(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Belgii v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijala veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Belgii doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, prováděla fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Belgie je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Dne 30. dubna 2021 předložila Belgie v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj program stability z roku 2021.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Belgie 9,4 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 114,1 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -7,5 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření na podporu hospodářství v objemu 4,5 % a působení automatických stabilizátorů. Belgie rovněž poskytla podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 11,8 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než ½ % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Belgie, neboť její schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a její veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nesnižoval se uspokojivým tempem. Zpráva dospěla k závěru, že nebylo splněno ani kritérium schodku, ani kritérium dluhu.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 realistický. Program stability z roku 2021 počítá s růstem reálného HDP o 4,1 % v roce 2021 a o 3,5 % v roce 2022. Prognóza Komise z jara 2021 předpokládá mírně vyšší reálný růst, a to ve výši 4,5 % v roce 2021 a 3,7 % v roce 2022, což je způsobeno vyššími investicemi.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 9,4 % HDP v roce 2020 na 7,7 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení se má zvýšit z 114,1 % HDP v roce 2020 na 116,3 % HDP v roce 2021. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -6,1 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 2,7 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021.

(13)

Belgie v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijala rozpočtová opatření, aby posílila kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie COVID-19 a poskytla pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Belgií v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou převážně dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(14)

Program stability z roku 2021 zatím neobsahuje příjmy z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost. Zároveň prognóza Komise z jara 2021 předpokládá investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 0,2 % HDP v roce 2021 a 0,3 % HDP v roce 2022 na základě stejné hypotézy, jakou použil belgický úřad pro federální plánování ve svém makroekonomickém hodnocení Nástroje pro oživení a odolnost.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Belgie z roku 2021 se má její schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 4,5 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021 a vyšších veřejných příjmů v důsledku zlepšující se makroekonomické situace. Míra zadlužení se má v roce 2022 stabilizovat na 116 % HDP. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -0,4 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,4 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a výzvy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmy, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 4 % HDP v roce 2023 na 3,7 % HDP v roce 2024. V horizontu programu stability z roku 2021 se návrat schodku sektoru vládních institucí pod 3 % HDP neplánuje. Program neobsahuje informace potřebné k odhadu celkového nastavení fiskální politiky v letech 2023 a 2024. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 2¾ % (8). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Belgie podpořit.

(20)

Míra zadlužení by se měla z důvodu vnitřní dynamiky dluhu zvýšit z 116,7 % HDP v roce 2023 na 117,4 % HDP v roce 2024. Vzhledem k vysoké míře zadlužení, která se má postupně snižovat, bude Belgie ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit vysokým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti, jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Belgií v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Bulharsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Bulharsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(4)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(5)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(6)

Dne 5. května 2021 předložilo Bulharsko po uplynutí lhůty stanovené v článku 8 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj konvergenční program z roku 2021.

(7)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Bulharska 3,4 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 25 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -5,5 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu 3,2 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů.

(8)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Bulharska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku je splněno.

(9)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 opatrný, jelikož nebere v úvahu finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost. Předložený základní scénář proto není přímo srovnatelný s prognózou Komise z jara 2021. Navíc prognóza Komise z jara 2021 očekává vyšší tempo růstu vývozu vzhledem k optimistickým předpokladům, pokud jde o zahraniční poptávku.

(10)

Vláda ve svém konvergenčním programu z roku 2021 plánuje zvýšení schodku sektoru vládních institucí z 3,4 % HDP v roce 2020 na 5,6 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 vzrůst na 27,4 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle konvergenčního programu z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -7,8 % HDP. Faktory způsobující předpokládaný růst nominálního a primárního schodku veřejných financí, a tudíž i dluhu, nejsou v konvergenčním programu z roku 2021 podrobně vysvětleny a působí i přes skončení platnosti některých diskrečních rozpočtových opatření. Tyto projekce jsou vyšší než prognóza Komise z jara 2021. Podle prognózy Komise z jara 2021 se očekává, že v roce 2021 schodek poklesne na 3,2 % HDP a míra zadlužení na 24,5 % HDP. Rozdíl pramení hlavně z projekce dalších příjmů, které by se podle konvergenčního programu měly v roce 2021 snížit o 2,5 procentního bodu HDP, což je výrazně pod historickými úrovněmi. Faktory tohoto snížení nejsou v konvergenčním programu z roku 2021 objasněny.

(11)

Bulharsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Bulharskem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(12)

Konvergenční program z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2020 0,02 %, v roce 2021 0,3 %, v roce 2022 0,8 %, v roce 2023 1,4 %, v roce 2024 1,7 %, v roce 2025 2,6 % a v roce 2026 1,8 % HDP. Prognóza Komise z jara 2021 tyto granty do svých rozpočtových projekcí zahrnuje.

(13)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(14)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (např. převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(15)

Podle konvergenčního programu Bulharska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 2,7 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 zvýšit na 28,6 % HDP. Tyto projekce jsou vyšší než prognóza Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -1,4 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,8 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,4 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 1 procentní bod HDP.

(16)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a výzvy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(17)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v konvergenčním programu z roku 2021 se plánuje zvýšení schodku sektoru vládních institucí na 3,1 % HDP v roce 2023. Informace týkající se roku 2024 konvergenční program z roku 2021 neuvádí. Podle konvergenčního programu z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v roce 2023 odhaduje na -0,6 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl v roce 2023 zvýšit o 0,6 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude v roce 2023 činit 0,4 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,4 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 5 % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Bulharska podpořit.

(18)

Míra zadlužení se má v roce 2023 zvýšit na 29,3 % HDP. Informace týkající se roku 2024 konvergenční program z roku 2021 neuvádí. Bulharsko bude ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit nízkým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti, jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu.

(19)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(20)

Rada posoudila konvergenční program z roku 2021 a opatření přijatá Bulharskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Česku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Česku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(4)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(5)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(6)

Dne 30. dubna 2021 předložilo Česko v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj konvergenční program z roku 2021.

(7)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Česka 6,2 % HDP, zatímco veřejný dluh vzrostl na 38,1 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -6,4 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření na podporu hospodářství v objemu 4,6 % a působení automatických stabilizátorů. Česko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 6,2 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise přibližně ve výši 1½ % HDP.

(8)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Česka, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku není splněno.

(9)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v roce 2021 realistický a v roce 2022 opatrný. Projekce Komise je z hlediska růstu reálného HDP pro rok 2021 o něco optimističtější (3,4 % v porovnání s 3,1 % podle konvergenčního programu z roku 2021) a v roce 2022 ještě optimističtější (4,4 % v porovnání s 3,7 % podle konvergenčního programu), protože Komise očekává v roce 2021 vyšší růst soukromé spotřeby a v roce 2022 vyšší tvorbu hrubého fixního kapitálu.

(10)

Vláda ve svém konvergenčním programu z roku 2021 plánuje zvýšení schodku sektoru vládních institucí z 6,2 % HDP v roce 2020 na 8,8 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení se má v roce 2021 zvýšit na 44,8 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle konvergenčního programu z roku 2021ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -9,0 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 6,5 % HDP určená na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021.

(11)

Česko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Českem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Zdá se, že některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V období za časovým horizontem prognózy Komise z jara 2021, tj. v roce 2023, se zbývající celkový dopad těchto opatření, která nejsou dočasné povahy, předběžně odhaduje na zhruba 2 % HDP a je tvořen zejména nižšími příjmy z daně z příjmů fyzických osob s dopadem ve výši 1,9 % HDP.

(12)

Konvergenční program z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2021 objemu 0,3 % HDP, v roce 2022 0,7 % a v roce 2023 0,7 %. Prognóza Komise z jara 2021 tyto granty do svých rozpočtových projekcí zahrnuje.

(13)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(14)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(15)

Podle konvergenčního programu Česka z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 5,9 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021 a z důvodu hospodářského oživení. Míra zadlužení se má v roce 2022 zvýšit na 48,2 % HDP. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu EU (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na - 0,2 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,5 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,3 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by měl být podle prognózy neutrální.

(16)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a výzvy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize vyvolaná pandemií COVID-19 význam reforem pro efektivnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(17)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v konvergenčním programu z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 5,4 % v roce 2023 na 5,2 % HDP v roce 2024. V horizontu programu se návrat schodku sektoru vládních institucí pod referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě neplánuje. Podle konvergenčního programu z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku, v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na +1,2 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl snížit o 0,3 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,8 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 4¼ % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Česka podpořit.

(18)

Podle konvergenčního programu z roku 2021 by se míra zadlužení měla zvýšit z 51,5 % HDP v roce 2023 na 54,6 % HDP v roce 2024. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Česko ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit středním rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(19)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(20)

Rada posoudila konvergenční program z roku 2021 a opatření přijatá Českem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Dánsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Dánsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(4)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(5)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(6)

Dne 29. dubna 2021 předložilo Dánsko v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj konvergenční program z roku 2021.

(7)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Dánska 1,1 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 42,2 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila 5,1 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu 2,8 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Dánsko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 28,4 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než ½ % HDP.

(8)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Dánska, neboť jeho schodek sektoru má v roce 2021 překročit referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku bylo splněno.

(9)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v roce 2021 opatrný a v roce 2022 realistický. Konvergenční program z roku 2021 předpokládá, že reálný HDP vzroste v roce 2021 o 2,1 % a v roce 2022 o 3,8 %. Pro srovnání, prognóza Komise z jara 2021 očekává růst reálného HDP v roce 2021 ve výši 2,9 % a v roce 2022 ve výši 3,5 %. Hlavní rozdíly souvisejí s předpoklady vývoje pandemie COVID-19 a souvisejících omezení v roce 2021.

(10)

Vláda ve svém konvergenčním programu z roku 2021 plánuje zvýšení schodku sektoru vládních institucí z -1,1 % HDP v roce 2020 na -3,3 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 klesnout na 40,7 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle konvergenčního programu z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout 7 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 1,2 % HDP určená na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Prognóza Komise z jara 2021 předpokládá v roce 2021 nižší schodek, který odráží silnější makroekonomický scénář a optimističtější prognózu příjmů z daně z výnosů důchodového pojištění.

(11)

Dánsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Dánskem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(12)

Konvergenční program z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2021 0,2 % HDP, v roce 2022 0,2 %, v roce 2023 0,1 % HDP, v roce 2024 0,1 % a v roce 2025 0,03 %. Prognóza Komise z jara 2021 tyto granty do svých rozpočtových projekcí zahrnuje.

(13)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(14)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (např. převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie.

Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(15)

Podle konvergenčního programu Dánska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 0,9 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 zvýšit na 41,3 % HDP. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na +1,6 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by měl podle projekcí zůstat beze změny. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít neutrální povahu (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 1,0 procentního bodu HDP.

(16)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a výzvy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(17)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v konvergenčním programu z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 0,7 % HDP v roce 2023 na 0,6 % HDP v roce 2024 a dosažení rovnováhy v roce 2025. Podle konvergenčního programu z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na 0,2 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl snížit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít neutrální povahu. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 3 ½ % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Dánska podpořit.

(18)

Míra zadlužení se má podle konvergenčního programu z roku 2021 snížit ze 41,6 % HDP v roce 2023 na 41,3 % HDP v roce 2024. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Dánsko ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit nízkým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(19)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(20)

Rada posoudila konvergenční program z roku 2021 a opatření přijatá Dánskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Německu v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Německu doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Německa je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Německo předložilo svůj program stability z roku 2021 dne 27. dubna 2021, tedy v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Německa 4,2 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 69,8 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -5,9 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu –3 ½ % HDP na podporu ekonomiky a působení automatických stabilizátorů. Německo rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 25 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise přibližně ve výši 1 ½ % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Německa, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a jeho veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nesnižoval se uspokojivým tempem. Zpráva dospěla k závěru, že nebylo splněno ani kritérium schodku, ani kritérium dluhu.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v roce 2021 realistický a v roce 2022 opatrný. Program stability z roku 2021 předpokládá růst reálného HDP v roce 2021 ve výši 3,0 % a v roce 2022 výši 2,6 %, zatímco prognózy Komise z jara 2021 uvádějí 3,4 %, resp. 4,1 %. Rozdíl vyplývá z toho, že příslušné orgány počítají pro rok 2021 s rychlejším než předpokládaným oživením soukromé spotřeby, avšak vycházejí z méně silného růstu vývozu. Jarní prognóza Komise z roku 2021 pro rok 2022 rovněž vychází ze zpožděného, avšak silného oživení spotřeby. Projekce v programu stability z roku 2021 předpokládají návrat na předkrizovou úroveň výstupu v průběhu roku 2022, přičemž v oblasti zaměstnanosti a soukromé spotřeby se očekává, že oživení bude trvat déle.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí ze 4,2 % HDP v roce 2020 na 9 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 dále vzrůst na 74 ½ % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -10,6 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 6 ¼ % HDP na podporu ekonomiky a působení automatických stabilizátorů. Ve své prognóze z jara 2021 Komise očekává nižší rozpočtový dopad opatření na boj proti pandemii COVID-19 a na podporu ekonomiky, přičemž předpokládá nižší schodek než program stability z roku 2021, a to ve výši 7,5 % HDP v roce 2021, s mírou zadlužení ve výši 73,1 % HDP.

