1.1.

Je třeba narušit vysoce rizikové organizované zločinecké skupiny související s drogami. Prioritním cílem na úrovni EU by měly být operace velkého rozsahu z hlediska objemu drog nebo zisků, ale i operace sice menšího rozsahu, avšak mimořádně nebezpečné kvůli povaze drog, které jsou jejich předmětem, jako jsou například nové psychoaktivní látky, syntetické opioidy, heroin, kokain a metamfetamin. V zájmu zajištění účinnosti a fakticky podloženého přístup by výše uvedené mělo patřit mezi priority v součinnosti s cyklem politik EU v oblasti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti (EMPACT), který identifikuje, řadí podle priority a řeší hrozby podle přístupu na základě komodit. Kromě toho by prioritou měly být jak cíle na nejvyšší úrovni, tak zavedené cíle na střední úrovni, které jsou důležité pro udržení operativní kontinuity organizovaných zločineckých skupin, aby se narušila jejich struktura velení. Pozornost by se měla zaměřit na všechny subjekty v řetězci, které mají dostatek zkušeností k zajištění kontinuity zločineckých operací. Je třeba se zabývat vazbami mezi trestnou činností související s drogami a jinými formami závažné trestné činnosti.

1.2.

Je třeba se zaměřit na sledování, zjišťování, zmrazování a konfiskaci obrovského majetku pocházejícího z trestné činnosti související s obchodováním s drogami a dalšími trestnými činy s cílem znemožnit organizovaným zločineckým skupinám zapojit se do budoucí trestné činnosti a proniknout do legální ekonomiky. Za účelem účinného boje proti obchodování s drogami musíme zajistit, aby se nelegální zisky nevracely zpět do dodavatelského řetězce nelegálních drog a aby neumožňovaly trestné jednání, jako je korupce a násilí nebo jiné formy závažné a organizované trestné činnosti, jako je obchodování s lidmi nebo dokonce terorismus. Kromě toho by měla být zvážena i opatření omezující možnost využívat k trestné činnosti nástroje, které obchodování s nelegálními drogami usnadňují, k nimž patří vybavení drogových laboratoří používané k výrobě nelegálních drog, palné zbraně, padělané dokumenty a šifrovací technologie. A konečně, zajištěné a konfiskované nástroje a výnosy z trestné činnosti související s drogami by mohly být využívány na podporu opatření na snížení nabídky drog a poptávky po nich, dovolují-li to vnitrostátní právní předpisy.

1.3.

Je důležité uvědomit si dopad trestné činnosti související s drogami, zejména na komunity, a čelit hrozbám této trestné činnosti, jako je násilí a zastrašování, korupce a praní peněz, a souvisejícím negativním dopadům těchto hrozeb na legální ekonomiku. Je také potřeba bojovat proti vykořisťování zranitelných skupin, včetně dětí a mladých lidí, a osob, které mají problémy s drogami, ze strany organizovaných zločineckých skupin, a to uplatňováním multidisciplinárního přístupu k základním faktorům, jež vedou k zapojení těchto skupin a osob do trhů s nelegálními drogami Boj proti těmto hrozbám a jejich prevence a podpora udržitelného rozvoje jsou významnou výzvou, která vyžaduje společný postup na úrovni EU a napříč celou řadou odvětví.

2.1.

Hlavní známé přístavy, letiště a místa vstupu do EU a výstupu z EU používané jako uzly velkoobchodního obchodování s drogami a prekursory drog by měly být zařazeny na seznam s vysokou prioritou pro účely činnosti zaměřené na obchodování s drogami. Opatření by měla zahrnovat lepší analýzu celních rizik kontejnerů a nákladu, profilování, sdílení zpravodajských informací a účinnou spolupráci napříč a mezi příslušnými agenturami EU v mezích jejich příslušných pravomocí a donucovacími orgány a celními orgány a agenturami pro ochranu hranic členských států a příslušnými agenturami partnerských zemí. Lepší výměna informací a užší spolupráce mezi celními a policejními orgány byly v boji proti pašování drog označeny za zásadní. Pozornost by se měla věnovat také dalšímu rozvoji a rozšiřování protikorupčních opatření ve vztahu k těmto uzlům a odhalování případných efektů vytěsnění v důsledku účinných intervencí.

2.2.

Je důležité sledovat nedovolené překračování námořních, pozemních a vzdušných hranic v souvislosti s obchodováním s drogami. V této oblasti by měly být posíleny činnosti týkající se informovanosti o situaci na všech vnějších hranicích EU, a to i v rámci agentury Frontex, ve spolupráci s členskými státy. Prioritou by měly být vzdušné a námořní hranice vzhledem k tomu, že jde o místa ohrožená ze své podstaty, a s ohledem na, omezené možnosti jejich sledování a na strategický význam vzdušného prostoru pro obecné letectví (5), jakož i Atlantský oceán a Středozemní moře. Během pandemie COVID-19 pokračovala námořní doprava relativně nerušeně a možnosti obchodování zůstaly pro organizované zločinecké skupiny zapojené do velkoobchodní přepravy drog do Evropy dostupné (6). Měly by být posíleny a rozšířeny činnosti, jako jsou činnosti prováděné Centrem pro námořní analýzu a operace – narkotika (MAOC-N), např. sledování určitých plavidel a letadel přepravujících nelegální drogy na volném moři a ve vzdušném prostoru v blízkosti známých zneužívaných námořních hranic a vzdušného prostoru EU s cílem zachytit je před okamžikem nebo v okamžiku, kdy dosáhnou svého prvního přístavu vstupu do EU. Všeobecný letecký prostor představuje rovněž riziko pro bezpečnost EU a je stále častěji využíván obchodníky s drogami, přičemž je nadále sledován jen nedostatečně.

