—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, Smlouvu o fungování Evropské unie a Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173) a na následné zprávy o provádění a hodnocení,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

—

s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva uznávající Romy za skupinu, která potřebuje zvláštní ochranu před diskriminací,

—

s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2153(2017) s názvem „Podpora inkluze Romů a kočujících osob“,

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (1),

—

s ohledem na doporučení Rady o účinných opatřeních pro integraci Romů v členských státech ze dne 9. prosince 2013 (2) a na závěry Rady o urychlování procesu integrace Romů ze dne 8. prosince 2016 a na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2016 ze dne 13. října 2016,

—

s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 o aspektech základních práv v oblasti integrace Romů v EU: boj proti anticiganismu (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – anticiganismus v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v Evropské unii (5),

—

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) o základních právech za rok 2016 a na první a druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii (EU-MIDIS I a II) a na různá další šetření a zprávy o Romech,

—

s ohledem na evropskou občanskou iniciativu „Balíček opatření na ochranu menšin“ („Minority SafePack“) zaregistrovanou dne 3. dubna 2017,

—

s ohledem na příslušné zprávy a doporučení romské občanské společnosti, nevládních organizací a výzkumných institucí,

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že anticiganismus (6) je zvláštní druh rasismu, ideologie založená na rasové nadřazenosti, forma dehumanizace a institucionálního rasismu živeného historickou diskriminací a projevující se mimo jiné násilím, slovními projevy nenávisti, vykořisťováním, stigmatizací a těmi nejostudnějšími formami diskriminace (7);

B.

vzhledem k tomu, že Romům (8) jsou v Evropě stále upírána základní lidská práva;

C.

vzhledem k tomu, že v závěrech Zprávy o hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020, kterou vypracovala Komise (COM(2018)0785), se zdůrazňuje, že „daný rámec je klíčový pro rozvoj unijních a vnitrostátních nástrojů a struktur zaměřených na prosazování integrace Romů, avšak cíle, jímž je ‚ukončení vyloučení Romů‘, zatím nebylo dosaženo“;

D.

vzhledem k tomu, že hodnocení prováděné Komisí ukázalo, že strategie pro začleňování se musí zaměřovat na několik různých cílů současně, používat komplexní přístup a klást větší důraz na boj proti anticiganismu; vzhledem k tomu, že čtyři cíle začleňování Romů (vzdělávání, bydlení, zaměstnanost a zdraví) by měly být rozšířeny o zvláštní cíl odstranění diskriminace, ale i o další cíle vedoucí k začlenění;

E.

vzhledem k tomu, že pokrok dosažený v začleňování Romů je celkově omezený; vzhledem k tomu, že určité pozitivní změny byly zaznamenány, pokud jde o předčasné ukončování školní docházky a předškolní vzdělávání, ale ke zhoršení naopak došlo, pokud jde o školní segregaci; vzhledem k tomu, že došlo ke zlepšení v tom, jak Romové subjektivně vnímají svůj zdravotní stav, avšak jejich přístup k systému zdravotní péče je i nadále omezený; vzhledem k tomu, že ve většině členských států se nikterak nezlepšil přístup k zaměstnání a podíl mladých Romů, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, se dokonce zvýšil; vzhledem k tomu, že panují vážné obavy v souvislosti s bydlením a v odstraňování chudoby bylo dosaženo jen nepatrného pokroku; vzhledem k tomu, že anticiganismus a jeho projevy, jako jsou trestné činy z nenávisti a nenávistné výroky, a to jak v online, tak offline prostředí, jsou i nadále zdrojem vážných obav; vzhledem k tomu, že opatření na úrovni EU byla považována za významný příspěvek k národním strategiím týkajícím se Romů a jejich provádění v politické, správní a finanční oblasti;

F.

vzhledem k tomu, že z hodnocení vyplývají nedostatky v původním nastavení rámce a omezená účinnost provádění;

G.

vzhledem k tomu, že hodnocení upozorňuje na skutečnost, že je zapotřebí zvláštních opatření, která by zajistila posílení postavení Romů a jejich zapojení; vzhledem k tomu, že klíčové je zlepšení postavení Romů a nevládních organizací a budování jejich kapacit;

H.

vzhledem k tomu, že z hodnocení vyplývá, že rámec EU se dostatečně nezaměřoval na určité skupiny Romů, že je nutné řešit vícenásobnou a průřezovou diskriminaci a že je třeba, aby strategie měly silný genderový rozměr a uplatňovaly přístup zaměřený na děti;

I.

vzhledem k tomu, že stávající rámec EU postrádá jasné a měřitelné cíle; vzhledem k tomu, že chybí kvalitativní i kvantitativní monitorovací postupy, přičemž doporučení pro jednotlivé země nejsou závazná; vzhledem k tomu, že není vyvíjeno dostatečné úsilí o řešení omezeného zastoupení romských jednotlivců a skupin při vytváření, provádění, monitorování a hodnocení opatření, programů a projektů týkajících se Romů;

J.

vzhledem k tomu, že většina mainstreamových programů nepodporuje začlenění Romů, a vzhledem k tomu, že prostřednictvím cílených opatření financovaných ze strukturálních fondů se nepodařilo dosáhnout udržitelných pozitivních změn v životech nejvíce znevýhodněných Romů;

K.

vzhledem k tomu, že členské státy nesou jasnou odpovědnost za přijímání nápravných opatření potírajících praktiky, které diskriminují příslušníky romské komunity;

L.

vzhledem k tomu, že otázka budování důvěry mezi romskou a neromskou populací je pro zlepšení životů a životních příležitostí Romů zásadní; vzhledem k tomu, že důvěra je zásadní pro společnost jako celek;

1.

2.

3.

4.