(13)

Německo v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Německem v letech 2020 a 2021 byla v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Zdá se, že některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V období za časovým horizontem prognózy Komise z jara 2021, v roce 2023, se zbývající kumulativní dopad těchto opatření, která nejsou dočasné povahy, předběžně odhaduje zhruba na 1 % HDP. Uvedená opatření, která nejsou dočasné povahy, zahrnují rovněž investice v přibližné výši 1/10 % HDP, které by měly podpořit střednědobý potenciální růst, a tím i udržitelnost.

(14)

Program stability z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2020 0,03 %, v roce 2021 0,3 %, v roce 2022 0,1 %, v roce 2023 0,1 %, v roce 2024 0,1 %, v roce 2025 0,1 % a v roce 2026 0,04 % HDP. Prognóza Komise z jara 2021 tyto granty do svých rozpočtových projekcí zahrnuje.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují zdravotní systémy a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (např. převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Německa z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 3 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 74 % HDP. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodiky zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na +0,5 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl snížit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,3 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize vyvolaná pandemií COVID-19 význam reforem pro efektivnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 1 ½ % HDP v roce 2023 na ½ % v roce 2024 a dosažení vyrovnaného rozpočtu a schodku ve výši 0 % HDP v roce 2025. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na +0,9 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by měl podle projekcí zůstat beze změny. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít neutrální povahu (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,7 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 2 ¾ % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Německa podpořit.

(20)

Míra zadlužení se má z 73 ¼ % HDP v roce 2023 snížit na 72 % HDP v roce 2024. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Německo ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit nízkým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Německem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Estonsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Estonsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Estonska je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Dne 30. dubna 2021 předložilo Estonsko v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj program stability z roku 2021.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Estonska 4,9 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 18,2 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -4,7 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření na podporu ekonomiky v objemu 2,7 % (5) a působení automatických stabilizátorů. Estonsko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 1,5 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než ½ % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Estonska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku nebylo splněno.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 realistický. Podle programu stability z roku 2021 by reálný HDP měl v roce 2021 růst o 2,5 % a v roce 2022 o 4,8 %. To je v souladu s prognózou Komise z jara 2021, která ukazuje růst reálného HDP ve výši 2,8 % v roce 2021 a 5,0 % v roce 2022.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje zvýšení schodku sektoru vládních institucí z 4,9 % HDP v roce 2020 na 6 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 vzrůst na 21,4 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout 6,3 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 3,3 % HDP přijatá v letech 2020 a 2021 určená na podporu ekonomiky a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021.

(13)

Estonsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Estonskem v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Zdá se, že některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V období za časovým horizontem prognózy Komise z jara 2021, v roce 2023, se zbývající kumulativní dopad těchto opatření, která nejsou dočasné povahy, předběžně odhaduje zhruba na 1 % HDP a tvoří jej zejména běžné výdaje. Uvedená opatření, která nejsou dočasné povahy, zahrnují rovněž investice v přibližné výši ⅓ % HDP, které by měly podpořit střednědobý potenciální růst, a tím i udržitelnost.

(14)

Program stability z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2021 0,4 %, v roce 2022 0,5 %, v roce 2023 0,7 % a v roce 2024 0,7 %. Prognóza Komise z jara 2021 tyto granty do svých rozpočtových projekcí zahrnuje.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (6) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Estonska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 3,8 % HDP, hlavně z důvodu hospodářského oživení a ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 zvýšit na 24,6 % HDP. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodiky zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na +1,6 % HDP (7). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,2 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 1,7 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 3,2 % v roce 2023 na 2,2 % HDP v roce 2024. V roce 2024 schodek sektoru vládních institucí tedy podle plánu již nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na 1,1 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl snížit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,4 procentního bodu HDP (9). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,5 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 5 ¾ % (10). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Estonska podpořit.

(20)

Míra zadlužení se má z 27,4 % HDP v roce 2023 zvýšit na 28 % HDP v roce 2024. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Estonsko ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit nízkým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Estonskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Irsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijala veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Irsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Irska je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Dne 30. dubna 2021 předložilo Irsko v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj program stability z roku 2021.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Irska 5,0 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 59,5 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -5,7 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření na podporu ekonomiky v objemu 3,9 % a působení automatických stabilizátorů. Irsko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 1,2 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než ½ % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Irska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku není splněno.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 realistický. Na základě růstu reálného HDP ve výši 3,4 % v roce 2020 se v programu stability pro rok 2021 očekává 4,5 % růst, což je v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Jak v programu stability z roku 2021, tak v prognóze Komise se pro rok 2022 předpokládá roční růst reálného HDP ve výši 5,0 %.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 5,0 % HDP v roce 2020 na 4,7 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 vzrůst na 62,2 % HDP. Zhoršení primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout 5,4 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 3,5 % HDP určená na podporu ekonomiky a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021.

(13)

Irsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Irskem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou převážně dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(14)

Program stability z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2022 0,02 % HDP, v roce 2023 0,07 %, v roce 2024 0,06 % a v roce 2025 0,04 %. V prognóze Komise z jara 2021 se předpokládá zjednodušená a lineární integrace výdajů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 0,06 % v roce 2021 a 0,04 % v roce 2022.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Irska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 2,8 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 60,2 % HDP. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodiky zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -0,4 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,2 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,2 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 1,2 % HDP v roce 2023 na 0,7 % HDP v roce 2024 a na 0,2 % HDP v roce 2025. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na 1,6 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by měl podle projekcí zůstat beze změny. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 1,4 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 6 ½ % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Irska podpořit.

(20)

Míra zadlužení se má z 59,0 % HDP v roce 2023 snížit na 57,7 % HDP v roce 2024. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Irsko ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit nízkým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Irskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Řecku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Řecku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Řecka je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Po úspěšném dokončení programu finanční pomoci v rámci Evropského mechanismu stability v roce 2018 podléhá Řecko posílenému dohledu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (5). Aktivace posíleného dohledu pro Řecko podle prováděcích rozhodnutí Komise (EU) 2018/1192 (6) a (EU) 2021/271 (7) potvrzuje, že ve střednědobém horizontu musí Řecko nadále přijímat opatření k řešení potenciálních zdrojů makroekonomické nerovnováhy a zároveň provádět strukturální reformy na podporu stabilního a udržitelného hospodářského růstu. Na zasedání Euroskupiny dne 22. června 2018 se Řecko zavázalo, že bude pokračovat ve všech hlavních reformách přijatých v rámci programu až do jejich úplného dokončení. Řecko se rovněž zavázalo k provádění konkrétních opatření v oblasti fiskálních a fiskálně-strukturálních politik, sociálního zabezpečení, finanční stability, trhu práce a výrobkového trhu, privatizace, fungování soudnictví, veřejné správy a boje proti korupci. Tyto strukturální reformy hrají čím dál větší roli v souvislosti s úsilím Řecka o nastartování své ekonomiky. Úspěšné provedení a dokončení těchto reforem by mělo významně přispět k podpoře růstu Řecka ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Řecko musí čtvrtletně podávat zprávy o pokroku, jehož při provádění svých závazků pod posíleným dohledem dosáhlo. Příznivá zpráva může každých šest měsíců vytvořit podmínky pro opatření ke snížení dluhového břemene ve výši 0,7 % hrubého domácího produktu (HDP) ročně. V dubnu 2019, prosinci 2019, červnu 2020 a listopadu 2020 bylo po dohodě Euroskupiny provedeno uvolnění prvních čtyř tranší politicky podmíněných dluhových opatření v celkové hodnotě 3 252 milionů EUR. Desátá zpráva o posíleném dohledu, která posuzuje pokrok, jehož Řecko při plnění svých závazků dosáhlo, byla zveřejněna dne 2. června 2021.

(9)

Dne 29. dubna 2021 předložilo Řecko v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj program stability z roku 2021.

(10)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Řecka 9,7 % HDP, zatímco veřejný dluh vzrostl na 205,6 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila 11,3 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu 5,9 % HDP na podporu ekonomiky a působení automatických stabilizátorů. Řecko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 2,2 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než ½ % HDP.

(11)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Řecka, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a jeho veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nesnižoval se uspokojivým tempem. Zpráva dospěla k závěru, že nebylo splněno ani kritérium schodku, ani kritérium dluhu.

(12)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v roce 2021 opatrný a předpokládá, že růst reálného HDP bude přibližně o 0,5 procentního bodu nižší než prognóza Komise z jara 2021. Důvodem tohoto rozdílu jsou odlišné předpoklady o vývoji pandemie COVID-19, čerpání finančních prostředků v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a tempu oživení odvětví cestovního ruchu. Makroekonomické projekce na rok 2022 v rámci programu stability z roku 2021 jsou úzce spjaty s prognózou Komise z jara 2021.

(13)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 9,7 % HDP v roce 2020 na 9,9 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 klesnout na 204,8 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -11,6 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 6,4 % HDP na podporu ekonomiky a působení automatických stabilizátorů. Projekce schodku sektoru vládních institucí jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Pokud jde o míru zadlužení, projekce uvedené v programu stability z roku 2021 jsou nižší než prognóza Komise z jara 2021, která očekává, že míra zadlužení dosáhne 208,8 % HDP. Rozdíl odráží odlišné předpoklady týkající se výnosů z privatizace, čisté akumulace finančních aktiv a úprav vyplývajících z rozdílu mezi hotovostním a akruálním účetnictvím.

(14)

Řecko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Řeckem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 a oznámená na rok 2022 jsou dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(15)

Program stability z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2021 0,9 % HDP, v roce 2022 1,7 % HDP, v roce 2023 1,6 % HPD, v roce 2024 1,6 % HDP, v roce 2025 1,5 % HDP a v roce 2026 1,5 % HDP. Program rovněž počítá s půjčkami v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 1,4 % HDP v roce 2021, 1,4 % HDP v roce 2022, 1,1 % HDP v roce 2023, 1,1 % HDP v roce 2024, 1 % HDP v roce 2025 a 0,5 % HDP v roce 2026. Prognóza Komise z jara 2021 tyto granty do svých rozpočtových projekcí zahrnuje, přičemž u půjček se v roce 2022 předpokládá nižší částka na základě jednotného ročního vyplácení po roce 2021.

(16)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (8) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(17)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (např. převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(18)

Podle programu stability Řecka z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 2,9 % HDP, hlavně z důvodu očekávaného hospodářského oživení a ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 189,5 % HDP. Projekce schodku sektoru vládních institucí jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Pokud jde o míru zadlužení, prognózy uvedené v programu stability z roku 2021 jsou nižší než prognóza Komise z jara 2021. Rozdíl lze vysvětlit odlišnými předpoklady týkajícími se hotovostního zůstatku, privatizačních výnosů a čisté akumulace finančních aktiv. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, předpokládá ve výši -2,4 % HDP (9). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,3 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,9 procentního bodu HDP (10). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,3 procentního bodu HDP.

(19)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(20)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje, že schodek sektoru vládních institucí dosáhne 0,4 % HDP v roce 2023 a v roce 2024 se změní v přebytek ve výši 0,6 % HDP. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na 0,6 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl snížit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít neutrální povahu (11). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,6 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 1¼ % (12). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Řecka podpořit.

(21)

Míra zadlužení se má ze 176,7 % HDP v roce 2023 snížit na 166,1 % HDP v roce 2024. Vzhledem k vysoké míře zadlužení, která se má postupně snižovat, bude Řecko ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit vysokým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti, jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu. V desáté zprávě o posíleném dohledu se uvádějí další faktory, které jsou rozhodující pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu, konkrétně že profil složení a splatnosti veřejného dluhu zmírňuje dluhovou zranitelnost, zatímco z podmíněných závazků by mohla vyplynout další rizika.