3.1.

Důraz by měl být kladen na boj proti vyšším objemům prodeje nelegálních drog, včetně nových psychoaktivních látek, prostřednictvím platforem sociálních médií, aplikací a internetových trhů / kryptotrhů a používání online plateb (včetně kryptoměn) a šifrované digitální komunikace. V této souvislosti by měla být posílena spolupráce se soukromým sektorem.

3.2.

Je třeba se zaměřit na obchodování s drogami prostřednictvím poštovních a expresních služeb, přičemž je rovněž třeba věnovat pozornost dopadu pandemie COVID-19. V této souvislosti je třeba v úzké spolupráci s poštovními a expresními službami zajistit přísnější sledování zásilek obsahujících nelegální látky. Lze prozkoumat úlohu nových technologií a umělé inteligence při zlepšování kontrol a postupů, včetně posuzování rizik poštovních zásilek (7), a případně plně zavést do všech zásilek pocházejících ze zemí původu (z EU i mimo ni) pokročilé elektronické údaje.

3.3.

Jako možné kanály obchodování s drogami lze využít přeshraniční železniční dopravní spojení a říční kanály a vzdušný prostor pro obecné letectví – a ty v současné době nejsou ze strany donucovacích orgánů dostatečně sledovány. Je třeba zlepšit povědomí v zájmu posílení sledování a cíleného, na rizicích založeného vyšetřování menších námořních a říčních přístavů, malých či místních letišť a vlakových nádraží.

4.1.

Je zapotřebí další úsilí donucovacích orgánů k odhalování a rozbíjení laboratoří pro výrobu nelegálních syntetických drog a k zastavení vývozu nelegálních drog vyráběných v EU. Donucovací orgány a další příslušné orgány by rovněž měly posílit opatření pro boj proti nedovolenému pěstování drog.

4.2.

Otázky související se zneužíváním prekursorů drog, obchodováním s nimi a vývojem alternativních chemických látek je třeba řešit na evropské a mezinárodní úrovni.

4.3.

Je třeba se zaměřit na trestnou činnost proti životnímu prostředí související s výrobou nelegálních drog a obchodováním s nimi. Pokud jde o škody na životním prostředí, je zásadní zabývat se dopady na životní prostředí, zdravotními riziky a náklady spojenými s chemickým odpadem vzniklým při výrobě nelegálních syntetických drog, jak bylo uznáno také v rámci platformy EMPACT. V tomto ohledu je třeba zohlednit také aspekty týkající se nakládání se zachycenými nelegálními drogami, prekursory a jinými chemickými látkami a se zachyceným vybavením používaným k výrobě nelegálních drog a jejich odstraňování, ale i ekologické likvidace výsledného odpadu.

5.1.

K dosažení zdraví, dobrých životních podmínek a blahobytu pro všechny jednotlivce je důležité rozsáhlé provádění fakticky podložených intervencí a strategií v environmentální oblasti a v oblasti všeobecné prevence, včetně těch, které budují odolnost, zvyšují zdravotní gramotnost a podporují životní dovednosti a příležitosti k volbě zdravého životního stylu. Kromě toho by měly být dále v případě potřeby uskutečňovány fakticky podložené programy zaměřené na rodiny.

5.2.

Je třeba zajistit dostupnost a provádění fakticky podložených opatření na podporu osob, které čelí zvláštním a vícenásobným znevýhodněním a které mohou být zranitelnější vůči rizikům spojeným s užíváním drog, včetně užívání nových psychoaktivních látek, a vůči osvojení rizikového způsobu užívání drog. Účinná prevence by měla být vhodně přizpůsobena místnímu sociálnímu kontextu a potřebám cílové populace, měla by být fakticky podložena a bezpečná a účinná. Aby bylo možné oslovit mladé lidi, měly být plně využívány nové a inovativní digitální komunikační kanály. Prováděná opatření by měla být fakticky podložená a měla by podporovat pozitivní vztahy s osobami, jež mají osobní zkušenosti s drogami, a s dospělými. Důležitou cílovou skupinou činností v oblasti prevence budou mladí lidé v různých prostředích, včetně škol, rodin, nočního života, pracoviště, komunity a internetu a sociálních médií. Zvláštní pozornost je však třeba věnovat také těm skupinám, které byly během evropského, vnitrostátního a místního výzkumu označeny za obzvláště zranitelné vůči užívání drog.

5.3.

