídící skupiny by měla být zpřístupněna veřejnosti na Evropském portálu pro mládež;

36.

průběžně poskytovaly zpětnou vazbu mladým lidem a mládežnickým organizacím zapojeným do všech fází procesu dialogu EU s mládeží s cílem zajistit smysluplný dialog a účast mládeže na všech úrovních.

1.

na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu v Göteborgu v roce 2017 vedoucí představitelé EU společně vyhlásili evropský pilíř sociálních práv, v němž se jako první zásada stanoví právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu a celoživotní učení pro všechny a jako čtvrtá zásada právo na pomoc pro účely hledání pracovního místa a pro účely odborné přípravy a rekvalifikace, jakož i právo na převod nároků na sociální ochranu a odbornou přípravu v době přechodu mezi zaměstnáními,

2.

v závěrech Evropské rady ze dne 14. prosince 2017 (1) byl vyzdvižen zásadní význam vzdělávání při budování inkluzivních a soudržných společností a k udržení evropské konkurenceschopnosti; vzdělávání a odborná příprava se tak poprvé zařadily na přední místo evropské politické agendy,

3.

ve strategické agendě na období 2019–2024 se vedoucí představitelé EU dohodli na zvýšení investic do dovedností a vzdělávání lidí,

4.

dne 7. května 2021 se vedoucí představitelé EU setkali na sociálním summitu v Portu s cílem prohloubit provádění evropského pilíře sociálních práv tím, že se vzdělávání a dovednosti stanou ústředním bodem politické činnosti,

5.

v závěrech ze zasedání Evropské rady v červnu 2021 vedoucí představitelé EU přivítali hlavní cíle EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby stanovené v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv v souladu s Portským prohlášením, včetně cíle na úrovni EU, aby se do roku 2030 každoročně účastnilo vzdělávání 60 % dospělých,

6.

by měly být zohledněny příslušné podkladové dokumenty uvedené v příloze III tohoto usnesení,

7.

obnovený evropský program pro vzdělávání dospělých, který Rada Evropské unie přijala v roce 2011 a jehož cílem bylo pokračování, doplnění a upevnění činnosti v oblasti vzdělávání dospělých vyvíjené v rámci čtyř strategických cílů stanovených Radou ve strategickém rámci „ET 2020“,

8.

Doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností: doporučení Rady nazvané „Cesty prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé“ (2016), v němž se klade důraz na specifické potřeby dospělých, zejména osob s nízkou kvalifikací, nezaměstnaných osob a ohrožených skupin, které ke zvyšování základních dovedností a dosažení pokroku vyžadují zvláštní pozornost a podporu,

9.

zprávu Achievements under the Renewed European Agenda for Adult Learning (Úspěchy v rámci obnoveného evropského programu pro vzdělávání dospělých) (2019), v níž jsou zhodnoceny výsledky za období 2011–2018. Rovněž jsou v ní vymezena nově se objevující témata a priority, které by mohly být zohledněny v období po roce 2020, včetně pokračující práce v oblasti řízení, nabídky a využívání, flexibility a přístupu, jakož i zajišťování kvality,

10.

evropskou agendu dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (2020), která mimo jiné navrhuje Opatření č. 8 „Dovednosti pro život“, kde se počítá s tím, že Komise bude spolupracovat s členskými státy na nových prioritách evropského programu pro vzdělávání dospělých s cílem vybudovat komplexní, kvalitní a inkluzivní systémy vzdělávání dospělých,

11.

doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (2020) a prohlášení z Osnabrücku o odborném vzdělávání a přípravě (2020) obsahující výzvu k dalšímu rozvoji odborného vzdělání a přípravy jako atraktivní a vysoce kvalitní profesní a životní dráhy a vytvoření a posílení povědomí dospělých, že vzdělávání je celoživotní úsilí,

12.

usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení, v němž se počítá s evropskou spoluprací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v období do roku 2030 (2021–2030), která by měla být uskutečňována z hlediska inkluzivního, uceleného a celoživotního učení, a dále uvádí, že celoživotní učení zahrnuje všechny formy a úrovně vzdělávání a odborné přípravy od předškolního vzdělávání a péče po vzdělávání dospělých, včetně odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání,

13.

členské státy Evropské unie mají v závislosti na svých vnitrostátních, regionálních a místních potřebách, okolnostech, politikách, strategiích a tradicích různé modely vzdělávání dospělých. Ze zpráv vyplývá, že v důsledku úprav vzdělávání dospělých a jejich vzdělávacího prostředí, které si vyžádala pandemie COVID-19, došlo v celé Evropě k další diverzifikaci postupů vzdělávání dospělých (2),

14.

Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2020 (3) uvádí, že účast na vzdělávání dospělých je nízká, přičemž v EU se v posledních čtyřech týdnech před průzkumem v roce 2019 účastnilo vzdělávání dospělých průměrně pouze 10,8 % dospělých ve věku 25–64 let (ženy: 11,9 %, muži: 9,8 %). Z údajů Eurostatu z roku 2020 kromě toho vyplývá, že účast na vzdělávání dospělých je nižší než před pandemií COVID-19, přičemž v EU se v posledních čtyřech týdnech před šetřením účastnilo vzdělávání dospělých průměrně pouze 9,2 % dospělých ve věku 25–64 let (ženy: 10,0 %, muži: 8,3 %),

15.

Zpráva Eurydice Adult education and training in Europe: Building inclusive pathways to skills and qualifications (Vzdělávání a odborná příprava dospělých v Evropě: budování alternativních cest k dovednostem a kvalifikacím) (2021) ukazuje, že přibližně jeden z pěti dospělých v EU nedokončil vyšší sekundární vzdělání a že podstatná část dospělých v Evropě trpí nízkou úrovní gramotnosti, matematické gramotnosti anebo digitálních dovedností. Mezi zeměmi jsou rovněž rozdíly, pokud jde o účast dospělých na vzdělávání a odborné přípravě; společným rysem je však skutečnost, že většina vzdělávacích činností, jichž se dospělí účastní, má neformální charakter,

16.

nová kultura vzdělávání by měla klást důraz na význam základních dovedností pro všechny a neustálého získávání příslušných znalostí, dovedností a kompetencí na všech úrovních v kontextu formálního, neformálního a informálního učení v průběhu celého života. Jednotlivci, kteří si uvědomují důležitost celoživotního učení, jsou lépe připraveni přizpůsobit se novým okolnostem a rozvíjet dovednosti, které potřebují pro zaměstnání, stejně jako pro plné zapojení do společnosti a osobní rozvoj,

17.

vzdělávání dospělých má ve strategické prioritě stanovené ve strategickém rámci evropské spolupráce s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání s názvem „Celoživotní učení a mobilita realitou pro všechny“ zvláštní postavení, jelikož je nyní ještě naléhavěji zapotřebí než kdy dříve, a to v důsledku výzev spojených s oživením po krizi COVID-19 a potřeby odolnosti, měnících se potřeb trhu práce, nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, ekologické a digitální transformace a přetrvávajícího velkého podílu dospělých v Evropě, kteří mají nízkou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí,

18.

je třeba řešit roztříštěnost vzdělávání dospělých mezi odvětvími, oblastmi politiky a právními rámci. Všechny strany mezi sebou musí vést dialog, aby bylo zajištěno, že budou mít stejný pohled na posílené poskytování vzdělávání dospělým, v němž je zohledněn sociální rozměr vzdělávání dospělých, stejně jako zaměstnatelnost. Vzhledem k tomu, že ze vzdělávání dospělých mají prospěch jednotlivci, zaměstnavatelé i stát, měla by být uznána odpovědnost a příspěvek každé strany,