(22)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(23)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Řeckem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Španělsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Španělsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Španělska je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Nástroj Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Dne 30. dubna 2021 předložilo Španělsko v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj program stability na rok 2021.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Španělska 11,0 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 120,0 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila 8,1 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření ve výši 4,0 % HDP na podporu ekonomiky a fungování automatických stabilizátorů. Španělsko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 15 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise přibližně ve výši 8 % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Uvedená zpráva se zabývá rozpočtovou situací Španělska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a zároveň jeho veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nesnižoval se uspokojivým tempem. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku a kritérium dluhu není splněno.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 realistický. Odchylka 0,6 procentního bodu HDP mezi odhady Komise (5,9 %) a programu stability z roku 2020 (6,5 %) týkajícími se růstu HDP v roce 2021 je vysvětlena poněkud odlišnými profily výdajů souvisejícími s granty Nástroje pro oživení a odolnost. Prognóza Komise očekává postupnější čerpání grantů Nástroje pro oživení a odolnost, zatímco makroekonomický scénář programu stability z roku 2021 počítá s větším předstihem při čerpání prostředků, což povede k vyššímu hospodářskému růstu. Na rok 2022 se projekce v podstatě shodují jen s malým rozdílem.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 11,0 % HDP v roce 2020 na 8,4 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 klesnout na 119,5 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout 5,8 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření na podporu ekonomiky a fungování automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou vyšší než prognóza Komise z jara 2021, která předpokládá schodek ve výši 7,6 % HDP. Rozdíl je vysvětlen rozdílem v projekcích vládních výdajů. Prognóza Komise zejména očekává, že vládní výdaje na sociální transfery a ostatní výdaje budou nižší, než se předpokládalo v programu stability z roku 2021.

(13)

Španělsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Španělskem v letech 2020 a 2021 byla v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(14)

Program stability na rok 2021 předpokládá investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 0,04 % HDP v roce 2020, 1,8 % v roce 2021, 1,9 % v roce 2022, 1,4 % v roce 2023 a 0,1 % v roce 2024. Plánuje se, že finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost budou téměř zcela využity během období programu stability z roku 2021, neboť přibližně 95 % grantů tohoto nástroje přidělených Španělsku bude využito v letech 2021–2023. Program stability z roku 2021 rovněž uvádí možnost požádat v rámci Nástroje pro oživení a odolnost v pozdější fázi o úvěry ve výši 6,3 % HDP. To by mohlo rozsah španělského plánu pro oživení a odolnost zdvojnásobit. Fiskální projekce programu stability z roku 2021 však nezahrnují přímý dopad grantů Nástroje pro oživení a odolnost na plány výdajů a příjmů, ale pouze nepřímý dopad související s vyšším růstem HDP. Prognóza Komise z jara 2021 nezahrnuje v plném rozsahu granty Nástroje pro oživení a odolnost, jak Španělsko plánovalo ve svých rozpočtových projekcích do roku 2022, a to kvůli různým předpokladům, že projekty v rámci španělského plánu pro oživení a odolnost pokročí do fáze, kdy budou výdaje skutečně realizovány, aby začaly mít dopad i na růst HDP.

(15)

Stanovené ukazatele fiskální korekce uvedené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Španělska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 5,0 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 115,1 % HDP. Tyto projekce jsou v podstatě v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -0,5 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,6 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,4 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a výzvy v oblasti zdraví. Na straně příjmů posílila krize způsobená onemocněním COVID-19 význam reforem zaměřených na účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 4,0 % v roce 2023 na 3,2 % HDP v roce 2024. V horizontu programu stability z roku 2021 se návrat schodku sektoru vládních institucí pod 3 % HDP neplánuje. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na +0,9 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl snížit o 0,9 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít neutrální povahu (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,2 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 2 ½ %. V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Španělska podpořit.

(20)

Očekává se, že míra veřejného zadlužení se sníží ze 113,3 % HDP v roce 2023 na 112,1 % HDP v roce 2024. Vzhledem k vysoké míře zadlužení, která by měla v průběhu času klesat pouze postupně, bude členský stát ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit vysokým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti, jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní, přičemž budou obsahovat určitý diferencovaný kvantifikovaný prvek jakožto součást pokynů pro střednědobý horizont. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Španělskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Francii v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Francii doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, prováděla fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Francie je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost. Zdá se však, že některá opatření nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(5)

Nástroj Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Dne 30. dubna 2021 předložila Francie v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj program stability z roku 2021.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Francie 9,2 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 115,7 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -6,2 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření na podporu hospodářství v objemu 3,3 % a působení automatických stabilizátorů. Francie rovněž poskytla podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 17,4 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise přibližně ve výši 6 % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Francie, neboť její schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a její veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nesnižoval se uspokojivým tempem. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku a kritérium dluhu není splněno.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 opatrný. Program stability z roku 2021 předpokládá růst HDP ve výši 5 % v roce 2021 a 4 % v roce 2022, zatímco Komise očekává, že HDP v těchto letech vzroste o 5,7 % respektive 4,2 %. V roce 2021 je vyšší růst, který Komise očekává, způsoben vyšším příspěvkem domácího a čistého vývozu k růstu než je uvedeno v programu stability z roku 2021. Komise konkrétně předpokládá méně dynamickou soukromou spotřebu, zatímco investice a vývoz by měly růst rychleji než podle makroekonomického scénáře uvedeného v programu stability z roku 2021. V roce 2022 je vyšší růst, který Komise předpokládá, způsoben především vyšším příspěvkem čistého vývozu k růstu, zatímco celkový příspěvek domácí poptávky by měl být víceméně podobný příspěvku uvedenému v programu stability z roku 2021.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 9,2 % HDP v roce 2020 na 9,0 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 vzrůst na 117,8 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -6,2 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 4,0 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021.

(13)

Francie v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijala rozpočtová opatření, aby posílila kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie COVID-19 a poskytla pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Francií v letech 2020 a 2021 byla v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Zdá se, že některá z diskrečních opatření přijatých vládou během let 2020 a 2021 a oznámených na rok 2022 nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V období za časovým horizontem prognózy Komise z jara 2021, se zbývající kumulativní dopad těchto opatření, která nejsou dočasné povahy, v roce 2023 předběžně odhaduje zhruba na 1 % HDP a tvoří jej zejména trvalé snížení daní z produkce, zvýšení platů státních zaměstnanců, zejména v systému zdravotní péče, jakož i kapitálové transfery. Uvedená opatření, která nejsou dočasné povahy, zahrnují rovněž investice v přibližné výši 1/10 % HDP, které by měly podpořit střednědobý potenciální růst, a tím i udržitelnost.

(14)

Program stability z roku 2021 předpokládá investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 0,7 % HDP v roce 2021 a 0,9 % v roce 2022. Prognóza Komise z jara 2021 do svých rozpočtových projekcí zahrnuje granty odhadované ve výši 0,8 % HDP v roce 2021 a 0,4 % HDP v roce 2022.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Francie z roku 2021 se má její schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 5,3 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 116,3 % HDP. Zatímco projekce dluhu je v souladu s prognózou Komise z jara 2021, projekce schodku je vyšší než prognóza Komise z jara 2021, zejména kvůli nižšímu schodku, který Komise v roce 2021 očekává, a mírně méně příznivému makroekonomickému scénáři uvedenému v programu stability z roku 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodiky odrážející výše zmíněné výzvy, se odhaduje, že celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu a unijního rozpočtu (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022 – bude neutrální (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl snížit o 0,3 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,2 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a výzvy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 4,4 % v roce 2023 na 3,9 % HDP v roce 2024, 3,5 % v roce 2025 a 3,2 % v roce 2026. Schodek sektoru vládních institucí podle plánu již v roce 2027 nepřekročí 3 % HDP, kdy dosáhne 2,8 % HDP. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na 0,4 % HDP. Program neobsahuje informace potřebné k odhadu příspěvků výdajů financovaných Unií, investic financovaných z vnitrostátních zdrojů a primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pro celkové nastavení fiskální politiky. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 2 ¼ % (8). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Francie podpořit.

(20)

Očekává se, že míra veřejného zadlužení se zvýší ze 117,2 % HDP v roce 2023 na 118,0 % v roce 2024 a na 118,3 % HDP v roce 2025 a poté se sníží na 118,2 % HDP v roce 2026 a na 117,7 % HDP v roce 2027. Vzhledem k vysoké míře zadlužení, která by měla v průběhu času klesat pouze postupně, bude Francie ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit vysokým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti, jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Francií v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Chorvatsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Chorvatsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(4)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(5)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(6)

Dne 29. dubna 2021 předložilo Chorvatsko v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj konvergenční program z roku 2021.

(7)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Chorvatska 7,4 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 88,7 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -8,1 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu 3,8 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Chorvatsko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 4,6 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než ½ % HDP.

(8)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Chorvatska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a jeho veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nesnižoval se uspokojivým tempem. Zpráva dospěla k závěru, že nebylo splněno ani kritérium schodku, ani kritérium dluhu.

(9)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je realistický v roce 2021 a příznivý v roce 2022. Předpokládá zejména poněkud silnější růst než prognóza Komise z jara 2021 na rok 2021 (5,2 % oproti 5 %) a zejména v roce 2022 (6,6 % oproti 6,1 %). Uvedené je způsobeno především příznivějšími projekce spotřeby a investic domácností, zatímco prognóza Komise z jara 2021 je mírně optimističtější, pokud jde o příspěvek vývozu.

(10)

Vláda ve svém konvergenčním programu z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí ze 7,4 % HDP v roce 2020 na 3,8 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení se má v roce 2021 snížit na 86,6 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle konvergenčního programu z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -4,6 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření na podporu ekonomiky a fungování automatických stabilizátorů. V porovnání s prognózou Komise z jara 2021 se v roce 2021 nepředpokládá tak výrazné snížení schodku (4,6 % HDP). Rozdíl je nejvýraznější na straně příjmů, kde konvergenční program z roku 2021 předpokládá oživení výrazně nad úrovní nominálního růstu HDP. Mezitím se očekává, že na výdaje dopad budou mít, jakkoli výjimečný, rekonstrukce po zemětřesení v Záhřebu a Petrinji v roce 2020.

(11)

Chorvatsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Chorvatskem v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou převážně dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V období za časovým horizontem prognózy Komise z jara 2021, se zbývající dopad těchto opatření, která nejsou dočasné povahy, v roce 2023 předběžně odhaduje zhruba na 0,3 % HDP a tvoří jej zejména snížení daní z příjmu.

(12)

Konvergenční program z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou 0,4 % HDP v roce 2021, 1,9 % v roce 2022, 2,4 % v roce 2023, 2,3 % v roce 2024, 1,7 % v roce 2025 a 1 % v roce 2026. Prognóza Komise z jara 2021 zahrnuje tyto granty do svých rozpočtových projekcí v podobném rozsahu i v letech 2021 a 2022.

(13)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(14)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(15)

Podle konvergenčního programu Chorvatska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 2,6 % HDP, hlavně z důvodu silného růstu příjmů a ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 82,5 % HDP. Prognóza Komise z jara 2021 předpokládá v roce 2022 vyšší schodek a vyšší míru zadlužení, a to ve výši 3,2 % HDP, resp. 82,9 % HDP, přičemž tento rozdíl je do značné míry způsoben základním efektem z roku 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -2,4 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 1,5 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,8 procentního bodu HDP.

(16)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a výzvy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(17)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v konvergenčním programu z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 1,9 % HDP v roce 2023 na 1,5 % HDP v roce 2024. Podle konvergenčního programu z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na -0,1 % HDP. Předpokládá se, že výdaje financované z grantů v rámci nástroje pro obnovu a zvýšení odolnosti a z dalších fondů Unie budou mít utlumující povahu a budou činit 0,6 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,6 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 3 ¼ % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Chorvatska podpořit.

(18)

Míra zadlužení se má ze 79,5 % HDP v roce 2023 snížit na 76,8 % HDP v roce 2024. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Chorvatsko ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit středním rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(19)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(20)

Rada posoudila konvergenční program z roku 2021 a opatření přijatá Chorvatskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Itálii v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijala veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Itálii doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, prováděla fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Itálie je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost. Zdá se však, že některá opatření nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Dne 30. dubna 2021 předložila Itálie v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj program stability z roku 2021.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Itálie 9,5 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 155,8 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila 8,0 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Itálie rovněž poskytla podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 24,8 % HDP; skutečné využití této podpory likvidity činilo v roce 2020 zhruba 7 % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Itálie, neboť její schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a její veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nesnižoval se uspokojivým tempem. Zpráva dospěla k závěru, že nebylo splněno ani kritérium schodku, ani kritérium dluhu.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 realistický. Program stability z roku 2021 předpovídá, že reálný HDP vzroste v roce 2021 o 4,5 % a v roce 2022 o 4,8 %. Prognóza Komise z jara 2021 pro srovnání předpovídá mírně nižší růst reálného HDP – 4,2 % v roce 2021 a 4,4 % v roce 2022 –, a to zejména kvůli očekávanému menšímu využití grantů z Nástroje pro oživení a odolnost v letech 2021 a 2022, na něž poukazují aktuálnější údaje uvedené v národním plánu pro oživení a odolnost.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje zvýšení schodku sektoru vládních institucí ze 9,5 % HDP v roce 2020 na 11,8 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 vzrůst na 159,8 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout 10,4 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření na podporu ekonomiky a fungování automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021.

