18.2.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 58/1

Oznámení Komise

Technické pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost

(2021/C 58/01)

Tento dokument vychází ze znění nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, na kterém se Evropský parlament a Rada politicky dohodly v prosinci 2020 (2020/0104 (COD)) (1).

Tyto technické pokyny mají vnitrostátním orgánům pomoci při přípravě plánů pro oživení a odolnost podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Pro závazný výklad práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie.

Nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, stanoví, že žádné opatření zahrnuté do plánu pro oživení a odolnost by nemělo vést k významnému poškozování environmentálních cílů ve smyslu článku 17 nařízení o taxonomii (2) , (3). Podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by posouzení plánů pro oživení a odolnost mělo zajistit, aby každé opatření (tj. každá reforma a každá investice) v rámci plánu bylo v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ (4).

Nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost rovněž stanoví, že Komise by měla poskytnout technické pokyny ohledně toho, jak by se zásada „významně nepoškozovat“ měla uplatňovat v kontextu Nástroje pro oživení a odolnost (5). Tyto technické pokyny jsou obsahem tohoto dokumentu. Pokyny se zaměřují pouze na to, jakým způsobem uplatňovat zásadu „významně nepoškozovat“ v kontextu Nástroje pro oživení a odolnost s ohledem na jeho specifický charakter, a nedotýkají se uplatňování a provádění nařízení o taxonomii ani dalších legislativních aktů přijatých v souvislosti s jinými fondy EU. Cílem pokynů je objasnit, jaký má zásada „významně nepoškozovat“ význam, jak by měla být uplatňována v souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost a jak mohou členské státy prokázat, že jimi navrhovaná opatření v plánu pro oživení a odolnost jsou s touto zásadou v souladu. Konkrétní příklady toho, jak tuto zásadu prokazovat v plánech, jsou uvedeny v příloze IV těchto pokynů.

1. Co znamená „významně nepoškozovat“?

Pro účely nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je třeba vykládat zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení o taxonomii. Tento článek definuje, co představuje „významné poškození“ u šesti environmentálních cílů, na něž se nařízení o taxonomii vztahuje:

1.	Má se za to, že činnost významně poškozuje zmírňování změny klimatu, pokud vede ke značným emisím skleníkových plynů.

2.	Má se za to, že činnost významně poškozuje přizpůsobování se změně klimatu, pokud vede k nárůstu nepříznivého dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu na tuto činnost samotnou nebo na osoby, přírodu nebo aktiva (6).

3.	Má se za to, že činnost významně poškozuje udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, pokud poškozuje dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo dobrý stav prostředí mořských vod.

Má se za to, že činnost významně poškozuje oběhové hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace, pokud vede k významné nehospodárnosti v používání materiálů nebo v přímém nebo nepřímém využívání přírodních zdrojů nebo pokud významně přispívá ke vzniku, spalování nebo odstraňování odpadu nebo pokud dlouhodobé odstraňování odpadu může způsobit významné a dlouhodobé škody na životním prostředí.

5.	Má se za to, že činnost významně poškozuje prevenci a omezování znečištění, pokud vede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo

6.	Má se za to, že činnost významně poškozuje ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů, pokud ve významné míře poškozuje dobrý stav a odolnost ekosystémů nebo poškozuje stav stanovišť a druhů z hlediska jejich ochrany, a to včetně těch, které jsou v zájmu Unie.

2. Jak by měla být zásada „významně nepoškozovat“ uplatňována v kontextu Nástroje pro oživení a odolnost?

Tento oddíl obsahuje pokyny ke klíčovým otázkám, na nichž je založeno posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“. Patří k nim skutečnost, že z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ je třeba posuzovat všechna opatření (oddíl 2.1), i když u některých opatření může mít posouzení na základě této zásady zjednodušenou formu (oddíl 2.2); relevance právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a posouzení dopadů (oddíl 2.3); hlavní zásady posouzení (oddíl 2.4) a použitelnost technických screeningových kritérií nařízení o taxonomii (oddíl 2.5).

2.1 Všechna opatření je třeba posuzovat z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

Členské státy musí z hlediska této zásady posoudit každé opatření (7), které je uvedeno v jejich plánu pro oživení a odolnost. Podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by žádné opatření zahrnuté do plánu pro oživení a odolnost nemělo mít za následek významné poškození environmentálních cílů a Komise nemůže hodnotit plán pro oživení a odolnost kladně, pokud i jen jedno opatření není v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. V důsledku toho musí členské státy poskytnout individuální posouzení z hlediska této zásady u každého z opatření v rámci jednotlivých složek plánu (8). Posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ se proto nemá provádět na úrovni plánu ani jednotlivých složek plánu, ale na úrovni opatření. To se stejnou měrou týká opatření, u nichž se má za to, že přispívají k zelené transformaci, i všech ostatních opatření zahrnutých do plánů pro oživení a odolnost (9).

Členské státy musí posoudit reformy i investice. V rámci Nástroje pro oživení a odolnost musí členské státy předložit ucelené soubory opatření, zahrnující reformy i investice (v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost). Posouzení na základě zásady „významně nepoškozovat“ musí být provedeno nejen u investic, ale také u reforem. Reformy v některých odvětvích, včetně průmyslu, dopravy a energetiky, mají sice potenciál významně přispět k ekologické transformaci, ale mohou s sebou rovněž nést riziko významného poškození řady environmentálních cílů v závislosti na tom, jak jsou koncipovány (10). Na druhé straně u reforem v jiných odvětvích (např. vzdělávání a odborná příprava, veřejná správa, umění a kultura) bude riziko, že poškodí životní prostředí, pravděpodobně omezené (viz zjednodušený přístup v oddílech 2.2 a 3) nezávisle na tom, že mohou přispět k ekologické transformaci, což může být také významné. Cílem těchto pokynů je pomoci členským státům při posuzování z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ jak u investic, tak i u reforem. Skutečnost, že posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ se musí provádět i u reforem, by neměla odrazovat od začleňování významných reforem v oblasti průmyslu, dopravy a energetiky do plánů pro oživení a odolnost, protože tato opatření mají velký potenciál posílit ekologickou transformaci a podpořit oživení.

2.2 U některých opatření může mít posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ zjednodušenou formu

Ačkoli je posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ požadováno u všech opatření, lze u opatření, která mají nulový nebo jen zanedbatelný předvídatelný dopad na všech šest environmentálních cílů nebo na některé z nich, použít zjednodušený přístup. Podle své koncepce mohou mít určitá opatření na jeden nebo několik environmentálních cílů omezený dopad. V takovém případě mohou členské státy u těchto environmentálních cílů poskytnout stručné odůvodnění a zaměřit věcné posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ na ty environmentální cíle, u nichž může být dopad významný (viz oddíl 3, krok 1). Reforma trhu práce, která má za cíl zvýšit celkovou úroveň sociální ochrany osob samostatně výdělečně činných, by např. měla mít nulový nebo jen zanedbatelný předvídatelný dopad na kterýkoli ze šesti environmentálních cílů a u všech šesti cílů by tedy mohlo být použito stručné odůvodnění. Pokud jde o soulad se zásadou „významně nepoškozovat“ pro cíl zmírňování změny klimatu, lze podobně použít stručné odůvodnění u některých jednoduchých opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je nahrazení stávajících oken novými, energeticky účinnými. Naproti tomu tento zjednodušený přístup pravděpodobně nebude použitelný na některé investice a reformy v řadě oblastí (např. energetika, doprava, nakládání s odpady, průmysl), u nichž existuje vyšší riziko, že budou mít dopad na jeden nebo na více environmentálních cílů.

Pokud je při sledování opatření v oblasti klimatu zjištěno, že 100% podporuje jeden ze šesti environmentálních cílů, má se za to, že toto opatření je pro tento cíl v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ (11). U některých opatření je při sledování klimatu zjištěno, že podporují změnu klimatu nebo jiné environmentální cíle v kontextu Nástroje pro oživení a odolnost podle „metodiky sledování klimatu“ uvedené v příloze nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Pokud je při sledování klimatu u opatření zjištěno, že opatření má při podpoře cíle v oblasti změny klimatu koeficient 100 %, považuje se zásada „významně nepoškozovat“ pro příslušný cíl v oblasti změny klimatu (tj. zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně) za splněnou (12). Pokud je při sledování klimatu zjištěno, že opatření má při podpoře jiných environmentálních cílů, než jsou cíle související s klimatem, koeficient 100 %, považuje se zásada „významně nepoškozovat“ pro příslušný environmentální cíl (tj. vodní a mořské zdroje, oběhové hospodářství, prevenci a omezování znečištění nebo biologickou rozmanitost a ekosystémy) za splněnou. V každém případě budou muset členské státy určit a doložit, který ze šesti environmentálních cílů nařízení o taxonomii dané opatření podporuje. Členské státy by však musely prokázat, že opatření významně nepoškozuje zbývající environmentální cíle (13).

Podobně, pokud nějaké opatření podle nařízení o taxonomii „výrazně přispívá“ (14) k jednomu ze šesti environmentálních cílů, má se za to, že toto opatření je pro daný cíl v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ (15). Například členský stát, který předkládá opatření na podporu výroby energeticky účinných zařízení pro budovy (např. regulace osvětlení podle přítomnosti a denního světla u osvětlovacích systémů), by nemusel provádět věcné posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ v případě cíle zmírňování změny klimatu, pokud členský stát může prokázat, že navrhované opatření „významně přispívá“ k tomuto environmentálnímu cíli v souladu s nařízením o taxonomii. V takovém případě by členské státy musely pouze prokázat, že nedojde významnému poškození ostatních pěti environmentálních cílů.

2.3 Relevantnost práva EU a posouzení dopadů

Dodržování platných právních předpisů EU a vnitrostátních environmentálních právních předpisů je samostatnou povinností a neznamená, že posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ není nutné. Všechna opatření navržená v plánech pro oživení a odolnost musí být v souladu s příslušnými právními předpisy EU, včetně příslušných environmentálních právních předpisů EU. Soulad se stávajícími právními předpisy EU sice jasně naznačuje, že opatření životní prostředí nepoškozuje, nicméně to automaticky neznamená, že opatření je v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“, zejména proto, že některé z cílů uvedených v článku 17 dosud nejsou v environmentálních právních předpisech EU plně zohledněny.

Při posuzování z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ by měla být zohledněna posouzení dopadů týkající se environmentálních rozměrů nebo ověřování z hlediska udržitelnosti opatření. I když tato posouzení automaticky neznamenají, že nedochází k žádnému významnému poškození, jsou zřetelnou indikací toho, že řada relevantních environmentálních cílů významně poškozována není. Argumenty, které členský stát předloží v souvislosti s posouzením z hlediska zásady „významně nepoškozovat“, proto podpoří skutečnost, že členský stát provedl u konkrétního opatření zařazeného do plánu pro oživení a odolnost posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) v souladu se směrnicí 2011/92/EU, strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) v souladu se směrnicí 2001/42/ES (16) nebo prověření udržitelnosti či posouzení odolnosti vůči změně klimatu, jak je stanoveno v pokynech Komise k posuzování udržitelnosti podle nařízení o Programu InvestEU. V závislosti na konkrétním návrhu opatření může např. provedení EIA a provedení potřebných zmírňujících kroků na ochranu životního prostředí v některých případech – zejména pokud jde o investice do infrastruktury – postačovat k tomu, aby členský stát prokázal soulad se zásadou „významně nepoškozovat“ u některých relevantních environmentálních cílů (zejména pokud jde o udržitelné využívání a ochranu mořských a vodních zdrojů (17) a také o ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů (18)). To však nezbavuje členský stát povinnosti provést u daného opatření posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“, neboť EIA, SEA nebo posouzení udržitelnosti/odolnosti nemusí zahrnovat všechny aspekty, které jsou v rámci posouzení z hlediska této zásady vyžadovány (19). Je tomu tak proto, že ani právní povinnosti obsažené ve směrnicích o EIA a SEA, ani přístup stanovený v příslušných pokynech Komise pro posouzení udržitelnosti/odolnosti nejsou shodné s těmi, které jsou stanoveny v článku 17 („Významné poškozování environmentálních cílů“) nařízení o taxonomii (20).

2.4 Hlavní zásady posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

V souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost jsou pro posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ relevantní přímé a primární nepřímé dopady opatření (21). Přímé dopady mohou odrážet účinky opatření na úrovni projektu (např. výrobní závod, chráněné území) nebo na úrovni systému (např. železniční síť, systém veřejné dopravy), k nimž dochází v době provádění opatření. Primární nepřímé dopady mohou odrážet účinky, které se vyskytnou mimo tyto projekty nebo systémy a které se mohou projevit až po provedení opatření nebo mimo časový rámec Nástroje pro oživení a odolnost, ale jsou důvodně předvídatelné a relevantní. Příkladem přímého dopadu v oblasti silniční dopravy by bylo použití materiálů během výstavby silnice. Příkladem primárního nepřímého dopadu by byly očekávané budoucí emise skleníkových plynů v důsledku celkového zvýšení dopravy během používání silnice.

Posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ musí zohledňovat životní cyklus činnosti, která vyplývá z daného opatření. Na základě článku 17 („Významné poškozování environmentálních cílů“) nařízení o taxonomii se „významné poškození“ v kontextu Nástroje pro oživení a odolnost posuzuje s ohledem na životní cyklus. Pro účely posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ v kontextu Nástroje pro oživení a odolnost postačí spíše zohlednit aspekty související se životním cyklem, než provést posouzení životního cyklu (22). Rozsah posouzení by měl zahrnovat fáze výroby, používání a konce životnosti – všude tam, kde lze očekávat největší škody. Například u opatření na podporu nákupu vozidel by posouzení mělo zohlednit mimo jiné znečištění (např. emise do ovzduší) vzniklé při montáži, přepravě a používání vozidel a vhodné nakládání s vozidly na konci jejich životnosti. Zejména u baterií a elektronických součástek by se mělo vhodným nakládáním na konci jejich životnosti (např. jejich opětovným použitím a/nebo recyklací kritických surovin v nich obsažených) zajistit, aby nedošlo k významnému poškození environmentálního cíle oběhového hospodářství.

Za slučitelná s posouzením z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ se pro environmentální cíl zmírňování změny klimatu považují opatření na podporu větší elektrifikace (např. průmyslu, dopravy a stavebnictví). Aby byl umožněn přechod na efektivní klimaticky neutrální ekonomiku, měla by být podporována opatření vedoucí k větší elektrifikaci klíčových odvětví, jako je průmysl, doprava a stavebnictví (např. investice do infrastruktury pro přenos a distribuci elektřiny; elektrická silniční infrastruktura; skladování elektřiny; baterie pro účely mobility; tepelná čerpadla). Výroba elektřiny zatím není v celé EU klimaticky neutrální činností (intenzita CO2 ve skladbě zdrojů elektrické energie se v jednotlivých členských státech liší) a zvýšená spotřeba elektřiny s vysokými emisemi uhlíku v zásadě představuje primární nepřímý a účinek takovýchto opatření, přinejmenším v krátkodobém horizontu. Zavádění těchto technologií a infrastruktury je však pro klimaticky neutrální ekonomiku nezbytné, spolu s opatřením pro dosažení cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 a 2050, a v EU již existuje politický rámec pro dekarbonizaci elektřiny a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. V této souvislosti by tyto investice měly být považovány za investice splňující zásadu „významně nepoškozovat“ v oblasti zmírňování změny klimatu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, pokud členské státy prokáží, že větší elektrifikace je doprovázena zvýšením kapacity výroby energie z obnovitelných zdrojů na vnitrostátní úrovni. Členské státy by nicméně navíc musely prokázat, že tato opatření významně nepoškozují zbývajících pět environmentálních cílů.

U hospodářských činností, u nichž existuje technicky a ekonomicky proveditelná alternativa s nízkým dopadem na životní prostředí, by mělo být posouzení negativního dopadu každého opatření na životní prostředí provedeno ve srovnání se scénářem „bez intervence“ a mělo by se přihlížet k dopadu daného opatření na životní prostředí v absolutních hodnotách (23). Tento přístup spočívá v zohlednění dopadu opatření na životní prostředí ve srovnání se situací bez negativního dopadu. Dopad opatření se neposuzuje ve srovnání s dopadem jiné stávající nebo plánované činnosti, kterou dotčené opatření může nahradit (24). Pokud se např. posuzuje vodní elektrárna vyžadující výstavbu přehrady v nedotčené oblasti, hodnotil by se dopad této přehrady v porovnání se scénářem, kdy by dotčená řeka zůstala v přirozeném stavu, a nezvažovalo by se alternativní využití dané oblasti. Podobně, pokud by cílem šrotovného bylo nahradit neúčinné automobily účinnějšími automobily využívajícími spalovací motory, byl by dopad nových vozidel se spalovacím motorem hodnocen v absolutních hodnotách, protože existují alternativy s nízkým dopadem (např. auta s nulovými emisemi), a nikoli ve srovnání s dopadem neúčinných automobilů, které se nahrazují (viz příloha IV, příklad 5 ukazující nesoulad se zásadou „významně nepoškozovat“).

U hospodářských činností, u nichž neexistuje technicky a ekonomicky (25) proveditelná alternativa s nízkým dopadem na životní prostředí, mohou členské státy prokázat, že opatření významně nepoškozuje životní prostředí, protože zahrnuje nejlepší dostupné úrovně environmentální výkonnosti v daném odvětví. V takových případech by se zásada „významně nepoškozovat“ posuzovala ve srovnání s nejlepšími dostupnými úrovněmi environmentální výkonnosti v daném odvětví. Pro tento přístup je třeba uplatnit řadu podmínek, včetně skutečnosti, že činnost vede k výrazně lepší environmentální výkonnosti než dostupné alternativy, zamezí důsledkům zakonzervování stávajícího stavu („lock-in“), které jsou pro životní prostředí škodlivé, a nebrání vývoji a zavádění alternativ s malým dopadem (26) , (27). Tento přístup by se měl uplatňovat na úrovni odvětví, tj. měly by být prozkoumány všechny alternativy v rámci daného odvětví (28).

Na základě výše uvedených podmínek by opatření týkající se výroby elektřiny a/nebo tepla s využitím fosilních paliv, jakož i související přenosové a distribuční infrastruktury obecně neměla být považována za vyhovující podle zásady „významně nepoškozovat“ pro účely Nástroje pro oživení a odolnost vzhledem k tomu, že existují nízkouhlíkové alternativy. Z tohoto obecného pravidla lze v jednotlivých případech učinit omezené výjimky u opatření týkajících se výroby elektřiny a/nebo tepla s využitím zemního plynu, jakož i související přepravní a distribuční infrastruktury, a to hlediska zmírňování změny klimatu. To je relevantní zejména pro členské státy, které se potýkají se značnými problémy při přechodu od zdrojů energie s vyšší uhlíkovou náročností, jako je uhlí, lignit nebo ropa, a kde proto opatření nebo jejich kombinace může vést k obzvláště rozsáhlému a rychlému snížení emisí skleníkových plynů. Tyto výjimky budou muset splňovat řadu podmínek stanovených v příloze III, aby se zabránilo důsledkům zakonzervování stávajícího stavu s vysokou uhlíkovou náročností a aby byly splněny cíle EU v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050. Kromě toho budou muset členské státy prokázat soulad těchto opatření se zásadou „významně nepoškozovat“ u zbývajících pěti environmentálních cílů.

K zajištění toho, aby opatření obstála i v budoucnu a nevedla k zakonzervování stávajícího stavu škodlivého pro životní prostředí a aby se podpořily pozitivní dynamické účinky, mohou být zapotřebí doprovodné reformy a investice. K příkladům takových doprovodných opatření patří vybavení pozemních komunikací nízkouhlíkovou infrastrukturou (např. dobíjecí stanice pro elektrická vozidla nebo vodíkové čerpací stanice) a zavedení vhodných poplatků za užívání pozemních komunikací nebo za vjezd do center měst či širší reformy a investice do dekarbonizace vnitrostátních skladeb zdrojů elektřiny nebo dopravních systémů. I když by tyto další reformy a investice mohly být prostřednictvím dílčího opatření řešeny v rámci stejného opatření, nemusí to být vždy možné. Proto by měla být umožněna flexibilita, aby členské státy mohly za omezených okolností a případ od případu prokazovat, že nepříznivým účinkům z hlediska zakonzervování stávajícího stavu se předejde pomocí doprovodných opatření obsažených v plánu pro oživení a odolnost.

Do návrhu opatření by měl být podle těchto hlavních zásad začleněn soulad se zásadou „významně nepoškozovat“, a to i na úrovni milníků a cílů. Popis opatření v plánu pro oživení a odolnost by měl od samého počátku obsahovat příslušné aspekty zásady „významně nepoškozovat“. Aspekty této zásady a nezbytná zmírňující opatření, která mají být přijata k zajištění souladu, mohou být začleněny do odpovídajících milníků a cílů nebo do postupů při zadávání veřejných zakázek (29). Například opatření stanovující investice do velkého projektu silniční infrastruktury, které vyžadovalo provedení EIA před vydáním příslušných povolení, by mohlo jako milník stanovit provedení požadovaných zmírňujících kroků na ochranu životního prostředí vyplývajících z tohoto EIA. Pokud jde o zadávací řízení na tento typ projektu, mohl by návrh opatření stanovit, že zadávací dokumentace bude obsahovat zvláštní podmínky týkající se zásady „významně nepoškozovat“. To by mohlo zahrnovat například minimální procentní podíl stavebního a demoličního odpadu, který bude připraven k opětovnému použití a recyklaci. Do popisu opatření by podobně měla být začleněna doprovodná opatření, která podporují přechod k čistším druhům dopravy, jako jsou reformy týkající se zpoplatnění pozemních komunikací, investice podporující přechod na železnici, vnitrozemské vodní cesty nebo pobídky k využívání veřejné dopravy. Opatření obecnější povahy, jako jsou rozsáhlé režimy podpory průmyslu (např. finanční nástroje zahrnující investice do společností napříč několika odvětvími), by měla být navržena tak, aby zajišťovala soulad příslušných investic se zásadou „významně nepoškozovat“.

2.5 Použitelnost technických screeningových kritérií nařízení o taxonomii

Členské státy nejsou povinny odkazovat na „technická screeningová kritéria“ (kvantitativní a/nebo kvalitativní kritéria) stanovená podle nařízení o taxonomii, aby prokázaly soulad se zásadou „významně nepoškozovat“. Podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost (30) by vstupem aktů v přenesené pravomoci, které obsahující technická screeningová kritéria (31), v platnost neměly být dotčeny technické pokyny poskytnuté Komisí. Při posuzování souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ však členské státy mohou použít technická screeningová kritéria obsažená v aktech v přenesené pravomoci podle nařízení o taxonomii. Mohou rovněž na navrhované znění aktů v přenesené pravomoci odkazovat.

3. Jak by členské státy měly ve svých plánech konkrétně prokázat, že opatření jsou v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“?

Aby členské státy mohly snadněji posuzovat a prezentovat zásadu „významně nepoškozovat“ ve svých plánech pro oživení a odolnost, připravila Komise kontrolní seznam (viz příloha I), který by členské státy měly používat při své analýze toho, jak jednotlivá opatření souvisejí s uvedenou zásadou. Komise poté použije tyto informace k posouzení toho, zda a jak jednotlivá opatření v plánech pro oživení a odolnost respektují tuto zásadu v souladu s kritérii stanovenými v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost.

Komise vyzývá členské státy, aby odpověděly na otázky uvedené v kontrolním seznamu a začlenily odpovědi do svých plánů pro oživení a odolnost jako součást popisu každého opatření (viz část 2 oddíl 8 šablony Komise – Významně nepoškozovat). Pokud chtějí členské státy dále zdůvodnit své odpovědi na seznam otázek a je-li to nezbytné pro podporu posouzení uvedeného v kontrolním seznamu, mohou poskytnout další analýzu a/nebo podpůrné dokumenty, a to cíleně a v omezené míře.

Kontrolní seznam je založen na následujícím rozhodovacím schématu, které by mělo být použito pro každé opatření uvedené v plánu pro oživení a odolnost. Níže uvedený oddíl obsahuje více informací o dvou krocích rozhodovacího schématu.

Rozhodovací schéma

Krok 1: Roztřídění šesti environmentálních cílů podle toho, zda vyžadují věcné posouzení

V prvním kroku by měly členské státy vyplnit část 1 kontrolního seznamu (viz příloha I) a určit, který ze šesti environmentálních cílů vyžaduje věcné posouzení opatření z hlediska zásady „významně nepoškozovat“. Tento první filtr na vyšší úrovni usnadní členským státům analýzu tím, že rozliší environmentální cíle, u nichž bude posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ vyžadovat věcné posouzení, a cíle, u nichž může postačovat zjednodušený přístup (viz oddíl 2.2).