—

s ohledem na články 2, 3, 6, 9, 10, 11, 12, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 8, 9, 10, 15, 18, 20, 21, 22, 23, 24, 26, 45, 46, 47, 48, 153 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 10 a 11 SEU a na stanovisko obsažené v čl. 10 odst. 3, podle něhož „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“,

—

s ohledem na čl. 3 odst. 2 SEU, v němž je zakotveno právo osob na volný pohyb,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na víceletý finanční rámec na období 2020–2027,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (2),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ (3) na období 2014–2020,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (5),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (7),

—

s ohledem na návrh směrnice Rady, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP (COM(2018)0358),

—

s ohledem na směrnici Rady (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES (8),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Práva a hodnoty, který předložila Komise (COM(2018)0383),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2009 o pokynech pro lepší provádění a uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (COM(2009)0313),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. ledna 2017 s názvem „Posílení práv občanů v Unii demokratické změny – zpráva o občanství EU pro rok 2017“ (COM(2017)0030),

—

s ohledem na doporučení Komise ze dne 12. září 2018 o sítích pro volební spolupráci, transparentnosti on-line, ochraně před kybernetickými bezpečnostními incidenty a boji proti dezinformačním kampaním v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (C(2018)5949),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o evropské občanské iniciativě (10) a na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské občanské iniciativě (COM(2017)0482),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o občanství EU na prodej (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o uplatňování nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2017 o překážkách bránících občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu (14),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2013„Posilování občanství EU – podpora volebních práv občanů EU“,

—

s ohledem na studii zveřejněnou v roce 2016 tematickou sekcí C Parlamentu s názvem „Překážky stojící v cestě právu na volný pohyb a pobyt občanů EU a jejich rodin“,

—

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2018 s názvem „Making EU citizens’ rights a reality: vnitrostátní soudy prosazující svobodu pohybu a související práva“,

—

s ohledem na výsledky Eurobarometru 89/2018,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu (15),

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (akt o volbách) (16),

—

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 7. února 2018 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (17),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci 2021–2027 a o vlastních zdrojích (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody (19),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. září 2018 nazvané „Zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do Evropského parlamentu“ (COM(2018)0637),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Petičního výboru (A8-0041/2019),

A.

vzhledem k tomu, že občanství EU a práva z něj plynoucí byly zavedeny v roce 1992 Maastrichtskou smlouvou a následně prohloubeny Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost v prosinci 2009, avšak byly provedeny jen částečně;

B.

vzhledem k tomu, že práva, hodnoty a zásady, na nichž je založena Unie, které jsou zdůrazněny v článcích 2 a 6 SEU, staví občana do samého středu evropského projektu; vzhledem k tomu, že debata o budoucnosti Evropy s sebou tedy rovněž nese úvahu o síle naší společné identity;

C.

vzhledem k tomu, že zásady transparentnosti, integrity a odpovědnosti orgánů EU a rozhodovacích procesů, jak vyplývají z článků 10 a 11 SEU a článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, jsou podstatnými prvky koncepce občanství a jsou nezbytné pro budování a posilování důvěryhodnosti a důvěry v Unii jako celek; vzhledem k tomu, že uchylování se k opatřením a nástrojům ad hoc a mezivládním opatřením a nástrojům v různých politických oblastech EU a k neformálním rozhodovacím orgánům, při němž dochází k obcházení a deinstitucionalizaci řádného legislativního postupu, znamená riziko, že tyto zásady budou vážně otřeseny;

D.

vzhledem k tomu, že pro EU bylo obtížné čelit četným krizím s významnými sociálně-ekonomickými důsledky, které vedly ke vzniku populistických a nacionalistických ideologií založených na výlučných identitách a rasistických kritériích, jež odporují evropským hodnotám;

E.

vzhledem k tomu, že neuspokojivý způsob řešení různých krizí jen prohloubil zklamání občanů z toho, jaké má projekt evropské integrace v některých ohledech výsledky; vzhledem k tomu, že je zásadní zajistit, aby občané považovali občanství EU za ceněné privilegium, a to tím, že bude obnovena důvěra občanů v evropský projekt, prvořadým se stane prosazování práv všech občanů, včetně mj. občanských, politických a sociálních práv, zlepší se kvalita demokracie v Unii, budou v praxi uplatňována základní práva a svobody a každý občan bude mít možnost účastnit se demokratického života v Unii občanů a současně bude zajištěna větší zapojení občanské společnosti do procesů rozhodování a uplatňování rozhodnutí;

F.

vzhledem k tomu, že cílem současné revize evropské občanské iniciativy je zlepšení její účinnosti a posílení participativní demokracie a aktivního občanství;

G.

vzhledem k tomu, že občanství EU se získává nabytím státní příslušnosti některého členského státu, což upravují vnitrostátní právní předpisy; vzhledem k tomu, že práva a povinnosti vyplývající z občanství EU jsou současně stanoveny právními předpisy EU a nezáleží na členských státech, které je tedy nemohou bezdůvodně omezovat;

H.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s přístupem k občanství jednotlivých států by se měly členské státy řídit zásadami unijního práva, jako je proporcionalita, právní stát a nediskriminace, které byly důkladně propracovány v judikatuře Soudního dvora Evropské unie;

I.

vzhledem k tomu, že vyhlídka brexitu zdůraznila význam práv spojených s občanstvím EU, zejména mezi mladými Evropany, a jejich úlohu v životě milionů občanů EU a zvýšila rovněž povědomí v EU, pokud jde o možnou ztrátu těchto práv na obou stranách;

J.

vzhledem k tomu, že průměrná účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 byla 42,6 %; vzhledem k tomu, že podle posledního průzkumu Eurobarometr zveřejněného v květnu 2018 znalo datum příštích voleb do Evropského parlamentu pouhých 19 % dotazovaných Evropanů;

K.

vzhledem k tomu, že občané EU téměř vůbec nevědí o kancelářích sítě Europe Direct i přesto, že hrají hlavní úlohu při poskytování informací;

L.

vzhledem k tomu, že v EU je přes 400 informačních center sítě Europe Direct, která se podílejí na tom, jak Komise informuje o politikách Evropské unie, na kterých mají občané bezprostřední zájem, s cílem oslovit občany na místní a regionální úrovni;

M.

vzhledem k tomu, že koncepce občanství definuje vztah občanů s politickým společenstvím, včetně jejich práv, povinností a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že článek 20 SFEU dává občanům Unie právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a do orgánů místní samosprávy v členském státě jejich bydliště za stejných podmínek, jaké mají státní příslušníci tohoto státu;

N.

vzhledem k tomu, že evropští občané mají své přímé zástupce v Evropském parlamentu a každému občanu se musí od institucí EU dostat stejné pozornosti; vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU stanoví zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jelikož uvádí, že Unie bude „při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy“;

O.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v několika věcech určil, že práva vyplývající z občanství EU mohou uplatňovat rovněž státní příslušníci určitého členského státu vůči témuž státu (20);

P.

vzhledem k tomu, že několik členských států nabízí tzv. „programy zlatého víza“ a investorské programy jako prostředek, jak získat jejich státní občanství;

Q.

vzhledem k tomu, že volný pohyb dává občanům EU příležitost cestovat, studovat, pracovat a žít v jiných zemích EU; vzhledem k tomu, že více než 16 milionů Evropanů využívá svého práva pobývat v jiné zemi EU;

R.

vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb je pro občanství EU naprosto zásadní a doplňuje ostatní svobody vnitřního trhu EU; vzhledem k tomu, že obzvláště nadšení jsou z volného pohybu mladí Evropané a považují ho hned po zajištění míru v Evropě za to nejpozitivnější, čeho se EU podařilo dosáhnout;

S.

vzhledem k tomu, že provádění směrnice 2004/38/ES se setkalo s praktickými obtížemi a pro Evropany může být stále těžké přestěhovat se do jiného členského státu nebo v něm žít, a to z důvodu diskriminace plynoucí z požadavků týkajících se státní příslušnosti, vstupu a pobytu; vzhledem k tomu, že existuje významná judikatura Soudního dvora, která má upřesnit hlavní koncepce pro mobilní občany EU;

T.

vzhledem k tomu, že právo na konzulární ochranu zaručují články 20 a 23 SFEU a občané EU mají tedy na území třetí země, ve které členský stát, jehož jsou státními příslušníky, není zastoupen, nárok na ochranu ze strany jiného členského státu za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu; vzhledem k tomu, že mimořádné události, přírodní katastrofy nebo události, jako jsou teroristické útoky, mohou mít dopad na evropské občany z členského státu, který v dotčené třetí zemi nemá zastoupení;

U.

vzhledem k tomu, že Komise ve zprávě o občanství EU pro rok 2017 dala jednoznačně najevo odhodlání uspořádat celounijní informační kampaň o občanství EU, aby občanům pomohla lépe pochopit jejich práva; vzhledem k tomu, že tuto odpovědnost lépe informovat občany EU o jejich právech a povinnostech musí společně sdílet členské státy a občanská společnost;

V.

vzhledem k tomu, že ze zprávy Komise o občanství EU pro rok 2017 vyplývá, že se od roku 2012 zvýšil počet osob, které uvedly, že zažily nějakou formu diskriminace;

W.

vzhledem k tomu, že vytvoření schengenského prostoru a začlenění schengenského acquis do rámce EU značně rozšířilo možnost volného pohybu po EU a jsou jedním z největších úspěchů evropského integračního procesu;

X.

vzhledem k tomu, že zavedení evropského občanství je úspěchem evropského projektu, jehož plného potenciálu ještě nebylo dosaženo; zdůrazňuje, že se jedná o jedinečnou konstrukci, která nemá ve světě obdoby;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

—

s ohledem na ustanovení Smlouvy týkající se posílené spolupráce a zejména na článek 20, čl. 42 odst. 6, články 44, 45 a 46 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouvy o EU“) a na články 82, 83, 86, 87, 187, 188, 326, 327, 328, 329, 330, 331, 332, 333 a 334 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—

s ohledem na ustanovení Smlouvy o jiných stávajících formách diferencované integrace a zejména na články 136, 137 a 138 Smlouvy o fungování EU o ustanoveních týkajících se členských států, jejichž měnou je euro,

—

s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

—

s ohledem na protokol č. 10 o stálé strukturované spolupráci stanovené článkem 42 Smlouvy o Evropské unii, protokol č. 14 o Euroskupině a protokolu č. 19 o schengenském acquis, které bylo začleněno do rámce Evropské unie,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o rozpočtové kapacitě pro členské státy, jejichž měnou je euro (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2019 o diferencované integraci (5),

—

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 (COM(2017)2025) a pět následných diskusních dokumentů (COM(2017)0206), COM(2017)0240, COM(2017)0291, COM(2017)0315, COM(2017)0358),

—

s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0038/2019),

A.

vzhledem k tomu, že Unie má zvláštní zájem na provádění posílené spolupráce v určitých oblastech, v nichž EU nemá výlučné pravomoci, aby pokročila s evropským projektem a usnadnila občanům život;

B.

vzhledem k tomu, že podle čl. 20 odst. 2 Smlouvy o EU je posílená spolupráce myšlena jako poslední prostředek, pokud cílů takové spolupráce nelze dosáhnout v přiměřené lhůtě Unií jako celkem;

C.

vzhledem k tomu, že posílená spolupráce by neměla být považována za nástroj pro vyloučení nebo rozdělení členských států, ale za pragmatické řešení, které prohlubuje evropskou integraci;

D.

vzhledem k tomu, že kvůli citlivé povaze určitých oblastí politiky je obtížné uplatňovat řádný legislativní postup nejen z důvodu požadavku jednomyslnosti, ale také zavedené praxe v Radě, která vždy usiluje o dohodu mezi členskými státy, i když by k přijetí rozhodnutí stačila kvalifikovaná většina;

E.

vzhledem k tomu, že by – s výjimkou daně z finančních transakcí – bylo bývalo možné všechny iniciativy posílené spolupráce přijmout v Radě hlasováním kvalifikovanou většinou, kdyby se bývalo uplatňovalo toto pravidlo namísto pravidla jednomyslnosti;

F.

vzhledem k tomu, že existuje řada případů, kdy podskupiny členských států navazují bilaterální nebo multilaterální spolupráci mimo rámec Smlouvy, např. v oblasti obrany; vzhledem k tomu, že hospodářská a měnová krize vytvořila tlak na rychlé přijímání rozhodnutí a překonání požadavku jednomyslnosti v určitých oblastech, což vyústilo v přijímání mezivládních nástrojů mimo právní rámec EU, např. Evropský mechanismus stability (ESM) a Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii („rozpočtový pakt“);

G.

vzhledem k tomu, že posílená spolupráce je postup, který nejméně devíti členským státům umožňuje navázat užší spolupráci v rámci struktur EU, avšak bez zapojení zbývajících členských států; vzhledem k tomu, že posílená spolupráce umožňuje zúčastněným členským státům dosáhnout společného cíle nebo realizovat společnou iniciativu a překonat patovou situaci v jednáních nebo zablokování jednání jiným členským státem či státy, je-li vyžadována jednomyslnost; vzhledem k tomu, že podle čl. 20 odst. 4 Smlouvy o EU by akty přijaté v rámci posílené spolupráce měly zavazovat pouze zúčastněné členské státy; vzhledem k tomu, že posílená spolupráce se omezuje na oblasti, v nichž EU nemá výlučné pravomoci;

H.

vzhledem k tomu, že podle čl. 328 odst. 1 Smlouvy o fungování EU „Komise a členské státy účastnící se posílené spolupráce dbají na to, aby podporovaly účast co největšího počtu členských států“;

I.

vzhledem k tomu, že podle zkušeností má posílená spolupráce uspokojivé výsledky v oblasti rozvodového práva (6) a nabízí zajímavé možnosti, pokud jde o pravidla pro úpravu majetkových poměrů (7), evropský patent s jednotným účinkem a Úřad evropského veřejného žalobce;

J.

vzhledem k tomu, že počáteční zkušenosti s posílenou spoluprací poukázaly na problémy spojené s uplatňováním této koncepce, a to z důvodu omezených ustanovení ve Smlouvách týkajících se praktického provádění posílené spolupráce a nedostatečných navazujících opatření ze strany orgánů Unie;