(13)

Itálie v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijala rozpočtová opatření, aby posílila kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie COVID-19 a poskytla pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Itálií v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Zdá se, že některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V období za časovým horizontem prognózy Komise z jara 2021, se zbývající dopad těchto opatření, která nejsou dočasné povahy, v roce 2023 předběžně odhaduje zhruba na 1 % HDP a tvoří jej zejména snížení příspěvků na sociální zabezpečení v chudších regionech, prodloužení daňové úlevy na příjmy z výdělečné činnosti a zavedení rodinných přídavků. Uvedená opatření, která nejsou dočasné povahy, zahrnují rovněž investice v přibližné výši ⅓ % HDP, které by měly podpořit střednědobý potenciální růst, a tím i udržitelnost.

(14)

Program stability z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2021 0,6 %, v roce 2022 0,9 %, v roce 2023 1,4 %, v roce 2024 0,5 % a v roce 2025 0,2 % HDP. Program stability z roku 2021 rovněž počítá s tím, že investice a reformy financované z půjček v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2020 0,3 %, v roce 2021 0,8 %, v roce 2022 0,9 %, v roce 2023 0,7 %, v roce 2024 1,3 %, v roce 2025 1,2 % a v roce 2026 1,0 % HDP. Prognóza Komise z jara 2021 tyto granty do svých rozpočtových projekcí plně nezahrnuje, v souladu s aktuálnějšími údaji uvedenými v národním plánu pro oživení a odolnost, který byl dokončen později než program stability z roku 2021. Namísto toho prognóza Komise z jara 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou 0,3 % HDP v roce 2021 a 0,7 % HDP v roce 2022.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posoudit v kontextu současných okolností. Za prvé existuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se tedy poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Itálie z roku 2021 se má její schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 5,9 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021 a menší podpory poskytované prostřednictvím automatických stabilizátorů. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 156,3 % HDP. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodiky zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -2,2 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,4 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,3 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 1,3 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku veřejných financí z 4,3 % v roce 2023 na 3,4 % HDP v roce 2024. V horizontu programu se tudíž návrat schodku veřejných financí pod 3 % HDP neplánuje. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na 0,4 % HDP (8). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl snížit o 0,4 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP (9). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl být neutrální. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 2 % (10). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Itálie podpořit.

(20)

Míra zadlužení se má ze 155 % HDP v roce 2023 snížit na 152,7 % HDP v roce 2024. Vzhledem k vysoké míře zadlužení, která by měla v průběhu času klesat pouze postupně, bude Itálie ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit vysokým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti, jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Itálií v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Kypru v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijal veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Kypru doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, prováděl fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Kypru je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Dne 29. dubna 2021 předložil Kypr v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj program stability z roku 2021.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Kypru 5,7 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 118,2 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -7,6 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření na podporu hospodářství v objemu 3,6 % a působení automatických stabilizátorů. Kypr rovněž poskytl podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 1,9 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než ½ % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Kypru, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a jeho veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nesnižoval se uspokojivým tempem. Zpráva dospěla k závěru, že nebylo splněno ani kritérium schodku, ani kritérium dluhu.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 příznivý. Podle prognózy Komise z jara 2021 se očekává, že reálný HDP Kypru vzroste v roce 2021 o 3,1 % a v roce 2022 o 3,8 %. Podle programu stability z roku 2021 by kyperská ekonomika měla v roce 2021 růst o 3,6 % a v roce 2022 o 3,8 %. Relativně vyšší tempo růstu očekávané v roce 2021 programem stability z roku 2021 je poháněno silnější soukromou spotřebou.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 5,7 % HDP v roce 2020 na 4,7 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení se má v roce 2021 snížit na 111,9 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -6,5 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 3,4 % HDP určená na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021.

(13)

Kypr v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Kyprem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou převážně dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(14)

Program stability z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2021 objemu 0,6 %, v roce 2022 0,4 %, v roce 2023 0,4 % a v roce 2024 též 0,4 %. Prognóza Komise z jara 2021 naopak předpokládá, že celkový rozpočtový dopad reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost dosáhne 0,3 % HDP v roce 2021 a 0,5 % HDP v roce 2022.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Kypru z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 0,9 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 103,9 % HDP. Tyto projekce jsou nižší než prognóza Komise z jara 2021. Komise pro rok 2022 předpovídá schodek ve výši 2 % HDP, zejména v důsledku vyšších očekávaných výdajů a nižších příjmů, a míra zadlužení by podle ní měla činit 106,6 % HDP. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -0,3 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,4 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,1 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje zvýšení schodku sektoru vládních institucí z 0,1 % v roce 2023 na 1,6 % HDP v roce 2024. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na 2,8 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 2,8 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 3½ % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Kypru podpořit.

(20)

Míra zadlužení by se měla snížit z 99,5 % HDP v roce 2023 na 92,9 % HDP v roce 2024. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Kypr ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit středním rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Kyprem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Lotyšsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Lotyšsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Lotyšska je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Dne 15. dubna 2021 předložilo Lotyšsko svůj program stability z roku 2021 v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Lotyšska 4,5 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 43,5 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila - 4 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu 3,5 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Lotyšsko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 1,7 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než ½ % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Lotyšska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku není splněno.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 opatrný. Tempo růstu reálného HDP se očekává nižší v programu stability z roku 2021 než v prognóze Komise z jara 2021, a to především kvůli nižšímu růstu vývozu. Kromě toho program stability z roku 2021 předpokládá další pokles zaměstnanosti v roce 2021 a pomalejší oživení v roce 2022 než prognóza Komise z jara 2021.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje zvýšení schodku sektoru vládních institucí z 5,4 % HDP v roce 2020 na 9,3 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 vzrůst na 48,9 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -8,7 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 2,9 % HDP na podporu ekonomiky a působení automatických stabilizátorů. Projekce schodku a dluhu jsou vyšší než prognóza Komise z jara 2021. Program stability z roku 2021 předpokládá vyšší nárůst výdajů, zejména u ostatních výdajů, než prognóza Komise z jara 2021. V prognóze Komise z jara 2021 se kromě toho předpokládá, že vývoj příjmů bude příznivější, což je v souladu s optimističtějším makroekonomickým scénářem uvedeným v této prognóze Komise.

(13)

Lotyšsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijala rozpočtová opatření, aby posílila kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie COVID-19 a poskytla pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Lotyšskem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Zdá se, že některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V období za časovým horizontem prognózy Komise z jara 2021, v roce 2023, se zbývající kumulativní dopad těchto opatření, která nejsou dočasné povahy, předběžně odhaduje zhruba na 1 % HDP a tvoří jej zejména zvýšení mezd ve veřejném sektoru, zejména u zdravotnických pracovníků.

(14)

Program stability z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2021 0,1 %, v roce 2022 0,8 % a v roce 2023 0,8 % HDP. Program stability z roku 2021 předpokládá, že výdaje financované z Nástroje pro oživení a odolnost budou mírně odloženy, přičemž vyšší výdaje jsou plánovány na roky 2024 a 2025. Prognóza Komise z jara 2021 uvedené granty do svých rozpočtových projekcí zahrnuje.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (např. převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Lotyšska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 2,7 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 zvýšit na 50,3 % HDP. Tyto projekce jsou vyšší než prognóza Komise z jara 2021, zejména v důsledku příznivějšího makroekonomického scénáře v této prognóze. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -0,8 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,6 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,3 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,5 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku veřejných financí z 1,3 % v roce 2023 na 0,3 % HDP v roce 2024. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na +1,4 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších unijních fondů by se měl v letech 2023 a 2024 snížit v průměru o 0,3 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 1 procentní bod HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 4 ¾ % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Lotyšska podpořit.

(20)

Míra zadlužení se má ze 48,8 % HDP v roce 2023 snížit na 48,5 % HDP v roce 2024. Lotyšsko bude ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit nízkým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti, jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability program z roku 2021 a opatření přijatá Lotyšskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Litvě v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Litvě doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, prováděla fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Litvy je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost. Dne 21. prosince 2020 předložila Litva aktualizovaný návrh rozpočtového plánu na rok 2021. Komise byla toho názoru, že aktualizovaný návrh rozpočtového plánu Litvy je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v aktualizovaném návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost. Některá opatření však zřejmě nebyla dočasné povahy a nebyla ani doprovázena kompenzačními opatřeními.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve svém sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Dne 30. dubna 2021 předložila Litva v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj program stability z roku 2021.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Litvy 7,4 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 47,3 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -8,0 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu 7,1 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Litva rovněž poskytla podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 2,7 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než ½ % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Litvy, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku nebylo splněno.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 opatrný. Reálný HDP podle prognózy v roce 2021 vzroste o 2,6 % a v roce 2022 o 3,2 %. Makroekonomický scénář nezohledňoval investice, které mají být financovány z Nástroje pro oživení a odolnost. Podle prognózy Komise z jara 2021 se očekává, že reálný HDP Litvy vzroste v roce 2021 o 2,9 % a v roce 2022 o 3,9 %. Projekce HDP vypracované Komisí jsou vyšší především kvůli předpokladu silnějšího oživení domácí poptávky, včetně investic, které mají být financovány z Nástroje pro oživení a odolnost.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje zvýšení schodku sektoru vládních institucí z 7,4 % HDP v roce 2020 na 8,1 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 vzrůst na 52,1 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -8,9 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 5,2 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021, podle níž se očekává, že schodek sektoru vládních institucí dosáhne v roce 2021 8,2 % HDP, zatímco poměr dluhu k HDP má dosáhnout 51,9 % HDP.

(13)

Litva v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijala rozpočtová opatření, aby posílila kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Litvou v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Zdá se, že některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V období za časovým horizontem prognózy Komise z jara 2021, v roce 2023, se zbývající kumulativní dopad těchto opatření, která nejsou dočasné povahy, předběžně odhaduje zhruba na 1 % HDP a tvoří jej zejména zvýšení mezd ve veřejném sektoru, důchody a jiné dávky.

(14)

Program stability z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2021 0,3 % HDP, v roce 2022 0,8 %, v roce 2023 1,0 % a v roce 2024 0,9 %. Prognóza Komise z jara 2021 tyto granty do svých rozpočtových projekcí zahrnuje.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů produkční mezery. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (např. převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Litvy z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 6,0 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 zvýšit na 54,2 % HDP. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021, podle níž se očekává, že schodek sektoru vládních institucí dosáhne 6,0 % HDP, zatímco poměr dluhu k HDP má dosáhnout 54,1 % HDP. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodiky zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -2,0 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,5 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,3 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 1,8 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmy, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 4,0 % v roce 2023 na 2,2 % HDP v roce 2024. V roce 2024 schodek sektoru vládních institucí tedy podle plánu již nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na +2,1 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl snížit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 1,9 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 5 ¼ % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Litvy podpořit.

(20)

Míra zadlužení má v letech 2023 a 2024 zůstat ve výši 57,9 % HDP. Pokud jde o fiskální udržitelnost, Litva ve střednědobém horizontu patrně čelí středně vysokým rizikům.

(21)

Vzhledem k současnému stále mimořádně vysokému stupni nejistoty by pokyny pro fiskální politiku měly zůstat převážně kvalitativní a součástí pokynů ohledně střednědobého horizontu by měly být i určité diferencované kvantifikované prvky. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Litvou v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Lucembursku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijala veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Lucembursku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Lucemburska je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Lucembursko předložilo svůj program stability z roku 2021 dne 30. dubna 2021, tedy v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Lucemburska 4,1 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 24,9 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -6,6 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu 3,6 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Lucembursko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 5,7 % HDP. skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než ½ % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Lucemburska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku není splněno.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v roce 2021 realistický a v roce 2022 příznivý. Program stability z roku 2021 předpokládá v roce 2021 růst reálného HDP o 4,0 %, zatímco podle prognózy Komise z jara 2021 se má vzhledem k očekávanému výraznějšímu příspěvku domácí poptávky a čistého vývozu k růstu jednat o 4,5 %. V roce 2022 předpokládá program stability z roku 2021 v důsledku významnějšího nárůstu příspěvku čistého vývozu růst reálného HDP o 4,0 %, přičemž podle prognózy Komise z jara 2021 má reálný HDP vzrůst o 3,3 %.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 4,1 % HDP v roce 2020 na 2,0 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má vzrůst na 26,8 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -4,3 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 0,6 % HDP určená na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Prognóza Komise z jara 2021 předpokládá v roce 2021 podobnou míru zadlužení, ale výraznější zlepšení schodku, a to na 0,3 % HDP, převážně v souvislosti s větším poklesem veřejných výdajů.