19.

je nanejvýš důležité zvyšovat povědomí zaměstnavatelů o tom, že vzdělávání dospělých přispívá ke kvalitě pracovních procesů a výsledků, jakož i ke kvalitě zapojení pracovníků do jejich práce. Vzdělávání dospělých může přispět k produktivitě, konkurenceschopnosti, sociálnímu začlenění, genderové rovnosti, tvořivosti, inovacím a podnikání. Jedná se o významný faktor, který zaměstnavatele motivuje k tomu, aby se aktivněji podíleli na podpoře zvyšování kvalifikace a rekvalifikace a na průběžném zlepšování zaměstnatelnosti svých zaměstnanců a jejich přechodů na trhu práce. Proto je důležité, aby se na všech pracovištích vytvořila kultura vzdělávání, aby byly na pracovištích plánovány a organizovány vzdělávací příležitosti, které by měly všechny zúčastněné strany prosazovat a podporovat,

20.

vzdělávání dospělých však musí jít nad rámec rozvoje pracovních dovedností. Je rovněž důležité zvyšovat povědomí široké veřejnosti o významu a výhodách účasti na celoživotním učení. Vzdělávání dospělých by mělo být propojeno se všemi typy a úrovněmi vzdělávání a odborné přípravy, včetně vysokoškolského vzdělávání, a to prostřednictvím flexibilních formálních, neformálních a informálních forem vzdělávání,

21.

vzdělávání dospělých může zlepšit životní a pracovní příležitosti pro dospělé bez ohledu na jejich sociodemografické a osobní podmínky. Individuální zodpovědnost za profesní rozvoj by se měla považovat za součást celoživotního profesního poradenství a podpory. Kromě toho může vzdělávání dospělých přispět k aktivnímu občanství a komunitnímu vzdělávání. Podporuje rovněž osobní, společenský a profesní rozvoj a naplnění, zdraví a životní pohodu v souladu se současnými a budoucími potřebami, nadáním a ambicemi jednotlivce. Vzdělávání dospělých hraje klíčovou úlohu v reakci na současné i budoucí výzvy a příležitosti v životě a na pracovišti, což vede k udržitelným komunitám,

22.

dopady demografické změny, jakož i ekologické a digitální transformace, vyžadují nové přístupy k usnadnění účasti dospělých, včetně těch, kteří nejsou účasti na vzdělávacích aktivitách nakloněni, a skupiny osob nad 65 let, na vzdělávání dospělých, tak aby se podpořilo jejich plné zapojení a účast ve společnosti,

23.

vzdělávání dospělých vyžaduje holistický přístup zahrnující meziodvětvovou spolupráci a spolupráci mnoha zúčastněných stran a účinnou koordinaci na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, přičemž je třeba respektovat různé modely vzdělávání dospělých v Evropské unii a plně dodržovat specifické kompetence různých politických úrovní,

24.

v období do roku 2030 včetně bude celkovým cílem nového evropského programu pro vzdělávání dospělých na období 2021–2030 zvýšit a zlepšit poskytování, podporu a využívání možností formálního, neformálního a informálního učení pro všechny,

25.

hlavní prioritní oblasti nového evropského programu pro vzdělávání dospělých do roku 2030 zajišťují kontinuitu práce a další rozvoj vzdělávání dospělých, jak je uvedeno níže a podrobně popsáno v příloze I:

26.

Otevřená metoda koordinace (OMK): V období do roku 2030 budou členské státy a Komise úzce spolupracovat s cílem zhodnotit práci vykonanou na technické úrovni a vyhodnotit proces a jeho výsledky prostřednictvím OMK a převzetím odpovědnosti za tento proces v rámci své příslušné oblasti působnosti na vnitrostátní, regionální nebo evropské úrovni. To by mělo být provedeno v konzultaci s pracovní skupinou pro vzdělávání dospělých zřízenou jako součást strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) a se sítí národních koordinátorů pro vzdělávání dospělých.

27.

Vzájemné učení: Vzájemné učení je klíčovým prvkem nového evropského programu pro vzdělávání dospělých do roku 2030, neboť poskytuje příležitost určit osvědčené postupy v různých členských státech a poučit se z nich. Vzájemné učení za účasti příslušných zúčastněných stran bude probíhat například prostřednictvím aktivit vzájemného učení, vzájemného poradenství a výměn osvědčených politik a postupů, konferencí, seminářů, fór na vysoké úrovni a skupin odborníků, jakož i prostřednictvím studií a analýz, sítí (včetně internetových) a dalších forem šíření výsledků a díky jejich jasnému zviditelnění.

28.

Účinné řízení: Nový evropský program pro vzdělávání dospělých do roku 2030 je nedílnou součástí strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030).

29.

Monitorování procesu: Pravidelné monitorování pokroku v plnění cílů na úrovni EU (4) prostřednictvím ukazatelů na úrovni EU (podrobně uvedených v příloze II) používaných při systematickém shromažďování a analýze mezinárodně srovnatelných údajů představuje zásadní příspěvek k tvorbě fakticky podložených politik, aniž by pro členské státy vytvářelo další zátěž. Každoroční monitorování bude probíhat prostřednictvím Monitoru vzdělávání a odborné přípravy a procesu evropského semestru (prostřednictvím revidovaného srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů), v němž se bude sledovat pokrok v dosahování všech dohodnutých cílů na úrovni EU v oblasti vzdělávání dospělých. Monitorování a hodnocení cílů a ukazatelů na úrovni EU by mělo probíhat ve spolupráci se stálou skupinou pro ukazatele a měřítka (SGIB) a v roce 2023 by se mělo přezkoumat.

30.

Politika vzdělávání dospělých založená na získávání informací a na faktech: Je nezbytné dále rozvíjet hloubkovou analýzu údajů a výzkum, pokud možno na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni, a to prostřednictvím řady nástrojů a s využitím práce Eurostatu, Eurydice, Cedefop, Evropské nadace odborného vzdělávání (ETF), Eurofoundu, OECD a dalších organizací. Analýza by měla rovněž zahrnovat sledování zranitelných skupin dospělých a údaje o investicích do vzdělávání a odborné přípravy, pokud možno i na úrovni zaměstnavatelů a místních komunit. Transformace pracovních míst a obrovské úsilí o zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci vyžadují spolehlivé a cílené informace o dovednostech, které umožní zmapovat budoucí potřeby v oblasti dovedností na trhu práce. To podpoří dospělé v jejich celoživotním profesním rozvoji a usnadní přechody na trhu práce i změny ve společnosti.

31.

Spolupráce s mezinárodními organizacemi: Je důležité posílit spolupráci s organizacemi, jako jsou OECD (zejména využitím výsledků programu pro mezinárodní hodnocení kompetencí dospělých – PIAAC), OSN (zejména UNESCO a MOP) a Rada Evropy, a rovněž v rámci příslušných regionálních nebo celosvětových iniciativ.

32.

Financování: Vzdělávání dospělých je financováno z řady různých nástrojů, které čerpají z různých zdrojů. Vzdělávání dospělých by se mělo pokud možno a tam, kde je to vhodné, a v souladu se zásadou subsidiarity opírat spíše o průběžné a pravidelné financování než o dotace související s projekty nebo programy. Navýšit a zintenzivnit zdroje mohou pomoci přístupy k financování založené na sdílené odpovědnosti veřejných a soukromých zúčastněných stran.