Část 1 kontrolního seznamu

Uveďte, který z níže uvedených environmentálních cílů vyžaduje věcné posouzení opatření z hlediska zásady „významně nepoškozovat“	Ano	Ne	Odůvodnění, pokud jste zvolili možnost „Ne“
Zmírňování změny klimatu
Přizpůsobování se změně klimatu
Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
Oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace
Prevence a omezování znečištění ovzduší, vody nebo půdy
Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V případě odpovědi „ne“ musí členské státy stručně odůvodnit (v pravém sloupci), proč environmentální cíl nevyžaduje věcné posouzení opatření z hlediska zásady „významně nepoškozovat“, a to na základě jednoho z následujících případů (uvedou členské státy) (viz oddíl 2.2):

Opatření má vzhledem ke své povaze nulový nebo jen zanedbatelný předvídatelný dopad na environmentální cíl související s přímými a primárními nepřímými účinky opatření během jeho životního cyklu, a proto se považuje za opatření, které je v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ pro příslušný cíl.

b.	U opatření je při sledování klimatu zjištěno, že má při podpoře cíle v oblasti změny klimatu nebo životního prostředí koeficient 100 %, a jako takové tudíž splňuje zásadu „významně nepoškozovat“ pro příslušný cíl.

c.	Opatření „významně přispívá“ k environmentálnímu cíli podle nařízení o taxonomii a jako takové se považuje za splňující zásadu „významně nepoškozovat“ pro příslušný cíl.

U opatření uvedených v plánu pro oživení a odolnost, u nichž by postačoval zjednodušený přístup, lze požadovaná vysvětlení (v pravém sloupci) omezit na minimum a, je-li to užitečné, seskupit, což členským státům umožní zaměřit se na posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ u těch opatření, u nichž je nutná věcná analýza možného významného poškození.

Je-li odpověď „ano“, mohou členské státy přejít ke kroku 2 kontrolního seznamu pro odpovídající environmentální cíle.

Příklady týkající se tohoto kroku jsou uvedeny v příloze IV.

Krok 2: Věcné posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ u těch environmentálních cílů, které to vyžadují

Ve druhém kroku použijí členské státy pro každé opatření uvedené v plánu část 2 kontrolního seznamu (viz příloha I) a provedou věcné posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ u environmentálních cílů, u nichž v prvním kroku uvedly „ano“. Část 2 kontrolního seznamu obsahuje pro každý ze šesti cílů otázky, které odpovídají právním požadavkům posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“. Aby mohla být opatření zahrnuta do plánu, musí být s touto zásadou v souladu. Odpovědi na otázky uvedené v části 2 kontrolního seznamu proto musí být „ne“, aby bylo zřejmé, že u konkrétního environmentálního cíle nedochází k významnému poškození.

Část 2 kontrolního seznamu – příklad environmentálního cíle „Zmírňování změny klimatu“

Otázky	Ne	Věcné odůvodnění
Zmírňování změny klimatu: Očekává se, že opatření povede k významným emisím skleníkových plynů?

Členské státy musí na základě odpovídajících otázek potvrdit, že odpověď je „ne“, a poskytnout věcné vysvětlení a odůvodnění svého tvrzení v pravém sloupci. Pokud chtějí členské státy dále zdůvodnit své odpovědi na seznam otázek, mohou v případě potřeby tabulku doplnit a poskytnout další analýzu a/nebo podpůrné dokumenty, a to cíleně a v omezené míře.

Pokud členské státy nemohou poskytnout dostatečné věcné odůvodnění, může mít Komise za to, že dané opatření je spojeno s možným významným poškozením některého ze šesti environmentálních cílů. V takovém případě by musela Komise plán pro oživení a odolnost hodnotit známkou „C“ podle kritéria uvedeného v bodě 2.4 přílohy II nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Tím by nebyl dotčen postup uvedený v článcích 16 a 17 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a zejména možnost dalších výměn informací mezi členským státem a Komisí, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 1.

Příklady týkající se tohoto kroku jsou uvedeny v příloze IV.

Je-li to užitečné, mohou členské státy ve věcném posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ v kroku 2 vycházet ze seznamu podpůrných důkazů uvedeného v příloze II. Tento seznam poskytuje Komise, aby členským státům usnadnila posuzování jednotlivých případů v rámci věcného posuzování, které se provádí v kontextu části 2 kontrolního seznamu. Používání tohoto seznamu je sice nepovinné, avšak členské státy z něj mohou vycházet při určování, který druh důkazů by mohl podpořit jejich odůvodnění, aby mohly potvrdit, že opatření je v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Tento seznam tak doplňuje obecné otázky uvedené v části 2 kontrolního seznamu.

(1) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14310-2020-INIT/en/pdf. Číslování a znění normativních ustanovení se může změnit během probíhající právní revize.

(2) Viz článek 4a („Horizontální zásady“) nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost (který stanoví, že z tohoto nástroje se podporují pouze opatření, která dodržují zásadu „významně nepoškozovat“) a články 15 a 16 („Plán pro oživení a odolnost“ a „Posouzení Komise“) (které dále stanoví, že plány pro oživení a odolnost by měly vysvětlovat, „jak tento plán zajistí, aby žádné opatření k provádění reforem a investičních projektů v něm zahrnuté významně nepoškozovalo cíle v oblasti životního prostředí ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“)“, a měly by být na základě toho i posuzovány).

(3) „Nařízení o taxonomii“ odkazuje na nařízení (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic stanovením klasifikačního systému (nebo „taxonomie“) pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti.

(4) „Pokyny pro posuzování pro účely tohoto nástroje“, které jsou uvedeny v příloze nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, stanoví řadu pokynů, které Komisi budou sloužit jako základ, podle nějž bude posuzovat návrhy plánů pro oživení a odolnost, jež předkládají členské státy. Od Komise se v nich požaduje, aby pro všechna posuzovací kritéria uvedená v čl. 16 odst. 3 („Posouzení Komise“) nařízení použila systém hodnocení známkami A až C. Posuzovací kritérium uvedené v písmeni d) vyjasňuje, že při posuzování zásady „významně nepoškozovat“ má Komise pouze dvě možnosti hodnocení – A nebo C. Možnost „A“, pokud žádné opatření v plánu pro oživení a odolnost nevede k významnému poškození environmentálních cílů, a možnost „C“, pokud minimálně jedno opatření vede k významnému poškození environmentálních cílů (ve smyslu článku 17 nařízení o taxonomii („Významné poškozování environmentálních cílů“)). Uvedená příloha stanoví, že jakmile se objeví jedna známka „C“, nesplňuje plán pro oživení a odolnost uspokojivě posuzovací kritéria. V takovém případě by Komise nemohla plán schválit.

(5) Tyto technické pokyny doplňují původní pokyny, které již Komise poskytla v roční strategii pro udržitelný růst na rok 2021, a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise a jejich aktualizace.

(6) To konkrétně znamená, že k významnému poškození cíle, kterým je přizpůsobování se změně klimatu, může dojít buď i) nepřizpůsobením nějaké činnosti nepříznivému dopadu změny klimatu, když u této činnosti hrozí riziko takového dopadu (např. výstavba v záplavové oblasti), nebo ii) nesprávným přizpůsobením, když se zavádí řešení zaměřené na přizpůsobení, které chrání jednu oblast („osoby, přírodu nebo majetek“), ale zároveň se zvyšují rizika v jiné oblasti (např. vybudování ochranné hráze kolem pozemku v záplavové oblasti, která způsobí, že se škody přesunou na sousední pozemek, který není chráněn).

(7) Podle článku 14 („Způsobilost“) nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost – „aby byly plány pro oživení a odolnost způsobilé pro financování v rámci tohoto nástroje, musí zahrnovat opatření pro provádění reforem a veřejných investic“.

(8) Soulad se zásadou „významně nepoškozovat“ se v rámci Nástroje pro oživení a odolnost posuzuje na úrovni každého opatření, zatímco článek 17 („Významné poškozování environmentálních cílů“) nařízení o taxonomii odkazuje na hospodářské činnosti. Opatření v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (tj. investice nebo reforma) je určitou intervencí, která může představovat hospodářskou činnost nebo může hospodářské činnosti (nebo jejich změny) vyvolat. Pro účely Nástroje pro oživení a odolnost se proto hospodářské činnosti uvedené v článku 17 nařízení o taxonomii vykládají v těchto pokynech jako opatření.

(9) Rozsah činností, které se posuzují z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, je jako takový odlišný a značně širší než rozsah činností podle nařízení o taxonomii, jehož cílem je identifikovat environmentálně udržitelné hospodářské činnosti. Klasifikuje a stanoví proto kritéria pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti, které významně přispívají k environmentálním cílům uvedeným v článcích 10 až 15 daného nařízení a tyto cíle významně nepoškozují. Jedná se o jiný cíl než v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, jehož cílem je prokázat, že široká škála opatření významně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů.

(10) Například reforma, která může vést k vyššímu financování fosilních paliv prostřednictvím bank a finančních institucí ve vlastnictví státu nebo k navýšení explicitních či implicitních dotací na fosilní paliva, by mohla být považována za riziko významného poškození cílů v oblasti zmírňování změny klimatu a prevence a omezování znečištění. Tyto skutečnosti by se měly v posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ odrazit.

(11) Aby se zohlednil rozsah, v jakém opatření přispívá k obecným cílům v oblasti klimatu stanoveným v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a aby se vypočítaly celkové podíly prostředků přidělených na daný plán v souvislosti s klimatem, měly by členské státy používat metodiku, oblast intervence a související koeficienty pro sledování klimatu v souladu s „metodikou pro sledování klimatu“, která je uvedena v příloze nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Jestliže Komise nepotvrdí výběr oblasti intervence a koeficientu navrženého členským státem, nebude opatření automaticky považováno za opatření, které je pro příslušný cíl (příslušné cíle) v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“, a bude muset být ještě provedeno posouzení z hlediska této zásady.

(12) Do této kategorie by například mohl spadat režim podpory/obnovy pro výměnu zastaralých kolejových vozidel za vozidla s nulovými emisemi výfukových plynů.

(13) Přístup uvedený v tomto odstavci se nepoužije na opatření s koeficientem 40 %. U těchto opatření budou muset členské státy poskytnout vysvětlení, proč je opatření v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“, a to s přihlédnutím k obecným zásadám uvedeným ve zbývající části těchto pokynů (členské státy budou muset např. potvrdit, že opatření nezahrnuje použití fosilních paliv nebo že jsou splněna kritéria uvedená v příloze III, pokud jde o cíl zmírňování změny klimatu). Pokud mají opatření s koeficientem 40 % nulový nebo jen zanedbatelný předvídatelný dopad na konkrétní environmentální cíl nebo pokud „významně přispívají“ ke konkrétnímu environmentálnímu cíli podle nařízení o taxonomii, budou členské státy moci pro tento environmentální cíl použít zjednodušený přístup (podle bodu 2.2 prvního a třetího pododstavce).

(14) Články 10 až 16 nařízení o taxonomii definují, co se rozumí „významným přínosem“ u každého ze šesti environmentálních cílů, jakož i u „podpůrných činností“. Aby členské státy mohly využít zjednodušený přístup uvedený v tomto odstavci, musely by prokázat, že opatření „významně přispívá“ k jednomu nebo více environmentálním cílům podle článků 10 až 16 nařízení o taxonomii (viz také oddíl 2.5).

(15) Tato možnost je obzvláště důležitá u činností, které jsou podle nařízení o taxonomii označeny za činnosti, kterými lze dosáhnout významného přínosu k environmentálnímu cíli, ale u kterých není při sledování klimatu zjištěno, že 100% podporují klimatické nebo environmentální cíle podle „metodiky sledování klimatu“, která je uvedena v příloze nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. V oblasti zmírňování změny klimatu tyto činnosti zahrnují například: určitá lehká užitková vozidla s nízkými a nulovými emisemi; určitá plavidla s nulovými nebo nízkými emisemi pro vodní dopravu; určitá těžká vozidla s nízkými a nulovými emisemi; infrastrukturu pro přenos a distribuci elektřiny; přenosové a distribuční sítě vodíku; specifické činnosti v oblasti nakládání s odpady (např. tříděný sběr odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, který je tříděn u zdroje a připraven k opětovnému použití / recyklaci) a průlomový výzkum, vývoj a inovace v oběhovém hospodářství.

(16) Posuzování vlivů na životní prostředí je postup, který zajišťuje, aby byly před přijetím rozhodnutí zohledněny dopady plánů/programů/projektů na životní prostředí. Posuzování vlivů na životní prostředí lze u jednotlivých projektů, jako je přehrada, dálnice, letiště nebo továrna, provádět na základě směrnice 2011/92/EU („posouzení vlivů na životní prostředí“ – směrnice o EIA) nebo u veřejných plánů či programů na základě směrnice 2001/42/ES („strategické posuzování vlivů na životní prostředí“ – směrnice o SEA).

(17) Pokud EIA zahrnuje posouzení dopadu na vodní útvary v souladu se směrnicí 2000/60/ES a zjištěná rizika byla zohledněna při návrhu daného opatření.

(18) Aniž jsou dotčena další posouzení požadovaná směrnicemi 2009/147/ES a 92/43/EHS, pokud k činnosti dochází v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí).

(19) Posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ naproti tomu neosvobozuje od povinnosti provést posouzení EIA/SEA či ověřování z hlediska klimatu, životního prostředí nebo udržitelnosti, pokud to vyžadují stávající právní předpisy EU, například u projektů financovaných z fondu InvestEU nebo Nástroje pro propojení Evropy.

(20) EIA je například vyžadováno pro výstavbu rafinérií surové ropy, uhelných tepelných elektráren a projektů zahrnujících těžbu ropy nebo zemního plynu. Tyto typy opatření by však nebyly v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ v případě cíle zmírňování změny klimatu uvedenou v článku 17 („Významné poškozování environmentálních cílů“) nařízení o taxonomii, v němž se uvádí, že k významnému poškození dochází, pokud určitá činnost vede ke značným emisím skleníkových plynů. Podobně i když je u výstavby nového letiště vyžadováno EIA, je pravděpodobné, že v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ v případě cíle zmírňování změny klimatu budou pouze opatření týkající se nízkouhlíkové letištní infrastruktury, jako jsou investice do energeticky účinných letištních budov, modernizace připojení místní síťové letištní infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů a souvisejících služeb.

(21) Tento přístup vychází z článku 17 („Významné poškozování environmentálních cílů“) nařízení o taxonomii, který vyžaduje, aby byly zohledňovány environmentální dopady činnosti, výrobků a služeb poskytovaných v rámci této činnosti během celého jejich životního cyklu.

(22) V praxi to znamená, že se nevyžaduje atributivní nebo následná analýza životního cyklu (např. včetně nepřímých environmentálních dopadů technologických, ekonomických nebo sociálních změn v důsledku opatření). K odůvodnění posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ by však mohly být použity důkazy ze stávajících analýz životního cyklu.

(23) Tento přístup se uplatňuje zejména u opatření v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, která se týkají veřejných investic nebo která přímo zahrnují vládní výdaje. U opatření, která se týkají provádění reforem, by se posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ mělo zpravidla provádět s odkazem na současný stav před provedením opatření.

(24) Tento přístup je v souladu s logikou nařízení o taxonomii – podle návrhu aktu v přenesené pravomoci je několik technických screeningových kritérií týkajících se zásady „významně nepoškozovat“ založeno na absolutních kritériích, jako jsou konkrétní emisní limity (např. limity CO2 u řešení zaměřených na přizpůsobování se změně klimatu v činnostech, které souvisejí s výrobou elektřiny, nebo u osobních automobilů). Tento přístup je dále podpořen zásadou předběžné opatrnosti, která je jednou z hlavních zásad právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, včetně nařízení o taxonomii (40. bod odůvodnění a čl. 19 odst. 1 písm. f)), a vyplývá ze skutečnosti, že na škody na životním prostředí je třeba pohlížet z absolutního, nikoli relativního hlediska (např. globální oteplování vzniká v důsledku absolutní úrovně emisí skleníkových plynů).

(25) Aby členské státy prokázaly, že alternativa s nízkým dopadem na životní prostředí není ekonomicky proveditelná, musí zohlednit náklady vzniklé během celé doby trvání opatření. Tyto náklady zahrnují negativní environmentální externality a budoucí investiční potřeby potřebné k přechodu na alternativu s malým dopadem na životní prostředí, přičemž je třeba zabránit zakonzervování stávajícího stavu nebo omezení vývoje a zavádění alternativ s malým dopadem.

(26) Definici „přechodných činností“ stanoví 39. a 41. bod odůvodnění, jakož i čl. 10 odst. 2 nařízení o taxonomii. Z této definice vycházejí podmínky zde uvedené, nicméně nejsou stejné, jelikož nařízení o taxonomii vymezuje kritéria pro přechodné činnosti, které významně přispívají k environmentálním cílům, zatímco tyto pokyny stanoví pouze kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ a jako takové jsou použitelné na širší soubor opatření a uplatňují jiný test věcné správnosti.

(27) Tímto přístupem a celkovým posouzením z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ nejsou dotčeny další aspekty, které ovlivňují posuzování opatření v souvislosti s plány pro oživení a odolnost, včetně aspektů souvisejících s kontrolou státní podpory, souladem s jinými fondy EU a možným vytěsňováním soukromých investic. Zejména pokud jde o opatření na podporu činností, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), neměly by být v rámci Nástroje pro oživení a odolnost v souladu s přístupem v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci obecně podporovány činnosti s předpokládanými emisemi ekvivalentu CO2, které nejsou významně nižší než příslušné referenční hodnoty stanovené pro přidělování bezplatných povolenek, aby nedošlo k narušení tržních signálů zavedených systémem ETS.

(28) V případech, kdy by i nejlepší dostupné úrovně environmentální výkonnosti stále vedly k důsledkům zakonzervování stávajícího stavu, které jsou pro životní prostředí škodlivé, by měla být zvážena opatření na podporu výzkumu a vývoje alternativ s nižším dopadem, a to v souladu s oblastmi intervence 022 a 023 stanovenými v „metodice pro sledování klimatu“, která je uvedena v příloze nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost.

(29) Na milníky a cíle, včetně těch, které odrážejí soulad se zásadou „významně nepoškozovat“, se stejně jako na všechny ostatní milníky a cíle vztahuje článek 19a nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost („Pravidla vyplácení, pozastavení plateb a ukončení dohod týkajících se finančních příspěvků a půjček“).

(30) Bod odůvodnění 11b nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost.

(31) Na základě čl. 3 písm. d) nařízení o taxonomii („Kritéria pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti“) je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, které obsahují podrobná technická screeningová kritéria (kvantitativní a/nebo kvalitativní kritéria) s cílem určit podmínky, za nichž může být konkrétní hospodářská činnost i) kvalifikována jako významně přispívající k jednomu ze šesti environmentálních cílů a ii) významně nepoškozovat žádný z ostatních environmentálních cílů. Ke konzultaci byl dosud zveřejněn jeden akt v přenesené pravomoci týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Naleznete jej na adrese: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12302-Climate-change-mitigation-and-adaptation-taxonomy#ISC_WORKFLOW

PŘÍLOHA I

Kontrolní seznam z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

1. Část 1 – Členské státy by měly těmto šesti environmentálním cílům věnovat pozornost a určit ty, které vyžadují věcné posouzení. U každého opatření uveďte, který z níže uvedených environmentálních cílů, dle definic v článku 17 („Významné poškozování environmentálních cílů“) nařízení o taxonomii, vyžaduje věcné posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“:

Uveďte, který z níže uvedených environmentálních cílů vyžaduje věcné posouzení opatření z hlediska zásady „významně nepoškozovat“.	Ano	Ne	Odůvodnění, pokud jste zvolili možnost „Ne“
Zmírňování změny klimatu
Přizpůsobování se změně klimatu
Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
Oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace
Prevence a omezování znečištění ovzduší, vody nebo krajiny
Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

2. Část 2 – Členské státy by měly poskytnout věcné posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ těch environmentálních cílů, které to vyžadují. U každého opatření odpovězte na níže uvedené otázky týkající se environmentálních cílů uvedených v části 1, které vyžadují věcné posouzení:

Otázky

Věcné odůvodnění

Zmírňování změny klimatu: Očekává se, že opatření povede k významným emisím skleníkových plynů?

Přizpůsobování se změně klimatu: Očekává se, že opatření povede ke zvýšenému nepříznivému dopadu stávajícího nebo očekávaného budoucího klimatu na samotné opatření nebo na osoby, přírodu nebo aktiva?

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů: Očekává se, že opatření poškodí:

i)	dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo

ii)	dobrý stav prostředí mořských vod?

Přechod k oběhovému hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace: Očekává se, že opatření:

i)	povede k významnému zvýšení vzniku, spalování nebo odstraňování odpadu, s výjimkou spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu nebo

ii)	povede k významné nehospodárnosti při přímém nebo nepřímém využívání jakéhokoli přírodního zdroje (1) v jakékoli fázi jeho životního cyklu, která není vhodnými opatřeními minimalizována, (2) nebo

iii)	způsobí významné a dlouhodobé škody na životním prostředí v souvislosti s oběhovým hospodářstvím (3)?

Prevence a omezování znečištění: Očekává se, že opatření povede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek (4) do ovzduší, vody nebo krajiny?

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů: Očekává se, že opatření:

i)	ve významné míře poškodí dobrý stav (5) a odolnost ekosystémů nebo nebo

ii)	poškodí stav stanovišť a druhů, včetně stanovišť a druhů v zájmu Unie, z hlediska jejich ochrany?

(1) Přírodní zdroje zahrnují energii, materiály, kovy, vodu, biomasu, vzduch a půdu.

(2) Nehospodárnost lze například minimalizovat výrazným zvýšením trvanlivosti, opravitelnosti, modernizovatelnosti a opětovné použitelnosti výrobků nebo výrazným snížením zdrojů prostřednictvím konstrukčního řešení a výběru materiálů, usnadněním opětovného použití, demontáží a rozebráním, zejména s cílem omezit používání nových stavebních materiálů a podpořit opětovné použití stavebních materiálů. Přechod na podnikatelský model typu „produkt jako služba“ a oběhové hodnotové řetězce s cílem zajistit, aby si výrobky, součástky a materiály zachovaly po co nejdelší dobu nejvyšší možnou využitelnost a hodnotu. Součástí je i významné snižování obsahu nebezpečných látek v materiálech a výrobcích během celého životního cyklu, a to i jejich nahrazováním bezpečnějšími alternativami. Dále pak také výrazné omezování potravinového odpadu při produkci, zpracovávání, výrobě či distribuci potravin.

(3) Více informací o cíli oběhového hospodářství naleznete v 27. bodě odůvodnění nařízení o taxonomii.

(4) Znečišťujícími látkami se rozumí látky, vibrace, teplo, hluk, světlo nebo jiné kontaminující látky přítomné v ovzduší, ve vodě nebo v krajině, které mohou být škodlivé pro lidské zdraví nebo pro životní prostředí.

(5) V souladu s čl. 2 bodem 16 nařízení o taxonomii se „„dobrým stavem ekosystému“ rozumí skutečnost, že je ekosystém v dobrém fyzickém, chemickém a biologickém stavu nebo je dobré fyzikální, chemické a biologické kvality se schopností samoreprodukce nebo obnovy vlastní rovnováhy, ve kterém není ohrožena druhová skladba, struktura ekosystému a ekologické funkce“.

PŘÍLOHA II

Podpůrné důkazy pro věcné posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ v rámci části 2 kontrolního seznamu

Je-li to užitečné, mohou členské státy při poskytování věcného posouzení opatření z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ v rámci části 2 kontrolního seznamu (viz oddíl 3) vycházet z (nevyčerpávajícího) níže uvedeného seznamu podpůrných důkazů. Tento seznam poskytuje Komise, aby členským státům usnadnila posuzování jednotlivých případů v rámci věcného posouzení, které se provádí v kontextu části 2 kontrolního seznamu. Používání tohoto seznamu je sice nepovinné, avšak členské státy z něj mohou vycházet při určování, který druh důkazů by mohl podpořit jejich odůvodnění, aby mohly potvrdit, že opatření je v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Tento seznam tak doplňuje obecné otázky uvedené v části 2 kontrolního seznamu.

Průřezové podpůrné důkazy

—	Byly splněny požadavky dle příslušné části právních předpisů EU (zejména posouzení vlivů na životní prostředí) a byla udělena příslušná povolení/oprávnění.

—

Opatření zahrnuje prvky, které vyžadují, aby společnosti zavedly uznávaný systém environmentálního řízení, jako je EMAS (nebo případně certifikaci podle ISO 14001 či jiné rovnocenné normy), nebo aby používaly a/nebo vyráběly zboží nebo poskytovaly služby, kterým byla udělena ekoznačka EU (1) nebo jiná ekoznačka typu I (2).

—

Opatření se týká provádění osvědčených postupů v oblasti životního prostředí nebo dosažení srovnávacích kritérií stanovených v odvětvových referenčních dokumentech (3) přijatých podle čl. 46 odst. 1 nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS).

—	Pokud jde o veřejné investice, opatření respektuje kritéria pro zadávání zelených veřejných zakázek (4).

—	Pokud jde o investice do infrastruktury, dotyčné investice byly prověřeny z hlediska dopadu na klima a životní prostředí.

Zmírňování změny klimatu

—	U opatření v oblasti, na kterou se nevztahují referenční hodnoty ETS, je opatření slučitelné s dosažením cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

—	U opatření na podporu elektrifikace je opatření doplněno důkazy o tom, že skladba zdrojů energie směřuje k dekarbonizaci v souladu s cíli snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a do roku 2050 a doprovází jej zvýšená kapacita pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Přizpůsobování se změně klimatu

—	Bylo provedeno přiměřené posouzení klimatických rizik.

—	Pokud investice přesahuje 10 milionů EUR, bylo provedeno nebo se plánuje posouzení klimatické zranitelnosti a rizik (5), které povede k identifikaci, hodnocení a provádění příslušných adaptačních opatření.

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

—	V souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě a plánu povodí byla identifikována a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním jakosti vody a předcházením nedostatku vody.

—

V případě opatření ve vztahu k pobřežnímu a mořskému prostředí toto opatření trvale nevylučuje nebo neohrožuje dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod vymezeného rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí na úrovni dotčené mořské oblasti nebo podoblasti nebo v mořských vodách jiných členských států.

—

Opatření nemá významný dopad na i) dotčené vodní útvary (ani nebrání tomu, aby konkrétní vodní útvar, k němuž se vztahuje, ani jiné vodní útvary v témže povodí dosáhly dobrého stavu nebo dobrého potenciálu v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě) nebo ii) chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

Oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace

—

Opatření je v souladu s příslušným vnitrostátním nebo regionálním plánem pro nakládání s odpady a programem předcházení vzniku odpadů v souladu s článkem 28 směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice (EU) 2018/851, a je-li k dispozici, s příslušnou vnitrostátní, regionální nebo místní strategií pro oběhové hospodářství.

—	Opatření je v souladu se zásadami udržitelných výrobků a s hierarchií způsobů nakládání s odpady, přičemž prioritou je předcházení vzniku odpadů.

—	Opatření zajišťuje, že hlavní využívané zdroje jsou využívány účinně. Řeší nedostatky (6) ve využívání zdrojů, včetně zajištění toho, aby produkty, budovy a aktiva byly využívány účinně a byly opravitelné.

—	Opatření zajišťuje účinný a účelný tříděný sběr odpadu u zdroje a odesílání u zdroje vytříděných složek k přípravě na jejich opětovné použití nebo recyklaci.

Prevence a omezování znečištění

—	Opatření je v souladu se stávajícími globálními, vnitrostátními, regionálními nebo místními plány na snížení znečištění.

—	Opatření je v souladu s příslušnými závěry referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BAT) nebo s referenčními dokumenty o nejlepších dostupných technikách (BREF) (7) v daném odvětví.

—	Budou zavedena alternativní řešení používání nebezpečných látek (8).

—	Opatření je v souladu s udržitelným používáním pesticidů (9).

—	Opatření je v souladu s osvědčenými postupy pro boj proti antimikrobiální rezistenci (10).

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

—	Opatření respektuje hierarchii zmírňujících opatření (11) a další příslušné požadavky podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků.

—	Proběhlo posouzení vlivů na životní prostředí a jeho závěry byly provedeny.

(1) Systém ekoznačky EU je stanoven nařízením (ES) č. 66/2010. Seznam skupin výrobků, pro něž byla stanovena kritéria ekoznačky EU, je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/environment/ecolabel/products-groups-and-criteria.html

(2) Ekoznačky typu I stanoví norma ISO 14024:2018.

(3) K dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/environment/emas/emas_publications/sectoral_reference_documents_en.htm

(4) Evropská komise stanovila kritéria EU pro zadávání zelených veřejných zakázek pro velký počet skupin výrobků: https://ec.europa.eu/environment/gpp/eu_gpp_criteria_en.htm

(5) Členské státy se vybízí, aby v rámci Programu InvestEU využívaly pokyny Komise k posouzení odolnosti investic, včetně pokynů týkajících se posouzení klimatické odolnosti infrastruktury v období 2021–2027. Členské státy však mohou pro ověřování udržitelnosti uplatňovat vlastní kritéria a ukazatele, pokud ovšem vycházejí z cílů EU v oblasti klimatu a významně přispívají k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.

(6) Viz poznámka pod čarou 2 v příloze I těchto pokynů.

(7) Tento typ podpůrných důkazů se uplatňuje na činnosti spadající do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU („směrnice o průmyslových emisích“). Seznam dostupných závěrů o BAT a BREF je k dispozici na adrese: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/reference

(8) Tato otázka se zabývá prevencí a omezováním znečištění způsobeného průmyslovými činnostmi. Ustanovení čl. 3 bodu 18 směrnice 2010/75/EU („směrnice o průmyslových emisích“) definuje „nebezpečné látky“ jako: „látky nebo směsi vymezené v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí“. Článek 58 směrnice o průmyslových emisích dále stanoví: „Látky nebo směsi, které jsou z důvodu obsahu těkavých organických sloučenin klasifikovány nařízením (ES) č. 1272/2008 jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci a kterým jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F nebo které musí být těmito větami označovány, musí být co nejdříve a v nejvyšší možné míře nahrazeny méně škodlivými látkami nebo směsmi.“

(9) Jak je stanoveno ve směrnici 2009/128/ES o udržitelném používání.

(10) Závěry Rady o dalších krocích k tomu, aby se EU stala regionem osvědčených postupů v boji proti antimikrobiální rezistenci (2019/C 214/01).

(11) V souladu s metodickými pokyny k ustanovením čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o ochraně přírodních stanovišť 92/43/EHS.

PŘÍLOHA III

Zvláštní podmínky pro soulad s cílem „zmírňování změny klimatu“ posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“ podle facility na podporu oživení a odolnosti pro opatření týkající se výroby elektřiny a/nebo tepla, jakož i související přenosové a distribuční infrastruktury využívající zemní plyn

—

Podporu pro opatření souvisejících s výrobou elektřiny a/nebo tepla ze zemního plynu lze výjimečně poskytnout po posouzení jednotlivých případů v členských státech, které čelí významným výzvám při přechodu od zdrojů energie s vysokými emisemi uhlíku, za předpokladu, že tato podpora přispěje k cílům EU v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050, pokud se:

—	opatření týkají flexibilní a účinné výroby elektřiny z plynu nebo kombinované výroby tepla a elektřiny z plynu s emisemi skleníkových plynů nižšími než 250 g CO2/kWh za dobu ekonomické životnosti zařízení, která obstojí i v budoucnu, nebo

—

opatření týkají flexibilní a účinné výroby elektřiny z plynu nebo kombinované výroby tepla a elektřiny z plynu, jež je uzpůsobená pro využívání plynu z obnovitelných zdrojů a plynu s nízkým obsahem uhlíku, která obstojí i v budoucnu, a:

—	součástí plánu pro oživení a odolnost jsou důvěryhodné plány nebo závazky týkající se zvýšení využívání obnovitelných a nízkouhlíkových plynů a

—	vedou k souběžnému uzavření zařízení na výrobu elektřiny a/nebo tepla (např. z černého uhlí, hnědého uhlí nebo ropy) s alespoň stejnou kapacitou, jehož spotřeba uhlíku je však výrazně vyšší, což povede k významnému snížení emisí skleníkových plynů, a

—	dotčený členský stát může prokázat, že věrohodným způsobem usiluje o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie směrem ke splnění svého cíle v oblasti obnovitelných zdrojů pro rok 2030, a

—	plán pro oživení a odolnost zahrnuje konkrétní reformy a investice ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

—

Podporu na opatření týkající se zařízení na výrobu energie na bázi zemního plynu v systémech dálkového vytápění a chlazení lze výjimečně poskytnout, pokud zařízení splňuje požadavky na systémy „účinného dálkového vytápění a chlazení“ (definované v čl. 2 bodě 41 směrnice 2012/27/EU) a splňuje podmínky pro výrobu tepla a elektřiny ze zemního plynu, jak je popsáno v první odrážce této přílohy.

—

Podporu na opatření týkající se sítí dálkového vytápění a chlazení, které získávají teplo/chlazení ze zařízení využívajících zemní plyn, lze výjimečně poskytnout, pokud:

—	jsou součástí systémů „účinného dálkového vytápění a chlazení“ (ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU), které získávají teplo/chlazení ze stávajících zařízení, jež splňují podmínky pro výrobu tepla a elektřiny ze zemního plynu, jak je popsáno v první odrážce, nebo

—	investice do zařízení na výrobu tepla a elektřiny jsou zahájeny do tří let od modernizace sítě, mají za cíl učinit celý systém účinným (podle definice v čl. 2 bodě 41 směrnice 2012/27/EU) a splňují podmínky pro výrobu tepla a elektřiny ze zemního plynu, jak je popsáno v první odrážce.

—	Podpora opatření týkajících se přenosové a distribuční infrastruktury plynných paliv je možná, pokud v době výstavby umožní přepravu (a/nebo skladování) obnovitelných a nízkouhlíkových plynů.

—

Podporu opatření týkajících se kotlů a otopných soustav využívajících zemní plyn (a související distribuční infrastruktury) lze výjimečně v jednotlivých případech poskytnout, pokud:

—

jsou buď v souladu s čl. 7 odst. 2 rámcového nařízení (EU) 2017/1369 (1) o označování energetickými štítky, nebo jsou instalovány v budovách, které jsou součástí širšího programu energetické účinnosti nebo programu renovace budov v souladu s dlouhodobými strategiemi renovací podle směrnice o energetické náročnosti budov, což vede k podstatnému snížení energetické náročnosti, a

—	vedou k významnému snížení emisí skleníkových plynů a

—

vedou k významnému zlepšení životního prostředí (zejména v důsledku snížení znečištění) a veřejného zdraví, zejména v oblastech, kde jsou normy kvality ovzduší EU stanovené směrnicí 2008/50/EU překročeny nebo kde hrozí jejich překročení, například při výměně otopných soustav a kotlů na bázi uhlí nebo ropy.

(1) Ustanovení čl. 7 odst. 2 rámcového nařízení (EU) 2017/1369 o označování energetickými štítky stanoví, že pobídky členských států pro výrobek, který je uveden v aktu v přenesené pravomoci, se zaměří na dvě nejvyšší významně zastoupené třídy energetické účinnosti, nebo na vyšší třídy podle tohoto aktu v přenesené pravomoci. V případě ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a pro ohřev vody obecně výrobky využívající fosilní paliva nespadají do těchto tříd, přičemž výjimkou mohou být mikrokogenerační výrobky spalující plyn.

PŘÍLOHA IV

Vypracované příklady toho, jak provádět posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

V tomto oddíle jsou uvedeny příklady hypotetických opatření a obecné prvky, které by mohly být součástí posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“, a to za použití dvou kroků kontrolního seznamu popsaného v oddíle 3. Uvedením těchto příkladů není dotčena míra podrobnosti nebo obsahu požadovaná v popisu opatření a skutečném posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“, které má být provedeno v plánu pro oživení a investice. Posouzení z hlediska zásady „významně nepoškozovat“, které bude nakonec požadováno, závisí na povaze a charakteristických rysech každého opatření a nelze jej pro účely tohoto dokumentu vyčerpávajícím způsobem zohlednit.

Příklad č. 1: Opatření v oblasti energetické účinnosti ve stávajících budovách, včetně výměny otopných soustav a systémů chlazení

Popis opatření

Investice do rozsáhlého programu renovace budov s vysokou energetickou účinností, který povede k podstatnému snížení energetické náročnosti a jehož cílem je renovace stávajícího bytového fondu prostřednictvím různých opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně izolace, energeticky účinných oken, výměny otopných soustav a systémů chlazení, zelených střech a instalace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (např. solárních fotovoltaických panelů).

Část 1 kontrolního seznamu z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

Uveďte, který z níže uvedených environmentálních cílů vyžaduje věcné posouzení opatření z hlediska zásady „významně nepoškozovat“.	Ano	Ne	Odůvodnění, pokud jste zvolili možnost „Ne“
Zmírňování změny klimatu	X
Přizpůsobování se změně klimatu	X
Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů		X	Činnost podporovaná opatřením má zanedbatelný a předvídatelný dopad na tento environmentální cíl s přihlédnutím k přímým i primárním nepřímým účinkům během celého životního cyklu. Nebyla zjištěna žádná rizika zhoršování životního prostředí související se zachováním jakosti a dostatku vody, protože nejsou instalována žádná vodovodní zařízení ani zařízení spotřebovávající vodu.
Oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace	X
Prevence a omezování znečištění ovzduší, vody nebo krajiny	X
Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů		X	Činnost podporovaná opatřením má zanedbatelný a předvídatelný dopad na tento environmentální cíl s přihlédnutím k přímým i primárním nepřímým účinkům během celého životního cyklu. Program renovace budov se netýká budov nacházejících se v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí).

Část 2 kontrolního seznamu z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

Otázky

Věcné odůvodnění

Zmírňování změny klimatu Očekává se, že opatření povede k významným emisím skleníkových plynů?

Opatření je způsobilé pro intervenční pole 025 v příloze nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost s koeficientem změny klimatu ve výši 40 %.

Neočekává se, že by opatření vedlo k významným emisím skleníkových plynů, protože:

—	budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv,

—

program renovací má potenciál snížit spotřebu energie, zvýšit energetickou účinnost, což povede k podstatnému snížení energetické náročnosti dotčených budov a významně snížit emise skleníkových plynů (viz specifikace opatření na str. X plánu pro oživení a odolnost a specifikace v následujícím bodě níže), jako takový přispěje k vnitrostátnímu cíli zvýšení roční energetické účinnosti, který je stanoven podle směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU) a vnitrostátně stanovených příspěvků k Pařížské dohodě o klimatu,

—	toto opatření povede k významnému snížení emisí skleníkových plynů, tj. odhadovaných XX kt emisí skleníkových plynů ročně, což odpovídá X % vnitrostátních emisí skleníkových plynů z domácností (viz analýza na str. X plánu pro oživení a odolnost),

—

program renovace bude mimo jiné zahrnovat náhradu otopných soustav na bázi uhlí/ropy plynovými kondenzačními kotli:

—

tyto kotle odpovídají třídě A, která je nižší než dvě nejvyšší významně zastoupené třídy energetické účinnosti v tomto členském státě, byly zváženy alternativy s nižšími emisemi uhlíku a vyšším účinkem (zejména tepelná čerpadla tříd A++ a A+), ale vzhledem k architektuře budov, na něž se program vztahuje, nelze instalovat společná tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle třídy A jsou nejvýkonnější technologicky proveditelnou alternativou,

—	investice do plynových kondenzačních kotlů jsou navíc součástí širšího programu renovace budov s energetickou účinností v souladu s dlouhodobými strategiemi renovací podle směrnice o energetické náročnosti budov, což vede k podstatnému snížení energetické náročnosti budov,

—	kromě instalace těchto kotlů je v rámci renovace uvedených budov součástí opatření i instalace solárních fotovoltaických panelů,

—	aby se nebránilo zavádění nízkouhlíkových alternativ, zejména tepelných čerpadel, v celém členském státě, reforma X této složky (viz strana Y plánu pro oživení a odolnost) povede k přezkumu relativní ceny paliva.

Přizpůsobování se změně klimatu. Očekává se, že opatření povede ke zvýšenému nepříznivému dopadu stávajícího nebo očekávaného budoucího klimatu na samotné opatření nebo na osoby, přírodu nebo aktiva?

Fyzická rizika spojená s klimatem, která by mohla být pro toto opatření významná, byla posouzena v rámci analýzy expozice zahrnující současné a budoucí klima, z nichž vyplynulo, že budovy v uvažovaném podnebném pásu budou vystaveny vlnám veder. Opatření vyžaduje, aby hospodářské subjekty zajistily optimalizaci technických systémů budov v renovovaných budovách tak, aby poskytovaly uživatelům tepelnou pohodu i při těchto extrémních teplotách. Neexistují tedy žádné důkazy o závažném negativním přímém a primárním nepřímém vlivu opatření během celého jeho životního cyklu na tento environmentální cíl.

Přechod k oběhovému hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace: Očekává se, že opatření:

i)	povede k významnému zvýšení vzniku, spalování nebo odstraňování odpadu, s výjimkou spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu nebo

ii)	povede k významné nehospodárnosti v přímém nebo nepřímém využívání jakéhokoli přírodního zdroje v jakékoli fázi jeho životního cyklu, která není vhodnými opatřeními minimalizována, nebo

iii)	způsobí významné a dlouhodobé škody na životním prostředí v souvislosti s oběhovým hospodářstvím?

Opatření vyžaduje, aby v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem hospodářské subjekty provádějící renovaci budov zajistily, že nejméně 70 % (hmotnostních) nikoli nebezpečného stavebního a demoličního odpadu (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 na evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím Komise 2000/532/ES) vzniklého na staveništi bude připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem.

Opatření zahrnuje technické specifikace pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, které lze instalovat, pokud jde o jejich trvanlivost, opravitelnost a recyklovatelnost, jak je uvedeno na str. X plánu pro oživení a odolnost. Provozovatelé zejména omezí vznik odpadů z procesů souvisejících se stavbou a demolicí v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem. Konstrukční řešení budov a stavební techniky podpoří oběhovost, a zejména s odkazem na normu ISO 20887 nebo jiné normy pro posuzování možnosti demontáže nebo přizpůsobitelnosti budov demonstrují, jakým způsobem podporují vyšší účinnost využívání zdrojů, přizpůsobitelnost, flexibilitu a možnost demontáže budov tak, aby bylo možné opětovné použití a recyklace materiálů.

Prevence a omezování znečištění: Očekává se, že opatření povede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo krajiny?

Neočekává se, že opatření povede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo krajiny, a to z následujících důvodů:

—	zejména náhrada otopných soustav na bázi ropy povede k významnému snížení emisí do ovzduší a následnému zlepšení veřejného zdraví v oblasti, kde jsou nebo pravděpodobně budou překročeny normy EU pro kvalitu ovzduší stanovené směrnicí 2008/50/EU,

—	jak je popsáno v odůvodnění cíle zmírňování změny klimatu, byly zváženy alternativy s nižším dopadem, ale v kontextu tohoto programu nejsou technicky proveditelné. Navíc se očekává, že průměrná životnost kotlů, které mají být instalovány, bude 12 let,

—	subjekty provádějící renovaci musí zajistit, aby součásti budov a materiály používané při renovaci budov neobsahovaly azbest ani látky vzbuzující mimořádné obavy zjištěné na základě seznamu látek podléhajících povolení stanoveného v příloze XIV nařízení (ES) č. 1907/2006,

—

subjekty provádějící renovaci musí zajistit, aby součásti budov a materiály použité při renovaci budov, které mohou přijít do styku s jejich obyvateli, uvolňovaly méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 materiálu nebo součásti a méně než 0,001 mg karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorií 1A a 1B na m3 materiálu nebo součásti, a to po zkouškách v souladu s CEN/TS 16516 a ISO 16000-3 nebo jinými srovnatelnými standardizovanými zkušebními podmínkami a metodami stanovení,

—	během renovačních prací budou přijata opatření ke snížení hluku, emisí prachu a znečišťujících látek, jak je popsáno na str. X plánu pro podporu oživení a odolnost.

Příklad č. 2: Nakládání s odpady (zpracování stavebního a demoličního odpadu)

Popis opatření

Toto opatření je investicí na podporu výstavby zařízení na recyklaci stavebního a demoličního odpadu. Konkrétně zařízení třídí a zpracovávají odděleně sebrané toky tuhých odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, včetně odpadů pocházejících ze složky renovace budov v rámci plánu pro podporu oživení a odolnost. Zařízení mechanicky recyklují tuhý odpad neklasifikovaný jako nebezpečný na druhotné suroviny. Cílem opatření je přeměnit více než 50 % (hmotnostních) zpracovaného odděleně sebraného tuhého odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný na druhotné suroviny, které jsou vhodnou náhradou primárních stavebních materiálů.

Část 1 kontrolního seznamu z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

Uveďte, který z níže uvedených environmentálních cílů vyžaduje věcné posouzení opatření z hlediska zásady „významně nepoškozovat“.	Ano	Ne	Odůvodnění, pokud jste zvolili možnost „Ne“
Zmírňování změny klimatu		X	Opatření je způsobilé pro intervenční pole 045a v příloze nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost s koeficientem změny klimatu ve výši 100 %, neboť technické specifikace podpory recyklačních zařízení jsou podmíněny dosažením 50 % přepočítacího koeficientu. Cíl opatření a povaha oblasti intervence přímo podporují cíl zmírňování změny klimatu.
Přizpůsobování se změně klimatu	X
Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů		X	Činnost podporovaná opatřením má zanedbatelný a předvídatelný dopad na tento environmentální cíl s přihlédnutím k přímým i primárním nepřímým účinkům během celého životního cyklu. Nebyla zjištěna žádná rizika zhoršování životního prostředí související se zachováním jakosti a dostatku vody. V souladu se směrnicí 2011/92/EU byl výsledkem zjišťovací fáze procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) závěr, že se neočekávají žádné významné vlivy. V případech, kdy bude stavební a demoliční odpad před zpracováním dočasně uskladněn, bude nutné jej zakrýt a zajistit, aby znečišťující látky ze zpracovaného odpadu nemohly v případě deště prosáknout do místní zvodnělé vrstvy.
Oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace		X	Opatření je způsobilé pro intervenční pole 045a v příloze nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost s environmentálním koeficientem 100 %, neboť technické specifikace podpory recyklačních zařízení jsou podmíněny dosažením 50 % přepočítacího koeficientu. Cíl opatření a povaha oblasti intervence přímo podporují cíl oběhového hospodářství. Opatření je v souladu s [národním/regionálním/místním] plánem pro nakládání s odpady.
Prevence a omezování znečištění ovzduší, vody nebo krajiny		X	Činnost podporovaná opatřením má zanedbatelný a předvídatelný dopad na tento environmentální cíl s přihlédnutím k přímým i primárním nepřímým účinkům během celého životního cyklu. V souladu se směrnicí 2011/92/EU byl výsledkem zjišťovacího řízení v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) závěr, že se neočekávají žádné významné vlivy, a to na základě opatření přijatých ke snížení hluku, emisí prachu a znečišťujících látek během stavby recyklačního zařízení a jeho provozu (třídění a zpracování odpadu). V zařízeních, která jsou předmětem podpory uvedeného opatření, se uplatňují nejlepší dostupné techniky popsané v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro odvětví zpracování odpadů. Opatření ke snížení hluku, emisí prachu a znečišťujících látek během renovačních prací, jak je popsáno na str. X plánu pro podporu oživení a odolnost.
Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů		X	Činnost podporovaná opatřením má zanedbatelný a předvídatelný dopad na tento environmentální cíl s přihlédnutím k přímým i primárním nepřímým účinkům během celého životního cyklu. Provoz se nenachází v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí). V souladu se směrnicemi 2011/92/EU a 92/43/EHS byl výsledkem zjišťovacího řízení v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) závěr, že se neočekávají žádné významné vlivy.

Část 2 kontrolního seznamu z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

Otázky

Věcné odůvodnění

Vzhledem k tomu, že opatření se týká dvou zařízení budovaných v blízkosti oblastí náchylných k záplavám, jejichž očekávaná životnost přesahuje 10 let, bylo provedeno důkladné posouzení klimatických rizik a zranitelnosti s využitím podrobných a nejmodernějších klimatických prognóz v celé řadě budoucích scénářů, které jsou v souladu s očekávanou životností zařízení. Závěry posouzení byly začleněny do návrhu opatření (viz str. X plánu pro oživení a odolnost).

Opatření dále stanoví povinnost hospodářských subjektů vypracovat plán provádění řešení zaměřený na snížení materiálních fyzických klimatických rizik pro recyklační zařízení (viz str. X plánu pro oživení a odolnost). Součástí povinnosti je, aby řešení pro přizpůsobení se neměla nepříznivý vliv na úsilí o přizpůsobení se změně klimatu nebo na úroveň odolnosti vůči fyzickým klimatickým rizikům jiných osob, přírody, aktiv a jiných hospodářských činností a aby byla v souladu s úsilím o přizpůsobení se změně klimatu na místní, odvětvové, regionální nebo vnitrostátní úrovni.

Příklad č. 3: Spalovna odpadu (příklad nedodržení zásady „významně nepoškozovat“)

Popis opatření

Toto opatření je investicí na podporu výstavby nových spaloven odpadu s cílem zvýšit stávající kapacitu v zemi. Cílem opatření je snížit skládkování tuhého komunálního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, a získat energii spalováním odpadu (energetické využití).

Část 1 kontrolního seznamu z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

Uveďte, který z níže uvedených environmentálních cílů vyžaduje věcné posouzení opatření z hlediska zásady „významně nepoškozovat“.	Ano	Ne	Odůvodnění, pokud jste zvolili možnost „Ne“
Zmírňování změny klimatu	X
Přizpůsobování se změně klimatu	X
Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů		X	V tomto konkrétním případě má činnost podporovaná opatřením zanedbatelný a předvídatelný dopad na tento environmentální cíl s přihlédnutím k přímým i primárním nepřímým účinkům během celého životního cyklu. Existují důkazy o tom, že opatření nepovede k rizikům zhoršování životního prostředí souvisejícím se zachováním jakosti vody a zabránění nedostatku vody v souladu s rámcovou směrnicí o vodě (2000/60/ES). V souladu se směrnicí 2011/92/EU byl výsledkem zjišťovacího řízení v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) závěr, že se neočekávají žádné významné vlivy.
Oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace	X
Prevence a omezování znečištění ovzduší, vody nebo krajiny	X
Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů	X

Část 2 kontrolního seznamu z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

Otázky

Věcné odůvodnění

Zmírňování změny klimatu Očekává se, že opatření povede k významným emisím skleníkových plynů?

Cílem zařízení, která jsou předmětem podpory tohoto opatření je minimalizovat emise CO2 fosilního původu. To je zajištěno spalováním výlučně biomasy (a nikoli fosilních materiálů). Zdůvodnění je uvedeno na str. X plánu pro oživení a odolnost a začleněno do příslušných cílů souvisejících se složkou Y.

V každém zařízení je zaveden plán monitorování úniku emisí skleníkových plynů, zejména z odpadu uskladněného před zpracováním, jak je uvedeno v návrhu opatření na str. X plánu pro oživení a odolnost.

Vzhledem k tomu, že tři spalovny, které mají být předmětem podpory uvedeného opatření, se nachází v oblastech náchylných k sesuvům půdy a jejich očekávaná životnost činí 25–30 let, bylo provedeno důkladné posouzení klimatických rizik a zranitelnosti s využitím podrobných a nejmodernějších klimatických prognóz v celé řadě budoucích scénářů, které jsou v souladu s očekávanou životností zařízení. Závěry posouzení byly začleněny do návrhu opatření (viz str. X plánu pro oživení a odolnost).

Opatření dále stanoví povinnost hospodářských subjektů vypracovat plán provádění řešení zaměřený na snížení materiálních fyzických klimatických rizik pro dotyčné spalovny (viz strana X plánu pro oživení a odolnost). Další součástí povinnosti je, aby řešení pro přizpůsobení se neměla nepříznivý vliv na úsilí o přizpůsobení se změně klimatu nebo na úroveň odolnosti vůči fyzickým klimatickým rizikům jiných osob, přírody, aktiv a jiných hospodářských činností a aby byla v souladu s úsilím o přizpůsobení se změně klimatu na místní, odvětvové, regionální nebo vnitrostátní úrovni.

Přechod k oběhovému hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace: Očekává se, že opatření:

i)	povede k významnému zvýšení vzniku, spalování nebo odstraňování odpadu, s výjimkou spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu nebo

ii)	povede k významné nehospodárnosti v přímém nebo nepřímém využívání jakéhokoli přírodního zdroje v jakékoli fázi jeho životního cyklu, která není vhodnými opatřeními minimalizována, nebo

iii)	způsobí významné a dlouhodobé škody na životním prostředí v souvislosti s oběhovým hospodářstvím?

Příklad nedodržení zásady „významně nepoškozovat“

Zatímco cílem tohoto opatření je mimo jiné odklonit hořlavý nerecyklovatelný odpad ze skládek, Komise by pravděpodobně měla za to, že toto opatření „vedlo k významnému zvýšení vzniku, spalování nebo odstraňování odpadu, s výjimkou spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu“, a to z následujících důvodů:

Výstavba nových spaloven odpadu za účelem zvýšení stávající kapacity spalování v zemi vede k významnému zvýšení spalování odpadu, který nespadá do kategorie nerecyklovatelného nebezpečného odpadu. Je tedy v přímém rozporu s čl. 17 odst. 1 písm. d) bodem ii) („Významné poškozování environmentálních cílů“) nařízení o taxonomii.

Opatření brání vývoji a zavádění dostupných alternativ s malým dopadem a vyšší úrovní environmentální výkonnosti (např. opětovné použití, recyklace) a vzhledem k životnímu cyklu a kapacitě aktiv s vysokým dopadem by mohlo vést k zakonzervování jejich stávajícího stavu. Značné množství odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (recyklovatelný a nerecyklovatelný, bez rozdílu) by mohlo být použito jako vstupní surovina, což by ztěžovalo zpracování recyklovatelného odpadu na vyšší úrovni v hierarchii způsobů nakládání s odpady, včetně recyklace. To by ohrozilo dosažení cílů v oblasti recyklace na vnitrostátní/regionální úrovni a vnitrostátního/regionálního/místního plánu pro nakládání s odpady přijatého v souladu s pozměněnou rámcovou směrnicí o odpadech.

Prevence a omezování znečištění: Očekává se, že opatření povede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo krajiny?

Opatření vyžaduje, aby se v podporovaných zařízeních uplatňovaly nejlepší dostupné techniky stanovené v závěrech o BAT pro spalování odpadu (prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2010). To je zajištěno návrh opatření (viz str. X plánu pro oživení a odolnost).

Zařízení, která jsou předmětem podpory uvedeného opatření, si zajistila příslušné environmentální povolení, jehož součástí je zmírňování a monitorování dopadů na životní prostředí na základě opatření přijatých ke snížení a kontrole hladiny hluku, prachu a jiných znečišťujících látek během výstavby, údržby a provozu (viz str. X plánu pro oživení a odolnost).

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů: Očekává se, že opatření:

i)	ve významné míře poškodí dobrý stav a odolnost ekosystémů nebo

ii)	poškodí stav stanovišť a druhů, včetně stanovišť a druhů v zájmu Unie, z hlediska jejich ochrany?

Bylo dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí nebo zjišťovací řízení v souladu se směrnicí 2011/92/EU a požadovaná zmírňující opatření na ochranu životního prostředí jsou/budou prováděna a promítnou se do milníků a cílů opatření X složky Y (viz str. X plánu pro oživení a odolnost).

Spalovací zařízení se nebude nacházet v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí).

Příklad 4: Dopravní infrastruktura (silnice)

Popis opatření

Toto opatření by sestávalo z investic do dvou podopatření:

—	výstavby nové dálnice, která je součástí hlavní sítě TEN-T, jejímž cílem je i) lepší propojení vzdáleného regionu členského státu se zbytkem země a ii) zlepšení bezpečnosti silničního provozu,

—	výstavby elektrických dobíjecích stanic (jedna dobíjecí stanice na deset vozidel) a vodíkových čerpacích stanic (jedna čerpací stanice na každých X km) podél nové dálnice.

Část 1 kontrolního seznamu s ohledem na zásadu „významně nepoškozovat“

Uveďte, který z níže uvedených environmentálních cílů vyžaduje věcné posouzení opatření z hlediska zásady „významně nepoškozovat“.		Ano	Ne	Odůvodnění, pokud jste zvolili možnost „Ne“
Zmírňování změny klimatu	Výstavba nové dálnice	X
Zmírňování změny klimatu	Výstavba infrastruktury dobíjecích a čerpacích stanic		X	Toto podopatření je způsobilé pro intervenční pole 077 v příloze nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost s koeficientem změny klimatu ve výši 100 %. Infrastruktura elektrických dobíjecích a vodíkových čerpacích stanic (která bude založena na zeleném vodíku vyrobeném pomocí elektrolyzérů) podporuje elektrifikaci a jako takovou ji lze považovat za nezbytnou investici, která umožní přechod na efektivní klimaticky neutrální ekonomiku. Odůvodnění a důkazy o zvýšení kapacity výroby energie z obnovitelných zdrojů na vnitrostátní úrovni jsou uvedeny v části X, str. Y-Z plánu pro oživení a odolnost.
Přizpůsobování se změně klimatu		X
Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů		X
Oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace		X
Prevence a omezování znečištění ovzduší, vody nebo půdy		X
Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů		X

Část 2 kontrolního seznamu z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

Otázky

Věcné odůvodnění

Zmírňování změny klimatu Očekává se, že opatření povede k významným emisím skleníkových plynů?

(Pouze pokud jde o podopatření týkající se výstavby nové dálnice:)

Neočekává se, že opatření povede k významným emisím skleníkových plynů, neboť nová dálnice je součástí komplexního dopravního plánu (1) zaměřeného na dekarbonizaci dopravy v souladu s cíli v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050. Důvodem jsou zejména tato doprovodná opatření:

—	propojení silničních investic s infrastrukturou elektrických dobíjecích a vodíkových čerpacích stanic,

—	reforma X (str. Y-Z) této složky, která zavádí mýtné pro tuto silnici a další,

—	reforma Y (str. Y-Z) této složky, která zvyšuje zdanění konvenčních paliv,

—	reforma Z (str. Y-Z) této složky, která poskytuje pobídky pro nákup vozidel s nulovými emisemi,

—	opatření XX a XY (str. Y-Z) této složky, která podporují přechod na železnici a/nebo vnitrozemské vodní cesty.

Vzhledem k tomu, že opatření se týká výstavby silnice a související infrastruktury dobíjecích a čerpacích stanic v oblasti náchylné k teplotnímu stresu a proměnlivosti teploty a očekávaná životnost aktiv přesahuje 10 let, bylo provedeno posouzení klimatických rizik a zranitelnosti s využitím klimatických prognóz v celé řadě budoucích scénářů, které jsou v souladu s očekávanou životností zařízení. Zejména byla provedena analýza povodňových rizik a byly určeny dva segmenty, v nichž je třeba provést specifické řešení zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu. Zvláštní pozornost byla věnována citlivým prvkům, jako jsou mosty a tunely. Závěry posouzení byly začleněny do návrhu opatření (viz strana X plánu pro oživení a odolnost).

Opatření dále stanoví povinnost hospodářských subjektů vypracovat plán provádění řešení zaměřených na přizpůsobování se změně klimatu s cílem snížit materiální fyzická klimatická rizika pro silnice a související infrastrukturu dobíjecích a čerpacích stanic (viz str. X plánu pro oživení a odolnost). Součástí povinnosti je, aby řešení zaměřená na přizpůsobování se změně klimatu neměla nepříznivý vliv na úsilí o přizpůsobení se změně klimatu nebo na úroveň odolnosti vůči fyzickým klimatickým rizikům jiných osob, přírody, aktiv a jiných hospodářských činností a aby byla v souladu s úsilím o přizpůsobení se změně klimatu na místní, odvětvové, regionální nebo vnitrostátní úrovni.

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů: Očekává se, že opatření poškodí:

(i)	dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo

(ii)	dobrý stav prostředí mořských vod?

V souladu se směrnicí 2011/92/EU bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) pro výstavbu silnice a instalaci související infrastruktury dobíjecích a čerpacích stanic. Budou provedeny požadované zmírňující kroky na ochranu životního prostředí, což bylo zohledněno v návrhu opatření (viz str. X plánu pro oživení a odolnost). EIA zahrnovalo posouzení dopadu na vodní útvary v souladu se směrnicí 2000/60/ES a zjištěná rizika byla zohledněna při návrhu daného opatření (viz str. X plánu pro oživení a odolnost).

Rizika zhoršování životního prostředí související se zachováním jakosti vody a předcházením nedostatku vody jsou identifikována a řešena v souladu s požadavky směrnice 2000/60/ES (rámcová směrnice o vodě) a s plánem povodí vypracovaným pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami (viz str. X plánu pro oživení a odolnost).

Přechod k oběhovému hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace: Očekává se, že opatření:

(i)	povede k významnému zvýšení vzniku, spalování nebo odstraňování odpadu, s výjimkou spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu, nebo

(ii)	vede k významné nehospodárnosti v přímém nebo nepřímém využívání jakéhokoli přírodního zdroje v jakékoli fázi jeho životního cyklu, která není vhodnými opatřeními minimalizována, nebo

(iii)

způsobí významné a dlouhodobé škody na životním prostředí v souvislosti s oběhovým hospodářstvím?

Opatření vyžaduje, aby v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem subjekty provádějící výstavbu silnic zajistily, že nejméně 70 % (hmotnostních) nikoli nebezpečného stavebního a demoličního odpadu z výstavby silnice a související infrastruktury dobíjecích a čerpacích stanic (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 na evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím Komise 2000/532/ES) vzniklého na staveništi bude připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem.

Provozovatelé omezí vznik odpadů během výstavby v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, přičemž zohlední nejlepší dostupné techniky, a usnadní opětovné použití a vysoce kvalitní recyklaci selektivním odstraňováním materiálů za použití dostupných systémů třídění stavebního a demoličního odpadu.

Prevence a omezování znečištění: Očekává se, že opatření povede významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo krajiny?

Neočekává se, že opatření povede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, neboť je součástí komplexního dopravního plánu a je v souladu s národním programem omezování znečištění ovzduší. Důvodem jsou zejména tato doprovodná opatření:

—	propojení silničních investic s infrastrukturou elektrických dobíjecích a vodíkových čerpacích stanic,

—	reforma X (str. Y-Z) této složky, která zavádí mýtné pro tuto silnici a další,

—	reforma Y (str. Y-Z) této složky, která zvyšuje zdanění konvenčních paliv,

—	reforma Z (str. Y-Z) této složky, která poskytuje pobídky pro nákup vozidel s nulovými emisemi,

—	opatření XX a XY (str. Y-Z) této složky, která podporují přechod na železnici a/nebo vnitrozemské vodní cesty.

Hluk a vibrace způsobené používáním pozemních komunikací a související infrastruktury dobíjecích a čerpacích stanic budou navíc zmírněny zavedením zděných protihlukových bariér, které jsou v souladu se směrnicí 2002/49/ES.

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů: Očekává se, že opatření:

(i)	ve významné míře poškodí dobrý stav a odolnost ekosystémů nebo

(ii)	poškodí stav stanovišť a druhů, včetně stanovišť a druhů v zájmu Unie, z hlediska jejich ochrany?

V souladu se směrnicí 2011/92/EU a směrnicí 92/43/EHS bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí pro výstavbu silnice a související infrastruktury dobíjecích a čerpacích stanic. Požadované kroky ke zmírnění fragmentace a degradace půdy, zejména zelené koridory, a další opatření týkající se propojení stanovišť, stejně jako chráněných druhů živočichů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS byly založeny na stanovených cílech ochrany a byly provedeny, což bylo zohledněno v návrhu opatření (viz str. X plánu pro oživení a odolnost).

Příklad 5: Programy šrotovného u vozidel (příklad nedodržení zásady „významně nepoškozovat“)

Popis opatření

Toto opatření představuje program šrotovného, který má nahradit v současnosti používaná vozidla s vnitřním spalovacím motorem účinnějšími vozidly, která jsou rovněž založena na vnitřním spalování (tj. spalování motorové nafty nebo benzinu). Pobídka je ve formě jednotné dotace na vyřazené a nabyté vozidlo, ale může mít také sofistikovanější podobu (daňový odpočet).

Cílem opatření je nahradit starší, více znečišťující vozidla novějšími, a tudíž méně znečišťujícími ekvivalenty. Pro účely tohoto příkladu se předpokládá, že tento program vyžaduje pouze přechod na novou generaci výrobků (například postupně zpřísňované normy Euro) v rámci stejné technologie.

Část 1 kontrolního seznamu z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

Uveďte, který z níže uvedených environmentálních cílů vyžaduje věcné posouzení opatření z hlediska zásady „významně nepoškozovat“.	Ano	Ne	Odůvodnění, pokud jste zvolili možnost „Ne“
Zmírňování změny klimatu	X
Přizpůsobování se změně klimatu		X	Činnost podporovaná opatřením má zanedbatelný a předvídatelný dopad na tento environmentální cíl s přihlédnutím k přímým i primárním nepřímým účinkům během celého životního cyklu.
Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů		X	Činnost podporovaná opatřením má zanedbatelný a předvídatelný dopad na tento environmentální cíl s přihlédnutím k přímým i primárním nepřímým účinkům během celého životního cyklu.
Oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace	X
Prevence a omezování znečištění ovzduší, vody nebo půdy	X
Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů		X	Činnost podporovaná opatřením má zanedbatelný a předvídatelný dopad na tento environmentální cíl s přihlédnutím k přímým i primárním nepřímým účinkům během celého životního cyklu.

Část 1 kontrolního seznamu z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

Otázky

Věcné odůvodnění

Zmírňování změny klimatu Očekává se, že opatření povede k významným emisím skleníkových plynů?

Příklad nedodržení zásady „významně nepoškozovat“

Vozidla se spalovacími motory produkují CO2 (a emise částic, NO, těkavé organické sloučeniny a různé další nebezpečné látky znečišťující ovzduší, včetně benzenu). Pokud jde o zmírňování změny klimatu, nákup nových automobilů (za účelem náhrady starých automobilů) by snížil emise, ale stále by vedl k významným emisím skleníkových plynů (průměrné emise CO2 měřené při laboratorních zkouškách u nových osobních automobilů registrovaných v EU a na Islandu v roce 2018 činily 120,8 gramů CO2 na kilometr).

Komise pravděpodobně zamítne argument, že automobily nové generace na motorovou naftu nebo benzín představují nejlepší dostupnou alternativu v tomto odvětví, a že tedy investice neporušuje zásadu „významně nepoškozovat“. Pokud jde o zmírňování změny klimatu v tomto odvětví, elektromobily představují lepší dostupnou alternativu s vyšším environmentálním profilem (tj. nižšími úrovněmi emisí během životního cyklu).

Komise by proto pravděpodobně měla za to, že program šrotovného by měl negativní dopad na zmírňování změny klimatu.

Oběhové hospodářství a nakládání s odpady: Očekává se, že opatření:

(i)	povede k významnému zvýšení vzniku, spalování nebo odstraňování odpadu, s výjimkou spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu, nebo

(ii)	vede k významné nehospodárnosti v přímém nebo nepřímém využívání jakéhokoli přírodního zdroje v jakékoli fázi jeho životního cyklu, která není vhodnými opatřeními minimalizována, nebo

(iii)

způsobuje významné a dlouhodobé škody na životním prostředí v souvislosti s oběhovým hospodářstvím?

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání (údržba), tak na konci životnosti vozového parku, mimo jiné prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených), v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Jsou zohledněny dopady výroby a systém nepodporuje předčasné vyřazování provozuschopných vozidel. Program zejména vyžaduje, aby každé vyřazené vozidlo bylo zpracováno autorizovaným zpracovatelským zařízením podle směrnice o vozidlech s ukončenou životností (2000/53/ES), což se prokáže osvědčením, které se vyžaduje pro účast v programu.

Opatření je navíc doprovázeno činností, která podporuje odebírání částí autorizovaným zpracovatelským zařízením za účelem jejich maximálního opětovného využití a repasování.

Prevence a omezování znečištění: Očekává se, že opatření povede významnému zvýšení emisí znečišťujících látek (2) do ovzduší, vody nebo krajiny?

Příklad nedodržení zásady „významně nepoškozovat“

Vozidla se spalovacím motorem emitují mimo jiné oxid uhelnatý (CO), pevné částice (PM), oxidy dusíku (NOx) a nespálené uhlovodíky (HC). Vzhledem k standardním postupům a regulatorním požadavkům v tomto odvětví (3) by Komise pravděpodobně nedošla k závěru, že by „opatření nevedlo k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší“ z obdobných důvodů, jaké jsou uvedeny v souvislosti se zmírňováním změny klimatu.

Příklad 6: Zavlažování půdy

Popis opatření

Opatření předpokládá především investice do stávajícího používaného zavlažovacího systému v regionu X s cílem používat účinnější metody zavlažování a podporovat bezpečné opětovné využívání recyklované odpadní vody. Má se tak kompenzovat nedostatek vody v půdě v důsledku sucha, opatření jako takové má přispět k přizpůsobení se změně klimatu, zejména pokud jde o zemědělské plodiny. Toto opatření bude doprovázeno prosazováním a podporou udržitelných zemědělských postupů, zejména udržitelnějších a účinnějších zavlažovacích systémů a opatření pro přirozené zadržování vody, přechodu na plodiny a postupů hospodaření s nižšími požadavky na vodu a udržitelnějších postupů hnojení.

Část 1 kontrolního seznamu s ohledem na zásadu „významně nepoškozovat“

Uveďte, který z níže uvedených environmentálních cílů vyžaduje věcné posouzení opatření z hlediska zásady „významně nepoškozovat“.	Ano	Ne	Odůvodnění, pokud jste zvolili možnost „Ne“
Zmírňování změny klimatu		X	Činnost podporovaná opatřením má zanedbatelný a předvídatelný dopad na tento environmentální cíl s přihlédnutím k přímým i primárním nepřímým účinkům během celého životního cyklu. To je zajištěno tím, že u nového systému/zařízení bude zajištěna energetická účinnost, a proto se absolutní emise navzdory mírnému nárůstu zavlažované oblasti nezvýší a/nebo proto, že elektřina určená k napájení zařízení bude získána z větrné nebo solární energie. Zavlažování může nepřímo usnadnit pokračování zemědělských postupů, které narušují funkci úložiště uhlíku v zemědělských půdách, nebo je dokonce přeměnit v čisté producenty emisí. Smysluplné prosazování a podpora udržitelných zemědělských postupů v rámci tohoto opatření nenaznačuje žádné další zhoršení z tohoto důvodu a mělo by dojít ke zlepšení.
Přizpůsobování se změně klimatu	X
Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů	X
Oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace		X	Činnost podporovaná opatřením má zanedbatelný a předvídatelný dopad na tento environmentální cíl s přihlédnutím k přímým i primárním nepřímým účinkům během celého životního cyklu. Opatření nepovede k významné neefektivnosti při používání zdrojů ani ke zvýšené produkci odpadů.
Prevence a omezování znečištění ovzduší, vody nebo půdy	X
Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů	X

Část 2 kontrolního seznamu z hlediska zásady „významně nepoškozovat“

Otázky

Věcné odůvodnění

Neočekává se, že by opatření mělo negativní dopad na přizpůsobování se změně klimatu, a to z těchto důvodů:

—

hlavní část opatření přispívá v omezené míře ke zlepšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu v krátkodobém horizontu, neboť zlepšuje zavlažování, aniž by zvýšilo odběr vody. Tento pozitivní přínos je možný pouze tehdy, pokud je současný a předpokládaný stav dotčených vodních útvarů v dobrém stavu (nebo se podle spolehlivých odhadů dá důvodně očekávat, že se jeho dobrý stav nezhorší). Pokud by tomu tak nebylo, míra odběru vody by byla neudržitelná a investice by se nepovažovala za opatření pro přizpůsobování se změně klimatu (a jednalo by se o nedostatečné opatření, které je z tohoto hlediska nesprávné), a to i v případě, že by investice nezhoršila výchozí situaci, neboť by prodloužila životnost v podstatě neudržitelné struktury. Opatření je v zásadě způsobilé pro intervenční pole 040 v příloze nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost s koeficientem změny klimatu ve výši 40 %, neboť opatření je opatřením v oblasti hospodaření s vodou a je zaměřeno na řešení problematiky nedostatku vody, který se stupňuje v závislosti na rizicích souvisejících s klimatem, jako jsou sucha,

—

podpora udržitelných zemědělských postupů a opatření pro přirozené zadržování vody by naopak spadala do oblasti intervence 037 a přímo by podporovala cíl přizpůsobení se změně klimatu. Aby mohlo být celé opatření zařazeno do bodu 037, muselo by toto opatření převažovat, nebo být alespoň dostatečně přesvědčivé, co do velikosti, rozsahu a podrobností.

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů: Očekává se, že opatření poškodí:

i)	dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo

ii)	dobrý stav prostředí mořských vod?

Neočekává se, že opatření bude mít negativní dopad na udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů. Cílem opatření je zlepšit udržitelné využívání vodních zdrojů, zejména prostřednictvím:

—	podpory přechodu zemědělců na plodiny a postupy hospodaření s nižšími požadavky na vodu, podpory zemědělců při provádění opatření, která zvyšují schopnost půdy zadržovat vodu a uchovávat ji na úrovni zemědělských podniků,

—

zavedení zavlažovacího systému, který umožňuje opětovné využití vody v souladu s rámcovou směrnicí o vodě a nevede k nárůstu odběru vody. Opatření bude zahrnovat investice do infrastruktury, která umožní bezpečné opětovné využití recyklované odpadní vody pro zemědělské účely. Díky těmto investicím bude možné využívat vyčištěnou městskou odpadní vodu k zavlažování plodin na blízkých polích a připravit se na uplatňování nového nařízení o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (EU/2020/741),

—	investic do udržitelnějších a účinnějších zavlažovacích systémů, které vyžadují méně vody, jako je lokální zavlažování. To zároveň povede k menšímu úniku živin do podzemních vod i do blízkých vnitrozemských vodních útvarů,

—

pokud činnost zahrnuje odběr vody, příslušný orgán vydal povolení k jejímu odběru, v němž jsou stanoveny podmínky pro zamezení zhoršování stavu a zajištění toho, aby dotčené vodní útvary dosáhly dobrého kvantitativního stavu (v případě podzemních vod) nebo dobrého ekologického stavu nebo potenciálu (v případě povrchových vod) nejpozději do roku 2027 v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES,

—	v souladu se směrnicí o EIA bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí a byly určeny a zohledněny všechny nezbytné zmírňující kroky v návrhu opatření (viz str. X plánu pro oživení a odolnost).

Prevence a omezování znečištění: Očekává se, že opatření povede významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo krajiny?

Neočekává se, že opatření povede významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo krajiny, a to z následujících důvodů:

—	použije se zařízení s mimořádně vysokou energetickou účinností nebo zařízení napájené z čistých zdrojů elektrické energie,

—	díky instalaci účinnějších zavlažovacích systémů (vysvětlených výše) se sníží odtok živin ze zemědělství,

—	díky podpoře zemědělců na přechod na plodiny a postupy hospodaření s nižšími požadavky na vodu a zvýšení dostupnosti vody na úrovni zemědělského podniku bude k zavlažování potřeba méně vody,

—	budou podporovány udržitelné zemědělské postupy, které budou vyžadovat méně pesticidů, což povede k menšímu znečištění vody a půdy.

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů: Očekává se, že opatření:

i)	ve významné míře poškodí dobrý stav a odolnost ekosystémů nebo

ii)	poškodí stav stanovišť a druhů, včetně stanovišť a druhů v zájmu Unie, z hlediska jejich ochrany?

Opatření nebude mít nepříznivý dopad na biologickou rozmanitost a ekosystémy, protože:

—

projekty zavlažování v rámci tohoto opatření nebudou umístěny v chráněných lokalitách ani nebudou mít na tyto lokality s ohledem na jejich cíle ochrany negativní dopad. Jakémukoliv vyrušování druhů nebo nepříznivému dopadu na stanoviště druhů mimo tyto lokality, a to jak ve fázi výstavby, tak ve fázi provozu, se zabrání prostřednictvím nezbytných preventivních a zmírňujících kroků, které jsou zohledněny v návrhu opatření (viz str. X plánu pro oživení a odolnost),

—	v souladu se směrnicí o EIA bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí a byly určeny a zohledněny všechny nezbytné zmírňující kroky v návrhu opatření (viz str. X plánu pro oživení a odolnost),

—

splňuje požadavky směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků, bylo podrobeno posouzení podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích (začleněnému v tomto konkrétním případě do postupu posuzování vlivů na životní prostředí), které vyloučilo významné vlivy na lokality sítě Natura 2000,

—	díky podpoře udržitelných zemědělských postupů bude naopak zapotřebí méně pesticidů, čímž se zmírní negativní dopad na biologickou rozmanitost (hmyz, ptáci, život v půdě) a opatření může zahrnovat větší rozmanitost plodin, což rovněž podpoří biologickou rozmanitost.

(1) Nebo pokud neexistuje komplexní plán udržitelné dopravy, z konkrétní analýzy nákladů a přínosů provedené na úrovni projektu vyplývá, že samotný projekt vede ke snížení emisí skleníkových plynů nebo nevede ke zvýšení emisí skleníkových plynů během svého životního cyklu.

(2) Znečišťujícími látkami se rozumí látky, vibrace, teplo, hluk, světlo nebo jiné kontaminující látky přítomné v ovzduší, ve vodě nebo v krajině, které mohou být škodlivé pro lidské zdraví nebo pro životní prostředí.

(3) Složení se u benzinových a vznětových motorů liší. Nařízení č. 715/2007/ES, které se týká norem Euro 5 a Euro 6, stanoví pro automobily mezní hodnoty emisí regulovaných znečišťujících látek, zejména oxidů dusíku (NOx, tedy kombinovaných emisí NO a NO2) na 80 mg/km.

18.2.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 58/35

Aktualizace seznamu hraničních přechodů podle čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (1)

(2021/C 58/05)

Zveřejnění seznamu hraničních přechodů podle čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (2), se zakládá na informacích, které členské státy sdělily Komisi v souladu s článkem 39 Schengenského hraničního kodexu.

Kromě zveřejnění v Úředním věstníku je na internetové stránce Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci k dispozici aktualizované znění.

SEZNAM HRANIČNÍCH PŘECHODŮ

NĚMECKO

Změna informací zveřejněných v Úř. věst. C 43, 4.2.2019, s. 2.

PŘÍSTAVY NA SEVERNÍM MOŘI

(1)

Baltrum

(2)

Bensersiel

(3)

Borkum

(4)

Brake

(5)

Brunsbüttel

(6)

Büsum

(7)

Bützflether Sand

(8)

Buxtehude

(9)

Brémy

(10)

Bremerhaven

(11)

Carolinensiel (Harlesiel)

(12)

Cuxhaven

(13)

Eckwarderhörne

(14)

Elsfleth

(15)

Emden

(16)

Fedderwardersiel

(17)

Glückstadt

(18)

Greetsiel

(19)

Großensiel

(20)

Hamburk

(21)

Hamburk-Neuenfelde

(22)

Herbrum

(23)

Helgoland

(24)

Hooksiel

(25)

Horumersiel

(26)

Husum

(27)

Juist

(28)

Langeoog

(29)

Leer

(30)

Lemwerder

(31)

List/Sylt

(32)

Neuharlingersiel

(33)

Norddeich

(34)

Nordenham

(35)

Norderney

(36)

Otterndorf

(37)

Papenburg

(38)

Spiekeroog

(39)

Stade

(40)

Stadersand

(41)

Varel

(42)

Wangerooge

(43)

Wedel

(44)

Weener

(45)

Westeraccumersiel

(46)

Wewelsfleth

(47)

Wilhelmshaven

Přístavy na baltském moři

(1)

Eckernförde

(2)

Flensburg – přístav

(3)

Greifswald – přístav Ladebow

(4)

Jägersberg (přístavní zařízení spolkového námořnictva)

(5)

Kiel

(6)

Kiel (přístavní zařízení spolkového námořnictva)

(7)

Kiel-Holtenau (přístavní zařízení spolkového námořnictva)

(8)

Lubmin

(9)

Lübeck

(10)

Lübeck-Travemünde

(11)

Mukran

(12)

Neustadt (přístavní zařízení spolkového námořnictva)

(13)

Puttgarden

(14)

Rendsburg

(15)

Rostock – přístav (sloučení přístavu Warnemünde a mořského přístavu Rostock)

(16)

Sassnitz

(17)

Stralsund

(18)

Surendorf

(19)

Vierow

(20)

Wismar

(21)

Wolgast

ODERSKÝ ZÁLIV

(1)

Ueckermünde

Mezinárodní letiště, menší letiště, polní letiště

VE SPOLKOVÉ ZEMI BÁDENSKO-WÜRTTEMBERSKO

(1)

Aalen-Heidenheim-Elchingen

(2)

Letiště Baden Karlsruhe Baden-Baden

(3)

Donaueschingen-Villingen

(4)

Freiburg/Brg.

(5)

Friedrichshafen-Löwental

(6)

Heubach (okres Schwäb. Gmünd)

(7)

Lahr

(8)

Laupheim

(9)

Leutkirch-Unterzeil

(10)

Mannheim-City

(11)

Mengen

(12)

Niederstetten

(13)

Schwäbisch Hall

(14)

Stuttgart

VE SPOLKOVÉ ZEMI BAVORSKO

(1)

Aschaffenburg

(2)

Augsburg-Mühlhausen

(3)

Bayreuth – Bindlacher Berg

(4)

Coburg-Brandebsteinsebene

(5)

Giebelstadt

(6)

Hassfurth-Mainwiesen

(7)

Hof-Plauen

(8)

Ingolstadt

(9)

Landsberg/Lech

(10)

Landshut-Ellermühle

(11)

Lechfeld

(12)

Memmingerberg

(13)

München „Franz Joseph Strauß“

(14)

Neuburg

(15)

Norimberk

(16)

Oberpfaffenhofen

(17)

Roth

(18)

Straubing-Wallmühle

VE SPOLKOVÉ ZEMI BERLÍN

(1)

Berlín Tegel

VE SPOLKOVÉ ZEMI BRANIBORSKO

(1)

Berlín Brandenburg „Willy Brandt“

(2)

Schönhagen

VE SPOLKOVÉ ZEMI BRÉMY

(1)

Brémy

VE SPOLKOVÉ ZEMI HAMBURK

(1)

Hamburk

VE SPOLKOVÉ ZEMI HESENSKO

(1)

Allendorf/Eder

(2)

Egelsbach

(3)

Frankfurt nad Mohanem

(4)

Fritzlar

(5)

Kassel-Calden

(6)

Reichelsheim

VE SPOLKOVÉ ZEMI MEKLENBURSKO

(1)

Neubrandenburg-Trollenhagen

(2)

Rostock-Laage

VE SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ SASKO

(1)

Borkum

(2)

Braunschweig-Waggum

(3)

Bückeburg-Achum

(4)

Celle

(5)

Damme / Dümmer-See

(6)

Diepholz

(7)

Emden

(8)

Fassberg

(9)

Ganderkesee

(10)

Hannover

(11)

Jever

(12)

Leer-Nüttermoor

(13)

Norderney

(14)

Nordholz

(15)

Nordhorn-Lingen

(16)

Osnabrück-Atterheide

(17)

Wangerooge

(18)

Wilhelmshaven-Mariensiel

(19)

Wittmundhafen

(20)

Wunstorf

VE SPOLKOVÉ ZEMI SEVERNÍ PORÝNÍ-VESTFÁLSKO

(1)

Aachen-Merzbrück

(2)

Arnsberg

(3)

Bielefeld-Windelsbleiche

(4)

Bonn-Hardthöhe

(5)

Dortmund-Wickede

(6)

Düsseldorf

(7)

Essen-Mülheim

(8)

Bonn Hangelar

(9)

Köln/Bonn

(10)

Marl/Loemühle

(11)

Mönchengladbach

(12)

Münster-Osnabrück

(13)

Nörvenich

(14)

Paderborn-Lippstadt

(15)

Porta Westfalica

(16)

Rheine-Bentlage

(17)

Siegerland

(18)

Stadtlohn-Wenningfeld

(19)

Weeze-Lahrbruch

VE SPOLKOVÉ ZEMI PORÝNÍ-FALC

(1)

Büchel

(2)

Föhren

(3)

Hahn

(4)

Koblenz-Winningen

(5)

Mainz-Finthen

(6)

Pirmasens-Pottschütthöhe

(7)

Ramstein (letecká základna USA)

(8)

Speyer

(9)

Spangdahlem (letecká základna USA)

(10)

Zweibrücken

VE SPOLKOVÉ ZEMI SÁRSKO

(1)

Saarbrücken-Ensheim

(2)

Saarlouis/Düren

VE SPOLKOVÉ ZEMI SASKO

(1)

Drážďany

(2)

Lipsko-Halle

(3)

Rothenburg/Oberlausitz

VE SPOLKOVÉ ZEMI SASKO-ANHALTSKO

(1)

Cochstedt

(2)

Magdeburg

VE SPOLKOVÉ ZEMI ŠLESVICKO-HOLŠTÝNSKO

(1)

Helgoland-Düne

(2)

Hohn

(3)

Kiel-Holtenau

(4)

Lübeck-Blankensee

(5)

Schleswig/Jagel

(6)

Westerland/Sylt

VE SPOLKOVÉ ZEMI DURYNSKO

(1)

Altenburg-Nobitz

(2)

Erfurt-Výmar

LITVA

Změna informací zveřejněných v Úř. věst. C 126, 18.4.2015, s. 10.

LITVA – BĚLORUSKO

Pozemní hranice

(1)

Kena – Gudagojis (železnice)

(2)

Stasylos – Benekainys (železnice)

(3)

Lavoriškės – Kotlovka

(4)

Medininkai – Kamenyj Log

(5)

Šalčininkai – Benekainys

(6)

Raigardas – Privalka

(7)

Švendubrė – Privalka (řeka)

(8)

Tverečius – Vidžiai

(9)

Šumskas – Loša

(10)

Vlakové nádraží Vilnius (železnice)

Malý pohraniční styk

(1)

Adutiškis – Moldevičiai

(2)

Papelekis – Lentupis

(3)

Norviliškės – Pickūnai

(4)

Krakūnai – Geranainys

(5)

Eišiškės – Dotiškės

(6)

Rakai – Petiulevcai

(7)

Latežeris – Pariečė

LITVA – RUSKÁ FEDERACE

Pozemní hranice

(1)

Jurbarkas – Sovětsk (řeka)

(2)

Kybartai – Černyševskoje

(3)

Kybartai – Nesterov (železnice)

(4)

Nida – Morskoje

(5)

Nida – Rybačyj (řeka)

(6)

Rambynas – Dubki

(7)

Pagėgiai – Sovětsk (železnice)

(8)

Panemunė – Sovětsk

(9)

Ramoniškiai – Pograničnyj*

(10)

Rusnė – Sovětsk (řeka)

*	Otevřeno pouze pro rezidenty Litevské republiky a Ruské federace podle dohody ze dne 24. února 1995 mezi vládami Litevské republiky a Ruské federace o hraničních přechodech mezi Litevskou republikou a Ruskou federací (čl. 1 odst. 1 bod 1.2 písm. d)).

Námořní hranice

(1)

Vnitrostátní přístav Klaipėda (hraniční přechody Molas, Pilis a Malkų įlanka)

(2)

Ropný terminál Būtingė

Vzdušné hranice

(1)

Letiště Vilnius

(2)

Letiště Kaunas

(3)

Letiště Palanga

(4)

Letiště Zokniai

MAĎARSKO

Změna informací zveřejněných v Úř. věst. C 341, 16.10.2015, s. 19.

MAĎARSKO – CHORVATSKO

Pozemní hranice

(1)

Barcs – Terezino Polje

(2)

Beremend – Baranjsko Petrovo Selo

(3)

Berzence – Gola

(4)

Drávaszabolcs – Donji Miholjac

(5)

Drávaszabolcs (říční, na požádání)*

(6)

Gyékényes – Koprivnica (železniční)

(7)

Letenye – Goričan I

(8)

Letenye – Goričan II (dálniční)

(9)

Magyarbóly – Beli Manastir (železniční)

(10)

Mohács (říční)

(11)

Murakeresztúr – Kotoriba (železniční)

(12)

Udvar – Dubosevica

MAĎARSKO – SRBSKO

Pozemní hranice

(1)

Ásotthalom – Backi Vinograd*

(2)

Bácsalmás – Bajmok*

(3)

Hercegszántó – Bački Breg

(4)

Kelebia – Subotica (železniční)

(5)

Mohács (říční)

(6)

Röszke – Horgoš (Horgos) (silniční) (pro ta mezinárodní vozidla, kterým není povolen vjezd na dálnice, a dále pro pěší a cyklisty)*

(7)

Röszke – Horgoš (dálniční)

(8)

Röszke – Horgoš (železniční)

(9)

Szeged (říční)*

(10)

Tiszasziget – Đjala (Gyála)*

(11)

Tompa – Kelebija

(12)

Kübekháza – Rabe*

(13)

Bácsszentgyörgy – Rastina*

MAĎARSKO – RUMUNSKO

Pozemní hranice

(1)

Ágerdőmajor (Tiborszállás) – Carei (železniční)

(2)

Ártánd – Borș

(3)

Battonya – Turnu

(4)

Biharkeresztes – Episcopia Bihorului (železniční)

(5)

Csanádpalota – Nădlac (dálniční)

(6)

Csengersima – Petea

(7)

Gyula – Vărșand

(8)

Kiszombor – Cenad

(9)

Kötegyán – Salonta (železniční)

(10)

Létavértes – Săcuieni**

(11)

Lőkösháza – Curtici (železniční)

(12)

Méhkerék – Salonta

(13)

Nagylak – Nădlac (silniční)

(14)

Nyírábrány – Valea Lui Mihai (železniční)

(15)

Nyírábrány – Valea lui Mihai

(16)

Vállaj – Urziceni

(17)

Nagykereki – Borș II. (dálniční)

MAĎARSKO – UKRAJINA

Pozemní hranice

(1)

Barabás – Kosino*

(2)

Beregsurány – Luzhanka

(3)

Eperjeske – Salovka (železniční)

(4)

Lónya – Dzvinkove***

(5)

Tiszabecs – Vylok

(6)

Záhony – Čop (železniční)

(7)

Záhony – Čop

Vzdušné hranice

Mezinárodní letiště

(1)	Mezinárodní letiště Ference Liszta, Budapešť

(2)

Debrecen

(3)

Sármellék

Malá mezinárodní letiště (na žádost):

(1)	Békéscsaba

(2)

Budaörs

(3)	Fertőszentmiklós

(4)

Győr-Pér

(5)

Kecskemét

(6)	Nyíregyháza

(7)

Pápa

(8)	Pécs-Pogány

(9)	Siófok – Balatonkiliti

(10)

Szeged

(11)

Szolnok

*	07:00–19:00

**	06:00–22:00

***	07:00–18:00

ŠVÉDSKO

Změna informací zveřejněných v Úř. věst. C 316, 28.12.2007, s. 1.

Vzdušné hranice

Mezinárodní letiště

Letiště	Obec
Arlanda	Sigtuna
Arvidsjaur	Arvidsjaur
Bromma	Stockholm
Dala Airport	Borlänge
Göteborg City Airport	Göteborg
Göteborg/Landvetter	Härryda
Halmstad	Halmstad
Jönköping	Jönköping
Kalmar	Kalmar
Karlstad	Karlstad
Kiruna	Kiruna
Kristianstad-Everöd	Kristianstad
Malmö-Sturup	Svedala
Norrköping	Norrköping
Linköping	Linköping
Luleå-Kallax	Luleå
Pajala-Ylläs	Pajala
Ronneby/Kallinge	Ronneby
Scandinavian Mountains Airport	Malung-Sälen
Stockholm-Skavsta	Nyköping
Sundsvall-Härnösand	Timrå
Umeå	Umeå
Visby	Gotland
Västerås-Hässlö	Västerås
Växjö	Växjö
Örebro	Örebro
Östersund	Östersund

Menší letiště

Letiště	Obce
Rörberg	Gävle
Skellefteå	Skellefteå
Skövde	Skövde
Trollhättan/Vänersborg	Vänersborg
Ängelholm	Ängelholm
Örnsköldsvik	Örnsköldsvik

Námořní hranice

Přístav	Obec
Bergkvara	Torsås
Borgholm	Borgholm
Ekenäs	Ronneby
Falkenberg	Falkenberg
Furusund	Norrtälje
Grönhögen	Mörbylånga
Gävle hamnar	Gävle
Göta kanal Söderköping	Söderköping
Göteborgs hamnar	Göteborg
Halmstad	Halmstad
Handelshamnen	Karlskrona
Hargshamn	Östhammar
Harnäs-Skutskär	Älvkarleby
Helsingborgs hamn	Helsingborg
Herrvik	Gotland
Holmsund	Umeå
Hudiksvalls hamnar	Hudiksvall
Husums hamn	Örnsköldsvik
Härnösands hamnar	Härnösand
Kalix hamn, Karlsborg	Kalix
Kalmar	Kalmar
Kapellskär	Norrtälje
Karlshamns hamnar	Karlshamn
Karlstad	Karlstad
Kramfors hamnar	Kramfors
Landskrona	Landskrona
Luleå hamn	Luleå
Lysekil	Lysekil
Malmö	Malmö
Mönsterås	Mönsterås
Norrköpings hamn	Norrköping
Nynäshamn	Nynäshamn
Oskarshamn	Oskarshamn
Oxelösund	Oxelösund
Piteå hamn	Piteå
Ronehamn	Gotland
Ronneby hamn	Ronneby
Saltö fiskhamn	Karlskrona
Sandhamn	Värmdö
Simrishamn	Simrishamn
Skelleftehamn	Skellefteå
Slite	Gotland
Sternö vindhamn	Karlshamn
Stillerydshamnen	Karlshamn
Stockholms hamnar	Stockholm
Strömstad	Strömstad
Sundsvalls hamnar	Sundsvall
Söderhamns hamnar	Söderhamn
Södertälje	Södertälje
Sölvesborgs hamn	Sölvesborg
Timrå hamnar	Timrå
Trelleborg	Trelleborg
Varberg	Varberg
Verköhamnen	Karlskrona
Visby	Gotland
Västervik	Västervik
Ystad	Ystad
Åhus	Kristianstad
Öregrund	Östhammar
Örnsköldsviks hamnar	Örnsköldsvik

ŠVÝCARSKO

Změna informací zveřejněných v Úř. věst. C 411, 2.12.2017, s. 10.

Letiště

(1)

Bâle-Mulhouse

(2)

Genève-Cointrin

(3)

Zurich

(4)

Saint-Gall-Altenrhein SG

(5)

Berne-Belp

(6)

Granges

(7)

La-Chaux-de-Fond-Les Eplatures

(8)

Lausanne-La Blécherette

(9)

Locarno-Magadino

(10)

Lugano-Agno

(11)

Samedan

(12)

Sion

(13)

Buochs*

(14)

Emmen*

(15)

Mollis*

(16)

Saanen*

(17)

St. Stephan*

*	Lze využít jako hraniční přechod pouze výjimečně a pod podmínkou, že místní orgán hraniční kontroly předem udělí individuální povolení.

Vysvětlení:

Na hraničních přechodech označených hvězdičkou (*) nejsou pracovníci orgánů hraniční kontroly trvale přítomni. Tyto přechody lze využít za účelem vstupu do Schengenského prostoru a jeho opuštění pouze výjimečně a pod podmínkou, že příslušné orgány hraniční kontroly předem vystaví individuální povolení v souladu s čl. 29 odst. 3 nařízení ze dne 15. srpna 2018 o podmínkách vstupu a udělování víz (OEV, RS 142.204).

Seznam předchozích zveřejnění

Úř. věst. C 316, 28.12.2007, s. 1.

Úř. věst. C 134, 31.5.2008, s. 16.

Úř. věst. C 177, 12.7.2008, s. 9.

Úř. věst. C 200, 6.8.2008, s. 10.

Úř. věst. C 331, 31.12.2008, s. 13.

Úř. věst. C 3, 8.1.2009, s. 10.

Úř. věst. C 37, 14.2.2009, s. 10.

Úř. věst. C 64, 19.3.2009, s. 20.

Úř. věst. C 99, 30.4.2009, s. 7.

Úř. věst. C 229, 23.9.2009, s. 28.

Úř. věst. C 263, 5.11.2009, s. 22.

Úř. věst. C 298, 8.12.2009, s. 17.

Úř. věst. C 74, 24.3.2010, s. 13.

Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 17.

Úř. věst. C 355, 29.12.2010, s. 34.

Úř. věst. C 22, 22.1.2011, s. 22.

Úř. věst. C 37, 5.2.2011, s. 12.

Úř. věst. C 149, 20.5.2011, s. 8.

Úř. věst. C 190, 30.6.2011, s. 17.

Úř. věst. C 203, 9.7.2011, s. 14.

Úř. věst. C 210, 16.7.2011, s. 30.

Úř. věst. C 271, 14.9.2011, s. 18.

Úř. věst. C 356, 6.12.2011, s. 12.

Úř. věst. C 111, 18.4.2012, s. 3.

Úř. věst. C 183, 23.6.2012, s. 7.

Úř. věst. C 313, 17.10.2012, s. 11.

Úř. věst. C 394, 20.12.2012, s. 22.

Úř. věst. C 51, 22.2.2013, s. 9.

Úř. věst. C 167, 13.6.2013, s. 9.

Úř. věst. C 242, 23.8.2013, s. 2.

Úř. věst. C 275, 24.9.2013, s. 7.

Úř. věst. C 314, 29.10.2013, s. 5.

Úř. věst. C 324, 9.11.2013, s. 6.

Úř. věst. C 57, 28.2.2014, s. 4.

Úř. věst. C 167, 4.6.2014, s. 9.

Úř. věst. C 244, 26.7.2014, s. 22.

Úř. věst. C 332, 24.9.2014, s. 12.

Úř. věst. C 420, 22.11.2014, s. 9.

Úř. věst. C 72, 28.2.2015, s. 17.

Úř. věst. C 126, 18.4.2015, s. 10.

Úř. věst. C 229, 14.7.2015, s. 5.

Úř. věst. C 341, 16.10.2015, s. 19.

Úř. věst. C 84, 4.3.2016, s. 2.

Úř. věst. C 236, 30.6.2016, s. 6.

Úř. věst. C 278, 30.7.2016, s. 47.

Úř. věst. C 331, 9.9.2016, s. 2.

Úř. věst. C 401, 29.10.2016, s. 4.

Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 30.

Úř. věst. C 32, 1.2.2017, s. 4.

Úř. věst. C 74, 10.3.2017, s. 9.

Úř. věst. C 120, 13.4.2017, s. 17.

Úř. věst. C 152, 16.5.2017, s. 5.

Úř. věst. C 411, 2.12.2017, s. 10.

Úř. věst. C 31, 27.1.2018, s. 12.

Úř. věst. C 261, 25.7.2018, s. 6.

Úř. věst. C 264, 26.7.2018, s. 8.

Úř. věst. C 368, 11.10.2018, s. 4.

Úř. věst. C 459, 20.12.2018, s. 40.

Úř. věst. C 43, 4.2.2019, s. 2.

Úř. věst. C 64, 27.2.2020, s. 6.

(1) Viz seznam předchozích zveřejnění na konci této aktualizace.

(2) Úř L 77, 23.3.2016, s. 1.

18.2.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 58/60

Oznámení o zahájení

antidumpingového řízení týkajícího se dovozu kalciumsilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky

(2021/C 58/15)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), ve kterém se uvádí, že dovoz kalciumsilicia (CaSi) pocházejícího z Čínské lidové republiky je dumpingový, a způsobuje proto výrobnímu odvětví Unie újmu (2).

1. Podnět

Podnět podalo dne 4. ledna 2021 sdružení Euroalliages (dále jen „žadatel“), které zastupuje všechny výrobce kalciumsilicia v Unii. Podnět byl podán jménem odvětví Unie vyrábějícího kalciumsilicium ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

Veřejně přístupná verze podnětu a analýza míry podpory podnětu ze strany výrobců v Unii jsou k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Informace o přístupu k dokumentaci určené zúčastněným stranám jsou uvedeny v bodě 5.6 tohoto oznámení.

2. Výrobek, který je předmětem šetření

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je slitina nebo chemická sloučenina obsahující 16 % hmotnostních nebo více vápníku, 45 % hmotnostních nebo více křemíku, méně než 14 % hmotnostních železa a maximálně 10 % hmotnostních jakéhokoli jiného prvku, ať už volně ložená, balená v pytlích nebo uložená v ocelových sudech, zapracovaná v ocelových plechách (nebo plněných drátech), nebo jinak dodávaná (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“). Výrobek se běžně označuje jako kalciumsilicium (CaSi).

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit informace týkající se definice výrobku, tak musí učinit do deseti dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení (3).

3. Tvrzení o dumpingu

Výrobkem označeným za dumpingový je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“), v současnosti kódů KN ex 7202 99 80 a ex 2850 00 60 (kódy TARIC 7202998030 a 2850006091). Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

Žadatel tvrdil, že domácí ceny a náklady v ČLR není vhodné použít kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

Na podporu tvrzení o podstatných zkresleních se žadatel odvolával na informace obsažené v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství ČLR ze dne 20. prosince 2017 (4). Žadatel se zejména odvolával na zvláštní oddíl o zkresleních výrobních faktorů a na oddíl o surovinách, jako je vápenec a křemen, a na další materiálové vstupy, jakož i na kapitoly o obecných zkresleních v oblasti energetiky a elektřiny. Žadatel rovněž poukazoval na sektorovou studii o čínském trhu feroslitin (5), v níž se uvádí, že čínské odvětví feroslitin podléhá důrazným vládním pokynům a libovolným zásahům, a dospěl k závěru, že čínské společnosti v tomto odvětví „působí ve zkresleném tržním prostředí, v němž konkurenční síly nemohou strukturovat domácí trh a uvádět jej do souladu s globálními trhy“. V neposlední řadě žadatel vycházel ze zjištění a závěrů přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření v rámci nařízení (EU) 2020/909 ze dne 30. června 2020 týkajícího se ferosilicia, v němž se konstatuje, že čínské odvětví feroslitin je výrazně narušeno. Toto zjištění platí pro celé odvětví výroby feroslitin, do nějž patří i kalciumsilicium (CaSi) (6).

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení proto tvrzení o dumpingu vychází ze srovnání početně zjištěné běžné hodnoty na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty s vývozní cenou (na úrovni cen ze závodu) výrobku, který je předmětem šetření, při jeho prodeji na vývoz do Unie. Na základě toho jsou vypočítaná dumpingová rozpětí pro dotčenou zemi značná.

Vzhledem k dostupným informacím se Komise domnívá, že existují dostatečné důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení nasvědčující tomu, že v důsledku podstatných zkreslení, která ovlivňují ceny a náklady, je použití domácích cen a nákladů v dotčené zemi nevhodné, což odůvodňuje zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

Zpráva o zemi je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod (7). Všechny důkazy na podporu tvrzení o zásahu státu a zkresleních v odvětví kalciumsilicia jsou součástí přístupné verze podnětu a jsou k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí.

4. Tvrzení o újmě, příčinné souvislosti a zkreslení na trhu surovin

4.1 Tvrzení o újmě / příčinné souvislosti

Žadatel poskytl důkazy o tom, že se dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země výrazně zvýšil, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu.

Z důkazů předložených žadatelem vyplývá, že kromě jiných dopadů mají objem a ceny dováženého výrobku, který je předmětem šetření, nepříznivý vliv na objem prodeje v EU a na ceny účtované výrobním odvětvím Unie, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkový výkon, finanční situaci a situaci v oblasti zaměstnanosti výrobního odvětví Unie.

4.2 Tvrzení o zkresleních na trhu surovin

Žadatel poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v ČLR, k nimž u výrobku, který je předmětem šetření, dochází zejména prostřednictvím režimu dvojích cen. Z poskytnutých důkazů je zřejmé, že 20 % výrobních nákladů na výrobek, který je předmětem šetření, tvoří elektřina. Podnět obsahuje rovněž srovnání cen elektřiny v severních provinciích ČLR, kde se nacházejí hlavní vývozci kalciumsilicia, s cenou při vývozu elektřiny z těchto provincií, přičemž ze srovnání vyplývá, že cena elektřiny na vývoz je soustavně vyšší. Z podnětu je navíc patrné, že v důsledku tohoto narušení je cena elektřiny na trhu v ČLR výrazně nižší než ceny na srovnatelném mezinárodním trhu.

V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření bude zabývat údajnými zkresleními za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy, pokud jde o Čínskou lidovou republiku. Budou-li v průběhu šetření zjištěna jiná zkreslení podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení, může být šetření rozšířeno i na tato jiná zkreslení.

5. Postup

Poněvadž Komise poté, co informovala členské státy, zjistila, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem a že existuje dostatek důkazů pro zahájení řízení, zahajuje šetření podle článku 5 základního nařízení.

Šetřením se stanoví, zda je výrobek, který je předmětem šetření a který pochází z dotčené země, předmětem dumpingu a zda tento dumpingový dovoz působí výrobnímu odvětví Unie újmu.

V případě kladné odpovědi se šetření bude zabývat tím, zda by uložení opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie podle článku 21 základního nařízení. V případě použití čl. 7 odst. 2a základního nařízení posoudí šetření test zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b uvedeného nařízení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 (8), které vstoupilo v platnost dne 8. června 2018 (balíček opatření k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu), zavedlo významné změny harmonogramu a lhůt, které byly dříve platné v antidumpingových řízeních. Zkracují se lhůty k přihlášení se stanovené pro zúčastněné strany, a to zejména v počáteční fázi šetření.

Komise rovněž strany upozorňuje, že v návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19 bylo zveřejněno oznámení (9) o důsledcích výskytu tohoto onemocnění pro antidumpingová a antisubvenční šetření, které může být použitelné na toto řízení.

5.1 Období šetření a posuzované období

Šetření dumpingu a újmy se týká období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týká období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

5.2 Stanoviska k podnětu a zahájení šetření

Všechny zúčastněné strany, jež se chtějí vyjádřit k podnětu (včetně záležitostí týkajících se újmy a příčinné souvislosti) nebo k jakýmkoli aspektům týkajícím se zahájení šetření (včetně míry podpory podnětu), tak musí učinit do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

Žádosti o slyšení ohledně zahájení šetření musí být podány do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

5.3 Postup pro zjištění dumpingu

Vyvážející výrobci (10) výrobku, který je předmětem šetření, se vyzývají k účasti na šetření Komise.

5.3.1 Šetření vyvážejících výrobců

5.3.1.1 Postup pro výběr vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření v ČLR

a) Výběr vzorku

S ohledem na potenciálně velký počet vyvážejících výrobců v dotčené zemi zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni vyvážející výrobci nebo zástupci jednající jejich jménem, aby Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení poskytli informace o své společnosti (svých společnostech). Tyto informace musí být poskytnuty prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi na této adrese:

https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/tdi/form/ecba917e-c736-0124-915b-dee5fe7dca5e.

Informace o přístupu ke stránkám TRON.tdi lze nalézt v bodech 5.6 a 5.8.

Aby Komise získala informace, které považuje pro výběr vzorku vyvážejících výrobců za nezbytné, obrátila se také na orgány ČLR a může se též obrátit na jakákoli známá sdružení vyvážejících výrobců.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být vyvážející výrobci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým vyvážejícím výrobcům, orgánům ČLR a sdružením vyvážejících výrobců oznámí, případně prostřednictvím orgánů ČLR, které společnosti byly do vzorku vybrány.

Jakmile Komise obdrží informace nezbytné pro výběr vzorku vyvážejících výrobců, informuje dotčené strany o svém rozhodnutí, zda byly do vzorku zařazeny, či nikoli. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku musí předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o jejich zařazení do vzorku, není-li stanoveno jinak.

Komise přidá záznam ohledně výběru vzorku do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Veškeré připomínky k výběru vzorku musí být doručeny do tří dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Kopie dotazníku pro vyvážející výrobce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2514.

Dotazník bude rovněž k dispozici všem známým sdružením vyvážejících výrobců a orgánům v ČLR.

Aniž je dotčeno případné použití článku 18 základního nařízení, vyvážející výrobci, kteří souhlasili se svým zařazením do vzorku, ale nebyli do vzorku vybráni, se považují za spolupracující (dále jen „spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku“). Aniž je dotčen bod 5.3.1.1 písm. b) níže, antidumpingové clo, které může být uloženo na dovoz od spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, nebude vyšší než vážené průměrné dumpingové rozpětí, které bylo zjištěno u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (11).

b) Individuální dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce nezařazené do vzorku

Podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení mohou spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku požádat Komisi, aby stanovila jejich individuální dumpingová rozpětí. Vyvážející výrobci, kteří chtějí požádat o individuální dumpingové rozpětí, musí vyplnit dotazník a zaslat jej řádně vyplněný do 30 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku, není-li stanoveno jinak. Kopie dotazníku pro vyvážející výrobce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2514.

Komise prověří, zda spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku může být přiznáno individuální clo v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku, kteří požadují individuální dumpingové rozpětí, by si však měli být vědomi skutečnosti, že se Komise může přesto rozhodnout nestanovit pro ně individuální dumpingové rozpětí, pokud je například počet spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku tak vysoký, že by takové stanovení znamenalo příliš velké zatížení a bránilo včasnému dokončení šetření.

5.3.2 Doplňkový postup týkající se dotčené země, ve které dochází k podstatným zkreslením

S výhradou ustanovení tohoto oznámení se všechny zúčastněné strany vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Není-li stanoveno jinak, musí Komise tyto informace a důkazy obdržet do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

Komise zejména vyzývá všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska ke vstupům a kódům harmonizovaného systému (HS) uvedeným v podnětu, navrhly vhodnou reprezentativní zemi (země) a uvedly totožnost výrobců výrobku, který je předmětem šetření, v těchto zemích. Komise tyto informace a důkazy musí obdržet do patnácti dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

Podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení Komise ihned po zahájení řízení prostřednictvím záznamu do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí informuje zúčastněné strany o relevantních zdrojích, včetně případného výběru vhodné reprezentativní třetí země, již hodlá použít pro účely stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a. Zúčastněným stranám bude v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) poskytnuta desetidenní lhůta na předložení stanovisek k záznamu. Podle informací, jež má Komise k dispozici, je možnou vhodnou reprezentativní třetí zemí Brazílie.

V zájmu konečného výběru vhodné reprezentativní třetí země Komise prozkoumá, zda je úroveň hospodářského rozvoje těchto třetích zemí podobná ČLR, zda v nich skutečně dochází k výrobě a prodeji výrobku, který je předmětem šetření, a zda jsou relevantní údaje snadno dostupné. Je-li reprezentativních třetích zemí více, dostanou případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

V souvislosti s tímto procesem vyzývá Komise všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby Komisi do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení poskytli informace o surovinách (zpracovaných a nezpracovaných) a energii používaných při výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Tyto informace musí být poskytnuty prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi na této adrese:

https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/tdi/form/4848756d-ef04-defb-9797-7f02776792b7

Informace o přístupu ke stránkám TRON.tdi lze nalézt v bodech 5.6 a 5.8.

Kromě toho musí být veškeré věcné informace ohledně hodnoty nákladů a cen podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení podány do 65 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Tyto věcné informace by měly být brány výhradně z veřejně dostupných zdrojů.

5.3.3 Šetření dovozců, kteří nejsou ve spojení (12) (13)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení a dovážejí výrobek, který je předmětem šetření, z ČLR do Unie, se vyzývají, aby se zúčastnili tohoto šetření.

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh těchto dovozců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupci jednající jejich jménem, aby Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení poskytli informace o své společnosti (svých společnostech) požadované v příloze tohoto oznámení.

Aby Komise získala informace, které považuje za nezbytné pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, může se také obrátit na jakákoli známá sdružení dovozců.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být dovozci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v Unii, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

Jakmile Komise obdrží informace nezbytné pro výběr vzorku, informuje dotčené strany o svém rozhodnutí o výběru vzorku dovozců. Komise také přidá záznam ohledně výběru vzorku do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Veškeré připomínky k výběru vzorku musí být doručeny do tří dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zpřístupní dotazníky dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Kopie dotazníku pro dovozce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2514.

5.4 Postup pro zjištění újmy a šetření výrobců v Unii

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné s ohledem na výrobce v Unii, poskytne Komise dotazníky známým výrobcům v Unii, konkrétně těmto společnostem:

—	OFZ, a.s., Istebné

—

Ferropem

Není-li stanoveno jinak, musí výše uvedení výrobci v Unii předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

Výrobci v Unii, kteří nejsou uvedeni výše, se vyzývají, aby se za účelem přihlášení a vyžádání dotazníku neprodleně obrátili na Komisi, nejlépe elektronickou poštou, a to nejpozději 7 dnů od zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

Kopie dotazníku pro výrobce v Unii je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2514.

5.5 Postup pro posouzení zájmu Unie v případě tvrzení o zkreslení na trhu surovin

V případech zkreslení na trhu surovin, jak jsou vymezena v čl. 7 odst. 2a základního nařízení, provede Komise test zájmu Unie stanovený v čl. 7 odst. 2b uvedeného nařízení. Pokud se při stanovení výše cel podle článku 7 uvedeného nařízení Komise rozhodne použít čl. 7 odst. 2, provede v souladu s článkem 21 uvedeného nařízení test zájmu Unie.

Zúčastněné strany se vyzývají, aby předložily veškeré relevantní informace, které Komisi umožní určit, zda je v zájmu Unie stanovit výši opatření v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Zúčastněné strany se zejména vyzývají, aby poskytly veškeré informace o volných kapacitách v zemi vývozu, hospodářské soutěži na trhu surovin a dopadu na dodavatelské řetězce společností v Unii. Při nedostatku spolupráce může Komise konstatovat, že v zájmu Unie je použít čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

Pokud se Komise rozhodne použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, bude v souladu s článkem 21 rozhodnuto, zda by přijetí antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie. Výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů se vyzývají, aby Komisi poskytli informace týkající se zájmu Unie.

Informace týkající se posouzení zájmu Unie musí být předloženy do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak. Tyto informace mohou být poskytnuty buď ve volném formátu, nebo vyplněním dotazníku vypracovaného Komisí. Kopie dotazníků, včetně dotazníku pro uživatele výrobku, který je předmětem šetření, je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2514. Informace předložené podle článku 21 budou zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

5.6 Zúčastněné strany

Aby se mohly zúčastnit šetření, musí zúčastněné strany, jako například vyvážející výrobci, výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů, nejprve prokázat, že existuje objektivní souvislost mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření.

Vyvážející výrobci, výrobci v Unii, dovozci a reprezentativní sdružení, kteří poskytli informace v souladu s postupy popsanými v bodech 5.3.1, 5.3.3 a 5.4 výše, budou považováni za zúčastněné strany v případě, že mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření, existuje objektivní souvislost.

Ostatní strany se šetření budou moci účastnit jako zúčastněné strany od okamžiku, kdy se přihlásí, a za předpokladu, že mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření, existuje objektivní souvislost. Tím, že je strana považována za zúčastněnou stranu, není dotčeno použití článku 18 základního nařízení.

Dokumentace určená zúčastněným stranám k nahlédnutí je přístupná prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi na této adrese: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI. Pro přístup k dokumentaci se řiďte pokyny na zmíněných stránkách (14).

5.7 Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření.

Jakákoli žádost o slyšení musí být podána písemně a s uvedením důvodů žádosti a shrnutí toho, co si zúčastněná strana přeje během slyšení projednat. Slyšení bude omezeno na záležitosti, které zúčastněné strany předem písemně uvedly.

Časový rámec slyšení je tento:

i.	V případě slyšení, která se mají konat před lhůtou pro uložení prozatímních opatření, by měla být žádost podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení a slyšení se obvykle koná do 60 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

ii.	Po fázi prozatímních zjištění by měla být žádost podána do pěti dnů ode dne zveřejnění prozatímních zjištění nebo od data informačního dokumentu a slyšení se obvykle koná do 15 dnů ode dne zveřejnění prozatímních zjištění nebo od data informačního dokumentu.

iii.

Ve fázi konečných zjištění by měla být žádost podána do tří dnů ode dne poskytnutí konečných informací a slyšení se obvykle koná ve lhůtě stanovené pro předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací. V případě poskytnutí dodatečných konečných informací by měla být žádost podána ihned po obdržení těchto dodatečných konečných informací a slyšení se obvykle koná ve lhůtě k předložení stanovisek k tomuto poskytnutí informací.

Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo útvarů Komise v řádně odůvodněných případech akceptovat slyšení mimo daný časový rámec a právo Komise v řádně odůvodněných případech slyšení zamítnout. Pokud útvary Komise žádost o slyšení zamítnou, budou dotčené straně sděleny důvody tohoto zamítnutí.

Slyšení nebude v zásadě použito k předložení věcných informací, které dosud nejsou v dokumentaci. Nicméně v zájmu řádné správy, a aby útvary Komise mohly pokročit v šetření, mohou být zúčastněné strany požádány, aby po slyšení předložily nové věcné informace.

5.8 Pokyny pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Na informace předkládané Komisi v rámci šetření týkajících se ochrany obchodu se nesmí vztahovat autorská práva. Zúčastněné strany musí před tím, než předloží Komisi informace a/nebo údaje, na které se vztahují autorská práva třetích stran, požádat držitele těchto práv o zvláštní povolení, které výslovně a) umožňuje, aby Komise použila tyto informace a údaje pro účely tohoto řízení na ochranu obchodu, a b) umožňuje poskytnutí těchto informací a/nebo údajů zúčastněným stranám tohoto šetření ve formě, která jim umožní uplatnit svá práva na obhajobu.

Všechna písemná podání zúčastněných stran, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, vyplněných dotazníků a korespondence, pro které je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Sensitive“ (15). Strany, jež předkládají informace v průběhu tohoto šetření, se vyzývají, aby žádost o důvěrné zacházení odůvodnily.

Strany, které sdělily informace označené poznámkou „Sensitive“, mají podle čl. 19 odst. 2 základního nařízení předložit jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu a je označené poznámkou „For inspection by interested parties“. Toto shrnutí by mělo být natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací.

Pokud strana, která sdělila důvěrné informace, neodůvodní žádost o důvěrné zacházení oprávněnými důvody nebo nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, nemusí Komise k takovým informacím přihlédnout, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že jsou správné.

Zúčastněné strany se vyzývají, aby veškerá podání a žádosti předkládaly prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi (https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI), včetně naskenovaných plných mocí a osvědčení. Použitím TRON.tdi nebo e-mailu vyjadřují zúčastněné strany svůj souhlas s pravidly platnými pro elektronická podání uvedenými v dokumentu „KORESPONDENCE S EVROPSKOU KOMISÍ V PŘÍPADECH TÝKAJÍCÍCH SE OCHRANY OBCHODU“ zveřejněném na internetových stránkách Generálního ředitelství pro obchod: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/june/tradoc_148003.pdf. Zúčastněné strany musí uvést své jméno (název), adresu, telefonní číslo a platnou e-mailovou adresu a měly by zajistit, aby uvedená e-mailová adresa byla funkčním oficiálním pracovním e-mailem, který se kontroluje denně. Poté, co Komise obdrží tyto kontaktní údaje, bude se zúčastněnými stranami dále komunikovat pouze prostřednictvím stránek TRON.tdi nebo elektronickou poštou, pokud výslovně nepožádají o zasílání všech dokumentů Komise za použití jiných komunikačních prostředků nebo pokud povaha dokumentů, které mají být zaslány, nevyžaduje formu doporučeného dopisu. Další pravidla a informace týkající se korespondence s Komisí včetně zásad, které platí pro podání prostřednictvím stránek TRON.tdi a elektronickou poštou, naleznou zúčastněné strany ve výše zmíněných pokynech pro komunikaci se zúčastněnými stranami.

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate-General for Trade

Ředitelství G

Office: CHAR 04/039

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail:

Pro otázky související s dumpingem:

TRADE-AD679-CALCIUM-SILICON-DUMPING@ec.europa.eu

Pro otázky související s újmou:

TRADE-AD679-CALCIUM-SILICON-INJURY@ec.europa.eu

6. Časový rozvrh šetření

Podle čl. 6 odst. 9 základního nařízení bude šetření dokončeno obvykle do třinácti měsíců, avšak nejpozději do čtrnácti měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení. V souladu s čl. 7 odst. 1 základního nařízení mohou být prozatímní opatření uložena obvykle nejpozději sedm měsíců, avšak v každém případě nejpozději osm měsíců od zveřejnění tohoto oznámení.

V souladu s článkem 19a základního nařízení poskytne Komise informace o plánovaném uložení prozatímních cel čtyři týdny před uložením prozatímních opatření. Zúčastněným stranám budou poskytnuty tři pracovní dny na zaslání písemných připomínek k přesnosti výpočtů.

V případech, kdy Komise zamýšlí neuložit prozatímní cla, ale nadále pokračovat v šetření, budou zúčastněné strany o neuložení cel informovány prostřednictvím informačního dokumentu čtyři týdny před uplynutím lhůty uvedené v čl. 7 odst. 1 základního nařízení.

Zúčastněným stranám bude poskytnuta patnáctidenní lhůta k předložení písemného stanoviska k prozatímním zjištěním nebo k informačnímu dokumentu a desetidenní lhůta k předložení písemného stanoviska ke konečným zjištěním, není-li stanoveno jinak. Dodatečné konečné informace v příslušných případech stanoví lhůtu, ve které mohou zúčastněné strany předložit písemná stanoviska.

7. Předkládání informací

Zúčastněné strany mohou zpravidla předkládat informace pouze ve lhůtách stanovených v bodech 5 a 6 tohoto oznámení. Při předkládání jakýchkoli jiných informací, které nejsou zahrnuty v uvedených bodech, by se měl dodržovat tento harmonogram:

i.	Veškeré informace, které se týkají fáze prozatímních zjištění, by měly být předloženy do 70 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

ii.

Není-li stanoveno jinak, neměly by zúčastněné strany předkládat nové věcné informace po uplynutí lhůty k předložení stanovisek ke zveřejnění prozatímních zjištění nebo k informačnímu dokumentu ve fázi prozatímních zjištění. Po uplynutí uvedené lhůty mohou zúčastněné strany předkládat nové věcné informace pouze tehdy, pokud mohou prokázat, že takové nové věcné informace jsou nezbytné k vyvrácení skutkových tvrzení jiných zúčastněných stran, a pokud takové nové věcné informace lze ověřit v době, která je k dispozici k včasnému dokončení šetření.

iii.	Aby Komise dokončila šetření v povinných lhůtách, nebude přijímat podání od zúčastněných stran po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací, nebo případně po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí dodatečných konečných informací.

8. Možnost vyjádřit se k podáním jiných stran

V zájmu zaručení práv na obhajobu by zúčastněné strany měly mít možnost vyjádřit se k informacím podaným jinými zúčastněnými stranami. Při tom se zúčastněné strany mohou zabývat jen záležitostmi vznesenými v podáních jiných zúčastněných stran a nesmí vznášet záležitosti nové.

Tyto připomínky by měly být učiněny v souladu s tímto časovým rámcem:

i.	Veškeré připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami před lhůtou pro uložení prozatímních opatření by měly být učiněny nejpozději do 75 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

ii.	Připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na poskytnutí prozatímních zjištění nebo informačního dokumentu by měly být předloženy do sedmi dnů od uplynutí lhůty k předložení stanovisek k prozatímním zjištěním nebo k informačnímu dokumentu, není-li stanoveno jinak.

iii.

Připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na poskytnutí konečných informací by měly být předloženy do tří dnů od uplynutí lhůty k předložení stanovisek ke konečným informacím, není-li stanoveno jinak. Pokud byly poskytnuty dodatečné konečné informace, měly by být připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na toto poskytnutí informací učiněny do jednoho dne od uplynutí lhůty k předložení stanovisek k tomuto poskytnutí informací, není-li stanoveno jinak.

Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo Komise vyžádat si od zúčastněných stran v řádně odůvodněných případech dodatečné informace.

9. Prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení

O prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení lze požádat pouze za výjimečných okolností a toto prodloužení bude povoleno jen v řádně odůvodněných případech.

V každém případě bude lhůta k odpovědi na dotazník prodloužena obvykle o tři dny a zásadně ne o více než o sedm dní.

Co se týče lhůt pro podání dalších informací uvedených v oznámení o zahájení řízení, bude prodloužení omezeno na tři dny, není-li prokázáno, že nastaly výjimečné okolnosti.

10. Nedostatečná spolupráce

Pokud zúčastněná strana odepře přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušných lhůtách nebo pokud závažným způsobem brání šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém nosiči dat, se nepovažuje za odepření spolupráce, pokud zúčastněná strana prokáže, že předložení informací v požadované formě by pro ni znamenalo neúměrnou dodatečnou zátěž nebo neúměrné dodatečné náklady. Zúčastněná strana by se měla okamžitě obrátit na Komisi.

11. Úředník pro slyšení

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a jakékoli další žádosti týkající se práv zúčastněných stran a třetích stran na obhajobu, které se mohou objevit v průběhu řízení.

Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení pro zúčastněné strany a působit jako prostředník mezi těmito stranami a útvary Komise, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu. Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Úředník pro slyšení posoudí důvody těchto žádostí. Tato slyšení by se měla konat pouze tehdy, pokud příslušné záležitosti nebyly v patřičné době vyřešeny s útvary Komise.

Veškeré žádosti musí být předloženy včas a neprodleně, aby nebyl ohrožen řádný průběh řízení. Za tímto účelem by měly zúčastněné strany požádat o intervenci úředníka pro slyšení v nejkratší možné době po události odůvodňující tuto intervenci. Časové rámce stanovené v bodě 5.7 pro předložení žádosti o slyšení u útvarů Komise se v zásadě použijí obdobně na žádosti o slyšení u úředníka pro slyšení. Jestliže jsou žádosti o slyšení předloženy mimo příslušné časové rámce, úředník pro slyšení rovněž přezkoumá důvody pro tyto opožděné žádosti, charakter nadnesených záležitostí a jejich dopad na práva na obhajobu, s patřičným zohledněním zájmů řádné správy a včasného dokončení šetření.

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/trade-policy-and-you/contacts/hearing-officer/.

12. Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (16).

Oznámení o ochraně osobních údajů, jež informuje všechny fyzické osoby o zpracování osobních údajů v rámci činností na ochranu obchodu, jež provádí Komise, je dostupné na internetových stránkách GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/policy/accessing-markets/trade-defence/

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Obecným pojmem „újma“ se rozumí podstatná újma, její hrozba nebo závažné zpoždění při zavádění některého výrobního odvětví, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 základního nařízení.

(3) Odkazy na zveřejnění tohoto oznámení se rozumí odkazy na zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(4) Commission Staff Working Document, on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the Purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise – O podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2, k dispozici na adrese: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2017/december/tradoc_156474.pdf.

(5) Think !Desk China Research & Consulting, Prof. M. Taube, Analysis of State-induced Market distortions in the Chinese Ferroalloys and Silicon industries – Ferroalloy focus, September 2018 (Think !Desk China Research & Consulting, Prof. M. Taube, Analýza státem vyvolaných narušení trhu v čínském odvětví feroslitin a křemíku – Ferroalloy focus, září 2018).

(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/909 ze dne 30. června 2020, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ferosilicia pocházejícího z Ruska a Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 208, 1.7.2020, s. 2).

(7) Dokumenty citované ve zprávě o zemi lze také získat na základě náležitě odůvodněné žádosti.

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 143, 7.6.2018, s. 1).

(9) Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(10) Vyvážejícím výrobcem je jakákoliv společnost z dotčené země, která vyrábí a vyváží výrobek, který je předmětem šetření, na trh Unie, ať přímo, nebo prostřednictvím třetí strany, včetně jakékoliv z jejích společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě, prodeji na domácím trhu nebo vývozu výrobku, který je předmětem šetření.

(11) Podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení se nepřihlíží k rozpětím, která jsou nulová nebo zanedbatelná nebo jejichž výše byla zjištěna postupem podle článku 18 základního nařízení.

(12) Tento bod se týká pouze dovozců, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci. Dovozci, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, musí vyplnit dotazník pro vyvážející výrobce, který je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod:https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2514. V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, které splňují jednu z těchto podmínek: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 bodem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzická osoba, právnická osoba a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(13) Údaje poskytnuté dovozci, kteří nejsou ve spojení, lze použít také v souvislosti s jinými aspekty tohoto šetření, než je zjištění dumpingu.

(14) V případě technických problémů se obraťte na uživatelskou podporu GŘ TRADE prostřednictvím e-mailové adresy trade-service-desk@ec.europa.eu nebo telefonicky na čísle +32 22979797.

(15) Dokument označený poznámkou „Sensitive“ je považován za důvěrný podle článku 19 základního nařízení a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda). Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

PŘÍLOHA

☐	Verze „Sensitive“
☐	Verze „For inspection by interested parties“
(zaškrtněte příslušné políčko)

ANTIDUMPINGOVÉ ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE DOVOZU KALCIUMSILICIA POCHÁZEJÍCÍHO Z ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY

INFORMACE PRO VÝBĚR VZORKU DOVOZCŮ, KTEŘÍ NEJSOU VE SPOJENÍ

Tento formulář má pomoci dovozcům, kteří nejsou ve spojení, při poskytování informací týkajících se výběru vzorku požadovaných v bodě 5.3.3 oznámení o zahájení řízení.

Jak verze „Sensitive“, tak i verze určená pro zúčastněné strany k nahlédnutí označená jako „For inspection by interested parties“ by měly být zaslány Komisi, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení.

1. TOTOŽNOST A KONTAKTNÍ ÚDAJE

Uveďte tyto údaje týkající se vaší společnosti:

Název společnosti
Adresa
Kontaktní osoba
E-mailová adresa
Telefon

2. OBRAT A OBJEM PRODEJE

Uveďte celkový obrat své společnosti v eurech (EUR) a hodnotu v eurech (EUR) a objem v tunách dovozu kalciumsilicia podle definice v oznámení o zahájení řízení do Unie a jeho další prodej na trhu Unie po dovozu z Čínské lidové republiky, a to v období šetření (rok 2020).

	Tuny	Hodnota v eurech (EUR)
Celkový obrat vaší společnosti vyjádřený v eurech (EUR)
Dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z Čínské lidové republiky do Unie
Dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie (bez ohledu na původ)
Další prodej výrobku, který je předmětem šetření, na trhu Unie po dovozu z Čínské lidové republiky

3. ČINNOSTI VAŠÍ SPOLEČNOSTI A SPOLEČNOSTÍ VE SPOJENÍ (1)

Uveďte podrobnosti o činnostech vaší společnosti a všech společností ve spojení (uveďte prosím jejich seznam a jejich vztah k vaší společnosti), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji (na vývoz a/nebo v rámci domácího trhu) výrobku, který je předmětem šetření. Tyto činnosti mohou mimo jiné zahrnovat nákup výrobku, který je předmětem šetření, nebo jeho výrobu na základě dohod o subdodávkách, jakož i jeho zpracování nebo obchodování s ním.

Název a sídlo společnosti	Činnosti	Vztah

4. DALŠÍ INFORMACE

Uveďte prosím veškeré další podstatné informace, o kterých se domníváte, že by Komisi napomohly při výběru vzorku.

5. OSVĚDČENÍ

Poskytnutím výše uvedených informací vaše společnost vyjadřuje souhlas se svým případným zařazením do vzorku. Je-li vaše společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s inspekcí ve svých prostorách za účelem ověření jejích odpovědí. Pokud vaše společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, bude její nesouhlas považován za nespolupráci při šetření. Zjištění Komise týkající se nespolupracujících dovozců vycházejí z dostupných údajů a výsledek může být pro dotčenou společnost méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Podpis pověřeného úředníka:

Jméno a funkce pověřeného úředníka:

Datum:

(1) V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, pokud: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 bodem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzické osoby, právnické osoby a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

18.2.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 58/73

Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky

(2021/C 58/16)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), ve kterém se uvádí, že dovoz superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky je dumpingový, a způsobuje proto výrobnímu odvětví Unie újmu (2).

1. Podnět

Podnět podala dne 4. ledna 2021 Evropská koalice pro superabsorpční polymer (European Superabsorbent Polymer Coalition, ESPC) (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

2. Výrobek, který je předmětem šetření

Výrobek, který je předmětem tohoto šetření, je definován jako „superabsorpční polymery“, nerozpustné ve vodě, které jsou výsledkem polymerace akrylátových monomerů pomocí síťovadel za vzniku sítí tvořených zesíťovanými polymery, mají vysokou kapacitu absorbovat a zadržovat v sobě vodné kapaliny a pocházejí z Korejské republiky (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit informace týkající se definice výrobku, tak musí učinit do deseti dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení (3).

3. Tvrzení o dumpingu

Výrobkem označeným za dumpingový je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Korejské republiky (dále jen „dotčená země“), v současnosti kódu KN ex 3906 90 90 (kódy TARIC 3906909017). Kódy KN a TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

Tvrzení o dumpingu v případě Korejské republiky vychází ze srovnání domácí ceny s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) výrobku, který je předmětem šetření, při jeho prodeji na vývoz do Unie.

Na základě toho jsou vypočítaná dumpingová rozpětí pro dotčenou zemi značná.

4. Tvrzení o újmě a příčinné souvislosti

Žadatel poskytl důkazy o tom, že se dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země celkově zvýšil, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu.

Z důkazů předložených žadatelem vyplývá, že kromě jiných dopadů mají objem a ceny dováženého výrobku, který je předmětem šetření, nepříznivý vliv na ceny stanovené výrobním odvětvím Unie, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkový výkon, finanční situaci a situaci v oblasti zaměstnanosti výrobního odvětví Unie.

5. Postup

V případě kladné odpovědi se šetření bude zabývat tím, zda by uložení opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie podle článku 21 základního nařízení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 (4), které vstoupilo v platnost dne 8. června 2018 (balíček opatření k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu), zavedlo významné změny harmonogramu a lhůt, které byly dříve platné v antidumpingových řízeních. Zkracují se lhůty k přihlášení se stanovené pro zúčastněné strany, a to zejména v počáteční fázi šetření.

Komise rovněž strany upozorňuje, že v návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19 bylo zveřejněno oznámení (5) o důsledcích výskytu tohoto onemocnění pro antidumpingová a antisubvenční šetření, které může být použitelné na toto řízení.

5.1 Období šetření a posuzované období

5.2 Stanoviska k podnětu a zahájení šetření

Žádosti o slyšení ohledně zahájení šetření musí být podány do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

5.3 Postup pro zjištění dumpingu

Vyvážející výrobci (6) výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země se vyzývají k účasti na šetření Komise.

5.3.1 Šetření vyvážejících výrobců

5.3.1.1 Postup pro výběr vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření v Korejské republice

a) Výběr vzorku

S ohledem na potenciálně velký počet vyvážejících výrobců v Korejské republice zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 17 základního nařízení.

https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/tdi/form/52d341a5-57a8-b06e-7eaf-60d25569e1b2

Informace o přístupu ke stránkám TRON.tdi lze nalézt v bodech 5.6 a 5.8 níže.

Aby Komise získala informace, které považuje za nezbytné pro výběr vzorku vyvážejících výrobců, obrátila se také na orgány Korejské republiky a může se obrátit i na jakákoli známá sdružení vyvážejících výrobců.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být vyvážející výrobci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým vyvážejícím výrobcům, orgánům Korejské republiky a sdružením vyvážejících výrobců oznámí, případně prostřednictvím orgánů Korejské republiky, které společnosti byly do vzorku vybrány.

Kopie dotazníku pro vyvážející výrobce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2516.

Dotazník bude rovněž k dispozici všem známým sdružením vyvážejících výrobců a orgánům Korejské republiky.

b) Individuální dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce nezařazené do vzorku

Podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení mohou spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku požádat Komisi, aby stanovila jejich individuální dumpingová rozpětí. Vyvážející výrobci, kteří chtějí požádat o individuální dumpingové rozpětí, musí vyplnit dotazník a zaslat jej řádně vyplněný do 30 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku, není-li stanoveno jinak. Kopie dotazníku pro vyvážející výrobce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2516. Komise prověří, zda spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku může být přiznáno individuální clo v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

5.3.2 Šetření dovozců, kteří nejsou ve spojení (8) (9)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení a dovážejí z Korejské republiky do Unie výrobek, který je předmětem šetření, se vyzývají, aby se tohoto šetření zúčastnili.

Aby Komise získala informace, které považuje za nezbytné pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, může se také obrátit na jakákoli známá sdružení dovozců.

Kopie dotazníku pro dovozce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2516.

5.4 Postup pro zjištění újmy a šetření výrobců v Unii

Zjištění újmy je založeno na skutečných důkazech a zahrnuje objektivní stanovení objemu dumpingového dovozu, jeho účinku na ceny na trhu Unie a následného účinku tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie. Aby bylo možné stanovit, zda je výrobnímu odvětví Unie působena újma, vyzývají se výrobci výrobku v Unii, který je předmětem šetření, k účasti na šetření Komise.

S ohledem na velký počet dotčených výrobců v Unii a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách se Komise rozhodla omezit okruh výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku se provádí v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Komise předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Více informací lze nalézt v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Zúčastněné strany se vyzývají, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Kromě toho se ostatní výrobci v Unii nebo zástupci jednající jejich jménem, kteří se domnívají, že existují důvody, proč by měli být zařazeni do vzorku, musí obrátit na Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Všechna stanoviska k předběžnému vzorku musí být obdržena do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

Komise všem známým výrobcům v Unii a/nebo sdružením výrobců v Unii oznámí, které společnosti byly nakonec do vzorku vybrány.

Výrobci v Unii zařazení do vzorku musí předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o jejich zařazení do vzorku, není-li stanoveno jinak.

Kopie dotazníku pro výrobce v Unii je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2516.

5.5 Postup pro posouzení zájmu Unie

Pokud bude existence dumpingu a jím působené újmy zjištěna, bude v souladu s článkem 21 základního nařízení rozhodnuto, zda by přijetí antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie. Výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů se vyzývají, aby Komisi poskytli informace týkající se zájmu Unie. Aby se reprezentativní organizace spotřebitelů mohly zúčastnit šetření, musí prokázat, že existuje objektivní souvislost mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření.

Informace týkající se posouzení zájmu Unie musí být předloženy do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak. Tyto informace mohou být poskytnuty buď ve volném formátu, nebo vyplněním dotazníku vypracovaného Komisí. Kopie dotazníků, včetně dotazníku pro uživatele výrobku, který je předmětem šetření, je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2516. Informace předložené podle článku 21 budou zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

5.6 Zúčastněné strany

Vyvážející výrobci, výrobci v Unii, dovozci a reprezentativní sdružení, kteří poskytli informace v souladu s postupy popsanými v bodech 5.3.1, 5.3.2 a 5.4 výše, budou považováni za zúčastněné strany v případě, že mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření, existuje objektivní souvislost.

5.7 Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření.

Časový rámec slyšení je tento:

—	V případě slyšení, která se mají konat před lhůtou pro uložení prozatímních opatření, by měla být žádost podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení a slyšení se obvykle koná do 60 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

—	Po fázi prozatímních zjištění by měla být žádost podána do pěti dnů ode dne zveřejnění prozatímních zjištění nebo od data informačního dokumentu a slyšení se obvykle koná do 15 dnů ode dne zveřejnění prozatímních zjištění nebo od data informačního dokumentu.

—

5.8 Pokyny pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Všechna písemná podání zúčastněných stran, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, vyplněných dotazníků a korespondence, pro které je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Sensitive“ (11). Strany, jež předkládají informace v průběhu tohoto šetření, se vyzývají, aby žádost o důvěrné zacházení odůvodnily.

Pokud strana, která sdělila důvěrné informace, neodůvodní žádost o důvěrné zacházení oprávněnými důvody nebo nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, nemusí Komise k takovým informacím přihlédnout, pokud nelze z věrohodných zdrojů prokázat, že jsou správné.

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate-General for Trade

Ředitelství G

Office: CHAR 04/039

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail:

TRADE-AD681-SAP-Dumping@ec.europa.eu

TRADE-AD681-SAP-Injury@ec.europa.eu

6. Časový rozvrh šetření

Podle čl. 6 odst. 9 základního nařízení bude šetření dokončeno obvykle do 13 měsíců, avšak nejpozději do 14 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení. V souladu s čl. 7 odst. 1 základního nařízení mohou být prozatímní opatření uložena obvykle nejpozději sedm měsíců, avšak v každém případě nejpozději osm měsíců od zveřejnění tohoto oznámení.

7. Předkládání informací

—	Veškeré informace, které se týkají fáze prozatímních zjištění, by měly být předloženy do 70 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

—

—	Aby Komise dokončila šetření v povinných lhůtách, nebude přijímat podání od zúčastněných stran po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací, nebo případně po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí dodatečných konečných informací.

8. Možnost vyjádřit se k podáním jiných stran

V zájmu zaručení práv na obhajobu by zúčastněné strany měly mít možnost vyjádřit své připomínky k informacím podaným jinými zúčastněnými stranami. Při tom se zúčastněné strany mohou zabývat jen záležitostmi vznesenými v podáních jiných zúčastněných stran a nesmí vznášet záležitosti nové.

Tyto připomínky by měly být učiněny v souladu s tímto časovým rámcem:

—	Veškeré připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami před lhůtou pro uložení prozatímních opatření by měly být učiněny nejpozději 75. dne ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

—	Připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na poskytnutí prozatímních zjištění nebo informačního dokumentu by měly být předloženy do sedmi dnů od uplynutí lhůty k předložení stanovisek k prozatímním zjištěním nebo k informačnímu dokumentu, není-li stanoveno jinak.

—

Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo Komise vyžádat si od zúčastněných stran v řádně odůvodněných případech dodatečné informace.

9. Prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení

O jakékoli prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení lze požádat pouze za výjimečných okolností a toto prodloužení bude povoleno jen v řádně odůvodněných případech na základě prokázání oprávněných důvodů.

V každém případě bude lhůta k odpovědi na dotazník vždy prodloužena obvykle o tři dny a zásadně ne o více než o sedm dní.

Co se týče lhůt pro podání dalších informací uvedených v oznámení o zahájení řízení, bude prodloužení omezeno na tři dny, není-li prokázáno, že nastaly výjimečné okolnosti.

10. Nedostatečná spolupráce

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

11. Úředník pro slyšení

12. Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (12).

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(3) Odkazy na zveřejnění tohoto oznámení se rozumí odkazy na zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 143, 7.6.2018, s. 1).

(5) Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(6) Vyvážejícím výrobcem je jakákoliv společnost z dotčené země, která vyrábí a vyváží výrobek, který je předmětem šetření, na trh Unie, ať přímo, nebo prostřednictvím třetí strany, včetně jakékoliv z jejích společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě, prodeji na domácím trhu nebo vývozu výrobku, který je předmětem šetření.

(7) Podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení se nepřihlíží k rozpětím, která jsou nulová nebo zanedbatelná nebo jejichž výše byla zjištěna postupem podle článku 18 základního nařízení.

(8) Tento bod se týká pouze dovozců, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci. Dovozci, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, musí vyplnit přílohu I dotazníku pro tyto vyvážející výrobce. V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, které splňují jednu z těchto podmínek: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 bodem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzické osoby, právnické osoby a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(9) Údaje poskytnuté dovozci, kteří nejsou ve spojení, lze použít také v souvislosti s jinými aspekty tohoto šetření, než je zjištění dumpingu.

(10) V případě technických problémů se obraťte na uživatelskou podporu GŘ TRADE prostřednictvím e-mailové adresy trade-service-desk@ec.europa.eu nebo telefonicky na čísle +32 22979797.

(11) Dokument označený poznámkou „Sensitive“ je považován za důvěrný podle článku 19 základního nařízení a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda). Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

PŘÍLOHA

☐	Verze „Sensitive“
☐	Verze „For inspection by interested parties“
(zaškrtněte příslušné políčko)

ANTIDUMPINGOVÉ ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE DOVOZU SUPERABSORPČNÍCH POLYMERŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z KOREJSKÉ REPUBLIKY

INFORMACE PRO VÝBĚR VZORKU DOVOZCŮ, KTEŘÍ NEJSOU VE SPOJENÍ

Tento formulář má pomoci dovozcům, kteří nejsou ve spojení, při poskytování informací týkajících se výběru vzorku požadovaných v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení.

1. TOTOŽNOST A KONTAKTNÍ ÚDAJE

Uveďte tyto údaje týkající se vaší společnosti:

Název společnosti
Adresa
Kontaktní osoba
E-mailová adresa
Telefon

2. OBRAT A OBJEM PRODEJE

Uveďte, jaký byl v období šetření celkový obrat vaší společnosti (v eurech, EUR) a hodnota (v eurech, EUR) a objem (v tunách) dovozu do Unie výrobku, který je předmětem šetření, jak je definován v oznámení o zahájení řízení, a jeho dalšího prodeje na trhu Unie po dovozu z Korejské republiky.

	Objem v tunách	Hodnota v eurech (EUR)
Celkový obrat vaší společnosti vyjádřený v eurech (EUR)
Dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z Korejské republiky do Unie
Dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie (bez ohledu na původ)
Další prodej výrobku, který je předmětem šetření, na trhu Unie po dovozu z Korejské republiky

3. ČINNOSTI VAŠÍ SPOLEČNOSTI A SPOLEČNOSTÍ VE SPOJENÍ (1)

Název a sídlo společnosti	Činnosti	Vztah

4. DALŠÍ INFORMACE

Uveďte prosím jakékoli další podstatné informace, o kterých se vaše společnost domnívá, že by Komisi napomohly při výběru vzorku.

5. OSVĚDČENÍ

Poskytnutím výše uvedených informací vaše společnost vyjadřuje souhlas se svým případným zařazením do vzorku. Je-li vaše společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s inspekcí ve svých prostorách za účelem ověření svých odpovědí. Pokud vaše společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, bude její nesouhlas považován za nespolupráci při šetření. Zjištění Komise týkající se nespolupracujících dovozců vycházejí z dostupných údajů a výsledek může být pro dotčenou společnost méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Podpis pověřeného úředníka:

Jméno a funkce pověřeného úředníka:

Datum:

(1) V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, které splňují jednu z těchto podmínek: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 bodem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzické osoby, právnické osoby a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

18.2.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 58/86

Zveřejnění jednotného dokumentu uvedeného v čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a odkazu na zveřejnění specifikace názvu v odvětví vína

(2021/C 58/18)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (1) do dvou měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Willamette Valley“

CHZO-US-02439

Datum podání žádosti: 17.10.2018

1. Název, který má být zapsán

Willamette Valley

2. Druh zeměpisného označení

CHZO

3. Druhy výrobků z révy vinné

Víno

5.	Jakostní šumivé víno

4. Popis vína (vín)

Chráněné zeměpisné označení „Willamette Valley“ je vyhrazeno pro tichá vína (červená, růžová a bílá) a jakostní šumivá vína.

Vína z oblasti Willamette Valley jsou charakterizována a rozlišována podle moštových odrůd. Většinu produkce v oblasti Willamette Valley tvoří červená vína „Willamette Valley“, především odrůda Pinot noir, a bílá vína „Willamette Valley“, především odrůdy Chardonnay, Pinot gris a Riesling, s šumivými směsmi odrůd Pinot noir / Chardonnay.

Jakožto středně plná vína pocházející z chladného klimatu, která se obvykle vyznačují výraznou kyselinkou, svěžím aromatem zralého ovoce a minerální chutí, vykazují odrůdy vín z oblasti Willamette Valley tyto vlastnosti:

Tichá vína

Červená vína:

Červená vína z oblasti Willamette Valley jsou jiskrná, mírně červené až granátové barvy, která někdy přechází do sytě nachové až černé v závislosti na lokalitě a ročníku; mají aroma spíše čerstvého než vařeného červeného a tmavého ovoce, od granátového jablka, jahod, malin a třešní po ostružiny a švestky, které přechází přímo do jejich chuti; kromě toho vykazují aroma s nádechem červených a nachových květů, zemitosti od humusu po čajové lístky s jódovými a železitými tóny, koření sassafrasu, kolového ořechu, minerálů a s postupujícím zráním také komplexní chuť s tóny šunky, hub, kůže a bylinek. Chuti a textury v ústech jsou komplexní a prokládané jemnými tříslovinami s vůní čajových lístků a třešňového tabáku, na středním patře zaoblené a sametové, což jim dodává elegantní strukturu a bohatost, odrážející ovoce i hlubokou, výraznou vůni potravin, jako je tomu i u vůně; struktura se na patře může vyznačovat rozmanitými tříslovinami s příchutí od čajových lístků po dřevo, s výraznou kyselinkou, díky níž si zachovává svěží, výraznou a dlouhotrvající chuť, je stabilní a hodí se k archivaci.

Růžová vína:

Barva růžových vín v oblasti Willamette Valley sahá od velmi světle šedorůžové po světle granátovou, všechna jsou živá a krásná, s aromatem bílých až červených květů (jasmín až růže) a čerstvého ovoce od červeného pomeranče po lesní jahody a maliny, které je patrné ve vůni i v chuti. Chuť na patře může být i slaná a minerální, smetanová a někdy s dochutí zbytkového cukru. Charakteristická svěží kyselost růžových vín z oblasti Willamette Valley umožňuje jejich několikaleté zrání v lahvích.

Bílá vína:

Bílá vína z oblasti Willamette Valley jsou stejnoměrně jiskrná s osvěžující kyselinkou, jejich barva je platinová až světle citrónová a při pozdním sběru nebo u vín zrajících v dubových sudech smetanová až zlatá. Vyznačují se stejnou, nebo dokonce výraznější ovocnou svěžestí než odrůda Pinot noir, ale odrážejí jiné druhy ovoce, zatímco rozsah aroma sahá od citrusů a peckovic (broskev, hruška apod.) po květinové prvky bílých a sadových květů. Všechna vína se na patře projevují výraznou mineralitou a salinitou (kvůli pH, kyselince a svěžímu ovoci), v jádru s příchutí čerstvého ovoce podpořenou vysokou kyselostí, díky níž chuť dlouho přetrvává a slibuje dlouhou životnost. Zráním se zvýrazňují sušené květy, tóny citrusové marmelády, prvky medu a rozvinuté minerální tóny.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)	16 %
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	7 %
Minimální celková kyselost	4 g/l kyseliny vinné pH = max. 4
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	23,31 meq/l (červená vína) 19,98 meq/l (bílá a růžová vína)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)	150 mg/l 40 mg/l volného oxidu siřičitého

Jakostní šumivá vína

Jakostní šumivá vína z oblasti Willamette Valley tvoří bílá a růžová vína z odrůd Pinot noir, Chardonnay a v některých případech Pinot meunier. Vyznačují se jemnou až střední pěnou s elegantními provázky perlových bublinek a výraznou, čistou ovocnou chutí s náznakem kyselinky připomínající sotva dozrálé peckovice a šťavnaté citrusy. Bílá jakostní šumivá vína mají platinovou barvu a jsou jiskrná a průzračná s aromatem jablek či hrušek a chutí, která rovněž připomíná limetky, peckovice či minerály. Růžová vína vykazují jemné tóny lesních jahod, výraznou kyselinku a několik vrstev svěží chuti červeného ovoce (jablka, švestky). Běžná je delší doba skladování v lahvích přesahující deset let. Vizuálně sahají růžová vína od jasně třešňově červených po náznaky růžových odstínů. Pro růžová vína je příznačné květinové aroma růžových okvětních lístků přes červená jablka po jemné aroma švestek a jahod, a to v závislosti na směsi a zralosti hroznů při sběru. Často se vyskytuje také typická „kořeněná“ složka. Typický popis aromatu a chuti může zahrnovat lesní jahody a jiné letní bobule, citrusy jako červený pomeranč / mandarinky, jablka / planá jablka nebo koření jako sušené bylinky a zázvor. Výrazná kyselinka slibuje dlouhou dobu skladování v lahvích přesahující deset let.