Zavádět a v případě potřeby zvyšovat dostupnost účinných opatření zaměřených na předcházení rozvoje závažných poruch souvisejících s užíváním drog prostřednictvím vhodně cílených včasných intervencí u osob ohrožených tímto vývojem, a to i usnadňováním spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně rodičů a rodin, osob pracujících v sektoru vzdělávání, podpory rodiny, sítí, služeb pro mládež, studentských svazů, sportovních organizací a sítí osob, které drogy užívají. V zájmu lepšího rozpoznání problematického užívání a nabídky krátkodobých včasných intervencí je zcela zásadní lépe zapojovat pracovníky primární zdravotní péče.

5.4.

Nejnovější vědecké důkazy jsou shrnuty v evropských požadavcích na jakost v oblasti drogové prevence (EDPQS), v mezinárodních požadavcích Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu a Světové zdravotnické organizace pro prevenci užívání drog a v evropských osnovách prevence (EUPC). Je důležité šířit tyto nástroje a prosazovat fakticky podloženou prevenci a odbornou přípravu mezi subjekty s rozhodovací pravomocí, osobami formujícími veřejné mínění a odborníky z praxe a vyčleňovat na tato opatření dostatečné finanční prostředky.

5.5.

Pozornost je třeba věnovat prevenci řízení motorových vozidel pod vlivem drog a nehodám způsobeným osobami pod vlivem drog. Zejména je třeba zvyšovat povědomí, pokud jde o upozorňování na rizika při řízení motorových vozidel pod vlivem drog. Tato oblast vyžaduje další výzkum a vývoj s cílem určit a vyhodnotit účinné politické a operativní reakce, včetně vývoje dostupnějších testovacích metod na přítomnost drog prováděných při silničních kontrolách.

6.1.

Zajistit dobrovolný a nediskriminační přístup k širokému spektru účinných a fakticky podložených služeb včetně odborného poradenství, psychosociální a behaviorální léčbě a léčbě s farmakologickou podporou včetně na člověka zaměřené udržovací léčby pomocí opioidů a programům rehabilitace, opětovného začlenění do společnosti a programům na podporu rekonvalescence. Tyto služby musejí být dobře koordinovány a musejí fungovat v součinnosti s dalšími sociálními službami, službami v oblasti zdraví a zaměstnanosti a službami pro mládež, aby zajišťovaly úplnou kontinuitu péče, byly pokud možno co nejúčinnější a současně zaměřené na individuální potřeby a stávající komorbidní poruchy.

Měla by být rozvíjena odborná příprava pro zaměstnance postavená na základě fakticky podložených opatření. Je třeba uplatňovat poradenství a fakticky podloženou léčbu, které se zabývají polyvalentním užíváním drog a specifickými potřebami mladých lidí, kteří drogy užívají, a jejich rodin.

6.2.

Informační činnost vedená osobami, jež mají osobní zkušenosti s drogami, a skupinová práce těchto osob by měla být uznána jako jeden z klíčových prvků plánu péče o osoby, jež užívají drogy, který podporuje samostatnost, posílení postavení a uznání odborných znalostí a zkušeností uvedených osob. Činnost vedená osobami, jež mají osobní zkušenosti s drogami, by měla být podporována jako jedna z cest, jak sdílet informace, poskytovat podporu a zvyšovat povědomí o relevantních informacích v rámci komunity osob, které užívají drogy.

6.3.

Je třeba řešit překážky v přístupu k podpůrným službám a léčbě a zajistit, aby zdravotní péče a sociální služby byly dostatečně dostupné, dostatečně financované a přiměřené potřebám skupin klientů a aby zohledňovaly genderové hledisko. To může zahrnovat i nabídky elektronického zdravotnictví, zejména v souvislosti s pandemií COVID19. Měly by být rovněž omezeny překážky přístupu s ohledem na základní ukazatele cílové skupiny, jako jsou demografické faktory (např. věk, pohlaví, vzdělání, kulturní zázemí), situační faktory (např. chudoba, rodinné poměry, společenské kruhy, bezdomovectví, migrace, trest odnětí svobody) a osobní faktory (např. tělesné a duševní zdraví, zdravotní postižení, psychický stav).

6.4.

Je třeba řešit stigmatizaci spojenou s užíváním drog a poruchami souvisejícími s jejich užíváním, zejména proto, že toto stigma by mohlo mít škodlivý účinek na duševní a fyzické zdraví osob, které drogy užívají, a mohlo by také působit jako překážka při hledání podpory. V tomto ohledu by mělo být při tvorbě politik zvlášť zohledňováno zapojení osob, které stigmatizaci v souvislosti s drogami zažily.

6.5.

Je nezbytné přijmout opatření za účelem lepší identifikace a řešení překážek, se kterými se potýkají ženy při využívání poradenství a léčebných a rehabilitačních služeb, a pokračovat v poskytování těchto služeb. K těmto překážkám patří domácí násilí, traumata, stigmata, problémy s fyzickým a duševním zdravím, těhotenství a péče o děti, přičemž všechny tyto překážky mohou být zhoršeny demografickými, socioekonomickými, situačními a osobními faktory. Účinné poskytování služeb by mělo reagovat na specifické potřeby a životní zkušenosti žen s problémy spojenými s užíváním drog a uznávat, že způsoby užívání drog a související problémy mohou být u žen jiné než u mužů. Měly by být vytvořeny varianty služeb pouze pro ženy, jakož i služby, které pečují o doprovázející děti a jež nabízejí další formy specializované péče, jako jsou úzká pracovní partnerství s poskytovateli péče a se službami pracujícími se zranitelnými ženami a obětmi domácího násilí.