33.

zaměřily své úsilí v období 2021–2030 na prioritní oblasti popsané v příloze I, a přispěly tak rovněž k provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) tam, kde je to relevantní, a v souladu se svým vnitrostátním, regionálním a místním kontextem, okolnostmi a právními předpisy,

34.

posílily účinnou spolupráci mezi příslušnými ministerstvy, stejně jako se zainteresovanými stranami, jako jsou sociální partneři, podniky, nevládní organizace a organizace občanské společnosti, s cílem zlepšit soudržnost politik v oblasti vzdělávání dospělých a obecnějších socioekonomických politik. Tento mezirezortní přístup a přístup zahrnující více zúčastněných stran lze dále posílit účinnou vnitrostátní, regionální a místní koordinací, která by propojila politiku a praxi,

35.

podporovaly vzdělávání dospělých pomocí celoživotního poradenství a profesního rozvoje díky budování partnerství na všech úrovních. V souladu se zásadou zajišťování kvality by mělo být toto poradenství propojeno s informačními činnostmi, validací a zvyšováním povědomí, což by mělo přispívat k provádění doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností. Zajistí se tak, aby všichni dospělí měli příležitost rozvíjet své základní dovednosti a klíčové kompetence na základě svých potřeb a dosáhnout úrovně dovedností nezbytné pro dnešní společnost a trh práce,

36.

při provádění doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení dosáhly pokroku v zajišťování toho, aby všichni dospěli měli přístup k možnostem validace, které by jim zajistily možnost tzv. druhé šance a pokud možno vedly k úplné či dílčí kvalifikaci,

37.

podporovaly rozšiřování vzdělávání dospělých na sekundární a terciární úrovni, a to jak obecné, tak odborné, prostřednictvím flexibilních vzdělávacích drah, jako jsou například večerní kurzy, částečné vzdělávání, distanční a kombinované vzdělávání, a umožnily dospělým studentům a) získat kvalifikaci na úrovni 4 evropského rámce kvalifikací a vyšší; a b) dokončit krátké kurzy, které umožní aktualizaci, rozšíření a prohloubení kompetencí,

38.

zvýšily profesní status a podpořily profesionalizaci vyučujících a školitelů dospělých (5) a zlepšily jejich počáteční a průběžné vzdělávání a odbornou přípravu a profesní rozvoj, mimo jiné podporou využívání inovativních přístupů (např. kombinované, on-line, dálkové, hybridní vzdělávání atd.) a zdrojů (infrastruktura a vybavení IKT),

39.

ve vhodných případech podporovaly vysoce kvalitní digitalizaci procesů vzdělávání, odborné přípravy a učení zaměřenou na inkluzi na organizační a individuální úrovni. Kromě toho aby podporovaly, vzdělávaly a školily dospělé účastníky vzdělávání, aby ve větší míře a účinněji využívali digitální nástroje, a to s přihlédnutím k digitální propasti a k digitální propasti mezi ženami a muži,

40.

usilovaly o vytvoření jednoduchých, pružných a širokých mechanismů pro podniky a jednotlivce s cílem zvýšit povědomí a podpořit změnu myšlení jednotlivců i společnosti, a to na základě koncepce celoživotního učení, která zdůrazňuje potřebu získávat znalosti, dovednosti a kompetence průběžně,

41.

usnadňovaly celoživotní učení s cílem podpořit účast dospělých na vzdělávání prostřednictvím různých nástrojů, jako je EPALE – elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě (např. podpora odborníků v oblasti vzdělávání dospělých, včetně pedagogů a školitelů dospělých, poradenských a podpůrných pracovníků, výzkumných pracovníků a akademických pracovníků a tvůrců politik),

42.

podporovaly vzdělávací mobilitu dospělých účastníků vzdělávání a pracovníků v oblasti vzdělávání dospělých, jakož i přeshraniční spolupráci, mimo jiné prostřednictvím programu Erasmus+, fondů politiky soudržnosti EU a případně dalších nástrojů,

43.

vyvinuly další úsilí k odstranění stávajících překážek a bariér pro všechny druhy učení, včetně záležitostí souvisejících s mobilitou, dostupností, genderovými nerovnostmi, poradenstvím, informováním, službami pro studenty a uznáváním předchozího učení jako součásti studijních výsledků,

44.

dále rozvíjely mechanismy zajišťování kvality, např. podporou vnitřního a vnějšího zajišťování kvality, pokud jde o programy, procesy, provádějící organizace, pedagogy a školitele dospělých a poradenskou činnost, a rozvíjely shromažďování údajů, například využíváním informací shromážděných prostřednictvím sledování absolventů.

45.

podporovala členské státy při provádění nového evropského programu pro vzdělávání dospělých do roku 2030 a jejích prioritních oblastí popsaných v příloze I, jakož i při jejich možném rozvoji celostních mezirezortních vnitrostátních strategií dovedností,

46.

zajistila doplňkovost a soudržnost politických iniciativ EU prováděných v souladu s novým evropským programem pro vzdělávání dospělých do roku 2030,

47.

úzce spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit, aby byla zavedena flexibilní a účinná struktura řízení, jak je uvedeno v usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030), zejména za účasti pracovní skupiny pro vzdělávání dospělých, sítě národních koordinátorů vzdělávání dospělých, činností vzájemného učení a dalších činností zaměřených na vytváření sítí,

48.

podporovala národní koordinátory vzdělávání dospělých financováním jejich činnosti s cílem usnadnit spolupráci mezi členskými státy a s Komisí při provádění nového evropského programu pro vzdělávání dospělých do roku 2030,

49.

posilovala znalosti o vzdělávání dospělých v Evropě prováděním studií a výzkumu, které jsou důležité pro analýzu otázek vzdělávání dospělých, mimo jiné prostřednictvím sítí Eurydice, Cedefop a ETF a ve spolupráci s dalšími příslušnými sítěmi a institucemi, a to plným využíváním jejich informačních a výzkumných kapacit, aniž by to pro členské státy představovalo další zátěž. Pozornost by měla být rovněž věnována věkové skupině nad 65 let, a to vypracováním srovnávacích materiálů a údajů o jejich účasti na vzdělávání dospělých,

50.

rozvíjela a prohlubovala spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako jsou OECD, OSN (zejména UNESCO a MOP) a Rada Evropy, jakož i s příslušnými regionálními nebo celosvětovými iniciativami, například v oblasti západního Balkánu, v rámci Východního partnerství atd.,

51.

zajistila finanční prostředky dostupné na evropské úrovni na podporu provádění nového evropského programu pro vzdělávání dospělých do roku 2030 prostřednictvím příslušných programů, fondů a nástrojů EU, jako je Erasmus+, Evropský sociální fond plus (ESF+), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům, Nástroj pro oživení a odolnost, Fond pro spravedlivou transformaci, InvestEU, Nástroj pro technickou podporu atd.,

52.