Rozsah aromatu šumivých vín s označením brut z odrůd Chardonnay, Pinot noir a Pinot meunier může sahat od bílých květů přes lastury ústřic z oceánu po jablka/hrušky až k citrusům a bílým grapefruitům. Chuť se může lišit v závislosti na podílu použitých moštových odrůd a lokalitě, kde byly hrozny vypěstovány. Květinové aroma sahá od jemných bílých květů po růžové květy, kořeněné aroma sahá od vanilky přes zázvor po sušené bylinky, ovocné aroma zahrnuje zelená, žlutá a červená jablka, planá jablka, trpké bobule a hrušky odrůdy Anjou, případně se mohou vyskytovat tóny citrusů, bílého grapefruitu, karamboly nebo mandarinky. Kyselost je jasná a svěží, zatímco dochuť může být poměrně dlouhá s projevy zralého ovoce.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)	14 %
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	7 %
Minimální celková kyselost	5 g/l kyseliny vinné pH = max. 4
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	<= 23,31 meq/l
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)	150 mg/l 30 mg/l volného oxidu siřičitého

5. Enologické postupy

a. Základní enologické postupy

žádné

b. Maximální výnosy

Pinot noir a jiná červená vína: 7 850 kg/ha (45 hl/ha);

Chardonnay: 10 100 kg/ha (60 hl/ha);

Jiná bílá vína: 12 330 kg/ha (70 hl/ha);

Jakostní šumivá vína: 15 700 kg/ha (90 hl/ha).

6. Vymezená zeměpisná oblast

Oblast Willamette Valley je jakožto „americká vinařská oblast“ (American Viticultural Area, AVA) popsána tak, jak byla schválena a zapsána v předpisech daňového a obchodního úřadu Spojených států, a to s tímto shrnutím:

§ 9.90 Willamette Valley.

Hranice. Vinařská oblast Willamette Valley se nachází v severozápadní části státu Oregon a na severu je ohraničená řekou Columbia, na západě pohořím Pobřežního pásma, na jihu pohořím Calapooya a na východě Kaskádovým pohořím a zahrnuje přibližně 5200 čtverečních mil (3,3 milionu akrů).

Přesné hranice vinařské oblasti podle význačných bodů na schválených mapách jsou vymezeny následovně: počátečním bodem je průsečík hranice okresů Columbia/Multnomah a hranice států Oregon/Washington;

na západ 8,5 míle podél hranice okresů Columbia/Multnomah k průsečíku s hranicí okresů Washington/Multnomah;

na jih 5 mil podél hranice okresu Washington k průsečíku s vrstevnicí označující 1000 stop;

na severozápad 15 mil podél vrstevnice označující 1000 stop až k jejímu průsečíku s dálnicí State Highway 47, 0,5 míle severně od „Tophillu“;

poté 0,25 míle směrem na západ od dálnice State Highway 47 k vrstevnici označující 1000 stop, dále na jih a poté na jihozápad podél této vrstevnice až k jejímu průsečíku s oblastí Siuslaw National Forest (tento bod leží přibližně 43 mil jižně a 26 mil západně od „Tophillu“), 1 míli severně od dálnice State Highway 22;

na jih 6,5 míle k vrstevnici označující 1000 stop na hranici okresů Lincoln/Polk;

podél vrstevnice označující 1000 stop (přibližně 23 mil) na východ, na jih a poté na západ k bodu, kde hranici okresu Polk protíná hranice okresů Lincoln/Benton;

na jih podél hranice okresů Lincoln/Benton, a to 11 mil k jejímu průsečíku s hranicí oblasti Siuslaw National Forest;

na východ 6 mil podél hranice oblasti Siuslaw National Forest a poté dalších 6 mil podél této hranice směrem na jih k dálnici State Highway 34 a vrstevnici označující 1000 stop;

na jih podél vrstevnice označující 1000 stop k jejímu průsečíku s hranicí T17S/T18S (31 mil jihozápadně a 1 míli západně od dálnice State Highway 126);

na východ 4,5 míle podél hranice T17S/T18S k hranici R6W/R7W a podél této hranice 2,5 míle na jih až k vrstevnici označující 1000 stop;

na severovýchod a poté na jihovýchod podél vrstevnice označující 1000 stop, a to přibližně 12 mil k jejímu průsečíku s hranicí R5W/R6W;

na jih podél hranice R5W/R6W, a to přibližně 0,25 míle k jejímu průsečíku s vrstevnicí označující 1000 stop;

obecně na jihovýchod podél meandrovité vrstevnice označující 1000 stop, která přechází na mapu Letz Creek, k bodu na vrstevnici označující 1000 stop nacházejícímu se severně od průsečíku komunikací Siuslaw River Road a Fire Road;

přímo na jih přibližně 0,55 míle přes řeku Siuslaw River a průsečík komunikací Siuslaw River Road a Fire Road až k vrstevnici označující 1000 stop;

obecně na jihovýchod podél meandrovité vrstevnice označující 1000 stop, která přechází na mapu Roseburg, Oregon, až k průsečíku této vrstevnice s hranicí okresů Lane/Douglas;

na východ přibližně 3,8 míle podél hranice okresů Lane/Douglas až k jejímu průsečíku s vrstevnicí označující 1000 stop, který leží východně od jižního ramene řeky Siuslaw River;

obecně na sever, poté na severovýchod podél vrstevnice označující 1000 stop kolem Spencer Butte a následně obecně na jih k bodu na hranici okresů Lane/Douglas 0,5 míle severně od dálnice State Highway 99;

na jih 1,25 míle podél hranice okresů Lane/Douglas k vrstevnici označující 1000 stop;

podél vrstevnice označující 1000 stop kolem údolí toků Little River, Mosby Creek, Sharps Creek a Lost Creek k průsečíku R1W/R1E a dálnice State Highway 58;

na sever 6 mil podél hranice R1W/R1E až k jejímu průsečíku s vrstevnicí označující 1000 stop severně od toku Little Fall Creek;

dále podél vrstevnice označující 1000 stop kolem toku Hills Creek, nahoru po jižním svahu McKenzie River Valley do parku Ben and Kay Dorris State Park, přes tento park dále a dolů po severním svahu kolem toků Camp Creek, Mohawk River a jejích přítoků a řeky Calapooia River (3 míle jihovýchodně od města Dollar) až k bodu, kde tok Wiley Creek protíná hranici R1E/R1W, což je přibližně 1 míli jižně od hranice T14S/T13S;

na sever 7,5 míle podél hranice R1E/R1W k hranici T12S/T13S u toku Cedar Creek;

na západ 4 míle podél hranice T12S/T13S až k vrstevnici označující 1000 stop;

dále obecně na sever podél vrstevnice označující 1000 stop kolem toků Crabtree Creek, Thomas Creek, North Santiam River (k jejímu průsečíku s tokem Sevenmile Creek) a Little North Santiam River až k průsečíku této vrstevnice s hranicí R1E/R2E (přibližně 1 míli severně od dálnice State Highway 22);

na sever 14 mil podél hranice R1E/R2E (malým úsekem parku Silver Falls State Park) k hranici T6S/T7S;

na východ 6 mil podél hranice T6S/T7S k hranici R2E/R3E;

na sever 6 mil podél hranice R2E/R3E k hranici T5S/T6S;

dále 8,5 mil na severovýchod k průsečíku hranic T4S/T5S a R4E/R3E;

da východ 6 mil podél hranice T4S/T5S k hranici R4E/R5E;

na sever 6 mil podél hranice R4E/R5E k hranici T3S/T4S;

na východ 6 mil podél hranice T3S/T4S k hranici R5E/R6E;

na sever 10,5 míle podél hranice R5E/R6E k bodu, kde protíná hranici lesa Mount Hood National Forest (přibližně 3 míle severně od dálnice U.S. Highway 26);

na západ 4 míle a na sever 1 míli podél hranice lesa k vrstevnici označující 1000 stop (severně od řeky Bull Run River);

na sever podél vrstevnice označující 1000 stop do okresu Multnomah až k průsečíku této vrstevnice s hranicí R4E/R5E;

na sever přibližně 3 míle k hranici států Oregon/Washington a

na západ a poté na sever 34 mil podél hranice státu Oregon/Washington až k počátečnímu bodu.

7. Hlavní moštové odrůdy

Tichá vína a jakostní šumivá vína „Willamette Valley“ se vyrábějí z těchto odrůd révy vinné: Pinot noir, Pinot gris, Chardonnay, Riesling, Pinot blanc, Syrah, Cabernet sauvignon, Gamay noir, Pinot meunier.

Další odrůdy révy vinné se používají v menším rozsahu: Arneis, Albarino, Auxerrois, Cabernet Franc, Chenin blanc, Dolcetto, Gewurztraminer, Gruner veltliner, Merlot, Muller-Thurgau, Sangiovese, Sauvignon blanc, Tempranillo, Viognier, Zinfandel.

8. Popis souvislostí

Jako u každého úspěšného počinu, který si získal dobré jméno, je propojení s vysokou jakostí složité a nesnadné: Přestože jsou přírodní faktory spojené s polohou Willamette Valley pravděpodobně tím nejdůležitějším faktorem, kdy klimatické, geologické, zeměpisné a časové aspekty značně ovlivňují konečnou kvalitu vína, zásluhy je třeba přičítat také lidskému činiteli, který systematizuje a sjednocuje pěstování vinné révy, výrobu vína a marketingové postupy, čímž zajišťuje spolehlivost, kontrolu a dobrou pověst vín daného regionu.

Půda a geologie: V oblasti Willamette Valley se vyrábí jakostní vína typická pro danou oblast z výše popsané vinné révy z chladného klimatu, která se pěstuje ve vinicích téměř výhradně situovaných na kopcích tvořených vulkanickými a/nebo sedimentárními horninami, jež byly vytlačeny tektonickou činností ze dna údolí, v nadmořské výšce od 61 do 305 metrů (200 až 1000 stop), se spraší (navátým sedimentem) na vrcholcích některých kopců. Půda na svazích kopců umožňuje potřebnou hloubku kořenů a zadržuje potřebnou vodu, poskytuje révě živiny, aniž by byla příliš bohatá (a tudíž podporovala rychlý, bujný růst namísto potřebného důrazu na plody), zajišťuje dobré odvodnění a provzdušnění kypré půdy a snižuje riziko zátěže v podobě mrazu a chorob (jako je padlí révové). Půdy na svazích kopců se dělí na tři typy (vulkanická, sedimentární a spraš ledovcového původu) a dodávají vinné révě a poté i vínu jedinečná a předvídatelná aromata, chutě, mineralitu a vlastnosti spojené s růstem – u odrůdy Pinot noir například vulkanická půda zajišťuje jasné a svěží ovocné aroma a chuť (od malin přes třešně odrůdy Bing po černé třešně) s jemnou strukturou vláčných tříslovin a jemnou barvou; sedimentární půda dodává vínu tmavší červenou až černou ovocnou barvu, aroma a chuť (od černých třešní přes ostružiny po černý rybíz nebo borůvky) s náznakem hub, koření na pečení, kávy a černé marmelády a se středním až vysokým obsahem tříslovin; sprašová půda dodává vínu světlejší barvu (od jahod přes maliny po třešně) a méně výraznou strukturu s nízkým obsahem tříslovin a svěžestí. Všechny typy zajišťují střední až vysokou kyselost a lze je nechat zrát.

Zeměpisná poloha: Jedinečné organoleptické vlastnosti spojované s oblastí Willamette Valley, zejména s odrůdou Pinot noir, zahrnují svěžest a aroma čerstvého ovoce s kyselinkou, kterou zajišťuje chráněné chladné klima; rozmanitý charakter červeného až černého ovoce a různý obsah fenolických látek nebo tříslovin ovlivňujících strukturu, které závisejí na typu půdy, nadmořské výšce a zeměpisné poloze; a širokou škálu stylových zvláštností díky vyvíjejícím se postojům vinařů k osobnosti odrůdy Pinot noir.

Chladné klima, které zmírňují velké vodní útvary jako Tichý oceán, způsobuje denní změny teplot od teplých dní k velmi chladným nocím, přičemž mořský vítr v noci ochlazuje oblast Willamette Valley až o 16,5–22 °C. Tím je ovlivněn respirační proces, zajištěno ochlazení rostlin a zachována kyselost, která je pro vína „Willamette Valley“ příznačná.

Sklon při kumulativním převýšení 244 metrů zajišťuje rovněž rozmanité podmínky zrání pro potřeby různých moštových odrůd i dodatečnou mnohostrannost a přizpůsobivost změně klimatu, jelikož se níže nacházejí teplejší a výše chladnější stanoviště, díky čemuž má víno z nižších poloh zralejší a jemnější charakter a víno z vyšších poloh svěžejší ovocný charakter s výraznější kyselinkou. Dále je víno ovlivněno orientací stanoviště, tedy tím, zda tyto svahy směřují na jih, východ nebo západ a jsou otočeny ke slunci, což je v tomto regionu velkou výhodou v časném, chladném období, jelikož vinice směřující na jih dosahují dokonalé zralosti.

Pro zrání, zavlažování, chuť a kyselost, což je hlavní rys vín z oblasti Willamette Valley, je stejně jako orientace svahu významný také miskovitý tvar údolí, který přispívá k obecně chladnému klimatu v tomto chráněném údolí – na východě je chráněno Kaskádovým pohořím před horkým, suchým kontinentálním podnebím a na západě pohořím Pobřežního pásma před chladným a vlhkým podnebím, které by narušilo vegetační období. V tomto chráněném regionu s příhodně chladným klimatem je dosahována plná zralost při zachování kyselosti díky chladnému vegetačnímu období a období zrání. Vytříbená, energická jakostní vína celistvá ve struktuře, která pocházejí z oblasti Willamette Valley, tuto kyselost potřebují, aby byla v krátkodobém či střednědobém horizontu vynikajícími víny k okamžité spotřebě, ale aby zároveň měla potenciál k dlouhému zrání.

Všeobecný vliv zeměpisné oblasti na tichá vína a jakostní šumivá vína: Oblast Willamette Valley se rozprostírá po obou stranách 45. rovnoběžce severní šířky. V této zeměpisné šířce změny nadmořské výšky značně ovlivňují flóru i faunu v dané oblasti. Změna nadmořské výšky vinice o pouhých 60 metrů může zrání zpozdit až o 10–14 dní. Vinná réva kvete obvykle třetí týden v červnu (letní slunovrat) a často také v červenci (4 týdny po slunovratu). Tato zeměpisná šířka a blízkost studeného Tichého oceánu zajišťují proměnlivost počasí ve vegetačním období i počasí v období sklizně. Ve skutečnosti je počasí v oblasti Willamette Valley ve srovnání se všemi ostatními vinařskými oblastmi na západním pobřeží USA výjimečně proměnlivé. Kromě toho jsou doba denního světla a každodenní změny počasí dostačující, aby fotoperioda vyvolala u opadavých rostlin, včetně vinné révy, fyziologickou reakci. Suma teplot a fotoperioda v oblasti Willamette Valley omezuje oblasti, kde může docházet k stabilnímu zrání. Jen málo vinic může být například úspěšných v nadmořské výšce přesahující 240 metrů, na místech s průměrným ročním úhrnem srážek převyšujícím 1300 mm nebo při orientaci na sever. Kromě toho se úspěšné vinice vykazující stálou kvalitu nacházejí na svazích orientovaných tak, aby sluneční paprsky dopadaly na listy vinné révy a na jaře ohřívaly půdu. Jedná se o vinařskou oblast, kde by odrůdy vyžadující teplé klima, jako např. Cabernet sauvignon, nezrály stabilně. Rovněž se jedná o jednu z velmi mála vinařských oblastí s chladným klimatem, kde byla vinná réva vysázena nejprve na úbočí, nikoli na chladnějším dně údolí.

Lidský činitel a možnosti stylů: Oblast Willamette Valley se nachází nejdále na severu, kde ještě může docházet ke stabilnímu zrání odrůd vyžadujících chladné klima, které jsou důležité pro tichá nebo jakostní šumivá vína (např. Pinot noir, Pinot meunier nebo Chardonnay). Specifičnost této oblasti zajišťuje vzrušující a jedinečné vlastnosti tichých a jakostních šumivých vín a pro vinaře klíčové možnosti vytváření vlastního stylu. Vzhledem k tomu, že ke kvetení dochází obvykle v době letního slunovratu, ke zrání hroznů pro jakostní šumivé víno dochází obvykle v polovině nebo na konci září a ke zrání hroznů pro tichá vína dochází od konce září do poloviny října. V lokalitách na svazích dochází v podvečer k teplotní inverzi a vinná réva díky tomu může respirovat, než přijde chladná noc a letní nízké ranní teploty. Kromě makrogeografických rozdílů mezi vinicemi umožňují lokality na svazích také sklizeň při různé orientaci a nadmořské výšce, což dále zvýrazňuje rozmanité projevy ovocité chuti, a přizpůsobení se charakteristice každého jednotlivého vegetačního období.

V tomto extrémním případě na severu mohou být rozdíly v chuti způsobeny drobnými změnami vinice týkajícími se klonů, podnože, rozestupů, orientace, nadmořské výšky, a dokonce i samotné činnosti vinaře. Rozdíly mezi jednotlivými bloky vinic mohou vést ke stylové rozmanitosti jakostních šumivých vín a tichých vín.

Pokud jde o jakostní šumivá vína, hrozny v oblasti Willamette Valley dozrávají s komplexní chutí zralého ovoce, aniž by pozbyly přirozené vysoké kyselosti. Hrozny lze sklízet na vrcholu zralosti postupně s přibývající nadmořskou výškou. Pokud se vinná réva pěstuje na hraně stabilního zrání, vznikají komplexní, lahodné ovocité chuti. Šumivá vína z odrůd Pinot noir a Chardonnay se v oblasti Willamette Valley vyrábějí od začátku 80. let 20. století. Dnes je tu více než 100 výrobců šumivých vín vyráběných tradiční metodou a výroba se rozvíjí z hlediska počtu výrobců i objemu.

Díky chuti zralého ovoce, přirozené vysoké kyselosti a nízkému obsahu alkoholu u hroznů sklizených v polovině září se zde vyrábějí komplexní, dlouho zrající jakostní šumivá vína a tichá vína. Díky vysoké severní zeměpisné šířce, blízkosti studeného oceánu, svahovitým vinicím ve srážkovém stínu, dynamické fotoperiodě a nemožnosti úspěšného zrání odrůd vyžadujících teplejší klima představuje oblast Willamette Valley jedinečný „nový“ styl severoamerického vína.

Celkově lze říci, že ačkoli je zeměpisné označení primárně odůvodněno přírodními faktory, které vytvářejí jedinečnou a výjimečnou oblast, druhotným rysem oblasti Willamette Valley, který odůvodňuje její znamenitost, je vedle těchto fyzických vlastností lidský činitel – mimořádné soustředění, spolupráce, technická preciznost a výzkum a organizační přístup, které zajistily celosvětový zájem a vztahy, včetně spolupráce celého odvětví například formou Mezinárodního sympozia o chladném klimatu (International Cool Climate Symposium) v roce 1984 nebo 34. uznávané mezinárodní slavnosti věnované odrůdě Pinot Noir, na kterou jsou zváni všichni výrobci používající tuto odrůdu. Úzká spolupráce a soustavně vysoká kvalita produktů přispívají k celkově dobrému jménu této oblasti a víno si získává příznivce.

Z obdobných důvodů jako odrůdě Pinot noir se zde daří i jiným odrůdám, ale Pinot noir je nejproslulejší. Tisk, akademická obec, lidé z oboru i spotřebitelé znají vína „Willamette Valley“ díky odrůdě Pinot noir, ať už se jedná o tiché, nebo šumivé víno. Vína jsou uznávána všeobecně a mezinárodně: např. víno pocházející z oblasti Willamette Valley před dvěma lety získalo ocenění Best in Show v soutěži Decanter World Wine Awards; Robert Parker jr. uznal, že „Oregon konečně naplňuje svůj nesmírný potenciál“; Isaac Asimov z New York Times uvedl, že „Willamette Valley je místem, kde je neustále naplňován ideál vytříbenosti a elegance odrůdy Pinot noir“.

9. Další požadavky

Prakticky všechna vína z oblasti Willamette Valley jsou odrůdová a v souladu s právními předpisy státu Oregon (OAR 845 OLCC) musí obsahovat minimálně 90 % dané odrůdy.

Původ vína musí být přesně určený, a pokud je na etiketě uvedena americká vinařská oblast (AVA), musí z dané oblasti AVA pocházet minimálně 95 % obsahu lahve.

Všechna vína z oblasti Willamette Valley musí být vyrobena a připravena k lahvování v Oregonu, což je požadavek v zájmu ochrany kvality a původu hroznů, za předpokladu, že je důležité zajistit pečlivé zacházení s těmito delikátními víny a usnadnit spolupráci při dokončování výroby vína v místě, kde byly hrozny vypěstovány. Pokud je na etiketě jako označení původu uvedeno „Willamette Valley AVA“, podle federálních předpisů pro označování [Sbírka federálních předpisů, hlava 27 oddíl 4.25 (e)(3)(iv) Kodexu federálních předpisů] musí být víno zcela dokončeno v Oregonu. Americký daňový a obchodní úřad pro alkohol a tabák (Alcohol and Tobacco Tax and Trade Bureau, TTB) ve svých předpisech vymezil „zcela dokončené“ víno jako víno, které je „připraveno na lahvování, s výjimkou sklepního ošetření a mísení, které nevede ke změně třídy nebo typu“.

Odkaz na specifikaci výrobku

https://assets.simpleviewinc.com/simpleview/image/upload/v1/clients/willametteor/2020_02_GUIDELINES_FOR_PROTECTED_GEOGRAPHICAL_INDICATION_Willamette_Valley_091718_add_092519_100819_030520_7d32ebb7-96f1-4049-b608-d3838347b797.pdf

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 58

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 64 18. února 2021

Obsah		Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2021/C 58/01	Oznámení Komise — Technické pokyny k uplatňování zásady významně nepoškozovat podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost	1
2021/C 58/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10142 — Pamplona Capital/Signature Foods) ( 1 )	31

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2021/C 58/03	Směnné kurzy vůči euru — 17. února 2021	32
2021/C 58/04	Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení — Průměrné náklady na věcné dávky	33
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2021/C 58/05	Aktualizace seznamu hraničních přechodů podle čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)	35
	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Kontrolní úřad ESVO
2021/C 58/06	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	50
2021/C 58/07	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	51
2021/C 58/08	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	52
2021/C 58/09	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	53
2021/C 58/10	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	54
2021/C 58/11	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	55
2021/C 58/12	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	56

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2060
JPY	japonský jen	127,94
DKK	dánská koruna	7,4368
GBP	britská libra	0,86960
SEK	švédská koruna	10,0413
CHF	švýcarský frank	1,0806
ISK	islandská koruna	155,80
NOK	norská koruna	10,2113
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,883
HUF	maďarský forint	359,03
PLN	polský zlotý	4,5012
RON	rumunský lei	4,8750
TRY	turecká lira	8,4348
AUD	australský dolar	1,5573
CAD	kanadský dolar	1,5304
HKD	hongkongský dolar	9,3493
NZD	novozélandský dolar	1,6786
SGD	singapurský dolar	1,6028
KRW	jihokorejský won	1 334,77
ZAR	jihoafrický rand	17,8247
CNY	čínský juan	7,7886
HRK	chorvatská kuna	7,5705
IDR	indonéská rupie	16 959,38
MYR	malajsijský ringgit	4,8702
PHP	filipínské peso	58,433
RUB	ruský rubl	89,0524
THB	thajský baht	36,168
BRL	brazilský real	6,4771
MXN	mexické peso	24,4836
INR	indická rupie	87,7940

Datum přijetí rozhodnutí	11. listopadu 2020
Věc č.	85838
Rozhodnutí č.	131/20/KOL
Stát ESVO	Norsko
Název	Regionálně rozrůzněné příspěvky na sociální zabezpečení 2021
Právní základ	Výroční usnesení parlamentu o výších příspěvků na sociální zabezpečení atd. a čl. 23 odst. 2 zákona č. 19 ze dne 28. února 1997 týkajícího se státního systému pojištění (Folketrygdloven)
Druh opatření	Režim podpory
Cíl	Regionální podpora
Forma podpory	Snížení daně
Intenzita	3,1 až 12,4
Doba trvání	1. ledna 2021 – 31. prosince 2021
Hospodářská odvětví	Horizontální. Všechna odvětví spadající do působnosti pokynů k regionální podpoře na období 2014–2021
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Norská vláda

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská komise
2021/C 58/13	Oznámení o otevřeném výběrovém řízení	57
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr ESVO
2021/C 58/14	Žádost o poradní stanovisko Soudního dvora ESVO předložená odvolacím soudem Borgarting (Borgarting lagmannsrett) ve věci trestního řízení proti P (Věc E-15/20)	58
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY
	Evropská komise
2021/C 58/15	Oznámení o zahájení antidumpingového řízenítýkajícího se dovozu kalciumsilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky	60
2021/C 58/16	Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky	73
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2021/C 58/17	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10178 — Eni/Aldro EyS/Instalaciones MD) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	84
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2021/C 58/18	Zveřejnění jednotného dokumentu uvedeného v čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a odkazu na zveřejnění specifikace názvu v odvětví vína	86


	(1) Text s významem pro EHP.