6.6.

Je třeba vzít v úvahu zjevnou rozmanitost mezi osobami, které užívají drogy, a přijmout kroky s cílem poskytovat služby, které mohou tuto rozmanitost řešit a odrážet potřeby různých skupin v souvislosti s problémovým užíváním drog. Mezi specifické skupiny lidí, kteří užívají drogy a trpí poruchami souvisejícími s jejich užíváním, s nimiž souvisejí potenciálně složitější nebo specifičtější potřeby v oblasti péče, patří: děti a mladí lidé, starší osoby s historií dlouhodobého užívání drog a drogové závislosti, lidé s komorbidními problémy v oblasti duševního zdraví, LGBTI+ osoby, lidé užívající drogy polyvalentně, lidé, kteří užívají drogy a zároveň jsou rodiči, osoby se zdravotním postižením, příslušníci etnických menšin, migranti, uprchlíci, žadatelé o azyl, osoby poskytující sexuální služby a věnující se prostituci a lidé bez domova. Účinné zahrnutí těchto skupin vyžaduje rovněž způsoby péče, které uznávají potřebu vzájemného partnerství mezi poskytovateli zdravotní a sociální péče a péče o mládež a skupinami pacientů/pečovatelů.

6.7.

Nedostatečný přístup ke kontrolovaným látkám a jejich nedostatečná dostupnost pro lékařské a vědecké účely je jednou z příčin zbytečného lidského utrpení a není v souladu s mezinárodními dohodami a dodržováním lidských práv. Zároveň existuje reálné riziko nesprávného užívání a zneužívání těchto látek. Náležité užívání těchto látek je proto nezbytné. Je třeba podporovat a uplatňovat vyvážený přístup, který se mimo jiné zaměřuje jak na systémové, právní a finanční otázky, tak na zajišťování činností v oblasti budování kapacit a zvyšování informovanosti.

7.1.

Je třeba zachovat a v případě potřeby zlepšit dostupnost, přístupnost a pokrytí služeb v oblasti zmírňování rizik a nepříznivých důsledků užívání drog. Měla by být rovněž zajištěna odborná příprava o fakticky podložených opatřeních. Tyto služby by se měly řídit minimálními požadavky na jakost pro intervence v oblasti snižování poptávky po drogách v EU. Je nezbytné pokračovat v prevenci a léčbě infekčních nemocí přenášených krví, zejména HIV a hepatitidy C (HCV), zaměřit se na vysoce rizikové skupiny obyvatel a propojit je s péčí a dalšími podpůrnými službami. S cílem předcházet krví přenosným nákazám mezi osobami, které jsou injekčními uživateli drog, provádějí členské státy EU programy výměny jehel a injekčních stříkaček ve spojení se službami sociální a zdravotní péče s nízkou prahovou hodnotou a zajišťují léčbu prostřednictvím opioidních agonistů, dostupné dobrovolné testování na virus HIV a HCV a léčebné intervence. Členské státy navíc zavedly různá inovativní opatření ke snižování rizik a nepříznivých důsledků, aby se zaměřily na vysoce rizikové skupiny obyvatel, např. zařízení pro aplikaci drog pod odborným dohledem, zmírnily rizika a nepříznivé důsledky a propojily nejzranitelnější skupiny s pečovatelskými službami. Kromě toho mají pro snížení negativních zdravotních a sociálních dopadů užívání drog zásadní význam také nízkoprahové služby, informační činnost a spolupráce s osobami, které užívají drogy, a s jejich rodinami.

7.2.

Účinná opatření zaměřená na prevenci předávkování drogami v současných reakcích chybí. Jako součást reakce na předávkování opioidy nebo při intervenci proti tomuto předávkování by mělo být dále zkoumáno a prováděno použití opioidních antagonistů, jako je naloxon, včetně programů distribuce naloxonu k domácímu užívání. Kromě toho je zapotřebí dalších důkazů o zařízeních pro aplikaci drog pod odborným dohledem s cílem předcházet úmrtím souvisejícím s drogami. Drogové služby rovněž hrají důležitou roli při prevenci úmrtnosti související s drogami. Měla by být zvážena nová opatření. Například by měly být rozvíjeny a testovány inovativní přístupy pro osoby, které užívají stimulační drogy, a pro mladé návštěvníky nočních klubů a večírků. Kromě toho by měly být zachovány účinné a pozitivně hodnocené inovace v oblasti služeb pro zmírňování nepříznivých důsledků pozorovaných v některých členských státech v souvislosti s pandemií COVID-19. Je také třeba dále zlepšit monitorování a podávání zpráv o úmrtích v důsledku předávkování v celé EU. Úmrtí v důsledku předávkování by měla být klíčovým ukazatelem pro měření pokroku při provádění strategie.

7.3.