(13)

Lucembursko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Lucemburskem v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou převážně dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(14)

Program stability z roku 2021 zatím neobsahuje příjmy z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost. Prognóza Komise z jara 2021 vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici dostatečně podrobné informace o národním plánu pro oživení a odolnost, namísto toho předpokládá zjednodušenou a lineární integraci výdajů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 0,03 % HDP ročně.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Lucemburska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 1,3 % HDP, hlavně z důvodu vyšších příjmů vládních institucí a snížení sociálních výdajů v souvislosti s ukončením dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 zvýšit na 28,0 % HDP. Prognóza Komise z jara 2021 předpokládá nižší míru schodku (0,1 %) a míru zadlužení (26,8 %). Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodiky zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -0,2 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by měl podle projekcí zůstat beze změny. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,4 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 0,4 % HDP v roce 2023 na 0,0 % HDP v roce 2024 a přechod k přebytku ve výši 0,4 % HDP v roce 2025. Program stability z roku 2021 neobsahuje informace potřebné k odhadu celkového nastavení fiskální politiky v letech 2023 a 2024. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 5 % (8). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Lucemburska podpořit.

(20)

Míra zadlužení se má z 28,4 % HDP v roce 2023 snížit na 28,2 % HDP v roce 2024. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Lucembursko ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit nízkým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Lucemburskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Maďarsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Maďarsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(4)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(5)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(6)

Dne 30. dubna 2021 předložilo Maďarsko v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj konvergenční program z roku 2021.

(7)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Maďarska 8,1 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 80,4 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -5,9 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu 6,3 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Maďarsko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši přibližně 6,8 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise přibližně ve výši ½ % HDP.

(8)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Maďarska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a jeho veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nesnižoval se uspokojivým tempem. Zpráva dospěla k závěru, že nebylo splněno ani kritérium schodku, ani kritérium dluhu.

(9)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 opatrný. Konvergenční program z roku 2021 předpokládá růst reálného HDP ve výši 4,3 % v roce 2021 a 5,2 % v roce 2022, tedy slabší oživení, než předpokládá prognóza Komise z jara 2021, především z důvodu pomalejšího než očekávaného oživení vývozu a soukromé spotřeby. Prognózy v konvergenčním programu z roku 2021 týkající se míry růstu nominálního HDP a hlavních základů daně včetně náhrad zaměstnancům a soukromé spotřeby jsou oproti prognóze Komise z jara 2021 mírně nižší a v roce 2022 v podstatě podobné.

(10)

Vláda ve svém konvergenčním programu z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí ze 8,1 % HDP v roce 2020 na 7,5 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 poklesnout na 79,9 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle konvergenčním programu z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -5,1 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 3,0 % HDP určená na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Prognóza Komise z jara 2021 předpokládá v roce 2021 nižší míru schodku (6,8 %) a nižší míru zadlužení (78,6 %), což odráží silnější hospodářský růst a růst daňových příjmů.

(11)

Maďarsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Maďarskem v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Zdá se, že některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V roce 2023, mimo časový rámec prognózy Komise z jara 2021, se zbývající kumulativní dopad uvedených opatření, která nejsou dočasná, předběžně odhaduje na přibližně 2 % HDP, což zahrnuje především zvyšování mezd zdravotnických pracovníků, postupné opětovné zavedení výplaty 13. důchodu a osvobození od daně z příjmu fyzických osob pro zaměstnance mladší 25 let.

(12)

Konvergenční program z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2021 objemu 0,9 % HDP, v roce 2022 0,9 % HDP, v roce 2023 1,0 % HDP, v roce 2024 0,6 % HDP a v roce 2025 0,4 % HDP. Prognóza Komise z jara 2021 tyto granty do svých rozpočtových projekcí plně nezahrnuje, neboť v době uzávěrky nebyly k dispozici dostatečně podrobné informace o národním plánu pro oživení a odolnost. Namísto toho se v prognóze Komise z jara 2021 předpokládá lineární absorpce plného objemu přidělených grantů během celého trvání Nástroje pro oživení a odolnost, které začíná druhým pololetím 2021 a končí v roce 2026. V důsledku toho investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosahují v prognóze Komise z jara 2021 výše 0,4 % HDP v roce 2021 a 0,8 % HDP v roce 2022.

(13)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů produkční mezery. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(14)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(15)

Podle konvergenčního programu z roku 2021 má schodek sektoru vládních institucí v Maďarsku v roce 2022 klesnout na 5,9 % HDP, zejména v důsledku hospodářského oživení. Míra zadlužení se má snížit na 79,3 % HDP. V prognóze Komise z jara 2021 se předpokládá nižší míra schodku (4,5 %) a nižší míra zadlužení (77,1 %) v důsledku silnějšího hospodářského růstu a růstu daňových příjmů, jakož i nižšího základu schodku v roce 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodiky zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie, zejména z Nástroje pro oživení a odolnost, na agregátní poptávku v roce 2022 – odhaduje na +0,7 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,2 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 1,0 procentního bodu HDP.

(16)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmy, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(17)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v konvergenčním programu z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 3,9 % HDP v roce 2023 na 3,0 % HDP v roce 2024 a 2,0 % HDP v roce 2025. V roce 2024 schodek sektoru vládních institucí tedy podle plánu již nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Podle konvergenčního programu z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na +0,3 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl snížit o 0,4 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,3 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,6 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 6 ¾ % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Maďarska podpořit.

(18)

Míra zadlužení by se měla snížit ze 77,5 % HDP v roce 2023 na 75,7 % HDP v roce 2024 a 73,1 % HDP v roce 2025. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Maďarsko ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit středním rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(19)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(20)

Rada posoudila konvergenční program z roku 2021 a opatření přijatá Maďarskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Maltě v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijala veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Maltě doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, prováděla fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2020 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny doporučila, aby si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny zachovaly svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a aby opatření politiky byla uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a byla včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Malty je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Malta předložila svůj program stability z roku 2021 dne 30. dubna 2021, tedy v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Malty 10,1 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 54,3 % HDP. Meziroční zhoršení primárního rozpočtového salda činilo 10,6 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu 5,7 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Malta rovněž poskytla podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 3,9 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než 1 % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Uvedená zpráva se zabývá rozpočtovou situací Malty, neboť její schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku není splněno.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v roce 2021 opatrný a v roce 2022 příznivý. Program stability z roku 2021 předpokládá, že reálný HDP vzroste v roce 2021 o 3,8 % a v roce 2022 jeho růst zrychlí na 6,8 %. V roce 2021 má být růst poháněn výhradně domácí poptávkou, zatímco v roce 2022 by měl k růstu kladně přispívat také vnější sektor. Prognóza Komise z jara 2021 předpokládá hladší trajektorii růstu, přičemž HDP má vzrůst o 4,6 % v roce 2021 a o 6,1 % v roce 2022. Odlišný profil prognózy růstu vypracovaný Komisí lze do značné míry vysvětlit optimističtějším výhledem týkajícím se soukromé a veřejné spotřeby v roce 2021 a pomalejším růstem investic v roce 2022.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje zvýšení schodku sektoru vládních institucí z 10,1 % HDP v roce 2020 na 12,0 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má vzrůst na 65,0 % HDP v roce 2021. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout 12,5 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 5,6 % HDP určená na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021.

(13)

Malta v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijala rozpočtová opatření, aby posílila kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie COVID-19 a poskytla pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezuje růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Maltou v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou převážně dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(14)

Program stability z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2021 0,3 %, v roce 2022 0,8 %, v roce 2023 0,6 %, v roce 2024 0,3 % a v roce 2025 0,1 % HDP. Prognóza Komise z jara 2021 tyto granty do svých rozpočtových projekcí plně nezahrnuje, neboť v době uzávěrky nebyly k dispozici dostatečně podrobné informace o národním plánu pro oživení a odolnost. Místo toho v prognóze Komise z jara 2021 se předpokládá zjednodušená a lineární integrace výdajů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium musí být rovněž upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z unijního rozpočtu (např. převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Malty z roku 2021 se má její schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 5,6 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má snížit na 65,8 % HDP. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodiky zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie, zejména z Nástroje pro oživení a odolnost, na agregátní poptávku v roce 2022 – odhaduje na 2,1 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších unijních fondů by se měl snížit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,8 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, způsobem, který je v souladu s plněním cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 3,9 % HDP v roce 2023 na 2,9 % HDP v roce 2024. V roce 2024 schodek sektoru vládních institucí podle plánu již nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na 1,3 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších unijních fondů by se měl snížit o 0,2 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,4 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 5½ % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by proto mohly potenciální hospodářský růst Malty podpořit.

(20)

Míra zadlužení se má z 66 % HDP v roce 2023 snížit na 65,6 % HDP v roce 2024. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Malta ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit středním rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Maltou v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Nizozemsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijala veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Nizozemsku doporučila, aby, pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měly být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Nizozemska je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost. Zdá se však, že některá opatření nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Dne 30. dubna 2021 předložilo Nizozemsko v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj program stability z roku 2021.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Nizozemska 4,3 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 54,5 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila 6,0 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření na podporu hospodářství v objemu 3,0 % a působení automatických stabilizátorů. Nizozemsko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 5,3 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise přibližně ve výši 2 % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Nizozemska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku nebylo splněno.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 realistický a je v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Prognóza Komise z jara 2021 ukazuje silnější růst soukromé spotřeby v roce 2021 i 2022 (silnější o 0,5 procentního bodu v roce 2021 a o 0,4 procentního bodu v roce 2022) a silnější růst tvorby hrubého fixního kapitálu v roce 2022 (silnější o 0,3 procentního bodu). To je v prognóze Komise z jara 2021 kompenzováno silnějším růstem dovozu, jenž povede ke kladnému čistému dovozu, zatímco program stability z roku 2021 předpokládá záporný čistý dovoz.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje zvýšení schodku sektoru vládních institucí ze 4,3 % HDP v roce 2020 na 5,9 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 vzrůst na 58,6 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout 8,2 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 1,9 % HDP určená na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Komise ve své prognóze z jara 2021 předpokládá zvýšení schodku sektoru vládních institucí na 5,0 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 vzrůst na 57,9 % HDP. Prognóza Komise z jara 2021 vychází z údajů o plnění rozpočtu, z nichž vyplývají stabilní příjmy v roce 2020, a očekává se, že tomu tak zůstane i v roce 2021. Nižší odhadovaný schodek vede k nižší úrovni zadlužení.

(13)

Nizozemsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Nizozemskem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Zdá se, že některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V období za časovým horizontem prognózy Komise z jara 2021, v roce 2023, se zbývající kumulativní dopad těchto opatření, která nejsou dočasné povahy, předběžně odhaduje zhruba na 1 % HDP a všechno jsou to kapitálové transfery, převážně z Národního investičního fondu pro růst (Nationaal Groeifonds).

(14)

Program stability z roku 2021 zatím neobsahuje příjmy z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost. Prognóza Komise z jara 2021 předpokládala zjednodušenou a lineární integraci výdajů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost, neboť nebyly k dispozici dostatečně podrobné informace o národním plánu pro oživení a odolnost.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (např. převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Nizozemska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 1,8 % HDP, hlavně z důvodu hospodářského oživení a ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 56,9 % HDP. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -0,4 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,2 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku veřejných financí z 1,4 % v roce 2023 na 1,1 % HDP v roce 2024. V roce 2022 se plánuje návrat schodku sektoru vládních institucí pod 3 % HDP. Program stability z roku 2021 neobsahuje informace potřebné k odhadu celkového nastavení fiskální politiky v letech 2023 a 2024. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 3 % (8). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Nizozemska podpořit.

(20)

Míra zadlužení se má z 56,0 % HDP v roce 2023 snížit na 55,3 % HDP v roce 2024. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Nizozemsko ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit nízkým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Nizozemskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Rakousku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Rakousku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Rakouska je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Rakousko předložilo svůj program stability z roku 2021 dne 28. dubna 2021 v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Rakouska 8,9 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 83,9 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -9,6 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu 6,8 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Rakousko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 3,5 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise přibližně ve výši 2 % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Rakouska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a jeho veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nesnižoval se uspokojivým tempem. Zpráva dospěla k závěru, že nebylo splněno ani kritérium schodku, ani kritérium dluhu.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 opatrný. Program stability z roku 2021 předpokládá mírný růst reálného HDP o 1,5 % v roce 2021 a jeho výrazné posílení o 4,7 % v roce 2022. Komise naproti tomu ve své prognóze z jara 2021 předpokládá růst reálného HDP ve výši 3,4 % v roce 2021 a 4,3 % v roce 2022. Rozdíl je dán zejména tím, že obě prognózy vycházejí z odlišných historických dat. Komise do své prognózy zapracovala předběžný odhad HDP pro první čtvrtletí, který byl zveřejněn koncem dubna 2021 a který je lepší, než se původně očekávalo. Projekce Komise kromě toho zohledňují zmírnění omezení, k němuž došlo v dubnu 2021 v některých částech země, a oznámení vlády o podstatném uvolnění opatření proti šíření nákazy od poloviny května 2021.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 8,9 % HDP v roce 2020 na 8,4 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 vzrůst na 89,6 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -9,2 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 5,8 % HDP určená na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v porovnání s prognózou Komise z jara 2021 méně příznivé. Na základě prognózy Komise z jara 2021 se očekává, že schodek sektoru vládních institucí se v roce 2021 sníží na 7,6 % HDP, zatímco míra zadlužení se v roce 2021 zvýší na 87,2 % HDP. Tento výsledek je do značné míry dán tím, že prognóza Komise z jara 2021 vychází z příznivějšího makroekonomického scénáře.