Radě předkládala a pravidelně aktualizovala systematický přehled a plán probíhajících a plánovaných politik, nástrojů spolupráce, nástrojů financování, iniciativ a cílených výzev na úrovni Unie, jako jsou cesty prohlubování dovedností, Erasmus+ a evropský semestr, které přispívají k uskutečnění nového evropského programu pro vzdělávání dospělých do roku 2030,

53.

podala zprávu o provádění nového evropského programu pro vzdělávání dospělých do roku 2030 jako součásti strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (2021–2030) a vycházela při tom z činnosti národních koordinátorů vzdělávání dospělých, pracovní skupiny pro vzdělávání dospělých, studií a práce výzkumníků,

54.

umožnila další rozvoj a provádění platformy EPALE, která podporuje a posiluje odborníky v oblasti vzdělávání dospělých prostřednictvím výměn mezi kolegy, blogových příspěvků, fór, vytváření sítí a poskytování vysoce kvalitních, přesných a relevantních informací o všech aspektech vzdělávání dospělých,

55.

podporovala členské státy, a to i prostřednictvím financování, v jejich pravidelném zapojení do výzkumných cyklů s cílem získat srovnatelné údaje o jejich pokroku v oblasti dovedností dospělých (Průzkum dovedností dospělých [PIAAC] prováděný OECD, šetření v oblasti vzdělávání dospělých a šetření pracovních sil).

1.

Pandemie COVID-19 zasahuje systémy vzdělávání a odborné přípravy po celém světě i napříč Unií a vystavuje je nebývalému tlaku. Společenská omezení přinášejí významné změny ve výuce a učení, stejně jako v komunikaci a spolupráci v rámci komunit v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (1). Mají dopad na účastníky vzdělávání, jejich rodiny, učitele, školitele, vedoucí pracovníky institucí, jakož i na komunitní pracovníky, kteří pomáhají při vzdělávání, jako jsou sociální pracovníci, psychologové, další odborníci v poradenství, pracovníci ve zdravotnictví a pedagogové v oblasti kultury. Členské státy dokázaly rychle poskytnout řešení a podporu pro distanční učení, a v mnoha případech při tom využily digitální technologie. Výsledkem bylo získání užitečných poznatků o nových možnostech vzdělávání a odborné přípravy, včetně značného nárůstu digitálních dovedností kompetencí učitelů a zintenzivnění vztahů mezi školami a širší komunitou. Mnoho členských států se však potýká se slabinami systému a obecným nedostatkem připravenosti a zdrojů pro přechod na jinou metodu učení a výuky, což zdůraznilo a zhoršilo stávající nerovnosti, nedostatky a potřeby (2). Systémy vzdělávání a odborné přípravy se musí těmito problémy zabývat a je také potřeba zlepšit jejich odolnost, tak aby si v budoucnu lépe poradily s měnícími se podmínkami a byly schopny se jim přizpůsobit.

2.

V závěrech Rady o boji proti krizi COVID-19 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy se členské státy vyzývají, aby „obnovily aktivity prezenčního učení a výuky“ a kromě toho poskytovaly možnosti pro distanční, digitální a kombinované učení a věnovaly při tom „zvláštní pozornost zajištění rovných příležitostí“. V závěrech Rady o digitálním vzdělávání ve znalostních společnostech Evropy (3) se dále Komise vyzývá, aby „v úzké spolupráci s členskými státy a na základě faktů“ navázala na výše uvedené závěry „s cílem dospět na úrovni Unie ke společnému pojetí přístupů zaměřených na účinné, inkluzivní a angažované procesy učení na dálku“.

3.

Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 nastiňuje vizi Evropské komise pro vysoce kvalitní, inkluzivní a dostupné digitální vzdělávání v Evropě. Představuje výzvu k silnější spolupráci na evropské úrovni, aby z pandemie COVID-19 vzešlo poučení a systémy vzdělávání a odborné přípravy se uzpůsobily digitálnímu věku. Zdůrazňuje potenciál technologií zprostředkovat dostupnější, flexibilnější a více individualizované učení zaměřené na účastníka vzdělávání. Usiluje o vyřešení nerovností ve vzdělávání a odborné přípravě v případech, kdy chybí digitální dovednosti a kompetence, přístup k příslušným nástrojům a spolehlivá online konektivita. Klade důraz na potřebu posílit digitální kapacitu v systémech vzdělávání a odborné přípravy.

4.

Podpora rozvoje kompetencí je jedním z cílů Evropského prostoru vzdělávání, který má být schopen „maximálně využít potenciál vzdělávání a kultury jakožto prostředků pro vytvoření pracovních příležitostí, posílení sociální spravedlnosti a aktivního občanství a poznání evropské identity v celé její rozmanitosti“ (4). V usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (5) se za hlavní cíl evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy stanoví podpora dalšího rozvoje systémů vzdělávání a odborné přípravy v členských státech, jejichž cílem je zajišťovat osobní, společenské a profesní naplnění všech občanů při současné podpoře demokratických hodnot, rovnosti, sociální soudržnosti, aktivního občanství a mezikulturního dialogu, stejně jako i udržitelnou hospodářskou prosperitu, ekologickou a digitální transformaci a zaměstnatelnost.

5.

Evropský pilíř sociálních práv (6) uvádí jako svou první zásadu, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce. Jedenáctá zásada pilíře rovněž stanoví, že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zvýšení rovných příležitostí. Účinné provádění těchto zásad z velké části závisí na odhodlání a činnosti členských států. Opatření na úrovni EU mohou doplňovat vnitrostátní opatření a Komise představila svůj příspěvek v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv (7).

6.

Evropská agenda dovedností (8) stanoví opatření, která pomohou jedincům i podnikům rozvinout, zlepšit a následně využít více dovedností, a to zejména posílením udržitelné konkurenceschopnosti a budováním odolnosti při reakcích na krize na základě poznatků z pandemie COVID-19; také navrhuje podporovat v rámci výzkumných a inovativních činností obory STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika).

7.

Rada ve svém doporučení, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (9), vyzývá členské státy, aby zaručily účinný a bezplatný přístup ke vzdělávání a školním aktivitám dětem v nouzi (např. těm, jež jsou ohroženy chudobou či sociálním vyloučením). Strategie EU pro práva dítěte (10) vyzývá k budování inkluzivního a kvalitního vzdělávání.

8.

V rychle se měnícím a úzce propojeném světě potřebuje každý člověk širokou škálu kompetencí, které musí rozvíjet nepřetržitě po celý život. Klíčové kompetence definované v evropském referenčním rámci klíčových kompetencí pro celoživotní učení (11) mají za cíl položit základy pro vytvoření spravedlivější a demokratičtější společnosti. Reagují na potřebu inkluzivního a udržitelného růstu, sociální soudržnosti a dalšího rozvoje demokratické kultury.

9.

V doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (12) se uvádí, že rozvoji kompetencí napomáhá prosazování různých vzdělávacích přístupů a prostředí včetně adekvátního využívání digitálních technologií; poskytování podpory pedagogickým pracovníkům a dalším zúčastněným stranám podporujícím procesy učení, včetně rodin; podpora a další rozvoj hodnocení a uznávání klíčových kompetencí získaných v různých kontextech; a posílení spolupráce v rámci vzdělávání a mezi vzděláváním, odbornou přípravou a kontexty učení na všech úrovních a v různých oblastech.

10.

V doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (13) se navrhuje modernizovaná politická vize EU pro odborné vzdělávání a přípravu včetně jejich digitalizace a využívání kombinovaného učení. V prohlášení z Osnabrücku o odborném vzdělávání a přípravě jako faktoru umožňujícím oživení a spravedlivý přechod k digitální a zelené ekonomice se uvádí, že digitální učení může hrát důležitou a doplňkovou úlohu (14).

11.

Rada ve svých závěrech o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost (15) uznává, že nenahraditelnou hnací sílu pro vzdělávání a odbornou přípravu představují učitelé, školitelé a vedoucí pracovníci škol, kteří by měli být více zapojeni do formulace politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a mít autonomii při uplatňování příslušných politik v praxi, ale kteří také potřebují podporu komplexního přístupu k jejich počátečnímu vzdělání, úvodnímu zaškolení a dalšímu profesnímu rozvoji.

12.

Pandemie ještě zesiluje dlouhodobé obavy o fyzickou, duševní a emoční pohodu dětí a mladých lidí. Všem dětem a mladým lidem by se mělo dostat podpory, kterou potřebují ke zdravému a aktivnímu životnímu stylu (16), jenž stimuluje celoživotní pozitivní návyky, a měli by mít možnost účastnit se nejrůznějších sportů a dalších fyzických aktivit, které zlepší jejich motorické schopnosti a posílí duševní a emoční pohodu. Děti a mladí lidé také potřebují podporu duševní a emoční pohody během učení, i pokud plní učební úkoly ve ztížených podmínkách, a musí porozumět, jak se bezpečně a zodpovědně chovat na internetu (17). Podporu také potřebují ti účastníci vzdělávání, kteří tráví delší dobu odděleně od podpory ze strany své rodiny, vrstevníků či pracovníků škol. Důležité je rovněž určení oblastí, v nichž je zapotřebí dosáhnout zlepšení a nápravy, aby bylo možné řešit případné ztráty znalostí a dopady na emoční pohodu.

13.

Přestože je plně uznávána úloha prezenčního učení, učení v různých formách a v různých prostředích, včetně školy, domova, přírody, kulturních památek, pracovišť a digitálního prostředí, může být pro děti a mladé lidi motivující a posílit rozvoj širokého spektra kompetencí. To jim následně může pomoci pochopit význam formálního vzdělávání a odborné přípravy pro jejich život ve společnosti, což je může motivovat a zvýšit jejich aktivní zapojení do řešení místních i světových problémů, například těch, které se týkají udržitelnosti, životního prostředí a změny klimatu.

14.

Vzdělávání je základním lidským právem a právem dítěte. Jeho dostupnost musí být zaručena nezávisle na prostředí, ve kterém probíhá (ve škole, jiném fyzickém prostředí, na dálku, či kombinací jich všech), a nezávisle na rozmanité osobní a sociální situaci účastníka vzdělávání. I nad rámec pandemie, přestože je plně uznávána hodnota učení ve škole a prezenčního učení, představují metody kombinovaného učení příležitost, jak zlepšit kvalitu, význam a inkluzivnost vzdělávání a odborné přípravy, například díky zkvalitnění výuky ve venkovských a odlehlých oblastech, včetně těch nejvzdálenějších regionů a ostrovních komunit, a výuky dalších účastníků vzdělávání, kteří (dočasně) nemohou navštěvovat školu prezenčně: osoby, které jsou součástí kočovných společenství, nebo které cestují v souvislosti s povoláním; mladé osoby s pečovatelskými povinnostmi; osoby se zdravotními problémy nebo osoby v nemocnicích a pečovatelských zařízeních; vrcholově trénující sportovci a osoby, které se účastní odborného vzdělávání a přípravy či vykonávají placenou práci. Všechna prostředí a nástroje by měly být stejně přístupné menšinám, dětem a mladým lidem se zdravotním postižením a dětem ze socioekonomicky znevýhodněných prostředí a neměly by vést k diskriminaci či segregaci.

15.

Metody kombinovaného učení uznávají hodnotu školy jako sdíleného prostoru pro osobní a společenskou interakci, který je pro vzdělávání důležitý jako prostředek umožňující pochopení světa a porozumění jeho smyslu. V tomto ohledu je důležitá jak architektura škol, tak koncepce školního prostoru.

16.

Metody kombinovaného učení mohou zlepšit rozvoj širokého spektra kompetencí díky různorodosti učebních úkolů a nástrojů, které mohou obsáhnout. Využití digitální technologie, včetně připojení zařízení k internetu, může usnadnit interakci účastníka vzdělávání s ostatními účastníky, s učebními programy a dalšími zdroji informací a zároveň může podpořit prezenční učení v různých prostředích. Metody kombinovaného učení mohou napomoci získávání digitálních kompetencí a kompetencí v oblasti dat. Doplňkové použití vědeckého vybavení, otevřených vzdělávacích zdrojů (OVZ), řemeslných nástrojů, předmětů každodenní potřeby, publikovaných článků, psacích nástrojů a nástrojů výtvarného umění může podpořit kreativitu a sebevyjádření jedince i celé skupiny.

17.

Metody kombinovaného učení vyžadují soudržný přístup v rámci celého systému, aby došlo k vytvoření vhodných podmínek. To zahrnuje zaměstnání odborníků z různých oblastí a prosazování spolupráce s komunitou, která podpoří sdílenou odpovědnost za rozvoj dětí a mladých lidí. Účinnost systematických opatření podporujících metody kombinovaného učení bude také záviset na formulování a podpoře vztahů mezi různými prvky ekosystému, mezi místními, regionálními a celostátními orgány příslušnými pro vzdělávání a odbornou přípravu, odvětvím vzdělávacích zdrojů (poskytujícím technologie, publikace a další učební pomůcky), výzkumem, institucemi vzdělávání a odborné přípravy, komunitami, organizacemi a iniciativami občanské společnosti; jakož i samotnými rodinami a účastníky vzdělávání bez ohledu na jejich potřeby nebo úroveň schopností.

18.

Metody kombinovaného učení jsou široce zavedenou praxí v počátečním odborném vzdělávání a přípravě (18), avšak pandemická omezení způsobují problémy z hlediska kapacity institucí a organizací poskytovat učení se prací a udržovat komunikaci se školiteli a mentory a ovlivňují poskytování učňovské přípravy. Snížení dostupnosti praktických zkušeností zdůrazňuje již známou potřebu, aby odborné vzdělávání a příprava využívaly k simulacím digitální technologie včetně digitálních zařízení, výukových platforem, elektronických portfolií a rozšířené a virtuální reality. Také zvyšuje potřebu pochopit, jak jsou digitální technologie využívány pro učení v různých prostředích (např. ve škole nebo během stáží), tak aby byli účastníci vzdělávání připraveni na život a budoucí trh práce.

19.

Důležitost a význam neformálního učení jsou zjevné ze zkušeností získaných prostřednictvím práce s mládeží, dobrovolnické práce a účasti na kulturních aktivitách, včetně sportu na základní úrovni. Neformální učení hraje důležitou roli v podpoře rozvoje základních mezilidských, komunikačních, kognitivních a osobních dovedností, včetně kreativity, které usnadňují přechod mladých lidí do dospělosti, k aktivnímu občanství a do pracovního života (19). Vymezení nových způsobů učení zahrnuje lepší spolupráci mezi formálním vzděláváním a neformálním učením (20).

20.

—

kombinují prostory školy a další fyzická prostředí mimo prostory školy (buď za přítomnosti učitele či školitele, nebo kdy jsou prostorově či časově odděleni v rámci distančního učení);

—

kombinují různé vzdělávací nástroje, které mohou být digitální (včetně online učení) i nedigitální.

1.

Na základě poznatků získaných v kontextu krize COVID-19 podporovat zotavení a připravenost systémů vzdělávání a odborné přípravy řešením dopadů pandemie na účastníky vzdělávání, učitele, školitele a ostatní pedagogické pracovníky, vyvinout dlouhodobější strategický přístup ke kombinovanému učení a navázat na úspěchy v zavádění či testování inovací během pandemie za účelem sdílení a šíření osvědčených postupů, a to v souladu se zásadami uvedenými v tomto doporučení (21). Tyto inovace nenahrazují, nýbrž doplňují učení ve školních zařízeních a prezenční výuku.

2.

Podporovat účastníky vzdělávání zvážením následujících opatření:

a)

Poskytování dalších vzdělávacích příležitostí a cílené podpory účastníkům vzdělávání, zejména těm, kteří se potýkají s poruchami učení, mají speciální vzdělávací potřeby, pocházejí ze znevýhodněných skupin nebo byli jinak ovlivněni narušením v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, s cílem kompenzovat ztrátu znalostí způsobenou částečným uzavřením škol a omezením prezenční výuky. to by mohlo například zahrnovat intenzivnější individuální podporu a individuální tutorství, systémy mentorování (včetně vzájemného mentorování mezi vrstevníky), inkluzivní učící se komunity, přidělení dodatečných pedagogických zdrojů do třídy (např. tandemová výuka), intenzivnější podporu formou poradenství, další čas na učení se během školního roku anebo prázdnin, přístup k dalším vzdělávacím prostředím (např. veřejné knihovny a společenské prostory) a dostupnost mimoškolních služeb s pedagogickou podporou.

b)

Upřednostnění fyzické a duševní pohody účastníků vzdělávání a jejich rodin. Součástí by mohlo být: posílení psychologické podpory a rozvoj poradenství v oblasti duševního zdraví; začlenění opatření pro duševní pohodu studentů a opatření proti šikaně do školních cílů; procesy zaměřené na monitorování a na zajišťování kvality (jako součást pravidelného zajišťování kvality, školní inspekční práce či v souvislosti s konkrétním hodnocením situace ve škole v období pandemie); přidělení zvláštních pracovníků pro oblast podpory a duševního zdraví nebo usnadnění přístupu ke kvalifikovaným odborníkům a službám v této oblasti.

c)

Posílení rozvoje digitálních dovedností a kompetencí všech účastníků vzdělávání a jejich rodin při zohlednění digitální propasti a genderové digitální propasti a současném řešení všech stereotypů a předsudků včetně genderových, jakož i posílení digitální kapacity systémů vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím podpory investic na úrovni škol a komunit do dostupných zařízení a konektivity a dále poskytnutí příležitostí ke zlepšení digitálních dovedností a kompetencí, včetně využívání komunikačních technologií k samostatnému i kolaborativnímu učení a k sebehodnocení za účelem zlepšení dalšího učení. Realizace investic a reforem obsažených v národních plánech a plánech v rámci Nástroje pro oživení a odolnost zajistí, aby všichni účastníci vzdělávání měli přístup k potřebnému vybavení a ke vzdělávacím příležitostem.

d)

Hledání možností, jak rozvíjet metody kombinovaného učení v primárním a sekundárním vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy, ve prospěch všech účastníků vzdělávání a jak zajistit dlouhodobý pozitivní dopad na výuku a učení odpovídající věku, schopnostem, specifickým potřebám účastníků vzdělávání a vzdělávacím cílům a zároveň plně uznat hodnotu učení ve školních zařízeních a prezenční výuky. Součástí by mohla být podpora rozvoje a začlenění různých vzdělávacích nástrojů s cílem nabídnout příležitosti ke zkoumání a vyjádření, včetně rozvoje vědecké, digitální a mediální gramotnosti; podpora učení, jež kombinuje různá prostředí s cílem obohatit zkušenosti získané v jeho průběhu; vytvoření vhodné rovnováhy mezi učením řízeným učitelem a učením řízeným studentem na jedné straně a mezi kolaborativním a samostatným učením na straně druhé; zkoumání učebních metod s cílem zvýšit atraktivitu nových příležitostí a nabídnout lepší řešení v oblasti učení pro účastníky vzdělávání i učitele.

e)

Využití metod kombinovaného učení jako způsobu, jak podpořit duševní pohodu a autonomii účastníků vzdělávání a individualizované učení (s ohledem na věk a schopnosti účastníků vzdělávání a na konkrétní vzdělávací potřeby) a jak rozvíjet jejich „personální a sociální kompetenci a kompetenci k učení“ (jedna z osmi „klíčových kompetencí pro celoživotní učení“ (22), která je dále rozvedena v evropském rámci LifeComp (23), vypracovaném z iniciativy Komise).

3.

Podporovat učitele a školitele zvážením následujících opatření:

a)

Podpora sebehodnocení učitelů, pokud jde o využívání digitálních technologií, jakož i kurzů prohlubování dovedností a dalších forem odborného vzdělávání učitelů a školitelů s cílem pomoci jim s vyžíváním digitálních programů a nástrojů a jejich začleněním do výuky (24). Vytváření a šíření distančních i prezenčních pedagogických modulů a zdrojů s cílem pomoci učitelům a školitelům přizpůsobit jejich vyučovací metody a postupy metodám kombinovaného učení (25), a to na základě jejich zkušeností a zpětné vazby, a komunikovat s nimi ohledně využívání nových nástrojů a materiálů včetně toho, jak se bezpečně a eticky pohybovat v digitálním prostředí a jak v tomto směru podpořit studenty.

b)

Větší důraz na duševní pohodu pedagogů a kvalitu profesního života učitelů a školitelů, vedoucích pracovníků škol a dalších pedagogických pracovníků s cílem zmírnit stres a předcházet syndromu vyhoření. Součástí by mohlo být: usnadnění přístupu ke kvalifikovaným odborníkům a službám v oblasti duševního zdraví a podpory, podpora zavádění či organizace vzájemné podpory za účelem zmírnění stresu a poskytování lepších příležitostí pro výcvik v oblasti odolnosti a duševní pohody v rámci programů počátečního vzdělávání učitelů a dalšího profesního rozvoje.

c)

Začlenění metod kombinovaného učení do programů počátečního vzdělávání učitelů (26) a dalšího profesního rozvoje (27), aby pedagogičtí pracovníci mohli vhodně přizpůsobovat koncepci učení svému odbornému zaměření a získat schopnost zprostředkovat učení v nejrůznějších typech vnitřního i venkovního prostředí a pomocí široké škály nástrojů a úkolů.

d)

Poskytnutí přístupu k odborným střediskům a příslušným zdrojům, které pomohou směřovat a zlepšovat metody kombinovaného učení. Podpora pedagogických pracovníků a školitelů, aby ve svých konkrétních podmínkách rozvíjeli metody kombinovaného učení prostřednictvím výměny pracovníků a vzájemného učení, vytváření soudržných školních týmů prostřednictvím kolaborativního učení, sítí, projektů založených na spolupráci a komunit pro sdílení praktických postupů.

e)

Vytváření pokynů pro nové přístupy k hodnocení a závěrečným zkouškám, a to i online, pomocí vhodných nástrojů pro formativní a sumativní hodnocení, které jsou vhodné pro různé úrovně a typy vzdělávání a odborné přípravy.

f)

Podpora pedagogických pracovníků, aby se zapojovali do průzkumných projektů a do výzkumu, včetně testování používání úkolů v jiných vzdělávacích prostředích a využívání digitálních technologií na podporu procesů vyučování a učení.

4.

Podporovat školy zvážením následujících opatření:

a)

Poskytnutí nástrojů a zdrojů pro metody kombinovaného učení, a také poradenství pro školy, jak jich lze účinně využívat (28).

b)

Mobilizace nebo nábor dalších pracovníků s cílem poskytnout více času na individuální podporu ve škole i v rámci mimoškolních aktivit, pokud je to možné.

c)

Podpora účinných partnerství pro infrastrukturu a zdroje mezi různými poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné z místních a regionálních orgánů, podniků, profesních sdružení, z oblasti umění, kulturního dědictví, sportu, přírody, institucí vysokoškolského vzdělávání a výzkumných institucí, občanské společnosti, odvětví vzdělávacích zdrojů (včetně technologií, publikací a učebních pomůcek) a výzkumu v oblasti vzdělávání.

d)

Podpora škol v hodnocení a sebehodnocení jejich strategií pro začleňování a postupů týkajících se metod kombinovaného učení a v přijímání nezbytných opatření pro nápravu nedostatků, a to i využitím nástrojů EU (29).

e)

Lepší informovanost rodičů, zákonných zástupců a rodin o vzdělávacích prostředích, nástrojích a úkolech prostřednictvím systematické komunikace a vedení, aniž by na ně byla přenášena dodatečná zátěž.

f)

Investice do připojení k vysokorychlostnímu internetu v prostorách školy i v prostředích distančního vzdělávání, na němž online učení závisí, spolu s plány na údržbu a modernizaci technické infrastruktury.

g)

Poskytnutí, je-li to možné a v souladu s vnitrostátními a regionálními právními předpisy a okolnostmi, dostatečné úrovně autonomie pro rozhodování na úrovni jednotlivých škol (školními radami, řediteli, vedoucími pracovníky) za účelem usnadnění inovací, reaktivity a přizpůsobení se místním a regionálním potřebám.

h)

Podpora vedoucích pracovníků škol, jimž náleží klíčová úloha při řízení organizačních změn a neustálého zlepšování, prostřednictvím cíleného profesního rozvoje a poradenství pro jejich role. Podpora škol a přidružených poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy, aby se metodami kombinovaného učení zabývali v rámci strategického plánování a procesů zlepšování ve školách, což může zahrnovat i využití nástrojů pro sebehodnocení.

i)

Podpora dialogu a vytváření sítí mezi nejrůznějšími zúčastněnými stranami, včetně rodin, které jsou zapojeny do procesu učení v prostorách školy a dalších fyzických prostředích i v rámci distančního vzdělávání, s cílem získat zpětnou vazbu a nápady pro další rozvoj prostřednictvím různých zdrojů. To by mělo zahrnovat i dialog, poradenství a strategie na ochranu bezpečnosti a soukromí dětí a zajištění důvěrnosti a ochrany jejich údajů, jakož i jejich bezpečnosti a soukromí v digitálním světě.

j)

Ve vhodných případech využívání části školních mechanismů interního anebo externího přezkumu a zajišťování kvality pro účely kombinování vzdělávacích prostředí a nástrojů, a to i začleněním hodnocení od jiných poskytovatelů nebo jejich prostřednictvím.

5.

Plně využívat finanční prostředky a odbornost EU k reformám a investicím do infrastruktury, nástrojů a pedagogiky s cílem zvýšit odolnost škol a jejich připravenost na budoucnost, a to zejména program Erasmus+, Nástroj pro oživení a odolnost, Evropský sociální fond plus, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), program Digitální Evropa, program Horizont Evropa a Nástroj pro technickou podporu.

6.

Investovat do výzkumu, jakož i monitorování a hodnocení politických výzev a dopadu těchto iniciativ na ekosystém vzdělávání s cílem stavět na získaných poznatcích a využívat je pro budoucí politické reformy, a to i na základě zkušeností účastníků vzdělávání a na základě údajů, které byly shromážděny, jsou-li k dispozici, s cílem vypracovat osvědčené postupy a cílená řešení v oblasti umělé inteligence pro zkvalitnění vzdělávacích programů.

7.

Přijmout opatření a navázat na provádění tohoto doporučení v souladu s vnitrostátními a regionálními systémy vzdělávání a odborné přípravy. Ve vhodných případech zvážit opatření na podporu metod kombinovaného učení v rámci národních akčních plánů provádění evropské záruky pro děti,

1.

Podporovala provádění tohoto doporučení usnadněním vzájemného učení a výměn mezi členskými státy a všemi příslušnými zúčastněnými stranami, s výhradou přijetí a dalšího rozvoje opatření, a to prostřednictvím:

2.

Ve spolupráci se členskými státy podporovala rozvoj zdrojů, jež mohou být využívány na dobrovolném základě, jako jsou:

3.

Podporovala profesní rozvoj a vzdělávací příležitosti pro učitele, školitele a další pedagogické pracovníky prostřednictvím:

4.

Spolupracovala se všemi zúčastněnými stranami, včetně poskytovatelů softwaru a hardwaru, na možnostech jak zlepšit digitální infrastrukturu a nástroje a jejich využívání v souvislosti se vzděláváním a odbornou přípravou, a rovněž zdůrazňovala význam důvěrnosti a ochrany údajů v tomto kontextu.

5.

Podporovala iniciativy zaměřené na další rozvoj a prosazování inkluzivního, spravedlivého a kvalitního vzdělávání a příležitostí pro celoživotní učení pro všechny, zejména pak v souvislosti s inkluzí účastníků vzdělávání z různých prostředí, jež mají vliv na jejich přístup k určitým vzdělávacím prostředím a nástrojům, a inkluzí těch, kteří v učebním procesu potřebují cílenou podporu.

6.

Nadále podporovala členské státy při provádění reforem s cílem zlepšit kvalitu a inkluzivnost systémů vzdělávání a odborné přípravy a podpořila jejich digitální připravenost v souladu s cíli Akčního plánu digitálního vzdělávání 2021–2027.

7.

V pravidelných zprávách o pokroku Evropského prostoru vzdělávání a Akčního plánu digitálního vzdělávání 2021–2027 se zabývala také rozvojem metod kombinovaného učení v oblasti primárního a sekundárního vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10463. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10489. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10439. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10532. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10382. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C.

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

Belgique/BELGIË

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C.

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

1.

Víno

16.

Víno z přezrálých hroznů

—

Vzhled: Vína musí mít alespoň vysokou hloubku barvy. Odstín: Jedná se o vína červené barvy s odstíny od fialové u mladých vín po cihlově červenou u zralých vín.

—

Vůně: Vína musí mít přinejmenším vysokou intenzitu a aroma černých a červených bobulí. Zralá vína obsahují kořeněné tóny a voní po pražení.

—

Degustační fáze: Vína musí být přinejmenším plná. Dobře vyvážená. Dlouhotrvající dochuť. Dobře vyvážená kyselost. Tóny ze sudu (po pražení a/nebo opékání).

≤0,65 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny octové, u mladých vín,

≤0,85 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny octové, u zralých vín,

—

Vzhled: Žluté zbarvení, v barvě slámy u mladých vín a zlatavé u vín kvašených a/nebo zrajících v sudech. Čirá a jiskrná.

—

Vůně: Víno musí být alespoň vysoké intenzity, ovocné a s tóny tropického ovoce. U zralých vín se rozvine kořeněná vůně.

—

Degustační fáze: Vína musí být alespoň středně plná. Svěží a ovocná. Mladá i zralá vína jsou vyvážená.

≤0,65 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny octové, u mladých vín,

≤0,85 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny octové, u zralých vín,

—

Vzhled: intenzivní, čisté a lesklé žlutozlaté barvy.

—

Vůně: Vína musí mít alespoň vysokou intenzitu. Vůně medu, zralých kdoulí a fíků. Velmi ovocné.

—

Degustační fáze: Vína musí být alespoň středně plná, kulatá a krémová. Dlouhotrvající dochuť.

≤0,74 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny octové, u mladých vín,

≤0,85 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny octové, u zralých vín,

≤0,72 g/l + 0,06 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny octové, pro každý stupeň přirozeného obsahu alkoholu převyšující 10 % objemových, v případě vín vyrobených z hroznů napadených ušlechtilou plísní.

Cabernet Sauvignon, Tempranillo a Merlot

7 500 kg hroznů na hektar

52 hektolitrů na hektar

Sauvignon Blanc a Chardonnay

7 400 kg hroznů na hektar

48 hektolitrů na hektar

Syrah

7 300 kg hroznů na hektar

51 hektolitrů na hektar

Moscatel de grano menudo

7 200 kg hroznů na hektar

28 hektolitrů na hektar

Polygon 5: pozemek 1 658.

Polygon 5: pozemek 1 659.

Polygon 5: pozemek 1 660.

Polygon 5: pozemek 1 661.

Polygon 5: pozemek 1 662.

Polygon 5: pozemek 1 663.

Polygon 5: pozemek 1 884.

Polygon 5: pozemek 1 885 a část parcely A, parcely E, F, G a H.

CABERNET SAUVIGNON

CHARDONNAY

MERLOT

MOSCATEL DE GRANO MENUDO

SAUVIGNON BLANC

SYRAH

TEMPRANILLO

—

Dobře vyvážená, s příjemným obsahem alkoholu a vysokým obsahem polyfenolu.

—

Odrůdy s dlouhým vegetačním cyklem, jako je Cabernet Sauvignon, se dobře přizpůsobily prostředí. To vede k dozrání pevných částí a vínům s vysokým obsahem polyfenolu.

—

Dobrá úroveň kyselosti, což znamená, že vína dobře zrají a mají dlouhou trvanlivost po plnění do lahví.

—

Vína s vyzrálou, vysoce intenzivní vůní, včetně tónů čerstvého ovoce.

—

Déšť přicházející z jihu: fénový efekt pro pohoří Sierra de Moncayo v důsledku znamená, že déšť padá na jižní stranu a nedosahuje do severního údolí těchto hor, kde se nachází vymezená oblast Bolandin.

—

Déšť přicházející ze severu: vzhledem k blízkosti řeky Ebro se déšť ze severu nedostane na jih od řeky, kde se nachází vymezená oblast. Tento efekt je umocněn skutečností, že tomuto dešti předchází severní vítr, který snižuje relativní vlhkost při nízkých teplotách, a přispívá tak k suchu.

—

Červená vína jsou intenzivnější barvy, s vyšším celkovým polyfenolovým indexem a polymerizací, zralostí, jemností a hedvábnými tříslovinami, což znamená, že jsou na patře plná, nesvíravá a vysoce opulentní.

—

Vína červená, bílá a bílá z přezrálých hroznů mají vysoký obsah alkoholu, což zvyšuje pocit opulentnosti a sladkosti na patře.

—

Vína červená, bílá a bílá z přezrálých hroznů mají vyváženou kyselost, která nikdy není příliš vysoká. Hladina kyseliny jablečné je obzvláště nízká v důsledku spalování organických kyselin způsobeného vysokými letními teplotami během zrání. To znamená, že ani červená, a bílá vína, ani bílá vína z přezrálých hroznů nejsou nikdy ostře kyselá, jako tomu může být u vín z jiných severnějších podoblastí, kde je hladina kyseliny jablečné vyšší.

—

Vína červená, bílá a bílá z přezrálých hroznů mají velmi vyzrálé fenolové sloučeniny, které omezují kyslíkovou afinitu vín, čímž se zabraňuje přítomnosti redukčních sirných aromatických sloučenin. Výsledná vína jsou vysoce aromatická a výrazná.

—

Ve vínech červených, bílých a bílých z přezrálých hroznů jsou zrání a oxidace pomalé kvůli vysoké koncentraci polyfenolu, což znamená, že vína mají dlouhou trvanlivost a dobře zrají.

—

Bílá vína vyrobená z přezrálých hroznů jsou krémová s velmi vysokým celkovým obsahem alkoholu a zlatožlutou barvou, a to díky dlouhému vystavení slunečnímu svitu, jehož výsledkem je zlatavá barva produktu. Nedostatek dešťových srážek umožňuje dlouhé přezrávání, které se projeví dobrou intenzitou aromat zralého ovoce, medu a citrusových tónů.

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Balení ve vymezené zeměpisné oblasti

—

50–63 % vaječných těstovin,

—

30–40 % omáčky,

—

6–10 % bešamelu.

—

30–40 % čerstvého masa, přičemž z toho:

—

0–15 % rajčatového koncentrátu a 0–30 % rajčatového protlaku,

—

1–3 % celeru, 1–3 % mrkve, 2–5 % bílé cibule s hřebíčkem, bouquet garni z bylinek (podle chuti), které musí být čerstvé, nikoli v dehydrované podobě ani nahrazené chemickými dochucovadly,

—

2–5 % tvoří sklenice suchého bílého vína,

—

0–5 % vepřového nebo lícního sádla,

—

4–8 % extra panenského olivového oleje,

—

mletá sůl a černý pepř k dochucení,

—

2–5 % strouhaného sýru Parmigiano Reggiano CHOP nebo Grana Padano CHOP,

—

dostatečné množství vody na zalití masa (3),

—

0–8 % vysokotepelně ošetřeného plnotučného mléka nebo pasterizovaného čerstvého mléka (nepovinné).

—

80–90 % vysokotepelně ošetřeného plnotučného mléka nebo pasterizovaného čerstvého mléka,

—

5–10 % mouky z pšenice obecné,

—

5–10 % másla,

—

sůl, mletý černý pepř a muškátový oříšek k dochucení.

—

32–35 % čerstvých slepičích vajec a 0–3 % vaječných žloutků; vejce a vaječné žloutky mohou být nahrazeny pasterizovanými tekutými vaječnými výrobky,

—

60–65 % mouky z pšenice obecné nebo mouky z pšenice tvrdé,

—

0–3 % tvoří polévková lžíce extra panenského olivového oleje nebo rozpuštěného másla,

—

0–4 % tvoří polévková lžíce vařeného vína (4) nebo Marsaly s CHOP,

—

sůl k dochucení.

—

Cesare Tirabasso ve své kuchařce Guida in cucina z roku 1927 (Bisson & Leopardi, Macerata, 1927, strana 91) uvádí, že pokrm „Vincisgrassi je rozšířený v regionu Marche, zejména v provincii Macerata“.

—

V knize Le ricette regionali italiane (A. Gosetti della Salda, La cucina italiana, Milán 1967, s. 608) se uvádí, že „tento chutný a velmi výživný pokrm – Vincisgrassi – má dlouhou tradici související s provincií Macerata“.

—

V knize Cucina delle Marche z roku 2010 (P. Carsetti, Newton Compton, s. 133) je tento recept popsán jako „kodifikovaný“.

—

V knize Le ricette d’oro delle migliori osterie e trattorie italiane z roku 2010 (C. Cambi, Newton Compton, s. 515) je recept uveden pod názvem „Vincisgrassi alla maceratese“.

—

V knize Marche a tavola z roku 2003 od A. Karneval Mallè a další, je recept na „Vincisgrassi“ uveden na straně 34 pod názvem „Vincisgrassi alla maceratese“.

—

Publikace Vincisgrassi, kterou v roce 2000 vydala Obchodní komora provincie Macerata ve spolupráci se subjekty Confcommercio, Accademia Italiana della Cucina (Italská kulinářská akademie) a Federcuochi.