S cílem dosáhnout při zmírňování rizik a nepříznivých důsledků spojených s užíváním drog co největšího úspěchu je zásadní podporovat a prosazovat aktivní a smysluplnou účast a zapojení občanské společnosti, včetně nevládních organizací, mladých lidí, osob, které užívají drogy, uživatelů služeb souvisejících s drogami, vědecké obce a dalších odborníků v oblasti rozvoje a provádění politik v oblasti drog. Je rovněž naprosto nezbytné, aby byly na veškeré drogové služby na místní, regionální a vnitrostátní úrovni poskytovány zdroje v odpovídající výši.

7.4.

Ačkoli všechny členské státy využívají alespoň jednu alternativu k donucovacím sankcím (10) v případě pachatelů trestné činnosti, kteří jsou uživateli drog, osob, které jsou zatčeny, obviněny nebo odsouzeny za trestné činy související s drogami, nebo osob, které mají v držení drogy pro osobní spotřebu, mělo by se pokročit v zintenzivnění úsilí a začlenění uplatňování účinných opatření (11). V tomto ohledu v mnoha členských státech užívání drog nebo jejich držení pro osobní spotřebu nebo držení malého množství drog nepředstavují trestný čin nebo existuje možnost upustit od ukládání trestních sankcí. V této oblasti jsou zapotřebí komplexnější a podrobnější údaje a výměna osvědčených postupů mezi členskými státy.

8.1.

V mužských i ženských věznicích a po propuštění je vedle podpory opětovného začlenění do společnosti třeba poskytovat služby v oblasti léčby drogové závislosti, včetně léčby prostřednictvím opioidních agonistů, rehabilitaci a rekonvalescenci pachatelů trestné činnosti, kteří jsou uživateli drog, jakož i podporovat opatření ke snížení stigmatizace. Vytvoření modelu kontinuální péče vhodného pro každý členský stát a vězeňské prostředí i probační službu hraje zásadní roli k tomu, aby byl vězňům umožněn přístup k celému rozsahu podpory, kterou potřebují k dosažení svých osobních cílů rekonvalescence při příchodu do vězení a během pobytu v něm. Stejně tak je třeba po propuštění vězňů prosazovat přístup ke zdravotní péči a sociálním službám, zaměstnání, bydlení a podporu opětovného začlenění do společnosti. Je nezbytné zajistit trvalý přístup k fakticky podloženým drogovým službám, které jsou rovnocenné službám poskytovaným v komunitě.

8.2.

Součástí komplexní strategie je prevence užívání drog a šíření infekcí přenášených krví ve vazebních zařízeních prostřednictvím fakticky podložených preventivních opatření, jakož i opatření ke zmírnění rizik a nepříznivých důsledků, která provádějí dobře vyškolení zaměstnanci nebo osoby, jež mají osobní zkušenosti s drogami. Stejně jako v komunitě by i ve vězeňských zařízeních mělo být zváženo poskytnutí přístupu k testování a léčbě infekcí přenášených krví, jakož i další opatření, která snižují zdravotní rizika spojená s užíváním drog.

8.3.

Po propuštění by tam, kde je to možné, mohla být k dispozici školení zaměřená na informovanost o předávkování v kombinaci s distribucí naloxonu k domácímu užívání s cílem snížit úmrtnost související s předávkováním a drogami.

8.4.

Prioritou by mělo být přerušení kanálů, kterými jsou nelegální drogy a nové psychoaktivní látky do věznic dodávány. Základem účinné intervence by mohlo být lepší využívání stávajících nástrojů, jako jsou spolupráce s donucovacími orgány, sdílení a zpracování informací, boj proti korupci, používání zpravodajských informací a testování na přítomnost drog.

9.1.

V souladu s přístupem a cíli strategie je třeba i nadále utvářet mezinárodní a mnohostranné agendy týkající se politiky v oblasti drog. To zahrnuje strategickou spolupráci s mezinárodními organizacemi, zejména s Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) jakožto předním subjektem v rámci systému OSN pro řešení celosvětové situace v oblasti drog a boj proti nim, jakož i účast EU na politických procesech OSN, zejména Komise pro narkotika (CND) jakožto hlavního orgánu OSN pro tvorbu politik s primární odpovědností za otázky kontroly drog, a také na dalších fórech OSN zaměřených na problematiku zdraví, lidských práv a rozvoje.

9.2.

Je zapotřebí zajistit udržitelnou úroveň politického dialogu a sdílení informací o strategiích, cílech a příslušných iniciativách prostřednictvím dialogů o drogách s mezinárodními partnery, a to na regionální i dvoustranné úrovni. Tyto formy dialogu jsou klíčovým prvkem přístupu EU k mezinárodní spolupráci. Partneři, s nimiž budou pokračovat dialogy o drogách nebo se budou tyto dialogy navazovat, jsou určeni na základě jejich relevance při řešení celosvětové situace v oblasti drog a s přihlédnutím k celkovým vztahům EU s těmito partnery. Tyto dialogy by měly doplňovat další struktury vnější spolupráce a jejich dopad, být s nimi v souladu a ve vhodných případech poskytovat fórum pro diskusi o prioritách týkajících se spolupráce a pokroku v rámci projektů financovaných EU.

9.3.

Mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti drogám by měla být posílena dalším zapojením agentur EU, zejména Europolu a EMCDDA, v rámci jejich příslušných mandátů v součinnosti s prací mezinárodních aktérů a tím, že jim budou poskytnuty příslušné zdroje potřebné pro posílení jejich úlohy a plnění jejich povinností v souladu se strategií.