(13)

Rakousko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Rakouskem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Zdá se, že některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V období za časovým horizontem prognózy Komise z jara 2021, v roce 2023, se zbývající kumulativní dopad těchto opatření, která nejsou dočasné povahy, předběžně odhaduje zhruba na 1 % HDP a tvoří jej zejména investiční příspěvky, zavedení degresivních odpisů a úlevy na dani z příjmu fyzických osob, jakož i kapitálové transfery. Uvedená opatření, která nejsou dočasné povahy, zahrnují rovněž investice v přibližné výši 1/10 % HDP, které by měly podpořit střednědobý potenciální růst, a tím i udržitelnost.

(14)

Program stability z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2020 objemu 0,02 % HDP, v roce 2021 objemu 0,1 % HDP, v roce 2022 objemu 0,3 % HDP, v roce 2023 objemu 0,3 % HDP a v roce 2024 objemu 0,2 % HDP. Jarní prognóza Komise tyto granty do svých rozpočtových projekcí plně zahrnuje.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (např. převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Rakouska z roku 2021 se má schodek sektoru vládních institucí snížit v roce 2022 na 4,3 % HDP, hlavně z důvodu předpokládaného silného reálného hospodářského růstu ve výši 4,7 %, očekávaného oživení trhu práce a silné soukromé spotřeby. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 88,1 % HDP. Tyto projekce jsou v porovnání s prognózou Komise z jara 2021 méně příznivé. Na základě prognózy Komise z jara 2021 se očekává, že schodek sektoru vládních institucí se v roce 2022 sníží na 3,0 % HDP a míra zadlužení se v roce 2022 sníží na 85,0 % HDP. Tento výsledek je do značné míry dán použitím odlišného základního makroekonomického scénáře. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje jako neutrální (na 0,0 % HDP) (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít neutrální povahu (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít také neutrální povahu.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 3,0 % v roce 2023 na 2,5 % HDP v roce 2024. Schodek sektoru vládních institucí tak v roce 2023 podle plánu již nepřekročí 3 % HDP. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na 0,6 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl snížit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít neutrální povahu (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,4 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 3 % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Rakouska podpořit.

(20)

Míra zadlužení se má ze 88,1 % HDP v roce 2023 snížit na 87,6 % HDP v roce 2024. Ve střednědobém horizontu bude Rakousko pravděpodobně čelit středním rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Rakouskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Polsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Polsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(4)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(5)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(6)

Polsko předložilo svůj konvergenční program z roku 2021 dne 30. dubna 2021, tedy v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1466/97.

(7)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Polska 7,0 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 57,5 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -6,4 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu 4,3 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Důvodem změny poměru dluhu k HDP byla rovněž emise dluhopisů polským rozvojovým fondem (4,3 % HDP) v kontextu politiky boje proti krizi vyvolané pandemií COVID-19, jejichž část již byla zahrnuta do schodku sektoru vládních institucí v roce 2020. Polsko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 10,5 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise na úrovni nižší než ½ % HDP.

(8)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Polska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku není splněno.

(9)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je celkově opatrný, zejména pro rok 2022. Konvergenční program z roku 2021 předpokládá růst reálného HDP ve výši 3,8 % v roce 2021 a 4,3 % v roce 2022, tedy slabší oživení, než předpokládá prognóza Komise z jara 2021: v roce 2021 o 0,2 procentního bodu a v roce 2022 o 1,1 procentního bodu. Důvodem je především skutečnost, že hlavní scénář uvedený v konvergenčním programu z roku 2021 nezahrnuje dopad Nástroje pro oživení a odolnost na polské hospodářství.

(10)

Vláda ve svém konvergenčním programu z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí ze 7,0 % HDP v roce 2020 na 6,9 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 vzrůst na 60,0 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle konvergenčního programu z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout -6,4 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 2,5 % HDP určená na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou vyšší než prognóza Komise z jara 2021. Důvodem tohoto rozdílu jsou především vyšší výdaje plánované v konvergenčním programu z roku 2021, včetně výdajů na opatření ke zvládnutí pandemie COVID-19.

(11)

Polsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Polskem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními.

(12)

Konvergenční program z roku 2021 zatím nezahrnuje příjmy z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost.

(13)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(14)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(15)

Podle konvergenčního programu Polska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 4,2 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 59,2 % HDP. Tyto projekce jsou vyšší než prognóza Komise z jara 2021 a vycházejí z předpokladu vyšších výdajů mimo jiné na mezispotřebu a sociální dávky, včetně opatření k omezení pandemie COVID-19. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na +0,1 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,3 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,2 procentního bodu HDP.

(16)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(17)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v konvergenčním programu z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 3,2 % v roce 2023 na 2,5 % HDP v roce 2024. V roce 2024 schodek sektoru vládních institucí tedy podle plánu již nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Konvergenční program z roku 2021 neobsahuje informace potřebné k odhadu celkového nastavení fiskální politiky v letech 2023 a 2024. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 5 ¾ % (8). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Polska podpořit.

(18)

Míra zadlužení se má ze 58,7 % HDP v roce 2023 snížit na 57,9 % HDP v roce 2024. Jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu, bude Polsko ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit nízkým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti.

(19)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(20)

Rada posoudila konvergenční program z roku 2021 a opatření přijatá Polskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Portugalsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Portugalsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Portugalska je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.

(7)

Ve sdělení ze dne 3. března 2021 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(8)

Portugalsko předložilo svůj program stability z roku 2021 dne 30. dubna 2021 v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1466/97.

(9)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Portugalska 5,7 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 133,6 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila - 6 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření v objemu přibližně 3 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Portugalsko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši téměř 4 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise přibližně ve výši 3½ % HDP.

(10)

Dne 2. června 2021 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Portugalska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2020 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a jeho veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nesnižoval se uspokojivým tempem. Zpráva dospěla k závěru, že ani kritérium schodku ani kritérium dluhu není splněno.

(11)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 realistický. Podle programu stability z roku 2021 by reálné HDP mělo v roce 2021 růst o 4 % a v roce 2022 o 4,9 %. To je v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Krize COVID-19 zasáhla zejména odvětví, v nichž dochází k častým kontaktům. V důsledku vysoké závislosti Portugalska na zahraničním cestovním ruchu, u něhož je na cestě k oživení stále vysoká míra nejistoty, zůstávají rizika vývoje makroekonomického výhledu nadále vychýlená směrem dolů.

(12)

Vláda ve svém programu stability z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 5,7 % HDP v roce 2020 na 4,5 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení se má v roce 2021 snížit na 128 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle programu stability z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout - 5 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu přibližně 3 % HDP určená na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021.

(13)

Portugalsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Fiskální opatření by měla maximalizovat podporu oživení, aniž by předjímala budoucí fiskální trajektorie. Opatření by proto neměla vytvářet trvalou zátěž pro veřejné finance. Pokud členské státy zavedou trvalá opatření, měly by je řádně financovat tak, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna rozpočtová neutralita. Opatření přijatá Portugalskem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Zdá se, že některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 nejsou dočasné povahy nebo nejsou doprovázena kompenzačními opatřeními. V období za časovým horizontem prognózy Komise z jara 2021, v roce 2023, se zbývající kumulativní dopad těchto opatření, která nejsou dočasné povahy, předběžně odhaduje zhruba na 1 % HDP a tvoří jej zejména dodatečné výdaje na mzdy ve veřejném sektoru. Uvedená opatření, která nejsou dočasné povahy, zahrnují rovněž investice v přibližné výši 1/10 % HDP, které by měly podpořit střednědobý potenciální růst, a tím i udržitelnost.

(14)

Program stability z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou v roce 2021 objemu 0,3 % HDP, v roce 2022 1,3 % HDP, v roce 2023 1,5 % HDP, v roce 2024 1,3 % HDP a v roce 2025 1,1 % HDP. Program stability z roku 2021 rovněž počítá s půjčkami v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 0,7 % HDP v roce 2021, 0,2 % HDP v roce 2022 a 0,1 % HDP v období 2023 až 2025. Prognóza Komise z jara 2021 tyto granty do svých rozpočtových projekcí zahrnuje.

(15)

Zavedené ukazatele fiskální korekce stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 je třeba posuzovat v kontextu současné situace. Za prvé panuje značná nejistota ohledně odhadů mezery výstupu. Za druhé je třeba, aby fiskální politika byla připravena rychle se přizpůsobit vývoji pandemie COVID-19, a jakmile se zdravotní rizika sníží, přešla od mimořádné pomoci k cílenějším opatřením. Za třetí je současná situace charakterizována výraznou politickou reakcí, která má podpořit hospodářskou činnost. V případě velkých převodů z rozpočtu Unie (jako jsou převody z Nástroje pro oživení a odolnost) nezachycují zavedené ukazatele celý impuls, který fiskální politiky ekonomice dodávají. S ohledem na tuto skutečnost se strukturální saldo za současných okolností nejeví jako přiměřený indikátor. Výdajové kritérium pak musí být upraveno (5) a doplněno o další informace, aby bylo možné orientaci fiskální politiky plně posoudit.

(16)

Podobně jako při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2021 byla z celkových výdajů vyloučena dočasná mimořádná opatření. Tato dočasná mimořádná opatření související s krizí podporují systémy zdravotní péče a odškodňují pracovníky a podniky za ztráty příjmů, které jim způsobilo omezení volného pohybu osob a narušení dodavatelského řetězce; orgány veřejné správy je budou moci zrušit, až se hospodářská situace a situace v oblasti veřejného zdraví vrátí do normálního stavu. Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Podle programu stability Portugalska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 3,2 % HDP, hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021 a očekávaného hospodářského oživení. Míra zadlužení se má v roce 2022 snížit na 123 % HDP. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -1,1 % HDP (6). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP (7). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít expanzivní povahu a měl by činit 0,7 procentního bodu HDP.

(18)

Jako obzvláště důležitá se jeví kvalita rozpočtových opatření členských států. Fiskální strukturální reformy zaměřené na lepší skladbu vnitrostátních rozpočtů mohou podpořit potenciální růst, vytvořit tolik potřebný fiskální prostor a pomoci zajistit dlouhodobější fiskální udržitelnost, a to i s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Pokud jde o příjmovou stranu, posílila krize COVID-19 význam reforem pro účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Na straně výdajů to znamená, že je ještě důležitější zvýšit úroveň a kvalitu udržitelných investic podporujících růst, což by mělo vést ke splnění cílů v oblasti posílení růstového potenciálu, hospodářské a sociální odolnosti a souběžné zelené a digitální transformace. Díky národním plánům pro oživení a odolnost bude možno skladbu vnitrostátních rozpočtů zlepšit.

(19)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programu stability z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 2,2 % HDP v roce 2023 na 1,6 % HDP v roce 2024. V roce 2023 schodek sektoru vládních institucí tedy podle plánu již nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Podle programu stability z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na 0,3 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by měl podle projekcí zůstat beze změny. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,3 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 3 % (9). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Portugalska podpořit.

(20)

Míra zadlužení se má z 120,7 % HDP v roce 2023 snížit na 117,1 % HDP v roce 2024. Vzhledem k vysoké míře zadlužení, která se má postupně snižovat, bude Portugalsko ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit vysokým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti, jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu.

(21)

S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, by pokyny v oblasti fiskální politiky měly zůstat převážně kvalitativní. Přesnější kvantifikované pokyny pro pozdější období by měly být poskytnuty v roce 2022, jestliže se míra nejistoty do té doby dostatečně sníží.

(22)

Rada posoudila program stability z roku 2021 a opatření přijatá Portugalskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 3. dubna 2020 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2020/509 (3) o existenci nadměrného schodku v Rumunsku v důsledku nedodržení kritéria schodku v roce 2019. Rozhodnutí vycházelo z aktualizovaných fiskálních cílů vlády, přičemž uvedené nesplnění kritéria bylo potvrzeno následným zveřejněním výsledného schodku veřejných financí ve výši 4,3 % HDP. Toto překročení referenční hodnoty 3 % HDP stanovené ve Smlouvě bylo výsledkem trvalého nárůstu fiskální nerovnováhy způsobeného expanzivní fiskální politikou prováděnou od roku 2016, během období silného hospodářského růstu. Dne 3. dubna 2020 vydala Rada rovněž doporučení (4) k odstranění nadměrného schodku veřejných financí v Rumunsku nejpozději do roku 2022.

(3)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (5) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Rumunsku v něm doporučila, aby provádělo fiskální politiku v souladu s doporučením Rady ze dne 3. dubna 2020 a přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení.

(4)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (6), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(5)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. Ve sdělení Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Na základě prognózy Komise z jara 2021 dospěla Komise dne 2. června 2021 k závěru, že jsou splněny podmínky pro další uplatňování obecné únikové doložky v roce 2022 a pro její deaktivaci od roku 2023. Po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích.

(6)

Dne 5. května 2021 předložilo Rumunsko po uplynutí lhůty stanovené v článku 8 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj konvergenční program z roku 2021.

(7)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2020 schodek sektoru vládních institucí Rumunska 9,2 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco veřejný dluh vzrostl na 47,3 % HDP. Meziroční změna primárního rozpočtového salda činila -3,6 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření na podporu hospodářství v objemu 1,5 % a působení automatických stabilizátorů. Rumunsko rovněž poskytlo podnikům a domácnostem podporu likvidity (například záruky a odklady daně, které nemají přímý a bezprostřední dopad na rozpočet) v odhadované výši 4 % HDP; skutečné využití veřejných záruk v roce 2020 odhaduje Komise přibližně ve výši 1 ½ % HDP.

(8)

Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je v letech 2021 a 2022 realistický. Podle konvergenčního programu z roku 2021 se předpokládá, že reálný HDP vzroste v roce 2021 o 5,0 % a v roce 2022 o 4,8 %. Očekává se, že hlavní hnací silou hospodářského oživení v obou letech bude domácí poptávka, spolu s výrazným nárůstem spotřeby a investic. Prognóza Komise z jara 2021 týkající se hospodářského růstu Rumunska uvádí o něco lepší hodnoty než prognóza uvedená v konvergenčním programu z roku 2021: 5,1 % v roce 2021 a 4,9 % v roce 2022, a to rovněž díky domácí poptávce.

(9)

Vláda v konvergenčním programu z roku 2021 plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 9,2 % HDP v roce 2020 na 8 % HDP v roce 2021, zatímco míra zadlužení má v roce 2021 stoupnout na 50,8 % HDP. Změna primárního rozpočtového salda v roce 2021 má podle konvergenčního programu z roku 2021 ve srovnání s úrovní před krizí (2019) dosáhnout 3,3 % HDP, což odráží diskreční rozpočtová opatření v objemu 1,5 % HDP na podporu hospodářství a působení automatických stabilizátorů. Tyto projekce jsou v souladu s prognózou Komise z jara 2021.

(10)

Rumunsko v reakci na pandemii COVID-19 a související hospodářský propad přijalo rozpočtová opatření, aby posílilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie COVID-19 a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Tato důrazná politická reakce zmírnila pokles HDP, což následně omezilo růst schodku sektoru vládních institucí a veřejného dluhu. Opatření přijatá Rumunskem v roce 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou dočasné povahy nebo jsou doprovázena kompenzačními opatřeními. Zároveň zde stále působí fiskální dopad expanzivních opatření, která byla přijata před pandemií COVID-19. K těmto opatřením patří především nárůst ve výdajích na důchody a jiné sociální dávky a snížení daní.

(11)

Konvergenční program z roku 2021 předpokládá, že investice a reformy financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhnou objemu 0,1 % HDP v roce 2021, 0,6 % HDP v roce 2022, 1,2 % HDP v roce 2023, 1,2 % HDP v roce 2024, 0,9 % HDP v roce 2025 a 0,9 % HDP v roce 2026. Konvergenční program z roku 2021 rovněž počítá s půjčkami v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 2,3 % HDP v roce 2025 a 2,5 % HDP v roce 2026. Prognóza Komise z jara 2021 do svých rozpočtových projekcí zahrnuje pouze tyto granty, neboť se zahájením půjček se v konvergenčním programu z roku 2021 počítá až po horizontu jarní prognózy Komise 2021.

(12)

Aby bylo možné v současné situaci posoudit celkové nastavení fiskální politiky, měly by být navíc do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné převody z rozpočtu Unie (jako například převody z Nástroje pro oživení a odolnost). Celkové nastavení fiskální politiky se proto poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí), včetně výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Kromě celkového nastavení fiskální politiky má analýza rovněž za cíl posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací. Z tohoto důvodu je zvláštní pozornost věnována vývoji primárních běžných výdajů a investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(13)

Podle konvergenčního programu Rumunska z roku 2021 se má jeho schodek sektoru vládních institucí v roce 2022 snížit na 6,2 % HDP, a to hlavně z důvodu ukončení dočasných podpůrných opatření přijatých v letech 2020 a 2021. Míra zadlužení se má v roce 2022 zvýšit na 52,9 % HDP. Tyto projekce jsou příznivější než prognóza Komise z jara 2021. Na základě prognózy Komise z jara 2021 a specifické metodologie zohledňující výše uvedené výzvy se celkové nastavení fiskální politiky, včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu EU (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku v roce 2022, odhaduje na -0,5 % HDP (7). Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,4 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (8). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít neutrální povahu.

(14)

Podle střednědobých rozpočtových plánů uvedených v konvergenčním programu z roku 2021 se plánuje snížení schodku sektoru vládních institucí z 4,4 % v roce 2023 na 2,9 % HDP v roce 2024. V roce 2024 schodek sektoru vládních institucí podle plánu již nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Podle konvergenčního programu z roku 2021 se celkové nastavení fiskální politiky – včetně dopadu investic financovaných z vnitrostátního rozpočtu i z rozpočtu Unie (zejména z Nástroje pro oživení a odolnost) na agregátní poptávku – v letech 2023 a 2024 odhaduje v průměru na 0,6 % HDP. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie by se měl zvýšit o 0,2 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,1 procentního bodu HDP (9). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů) by podle prognózy měl mít utlumující povahu a měl by činit 0,8 procentního bodu HDP. Desetiletý průměrný nominální potenciální růst se v současnosti odhaduje na 5 ¾ % (10). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které by mohly potenciální hospodářský růst Rumunska podpořit.

(15)

Míra zadlužení se má zvýšit na 53,3 % HDP v roce 2023 a snížit na 52,4 % HDP v roce 2024. Vzhledem k mimořádně rychle se zvyšujícímu dluhu ve střednědobém horizontu, zejména v důsledku vysokého schodku předpokládaného v roce 2022 a nepříznivých podmínek financování ve srovnání s jinými členskými státy, se má za to, že Rumunsko bude ve střednědobém horizontu pravděpodobně čelit vysokým rizikům z hlediska fiskální udržitelnosti, jak vyplývá z nejnovější analýzy udržitelnosti dluhu.

(16)

Dne 2. června 2021 Komise doporučila doporučení Rady týkající se nápravy nadměrného schodku Rumunska do roku 2024. Podle daného doporučení by Rumunsko mělo dosáhnout cíle pro celkový schodek sektoru vládních institucí ve výši 8,0 % HDP v roce 2021, 6,2 % HDP v roce 2022, 4,4 % HDP v roce 2023 a 2,9 % HDP v roce 2024, což je v souladu s nominální mírou růstu čistých primárních výdajů vládních institucí ve výši 3,4 % v roce 2021, 1,3 % v roce 2022, 0,9 % v roce 2023 a 0,0 % v roce 2024. To odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,7 % HDP v roce 2021, 1,8 % HDP v roce 2022, 1,7 % HDP v roce 2023 a 1,5 % HDP v roce 2024.

(17)

Rada posoudila konvergenční program z roku 2021 a opatření přijatá Rumunskem v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. července 2020,

(1)

Podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie se mají členské státy vyvarovat nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí jakožto prostředku k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž přispívá k vytváření nových pracovních míst.

(3)

V návaznosti na doporučení Komise ze dne 3. dubna 2020 Rada rozhodnutím (EU) 2020/509 (1) v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy rozhodla, že v Rumunsku existuje nadměrný schodek, a vydala doporučení k jeho odstranění nejpozději do roku 2022 (2) (dále jen „doporučení Rady ze dne 3. dubna 2020“) v souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy a článkem 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (3).

(4)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Tato doložka, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (4) a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97, usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise ve svém sdělení předestřela názor, že vzhledem k prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států.

(5)

Dne 15. září 2020 předložilo Rumunsko svou zprávu o opatřeních přijatých v reakci na doporučení Rady ze dne 3. dubna 2020. Tato zpráva poukázala na výrazné zhoršení stavu veřejných financí v roce 2020, zejména v důsledku pandemie COVID-19.

(6)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise sdělení o fiskální situaci v Rumunsku. Vzhledem k přetrvávající výjimečné nejistotě vyvolané pandemií COVID-19 a jejímu mimořádnému makroekonomickému a fiskálnímu dopadu se Komise domnívala, že v danou chvíli nebylo možné přijmout rozhodnutí o dalších krocích v rámci postupu při nadměrném schodku zahájeného v případě Rumunska. Zejména mimořádná nejistota, a to i z hlediska nastavení věrohodného směru fiskální politiky, neumožnila Komisi v dané fázi předložit doporučení pro doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy. Komise uvedla, že na jaře 2021 znovu posoudí rozpočtovou situaci Rumunska na základě údajů o plnění rozpočtu za rok 2020, rozpočtu na rok 2021 a hospodářské prognózy Komise z jara 2021 a v případě potřeby navrhne nové kroky v rámci postupu při nadměrném schodku, přičemž zohlední pokračující uplatňování obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v roce 2021.

(7)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. V tomto sdělení Komise vyjádřila svůj názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Uni nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Dne 2. června 2021 přijala Komise sdělení nazvané „O koordinaci hospodářských politik v roce 2021: Překonání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace naší ekonomiky“ . Podle uvedeného sdělení bude obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu nadále uplatňována i v roce 2022 a očekává se, že od roku 2023 bude deaktivována.

(8)

Podle aktualizovaného Monitoru udržitelnosti dluhu 2020 vypracovaného Komisí, který odráží hospodářskou prognózu Komise z jara 2021, zůstávají rizika pro střednědobou a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí Rumunska vysoká. Tato rizika je třeba řešit prostřednictvím odpovídajícího střednědobého fiskálního plánu, který bude podpořen strukturálními opatřeními.

(9)

S ohledem na hluboký pokles hospodářské činnosti v souvislosti s pandemií COVID-19 a související potřebu fiskálních politik na podporu oživení v letech 2021 a 2022 již doporučení Rady ze dne 3. dubna 2020 Rumunsku neposkytuje relevantní základ pro pokyny pro fiskální politiku.

(10)

Podle čl. 3 odst. 5 poslední věty nařízení (ES) č. 1467/97 může Rada v případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku na doporučení Komise rozhodnout o přijetí revidovaného doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.

(11)

V souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy a článkem 3 nařízení (ES) č. 1467/97 je Rada povinna předložit dotyčnému členskému státu doporučení, ve kterém rovněž stanoví lhůtu pro odstranění nadměrného schodku. Doporučení má stanovit nejvýše šestiměsíční lhůtu, během níž má dotčený členský stát přijmout účinná opatření k odstranění nadměrného schodku a která může být zkrácena na tři měsíce, vyžaduje-li to závažnost situace. Rada má ve svém doporučení k odstranění nadměrného schodku dále požadovat dosažení ročních rozpočtových cílů, které jsou na základě prognózy, z níž doporučení vychází, v souladu s minimálním ročním zlepšením strukturálního salda, tj. cyklicky očištěného salda bez jednorázových a jiných dočasných opatření, v orientační výši nejméně 0,5 % HDP.

(12)

Reálný HDP v Rumunsku se v roce 2020 snížil o 3,9 %. Podle hospodářské prognózy Komise z jara 2021 se předpokládá, že růst reálného HDP se v roce 2021 opět zvýší na 5,1 % a v roce 2022 na 4,9 %. Očekává se, že díky pokračujícímu očkování a postupnému rušení opatření omezujících sociální kontakty se oživí soukromá spotřeba, a stejně tak se očekává i nadále silný růst mezd. Postupné zavádění projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost, jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (5), má dát nový impuls pro růst investic. Očekává se, že příspěvek čistého vývozu, tj. vývoz minus dovoz, zůstane v horizontu prognózy záporný. Důvodem je to, že dovoz bude podle předpokladů podpořen oživením soukromé spotřeby, jakož i rostoucími investicemi. Vývoz bude podle očekávání podpořen oživením zahraniční poptávky, ale zůstane méně dynamický než dovoz. Perspektiva růstu je podmíněna vyváženými riziky. Na jedné straně může důvěryhodná střednědobá fiskální strategie pomoci rozptýlit obavy ohledně fiskální udržitelnosti, zejména pokud je spojena s ambiciózními reformami (včetně reforem obsažených v plánu pro oživení a odolnost). To by pomohlo řešit makroekonomickou nerovnováhu Rumunska, zmírnit rizika ohrožující finanční stabilitu a přispět k udržitelnému růstu, mimo jiné zlepšením investičního prostředí. Na druhé straně by nejistota ohledně tvorby veřejné politiky a prodlevy či neefektivnost při provádění plánu pro oživení a odolnost mohly mít negativní dopad na důvěru.

(13)

Dne 2. března 2021 přijal rumunský parlament rozpočet Rumunska na rok 2021 a střednědobou fiskální strategii pro rok 2021. Tato fiskální strategie spolu s informacemi o profilu nevratné finanční podpory a půjček v rámci Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízení (EU) 2021/241 (dále jen „nástroj“) byla zohledněna v konvergenčním programu Rumunska z roku 2021 (dále jen „konvergenční program“), který byl Komisi předložen dne 5. května 2021. Zatímco v roce 2020 činil schodek veřejných financí 9,2 % HDP, cílem konvergenčního programu je dosáhnout do roku 2024 schodku veřejných financí pod 3 % HDP, a to v následujících krocích: 8,0 % HDP v roce 2021, 6,2 % HDP v roce 2022, 4,4 % HDP v roce 2023 a 2,9 % HDP v roce 2024. Fiskální korekce stanovená v konvergenčním programu je většinou založena na výdajích. Kontrola výdajů (snížení jako procentuální podíl HDP) se plánuje zejména u mezd ve veřejném sektoru (snížení o 1,4 procentního bodu mezi lety 2022 a 2024) a u sociálních transferů (snížení o 0,9 procentního bodu v letech 2022 až 2024).

(14)

V hospodářské prognóze Komise z jara 2021 prodloužené do roku 2024 se předpokládá schodek veřejných financí ve výši 8,0 % HDP v roce 2021, 7,1 % v roce 2022 a 6,8 % v roce 2023 a 2024. V této prognóze jsou zohledněny výdaje, u nichž se očekává, že budou financovány prostřednictvím nevratné finanční podpory a půjček z nástroje, jak je uvedeno v konvergenčním programu a v dodatečných informacích poskytnutých Rumunskem. Pokles celkového schodku veřejných financí, který Komise předpokládá, je způsoben především postupným ukončením mimořádných opatření přijatých v reakci na pandemii COVID-19, vyššími příjmy v důsledku předpokládaného hospodářského oživení a dodatečným pozitivním dopadem investic a reforem, které mají být podle očekávání financovány z nástroje. Rumunská vláda se navíc rozhodla, že v letech 2021 a 2022 zmrazí mzdy ve veřejném sektoru, odloží zvýšení důchodů v roce 2021 a důchody mírně zvýší v roce 2022, což jsou opatření, která přispívají ke zlepšení výhledu ve srovnání s výhledem uvedeným v hospodářské prognóze Komise z podzimu 2020. Tato opatření již byla přijata. Rumunská vláda navíc zamýšlí přijmout novou právní úpravu v oblasti důchodů, která by zachovala výdaje na důchody jako procento HDP v zásadě stabilní. Projekce vyššího schodku v hospodářské prognóze Komise z jara 2021 ve srovnání s konvergenčním programem vyplývá ze skutečnosti, že plánovaná konsolidace není plně podpořena přijatými nebo věrohodně oznámenými opatřeními, a proto nemohla být v uvedené prognóze zohledněna. Strukturální schodek se podle projekcí Komise zlepší v roce 2021 o 0,7 procentního bodu HDP, v roce 2022 o 0,5 procentního bodu HDP a v roce 2023 se zhorší o 0,1 procentního bodu HDP a v roce 2024 o 0,4 procentního bodu HDP.

(15)

Veřejný dluh činil na konci roku 2018 34,7 % HDP, na konci roku 2019 35,3 % HDP a na konci roku 2020 47,3 % HDP. Podle hospodářské prognózy Komise z jara 2021 se předpokládá, že se na konci roku 2021 zvýší na 49,7 % HDP, na konci roku 2022 na 52,7 % HDP a na konci roku 2024 na 59,5 % HDP, čímž se poprvé přiblíží referenční hodnotě 60 % HDP stanovené ve Smlouvě, pokud nebudou přijata jiná dodatečná nápravná opatření, než která již byla přijata nebo věrohodně oznámena.

(16)

Analýza střednědobé až dlouhodobé udržitelnosti dluhu, která byla aktualizována po hospodářské prognóze Komise z jara 2021, potvrzuje, že rizika pro udržitelnost jsou ve střednědobém horizontu vysoká. Podle základní desetileté projekce by poměr veřejného dluhu k HDP v průběhu období projekce nadále rostl a dosáhl úrovně téměř 90 % HDP. Rizika pro udržitelnost dluhu vyplývají z velkých fiskálních schodků, z nákladů souvisejících se stárnutím obyvatelstva a ze zranitelnosti vývoje dluhu vůči makrofiskálním otřesům. Hlavním zdrojem rizik týkajících se udržitelnosti dluhu je zvýšení důchodů, které bylo přijato v létě 2019 a prozatím odloženo na konec roku 2022. Rizika udržitelnosti dluhu dále zvyšuje dluhová struktura s vysokým podílem dluhu denominovaného v cizí měně a významným podílem dluhu v držbě nerezidentů, ačkoli zásahy Rumunské národní banky na sekundárním trhu pomohly udržet náklady na úvěry vlády v roce 2020 na příznivých úrovních. Kromě toho existují rizika spojená s podmíněnými závazky vyplývajícími z vládních záruk (ve výši 1,4 % HDP) poskytnutých podnikům a osobám samostatně výdělečně činným během krize COVID-19. Předpokládá se, že hrubé potřeby financování porostou. Naopak se očekává, že budou-li účinně provedeny reformy a investice v rámci nástroje „Next Generation EU“, budou mít v nadcházejících letech pozitivní dopad na růst HDP, a přispějí tak k udržitelnosti dluhu.

(17)

Podle čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 má být odstranění nadměrného schodku ukončeno v roce následujícím po jeho zjištění, pokud nenastanou zvláštní okolnosti. Postup korekce by měl být stanoven v souladu s nařízením (ES) č. 1467/97 s přihlédnutím k hospodářské a fiskální situaci daného členského státu.

(18)

Takové zvláštní okolnosti momentálně v Rumunsku existují. Pokud by byl Rumunsku poskytnut jeden rok navíc, což by bylo v souladu s pravidlem stanoveným v čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97, vyžadovalo by to velmi výraznou fiskální korekci, což by vedlo k významným ztrátám na výstupu, a mohlo tak ohrozit hospodářské oživení po pandemii COVID-19. Ačkoli postup korekce s lhůtou pro odstranění nadměrného schodku do roku 2024 stále vyžaduje podstatné každoroční úpravy, znamenal by postupné úsilí rozložené do více kroků a nastolil by správnou rovnováhu mezi fiskální konsolidací a podporou hospodářského oživení. Nový postup korekce zohledňuje rovněž změněnou fiskální situaci, včetně rozpočtového vývoje v roce 2020 a nové rozpočtové strategie zavedené rumunskou vládou. Trvalé odstranění nadměrného schodku by pomohly zajistit reformy, mimo jiné i ty, které zlepšují správu veřejných financí. S ohledem na tyto úvahy a v souladu se směry fiskální politiky stanovenými ve sdělení Komise ze dne 3. března 2021 je stanovení lhůty pro odstranění nadměrného schodku do roku 2024 odůvodněné.

(19)

Věrohodný a udržitelný postup korekce v této lhůtě by vyžadoval, aby Rumunsko dosáhlo cíle pro celkový schodek veřejných financí ve výši 8,0 % HDP v roce 2021, 6,2 % HDP v roce 2022, 4,4 % HDP v roce 2023 a 2,9 % HDP v roce 2024 v souladu s vlastními cíli vlády. To je na základě hospodářské prognózy Komise z jara 2021 v souladu s nominální mírou růstu čistých primárních výdajů vládních institucí ve výši 3,4 % v roce 2021, 1,3 % v roce 2022, 0,9 % v roce 2023 a 0,0 % v roce 2024 (6). Tyto míry růstu čistých primárních výdajů vládních institucí budou hlavním ukazatelem, který se použije k posouzení fiskálního úsilí, pokud bude třeba provést podrobnou analýzu. Odpovídající roční fiskální korekce strukturálního salda činí 0,7 % HDP v roce 2021, 1,8 % HDP v roce 2022, 1,7 % HDP v roce 2023 a 1,5 % HDP v roce 2024.

(20)

Aby bylo možné v současné situaci posoudit potenciální dopad celkové fiskální politiky na výstup, měly by být do příslušného ukazatele celkových výdajů zahrnuty významné platby z rozpočtu Unie (v rámci nástroje a dalších fondů Unie) jako měřítko orientace fiskální politiky (7). Na tomto základě se očekává, že finanční prostředky Unie budou mít v nadcházejících letech na rumunské hospodářství významný pozitivní dopad. Konkrétně investice a reformy podporované v rámci nástroje poskytují Rumunsku příležitost zlepšit svoji základní fiskální pozici ve střednědobém horizontu a zároveň nadále podporovat růst a tvorbu pracovních míst.

(21)

Opatření rozpočtové konsolidace by měla zajistit trvalé odstranění nadměrného schodku a zároveň se zaměřit na zlepšení kvality veřejných financí a posílení růstového potenciálu ekonomiky. Úsilí o fiskální konsolidaci a její udržitelnost by měly podpořit reformy fiskální a širší hospodářské povahy, včetně reforem důchodového systému, daňové správy, mezd ve veřejném sektoru a správy státních podniků.

(22)

Rumunsko se od roku 2016 systematicky a opakovaně odchyluje od svých vnitrostátních fiskálních pravidel a lhůty pro přijetí střednědobé fiskální strategie zakotvené ve vnitrostátním fiskálním rámci. Do budoucna by byla fiskální korekce Rumunska podpořena plným uplatňováním vnitrostátního fiskálního rámce,

(1)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka, jak je stanovena v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (2), usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Komise v uvedeném sdělení předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států. Obecná úniková doložka poskytuje členským státům rozpočtovou flexibilitu při zvládání krize vyvolané pandemií COVID-19. Usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v době prudkého hospodářského propadu. Její aktivace umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Dne 17. září 2020 Komise ve svém sdělení o roční strategii pro udržitelný růst pro rok 2021 oznámila, že obecná úniková doložka zůstane aktivována i v roce 2021.

(2)

Dne 20. července 2020 přijala Rada doporučení (3) (dále jen „doporučení Rady ze dne 20. července 2020“). Slovinsku v něm doporučila, aby v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Slovinsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic.

(3)

Rada ve svém doporučení z roku 2021 týkajícím se hospodářské politiky eurozóny uvádí, že by si fiskální politiky ve všech členských státech eurozóny měly zachovat svůj podpůrný charakter po celý rok 2021 a že by opatření politiky měla být uzpůsobena konkrétní situaci v jednotlivých zemích a být včasná, dočasná a cílená. Jakmile to dovolí epidemiologické a hospodářské podmínky, měla by být mimořádná opatření postupně rušena a zároveň je třeba se zaměřit na řešení dopadu, který má krize na trh práce a sociální oblast. Členské státy by měly provádět takové fiskální politiky, které budou usilovat o dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a o zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvyšovat investice. Členské státy by měly uskutečňovat reformy, které posílí zdravotnické systémy a systémy sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.

(4)

Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2021, která vycházela z kvalitativního posouzení fiskálních opatření. Komise byla toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Slovinska je celkově v souladu s doporučeními fiskální politiky stanovenými v doporučení Rady ze dne 20. července 2020 a že většina opatření obsažených v návrhu rozpočtového plánu podporuje v této značně nejisté situaci hospodářskou činnost.

(5)

Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, zajistí udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost bude poskytovat finanční podporu při provádění reforem a investic, což zahrnuje i fiskální impuls financovaný Unií. Přispěje k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných reforem a investic podporujících růst, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci, a posílí odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Rovněž pomůže veřejným financím vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přispěje k posílení udržitelnosti veřejných financí a k růstu a vytváření pracovních míst.

(6)

Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států. S přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a k Nástroji pro oživení a odolnost by si celkové nastavení fiskální politiky mělo v letech 2021 a 2022 zachovat podpůrný charakter. Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2021 očekává postupná normalizace hospodářské činnosti, měly by být fiskální politiky členských států v roce 2022 zároveň více diferencovány. Fiskální politiky členských států by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Vzhledem k tomu, že je třeba v Unii podporovat udržitelné oživení, měly by členské státy s nízkým rizikem pro udržitelnost zaměřit své rozpočty tak, aby byla v roce 2022 zachována podpůrná fiskální politika, a to s přihlédnutím k dopadu Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly provádět obezřetnou fiskální politiku, zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dalších vysoce kvalitních investičních projektů a strukturálních reforem. V období po roce 2022 by fiskální politiky měly i nadále zohledňovat sílu oživení, míru hospodářské nejistoty a aspekty fiskální udržitelnosti. K zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu přispěje změna orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné i tím, že budou v patřičnou dobu postupně ukončována podpůrná opatření.