K.

vzhledem k tomu, že analýza různých federativních uspořádání členských států EU i federací mimo Unii ukázala, že orgány na nižší než federální úrovni často v oblastech společného zájmu používají mechanismy flexibilní spolupráce;

L.

vzhledem k tomu, že bez využití přechodných ustanovení pro přechod od jednomyslného hlasování ke kvalifikované většině v Radě a bez důkladné reformy Smluv je možné, že v budoucnu se budou muset členské státy uchylovat k ustanovením o posílené spolupráci, aby mohly řešit společné problémy a dosáhnout společných cílů;

M.

vzhledem k tomu, že v zájmu bezproblémového uplatňování posílené spolupráce je důležité vypracovat seznam otázek, které musí být zodpovězeny, a navrhnout plán pro zajištění efektivního fungování posílené spolupráce v souladu s literou i duchem Smluv;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

—

s ohledem na ustanovení Smlouvy týkající se politického dohledu Evropského parlamentu nad Evropskou komisí, a zejména na články 14, 17 a 25 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a články 121, 159, 161, 175, 190, 225, 226, 230, 233, 234, 249, 290, 291, 319 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie („dále jen Smlouva o fungování EU“),

—

s ohledem na článek 17 Smlouvy o EU, který Komisi svěřuje pravomoc podporovat obecný zájem Unie a dává jí také monopol na přijímání iniciativ „k tomuto účelu“;

—

s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí,

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu (IID) o zdokonalení tvorby právních předpisů z roku 2016 a na interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení z roku 2013,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie (2),

—

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 7. února 2018 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, a zejména na body 2 a 8 tohoto rozhodnutí, které dále potvrzují, že postup navržení vedoucích kandidátů (Spitzenkandidaten) na funkci předsedy Evropské komise spočívá v úspěšné ústavní a politické praxi odrážející interinstitucionální rovnováhu stanovenou Smlouvami (3),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu o pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu, kterým se zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO (4) a na probíhající interinstitucionální jednání;

—

s ohledem na zprávu evropské veřejné ochránkyně práv o schůzích a kontrole dokumentů – společných stížnostech 488/2018/KR a 514/2018/KR týkajících se jmenování nového generálního tajemníka Komise a na její doporučení v těchto věcech,

—

s ohledem na svůj jednací řád včetně článku 52 a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0033/2019),

A.

vzhledem k tomu, že institucionální rámec Unie, který je zakotven ve Smlouvách, svěřuje Parlamentu jako legislativnímu orgánu Unie pravomoc politického dohledu nad Komisí;

B.

vzhledem k tomu, že Parlament má k dispozici soubor nástrojů, kterými může Komisi pohnat k odpovědnosti, jako jsou návrh na vyslovení nedůvěry (článek 17 Smlouvy o EU a článek 234 Smlouvy o fungování EU), možnost požádat předsedu Komise, aby vyslovil nedůvěru jednotlivému komisaři (čl. 118 odst. 10 jednacího řádu Parlamentu), vyšetřovací právo (článek 226 Smlouvy o fungování EU), pravomoc kontrolovat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty (články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU), právo pokládat otázky k ústnímu a písemnému zodpovězení (čl. 230 odst. 2 Smlouvy o fungování EU) a právo zahájit soudní řízení proti Komisi o otázce legality (článek 263 Smlouvy o fungování EU) nebo v případě nečinnosti Komise;

C.

vzhledem k tomu, že vedle těchto nástrojů má Parlament k dispozici škálu nástrojů pro řízení dohledu, díky nimž může proaktivně utvářet evropský politický program;

D.

vzhledem k tomu, že rozpočet je nejdůležitějším nástrojem Evropské unie pro plnění jejích cílů a strategií, a proto má rozpočtová kontrola klíčový význam;

E.

vzhledem k tomu, že v postupu navržení vedoucích kandidátů na funkci předsedy Evropské komise se odráží interinstitucionální rovnováha mezi Parlamentem a Komisí a že tento postup tudíž značně upevnil a posílil vazbu mezi oběma institucemi, čímž se Komise více politizuje a to by mělo vést k větší parlamentní kontrole jejích výkonných funkcí;

F.

vzhledem k tomu, že podle článku 17 Smlouvy o EU volí Parlament předsedu Komise na základě návrhu hlav států a předsedů vlád EU s ohledem na výsledky voleb do Evropského parlamentu a konzultace s Parlamentem; vzhledem k tomu, že článek 17 Smlouvy o EU také stanoví, že by se stejný postup, včetně konzultace s Parlamentem, měl uplatňovat v případě, že Parlament navrhovaného kandidáta zamítne;

G.

vzhledem k tomu, že všichni kandidáti na komisaře se musí před jmenováním sboru komisařů podrobit slyšení, a vzhledem k tomu, že Parlament může nad rámec svého mandátu přezkoumávat závazky a priority, které při slyšeních v souvislosti se svým jmenováním vyjádřili kandidáti na komisaře, včetně hodnocení toho, zda na základě svých osobních schopností, kompetencí a charakteristik mohou plnit nároky dané funkce;

H.

vzhledem k tomu, že Smlouvy dávají Parlamentu právo hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry Komisi jako celku, ale neumožňují mu vyslovit nedůvěru jednotlivým komisařům;

I.

vzhledem k tomu, že navzdory kolektivní odpovědnosti sboru komisařů by Parlament měl zajišťovat účinnou politickou kontrolu nad individuální prací každého komisaře;

J.

vzhledem k tomu, že nedávné jmenování nového generálního tajemníka Komise vyvolalo vážné obavy ohledně úlohy a politického vlivu, jímž disponují vysocí úředníci Komise;

K.

vzhledem k tomu, že po jmenování nového předsedy Komise a nových komisařů v roce 2019 by se měl v souladu s pravidly uplatňovat nový postup pro obsazení pozice generálního tajemníka Komise;

L.

vzhledem k tomu, že Komise má podle Smlouvy povinnost podávat Parlamentu pravidelné zprávy: každoročně souhrnnou zprávu o činnosti Unie (článek 249 Smlouvy o fungování EU); každé tři roky zprávu o uplatňování ustanovení o zákazu diskriminace a o občanství Unie (článek 25 Smlouvy o fungování EU); zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu v rámci hospodářské politiky (čl. 121 odst. 5 Smlouvy o fungování EU); každé tři roky zprávu o pokroku v sociální politice (články 159 a 161 Smlouvy o fungování EU); každé tři roky zprávu o pokroku směrem k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti (článek 175 Smlouvy o fungování EU); každoročně zprávu o výzkumné činnosti v Unii (článek 190 Smlouvy o fungování EU); každoročně zprávu o boji proti podvodům (článek 325 Smlouvy o fungování EU); a v případě jednání se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi (článek 207 Smlouvy o fungování EU);

M.

vzhledem k tomu, že Komise má mimoto, pokud jde o sekundární právní předpisy, povinnost přezkoumávat a vyhodnocovat různé směrnice a nařízení a podávat o svých zjištěních zprávy;

N.

vzhledem k tomu, že přijetím rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí získal Parlament další nástroj, jak ovlivnit legislativní program předkládaný Komisí v každoročním pracovním programu Komise;

O.

vzhledem k tomu, že přijetím Lisabonské smlouvy se Parlament stal skutečným spoluzákonodárcem v rozpočtové oblasti a je odpovědný za udělování absolutoria Komisi za plnění rozpočtu Unie;

P.

vzhledem k tomu, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost zvětšil Parlament svůj vliv na kontrolu vnějších politik EU, neboť získal pravomoc udělovat souhlas s uzavřením mezinárodních dohod, a tudíž právo být Komisí okamžitě a plně informován ve všech etapách vyjednávání těchto dohod (článek 218 Smlouvy o fungování EU a článek 50 Smlouvy o U);

Q.

vzhledem k tomu, že vyjednávání se Spojeným královstvím ohledně jeho vystoupení z Evropské unie probíhalo za příkladné transparentnosti a zapojení Parlamentu;

R.

vzhledem k tomu, že rozsah kontrolních pravomocí Parlamentu se značně liší v případě aktů v přenesené pravomoci a v případě prováděcích aktů; vzhledem k tomu, že Parlament má právo vetovat akt v přenesené pravomoci nebo přenesení pravomoci zrušit, ale jeho zapojení má mnohem menší dosah v případě prováděcích aktů;

S.

vzhledem k tomu, že stávající institucionální struktura Unie a skutečnost, že výkonná moc není ve Smlouvách dostatečně přesně definována, komplikují koncepci exekutivy EU, která je tak roztříštěna napříč evropskou, vnitrostátní a regionální úrovní;

T.

vzhledem k tomu, že klíčová je užší spolupráce mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními a regionálními parlamenty v souladu s jejich příslušnými ústavními pravomocemi a s čl. 10 odst. 2 Smlouvy o EU, a to aby bylo možné řešit otázku parlamentní kontroly výkonných funkcí, pokud jde o provádění evropských právních předpisů;

U.

vzhledem k tomu, že transparentnost a úzké zapojení Parlamentu do jednání se Spojeným královstvím měly pozitivní dopady na výsledky tohoto jednání, neboť vytvořily atmosféru důvěry a jednoty, a měly by proto být inspirací pro budoucí praxi mezinárodních jednání;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na články 2, 3, 6, 7, 9, 10, 11, 21, 23 a 49 Smlouvy o Evropské unii („dále jen Smlouva o EU“) a články 8, 9, 10, 11, 12, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, čl. 67 odst. 1, články 258, 263, 267 a 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—

s ohledem na evropskou Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP),

—

s ohledem na memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií,

—

s ohledem na stanoviska a seznam kritérií právního státu Benátské komise,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a na své usnesení ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2007 o dodržování Listiny základních práv v legislativních návrzích Komise: Metodika pro systematickou a přísnou kontrolu (2),

—

s ohledem na svá každoroční usnesení o stavu základních práv v EU,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (6),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. dubna 2005 s názvem „Dodržování Listiny základních práv v legislativních návrzích Komise – metodika pro systematickou a přísnou kontrolu“ (COM(2005)0172),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 29. dubna 2009 o uplatňování metodiky pro systematickou a přísnou kontrolu dodržování Listiny základních práv v praxi (COM(2009)0205),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2010 nazvané „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“ (COM(2010)0573),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. května 2011 nazvaný „Operační pokyny pro zohledňování základních práv v posouzeních dopadu vypracovávaných Komisí“ (SEC(2011)0567),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 12. prosince 2011 s názvem „Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu“ (COM(2011)0886),

—

s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii ze dne 25. června 2012,

—

s ohledem na pokyny Rady ze dne 20. ledna 2015 k metodickým krokům pro ověření slučitelnosti přípravných orgánů Rady v oblasti základních práv,

—

s ohledem na pokyny pro přípravné orgány Rady s názvem „Slučitelnost se základními právy“,

—

s ohledem na pololetní zprávu předsednictví Rady ze dne 13. května 2016 s názvem „Uplatňování Listiny základních práv EU ve vnitrostátní politice“,

—

s ohledem na pokyny Komise ze dne 19. května 2015 týkající se analýzy dopadů lidských práv v rámci posouzení dopadů, která jsou vypracovávána pro opatření obchodní politiky,

—

s ohledem na výroční zprávy Komise o uplatňování Listiny základních práv EU,

—

s ohledem na výroční kolokvium Komise o základních právech,

—

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. září 2016 ve spojených věcech C-8/15 P až C-10/15 P, Ledra Advertising Ltd v. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) (8),

—

s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 6. listopadu 2018 ve spojených věcech C-569/16 a C-570/16, Stadt Wuppertal proti Marii Elisabeth Bauer a Volker Willmeroth proti Martině Broßonn (9),

—

s ohledem na posudek 2/13 Soudního dvora EU ze dne 18. prosince 2014 o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (10),

—

s ohledem na stanovisko 4/2018 Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 24. září 2018 s názvem „Challenges and opportunities for the implementation of the Charter of Fundamental Rights“ (Výzvy a příležitosti pro provádění Listiny základních práv),

—

s ohledem na výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva o stavu základních práv,

—

s ohledem na příručku agentury FRA z října 2018 s názvem „Applying the Charter of Fundamental Rights of the European Union in law and policymaking at national level – Guidance“ (Uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v právu a tvorbě politik na vnitrostátní úrovni – pokyny),

—

s ohledem na soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, zejména na nástroj č. 28 „Základní a lidská práva“,

—

s ohledem na článek 38 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko generálního tajemníka Rady Evropy ze dne 2. prosince 2016 o iniciativě Evropské unie na zřízení evropského pilíře sociálních práv,

—

s ohledem na dokument nizozemské delegace v Konferenci výborů pro evropské záležitosti (COSAC) o transparentnosti EU z listopadu 2017 s názvem „Opening up the closed doors: Making the EU more transparent for its citizens“ (Otevřít zavřené dveře: transparentnější EU pro její občany) a na dopis delegací při COSAC orgánům EU ze dne 20. prosince 2017 o transparentnosti politického rozhodování v EU,

—

s ohledem na studie s názvem „The implementation of the Charter of Fundamental Rights in the EU institutional framework“ (Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU), „The interpretation of Article 51 of the EU Charter of Fundamental Rights: the Dilemma of Stricter or Broader Application of the Charter to National Measures“ (Interpretace článku 51 Listiny základních práv EU: dilema přísnějšího nebo širšího uplatňování listiny ve vnitrostátních opatřeních) a „European Social Charter in the context of implementation of the EU Charter of Fundamental Rights“ (Evropská sociální charta v kontextu provádění Listiny základních práv EU) zveřejněné jeho Generálním ředitelstvím pro vnitřní politiky dne 22. listopadu 2016, 15. února 2016 a 12. ledna 2016 v uvedeném pořadí (11),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Petičního výboru (A8-0051/2019),

A.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva udělila v právním rámci EU Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) status primárního práva, a že tím získala stejnou právní sílu jako Smlouvy;

B.

vzhledem k tomu, že tato zpráva neposuzuje každé individuální právo obsažené v Listině, ale spíše provádí analýzu provádění Listiny jakožto nástroje primárního práva;

C.

vzhledem k tomu, že zásadní část Listiny a unijní právní struktury je věnována sociálním ustanovením; vzhledem k tomu, že je důležité zajistit dodržování základních práv v celé Unii a poukazovat na jejich význam;

D.

vzhledem k tomu, že podle Soudního dvora EU stojí základní práva uznaná v Listině v jádru právní struktury EU a že dodržování těchto práv je nezbytnou podmínkou zákonnosti jakéhokoli aktu EU;

E.

vzhledem k tomu, že Listina v souladu s požadavky mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a v souladu se svým článkem 51 zahrnuje jak negativní (neporušování) tak pozitivní (aktivní prosazování) povinnosti, které by měly být rovnocenně plněny, aby její ustanovení získala plně funkční charakter;

F.

vzhledem k tomu, že článek 51 Listiny vymezuje oblast její působnosti s ohledem na dodržení zásady subsidiarity, přičemž zohledňuje pravomoci členských států a Unie a respektuje omezení pravomocí svěřených Unii na základě Smluv;

G.

vzhledem k tomu, že čl. 51 odst. 2 Listiny jednoznačně stanoví, že Listina nerozšiřuje oblast působnosti práva Unie nad rámec pravomocí Unie ani nevytváří žádnou novou pravomoc či úkol pro Unii ani nemění pravomoc a úkoly stanovené ve Smlouvách;

H.

vzhledem k tomu, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie jsou Listinou stále vázány, i když jednají mimo právní rámec EU;

I.

vzhledem k tomu, že podle článku 51 se ustanovení Listiny vztahují na členské státy pouze tehdy, provádějí-li právo Unie; nicméně vzhledem k tomu, že kvůli nejasným hranicím takového požadavku je obtížné určit, zda a jak se Listina konkrétně použije;

J.

vzhledem k tomu, že doposud nebyl dostatečně využit potenciál sociálních a ekonomických práv stanovených Listinou; vzhledem k tomu, že s odkazem na stanovisko generálního tajemníka Rady Evropy není dodržování lidských práv pouze etickou nutností a právní povinností, ale je nezbytné i z ekonomického hlediska;

K.

vzhledem k tomu, že článek 6 Smlouvy o EU zdůrazňuje, že základní práva, která jsou zaručena EÚLP, musí tvořit obecné zásady práva Unie;

L.

vzhledem k tomu, že článek 151 Smlouvy o fungování EU odkazuje na základní sociální práva, například na ta, která jsou uvedena v Evropské sociální chartě;

M.

vzhledem k tomu, že studie Parlamentu ze dne 22. listopadu 2016 nazvaná „Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU“ (12) pojednává mimo jiné o významu Listiny pro činnost Komise podle Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability (smlouvy o ESM) a v souvislosti s evropským semestrem; vzhledem k tomu, že se v rámci ekonomické správy Unie věnuje málo pozornosti sociálním právům stanoveným v Listině; vzhledem k tomu, že tato práva je třeba je považovat za skutečná základní práva;

N.

vzhledem k tomu, že závazek obsažený v evropském pilíři sociálních práv týkající se zajištění nových účinnějších práv občanů v oblasti přístupu na trh práce, spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany a zapojení do společnosti dále rozšiřuje práva zakotvená v Listině;

O.

vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině; vzhledem k tomu, že článek 8 Smlouvy o fungování FEU uvádí, že Unie bude „při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy“, čímž stanoví zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

P.

vzhledem k tomu, že transparentnost legislativního a rozhodovacího procesu EU je přímým důsledkem řádné správy, jak stanoví článek 41 Listiny, a nezbytným předpokladem pro to, aby občané mohli posuzovat a řádně monitorovat provádění Listiny ze strany orgánů EU;

Q.

vzhledem k tomu, že prosazování široké škály práv stanovených Listinou – od práv občanských a politických přes práva sociální a ekonomická až po práva třetí generace – ze strany orgánů, institucí a jiných subjektů Unie by bylo klíčovým podnětem pro rozvoj evropské veřejné sféry a pro hmatatelné vyjádření konceptu evropského občanství a pro participativní rozměr EU zakotvený ve Smlouvách;

R.

vzhledem k tomu, že Agentura EU pro základní práva (FRA) formulovala řadu doporučení pro účinné provádění Listiny ve svých stanoviscích s názvem „Improving access to remedy in the area of business and human rights at the EU level“ (Zlepšování přístupu k opravným prostředkům v oblasti podnikání a základních práv na úrovni EU) (13) a „Challenges and opportunities for the implementation of the Charter of Fundamental Rights“ (Výzvy a příležitosti pro provádění Listiny základních práv) (14);

S.

vzhledem k tomu, že článek 24 Listiny stanoví práva dítěte a to, že prvořadým hlediskem veřejných orgánů a soukromých institucí musí být nejvlastnější zájem dítěte;

T.

vzhledem k tomu, že článek 14 Listiny zdůrazňuje právo každého dítěte na bezplatné vzdělání;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 obsahující doporučení Komisi o občanskoprávních pravidlech pro robotiku (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o jazykové rovnosti v digitálním věku (4),

—

s ohledem na návrh Komise ze dne 6. června 2018, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (COM(2018)0434),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2018/1488 ze dne 28. září 2018, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (5),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0019/2019),

A.

vzhledem k tomu, že budou-li umělá inteligence a robotika využívány transparentně a eticky, mají potenciál obohatit naše životy a rozšířit naše schopnosti, a to jak ku prospěchu jednotlivců, tak i v zájmu společného blaha;

B.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence se rychle rozvíjí a že je již řadu let součástí našeho každodenního života; vzhledem k tomu, že umělá inteligence a robotika podněcují inovace, a tak nové obchodní modely, a hrají klíčovou úlohu při transformaci našich společností a digitalizaci mnoha oblastí našich ekonomik, např. průmyslu, zdravotní péče, stavebnictví a dopravy;

C.

vzhledem k tomu, že stále větší integrace robotiky do lidských systémů vyžaduje silné politické vedení v zájmu maximalizace přínosů, minimalizace rizik pro společnost a zajištění bezpečného a spravedlivého rozvoje umělé inteligence;

D.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence je jednou ze strategických technologií pro 21. století jak v celosvětovém měřítku, tak v Evropě, neboť přináší pozitivní změny do evropského hospodářství a umožňuje inovace, zvyšování produktivity konkurenceschopnosti a dobré životní podmínky;

E.

vzhledem k tomu, že evropské společnosti vyrábějí přibližně čtvrtinu všech průmyslových robotů a polovinu všech robotů odborných služeb na světě, a EU již proto disponuje důležitými devizami, o které by měla opřít svou evropskou průmyslovou politiku;

F.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence a robotika dokážou přetvořit řadu odvětví a mohou zefektivnit výrobu a rovněž celosvětově zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu a malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že pro vývoj umělé inteligence má velký význam dostupnost rozsáhlých datových souborů a zkušebních a pokusných zařízení;

G.

vzhledem k tomu, že společný přístup usnadní vývoj technologií umělé inteligence ve prospěch společnosti a zároveň umožní řešit výzvy, které s těmito technologiemi souvisí, tak aby se podpořily inovace, zvýšila kvalita produktů a služeb obsahujících prvky umělé inteligence, zlepšila zkušenost a důvěra spotřebitelů v technologie umělé inteligence a robotiku a aby se zabránilo roztříštění vnitřního trhu;

H.

vzhledem k tomu, že výkonnost výpočetní techniky v Unii musí být udržována na špičkové úrovni, což by mělo vytvořit příležitosti pro dodavatelský průmysl EU a zvýšit jeho efektivitu tím, že výsledky technologického vývoje budou zúročeny v produktech a službách, jež budou reagovat na poptávku a orientovat se na aplikace, díky čemuž budou zaváděny do nově vznikajících rozsáhlých aplikací založených na umělé inteligenci;

I.

vzhledem k tomu, že je nutné co nejrychleji přijmout koordinovaný postup na evropské úrovni, aby EU mohla konkurovat masivním investicím třetích zemí, zejména USA a Číny;

J.

vzhledem k tomu, že dne 25. dubna 2018 (6) se Komise zavázala, že ve spolupráci s členy Evropské aliance pro umělou inteligenci (což je skupina odborníků na umělou inteligenci) navrhne evropský přístup, který bude mít formu obecných pokynů pro umělou inteligenci a bude mít za cíl podpořit evropské aplikace a podniky, které umělou inteligenci využívají;

K.

vzhledem k tomu, že stávající pravidla a postupy je třeba znovu posoudit a případně upravit, aby zohledňovaly umělou inteligenci a robotiku;

L.

vzhledem k tomu, že evropský rámec pro umělou inteligenci musí být vytvořen v plném souladu se základními právy zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie, a zejména se zásadami ochrany údajů, soukromí a bezpečnosti;

M.

vzhledem k tomu, že vývoj umělé inteligence může a měl by být koncipován tak, aby zachovával důstojnost, autonomii a právo na sebeurčení jednotlivce;

N.

vzhledem k tomu, že Parlament v usnesení ze dne 16. února 2017 o občanskoprávních pravidlech pro robotiku, které obsahovalo doporučení pro Komisi, vyzval Komisi, aby navrhla soudržný právní rámec pro rozvoj robotiky, včetně autonomních systémů a inteligentních autonomních robotů;

O.

vzhledem k tomu, že vývoj umělé inteligence a robotiky musí být přínosný pro celou společnost; avšak vzhledem k tomu, že v roce 2017 nemohly venkovské oblasti výhod umělé inteligence z velké části využívat, neboť 8 % domácností nebylo připojeno k žádné pevné síti a 53 % domácností nebylo pokryto žádnou z přístupových sítí nové generace (VDSL, kabelová síť Docsis 3.0 nebo FTTP);

P.

vzhledem k tomu, že vývoj služeb a produktů obsahujících prvky umělé inteligence není možný bez konektivity, volného pohybu údajů a dostupnosti údajů v celé EU; vzhledem k tomu, že využívání pokročilých technik vytěžování dat v produktech a službách může přispět ke zkvalitnění rozhodovacího procesu, a tím rozšířit výběr spotřebitelů a zlepšit výkonnost podniků;

Q.

vzhledem k tomu, že technologického vývoje v oblasti inteligentních výrobků a služeb může ve svůj prospěch využívat znalostní ekonomika, která je založena na množství, kvalitě a dostupnosti informací, a může se tedy lépe přizpůsobovat potřebám spotřebitelů;

R.

vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost má zásadní význam pro ochranu údajů před jejich úmyslným poškozením nebo zneužitím, v jehož důsledku by používání umělé inteligence způsobilo občanům nebo podnikům újmu, což by otřáslo důvěrou průmyslu a spotřebitelů v umělou inteligenci; vzhledem k tomu, že vývoj umělé inteligence vede ke zvyšování naší závislosti při přijímání opatření a rozhodnutí na těchto systémech, což vyžaduje, aby se na ně v EU vztahovaly vysoké normy kybernetické odolnosti, má-li se předejít narušení kybernetické bezpečnosti a jejich selhání;

S.

vzhledem k tomu, že trend směřující k automatizaci s sebou nese požadavek, aby subjekty, které se podílejí na vývoji aplikací umělé inteligence a jejich uvádění na trh, měly již od fáze návrhu na zřeteli bezpečnost a etiku, a byly si vědomy toho, že musejí být připraveny přijmout právní odpovědnost za kvalitu technologie, kterou vytvářejí;

T.

vzhledem k tomu, že budování důvěryhodného prostředí pro vývoj technologií umělé inteligence by mělo být založeno na struktuře politiky v oblasti dat; vzhledem k tomu, že to znamená vytvořit programy pro hladký a zjednodušený sběr a správu dat pro vzdělávací a výzkumné účely, jež umožní rozvoj umělé inteligence v mnoha oblastech: medicíně, finančnictví, biologii, energetice, průmyslu, chemii nebo ve veřejném sektoru; vzhledem k tomu, že ekosystém umělé inteligence založený na datech by mohl zahrnovat celoevropské iniciativy v oblasti otevřených norem a být založen na vzájemném uznávání certifikátů a transparentních pravidel interoperability;

U.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence sama o sobě nezajišťuje pravdu či spravedlnost, protože může docházet ke zkreslení v důsledku metody sběru dat a zápisu algoritmu, jež mohou mít původ ve společenských předsudcích; vzhledem k tomu, že zkreslení by měly zabránit kvalitní data a design algoritmu a neustálé přehodnocování;

V.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence a robotika by měly být rozvíjeny a zaváděny tak, aby v jejich centru stál člověk, kterému by měly být nápomocny na pracovišti i v domově; vzhledem k tomu, že umělá inteligence by rovněž mohla lidi nahradit v nebezpečných povoláních;

W.

vzhledem k tomu, že další rozvoj a širší využívání automatizovaných a algoritmických rozhodovacích procesů má nezpochybnitelný dopad na konečná rozhodnutí soukromých osob (například podnikatelů či uživatelů internetu) a správních, soudních či jiných veřejných orgánů v záležitostech spotřebitelského, obchodního či úředního rázu; vzhledem k tomu, že do procesu automatizovaného a algoritmického rozhodování musí být začleněna bezpečnostní opatření a možnost lidské kontroly a ověření;

X.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se strojovým učením je také nutné zajistit nediskriminaci, řádný postup, transparentnost a srozumitelnost v rámci rozhodovacích procesů;

Y.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence představuje významný nástroj k řešení globálních společenských výzev, a že členské státy proto musí prostřednictvím své veřejné politiky podporovat investice, uvolňovat prostředky na výzkum a vývoj a odstraňovat překážky bránící rozvoji a zavádění umělé inteligence;

Z.

vzhledem k tomu, že komerční platformy umělé inteligence pokročily v oblasti zdraví, životního prostředí, energie a dopravy od testování k praktickému využití; vzhledem k tomu, že základem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících data velkého objemu jsou techniky strojového učení;

AA.

vzhledem k tomu, že evropští výzkumní pracovníci a společnosti spolupracují na širokém spektru témat týkajících se technologie blockchain, od dodavatelského řetězce, služeb veřejné správy, financí, internetu věcí, zdravotnictví, sdělovacích prostředků a inteligentních měst po energetiku a dopravu; vzhledem k tomu, že Evropa je silným hráčem v důležitých oblastech souvisejících se blockchainem, např. umělé inteligenci; vzhledem k tomu, že blockchain může hrát důležitou úlohu při zlepšování evropských inovací;

AB.

vzhledem k tomu, že technologie kybernetické bezpečnosti, např. digitální identity, šifrování nebo detekce narušení, a jejich uplatňování v oblastech, jako jsou finance, průmysl 4.0, energetika, doprava, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, mají zásadní význam pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti činností a transakcí on-line prováděných občany, orgány veřejné správy či společnostmi;

AC.

vzhledem k tomu, že vytěžování textů a dat slouží jako základ pro aplikace založené na umělé inteligenci a strojovém učení a má zásadní význam pro malé a střední podniky a začínající podniky, protože jim umožňuje přístup k velkému množství dat, které potřebují pro vývoj algoritmů umělé inteligence;

AD.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence může být velmi náročná na spotřebu energie; vzhledem k tomu, že je proto důležité výdobytky umělé inteligence využívat se zřetelem ke stávajícím cílům, které si EU vytkla pro energetickou účinnost a oběhové hospodářství;

AE.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence by měla plně podporovat všechny evropské jazyky, aby všichni Evropané mohli stejnou měrou těžit z vývoje moderní umělé inteligence v mnohojazyčné evropské informační společnosti;

AF.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence má v průmyslu a službách spojených s pokročilými technologiemi zásadní význam, má-li se Evropa stát „světadílem začínajících podniků“, a to tak, že pro dosažení růstu budou v Evropě využívány nejnovější technologie, zejména ve zdravotnických technologiích, službách a programech, vývoji léčivých přípravků, robotické chirurgii a chirurgii s asistencí robota, při léčbě chronických onemocnění, lékařských metodách zobrazování a záznamech i zajištění udržitelného životního prostředí a bezpečné výroby potravin; vzhledem k tomu, že Evropa v současnosti zaostává za Severní Amerikou a Asií ve výzkumu a patentech v oblasti umělé inteligence;

AG.

vzhledem k tomu, že rozvoj technologií umělé inteligence může zlepšit kvalitu života lidí trpících chronickými chorobami a zdravotním postižením a řešit sociální problémy, jako je stárnutí naší populace, neboť umělá inteligence dokáže zpřesnit a zefektivnit zdravotnické technologie pro poskytování zdravotní péče;

AH.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence a robotika mají v lékařské péči široké uplatnění, např. v následujících oblastech: vedení lékařské dokumentace a správa zdravotních údajů, provádění opakujících se postupů (analýza testů, rentgenových snímků, snímků počítačové tomografie, vkládání dat), navrhování léčebných postupů, digitální konzultace (jako je lékařská konzultace založená na osobní anamnéze a běžných lékařských znalostech), virtuální ošetřovatelé, řízení předepisování léků, vytváření léčiv, přesné lékařství (jako je genetické a genomické hledání mutací a tendence k nemocem na základě informací v DNA), sledování zdravotního stavu, analýza systému zdravotní péče atd.;

AI.

vzhledem k tomu, že dostupnost neznamená stejné služby a zařízení pro všechny; vzhledem k tomu, že dostupnost umělé inteligence a robotiky je založena na inkluzivním plánování a projektování; vzhledem k tomu, že východiskem pro projektování musejí být potřeby, přání a zkušenosti uživatelů;

AJ.

vzhledem k tomu, že ohledně autonomie robotů, zjevné absence lidské empatie a toho, jak roboti ovlivní vztah mezi lékařem a pacientem, panují značné etické, psychologické a právní obavy, které ještě nebyly řádně projednány na úrovni EU, především v souvislosti s ochranou osobních údajů pacientů, odpovědností a novými hospodářskými a pracovněprávními vztahy, které z toho vyplývají; vzhledem k tomu, že „autonomie“ jako taková může být přisuzována pouze lidským bytostem; vzhledem k tomu, že pro umělou inteligenci je zapotřebí vytvořit pevný právní a etický rámec;

AK.

vzhledem k tomu, že zavádění umělé inteligence musí být zejména ve zdravotnictví vždy založeno na principu odpovědnosti „člověk obsluhuje stroj“;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

90.

91.

92.

93.

94.

95.

96.

97.

98.

99.

100.

101.

102.

103.

104.

105.

106.

107.

108.

109.

110.

111.

112.

113.

114.

115.

116.

117.

118.

119.

120.

121.

122.

123.

124.

125.

126.

127.

128.

129.