9.4.

Iniciativy a programy spolupráce jsou klíčové pro další posílení a podporu úsilí třetích zemí o řešení drogové problematiky, a to fakticky podloženým, integrovaným, vyváženým a víceoborovým způsobem a v plném souladu s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv. Patří mezi ně programy zaměřené na řešení problémů v oblasti veřejného zdraví, rozvoje, bezpečnosti a ochrany. Je třeba zajistit odpovídající úroveň financování a odbornosti (což poskytne EU a její členské státy), a to i prostřednictvím posílení koordinace, monitorování a hodnocení finanční a technické podpory.

To by mělo také zahrnovat podporu kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a zemí evropské politiky sousedství se zaměřením na budování kapacit v oblasti snižování nabídky i poptávky a na fakticky podložené, účinné a vyvážené politiky v oblasti drog, a to prostřednictvím posílené spolupráce včetně sdílení osvědčených postupů EU.

9.5.

Mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti drogám by se měla zabývat celou řadou politických aspektů strategie, včetně vzájemně propojených bezpečnostních, rozvojových a zdravotních aspektů drogové problematiky.

To by mělo zahrnovat prevenci trestné činnosti související s drogami, vymáhání práva a justiční spolupráci, jakož i řešení možných vazeb na terorismus a jiné formy přeshraniční trestné činnosti, jak je definováno v právním rámci OSN. Řešení problému výroby drog v partnerských zemích v plném souladu s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv významně přispívá ke snížení nabídky a dostupnosti drog na domácím trhu EU. Opatření pod touto prioritou by měla neustále usilovat o řešení základních příčin a hlavní hnací síly organizované trestné činnosti a zvyšovat odolnost místních komunit, a to propagací a podporou mezinárodní spolupráce soudních a donucovacích orgánů, jakož i spolupráce monitorovacích středisek pro drogy a budováním kapacit příslušných orgánů.

To by mělo zahrnovat rovněž řešení zdravotních aspektů užívání drog, zejména dopadu intervencí zaměřených na snižování poptávky a nabídky na osoby, které užívají drogy, a na veřejnost. To znamená podporu prevence, léčby, zmírňování rizik a nepříznivých důsledků, alternativ k donucovacím sankcím a opětovného začleňování do společnosti v souladu se závazky v oblasti lidských práv. Dále by měl být podporován lepší přístup ke kontrolovaným látkám a jejich dostupnost pro lékařské a vědecké účely.

9.6.

Kromě toho by se pěstování nelegálních drog ve třetích zemích s možnými důsledky pro EU, zejména máku setého pro výrobu heroinu a rostlin koky pro výrobu kokainu, mělo také řešit obnoveným a pevným závazkem k opatřením zaměřeným na alternativní rozvoj (12): řešení základních příčin ekonomik závislých na nelegálních drogách prostřednictvím integrovaného přístupu kombinujícího úsilí o rozvoj venkova, zmírnění chudoby, socioekonomický rozvoj, podporu přístupu k půdě a pozemkovým právům, ochranu životního prostředí a změnu klimatu, podporu právního státu, bezpečnosti a řádné správy věcí veřejných, a to v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a v plném souladu s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv a závazky týkajícími se rovnosti žen a mužů. Toto úsilí v oblasti rozvojové spolupráce by se mělo řídit pokyny a normami Výboru pro rozvojovou pomoc OECD (DAC).

Tato opatření by rovněž měla být v souladu se zásadami nepodmíněnosti, nediskriminace a správné posloupnosti, přičemž úspěšnost těchto intervencí by se měla měřit za použití socioekonomických ukazatelů, které půjdou nad rámec výhradního zaměření na ukazatele pro monitorování rostlin používaných k výrobě nelegálních drog, a současně zajišťují odpovědnost v rámci cílových komunit.

Patří k nim také uznání, že intervence v rámci politiky v oblasti drog zaměřené na rozvoj jsou legitimními prostředky, jak v rozvojových zemích řešit jevy, jako je obchodování s drogami a trhy s drogami v městských oblastech.

9.7.

Ochrana a podpora lidských práv by měla být nedílnou součástí vnější činnosti EU týkající se drogové problematiky a měla by být jejím konkrétním cílem, a to i prostřednictvím zapojení na mnohostranné úrovni, politických dialogů i provádění a realizace příslušných programů a projektů týkajících se boje proti drogám. To zahrnuje dodržování zásady odpovídající, přiměřené a účinné reakce na trestné činy související s drogami, jak je zdůrazněno ve všech dokumentech OSN o politice v oblasti drog. EU vždy a za všech okolností rozhodně a jednoznačně odmítá trest smrti. Trest smrti porušuje nezcizitelné právo na život a je neslučitelný s lidskou důstojností. Nemá odrazující účinek od trestné činnosti a činí jakýkoli justiční omyl nezvratným. Uplatňování trestu smrti za trestné činy související s drogami rovněž porušuje článek 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (13). Lidská práva jsou univerzální, nezcizitelná, nedělitelná, vzájemně závislá a vzájemně provázaná, a to i v kontextu politiky v oblasti drog, rozvojové pomoci, zdravotní péče a trestního soudnictví (14).

10.1.

Prioritou by mělo být posílení a rozšíření kapacit, pokud jde o shromažďování, monitorování, hodnocení, modelování a analýzu informací, a podpora většího sdílení a využívání výsledků týkajících se různých aspektů drogové problematiky a souvisejících reakcí. Měly by se při tom zohlednit odborné znalosti vědecké obce a občanské společnosti. V této souvislosti je třeba zajistit konzistentnost a soudržnost s podobnými iniciativami na mezinárodní úrovni, jakož i účinnost a nákladovou efektivnost, a zabránit jakékoli zbytečné dodatečné administrativní zátěži, zejména v souvislosti se shromažďováním údajů ze strany EMCDDA a UNODC.

10.2.

Je důležité posílit schopnost reagovat na nové výzvy a vznikající hrozby spíše proaktivně, nežli reaktivně, a to prostřednictvím inovací a vývoje a využívání nových metod, technologií a příležitostí k intervencím vyplývajícím z digitalizace. Zejména je třeba zvýšit úsilí o rozvoj, přijímání a využívání přístupů včasného varování a forenzních a nových technologií s cílem lépe monitorovat, modelovat a analyzovat nové výzvy a vznikající hrozby pro veřejné zdraví a bezpečnost a reagovat na ně. Je třeba zlepšit a koordinovat sledování a analýzu hrozeb, které představuje digitalizace, zejména dostupnost nelegálních drog prostřednictvím platforem sociálních médií, aplikací, internetových trhů / kryptotrhů, jakož i používání online plateb (včetně kryptoměn) a šifrované digitální komunikace.

10.3.

Je třeba vypracovat strategický prognostický výhled a přístup orientovaný na budoucnost s cílem zvýšit připravenost na identifikaci potenciálních budoucích výzev a reakci na ně, pomoci vytvořit institucionální odolnost a podporovat aktivnější reakce. To by mělo zahrnovat výzkum zaměřený na lepší pochopení vazeb mezi drogovou problematikou a dalšími důležitými politickými otázkami, jako je násilí, zdravotní a společenské problémy a škody na životním prostředí.

10.4.

Výzkum, inovace a prognostická činnost by měly být výsledkem koordinovaného úsilí různých zúčastněných stran na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, což zahrnuje synergie a komplementaritu s cílem zajistit, aby investice do výzkumu přinášely maximální hodnotu. Členské státy by měly zvýšit a koordinovat své úsilí v oblasti shromažďování, monitorování, modelování a analýzy údajů, výzkumu, inovací a prognostické činnosti týkajících se všech příslušných aspektů drogové problematiky, mimo jiné prostřednictvím další podpory stávajícího shromažďování údajů a úlohy rozhraní vnitrostátních kontaktních míst sítě Reitox. V rámci svých příslušných mandátů by měly EMCDDA, Europol a vnitrostátní kontaktní místa sítě Reitox disponovat prostředky, včetně finančních zdrojů, k tomu, aby plnily svou ústřední podpůrnou úlohu při včasném varování, posuzování hrozeb a rizik, výzkumu, inovacích a prognostické činnosti s cílem poskytnout tvůrcům politik včasné a spolehlivé důkazy a podpořit členské státy při vytváření jejich vnitrostátních politik a opatření postavených na fakticky podložených informacích. Na základě zjištěných včasných signálů, modelování a analýzy současných údajů a informací by se příslušné agentury, zejména EMCDDA a Europol, měly v rámci svých příslušných mandátů řídit vědeckými hodnoceními rizik na evropské úrovni a strategickými a operativními posouzeními hrozeb s cílem informovat a stimulovat výzkum, inovace a prognostickou činnost v oblasti kontrolovaných nelegálních drog i nových psychoaktivních látek.

10.5.

EU a její členské státy by měly v souladu s prováděním strategie zajistit odpovídající financování výzkumu, inovací a prognostické činnosti v oblasti drog. To by mělo zahrnovat využívání Fondu pro vnitřní bezpečnost, programu „EU pro zdraví“, části programu Horizont Evropa věnované výzkumu bezpečnosti, fondů politiky soudržnosti, programu Digitální Evropa a programu Práva a hodnoty v souladu s požadavky strategie a akčního plánu s cílem dosáhnout jasné přidané hodnoty EU, zajistit soudržnost a synergie a zároveň zamezit zdvojování činností.

1.

Na základě této strategie poskytne akční plán EU pro oblast drog na období 2021–2025 (dále jen „akční plán“) seznam opatření, mimo jiné na základě těchto kritérií:

Opatření

2.

Provádění strategie a akčního plánu by mělo usnadnit synergie a soulad mezi politikami v oblasti drog na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Komise by měla zohlednit informace poskytované členskými státy a ESVČ a informace dostupné prostřednictvím EMCDDA, Europolu a dalších subjektů EU, jakož i informace od občanské společnosti, a měla by monitorovat provádění strategie a akčního plánu. S ohledem na vzájemně propojené pravomoci na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni je v této oblasti nezbytná úzká spolupráce a koordinace. S cílem usnadnit koordinaci a umožnit veškerá nezbytná následná opatření v oblasti politiky, včetně monitorování, bude Komise úzce spolupracovat s předsednictvím a Horizontální pracovní skupinou pro drogy jakožto přípravným orgánem Rady odpovědným za politiku v oblasti drog. Kromě toho by Horizontální pracovní skupina pro drogy měla vést diskuse nebo zajistit výměnu osvědčených postupů, které by mohly členským státům poskytnout podporu při provádění strategie a akčního plánu. V tomto ohledu je třeba zajistit kontinuitu mezi jednotlivými předsednictvími.

3.

Komise se vyzývá, aby zohlednila informace poskytované členskými státy a ESVČ a informace dostupné prostřednictvím EMCDDA, Europolu a dalších příslušných orgánů a subjektů EU, jakož i informace od občanské společnosti, a dala podnět k celkovému externímu vyhodnocení provádění strategie a akčního plánu. Výsledky tohoto hodnocení budou zpřístupněny Evropskému parlamentu a Radě, jakmile budou k dispozici, nejpozději však do 31. března 2025, aby mohly být projednány na příslušných fórech a zejména v rámci Horizontální pracovní skupiny pro drogy. Tato jednání budou základem pro vymezení budoucího vývoje politiky EU v oblasti drog a pro následující cyklus strategie EU pro oblast drog, který má schválit Rada.

4.

Na provádění cílů strategie na úrovni EU i jednotlivých států by měly být vyčleněny odpovídající a účelně zaměřené zdroje. Přidělení zdrojů by mělo být úměrně zaměřeno na ty strategické priority, oblasti a intervence, které na úrovni EU, vnitrostátní a místní úrovni s největší pravděpodobností povedou k dosažení cílů strategie a akčního plánu. Financování na podporu priorit stanovených v této strategii by mělo být přiděleno z meziodvětvových zdrojů financování EU, zejména z Fondu pro vnitřní bezpečnost, programu „EU pro zdraví“, části programu Horizont Evropa věnované výzkumu bezpečnosti, fondů politiky soudržnosti, programu Digitální Evropa a programu Práva a hodnoty.

5.

V návaznosti na hodnocení EMCDDA se Komise vyzývá, aby co nejdříve předložila návrh na revizi mandátu EMCDDA s cílem zajistit, aby tato agentura hrála významnější úlohu při řešení současných a budoucích výzev souvisejících s drogovou problematikou. Kromě toho bude třeba EMCDDA a Europolu poskytnout odpovídající zdroje, které jim umožní plnit jejich úlohy v souladu s jejich příslušnými mandáty a touto strategií, včetně podpory opatření členských států souvisejících s drogami.

6.

Koordinace hraje zásadní úlohu pro účinnost politiky EU v oblasti drog a její provádění, zejména vzhledem k průřezové povaze této problematiky. V zájmu dosažení cílů strategie by měla probíhat koordinace s agenturami, subjekty nebo organizacemi, které jsou v rámci svých příslušných mandátů relevantní pro oblast drog, a to jak v rámci EU – zejména EMCDDA a Europol –, tak mimo EU, jako je UNODC, WCO, WHO a skupina Pompidou. Orgány EU a vysoký představitel by se měli v rámci svých příslušných pravomocí snažit zajistit, aby činnosti EU v oblasti nelegálních drog byly koordinovány a aby se vzájemně doplňovaly. V příslušných případech by EU měla rovněž podporovat koordinaci mezi vnějšími aktéry, a to i v kontextu OSN.

7.

V Radě EU by měla být Horizontální pracovní skupina pro drogy jakožto hlavní koordinační orgán pro politiku v oblasti drog průběžně informována o možné práci související s problematikou drog, kterou vykonávají další přípravné orgány Rady, jako jsou Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI) a Pracovní skupina pro veřejné zdraví, jakož i další příslušné přípravné orgány Rady, mimo jiné v oblasti cel, justice a trestních věcí, vymáhání práva, sociálních věcí, zemědělství a vnějších vztahů.

8.

Je třeba usilovat o koordinaci a synergie mezi politikou v oblasti drog a ostatními politikami, a to i v oblasti bezpečnosti a zdraví. Koordinace by měla zahrnovat příslušné zúčastněné strany v různých oblastech, včetně donucovacích orgánů, celních orgánů včetně celních laboratoří, hraničních kontrol, soudnictví, věznic a nápravných zařízení, orgánů civilního letectví a námořních orgánů, agentur pro léčivé přípravky, poštovních služeb, zúčastněných stran zapojených do výzkumu, inovací a monitorování, včetně vnitrostátních kontaktních míst sítě Reitox, sociálních služeb a služeb v oblasti léčby drogové závislosti včetně zdravotnických pracovníků, odvětví vzdělávání a prevence.

9.

Navenek by EU a její členské státy měly podporovat přístup a cíle strategie jednotně. Delegace EU by měly hrát užitečnou úlohu při prosazování tohoto přístupu a při usnadňování soudržné rétoriky EU ve vztahu k politice v oblasti drog.

10.

Je třeba zajistit smysluplnou účast a zapojení občanské společnosti, včetně Fóra občanské společnosti pro otázky drog, do rozvoje a provádění politik v oblasti drog na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni.