ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 449

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 63
23. prosince 2020


Obsah

Strana

 

 

EVROPSKÝ PARLAMENT
ZASEDÁNÍ 2018–2019
Dílčí zasedání od 11. do 14. února 2019
Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v  Úř. věst. C 396, 20.11.2020
PŘIJATÉ TEXTY

1


 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament

 

Úterý, 12. února 2019

2020/C 449/01

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu (2019/2509(RSP))

2

2020/C 449/02

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o uplatňování ustanovení Smlouvy týkajících se občanství EU (2018/2111(INI))

6

2020/C 449/03

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění ustanovení Smlouvy, která se týkají posílené spolupráce (2018/2112(INI))

16

2020/C 449/04

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o uplatňování ustanovení Smlouvy týkajících se pravomoci Parlamentu vykonávat politickou kontrolu Komise (2018/2113(INI))

22

2020/C 449/05

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU (2017/2089(INI))

28

2020/C 449/06

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o komplexní evropské průmyslové politice v oblasti umělé inteligence a robotiky (2018/2088(INI))

37

2020/C 449/07

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění směrnice 2009/128/EC o udržitelném používání pesticidů (2017/2284(INI))

59

2020/C 449/08

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění směrnice o přeshraniční zdravotní péči (2018/2108(INI))

71

 

Středa, 13. února 2019

2020/C 449/09

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2018 (2018/2148(INI))

80

2020/C 449/10

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o stavu diskuse o budoucnosti Evropy (2018/2094(INI))

90

2020/C 449/11

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (2018/2684(RSP))

102

2020/C 449/12

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o politických výzvách a strategiích pro boj proti nádorovým onemocněním žen a s nimi souvisejícímu současnému výskytu dalších nemocí (2018/2782(RSP))

109

2020/C 449/13

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o používání konopí pro léčebné účely (2018/2775(RSP))

115

2020/C 449/14

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2018 (2018/2280(INI))

119

 

Čtvrtek, 14. února 2019

2020/C 449/15

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o situaci v Čečensku a o případu Ojuba Titijeva (2019/2562(RSP))

125

2020/C 449/16

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o Zimbabwe (2019/2563(RSP))

128

2020/C 449/17

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o obráncích ženských práv v Saúdské Arábii (2019/2564(RSP))

133

2020/C 449/18

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o právu na pokojný protest a přiměřeném použití síly (2019/2569(RSP))

139

2020/C 449/19

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o právech intersexuálních osob (2018/2878(RSP))

142

2020/C 449/20

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o budoucnosti seznamu opatření týkajících se osob LGBTI (2019-2024) (2019/2573(RSP))

146

2020/C 449/21

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o budoucnosti smlouvy INF a důsledcích pro Evropskou unii (2019/2574(RSP))

149

2020/C 449/22

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o NAIADES II – akčním programu na podporu vnitrozemské vodní dopravy (2018/2882(RSP))

154

2020/C 449/23

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 ke zprávě o provádění týkající se nařízení (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy v rámci EU i mimo ni (2018/2110(INI))

157

2020/C 449/24

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o posílení konkurenceschopnosti vnitřního trhu rozvíjením celní unie EU a její správy (2018/2109(INI))

170

2020/C 449/25

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o provádění právních ustanovení a společného prohlášení zajišťujících parlamentní kontrolu nad decentralizovanými agenturami (2018/2114(INI))

176


 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

 

Úterý, 12. února 2019

2020/C 449/26

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statutu evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom (2018/2080(INL) – 2019/0900(APP))

182


 

III   Přípravné akty

 

Evropský parlament

 

Úterý, 12. února 2019

2020/C 449/27

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu o provádění Dohody mezi Evropskou Unií a Republikou Pobřeží slonoviny o partnerství v odvětví rybolovu (2018–2024) (10858/2018 – C8-0387/2018 – 2018/0267(NLE))

191

2020/C 449/28

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se provádění Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Pobřeží slonoviny o partnerství v odvětví rybolovu (2018–2024) (10858/2018 – C8-0387/2018 – 2018/0267M(NLE))

192

2020/C 449/29

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, prováděcího protokolu k ní a výměny dopisů připojené k této dohodě (14367/2018 – C8-0033/2019 – 2018/0349(NLE))

195

2020/C 449/30

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu jménem Evropské unie (10784/2018 – C8-0431/2018 – 2018/0239(NLE))

196

2020/C 449/31

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států třetího dodatkového protokolu k Dohodě o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (15383/2017 – C8-0489/2018 – 2017/0319(NLE))

197

2020/C 449/32

P8_TA(2019)0068
Program EU pro boj proti podvodům ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům (COM(2018)0386 – C8-0236/2018 – 2018/0211(COD))
P8_TC1-COD(2018)0211
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…,kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům

198

2020/C 449/33

P8_TA(2019)0069
Víceletý plán pro populace ryb v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro populace ryb v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139, kterým se zavádí víceletý plán pro Baltské moře, a o zrušení nařízení (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (COM(2018)0149– C8-0126/2018– 2018/0074(COD)
P8_TC1-COD(2018)0074
Postoj Evropského parlamentu a Rady přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008

213

2020/C 449/34

P8_TA(2019)0070
Mechanismus civilní ochrany Unie ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (COM(2017)0772/2 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD))
P8_TC1-COD(2017)0309
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

216

2020/C 449/35

P8_TA(2019)0071
Minimální požadavky na opětovné využívání vody ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (COM(2018)0337 – C8-0220/2018 – 2018/0169(COD))
P8_TC1-COD(2018)0169
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/… o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody
(Text s významem pro EHP)

219

2020/C 449/36

P8_TA(2019)0072
Schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozor nad trhem s těmito vozidly ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění a opravuje nařízení (EU) č. 167/2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (COM(2018)0289 – C8-0183/2018 – 2018/0142(COD))
P8_TC1-COD(2018)0142
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 167/2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly

246

2020/C 449/37

P8_TA(2019)0073
Program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků a evropskou statistiku ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, a evropskou statistiku a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826 (COM(2018)0441 – C8-0254/2018 – 2018/0231(COD))
P8_TC1-COD(2018)0231
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, a evropskou statistiku a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826
(Text s významem pro EHP)

247

2020/C 449/38

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zavedení podrobných technických opatření pro uplatňování konečného systému DPH pro zdanění obchodu mezi členskými státy (COM(2018)0329 – C8-0317/2018 – 2018/0164(CNS))

295

 

Středa, 13. února 2019

2020/C 449/39

P8_TA(2019)0084
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (kodifikace) (COM(2018)0499 – C8-0313/2018 – 2018/0263(COD))
P8_TC1-COD(2018)0263
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (kodifikované znění)

316

2020/C 449/40

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019, kterým se věc vrací příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání na základě nepozměněného návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani (přepracované znění) (COM(2018)0341 – C8-0215/2018 – 2018/0187(COD))

317

2020/C 449/41

P8_TA(2019)0086
Právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany (COM(2018)0096 – C8-0109/2018 – 2018/0044(COD))
P8_TC1-COD(2018)0044
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany

318

2020/C 449/42

P8_TA(2019)0087
Program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání na období 2021–2027 (program Pericles IV) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období let 2021 až 2027 zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles IV) (COM(2018)0369 – C8-0240/2018 – 2018/0194(COD))
P8_TC1-COD(2018)0194
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se na období let 2021 až 2027 zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles IV)

329

2020/C 449/43

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (07971/2018 – C8-0446/2018 – 2018/0093(NLE))

340

2020/C 449/44

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (07971/2018 – C8-0446/2018 – 2018/0093M(NLE))

341

2020/C 449/45

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie (07979/2018 – C8-0447/2018 – 2018/0095(NLE))

346

2020/C 449/46

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie (07979/2018 – C8-0447/2018 – 2018/0095M(NLE))

347

2020/C 449/47

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (15375/2018 – C8-0026/2019 – 2018/0403(NLE))

351

2020/C 449/48

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o podpisu, jménem Unie, Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (15375/2018 – C8-0026/2019 – 2018/0403M(NLE))

352

2020/C 449/49

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Smlouvy o založení Dopravního společenství jménem Evropské unie (13111/2018 – C8-0473/2018 – 2018/0282(NLE))

357

2020/C 449/50

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (COM(2018)0375 – C8-0230/2018 – 2018/0196(COD))

358

2020/C 449/51

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Spravedlnost (COM(2018)0384 – C8-0235/2018 – 2018/0208(COD))

491

2020/C 449/52

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005, pokud jde o úrovně geografického členění (C(2018)08872 – 2018/3002(DEA))

530

2020/C 449/53

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu, za účelem odložení data pozdějšího uplatňování povinnosti clearingu u určitých OTC derivátových smluv (C(2018)09047 – 2018/2998(DEA))

531

2020/C 449/54

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti (C(2018)09122 – 2018/3004(DEA))

533

2020/C 449/55

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana (C(2018)09118 – 2018/3003(DEA))

535

2020/C 449/56

P8_TA(2019)0103
Spolupráce soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (COM(2018)0378 – C8-0242/2018 – 2018/0203(COD))
P8_TC1-COD(2018)0203
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech

537

2020/C 449/57

P8_TA(2019)0104
Doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (COM(2018)0379 – C8-0243/2018 – 2018/0204(COD))
P8_TC1-COD(2018)0204
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady …/…, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností)

545

2020/C 449/58

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v silniční nákladní dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie (COM(2018)0895 – C8-0511/2018 – 2018/0436(COD))

560

2020/C 449/59

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v letecké dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie (COM(2018)0893 – C8-0510/2018 – 2018/0433(COD))

564

2020/C 449/60

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o určitých aspektech bezpečnosti letectví s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie (COM(2018)0894 – C8-0514/2018 – 2018/0434(COD))

571

2020/C 449/61

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření příslušných dohod podle článku XXI Všeobecné dohody o obchodu službami s Argentinou, Austrálií, Brazílií, Čínou, samostatným celním územím Tchaj-wan, Penghu, Kinmen a Matsu (Čínská Tchaj-pej), Ekvádorem, Filipínami, Hongkongem (Čína), Indií, Japonskem, Kanadou, Kolumbií, Koreou, Kubou, Novým Zélandem, Spojenými státy americkými a Švýcarskem o potřebných kompenzačních vyrovnáních v důsledku přistoupení Česka, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Rakouska, Polska, Slovinska, Slovenska, Finska a Švédska k Evropské unii (14020/2018 – C8-0509/2018 – 2018/0384(NLE))

575

2020/C 449/62

P8_TA(2019)0109
Zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (COM(2018)0277 – C8-0192/2018 – 2018/0138(COD))
P8_TC1-COD(2018)0138
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě

576

2020/C 449/63

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (COM(2018)0336 – C8-0211/2018 – 2018/0168(COD))

586

 

Čtvrtek, 14. února 2019

2020/C 449/64

P8_TA(2019)0118
Mechanismus řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu (COM(2018)0373 – C8-0228/2018 – 2018/0198(COD))
P8_TC1-COD(2018)0198
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu

619

2020/C 449/65

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření Dohody o spolupráci mezi Eurojustem a Gruzií ze strany Eurojustu (13483/2018 – C8-0484/2018 – 2018/0813(CNS))

637

2020/C 449/66

P8_TA(2019)0120
Hodnocení zdravotnických technologií ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hodnocení zdravotnických technologií a změně směrnice 2011/24/EU (COM(2018)0051 – C8-0024/2018 – 2018/0018(COD))
P8_TC1-COD(2018)0018
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady EU …/… o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU
(Text s významem pro EHP)

638

2020/C 449/67

P8_TA(2019)0121
Stanovení rámce pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie (COM(2017)0487 – C8-0309/2017 – 2017/0224(COD))
P8_TC1-COD(2017)0224
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie

673

2020/C 449/68

P8_TA(2019)0122
Interoperabilita elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii (přepracované znění) (COM(2017)0280 – C8-0173/2017 – 2017/0128(COD))
P8_TC1-COD(2017)0128
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii (přepracované znění)

676

2020/C 449/69

P8_TA(2019)0123
Vzájemné uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě (COM(2017)0796 – C8-0005/2018 – 2017/0354(COD))
P8_TC1-COD(2017)0354
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008

678

2020/C 449/70

P8_TA(2019)0124
Poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatky za konverzi měny ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, pokud jde o některé poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatky za konverzi měny (COM(2018)0163 – C8-0129/2018 – 2018/0076(COD))
P8_TC1-COD(2018)0076
Postoj Evropského parlamentu a Rady přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, pokud jde o některé poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatky za konverzi měny

679

2020/C 449/71

P8_TA(2019)0125
Společná pravidla pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy (COM(2017)0647 – C8-0396/2017 – 2017/0288(COD))
P8_TC1-COD(2017)0288
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy
(Text s významem pro EHP)

680

2020/C 449/72

P8_TA(2019)0126
Změna směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu z důvodu vystoupení Spojeného království z Evropské unie ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o úpravě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti [ve znění směrnice 2018/XXX/EU] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XXX [o správě energetické unie] z důvodu vystoupení Spojeného království z Evropské unie (COM(2018)0744 – C8-0482/2018 – 2018/0385(COD))
P8_TC1-COD(2018)0385
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o změně směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu z důvodu vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie

694


Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Postup konzultace

***

Postup souhlasu

***I

Řádný legislativní postup: první čtení

***II

Řádný legislativní postup: druhé čtení

***III

Řádný legislativní postup: třetí čtení

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu)

Pozměňovací návrhy Parlamentu:

Nové části textu jsou označeny tučně kurzivou . Vypuštěné části textu jsou označeny buď symbolem ▌nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučně kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne.

CS

 


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/1


EVROPSKÝ PARLAMENT

ZASEDÁNÍ 2018–2019

Dílčí zasedání od 11. do 14. února 2019

Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 396, 20.11.2020

PŘIJATÉ TEXTY

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Evropský parlament

Úterý, 12. února 2019

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/2


P8_TA(2019)0075

Strategie integrace Romů

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu (2019/2509(RSP))

(2020/C 449/01)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, Smlouvu o fungování Evropské unie a Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173) a na následné zprávy o provádění a hodnocení,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva uznávající Romy za skupinu, která potřebuje zvláštní ochranu před diskriminací,

s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2153(2017) s názvem „Podpora inkluze Romů a kočujících osob“,

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (1),

s ohledem na doporučení Rady o účinných opatřeních pro integraci Romů v členských státech ze dne 9. prosince 2013 (2) a na závěry Rady o urychlování procesu integrace Romů ze dne 8. prosince 2016 a na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2016 ze dne 13. října 2016,

s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 o aspektech základních práv v oblasti integrace Romů v EU: boj proti anticiganismu (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – anticiganismus v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v Evropské unii (5),

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) o základních právech za rok 2016 a na první a druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii (EU-MIDIS I a II) a na různá další šetření a zprávy o Romech,

s ohledem na evropskou občanskou iniciativu „Balíček opatření na ochranu menšin“ („Minority SafePack“) zaregistrovanou dne 3. dubna 2017,

s ohledem na příslušné zprávy a doporučení romské občanské společnosti, nevládních organizací a výzkumných institucí,

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že anticiganismus (6) je zvláštní druh rasismu, ideologie založená na rasové nadřazenosti, forma dehumanizace a institucionálního rasismu živeného historickou diskriminací a projevující se mimo jiné násilím, slovními projevy nenávisti, vykořisťováním, stigmatizací a těmi nejostudnějšími formami diskriminace (7);

B.

vzhledem k tomu, že Romům (8) jsou v Evropě stále upírána základní lidská práva;

C.

vzhledem k tomu, že v závěrech Zprávy o hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020, kterou vypracovala Komise (COM(2018)0785), se zdůrazňuje, že „daný rámec je klíčový pro rozvoj unijních a vnitrostátních nástrojů a struktur zaměřených na prosazování integrace Romů, avšak cíle, jímž je ‚ukončení vyloučení Romů‘, zatím nebylo dosaženo“;

D.

vzhledem k tomu, že hodnocení prováděné Komisí ukázalo, že strategie pro začleňování se musí zaměřovat na několik různých cílů současně, používat komplexní přístup a klást větší důraz na boj proti anticiganismu; vzhledem k tomu, že čtyři cíle začleňování Romů (vzdělávání, bydlení, zaměstnanost a zdraví) by měly být rozšířeny o zvláštní cíl odstranění diskriminace, ale i o další cíle vedoucí k začlenění;

E.

vzhledem k tomu, že pokrok dosažený v začleňování Romů je celkově omezený; vzhledem k tomu, že určité pozitivní změny byly zaznamenány, pokud jde o předčasné ukončování školní docházky a předškolní vzdělávání, ale ke zhoršení naopak došlo, pokud jde o školní segregaci; vzhledem k tomu, že došlo ke zlepšení v tom, jak Romové subjektivně vnímají svůj zdravotní stav, avšak jejich přístup k systému zdravotní péče je i nadále omezený; vzhledem k tomu, že ve většině členských států se nikterak nezlepšil přístup k zaměstnání a podíl mladých Romů, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, se dokonce zvýšil; vzhledem k tomu, že panují vážné obavy v souvislosti s bydlením a v odstraňování chudoby bylo dosaženo jen nepatrného pokroku; vzhledem k tomu, že anticiganismus a jeho projevy, jako jsou trestné činy z nenávisti a nenávistné výroky, a to jak v online, tak offline prostředí, jsou i nadále zdrojem vážných obav; vzhledem k tomu, že opatření na úrovni EU byla považována za významný příspěvek k národním strategiím týkajícím se Romů a jejich provádění v politické, správní a finanční oblasti;

F.

vzhledem k tomu, že z hodnocení vyplývají nedostatky v původním nastavení rámce a omezená účinnost provádění;

G.

vzhledem k tomu, že hodnocení upozorňuje na skutečnost, že je zapotřebí zvláštních opatření, která by zajistila posílení postavení Romů a jejich zapojení; vzhledem k tomu, že klíčové je zlepšení postavení Romů a nevládních organizací a budování jejich kapacit;

H.

vzhledem k tomu, že z hodnocení vyplývá, že rámec EU se dostatečně nezaměřoval na určité skupiny Romů, že je nutné řešit vícenásobnou a průřezovou diskriminaci a že je třeba, aby strategie měly silný genderový rozměr a uplatňovaly přístup zaměřený na děti;

I.

vzhledem k tomu, že stávající rámec EU postrádá jasné a měřitelné cíle; vzhledem k tomu, že chybí kvalitativní i kvantitativní monitorovací postupy, přičemž doporučení pro jednotlivé země nejsou závazná; vzhledem k tomu, že není vyvíjeno dostatečné úsilí o řešení omezeného zastoupení romských jednotlivců a skupin při vytváření, provádění, monitorování a hodnocení opatření, programů a projektů týkajících se Romů;

J.

vzhledem k tomu, že většina mainstreamových programů nepodporuje začlenění Romů, a vzhledem k tomu, že prostřednictvím cílených opatření financovaných ze strukturálních fondů se nepodařilo dosáhnout udržitelných pozitivních změn v životech nejvíce znevýhodněných Romů;

K.

vzhledem k tomu, že členské státy nesou jasnou odpovědnost za přijímání nápravných opatření potírajících praktiky, které diskriminují příslušníky romské komunity;

L.

vzhledem k tomu, že otázka budování důvěry mezi romskou a neromskou populací je pro zlepšení životů a životních příležitostí Romů zásadní; vzhledem k tomu, že důvěra je zásadní pro společnost jako celek;

1.

znovu opakuje svůj postoj, výzvy a doporučení, které předložil a přijal ve svém usnesení ze dne 25. října 2017 o aspektech základních práv v oblasti integrace Romů v EU: boj proti anticiganismu; vyjadřuje politování nad tím, že na základě doporučení podaných v tomto usnesení bylo přijato jen omezené množství opatření;

2.

vyzývá Komisi, aby:

i.

reagovala na výzvy Parlamentu, Rady a četných nevládních organizací a odborníků a navrhla strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 s širší škálou prioritních oblastí, jasnými a závaznými cíli, lhůtami a ukazateli pro sledování a řešení specifických úkolů, který bude odrážet rozmanitost romských komunit, a aby k tomuto účelu vyčlenila dostatečné množství veřejných finančních prostředků;

ii.

do koncipování strategického rámce EU dostatečně zapojila zástupce Romů, nevládní organizace a Evropskou síť orgánů pro rovné zacházení (Equinet), a to i formou viditelného a přístupného postupu konzultací, a aby umožnila jejich smysluplnou účast na jeho provádění, sledování a hodnocení a tím posílila pocit jejich spoluzodpovědnosti;

iii.

postavila boj proti anticiganismu do samého středu strategického rámce EU, také jeho rozšířením o zvláštní cíl odstranění diskriminace, ale i o další cíle, jako je začlenění Romů do environmentálně udržitelné, digitální společnosti a jejich spravedlivé zastoupení ve všech sférách života, a aby členské státy podněcovala k vypracování cílených strategií a konkrétních opatření v boji proti anticiganismu, jakož i proti jednomu z jeho projevů, kterým je sociální a ekonomické vyloučení;

iv.

zajistila, aby se strategický rámec EU řádně zabýval vícenásobnou diskriminací a diskriminací z důvodu příslušnosti k více skupinám, genderovým mainstreamingem a přístupem ohleduplným k dítěti;

v.

zajistila vyčlenění dostatečných lidských i finančních zdrojů k tomu, aby disponovala potřebnými kapacitami ke sledování, podpoře a poskytování poradenství v souvislosti s prováděním národních strategií pro začleňování Romů, včetně směrování dotazů na národní kontaktní místa pro Romy;

vi.

posílila Agenturu pro základní práva (FRA) z hlediska jejích pravomocí, institucionální kapacity, lidských zdrojů a rozpočtu tak, aby se mohla podílet na vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení národních strategií pro začleňování Romů;

vii.

přijala strategii pro rozmanitost pracovní síly a začleňování s cílem dosáhnout romské účasti v řadách pracovníků orgánů a institucí EU;

viii.

věnovala ve strategickém rámci EU pozornost specifickým skupinám romské populace, jako jsou romští občané EU uplatňující své právo na svobodu pohybu, státní příslušníci zemí mimo EU a Romové v přistupujících zemích;

ix.

v zájmu budování důvěry začlenila do strategického rámce EU proces směřující k nalezení pravdy, uznání a usmíření a vyzdvihla konkrétní kulturní a strukturální opatření a iniciativy podporované z fondů EU;

x.

nadále kontrolovala míru inkluzivnosti hlavních veřejných politik členských států jakožto součást evropského semestru v rámci strategie Evropa 2020 a aby zachovala silné propojení mezi strukturálními reformami podporujícími začlenění, dosažením cílů v oblasti integrace Romů a využitím financování EU v členských státech;

3.

vyzývá členské státy, aby:

i.

připravily své strategické národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 s širokou škálou prioritních oblastí, jasnými a závaznými cíli, lhůtami a ukazateli pro sledování a řešení specifických úkolů, které budou odrážet rozmanitost jejich romských komunit, a aby k tomuto účelu vyčlenily dostatečné množství veřejných finančních prostředků;

ii.

uplatňovaly postup zdola nahoru a do koncipování svých strategických národních strategií pro začleňování Romů (strategií) zapojily zástupce Romů, komunity, nevládní organizace a orgány pro rovné zacházení, a aby jim umožnily smysluplnou účast na provádění, sledování a hodnocení těchto strategií;

iii.

postavily boj proti anticiganismu do samého středu svých strategií, a to spolu s jedním z jeho projevů, kterým je sociální a ekonomické vyloučení; vypracovaly cílené strategie a konkrétní opatření v boji proti anticiganismu, jako je vyšetření současných i minulých rasistických útoků na Romy; podporovaly spravedlivé zastoupení Romů ve všech oblastech života, včetně sdělovacích prostředků, veřejných institucí a politických orgánů;

iv.

zajistily, aby se jejich strategie řádně zabývaly vícenásobnou diskriminací a diskriminací z důvodu příslušnosti k více skupinám, genderovým mainstreamingem a přístupem ohleduplným k dítěti;

v.

výslovně považovaly děti za prioritu při plánování a realizaci svých vnitrostátních strategií integrace Romů; znovu zdůrazňuje význam ochrany a podpory rovného přístupu ke všem právům pro romské děti;

vi.

posílily národní kontaktní místa pro Romy z hlediska jejich pravomocí, institucionální kapacity, lidských zdrojů a rozpočtu, a aby zajistily jejich odpovídající postavení v rámci struktury své veřejné správy, a umožnily jim tak vykonávat činnost prostřednictvím účinné meziodvětvové koordinace;

vii.

věnovaly ve svých strategiích pozornost specifickým skupinám romské populace, jako jsou romští občané EU uplatňující své právo na svobodu pohybu a státní příslušníci zemí mimo EU, včetně Romů z přistupujících zemí;

viii.

v zájmu budování důvěry začlenily do svých strategií proces směřující k nalezení pravdy, uznání a usmíření, a aby vyzdvihly konkrétní kulturní a strukturální opatření a iniciativy podporované z fondů EU;

ix.

zajistily a zaručily účinnou inkluzivnost svých hlavních veřejných politik a aby transparentním a odpovědným způsobem využívaly dostupných strukturálních fondů EU ke zlepšování životních podmínek a vyhlídek Romů; vyšetřily současné i minulé případy zneužití příslušných fondů, a aby proti pachatelům podnikly právní kroky; učinily nezbytná opatření k tomu, aby byly vyčerpány veškeré finanční prostředky určené pro romské komunity, a to i do konce stávajícího VFF;

4.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Agentuře EU pro základní práva, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Výboru regionů, který je předá parlamentům a radám na nižší než celostátní úrovni, Radě Evropy a Organizaci spojených národů.

(1)  Úř. věst L 180, 19.7.2000, s. 22.

(2)  Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.

(4)  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 171.

(5)  Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 4.

(6)  Pojem anticiganismus se vyskytuje v různých pravopisných podobách a v různých členských státech se někdy používají mírně odlišné termíny (např. Antiziganismus či anti-Gypsyism).

(7)  Všeobecné politické doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti č. 13 o boji proti anticiganismu a diskriminaci Romů.

(8)  Označení „Romové“ se používá jako souhrnný pojem zahrnující různé příbuzné skupiny usedlého i kočujícího obyvatelstva, jako jsou Romové, Travelleři, Sintové, Manušové, Kalé, Romanišelové, Beášové, Aškalijové, Egypťané, Jenišové, Domové a Lomové, kteří se někdy velmi liší svou kulturou a životním stylem.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/6


P8_TA(2019)0076

Uplatňování ustanovení Smlouvy týkajících se občanství EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o uplatňování ustanovení Smlouvy týkajících se občanství EU (2018/2111(INI))

(2020/C 449/02)

Evropský parlament,

s ohledem na články 2, 3, 6, 9, 10, 11, 12, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 8, 9, 10, 15, 18, 20, 21, 22, 23, 24, 26, 45, 46, 47, 48, 153 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na články 10 a 11 SEU a na stanovisko obsažené v čl. 10 odst. 3, podle něhož „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“,

s ohledem na čl. 3 odst. 2 SEU, v němž je zakotveno právo osob na volný pohyb,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na víceletý finanční rámec na období 2020–2027,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (1),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (2),

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ (3) na období 2014–2020,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (5),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (6),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (7),

s ohledem na návrh směrnice Rady, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP (COM(2018)0358),

s ohledem na směrnici Rady (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES (8),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Práva a hodnoty, který předložila Komise (COM(2018)0383),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2009 o pokynech pro lepší provádění a uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (COM(2009)0313),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. ledna 2017 s názvem „Posílení práv občanů v Unii demokratické změny – zpráva o občanství EU pro rok 2017“ (COM(2017)0030),

s ohledem na doporučení Komise ze dne 12. září 2018 o sítích pro volební spolupráci, transparentnosti on-line, ochraně před kybernetickými bezpečnostními incidenty a boji proti dezinformačním kampaním v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (C(2018)5949),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o evropské občanské iniciativě (10) a na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské občanské iniciativě (COM(2017)0482),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o občanství EU na prodej (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o uplatňování nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2017 o překážkách bránících občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu (14),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2013„Posilování občanství EU – podpora volebních práv občanů EU“,

s ohledem na studii zveřejněnou v roce 2016 tematickou sekcí C Parlamentu s názvem „Překážky stojící v cestě právu na volný pohyb a pobyt občanů EU a jejich rodin“,

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2018 s názvem „Making EU citizens’ rights a reality: vnitrostátní soudy prosazující svobodu pohybu a související práva“,

s ohledem na výsledky Eurobarometru 89/2018,

s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu (15),

s ohledem na svůj postoj ze dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (akt o volbách) (16),

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 7. února 2018 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (17),

s ohledem na svá usnesení ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci 2021–2027 a o vlastních zdrojích (18),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody (19),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. září 2018 nazvané „Zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do Evropského parlamentu“ (COM(2018)0637),

s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Petičního výboru (A8-0041/2019),

A.

vzhledem k tomu, že občanství EU a práva z něj plynoucí byly zavedeny v roce 1992 Maastrichtskou smlouvou a následně prohloubeny Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost v prosinci 2009, avšak byly provedeny jen částečně;

B.

vzhledem k tomu, že práva, hodnoty a zásady, na nichž je založena Unie, které jsou zdůrazněny v článcích 2 a 6 SEU, staví občana do samého středu evropského projektu; vzhledem k tomu, že debata o budoucnosti Evropy s sebou tedy rovněž nese úvahu o síle naší společné identity;

C.

vzhledem k tomu, že zásady transparentnosti, integrity a odpovědnosti orgánů EU a rozhodovacích procesů, jak vyplývají z článků 10 a 11 SEU a článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, jsou podstatnými prvky koncepce občanství a jsou nezbytné pro budování a posilování důvěryhodnosti a důvěry v Unii jako celek; vzhledem k tomu, že uchylování se k opatřením a nástrojům ad hoc a mezivládním opatřením a nástrojům v různých politických oblastech EU a k neformálním rozhodovacím orgánům, při němž dochází k obcházení a deinstitucionalizaci řádného legislativního postupu, znamená riziko, že tyto zásady budou vážně otřeseny;

D.

vzhledem k tomu, že pro EU bylo obtížné čelit četným krizím s významnými sociálně-ekonomickými důsledky, které vedly ke vzniku populistických a nacionalistických ideologií založených na výlučných identitách a rasistických kritériích, jež odporují evropským hodnotám;

E.

vzhledem k tomu, že neuspokojivý způsob řešení různých krizí jen prohloubil zklamání občanů z toho, jaké má projekt evropské integrace v některých ohledech výsledky; vzhledem k tomu, že je zásadní zajistit, aby občané považovali občanství EU za ceněné privilegium, a to tím, že bude obnovena důvěra občanů v evropský projekt, prvořadým se stane prosazování práv všech občanů, včetně mj. občanských, politických a sociálních práv, zlepší se kvalita demokracie v Unii, budou v praxi uplatňována základní práva a svobody a každý občan bude mít možnost účastnit se demokratického života v Unii občanů a současně bude zajištěna větší zapojení občanské společnosti do procesů rozhodování a uplatňování rozhodnutí;

F.

vzhledem k tomu, že cílem současné revize evropské občanské iniciativy je zlepšení její účinnosti a posílení participativní demokracie a aktivního občanství;

G.

vzhledem k tomu, že občanství EU se získává nabytím státní příslušnosti některého členského státu, což upravují vnitrostátní právní předpisy; vzhledem k tomu, že práva a povinnosti vyplývající z občanství EU jsou současně stanoveny právními předpisy EU a nezáleží na členských státech, které je tedy nemohou bezdůvodně omezovat;

H.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s přístupem k občanství jednotlivých států by se měly členské státy řídit zásadami unijního práva, jako je proporcionalita, právní stát a nediskriminace, které byly důkladně propracovány v judikatuře Soudního dvora Evropské unie;

I.

vzhledem k tomu, že vyhlídka brexitu zdůraznila význam práv spojených s občanstvím EU, zejména mezi mladými Evropany, a jejich úlohu v životě milionů občanů EU a zvýšila rovněž povědomí v EU, pokud jde o možnou ztrátu těchto práv na obou stranách;

J.

vzhledem k tomu, že průměrná účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 byla 42,6 %; vzhledem k tomu, že podle posledního průzkumu Eurobarometr zveřejněného v květnu 2018 znalo datum příštích voleb do Evropského parlamentu pouhých 19 % dotazovaných Evropanů;

K.

vzhledem k tomu, že občané EU téměř vůbec nevědí o kancelářích sítě Europe Direct i přesto, že hrají hlavní úlohu při poskytování informací;

L.

vzhledem k tomu, že v EU je přes 400 informačních center sítě Europe Direct, která se podílejí na tom, jak Komise informuje o politikách Evropské unie, na kterých mají občané bezprostřední zájem, s cílem oslovit občany na místní a regionální úrovni;

M.

vzhledem k tomu, že koncepce občanství definuje vztah občanů s politickým společenstvím, včetně jejich práv, povinností a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že článek 20 SFEU dává občanům Unie právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a do orgánů místní samosprávy v členském státě jejich bydliště za stejných podmínek, jaké mají státní příslušníci tohoto státu;

N.

vzhledem k tomu, že evropští občané mají své přímé zástupce v Evropském parlamentu a každému občanu se musí od institucí EU dostat stejné pozornosti; vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU stanoví zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jelikož uvádí, že Unie bude „při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy“;

O.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v několika věcech určil, že práva vyplývající z občanství EU mohou uplatňovat rovněž státní příslušníci určitého členského státu vůči témuž státu (20);

P.

vzhledem k tomu, že několik členských států nabízí tzv. „programy zlatého víza“ a investorské programy jako prostředek, jak získat jejich státní občanství;

Q.

vzhledem k tomu, že volný pohyb dává občanům EU příležitost cestovat, studovat, pracovat a žít v jiných zemích EU; vzhledem k tomu, že více než 16 milionů Evropanů využívá svého práva pobývat v jiné zemi EU;

R.

vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb je pro občanství EU naprosto zásadní a doplňuje ostatní svobody vnitřního trhu EU; vzhledem k tomu, že obzvláště nadšení jsou z volného pohybu mladí Evropané a považují ho hned po zajištění míru v Evropě za to nejpozitivnější, čeho se EU podařilo dosáhnout;

S.

vzhledem k tomu, že provádění směrnice 2004/38/ES se setkalo s praktickými obtížemi a pro Evropany může být stále těžké přestěhovat se do jiného členského státu nebo v něm žít, a to z důvodu diskriminace plynoucí z požadavků týkajících se státní příslušnosti, vstupu a pobytu; vzhledem k tomu, že existuje významná judikatura Soudního dvora, která má upřesnit hlavní koncepce pro mobilní občany EU;

T.

vzhledem k tomu, že právo na konzulární ochranu zaručují články 20 a 23 SFEU a občané EU mají tedy na území třetí země, ve které členský stát, jehož jsou státními příslušníky, není zastoupen, nárok na ochranu ze strany jiného členského státu za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu; vzhledem k tomu, že mimořádné události, přírodní katastrofy nebo události, jako jsou teroristické útoky, mohou mít dopad na evropské občany z členského státu, který v dotčené třetí zemi nemá zastoupení;

U.

vzhledem k tomu, že Komise ve zprávě o občanství EU pro rok 2017 dala jednoznačně najevo odhodlání uspořádat celounijní informační kampaň o občanství EU, aby občanům pomohla lépe pochopit jejich práva; vzhledem k tomu, že tuto odpovědnost lépe informovat občany EU o jejich právech a povinnostech musí společně sdílet členské státy a občanská společnost;

V.

vzhledem k tomu, že ze zprávy Komise o občanství EU pro rok 2017 vyplývá, že se od roku 2012 zvýšil počet osob, které uvedly, že zažily nějakou formu diskriminace;

W.

vzhledem k tomu, že vytvoření schengenského prostoru a začlenění schengenského acquis do rámce EU značně rozšířilo možnost volného pohybu po EU a jsou jedním z největších úspěchů evropského integračního procesu;

X.

vzhledem k tomu, že zavedení evropského občanství je úspěchem evropského projektu, jehož plného potenciálu ještě nebylo dosaženo; zdůrazňuje, že se jedná o jedinečnou konstrukci, která nemá ve světě obdoby;

1.

domnívá se, že ne všechna ustanovení týkající se občanství EU byla provedena tak, aby byl využit jejich plný potenciál, ačkoli by to umožnilo upevnit evropskou identitu; zdůrazňuje, že vytvoření občanství Unie prokázalo, že může existovat forma občanství, která není dána státní příslušností, a že toto občanství tvoří základ politické oblasti, ze které vyplývají práva a povinnosti určené právními předpisy Evropské unie, a nikoli státu; vyzývá orgány Unie, aby přijaly nezbytná opatření ke zlepšení provádění, oblasti působnosti a účinnosti ustanovení Smluv týkajících se občanství a odpovídajících ustanovení zakotvených v Listině základních práv Evropské unie; poukazuje na to, že občané Unie si nejsou plně vědomi svých práv vyplývajících z občanství Unie;

2.

připomíná, že občanství EU doplňuje občanství určitého členského státu; zdůrazňuje, že občanství EU umožňuje vzájemné doplňování četných identit občanů a že výlučný nacionalismus a populistické ideologie tuto schopnost oslabují; je toho názoru, že uplatňování aktivního občanství a podněcování k účasti občanů jsou klíčová pro posílení pocitu příslušnosti k politickému projektu, který přispěje k rozvíjení sdíleného pocitu evropské identity, vzájemného porozumění, mezikulturního dialogu a nadnárodní spolupráce a pro budování otevřených, inkluzivních, soudržných a odolných společností;

3.

domnívá se, že plné uplatňování Listiny základních práv Evropské unie ze strany orgánů, institucí a jiných subjektů EU a aktivní podpora práv a zásad, které jsou v ní zakotveny, představují nezbytnou páku pro zaručení účinného zapojení občanů do demokratického procesu EU a pro konkretizaci ustanovení zakotvených v článku 20 SFEU;

4.

zdůrazňuje, že soubor práv a povinností vyplývajících z občanství Unie nemůže být neodůvodněně omezen; v tomto ohledu naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly svého výsadního práva udělovat občanství v duchu loajální spolupráce, a to i v případech dětí občanů EU, které mají potíže splnit kritéria k získání občanství podle předpisů členských států; zdůrazňuje, že úspěšné uplatňování občanských práv předpokládá, že jsou chráněna a prosazována veškerá práva a svobody zakotvené v Listině základních práv EU, včetně práv a svobod lidí se zdravotním postižením, kteří by měli mít možnost uplatňovat svá základní práva stejně jako ostatní občané, a že je uplatňován genderový mainstreaming ve snaze zajistit, aby mohly práv spojených s občanstvím EU plně využívat i ženy;

5.

připomíná, že občanství Unie má také rozšířené dopady a dává práva v oblasti demokratické účasti vyplývající z článků 10 a 11 SEU; zdůrazňuje, že v zájmu uplatňování práva podílet se na demokratickém životě Unie by měla být rozhodnutí přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům, a že je proto zásadní zajistit náležité záruky transparentnosti při rozhodování a boji proti korupci;

6.

vyjadřuje politování nad stávajícími výjimkami z částí Smluv uplatňovanými ze strany některých členských států, jelikož tyto výjimky oslabují práva občanů, která mají být podle Smluv rovná, a vytvářejí v nich ve skutečnosti rozdíly;

7.

konstatuje, že program Erasmus+, program Práva, rovnost a občanství a práva Evropa pro občany skýtají občanům EU, a zejména mladým, velké přínosy tím, že zvyšují jejich informovanost o jejich statutu jako občanů EU a rozšiřují jejich znalost práv vyplývajících z tohoto statutu a s ním spojených hodnot; zastává názor, že evropské dobrovolnické programy, jako je Evropská dobrovolná služba a Evropský sbor solidarity, jsou rovněž nedílnou součástí budování evropského občanství; zdůrazňuje zásadní význam těchto programů, zejména mezi mladými lidmi, a požaduje posílení jejich financování;

Politická práva

8.

je znepokojen tendencí poklesu volební účasti jak ve vnitrostátních volbách, tak ve volbách do Evropského parlamentu, zejména mezi mladými lidmi; je přesvědčen, že posílení veřejné sféry EU a plné uplatňování evropského občanství mají potenciál pomoci tento pokles zvrátit tím, že zvýší pocit sounáležitosti občanů s Evropským společenstvím a oživí zastupitelskou demokracii;

9.

oceňuje snahy Komise prosazovat programy, které podporují evropské občanství a povědomí občanů o jejich politických právech; bere však na vědomí nedostatečný pokrok dosažený při provádění článku 165 SFEU jakožto právního základu pro podporu evropského rozměru vzdělávání občanů; považuje za zásadní podporovat účast občanů na demokratickém životě EU a domnívá se, že rozvoj osnov týkajících se EU ve vzdělávacích systémech by měl být prioritou za účelem dalšího rozvíjení potenciálu občanství EU;

10.

znovu vyjadřuje politování nad skutečností, že někteří občané EU jsou v členském státě, jehož jsou státními příslušníky, zbaveni hlasovacího práva a nemohou se účastnit vnitrostátních parlamentních voleb v členském státě svého pobytu; zdůrazňuje skutečnost, že ztráta volebních práv plynoucí z pobytu v jiném členském státě by mohla občany odradit od přestěhování do jiného členského státu, a mohla by tedy představovat možné porušení článku 18 SFEU;

11.

domnívá se, že v systému zastupitelské demokracie je nezbytné zajistit řádné fungování orgánů EU s cílem ochránit veškerá politická práva občanů EU; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly informace o občanství EU a o právech, které z něj vyplývají, přístupné ve všech úředních jazycích Evropské unie s cílem posílit pojem občanství EU; vyjadřuje politování nad tím, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost stále nebyl plně proveden čl. 15 odst. 3 SFEU, který se stal právním základem pro přístup veřejnosti k dokumentům a jenž rozšiřuje pravidla pro přístup na všechny orgány, instituce a jiné subjekty Unie; domnívá se, že pokroku při přijímání nového nařízení systematicky bránily členské státy;

Volný pohyb

12.

vítá výhody, které volný pohyb přináší občanům EU a ekonomikám členských států; poukazuje na to, že práva pramenící ze směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států nejsou vždy známa a dodržována, což vede k překážkám bránícím občanům EU a jejich rodinám ve volném pohybu a pobytu, jakož i k jejich diskriminaci; připomíná povinnost členských států chránit práva na svobodu pohybu, včetně sloučení rodiny, v případě manželů stejného pohlaví;

13.

je znepokojen tím, že výklad určitých ustanovení a pojmů směrnice 2004/38/ES ze strany vnitrostátních soudů se liší nejen napříč členskými státy, ale někdy také v rámci téže jurisdikce; se znepokojením konstatuje, že vnitrostátní orgány si nejsou vždy plně vědomy práv a povinností vyplývajících ze směrnice 2004/38/ES;

14.

poukazuje na problém chybějících informací nebo poskytování nesprávných či matoucích informací o požadavcích týkajících se víz pro rodinné příslušníky nebo o právu na pobyt; trvá na tom, že by členské státy měly zajistit odstranění zbytečných překážek pro právo na vstup/pobyt, zejména pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů EU;

15.

je znepokojen obtížemi, s nimiž se setkávají občané ve snaze o uznání jejich odborné kvalifikace v celé Evropě; domnívá se, že směrnice o uznávání odborných kvalifikací a evropský rámec kvalifikací pomohly usnadnit uznávání mezi členskými státy; domnívá se rovněž, že uznávání odborných kvalifikací je klíčem k zajištění vyšší míry mobility pro studenty i odborníky; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí, které směřuje k maximálnímu usnadňování uznávání odborných kvalifikací;

16.

je hluboce znepokojen zjištěními výzkumu, který provedla Agentura Evropské unie pro základní práva a jenž odhalil diskriminaci při hledání zaměstnání, při přístupu k různým službám, jako je pronájem vozidla či bytu nebo určité bankovní služby, a v oblastech vzdělávání a zdanění; zdůrazňuje, že diskriminace na základě státní příslušnosti může vést ke vzniku překážek bránících volnému pohybu občanů Unie; vyzývá EU a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost sledování těchto případů diskriminace a aby přijaly rozhodná opatření za účelem jejich prevence;

17.

zdůrazňuje úlohu mobility v osobním rozvoji mladých lidí, neboť podporuje studijní a kulturní výměny a zlepšuje pochopení koncepce aktivního občanství a jeho uplatňování v praxi; vybízí členské státy, aby propagovaly programy EU podporující mobilitu;

18.

oceňuje význam kultury, umění a vědy jako nedílné součásti aktivního občanství EU; zdůrazňuje jejich úlohu při posilování sdíleného pocitu sounáležitosti občanů s Unií a vzájemného porozumění a při podněcování mezikulturního dialogu;

Konzulární ochrana

19.

konstatuje, že téměř 7 milionů občanů Unie v současnosti žije v zemích mimo EU a že se očekává, že toto číslo bude dále růst a dosáhne do roku 2020 nejméně 10 milionů;

20.

domnívá se, že právo na konzulární ochranu je přínosem pro všechny občany EU, a připomíná, že směrnice Rady (EU) 2015/637 vykládá tuto ochranu v nejširším možném smyslu, tj. jako jakýkoli druh konzulární pomoci; zdůrazňuje, že povědomí o těchto právech zůstává omezené;

21.

vyzývá Komisi, aby zveřejnila posouzení provedení směrnice Rady (EU) 2015/637 a v případě potřeby zahájila odpovídající řízení o porušení Smlouvy; vyzývá členské státy, aby připravily protokoly pro mimořádné události a zohlednily při tom nezastoupené občany s cílem zlepšit komunikaci při mimořádných událostech v koordinaci se zastoupeními ostatních členských států a delegacemi EU; připomíná svůj dlouhodobý požadavek posílit úlohu delegací EU ve třetích zemích a zdůrazňuje přidanou hodnotu diplomatické sítě EU přítomné na místě;

Petice Evropskému parlamentu a stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv

22.

zdůrazňuje význam petičního práva, jak je stanoveno v článku 227 SFEU, resp. v článku 44 Listiny základních práv, a práva obrátit se na veřejného ochránce práv ustaveného v článku 228 SFEU a v článku 43 Listiny základních práv; vyzdvihuje činnost evropské veřejné ochránkyně práv při boji s nesprávnými úředními postupy v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie, a zejména v oblasti transparentnosti; zdůrazňuje význam transparentnosti pro náležité demokratické fungování a účast v rámci Unie, které vytvářejí důvěru mezi jejími občany; schvaluje v tomto ohledu doporučení veřejné ochránkyně práv obsažená v její nedávné zvláštní zprávě o transparentnosti legislativního procesu Rady;

Doporučení

23.

doporučuje, aby Komise uplatnila své výsady v souladu s článkem 258 SFEU a požádala Soudní dvůr EU, aby rozhodl, zda by mělo být zbavení hlasovacího práva z důvodu pobytu v jiném členském státě EU považováno za porušení svobody pohybu a pobytu; opětovně vyzývá členské státy, aby provedly kodex osvědčených postupů ve volebních záležitostech Benátské komise, který zahrnuje zrušení zbavení občanů žijících v zahraničí hlasovacího práva ve volbách do vnitrostátních parlamentů;

24.

navrhuje, aby Komise prostřednictvím postupu stanoveného v článku 25 SFEU rozšířila práva uvedená v čl. 20 odst. 2 SFEU s cílem umožnit občanům EU rozhodnout se, zda budou volit v členském státě, jehož jsou státními příslušníky, nebo v členském státě pobytu, a aby se toto rozšíření vztahovalo na všechny volby v souladu s ústavními možnostmi jednotlivých členských států;

25.

vyzývá členské státy, aby na místní a celostátní úrovni zavedly nástroje e-demokracie, řádně je začlenily do politického procesu, a usnadnily tak demokratickou účast občanů i obyvatel;

26.

domnívá se, že revize právního rámce, kterým se řídí evropská občanská iniciativa, představuje příležitost ke zvýšení účasti občanů na tvorbě politik EU, a to tím, že se sníží byrokratičnost tohoto nástroje a zvýší jeho přístupnost;

27.

vyzývá Komisi, aby vypracovala důkladnější postupy, pokud jde o politická a právní opatření navazující na úspěšné evropské občanské iniciativy;

28.

zdůrazňuje, že je třeba investovat více zdrojů do dodatečných programů a iniciativ na podporu evropského veřejného prostoru, kde by se požívání základních práv a svobod a sociálního zabezpečení a naplnění evropských hodnot stalo modelem identity občana, a že je třeba takové programy vytvářet; vítá program Práva a hodnoty jako cenný příklad toho, jak Unie aktivně podporuje své hodnoty a práva, jež vyplývají z občanství EU a jsou zakotvena ve Smlouvách, mimo jiné podporou organizací občanské společnosti, které tato práva a hodnoty prosazují a chrání; zdůrazňuje, že je důležité zachovat současný rozpočet určený na program Práva a hodnoty; rozhodně nesouhlasí s jeho snížením v rámci nového víceletého finančního rámce na období 2021–2027, které navrhla Komise;

29.

důrazně vybízí evropské politické strany a jejich členy, aby zajistily vyvážené zastoupení mužů a žen na kandidátních listinách, a to prostřednictvím seznamů s pravidelným střídáním mužských a ženských kandidátů nebo jiných rovnocenných metod;

30.

navrhuje významně zvýšit viditelnost kanceláří sítě Europe Direct; zdůrazňuje, že tyto kanceláře by měly fungovat jako zprostředkovatelské struktury mezi veřejnou správou v členských státech a občanskou společností (včetně odborových svazů, hospodářských sdružení a veřejných a soukromých subjektů) s cílem aktivně informovat evropské občany o jejich právech a povinnostech a podporovat účast občanů na místní úrovni na demokratickém životě Evropské unie; vybízí členské státy a subjekty na regionální a místní úrovni, aby s těmito kancelářemi aktivně spolupracovaly; zdůrazňuje, že tyto kanceláře by mohly vytvářet součinnost s programy, jako je Evropa pro občany; žádá Komisi, aby zajistila, aby tyto kanceláře centralizovaly relevantní informace umožňující občanům EU uplatňovat svá práva a usnadňující výkon práv vyplývajících z občanství Unie; je přesvědčen, že by se služba sítě SOLVIT měla dále zefektivnit, aby mohla účinněji chránit práva občanů EU předtím, než tito občané požádají o soudní či správní nápravu;

31.

v tomto duchu vyzývá Komisi, aby předložila návrh, který posílí úlohu kanceláří Europe Direct i výkon občanství EU, pokud jde o práva, která jsou přiznána pracovníkům na základě směrnice 2014/54/EU, včetně práv občanů EU na ochranu před diskriminací, výkonu jejich hlasovacích práv podle článku 22 SFEU a práva na volný pohyb podle článku 21 SFEU a směrnice 2004/38/ES a práva na volný pohyb, jež požívají jejich rodinní příslušníci;

32.

vyzývá Komisi, aby systematicky jednala ohledně porušování směrnice 2004/38/ES ze strany členských států, a požaduje zdokonalení stávajících pokynů EU, pokud jde o uplatňování a výklad právních předpisů, které mají dopad na občany EU, s cílem zahrnout nedávný vývoj judikatury Soudního dvora, a zajistit tak, aby bylo právo EU plně účinné;

33.

požaduje, aby bylo ve všech činnostech EU důsledně začleňováno hledisko rovnosti žen a mužů, zejména při přijímání právních předpisů nebo provádění politik spojených s občanstvím EU;

34.

připomíná, že Parlament od roku 2014 při různých příležitostech vyjádřil svou obavu, že veškeré vnitrostátní programy, které zahrnují přímý nebo nepřímý prodej občanství EU, oslabují samotnou koncepci evropského občanství; žádá Komisi, aby tyto programy sledovala a vypracovala zprávu o vnitrostátních programech udělujících občanství EU investorům, jak stanoví zpráva o občanství pro rok 2017;

35.

zdůrazňuje, že zpráva Komise o občanství EU pro rok 2017 neobsahuje žádnou zmínku o Listině základních práv Evropské unie, petičním právu, právu obrátit se na evropského veřejného ochránce práv, právu na přístup k dokumentům či právu podpořit evropskou občanskou iniciativu; vyzývá Komisi, aby v příštím hodnocení věnovala plnou pozornost ustanovením Listiny a vyřešila uvedené nedostatky;

36.

poukazuje na to, že počet evropských občanů, kteří se stali obětí teroristických útoků v zemi, která není jejich vlastní, se zvyšuje, a proto naléhavě žádá, aby byly v členských státech v souladu se směrnicí (EU) 2017/541 o boji proti terorismu vypracovány protokoly na pomoc státním příslušníkům jiných členských států v případě teroristického útoku;

37.

navrhuje členským státům ustavit 9. květen jako evropský sváteční den za účelem posílení evropského pocitu sounáležitosti a vytvoření prostoru pro občanská hnutí a činnosti;

38.

připomíná svou výzvu Komisi, aby předložila návrh na provedení doporučení Parlamentu o mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva;

39.

je pevně přesvědčen, že zásada zákazu diskriminace je základním kamenem evropského občanství a jak obecnou zásadou, tak základní hodnotou práva EU v souladu s článkem 2 SEU; naléhavě vyzývá k přijetí horizontální antidiskriminační směrnice EU, která by poskytla větší záruku dodržování základních práv v Unii na základě přijetí konkrétních právních předpisů EU, které by v plné míře a horizontálním způsobem provedly články 18 a 19 SFEU; vyjadřuje politování nad tím, že deset let po zveřejnění návrhu Komise Rada i nadále blokuje antidiskriminační směrnici;

40.

připomíná povinnost přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), která je stanovena ve Smlouvách; vyzývá Komisi, aby učinila nezbytné kroky k dokončení přistoupení Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a přistoupení k Evropské sociální chartě;

41.

zdůrazňuje, že kvalitní občanská výchova pro všechny věkové kategorie (formální i neformální) je zásadní pro sebejisté uplatňování demokratických práv občanů a řádné fungování demokratické společnosti; konstatuje, že pouze setrvalé úsilí v oblasti vzdělávání může zajistit vyšší účast ve volbách na evropské úrovni, posílit mezikulturní porozumění a solidaritu v Evropě a dosáhnout překonání diskriminace, předsudků a nerovnosti žen a mužů; doporučuje využít články 165, 166 a 167 SFEU jako právní základ pro prozkoumání potenciálu politik v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže;

42.

připomíná příspěvek politických stran na evropské úrovni k „utváření evropského politického vědomí“ a k „vyjadřování vůle občanů Unie“ (čl. 10 odst. 4 SEU); vyzývá proto k tomu, aby jednotliví občané EU dostali možnost žádat přímo o členství v politických stranách na evropské úrovni;

43.

připomíná, že je třeba podporovat evropský rozměr voleb do Evropského parlamentu s cílem přispět k budoucí práci Parlamentu tím, že využije svého práva legislativní iniciativy podle článku 225 SFEU; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily své úsilí při propagování občanských práv mezi evropskými občany, včetně těch, která souvisí s hlasovacími právy; zdůrazňuje, že lepší a cílenější informace o evropských politikách a o dopadu právních předpisů EU na každodenní životy občanů by zvýšily účast voličů ve volbách do Evropského parlamentu; připomíná, že je třeba podporovat účast ve volbách do Evropského parlamentu pomocí zvýšení viditelnosti evropských politických stran; opakuje, že podpora účasti ve volbách do Evropského parlamentu je společnou odpovědností občanů, členských států a EU; zdůrazňuje, že je třeba informovat občany o nedávné reformě volebního práva, včetně postupu spočívajícím v navržení vedoucích kandidátů (tzv. Spitzenkandidaten); zdůrazňuje politický význam a symboliku této role, pokud jde o posílení občanství EU;

44.

připomíná, že Evropský parlament je parlamentem celé Unie a že hraje zásadní úlohu při zajišťování legitimity politických orgánů EU tím, že je činí odpovědnými za zajištění náležité parlamentní kontroly; trvá tedy na tom, že legislativní pravomoci a kontrolní práva Parlamentu musí být zaručena, upevňována a posilována;

45.

připomíná pokyny Komise k uplatňování právních předpisů Unie na ochranu údajů v souvislosti s volbami a její sdělení ze dne 12. září 2018 o zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do Evropského parlamentu (COM(2018)0637); požaduje, aby bylo vyvinuto maximální úsilí s cílem zajistit volby bez jakéhokoli nepatřičného vměšování; zdůrazňuje potřebu jasně definované politiky EU, aby mohla čelit protievropské propagandě a cíleným dezinformacím;

46.

vybízí Komisi, aby více podporovala demokratickou angažovanost, a to tím, že posílí dialog, který vede s občany, bude prohlubovat jejich chápání úlohy právních předpisů EU v každodenním životě a zdůrazní právo občanů volit a být volen v místních, vnitrostátních a evropských volbách;

47.

v této souvislosti vyzývá Komisi, aby využívala sociální média a digitální nástroje a aby zvláštní důraz kladla na zvýšení účasti mladých lidí a zdravotně postižených osob; vyzývá k rozvoji a používání nástrojů e-demokracie, jako jsou internetové platformy, které by měly sloužit k přímějšímu zapojení občanů do demokratického života EU, a tedy i k posílení jejich angažovanosti;

48.

podporuje produkci a šíření tiskovin a multimediálních materiálů ve všech úředních jazycích EU s důrazem na zvyšování informovanosti občanů EU o jejich právech a na posilování jejich schopnosti tato práva v každém členském státě účinně vymáhat;

49.

domnívá se, že vzhledem k rostoucímu dopadu sociálních médií na životy občanů by evropské orgány měly pokračovat ve vytváření nových mechanismů a veřejných politik zaměřených na ochranu základních práv jednotlivců v digitálním prostředí; zdůrazňuje, že je třeba bezpečně, spravedlivě a transparentně sdílet údaje o občanech; zdůrazňuje, že svobodné sdělovací prostředky a přístup k pluralitě názorů jsou nezbytnou součástí zdravé demokracie a že mediální gramotnost je zásadní a měla by být rozvíjena již v raném věku;

50.

vybízí spolunormotvůrce, aby využili článku 25 SFEU k přijetí opatření, která by usnadnila každodenní uplatňování evropského občanství;

51.

žádá Komisi, aby na základě článku 25 SFEU vzala v úvahu vývoj práv spojených s občanstvím Unie v sekundárních právních předpisech a judikatuře v příští zprávě o občanství a aby navrhla plán pro sloučení všech dílčích částí dosaženého pokroku s cílem formálně zohlednit rozvoj Unie v této oblasti;

52.

zdůrazňuje, že konečným cílem uvedeného kroku na základě postupu podle článku 25 SFEU by bylo přijmout konkrétní iniciativy směřující ke konsolidaci práv a svobod konkrétních občanů v rámci „unijního statutu občanství“, který by se podobal evropskému políři sociálních práv a který by zahrnoval základní práva a svobody zakotvené v Listině základních práv společně se sociálními právy stanovenými v evropském políři sociálních práv a hodnoty stanovené v článku 2 SEU jakožto prvky vymezující evropský „veřejný prostor“, přičemž by zahrnoval mimo jiné příslušný model správy pro tento veřejný prostor, důstojnost, svobodu, právní stát, demokracii, pluralismus, toleranci, spravedlnost a solidaritu, rovnost a zákaz diskriminace, což by bylo následně zohledněno při budoucí či případné revizi Smluv;

o

o o

53.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(2)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

(3)  Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

(7)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132.

(8)  Úř. věst. L 106, 24.4.2015, s. 1.

(9)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215.

(10)  Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 17.

(11)  Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 117.

(12)  Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 57.

(13)  Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 28.

(14)  Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 98.

(15)  Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 83.

(16)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0282.

(17)  Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 89.

(18)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0226.

(19)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0449.

(20)  Například rozsudek Soudního dvora ze dne 8. března 2011 ve věci Gerardo Ruiz Zambrano v. Office national de l’ emploi (ONEm), C-34/09, ECLI:EU:C:2011:124, rozsudek Soudního dvora ze dne 2. března 2010 ve věci Janko Rottman v. Freistaat Bayern, C-135/08, ECLI:EU:C:2010:104, rozsudek Soudního dvora ze dne 5. května 2011 ve věci Shirley McCarthy v. Secretary of State for the Home Department, C-434/09, ECLI:EU:C:2011:277 a rozsudek Soudního dvora ze dne 15. listopadu 2011 ve věci Murat Dereci a další v. Bundesministerium für Inneres, C-256/11, ECLI:EU:C:2011:734.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/16


P8_TA(2019)0077

Provádění ustanovení Smlouvy týkajících se posílené spolupráce

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění ustanovení Smlouvy, která se týkají posílené spolupráce (2018/2112(INI))

(2020/C 449/03)

Evropský parlament,

s ohledem na ustanovení Smlouvy týkající se posílené spolupráce a zejména na článek 20, čl. 42 odst. 6, články 44, 45 a 46 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouvy o EU“) a na články 82, 83, 86, 87, 187, 188, 326, 327, 328, 329, 330, 331, 332, 333 a 334 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

s ohledem na ustanovení Smlouvy o jiných stávajících formách diferencované integrace a zejména na články 136, 137 a 138 Smlouvy o fungování EU o ustanoveních týkajících se členských států, jejichž měnou je euro,

s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

s ohledem na protokol č. 10 o stálé strukturované spolupráci stanovené článkem 42 Smlouvy o Evropské unii, protokol č. 14 o Euroskupině a protokolu č. 19 o schengenském acquis, které bylo začleněno do rámce Evropské unie,

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o rozpočtové kapacitě pro členské státy, jejichž měnou je euro (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2019 o diferencované integraci (5),

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 (COM(2017)2025) a pět následných diskusních dokumentů (COM(2017)0206), COM(2017)0240, COM(2017)0291, COM(2017)0315, COM(2017)0358),

s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017,

s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0038/2019),

A.

vzhledem k tomu, že Unie má zvláštní zájem na provádění posílené spolupráce v určitých oblastech, v nichž EU nemá výlučné pravomoci, aby pokročila s evropským projektem a usnadnila občanům život;

B.

vzhledem k tomu, že podle čl. 20 odst. 2 Smlouvy o EU je posílená spolupráce myšlena jako poslední prostředek, pokud cílů takové spolupráce nelze dosáhnout v přiměřené lhůtě Unií jako celkem;

C.

vzhledem k tomu, že posílená spolupráce by neměla být považována za nástroj pro vyloučení nebo rozdělení členských států, ale za pragmatické řešení, které prohlubuje evropskou integraci;

D.

vzhledem k tomu, že kvůli citlivé povaze určitých oblastí politiky je obtížné uplatňovat řádný legislativní postup nejen z důvodu požadavku jednomyslnosti, ale také zavedené praxe v Radě, která vždy usiluje o dohodu mezi členskými státy, i když by k přijetí rozhodnutí stačila kvalifikovaná většina;

E.

vzhledem k tomu, že by – s výjimkou daně z finančních transakcí – bylo bývalo možné všechny iniciativy posílené spolupráce přijmout v Radě hlasováním kvalifikovanou většinou, kdyby se bývalo uplatňovalo toto pravidlo namísto pravidla jednomyslnosti;

F.

vzhledem k tomu, že existuje řada případů, kdy podskupiny členských států navazují bilaterální nebo multilaterální spolupráci mimo rámec Smlouvy, např. v oblasti obrany; vzhledem k tomu, že hospodářská a měnová krize vytvořila tlak na rychlé přijímání rozhodnutí a překonání požadavku jednomyslnosti v určitých oblastech, což vyústilo v přijímání mezivládních nástrojů mimo právní rámec EU, např. Evropský mechanismus stability (ESM) a Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii („rozpočtový pakt“);

G.

vzhledem k tomu, že posílená spolupráce je postup, který nejméně devíti členským státům umožňuje navázat užší spolupráci v rámci struktur EU, avšak bez zapojení zbývajících členských států; vzhledem k tomu, že posílená spolupráce umožňuje zúčastněným členským státům dosáhnout společného cíle nebo realizovat společnou iniciativu a překonat patovou situaci v jednáních nebo zablokování jednání jiným členským státem či státy, je-li vyžadována jednomyslnost; vzhledem k tomu, že podle čl. 20 odst. 4 Smlouvy o EU by akty přijaté v rámci posílené spolupráce měly zavazovat pouze zúčastněné členské státy; vzhledem k tomu, že posílená spolupráce se omezuje na oblasti, v nichž EU nemá výlučné pravomoci;

H.

vzhledem k tomu, že podle čl. 328 odst. 1 Smlouvy o fungování EU „Komise a členské státy účastnící se posílené spolupráce dbají na to, aby podporovaly účast co největšího počtu členských států“;

I.

vzhledem k tomu, že podle zkušeností má posílená spolupráce uspokojivé výsledky v oblasti rozvodového práva (6) a nabízí zajímavé možnosti, pokud jde o pravidla pro úpravu majetkových poměrů (7), evropský patent s jednotným účinkem a Úřad evropského veřejného žalobce;

J.

vzhledem k tomu, že počáteční zkušenosti s posílenou spoluprací poukázaly na problémy spojené s uplatňováním této koncepce, a to z důvodu omezených ustanovení ve Smlouvách týkajících se praktického provádění posílené spolupráce a nedostatečných navazujících opatření ze strany orgánů Unie;

K.

vzhledem k tomu, že analýza různých federativních uspořádání členských států EU i federací mimo Unii ukázala, že orgány na nižší než federální úrovni často v oblastech společného zájmu používají mechanismy flexibilní spolupráce;

L.

vzhledem k tomu, že bez využití přechodných ustanovení pro přechod od jednomyslného hlasování ke kvalifikované většině v Radě a bez důkladné reformy Smluv je možné, že v budoucnu se budou muset členské státy uchylovat k ustanovením o posílené spolupráci, aby mohly řešit společné problémy a dosáhnout společných cílů;

M.

vzhledem k tomu, že v zájmu bezproblémového uplatňování posílené spolupráce je důležité vypracovat seznam otázek, které musí být zodpovězeny, a navrhnout plán pro zajištění efektivního fungování posílené spolupráce v souladu s literou i duchem Smluv;

Hlavní připomínky

1.

je znepokojen tím, že i když posílená spolupráce nabízí řešení společného problému a využívá přitom institucionální struktury Unie, čímž se snižují správní výdaje zúčastněných členských států, stále ještě existuje nutnost uplatňovat formy řešení mezivládních podskupin mimo rámec Smluv, což má negativní dopad na to, jak důsledně je uplatňován právní rámec EU, a vede k tomu, že není prováděna vhodná demokratická kontrola;

2.

domnívá se, že v zájmu dosažení svých společných cílů a zaručení rovnosti všech občanů by měl být zachován jednotný institucionální rámec EU; trvá na tom, že metodu Společenství nebo Unie je třeba dodržovat;

3.

zdůrazňuje, že na rozdíl od mezivládních smluv představuje posílená spolupráce nástroj k řešení problémů, který je nejen zákonný, ale také praktický, neboť vychází z ustanovení Smlouvy a funguje v rámci institucionální struktury Unie;

4.

upozorňuje, že i když posílená spolupráce není kvůli své povaze coby krajního opatření od svého vzniku na základě přijetí Amsterodamské smlouvy rozsáhle využívána, zdá se, že nabývá na významu a má hmatatelné výsledky;

5.

konstatuje, že podle současných zkušeností je posílená spolupráce nejčastěji navazována v oblastech, na něž se vztahuje zvláštní legislativní postup vyžadující jednomyslnost, a je převážně využívána v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí;

6.

upozorňuje, že dosavadní postup navázání a provádění posílené spolupráce je docela zdlouhavý, zejména kvůli nejasnému vymezení přiměřené lhůty, po jejímž uplynutí se konstatuje, že nelze dosáhnout potřebné prahové hodnoty pro hlasování a že chybí výrazná politická vůle postupovat rychleji;

7.

konstatuje, že absence jasných operačních pokynů pro navazování a uplatňování posílené spolupráce, např. rozhodného práva pro společné instituce či postupů pro odstoupení od stávající spolupráce, zřejmě snížila pravděpodobnost uzavření posílené spolupráce;

8.

připomíná, že i když posílená spolupráce využívá institucionálního a právního pořádku Unie, nezamýšlí se její automatické začlenění do acquis;

9.

domnívá se, že i když je posílená spolupráce považována za druhý nejlepší scénář, je stále praktickým nástrojem pro řešení problémů na úrovni Unie a k odstranění některých institucionálních patových situací;

10.

domnívá se, že stejný soubor otázek musí být zodpovězen, aby bylo možné efektivně provádět a navazovat posílenou spolupráci bez ohledu na příslušnou oblast politiky nebo formu této spolupráce;

Doporučení

11.

navrhuje proto, aby byla zodpovězena řada otázek a byl dodržován plán stanovený níže, aby se zajistilo bezproblémové a efektivní provádění posílené spolupráce;

Rozhodovací proces

12.

upozorňuje, že politický podnět k navázání posílené spolupráce by měl vycházet od členských států, nicméně diskuse o jejím obsahu by měly být založeny na návrhu Komise;

13.

připomíná, že článek 225 Smlouvy o fungování EU přiznává Parlamentu právo kvazilegislativního podnětu, které je třeba vykládat jako možnost Parlamentu dát podnět k posílené spolupráci na základě návrhu Komise, u něhož nebylo řádným rozhodovacím procesem během mandátů dvou po sobě následujících předsednictví Rady dosaženo dohody;

14.

domnívá se, že pokud během období dvou po sobě následujících předsednictví Rady není dosaženo v Radě žádného významného pokroku, dospěje se k závěru, že cílů spolupráce nemůže Unie dosáhnout jako celek, v souladu s požadavkem uvedeném v článku 20 Smlouvy o EU;

15.

doporučuje, aby žádosti členských států, které chtějí navázat posílenou spolupráci, vycházely zásadně z alespoň tak ambiciózních cílů, jaké byly předloženy Komisí předtím, než bylo konstatováno, že jich Unie jako celek nemůže v přiměřené lhůtě dosáhnout;

16.

důrazně doporučuje, aby zvláštní překlenovací ustanovení zakotvené v článku 333 Smlouvy o fungování EU bylo pro účely přechodu od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou a od zvláštního k řádnému legislativnímu postupu aktivováno ihned poté, co Rada schválí dohodu o zahájení posílené spolupráce, aby se zabránilo novému blokování, jestliže je počet zúčastněných členských států významný;

17.

považuje za nezbytné, aby rozhodnutí, kterým se povoluje posílená spolupráce, upřesnilo rámec vztahů s nezúčastněnými členskými státy; domnívá se, že členské státy, které se takové posílené spolupráce neúčastní, by nicméně měly být zapojeny do jednání o obsahu této spolupráce;

18.

připomíná, že sekretariáty Komise i Rady hrají důležitou úlohu, neboť zajišťují, aby členské státy, jež se neúčastní posílené spolupráce, nebyly opomíjeny tak, aby jejich účast v pozdější fázi nebyla zatěžující nebo odrazující;

Administrativa

19.

doporučuje, aby Komise hrála aktivní úlohu ve všech fázích posílené spolupráce od jejího návrhu přes jednání až po její provádění;

20.

potvrzuje, že je třeba zachovat jednotu orgánů EU a že by posílená spolupráce neměla vést ke vzniku paralelních institucionálních uspořádání, nicméně uvnitř právního rámce mohou být v případě potřeby vytvořeny zvláštní subjekty, aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů a institucí Unie a jejich úloha;

Parlamentní kontrola

21.

připomíná, že Parlament je zodpovědný za parlamentní kontrolu posílené spolupráce; vyzývá k většímu zapojení vnitrostátních parlamentů, a v některých členských státech případně regionálních parlamentů, společně s Evropským parlamentem do demokratické kontroly posílené spolupráce, pokud se týká oblastí, které spadají do sdílené pravomoci; zdůrazňuje, že je v případě potřeby možno zřídit meziparlamentní fórum podobné např. meziparlamentní konferenci podle článku 13 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a Meziparlamentní konferenci pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP), aniž by byly dotčeny pravomoci Parlamentu;

22.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy, které se účastní posílené spolupráce, zapojily ty regiony, které mají legislativní pravomoci v těch otázkách, které se jich týkají, aby bylo dodrženo vnitrostátní rozdělení pravomocí a posílila se společenská legitimita uvedené posílené spolupráce;

23.

doporučuje, aby Parlament hrál v rámci posílené spolupráce výraznější úlohu tím, že bude prostřednictvím článku 225 Smlouvy o fungování EU navrhovat Komisi nové způsoby spolupráce, a monitorovat návrhy či stávající spolupráci; vyjadřuje přesvědčení, že Parlament by měl být zapojen do každé fáze postupu a jeho úloha by neměla být omezena jen na poskytnutí jeho souhlasu a že by mu měly být předkládány pravidelné zprávy o provádění posílené spolupráce a měl by mít možnost se k nim vyjádřit;

24.

vyzývá Radu, aby Parlament zapojila do případného budoucího postupu posílené spolupráce, a to ještě před tím, než jej požádá o souhlas s konečným zněním, s cílem zajistit maximální spolupráci mezi spolutvůrci právních předpisů Unie;

25.

vyjadřuje však politování nad tím, že navzdory konstruktivnímu a umírněnému přístupu Parlamentu k postupu posílené spolupráce projevila Rada malý zájem formálně jednat s Parlamentem před podáním žádosti o souhlas Parlamentu s konečným zněním vyjednaného textu;

26.

považuje za nezbytné, aby Parlament zlepšil svou vnitřní organizaci, pokud jde o posílenou spolupráci; domnívá se, že za tímto účelem by příslušný stálý výbor měl být pověřen úkolem sledovat každý případ posílené spolupráce, a doporučuje, aby jednací řád Parlamentu umožnil zřízení ad hoc podvýborů, v nichž by měli mít plné členství především ti poslanci EP, kteří byli zvoleni v členských státech, které se účastní této posílené spolupráce;

Rozpočet

27.

domnívá se, že provozní výdaje spojené s posílenou spoluprací by měly hradit zúčastněné členské státy, a pokud jsou tyto výdaje kryty z rozpočtu EU, měla by být nezúčastněným členským státům přiznána náhrada, pokud Rada po konzultaci s Parlamentem nerozhodne v souladu s článkem 332 Smlouvy o fungování EU, že taková spolupráce má být financována z rozpočtu EU, čímž se na tyto výdaje bude vydávat část rozpočtu EU, a proto se na ně bude vztahovat roční rozpočtový proces;

28.

domnívá se, že pokud činnost, na niž se vztahuje posílená spolupráce, vytváří příjmy, měly by být tyto příjmy použity k úhradě provozních výdajů spojených s posílenou spoluprací;

Příslušnost

29.

domnívá se, že posílená spolupráce by měla spadat do přímé pravomoci Soudního dvora Evropské unie, aniž je dotčena možnost stanovit rozhodčí řízení nebo zřídit soud prvního stupně pro řešení sporů, který by mohl být vyžadován pro fungování konkrétního případu posílené spolupráce, pokud Smlouva nestanoví jinak, což by mělo být upřesněno v právním aktu, jímž se tato posílená spolupráce zřizuje;

30.

upozorňuje, že pokud případ posílené spolupráce vyžaduje, aby byl zaveden zvláštní rozhodčí mechanismus nebo aby byl zřízen soud, měl by být konečným rozhodčím soudem vždy Soudní dvůr Evropské unie;

Přizpůsobení institucionální struktury Unie

31.

navrhuje vytvořit v rámci Komise pod vedením komisaře odpovědného za interinstitucionální vztahy zvláštní oddělení pro posílenou spolupráci, které by koordinovalo a zjednodušilo institucionální uspořádání iniciativ pro posílenou spolupráci;

32.

považuje za nezbytné, aby úloha sekretariátů Komise a Rady byla v souvislosti s posílenou spoluprací proaktivnější, a proto navrhuje, aby ve spojení s Výborem regionů, zejména pak s jeho platformou evropského seskupení pro územní spolupráci, aktivně vyhledávaly oblasti, v nichž by posílená spolupráce mohla být přínosná pro rozvoj evropského projektu, nebo oblasti související se stávajícími formami posílené spolupráce, a zamezilo se tak překrývání či rozporům;

Vystoupení či vyloučení členských států

33.

upozorňuje, že Smlouvy neobsahují žádná ustanovení o možnosti členských států vystoupit nebo je vyloučit ze stávajících případů posílené spolupráce s výjimkou stálé strukturované spolupráce (PESCO);

34.

domnívá se, že ve všech případech posílené spolupráce je třeba stanovit jasná pravidla pro vystoupení členského státu, který na účasti již nemá zájem, a pro vyloučení členského státu, který již nesplňuje podmínky posílené spolupráce; doporučuje, aby podmínky případného vystoupení nebo vyloučení členského státu byly formulovány v aktu, kterým se navazuje posílená spolupráce;

Doporučení pro budoucí vývoj posílené spolupráce

35.

považuje za nezbytné navrhnout postup pro uzavření zrychleného povolovacího řízení ohledně posílené spolupráce v oblastech vysokého politického význam v kratší době, než jsou dvě po sobě následující předsednictví Rady;

36.

naléhavě vyzývá členské státy, které se účastní posílené spolupráce, aby usilovaly o začlenění posílené spolupráce do acquis Společenství;

37.

vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla nařízení založené na třetím pododstavci článku 175 nebo článku 352 Smlouvy o fungování EU s cílem zjednodušit a sjednotit právní rámec pro posílenou spolupráci (jako např. základní zásady týkající se rozhodného práva pro společné instituce nebo vystoupení člena), a usnadnit tak uzavírání této spolupráce;

38.

navrhuje zvážit při příležitosti příští revize Smluv možnost, aby regiony nebo nadnárodní celky hrály úlohu v posílené spolupráci, pokud se týká oblasti ve výlučné pravomoci těchto uskupení, přičemž budou dodržovány ústavy členských států;

o

o o

39.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215.

(2)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 201.

(3)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 235.

(4)  Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 125.

(5)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0044.

(6)  Nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. prosince 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, (Úř. věst L 343, 29.12.2010, s. 10).

(7)  Nařízení Rady (EU) 2016/1103 ze dne 24. června 2016 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství (Úř. věst. L 183, 8.7.2016, s. 1).


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/22


P8_TA(2019)0078

Uplatňování ustanovení Smlouvy týkajících se pravomoci Parlamentu vykonávat politickou kontrolu Komise

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o uplatňování ustanovení Smlouvy týkajících se pravomoci Parlamentu vykonávat politickou kontrolu Komise (2018/2113(INI))

(2020/C 449/04)

Evropský parlament,

s ohledem na ustanovení Smlouvy týkající se politického dohledu Evropského parlamentu nad Evropskou komisí, a zejména na články 14, 17 a 25 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a články 121, 159, 161, 175, 190, 225, 226, 230, 233, 234, 249, 290, 291, 319 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie („dále jen Smlouva o fungování EU“),

s ohledem na článek 17 Smlouvy o EU, který Komisi svěřuje pravomoc podporovat obecný zájem Unie a dává jí také monopol na přijímání iniciativ „k tomuto účelu“;

s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí,

s ohledem na interinstitucionální dohodu (IID) o zdokonalení tvorby právních předpisů z roku 2016 a na interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení z roku 2013,

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie (2),

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 7. února 2018 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, a zejména na body 2 a 8 tohoto rozhodnutí, které dále potvrzují, že postup navržení vedoucích kandidátů (Spitzenkandidaten) na funkci předsedy Evropské komise spočívá v úspěšné ústavní a politické praxi odrážející interinstitucionální rovnováhu stanovenou Smlouvami (3),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu o pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu, kterým se zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO (4) a na probíhající interinstitucionální jednání;

s ohledem na zprávu evropské veřejné ochránkyně práv o schůzích a kontrole dokumentů – společných stížnostech 488/2018/KR a 514/2018/KR týkajících se jmenování nového generálního tajemníka Komise a na její doporučení v těchto věcech,

s ohledem na svůj jednací řád včetně článku 52 a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0033/2019),

A.

vzhledem k tomu, že institucionální rámec Unie, který je zakotven ve Smlouvách, svěřuje Parlamentu jako legislativnímu orgánu Unie pravomoc politického dohledu nad Komisí;

B.

vzhledem k tomu, že Parlament má k dispozici soubor nástrojů, kterými může Komisi pohnat k odpovědnosti, jako jsou návrh na vyslovení nedůvěry (článek 17 Smlouvy o EU a článek 234 Smlouvy o fungování EU), možnost požádat předsedu Komise, aby vyslovil nedůvěru jednotlivému komisaři (čl. 118 odst. 10 jednacího řádu Parlamentu), vyšetřovací právo (článek 226 Smlouvy o fungování EU), pravomoc kontrolovat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty (články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU), právo pokládat otázky k ústnímu a písemnému zodpovězení (čl. 230 odst. 2 Smlouvy o fungování EU) a právo zahájit soudní řízení proti Komisi o otázce legality (článek 263 Smlouvy o fungování EU) nebo v případě nečinnosti Komise;

C.

vzhledem k tomu, že vedle těchto nástrojů má Parlament k dispozici škálu nástrojů pro řízení dohledu, díky nimž může proaktivně utvářet evropský politický program;

D.

vzhledem k tomu, že rozpočet je nejdůležitějším nástrojem Evropské unie pro plnění jejích cílů a strategií, a proto má rozpočtová kontrola klíčový význam;

E.

vzhledem k tomu, že v postupu navržení vedoucích kandidátů na funkci předsedy Evropské komise se odráží interinstitucionální rovnováha mezi Parlamentem a Komisí a že tento postup tudíž značně upevnil a posílil vazbu mezi oběma institucemi, čímž se Komise více politizuje a to by mělo vést k větší parlamentní kontrole jejích výkonných funkcí;

F.

vzhledem k tomu, že podle článku 17 Smlouvy o EU volí Parlament předsedu Komise na základě návrhu hlav států a předsedů vlád EU s ohledem na výsledky voleb do Evropského parlamentu a konzultace s Parlamentem; vzhledem k tomu, že článek 17 Smlouvy o EU také stanoví, že by se stejný postup, včetně konzultace s Parlamentem, měl uplatňovat v případě, že Parlament navrhovaného kandidáta zamítne;

G.

vzhledem k tomu, že všichni kandidáti na komisaře se musí před jmenováním sboru komisařů podrobit slyšení, a vzhledem k tomu, že Parlament může nad rámec svého mandátu přezkoumávat závazky a priority, které při slyšeních v souvislosti se svým jmenováním vyjádřili kandidáti na komisaře, včetně hodnocení toho, zda na základě svých osobních schopností, kompetencí a charakteristik mohou plnit nároky dané funkce;

H.

vzhledem k tomu, že Smlouvy dávají Parlamentu právo hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry Komisi jako celku, ale neumožňují mu vyslovit nedůvěru jednotlivým komisařům;

I.

vzhledem k tomu, že navzdory kolektivní odpovědnosti sboru komisařů by Parlament měl zajišťovat účinnou politickou kontrolu nad individuální prací každého komisaře;

J.

vzhledem k tomu, že nedávné jmenování nového generálního tajemníka Komise vyvolalo vážné obavy ohledně úlohy a politického vlivu, jímž disponují vysocí úředníci Komise;

K.

vzhledem k tomu, že po jmenování nového předsedy Komise a nových komisařů v roce 2019 by se měl v souladu s pravidly uplatňovat nový postup pro obsazení pozice generálního tajemníka Komise;

L.

vzhledem k tomu, že Komise má podle Smlouvy povinnost podávat Parlamentu pravidelné zprávy: každoročně souhrnnou zprávu o činnosti Unie (článek 249 Smlouvy o fungování EU); každé tři roky zprávu o uplatňování ustanovení o zákazu diskriminace a o občanství Unie (článek 25 Smlouvy o fungování EU); zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu v rámci hospodářské politiky (čl. 121 odst. 5 Smlouvy o fungování EU); každé tři roky zprávu o pokroku v sociální politice (články 159 a 161 Smlouvy o fungování EU); každé tři roky zprávu o pokroku směrem k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti (článek 175 Smlouvy o fungování EU); každoročně zprávu o výzkumné činnosti v Unii (článek 190 Smlouvy o fungování EU); každoročně zprávu o boji proti podvodům (článek 325 Smlouvy o fungování EU); a v případě jednání se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi (článek 207 Smlouvy o fungování EU);

M.

vzhledem k tomu, že Komise má mimoto, pokud jde o sekundární právní předpisy, povinnost přezkoumávat a vyhodnocovat různé směrnice a nařízení a podávat o svých zjištěních zprávy;

N.

vzhledem k tomu, že přijetím rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí získal Parlament další nástroj, jak ovlivnit legislativní program předkládaný Komisí v každoročním pracovním programu Komise;

O.

vzhledem k tomu, že přijetím Lisabonské smlouvy se Parlament stal skutečným spoluzákonodárcem v rozpočtové oblasti a je odpovědný za udělování absolutoria Komisi za plnění rozpočtu Unie;

P.

vzhledem k tomu, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost zvětšil Parlament svůj vliv na kontrolu vnějších politik EU, neboť získal pravomoc udělovat souhlas s uzavřením mezinárodních dohod, a tudíž právo být Komisí okamžitě a plně informován ve všech etapách vyjednávání těchto dohod (článek 218 Smlouvy o fungování EU a článek 50 Smlouvy o U);

Q.

vzhledem k tomu, že vyjednávání se Spojeným královstvím ohledně jeho vystoupení z Evropské unie probíhalo za příkladné transparentnosti a zapojení Parlamentu;

R.

vzhledem k tomu, že rozsah kontrolních pravomocí Parlamentu se značně liší v případě aktů v přenesené pravomoci a v případě prováděcích aktů; vzhledem k tomu, že Parlament má právo vetovat akt v přenesené pravomoci nebo přenesení pravomoci zrušit, ale jeho zapojení má mnohem menší dosah v případě prováděcích aktů;

S.

vzhledem k tomu, že stávající institucionální struktura Unie a skutečnost, že výkonná moc není ve Smlouvách dostatečně přesně definována, komplikují koncepci exekutivy EU, která je tak roztříštěna napříč evropskou, vnitrostátní a regionální úrovní;

T.

vzhledem k tomu, že klíčová je užší spolupráce mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními a regionálními parlamenty v souladu s jejich příslušnými ústavními pravomocemi a s čl. 10 odst. 2 Smlouvy o EU, a to aby bylo možné řešit otázku parlamentní kontroly výkonných funkcí, pokud jde o provádění evropských právních předpisů;

U.

vzhledem k tomu, že transparentnost a úzké zapojení Parlamentu do jednání se Spojeným královstvím měly pozitivní dopady na výsledky tohoto jednání, neboť vytvořily atmosféru důvěry a jednoty, a měly by proto být inspirací pro budoucí praxi mezinárodních jednání;

Hlavní závěry

1.

připomíná, že dohled nad orgány EU je jednou z hlavních úloh Evropského parlamentu a že odpovědnost Komise vůči Parlamentu představuje základní zásadu fungování EU a vnitřní demokratické kontroly;

2.

domnívá se, že Parlament plně nevyužívá všechny nástroje politické kontroly nad výkonnou mocí, a to z různých důvodů, z nichž některé jsou neoddělitelně spjaty s institucionální strukturou Unie a jiné jsou například výsledkem proměňující se interinstitucionální dynamiky, což vedlo k tomu, že některé nástroje je obtížné uplatňovat nebo nejsou dostatečně účinné;

3.

uznává potenciál a úspěšné provádění postupu navržení vedoucích kandidátů na funkci předsedy Evropské komise, díky čemuž se všichni evropští občané mohou přímo zapojit do jeho výběru, a to volbou seznamu kandidátů, v němž je na prvním místě uveden jimi preferovaný kandidát; důrazně proto podporuje pokračování tohoto postupu při budoucích evropských volbách a vybízí všechny politické síly, aby se na tomto procesu podílely;

4.

připomíná, že užší politická vazba, která tímto způsobem výběru předsedy Evropské komise vzniká mezi Parlamentem a Komisí, by neměla vést k tomu, že by zároveň polevil parlamentní dohled nad Komisí;

5.

připomíná, že práh potřebný pro uplatnění návrhu na vyslovení nedůvěry zakotvený ve Smlouvách má za cíl zachovat účinné využívání tohoto nástroje v závažných případech; uznává, že stejně jako ve většině parlamentních demokracií možnost vyslovit nedůvěru funguje hlavně jako odrazující prostředek; navrhuje nicméně v souvislosti s budoucí změnou Smlouvy, aby byly posouzeny nebo přezkoumány možnosti, jak práh přiměřeně snížit a zároveň zachovat institucionální rovnováhu stanovenou ve Smlouvách;

6.

poukazuje na to, že politizace Komise je přímým důsledkem změn, které byly provedeny v Lisabonské smlouvě; konstatuje, že tyto změny nezahrnovaly přijetí ustanovení, na jejichž základě by bylo možné pohnat k odpovědnosti jednotlivé komisaře;

7.

hluboce lituje skutečnosti, že podle slov veřejné ochránkyně práv „se Komise při jmenování svého generálního tajemníka řádně neřídila příslušnými pravidly, ani jejich zněním, ani jejich duchem“;

8.

poukazuje na skutečnost, že Smlouvy neobsahují jasnou definici výkonné moci EU a že se příslušné orgány v jednotlivých politických oblastech mezi sebou liší podle toho, zda je daná oblast považována za oblast spadající do sdílených, nebo do výlučných pravomocí Unie;

9.

domnívá se, že je nezbytné zavést skutečný dvoukomorový legislativní systém, který by zahrnoval Radu a Parlament a v němž by Komise byla složkou výkonné moci;

10.

poukazuje na to, že úlohu Parlamentu vykonávajícího dohled nad výkonnou mocí doplňují obdobné pravomoci vnitrostátních parlamentů, které by měly dohlížet na své orgány výkonné moci ve věcech týkajících se evropských záležitostí; domnívá se, že tato odpovědnost je úhelným kamenem úlohy vnitrostátních parlamentních komor v Evropské unii;

11.

domnívá se, že výkon kontroly nad výkonnou mocí podle článku 14 Smlouvy o EU se stal pro Parlament obtížným, ne-li v některých případech nemožným, kvůli tomu, že chybí jasný přehled pravomocí a politik Unie, a kvůli víceúrovňovému rozdělení pravomocí mezi orgány evropské, vnitrostátní a regionální výkonné moci;

12.

připomíná, že Smlouvy nesvěřují žádné legislativní funkce ani právo legislativní iniciativy Evropské radě; je znepokojen skutečností, že v posledních letech přijala Evropská rada proti duchu a liteře Smluv několik důležitých politických rozhodnutí mimo rámec Smluv, čímž tato rozhodnutí fakticky vyňala z působnosti dohledu Parlamentu a tím oslabila demokratickou odpovědnost, která má s ohledem na tyto evropské politiky zásadní význam;

13.

připomíná, že Smlouva uděluje Parlamentu významné pravomoci v oblasti politické kontroly prostřednictvím ročního rozpočtového procesu a procesu udělování absolutoria;

14.

připomíná, že udělování absolutoria je každoročním politickým postupem zajišťujícím následnou demokratickou kontrolu toho, jak Komise plní rozpočet Evropské unie na vlastní odpovědnost i ve spolupráci s členskými státy;

15.

zdůrazňuje, že se postup udělování absolutoria osvědčil jako silný nástroj, který měl dopad na pozitivní rozvoj rozpočtového systému EU, finanční řízení, utváření programu i na způsob, jakým jsou definovány a prováděny politiky EU, a že zároveň přispívá k posilování politického vlivu Parlamentu;

16.

zdůrazňuje, že článek 318 Smlouvy o fungování EU přidává do souboru nástrojů pro rozpočtové absolutorium nový nástroj: hodnocení financí Unie založené na dosažených výsledcích;

17.

se znepokojením konstatuje, že neexistuje skutečná právní sankce, pokud se Parlament rozhodne absolutorium Komisi neudělit; domnívá se však, že neudělení absolutoria je silným politickým signálem, z něhož vyplývá, že Parlament nemá dostatečnou důvěru v odpovědnost Komise, a tudíž by Komise neměla takový signál ponechat bez odezvy, ale měl by vést k přijetí konkrétních navazujících opatření určených k nápravě situace;

18.

s politováním konstatuje, že nedodržuje-li Rada zásadu loajální spolupráce, neumožňuje institucionální praxe rozpočtových absolutorií Parlamentu kontrolovat rozpočet Rady a že tato situace vážně porušuje povinnosti Smlouvy, která stanoví, že Parlament kontroluje celý rozpočet Unie;

19.

navrhuje, aby za účelem rozšíření pravomoci Parlamentu provádět rozpočtovou kontrolu na celý rozpočet Unie, byla zahájena jednání mezi Radou, Komisí a Parlamentem s cílem zajistit, aby Parlament měl právo na přístup k informacím o provádění rozpočtu Radou, a to buď přímo, nebo prostřednictvím Komise, a aby Rada odpovídala na otázky Parlamentu k písemnému zodpovězení a vysílala své zástupce na slyšení a rozpravy týkající se provádění jejího rozpočtu; domnívá se, že pokud by se tato jednání nezdařila, měl by Parlament udělit absolutorium pouze Komisi a měl by do svého celkového absolutoria zahrnout samostatná usnesení týkající se jednotlivých orgánů, institucí a agentur Unie, a tak zajistit, že žádný oddíl rozpočtu EU nebude prováděn bez řádné kontroly;

20.

připomíná, že orgány zatím nenaplnily svůj závazek stanovit kritéria, jimiž by bylo možné vymezit použití aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, ačkoli interinstitucionální dohoda o zlepšování právní úpravy zlepšila transparentnost postupu přijímání aktů v přenesené pravomoci;

21.

připomíná, že v souladu s článkem 247 finančního nařízení musí Komise Parlamentu do 31. července následujícího rozpočtového roku poskytnout integrovaný soubor finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, včetně zejména konečné konsolidované účetní závěrky, výroční zprávy o řízení a výkonnosti a hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků, jak je uvedeno v článku 318 Smlouvy o fungování EU; trvá na tom, že výroční zpráva o řízení a výkonnosti by měla zahrnovat posouzení všech preventivních a nápravných opatření přijatých k zabránění tomu, aby se finanční prostředky staly předmětem korupce nebo střetu zájmů;

Doporučení

22.

navrhuje, aby se nástroje, jimiž je možné pohnat Komisi k odpovědnosti, a nástroje pro řízení kontroly zkombinovaly a aby se tak maximalizoval účinek obou;

23.

trvá na tom, že musí být zaručeny, upevňovány a posilovány legislativní pravomoci a práva dohledu Parlamentu, mimo jiné prostřednictvím interinstitucionálních dohod a používáním odpovídajícího právního základu ze strany Komise;

24.

domnívá se, že je nezbytné, aby Parlament reformoval své pracovní postupy s cílem posílit výkon svých funkcí politické kontroly nad Komisí;

25.

vyzývá Komisi, aby více zohledňovala legislativní iniciativy, jež Parlament předkládá podle článku 225 Smlouvy o fungování EU; vyzývá příštího předsedu Komise, aby se ke sledování tohoto cíle zavázal, a vítá v tomto ohledu příslušná prohlášení vedoucích kandidátů; přeje si, aby více iniciativ vedlo k předložení legislativních návrhů; připomíná, že podle článku 10 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů má Komise povinnost rychle a podrobně zvážit žádosti o návrhy aktů Unie;

26.

chválí Komisi za její pozitivní kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu obsažená v jeho usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy;

27.

domnívá se, že ačkoli Parlament nemá podle stávajících Smluv formální právo legislativního podnětu, v souvislosti s budoucí změnou Smlouvy by měla být seriózně zvážena možnost, že by mu právo legislativního podnětu bylo uděleno;

28.

podněcuje výměnu osvědčených postupů parlamentní kontroly mezi vnitrostátními parlamenty, jako je pořádání pravidelných rozprav příslušných ministrů a specializovaných výborů ve vnitrostátních parlamentech před zasedáními Rady a po jejich skončení, diskusí s komisaři v příhodné situaci a přiměřené časové lhůtě a také setkání Evropského parlamentu s vnitrostátními parlamenty; vybízí k zavedení pravidelných výměn úředníků orgánů a personálu pracujícího pro politické skupiny mezi administrativními aparáty Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, Evropského výboru regionů a regionů členských států, které mají legislativní pravomoci;

29.

domnívá se, že vytvoření každoročního evropského týdne by poslancům EP a komisařům, zejména místopředsedům pověřeným problematikou klastrů, umožnilo vystoupit před všemi vnitrostátními parlamentními shromážděními a společně s poslanci těchto parlamentů a zástupci občanské společnosti projednat a objasnit evropskou agendu; navrhuje, že by tato iniciativa mohla posílit demokratickou odpovědnost Komise, již požaduje Lisabonská smlouva;

30.

vyzývá Parlament, aby posílil svou schopnost kontrolovat vypracovávání a provádění aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů;

31.

vítá úsilí, jež nyní vynakládají všechny tři orgány s cílem zavést jasná kritéria pro vymezení toho, jak by se měly využívat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty; žádá, aby byla tato kritéria uplatňována co nejdříve;

32.

vyzývá vnitrostátní parlamenty, a případně regionální parlamenty, aby zvýšily svou schopnost kontrolovat výkonnou moc, když přijímá rozhodnutí nebo navrhuje právní předpisy k provedení evropských právních předpisů nebo v této souvislosti přenáší pravomoc;

33.

domnívá se, že je nezbytné, aby při budoucí změně Smlouvy byly zlepšeny nástroje, na jejichž základě se jednotliví komisaři zodpovídají Parlamentu po celou dobu svého funkčního období, a aby se při tom vycházelo ze stávajících, poněkud omezených ustanovení rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí;

34.

vyzývá Komisi a Radu, aby v souladu se zásadou loajální spolupráce zahájily politický dialog ohledně parlamentního návrhu nařízení o vyšetřovacím právu, na jehož základě by Parlamentu mohly být svěřeny účinné pravomoci, které mu umožní uplatňování tohoto základního parlamentního nástroje pro kontrolu moci výkonné, jenž je naprosto nezbytný ve všech parlamentních systémech na světě;

35.

je přesvědčen o užitečnosti parlamentních otázek jako nástroje dohledu; domnívá se, že je proto nezbytné důkladné posouzení kvality odpovědí poskytnutých Komisí na otázky poslanců, jakož i posouzení množství a kvality otázek kladených poslanci;

36.

domnívá se, že doba vyhrazená pro otázky je důležitým prvkem parlamentní kontroly výkonné moci; požaduje, aby Konference předsedů zařadila dobu vyhrazenou pro otázky opět na program plenárního zasedání v souladu s článkem 129 jednacího řádu;

37.

opětovně vyzývá Komisi, aby přezkoumala své správní postupy pro jmenování generálního tajemníka, generálních ředitelů a ředitelů s cílem plně zajistit, aby byli vybíráni nejlepší kandidáti v rámci co největší transparentnosti a rovných příležitostí;

o

o o

38.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům členských států a Evropskému výboru regionů.

(1)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215.

(2)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 201.

(3)  Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 89.

(4)  Úř. věst C 443, 22.12.2017, s. 39.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/28


P8_TA(2019)0079

Provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU (2017/2089(INI))

(2020/C 449/05)

Evropský parlament,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na články 2, 3, 6, 7, 9, 10, 11, 21, 23 a 49 Smlouvy o Evropské unii („dále jen Smlouva o EU“) a články 8, 9, 10, 11, 12, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, čl. 67 odst. 1, články 258, 263, 267 a 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

s ohledem na evropskou Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP),

s ohledem na memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií,

s ohledem na stanoviska a seznam kritérií právního státu Benátské komise,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a na své usnesení ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2007 o dodržování Listiny základních práv v legislativních návrzích Komise: Metodika pro systematickou a přísnou kontrolu (2),

s ohledem na svá každoroční usnesení o stavu základních práv v EU,

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU (5),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (6),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (7),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. dubna 2005 s názvem „Dodržování Listiny základních práv v legislativních návrzích Komise – metodika pro systematickou a přísnou kontrolu“ (COM(2005)0172),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 29. dubna 2009 o uplatňování metodiky pro systematickou a přísnou kontrolu dodržování Listiny základních práv v praxi (COM(2009)0205),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2010 nazvané „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“ (COM(2010)0573),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. května 2011 nazvaný „Operační pokyny pro zohledňování základních práv v posouzeních dopadu vypracovávaných Komisí“ (SEC(2011)0567),

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 12. prosince 2011 s názvem „Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu“ (COM(2011)0886),

s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii ze dne 25. června 2012,

s ohledem na pokyny Rady ze dne 20. ledna 2015 k metodickým krokům pro ověření slučitelnosti přípravných orgánů Rady v oblasti základních práv,

s ohledem na pokyny pro přípravné orgány Rady s názvem „Slučitelnost se základními právy“,

s ohledem na pololetní zprávu předsednictví Rady ze dne 13. května 2016 s názvem „Uplatňování Listiny základních práv EU ve vnitrostátní politice“,

s ohledem na pokyny Komise ze dne 19. května 2015 týkající se analýzy dopadů lidských práv v rámci posouzení dopadů, která jsou vypracovávána pro opatření obchodní politiky,

s ohledem na výroční zprávy Komise o uplatňování Listiny základních práv EU,

s ohledem na výroční kolokvium Komise o základních právech,

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. září 2016 ve spojených věcech C-8/15 P až C-10/15 P, Ledra Advertising Ltd v. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) (8),

s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 6. listopadu 2018 ve spojených věcech C-569/16 a C-570/16, Stadt Wuppertal proti Marii Elisabeth Bauer a Volker Willmeroth proti Martině Broßonn (9),

s ohledem na posudek 2/13 Soudního dvora EU ze dne 18. prosince 2014 o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (10),

s ohledem na stanovisko 4/2018 Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 24. září 2018 s názvem „Challenges and opportunities for the implementation of the Charter of Fundamental Rights“ (Výzvy a příležitosti pro provádění Listiny základních práv),

s ohledem na výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva o stavu základních práv,

s ohledem na příručku agentury FRA z října 2018 s názvem „Applying the Charter of Fundamental Rights of the European Union in law and policymaking at national level – Guidance“ (Uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v právu a tvorbě politik na vnitrostátní úrovni – pokyny),

s ohledem na soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, zejména na nástroj č. 28 „Základní a lidská práva“,

s ohledem na článek 38 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko generálního tajemníka Rady Evropy ze dne 2. prosince 2016 o iniciativě Evropské unie na zřízení evropského pilíře sociálních práv,

s ohledem na dokument nizozemské delegace v Konferenci výborů pro evropské záležitosti (COSAC) o transparentnosti EU z listopadu 2017 s názvem „Opening up the closed doors: Making the EU more transparent for its citizens“ (Otevřít zavřené dveře: transparentnější EU pro její občany) a na dopis delegací při COSAC orgánům EU ze dne 20. prosince 2017 o transparentnosti politického rozhodování v EU,

s ohledem na studie s názvem „The implementation of the Charter of Fundamental Rights in the EU institutional framework“ (Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU), „The interpretation of Article 51 of the EU Charter of Fundamental Rights: the Dilemma of Stricter or Broader Application of the Charter to National Measures“ (Interpretace článku 51 Listiny základních práv EU: dilema přísnějšího nebo širšího uplatňování listiny ve vnitrostátních opatřeních) a „European Social Charter in the context of implementation of the EU Charter of Fundamental Rights“ (Evropská sociální charta v kontextu provádění Listiny základních práv EU) zveřejněné jeho Generálním ředitelstvím pro vnitřní politiky dne 22. listopadu 2016, 15. února 2016 a 12. ledna 2016 v uvedeném pořadí (11),

s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Petičního výboru (A8-0051/2019),

A.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva udělila v právním rámci EU Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) status primárního práva, a že tím získala stejnou právní sílu jako Smlouvy;

B.

vzhledem k tomu, že tato zpráva neposuzuje každé individuální právo obsažené v Listině, ale spíše provádí analýzu provádění Listiny jakožto nástroje primárního práva;

C.

vzhledem k tomu, že zásadní část Listiny a unijní právní struktury je věnována sociálním ustanovením; vzhledem k tomu, že je důležité zajistit dodržování základních práv v celé Unii a poukazovat na jejich význam;

D.

vzhledem k tomu, že podle Soudního dvora EU stojí základní práva uznaná v Listině v jádru právní struktury EU a že dodržování těchto práv je nezbytnou podmínkou zákonnosti jakéhokoli aktu EU;

E.

vzhledem k tomu, že Listina v souladu s požadavky mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a v souladu se svým článkem 51 zahrnuje jak negativní (neporušování) tak pozitivní (aktivní prosazování) povinnosti, které by měly být rovnocenně plněny, aby její ustanovení získala plně funkční charakter;

F.

vzhledem k tomu, že článek 51 Listiny vymezuje oblast její působnosti s ohledem na dodržení zásady subsidiarity, přičemž zohledňuje pravomoci členských států a Unie a respektuje omezení pravomocí svěřených Unii na základě Smluv;

G.

vzhledem k tomu, že čl. 51 odst. 2 Listiny jednoznačně stanoví, že Listina nerozšiřuje oblast působnosti práva Unie nad rámec pravomocí Unie ani nevytváří žádnou novou pravomoc či úkol pro Unii ani nemění pravomoc a úkoly stanovené ve Smlouvách;

H.

vzhledem k tomu, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie jsou Listinou stále vázány, i když jednají mimo právní rámec EU;

I.

vzhledem k tomu, že podle článku 51 se ustanovení Listiny vztahují na členské státy pouze tehdy, provádějí-li právo Unie; nicméně vzhledem k tomu, že kvůli nejasným hranicím takového požadavku je obtížné určit, zda a jak se Listina konkrétně použije;

J.

vzhledem k tomu, že doposud nebyl dostatečně využit potenciál sociálních a ekonomických práv stanovených Listinou; vzhledem k tomu, že s odkazem na stanovisko generálního tajemníka Rady Evropy není dodržování lidských práv pouze etickou nutností a právní povinností, ale je nezbytné i z ekonomického hlediska;

K.

vzhledem k tomu, že článek 6 Smlouvy o EU zdůrazňuje, že základní práva, která jsou zaručena EÚLP, musí tvořit obecné zásady práva Unie;

L.

vzhledem k tomu, že článek 151 Smlouvy o fungování EU odkazuje na základní sociální práva, například na ta, která jsou uvedena v Evropské sociální chartě;

M.

vzhledem k tomu, že studie Parlamentu ze dne 22. listopadu 2016 nazvaná „Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU“ (12) pojednává mimo jiné o významu Listiny pro činnost Komise podle Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability (smlouvy o ESM) a v souvislosti s evropským semestrem; vzhledem k tomu, že se v rámci ekonomické správy Unie věnuje málo pozornosti sociálním právům stanoveným v Listině; vzhledem k tomu, že tato práva je třeba je považovat za skutečná základní práva;

N.

vzhledem k tomu, že závazek obsažený v evropském pilíři sociálních práv týkající se zajištění nových účinnějších práv občanů v oblasti přístupu na trh práce, spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany a zapojení do společnosti dále rozšiřuje práva zakotvená v Listině;

O.

vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině; vzhledem k tomu, že článek 8 Smlouvy o fungování FEU uvádí, že Unie bude „při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy“, čímž stanoví zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

P.

vzhledem k tomu, že transparentnost legislativního a rozhodovacího procesu EU je přímým důsledkem řádné správy, jak stanoví článek 41 Listiny, a nezbytným předpokladem pro to, aby občané mohli posuzovat a řádně monitorovat provádění Listiny ze strany orgánů EU;

Q.

vzhledem k tomu, že prosazování široké škály práv stanovených Listinou – od práv občanských a politických přes práva sociální a ekonomická až po práva třetí generace – ze strany orgánů, institucí a jiných subjektů Unie by bylo klíčovým podnětem pro rozvoj evropské veřejné sféry a pro hmatatelné vyjádření konceptu evropského občanství a pro participativní rozměr EU zakotvený ve Smlouvách;

R.

vzhledem k tomu, že Agentura EU pro základní práva (FRA) formulovala řadu doporučení pro účinné provádění Listiny ve svých stanoviscích s názvem „Improving access to remedy in the area of business and human rights at the EU level“ (Zlepšování přístupu k opravným prostředkům v oblasti podnikání a základních práv na úrovni EU) (13) a „Challenges and opportunities for the implementation of the Charter of Fundamental Rights“ (Výzvy a příležitosti pro provádění Listiny základních práv) (14);

S.

vzhledem k tomu, že článek 24 Listiny stanoví práva dítěte a to, že prvořadým hlediskem veřejných orgánů a soukromých institucí musí být nejvlastnější zájem dítěte;

T.

vzhledem k tomu, že článek 14 Listiny zdůrazňuje právo každého dítěte na bezplatné vzdělání;

Posilování začleňování Listiny do legislativních a rozhodovacích procesů

1.

je hluboce přesvědčen o tom, že strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií, kterou vypracovala Komise (COM(2010)0573), znamenala počáteční úsilí po vstupu Listiny v platnost, avšak nyní je naléhavě nutné ji aktualizovat; vítá výroční zprávy Komise o uplatňování Listiny a vyzývá k přezkumu této strategie, která byla vypracována Komisí v roce 2010, aby ji bylo možné aktualizovat s ohledem na nové výzvy a institucionální situaci, zejména po brexitu;

2.

uznává několik významných kroků, které orgány EU podnikly pro začlenění Listiny do legislativních a rozhodovacích procesů EU; konstatuje, že zásadní úlohou Listiny je zajistit, aby byly právní předpisy EU v plném souladu s právy a zásadami, které jsou v ní zakotveny, a uznává problémy související s aktivním prosazováním a zajišťováním dodržování práv a zásad v ní zakotvených;

3.

zdůrazňuje, že je důležité, aby veškeré návrhy právních předpisů Unie byly v souladu se základními právy zakotvenými v Listině;

4.

připomíná, že postupy zavedené orgány EU pro posouzení slučitelnosti legislativních návrhů s Listinou jsou zejména interní povahy; vyzývá k tomu, aby se umožnily důkladnější formy konzultací, posouzení dopadů, včetně posouzení dopadů na rovnost žen a mužů, a právní přezkum s plným zapojením nezávislých odborníků na základní práva; vyzývá Komisi, aby prosazovala strukturovanou a regulovanou spolupráci se subjekty, které se zabývají problematikou lidských práv, jako je například agentura FRA, Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) a příslušné útvary Rady Evropy a Organizace spojených národů, a s organizacemi občanské společnosti působícími v této oblasti, pokud legislativní dokumenty mohou potenciálně prosazovat nebo negativně ovlivňovat základní práva;

5.

vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby přezkoumaly nařízení (ES) č. 168/2007 s cílem umožnit agentuře FRA vydávat z vlastního podnětu nezávazná stanoviska k návrhům právních předpisů EU a aby prosazovaly systematické konzultace s agenturou;

6.

vyzývá Komisi, ostatní instituce EU a celostátní a regionální vlády členských států, aby se pravidelně radily s agenturou FRA, kdykoli je ohroženo dodržování základních práv;

7.

uznává zásadní úlohu Agentury pro základní práva při hodnocení dodržování Listiny a vítá práci, kterou tato agentura odvádí; vybízí agenturu, aby nadále poskytovala orgánům a institucím EU a členským státům poradenství a podporu, pokud jde o zlepšování kultury základních práv v celé Unii; vítá nedávno přijatou strategii agentury na období 2018–2022;

8.

bere na vědomí interaktivní online nástroj CLARITY, který Agentura pro základní práva vyvinula s cílem usnadnit identifikaci nejvhodnějšího mimosoudního subjektu v oblasti lidských práv pro konkrétní otázku týkající se základních práv;

9.

vyzývá Komisi, aby zajistila komplexní posouzení dopadu prostřednictvím vyváženého hodnocení hospodářských, sociálních a environmentálních důsledků a přezkoumání svého rozhodnutí rozdělit své úvahy o základních právech do tří existujících kategorií – hospodářské, sociální a environmentální dopady – a aby vytvořila dvě zvláštní kategorie nazvané „dopady na základní práva“ a „posouzení dopadů na rovnost žen a mužů“, aby se zaručilo, že budou posuzovány všechny aspekty základních práv;

10.

vyzývá Komisi, aby na úrovni Unie přijala systematická opatření k dodržování a naplňování ustanovení Listiny a aby zajistila, aby právo Unie bylo upraveno tak, aby mohlo zohledňovat vývoj legislativy a judikatury v oblasti mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv; v tomto ohledu rovněž navíc opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila návrh provádějící usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2016 o vytvoření mechanismu na ochranu demokracie, právního státu a základních práv (15), který by umožňoval v orgánech a institucích EU a v členských státech systematicky sledovat dění, jež by vyžadovalo zákrok za účelem ochrany a zajištění dodržování práv, svobod a zásad Listiny; navrhuje zejména, aby se podmínky stanovené v kodaňských kritériích a týkající se základních práv nepoužívaly pouze jednou jako podmínky přistoupení, ale aby jejich dodržování ze strany členských států bylo pravidelně posuzováno;

11.

konstatuje, že v souvislosti s Listinou hraje významnou úlohu při zajištění dodržování základních práv také veřejný ochránce práv, a to nejen s ohledem na článek 41, který se zabývá právem na řádnou správu jako takovou, ale také s ohledem na skutečnost, že tato řádná správa je základem pro zajištění dalších základních práv; připomíná příkladnou práci odvedenou v tomto volebním období veřejnou ochránkyní práv mimo jiné v oblasti transparentnosti a svobody informací, jakož i zvláštní zprávu o agentuře Frontex (16), která se týkala zejména práv žadatelů o azyl a migrantů na podávání stížností;

12.

má za to, že na působnost Listiny bude mít dopad judikatura a že je nutné tuto skutečnost zohlednit;

13.

vyzývá normotvůrce EU, aby uznali závěry rozsudku Tribunálu ze dne 22. března 2018 (věc T-540/15) o přístupu k dokumentům z třístranných jednání (17) a aby na jeho základě přijali opatření; trvá na tom, že je nutné posílit transparentnost a usnadňovat přístup k dokumentům mezi orgány a institucemi EU, aby se zajistila účinnější interinstitucionální spolupráce, a to včetně odpovědnosti v otázkách souvisejících se základními právy; naléhavě vyzývá Radu, aby urychleně řešila obavy v souvislosti s transparentností jejího rozhodovacího procesu a přístupem k dokumentům v souladu s příslušnými doporučeními evropské veřejné ochránkyně práv;

Začleňování Listiny do politik EU

14.

připomíná, že tvorba politik EU vychází ze zásad a cílů stanovených v článcích 2, 3, 4, 5 a 6 Smlouvy o EU a zároveň plně zohledňuje a provádí požadavky zakotvené v obecně použitelných ustanoveních v první části hlavě II Smlouvy o fungování EU;

15.

vyzývá orgány EU, aby více začleňovaly genderový aspekt do všech činností EU v zájmu boje proti genderové diskriminaci a podpory rovnosti pohlaví;

16.

znovu potvrzuje, že veškeré právní akty, které Unie přijímá, musí být v plném souladu se všemi ustanoveními této listiny, včetně sociálních ustanovení; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly do právního rámce upravujícího hospodářskou a měnovou politiku EU začleněny výslovné odkazy na Listinu; zdůrazňuje, že použití mezivládních dohod nezprošťuje orgány EU povinnosti posuzovat slučitelnost těchto nástrojů s právem EU včetně Listiny;

17.

domnívá se, že je zásadní, aby Unie přijala rázná opatření k posílení svého vlastního aktivního zapojení, pokud jde o zaručení všech práv uvedených v Listině, včetně sociálních práv;

18.

žádá Komisi o zajištění toho, aby byl proces evropského semestru, včetně doporučení pro jednotlivé země a doporučení v rámci roční analýzy růstu, v souladu s normativními prvky sociálních práv Listiny;

19.

podporuje zavedení přísných a soudržných doložek týkajících se základních práv do provozních ujednání návrhů nařízení, jimiž se zřizují fondy EU;

20.

vyzývá Komisi a Radu, aby činily makroekonomická rozhodnutí s náležitým ohledem na základní práva a na základě celé škály občanských, politických a sociálních práv zaručovaných evropskými i mezinárodními nástroji v oblasti lidských práv;

21.

vyzývá Komisi, aby posoudila, jaká opatření je třeba přijmout v zájmu přistoupení Evropské unie k Evropské sociální chartě, a aby navrhla časový rámec pro dosažení tohoto cíle;

22.

připomíná, že na základě pravomocí stanovených ve Smlouvách nesou odpovědnost za to, aby byla sociální politika uvedena do praxe, a tudíž aby měla sociální ustanovení zakotvená v Listině účinnost a konkrétní dopad, v prvé řadě samy členské státy; opakuje nicméně svůj návrh, aby byl v souvislosti s možnou revizí Smluv do nich začleněn sociální protokol s cílem posílit základní sociální práva ve vztahu k ekonomickým svobodám;

23.

bere na vědomí v zásadě klíčovou, avšak neformální úlohu Euroskupiny při správě ekonomických záležitostí eurozóny, a dopad, který by její rozhodnutí mohla mít při ovlivňování tvorby politiky, pokud by nebyla vyvážena příslušnými mechanismy demokratické odpovědnosti a soudní kontroly; připomíná jejím členům horizontální povinnosti, které jim vyplývají z článků 2 a 6 Smlouvy o EU a z Listiny;

24.

žádá Komisi a Evropskou centrální banku, aby s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie dodržovaly při plnění svých úkolů vyplývajících z Evropského mechanismu stability veškerá ustanovení Listiny, a to i v rámci úvěrových operací ECB;

25.

připomíná, že činnost Unie na mezinárodní scéně se musí řídit zásadami zakotvenými v čl. 21 odst. 1 Smlouvy o EU; je přesvědčen, že plné dodržování a prosazování ustanovení Listiny v rámci EU představuje srovnávací kritérium pro posuzování legitimity a důvěryhodnosti chování Unie v jejích mezinárodních vztazích, a to i v rámci procesu rozšiřování v souladu s článkem 49 Smlouvy o EU;

26.

všímá si omezené soudní pravomoci Soudního dvora Evropské unie v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a varuje před potenciálním omezováním práva na účinnou právní ochranu, jak je zakotveno v Listině;

27.

připomíná orgánům EU jejich závazky v oblasti lidských práv v rámci oblasti působnosti Listiny, které se vztahují rovněž na obchodní politiku; vybízí Komisi, aby prováděla před ukončením jednání o jakékoliv obchodní dohodě zvláštní posouzení dopadů na lidská práva a aby přitom zohledňovala pokyny OSN pro posouzení dopadů obchodních a investičních dohod na lidská práva;

28.

připomíná, že otázky ochrany národnostních menšin a diskriminace na základě jazyka jsou předmětem Smluv i Listiny; vyzývá k přijetí konkrétních administrativních kroků v rámci orgánů EU s cílem povzbudit vlády členských států k hledání udržitelných řešení a prosazování kultury jazykové rozmanitosti ve vlastních členských státech, a to i mimo úřední jazyky EU;

29.

připomíná povinnost přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv (EÚLP) stanovenou v článku 6 Smlouvy o EU; žádá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k odstranění právních překážek, které brání uzavření procesu přistoupení, a aby předložila nový návrh dohody o přistoupení Unie k EÚLP a nabídla nová pozitivní řešení námitek, které vznesl Soudní dvůr Evropské unie ve stanovisku 2/13 ze dne 18. prosince 2014; domnívá se, že uzavřením procesu by byly zavedeny další ochranné záruky pro základní práva občanů a obyvatel Unie a byl by poskytnut další mechanismus pro prosazování lidských práv, především možnost podat u Evropského soudu pro lidská práva stížnost na porušování lidských práv v důsledku jednání orgánu EU nebo členského státu provádějících právo EU v rámci oblasti působnosti EÚLP; dále se domnívá, že judikatura Evropského soudu pro lidská práva zajistí další vstupy pro stávající i budoucí opatření EU týkající se dodržování a prosazování lidských práv a základních svobod v oblasti občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí, a to nad rámec judikatury Soudního dvora Evropské unie v této oblasti;

30.

vyzývá k bezodkladnému dokončení procesu přijímání horizontální antidiskriminační směrnice (18), která má lépe zaručit dodržování základních práv v EU na základě přijetí konkrétních právních předpisů EU;

Listina a agentury EU

31.

poukazuje na potenciál některých agentur EU pro poskytování podpory členským státům při plnění jejich povinností vyplývajících z Listiny, jelikož často jednají jako operativní spojení mezi EU a národní sférou; poukazuje na to, že tento úkol může být účinně plněn pouze prostřednictvím plnohodnotného uplatňování základních práv uvnitř samotných agentur působících v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí nebo agentur, jejichž činnosti by mohly mít dopad na práva a zásady vyplývající z Listiny, s ohledem jak na vnitřní, tak na vnější rozměry ochrany a prosazování základních práv;

32.

vyzývá příslušné agentury EU, aby zintenzivnily úsilí při provádění zásad rovnosti žen a mužů zakotvených v Listině, včetně zajištění toho, aby veškeré orgány, instituce a agentury EU uplatňovaly politiku nulové tolerance vůči jakýmkoli formám sexuálního násilí a fyzického i psychického obtěžování; žádá, aby všechny orgány a agentury EU v plném rozsahu provedly jeho usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU (19);

33.

bere na vědomí rozmanitost politik a nástrojů vytvářených různými agenturami v zájmu plnění jejich povinností v souvislosti se základními lidskými právy, což vede k odlišným úrovním provádění; zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat spolupráci mezi agenturami EU a také strukturované dialogy s nezávislými odborníky na lidská práva a navázat na stávající osvědčené postupy, aby bylo možné pokročit směrem ke společnému a pevnějšímu lidskoprávnímu rámci;

34.

vyzývá agentury EU působící v oblasti spravedlnosti a vnitřních věci nebo agentury, jejichž činnost by mohla mít dopady na práva a zásady vyplývající z Listiny, aby přijaly interní strategie pro základní práva a podporovaly pravidelné vzdělávání svých zaměstnanců na všech úrovních v oblasti základních práv a Listiny;

35.

vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha nařízeních zřizujících agentury EU chybí výslovný odkaz na Listinu; vyzývá spolunormotvůrce, aby vyplnili tuto mezeru v případě potřeby vždy, když navrhují nebo revidují nařízení nebo rozhodnutí, kterými se zřizují agentury, a aby s ohledem na mandát a specifické rysy jednotlivých agentur stanovili doplňující provozní mechanismy, které zajistí soulad s Listinou;

Podpora pro členské státy při provádění Listiny na vnitrostátní úrovni

36.

připomíná, že evropský a vnitrostátní rozměr Listiny jsou neoddělitelně spjaty a navzájem se doplňují při zajišťování jednotného uplatňování ustanovení Listiny v celém právním rámci EU;

37.

poukazuje na přetrvávající nedostatečné povědomí o Listině, její oblasti působnosti a míře jejího uplatňování jak mezi nositeli práv, kteří jsou jejími ustanoveními chráněni, tak mezi odborníky v oblasti práva a lidských práv a vyjadřuje politování nad nedostatečnou vnitrostátní činností za účelem nápravy tohoto nedostatku;

38.

vyzývá Komisi, aby posílila své činnosti pro zvyšování povědomí o Listině s plným zapojením organizací občanské společnosti a aby prosazovala a financovala školící moduly pro soudce členských států, právníky a státní úředníky, jejichž cílem by bylo rovněž zlepšit znalost politik Unie a jejího práva, včetně mimo jiné hmotného a procesního práva, používání nástrojů EU pro soudní spolupráci, příslušné judikatury Soudního dvora EU, právního jazyka a srovnávacího práva; vyzývá Komisi, aby dále vybavila členské státy praktickými pokyny, které je podpoří v provádění Listiny na vnitrostátní úrovni; žádá v této souvislosti Komisi, aby plně zviditelnila nedávno vydanou příručku agentury FRA o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v právu a tvorbě politik na vnitrostátní úrovni;

39.

vybízí členské státy, aby si pravidelně vyměňovaly informace a zkušenosti o používání a uplatňování Listiny a dohledu nad ní a začleňovaly příklady správné praxe již vytvořené na vnitrostátní úrovni; vybízí členské státy, aby revidovaly svá procesní pravidla pro právní přezkum a posouzení dopadů zákonů z hlediska Listiny; konstatuje, že takovéto postupy by měly přímo odkazovat na Listinu stejným způsobem, jak činí v případě národních nástrojů v oblasti lidských práv, aby se minimalizovalo riziko, že Listina bude přehlížena;

40.

zdůrazňuje, že mezery v provedení a řádném uplatňování práva EU v členských státech mohou mít skutečný dopad na užívání základních práv EU; v této souvislosti připomíná úlohu Komise jakožto strážkyně Smluv, podle které Komise nese nejvyšší – ne-li primární – odpovědnost za ochranu základních práv, a to i prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti; v této souvislosti požaduje razantnější vedení při zajištění řádného provádění právních předpisů EU;

Směrem k jednotnějšímu výkladu Listiny

41.

je přesvědčen, že rozdílné výklady uplatňování ustanovení Listiny orgány, institucemi, úřady a agenturami EU a členských států snižují přidanou hodnotu, kterou Listina nabízí, a to zejména pokud jde o skutečnost, že Listina představuje společný minimální soubor standardů ochrany, který má být uplatňován horizontálně na všechny institucionální subjekty a politiky a činnosti spojené s úrovní EU;

42.

zdůrazňuje, že začlenění Listiny do primárního práva EU, aniž by byly rozšířeny pravomoci Unie a při dodržení zásady subsidiarity, jak stanoví článek 51, vytváří nové povinnosti pro orgány zapojené do rozhodování a provádění i pro členské státy při provádění právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni, a že se ustanovení Listiny tudíž stala přímo vymahatelnými u evropských a vnitrostátních soudů;

43.

vybízí orgány EU a členské státy, aby umožnily přímější uplatňování Listiny jako celku;

44.

vyjadřuje politování nad tím, že Polská republika a Spojené království dosud nerozhodly o odstoupení od protokolu 30 Smluv;

o

o o

45.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 167.

(2)  Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 229.

(3)  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.

(4)  Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.

(5)  Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 120.

(6)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(7)  Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1.

(8)  ECLI:EU:C:2016:701.

(9)  ECLI:EU:C:2018:871.

(10)  ECLI:EU:C:2014:2454.

(11)  Studie s názvem „The Implementation of the Charter of Fundamental Rights in the EU institutional framework“ (Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU), Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C, 22. listopadu 2016; studie s názvem „The interpretation of Article 51 of the EU Charter of Fundamental Rights: the Dilemma of Stricter or Broader Application of the Charter to National Measures“ (Interpretace článku 51 Listiny základních práv EU: dilema přísnějšího nebo širšího uplatňování listiny ve vnitrostátních opatřeních), Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C, 15. února 2016 a studie s názvem „European Social Charter in the context of implementation of the EU Charter of Fundamental Rights“ (Evropská sociální charta v kontextu provádění Listiny základních práv EU) ze dne 12. ledna 2016.

(12)  „The Implementation of the Charter of Fundamental Rights in the EU institutional framework“ (Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU), Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 22. listopadu 2016.

(13)  Stanovisko agentury FRA č. 1/2017, 10. dubna 2017.

(14)  Stanovisko agentury FRA č. 4/2018, 24. září 2018.

(15)  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.

(16)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. prosince 2015 o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex, Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 2.

(17)  Rozsudek Tribunálu 22. března 2018, Emilio de Capitani v. Evropský parlament, T-540/15, ECLI:EU:C:2018:167.

(18)  Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (návrh Komise ze dne 2. července 2008, COM(2008)0426).

(19)  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 192.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/37


P8_TA(2019)0081

Komplexní evropská průmyslová politika v oblasti umělé inteligence a robotiky

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o komplexní evropské průmyslové politice v oblasti umělé inteligence a robotiky (2018/2088(INI))

(2020/C 449/06)

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 obsahující doporučení Komisi o občanskoprávních pravidlech pro robotiku (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o jazykové rovnosti v digitálním věku (4),

s ohledem na návrh Komise ze dne 6. června 2018, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (COM(2018)0434),

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2018/1488 ze dne 28. září 2018, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (5),

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0019/2019),

A.

vzhledem k tomu, že budou-li umělá inteligence a robotika využívány transparentně a eticky, mají potenciál obohatit naše životy a rozšířit naše schopnosti, a to jak ku prospěchu jednotlivců, tak i v zájmu společného blaha;

B.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence se rychle rozvíjí a že je již řadu let součástí našeho každodenního života; vzhledem k tomu, že umělá inteligence a robotika podněcují inovace, a tak nové obchodní modely, a hrají klíčovou úlohu při transformaci našich společností a digitalizaci mnoha oblastí našich ekonomik, např. průmyslu, zdravotní péče, stavebnictví a dopravy;

C.

vzhledem k tomu, že stále větší integrace robotiky do lidských systémů vyžaduje silné politické vedení v zájmu maximalizace přínosů, minimalizace rizik pro společnost a zajištění bezpečného a spravedlivého rozvoje umělé inteligence;

D.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence je jednou ze strategických technologií pro 21. století jak v celosvětovém měřítku, tak v Evropě, neboť přináší pozitivní změny do evropského hospodářství a umožňuje inovace, zvyšování produktivity konkurenceschopnosti a dobré životní podmínky;

E.

vzhledem k tomu, že evropské společnosti vyrábějí přibližně čtvrtinu všech průmyslových robotů a polovinu všech robotů odborných služeb na světě, a EU již proto disponuje důležitými devizami, o které by měla opřít svou evropskou průmyslovou politiku;

F.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence a robotika dokážou přetvořit řadu odvětví a mohou zefektivnit výrobu a rovněž celosvětově zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu a malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že pro vývoj umělé inteligence má velký význam dostupnost rozsáhlých datových souborů a zkušebních a pokusných zařízení;

G.

vzhledem k tomu, že společný přístup usnadní vývoj technologií umělé inteligence ve prospěch společnosti a zároveň umožní řešit výzvy, které s těmito technologiemi souvisí, tak aby se podpořily inovace, zvýšila kvalita produktů a služeb obsahujících prvky umělé inteligence, zlepšila zkušenost a důvěra spotřebitelů v technologie umělé inteligence a robotiku a aby se zabránilo roztříštění vnitřního trhu;

H.

vzhledem k tomu, že výkonnost výpočetní techniky v Unii musí být udržována na špičkové úrovni, což by mělo vytvořit příležitosti pro dodavatelský průmysl EU a zvýšit jeho efektivitu tím, že výsledky technologického vývoje budou zúročeny v produktech a službách, jež budou reagovat na poptávku a orientovat se na aplikace, díky čemuž budou zaváděny do nově vznikajících rozsáhlých aplikací založených na umělé inteligenci;

I.

vzhledem k tomu, že je nutné co nejrychleji přijmout koordinovaný postup na evropské úrovni, aby EU mohla konkurovat masivním investicím třetích zemí, zejména USA a Číny;

J.

vzhledem k tomu, že dne 25. dubna 2018 (6) se Komise zavázala, že ve spolupráci s členy Evropské aliance pro umělou inteligenci (což je skupina odborníků na umělou inteligenci) navrhne evropský přístup, který bude mít formu obecných pokynů pro umělou inteligenci a bude mít za cíl podpořit evropské aplikace a podniky, které umělou inteligenci využívají;

K.

vzhledem k tomu, že stávající pravidla a postupy je třeba znovu posoudit a případně upravit, aby zohledňovaly umělou inteligenci a robotiku;

L.

vzhledem k tomu, že evropský rámec pro umělou inteligenci musí být vytvořen v plném souladu se základními právy zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie, a zejména se zásadami ochrany údajů, soukromí a bezpečnosti;

M.

vzhledem k tomu, že vývoj umělé inteligence může a měl by být koncipován tak, aby zachovával důstojnost, autonomii a právo na sebeurčení jednotlivce;

N.

vzhledem k tomu, že Parlament v usnesení ze dne 16. února 2017 o občanskoprávních pravidlech pro robotiku, které obsahovalo doporučení pro Komisi, vyzval Komisi, aby navrhla soudržný právní rámec pro rozvoj robotiky, včetně autonomních systémů a inteligentních autonomních robotů;

O.

vzhledem k tomu, že vývoj umělé inteligence a robotiky musí být přínosný pro celou společnost; avšak vzhledem k tomu, že v roce 2017 nemohly venkovské oblasti výhod umělé inteligence z velké části využívat, neboť 8 % domácností nebylo připojeno k žádné pevné síti a 53 % domácností nebylo pokryto žádnou z přístupových sítí nové generace (VDSL, kabelová síť Docsis 3.0 nebo FTTP);

P.

vzhledem k tomu, že vývoj služeb a produktů obsahujících prvky umělé inteligence není možný bez konektivity, volného pohybu údajů a dostupnosti údajů v celé EU; vzhledem k tomu, že využívání pokročilých technik vytěžování dat v produktech a službách může přispět ke zkvalitnění rozhodovacího procesu, a tím rozšířit výběr spotřebitelů a zlepšit výkonnost podniků;

Q.

vzhledem k tomu, že technologického vývoje v oblasti inteligentních výrobků a služeb může ve svůj prospěch využívat znalostní ekonomika, která je založena na množství, kvalitě a dostupnosti informací, a může se tedy lépe přizpůsobovat potřebám spotřebitelů;

R.

vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost má zásadní význam pro ochranu údajů před jejich úmyslným poškozením nebo zneužitím, v jehož důsledku by používání umělé inteligence způsobilo občanům nebo podnikům újmu, což by otřáslo důvěrou průmyslu a spotřebitelů v umělou inteligenci; vzhledem k tomu, že vývoj umělé inteligence vede ke zvyšování naší závislosti při přijímání opatření a rozhodnutí na těchto systémech, což vyžaduje, aby se na ně v EU vztahovaly vysoké normy kybernetické odolnosti, má-li se předejít narušení kybernetické bezpečnosti a jejich selhání;

S.

vzhledem k tomu, že trend směřující k automatizaci s sebou nese požadavek, aby subjekty, které se podílejí na vývoji aplikací umělé inteligence a jejich uvádění na trh, měly již od fáze návrhu na zřeteli bezpečnost a etiku, a byly si vědomy toho, že musejí být připraveny přijmout právní odpovědnost za kvalitu technologie, kterou vytvářejí;

T.

vzhledem k tomu, že budování důvěryhodného prostředí pro vývoj technologií umělé inteligence by mělo být založeno na struktuře politiky v oblasti dat; vzhledem k tomu, že to znamená vytvořit programy pro hladký a zjednodušený sběr a správu dat pro vzdělávací a výzkumné účely, jež umožní rozvoj umělé inteligence v mnoha oblastech: medicíně, finančnictví, biologii, energetice, průmyslu, chemii nebo ve veřejném sektoru; vzhledem k tomu, že ekosystém umělé inteligence založený na datech by mohl zahrnovat celoevropské iniciativy v oblasti otevřených norem a být založen na vzájemném uznávání certifikátů a transparentních pravidel interoperability;

U.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence sama o sobě nezajišťuje pravdu či spravedlnost, protože může docházet ke zkreslení v důsledku metody sběru dat a zápisu algoritmu, jež mohou mít původ ve společenských předsudcích; vzhledem k tomu, že zkreslení by měly zabránit kvalitní data a design algoritmu a neustálé přehodnocování;

V.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence a robotika by měly být rozvíjeny a zaváděny tak, aby v jejich centru stál člověk, kterému by měly být nápomocny na pracovišti i v domově; vzhledem k tomu, že umělá inteligence by rovněž mohla lidi nahradit v nebezpečných povoláních;

W.

vzhledem k tomu, že další rozvoj a širší využívání automatizovaných a algoritmických rozhodovacích procesů má nezpochybnitelný dopad na konečná rozhodnutí soukromých osob (například podnikatelů či uživatelů internetu) a správních, soudních či jiných veřejných orgánů v záležitostech spotřebitelského, obchodního či úředního rázu; vzhledem k tomu, že do procesu automatizovaného a algoritmického rozhodování musí být začleněna bezpečnostní opatření a možnost lidské kontroly a ověření;

X.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se strojovým učením je také nutné zajistit nediskriminaci, řádný postup, transparentnost a srozumitelnost v rámci rozhodovacích procesů;

Y.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence představuje významný nástroj k řešení globálních společenských výzev, a že členské státy proto musí prostřednictvím své veřejné politiky podporovat investice, uvolňovat prostředky na výzkum a vývoj a odstraňovat překážky bránící rozvoji a zavádění umělé inteligence;

Z.

vzhledem k tomu, že komerční platformy umělé inteligence pokročily v oblasti zdraví, životního prostředí, energie a dopravy od testování k praktickému využití; vzhledem k tomu, že základem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících data velkého objemu jsou techniky strojového učení;

AA.

vzhledem k tomu, že evropští výzkumní pracovníci a společnosti spolupracují na širokém spektru témat týkajících se technologie blockchain, od dodavatelského řetězce, služeb veřejné správy, financí, internetu věcí, zdravotnictví, sdělovacích prostředků a inteligentních měst po energetiku a dopravu; vzhledem k tomu, že Evropa je silným hráčem v důležitých oblastech souvisejících se blockchainem, např. umělé inteligenci; vzhledem k tomu, že blockchain může hrát důležitou úlohu při zlepšování evropských inovací;

AB.

vzhledem k tomu, že technologie kybernetické bezpečnosti, např. digitální identity, šifrování nebo detekce narušení, a jejich uplatňování v oblastech, jako jsou finance, průmysl 4.0, energetika, doprava, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, mají zásadní význam pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti činností a transakcí on-line prováděných občany, orgány veřejné správy či společnostmi;

AC.

vzhledem k tomu, že vytěžování textů a dat slouží jako základ pro aplikace založené na umělé inteligenci a strojovém učení a má zásadní význam pro malé a střední podniky a začínající podniky, protože jim umožňuje přístup k velkému množství dat, které potřebují pro vývoj algoritmů umělé inteligence;

AD.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence může být velmi náročná na spotřebu energie; vzhledem k tomu, že je proto důležité výdobytky umělé inteligence využívat se zřetelem ke stávajícím cílům, které si EU vytkla pro energetickou účinnost a oběhové hospodářství;

AE.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence by měla plně podporovat všechny evropské jazyky, aby všichni Evropané mohli stejnou měrou těžit z vývoje moderní umělé inteligence v mnohojazyčné evropské informační společnosti;

AF.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence má v průmyslu a službách spojených s pokročilými technologiemi zásadní význam, má-li se Evropa stát „světadílem začínajících podniků“, a to tak, že pro dosažení růstu budou v Evropě využívány nejnovější technologie, zejména ve zdravotnických technologiích, službách a programech, vývoji léčivých přípravků, robotické chirurgii a chirurgii s asistencí robota, při léčbě chronických onemocnění, lékařských metodách zobrazování a záznamech i zajištění udržitelného životního prostředí a bezpečné výroby potravin; vzhledem k tomu, že Evropa v současnosti zaostává za Severní Amerikou a Asií ve výzkumu a patentech v oblasti umělé inteligence;

AG.

vzhledem k tomu, že rozvoj technologií umělé inteligence může zlepšit kvalitu života lidí trpících chronickými chorobami a zdravotním postižením a řešit sociální problémy, jako je stárnutí naší populace, neboť umělá inteligence dokáže zpřesnit a zefektivnit zdravotnické technologie pro poskytování zdravotní péče;

AH.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence a robotika mají v lékařské péči široké uplatnění, např. v následujících oblastech: vedení lékařské dokumentace a správa zdravotních údajů, provádění opakujících se postupů (analýza testů, rentgenových snímků, snímků počítačové tomografie, vkládání dat), navrhování léčebných postupů, digitální konzultace (jako je lékařská konzultace založená na osobní anamnéze a běžných lékařských znalostech), virtuální ošetřovatelé, řízení předepisování léků, vytváření léčiv, přesné lékařství (jako je genetické a genomické hledání mutací a tendence k nemocem na základě informací v DNA), sledování zdravotního stavu, analýza systému zdravotní péče atd.;

AI.

vzhledem k tomu, že dostupnost neznamená stejné služby a zařízení pro všechny; vzhledem k tomu, že dostupnost umělé inteligence a robotiky je založena na inkluzivním plánování a projektování; vzhledem k tomu, že východiskem pro projektování musejí být potřeby, přání a zkušenosti uživatelů;

AJ.

vzhledem k tomu, že ohledně autonomie robotů, zjevné absence lidské empatie a toho, jak roboti ovlivní vztah mezi lékařem a pacientem, panují značné etické, psychologické a právní obavy, které ještě nebyly řádně projednány na úrovni EU, především v souvislosti s ochranou osobních údajů pacientů, odpovědností a novými hospodářskými a pracovněprávními vztahy, které z toho vyplývají; vzhledem k tomu, že „autonomie“ jako taková může být přisuzována pouze lidským bytostem; vzhledem k tomu, že pro umělou inteligenci je zapotřebí vytvořit pevný právní a etický rámec;

AK.

vzhledem k tomu, že zavádění umělé inteligence musí být zejména ve zdravotnictví vždy založeno na principu odpovědnosti „člověk obsluhuje stroj“;

1.    Společnost podporovaná umělou inteligencí a robotikou

1.1.   Práce v éře umělé inteligence a robotiky

1.

zdůrazňuje, že automatizace v kombinaci s umělou inteligencí zvýší produktivitu, a tím pádem i zlepší výsledky; konstatuje, že stejně jako v předchozích technologických revolucích některá pracovní místa zmizí, ale rovněž vzniknou nová, takže se promění životy lidí i pracovní postupy; zdůrazňuje, že větší využívání robotiky a umělé inteligence by mělo současně omezit expozici lidí škodlivým a nebezpečným podmínkám, pomoci vytvářet kvalitnější pracovní místa s důstojnými podmínkami a zvýšit produktivitu;

2.

naléhavě žádá členské státy, aby se zaměřily na rekvalifikaci pracovníků v odvětvích, která jsou nejvíce zasažena automatizací; zdůrazňuje, že nové vzdělávací programy by se měly zaměřit na rozvoj dovedností pracovníků, aby se dokázali chopit příležitostí, jež nabízejí nová pracovní místa vzniklá díky umělé inteligenci; podporuje rozvoj programů počítačové gramotnosti ve školách, rozvoj učňovského vzdělávání a stanovení priorit odborného vzdělávání, aby se pracovníci mohli snadněji přizpůsobit technologickým změnám;

3.

doporučuje členským státům, aby spolu se subjekty ze soukromého sektoru identifikovaly rizika a vypracovaly strategie, které zajistí vytvoření příslušných programů rekvalifikace; zdůrazňuje, že také společnosti musí investovat do vzdělávání a rekvalifikace svých zaměstnanců, aby uspokojily jejich potřeby;

4.

zdůrazňuje, že rozvoj robotiky v EU bude mít značné dopady na pracovněprávní vztahy; domnívá se, že tyto dopady by měly být řešeny vyváženě, aby se podpořila reindustrializace a aby i pracovníci mohli těžit z růstu produktivity;

5.

konstatuje, že v současnosti je v pracovním prostředí nastolena křehká rovnováha mezi vlastníky a pracovníky; domnívá se, že další zavádění umělé inteligence do průmyslu by mělo probíhat za rozsáhlých konzultací se sociálními partnery, neboť potenciální změny počtu lidí pracujících v průmyslu vyžaduje přijetí aktivních politik, které pracovníkům pomůžou přizpůsobit se novým požadavkům a zajistí všeobecné sdílení zisků; konstatuje, že to vyžaduje přehodnocení a přepracování politik v oblasti trhu práce, systémů sociálního zabezpečení a zdanění;

6.

vyzývá členské státy, aby odstranily překážky vstupu na trh práce, jako je překvalifikovanost;

7.

domnívá se, že digitální gramotnost je jedním z nejdůležitějších faktorů budoucího rozvoje umělé inteligence, a naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a realizovaly strategie odborné přípravy a rekvalifikace v oblasti počítačových dovedností; konstatuje, že digitální gramotnost může podpořit širokou a inkluzivní účast na řešeních v ekonomice založené na datech a usnadnit komunikaci a spolupráci se všemi zúčastněnými stranami;

8.

konstatuje, že vzhledem k tomu, že změny postihnou všechny věkové skupiny občanů, je tomu třeba přizpůsobit vzdělávací programy, mimo jiné zavést nové vzdělávací dráhy a nové metody předávání znalostí; zdůrazňuje, že by měly být náležitě řešeny vzdělávací aspekty; zejména se domnívá, že digitální dovednosti, včetně kódování, musí být do výuky a odborné přípravy zahrnuty od rané školní docházky až po celoživotní učení;

1.2.   Zneužívání umělé inteligence a lidská práva

9.

zdůrazňuje skutečnost, že zlovolné nebo nedbalé využívání umělé inteligence by mohlo ohrozit digitální bezpečnost a fyzickou i veřejnou bezpečnost, neboť by mohlo být zneužito k vedení rozsáhlých, dobře cílených a vysoce účinných útoků na služby informační společnosti a související strojová zařízení i k dezinformačním kampaním, a obecně tak mohlo být omezeno právo jednotlivců na sebeurčení; zdůrazňuje, že zlovolné či nedbalé využívání umělé inteligence by mohlo rovněž představovat riziko pro demokracii a základní práva;

10.

vyzývá Komisi, aby navrhla rámec pro trestání praktik založených na manipulaci vnímání, kdy personalizovaný obsah nebo nabízený výběr zpravodajství (tzv. news feeds) vedou k negativním pocitům a zkreslenému vnímání skutečnosti, což může mít negativní důsledky (například tak lze ovlivnit výsledky voleb nebo zkreslit vnímání sociálních otázek, jako je migrace);

11.

zdůrazňuje, že je důležité rozpoznat, určit a sledovat tendence, které by mohly přímo či nepřímo narušit vývoj umělé inteligence; vyzývá, aby se výzkum v oblasti umělé inteligence rovněž zaměřil na odhalování případů, kdy byla umělá inteligence a robotika náhodně či úmyslně poškozena;

12.

naléhavě žádá Komisi, aby vzala na vědomí společenské problémy, které pramení z praktik sestavování žebříčků občanů; zdůrazňuje, že občané by neměli být diskriminováni na základě svého pořadí na společenském žebříčku a měli by dostat novou šanci;

13.

vyjadřuje velké znepokojení nad využíváním aplikací umělé inteligence, včetně rozpoznávání obličeje a hlasu, v programech tzv. emocionálního dohledu, které sledují duševní stav pracovníků a občanů s cílem zvýšit produktivitu a zachovat sociální stabilitu, někdy ve spojení se systémy „společenských kreditů“, jak se děje např. v Číně; zdůrazňuje, že tyto programy jsou ze své podstaty v rozporu s evropskými hodnotami a normami, které chrání práva a svobody jednotlivců;

2.    Technologický rozvoj vedoucí k umělé inteligenci a robotice

2.1.   Výzkum a vývoj

14.

připomíná, že Evropa má špičkovou výzkumnou obec světové úrovně zabývající se umělou inteligencí, která představuje 32 % výzkumných institucí v tomto oboru na světě;

15.

vítá návrh programu Digitální Evropa vypracovaný Komisí a rozpočet ve výši 2,5 miliardy EUR, který byl přislíben pro umělou inteligenci, stejně jako navýšení finančních prostředků v programu Horizont 2020; chápe význam financování z prostředků EU, které má doplňovat rozpočty členských států a průmyslu na výzkum umělé inteligence, a potřebu spolupráce mezi veřejnými, soukromými a unijními výzkumnými programy;

16.

podporuje operační cíle programu Digitální Evropa, tj. vybudovat a posílit v Unii základní kapacity umělé inteligence, zpřístupnit je všem podnikům a orgánům veřejné správy a posílit a propojit stávající zkušební a experimentální zařízení pro umělou inteligenci v členských státech;

17.

vybízí členské státy, aby rozvíjely multilaterální partnerství zúčastněných stran napříč průmyslem, výzkumných institucí a společných středisek excelence, která se zabývají umělou inteligencí;

18.

zdůrazňuje, že výzkum umělé inteligence by neměl investovat pouze do vývoje příslušných technologií a inovací, ale řešit i sociální a etické otázky a odpovědnost, které s sebou umělá inteligence přináší; je přesvědčen o tom, že každý model založený na umělé inteligenci by měl již od návrhu zahrnovat etické hledisko;

19.

zdůrazňuje, že v zájmu společenského pokroku a ochrany životního prostředí by výzkum v oblasti umělé inteligence a další související činnosti měly být prováděny v souladu se základními právy a zásadou předběžné opatrnosti; zdůrazňuje, že každý, kdo se podílí na rozvoji, zavádění, šíření a využívání umělé inteligence, by měl zohledňovat a respektovat lidskou důstojnost, právo na sebeurčení i dobré životní podmínky – jak fyzické, tak i psychické – jednotlivce i společnosti jako celku, předvídat potenciální dopady na bezpečnost a přijmout náležitá opatření, která jsou úměrná úrovni ochrany, včetně rychlého zveřejnění faktorů, které by mohly ohrozit veřejnost nebo životní prostředí;

20.

zdůrazňuje, že klíčem k rozvoji umělé inteligence je také konkurenceschopné výzkumné prostředí; zdůrazňuje, že je důležité podněcovat špičkový výzkum, včetně základního výzkumu a projektů s vysokým rizikem a výnosem, a podporovat evropský výzkumný prostor pomocí atraktivních podmínek financování, mobility a přístupu k infrastruktuře v celé Unii na základě principu otevřenosti vůči třetím zemím a vůči odborníkům ze zemí mimo Unii za předpokladu, že to neoslabí kybernetickou bezpečnost EU;

21.

zdůrazňuje skutečnost, že platy výzkumných pracovníků v EU jsou stále výrazně nižší než platy jejich protějšků v USA nebo Číně, což bývá hlavním důvodem jejich odchodu z Evropy; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily na přilákání vysoce talentovaných lidí do evropských společností, a žádá členské státy, aby pro ně vytvořily atraktivní podmínky;

22.

zdůrazňuje, že Evropa musí novou stěžejní iniciativu FET (7) věnovat umělé inteligenci a klást přitom zvláštní důraz na přístup zaměřený na člověka a na jazykové technologie;

23.

domnívá se, že umělá inteligence, strojové učení a exponenciální skoky v dostupnosti údajů a cloud computingu jsou hnací silou výzkumných iniciativ, které se snaží porozumět molekulární a buněčné biologii, nasměrovat vývoj léčebných postupů a analyzovat datové toky, tak aby bylo možné odhalovat zdravotní hrozby, předvídat vypuknutí epidemií a poskytovat poradenství pacientům; bere na vědomí, že metody vytěžování dat a techniky datové navigace lze použít k odhalení mezer, rizik, trendů a vzorců;

24.

zdůrazňuje, že v případech, kdy rizika tvoří nevyhnutelnou a nedílnou součást výzkumu umělé inteligence, by měly být vypracovány a dodržovány přísné protokoly hodnocení a řízení rizik, přičemž je třeba vzít v úvahu to, že riziko újmy nesmí být větší než riziko, které hrozí v běžném životě (tj. lidé by neměli být vystaveni dodatečným nebo větším rizikům než těm, kterým čelí při běžném životním stylu);

2.2.   Investice

25.

konstatuje, že je důležité v této oblasti více investovat, máme-li si udržet konkurenceschopnost; uznává, že ačkoli většina investic a inovací v této oblasti pochází ze soukromých podniků, je třeba vybídnout rovněž členské státy a Komisi, aby dále investovaly do výzkumu v tomto odvětví a stanovily své priority rozvoje; vítá návrh projektu InvestEU a dalších partnerství veřejného a soukromého sektoru, které povzbudí soukromé financování; domnívá se, že je třeba podpořit koordinaci investic soukromého a veřejného sektoru, aby se zajistilo jasné zacílení rozvoje;

26.

zdůrazňuje, že investice do umělé inteligence, které se mohou vyznačovat značnou nejistotou, by měly být doplněny finančními prostředky EU, například od Evropské investiční banky či Evropského investičního fondu, nebo programu InvestEU a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), které mohou pomoci sdílet rizika;

27.

naléhavě žádá Komisi, aby nepovolila financování umělé inteligence, která je vyvíjena pro vojenské účely; naléhavě vyzývá Komisi, aby z financování EU vyloučila společnosti, které zkoumají a rozvíjejí umělé vědomí;

28.

doporučuje Komisi, aby zajistila, aby duševní vlastnictví k výzkumu prováděnému s využitím prostředků EU zůstalo v EU a na evropských univerzitách;

2.3.   Inovace a přijetí společností a odpovědnost

29.

konstatuje, že veškeré zásadní technologické výdobytky vyžadovaly přechodné období, neboť většina společnosti jim potřebovala lépe porozumět a integrovat je do svého každodenního života.

30.

konstatuje, že budoucnost této technologie závisí na společenském přijetí a že je třeba klást větší důraz na náležité informování o jejích přínosech, aby se zajistilo lepší pochopení této technologie a jejího využití; rovněž konstatuje, že pokud společnost nebude o technologii umělé inteligence informována, sníží se motivace k inovacím v tomto odvětví;

31.

domnívá se, že přijetí ze strany veřejnosti závisí na tom, jak bude informována o příležitostech, výzvách a vývoji umělé inteligence; doporučuje členským státům a Komisi, aby usnadnily přístup k věrohodným informacím o hlavních obavách ohledně umělé inteligence a robotiky, např. v souvislosti se soukromím, bezpečností a transparentním rozhodováním;

32.

vítá, že k zavádění nových, inovativních nápadů se ve spolupráci s regulačními orgány používají regulační pískoviště, což umožňuje, aby do dotčené technologie byla od začátku zabudována ochranná opatření, která tak usnadní a podpoří její vstup na trh; zdůrazňuje, že k testování bezpečného a účinného používání technologií umělé inteligence v reálném prostředí je nutné zavést regulační pískoviště vytvořená speciálně pro umělou inteligenci;

33.

konstatuje, že k dosažení většího přijetí umělé inteligence ze strany společnosti musí existovat záruky, že používané systémy jsou bezpečné a zabezpečené;

34.

konstatuje, že díky umělé inteligenci a jazykové technologii mohou vznikat důležité aplikace k posílení jedné Evropy v její rozmanitosti: automatizovaný překlad, chatboti a osobní asistenti, rozhraní s mluvenou řečí pro roboty a internet věcí, inteligentní analýza a automatizovaná identifikace propagandy, falešných zpráv a nenávistných výroků na internetu;

2.4.   Podpůrné podmínky: konektivita, dostupnost údajů a vysoce výkonná výpočetní technika, cloudová infrastruktura

35.

zdůrazňuje, že k integraci robotiky a technologií umělé inteligence do hospodářství a společnosti je zapotřebí digitální infrastruktura, která zajistí všudypřítomnou konektivitu;

36.

zdůrazňuje, že konektivita je předpokladem pro to, aby se Evropa stala součástí gigabitové společnosti, a že umělá inteligence je jasným příkladem exponenciálního růstu poptávky po vysoce kvalitním, rychlém, bezpečném a všudypřítomném propojení; domnívá se, že Unie a členské státy by měly i nadále podporovat opatření na podnícení investic do sítí s velmi vysokou kapacitou a na jejich přijetí v EU;

37.

zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zajistit rychlý a bezpečný rozvoj sítí 5G, aby Unie mohla plně využívat výhod umělé inteligence a chránit se před kybernetickými hrozbami a tak umožnila obnovu a rozvoj průmyslových odvětví a služeb, které jsou páteří evropského hospodářství, a podpořila vznik nových služeb, výroby a trhů, jež jsou nezbytné pro zachování nových pracovních míst a vysoké úrovně zaměstnanosti;

38.

připomíná, že dostupnost vysoce kvalitních a užitečných dat je zásadním předpokladem pro skutečnou konkurenceschopnost v odvětví umělé inteligence, a vyzývá veřejné orgány, aby našly způsoby, jak vytvářet, sdílet a spravovat data tak, že z dat učiní společný majetek a že současně budou chránit soukromí a citlivé údaje;

39.

zdůrazňuje význam kvalitních údajů používaných pro hluboké učení; konstatuje, že používání nekvalitních, neaktuálních, neúplných nebo nesprávných údajů může vést k chatrným prognózám, a tak k diskriminaci a předpojatosti,

40.

domnívá se, že nový soubor právních předpisů o volném pohybu neosobních údajů v EU umožňuje, aby stále více údajů bylo využíváno pro inovace založené na datech, což malým a středním podnikům a začínajícím podnikům usnadňuje rozvíjet inovativní služby obsahující prvky umělé inteligence a vstupovat na nové trhy a zároveň občanům a podnikům zpřístupňuje lepší produkty a služby;

41.

konstatuje, že umělá inteligence má potenciál ke zvýšení efektivity, komfortu a životních podmínek v mnoha oblastech, pokud etablované zúčastněné strany budou spolupracovat s vývojáři umělé inteligence; dále konstatuje, že v současnosti velký objem dat neosobní povahy vlastní různé zúčastněné strany a že navázáním partnerství lze zvýšit jejich účinnost; domnívá se, že má-li se tohoto cíle dosáhnout, je nezbytnou podmínkou vzájemná spolupráce mezi uživateli a vývojáři umělé inteligence;

42.

zdůrazňuje význam interoperability a správnosti údajů k zajištění vysoké úrovně spolehlivosti nových technologií a příslušných bezpečnostních norem;

43.

domnívá se, že úspěšnost aplikací umělé inteligence, jež jsou přizpůsobovány uživatelům v celé EU, často vyžaduje rozsáhlé znalosti místních trhů a přístup k odpovídajícím místním údajům, které slouží k vytváření zkušebních datových souborů, testování a validaci systémů, zejména v odvětvích souvisejících se zpracováním přirozeného jazyka; žádá členské státy, aby podporovaly dostupnost vysoce kvalitních, interoperabilních a otevřených dat ve vlastnictví veřejného i soukromého sektoru;

44.

zdůrazňuje, že je nutné zajistit maximální soudržnost s politikou EU v oblasti dat velkého objemu;

45.

vítá opatření, jež mají usnadnit a podpořit výměnu a sdílení dat přes hranice;

46.

konstatuje, že sdílení dat v současné době zdaleka nedosahuje svého plného potenciálu a že velké množství dat je využíváno nedostatečně;

47.

shledává, že subjekty nejsou ochotné sdílet svá data, a zdůrazňuje, že je nutné za tímto účelem přijmout podpůrná opatření; konstatuje, že za neschopnost sdílet data ve velké míře může i absence společných norem;

48.

vítá právní předpisy, jako je nařízení o volném toku údajů a oceňuje jeho význam pro účinnější a účelnější postupy v oblastech, jako je umělá inteligence;

49.

uznává, že je třeba zavést větší tržně orientované pobídky, které podpoří přístup k datům a jejich sdílení; konstatuje, že otevřenost dat představuje v první řadě riziko pro investice do dat;

50.

požaduje vyjasnění pravidel o vlastnictví údajů a platných právních rámců; konstatuje, že právní nejistota vedla k přehnaně opatrným reakcím ze strany průmyslu;

51.

zdůrazňuje význam evropských iniciativ v oblasti cloud computingu a vysoce výkonné výpočetní techniky, jež dále posílí rozvoj algoritmů hlubokého učení a zpracovávání dat velkého objemu; je pevně přesvědčen o tom, že pro úspěch a relevantnost těchto iniciativ pro rozvoj umělé inteligence musí být infrastruktura otevřena jak veřejným, tak soukromým subjektům se sídlem v Unii i mimo její území a měla by se řídit co nejméně omezujícími přístupovými kritérii;

52.

vítá zřízení evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku; zdůrazňuje, že superpočítačová a datová infrastruktura má zásadní význam k zajištění konkurenceschopného inovačního ekosystému pro vývoj technologií a aplikací umělé inteligence;

53.

zdůrazňuje, že cloud computing hraje klíčovou roli při podpoře zavádění umělé inteligence; zdůrazňuje, že přístup ke cloudovým službám umožňuje soukromým firmám, veřejným institucím, výzkumným a akademickým institucím a uživatelům rozvíjet a využívat umělou inteligenci efektivním a ekonomicky životaschopným způsobem;

3.    Průmyslová politika

54.

připomíná, že ačkoli již v oblasti umělé inteligence a robotiky existují zavedené průmyslové aplikace, pokrok v této oblasti se nezastavil a přináší rozsáhlé a rozmanité způsoby použití ve všech lidských činnostech; domnívá se, že každý regulační rámec musí zahrnovat flexibilitu, která umožňuje inovace a svobodný rozvoj nových technologií a využití umělé inteligence;

55.

zdůrazňuje, že určení rozsahu a aplikací umělé inteligence by mělo být výsledkem procesu projektování, který by se měl řídit potřebami a zásadami, jež berou v úvahu zamýšlený výsledek a nejlepší cestu k jeho dosažení z ekonomického a sociálního hlediska; věří, že jasné politiky ve všech fázích vývoje povedou k zavádění technologií přizpůsobených požadovanému účelu a zajistí pokrytí rizik a nedostatků;

56.

doporučuje, aby se k řešení klíčových výzev, jako je budování datového ekosystému a podpora přístupu k datům, jejich sdílení a toku v souladu s právem osob na ochranu soukromí, využívala a podporovala partnerství veřejného a soukromého sektoru;

57.

zdůrazňuje, že velkou výzvou pro budoucnost systémů umělé inteligence je nerovnoměrná kvalita technologie výroby softwaru, a proto zdůrazňuje, že je nanejvýš zapotřebí standardizovat budování a používání systémů umělé inteligence;

58.

bere na vědomí práci, která probíhá po celém světě, a uvědomuje si, že je třeba s partnery, především v rámci OECD a G20, aktivně spolupracovat na určování směru, jímž se toto odvětví vydá, aby EU zůstala i nadále konkurenceschopná a udržela si rovný přístup mezi všemi národy i co nejširší sdílení přínosů rozvoje umělé inteligence;

59.

se znepokojením konstatuje, že řada neevropských společností a subjektů ze třetích zemí stále více využívá při poskytování služeb prediktivní modely založené na umělé inteligenci, díky čemuž získává na trzích EU, a to především na místní úrovni, přidanou hodnotu a že monitoruje, popřípadě ovlivňuje politické nálady, takže potenciálně ohrožuje technologickou suverenitu občanů Unie;

60.

zdůrazňuje, že veřejná podpora umělé inteligence by se měla soustředit na strategická odvětví, v nichž má průmysl EU největší příležitost hrát celosvětově vedoucí úlohu a která přinášejí přidanou hodnotu ve veřejném zájmu;

3.1.   Prioritní odvětví

3.1.1.   Veřejný sektor

61.

zdůrazňuje, že umělá inteligence a robotika mohou být velkým přínosem pro veřejný sektor, a vítá větší investice do výzkumu a vývoje, které zajistí jejich rozvoj;

62.

zdůrazňuje, že členské státy by měly investovat také do vzdělávacích programů a programů odborné přípravy zaměřených na umělou inteligenci, aby pomohly zaměstnancům veřejného sektoru obeznámit se s používáním umělé inteligence a robotiky; konstatuje, že by měly být rovněž zahájeny informační kampaně určené pro občany, kteří budou využívat služby veřejného sektoru poskytované systémy umělé inteligence a robotikou, aby se uklidnily jejich obavy ze ztráty kontroly nad osobními údaji a aby byla získána jejich důvěra;

63.

zdůrazňuje, že informace veřejného sektoru představují mimořádný zdroj dat, který může přispět k rychlému pokroku a vytvoření nové strategie pro zavádění moderních digitálních technologií, zejména umělé inteligence;

64.

domnívá se, že zavádění spolehlivé umělé inteligence do veřejného sektoru může významně podpořit reformu veřejné správy, pokud jde o proces rozhodování a zlepšení veřejných služeb, a současně podpořit větší využití umělé inteligence v jiných oblastech;

65.

bere na vědomí využívání robotické automatizace a její dopad na zlepšování postupů ve veřejném sektoru; konstatuje, že tyto procesy jsou interoperabilní se staršími systémy;

66.

žádá členské státy, aby se postavily do čela digitální transformace a staly se hlavními odpovědnými uživateli a kupci technologie umělé inteligence; v této souvislosti zdůrazňuje, že členské státy musí přizpůsobit své politiky v oblasti dat, které se vztahují mimo jiné ke shromažďování, využívání, archivaci nebo anotaci veřejných údajů, aby bylo možné umělou inteligenci používat v celém veřejném sektoru;

67.

zdůrazňuje, že do procesu rozvoje umělé inteligence je třeba zapojit veřejnost; vyzývá proto Komisi, aby zveřejnila veškeré algoritmy, nástroje a technologie financované nebo spolufinancované z veřejných zdrojů jako otevřený zdroj;

68.

domnívá se, že umělá inteligence bude velkým přínosem ve smyslu uplatňování zásady „pouze jednou“, neboť umožní kombinovat databáze a informace z různých zdrojů, čímž usnadní komunikaci občanů s orgány veřejné správy;

69.

vyzývá Komisi, aby zaručila ochranu občanů před jakýmkoli systémem umělé inteligence, s jehož pomocí by orgány veřejné zprávy rozhodovaly o sestavování žebříčků občanů, jako je systém, který se má začít používat v Číně;

3.1.2.   Zdraví

70.

zdůrazňuje, že zásadním aspektem péče o lidi je lidský kontakt;

71.

konstatuje, že umělá inteligence a robotika mohou být přínosné pro pečovatelské služby, které jsou zatížené v důsledku zvyšování očekávané délky života, neboť lékaři a sestry by tak měli více času na vysoce hodnotné činnosti (např. komunikaci s pacienty);

72.

bere na vědomí dopad, který má umělá inteligence již nyní na celkové zdraví, prevenci, diagnostiku a výzkum a její velký potenciál pro poskytování péče přizpůsobené konkrétním potřebám pacienta; domnívá se, že to v konečném důsledku vede k udržitelnějšímu a efektivnějšímu ekosystému zdravotní péče založenému na výsledcích;

73.

konstatuje, že při spojení umělé inteligence s diagnostikou prováděnou člověkem je míra chyb obvykle výrazně nižší než u diagnostiky prováděné pouze lékaři (8);

74.

zdůrazňuje, že využívání dat ve zdravotnictví musí být pečlivě a eticky monitorováno a nesmí žádným způsobem bránit přístupu k sociální ochraně nebo pojištění;

75.

domnívá se, že v případě využití umělé inteligence v implantovaných lékařských zařízeních by měl mít jejich nositel právo kontrolovat a upravovat použitý zdrojový kód;

76.

zastává názor, že zvláštní pozornost by se měla věnovat používání dat velkého objemu ve zdravotnictví, aby se maximálně využily jejich potenciální příležitosti – jako zlepšení zdravotního stavu jednotlivých pacientů nebo zkvalitnění systémů zdravotní péče v členských státech –, aniž by se snížily etické standardy a ohrozilo soukromí nebo bezpečnost občanů;

77.

zdůrazňuje však, že stávající systém pro schvalování lékařských zařízení nemusí být vhodný pro technologie umělé inteligence; vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala pokrok těchto technologií a případně navrhla změny regulačního rámce, tak aby určoval odpovědnost uživatele (lékaře / zdravotnického pracovníka), výrobce technického řešení a zdravotnického zařízení, které léčbu poskytuje; poukazuje na to, že právní odpovědnost za škodu má v souvislosti s používáním umělé inteligence ve zdravotnictví ústřední význam; zdůrazňuje, že je proto nutné zajistit, aby se uživatelé necítili povinni podporovat vždy diagnostické řešení či léčbu navrženou technologickým nástrojem z obavy, že by byli žalováni o náhradu škody, pokud by je jejich informovaný odborný úsudek vedl byť jen k částečně odlišným závěrům;

78.

žádá členské státy a Komisi, aby ve veřejném a soukromém sektoru uvolnily více finančních prostředků na technologie umělé inteligence spojené se zdravím; v této souvislosti vítá prohlášení o spolupráci, které podepsalo 24 členských států EU a Norsko, aby na evropské úrovni zvýšily dopad investic do umělé inteligence; vyzývá členské státy a Komisi, aby zvážily, zda je třeba v celoevropském měřítku aktualizovat a standardizovat vzdělávací programy pro lékaře a zdravotnický personál, aby se v členských státech zajistila vysoká úroveň odborných znalostí a rovné podmínky pro znalosti a používání nejvyspělejších technologických nástrojů v robotické chirurgii, biomedicíně a biolékařském zobrazování založeném na umělé inteligenci; vyzývá Komisi, aby pracovala na strategiích a politikách, díky nimž by EU mohla získat vedoucí postavení ve stále významnější oblasti technologií zdravotní péče a které by zároveň zajistily přístup pacientů k bezproblémové a účinné lékařské péči;

79.

vyzývá Komisi, aby vypracovala strategie a politiky, které by EU umožnily stát se celosvětovým lídrem na rostoucím poli technologií zdravotní péče a které by současně zajistily přístup pacientů ke konzistentní a účinné zdravotní péči;

80.

uznává, že lepší diagnostika by mohla zachránit miliony životů, neboť podle Světové zdravotnické organizace je 89 % předčasných úmrtí v Evropě způsobeno nepřenosnými nemocemi;

81.

upozorňuje na přínos umělé inteligence a robotiky pro inovace preventivních, klinických a rehabilitačních postupů a technik ve zdravotnictví, především na jejich přínos pro pacienty se zdravotním postižením;

82.

uznává, že větší využívání senzorů v robotice rozšiřuje rozsah poskytované péče a umožňuje, aby se pacientům v domácím ošetření dostávalo individuálnější péče a služeb na dálku a aby se zároveň generovala smysluplnější data;

83.

shledává, že z průzkumu Eurobarometr z května 2017 (9) vyplývá, že občané EU se stále nesmířili s představou, že by roboti byli používáni při každodenní zdravotnické péči; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategie a komunikační kampaně na zvýšení povědomí o výhodách každodenního používání robotů; bere na vědomí zejména ambice japonské robotické strategie;

3.1.3.   Energetika

84.

konstatuje, že umělá inteligence umožní dodavatelům energie přejít z preventivní na prediktivní údržbu aktiv a dosáhnout účinnější výroby energie, protože zvýší spolehlivost, zejména v případě obnovitelných zdrojů, a umožní určovat nejefektivnější rozmístění nových zařízení, a tím i lepší řízení odezvy na poptávku;

85.

uznává, že přesnější data o potenciálu výroby energie z obnovitelných zdrojů získaná díky umělé inteligenci zvýší investiční jistotu pro podniky i jednotlivce, čímž se urychlí přechod na obnovitelné zdroje energie a přispěje k dlouhodobé strategii Unie pro neutrální hospodářství z hlediska klimatu;

86.

konstatuje, že se již nyní využívají senzorická řešení k řízení spotřeby energie v domácnostech, díky nimž se dosahuje značných energetických a peněžních úspor;

87.

vítá potenciál umělé inteligence při modelování, identifikaci a zmírňování vlivů lidské činnosti na klima; konstatuje, že ačkoli rostoucí digitalizace s sebou přináší nové energetické potřeby, může pomoci zefektivnit energeticky náročná odvětví a lépe porozumět procesům, a tím i přispět k jejich zdokonalení;

88.

zdůrazňuje, že v důsledku větší digitalizace energetiky budou energetické sítě rozsáhlejší a budou více vystaveny kybernetickým hrozbám; vyzývá členské státy a Komisi, aby digitální transformaci energetiky doplnily o opatření na zvýšení kybernetické bezpečnosti, jako je umělá inteligence;

3.1.4.   Doprava

89.

vítá schopnost umělé inteligence a robotiky výrazně zlepšit naše dopravní systémy, budou-li zavedeny autonomní vlaky a motorová vozidla; žádá o rozsáhlejší výzkum a investice v této oblasti, aby byl zajištěn její bezpečný a účinný rozvoj; zdůrazňuje obrovské příležitosti jak pro velké technologické společnosti, tak pro MSP;

90.

konstatuje, že díky snížení výskytu lidských selhání v odvětví dopravy může být tento systém případně účinnější, přičemž díky jasnějšímu úsudku a prediktivnímu charakteru této technologie bude docházet k menšímu počtu nehod, ubude zpoždění, jelikož bude možné mapovat provoz a poskytovat služby podle časového plánu, a zvýší se úspory, neboť se sníží množství chyb způsobených řidiči a zjednoduší se interní procesy;

91.

konstatuje, že dominantní výskyt autonomních vozidel v budoucnu představuje riziko z hlediska ochrany údajů a technických poruch a přesune odpovědnost z řidiče na výrobce, a pojišťovny tudíž budou muset změnit způsob, jakým při poskytování pojištění zohledňují riziko;

92.

konstatuje, že v interakci s vozidly a dopravními systémy se stále častěji využívá hlasová komunikace, avšak tyto funkce jsou k dispozici pouze pro několik evropských jazyků, a proto by se mělo zajistit, aby tyto možnosti mohli využívat všichni Evropané v mateřském jazyce;

3.1.5.   Zemědělství a potravinový řetězec

93.

konstatuje, že umělá inteligence má potenciál k tomu, aby byla katalyzátorem přelomové transformace stávajícího potravinového systému směrem k různorodějšímu, odolnějšímu, regionálně přizpůsobenému a zdravějšímu modelu pro budoucnost;

94.

konstatuje, že umělá inteligence může sehrát roli v úsilí o pomoc při řešení problémů souvisejících s bezpečností potravin, předpovídání propuknutí hladomorů a potravinových nákaz, omezování potravinových ztrát a plýtvání a zlepšit udržitelné hospodaření s půdou, vodou a dalšími ekologickými zdroji;

95.

zdůrazňuje, že umělá inteligence může zasahovat v kritických bodech hodnotového řetězce potravinového systému od výroby až po spotřebu a posílit naši schopnost zásadně změnit způsoby, jakým vyrábíme, zpracováváme a nakupujeme potraviny, a to prostřednictvím informovanějšího plánování využití půdy;

96.

konstatuje, že umělá inteligence může zlepšit hospodaření se zdroji a účinnost využívání vstupů, pomáhat snižovat množství odpadu po sklizni a ovlivňovat volbu spotřebních produktů;

97.

konstatuje, že umělá inteligence ve formě přesného zemědělství má potenciál k přelomové transformaci zemědělské produkce i obecnějšího hospodaření s půdou, a to lepším plánováním využití půdy, předpovídáním změn ve využívání půdy a sledováním zdraví plodin, a současně má potenciál změnit předvídání extrémních povětrnostních jevů;

98.

konstatuje, že umělá inteligence může radikálně změnit dodávky vstupů, kontrolu škůdců a řízení zemědělských podniků, ovlivnit zemědělské postupy, změnit způsob dodávání pojistných produktů nebo napomáhat předvídání a předcházení budoucím hladomorům a výskytu závažné akutní podvýživy;

99.

konstatuje, že umělá inteligence může umožnit lepší rozhodování o tom, jak řídit zemědělské systémy, a může podpořit vývoj nástrojů na podporu rozhodování a doporučování, a tím zvýšit účinnost a zdraví zemědělských podniků;

3.1.6.   Kybernetická bezpečnost

100.

konstatuje, že důležitým aspektem umělé inteligence je kybernetická bezpečnost, zejména vzhledem k nutnému zajištění transparentnosti umělé inteligence na vyšší úrovni; domnívá se, že technologické hledisko, zahrnující mimo jiné kontroly zdrojového kódu, a požadavky na transparentnost a odpovědnost by měl doplňovat institucionální přístup, který bude řešit zavádění umělé inteligence vyvinuté v jiných zemích na jednotný trh EU;

101.

podporuje rychlé zahájení uplatňování aktu o kybernetické bezpečnosti; konstatuje, že rozvoj systémů certifikace EU by měl zajistit odolnější vývoj a zavádění bezpečných systémů umělé inteligence a robotiky;

102.

domnívá se, že umělá inteligence může být zároveň kybernetickou bezpečnostní hrozbou a nástrojem boje proti kybernetickým útokům; domnívá se, že Agentura EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) by měla připravit akční plán kybernetické bezpečnosti v oblasti umělé inteligence, v němž by mělo být posouzení a řešení hrozeb a nedostatků specifických pro umělou inteligenci;

103.

zdůrazňuje, že je důležité posílit průmyslovou základnu jakožto strategickou součást bezpečného vývoje umělé inteligence; zdůrazňuje, že Evropa musí v zájmu zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti, ochrany údajů a důvěryhodných služeb informačních a komunikačních technologií investovat do své technologické nezávislosti; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí, aby EU rozvíjela svou vlastní infrastrukturu, datová centra, cloudové systémy a komponenty, jako jsou grafické procesory a výroba čipů;

104.

konstatuje, že vzhledem k tomu, že se umělá inteligence vyvíjí a hackeři jsou stále důmyslnější, bude nutné připravit spolehlivá řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti;

105.

konstatuje, že zavádění řešení umělé inteligence v oblasti kybernetické bezpečnosti umožní předvídání, prevenci a zmírnění hrozeb;

106.

zdůrazňuje, že ačkoli umělá inteligence dokáže lépe pokrýt zjišťování hrozeb, je nutná lidská interpretace těchto hrozeb, aby se zjistilo, zda jsou skutečné či nikoli;

107.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala využívání aplikací kybernetické bezpečnosti založených na technologii blockchainu, které zlepšují odolnost, důvěryhodnost a spolehlivost infrastruktury umělé inteligence prostřednictvím modelů šifrování dat bez zprostředkovatelů; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost odměňovat občany za jejich data poukázkami;

108.

vyzývá Komisi, aby posílila kapacity EU v oblasti kybernetické bezpečnosti prostřednictvím dalšího propojení a koordinace úsilí v celé Evropě;

3.1.7.   Malé a střední podniky (MSP)

109.

uznává význam MSP při zavádění umělé inteligence; vítá iniciativu Komise, jejímž účelem je vytvoření platformy „umělá inteligence na vyžádání“, která podpoří přenos technologií a růst začínajících podniků (startupů) a MSP; vyzývá Komisi, aby podporovala centra pro digitální inovace pro umělou inteligenci, která nepovedou k vytváření dalších administrativních úrovní, nýbrž se zaměří na urychlení investic do projektů, které prokázaly svou účinnost;

110.

konstatuje, že náklady na investice do umělé inteligence znamenají pro vstup MSP velké překážky; uznává, že pokud si spotřebitelé umělou inteligenci osvojí ve velkém, snížilo by se riziko těchto investic pro MSP;

111.

zdůrazňuje, že je nutné podporovat přijetí umělé inteligence ze strany MSP a její využívání spotřebiteli;

112.

zdůrazňuje význam cílených opatření k zajištění toho, aby MSP a startupy byly schopny přecházet na technologie umělé inteligence a využívat jejich výhod; domnívá se, že posouzení dopadů, pokud jde o účinky nových evropských právních předpisů na technologický vývoj v oblasti umělé inteligence, by mělo být povinné a že by se mělo uvažovat o zavedení posouzení dopadů rovněž na vnitrostátní úrovni;

113.

zdůrazňuje, že umělá inteligence může být nástrojem pro MSP, ale zároveň zvyšuje pákový účinek velkých prvních uživatelů a vývojářů; poukazuje proto na skutečnost, že z hlediska hospodářské soutěže je nutné zajistit řádné vyhodnocování a řešení nových narušení;

4.    Právní rámec pro umělou inteligenci a robotiku

114.

vyzývá Komisi, aby za účelem podpory regulačního prostředí, které by bylo příznivé pro rozvoj umělé inteligence, a v souladu se zásadou zdokonalení tvorby právních předpisů pravidelně přehodnocovala stávající právní předpisy s cílem zajistit jejich účelnost v souvislosti s umělou inteligencí – a to při současném dodržování základních hodnoty EU – a aby se snažila změnit nebo nahradit nové návrhy v případě, že daný účel nesplňují;

115.

vítá vytvoření participativních platforem využívajících umělou inteligenci, které občanům umožní, aby byli úspěšně vyslyšeni a mohli komunikovat s vládami, jimž budou moci předkládat návrhy, a to i prostřednictvím participativních rozpočtů a dalších nástrojů přímé demokracie; zdůrazňuje, že projekty prováděné zdola nahoru mohou podpořit účast občanů a pomáhat lidem přijímat informovaná rozhodnutí efektivněji a demokratičtěji;

116.

konstatuje, že umělá inteligence je pojem zahrnující širokou škálu produktů a aplikací, od automatizace přes algoritmy až po úzce zaměřenou umělou inteligenci a obecnou umělou inteligenci; domnívá se, že ke komplexnímu předpisu nebo nařízení o umělé inteligenci je nutno přistupovat s opatrností, neboť odvětvová regulace může zajistit dostatečně obecné a zároveň podrobné politiky, pakliže jsou pro průmyslové odvětví smysluplné;

117.

zdůrazňuje, že politický rámec musí být navržen tak, aby podporoval rozvoj všech druhů umělé inteligence, nikoli pouze systémy hlubokého učení, což vyžaduje obrovské množství dat;

4.1.   Vnitřní trh pro umělou inteligenci

118.

zdůrazňuje význam zásady vzájemného uznávání při přeshraničním využívání inteligentního zboží, včetně robotů a robotických systémů; připomíná, že pokud je to nutné, testování, certifikace a bezpečnost výrobku by měly zajistit, aby určité zboží bylo bezpečné již od návrhu; v této souvislosti konstatuje, že je rovněž důležité zabývat se etickými aspekty umělé inteligence;

119.

zdůrazňuje, že právní předpisy EU týkající se provádění strategie pro jednotný digitální trh by měly odstranit překážky v zavádění umělé inteligence; žádá Komisi, aby vyhodnotila, kde je nezbytné politické a regulační rámce aktualizovat, a mohla tak vybudovat jednotný evropský trh pro umělou inteligenci;

120.

uznává, že robotika a technologie umělé inteligence jsou stále více používány v autonomních strojích, například v autonomních automobilech a civilních bezpilotních letounech; konstatuje, že některé členské státy již zavádějí nebo zvažují zavedení zvláštních právních předpisů v této oblasti, což by mohlo vést ke směsici vnitrostátních právních předpisů, které budou rozvoj autonomních vozidel brzdit; proto vyzývá k vytvoření jednotného souboru předpisů na úrovni Unie, kterým se zachová rovnováha mezi zájmy a případnými riziky ve vztahu k uživatelům, podnikům a dalším dotčeným stranám a zároveň se tak předejde nadměrné regulaci v oblasti robotiky a systémů umělé inteligence;

121.

naléhavě vyzývá členské státy, aby modernizovaly své systémy odborné přípravy a vzdělávání s cílem zohlednit vědecký pokrok a vývoj v oblasti umělé inteligence v souladu se směrnicí o testu přiměřenosti (10) a směrnicí o uznávání odborných kvalifikací (11) a aby zajistily celosvětovou konkurenceschopnost odborných služeb EU v nadcházejících desetiletích;

122.

zdůrazňuje, že umělá inteligence se dotýká řady odvětví, ve kterých má normalizace zásadní význam, jako jsou inteligentní výrobní systémy, robotika, autonomní automobily, virtuální realita, zdravotní péče a analýza údajů, a domnívá se, že normalizace v oblasti umělé inteligence na úrovni celé EU posílí inovace a zaručí vysokou úroveň ochrany spotřebitelů; uznává, že vzhledem k tomu, že v oblastech, jako je bezpečnost, spolehlivost, interoperabilita a ochrana, existuje značný počet norem, a další podpora a vývoj společných norem v oblasti robotiky a umělé inteligence jsou proto nezbytné a měly by být součástí priorit Unie; vyzývá Komisi, aby spolu s unijními normalizačními orgány a ve spolupráci s mezinárodními normalizačními orgány i nadále aktivně usilovala o zlepšování norem v této oblasti;

123.

připomíná, že na řadu politických aspektů týkajících se služeb obsahujících prvky umělé inteligence, včetně předpisů o ochraně spotřebitelů a politik v oblasti etiky a odpovědnosti, se vztahuje stávající regulační rámec pro služby, zejména směrnice o službách (12), směrnice o odborných kvalifikacích a směrnice o elektronickém obchodu (13); v této souvislosti zdůrazňuje, že konečnou odpovědnost za přijímání rozhodnutí musí vždy nést člověk, zejména pokud jde o odborné služby, jako jsou lékařské, právní a účetní profese; domnívá se, že je třeba zvážit, zda by za účelem ochrany oprávněných cílů veřejného zájmu a poskytování vysoce kvalitních služeb nebyl potřebný dohled kvalifikovaného odborníka;

124.

uznává význam dokonalejších digitálních služeb, jako jsou virtuální asistenti, chatboty a virtuální agenti, které znamenají nebývalé přínosy v oblasti provozní efektivity, a zároveň zcela uznává, že s ohledem na omezenou autonomii umělé inteligence a robotiky je třeba vyvíjet umělou inteligenci zaměřenou na člověka a orientovanou na trh s cílem vydávat lepší a důvěryhodnější rozhodnutí;

4.2.   Osobní údaje a soukromí

125.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit vysokou úroveň bezpečnosti, ochrany a soukromí údajů používaných ke komunikaci osob s roboty a umělou inteligencí; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých politik týkajících se robotiky a umělé inteligence proto začlenily zásady bezpečnosti a soukromí již od návrhu;

126.

připomíná, že právo na ochranu soukromého života a osobních údajů, jak je zakotveno v článcích 7 a 8 Listiny základních práv a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie, se vztahuje na všechny oblasti robotiky a umělé inteligence a že právní rámec Unie pro ochranu údajů musí být v oblasti systémů plně dodržován; zdůrazňuje, že vývojáři v oblasti robotických systémů a umělé inteligence nesou odpovědnost za vývoj produktů tak, aby byly bezpečné, zabezpečené a vhodné pro daný účel a dodržovaly postupy pro zpracování údajů v souladu s platnými právními předpisy, důvěrnost, anonymitu, spravedlivé zacházení a řádný postup;

127.

vyzývá Komisi, aby zaručila, že veškeré právní předpisy Unie týkající se umělé inteligence budou zahrnovat opatření a pravidla odrážející rychlý technologický vývoj v této oblasti, aby tak bylo zajištěno, že právní předpisy Unie nebudou zaostávat za křivkou vývoje a zavádění technologií; zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto právní předpisy byly v souladu s pravidly na ochranu soukromí a údajů; vyzývá k tomu, aby byla zrevidována pravidla, zásady a kritéria týkající se používání kamer a čidel u robotů a týkající se umělé inteligence s cílem zajistit, že budou v souladu s unijní právní úpravou ochrany údajů;

128.

vyzývá Komisi k zajištění toho, aby jakýkoli rámec EU pro umělou inteligenci zaručoval ochranu osobních údajů, včetně zásad zákonnosti, korektnosti a transparentnosti, ochranu údajů již ve fázi návrhu a ve standardním nastavení, omezení účelu a minimalizaci údajů v souladu s právními předpisy Unie o ochraně údajů, jakož i zabezpečení, osobní bezpečnost a další základní práva, jako jsou právo na informace a svoboda projevu;

129.

zdůrazňuje, že právo na soukromí musí být vždy dodržováno a jednotlivci nesmějí být osobně identifikovatelní; podtrhuje, že vývojář umělé inteligence by měl vždy mít jasný, jednoznačný a informovaný souhlas a že vývojáři navrhující systémy umělé inteligence nesou odpovědnost za vývoj a dodržování postupů pro platný souhlas, důvěrnost, anonymitu, spravedlivé zacházení a řádný postup; zdůrazňuje, že vývojáři musí vyhovět veškerým žádostem o to, aby byly příslušné údaje smazány a odstraněny ze všech souborů dat;

130.

připomíná, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii (14) stanoví, že pokud technologický rozvoj umožňuje konvertovat anonymizované údaje na údaje osobní, má se s takovými anonymizovanými údaji zacházet jako s osobními údaji a má se na ně náležitým způsobem uplatnit obecné nařízení o ochraně osobních údajů (15);

4.3.   Odpovědnost

131.

vítá iniciativu Komise spočívající ve vytvoření skupiny odborníků pro odpovědnost a nové technologie s cílem poskytnout EU odborné znalosti o použitelnosti směrnice o odpovědnosti za výrobky (16) na tradiční produkty, nové technologie a nové společenské výzvy (sestava pro směrnici o odpovědnosti za výrobky) a pomáhat EU při vytváření zásad, které mohou sloužit jako vodítko pro možná přizpůsobení platných právních předpisů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni novým technologiím (sestava pro nové technologie);

132.

lituje však, že během současného volebního období nebyl předložen žádný legislativní návrh, čímž se oddálila aktualizace pravidel odpovědnosti na úrovni EU a byla ohrožena právní jistota v celé EU v této oblasti jak pro obchodníky, tak pro spotřebitele;

133.

konstatuje, že inženýři v oblasti umělé inteligence nebo společnosti, které je zaměstnávají, by měli i nadále nést odpovědnost za sociální a environmentální dopady a za dopady na lidské zdraví, které systémy umělé inteligence nebo robotika mohou mít na současné i budoucí generace;

4.4.   Ochrana spotřebitele a posílení jeho postavení

134.

zdůrazňuje, že důvěra spotřebitelů je pro rozvoj umělé inteligence zásadní a že systémy založené na umělé inteligenci zpracovávají stále více údajů spotřebitelů, a proto se stávají privilegovanými cíli kybernetických útoků; rovněž zdůrazňuje skutečnost, že umělá inteligence musí fungovat tak, aby nepoškozovala občany a spotřebitele, a domnívá se, že je proto nutné zabezpečit integritu údajů a algoritmů, na nichž je umělá inteligence založena;

135.

domnívá se, že na technologie umělé inteligence vyvinuté jak pro výrobu, tak pro osobní použití by se měly vztahovat kontroly bezpečnosti výrobků, které provádějí orgány dozoru nad trhem, a předpisy na ochranu spotřebitelů, které v případě potřeby zajistí minimální normy bezpečnosti a prevenci rizika nehod vyplývajícího z interakce s člověkem nebo práce v blízkosti lidí; domnívá se, že by se každá politika v oblasti umělé inteligence měla zabývat etickými otázkami a otázkami ochrany údajů, včetně údajů třetích stran a osobních údajů, občanskoprávní odpovědností a kybernetickou bezpečností;

4.5.   Práva duševního vlastnictví

136.

připomíná své výše uvedené usnesení ze dne 16. února 2017, v němž uvádí, že ačkoli neexistují žádná právní ustanovení, která by se specificky týkala robotiky, lze na robotiku snadno uplatnit stávající právní režimy a doktríny, ačkoli některým aspektům bude pravděpodobně třeba věnovat zvláštní pozornost; znovu připomíná, že ve zmíněném usnesení vyzval Komisi, aby podporovala horizontální, technologicky neutrální přístup k duševnímu vlastnictví, který by se vztahoval na různá odvětví, v nichž by mohla být robotika uplatněna;

137.

v tomto ohledu vítá sdělení Komise určené orgánům EU o pokynech k některým aspektům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví (17) (COM(2017)0708), avšak zdůrazňuje, že význam a účinnost pravidel týkajících se práv duševního vlastnictví, jimiž se má řídit rozvoj umělé inteligence, je třeba sledovat; v této souvislosti zdůrazňuje význam kontrol účelnosti;

5.    Etická hlediska

138.

domnívá se, že činnosti a aplikace umělé inteligence musí být v souladu s etickými zásadami a příslušnými vnitrostátními, unijními a mezinárodními právními předpisy;

139.

požaduje vytvoření etické charty osvědčených postupů pro umělou inteligenci a robotiku, kterou by se společnosti a odborníci měli řídit;

140.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly rozsáhlou a transparentní spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem a akademickou obcí, což by posílilo sdílení znalostí, a aby podporovaly vzdělávání a odbornou přípravu konstruktérů v oblasti etických důsledků, bezpečnosti a dodržování základních práv, ale také vzdělávání spotřebitelů zaměřené na použití robotiky a umělé inteligence, a to se zvláštním důrazem na bezpečnost a ochranu údajů;

141.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že aplikace na bázi umělé inteligence nebudou používat data shromážděná z různých zdrojů bez předchozího výslovného souhlasu subjektů údajů; vyzývá Komisi, aby vytvořila rámec, který zajistí, že výslovný souhlas udělený subjektem údajů bude generovat data pouze pro zamýšlené účely;

142.

vyzývá Komisi, aby respektovala právo občanů na život v režimu offline a aby zajistila, že občané nebudou diskriminováni za to, že o nich nejsou zaznamenána žádná data;

5.1.   Technologie zaměřená na člověka

143.

zdůrazňuje, že je třeba zavést etická pravidla, která zajistí rozvoj umělé inteligence zaměřený na člověka, odpovědnost a transparentnost rozhodovacích systémů založených na algoritmech, jasná pravidla odpovědnosti a spravedlnost;

144.

vítá iniciativu Komise spočívající ve vytvoření skupiny odborníků na vysoké úrovni pro umělou inteligenci a sítě Evropské aliance pro umělou inteligenci s cílem vypracovat etické pokyny pro umělou inteligenci; žádá Komisi, aby zajistila co nejširší přijetí těchto etických pokynů ze strany dotčených odvětví, akademické obce a veřejných orgánů; doporučuje, aby členské státy začlenily tyto zásady do svých vnitrostátních strategií v oblasti umělé inteligence, a aby vytvořily pro průmyslová odvětví a vlády struktury reálné odpovědnosti, které bude třeba uplatňovat při navrhování a zavádění umělé inteligence;

145.

domnívá se, že je nezbytné průběžně sledovat zavádění etických pokynů pro umělou inteligenci a jejich vliv na vývoj umělé inteligence zaměřené na člověka; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda dobrovolné etické pokyny postačují k zajištění inkluzivního zavádění umělé inteligence zohledňujícího etické zásady, které nevytváří hospodářské a sociální rozdíly ve společnostech EU, a aby v případě potřeby navrhla regulační a politická opatření;

146.

konstatuje, že v nedávné době došlo ke změnám ve sledování a přizpůsobování na základě analýz chování; vyzývá Komisi, aby vypracovala etický rámec, který omezí jejich využívání; naléhavě žádá Komisi, aby připravila a zahájila osvětovou kampaň a informační kampaň o umělé inteligenci a jejím využívání v oblasti analýz chování;

5.2.   Hodnoty jako součást technologie – důraz na etiku již od návrhu („ethical-by-design“)

147.

zdůrazňuje, že tento etický rámec by měl vycházet ze zásad prospěšnosti, neškodlivosti, autonomie a spravedlnosti, z principů a hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a v Listině základních práv, jimiž jsou lidská důstojnost, rovnost, spravedlnost a rovnoprávnost, nediskriminace, informovaný souhlas, soukromý a rodinný život a ochrana dat, jakož i z dalších základních principů a hodnot práva Unie, jako jsou zákaz stigmatizace, transparentnost, autonomie, osobní odpovědnost a sociální odpovědnost, a ze stávajících etických postupů a norem;

148.

domnívá se, že Evropa by měla získat vedoucí světové postavení s využitím pouze takové umělé inteligence, která zohledňuje etické zásady; zdůrazňuje, že k dosažení tohoto cíle je třeba zajistit etickou správu aplikací umělé inteligence na různých úrovních; doporučuje, aby členské státy zřídily subjekty pro monitorování a dohled nad etikou v oblasti umělé inteligence a podněcovaly společnosti rozvíjející umělou inteligenci k zakládání etických rad a vypracovávání etických pokynů pro své vývojáře umělé inteligence;

149.

zdůrazňuje, že evropské normy pro umělou inteligenci musí být založeny na zásadách digitální etiky, lidské důstojnosti, dodržování základních práv, ochrany údajů a bezpečnosti, aby tak přispívaly k budování důvěry mezi uživateli; zdůrazňuje, že je důležité využít potenciál EU k vytvoření silné infrastruktury pro systémy umělé inteligence založené na vysoké úrovni ochrany údajů a respektu vůči člověku; konstatuje, že součástí rozvoje umělé inteligence musí být transparentnost a srozumitelnost;

150.

konstatuje, že automatizované zbraňové systémy by měly nadále využívat umělou inteligenci na základě přístupu „human-in-command“ (člověk ve velení);

5.3.   Rozhodování – omezení autonomie umělé inteligence a robotiky

151.

zdůrazňuje, že je obtížné a složité předpovědět budoucí chování mnoha složitých systémů umělé inteligence a nových vzorců chování vzájemně reagujících systémů umělé inteligence; žádá Komisi, aby vyhodnotila, zda je zapotřebí přijmout zvláštní předpisy týkající se rozhodování na bázi umělé inteligence;

152.

konstatuje, že umělá inteligence bude i nadále užitečným nástrojem spolupráce v oblasti lidské činnosti za účelem zlepšování výsledků a snižování počtu chyb;

153.

požaduje, aby lidé měli právo na informace, na odvolání a na odškodnění, je-li umělá inteligence použita pro provedení rozhodnutí, jež mají vliv na jednotlivce a představují závažné ohrožení práv nebo svobody jednotlivce nebo mohou způsobit újmu;

154.

zdůrazňuje, že algoritmy používané v rozhodovacích systémech by neměly být používány bez předchozího posouzení dopadů algoritmů, není-li zřejmé, že nemají žádný významný dopad na životy jednotlivců;

155.

domnívá se, že umělá inteligence, zejména pokud jde o autonomní systémy, včetně schopnosti nezávisle získávat, shromažďovat a sdílet citlivé informace s různými zúčastněnými stranami s možností samostatného učení nebo dokonce vlastních úprav, by měla být předmětem solidních zásad; zdůrazňuje, že systémy umělé inteligence nesmí uchovávat ani zveřejňovat osobní důvěrné informace bez výslovného souhlasu zdroje těchto informací;

5.4.   Transparentnost, neobjektivnost a vysvětlitelnost algoritmů

156.

poukazuje na to, že umělá inteligence je sice velice přínosná pro automatizaci a rozhodování, ale také s sebou nese určité riziko, pokud jsou algoritmy statické a nejasné; v této souvislosti zdůrazňuje, že v otázce algoritmů je zapotřebí větší transparentnosti;

157.

vyzývá Komisi, členské státy a orgány pro ochranu údajů, aby vymezily a přijaly veškerá možná opatření, a co nejvíce tak omezily diskriminaci, k níž dochází prostřednictvím algoritmů, jakož i neobjektivnost, a předcházely jim, a aby vyvinuly pevný společný etický rámec pro transparentní zpracování osobních údajů a automatizované rozhodování, který by mohl sloužit jako vodítko pro využívání dat a prosazování právních předpisů Unie;

158.

zdůrazňuje, že všechny systémy umělé inteligence musí být vyvíjeny s ohledem na zásady transparentnosti a „algoritmické odpovědnosti“ umožňující člověku, aby pochopil jejich kroky; konstatuje, že v zájmu budování důvěry a umožnění pokroku umělé inteligence musí být uživatelé informováni o tom, jak jsou jejich i jiné a odvozené údaje využívány, a o tom, kdy komunikují nebo jednají se systémem umělé inteligence a kdy s člověkem, jenž využívá podpory umělé inteligence; je přesvědčen, že to přispěje k lepšímu porozumění a důvěře mezi uživateli; zdůrazňuje, že vysvětlitelnost rozhodnutí musí být standardem EU v souladu s články 13, 14 a 15 obecného nařízení o ochraně osobních údajů; připomíná, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů již stanoví právo být informován o postupu, jakým se údaje zpracovávají; zdůrazňuje, že podle článku 22 uvedeného nařízení mají jednotlivci právo na lidský zásah, pokud se jich rozhodnutí založené na automatizovaném zpracování významně dotýká;

159.

zdůrazňuje, že Komise, Evropská rada pro ochranu údajů, vnitrostátní úřady pro ochranu údajů a další nezávislé orgány dohledu by tudíž měly hrát zásadní úlohu s cílem prosazovat transparentnost, náležité zpracování, právní jistotu obecně a specifičtěji pak konkrétní standardy chránící základní práva a záruky související s využíváním zpracování a analýz údajů; vyzývá k užší spolupráci mezi orgány pověřenými dohledem nebo regulací chování v digitálním prostředí; vyzývá k přiměřenému financování a personálnímu obsazení těchto orgánů;

160.

uznává, že algoritmy strojového učení jsou vytvářeny tak, aby se učily samy, což je přínosné pro automatizaci a rozhodování; požaduje, aby pokyny týkající se etiky umělé inteligence řešily otázky algoritmické transparentnosti, srozumitelnosti, odpovědnosti a spravedlnosti;

161.

zdůrazňuje, že je důležité, aby byly výstupy, procesy a hodnoty systémů umělé inteligence vysvětlitelné a tím pádem srozumitelné pro netechnické publikum, kterému by měly poskytovat smysluplné informace, což je nezbytné k hodnocení spravedlnosti a získání důvěry;

162.

upozorňuje na to, že v souvislosti s těmito technologiemi a jejich využitím vzbuzuje nedostatečná transparentnost řadu etických otázek;

163.

konstatuje, že by mělo být možné vysvětlit systémy umělé inteligence lidem a že tyto systémy by měly poskytovat smysluplné informace umožňující zpětnou vazbu; uznává, že síla modelů umělé inteligence závisí na zpětné vazbě a přehodnocování a tento proces podporuje;

164.

konstatuje, že občané jsou znepokojeni, pokud nevědí, kdy se umělá inteligence používá a jaké informace budou zpracovávány; doporučuje jasné zveřejňování informací v případech, kdy občané používají umělou inteligenci; zdůrazňuje, že pro zachování důvěry spotřebitelů je důležité, aby přenášená data byla stále zabezpečená;

165.

domnívá se, že odpovědnost za algoritmy by měli regulovat tvůrci politik prostřednictvím posuzování dopadů založeného na stanovených parametrech;

166.

konstatuje, že zveřejnění počítačového kódu samo o sobě nevyřeší otázku transparentnosti umělé inteligence, protože neodhalí nutná existující zkreslení a nevysvětlí proces strojového učení; zdůrazňuje, že transparentností se nemíní jen transparentnost kódu, ale také údajů a automatizovaného rozhodování;

167.

bere na vědomí, že zveřejnění zdrojového kódu by mohlo vést ke zneužití a manipulaci s algoritmy;

168.

zdůrazňuje, že je důležité řešit „neobjektivnost vývojáře“, a tedy potřebu rozmanité pracovní síly ve všech oblastech odvětví informačních technologií, jakož i ochranné mechanismy, aby se zabránilo neobjektivnosti na základě pohlaví a věku v systémech umělé inteligence;

169.

uznává, že zveřejnění kódu nebo obchodních tajemství by rovněž odradilo společnosti od výzkumu a vývoje nového kódu, neboť by bylo ohroženo jejich duševní vlastnictví; konstatuje, že vývoj umělé inteligence by měl namísto toho podporovat interpretovatelnost modelů a jejich vzájemnou interakci se vstupními a modelovými daty;

170.

uznává, že transparentnost a srozumitelnost mohou umožnit zjištění nedostatků, nezaručují však spolehlivost, bezpečnost a spravedlnost; domnívá se proto, že nutným prvkem úsilí o dosažení důvěryhodné umělé inteligence je odpovědnost, neboť důvěryhodné umělé inteligence lze dosáhnout různými prostředky, například na základě posouzení dopadů algoritmů, kontrol a certifikací;

171.

zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit protokoly pro průběžné monitorování a zjišťování algoritmického zkreslení;

172.

poukazuje na to, že tvůrci algoritmů by měli zajistit, aby základní požadavky, jako je spravedlnost a srozumitelnost, byly dodržovány již od počátku fáze návrhu a po celou dobu vývoje;

173.

zdůrazňuje, že jsou zapotřebí pokyny popisující osvědčené postupy v oblasti vývoje;

174.

zdůrazňuje, že pro sledování historie modelu umělé inteligence je důležité zobrazovat počet řádků; domnívá se, že se tím zlepší pochopení modelů a na základě jejich historie se napomůže k nastolení důvěry;

175.

zdůrazňuje, že použití systémů umělé inteligence musí být při styku s uživateli jasně konstatováno;

176.

zdůrazňuje, že šíření umělé inteligence a robotiky by mělo probíhat při plném respektování lidských práv a stroje a roboti nesmí v žádném případě opakovat stereotypy namířené proti ženám ani uplatňovat jiné formy diskriminace;

177.

poukazuje na to, že i kvalitní modelová data mohou vést k přetrvávající diskriminaci a nespravedlnosti, pokud nejsou použita opatrně a svědomitě; konstatuje, že používání nekvalitních, neaktuálních, neúplných nebo nesprávných dat v různých fázích jejich zpracování může vést ke špatným prognózám a hodnocením a tedy i k předpojatosti, což může být v konečném důsledku příčinou porušování základních práv jednotlivců nebo čistě chybných závěrů nebo nesprávných výsledků; domnívá se proto, že v době dat velkého objemu je důležité zajistit, aby algoritmy byly připravovány na reprezentativních vzorcích vysoce kvalitních dat, a bylo tak dosaženo statistické parity; zdůrazňuje, že i když se používají přesná a vysoce kvalitní data, může prediktivní analýza založená na umělé inteligenci nabídnout pouze statistickou pravděpodobnost; připomíná, že v rámci obecného nařízení o ochraně osobních údajů může mít další zpracování osobních údajů pro statistické účely, včetně přípravy umělé inteligence, za výsledek pouze souhrnné údaje, které nelze znovu uplatnit na jednotlivce;

178.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že každý, kdo vytváří vykonstruované materiály nebo umělá videa či jakékoli jiné realistické videomontáže, bude muset výslovně uvést, že nejsou skutečné;

179.

konstatuje, že umělá inteligence již ze své podstaty vychází ze shromažďování velkého množství dat a často i z vytváření nových databází, které se používají k vytváření předpokladů o lidech; domnívá se, že je třeba zaměřit se na definování a zřízení mechanismů reakce na potenciální hrozby, které zajistí zmírnění negativních účinků;

180.

znovu opakuje, že systémy umělé inteligence by neměly vytvářet nebo posilovat předsudky; zdůrazňuje, že při vývoji a používání algoritmů musí být ve všech fázích, tedy od návrhu až po realizaci, zohledněny faktory týkající se předsudků a spravedlnosti; podtrhuje, že soubory dat a algoritmy musí být posuzovány a pravidelně testovány, aby bylo zajištěno pečlivé rozhodování;

6.    Správa

6.1.   Koordinace na úrovni Unie

181.

vyzývá Komisi, aby usilovala o dosažení silného vedoucího postavení EU, které by zabránilo zdvojování a tříštění úsilí a zajistilo soudržné politiky na vnitrostátní úrovni a výměnu osvědčených postupů za účelem širšího využívání umělé inteligence;

182.

vítá různé vnitrostátní strategie rozvíjené členskými státy; vítá koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence, který dne 7. prosince 2018 zveřejnila Komise; vyzývá k lepší spolupráci mezi členskými státy a Komisí v tomto ohledu;

183.

konstatuje, že řada členských států již má své vlastní vnitrostátní strategie v oblasti umělé inteligence, a vítá skutečnost, že všechny členské státy podepsaly v dubnu 2018 prohlášení o spolupráci v oblasti umělé inteligence; vítá také chystaný plán v oblasti umělé inteligence, jehož příprava je koordinována mezi Komisí a členskými státy, vyzývá však všechny zúčastněné strany, aby usilovaly o co nejvyšší úroveň spolupráce;

184.

je přesvědčen, že je nezbytné prohloubení spolupráce mezi členskými státy a Komisí, aby byla v Unii zaručena koherentní přeshraniční pravidla, která budou napomáhat spolupráci mezi evropskými průmyslovými odvětvími a která umožní, aby bylo v celé Unii možné používat umělou inteligenci, která bude splňovat požadované bezpečnostní normy a bude v souladu s etickými zásadami zakotvenými v právu Unie;

185.

zdůrazňuje, že harmonizovaný a progresivní rámec politiky EU v oblasti dat založený na posuzování rizik by zvýšil důvěru a podpořil rozvoj umělé inteligence v Evropě, a tím zajistil dokončení jednotného digitálního trhu a zvýšení produktivity podniků sídlících v Evropě;

186.

doporučuje, aby stávající i budoucí iniciativy v oblasti umělé inteligence a pilotní projekty, které Komise provádí, byly úzce koordinovány, pokud možno pod kontrolou navrhovaného mechanismu dohledu, aby tak bylo dosaženo synergických účinků a zajistila se skutečná přidaná hodnota a současně se zabránilo nákladným zdvojeným strukturám;

187.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily vytvoření evropské regulační agentury pro umělou inteligenci a algoritmické rozhodování, jejímž úkolem bude:

vypracovat matici pro posouzení rizik za účelem klasifikace typů algoritmů a oblastí aplikací podle potenciálního významného negativního dopadu na občany;

prošetřit způsob použití algoritmických systémů, pokud existuje podezření (např. na základě důkazů od informátora) o porušování lidských práv;

poskytovat poradenství ostatním regulačním agenturám ve věci algoritmických systémů spadajících do jejich oblastí působnosti;

zajisti pro občany, kteří nejsou obeznámeni s právními postupy, kontaktní místo, a zvyšovat tak účinnost mechanismu odpovědnosti za porušení povinností coby prostředku pro regulaci odpovědnosti algoritmických systémů;

provádět audit posouzení dopadů algoritmů u systémů s velkým dopadem za účelem schválení nebo odmítnutí navrhovaného použití algoritmického rozhodování ve velmi citlivých oblastech využití nebo v oblastech využití důležitých z hlediska bezpečnosti (např. soukromá zdravotní péče); posuzování dopadů algoritmů pro využití v soukromém sektoru by mohlo probíhat způsobem velmi podobným způsobu navrhovanému pro veřejný sektor, popřípadě s tím rozdílem, že v zájmu ochrany zásadních obchodních tajemství by se k různým fázím zveřejňování informací mohlo přistupovat jako k důvěrným sdělením regulační agentuře (na základě dohody o zachování důvěrnosti sdělení);

prošetřovat případy, kdy existuje podezření, že v důsledku algoritmického rozhodování byla porušena práva, a to jak v důsledku individuálních rozhodnutí (např. ojedinělé abnormální výsledky), tak statistických rozhodovacích schémat (např. diskriminační předpojatost); šetření by mohla být zahájena podáním stížností nebo na základě důkazů od informátorů, investigativních novinářů či nezávislých výzkumných pracovníků (včetně nevládních organizací a akademických pracovníků);

188.

bere na vědomí stávající práci Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) v oblasti umělé inteligence a naléhavě žádá členské státy, aby činnost svých členů organizace ISO koordinovaly, a zajistily tak, aby při vypracovávání norem v této oblasti byly náležitě zastoupeny evropské zájmy;

6.2.   Mezinárodní správa

189.

vítá vytvoření Střediska pro sledování politiky v oblasti umělé inteligence (AI Policy Observatory) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a vyzývá k ambicióznějšímu vytváření plánu na větší spolupráci;

190.

poukazuje na rozvoj různých modelů v třetích zemích, obzvláště v USA, Číně, Rusku a Izraeli, a zdůrazňuje přístup založený na hodnotách, který se uplatňuje v Evropě, a potřebu spolupracovat s mezinárodními partnery v bilaterálním a multilaterálním prostředí za účelem etického pokroku a zavádění umělé inteligence; uznává, že tato technologie nemá hranice a že vyžaduje spolupráci nad rámec pouhých členských států EU;

191.

vyzývá Komisi, aby působila na mezinárodní úrovni s cílem zajistit co největší soulad mezi mezinárodními aktéry a v celosvětovém měřítku prosazovala etické zásady EU;

192.

zdůrazňuje, že umělá inteligence je technologie s celosvětovým dopadem, která přináší společné výhody a vyvolává podobné problémy; poukazuje na to, že stejně jako v případě ekonomického systému je obzvláště u technologie, která má významný dopad na trhy, nutný globální přístup; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byla umělá inteligence zařazena na program stávajících institucí a organizací, a vyzývá k posouzení případné potřeby vytvořit další fóra;

o

o o

193.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 239.

(2)  Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 163.

(3)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0341.

(4)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0332.

(5)  Úř. věst. L 252, 8.10.2018, s. 1.

(6)  COM(2018)0237.

(7)  Future and Emerging Technologies (Budoucí a vznikající technologie)

(8)  OECD Digital Economy Outlook 2017 (Perspektivy digitální ekonomiky).

(9)  Zvláštní vydání Eurobarometru č. 460.

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání, Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 25.

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“), Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132.

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“), Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59.

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(16)  Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky, Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29.

(17)  Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 16.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/59


P8_TA(2019)0082

Udržitelné používání pesticidů

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění směrnice 2009/128/EC o udržitelném používání pesticidů (2017/2284(INI))

(2020/C 449/07)

Evropský parlament,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (2),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (nařízení o maximálních limitech reziduí) (3),

s ohledem na článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (5);

s ohledem na posouzení provádění nařízení na evropské úrovni a na jeho příslušné přílohy zveřejněné výzkumnou službou Evropského parlamentu (EPRS) v dubnu 2018,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (6),

s ohledem na směrnici Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (7) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (8),

s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o přírodních stanovištích) (9) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (10),

s ohledem na směrnici Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (11),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (12),

s ohledem na směrnici Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (13),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/127/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2006/42/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (14),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky (15),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (COM(2018) 0392),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Zemědělství a udržitelné nakládání s vodou v EU“ (SWD(2017)0153),

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. července 2006 s názvem „Tematická strategie pro udržitelné používání pesticidů“ (COM(2006)0373 – SEC(2006)0894 – SEC(2006)0895 – SEC(2006)0914) (16),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o podpoře inovací a hospodářského rozvoje v rámci budoucího řízení evropských zemědělských podniků (17),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o technologických řešeních v oblasti udržitelného zemědělství v EU (18),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o biologických pesticidech představujících nízké riziko (19),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 (20),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o vyhlídkách a výzvách pro odvětví včelařství EU (21),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009 (22),

s ohledem na probíhající posouzení provádění na evropské úrovni týkající se směrnice 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, a na zprávu zveřejněnou výzkumnou službou Evropského parlamentu (EPRS) dne 15. října 2018,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (23),

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (COM(2017)0109),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora z roku 2014 s názvem „Začlenění cílů vodní politiky EU do SZP: částečný úspěch“,

s ohledem na zprávu Komise ze dne 10. října 2017 o národních akčních plánech členských států a o pokroku při provádění směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů (COM(2017)0587),

s ohledem na souhrnnou zprávu z října 2017, kterou vypracovalo Generální ředitelství Komise pro zdraví a bezpečnost potravin (GŘ SANTE) o provádění opatření členských států k dosažení udržitelného používání pesticidů podle směrnice 2009/128/ES (24),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: evropské úsilí v oblasti udržitelnosti“ (COM(2016)0739),

s ohledem na sedmý akční program pro životní prostředí (25),

s ohledem na zprávu, kterou v roce 2017 vypracoval zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny v souladu s rezolucemi Rady pro lidská práva 6/2, 31/10 a 32/8 (26),

s ohledem na „prováděcí plán pro zvýšení dostupnosti přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko a urychlení provádění integrované ochrany proti škůdcům v členských státech“ vypracovaný odbornou skupinou pro udržitelnou ochranu rostlin, jejž schválila Rada dne 28. června 2016 (27),

s ohledem na usnesení francouzského Senátu ze dne 19. května 2017 o omezení používání pesticidů v Evropské unii (28),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů (P8_TA(2019) (29),

s ohledem na vědeckou studii o biomase létajícího hmyzu zveřejněnou dne 18. října 2017 (30),

s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0045/2019),

A.

vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů (dále jen „směrnice“) stanoví řadu opatření za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů v EU snížením rizik a omezením vlivu používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a podporou zavedení integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů v oblasti ochrany rostlin, jako jsou nechemické alternativy a biologické přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko ve smyslu nařízení (ES) č. 1107/2009, s cílem omezit závislost na pesticidech a chránit zdraví lidí a zvířat a životní prostředí;

B.

vzhledem k tomu, že směrnice je cenným nástrojem Unie pro zajištění řádné ochrany životního prostředí, ekosystémů a zdraví lidí a zvířat před nebezpečnými látkami v pesticidech, a zároveň poskytuje udržitelná a ekologická řešení pro širší a rozmanitější soubor nástrojů k odstranění a prevenci ztrát výnosů způsobených škůdci, nemocemi, plevelem a invazními nepůvodními druhy a bojuje proti rostoucí rezistenci patogenů; vzhledem k tomu, že plné a komplexní provádění směrnice je předpokladem dosažení vysoké míry ochrany a dokončení přechodu k udržitelnému zemědělství, produkci bezpečných a zdravých potravin a netoxickému životnímu prostředí zajišťujícímu vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a zdraví zvířat;

C.

vzhledem k tomu, že integrovaná ochrana rostlin sice může přispět k prevenci ztrát výnosů způsobených škůdci, avšak především má uživatelům pesticidů umožnit přejít na postupy a produkty s minimálními riziky pro lidské zdraví a životní prostředí, jak je uvedeno v článku 14 směrnice; konstatuje, že mnoho studií každopádně ukázalo, že používání pesticidů lze výrazně omezit bez negativních důsledků pro sklizeň;

D.

vzhledem k tomu, že směrnice musí být vykládána ve spojení s dalšími dvěma hlavními právními předpisy, které se týkají celého životního cyklu pesticidu, a to od jeho uvedení na trh (nařízení (ES) č. 1107/2009) až po stanovení maximálních limitů reziduí (nařízení (ES) č. 396/2005); vzhledem k tomu, že je tedy nemožné dosáhnout cíle ochrany lidského zdraví a životního prostředí před riziky spojenými s používáním pesticidů stanoveného ve směrnici, aniž by byl plně prováděn a řádně prosazován celý „balíček týkající se pesticidů“;

E.

vzhledem k tomu, že s cílem snížit rizika a dopady používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí by se Komise a členské státy měly zabývat otázkou padělaných a nedovolených pesticidů a znepokojivým problémem dovážených zemědělských produktů ošetřených chemickými látkami, které jsou v EU buď zakázány, nebo omezeny;

F.

vzhledem k tomu, že současné postupy Komise a členských států týkající se schvalování účinných látek a povolování přípravků na ochranu rostlin nejsou slučitelné s cíli a účelem směrnice; vzhledem k tomu, že tyto současné postupy brání dosažení nejvyšší možné úrovně ochrany a dokončení přechodu k udržitelnému zemědělskému odvětví a netoxickému životnímu prostředí;

G.

vzhledem k tomu, že dostupné důkazy jasně ukazují, že provádění směrnice není dostatečně sladěno se souvisejícími politikami EU v oblasti pesticidů, zemědělství a udržitelného rozvoje, zejména, ale nikoli výlučně, se společnou zemědělskou politikou (SZP) a nařízením o přípravcích na ochranu rostlin; vzhledem k tomu, že směrnice, stejně jako související akce na úrovni EU, mají velký potenciál z hlediska dalšího rozšiřování a zvyšování hodnoty vnitrostátního úsilí a činností v odvětví zemědělství a zvyšování ochrany životního prostředí a lidského zdraví;

H.

vzhledem k tomu, že stávající regulační rámec, včetně požadavků na údaje, byl navržen pro hodnocení a řízení chemických přípravků na ochranu rostlin, a proto není vhodný pro biologické účinné látky a produkty s nízkým rizikem; vzhledem k tomu, že tento nevhodný rámec významně zpomaluje vstup biologických přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko na trh, což často odrazuje žadatele; vzhledem k tomu, že to brání inovacím a zhoršuje konkurenceschopnost zemědělství EU; vzhledem k tomu, že to také vede k tomu, že více než 60 účinných látek, které Evropská komise označila za kandidáty pro nahrazení, nebylo nahrazeno kvůli nedostatku bezpečnějších alternativ, včetně biologických aktivních látek s nízkým rizikem;

I.

vzhledem k tomu, že neexistují dostupné přípravky na ochranu rostlin s nízkým rizikem, včetně biologických; vzhledem k tomu, že jako účinné látky s nízkým rizikem je schváleno pouze 13 látek, z nichž 12 je biologických, a to z celkového počtu téměř 500 látek dostupných na trhu EU; vzhledem k tomu, že nedostatečné provádění směrnice fakticky vytvořilo nerovné podmínky v Evropě s odlišnými vnitrostátními postupy, které brání optimálnímu využívání udržitelných alternativ na trhu; vzhledem k tomu, že v důsledku této situace je obtížné, aby alternativní výrobky s nízkým rizikem a nechemické výrobky dostatečně pronikly na trh EU, což snižuje jejich atraktivitu pro zemědělce, kteří se mohou místo toho v krátkodobém horizontu rozhodnout pro nákladově efektivnější alternativy; vzhledem k tomu, že nedostatek dostupných přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko, včetně biologických, brání rozvoji a provádění integrované ochrany rostlin;

J.

vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství hraje důležitou roli jako systém s nízkou mírou používání pesticidů a mělo by být dále podporováno;

K.

vzhledem k tomu, že se stále častěji objevují důkazy o postupujícím masivním úbytku hmyzích populací v Evropě, což je spojeno se současnou mírou používání pesticidů; vzhledem k tomu, že zaznamenaný prudký úbytek populací hmyzu má negativní dopady na celý ekosystém a biologickou rozmanitost, ale také na zemědělské odvětví a jeho budoucí hospodářskou prosperitu a produkci;

L.

vzhledem k tomu, že Evropa v současné době stojí na křižovatce, která určí budoucnost odvětví zemědělství a možnosti Unie dosáhnout udržitelného používání pesticidů, zejména prostřednictvím reformy SZP; vzhledem k tomu, že reforma SZP přináší významný potenciál pro větší zjednodušení a harmonizaci politik, jakož i pro provádění směrnice a pro usnadnění přechodu k environmentálně udržitelnějším zemědělským postupům;

M.

vzhledem k tomu, že o používání konvenčních přípravků na ochranu rostlin se vedou stále častěji veřejné diskuse kvůli jejich potenciálnímu riziku pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí;

N.

vzhledem k tomu, že je důležité podporovat vývoj alternativních postupů nebo technik ke snížení závislosti na konvenčních pesticidech a vypořádat se s narůstající rezistencí vůči konvenčním přípravkům na ochranu rostlin;

O.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1107/2009 zavazuje Radu, aby zajistila, že požadavky podle předpisů v oblasti řízení stanovené v příloze III nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (31), budou zahrnovat zásady integrované ochrany rostlin, včetně zásad správné praxe v ochraně rostlin a nechemických metod ochrany rostlin a řízení ochrany před škodlivými organismy a produkce plodin;

P.

vzhledem k tomu, že provádění integrované ochrany rostlin je v EU v souladu se směrnicí závazné; vzhledem k tomu, že členské státy a místní orgány by měly klást větší důraz na udržitelné používání pesticidů včetně jejich alternativ v podobě přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko;

Q.

vzhledem k tomu, že „udržitelné používání“ pesticidů nelze realizovat bez zohlednění expozice člověka kombinacím účinných látek a formulačních přísad a jejich kumulativním a možným souhrnným a synergickým účinkům na lidské zdraví;

Hlavní závěry

1.

připomíná specifické cíle tematické strategie pro udržitelné používání pesticidů, jako je mimo jiné minimalizace nebezpečí a rizika pro zdraví a životní prostředí vyplývajícího z používání pesticidů, lepší kontrola používání a distribuce pesticidů, snížení úrovní škodlivých účinných látek, včetně nahrazení těch nejnebezpečnějších bezpečnějšími, včetně nechemických alternativ, podpora kultivace s nízkými vstupy pesticidů nebo bez jejich použití a zavedení transparentního systému pro podávání zpráv a monitorování pokroku při plnění cílů strategie, včetně rozvoje vhodných ukazatelů;

2.

považuje za nezbytné posuzovat provádění směrnice společně s celkovou politikou EU v oblasti pesticidů, včetně pravidel stanovených nařízením o přípravcích na ochranu rostlin, nařízením (EU) č. 528/2012 (nařízení o biocidech) (32), nařízením o maximálních limitech reziduí a nařízením (ES) č. 178/2002 (obecné potravinové právo) (33);

3.

vyjadřuje politování nad tím, že celková míra pokroku v provádění členskými státy nepostačuje k naplnění hlavních cílů směrnice a k rozvinutí jejího plného potenciálu s cílem snížit celková rizika používání pesticidů a současně omezit závislost na pesticidech, podpořit přechod k ekologicky udržitelným a bezpečným postupům ochrany rostlin a dosáhnout naléhavě nutného zlepšení životního prostředí a ochrany zdraví, neboť pro tyto účely byla směrnice vypracována; lituje tříletého zpoždění Komise s předložením zprávy o provádění směrnice;

4.

zdůrazňuje, že směrnice musí být prováděna uceleně a provádění musí zahrnovat všechny požadované aspekty, že částečné provedení, tzn. provedení pouze některých prvků a nikoli jiných, nepostačuje k tomu, aby bylo možné naplnit zastřešující cíl směrnice, jímž je dosažení udržitelného používání pesticidů; zdůrazňuje, že v úsilí o dosažení tohoto cíle hraje obzvláště významnou úlohu zavádění postupů integrované ochrany rostlin, jako jsou nechemické alternativy a přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko;

5.

konstatuje, že zpráva Komise o pokroku dosaženém v roce 2017 konstatuje významné nedostatky v národních akčních plánech členských států, což naznačuje menší odhodlání chránit životní prostředí a zdraví v některých zemích, což může vést k nekalé hospodářské soutěži na trhu a podkopávání jednotného trhu; vyhrazuje si právo nahlásit členské státy neplnící své závazky komisaři pro hospodářskou soutěž;

6.

je znepokojen tím, že přibližně 80 % národních akčních plánů členských států neobsahuje žádnou konkrétní informaci o způsobu kvantifikace dosažení řady cílů a úkolů, zejména pokud jde o cíle integrované ochrany rostlin a opatření ochrany vodního prostředí; zdůrazňuje, že tato skutečnost velmi komplikuje proces měření pokroku, jehož členské státy dosáhly při naplňování hlavních cílů a účelu této směrnice;

7.

je znepokojen skutečností, že národní akční plány jsou nejednotné, pokud jde o stanovení kvantitativních úkolů, cílů, opatření a harmonogramů pro různé oblasti, v důsledku čehož nelze zhodnotit dosažený pokrok; vyjadřuje politování nad tím, že pouze pět národních akčních plánů stanovilo měřitelné cíle na vysoké úrovni, z nichž čtyři se týkají snižování rizik a pouze jedno využití tohoto snižování; lituje skutečnosti, že revidované národní akční plány dosud vypracovalo pouze jedenáct členských států, ačkoli lhůta pro revizi skončila na konci roku 2017;

8.

vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha členských státech není patrné dostatečné odhodlání k uplatňování postupů integrované ochrany rostlin na základě jejích osmi zásad s upřednostněním nechemických alternativ k pesticidům; vyjadřuje politování nad tím, že jedním z hlavních problémů týkajících se uplatňování integrované ochrany rostlin, které jsou základním prvkem této směrnice, se zdá být současný nedostatek vhodných kontrolních nástrojů a metod pro posuzování dodržování předpisů v členských státech, jakož i jasná pravidla a pokyny; zdůrazňuje, že důsledné naplňování integrované ochrany rostlin je jedním z klíčových opatření ke snížení závislosti na používání pesticidů v udržitelném zemědělství, které je hospodářsky životaschopné, sociálně odpovědné a šetrné k životnímu prostředí a přispívá k potravinovému zabezpečení Evropy, posiluje biologickou rozmanitost a zlepšuje zdraví lidí a zvířat, stimuluje venkovské hospodářství a snižuje náklady zemědělců tím, že usnadňuje uvádění nechemických alternativ a přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko na trh v různých evropských zónách; zdůrazňuje, že je zapotřebí dalších finančních pobídek a vzdělávacích opatření s cílem podpořit zavádění postupů integrované ochrany rostliny jednotlivými zemědělskými podniky;

9.

domnívá se, že integrovaná ochrana rostlin představuje pro zemědělce cenný nástroj boje proti škůdcům a chorobám a zajištění výnosů; konstatuje, že zvýšené využívání integrované ochrany rostlin slouží dvojímu účelu, a sice posílení ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti a snížení nákladů pro zemědělce, aby přešli k udržitelnějším alternativám a omezili využívání konvenčních pesticidů; je přesvědčen, že je zapotřebí intenzivnějšího úsilí k prosazení integrované ochrany rostlin prostřednictvím výzkumu a prostřednictvím poradních orgánů členských států; připomíná, že integrovaná ochrana rostlin může hrát důležitou úlohu při snižování množství a druhů použitých pesticidů;

10.

konstatuje, že biologická kontrola zahrnuje v rámci souboru nástrojů integrované ochrany rostlin posílení nebo zavádění užitečných druhů, které se živí populacemi škůdců, a tudíž je regulují a udržují pod kontrolou; zdůrazňuje proto, že je důležité před chemickými pesticidy upřednostňovat udržitelné biologické, fyzikální a jiné metody nechemické povahy, pokud uspokojivě zajišťují ochranu před škůdci; zdůrazňuje také, že je důležité používat chemické pesticidy selektivně a cíleně, jinak by tyto užitečné látky proti škůdcům mohly být znehodnoceny a plodiny by tak byly náchylnější k budoucím útokům;

11.

je znepokojen tím, že bylo dosaženo velmi malého pokroku v podpoře a motivaci k inovacím, vývoji a zavádění nechemických alternativ konvenčních pesticidů představujících nízké riziko; konstatuje, že jen několik národních akčních plánů zahrnuje pobídky k registraci takových alternativních výrobků a postupů; zdůrazňuje, že obzvláště ohroženi jsou drobní uživatelé, a to v důsledku nedostatku vhodných účinných látek;

12.

zdůrazňuje, že předpokladem pro povolování přípravků na ochranu rostlin je udržitelné a odpovědné používání pesticidů;

13.

vyjadřuje politování nad nedostatečnou dostupností účinných látek a přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem, což je způsobeno zejména zdlouhavým postupem posuzování, povolování a registrace, a to částečně z toho důvodu, že lhůta kratšího časového rámce pro tyto případy v délce 120 dní je na úrovni členských států plněna jen zřídka; zdůrazňuje, že stávající situace není v souladu se zásadami prosazování a uplatňování integrované ochrany rostlin, a zdůrazňuje význam dostupnosti pesticidů s nízkým rizikem, přiměřeného výzkumu a sdílení osvědčených postupů v členských státech a mezi nimi, aby se plně využil potenciál integrované ochrany rostlin; domnívá se, že rychlejší schvalovací proces by podnítil průmyslový výzkum v oblasti vývoje nových účinných látek představujících nízké riziko, včetně inovativních látek s nízkým rizikem, a zajistil tak zemědělcům dostatečné nástroje na ochranu rostlin, umožnil jim rychlejší přechod na udržitelné přípravky na ochranu rostlin a zvýšil účinnost integrované ochrany rostlin;

14.

připomíná, že větší rezistence vůči pesticidům vede k jejich zvýšenému používání a závislosti na nich; konstatuje, že zvýšené používání pesticidů a závislost na nich přinášejí zemědělcům vysoké náklady, a to jak kvůli vysokým nákladům na vstupy, tak i z důvodu ztrát výnosů z důvodu vyčerpání půdy a snížení její kvality;

15.

konstatuje, že zvýšená dostupnost přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem na trhu by snížila riziko rezistence vůči účinným látkám a omezila dopady na necílové druhy spojené s běžně používanými přípravky na ochranu rostlin;

16.

v této souvislosti bere na vědomí, že rezistence vůči pesticidním účinným látkám je biologickou nevyhnutelností u rychle se rozmnožujících škůdců a chorob a je rostoucím problémem; zdůrazňuje proto, že před chemickými metodami je nutné dát přednost udržitelným biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škůdci; připomíná, že chemické pesticidy by měly být používány selektivně a cíleně; zdůrazňuje, že jinak by tyto prospěšné prostředky proti škůdcům mohly být ztraceny, takže by plodiny byly náchylnější k budoucím útokům;

17.

dále poznamenává, že nejvýznamnější snížení objemu pesticidů pravděpodobně nastane v důsledku systémových změn, které snižují náchylnost k napadení škůdci, upřednostňují strukturální a biologickou rozmanitost před monokulturami a nepřetržitým pěstováním a snižují odolnost škůdců vůči účinným látkám; zdůrazňuje proto, že je třeba soustředit se na agroekologické metody, které zvyšují odolnost celého zemědělského systému vůči škůdcům, a tyto metody financovat a prosazovat;

18.

zdůrazňuje, že společná zemědělská politika (SZP) ve své současné podobě dostatečně nepodněcuje a nemotivuje ke snižování závislosti zemědělských podniků na pesticidech a k zavádění technik ekologické produkce; domnívá se, že v rámci SZP pro období po roce 2020 je nutně zapotřebí konkrétních nástrojů politik, které by pomohly změnit chování zemědělců v souvislosti s používáním pesticidů;

19.

vyjadřuje politování nad skutečností, že návrh Komise týkající se nové SZP na období po roce 2020 nezahrnuje zásadu integrované ochrany rostlin do předpisů v oblasti řízení uvedených v příloze III tohoto návrhu; zdůrazňuje, že nedostatek provázání mezi touto směrnicí a novým modelem SZP bude ve skutečnosti bránit snižování závislosti na pesticidech;

20.

konstatuje, že většina členských států používá vnitrostátní ukazatele rizika a zcela nebo částečně hodnotí negativní dopad používání pesticidů na jejich základě; připomíná, že i přes povinnost výslovně stanovenou v článku 15 směrnice se členské státy dosud neshodly na celounijních harmonizovaných ukazatelích rizik, v důsledku čehož nelze srovnávat pokrok, kterého dosahují jednotlivé členské státy i Unie jako celek; vítá skutečnost, že Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (výbor PAFF) dne 25. ledna 2019 přijal harmonizované ukazatele rizik;

21.

zdůrazňuje zásadní význam biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů, především v případě včel a jiného opylujícího hmyzu, jenž je zásadně nutný k zajištění zdravého a udržitelného zemědělství; zdůrazňuje, že ochrana biologické rozmanitosti není výlučně záležitostí ochrany životního prostředí, ale je také prostředkem k zajištění trvalého potravinového zabezpečení Evropy v budoucnosti;

22.

je hluboce znepokojen pokračující a potenciálně nezvratnou ztrátou biologické rozmanitosti v Evropě a alarmujícím úbytkem okřídleného hmyzu, včetně opylovačů, což dokládají zjištění vědecké studie z října 2017 o biomase létajícího hmyzu (34), podle níž populace létajícího hmyzu v 63 chráněných přírodních oblastech v Německu za 27 let prudce klesla o 75 %; zdůrazňuje dále, že stavy obecně rozšířených druhů ptáků klesají v celé Evropě, což je možná důsledkem poklesu populací hmyzu; poukazuje rovněž na nezamýšlené dopady pesticidů na půdu a půdní organismy (35) a jiné než cílové druhy; domnívá se, že pesticidy jsou jedním z hlavních faktorů, které jsou zodpovědné za úbytek hmyzu, druhů polních ptáků a jiných než cílových organismů, a dále zdůrazňuje, že Evropa musí přejít na udržitelnější používání pesticidů a zvýšit počet nechemických alternativních produktů a přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem pro zemědělce;

23.

trvá na tom, že v souvislosti se znepokojivým poklesem populací včel v celé Evropě hrají zásadní úlohu zejména pesticidy na základě neonikotinoidů, o čemž svědčí celá škála mezinárodních studií, které se staly základem občanských peticí, jež na celém kontinentu získaly statisíce podpisů;

24.

uznává význam národních akčních plánů a integrované ochrany rostlin pro významné snížení používání pesticidů s cílem zabránit nezvratné ztrátě biologické rozmanitosti, přičemž mají být co nejvíce upřednostňovány agroekologická opatření a ekologické zemědělství;

25.

dále zdůrazňuje, že rozvoj udržitelných zemědělských možností je nezbytný pro snížení dopadů změny klimatu na potravinové zabezpečení;

26.

vyjadřuje obzvláštní znepokojení nad pokračujícím používáním pesticidů s účinnými látkami, které jsou mutagenní, karcinogenní nebo toxické pro reprodukci nebo vyvolávají narušení činnosti endokrinního systému a poškozují zdraví lidí či zvířat; zdůrazňuje, že používání těchto pesticidů je neslučitelné s cíli a účelem této směrnice;

27.

zdůrazňuje, že vodní prostředí je obzvláště citlivé na pesticidy; vítá skutečnost, že některé členské státy přijaly řadu opatření na ochranu vodního prostředí před pesticidy; lituje však, že většina členských států nestanovila kvantitativní cíle ani harmonogramy opatření na ochranu vodního prostředí před pesticidy, přičemž státy, které tak učinily, neuvedly, jak bude dosažení těchto úkolů či cílů měřeno; domnívá se, že je třeba zlepšit monitorování v současnosti používaných pesticidů ve vodním prostředí;

28.

konstatuje, že zemědělství je jedním z hlavních zdrojů, jež způsobují, že vodní útvary nedosahují dobrého chemického stavu, neboť způsobuje znečištění pesticidy; zdůrazňuje, že bránění tomu, aby pesticidy vstupovaly do sladkovodních systémů, je nákladově efektivnější než technologie na jejich odstraňování a že členské státy musí poskytovat zemědělcům odpovídající pobídky v tomto ohledu; v tomto ohledu rovněž uznává význam provádění rámcové směrnice o vodě pro zlepšení kvality vody; vítá pokrok, jehož členské státy dosáhly při řešení otázky prioritních látek, což vedlo k tomu, že méně vodních útvarů nesplňuje normy pro látky, jako je kadmium, olovo a nikl a pesticidy;

29.

vyjadřuje politování nad skutečností, že zhoršování vodních zdrojů stále více vede k dodatečnému ošetřování pitné vody jejími poskytovateli s cílem zajistit, aby voda určená k lidské spotřebě splňovala limity pro pesticidy zakotvené ve směrnici Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě, přičemž příslušné náklady nesou spotřebitelé, a nikoli znečišťovatelé;

30.

zdůrazňuje, že některé pesticidy jsou mezinárodně uznávané jako perzistentní organické znečišťující látky vzhledem k jejich potenciálu pro přepravu na dlouhou vzdálenost, přetrvávání v životním prostředí a schopnosti biologického zvětšování v celém potravinovém řetězci a bioakumulace v ekosystémech, jakož i k jejich významným negativním dopadům na lidské zdraví;

31.

vítá skutečnost, že ve všech členských státech byly zavedeny systémy odborné přípravy a certifikace v souvislosti s používáním přípravků na ochranu rostlin, avšak vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech nejsou plněny povinnosti v oblasti odborné přípravy pro všechny požadované položky uvedené v příloze I; zdůrazňuje význam odborné přípravy uživatelů pro zajištění bezpečného a udržitelného využívání přípravků na ochranu rostlin; považuje za vhodné rozlišovat mezi profesionálními a amatérskými uživateli, neboť se na ně nevztahují stejné povinnosti; zdůrazňuje, že by se profesionálním i neprofesionálním uživatelům přípravků na ochranu rostlin mělo dostat odpovídající odborné přípravy;

32.

poukazuje na potenciál využívání inteligentních technologií a přesného zemědělství, například dronů nebo technologií GPS, pro cílenější aplikaci prostředků na ochranu rostlin a prevenci jejich rozptýlení v oblastech, kde nejsou třeba; zdůrazňuje rovněž, že širší využívání takových řešení by mohlo být v členských státech podpořeno jejich lepším začleněním do odborné přípravy a systémů certifikace pro uživatele pesticidů v národních akčních plánech;

33.

zdůrazňuje, že přípravky na ochranu rostlin se nepoužívají pouze v zemědělství, ale také při boji proti plevelům a škůdcům v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami, jak jsou uvedeny ve článku 12a, včetně veřejných parků a železnic; přičemž používání přípravků na ochranu rostlin v těchto oblastech je nepatřičné; vítá skutečnost, že několik členských států a mnoho regionálních a místních samospráv podniklo kroky k omezení nebo zákazu používání pesticidů v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami; podotýká však, že ve většině členských států chybí měřitelné cíle;

34.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že mnoho členských států nevyložilo správně požadavek stanovený v čl. 12 písm. a) a vykládá jej pouze jako odkaz na jiné než zemědělské použití, zatímco ve skutečnosti zranitelné skupiny, které jsou definovány v nařízení (ES) č. 1107/2009, zahrnují obyvatele vystavené vysoké expozici pesticidů v dlouhodobém horizontu; dále konstatuje, že Komise potvrdila, že neexistuje žádný právní důvod, proč by zemědělské použití mělo být vyloučeno z ustanovení článku 12;

35.

bere na vědomí trvalou podporu členských států, pokud jde o ekologické zemědělství jakožto vstupní systém s nízkým obsahem pesticidů; vítá skutečnost, že počet ekologických zemědělských podniků se v Unii nadále zvyšuje, avšak konstatuje, že pokrok se stále značně liší mezi jednotlivými členskými státy;

36.

bere na vědomí, že ekologičtí zemědělci utrpí hospodářské ztráty, pokud jsou jejich půda a ekologické produkty kontaminovány použitím pesticidů na sousedních farmách, například prostřednictvím přesahu postřiku pesticidů a pohybu perzistentních účinných látek v životním prostředí; poukazuje na to, že v důsledku činností, které jsou mimo kontrolu ekologických zemědělců, mohou být tito zemědělci nuceni prodávat své produkty jako konvenční, ztrácet svou cenovou přirážku nebo dokonce mohou přijít o své osvědčení;

37.

konstatuje, že členské státy sice obecně disponují systémy pro shromažďování informací o akutních otravách pesticidy, správnost těchto údajů a jejich využívání jsou však sporné; zdůrazňuje skutečnost, že dosud nebyly v širší míře zavedeny systémy na shromažďování těchto informací o chronických otravách;

38.

zdůrazňuje, že nejnovější zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o reziduích pesticidů v potravinách ukázala, že 97,2 % vzorků z celé Evropy bylo v mezích stanovených právními předpisy EU, což svědčí o extrémně přísném a bezpečném systému produkce potravin;

Doporučení

39.

vyzývá členské státy, aby neprodleně dokončily provádění směrnice;

40.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby do všech činností zúčastněných stran souvisejících s pesticidy byly zapojeny všechny příslušné zúčastněné subjekty včetně veřejnosti, jak stanoví směrnice 2003/35/ES a Aarhuská úmluva;

41.

vyzývá členské státy, aby zaujaly proaktivní přístup v praktickém provádění směrnice a určily nedostatky a konkrétní oblasti, které vyžadují zvláštní pozornost, pokud jde o ochranu lidského zdraví a životního prostředí, a aby se neomezovaly pouze na obvyklé provedení do vnitrostátního práva a na kontrolní mechanismy;

42.

vyzývá členské státy, aby uznaly, že Evropa musí bezodkladně jednat o přechodu k udržitelnějšímu používání pesticidů a že hlavní odpovědnost za provádění takových postupů nesou členské státy; zdůrazňuje, že rychlé konání je nezbytné;

43.

vyzývá členské státy, aby dodržovaly stanovené lhůty pro předložení revidovaných národních akčních plánů; naléhavě vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby je neprodleně předložily, tentokrát s jasnými kvantitativními cíli a měřitelným hlavním cílem, jímž je okamžité a dlouhodobé účinné snížení rizik a dopadů používání pesticidů, včetně jasně stanovených cílů pro roční snižování, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat možným dopadům na opylovače a podpoře a zavádění udržitelných nechemických alternativ a přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko, a to v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin;

44.

vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní cíl pro omezení pesticidů, který by byl závazný pro celou EU;

45.

vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela pokyny k všem zásadám integrované ochrany rostlin a jejich provádění; v této souvislosti žádá Komisi, aby vypracovala pokyny pro stanovení kritérií pro měření a hodnocení provádění integrované ochrany rostlin v členských státech;

46.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k podpoře pesticidů představujících nízké riziko a upřednostňovaly nechemické možnosti a metody, které s sebou nesou nejmenší rizika škod na zdraví a přírodním prostředí, a to při zajištění účinné a efektivní ochrany plodin; zdůrazňuje, že pro dosažení úspěchu v tomto ohledu musí být posíleny hospodářské pobídky pro zemědělce, aby si zvolili takové možnosti;

47.

vyzývá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na podporu vývoje, výzkumu, registrace a uvádění na trh alternativ představujících nízké riziko a biologických alternativ, včetně zvýšení možností financování v rámci programu Horizontu Evropa a víceletého finančního rámce na období 2021-2027; připomíná, že je důležité před chemickými pesticidy upřednostňovat udržitelné biologické, fyzikální a jiné metody nechemické povahy, pokud uspokojivě zajišťují ochranu před škůdci; připomíná význam přidané hodnoty ekologicky udržitelných a bezpečných technik ochrany rostlin;

48.

vyzývá Komisi, aby bez dalších prodlení splnila svůj závazek v rámci sedmého akčního programu pro životní prostředí, že navrhne strategii Unie pro netoxické prostředí, které napomáhá inovacím a rozvoji udržitelných alternativ, včetně nechemických řešení; očekává, že Komise v této strategii zejména zohlední dopady pesticidů na životní prostředí a lidské zdraví

49.

vybízí k většímu zaměření na snížení rizik, neboť rozsáhlé využívání látek představujících nízké riziko může být škodlivější než omezené používání vysoce rizikových látek;

50.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší soudržnost směrnice a jejího provádění se souvisejícími právními předpisy a politikami EU, především pak s předpisy SZP a nařízením (ES) č. 1107/2009, a zejména v souladu s článkem 14 směrnice začlenily zásady integrované ochrany rostlin jako právní požadavky do SZP;

51.

vyzývá Komisi a členské státy, aby striktně omezily počtu odchylek týkajících se základního použití podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a aktualizovaly příslušné pokyny, aby bylo zajištěno, že posouzení rizik pesticidů bude odrážet skutečnou expozici a podmínky a zohledňovat veškeré možné dopady na zdraví a životní prostředí;

52.

doporučuje poskytnout členským státům flexibilitu při uplatňování integrované ochrany rostlin jako součásti ekologických opatření v rámci SZP;

53.

vítá skutečnost, že Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (výbor PAFF) nedávno přijal harmonizované ukazatele rizik, a vyzývá členské státy, aby pokročily v schvalování a zavedení harmonizovaných ukazatelů rizik, jak je nedávno navrhla Komise, aby bylo možné náležitě sledovat dopady pesticidů na snižování populací;

54.

vyzývá Komisi, aby zřídila plně funkční a transparentní systém pro pravidelné shromažďování statistických údajů o používání pesticidů, dopadech expozice pesticidům při práci i mimo ni na zdraví lidí i zvířat a přítomnosti reziduí pesticidů v životním prostředí, zejména v půdě a ve vodě;

55.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkumné programy zaměřené na zjišťování dopadů používání pesticidů na lidské zdraví s přihlédnutím k celé řadě toxikologických a dlouhodobých účinků včetně imunotoxicity, narušení endokrinního systému a neurodevelopmentální toxicity a zaměření se na účinky prenatální expozice pesticidům na zdraví dětí;

56.

naléhavě žádá Komisi, aby s ohledem na správu a používání běžně používaných přípravků na ochranu rostlin uplatňovala přístup založený na posuzování rizik, který bude podložen nezávislými a odborně posuzovanými vědeckými důkazy;

57.

vyzývá Komisi, aby do konce svého stávajícího mandátu předložila konkrétní legislativní návrh, kterým se mění nařízení (ES) č. 1107/2009, a to nezávisle na obecné revizi v souvislosti s iniciativou REFIT, s cílem doplnit definici a samostatnou kategorii pro „přirozeně se vyskytující látky“ a „látky identické s přírodními látkami“, u nichž bude kritériem existující přítomnost a expozice látky v přírodě, a zavedla postup rychlého hodnocení, povolování a registrace pro tyto biologické pesticidy představující nízké riziko, a to v souladu s usneseními ze dne 15. února 2017 o pesticidech biologického původu představujících nízké riziko a ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin;

58.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účinné plnění povinností Unie podle protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 a Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách z roku 2004, a proto zintenzivnily úsilí o odstranění výroby, uvádění na trh a používání pesticidů na bázi perzistentních organických znečišťujících látek, společně se zavedením ustanovení o odstraňování odpadů obsahujících kteroukoli z těchto látek nebo jimi kontaminovaných;

59.

vyzývá členské státy, aby zajistily dostupnost profesionálně kvalifikovaných a nezávislých poradenských služeb, které by koncovým uživatelům poskytovaly poradenství a odbornou přípravu o udržitelném využívání pesticidů, a zejména o integrované ochraně rostlin;

60.

vyzývá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na další investice a výzkum do vývoje a zavádění technologií přesného a digitálního zemědělství, a to s cílem zvyšovat účinnost partnerství veřejného a soukromého sektoru, výrazně tím snížit závislost na pesticidech, jak stanoví cíle směrnice, a snížit tak vystavení pesticidům profesionálních uživatelů i široké veřejnosti; domnívá se, že využívání digitalizace nebo přesného zemědělství by nemělo vést k závislosti na vstupech nebo k finančnímu zadlužení zemědělců;

61.

vyzývá Komisi a členské státy, aby již nadále nepovolovaly používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami definovanými v čl. 3 bodu 14 nařízení (ES) č. 1107/2009;

62.

vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost ochraně ohrožených skupin definovaných v čl. 3 bodu 14 nařízení (ES) č. 1107/2009, zejména vzhledem k stávající nedostatečné ochraně obyvatel venkova žijících v pěstitelských lokalitách; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby navrhly okamžitý zákaz používání pesticidů v dostatečně velké vzdálenosti od obytných domů, škol, dětských hřišť, jeslí a nemocnic;

63.

vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do dalšího výzkumu týkajícího se dopadu pesticidů na jiné než cílové druhy a přijetí okamžitých opatření k minimalizaci tohoto dopadu;

64.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly zemědělský model, který se bude opírat o preventivní a nepřímé strategie ochrany rostlin zaměřené na snížení využívání vnějších vstupů a o multifunkční přirozeně se vyskytující látky; uznává potřebu většího výzkumu a rozvoje preventivních a nepřímých agroekologických strategií rostlinolékařské péče;

65.

vyzývá členské státy k větším investicím do postupů adaptace, které zabrání tomu, aby se agrochemické látky dostávaly do povrchových a podzemních vod, a do opatření, která budou bránit možnému úniku těchto látek do vodních toků, řek a moří; doporučuje, aby jejich používání bylo zakázáno na půdě, ze které by mohly proniknout do podzemních vod;

66.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné pravidelně posuzovat, zda množství prodaných pesticidů je úměrné zemědělské oblasti, kde mají být aplikovány, a to na základě databází uživatelů a záznamů o prodeji;

67.

vyzývá Komisi a členské státy, aby u účinných látek, které jsou mutagenní, karcinogenní nebo toxické pro reprodukci nebo mají vlastnosti endokrinních disruptorů, zajistily úplné a jednotné uplatňování mezních kritérií vycházejících z míry ohrožení;

68.

vyzývá členské státy, aby přísně dodržovaly zákaz dovozu zakázaných pesticidů ze třetích zemí do EU a zvýšily kontroly dovážených potravin;

69.

vyzývá Komisi, aby pečlivě zvažovala všechna opatření, která jsou dostupná pro zajištění souladu s předpisy, včetně zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, které neplní povinnost plného provedení směrnice;

70.

vyzývá Komisi, aby podnikla důrazné kroky proti členským státům, které systematicky zneužívají odchylky od zákazu pesticidů obsahujících neonikotinoidy;

71.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že zásada „znečišťovatel platí“ bude, pokud jde o ochranu vodních zdrojů, plně uplatňována a účinně prosazována;

72.

vyzývá k tomu, aby byly z programu Horizont Evropa poskytovány dostatečné finanční prostředky na podporu rozvoje strategií rostlinolékařské péče založených na systematickém přístupu, který kombinuje inovační agroekologickou techniku a preventivní opatření ke snížení používání externích vstupů na minimum;

73.

vyzývá Komisi, aby vytvořila celoevropskou platformu pro udržitelné používání pesticidů, která by spojila odvětvové zúčastněné subjekty a zástupce na místní a regionální úrovni s cílem usnadnit sdílení informací a výměnu osvědčených postupů při snižování používání pesticidů;

o

o o

74.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.

(2)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7.

(3)  Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 3.

(5)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.

(7)  Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11.

(8)  Úř. věst. L 229, 29.6.2004, s. 23.

(9)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(10)  Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.

(11)  Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32.

(12)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36.

(14)  Úř. věst. L 310, 25.11.2009, s. 29.

(15)  Úř. věst. L 226, 24.8.2013, s. 1.

(16)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52006DC0372

(17)  Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 62.

(18)  Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 51.

(19)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 184.

(20)  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 117.

(21)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0057.

(22)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0356.

(23)  Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 1.

(24)  http://ec.europa.eu/food/audits-analysis/overview_reports/details.cfm?rep_id=114

(25)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.

(26)  http://www.pan-uk.org/site/wp-content/uploads/United-Nations-Report-of-the-Special-Rapporteur-on-the-right-to-food.pdf

(27)  http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10041-2016-ADD-1/en/pdf

(28)  http://www.senat.fr/leg/ppr16-477.html

(29)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0023.

(30)  Caspar A. Hallmann et al. „Více než 75 % pokles celkové biomasy létajícího hmyzu v chráněných oblastech za 27 let“, PLOS, 18. října 2017 – https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0185809

(31)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(34)  https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0185809

(35)  https://esdac.jrc.ec.europa.eu/public_path/shared_folder/doc_pub/EUR27607.pdf


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/71


P8_TA(2019)0083

Provádění směrnice o přeshraniční zdravotní péči

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění směrnice o přeshraniční zdravotní péči (2018/2108(INI))

(2020/C 449/08)

Evropský parlament,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (1),

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 114 a 168 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (2),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (3),

s ohledem na závěry Rady ze dne 6. června 2011 o cestě k moderním, pružným a udržitelným zdravotním systémům (4),

s ohledem na víceleté programy v oblasti zdraví na období 2003–2008 (5), 2008–2013 (6) a 2014–2020 (7),

s ohledem na zprávy Komise ze dne 4. září 2015 a 21. září 2018 o fungování směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (COM(2015)0421, COM(2018)0651),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. dubna 2018 o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu, posílení postavení občanů a budování zdravější společnosti (COM(2018)0233),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. července 2018 o údajích členských států týkajících se poskytování přeshraniční zdravotní péče pacientům v roce 2016 (8),

s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise č. 2011/890/EU ze dne 22. prosince 2011, kterým se stanoví pravidla pro zřízení, řízení a fungování sítě vnitrostátních orgánů odpovědných za elektronické zdravotnictví (9),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě (COM(2015)0192),

s ohledem na Akční plán pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020, zejména explicitní přeshraniční rozměr (COM(2012)0736),

s ohledem na hodnocení Akčního plánu pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020 v polovině období, které předložila Komise (COM(2017)0586),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2008 o vzácných onemocněních (COM(2008)0679) a na doporučení Rady ze dne 8. června 2009 o akci v oblasti vzácných onemocnění (10),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 5. září 2014 o provádění sdělení Komise o vzácných onemocněních (COM(2014)0548),

s ohledem na doporučení Výboru EU sestávajícího z odborníků na vzácná onemocnění (EUCERD) ze dne 31. ledna 2013 týkající se evropských referenčních sítí pro vzácná onemocnění a na související dodatek ze dne 10. června 2015,

s ohledem na podkladový dokument Účetního dvora o přeshraniční zdravotní péči v EU z května 2018 (11),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2017 o podpoře růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU (COM(2017)0534),

s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (12),

s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0046/2019),

A.

vzhledem k tomu, že pro zajištění vysoké úrovně veřejného zdraví, sociální ochrany, sociální soudržnosti a sociální spravedlnosti jsou klíčové systémy zdravotnictví v EU a v členských státech, které jsou dostupné všem, a to zachováním a zaručením všeobecného přístupu, a vzhledem k tomu, že kvalita života pacientů je považována za důležitou součást posouzení nákladové efektivity zdravotní péče;

B.

vzhledem k tomu, že směrnice 2011/24/EU (dále jen směrnice) v souladu s čl. 168 odst. 7 SFEU respektuje svobodu každého členského státu přijímat vhodná rozhodnutí v oblasti zdravotní péče a nezasahuje do základních etických rozhodnutí příslušných orgánů v rámci členských států ani je nenarušuje; vzhledem k tomu, že existují rozdíly v příslušných službách poskytovaných členskými státy, jakož i ve způsobu, jakým jsou financovány; vzhledem k tomu, že směrnice poskytuje evropským občanům kromě možností, které jsou dostupné v jejich vlastní zemi, další možnosti zdravotní péče;

C.

vzhledem k tomu, že zdraví je možné podle článku 2 (o právu na život) a článku 35 (zdravotní péče) Listiny základních práv Evropské unie považovat za základní právo;

D.

vzhledem k tomu, že systémy zdravotní péče v EU čelí problémům v důsledku stárnutí obyvatelstva, rozpočtových omezení, zvyšujícího se výskytu chronických a vzácných chorob, obtíže při zajišťování základní zdravotní péče ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že členské státy odpovídají za vypracování, uchovávání a přeshraniční výměnu informací o aktualizovaném katalogu nedostatkových léčivých přípravků, aby se zajistila dostupnost základních léčivých přípravků;

E.

vzhledem k tomu, že zdravotní péče, kterou občané potřebují, může být někdy nejlépe poskytována v jiném členském státě z důvodu blízkosti, snadnosti přístupu, specializované povahy péče nebo nedostatku kapacity ve vlastním členském státě, např. nedostatku základních léčivých přípravků;

F.

vzhledem k tomu, že výsledky zprávy o provádění směrnice ukazují, že v roce 2015 ne všechny členské státy provedly směrnici úplně nebo správně;

G.

vzhledem k tomu, že zdravotnictví je nezbytnou součástí hospodářství EU ve výši 10 % jeho HDP – podíl, který by v důsledku sociálně ekonomických faktorů mohl do roku 2060 vzrůst na 12,6 %;

H.

vzhledem k tomu, že podle článku 20 této směrnice je Komise povinna každé 3 roky předložit zprávu o provádění této směrnice; vzhledem k tomu, že Komise by měla neustále posuzovat a pravidelně předkládat informace o migračních tocích, o správních, sociálních a finančních aspektech mobility pacientů a o fungování evropských referenčních sítí a vnitrostátních kontaktních míst;

I.

vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise ze dne 21. září 2018 o fungování směrnice je pro občany stále obtížné zjistit, jak mohou svá práva využívat v oblasti přeshraniční zdravotní péče; vzhledem k tomu, že je potřeba dále objasnit podmínky a jejich transparentnost, za nichž poskytovatelé zdravotní péče provádějí svou činnost, aby se zabezpečila bezpečná mobilita pacientů;

J.

vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise o elektronickém zdravotnictví ze dne 25. dubna 2018 se uvádí, že systémy zdravotní a jiné péče vyžadují reformy a inovativní řešení, aby byly odolnější, dostupnější a účinnější; vzhledem k tomu, že by proto používání nových technologií a digitálních nástrojů mělo být posíleno, aby bylo dosaženo větší kvality a udržitelnosti služeb zdravotní péče;

K.

vzhledem k tomu, že směrnice poskytuje jasný právní základ pro evropskou spolupráci a spolupráci v oblasti hodnocení zdravotnických technologií, elektronického zdravotnictví, vzácných onemocnění a norem bezpečnosti a kvality zdravotnických služeb a produktů;

L.

vzhledem k tomu, že občané EU mají právo přístupu ke specializované péči ve svém členském státě; vzhledem k tomu však, že počet pacientů, kteří využívají svého práva na přeshraniční péči, jak je stanoveno v této směrnici včetně preventivních lékařských testů, skenů a zdravotních prohlídek, roste, i když jen velmi pomalu;

M.

vzhledem k tomu, že směrnice se nevztahuje na programy očkování, přestože patří mezi nejúčinnější politiky EU, a s ohledem na obtíže spojené s přístupem k nim, které lidé v některých členských státech mají;

N.

vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy byly schopny poskytnout údaje nebo informace o pacientech, kteří cestují do zahraničí, a vzhledem k tomu, že shromažďování údajů není v jednotlivých členských státech vždy srovnatelné;

O.

vzhledem k tomu, že 83 % osob, které se zúčastnily nedávné konzultaci Komise, podpořilo zveřejnění zdravotních údajů pro účely výzkumu a zlepšení zdravotních podmínek pacientů (13); vzhledem k tomu, že případná budoucí integrace zdravotních systémů tudíž musí z digitálního hlediska zaručit, že zdravotní systémy a pacienti budou konečnými strážci a správci dotčených informací, aby se zajistila spravedlnost, udržitelnost a bezpečnost pro pacienty;

P.

vzhledem k tomu, že mobilita pacientů v EU, která spadá do rozsahu působnosti této směrnice, zůstává relativně nízká a nemá významný dopad na rozpočet, pokud jde o udržitelnost vnitrostátních systémů zdravotní péče;

Q.

vzhledem k tomu, že členské státy jsou odpovědné za poskytování přístupu ke zdravotní péči, kterou potřebují lidé, a za zajištění úhrady veškerých příslušných nákladů; vzhledem k tomu, že vnitrostátní zdravotnické služby členských států jsou odpovědné za stanovení kritérií umožňujících občanům využívat zdravotní péči v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že ve značném počtu členských států jsou překážky, s nimiž se pacienti setkávají v souvislosti se systémy zdravotní péče, i nadále významné; vzhledem k tomu, že administrativní zátěž by mohla způsobit zpoždění při proplácení výdajů; vzhledem k tomu, že se tím dále prohlubuje roztříštěnost v přístupu ke službám, a mělo by se proto zlepšit prostřednictvím koordinace mezi členskými státy;

R.

vzhledem k tomu, že evropský průkaz zdravotního pojištění se řídí nařízením o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a jeho provádění se v jednotlivých členských státech značně liší; vzhledem k tomu, že jednotné uplatňování evropského průkazu zdravotního pojištění a větší koordinace mezi členskými státy mají zásadní význam pro snížení stávající administrativní zátěže a pro zajištění rychlého a nediskriminačního proplácení nákladů pacientům a zároveň zaručují občanům EU svobodu pohybu;

S.

vzhledem k tomu, že pacienti se při používání lékařských předpisů v různých členských státech stále potýkají s praktickými i právními obtížemi;

T.

vzhledem k tomu, že úkolem národních kontaktních míst je zajistit, aby pacienti dostávali správné informace, které jim umožní učinit informované rozhodnutí;

U.

vzhledem k tomu, že vnitrostátní kontaktní místa ještě nejsou veřejnosti dostatečně dobře známa, což má dopad na jejich účinnost; vzhledem k tomu, že účinnost a dosah vnitrostátních kontaktních míst závisí na podpoře, kterou dostávají jak ze strany EU, tak členských států, a na komunikačních kanálech, výměně osvědčených postupů a informací, včetně kontaktních informací, a zavedených pokynech pro předávání pacientů;

V.

vzhledem k tomu, že mezi různými vnitrostátními kontaktními místy existují velké rozdíly, pokud jde o fungování, přístupnost, viditelnost a přidělování zdrojů, a to pokud jde o kvalitu i kvantitu;

W.

vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z května 2015 (14) nejsou pacienti dostatečně informováni o svých přeshraničních právech v oblasti zdravotní péče, přičemž méně než 20 % občanů se považuje za dobře informované;

X.

vzhledem k tomu, že přeshraniční zdravotní péče bude účinná pouze tehdy, budou-li pacienti, pečovatelé, zdravotničtí pracovníci a další zúčastněné strany o ní dobře informováni a pravidla, jimiž se řídí, budou snadno dostupná a všeobecně srozumitelná;

Y.

vzhledem k tomu, že pacienti, opatrovatelé a zdravotničtí pracovníci se stále setkávají s velkými mezerami v informacích, pokud jde o práva pacientů obecně a zejména práva podle této směrnice;

Z.

vzhledem k tomu, že zdravotničtí pracovníci řeší některé vysoce citlivé otázky pacientů, což vyžaduje jasnou a srozumitelnou komunikaci; vzhledem k tomu, že jazykové bariéry by mohly bránit přenosu informací mezi zdravotnickými pracovníky a jejich pacienty;

AA.

vzhledem k tomu, že v řadě členských států existuje značný prostor pro zlepšení a zjednodušení postupů úhrady nákladů, zejména pokud jde o léky na lékařský předpis, léčivé přípravky pro vzácná onemocnění, léčiva složená z léčivých přípravků a následné terapie a postupy;

AB.

vzhledem k tomu, že šest členských států a Norsko nemají v současné době žádné systémy předchozího povolení, což umožňuje pacientům svobodnou volbu a snižuje administrativní zátěž;

AC.

vzhledem k tomu, že existuje řada dvoustranných dohod mezi sousedními členskými státy a regiony, které by mohly sloužit jako základ pro osvědčené postupy k dalšímu rozvoji přeshraniční zdravotní péče v celé EU;

Provádění

1.

vítá opatření, která Komise přijala s cílem posoudit, zda členské státy směrnici provedly správně;

2.

bere na vědomí přínos směrnice, pokud jde o vyjasnění pravidel týkajících se přeshraniční zdravotní péče a zajištění přístupu k bezpečné a kvalitní přeshraniční zdravotní péči v Unii, jakož i k dosažení mobility pacientů v souladu s judikaturou Soudního dvora; vyjadřuje zklamání nad tím, že značný počet členských států účinně neprovedl požadavky zaručující práva pacientů; naléhavě tedy vyzývá členské státy, aby zajistily její řádné provádění a zajistily vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví, která přispívá ke zlepšování zdraví občanů, přičemž je respektována zásada volného pohybu osob v rámci vnitřního trhu;

3.

vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svých tříletých hodnotících zprávách o fungování směrnice a aby je předložila Parlamentu a Radě; zdůrazňuje, že je důležité shromažďovat pro statistické účely informace o pacientech, kteří cestují do zahraničí za účelem léčby, a analyzovat důvody, proč se pacienti přesouvají mezi jednotlivými zeměmi; žádá dále Komisi, aby kromě toho podle možností každoročně zveřejnila přehledy poskytnutých služeb a celkových částek vyplacených jednotlivými členskými státy jako náhrada nákladů na poskytování přeshraniční zdravotní péče;

4.

vyzývá Komisi, aby zohlednila faktor kvality života pacienta a výsledky péče o pacienta v rámci svého posuzování nákladové efektivnosti provádění této směrnice;

5.

připomíná členským státům jejich závazek poskytnout Komisi pomoc a všechny nezbytné informace, které mají k dispozici, aby mohla provést své posouzení a připravit výše uvedené zprávy;

6.

vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro provedení, a to zejména v těch oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice, jakož i nařízení koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a aby v této souvislosti zajistila lepší koordinaci mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami v rámci institucí;

7.

zdůrazňuje, že členské státy by měly směrnici provést správně, aby byla zajištěna vysoce kvalitní a dostupná přeshraniční zdravotní péče pro pacienty, a to v plném souladu s lhůtami pro provedení stanovenými v právních předpisech; uznává, že je možné dosáhnout konkrétní zlepšení, pokud jde o přístup k předepsaným lékům a kontinuitu léčby; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost rozšíření rozsahu působnosti směrnice tak, aby zahrnoval i programy očkování;

8.

s uspokojením bere na vědomí pozitivní dopad iniciativ, jako je Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC), který je vydáván bezplatně a umožňuje každému, kdo je pojištěn nebo na nějž se vztahuje zákonný systém sociálního zabezpečení, nárok na lékařskou péči v jiném členském státě zdarma nebo za sníženou cenu; zdůrazňuje význam úspěšné spolupráce mezi orgány s cílem zabránit zneužívání Evropského průkazu zdravotního pojištění;

9.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit jasnost a transparentnost, pokud jde o podmínky, za nichž poskytovatelé zdravotní péče působí; zdůrazňuje, že je důležité, aby poskytovatelé zdravotní péče a odborníci měli uzavřeno pojištění profesní občanskoprávní odpovědnosti, jak stanoví tato směrnice, jakož i směrnice 2005/36/ES, aby se zlepšila kvalita zdravotnických služeb a zvýšila ochrana pacientů;

Financování

10.

upozorňuje na to, že financování přeshraniční zdravotní péče je otázkou k řešení pro členské státy, které hradí náklady v souladu s příslušnou regulací; upozorňuje dále na to, že Komise podporuje spolupráci uvedenou v kapitole IV směrnice skrze programy v oblasti zdraví;

11.

vyjadřuje v tomto ohledu vážné znepokojení nad navrhovaným snížením financování programu v oblasti zdraví; opakuje svou výzvu, aby byl program v oblasti zdraví v příštím víceletém finančním rámci na období 2021–2027, za účelem splnění cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN, obnoven jako účinný samostatný program se zvýšeným objemem financování, a byly tak naplňovány cíle udržitelného rozvoje týkající se veřejného zdraví, zdravotnictví a problémů souvisejících se životním prostředím a zajištěna ambiciózní politika v oblasti zdraví, zejména včetně značného zvýšení společného úsilí EU v oblasti boje proti rakovině, prevence, včasné odhalení a řízení léčby chronických a vzácných onemocnění, včetně genetických a pandemických onemocnění a vzácných nádorových onemocnění, boje proti antimikrobiální rezistenci a snadnějšího přístupu k přeshraniční zdravotní péči;

12.

zdůrazňuje význam Evropského sociálního fondu, Evropského strukturálního a investičního fondu pro zdraví a Evropského fondu pro regionální rozvoj, včetně programu Interreg, pro zkvalitňování služeb zdravotní péče a snižování nerovností v oblasti zdraví přítomných mezi regiony a společenskými skupinami napříč členskými státy; požaduje, aby strukturální a fondy a fondy soudržnosti býly rovněž využity ke zlepšení a usnadnění přeshraniční zdravotní péče v příštím VFR;

Mobilita pacientů

13.

konstatuje, že příčiny nízké mobility pacientů jsou čtvery: i) některé členské státy směrnici provedly poměrně pozdě; ii) informovanost občanů o jejich všeobecných právech na náhradu je mimořádně nízká, iii) některé členské státy vytvořily překážky omezující přeshraniční zdravotní péči, jako je administrativní zátěž, a iv) informace o pacientech, kteří potřebují zdravotní péči v jiném členském státu na základě směrnice, chybějí nebo jsou neúplné;

14.

konstatuje, že určité systémy vyžadující přednostní povolení se jeví jako nadmíru zatěžující nebo restriktivní, pokud jde o počet žádostí za každý rok; žádá Komisi, aby pokračovala ve strukturovaných dialozích s členskými státy a zajistila větší jasnost, pokud jde o žádosti o předchozí povolení, a s tím související podmínky náhrady nákladů;

15.

vyzývá Komisi k vypracování pokynů pro členské státy s cílem umožnit občanům, než jim bude vystaveno předchozí povolení, srovnat péči v zahraničí s péčí dostupnou ve jejich vlastním členském státě, a to na základě nákladové efektivnosti pro pacienty jakožto vedoucí zásady;

16.

připomíná členským státům, že jakékoli omezení uplatňování směrnice, jako jsou požadavky na předchozí povolení nebo omezení proplácení nákladů by mělo být zavedeno pouze v nezbytném případě a v přiměřeném rozsahu a nemělo by vést ke svévolné ani sociální diskriminaci, nesmí vytvářet neodůvodněné překážky volného pohybu pacientů a služeb ani nadměrnouu zátěž pro vnitrostátní systémy veřejného zdraví; vyzývá členské státy, aby zohlednily obtíže, jimž čelí pacienti s nízkými příjmy, kteří musí hradit přeshraniční péči předem; konstatuje, že vzhledem k tomu, že systémy předchozího povolení mají členským státům umožnit plánování a pacienty chránit před léčebnými postupy, které vzbuzují vážné a konkrétní obavy týkající se kvality nebo bezpečnosti péče;

17.

se znepokojením konstatuje, že v některých členských státech pojišťovny přistupovaly svévolně k diskriminačním opatřením nebo vytvářely neodůvodněné překážky v cestě volnému pohybu pacientů a služeb, což mělo pro pacienty nežádoucí finanční následky;

18.

naléhavě vyzývá členské státy, aby Komisi oznámily každé rozhodnutí zavést omezení týkající se úhrady nákladů podle čl. 7 odst. 9 směrnice včetně důvodů, které k němu vedly;

19.

vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy někdy poskytují nižší úrovně náhrad pro přeshraniční zdravotní péči poskytovanou soukromými nebo nesmluvními poskytovateli zdravotní péče na jejich vlastním území než pro služby přeshraniční zdravotní péče poskytované veřejnými nebo smluvními poskytovateli zdravotní péče; domnívá se, že náhrada nákladů na soukromou zdravotní péči by měla být zaručena na stejné úrovni jako u veřejné zdravotní péče za předpokladu, že lze zajistit kvalitu a bezpečnost takové péče;

20.

žádá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly při posuzování, slaďování a zjednodušení postupů proplácení u pacientů, jimž je poskytována přeshraniční péče, včetně vyjasnění způsobu hrazení následné péče a postupů, a aby zřídily jednotné kontaktní místo v rámci příslušných zdravotních pojišťoven;

21.

lituje skutečnosti, že uplatňování směrnice s ohledem na „telemedicínu“ – zdravotní péče poskytované na dálku – vedlo k určitým nejasnostem ve vztahu k systémům úhrady nákladů, protože některé členské státy proplácejí nebo poskytují konzultace s praktickými nebo specializovanými lékaři na dálku, zatímco jiné nikoli; vyzývá Komisi, aby podpořila přijetí pravidel pro poskytování úhrady nákladů v souladu s čl. 7 odst. 1 a čl. 4 odst. 1 tak, aby se v případě potřeby vztahovaly i na telemedicínu; vybízí členské státy, aby sladily své přístupy k úhradám nákladů telemedicíny;

Příhraniční regiony

22.

vyzývá členské státy a pohraniční regiony, aby účinným a finančně udržitelným způsobem prohloubily přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče, včetně poskytnutí dostupných, dostatečných a srozumitelných informací s cílem zajistit pacientům co nejlepší péči; žádá Komisi, aby podporovala a podněcovala strukturální výměnu osvědčených postupů mezi příhraničními regiony; vybízí členské státy k využívání osvědčených postupů, aby mimo jiné zkvalitnily zdravotní péči v dalších regionech;

23.

vítá návrh Komise na posílení soudržnosti příhraničních regionů tím, že se bude zabývat některými právními a administrativními překážkami, s nimiž se potýkají, a to vytvořením přeshraničního mechanismu EU;

Informace pro pacienty

24.

připomíná, že národní kontaktní místa hrají zásadní úlohu, pokud jde o poskytování informací pacientům a pomoci jim, když přijímají informované rozhodnutí o vyhledání zdravotní péče v jiném státu EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále investovaly do rozvoje a podpory přístupných a jasně viditelných národních kontaktních míst a platforem elektronického zdravotnictví pro pacienty, které poskytují uživatelsky vstřícn, digitálně dostupné a bezbariérové informace pro pacienty a zdravotnické pracovníky ve vícero jazycích;

25.

doporučuje, aby Komise, ve spolupráci s organizacemi pacientů vypracovala pokyny pro fungování národních kontaktních míst, které usnadní a vyrazně zlepší způsoby systematické výměny informací a postupů, s cílem vytvořit harmonizované, zjednodušené a snadno použitelné postupy, formuláře a příručky a zajistit propojení mezi těmito místy a zdroji informací a odbornými poznatkami dostupnými v členských státech;

26.

vyzývá členské státy, aby poskytly svým národním kontaktním místům dostatečné finanční prostředky, aby mohly vypracovat komplexní informace, a žádá Komisi, aby zintenzívnila spolupráci mezi národními kontaktními místy v celé Unii;

27.

vyzdvihuje potenciál elektronického zdravotnictví pro zlepšení přístupu pacientů k informacím o možnostech přeshraniční zdravotní péče a o jejich právech, které jim přiznává tato směrnice;

28.

vyzývá členské státy, aby přiměly poskytovatele zdravotní péče a nemocnice k tomu, aby v předstihu nabízely pacientům přesné a aktuální odhady nákladů léčby v zahraničí, mimo jiné pokud jde o léky, honoráře, noční pobyty a doplňkové poplatky;

29.

žádá Komisi, aby objasnila, ve prospěch národních odborníků a prostřednictvím informačních kampaní, složitost stávající právní situace vyplývající z interakce mezi směrnicí a nařízením upravujícími koordinaci sociálního zabezpečení;

30.

žádá Komisi, aby ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, národními kontaktními místy, sítěmi ERN, organizacemi pacientů a sítěmi zdravotnických pracovníků uspořádala rozsáhlé informační kampaně, a to i s využitím nových digitálních příležitostí, které by měly podporovat strukturální informovanost o právech a povinnostech pacientů podle této směrnice;

31.

vyzývá Komisi, aby vybídla členské státy k tomu, aby umožnili jednoduchý přístup k informacím o postupech podávání stížností ze strany pacientů v případech, kdy jejich práva zaručená touto směrnicí nebyla dodržena nebo byla dokonce porušena;

32.

doporučuje Komisi, aby vypracovala pokyny ohledně kategorie informací, které by měla vnitrostátní kontaktní místa poskytovat, zejména pokud jde o seznam léčebných postupů, které podléhají předchozímu schválení a které nikoli, platná kritéria, příslušné postupy atd.;

33.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily, zda je zapotřebí pojmenovat důvody pro zpřístupnění přeshraniční zdravotní péče způsobem, který zaručí volný pohyb, aniž by byla zdravotní péče samoúčelná a pokud by měla organizace zdravotní péče zůstat v pravomoci členských států;

34.

vybízí Komisi, aby podporovala zvýšenou spolupráci mezi orgány členských států obecně, a to nejen prostřednictvím národních kontaktních míst, a aby dále posoudila přínosy stávajících iniciativ pro spolupráci, zejména v příhraničních regionech, a zaručila přístup k bezpečné, vysoce kvalitní a účinné zdravotní péči pro občany;

Vzácná onemocnění, vzácná nádorová onemocnění a evropské referenční sítě (ERN)

35.

zdůrazňuje význam celoevropské spolupráce při zajišťování účinného sdílení znalostí, informací a zdrojů s cílem účinně řešit problém vzácných a chronických onemocnění i vzácných nádorových onemocnění v celé EU; vybízí Komisi, aby v tomto ohledu podporovala zakládání specializovaných center pro vzácná onemocnění v EU, která by měla být plně začleněna do sítí ERN;

36.

doporučuje pokračování kroků, které již byly přijaty s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o vzácných onemocněních, o vzácných nádorových onemocněních a zvýšit financování pro oblast R&D; vybízí Komisi, aby v celé EU i nadále zaručovala pro pacienty se vzácnými onemocněními přístup k informacím, lékům a léčbě, aby usilovala o zlepšení přístupu k včasnému a přesnému stanovení diagnózy; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala nízkou mírou registrování vzácných onemocnění a dále vytvořila a podporovala společné normy pro sdílení a výměnu údajů v rámci registrů vzácných onemocnění;

37.

zdůrazňuje naléhavou potřebu zlepšit modely dodržování léčebného režimu, které by měly být založeny na co nejspolehlivějších zjištěních na základě metaanalýz a rozsáhlých empirických studií a měly by odrážet realitu lékařské praxe a poskytovat doporučení pro posílení ochoty pacienta důsledně dodržovat léčebné postupy, zejména v případě léčby chronických onemocnění, což představuje klíčový faktor pro měření účinnosti a efektivity zdravotních systémů;

38.

zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu celounijní mobility zdravotnických pracovníků při jejich studijní i profesní dráze zvláště pro zkvalitnění poznatků a odbornosti v oboru vzácných onemocnění;

39.

navrhuje, aby Komise by měla otevřít novou výzvu k vypracování nových evropských referenčních sítí a nadále podporovala rozvoj a rozšiřování modelu sítí ERN za účelem překonání zeměpisných rozdílů a nedostatků v odbornosti; zdůrazňuje nicméně, že jakékoli rozšíření sítí ERN nesmí ohrozit provoz sítí ERN, které již existují, během úvodní fáze jejich fungování;

40.

vyjadřuje politování nad nejistotou ohledně provozních zásad evropských referenčních sítí a jejich interakcí s vnitrostátními zdravotnickými systémy a dalšími programy EU; žádá proto Komisi, aby podpořila členské státy a evropské referenční sítě při stanovování jasných a transparentních pravidel pro podávání žádostí pacientů a dosažení dohody o formě podpory, kterou mají členské státy poskytovat evropským referenčním sítím;

41.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prostřednictvím evropského programu týkajícího se vzácných onemocnění provedla akční plán pro další udržitelný rozvoj a financování evropských referenčních sítí a sítí pacientů, které je podporují; vybízí členské státy, aby podporovaly poskytovatele zdravotní péče v rámci evropských referenčních sítí a začlenily evropské referenční sítě do svých systémů zdravotní péče, přizpůsobily své právní a regulační rámce a odkázaly na evropské referenční sítě ve svých vnitrostátních plánech týkajících se vzácných onemocnění a rakoviny;

Vzájemné uznávání (elektronických) lékařských předpisů

42.

vyjadřuje politování nad obtížemi, s nimiž se setkávají pacienti, zejména v těchto pohraničních oblastech, při zajišťování přístupu k lékům a jejich proplácení v jiných členských státech, a to z důvodu odlišné dostupnosti a rozdílných pravidel v celé EU; vyzývá členské státy a jejich příslušné zdravotnické orgány, aby řešily právní i praktické otázky stojící v cestě vzájemnému uznávání lékařských předpisů napříč EU a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu učinila podpůrné kroky;

43.

vyjadřuje politování nad obtížemi, s nimiž se setkávají pacienti při zajišťování přístupu k lékům a jejich proplácení v jiných členských státech, a to z důvodu odlišné dostupnosti a rozdílných pravidel v celé EU;

44.

vyzývá Komisi k vypracování akčního plánu s cílem systematicky řešit otázky nepřiměřeně vysokých cen léků a velkých rozdílů mezi nimi v různých členských státech;

45.

vyzývá Komisi, aby se chopila inciativy s cílem zajistit, aby předpisy vydané centry odborného poradenství ERN byly přijaty k úhradě ve všech členských státech;

46.

vítá podporu z nástroje pro propojení Evropy jako součást úsilí o zajištění toho, aby byly úspěšně rozvíjeny současné pilotní projekty týkající se výměny elektronických předpisů a zdravotnické dokumentace pacientů, a připravit cestu pro další členské státy do roku 2020; trvá na tom, aby tato podpora pokračovala i v příštím VFR;

Elektronické zdravotnictví

47.

uznává, že elektronické zdravotnictví může pomoci zajistit udržitelnost systémů zdravotní péče a může být důležitou součástí reakce EU na současné výzvy v oblasti zdravotní péče; zdůrazňuje, že interoperabilita elektronického zdravotnictví by měla být upřednostněna za účelem zlepšení ve vedení celosvětových záznamů pacientů a kontinuity péče; domnívá se, že by měla být věnována zvláštní pozornost tomu, aby bylo všem pacientům, zejména starším osobám a osobám se zdravotním postižením, umožněno snadný přístup k péči; v této souvislosti navrhuje, aby členské státy přijaly opatření k investicím do digitální gramotnosti občanů a k rozšíření nových řešení pro stárnoucí populaci, přičemž by měly být využity všechny prostředky, které mají k dispozici, aby se zabránilo vyloučení prostřednictvím digitalizace;

48.

vítá vytvoření celounijní infrastruktury digitálních služeb pro elektronické zdravotnictví (eHDSI), která podpoří přeshraniční výměnu údajů o zdravotním stavu, konkrétně elektronické předpisy a zdravotnické dokumentace pacientů;

49.

vybízí členské státy, aby urychleně přijaly opatření k propojení svých systémů zdravotní péče s eHDSI prostřednictvím zvláštního národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví v návaznosti na svá posouzení rizik, a žádá Komisi, aby tento proces usnadnila;

50.

vyzývá Komisi, aby se přednostně zabývala potřebami v oblasti digitálního zdravotnictví v členských státech; vítá podporu Komise ve prospěch stálých finančních zdrojů, jejímž účelem je zajistit stabilní vnitrostátní strategie pro digitální zdravotnictví a vytvořit vhodný rámec pro společná opatření na úrovni EU, aby se předešlo duplikaci úsilí a zajistila se výměna osvědčených postupů pro širší využití digitálních technologií v členských státech;

51.

žádá členské státy, aby dále zintenzivnily spolupráci mezi vnitrostátními zdravotnickými orgány v celé Evropě za účelem propojení údajů z elektronického zdravotnictví a osobních záznamů pomocí nástroje pro elektronické předepisování léků (ePrescribing), což umožní zdravotnickým pracovníkům poskytovat individualizovanou a srozumitelnou péči svým pacientům a podporovat spolupráci mezi lékaři a zároveň plně respektovat v tomto ohledu právní předpisy EU upravující ochranu údajů; vyzývá Komisi, aby podnikla kroky k usnadnění těchto snah;

52.

vyzývá členské státy, aby urychleně provedly obecné nařízení o ochraně osobních údajů za účelem ochrany údajů o pacientech používaných v aplikacích elektronického zdravotnictví, a zdůrazňuje, že je důležité, zejména s ohledem na zdraví, sledovat provádění nařízení (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (15); zdůrazňuje, že je zapotřebí zpřístupnit občanům údaje o jejich vlastním zdravotním stavu a umožnit jim nakládat s těmito údaji, a to v souladu se zásadami zakotvenými v obecném nařízení o ochraně údajů;

Brexit

53.

žádá Komisi, aby vyjednala pevnou dohodu se Spojeným královstvím o zdraví po brexitu, a to se zvláštním zřetelem na přeshraniční práva pacientů a fungování evropských referenčních sítí;

54.

vítá záměr Evropského účetního dvora provést audit účinnosti provádění směrnice a posoudit zejména sledování tohoto provádění ze strany Komise a dohled nad ním, dosavadní výsledky v oblasti přeshraničního přístupu ke zdravotní péči a účinnost finančního rámce EU, pokud jde o financované akce;

55.

vyzývá členské státy, aby řádně a v plné spolupráci s Komisí uplatňovaly veškerá ustanovení směrnice;

o

o o

56.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.

(2)  Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 202, 8.7.2011, s. 10.

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008), (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013), (Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES, (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).

(8)  https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/cross_border_care/docs/2016 _msdata_en.pdf

(9)  Úř. věst. L 344, 28.12.2011, s. 48.

(10)  Úř. věst. C 151, 3.7.2009, s. 7.

(11)  https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/BP_CBH/BP_Cross-border_healthcare_EN.pdf

(12)  Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.

(13)  Souhrnná zpráva Komise o konzultaci s názvem „Transformation Health and Care in the Digital Single Market“ (Transformace zdraví a péče na jednotném digitálním trhu), 2018 https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/ehealth/docs/2018_consultation_dsm_en.pdf

(14)  Zvláštní průzkum Eurobarometr č. 425: Práva pacientů v přeshraniční zdravotní péči v Evropské unii.

(15)  Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73.


Středa, 13. února 2019

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/80


P8_TA(2019)0095

Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2018 (2018/2148(INI))

(2020/C 449/09)

Evropský parlament,

s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé,

s ohledem na protokol o úpravě dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé za účelem zohlednění přistoupení Chorvatska k Evropské unii, který byl podepsán dne 18. července 2016 a vstoupil v platnost dne 1. února 2017,

s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii předloženou dne 15. února 2016 a na odpovědi na dotazník Komise, které země předložila dne 28. února 2018,

s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.– 20. června 2003 o západním Balkánu a jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro země západního Balkánu: směřování k evropské integraci“,

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. října 2017 o Bosně a Hercegovině ze dne 26. června 2018 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení a ze dne 15. října 2018 o Bosně a Hercegovině / operaci EUROFOR Althea,

s ohledem na první schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala ve dnech 5.–6. listopadu 2015, na druhou schůzi Rady stabilizace a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala dne 10. července 2017, a na třetí schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala dne 27. března 2018 a třetí schůzi Rady stabilizace a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala 13. července 2018,

s ohledem na berlínský proces, zejména na závěry jeho předsedy ze schůze vedoucích představitelů na summitu zemí západního Balkánu, který se konal dne 10. července 2018 v Londýně, na tři společná prohlášení o regionální spolupráci a dobrých sousedských vztazích, o pohřešovaných osobách a o válečných zločinech, která byla podepsána týž den, a na prohlášení proti korupci, které Bosna a Hercegovina při této příležitosti vydala,

s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na k němu přiložený „sofijský program priorit“,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, COM(2018)0065,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2018“ (SWD(2018)0155),

s ohledem na prohlášení o volební reformě v souvislosti s volbami do orgánu federace Sněmovny národů, které dne 2. května 2018 vydali místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová a komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření Johannes Hahn,

s ohledem na výsledky voleb, které se konaly dne 7. října 2018,

s ohledem na předběžná zjištění a závěry mezinárodní volební pozorovací mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ODIHR), které byly zveřejněny dne 8. října 2018,

s ohledem na společné prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise Federiky Mogheriniové a komisaře Johannese Hahna ze dne 8. října 2018 o volbách v Bosně a Hercegovině,

s ohledem na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 25. května 2018,

s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 1. června 2018 o trestním řádu Bosny a Hercegoviny,

s ohledem na 53. (1) a 54. (2) zprávu vysokého představitele pro provádění mírové dohody v Bosně a Hercegovině pro Radu bezpečnosti OSN ze dne 3. května 2018 a 31. října 2018,

s ohledem na program reforem v Bosně a Hercegovině pro období 2015–2018, který byl přijat v červenci 2015, a na koordinační mechanismus přijatý radou ministrů Bosny a Hercegoviny a vládami Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské dne 23. srpna 2016,

s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0467/2018),

A.

vzhledem k tomu, že EU je i nadále věrná svému závazku, jenž se týká evropské perspektivy Bosny a Hercegoviny, její územní integrity, svrchovanosti a jednoty;

B.

vzhledem k tomu, že žádost této země o členství v EU představuje strategickou volbu a závazek k pokroku na cestě ke členství v EU;

C.

vzhledem k tomu, že Komise připravuje své stanovisko k žádosti Bosny a Hercegoviny o vstup do EU; vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina vypracovala s využitím mechanismu pro koordinaci záležitostí týkajících se EU své odpovědi na dotazník Komise a předložila je dne 28. února 2018; vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina dne 20. června 2018 obdržela více než 600 navazujících otázek a dosud nebyla schopna zaslat na tyto doplňující otázky odpovědi;

D.

vzhledem k tomu, že od poloviny roku 2017 dochází k výraznému zpomalování v přijímání reforem souvisejících s EU, a to i přes závazek Bosny a Hercegoviny provádět program reforem; vzhledem k tomu, že přistoupení k EU je komplexní proces, který vyžaduje politickou vůli, společné úsilí všech zúčastněných stran a konsenzus ohledně programu reforem; vzhledem k tomu, že institucionální, hospodářské a sociální reformy musí být zacíleny především na občany Bosny a Hercegoviny;

E.

vzhledem k tomu, že se v Bosně a Hercegovině konaly dne 7. října 2018 všeobecné volby; vzhledem k tomu, že politické strany nejsou schopny se shodnout na změnách volebního zákona, které jsou potřebné k řešení právní mezery, která je důsledkem rozhodnutí Ústavního soudu v případě Ljubić, který se týká voleb členů federální Sněmovny národů; vzhledem k tomu, že úsilí o usnadnění tohoto problému pod vedením velvyslanců EU a USA v Bosně a Hercegovině a se zapojením Benátské komise, dosud nebylo úspěšné;

F.

vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina i nadále porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech, jako ve věci Sejdić a Finci a souvisejících případech; vzhledem k tomu, že Komise byla pověřena Radou, aby při vypracovávání svého stanoviska k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU věnovala této otázce zvláštní pozornost; vzhledem k tomu, že stanovisko Komise proto bude pravděpodobně analyzovat otázky související s funkčností a prověří právní rámec kompatibility s acquis EU a určí ústavní a další nezbytné reformy; vzhledem k tomu, že čím více se Bosna a Hercegovina blíží k získání členství v EU, tím naléhavěji bude zapotřebí ústavní reforma zaměřená na zvýšení funkčnosti a zajištění ochrany lidských práv; vzhledem k tomu, že politické vedení země bylo dosud neschopné napravit související nedostatky v ústavě Bosny a Hercegoviny;

G.

vzhledem k tomu, že 13 rozhodnutí Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny a četná ústavní rozhodnutí na úrovni územních jednotek (28 ve Federaci a 7 v Republice srbské) nejsou v současné době prováděna; vzhledem k tomu, že provádění rozhodnutí ústavního soudu je základním předpokladem prosazování právního státu;

H.

vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina je rovněž signatářem Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (Espoo, 1991);

I.

vzhledem k tomu, že v moderní Evropě není místo pro glorifikaci osob obviněných z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;

J.

vzhledem k tomu, že přetrvávající problémy v procesu usmíření by měly být řešeny důrazněji;

K.

vzhledem k tomu, že korupce, včetně korupce na nejvyšší úrovni, je i nadále široce rozšířená;

1.

vítá skutečnost, že Bosna a Hercegovina předložila odpovědi na dotazník Komise; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby včas, transparentně a podrobně zodpověděla doplňující otázky, které jsou spíše technické povahy, a přispěla tak ke stanovisku Komise k žádosti o vstup do EU;

2.

je znepokojen výrazným zpomalením reforem způsobeným spory mezi dotčenými stranami a velmi brzy zahájenou, značně polarizovanou předvolební kampaní; zdůrazňuje, že deklarovanému závazku orgánů Bosny a Hercegoviny k evropské integraci musí odpovídat důsledné provádění reforem vycházejících z programu reforem a promítnutých do konkrétních výsledků, z nichž budou mít prospěch občané bez ohledu na svou etnickou a náboženskou příslušnost; lituje toho, že kromě přijetí celostátních strategií v oblasti životního prostředí, rozvoje venkova a energetiky a některých důležitých reformních opatření, jako například změny zákona o spotřební dani nutné pro zajištění finančních prostředků z Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nebylo dosaženo významnějšího pokroku;

3.

lituje toho, že volební kampani opět dominovala kontroverzní nacionalistická a etnická rétorika a že nadále charakterizuje politický diskurz v zemi, do něhož jsou zapojeni političtí hráči na všech stranách; vyzývá všechny vedoucí politické představitele, aby se neprodleně zapojili do vytvoření správních orgánů na všech úrovních prostřednictvím konstruktivní spolupráce v zájmu občanů svojí země; žádá, aby veřejnost byla o procesu integrace do EU řádně informována a aby byla informována rovněž o projektu pro usmíření a rozvoj politické kultury založené na kompromisu a vzájemném porozumění;

4.

uvádí, že tento volební cyklus opět charakterizovala segmentace podle etnické příslušnosti a volební kampaň se zaměřovala hlavně na kontroverzní otázky související s minulostí, spíše než na navrhování konkrétních řešení každodenních problémů obyvatel; odsuzuje nacionalistickou a štvavou předvolební rétoriku, která prohlubuje rozdíly mezi třemi konstitutivními národy; konstatuje, že volby konané dne 7. října 2018 byly navzdory určitým nesrovnalostem konkurenceschopné a obecně proběhly řádným způsobem, a že občané Bosny a Hercegoviny uplatnili své demokratické právo klidně a řádně; znovu připomíná, že všechny případy údajných volebních nesrovnalostí by měly být co nejjasněji vyšetřeny a odsouzeny a jakékoli nezákonné činnosti by měly být stíhány; zdůrazňuje přetrvávající nedostatky v procesu demokratických voleb a očekává, že doporučením OBSE/ODIHR bude bez prodlev věnována pozornost; připomíná, že rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010 týkající se demokratického práva občanů Mostaru volit v místních volbách dosud nebylo provedeno;

5.

vyjadřuje politování nad tím, že se před volbami nepodařilo dosáhnout kompromisu v souvislosti se změnami volební legislativy vyžadovanými k řešení právní mezery vyplývající z rozhodnutí Ústavního soudu v případě Ljubić týkajícího se volby členů federální Sněmovny národů; bere na vědomí rozhodnutí ústřední volební komise o rozdělení mandátů ve federální Sněmovně národů přijaté dne 18. prosince 2018 a vyzývá všechny politické aktéry k systematickému vyřešení zbývajících právních mezer ve volebním zákoně Bosny a Hercegoviny; naléhavě vyzývá všechny politické vůdce a zvolené poslance parlamentů, aby prokázali odpovědnost, vyvarovali se výroků zpochybňujících jednotu státu, opomíjeli svá protichůdná stanoviska a nalezli kompromisy a řešení, která budou přijatelná pro všechny; varuje před zpožděními a snahami blokovat vytváření orgánů po volbách, což by nesloužilo zájmu občanů ani cíli evropské integrace; zdůrazňuje, že uspořádání voleb, uskutečnění jejich výsledků a vytvoření vlády v souladu s příslušnými právními ustanoveními je zásadním prvkem dobře fungující demokracie, jakož i požadavek, který musí splňovat každá země ucházející se o vstup do EU;

6.

opakovaně zdůrazňuje potřebu sestavení federální Sněmovny národů v souladu s rozhodnutími Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny, k němuž vyzývá i společné prohlášení místopředsedkyně, vysoké představitelky Mogheriniové a komisaře Hahna o volbách v Bosně a Hercegovině;

7.

vyjadřuje politování nad tím, že otázka demokratického a legitimního zastoupení tří konstitutivních národů a všech občanů zůstává nevyřešena; naléhavě vyzývá všechny strany, aby nalezly včasný kompromis, neboť tato otázka by měla být co nejdříve projednána novými zákonodárci, a to i vykonáváním rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu Sejdić-Finci a v souvisejících případech; opakuje, že je třeba přistoupit k ústavním, politickým a volebním reformám, které z Bosny a Hercegoviny učiní plně účinný, inkluzivní a funkční stát založený na zásadách právního státu;

8.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se delegáti z Bosny a Hercegoviny dosud neshodli na pravidlech postupu Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení, který se tak po tři roky nesešel, a to kvůli pokusům zavést do jeho pravidel hlasování princip blokování na základě etnické příslušnosti; vyjadřuje politování nad tím, že delegáti nespolupracují s Evropským parlamentem, připomíná, že tak jednají v přímém rozporu s povinnostmi vyplývajícími z dohody o stabilizaci a přidružení, a naléhavě žádá všechny aktéry, aby schválili a přijali jednací řád Parlamentního výboru založený na doporučeních k této věci ze strany Evropského parlamentu; konstatuje, že fungující demokratické orgány včetně parlamentu jsou předpokladem pro pokrok v procesu integrace do EU;

9.

je znepokojen nedostatkem systematických regulačních posouzení dopadu a veřejných konzultací, nedostatečnou a nízkou kvalitou sledování a podávání zpráv, a nedostatkem formálních požadavků na zveřejnění klíčových plánovacích dokumentů vlády;

10.

vyzývá k přijetí dalších nediskriminačních a genderově citlivých celostátních strategií v oblastech, jako je zaměstnanost a správa veřejných financí, které umožní důsledné uplatňování reforem v celé zemi, jakož i přístup k dalšímu financování z NPP; s uspokojením konstatuje, že přijetí příslušných celostátních strategií umožňuje dodatečné financování z NPP II v klíčových oblastech, jako je zemědělství a rozvoj venkova, životní prostředí a energetika, a to v rámci nedávno revidovaného orientačního strategického dokumentu pro období 2014–2020; zdůrazňuje, že je potřeba zajistit lepší předvstupní pomoc, zejména zlepšením koordinace dárců a správní kapacity; naléhavě vyzývá k přijetí národního programu pro sbližování právních předpisů země s acquis EU, což je právní požadavek vycházející z dohody o stabilizaci a přidružení a nezbytný prostředek pro přípravu na vstup do EU;

11.

znovu vyzývá k přijetí celostátní strategie pro lidská práva; zdůrazňuje, že pozměňovací návrhy k zákonu o veřejném ochránci práv je třeba přijmout co nejdříve s cílem zajistit dodržování pařížských zásad; považuje za nezbytné, aby Bosna a Hercegovina zřídila vnitrostátní preventivní mechanismus za účelem předcházení mučení a špatnému zacházení a přijala celostátní zákon o právech civilistů mučených během války, a to v souladu s jejími mezinárodními závazky; domnívá se, že Bosna a Hercegovina by se měla více snažit, aby podmínky ve věznicích a policejních zařízeních byly v souladu s mezinárodními normami; znovu naléhavě žádá orgány Republiky srbské, aby ze své ústavy vymazaly ustanovení o trestu smrti; opakuje, že je třeba v celé zemi zajistit nediskriminační přístup ke spravedlnosti vytvořením harmonizovaného a udržitelného systému bezplatné právní pomoci; vyzývá orgány, aby aktivně prosazovaly evropské hodnoty a aby nadále sledovaly evropskou perspektivu;

12.

vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby podnikly konkrétní kroky za účelem začleňování genderového hlediska do všech politik, včetně programu reforem, a vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným zastoupením žen na odpovědných místech, zejména na místní úrovni; naléhavě žádá politické strany Bosny a Hercegoviny, aby zajistily větší zastoupení žen na všech úrovních politického systému;

13.

vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že Bosna a Hercegovina porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech tím, že neprovedla rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v případech Sejdić-Finci, Zornić, Pilav a Šlaku, což v přímém rozporu s hodnotami a normami EU umožňuje otevřenou diskriminaci občanů Bosny a Hercegoviny; připomíná, že Komise by měla tomuto tématu věnovat pozornost při přípravě svého stanoviska; trvá na tom, že provádění těchto rozhodnutí by pomohlo vytvořit fungující demokratickou společnost; zdůrazňuje, že tak jak je tomu u všech zemí ucházejících se o vstup do EU, i od Bosny a Hercegoviny se očekává, že svůj ústavní a právní systém postupně sladí s požadavky acquis EU, pokud jde o zákaz diskriminace, a očekává, že brzy bude v těchto zásadních otázkách dosaženo pokroku; trvá na tom, že provedení těchto rozhodnutí by nemělo mít vliv na další provádění reformní agendy a musí vést k odstranění veškerých omezení práva být volen na základě etnické příslušnosti a trvalého pobytu nebo z důvodu rozhodnutí občana nespojovat se s některým z konstitutivních národů; proto je přesvědčen, že ústavní a volební reforma by měly probíhat souběžně; vyzývá vedoucí politické představitele, aby zamezili nacionalistické rétorice, která způsobuje rozdělení společnosti, a aby pokračovali v politickém dialogu a činnostech, které vedou ke spolupráci mezi politickými představiteli všech tří národů a ostatních národností;

14.

vyzývá k přijetí účinnějších opatření k boji proti všem formám diskriminace, zejména přijetím celostátních strategií v oblasti lidských práv a zákazu diskriminace; podporuje spolupráci všech tří národů a ostatních národností na kulturních, náboženských a vzdělávacích otázkách, která překlene etnické rozdíly; vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku v otázce „dvě školy pod jednou střechou“; naléhavě žádá, aby byla na všech úrovních přijata rozhodná opatření s cílem nalézt systémová řešení, která všem dětem zajistí inkluzivní a nediskriminační vzdělávání; konstatuje, že přijetí programů a učebních osnov na celém území Bosny a Hercegoviny by mělo respektovat kulturní a jazykovou rozmanitost jejích obyvatel a zároveň by mělo klást důraz na vzájemné porozumění a smíření; je znepokojen tím, že nedostatek prostředků a koordinace brání provádění akčního plánu pro děti pro roky 2015–2018; vítá právní předpisy Bosny a Hercegoviny týkající se pěstounské péče a zdůrazňuje, že je třeba podporovat další deinstitucionalizaci péče o děti v celé zemi; požaduje zlepšení přístupu ke vzdělání a k příslušným sociálním službám pro děti se zdravotním postižením a obecněji ke zlepšení přístupu do budov, institucí a dopravních prostředků pro zdravotně postižené osoby;

15.

vyzývá k účinnějšímu provádění právních ustanovení týkajících se rovnosti žen a mužů, snížení rozdílů v odměňování mužů a žen a zlepšení přístupu žen na trh práce a k boji proti genderovým stereotypům ve společnosti; se znepokojením bere na vědomí nedostatek účinného provádění právních předpisů pro účely prevence před násilím na základě pohlaví, a to zejména domácím násilím, a ochrany před ním; upozorňuje na to, že je třeba uvést tyto právní předpisy do souladu s Istanbulskou úmluvou; naléhavě žádá, aby bylo dosaženo pokroku, pokud jde o dodržování práv osob se zdravotním postižením, zejména tím, že budou urychleně přijata opatření navazující na příslušná doporučení OSN; uznává kroky, které byly učiněny k právní ochraně osob LGBTI, nicméně zdůrazňuje, že je třeba přijmout další opatření umožňující stíhat násilí a zločiny z nenávisti vůči těmto osobám, a podporovat jejich sociální začlenění;

16.

je znepokojen tím, že nedostatečná koordinace mezi jednotlivými úrovněmi správy a nedostatečné financování nadále brání účinné ochraně menšin a zranitelných skupin, zejména romských občanů; žádá, aby byly podniknuty další kroky k posílení ochrany práv menšin; se znepokojením konstatuje, že výsledky průzkumu z roku 2007 týkajícího se marginalizovaných Romů v Bosně a Hercegovině poukazují na jejich omezený přístup k příležitostem ve všech ohledech lidského rozvoje; odsuzuje stigmatizaci a sociální vyloučení Romů; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby uctily památku obětí romského holocaustu, označily 2. srpen za den památky romských obětí holocaustu a zahrnuly romské oběti do vzpomínkových oslav konaných každoročně dne 27. ledna u příležitosti Dne památky obětí holocaustu; vítá přijetí revidovaného akčního plánu pro romskou menšinu na období 2017–2020 v oblasti bydlení, zaměstnanosti a zdravotní péče; trvá na tom, aby byla přijata opatření k dalšímu zlepšení vzdělávání, míry zaměstnanosti, zdravotnictví, bydlení a životních podmínek Romů a dalších etnických menšin, zaměřená na zdokonalení a plné provádění příslušných stávajících politických a legislativních rámců; vyjadřuje znepokojení nad nízkým zastoupením členů národnostních menšin v politickém a veřejném životě;

17.

bere na vědomí účast Bosny a Hercegoviny v Programu OECD pro rok 2018 pro mezinárodní hodnocení žáků, kterou umožnila finanční podpora ze strany Evropské komise; blahopřeje vzdělávacím institucím Bosny a Hercegoviny (příslušným ministerstvům a orgánům na úrovni kantonů a konstitutivních celků a na celostátní úrovni a v distriktu Brčko) k jejich spolupráci a ochotě pracovat společně; vybízí budoucí správní orgány na všech úrovních, aby využily výsledky testů, které mají být zveřejněny v roce 2019, a začlenily je do konstruktivní debaty a vývoje vzdělávacích reforem, které povedou k lepší kvalitě výsledků vzdělávání;

18.

požaduje komplexní reformu systémů sociálního zabezpečení spočívající ve zrušení diskriminačních postupů v souladu se závazky v oblasti lidských práv a v zajištění toho, aby byly stanoveny odpovídající minimální standardy pro ochranu nejohroženějších obyvatel, včetně odstranění nedostatků právních předpisů, které některým dětem brání v možnosti mít zdravotní pojištění; vyzývá všechny příslušné instituce v Bosně a Hercegovině, aby posílily koordinaci a spolupráci v oblasti sledování práv dětí, a to i tím, že posílí zřízení komplexního mechanismu sběru údajů o právech dětí v Bosně a Hercegovině;

19.

konstatuje, že Bosna a Hercegovina je i nadále zemí původu, tranzitní zemí a cílovou zemí obchodování s lidmi; vyzývá ke zlepšení správy hranic a posílení zvláštních vyšetřovacích jednotek v oblasti obchodování s lidmi za účelem účinnějšího boje proti převaděčům;

20.

je znepokojen nedostatečnými vzdělávacími a ekonomickými reformami, které vedou k vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a k ekonomické emigraci a k nedostatku vhodných politik a investic do dětí a mladých lidí; naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby se zabývala problémem vysoké genderové nevyváženosti míry účasti na trhu práce a vyloučením mladých lidí, kteří patří k menšinovým skupinám, z opatření v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti; požaduje mnohem aktivnější a systematičtější politiku zaměřenou na mladé lidi Bosny a Hercegoviny, která by měla posílit jejich postavení v této zemi; v tomto ohledu vybízí Bosnu a Hercegovinu k zavedení zvláštního rámce a zajištění plné funkčnosti Komise pro koordinaci otázek týkajících se mladých lidí v rámci Ministerstva pro občanské záležitosti;

21.

vyzývá, aby strategie a právní předpisy týkající se práv osob, které patří k menšinovým skupinám, a jejich ochrana byly plně uplatňovány a podporovány z veřejných zdrojů;

22.

vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zajistila právo na vlastnictví; poukazuje na neexistenci komplexního legislativního rámce pro vyřizování restitučních nároků a vybízí orgány, aby zahájily dialog se zainteresovanými stranami ohledně otázek souvisejících s restitucí zabraného majetku nebo jeho náhradou;

23.

vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku, pokud jde o svobodu projevu a nezávislost sdělovacích prostředků; rozhodně odmítá pokračující snahy o vyvíjení politického a finančního tlaku na sdělovací prostředky; odsuzuje opakující se případy zastrašování, vyhrožování smrtí a slovních a fyzických útoků vůči novinářům, zejména vůči investigativním novinářům, kteří se zabývají případy válečných zločinů, které nebyly stíhány; žádá příslušné orgány, aby shromažďovaly údaje o těchto případech, zajistily jejich rychlé vyšetření a stíhání pachatelů a aby podporovaly prostředí příznivé k uplatňování svobody projevu; poukazuje na to, že je třeba posílit finanční stabilitu a politickou neutralitu Agentury pro regulaci komunikací; opakuje svou výzvu k zajištění nezávislosti a udržitelného financování provozovatelů veřejnoprávního vysílání, jakož i dostupnosti obsahu ve všech úředních jazycích; vyzývá k tomu, aby se věnovalo více pozornosti pracovním podmínkám novinářů v celém odvětví; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a opakuje, že je třeba zajistit plnou transparentnost přijetím vhodného legislativního rámce; vyjadřuje politování nad skutečností, že kvůli politickým obstrukcím nebylo vytvořeno funkční veřejnoprávní vysílání; znovu opakuje svou výzvu k zajištění plurality sdělovacích prostředků a zdůrazňuje, že výroba a vysílání televizního a rozhlasového obsahu ve všech úředních jazycích Bosny a Hercegoviny by přispěly k ochraně kulturní rozmanitosti v zemi; zdůrazňuje, že podobně jako u jiných zemí v regionu přetrvávají obavy ohledně politické instrumentalizace sdělovacích prostředků, a to buď přímo politickými činiteli, nebo obchodními subjekty, které se snaží vyvíjet politický vliv;

24.

vítá snahy o podporu usmíření, vzájemné úcty a náboženské tolerance v zemi, včetně úsilí Mezináboženské rady Bosny a Hercegoviny; vyjadřuje politování nad pokračujícími případy diskriminace z náboženských důvodů i nad incidenty zaměřenými na náboženská místa; chválí a podporuje ty, kteří bojují za svobodu projevu, proti nenávistným projevům a náboženské nenávisti a kteří podporují začleňování; odmítá podněcování ke strachu z jiných a vyzývá orgány, aby ve všech těchto případech reagovaly pohotově a důsledně;

25.

vítá přijetí strategického rámce pro reformu veřejné správy v Bosně a Hercegovině pro období 2018–2022 a vyzývá k jeho rychlému provádění; znovu upozorňuje na to, že systém tvorby politik je v Bosně a Hercegovině roztříštěný a politizovaný, a zdůrazňuje, že je třeba reformovat ústavní rámec v souladu s nejvyššími standardy lidských práv a svobod a zlepšit kvalitu, soudržnost a finanční dostupnost veřejných politik v celé zemi; žádá přijetí celostátní strategie pro správu veřejných financí a ke zvýšení transparentnosti rozpočtu v Bosně a Hercegovině, jakož i silnější mechanismy pro předcházení neúčinnosti veřejných zdrojů a jejich plýtvání, a to i v oblasti zadávání veřejných zakázek; vyzývá zejména k přijetí opatření ke snížení rizika politizace veřejné služby, a to tím, že na všech úrovních správy bude uplatňován účinný systém řízení lidských zdrojů a dojde ke sjednocení postupů civilní služby na všech úrovních veřejné správy, zejména mezi federální a kantonální úrovní v rámci federace;

26.

uznává, že bylo dosaženo určitého pokroku při vytváření institucionálních mechanismů spolupráce mezi orgány a organizacemi občanské společnosti a při zajišťování veřejných financí pro tyto organizace; opakuje, že je třeba přijmout strategický rámec spolupráce s občanskou společností uplatnitelný na všech úrovních správy, zvýšit transparentnost veřejného rozhodování a vyvinout další úsilí potřebné k zajištění veřejné kontroly činnosti vlády; navíc zdůrazňuje, že je třeba zvýšit zapojení občanské společnosti do plánování, monitorování a provádění podpůrných programů EU; naléhavě žádá orgány, aby vedly účinný dialog, který by mohl vyústit v legislativní iniciativy a iniciativy v oblasti budování kapacit, které by posílily kapacity sociálních partnerů a občanské společnosti; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, včetně kontrolních organizací a organizací na ochranu zájmů různých skupin, a rovněž malé místní organizace musí mít k dispozici finanční prostředky z veřejných zdrojů;

27.

je i nadále znepokojen rozšířenou korupcí v Bosně a Hercegovině a přetrvávajícími rozdíly mezi deklarovanou politickou vůlí bojovat proti ní a chybějícími konkrétními výsledky; zdůrazňuje, že neexistují záznamy o případech korupce na vysoké úrovni a že právní a institucionální rámec pro boj proti systémové korupci v oblastech, jako jsou např. financování politických stran, veřejné zakázky, střety zájmů a majetkové přiznání, je slabý a nedostatečný; požaduje, aby byla v souladu s evropskými standardy přijata opatření na zlepšení právního a institucionálního rámce boje proti korupci, a to lepší harmonizací akčních plánů přijatých na různých úrovních, prováděním stávajících strategií a posílením spolupráce mezi subjekty pro předcházení korupci a s protikorupční agenturou;

28.

domnívá se, že je zapotřebí vyvinout další úsilí ke zintenzivnění boje proti rozšířené korupci; naléhavě vyzývá k přijetí opatření k výraznému zlepšení výsledků v oblasti prevence a potlačování korupce, včetně opatření k uvalení účinných a odrazujících sankcí, mimo jiné konfiskace majetku získaného trestnou činností; zdůrazňuje, že je třeba vybudovat kapacitu pro boj proti hospodářským a finančním trestným činům a trestným činům souvisejícím se zadáváním veřejných zakázek a pro jejich vyšetřování; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost provádění účinných kontrol financování politických stran a volebních kampaní a zlepšení přístupu veřejnosti k majetkovým přiznáním veřejných činitelů, včetně činitelů kandidujících ve volbách, a zlepšení dohledu nad těmito přiznáními; žádá, aby byla provedena doporučení skupiny GRECO, zejména ta, která se týkají financování politických stran a střetů zájmů; domnívá se, že Bosna a Hercegovina musí přijmout takový zákon o střetu zájmů, který bude odpovídat evropským a mezinárodním standardům; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby provedla analýzu stávajícího protikorupčního právního rámce a následně přijala jednotnou strategii pro řešení zjištěných nedostatků a slabin v souladu s mezinárodními a evropskými normami;

29.

vítá skutečnost, že v březnu 2017 byl přijat akční plán pro provádění strategie pro reformu soudnictví na období let 2014–2018 a že byly zavedeny nezbytné struktury pro podávání zpráv a monitorování; poukazuje na to, že je třeba rozhodným způsobem přistoupit k jeho provádění; je znepokojen pokračujícími politicky motivovanými hrozbami vůči soudnictví; opakuje, že je třeba posílit nezávislost soudnictví, a to i jeho nezávislost na politickém ovlivňování, jakož i jeho nestrannost, profesionalitu, účinnost a odpovědnost; vítá podrobný akční plán, který byl přijat za účelem provádění doporučení Evropské komise týkajících se otázek spadajících do oblasti působnosti Vysoké rady pro soudnictví a státní zastupitelství a který má posílit opatření týkající se jmenování, kázně a integrity osob působících v soudnictví, a to mimo jiné zlepšením majetkových přiznání; naléhavě vyzývá k urychlenému přijetí a provedení souvisejících legislativních aktů; zdůrazňuje, že je třeba revidovat zákon o Vysoké radě pro soudnictví a státní zastupitelství na základě doporučení Komise a stanoviska Benátské komise; vyzývá ke standardizaci trestních zákoníků pro případy válečných zločinů a zdůrazňuje, že je důležité posoudit probíhající reformu soudnictví z hlediska rovnosti žen a mužů;

30.

vyjadřuje politování nad skutečností, že orgány na všech úrovních nadále porušují nebo odmítají závazná rozhodnutí soudů, a to i na nejvyšší úrovni, a připomíná, že takové jednání představuje závažný problém v oblasti dodržování zásad právního státu;

31.

vítá další snížení počtu nezpracovaných případů válečných zločinů, pokračující pozitivní trend stíhání pachatelů válečných zločinů zahrnujících sexuální násilí a zlepšení podpory obětí a svědků u soudu; naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny k harmonizaci právních předpisů týkajících se civilních obětí války tak, aby zahrnovaly i oběti sexuálního násilí, aby se zabránilo diskriminaci různých entit, pokud o postavení a přístup k odškodnění; vyzývá k rychlé změně národní strategie pro vyšetřování válečných zločinů s cílem zajistit účinnější rozdělení případů mezi jednotlivé úrovně správy a k zavedení nových kritérií a lhůt pro zpracování těch nejsložitějších případů;

32.

konstatuje, že stále chybí komplexní strategie pro přechodné soudnictví a spolehlivý mechanismus odškodnění za závažná porušení lidských práv během války v celé zemi, a to i pro oběti sexuálního násilí spojeného s válkou; vyzývá k přijetí zákona o obětech mučení, strategie pro přechodné soudnictví a programu pro oběti sexuálního násilí a k vytvoření zvláštního fondu pro odškodnění obětí znásilnění, mučení a zneužívání během války a ke zřízení vhodných mechanismů odškodnění pro civilní oběti války, které budou zahrnovat restituce, náhrady, rehabilitace, reparace a záruky neopakování minulosti;

33.

znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o všech obětech válečných zločinů a dalších závažných případů porušování lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie (RECOM); zdůrazňuje, že je důležité, aby se vedoucí představitelé Bosny a Hercegoviny do zřízení této komise vážně zapojili; zdůrazňuje význam tohoto procesu a nutnost aktivního zapojení všech regionálních vedoucích politických představitelů, aby komise RECOM zahájila svou činnost bez dalších prodlev; upozorňuje na návrh akčního plánu vypracovaný koalicí pro komisi RECOM, který obsahuje jasná data a referenční hodnoty;

34.

vyjadřuje politování nad všemi druhy glorifikace osob usvědčených ze spáchání nejtěžších zločinů proti lidskosti; naléhavě žádá o úctu k obětem válečných zločinů a o podporu usmíření; připomíná všem vedoucím politickým představitelům a institucím v Bosně a Hercegovině, že jejich povinností je posuzovat válečné události objektivně, v zájmu pravdy, usmíření a mírové budoucnosti, a zamezit zneužívání soudní moci pro politické účely; zdůrazňuje, že stíhání válečných zločinů musí být založeno na konceptu soudcovské nezávislosti a nesmí být zneužito ke zpolitizování, tudíž nesmí sloužit každodenním politickým účelům, stát se součástí historického revizionismu nebo prohlubovat rozpory ve společnosti; s politováním bere na vědomí rozhodnutí Národního shromáždění Republiky srbské zrušit platnost zprávy komise pro vyšetřování masakru ve Srebrenici z roku 2004 a odsuzuje prohlášení všech stran, které oslavují válečné zločince;

35.

zdůrazňuje, že i přes dosažení významného pokroku si dědictví sexuálního násilí souvisejícího s konflikty a traumatu z období 1992–1995 v Bosně a Hercegovině stále zaslouží náležitou pozornost; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby přeživší z řad žen i mužů, včetně dětí narozených v tomto kontextu, měli rovný přístup ke zdravotní péči, podpoře a spravedlnosti prostřednictvím komplexního odškodnění, včetně rehabilitace a zmírnění stigmatizace přeživších obětí sexuálního násilí souvisejícího s konflikty;

36.

uznává, že určitého, ač stále nedostatečného pokroku bylo dosaženo při uplatňování přílohy VII k Daytonské mírové dohodě o uprchlících a vnitřně vysídlených osobách; bere na vědomí pomalý pokrok při řešení přetrvávajícího vysokého počtu vnitřně vysídlených osob, navrátilců z řad menšin, uprchlíků a pohřešovaných osob; vyzývá orgány, aby zahájily intenzivní spolupráci mezi oběma entitami a plně sdílely všechna příslušná vojenská a zpravodajská data s cílem identifikovat osoby, které se v důsledku války stále pohřešují; vítá nedávné iniciativy zaměřené na zlepšení regionální spolupráce s cílem vyřešit problém pohřešovaných osob a vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby se do tohoto procesu zapojily; zdůrazňuje význam sběru údajů o navrátilcích; odsuzuje útoky na jejich majetek a konstatuje, že úspěch politiky týkající se navrátilců v Bosně a Hercegovině napomáhá usmíření;

37.

vyzývá k provádění dodatečných opatření a konkrétních programů týkajících se udržitelného navracení uprchlíků, přístupu ke zdravotní péči a k zaměstnání, sociální ochraně, bezpečnosti a vzdělávání a rovněž vyzývá k tomu, aby byla věnována náležitá pozornost náhradě škod na majetku, který nemůže být vrácen; v této souvislosti naléhavě vyzývá k obnovení operací Komise pro nároky týkající se nemovitého majetku přesídlených osob a uprchlíků;

38.

vyjadřuje politování nad skutečností, že země stále trpí z důvodu výskytu nášlapných min, které pokrývají přibližně 2,2 % celkové plochy země a přímo ovlivňují bezpečnost více než 540 000 obyvatel; vítá, že EU i nadále podporuje odminování, a vyjadřuje uznání praporu ozbrojených sil pro odminování v Bosně a Hercegovině za vynikající práci; se znepokojením poukazuje na nedostatek moderních technologií pro odminování, jenž by mohl od roku 2020 vést k poklesu ze současných 3 km2 na méně než 1 km2 odminovaného území za rok; naléhavě proto žádá členské státy, aby prapor pro odminování řádně vybavily potřebnými prostředky a vybavením;

39.

vítá přijetí strategie pro boj proti organizované trestné činnosti na období let 2017–2020 a pokrok, kterého bylo dosaženo při uplatňování akčního plánu týkajícího se opatření proti praní peněz a akčního plánu týkajícího se financování terorismu; vyzývá ke zintenzivnění úsilí o zlepšení výsledků v oblasti vyšetřování, stíhání, pravomocného odsouzení a zabavení výnosů z organizované trestné činnosti; vítá dlouho očekávané přijetí změn trestního řádu Poslaneckou sněmovnou Bosny a Hercegoviny dne 17. září 2018, jelikož jsou nezbytné pro schopnost orgánů právního státu provádět citlivé vyšetřování a spolupracovat s mezinárodními donucovacími orgány, a vyzývá Komisi, aby provádění těchto změn pečlivě sledovala; zdůrazňuje, že sladění zákona o zpravodajské bezpečnostní agentuře s evropskými a mezinárodními standardy by mělo pro dotyčné orgány zůstat vysokou prioritou; oceňuje skutečnost, že Bosna a Hercegovina byla vyňata ze seznamu „vysoce rizikových třetích zemí se strukturálními nedostatky v boji proti praní peněz / financování boje proti terorismu“, který spravuje Finanční akční výbor, a vyzývá k dalšímu úsilí, aby byla odstraněna ze seznamu EU vysoce rizikových zemí;

40.

žádá, aby bylo nadále vyvíjeno úsilí v boji proti radikalizaci a aby byla přijata další opatření za účelem určení, prevence a komplexního řešení problému cizích bojovníků a rovněž nedovoleného obchodování se zbraněmi a sledování peněz určených k další radikalizaci; vybízí orgány, aby dále zlepšovaly kapacity Bosny a Hercegoviny pro boj s terorismem prostřednictvím lepší koordinace, spolupráce a výměny kriminálního zpravodajství, předcházení radikalizaci mládeže a programů zaměřených na deradikalizaci; vyzývá orgány, aby vyvinuly strategii pro potírání počítačové kriminality a podobných bezpečnostních hrozeb; připomíná, že je třeba posílit spolupráci na otázkách správy hranic se sousedními zeměmi;

41.

chválí snahu orgánů Bosny a Hercegoviny zastavit odchody svých občanů na cizí bojiště a naléhá na orgány, aby cizím teroristickým bojovníkům uložily přiměřené tresty a aby je následně dokázaly opětovně začlenit do společnosti; se znepokojením konstatuje, že na některých místech v zemi byly zaznamenány radikalizované buňky;

42.

se znepokojením bere na vědomí rostoucí počet migrantů, kteří v poslední době vstoupili do Bosny a Hercegoviny, a nedostatečnou koordinaci mezi jednotlivými úrovněmi správy při řešení této situace; domnívá se, že otázka migrace by neměla být politizována; vítá humanitární pomoc EU přispívající k uspokojení rostoucích potřeb uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů v zemi a přijetí zvláštního opatření (v hodnotě 6 milionů EUR) dne 10. srpna 2018 na podporu Bosny a Hercegoviny při řízení migračních toků; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit genderové hledisko humanitární pomoci a dopad uprchlických táborů na hostitelské komunity; je přesvědčen, že pro řešení této společné výzvy je zapotřebí, aby Bosna a Hercegovina spolupracovala se sousedními zeměmi a s EU;

43.

žádá, aby za účelem pokračování reformního procesu a prohloubení evropské integrace země byl ihned po sestavení nových orgánů v Bosně a Hercegovině přijat nový soubor reforem zaměřených na EU; trvá na tom, že finanční podporu EU by měla doprovázet účinná podmíněnost a že by EU měla vytvořit akční plány a rámce pro sledování v souladu s 20 zásadami evropského pilíře sociálních práv s cílem uskutečnit „novou silnější sociální dimenzi“, jak se uvádí ve strategii pro západní Balkán pro rok 2018; uznává, že Bosna a Hercegovina dosáhla určitého pokroku, pokud jde o hospodářský rozvoj a hospodářskou soutěž, avšak konstatuje, že se země zatím nachází na začátku cesty směřující k vytvoření funkční tržní ekonomiky; je pevně přesvědčen, že pokrok v provádění sociálně-ekonomických reforem za řádného zapojení sociálních partnerů by měl po volbách patřit k hlavním prioritám s cílem zlepšit životní podmínky v zemi; všímá si, že v sociální oblasti bylo dosaženo jen nepatrného pokroku; zdůrazňuje, že je třeba posílit základní ekonomické veličiny, jako je růst, zaměstnanost a boj proti šedé ekonomice; poukazuje na význam restrukturalizace veřejného sektoru, včetně veřejných podniků, dalšího omezení neformální ekonomiky a snížení souvisejícího daňového zatížení práce, zlepšení podnikatelského prostředí (rovněž vytvořením jednotného hospodářského prostoru v Bosně a Hercegovině) a posílení prorůstové povahy využívání veřejných financí, a to zejména zaměřením na střednědobé potřeby, jako je infrastruktura a vzdělávání, přičemž budou včas poskytovány kompletní statistické údaje v souladu s evropskými a mezinárodními normami;

44.

konstatuje, že pokrok v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu je pomalý; připomíná, že je třeba dosáhnout souladu s acquis EU a zajistit účinné a strukturované provádění právních předpisů týkajících se životního prostředí v celé zemi, a to ve shodě s normami EU a v souladu s celostátní strategií pro sbližování v oblasti životního prostředí; opět zdůrazňuje, že v souladu s politikou EU v oblasti životního prostředí je potřeba urychleně řešit znečišťování ovzduší přesahující hranice států způsobené ropnou rafinerií ve městě Brod; zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina musí v plném rozsahu splňovat své povinnosti vyplývající z Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států a z Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, zejména pokud jde o povodí řek Neretva a Trebišnjica; zdůrazňuje, že plánování a budování vodních elektráren a projektů vyžaduje dodržování mezinárodních a unijních právních předpisů v oblasti životního prostředí, mimo jiné i směrnic o ochraně ptáků a přírodních stanovišť a směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zabránit jakýmkoli nepříznivým dopadům na oblasti s vysokou přírodní hodnotou, a to zlepšením kvality posuzování vlivů na životní prostředí a tím, že u příslušných projektů bude zaručena účast veřejnosti a konzultace s občanskou společností;

45.

konstatuje, že trh s elektřinou a trh s plynem zůstávají roztříštěné, přičemž mu dominují zavedené velké společnosti; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby dále rozvíjely dopravní a energetickou infrastrukturu v zemi a aby neprodleně vytvořily funkční energetické a dopravní řetězce; vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby využila nový balíček EU pro rozvoj regionálních spojení a aby se snažila dokončit regionální trh s energií v souladu se svými závazky v oblasti klimatu; zasazuje se o pokračování investic do projektů v oblasti infrastruktury, které zlepší dopravní propojení na území Bosny a Hercegoviny a se sousedními zeměmi; požaduje, aby byla při výběru provozovatelů dodržována pravidla pro výběrová řízení a zásada transparentnosti, aby se předešlo zneužití pravomocí a korupci a aby bylo zaručeno, že budou vybrány nejlepší nabídky; vyjadřuje svou podporu návrhu na snížení poplatků za roaming na západním Balkáně;

46.

vítá konstruktivní a stabilní bilaterální vztahy Bosny a Hercegoviny a podepsání řady dvoustranných dohod s jejími sousedy; vyzývá k posílení dobrých sousedských vztahů se zeměmi v regionu a k vyvíjení dalšího úsilí, aby se vyřešily všechny neuzavřené dvoustranné otázky, včetně vytyčení hranic se Srbskem a Chorvatskem, a to mj. za účelem pokroku vedoucího ke členství v evropských organizacích;

47.

vítá zahraničně-politickou strategii Bosny a Hercegoviny na období let 2018–2023, kterou přijalo předsednictvo Bosny a Hercegoviny a v níž se jasně uvádí, že členství v EU je jedním z hlavních strategických cílů země; vyjadřuje politování nad skutečností, že míra souladu s prohlášeními EU a rozhodnutími Rady, pokud jde o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), poklesla v roce 2017 na 61 %; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout výsledků, pokud jde o postupné sbližování se SZBP, a vyzývá k podstatnému zlepšení v této oblasti, která je jedním ze základních prvků členství v EU; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby se přizpůsobila rozhodnutím Rady, která zavádějí omezující opatření EU v souvislosti s nezákonnou anexí Krymu Ruskem a s událostmi na východě Ukrajiny, a vyjadřuje politování nad záměrným nedostatkem spolupráce v této souvislosti ze strany některých politických činitelů;

48.

všímá si toho, že se stále zvyšuje vliv zahraničních sil v Bosně a Hercegovině, a je pevně přesvědčen, že větší angažovanost Bosny a Hercegoviny při začleňování do EU je i nadále nejlepším způsobem, jak zajistit pokrok vedoucí k evropským hodnotám, stabilitě a prosperitě země; vítá pokračování operace EUFOR Althea v zemi, která napomáhá budování kapacit a výcviku ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny a zároveň zachovává odrazující potenciál za účelem podpory bezpečného prostředí; vítá prodloužení mandátu operace EUFOR Radou bezpečnosti OSN do listopadu 2019;

49.

naléhá na orgány, aby zajistily důsledné sladění s unijními a mezinárodními normami a politickými cíli v oblasti energetiky a změny klimatu; vyjadřuje politování nad skutečností, že úsilí této země v boji proti změně klimatu zůstává na úrovni prohlášení, zatímco jsou současně přijímána rozhodnutí týkající se plánování nových uhelných tepelných elektráren; žádá proto o zrušení projektů a plánů na vodní elektrárny, které jsou škodlivé pro přírodu, jsou v rozporu s vůlí místních obyvatel, nejsou v souladu s plány místního rozvoje či územního rozvoje na úrovni konstitutivních celků a přinášejí prospěch pouze investorům;

50.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, předsednictvu Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské a Distriktu Brčko a vládám deseti kantonů Bosny a Hercegoviny.

(1)  S/2018/416, 3.5.2018.

(2)  S/2018/974, 31.10.2018.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/90


P8_TA(2019)0098

Stav diskuse o budoucnosti Evropy

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o stavu diskuse o budoucnosti Evropy (2018/2094(INI))

(2020/C 449/10)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu, její dodatkový protokol a její revidovanou verzi,

s ohledem na článek 295 (SFEU),

s ohledem na neformální setkání 27 hlav států a předsedů vlád konané dne 29. června 2016,

s ohledem na Bratislavské prohlášení a Bratislavský plán 27 členských států ze dne 16. září 2016,

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o rozpočtové kapacitě pro členské státy, jejichž měnou je euro (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva (6),

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 a pět následných diskusních dokumentů (COM(2017)2025, COM(2017)0206, COM(2017)0240, COM(2017)0291, COM(2017)0315, COM(2017)0358),

s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017,

s ohledem na oznámení Spojeného království ze dne 29. března 2017 o jeho úmyslu opustit Evropskou unii,

s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy a další záležitosti ze dne 6. července 2017, s ohledem na usnesení Evropského výboru regionů Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy (7).

s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru o Bílé knize Komise o budoucnosti Evropy – Úvahy a scénáře pro EU-27 v roce 2025 ze dne 12. května 2017 (8),

s ohledem na různé příspěvky vnitrostátních parlamentů k bílé knize a diskusním dokumentům Komise o budoucnosti Evropy,

s ohledem na projev o stavu Unie za rok 2018, který přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker dne 12. září 2018,

s ohledem na projev o stavu Unie v roce 2017, který dne 13. září 2017 přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker, a jeho plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie ze dne 24. října 2017 (COM(2017)0650),

s ohledem na projev, který dne 26. září 2017 přednesl francouzský prezident Emmanuel Macron na Sorbonně pod názvem Iniciativa pro Evropu: Suverénní spojená demokratická Evropa;

s ohledem na neformální vrcholnou schůzku hlav států a předsedů vlád EU konanou dne 29. září 2017 v Tallinu,

s ohledem na agendu lídrů přijatou na setkání Evropské rady ve dnech 19.–20. října 2017,

s ohledem na Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv, které dne 17. listopadu 2017 vydaly Rada, Parlament a Komise,

s ohledem na plán Komise týkající se prohloubení evropské hospodářské a měnové Unie (HMU) ze dne 6. prosince 2017 (COM(2017)0821), a zejména na návrh zřídit Evropský měnový fond (EMF) (COM(2017)0827), návrh začlenit podstatu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii do právního rámce Unie (COM(2017)0824) a sdělení o evropském ministru hospodářství a financí (COM(2017)0823),

s ohledem na zasedání Evropské rady konané ve dnech 14.–15. prosince 2017 a na zasedání vedoucích představitelů zemí EU a vrcholnou schůzku eurozóny konané v jeho rámci,

s ohledem na dopis 26 vnitrostátních parlamentů 20 členských států ze dne 20. prosince 2017 o transparentnosti rozhodování Rady,

s ohledem na prohlášení ze dne 10. ledna 2018 přijaté na summitu jižních zemí Evropské unie (Kypr, Francie, Řecko, Malta, Portugalsko a Španělsko) s názvem „Posuneme EU v roce 2018 kupředu“ a na prohlášení zemí Visegrádské skupiny (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) ze dne 26. ledna 2018 o budoucnosti Evropy a na společné prohlášení evropských ministrů financí z Finska, Dánska, Estonska, Irska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska a Švédska ze dne 6. března 2018,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2018 s názvem „Evropa, která přináší výsledky: Institucionální možnosti, jak Evropskou unii zefektivnit (COM(2018)0095),

s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/234 ze dne 14. února 2018 týkající se posílení evropského charakteru a efektivního průběhu voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 (9),

s ohledem na neformální setkání 27 hlav států a předsedů vlád konané dne 23. února 2018,

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o situaci v oblasti základních práv v Evropské unii v roce 2016 (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o provádění ustanovení Smlouvy, která se týkají vnitrostátních parlamentů (11),

s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0322),

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0325),

s ohledem na summit EU–západní Balkán, který se konal dne 17. května 2018,

s ohledem na zvláštní zprávu evropské veřejné ochránkyně práv v rámci strategického vyšetřování OI/2/2017/TE o transparentnosti legislativního procesu Rady ze dne 16. května 2018,

s ohledem na Mesebergské prohlášení ze dne 19. června 2018,

s ohledem na zasedání Evropské rady konané ve dnech 28.–29. června 2018,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané ‚Úvahy o Evropě‘: hlas místních a regionálních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii“ ze dne 9. října 2018,

s ohledem na diskuse o budoucnosti Evropy s hlavami států a předsedy vlád, které uspořádal Evropský parlament,

s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti,

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0427/2018),

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie je příkladem nadnárodní integrace, která nemá obdoby a jež od průlomové Schumanovy deklarace vydané dne 9. května 1950 zajišťuje mír, prosperitu a blahobyt; vzhledem k tomu, že centrem jejích ambicí a snažení jsou společná bezpečnost, úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv a blahobyt jejích obyvatel jsou základem jejích ambicí a opatření;

B.

vzhledem k tomu, že volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob, jednotná měna, program Erasmus, regionální a zemědělská politika, politika soudržnosti a program Horizont 2020 jsou mimo jiné zásadními úspěchy Unie, které přispívají ke zvyšování životního standardu evropských občanů; vzhledem k tomu, že Unie potřebuje disponovat příslušnými pravomocemi a zdroji, aby mohla čelit výzvám 21. století;

C.

vzhledem k tomu, že během několika posledních let čelila Unie více krizím, jež otestovaly její odolnost a schopnost jednat rozhodným a jednotným způsobem;

D.

vzhledem k tomu, že v období 2014–2017 byla uplatňována více sociálně vyvážená a účinnější monetární a makroekonomická opatření, která přispěla k hospodářskému a sociálnímu oživení, jako například nestandardní politika ECB, flexibilita Paktu o stabilitě a růstu nebo investiční plán pro Evropu, které přispěly k hospodářské a sociální obnově EU;

E.

vzhledem k tomu, že ačkoli se Evropě podařilo zastavit a částečně překonat nejkritičtější okamžiky hospodářské krize, na úrovni EU a členských států před ní stále stojí důležité a naléhavě reformy v oblasti hospodářské správy obecně, a zejména v eurozóně, jakož i z hlediska dalšího posílení jednotného trhu, obnovy a rozvoje sociálních norem našich sociálních států;

F.

vzhledem k tomu, že s ohledem na mnohočetné vnitřní i vnější současné a budoucí výzvy, kterým Unie čelí v nestabilním a složitém globálním světě, zejména v souvislosti s migrací, demografickým poklesem, terorismem, bezpečností, se změnou klimatu, s environmentálními problémy, se zachováním mnohostranného světového pořádku, s dokončením HMU, globalizací, s volným a spravedlivým mezinárodním obchodem založeným na pravidlech, zahraničními věcmi a obranou, rozvojem sociálního pilíře a bojem proti populismu namířenému vůči EU, nesnášenlivostí a xenofobií, by EU měla prosazovat nový duch spolupráce a solidarity mezi členy na základě článků 2 a 3 SEU a Listiny základních práv Evropské unie, zatímco cíl zakotvený v Lisabonské smlouvě, jímž je vytvoření ještě bližší unie mezi národy Evropy, by měl být nadále zdrojem inspirace úsilí Unie o další posílení evropské integrace a účinnou reakci na tyto výzvy;

G.

vzhledem k tomu, že Parlament je velmi znepokojen sílícím populistickým, xenofobním a antievropským hnutím v celé Evropě; vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy musí zvýšit úsilí na obranu a podporu demokratických hodnot, základních zásad a cílů evropské integrace;

H.

vzhledem k tomu, že referendum ve Spojeném království, které proběhlo v červnu 2016 a vedlo k tomu, že Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr opustit Evropskou unii, zesílilo diskusi o budoucnosti Unie; vzhledem k tomu, že jednání o zamýšleném odchodu Spojeného království z EU odhalila značnou vzájemnou závislost členských států, míru, v jaké se všichni opíráme o společné nástroje a politiky, a náklady případného odchodu;

I.

vzhledem k tomu, že se zintenzivnění diskuse o budoucnosti Evropy odráží nejen v usneseních Parlamentu o budoucnosti Evropy ze dne 16. února 2017, v Bratislavském prohlášení a plánu, v bílé knize Komise o budoucnosti Evropy, v Římském prohlášení, v agendě lídrů přijaté Evropskou radou v říjnu 2017 a v různých příspěvcích jednotlivých členských států nebo jejich skupin, od Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů, stejně jako při rozpravách v plénu Evropského parlamentu na téma „Budoucnost Evropy“ s hlavami států nebo předsedy vlád na meziparlamentních setkáních výborů a při organizování občanských dialogů a konzultací s různými orgány, institucemi a členskými státy;

J.

vzhledem k tomu, že průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament provedený ve dnech 8. až 26. září 2018 ukazuje, že 62 % respondentů se domnívá, že členství jejich zemí je dobrá věc, a že 68 % respondentů se domnívá, že jejich země má prospěch z členství v EU, což je nejvyšší výsledek měřený od roku 1983;

K.

vzhledem k tomu, že hodnoty a zásady, na kterých je Unie založena, definují sféru, se kterou se mohou všichni evropští občané ztotožnit, a to bez ohledu na politické a kulturní rozdíly související s národní identitou;

L.

vzhledem k tomu, že nadcházející volby do Evropského parlamentu představují příležitost vyhodnotit diskusi o budoucnosti Evropy, mimo jiné s ohledem na hlavní institucionální priority Evropského parlamentu, Komise a Rady pro nové volební období;

M.

vzhledem k tomu, že EU čelí obzvláště důležitému období v procesu svého rozvoje s ohledem na povahu a rozměr výzev, jimž čelí, a vzhledem k tomu, že tyto problémy lze vyřešit pouze spoluprací a intenzivnější a lepší integrací a solidaritou mezi členskými státy, a to v plné míře v souladu se stávajícími ustanoveními Lisabonské smlouvy a následně reformou Smluv s cílem zlepšit institucionální rozhodování a zajistit odpovídající vyváženost pravomocí;

N.

vzhledem k tomu, že institucionální reformy by se měly snažit zajistit, aby byly procesy rozhodování demokratičtější, přičemž by měly zlepšit transparentnost rozhodování a odpovědnost Unie a orgánů; vzhledem k tomu, že s ohledem na tyto cíle nastala vhodná doba podporovat smysluplnou občanskou účast na evropském projektu, uspořádat konzultace a prosazovat pravidelný dialog s občany a sdruženími zástupců, v souladu s požadavky článku 11 SEU;

O.

vzhledem k tomu, že Unie potřebuje silnější strukturu správy s větší demokratickou kontrolou ze strany Parlamentu, aby byla schopna čelit současným a budoucím výzvám; vzhledem k tomu, že transparentnost a integrita orgánů a institucí EU jsou zásadní pro budování důvěry občanů;

P.

vzhledem k tomu, že společné francouzsko-německé Mesebergské prohlášení obsahuje řadu úvah a návrhů na posílení evropské spolupráce, zejména v oblasti správy ekonomických záležitostí;

Q.

vzhledem k tomu, že podpora evropského rozměru kultury a vzdělávání má zásadní význam pro posílení evropského občanství, neboť Unie trpí znalostním deficitem, který vede k tomu, že mladší generace mají tendenci považovat úspěchy Unie za samozřejmé;

1.

připomíná, že usnesení Parlamentu o budoucnosti Evropy ze dne 16. února 2017 zdůraznilo význam jednotného institucionálního rámce a komunitární metody a předložilo několik návrhů a iniciativ, které jsou obzvláště významné z hlediska evropské integrace a jež mohou přispět k budování budoucnosti Evropy;

2.

zdůrazňuje, že Unie musí řešit výzvy své budoucnosti za pomoci větší a lepší politické integrace, za plného respektování a podpory lidských práv, základních svobod a demokratických hodnot a pomocí spolupráce; zdůrazňuje, že občané si přejí Evropu, která chrání jejich práva, blahobyt a sociální model na základě sdílené svrchovanosti, což vyžaduje vhodnou politickou integraci; vyzývá hlavy států a předsedy vlád, aby se vydali touto cestou v obnoveném duchu solidarity a spolupráce;

3.

upozorňuje, že hlavy států nebo předsedové vlád, kteří vystoupili na plenárním zasedání Parlamentu během diskusí o budoucnosti Evropy, uznali, že je potřeba čelit výzvám budoucnosti společně a lépe dělat to, čeho lze dosáhnout pouze společnými silami;

4.

připomíná své přesvědčení, že diferencovaná integrace musí zůstat otevřena všem členským státům a musí nadále fungovat coby metoda hlubší evropské integrace, která nesmí být zaměňována s přístupem à la carte; trvá na tom, že je nutné vyvarovat se v rámci stávajících diskusí o vývoji diferencované integrace v Unii veškerých pokusů o vytvoření členství první a druhé třídy;

5.

připomíná, že diferencovaná integrace by neměla vést k oslabování politické integrace;

6.

zdůrazňuje, že krize vedla ke vzniku nerovnováhy mezi hlavními orgány Unie a že Evropská rada provádí své vlastní politické iniciativy na úkor práva Komise na iniciativu, čímž posiluje mezivládní metodu; domnívá se však, že metoda Společenství je pro fungování Unie nejvhodnější; připomíná řadu usnesení, která Parlament v tomto ohledu přijal a znovu vyzývá Evropskou radu, aby plně respektovala hranice svých pravomocí, které jsou zakotveny zejména v článku 15 SEU;

7.

připomíná, že jednomyslnost, kterou Smlouvy vyžadují v některých základních záležitostech, je v důležitých okamžicích a rozhodnutích téměř nepřekonatelnou překážkou, a co se týče rozhodovacích postupů, podporuje tedy zásadu hlasování kvalifikovanou většinou v Radě a v legislativě a využití řádného legislativního postupu, ve všech oblastech, v nichž je to možné; připomíná, že podle současných Smluv toho lze dosáhnout využitím různých překlenovacích ustanovení nebo v případě posílené spolupráce pomocí článku 333 SFEU;

8.

vítá v tomto směru záměr, který oznámil předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie ze dne 13. září 2017 a 12. září 2018, navrhnout využití hlasování kvalifikovanou většinou v Radě v určitých konkrétních oblastech politiky, ale lituje, že nařízení o víceletém finančním rámci na tomto seznamu témat chybí;

9.

vítá zejména skutečnost, že Komise a některé členské státy rovněž zvažují využití hlasování kvalifikovanou většinou pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, pokud jde o postoje k otázkám lidských práv na mezinárodních fórech, rozhodnutí zavést sankční režimy a rozhodnutí zahájit nebo uskutečnit civilní mise v reakci na krize v zahraničí, vzhledem k tomu, že je důležité urychlit rozhodování a zvýšit jeho účinnost, a že je třeba, aby Unie vystupovala jednotně;

10.

připomíná svůj návrh přeměnit Radu ve skutečnou zákonodárnou komoru na stejné úrovni s Parlamentem, jak je uvedeno v usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy a o zlepšení transparentnosti jejího rozhodovacího procesu; poukazuje v této souvislosti na zvláštní zprávu evropské veřejné ochránkyně práv o transparentnosti legislativního procesu Rady a na dopis delegací COSAC ze dne 20. prosince 2017, v němž vyzývá k větší transparentnosti při přijímání politických rozhodnutí, zejména Rady a neformálních orgánů, jako je Euroskupina, v souladu s podobnými požadavky Parlamentu v tomto ohledu;

11.

domnívá se, že existují různé možnosti, jak učinit Komisi aktivnější, a to přizpůsobením struktury a pracovních metod sboru komisařů, například jmenováním místopředsedů odpovědných za soubor politik nebo jmenováním vedoucích a podřízených komisařů;

12.

připomíná, že ačkoli Parlament nemá podle stávajících Smluv formální právo na legislativní iniciativu, může požádat, aby Komise předložila vhodný návrh týkající se záležitostí, které podle jeho názoru vyžadují akt Unie pro účely provedení Smluv, a připomíná Komisi v souladu s článkem 10 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12) její povinnost rychle a podrobně zvážit žádosti o návrhy aktů Unie; dále připomíná, že tato interinstitucionální dohoda obsahuje rovněž ustanovení o interinstitucionálním ročním a víceletém plánování, která Parlamentu poskytují další nástroj pro řízení legislativního programu;

13.

připomíná svůj návrh, podle něhož by při případném budoucím přepracování Smluv bylo právo legislativní iniciativy přiznáno Parlamentu jakožto přímému zástupci občanů EU;

14.

trvá na tom, že pravomoc Parlamentu v oblasti kontroly, zejména jeho vyšetřovací pravomoci, by měly být posíleny a že by měly být Parlamentu svěřeny konkrétní, skutečné a jasně vymezené pravomoci;

15.

bere na vědomí zprávu pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ ze dne 10. července 2018, která představila doporučení týkající se nového způsobu práce na zásadě subsidiarity a proporcionality; domnívá se, že mnohá z těchto doporučení již Parlament zdůraznil, zejména pokud jde o úlohu vnitrostátních parlamentů v Unii a o žádoucí reformu systému včasného varování; připomíná, že pracovní skupina dospěla k závěru, že ve všech stávajících oblastech činnosti EU se projevuje evropská přidaná hodnota, a proto neoznačila žádné pravomoci či oblasti politiky uvedené ve Smlouvách, které by měly být s konečnou platností zcela nebo částečně vráceny na úroveň členských států;

16.

vítá doporučení různých institucí, které vyzývají k aktivnější úloze vnitrostátních parlamentů, zejména pokud jde o kontrolu činnosti jejich vlád v evropských orgánech; připomíná rovněž zásadní úlohu místních orgánů a zejména regionálních parlamentů s legislativními pravomocemi;

17.

zdůrazňuje význam spolupráce na interinstitucionální úrovni při respektování pravomocí každého z orgánů zakotvených ve Smlouvách, jež získala nový rámec přijetím interinstitucionální dohody o zlepšování právní úpravy ze dne 13. dubna 2016, a poukazuje na to, že zjednodušování představuje soustavné úsilí, které má za cíl zajistit snadnější porozumění procesům a postupům EU, zohlednění názorů všech relevantních zúčastněných stran a konečně snadnější zapojení občanů do činnosti Evropské unie;

18.

vítá společné prohlášení na podporu Evropského pilíře sociálních práv podepsané Radou, Parlamentem a Komisí na sociálním summitu pro spravedlivá pracovní místa a růst, který se konal v Göteborgu; zdůrazňuje, že pravomoci a nástroje požadované ke splnění pilíře jsou především v rukách místních, regionálních a vnitrostátních orgánů, jakož i sociálních partnerů a občanské společnosti, zatímco evropský semestr nabízí rámec pro sledování výkonnosti členských států v tomto ohledu; připomíná dále v této souvislosti, že sociální dialog se ukázal být nezbytným nástrojem ke zlepšení tvorby politik a právních předpisů EU a posílení sociální legitimity těchto předpisů;

19.

bere na vědomí nezávaznou povahou sociálního pilíře, který jako takový nemůže přesunout pozornost EU od ekonomických politik, vnitřního trhu a fiskální politiky do cílů sociální politiky; poukazuje na to, že podle horizontálního sociálního ustanovení v článku 9 SFEU musí Unie pečlivě přihlížet k dopadu právních předpisů EU na sociální normy a zaměstnanost a musí tyto otázky náležitě konzultovat se sociálními subjekty;

20.

zdůrazňuje, že ochrana životního prostředí musí být pro EU nejvyšší prioritou, a to s ohledem na aktuální zhoršování životního prostředí, a musí být začleněna do všech politik a opatření Unie; zdůrazňuje, že EU by měla přijmout účinná opatření na snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů energie a v úsporách energie na úroveň nezbytnou k dosažení cílů stanovených v Pařížské dohodě;

21.

znovu vyzývá členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly revidovanou Evropskou sociální chartu a Evropskou úmluvu o sociálním zabezpečení (ETS č. 78);

22.

zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v procesu prohlubování a dokončení HMU s cílem přispět k zachování stability jednotné měny a posílit konvergenci hospodářských a daňových politik a politik v oblasti trhu práce i sociální normy mezi členskými státy; opakuje, že kromě Dánska, u něhož platí výjimka, je každý členský stát povinen přijmout euro; podporuje další kroky směrem k vytvoření ESM;

23.

v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu silného politického odhodlání, účinné správy věcí veřejných a demokratické odpovědnosti na evropské a vnitrostátní úrovni, zejména parlamentní kontroly v různých fázích evropského semestru, kterou provádí jak Evropský parlament, tak vnitrostátní parlamenty, s cílem zajistit hospodářskou a finanční správu eurozóny s posílenou sociální, hospodářskou a demokratickou legitimitou a zlepšit následné kroky navazující na doporučení Unie;

24.

připomíná svůj názor uvedený ve svém usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a úpravách stávajícího institucionálního uspořádání Evropské unie, tj. že by fiskální a hospodářská politika měla být „sdílenou pravomocí“ mezi Unií a členskými státy;

25.

bere na vědomí sbližování postojů Francie a Německa ohledně myšlenky rozpočtové kapacity pro eurozónu; připomíná svůj názor, že takováto kapacita by měla být vytvořena v rámci EU;

26.

bere na vědomí návrh Komise na evropskou funkci investiční stabilizace a jedná o nových rozpočtových nástrojích zaměřených na stabilizaci;

27.

bere na vědomí návrh programu na podporu strukturálních reforem, který předložila Komise; zdůrazňuje, že při vynakládání finančních prostředků EU je důležité neoslabovat spolurozhodovací a kontrolní pravomoci Parlamentu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v letech 2011 až 2017 bylo v plném rozsahu provedeno pouze 9 % doporučení pro jednotlivé země; vítá nástroj konvergence, který bude představovat pro členské státy mimo eurozónu pobídku prostřednictvím udržitelných fiskálních a hospodářských politik a pomůže jim uskutečnit reformy a splnit kritéria pro zavedení eura;

28.

vítá budoucí program InvestEU a zdůrazňuje, že fond by měl i nadále snižovat investiční mezeru v EU; podporuje investice do hmotných i nehmotných aktiv, včetně kulturního dědictví, s cílem stimulovat růst, investice a zaměstnanost, především se zaměřením na malé a střední podniky, společnosti s malou a střední tržní kapitalizací a sociální podniky, čímž se přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů v Unii;

29.

bere na vědomí sdělení Komise o evropském ministrovi hospodářství a financí; zdůrazňuje, že sloučení pozice místopředsedy Komise pro hospodářské záležitosti a předsedy Euroskupiny by mohlo zlepšit parlamentní odpovědnost na evropské úrovni;

30.

je toho názoru, že budoucí rozpočet EU by měl podporovat evropskou přidanou hodnotu z hlediska socioekonomického dopadu, modernizaci politik EU, zajišťovat finance pro nové výzvy a nadále přispívat k hospodářské a sociální konvergenci a soudržnosti mezi členskými státy i v rámci členských států s cílem posílit evropskou solidaritu, stabilitu, rovnost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to i s ohledem na závazky EU vyplývající z Pařížské dohody, zajistit dodržování a prosazování základních hodnot uvedených v článcích 2 a 3 Smlouvy o EU a získat nové vlastní zdroje, a to s ohledem na práci skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje;

31.

vítá skutečnost, že návrh Komise týkající se vlastních zdrojů zavádí nové skutečné vlastní zdroje, jak požadoval Parlament, vyjadřuje však politování nad nezavedením jiných možných zdrojů příjmů; vyjadřuje znepokojení nad návrhem Komise na víceletý finanční rámec na období 2021–2027, protože postrádá finanční závazek k řešení současných výzev pro EU i těch, které stojí před námi; vyjadřuje politování ohledně postoje, který zaujaly některé členské státy, jež odmítají poskytnout EU více zdrojů navzdory tomu, že bylo jednomyslně uznáno, že je třeba čelit novým výzvám a odpovědnostem a že je tedy zapotřebí více finančních zdrojů; poukazuje na to, že výdaje na úrovni EU mohou ušetřit peníze na vnitrostátní úrovni tím, že se zabrání duplicitě a úsporám z rozsahu;

32.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit další hospodářské a sociální sbližování v procesu evropského semestru; uznává význam zavedení evropského pilíře sociálních práv; konstatuje, že evropský semestr byl posílen a zefektivněn, zdůrazňuje však, že lepší zapojení vnitrostátních parlamentů by pomohlo zvýšit odpovědnost členských států, což by vedlo k lepšímu provádění doporučení pro jednotlivé země, čímž by se zlepšil proces evropského semestru; konstatuje, že je především odpovědností členských států, aby zvolily vhodné a udržitelné fiskální a hospodářské politiky;

33.

vyjadřuje politování nad tím, že dosud nedošlo k praktickým následným opatřením, co se týče jeho požadavku ohledně konvergenčního kodexu (aby byl přijat postupem spolurozhodování) s cílem zajistit účinnější rámec pro koordinaci hospodářské politiky; dále připomíná svůj požadavek, aby byla uzavřena interinstitucionální dohoda, která by Parlamentu zajistila podstatnější úlohu v evropském semestru, a zároveň uznává, že evropský semestr již byl zefektivněn; připomíná v této souvislosti svůj návrh, v souladu s usnesením o provádění ustanovení Lisabonské smlouvu týkajících se vnitrostátních parlamentů, aby byly během celého postupu lépe koordinovány rozpočtové kalendáře na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem lépe zapojit Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty do evropského semestru;

34.

zdůrazňuje, že je třeba zavázat se k dokončení bankovní unie a zajistit otevřenost a rovné zacházení se všemi členskými státy, které se bankovní unie účastní; připomíná, že je třeba pokračovat v dokončování bankovní unie, včetně evropského systému pojištění vkladů a fiskální pojistky pro Jednotný fond pro řešení krizí, a dále přijímat opatření ke snižování rizik;

35.

vítá návrhy na boj proti praní peněz, které Komise předložila v rámci přezkumu Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS); vybízí Radu, aby před koncem tohoto volebního období dokončila s Parlamentem legislativní jednání, neboť politiky zaměřené na boj proti praní peněz musí být posíleny, aby se předešlo budoucím situacím, kdy finanční instituce aktivně napomáhají praní peněz;

36.

vyzývá Komisi, aby za pomoci evropských orgánů dohledu zjistila, které překážky brání vnitřnímu trhu, a odstranila je, a přispěla zároveň k ochraně spotřebitele; zastává názor, že jednou z hlavních priorit Komise by mělo být účinné prosazování právních předpisů EU;

37.

vyzývá Komisi, aby jako legislativní nástroj pro právní předpisy o bankovní unii a finančních službách dávala přednost nařízením před směrnicemi, je-li to v individuálním případě vhodné, a zabránila tak jednak roztříštěnosti a jednak tomu, aby se orgány dohledu musely zabývat různými vnitrostátními režimy;

38.

zdůrazňuje, že je mimořádně důležité dokončit unii kapitálových trhů; zdůrazňuje, že spolehlivé a dobře integrované kapitálové trhy doplňují bankovní unii, která přispívá k soukromému sdílení rizik, ke zvyšování hospodářské konvergence a ke zmírňování budoucích otřesů a případně se může podílet na lepším přidělování prostředků tam, kde jsou potřeba; vyzývá k vypracování komplexní studie o nejvhodnějším rámci, a to zejména v zájmu lepšího zohlednění rychle se vyvíjející povahy finančních služeb; zdůrazňuje, že lepší přístup k dodatečným zdrojům financování by byl obzvláště užitečný pro začínající podniky i malé a střední podniky a podpořil by stabilní růst a udržitelný rozvoj;

39.

vítá práci, která byla doposud vykonána, a považuje za nezbytné pokračovat v komplexním přezkumu stávajících právních předpisů v oblasti DPH; naléhavě vyzývá k posílení boje proti daňovým podvodům i proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům; bere na vědomí práci Komise na spravedlivém zdanění digitální ekonomiky;

40.

vyzývá všechny orgány a instituce EU, včetně Komise, Evropské centrální banky, Evropské investiční banky a jednotného mechanismu dohledu, aby ještě více posílily své úsilí v oblasti komunikace s cílem lépe vysvětlit svou práci a zlepšit informace, které jsou k dispozici pro občany EU;

41.

zdůrazňuje, že Evropa je a měla by nadále zůstat pozitivní silou ve světě, a to prostřednictvím zachování svých hodnot, multilateralismu a mezinárodního práva; připomíná, že Unie a její členské státy jsou největším přispěvatelem k mezinárodní rozvojové pomoci;

42.

vítá rozhodnutí Rady, kterými se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a Evropský obranný fond, coby důležité kroky směrem ke společné obranné politice, a bere na vědomí návrhy některých členských států týkající se rady bezpečnosti EU a evropské iniciativy v oblasti zásahu; připomíná svůj požadavek zřídit stálou Radu ministrů obrany, které by předsedala místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, a zdůrazňuje význam náležité demokratické odpovědnosti rozhodnutí přijatých v této oblasti a nutnost posílené spolupráce mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v tomto ohledu;

43.

vítá posílení evropského mechanismu civilní ochrany a znovu vyzývá k vytvoření evropského sboru civilní ochrany s ohledem na to, že stávající smlouvy poskytují k tomuto účelu dobrý základ;

44.

připomíná, že Unie přistoupí k Evropské úmluvě o lidských právech; vyzývá k začlenění ustanovení Smlouvy o Euratomu do SEU a SFEU;

45.

vyjadřuje politování nad tím, že se členské státy neshodly na prioritách a provádění komplexní přistěhovalecké politiky na úrovni EU, která by kromě jiných cílů umožnila uspořádat a regulovat migrační toky, účinněji kontrolovat vnější hranice EU, spolupracovat se zeměmi původu a tranzitu a zajistit dodržování základních práv migrantů a žadatelů o azyl; zdůrazňuje, že je třeba překonat zjevné rozpory v zájmech, jež členské státy vyjádřily, i nespokojenost občanů, aby nebyl ohrožen evropský integrační projekt, který trpí přímými důsledky instrumentalizace otázky migrace ze strany euroskeptických politických stran;

46.

připomíná svůj postoj k revizi dublinského systému; dále zdůrazňuje význam posílení svého partnerství s Afrikou a bere na vědomí sdělení Komise ze dne 12. září 2018 nazvané „Posilování legálních cest do Evropy: nezbytná součást vyvážené a komplexní migrační politiky“ (COM(2018)0635);

47.

zdůrazňuje význam společné zemědělské politiky (SZP) podporované z velkorysého rozpočtu; připomíná zásadní důležitost SZP v dějinách Unie; upozorňuje na ústřední úlohu, jakou tato politika hraje v zajištění podmínek pro oživení venkovských regionů a zabezpečení dodávek potravin; konstatuje, že nadcházející reforma SZP je příležitostí pro upevnění směru v dosahování jejích cílů; upozorňuje na skutečnost, že SZP je jednou z nejstarších politik, že musí zůstat jednou z nejdůležitějších a nejvíce integrovaných politik a že i nadále bude přispívat k utváření budoucnosti Evropy skrze hlubší integraci, ochranu přírody a také zajištění a zabezpečení potravin pro občany EU; konstatuje, že strategie pro rozvoj zemědělství a venkova mají velký potenciál ve vztahu k zajištění veřejných statků; zdůrazňuje, že evropské zemědělství zastává klíčovou úlohu ve vztahu k zásobování planety potravinami a zajištění pracovních míst pro 46 milionů lidí; vyzdvihuje úlohu, kterou SZP zastává při ochraně stavu a kvality půdy, vody a dalších přírodních zdrojů; zdůrazňuje klíčovou úlohu zemědělství v rámci priorit Unie, pokud jde o zmírňování účinků změny klimatu a podporu udržitelného rozvoje; vyzdvihuje význam náležitě financované a reformované SZP pro řešení mnoha výzev, jimž Unie bude nucena v budoucnu čelit; zdůrazňuje, že SZP se netýká pouze zemědělství a zemědělců, ale také podpory a rozvoje širších venkovských komunit, v nichž zemědělci působí;

48.

zdůrazňuje, že společná obchodní politika musí zůstat i nadále základním pilířem zahraniční politiky Unie, a to vzhledem ke svým přímým důsledkům pro životy občanů, a musí pomáhat Unii přizpůsobit se nové úloze ve světě s více vedoucími aktéry v mezinárodních vztazích; naléhavě vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby spolupracovaly v následujících oblastech:

a)

upevňování společné obchodní politiky jejím začleněním do širšího politického rámce; zaujetí vedoucího postavení ve světové obchodní politice na mnohostranné a dvoustranné úrovni;

b)

vedoucí pozice při ochraně otevřeného globálního obchodního systému založeného na pravidlech a spravedlivém a udržitelném rozvoji, zajištění toho, aby podniky EU mohly fungovat globálně v rámci zaručujícím rovné podmínky, předvídatelná pravidla, spravedlivou soutěž a vymezené povinnosti, což by mělo zahrnovat konstruktivní spolupráci na společném postoji Unie při mezivládních jednáních OSN o odpovědnosti za porušování lidských práv a prosazování odpovědnosti podniků a závazné povinnosti náležité péče, pokud jde o dodavatelské a výrobní řetězce;

c)

úplné a okamžité informování Parlamentu o jednáních a mandátu Rady i během provádění mezinárodních dohod s cílem zajistit, aby Parlament mohl vykonávat své pravomoci a výsady; zjednodušení a zkrácení procesu vyjednávání a posílení kontroly ze strany Parlamentu; zvýšení transparentnosti vůči občanům EU zveřejňováním směrnic pro jednání (mandátů) pro obchodní dohody před zahájením jednání; plné dodržování ustanovení Smluv a nejnovější judikatury EU, která stanoví, že společná obchodní politika je výlučnou pravomocí Unie;

d)

systematické začleňování kapitol o digitálním obchodu, malých a středních podnicích i závazných a vymahatelných kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a ustanovení o rovnosti žen a mužů do obchodních dohod a mnohostranné diskuse o těchto tématech; obrana soukromí údajů občanů EU;

e)

posilování soudržnosti společné obchodní politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, evropskou rozvojovou politikou a politikou v oblasti klimatu s cílem zaručit hodnoty a cíle stanovené v čl. 3 odst. 5 SEU a článcích 21, 207 a 208 SFEU při plném dodržování Evropského konsensu o rozvoji;

49.

domnívá se, že by Unie měla i nadále podporovat mezinárodní obchod a současně chránit sociální, pracovní a environmentální normy; varuje před obchodními válkami, z nichž vycházejí pouze poražení a které zvyšují politické a bezpečnostní napětí;

50.

připomíná, že podle článku 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii „s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise“; zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v postupu výběru vedoucího kandidáta v rámci volby příštího předsedy Komise v souladu s Lisabonskou smlouvou a vítá podporu Komise a některých členských států v tomto ohledu; zdůrazňuje, že v procesu jmenování předsedy Komise mají zásadní význam řádné konzultace s Parlamentem, neboť ten po volbách určí kandidáta, kterého může podpořit většina poslanců, a předá výsledek svých vnitřních jednání Evropské radě; připomíná, že tento kandidát musí být jmenován jako vedoucí kandidát jednou z evropských politických stran a že musí v období před volbami do Evropského parlamentu usilovat o funkci předsedy Komise; domnívá se, že se tento postup ukázal jako správný a posílil společenskou legitimitu voleb do Evropského parlamentu a nadnárodní úlohu tohoto orgánu coby zástupce evropských občanů a evropské demokracie; opětovně varuje, že Evropský parlament bude připraven zamítnout v rámci postupu uvedení předsedy Komise do úřadu každého kandidáta, který nebyl před evropskými volbami nominován jako vedoucí kandidát;

51.

vyjadřuje politování nad četným a obecně rozšířeným pokušením přičítat neoblíbená rozhodnutí Bruselu a zbavovat vnitrostátní orgány jejich odpovědnosti a politik, neboť tento nespravedlivý a oportunistický přístup poškozuje Evropu, podporuje protievropské smýšlení a nacionalismus a diskredituje orgány EU; domnívá se dále, že chybné přisuzování je v rozporu s imperativem odpovědnosti za vládní opatření; zdůrazňuje, že řádné provádění a uplatňování práva EU je základním předpokladem pro úspěšnost politik Unie a pro posílení vzájemné důvěry mezi Unií, členskými státy a občany, a je znepokojen činnostmi členských států, které tak úmyslně nečiní;

52.

zdůrazňuje potřebu důkladnějšího posouzení sociálních a environmentálních dopadů politik EU, přičemž je třeba mít na paměti i náklady na nelegislativní předpisy na evropské úrovni (takzvané „náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu“);

53.

zdůrazňuje, že je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost správnímu právu EU, jak upozornil Parlament ve svém usnesení ze dne 9. června 2016, v němž vyzval k otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie (13);

54.

zdůrazňuje, že je třeba posílit evropský veřejný prostor coby nadnárodní demokratickou oblast; zdůrazňuje, že hlavní výzvy, kterým Evropa čelí, je třeba řešit na evropské, nejen na vnitrostátní úrovni, a propůjčit tak plný účinek ustanovením, jež jsou zakotvena v článcích 10 a 11 Smlouvy o EU; upozorňuje proto, že evropská demokracie potřebuje zintenzívnit nadnárodní dimenzi, co se týče jejích cílů a výzev, a zároveň oživit evropské občanství, jež se zakládá na společných hodnotách v rámci EU, dále je třeba více institucionálního vzdělávání na evropské úrovni i deliberativní společenský rámec umožňující větší účast, jakož i evropštější a méně národně zaměřenou kampaň před nadcházejícími evropskými volbami v roce 2019;

55.

vítá přístup Unie, jenž byl zaujat k jednáním o řádném vystoupení Spojeného království z Evropské unie, a poukazuje na pozoruhodnou jednotu, kterou projevují orgány EU a členské státy; konstatuje, že zkušenosti z jednání ukazují obrovskou složitost takových rozhodnutí;

56.

ještě jednou zdůrazňuje, že národní svrchovanost ani subsidiarita nemohou ospravedlnit či legitimizovat systematické odmítání ze strany některého členského státu dodržovat základní hodnoty Evropské unie, jež inspirovaly úvodní články evropských smluv, které členské státy dobrovolně schválily a zavázaly se je dodržovat; zdůrazňuje kromě toho, že podpora těchto hodnot je zásadní pro soudržnost evropského projektu, práva všech Evropanů a vzájemnou důvěru, jež je zapotřebí mezi členskými státy; ještě jednou žádá Komisi, aby urychleně předložila návrh, jímž nabyde účinku usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi ohledně vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva;

57.

připomíná, že podle Soudního dvora (spojené věci C-8/15 P až C-10/15 P (14)) jsou evropské orgány povinny respektovat a dodržovat ustanovení Listiny základních práv EU, i když jednají mimo právní rámec EU;

58.

znovu opakuje, že v souvislosti s rozpravou o budoucnosti Evropy je třeba zvážit otázku, jak by měl být reformován rozpočtový systém Unie, aby poskytoval dostatečný rozpočet na financování plánovaných politik, zajišťoval lepší rovnováhu mezi předvídatelností a schopností reakce i to, jak zajistit, aby celková finanční opatření nebyla složitější, než je nezbytné k dosažení politických cílů Unie a pro zajištění odpovědnosti; zastává názor, že je třeba v nezbytných případech posílit předběžnou podmíněnost jednotlivých oblastí politiky, aniž by to ohrožovalo fungování programů, za účelem zajištění zdravého finančního řízení při realizaci výdajů Unie;

59.

zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se zejména na účinnější využívání finančních prostředků a na demokratické mechanismy rozpočtové kontroly EU; vyzývá orgány EU, aby zlepšily své postupy a praktiky, které mají za cíl chránit finanční zájmy Unie, a aby aktivně přispívaly k procesu udělování absolutoria zaměřenému na výsledky; vyjadřuje v této souvislosti přesvědčení, že postup udělování absolutoria je nepostradatelným nástrojem demokratické odpovědnosti vůči občanům Unie, a připomíná problémy, které se opakovaně vyskytují v důsledku nedostatečné spolupráce ze strany Rady; trvá na tom, že se Rada musí zodpovídat a být transparentní stejně jako ostatní orgány; zdůrazňuje, že by v této souvislosti neměly existovat žádné výjimky;

60.

upozorňuje na jev korupce, který má významné finanční dopady a představuje vážnou hrozbu pro demokracii, právní stát a veřejné investice; poukazuje na to, že je důležité ochránit peníze daňových poplatníků EU proti podvodům a jiným nezákonným činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie;

61.

znovu opakuje, že s ohledem na současný stav integračního projektu musí EU využít veškerých možností, aby zajistila plné provedení Lisabonské smlouvy; zdůrazňuje, že následná revize Smluv by měla vycházet z konventu, který by díky svému složení zaručil podporu začleňování a jenž by byl platformou pro úvahy a zapojení zúčastněných stran a občanů, s cílem projednat různé příspěvky orgánů a dalších institucí Unie k procesu úvah o budoucnosti Evropy a návrhy předložené hlavami států a předsedy vlád, vnitrostátními parlamenty a občanskou společností a při konzultacích s občany a vyvodit z nich závěry;

62.

zdůrazňuje, že proces úvah o budoucnosti Evropy již byl zahájen na základě různých postojů k reformě EU, kterou přijaly Parlament, Evropská rada a Komise; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory těmto postojům byly naplánovány pouze okrajové reformy; zdůrazňuje, že jakmile bude sestaven nový Parlament a Komise, měly by využít práce provedené v předchozím volebním období a začít pracovat na předložených návrzích;

63.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.

(2)  Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.

(3)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215.

(4)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 201.

(5)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 235.

(6)  Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 125.

(7)  Úř. věst C 345, 13.10.2017, s. 11.

(8)  Úř. věst C 306, 15.9.2017, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 45, 17.2.2018, s. 40.

(10)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0056.

(11)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0186.

(12)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(13)  Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 126.

(14)  Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 20. září 2016, Ledra Advertising Ltd a další v. Evropská komise a Evropská centrální banka, ECLI:EU:C:2016:701.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/102


P8_TA(2019)0111

Citelný odpor vůči právům žen a rovnosti žen a mužů v EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (2018/2684(RSP))

(2020/C 449/11)

Evropský parlament,

s ohledem na otázku Komisi o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (O-000135/2018 – B8-0005/2019),

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na její články 8 a 153 (o rovnosti mezi muži a ženami), články 10 a 19 (o zákazu diskriminace) a články 6, 9 a 168 (o zdraví),

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na články 2 a 3 této Smlouvy, v nichž je stanovena zásada rovnosti žen a mužů a zákaz diskriminace jako jedna ze základních hodnot Unie,

s ohledem na Listinu základních práv, a zejména na článek 21 (o zákazu diskriminace), 23 (o rovnosti žen a mužů) a 35 (o ochraně zdraví) této Listiny,

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu ze září 1995 a na mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji (káhirská konference) ze září 1994 a její akční program a na výstupy příslušných hodnotících konferencí,

s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění diskriminace žen (CEDAW),

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

s ohledem na závěry výročního kolokvia o základních právech s názvem „Práva žen v neklidné době“ z roku 2017, které uspořádala Komise,

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že odmítavé reakce lze popsat jako odpor k pokrokové společenské změně, regresi s ohledem na získaná práva nebo jako zachování nerovnoprávného status quo, a vzhledem k tomu, že odpor vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů je obzvlášť znepokojující; vzhledem k tomu, že takovýto odpor mohou projevovat osoby bez ohledu na sociální původ nebo věk, může být formální i neformální povahy a může zahrnovat pasivní či agresivní strategie na boj proti dalšímu pokroku snahou o změnu právních předpisů a politik, což by v konečném důsledku omezilo práva, kterých již občané nabyli; vzhledem k tomu, že tento odpor je provázen šířením falešných zpráv a škodlivých stereotypních názorů;

B.

vzhledem k tomu, že v případě práv žen se jedná o lidská práva;

C.

vzhledem k tomu, že míra rovnosti žen a mužů je často ukazatelem zhoršující se situace v oblasti základních práv a hodnot, včetně demokracie a zásad právního státu v dané společnosti, a slouží jako první varování; vzhledem k tomu, že snaha o omezení nebo podkopání práv žen je často známkou širšího společenského konfliktu;

D.

vzhledem k tomu, že na základě mezinárodního práva a smluv EU přijaly všechny členské státy závazky a povinnost respektovat, zaručovat, chránit a dodržovat základní práva a práva žen;

E.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU; vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je základním právem, které je zakotveno ve Smlouvách a mělo by být uplatňováno v právních předpisech, v praxi, v judikatuře i v každodenním životě;

F.

vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU uvádí, že: „Unie bude při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy“; vzhledem k tomu, že hlavní odpovědnost za odstranění těchto nerovností mají členské státy;

G.

vzhledem k tomu, že index rovnosti žen a mužů poukazuje na přetrvávající nerovnosti a na to, že od roku 2005 do roku 2015 bylo dosaženo pouze zanedbatelného pokroku; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech je stále zapotřebí výrazného pokroku, aby se vytvořila genderově rovnoprávná společnost, v níž budou ženy i muži ve všech oblastech života a práce stejně zastoupeni a respektováni a v níž se budou cítit stejně bezpečně; vzhledem k tomu, že z působení opatření na zajištění rovnosti žen a mužů mají prospěch všichni občané a že jejich důsledky mají pozitivní vliv na celou společnost; vzhledem k tomu, že pokud v otázkách práv žen nebudeme postupovat kupředu, půjdeme nazpět;

H.

vzhledem k tomu, že vytvoření politiky rovnosti pohlaví se musí opírat o přístup k rovným příležitostem pro ženy i muže a současně musí podporovat ženy i muže usilující o sladění pracovního a rodinného života;

I.

vzhledem k tomu, že pokrok při zajišťování rovnosti žen a mužů a prosazování práv žen není automatický ani lineární; vzhledem k tomu, že ochrana a prosazování rovnosti žen a mužů vyžaduje neustálé úsilí;

J.

vzhledem k tomu, že diskriminace žen může mít nejrůznější podobu, včetně strukturální, diskriminace na pracovišti a ekonomické diskriminace, která může být skrytá a nemusí se projevovat právě proto, že je všudypřítomná;

K.

vzhledem k tomu, že v tomto desetiletí jsme svědky viditelného a organizovaného útoku na celosvětové i evropské úrovni proti rovnosti žen a mužů a právům žen, a to i v EU, a zejména se tento jev projevuje v řadě členských států;

L.

vzhledem k tomu, že tento odmítavý postoj lze vysledovat i na úrovni EU a že je i nadále politováníhodná skutečnost, že na začátku tohoto legislativního období Komise rozhodla, že už nebude provádět stávající strategii na podporu rovnosti žen a mužů;

M.

vzhledem k tomu, že hlavní cíle těchto odmítavých reakcí vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů se jeví být ve všech zemích stejné a zahrnují klíčové oblasti institucionálního a strategického rámce pro rovnost žen a mužů a práva žen, jako je genderový mainstreaming, sociální zabezpečení a ochrana zaměstnanců, vzdělávání, sexuální a reprodukční zdraví a práva, prevence a potírání násilí na ženách a násilí na základě pohlaví, práva osob LGBTI+, přítomnost žen v pozicích, které přijímají politická rozhodnutí, a prostor pro působení ženských organizací jiných lidskoprávních organizací a hnutí a jejich odpovídající financování; vzhledem k tomu, že organizace a jednotlivci vystupující proti lidským právům mají prostřednictvím svých strategií za cíl zvrátit stávající právní předpisy v oblasti základních lidských práv týkající se: sexuality a reprodukce, jako je právo na přístup k moderní formě antikoncepce, technikám asistované reprodukce nebo právo na bezpečný potrat; rovnosti lesbických, gay, bisexuálních, transsexuálních nebo intersexuálních (LGBTI+) osob; přístupu k výzkumu kmenových buněk; a práva na změnu pohlaví bez obavy z právních následků;

N.

vzhledem k tomu, že ženy jsou zvlášť dotčeny nejistým zaměstnáním a různými formami atypické práce; vzhledem k tomu, že v letech 2008–2014 výrazně stoupla nezaměstnanost v důsledku hluboké hospodářské krize v EU a že v roce 2014 byla nezaměstnanost žen (10,4 %) stále vyšší než nezaměstnanost mužů (10,2 %); vzhledem k tomu, že hospodářská krize dolehla na celou Evropskou unii a že zejména venkovské oblasti čelí obrovské nezaměstnanosti, chudobě a vylidňování, které dopadají zejména na ženy;

O.

vzhledem k tomu, že ženské organizace a skupiny a obránci ženských práv působili v posledním desetiletí jako katalyzátory a hnací síla legislativních a politických změn při rozvíjení a zavádění ženských práv v praxi; vzhledem k tomu, že v důsledku restriktivních kritérií a administrativní zátěže čelí velkým problémům v přístupu k finančním prostředkům, jakož i stále nepřátelštějšímu prostředí, které jim již neumožňuje efektivně vykonávat jejich poslání ve veřejném zájmu;

P.

vzhledem k tomu, že mnohé členské státy dosud ani neratifikovaly, ani neprovedly Istanbulskou úmluvu a že v Evropské unii existují státní omezení přístupu k sexuálním a reprodukčním právům;

Q.

vzhledem k tomu, že v první polovině roku 2018 se v několika zemích EU objevily odmítavé reakce vůči Istanbulské úmluvě a otevřel se prostor pro verbální projevy nenávisti, jejichž terčem byly zejména osoby LGBTI+; vzhledem k tomu, že se Rada ani Evropská rada proti této reakci nikdy nepostavily;

R.

vzhledem k tomu, že v roce 2017 Rada Evropy varovala, že sexuální a reprodukční práva žen jsou ohrožena, jelikož několik jejích členů usilovalo o zpřísnění právních předpisů týkajících se přístupu k přerušení těhotenství a antikoncepci; vzhledem k tomu, že se ve společném prohlášení, které v srpnu 2018 vydal Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) a Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením (CRPD), obdobně zdůrazňuje, že přístup k bezpečnému a zákonnému ukončení těhotenství a souvisejícím službám a informacím představuje nezbytný aspekt reprodukčního zdraví žen, a zároveň se na země apeluje, aby přestaly jednat zpátečnicky, pokud jde o sexuální a reprodukční práva žen a dívek, protože to ohrožuje jejich zdraví a život; vzhledem k tomu, že Parlament uznal, že odepření zaručeného a legálního přístupu k přerušení těhotenství představuje násilí na ženách;

S.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech se organizace aktivně vystupující proti sexuálním a reprodukčním právům žen těší plné podpoře vlády v podobě veřejného financování, což jim umožňuje organizovat koordinované činnosti na mezinárodní a evropské úrovni;

T.

vzhledem k tomu, že sexuální výchova a vzdělávání k rovnosti pohlaví a v oblasti vztahů, které by splňovaly normy Světové zdravotnické organizace v oblasti sexuálního vzdělávání a řídily se jejím akčním plánem pro sexuální a reprodukční zdraví, se neposkytují ve všech členských státech, což znamená, že pokulhávají za mezinárodními požadavky; je zneklidněn rostoucím odporem k takovémuto vzdělávání a stigmatizací osob, které se ho účastní, ze strany některých politických hnutí, přičemž tento odpor je v řadě členských států často vyvolán dezinformačními kampaněmi týkajícími se obsahu sexuální výchovy a stojí v cestě poskytování takovéhoto informativního, důležitého a inkluzivního vzdělávání pro všechny;

U.

vzhledem k tomu, že v důsledku staletých patriarchálních struktur dochází na celém světě k útlaku žen, k potlačování jejich práv a k zachování nerovností mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že k překonání těchto struktur je zapotřebí si poradit s nejrůznějšími mocenskými pozicemi a mechanismy na celém světě;

V.

vzhledem k tomu, že prosazování rovnosti žen a mužů a investice do žen se vyplácejí celé společnosti, jelikož ženy, které mají ekonomické zdroje a příležitost zaujmout vedoucí pozice, budou investovat do zdraví, výživy, vzdělání a blaha svých dětí a rodin;

1.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále odhodlaně ctily své závazky v oblasti rovnosti žen a mužů, práv žen a práv osob LGBTI+, včetně práv nejzranitelnějších menšin, a přiznávaly těmto oblastem vysokou prioritu; připomíná všem členským státům jejich závazek dodržovat práva žen a prosazovat rovnost žen a mužů; vyzývá ke všeobecnému odsouzení diskursů a opatření, která podrývají práva žen, jejich nezávislost a emancipaci v každé oblasti; konstatuje, že významným způsobem, jak bojovat proti těmto odmítavým reakcím, je aktivní prosazování rovnosti žen a mužů založené na právech a obecně na začleňování genderového hlediska;

2.

konstatuje, že povaha, intenzita a dopady odmítavých reakcí vůči právům žen se v různých zemích a regionech liší, přičemž v některých případech zůstalo u rétoriky, zatímco jinde se tyto reakce proměnily v konkrétní opatření a iniciativy; vzhledem k tomu, že odmítavé reakce jsou přesto patrné téměř ve všech členských státech; zastává názor, že tyto reakce jsou také formovány diskusí a politickými rozhodnutími;

3.

konstatuje, že nezávislost žen prostřednictvím sociální a hospodářské emancipace vyžaduje politiky zaměřené na pracoviště, napomáhající v boji proti hlavním nerovnostem a diskriminaci v práci a zajišťující lepší mzdy a větší regulaci práce a pracovní doby společně s opatřeními zaměřenými na potírání a zákaz všech forem nejistého zaměstnání a obranu práva na kolektivní vyjednávání;

4.

podotýká, že nejzranitelnější vůči tomuto odmítavému postoji jsou především ženy z menšinových skupin, včetně genderových a sexuálních, etnických a náboženských menšin;

5.

zdůrazňuje, že rovnosti žen a mužů nelze dosáhnout, aniž by se rovných práv dostalo všem ženám, včetně žen z náboženských a etnických menšinových skupin, které se potýkají s nerovnostmi z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

6.

odsuzuje změnu významu a zaměření politiky rovnosti žen a mužů, pokud jde o rodinnou a mateřskou politiku, k čemuž dochází v některých členských státech; poukazuje na to, že to platí pouze pro určité skupiny a nepředstavuje to inkluzivní přístup; dále upozorňuje na to, že tato politika nemá za cíl udržitelnou strukturální změnu, která by vedla k udržitelnému zlepšení v oblasti práv žen a k jejich rovnému postavení;

7.

vyzývá členské státy, aby zajistily ochranu práv žen a osob LGBTI+ a uznaly je jako zásady rovnosti v rámci demokracie a právního státu; domnívá se však, že k dosažení rovnosti žen a mužů nestačí zakotvení práv žen v právních předpisech a že ho nelze dosáhnout, pokud členské státy neprovedou, nepřijmou a konečně nezavedou do praxe a nebudou prosazovat dotčené právní předpisy, aby se plně chránila práva žen; lituje, že se k právům žen nepřistupuje holisticky jako k hlavní zásadě všech vnitrostátních a evropských veřejných politik, a to včetně příslušného rozpočtu; má za to, že řešením, jak předcházet odmítavým postojům, jsou investice do vzdělávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily informovanost veřejnosti o významu a přínosech ochrany práv žen a rovnosti žen a mužů a odstranění genderových stereotypů pro společnost a aby dále podporovaly rozvoj a šíření výzkumu založeného na důkazech a informací v oblasti práv žen;

8.

vyzývá všechny členské státy, aby přijaly závazky vyplývající z mezinárodních smluv a úmluv a řídily se jimi, a též aby se řídily zásadami zakotvenými v jejich základních právních předpisech, jelikož se jedná o prostředek k zajištění dodržování a posilování práv menšin a práv žen, včetně práv spojených se sexuálním a reprodukčním zdravím a obecně včetně rovnosti žen a mužů;

9.

zdůrazňuje, že prevence a potírání veškerých forem násilí páchaného na ženách, včetně tradičních škodlivých praktik a násilí na základě pohlaví, i nadále čelí řadě překážek; je znepokojen různými formami násilí, které zesílily, jako jsou sexistické verbální projevy nenávisti a projevy vyvolané strachem z osob LGBTI, nenávist k ženám a násilí on-line, včetně obtěžování a pronásledování (stalkingu), ale také násilí na ženách na pracovišti nebo v souvislosti s obchodováním s lidmi a prostitucí; připomíná, že je nutné provést preventivní a ochranná opatření pro ženy a dívky čelící násilí na základě pohlaví a že je třeba postavit pachatele před soud a současně zajistit, aby byly azylové domy pro ženy dostatečně financovány, podporovány a měly dostatek personálu; připomíná, že je stěžejní uplatňovat směrnici o právech obětí, směrnici o evropském ochranném příkazu a směrnici proti obchodování s lidmi; zdůrazňuje, že je nutné bojovat proti nedostatku srovnatelných údajů, aby bylo možné informovat osoby zodpovědné za přípravu politik o tomto novém vývoji situace; vyzývá k tomu, aby i nadále byly na úrovni EU a členských států zahajovány kampaně na zvýšení informovanosti veřejnosti o boji proti násilí na základě pohlaví a domácímu násilí;

10.

vyzývá poslance, aby prokázali svou netoleranci vůči sexistickým verbálním projevům nenávisti na plenárních zasedáních změnou jednacího řádu tak, aby obsahoval zákaz takových projevů;

11.

opětovně vyzývá k provedení co nejúčinnějších opatření pro boj proti sexuálnímu obtěžování v Evropském parlamentu za účelem dosažení skutečné rovnosti žen a mužů; vyzývá k provedení externího auditu s cílem určit nejlepší pravidla, která mají být zavedena, k povinnému školení na téma „Respekt a důstojnost v práci“ pro všechny zaměstnance Parlamentu včetně poslanců a k znovuvytvoření dvou výborů odpovědných za potrestání obtěžování tak, aby zahrnovaly nezávislé odborníky a respektovaly rovnost;

12.

domnívá se, že práce s muži představuje důležitou součást prosazování rovnosti žen a mužů a odstranění násilí na ženách;

13.

odsuzuje kampaň proti Istanbulské úmluvě, která je namířena proti násilí páchanému na ženách, a mylnou interpretaci této úmluvy; je znepokojen odmítnutím normy stanovící nulovou toleranci k násilí páchanému na ženách a násilí na základě pohlaví, na níž panuje silný mezinárodní konsenzus; uvádí, že se nyní zpochybňuje samotná podstata zásad lidských práv, rovnosti, nezávislosti a důstojnosti; vyzývá Radu, aby sjednala ratifikaci Istanbulské úmluvy a její plné provedení ze strany EU a aby prosazovala její ratifikaci ze strany všech členských států;

14.

konstatuje, že domácí násilí se v některých státech považuje za nejrozšířenější formu násilí, a vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem žen, které čelí domácímu násilí;

15.

vyjadřuje své zděšení nad nárůstem násilí páchaného na ženách, jenž se brutálně odráží v alarmujícím počtu vražd;

16.

konstatuje, že oběti násilí na základě pohlaví, včetně domácího násilí, mají navzdory právním předpisům o boji proti všem formám násilí často omezený přístup ke spravedlnosti a řádné ochraně a že zákony nejsou dostatečně uplatňovány a prosazovány; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby se všem obětem násilí na základě pohlaví a domácího násilí dostalo právní pomoci zohledňující rovnost pohlaví, aby se předešlo opakované viktimizaci a aby došlo k potrestání viníků, a aby zajistily lepší hlášení výskytu těchto trestných činů;

17.

poukazuje na znepokojivou tendenci omezit prostor pro činnost občanské společnosti ve světě i v Evropě a k větší kriminalizaci, byrokratizaci a omezení finančních prostředků pro organizace zabývající se problematikou základních práv, včetně organizací a aktivistů bránících práva žen;

18.

vyjadřuje svou silnou podporu a solidaritu obecně rozšířeným iniciativám, včetně iniciativ na základní občanské úrovni, které usilují o rovnost žen a mužů prosazovanou ženskými organizacemi a hnutími; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat setrvalou finanční podporu, aby se zajistilo pokračování výkonu jejich činnosti; žádá proto, aby členské státy a EU navýšily finanční prostředky na finanční nástroje, které jsou těmto organizacím k dispozici; trvá na tom, že přístup k těmto fondům musí zahrnovat méně byrokracie a neměl by být diskriminační, pokud jde o cíle a činnosti organizací;

19.

je proto znepokojen zprávami o krácení finančních prostředků pro organizace bojující za práva žen a azylové domy v některých členských státech;

20.

vyzývá členské státy, aby poskytovaly dostatečné finanční zdroje k provádění nástrojů pro boj proti všem formám násilí, a zejména proti násilí páchanému na ženách;

21.

poukazuje na to, že v některých členských státech se objevují tendence vybudovat paralelní systém nevládních organizací, který se skládá z osob a organizací, jež mají blízko k vládě; zdůrazňuje, že je důležité mít kritický a různorodý systém nevládních organizací, a to jak z hlediska práv žen a jejich rovného postavení, tak i z hlediska dalšího rozvoje celé společnosti;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly své mechanismy pro rozdělování, monitorování a vyhodnocování finanční podpory a aby zajistily, že jsou tyto mechanismy citlivé vůči genderovým otázkám a reagují na problémy, kterým konkrétní organizace a hnutí, zejména ty malé a střední, v této době odmítavého postoje čelí, a aby ve vhodných případech použily nástroje, jako je posouzení dopadů na rovnost žen a mužů a genderové rozpočtování; vyzývá Komisi a členské státy, aby navýšily financování vyčleněné na ochranu a prosazování práv žen a rovnosti žen a mužů, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU a ve světě;

23.

vyzývá Komisi, aby poskytla přímou a významnou finanční podporu ženským organizacím v zemích, v nichž jsou organizacím občanské společnosti systematicky ukončovány dotace a v nichž tyto organizace čelí útokům, má-li se zajistit kontinuální poskytování služeb chránících a podporujících ženy a jejich práva, a aby vypracovala přehled financování, aby se ujistila o tom, že členské státy používají finanční prostředky poskytnuté EU na podporu organizací, které nabízejí nediskriminační a inkluzivní činnosti a služby zaměřené na oběti a neudržují při životě genderové stereotypy, tradiční genderové role nebo netoleranci;

24.

považuje prostituci za závažnou formu násilí a vykořisťování;

25.

vyzývá Komisi, aby vybídla k provedení posouzení současné situace týkající se prostituce v EU, neboť síť obchodníků s lidmi využívá výhod jednotného trhu, a aby přidělila finanční prostředky na programy umožňující obětem obchodování s lidmi a pohlavního vykořisťování únik z prostituce;

26.

vyzývá Komisi, aby do příští strategie v oblasti veřejného zdraví začlenila prosazování a zlepšování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

27.

vyzývá členské státy, aby ukončily a změnily škrty, které se vztahují na programy podpory rovnosti pohlaví, veřejných služeb a zejména poskytování zdravotní péče v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

28.

lituje toho, že v některých členských státech je délka mateřské dovolené podřízena ekonomické sféře, bez ohledu na sociální a zdravotní aspekty této skutečnosti jak pro ženy, tak pro děti; připomíná, že ochrana mateřských, otcovských a rodičovských práv jde ruku v ruce s ochranou pracovních práv a jistoty zaměstnání;

29.

připomíná, že zajištění rovnosti žen a mužů a řešení otázky rozdílů v odměňování a v důchodech žen a mužů má pro rodiny a společnost výrazné sociální a ekonomické výhody;

30.

vyzývá k vytvoření cílených iniciativ pro ekonomické osamostatnění žen a k řešení problematiky genderové segregace a přístupu žen na trh práce, a to zejména v oblastech, jako je podnikání žen, digitalizace a přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika, s cílem bojovat proti digitální propasti mezi ženami a muži;

31.

zdůrazňuje, že je nutné zvýšit nezávislost žen a umožnit jim účast na rozhodovacím procesu a ve vedení, tak aby došlo ke zpochybnění negativních stereotypů;

32.

vyzývá k přijetí skutečných kroků, které odstraní rozdíly v odměňování žen a mužů, jež mají negativní dopad na sociální a hospodářské postavení žen; zdůrazňuje, že ochrana a aktivní uplatňování kolektivního vyjednávání, podpora mezd, zákaz všech forem nejistého zaměstnání a regulace pracovních práv jsou nezbytnými kroky k překonání rozdílů v odměňování žen a mužů;

33.

zdůrazňuje, že je nutné dále zlepšit sběr údajů podle pohlaví v oblastech, jako je neformální zaměstnávání, podnikání a přístup k financování, přístup ke zdravotnickým službám, násilí na ženách a neplacená práce; zdůrazňuje, že k tvorbě informovaných politik založených na důkazech je potřeba sbírat a využívat kvalitní údaje a důkazy;

34.

s politováním konstatuje, že genderové rozpočtování se v nařízení o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 neuznává jako horizontální zásada, a vyzývá Radu, aby toto nařízení urychleně změnila, a potvrdila tak své odhodlání zajistit rovnost žen a mužů; vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly rozpočtové přístupy zohledňující rovnost žen a mužů takovým způsobem, který výslovně sleduje, jaký poměr veřejných finančních prostředků je zaměřen na ženy a na boj proti odmítavému stanovisku k otázce rovnosti pohlaví, a zároveň zajišťuje, aby se v rámci veškerých opatření zaměřených na uvolňování prostředků a přidělování výdajů podporovala rovnost žen a mužů;

35.

poukazuje na to, že genderový mainstreaming je součástí celkové strategie v oblasti rovnosti žen a mužů, a zdůrazňuje proto, že závazek orgánů a institucí EU má v této oblasti zásadní význam; s politováním v této souvislosti konstatuje, že na úrovni EU nebyla přijata žádná strategie v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2020, což vedlo k tomu, že se ze Strategického závazku ohledně rovnosti žen a mužů stal pouhý pracovní dokument útvarů Komise; opětovně po Komisi požaduje, aby přijala strategii EU v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů;

36.

naléhavě vyzývá Radu, aby odblokovala jednání o směrnici o genderové vyváženosti mezi jinými než výkonnými řediteli společností kótovaných na burze (tzv. směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech), tak aby došlo ke změně významné nerovnováhy mezi ženami a muži v hospodářských rozhodovacích pozicích na nejvyšší úrovni;

37.

naléhavě vyzývá Radu, aby odblokovala jednání o směrnici o uplatňování zásady rovného zacházení mimo trh práce bez ohledu na věk, zdravotní postižení, sexuální orientaci nebo náboženské přesvědčení, jejímž cílem je rozšířit ochranu před diskriminací prostřednictvím horizontálního přístupu;

38.

opakuje svou výzvu Komisi, aby přezkoumala přepracované znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES (1) ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, a naléhavě vyzývá k provedení řádných legislativních návazných kroků s ohledem na doporučení Komise z roku 2014 ohledně transparentnosti platů s cílem snížit přetrvávající rozdíly v odměňování žen a mužů;

39.

vyjadřuje politování nad tím, že se zastavila práce na směrnici o mateřské dovolené;

40.

vyzývá Komisi, aby vypracovala přehledný ucelený plán, jak dosáhnout rovnosti žen a mužů a zajistit ochranu rovných práv žen, včetně odstranění všech forem násilí na ženách;

41.

vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala prosazování rovnosti žen a mužů a stav v této oblasti v nejvíce postižených členských státech se zvláštním zřetelem k institucionálnímu, politickému a legislativnímu rámci;

42.

vyjadřuje své znepokojení nad tím, že odpůrci reprodukčních práv a reprodukční nezávislosti žen mají významný vliv na vnitrostátní zákonodárství a politiku, zejména pak v některých členských státech, a snaží se dále omezovat práva žen na zdraví a jejich reprodukční práva, zejména pokud jde o přístup k plánovanému rodičovství a antikoncepci, jakož i o pokusy o omezení nebo ukončení práva na dobrovolné ukončení těhotenství; znovu zdůrazňuje, že je třeba přijmout politiky na ochranu mateřství a otcovství, které zaručí silnou ochranu na pracovišti a dobré životní podmínky, spolu s politikami, které budou poskytovat infrastrukturu na podporu rodiny, předškolní zařízení a domácí péči pro nemocné nebo seniory;

43.

kriticky se staví ke zneužívání feminismu a boje za práva žen k rasistickému štvaní;

44.

doporučuje, aby členské státy zajistily poskytování sexuální výchovy a výchovy v oblasti vztahů všem mladým lidem; je přesvědčen, že širší vzdělávací strategie jsou klíčovým nástrojem k tomu, aby se zabránilo všem formám násilí, zejména násilí na základě pohlaví, a to především v období dospívání;

45.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1)  Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/109


P8_TA(2019)0112

Politické výzvy a strategie pro boj proti nádorovým onemocněním žen a s nimi souvisejícímu současnému výskytu dalších nemocí

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o politických výzvách a strategiích pro boj proti nádorovým onemocněním žen a s nimi souvisejícímu současnému výskytu dalších nemocí (2018/2782(RSP))

(2020/C 449/12)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii a na články 8, 9, 10 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 35 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na chartu proti rakovině, která byla přijata dne 4. února 2000 v Paříži během prvního světového summitu proti rakovině (1),

s ohledem na doporučení Rady ze dne 2. prosince 2003 o screeningu rakoviny (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. června 2009 nazvané „Evropské partnerství pro boj proti rakovině“ (COM(2009)0291),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. září 2014 o provádění sdělení Komise ze dne 24. června 2009 o evropském partnerství pro boj proti rakovině a druhé zprávě o provádění nařízení Rady ze dne 2. prosince 2003 o screeningu rakoviny (2003/878/ES) (COM(2014)0584),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. června 2003 o rakovině prsu v Evropské unii (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2006 o rakovině prsu v rozšířené Evropské unii (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2010 ke sdělení Komise o evropském partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o prevenci nemocí žen spojených s věkem (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu (8),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (9),

s ohledem na publikaci z roku 2017 vydanou společnou akcí CanCon Cancer Control pod názvem „European Guide on Quality Improvement in Comprehensive Cancer Control“ (Evropský průvodce ke zlepšení kvality v oblasti komplexní kontroly rakoviny),

s ohledem na publikaci Společného výzkumného střediska Evropské komise z roku 2017 s názvem „Report of a European Survey on the Implementation of Breast Units: ECIBC-supporting information for breast cancer care policies and initiatives“ (Zpráva o evropském průzkumu provádění zařízení specializovaných na léčbu rakoviny prsu: informace na podporu iniciativy ECIBC s ohledem na politiky a iniciativy v oblasti péče o rakovinu prsu),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 o vadných silikonových prsních implantátech od francouzské společnosti PIP (10),

s ohledem na stanovisko Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) o bezpečnosti silikonových prsních implantátů vyrobených společností Poly Implant Prothèse (PIP), které bylo zveřejněno dne 1. února 2012 (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2001 o peticích o silikonových implantátech prohlášených za přípustné (petice č. 0470/1998 a 0771/1998)) (12) a zejména s ohledem na nedávno obdrženou petici 0663/2018 o mamární protetice a o účincích na zdraví žen,

s ohledem na otázku položenou Komisi o politických výzvách a strategiích pro boj proti nádorovým onemocněním žen a s nimi souvisejícímu současnému výskytu dalších nemocí (O-000134/2018 – B8-0006/2019),

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie uznává právo jednotlivců na přístup k preventivní zdravotní péči a právo obdržet lékařskou péči;

B.

vzhledem k tomu, že u každého třetího Evropana se v průběhu jeho života rozvine rakovina a každý rok na rakovinu v EU umírá asi 1,3 milionu lidí, což představuje asi 26 % všech úmrtí (13);

C.

vzhledem k tomu, že rakovina plic je hlavní příčinou mortality z důvodu rakoviny v EU, následuje rakovina tlustého střeva a konečníku a rakovina prsu;

D.

vzhledem k tomu, že rakovina a s ní související současný výskyt dalších nemocí postihuje ženy i muže, ale pro každé pohlaví jsou typické jiné druhy rakoviny a liší se přístup k diagnostice a prevenci, a je tedy zapotřebí cílené politiky;

E.

vzhledem k tomu, že hlavní formy rakoviny postihující ženy jsou rakovina prsu, rakovina dělohy a rakovina děložního čípku; vzhledem k tomu, že rakovina prsu je nejčastější formou rakoviny, která má v ženské populaci za následek úmrtí, a to nejen v EU (16 %), ale i v celosvětovém měřítku;

F.

vzhledem k tomu, že ze shromážděných údajů vyplývá, že ženám pracujícím na nočních směnách hrozí o 30 % vyšší riziko rakoviny prsu;

G.

vzhledem k tomu, že z údajů vyplývá, že až polovině všech úmrtí způsobených rakovinou je možné zabránit (14), pokud se rakovina odhalí včas a vhodným způsobem se léčí;

H.

vzhledem k tomu, že míra přežití u pacientů trpících rakovinou prsu může dosáhnout až 80 % v případě, že je diagnostikována v raném stadiu a včas léčena;

I.

vzhledem k tomu, že ženy trpící rakovinou se také často musejí vypořádat se závažnými a často podceňovanými psychologickými problémy, zejména v případě provedení mastektomie nebo hysterektomie;

J.

vzhledem k tomu, že rakovina může mít negativní tělesné následky a důsledky pro plodnost, např. bolest, lymfedémy atd.;

K.

vzhledem k tomu, že rakovina má nepříznivé dopady na osobní, sociální a profesní život žen a zasazuje tvrdou ránu jejich sebevědomí a sebepřijetí;

L.

vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost ženám a mužům, kteří trpí rakovinou a s ní souvisejícím současným výskytem dalších nemocí a již čelí specifickým výzvám kvůli své nemoci a v souvislosti s rodinnými povinnostmi spočívajícími v péči o děti, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením;

M.

vzhledem k tomu, že každý člověk, který trpí rakovinou a dalšími onemocněními, jež s ní souvisejí, musí mít rovnoprávný přístup ke screeningu, ošetření a cenově dostupné, vysoce kvalitní podpoře ve fázi po skončení léčby;

N.

vzhledem k tomu, že včasné odhalení rakoviny díky lékařským prohlídkám může zachránit životy těch, kteří jí trpí; vzhledem k tomu, že je proto mimořádně důležité zlepšit přístup k preventivním opatřením, která jsou k dispozici formou lékařských kontrolních vyšetření;

O.

vzhledem k tomu, že i dnes jsou pro EU nadále typické významné rozdíly jak uvnitř členských států, tak mezi nimi; v soukromém a veřejném prostředí, ve venkovských a městských oblastech, v regionech a ve městech, ale i mezi nemocnicemi v tomtéž městě, pokud jde o kvalitu poskytované léčby; vzhledem k tomu, že členské státy mají značně odlišné systémy zdravotnictví a rovněž standardy se liší; vzhledem k tomu, že existuje značný rozdíl v incidenci a mortalitě mezi střední a východní Evropou a evropským průměrem; vzhledem k tomu, že odpovědnost za organizaci systémů zdravotnictví a poskytování diagnózy a léčby rakoviny mají jednotlivé členské státy; vzhledem k tomu, že skvělou přidanou hodnotu představuje spolupráce a výměna osvědčených postupů na úrovni EU;

P.

vzhledem k tomu, že jakákoliv úspěšná cesta k vyléčení rakoviny a s ní souvisejících současně se vyskytujících dalších nemocí by měla zohlednit zvláštní potřeby žen a mužů a zjištěné rozdíly mezi nimi, pokud jde o prevenci a léčbu pacientů s rakovinou, jakož i inkluzivní komunikaci mezi pacienty, osobami, které rakovinu přežily, rodinnými příslušníky a pečujícími osobami, zdravotnickým personálem a vědci;

Q.

vzhledem k tomu, že stále chybí holistická léčba pacientů s rakovinou a že struktura léčby je často rigidní a neodráží potřeby žen, zejména mladých žen a žen ze skupiny LGBTIQ+;

R.

vzhledem k tomu, že dotčené ženy a muži by měli mít přístup v každé fázi k přesným informacím o své nemoci, jakož i k prevenci, kvalitnímu screeningu, diagnóze, sledování a léčbě, ale také k podpoře po zotavení;

S.

vzhledem k tomu, že různé formy léčby rakoviny mají závažné důsledky, a to jak po tělesné stránce, tak po stránce psychologické, a vzhledem k tomu, že je zásadní zajistit pacientům a jejich rodinám vysokou kvalitu života tím, že se jim nabídne vhodná podpora a pomoc uzpůsobená na míru jejich konkrétní situaci a jejich zvláštním potřebám;

T.

vzhledem k tomu, že dopad rakoviny na lidské životy a lidské utrpení je velmi zneklidňující a pro záchranu životů je možné udělat mnohem více tím, že se budou sdílet zdroje, znalosti a stávající technologie;

U.

vzhledem k tomu, že ženy a muži jsou postiženi rakovinou různě a že ženy, které rakovinu přežily, mohou čelit specifickým potížím při návratu do zaměstnání, vzdělávání nebo v rodinném životě; vzhledem k tomu, že z důkazů vyplývá, že včasné psychosociální intervence mají pozitivní dopad v oblasti podpory osob, které rakovinu přežily a které mají problémy spojené se zaměstnáním; vzhledem k tomu, že by měla být vyvinuta psychosociální a pracovní rehabilitace založená na přístupu orientovaném na člověka, který zohledňuje rovnost žen a mužů;

V.

vzhledem k tomu, že každý rok dostanou tisíce žen prsní protézy ze zdravotních nebo estetických důvodů nebo někdy z kombinace obou, aniž jsou skutečně zvážena rizika předtím, než se tyto implantáty doporučí pacientům; vzhledem k tomu, že případ společnosti PIP zaměřil veškerou pozornost na jednoho výrobce, aniž by byly šířeji a důkladněji prozkoumány jiné subjekty; vzhledem k tomu, že výrobci prsních implantátů (jiní výrobci než firma PIP) neposkytují žádné informace o složení a méně a více závažných nepříznivých účincích silikonového gelu používaného pro tyto účely farmaceutickým průmyslem; vzhledem k tomu, že výrobci nejsou schopni zaručit 100 % kohezivnost protézy a že problém uvolňování gelu z protéz stále nebyl vyřešen; vzhledem k tomu, že míra případů prasknutí a invazivní rizika silikonu v celém těle jsou skutečným problémem; vzhledem k tomu, že chirurgové mají nabízet alternativy prsních implantátů, protože jde o téměř nevratnou formu zákroku, který může vést ke zmrzačení i k vážným zdravotním problémům u žen, a to včetně nádorových onemocnění a s nimi souvisejícím výskytem dalších nemocí; vzhledem k tomu, že v několika zprávách byla zjištěna přímá souvislost mezi používáním silikonových implantátů a anaplastickým velkobuněčným lymfomem (ALCL), což je vzácný typ nehodgkinova lymfomu, který měl za následek nejméně 14 úmrtí z více než 409 zaznamenaných případů;

W.

vzhledem k tomu, že na zdraví mají vliv faktory životního prostředí, přičemž některé známé karcinogeny přispívají k vyššímu riziku u žen i mužů;

X.

vzhledem k tomu, že naděje dožití bude představovat v budoucnu vědecký, demografický a lékařský problém, přičemž ženy obecně žijí déle než muži;

Y.

vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní výzkum týkající se příčin vzniku a léčby rakoviny je klíčem ke zlepšení prevence, diagnózy, úspěšné léčby a řízení stávající patologie;

Z.

vzhledem k tomu, že chtějí-li pacienti obdržet nejlepší dostupnou péči v případě některých druhů nádorových onemocnění, může být nutné, aby vycestovali ze svého regionu nebo členského státu, aby se mohli podrobit život zachraňujícím úkonům; vzhledem k tomu, že pacienti, kteří potřebují léčbu v zemích mimo EU, mohou čelit významným překážkám v přístupu ke včasné léčbě;

AA.

vzhledem k tomu, že ženy tvoří většinu pracovníků v některých odvětvích a jsou často více ohroženy tím, že se u nich rozvine rakovina v souvislosti s prací, a to kvůli expozici karcinogennímu materiálu;

1.

vítá dosažený pokrok, pokud jde o míru včasného odhalení, která zvýšila míru přežití u pacientů s rakovinou prsu, a upozorňuje na to, že by všechny členské státy měly usilovat o zlepšení léčby jiných druhů rakoviny, např. rakoviny vaječníků a rakoviny děložního čípku a s nimi souvisejících současně se vyskytujících dalších nemocí;

2.

poukazuje na to, že rakovina prsu je nejčasnější rakovinou u žen v EU, která končí smrtí, po ní následuje rakovina plic, rakovina tlustého střeva a konečníku a rakovina slinivky, zatímco u mužů zůstává nejběžnější rakovina prostaty a plic;

3.

vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále považovaly boj proti rakovině za prioritu v oblasti zdravotní politiky a aby vypracovaly a zavedly do praxe komplexní strategii EU a na důkazech založené nákladově efektivní politiky proti rakovině a souvisejícím dalším nemocem, které se vyskytují současně s rakovinou; zdůrazňuje, že tyto politiky by měly zohlednit zvláštní potřeby žen a mužů prostřednictvím shromáždění přesných a komplexních údajů o incidenci/přežití rakoviny, které budou rozděleny podle pohlaví, aby se zajistilo, že jsou na pacienty trpící rakovinou zaměřená konkrétní opatření a současně se provádí výzkum, zahajují se preventivní opatření proti konkrétním druhům rakoviny a poskytuje se přístup k přesným informacím, screeningu, diagnóze, monitorování, léčbě a podpoře ve fázi po skončení léčby s cílem zaručit lékařskou zdravotní péči;

4.

zdůrazňuje, že zatímco odpovědnost za organizaci systémů zdravotnictví a za poskytování dlouhodobé zdravotní péče spočívá na jednotlivých členských státech, spolupráce na evropské úrovni spolu s účinným využitím fondů EU může přispět k vypracování účinné strategie EU pro boj proti rakovině a s ní souvisejícímu současnému výskytu dalších nemocí, a to prostřednictvím podpory a doplňování opatření přijímaných na regionální a vnitrostátní úrovni a pomoci členským státům s řešením společných problémů; vyzývá proto Komisi, aby sloužila jako platforma pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o modely péče o pacienty s rakovinou a normy pro programy léčby rakoviny, jež budou uzpůsobeny individuální situaci a finančním možnostem s cílem vytvořit synergie, pokud jde o řešení společných výzev;

5.

vyzývá Komisi, aby posílila své úsilí zlepšit v celé EU koordinaci v oblasti výzkumu rakoviny u žen, která je v celé EU velmi roztříštěná a odlišná; vyzývá Komisi, aby lépe využívala Inovativní partnerství pro boj proti rakovině (iPAAC), a dosáhla tak lepší koordinace, zejména pokud jde o rakovinu vaječníků;

6.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily osvětové kampaně týkající se nádorových onemocnění, která neúměrně postihují ženy, a způsobů prevence rakoviny a aby poskytly informace o faktorech životního stylu, které je možné upravit, a docílit tak prevence, jako jsou změny stravovacích návyků, spotřeba alkoholu a cvičení; zdůrazňuje, že tyto kampaně by měly ženy vybídnout, aby se zúčastnily programů screeningu rakoviny prsu a rakoviny děložního čípku;

7.

vybízí členské státy, aby přijaly opatření na vytvoření programů a kampaní v oblasti zdravotního vzdělávání a gramotnosti, jejichž cílem by bylo posílit postavení žen a dívek a vedle poskytnutí veřejných, komplexních a bezplatných zdravotnických služeb je vybavit prostředky, jak provádět péči o své vlastní tělo napříč celým zdravotním spektrem;

8.

vyzývá členské státy, aby spolupracovaly na prevenci rakoviny tím, že v plném rozsahu provedou Evropský kodex proti rakovině (15);

9.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly razantní opatření s cílem minimalizovat expozici žen i mužů karcinogenům, látkám, které jsou toxické pro reprodukci, a endokrinním disruptorům;

10.

zdůrazňuje zvláštní situaci mužů, zejména trans mužů, kteří trpí rakovinou prsou nebo rakovinou dělohy; vybízí členské státy, aby zajistily poskytování služeb v oblasti duševního zdraví, které budou uzpůsobeny tak, aby pomohly vypořádat se se stresem, kteří tito lidé mohou zakoušet; zdůrazňuje význam informování lékařského nebo nelékařského personálu o tomto druhu situace formou vhodné odborné přípravy;

11.

opakuje, že je zapotřebí šířit zvláštní a přesné materiály, a vyzývá Komisi a členské státy, ale prováděly osvětové kampaně uzpůsobené různým druhům rakoviny a různým skupinám pacientů, ať už jde o ženy, nebo muže, a to s ohledem na všechny základní faktory, jako je rodinná anamnéza, věk, socioekonomický status nebo místo bydliště;

12.

konstatuje, že jedna třetina obyvatel stále nemá možnost využít vysoce kvalitní registraci pacientů s rakovinou, především pak v regionech vyznačujících se nejomezenějšími zdroji a nejhorším zdravotním stavem; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily své úsilí o vytvoření registrů pacientů s rakovinou;

13.

opakuje, že shromažďování údajů o činnostech v oblasti screeningu rakoviny by mělo být provázáno s evropským dotazníkovým šetřením Eurostatu o zdravotním stavu (EHIS) a vnitrostátními dotazníkovými šetřením o zdravotním stavu s cílem získat přesnější informace o počtu osob, které jej využily, a o intervalech, jak pokud jde o spontánní screening, tak pokud jde o organizovaný screening;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, ale zahájily provádění informačních a osvětových kampaní na středních školách, které se budou týkat lidského papillomaviru (HPV), s cílem informovat dívky a mladé ženy o této infekci;

15.

vybízí členské státy, aby podporovaly vytvoření moderních center, která nabízejí specializovanou psychologickou pomoc onkologickým pacientům prostřednictvím kvalifikovaných techniků intermediární péče, psychologů a jiných lékařských pracovníků s cílem zabývat se zvláštními potřebami pacientů s rakovinou během jejich léčby prostřednictvím různých forem psychologické podpory; konstatuje, že setrvalý technický vývoj v oblasti lékařství má za následek, že se lékařský personál musí setrvale vzdělávat, což je nezbytné pro včasné odhalení a kvalitu léčby;

16.

vybízí členské státy, aby posílily rozvoj komunitní péče s cílem zahrnout širší spektrum služeb, jež potřebují pacienti, kteří rakovinu přežili, a lidé s chronickými onemocněními; zdůrazňuje, že komunitní péče by měla být rozvíjena s ohledem na hledisko rovnosti žen a mužů, aby byly uspokojeny zvláštní potřeby žen, které rakovinu přežily, při návratu do vzdělávání a odborné přípravy, zaměstnání a rodinného života, a to s ohledem na jejich psychosociální potřeby;

17.

vítá podporu Komise při vypracovávání evropského program záruky kvality pro služby v oblasti rakoviny prsu; konstatuje, že tento program by měl poskytovat pokyny k rehabilitaci, životě po překonání rakoviny a paliativní péči, a to se zvláštním důrazem na potřeby pacientek s rakovinou a žen, které rakovinu přežily a jež se nacházejí ve zranitelných situacích;

18.

vyzývá členské státy, aby zlepšily přístup k včasnému screeningu prostřednictvím účinnějšího financování a většího množství zdrojů a aby zahájily osvětové kampaně, které vybídnou všechny ohrožené skupiny, aby využily včasných lékařských kontrolních vyšetření;

19.

vyzývá členské státy, aby využily fondů EU, jako jsou evropské strukturální fondy a Fond soudržnosti a nástroje Evropské investiční banky, mimo jiné s cílem vytvořit centra se zajištěnou kvalitou screeningu, prevence a léčby, která jsou snadno dostupná pro všechny pacienty;

20.

vyzývá členské státy, aby s podporou Komise a s využitím různých možností financování EU poskytly finanční prostředky na služby, které podporují rodiny, jejichž jeden člen trpí rakovinou, včetně rodinného poradenství a poradenství v souvislosti s plodností pro pacienty s rakovinou a jejich rodiny;

21.

naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření k plné podpoře strategie Světové zdravotnické organizace na vymýcení rakoviny děložního čípku;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v plném rozsahu provedly stávající právní rámec, zejména v oblasti sledování, vigilance a inspekcí, pokud jde o používání vysoce rizikových zdravotnických prostředků a jejich dopad na zdraví žen; vyzývá je také, aby byla dále rozvíjena opatření, která zaručí bezpečnost prsních implantátů; domnívá se, že je naléhavě zapotřebí důkladné posouzení rizik spojených s těmito implantáty, a to především s přihlédnutím k případům rakoviny u žen, zejména pokud jde o anaplastický velkobuněčný lymfom (ALCL);

23.

vyzývá k vytvoření vyšetřovacího výboru, který by prozkoumal dopad silikonových implantátů na zdraví žen, a zejména možnou souvislost s formami rakoviny a s ní souvisejícím současným výskytem dalších nemocí;

24.

požaduje, aby se věnovala větší pozornost a zdroje včasnému odhalení a základnímu výzkumu rakoviny vaječníků;

25.

naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila za prioritu opatření k odstranění rozdílu mezi střední a východní Evropou a evropským průměrem, pokud jde o incidenci a mortalitu u nádorových onemocnění vaječníků a děložního čípku tím, že odstraní strukturální nerovnosti mezi zeměmi prostřednictvím organizace účinných a nákladově efektivních služeb screeningu rakoviny;

26.

vyzývá členské státy, aby se též zaměřily na zlepšení kvality života žen a mužů, kteří trpí rakovinou nebo s ní souvisejícím současným výskytem dalších nemocí a jejich onemocnění nemohou být vyléčena, například formou podpory hospicového hnutí;

27.

vítá návrh směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem pracovníků a pečujících osob, který předložila Komise; zdůrazňuje, že návrh by měl obsahovat zvláštní opatření, jejichž účelem by bylo snížení rizika rakoviny u žen pracujících na nočních směnách; v této souvislosti zdůrazňuje význam práv jednotlivce na dovolenou a na žádost o pružné uspořádání pracovní doby, které může vyřešit zvláštní výzvy, s nimiž se potýkají pracující rodiče anebo pečující osoby, které se starají o příbuzného, jenž trpí rakovinou a s ní souvisejícími současně se vyskytujícími dalšími nemocemi;

28.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1)  https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000119111

(2)  Úř. věst. L 327, 16.12.2003, s. 34.

(3)  Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 611.

(4)  Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 273.

(5)  Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 11.

(6)  Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 95.

(7)  Úř. věst. C 434, 23.12.2015, s. 38.

(8)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 99.

(9)  Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1.

(10)  Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 89.

(11)  http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/emerging/docs/scenihr_o_034.pdf

(12)  Úř. věst. C 53 E, 28.2.2002, s. 231.

(13)  https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Cancer_statistics

(14)  http://cancer-code-europe.iarc.fr/index.php/en/

(15)  http://cancer-code-europe.iarc.fr/index.php/en/


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/115


P8_TA(2019)0113

Používání konopí pro léčebné účely

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o používání konopí pro léčebné účely (2018/2775(RSP))

(2020/C 449/13)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na otázku týkající se používání konopí pro léčebné účely položenou Komisi (O-000122/2018 – B8-0001/2019),

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že konopí obsahuje více než 480 sloučenin, včetně více než 100 kanabinoidů složených jak z psychotropních, tak nepsychotropních sloučenin; vzhledem k tomu, že mnoho z těchto sloučenin se nachází pouze v konopí;

B.

vzhledem k tomu, že nejznámějšími kanabinoidy obsaženými v konopí jsou D9-tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol (CBD) a že THC představuje hlavní psychotropní a návykovou složku konopí, zatímco CBD omamné nebo návykové vlastnosti nemá;

C.

vzhledem k tomu, že řada dalších kanabinoidů obsažených v konopí, jako jsou kanabichromen, kanabinol, kyselina kanabidiolová, kanabigerol a tetrahydrokanabivarin, může mít neuroprotektivní účinky, pomáhat při zmírňování některých příznaků ovlivňujících pacienty, jako jsou chronická bolest, záněty nebo bakteriální infekce, a stimulovat růst kostí;

D.

vzhledem k tomu, že výrobky získané z konopí, které jsou využívány pro léčebné účely, se obecně nazývají „léčebným konopím“; vzhledem k tomu, že tento termín není z právního hlediska dostatečně definován, je nejednoznačný a umožňuje různé výklady; vzhledem k tomu, že termín „léčebné konopí“ by měl být odlišen od léčivých přípravků na bázi konopí, které prošly klinickým hodnocením a jsou schváleny regulačními orgány;

E.

vzhledem k tomu, že úmluvy OSN a mezinárodní právo nebrání léčebnému použití konopí nebo výrobků na bázi konopí k léčbě konkrétních onemocnění;

F.

vzhledem k tomu, že postoj členských států EU k právním předpisům týkajícím se konopí, včetně jejich právních předpisů o konopí pro léčebné účely, jako jsou předpisy o maximální úrovni povolené koncentrace látek THC a CBD, se značně liší, což může působit potíže zemím, které uplatňují obezřetnější přístup;

G.

vzhledem k tomu, že žádný stát EU nepovoluje kouření konopí pro léčebné účely ani domácí pěstování konopí pro léčebné účely;

H.

vzhledem k tomu, že v EU i na celém světě se politické postoje k léčebnému konopí mění; vzhledem k tomu, že různé účely užívání konopí stále nesprávně chápou dokonce i správní orgány členských států, které často zaměňují legalizaci konopí k rekreačnímu užívání s nutností zajistit bezpečný a legální přístup ke konopí pro léčebné účely všem pacientům, kteří ho potřebují;

I.

vzhledem k tomu, že užívání konopí celkově může mít návykový účinek a má na svědomí vážné sociální a zdravotní problémy; vzhledem k tomu, že je tudíž i nadále nutné zajistit prevenci závislosti a sledování a kontrolu nelegálních praktik, zejména pokud se léčebné konopí užívá v širší míře;

J.

vzhledem k tomu, že od června 2018 nebyly prostřednictvím centrálního postupu registrace u Evropské agentury pro léčivé přípravky zaregistrovány žádné léčivé přípravky na bázi konopí a že centrální postup registrace podstoupil pouze jeden takový přípravek;

K.

vzhledem k tomu, že postupem vzájemného uznávání byl zaregistrován pouze jeden léčivý přípravek na bázi konopí, který získal povolení pro uvedení na trh v 17 členských státech EU pro účely léčby spasticity způsobené roztroušenou sklerózou;

L.

vzhledem k tomu, že posouzení stávající vědecké literatury v oblasti konopí užívaného ve zdravotnictví poskytuje přesvědčivé nebo podstatné důkazy o tom, že konopí a kanabinoidy mají léčebné účinky, například při léčbě chronické bolesti u dospělých (např. v případě rakovinových onemocnění), jako lék proti nevolnosti při léčbě nauzey a zvracení vyvolaných chemoterapií a pro zlepšení subjektivních příznaků spasticity u roztroušené sklerózy, a jsou účinné při léčbě pacientů s úzkostnými poruchami, posttraumatickou stresovou poruchou a depresí;

M.

vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že konopí nebo kanabinoidy mohou účinně zvyšovat chuť k jídlu a zpomalovat ztrátu hmotnosti, jež doprovázejí onemocnění HIV/AIDS, zmírňovat příznaky duševních poruch, např. psychózy nebo Tourettova syndromu, a zmírňovat příznaky epilepsie, ale i Alzheimerovy choroby, artritidy, astmatu, rakoviny, Crohnovy choroby a glaukomu, a rovněž přispívají ke snížení rizika obezity a diabetu a zmírňují menstruační bolesti;

N.

vzhledem k tomu, že oficiální údaje o výzkumu léčebného konopí a jeho financování jsou i nadále nedostatečné; vzhledem k tomu, že výzkum léčebného konopí neobdržel žádnou přímou podporu v rámci stávajícího výzkumného programu v EU a že v členských státech byly výzkumné projekty týkající se léčebného konopí koordinovány jen v omezené míře;

O.

vzhledem k tomu, že při hodnocení provádění protidrogové strategie EU na období 2013–2020 se zjistilo, že podle celé řady zúčastněných stran chybí diskuze o aktuálním vývoji politiky v oblasti konopí, což byl jeden z nejčastěji zmiňovaných bodů při zkoumání témat, která nebyla do strategie zahrnuta;

P.

vzhledem k tomu, že neexistuje žádný jednotný standardizovaný systém pro označování léků s obsahem THC, CBD a jiných kanabinoidů obsažených v konopí;

Q.

vzhledem k tomu, že v členských státech EU je k dispozici jen málo, popřípadě žádné spolehlivé informace pro zdravotnické pracovníky – studenty medicíny, lékaře a lékárníky, psychiatry apod. – o dopadu léčivých přípravků obsahujících THC a CBD a že rovněž chybí informace a varování pro mladé lidi a ženy, které plánují mateřství;

R.

vzhledem k tomu, že v Unii neexistují právní předpisy, které by upravovaly uvádění léků na bázi konopí na trh;

1.

žádá Komisi a vnitrostátní orgány, aby na základě spolupráce právně vymezily léčebné konopí a jasně rozlišovaly mezi léčivými přípravky na bázi konopí schválenými Evropskou agenturou pro léčivé přípravky nebo jinými regulačními agenturami, léčebným konopím nepodpořeným klinickými zkouškami a jiným využitím konopí (např. pro rekreační účely nebo v průmyslu);

2.

domnívá se, že výzkum týkající se možných přínosů léčivých prostředků na bázi konopí nebo konopí obecně není dostatečně financován a v nadcházejícím devátém rámcovém programu i ve výzkumných programech členských států by mu měla být věnována náležitá pozornost, aby se prozkoumalo mj. možné použití THC, CBD a dalších kanabinoidů k léčebným účelům i jejich účinky na lidské tělo, přičemž je nutné přihlédnout ke zkušenostem s vystavováním předpisů na konopí mimo schválené indikace;

3.

vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily regulační, finanční a kulturní překážky, které komplikují vědecký výzkum v oblasti používání konopí k léčebným účelům a výzkum týkající se konopí obecně; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily podmínky, za kterých by bylo možné provádět věrohodný a nezávislý vědecký výzkum používání konopí pro léčebné účely podložený širokou škálou materiálů;

4.

vyzývá Komisi, aby po dohodě s příslušnými orgány určila prioritní oblasti výzkumu konopí pro léčebné účely a čerpala přitom z průkopnického výzkumu v jiných zemích a zaměřila se na oblasti, které mohou mít největší přínos;

5.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se více věnovaly výzkumu a podporovaly inovace v oblasti projektů spojených s výzkumem konopí pro léčebné účely;

6.

vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní strategii, kterou by zajistila zavedení co nejpřísnějších norem pro nezávislý výzkum, vývoj, registraci a marketing přípravků vyráběných z konopí, pro jejich farmakovigilanci a zamezení jejich zneužívání; zdůrazňuje, že je třeba výrobky obsahující léčiva na bází konopí standardizovat a sjednotit;

7.

poukazuje na to, jak je v souvislosti s dalšími kroky EU v oblasti léčebného konopí důležitá úzká spolupráce a koordinace se Světovou zdravotnickou organizací (WHO);

8.

vyzývá Komisi, aby zřídila síť, do níž by byla zapojena agentura EMA, Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), odpovědné orgány členských států a organizace pacientů, občanská společnost, sociální partneři, organizace spotřebitelů, zdravotničtí pracovníci a nevládní organizace spolu s dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty, a to s cílem zajistit účinné provádění strategie pro léčivé přípravky na bázi konopí;

9.

vyzývá členské státy, aby poskytly zdravotnickým pracovníkům řádné lékařskou přípravu a aby podporovaly rozšiřování znalostí o léčebném konopí na základě nezávislého a rozsáhlého výzkumu; dále vyzývá členské státy, aby umožnily lékařům, aby se při předepisování právně schválených léčivých přípravků na bázi konopí pacientům s relevantními onemocněními řídili vlastním odborným úsudkem, a dovolily lékárníkům takové recepty zákonně uznávat; zdůrazňuje, že zdravotničtí pracovníci, jako jsou studenti medicíny, lékaři a lékárníci, potřebují odbornou přípravu a přístup k literatuře o výsledcích nezávislého vědeckého výzkumu;

10.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na zlepšení rovného přístupu k lékům na bázi konopí a pokud možno zajistila, aby se na léky, které jsou účinné při léčbě konkrétních onemocnění, vztahoval systém zdravotního pojištění stejně jako v případě jiných léčivých přípravků; žádá členské státy, aby pacientům nabídly možnost bezpečné a rovnocenné volby mezi různými druhy léčivých přípravků na bázi konopí a zajistily při tom, aby se o ně během jejich léčby starali specializovaní zdravotničtí pracovníci;

11.

zdůrazňuje, že pro zajištění přístupu pacientů ke správné léčbě, která je specifická pro jejich konkrétní případ a zaměřuje se na individuální potřeby těchto pacientů s jednou či více poruchami, je naprosto nezbytné, aby jim byly poskytnuty srozumitelné informace o kompletní škále látek z této rostliny použitých v poskytnutém léku; zdůrazňuje, že takové informace by posílily postavení pacientů a umožnily pracovníkům ve zdravotnictví předepisovat léky, které berou v potaz celkové potřeby pacienta a odpovídající léčbu;

12.

vyzývá členské státy, aby znovu zvážily své příslušné právní předpisy týkající se používání léčivých přípravků na bázi konopí, pokud vědecký výzkum prokáže, že stejně pozitivních výsledků nemůže být dosaženo používáním klasických léků, které nejsou návykové;

13.

vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečnou dostupnost léčivých přípravků na bázi konopí k pokrytí skutečných potřeb, ať už prostřednictvím výroby v souladu s jejich vnitrostátními lékařskými normami nebo případně dovozem, který by splňoval jejich vnitrostátní požadavky na léčivé přípravky na bázi konopí;

14.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit, aby bezpečné a kontrolované konopí používané pro léčebné účely sestávalo výhradně z výrobků z konopí, které prošly klinickým hodnocením, regulačním posouzením a schválením;

15.

naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že výzkum léčebného konopí a jeho užívání v Unii nebude v žádném případě podporovat zločinecké drogové sítě nebo jim pomáhat v rozvoji;

16.

zdůrazňuje, že komplexní regulace léčivých přípravků na bázi konopí založená na důkazech by se pozitivně promítla do dalších zdrojů vyčleněných pro orgány veřejné správy, omezila by černý trh a zajistila by kvalitní a přesné označování, které by mělo pomoci kontrolovat prodejní místa, zamezila by přístupu nezletilých k této látce a poskytla by pacientům právní jistotu a bezpečný přístup k jejich léčebnému použití, přičemž pro mládež a těhotné ženy by platila zvláštní bezpečnostní opatření;

17.

zdůrazňuje, že součástí každého regulačního rámce musí být vždy striktní prevence závislosti nezletilých osob a ohrožených skupin;

18.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/119


P8_TA(2019)0114

Jednání Petičního výboru v roce 2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2018 (2018/2280(INI))

(2020/C 449/14)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o výsledcích jednání Petičního výboru,

s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na články 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jež odrážejí význam, který tato smlouva přisuzuje právu občanů a obyvatel EU na předložení jejich obav Evropskému parlamentu,

s ohledem na článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie o úloze a funkcích evropského veřejného ochránce práv,

s ohledem na článek 44 Listiny základních práv Evropské unie o petičním právu k Evropskému parlamentu,

s ohledem na ustanovení Smlouvy o fungování EU týkající se řízení o nesplnění povinnosti, zejména na články 258 a 260 této smlouvy,

s ohledem na článek 52 a čl. 216 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Petičního výboru (A8-0024/2019),

A.

vzhledem k tomu, že petiční právo poskytuje lidem otevřený, demokratický a transparentní mechanismus, jak získat mimosoudní opravný prostředek pro svou formální stížnost, kterou adresovali svým přímo zvoleným zástupcům, zejména pokud se předmět této stížnosti týká působnosti Evropské unie;

B.

vzhledem k tomu, že petiční právo by mělo být klíčovým prvkem participativní demokracie, v níž je účinně chráněno právo každého občana přímo se podílet na demokratickém životě Unie; vzhledem k tomu, že petiční právo by mělo zvyšovat vnímavost Evropského parlamentu vůči občanům a obyvatelům Evropské unie; vzhledem k tomu, že skutečná demokracie by měla zaručovat transparentnost, účinnou ochranu základních práv a praktické zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů;

C.

vzhledem k tomu, že každá petice je pečlivě posouzena a řešena; vzhledem k tomu, že každý předkladatel má právo obdržet vyčerpávající odpověď a informace o rozhodnutí o přípustnosti, které přijme v přiměřené lhůtě Petiční výbor, a to ve svém jazyce nebo v jazyce, který byl použit v petici;

D.

vzhledem k tomu, že činnost Petičního výboru vychází ze vstupů a příspěvků, které obdrží od předkladatelů;

E.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor pokládá evropskou občanskou iniciativu za nanejvýš důležitý nástroj přímé a participativní demokracie, který občanům umožňuje aktivně se zapojit do vytváření evropských právních předpisů;

F.

vzhledem k tomu, že značný počet petic se projednává na schůzích výboru, které jsou veřejné (a přenášené po internetu); vzhledem k tomu, že předkladatelé často využívají svého práva svou petici osobně představit, díky čemuž poskytují členům výboru, jakož i Komisi a zástupcům členských států, jsou-li přítomni, informace z první ruky, a tak aktivně přispívají k práci výboru; vzhledem k tomu, že v roce 2018 se schůzí výboru zúčastnilo 187 předkladatelů, aby se zapojili do projednávání petic;

G.

vzhledem k tomu, že petice představují dodatečnou záruku pro občany a obyvatele EU oproti stížnostem zaslaným přímo Komisi, neboť do daného postupu zapojují Parlament, což umožňuje lepší kontrolu fakt a zajišťuje transparentní debatu v dané záležitosti za přítomnosti předkladatelů, poslanců Evropského parlamentu a Komise a případně dalších dotčených orgánů;

H.

vzhledem k tomu, že podrobné informace od předkladatelů, jakož i odborné znalosti poskytované Komisí, členskými státy a dalšími subjekty jsou pro práci a důvěryhodnost výboru nezbytné;

I.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament se v mezinárodním měřítku již dlouho nachází na předním místě rozvoje petičního postupu a má výrazně otevřený a transparentní petiční postup, který předkladatelům umožňuje aktivně se zapojit do jeho činnosti;

J.

vzhledem k tomu, že v roce 2018 proběhly podle článku 216a jednacího řádu čtyři vyšetřovací mise: do Lužice (Německo) ve věci dopadu těžby hnědého uhlí na místní obyvatelstvo, zejména na komunitu Lužických Srbů, a ve věci znečištění Sprévy a přilehlých vod; do Famagusty (Kypr) ve věci návratu uzavřené části okupovaného města Famagusta původním obyvatelům; do Doñany (Španělsko) ve věci environmentální situace v národním parku Doñana a případného zhoršování této situace v jím chráněných oblastech, k němuž dochází v důsledku projektu skladování plynu a nadměrného využívání podzemních vodních zdrojů, a do Valledory (Itálie) ve věci poškození životního prostředí v důsledku skládek a lomů;

K.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 5. července 2018 o nepříznivém dopadu amerického zákona o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely (FACTA) na občany EU, a zejména na tzv. „náhodné Američany“ (1) vyzval Komisi a Radu, aby s cílem řádně chránit práva evropských občanů (zejména „náhodných Američanů“) a zajistit ze strany USA stejnou reciprocitu automatické výměny informací předložily společný přístup EU k zákonu FATCA;

L.

vzhledem k tomu, že přípustné petice jsou často zdrojem cenných informací pro práci příslušných parlamentních výborů, protože upozorňují na údajné případy porušování práva EU;

M.

vzhledem k tomu, že petice jsou užitečným nástrojem k odhalování porušení práva EU a umožňují Parlamentu a dalším orgánům EU posoudit provádění a uplatňování práva EU a jeho dopady na občany a obyvatele EU;

N.

vzhledem k tomu, že podle jednacího řádu je Petiční výbor odpovědný za vztahy s evropským veřejným ochráncem práv, který šetří stížnosti ohledně nesprávného úředního postupu v orgánech a institucích Evropské unie; vzhledem k tomu, že současná evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová představila Petičnímu výboru na jeho schůzi dne 16. května 2018 svou výroční zprávu za rok 2017 a že výroční zpráva Petičního výboru zase částečně vychází z výroční zprávy veřejné ochránkyně práv;

O.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje rovněž evropského veřejného ochránce práv, ochránce práv na vnitrostátní a regionální úrovni a obdobné orgány členských států, kandidátských zemí a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru a jejímž cílem je podporovat výměnu informací ohledně právních předpisů a politik EU a sdílet osvědčené postupy;

P.

vzhledem k tomu, že bylo provedeno několik technických zlepšení, díky nimž má být internetový portál pro předkládání petic vstřícnější vůči uživatelům a přístupnější občanům, jako je zdokonalení vyhledávače, kdy byl zvýšen počet zobrazovaných výsledků a uživatelům bylo umožněno hledat petice prostřednictvím zvýrazněných klíčových slov v názvu a shrnutí petice, a zavedení konkrétnějších oznámení uživatelům v jejich vlastním jazyce; vzhledem k tomu, že byla zveřejněna statistika portálu za druhou polovinu roku 2018, která poskytuje užitečné údaje o počtu návštěv portálu a chování uživatelů; vzhledem k tomu, že i nadále docházelo k technickým zlepšením, např. byl zaveden editor často kladených dotazů a byla provedena další zlepšení ve správním modulu; vzhledem k tomu, že byl úspěšně zpracován velký počet žádostí o individuální podporu; vzhledem k tomu, že je ještě zapotřebí plně zprovoznit některé prvky, díky nimž bude portál interaktivnější a bude předkladatelům i podporovatelům petic sloužit jako zdroj informací v reálném čase;

1.

zdůrazňuje významnou úlohu, kterou hraje Petiční výbor při ochraně a prosazování práv občanů a obyvatel EU tím, že v mezích svých pravomocí zajišťuje, aby byly prostřednictvím petičního postupu uznány problémy předkladatelů a vyřešeny jejich legitimní stížnosti, a to pokud možno v rozumné časové lhůtě; připomíná odpovědnost Komise a členských států spolupracovat s Petičním výborem, zvláště pokud jde o poskytování náležité zpětné vazby ve věci výměny příslušných informací; trvá na tom, že tato spolupráce je zásadní pro to, aby byla potřebám předkladatelů petic věnována pozornost v souladu se Smlouvami a s Listinou základních práv;

2.

zdůrazňuje, že petice jsou pro Evropský parlament a další orgány EU příležitostí navázat dialog s občany EU, jichž se dotýká uplatňování právních předpisů EU; podtrhuje, že je nutné rozvíjet spolupráci orgánů a institucí EU s vnitrostátními, regionálními a místními orgány ve věcech souvisejících s uplatňováním právních předpisů EU; vyzývá orgány EU a členské státy, aby propagovaly právo občanů předkládat petice a zvyšovaly informovanost veřejnosti o pravomocích EU a možných nápravných prostředcích, které může Evropský parlament nabídnout při vyřizování petic;

3.

připomíná, že petice se projednávají v souladu s článkem 227 Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činností Evropské unie;

4.

opakuje, že je zapotřebí, aby byla nepřetržitě vedena veřejná diskuse o oblastech činnosti Unie, jejích mezích a její budoucnosti s cílem zajistit, aby byli občané dobře informováni o jednotlivých úrovních, na kterých jsou přijímána rozhodnutí, a zabránit „obviňování Bruselu“, k němuž se uchylují některé nezodpovědné členské státy; žádá intenzivnější a strukturovanější dialog mezi Petičním výborem a členy petičních výborů ve vnitrostátních parlamentech o peticích zabývajících se otázkami zásadního významu pro evropské občany, který bude stimulovat skutečnou debatu mezi poslanci Evropského parlamentu a členy vnitrostátních parlamentů o peticích, která by ještě více zvýšila informovanost o politikách EU a vyjasnila pravomoci EU a členských států;

5.

naléhavě vyzývá Komisi, aby řádně využívala svých pravomocí, jež vyplývají z její úlohy strážkyně Smluv, jelikož tato úloha má klíčový význam pro fungování EU s ohledem na občany i evropské zákonodárce; žádá včasné provádění řízení o nesplnění povinnosti, aby byl stav, kdy nejsou dodržovány právní předpisy EU, vždy bez odkladu ukončen;

6.

žádá Komisi, aby zajistila transparentnost a přístup k dokumentům a informacím v rámci postupů „EU Pilot“ v souvislosti s obdrženými peticemi a již uzavřených postupů „EU Pilot“ a řízení o nesplnění povinnosti;

7.

připomíná Komisi, že petice jsou jedinečným prostředkem, jak rozpoznat situace, kdy není dodržováno právo EU, a jak je s pomocí politické kontroly Evropského parlamentu prošetřit;

8.

poukazuje na čtyři veřejná slyšení na různá témata, konkrétně na téma „Práva občanů po brexitu“, které bylo uspořádáno společně s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a s Výborem pro zaměstnanost a sociální věci dne 1. února 2018, dále „Evropská občanská iniciativa – revize nařízení“, které bylo uspořádáno společně s Výborem pro ústavní záležitosti dne 21. února 2018, na téma „Dopad endokrinních disruptorů na veřejné zdraví“, které bylo uspořádáno dne 22. března 2018 společně s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a na téma „Práva osob se zdravotním postižením“, které se uskutečnilo dne 9. října 2018; připomíná členům výboru, že je důležité účastnit se veřejných slyšení, o jejichž konání výbor požádal a která organizuje; žádá petiční síť, aby předložila návrhy na konkrétní veřejná slyšení a témata pro studie a usnesení Evropského parlamentu, které reflektují spojitost probíhajícími legislativními pracemi a pravomocemi politické kontroly, které má Parlament, a peticemi zabývajícími se otázkami zásadního významu pro evropské občany; zdůrazňuje, že petiční síť je tím správným fórem pro předkládání společných iniciativ, které budou projednávány jako petice a které by mohly plným způsobem reflektovat příspěvek Parlamentu k peticím evropských občanů;

9.

upozorňuje na skutečnost, že delegace členů Petičního výboru podnikla v souvislosti s podporou demokracie, kterou poskytuje Evropský parlament a jeho skupina pro podporu demokracie a koordinaci voleb (DEG), ve dnech 15. a 16. února 2018 návštěvu Limy (Peru) za účelem výměny osvědčených postupů týkajících se petičního postupu s Výborem pro ústavní záležitosti peruánského parlamentu;

10.

potvrzuje, že je nutné posílit politický a technický dialog s příslušnými výbory vnitrostátních parlamentů; vítá skutečnost, že dne 9. října 2018 navštívili schůzi výboru členové Petičního výboru německého Bundestagu za účelem prodiskutování otázek společného zájmu a projednání relevantních petic; vyzdvihuje meziparlamentní setkání výborů s vnitrostátními parlamenty ze dne 27. listopadu 2018, které Petiční výbor uspořádal společně s Výborem pro právní záležitosti a ve spolupráci s Evropskou sítí veřejných ochránců práv a které se zabývalo prováděním a uplatňováním právních předpisů Unie a obzvláště úlohou petic předkládaných v tomto ohledu parlamentům;

11.

domnívá se, že petiční síť je způsobem, jak práci Petičního výboru zviditelnit a zvýšit její význam pro práci ostatních výborů Parlamentu, aby bylo dosaženo toho, že budou petice více zohledňovány v rámci legislativní činnosti; potvrzuje svůj názor, že schůze petiční sítě jsou klíčové pro posílení spolupráce mezi parlamentními výbory prostřednictvím výměny informací a sdílení osvědčených postupů mezi členy sítě;

12.

zdůrazňuje, že cílem Petičního výboru je zvyšovat povědomí o problémech občanů v rámci plenárních rozprav; poukazuje na otázku k ústnímu zodpovězení na téma „Nemožnost občanů uplatňovat své volební právo v EU“, jež byla projednána na plenárním zasedání dne 2. října 2018, dále na otázku k ústnímu zodpovězení o účasti osob se zdravotním postižením v evropských volbách, kterou výbor přijal dne 21. března 2018, a na otázku k ústnímu zodpovězení o obavách v souvislosti s chráněnými oblastmi Natura 2000 na základě zaslaných petic předloženou společně s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, kterou výbor přijal dne 21. listopadu 2018; vyzývá Komisi a Radu, aby na jeho usnesení přijatá na základě petic odpověděly při návazné plenární rozpravě konané do šesti měsíců po jejich přijetí, aby se tak evropským občanům dostalo včasných a efektivních odpovědí ke konkrétním problémům, které je trápí;

13.

poukazuje na návrhy usnesení předložené jménem výboru podle čl. 128 odst. 5 nebo čl. 216 odst. 2. jednacího řádu, které byly přijaty na plenárním zasedání, zejména o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU (2), o odpovědích na petice týkající se nejistoty spojené se smlouvami na dobu určitou a jejich zneužívání (3), o nepříznivém dopadu amerického zákona o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely (FATCA) na občany EU, a zejména na tzv. „náhodné Američany“ (4) a o úloze německého Úřadu péče o mládež (Jugendamt) v přeshraničních rodinných sporech (5);

14.

konstatuje, že rámec amerického zákona FATCA se v Unii uplatňuje na základě dvoustranných mezivládních dohod sjednaných mezi USA a členskými státy; lituje skutečnosti, že v členských státech není vyvíjeno úsilí o vyřešení problémů, na které upozorňují občané postižení zákonem FATCA; zdůrazňuje úlohu Unie při zabezpečení účinného uplatňování pravidel pro ochranu údajů s cílem zajistit vysokou míru ochrany občanů EU z hlediska s tím souvisejících základních práv; žádá Komisi, aby úzce spolupracovala s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů na prosazení provedení průzkumu, který by vyjasnil situaci v členských státech ohledně možného porušování právních předpisů EU o ochraně osobních údajů; dále vyzývá Komisi, aby ve spolupráci w Evropskou radu pro ochranu údajů zahájila studii pro jednotlivé země, která posoudí, zda a do jaké míry respektují dvoustranné mezivládní dohody týkající se uplatňování zákona FATCA právo občanů EU na soukromí; zdůrazňuje, že by členské státy měly zabránit diskriminaci spotřebitelů legálně pobývajících v Unii, bez ohledu na to, zda jsou považováni za „osoby z USA“, a pokud jsou, bez ohledu na význam jejich ekonomických a osobních vazeb na Spojené státy;

15.

poukazuje na vyšetřovací misi výboru do kyperské Famagusty ve dnech 7. a 8. května 2018 s cílem po deseti letech od předchozí návštěvy výboru znovu posoudit stav věcí a aktualizovat své informace o situaci na místě, zejména v uzavřené části města zvané Varosia, a to v souvislosti s peticí 733/2004, kterou předložil Loizos Afxentiou jménem Hnutí famagustských uprchlíků; znovu potvrzuje, že podporuje doporučení zprávy z této mise, aby byla Komise, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Rada a všechny členské státy EU vyzvány, aby požadovaly novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN žádající poltické a ekonomické sankce proti Turecku za akty agrese ve východním Středomoří a za to, že se neřídí rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) a 789 (1992);

16.

připomíná, že Petiční výbor přijal stanoviska připojená ke zprávám Parlamentu, jež se týkají široké škály otázek, o nichž pojednávaly petice, včetně stanoviska ke kontrole uplatňování práva EU v roce 2016 (6), ke koordinaci systémů sociálního zabezpečení (7), k evropské občanské iniciativě (8), ke zprávě o provádění týkající se nařízení 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy v rámci EU i mimo ni (9), k návrhu na změnu rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (10) a k provádění ustanovení Smlouvy týkající se občanství EU (11); zdůrazňuje, že od začátku tohoto volebního období vydal Petiční výbor více stanovisek k projednávaným návrhům evropských právních předpisů;

17.

zdůrazňuje plodnou spolupráci Parlamentu s evropskou veřejnou ochránkyní práv a také jeho zapojení do Evropské sítě veřejných ochránců práv; zdůrazňuje vynikající vztahy mezi veřejnou ochránkyní práv a Petičním výborem v institucionálním rámci; oceňuje zejména pravidelné příspěvky veřejné ochránkyně práv k činnosti výboru během celého roku; je pevně přesvědčen, že orgány, instituce a agentury Unie musí zajistit, aby byly důsledně a účinně prováděny kroky v návaznosti na doporučení veřejné ochránkyně práv;

18.

vyzdvihuje činnost Petičního výboru týkající se otázek zdravotního postižení a jeho ochrannou úlohu v rámci EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením; připomíná, že v červnu 2018 byl zaslán dopis stálým zastoupením všech členských států, jenž se ptal na konkrétní opatření zajišťující přístup pro osoby se zdravotním postižením; bere na vědomí vyčerpávající odpovědi obdržené od některých členských států; opakuje svou výzvu členským státům, aby zavedly nezbytná opatření v oblasti přístupnosti coby nezbytné součásti kvalitního života;

19.

vítá nový přístup Evropského účetního dvora, na jehož základě provádí velmi úzkou spolupráci s výbory Parlamentu a předkládá jim své zprávy; poukazuje na prezentaci zprávy Účetního dvora o provádění právních předpisů EU, která se uskutečnila na schůzi Petičního výboru dne 8. října 2018; vítá závěry a doporučení této zprávy; upozorňuje na velký počet obdržených petic týkajících se právních předpisů EU, na něž dosud nebylo v členských státech v plné míře nebo náležitým způsobem reagováno;

20.

upozorňuje, že Petiční výbor projednal v souvislosti s týdnem lidských práv v Parlamentu několik petic týkajících se problematiky lidských práv a představil aktualizovanou studii o „směrnici o napomáhání“ a kriminalizaci humanitární pomoci nelegálním migrantům; žádá Komisi, aby předložila návrh na změnu čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002 s cílem definovat napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu (12) takovým způsobem, aby byla zavedena povinná výjimka z kriminalizace pro humanitární pomoc v případě vstupu, přechodu nebo pobytu;

21.

je přesvědčen, že sekretariát Petičního výboru zpracovává petice efektivně a s velkou pečlivostí v souladu s pokyny výboru a s tím, jakými instancemi postupně procházejí petice v rámci správy EP; vyzývá k dalším inovacím při vyřizování petic, a to s využitím nejnovějšího technologického vývoje, aby se celý proces stal pro evropské občany jasnějším a transparentnějším;

22.

vyzdvihuje význam internetového portálu pro předkládání petic pro celkové bezproblémové a transparentní zpracovávání petic; upozorňuje na skutečnost, že jednou z bezprostředních priorit je zlepšení komunikace s předkladateli a podporovateli petic prostřednictvím jejich účtů s cílem zmírnit administrativní zátěž a urychlit dobu zpracování petic; opakuje, že je zapotřebí pokračovat v technickém rozvoji portálu, uvést jej do souladu s normami pro internetové stránky Parlamentu a zvýšit jeho viditelnost jak na platformě EP, tak mezi občany; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v úsilí o zvýšení přístupnosti portálu jeho uživatelům, zejména osobám se zdravotním postižením;

23.

zdůrazňuje důležitou úlohu sítě SOLVIT, která občanům a podnikům poskytuje prostředky pro řešení problémů v souvislosti s případným porušováním právních předpisů EU veřejnými orgány v jiných členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby síť SOLVIT propagovaly, aby byla občanům užitečnější a ve větší míře o ní věděli; vítá v této souvislosti akční plán na posílení sítě SOLVIT zveřejněný Komisí v květnu 2017; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o výsledcích akčního plánu na posílení sítě SOLVIT zveřejněného Komisí v květnu 2017;

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0316.

(2)  Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 21.

(3)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0242.

(4)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0316.

(5)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0476.

(6)  Stanovisko přijaté dne 21. března 2018.

(7)  Stanovisko přijaté dne 24. dubna 2018.

(8)  Stanovisko přijaté dne 16. května 2018.

(9)  Stanovisko přijaté dne 9. října 2018.

(10)  Stanovisko přijaté dne 21. listopadu 2018.

(11)  Stanovisko přijaté dne 21. listopadu 2018.

(12)  Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 17.


Čtvrtek, 14. února 2019

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/125


P8_TA(2019)0115

Situace v Čečensku a případ Ojuba Titjeva

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o situaci v Čečensku a o případu Ojuba Titijeva (2019/2562(RSP))

(2020/C 449/15)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Čečensku, a zejména na usnesení ze dne 8. února 2018 o „Rusku, případ Ojuba Titijeva a Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál“ (1) a ze dne 23. října 2014 o „zrušení nevládní organizace Memoriál (nositelky Sacharovovy ceny za rok 2009) v Rusku“ (2),

s ohledem na prohlášení předsedů svého Výboru pro zahraniční věci a podvýboru pro lidská práva ze dne 12. ledna 2018, v němž vyzývají k okamžitému propuštění obránce lidských práv Ojuba Titijeva,

s ohledem na prohlášení EU ze dne 19. ledna 2018 o porušování lidských práv týkajícím se Střediska pro ochranu lidských práv v Rusku Memoriál a na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 11. ledna 2018 o zadržení ředitele Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál v Čečenské republice a ze dne 27. června 2018 o případech ruských obhájců lidských práv Ojuba Titijeva a Jurije Dmitrijeva,

s ohledem na článek 5 Všeobecné deklarace lidských práv a článek 7 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, v nichž je stanoveno, že nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu, a jichž je Ruská federace smluvní stranou,

s ohledem na prohlášení OSN o obráncích lidských práv, které přijalo Valné shromáždění OSN dne 9. prosince 1998,

s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy,

s ohledem na ústavu Ruské federace, a zejména na její kapitolu 2 o lidských a občanských právech a svobodách;

s ohledem na sedmou pravidelnou zprávu o Ruské federaci, kterou na svém 3 136. a 3 137. zasedání, jež se konala ve dnech 16. a 17. března 2015, projednal Výbor OSN pro lidská práva,

s ohledem na zprávu zpravodaje OBSE v rámci Moskevského mechanismu o údajném porušování lidských práv a beztrestnosti v Čečenské republice Ruské federace ze dne 21. prosince 2018,

s ohledem na pokyny Evropské unie týkající se zastánců lidských práv,

s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Ruská federace se jakožto signatář Všeobecné deklarace lidských práv, Evropské úmluvy o lidských právech a Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání zavázala k dodržování zásad demokracie, právního státu a základních svobod a lidských práv;

B.

vzhledem k tomu, že mezinárodní závazky Ruské federace zahrnují povinnost chránit ochránce lidských práv; vzhledem k tomu, že zákon o „zahraničních agentech“ z roku 2012 významně omezil schopnost nevládních organizací nezávisle pracovat a efektivně fungovat; vzhledem k tomu, že podle tohoto zákona označilo ministerstvo spravedlnosti Ruské federace Středisko pro ochranu lidských práv Memoriál za „zahraničního agenta“;

C.

vzhledem k tomu, že v posledních letech zakouší Čečensko dramatické zhoršení situace v oblasti lidských práv, což v praxi brání nezávislým novinářům a aktivistům v oblasti lidských práv, aby pokračovali ve své práci, aniž by ohrožovali své životy a životy svých rodinných příslušníků, přátel a kolegů; vzhledem k tomu, že četné zprávy o systematickém a závažném porušování lidských práv v Čečensku ukazují na to, že čečenské a ruské orgány nedodržují zásady právního státu;

D.

vzhledem k tomu, že Ojub Titijev, ředitel čečenské kanceláře střediska memoriál, byl dne 9. ledna 2018 zatčen, oficiálně obžalován a poslán do vazby na základě vykonstruovaného obvinění z nelegálního získání a držení omamných látek; vzhledem k tomu, že Ojub Titijev tato obvinění popírá a další nevládní organizace a obránci lidských práv je odsoudili jako vykonstruovaná a coby pokus zabraňovat jeho práci a práci jeho organizace v oblasti lidských práv;

E.

vzhledem k tomu, že soudy vazbu Ojuba Titijeva několikrát prodloužily předtím, než 19. července 2018 započalo soudní jednání před městským soudem v Šali v Čečensku; vzhledem k tomu, že se očekává, že rozsudek bude vynesen v polovině února 2019; vzhledem k tomu, že Ojubu Titijevovi hrozí, že bude odsouzen za trestný čin, kterého se nedopustil, a stráví ve vězení až deset let;

F.

vzhledem k tomu, že rodina Ojuba Titijeva byla vystavena obtěžování a hrozbám, což ji donutilo Čečensko opustit; vzhledem k tomu, že středisko Memoriál bylo v roce 2018 terčem dalších aktů včetně žhářského útoku na jeho kanceláře v Ingušsku dne 17. ledna 2018, útoku na automobil advokáta pana Titijeva v Dagestánu dne 22. ledna 2018 a útoku na vedoucího kanceláře střediska Memoriál v Dagestánu dne 28. března 2018; vzhledem k tomu, že od vraždy předchůdkyně Ojuba Titijeva ve funkci ředitele čečenské kanceláře střediska memoriál Natalji Estěmirovové v roce 2009 nebyli doposud pachatelé tohoto zločinu postaveni před soud;

G.

vzhledem k tomu, že Memoriál je jednou z posledních zbývajících organizací, které jsou nadále činné v oblasti lidských práv v Čečensku – konkrétně se jedná o dokumentování a odhalování porušování lidských práv, pomoc obětem těchto činů a pomoc při usilování o spravedlnost – a byla pravděpodobně napadena v rámci odvetných opatření za odhalení případů porušování lidských práv a usilování o spravedlnost v souvislosti s těmito případy; vzhledem k tomu, že organizaci Memoriál byla v roce 2009 udělena Sacharovova cena Evropského parlamentu za svobodu myšlení a Ojubu Titijevovi byly v roce 2018 uděleny francouzsko-německá cena za lidská práva a právní stát (v prosinci), cena Václava Havla za lidská práva (v říjnu) a cena Moskevské helsinské skupiny pro lidská práva (v květnu);

H.

vzhledem k tomu, že čečenští činitelé opakovaně vyhrožují obráncům lidských práv, znevažují jejich činnost a veřejně neodsoudili hrozby násilí vůči nim, čímž vytvořili a udržují atmosféru beztrestnosti pro pachatele násilných činů na obráncích lidských práv; vzhledem k tomu, že většina obětí tak neusiluje o dosažení spravedlnosti, protože se obává odvetných opatření ze strany místních orgánů;

1.

znovu opakuje svou výzvu k okamžitému propuštění Ojuba Titijeva, ředitele Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál v Čečenské republice, který byl zadržen dne 9. ledna 2018 a obviněn z nezákonného nabytí a držení drog a do poloviny února 2019 má být v jeho věci vynesen rozsudek; naléhavě vyzývá čečenské orgány, aby zajistily důsledné dodržování lidských a zákonných práv Ojuba Titijeva, včetně jeho práva na spravedlivý soud, volný přístup k právnímu zástupci a lékařské péči a ochranu před soudním zastrašováním a kriminalizací;

2.

ostře odmítá opakovaná veřejná prohlášení čečenských činitelů, kterými znevažují činnost jednotlivců a organizací vystupujících na ochranu lidských práv, a jejich útoky proti konkrétním osobám, jakož i skutečnost, že veřejně neodsoudili a nevyšetřili hrozby a násilné činy vůči těmto skupinám a osobám;

3.

vyjadřuje hluboké politování nad znepokojivým trendem zatýkání, útoků a zastrašování nezávislých novinářů, obránců lidských práv a jejich přívrženců i řádných občanů, jež se zdají být součástí koordinovaných kampaní; domnívá se, že případ Ojuba Titijeva je názornou ukázkou mnoha dalších pronásledování na základě vykonstruovaných důkazů, o něž se opírá vadný soudní systém v Čečenské republice a Ruské federaci; připomíná, že podobná obvinění z držení drog byla vznesena i proti novináři portálu Kavkazskij uzel Žalaudimu Gerijevovi a lidskoprávnímu aktivistovi Ruslanu Kutajevovi, a žádá také jejich propuštění;

4.

naléhavě vyzývá orgány Čečenské republiky i Ruské federace, aby se zdržely obtěžování a pronásledování svých občanů a skoncovaly s klimatem beztrestnosti pachatelů násilí na obráncích lidských práv, jejich rodinných příslušnících, kolezích a přívržencích a na jejich organizacích;

5.

vyzývá Ruskou federaci, aby chránila všechny své občany a plně dodržovala jejich lidská práva, aby se řídila svou ústavou a svými právními předpisy a aby plnila své mezinárodní závazky k respektování zásad právního státu a základních svobod a lidských práv všech svých občanů, včetně těch, kteří věnují svůj čas, své zdroje a svou práci obraně práv svých spoluobčanů;

6.

vyzývá ruské orgány, aby zrušily zákon o „nežádoucích organizacích“ z roku 2015 a zákon o „zahraničních agentech“ z roku 2012 a další související právní předpisy, které jsou soustavně zneužívány k obtěžování a pronásledování obránců lidských práv a organizací občanské společnosti; vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé ruské nevládní organizace musely ukončit činnost, aby se ubránily nařčení, že jsou „zahraničními agenty“, a aby se vyhnuly soudnímu stíhání;

7.

požaduje okamžité ukončení obtěžování a zatýkání obránců lidských práv v Čečensku, která se zakládají na vykonstruovaných obviněních, útoků na jejich kolegy a rodinné příslušníky a zastrašování jejich přívrženců, jež zjevně slouží k maření a v konečném důsledku k ukončení legitimní a užitečné činnosti jejich organizací;

8.

znovu vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby nadále pozorně sledovaly lidskoprávní situaci v Čečensku, včetně soudu s Ojubem Titijevem, aby žádaly okamžité skoncování s výše uvedeným porušováním lidských práv, aby na případy všech osob, které jsou pronásledovány z politických důvodů, upozorňovaly na příslušných schůzkách se zástupci Ruska a aby nadále nabízely rychlou a účinnou pomoc obětem pronásledování a jejich rodinám, mimo jiné při vyřizování žádostí o azyl;

9.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala s mezinárodními lidskoprávními organizacemi činnými v Ruské federaci a s ruskými lidskoprávními organizacemi a občanskou společností navzdory ruskému zákonu o „zahraničních agentech“ a aby nadále nabízela podporu Memoriálu a dalším podobným organizacím;

10.

vyzývá mezinárodní sportovní osobnosti a umělce, aby se zdrželi účasti na veřejných akcích v Čečensku nebo na akcích sponzorovaných představiteli Čečenské republiky; opětovně vyjadřuje podporu přijetí evropské verze „zákona Magnitského“ s cílem postihovat pachatele závažných případů porušování lidských práv a vyzývá Radu, aby bezodkladně pokračovala v práci na tomto dokumentu; v této souvislosti zdůrazňuje, že těm, kteří se v Čečenské republice Ruské federace dopouštějí porušování lidských práv, by neměla být udělována víza EU a tyto osoby by neměly mít možnost vlastnit majetek v členských státech EU;

11.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a čečenským orgánům.

(1)  Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 31.

(2)  Úř. věst. C 274, 27.7.2016, s. 21.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/128


P8_TA(2019)0116

Zimbabwe

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o Zimbabwe (2019/2563(RSP))

(2020/C 449/16)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Zimbabwe,

s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise EU o harmonizovaných volbách v Zimbabwe v roce 2018 a na dopis obsahující klíčová zjištění závěrečné zprávy, který hlavní pozorovatel volební pozorovatelské mise EU zaslal dne 10. října prezidentovi Mnangagwaovi,

s ohledem na prohlášení mluvčí vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise ze dne 17. ledna 2019 o situaci v Zimbabwe,

s ohledem na prohlášení mluvčího vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 24. července 2018 a 18. ledna 2019 o Zimbabwe,

s ohledem na společné prohlášení vydané v návaznosti na zasedání ministrů zahraničních věcí EU a Africké unie, které se konalo ve dnech 21. a 22. ledna 2019,

s ohledem na monitorovací zprávu Zimbabwské komise pro lidská práva po protestní akci „Stay Away“ a následných nepokojích v období od 14. ledna do 16. ledna 2019,

s ohledem na zprávu zimbabwské vyšetřovací komise o povolebním násilí z 1. srpna,

s ohledem na prohlášení mluvčí vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise ze dne 2. srpna 2018 o volbách v Zimbabwe,

s ohledem na společné prohlášení mezinárodních volebních pozorovatelských misí ze dne 2. srpna 2018 o zimbabwských harmonizovaných volbách, které odsuzuje nadměrné použití síly ze strany policie a armády při potlačování protestů,

s ohledem na společné místní prohlášení delegace EU, vedoucích misí členských států EU v Harare a vedoucích misí z Austrálie, Kanady a Spojených států amerických ze dne 9. srpna 2018 o útocích proti opozici v Zimbabwe,

s ohledem na závěry Rady EU ze dne 22. ledna 2018 o probíhající politické transformaci v Zimbabwe,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/288 ze dne 17. února 2017, kterým se mění rozhodnutí 2011/101/SZBP o omezujících opatřeních proti Zimbabwe (1),

s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z června 1981, již Zimbabwe ratifikovalo,

s ohledem na ústavu Zimbabwe,

s ohledem na dohodu z Cotonou,

s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že lid Zimbabwe po mnoho let trpěl pod autoritářským režimem vedeným prezidentem Mugabem, který svou moc udržoval pomocí korupce, násilí, voleb vyznačujících se nesrovnalostmi a brutálního bezpečnostního aparátu;

B.

vzhledem k tomu, že dne 30. července 2018 se v Zimbabwe konaly první prezidentské a parlamentní volby poté, co Robert Mugabe v listopadu 2017 odstoupil; vzhledem k tomu, že volby nabídly zemi příležitost skoncovat s historií sporných voleb, které se vyznačovaly zneužíváním politických a lidských práv a státem podporovaným násilím;

C.

vzhledem k tomu, že dne 3. srpna 2018 vyhlásila Zimbabwská volební komise (ZEC) vítězem prezidentských voleb pana Emmersona Mnangagwu, který získal 50,8 % hlasů, přičemž opoziční kandidát Nelson Chamisa získal 44,3 % hlasů; vzhledem k tomu, že výsledky byly opozicí okamžitě napadeny s tvrzením, že volby byly zmanipulovány; vzhledem k tomu, že ústavní soud tato obvinění zamítl kvůli nedostatku důkazů a prezident Mnangagwa byl dne 26. srpna oficiálně opětovně uveden do úřadu s novým mandátem;

D.

vzhledem k tomu, že v závěrečné zprávě volební pozorovatelské mise EU se uvádí, že údaje předložené Zimbabwskou volební komisí obsahují mnoho anomálií a nepřesností a vyvolávají dost otázek na to, aby mohly vést k pochybnostem o přesnosti a spolehlivosti předložených údajů;

E.

vzhledem k tomu, že den po volbách vedlo opožděné oznámení výsledků k vypuknutí povolebního násilí, při němž zahynulo šest osob a mnoho jich bylo během protestů, k nimž vyzvala opozice, zraněno; vzhledem k tomu, že mezinárodní pozorovatelé, včetně EU, odsoudili násilí a nepřiměřené použití síly ze strany armády a vnitřních bezpečnostních sil;

F.

vzhledem k tomu, že Zimbabwská komise pro lidská práva zveřejnila dne 10. srpna 2018 prohlášení o „harmonizovaných volbách v roce 2018 a povolebním prostředí“, v němž potvrdila napadení demonstrantů ze strany vojenských sil, a vyjádřila hluboké znepokojení nad brutalitou a násilným jednáním policie a uvedla, že došlo k porušení základních práv demonstrantů; vzhledem k tomu, že tato komise vyzvala vládu k zahájení národního dialogu;

G.

vzhledem k tomu, že prezident Emmerson Mnangagwa při slavnostní přísaze dne 26. srpna 2018 v Harare slíbil lepší, společnou budoucnost pro všechny obyvatele Zimbabwe, nadstranickost, vládu pevně odhodlanou bránit ústavnost, upevňování právního státu, zásadu dělby moci, nezávislost soudnictví a politiky, které by přilákaly domácí i globální kapitál;

H.

vzhledem k tomu, že prezident Mnangagwa zřídil v září 2018 vyšetřovací komisi, která v prosinci 2018 dospěla k závěru, že demonstrace, které způsobily rozsáhlé škody na majetku a újmy na zdraví, byly podněcovány a organizovány jak bezpečnostními silami, tak členy aliance MDC (Movement for Democratic Change – Hnutí za demokratickou změnu), a že nasazení vojenských sil bylo odůvodněné a v souladu s ústavou; vzhledem k tomu, že opozice zprávu odmítla; vzhledem k tomu, že komise vyzvala k vyšetřování bezpečnostních složek a trestnímu stíhání osob, které spáchaly trestnou činnost, a doporučila odškodnit oběti;

I.

vzhledem k tomu, že od doby, kdy se konaly volby, se politické napětí dramaticky vyostřilo a stále přetrvávají zprávy o násilí, což vážně ohrožuje demokratický vývoj, který byl v zemi zahájen;

J.

vzhledem k tomu, že kolaps hospodářství, nedostatečný přístup k sociálním službám a nárůst cen většiny základních komodit vyvolávají v lidech hněv; vzhledem k tomu, že po 150 % nárůstu cen pohonných hmot došlo od 14. do 18. ledna 2019 v Zimbabwe k prudkému nárůstu protestů a demonstrací v době tzv. státní stávky svolané z podnětu Zimbabwského kongresu odborových svazů (ZCTU); vzhledem k tomu, že protesty byly rovněž reakcí na rostoucí chudobu, špatný stav ekonomiky a snižující se životní úroveň;

K.

vzhledem k tomu, že dne 14. ledna 2019 vláda, konfrontovaná s tímto protestním hnutím, odsoudila „úmyslný záměr oslabit ústavní pořádek“ a ujistila, že „bude náležitě reagovat na spiklence, kteří sabotují mír“;

L.

vzhledem k tomu, že pořádková policie reagovala nadměrným násilím a porušováním lidských práv, včetně použití ostré munice, svévolným zatýkáním, únosy, přepadáním zdravotnických zařízení, která ošetřovala oběti represí, zrychleným a hromadným soudním řízením v případě zatčených osob, mučením zatčených osob, rabováním a ničením soukromého a veřejného majetku;

M.

vzhledem k tomu, že komise pro lidská práva, kterou jmenovala vláda, zveřejnila zprávu, která odhaluje, že vojáci a policie používali systematické mučení;

N.

vzhledem k tomu, že víc než 17 osob bylo zabito a stovky jich byly zraněny; vzhledem k tomu, že přibližně tisíc osob bylo zatčeno, a to včetně dětí ve věku od 9 do 16 let, a přibližně dvěma třetinám zatčených bylo zamítnuto propuštění na kauci; vzhledem k tomu, že řada z nich je stále nezákonně zadržována a údajně jsou ve vazbě biti a napadáni;

O.

vzhledem k tomu, že z důkazů vyplývá, že za vraždy, drancování a ozbrojené loupeže je z velké části zodpovědná armáda; vzhledem k tomu, že stovky aktivistů a představitelů opozice se nadále skrývají;

P.

vzhledem k tomu, že pozorovatelé v oblasti lidských práv a místní a mezinárodní subjekty, včetně EU, reakci vlády na protesty všeobecně odsoudily jako „nepřiměřenou“ a „nadměrnou“;

Q.

vzhledem k tomu, že přerušení telekomunikací se stalo nástrojem, který režim využívá k tomu, aby zablokoval koordinaci demonstrací organizovaných na sociálních sítích; vzhledem k tomu, že mobilní a pozemní komunikace, ale také internetové kanály a kanály sociálních médií byly opakovaně blokovány ve snaze zabránit přístupu k informacím a komunikaci a zamaskovat rozsáhlé porušování lidských práv, které se stát chystal spáchat; vzhledem k tomu, že Vrchní soud v Zimbabwe prohlásil, že uplatňování zákona o odposlouchávání komunikací za účelem přerušení on-line komunikací bylo nezákonné;

R.

vzhledem k tomu, že orgány zorganizovaly masivní domovní prohlídky s cílem najít demonstranty, odvléct z jejich domovů pokojné demonstranty, obhájce lidských práv, politické aktivisty, přední představitele občanské společnosti a jejich příbuzné;

S.

vzhledem k tomu, že sousední země, jako je Jižní Afrika, se staly útočištěm pro obyvatele Zimbabwe, kteří prchají před politickým útlakem a hospodářskými problémy;

T.

vzhledem k tomu, že policie neustále zneužívá stávající právní předpisy, jako je zákon o veřejném pořádku a bezpečnosti, aby odůvodnila omezování členů opozice a aktivistů v oblasti lidských práv a zakázala zákonné a pokojné demonstrace;

U.

vzhledem k tomu, že situace Zimbabwe v oblasti lidských právech a demokracie je jednou z nejhorších na světě; vzhledem k tomu, že lid Zimbabwe a obránci lidských práv i nadále trpí útoky, nenávistnými projevy, očerňujícími kampaněmi, zastrašováním a obtěžováním a že jsou pravidelně hlášeny případy mučení;

V.

vzhledem k tomu, že předseda vyzval k zahájení národního dialogu, který byl započat dne 6. února, a vyzval všechny politické strany, aby se zapojily, ale hlavní opoziční strana, Hnutí pro demokratickou změnu, odmítla účast;

W.

vzhledem k tomu, že Zimbabwe je signatářem Dohody z Cotonou, v jejímž článku 96 se uvádí, že dodržování lidských práv a základních svobod patří k podstatným prvkům spolupráce mezi EU a AKT;

1.

zdůrazňuje svůj jednomyslný zájem o to, aby se Zimbabwe stalo poklidným, demokratickým a prosperujícím národem, v němž je se všemi občany zacházeno dobře a rovnocenným způsobem podle práva a v němž orgány státu jednají jménem občanů, a nikoli proti nim;

2.

důrazně odsuzuje násilí, k němuž došlo během nedávných protestů v Zimbabwe; je pevně přesvědčen, že mírový protest je součástí demokratického procesu a že za všech okolností je třeba se vyvarovat reakce za použití nepřiměřeného násilí;

3.

naléhavě vyzývá prezidenta Mnangagwu, aby plnil své inaugurační sliby a urychleně převzal kontrolu nad situací a aby Zimbabwe vrátil zpět na cestu usmíření a dodržování demokracie a právního státu;

4.

naléhavě vyzývá zimbabwské orgány, aby okamžitě a neprodleně ukončily zneužívání ze strany bezpečnostních složek a aby urychleně a nestranně vyšetřily všechna obvinění z nepřiměřeného použití síly ze strany policie a státních úředníků s cílem stanovit individuální odpovědnost s cílem zajistit odpovědnost; připomíná, že ústava této země ustavuje nezávislý orgán pro vyšetřování stížností týkající se pochybení policie a armády, ale že jej vláda ještě nezřídila;

5.

naléhavě vyzývá vládu Zimbabwe, aby urychleně stáhla všechny vojenské zaměstnance a mládežnické milice, kteří jsou nasazeni po celé zemi a kteří terorizují obyvatelstvo, což je jasným porušením zimbabwské ústavy;

6.

je přesvědčen, že svoboda shromažďování, svoboda sdružování a svoboda projevu jsou základními prvky každé demokracie; zdůrazňuje, že nenásilné vyjadřování názorů je ústavním právem všech zimbabwských občanů, a připomíná orgánům, že jejich povinností je chránit práva všech občanů na protest proti zhoršujícím se sociálním a hospodářským podmínkám; vyzývá Radu, aby ukončila cílené pronásledování vedoucích představitelů a členů Zimbabwského kongresu odborových svazů;

7.

poukazuje na zásadní úlohu, kterou hraje opozice v demokratické společnosti;

8.

naléhavě vyzývá zimbabwské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny politické vězně;

9.

vyzývá vládu Zimbabwe, aby okamžitě zastavila pronásledování a kriminalizaci aktérů občanské společnosti a uznala legitimní úlohu obránců lidských práv;

10.

žádá vládu Zimbabwe, aby dodržovala ustanovení Deklaraci OSN o obhájcích lidských práv a mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv, které Zimbabwe ratifikovalo;

11.

je hluboce znepokojen zprávami o případech porušení řádného soudního procesu, a to v důsledku zrychleného a hromadného soudního řízení; trvá na tom, že soudnictví musí dodržovat zásady právního státu a zabezpečit dodržování své nezávislosti a práva na spravedlivý proces za každých okolností; odsuzuje všechna zatčení, která byla uskutečněna bez obvinění;

12.

vyzývá zimbabwské orgány, aby bez odkladu, důkladně, nestranně a nezávisle vyšetřily obvinění z porušování a zneužívání lidských práv včetně znásilnění a sexuálního násilí, které spáchaly bezpečnostní síly, a aby postavily odpovědné osoby před soud; žádá, aby všem obětem takového sexuálního násilí byl poskytnut přístup ke zdravotnickým službám, aniž by se musely obávat odplaty;

13.

odsuzuje zablokování internetu, které orgánům umožňovalo zatajit porušování lidských práv, kterého se dopustila armáda a vnitřní bezpečnostní síly, a které orgánům umožňovalo bránit nezávislému podávání zpráv a dokumentace o zneužívání během zásahů a bezprostředně po volbách; zdůrazňuje, že přístup k informacím je právem, které musejí orgány dodržovat v souladu s jejich ústavními a mezinárodními závazky;

14.

odsuzuje zneužívání a restriktivní povahu zákona o veřejném pořádku a bezpečnosti a naléhavě vyzývá zimbabwské orgány, aby zharmonizovaly právní předpisy s mezinárodními normami ochrany a podpory lidských práv;

15.

vyjadřuje zejména znepokojení nad hospodářskou a sociální situací v Zimbabwe; připomíná, že hlavními problémy této země jsou chudoba, nezaměstnanost a chronická podvýživa a hlad; domnívá se, že tyto problémy je možné vyřešit jen realizací ambiciózních politik v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictva a zemědělství;

16.

vyzývá všechny politické aktéry, aby prokázali odpovědnost a zdrženlivost a zejména aby se zdrželi podněcování k násilí;

17.

připomíná vládě Zimbabwe, že podpora Evropské unie a jejích členských států v rámci Dohody z Cotonou, jakož i podpora obchodu, rozvoje a hospodářské pomoci je podmíněná dodržováním zásad právního státu a mezinárodních dohod a smluv, jejichž je Zimbabwe smluvní stranou;

18.

připomíná, že dlouhodobá podpora závisí na komplexních reformách, nikoli na pouhých slibech; žádá, aby evropská angažovanost v Zimbabwe byla založena na hodnotách a aby Evropa zaujímala vůči zimbabwským orgánům důsledný postoj;

19.

naléhavě žádá vládu, aby okamžitě provedla doporučení vyšetřovací komise týkající se povolebního násilí, zejména prosazování politické tolerance a odpovědného vedení, jakož i započetí národního dialogu vedeného důvěryhodným, inkluzívním, transparentním a odpovědným způsobem;

20.

bere na vědomí vůli vlády splnit reformní závazky; zdůrazňuje však, že tyto reformy by měly být jak politické tak i hospodářské; nabádá vládu, opozici, zástupce občanské společnosti a náboženské vedoucí představitele, aby se rovnocenně zapojili do národního dialogu, v němž jsou respektována a ochraňována lidská práva;

21.

vyzývá vládu, aby plně prováděla doporučení volební pozorovatelské mise EU, zejména pokud jde o zásady právního státu a inkluzívní politické prostředí; zdůrazňuje deset prioritních doporučení volební pozorovatelské mise, která jsou uvedena v dopise hlavního pozorovatele prezidenta Mnangagwy ze dne 10. října 2018, konkrétně s cílem vytvořit rovné podmínky pro všechny politické strany, a zajistit tak jasnější a soudržnější právní rámec; posílit Zimbabwskou volební komisi tak, aby byla skutečně nezávislá a transparentní, a obnovit tak důvěru ve volební proces; zabezpečit, aby díky posílení nezávislosti Zimbabwské volební komise byla tato komise osvobozena od vládního dohledu při schvalování svých stanov; a vytvořit inkluzivnější volební proces;

22.

vyzývá delegaci EU a velvyslanectví členských států EU v Zimbabwe, aby pokračovali v podrobném monitorování vývoje v zemi a aby využívali všechny vhodné nástroje na podporu obhájců lidských práv, organizací občanské společnosti a odborů, na podporu základních prvků Dohody z Cotonou a na podporu prodemokratických hnutí;

23.

vyzývá EU, aby zintenzivnila politický dialog se Zimbabwe o lidských právech na základě článku 8 Dohody z Cotonou;

24.

vyzývá Evropskou radu, aby přehodnotila svá restriktivní opatření vůči jednotlivcům a subjektům v Zimbabwe včetně opatření, která jsou v současnosti pozastavena vzhledem k odpovědnosti za nedávné státní násilí;

25.

naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, zejména Jihoafrické společenství pro rozvoj a Africkou unii, aby Zimbabwe aktivněji poskytovaly pomoc s cílem najít udržitelné demokratické řešení současné krize;

26.

naléhavě vyzývá sousední země, aby dodržovaly ustanovení mezinárodního práva a chránily osoby, které utíkají před násilím v Zimbabwe, poskytováním azylu, a to zejména z krátkodobého hlediska;

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ESVČ, vládě a parlamentu Zimbabwe, vládám Jihoafrického společenství pro rozvoj a Africké unii a generálnímu tajemníkovi Společenství národů.

(1)  Úř. věst. L 42, 18.2.2017, s. 11.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/133


P8_TA(2019)0117

Obhájci práv žen v Saudské Arábii

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o obráncích ženských práv v Saúdské Arábii (2019/2564(RSP))

(2020/C 449/17)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Saúdské Arábii, zejména na usnesení ze dne 11. března 2014 o Saúdské Arábii, jejích vztazích s EU a její úloze na Blízkém východě a v severní Africe (1), na usnesení ze dne 12. února 2015 o případu Ráifa Badawího (2), na usnesení ze dne 8. října 2015 o případu Alího Mohameda an-Nimra (3), na usnesení ze dne 31. května 2018 o situaci obránců ženských práv v Saúdské Arábii (4) a na usnesení ze dne 25. října 2018 o zabití novináře Džamála Chášukdžího na konzulátu Saúdské Arábie v Istanbulu (5),

s ohledem na prohlášení mluvčího vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 29. května 2018 k nedávnému zatýkání v Saúdské Arábii a ze dne 31. července 2018 ke svévolnému zatýkání obránců lidských práv a aktivistů v Saúdské Arábii, včetně obránců ženských práv,

s ohledem na prohlášení několika zvláštních zpravodajů OSN ze dne 12. října 2018, v němž požadují okamžité propuštění všech obránců ženských práv,

s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva z prosince 2017,

s ohledem na členství Saúdské Arábie v Radě OSN pro lidská práva a v Komisi OSN pro postavení žen, jakož i na její členství ve výkonné radě této komise počínaje lednem 2019,

s ohledem na projev komisaře Christose Stylianidese, který jménem místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pronesl při rozpravě v Evropském parlamentu dne 4. července 2017 v reakci na zvolení Saúdské Arábie členem Komise OSN pro postavení žen,

s ohledem na úvodní projev, který místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka pronesla na 5. ministerském zasedání EU a Ligy arabských států a v němž mj. uvedla, že: „spolupráce mezi Evropou a arabským světem nebyla nikdy tak důležitá a – jak pevně [věří] – tak nezbytná“,

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),

s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 9. března 2018 ke sloučené třetí a čtvrté pravidelné zprávě o Saúdské Arábii,

s ohledem na zprávu přezkumného panelu pro případy vězněných aktivistek v Saúdské Arábii,

s ohledem na zákon na ochranu před pronásledováním, který byl dne 28. května 2018 schválen Poradním shromážděním Saúdské Arábie;

s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum OSN z listopadu 2018 věnovaný Saúdské Arábii,

s ohledem na světový index svobody tisku sestavovaný organizací Reportéři bez hranic, v němž Saúdská Arábie mezi 180 zeměmi zaujímá 169. příčku,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR) z roku 1966,

s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESC) z roku 1966,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv,

s ohledem na udělení Sacharovovy ceny za svobodu myšlení a projevu za rok 2015 saúdskému blogerovi Ráifovi Badawímu,

s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že aktivisté, kteří byli zatčeni saúdskými orgány za angažovanost na poli ženských práv, stále zůstávají ve vazbě, aniž by proti nim byla vznesena obvinění; vzhledem k tomu, že mezi aktivisty jsou Ludžajn al-Hadlúlová, Azíza al-Júsufová, Ímán an-Nafdžánová, Nóf Abdalazízová, Miá az-Zahráníová, Samar Badawíová, Nasíma as-Sádaová, Šáden al-Anezíová, Abír Na amanqáníová, Amal al-Harbíová a Hatún al-Fásíová i několik mužů, kteří toto hnutí podporují, mezi nimi např. Muhammad Rabía; vzhledem k tomu, že tito aktivisté vstoupili do povědomí díky své kampani za zrušení zákazu řízení vozidel ženami a systému mužského poručnictví; vzhledem k tomu, že před očekávaným zrušením zákazu řízení pro ženy, k němuž došlo dne 24. června 2018, byli zatčeni; vzhledem k tomu, že někteří z nich mají být údajně povolání před zvláštní trestní soud, který byl původně ustaven pro osoby zadržené v souvislosti teroristickými trestnými činy;

B.

vzhledem k tomu, že je stále svévolně zadržována obránkyně lidských práv Isrá a al-Gumgámová, z regionu Qatíf; vzhledem k tomu, že nedávno jí byl sice zrušen vynesený trest smrti, ale stále čelí blíže nespecifikovaným obviněním; vzhledem k tomu, že panují obavy o její tělesné a duševní zdraví;

C.

vzhledem ke zprávám o tom, že nejméně tři aktivistky zadržené v květnu 2018 jsou saúdskými vyšetřovateli mučeny, týrány a sexuálně zneužívány; vzhledem k tomu, že rodinným příslušníkům aktivistek, např. rodičům Ludžajn al-Hadlúlové, bylo zakázáno cestovat;

D.

vzhledem k tomu, že saúdské ministerstvo pro sdělovací prostředky údajné mučení zadržených osob v saúdském království odmítlo jako nepodložené zprávy;

E.

vzhledem k tomu, že Ludžajn al-Hadlúlová je zadržována od března 2018, kdy se zúčastnila zasedání Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen, na jehož programu byl přezkum situace v Saúdské Arábii; vzhledem k tomu, že od května do září 2018 byla držena v samovazbě, během níž byla podle jejích rodičů mučena;

F.

vzhledem k tomu, že poté, co zprávy o jejím mučení pronikly na veřejnost, navštívila Ludžajn al-Hadlúlovou delegace saúdské komise pro lidská práva; vzhledem k tomu, že členové komise jí nedokázali zajistit ochranu; vzhledem k tomu, že následně Ludžajn al-Hadlúlovou navštívil státní zástupce, aby pořídil záznam jejího svědectví;

G.

vzhledem k tomu, že Ludžajn al-Hadlúlová byla nominována na Nobelovu cenu míru za rok 2019;

H.

vzhledem k tomu, že navzdory nedávným vládním reformám, které mají posílit ženská práva v oblasti zaměstnání, platí v Saúdské Arábii pro ženy jedna z nejpřísnějších omezení; vzhledem k tomu, že saúdský politický a sociální systém je i nadále diskriminační, z žen de facto činí občany druhé kategorie, nepovoluje svobodu víry a vyznání, závažným způsobem diskriminuje početné zahraniční pracovníky v zemi a tvrdě potlačuje veškeré projevy nesouhlasu;

I.

vzhledem k tomu, že v Saúdské Arábii platí řada diskriminačních zákonů, především předpisy upravující osobní status, postavení migrujících pracovnic, zákon o rodinném stavu, zákoník práce, zákon o státní příslušnosti a systém mužského poručnictví, jenž svolením mužského poručníka podmiňuje možnost žen požívat většiny práv, která jim zaručuje úmluva CEDAW;

J.

vzhledem k tomu, že saúdské ženy nemohou pod mužským poručnictvím kontrolovat svůj život ani v naprosto základních aspektech; vzhledem k tomu, že zůstávají v platnosti diskriminační zákony upravující manželství a rozvod a že ženy musejí podle zákona získat ke studiu, práci, cestování nebo sňatku nejprve souhlas svého poručníka; vzhledem k tomu, že Saúdky provdané za cizince nemohou na rozdíl od Saúdů přenést saúdské občanství na své děti nebo svého manžela;

K.

vzhledem k tomu, že obecná výhrada Saúdské Arábie vůči úmluvě CEDAW je podle Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen neslučitelná s cílem a účelem této úmluvy a podle jejího článku 28 nepřípustná;

L.

vzhledem k tomu, že od nástupu korunního prince Muhammada bin Salmána as-Saúda k moci v červnu 2017 je mnoho otevřeně vystupujících obránců lidských práv, aktivistů a kritiků svévolně zadržováno, nebo byli nespravedlivě odsouzeni k dlouhým trestům odnětí svobody pouze za výkon svého práva na svobodu projevu;

M.

vzhledem k tomu, že reformní program Vize 2030, jenž má přinést hospodářskou a společenskou přeměnu země, mimo jiné i na základě silnějšího postavení žen, by měl být skutečnou příležitostí k zajištění právní emancipace saúdských žen, což je zcela nezbytný předpoklad pro to, aby mohly plně požívat svá práva zakotvená v úmluvě CEDAW; vzhledem k tomu, že nedávná vlna zatýkání a údajné mučení aktivistů bojujících za práva žen je s uvedeným záměrem v rozporu a může od reformního programu odvádět pozornost; vzhledem k tomu, že pro výnos o Vizi 2030 neexistuje vhodný právní rámec;

N.

vzhledem k tomu, že svoboda slova a svoboda tisku a sdělovacích prostředků, ať on-line, či off-line, jsou klíčovou podmínkou a katalyzátorem demokratizačního a reformního procesu i zásadním prostředkem ke kontrole moci;

O.

vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie se řadí mezi země s nejvyšším počtem výkonu trestu smrti na světě; vzhledem k tomu, že v letech 2014 až 2017 bylo každoročně v průměru popraveno minimálně 126 osob; vzhledem k tomu, že orgány vynášejí trest smrti za nenásilné trestné činy, např. za pašování drog, vlastizradu a cizoložství; vzhledem k tomu, že trest smrti se ukládá i za přečiny, které by podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv neměly být kriminalizovány, např. za odpadlictví od víry;

P.

vzhledem k tomu, že index lidského rozvoje měřený OSN dosáhl u Saúdské Arábie v roce 2018 hodnoty 0,853, což ji mezi 188 zeměmi a oblastmi řadí na 39. místo; vzhledem k tomu, že hodnota indexu OSN pro genderovou nerovnost činí u Saúdské Arábie 0,234, což ji v přehledu za rok 2017 řadí mezi 189 zeměmi na 39. místo; vzhledem k tomu, že hodnota indexu OSN pro genderový rozvoj dosáhla 0,877 (taktéž 39. příčka na světě);

1.

důrazně odsuzuje věznění obránců lidských práv žen, kteří vedli kampaň za zrušení zákazu řízení pro ženy, pokojných obránců lidských práv, novinářů, právníků a aktivistů a je šokován věrohodnými zprávami o systematickém mučení několika vězněných osob, včetně Ludžajn al-Hadlúlové;

2.

vyzývá saúdské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily uvedené obránce ženských práv, všechny obránce lidských práv, právníky, novináře a ostatní vězně svědomí, kteří byli zadrženi a odsouzeni pouze za uplatňování svého práva na svobodu projevu a pokojnou činnost na poli lidských práv, a aby mezinárodním nezávislým pozorovatelům povolily návštěvu vězněných bojovnic za lidská práva žen;

3.

naléhá na saúdské orgány, aby usnadnily přístup nezávislých lékařů k vězněným osobám; zdůrazňuje, že se všemi zadrženými osobami, tj. i s obránci lidských práv, se musí ve vazbě zacházet v souladu s podmínkami stanovenými v Souboru zásad pro ochranu všech zadržovaných či vězněných osob, který byl přijat rezolucí Valného shromáždění OSN 43/173 dne 9. prosince 1988;

4.

důrazně žádá, aby mezi nezávislými pozorovateli byli zastoupeni i pozorovatelé z delegace EU v Saúdské Arábii nebo orgánů EU, pracovníci OSN pověření otázkami lidských práv, např. zvláštní zpravodaj OSN pro mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, nebo zástupci mezinárodních nevládních organizací;

5.

trvá na tom, že saúdské orgány musejí upustit od všech forem pronásledování, mj. soudního pronásledování, kterým jsou vystaveni Ludžajn al-Hadlúlová, Azíza al-Júsufová, Ímán an-Nafdžánová, Nóf Abdalazízová, Miá az-Zahráníová, Samar Badawíová, Nasíma as-Sádaová, Šáden al-Anezíová, Abír Na amanqáníová, Amal al-Harbíová, Hatún al-Fásíová, Isrá a al-Gumgámová, Muhammad Rabía a všichni další obránci lidských práv v zemi, aby mohli pokračovat ve své práci bez zbytečných překážek a bez obav z odvetných opatření vůči sobě a svým rodinám;

6.

odsuzuje Saúdskou Arábii za pokračující útisk a mučení obránců lidských práv, včetně osob, které se zastávají práv žen, což snižuje věrohodnost tamního reformního procesu; kritizuje pokračující systematickou diskriminaci žen a dívek v Saúdské Arábii;

7.

naléhavě vyzývá Saúdskou Arábii, aby veřejně zaručila bezpečnost všech zadržených aktivistů, umožnila zadrženým ženám kontakt s právními zástupci a rodinnými příslušníky, představila důkazy o jejich dobrém stavu a propustila osoby, které byly zatčeny pouze za to, že pokojně obhajovaly reformy;

8.

pochvalně se vyjadřuje o saúdských obráncích práv žen, kteří požadují rovné a spravedlivé zacházení se ženami v saúdské společnosti, a o osobách, které hájí lidská práva navzdory obtížím, které jim to přináší, a podporuje je;

9.

je hluboce znepokojen rozměrem násilí, které je v Saudské Arábii pácháno na základě pohlaví a které z velké části není ohlašováno ani zdokumentováno, a tím, že toto násilí bývá ospravedlňováno zpátečnickými důvody, jako např. potřebou naučit ženy kázni v rámci mužského poručnictví; naléhá na saúdské orgány, aby přijaly komplexní soubor právních předpisů, který by přesně vymezil všechny formy násilí páchaného na ženách na základě pohlaví, zejména mrzačení ženských pohlavních orgánů, znásilnění, včetně znásilnění v manželském svazku, sexuální útok a sexuální obtěžování, a postavily je mimo zákon a aby odstranily veškeré překážky, které ženám brání v přístupu ke spravedlnosti; vyjadřuje vážné znepokojení nad zprávami o rozšířené praxi dětských sňatků;

10.

odsuzuje systém mužského poručnictví, kdy se v řadě oblastí – mj. pro cesty do zahraničí, přístup ke zdravotnickým službám, výběr místa bydliště, sňatek, podávání stížností u justičních orgánů, odchod ze státních zařízení pro zneužívané ženy a z vazebních zařízení – stále očekává souhlas mužského poručníka; zdůrazňuje, že tento systém odráží hluboce zakořeněný patriarchální systém, který tuto zemi stále ovládá; naléhavě vyzývá saúdskou vládu, aby okamžitě zrušila systém mužského poručnictví i další zákony, které diskriminují ženy a dívky;

11.

poukazuje na nedávné přijetí zákona, podle něhož může být saúdským ženám zaslána textová zpráva o tom, že se jejich manželství rozvádí, aby byly chráněny před ukončením manželství bez jejich vědomí; zdůrazňuje, že tento zákon nijak neřeší to, že saúdské ženy se mohou rozvést pouze ve velmi omezených případech, například pokud s tím manžel souhlasí nebo pokud jim ublížil;

12.

vyjadřuje znepokojení nad vládní internetovou službou, pomocí níž mohou (mužští) poručníci sledovat ženy, zjistit, kdy a jak překročily saúdskou hranici, a získávat aktuální SMS zprávy o jejich cestě v téměř reálném čase;

13.

s potěšením konstatuje, že v rámci programu Vize 2030 byl na území království zrušen zákaz řízení pro ženy;

14.

vyzývá saúdské orgány, aby přepracovaly zákon o sdruženích a nadacích z prosince 2015 tak, aby aktivistkám umožňoval sdružovat se a svobodně a nezávisle pracovat bez zbytečného vměšování úřadů; naléhá dále na provedení revize protiteroristického zákona, zákona o potírání počítačové kriminality a zákona o tisku a publikacích, které jsou opakovaně zneužívány k pronásledování obránců lidských práv, a také revize všech diskriminačních ustanovení v právním systému, mj. v dědickém právu;

15.

vyzývá saúdské orgány, aby ratifikovaly Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, stáhly výhrady vůči úmluvě CEDAW a ratifikovaly její opční protokol, aby ženy mohly plně požívat práva zakotvená v Úmluvě, aby se skoncovalo s dětskými a vynucenými sňatky a aby byla zrušena závazná pravidla oblékání pro ženy; naléhá na Saúdskou Arábii, aby rozšířila stálé pozvání k návštěvě země na všechny zástupce zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva;

16.

zdůrazňuje, že uplatňování práva na svobodu projevu a pokojné sdružování a shromažďování je chráněno mezinárodními právními předpisy v oblasti lidských práv; žádá saúdské orgány, aby umožnily působení nezávislého tisku a nezávislých sdělovacích prostředků a aby všem obyvatelům Saúdské Arábie zajistily svobodu projevu online i offline, svobodu sdružování a pokojného shromažďování; vyzývá saúdské orgány, aby zrušily omezení, která obráncům lidských práv zakazují vystupovat na sociálních sítích a v mezinárodních sdělovacích prostředcích;

17.

vyzývá saúdské orgány, aby zavedly okamžité moratorium na trest smrti, které by bylo prvním krokem na cestě k jeho úplnému zrušení; požaduje přezkoumání všech rozsudků trestu smrti, aby bylo zaručeno, že příslušné soudní procesy proběhly podle mezinárodních norem;

18.

doporučuje, aby před koncem stávajícího volebního období byla do Saúdské Arábie vyslána účelově sestavená delegace podvýboru pro lidská práva (DROI) a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM), která by navštívila zatčené ženy a zúčastnila se nezbytných schůzek se saúdskými orgány;

19.

bere na vědomí angažovanost EU a Saúdské Arábie a vybízí k dalšímu dialogu;

20.

s politováním poukazuje na neúčinnost prohlášení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a členských států týkajících se případu obránců ženských práv, kteří jsou zadržováni od května 2018;

21.

vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, ESVČ a členské státy, aby v rámci dialogu se saúdskými orgány upozornily na případ Ludžajn al-Hadlúlové, Ímán an-Nafdžánové, Azízy al-Júsufové, Samar Badawíové, Nasímy as-Sádaové a všech dalších obránců ženských práv a požadovaly jejich propuštění; trvá na tom, že diplomaté EU by měli před jejich propuštěním požadovat po saúdských orgánech záruku jejich bezpečnosti a úplné vyšetření jejich údajného mučení;

22.

vyzývá Komisi a Parlament, aby se zabývaly otázkou, proč unijní rejstřík transparentnosti neobsahuje záznamy o Saúdské Arábii;

23.

vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, ESVČ a členské státy, aby v rámci dialogu se saúdskými orgány upozornily na případ Ludžajn al-Hadlúlové, Ímán an-Nafdžánové, Azízy al-Júsufové, Samar Badawíové, Nasímy as-Sádaové a všech dalších obránců ženských práv a požadovaly jejich propuštění; vyzývá navíc k tomu, aby poukázaly na případ šejka Salmána al-Awdy a požadovaly jeho propuštění;

24.

vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, ESVČ a členské státy, aby vypracovaly jednotné stanovisko s cílem zajistit, aby evropské diplomatické služby v Saúdské Arábii ve vztahu k saúdským obráncům lidských práv zadržovaným od května 2018 systematicky využívaly mechanismy uvedené v zásadách EU týkajících se obránců lidských práv, včetně veřejných prohlášení, diplomatických nót, sledování soudních řízení a návštěv ve věznicích;

25.

vyzývá k tomu, aby bylo na příštím zasedání Rady OSN pro lidská práva předloženo usnesení Evropského parlamentu o situaci obránců lidských práv v Saúdské Arábii; vyzývá EU, aby na příštím zasedání Rady OSN pro lidská práva a Komise OSN pro postavení žen poukázala na problematické členství států s neuspokojivou situací v oblasti lidských práv, včetně práv žen a rovnosti pohlaví; vyzývá EU, aby na zasedání Rady OSN pro lidská práva navrhla jmenovat zvláštního zpravodaje o situaci v oblasti lidských práv v Saúdské Arábii;

26.

opětovně vyzývá saúdské orgány, aby zastavily další bičování Ráifa Badawího a aby ho neprodleně a bezpodmínečně propustily; trvá na tom, aby všichni vysocí představitelé EU, zejména místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka a všichni komisaři v rámci setkávání se svými saúdskými protějšky systematicky upozorňovali na případ Ráifa Badawího a požádali o možnost se s ním v průběhu své návštěvy v této zemi setkat; zavazuje se, že vynaloží větší úsilí na jeho propuštění; vyzývá svého předsedu, aby odcestoval do Rijádu s cílem upozornit na případ laureátů Sacharovovy ceny přímo saúdskoarabské orgány;

27.

žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, ESVČ a členské státy, aby zajistily plné uplatňování obecných zásad EU týkajících se obránců lidských práv a zvýšily ochranu a podporu obránců lidských práv, zejména obránců zasazujících se o práva žen; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby podala zprávu o stávající vojenské a bezpečnostní spolupráci členských států EU se saúdským režimem;

28.

vyzývá Radu, aby přijala společný postoj s cílem zavést celounijní embargo na vývoz zbraní do Saúdské Arábie a aby se řídila společným postojem Rady 2008/944/SZBP (6); žádá, aby bylo zavedeno embargo na systémy sledování a další zboží dvojího užití, které by mohly být v Saúdské Arábii využívány k represáliím vůči vlastnímu obyvatelstvu, včetně obránců práv žen; je znepokojen používáním těchto zbraní a technologií kybernetického dohledu ze strany saúdských orgánů; připomíná členským státům, že jejich další obchodování se zbraněmi se Saúdskou Arábií je v rozporu se společným postojem EU týkajícím se vývozu zbraní; vyzývá ESVČ, aby v návaznosti na porušování lidských práv navrhla využití restriktivních opatření vůči Saúdské Arábii, včetně zmrazení majetku a zákazu vydávání víz;

29.

naléhá na místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, ESVČ a členské státy, aby pokračovaly v dialogu se Saúdskou Arábií o lidských právech, základních svobodách a její znepokojující roli v regionu; prohlašuje, že je připraven vést se saúdskými orgány i poslanci konstruktivní a otevřený dialog o dodržování mezinárodních závazků Saúdské Arábie v oblasti lidských práv; vyzývá k výměně odborných zkušeností s justiční a právní problematikou s cílem posílit ochranu práv jednotlivců v Saúdské Arábii;

30.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, generálnímu tajemníkovi OSN, vysoké komisařce OSN pro lidská práva, Komisi OSN pro postavení žen, Radě OSN pro lidská práva, Jeho Veličenstvu králi Salmánovi bin Abd al-Azízovi as-Saúdovi a korunnímu princi Muhammadovi bin Salmánovi as-Saúdovi, vládě Království Saúdské Arábie a generálnímu tajemníkovi Střediska pro národní dialog Království Saúdské Arábie.

(1)  Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 64.

(2)  Úř. věst. C 310, 25.8.2016, s. 29.

(3)  Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 34.

(4)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0232.

(5)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0434.

(6)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/139


P8_TA(2019)0127

Právo na pokojný protest a přiměřené použití síly

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o právu na pokojný protest a přiměřeném použití síly (2019/2569(RSP))

(2020/C 449/18)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvy EU, a zejména na články 2, 3, 4, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (dále jen „EÚLP“) a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2017 (1),

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou společné členským státům v rámci společnosti vyznačující se převážně pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů;

B.

vzhledem k tomu, že právní stát je hlavní oporou demokracie a jedním ze základních principů EU, přičemž funguje na základě předpokladu vzájemné důvěry v to, že členské státy dodržují zásady demokracie, právního státu a základních práv zakotvených v Listině a v EÚLP;

C.

vzhledem k tomu, že EU se zavázala dodržovat svobodu projevu a informací, jakož i svobodu shromažďování a sdružování;

D.

vzhledem k tomu, že článek 11 EÚLP a článek 12 Listiny stanoví, že každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich;

E.

vzhledem k tomu, že článek 11 EÚLP stanoví, že „na výkon těchto práv nemohou být uvalena žádná omezení kromě těch, která stanoví zákon a jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, ochrany pořádku a předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných“;

F.

vzhledem k tomu, že článek 11 EÚLP také stanoví, že svoboda shromažďování „nebrání uvalení zákonných omezení na výkon těchto práv příslušníky ozbrojených sil, policie a státní správy“;

G.

vzhledem k tomu, že článek 12 Listiny rovněž uvádí, že „politické strany na úrovni Unie přispívají k vyjadřování politické vůle občanů Unie“;

H.

vzhledem k tomu, že svobodu sdružování je třeba chránit; vzhledem k tomu, že aktivní občanská společnost a pluralita sdělovacích prostředků hrají zásadní úlohu při prosazování otevřené a pluralistické společnosti, účasti veřejnosti na demokratických procesech a zvyšování odpovědnosti vlád;

I.

vzhledem k tomu, že svoboda shromažďování jde ruku v ruce se svobodou projevu, kterou zajišťuje článek 11 Listiny a článek 10 EÚLP, kde se uvádí, že každý má právo na svobodu projevu, což zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky, aniž by docházelo k zásahům veřejných orgánů, a bez ohledu na hranice;

J.

vzhledem k tomu, že výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti a odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci, jak je stanoveno v článku 10 EÚLP;

K.

vzhledem k tomu, že článek 52 Listiny stanoví, že „každé omezení výkonu práv a svobod uznaných touto Listinou musí být stanoveno zákonem a respektovat podstatu těchto práv a svobod“;

L.

vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU respektuje EU „základní funkce státu [u všech členských států], zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti“; vzhledem k tomu, že „zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu“;

M.

vzhledem k tomu, že podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie musí být všechna omezení základních práv a občanských svobod přijímána v souladu se zásadami zákonnosti, nezbytnosti a proporcionality;

N.

vzhledem k tomu, že v několika členských státech jsou donucovací orgány kritizovány za maření výkonu práva na protest a používání nepřiměřené síly;

1.

vyzývá členské státy, aby respektovaly právo na svobodu pokojného shromažďování a sdružování i právo na svobodu projevu;

2.

zdůrazňuje, že veřejná rozprava má zásadní význam pro fungování demokratických společností;

3.

odsuzuje přijetí restriktivních zákonů týkajících se svobody shromažďování v několika členských státech v posledních letech;

4.

odsuzuje násilné a nepřiměřené zásahy státních orgánů během protestů a pokojných demonstrací; nabádá příslušné orgány, aby zajistily transparentní, nestranné, nezávislé a efektivní prošetření v případě podezření či obvinění z použití nepřiměřené síly; připomíná, že donucovací orgány se musí vždy zodpovídat z plnění svých povinností a dodržování příslušných právních a operačních rámců;

5.

vyzývá členské státy k zajištění toho, aby donucovací orgány používaly sílu vždy zákonným, přiměřeným a nezbytným způsobem a jako krajní možnost a aby neohrožovaly lidské životy a fyzickou integritu; konstatuje, že nevybíravé použití síly vůči davu odporuje zásadě jejího přiměřeného nasazení;

6.

bere na vědomí, že novináři a fotoreportéři mají důležitou úlohu při informování o použití nepřiměřeného násilí, a odsuzuje případy, kdy se záměrně stali terčem represivních opatření;

7.

je přesvědčen o tom, že v diskusi nebo v politice nemůže být násilí vůči poklidným demonstrantům nikdy řešením;

8.

uznává, že policie, v jejichž řadách došlo rovněž k mnoha zraněním, operuje v obtížných podmínkách, zejména z důvodu nepřátelských projevů některých demonstrantů, ale i kvůli nadměrné pracovní zátěži; odsuzuje všechny projevy násilí namířeného proti jednotlivcům nebo majetku ze strany násilných, bojovně naladěných demonstrantů, kteří přicházejí pouze kvůli násilí, a poškozují tak legitimnost pokojných protestů;

9.

vybízí příslušníky donucovacích orgánů členských států k aktivní účasti na školení, které poskytuje agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) ve věci „veřejného pořádku – policie při významných událostech“; vyzývá členské státy, aby si v této oblasti vyměňovaly osvědčené postupy;

10.

zdůrazňuje, že je důležité zaručit bezpečnost příslušníků donucovacích orgánů, příslušníků policie a vojáků nasazených při bezpečnostních akcích během veřejných demonstrací;

11.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizaci spojených národů.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0032.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/142


P8_TA(2019)0128

Práva intersexuálních osob

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o právech intersexuálních osob (2018/2878(RSP))

(2020/C 449/19)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na články 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 21 této listiny,

s ohledem na Evropskou sociální chartu, a zejména na článek 11 této charty,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu (1),

s ohledem na zprávu s názvem „Trans and intersex people“ (Transsexuální a intersexuální osoby) vydanou Komisí v roce 2011,

s ohledem na závěrečné zprávy pilotního projektu financovaného Komisí „Health4LGBTI“ zabývajícího se nerovnostmi v oblasti zdraví, s nimiž se setkávají osoby LGBTI,

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015 (3),

s ohledem na dokument s názvem „Stav základních práv intersexuálních osob“ (4), který zveřejnila v květnu 2015 Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA),

s ohledem na on-line publikaci agentury FRA „Mapping minimum age requirements concerning the rights of the child in the EU“ (Mapování minimální věkové hranice týkající se práv dítěte v EU) (5) z listopadu 2017,

s ohledem na zprávu agentury FRA o základních právech pro rok 2018,

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

s ohledem na Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

s ohledem na usnesení 2191 Parlamentního shromáždění Rady Evropy přijaté v roce 2017 „Promoting the human rights of and eliminating discrimination against intersex people“ (Prosazování lidských práv intersexuálních osob a odstranění diskriminace vůči nim),

s ohledem na zprávu komisaře Rady Evropy pro lidská práva o lidských právech a intersexuálních osobách („Human rights and intersex people“),

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o mučení a jiném krutém, nelidském či ponižujícím zacházení nebo trestání z roku 2013,

s ohledem na zásady z Yogyakarty („zásady a povinnosti států, pokud jde o uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv ve vztahu k sexuální orientaci, pohlavní identitě, vyjádření pohlavní identity a pohlavním znakům“) přijaté v listopadu 2006 a 10 doplňujících zásad („plus 10“) přijatých 10. listopadu 2017,

s ohledem na otázky položené Radě a Komisi ohledně práv intersexuálních osob (O-000132/2018 – B8-0007/2019 a O-000133/2018 – B8-0008/2019),

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že intersexuální jedinci se narodili s fyzickými pohlavními znaky, které neodpovídají lékařským nebo společenským normám pro ženská nebo mužská těla, a tyto odchylky v pohlavních znacích se mohou projevovat v primárních znacích (jako jsou vnitřní a vnější genitálie a chromozomová a hormonální struktura) či sekundárních znacích (jako je svalová hmota, rozložení ochlupení a vzrůst);

B.

vzhledem k tomu, že intersexuální osoby jsou v Evropské unii vystaveny četným případům násilí a diskriminace a toto porušování lidských práv zůstává široké veřejnosti a tvůrcům politik do velké míry neznámé;

C.

vzhledem k tomu, že u intersexuálních kojenců je vysoká prevalence provádění chirurgických zákroků a léčebných postupů, ačkoli z medicínského hlediska nejsou tyto postupy ve většině případů nutné; vzhledem k tomu, že kosmetické chirurgické zákroky a naléhavé chirurgické zákroky mohou být navrhovány jako jeden celek, a rodičům a intersexuálním osobám se tak nedostane úplných informací o tom, jaký má každý z těchto zákroků dopad;

D.

vzhledem k tomu, že chirurgické zákroky a léčebné postupy jsou na intersexuálních dětech prováděny bez jejich předchozího, osobního, plného a informovaného souhlasu; vzhledem k tomu, že mrzačení pohlavních orgánů může mít pro intersexuální osoby celoživotní následky, může jim způsobit například psychické trauma a tělesná postižení;

E.

vzhledem k tomu, že intersexuální jedinci a intersexuální děti, které patří k dalším menšinovým a marginalizovaným skupinám, jsou kvůli svým prolínajícím se identitám ještě více marginalizovány a sociálně vylučovány a ohrožovány násilím a diskriminací;

F.

vzhledem k tomu, že ve většině členských států může být na intersexuálním dítěti nebo intersexuálním jedinci se zdravotním postižením chirurgický zákrok proveden se souhlasem jejich poručníka či opatrovníka bez ohledu na to, zda je daná intersexuální osoba schopna se rozhodnout sama;

G.

vzhledem k tomu, že v mnoha případech jsou rodiče nebo poručníci či opatrovníci vystaveni silnému tlaku, aby učinili rozhodnutí, aniž jsou plně informováni o celoživotních následcích, které pro jejich dítě bude mít;

H.

vzhledem k tomu, že mnoho intersexuálních osob nemá plný přístup ke své zdravotnické dokumentaci, a proto nevědí, že jsou intersexuálové, nebo si nejsou vědomi, že byli podrobení nějakými léčebným postupům;

I.

vzhledem k tomu, že intersexuální variace jsou i nadále klasifikovány jako nemoci, například v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN) Světové zdravotnické organizace, ačkoli nejsou důkazy, které by dokládaly dlouhodobý úspěch jejich léčby;

J.

vzhledem k tomu, že některé intersexuální osoby se neztotožňují s pohlavní příslušností, která jim byla při narození lékařsky přidělena; vzhledem k tomu, že právní uznání pohlaví založené na sebeurčení je možné pouze v šesti členských státech; vzhledem k tomu, že mnoho členských států EU pro právní uznání pohlaví stále vyžaduje sterilizaci;

K.

vzhledem k tomu, že antidiskriminační právní předpisy na úrovni EU a ve většině členských států nezahrnují diskriminaci založenou na pohlavních znacích, ať už jako samostatnou kategorii, nebo interpretovanou jako formu diskriminace na základě pohlaví;

L.

vzhledem k tomu, že mnoho intersexuálních dětí v EU je postihováno porušováním lidských práv a mrzačením pohlavních orgánů, když podstupují léčbu za účelem normalizace pohlaví;

1.

poukazuje na naléhavou potřebu řešit porušování lidských práv intersexuálních osob a vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly právní předpisy, které se těmito otázkami budou zabývat;

Medikalizace a patologizace

2.

důrazně odsuzuje léčbu a chirurgické zákroky, jejichž cílem je normalizace pohlaví; vítá zákony, které takovéto chirurgické zákroky zakazují (jako na Maltě a v Portugalsku), a podněcuje i další členské státy k tomu, aby podobné právní předpisy co nejdříve přijaly;

3.

zdůrazňuje, že intersexuálním dětem a intersexuálním jedincům se zdravotním postižením a jejich rodičům nebo poručníkům je třeba poskytovat odpovídající poradenství a podporu a plně je informovat o důsledcích léčby za účelem normalizace pohlaví;

4.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly organizace, které pracují na odstranění stigmatu, jímž jsou intersexuální osoby zatíženy;

5.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily financování organizací občanské společnosti věnujících se problematice intersexuality;

6.

vyzývá členské státy, aby intersexuálním osobám zlepšily přístup k jejich zdravotnické dokumentaci a aby zajistily, že nikdo nebude v kojeneckém věku či dětství podroben lékařskému nebo chirurgickému úkonu, který není nezbytný, čímž dotyčným dětem zaručí tělesnou integritu, autonomii a sebeurčení;

7.

zastává názor, že patologizace intersexuálních variací ohrožuje plné uplatňování práva intersexuálních osob na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví, jak je zakotveno v Úmluvě OSN o právech dítěte; vyzývá členské státy, aby zajistily depatologizaci intersexuálních osob;

8.

vítá depatologizaci, jakkoli částečnou, transgenderových identit v MKN-11; upozorňuje však na to, že kategorie „pohlavní inkongruence v dětství“ patologizuje chování v dětství, které není genderově normativní; vyzývá tudíž členské státy, aby usilovaly o odstranění kategorie „pohlavní inkongruence v dětství“ z MKN-11 a aby budoucí revizi MKN uvedly do souladu se svými vnitrostátními systémy zdravotnictví;

Doklady totožnosti

9.

zdůrazňuje význam flexibilních postupů zápisů do matriky; vítá zákony přijaté v některých členských státech, které umožňují právní uznání pohlaví na základě sebeurčení; podněcuje ostatní členské státy k tomu, aby přijaly podobné právní předpisy, včetně flexibilních postupů pro změnu ukazatelů pohlaví, budou-li nadále evidovány, a jmen na rodných listech a občanských průkazech (včetně možnosti genderově neutrálních jmen);

Diskriminace

10.

vyjadřuje politování nad tím, že pohlavní znaky nejsou v celé EU uznávány za důvod diskriminace, a zdůrazňuje proto důležitost tohoto kritéria k tomu, aby byl intersexuálním osobám zajištěn přístup ke spravedlnosti;

11.

vyzývá Komisi, aby zintenzívnila výměnu osvědčených postupů v této věci; vyzývá členské státy, aby přijaly potřebné právní předpisy, které zajistí odpovídající ochranu, respektování a prosazování základních práv intersexuálních osob, včetně intersexuálních dětí, a zajistí také plnou ochranu před diskriminací;

Informovanost veřejnosti

12.

vyzývá všechny příslušné zúčastněné strany, aby uskutečnily výzkum zaměřený na intersexuální osoby, a to ze sociologického a lidskoprávního úhlu pohledu, nikoli z medicínského hlediska;

13.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby z finančních prostředků EU nebyly podporovány výzkumné nebo zdravotnické projekty, které dále přispívají k porušování lidských práv intersexuálních osob, a to v rámci evropských referenčních sítí; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a financovaly výzkum zabývající se situací intersexuálních osob z hlediska lidských práv;

14.

vyzývá Komisi, aby k právům intersexuálních osob zaujala přístup, který bude holistický a založený na právech, a lépe koordinovala práci svého GŘ pro spravedlnost a spotřebitele, GŘ pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu a GŘ pro zdraví s cílem zajistit konzistentní politiky a programy na podporu intersexuálních osob, včetně školení státních úředníků a pracovníků ve zdravotnictví;

15.

vyzývá Komisi, aby posílila intersexuální dimenzi ve svém víceletém seznamu opatření týkajících se osob LGBTI pro současné období a aby již nyní začala s přípravou prodloužení této strategie na příští víceleté období (2019–2024);

16.

vyzývá Komisi, aby usnadnila sdílení osvědčených postupů, jak podporovat lidská práva a tělesnou integritu intersexuálních osob, mezi členskými státy;

o

o o

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.

(1)  Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(2)  Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 21.

(3)  Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 2.

(4)  https://fra.europa.eu/en/publication/2015/fundamental-rights-situation-intersex-people

(5)  https://fra.europa.eu/en/publication/2017/mapping–minimum–age–requirements–concerning–rights–child–eu


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/146


P8_TA(2019)0129

Budoucnost seznamu opatření týkajících se osob LGBTI (2019–2024)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o budoucnosti seznamu opatření týkajících se osob LGBTI (2019-2024) (2019/2573(RSP))

(2020/C 449/20)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na články 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 21,

s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

s ohledem na doporučení CM/Rec(2010)5 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům týkající se prostředků k boji proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity přijaté dne 31. března 2010,

s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426) a na jeho postoj k tomuto návrhu ze dne 2. dubna 2009,

s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami, které přijala Rada Evropské unie na svém zasedání dne 24. června 2013,

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti LGBTI osob,

s ohledem na výsledky průzkumu mezi lesbickými, gay, bisexuálními a transgender osobami v Evropské unii, který provedla Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) a který zveřejnila dne 17. května 2013,

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2017 (2),

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2191(2017) ze dne 12. října 2017 o prosazování lidských práv a odstranění diskriminace intersexuálních osob,

s ohledem na seznam Komise z prosince 2015 obsahující opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob,

s ohledem na výroční zprávy Komise z let 2016 a 2017 o provádění seznamu opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob,

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. června 2018 (Relu Adrian Coman and Others v Inspectoratul General pentru Imigrări and Ministerul Afacerilor Interne) (3) a další relevantní judikaturu Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva,

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva z května 2015 nazvanou „Stav základních práv intersexuálních osob“,

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva z března 2017 nazvanou „Současná situace v oblasti migrace v EU: lesbické, gay, bisexuální, transgender a intersexuální osoby žádající o azyl“,

s ohledem na zprávu komisaře Rady Evropy pro lidská práva z roku 2015 o lidských právech a intersexuálních osobách,

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2048(2015) ze dne 22. dubna 2015 o diskriminaci transgender osob v Evropě,

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

s ohledem na otázku předloženou Komisi ve věci budoucnosti seznamu opatření týkajících se osob LGBTI (2019-2024) (O-000006/2019 – B8-0014/2019),

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že LGBTI osoby i nadále čelí v Evropské unii diskriminaci a násilí; vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy EU poskytují LGBTI osobám právní ochranu před diskriminací;

B.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 4. února 2014 o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity vyzval Komisi, aby přijala strategii pro rovnost LGBTI osob;

C.

vzhledem k tomu, že Evropská rada ve svých závěrech o rovnosti LGBTI osob z 16. června 2016 vyzvala členské státy, aby spolupracovaly s Komisí, pokud jde o seznam opatření týkajících se osob LGBTI;

D.

vzhledem k tomu, že Komise přijala komplexní strategické rámce na jiná témata týkající se základních práv, např. zdravotní postižení a inkluze Romů, ale dosud nepřijala takové opatření pro práva LGBTI osob;

E.

vzhledem k tomu, že seznam opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob zveřejněný Komisí v roce 2015 představuje nezávaznou a nekomplexní strategii;

F.

vzhledem k tomu, že zprávy Komise o provádění seznamu opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob ukazují, že byla přijata významná opatření, ale zbývá ještě hodně práce, než bude zajištěna rovnost všech občanů v EU, včetně LGBTI občanů;

G.

vzhledem k tomu, že ačkoliv obecné zásady přijaté Evropskou radou za účelem prosazování a ochrany požívání veškerých lidských práv lesbicky, homosexuálně, bisexuálně, transsexuálně a intersexuálně orientovanými (LGBTI) osobami jsou pro EU a její členské státy závazné při jejich vnější činnosti již od roku 2013, je vnitřní a vnější soudržnost ohrožena absencí vnitřního doplňujícího závazku EU;

H.

vzhledem k tomu, že antidiskriminační směrnice je stále blokována v Radě;

1.

znovu opakuje doporučení ze svého usnesení o plánu EU;

2.

konstatuje, že v posledních letech je v EU viditelný odpor vůči rovnosti pohlaví, který má přímý dopad na LGBTI osoby; vyzývá Komisi, aby se zavázala, že bude tuto situaci řešit, učiní z rovnosti a nediskriminace prioritní oblast a zajistí, aby se tento závazek promítl i do práce příští Komise, která zahájí činnost během roku 2019;

3.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byla práva LGBTI osob prioritou v jejím pracovním programu na období 2019–2024, a aby posílila spolupráci mezi jednotlivými GŘ v oblastech, do nichž by měla být začleněna práva LGBTI osob, např. vzdělávání a zdravotnictví, jak je uvedeno v seznamu opatření týkajících se LGBTI osob;

4.

vyzývá Komisi, aby přijala další strategický dokument na podporu rovnosti LGBTI osob;

5.

vyzývá Komisi, aby sledovala a vymáhala provádění antidiskriminačních právních předpisů a opatření s cílem zajistit práva LGBTI osob ve všech oblastech;

6.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na tématech, která jsou již zahrnuta v seznamu opatření týkajících se LGBTI osob;

7.

vyzývá Komisi, aby do vytváření svého budoucího seznamu opatření týkajících se LGBTI osob zapojila Parlament a organizace občanské společnosti;

8.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v osvětových a veřejných komunikačních kampaních týkajících se LGBTI osob a jejich rodin; zdůrazňuje, že taková činnost je důležitá na všech úrovních a že je třeba se zaměřit na přínosy rozmanitosti pro společnost spíše než na pouhou normalizaci postavení LGBTI osob;

9.

vyzývá Komisi, aby byla nápomocna členským státům a podpořila je při provádění jejich kvalitních komplexních programů sexuální a společenské výchovy poskytujících informace a poučení o sexuálním a reprodukčním zdraví a právech způsobem, který neodsuzuje, má pozitivní rámec a zahrnuje osoby LGBTI;

10.

vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření k zajištění svobody pohybu pro všechny rodiny, včetně LGBTI rodin, v souladu s nedávnou judikaturou Soudního dvora EU ve věci Coman;

11.

konstatuje, že v osmi členských státech je právní uznání pohlaví podmiňováno sterilizací a v 18 členských státech diagnózou duševní nemoci; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda jsou takové požadavky v souladu s Listinou základních práv Evropské unie;

12.

vyzývá Komisi, aby do své budoucí činnosti v oblasti práv LGBTI osob začlenila hledisko příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a zohlednila tak prolínající se diskriminaci, které čelí marginalizované LGBTI osoby, a aby vypracovala opatření k řešení jejich specifických potřeb, např. poskytnutím finančních prostředků na zvláštní podpůrné sítě pro marginalizované skupiny LGBTI osob;

13.

vyzývá Komisi, aby dále pracovala s členskými státy za účelem provádění svých budoucích opatření v oblasti práv LGBTI osob;

14.

vyzývá Komisi, aby zlepšila výměnu osvědčených postupů v této oblasti; vyzývá členské státy, aby přijaly právní předpisy nutné k zajištění toho, aby byla náležitě dodržována, podporována a chráněna základní práva LGBTI dětí, a to včetně úplné ochrany proti diskriminaci;

15.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.

(1)  Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 21.

(2)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0032.

(3)  Rozsudek Soudního dvora (velký senát) ze dne 5. června 2018, ECLI:EU:C:2018:385.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/149


P8_TA(2019)0130

Budoucnost Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) a dopad na EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o budoucnosti smlouvy INF a důsledcích pro Evropskou unii (2019/2574(RSP))

(2020/C 449/21)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu Spojených států amerických a Svazu sovětských socialistických republik o likvidaci raket středního a krátkého doletu (dále jen „smlouvu INF“), kterou dne 8. prosince 1987 podepsali ve Washingtonu prezident USA Ronald Reagan a hlavní představitel Sovětského svazu Michail Gorbačov (1),

s ohledem na Zprávu o přijetí a dodržování dohod a závazků týkajících se kontroly zbraní, jejich nešíření a odzbrojení, již připravilo ministerstvo zahraničí USA,

s ohledem na prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ze dne 21. října 2018, v němž varoval, že Spojené státy od smlouvy INF odstoupí,

s ohledem na prohlášení ministra zahraničí USA ze dne 2. února 2019 o úmyslu Spojených států odstoupit od smlouvy INF (2),

s ohledem na prohlášení ruského prezidenta Vladimíra Putina ze dne 2. února 2019, v němž uvedl, že i Rusko pozastaví plnění závazků této smlouvy,

s ohledem na prohlášení ministrů zahraničí zemí NATO ze dne 4. prosince 2018 o smlouvě INF (3),

s ohledem na dokument s názvem „Globální strategie Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku – Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“,

s ohledem na znepokojení Spojených států a organizace NATO ohledně nedodržování smlouvy INF ze strany Ruska, zejména pokud se jedná o jeho nový raketový systém 9M729, vyjádřené v letošním roce, a to naposledy v prohlášení Severoatlantické rady ze dne 1. února 2019 (4),

s ohledem na vyjádření místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové, s nímž vystoupila na sedmé konferenci EU o nešíření a odzbrojení, která se konala ve dnech 18. a 19. prosince 2018 v Bruselu,

s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní (5),

s ohledem na společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO podepsané dne 10. července 2018 v Bruselu,

s ohledem na program OSN pro odzbrojení (6),

s ohledem na cíl udržitelného rozvoje č. 16, který spočívá v podpoře mírových a inkluzivních společností pro udržitelný růst (7),

s ohledem na zprávu o pokroku při provádění strategie Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení za rok 2017, jež byla předložena dne 18. května 2018,

s ohledem na Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (dále jen „smlouva o NPT“) z roku 1968, která všem státům ukládá povinnost usilovat v dobré víře o jaderné odzbrojení a ukončit závody v jaderném zbrojení,

s ohledem na Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (dále jen „smlouva o TPNW“), již dne 7. července 2017 přijalo Valné shromáždění OSN,

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (8),

s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou schválila dne 12. prosince 2003 Evropská rada,

s ohledem na závěry Rady týkající se 9. hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (8079/15),

s ohledem na Nobelovu cenu za mír za rok 2017, která byla udělena Mezinárodní kampani za zrušení jaderných zbraní, a na prohlášení této organizace ze dne 1. února 2019 pod názvem „Vypovězení smlouvy INF Spojenými státy ohrožuje Evropu (a celý svět)“,

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že smlouva INF, kterou v roce 1987 podepsaly Spojené státy a Sovětský svaz, byla v době studené války smlouvou jedinečnou, neboť po obou stranách požadovala, aby zničily, a nikoliv pouze omezily svůj arzenál balistických střel a střel s plochou dráhou letu s doletem mezi 500 a 5 500 km odpalovaných ze země a vybavených jadernými a konvenčními hlavicemi, a současně jim zakazovala takové rakety vlastnit, vyrábět a testovat;

B.

vzhledem k tomu, že do května 1991 byly v souladu s podmínkami této smlouvy zlikvidovány 2 692 střely; vzhledem k tomu, že poté následovalo desetileté období, kdy se prováděly inspekce na místě; vzhledem k tomu, že díky smlouvě INF bylo nakonec odstraněno více než 3 000 střel s jadernými hlavicemi;

C.

vzhledem k tomu, že smlouva INF přispěla k omezení strategického soutěžení Spojených států se Sovětským svazem, který později vystřídala Ruská federace, a k zajištění a zvyšování stability v době studené války; vzhledem k tomu, že největší prospěch měla ze smlouvy INF Evropa, jelikož smlouva hrála po více než tři desetiletí základní úlohu při zajišťování její bezpečnosti; vzhledem k tomu, že smlouva INF je stále pilířem mezinárodního míru a stability, a to především jakožto součást evropské bezpečnostní struktury;

D.

vzhledem k tomu, že v roce 2014 vydala vláda prezidenta Obamy prohlášení, že Rusko „porušuje své závazky podle smlouvy INF nevlastnit, nevyrábět a netestovat střely s plochou dráhou letu odpalované ze země s doletem 500 až 5 500 km a nevlastnit a nevyrábět zařízení pro odpalování těchto střel“; vzhledem k tomu, že také v následných zprávách ministerstva zahraničí USA z let 2015, 2016, 2017 a 2018 bylo uvedeno, že Rusko smlouvu nadále porušuje;

E.

vzhledem k tomu, že Spojené státy a organizace NATO kladly opakovaně Rusku dotazy ohledně jeho činnosti v oblasti vývoje raket, zejména v souvislosti s raketovým systémem 9M729, o němž se domnívají, že je v rozporu se smlouvou INF;

F.

vzhledem k tomu, že v prosinci 2017, při příležitosti 30. výročí smlouvy, ohlásila vláda prezidenta Trumpa, že hodlá přijmout „integrovanou strategii“ zahrnující diplomatická, vojenská a hospodářská opatření s cílem přimět Rusko k opětovnému plnění jeho smluvních závazků; vzhledem k tomu, že tato opatření zahrnovala diplomatické kroky ve Zvláštní ověřovací komisi, zahájení programu pro vojenský výzkum a vývoj a hospodářská opatření namířená proti ruským subjektům podílejícím se na vývoji a výrobě raket v rozporu se smlouvou;

G.

vzhledem k tomu, že ani Spojené státy, ani Rusko nevyužilo možnosti řešit své vzájemné výhrady diplomatickými rozhovory; vzhledem k tomu, že Zvláštní ověřovací komise, která byla na základě smlouvy zřízena mimo jiné s cílem řešit výhrady k jejímu dodržování, nebyla svolána;

H.

vzhledem k tomu, že dne 20. října 2018 prezident Trump oznámil, že Spojené státy odstoupí od smlouvy z důvodu jejího porušování ze strany Ruska a z důvodu neúčasti Číny; vzhledem k tomu, že dne 4. prosince 2018, po zasedání ministrů zahraničí zemí NATO, ministr zahraničí USA Mike Pompeo oznámil, že USA mají důkazy o tom, že Rusko ustanovení smlouvy zásadním způsobem porušuje, a že USA proto pozastaví plnění svých závazků, pokud Rusko ve lhůtě 60 dnů nezačne smlouvu v plném rozsahu a ověřitelně dodržovat;

I.

vzhledem k tomu, že dne 1. února 2019, po uplynutí šedesátidenní lhůty poskytnuté Rusku k tomu, aby opět zajistilo dodržování všech ustanovení smlouvy, Spojené státy oznámily, že pozastaví plnění svých povinností podle smlouvy INF a zahájí proces odstoupení od této smlouvy, pokud Rusko, které podle názoru Spojených států smlouvu zásadně porušuje, ve lhůtě šesti měsíců nezačne podmínky smlouvy znovu plnit; vzhledem k tomu, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Rusko vyzval k tomu, aby využilo šestiměsíční lhůtu, kterou nabídly Spojené státy, a aby znovu začalo smlouvu plnit v plném rozsahu;

J.

vzhledem k tomu, že dne 4. prosince 2018 ministři zahraničí zemí NATO vydali prohlášení, v němž uznali, že Rusko porušuje smlouvu INF, a vyzvali je, aby neprodleně obnovilo plný a ověřitelný soulad se smlouvou;

K.

vzhledem k tomu, že dne 2. února 2019 Rusko oznámilo, že pozastaví plnění smlouvy INF a bude vyvíjet nové typy raket; vzhledem k tomu, že ruské orgány opakovaně upozorňovaly na své znepokojení ohledně zařízení protiraketové obrany organizace NATO;

L.

vzhledem k tomu, že Čína spolu s dalšími státy, které nejsou smluvními stranami smlouvy INF, výrazně rozšiřuje svůj raketový arzenál, což prokazuje, že je zapotřebí nová smlouva, která by zavazovala Spojené státy, Rusko i Čínu;

M.

vzhledem k tomu, že případné ukončení smlouvy INF by mohlo vést k eskalaci napětí mezi jadernými mocnostmi, k nedorozuměním a novým závodům ve zbrojení;

N.

vzhledem k tomu, že smlouva INF je základním prvkem potřebným pro zachování celosvětové strategické stability, světového míru a regionální bezpečnosti; vzhledem k tomu, že udržení platnosti smlouvy by podpořilo úsilí o zachování dalších stávajících dohod o kontrole zbraní a odzbrojení a vytvoření příznivějších podmínek pro jednání o omezení zbraní, jejich nešíření a odzbrojení; vzhledem k tomu, že oznámení o odstoupení od smlouvy INF ohrožují pravděpodobnost, že budou prodlouženy další důležité smlouvy o kontrole zbraní, jako je Smlouva mezi Spojenými státy a Ruskou federací o opatřeních k dalšímu snížení a omezení strategických útočných zbraní („New START“), což by vážně narušilo mezinárodní režim kontroly zbraní, který po několik desetiletí zajišťoval stabilitu v souvislosti s jadernými zbraněmi, a ve světě by tak už neexistovaly žádné právně závazné a ověřitelné limity jaderných arzenálů;

O.

vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN otevřel dne 20. září 2017 k podpisu Smlouvu OSN o zákazu jaderných zbraní a že tuto smlouvu k dnešnímu dni podepsalo 70 států, z nichž 21 přistoupení k ní ratifikovalo, a že jedním z těchto států je Rakousko, členský stát EU, a že Irsko pravděpodobně uloží u generálního tajemníka OSN listiny o ratifikaci v několika nadcházejících měsících;

P.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní, nositel Nobelovy ceny míru, vyzvala všechny státy, aby ratifikovaly Smlouvu o zákazu jaderných zbraní;

1.

podporuje dodržování smlouvy INF, její další trvání i posílení; připomíná její zásadní přínos k míru a bezpečnosti v Evropě a ve zbytku světa a k celosvětovému odzbrojení a nešíření zbraní;

2.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad porušováním smlouvy INF, na něž navázalo oznámení Spojených států a posléze i Ruska o pozastavení plnění závazků vyplývajících ze smlouvy a o jejím vypovězení ve lhůtě šesti měsíců; zdůrazňuje, že tento vývoj ohrožuje jeden z nejzásadnějších evropských bezpečnostních zájmů a bezpečnost a mír v Evropě i na celém světě; obává se, že tyto kroky mohou být příčinou špatných odhadů a mylných představ, které povedou ke zhoršení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem, eskalaci napětí, zvýšeným jaderným a vojenským hrozbám a rizikům a případně k návratu destabilizujících závodů ve zbrojení, což by velmi škodilo bezpečnosti a strategické stabilitě v Evropě;

3.

odsuzuje Rusko za to, že nepřestává porušovat podmínky smlouvy INF;

4.

vyzývá Ruskou federaci, aby co nejdříve začala smlouvu INF v plném rozsahu a ověřitelným způsobem opět plnit a vypořádala se tak s obavami Spojených států a NATO vyjádřenými v reakci na přetrvávající ruské porušování podmínek smlouvy, a naléhavě ji žádá, aby se zasazovala o dlouhodobou budoucnost této dohody;

5.

uznává význam, který má pro budování důvěry v provádění smlouvy INF a každé další dohody posilující strategickou stabilitu a bezpečnost plná transparentnost a dialog; s ohledem na výše uvedené skutečnosti vyzývá Rusko i Spojené státy, aby vyřešily problém vzájemných tvrzení o nedodržování smlouvy a ve snaze o zmenšení napětí zahájily konstruktivní dialog pod záštitou Rady bezpečnosti OSN, Zvláštní ověřovací komise nebo jiného vhodného fóra, jenž by reflektoval zájmy i obavy obou stran, v němž by byla jednání vedena v dobré víře a ve snaze o záchranu smlouvy INF před jejím faktickým vypovězením v srpnu 2019 a který by zlepšil transparentnost a vzájemné monitorování a zajistil pevnější pravidla a záruky, pokud jde o příslušné raketové a jaderné kapacity;

6.

naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby ve zbývajícím šestiměsíčním období využila všechny své politické a diplomatické prostředky a zahájila dialog se stranami smlouvy INF s cílem obnovit mezistátní důvěru a současně nabídla odborné znalosti a zkušenosti EU v oblasti mediace ve snaze zabránit tomu, aby USA a Rusko od této smlouvy odstoupily; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby usilovala o zachování a další rozvoj smlouvy INF a aby zahájila jednání o mnohostranné smlouvě o této kategorii raket; žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zajistila, aby EU vystupovala jako proaktivní a důvěryhodný zajišťovatel bezpečnosti a aby při rozvoji a posilování celosvětových snah o nešíření a kontrolu zbraní na základě pravidel a při vytváření architektury odzbrojení zastávala pevný a konstruktivní postoj;

7.

zdůrazňuje, že nejistá budoucnost smlouvy INF by neměla ohrozit jiné dohody o kontrole zbraní; zvláště naléhavě vyzývá Spojené státy a Rusko, aby prodloužily platnost dohody New START, která omezuje počet nasazených strategických hlavic na každé straně na 1 550, ještě než v roce 2021 její platnost vyprší;

8.

opakuje, že je odhodlán usilovat o zachování účinných mezinárodních systémů kontroly a nešíření zbraní a odzbrojení, které jsou základem světové i evropské bezpečnosti; zastává názor, že má-li být Evropa důvěryhodná, musí jít příkladem a učinit pokrok na cestě ke světu bez jaderných zbraní; vyzývá členské státy EU, aby mnohostranné jaderné odzbrojení učinily v rámci zahraniční a bezpečností politiky Unie prioritou; opětovně zdůrazňuje svůj závazek provádět politiku, jejímž cílem je dosáhnout pokroku na cestě k omezení a odstranění veškerého jaderného arzenálu;

9.

je přesvědčen, že evropská bezpečnost by měla zůstat i nadále nedělitelná; vyzývá všechny členské státy EU, které jsou členy NATO, aby podle toho jednaly; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby vypracovala společné posouzení hrozeb, v němž by byly analyzovány důsledky, jaké by pro bezpečnost EU měla situace, kdy by ochrana, kterou smlouva INF Unii a jejím občanům poskytuje, přestala existovat, a aby včas podala podle článku 36 Smlouvy o Evropské unii zprávu Parlamentu a poté vypracovala důvěryhodnou a ambiciózní strategii jaderného odzbrojení, která by se zakládala na účinném multilateralismu;

10.

vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby předložila návrhy na mobilizaci finančních prostředků EU a posílila znalostní základnu a odbornost Unie, pokud jde o nešíření a kontrolu zbraní a lidské kapacity v oblasti analýzy hrozeb plynoucích z jaderných zbraní; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby předložila prozíravé plány s cílem předejít neúmyslnému či náhodnému použití jaderných zbraní;

11.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států, Severoatlantické alianci, Organizaci spojených národů, prezidentovi a členům Kongresu Spojených států, prezidentovi Ruské federace a členům ruské Státní dumy a Rady federace.

(1)  https://treaties.un.org/doc/Publication/UNTS/Volume%201657/v1657.pdf

(2)  https://www.state.gov/secretary/remarks/2019/02/288722.htm

(3)  https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_161122.htm

(4)  https://www.nato.int/cps/en/natohq/news_162996.htm

(5)  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 202.

(6)  https://front.un-arm.org/documents/SG+disarmament+agenda_1.pdf

(7)  https://sustainabledevelopment.un.org/sdg16

(8)  Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 77.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/154


P8_TA(2019)0131

NAIADES II – akční program na podporu vnitrozemské vodní dopravy

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o NAIADES II – akčním programu na podporu vnitrozemské vodní dopravy (2018/2882(RSP))

(2020/C 449/22)

Evropský parlament,

s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení týkající se NAIADES II – akčního programu na podporu vnitrozemské vodní dopravy, která byla položena Komisi (O-000016/2014 – B7-0104/2014),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2006 o podpoře vnitrozemské vodní dopravy –„NAIADES“ – Integrovaný evropský akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu (COM(2006)0006),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2006 o podpoře vnitrozemské vodní dopravy: NAIADES, Integrovaný evropský akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu (1),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. září 2013 s názvem „Směrem ke kvalitní vnitrozemské vodní dopravě – NAIADES II“ (COM(2013)0623),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2014„NAIADES II: akční program na podporu vnitrozemské vodní dopravy“ (2),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. září 2018„Zpráva o pokroku v polovině období, pokud jde o provádění akčního programu NAIADES II v oblasti podpory vnitrozemské vodní dopravy (za období 2014–2017)“ (SWD(2018)0428),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. července 2016„Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ (COM(2016)0501),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 na téma „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenčního dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (3),

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že vnitrozemské vodní cesty propojují důležité přístavy, města, průmyslová centra a hlavní zemědělské oblasti EU a výrazně tak přispívají k cílům EU týkajícím se snižování emisí uhlíku, udržitelného růstu a územní soudržnosti;

B.

vzhledem k tomu, že k dosažení cílů Pařížské dohody z roku 2015 (COP21) je nutný přechod ze silniční dopravy na vnitrozemskou plavbu, a vzhledem k tomu, že vnitrozemská vodní doprava má dostatečnou kapacitu k tomu, aby převzala mnohem větší objem nákladu a cestujících, což by umožnilo snížit přetíženost evropského systému silniční dopravy;

C.

vzhledem k tomu, že vnitrozemská vodní doprava má zásadní význam pro další snížení negativních dopadů dopravy díky účinnějšímu využívání půdy a energie a snížení hluku a počtu nehod;

D.

vzhledem k tomu, že pokud mají být sníženy dopady na životní prostředí, je třeba vnitrozemské vodní loďstvo modernizovat a přizpůsobit jej technickému pokroku, čímž se zajistí konkurenční výhoda vnitrozemské vodní dopravy v rámci multimodální dopravy;

E.

vzhledem k tomu, že dosud byly na odvětví vnitrozemské vodní dopravy vyčleněny omezené finanční prostředky, a vzhledem k tomu, že toto odvětví, které tvoří především malé podniky, má stále obtížný přístup k financování;

1.

podporuje konkrétní opatření, která byla dosud přijata, a vítá další opatření plánovaná v akčním programu NAIADES II na období 2014–2020;

2.

naléhavě vyzývá Komisi, aby aktualizovala a prodloužila program NAIADES do roku 2020 s cílem zajistit, aby byl potenciál vnitrozemské vodní dopravy, která v rámci multimodálního dopravního systému představuje bezpečný, udržitelný a efektivní způsob dopravy, plně využit díky dlouhodobé strategii EU zaměřené na úspěšný přechod na jiný druh dopravy;

3.

zdůrazňuje, že při navrhování iniciativ v oblasti dopravy je třeba k vnitrozemské vodní dopravě přistupovat z komplexního a dlouhodobého hlediska v rámci intermodální a udržitelné politiky EU v oblasti dopravy;

4.

zdůrazňuje, že turistická plavba je prosperujícím odvětvím a že konkurenceschopnost důležitých průmyslových odvětví EU, pokud jde o dodávku zboží, závisí na spolehlivé a nákladově efektivní vnitrozemské vodní dopravě; vyzývá proto k vypracování aktivních politik zaměřených na podporu udržitelné vnitrozemské vodní dopravy, zejména s ohledem na digitální, technologické a environmentální výzvy v oblasti logistiky a mobility;

5.

konstatuje, že do roku 2050 bude 80 % obyvatel EU žít v městských oblastech, čímž se zvýší poptávka po veřejné dopravě a lepší logistice měst a že rozšíření stávající pozemní infrastruktury je často náročné a nákladné; vyzývá Komisi a členské státy, aby vzhledem k tomu, že mnoho měst EU leží na vodních cestách, začlenily vnitrozemskou plavbu do městských a přístavních politik a aby plně využívaly její potenciál pro přepravu zboží a cestujících, s cílem zlepšit kvalitu života a snížit přetížení;

6.

zdůrazňuje, že předchozí akční programy nedosáhly svých cílů kvůli nedostatku prostředků, které na ni byly vyčleněny; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby akční program NAIADES III obdržel přiměřené finanční prostředky vyčleněné pro dosažení jeho cílů a aby byl podpořen dobře strukturovanou politickou strategií s dosažitelnými krátkodobými a střednědobými cíli a konkrétním plánem, který stanoví mimo jiné zdroje pro provádění;

7.

vyzývá Komisi, aby pravidelně prováděla průzkum trhu a vypracovávala prognózy s cílem lépe analyzovat přesun zboží a cestujících ve vnitrozemské vodní dopravě a umožnit tvorbu politik založenou na důkazech a lepší reakci na nově vznikající trendy a nové trhy;

8.

zdůrazňuje význam odstranění překážek pro dosažení vysoce kvalitních vodních cest jako podmínky pro rozvoj a integraci vnitrozemské lodní dopravy a vnitrozemských přístavů do transevropské dopravní sítě (TEN-T); vyzývá Komisi, aby v rámci Nástroje propojení Evropy učinila prioritou financování obnovu, úpravu, modernizaci a automatizaci plavebních drah, komor, mostů, pobřežních a přístavních infrastruktur a zlepšení přeshraničních úseků hlavní sítě;

9.

zdůrazňuje kromě povinností členských států dokončit hlavní síť do roku 2030 jejich odpovědnost za zvýšení výkonnosti, spolehlivosti, dostupnosti stávající infrastruktury a její odolnosti vůči změně klimatu prostřednictvím obnovy, aby se zajistila úloha vnitrozemské vodní dopravy jakožto důvěryhodného způsobu dopravy a podpořilo se inteligentní využívání omezených finančních zdrojů;

10.

vítá činnost plánovanou a prováděnou na atlantském, baltsko-jadranském, středomořském, severomořsko-baltském, severomořsko-středomořském, východo-středomořském (Orient/East Med), rýnsko-alpském a rýnsko dunajském koridoru a skutečnost, že více členských států obecně investuje do rozvoje vnitrozemských vodních cest a přístavů; vyzývá proto Komisi, aby podporovala provádění projektů v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T);

11.

poukazuje na to, že pro účinnou a udržitelnou dopravu ve vnitrozemí je nezbytná dostatečná kapacita plavebních komor a že zdymadla mají důležitou úlohu pro bezpečnou regulaci vodních zdrojů a výrobu čisté energie; vyzývá proto Komisi, aby vyhradila dostatečné prostředky na jejich obnovu, modernizaci a opravu;

12.

naléhavě Komisi vyzývá, aby obecně upřednostňovala granty na projekty v oblasti vnitrozemských vodních cest, neboť zkušenosti s projekty kombinujícími zdroje ukázaly, že s ohledem na veřejný a víceúčelový charakter vodních cest byli soukromí partneři zapojeni pouze do realizace prací, ale veřejné orgány zůstávají odpovědné za financování;

13.

konstatuje, že digitalizace vnitrozemské vodní dopravy hraje důležitou úlohu při zvyšování účinnosti a bezpečnosti vnitrozemské vodní dopravy a omezování jejích dopadů na životní prostředí; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala prováděcí strategii pro digitální zónu vnitrozemských vodních cest (DINA) a vhodný regulační rámec pro propojenou a automatizovanou dopravu po vodě, včetně přezkumu směrnice 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (4), s přihlédnutím ke stávajícím iniciativám, jako je informační systém RheinPorts (RPIS), a aby vytvořila pevný celounijní právní základ pro přeshraniční výměnu údajů s jednotným přístupovým bodem o plavebních drahách, plavbách, nákladu a dopravě;

14.

zdůrazňuje význam začlenění digitálních služeb vnitrozemské vodní dopravy do toku dat ostatních druhů dopravy, aby se umožnily plynulé multimodální služby z výchozího místa až do místa určení (door-to-door), neboť kombinace fyzické internetové struktury a synchronizované modality (synchromodality) podporuje sdružování objemů

15.

zdůrazňuje, že má-li být dosaženo cílů Pařížské dohody z roku 2015 (COP21), je třeba dosáhnout odolnosti dopravního systému a snížení emisí uhlíku prostřednictvím zrychleného přechodu na nízkouhlíkovou dopravu, účinné využívání zdrojů a čistý pohon; poukazuje na to, že tento přechod vyžaduje odpovídající standardy a financování na podporu inovativního řízení vodních cest, širší využívání čistých plavidel a případně jejich modernizaci a zavedení nezbytné infrastruktury pro doplňování paliva;

16.

doporučuje využívat synergie mezi sítěmi pro čistou energii a sítěmi vodních cest, aby se optimálním způsobem využívala vodní energie vyrobená na vodních cestách, energie větru v přístavech a další čisté zdroje energie v dopravních uzlech pro dodávky energie dopravě, domácnostem a průmyslu a minimalizovaly se náklady na distribuci;

17.

zdůrazňuje, že je důležité poskytovat přiměřené finanční prostředky na nové technologie, inovace a udržitelnou dopravní infrastrukturu a služby v rámci stávajících a budoucích programů EU, jako je Nástroj pro propojení Evropy, Horizont 2020, Horizont Evropa, jednotný trh, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti, s cílem podporovat zavádění inovací a dosáhnout lepších výsledků vnitrozemské vodní dopravy v oblasti životního prostředí a v digitální oblasti; vyzývá Komisi, aby k realizaci tohoto cíle vytvořila zvláštní finanční toky;

18.

konstatuje, že cílený technologický výzkum by měl být doplněn socioekonomickým a prenormativním výzkumem s cílem podpořit inovace v oblasti regulace a financování a posílit zapojení účastníků trhu, aby se zajistilo široké uplatnění na trhu;

19.

vyzývá členské státy, aby dále rozvíjely vnitrostátní strategie s cílem stimulovat a podporovat vnitrozemskou vodní dopravu s přihlédnutím ke stávajícím akčním programům NAIADES a připravovanému evropskému akčnímu programu pro vnitrozemskou vodní dopravu a aby povzbuzovaly regionální, místní a přístavní orgány ke stejnému postupu;

20.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 443.

(2)  Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 145.

(3)  Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 72.

(4)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 152.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/157


P8_TA(2019)0132

Ochrana zvířat během přepravy v rámci EU i mimo ni

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 ke zprávě o provádění týkající se nařízení (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy v rámci EU i mimo ni (2018/2110(INI))

(2020/C 449/23)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností (1),

s ohledem na článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nějž „při stanovování a provádění politik Unie (…) zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí“,

s ohledem na posouzení provádění v Evropě, pokud jde o nařízení (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a jeho příslušné přílohy, zveřejněné výzkumnou službu Evropského parlamentu (EPRS) (2) v říjnu 2018,

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2012 o ochraně zvířat během přepravy (3),

s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) k životním podmínkám zvířat během přepravy ze dne 12. ledna 2011 (4),

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 10. listopadu 2011 o dopadu nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy (COM(2011)0700),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 15. února 2012 o strategii Evropské unie v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat pro období 2012–2015 (COM(2012)0006),

s ohledem na své prohlášení č. 49/2011 ze dne 15. března 2012 o zavedení limitu pro přepravu jatečních zvířat v rámci Evropské unie v maximální délce 8 hodin (5),

s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 23. dubna 2015 (6),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 31/2018 o dobrých životních podmínkách zvířat v EU (7),

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Petičního výboru (A8-0057/2019),

A.

vzhledem k tomu, že EU – jak stanoví článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie – považuje zvířata nikoli pouze za zboží, produkty nebo majetek, ale za vnímající bytosti, což znamená, že jsou schopny vnímat potěšení i bolest; vzhledem k tomu, že právní předpisy EU tento pojem převedly do opatření, která by měla zajistit, aby byla zvířata držena a přepravována za podmínek, které je nevystavují špatnému zacházení, zneužívání, bolesti či utrpení; vzhledem k tomu, že právě v EU se dobré životní podmínky zvířat nejvíce dodržují a chrání a že je příkladem pro zbytek světa;

B.

vzhledem k tomu, že se každoročně na dlouhé vzdálenosti mezi členskými státy, uvnitř členských států a do třetích zemí přepravují miliony zvířat pro účely rozmnožování, chovu, dalšího výkrmu a porážky; vzhledem k tomu, že se zvířata přepravují také k rekreačním účelům, za účelem předvádění a jako zvířata v zájmovém chovu; vzhledem k tomu, že jsou občané EU stále více znepokojeni, pokud jde o soulad se standardy dobrých životních podmínek zvířat, zvláště při přepravě živých zvířat;

C.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 12. prosince 2012 vyzval ke zkrácení doby přepravy zvířat určených k porážce na nejvýše osm hodin;

D.

vzhledem k tomu, že podle definice Světové organizace pro zdraví zvířat z roku 2008 dobré životní podmínky zvířat znamenají, že zvíře je zdravé, má dostatečný prostor, je dobře živeno, cítí se bezpečně, může se přirozeně projevovat a netrpí pocity jako je strach, bolest a utrpení; vzhledem k tomu, že tomu tak není ve velké většině případů přepravy živých zvířat, zvláště na dlouhé vzdálenosti;

E.

vzhledem k tomu, že se nařízení (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy uplatňuje na přepravu veškerých živých obratlovců prováděnou v rámci Unie;

F.

vzhledem k tomu, že členské státy odpovídají za zajištění řádného provádění a vynucování nařízení na vnitrostátní úrovni, včetně oficiálních inspekcí, zatímco Komise odpovídá za zajištění toho, aby členské státy řádně prováděly právní předpisy EU;

G.

vzhledem k tomu, že členské státy nevynucují nařízení (ES) č. 1/2005 v rámci EU dostatečně tvrdě ani přísně a že se jej nijak nedovolávají mimo EU;

H.

vzhledem k tomu, že velké množství případů porušení předpisů, která GŘ SANTE Komise zjistilo v roce 2017 v několika členských státech, by vyžadovalo zahájení příslušných řízení o nesplnění povinnosti;

I.

vzhledem k tomu, že přeprava zvířata stresuje, neboť je vystavuje celé řadě nepříjemností, jež mají na jejich životní podmínky negativní dopad; vzhledem k tomu, že v případě obchodu s některými třetími zeměmi je zvířatům působeno dodatečné utrpení velmi dlouhým cestováním, včetně dlouhého zdržení na hranicích za účelem kontroly dokladů, vozidel a způsobilosti zvířat k přepravě;

J.

vzhledem k tomu, že kvalita a frekvence inspekcí ze strany členských států má přímý dopad na úroveň dodržování požadavků; vzhledem k tomu, že z analýzy inspekčních zpráv členských států vyplývá, že mezi členskými státy existují obrovské rozdíly, pokud jde o počet inspekcí (od nuly až po několik milionů ročně) a míru výskytu porušování pravidel (od nuly až po 16,6 %), což naznačuje, že členské státy zaujímají k inspekcím různé přístupy, jako jsou například strategie náhodných, nebo naopak na posouzení rizik založených inspekcí; vzhledem k tomu, že takto odlišný přístup také znemožňuje porovnávání údajů mezi členskými státy;

K.

vzhledem k tomu, že životní podmínky zvířat během přepravy by zlepšila odborná příprava a vzdělávání řidičů s cílem prosazovat opatrné řízení podle toho, jaký druh zvířat se přepravuje (8);

L.

vzhledem k tomu, že řádné zacházení se zvířaty může vést k úspoře času při nakládce a vykládce zvířat, snížit ztrátu hmotnosti, výskyt horečnatých onemocnění a poranění a vést k lepší kvalitě masa;

M.

vzhledem k tomu, že existují rozsáhlé studie, které dokazují, že dobré životní podmínky zvířat mají vliv na kvalitu masa;

N.

vzhledem k tomu, že kvalitní zacházení při nakládce a vykládce spolu s péčí během překládky by měly zůstat hlavním záměrem s cílem chránit dobré životní podmínky zvířat během přepravy;

O.

vzhledem k tomu, že pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat v průběhu přepravy je hlavním faktorem způsobilost zvířat k přepravě, protože u zraněných, zesláblých, březích, neodstavených nebo nemocných zvířat existuje vyšší riziko, že tyto podmínky nebudou dodrženy; vzhledem k tomu, že může panovat nejistota, pokud jde o způsobilost k přepravě a o fázi březosti;

P.

vzhledem k tomu, že největší podíl porušování pravidel připadá na otázky způsobilosti, přičemž druhý největší podíl se týká problémů s doklady;

Q.

vzhledem k tomu, že osobám odpovědným za přepravu často není jasné, jak je třeba postupovat, pokud jsou zvířata prohlášena za nezpůsobilá k přepravě;

R.

vzhledem k tomu, že si osoby odpovědné za přepravu často nejsou jisté, jak daleko postoupila březost u zvířat;

S.

vzhledem k tomu, že je zvláště problematické přepravovat neodstavená telata a jehňata;

T.

vzhledem k tomu, že zemědělci mají největší zájem na tom, aby byla jejich zvířata způsobilá k přepravě, a že mohou nejvíce ztratit, pokud přeprava není v souladu se stávajícími pravidly;

U.

vzhledem k tomu, že se často objevují nedostatky, pokud jde o zajištění dostatečného krmiva a vody pro zvířata a pokud jde o dodržování 24hodinové doby odpočinku při zastávce na ověřeném kontrolním stanovišti;

V.

vzhledem k tomu, že vozidla pro přepravu jsou často přeplněná; vzhledem k tomu, že závažným problémem jsou vysoké teploty a nedostatečné větrání uvnitř vozidla;

W.

vzhledem k tomu, že se v různých členských státech v nedávné době objevily nákazy zvířat, například africký mor prasat, ptačí chřipka a onemocnění malých přežvýkavců a skotu; vzhledem k tomu, že přeprava živých zvířat může zvýšit riziko šíření těchto chorob;

X.

vzhledem k tomu, že přeprava masa a dalších výrobků živočišného původu a také spermatu a embryí je pro chovatele hospodářských zvířat technicky a administrativně jednodušší a někdy finančně výhodnější než přeprava živých zvířat určených k porážce nebo k rozmnožování; vzhledem k tomu, že Federace veterinárních lékařů Evropy a Světová organizace pro zdraví zvířat zdůrazňují, že by zvířata měla být chována co nejblíže místu, kde se narodila, a měla by být porážena co nejblíže místu výroby; vzhledem k tomu, že dostupnost jatek, včetně mobilních zařízení, v místech chovu nebo blízko nich může pomoci zajistit živobytí ve venkovských oblastech;

Y.

vzhledem k tomu, že porážení zvířat co nejblíže k místu, kde byla chována, by byla nejlepší cesta k zajištění jejich dobrých životních podmínek;

Z.

vzhledem k tomu, že jsou jatky v členských státech nerovnoměrně rozmístěny;

AA.

vzhledem k tomu, že pro některé členské státy a dodavatelské řetězce v Unii je přeprava živých zvířat k další produkci nebo na porážku důležitá pro zajištění hospodářské soutěže na trhu;

Doporučení

Provádění a vymáhání

1.

konstatuje, že každoročně jsou v rámci EU a z EU do třetích zemí přepravovány miliony živých zvířat za účelem porážky nebo rozmnožování; domnívá se, že nařízení (ES) č. 1/2005, pokud je řádně provedeno a vynucováno, má pozitivní dopad na životní podmínky zvířat během přepravy; vítá pokyny Komise k tomuto tématu, ale vyjadřuje politování nad tím, že podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 31/2018 byly uvedené pokyny a některá opatření plánovaná Komisí zpožděny až o pět let; konstatuje, že nadále přetrvávají závažné problémy s přepravou a že vynucování nařízení by mělo být prvořadým cílem těch, kdo se podílejí na jeho provádění;

2.

upozorňuje na skutečnost, že Petiční výbor dostává velmi vysoký počet petic týkajících se životních podmínek zvířat během přepravy, ve kterých se často kritizuje systematické, stálé a závažné porušování nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze strany členských států i přepravců;

3.

zdůrazňuje, že utrpení zvířat během přepravy vyvolává ve společnosti značné znepokojení; bere na vědomí, že Komise dne 21. září 2017 obdržela více než 1 milion podpisů na podporu kampaně #StopTheTrucks, v níž občané Unie vyzývají k ukončení přepravy na dlouhé vzdálenosti;

4.

s politováním konstatuje, že míra pokroku, jíž členské státy dosáhly při provádění nařízení (ES) č. 1/2005, není dostatečná pro splnění hlavního cíle nařízení, kterým je zlepšení životních podmínek zvířat během přepravy, zvláště pokud jde o ověřování knih jízd a uplatňování sankcí; vyzývá členské státy, aby výrazně zlepšily dodržování nařízení; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné a jednotné vynucování stávajících právních předpisů EU týkajících se přepravy zvířat ve všech členských státech; naléhavě vyzývá Komisi, aby podnikla příslušné právní kroky a uložila sankce těm členským státům, které nařízení správně neprovádějí;

5.

zdůrazňuje, že částečné provádění je nedostatečné k dosažení zastřešujícího cíle nařízení, jímž je zabránit zranění nebo zbytečnému utrpení zvířat nebo jejich úhynu během přepravy, a že by proto mělo být vyvinuto větší úsilí s cílem zabránit závažným incidentům, které mají významný dopad na životní podmínky zvířat, a s cílem stíhat osoby, které za ně odpovídají;

6.

vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyla vyřešena řada otázek týkajících se nařízení (ES) č. 1/2005, například přeplněnost; nedostatečná výška; neposkytování požadovaných přestávek na odpočinek, krmiva a vody; nevhodné ventilační a napájecí zařízení; přeprava v extrémním horku; přeprava nezpůsobilých zvířat; přeprava neodstavených telat; nutnost zjistit stav březosti živých zvířat; rozsah kontrol knih jízd; vztah mezi porušováním předpisů, vynucováním a sankcemi; „smíšený“ dopad školení, vzdělávání a certifikace; a nedostatečná podestýlka, jak uvádí také Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 31/2018 a nevládní organizace ve stížnostech předložených Komisi; vyzývá ke zlepšení ve výše uvedených oblastech;

7.

vyzývá všechny členské státy k zajištění toho, aby se cesty od odjezdu do místa určení plánovaly a vykonávaly v souladu s požadavky EU ohledně dobrých životních podmínek zvířat s ohledem na různé typy dopravních prostředků a rozmanité zeměpisné podmínky v EU a ve třetích zemích;

8.

zdůrazňuje, že systematické porušování tohoto nařízení v některých oblastech a některých členských státech vede k nekalé hospodářské soutěži a v důsledku toho k nerovným podmínkám pro hospodářské subjekty v různých členských státech, což může následně vést ke konkurenčnímu snižování standardů dobrých životních podmínek zvířat během přepravy; vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že úroveň sankcí může být v některých členských státech více než desetkrát vyšší než v jiných, vypracovala harmonizovaný systém sankcí EU s cílem zajistit, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující a aby zohledňovaly opakované porušování předpisů; vyzývá Komisi, aby vypracovala plán na sjednocení systémů sankcí v členských státech;

9.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise nevzala v úvahu usnesení Parlamentu ze dne 12. prosince 2012, a zdůrazňuje, že pro zlepšení životních podmínek zvířat během přepravy je zásadní důrazné a harmonizované vynucování spolu s účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi v souladu s článkem 25 nařízení a že se členské státy nemohou omezit pouze na vydávání doporučení a pokynů; vyzývá Komisi, aby jednala podle výzvy v tomto usnesení a prověřila slučitelnost nařízení s právními požadavky jednotlivých členských států;

10.

domnívá se, že opakované porušování, pokud k němu dochází za okolností, nad nimiž má dopravce kontrolu, by mělo vést ke stíhání; vyzývá členské státy, aby stíhaly porušení tohoto nařízení, zejména u opakovaných případů porušení; domnívá se, že by účinné, přiměřené a odrazující sankce měly zahrnovat zabavení vozidel a povinnou rekvalifikaci osob odpovědných za životní podmínky a přepravu zvířat, a je přesvědčen, že by se postup měl harmonizovat prostřednictvím Unie; domnívá se, že by sankce měly odrážet způsobenou škodu, rozsah, trvání a opakování případů porušení;

11.

vyzývá členské státy, aby efektivněji využívaly silné vynucovací pravomoci, které jim toto nařízení svěřuje, včetně povinnosti žádat od přepravců, aby vytvořili systémy zabraňující opakovanému porušování předpisů, a včetně povinnosti pozastavit platnost povolení pro přepravce nebo povolení přepravcům odebrat; vyzývá členské státy, aby přijaly dostatečná nápravná opatření a zavedly sankce s cílem zabránit utrpení zvířat a odradit příslušné subjekty od pokračujícího nedodržování pravidel; vyzývá členské státy a Komisi, aby jejich cílem při provádění a vynucování tohoto nařízení bylo nulové porušování;

12.

vyzývá Komisi, aby po poradě s národními kontaktními místy vypracovala seznam hospodářských subjektů, které se na základě inspekčních a prováděcích zpráv opakovaně dopustily závažných porušení tohoto nařízení; vyzývá Komisi, aby zveřejňovala časté aktualizace tohoto seznamu a aby prosazovala i příklady osvědčených postupů jak v oblasti přepravy, tak v oblasti správy věcí veřejných;

13.

zdůrazňuje, že nedodržování nařízení ze strany členských států ohrožuje jeho záměr, jímž je prevence výskytu a šíření nákaz zvířat vzhledem k tomu, že přeprava je jednou z příčin rychlého šíření těchto onemocnění včetně těch, která mohou být přenosná na člověka; konstatuje, že vozidla často nejsou v souladu s požadavky článku 12 pozměněné směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (9); domnívá se zejména, že nevhodné ukládání odpadu představuje riziko šíření antimikrobiální rezistence a chorob; vyzývá Komisi, aby vyvinula harmonizované postupy pro udělování povolení plavidlům a nákladním vozidlům a aby přijala opatření s cílem předcházet šíření nákaz zvířat při přepravě, ať již v rámci EU, tak ze třetích zemí, a to prosazováním opatření biologické ochrany a lepších životních podmínek zvířat;

14.

vyzývá k prohloubení spolupráce mezi příslušnými orgány s cílem posílit vynucování pomocí technologie a vytvořit zpětnou vazbu v reálném čase mezi členským státem v místě odjezdu, členským státem v místě příjezdu a veškerými tranzitními zeměmi; vyzývá Komisi, aby vyvinula systémy geolokalizace zvířat, které umožní zjistit jejich polohu a trvání přepravy v přepravních vozidlech i případné nedodržování harmonogramů přepravy; domnívá se, že pokud zvířata, která jsou na počátku v dobrém zdravotním stavu, přijíždějí do cíle ve špatném stavu, mělo by to vést k pečlivému prošetření a, pokud se situace opakuje, musí být odpovědné strany v přepravním řetězci okamžitě penalizovány v souladu s pravidly a vlastník zvířat musí v rámci vnitrostátního práva získat nárok na vyrovnání za jakoukoli následnou ztrátu příjmu; domnívá se dále, že by příslušné orgány měly přísně trestat organizátora a osvědčujícího úředníka u každé knihy jízd vytvořené v členském státě odjezdu, pokud byla kniha jízd nepravdivě nebo nesprávně vyplněna;

15.

domnívá se, že vynucování je obzvláště obtížné, pokud cesta prochází několika členskými státy a pokud jednotlivé úkoly v oblasti vynucování (schválení knihy jízd, povolení přepravců, osvědčení o způsobilosti a o schválení vozidla apod.) provádí několik různých členských států; vyzývá členské státy, aby při zjištění porušení informovaly všechny ostatní dotčené členské státy, jak to požaduje článek 26 nařízení, s cílem předcházet opakovanému porušování a umožnit optimalizované posuzování rizik;

16.

žádá Komisi, aby Parlamentu předkládala pravidelné zprávy o provádění a prosazování tohoto nařízení, včetně rozdělení informací o jeho porušeních podle členských států, druhů zvířat a typů porušení a ve vztahu k objemu přepravy živých zvířat v jednotlivých členských státech;

17.

vítá případy, kdy vlády, vědci, podniky, zástupci průmyslu a příslušné vnitrostátní orgány spolupracují při vymezování osvědčených postupů s cílem zajistit soulad s požadavky právní úpravy, jako tomu bylo mimo jiné v případě webových stránek s přehledy zaměřenými na přepravu zvířat; vyzývá Komisi, aby ve prospěch členských států šířila a propagovala osvědčené postupy v oblasti přepravy hospodářských zvířat a podporovala platformu EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, která prosazuje intenzivnější dialog a výměnu osvědčených postupů mezi všemi aktéry; vyzývá Komisi, aby vypracovala novou strategii v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období let 2020–2024 a aby podporovala inovaci při přepravě zvířat;

18.

vyzývá Komisi, aby i nadále spolupracovala se Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE), úřadem EFSA a členskými státy na podporu provádění a řádného prosazování nařízení (ES) č. 1/2005, a prosazovala tak intenzivnější dialog o otázkách dobrých životních podmínek zvířat během přepravy se zvláštním zaměřením na:

lepší uplatňování předpisů EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat během přepravy prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů a přímého zapojení zúčastněných stran;

podporu školení řidičů a přepravních společností;

lepší šíření pokynů a přehledů zaměřených na přepravu zvířat přeložených do všech jazyků EU;

navrhování a provádění dobrovolných závazků ze strany podniků týkajících se dalšího zlepšování životních podmínek zvířat během přepravy;

posílenou výměnu informací a větší využívání osvědčených postupů mezi vnitrostátními orgány s cílem snížit počet přestupků způsobených přepravními společnostmi a řidiči;

19.

vyzývá Komisi, aby posoudila slučitelnost tohoto nařízení s nařízením (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (10), pokud se týká doby řízení a doby odpočinku řidičů;

20.

zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat mezi odpovědností podniků provozujících přepravu zvířat a odpovědností zemědělců a že za problémy vzniklé při přepravě zvířat by měly být hnány k odpovědnosti podniky, a nikoli zemědělci; připomíná, že zemědělci mají na dobrých životních podmínkách zvířat největší zájem, a to nejen z emočních či citových, ale i z ekonomických důvodů;

21.

připomíná, že Komise je jakožto strážkyně smluv odpovědná za monitorování toho, zda jsou právní předpisy EU správně uplatňovány; vyzývá evropského veřejného ochránce práv, aby vyšetřil, zda Komise dlouhodobě selhává při zajišťování souladu se stávajícím nařízením a zda by proto mohla nést odpovědnost za nesprávný úřední postup;

22.

s politováním bere na vědomí rozhodnutí přijaté Konferencí předsedů nenavrhnout zřízení parlamentního vyšetřovacího výboru pro životní podmínky zvířat během přepravy v EU i mimo ni, a to navzdory podpoře velkého počtu poslanců EP z různých politických skupin; doporučuje proto, aby Parlament zřídil vyšetřovací výbor pro životní podmínky zvířat během přepravy v EU i mimo ni, který by zahájil činnost na počátku příštího volebního období, s cílem náležitě vyšetřit a monitorovat údajná porušení předpisů a údajný nesprávný úřední postup při provádění nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy;

Sběr údajů, inspekce a monitorování

23.

vyjadřuje politování nad tím, nakolik je kvůli rozdílným přístupům jednotlivých členských států ke sběru údajů obtížné vypracovat ucelenou analýzu provádění stávajícího nařízení; vyzývá Komisi, aby stanovila společné minimální standardy pro systémy dohledávání všech cest s cílem umožnit lepší harmonizovaný sběr údajů a vyhodnocování sledovaných parametrů; vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí a poskytovaly Komisi harmonizované, komplexní a úplné údaje o dopravních kontrolách a míře porušování předpisů; vyzývá členské státy, aby prováděly více neohlášených kontrol a aby vypracovaly a uplatňovaly strategii založenou na rizicích s cílem zaměřit svoji inspekční činnost na vysoce rizikové druhy přepravy v zájmu co nejefektivnějšího využívání omezených zdrojů na kontroly;

24.

konstatuje, že podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora z roku 2018 o životních podmínkách zvířat v EU Komise připustila, že údaje, které ji členské státy poskytují, nejsou dostatečně úplné, soudržné, spolehlivé nebo podrobné k tomu, aby z nich bylo možné vyvodit závěry o dodržování nařízení na úrovni EU;

25.

zdůrazňuje, že inspekce musí být prováděny jednotně v celé Unii a na přiměřeném podílu zvířat, která jsou v jednotlivých členských státech každoročně převážena, s cílem zaručit a udržet řádné fungování vnitřního trhu a zamezit narušením hospodářské soutěže v rámci EU; dále vyzývá Komisi, aby zvýšila počet neohlášených kontrol na místě ze strany Potravinového a veterinárního úřadu zaměřených na životní podmínky zvířat a na jejich přepravu; domnívá se, že odlišné metody sběru údajů a kontrolní mechanismy znesnadňují možnost udělat si přesnou představu o dodržování předpisů v jednotlivých členských státech; vyzývá proto Komisi, aby zavedla harmonizovanější strukturu podávání zpráv a aby prováděla další analýzu údajů vyplývajících ze zpráv o kontrolách Potravinového a veterinárního úřadu a z výkazů členských států týkajících se jejich víceletých vnitrostátních plánů kontrol (VVPK); uznává, že audity GŘ SANTE představují pro Komisi významný zdroj informací, který ji umožňuje posuzovat uplatňování stávajícího nařízení; vyzývá Komisi, aby prováděla nejméně sedm neohlášených návštěv ročně, v souladu s doporučením Účetního dvora;

26.

vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny ohledně toho, jak lze obchodní řídicí a expertní systém (TRACES) používat na podporu vypracovávání analýz rizik v souvislosti s kontrolami přepravy živých zvířat, jak to doporučil Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě z roku 2018, v níž se uvádí, že orgány členských států odpovědné za kontroly přepravy jen zřídka využívají informace ze systému TRACES k zacílení kontrol; vyzývá k přijetí účinnějšího a transparentnějšího systému monitorování, který by zahrnoval přístup veřejnosti k informacím shromážděným prostřednictvím systému TRACES; dále vyzývá k navýšení počtu každoročních kontrol ze strany Potravinového a veterinárního úřadu;

27.

vyzývá členské státy, aby navýšily kontroly napříč celým výrobním řetězcem a zejména aby prováděly účinné a systematické kontroly zásilek zvířat před nakládkou s cílem zastavit praktiky, které jsou v rozporu s nařízením a zhoršují podmínky pro pozemní nebo námořní přepravu zvířat např. tím, že umožňují, aby přeplněné dopravní prostředky nebo zvířata, která nejsou ve způsobilém zdravotním stavu, pokračovala v cestě na dlouhou vzdálenost, nebo aby se nadále využívala kontrolní stanoviště s nedostatečnými zařízeními pro odpočinek, nakrmení a napojení přepravovaných zvířat;

28.

je znepokojen nízkým počtem kontrol v některých členských státech a nízkým nebo nulovým počtem nahlášených porušení předpisů; vyjadřuje pochybnosti, pokud jde o účinnost systémů kontroly a podávání zpráv; vyzývá ty členské státy, které v současnosti provádějí jen málo kontrol nebo dokonce žádné, aby začaly provádět kontroly v dostatečném množství a aby o nich Komisi předkládaly komplexní zprávy;

29.

vyzývá členské státy, aby také kontrolovaly přepravu uvnitř Evropy, při níž jsou zvířat nakládána do vozidel, s cílem ověřit soulad s požadavky nařízení (ES) č. 1/2005;

30.

souhlasí s Komisí, že k osvědčeným postupům příslušných orgánů patří kontrola všech zásilek určených do zemí mimo EU při nakládce (11); domnívá se, že určitý podíl zásilek v rámci EU je také třeba kontrolovat při nakládce, a to v poměru k počtu případů porušení předpisů zjištěných během kontrol ze strany nevládních organizací a Potravinového a veterinárního úřadu; domnívá se, že příslušné orgány by měly při nakládce kontrolovat, zda jsou dodržovány požadavky nařízení na plochu a výšku, zda správně fungují ventilační a vodovodní systémy, zda řádně fungují zařízení pro napájení a zda jsou vhodná pro přepravované druhy, zda nejsou nakládána zvířata nezpůsobilá k přepravě, a zda je k dispozici dostatečné množství krmiva a podestýlky;

31.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že bude k dispozici dostatečný počet přístupných, čistých a fungujících zařízení pro napájení v souladu s potřebami každého druhu zvířat, bude doplněna nádrž na vodu a poskytnuto dostatečné množství čerstvé podestýlky;

32.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že příslušné orgány budou ověřovat, zda knihy jízd obsahují realistické informace a jsou tudíž v souladu s čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení;

33.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že vozidla používaná k přepravě splňují minimální požadavky na prostor stanovené v kapitole VII přílohy I nařízení a že v případě vysokých teplot bude zvířatům poskytnut přiměřeně větší prostor;

34.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že vnitřní výška vozidel používaných k přepravě splňuje minimální normy a že mezi podlahou nebo stěnou vozidla a příčkami nejsou žádné mezery;

35.

uznává, že v rámci EU bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti přepravy zvířat, je však znepokojen počtem hlášených případů používání nevhodných vozidel a plavidel pro přepravu živých zvířat a vyzývá k tomu, aby bylo posíleno monitorování a postihování této praxe; uznává, že požadavky článků 20 a 21 nařízení, které se týkají přepravy na plavidlech pro přepravu hospodářských zvířat, jsou často ignorovány; vyzývá členské státy, aby pro přepravu hospodářských zvířat nepovolovaly používání vozidel a plavidel, která nejsou v souladu s ustanoveními nařízení, a aby v případě nedodržování těchto ustanovení odebíraly již vydaná povolení; vyzývá členské státy, aby byly důslednější jak při vydávání osvědčení a schvalování vozidel, tak při udělování osvědčení o způsobilosti řidičů;

36.

vyzývá proto k zavedení harmonizovaných a závazných norem pro schvalování vozidel a plavidel pro přepravu hospodářských zvířat, která by měl vydat ústřední orgán EU; vzhledem k tomu, že by tento orgán měl být odpovědný za rozhodování o tom, které dopravní prostředky jsou vhodné pro přepravu zvířat, pokud jde o jejich stav a typ vybavení (např. přítomnost vhodného družicového navigačního systému na palubě);

37.

vyzývá provozovatele, aby zajišťovali důkladné školení řidičů a průvodců v souladu s přílohou IV nařízení, aby se zajistilo správné zacházení se zvířaty;

38.

uznává, že některé členské státy mají plavidla a přístavy, které požadované normy splňují, zdůrazňuje však, že během námořní přepravy přesto převládají špatné podmínky, zejména v souvislosti s nakládkou a vykládkou; vyzývá členské státy, aby byly během postupů vydávání osvědčení a schvalování plavidel důslednější, aby zlepšily kontroly plavidel a zdravotního stavu zvířat před nakládkou a řádně kontrolovaly nakládky v souladu s nařízením; vyzývá členské státy, aby Komisi poskytly podrobné plány jejich kontrolních zařízení; vyzývá Komisi, aby vypracovala, aktualizovala a distribuovala seznam přístavů s odpovídajícími zařízeními pro kontrolu zvířat; dále vyzývá příslušné orgány, aby neschvalovaly knihy jízd, které plánují využití přístavů bez takovýchto zařízení; vyzývá členské státy, aby přizpůsobily své přístavy a zajišťovaly řádnou údržbu svých pravidel, s cílem zlepšit životní podmínky zvířat během námořní přepravy;

39.

vyzývá Komisi, aby schválila inovativní alternativy k vývozním kontrolám v souladu s čl. 133 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 (12), jako například kontroly na platformách, které představují zlepšení životních podmínek zvířat, jelikož mají nižší hustotu ustájení a nevyžadují vykládku zvířat, čímž se zkracuje čekání;

40.

konstatuje, že požadavek na osvědčení o zdravotním stavu zvířat pro přepravu mezi členskými státy vytváří negativní pobídku k upřednostňování vnitrostátních destinací před nejbližšími možnými destinacemi; vyzývá Komisi, aby využila své pravomoci podle čl. 144 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 k přijetí aktu v přenesené pravomoci, který by poskytl výjimku pro přesuny zvířat, které představují nízké riziko šíření onemocnění;

Doba přepravy

41.

zdůrazňuje, že přeprava všech zvířat musí trvat jen nezbytně dlouhou dobu, a to s ohledem na geografické rozdíly na úrovni členských států a v souladu s bodem odůvodnění 5 nařízení, který stanoví, že „z důvodu dobrých životních podmínek zvířat by se měly pokud možno omezit dlouhotrvající cesty zvířat“ a s bodem odůvodnění 18, který stanoví, že „dlouhotrvající cesty mají na životní podmínky zvířat pravděpodobně nepříznivější účinky než cesty na krátkou vzdálenost“;

42.

zdůrazňuje, že doba přepravy zvířat, včetně nakládky a vykládky, musí zohledňovat druhově specifické veterinární poradenství bez ohledu na to, zda se uskutečňuje po zemi, po moři či letecky;

43.

vyjadřuje politování nad porušováním nařízení, které se týká neuplatňování nebo nesprávného uplatňování konkrétních předpisů týkajících se neodstavených zvířat, jako jsou telata, jehňata, kůzlata, hříbata a selata na mléčné výživě, a vyzývá k zavedení podrobnějších opatření k zajištění plné ochrany dobrých životních podmínek těchto zvířat při jejich přepravě;

44.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že neodstavená zvířata budou alespoň na hodinu vyložena a budou jim podány elektrolyty nebo náhrada mléka a celková doba jejich přepravy nepřekročí osm hodin;

45.

vyzývá Komisi, aby stanovila definici neodstaveného zvířete pro každý druh a omezila přepravu neodstavených zvířat na vzdálenost nejvýše 50 km a maximální dobu trvání 1,5 hodiny, vzhledem k tomu, že je obtížné zajistit jejich dobré životní podmínky během přepravy;

46.

zdůrazňuje, že v dokumentech týkajících se plánování přepravy jsou často uvedeny jen názvy míst a nikoli přesné adresy, kde dochází ke kontrolám, dodávkám a shromažďování, což výrazně ztěžuje vykonávání kontrol;

47.

vyzývá, s ohledem na usnesení parlamentu ze dne 12. prosince 2012, aby byl převoz zvířat co nejkratší a zejména, aby se předcházelo dlouhým a velmi dlouhým cestám i cestám za hranice EU, díky uplatňování alternativních strategií, jako je zajištění hospodářsky rentabilních a rovnoměrně rozmístěných místních nebo mobilních jatek v blízkosti chovů hospodářských zvířat, propagace krátkých distribučních řetězců a přímého prodeje, případné nahrazení přepravy plemenných zvířat využitím spermatu nebo embryí a přeprava jatečných těl a masových výrobků, jakož i prostřednictvím regulačních a neregulačních iniciativ v členských státech s cílem usnadnit porážky přímo v hospodářských podnicích; vyzývá Komisi, aby podle potřeby jasně definovala konkrétní kratší dobu přepravy pro všechny jednotlivé druhy živých zvířat i neodstavených zvířat;

48.

konstatuje, že různorodé požadavky i měnící se tržní podmínky a politická rozhodnutí vedly k tomu, že se malá jatka stala ekonomicky nerentabilními, což vedlo k celkovému poklesu jejich počtu; naléhavě vyzývá Komisi a místní orgány v členských státech, aby v případě potřeby prosazovaly a propagovaly možnost porážek přímo v zemědělských podnicích, hospodářsky rentabilní místní nebo mobilní jatka nebo zařízení na zpracování masa v členských státech, aby mohla být zvířata porážena co nejblíže k místu chovu, což je též v zájmu zachování zaměstnanosti ve venkovských oblastech; vyzývá Radu a Komisi, aby vytvořily strategii, která umožní postupný přechod k regionálnějšímu modelu živočišné výroby, v jejímž rámci se budou zvířata rodit, vykrmovat a porážet v témže regionu, pokud to bude s ohledem na zeměpisné rozdíly možné, namísto toho, aby byla přepravována na velmi dlouhé vzdálenosti;

49.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prověřila, jak lze zemědělce, jatka a masný průmysl motivovat k tomu, aby zvířata nechávali porážet na nejbližších jatkách, aby se tak zabránilo jejich zdlouhavé přepravě a snížily se emise; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu usnadňovala inovativní řešení, jako jsou mobilní jatka, a současně zajišťovala vysoké standardy, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat;

50.

domnívá se, že v některých případech by zkrácení povolené doby přepravy stanovené v současnosti v kapitole V přílohy I nařízení nebylo rentabilní, a proto je třeba nalézt řešení pro případy, kdy je kvůli zeměpisným podmínkám nebo venkovské izolaci nezbytná pozemní nebo námořní přeprava živých zvířat k dalšímu zpracování nebo porážce;

51.

vyzývá členské státy, aby pro případ potřeby umožnily nouzové porážky přímo v zemědělských podnicích nebo výkrmnách, pokud se zjistí, že zvíře není způsobilé k přepravě a opatření první pomoci se ukáží být neúčinná, aby se zabránilo zbytečnému utrpení zvířat;

52.

konstatuje, že společenská a hospodářská hodnota zvířete může mít vliv na kvalitu jeho přepravy; zdůrazňuje, že kvalita přepravy plemenných zvířat v oblasti chovu koní je vysoká;

53.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na vliv přepravy živých zvířat na životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a zdraví vypracovala strategii pro přechod od přepravy živých zvířat k obchodování převážně s masem a jatečnými těly a zárodečnými produkty; domnívá se, že takováto strategie se musí zaměřit na hospodářské faktory, které ovlivňují rozhodnutí převážet živá zvířata; vyzývá Komisi, aby do této strategie zahrnula přepravu do třetích zemí;

54.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly programy pro rituální porážku zvířat na jatkách, vzhledem k tomu, že velká část vyvážených živých zvířat směřuje na blízkovýchodní trhy;

55.

bere na vědomí stávající narušení trhu způsobené odlišnými sazbami uplatňovanými na živá zvířata a na maso, které výrazně podporuje obchodování s živými zvířaty; naléhavě vyzývá Komisi, aby spolu se svými obchodními partnery toto narušení trhu přezkoumala, s cílem omezit obchodování s živými zvířaty, a pokud to bude nezbytné, nahradit jej obchodováním s masem;

56.

připomíná, že podle stávajícího nařízení je v případě přepravy domácích koňovitých a domácího skotu, ovcí, koz a prasat přestávka na schváleném kontrolním stanovišti povinná již po uplynutí maximální doby přepravy, pokud přesahuje osm hodin;

Životní podmínky zvířat

57.

vyzývá příslušné orgány členských států, aby zabezpečily přítomnost úředních veterinárních lékařů na výstupních místech Unie, kteří budou mít úlohu ověřit, zda jsou zvířata dostatečně zdravá k pokračování v cestě a zda vozidla nebo plavidla splňují požadavky tohoto nařízení; poznamenává zejména, že v článku 21 nařízení se stanoví, že veterinární lékaři před odjezdem vozidel z území EU zkontrolují, zda vozidla nejsou přeplněná, jsou dostatečně vysoká, zda mají zvířata podestýlku, a zda je ve vozidlech dostatečné množství krmiva a vody a že řádně fungují větrací a napájecí zařízení;

58.

vybízí k využívání pohotovostních plánů pro všechny cesty, včetně např. náhradních vozidel a pohotovostních center, aby přepravce mohl účinně reagovat v nouzových situacích a zmírnily se dopady prodlev nebo nehod na zvířata přepravovaná pro účely šlechtění nebo na porážku, jako je to už v nařízení stanoveno pro přepravce na dlouhé vzdálenosti;

59.

zdůrazňuje, že právní předpisy upravující životní podmínky zvířat by měly vycházet z vědeckých poznatků a zohledňovat aktuální stav technologie; s politováním konstatuje, že Komise bohužel navzdory jednoznačným doporučením Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a žádosti Parlamentu formulované v usnesení z roku 2012, neaktualizovala pravidla pro převoz zvířat na základě nejnovějších vědeckých poznatků; vyzývá tudíž Komisi, aby aktualizovala pravidla, která upravují konkrétní potřeby na základě nejnovějších vědeckých poznatků a technologie, a to zejména pokud jde o faktory zahrnující dostatečné větrání a kontrola teploty a vlhkosti vzduchu využíváním klimatizace ve všech vozidlech, adekvátní systémy napájení a tekuté krmivo, zejména pro neodstavená zvířata, sníženou hustotu chovu a vymezení minimální výšky prostorů, a aby vozidla byla přizpůsobena potřebám každého zvířecího druhu; poukazuje na závěr stanoviska EFSA, v němž se zdůrazňuje, že do hry vstupují v oblasti dobrých životních podmínek zvířat kromě trvání cesty i další faktory, například řádné naložení a vyložení a také konstrukce vozidla;

60.

vyjadřuje znepokojení nad přepravou, během níž jsou zvířata napájena kontaminovanou vodou, která je nevhodná ke spotřebě, nebo nemají vůbec žádný přístup k vodě kvůli poruše napájecích zařízení nebo kvůli tomu, že jsou tato zařízení špatně umístěna; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby vozidla používaná pro přepravu živých zvířat měla během cest dostatečné množství vody, a že v každém případě by uvedené množství mělo odpovídat zvláštním požadavkům přepravovaných zvířat a počtu těchto zvířat;

61.

vítá závazek Komise vypracovat ukazatele dobrých životních podmínek zvířat, které by měly podporovat zlepšení životních podmínek zvířat v dopravě; domnívá se, že tyto ukazovatele by se měly vypracovat bezodkladně, aby mohly být použity jako doplněk k současným legislativním požadavkům;

62.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby veškeré budoucí revize právních předpisů týkající se dobrých životních podmínek zvířat během přepravy vycházely z objektivních a vědecky spolehlivých ukazatelů, aby se zabránilo svévolným rozhodnutím s neodůvodněnými hospodářskými dopady na odvětví živočišné výroby;

63.

trvá na tom, že podle právních předpisů EU nesou zemědělci právní odpovědnost za to, že jejich přepravovaným zvířatům nebude způsobeno zranění, újma nebo zbytečné utrpení;

64.

zdůrazňuje, že porušování je často způsobeno nepřiměřenými větracími systémy vozidel používaných pro silniční přepravu živých zvířat na dlouhé vzdálenosti a že v těchto případech jsou zvířata často natlačena do malých prostor s extrémními teplotami, které výrazně přesahují teplotní a toleranční limity stanovené v nařízení;

65.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se před náboženskou rituální porážkou ve všech členských státech bez výjimky provádělo omráčení;

66.

vyjadřuje politování nad tím, že prostory pro zvířata neposkytují vždy dostatečný prostor umožňující dostatečné větrání vnitřku vozidel a že fyzickému pohybu zvířat je bráněno, a že zvířata jsou tak často nucena po dlouhou dobu zaujímat nepřirozené polohy, což je v jasném rozporu s technickými pravidly stanovenými v článku 6 nařízení a v kapitole II bodě 1.2 přílohy I tohoto nařízení;

67.

považuje za nezbytné, aby veterinární lékaři byli povinně přítomni na palubě lodí používaných k přepravě živých zvířat, aby podávali zprávy o počtu zvířat, která uhynou během plavby, a aby tyto počty sledovali a vypracovali krizové plány pro řešení situací na moři, které by mohly mít negativní dopad na životní podmínky přepravovaných zvířat;

68.

konstatuje, že zemědělci, přepravci a příslušné orgány v členských státech vykládají a provádějí nařízení (ES) č. 1/2005 různými způsoby, zejména pokud jde o způsobilost zvířat k přepravě; vyzývá Komisi, aby přezkoumala nařízení a v případě potřeby velmi podrobně stanovila požadavky na přepravu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na zabezpečení rovných podmínek zajistily, že nařízení bude v budoucnosti prosazováno a prováděno harmonizovaným a jednotným způsobem v celé Unii, zejména pokud jde o způsobilost zvířat, která mají být přepravována;

69.

vyzývá Komisi, aby vypracovala plně funkční definici způsobilosti zvířat k přepravě a aby vypracovala praktické pokyny pro její posuzování; vyzývá členské státy, aby organizovaly osvětové a informační činnosti, včetně spolehlivých, pravidelných a povinných kurzů odborné přípravy, vzdělávání a certifikace pro řidiče, přepravce, obchodníky, shromažďovací střediska, jatka, veterinární lékaře, příslušníky pohraničních orgánů a všechny ostatní provozovatele zapojené do přepravy zvířat s cílem snížit vysokou míru porušování předpisů v oblasti zdravotní způsobilosti zvířat; vyzývá provozovatele, aby zajistili důkladné proškolení řidičů a průvodců v souladu s přílohou IV nařízení;

70.

vyzývá k přísné obezřetnosti, aby bylo zajištěno, že nejsou přepravována nemocná zvířata, slabá zvířata nebo zvířata s nízkou hmotností, kojící samice, březí samice a samice, které nesplňují nezbytnou dobu po odstavení;

71.

zdůrazňuje, že v souladu s nařízením (ES) č. 1/2005 je již povinné, že se musí zvířatům, která jsou přepravována na velké vzdálenosti, poskytovat v přiměřených intervalech a způsobem vhodným pro jejich druh a věk voda, krmivo a odpočinek; naléhavě vyzývá Komisi, aby prováděla účinnější sledování s cílem zajistit plné a harmonizované dodržování těchto právních požadavků ze strany všech členských států;

72.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zajistily, že přeprava zvířat bude řádně organizovaná a bude zohledňovat povětrnostní podmínky a typ přepravy;

73.

zdůrazňuje, že pokud mají být zvířata vyložena k 24hodinovému odpočinku ve třetí zemi, musí organizátor určit takové místo, na němž se nacházejí rovnocenná zařízení jako na kontrolním stanovišti EU; vyzývá příslušné orgány, aby tato zařízení pravidelně kontrolovaly a neschvalovaly knihy jízd v případech, pokud se nepotvrdí, že navrhované místo odpočinku je vybavené zařízeními rovnocennými se zařízeními v EU;

74.

vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byl součástí plánování dopravy i doklad o rezervaci, který obsahuje krmivo, vodu a čerstvou podestýlku na kontrolním stanovišti; vyzývá Komisi, aby stanovila požadavky na umístění a vybavení míst k odpočinku;

75.

uznává, že nižší hustota chovu a přerušování cest, aby si zvířata mohla oddychnout, mají nepříznivý hospodářský dopad na provozovatele dopravy, což může mít vliv na řádné zacházení s přepravovanými zvířaty; vyzývá Komisi, aby podporovala pobídky zaměřené na řádné nakládání se zvířaty;

76.

vyzývá členské státy, aby zajistily zlepšení evidence zemědělských podniků v období gestace;

77.

vyzývá Komisi, aby na základě vědeckých poznatků vypracovala pokyny týkající se vody poskytované zvířatům přepravovaným v klecích a podmínky pro přepravu kuřat, které podporují dobré životní podmínky zvířat;

78.

připomíná, že členské státy musejí nalézt řešení pro zvířata na konci životního a produkčního cyklu, která jim zajistí dobré životní podmínky;

Ekonomická pomoc

79.

vyzývá k plošnějšímu využívání opatření pro rozvoj venkova „Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat“ na základě článku 33 nařízení (EU) č. 1305/2013 (13), které zavádí podporu zemědělcům uplatňujícím normy v oblasti životních podmínek, které jdou nad rámec příslušných závazných norem;

80.

vyzývá k tomu, aby v rámci nadcházející reformy SZP byla zachována a dále posílena vazba mezi platbami SZP a lepšími životními podmínkami zvířat, které zcela splňují nebo dokonce zpřísňují normy podle nařízení (ES) č. 1/2005.

81.

naléhavě žádá o podporu opatření, která zajistí vyvážené rozdělení jatek v členských státech, čímž se zajistí, že budou zohledněny počty hospodářských zvířat v daném regionu;

Třetí země

82.

je znepokojen přetrvávajícími problémy, které jsou v oblasti přepravy zvířat a životních podmínek zvířat hlášeny z určitých třetích zemí; konstatuje, že porážka zvířat v některých třetích zemích, do nichž EU zasílá zvířata, způsobuje extrémní a dlouhodobé utrpení a pravidelně porušuje mezinárodní normy pro dobré životní podmínky zvířat při porážce, jak je stanoví Světová organizace pro zdraví zvířat; ačkoli uznává, že ve třetích zemích často existuje poptávka po živých zvířatech, avšak vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly případný posun od přepravy živých zvířat k přepravě masa nebo jatečních těl do třetích zemí, jakož i přepravu spermatu či embryí namísto plemenných zvířat;

83.

vyjadřuje silně kritický postoj vůči statistice, kterou vypracovala Komise a která se týká dodržování nařízení ve vztahu k přepravě živých zvířat do zemí mimo EU, a upozorňuje na to, že uvedená statistika byla sestavena, aniž by byly provedeny systematické kontroly vozidel určených k přepravě zvířat;

84.

žádá Komisi, aby při svých dvoustranných obchodních jednáních se třetími zeměmi požadovala soulad s pravidly EU týkajícími se dobrých životních podmínek zvířat a aby v rámci Světové obchodní organizace hájila uplatňování ustanovení Unie v této věci v mezinárodním měřítku;

85.

lituje skutečnosti, že standardy, které uplatňují určité třetí země, nejsou stejně přísné jako standardy v rámci EU; vyzývá Komisi, aby zpřísnila stávající požadavky kladené na obchodní partnery Unie, zejména pokud jde o obchod se zvířaty a jejich přepravu, aby byly alespoň tak přísné jako normy EU; vyzývá členské státy vyvážející do třetích zemí, aby spolupracovaly s místními orgány na zlepšení norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;

86.

vyzývá k důslednému a plnému dodržování rozsudku Soudního dvora EU z roku 2015 ve věci C-424/13, kdy Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že aby mohla být povolena přeprava zvířat na dlouhou cestu, která začne na území Unie a pokračuje mimo toto území, musí přepravce předložit knihu jízd, která je realistická z hlediska plnění a v níž se zvláštní pozornost věnuje předpovězené teplotě; vyzývá příslušné orgány, aby neschvalovaly knihy jízd, v nichž se v souladu s rozsudkem Soudu vyžaduje, že zvířata musejí být vyložena na 24hodinový odpočinek ve třetí zemi, ledaže by organizátor určil místo, které je vybaveno zařízeními odpovídajícími vybavení kontrolního stanoviště; v této souvislosti rovněž připomíná, že jediný existující seznam s informacemi o ustájení zvířat na trasách ve třetích zemích je z roku 2009, ale často v něm chybí přesné adresy, což značně ztěžuje provádění nezbytných kontrol podle právních předpisů EU; vyzývá úřední veterinární lékaře, aby v souladu s nařízením (ES) č. 1/2005 na výstupních místech kontrolovali, že ještě před tím, než vozidla opustí území EU, byla splněna ustanovení nařízení;

87.

v této souvislosti rovněž připomíná návrh směrnice Komise o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie („whistleblowers“)(COM(2018)0218), zejména v souvislosti s veterinárními kontrolami;

88.

vyjadřuje politování nad často dlouhými zdrženími na hranicích a v přístavech a upozorňuje na zvýšenou bolest a utrpení, které jsou tímto zvířatům způsobovány; vyzývá členské státy, které hraničí se třetími zeměmi, aby zpřístupnily odpočívadla, kde mohou být zvířata vyložena, kde jim může být poskytnuto krmivo, voda, odpočinek a veterinární péče tak, aby mohla být správně vyplněna kniha jízd, a aby pro přepravovaná zvířata vyhradily zvláštní zrychlené pruhy s dostatečným počtem celních zaměstnanců s cílem zkrátit čekací lhůty, aniž by byla narušena kvalita sanitárních a celních kontrol na hranicích; dále vyzývá členské státy, aby lépe spolupracovaly při plánování přepravy hospodářských zvířat s cílem zabránit přítomnosti příliš velkému počtu zvířat během hraničních kontrol současně;

89.

vyzývá Komisi, aby zintenzivnila spolupráci a komunikaci mezi příslušnými orgány ve všech členských státech a ve třetích zemích včetně prohloubení vzájemné pomoci a zrychlené výměny informací s cílem omezit problémy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, které vyplývají ze špatné správy, tím, že vývozci budou v plné míře dodržovat administrativní požadavky; žádá Komisi, aby na mezinárodní úrovni podporovala dobré životní podmínky zvířat a pořádala iniciativy na zvyšování povědomí v zemích, které nejsou členy EU;

90.

vyzývá Komisi, aby vyvíjela tlak na tranzitní země, které zavedly byrokratické překážky a bezpečnostní překážky, které způsobují v přepravě živých zvířat zbytečné zpoždění;

91.

vyzývá členské státy a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost porušování dobrých životních podmínek zvířat během cest po vnitrozemských vodních cestách a po moři do třetích zemí, a aby posoudily možná porušení právních předpisů, jako je například zákaz vyhazování mrtvých těl zvířat z plavidel do Středozemního moře (často s odřezanými značkami), k němuž dochází proto, že v přístavu určení není možné mrtvé zvíře vyložit;

92.

zdůrazňuje rozhodnutí Rady 2004/544/ES podepsat Evropskou úmluvu o ochraně zvířat během mezinárodní přepravy (14), kde se přepravou rozumí kterákoliv z níže uvedených možností: mezi dvěma členskými státy přes území nečlenského státu; mezi členským státem a nečlenským státem; nebo přímo mezi dvěma členskými státy;

93.

zdůrazňuje, že nejsou-li normy upravující přepravu zvířat ve třetích zemích v souladu s normami EU a jejich provádění nepostačuje na zabezpečení úplného souladu s nařízením, přepravu živých zvířat do třetích zemí by měly upravovat dvojstranné dohody s cílem tyto rozdíly zmírnit, a v případě, pokud se tohoto nepodaří dosáhnout, měla by být taková přeprava zakázána;

94.

připomíná členským státům, že podle ustálené judikatury (15) mohou zavést přísnější vnitrostátní pravidla pro ochranu zvířat během přepravy, pokud jsou tato pravidla v souladu s hlavním cílem nařízení (ES) č. 1/2005;

95.

vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů a opatření pro rovnocennost právních předpisů se třetími zeměmi, pokud jde o přepravu živých zvířat;

o

o o

96.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1.

(2)  http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2018/621853/EPRS_STU (2018)621853_EN.pdf

(3)  Úř. věst. C 434, 23.12.2015, s. 59.

(4)  Věstník EFSA 2011: 9(1):1966.

(5)  Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 116.

(6)  Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 23. dubna 2015, Zuchchvieh-Export v. Stadt Kempten, C-424/13, ECLI:EU:C:2015:259.

(7)  Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 31/2018 ze dne 14. listopadu 2018„Dobré životní podmínky zvířat v EU: překonávání rozdílu mezi ambiciózními cíli a praktickou realizací“.

(8)  https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/1966

(9)  Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977.

(10)  Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.

(11)  Závěrečná zpráva o auditu provedeném v Nizozemsku v období od 20. února 2017 do 24. února 2017 za účelem posouzení dobrých životních podmínek zvířat během přepravy do třetích zemí, Evropská komise, Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin, 2017.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(13)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 347.

(14)  Úř. věst. L 241, 13.7.2004, s. 21.

(15)  Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14.10.2004 – věc C-113/02, Komise Evropských společenství v. Nizozemské království, a rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 8.5.2008, věc C-491/06, Danske Svineproducenter.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/170


P8_TA(2019)0133

Posílení konkurenceschopnosti vnitřního trhu rozvíjením celní unie EU a její správy

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o posílení konkurenceschopnosti vnitřního trhu rozvíjením celní unie EU a její správy (2018/2109(INI))

(2020/C 449/24)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (UCC) (1), a na související akt v přenesené pravomoci (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015) (2), prováděcí akt (prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 2. listopadu 2015) (3), přechodný akt v přenesené pravomoci (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015) (4) a pracovní program (prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/578 ze dne 11. dubna 2016) (5),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem prodloužení přechodného používání jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat stanovených v celním kodexu Unie (COM(2018)0085),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru „Rozvíjení celní unie EU a její správy“ (COM(2016)0813);

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem „První zpráva o pokroku při rozvíjení celní unie EU a její správy vydávaná každé dva roky“ (COM(2018)0524),

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem „Druhá zpráva o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel“ (COM(2018)0549),

s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu o strategii v oblasti IT pro celnictví (COM(2018)0178),

s ohledem na postoj Evropského parlamentu v prvním čtení k návrhu Komise na směrnici Evropského parlamentu a Rady o právním rámci Unie, který se týká porušení celních předpisů a sankcí (COM(2013)0884),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod (6),

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2017 o řešení výzev spojených s prováděním celního kodexu Unie (7),

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění celního kodexu Unie a o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284 tohoto kodexu (COM(2018)0039),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2017 s názvem „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“,

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 26/2018 s názvem „Řada zpoždění s realizací celních informačních systémů: kde se stala chyba?“,

s ohledem na zprávu Rady 11760/2017 o pokroku v boji proti podvodům týkajícím se spotřební daně,

s ohledem na zprávu o padělání a pirátství v Evropské unii, kterou vydal Europol a Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví,

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0059/2019),

A.

vzhledem k tomu, že celní unie, která tento rok oslaví 50 let trvání, je základním kamenem Evropské unie a jedním z největších světových obchodních bloků, a vzhledem k tomu, že plně funkční celní unie je nepostradatelná pro řádné fungování jednotného trhu a bezproblémový obchod v rámci EU a je zásadní součástí společné obchodní politiky směrem k třetím zemím v zájmu podniků i občanů Unie, ale také pro důvěryhodnost Evropské unie, jíž Celní unie zajišťuje silné postavení při vyjednávání obchodních dohod se třetími zeměmi;

B.

vzhledem k tomu, že celní orgány musí nalézt nezbytnou rovnováhu mezi usnadněním zákonného obchodu a celními kontrolami, které provádějí s cílem chránit bezpečnost Unie a jejích občanů, důvěru spotřebitelů ve zboží, které vstupuje na jednotný trh, a finanční a obchodní zájmy Unie, a že jsou kromě celního právního rámce odpovědné za provádění více než 60 legislativních aktů, za boj proti nezákonnému obchodu a převaděčství a za udělování statusu oprávněného hospodářského subjektu;

C.

vzhledem k tomu, že standardizace celních informací a postupů hraje klíčovou úlohu v homogenizaci kontrol, zejména pokud jde o jevy jako je nesprávná klasifikace a podhodnocení dovozů a chybné údaje o původu zboží, které škodí všem hospodářským subjektům, ale zejména malým a středním podnikům;

D.

vzhledem k tomu, že dovoz do Evropské unie a vývoz z ní dosáhl v roce 2017 výše 3 700 miliard EUR a že vybraná cla představují 15 % rozpočtu Unie;

E.

vzhledem k tomu, že provádění celního kodexu Unie je nezbytné pro ochranu vlastních zdrojů EU, zejména cel, a národních daňových zájmů, ale rovněž pro zajištění bezpečnosti evropských spotřebitelů a spravedlivé soutěže na vnitřním trhu;

F.

vzhledem k tomu, že celní kodex Unie stanoví, že elektronické systémy, které jsou nezbytné pro jeho uplatňování, budou zavedeny ke dni 31. prosince 2020, vzhledem k tomu, že digitalizace celních režimů byla iniciována již v roce 2003 a předepsána v roce 2008 přijetím nařízení (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se vydává celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (8), a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES (rozhodnutí o elektronickém celnictví);

G.

vzhledem k tomu, že neustále probíhá digitalizace celních postupů, že více než 98 % celních prohlášení je v současnosti podáváno elektronicky a že jsou elektronickými systémy v současnosti řízeny následující celní oblasti: tranzitní systém (NCTS), kontrola vývozu (ECS), bezpečnost údajů (ICS), řízení rizik (CRMS), registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (EORI), povolování (CDS), schválené hospodářské subjekty (AEO), závazné informace o sazebním zařazení zboží (EBTI), celní kvóty a sazby (QUOTA), pozastavení všeobecných cel, kombinovaná nomenklatura (TARIC), dohled nad dovozen a vývozem (SURV2) a systém registrovaných vývozců pro osvědčení o původu (REX);

H.

vzhledem k tomu, že cílem programu Clo navrženého v rámci víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027 je podporovat činnosti a spolupráci celních orgánů členských států;

I.

vzhledem k tomu, že vystoupení Spojeného království z EU je výzvou pro řádné fungování celní unie;

J.

vzhledem k tomu, že zavedení klíčových elektronických systémů nezbytných pro úplné provádění celního kodexu Unie bude odloženo na období po 31. prosinci 2020;

K.

vzhledem k tomu, že nástroj výkonnosti celní unie funguje tak, že hodnotí fungování celní unie na základě klíčových ukazatelů výkonnosti v řadě oblastí, jako je ochrana finančních zájmů, zajištění bezpečnosti a ochrany občanů EU a hodnocení významu celnictví při přispívání k růstu a konkurenceschopnosti EU;

L.

vzhledem k tomu, že správu programu Clo 2020, a tudíž i operací informačních technologií v oblasti cel, sdílí Komise, členské státy a zástupci obchodních zájmů v řadě rozhodovacích struktur, jejichž rostoucí počet má trvalý negativní dopad na účinnost programu a řízení projektů v oblasti informačních technologií;

M.

vzhledem k tomu, že po ukončení stávajícího programu Clo 2020 a v návaznosti na analýzu nákladů a přínosů různých možností bude nezbytné přepracovat správu programů Clo;

1.

vyzdvihuje každodenní práci celních orgánů členských států a útvarů Komise, v níž usilují o to, aby zajistily ochranu vnitřního trhu před nekalou soutěží padělaných a dumpingových výrobků, usnadnily obchod a omezily administrativní formality, vybíraly příjmy do rozpočtů členských států a Unie a chránily veřejnost před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami;

2.

poukazuje na to, že celní unie je jedním z prvních úspěchů EU a lze ji považovat za jeden z jejích hlavních úspěchů, neboť umožnila podnikům se sídlem v Unii prodávat zboží a investovat po celé Unii, ale také umožnila Unii odstranit vnitřní hranice a konkurovat zbytku světa; zdůrazňuje, že jednotný trh EU by nebyl možný bez bezcelního prostředí, které celní unie poskytuje, a bez úlohy, již celní unie plní v dohledu nad dovozem a vývozem;

3.

zdůrazňuje, že plně funkční celní unie má zásadní význam pro zaručení důvěryhodnosti a síly EU a její vyjednávací pozice při uzavírání nových obchodních dohod; zdůrazňuje, že účinná celní unie EU pomáhá usnadňovat zákonný obchod a snižovat administrativní zátěž řádně jednajících obchodníků, což je důležité pro rozvoj konkurenceschopných podniků; zdůrazňuje význam zajišťování účinných kontrol – mimo jiné podporou spolupráce s celními orgány třetích zemí – a význam zabránění veškerým zbytečným překážkám, které brání zákonnému obchodu;

4.

zdůrazňuje, že je důležité vytvořit v celé Unii jednotné celní postupy založené na reformované infrastruktuře informačních technologií; domnívá se, že digitalizace má potenciál učinit výměnu informací a placení cel transparentnější a přístupnější, zejména pro malé a střední podniky a pro hospodářské subjekty třetích zemí, a že poskytuje příležitosti ke zjednodušení celních pravidel a postupů;

5.

konstatuje, že stávající rozdílná úroveň a kvalita kontrol, celních postupů a sankčních politik v místech vstupu na úrovni EU do celní unie často vede k narušení obchodních toků, čímž přispívá k problému spekulativního výběru nejpříznivější jurisdikce („forum shopping“) a ohrožuje integritu jednotného trhu; důrazně žádá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby tuto záležitost řešily;

6.

vybízí Komisi, aby zvýšila své úsilí o vytvoření unijního integrovaného jednotného kontaktního místa v oblasti cel, které by podnikům umožnilo předkládat všechny náležité informace a doklady na jednom místě, aby tak mohly splnit všechny regulační požadavky týkající se dovozu, vývozu a tranzitu zboží;

7.

připomíná, že Spojené království se po vystoupení z EU stane třetí zemí, čímž se změní vnější hranice EU, a zdůrazňuje, že proces brexitu by neměl mít negativní dopad na rozvoj a správu celní oblasti EU;

Digitalizace celních režimů

8.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly účinnější, nákladově efektivnější a jednodušší přístup k řízení systémů IT pro celní orgány; vyzývá zejména k přesnějšímu a realističtějšímu odhadu doby a zdrojů, které budou zapotřebí, a rozsahu jednotlivých projektů IT pro digitalizaci celních postupů;

9.

vyjadřuje politování nad tím, že při zavádění nových IT systémů pro celní unii došlo k řadě zpoždění, jež vedly k žádosti Komise Evropskému parlamentu a Radě o prodloužení přechodného období po vypršení lhůty roku 2020 stanovené v celním kodexu Unie; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že k odůvodnění tohoto dalšího prodloužení předložila Komise pouze neúplné informace, zejména co se týče její odpovědnosti a odpovědnosti členských států, a že tím brání Evropskému parlamentu v řádném vykonávání rozpočtové a politické kontroly;

10.

zdůrazňuje, že má-li být do prosince 2020 připraveno 75 % evropských složek informačních systémů nezbytných k provedení celního kodexu Unie, neznamená to, že k tomuto datu bude připraveno 75 % informačních systémů, jelikož 25 % těchto systémů jsou vnitrostátní složky, za něž nesou odpovědnost členské státy a u nichž dochází ke zpožděním;

11.

domnívá se, že Komise a Rada musí přednostně zajistit, aby byl celní kodex proveden a celní postupy digitalizovány v nové lhůtě; naléhavě proto Komisi a členské státy žádá, aby učinily, co bude v jejich silách, pro zamezení dalším odkladům; domnívá se, že z toho důvodu je k provedení informační architektury nutné rozvinout a použít sedmnáct informačních nástrojů, což bude mít značné dopady na finanční a lidské zdroje; domnívá se proto, že je neodkladně nutné vyhnout se dvojímu započítávání zdrojů při provádění informačních projektů členských států a Komise;

12.

žádá Komisi, aby aktualizovala harmonogram pro svůj pracovní program týkající se celního kodexu Unie v návaznosti na žádost prodloužení přechodného období, kterou podala (9) ke schválení Evropským parlamentem a Radou; vyzývá Parlament a Radu, aby usilovaly o rychlé přijetí tohoto prodloužení a současně poskytly potřebné podmínky pro úspěšné zavedení celní informační architektury, aniž by tím byly ohroženy souhrnné bezpečnostní testy, aby žádná možná otázka neohrozila kontroly zboží prováděné celními orgány členských států; spolu s Evropským účetním dvorem zdůrazňuje, že stejné příčiny přinášejí stejné důsledky a že aktualizace víceletého strategického plánu pro rok 2017, která soustředí provádění šesti informačních nástrojů do téhož roku, představuje velký problém vytvářející riziko, že nebudou dodrženy posunuté termíny, takže by mohly být lhůty pro provedení celního kodexu Unie dále posunuty za rok 2025;

13.

vyzývá Komisi, aby aktualizovala svůj víceletý strategický plán načasováním projektů během celého přechodného období s cílem zabránit pokud možno tomu, aby bylo velké množství projektů zaváděno na konci období, a stanovením závazných průběžných termínů, a to i pro členské státy;

14.

žádá Komisi, aby neměnila právní a technické specifikace, které byly dosud přijaty pro sedmnáct informačních nástrojů, jelikož rozsah projektů, které mají být provedeny, a čas nezbytný k jejich realizaci neodpovídá neustálému vývoji technologií ani nevyhnutelným legislativním a regulačním změnám, k nimž během tohoto období dojde;

15.

připomíná, že podle Účetního dvora si byla Komise vědoma zpoždění, ale rozhodla se, že tyto informace nezahrne do svých oficiálních zpráv, což zúčastněným stranám (jako je Evropský parlament, jiné orgány EU, které nejsou zastoupeny ve správní struktuře programu Clo 2020, a zainteresované společnosti a občané) zabránilo, aby byly plně informovány o riziku zpoždění v reálném čase; vyzývá proto Komisi, aby pravidelně a transparentně podávala zprávy o provádění víceletého strategického pracovního programu a o zavádění elektronických celních systémů, aby se neopakovaly chyby předchozího programování, a informovala o jakýchkoli možných budoucích zpožděních a nečinila tak bez předchozího ohlášení nebo bez řádných nápravných opatření;

16.

vyzývá Komisi, aby průběžně hodnotila program Clo 2020 a reagovala na zjištěné nedostatky, zejména nedostatečné využívání týmů odborníků vytvořených v rámci tohoto programu, a přijala opatření pro lepší spolupráci mezi celními útvary;

17.

zdůrazňuje, že základními součástmi řízení celní unie jsou průběžné sledování politiky, analýza a posouzení možných dopadů; bere na vědomí a vítá práci Komise na vývoji nástroje pro výkonnost celní unie, který případně umožní systematické hodnocení podle jejích strategických cílů z hlediska účinnosti, efektivity a jednotnosti; vyzývá členské státy, aby podpořily práci na dalším rozvoji tohoto nástroje;

18.

navrhuje Komisi, aby tento nástroj rovněž hodnotil provádění celních kontrol, pokud jde o potenciál digitalizace a poskytování údajů, s cílem vytvořit ještě účinnější kontroly založené na rizicích a zároveň optimalizovat zátěž celních orgánů;

Správa, podávání zpráv a financování celního programu

19.

bere na vědomí opatření, která Komise a členské státy přijaly s cílem zajistit jednotné a soudržné uplatňování celního kodexu, zejména co se týče odborné přípravy a přijímání pokynů; vyzývá však Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí a navýšily prostředky zaměřené na zajištění úplného a uceleného uplatňování celního kodexu přijatého v roce 2013 a jednotných celních postupů na úrovni celé Evropské unie; v souvislosti s tím vyzývá Komisi, aby předložila akční plán, u nějž bude užitečné, aby vycházel ze vzájemného hodnocení celních postupů, z výměny osvědčených postupů, z posílení spolupráce mezi celními útvary a ze vzdělávacího programu, na nějž budou poskytnuty dostatečné prostředky;

20.

připomíná, že Komise usiluje o vytvoření jednotného celního portálu EU, který by hospodářským subjektům umožňoval předložit údaje určené více příjemcům pro celou řadu regulačních účelů (např. veterinární, sanitární, environmentální atd.) ve standardizovaném formátu prostřednictvím harmonizovaných přístupových bodů; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v této důležité práci;

21.

bere na vědomí finanční podporu poskytnutou z evropského rozpočtu, která přináší až 842 844 000 EUR v cenách roku 2018 na dotaci dalšího programu „Celní správa 2021–2027“; vyzývá členské státy, aby rovněž uvolnily personální a finanční prostředky nezbytné na zavedení vnitrostátních složek, což jsou zásadní prvky, které jsou předpokladem pro provedení evropského elektronického celního systému, a žádá Komisi, aby včas předložila zprávu o zavedení složek Unie a složek mimo Unii zavedených členskými státy;

22.

zdůrazňuje, že celní orgány se musí v současnosti vyrovnávat s neobyčejným nárůstem objemu zboží zakoupeného on-line mimo EU, pokud jde o kontroly a výběr příslušných cel, zejména vzhledem k tomu, že objem zboží nízké hodnoty dováženého do EU každoročně roste o 10–15 %; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o lepší řešení tohoto problému;

23.

vyzývá Komisi, aby navrhla na konci a pouze na konci zavedení 17 systémů IT souvisejících s celním kodexem Unie v rámci programu Clo 2020 účinnější správní strukturu pro provádění IT projektů v oblasti cel a jejich aktualizací; zdůrazňuje, že s ohledem na hospodářské, fiskální a bezpečnostní problémy, které představuje celní informační systém, je důležité, aby přijaté řešení plně chránilo evropskou svrchovanost;

24.

zdůrazňuje, že program Clo 2021–2027 podporuje celní orgány členských států, a pomáhá tak nejen zvýšit příjmy rozpočtu EU, ale také zajistit bezpečnost výrobků, ochranu evropských spotřebitelů a rovné podmínky pro podniky v EU;

Vystoupení Spojeného království z Evropské unie

25.

zdůrazňuje, že nejistota ohledně odchodu Spojeného království z EU je pro evropské podniky velkým problémem; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby poskytovaly zúčastněným stranám náležité a komplexní informace o dopadech vystoupení Spojeného království z EU na oblast cel a některých druhů nepřímých daní – DPH a spotřební daně;

26.

zdůrazňuje, že po vystoupení Spojeného království nesmí v celním systému – a to ani na vnějších hranicích EU – vzniknout žádné mezery, které by umožňovaly nezákonný obchod nebo obcházení veřejných pohledávek stanovených právními předpisy EU;

o

o o

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal tuto zprávu Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558.

(4)  Úř. věst. L 69, 15.3.2016, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 99, 15.4.2016, s. 6.

(6)  Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21.

(7)  Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 41.

(8)  Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.

(9)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem prodloužení přechodného používání jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat stanovených v celním kodexu Unie (COM(2018)0085).


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/176


P8_TA(2019)0134

Provádění právních ustanovení a společného prohlášení zajišťujících parlamentní kontrolu nad decentralizovanými agenturami

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o provádění právních ustanovení a společného prohlášení zajišťujících parlamentní kontrolu nad decentralizovanými agenturami (2018/2114(INI))

(2020/C 449/25)

Evropský parlament,

s ohledem na ustanovení Smlouvy týkající se agentur a zejména na články 5 a 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 15, 16, 71, 123, 124, 127, 130, 228, 263, 265, 267, 277, 282, 287, 290, 291, 298 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 41, 42, 43, 51 a 52,

s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012 a na k němu připojený společný přístup,

s ohledem na článek 52 svého jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0055/2019),

A.

vzhledem k tomu, že agentury hrají zásadní úlohu při provádění politik EU na evropské a vnitrostátní úrovni a vykonávají široké spektrum úkolů s cílem přispívat k provádění politik EU, jako je vytváření sítí nebo podpora spolupráce mezi orgány EU a členských států,; vzhledem k tomu, že dobrá spolupráce mezi agenturami EU a členskými státy přispívá k větší účinnosti a účelnosti práce agentur; vzhledem k tomu, že agentury rovněž navázaly vzájemnou spolupráci prostřednictvím Sítě agentur Evropské unie;

B.

vzhledem k tomu, že koordinace a spolupráce mezi jednotlivými agenturami a výbory Parlamentu je obecně dobrá; vzhledem k tomu, že Europol je jedinou agenturou, nad níž Evropský parlament vykonává dohled spolu s vnitrostátními parlamenty prostřednictvím skupiny pro společnou parlamentní kontrolu;

C.

vzhledem k tomu, že během času byly agentury zřizovány individuálně a individuálně se i vyvíjely; vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva formálně uznala agentifikaci výkonné moci EU tím, že agentury EU formálně zavedla do Smluv;

D.

vzhledem k tomu, že agentury jsou odpovědné především Parlamentu a Radě, které musejí zajistit, aby právní akty, jimiž se řídí činnost těchto agentur, obsahovaly příslušné kontrolní mechanismy, které budou řádně uplatňovány; vzhledem k tomu, že agentifikace výkoné moci Unie nesmí vést k oslabení parlamentní kontroly evropské exekutivy, jak ji stanoví článek 14 SEU;

E.

vzhledem k tomu, že Smlouvy neobsahují definici decentralizovaných agentur ani obecný popis pravomocí, které by bylo možné přenášet na agentury;

F.

vzhledem k tomu, že několik agentur má jako právní základ článek 352 SFEU a jiné jsou zřízeny na zvláštním odvětvovém právním základě;

G.

vzhledem k tomu, že společné prohlášení a společný přístup 2012 jsou výsledkem práce interinstitucionální pracovní skupiny pro regulační agentury, kterou zřídila Komise, Evropský parlament a Rada s cílem posoudit soudržnost, účinnost, odpovědnost a transparentnost agentur poté, co návrh Komise z roku 2005 na interinstitucionální dohodu o regulačních agenturách nenašel nezbytnou podporu v Radě a Parlamentu;

H.

vzhledem k tomu, že společný přístup obsahuje ustanovení o struktuře a řízení agentur i o jejich fungování, plánování činností, financování, řízení rozpočtových zdrojů, rozpočtových postupech, odpovědnosti, kontrolách a transparentnosti, které pomáhají zajišťovat parlamentní dohled nad decentralizovanými agenturami;

I.

vzhledem k tomu, že i přes obecně pozitivní hodnocení se agentury v několika případech setkávají s občasnou nedůvěrou ke svým vědeckým a technickým stanoviskům;

Hlavní připomínky

1.

konstatuje, že mechanismy zajišťující odpovědnost agentur jsou obsaženy ve Smlouvách, zakládajících nařízení agentur, judikatuře Evropského soudního dvora i ve společném prohlášení a společném přístupu; zdůrazňuje, že díky svěření pravomocí má Parlament kontrolní pravomoci vůči decentralizovaným agenturám, které však nejsou podrobně uvedeny ve Smlouvách; bere v této souvislosti na vědomí nezávaznou povahu společného prohlášení a společného přístupu; vyjadřuje však politování nad tím, že orgány se dosud neshodly na závazném regulačním rámci;

2.

podotýká, že Parlament vykonává kontrolu nad agenturami různými způsoby:

jakožto jedna složka rozpočtového orgánu při svém rozhodování o příspěvcích agenturám z rozpočtu EU,

jakožto orgán udělující absolutorium,

postupem jmenování členů správních rad agentur,

postupem jmenování (nebo odvolání) výkonného ředitele,

pomocí konzultací o pracovních programech,

předkládáním výročních zpráv,

jinými způsoby (návštěvami delegací, prostřednictvím kontaktních skupin nebo osob, výměn názorů, slyšení, brífinků, poskytování odborných znalostí).

3.

konstatuje, že ustanovení zakládajících nařízení se v různé míře odlišují od mechanismů pro odpovědnost a parlamentní kontrolu, které jsou stanoveny ve společném přístupu, což může být způsobeno velmi rozdílnými úkoly a funkcemi agentur;

4.

podotýká, že parlamentní výbory své úkoly v oblasti dohledu navzdory různorodosti ustanovení zakládajících nařízení vykonávaly aktivně;

5.

bere na vědomí provádění společného prohlášení a společného přístupu a plánu tohoto přístupu agenturami Unie; poukazuje zejména na doporučení interinstitucionální pracovní skupiny pro decentralizované agentury, která dne 18. ledna 2018 schválila Konference předsedů; konstatuje, že navazující schůzí konanou dne 12. července 2018 byla činnost interinstitucionální pracovní skupiny ukončena;

Doporučení

6.

domnívá se nicméně, že by mohlo být vyvíjeno větší úsilí o zohledňování určitých ustanovení zakládajících nařízení agentur souvisejících s mechanismy jejich řízení a odpovědnosti, přičemž by se vzaly v potaz různé existující typy agentur a definovaly by se obecné zásady, které určují vztah mezi institucemi EU a agenturami; upozorňuje, že tyto otázky by rovněž bylo vhodné řešit v rámci posouzení dopadu, kdykoli bude předložen návrh na zřízení nové agentury; zdůrazňuje, že agentury musí mít určitou míru organizační flexibility, aby se mohly lépe přizpůsobit zamýšleným úkolům a potřebám, které vznikají, když plní své povinnosti; vítá vnitřní organizaci agentur v podobných oblastech založenou na klastrech a příčných klastrech;

7.

vyzývá proto k podrobnému přezkumu všech aspektů provádění společného přístupu, s podrobnými analytickými dokumenty podobnými posouzením, která byla vypracována v roce 2010, se zaměřením na aspekty řízení a zejména přezkum slučitelnosti zahrnutých ustanovení s pravomocemi Evropského parlamentu v rámci postupu spolurozhodování, přičemž bude nutné zohlednit potřebu flexibility s ohledem na rozmanitou realitu decentralizovaných agentur;

8.

vyjadřuje politování nad tím, že Parlament jako vedoucí garant dodržování zásady demokracie v Unii nebyl v plné míře zapojen do postupu výběru nových sídel agentur EMA a EBA; v této souvislosti připomíná svou žádost o co nejrychlejší revizi společného prohlášení a společného přístupu z roku 2012 a rovněž připomíná, že se Rada zavázala k jejich revizi, a vyzývá Komisi, aby do dubna 2019 předložila hloubkovou analýzu společného prohlášení a společného přístupu, pokud jde o umístění decentralizovaných agentur;

9.

zdůrazňuje, že umístěním sídla agentury by neměl být dotčen výkon jejích pravomocí a úkolů, její řídicí struktura, fungování její hlavní organizace či hlavní financování její činnosti;

10.

očekává, že v budoucích rozhodnutích o umístění nebo o přemístění agentur budou plně respektována výsadní práva jak Parlamentu, tak Rady, jako společných tvůrců právních předpisů Unie; domnívá se, že by měl být Parlament v celém legislativním procesu systematicky a transparentně zapojen do vymezování a posuzování váhy kritérií pro výběr sídla všech orgánů a agentur Unie, a to za stejných podmínek jako Rada a Komise; poukazuje na to, že Rada a Komise se v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů zavázaly k loajální a transparentní spolupráci a že tato dohoda vyzdvihuje zásadu rovnosti mezi spolunormotvůrci, jak je zakotvena ve Smlouvách; zdůrazňuje hodnotu intenzivnější výměny informací od počátečních fází budoucích procesů týkajících se umístění agentur, neboť takováto včasná výměna by všem třem orgánům usnadnila výkon jejich práv a výsad;

11.

je přesvědčen o tom, že rozhodnutí o umístění agentury má velký význam, a domnívá se, že orgány Unie musí při dosahování nejlepšího možného rozhodnutí brát v úvahu objektivní kritéria, jako je přístupnost, administrativní součinnost a blízkost k zúčastněným stranám;

12.

žádá Komisi, aby v souladu s doporučeními interinstitucionální pracovní skupiny pro zdroje decentralizovaných agentu urychleně předložila hodnocení agentur, které se nacházejí na více místech, v němž vyhodnotí jejich přidanou hodnotu s ohledem na vzniklé náklady na základě jednotného přístupu; žádá, aby na základě výsledků těchto hodnocení byla přijata významná opatření s cílem snížit počet míst u těch agentur, u nichž je to vhodné;

13.

navrhuje, aby na základě přezkumu společného přístupu bylo nově zváženo vypracování interinstitucionální dohody o agenturách čerpající z odbornosti skupiny významných osob a aby taková dohoda obsahovala ustanovení o přezkumu zásad pro zřizování a fungování agentur, který by byl prováděn každých pět let;

14.

je přesvědčen, že tato interinstitucionální dohoda by měla respektovat pravomoci Evropského parlamentu v postupu spolurozhodování a měla by se rovněž týkat vztahu mezi agenturou a institucemi členského státu, ve kterém se daná agentura nachází, jakož i opatření týkajících se transparentnosti, postupů zabraňujících střetům zájmů a zajišťujících vyváženost zastoupení žen a mužů mezi členy řídicích a poradních orgánů a prosazování rovnosti žen a mužů ve všech činnostech agentur;

15.

domnívá se, že při vypracování takové interinstitucionální dohody je třeba zvážit řadu konkrétních návrhů na posílení demokratického dohledu, zvýšení odpovědnosti agentur Unie a posílení systému podávání zpráv Parlamentu, včetně:

stanovení lhůty pro odpověď agentur na otázky, které jim předloží Evropský parlament nebo Rada;

stanovení způsobu výměny citlivých a důvěrných informací a v případě potřeby zajištění konzultací s parlamentními výbory;

zvážení toho, zda by měl či neměl být určitý počet členů správních rad jmenován Parlamentem;

posouzení přidané hodnoty, kterou by přinesla účast zástupců/pozorovatelů Parlamentu na schůzích orgánů dohledu a skupin zúčastněných stran pro danou agenturu;

zjednodušení zapojení Parlamentu do ročních a víceletých pracovních programů agentur;

zjednodušení a harmonizace povinnosti týkající se podávání zpráv, zejména pokud jde o výroční zprávu o činnosti, zprávu o rozpočtovém a finančním řízení a konečnou účetní závěrku;

podrobné informování Parlamentu o opatřeních přijatých s cílem splnit doporučení orgánu udělujícího absolutorium („navazující zprávy“) a doporučení Účetního dvora;

16.

dále se domnívá, že úloha Parlamentu při kontrole správního aspektu decentralizovaných agentur by se mohla výrazně zlepšit; kromě toho navrhuje posílení spolupráce se skupinou pro společnou parlamentní kontrolu a přezkoumání pravidel týkajících se pracovních cest do agentur s cílem umožnit pravidelnější kontakt mezi parlamentními výbory a agenturami, které spadají do jejich působnosti;

17.

navrhuje, aby s ohledem na přezkum prováděný po pěti letech, který vychází z činností, jež v oblasti kontroly agentur vykonávají v rámci své příslušnosti výbory Evropského parlamentu, a který tyto činnosti doplňuje, Výbor pro ústavní záležitosti každoročně pořádal debatu o fungování a řízení agentur, po níž by následovala, bude-li to vhodné nebo nezbytné, rozprava v plénu s cílem usnadnit zavedení přísnějšího a strukturovanějšího systému kontroly činností agentur v Parlamentu; kromě toho navrhuje, aby se s ohledem na úlohu agentur jakožto prostředníků mezi Unií a členskými státy uskutečňovaly i konzultace s vnitrostátními parlamenty, budou-li se chtít zapojit;

18.

domnívá se, že agentury Unie by měly uplatňovat pravidla a zásady řádné správy a zlepšování právní úpravy, a to i pomocí pořádání otevřených veřejných konzultací o svých návrzích sekundárních a terciárních právních aktů, pokud to oblast působnosti agentury umožňuje; navrhuje, aby agentury podléhaly stejným pravidlům pro transparentnost jako Komise, včetně pravidel a povinností ve vztahu k zástupcům zájmových skupin;

19.

zdůrazňuje, že agentury Unie by se v rámci zajišťování toho, aby byly všechny úkoly plynoucí z regulačního rámce prováděny v plném rozsahu a ve stanovených lhůtách, měly pečlivě držet svých povinností a jednat v souladu s mandátem, jenž jim byl přidělen Parlamentem a Radou; považuje za nezbytné, aby agentury Unie jednaly při provádění svého mandátu transparentně;

20.

navrhuje, aby všechny agentury mohly předkládat nezávazná stanoviska k aktuálním složkám v rámci své oblasti působnosti;

21.

dále se domnívá, že v případě jakýchkoli budoucích změn Smluv by se mělo zvážit, jak mohou být agentury ve Smlouvách ještě pevněji ukotveny, zejména pokud jde o články 13 a 14 SEU a články 290 a 291 SFEU, a sice vložením jasné definice jednotlivých druhů agentur, pravomocí, které jim lze svěřit, a obecných zásad zaručujících, že nad nimi bude vykonáván parlamentní dohled;

Rozpočtové záležitosti

22.

konstatuje, že financování agentur z poplatků činí v současnosti přibližně 1 miliardu EUR ročně, což může být účinný způsob, jak zmírnit tlak na rozpočet EU a financovat činnosti agentur v případech, kdy to jejich obchodní model umožňuje; vyjadřuje nicméně znepokojení nad potenciálními střety zájmů, které mohou vzniknout, pokud by se agentury musely spoléhat na členské poplatky jako na svůj hlavní zdroj příjmů; trvá na tom, že je třeba zavést ochranná opatření, aby se zamezilo jakémukoli střetu zájmů;

23.

zdůrazňuje, že je třeba zohlednit v rámci příštího VFR nové priority v oblasti klimatu, udržitelnosti a ochrany životního prostředí a úkoly svěřené jednotlivým agenturám s ohledem na provádění tohoto VFR;

24.

konstatuje, že ačkoli decentralizované agentury sdílejí řadu podobných prvků, pokud jde o rozpočtové řízení, ukázalo se, že má jednotný přístup negativní dopad na účinnost a účelnost řízení některých agentur; považuje 5 % cíl týkající se snížení stavu zaměstnanců a vytvoření rezervy na přerozdělení mezi agenturami za jednorázové opatření; opakuje svůj záměr vyslovit v budoucnu proti takovému přístupu námitky;

25.

se znepokojením konstatuje, že řada agentur má z důvodu pracovních podmínek potíže přilákat kvalifikované zaměstnance; domnívá se, že orgány Unie musí být schopny přilákat kvalifikované pracovníky, aby mohly účinně a efektivně plnit své úkoly; požaduje proto přijetí konkrétních opatření ke splnění těchto cílů;

26.

konstatuje, že posílená spolupráce mezi agenturami při společném využívání služeb vedla k úsporám, např. takovým, jichž bylo dosaženo vytvořením společného portálu pro veřejné zakázky; vybízí k dalšímu prozkoumání potenciálu sdílení služeb buď mezi agenturami, nebo mezi Komisí a agenturami s cílem vytvořit nové synergie a optimalizovat ty stávající; domnívá se, že v příslušných případech by větší efektivnosti rozpočtu mohlo být dosaženo prostřednictvím úzké spolupráce mezi institucemi a agenturami Unie, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti umožňující spolupráci v oblasti služeb administrativní podpory a správy budov;

27.

konstatuje, že rozpočty agentur by měly být připravovány v souladu se zásadou sestavování rozpočtu podle výkonnosti, přičemž by měly být zohledňovány cíle agentury a očekávané výsledky její činnosti; žádá, aby byl při sestavování rozpočtů decentralizovaných agentur uplatňován tematický přístup, který umožní lépe stanovit priority, pokud jde o úkoly jednotlivých agentur, posílit spolupráci a vyvarovat se překrývání, zejména v případě agentur, které působí v téže politické oblasti;

28.

se znepokojením konstatuje, že množství administrativních požadavků je pro agentury, které nedosahují určité velikosti, nepřiměřené; očekává, že Komise a Rada zajistí, aby příslušné administrativní požadavky odpovídaly finančním a lidským zdrojům všech agentur;

29.

připomíná, že legislativní postup vede k úpravám původního návrhu Komise; se znepokojením konstatuje, že aktualizované finanční výkazy jsou obvykle dostupné až ke konci legislativního procesu, pokud jsou k dispozici vůbec; připomíná dvojí úlohu Parlamentu a Rady jako legislativního a rozpočtového orgánu;

30.

vítá návrh revidovaného znění rámcového finančního nařízení pro decentralizované agentury předložený Komisí, zejména pak její plány posílit správu těchto agentur;

31.

nicméně se domnívá, že je třeba ještě vyřešit celou řadu otázek, a naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila hodnocení agentur působících na více místech, jak doporučila interinstitucionální pracovní skupina, jakož i návrhy případných fúzí, uzavření nebo přenesení úkolů na Komisi, a to na základě důkladné hloubkové analýzy a s použitím jasných a transparentních kritérií, jak bylo plánováno v mandátu interinstitucionální pracovní skupiny, ale z důvodu chybějících návrhů Komise se nikdy neuskutečnilo;

32.

konstatuje, že za audit decentralizovaných agentur nadále „plně zodpovídá [Účetní dvůr], který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek a financuje je“; připomíná, že audity prováděné účetními kontrolory ze soukromého sektoru vedly ke značnému zvýšení administrativní zátěže pro agentury a že v důsledku doby strávené zadáváním a správou auditorských smluv vznikly dodatečné náklady, což vedlo k dalšímu přetěžování ztenčujících se zdrojů agentur; zdůrazňuje, že tato záležitost musí být vyřešena v souladu se společným přístupem, v rámci přezkumu rámcového finančního nařízení; vyzývá všechny strany, které jsou do tohoto přezkumu zapojeny, aby v této otázce neprodleně poskytly jasné informace v zájmu podstatného zmírnění nepřiměřené administrativní zátěže;

o

o o

33.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a decentralizovaným agenturám EU.

II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropský parlament

Úterý, 12. února 2019

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/182


P8_TA(2019)0080

Pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statutu evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom (2018/2080(INL) – 2019/0900(APP))

(2020/C 449/26)

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 228 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na čl. 106a odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na články 41 a 43 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na články 45 a 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a na stanovisko Petičního výboru (A8-0050/2019),

1.

přijímá návrh nařízení uvedený v příloze;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal návrh nařízení uvedený v příloze Radě a Komisi postupem podle čl. 228 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie;

3.

pověřuje svého předsedu, aby ihned po vydání stanoviska Komise a po udělení souhlasu Rady s návrhem nařízení uvedeným v příloze zajistil zveřejnění nařízení v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA K USNESENÍ

Návrh nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statutu evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom

EVROPSKÝ PARLAMENT,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 228 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména její čl. 106a odst. 1,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na souhlas Rady,

s ohledem na stanovisko Komise,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv by měly být stanoveny v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména s čl. 20 odst. 2 písm. d) a článkem 228, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouvy o Euratomu“) a Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

(2)

Zejména článek 41 Listiny uznává právo na řádnou správu coby základní právo evropských občanů. Článek 43 Listiny pak uznává právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Aby byla tato práva účinná a aby se posílila schopnost veřejného ochránce práv vést důkladná a nestranná šetření, měl by mít veřejný ochránce práv k dispozici veškeré nástroje nezbytné k úspěšnému plnění funkce uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení.

(3)

Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom (1) bylo naposledy pozměněno v roce 2008. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 vznikl nový právní rámec Unie. Zejména čl. 228 odst. 4 Smlouvy o fungování EU umožňuje Evropskému parlamentu po obdržení stanoviska Komise a se souhlasem Rady přijmout nařízení, v němž určí statut a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv. Je proto žádoucí zrušit rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom a nahradit jej nařízením, jež by bylo v souladu s právním základem, který je v současnosti platný.

(4)

Určení podmínek, za nichž lze podat stížnost u veřejného ochránce práv, by mělo být v souladu se zásadou úplného, volného a snadného přístupu bez ohledu na konkrétní omezení spojená se souběžným průběhem nových či probíhajících soudních a správních řízení.

(5)

Veřejný ochránce práv má právo vydat doporučení, zjistí-li, že orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie řádně neuplatňuje rozsudek soudu.

(6)

Je nezbytné stanovit postupy, které mají být uplatňovány v případě, že se v rámci šetření veřejného ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup. Rovněž je třeba přijmout ustanovení, na jehož základě veřejný ochránce práv předloží Evropskému parlamentu každoročně na konci ročního zasedacího období souhrnnou zprávu.

(7)

V zájmu posílení role veřejného ochránce práv je žádoucí umožnit mu vést šetření z vlastního podnětu s cílem zjistit opakované anebo obzvláště závažné případy nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie a prosazovat v nich řádnou správní praxi, aniž by tím byla dotčena hlavní funkce veřejného ochránce práv, kterou je vyřizovat stížnosti.

(8)

S cílem zvýšit efektivitu činnosti veřejného ochránce práv by měl být oprávněn vést z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti šetření navazující na předchozí šetření s cílem zjistit, zda a v jaké míře dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt splnil vydaná doporučení. Veřejný ochránce práv by měl být rovněž oprávněn zahrnout do své výroční zprávy určené Evropskému parlamentu posouzení míry splnění doporučení a posouzení přiměřenosti prostředků, které mu byly poskytnuty na plnění funkce uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení.

(9)

Veřejný ochránce práv by měl mít přístup ke všem náležitostem potřebným pro výkon své funkce. Za tímto účelem musí být orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie povinny poskytnout veřejnému ochránci práv všechny informace, o které je požádá, aniž jsou tím dotčeny povinnosti veřejného ochránce práv podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (2). Přístup k utajovaným informacím nebo dokumentům by měl být podmíněn dodržením pravidel zpracovávání důvěrných informací ze strany dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie. Orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie zpřístupňující utajované informace nebo dokumenty by veřejného ochránce práv měly informovat o jejich utajení. Při uplatňování pravidel zpracovávání důvěrných informací ze strany dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie by se veřejný ochránce práv měl s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem předem dohodnout na podmínkách zacházení s utajovanými informacemi nebo dokumenty a jinými informacemi, na které se vztahuje povinnost profesního tajemství. Pokud veřejný ochránce práv zjistí, že mu nebude poskytnuta požadovaná pomoc, měl by o tom uvědomit Evropský parlament, jenž by měl podniknout náležité kroky.

(10)

Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci mají mít povinnost zacházet důvěrně se všemi informacemi, které při výkonu své funkce obdrželi. Veřejný ochránce práv by však měl informovat příslušné orgány o skutečnostech, které podle něj spadají do oblasti trestního práva a o nichž se veřejný ochránce práv dozví v rámci šetření. Rovněž by měl mít možnost informovat dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie o skutečnostech, které zpochybňují chování některého jejich zaměstnance.

(11)

Je třeba přihlédnout k nedávným změnám v ochraně finančních zájmů Unie před trestnou činností, zejména pak ke zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce na základě nařízení Rady (EU) 2017/1939 (3), aby mu veřejný ochránce práv mohl předávat veškeré informace spadající do jeho působnosti. Aby byla zcela respektována presumpce neviny a právo na obhajobu zakotvené v článku 48 Listiny základních práv Evropské unie, je žádoucí, aby v případě, že veřejný ochránce práv sdělí Úřadu evropského veřejného žalobce informace spadající do jeho působnosti, informoval o tomto sdělení rovněž dotčenou osobu a stěžovatele.

(12)

Mělo by být přijato ustanovení umožňující spolupráci mezi veřejným ochráncem práv a orgány stejného typu v členských státech, přičemž musí být dodržovány příslušné vnitrostátní právní předpisy. Je rovněž vhodné podniknout kroky a umožnit spolupráci veřejného ochránce práv s Agenturou Evropské unie pro základní práva, neboť taková spolupráce může zefektivnit výkon jeho funkce.

(13)

Veřejného ochránce práv jmenuje Evropský parlament na začátku svého volebního období pro dané volební období z řad osob, které jsou občany Unie a u kterých jsou veškeré záruky nezávislosti a náležité způsobilosti. Měly by být rovněž stanoveny podmínky, za nichž funkce veřejného ochránce práv končí, a podmínky, za nichž je nahrazen.

(14)

Funkce veřejného ochránce práv by měla být vykonávána zcela nezávisle. Veřejný ochránce práv by se měl při nástupu do funkce slavnostně zavázat před Soudním dvorem. Je třeba stanovit neslučitelnost, plat, výsady a imunitu veřejného ochránce práv.

(15)

Měla by být přijata ustanovení týkající se sídla veřejného ochránce práv, které by mělo být v sídle Evropského parlamentu. Rovněž by měla být přijata ustanovení týkající se nejen úředníků a ostatních zaměstnanců sekretariátu veřejného ochránce práv, který mu má být nápomocen, ale i jeho rozpočtu.

(16)

Je na veřejném ochránci práv, aby přijal prováděcí ustanovení k tomuto nařízení. S cílem zaručit právní jistotu a nejvyšší standardy ve výkonu funkce veřejného ochránce práv by měl být v tomto nařízení stanoven minimální obsah prováděcích ustanovení, která mají být přijata,

PŘIJAL TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Toto nařízení stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statutu evropského veřejného ochránce práv).

2.   Veřejný ochránce práv jedná nezávisle na orgánech, institucích a jiných subjektech Unie v souladu s pravomocemi, které mu jsou na základě smluv svěřeny, a s patřičným ohledem na čl. 20 odst. 2 písm. d) a článek 228 Smlouvy o fungování EU a článek 41 Listiny o právu na řádnou správu.

3.   Při výkonu své funkce uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení nesmí veřejný ochránce práv zasahovat do žádného soudního řízení ani zpochybňovat důvodnost soudního rozhodnutí či příslušnost soudu k vydání rozhodnutí.

Článek 2

1.   Veřejný ochránce práv přispívá k odhalování nesprávného úředního postupu orgánů, institucí a jiných subjektů Unie s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudní pravomoci, a v případě potřeby vydává doporučení s cílem tento nesprávný postup ukončit. Činnost jiných orgánů či osob nemůže být předmětem stížnosti uplatněné u veřejného ochránce práv.

2.   Každý občan Unie nebo každá fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem v členském státě se může přímo nebo prostřednictvím poslance Evropského parlamentu obrátit na veřejného ochránce práv se stížností týkající se nesprávného úředního postupu orgánů, institucí a jiných subjektů Unie s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudní pravomoci. Veřejný ochránce práv informuje dotčený orgán, instituci či jiný subjekt ihned po obdržení stížnosti, přičemž dodržuje unijní normy v oblasti ochrany osobních údajů.

3.   Stížnost musí jasně uvést svůj předmět a totožnost stěžovatele. Stěžovatel může požádat, aby se se stížností, nebo jejími částmi, nakládalo jako s důvěrnou.

4.   Stížnost musí být podána do tří let ode dne, kdy se stěžovatel dozví o skutečnostech, kterých se stížnost týká, a musí jí předcházet vhodné administrativní kroky uplatněné u dotčených orgánů, institucí a jiných subjektů.

5.   Veřejný ochránce práv rozhodne, zda stížnost spadá do jeho působnosti, a pokud ano, zda je přípustná. Pokud stížnost do jeho působnosti nespadá, nebo je nepřípustná, může veřejný ochránce práv před uzavřením dokumentace stěžovateli doporučit, aby se obrátil na jiný orgán.

6.   Stížnostmi podanými veřejnému ochránci práv není dotčen běh lhůt k podání opravných prostředků v soudních nebo správních řízeních.

7.   Musí-li veřejný ochránce práv z důvodů probíhajícího či ukončeného soudního řízení v téže věci prohlásit stížnost za nepřípustnou nebo ukončit její zkoumání, jsou výsledky šetření, které případně již provedl, odloženy.

8.   S výjimkou případů sexuálního obtěžování se veřejný ochránce práv může zabývat stížností, která se týká pracovních vztahů mezi orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie a jejich úředníky a ostatními zaměstnanci pouze tehdy, pokud již dotčená osoba vyčerpala veškeré možnosti vnitřních správních žádostí a stížností, zejména postupy uvedené v článku 90 služebního řádu Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, stanovené v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (4) („služební řád“), a pokud již uplynuly lhůty pro odpověď ze strany dotčených orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie.

9.   Veřejný ochránce práv informuje stěžovatele v co nejkratší době o opatřeních přijatých v souvislosti s jeho stížností.

Článek 3

1.   Veřejný ochránce práv provede z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti všechna šetření, včetně těch, která navazují na předchozí šetření, která považuje za důvodná pro objasnění každého případného nesprávného úředního postupu při činnosti orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Jedná bez nutnosti předchozího schválení a o těchto opatřeních včas informuje dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt. Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt může veřejnému ochránci práv předložit jakékoliv užitečné připomínky nebo důkazy. Veřejný ochránce práv rovněž může dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt požádat o předložení takových připomínek nebo důkazů.

2.   Veřejný ochránce práv může, aniž by tím byla dotčena jeho základní služební povinnost spočívající ve vyřizování stížností, provádět šetření z vlastního podnětu, která jsou strategičtější povahy, s cílem odhalit opakované nebo obzvláště závažné případy nesprávného úředního postupu, prosazovat osvědčené správní postupy v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie a aktivně se zabývat strukturálními otázkami veřejného zájmu, které spadají do jeho působnosti.

3.   Veřejný ochránce práv může zahájit strukturovaný a pravidelný dialog s orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie a uspořádat veřejné konzultace před vydáním doporučení nebo v kterékoli fázi později. Veřejný ochránce práv může rovněž systematicky analyzovat a hodnotit pokrok dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu a vydávat další doporučení.

4.   Orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie poskytnou veřejnému ochránci práv veškeré požadované informace a umožní mu přístup k dotčené dokumentaci. Přístup k utajovaným informacím nebo dokumentům je podmíněn dodržením pravidel zpracovávání důvěrných informací ze strany dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu.

Orgány, instituce nebo jiné subjekty zpřístupňující utajované informace nebo dokumenty v souladu s prvním pododstavcem o jejich utajení předem informují veřejného ochránce práv.

Při uplatňování pravidel uvedených v prvním pododstavci veřejný ochránce práv s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem předem dohodl podmínky zacházení s utajovanými informacemi nebo dokumenty.

Dotčené orgány, instituce a jiné subjekty umožní přístup k dokumentům pocházejícím z některého členského státu, které jsou podle právních předpisů klasifikovány jako tajné, až poté, co útvary veřejného ochránce práv zavedou příslušná opatření a záruky pro nakládání s těmito dokumenty, které zajišťují rovnocennou úroveň důvěrnosti, v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1049/2001 a v souladu s bezpečnostními předpisy dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie.

Úředníci a ostatní zaměstnanci orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie dosvědčí na žádost veřejného ochránce práv skutečnosti, které se týkají jím vedeného probíhajícího šetření. Vyjadřují se jménem svého orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Nadále jsou vázáni povinnostmi vyplývajícími z jejich služebního postavení. Pokud jsou vázáni povinností zachovávat služební tajemství, nesmí být tato povinnost vykládána v tom smyslu, že zahrnuje informace relevantní pro stížnosti nebo šetření týkající se obtěžování nebo nesprávného úředního postupu.

5.   Veřejný ochránce práv pravidelně přezkoumává postupy spojené se správní činností orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a posuzuje, zda jsou schopny účinně předcházet střetům zájmů, zaručovat nestrannost a zajistit plné dodržování práva na řádnou správu. Veřejný ochránce práv může určit a posoudit možné případy střetu zájmů na všech úrovních, které by mohly představovat nesprávný úřední postup, v takovém případě veřejný ochránce práv vypracuje konkrétní závěry a informuje Evropský parlament o zjištěních v této věci.

6.   V rozsahu, v jakém to umožňujejejich vnitrostátní právo, předají příslušné orgány členských států urychleně veřejnému ochránci práv na jeho žádost nebo z vlastního podnětu veškeré informace nebo dokumenty, které mohou pomoci objasnit případy nesprávného úředního postupu ze strany orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Pokud se na tyto informace nebo dokumenty vztahují vnitrostátní právní předpisy týkající se zpracovávání důvěrných informací nebo ustanovení zabraňující jejich předání, může dotčený členský stát umožnit veřejnému ochránci práv přístup k těmto informacím nebo dokumentům za předpokladu, že veřejný ochránce práv přislíbí, že s nimi bude nakládat způsobem, na jakém se dohodl s příslušným orgánem, který je vydal. V každém případě musí být předložen popis dokumentu.

7.   Jestliže není veřejnému ochránci práv poskytnuta jím požadovaná pomoc, informuje o tom veřejný ochránce práv Evropský parlament, jenž podnikne náležité kroky.

8.   Pokud byl na základě šetření zjištěn nesprávný úřední postup, veřejný ochránce práv uvědomí dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt a případně podá doporučení. Takto informovaný orgán, instituce nebo jiný subjekt zašle veřejnému ochránci práv do tří měsíců detailní stanovisko. Veřejný ochránce práv může na základě odůvodněné žádosti dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu tuto lhůtu prodloužit, a to o nejvýše dva měsíce. Pokud dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt nepředloží odůvodněné stanovisko ve lhůtě tří měsíců nebo v prodloužené lhůtě, může veřejný ochránce práv uzavřít šetření bez tohoto stanoviska.

9.   Veřejný ochránce práv poté zašle dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu zprávu, a zejména v případě, že si to vyžaduje povaha nebo rozsah zjištěného případu nesprávného úředního postupu, Evropskému parlamentu. Veřejný ochránce práv může v této zprávě podat doporučení. Stěžovatele veřejný ochránce práv vyrozumí o výsledcích šetření, o stanovisku dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu a o případných doporučeních podaných ve zprávě veřejného ochránce práv.

10.   Je-li to vhodné v souvislosti s šetřením činností orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, může veřejný ochránce práv z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu předstoupit před Evropský parlament na nejvhodnější úrovni.

11.   Veřejný ochránce práv hledá společně s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem co nejlepší řešení, jímž by se dal nesprávný úřední postup napravit a stížnost se uspokojivě vyřídila. Veřejný ochránce práv informuje stěžovatele o navrhovaném řešení a případně o připomínkách dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Má-li stěžovatel zájem, je oprávněn podat veřejnému ochránci práv v kterékoli fázi připomínky nebo dodatečné informace, jež nebyly známy v době podání stížnosti.

12.   Veřejný ochránce práv podává Evropskému parlamentu každoročně na konci ročního zasedacího období zprávu o výsledcích šetření, která veřejný ochránce práv provedl. Součástí zprávy je posouzení splnění jeho doporučení a posouzení přiměřenosti prostředků dostupných pro účely výkonu jeho funkce. Tato posouzení mohou být rovněž předmětem samostatných zpráv.

Článek 4

Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci nakládají se žádostmi o přístup veřejnosti k jiným dokumentům, než jsou dokumenty uvedené v čl. 6 odst. 1, v souladu s podmínkami a omezeními stanovenými v nařízení (ES) č. 1049/2001.

S ohledem na stížnosti týkající se práva na přístup veřejnosti k úředním dokumentům vydá veřejný ochránce práv v návaznosti na řádnou analýzu a na veškeré nezbytné úvahy doporučení týkající se vydání uvedených dokumentů, na které dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt odpoví ve lhůtě stanovené nařízením (ES) č. 1049/2001. Pokud se dotčený orgán tímto doporučením o vydání uvedených dokumentů neřídí, musí své odmítnutí řádně odůvodnit. V tomto případě informuje veřejný ochránce práv stěžovatele o dostupných právních prostředcích, mimo jiné o možnostech, jak tuto věc postoupit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Článek 5

Veřejný ochránce práv provádí pravidelné posouzení politik a přezkumy postupů zavedených v příslušných orgánech, institucích a jiných subjektech Unie v souladu s článkem 22a služebního řádu („whistleblowing“) a případně vydává konkrétní doporučení ke zlepšení s cílem zajistit úplnou ochranu úředníkům a jiným zaměstnancům, kteří oznamují skutečnosti v souladu s článkem 22a služebního řádu. Veřejný ochránce práv může na žádost důvěrně poskytnout informace, nezávislé poradenství a odborné pokyny úředníkům a jiným zaměstnancům týkající se řádného jednání, které je třeba vzít v úvahu v souvislosti se skutečnostmi uvedenými v článku 22a služebního řádu, včetně o oblasti působnosti příslušných ustanovení v unijních právních předpisech.

Veřejný ochránce práv může rovněž zahájit šetření na základě informací poskytnutých úředníky nebo jinými zaměstnanci oznamujícími skutečnosti v souladu s článkem 22a služebního řádu, kteří tyto skutečnosti mohou oznamovat důvěrně a anonymně, pokud by popsané praktiky mohly představovat nesprávný úřední postup orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie. S clem umožnit toto oznámení lze upustit od použitelných ustanovení služebního řádu týkajících se utajení.

Článek 6

1.   Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci, na něž se vztahuje článek 339 Smlouvy o fungování EU a článek 194 Smlouvy o Euratomu, jsou povinni nesdělovat informace a dokumenty, se kterými byli seznámeni v rámci svých šetření. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, jsou zejména povinni nesdělovat žádné utajované informace nebo dokumenty poskytnuté veřejnému ochránci práv ani dokumenty, na něž se vztahuje právo Unie, pokud jde o ochranu osobních údajů, ani žádné informace, které by mohly poškodit stěžovatele nebo jinou zúčastněnou osobu.

2.   Pokud se veřejný ochránce práv domnívá, že skutečnosti zjištěné v průběhu šetření mohou spadat do oblasti trestního práva, uvědomí o nich příslušné vnitrostátní orgány, a jestliže případ spadá do jejich pravomocí, i Evropský úřad pro boj proti podvodům a Úřad evropského veřejného žalobce. V případě potřeby veřejný ochránce práv rovněž uvědomí orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie, z nichž pochází dotčený úředník nebo jiný zaměstnanec, a tento orgán, instituce nebo jiný subjekt může použít čl. 17 druhý pododstavec Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie.

Veřejný ochránce práv může rovněž informovat dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie o skutečnostech nasvědčujících tomu, že jednání některého z jejich úředníků či zaměstnanců spadá do působnosti disciplinárních předpisů, jakož i o každé trvající činnosti bránící probíhajícímu šetření.

Veřejný ochránce práv uvědomí o těchto oznámeních stěžovatele a další dotčené osoby, jejichž totožnost je známá.

Článek 7

1.   Veřejný ochránce práv může spolupracovat s orgány stejného typu v členských státech za předpokladu, že dodržuje platné vnitrostátní právo.

2.   V rámci výkonu své funkce spolupracuje veřejný ochránce práv s Agenturou Evropské unie pro základní práva a s dalšími orgány a institucemi, přičemž se vyvaruje překrývání svých činností s jejich činnostmi.

Článek 8

1.   Veřejný ochránce práv je zvolen a může být opakovaně jmenován v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

2.   Veřejný ochránce práv je vybírán z osob, které jsou občany Unie, mají plná občanská a politická práva, poskytují veškeré záruky nezávislosti, nebyly v posledních třech letech členy vnitrostátních vlád či orgánů Unie a splňují podmínky nestrannosti rovnocenné podmínkám požadovaným pro výkon vysokých soudních funkcí ve své zemi a které mají obecně uznávané zkušenosti a způsobilost pro výkon funkce veřejného ochránce práv.

Článek 9

1.   Plnění povinností uvedených ve Smlouvách a v tomto nařízení veřejným ochráncem práv skončí buď uplynutím funkčního období, nebo odstoupením veřejného ochránce práv či jeho odvoláním.

2.   Kromě případu odvolání vykonává veřejný ochránce práv svou funkci až do okamžiku, kdy je zvolen nový veřejný ochránce práv.

3.   V případě předčasného skončení výkonu funkce je nový veřejný ochránce práv jmenován do tří měsíců od uvolnění funkce na dobu zbývající do konce volebního období Evropského parlamentu. Dokud není zvolen nový veřejný ochránce práv, je za naléhavé záležitosti spadající do působnosti veřejného ochránce práv odpovědný vedoucí pracovník ve smyslu čl. 13 odst. 2.

Článek 10

Má-li Evropský parlament v úmyslu požádat o odvolání veřejného ochránce práv podle čl. 228 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, vyslechne veřejného ochránce práv před podáním žádosti.

Článek 11

1.   Při plnění povinností uvedených v Smlouvách a v tomto nařízení postupuje veřejný ochránce práv v souladu s čl. 228 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Zdrží se veškeré činnosti neslučitelné s povahou výše uvedených povinností.

2.   Při nástupu do funkce se veřejný ochránce práv slavnostně zavazuje před Soudním dvorem zasedajícím v plénu, že povinnosti uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení bude vykonávat zcela nezávisle a nestranně a že bude v plné míře plnitpovinnosti vzniklé během jeho funkčního období a po jeho skončení. Slavnostně se zaváže především k tomu, že bude plnit povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po skončení funkčního období.

Článek 12

1.   Po dobu funkčního období nesmí veřejný ochránce práv vykonávat žádnou jinou politickou nebo správní funkci ani jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.

2.   Pokud jde o platy, náhrady a důchody, je veřejný ochránce práv postaven naroveň soudci Soudního dvora.

3.   Na veřejného ochránce práv a úředníky a ostatní zaměstnance jeho sekretariátu se vztahují články 11 až 14 a článek 17 protokolu č. 7.

Článek 13

1.   Veřejnému ochránci práv je přidělen odpovídající rozpočet, který dostatečně zajistí jeho nezávislost a umožní výkon jeho povinností uvedených ve Smlouvách a v tomto nařízení.

2.   Veřejnému ochránci práv je nápomocen sekretariát, jehož vedoucího jmenuje veřejný ochránce práv.

3.   Veřejný ochránce práv by měl usilovat o rovnost pohlaví ve složení sekretariátu veřejného ochránce práv.

4.   Na úředníky a jiné zaměstnance sekretariátu veřejného ochránce práv se vztahují nařízení a předpisy vztahující se na úředníky a ostatní zaměstnance Unie. Jejich počet je každoročně stanoven v rámci rozpočtového postupu a musí být přiměřený pro řádné plnění povinností veřejného ochránce práv a zvládání jeho pracovní zátěže.

5.   Úředníci a jiní zaměstnanci Unie a členských států, kteří jsou jmenováni zaměstnanci sekretariátu veřejného ochránce práv, jsou ve služebním zájmu vyčleněni pro veřejného ochránce práv se zárukou, že budou přijati zpět do své původní instituce, orgánu či subjektu.

6.   V záležitostech týkajících se zaměstnanců má veřejný ochránce práv tentýž statut jako orgány ve smyslu článku 1a služebního řádu.

Článek 14

Veřejný ochránce práv posoudí zavedené postupy pro předcházení obtěžování a šikaně jakéhokoli druhu a povahy v rámci orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, jakož i postupy pro potrestání osob odpovědných za obtěžování a šikanu. Veřejný ochránce práv vypracuje vhodné závěry o tom, zda jsou tyto postupy v souladu se zásadami proporcionality, přiměřenosti a důrazných opatření a zda poskytují obětem účinnou ochranu a podporu.

Veřejný ochránce práv včas přezkoumá, zda orgány, instituce a jiné subjekty Unie odpovídajícím způsobem řeší případy obtěžování a šikany jakéhokoli druhu a povahy tím, že řádně uplatňují postupy stanovené v souvislosti se stížnostmi v této oblasti. Veřejný ochránce práv vypracuje na toto téma příslušné závěry.

Veřejný ochránce práv jmenuje v rámci sekretariátu osobu nebo vytvoří strukturu s odbornými znalostmi v oblasti obtěžování, která bude schopná včas posoudit, zda jsou případy obtěžování jakéhokoli druhu a povahy, včetně sexuálního obtěžování, uvnitř orgánů, institucí a jiných subjektů Unie vyřizovány odpovídajícím způsobem, a případně poskytovat poradenství jejích úředníkům a jiným zaměstnancům.

Článek 15

Sídlem veřejného ochránce práv je sídlo Evropského parlamentu.

Článek 16

Každé sdělení určené vnitrostátním orgánům členských států pro účely uplatňování tohoto nařízení se provádí prostřednictvím stálých zastoupení členských států při Unii.

Článek 17

Veřejný ochránce práv přijme prováděcí ustanovení k tomuto nařízení. Tato ustanovení jsou v souladu s tímto nařízením a zahrnují alespoň ustanovení o:

a)

procesních právech stěžovatele a dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu;

b)

zajištění ochrany úředníků nebo jiných zaměstnanců oznamujících případy sexuálního obtěžování a případy porušení práva Unie v orgánech, institucích nebo jiných subjektech Unie, a to v souladu s článkem 22a služebního řádu („whistleblowing“);

c)

přijetí, vyřízení a uzavření stížnosti;

d)

šetřeních z vlastního podnětu;

e)

navazujících šetřeních; a

f)

opatřeních pro sběr informací.

Článek 18

Rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom se zrušuje.

Článek 19

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda


(1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(3)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.


III Přípravné akty

Evropský parlament

Úterý, 12. února 2019

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/191


P8_TA(2019)0063

Dohoda mezi Pobřežím slonoviny a EU o partnerství v odvětví rybolovu (2018–2024) ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu o provádění Dohody mezi Evropskou Unií a Republikou Pobřeží slonoviny o partnerství v odvětví rybolovu (2018–2024) (10858/2018 – C8-0387/2018 – 2018/0267(NLE))

(Souhlas)

(2020/C 449/27)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10858/2018),

s ohledem na Protokol o provádění Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Pobřeží slonoviny o partnerství v odvětví rybolovu (2018–2024) (10856/2018),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0387/2018),

s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 12. února 2019 (1) o návrhu rozhodnutí,

s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A8-0030/2019),

1.

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Republiky Pobřeží slonoviny.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0064.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/192


P8_TA(2019)0064

Dohoda mezi Pobřežím slonoviny a EU o partnerství v odvětví rybolovu (2018–2024) (usnesení)

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se provádění Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Pobřeží slonoviny o partnerství v odvětví rybolovu (2018–2024) (10858/2018 – C8-0387/2018 – 2018/0267M(NLE))

(2020/C 449/28)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10858/2018),

s ohledem na protokol o provádění Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Pobřeží slonoviny o partnerství v odvětví rybolovu (2018–2024) (10856/2018),

s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0387/2018),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. února 2019 o návrhu rozhodnutí (1),

s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0034/2019),

A.

vzhledem k tomu, že Komise a vláda Republiky Pobřeží slonoviny sjednaly novou dohodu o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a Pobřežím slonoviny) a prováděcí protokol na období šesti let;

B.

vzhledem k tomu, že obecným cílem dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a Pobřežím slonoviny je posílit spolupráci v odvětví rybolovu mezi EU a Pobřežím slonoviny v zájmu obou stran, a to podporou politiky udržitelného rybolovu a udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve výlučné ekonomické zóně Pobřeží slonoviny;

C.

vzhledem k tomu, že využívání rybolovných práv v rámci předchozí dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a Pobřežím slonoviny činilo průměrně 79 %, což lze celkově považovat za dobrou hodnotu; vzhledem k tomu, že během tohoto období však svá dostupná rybolovná práva nevyužívala plavidla používající dlouhé lovné šňůry;

D.

vzhledem k tomu, že skutečnost, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a Pobřežím slonoviny byly uzavřeny jedna po druhé, pomáhá hospodářství Pobřeží slonoviny v té míře, že jsou využíváni místní námořníci a přístav Abidžan a konzervárenská zařízení, jsou zužitkovány vedlejší úlovky plavidel EU lovících tuňáky vlečnou sítí a rovněž byly posíleny místní kapacity pro sledování (ačkoli jsou obecně považovány za skromné);

E.

vzhledem k tomu, že dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a Pobřežím slonoviny by měla podporovat účinnější udržitelný rozvoj rybolovných komunit Pobřeží slonoviny a souvisejících odvětví a činností; vzhledem k tomu, že podpora poskytovaná v rámci protokolu musí odpovídat vnitrostátním rozvojovým plánům – zejména strategickému plánu rozvoje chovu, rybolovu a akvakultury – a akčnímu plánu pro modrý růst, který byl vypracován ve spolupráci s Organizací spojených národů za účelem zvýšení výroby a profesionalizace daného odvětví, aby byly uspokojeny potřeby obyvatel v oblasti potravy a zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že podle výše uvedeného strategického plánu vyžaduje dosažení těchto cílů rozpočet přesahující 140 milionů EUR;

F.

vzhledem k tomu, že EU prostřednictvím Evropského rozvojového fondu přispívá k víceletému rozpočtu pro Pobřeží slonoviny ve výši 273 milionů EUR, přičemž se zaměřuje mimo jiné na oblasti infrastruktury, zdravotnictví a humanitární pomoci;

1.

je toho názoru, že dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a Pobřežím slonoviny by měla usilovat o dosažení dvou stejně důležitých cílů: 1) zajištění rybolovných práv pro plavidla EU ve výlučné ekonomické zóně Pobřeží slonoviny na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení a bez zasahování do opatření regionálních organizací, k nimž Pobřeží slonoviny náleží – především Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) –, pro zachování a řízení a rovněž bez překročení dostupného přebytku; a 2) podpora spolupráce mezi EU a Pobřežím slonoviny s ohledem na udržitelnou rybářskou politiku a odpovědné využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Pobřeží slonoviny, a dále přispívání k udržitelnému rozvoji rybářského odvětví Pobřeží slonoviny prostřednictvím hospodářské, finanční, technické a vědecké spolupráce, aniž by byla narušena svrchovaná řešení a strategie Pobřeží slonoviny týkající se tohoto rozvoje;

2.

upozorňuje na zjištění zpětného a prospektivního posouzení protokolu k dohodě o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a Pobřežím slonoviny vypracovaného v září 2017, podle kterého lze protokol k dohodě o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu na období 2013–2018 obecně považovat za účinný, účelný, přiměřený dotčeným zájmům a odpovídající odvětvové politice Pobřeží slonoviny a vysoké míře přijatelnosti pro zúčastněné strany a který doporučil možnost uzavření nového protokolu;

3.

trvá na tom, že až budou dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a Pobřežím slonoviny a protokol k této dohodě provedeny, a pokud mají být revidovány nebo prodlouženy, musí umožnit rozvoj odvětví rybolovu Pobřeží slonoviny a musí být sladěny se strategickým plánem rozvoje chovu, rybolovu a akvakultury a plánem modrého růstu za účelem tohoto rozvoje a konkrétně by měly:

zlepšit řízení: navrhování a ověřování právních předpisů a navazování na řídící plány;

zpřísnit kontrolu a dohled ve výlučné ekonomické zóně Pobřeží slonoviny;

posílit opatření pro boj s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem, a to i ve vnitrozemských vodách;

umožnit výstavbu nebo přestavbu přístavních hrází a přístavů, a to i pokud jde o přístav Abidžan;

zlepšit podmínky v udírnách, zejména pro ženy, a zajistit tak účinnější systém konzervování nasolením;

podporovat zlepšování pracovních podmínek žen, neboť jsou to především ony, kdo zpracovává vedlejší úlovky;

zřídit chráněné mořské oblasti;

posílit partnerství se třetími zeměmi formou dohod o rybolovu, přičemž je třeba zajistit transparentnost zveřejněním obsahu těchto dohod, a rovněž zřízením regionálního programu pro odbornou přípravu a využívání pozorovatelů;

umožnit výstavbu rybích trhů;

umožnit vznik organizací zastupujících muže a ženy pracující v rybolovném odvětví, a to zejména pokud jde o pracovníky věnující se drobnému rybolovu, a tím přispět k posílení technických schopností a kapacit pro řízení a vyjednávání;

pomoci se zřízením nebo modernizací středisek pro základní a odbornou přípravu, a tím zvýšit úroveň dovedností rybářů a námořníků;

zlepšit schopnosti v oblasti vědeckého výzkumu a schopnost sledovat rybolovné zdroje;

zlepšit celkovou udržitelnost mořských zdrojů;

4.

domnívá se, že pravidla týkající se najímání námořníků ze zemí AKT na rybářská plavidla EU, podle nichž mohou tito námořníci činit až 20 % členů posádky, by mohla být ambicióznější; znovu potvrzuje, že je třeba dodržovat zásady Mezinárodní organizace práce (MOP), a zejména doporučuje podepsat úmluvu MOP č. 188, jejíž součástí je povinnost dodržovat obecnou zásadu svobody sdružování a svobodného kolektivního vyjednávání pro pracovníky a obecnou zásadu zákazu diskriminace v zaměstnání a při práci; rovněž vyzývá k zohlednění požadavků svazů místních námořníků na lepší účinnost sociálního zabezpečení, zdravotnictví a penzijní podpory pro námořníky ze zemí AKT;

5.

domnívá se, že je třeba shromáždit informace o přínosech provádění protokolu pro místní hospodářství (zaměstnanost, infrastrukturu, zlepšení v sociální oblasti);

6.

považuje za žádoucí zlepšit kvantitu a správnost údajů ohledně všech úlovků (cílové druhy a vedlejší úlovky) a o stavu rybolovných zdrojů z hlediska ochrany a zlepšit provádění financování z odvětvové podpory, aby bylo možné přesněji odhadovat dopad dohody na mořský ekosystém a rybářské komunity; žádá Komisi o pomoc se zajištěním toho, aby subjekty odpovědné za dohled nad prováděním dohody, včetně smíšeného vědeckého výboru, který má být pro tyto účely zřízen, mohly pravidelně a transparentně pracovat, a to za účasti sdružení drobného rybolovu, odborových svazů, zástupců pobřežních komunit a organizací občanské společnosti Pobřeží slonoviny;

7.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci spolupráce a politik pro oficiální rozvojovou pomoc zaměřených na Pobřeží slonoviny zohlednily to, že by se Evropský rozvojový fond a odvětvová podpora stanovená v této dohodě o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu měly vzájemně doplňovat, aby rychleji a účinněji přispívaly k posílení postavení místních rybářských komunit a k výkonu plné svrchovanosti Pobřeží slonoviny nad zdroji této země;

8.

vyzývá Komisi, aby naléhala na Republiku Pobřeží slonoviny, aby peněžní příspěvek poskytnutý na základě protokolu použila na udržitelné posílení svého rybolovného odvětví na vnitrostátní úrovni, na podporu poptávky po místních investicích a projektech v tomto odvětví a na vytváření pracovních míst na lokální úrovni;

9.

vyzývá Komisi, aby zaslala Evropskému parlamentu a zveřejnila zápisy a závěry ze schůzí smíšeného výboru podle článku 9 dohody, víceletý odvětvový program podle článku 4 protokolu a zjištění ročních hodnocení; vyzývá Komisi, aby umožnila zástupcům Evropského parlamentu účastnit se schůzí smíšeného výboru jakožto pozorovatelé a aby vybídla k účasti rybářské komunity Pobřeží slonoviny;

10.

vyzývá Komisi a Radu, aby Parlament v rámci svých příslušných pravomocí ve všech etapách postupů týkajících se protokolu a případně prodloužení jeho platnosti okamžitě a plně informovaly v souladu s čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie;

11.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Republiky Pobřeží slonoviny.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0063.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/195


P8_TA(2019)0065

Dohoda mezi EU a Marokem o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, prováděcího protokolu k ní a výměny dopisů připojené k této dohodě (14367/2018 – C8-0033/2019 – 2018/0349(NLE))

(Souhlas)

(2020/C 449/29)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14367/2018),

s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví udržitelného rybolovu, prováděcího protokolu k ní a výměny dopisů připojené k této dohodě (12983/2018),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0033/2019),

s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0027/2019),

1.

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Marockého království.

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/196


P8_TA(2019)0066

Dohoda o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu jménem Evropské unie (10784/2018 – C8-0431/2018 – 2018/0239(NLE))

(Souhlas)

(2020/C 449/30)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10784/2018),

s ohledem na návrh Dohody o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu (10788/2018),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0431/2018),

s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov (A8-0016/2019),

1.

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a ostatních smluvních stran této dohody.

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/197


P8_TA(2019)0067

Protokol k Dohodě o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi EU a Mexikem (přistoupení Chorvatska)***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států třetího dodatkového protokolu k Dohodě o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (15383/2017 – C8-0489/2018 – 2017/0319(NLE))

(Souhlas)

(2020/C 449/31)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15383/2017),

s ohledem na návrh třetího dodatkového protokolu k Dohodě o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (15410/2017),

s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, články 207 a 211 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0489/2018),

s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0066/2019),

1.

uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Spojených států mexických.

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/198


P8_TA(2019)0068

Program EU pro boj proti podvodům ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům (COM(2018)0386 – C8-0236/2018 – 2018/0211(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/32)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0386),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0236/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 15. listopadu 2018 (1),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0064/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

upozorňuje na to, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu je pouze orientačním údajem pro legislativní orgán a lze je přesně stanovit až poté, co bude dosaženo dohody ve věci návrhu nařízení o víceletém finančním rámci na období 2021-2027;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 10, 10.1.2019, s. 1.


P8_TC1-COD(2018)0211

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…,kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33 a 325 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie a členské státy musí bojovat proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie. Unie by měla činnosti v těchto oblastech podporovat.

(2)

Dosavadní podpora těchto činností prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 804/2004/ES (3) (program Hercule), jež bylo změněno a jehož platnost byla prodloužena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 878/2007/ES (4) (program Hercule II), které bylo zrušeno a nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 (5) (program Hercule III), umožnila zintenzivnit činnosti prováděné Unií a členskými státy v oblasti boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie.

(3)

Podpora členských států a kandidátských a potenciálních kandidátských zemí při podávání zpráv o nesrovnalostech a podvodech ohrožujících finanční zájmy Unie prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí (IMS) je požadavkem odvětvových právních předpisů pro Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (6), Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond (7), Azylový, migrační a integrační fond a nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (8), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (9) a nástroj předvstupní pomoci (10) od programového období 2014–2020. IMS je nástroj pro bezpečnou elektronickou komunikaci, který členským státům, jakož i kandidátským a potenciálním kandidátským zemím usnadňuje plnění povinnosti podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech a který podporuje řízení a analýzu nesrovnalostí.

(3a)

S cílem odstranit nesrovnalosti a bojovat proti podvodům je nutné kompenzovat rozdíly v právních a správních systémech členských států. Výkyvy v počtu nesrovnalostí mohou souviset s vývojem víceletých programových cyklů a s opožděným podáváním zpráv. To vše si žádá zavedení jednotného systému pro získávání údajů o nesrovnalostech a podvodech od členských států, aby bylo možné standardizovat postup podávání zpráv a zajistit kvalitu a srovnatelnost poskytovaných údajů. [pozm. návrh 1]

(3b)

Význam preventivních opatření Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) je nezpochybnitelný a stejně tak důležité je posílit uplatňování systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a informačního systému pro boj proti podvodům i dokončení vnitrostátních strategií pro boj proti podvodům. S těmito činnostmi souvisí nutnost vypracovat rámec pro digitalizaci veškerých postupů v rámci provádění politik Unie (mimo jiné i výzvy k předkládání návrhů, podávání žádostí, hodnocení, provádění, platby), který pak budou uplatňovat všechny členské státy. [pozm. návrh 2]

(4)

Nařízení Rady (ES) č. 515/97 (11) a rozhodnutí Rady 2009/917/SVV (12) stanoví, že Unie má podporovat vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

(5)

Tato podpora je poskytována řadě operačních činností. Mezi ně patří informační systém pro boj proti podvodům (AFIS), IT platforma, která se skládá ze souboru aplikací provozovaných v rámci společného informačního systému spravovaného Komisí. V rámci platformy AFIS je rovněž provozován IMS. Aby byla zajištěna udržitelnost takového systému, je v průběhu let zapotřebí stabilní a předvídatelné financování.

(6)

Podpora Unie v oblastech ochrany finančních zájmů Unie, podpora podávání zpráv o nesrovnalostech a podpora vzájemné správní pomoci a spolupráce v celních věcech a záležitostech týkajících se zemědělství by měla být sjednocena do jediného programu, Programu EU pro boj proti podvodům („program“), s cílem posílit součinnost a rozpočtovou flexibilitu a zjednodušit řízení , aniž by byla dotčena účinná kontrola provádění programu spoluzákonodárci . [pozm. návrh 3]

(7)

Program proto kombinuje složku odpovídající programu Hercule, další složku zajišťující financování IMS a třetí složku, v níž jsou financovány činnosti svěřené Komisi podle nařízení (ES) č. 515/97, včetně platformy AFIS.

(7a)

Ochrana finančních zájmů Unie by se měla zaměřovat na všechny aspekty rozpočtu Unie, tedy jak příjmy, tak i výdaje. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že tento program je jediný program, který konkrétně chrání výdajovou stranu rozpočtu Evropské unie. [pozm. návrh 4]

(8)

Platforma AFIS zahrnuje několik informačních systémů, včetně celního informačního systému (CIS). CIS je automatizovaný informační systém, jehož cílem je napomáhat členským státům při předcházení, vyšetřování a stíhání operací, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, tím, že rychlejší šíření informací zvýší účinnost postupů spolupráce a kontrolních postupů jejich celních správ. CIS pokrývá případy správní i policejní spolupráce v rámci jediné infrastruktury. Pro účely správní spolupráce je CIS stanoven nařízením (ES) č. 515/97, přijatým na základě článků 33 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Pro účely policejní spolupráce je CIS stanoven rozhodnutím 2009/917/SVV, přijatým na základě čl. 30 odst. 1 písm. a) a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii. Použití CIS pro policejní spolupráci nelze technicky oddělit od jeho použití pro spolupráci správní, jelikož oba druhy spolupráce probíhají v rámci jediného IT systému. Vzhledem k tomu, že CIS je sám o sobě jen jedním z několika informačních systémů provozovaných v rámci AFIS a že počet případů policejní spolupráce je v CIS menší než počet případů spolupráce správní, považuje se použití AFIS pro policejní spolupráci za doplňkové k použití pro spolupráci správní.

(9)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude podle potřeby aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (13)] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(10)

Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pro zakázky, které jsou v plném rozsahu nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie v rámci tohoto programu, tedy platí mimo jiné zásady transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a nediskriminace, zatímco pro granty navíc platí zásady spolufinancování, zákazu kumulace, dvojího financování a retroaktivity a zásada neziskovosti. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU. [pozm. návrh 5]

(11)

Formy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení pravidel. Mělo by se přitom také zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(11a)

Maximální sazby pro spolufinancování dotací definované v tomto programu by neměly přesáhnout 80 % způsobilých nákladů. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech definovaných v pracovním programu, jako jsou případy týkající se členských států vystavených vysokému riziku v souvislosti s finančními zájmy Unie, by měla být maximální míra spolufinancování stanovena na 90 % způsobilých nákladů. [pozm. návrh 6]

(12)

Pro zajištění kontinuity – v rámci programu – financování všech činností svěřených Komisi podle nařízení (ES) č. 515/97, včetně platformy AFIS, uvádí příloha I orientační seznam činností, jež mají být financovány.

(12a)

Komise by měla přijmout pracovní programy v souladu s článkem 110 finančního nařízení. Pracovní programy by měly obsahovat popis akcí, které mají být financovány, informaci o částce přidělené na jednotlivé druhy akcí, orientační harmonogram provádění a maximální míru spolufinancování grantů. Při přípravě pracovního programu by Komise měla zohlednit priority Evropského parlamentu vyjádřené v rámci jeho každoročního hodnocení ochrany finančních zájmů Unie. Pracovní program by měl být zveřejněn na internetových stránkách Komise a předán Evropskému parlamentu. [pozm. návrh 7]

(12b)

Akce by měly být způsobilé na základě své schopnosti dosáhnout konkrétních cílů programu podle článku 2. Mohou zahrnovat poskytování zvláštní technické pomoci příslušným orgánům členských států, jako je poskytování specifických znalostí, technicky vyspělých zařízení a účinných nástrojů informačních technologií (IT), zajišťování nezbytné podpory a usnadňování vyšetřování, zejména zřizování společných vyšetřovacích týmů a přeshraničních operací nebo zlepšení výměn zaměstnanců pro konkrétní projekty. Způsobilé akce mohou navíc zahrnovat i organizaci cílených odborných školení, workshopy zaměřené na analýzu rizik, případně konference a studie. [pozm. návrh 8]

(13)

Nákup vybavení prostřednictvím nástroje Unie pro finanční podporu na vybavení pro celní kontroly (14) může mít pozitivní dopad na boj proti podvodům ohrožujícím finanční zájmy EU. Jak u nástroje Unie pro finanční podporu na vybavení pro celní kontroly, tak u programu pro boj proti podvodům je třeba zajistit, aby nedocházelo ke zdvojování podpory Unie. Program by měl v zásadě zacílit svou podporu na pořizování druhů vybavení, jež nespadají do oblasti působnosti nástroje Unie pro finanční podporu na vybavení pro celní kontroly, nebo vybavení, v jehož případě jsou příjemci jiné orgány než orgány, na něž se zaměřuje nástroj Unie pro finanční podporu na vybavení pro celní kontroly. Vyhýbat se Kromě toho by měla existovat jasná vazba mezi výsledkem financovaného vybavení a ochranou finančních zájmů Unie. Předcházení překryvům a hledání synergií mezi programem a dalšími příslušnými programy v oblastech, jako je třeba spravedlnost, cla a vnitřní věci, by mělo být zajištěno zejména v kontextu rámci přípravy ročních pracovních programů. [pozm. návrh 9]

(13a)

Program podporuje spolupráci mezi správními orgány a orgány činnými v trestním řízení členských států a mezi těmito orgány a Komisí, včetně úřadu OLAF, jakož i jinými příslušnými orgány a agenturami Unie, jako je Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), a to s cílem zajistit účinnější ochranu finančních zájmů Unie. V tomto ohledu bude rovněž podporovat spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), jakmile tento úřad převezme odpovědnost za své úkoly. [pozm. návrh 10]

(14)

Program by měl být otevřen účasti zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP). Měl by být rovněž otevřen účasti přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů kandidátských zemí , jakož i zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách. Program by měl být také otevřen dalším třetím zemím za předpokladu, že uzavřely dohodu o přidružení nebo že uzavřou zvláštní dohodu vztahující se na jejich účast v programech Unie. [pozm. návrh 11]

(15)

S ohledem na dosavadní hodnocení programů Hercule a s cílem posílit program by měla být ve výjimečných případech možná účast právnických osob usazených ve třetí zemi, která není přidružena k programu, aniž by tyto osoby musely nést náklady své účasti.

(15a)

Zvláště by měla být podporována účast subjektů usazených v zemích, které mají platnou asociační dohodu s Unií, s cílem posílit ochranu finančních zájmů Unie prostřednictvím spolupráce v oblasti cel a výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o způsoby boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie, a s ohledem na výzvy spojené s novým technologickým vývojem. [pozm. návrh 12]

(16)

Program by měl být prováděn s přihlédnutím k doporučením a opatřením uvedeným ve sdělení Komise ze dne 6. června 2013 s názvem „Zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky – ucelená strategie EU“ (15), jakož i ve zprávě o pokroku při provádění tohoto sdělení ze dne 12. května 2017 (16).

(17)

V roce 2016 Unie ratifikovala Protokol o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku („protokol“). Protokol by měl sloužit k ochraně finančních zájmů Unie, jelikož se týká boje proti nezákonnému přeshraničnímu obchodu s tabákem, který vede ke ztrátám příjmů. Program by měl podporovat sekretariát Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku při plnění jeho úkolů spojených s protokolem. Kromě toho by měl také podporovat další činnosti organizované sekretariátem v souvislosti s bojem proti nezákonnému obchodu s tabákem.

(18)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (17), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (18), nařízením Rady ( ES , Euratom) č. 2185/96 (19) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (20) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí.

Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (21). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(19)

Třetí země, které jsou členy EHP, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF, jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(20)

 

(21)

Podle [odkaz bude podle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (22)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(22)

V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23) je nutné provádět hodnocení tohoto programu na základě informací, jež se shromáždí v souladu s příslušnými požadavky shromážděných prostřednictvím podávání zpráv, konkrétně o výkonu, požadavků na monitorování a hodnocení při současném zamezení nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení účinků programu v praxi. Hodnocení by měl provádět nezávislý hodnotitel. [pozm. návrh 13]

(23)

Za účelem vypracování ustanovení týkajících se rámce pro monitorování a hodnocení programu doplnění tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby tak mohla přijímat pracovní programy. Za účelem změny tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie , pokud jde o ukazatele stanovené v příloze II tohoto nařízení . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují. [pozm. návrh 14]

(24)

Právní základ pro financování AFIS je stanoven v čl. 42a odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 515/97. Toto nařízení by mělo uvedený právní základ nahradit a stanovit nový. Ustanovení čl. 42a odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 515/97 by proto měla být zrušena.

(25)

Nařízení (EU) č. 250/2014, kterým se zavádí program Hercule III, se vztahuje na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Toto nařízení stanoví program navazující na program Hercule III od 1. ledna 2021. Nařízení (EU) č. 250/2014 by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí Program EU pro boj proti podvodům (dále jen „program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Cíle programu

1.   Program má tyto obecné cíle:

a)

ochrana finančních zájmů Unie;

b)

podpora vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráce s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

2.   Program má tyto specifické cíle:

a)

předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Evropské unie a boj proti nim;

b)

podpora podávání zpráv o nesrovnalostech, včetně podvodů, týkajících se finančních prostředků z rozpočtu Unie ve sdíleném řízení a finančních prostředků předvstupní pomoci z rozpočtu Unie;

c)

zajišťování nástrojů pro výměnu informací a podpory operačních činností v oblasti vzájemné správní pomoci v celních věcech a záležitostech týkajících se zemědělství.

Článek 3

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění programu na v období 2021–2027 činí 181,207 milionu  321 314 000  EUR v  cenách roku 2018 (362 414 000 EUR v běžných cenách. [pozm. návrh 15]

2.   Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)

114,207 milionu  202 512 000 EUR v cenách roku 2018 (228 414 000 EUR v běžných cenách) na cíl uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. a); [pozm. návrh 16]

b)

7  12 412 000 EUR v cenách roku 2018 (14 milionů EUR v běžných cenách) na cíl uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. b); [pozm. návrh 17]

c)

60  106 390 000 EUR v cenách roku 2018 (120 milionů EUR v běžných cenách) na cíl uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. c). [pozm. návrh 18]

2a.     Komise má pravomoc přerozdělit prostředky mezi cíle uvedené v čl. 2 odst. 2. Pokud se přerozdělením jedna z částek uvedených v odstavci 2 tohoto článku změní nejméně o 10 %, provede se přerozdělení prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijatého v souladu s článkem 14. [pozm. návrh 19]

3.   Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. Orientační rozdělení uvedené v odst. 2 písm. a) navíc řádně zohledňuje skutečnost, že tento program je jediným svého druhu, který se zaměřuje na ochranu finančních zájmů Unie z hlediska výdajů. [pozm. návrh 20]

Článek 4

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)

členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)

přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)

zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)

dalším třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě vztahující se na účast třetí země v některém programu Unie a za předpokladu, že dohoda;

a)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami třetí země, která se účastní programů Unie; [pozm. návrh 21]

b)

stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s čl. [21 odst. 5] finančního nařízení účelově vázané příjmy;

c)

neuděluje třetí zemi ohledně daných programů rozhodovací pravomoc;

d)

zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Článek 5

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.   Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.   Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů v souladu s hlavou VIII a zadávání veřejných zakázek v souladu s hlavou VII , jakož i formou náhrady cestovních výloh a denních diet podle článku 238 finančního nařízení. [pozm. návrh 22]

3.   Program může poskytovat financování na opatření prováděná v souladu s nařízením (ES) č. 515/97, zejména za účelem pokrytí druhů nákladů uvedených v orientačním seznamu v příloze I.

4.   Je-li v rámci opatření, na něž je poskytována podpora, pořizováno vybavení, vytvoří Komise podle potřeby koordinační mechanismus pro zajištění účinnosti a interoperability s ohledem na veškeré vybavení zakoupené s podporou z programů Unie.

Článek 6

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se třetí země programu na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo na základě jiného právního nástroje, udělí tato třetí země příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě Evropského úřadu pro boj proti podvodům tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům.

KAPITOLA II

GRANTY [pozm. návrh 23]

Článek 7

Granty Míra spolufinancování u grantů udělených v rámci programu se udělujíspravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení nepřesáhne 80 % způsobilých nákladů. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, které jsou vymezeny v pracovních programech uvedených v článku 10, nepřekročí míra spolufinancování 90 % způsobilých nákladů. [pozm. návrh 24]

Článek 8

Způsobilá opatření

Pro financování jsou způsobilá pouze následující opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 2:

a)

poskytování zvláštních technických znalostí, specializovaného a technicky pokročilého vybavení a účinných nástrojů z oblasti IT usnadňujících nadnárodní a multidisciplinární spolupráci a spolupráci s Komisí;

b)

podpora výměny personálu pro konkrétní projekty, zajišťování nezbytné podpory a usnadňování vyšetřování, zejména zřizování společných vyšetřovacích týmů a přeshraničních operací;

c)

poskytování technické a operační podpory pro vnitrostátní vyšetřování, zejména pro celní a donucovací orgány s cílem zintenzivnit boj proti podvodům a jiným protiprávním jednáním;

d)

budování kapacit IT ve všech členských státech a třetích zemích, intenzivnější výměna údajů a rozvoj a poskytování nástrojů IT pro vyšetřování a sledování zpravodajských služeb;

e)

organizace specializované odborné přípravy, seminářů analýzy rizik, konferencí a studií zaměřených na zlepšení spolupráce a koordinace mezi službami, jichž se týká ochrana finančních zájmů Unie;

f)

financování souboru IT aplikací, které souvisejí se cly a jsou provozovány v rámci společného informačního systému spravovaného Komisí, jenž byl vytvořen za účelem provádění úkolů svěřených Komisi prostřednictvím nařízení (ES) č. 515/97;

g)

financování nástroje bezpečné elektronické komunikace, který členským státům usnadňuje plnění povinnosti podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech, včetně podvodů, a který podporuje řízení a analýzu nesrovnalostí;

h)

jakákoli jiná činnost stanovená v ročních pracovních programech podle článku 10, která je nezbytná pro dosažení obecných a specifických cílů uvedených v článku 2. [pozm. návrh 25]

Pokud podporovaná akce zahrnuje nákup zařízení, Komise zajistí, aby financované vybavení přispívalo k ochraně finančních zájmů Unie. [pozm. návrh 26]

Článek 9

Způsobilé subjekty

1.   Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavci 2.

2.   Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)

orgány veřejné správy, jež mohou přispět k dosažení jednoho z cílů uvedených v článku 2 a jsou usazeny v jedné z těchto zemí:

a)

členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

b)

třetí zemi přidružené k programu;

c)

třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavci 3;

b)

výzkumné a vzdělávací instituce a neziskové subjekty, jež mohou přispět k dosažení cílů uvedených v článku 2, pokud byly zřízeny a působí po dobu nejméně jednoho roku v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu nebo třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavci 3;

c)

jakákoli právnická osoba založená podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace podle článku 156 finančního nařízení . [pozm. návrh 27]

3.   Subjekty uvedené v odstavci 2, jež jsou usazeny ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů daného opatření.

4.   Subjekty uvedené v odstavci 2, jež jsou usazeny ve třetí zemi, která není přidružena k programu, by obecně měly nést náklady své účasti.

KAPITOLA III

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 10

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.

Pracovní programy přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 14. [pozm. návrh 28]

Komise by měla prověřit způsoby, jak nalézt synergie mezi programem a dalšími příslušnými programy v oblastech, jako je spravedlnost, cla a vnitřní věci, a zajistit, aby v rámci přípravy ročních pracovních programů nedocházelo ke zdvojování činností. [pozm. návrh 29]

Pracovní programy se zveřejňují na internetových stránkách Komise a předávají Evropskému parlamentu, který posoudí jejich obsah a výsledky v rámci ročního hodnocení ochrany finančních zájmů Unie. [pozm. návrh 30]

Článek 11

Monitorování a vykazování

1.   Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článku 2 jsou uvedeny v příloze II.

2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změn přílohy II s cílem přezkoumat nebo doplnit ukazatele, je-li to považováno za nezbytné, a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. [pozm. návrh 31]

2a.     Komise poskytne Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o úspěšnosti programu. [pozm. návrh 32]

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 12

Hodnocení

1.   Hodnocení se provádějí provádí včas nezávislý hodnotitel tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. [pozm. návrh 33]

2.   Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř tří let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu. [pozm. návrh 34]

4.   Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropskému účetnímu dvoru a zveřejní je na stránkách Komise . [pozm. návrh 35]

Článek 13

Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem vypracování ustanovení týkajících se rámce pro monitorování a hodnocení podle článku 11 přijetí pracovních programů podle článku 10 provádění změn v ukazatelích stanovených v příloze II tohoto nařízení. [pozm. návrh 44]

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 13 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5a.     Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 10 a 13 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 36]

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Informace, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují maximální viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. Uvedení původu a zajištění viditelnosti finančních prostředků Unie se nevyžaduje v případech, kdy by mohlo být ohroženo účinné provádění operačních činností v rámci boje proti podvodům a celních operačních činností. [pozm. návrh 37]

2.   Komise pravidelně provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 2. [pozm. návrh 38]

Článek 16

Změna nařízení (ES) č. 515/97

V článku 42a nařízení (ES) č. 515/97 se zrušují odstavce 1 a 2.

Článek 17

Zrušení

Nařízení (EU) č. 250/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 18

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 250/2014 a podle článku 42a nařízení (ES) č. 515/97, které se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle nařízení (EU) č. 250/2014 a podle článku 42a nařízení (ES) č. 515/97.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda nebo předsedkyně

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 10, 10.1.2019, s. 1.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019.

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 804/2004/ES ze dne 21. dubna 2004 o zavedení akčního programu Společenství na podporu akcí v oblasti ochrany finančních zájmů Společenství (program Hercule) (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 9).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 878/2007/ES ze dne 23. července 2007, kterým se mění a prodlužuje platnost rozhodnutí č. 804/2004/ES o zavedení akčního programu Společenství na podporu akcí v oblasti ochrany finančních zájmů Společenství (program Hercule II) (Úř. věst. L 193, 25.7.2007, s. 18).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 6).

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1971 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a kterým se ruší nařízení Komise (ES) č. 1848/2006, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1975 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 293, 10.11.2015, s. 6).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1970 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1974 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (Úř. věst. L 293, 10.11.2015, s. 1).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1973, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1977, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (Úř. věst. L 293, 10.11.2015, s. 15).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1972 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1976 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Fondu evropské pomoci nejchudším osobám podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (Úř. věst. L 293, 10.11.2015, s. 11).

(10)  Článek 16 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 447/2014 o zvláštních prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 32).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů, ve znění nařízení 2015/1525 (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(12)  Rozhodnutí Rady 2009/917/SVV o používání informačních technologií pro celní účely (Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 20).

(13)  Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.CES&toc=OJ:C:2013:373:TOC.

(14)  [ref]

(15)  COM(2013)0324.

(16)  COM(2017)0235.

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(18)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(19)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(20)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(22)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(23)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

PŘÍLOHA I

Orientační seznam druhů nákladů, jež budou z programu financovány v souvislosti s činnostmi prováděnými v souladu s nařízením (ES) č. 515/97:

a)

veškeré výdaje na instalaci a údržbu stálé technické infrastruktury, která členským státům poskytuje logistické a kancelářské prostředky a prostředky informační technologie k zajištění koordinace společných celních operací a dalších operačních činností;

b)

náhrady cestovních výloh a denních diet, jakož i případné jiné náhrady výdajů zástupců členských států a případně zástupců třetích zemí, kteří se účastní misí Společenství, společných celních operací, které jsou organizovány Komisí nebo společně s ní, školení, schůzek ad hoc a setkání k přípravě a hodnocení správních vyšetřování nebo operativních akcí členských států, pokud jsou organizovány Komisí nebo společně s ní;

c)

výdaje spojené s pořízením, studiem, rozvojem a údržbou počítačové infrastruktury (hardwaru), softwaru a síťového spojení a s tím spojenými službami výroby, podpory a školení pro účely provádění činností podle nařízení (ES) č. 515/97, zejména pokud jde o předcházení podvodům a boj proti nim;

d)

výdaje spojené s poskytováním informací a výdaje na související činnosti, které umožňují přístup k informacím, údajům a zdrojům dat pro účely provádění činností podle nařízení (ES) č. 515/97, zejména pokud jde o předcházení podvodům a boj proti nim;

e)

výdaje spojené s používáním celního informačního systému stanoveného v nástrojích přijatých podle článku 87 Smlouvy o fungování Evropské unie, a zejména v rozhodnutí 2009/917/SVV o používání informačních technologií pro celní účely, v rozsahu, v němž tyto nástroje stanoví, že tyto výdaje budou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie;

f)

výdaje spojené s pořízením, studiem, rozvojem a údržbou prvků Unie ve společné komunikační síti používané pro účely bodu c).

PŘÍLOHA II

UKAZATELE PRO MONITOROVÁNÍ PROGRAMU

Program bude pečlivě sledován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru hlavních ukazatelů:

Specifický cíl č. 1: Předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie a boj proti nim.

Ukazatel č. 1: Podpora předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy EU a boje proti nim, měřená na základě:

1.1:

Míry spokojenosti s činnostmi organizovanými a (spolu)financovanými prostřednictvím programu.

a)

počet a typ činností organizovaných a (spolu)financovaných prostřednictvím programu, [pozm. návrh 39]

1.2:

Procentního podílu Seznamu členských států, které získají v každém roce programu podporu a příslušný podíl na financování . [pozm. návrh 40]

Specifický cíl č. 2: Podpora podávání zpráv o nesrovnalostech, včetně podvodů, týkajících se finančních prostředků z rozpočtu Unie ve sdíleném řízení a finančních prostředků předvstupní pomoci z rozpočtu Unie.

Ukazatel č. 2: Míra spokojenosti uživatelů s používáním systému pro řízení nesrovnalostí.

a)

Počet oznámených nesrovnalostí. [pozm. návrh 41]

Ukazatel č. 2a: Míra spokojenosti uživatelů s používáním informačního systému pro boj proti podvodům. [pozm. návrh 42]

Specifický cíl č. 3: Zajišťování nástrojů pro výměnu informací a podpory operačních činností v oblasti vzájemné správní pomoci v celních věcech.

Ukazatel č. 3: Množství informací, jež jsou poskytnuty v rámci vzájemné pomoci, a počet podpořených činností v souvislosti se vzájemnou pomocí.

Ukazatel č. 3a: Počet a typ činností v souvislosti se vzájemnou pomocí. [pozm. návrh 43]


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/213


P8_TA(2019)0069

Víceletý plán pro populace ryb v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro populace ryb v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139, kterým se zavádí víceletý plán pro Baltské moře, a o zrušení nařízení (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (COM(2018)0149– C8-0126/2018– 2018/0074(COD)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/33)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0149),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0126/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na oficiální oznámení vlády Spojeného království ze dne 29. března 2017 o svém rozhodnutí vystoupit z Evropské unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0310/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2);

2.

schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie společně s konečným zněním legislativního aktu;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 171.

(2)  Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 25. října 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0425).


P8_TC1-COD(2018)0074

Postoj Evropského parlamentu a Rady přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/472.)


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady

Evropský parlament a Rada zamýšlejí zrušit zmocnění k přijímání technických opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 8 tohoto nařízení, když přijmou nové nařízení o technických opatřeních, jehož součástí bude i zmocnění týkající se týchž opatření.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/216


P8_TA(2019)0070

Mechanismus civilní ochrany Unie ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (COM(2017)0772/2 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/34)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0772/2),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 196 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0409/2017),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 16. května 2018 (2),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska a postoje ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0180/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

2.

schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.

vyzývá Komisi, aby se zdržela přerozdělování rozpočtových prostředků k financování nových politických priorit, které jsou doplňovány v průběhu probíhajícího víceletého finančního rámce, neboť tato skutečnost bude mít nevyhnutelně negativní dopad na provádění dalších klíčových činností Unie;

5.

vyzývá Komisi, aby na mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM) poskytla dostatečné množství prostředků v rámci příštího víceletého finančního rámce, který začne platit v roce 2021, a aby vycházela ze současné revize UCPM;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 37.

(3)  Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 31. května 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0236).


P8_TC1-COD(2017)0309

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2019/420.)


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise

Dodatečné finanční krytí pro provádění mechanismu civilní ochrany Unie v letech 2019 a 2020 bylo stanoveno na 205,6 milionů EUR. Aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu, část celkového navýšení rozpočtu rescEU by měla být k dispozici prostřednictvím přerozdělení prostředků v okruhu 3 (bezpečnost a občanství) a okruhu 4 (Globální Evropa) víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Uvedené tři orgány připomínají, že část přerozdělených prostředků již byla zahrnuta do rozpočtu na rok 2019 a 15,34 milionů EUR již bylo zahrnuto do finančního plánu na rok 2020.

V rámci rozpočtového procesu na rok 2020 se Komise vyzývá, aby navrhla další přerozdělení ve výši 18,24 milionů EUR s cílem dosáhnout 50 % pro roky 2019 a 2020 v rámci stejných okruhů.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/219


P8_TA(2019)0071

Minimální požadavky na opětovné využívání vody ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (COM(2018)0337 – C8-0220/2018 – 2018/0169(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/35)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0337),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0220/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0044/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 353.


P8_TC1-COD(2018)0169

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/… o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vodní zdroje Unie jsou stále více zatěžovány, což vede k nedostatku vody a ke zhoršování její kvality. Zejména změna klimatu , nepředvídatelné změny vodního režimu a sucho významně přispívají k problémům v dostupnosti sladké vody, způsobeným rozvojem měst a zemědělstvím. [pozm. návrh 1]

(2)

Schopnost Unie reagovat na zvyšující se tlak tlaky na vodní zdroje by mohla být posílena rozsáhlejším opětovným využíváním vyčištěné odpadní vody, omezením odběru povrchových i podzemních vod, snížením dopadu odvádění vyčištěné odpadní vody do vodních útvarů a podporou úspor vody díky vícenásobnému používání městských odpadních vod, přičemž by se zajistila vysoká úroveň ochrany životního prostředí . Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (4) zmiňuje opětovné využívání vody spolu s podporou technologií účinně využívajících vodu v průmyslu a úsporných zavlažovacích technik jako jedno z doplňkových opatření, které se mohou členské státy rozhodnout využít, aby naplnily cíle směrnice, tedy dobrý kvalitativní i kvantitativní stav vody povrchových a podzemních vod. Směrnice Rady 91/271/EHS (5) vyžaduje, aby se ve vhodných případech používala vyčištěná odpadní voda. [pozm. návrh 2]

(2a)

V řadě oblastí je palčivým problémem stáří a špatný stav infrastruktury pro rozvod vyčištěné odpadní vody, což vede k velkým ztrátám vyčištěné odpadní vody i k plýtvání finančními prostředky věnovanými na tuto úpravu. Prioritou by tedy měla být modernizace potrubní infrastruktury. [pozm. návrh 3]

(3)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Plán na ochranu vodních zdrojů Evropy“ (6) poukázalo na nezbytnost vytvořit nástroj pro regulaci norem pro opětovné využívání vody pro zavlažování nebo průmyslové účely jako na alternativní možnost dodávky na úrovni Unie s cílem odstranit překážky širokého využívání takových alternativních dodávek vody, zejména těch, které mohou přispět k omezení nedostatku vody, která vyžaduje pozornost Unie a snížit zranitelnost systémů pro zásobování vodou . [pozm. návrh 4]

(4)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o „Řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii“ (7) stanoví hierarchii opatření, jež by měly členské státy zvážit při řešení problematiky nedostatku vody a sucha. Ze stejného důvodu by bylo vhodné stanovit v rámci směrnice 2000/60/ES závaznou hierarchii opatření pro řádné hospodaření s vodou. Uvádí se v něm, že v regionech, kde byla realizována všechna preventivní opatření podle hierarchie opatření pro řešení nedostatku vody a kde poptávka po vodě stále převyšuje její dostupnost, může za určitých okolností a s ohledem na poměr mezi náklady a přínosy sloužit dodatečná infrastruktura pro dodávky vody jako alternativní přístup ke zmírňování dopadů velkého sucha. [pozm. návrh 5]

(4a)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. října 2008 o řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii  (8) připomíná, že při hospodaření s vodními zdroji by měl být zvolen přístup orientovaný na poptávku, a domnívá se, že Unie by měla při hospodaření s vodními zdroji zaujmout ucelený přístup, který by kombinoval opatření k řízení poptávky, opatření k optimalizaci existujících zdrojů v rámci koloběhu vody a opatření k vytváření nových zdrojů a že tento přístup musí zahrnovat environmentální, sociální a ekonomické hledisko. [pozm. návrh 6]

(5)

Ve svém akčním plánu pro oběhové hospodářství (9) se Komise zavázala přijmout sérii opatření na podporu opětovného využívání vyčištěné odpadní vody, včetně přípravy legislativního návrhu minimálních požadavků na opětovné využívání vody. Komise by měla svůj akční plán aktualizovat a zajistit, aby vodní zdroje zůstaly i nadále prioritní oblastí pro intervence. [pozm. návrh 7]

(6)

Má se za to, že opětovné využití správně vyčištěné odpadní vody, například z čistíren městských odpadních vod nebo průmyslových zařízení, má menší dopad na životní prostředí než jiné alternativní metody zásobování vodou, jako je převádění vod nebo odsolování. ale v Unii se využívá V Unii však k takovému opětovnému využívání , jež by mohlo snížit plýtvání vodou a vodu šetřit, dochází pouze v omezené míře. To je zřejmě zčásti způsobeno značnými náklady na systém opětovného využívání odpadní vody a absencí společných environmentálních nebo a zdravotních norem Unie pro opětovně využívanou vodu, a pokud jde zejména o zemědělské produkty, možnými zdravotními a ekologickými riziky a možnými překážkami, které by bránily volnému pohybu těchto produktů zavlažovaných recyklovanou odpadní vodou. Zároveň je třeba mít na paměti, že v některých členských státech je zavlažovací infrastruktura nedostatečná, nebo neexistuje. [pozm. návrh 8]

(6a)

Opětovné využívání vody by mohlo přispět k opětovnému využívání živin obsažených ve vyčištěné odpadní vodě a používání recyklované vody pro zavlažování v zemědělství nebo v lesnictví by mohlo být způsobem, jak vracet živiny, například dusík, fosfor nebo draslík, do přírodních biochemických cyklů. [pozm. návrh 9]

(6b)

Opětovné využívání řádně vyčištěné vody pro účely zavlažování podle tohoto nařízení by mělo být šetrné k životnímu prostředí. Nemělo by tedy vést ke zvýšenému uvolňování dusíku a fosforu, protože nadbytek těchto živin vede k eutrofizaci půd a povrchových a podzemních vodních útvarů, poškozuje ekosystémy a přispívá ke snižování biologické rozmanitosti. [pozm. návrh 10]

(6c)

V případě, že má být zaručeno účinné opětovné využití zdrojů městských odpadních vod, je třeba uznat, že ne všechny typy recyklované vody mohou být použity pro všechny plodiny. Zemědělci by proto měli být vyškoleni, aby optimálním způsobem používali různé typy recyklované vody pro plodiny, u nichž kvalita používané vody nemá žádné důsledky pro veřejné zdraví. [pozm. návrh 11]

(7)

Rovnocenné zdravotní normy v souvislosti s hygienou potravin u zemědělských produktů zavlažovaných recyklovanou odpadní vodou mohou být dosaženy pouze v případě, že se požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody určené pro zavlažování v zemědělství nebudou v členských státech významně lišit. Harmonizace požadavků také přispěje k efektivnímu fungování vnitřního trhu v souvislosti s těmito produkty. Proto je vhodné zavést minimální harmonizaci stanovením minimálních požadavků na kvalitu vody, a četnost monitorování a hlavní úkoly v oblasti řízení rizik . Tyto minimální požadavky by měly sestávat z minimálních parametrů na recyklovanou odpadní vodu a dalších přísnějších nebo dodatečných požadavků na kvalitu, které v případě potřeby stanoví příslušné orgány společně s případnými preventivními opatřeními. Aby bylo možné určit přísnější nebo dodatečné požadavky na kvalitu vody, měli by provozovatelé zařízení pro recyklaci vod provádět hlavní úkoly v oblasti řízení rizik. Provozovatel zařízení pro recyklaci vody by měl ve spolupráci s příslušnými dotčenými subjekty vypracovat plán řízení rizik pro opětovné využívání vody a měl by mít možnost stanovit přísnější nebo dodatečné požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody. Provozovatel zařízení pro recyklaci vody by měl provádět hlavní úkoly v oblasti řízení rizik ve spolupráci alespoň s provozovatelem distribuční soustavy recyklované odpadní vody a provozovatelem zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody . Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody by měl být soustavně aktualizován a měl by být vypracován na základě mezinárodně uznávaných normovaných postupů. Parametry vycházejí z technické zprávy Společného výzkumného střediska Komise a odrážejí mezinárodní normy v oblasti opětovného využívání vody. Společné výzkumné středisko Komise by mělo rozvíjet parametry a měřící metody pro identifikaci přítomnosti mikroplastů a zbytků léčiv v recyklované odpadní vodě. [pozm. návrh 12]

(7a)

Přítomnost mikroplastů může představovat riziko pro lidské zdraví a pro životní prostředí. Proto by jako součást hloubkového přezkumu zdrojů, distribuce, osudu a účinků mikroplastů v souvislosti s čištěním odpadní vody Komise měla vyvinout metodiku pro měření mikroplastů v městských odpadních vodách čištěných v souladu se směrnicí 91/271/EHS a recyklovaných v souladu s tímto nařízením. [pozm. návrh 13]

(7b)

Používání nedostatečně čisté odpadní vody pro veřejné služby, jako je čištění ulic nebo závlaha parků a golfových hřišť, může být zdraví škodlivé. Komise by proto měla stanovit cíle kvality, pokud jde o opětovné využívání vody pro veřejné služby, s cílem chránit zdraví lidí a zvířat a kvalitu podzemní a povrchové vody. [pozm. návrh 14]

(7c)

Požadavky na kvalitu vody používané pro zavlažování by měly zohledňovat vědecký pokrok, zejména pokud jde o testy na mikroskopické znečisťující látky a nově se objevující látky, aby se zajistilo bezpečné využívání vody a ochrana životního prostředí a veřejného zdraví. [pozm. návrh 15]

(7d)

Požadavky na kvalitu vody by měly zohledňovat pokusy, jež byly provedeny zejména v oblasti používání kalů z čistíren odpadních vod a odpadních vod s příměsí metanu v zemědělství. [pozm. návrh 16]

(8)

Dodržování minimálních požadavků na opětovné využívání vody by mělo být v souladu s politikou Unie týkající se vody a pomoci podpořit splnění cílů udržitelného rozvoje Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména cíle 6, aby byla zajištěna dostupnost vody, udržitelné vodohospodářství a dostupnost sanitačních zařízení pro všechny a aby se podstatně zvýšila recyklace vody a bezpečné opětovné využívání vody na celém světě s cílem přispět k dosažení cíle udržitelného rozvoje OSN č. 12, který se týká udržitelné spotřeby a výroby . Dále toto nařízení usiluje o zajištění uplatňování článku 37 Listiny základních práv Evropské unie o ochraně životního prostředí. [pozm. návrh 17]

(8a)

Požadavky na kvalitu vodu určené k lidské spotřebě jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…  (10) . Členské státy by měly přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby vodní zdroje používané k pití nebyly kontaminovány recyklovanou vodou, aby se zabránilo zhoršení kvality pitné vody. [pozm. návrh 18]

(8b)

V některých případech provozovatelé zařízení pro recyklaci vod nadále přepravují a uchovávají recyklovanou vodu i za výstupem ze zařízení pro recyklaci vod předtím, než ji dodají dalším subjektům v řetězci, např. provozovateli distribuční soustavy recyklované odpadní vody, provozovateli zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody nebo konečnému uživateli. Je třeba definovat místo dodržování hodnot, aby se objasnilo, kde končí odpovědnost provozovatele zařízení pro recyklaci vod a kde začíná odpovědnost dalšího subjektu v řetězci. [pozm. návrh 19]

(9)

Řízení rizik by mělo sestávat z určení a aktivního řízení rizik a mělo by zahrnovat koncepci výroby, distribuce, uchovávání a využívání recyklované odpadní vody v kvalitě požadované pro konkrétní použití. Posouzení rizik by mělo vycházet z hlavních úkolů v oblasti řízení rizik a  důsledného uplatňování mimo jiné zásady obezřetnosti a mělo by určovat všechny dodatečné požadavky na kvalitu vody potřebné pro zajištění dostatečné ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat. Za řízení rizik by měly společně odpovídat všechny příslušné subjekty zapojené do plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody. Úlohy a odpovědnost příslušných subjektů by měly být jasně uvedeny v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody. Při udělování povolení by měl mít příslušný orgán možnost požadovat, aby příslušné subjekty zapojené do plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody přijaly další opatření k řízení rizik. [pozm. návrh 20]

(9a)

Spolupráce a interakce mezi různými zúčastněnými subjekty v procesu recyklace odpadní vody by měla být nezbytnou podmínkou pro zavedení postupů recyklace podle požadavků nutných pro konkrétní použití a pro plánování dodávek recyklované odpadní vody podle poptávky koncových uživatelů. [pozm. návrh 21]

(10)

Aby bylo možné účinně chránit životní prostředí, včetně kvality půdy, a zdraví lidí, měli by být za kvalitu recyklované odpadní vody v místě dodržování hodnot primárně odpovědní provozovatelé zařízení pro recyklaci vod. Za účelem plnění minimálních požadavků a všech dodatečných podmínek stanovených příslušným orgánem by měli provozovatelé zařízení pro recyklaci vod monitorovat kvalitu recyklované odpadní vody v souladu s minimálními požadavky a veškerými dodatečnými podmínkami stanovenými příslušnými orgány . Proto je vhodné stanovit minimální požadavky na monitorování, sestávající z frekvence rutinního monitorování a lhůt a výkonnostních cílů pro monitorování validace. Některé požadavky na rutinní monitorování jsou stanoveny v souladu se směrnicí 91/271/EHS. [pozm. návrh 22]

(11)

Je nezbytné zajistit bezpečné dodávky, skladování a používání recyklované odpadní vody, čímž se podpoří opětovné rozvoj opětovného využívání vody na úrovni Unie, kdy se zejména zemědělci Unie podpoří k přijímání tohoto postupu a zvýší důvěra veřejnosti v opětovně využívanou vodu. Dodávka recyklované Množství použité vyčištěné odpadní vody, její povaha, metody čištění a její charakteristiky by měly být bez ohledu na její použití takové, aby nakládání s ní, její využívání a uchovávání, včetně rozprašování, bodové závlahy a případného uchovávání, nemělo krátkodobé, střednědobé ani dlouhodobé přímé ani nepřímé negativní vlivy na zdraví lidí nebo zvířat nebo na kvalitu půdy nebo vodního prostředí . Dodávat a uchovávat recyklovanou odpadní vody vodu pro konkrétní použití by se proto měla být povolena mělo povolovat pouze na základě povolení vydaného příslušnými orgány členských států. Aby byl zajištěn harmonizovaný přístup na úrovni Unie, sledovatelnost a transparentnost, měla by být podstatná pravidla pro toto povolení stanovena na úrovni Unie. Podrobnosti řízení při vydávání povolení by však měly určovat členské státy, jejichž příslušné orgány jsou samy odpovědné za posuzování rizika spojeného s opětovným využíváním vody . Členské státy by měly mít možnost používat stávající řízení pro vydávání povolení, která by měla být upravena tak, aby zohledňovala požadavky zavedené tímto nařízením. [pozm. návrh 23]

(11a)

Dodávka a uchovávání recyklované odpadní vody a její využívání konečnými uživateli představují nedílnou součást systému opětovného využívání vody. V rámci procesu dodávání a uchovávání může recyklovaná odpadní voda projít změnami, které mohou negativně ovlivnit její chemickou a biologickou kvalitu. Recyklovaná odpadní voda by měla být používána náležitým způsobem, s ohledem na kategorie recyklované odpadní vody, charakteristiku plodin a metody zavlažování. Hlavní úkoly v oblasti řízení rizik by měly zohledňovat potenciální nepříznivé účinky na zdraví a environmentální prostředí spojené s dodávkami, uchováváním a zamýšleným použitím recyklované odpadní vody. V tomto ohledu by Komise měla sestavit pokyny, o něž se budou příslušné orgány opírat při provádění kontroly a dohledu nad dodávkami, uchováváním a používáním recyklované odpadní vody. [pozm. návrh 24]

(11b)

Pokud je nezbytný jak provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody, tak i provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody, měl by každý takový provozovatel podléhat povolení. Jsou-li splněny všechny požadavky pro povolení, měl by příslušný orgán v členském státě udělit povolení, které by mělo obsahovat všechny nezbytné podmínky a opatření stanovené v posouzení rizik pro účely bezpečné distribuce a uchovávání recyklované odpadní vody ke koncovému uživateli. [pozm. návrh 25]

(12)

Ustanovení tohoto nařízení doplňují požadavky jiných právních předpisů Unie, zejména pokud jde o možná rizika pro zdraví a životní prostředí. Aby byl zajištěn ucelený přístup k řešení možných rizik pro zdraví lidí, a zvířat a  rostlin a případných rizik pro životní ochranu životního prostředí, měli měly by provozovatelé zařízení pro recyklaci vod a příslušné orgány brát postupovat úvahu souladu s požadavky stanovené stanovenými v jiných relevantních právních předpisech Unie, zejména ve směrnicích Rady 86/278/EHS (11), 91/676/EHS (12) a 98/83/ES (13), směrnicích 91/271/EHS a 2000/60/ES, nařízeních Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (14), (ES) č. 852/2004 (15), (ES) č. 183/2005 (16), (ES) č. 396/2005 (17) a (ES) č. 1069/2009 (18), směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES (19), 2006/118/ES (20), 2008/105/ES (21) a 2011/92/EU (22), nařízeních Komise (ES) č. 2073/2005 (23), (ES) č. 1881/2006 (24) a (EU) č. 142/2011 (25). [pozm. návrh 26]

(12a)

Pro účely tohoto nařízení by mělo být možné, aby činnosti spojené s úpravou a s čištěním městské odpadní vody mohly být fyzicky prováděny ve stejném místě pomocí jediného zařízení nebo několika samostatných zařízení. Navíc by mělo být možné, aby byl stejný subjekt jak provozovatelem zařízení na čištění vody, tak provozovatelem zařízení pro recyklaci odpadních vod. [pozm. návrh 27]

(13)

Nařízení (ES) č. 852/2004 stanoví obecná pravidla pro provozovatele potravinářských podniků a vztahuje se na výrobu, zpracování a distribuci potravin určených k lidské spotřebě a na jejich uvádění na trh. Uvedené nařízení se zabývá hygienickou jakostí potravin a jednou z jejích hlavních zásad je, že primární odpovědnost za bezpečnost potravin nese provozovatel potravinářského podniku. Na uvedené nařízení se rovněž vztahují podrobné pokyny, přičemž obzvláště důležité je sdělení Komise týkající se pokynů pro řešení mikrobiologických rizik u čerstvého ovoce a zeleniny v prvovýrobě prostřednictvím správné hygieny (2017/C 163/01). Výkonnostní cíle pro recyklovanou odpadní vodu stanovené v tomto nařízení nebrání tomu, aby provozovatelé potravinářských podniků získali požadovanou kvalitu vody za účelem dodržení nařízení (ES) č. 852/2004 tím, že v pozdější fázi použijí několik možností úpravy vody buď samostatně, nebo v kombinaci s dalšími možnostmi bez úpravy.

(13a)

Za účelem lepší podpory opětovného využívání vody by uvedení konkrétního použití v rámci tohoto nařízení nemělo členským státům bránit v tom, aby umožnily použití recyklované odpadní vody pro další účely, například opětovné použití pro průmyslové účely, veřejné služby a environmentální účely, pokud členské státy zajistí dodržení povinnosti zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí. [pozm. návrh 28]

(14)

Aby se podpořila důvěra v opětovné využívání vody, je třeba poskytnout veřejnosti informace. Poskytnutí jasných, komplexních a aktuálních informací o opětovném využívání vody by mělo umožnit větší transparentnost a sledovatelnost a mohlo by také být zvláště zajímavé pro další relevantní orgány, jichž se zvláštní způsoby opětovného využití vody týkají. S cílem podpořit opětovné využívání vody by členské státy měly zajistit přípravu informačních kampaní, které by byly specificky zaměřené a přizpůsobené jednotlivým dotčeným subjektům, aby měly tyto subjekty povědomí o koloběhu vody ve městech, nutnosti a přínosech opětovného využívání vody, čímž se podpoří přijetí postupů opětovného využívání vody ze strany zúčastněných stran a jejich zapojení do těchto postupů. [pozm. návrh 29]

(14a)

Vzdělávání a příprava koncových uživatelů, kteří se podílejí na zavlažování v zemědělství, má klíčový význam, neboť je součástí zavádění a průběžného provádění preventivních opatření. Koncoví uživatelé by měli být jako zvlášť zranitelná skupina plně informováni o vhodném využívání recyklované odpadní vody. Měla by být prováděna řada preventivních opatření týkajících se expozice člověka, např. používání osobního ochranného vybavení, mytí rukou a osobní hygiena. Sledování řádného uplatňování těchto opatření by mělo být součástí hlavních úkolů v oblasti řízení rizik. [pozm. návrh 30]

(15)

Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (26) je zaručit právo na přístup k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (27) (Aarhuská úmluva). Směrnice 2003/4/ES stanoví rozsáhlé povinnosti, které se týkají zpřístupňování informací o životním prostředí na vyžádání i aktivního šíření těchto informací. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (28) se týká sdílení prostorových informací, včetně datových souborů o různých environmentálních tématech. Je důležité, aby ustanovení tohoto nařízení týkající se přístupu k informacím a ujednání o sdílení údajů doplňovala tyto směrnice a nevytvářela zvláštní právní režim. Proto by ustanoveními tohoto nařízení o informování veřejnosti a o informacích o monitorování provádění neměly být dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES.

(16)

Aby bylo možné upravit stávající minimální požadavky a hlavní úkoly v oblasti řízení rizik podle vědeckého a technického pokroku, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla měnit minimální požadavky a hlavní úkoly v oblasti řízení rizik , aniž by byl narušen rozsah opětovného využívání řádně vyčištěné odpadní vody . Dále, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí, měla by mít Komise také možnost přijímat akty v přenesené pravomoci doplňující hlavní úkoly v oblasti řízení rizik o stanovené technické specifikace. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (29). Aby bylo zejména zajištěno rovné zastoupení při přípravě aktů v přenesené pravomoci, Evropský parlament a Rada dostávají všechny dokumenty ve stejné době jako odborníci členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na jednání expertních skupin Komise, která se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 31]

(17)

Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi, aby mohla přijmout podrobná pravidla týkající se formy a prezentace informací, jež mají členské státy poskytovat veřejnosti, týkající se formy a prezentace informací o monitorování provádění tohoto nařízení, jež mají členské státy poskytovat, a týkající se formy a prezentace informací, pokud jde o celounijní přehled sestavovaný Evropskou agenturou pro životní prostředí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (30).

(18)

Příslušné orgány by měly ověřovat soulad recyklované odpadní vody s podmínkami stanovenými v povolení. V případě nedodržení by měly požadovat, aby provozovatel zařízení pro recyklaci vod učinil potřebná opatření pro zajištění souladu s povolením. Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod by měli neprodleně pozastavit veškerou dodávku recyklované odpadní vody, jestliže by nedodržení podmínek představovalo překročení stanovených maximálních hodnot a důsledkem by bylo významné riziko pro životní prostředí nebo pro zdraví lidí. Příslušné orgány by měly úzce spolupracovat s koncovými uživateli s cílem usnadnit opětovné využívání řádně vyčištěné odpadní vody. Příslušné orgány by měly kontrolovat a sledovat dodávání, uchovávání a používání recyklované odpadní vody s ohledem na příslušná rizika pro zdraví a životní prostředí. [pozm. návrh 32]

(19)

Příslušné orgány by měly spolupracovat s dalšími relevantními orgány a vyměňovat si s nimi informace, aby byl zajištěn soulad s příslušnými unijními a vnitrostátními požadavky.

(20)

Údaje poskytované členskými státy jsou velmi důležité, aby mohla Komise monitorovat a hodnotit provádění právního předpisu podle cílů, jež sleduje.

(21)

Podle odstavce 22 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalování tvorby právních předpisů by měla Komise provést hodnocení tohoto nařízení. Hodnocení by mělo vycházet z pěti kritérií účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty pro EU a mělo by poskytovat východisko pro posuzování dopadu možných dalších opatření.

(22)

Podle Aarhuské úmluvy by měla mít dotčená veřejnost přístup ke spravedlnosti, aby to přispělo k ochraně práva žít v prostředí, které je vhodné pro zdraví a životní pohodu jednotlivců.

(23)

Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce uplatňované při porušení ustanovení tohoto nařízení a zajistit, aby byla prováděna. Sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(24)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž ochrany životního prostředí a zdraví lidí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(25)

Je nezbytné poskytnout členským státům dostatečný čas na vytvoření administrativní infrastruktury potřebné pro uplatňování tohoto nařízení a provozovatelům na přípravu na uplatňování nových pravidel.

(25a)

V zájmu rozvoje a podpory co možná největšího opětovného využívání řádně vyčištěné odpadní vody by měla Evropská unie podporovat výzkum a vývoj v této oblasti prostřednictvím programu Horizont Evropa s cílem dosáhnout významného zlepšení, pokud jde o spolehlivost řádně vyčištěné odpadní vody a funkční metody jejího používání. [pozm. návrh 33]

(25b)

V zájmu účinné ochrany životního prostředí a zdraví lidí by členské státy měly ve spolupráci se zúčastněnými stranami zavést kontroly kvality půdy v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. [pozm. návrh]

(25c)

Toto nařízení si klade za cíl podnítit udržitelné využívání vody. V zájmu dosažení tohoto cíle by měla Komise usilovat o využívání programů Unie, včetně programu LIFE, na podporu místních iniciativ, jež se týkají opětovného využívání řádně vyčištěné odpadní vody, [pozm. návrh 35]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a účel

1.   Toto nařízení stanoví minimální požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody a monitorování a povinnost vykonávat stanovené hlavní úkoly v oblasti řízení rizik za účelem bezpečného opětovného využívání vyčištěné městské odpadní vody v rámci integrovaného hospodaření s vodou a přispívá k cílům uvedeným ve směrnici 2000/60/ES. [pozm. návrh 36]

2.   Účelem tohoto nařízení je zaručit, aby byla recyklovaná odpadní voda bezpečná pro zamýšlené použití, a zajistit tak vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí a snížit zároveň negativní účinky využívání vodních zdrojů a zlepšit jeho účinnost , řešit koordinovaným způsobem řešit v celé Unii nedostatek vody, otázky související se změnou klimatu a cíle Unie v oblasti životního prostředí a z toho plynoucí tlak na vodní zdroje, v celé Unii a přispívat tak rovněž a přispívat tak k rozvoji řešení udržitelného využívání vody, podporovat přechod k oběhovému hospodářství, zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost Unie a přispívat k efektivnímu fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 37]

2a.     Členské státy zajistí, aby vodní zdroje používané pro účely pitné vody nebyly kontaminovány recyklovanou odpadní vodou. [pozm. návrh 38]

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se uplatní na recyklovanou odpadní vodu určenou pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I.

Toto nařízení se neuplatní na pilotní projekty zaměřené na opětovné využívání vody v zařízeních pro recyklaci vod. [pozm. návrh 39]

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1.

„příslušným orgánem“ se rozumí orgán nebo subjekt určený členským státem k plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení;

2.

„vodohospodářským orgánem“ se rozumí orgán nebo orgány určené v souladu s čl. 3 odst. 2 nebo 3 směrnice 2000/60/ES;

3.

„koncovým uživatelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která veřejný či soukromý subjekt, který používá recyklovanou odpadní vodu odpadní vodu pro plánovaný účel ; [pozm. návrh 40]

4.

„městskou odpadní vodou“ se rozumí městská odpadní voda, jak je stanovena v čl. 2 odst. 1 směrnice 91/271/EHS;

4a.

„vyčištěnou odpadní vodou“ se rozumí městská odpadní voda, která byla vyčištěna v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 91/271/EHS; [pozm. návrh 41]

5.

„recyklovanou odpadní vodou“ se rozumí městská vyčištěná odpadní voda, která byla vyčištěna v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 91/271/EHS a která pochází z dalšího čištění v zařízení pro recyklaci vod a dosahuje kvality požadované pro plánovaný účel ; [pozm. návrh 42]

5a.

„opětovným využíváním vody“ se rozumí využívání recyklované odpadní vody určité kvality vhodné k použití stanovenému v oddílu 1 přílohy I prostřednictvím distribuční sítě jako částečná či úplná náhrada povrchových či podzemních vod; [pozm. návrh 43]

6.

„zařízením pro recyklaci vod“ se rozumí čistírna část čistírny městských odpadních vod nebo jiné zařízení, které dále zpracovává městskou odpadní vodu splňující předtím vyčištěnou v souladu s  požadavky stanovené stanovenými ve směrnici 91/271/EHS za účelem produkce recyklované odpadní vody, která je vhodná pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I tohoto nařízení, a které zahrnuje infrastrukturu pro uchovávání a infrastrukturu určenou pro dodávky recyklované odpadní vody do infrastruktury pro distribuci recyklované odpadní vody nebo koncovému uživateli ; [pozm. návrh 44]

7.

„provozovatelem zařízení pro recyklaci vod“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo řídí zařízení pro recyklaci vod; [pozm. návrh 45 se netýká českého znění]

7a.

„infrastrukturou pro distribuci recyklované odpadní vody“ se rozumí soustava vyhrazených potrubí a čerpadel nebo jiná specializovaná přepravní zařízení pro dodávky recyklované odpadní vody koncovému uživateli, včetně všech zařízení pro vyrovnání, další čištění a uchovávání mimo zařízení pro recyklaci; [pozm. návrh 46]

7b.

„provozovatelem distribuční soustavy recyklované odpadní vody“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo řídí infrastrukturu pro distribuci recyklované odpadní vody; [pozm. návrh 47]

7c.

„infrastrukturou pro uchovávání recyklované odpadní vody“ se rozumí soustava vyhrazených zařízení pro uchovávání určených pro uchovávání recyklované odpadní vody; [pozm. návrh 48]

7d.

„provozovatelem zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo řídí infrastrukturu pro uchovávání recyklované odpadní vody; [pozm. návrh 49]

8.

„nebezpečím“ se rozumí biologická, chemická, fyzikální nebo radiologická látka, která může být škodlivá pro lidi, zvířata, plodiny nebo rostliny, jiné suchozemské organismy, vodní organismy, půdu nebo životní prostředí obecně;

9.

„rizikem“ se rozumí pravděpodobnost, že zjištěná nebezpečí způsobí v uvedeném časovém rámci škodu, včetně závažnosti důsledků;

10.

„řízením rizik“ se rozumí systematické řízení, které soustavně zaručuje bezpečnost opětovného využívání vody za specifických podmínek;

11.

„preventivním opatřením“ se rozumí jakékoli vhodné opatření nebo činnost, které mohou být použity za účelem prevence nebo vyloučení rizika pro zdraví a životní prostředí nebo za účelem jeho snížení na přijatelnou úroveň; [pozm. návrh 50]

11a.

„místem dodržování hodnot“ se rozumí místo, v němž provozovatel zařízení pro recyklaci vod předá recyklovanou odpadní vodu dalšímu subjektu v řetězci; [pozm. návrh 51]

11b.

„mikroskopickou znečišťující látkou“ se rozumí nežádoucí látka detekovatelná v životním prostředí ve velmi nízké koncentraci v souladu s přílohou VIII směrnice 2000/60/ES; [pozm. návrh 52]

Článek 4

Povinnosti provozovatelů zařízení pro recyklaci vod, pokud jde o kvalitu vody. [pozm. návrh 53 se netýká českého znění]

1.   Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod zajistí, aby recyklovaná odpadní voda určená pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I splňovala na výstupu ze zařízení pro recyklaci vod (místo v místě dodržování hodnot) tyto požadavky:

(a)

minimální požadavky na kvalitu vody stanovené v oddílu 2 přílohy I;

(b)

všechny další podmínky stanovené příslušným orgánem v příslušném povolení podle čl. 7 odst. 3 písm. b) a c), pokud jde o kvalitu vody. [pozm. návrh 54]

2.   Aby bylo zajištěno dodržování požadavků a podmínek uvedených v odstavci 1, monitoruje provozovatel zařízení pro recyklaci vod kvalitu vody v souladu s:

a)

oddílem 2 přílohy I;

b)

všemi dalšími podmínkami stanovenými příslušným orgánem v příslušném povolení podle čl. 7 odst. 3 písm. b) a c), pokud jde o monitorování.

2a.     Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod rovněž zajistí, aby alespoň opatření pro řízení rizik stanovená v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody uvedená v čl. 5 odst. –1 byla plně prováděna v rámci zařízení pro recyklaci vod. [pozm. návrh 55]

2b

. Po místě dodržování hodnot již nenese odpovědnost za kvalitu vody provozovatel zařízení pro recyklaci vod, ale přebírá ji další subjekt v řetězci. [pozm. návrh 56]

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci pozměňující toto nařízení v souladu s článkem 14, aby přizpůsobila technickému a vědeckému pokroku minimální požadavky uvedené v oddílu 2 přílohy I. [pozm. návrh 57]

Článek 4a

Povinnosti provozovatelů distribuční soustavy recyklované odpadní vody, provozovatelů zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody a koncových uživatelů

1.     Provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody zachová úroveň kvality recyklované odpadní vody v infrastruktuře pro distribuci recyklované odpadní vody alespoň na stejné úrovni kvality, jaká je stanovena v oddílu 2 přílohy I. Provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody rovněž zajistí, aby alespoň opatření pro řízení rizik stanovená v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody uvedená v čl. 5 odst. - 1 byla plně prováděna v rámci infrastruktury pro distribuci recyklované odpadní vody.

Při udělování povolení podle článku 7 příslušný orgán může vyžadovat, aby provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody přijal další opatření pro řízení rizik, a může stanovit další požadavky a preventivní opatření nezbytná v souladu s přílohou II písmeny b) a c).

2.     Provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody zachová úroveň kvality recyklované odpadní vody v infrastruktuře pro uchovávání recyklované odpadní vody alespoň na úrovni kvality, jaká je stanovena v oddílu 2 přílohy I. Provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody rovněž zajistí, aby alespoň opatření pro řízení rizik stanovená v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody uvedená v čl. 5 odst. - 1 byla plně prováděna v rámci infrastruktury pro uchovávání recyklované odpadní vody.

Při udělování povolení podle článku 7 příslušný orgán může vyžadovat, aby provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody přijal další opatření pro řízení rizik, a může stanovit další požadavky a preventivní opatření nezbytná v souladu s přílohou II písmeny b) a c).

3.     Kvalita recyklované odpadní vody používané koncovými uživateli musí mít alespoň úroveň stanovenou v oddílu 2 přílohy I. Příslušný orgán může stanovit další požadavky, pokud jde o povinnosti koncových uživatelů, nad rámec požadavků stanovených v oddílu 2 přílohy I.

4.     Komise vypracuje pokyny, o něž se budou příslušné orgány opírat při provádění požadavků týkajících se kontroly a monitorování výroby, distribuce, uchovávání a používání recyklované odpadní vody. [pozm. návrh 58]

Článek 5

Řízení rizik

-1.     Provozovatel zařízení pro recyklaci ve spolupráci s příslušnými subjekty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku vypracuje plán řízení rizik pro opětovné využívání vody. Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody vychází z hlavních úkolů v oblasti řízení rizik stanovených v příloze II písm. a), stanoví veškeré požadavky doplňující požadavky uvedené v příloze I v souladu s přílohou II písm. b) a určí nebezpečí, rizika a vhodná preventivní opatření v souladu s přílohou II písm. c). [pozm. návrh 59]

1.   Pro účely zajištění bezpečnosti produkce, a dodávání , uchovávání a využívání recyklované odpadní vody provádí provozovatel zařízení pro recyklaci vod dohlíží příslušný orgán na řízení rizik po konzultaci s těmito účastníky: [pozm. návrh 60]

a)

provozovatelem čistírny městských odpadních vod dodávajícím vyčištěnou odpadní vodu do zařízení pro recyklaci vod v souladu s požadavkem na kvalitu stanoveným ve směrnici 91/271/EHS , jestliže je odlišný od provozovatele zařízení pro recyklaci vod; [pozm. návrh 61]

aa)

provozovatelem zařízení pro recyklaci vod; [pozm. návrh 62]

ab)

provozovatelem distribuční soustavy recyklované odpadní vody; [pozm. návrh 63]

ac)

provozovatelem zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody; [pozm. návrh 64]

b)

koncovým uživatelem (uživateli);

c)

jakoukoli jinou stranou, kterou provozovatel zařízení pro recyklaci vod příslušný orgán považuje za relevantní. [pozm. návrh 65]

2.   Provozovatel zařízení pro recyklaci vod, vypracuje plán řízení rizik provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody a provozovatel zařízení pro opětovně využívanou vodu na základě hlavních úkolů uchovávání recyklované odpadní vody plní přinejmenším úkoly v oblasti řízení rizik stanovených v příloze II. uvedené v plánu řízení rizik pro opětovně využívanou vodu, navrhne vedle požadavků uvedených v příloze I veškeré dodatečné požadavky potřebné pro další zmírnění všech rizik a mimo jiné určí nebezpečí, rizika a vhodná preventivní opatření. který je zmíněn v odstavci - 1. Metody řízení rizik používané provozovatelem zařízení pro recyklaci vod, provozovatelem distribuční soustavy recyklované odpadní vody a provozovatelem zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody jsou založeny na mezinárodně uznávané metodice. [pozm. návrh 66]

2a.     V příslušném povolení, které bylo uděleno v souladu s článkem 7, může příslušný orgán stanovit různé úkoly a povinnosti různých subjektů zapojených do plánu řízení rizik pro opětovně využívanou vodu. [pozm. návrh 67]

2b.     Pokud je druh plodiny, která má být zavlažována, uváděn na trh v několika odlišných podobách a spadá do několika různých tříd kvality recyklované odpadní vody, má provozovatel zařízení pro recyklaci vod povinnost poskytovat zemědělci vodu odpovídající nejvyšší příslušné třídě kvality. [pozm. návrh 68]

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci pozměňující tato nařízení, aby přizpůsobila technickému a vědeckému pokroku hlavní úkoly v oblasti řízení rizik uvedené v příloze II. [pozm. návrh 69]

Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci doplňující tato nařízení, aby stanovila technické specifikace hlavních úkolů v oblasti řízení rizik uvedené v příloze II. [pozm. návrh 70]

Do … [1 roku po vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením metodiky pro měření výskytu mikroplastů v recyklované odpadní vodě, na kterou se mohou vztahovat dodatečné požadavky založené na posouzení rizik uvedeném v bodě 4 přílohy II. [pozm. návrh 133]

3a.     Pokud má konečný uživatel podezření, že voda uchovávaná způsobem uvedeným v čl. 4a odst. 2 nesplňuje minimální požadavky stanovené tímto nařízením, uživatel:

a)

okamžitě informuje dotčený zdravotnický orgán a v případě potřeby mu poskytne všechny dostupné informace;

b)

v plném rozsahu spolupracuje s dotčeným příslušným orgánem s cílem ověřit a určit důvod podezření a případnou přítomnost nepovolených látek nebo hodnot uvedených v příloze I oddíle 2 tabulkách 2 a 4. [pozm. návrh 71]

Článek 6

Žádost o povolení dodávat produkovat, distribuovat a uchovávat recyklovanou odpadní vodu [pozm. návrh 72]

1.   Veškeré dodávky Veškerá produkce, distribuce nebo uchovávání recyklované odpadní vody určené pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I podléhají povolení. [pozm. návrh 73]

2.   Provozovatel zařízení pro recyklaci vod podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž zařízení pro recyklaci vod působí nebo má působit. [pozm. návrh 74]

3.   Žádost zahrnuje:

a)

plán řízení rizik pro opětovné využívání vody sestavený v souladu s čl. 5 odst. 2 -1 ; [pozm. návrh 75]

aa)

nejnovější dostupné údaje prokazující splnění podmínek v případě vyčištěné odpadní vody ve smyslu směrnice 91/271/EHS v čistírně odpadních vod, z níž pochází voda určená k opětovnému využití; [pozm. návrh 76]

b)

popis toho, jak bude provozovatel zařízení pro recyklaci vod plnit v místě dodržování hodnot minimální požadavky na kvalitu vody a monitorování stanovené v oddílu 2 přílohy I; [pozm. návrh 77]

c)

popis toho, jak bude provozovatel zařízení pro recyklaci vod plnit v místě dodržování hodnot dodatečné požadavky navržené v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody. [pozm. návrh 78]

3a.     Provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž funguje nebo podle plánů bude fungovat infrastruktura pro distribuci recyklované odpadní vody. V žádosti je popsáno, jak provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody splní povinnosti uvedené v čl. 4a odst. 1. [pozm. návrh 79]

3b.     Provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž funguje nebo podle plánů bude fungovat infrastruktura pro uchovávání recyklované odpadní vody. V žádosti je popsáno, jak provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody splní povinnosti uvedené v čl. 4a odst. 2. [pozm. návrh 80]

Článek 7

Vydání povolení

1.   Pro účely posouzení žádosti příslušný orgán ve vhodných případech konzultuje a vyměňuje si podstatné informace s:

a)

jinými relevantními orgány stejného členského státu, zejména s vodohospodářským orgánem vodohospodářskými a zdravotnickými orgány , pokud je odlišný jsou odlišné od příslušného orgánu; [pozm. návrh 81]

b)

kontaktními místy v potenciálně dotčených členských státech určenými podle čl. 9 odst. 1.

2.   Příslušný orgán za pomoci odpovídající vědecké podpory posoudí žádost a rozhodne do tří měsíců od obdržení úplné žádosti podle čl. 6 odst. 2, 3 , 3a 3b písm. a), zda povolení vydá či nevydá . Pokud příslušný orgán potřebuje více času vzhledem ke složitosti žádosti, informuje o tom bezokladně žadatele a uvede očekávané datum vydání povolení či zamítnutí povolení a zdůvodnění prodloužení lhůty. Příslušný orgán v každém případě přijme rozhodnutí nejpozději šest měsíců od obdržení úplné žádosti podle čl. 6 odst. 2, 3, 3a a 3b. [pozm. návrh 82]

3.   Pokud se příslušný orgán rozhodne vydat povolení, stanoví platné podmínky, které budou podle okolností zahrnovat:

a)

podmínky v souvislosti s minimálními požadavky na kvalitu vody a monitorování stanovenými v oddílu 2 přílohy I;

b)

podmínky v souvislosti s dodatečnými požadavky navrženými v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody;

c)

všechny další podmínky potřebné pro další zmírnění odstranění všech nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat nebo pro životní prostředí. [pozm. návrh 83]

3a.     Pokud podmínky, jež jsou ekvivalentní podmínkám uvedeným v odst. 3 písm. a) až c), nebyly uvedeny již v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody podle článku 5, příslušný orgán tento plán bez prodlení aktualizuje. [pozm. návrh 84]

4.   Povolení bude pravidelně revidováno, a to alespoň každých pět let, a v případě potřeby upraveno.

Článek 8

Kontrola souladu

1.   Příslušný orgán ověřuje soulad recyklované odpadní vody s podmínkami stanovenými v povolení povoleních, která byla vydána místě dodržování hodnot souladu s článkem 7 . Kontrola dodržování hodnot se provádí s využitím těchto prostředků: [pozm. návrh 85]

a)

kontrol na místě;

b)

pomocí údajů z monitorování získaných podle tohoto nařízení a směrnic 91/271/EHS a 2000/60/ES;

c)

jakýmkoli jiným vhodným způsobem.

2.   V případě nedodržení příslušný orgán požaduje, aby provozovatel zařízení pro recyklaci vod , provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody nebo provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody učinil všechna potřebná opatření pro neprodlené urychlené obnovení souladu spovolením a bezodkladné uvědomění dotčených koncových uživatelů . [pozm. návrh 86]

3.   Pokud nedodržení hodnot představuje významné riziko pro životní prostředí nebo pro zdraví lidí jednotlivá hodnota kteréhokoli parametru překročí minimální požadavky na kvalitu vody podle přílohy I oddílu 2 písm. a) , provozovatel zařízení pro recyklaci vod neprodleně pozastaví veškerou další dodávku recyklované odpadní vody., dokud Příslušný orgán nerozhodne může stanovit , že dodržování stanovených hodnot bylo je obnoveno až poté, co se jednotlivá hodnota parametru či parametrů, která překročila příslušné minimální požadavky na kvalitu vody, vrátila pod maximální povolenou hodnotu nejméně při třech po sobě následujících kontrolách . [pozm. návrh 87]

4.   Jestliže dojde k havárii ovlivňující dodržování podmínek povolení, provozovatel zařízení pro recyklaci vod , provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody nebo provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody neprodleně informuje příslušný orgán a koncové uživatele, kteří by mohli být dotčeni, a sděluje příslušnému orgánu informace potřebné pro posouzení dopadů této havárie. [pozm. návrh 88]

4a.     Po udělení povolení v souladu s článkem 7 příslušný orgán pravidelně ověřuje, zda provozovatel zařízení pro recyklaci vod, provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody a provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody dodržuje opatření uvedená v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody. [pozm. návrh 89]

4b.     V případě, že recyklovaná odpadní voda nesplňuje v bodě dodržování hodnot požadavky a dojde k následnému znečištění půdy nebo zemědělských produktů prostřednictvím distribuční soustavy a zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody nesplňující požadavky a k ohrožení zdraví a životního prostředí, nese odpovědnost provozovatel zařízení pro recyklaci vod, který zajišťuje náhradu škod. [pozm. návrh 134]

Článek 9

Spolupráce mezi členskými státy

1.   Členské státy určí kontaktní místo, které bude podle potřeby spolupracovat s kontaktními místy a příslušnými orgány jiných členských států. Úkolem kontaktních míst je poskytovat na požádání součinnost a koordinovat komunikaci mezi příslušnými orgány. Kontaktní místa zejména přijímají a předávají žádosti o součinnost.

2.   Členské státy reagují na žádosti o součinnost bez zbytečného prodlení.

Článek 9a

Informační a osvětové kampaně

1.     Členské státy připraví informační a osvětové kampaně, které jsou zaměřeny na potenciální koncové uživatele, včetně jednotlivých občanů, a týkají se bezpečnosti opětovného využití vody a úspor vodních zdrojů v důsledku opětovného využívání vody.

2.     Členské státy připraví také informační kampaně zaměřené na zemědělce, aby zaručily, že při pěstování plodin využívají zemědělci recyklovanou vodu optimálním způsobem, a předcházejí tak jakýmkoli negativním vlivům na zdraví i životní prostředí. [pozm. návrh 91]

Článek 10

Informování veřejnosti

1.   Aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES a aniž je dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES , členské státy zajistí, aby měla veřejnost on-line nebo prostřednictvím jiných snadno použitelných způsobů, při nichž jsou dodržovány předpisy o ochraně údajů, k dispozici adekvátní , aktuální aktuální dostupné informace o opětovném využívání vody. Tyto informace zahrnují: [pozm. návrh 92]

a)

množství a kvalitu recyklované odpadní vody dodané v souladu s tímto nařízením;

aa)

využití recyklované odpadní vody jakožto procentní podíl z celkového množství sladké vody používané pro účely sledované tímto nařízením; [pozm. návrh 93]

b)

procento recyklované odpadní vody v členském státu dodané v souladu s tímto nařízením v porovnání s celkovým množstvím vyčištěné městské odpadní vody;

ba)

procento recyklované odpadní vody v členském státu, jež je dodávána v souladu s tímto nařízením v porovnání s celkovým množstvím zpracovatelné městské odpadní vody; [pozm. návrh 94]

c)

povolení vydaná nebo pozměněná v souladu s tímto nařízením, včetně podmínek stanovených příslušnými orgány v souladu s čl. 7 odst. 3;

d)

výsledek kontroly dodržování podmínek povolení provedené v souladu s čl. 8 odst. 1;

e)

kontaktní místa určená v souladu s čl. 9 odst. 1.

2.   Informace podle odstavce 1 se aktualizují alespoň jednou ročně.

2a.     V souladu s nařízením (ES) č. 852/2004, které stanoví obecná pravidla pro provozovatele potravinářských podniků a vztahuje se na výrobu, zpracování a distribuci potravin určených k lidské spotřebě a na jejich uvádění na trh, informují příslušné orgány uživatele o maximálním obsahu živin v dodávané řádně vyčištěné odpadní vodě, aby se uživatelé, včetně zemědělců, mohli ujistit o tom, že je v souladu s obsahy živin předepsanými pravidly Unie. [pozm. návrh 95]

3.   Komise může pomocí prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se formy a prezentace informací, jež mají být předkládány podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 15. [pozm. návrh 96]

Článek 11

Informace o monitorování provádění

1.   Aniž by byly dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES, každý členský stát za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí:

a)

sestaví a zveřejní do … [tří čtyř let od data vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých šest let aktualizuje soubor údajů obsahující informace o výsledku kontroly dodržování podmínek povolení provedené v souladu s čl. 8 odst. 1 a další informace, jež mají být zpřístupněny veřejnosti on-line v souladu s článkem 10; [pozm. návrh 97]

b)

sestaví, zveřejní a poté každý rok aktualizuje soubor údajů obsahující informace o případech nedodržení podmínek stanovených v povolení, které byly shromážděny v souladu s čl. 8 odst. 1, a informace o opatřeních učiněných v souladu s čl. 8 odst. 2 a 3.

2.   Členské státy zajistí, aby měly Komise, Evropská agentura pro životní prostředí a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí přístup k souborům údajů uvedeným v odstavci 1.

3.   Na základě údajů uvedených v odstavci 1 Evropská agentura pro životní prostředí sestaví, zveřejní a pravidelně nebo na žádost Komise aktualizuje celounijní přehled, který zahrnuje podle potřeby ukazatele pro výstupy, výsledky a dopady tohoto nařízení, mapy a zprávy členských států.

4.   Komise může pomocí prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se formy a prezentace informací, jež mají být předkládány podle odstavce 1, jakož i podrobná pravidla týkající se formy a prezentace celounijního přehledu podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 15.

Článek 12

Přístup ke spravedlnosti

1.   Členské státy zajistí, aby fyzické nebo právnické osoby nebo jejich sdružení, organizace či skupiny měly v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí přístup k přezkumnému řízení před soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona a mohly napadnout věcnou nebo procesní legalitu rozhodnutí, opatření nebo opomenutí v souvislosti s prováděním článků 4 až 8, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a)

mají na tom dostatečný zájem;

b)

namítají porušení práva, pokud to správní řád příslušného členského státu vyžaduje jako podmínku.

2.   Členské státy určí, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, úkony nebo opomenutí napadeny.

3.   Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva v souladu s cílem poskytnout dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti.

V této souvislosti se zájem jakékoli nevládní organizace prosazující ochranu životního prostředí a splňující požadavky podle vnitrostátních právních předpisů považuje za dostatečný pro účely odst. 1 písm. a).

Má se rovněž za to, že pro účely odst. 1 písm. b) mají tyto organizace práva, jež mohou být porušena.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 nevylučují možnost předběžného přezkumného řízení před správním orgánem a není jimi dotčen požadavek na vyčerpání správních přezkumných řízení před zahájením soudního přezkumného řízení, pokud vnitrostátní právní předpisy takový požadavek stanoví.

5.   Každé přezkumné řízení podle odstavců 1 a 4 musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.

6.   Členské státy zajistí, aby měla veřejnost k dispozici informace o přístupu k správním a soudním přezkumným řízením.

Článek 13

Hodnocení

1.   Komise do … [6 pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost] provede hodnocení tohoto nařízení. Hodnocení bude vycházet alespoň z těchto prvků: [pozm. návrh 98]

a)

zkušeností získaných při provádění tohoto nařízení;

b)

souborů údajů sestavených členskými státy podle čl. 11 odst. 1 a celounijního přehledu sestaveného Evropskou agenturou pro životní prostředí v souladu s čl. 11 odst. 3;

c)

příslušných vědeckých, analytických a epidemiologických údajů;

d)

technických a vědeckých poznatků;

e)

doporučení Světové zdravotnické organizace, pokud jsou tato doporučení k dispozici;

ea)

pokusů, které byly provedeny zejména v oblasti používání kalů z čistíren odpadních vod a odpadních vod s příměsí metanu v zemědělství. [pozm. návrh 99]

2.   V rámci hodnocení podle odstavce 1 věnuje Komise zvláštní pozornost těmto aspektům:

a)

minimálním požadavkům stanoveným v příloze I;

b)

hlavním úkolům v oblasti řízení rizik stanoveným v příloze II;

c)

dodatečným požadavkům stanoveným příslušnými orgány podle čl. 7 odst. 3 písm. b) a c);

d)

dopadům opětovného využívání vody na životní prostředí a zdraví lidí;

da)

rostoucí přítomnosti mikroskopických znečišťujících látek a nově se objevujících látek v opětovně využívané vodě. [pozm. návrh 100]

2a.     V rámci hodnocení podle odstavce 1 Komise posoudí možnost:

a)

rozšířit oblast působnosti tohoto nařízení na recyklované odpadní vody určené k dalšímu zvláštnímu využití, včetně opětovného využívání pro průmyslové účely;

b)

rozšířit požadavky tohoto nařízení na nepřímé využívání čištěných odpadních vod;

c)

stanovit minimální požadavky pro kvalitu čištěné odpadní vody pro účely obnovení zásob podzemních vod. [pozm. návrh 101]

2b.     Své posouzení podle odstavce 1 Komise případně doplní legislativním návrhem. [pozm. návrh 102]

Článek 14

Výkon přenesených pravomocí

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 a v čl. 5 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenos pravomocí uvedených v tomto rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna.

5.   Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, oznámí jej současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Na podnět Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlužuje o dva měsíce.

Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený směrnicí 2000/60/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce uplatňované při porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná pravidla pro zajištění jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy do … [tří čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí Komisi tato pravidla a tato opatření a budou ji informovat o všech následných změnách, které se jich budou týkat. [pozm. návrh 103]

Článek 17

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od … [jeden rok dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost]. [pozm. návrh 104]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C , , s. .

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 353.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(5)  Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(6)  COM(2012)0673.

(7)  COM(2007)0414.

(8)   Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 33.

(9)  COM(2015)0614.

(10)   Směrnice (EU) …/… o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L …, …, s. …).

(11)  Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).

(12)  Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(13)  Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(23)  Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).

(24)  Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).

(25)  Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(27)  Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(29)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

PŘÍLOHA I

VYUŽITÍ A MINIMÁLNÍ POŽADAVKY

Oddíl 1 Využití recyklované odpadní vody, jak je uvedeno v článku 2

a)   Zavlažování v zemědělství

Zavlažování v zemědělství znamená zavlažování těchto druhů plodin:

potravinářských plodin konzumovaných za syrova, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu a konzumaci v syrovém nebo nezpracovaném stavu,

zpracovaných potravinářských plodin, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu, nikoliv však pro konzumaci v syrovém stavu, ale až po zpracování (tj. uvařené, průmyslově zpracované),

nepotravinářských plodin, tj. plodin, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (např. pastvinové směsi, pícniny, textilní plodiny, okrasné plodiny, osivo, energetické plodiny a trávy).

Aniž jsou dotčeny příslušné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a zdraví, členské státy mohou používat recyklovanou odpadní vodu k dalším účelům, jako je opětovné použití pro průmyslové účely, veřejné služby a environmentální účely. [pozm. návrh 105]

Oddíl 2 Minimální požadavky

2.1.   Minimální požadavky na recyklovanou odpadní vodu určenou pro zavlažování v zemědělství [pozm. návrh 106 se netýká českého znění]

Třídy kvality recyklované odpadní vody a povolené využití a metody zavlažování pro jednotlivé třídy jsou uvedeny v tabulce 1. Minimální požadavky na kvalitu vody jsou stanoveny v tabulce 2 v bodě a). Minimální frekvence a výkonnostní cíle pro monitorování recyklované odpadní vody jsou stanoveny v bodě b) v tabulce 3 (rutinní monitorování) a v tabulce 4 (validační monitorování).

Tabulka 1 Třídy kvality recyklované odpadní vody a povolené zemědělské použití a metody zavlažování

Minimální třída kvality recyklované odpadní vody

Kategorie plodin

Metoda zavlažování

A

Všechny potravinářské plodiny, včetně kořenových plodin konzumovaných za syrova a potravinářských plodin, jejichž jedlá část je v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou

Všechny metody zavlažování

B

Potravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část roste nad zemí a není v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, zpracované potravinářské plodiny a nepotravinářské plodiny včetně plodin na krmení zvířat na produkci mléka a masa

Všechny metody zavlažování

C

Pouze  (*1) Pouze zavlažovací metody, které nevedou k přímému kontaktu plodiny a recyklované odpadní vody. Například kapkové zavlažování (*1) [pozm. návrh 107]

D

Technické a energetické plodiny a plodiny z osiva

Všechny metody zavlažování

a)   Minimální požadavky na kvalitu vody

Tabulka 2 Požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství

Třída kvality recyklované odpadní vody

Orientační technologický cíl odpovídající čištění

Požadavky na kvalitu Mezní hodnota

 

E.   coli

(KTJ/100 ml)

BSK5

(mg/l)

NL

(mg/l)

Zákal

(NTU)

Jiné

A

Sekundární čištění, filtrace a dezinfekce

≤10

nebo pod mez detekce

≤10

≤10

≤5

Legionella spp.: <1 000 KTJ/l v případě rizika aerosolizace ve sklenících

Střevní paraziti (vajíčka střevních parazitů): ≤1 vajíčko/l pro zavlažování pastvin nebo pícnin Salmonella: nepřítomna [pozm. návrh 108]

B

Sekundární čištění a dezinfekce

≤100

Podle směrnice Rady 91/271/EHS (1)

(příloha I, tabulka 1)

Podle směrnice 91/271/EHS

(příloha I, tabulka 1)

C

Sekundární čištění a dezinfekce

≤1 000

D

Sekundární čištění a dezinfekce

≤10 000

Recyklovaná odpadní voda bude považována za vyhovující požadavkům stanoveným v tabulce 2, jestliže měření splní všechna následující kritéria:

Uvedené hodnoty pro E. coli, Legionella spp a střevní parazity jsou splněny u 90 % nebo více vzorků. Žádná maximální hodnota vzorků nesmí překročit maximální limit odchylky 1 log od uvedené hodnoty pro E. coliLegionella a 100 % uvedené hodnoty pro střevní parazity. Požadavek zajistit nepřítomnost salmonely se vztahuje na 100 % vzorků. [pozm. návrh 109]

Uvedené hodnoty pro BSK5, NL a zákal v třídě A jsou splněny u 90 % nebo více vzorků. Žádná maximální hodnota vzorků nesmí překročit maximální limit odchylky 100 % uvedené hodnoty. [pozm. návrh 110]

b)   Minimální požadavky na monitorování

Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod provádí rutinní monitorování za účelem ověření, že recyklovaná odpadní voda splňuje minimální požadavky na kvalitu vody stanovené v písmenu a). Rutinní monitorování se zařadí do postupů ověřování systému pro opětovné projektu opětovného využívání vody. [pozm. návrh 111]

Vzorky, které budou použity k ověření souladu s mikrobiologickými parametry v místě dodržování hodnot, se odebírají v souladu s normou EN ISO 19458. [pozm. návrh 112]

Tabulka 3 Minimální frekvence pro rutinní monitorování recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství

 

Minimální frekvence monitorování

Třída kvality recyklované odpadní vody

E.   coli

BSK5

NL

Zákal

Legionella spp.

(v příslušných případech)

Střevní paraziti

(v příslušných případech)

A

Jednou

týdně

Jednou

týdně

Jednou

týdně

Kontinuálně

Jednou

týdně

Dvakrát měsíčně nebo je frekvence určena provozovatelem zařízení pro recyklaci vod podle počtu vajíček v odpadní vodě vstupující do zařízení pro recyklaci vod.

B

Jednou

týdně

Podle směrnice 91/271/EHS

(příloha I, oddíl D)

Podle směrnice 91/271/EHS

(příloha I, oddíl D)

C

Dvakrát měsíčně

D

Dvakrát měsíčně

Validační monitorování je třeba provést před uvedením zařízení pro recyklaci vod do provozu, když je zařízení modernizováno a když je přidáno nové zařízení nebo procesy , a pokaždé, když je vydáno nové povolení nebo když je stávající povolení změněno . [pozm. návrh 113]

Validační monitorování se provádí pro nejpřísnější třídu kvality recyklované odpadní vody, třídu A, za účelem posouzení toho, zda jsou splněny výkonnostní cíle (snížení log10). Validační monitorování zahrnuje monitorování indikátorových mikroorganismů spojených s jednotlivými skupinami patogenů (bakterie, viry a prvoci). Zvolenými indikátorovými mikroorganismy jsou E. coli pro patogenní bakterie, F-specifické kolifágy, somatické kolifágy nebo kolifágy pro patogenní viry a spóry Clostridium perfringens nebo sporulující sulfát redukující bakterie pro prvoky. Výkonnostní cíle (snížení log10) pro validační monitorování u vybraných indikátorových mikroorganismů jsou uvedeny v tabulce 4 a musí být dodrženy na výstupu ze zařízení pro recyklaci vod (místo dodržování hodnot), přičemž se zohledňují koncentrace v surové odpadní vodě přicházející do čistírny městských odpadních vod. Alespoň 90 % validačních vzorků splňuje nebo překračuje výkonnostní cíl. [pozm. návrh 114]

Pokud biologický ukazatel není v surové odpadní vodě přítomen v dostatečném množství ke snížení log10, nepřítomnost tohoto biologického ukazatele v odtoku znamená, že jsou splněny validační požadavky. Výkonnost s ohledem na cíl souladu lze stanovit pomocí analytické kontroly či sečtením výkonnosti přidělené jednotlivým krokům zpracování na základě vědeckých důkazů pro standardní zavedené procesy (jako jsou zveřejněné údaje ze zpráv o testování, případové studie atd.) nebo, v případě inovativního zpracování, lze výkonnost testovat v laboratoři za kontrolovaných podmínek. [pozm. návrh 115]

Tabulka 4 Validační monitorování recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství

Třída kvality

recyklované odpadní

vody

Indikátorové mikroorganismy  (*2)

Výkonnostní cíle pro řetězec čištění

(snížení log10)

A

E. coli

≥ 5,0

Celkové kolifágy / F-specifické kolifágy / somatické kolifágy / kolifágy (*3)

≥ 6,0

Spóry Clostridium perfringens / sporulující sulfát redukující baktérie (*4)

≥ 5,0

Metody analýzy pro monitorování provozovatel validuje a zadokumentuje v souladu s normou EN ISO/IEC-17025 nebo jinými vnitrostátními či mezinárodními normami, které zajišťují stejnou kvalitu. Provozovatel zařízení pro recyklaci vod zajistí, aby laboratoře vybrané pro validační monitorování uplatňovaly postupy řízení kvality v souladu s normou ISO/IEC 17025. [pozm. návrh 119]


(*1)  Kapkové zavlažování (nazývané také kapénkové zavlažování) je systém mikrozávlahy, který dokáže dodávat kapky vody nebo malý proud vody k rostlinám a zahrnuje vodu odkapávající na půdu nebo přímo pod její povrch při velmi malých rychlostech (2–20 litrů za hodinu) ze systému plastových trubek o malém průměru vybavených otvory, které se nazývají kapkovače.

(1)  Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(*2)  Pro účely validačního monitorování mohou být namísto navrhovaných indikátorových mikroorganismů použity rovněž referenční patogeny Campylobacter, RotavirusCryptosporidium. Pak by se měly použít tyto výkonnostní cíle snížení log10: Campylobacter (≥ 5,0), Rotavirus (≥ 6,0) a Cryptosporidium (≥ 5,0). Je-li to zdůvodněné nutností zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, může vnitrostátní zdravotnický orgán v souvislosti s konkrétním případem stanovit další ukazatele. [pozm. návrh 116]

(*3)  Celkové kolifágy jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor virů. Pokud však analýza celkových kolifágů není proveditelná, je třeba analyzovat alespoň jeden z nich (F-specifické nebo somatické kolifágy). Pokud celkové kolifágy nejsou v surové odpadní vodě přítomné v dostatečném množství, lze výkonnost s ohledem na cíl souladu stanovit pomocí analytické kontroly či sečtením výkonnosti přidělené jednotlivým krokům zpracování na základě vědeckých důkazů pro standardní zavedené procesy (jako jsou zveřejněné údaje ze zpráv o testování, případové studie atd.) nebo, v případě inovativního zpracování, lze výkonnost testovat v laboratoři za kontrolovaných podmínek. [pozm. návrh 117]

(*4)  Spóry Clostridium perfringens jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor prvoků. Alternativou jsou však sporulující sulfát redukující baktérie, jestliže koncentrace spór Clostridium perfringens neumožňuje validovat požadované odstranění log10. Pokud Clostridium perfringens nejsou v surové odpadní vodě přítomné v dostatečném množství, lze výkonnost s ohledem na cíl souladu stanovit pomocí analytické kontroly či sečtením výkonnosti přidělené jednotlivým krokům zpracování na základě vědeckých důkazů pro standardní zavedené procesy (jako jsou zveřejněné údaje ze zpráv o testování, případové studie atd.) nebo, v případě inovativního zpracování, lze výkonnost testovat v laboratoři za kontrolovaných podmínek. [pozm. návrh 118]

PŘÍLOHA II

a)     Klíčové úkoly v oblasti řízení rizik [pozm. návrh 120]

-1.

Provést analýzu proveditelnosti plánovaného zařízení pro recyklaci vod, která zohlední alespoň náklady na vývoj zařízení, pokud jde o oblastní poptávku po recyklované vodě, případné koncové uživatele a požadavky na vyčištěnou odpadní vodu ze zařízení, a posoudí kvalitu čištěné odpadní vody na vstupu do zařízení. [pozm. návrh 121]

1.

Popsat systém opětovného využívání vody, od odpadní vody vstupující do čistírny městských odpadních vod až do místa využití, včetně zdrojů odpadní vody, kroků při čištění a technologie v zařízení pro recyklaci vod, infrastruktury pro dodávku a uchovávání, zamýšleného použití, místa použití a množství recyklované odpadní vody, která bude dodávána. Cílem tohoto úkolu je poskytnout podrobný popis celého systému pro opětovné využívání vody.

2.

Identifikovat potenciální nebezpečí, zejména přítomnost znečišťujících látek a patogenů, a možnost nebezpečných událostí, jako jsou poruchy při čištění, náhodné úniky nebo kontaminace v popsaném systému opětovného využívání vody.

3.

Identifikovat prostředí, populace a jednotlivce ohrožené přímou nebo nepřímou expozicí identifikovaným potenciálním nebezpečím, s ohledem na specifické environmentální faktory, jako je lokální hydrogeologie, topologie, druh půdy a ekologie, a faktory související s druhem plodin a pěstitelskými metodami. V jednotlivých fázích systému pro opětovné využívání odpadních vod je třeba vzít v úvahu posouzení zdravotních rizik včetně identifikace nebezpečí, vztah mezi dávkou a odpovědí, posouzení expozice a charakterizace rizik. Také je třeba zvážit možné nezvratné nebo dlouhodobé negativní environmentální nebo zdravotní účinky procesu recyklace vody , tedy její distribuce, uchovávání a využívání, včetně případných negativních účinků na ekologické průtoky . [pozm. návrh 122]

4.

Provést posouzení rizik zahrnující environmentální rizika i rizika pro zdraví lidí a zvířat s ohledem na povahu identifikovaných potenciálních nebezpečí, identifikovaných prostředí, populací a jednotlivců ohrožených expozicí těmto nebezpečím a závažnost možných účinků těchto nebezpečí, jakož i s ohledem na všechny příslušné právní předpisy Unie a vnitrostátní právní předpisy, pokyny a minimální požadavky týkající se bezpečnosti potravin a krmiv a bezpečnosti práce a cílů v oblasti životního prostředí. Pro účely posouzení rizik lze použít kvalitativní studie . Vědecká nejistota v charakterizaci rizik se řeší v souladu se zásadou předběžné opatrnosti. [pozm. návrh 123]

Posouzení rizik vychází z těchto prvků:

a)

posouzení environmentálních rizik, včetně všech těchto prvků:

i.

potvrzení povahy nebezpečí, v příslušných případech včetně odhadu úrovně, při které nedochází k nepříznivým účinkům;

ii.

posouzení potenciálního rozsahu expozice;

iii.

charakterizace rizik;

b)

posouzení rizik pro zdraví lidí, včetně všech těchto prvků:

i.

potvrzení povahy nebezpečí, v příslušných případech včetně vztahu mezi dávkou a odpovědí , a to ve spolupráci se zdravotnickými orgány ; [pozm. návrh 124]

ii.

posouzení potenciálního rozsahu dávky nebo expozice;

iii.

charakterizace rizik.

Při posuzování rizik budou brány v úvahu jsou splněny minimálně tyto požadavky a povinnosti: [pozm. návrh 125]

a)

požadavek snížit a bránit znečištění vody dusičnany v souladu se směrnicí 91/676/EHS

b)

povinnost, aby ochranná pásma zdrojů pitné vody splňovala požadavky směrnice 98/83/ES;

c)

požadavek splnit environmentální cíle stanovené ve směrnici 2000/60/ES;

d)

požadavek zabránit znečištění podzemních vod v souladu se směrnicí 2006/118/ES;

e)

požadavek splnit normy kvality životního prostředí pro prioritní látky a některé další znečišťující látky stanovený směrnicí 2008/105/ES;

f)

požadavek splnit normy kvality životního prostředí pro znečišťující látky, které představují problém na vnitrostátní úrovni (tj. znečišťující látky specifické pro povodí) stanovený směrnicí 2000/60/ES;

g)

požadavek splnit normy kvality vody ke koupání stanovený směrnicí 2006/7/ES;

h)

požadavky týkající se ochrany životního prostředí, a zejména ochrany půdy, když se odpadní kal používá v zemědělství podle směrnice 86/278/EHS;

i)

požadavky týkající se hygieny potravin stanovené v nařízení (ES) č. 852/2004 a pokyny uvedené ve sdělení Komise Pokyny pro řešení mikrobiologických rizik u čerstvého ovoce a zeleniny v prvovýrobě prostřednictvím správné hygieny;

j)

požadavky na hygienu krmiv stanovené v nařízení (ES) č. 183/2005;

k)

požadavek dodržovat příslušná mikrobiologická kritéria stanovená v nařízení (ES) č. 2073/2005;

l)

požadavky týkající se maximálních úrovní některých kontaminujících látek v potravinách stanovený v nařízení (ES) č. 1881/2006;

m)

požadavky týkající se maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a krmivech a na jejich povrchu stanovený v nařízení (ES) č. 396/2005;

n)

požadavky týkající se zdraví zvířat v nařízeních (ES) č. 1069/2009 a (EU) č. 142/2011.

b)     Podmínky týkající se dodatečných požadavků [pozm. návrh 126]

5.

Pokud je to nezbytné a vhodné pro zajištění dostatečné náležité ochrany životního prostředí a zdraví lidí, specifikovat požadavky na kvalitu vody a monitorování, které doplňují anebo jsou přísnější než požadavky uvedené v příloze I.

V závislosti na výsledku posouzení rizik podle bodu 4 Tyto dodatečné požadavky se mohou tyto dodatečné požadavky týkat zejména:

a)

těžkých kovů;

b)

pesticidů;

c)

vedlejších produktů dezinfekce;

d)

léčivých přípravků;

da)

přítomnosti mikroplastů;

e)

jiných znečišťujících látek, které nově vzbuzují obavy jejichž závažnost byla zjištěna při analýzách životního prostředí a veřejného zdraví prováděných na místní úrovni;

f)

antimikrobiální rezistence. [pozm. návrh 127]

c)     Preventivní opatření [pozm. návrh 128]

6.

Identifikovat preventivní opatření, která jsou již zavedena nebo která by měla být podniknuta pro omezení rizik, aby byla všechna identifikovaná rizika adekvátně řízena.

Tato preventivní opatření mohou zahrnovat:

a)

kontrolu přístupu;

b)

další opatření v oblasti dezinfekce nebo odstraňování znečišťujících látek;

c)

zvláštní technologie zavlažování snižující riziko vzniku aerosolu (např. kapkové zavlažování);

d)

podpora zániku patogenů před sklizní;

e)

stanovení minimálních bezpečnostních vzdáleností.

Zvláštní preventivní opatření, která mohou přicházet v úvahu, jsou stanovena v tabulce 1.

Tabulka 1: Zvláštní preventivní opatření

Třída kvality

recyklované odpadní

vody

Zvláštní preventivní opatření

A

Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

B

Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.

Zabránit dojnicím v období dojivosti ve vstupu na pastvinu, dokud pastvina neuschne.

Pícniny musí být před zabalením vysušeny nebo silážovány.

Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

C

Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.

Zajistit, aby se zvířata nepásla na pastvě pět dnů po poslední závlaze.

Pícniny musí být před zabalením vysušeny nebo silážovány.

Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

D

Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.

7.

Zajistit zavedení adekvátních systémů řízení kvality a postupů, včetně monitorování recyklované odpadní vody z hlediska příslušných parametrů a zavedení adekvátních programů údržby zařízení.

8.

Zajistit zavedení systémů monitorování životního prostředí, které budou zjišťovat všechny negativní vlivy opětovného využívání vody a zajišťovat zpětnou vazbu z monitorování a řádnou validaci a dokumentaci všech procesů a postupů.

Doporučuje se, aby provozovatel zařízení pro recyklaci vod vytvořil a udržoval systém řízení kvality certifikovaný podle normy ISO 9001 nebo ekvivalentní normy.

8a.

Zajistit, aby zařízení pro recyklaci mělo k dispozici alternativní způsob vypouštění čištěné odpadní vody, která nebyla opětovně využita. [pozm. návrh 129]

9.

Zajistit zavedení vhodného systému pro řízení havárií a mimořádných událostí, včetně postupu informování všech příslušných stran o dané události, a udržovat pravidelně aktualizovaný havarijní plán.

9a.

Zajistit, aby infrastruktura pro distribuci recyklované odpadní vody byla oddělená a vybudovaná tak, aby nemohlo vzniknout riziko kontaminace soustavy pro zásobování vodou a distribuci vody určené k lidské spotřebě. [pozm. návrh 130]

9b.

Zajistit, aby infrastruktura pro distribuci recyklované odpadní vody byla příslušným způsobem označena, aby v případech, kde je vystavěna s otevřenými drenážemi, byla patřičně opatřena dobře viditelným značením, a to i v případě, kdy se odpadní vody mísí s vodou z jiných zdrojů. [pozm. návrh 131]

9c.

Zajistit vytvoření koordinačních mechanismů mezi různými subjekty s cílem zaručit bezpečnou produkci a bezpečné používání recyklované vody. [pozm. návrh 132]

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/246


P8_TA(2019)0072

Schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozor nad trhem s těmito vozidly ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění a opravuje nařízení (EU) č. 167/2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (COM(2018)0289 – C8-0183/2018 – 2018/0142(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/36)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0289),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0183/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0318/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 104.


P8_TC1-COD(2018)0142

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 167/2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/519.)


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/247


P8_TA(2019)0073

Program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků a evropskou statistiku ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, a evropskou statistiku a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826 (COM(2018)0441 – C8-0254/2018 – 2018/0231(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/37)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0441),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 43 odst. 2, čl. 168 odst. 4 písm. b) a články 114, 173 a 338 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0254/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Rozpočtového výboru (A8-0052/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 40.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 259.


P8_TC1-COD(2018)0231

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, a evropskou statistiku a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na

čl. 43 odst. 2, čl. 168 odst. 4 písm. b) a články 114, 173 a 338 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vnitřní trh je základním kamenem Unie. Od svého vzniku je významným prvkem přispívajícím k růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Vytváří nové příležitosti a úspory z rozsahu pro evropské podniky, zejména mikropodniky a malé a střední podniky, a posiluje konkurenceschopnost průmyslu a měli by z něj mít i nadále prospěch všichni občané bez rozdílu . Vnitřní trh přispěl k tvorbě pracovních míst a nabídl spotřebitelům větší výběr za nižší ceny , přičemž zároveň zaručuje vysokou kvalitu nabízených produktů a služeb . Nadále je hnací silou pro budování integrovanějšího trhu a silnějšího, vyváženějšího a spravedlivějšího hospodářství. Je jedním z velkých úspěchů EU a nejlepším přínosem Unie v čím dál globalizovanějším světě a klíčovým prvkem při dosahování v přechodu na udržitelné hospodářství, které účinně využívá zdroje a energii, a dokáže tak čelit zvyšujícímu se tlaku změny klimatu . [pozm. návrh 1]

(2)

Vnitřní trh se musí neustále přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí digitální revoluce a globalizace. Nová éra digitálních inovací nadále poskytuje příležitosti podnikům a výhody pro hospodářství a náš každodenní život, zejména pro podniky jednotlivcům jednotlivce , vytváří nové výrobky a obchodní modely, ale zároveň představuje výzvu pro regulaci a prosazování práva a ochranu a bezpečnost spotřebitelů . [pozm. návrh 2]

(3)

Fungování vnitřního trhu se opírá o rozsáhlý soubor právních předpisů Unie. To se týká zejména konkurenceschopnosti, normalizace, vzájemného uznávání, ochrany spotřebitele, dozoru nad trhem a regulace potravinového řetězce, ale také pravidel upravujících hospodářskou činnost, obchodní a finanční transakce a prosazování spravedlivé hospodářské soutěže zajišťující rovné podmínky, které jsou pro fungování vnitřního trhu nezbytné , ve prospěch spotřebitelů a podniků . [pozm. návrh 3]

(4)

Na cestě k řádnému Řádnému fungování vnitřního trhu však stále stojí v cestě neopodstatněné, diskriminační a nepřiměřené překážky a nové překážky vznikají. Přijetí pravidel je pouze prvním krokem, ale zajistit, aby fungovala, je stejně tak důležité. Je to Nepostačující prosazování stávajících pravidel, překážky bránící volnému pohybu zboží a služeb a nízká míra přeshraničního zadávání veřejných zakázek omezují možnosti podniků a občanů. Řešení těchto překážek je vlastně otázka důvěry občanů v Unii, v její schopnost dosahovat výsledků a vytvářet kvalitní pracovní místa, přispívat k růstu a současně chránit veřejný zájem. [pozm. návrh 4]

(5)

V současné době existuje několik programů pro akce Unie v oblasti konkurenceschopnosti podniků, včetně zejména mikropodniků a malých a středních podniků, ochrany spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik týkajících se finančních služeb a potravinového řetězce. Některé další činnosti jsou financovány přímo v rámci rozpočtových položek pro vnitřní trh. Je nutné zjednodušit součinnost mezi různými opatřeními, využívat jich a stanovit flexibilnější , transparentnější, jednodušší a agilnější rámec pro financování činností, jejichž cílem je dosáhnout řádného a udržitelného fungování vnitřního trhu nákladově nejefektivnějším způsobem. Je proto nezbytné zavést nový program, který by spojoval činnosti financované v rámci jiných uvedených programů a jiných příslušných rozpočtových položek , který se bude inspirovat stávajícími programy . Program by měl zahrnovat také nové iniciativy, jejichž cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu , ale neměl by se překrývat se souvisejícími programy a činnostmi Unie . [pozm. návrh 5]

(6)

Vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky je předmětem samostatného evropského statistického programu zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 (4). V zájmu zajištění kontinuity vypracovávání a šíření evropské statistiky by měl nový program rovněž zahrnovat činnosti, na něž se vztahuje stávající evropský statistický program, tím, že poskytne rámec pro shromažďování údajů, jakož i pro vývoj, vypracovávání , správné používání, uplatňování a šíření evropské statistiky. Nový program by měl stanovit finanční rámec pro evropskou statistiku s cílem poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelnou a spolehlivou evropskou statistiku o Evropě , mj. v oblastech trhu a migrace , o kterou by se opírala tvorba, provádění, monitorování a hodnocení všech politik Unie v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) . [pozm. návrh 6]

(7)

Je proto vhodné zavést program pro vnitřní jednotný trh určený k posílení vnitřního trhu a zlepšení jeho fungování v oblastech , jako jsou konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, včetně zejména mikropodniků a malých a středních podniků, normalizace, dohled nad trhem, ochrana spotřebitele, potravinový řetězec evropskou statistiku evropská statistika (dále jen „program“). Program by měl být zaveden na dobu trvání sedmi let od roku 2021 do roku 2027. [pozm. návrh 7]

(8)

Program by měl podporovat tvorbu, provádění a prosazování právních předpisů Unie, které jsou základem pro řádné fungování vnitřního trhu. Dále by měl podporovat vytváření vhodných podmínek k posílení postavení všech subjektů na vnitřním trhu: podniků, občanů včetně spotřebitelů a pracovníků , občanské společnosti a veřejných orgánů. Za tímto účelem by měl usilovat o zajištění konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, a zejména mikropodniků a malých a středních podniků, včetně podniků působících v odvětví cestovního ruchu, ale také podporovat o podporu prosazování pravidel týkajících se ochrany a bezpečnosti spotřebitele a environmentálních a sociálních norem a zvyšování informovanosti podniků a jednotlivců tím, že jim poskytne správné nástroje, příslušné informace a pomoc, poznatky a kompetence, aby mohli činit informovaná rozhodnutí a posilovat svou účast na tvorbě politik Unie. Program by měl dále posílit regulační a správní spolupráci, zejména prostřednictvím programů odborné přípravy, výměnou osvědčených postupů, budováním znalostních a kompetenčních základen, včetně využívání strategického zadávání veřejných zakázek. Program by měl rovněž usilovat o podporu tvorby vysoce kvalitních mezinárodních norem, které jsou základem pro provádění právních předpisů Unie. To také zahrnuje stanovení norem v oblasti účetního výkaznictví a auditu, čímž se přispěje k transparentnosti a dobrému fungování kapitálových trhů Unie a ke zvýšení ochrany investorů. Program by měl podporovat tvorbu pravidel a stanovování norem také tím, že zajistí co nejširší zapojení zúčastněných stran. Cílem programu by měla být též podpora provádění a prosazování právních předpisů Unie, které stanoví vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci a zlepšování životních podmínek zvířat. [pozm. návrh 8]

(9)

Moderní vnitřní trh je založen na zásadách spravedlnosti, transparentnosti a vzájemné důvěry, podporuje hospodářskou soutěž a je přínosem pro spotřebitele, podniky i zaměstnance. Lepší využití neustále se vyvíjejícího vnitřního trhu služeb by mělo pomoci evropským podnikům vytvářet pracovní místa a přispívat k růstu přes hranice, poskytnout širší výběr služeb za lepší ceny a zachovat vysoké standardy pro spotřebitele a pracovníky. Za tímto účelem by měl program pomoci lépe monitorovat vývoj na vnitřním trhu, včetně dopadu nového technologického vývoje, identifikovat a odstranit zbývající neopodstatněné, diskriminační a nepřiměřené překážky a zajistit , aby regulační rámec, který dokáže dokázal zohlednit nové inovativní obchodní modely , včetně modelů ekonomiky sdílení a sociálního podnikání, přičemž je zároveň třeba zajistit vysokou úroveň sociální ochrany, a to i pro podnikatele . [pozm. návrh 9]

(10)

Regulační překážky na vnitřním trhu byly u řady průmyslových výrobků odstraněny pomocí preventivních mechanismů, přijetí společných pravidel a norem , a pokud taková pravidla Unie neexistují, pomocí zásady vzájemného uznávání. V oblastech, kde neexistují žádné právní předpisy Unie, zásada vzájemného uznávání znamená, že zboží, které je v souladu s právními předpisy uváděno na trh v jednom členském státě, požívá práva na volný pohyb a může se prodávat v jiném členském státě , ledaže by dotyčný členský stát oprávněně nesouhlasil s prodejem daného zboží, za předpokladu, že toto omezení je nediskriminační, ospravedlňují je legitimní cíle veřejného zájmu podle článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“)nebo je uznáno judikaturou Soudního dvora a je úměrné sledovanému cíli . Nedostatečné uplatňování vzájemného uznávání , jako jsou neopodstatněná nebo neúměrná omezení, však komplikuje situaci společností, které se snaží o vstup na trhy v jiných členských státech. Navzdory vysoké míře integrace trhu se zbožím má tato skutečnost za následek ztrátu příležitostí pro hospodářství jako celek. Přezkum nařízení (EU) č. xxx/2018 o vzájemném uznávání pomůže zvýšit hospodářské výhody v této oblasti. Program by měl tudíž zlepšit uplatňování vzájemného uznávání, pokud jde o zboží, realizovat jeho plný potenciál a snížit množství nezákonného a nevyhovujícího zboží, které vstupuje na trh , a to prostřednictvím cíleného zvyšování povědomí a cílené odborné přípravy, podpory kontaktních míst pro výrobky a lepší spolupráce mezi příslušnými orgány pro vzájemné uznávání a posílením dohledu nad trhem . [pozm. návrh 10]

(11)

Nové výzvy v oblasti regulace a prosazování právních předpisů souvisejí s rychle se měnícím prostředím digitální revoluce, pokud jde například o otázky kybernetické bezpečnosti, ochrany údajů a soukromí, internetu věcí nebo umělé inteligence a souvisejících etických norem . V případě škody mají přísná pravidla v oblasti bezpečnosti výrobků a  vyjasnění odpovědnosti , stejně jako důsledné vymáhání stěžejní úlohu, neboť zajistí následná politická opatření, která evropským občanům – včetně spotřebitelů a podniků – umožní, aby výhod uvedených pravidel využívali. Program by měl tudíž přispět k rychlému přizpůsobení a  lepšímu  prosazování režimu Unie upravujícímu odpovědnost za výrobky, který podporuje inovace a zajišťuje bezpečnost a ochranu uživatelů . [pozm. návrh 11]

(12)

Uvádění výrobků, jež nejsou v souladu s právem Unie, na trh znevýhodňuje ty, jejichž – bez ohledu na to , zda jsou tyto výrobky v souladu s předpisy jsou, uváděny na trh tradičními nebo elektronickými prostředky může ohrozit zda jsou vyráběny v Unii nebo vstupují do Unie ze třetích zemí – ohrožuje evropské občany a spotřebitele. Mnoho Hospodářské subjekty, které prodávají vyhovující výrobky, čelí narušení hospodářské soutěže ze strany těch, jejichž výrobky nejsou v souladu s pravidly podnikatelů nedodržuje pravidla buď proto, že o nich nevědí, anebo úmyslně, aby získali konkurenční výhodu. Orgány dozoru nad trhem často nemají dostatek finančních prostředků a jejich působnost sahá jen po hranice vlastního státu, zatímco podnikatelé obchodují na úrovni Unie či dokonce na celosvětové úrovni. Zejména v případě elektronického obchodu mají orgány dozoru nad trhem velké potíže vysledovat výrobky dovezené ze třetích zemí, které nejsou v souladu s právními předpisy, a označit odpovědný subjekt v rámci své jurisdikce nebo provádět hodnocení rizik nebo bezpečnostní testy, jelikož nemají fyzický přístup k výrobkům . Program by se měl proto snažit posílit soulad výrobků poskytnutím správných stimulů podnikatelům zlepšením dohledu nad trhem tím, že hospodářským subjektům budou poskytnuta jasná, transparentní a komplexní pravidla, zvyšováním povědomí o platných pravidlech Unie týkajících se bezpečnosti výrobků ,, zintenzivněním kontroly souladu , včetně systematického používání kontrol vzorků výrobků představujících významné procento každého typu produktu umístěného na trh fiktivního nákupu, které budou provádět orgány dozoru nad trhem, jakož i prosazováním užší přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány. Program by měl rovněž přispět ke konsolidaci stávajícího rámce činností dozoru nad trhem, podporovat společná opatření orgánů dozoru nad trhem z různých členských států, zlepšit výměnu informací a podporovat sbližování a užší integraci činností v oblasti dozoru nad trhem , zejména zajištěním důsledného prosazování nových požadavků zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858  (5) , aby se zabránilo prodeji výrobků, které nejsou v souladu s předpisy, evropským občanům. Program by tak měl posílit kapacitu orgánů dozoru nad trhem v celé Unii a přispět k větší jednotnosti mezi členskými státy, které budou rovným způsobem těžit z výhod vnitřního trhu, pokud jde o hospodářskou prosperitu a udržitelný růst, přičemž zvláštní potřeby budou řešeny opatřeními uzpůsobenými jejich konkrétní situaci . [pozm. návrh 12]

(13)

Bezpečnost výrobků je společným zájmem nás všech. Subjekty posuzování shody ověřují, zda výrobky splňují požadavky na bezpečnost, předtím než jsou uvedeny na trh. Je proto nanejvýš důležité, aby subjekty posuzování shody byly spolehlivé a kompetentní. Unie zavedla systém akreditace subjektů posuzování shody, kterým se ověřuje jejich způsobilost, nestrannost a nezávislost. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008  (6) však bylo na vnitrostátní úrovni uplatňováno mnoha různými způsoby. Tyto rozdíly se týkají rozdělení pravomocí mezi orgány dozoru nad trhem a vnitřních koordinačních mechanismů na vnitrostátní úrovni, úrovně vynaložených finančních zdrojů určených pro dozor nad trhem, strategií dozoru nad trhem a přístupů k němu, pravomocí, pokud jde o nevyhovující výrobky, a úrovně sankcí v případě nesouladu výrobků, což vede k roztříštěnému vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie. V důsledku této roztříštěnosti je dozor nad trhem v některých členských státech méně důsledný než v jiných, což by mohlo mít za následek omezení odrazujícího účinku právních předpisů a nestejné podmínky pro podniky v některých členských státech a mohlo by to vést k nestejné úrovni bezpečnosti výrobků v Unii. Nyní je hlavní výzvou udržení akreditačního systému v souladu s nejnovějším stavem techniky a zajištění, aby se používal stejně přísně v celé Unii. Program by měl tudíž prosazovat opatření, jimiž se zajistí, že subjekty posuzování shody budou nadále splňovat regulatorní požadavky , zejména používáním hodnocení třetí strany s cílem posílit nestranné a nezávislé postupy, a že se zdokonalí evropský akreditační systém, a to zejména v nových oblastech politiky, podporou jednotnosti kontrol a sankcí, jakož i Evropské spolupráce v akreditaci (EA) stanovené v článku 14 nařízení (ES) č. 765/2008. [pozm. návrh 13]

(14)

Rozvoj elektronického obchodu by mohl přinést určité problémy v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti koncových uživatelů v případě nevyhovujících výrobků. Jelikož spotřebitelské trhy neznají vzhledem k rozvoji elektronického obchodu a cestovních služeb hranic, je důležité zajistit, aby spotřebitelé s bydlištěm v Unii mohli požívat odpovídající ochrany při dovozu zboží a služeb od hospodářských subjektů usazených ve třetích zemích. Program by měl proto v případě potřeby umožnit podporu spolupráce s příslušnými orgány nacházejícími se ve třetích zemích, které jsou klíčovými obchodními partnery Unie , pokud jde o výměnu informací o nevyhovujících výrobcích, o nejnovějším vědeckém vývoji a nových technologiích, o vznikajících rizicích a o dalších aspektech spojených s kontrolními činnostmi . [pozm. návrh 14]

(15)

Veřejné orgány používají zadávání veřejných zakázek k tomu, aby zajistily účinné vynakládání veřejných prostředků a přispěly k inovativnějšímu, udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu vnitřnímu trhu podporujícímu začleňování , včetně – je-li to v souladu s platnými právními předpisy Unie – uplatňování jiných kritérií, než je nejnižší cena nebo nákladová efektivnost, s přihlédnutím mimo jiné ke kvalitativním a environmentálním aspektům, aspektům spravedlivého obchodu a sociálním aspektům, a usnadňování rozdělení zakázek na části u rozsáhlé infrastruktury . Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (7), 2014/24/EU (8) a 2014/25/EU (9) poskytují právní rámec pro integraci a účinné fungování trhů s veřejnými zakázkami, které představují 14 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie, což je v zájmu veřejných orgánů, podniků i občanů, včetně spotřebitelů. Správně uplatňované předpisy pro zadávání veřejných zakázek jsou klíčovým nástrojem pro posilování jednotného trhu a posilování růstu podniků Unie a jejích pracovních míst. Program by měl tudíž podporovat opatření k zajištění širšího uplatnění strategického zadávání veřejných zakázek, profesionalizace veřejných kupujících, snadnějšího a lepšího přístupu malých a středních podniků a mikropodniků na trhy s veřejnými zakázkami především prostřednictvím poradenských služeb a odborné přípravy , větší transparentnosti, integrity a lepších údajů, intenzivnější digitální transformace zadávání zakázek a prosazování společného zadávání veřejných zakázek prostřednictvím posílení partnerského přístupu s členskými státy, zlepšení shromažďování a analyzování údajů, mimo jiné prostřednictvím vývoje specializovaných nástrojů IT, podpory výměny zkušeností a osvědčených postupů, odkazů na evropské a mezinárodní normy, poskytování pokynů, uzavírání přínosných obchodních dohod, posilování spolupráce vnitrostátních orgánů a zahajování pilotních projektů. [pozm. návrh 15]

(16)

Aby bylo možné splnit cíle programu a usnadnit občanům a podnikům život, je zapotřebí zavést vysoce kvalitní veřejné služby zaměřené na uživatele , které budou čím dát častěji digitalizovány a budou plně přístupné, a dále zintenzivnit úsilí v oblasti zavádění elektronické veřejné správy a e-governmentu a zároveň zajistit odpovídající ochranu údajů a soukromí . To znamená, že orgány veřejné správy budou muset začít pracovat novým a inovativnějším způsobem, odstranit aby překonaly izolaci mezi různými částmi své administrativy a zapojit do společného vytváření těchto veřejných služeb občany a podniky. Soustavný a stabilní nárůst přeshraničních činností na vnitřním trhu navíc vyžaduje poskytování dostupnost aktuálních , přesných a snadno pochopitelných informací o právech podniků a občanů, ale také informací vysvětlujících správní náležitosti a jejich zjednodušení . Zásadního významu nabývá rovněž poskytování právního poradenství a pomoc při řešení problémů, k nimž dochází na přeshraniční úrovni. Mimoto je nezbytné zajistit jednoduché a účinné propojení vnitrostátních správ, podporovat veřejné orgány při dosahování těchto cílů, jakož i vyhodnotit fungování vnitřního trhu v praxi. Stávající nástroje pro správu vnitřního trhu již plní důležitou úlohu při napomáhání dosažení těchto cílů. Za tímto účelem a s cílem udržet krok s vývojem technologií a trhu, stejně jako s novými výzvami v oblasti regulace a prosazování právních předpisů by měl program podporovat zvyšování kvality, viditelnosti a transparentnosti a spolehlivosti nástrojů pro správu vnitřního trhu. Program by proto měl podporovat mimo jiné stávající nástroje pro správu vnitřního trhu: portál Vaše Evropa, který by měl být páteří chystané jednotné digitální brány, Vaše Evropa – Poradenství, SOLVIT, systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu v zájmu zlepšování každodenního života občanů a schopnosti podniků obchodovat přes hranice. [pozm. návrh 16]

(17)

Program by měl podporovat vývoj regulačního rámce Unie v oblasti práva obchodních společností a správy a řízení společností i smluvního práva s cílem zajistit podnikům , zejména pak malým a středním podnikům, větší efektivitu a konkurenceschopnost a zároveň poskytnout ochranu zúčastněným stranám dotčeným operacemi společností a reagovat na nově se objevující politické výzvy. Měl by rovněž zajistit náležité hodnocení, provádění a prosazování příslušného acquis, informovat zúčastněné strany, pomáhat jim a podporovat výměnu informací v dané oblasti. Program by měl dále podporovat iniciativy Komise ve prospěch jasného a uzpůsobeného právního rámce pro ekonomiku založenou na datech a inovace. Uvedené iniciativy jsou potřebné pro posílení právní jistoty s ohledem na smluvní a mimosmluvní právo, zejména s ohledem na odpovědnost a etiku v souvislosti s nově vznikajícími technologiemi, jako je internet věcí, umělá inteligence, robotika a 3D tisk. Program by se měl zaměřit na stimulaci rozvoje podnikání založeného na datech, a to při zajištění vysoké úrovně ochrany soukromí , neboť to bude rozhodující pro postavení hospodářství Unie v celosvětové hospodářské soutěži. [pozm. návrh 17]

(18)

Program by měl též podporovat správné a úplné provádění a uplatňování právního rámce Unie pro boj proti praní peněz a potírání financování terorismu členskými státy, jakož i rozvoj budoucích politik zabývajících se novými výzvami v této oblasti. Měl by rovněž podporovat příslušné činnosti mezinárodních organizací evropského zájmu, jako je Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu v rámci Rady Evropy.

(19)

Provádění a rozvoj vnitřního trhu v oblasti finančních služeb, finanční stability a unie kapitálových trhů včetně udržitelného financování do velké míry závisí na politických opatřeních Unie, která jsou založena na důkazech. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí, aby Komise zastávala aktivní úlohu a neustále monitorovala finanční trhy a finanční stabilitu, posuzovala provádění právních předpisů Unie členskými státy, hodnotila, zda jsou stávající právní předpisy vhodné pro daný účel, a zjišťovala možné oblasti činnosti, objeví-li se nová rizika, přičemž během celého politického cyklu by měly být neustále zapojeny zúčastněné strany. Takové činnosti vyžadují vypracování analýz, studií, vzdělávacích materiálů, průzkumů, posuzování shody, hodnocení a statistik a opírají se o informační systémy a komunikační nástroje.

(20)

Vzhledem k tomu, že vnitřní trh ve smyslu článku 3 Smlouvy o Smlouva o fungování EU zahrnuje systém zajišťující pravidel zajišťujících , aby nebyla narušována hospodářská soutěž na vnitřním trhu , měl by program podporovat politiku přispívat k podpoře politiky Unie v oblasti hospodářské soutěže, sítě tím , že zlepší posílí spolupráci s  Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž a s vnitrostátními orgány a soudy , mj. prostřednictvím posílení mezinárodní spolupráce a i oslovení širší skupiny zúčastněných stran v rámci sdělování a vysvětlování práv, přínosů a povinností souvisejících s politikou hospodářské soutěže Unie. Program by měl zejména pomoci Komisi zlepšit její analýzu a hodnocení vývoje na trhu, a to i prostřednictvím širšího využívání odvětvových šetření a systematičtějšího sdílení výsledků a osvědčených postupů Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. To by mělo přispět k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek, rovněž na mezinárodní úrovni, a k posílení postavení podniků, zejména malých a středních podniků, a spotřebitelů, a umožnit tak využívání výhod jednotného trhu. [pozm. návrh 18]

(21)

Program se musí zabývat především radikálními důsledky, jaké má pro hospodářskou soutěž a fungování vnitřního trhu probíhající transformace hospodářství a podnikatelského prostředí, k níž dochází zejména exponenciálním nárůstem množství údajů a jejich využívání, s přihlédnutím k rostoucímu využívání umělé inteligence , dat velkého objemu a algoritmů a dalších nástrojů IT a odborných znalostí společnostmi a jejich poradci. Dále je nezbytné, aby program podporoval sítě a  širší a hlubší spolupráci s orgány a soudy členských států, jelikož nenarušená hospodářská soutěž a fungování vnitřního trhu rozhodujícím způsobem závisí na činnosti těchto subjektů. S ohledem na specifickou úlohu politiky hospodářské soutěže při předcházení poškozování vnitřního trhu v důsledku protisoutěžního chování za hranicemi Unie by program měl v případě potřeby podporovat také spolupráci s orgány třetích zemí. A konečně je nutné rozšiřovat informační činnosti, aby více občanů a podniků mohlo plně využívat výhod spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Především je důležité ukázat evropským občanům hmatatelné výhody politiky Unie v oblasti hospodářské soutěže prostřednictvím zapojení skupin občanské společnosti a příslušných přímo dotčených zúčastněných stran. Vzhledem k tomu, že řada iniciativ programu je nová a že část programu týkající se hospodářské soutěže je zvlášť ovlivněna dynamickým a rychlým vývojem podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu – zejména pokud jde o  digitální vývoj, umělou inteligenci, algoritmy, data velkého objemu, kybernetickou bezpečnost a forenzní technologie –, jehož tempo a rozsah se obtížně odhadují, předpokládá se, že řešení vyvíjejících se potřeb v této části programu bude vyžadovat flexibilní přístup. [pozm. návrh 19]

(22)

Posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropských podniků při současném zajištění skutečně rovných podmínek a otevřeného a konkurenceschopného vnitřního trhu má zásadní význam. Malé a střední podniky jsou motorem evropského hospodářství a tvoří 99 % všech podniků v Evropě, poskytují dvě třetiny pracovních míst a významně přispívají k vytváření nových kvalitních pracovních míst ve všech odvětvích s regionálním a místním rozměrem, a tudíž k sociální soudržnosti. Malé a střední podniky mají zásadní význam při transformaci energetiky a přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu vyplývajících z Pařížské dohody. Program by proto měl posílit jejich schopnost rozvíjet vysoce kvalitní produkty a služby šetrné k životnímu prostředí a podporovat jejich úsilí o zvýšení účinného využívání zdrojů v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“. Tím program rovněž přispívá ke zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v Unii na světovém trhu . [pozm. návrh 20]

(23)

Malé a střední podniky se potýkají se stejnými problémy, které v takové míře neovlivňují větší firmy, pokud jde o získání finančních prostředků, nábor kvalifikované pracovní síly, snížení administrativní zátěže, zavádění kreativních a inovativních řešení, přístup na trhy a podporu činností týkajících se internacionalizace. Program by se měl na taková selhání trhu adekvátně zaměřit, aniž by nepatřičně narušil hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Program by měl zejména vytvořit vhodné podmínky pro zavádění technologických a organizačních inovací ve výrobních procesech a věnovat pozornost specifickým formám malých a středních podniků, jako jsou mikropodniky, podniky zabývající se řemeslnou činností, osoby samostatně výdělečně činné, svobodná povolání a podniky sociální ekonomiky. Pozornost je třeba věnovat rovněž potenciálním, novým a mladým podnikatelům a podnikatelkám a také dalším specifickým cílovým skupinám, jako jsou starší lidé, migranti a podnikatelé, kteří jsou příslušníky sociálně znevýhodněných nebo zranitelných skupin, například zdravotně postiženým. [pozm. návrh 21]

(23a)

Program by měl podporovat a prosazovat kulturu inovací, rozvíjet ekosystém schopný napomáhat zrodu a růstu podniků, zejména mikropodniků a inovačních malých a středních podniků schopných zvládat výzvy stále konkurenčnějšího a zrychleného prostředí. Hluboká transformace inovačních procesů vyžaduje rozvoj modelu otevřené inovace s nárůstem výzkumu zaměřeného na spolupráci a sdílení znalostí a duševního vlastnictví mezi různými organizacemi. Cílem programu by tedy měla být podpora inovačního procesu, jehož součástí jsou nové obchodní modely zaměřené na spolupráci a na rozvoj sítí a integraci znalostí a zdrojů uvnitř interorganizačních komunit. [pozm. návrh 22]

(23b)

Program by se měl adekvátně zaměřit na takováto selhání trhu a věnovat zvláštní pozornost krokům, které jsou prospěšné přímo malým a středním podnikům a podnikovým sítím, aniž by nepatřičně narušil hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. [pozm. návrh 23]

(24)

Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěruschopnosti a nemají dostatečné zajištění nebo jednoduše v důsledku nízkého povědomí o stávajících mechanismech na podporu jejich činností na unijní, vnitrostátní či místní úrovni . Další problémy spojené s financováním vyplývají z menší velikosti mikropodniků a z potřeby malých a středních podniků zachovat si konkurenceschopnost tím, že se zapojí například do činností týkajících se digitalizace, internacionalizace a inovací, jakož i do zvyšování kvalifikace své pracovní síly. Omezený přístup k financování má nepříznivý dopad na zakládání a růst podniků a míru jejich přežití, jakož i na ochotu nových podnikatelů převzít životaschopné podniky v rámci nástupnictví podniků. [pozm. návrh 24]

(25)

Aby bylo možné tato selhání trhu překonat a zajistit, že budou malé a střední podniky nadále hrát svou úlohu základů konkurenceschopnosti hospodářství Unie a hybatele udržitelného hospodářství , je nezbytné jim poskytovat zvláštní podporu prostřednictvím dluhových a kapitálových nástrojů, které mají být stanoveny v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady […] (10). Nástroj pro úvěrové záruky zavedený v rámci bývalého programu COSME zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (11) prokazatelně přináší přidanou hodnotu a očekává se, že bude přínosným minimálně pro 500 000 malých a středních podniků. Nástupnický nástroj bude zřízen v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU. Více pozornosti by mělo být věnováno lepší komunikaci a veřejným kampaním za účelem zvýšení informovanosti potencionálních příjemců o dostupnosti programu pro malé a střední podniky. Aby se zvýšila informovanost o opatřeních Unie na podporu malých a středních podniků, měla by opatření, která jsou zcela nebo částečně financována z tohoto programu, včetně zprostředkovatelů, obsahovat evropský symbol (vlajku) spojený s větou, která uznává podporu získanou v rámci tohoto programu. [pozm. návrh 25]

(26)

Politické cíle tohoto programu budou rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU. Specializovaný nástroj pro malé a střední podniky fondu InvestEU by měl mít centrální zastřešující místo, které by poskytovalo informace o programu v každém členském státě, aby se zvýšila dostupnost finančních prostředků pro malé a střední podniky a informovanost o nich. Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a opatření by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a měla by jednoznačně skýtat adicionalitu a zvyšovat součinnost s dalšími evropskými programy . Opatření by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. [pozm. návrh 26]

(26a)

Opatření podporovaná z fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členských států by neměla zdvojovat soukromé investice nebo je nahrazovat ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, ale s odkazem na stávající místní veřejné a soukromé systémy pro záruky podporovat jejich propojení s těmito systémy, a to s hlavním cílem posílit a rozšířit skutečný přínos pro konečné příjemce (kterými jsou malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES  (12) ) za účelem dosažení skutečné adicionality opatření. [pozm. návrh 27]

(26b)

Kromě přístupu k finančním prostředkům je také zásadní přístup k dovednostem, včetně manažerských dovedností a znalostí, které jsou pro malé a střední podniky klíčovými faktory pro přístup ke stávajícím finančním prostředkům, inovacím, konkurenceschopnosti a růstu. Poskytování finančních nástrojů, tak jak je koncipováno v rámci fondu InvestEU, by proto mělo být doprovázeno rozvojem vhodných systémů osobního vedení a poskytováním obchodních služeb založených na znalostech. [pozm. návrh 28]

(27)

Program by měl zajistit účinnou podporu malých a středních podniků během celého jejich životního cyklu, poskytovat jim pomoc počínaje přípravou projektů přes komercializaci a přístup na trh až po podněcování k vytváření podnikových sítí . Měl by vycházet z jedinečných poznatků a odborných znalostí shromážděných s ohledem na malé a střední podniky a průmyslová hospodářská a podnikatelská odvětví a z dlouholetých zkušeností s prací s evropskými, vnitrostátními a regionálními zúčastněnými stranami. Tato podpora by měla vycházet z úspěšných zkušeností sítě Enterprise Europe Network jakožto jediného kontaktního místa, jež má zvyšovat konkurenceschopnost malých a středních podniků a rozvíjet jejich podnikání na jednotném trhu i na jiných trzích. Síť hodlá nadále poskytovat služby jménem ostatních programů Unie, jmenovitě programu Horizont 2020, za použití finančních zdrojů těchto programů. Systém Měla by podporovat také větší zapojení organizací zastupujících malé a střední podniky do rozvoje iniciativ týkajících se politiky jednotného trhu, jako jsou veřejné zakázky, procesy normalizace a režimy ochrany duševního vlastnictví. Síť by měla také zvýšit počet opatření a poskytovat cílenější poradenství malým a středním podnikům při přípravě projektů a podpoře sítí a technologického a organizačního přechodu. Síť by měla také zlepšit spolupráci a úzký kontakt s dalšími poradenskými centry zřízenými v rámci digitálního programu a fondu InvestEU, pokud jde o přístup k financím. Opatření pro malé a střední podniky v síti by se měla soustředit také na poskytování kvalitních služeb po celé Evropě a věnovat zvláštní pozornost oblastem činností a zeměpisným částem Unie, v nichž se sítě a zprostředkující subjekty nesetkávají s očekávanými výsledky. Úspěšný systém školení pro nové podnikatele (Erasmus pro mladé podnikatele) by měl také zůstat nástrojem, který dá novým nebo potenciálním podnikatelům příležitost získat podnikatelské a manažerské zkušenosti od zkušených podnikatelů z jiné země, čímž jim umožní rozvíjet jejich podnikatelský talent. Program by měl usilovat o další růst a rozšiřování svého zeměpisného rozšiřovat své zeměpisné pokrytí, a nabízet tak podnikatelům širší škálu příležitostí k výměně zkušeností, čímž se případně zajistí doplňkovost s jinými iniciativami Unie. Za účelem zvýšení přidané hodnoty na základě podpory podnikatelských iniciativ by měla být zvláštní pozornost věnována podnikatelům v mikropodnicích a těm, kteří využívají alespoň některý existující program, a tam, kde se podnikatelská kultura stále drží pouze na základní úrovni a potýká se s větším počtem překážek. Mělo by být vynaloženo veškeré úsilí o dosažení přiměřeně zeměpisně vyváženého rozdělování finančních prostředků. [pozm. návrh 29]

(27a)

Mělo by vynaloženo větší úsilí ke snížení administrativní zátěže a zvýšení dostupnosti programů s cílem snížit náklady malých a středních podniků a mikropodniků v důsledku složitého procesu podávání žádostí a požadavků na účast. Členské státy by rovněž měly zvážit vytvoření jednotného informačního místa pro podniky, které mají zájem využívat fondy Unie, jež by fungovalo jako jednotné kontaktní místo. Postup hodnocení by měl být co nejjednodušší a nejrychlejší, aby bylo možné včas využívat výhody, které program nabízí. [pozm. návrh 30]

(28)

Klastry jsou považovány za strategický nástroj pro podporu konkurenceschopnosti a rozšiřování malých a středních podniků, neboť nabízejí příznivé podnikatelské prostředí, zvyšují udržitelný rozvoj průmyslu a služeb a posilují hospodářský rozvoj regionů tím, že vytvářejí kvalitní pracovní místa . Společné klastrové iniciativy by měly dosáhnout kritického množství k urychlení růstu malých a středních podniků. Propojením specializovaných ekosystémů klastry vytvářejí nové obchodní příležitosti pro malé a střední podniky a lépe je integrují do evropských a globálních strategických hodnotových řetězců. Je třeba podporovat rozvoj nadnárodních strategií partnerství, jakož i provádění společných činností podporovaných Evropskou platformou spolupráce mezi klastry. Vytváření udržitelných partnerství by mělo být podporováno pomocí pokračujícího financování v případě, že se dosáhne milníků výkonnosti a účasti. Prostřednictvím klastrových organizací by ve prospěch malých a středních podniků měla být poskytována přímá podpora na zavádění moderních technologií, nových obchodních modelů, nízkouhlíkových řešení a řešení účinněji využívajících zdroje, zavádění kreativní činnosti, design, rozšiřování dovedností, získávání talentovaných lidí, zrychlení podnikání a internacionalizaci. Ostatní specializované subjekty na podporu malých a středních podniků by měly být zapojeny do usnadnění průmyslové transformace a provádění strategií inteligentní specializace. Program by měl tudíž přispívat k růstu udržitelnému hospodářskému rozvoji a vytvářet propojení s centry a investicemi Unie, jež podporují (digitální) inovace a jsou prováděny v rámci politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa. Lze také prozkoumat součinnost s programem Erasmus. [pozm. návrh 31]

(28a)

Tento program by mohl pomoci budovat a/nebo zlepšit vztah mezi mikropodniky, malými a středními podniky a středními podniky a vysokými školami, výzkumnými středisky a dalšími institucemi, které jsou zapojeny do vytváření a šíření znalostí. Tento vztah by mohl pomoci zlepšit schopnost podniků řešit strategický výzvy, které před ně staví nový mezinárodní kontext. [pozm. návrh 32]

(28b)

Malé a střední podniky se kvůli své menší velikosti potýkají se specifickými překážkami růstu a mají značné potíže rozrůstat se a rozšiřovat některé své obchodní činnosti. Unie poskytovala podporu na rozšíření činností, které se zaměřují na inovace v oblasti výzkumu, zejména prostřednictvím nástroje pro malé a střední podniky a v poslední době i pilotního projektu Evropské rady pro inovace v rámci programu Horizont 2020. Na základě pracovních metod a zkušeností s nástrojem pro malé a střední podniky by měl program pro jednotný trh rovněž poskytovat podporu pro rozšíření činností malých a středních podniků, které doplňují novou Evropskou radu pro inovace, se zvláštním zaměřením na průlomové inovace v rámci programu Horizont Evropa. Rozšíření opatření pro malé a střední podniky v rámci tohoto programu by se mělo zaměřit například na pomoc malým a středním podnikům prostřednictvím komercializace, internacionalizace a tržních příležitostí. [pozm. návrh 33]

(29)

Kreativita a inovace, technologická a organizační transformace, větší udržitelnost, pokud jde o výrobní postupy, zejména větší účinnost z hlediska využívání zdrojů a energie, mají zásadní význam pro konkurenceschopnost průmyslových hodnotových řetězců Unie. Představují katalyzátor modernizace průmyslu obchodního a průmyslového odvětví a přispívají k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Nicméně jejich využívání ze strany malých a středních podniků stále zaostává. Program by měl proto podporovat cílené akce, sítě a partnerství zaměřené na inovace, které jsou založeny na kreativitě, v celém průmyslovém hodnotovém řetězci. [pozm. návrh 34]

(29a)

Při vědomí toho, že nástroj programu Horizont 2020 pro malé a střední podniky byl pro podnikatele mimořádně úspěšný – a to pro granty fáze 1 i fáze 2 –, pokud jde o dosahování pokroku, jejich nové obchodní myšlenky i testování a vývoj prototypu. Ačkoli je proces výběru již velmi přísný, stále nemůže být mnoho velmi dobrých projektů financováno kvůli omezeným finančním zdrojům. Realizace v rámci Agentury pro malé a střední podniky (EASME) fungovala velmi efektivně. I když je tento program zaměřen na projekty zaměřené na projekty špičkové technologie, měl by rozšířit tuto metodiku na všechny typy rozšiřujících se malých a středních podniků. [pozm. návrh 35]

(29b)

Opatření pro malé a střední podniky by se měla zaměřit také na odvětví, pro něž je typický výrazný růst a sociální potenciál a mají vysoký podíl malých a středních podniků. Cestovní ruch je takovým specifickým odvětvím unijního hospodářství, které významně přispívá k HDP EU a v němž působí především malé a střední podniky. Unie by měla nadále zvyšovat opatření podporující specifické rysy tohoto odvětví. [pozm. návrh 36]

(30)

Evropské normy hrají na vnitřním trhu důležitou úlohu. Mají zásadní význam pro konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků. Jsou též důležitým nástrojem pro podporu právních předpisů a politik Unie v řadě klíčových oblastí, jako je energetika transformace energetiky , změna klimatu a ochrana životního prostředí , informační a komunikační technologie, udržitelné využívání a recyklace zdrojů, inovace, bezpečnost výrobků, ochrana spotřebitele, bezpečnost a pracovní podmínky zaměstnanců a stárnoucí obyvatelstvo, a tím představují pozitivní přínos pro společnost jako celek. Zkušenosti však ukázaly, že je třeba vypracovávat normy rychleji a včasněji a je třeba vyvinout větší úsilí s cílem zapojit všechny relevantní zúčastněné strany, včetně těch, které zastupující spotřebitele. [pozm. návrh 37]

(31)

Činnosti v oblasti evropské normalizace se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (13) a jsou prováděny prostřednictvím dlouhodobého partnerství veřejného a soukromého sektoru, které je stěžejní pro dosažení cílů stanovených v uvedeném nařízení i v obecných a odvětvových politikách Unie v oblasti normalizace.

(32)

Pro vnitřní trh, efektivní fungování kapitálových finančních trhů, jakož i pro vytvoření integrovaného trhu finančních služeb v kontextu bankovní unie a unie kapitálových trhů je nezbytný řádně fungující společný rámec účetního výkaznictví. [pozm. návrh 38]

(33)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (14) mají být mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) schválené Radou pro mezinárodní účetní standardy, jakož i související výklady Výboru pro interpretace IFRS, začleněny do práva Unie, aby byly používány společnostmi s cennými papíry kotovanými na regulovaném trhu v Unii, pouze pokud IFRS splňují kritéria stanovená v uvedeném nařízení, včetně požadavku, aby účetní závěrka podávala „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (15), a jsou v souladu s evropským veřejným zájmem. Takové mezinárodní účetní standardy musí být vytvářeny transparentním a demokraticky odpovědným způsobem. Standardy IFRS hrají tudíž pro fungování vnitřního trhu významnou úlohu, a Unie má tak přímý zájem na zajištění toho, aby výsledkem procesu vypracovávání a schvalování IFRS byly standardy, jež jsou v souladu s požadavky právního rámce pro vnitřní trh. Je tedy důležité vytvořit vhodné mechanismy financování nadace IFRS.

(34)

S přihlédnutím k roli Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) při posuzování toho, zda jsou IFRS v souladu s požadavkem práva a politiky Unie, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1606/2002, je též nezbytné, aby Unie zajistila stabilní financování EFRAG, a přispěla tak na její financování. Odborná práce EFRAG by měla být zaměřena na odborné poradenství Komisi ohledně schválení IFRS, jakož i na vhodnou účast v procesu vývoje IFRS, a měla by zajistit, aby zájmy Unie byly při vytváření mezinárodních standardů náležitě zohledněny. Tyto zájmy by měly zahrnovat pojem „obezřetnosti“, zachování požadavku na „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno ve směrnici 2013/34/EU, i evropského veřejného zájmu, jak stanoví nařízení (ES) č. 1606/2002, a měl by být zohledněn dopad IFRS na finanční stabilitu a hospodářství. V rámci Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) by mělo být zřízeno evropské středisko pro podnikové výkaznictví, které by mělo podporovat inovace a rozvoj osvědčených postupů při zpřístupňování údajů podniky. V rámci tohoto fóra mohou společnosti a investoři sdílet osvědčené postupy, které se týkají zejména podávání nefinančních zpráv a zpráv o udržitelnosti.

(35)

Pokud jde o oblast povinných auditů, v roce 2005 byla Monitorovací skupinou, což je mezinárodní organizace odpovědná za sledování reformy správy a řízení Mezinárodní federace účetních (IFAC), zřízena Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB). Úlohou PIOB je dohlížet na proces vedoucí k přijetí mezinárodních auditorských standardů (ISA) a na ostatní činnosti IFAC v oblasti veřejného zájmu. Standardy ISA je možné přijmout pro účely jejich uplatňování v Unii zejména za předpokladu, že byly vypracovány náležitým a průhledným způsobem pod veřejným dohledem ve smyslu článku 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (16). S ohledem na zavedení standardů ISA v Unii a na klíčový význam PIOB pro zajištění toho, aby tyto standardy splňovaly požadavky stanovené ve směrnici 2006/43/ES, je tedy důležité zajistit vhodné mechanismy financování PIOB.

(36)

Unie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů, k posilování postavení spotřebitelů a k tomu, aby se spotřebitelé stali ústředním bodem vnitřního trhu, a to podporou a doplňováním politik členských států ve snaze zajistit, aby občané, pokud vystupují jako spotřebitelé, mohli plně požívat výhod vnitřního trhu a aby při tom byla prostřednictvím konkrétních opatření zajištěna řádná ochrana jejich bezpečnosti a právních a hospodářských zájmů. Unie musí též zajistit řádné a jednotné vymáhání právních předpisů o ochraně spotřebitele a bezpečnosti výrobků v praxi a pro podniky rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Kromě toho je nutné posílit postavení spotřebitelů, podpořit je a pomáhat jim, aby činili udržitelná a informovaná rozhodnutí, čímž se přispěje k udržitelnému oběhovému hospodářství účinně využívajícímu energii a zdroje. [pozm. návrh 39]

(37)

Program by měl mít za cíl zvyšovat informovanost spotřebitelů, podniků, občanské společnosti a orgánů o právních předpisech Unie o ochraně spotřebitele a bezpečnosti a posilovat postavení spotřebitelů a organizací, jež je zastupují, na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a to zejména podporou Evropské organizace spotřebitelů (Bureau Européen des Unions de Consommateurs, BEUC), která je uznávanou nevládní organizací s dlouholetou tradicí zastupující zájmy spotřebitelů v souvislosti se všemi příslušnými politikami Unie, a Evropské asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC), která zastupuje zájmy spotřebitelů v souvislosti s otázkami normalizace. Tím by měla být věnována zvláštní pozornost novým potřebám trhu, pokud jde o podporu udržitelné spotřeby a  zejména opatření k řešení problému plánovaného zastarávání výrobků, prevenci zranitelnosti i problémy, které přináší digitalizace hospodářství, propojené výrobky, internet věcí, umělá inteligence a používání algoritmů nebo vývoj nových vzorců spotřeby a obchodních modelů, jako je ekonomika sdílení a sociální podnikání . Program by měl podporovat shromažďování příslušných informací o trzích, včetně opatření ke zlepšení sledovatelnosti výrobků v celém dodavatelském řetězci, normách kvality v celé Unii a řešení problému dvojí kvality výrobků, politických výzvách, nových problémech a chováních, jakož i zveřejňování spotřebitelských srovnávacích přehledů Unie. [pozm. návrh 40]

(38)

Program by měl podporovat příslušné vnitrostátní orgány – včetně orgánů odpovědných za monitorování bezpečnosti výrobků –, které spolupracují zejména prostřednictvím systému Unie pro rychlé varování před nebezpečnými výrobky. Měl by rovněž podpořit prosazování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (17) a nařízení (ES) č. 765/2008, co se týče ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, jakož i síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány ve třetích zemích a v Unii. Program by měl též zajistit všem spotřebitelům a obchodníkům přístup ke kvalitnímu mimosoudnímu řešení sporů, řešení sporů on-line a informacím o možnostech nápravy postupu, jak se připojit k žalobám na odškodnění, za co nejnižších nákladů . [pozm. návrh 41]

(39)

Síť Program by měl rovněž podporovat síť evropských spotřebitelských center , která pomáhá spotřebitelům požívat práva spotřebitele v Unii při nákupu zboží a služeb přes hranice na vnitřním trhu a v EHP, a to jak on-line, tak při cestování. Tato silná síť zahrnující třicet center, která je spolufinancována programy Unie v oblasti spotřebitele již déle než deset let, prokázala svoji přidanou hodnotu pro posilování důvěry spotřebitelů a obchodníků ve vnitřní trh. Ročně vyřídí přes 100 000 žádostí spotřebitelů a svými informačními aktivitami v tisku a na internetu osloví miliony občanů. Patří k nejoceňovanějším asistenčním sítím pro občany v Unii a většina z jejích center provozuje kontaktní místa pro právní předpisy upravující vnitřní trh, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (18); z hodnocení této sítě vyplynulo, že je důležité, aby zůstala nadále v provozu. Síť evropských spotřebitelských center může být také důležitým zdrojem informací o výzvách a problémech, s nimiž se spotřebitelé potýkají na místní úrovni a které jsou významné z hlediska tvorby politik Unie a ochrany zájmů spotřebitelů. Program by proto měl umožňovat budování a posilování součinnosti mezi zastupováním spotřebitelů na místní úrovni a na úrovni Unie s cílem posílit prosazování zájmů spotřebitelů. Síť rovněž hodlá uzavřít dohody o vzájemnosti s podobnými subjekty v třetích zemích. [pozm. návrh 42]

(40)

Kontrola účelnosti spotřebitelského a marketingového práva EU, kterou provedla Komise v květnu 2017, ukázala, že je potřeba lépe prosazovat pravidla a usnadňovat nápravu v případech, kdy jsou spotřebitelé nedodržením spotřebitelského práva poškozeni. Na základě toho Komise v dubnu 2018 přijala „novou politiku pro spotřebitele“ s cílem zajistit mimo jiné rovné zacházení se spotřebiteli na celém vnitřním trhu, pokud jde o  přeshraniční případy, jako je prodej nevyhovujících výrobků v odvětví motorových vozidel, dvojí normy kvality výrobků nebo problémy cestujících, kteří uvízli na letišti v důsledku zrušení velkého počtu letů , posílení kapacit členských států pro prosazování právních předpisů, zvýšení bezpečnosti výrobků, posílení mezinárodní spolupráce a nové možnosti nápravy, zejména prostřednictvím žalob podaných v zastoupení kvalifikovanými subjekty. Program by měl mít za cíl podporu spotřebitelské politiky pomocí zvyšování informovanosti a získávání znalostí, budování kapacit a výměny osvědčených postupů organizací spotřebitelů a orgánů odpovědných za ochranu spotřebitele, vytváření sítí a rozvoje průzkumu trhu, posilování vědomostní základny obsahující informace o fungování vnitřního trhu mimo jiné pro spotřebitele, informační systémy a komunikační nástroje. [pozm. návrh 43]

(41)

Občané jsou obzvlášť dotčeni fungováním finančních trhů, finančních služeb a měli by proto obdržet další informace o relevantních právech, rizicích a přínosech . Tyto trhy jsou klíčovou součástí vnitřního trhu a vyžadují pevný rámec pro regulaci a dozor, který zajišťuje nejen finanční stabilitu a udržitelné hospodářství, ale též poskytuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelům a ostatním koncovým uživatelům finančních služeb, včetně drobných investorů, střadatelů, pojistníků, členů a příjemců dávek z penzijních fondů, individuálních podílníků, dlužníků a malých a středních podniků. Je důležité zlepšit Program by měl přispět ke zlepšení jejich schopnost schopnosti podílet se na tvorbě politiky, pro mj. prostřednictvím vytváření a šíření jasných, úplných a uživatelsky vstřícných informací o produktech uváděných na finanční sektor trhy . [pozm. návrh 44]

(42)

Program by měl proto nadále podporovat zvláštní činnosti zahrnuté do oblasti působnosti programu budování kapacit na období 2017–2020 na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/826 (19); program navazoval na pilotní program a na přípravnou akci z let 2012–2017. Je to nutné proto, aby se tvůrcům politik poskytly názory jiných zúčastněných stran než odborníků finančního sektoru a zajistilo se lepší zastoupení zájmů spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb. Výsledkem by měla být lepší V zájmu vymezení problematických bodů relevantních pro tvorbu politik Unie a pro zajištění zájmů spotřebitelů v oblasti finančních služeb by měl program průběžně rozvíjet svou metodiku a osvědčené postupy ohledně toho, jak zvýšit zapojení spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb. To by mělo zlepšit politická opatření v oblasti finančních služeb, a to zejména díky tomu, že veřejnost lépe porozumí otázkám, které se v oblasti regulace finančního sektoru řeší, a že získá větší finanční gramotnost. Veřejné zdroje tohoto programu by se měly soustředit na to, co je zásadně důležité pro koncové uživatele, a vyvarovat se jakékoli formy přímé nebo nepřímé finanční podpory komerčních aktivit navržených soukromými finančními subjekty. [pozm. návrh 45]

(43)

V rámci pilotního projektu v letech 2012 až 2013 a přípravné akce v letech 2014 až 2016 Komise udělila granty dvěma organizacím na základě roční otevřené výzvy k podávání návrhů. Jedná se o organizaci Finance Watch, která byla zřízena v roce 2011 za použití grantů Unie jako mezinárodní neziskové sdružení založené podle belgického práva, a Better Finance, která vznikla tak, že někdejší evropské svazy investorů a podílníků byly od roku 2009 reorganizovány a přejmenovány. Program budování kapacit zavedený nařízením (EU) 2017/826 uvádí tytéž dvě organizace jako jediné příjemce. Je proto nezbytné, aby tyto organizace byly v rámci programu nadále spolufinancovány. Toto financování by mělo nicméně podléhat přezkumu. V této souvislosti je třeba připomenout, že pokud dojde k prodloužení programu budování kapacit a odpovídajícího financování i na období po roce 2020 a pokud se objeví další potenciální příjemci, měla by být výzva k účasti otevřena i jakýmkoli jiným organizacím, které splňují kritéria a přispívají k naplňování cílů programu v souladu s nařízením (EU) 2017/826. [pozm. návrh 46]

(44)

Aby bylo možné chránit spotřebitele a aby vnitřní trh mohl účinně a bezproblémově fungovat, je nezbytné dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví v rámci potravinového celého dodavatelského řetězce potravin a krmiv . Bezpečný a udržitelný zemědělský a potravinový řetězec je nutným předpokladem pro společnost i pro vnitřní trh. Jak ukázaly nedávné incidenty, například nakažení vajec fipronilem v roce 2017 a skandál s koňským masem v roce 2013, přeshraniční zdravotní krize , například influenza ptáků nebo africký mor prasat, a skandály s potravinami narušují fungování vnitřního trhu tím, že omezují pohyb osob a zboží a nepříznivě ovlivňují výrobu. Je nanejvýš důležité předcházet přeshraničním zdravotním krizím a skandálům s potravinami. Program by proto měl podporovat konkrétní opatření, například zavádění mimořádných opatření v případě krizových situací a nepředvídatelných událostí postihujících zdraví zvířat a rostlin, a to vytvořením mechanismu pro přímý přístup k rezervě na pomoc při mimořádných událostech, s cílem řešit tyto mimořádné situace rychleji, účinněji a účelněji. [pozm. návrh 47]

(45)

Obecným cílem práva Unie v oblasti potravinového řetězce je přispět k vysoké úrovni zaručit vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci, podporovat zlepšování životních podmínek zvířat, přispívat k vysoké úrovni ochrany a informování spotřebitelů a vysoké úrovni ochrany životního prostředí, včetně zachování biologické rozmanitosti, a zároveň zlepšovat udržitelnost výroby potravin a krmiv v Evropě, omezit plýtvání potravinami, zpřísňovat normy kvality v celé Unii, posilovat konkurenceschopnost potravinářského a krmivářského průmyslu Unie a podporovat tvorbu pracovních míst. [pozm. návrh 48]

(46)

S ohledem na specifickou povahu opatření týkajících se vysoké úrovně zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci musí toto nařízení stanovit zvláštní kritéria způsobilosti týkající se poskytování grantů a využívání zadávání veřejných zakázek. A sice, odchylně od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046  (20) (dále jen „finanční nařízení“) a jako výjimka ze zásady zákazu retroaktivity by měly být náklady na mimořádná opatření – vzhledem k jejich naléhavé a nepředvídatelné povaze – způsobilé a měly by zahrnovat rovněž náklady, které vznikly v důsledku podezření na výskyt nákazy nebo škodlivého organismu, pokud byl uvedený výskyt následně potvrzen a Komisi oznámen. Poté, co členské státy podepsaly právní závazky a co Komise posoudila žádosti o platbu, které jí členské státy předložily, by Komise měla přijmout odpovídající rozpočtové závazky a proplatit způsobilé výdaje. Způsobilé by měly být rovněž náklady na ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status v Unii v důsledku výskytu nebo vývoje – na území třetí země, členského státu nebo v zámořských zemích a územích – některé z nákaz zvířat a zoonóz, jakož i na ochranná opatření či jiné příslušné činnosti prováděné na podporu rostlinolékařského stavu v Unii. [pozm. návrh 49]

(47)

Úřední Vzhledem k tomu, že potravinový řetězec je stále více globalizovaný, jsou úřední kontroly prováděné členskými státy jsou nezbytným nástrojem k ověření a monitorování uplatňování, dodržování a prosazování příslušných požadavků Unie , zvláště pokud jde o produkty dovážené z třetích zemí . Účelnost a účinnost systémů úředních kontrol je zásadní pro zachování vysoké úrovně bezpečnosti pro člověka, zvířata a rostliny v potravinovém řetězci i pro důvěru spotřebitelů, při současném zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Na tato kontrolní opatření by měla být poskytnuta finanční podpora Unie. Finanční příspěvek by měl být dostupný zejména pro referenční laboratoře Unie s cílem pomoci jim uhradit náklady vyplývající z provádění pracovních programů, které byly schváleny Komisí. Jelikož účinnost úředních kontrol závisí rovněž na tom, zda mají kontrolní orgány k dispozici náležitě vyškolené pracovníky s odpovídajícími znalostmi práva Unie, měla by Unie přispět na jejich vyškolení, jakož i na relevantní výměnné programy organizované příslušnými orgány. [pozm. návrh 50]

(48)

Pro rozhodování na základě důkazů je zásadní disponovat vysoce kvalitní evropskou statistikou, která byla vyvíjena, vypracována a šířena v rámci evropského statistického programu. Evropská statistika by měla být včas k dispozici a měla by přispívat k provádění politik Unie, jak je zakotveno ve Smlouvě o fungování EU, zejména pokud jde o posílenou a integrovanou správu ekonomických záležitostí, sociální, ekonomickou a územní soudržnost, udržitelný rozvoj, zemědělskou politiku, sociální rozměr Evropy a globalizaci.

(49)

Evropská statistika je nezbytná pro rozhodování Unie a pro měření výkonnosti a dopadu iniciativ Unie. Je tudíž třeba zajistit, aby byla evropská statistika nadále poskytována a vyvíjena – za použití celounijního přístupu přesahujícího hledisko vnitřního trhu –, a byly tak pokryty všechny činnosti a oblasti politiky Unie a podniky a občané mohli přijímat informovaná rozhodnutí.

(50)

Vzhledem k horizontální povaze evropského statistického programu tento program podléhá zvláštním požadavkům, a zejména požadavkům stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (21), především s ohledem na statistické zásady, fungování Evropského statistického systému a správu a řízení tohoto systému, včetně úlohy a úkolů uložených Výboru pro Evropský statistický systém a Komisi, sestavování a provádění programů statistických činností.

(51)

Program byl v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 předložen Výboru pro Evropský statistický systém k předběžnému přezkoumání a měl by být prováděn způsobem, který zajistí účinný parlamentní dohled . [pozm. návrh 51]

(52)

Unie a členské státy jsou odhodlány provádět Agendu dosáhnout čelní pozice při provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Tím, že Unie a členské státy budou k realizaci agendy 2030 přispívat, podpoří silnější, udržitelnější, inkluzivnější, bezpečnější a více prosperující Evropu. K provádění agendy 2030 by měl program přispět mimo jiné tím, že dosáhne vytvoří rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem udržitelného rozvoje , že za tím účelem poskytne jasný a viditelný závazek v nařízení o víceletém finančním rámci a že do něj budou začleněny cíle udržitelného rozvoje, jak požadoval Evropský parlament v usneseních ze dne 14. března a 30. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 . [pozm. návrh 52]

(53)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje OSN by měl tento program přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu.

(54)

Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [aktualizovat odkaz dle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (22)] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(55)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru stanoví pro oblasti zahrnuté v programu spolupráci mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru, na straně druhé. Je rovněž třeba stanovit možnost, aby se programu účastnily další země, včetně zemí sousedících s Unií a zemí, které žádají o členství v Evropské unii, kandidátů na členství nebo zemí, které k Unii přistupují. Navíc v oblasti evropské statistiky by program měl být otevřen Švýcarsku v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky (23).

(56)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(57)

Na tento program se vztahuje finanční nařízení. Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen a zadávání veřejných zakázek.

(58)

Opatření prováděná v rámci předchozích programů a rozpočtových položek prokázala, že jsou vhodná, a měla by být zachována. Nová opatření zavedená v rámci tohoto programu mají za cíl posílit zejména dobré fungování vnitřního trhu. V zájmu zajištění většího zjednodušení a flexibility při provádění programu, a tím i lepšího plnění jeho cílů, by opatření měla být vymezena pouze z hlediska celkových, obecných kategorií. Do programu by rovněž měly být doplněny seznamy orientačních činností týkajících se specifických cílů v oblasti konkurenceschopnosti , ochrany spotřebitelů či specifických činností vyplývajících z regulačních požadavků, jako jsou činnosti v oblasti normalizace , dohledu nad trhem , regulace potravinového řetězce a evropské statistiky. [pozm. návrh 53]

(59)

Je nezbytné upřesnit určité kategorie subjektů způsobilých pro financování i subjektů, které by měly být způsobilé pro financování bez výzvy k podávání návrhů.

(60)

Vzhledem ke zvyšující se vzájemné propojenosti světového hospodářství , včetně digitální ekonomiky, by program měl nadále nabízet možnost zapojit do určitých činností externí odborníky, jako jsou například úředníci ze třetích zemí, zástupci mezinárodních organizací nebo hospodářské subjekty. [pozm. návrh 54]

(61)

Je nezbytné uvést zvláštní kritéria týkající se pravidel spolufinancování a způsobilých nákladů.

(62)

V souladu se závazkem, který si Komise stanovila ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ (24), a s cílem dosáhnout soudržnosti a zjednodušení programů financování by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování.

(63)

Tento program by měl přispět k celkové podpoře, jejímž cílem je řešení specifických potřeb nejvzdálenějších regionů a jejich začlenění do vnitřního trhu, jak bylo nedávno potvrzeno ve sdělení Komise s názvem „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (25).

(64)

Program by měl podporovat součinnost se souvisejícími programy a činnostmi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Opatření v rámci tohoto programu by měla doplňovat opatření programů Clo a Fiscalis zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (26) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (27), která též usilují o podporu a zlepšení fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 55]

(65)

Program by měl podporovat součinnost, a doplňkovost a adicionalitu s ohledem na podporu malých a středních podniků a podnikání v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (28). Specializovaný nástroj pro malé a střední podniky fondu InvestEU, jenž je zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (29), navíc zajistí dluhovou a kapitálovou podporu ke zlepšení přístupu a dostupnosti financování pro malé a střední podniky a mikropodniky . Program by měl rovněž usilovat o součinnost s Kosmickým programem zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (30), pokud jde o podněcování malých a středních podniků, aby využívaly průlomových inovací a dalších řešení vyvinutých v rámci těchto programů. [pozm. návrh 56]

(66)

Tento program by měl podporovat součinnost s programem Horizont Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] (31), jehož cílem je podpora výzkumu a inovací. Mělo by se to týkat zejména doplňkovosti s opatřeními budoucí Evropské rady pro inovace ve prospěch inovativních podniků, jakož i podpory služeb pro malé a střední podniky.

(67)

Program by měl podporovat součinnost a doplňkovost s programem Digitální Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (32), jehož cílem je podpora digitalizace hospodářství a veřejného sektoru Unie a zvýšení kybernetické bezpečnosti . [pozm. návrh 57]

(68)

Program by měl navíc usilovat o součinnost s Fondem pro spravedlnost, práva a hodnoty zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (33), který má podporovat další rozvoj evropského prostoru práva v zájmu zajištění účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví a který je rozhodujícím činitelem spravedlivého a nákladově efektivního evropského hospodářství.

(69)

Tento program by měl podporovat součinnost s programem Erasmus zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (34), s Fondem solidarity Evropské unie zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (35) a Evropským sociálním fondem plus zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (36) v oblasti pracovní mobility a mobility mládeže, která je pro dobře fungující vnitřní trh nezbytná.

(70)

A pokud jde o opatření v oblasti potravinového řetězce – jako jsou veterinární a fytosanitární opatření v případě krizí týkajících se zdraví zvířat a rostlin –, ta by mohla být doplněna tržními intervencemi zahrnutými do programů Unie v oblasti společné zemědělské politiky zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (37).

(71)

Opatření programu by měla být případně využívána k tomu, aby mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a úměrným způsobem řešila řešit selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala či vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. [pozm. návrh 58]

(72)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů pro provádění opatření, jež přispívají k vysoké úrovni zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (38). [pozm. návrh 59]

(73)

Druhy Typy financování a způsoby metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména evropské přidané hodnotě, k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. [pozm. návrh 60]

(74)

Aby bylo zajištěno pravidelné monitorování a podávání zpráv o dosaženém pokroku a o účinnosti a efektivnosti programu , měl by být již od samého počátku zaveden vhodný rámec pro monitorování opatření a výsledků programu. Monitorování a podávání zpráv by mělo být založeno na ukazatelích měřících účinky opatření v rámci programu ve vztahu k předem stanoveným základním hodnotám. [pozm. návrh 61]

(75)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (39) existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky by mohly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu. Komise by měla vypracovat průběžnou hodnotící zprávu o míře dosažení cílů opatření podporovaných v rámci tohoto programu, o výsledcích a dopadech, efektivitě využívání zdrojů a o unijní přidané hodnotě a závěrečnou hodnotící zprávu o dlouhodobějším dopadu programu, výsledcích a udržitelnosti opatření a součinnosti s jinými programy. [pozm. návrh 62]

(75a)

S cílem doplnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přijímání pracovního programu či programů. [pozm. návrh 63]

(76)

Seznam Otevřený seznam nákaz zvířat a zoonóz, které jsou způsobilé pro financování podle mimořádných opatření a pro financování podle programů na provádění eradikace, tlumení a sledování, by měl být stanoven na základě nákaz zvířat podle kapitoly 2 části I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (40), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 (41) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (42). [pozm. návrh 64]

(77)

S cílem zohlednit situace způsobené nákazami zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod, vývoj zoonóz, které představují hrozbu pro člověka, nebo nový vědecký nebo epizootologický vývoj, jakož i nákazy zvířat, které by mohly představovat novou hrozbu pro Unii, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu nákaz zvířat a zoonóz. Aby se zajistilo účinné posouzení pokroku programu při dosahování jeho cílů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přezkum nebo doplnění ukazatelů k měření dosažení specifických cílů, považuje-li se to za nezbytné, a pokud jde o doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zřízení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Konzultace by měly být vedeny i se zúčastněnými stranami a se sdruženími spotřebitelů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada současně s odborníky z členských států veškeré dokumenty a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 65]

(78)

Podle [aktualizovat odkaz podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (43)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(79)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (44), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (45), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (46) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (47) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (48). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(80)

Na toto opatření v rámci tohoto programu, s výhradou specifických odchylek stanovených v tomto nařízení, by se vztahují měla vztahovat horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním a zejména finanční nařízení, a určují zejména které stanoví postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie. [pozm. návrh 66]

(81)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (49) upravuje zpracování osobních údajů v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (50) upravuje zpracování osobních údajů Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů. Výměna nebo předávání informací příslušnými orgány se má uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (EU) 2016/679 a  v nařízení XXX [nařízení o ochraně soukromí a elektronických komunikacích] a výměna nebo předávání informací ze strany Komise se má uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001. [pozm. návrh 67]

(82)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu nadnárodní povahy příslušných otázek, ale spíše jich z důvodu větších možností opatření Unie může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(83)

Program by měl též zajistit větší zviditelnění a soudržnost vnitřního trhu Unie, konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, včetně zejména mikropodniků a malých a středních podniků, a činností v oblasti evropské statistiky mezi evropskými občany, podniky a správami. [pozm. návrh 68]

(84)

Nařízení (EU) č. 99/2013, nařízení (EU) č. 1287/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 (51), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 (52), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (53) a nařízení (EU) 2017/826 by měla být zrušena s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

(85)

Je vhodné zajistit hladký přechod bez jakéhokoli přerušení mezi programy v oblasti konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků , zejména mikropodniků a malých a středních podniků, ochrany spotřebitele, spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik v oblasti finančních služeb, potravinového řetězce a evropské statistiky zavedenými nařízením (EU) č. 1287/2013, nařízením (EU) č. 254/2014, nařízením (EU) 2017/826, nařízením (EU) č. 258/2014, nařízením (EU) č. 652/2014, nařízením (EU) č. 99/2013 a tímto programem, a to zejména pokud jde o pokračování víceletých opatření, jakož i o hodnocení úspěchů předchozích programů, [pozm. návrh 69]

PŘIJALI TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí program pro zlepšení fungování jednotný trh určený k posílení vnitřního trhu a  zlepšení jeho fungování v oblasti konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, včetně zejména mikropodniků a malých a středních podniků, normalizace, ochrany spotřebitele, dohledu nad trhem, potravinového řetězce a rámce pro financování vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky ve smyslu článku 13 nařízení (ES) č. 223/2009 (dále jen „program“). [pozm. návrh 70]

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

2)

„evropskou statistikou“ se rozumí statistiky vyvinuté, vypracované a šířené na úrovni Unie a členských státech v souladu s  článkem 3 Smlouvy o EU a nařízením (ES) č. 223/2009; [pozm. návrh 71]

3)

„právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“); [pozm. návrh 72]

4)

„mikropodniky a malými a středními podniky“ se rozumí mikropodniky a malé a střední podniky vymezené v doporučení 2003/361/ES ve znění z 6. května 2003;

4a)

„podnikem sociální ekonomiky“ se rozumí podnik, jehož hlavním cílem je mít sociální dopad, nikoli vytvářet zisk pro své vlastníky nebo akcionáře, a který funguje tak, že poskytuje zboží a služby pro trh, a je řízen otevřeným a odpovědným způsobem, do něhož jsou zapojeni zaměstnanci, spotřebitelé a zúčastněné strany; [pozm. návrh 73]

4b)

„místním veřejným podnikem“ se rozumí malý místní podnik veřejných služeb, který splňuje kritéria pro malé a střední podniky a plní důležité úkoly pro místní komunity; [pozm. návrh 74]

4c)

„podnikovými sítěmi“ se rozumí spojení podnikatelů s cílem provádět společný projekt, v němž dva či více malých a středních podniků společně vykonává jednu či více ekonomických aktivit s cílem zvýšit svou konkurenceschopnost na trhu; [pozm. návrh 75]

5)

„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie.

Článek 3

Cíle programu

1.   Program má tyto obecné cíle:

a)

zlepšit fungování vnitřního trhu a zejména chránit občany, spotřebitele a podniky, především mikropodniky a malé a střední podniky, a posílit jejich postavení prosazováním práva právního, sociálního a environmentálního rámce Unie; usnadňováním přístupu usnadnit přístup na trh a přístup k financím , stanovováním podporovat spravedlivou hospodářskou soutěž mezi společnostmi a stanovování norem, a podporou zajistit jednotnou ochranu spotřebitele její vysokou úroveň, posílit dohled nad trhem v celé Unii, zlepšit vzájemné uznávání a podporovat zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek dobré životní podmínky zvířat, jakož i posílit spolupráci mezi příslušnými orgány členských států navzájem a mezi těmito orgány a Komisí a decentralizovanými agenturami Unie; [pozm. návrh 76]

b)

poskytovat vyvíjet, vypracovávat a šířit vysoce kvalitní, srovnatelné a spolehlivé evropské statistky o Evropě, o něž se může opřít tvorba, monitorování a hodnocení všech politik Unie , a to i v oblastech obchodu a migrace, a které pomáhají občanům, tvůrcům politik a regulačním orgánům, orgánům dohledu , podnikům, akademické obci, občanům občanské společnosti a médiím činit informovaná rozhodnutí a aktivně se zapojit do demokratického procesu. [pozm. návrh 77]

2.   Program má tyto specifické cíle:

a)

zvýšit účinnost vnitřního trhu, usnadnit prevenci a odstraňování překážek, podporovat tvorbu, provádění a prosazování práva Unie v oblastech vnitřního trhu se zbožím a službami, zadávání veřejných zakázek, dozoru nad trhem, jakož i v oblastech práva obchodních společností a smluvního práva a mimosmluvních závazků, boje proti praní peněz, volného pohybu kapitálu, finančních služeb a hospodářské soutěže, včetně vývoje nástrojů správy; prostřednictvím:

i)

usnadňování prevence a odstraňování překážek a podpory tvorby, provádění a prosazování práva Unie, a to v oblastech vnitřního trhu se zbožím a službami a zadávání veřejných zakázek, jakož i v oblastech práva obchodních společností a smluvního práva a mimosmluvních závazků, boje proti praní peněz, volného pohybu kapitálu, finančních služeb a hospodářské soutěže, včetně vývoje nástrojů správy;

ii)

podpory účinného dozoru nad trhem a bezpečností výrobků v celé Unii a přispívání k boji proti padělání výrobků s cílem zajistit, aby na trh Unie byly dodávány pouze bezpečné a vyhovující výrobky, které nabízejí vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, včetně těch, které jsou prodávány on-line, jakož i k větší homogenitě a kapacitě orgánů dohledu v celé Unii. [pozm. návrh 78]

b)

zlepšit posílit konkurenceschopnost i udržitelnost podniků se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a dosažení dosáhnout doplňkovosti prostřednictvím stanovení stanovením opatření, která poskytují různé formy podpory malým a středním podnikům, přístupu malých a středních podniků na trhy včetně (cíle pro MSP) , přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost jejich internacionalizace, obchodního prostředí příznivého pro malé a střední podniky, konkurenceschopnosti různých odvětví, modernizace průmyslu a podpory podnikání; specifickým potřebám, to prostřednictvím:

i)

poskytování různých forem podpory malým a středním podnikům, podpory růstu, podporování a zakládání malých a středních podniků, včetně sítí podniků, rozvoje manažerských dovedností a podpory opatření na rozšíření, která jim umožní lepší přístup k trhům a procesu internacionalizace, jakož i uvádění jejich produktů a služeb na trh;

ii)

podpory příznivého podnikatelského prostředí a rámce pro malé a střední podniky, snížení administrativní zátěže, zvýšení konkurenceschopnosti odvětví, zajištění modernizace průmyslu včetně jeho digitální transformace, která bude přispívat k odolnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje a energii;

iii)

podpory podnikání a přispívání ke kvalitní odborné přípravě pracovníků malých a středních podniků;

iv)

podpory nových podnikatelských příležitostí pro malé a střední podniky s cílem překonat strukturální změny prostřednictvím cílených opatření a jiných inovativních forem opatření, jako jsou například odkupy podniků, které usnadňují tvorbu pracovních míst a kontinuitu podniků, na územích, která jsou těmito změnami dotčena. [pozm. návrh 79]

c)

zajistit účinné fungování vnitřního trhu pomocí normalizačních procesů, které:

i)

umožňují financování evropské normalizace evropských normalizačních orgánů a zapojení všech příslušných zúčastněných stran do tvorby evropských norem; [pozm. návrh 80]

ii)

podporují tvorbu vysoce kvalitních mezinárodních norem účetního výkaznictví a auditů, usnadňují jejich začlenění do práva Unie a /nebo podporují inovace a rozvoj osvědčených postupů při zpřístupňování údajů malými i velkými podniky; [pozm. návrh 81]

d)

podporovat zájmy spotřebitelů a zajistit jednotnou a vysokou úroveň ochrany spotřebitele a bezpečnost výrobků: [pozm. návrh 82]

i)

poskytováním pomoci spotřebitelům, podnikům a občanské společnosti, posilováním jejich postavení a jejich vzděláváním, zajištěním vysoké úrovně ochrany spotřebitele, udržitelné spotřeby a bezpečnosti výrobků, zejména zejména pokud jde o nejzranitelnější spotřebitele, v zájmu větší spravedlnosti, transparentnosti důvěry v jednotný trh; podporou činností příslušných orgánů v oblasti prosazování právních předpisů a organizací zastupujících spotřebitele a činností v oblasti spolupráce, a to mj. řešením výzev objevujících se v souvislosti s existujícími i nově vznikajícími technologiemi, včetně opatření ke zlepšení sledovatelnosti výrobků v celém dodavatelském řetězci; norem kvality pro celou Unii a řešení dvojí kvality výrobků; zvyšováním informovanosti o právech spotřebitelů podle právních předpisů Unie a zajištěním přístupu všech spotřebitelů k nápravě účinným nápravným mechanismům a poskytováním přiměřených informací o trzích a spotřebitelích , jakož i podporováním udržitelné spotřeby prostřednictvím zvýšené informovanosti spotřebitelů o zvláštních vlastnostech a dopadu zboží a služeb na životní prostředí ; [pozm. návrh 83]

ii)

posilováním účasti spotřebitelů, ostatních koncových uživatelů finančních služeb a občanské společnosti na tvorbě politik v oblasti finančních služeb, a podporou lepšího porozumění finančnímu sektoru a jednotlivým kategoriím finančních produktů uváděných na trh a zajištěním zájmů spotřebitelů v oblasti retailových finančních služeb ; [pozm. návrh 84]

e)

přispět k vysoké úrovni zdraví a bezpečnosti lidí, zvířat a rostlin v celém potravinovém dodavatelském řetězci potravin krmiv a v souvisejících oblastech, a to i předcházením a eradikací nákaz a škodlivých organismů, a  také prostřednictvím mimořádných opatření v případě rozsáhlých krizových situací a nepředvídatelných událostí, které mají dopad na zdraví zvířat nebo rostlin, a podporovat zlepšování dobrých životních podmínek zvířat, jakož i udržitelné produkce a spotřeby potravin za dostupné ceny, a podporovat výzkum, inovace a výměnu osvědčených postupů v těchto oblastech mezi zúčastněnými stranami ; [pozm. návrh 85]

f)

vypracovávat vyvíjet, vypracovávat a šířit kvalitní evropské statistiky a informovat Evropě nich včasným, nestranným a nákladově efektivním způsobem prostřednictvím posílených partnerství v rámci Evropského statistického systému uvedeného v článku 4 nařízení (ES) č. 223/2009 a se všemi příslušnými vnějšími zúčastněnými stranami za použití více různých zdrojů údajů, pokročilých analytických metod, inteligentních systémů a digitálních technologií a poskytovat rozčlenění podle států, případně regionů . [pozm. návrh 86]

Článek 4

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 4 088 5806 563 000 000 EUR v běžných cenách. [pozm. návrh 87]

2.   V rámci částky uvedené v odstavci 1 se přidělí tyto orientační částky těmto cílům:

-a)

394 590 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) bod i); [pozm. návrh 88]

-aa)

396 200 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) bod ii); [pozm. návrh 89]

a)

1 000 3 122 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b); [pozm. návrh 90]

aa)

220 510 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. c); [pozm. návrh 91]

b)

188 198 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. d) bod i); [pozm. návrh 92]

c)

1 680 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e);

d)

552 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. f).

3.   Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, jakož i využívání sítí informačních technologií zaměřených na zpracování a výměnu informací, a využívání a vývoj nástrojů informačních technologií na úrovni organizace. S cílem zajistit maximální dostupnost programu pro financování činností, které směřují k plnění cílů programu, nesmí celkové náklady na administrativní a technickou podporu překročit limit 5 % celkového rozpočtu uvedeného v odstavci 1. [pozm. návrh 93]

4.   V případě cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) mohou být rozpočtové závazky trvající déle než jeden rozpočtový rok rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

5.   Odchylně od čl. 111 odst. 2 finančního nařízení Komise přijme rozpočtový závazek na grant udělený na mimořádná veterinární a rostlinolékařská opatření v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení po posouzení žádostí o platbu podaných členskými státy.

5a.     Měl by být zaveden zvláštní mechanismus pro přímý přístup potravinového řetězce ke krizové rezervě Komise v případě rozsáhlých mimořádných situací, aby se zajistilo financování pro opatření podle čl. 3 odst. 2 písm. e). [pozm. návrh 94]

6.   Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 5

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)

členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)

přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie zavedených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)

země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)

třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve specifické dohodě upravující účast dané třetí země na některém programu Unie, za předpokladu, že tato dohoda:

i)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země účastnící se daných programů Unie;

ii)

stanoví podmínky účasti v daných programech, včetně výpočtu finančních příspěvků k jednotlivým programům a jejich správních nákladů;

iii)

nepřiznává dané třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně daného programu;

iv)

zaručuje práva Unie na zajištění řádného finančního řízení a ochrany jejích finančních zájmů.

Příjmy uvedené v bodě ii) představují účelově vázané příjmy ve smyslu [čl. 21 odst. 5] finančního nařízení.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.   Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.   Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu] (54).

KAPITOLA II

GRANTY

Článek 7

Granty

Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 8

Způsobilá opatření

1.   Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.

2.   Způsobilá jsou především tato opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3:

a)

vytváření vhodných podmínek k posílení postavení všech aktérů na vnitřním trhu, včetně podniků, občanů a spotřebitelů výrobců , občanské společnosti a orgánů veřejné správy, prostřednictvím transparentních informačních výměn a osvětových kampaní, zejména pokud jde o platné předpisy EU a práva spotřebitelů a podniků, výměny osvědčených postupů a inovativních řešení , prosazování osvědčených postupů, výměny a šíření odborných znalostí a vědomostí a pořádání školení, která zvýší digitální gramotnost občanů a podniků ; [pozm. návrh 95]

b)

poskytování mechanismů pro občany, spotřebitele, koncové uživatele, a zástupce občanské společnosti, a podniky odborů podniků z Unie , zejména malých a středních podniků , aby mohli přispívat k politickým diskusím, tvorbě politik a rozhodovacímu procesu, a to zejména prostřednictvím podpory fungování zastupujících organizací na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie; [pozm. návrh 96]

c)

budování kapacit, usnadnění a koordinace společných opatření prováděných členskými státy a příslušnými orgány členských států i příslušnými orgány členských států a Komisí, decentralizovanými agenturami Unie a orgány třetích zemí , a konkrétně společná opatření zaměřená na posílení bezpečnosti výrobků, prosazování pravidel ochrany spotřebitelů v Unii a dohledatelnost výrobků ; [pozm. návrh 97]

d)

podpora účinného prosazování a modernizace právního rámce Unie ze strany členských států, jeho modernizace jeho rychlého přizpůsobování neustále se měnícímu prostředí a dále podpora řešení otázek souvisejících s digitalizací , a to včetně shromažďování údajů a analýz, studií, hodnocení a politických doporučení, pořádání ukázek činností a pilotních projektů, činností v oblasti komunikace a vývoje specializovaných nástrojů IT zajišťujících transparentní , spravedlivé a účinné fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 98]

2a.     Pro financování jsou způsobilá tato opatření určená k provádění specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii):

a)

koordinace a spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a jinými příslušnými orgány členských států, zejména prostřednictvím sítě Unie pro shodu výrobků;

b)

vývoj a správa nástrojů informačních technologií pro účely výměny informací o dozoru nad trhem a kontrol na vnějších hranicích;

c)

podpora rozvoje společných opatření a testování v oblasti bezpečnosti výrobků a jejich souladu s předpisy, a to i pokud jde o propojené výrobky a výrobky prodávané on-line;

d)

spolupráce, výměna osvědčených postupů a společné projekty mezi orgány dozoru nad trhem a příslušnými orgány ze třetích zemí;

e)

podpora strategií dozoru nad trhem, shromažďování znalostí a informací, zkušební kapacity a zařízení, vzájemné hodnocení, vzdělávací programy, technická pomoc a budování kapacit orgánů dozoru nad trhem;

f)

hodnocení postupů schvalování typu a ověřování shody motorových vozidel Komisí. [pozm. návrh 99]

3.   Pro financování jsou způsobilá tato opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b):

a)

poskytování různých forem podpory malým a středním podnikům, [pozm. návrh 100]

b)

usnadnění přístupu mikropodniků, malých a středních podniků a podnikových sítí na trhy, podpora malých a středních podniků včetně trhů mimo Unii, jejich podpora při řešení celosvětových , environmentálních, ekonomických a společenských problémů a internacionalizaci podnikání , usnadňování jejich podpory v průběhu celého jejich životního cyklu a posilování vedoucího postavení Unie v oblasti podnikání a průmyslu v globálních hodnotových řetězcích (včetně sítě Enterprise Europe Network); [pozm. návrh 101]

c)

řešení překážek na trhu a administrativní zátěže , včetně snižování překážek zakládání podniků a zahajování podnikání, a vytváření příznivého podnikatelského prostředí za účelem posílení postavení malých a středních podniků, aby mohly tak, aby mohly mikropodniky a malé střední podniky využívat výhod vnitřního trhu včetně přístupu k financování, a poskytování vhodných pokynů, systémů osobního vedení a poskytování obchodních služeb založených na znalostech ; [pozm. návrh 102]

d)

usnadnění rozvoje a růstu udržitelných podniků, zvyšování povědomí mikropodniků a malých a středních podniků o právních předpisech Unie včetně rozvoje těch týkajících se životního prostředí a energetiky, zlepšování jejich dovedností, a průmyslové transformace a zvyšování jejich kvalifikace a rozvíjení nových udržitelných obchodních modelů a hodnotových řetězců účinných z hlediska využívání zdrojů , jež podporují technologickou organizační transformaci odvětví výroby a služeb; [pozm. návrh 103]

e)

podpora posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků a celých hospodářských odvětví i podpora využívání technologických, organizačních a sociálních inovací malými mikropodniky malými a středními podniky , posilování sociální odpovědnosti podniků a spolupráce v hodnotovém řetězci prostřednictvím strategického propojování ekosystémů a klastrů, včetně společné klastrové iniciativy; [pozm. návrh 104]

f)

posilování podnikatelského prostředí a podnikatelské kultury, (včetně rozšíření systému školení pro nové podnikatele) a podpora startupů, udržitelnosti a rozšiřování podniků , se zvláštní pozorností věnovanou novým potenciálním podnikatelům (tj . mladým a ženám) a také dalším specifickým cílovým skupinám, jako jsou sociálně znevýhodněné nebo zranitelné skupiny . [pozm. návrh 105]

3a.     Při provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) Komise může kromě opatření uvedených v bodech a) až f) odstavce 3 tohoto článku podpořit tato konkrétní opatření:

a)

urychlení, podpora a rozšiřování poradenských služeb prostřednictvím sítě Enterprise Europe Network s cílem poskytovat integrovanou podnikatelskou podporu s jednotným kontaktním místem malým a středním podnikům v Unii, které se snaží využít příležitostí na vnitřním trhu a ve třetích zemích, a kontrolovat, zda poskytují ve všech členských státech služby srovnatelné kvality;

b)

podpora vytváření podnikových sítí;

c)

podpora a rozšiřování programů mobility pro nové podnikatele (Erasmus pro mladé podnikatele) s cílem zlepšovat jejich schopnost prohlubovat podnikatelské know-how, dovednosti a strategie a zdokonalovat jejich technologické kapacity a řízení podniků;

d)

podpora rozvoje malých a středních podniků prostřednictvím významných projektů rozšiřování obchodu na základě příležitostí řízených trhem (nástroj pro rozvoj malých a středních podniků);

e)

podpora opatření specifických pro jednotlivá odvětví v oblastech, pro něž je typický vysoký podíl mikropodniků a malých a středních podniků a velký přínos pro HDP EU, jako je například odvětví cestovního ruchu. [pozm. návrh 106]

3b.     Opatření prováděná prostřednictvím sítě Enterprise Europe Network uváděná v písm. a) odst. 3a tohoto článku mohou mimo jiné zahrnovat:

a)

usnadnění internacionalizace malých a středních podniků a stanovení obchodních partnerů na vnitřním trhu, přeshraniční obchodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, technologie, znalostí a partnerství pro přenos inovací;

b)

poskytování informací, pokynů a individualizovaného poradenství v oblasti práva Unie, příležitostí v oblasti financování EU a iniciativ EU, které mají dopad na obchod, včetně zdanění, vlastnických práv, povinností souvisejících se životním prostředím a energetikou a aspektů bezpečnosti práce a sociálního zabezpečení;

c)

usnadnění přístupu malých a středních podniků k odborným znalostem v oblasti životního prostředí, klimatu a energetické účinnosti a výkonnosti;

d)

posílení sítě prostřednictvím dalších informačních a poradenských sítí Unie a členských států, zejména EURES inovačního centra EU a poradenského centra InvestEu.

Služby, které síť poskytuje v rámci ostatních programů Unie, se financují z uvedených programů.

Komise stanoví prioritní opatření v síti Enterprise Europe Network s cílem zlepšit ty její části nebo prvky, které nesplňují minimální normy, s cílem poskytovat jednotnou podporu mikropodnikům a malým a středním podnikům v celé Unii.

Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví ukazatele a minimální normy pro účely měření dopadu sítě Enterprise Europe Network ve vztahu ke konkrétním cílům a účinnosti opatření pro malé a střední podniky.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.

Komise je oprávněna přijmout akty v přenesené pravomoci podle článku 20 za účelem stanovení dalších forem podpory pro malé a střední podniky, které nejsou uvedeny v tomto odstavci. [pozm. návrh 107]

4.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení stanovená v článcích 15 a 16 nařízení (EU) č. 1025/2012.

5.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodu ii) poskytující podporu na činnosti zaměřené na rozvoj, uplatňování, hodnocení a monitorování mezinárodních standardů v oblasti účetního výkaznictví a provádění auditů a dohledu nad jejich normalizačními procesy.

5a.     Pro financování jsou způsobilá tato opatření určená k provádění specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i):

a)

zvyšování informovanosti a vzdělání spotřebitelů v oblasti práv spotřebitelů prostřednictvím celoživotního vzdělávání zaměřeného na pravidla EU na ochranu spotřebitelů a posilování jejich postavení, aby byli schopni čelit novým výzvám spojeným s technologickým rozvojem a digitalizací, a to i pokud jde o specifické potřeby zranitelných spotřebitelů;

b)

zajištění a usnadňování přístupu všech spotřebitelů a obchodníků ke kvalitnímu mimosoudnímu řešení sporů, řešení sporů on-line a informacím o možnostech nápravy;

c)

podpora důslednějšího prosazování předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, se zvláštní pozorností věnovanou přeshraničním případům nebo případům, jichž se účastní třetí strany, účinná koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány a spolupráce v oblasti prosazování práva se třetími zeměmi;

d)

podpora udržitelné spotřeby zvýšením informovanosti spotřebitelů o trvanlivosti výrobku a jeho dopadu na životní prostředí, o prvcích ekodesignu, podpoře práv spotřebitelů v tomto směru a o možnosti nápravy v případě předčasného selhání výrobků; [pozm. návrh 108]

6.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) stanovená v příloze I.

7.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) stanovená v příloze II.

Článek 9

Způsobilé subjekty

1.   Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 7 tohoto článku.

2.   Kromě podmínek způsobilosti stanovených v odstavcích 3 až 7 jsou v rámci programu způsobilé tyto subjekty:

a)

právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

i)

členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

ii)

třetí zemi přidružené k programu v souladu s článkem 5;

b)

jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace;

c)

právní subjekty usazené v třetí zemi, která není přidružená k programu, jsou výjimečně způsobilé pro účast, pokud opatření sleduje cíle Unie a činnosti za hranicemi Unie přispívají k účinnosti zásahů prováděných na územích členských států, na něž se vztahují Smlouvy.

3.    Komise může umožnit, aby se právní subjekty usazené v třetí zemi, která není přidružená k programu, podílely na těchto činnostech: [pozm. návrh 109]

a)

opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b):

b)

opatření na podporu ochrany spotřebitele určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i).

Subjekty účastnící se činností uvedených v písmenech a) a b) nemají nárok na získávání finančních příspěvků Unie , zejména pokud existuje riziko přenosu inovačních technologií, s výjimkou případů, kdy je to pro program zásadní, zejména z hlediska konkurenceschopnosti podniků v Unii a jejich přístupu na trhy nebo z hlediska ochrany spotřebitelů s bydlištěm v Unii. Uvedená výjimka se nevztahuje na ziskové subjekty. [pozm. návrh 110]

4.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení jsou způsobilé subjekty uvedené v článcích 15 a 16 nařízení (EU) č. 1025/2012.

5.   V případě opatření na podporu ochrany spotřebitele určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) a souvisejících se sítí evropských spotřebitelských center jsou způsobilé tyto subjekty:

a)

subjekt určený členským státem či třetí zemí uvedenou v článku 5, který je neziskovým subjektem vybraným transparentním postupem;

b)

veřejný subjekt.

6.   Třetí země přidružené či nepřidružené k programu jsou způsobilé pro tato opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e):

a)

ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje některé z nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III nebo škůdců rostlin uvedených v pracovním programu uvedeném v článku 16 na území třetí země nebo členského státu;

b)

ochranná opatření nebo jiné vhodné činnosti na podporu nákazového statusu rostlin v Unii.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, jimiž se mění příloha III za účelem zohlednění situací způsobených těmito nákazami zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod, vývoje zoonóz, které představují hrozbu pro člověka, nebo s ohledem na nový vědecký nebo epizootologický vývoj, a nákaz zvířat, které pravděpodobně představují pro Unii novou hrozbu.

Nepřidružené země by s výjimkou případů nákaz zvířat a škůdců rostlin, které mají na Unii zásadní dopad, by obecně měly nést náklady své účasti na opatřeních uvedených v písmenech a) a b).

7.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení jsou způsobilé tyto právní subjekty:

a)

národní statistické úřady a další vnitrostátní orgány uvedené v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009;

b)

v případě opatření podporujících sítě spolupráce jiné subjekty působící v oblasti statistiky, které nejsou orgány uvedenými v písmeni a) tohoto odstavce;

c)

neziskové subjekty, které jsou nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejichž hlavním cílem a náplní činnosti je prosazování a podpora provádění Kodexu evropské statistiky uvedeného v článku 11 nařízení (ES) č. 223/2009 a zavádění nových metod vypracovávání evropské statistiky ke zvýšení efektivity a zlepšení kvality na úrovni Unie.

Článek 10

Určení příjemci

Grant z programu lze bez výzvy k podávání návrhů udělit těmto subjektům:

a)

v případě opatření v oblasti dozoru nad trhem určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a)  bodě ii) tohoto nařízení orgány dozoru členských států nad trhem uvedené v článku 17 nařízení (ES) č. 765/2008 a článku 11 [návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků] (55); [pozm. návrh 111]

b)

v případě opatření v oblasti akreditace a dozoru nad trhem určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a)  bodě i ) tohoto nařízení subjekt uznaný podle článku 14 nařízení (ES) č. 765/2008 k provádění činností uvedených v článku 32 nařízení (ES) č. 765/2008; [pozm. návrh 112]

c)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení subjekty uvedené v článku 17 nařízení (EU) č. 1025/2012;

d)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii) Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG), Nadace mezinárodních standardů účetního výkaznictví a Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB);

e)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) v souvislosti se zastupováním zájmů spotřebitelů na úrovni Unie Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) a Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC) za předpokladu, že nejsou ve střetu zájmů a prostřednictvím svých členů zastupují zájmy spotřebitelů Unie alespoň ve dvou třetinách členských států;

f)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě ii) organizace Finance Watch a Better Finance, jsou-li splněny tyto podmínky, které se každoročně posuzují:

i)

subjekty jsou nadále nevládní, neziskové a nezávislé na průmyslu, obchodu či podnikání;

ii)

nejsou ve střetu zájmů a prostřednictvím svých členů zastupují zájmy spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů Unie v oblasti finančních služeb;

g)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení:

i)

příslušné orgány členských států a jejich přidružené subjekty, referenční laboratoře Evropské unie a referenční střediska Evropské unie podle článků 92, 95 a 97 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (56), jakož i mezinárodní organizace;

ii)

pouze v případě akcí popsaných v čl. 9 odst. 6 písm. a) a b) tohoto nařízení třetí země, přidružené i nepřidružené k programu;

h)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení národní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány, jak stanoví čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009.

Ve vztahu k prvnímu pododstavci písm. e) tohoto článku je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem úpravy seznamu subjektů, kterým může být udělen grant v rámci programu, a to pro účely opatření, jimiž se provádí konkrétní cíl podle čl. 3 odst. 2 písm. d) bodu i). [pozm. návrh 113]

Článek 11

Kritéria pro hodnocení a udělení grantu

Hodnotící výbor či výbory pro opatření určená k provádění jednoho či více specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 mohou být zcela či částečně tvořeny externími odborníky. Práce hodnotícího výboru/hodnotících výborů se zakládá na zásadách transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. [pozm. návrh 114]

Článek 12

Pravidla pro spolufinancování

1.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a)  bodu ii) tohoto nařízení, pokud jde o orgány dozoru nad trhem členských států a třetích zemí přidružených k programu a zkušební zařízení Unie uvedená v článku 20 [návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků], může program financovat až 100 % způsobilých nákladů, je-li dodržena zásada spolufinancování uvedená ve finančním nařízení. [pozm. návrh 115]

2.   V případě grantů udělených Radě pro dozor nad veřejnými zájmy Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii), přesáhne-li financování Mezinárodní federace účetních (IFAC) v daném roce více než dvě třetiny celkového ročního financování, je roční příspěvek na daný rok omezen na maximální částku stanovenou v pracovním programu, jak stanoví článek 16.

3.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů, je-li dodržena zásada spolufinancování uvedená v článku 190 finančního nařízení.

4.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení lze z programu financovat až 95 % způsobilých nákladů na opatření podporující sítě spolupráce, jak je uvedeno v článku 15 nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 13

Způsobilé náklady

V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení se kromě kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení použijí tato kritéria způsobilosti nákladů:

a)

jak uvádí čl. 193 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, náklady jsou způsobilé přede dnem zahájení opatření;

b)

tyto náklady mohou být způsobilé také v důsledku přijetí opatření souvisejících s podezřením na výskyt nákazy nebo přítomnost škůdce, pokud tento výskyt či tato přítomnost byly následně potvrzeny.

Náklady uvedené v prvním pododstavci písm. a) jsou způsobilé ode dne oznámení výskytu nákazy nebo přítomnosti škůdce Komisi.

Článek 14

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.   Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek z jednotlivých programů Unie na opatření se řídí pravidly daného programu. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.   Opatření, jež získala certifikaci v podobě pečeti excelence nebo která splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:

a)

byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu;

b)

splňují minimální požadavky na kvalitu dané výzvy k podávání návrhů;

c)

nemohou být financována v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,

mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], nebo nařízení (EU) XX [kterým se zřizuje program Digitální Evropa], zejména cíl týkající se moderních digitálních dovedností, pokud jsou tato opatření v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož se podpora poskytuje. [pozm. návrh 116]

3.   Operace může získat podporu z jednoho nebo více programů Unie. V takových případech nesmí být výdaje vykázané v žádosti o platbu vykázány v žádosti o platbu z jiného programu.

4.   Výši výdajů uvedených v žádosti o platbu lze pro každý program vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.

KAPITOLA III

OPERACE KOMBINOVÁNÍ ZDROJŮ

Článek 15

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů, o nichž bylo rozhodnuto v rámci tohoto programu, se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.

KAPITOLA IV

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A KONTROLA

Článek 16

Provádění programu

1.   Program se provádí prostřednictvím jednoho Komise je oprávněna přijmout akty v přenesené pravomoci podle článku 20 a doplnit tak toto nařízení s cílem přijmout jeden či více pracovních programů uvedených v článk v souladu s článkem 110 finančního nařízení. Pracovní programy jsou roční nebo víceleté a stanoví konkrétně cíle, jichž má být dosaženo, očekávané výsledky, způsob provádění a celkovou výši finančního plánu. Obsahují rovněž podrobný popis opatření, která mají být financována, údaj o částce přidělené na každé opatření a orientační harmonogram provádění . V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. [pozm. návrh 117]

2.   Pracovní programy určené k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) stanovené v příloze I přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty Komise je oprávněna přijmout akty přenesené pravomoci podle článku 20 a doplnit tak toto nařízení přijetím pracovních programů v souladu se přijímají přezkumným postupem podle specifickým cílem uvedeným v čl. 21 3 odst. 2 písm. e) stanovených v příloze I . [pozm. návrh 118]

3.   Opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) stanovená v příloze II tohoto nařízení se odchylně od odstavce 1 tohoto článku provádějí v souladu s články 14 a 17 nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 17

Monitorování a vykazování

1.   Ukazatele pro vykazování pokroku , pokud jde o účelnost a účinnost programu, dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze IV. [pozm. návrh 119]

2.   Aby se zajistilo účinné posouzení pokroku při plnění cílů programu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů uvedených v příloze IV, je-li to považováno za nezbytné, a doplnění tohoto nařízení ustanoveními o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 18

Hodnocení

1.   Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.   Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění Nejpozději do … [čtyři roky od začátku provádění programu] Komise vypracuje průběžnou hodnotící zprávu programu míře dosažení cílů opatření podporovaných v rámci tohoto programu , výsledcích a dopadech, účinnosti využívání zdrojů a přidané hodnotě Unie . [pozm. návrh 120]

3.   Pokud jde o opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii), připraví Komise výroční zprávu o činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví týkající se vývoje mezinárodních standardů účetního výkaznictví, Rady pro dozor nad veřejnými zájmy a Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

4.   V souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 223/2009 Komise konzultuje s Výborem pro ESS části hodnocení, které se týkají opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f), před přijetím těchto hodnocení a jejich předložením Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Na konci Nejpozději do … [tři roky od ukončení provádění programu], avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu Komise vypracuje závěrečnou hodnotící zprávu o dlouhodobějším dopadu programu, výsledcích a udržitelnosti opatření a součinnosti mezi jednotlivými pracovními programy . [pozm. návrh 121]

6.   Komise sdělí závěry hodnocení předloží hodnotící zprávy uvedené v odstavcích 2 a 5 spolu se svými připomínkami závěry Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejní je . V případě potřeby se ke zprávě přiloží návrhy na změny tohoto programu . [pozm. návrh 122]

Článek 19

Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 20

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v  čl. 8 odst. 3 písm. b) a článcích 9 , 10, 16 a 17 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. [pozm. návrh 123]

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v  čl. 8 odst. 3 písm. b) a článcích 9 , 10, 16 a 17 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 124]

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 3 písm. b) a článků 9 , 10, 16 a 17 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 125]

Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízený článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (57) . Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (58). [pozm. návrh 126]

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

KAPITOLA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Informace, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují transparentnost a viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. [pozm. návrh 127]

2.   Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně provede informační komunikační kampaně uživatelsky vstřícným způsobem, to za účelem zvýšení povědomí spotřebitelů, občanů, podniků – zejména malých středních podniků – a orgánů veřejné správy o prostředcích poskytovaných prostřednictvím finančních nástrojů v rámci tohoto nařízení, jakož i o opatřeních a jejich výsledcích . Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3. [pozm. návrh 128]

3.   Komise (Eurostat) provádí informační a komunikační činnosti týkající se provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f), svých opatření a výsledků, týkají-li se shromažďování údajů, vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky, a to v souladu se statistickými zásadami stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009. [pozm. návrh 129]

Článek 23

Zrušení

Nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826 se zrušují s účinkem od 1. ledna 2021.

Článek 24

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826, která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchozích programů zavedených právními akty uvedenými v odstavci 1.

3.   V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 3, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 40.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 259.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 ze dne 15. ledna 2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017 (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 12).

(5)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(10)  COM(2018)0439 final.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).

(12)   Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/826 ze dne 17. května 2017, kterým se na období let 2017–2020 zřizuje program Unie na podporu zvláštních činností na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 17).

(20)  [bude doplněno] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(22)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(23)  Úř. věst. L 90, 28.3.2006, s. 2.

(24)  COM(2010)0700.

(25)  COM(2017)0623.

(26)  COM(2018)0442.

(27)  COM(2018)0443.

(28)  COM(2018)0372.

(29)  COM(2018)0439.

(30)  COM(2018)0447.

(31)  COM(2018)0435.

(32)  COM(2018)0434.

(33)  COM(2018)0375.

(34)  COM(2018)0367.

(35)  COM(2018)0322, článek 10.

(36)  COM(2018)0382.

(37)  COM(2018)0393.

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(39)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (Úř. věst L 325, 12.12.2003, s. 1).

(42)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1).

(43)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(45)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(46)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(47)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(49)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(50)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(51)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 ze dne 26. února 2014 o víceletém programu pro spotřebitele na období 2014–2020 a o zrušení rozhodnutí č. 1926/2006/ES (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 42).

(52)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 716/2009/ES (Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 1).

(53)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1).

(54)  [to add]

(55)  COM(2017)0795.

(56)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(57)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(58)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

PŘÍLOHA I

Způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e)

Pro financování jsou způsobilá tato opatření – prováděná především prostřednictvím grantů a zadávání zakázek – určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e):

1.   Mimořádná veterinární a rostlinolékařská opatření

1.1.

Mimořádná veterinární a rostlinolékařská opatření, která mají být přijata na základě potvrzení výskytu některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III nebo potvrzení přítomnosti jednoho či více škodlivých organismů nebo v případě přímého ohrožení lidského zdraví, veterinární nebo rostlinolékařské situace Unie.

Opatření uvedená v prvním odstavci musí být provedena okamžitě a musí být uplatněna v souladu s ustanoveními stanovenými v příslušném právu Unie.

1.2.

Opatření v souvislosti s mimořádnými situacemi v rostlinolékařské oblasti přijatá členskými státy proti prvnímu výskytu škodlivých organismů v určité oblasti:

a)

opatření preventivní opatření a opatření omezení výskytu nebo eradikaci karanténního škodlivého organismu pro Unii přijatá příslušným orgánem členského státu v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (1) nebo opatřeními Unie přijatými podle čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení; [pozm. návrh 130]

b)

opatření preventivní opatření a opatření omezení výskytu nebo eradikaci škodlivého organismu, který není uveden na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii, přijatá příslušným orgánem členského státu v souladu s článkem 29 nařízení (EU) 2016/2031, a který může být kvalifikován jako karanténní škodlivý organismus pro Unii na základě kritérií stanovených v uvedeném článku nebo v čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení; [pozm. návrh 131]

c)

dodatečná ochranná opatření přijatá proti šíření škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 28 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, jiná než opatření k eradikaci uvedená v písmen písmenech a) tohoto odstavceopatření k omezení výskytu uvedená v písmeni b) tohoto odstavce, jsou-li tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu , přičemž v případě nutnosti dojde k omezení volného pohybu přenašečů do sousedních členských států ; [pozm. návrh 132]

ca)

opatření k eradikaci škodlivého organismu, který se objevil náhle, i když není považován za karanténní škodlivý organismus pro Unii, nýbrž za důsledek extrémních klimatických jevů nebo klimatických změn v určitém členském státě; [pozm. návrh 133]

1.3.

Financování z prostředků Unie může být rovněž poskytnuto následujícím opatřením:

1.3.1.

ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje některé z nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III na území třetí země, členského státu nebo ZZÚ, jakož i ochranná opatření či jiné příslušné činnosti přijaté na podporu rostlinolékařského stavu Unie;

1.3.2.

opatření uvedená v této příloze prováděná dvěma či více členskými státy, které úzce spolupracují na tlumení nákazy;

1.3.3.

vytvoření zásob biopreparátů určených na tlumení nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III, pokud Komise na žádost některého členského státu shledá, že je tyto zásoby v daném členském státě nutné vytvořit;

1.3.4.

vytvoření zásob biopreparátů nebo získání očkovacích látek, může-li výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III ve třetí zemi nebo členském státě představovat hrozbu pro Unii;

1.3.4a.

pokud existuje podezření na propuknutí nákazy zvířat nebo výskyt škodlivých organismů, bude třeba v celé EU, na území Unie a na jejích vnějších hranicích, výrazně posílit kontroly a monitorování; [pozm. návrh 134]

1.3.4b.

opatření ke sledování výskytu známých i v současnosti neznámých škodlivých organismů a nákaz. [pozm. návrh 135]

2.   Roční a víceleté programy ve veterinární a rostlinolékařské oblasti

2.1.

Roční a víceleté programy ve veterinární a rostlinolékařské oblasti zaměřené na prevenci, eradikaci, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III a škůdců rostlin musí být prováděny v souladu s ustanoveními příslušného práva Unie. [pozm. návrh 136]

Podmínky způsobilosti opatření pro financování stanoví pracovní program uvedený v článku 16.

Programy musí být Komisi předloženy do 31. května roku předcházejícího plánovanému období provádění.

Po předložení předběžných finančních zpráv příjemci může Komise v případě potřeby změnit grantové dohody, pokud jde o celé období způsobilosti.

Tyto programy by měly odrážet nové okolnosti způsobené změnou klimatu a jejich rozmanitost na evropské úrovni; měly by rovněž pomáhat předcházet zhoršování stavu evropské biologické rozmanitosti. [pozm. návrh 137]

2.2.

Pokud výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III pravděpodobně představuje hrozbu pro nákazový status Unie, mohou členské státy za účelem ochrany Unie před zavlečením některé z těchto nákaz a zoonóz, nebo pokud je nutné přijmout ochranná opatření na podporu rostlinolékařského stavu Unie, zahrnout do svých vnitrostátních programů opatření, která mají být provedena na území třetích zemí ve spolupráci s orgány těchto zemí. Financování z prostředků Unie lze za stejných okolností a na stejný cíl poskytnout přímo příslušným orgánům třetích zemí.

2.3.

Co se týče programů v rostlinolékařské oblasti, může být financování z prostředků Unie poskytnuto členským státům na tato opatření:

a)

průzkumy prováděné po určitá stanovená období, kterými se prověřuje alespoň výskyt jakéhokoli karanténního škodlivého organismu pro Unii a známky výskytu jakéhokoli škodlivého organismu, na nějž se vztahují opatření podle článku 29 nařízení (EU) 2016/2031 nebo opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení, nebo příznaky poškození daným škodlivým organismem;

b)

průzkumy prováděné po určitá stanovená období, kterými se prověřuje alespoň výskyt jakéhokoli jiného škodlivého organismu než organismu uvedeného v písmeni a), který by mohl představovat nové riziko pro Unii a jehož proniknutí nebo šíření by mohlo mít významný dopad na zemědělství či lesy v Unii;

c)

opatření preventivní opatření a opatření omezení výskytu nebo eradikaci karanténního škodlivého organismu pro Unii přijatá příslušným orgánem členského státu v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2016/2031 nebo v souladu s opatřeními Unie přijatými podle čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení; [pozm. návrh 138]

d)

opatření preventivní opatření a opatření omezení výskytu nebo eradikaci škodlivého organismu, který není uveden na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii, přijatá příslušným orgánem členského státu v souladu s článkem 29 nařízení (EU) 2016/2031, a který může být kvalifikován jako karanténní škodlivý organismus pro Unii na základě kritérií stanovených v uvedeném článku nebo v čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení; [pozm. návrh 139]

e)

dodatečná ochranná opatření přijatá proti šíření škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 28 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, jiná než opatření k eradikaci uvedená v písmeni písmenech c) tohoto boduopatření k omezení výskytu uvedená v písmeni d) tohoto bodu, jsou-li tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu; [pozm. návrh 140]

f)

opatření k omezení výskytu škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie k zamezení šíření podle čl. 28 odst. 2 nebo čl. 30 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031, v zamořené oblasti, v níž není možná eradikace tohoto škodlivého organismu, pokud jsou tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu.

Seznam škůdců rostlin, na které se mají uvedená opatření vztahovat, stanoví pracovní program uvedený v článku 16.

3.

Činnosti na podporu zlepšování dobrých životních podmínek zvířat , včetně opatření, která mají zaručit dodržování norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a sledovatelnost, a to i během přepravy zvířat. [pozm. návrh 141]

4.

Referenční laboratoře Evropské unie a referenční střediska Evropské unie uvedené v článcích 92, 95 a 97 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

5.

Koordinované programy kontrol a shromažďování údajů a informací uvedené v článku 112 nařízení (EU) 2017/625.

6.

Činnosti na prevenci plýtvání potravinami a boje proti podvodům v potravinářství.

7.

Činnosti na podporu udržitelné agroekologické výroby a  , udržitelné spotřeby potravin , která nepoškozuje životní prostředí a biologickou rozmanitost, a prosazování přímého prodeje a krátkých dodavatelských řetězců . [pozm. návrh 142]

8.

Databáze a počítačové systémy pro správu informací, které jsou zapotřebí pro účelné a účinné provádění právních předpisů souvisejících se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 písm. e) a které mají prokázanou přidanou hodnotu pro Unii jako celek ; uplatňování nových technologií za účelem zlepšení sledovatelnosti výrobků, například QR kódů na obalech výrobků . [pozm. návrh 143]

9.

Školení pracovníků příslušných orgánů odpovědných za úřední kontroly a dalších subjektů zapojených do řízení a/nebo prevence nákazy zvířat a škůdců rostlin uvedená v článku 130 nařízení (EU) 2017/625.

10.

Cestovní výdaje, ubytování a diety, které vzniknou odborníkům členských států v důsledku toho, že je Komise jmenovala, aby byli nápomocni odborníkům Komise, jak je stanoveno v čl. 116 odst. 4 a čl. 120 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625.

11.

Technická a vědecká práce, včetně studií a koordinačních činností, která je nezbytná k  zabezpečení předcházení výskytu nových a neznámých škodlivých organismů a nákaz a zajištění řádného uplatňování právních předpisů s ohledem na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e) a přizpůsobení těchto právních předpisů vědeckému, technologickému a společenskému vývoji. [pozm. návrh 144]

12.

Činnosti členských států nebo mezinárodních organizací sledujících specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e) za účelem podpory vypracování a uplatňování pravidel souvisejících s daným cílem.

13.

Projekty organizované jedním či více členskými státy za účelem zlepšení účinného provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) používáním inovativních technik a protokolů.

14.

Podpora iniciativ Unie a členských států v oblasti informování a zvyšování povědomí, jež mají zajistit lepší, předpisům vyhovující a udržitelnou výrobu a spotřebu potravin, a to při současném uplatňování pravidel s ohledem na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e), včetně činností v oblasti prevence plýtvání potravinami a  přispívající k oběhovému hospodářství činností v oblasti boje proti podvodům v potravinářství. [pozm. návrh 145]

15.

Opatření na ochranu zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat určená k uplatňování na zvířata, živočišné produkty, rostliny a rostlinné produkty přivážené ze třetích zemí na hranice Unie.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

PŘÍLOHA II

Způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f)

Provádění politik Unie vyžaduje vysoce kvalitní, srovnatelné a spolehlivé statistické informace o hospodářské, sociální a územní situaci a o stavu životního prostředí v Unii. Evropská statistika rovněž evropským občanům umožňuje chápat demokratický proces a debaty týkající se přítomnosti a budoucnosti Unie a zapojit se do nich.

Společně s nařízením (ES) č. 223/2009 o evropské statistice poskytuje program obecný rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky na období 2021–2027. Evropská statistika je vyvíjena, vypracovávána a šířena v tomto rámci a v souladu se zásadami Kodexu evropské statistiky prostřednictvím úzké a koordinované spolupráce v rámci Evropského statistického systému (ESS).

Evropské statistiky vyvinuté, vypracované a šířené v tomto rámci přispívají k provádění politik Unie, které jsou stanoveny v Smlouvě o fungování EU, a promítají se do strategických priorit Komise.

Při provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) se provádějí tato opatření:

Hospodářská a měnová unie, globalizace a obchod

poskytování kvalitních statistik jako podkladu pro postup při nadměrném schodku, program na podporu reforem a roční cyklus řízení hospodářské politiky EU,

poskytování a v případě potřeby posílení hlavních evropských hospodářských ukazatelů (PEEI),

poskytování statistik a metodických pokynů ke statistickému zpracování investičních a rozpočtových nástrojů s cílem podporovat hospodářskou konvergenci, finanční stabilitu a vytváření pracovních míst,

poskytování statistik pro účely vlastních zdrojů a týkající se odměňování a důchodů zaměstnanců EU,

lepší měření v oblasti obchodu se zbožím a službami, přímých zahraničních investic, globálních hodnotových řetězců a dopadu globalizace na hospodářství Unie. [pozm. návrh 146]

Jednotný trh, inovace a digitální transformace

poskytování kvalitních a spolehlivých statistik pro jednotný trh, evropský obranný akční plán a klíčové oblasti inovací a výzkumu,

poskytování četnějších a včasnějších statistik o kolaborativní ekonomice a dopadu digitalizace na evropské podniky a občany.

Sociální rozměr Evropy

poskytování kvalitních, včasných a spolehlivých statistik na podporu evropského pilíře sociálních práv a politiky Unie v oblasti dovedností, včetně mj. statistik trhu práce, zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy, příjmů, životních podmínek, chudoby, nerovnosti, sociální ochrany, nehlášené práce a satelitních účtů dovedností, [pozm. návrh 147]

poskytování statistik souvisejících s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením,

doplňování statistik o migraci, především o situaci a integraci migrantů a o vzdělávacích potřebách a úrovni kvalifikace žadatelů o azyl,

vývoj modernizovaných programů sčítání lidu, domů a bytů a statistik obyvatelstva,

poskytování odhadů počtu obyvatel a jejich každoroční aktualizace.

Udržitelný rozvoj, přírodní zdroje a životní prostředí

monitorování pokroku při dosahování cílů udržitelného rozvoje,

další rozvoj statistik na podporu energetické strategie, oběhového hospodářství a strategie pro plasty,

poskytování základních statistik a ukazatelů životního prostředí, mimo jiné týkajících se odpadů, vody, biologické rozmanitosti, lesů, využívání půdy a krajinného pokryvu, jakož i statistik týkajících se klimatu a environmentálních hospodářských účtů,

poskytování dopravních statistik (o přepravě věcí i cestujících) na podporu politik Unie,

vývoj dalších ukazatelů k monitorování kombinované dopravy a přechodu na druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí a

poskytování včasných a relevantních údajů pro potřeby společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky a politik týkajících se životního prostředí, bezpečnosti potravin a dobrých životních podmínek zvířat.

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

poskytování včasných a komplexních statistických ukazatelů o regionech, včetně nejvzdálenějších regionů Unie, měst a venkovských oblastí, s cílem monitorovat a hodnotit účinnost politik územního rozvoje a posoudit územní dopady odvětvových politik,

podpora vývoje ukazatelů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a vypracovávání policejních a bezpečnostních statistik,

větší používání geoprostorových údajů a systematické začleňování a široké uplatňování řízení geoprostorových informací při tvorbě statistik.

Lepší komunikace týkající se evropské statistiky a její propagace jako důvěryhodného zdroje v boji proti dezinformacím na internetu

systematická propagace evropské statistiky jako důvěryhodného zdroje důkazů a usnadňování boje proti dezinformacím na internetu pro osoby ověřující faktickou správnost údajů, výzkumné pracovníky a veřejné orgány,

usnadnění přístupu uživatelů ke statistikám a pochopení statistik z jejich strany, mimo jiné poskytováním atraktivních a interaktivních vizualizací, služeb více šitých na míru, jako jsou data na vyžádání a samoobslužná analytika,

další rozvoj a monitorování rámce pro prokazování kvality evropské statistiky, mimo jiné pomocí vzájemných hodnocení dodržování souladu členských států s Kodexem evropské statistiky,

poskytování přístupu k mikrodatům pro účely výzkumu při současném zabezpečení nejvyšších standardů ochrany údajů a statistické důvěrnosti.

Využívání výhod datové revoluce a přechod k důvěryhodné inteligentní statistice

zintenzivnění využívání nových digitálních zdrojů údajů a položení základů důvěryhodné inteligentní statistiky k vytváření nových statistik v téměř reálném čase za použití důvěryhodných algoritmů,

vývoj nových přístupů k používání údajů, jež jsou v držení soukromých subjektů, prostřednictvím metod privacy preserving computationsecure multiparty computation,

podpora špičkového výzkumu a inovací v oblasti oficiální statistiky, včetně využívání sítí spolupráce a nabídky evropských programů vzdělávání v oblasti statistik.

Rozšířená partnerství a statistická spolupráce

posilování partnerství ESS a spolupráce s Evropským systémem centrálních bank,

prohlubování partnerství mezi veřejnými a soukromými držiteli údajů a technologickým odvětvím s cílem zjednodušit přístup k údajům pro statistické účely, začleňování údajů z více zdrojů a používání nejnovějších technologií,

posilování spolupráce s výzkumnou a akademickou obcí, zejména v souvislosti s používáním nových zdrojů údajů, analytiky dat a podpory statistické gramotnosti,

spolupráce s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi ku prospěchu světové oficiální statistiky.

PŘÍLOHA III

Seznam nákaz zvířat a zoonóz

(1)

mor koní,

(2)

africký mor prasat,

(3)

sněť slezinná,

(4)

influenza ptáků (vysoce patogenní),

(5)

influenza ptáků (nízkopatogenní),

(6)

kampylobakteróza,

(7)

klasický mor prasat,

(8)

slintavka a kulhavka,

(9)

nakažlivá pleuropneumonie koz,

(10)

vozhřivka,

(11)

infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24),

(12)

infekce bakteriemi Brucella abortus , B. melitensis a B. suis ,

(13)

infekce virem epizootického hemoragického onemocnění,

(14)

infekce virem nodulární dermatitidy,

(15)

infekce bakterií Mycoplasma mycoides subsp. mycoides SC (plicní nákaza skotu),

(16)

infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis ( M. bovis , M. caprae a M. tuberculosis )

(17)

infekce virem newcastleské choroby,

(18)

infekce virem moru malých přežvýkavců,

(19)

infekce virem vztekliny,

(20)

infekce virem horečky Údolí Rift,

(21)

infekce virem moru skotu,

(22)

infekce zoonotickými sérovary salmonel,

(23)

infestace Echinococcus spp ,

(24)

listerióza,

(25)

neštovice ovcí a koz,

(26)

přenosné spongiformní encefalopatie,

(27)

trichinelóza,

(28)

venezuelská encefalomyelitida koní,

(29)

verotoxigenní E. coli .

Seznam nákaz zvířat a zoonóz zahrnuje:

a)

seznam nákaz vypracovaný podle části 1 kapitoly 2 nařízení (EU) 2016/429;

b)

salmonelu, zoonózy a jejich původce, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 2160/2003 a směrnice 2003/99/ES  (1);

c)

přenosné spongiformní encefalopatie. [pozm. návrh 148]


(1)   Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31).

PŘÍLOHA IV

UKAZATELE

Cíl

Ukazatel

Cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a)

3 odst. 2 písm. a) bodu i)

1

Počet nových stížností a případů nedodržení požadavků v oblasti volného pohybu zboží a služeb i Právní předpisy Unie o zadávání veřejných zakázek.

2 –

Index STRI (Services Trade Restrictiveness Index).

3 –

Počet návštěv portálu Vaše Evropa.

4 –

Počet společných kampaní dohledu nad trhem.

Cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii)

1.

– Počet nových stížností a případů nedodržení požadavků v oblasti volného pohybu zboží a služeb a prodeje zboží online.

2.

– Počet společných kampaní o dohledu nad trhem a bezpečnosti produktů.

Cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b)

1 –

Počet malých a středních podniků, jež dostávají podporu z programu a ze sítě.

2 –

Počet podporovaných společností, které uzavřely obchodní partnerství.

2a. –

Počet podnikatelů, kteří využívají programy odborného poradenství a mobility.

2b. –

Snížení času a nákladů na založení malého a středního podniku.

2c. –

Počet vytvořených podnikových sítí ve srovnání s výchozí úrovní

2d. –

Počet členských států, které používají test dopadů na malé a střední podniky.

2e. –

Podstatné zvýšení počtu členských států s jediným kontaktním místem pro začínající podniky.

2f. –

Zvýšení podílu vyvážejících malých a středních podniků a zvýšení podílu malých a středních podniků vyvážejících mimo Unii, ve srovnání s výchozí úrovní.

2 g. –

Podstatné zvýšení počtu členských států uplatňujících řešení v oblasti podnikání zaměřená na potenciální, mladé a nové podnikatele a podnikatelky, jakož i specifické cílové skupiny ve srovnání s výchozí úrovní.

2h. –

Zvýšení podílu občanů Unie, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní, ve srovnání s výchozí úrovní.

2i. –

Výsledky malých a středních podniků, pokud jde o udržitelnost, měřené na základě zvýšení podílu malých a středních podniků Unie vyrábějících udržitelné produkty modrého hospodářství a zelené produkty  (1a) a poskytujících takové služby a na základě zlepšení jejich účinného využívání zdrojů (jež mohou zahrnovat energii, materiály, vodu, recyklaci atd.) ve srovnání s výchozí hodnotou.

*veškeré ukazatele je třeba srovnávat se stávající situací v roce 2018.

Cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. c)

i)

ii)

1 –

Podíl evropských norem prováděných členskými státy jako vnitrostátní normy na celkovém počtu platných evropských norem.

2 –

Procento mezinárodních standardů účetního výkaznictví a auditů schválených Unií.

Cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. d)

i)

ii)

1 –

Index podmínek pro spotřebitele.

2 –

Počet stanovisek a reakcí příjemců na veřejné konzultace v oblasti finančních služeb.

Cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. e)

1 –

Počet úspěšně provedených vnitrostátních programů ve veterinární a rostlinolékařské oblasti.

2.

– Počet mimořádných situací vyvolaných škodlivými organismy, které byly úspěšně vyřešeny;

3.

– Počet mimořádných situací vyvolaných nákazami, které byly úspěšně vyřešeny;

Cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. f)

1-

Dopad statistik zveřejňovaných na internetu: počet zmínění webových stránek a pozitivních/negativních stanovisek.

[pozm. návrh 149]


(1a)   Zelené produkty a služby jsou ty, jejichž hlavní funkcí je snižovat riziko pro životní prostředí a minimalizovat znečištění a zdroje. Zahrnuty jsou i produkty s ekologickými vlastnostmi (produkty s ekodesignem a ekoznačkou, produkty vyrobené z organických materiálů nebo s vysokým obsahem recyklovaného materiálu). Zdroj: Bleskový průzkum Eurobarometru 342 na téma „Malé a střední podniky, účinné využívání zdrojů a zelené trhy“.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/295


P8_TA(2019)0074

Konečný systém DPH pro zdanění obchodu mezi členskými státy *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zavedení podrobných technických opatření pro uplatňování konečného systému DPH pro zdanění obchodu mezi členskými státy (COM(2018)0329 – C8-0317/2018 – 2018/0164(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

(2020/C 449/38)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0329),

s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0317/2018),

s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0028/2019),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh 1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Když Rada v roce 1967 přijala společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) prostřednictvím směrnic Rady 62/227/EHS (1) a 67/228/EHS (2), byl učiněn závazek zavést konečný systém DPH pro zdanění obchodu mezi členskými státy, který bude fungovat podobně jako v rámci jednoho členského státu. Jelikož politické a technické podmínky nebyly pro takový systém zralé, byl po zrušení fiskálních hranic mezi členskými státy na konci roku 1992 přijat přechodný režim DPH. Směrnice Rady 2006/112/ES (3), která v současnosti platí, stanoví, že tato přechodná pravidla musí být nahrazena konečným režimem založeným na zásadě zdaňování dodání zboží nebo poskytnutí služby v členském státě původu.

(1)

Když Rada v roce 1967 přijala společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) prostřednictvím směrnic Rady 67/227/EHS (1) a 67/228/EHS (2), byl učiněn závazek zavést konečný systém DPH pro zdanění obchodu mezi členskými státy, který bude fungovat podobně jako v rámci jednoho členského státu. Jelikož politické a technické podmínky nebyly pro takový systém zralé, byl po zrušení fiskálních hranic mezi členskými státy na konci roku 1992 přijat přechodný režim DPH. Směrnice Rady 2006/112/ES (3), která v současnosti platí, stanoví, že tato přechodná pravidla musí být nahrazena konečným režimem založeným na zásadě zdaňování dodání zboží nebo poskytnutí služby v členském státě původu. Uvedená přechodná pravidla jsou však již v platnosti několik desetiletí, což vedlo ke složitému přechodnému systému DPH, náchylnému k vnitrounijním přeshraničním podvodům v oblasti DPH. Přechodná pravidla mají řadu nedostatků, kvůli čemuž není systém DPH ani plně efektivní, ani slučitelný s požadavky skutečného jednotného trhu. Zranitelnost přechodného systému se projevila jen několik let po jeho zavedení. Od té doby bylo přijato několik legislativních (zlepšení správní spolupráce, kratší lhůty pro souhrnná hlášení, odvětvové přenesení daňové povinnosti) i nelegislativních opatření. Nedávné studie věnované výpadku příjmů z DPH však prokázaly, že částka nevybrané DPH dosahuje stále značné výše. Jedná se o první legislativní návrh od zavedení stávajících pravidel v oblasti DPH v roce 1992, jehož cílem je řešit příčiny přeshraničních podvodů. Ve svém sdělení ze dne 28. října 2015 nazvaném „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ Komise vyhodnotila složitost stávajícího systému DPH jako jednu z hlavních překážek bránících dokončení jednotného trhu. Výpadek příjmů z DPH, který je definován jako rozdíl mezi výší DPH, jež byla skutečně vybrána, a teoretickou částkou, která by se měla vybrat, současně narůstá a v roce 2015 dosáhl v EU-28 výše 151,5 miliardy EUR. To dokazuje, že je nutné provést naléhavou a komplexní reformu systému DPH směřující ke konečnému systému DPH s cílem usnadnit a zjednodušit přeshraniční obchod uvnitř EU a zvýšit odolnost tohoto systému vůči podvodům.

Pozměňovací návrh 2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)

Kromě toho v minulosti Komise za podpory Evropského parlamentu vždy poukazovala na to, že systém DPH založený na zdanění v místě původu je správným krokem k tomu, aby se systém DPH v Unii stal odolnějším vůči podvodům, a je rovněž nejvhodnější pro řádné fungování vnitřního trhu. Stávající iniciativa však vychází z toho, že členské státy upřednostňují přístup spočívající ve zdanění v místě určení, což členským státům poskytuje určitou flexibilitu při stanovování sazeb DPH.

Pozměňovací návrh 3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Rada, podpořená Evropským parlamentem (1) a Evropským hospodářským a sociálním výborem (2), potvrdila, že systém založený na původu zboží nebo služeb je nedosažitelný, a vyzvala Komisi, aby provedla důkladné technické práce a zahájila dialog s členskými státy postavený na širokém základě s cílem řádně posoudit jednotlivé možné způsoby provádění zásady místa určení (3).

(2)

Rada, podpořená Evropským parlamentem (1) a Evropským hospodářským a sociálním výborem (2), potvrdila, že systém založený na původu zboží nebo služeb je nedosažitelný, a vyzvala Komisi, aby provedla důkladné technické práce a zahájila dialog s členskými státy postavený na širokém základě s cílem řádně posoudit jednotlivé možné způsoby provádění zásady místa určení (3) , aby se zajistilo, že dodávky zboží z jednoho členského státu do jiného jsou zdaněny stejně, jako kdyby bylo zboží dodáno a nabyto uvnitř jediného členského státu . Vytvoření jednotného prostoru DPH v Unii je klíčové pro snížení nákladů na dodržování předpisů pro podniky, zejména malé a střední podniky působící přeshraničně, omezení rizik přeshraničních podvodů v oblasti DPH a zjednodušení postupů týkajících se DPH. Konečný systém DPH posílí vnitřní trh a vytvoří lepší podmínky pro podnikání v oblasti přeshraničního obchodu. Měl by zohledňovat změny nezbytné v důsledku technologického vývoje a digitalizace. Tato směrnice stanoví technická opatření pro provádění tzv. „základních prvků“, které Komise stanovila ve svém návrhu ze dne 18.1.20183a  (3a) . Členské státy by proto měly přijmout rozhodnutí ohledně výše uvedených „základních prvků“, aby mohly rychle provést tuto směrnici.

Pozměňovací návrh 4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

Komise ve svém akčním plánu v oblasti DPH (1) uvádí změny systému DPH, které by byly nezbytné pro vytvoření takového systému založeného na místě určení pro obchod uvnitř Unie prostřednictvím zdanění přeshraničních dodání. Rada následně znovu potvrdila závěry tohoto akčního plánu a mimo jiné uvedla, že podle jejího názoru by měla být zásada zdanění v místě původu, se kterou se počítá pro konečný systém DPH, nahrazena zásadou zdanění v členském státě určení (2).

(3)

Komise ve svém akčním plánu v oblasti DPH (1) uvádí změny systému DPH, které by byly nezbytné pro vytvoření takového systému založeného na místě určení pro obchod uvnitř Unie prostřednictvím zdanění přeshraničních dodání. Rada následně znovu potvrdila závěry tohoto akčního plánu a mimo jiné uvedla, že podle jejího názoru by měla být zásada zdanění v místě původu, se kterou se počítá pro konečný systém DPH, nahrazena zásadou zdanění v členském státě určení (2). Podle odhadů by tato změna měla přispět ke snížení objemu přeshraničních podvodů v oblasti DPH o 50 miliard EUR ročně.

Pozměňovací návrh 5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)

S cílem zajistit účinnou spolupráci mezi členskými státy by Komise měla zajistit transparentnost systému, zejména prostřednictvím ročního povinného zveřejňování podvodů v jednotlivých členských státech. Transparentnost rovněž pomůže objasnit rozsah podvodů, zvýšit povědomí veřejnosti a vytvořit tlak na členské státy.

Pozměňovací návrh 6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)

Zvláštní pozornost je třeba věnovat postojům Evropského parlamentu přijatým v jeho legislativních usneseních ze dne 3. října 2018 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty, a která zavádí konečný systém zdanění obchodu mezi členskými státy (COM(2017)0569 – C8-0363/2017 –2017/0251(CNS)) a o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty (COM(2018)0020 –C8-0023/2018 – 2018/0005(CNS)) a v jeho legislativním usnesení ze dne 3. července 2018 o pozměněném návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty (COM(2017)0706 – C8-0441/2017 – 2017/0248(CNS)).

Pozměňovací návrh 7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)

Celkovým pravidlem pro dodání zboží, včetně dodání zboží uvnitř Unie, a pro poskytování služeb, by mělo být to, že povinnost odvést DPH má dodavatel.

(13)

Celkovým pravidlem pro dodání zboží, včetně dodání zboží uvnitř Unie, a pro poskytování služeb, by mělo být to, že povinnost odvést DPH má dodavatel. Tyto nové zásady členským státům umožní lépe bojovat proti podvodům v oblasti DPH, zejména podvodům na bázi chybějícího obchodníka při obchodech uvnitř Společenství, jejichž výše se odhaduje na nejméně 50 miliard EUR ročně.

Pozměňovací návrh 8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a)

Je třeba zavést přísná pravidla uplatňovaná jednotně ve všech členských státech, jež stanoví, které podniky mohou požívat statusu certifikované osoby povinné k dani, a společná pravidla a ustanovení, jejichž nedodržování bude mít za následek pokuty a postihy.

Pozměňovací návrh 9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14b)

Komise by měla mít za úkol předložit další pokyny a ověřit, zda členské státy tato harmonizovaná kritéria řádně uplatňují v celé Unii.

Pozměňovací návrh 10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

Pravidla týkající se dočasného uplatňování mechanismu přenesení daňové povinnosti u movitého zboží je nutno přezkoumat, aby se zajistila jejich soudržnost se zavedením nových pravidel týkajících se osoby povinné odvést DPH z dodání zboží uvnitř Unie.

(15)

Pravidla týkající se dočasného uplatňování mechanismu přenesení daňové povinnosti u movitého zboží je nutno přezkoumat, aby se zajistila jejich soudržnost se zavedením nových pravidel týkajících se osoby povinné odvést DPH z dodání zboží uvnitř Unie. Po provedení této směrnice již pravděpodobně nebude třeba dočasně uplatňovat mechanismus přenesení daňové povinnosti. Komise by proto měla v patřičnou dobu analyzovat, zda je třeba zrušit návrh na dočasné použití mechanismu přenesení daňové povinnosti.

Pozměňovací návrh 11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)

Aby byla zajištěna soudržnost oznamovacích povinností v souvislosti s DPH pro velké podniky, je nutno přezkoumat četnost podávání přiznání k DPH v rámci tohoto zvláštního režimu, a to doplněním ustanovení, že osoby povinné k dani, jež využívají tento režim, podávají v rámci tohoto režimu měsíční přiznání k DPH, pokud je jejich roční obrat v Unii vyšší než 2 500 000 EUR.

(23)

Aby byla zajištěna soudržnost oznamovacích povinností v souvislosti s DPH pro velké podniky, je nutno přezkoumat četnost podávání přiznání k DPH v rámci tohoto zvláštního režimu, a to doplněním ustanovení, že osoby povinné k dani, jež využívají tento režim, podávají v rámci tohoto režimu měsíční přiznání k DPH, pokud je jejich roční obrat DPH v Unii vyšší než 2 500 000 EUR.

Pozměňovací návrh 12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a)

Vysoká míra nedodržování pravidel nejen způsobuje hospodářské ztráty osobám, které daňové předpisy dodržují, ale také ohrožuje soudržnost a koherenci daňového systému a vytváří obecný pocit nespravedlnosti v důsledku narušení hospodářské soutěže. Účinný a srozumitelný systém je klíčem k vytváření veřejných příjmů a k zajištění odpovědnosti občanů i podniků.

Pozměňovací návrh 13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(26a)

Ze statistik vyplývá, že podvodníci využívají slabin systému a sledují vývoj ekonomiky a dynamický růst poptávky po určitém zboží. Proto je nutné vytvořit dostatečně dynamický systém, který bude schopen na škodlivé praktiky reagovat a omezit míru záměrného (podvodného) i nezáměrného porušování pravidel.

Pozměňovací návrh 14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(26b)

Se zvláštním zaměřením na potřeby malých a středních podniků zapojených do přeshraničního podnikání uvnitř Společenství a s cílem usnadnit obchodování a zvýšit právní jistotu na jednotném trhu by měla Komise ve spolupráci s členskými státy zřídit komplexní veřejně dostupný unijní internetový portál s informacemi o DPH pro podniky. Tento mnohojazyčný portál by měl poskytovat rychlý, aktuální a cílený přístup k relevantním informacím o uplatňování systému DPH v jednotlivých členských státech, a zejména o správných sazbách DPH pro různé výrobky a služby v různých členských státech, jakož i o podmínkách nulové sazby. Tento portál by mohl rovněž přispět k řešení současného výpadku příjmů z DPH.

Pozměňovací návrh 15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(26c)

Jádrem nového systému založeného na zásadě místa určení je jednotné správní místo, neboť bez něj by značně stoupla složitost systému DPH a administrativní zátěž. Aby byla zajištěna interoperabilita, jednoduchost používání a odolnost vůči podvodům v budoucnu, mělo by být jednotné správní místo pro podniky provozováno prostřednictvím harmonizovaného přeshraničního IT systému založeného na společných normách a umožňujícího automatické vyhledávání a vkládání údajů, například pomocí jednotných standardních formulářů.

Pozměňovací návrh 16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)

V důsledku zavedení dodání zboží uvnitř Unie jako nového pojmu je vhodné nahradit pojem „Společenství“ pojmem „Unie“, aby se zajistilo aktualizované a soudržné používání tohoto pojmu.

(28)

V důsledku zavedení dodání zboží uvnitř Unie jako nového pojmu je vhodné nahradit v celé směrnici pojem „Společenství“ pojmem „Unie“, aby se zajistilo aktualizované a soudržné používání tohoto pojmu.

Pozměňovací návrh 17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(30a)

Legislativní opatření, jež mají sloužit k reformě systému DPH, k boji proti podvodům v oblasti DPH a ke snížení výpadku příjmů z DPH, mohou být úspěšná pouze tehdy, pokud budou daňové správy členských států úžeji spolupracovat v duchu vzájemné důvěry a vyměňovat si příslušné informace, aby mohly plnit své úkoly.

Pozměňovací návrh 18

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Směrnice 2006/112/ES

Článek 8

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

4a)

článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

„Článek 8

Dospěje-li Komise k závěru, že články 6 a 7 nejsou nadále odůvodněné, zejména s ohledem na neutralitu hospodářské soutěže nebo vlastní zdroje, předloží v tomto smyslu vhodné návrhy Radě.“

Dospěje-li Komise k závěru, že články 6 a 7 nejsou nadále odůvodněné, zejména s ohledem na neutralitu hospodářské soutěže nebo vlastní zdroje, předloží v tomto smyslu vhodné návrhy Evropskému parlamentu a Radě.“

Pozměňovací návrh 19

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 1 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je-li žadatelem osoba povinná k dani, jíž byl udělen status oprávněného hospodářského subjektu pro celní účely, má se za to, že kritéria uvedená v odstavci 2 jsou splněna.

Je-li žadatelem osoba povinná k dani, jíž byl udělen status oprávněného hospodářského subjektu pro celní účely, má se za to, že kritéria uvedená v odstavci 2 jsou pro účely této směrnice splněna.

Pozměňovací návrh 20

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 2 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)

žadatel nemá záznam o závažném trestném činu souvisejícím s jeho ekonomickou činností, jako jsou například, kromě jiného:

i)

praní peněz,

ii)

daňové úniky a daňové podvody;

iii)

zneužití finančních prostředků a programů Unie;

iv)

úpadkový nebo insolvenční podvod;

v)

pojistný nebo jiný finanční podvod;

vi)

úplatkářství nebo korupce;

vii)

kyberkriminalita;

viii)

účast na zločinném spolčení;

ix)

trestné činy v oblasti práva hospodářské soutěže;

x)

přímé nebo nepřímé zapojení do teroristické činnosti

Pozměňovací návrh 21

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

existuje důkaz o finanční solventnosti žadatele, která se považuje za prokázanou, pokud je žadatel s náležitým ohledem na charakteristiky daného typu podnikatelské činnosti v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky, nebo pokud jsou předloženy záruky poskytnuté pojišťovacími či jinými finančními institucemi nebo jinými hospodářsky spolehlivými třetími osobami.

c)

existuje důkaz o finanční solventnosti žadatele v předcházejících třech letech , která se považuje za prokázanou, pokud je žadatel s náležitým ohledem na charakteristiky daného typu podnikatelské činnosti v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky, nebo pokud jsou předloženy záruky poskytnuté pojišťovacími či jinými finančními institucemi nebo jinými hospodářsky spolehlivými třetími osobami. Žadatel musí mít účet u finanční instituce se sídlem v Unii.

Pozměňovací návrh 22

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     V zájmu zajištění harmonizovaného výkladu při udílení statusu certifikované osoby povinné k dani přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu další pokyny pro členské státy týkající se hodnocení těchto kritérií, které budou platit v celé Unii. První prováděcí akt přijme nejpozději jeden měsíc po vstupu této směrnice v platnost.

Pozměňovací návrh 23

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.     Aby byly podniky motivovány žádat o status certifikované osoby povinné k dani, zavede Komise pro malé a střední podniky individualizovaný postup.

Pozměňovací návrh 24

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Osoba povinná k dani, která žádá o status certifikované osoby povinné k dani, dodá všechny informace vyžadované správcem daně k tomu, aby mohl učinit rozhodnutí.

Osoba povinná k dani, která žádá o status certifikované osoby povinné k dani, dodá všechny příslušné informace vyžadované správcem daně k tomu, aby mohl učinit rozhodnutí. Správci daně všech členských států žádost neprodleně vyřídí a měli by podléhat harmonizovaným kritériím týkajícím se poskytování informací.

Pozměňovací návrh 25

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.     V případě udělení statusu certifikované osoby povinné k dani se tato informace zpřístupňuje prostřednictvím systému výměny informací o DPH. Změny tohoto statusu se v systému neprodleně aktualizují.

Pozměňovací návrh 26

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Byla-li žádost zamítnuta, oznámí správce daně žadateli spolu s rozhodnutím také důvody zamítnutí. Členské státy zajistí, aby měl žadatel právo na odvolání proti rozhodnutím o zamítnutí žádosti.

5.   Byla-li žádost zamítnuta, oznámí neprodleně správce daně žadateli spolu s rozhodnutím také jasné důvody jejího zamítnutí. Členské státy zajistí, aby měl žadatel v přiměřené lhůtě právo na odvolání proti rozhodnutím o zamítnutí žádosti.

Pozměňovací návrh 27

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.     Je-li žádost zamítnuta, je rozhodnutí spolu s důvody jejího zamítnutí oznámeno správcům daně ostatních členských států.

Pozměňovací návrh 28

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Osoba povinná k dani, jíž byl udělen status certifikované osoby povinné k dani, oznámí správci daně bez prodlení jakékoli skutečnosti vzniklé po učinění rozhodnutí, které mohou narušit nebo ovlivnit zachování tohoto statusu. Správce daně tento daňový status odebere, pokud již nejsou splněna kritéria stanovená v odstavci 2.

6.   Osoba povinná k dani, jíž byl udělen status certifikované osoby povinné k dani, oznámí správci daně do jednoho měsíce jakékoli skutečnosti vzniklé po učinění rozhodnutí, které mohou narušit nebo ovlivnit zachování tohoto statusu. Správce daně tento daňový status odebere, pokud již nejsou splněna kritéria stanovená v odstavci 2. Správce daně členského státu, který udělil status certifikované osoby povinné k dani, toto rozhodnutí nejméně jednou za dva roky přezkoumá, aby se ujistil, že jsou podmínky stále splněny. Pokud osoba povinná k dani neinformovala správce daně o některé skutečnosti, která by případně mohla ovlivnit její status certifikované osoby povinné k dani v souladu s prováděcím aktem, nebo takovou skutečnost úmyslně zatajila, vztahují se na ni přiměřené, účinné a odrazující sankce, včetně ztráty statusu certifikované osoby povinné k dani.

Pozměňovací návrh 29

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a.     Osoba povinná k dani, jíž bylo udělení statusu certifikované osoby povinné k dani zamítnuto nebo která z vlastního podnětu informovala správce daně o tom, že již nesplňuje kritéria uvedená v odstavci 2, může o opětovné udělení statusu certifikované osoby povinné k dani požádat nejdříve za šest měsíců od data zamítnutí či odebrání statusu, a to za předpokladu, že jsou splněna všechna příslušná kritéria.

Pozměňovací návrh 30

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6b.     Aby byly zajištěny jednotné normy pro sledování toho, zda jsou nadále splněny podmínky pro trvání statusu certifikované osoby povinné k dani, a pro odnětí tohoto statusu ve všech členských státech, přijme Komise příslušné pokyny.

Pozměňovací návrh 31

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 6 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6c.     V případě, že bylo žadateli během předcházejících tří let zamítnuto udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu podle celního kodexu Unie, nesmí mu být udělen status certifikované osoby povinné k dani.

Pozměňovací návrh 32

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 13a – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.   Status certifikované osoby povinné k dani v jednom členském státě uznávají správci daně všech členských států.;

7.   Status certifikované osoby povinné k dani v jednom členském státě uznávají správci daně všech členských států. Na vnitřní spory o DPH mezi dotčeným plátcem daně a vnitrostátním správcem daně se budou i nadále uplatňovat vnitrostátní mechanismy.

Pozměňovací návrh 33

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 56 a (nový)

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 145 – odst. 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

56a)

v článku 145 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   V případě potřeby předloží Komise Radě neprodleně návrhy za účelem upřesnění oblasti působnosti osvobození od daně podle článků 143 a 144 a stanovení prováděcích pravidel k nim.“

„1.   V případě potřeby předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě neprodleně návrhy za účelem upřesnění oblasti působnosti osvobození od daně podle článků 143 a 144 a stanovení prováděcích pravidel k nim.“

Pozměňovací návrh 34

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 59 a (nový)

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 150 – odst. 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

59a)

v článku 150 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   V případě potřeby předloží Komise Radě neprodleně návrhy za účelem upřesnění oblasti působnosti osvobození od daně podle článku 148 a stanovení prováděcích pravidel k nim.“

„1.   V případě potřeby předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě neprodleně návrhy za účelem upřesnění oblasti působnosti osvobození od daně podle článku 148 a stanovení prováděcích pravidel k nim.“

Pozměňovací návrh 35

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 68 a (nový)

Směrnice 2006/112/ES

Článek 166

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

68a)

článek 166 se nahrazuje tímto:

Článek 166

Článek 166

„V případě potřeby předloží Komise Radě neprodleně návrhy na společná pravidla pro uplatňování daně při plněních uvedených v oddílech 1 a 2.“

„V případě potřeby předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě neprodleně návrhy na společná pravidla pro uplatňování daně při plněních uvedených v oddílech 1 a 2.“

Pozměňovací návrh 36

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 123 a (nový)

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 293 – odst. 1 – návětí

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

123a)

v čl. 293 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Každé čtyři roky od přijetí této směrnice podává Komise Radě zprávu o uplatňování této kapitoly, vycházející z informací získaných od členských států, doprovázenou v případě potřeby a s ohledem na nezbytnost zajistit dlouhodobé sbližování vnitrostátních předpisů návrhy, jejichž předmětem je“

„Každé čtyři roky od přijetí této směrnice podává Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této kapitoly, vycházející z informací získaných od členských států, doprovázenou v případě potřeby a s ohledem na nezbytnost zajistit dlouhodobé sbližování vnitrostátních předpisů návrhy, jejichž předmětem je“

Pozměňovací návrh 37

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 166 a (nový)

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 395 – odst. 3

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

166a)

v článku 395 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Do tří měsíců od uvědomení podle odst. 2 druhého pododstavce předloží Komise Radě příslušný návrh, nebo jí sdělí své námitky, pokud požadovaná odchylka takové námitky vyvolává.

„3.   Do tří měsíců od uvědomění podle odst. 2 druhého pododstavce předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě příslušný návrh, nebo jí sdělí své námitky, pokud požadovaná odchylka takové námitky vyvolává.“

Pozměňovací návrh 38

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 166 b (nový)

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 396 – odst. 3

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

166b)

v článku 396 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Do tří měsíců od uvědomení podle odst. 2 druhého pododstavce předloží Komise Radě příslušný návrh, nebo jí sdělí své námitky, pokud požadovaná odchylka takové námitky vyvolává.

„3.   Do tří měsíců od uvědomění podle odst. 2 druhého pododstavce předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě příslušný návrh, nebo jí sdělí své námitky, pokud požadovaná odchylka takové námitky vyvolává.“

Pozměňovací návrh 39

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 169 a (nový)

Směrnice 2006/112/ES

Článek 404 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

169a)

za článek 404 se vkládá nový článek, který zní:

 

„Článek 404a

Do čtyř let od přijetí směrnice Rady (EU) …/…  (*1)  (+) podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a uplatňování nových ustanovení této směrnice, vycházející z informací získaných od členských států, která bude v případě potřeby [a s ohledem na nezbytnost zajistit dlouhodobé sbližování vnitrostátních předpisů] doplněna návrhy.“

Pozměňovací návrh 40

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 169 b (nový)

Směrnice 2006/112/ES

Článek 404 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

169b)

za článek 404a se vkládá nový článek, který zní:

 

„Článek 404b

Do dvou let od přijetí směrnice Rady (EU)…/…  (*2)  (+) podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účinnosti výměny příslušných informací mezi správci daně členských států, neboť pro úspěch konečného režimu DPH je důležitá vzájemná důvěra.“

Pozměňovací návrh 41

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 173 a (nový)

Směrnice 2006/112/ES

Článek 411 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

173a)

vkládá se nový článek 411a, který zní:

 

„Článek 411a

Do 1. června 2020 Komise ve spolupráci s členskými státy zřídí komplexní, mnohojazyčný a veřejně přístupný internetový portál s informacemi o DPH, na němž budou moci podniky a spotřebitelé získat rychle a účinně správné informace o sazbách DPH – včetně toho, na které zboží nebo služby se uplatňují snížené sazby či výjimky – a veškeré relevantní informace o uplatňování definitivního systému DPH v jednotlivých členských státech.

Jako doplněk k portálu bude zaveden mechanismus automatických oznámení. Tento mechanismus zajistí, aby byly plátcům daně automaticky oznamovány změny a aktuální úpravy sazeb DPH v členských státech. Tato automatická oznámení se aktivují předtím, než změna nabude účinnosti, a nejpozději do pěti dnů od přijetí souvisejícího rozhodnutí.“

Pozměňovací návrh 42

Návrh směrnice

Článek 1 a (nový)

Nařízení (EU) č. 904/2010

Článek 34 a článek 49 a (nový)

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

Článek 1a

 

Změny nařízení (EU) č. 904/2010

 

Nařízení (EU) č. 904/2010 se mění takto:

 

1)

Článek 34 se nahrazuje tímto:

Článek 34

 

„Článek 34

1.    Členské státy se účastní činnosti Eurofiscu pracovních oblastech podle vlastní volby a rovněž se mohou rozhodnout svou účast ukončit .

 

1 .     Komise poskytuje Eurofiscu nezbytnou technickou a logistickou podporu. Komise má přístup k informacím uvedeným v článku 1, které mohou být prostřednictvím Eurofiscu vyměňovány, v případech uvedených v čl. 55 odst. 2.

2.   Členské státy , které se rozhodly účastnit se některé pracovní oblasti Eurofiscu , se aktivně účastní mnohostranné výměny cílených informací mezi všemi zúčastněnými členskými státy .

 

2.   Členské státy se zapojují do pracovních oblastí Eurofiscu a aktivně se účastní mnohostranné výměny informací.

3.    Vyměňované informace jsou důvěrné ve smyslu článku 55 .

 

3.    Koordinátoři pracovních oblastí Eurofiscu mohou z vlastního podnětu nebo na požádání předat příslušné informace o nejzávažnějších přeshraničních trestných činech v oblasti DPH Europolu a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) .

 

 

3a.     Koordinátoři pracovních oblastí Eurofiscu mohou žádat Europol a OLAF o relevantní informace. Koordinátoři pracovních oblastí Eurofiscu zpřístupní informace obdržené od Europolu a úřadu OLAF ostatním zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu; tyto informace se vyměňují v elektronické podobě.“

 

2)

Vkládá se nový článek 49a, který zní:

 

 

„Článek 49a

Členské státy a Komise vytvoří společný systém sběru statistických údajů o podvodech v oblasti DPH a nezáměrném porušování pravidel uvnitř Společenství a každoročně zveřejňují odhad nevybrané DPH v důsledku těchto podvodů za jednotlivé členské státy a za Unii jako celek. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů praktická opatření týkající se tohoto statistického systému. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.“


(1)  První směrnice Rady 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst 71, 14.4.1967, s. 1301).

(2)  Druhá směrnice Rady 67/228/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Struktura a způsoby použití společného systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 71, 14.4.1967, s. 1303).

(3)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(1)  První směrnice Rady 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst 71, 14.4.1967, s. 1301).

(2)  Druhá směrnice Rady 67/228/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Struktura a způsoby použití společného systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 71, 14.4.1967, s. 1303).

(3)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(1)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. října 2011 o budoucnosti DPH (P7_TA(2011)0436) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2011-0436+0+DOC+XML+V0//CS

(2)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2011 na téma „Zelená kniha o budoucnosti DPH – Pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH“ https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52011AE1168

(3)  Závěry Rady o budoucnosti DPH – 3167. zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční záležitosti, které se konalo v Bruselu dne 15. května 2012 (viz zejména bod B 4) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9203-2012-INIT/cs/pdf

(1)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. října 2011 o budoucnosti DPH (P7_TA(2011)0436) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2011-0436+0+DOC+XML+V0//CS

(2)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2011 na téma „Zelená kniha o budoucnosti DPH – Pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH“ https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52011AE1168

(3)  Závěry Rady o budoucnosti DPH – 3167. zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční záležitosti, které se konalo v Bruselu dne 15. května 2012 (viz zejména bod B 4) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9203-2012-INIT/cs/pdf

(3a)   3a Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty, COM(2018)0020, 2018/0005(CNS).

(1)  Akční plán v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí“ (COM(2016)0148 ze dne 7.4.2016).

(2)  Viz: http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/05/25-conclusions-vat-action-plan/

(1)  Akční plán v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí“ (COM(2016)0148 ze dne 7.4.2016).

(2)  Viz: http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/05/25-conclusions-vat-action-plan/


Středa, 13. února 2019

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/316


P8_TA(2019)0084

Evropská agentura pro kontrolu rybolovu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (kodifikace) (COM(2018)0499 – C8-0313/2018 – 2018/0263(COD))

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

(2020/C 449/39)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0499),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0313/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1)

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů (2),

s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0037/2019),

A.

vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.

přijímá svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu předloženého Komisí a upraveného podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


P8_TC1-COD(2018)0263

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (kodifikované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/473.)


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/317


P8_TA(2019)0085

Zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani ***I

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019, kterým se věc vrací příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání na základě nepozměněného návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani (přepracované znění) (COM(2018)0341 – C8-0215/2018 – 2018/0187(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2020/C 449/40)

 


(1)  Rozhodnutí přijaté podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce jednacího řádu (A8-0010/2019).


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/318


P8_TA(2019)0086

Právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany (COM(2018)0096 – C8-0109/2018 – 2018/0044(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/41)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0096),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0109/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 18. července 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0261/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 303, 29.8.2018, s. 2.

(2)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 50.


P8_TC1-COD(2018)0044

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie si stanovila za cíl udržovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva. Pro postupné vytváření tohoto prostoru Unie přijímá opatření v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem v míře nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu.

(2)

Podle článku 81 Smlouvy mají tato opatření zahrnovat opatření určená k zajištění slučitelnosti kolizních norem platných v členských státech.

(3)

Řádné fungování vnitřního trhu vyžaduje v zájmu zlepšení předvídatelnosti výsledku sporů právní jistotu ohledně rozhodného práva a volného pohybu a uznávání soudních rozhodnutí, aby kolizní normy platné v členských státech určovaly za rozhodné právo stejné vnitrostátní právo bez ohledu na členský stát soudu, u kterého byla žaloba podána. [pozm. návrh 1]

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (4) se nevztahuje na otázky účinků postoupení pohledávek na třetí strany. Avšak v čl. 27 odst. 2 uvedeného nařízení se Komisi ukládá, aby předložila Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu k otázce účinnosti postoupení pohledávky vůči třetím stranám a přednosti postoupené pohledávky před právem jiné osoby, k níž se v případě potřeby přiloží návrh na změnu uvedeného nařízení a hodnocení dopadu ustanovení, která mají být zavedena.

(5)

Dne 18. února 2015 Komise přijala zelenou knihu nazvanou Vytváření unie kapitálových trhů, v níž se uvádí, že dosažení větší právní jistoty v případech přeshraničního převodu pohledávek a pořadí těchto převodů, a zejména v takových případech, jakým je platební neschopnost, je důležitým aspektem rozvoje celoevropského trhu s cennými papíry a dohodami o finančním zajištění a rovněž i jiných aktivit, jako je např. faktoring.

(6)

Dne 30. září 2015 Komise přijala sdělení nazvané Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů. V tomto Akčním plánu pro vytváření unie kapitálových trhů se uvádí, že rozdíly v národním zacházení s účinky postoupení pohledávek na třetí strany komplikují využívání těchto nástrojů jako přeshraničního zajištění, z čehož vyplývá závěr, že tato právní nejistota ztěžuje ekonomicky významné finanční operace, jako jsou sekuritizace. V akčním plánu pro vytváření unie kapitálových trhů bylo oznámeno, že Komise navrhne jednotná pravidla, podle nichž se bude s právní jistotou určovat, které vnitrostátní právo se použije na účinky postoupení pohledávek na třetí strany.

(7)

Dne 29. června 2016 přijala Komise zprávu o vhodnosti ustanovení čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (5) o dohodách o finančním zajištění, která řeší otázku, zda směrnice funguje účelně a efektivně, pokud jde o formální úkony požadované k poskytnutí zajištění formou pohledávek z úvěrů. Ze závěrů zprávy vyplývá, že navržení jednotných pravidel pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany umožní s právní jistotou určit, které vnitrostátní právo by se mělo vztahovat na účinky postoupení pohledávek na třetí strany, což by mělo přispět k nastolení větší právní jistoty i v případech, kdy jsou pohledávky z úvěrů používány coby zajištění v přeshraničním kontextu.

(8)

Dne 29. září 2016 přijala Komise zprávu k otázce účinnosti postoupení nebo subrogace pohledávky vůči třetím stranám a přednosti postoupené nebo subrogované pohledávky před právem jiné osoby. Zpráva dochází k závěru, že jednotné kolizní normy upravující účinnost postoupení vůči třetím stranám, stejně jako otázky přednosti mezi postupníky uplatňujícími konkurenční nároky nebo mezi postupníky a jinými nositeli práv by posílily právní jistotu a snížily praktické problémy a právní náklady spojené se stávajícími různorodými přístupy v členských státech.

(9)

Věcná působnost a ustanovení tohoto nařízení by měly být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 (6), nařízením (ES) č. 593/2008 a nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (7) a (EU) 2015/848 (8). Výklad tohoto nařízení by měl v největší možné míře vyloučit případné právní mezery mezi těmito nástroji.

(10)

Tímto nařízením se provádí akční plán unie kapitálových trhů. Toto nařízení rovněž splňuje požadavky stanovené v čl. 27 odst. 2 nařízení Řím I, v němž se Komisi ukládá povinnost zveřejnit zprávu a případně předložit návrh týkající se účinnosti postoupení pohledávky vůči třetím stranám a přednosti postupníka před právem jiné osoby.

(11)

Kolizní normy V současné době neexistuje soubor jednotných kolizních norem , jimiž by se řídily řídí účinky (nebo majetkové účinky) postoupení pohledávek na třetí strany na úrovni Unie v současné době neexistují. Tyto kolizní normy jsou stanoveny na úrovni členských států, jsou však nesoudržné, protože jsou založeny na odlišných souvisejících faktorech ke stanovování příslušného práva, mnohdy proto jsou nejasné , především ve státech, v nichž nejsou tyto normy regulovány samostatnými právními předpisy . Při přeshraničním postoupení pohledávek se nesoudržnost vnitrostátních kolizních norem stává zdrojem právní nejistoty v otázce, které právo se vztahuje na účinky postoupení na třetí strany. Nedostatek právní jistoty vytváří právní riziko při přeshraničním postoupení pohledávek, které nevzniká při postoupení na vnitrostátní úrovni, protože na transakci se může vztahovat různý vnitrostátní věcný status v závislosti na členském státu, jehož soudy nebo orgány budou spor o právní nárok na pohledávku rozhodovat ; to znamená, že výsledek sporu o přednostní právo, pokud jde o to, kdo má právní nárok na pohledávku v souvislosti s jejím přeshraničním postoupením, se bude v závislosti na uplatněném právním předpise daného členského státu lišit . [pozm. návrh 2]

(12)

Pokud si postupníci nejsou právního rizika vědomi nebo se rozhodnou je pominout, mohou utrpět nepředvídané ztráty. Nejistota ohledně toho, kdo má právní nárok na pohledávky postoupené na přeshraničním základě, může mít vedlejší dopady a prohloubit a prodloužit dopady finanční krize. Pokud se postupníci rozhodnou zmírnit toto právní riziko tím, že vyhledají specifické právní poradenství, budou nuceni vynaložit vyšší transakční náklady, které při vnitrostátním postoupení odpadají. Pokud postupníky odradí právní riziko a rozhodnou se jej vyvarovat, mohou se tím připravit o obchodní příležitosti a oslabit tak integraci trhů. [pozm. návrh 3]

(12a)

Právní riziko může mít také odrazující účinky. Postupník a postupitel se mohou rozhodnout, že se mu vyhnou, což může znamenat, že si nechají ujít obchodní příležitost. Nedostatečná právní jistota tak podle všeho není v souladu s cílem sjednocování trhu a se zásadou volného kapitálu zakotvenou v článku 63 až 66 Smlouvy o fungování Evropské unie. [pozm. návrh 4]

(13)

Cílem tohoto nařízení je nastolit právní jistotu stanovením společných kolizních norem, které určí vnitrostátní právo, jež se vztahuje na účinky postoupení pohledávek na třetí strany, což povede k nárůstu přeshraničních transakcí s pohledávkami, s cílem podpořit přeshraniční investice v Unii a usnadnit přístup podniků, včetně malých a středních podniků (MSP), a přístup spotřebitelů k financování . [pozm. návrh 5]

(14)

Pohledávka zakládá právo věřitele na úhradu určité peněžité částky nebo plnění určitého závazku ze strany dlužníka. Postoupení pohledávky umožňuje věřiteli (postupiteli) převést právo vůči dlužníkovi na plnění dluhu na jinou osobu (postupníka). Práva, jimiž jsou upraveny smluvní vztahy mezi věřitelem a dlužníkem, mezi postupitelem a postupníkem a mezi postupníkem a dlužníkem, se určí na základě kolizních norem stanovených v nařízení Řím I.

(14a)

Účelem tohoto nařízení není změnit ustanovení nařízení (ES) č. 593/2008, pokud jde o majetkové účinky dobrovolného postoupení mezi postupitelem a postupníkem nebo mezi postupníkem a dlužníkem. [pozm. návrh 6]

(15)

Kolizními normami stanovenými v tomto nařízení by se měly řídit majetkové účinky postoupení pohledávek mezi všemi stranami, které jsou účastníky postoupení (tj. mezi postupitelem a postupníkem a mezi postupníkem a dlužníkem), i vůči třetím stranám, např. věřiteli postupitele , vyjma dlužníka . [pozm. návrh 7]

(16)

Pohledávky spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení jsou zahrnují obchodní pohledávky, pohledávky vyplývající z finančních nástrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (9) a hotovost připsaná na účet u úvěrové instituce. Finanční nástroje podle směrnice 2014/65/EU zahrnují cenné papíry a deriváty obchodované na finančních trzích. Zatímco cenné papíry jsou aktiva, deriváty jsou smlouvy, které obsahují jak práva (neboli pohledávky), tak závazky smluvních stran. [pozm. návrh 8]

(17)

Toto nařízení se týká účinků postoupení pohledávek na třetí strany. Nezahrnuje Zahrnuje zejména převody smluv (např. derivátových smluv), jež obsahují jak práva (neboli pohledávky), tak závazky nebo novace smluv obsahujících tato práva a závazky. Vzhledem k tomu, že působnost tohoto nařízení nezahrnuje převod ani novaci smluv, obchodování s finančními nástroji, stejně jako clearing a vypořádání těchto nástrojů se bude i nadále řídit právem rozhodným pro smluvní závazkové vztahy podle nařízení Řím I. Toto rozhodné právo obvykle stanoví smluvní strany, nebo je určeno nediskrečními pravidly platnými pro finanční trh. [pozm. návrh 9]

(18)

Oblasti upravené směrnicí o finančním zajištění 2002/47/ES , směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování (10), směrnicí o likvidaci Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES  (11) a nařízením o vytvoření registru Unie Komise (EU) č. 389/2013  (12) by neměly být tímto nařízením dotčeny , jelikož se oblast působnosti kolizních norem v tomto návrhu a oblast působnosti kolizních norem v uvedených třech směrnicích nepřekrývá . [pozm. návrh 10]

(19)

Toto nařízení by mělo být univerzální: právo určené tímto nařízením by se mělo použít, i když není právem určitého členského státu.

(20)

Předvídatelnost je nezbytná pro třetí strany, které usilují o získání právního nároku na postoupenou pohledávku. Použití práva země, ve které má postupitel obvyklé bydliště, na účinky postoupení pohledávek na třetí strany poskytuje dotčeným třetím stranám jistotu ohledně vnitrostátního práva, kterým se řídí jejich práva. Na účinky postoupení pohledávek na třetí strany by se tedy mělo obecně vztahovat právo v obvyklém bydlišti postupitele. Tato norma by se měla vztahovat zejména na účinky na třetí strany v případě postoupení pohledávek v rámci faktoringu, zajištění a – pokud se strany nerozhodly zvolit právo postoupené pohledávky – sekuritizace.

(21)

Právo, které by se mělo obecně vztahovat na účinky postoupení pohledávek na třetí strany, by mělo umožňovat stanovení rozhodného práva v případě postoupení budoucích pohledávek, což je běžná praxe v případě postoupení většího počtu pohledávek, jak tomu je v případě faktoringu. Použití práva v obvyklém bydlišti postupitele umožňuje stanovit právo rozhodné pro účinky postoupení budoucích pohledávek na třetí strany.

(22)

Potřeba stanovit, komu náleží právní nárok na postoupenou pohledávku, často vyvstává při vymezování konkurzní podstaty v případech, kdy se postupitel ocitne v platební neschopnosti. Je proto žádoucí, aby kolizní normy stanovené v tomto nařízení a kolizní normy stanovené v nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení byly soudržné. Této soudržnosti by mělo být dosaženo tím, že na účinky postoupení pohledávek na třetí strany se bude standardně vztahovat právo v obvyklém bydlišti postupitele, protože použití práva v obvyklém bydlišti postupitele jakožto hraničního určovatele se shoduje s místem, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, což je hraniční určovatel pro účely insolvenčního řízení.

(23)

V Úmluvě OSN o postoupení pohledávek v mezinárodním obchodě z roku 2001 je stanoveno, že přednost práva postupníka na postoupenou pohledávku před právem subjektu uplatňujícího konkurenční nárok se řídí právem státu, ve kterém má postupitel sídlo. Slučitelnost mezi kolizními normami Unie stanovenými v tomto nařízení a řešením, které na mezinárodní úrovni upřednostňuje úmluva, by měla usnadnit řešení mezinárodních sporů.

(24)

Pokud postupitel změní své obvyklé bydliště mezi opakovaným postoupením stejné pohledávky, rozhodným právem by mělo být právo v obvyklém bydlišti postupitele v okamžiku, kdy postoupení pohledávky jednoho z postupníků poprvé nabude účinnosti vůči třetím stranám na základě splnění požadavků vyplývajících z rozhodného práva podle obvyklého bydliště postupitele v daném okamžiku.

(25)

V souladu s tržní praxí a s ohledem na potřeby účastníků trhu by se účinky některých postoupení pohledávek na třetí strany měly výjimečně řídit právem postoupené pohledávky, což je právo, kterým se řídí původní smlouva mezi věřitelem a dlužníkem, ze které na jejímž základě pohledávka pochází vznikla . [pozm. návrh 11]

(26)

Právem postoupené pohledávky by se měly řídit účinky na třetí strany u postoupení, kdy majitel účtu postoupí hotovost připsanou na účet u úvěrové instituce, kde je majitel účtu věřitel/postupitel a úvěrová instituce dlužník. Jestliže se na účinky těchto postoupení na třetí strany použije právo postoupené pohledávky – neboť se obecně předpokládá, že pohledávka, kterou má majitel účtu ve vztahu k hotovosti připsané na účet u úvěrové instituce, se řídí právem země, ve které tato úvěrová instituce sídlí (a nikoli právem v obvyklém bydlišti majitele účtu/postupitele) – mohou třetí strany, jako jsou věřitelé postupitele a postupníci uplatňující konkurenční nároky, počítat s větší předvídatelností. Toto právo se obvykle určí ve smlouvě o vedení účtu mezi majitelem účtu a úvěrovou institucí.

(27)

Účinky postoupení pohledávek vyplývajících z finančních nástrojů na třetí strany by rovněž měly podléhat právu, kterým se řídí postoupená pohledávka, to jest právu, kterým se řídí smlouva, z níž vyplývá pohledávka (jako např. derivátová smlouva). Skutečnost, že účinky postoupení pohledávek vyplývajících z finančních nástrojů na třetí strany podléhají právu postoupené pohledávky namísto práva v obvyklém bydlišti postupitele, má zásadní význam pro zachování stability a bezproblémového fungování finančních trhů. Tato ustanovení jsou zachována proto, že právo, kterým se řídí finanční nástroj, z něhož pohledávka pochází, je právem, které si smluvní strany zvolily, nebo právem stanoveným v souladu s nediskrečními pravidly platnými pro finanční trhy.

(28)

Při určování rozhodného práva pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany v rámci sekuritizace by měla být stanovena jistá pružnost, která by umožnila uspokojit potřeby všech účastníků sekuritizace a usnadnila rozšíření přeshraničního sekuritizačního trhu na menší hospodářské subjekty. I když na účinky postoupení pohledávek v rámci sekuritizace na třetí strany by se standardně mělo vztahovat právo v obvyklém bydlišti postupitele, postupitel (původce) a postupník (zvláštní účelová jednotka) by měli mít možnost rozhodnout, že na účinky postoupení pohledávek na třetí strany by se mělo vztahovat právo postoupené pohledávky. Postupitel a postupník by měli mít možnost rozhodnout, že účinky postoupení pohledávek v rámci sekuritizace na třetí strany budou nadále podléhat obecné normě práva v obvyklém bydlišti postupitele nebo zvolit právo postoupené pohledávky s ohledem na funkci struktury a vlastnosti transakce, např. počet a místo původců a počet práv, jimiž se řídí postoupené pohledávky. [pozm. návrh 12]

(29)

Pokud se na účinky postoupení na třetí strany vztahuje právo v obvyklém bydlišti postupitele v případě jednoho postoupení a právo postoupené pohledávky u jiného postoupení, může nastat kolize přednostních práv mezi postupníky stejné pohledávky. V těchto případech by se kolize přednostních práv měla řešit na základě rozhodného práva pro účinky postoupení na třetí strany, kterým se řídila pohledávka, jež jako první nabyla účinnosti vůči třetím stranám v souladu se svým rozhodným právem. Jestliže postoupení obou pohledávek na třetí strany nabude účinnosti ve stejnou dobu, mělo by platit právo platné v obvyklém bydlišti postupitele. [pozm. návrh 13]

(30)

Oblast působnosti vnitrostátního práva určeného tímto nařízením za právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany by měla být jednotná. Vnitrostátním právem určeným za právo rozhodné by se měly řídit zejména i) účinnost postoupení vůči třetím stranám, to znamená náležitosti a postupy , které musí postupník splnit jako podmínku zajištění právního nároku na postoupenou pohledávku (například registrace postoupení u veřejného orgánu nebo zapsání do rejstříku či písemné oznámení postoupení dlužníkovi); a ii) problémy související s přednostním právem, to znamená spory řešení sporů mezi několika subjekty uplatňujícími nárok na pohledávku v důsledku jejího přeshraničního postoupení (např. mezi dvěma postupníky, pokud byla stejná pohledávka postoupena dvakrát, nebo mezi postupníkem a věřitelem postupitele). [pozm. návrh 14]

(31)

Vzhledem k univerzální povaze tohoto nařízení se může stát, že jako rozhodné právo budou určena práva zemí s odlišnými právními tradicemi. Pokud po postoupení pohledávky dojde k převodu smlouvy, z níž příslušná pohledávka pochází, právo, které je tímto nařízením určeno jako právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávky na třetí strany, by se mělo rovněž použít na kolize přednostních práv mezi postupníkem pohledávky a novým příjemcem téže pohledávky na základě převodu smlouvy, z níž příslušná pohledávka pochází. Ze stejného důvodu by se mělo právo, které je tímto nařízením určeno jako právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávky na třetí strany, uplatnit také v případech, kdy novace slouží jako funkčně rovnocenný mechanismus převodu smlouvy, k řešení kolize přednostních práv mezi postupníkem pohledávky a novým příjemcem funkčně rovnocenné pohledávky na základě novace smlouvy, z níž příslušná pohledávka pochází.

(32)

Z důvodu veřejného zájmu mohou soudy členských států za výjimečných okolností použít výhradu veřejného pořádku a imperativních ustanovení, která by měla být vykládána restriktivně.

(33)

Dodržování mezinárodních závazků přijatých členskými státy znamená, že by tímto nařízením neměly být dotčeny mezinárodní úmluvy, jejichž smluvní stranou je ke dni přijetí tohoto nařízení jeden nebo více členských států. S cílem zlepšit přístupnost platných pravidel by Komise měla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejnit seznam příslušných úmluv na základě informací poskytnutých členskými státy.

(34)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Toto nařízení zejména usiluje o podporu uplatňování článků 17 a 47 týkajících se práva na vlastnictví a práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a článku 16 týkajícího se svobody podnikání . [pozm. návrh 15]

(35)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a z důvodu rozsahu nebo účinků tohoto nařízení jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Potřebná jednotnost kolizních norem upravujících účinky postoupení pohledávek na třetí strany může být dosažena pouze formou nařízení, protože pouze nařízení zajišťuje jednotný výklad a uplatňování pravidel na vnitrostátní úrovni. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(36)

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, [oznámily/o] [se] [Spojené království] [a] [Irsko] [své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení, a je/jsou tedy tímto nařízením vázáno/y] [neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné].

(37)

V souladu s články 1 a 2 protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na účinky postoupení pohledávek na třetí strany podle občanského a obchodního práva v případě kolize právních řádů jiné než účinky na třetí strany, pokud jde o dlužníka postoupené pohledávky . [pozm. návrh 16]

Nevztahuje se zejména na věci daňové, celní či správní.

1a.     Tímto nařízením není dotčeno právo Unie ani vnitrostátní právo v oblasti ochrany spotřebitele. [pozm. návrh 17]

2.   Z oblasti působnosti tohoto nařízení jsou vyloučena:

a)

postoupení pohledávek vyplývajících z rodinných vztahů a ze vztahů považovaných rozhodným právem za vztahy se srovnatelnými účinky, včetně vyživovací povinnosti;

b)

postoupení pohledávek vyplývajících z majetkových vztahů mezi manželi nebo mezi osobami ve vztazích považovaných rozhodným právem za vztahy s účinkem srovnatelným s manželstvím , včetně registrovaného partnerství, a ze závětí a dědění; [pozm. návrh 18]

c)

postoupení pohledávek vyplývajících ze směnek cizích a vlastních, z šeků a jiných převoditelných cenných papírů v rozsahu, v jakém závazky z těchto převoditelných cenných papírů vyplývají z jejich převoditelnosti;

d)

postoupení pohledávek vyplývajících z otázek upravených právem obchodních společností a jiných zapsaných nebo nezapsaných právnických osob, týkajících se například vzniku, zápisem nebo jiným způsobem, způsobilosti k právům a právním úkonům, vnitřního uspořádání nebo rušení obchodních společností a jiných zapsaných nebo nezapsaných právnických osob, osobní odpovědnosti vedoucích osob a členů za závazky obchodní společnosti nebo právnické osoby;

e)

postoupení pohledávek vyplývajících ze zakládání trustů a vztahů mezi zakladateli trustu, správci trustu a oprávněnými osobami;

f)

postoupení pohledávek vyplývajících ze smluv o životním pojištění vyplývajících z činnosti prováděné jinými organizacemi, než jsou organizace uvedené v čl. 2 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (13), jejichž předmětem je poskytovat plnění zaměstnaným nebo samostatně výdělečným osobám patřícím do jednoho podniku nebo skupiny podniků nebo do jednoho oboru nebo skupiny oborů v případě smrti nebo dožití se stanoveného věku nebo v případě přerušení nebo omezení činnosti nebo v případě nemoci související s prací nebo pracovním úrazem.

fa)

postoupení pohledávek v průběhu kolektivního řízení podle nařízení (EU) 2015/848. [pozm. návrh 19]

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„postupitelem“ osoba, která převádí své právo vůči dlužníkovi na plnění dluhu na jinou osobu;

b)

„postupníkem“ osoba, která nabývá právo vůči dlužníkovi na plnění dluhu od jiné osoby;

c)

„postoupením“ dobrovolný převod práva vůči dlužníkovi na plnění dluhu. Zahrnuje přímé převody pohledávek, smluvní subrogace, převody pohledávek při zajištění závazku a zastavení pohledávek nebo jiné způsoby zajištění pohledávek;

d)

„pohledávkou“ právo vůči dlužníkovi na plnění dluhu jakékoli povahy, ať už peněžní nebo nepeněžní, bez ohledu na to, zda vyplývá ze smluvních nebo z mimosmluvních závazků;

e)

„účinky na třetí strany“majetkové účinky, to znamená právo postupníka uplatnit svůj právní nárok na jemu postoupenou pohledávku vůči jiným postupníkům nebo příjemcům stejné nebo funkčně rovnocenné pohledávky, věřitelům postupitele a dalším třetím stranám, vyjma dlužníka ; [pozm. návrh 20]

f)

„obvyklým bydlištěm“ pro obchodní společnosti a jiné zapsané nebo nezapsané právnické osoby, místo jejich ústřední správy; u fyzické osoby, která jedná při výkonu své podnikatelské činnosti, hlavní místo podnikání;

g)

„úvěrovou institucí“ podnik ve smyslu definice v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (14), včetně poboček – ve smyslu definice v čl. 4 odst. 1 bodě 17 uvedeného nařízení – úvěrových institucí, jež mají správní ústředí v Unii, nebo – v souladu s článkem 47 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (15) – mimo Unii, pokud se tyto pobočky nacházejí v Unii;

h)

„hotovostí“ peníze připsané na účet u úvěrové instituce v jakékoli měně; [pozm. návrh 21]

i)

„finančním nástrojem“ nástroje ve smyslu přílohy I oddílu C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (16).

KAPITOLA II

JEDNOTNÁ PRAVIDLA

Článek 3

Univerzální použitelnost

Právo určené na základě tohoto nařízení se použije bez ohledu na to, zda je právem některého z členských států, či nikoliv.

Článek 4

Rozhodné právo

1.   Není-li v tomto článku stanoveno jinak, účinky postoupení pohledávek na třetí strany se řídí právem země, ve které má postupitel obvyklé bydliště rozhodném okamžiku obvyklé bydliště uzavření smlouvy o postoupení .

Jestliže postupitel změní místo obvyklého bydliště v době mezi dvěma postoupeními stejné pohledávky různým postupníkům, přednost práva určitého postupníka před právem jiného postupníka se řídí právem v obvyklém bydlišti postupitele v době, kdy postoupení poprvé nabude účinnosti vůči třetí straně v souladu s právem určeným jako rozhodné podle prvního pododstavce.

2.   Právem rozhodným pro postoupení pohledávky se řídí Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku se účinky na třetí stranu vyplývající z  postoupení pohledávky řídí právem rozhodným pro postoupení:

a)

hotovosti připsané peněz připsaných na účet u úvěrové instituce;

b)

pohledávek vyplývajících z finančních nástrojů.

3.   Postupitel a postupník mohou jako rozhodné právo pro účinky postoupení na třetí strany v rámci sekuritizace zvolit rozhodné právo postoupené pohledávky.

Volba rozhodného práva je výslovně uvedena ve smlouvě o postoupení nebo v samostatné smlouvě. Věcná a formální platnost úkonu, jímž byla volba práva učiněna, se řídí zvoleným právem.

4.   Kolize přednostních práv mezi postupníky stejné pohledávky, kdy se účinky postoupení jedné z pohledávek na třetí strany řídí právem země, v níž má postupitel obvyklé bydliště, přičemž účinky postoupení jiných pohledávek na třetí strany se řídí právem postoupené pohledávky, se řídí právem rozhodným pro účinky postoupení na třetí strany, kterým se řídila pohledávka, jež jako první nabyla účinnosti vůči třetím stranám v souladu se svým rozhodným právem. Jestliže postoupení obou pohledávek na třetí strany nabude účinnosti ve stejnou dobu, platí právo země, v níž má postupitel své obvyklé bydliště. [pozm. návrh 22]

Článek 5

Oblast působnosti rozhodného práva

Rozhodným právem pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany podle tohoto nařízení se řídí zejména:

a)

požadavky na zajištění účinnosti postoupení vůči třetím stranám jiným než dlužník, jako jsou například náležitosti zapsání do rejstříku nebo zveřejnění;

b)

přednost práv postupníka před právy ostatních postupníků stejné pohledávky;

c)

přednost práv postupníka před právy věřitelů postupitele;

d)

přednost práv postupníka před právy příjemce převodu smlouvy ve vztahu ke stejné pohledávce;

e)

přednost práv postupníka před právy příjemce novace smlouvy vůči dlužníkovi ve vztahu k rovnocenné pohledávce.

Článek 6

Imperativní ustanovení

1.   Tímto nařízením není nijak dotčeno použití imperativních ustanovení práva země soudu.

2.   Imperativní ustanovení jsou ustanovení, jejichž dodržování je pro členský stát při ochraně jeho veřejných zájmů, jako například jeho politického, společenského a hospodářského uspořádání, zásadní do té míry, že se vyžaduje jejich použití na jakoukoli situaci, která spadá do jejich oblasti působnosti, bez ohledu na právo, které by jinak bylo na základě tohoto nařízení pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany rozhodné.

2a.     Použijí se imperativní ustanovení právních předpisů členského státu, v němž má být nebo bylo postoupení uskutečněno, pokud tato imperativní ustanovení nečiní plnění smlouvy o postoupení protiprávním. [pozm. návrh 23]

KAPITOLA III

OSTATNÍ USTANOVENÍ

Článek 7

Veřejný pořádek (ordre public)

Použití některého ustanovení práva kterékoli země určeného na základě tohoto nařízení může být odmítnuto pouze v případě, že by bylo zjevně neslučitelné s veřejným pořádkem místa soudu.

Článek 8

Vyloučení zpětného a dalšího odkazu

Použitím práva státu určeného na základě tohoto nařízení se rozumí použití právních norem platných v uvedeném státě, s výjimkou jeho norem mezinárodního práva soukromého.

Článek 9

Státy s více právními systémy

1.   Je-li některý stát složen z více územních jednotek, z nichž každá má vlastní právní normy upravující účinky postoupení pohledávek na třetí strany, považuje se pro účely určení rozhodného práva podle tohoto nařízení každá územní jednotka za stát.

2.   Členský stát, který má více územních jednotek, z nichž každá má vlastní právní normy upravující účinky postoupení pohledávek na třetí strany, není povinen uplatňovat toto nařízení při kolizích norem, jež se týkají výhradně těchto jednotek.

Článek 10

Vztah k ostatním ustanovením práva Unie

Tímto nařízením není dotčeno použití ustanovení práva Unie, která ve zvláštních oblastech stanoví kolizní normy pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany.

Článek 11

Vztah ke stávajícím mezinárodním úmluvám

1.   Tímto nařízením není dotčeno použití mezinárodních úmluv, jejichž stranou je jeden nebo více členských států ke dni přijetí tohoto nařízení a které stanoví kolizní normy pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany.

2.   Toto nařízení se však použije mezi členskými státy přednostně ve vztahu k úmluvám uzavřeným výlučně mezi dvěma a více členskými státy v rozsahu, ve kterém se týkají oblastí upravených tímto nařízením.

Článek 12

Seznam úmluv

1.   Členské státy oznámí Komisi do dne … [den použitelnosti] seznam úmluv uvedených v čl. 11 odst. 1. Po tomto dni oznámí členské státy Komisi veškerá vypovězení zmíněných úmluv.

2.   Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do šesti měsíců po obdržení oznámení uvedených v odstavci 1:

a)

seznam úmluv podle odstavce 1;

b)

a vypovězení uvedená v odstavci 1.

Článek 13

Přezkum

Komise do dne … [pět let ode dne použitelnosti] předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. V případě potřeby ke zprávě přiloží návrhy na jeho změny.

Článek 14

Časová působnost

1.   Toto nařízení se použije na postoupení pohledávek uskutečněná dne [den použitelnosti] nebo později.

2.   Právo rozhodné podle tohoto nařízení určí, zda práva třetí strany vztahující se k pohledávce postoupené po datu použitelnosti tohoto nařízení mají přednost před právy jiné třetí osoby nabytými před datem použitelnosti tohoto nařízení. V případě protichůdných pohledávek vycházejících z postoupení určí právo rozhodné podle tohoto nařízení práva příslušných postupníků, výhradně pokud jde o postoupení provedená po … [datum použitelnosti tohoto nařízení]. [pozm. návrh 24]

Článek 15

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne … [18 měsíců po vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda/předsedkyně

Za Radu

předseda/předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 303, 29.8.2018, s. 2.

(2)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 50.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 40).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení, (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15).

(12)  Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009/ES a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011 (Úř. věst. L 122, 3.5.2013, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/329


P8_TA(2019)0087

Program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání na období 2021–2027 (program „Pericles IV“) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období let 2021 až 2027 zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání („program Pericles IV“) (COM(2018)0369 – C8-0240/2018 – 2018/0194(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/42)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0369),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 133 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0240/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0069/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P8_TC1-COD(2018)0194

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se na období let 2021 až 2027 zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání („program Pericles IV“)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie a členské státy si vytýčily cíl přijmout opatření nezbytná k používání eura jako jednotné měny. Tato opatření zahrnují rovněž ochranu eura proti padělání a souvisejícím podvodům což zvyšuje s cílem zajistit účinnost hospodářství Unie a zajišťuje zabezpečit udržitelnost veřejných financí. [pozm. návrh 1]

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 (3) umožňuje výměnu informací, spolupráci a vzájemnou pomoc tím, že zavádí harmonizovaný rámec pro ochranu eura. Aby byla ochrana eura zajištěna na rovnocenné úrovni v celé Unii, byly účinky uvedeného nařízení rozšířeny nařízením Rady (ES) č. 1339/2001 (4) na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu.

(3)

Akce na podporu výměny informací a pracovníků, technické a vědecké pomoci a specializovaného odborného vzdělávání významně pomáhají chránit jednotnou měnu Unie proti padělání a souvisejícím podvodům, a tak dosáhnout v celé Unii vysoké a rovnocenné ochrany a ukázat, že je Unie schopna postavit se závažné organizované trestné činnosti. Tyto akce rovněž pomáhají řešit společné problémy a provázanost s praním peněz a organizovanou trestnou činností. [pozm. návrh 2]

(4)

Program za účelem ochrany eura proti padělání přispívá ke zvyšování povědomí občanů Unie jejich důvěry v tuto měnu a ke zlepšení ochrany eura, především soustavným šířením výsledků akcí podporovaných v rámci uvedeného programu. [pozm. návrh 3]

(4a)

Řádná ochrana eura proti padělání je klíčovou složkou zabezpečeného a konkurenceschopného hospodářství EU a přímo souvisí s cílem EU zlepšovat efektivní fungování hospodářské a měnové unie. [pozm. návrh 4]

(5)

Minulá podpora těchto akcí prostřednictvím rozhodnutí Rady 2001/923/ES (5) a 2001/924/ES (6), následně změněných, rozšířených a prodloužených rozhodnutími Rady 2006/75/ES (7), 2006/76/ES (8), 2006/849/ES (9), 2006/850/ES (10) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 331/2014 (11), umožnila zlepšit akce Unie a členských států v oblasti ochrany eura proti padělání. Cílů programu za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“) na období 2002–2006, 2007–2013 a 2014–2017 (12) bylo úspěšně dosaženo.

(6)

Ve sdělení V rozporu se standardním postupem nebylo provedeno samostatné posouzení dopadu programu. To může být částečně vysvětleno tím, že Komise v roce 2017 provedla hodnocení programu v polovině období, jež bylo podpořeno nezávislou zprávou  (13) . Ačkoli celkově zpráva hodnotí program pozitivně, vyjadřuje znepokojení nad omezeným počtem příslušných orgánů, které se podílejí na činnostech programu, a nad kvalitou klíčových ukazatelů výkonnosti používaných pro měření výsledků programu. Komise ve svém sdělení Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení v polovině období programu Pericles 2020 dospěla Komise a v hodnocení ex ante v podobě pracovního dokumentu útvarů Komise , který je připojen jejímu návrhu (COM(2018)0369), dospěla k závěru, že je třeba podpořit pokračování programu po roce 2020 s ohledem na jeho přidanou hodnotu EU, jeho dlouhodobý dopad a udržitelnost jeho akcí a na jeho příspěvek k boji proti organizované trestné činnosti . [pozm. návrh 5]

(7)

Doporučení obsažené v hodnocení v polovině období bylo, že akce financované v rámci programu Pericles 2020, by měly pokračovat, s přihlédnutím k možnostem přičemž je však třeba zabývat se nutností zjednodušit podávání žádostí, stimulovat diferenciaci příjemců a účast co nejvyššího počtu příslušných orgánů z různých zemí na činnostech programu , nadále se zaměřit na vznikající a opakující se hrozby padělání a zracionalizovat klíčové ukazatele výkonnosti. [pozm. návrh 6]

(7a)

Padělatelské hotspoty byly odhaleny ve třetích zemích a padělání eura má stále více rostoucí mezinárodní rozměr; je proto nutné, aby byly činnosti v oblasti budování kapacit a odborné přípravy, které zahrnují příslušné orgány ze třetích zemí, považovány za nezbytné k dosažení účinné ochrany jednotné měny Unie a aby byly v rámci programu dále podporovány. [pozm. návrh 7]

(8)

Proto by měl být přijat nový program na období 2021–2027 („program Pericles IV“). Mělo by být zajištěno, aby byl program Pericles IV v souladu s jinými relevantními programy a akcemi a aby je doplňoval. Komise by proto pro účely provádění programu Pericles IV měla ve výboru uvedeném v nařízení (ES) č. 1338/2001 s ohledem na vyhodnocení potřeby ochrany eura uskutečnit veškeré potřebné konzultace s hlavními dotčenými stranami (zejména příslušnými vnitrostátními orgány určenými členskými státy, Evropskou centrální bankou a Europolem), zejména pokud jde o výměny, pomoc a odborné vzdělávání. Komise by navíc při provádění programu měla vycházet z velkých zkušeností Evropské centrální banky, pokud jde o vedení odborné přípravy a poskytování informací o padělaných eurobankovkách. [pozm. návrh 8]

(9)

Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění rozpočtu a pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se vztahují také na ochranu rozpočtu Unie v případě obecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a efektivní financování prostředky EU.

(10)

Toto nařízení je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality. Program Pericles IV by měl usnadňovat spolupráci mezi členskými státy a mezi Komisí a členskými státy za účelem ochrany eura proti padělání, aniž by zasahoval do povinností členských států, a využívá zdroje účinněji, než by bylo možno dosáhnout na vnitrostátní úrovni. Opatření na úrovni Unie je nezbytné a odůvodněné, jelikož členským státům jednoznačně pomáhá při společné ochraně eura a podporuje využívání společných struktur Unie ke zvýšení spolupráce a  včasné a komplexní výměny informací mezi příslušnými orgány. [pozm. návrh 9]

(11)

Program Pericles IV by měl být prováděn v souladu s víceletým finančním rámcem stanoveným v [odkaz na nařízení o VFR po roce 2020, na nařízení Rady (EU, Euratom) č. …/2018].

(12)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění programu Pericles IV by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. S cílem doplnit a pozměnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o pracovní programy uvedené v článcích 10 a ukazatelé uvedené v článku 16 a v příloze . Komise by měla přijmout roční pracovní programy, které stanoví priority, rozdělení rozpočtu a hodnotící kritéria pro udělování grantů na akce. Součástí ročního pracovního programu by měly být mimořádné a řádně odůvodněné případy, kdy je nutné zvýšit spolufinancování, aby byly členské státy ekonomicky flexibilnější, a mohly tedy uspokojivě uskutečnit a dokončit projekty na ochranu a zabezpečení eura. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů  (14) . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 10]

(13)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro program Pericles IV, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude náležitě aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bod 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízen] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(14)

V souladu s ustanoveními finančního nařízení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (16) a nařízení Rady (EU) 2017/1939 (17) je třeba finanční zájmy Unie chránit přiměřenými opatřeními, včetně prevence, odhalování, napravování a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného uložení správních sankcí. Zejména může podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiná protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (18). Podle finančního nařízení musí osoba nebo subjekt, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie a přiznat potřebná práva a přístup Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD).

(15)

Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o hodnocení provádění programu Pericles IV v polovině období a závěrečnou zprávu o dosažení jeho cílů.

(16)

Nařízení (EU) č. 331/2014 by proto mělo být zrušeno.

(17)

Je třeba zajistit bezproblémový přechod bez přerušení mezi programem Pericles 2020 a programem Pericles IV a je třeba sladit dobu trvání programu Pericles IV s nařízením Rady (EU, Euratom) …/… [kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027. Program Pericles IV by se tudíž měl použít od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje program Pericles IV, totiž program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (dále jen „program“).

Stanoví se cíle programu, rozpočet na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Cíle programu

1.   Program má tento obecný cíl:

bránit padělání měny a souvisejícím podvodům a bojovat proti nim, zvyšovat a tak konkurenceschopnost zachovávat integritu eurobankovek a euromincí, což zvyšuje důvěru občanů a podniků v pravost eurobankovek a euromincí a tak posiluje důvěru v hospodářství Unie, a zajišťovat přičemž zajišťuje udržitelnost veřejných financí. [pozm. návrh 11]

2.   Program má tento konkrétní cíl:

chránit eurobankovky a euromince proti padělání a souvisejícím podvodům podporou a doplněním opatření přijatých členskými státy a poskytováním pomoci příslušným vnitrostátním orgánům a orgánům Unie v jejich úsilí o rozvíjení úzké a pravidelné spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi sebou, s Komisí a pokud je to vhodné, se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi.

Článek 3

Rozpočet

1.   Finanční krytí na provádění programu v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 7 700 000 EUR (19) (v běžných cenách). [pozm. návrh 12]

2.   Roční rozpočtové prostředky schvalují Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

3.   Částka uvedená v odstavci 1 může být použita na technickou a administrativní pomoc určenou na provádění programu, např. přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.

Článek 4

Provádění financování z prostředků EU a jeho formy

1.   Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s [nejnovější znění finančního nařízení, nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (20).]

2.   Program provádí Komise ve spolupráci s členskými státy prostřednictvím pravidelných konzultací v různých fázích provádění programu, s přihlédnutím k relevantním opatřením přijatým přičemž je třeba zajistit soudržnost a vyhnout se zbytečné duplicitě s relevantními opatřeními přijatými ostatními příslušnými subjekty, zejména Evropskou centrální bankou a Europolem. Za tímto účelem Komise při přípravě pracovních programů podle článku 10 přihlíží ke stávajícím a plánovaným činnostem ECB a Europolu, jež se zaměřují proti padělání eura a podvodům. [pozm. návrh 13]

3.   Finanční podpora poskytovaná v rámci programu na způsobilé akce uvedené v článku 6 má podobu:

grantů; nebo

veřejných zakázek.

Článek 5

Společné akce

1.   Akce na základě programu mohou být organizovány společně Komisí a ostatními partnery s příslušnými odbornými znalostmi, jako jsou:

a)

národní centrální banky a Evropská centrální banka (ECB);

b)

národní analytická střediska a národní mincovní analytická střediska;

c)

Evropské technické a vědecké středisko (ETVS) a mincovny;

d)

Europol, Eurojust a Interpol;

e)

národní ústředny pro potírání penězokazectví stanovené v článku 12 Mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví podepsané v Ženevě dne 20. dubna 1929 (21) a jiné subjekty, které se specializují na prevenci, odhalování a vymáhání dodržování práva v oblasti padělání měny;

f)

specializované subjekty zabývající se kopírovacími a certifikačními technologiemi, tiskaři a rytci;

g)

jiné subjekty než uvedené v písmenech a) až f) mající zvláštní odborné znalosti, případně včetně subjektů ze třetích zemí, a zejména přistupujících a kandidátských zemí; a

h)

soukromé subjekty, které získaly a prokázaly technické znalosti, a týmy specializující se na odhalování padělaných bankovek a mincí.

2.   Jsou-li způsobilé akce organizovány společně Komisí a ECB, Eurojustem, Europolem nebo Interpolem, rozdělí se vzniklé výdaje mezi ně. Každý z nich hradí v každém případě cestovní výdaje a náklady na ubytování svých vlastních účastníků akcí.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 6

Způsobilé akce

1.   Program poskytuje za podmínek, které jsou stanoveny v ročních pracovních programech uvedených v článku 10, finanční podporu pro tyto akce:

a)

výměnu a šíření informací, zejména prostřednictvím organizování workshopů, schůzek a seminářů, včetně odborné přípravy, cílené odborné praxe a výměn pracovníků příslušných vnitrostátních orgánů a obdobných akcí. Výměna informací se mimo jiné zaměří na:

osvědčené postupy při předcházení padělání a podvodům týkajícím se eura; [pozm. návrh 14]

metodiku sledování a analýzy ekonomického a finančního dopadu padělání měny,

provoz databází a systémů včasného varování,

využívání nástrojů k rozpoznání padělků s počítačovou podporou, [pozm. návrh 15]

metody zjišťování a vyšetřování,

vědeckou pomoc, včetně sledování nového vývoje,

ochranu eura mimo Unii,

výzkumné činnosti,

poskytování zvláštních operativních odborných znalostí;

b)

technickou, vědeckou a operativní podporu, která se v rámci programu jeví jako nezbytná, zahrnující zejména:

všechna vhodná opatření, která na úrovni Unie zakládají výukové nástroje, jako je sborník právních předpisů Unie, informační věstníky, praktické příručky, jazykové a výkladové slovníky, databáze, zejména v oblasti vědecké pomoci nebo sledování technologií, nebo podpůrných počítačových aplikací, jako je programové vybavení,

relevantní studie v multidisciplinárním a nadnárodním měřítku, včetně výzkumu v oblasti inovativních bezpečnostních prvků,

rozvoj technických nástrojů a metod k podpoře rozpoznávání padělků na úrovni Unie,

podporu pro spolupráci na činnostech, do nichž se zapojí nejméně dva státy, pokud tuto podporu nelze poskytnout tato podpora nemůže být poskytnuta z jiných programů evropských orgánů a institucí, [pozm. návrh 16]

c)

nákup zařízení používaného specializovanými orgány třetích zemí pro boj proti padělání měny při ochraně eura proti padělání, v souladu s čl. 10 odst. 3.

2.   Program zohledňuje nadnárodní a víceoborová hlediska boje proti padělání tím, že se zaměří na účast těchto skupin:

a)

pracovníků orgánů zabývajících se odhalováním padělků a bojem proti nim, zejména policie, celní a finanční správy v závislosti na jejich konkrétních funkcích na vnitrostátní úrovni;

b)

pracovníků zpravodajských služeb;

c)

představitelů národních centrálních bank, mincoven, obchodních bank a jiných finančních zprostředkovatelů, zejména pokud jde o povinnosti finančních institucí;

d)

soudních úředníků, právníků a soudců specializujících se na tuto oblast;

e)

jakékoli další skupiny dotčených odborníků, jakými jsou obchodní a průmyslové komory nebo obdobné organizace schopné zajistit přístup k malým a středním podnikům, maloobchodníkům a společnostem pro přepravu hotovosti.

3.   Skupiny uvedené v odstavci 2 tohoto článku mohou zahrnovat účastníky ze třetích zemí. je-li to důležité pro naplnění cílů vytýčených v článku 2. [pozm. návrh 17]

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 7

Granty

Granty v rámci programu jsou udělovány a spravovány v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

U akcí prováděných pomocí grantů nesmí být jedinou složkou grantové dohody nákup vybavení.

Článek 8

Míry spolufinancování

Míra spolufinancování u grantů udělovaných v rámci programu nesmí přesáhnout 75 % způsobilých nákladů. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech vymezených v ročních pracovních programech uvedených v článku 10 nepřekročí míra spolufinancování 90 % způsobilých nákladů.

Článek 9

Způsobilé subjekty

Subjekty způsobilými pro financování na základě programu jsou příslušné vnitrostátní orgány ve smyslu čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1338/2001.

KAPITOLA IV

PROGRAMOVÁNÍ, MONITORING, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 10

Pracovní programy

1.   Program Komisi je prováděn pracovními programy, jak je uvedeno svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem přijetí pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. [pozm. návrh 18]

2.   V případě grantů musí vedle požadavků stanovených v článku 108 finančního nařízení pracovní program upřesnit podstatná kritéria pro výběr a udělení grantu a maximální možnou míru spolufinancování.

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1.   Komisi je za podmínek stanovených tímto článkem svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v  čl. 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. [pozm. návrh 19]

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v  10 odst. 1 a  čl. 12 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutí o zrušení ukončí přenesení pravomoci upřesněné v daném rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 20]

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 , jakož i se zástupci ECB a Europolu . [pozm. návrh 21]

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 12

Monitoring

1.   Ukazatele pro vykazování pokroku programu směrem k dosažení konkrétního cíle stanoveného v článku 2 jsou stanoveny v příloze tohoto návrhu.

2.   K zajištění účinného posouzení pokroku programu v dosahování jeho cílů je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11, v nichž mají být vypracována ustanovení pro monitorovací a hodnotící rámec, též prostřednictvím změn přílohy, pokud jde o přezkum a doplnění ukazatelů, je-li to nezbytné pro účely hodnocení.

3.   Komise poskytuje každoročně informace o výsledcích programu Evropskému parlamentu, a Radě, Evropské centrální bance, Europolu, Eurojustu a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) při zohlednění kvantitativních a kvalitativních ukazatelů stanovených v příloze tohoto návrhu. [pozm. návrh 22]

4.   Zúčastněné země a další příjemci poskytnou Komisi veškeré údaje a informace, které jsou nezbytné ke sledování a hodnocení programu.

Článek 13

Hodnocení

1.   Průběžné hodnocení programu bude provedeno, jakmile bude k dispozici dostatek informací o provádění programu, avšak nejpozději čtyři roky po zahájení provádění programu.

2.   Ke konci provádění programu, avšak nejpozději do dvou let po uplynutí období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

3.   Komise sdělí závěry hodnocení spolu s vlastními připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, a Evropské centrální bance , Europolu, Eurojustu a Úřadu evropského veřejného žalobce . [pozm. návrh 23]

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Informace, komunikace a propagace

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uznávají původ a zajišťují transparentnost a viditelnost financování ze strany Unie (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tak, že poskytují soudržné, efektivní a přiměřené informace zaměřené na četné cílové skupiny, včetně médií a veřejnosti. [pozm. návrh 24]

2.   Komise provádí k programu a k jeho akcím a výsledkům informační a komunikační opatření. Finanční prostředky přidělené programu rovněž přispějí ke korporátní komunikaci o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s cíli uvedenými v článku 2.

Článek 15

Zrušení

Nařízení (EU) č. 331/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 16

Přechodná ustanovení

Tímto nařízením zůstávají nedotčeny pokračování nebo změny příslušných akcí podle nařízení (EU) č. 331/2014, které je na dané akce až do jejich ukončení nadále použitelné.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předsed


(1)  Úř. věst. C 378, 19.10.2018, s. 2.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu (Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 11).

(5)  Rozhodnutí Rady 2001/923/ES ze dne 17. prosince 2001 o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“) (Úř. věst. L 339, 21.12.2001, s. 50).

(6)  Rozhodnutí Rady 2001/924/ES ze dne 17. prosince 2001, kterým se rozšiřuje působnost rozhodnutí o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“) na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu (Úř. věst. L 339, 21.12.2001, s. 55).

(7)  Rozhodnutí Rady 2006/75/ES ze dne 30. ledna 2006, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) (Úř. věst. L 36, 8.2.2006, s. 40).

(8)  Rozhodnutí Rady 2006/76/ES ze dne 30. ledna 2006, kterým se rozšiřuje použitelnost rozhodnutí 2006/75/ES, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles), na nezúčastněné členské státy (Úř. věst. L 36, 8.2.2006, s. 42).

(9)  Rozhodnutí Rady 2006/849/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterým se mění a rozšiřuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“) (Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 28).

(10)  Rozhodnutí Rady 2006/850/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterým se rozšiřuje použitelnost rozhodnutí 2006/849/ES, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“), na nezúčastněné členské státy (Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 30).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 331/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles 2020“) a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2001/923/ES, 2001/924/ES, 2006/75/ES, 2006/76/ES, 2006/849/ES a 2006/850/ES (Úř. věst. L 103, 5.4.2014, s. 1).

(12)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení v polovině období programu „Pericles 2020“ ze dne 6.12.2017 (COM(2017)0741 final).

(13)   SWD(2017)0444 final a Ares(2917)3289297 ze dne 30.6.2017.

(14)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(17)  Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(19)   Pouze orientační částka, v závislosti na celkovém VFR.

(20)  Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012 , kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(21)  Sbírka smluv Společnosti národů č. 2623 (1931), s. 372.

PŘÍLOHA

UKAZATELE PRO HODNOCENÍ PROGRAMU

Program bude pečlivě sledován na základě souboru ukazatelů určených k měření , a to za minimální administrativní zátěže a nákladů, rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecného a konkrétního cíle programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů: [pozm. návrh 25]

a)

počet zjištěných padělků eura; počet členských států a třetích zemí, jejichž příslušné vnitrostátní orgány se účastní činností prováděných v rámci programu; [pozm. návrh 26]

b)

počet zlikvidovaných padělatelských dílen a počet účastníků a jejich míru spokojenosti, jakož i jakákoli další zpětná vazba, kterou mohli poskytnout ohledně užitečnosti činností v rámci programu; [pozm. návrh 27]

c)

zpětná vazba od účastníků akcí financovaných z  informace získané od příslušných vnitrostátních orgánů o počtu odhalených padělků eura a zlikvidovaných padělatelských dílen jako přímý důsledek lepší spolupráce prostřednictvím programu. [pozm. návrh 28]

Údaje a informace pro klíčové ukazatele výkonnosti každoročně shromažďují tyto subjekty Komise a příjemci tohoto programu : [pozm. návrh 29]

Komise shromažďuje údaje o počtu padělaných euromincí a eurobankovek;

Komise shromažďuje údaje o počtu zlikvidovaných padělatelských dílen;

Komise a příjemci programu shromažďují údaje pro zpětnou vazbu od účastníků akcí financovaných z programu.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/340


P8_TA(2019)0088

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (07971/2018 – C8-0446/2018 – 2018/0093(NLE))

(Souhlas)

(2020/C 449/43)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07971/2018),

s ohledem na návrh dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (07972/2018),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) (C8-0446/2018),

s ohledem na posudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017 (1),

s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 13. února 2019 (2) o návrhu rozhodnutí,

s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0053/2019),

1.

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Singapurské republiky.

(1)  Posudek 2/15 Soudního dvora ze dne 16. května 2017, ECLI:EU:C:2017:376.

(2)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0089.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/341


P8_TA(2019)0089

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem (usnesení)

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (07971/2018 – C8-0446/2018 – 2018/0093M(NLE))

(2020/C 449/44)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07971/2018),

s ohledem na navrhované znění Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (Singapurem), které do značné míry odráží dohodu parafovanou dne 20. září 2013,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (COM(2018)0194),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0446/2018),

s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem, která byla podepsána dne 19. října 2018,

s ohledem na posudek 2/15 Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017 vydaný na základě čl. 218 odst. 11 SFEU, který si Komise vyžádala dne 10. července 2015,

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA) (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“,

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2009 o vedení dvoustranných jednání s jednotlivými členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (dále jen „ASEAN“), počínaje Singapurem,

s ohledem na směrnice pro jednání ze dne 23. dubna 2007 pro meziregionální dohody o volném obchodu s členskými státy ASEAN,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na hlavu V této smlouvy týkající se vnější činnosti Unie,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na články 91, 100, 168 a 207 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. února 2019 (3) o návrhu rozhodnutí Rady,

s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0048/2019),

A.

vzhledem k tomu, že EU a Singapur sdílejí stejné důležité hodnoty, včetně demokracie, právního státu, dodržování lidských práv, kulturní a jazykové rozmanitosti a silné podpory otevřeného obchodu založeného na pravidlech a mnohostranného obchodního systému;

B.

vzhledem k tomu, že toto je první dvoustranná obchodní dohoda uzavřená mezi EU a členským státem ASEAN a důležitý krok směrem ke konečnému cíli, jímž je meziregionální dohoda o volném obchodu; vzhledem k tomu, že dohoda bude rovněž sloužit jako srovnávací základ pro dohody, které EU v současné době vyjednává s dalšími hlavními ekonomikami ASEAN;

C.

vzhledem k tomu, že v rámci regionu ASEAN je zdaleka největším partnerem EU Singapur, který představuje téměř jednu třetinu obchodu se zbožím a službami mezi EU a ASEAN a zhruba dvě třetiny investic mezi oběma regiony;

D.

vzhledem k tomu, že obchod mezi EU a Singapurem činí více než 50 miliard eur ročně;

E.

vzhledem k tomu, že se předpokládá, že 90 % budoucího celosvětového hospodářského růstu bude vytvářeno mimo Evropu, zejména v Asii;

F.

vzhledem k tomu, že Singapur je smluvním státem Komplexní a progresivní dohody o transpacifickém partnerství (dále jen „CPTPP“) a účastní se probíhajících jednání o Regionálním komplexním hospodářském partnerství (dále jen „RCEP“);

G.

vzhledem k tomu, že Singapur je ekonomikou s vysokými příjmy, s hrubým národním důchodem ve výši 52 600 USD (údaj za rok 2017); vzhledem k tomu, že jeho hospodářský růst patří mezi nejvyšší na světě a od získání nezávislosti činí v průměru 7,7 % ročně;

H.

vzhledem k tomu, že Singapur patří mezi země, s nimiž je v celosvětovém měřítku obchodování nejsnazší, je jednou z nejkonkurenceschopnějších zemí světa a patří k nejméně zkorumpovaným zemím na světě;

I.

vzhledem k tomu, že výroba, zejména v odvětví elektroniky a jemné mechaniky, a služby jsou i nadála dvěma pilíři ekonomiky Singapuru s vysokou přidanou hodnotou;

J.

vzhledem k tomu, že Singapur je globálním hráčem v oblasti finančních a pojišťovacích služeb;

K.

vzhledem k tomu, že více než 10 000 evropských společností má své regionální zastoupení v Singapuru a provozuje svou činnost v prostředí právní jistoty a bezpečí; vzhledem k tomu, že do Singapuru vyváží přibližně 50 000 evropských společností, z nichž 83 % jsou malé a střední podniky (MSP),

L.

vzhledem k tomu, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem pravděpodobně velmi pozitivně ovlivní obchodní a investiční toky mezi EU a Singapurem; vzhledem k tomu, že studie vypracovaná pro Evropský parlament v roce 2018 odhaduje, že v průběhu prvních pěti let by objem obchodu mezi EU a Singapurem vzrostl o 10 %;

M.

vzhledem k tomu, že další významné ekonomiky, jako je Japonsko, USA a Čína, již se Singapurem uzavřely dohody o volném obchodu, což z hlediska hospodářské soutěže znevýhodňuje Evropskou unii;

N.

vzhledem k tomu, že z posouzení dopadů dohody o volném obchodu mezi EU a ASEAN na na obchod a udržitelnost vypracovaného v roce 2009 vyplývá, že tato dvoustranná dohoda o volném obchodu bude z hlediska národního důchodu, HDP a zaměstnanosti přínosná pro obě strany; vzhledem k tomu, že nebylo vypracováno žádné posouzení dopadů na obchod a udržitelnost, které by se týkalo přímo obchodních vztahů mezi EU a Singapurem v posledních letech;

O.

vzhledem k tomu, že analýza hospodářského dopadu dohody o volném obchodu mezi EU a Singapurem, kterou provedla Evropská komise v roce 2013, uvedla, že HDP Singapuru by mohl vzrůst o 0,94 %, tj. o 2,7 miliardy EUR, a HDP EU o 550 milionů EUR;

1.

vítá dohodu o volném obchodu, která byla podepsána v Bruselu dne 19. října 2018;

2.

zdůrazňuje, že jednání byla původně uzavřena v roce 2012 a zakládala se na směrnicích Rady pro jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a ASEAN přijatých v dubnu 2007; vyjadřuje politování nad velkým zpožděním, které doprovázelo předložení této smlouvy k ratifikaci a které bylo mimo jiné důsledkem toho, že Komise požádala Evropský soudní dvůr o posudek, aby se vyjasnila otázka, zda záležitosti, které tato dohoda pokrývá, spadají do výlučné pravomoci EU nebo do sdílené pravomoci; vítá právní jednoznačnost, kterou poskytl posudek Evropského soudního dvora, a domnívá se, že se posílila legitimní demokratická úloha Evropského parlamentu a objasnily se pravomoci EU v oblasti obchodní politiky; vítá, že navzdory tomuto zpoždění Singapur nepolevil ve své angažovanosti, a žádá, aby tato dohoda vstoupila bezodkladně v platnost v okamžiku její ratifikace Parlamentem;

3.

domnívá se, že má zásadní význam, aby EU byla v čele otevřeného obchodního systému založeného na pravidlech, a vítá skutečnost, že deset let po začátku jednání je dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem důležitým prvkem takovéhoto postavení EU; žádá proto Komisi a členské státy, aby aktivně oslovily další globální partnery s cílem pokročit v oblasti ambiciózního světového programu týkajícího se spravedlivého a otevřeného obchodu, přičemž by měly vycházet ze zkušeností získaných v souvislosti s dohodou o volném obchodu se Singapurem;

4.

zdůrazňuje hospodářský a strategický význam této dohody, neboť Singapur je centrem celého regionu ASEAN; považuje tuto dohodu za důležitý krok k obchodním a investičním dohodám s ostatními členskými státy sdružení ASEAN, který vytváří jejich precedens, a domnívá se, že se jedná základní kámen budoucí meziregionální spolupráce v oblasti obchodu; rovněž zdůrazňuje, že se díky této dohodě zabrání tomu, aby vývozci z EU byli konkurenčně znevýhodněni oproti podnikům z jiných zemí CPTPP a RCEP; vítá skutečnost, že uzavření této dohody v rámci globální agendy EU pro volný obchod přinese nejenom velké výhody pro spotřebitele, ale i pro zaměstnance;

5.

poznamenává, že Singapur již odstranil většinu svých cel na výrobky z EU a že tato dohoda zcela odstraní oněch několik zbývajících cel, jakmile vstoupí v platnost,

6.

vítá, že Singapur odstraní určitá opatření, která by mohla představovat překážky obchodu, jako jsou dvojí bezpečnostní testy automobilů a jejich dílů a elektroniky, což zjednoduší vývoz zboží z podniků EU do Singapuru;

7.

zdůrazňuje, že dohoda zajistí společnostem EU lepší přístup na singapurský trh se službami, jako jsou finanční, telekomunikační a poštovní služby, inženýrské služby, služby architektů a námořní doprava, a že se tato liberalizace řídí přístupem založeným na „pozitivním seznamu“;

8.

v souvislosti s liberalizací finančních služeb připomíná, že dohoda obsahuje doložku o výjimce týkající se obezřetnostních opatření, která stranám umožňuje přijmout nebo zachovat určitá opatření z důvodu obezřetnosti, zejména na ochranu střadatelů a investorů a k zajištění integrity a stability a finančních systémů stran;

9.

vítá skutečnost, že Singapur dne 21. června 2017 podepsal Mnohostrannou dohodu příslušných orgánů (MCAA), jejímž cílem je zavést celosvětový standard pro automatickou výměnu informací týkajících se daní, a že Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dne 30. června 2017 oznámil svůj úmysl spustit automatickou výměnu na základě uvedené dohody se všemi členskými státy EU, s nimiž neměl pro tento účel uzavřenou dvoustrannou dohodu; konstatuje, že Singapur není ani na „černé listině“, ani na „kontrolním seznamu“ v rámci seznamu nespolupracujících jurisdikcí, který vypracovává skupina pro kodex chování EU, přestože některé nevládní organizace Singapur kritizovaly za to, že poskytuje daňové pobídky společnostem;

10.

poukazuje na lepší přístup na singapurský trh veřejných zakázek na základě této dohody oproti Dohodě o vládních zakázkách (GPA); zdůrazňuje, že při zadávání veřejných zakázek by měla být zohledněna i sociální a environmentální kritéria; zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek musí v EU i v Singapuru nadále sloužit nejlepšímu zájmu občanů;

11.

vítá, že Singapur souhlasil s tím, že vytvoří registrační systém zeměpisných označení, který poskytne ochranu asi 190 zeměpisným označením z EU, přičemž další bude možné přidat v pozdější fázi; připomíná, že v roce 2016 EU do Singapuru vyvezla zemědělské a potravinářské výrobky v hodnotě 2,2 miliardy EUR, a podotýká, že Singapur je pro EU pátým největším trhem pro vývoz potravin a nápojů v Asii a unijním zemědělcům a zemědělsko-potravinářským výrobcům skýtá významné možnosti; vítá proto závazek Singapuru uvedený v této dohodě, totiž zachovat nulovou výši cel na zemědělsko-potravinářské výrobky, a zavedení systému certifikace unijních výrobců masa, kteří usilují o vývoz do Singapuru; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že dohoda o volném obchodu se Singapurem nezajišťuje automatickou ochranu 196 zeměpisných označení EU, která jsou zařazena do přílohy ke kapitole o duševním vlastnictví, neboť pro zajištění ochrany bude nutné všechna zeměpisná označení (bez ohledu na původ) posoudit a zveřejnit (a případně řešit námitky) v souladu s registračním postupem v Singapuru; zdůrazňuje, že prováděcí právní předpisy týkající se zeměpisného označení, které zřizují rejstřík Singapuru pro zeměpisná označení a zavádí postup jejich registrace, vstoupí v platnost v okamžiku ratifikace dohody Parlamentem; žádá singapurské orgány, aby okamžitě zahájily práci na postupu registrace a aby co nejdříve zřídily rejstřík a zahájily jeho činnost v okamžiku ratifikace dohody Parlamentem; vybízí Komisi, aby i nadále intenzivně spolupracovala se singapurskými orgány na tom, aby byla zajištěna ochrana co největšího počtu zeměpisných označení EU v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o volném obchodu bez výjimek a omezení (včetně příloh nebo poznámek pod čarou);

12.

zdůrazňuje skutečnost, že dohoda uznává právo členských států vymezovat a poskytovat veřejné služby na všech úrovních a nebrání vládám, aby kteroukoliv privatizovanou službu opět převedly do veřejného sektoru;

13.

poukazuje na to, že dohoda zachovává právo EU ponechat si a uplatňovat své vlastní normy na veškeré zboží a služby prodávané v EU a že tedy veškerý dovoz ze Singapuru musí splňovat normy EU; zdůrazňuje, že by normy EU nikdy neměly být považovány za překážku obchodu, a poukazuje na význam prosazování těchto norem na globální úrovni; zdůrazňuje, že nic v této dohodě nebrání uplatňování zásady předběžné opatrnosti, jak je stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie;

14.

poukazuje na význam odpovědné obchodní politiky, která by byla založena na hodnotách, a na nutnost prosazovat udržitelný rozvoj; vítá proto skutečnost, že se obě strany v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji zavázaly k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a práce a dohodu lze tedy považovat za progresivní obchodní dohodu; konstatuje, že dohoda obsahuje také kapitolu týkající se necelních překážek pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že dohoda mezi EU a Singapurem by mohla představovat nástroj v boji proti změně klimatu a k urychlení a zintenzivnění opatření a investic nezbytných pro udržitelnou, nízkouhlíkovou budoucnost; vyzývá EU a Singapur, aby přijaly všechna nezbytná opatření k dosahování cílů udržitelného rozvoje;

15.

připomíná, že se strany zavázaly k trvalému úsilí o ratifikaci a účinné provedení základních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“); všímá si informací, které singapurská vláda dosud poskytla o tom, jak dodržuje ustanovení tří dosud neratifikovaných úmluv MOP, a to Úmluvy o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, Úmluvy o diskriminaci a Úmluvy o nucené práci, a vyzývá Singapur, aby s MOP dále spolupracoval s cílem pokročit směrem k dosažení úplného souladu s jejich obsahem, a nakonec k jejich ratifikaci v přiměřeném časovém rámci;

16.

vítá závazek účinně provádět mnohostranné dohody v oblasti životního prostředí, jako je Pařížská dohoda o změně klimatu, a závazek k udržitelnému obhospodařování lesů a řízení rybolovu;

17.

zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti regulace je dobrovolná a v žádném případě by neměla omezovat právo na regulaci;

18.

pobízí smluvní strany k tomu, aby plně uplatňovaly ustanovení týkající se spolupráce v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a aby co nejdříve po vstupu dohody o volném obchodu v platnost vytvořily společnou pracovní skupinu a dohodly se s její pomocí na akčním plánu pro příslušná odvětví, jako jsou dobré životní podmínky ryb v akvakultuře;

19.

poukazuje na důležitost zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů do sledování provádění této dohody a požaduje rychlé zřízení domácích poradních skupin v návaznosti na vstup dohody v platnost a vyvážené zastoupení občanské společnosti v těchto skupinách; vyzývá Komisi, aby na tyto mechanismy přidělila dostateční finanční prostředky s cílem umožnit jejich účinné fungování a aby poskytla podporu pro zajištění konstruktivní účasti občanské společnosti;

20.

konstatuje, že Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem stanovuje možnost EU pozastavit dohodu o volném obchodu v případě porušování základních lidských práv ze strany Singapuru;

21.

vyzývá Komisi, aby řádně uplatnila doložku dohody týkající se obecného přezkumu, a to co nejdříve, s cílem posílit vymahatelnost ustanovení v oblasti práce a životního prostředí, mimo jiné prostřednictvím sankčního mechanismu jakožto krajního opatření;

22.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Singapurské republiky.

(1)  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30.

(2)  Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 21.

(3)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0088.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/346


P8_TA(2019)0090

Dohoda o ochraně investic mezi EU a Singapurem ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie (07979/2018 – C8-0447/2018 – 2018/0095(NLE))

(Souhlas)

(2020/C 449/45)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07979/2018),

s ohledem na návrh Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (07980/2018),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0447/2018),

s ohledem na posudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017 (1),

s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 13. února 2019 (2) o návrhu rozhodnutí,

s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0054/2019),

1.

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Singapurské republiky.

(1)  Posudek Soudního dvora ze dne 16. května 2017, 2/15, ECLI:EU:C: 2017:376.

(2)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0091.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/347


P8_TA(2019)0091

Dohoda o ochraně investic mezi EU a Singapurem (usnesení)

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie (07979/2018 – C8-0447/2018 – 2018/0095M(NLE))

(2020/C 449/46)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07979/2018),

s ohledem na návrh dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (07980/2018),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (C8-0447/2018),

s ohledem na směrnice pro jednání ze dne 23. dubna 2007 o dohodě o volném obchodu s členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN),

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2009 vést dvoustranná jednání o dohodě o volném obchodu s jednotlivými členskými státy ASEAN, počínaje Singapurem,

s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice (1),

s ohledem na změny původních směrnic pro jednání ze dne 12. září 2011, které Komisi zmocňují vést jednání o investicích,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1219/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice (3),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

s ohledem na posudek Soudního dvora ze dne 16. května 2017 v řízení 2/15 (4), který si dne 10. července 2015 vyžádala Komise v souladu s čl. 218 odst. 11 SFEU,

s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2018 o příspěvku EU k závaznému nástroji OSN, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků nadnárodního charakteru z hlediska lidských práv (5),

s ohledem na pravidla Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) týkající se transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na hlavu V této smlouvy týkající se vnější činnosti Unie,

s ohledem na SFEU, a zejména na pátou část, hlavy I, II a V této smlouvy, a zejména pak článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. února 2019 (6) o návrhu rozhodnutí,

s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0049/2019),

A.

vzhledem k tomu, že EU a Singapur sdílejí tytéž základní hodnoty, mimo jiné demokracii, právní stát, dodržování lidských práv, kulturní a jazykovou rozmanitost a pevný závazek k obchodu založeném na pravidlech v rámci mnohostranného obchodního systému;

B.

vzhledem k tomu, že EU je ve světovém měřítku hlavním příjemcem i zdrojem přímých zahraničních investic;

C.

vzhledem k tomu, že Singapur je osmou největší cílovou oblastí přímých zahraničních investic EU a první v regionu ASEAN;

D.

vzhledem k tomu, že Singapur je zdaleka největším partnerem EU v jihovýchodní Asii, který představuje téměř jednu třetinu obchodu se zbožím a službami mezi EU a sdružením ASEAN a zhruba dvě třetiny všech investic mezi oběma regiony; vzhledem k tomu, že více než 10 000 evropských společností má své regionální zastoupení v Singapuru a běžně provozuje svou činnost v prostředí právní jistoty a bezpečí;

E.

vzhledem k tomu, že Singapur je na prvním místě, pokud jde o evropské investice v Asii, přičemž stav dvoustranných investic za rok 2016 dosáhl úrovně 256 miliard EUR;

F.

vzhledem k tomu, že v současnosti je v platnosti více než 3 000 mezinárodních dohod o investicích a členské státy EU jsou smluvní stranou přibližně 1 400 z nich;

G.

vzhledem k tomu, že se jedná o první dohodu zaměřenou „pouze na ochranu investic“, jež EU uzavřela s třetí zemí v návaznosti na jednání mezi orgány o nové struktuře dohod EU o volném obchodu na základě posudku ESD 2/15 ze dne 16. května 2017;

H.

vzhledem k tomu, že Singapur s ohledem na nový přístup EU k ochraně investic a mechanismus jeho prosazování, systém soudů pro investice, souhlasil v roce 2017 s přezkumem ustanovení o ochraně investic sjednaných v roce 2014, tedy s otevřením již uzavřené dohody;

I.

vzhledem k tomu, že dohoda vychází z ustanovení o ochraně investic, jež jsou součástí Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi EU a Kanadou (CETA), kterou Parlament ratifikoval dne 15. února 2017;

J.

vzhledem k tomu, že dne 6. září 2017 si Belgie vyžádala posudek ESD ke slučitelnosti ustanovení dohody CETA týkajících se systému soudů pro investice se smlouvami EU;

K.

vzhledem k tomu, že v rozvinutých ekonomikách s řádně fungujícím soudním systémem jsou mechanismy řešení sporů mezi investory a státem méně důležité, ačkoli mohou tyto mechanismy zajistit rychlejší řešení sporů; vzhledem nicméně k tomu, že vytvoření nezávislého mnohostranného soudu pro investice by vedlo k posílení důvěry v systém a právní jistoty;

L.

vzhledem k tomu, že dohoda nahradí stávající dvoustranné dohody o investicích mezi 13 členskými státy EU a Singapurem, které nezahrnují nový přístup EU k ochraně investic ani mechanismus jeho prosazování (systém soudů pro investice);

M.

vzhledem k tomu, že se smluvní strany zavázaly k tomu, že se budou obracet na mnohostranný soud pro investice, což Parlament rozhodně podporuje;

N.

vzhledem k tomu, že dne 20. března 2018 Rada přijala směrnice pro jednání, jimiž zmocnila Komisi, aby jménem EU jednala o úmluvě o zřízení mnohostranného soudu pro investice; vzhledem k tomu, že tyto směrnice pro jednání byly zveřejněny;

O.

vzhledem k tomu, že EU uzavřela podobnou dohodu o ochraně investic s Vietnamem, kterou Komise přijala dne 17. října 2018;

1.

vítá nový přístup EU k ochraně investic a mechanismus jeho prosazování (systém soudů pro investice), který nahrazuje jak kontroverzní urovnávání sporů mezi investorem a státem, přičemž řeší některé z jeho nedostatků v procesu, tak individuální přístupy uplatňované členskými státy EU ve stávajících dvoustranných dohodách o investicích;

2.

považuje za zásadní, aby dohoda zajistila vysokou úroveň ochrany investic, transparentnosti a odpovědnosti a aby současně smluvním stranám zaručila právo na regulaci na všech úrovních veřejné správy a naplňování legitimních cílů veřejné politiky, jako je veřejné zdraví a ochrana životního prostředí; zdůrazňuje, že pokud by jedna smluvní strana přijímala regulace způsobem, který má negativní dopad na investice nebo je v rozporu s investorovým očekáváním zisku, neznamenalo by to automaticky porušení norem ochrany investic, a nevznikl by tím jakýkoli nárok na odškodnění; zdůrazňuje, že dohoda nesmí žádným způsobem omezovat autonomní postavení sociálních partnerů a práva odborů;

3.

zdůrazňuje, že dohoda zaručuje, že investoři z EU nebudou v Singapuru oproti singapurským investorům diskriminováni, a náležitě je chrání před protiprávním vyvlastněním;

4.

připomíná, že systém soudů pro investice předpokládá zřízení stálého tribunálu první instance pro investice a odvolacího tribunálu, jejichž členové budou muset mít kvalifikaci srovnatelnou s kvalifikací soudců Mezinárodního soudního dvora, mimo jiné odborné znalosti v oblasti mezinárodního práva veřejného a nikoli pouze v oblasti obchodního práva, a budou muset splňovat přísné požadavky na nezávislost, morální bezúhonnost a etické chování v podobě závazného kodexu chování, jehož účelem je předcházet vzniku střetů zájmů;

5.

vítá skutečnost, že se na řízení před tribunály budou vztahovat pravidla transparentnosti, dokumentace k případu budou veřejně dostupné a slyšení budou probíhat veřejně; je přesvědčen, že větší transparentnost pomůže vyvolat důvěru veřejnosti v systém; dále vítá srozumitelnost důvodů, na základě kterých může investor podat žalobu, což zajišťuje větší transparentnost a spravedlivost procesu;

6.

zdůrazňuje, že třetí strany, např. zaměstnanecké organizace a organizace na ochranu životního prostředí, nejsou oprávněny podávat žaloby před tribunály, a proto se nemohou účastnit jako dotčené strany za účelem vymáhání povinností investorů, avšak mohou přispět k řízení v rámci systému soudů pro investice prostřednictvím informací amicus curiae; zdůrazňuje skutečnost, že soud pro investice stále představuje samostatný systém pouze pro zahraniční investory;

7.

zdůrazňuje, že spekulativní výběr nejpříznivější jurisdikce nesmí být možný a že se musí zabránit tomu, aby byla vedena vícečetná a souběžná řízení;

8.

připomíná, že dohoda značně vychází z ustanovení dohody CETA o ochraně investic, neboť zahrnuje ustanovení týkající se povinností bývalých soudců, kodex chování, jehož účelem je předcházet vzniku střetů zájmů, a plně funkční odvolací tribunál v době uzavření dohody;

9.

vítá závazek Singapuru ohledně zřízení mnohostranného soudu pro investice jako veřejného a nezávislého mezinárodního soudu, jenž bude příslušný pro spory o investicích mezi investory a státy, které přijmou jeho příslušnost ve věci jejich dvoustranných dohod o investicích, a jehož hlavním cílem musí být reforma a nahrazení stávajícího nevyváženého, nákladného a roztříštěného režimu ochrany investic; považuje dohodu za výchozí bod rozhodujícího významu pro dosažení tohoto cíle; vybízí Komisi, aby i nadále vyvíjela úsilí zaměřené na oslovení třetích zemí, s cílem zřídit mnohostranný soud pro investice co nejdříve;

10.

vítá rozhodnutí Rady zveřejnit směrnici pro jednání ze dne 20. března 2018 o mnohostranném soudu pro investice a vyzývá Radu, aby zveřejnila směrnice pro jednání týkající se veškerých předchozích i budoucích obchodních a investičních dohod, a to bezprostředně po jejich přijetí, aby se zvýšila transparentnost a veřejná kontrola;

11.

zdůrazňuje skutečnost, že dohoda nahradí stávající dvoustranné dohody o investicích mezi 13 členskými státy EU a Singapurem a poskytne tak větší soudržnost než dvoustranné dohody, které vycházejí ze zastaralých ustanovení o ochraně investic a zahrnují urovnávání sporů mezi investorem a státem; zdůrazňuje, že dohoda rovněž vytvoří nová práva pro pohledávky investorů ve zbývajících 15 členských státech; zdůrazňuje, že funkční vnitrostátní soudy jsou hlavní možností řešení sporů s investory, ale považuje dohodu za důležitý krok k reformě celosvětových pravidel o ochraně investic a řešení sporů;

12.

vyjadřuje politování nad tím, že chybí ustanovení o odpovědnosti investorů, a v této souvislosti zdůrazňuje význam sociální odpovědnosti podniků; vyzývá Komisi, aby zvážila právní předpisy obdobné těm, které se týkají konfliktních minerálů a dřeva, např. pro oděvní průmysl; připomíná význam pokynů OECD pro nadnárodní společnosti a obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

13.

konstatuje neexistenci celosvětového přístupu k dodržování právních předpisů v oblasti lidských práv ze strany podniků a neexistenci dostupných mechanismů nápravy; bere na vědomí činnost, kterou v OSN zahájila otevřená mezivládní pracovní skupina pro nadnárodní korporace a jiné podnikatelské subjekty s ohledem na lidská práva, pokud jde o vytvoření závazného nástroje OSN; vybízí Komisi a členské státy EU, aby se do této iniciativy konstruktivně zapojily;

14.

vybízí Komisi, aby pokračovala v úsilí o zajištění větší dostupnosti systému soudů pro investice, zejména pro malé a střední podniky a menší společnosti;

15.

vyzývá Komisi a Singapur k dohodě o přísnějších sankcích pro případ, že některý člen tribunálu nedodržuje kodex chování, a aby zajistily zavedení sankcí, jakmile tato dohoda vstoupí v platnost;

16.

domnívá se, že schválení této dohody zajistí EU větší vliv při jednání o podobných dohodách s dalšími státy ASEAN, aby byla v celém regionu zavedena podobná pravidla o ochraně investic;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Singapurské republiky.

(1)  Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 34.

(2)  Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 40.

(3)  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30.

(4)  Posudek Soudního dvora ze dne 16. května 2017, 2/15, ECLI:EU:C: 2017:376.

(5)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0382.

(6)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0090.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/351


P8_TA(2019)0092

Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (15375/2018 – C8-0026/2019 – 2018/0403(NLE))

(Souhlas)

(2020/C 449/47)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15375/2018),

s ohledem na návrh dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (08224/2014),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 212 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0026/2019),

s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 13. února 2019 (1) o návrhu rozhodnutí,

s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0020/2019),

1.

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Singapurské republiky.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0093.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/352


P8_TA(2019)0093

Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem (usnesení)

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o podpisu, jménem Unie, Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (15375/2018 – C8-0026/2019 – 2018/0403M(NLE))

(2020/C 449/48)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15375/2018),

s ohledem na návrh Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (08224/2014),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 212 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0026/2019),

s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem, která byla podepsána dne 19. října 2018,

s ohledem na dohodu o volném obchodu (FTA) a dohodu o ochraně investic (IPA), které byly podepsány dne 19. října 2018,

s ohledem na dohodu o spolupráci mezi sdružením ASEAN a EHS podepsanou v březnu 1980, která představuje právní rámec pro vztahy mezi EU a sdružením ASEAN (1),

s ohledem na 12. summit Asie-Evropa (ASEM), který se konal v Bruselu ve dnech 18. a 19. října 2018,

s ohledem na 10. meziparlamentní setkání mezi EU a Singapurem, které se konalo dne 23. května 2017 v Singapuru,

s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou v červnu 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

s ohledem na „Hlavní směry zahraniční a bezpečností politiky EU vůči východní Asii“, které schválila Rada dne 15. června 2012,

s ohledem na závěry Rady ze dne 28. května 2018 2018 o posílené bezpečnostní spolupráci EU v Asii a s Asií,

s ohledem na strategii EU pro propojení Evropy a Asie, která se zakládá na koncepci udržitelného propojení,

s ohledem na svá nedávná usnesení o sdružení ASEAN, zejména usnesení ze dne 3. října 2017 o politických vztazích EU se sdružením ASEAN (2) a usnesení ze dne 15. ledna 2014 o budoucnosti vztahů mezi EU a ASEAN (3),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. února 2019 (4) o návrhu rozhodnutí,

s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0023/2019),

A.

vzhledem k tomu, že EU navázala vztahy se Singapurem již před několika desetiletími a že tyto vztahy jsou založeny na dlouhé historii přátelství a úzkých historických, politických a ekonomických vazeb; vzhledem k tomu, že toto bilaterální partnerství je založeno na sdílených hodnotách a závazku k mírovému a prosperujícímu světu;

B.

vzhledem k tomu, že obě strany dohody o partnerství a spolupráci (PCA) opět zdůraznily, že dodržují demokratické zásady, zásady právního státu, lidská práva a základní svobody, jak jsou zakotveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v dalších platných mezinárodních lidskoprávních nástrojích;

C.

vzhledem k tomu, že Singapur je zakládajícím členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), které v roce 2017 oslavilo 40. výročí svého založení;

D.

vzhledem k tomu, že v průběhu singapurského předsednictví tomuto sdružení v roce 2018, které probíhalo v duchu hesla „Odolní a inovativní“, byly v Singapuru uspořádány dva summity a tato země rovněž podpořila jednotnost a bezpečnost sdružení ASEAN a hospodářskou spolupráci v rámci tohoto sdružení, přičemž byly zahájeny iniciativy jako např. stipendium ASEAN pro mladé lidi;

E.

vzhledem k tomu, že Singapur je blízkým spojencem Spojených států, s nimiž v roce 2003 uzavřel dohodu o volném obchodu, a že Singapur tuto skutečnost považuje za nezbytnou pro bezpečnost, stabilitu a rovnováhu v asijsko-tichomořské oblasti;

F.

vzhledem k tomu, že Singapur se v roce 2017 umístil na 9. místě na indexu lidského rozvoje Rozvojového programu OSN;

G.

vzhledem k tomu, že Singapur se v roce 2017 umístil na 6. místě indexu vnímání korupce organizace Transparency International, což znamená, že se jedná o jednu z nejméně zkorumpovaných zemí na světě;

H.

vzhledem k tomu, že první fórum EU a ASEAN pro mladé lídry se konalo v únoru 2018;

I.

vzhledem k tomu, že Singapur zažívá bezprecedentní úrovně znečištění ovzduší v důsledku lesních požárů v sousedních zemích, které jsou do značné míry důsledkem záměrného vypalování za účelem „očištění“ pozemků určených pro plantáže na produkci palmového oleje a dřeva;

J.

vzhledem k tomu, že ústava Singapuru zaručuje právo na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování, jehož výkon je však přísně omezován s poukazem na potřebu zajistit bezpečnost, ochranu veřejného pořádku, morálku, výsady parlamentu a rasovou a náboženskou harmonii; vzhledem k tomu, že Singapur se v žebříčku světového indexu svobody tisku na rok 2018 nachází na 151. místě ze 180; vzhledem k tomu, že singapurské zákony vymezují pohrdání, pobuřování a urážku na cti jsou využívány proti aktivistům, blogerům a sdělovacím prostředkům s cílem umlčet kritiku;

K.

vzhledem k tomu, že Singapur i nadále uplatňuje trest smrti; vzhledem k tomu, že po krátkém období bez poprav se počet poprav od roku 2014 zvyšuje;

L.

vzhledem k tomu, že práva singapurské komunity LGBTI jsou velmi omezená; vzhledem k tomu, že konsensuální pohlavní styk mezi dvěma muži je protizákonný a trestá se odnětím svobody v délce nejvýše dvou let; vzhledem k tomu, že singapurský právní řád neuznává vztah osob stejného pohlaví;

M.

vzhledem k tomu, že Singapur doposud neratifikoval dvě klíčové úmluvy MOP, a to Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a Úmluvu o diskriminaci;

Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem

1.

vítá uzavření dohody o partnerství a spolupráci (PCA), která má strategický význam a poskytne právní rámec pro dlouhodobé dvoustranné vztahy, a závazek k posílení a rozšíření spolupráce na regionálních a mezinárodních fórech a v oblastech, jako je ochrana životního prostředí, mezinárodní stabilita, spravedlnost, bezpečnost a rozvoj;

2.

vyzdvihuje příležitosti, které tato PCA nabízí v nových oblastech spolupráce, jako jsou lidská práva, spravedlnost, svoboda a bezpečnost a nešíření jaderných zbraní, a pro vědeckou a technologickou spolupráci v oblastech, jako je energetika, životní prostředí, boj proti změně klimatu, ochrana přírodních zdrojů a doprava, zejména námořní a letecká doprava;

3.

vítá spolupráci v oblasti mezilidských kontaktů a informační společnosti, v audiovizuální a mediální oblasti, v oblasti vzdělávacích a kulturních výměn, zaměstnanosti, sociálních věcí, zdravotnictví a statistiky, která pomůže vyhodnotit pokrok dohody;

4.

domnívá se, že dohoda o partnerství a spolupráci (rámcová dohoda) je politicky úzce provázaná s dohodou o volném obchodu a dohodou o ochraně investic a tyto dohody doplňuje; připomíná, že článek 44 dohody o partnerství a spolupráci umožňuje pozastavit uplatňování dohod v případě systematického a závažného porušování jejich klíčových prvků, včetně demokratických zásad, právního státu a lidských práv;

5.

vítá skutečnost, že Singapur dne 21. června 2017 podepsal Mnohostrannou dohodu příslušných orgánů (MCAA), jejímž cílem je zavést celosvětový standard pro automatickou výměnu informací týkajících se daní, a že Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dne 30. června 2017 oznámil svůj úmysl spustit automatickou výměnu na základě uvedené dohody se všemi členskými státy EU, s nimiž neměl uzavřenou dvoustrannou dohodu s týmž účelem; vybízí strany, aby v dohodě o partnerství a spolupráci plně využívaly ustanovení o spolupráci v oblasti daní;

Lidská práva a základní svobody

6.

opět zdůrazňuje potřebný závazek a angažovanost v oblasti dodržování lidských práv (včetně sociálních práv), demokracie, základních svobod, řádné správy věcí veřejných a právního státu a také závazek, že budou strany v tomto směru vzájemně spolupracovat; připomíná, že lidská práva zaujímají ústřední místo ve vztazích EU se třetími zeměmi; vyzývá singapurské orgány, aby za všech okolností zajistily dodržování mezinárodního práva, demokracie, lidských práv a základních svobod v souladu s Chartou OSN a Všeobecnou deklarací lidských práv, a domnívá se, že EU by měla i nadále podporovat Singapur v oblasti sociálního začleňování, dodržování lidských práv a zásad právního státu, prosazování míru, bezpečnosti a reformy soudnictví; vítá otevřenou veřejnou diskusi o revizi nevymáhaného zákona o trestání konsensuálních vztahů mezi osobami stejného pohlaví a vyzývá vládu Singapuru, aby plně chránila práva LGBTI komunity; trvá na tom, že singapurská vláda by měla zrušit zákony trestající pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví; zdůrazňuje, že je třeba dále spolupracovat ve věci práv žen, a naléhavě vybízí singapurskou vládu, aby podpořila přijetí zákona zakazujícího všechny formy diskriminace žen a diskriminaci na základě sexuální orientace;

7.

vyzývá EU, aby se singapurskou vládou zahájila dialog s cílem dosáhnout zavedení okamžitého moratoria na trest smrti, které by bylo prvním krokem na cestě k jeho úplnému zrušení;

8.

vyzývá singapurskou vládu, aby chránila svobodu projevu a shromažďování, neboť jsou klíčovými prvky dobře fungující demokracie;

9.

vyzývá EU, aby se zapojila do dialogu se singapurskými orgány s cílem usnadnit ratifikaci lidskoprávních nástrojů a klíčových dohod MOP ze strany Singapuru; bere na vědomí, že Singapur doposud neratifikoval klíčové úmluvy MOP o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a o diskriminaci a vypověděl úmluvu o nucené práci; očekává, že Singapur bude dále spolupracovat s organizací MOP s cílem pokročit směrem k dosažení úplného souladu s jejich obsahem a nakonec k jejich ratifikaci;

Vztahy mezi EU a Singapurem

10.

zdůrazňuje, že uzavření PCA je silným podnětem pro posílení vazeb mezi EU, Singapurem a regionem jihovýchodní Asie obecně;

11.

zdůrazňuje politickou hodnotu silných obchodních a investičních vazeb mezi Singapurem a EU;

12.

zdůrazňuje zvláštní zkušenosti EU s budováním institucí, jednotným trhem, sbližováním právních předpisů, krizovým řízením, humanitární pomocí a odstraňováním následků katastrof a lidskými právy a demokracií; zdůrazňuje, že EU by měla zintenzivnit politický dialog a spolupráci v otázkách, jako jsou základní práva a otázky společného zájmu, včetně právního státu a bezpečnosti a ochrany svobody projevu;

13.

vítá skutečnost, že PCA podporuje mezilidské výměny, jako je např. akademická mobilita v rámci programu Erasmus Mundus, a usnadňuje další rozvoj kulturních výměn s cílem zlepšit vzájemné porozumění a rozvíjet poznání obou kultur;

14.

vyzdvihuje úlohu nadace Asie–Evropa (ASEF), která je hlavním nástrojem pro kulturní výměny mezi Asií a Evropou; vítá její úlohu, pokud jde o začlenění otázek občanské společnosti jako zásadního prvku jednání na summitech Asie-Evropa (ASEM);

15.

zdůrazňuje, že středisko Evropské unie v Singapuru, které bylo zřízeno v roce 2009 v partnerství se singapurskou Národní univerzitou a Nan-jangskou technologickou univerzitou, podporuje znalosti a porozumění EU a jejích politik a je součástí globální sítě středisek excelence EU;

16.

vybízí singapurské výzkumníky, aby prováděli společné výzkumné a inovační projekty se subjekty EU v rámci výzkumných iniciativ EU, jako je např. program Horizont 2020, a aby se zabývali společnými globálními výzvami spojenými se změnou klimatu, životním prostředím, biotechnologií, zdravotnictvím, stárnutím obyvatelstva, energetikou, přírodními zdroji a potravinovým zabezpečením;

Regionální a mezinárodní spolupráce

17.

domnívá se, že Singapur je klíčovým partnerem pro reakci na humanitární katastrofy v jihovýchodní Asii a také důležitým hráčem pro politickou stabilitu celého regionu;

18.

vyjadřuje obavy, že změna klimatu bude mít na Singapur a region ASEAN závažné dopady; vítá pozitivní příspěvek Singapuru k dosahování rozvojových cílů tisíciletí a k cílům udržitelného rozvoje; vítá ratifikaci Pařížské dohody ze strany Singapuru dne 21. září 2016 a očekává, že splní plánované cíle snížení emisí do roku 2030; usiluje o spolupráci s Čínou a sdružením ASEAN na urychlení provádění Pařížské dohody o klimatu; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat pomoc Singapuru a ostatním zemím sdružení ASEAN s cílem posílit ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti, zejména korálových útesů, a systematickou obnovu lesních ekosystémů; vítá úlohu Singapuru v regionální problematice omezování odlesňování; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla posílena spolupráce EU a Singapuru s cílem účinně potlačovat lesní požáry a zavádět technologie, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, v oblasti dopravy a budov;

19.

domnívá se, že existuje prostor pro spolupráci mezi EU a sdružením ASEAN, zájem na této spolupráci a její potřeba, aby bylo možné vybudovat společnou ekonomickou strategii zaměřenou na oběhové hospodářství;

20.

vítá vytvoření fóra mladých lídrů EU-ASEAN, které umožní mladým lídrům z EU a zemí ASEAN vyměňovat si nápady a budovat vztahy, čímž se dále podpoří vztahy mezi EU a ASEAN;

21.

zdůrazňuje, že tato dohoda o partnerství a spolupráci bude pro EU příležitostí k posílení jejího přínosu k provádění sdílených cílů v indicko-tichomořské oblasti; vyzývá k posílení úsilí směřujícího ke svobodné a otevřené indicko-tichomořské oblasti;

22.

vyzývá ke spolupráci se Singapurem při sledování společných zájmů týkajících se provádění politik sdružení ASEAN a EU v oblasti propojení; zdůrazňuje, že je zapotřebí spolupráce, pokud jde o iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, s cílem usilovat o provádění cílů a kritérií propojení, které byly dohodnuty na nedávném summitu EU-Čína; opakuje, že je třeba podporovat mnohostrannou správu;

23.

zdůrazňuje, že Singapur se zasazuje o regionální multilateralismus v jihovýchodní Asii; bere na vědomí úlohu Singapuru v meziregionálním diplomatickém, hospodářském a institucionálním dialogu mezi EU a ASEAN a zdůrazňuje, že Singapur podporuje regionální integraci v jihovýchodní Asii;

24.

konstatuje, že Singapur je strategicky umístěn; bere na vědomí příspěvek Singapuru k regionální a celosvětové bezpečnosti; vítá každoroční asijský bezpečnostní summit v Asii, který bývá také nazýván „dialog Shangri-La“ a který je od roku 2002 pořádán v hotelu Shangri-La v Singapuru;

25.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím napětím v Jihočínském moři; vyzývá sdružení ASEAN, aby urychlilo konzultace o kodexu chování pro mírové řešení sporů a neshod v této oblasti, a vyzývá EU, aby tento proces podpořila; trvá na tom, že by tato otázka měla být vyřešena v souladu s mezinárodním právem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS); je potěšen, že Singapur, tedy země, která nároky nevznáší, naléhavě vyzval strany, aby zvládaly své názorové rozdíly v míru a v souladu s mezinárodním právem, včetně úmluvy UNCLOS;

26.

společně se Singapurem vyzývá ke svobodě plavby a přeletu nad dotčenou oblastí a zdůrazňuje, že EU má velký zájem na prosazování stability v jihovýchodní Asii; zdůrazňuje klíčovou úlohu regionálního fóra ASEAN a východoasijského summitu při podpoře dialogu o bezpečnosti mezi regionálními a mimoregionálními mocnostmi Číny a Spojených států;

27.

vítá program sdružení ASEAN pro kybernetickou kapacitu, který byl zahájen z podnětu Singapuru a jehož cílem je pomáhat národům ASEAN při odhalování kybernetických hrozeb a reakci na ně; chápe, že ASEAN nemá žádné vzájemné normy pro kybernetickou ochranu, což by mohlo bránit spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti v regionu; vyzývá EU, aby sdílela své zkušenosti s řešením kybernetických a hybridních hrozeb a podporovala budování kapacit ASEAN v této oblasti;

28.

chválí Singapur za to, že v letech 2003 až 2008 nasazoval jednotky a materiál na podporu mnohonárodnostní koalice v Iráku, a za jeho následný příspěvek k operacím namířeným proti ISIS v Iráku a Sýrii;

29.

uznává připravenost Singapuru pořádat vrcholné schůzky na podporu míru a budování důvěry v Asii i mimo ni a jeho úlohu při těchto schůzkách;

Institucionální rámec dohody o partnerství a spolupráci

30.

vítá skutečnost, že na základě dohody o partnerství a spolupráci byl zřízen smíšený výbor složený ze zástupců obou stran na odpovídající vysoké úrovni, který má zajistit řádné fungování a provádění dohody, stanovovat priority a vydávat doporučení na podporu cílů dohody;

31.

vyzývá k pravidelným výměnám mezi Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Parlamentem, aby měl Parlament možnost sledovat provádění dohody o partnerství a spolupráci a dosahování jejích cílů;

o

o o

32.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Singapuru.

(1)  Úř. věst. L 144, 10.6.1980, s. 2.

(2)  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 44.

(3)  Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 75.

(4)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0092.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/357


P8_TA(2019)0094

Smlouva o založení Dopravního společenství ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Smlouvy o založení Dopravního společenství jménem Evropské unie (13111/2018 – C8-0473/2018 – 2018/0282(NLE))

(Souhlas)

(2020/C 449/49)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13111/2018),

s ohledem na Smlouvu o založení Dopravního společenství (1),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91 a čl. 100 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0473/2018),

s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0022/2019),

1.

uděluje souhlas s uzavřením smlouvy;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Albánské republiky, Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Kosova (2), Černé Hory a Republiky Srbsko.

(1)  Úř. věst. L 278, 27.10.2017, s. 3.

(2)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/358


P8_TA(2019)0096

Společná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (COM(2018)0375 – C8-0230/2018 – 2018/0196(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/50)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Návrh

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza

o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti , Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) stanoví, že za účelem posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti se Unie má zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, přičemž zvláštní pozornost má být věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Článek 175 SFEU požaduje, aby Unie podporovala dosahování těchto cílů činností, kterou provádí prostřednictvím orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropské investiční banky a jiných nástrojů. Článek 322 SFEU stanoví základ pro přijímání finančních pravidel stanovících podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu a pravidel pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací.

(1)

Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) stanoví, že za účelem posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti se Unie má zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, přičemž zvláštní pozornost má být věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Tyto regiony mají prospěch zejména z politiky soudržnosti. Článek 175 SFEU požaduje, aby Unie podporovala dosahování těchto cílů činností, kterou provádí prostřednictvím orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropské investiční banky a jiných nástrojů. Článek 322 SFEU stanoví základ pro přijímání finančních pravidel stanovících podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu a pravidel pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)

Pro budoucnost Evropské unie a jejích občanů je důležité, aby politika soudržnosti zůstala i nadále hlavní investiční politikou Unie, přičemž její financování v období 2021–2027 by mělo zůstat alespoň na stejné úrovni jako v programovém období 2014–2020. Nové financování dalších oblastí činnosti nebo programů Unie by nemělo být na úkor Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus nebo Fondu soudržnosti.

Pozměňovací návrh 430

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Pro další rozvoj koordinovaného a harmonizovaného provádění fondů Unie se sdíleným řízením, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, opatření financovaných pod sdíleným řízením v Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Fondu pro integrovanou správu hranic (BMVI), by měla být pro všechny tyto fondy (dále jen „fondy“) přijata finanční pravidla na základě článku 322 SFEU, která jasně stanoví oblast působnosti příslušných ustanovení. Kromě toho by měla být na základě článku 177 SFEU stanovena společná ustanovení, která by se týkala pravidel specifických pro jednotlivé politiky EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a  ENRF .

(2)

Pro další rozvoj koordinovaného a harmonizovaného provádění fondů Unie se sdíleným řízením, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, opatření financovaných pod sdíleným řízením v Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Fondu pro integrovanou správu hranic (BMVI), by měla být pro všechny tyto fondy (dále jen „fondy“) přijata finanční pravidla na základě článku 322 SFEU, která jasně stanoví oblast působnosti příslušných ustanovení. Kromě toho by měla být na základě článku 177 SFEU stanovena společná ustanovení, která by se týkala pravidel specifických pro jednotlivé politiky EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti , ENRF ve specifickém rozsahu Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) .

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony by měly požívat zvláštních opatření a dodatečného financování podle článku 349 SFEU a článku 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

(4)

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony by měly požívat zvláštních opatření a dodatečného financování podle článku 349 SFEU a článku 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 , aby byly schopny řešit specifická znevýhodnění spojená s jejich zeměpisnou polohou .

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)

Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností, o prosazování rovnosti žen a mužů a o systematické zohledňování genderových aspektů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu musí být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 SFEU.

(5)

Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech dítěte a Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. V tomto kontextu by měly být fondy čerpány způsobem, který podporuje deinstitucionalizaci a komunitní péči. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností, o prosazování rovnosti žen a mužů a o systematické zohledňování genderových aspektů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo vyloučení, či podpůrnou infrastrukturu, která je nepřístupná pro osoby se zdravotním postižením . Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“ a závazků přijatých v rámci Pařížské dohody . V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu musí být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 SFEU. Jednou z největších výzev EU je chudoba. Fondy by proto měly přispívat k jejímu vymýcení. Měly by rovněž přispívat k plnění závazku Unie a jejích členských států k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj budou fondy přispívat k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu.

(9)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj budou fondy přispívat k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 30 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Nedílnou součástí tvorby a provádění programů by měly být mechanismy na ochranu klimatu.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a)

Vzhledem k dopadu migračních toků z třetích zemí by měla politika soudržnosti přispívat k integračním procesům, zejména poskytováním infrastrukturní podpory městům a místním a regionálním orgánům, které jsou v první linii a více se zapojují do provádění integračních politik.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)

Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí prováděna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy, ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (12) (dále jen „finanční nařízení“). Proto by při provádění fondů pod sdíleným řízením měla Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení a nediskriminace.

(10)

Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí prováděna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy, ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (12) (dále jen „finanční nařízení“). Proto by při provádění fondů pod sdíleným řízením měla Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení a nediskriminace. Za přípravu a provádění programů by měly být odpovědné členské státy. Jejich příprava a provádění by měly probíhat na příslušné územní úrovni v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem členských států prostřednictvím subjektů, které pro tyto účely určí. Členské státy by měly upustit od zavádění dalších pravidel, která příjemcům znesnadňují využívání fondů.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)

Zásada partnerství je klíčovým prvkem při provádění fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, mělo by se nadále používat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 (13).

(11)

Zásada partnerství je klíčovým prvkem při provádění fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení regionálních, místních a dalších veřejných orgánů, občanské společnosti a sociálních partnerů. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, měla by být Komise zmocněna ke změně a úpravě nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 (13).

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)

Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu těchto priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.

vypouští se

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)

Členské státy by měly určit, jak jsou při přípravě programových dokumentů zohledňována příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá podle čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 SFEU. Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země. Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn programu tak, aby zohledňoval příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá nebo změněná po zahájení programového období.

(13)

Členské státy by měly při přípravě programových dokumentů zohlednit příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá podle čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 SFEU , pokud jsou v souladu s cíli daného programu . Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země a evropského pilíře sociálních práv . Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn programu tak, aby zohledňoval příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá nebo změněná po zahájení programového období.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)

Členské státy by měly zohlednit obsah svých návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které mají být vypracovány podle nařízení o správě energetické unie (14), a výsledek procesu, který vyústil v doporučení Unie týkající se těchto plánů, u svých programů i finančních potřeb na investice do nízkouhlíkových technologií.

(14)

Členské státy by měly zohlednit obsah svých návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které mají být vypracovány podle nařízení o správě energetické unie (14), a výsledek procesu, který vyústil v doporučení Unie týkající se těchto plánů, u svých programů , mimo jiné v rámci přezkumu v polovině období, i finančních potřeb na investice do nízkouhlíkových technologií.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

Dohoda o partnerství vypracovaná každým členským státem by měla představovat strategický dokument, kterým se budou řídit jednání o koncepci programů mezi Komisí a dotčeným členským státem. Aby se snížila administrativní zátěž, nemělo by být během programového období nutné dohody o partnerství měnit. Aby se usnadnilo programování a zabránilo se překrývání obsahu programových dokumentů, mohou být dohody o partnerství zahrnuty jako součást programu.

(15)

Dohoda o partnerství vypracovaná každým členským státem by měla představovat strategický dokument, kterým se budou řídit jednání o koncepci programů mezi Komisí a dotčeným členským státem. Aby se snížila administrativní zátěž, nemělo by být během programového období nutné dohody o partnerství měnit. Aby se usnadnilo programování a zabránilo se překrývání obsahu programových dokumentů, mělo by být možné zahrnout dohody o partnerství jako součást programu.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)

Každý členský stát by měl mít možnost přispívat do fondu InvestEU za účelem poskytnutí rozpočtových záruk pro investice v daném členském státě.

(16)

Každý členský stát by mohl mít možnost přispívat do fondu InvestEU za účelem poskytnutí rozpočtových záruk pro investice v daném členském státě , a to za určitých podmínek uvedených v článku 10 tohoto nařízení .

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)

Aby se zajistily nezbytné předpoklady pro účinné a efektivní využívání podpory Unie poskytované prostřednictvím fondů, měl by být vytvořen omezený seznam základních podmínek a stručný a vyčerpávající soubor objektivních kritérií pro jejich posuzování. Každá základní podmínka by měla být vázána na specifický cíl a měla by se automaticky použít, pokud bude daný specifický cíl vybrán k podpoře. Pokud uvedené podmínky nejsou splněny, neměly by být výdaje související s operacemi v rámci souvisejících specifických cílů zahrnuty do žádostí o platby. V zájmu zachování příznivého investičního rámce by se mělo pravidelně sledovat průběžné plnění základních podmínek. Je rovněž důležité zajistit, aby operace vybrané pro podporu byly prováděny v souladu se zavedenými strategiemi a plánovacími dokumenty, aby splňovaly základní podmínky, a tím zajistit, že všechny spolufinancované operace budou v souladu s rámcem politiky Unie.

(17)

Aby se zajistily nezbytné předpoklady pro inkluzivní, nediskriminační, účinné a efektivní využívání podpory Unie poskytované prostřednictvím fondů, měl by být vytvořen omezený seznam základních podmínek a stručný a vyčerpávající soubor objektivních kritérií pro jejich posuzování. Každá základní podmínka by měla být vázána na specifický cíl a měla by se automaticky použít, pokud bude daný specifický cíl vybrán k podpoře. Pokud uvedené podmínky nejsou splněny, neměly by být výdaje související s operacemi v rámci souvisejících specifických cílů zahrnuty do žádostí o platby. V zájmu zachování příznivého investičního rámce by se mělo pravidelně sledovat průběžné plnění základních podmínek. Je rovněž důležité zajistit, aby operace vybrané pro podporu byly prováděny v souladu se zavedenými strategiemi a plánovacími dokumenty, aby splňovaly základní podmínky, a tím zajistit, že všechny spolufinancované operace budou v souladu s rámcem politiky Unie.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)

Členské státy by měly pro každý program vytvořit výkonnostní rámec, který bude zahrnovat všechny ukazatele, milníky a cíle pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu.

(18)

Členské státy by měly pro každý program vytvořit výkonnostní rámec, který bude zahrnovat všechny ukazatele, milníky a cíle pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu. To by mělo umožnit, aby výběr projektů a jejich hodnocení byly zaměřeny na výsledky.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)

Členský stát by měl provést přezkum v polovině období pro každý program podporovaný z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti. Uvedený přezkum by měl zajistit plnohodnotnou úpravu programů na základě jejich výkonnosti a současně vytvořit příležitost k zohlednění nových úkolů a příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v roce 2024. Souběžně by Komise v roce 2024 měla, společně s technickou úpravou na rok 2025, přezkoumat celkové příděly všech členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst politiky soudržnosti na roky 2025, 2026 a 2027 a uplatnit metodu přidělování stanovenou v příslušném základním právním aktu. Uvedený přezkum by měl společně s výsledky přezkumu v polovině období vést ke změnám programů spočívajícím v úpravě finančních přídělů pro roky 2025, 2026 a 2027.

(19)

Členský stát by měl provést přezkum v polovině období pro každý program podporovaný z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti. Uvedený přezkum by měl zajistit plnohodnotnou úpravu programů na základě jejich výkonnosti a současně vytvořit příležitost k zohlednění nových úkolů a příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v roce 2024 a pokroku při provádění vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a evropského pilíře sociálních práv. Zohledněny by měly být i demografické výzvy . Souběžně by Komise v roce 2024 měla, společně s technickou úpravou na rok 2025, přezkoumat celkové příděly všech členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst politiky soudržnosti na roky 2025, 2026 a 2027 a uplatnit metodu přidělování stanovenou v příslušném základním právním aktu. Uvedený přezkum by měl společně s výsledky přezkumu v polovině období vést ke změnám programů spočívajícím v úpravě finančních přídělů pro roky 2025, 2026 a 2027.

Pozměňovací návrhy 425rev, 444rev, 448 a 469

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)

Měly by být dále upřesněny mechanismy zajišťující vazbu mezi politikami financování Unie a správou ekonomických záležitostí Unie, přičemž Komise bude mít možnost předložit Radě návrh na pozastavení všech nebo některých závazků v rámci jednoho nebo více programů dotčeného členského státu, pokud uvedený členský stát nepřijme v souvislosti s procesem správy ekonomických záležitostí účinná opatření. Aby se zajistilo jednotné provádění, a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, jež jsou nezbytná k zajištění účinných opatření v souvislosti se správou ekonomických záležitostí, mělo by se hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou.

vypouští se

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a)

Členské státy by v rámci stávajícího Paktu o stabilitě a růstu mohly v řádně odůvodněných případech předložit žádost o flexibilitu pro veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje podporované veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic aktivovaných v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy). Komise by měla stanovit fiskální úpravy v rámci preventivní nebo nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu po pečlivém zvážení příslušné žádosti.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(22a)

Velké projekty zaujímají významný podíl na financování Unie a často mají klíčový význam pro plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Proto je odůvodněné, aby operace přesahující určitou mezní hodnotu nadále podléhaly zvláštním schvalovacím postupům podle tohoto nařízení. Mezní hodnota by měla být stanovena v souvislosti s celkovými způsobilými náklady po zohlednění očekávaných čistých příjmů. K zajištění jednoznačnosti je vhodné pro tento účel vymezit obsah žádosti velkého projektu. Žádost by měla obsahovat nezbytné informace, které poskytnou dostatečné ujištění o tom, že finanční příspěvek z fondů nebude mít za následek podstatnou ztrátu pracovních míst ve stávajících výrobních lokalitách v Unii. Členský stát by měl poskytnout veškeré nezbytné informace a Komise by měla velký projekt ohodnotit, aby určila, zda je požadovaný finanční příspěvek odůvodněný.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)

Aby se posílil integrovaný přístup k územnímu rozvoji, měly by investice v podobě územních nástrojů, například integrované územní investice, komunitně vedený místní rozvoj nebo jakýkoli jiný územní nástroj v rámci cíle politiky „Evropa bližší občanům“, který podporuje iniciativy vyvíjené členským státem pro investice naplánované z EFRR, vycházet ze strategií územního a místního rozvoje. Pro účely integrovaných územních investic a územních nástrojů vytvářených členskými státy by měly být stanoveny minimální požadavky na obsah územních strategií. Uvedené územní strategie by měly být vytvářeny a schvalovány v rámci odpovědnosti příslušných orgánů nebo subjektů. Aby se zajistilo zapojení příslušných orgánů nebo subjektů do provádění územních strategií, měly by být uvedené orgány nebo subjekty odpovědné za výběr operací, které budou podpořeny, nebo by měly být do tohoto výběru zapojeny.

(23)

Aby se posílil integrovaný přístup k územnímu rozvoji, měly by investice v podobě územních nástrojů, například integrované územní investice, komunitně vedený místní rozvoj (v rámci EZFRV označovaný jako „LEADER“) nebo jakýkoli jiný územní nástroj v rámci cíle politiky „Evropa bližší občanům“, který podporuje iniciativy vyvíjené členským státem pro investice naplánované z EFRR, vycházet ze strategií územního a místního rozvoje . Totéž by mělo platit pro související iniciativy, jako jsou „inteligentní vesnice“ . Pro účely integrovaných územních investic a územních nástrojů vytvářených členskými státy by měly být stanoveny minimální požadavky na obsah územních strategií. Uvedené územní strategie by měly být vytvářeny a schvalovány v rámci odpovědnosti příslušných orgánů nebo subjektů. Aby se zajistilo zapojení příslušných orgánů nebo subjektů do provádění územních strategií, měly by být uvedené orgány nebo subjekty odpovědné za výběr operací, které budou podpořeny, nebo by měly být do tohoto výběru zapojeny.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)

Pro lepší mobilizaci potenciálu na místní úrovni je nezbytné posílit a usnadnit komunitně vedený místní rozvoj. Ten by měl zohledňovat místní potřeby a potenciál i příslušné sociokulturní charakteristiky a měl by zajišťovat strukturální změny, budovat kapacity komunit a stimulovat inovace. Měla by být posílena úzká spolupráce a integrované využívání fondů pro provádění strategií místního rozvoje. Měla by platit základní zásada, že místní akční skupiny zastupující zájmy komunity budou odpovědné za koncepci a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje. Aby se zjednodušila koordinovaná podpora strategií komunitně vedeného místního rozvoje z různých fondů i jejich provádění, je třeba usnadnit využívání přístupu s hlavním fondem.

(24)

Pro lepší mobilizaci potenciálu na místní úrovni je nezbytné posílit a usnadnit komunitně vedený místní rozvoj. Ten by měl zohledňovat místní potřeby a potenciál i příslušné sociokulturní charakteristiky a měl by zajišťovat strukturální změny, budovat komunitní a administrativní kapacity a stimulovat inovace. Měla by být posílena úzká spolupráce a integrované využívání fondů pro provádění strategií místního rozvoje. Měla by platit základní zásada, že místní akční skupiny zastupující zájmy komunity budou odpovědné za koncepci a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje. Aby se zjednodušila koordinovaná podpora strategií komunitně vedeného místního rozvoje z různých fondů i jejich provádění, je třeba usnadnit využívání přístupu s hlavním fondem.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)

Pro snížení administrativní zátěže by měla být technická pomoc z podnětu členského státu prováděna prostřednictvím paušální sazby na základě pokroku při provádění programu. Uvedená technická pomoc může být doplněna cílenými opatřeními pro budování administrativních kapacit na základě metod úhrady nesouvisejících s náklady. Činnosti a výstupy i příslušné platby Unie mohou být dohodnuty v plánu a mohou vést k platbám za výsledky přímo na místě.

(25)

Pro snížení administrativní zátěže by měla být technická pomoc z podnětu členského státu prováděna prostřednictvím paušální sazby na základě pokroku při provádění programu. Uvedená technická pomoc může být doplněna cílenými opatřeními pro budování administrativních kapacit , jako je hodnocení souboru dovedností lidských zdrojů na základě metod úhrady nesouvisejících s náklady. Činnosti a výstupy i příslušné platby Unie mohou být dohodnuty v plánu a mohou vést k platbám za výsledky přímo na místě.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)

Pro přezkum výkonnosti programů by měl členský stát ustavit monitorovací výbory. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měly být výroční zprávy o provádění nahrazeny každoročním strukturovaným politickým dialogem na základě nejnovějších informací a údajů o provádění programu, které předloží členský stát.

(27)

Pro přezkum výkonnosti programů by měl členský stát ustavit monitorovací výbory tvořené rovněž zástupci občanské společnosti a sociálních partnerů . V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měly být výroční zprávy o provádění nahrazeny každoročním strukturovaným politickým dialogem na základě nejnovějších informací a údajů o provádění programu, které předloží členský stát.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (16) je třeba fondy hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však omezovat nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků fondů v praxi.

(28)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (16) je třeba fondy hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však omezovat nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků fondů v praxi. Je třeba stanovit ukazatele pokud možno zohledňující genderové aspekty.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)

Aby se zajistila dostupnost podrobných aktuálních informací o provádění programu, je třeba vyžadovat častější podávání elektronických zpráv obsahujících kvantitativní údaje.

(29)

Aby se zajistila dostupnost podrobných aktuálních informací o provádění programu, je třeba vyžadovat účinné a včasné podávání elektronických zpráv obsahujících kvantitativní údaje.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)

Za účelem podpory přípravy souvisejících programů a činností v příštím programovém období by Komise měla provést hodnocení fondů v polovině období. Na konci programového období by Komise měla provádět zpětná hodnocení fondů, která by se měla zaměřit na dopad fondů.

(30)

Za účelem podpory přípravy souvisejících programů a činností v příštím programovém období by Komise měla provést hodnocení fondů v polovině období. Na konci programového období by Komise měla provádět zpětná hodnocení fondů, která by se měla zaměřit na dopad fondů. Výsledky těchto hodnocení by měly být zveřejněny.

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)

Pokud jde o granty poskytnuté příjemcům, měly by členské státy stále více využívat zjednodušeného vykazování nákladů. Finanční limit pro povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů by měl být vázán na celkové náklady na operaci, aby se zajistil stejný přístup ke všem operacím pod limitem bez ohledu na to, zda je podpora veřejná nebo soukromá.

(34)

Pokud jde o granty poskytnuté příjemcům, měly by členské státy stále více využívat zjednodušeného vykazování nákladů. Finanční limit pro povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů by měl být vázán na celkové náklady na operaci, aby se zajistil stejný přístup ke všem operacím pod limitem bez ohledu na to, zda je podpora veřejná nebo soukromá. Pokud má členský stát v úmyslu navrhnout využití zjednodušeného vykazování nákladů, měl by tento krok konzultovat s monitorovacím výborem.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)

V zájmu optimalizace využívání spolufinancovaných investic do ochrany životního prostředí by měla být zajištěna součinnost s programem LIFE pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména prostřednictvím strategických integrovaných projektů LIFE a strategických projektů na ochranu přírody.

(36)

V zájmu optimalizace využívání spolufinancovaných investic do ochrany životního prostředí by měla být zajištěna součinnost s programem LIFE pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména prostřednictvím strategických integrovaných projektů LIFE, strategických projektů na ochranu přírody a projektů financovaných v rámci programu Horizont Evropa a dalších unijních programů .

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38)

Aby byla zajištěna účinnost, spravedlnost a trvale udržitelný dopad fondů, měla by být přijata ustanovení, která zaručí, že investice do infrastruktury nebo produktivní investice budou mít dlouhou životnost, a zabrání tomu, aby se fondy využívaly k získání nepatřičných výhod. Řídicí orgány by měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby při výběru operací nepodporovaly přemisťování a aby se částky neoprávněně vyplacené na operace, které nesplňují požadavek na trvalost, považovaly za nesrovnalosti.

(38)

Aby byla zajištěna inkluzivnost, účinnost, spravedlnost a trvale udržitelný dopad fondů, měla by být přijata ustanovení, která zaručí, že investice do infrastruktury nebo produktivní investice nebudou diskriminační a že budou mít dlouhou životnost, a zabrání tomu, aby se fondy využívaly k získání nepatřičných výhod. Řídicí orgány by měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby při výběru operací nepodporovaly přemisťování a aby se částky neoprávněně vyplacené na operace, které nesplňují požadavek na trvalost, považovaly za nesrovnalosti.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 40

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(40)

S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi fondy a přímo řízenými nástroji, včetně nástroje pro provádění reforem. K dosažení této součinnosti by měly sloužit klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady programu Horizont Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů.

(40)

S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi fondy a přímo řízenými nástroji, včetně nástroje pro provádění reforem. Koordinace této politiky by měla podporovat snadno uplatnitelné mechanismy a mnohoúrovňovou správu. K dosažení této součinnosti by měly sloužit klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady programu Horizont Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů.

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(42a)

Řídicí orgány měly mít možnost uplatňovat finanční nástroje přímým zadáváním zakázek skupině EIB, vnitrostátním podpůrným bankám a mezinárodním finančním institucím.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 44

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(44)

Při plném dodržování platných pravidel pro státní podporu a zadávání veřejných zakázek, která byla objasněna již během programového období 2014–2020, by řídicí orgány měly mít možnost rozhodnout o nejvhodnějších variantách pro provádění finančních nástrojů, aby byly schopny řešit konkrétní potřeby cílových regionů.

(44)

Při plném dodržování platných pravidel pro státní podporu a zadávání veřejných zakázek, která byla objasněna již během programového období 2014–2020, by řídicí orgány měly mít možnost rozhodnout o nejvhodnějších variantách pro provádění finančních nástrojů, aby byly schopny řešit konkrétní potřeby cílových regionů. V tomto rámci by měla Komise ve spolupráci s Evropským účetním dvorem vydat doporučení pro auditory, řídící orgány a příjemce týkající se posuzování souladu s pravidly státní podpory a vytváření režimů státní podpory.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 45 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(45a)

Aby se zvýšila odpovědnost a transparentnost, měla by Komise zajistit systém pro vyřizování stížností, který bude přístupný všem občanům a zúčastněným subjektům ve všech fázích přípravy a provádění programů včetně monitorování a hodnocení.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 46

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46)

Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se zjednodušit převzetí prováděcích opatření z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie.

(46)

Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se pokud možno zjednodušit převzetí prováděcích opatření , včetně administrativních a IT systémů, z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(48a)

V zájmu účinného využívání fondů by měla být podpora EIB na požádání k dispozici všem členským státům. Zahrnovat by mohla budování kapacit, podporu identifikace, přípravy a provádění projektu, jakož i poradenství ohledně finančních nástrojů a investičních platforem.

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 50

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(50)

Aby se zajistila vhodná rovnováha mezi účinným a efektivním prováděním fondů a souvisejícími administrativními náklady a zátěží, měla by četnost, rozsah a působnost řídicích kontrol vycházet z posouzení rizik, které zohlední faktory, jako například druh prováděné operace, příjemce a úroveň rizik identifikovaných při předchozích řídicích kontrolách a auditech.

(50)

Aby se zajistila vhodná rovnováha mezi účinným a efektivním prováděním fondů a souvisejícími administrativními náklady a zátěží, měla by četnost, rozsah a působnost řídicích kontrol vycházet z posouzení rizik, které zohlední faktory, jako například druh prováděné operace, složitost a počet operací, příjemce a úroveň rizik identifikovaných při předchozích řídicích kontrolách a auditech. Opatření v oblasti řízení a kontroly fondů by měla být úměrná míře rizika pro rozpočet Unie.

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 58

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(58)

Členské státy by rovněž měly předcházet veškerým nesrovnalostem včetně podvodů ze strany příjemců, odhalovat je a účinně je odstraňovat. Kromě toho v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 (18) a nařízeními (Euratom, ES) č. 2988/95 (19) a (ES) č. 2185/96 (20) může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 (21) může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a další trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2017/1371 (22) o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly při ochraně finančních zájmů Unie, udělily nezbytná práva a přístup ke Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) a zajistily, aby veškeré třetí strany podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva. Členské státy by měly podat Komisi zprávu o zjištěných nesrovnalostech, včetně podvodů, a o následných opatřeních, jakož i o opatřeních navazujících na vyšetřování úřadu OLAF.

(58)

Členské státy by rovněž měly předcházet veškerým nesrovnalostem včetně podvodů ze strany příjemců, odhalovat je a účinně je odstraňovat. Kromě toho v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 (18) a nařízeními (Euratom, ES) č. 2988/95 (19) a (Euratom, ES) č. 2185/96 (20) může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 (21) může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a další trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2017/1371 (22) o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly při ochraně finančních zájmů Unie, udělily nezbytná práva a přístup ke Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) a zajistily, aby veškeré třetí strany podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva. Členské státy by měly podat Komisi podrobnou zprávu o zjištěných nesrovnalostech, včetně podvodů, a o následných opatřeních, jakož i o opatřeních navazujících na vyšetřování úřadu OLAF. Členské státy, které se neúčastní posílené spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce, by měly podávat Komisi zprávy o rozhodnutích přijatých vnitrostátními orgány činnými v trestním řízení v souvislosti se zjištěnými nedostatky, jež mají vliv na rozpočet Unie.

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 61

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(61)

Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (23), ve znění nařízení Komise (EU) č.  868 / 2014  (24).

(61)

Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (23), ve znění nařízení Komise (EU) 2016 / 2066  (24).

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 62

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)

Aby bylo možné určit přiměřený finanční rámec pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti, měla by Komise stanovit orientační roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, společně se seznamem způsobilých regionů, a rozpis přídělů pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg). Jelikož by příděly jednotlivých členských států měly být stanoveny na základě statistických údajů a prognóz dostupných v roce 2018, a s ohledem na nejistoty při prognózování, měla by Komise na základě nejnovějších statistik dostupných v dané době přezkoumat celkové příděly všech členských států v roce 2024 a měla by tyto příděly na roky 2025 až 2027 upravit, pokud bude kumulativní rozdíl činit více než +/– 5 %, aby byly ve změnách programů zároveň zohledněny výsledky přezkumu v polovině období a provedení technických úprav.

(62)

Aby bylo možné určit přiměřený finanční rámec pro EFRR, ESF+ , ENRF a Fond soudržnosti, měla by Komise stanovit orientační roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, společně se seznamem způsobilých regionů, a rozpis přídělů pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg). Jelikož by příděly jednotlivých členských států měly být stanoveny na základě statistických údajů a prognóz dostupných v roce 2018, a s ohledem na nejistoty při prognózování, měla by Komise na základě nejnovějších statistik dostupných v dané době přezkoumat celkové příděly všech členských států v roce 2024 a měla by tyto příděly na roky 2025 až 2027 upravit, pokud bude kumulativní rozdíl činit více než +/– 5 %, aby byly ve změnách programů zároveň zohledněny výsledky přezkumu v polovině období a provedení technických úprav.

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 63

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(63)

Projekty transevropských dopravních sítí v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy] (25) budou nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení i přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Na základě úspěšného přístupu v programovém období 2014–2020 by pro tento účel měla být do Nástroje pro propojení Evropy převedena částka 10 000 000 000  EUR z Fondu soudržnosti.

(63)

Projekty transevropských dopravních sítí v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy] (25) budou nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení i přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Na základě úspěšného přístupu v programovém období 2014–2020 by pro tento účel měla být do Nástroje pro propojení Evropy převedena částka 4 000 000 000  EUR z Fondu soudržnosti.

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 64

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(64)

Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, která by se měla provádět pod přímým nebo nepřímým řízením Komise.

(64)

Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, která by se měla provádět pod přímým nebo nepřímým řízením Komise. V budoucnu je nutné další uvážení zvláštní podpory poskytované znevýhodněným regionům a komunitám.

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 65 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(65a)

S ohledem na výzvy, s nimiž se potýkají regiony se středními příjmy, jak jsou popsány v sedmé zprávě o soudržnosti  (1a) (nízký růst ve srovnání s rozvinutými regiony, ale také ve srovnání s méně rozvinutými regiony, přičemž tomuto problému čelí zejména regiony, jejichž HDP na obyvatele je mezi 90 % a 100 % průměru HDP zemí EU-27), by měly „přechodové regiony“ obdržet odpovídající podporu a měly by být definovány jako regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 100 % průměru HDP zemí EU-27.

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 66 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(66a)

V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie budou některé regiony a členské státy v závislosti na svých geografických a přírodních podmínkách a s ohledem na rozsah vzájemných obchodních vazeb vystaveny důsledkům tohoto kroku více než jiné. Je proto důležité stanovit praktická řešení rovněž v rámci politiky soudržnosti s cílem podpořit dotčené regiony a členské státy poté, co Spojené království z EU vystoupí. Mimoto je třeba navázat trvalou spolupráci zahrnující výměnu informací a osvědčených postupů na úrovni místních a regionálních orgánů nejvíce zasažených regionů a členských států.

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 67

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(67)

Je nutné stanovit míry spolufinancování v oblasti politiky soudržnosti podle kategorií regionů, aby se zajistilo respektování zásady spolufinancování pomocí vhodné míry vnitrostátní podpory z veřejných nebo soukromých prostředků. Uvedené míry by měly odpovídat úrovni hospodářského rozvoje regionů z hlediska HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27.

(67)

Je nutné stanovit míry spolufinancování v oblasti politiky soudržnosti podle kategorií regionů, aby se zajistilo respektování zásady spolufinancování pomocí vhodné míry vnitrostátní podpory z veřejných nebo soukromých prostředků. Uvedené míry by měly odpovídat úrovni hospodářského rozvoje regionů z hlediska HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27 a současně zajistit, aby nedocházelo k méně příznivému zacházení kvůli přesunům mezi kategoriemi .

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 69

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(69)

Kromě toho by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o stanovení kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které mají být vykázány, definice jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady vztahujícího se na všechny členské státy, jakož i zavedení standardizovaných rutinních metod výběru vzorků.

(69)

Kromě toho by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o  změny evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci s cílem přizpůsobit jej tomuto nařízení, stanovení kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které mají být vykázány, definice jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady vztahujícího se na všechny členské státy, jakož i zavedení standardizovaných rutinních metod výběru vzorků.

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 70

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(70)

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(70)

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla se všemi zainteresovanými stranami odpovídající a transparentní konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 73

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(73)

Cíle tohoto nařízení, tj. posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a stanovit společná finanční pravidla pro tu část rozpočtu Unie, která se provádí v rámci sdíleného řízení, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, na jedné straně z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a  zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů , jakož i nedostatku finančních prostředků členských států a regionů, a na druhé straně proto, že je zapotřebí soudržného prováděcího rámce zahrnujícího několik fondů Unie ve sdíleném řízení. Jelikož uvedených cílů tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(73)

Cíle tohoto nařízení, tj. posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a stanovit společná finanční pravidla pro tu část rozpočtu Unie, která se provádí v rámci sdíleného řízení, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, na jedné straně z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a  konkrétní výzvy, jimž čelí nejvíce znevýhodněné regiony , jakož i nedostatku finančních prostředků členských států a regionů, a na druhé straně proto, že je zapotřebí soudržného prováděcího rámce zahrnujícího několik fondů Unie ve sdíleném řízení. Jelikož uvedených cílů tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

finanční pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropský sociální fond plus (dále jen „ESF+“), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (dále jen „ENRF“), Azylový a migrační fond (dále jen „AMIF“), Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) a Nástroj pro správu hranic a víza (dále jen „BMVI“) (dále jen „fondy“);

a)

finanční pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropský sociální fond plus (dále jen „ESF+“), Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“), Evropský námořní a rybářský fond (dále jen „ENRF“), Azylový a migrační fond (dále jen „AMIF“), Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) a Nástroj pro správu hranic a víza (dále jen „BMVI“) (dále jen „fondy“);

Pozměňovací návrh 431

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

společná ustanovení pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a ENRF.

b)

společná ustanovení pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a ENRF a pro EZFRV, jak je předepsáno v odstavci 1a tohoto článku .

Pozměňovací návrh 432

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.     Hlava I, kapitola I – čl. 2 odst. 4 písm. a), kapitola II – článek 5, hlava III, kapitola II – články 22 až 28 a hlava IV – kapitola III – oddíl I – články 41 až 43 se uplatní na podpůrná opatření financovaná z EZFRV a hlava I – kapitola 1 – čl. 2 odst. 15 až 25, a také hlava V – kapitola II – oddíl II – články 52 až 56 se uplatní na finanční nástroje stanovené v článku 74 nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] a podporované z EZFRV.

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

„příslušnými doporučeními pro jednotlivé země“ doporučení Rady přijatá v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 SFEU týkající se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, která podle nařízení pro jednotlivé fondy spadají do oblasti působnosti fondů, a příslušná doporučení přijatá v souladu s článkem [XX] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo nového nařízení o správě energetické unie];

(1)

„příslušnými doporučeními pro jednotlivé země“ doporučení Rady přijatá v souladu s čl. 121 odst. 2 a  4 a čl. 148 odst. 4 SFEU týkající se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, která podle nařízení pro jednotlivé fondy spadají do oblasti působnosti fondů, a příslušná doporučení přijatá v souladu s článkem [XX] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo nového nařízení o správě energetické unie];

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)

„základní podmínkou“ konkrétní a přesně definovaná podmínka, která má skutečnou souvislost s přímým dopadem na účinné a účelné dosažení specifického cíle programu;

Pozměňovací návrh 56

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)

„programem“ v souvislosti s EZFRV strategické plány SZP uvedené v nařízení (EU) […] („nařízení o strategických plánech SZP“);

Pozměňovací návrh 57

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 8 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

v souvislosti se systémy státní podpory podnik, který dostává podporu;

c)

v souvislosti se systémy státní podpory subjekt, popřípadě podnik, který dostává podporu , s výjimkou případů, kdy je výše podpory na podnik nižší než 200 000 EUR, a dotčený členský stát se může rozhodnout, že příjemcem je subjekt poskytující podporu, aniž jsou dotčena nařízení Komise (EU) č. 1407/2013  (1a) , (EU) č. 1408/2013  (1b) a (EU) č. 717/2014  (1c);

Pozměňovací návrh 58

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

„fondem malých projektů“ operace v programu Interreg, jejímž cílem je výběr a provádění projektů omezeného finančního objemu;

(9)

„fondem malých projektů“ operace v programu Interreg, jejímž cílem je výběr a provádění projektů včetně občanských (people-to-people) projektů omezeného finančního objemu;

Pozměňovací návrh 59

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

„zvláštním fondem“ fond zřízený řídicím orgánem nebo holdingovým fondem za účelem poskytování finančních produktů konečným příjemcům;

(21)

„zvláštním fondem“ fond zřízený řídicím orgánem nebo holdingovým fondem , jehož prostřednictvím poskytují finanční produkty konečným příjemcům;

Pozměňovací návrh 60

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 36 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(36a)

zásadou „energetická účinnost v první řadě“ upřednostňování opatření zvyšujících efektivitu poptávky po energii a zásobování energií při rozhodování ohledně energetického plánování, politiky a investic;

Pozměňovací návrh 61

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)

„posouzením klimatické odolnosti“ proces, který zajišťuje, aby byla infrastruktura odolná vůči nepříznivým dopadům klimatu v souladu s vnitrostátními pravidly a pokyny, jsou-li k dispozici, nebo mezinárodně uznávanými normami.

(37)

„posouzením klimatické odolnosti“ proces, který zajišťuje, aby byla infrastruktura odolná vůči nepříznivým dopadům klimatu v souladu s  mezinárodně uznávanými normami nebo vnitrostátními pravidly a pokyny, jsou-li k dispozici, aby byla dodržována zásada energetické účinnosti v první řadě a aby byly voleny způsoby snižování emisí a dekarbonizace specifické pro jednotlivá odvětví;

Pozměňovací návrh 62

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 37 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(37a)

„EIB“ Evropská investiční banka, Evropský investiční fond nebo jakákoli dceřiná společnost Evropské investiční banky.

Pozměňovací návrh 63

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace;

a)

konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a posílení malých a střední podniků ;

Pozměňovací návrh 64

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(b)

zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik;

b)

zelenější, nízkouhlíkový přechod k hospodářství s nulovými emisemi a odolná Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se těmto změnám a prevence a řízení rizik;

Pozměňovací návrh 65

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

propojenější Evropa díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT;

c)

propojenější Evropa díky zlepšování mobility , včetně udržitelné a inteligentní mobility, a regionálního propojení IKT;

Pozměňovací návrh 66

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv;

d)

sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv;

Pozměňovací návrh 67

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí a místních iniciativ.

e)

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech regionů, oblastí a místních iniciativ.

Pozměňovací návrh 68

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Členské státy poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I.

3.   Členské státy v průběhu celého procesu plánování a provádění zajistí posouzení příslušných operací z hlediska klimatu a poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I.

Pozměňovací návrh 69

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.    Členské státy Komise zajistí koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy a jinými nástroji Unie, jako je program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty za účelem zabránění zdvojování úsilí během plánování a provádění.

4.    V souladu se svými příslušnými kompetencemi se zásadou subsidiarity a víceúrovňové správy zajistí členské státy a Komise koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy a jinými nástroji Unie, jako je program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty , které zabrání zdvojování úsilí během plánování a provádění.

Pozměňovací návrh 70

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.     Členské státy a Komise zajistí soulad s příslušnými pravidly státní podpory.

Pozměňovací návrh 71

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Členské státy a Komise plní rozpočet Unie přidělený fondům v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem [63] nařízení (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (dále jen „finanční nařízení“).

1.   Členské státy , v souladu se svým institucionálním a právním rámcem, a Komise plní rozpočet Unie přidělený fondům v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem [63] nařízení (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (dále jen „finanční nařízení“).

Pozměňovací návrh 72

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.    Částku podpory z Fondu soudržnosti převedenou na Nástroj pro propojení Evropy, Evropskou městskou iniciativu, meziregionální investiční inovace, částku podpory převedenou z ESF+ na nadnárodní spolupráci, částky přidělené na InvestEU (37) a technickou pomoc z podnětu Komise však Komise provádí v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a) a c)] finančního nařízení.

2.    Aniž je dotčen čl. 1 odst. 2, provádí Komise částku podpory z Fondu soudržnosti převedenou na Nástroj pro propojení Evropy, Evropskou městskou iniciativu, meziregionální investiční inovace, částku podpory převedenou z ESF+ na nadnárodní spolupráci, částky přidělené na InvestEU (37) a technickou pomoc z podnětu Komise v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a) a c)] finančního nařízení.

Pozměňovací návrh 73

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Komise může provádět spolupráci s nejvzdálenějšími regiony v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) v rámci nepřímého řízení.

3.   Komise může po dohodě s příslušným členským státem a regionem provádět spolupráci s nejvzdálenějšími regiony v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) v rámci nepřímého řízení.

Pozměňovací návrh 74

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.    Každý členský stát naváže partnerskou spolupráci s příslušnými regionálními místními orgány . Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery:

1.    V souvislosti s dohodou o partnerství a s každým jednotlivým programem naváže každý členský stát v souladu se svým institucionálním a právním rámcem plnohodnotnou účinnou partnerskou spolupráci . Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery:

Pozměňovací návrh 75

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

městské a jiné orgány veřejné správy;

a)

regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné správy;

Pozměňovací návrh 76

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, partnery v oblasti životního prostředí a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, rovnosti žen a mužů a nediskriminace.

c)

příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, např. partnery v oblasti životního prostředí , nevládní organizace a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, rovnosti žen a mužů a nediskriminace.

Pozměňovací návrh 77

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

výzkumné instituce a univerzity, je-li to relevantní.

Pozměňovací návrhy 78 a 459

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   V souladu se zásadou víceúrovňové správy zapojí členský stát uvedené partnery do přípravy dohod o partnerství a po celou dobu přípravy a  provádění programů, včetně účasti v monitorovacích výborech v souladu s článkem 34.

2.   V souladu se zásadou víceúrovňové správy a na základě přístupu zdola nahoru zapojí členský stát uvedené partnery do přípravy dohod o partnerství a po celou dobu přípravy , provádění hodnocení programů, včetně účasti v monitorovacích výborech v souladu s článkem 34. V této souvislosti členské státy přidělí odpovídající podíl zdrojů z fondů na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. U přeshraničních programů zapojí dotčené členské státy partnery ze všech zúčastněných členských států.

Pozměňovací návrh 79

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 (38).

3.   Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 (38). Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 107 týkající se změn nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 za účelem jeho přizpůsobení tomuto nařízení.

Pozměňovací návrh 80

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů.

4.   Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů a informuje o jejím výsledku Evropský parlament a Radu .

Pozměňovací návrh 81

Návrh nařízení

Článek 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 6a (nový)

 

Horizontální zásady

 

1.     Při vynakládání prostředků z fondů zajistí členské státy a Komise dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie.

 

2.     Členské státy a Komise zajistí, aby byla zohledňována a prosazována rovnost žen a mužů a aby bylo genderové hledisko začleněno do všech programů v průběhu jejich přípravy i provádění, a to i v souvislosti s monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením.

 

3.     Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby během přípravy, provádění a monitorování, podávání zpráv a hodnocení programů nedocházelo k diskriminaci na základě genderu, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění programů je zejména třeba zohlednit dostupnost pro osoby se zdravotním postižením.

 

4.     Cíle fondů jsou naplňovány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, při zohlednění cílů udržitelného rozvoje OSN a při prosazování cíle Unie zachovávat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a zmírňovat změnu klimatu, při dodržení zásady „znečišťovatel platí“ zakotvené v čl. 191 odst. 1 a 2 SFEU.

 

Členské státy a Komise při přípravě a provádění programů zajistí podporu požadavků na ochranu životního prostředí, účinného využívání zdrojů, zásady energetické účinnosti v první řadě, sociálně spravedlivé transformace energetiky, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, biologické rozmanitosti, odolnosti vůči katastrofám a předcházení rizikům. Měly by se vyvarovat investic spojených s výrobou, zpracováním, distribucí, skladováním či spalováním fosilních paliv.

Pozměňovací návrh 82

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Každý členský stát připraví dohodu o partnerství, která stanoví opatření pro účinné a efektivní využívání fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

1.   Každý členský stát připraví dohodu o partnerství, která stanoví opatření pro účinné a efektivní využívání fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Tato dohoda o partnerství je vypracována v souladu s kodexem chování stanoveným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014.

Pozměňovací návrh 83

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Členský stát předloží dohodu o partnerství Komisi před předložením prvního programu nebo současně s ním.

2.   Členský stát předloží dohodu o partnerství Komisi před předložením prvního programu nebo současně s ním , nejpozději však do 30. dubna 2021 .

Pozměňovací návrh 84

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Dohodu o partnerství lze předložit společně s příslušným ročním národním programem reforem.

3.   Dohodu o partnerství lze předložit společně s příslušným ročním národním programem reforem a vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu .

Pozměňovací návrh 85

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

vybrané cíle politiky s uvedením toho, které fondy a programy budou tyto cíle plnit, a jejich odůvodnění, a v příslušných případech odůvodnění použití realizačního modelu InvestEU, přičemž se zohlední příslušná doporučení pro jednotlivé země;

a)

vybrané cíle politiky s uvedením toho, které fondy a programy budou tyto cíle plnit, a jejich odůvodnění, přičemž se zohlední a uvedenou příslušná doporučení pro jednotlivé země a regionální výzvy ;

Pozměňovací návrh 86

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)

souhrn politických rozhodnutí a očekávaných hlavních výsledků pro každý fond , včetně případně použitím InvestEU ;

i)

souhrn politických rozhodnutí a očekávaných hlavních výsledků pro každý fond;

Pozměňovací návrh 87

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)

koordinaci, vymezení a doplňkovost mezi fondy a případně i koordinaci mezi národními a regionálními programy;

ii)

koordinaci, vymezení a doplňkovost mezi fondy a případně i koordinaci mezi národními a regionálními programy , zejména s ohledem na strategické plány SZP uvedené v nařízení (EU) […] („nařízení o strategických plánech SZP“) ;

Pozměňovací návrh 88

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)

doplňkovost mezi fondy a jinými nástroji Unie, včetně strategických integrovaných projektů a strategických projektů na ochranu přírody programu LIFE;

iii)

doplňkovost a součinnost mezi fondy a jinými nástroji Unie, včetně strategických integrovaných projektů a strategických projektů na ochranu přírody programu LIFE a případně projektů financovaných z programu Horizont Evropa ;

Pozměňovací návrh 89

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod iii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiia)

plnění cílů, politik a opatření v rámci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;

Pozměňovací návrh 90

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

předběžné finanční příděly z každého fondu podle cílů politiky na vnitrostátní úrovni v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy týkajícími se tematického zaměření;

c)

předběžné finanční příděly z každého fondu podle cílů politiky na vnitrostátní a případně na regionální úrovni v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy týkajícími se tematického zaměření;

Pozměňovací návrh 91

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

v příslušném případě rozdělení finančních zdrojů podle kategorií regionů v souladu s čl. 102 odst. 2 a výše prostředků, jejichž převod mezi kategoriemi regionů se navrhuje podle článku 105;

d)

rozdělení finančních zdrojů podle kategorií regionů v souladu s čl. 102 odst. 2 a výše prostředků, jejichž převod mezi kategoriemi regionů se navrhuje podle článku 105;

Pozměňovací návrh 92

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

částky, které se mají přispět do InvestEU, podle fondů a kategorií regionů;

vypouští se

Pozměňovací návrh 93

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)

souhrn opatření, která dotčený členský stát přijme pro posílení vlastních administrativních kapacit potřebných k provádění fondů.

g)

souhrn opatření, která dotčený členský stát přijme pro posílení vlastních administrativních kapacit potřebných k provádění fondů a svého systému řízení a kontroly .

Pozměňovací návrh 94

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga)

případně integrovaný přístup k řešení demografických problémů regionů a/nebo specifických potřeb regionů a oblastí;

Pozměňovací návrh 95

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. g b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

gb)

strategii pro komunikaci a viditelnost.

Pozměňovací návrh 96

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

EIB se může na žádost členských států podílet na přípravě dohody o partnerství, jakož i na činnostech souvisejících s přípravou operací, finančních nástrojů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

Pozměňovací návrh 97

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud jde o cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), obsahuje dohoda o partnerství pouze seznam plánovaných programů.

Pokud jde o cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), obsahuje dohoda o partnerství pouze seznam plánovaných programů a potřeb v oblasti přeshraničních investic v dotčeném členském státě .

Pozměňovací návrh 98

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro jednotlivé fondy. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země.

1.   Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro jednotlivé fondy. Komise v rámci svého posouzení vezme v úvahu ustanovení článku 4 a 6, příslušná doporučení pro jednotlivé země a opatření související s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, jakož i způsob, jakým jsou tyto plány řešeny .

Pozměňovací návrh 99

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem.

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do dvou měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem.

Pozměňovací návrh 100

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Členský stát přezkoumá dohodu o partnerství s přihlédnutím k připomínkám Komise.

3.   Členský stát přezkoumá dohodu o partnerství s přihlédnutím k připomínkám Komise do jednoho měsíce od data jejich předložení .

Pozměňovací návrh 101

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení partnerské dohody nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení partnerské dohody dotčeným členským státem. Dohoda o partnerství nesmí být měněna.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení partnerské dohody nejpozději do čtyř měsíců ode dne prvního předložení partnerské dohody dotčeným členským státem. Dohoda o partnerství nesmí být měněna.

Pozměňovací návrh 428

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Členské státy mohou v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu vyčlenit částku z ERDF, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF, kterou se má přispět do InvestEU a poskytnout prostřednictvím rozpočtových záruk. Částka, kterou se přispět do InvestEU, nepřekročí 5 % celkového přídělu z každého fondu s  výjimkou řádně odůvodněných případů . Takové příspěvky nepředstavují převod zdrojů podle článku 21 .

1.   Členské státy mohou od 1. ledna 2023 se souhlasem dotčených řídicích orgánů v žádosti o změnu programu vyčlenit z ERDF, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF částku ve výši až 2 % , kterou se má přispět do InvestEU a  která se má poskytnout prostřednictvím rozpočtových záruk. Do InvestEU se může v rámci přezkumu v polovině období dále přispět částkou ve výši až 3 % celkového přídělu z každého fondu . Takové příspěvky jsou k dispozici pro investice, jež jsou v souladu cíli politiky soudržnosti a směřují do stejné kategorie regionů, na kterou se zaměřovaly fondy, z nichž pocházejí . Kdykoli je do InvestEU poskytnuta částka z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti, použijí se základní podmínky popsané v článku 11 a v přílohách III a IV tohoto nařízení. Přiděleny mohou být pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky .

Pozměňovací návrh 103

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.     Na dohodu o partnerství mohou být přiděleny zdroje pro běžný rozpočtový rok a pro budoucí kalendářní roky. V případě žádosti o změnu programu mohou být přiděleny pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky.

vypouští se

Pozměňovací návrh 104

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Částka uvedená v odstavci 1 se použije na tvorbu rezerv části záruky EU v rámci složky pro členský stát.

3.   Částka uvedená v odstavci 1 se použije na tvorbu rezerv části záruky EU v rámci složky pro příslušný členský stát.

Pozměňovací návrh 105

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud do 31. prosince 2021 nebyla uzavřena dohoda o přiznání příspěvku podle článku [9] [nařízení o InvestEU], ve výši uvedené v odstavci 1 vyčleněné v dohodě o partnerství , předloží členský stát žádost o změnu programu nebo programů k použití odpovídající částky.

Pokud do 31. prosince 2023 nebyla uzavřena dohoda o přiznání příspěvku podle článku [9] [nařízení o InvestEU], ve výši uvedené v odstavci 1, předloží členský stát žádost o změnu programu nebo programů k použití odpovídající částky.

Pozměňovací návrh 106

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dohoda o přiznání příspěvku ve výši uvedené v odstavci 1 vyčleněné v žádosti o změnu programu se uzavře souběžně s přijetím rozhodnutí o změně programu.

Dohoda o přiznání příspěvku ve výši uvedené v odstavci 1 vyčleněné v žádosti o změnu programu se uzavře nebo případně pozmění souběžně s přijetím rozhodnutí o změně programu.

Pozměňovací návrh 107

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Pokud záruční dohoda podle článku [9] [nařízení o InvestEU] nebyla uzavřena do devíti měsíců od schválení dohody o přiznání příspěvku, převedou se příslušné částky vložené do společného rezervního fondu k tvorbě rezerv zpět do programu nebo programů a členský stát předloží příslušnou žádost o změnu programu.

5.   Pokud záruční dohoda podle článku [9] [nařízení o InvestEU] nebyla uzavřena do devíti měsíců od schválení dohody o přiznání příspěvku, převedou se příslušné částky vložené do společného rezervního fondu k tvorbě rezerv zpět do původního programu nebo programů a členský stát předloží příslušnou žádost o změnu programu. V tomto konkrétním případě mohou být pozměněny zdroje z předchozích kalendářních roků, pokud ještě nedošlo k realizaci závazků.

Pozměňovací návrh 108

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.   Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, které se přispěly do InvestEU, a poskytnuté prostřednictvím rozpočtových záruk se dají k dispozici členskému státu a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů ve formě finančních nástrojů.

7.   Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, které se přispěly do InvestEU, a poskytnuté prostřednictvím rozpočtových záruk se dají k dispozici členskému státu a  místnímu nebo regionálnímu orgánu, jehož se tento příspěvek týká, a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů ve formě finančních nástrojů.

Pozměňovací návrh 109

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro každý specifický cíl jsou v tomto nařízení stanoveny nezbytné podmínky pro jeho účinné a efektivní plnění (dále jen „základní podmínky“).

Pro každý specifický cíl jsou v tomto nařízení stanoveny nezbytné podmínky pro jeho účinné a efektivní plnění (dále jen „základní podmínky“). Základní podmínky platí do té míry, do jaké přispívají k dosažení specifických cílů programu.

Pozměňovací návrh 110

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Při přípravě programu nebo stanovení nového specifického cíle v rámci změny programu členský stát posoudí, zda jsou splněny základní podmínky, které souvisí s vybraným specifickým cílem. Základní podmínka je splněna, pokud jsou splněna všechna související kritéria. Členský stát v každém programu nebo ve změně programu uvede splněné i nesplněné základní podmínky, a pokud považuje základní podmínku za splněnou, poskytne odůvodnění.

2.   Při přípravě programu nebo stanovení nového specifického cíle v rámci změny programu členský stát posoudí, zda jsou splněny základní podmínky, které souvisí s vybraným specifickým cílem. Základní podmínka je splněna, pokud jsou splněna všechna související kritéria. Členský stát v každém programu nebo ve změně programu uvede splněné i nesplněné základní podmínky, a pokud považuje základní podmínku za splněnou, poskytne odůvodnění. Na žádost členského státu se na posouzení opatření, jež jsou nutná ke splnění příslušných základních podmínek, může podílet EIB.

Pozměňovací návrh 111

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do tří měsíců od obdržení informace uvedené v odstavci 3 provede Komise posouzení a uvědomí členský stát, pokud se splněním podmínky souhlasí.

Do dvou měsíců od obdržení informace uvedené v odstavci 3 provede Komise posouzení a uvědomí členský stát, pokud se splněním podmínky souhlasí.

Pozměňovací návrh 112

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud Komise nesouhlasí s posouzením členského státu, členský stát o tom uvědomí a dá mu příležitost do jednoho měsíce předložit připomínky.

Pokud Komise nesouhlasí s posouzením členského státu, členský stát o tom uvědomí a dá mu příležitost do maximálně dvou měsíců předložit připomínky.

Pozměňovací návrh 113

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 5 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Výdaje související s operací týkající se daného specifického cíle nelze zahrnout do žádostí o platbu, dokud Komise neuvědomí členský stát o splnění základní podmínky podle odstavce 4.

Výdaje související s operací týkající se daného specifického cíle mohou být zahrnuty do žádostí o platbu předtím , než Komise uvědomí členský stát o splnění základní podmínky podle odstavce 4 , aniž je však dotčeno pozastavení úhrady samotné do té doby, dokud není podmínka splněna .

Pozměňovací návrh 115

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členský stát stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů.

Členský stát , případně ve spolupráci s místními a regionálními orgány, stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů.

Pozměňovací návrh 116

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Milníky a cíle se stanoví s ohledem na každý specifický cíl v rámci programu, s výjimkou technické pomoci a specifického cíle zaměřeného na materiální deprivaci stanoveného v čl. [4 písm . c) bodě vii )] nařízení o ESF+.

2.   Milníky a cíle se stanoví s ohledem na každý specifický cíl v rámci programu, s výjimkou technické pomoci a specifického cíle zaměřeného na materiální deprivaci stanoveného v čl. [4 odst . 1 bodě xi )] nařízení o ESF+.

Pozměňovací návrh 117

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Členský stát přezkoumá všechny programy podporované z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti a zohlední při tom tyto prvky:

1.   Členský stát a příslušné řídicí orgány přezkoumají všechny programy podporované z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti a zohlední při tom tyto prvky:

Pozměňovací návrh 118

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

úkoly uvedené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v roce 2024;

a)

nové úkoly uvedené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v roce 2024 a případně cíle identifikované při provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu ;

Pozměňovací návrh 119

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

socioekonomickou situaci dotčeného členského státu nebo regionu;

b)

socioekonomickou situaci dotčeného členského státu nebo regionu , včetně stavu provádění evropského pilíře sociálních práv a územních potřeb s cílem zmírnit rozdíly i ekonomické a sociální nerovnosti ;

Pozměňovací návrh 120

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)

každý zásadní negativní finanční, hospodářský nebo sociální vývoj, který vyžaduje úpravu programů, mimo jiné v důsledku symetrických či asymetrických otřesů v členských státech a jejich regionech.

Pozměňovací návrh 121

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do 31. března 2025 předloží členský stát Komisi žádost o změnu každého programu v souladu s čl. 19 odst. 1. Členský stát odůvodní změnu na základě prvků stanovených v odstavci 1.

V souladu s výsledky přezkumu předloží členský stát do 31. března 2025 Komisi žádost o změnu každého programu v souladu s čl. 19 odst. 1 , nebo uvede, že žádnou změnu nepožaduje . Členský stát odůvodní změnu na základě prvků stanovených v odstavci 1 , nebo případně uvede důvody, proč o změnu programu nepožádal .

Pozměňovací návrh 122

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

příděly finančních zdrojů podle priorit, včetně částek na roky 2026 a 2027;

a)

revidované původní příděly finančních zdrojů podle priorit, včetně částek na roky 2026 a 2027;

Pozměňovací návrh 123

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)

částky, které se mají přispět do InvestEU, případně podle fondů a kategorií regionů;

Pozměňovací návrh 124

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.     Komise do 31. března 2026 přijme zprávu, v níž budou shrnuty výsledky přezkumu uvedeného v odstavcích 1 a 2. Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Pozměňovací návrhy 425/rev, 444/rev, 448 a 469

Návrh nařízení

Článek 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

[…]

vypouští se

Pozměňovací návrh 140

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Členské státy připraví programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

1.   Členské státy připraví ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 6 programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Pozměňovací návrh 141

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Program se skládá z priorit. Každá priorita odpovídá jednomu cíli politiky nebo technické pomoci. Priorita odpovídající jednomu z cílů politiky se skládá z jednoho nebo několika specifických cílů. Jednomu cíli politiky může odpovídat více než jedna priorita.

Program se skládá z priorit. Každá priorita odpovídá jednomu nebo několika cílům politiky nebo technické pomoci. Priorita odpovídající jednomu z cílů politiky se skládá z jednoho nebo několika specifických cílů. Jednomu cíli politiky může odpovídat více než jedna priorita.

Pozměňovací návrh 142

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)

hospodářským, sociálním a územním rozdílům, s výjimkou programů podporovaných z ENRF;

i)

hospodářským, sociálním a územním rozdílům a nerovnostem , s výjimkou programů podporovaných z ENRF;

Pozměňovací návrh 143

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)

selháním trhu, investičním potřebám a doplňkovosti s jinými formami podpory;

ii)

selháním trhu, investičním potřebám a doplňkovosti a součinnosti s jinými formami podpory;

Pozměňovací návrh 144

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)

úkolům uvedeným v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a ostatních příslušných doporučeních Unie adresovaných členskému státu ;

iii)

úkolům uvedeným v příslušných doporučeních pro jednotlivé země;

Pozměňovací návrh 145

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod iv

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv)

úkolům v oblasti administrativních kapacit a správy a řízení;

iv)

úkolům v oblasti administrativních kapacit a správy a řízení a ke zjednodušujícím opatřením ;

Pozměňovací návrh 146

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod iv a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iva)

integrovanému přístupu k řešení demografických výzev, je-li to nutné;

Pozměňovací návrh 147

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod vi a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

via)

výzvám a souvisejícím cílům identifikovaným ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v evropském pilíři sociálních práv;

Pozměňovací návrh 148

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod vii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

vii)

v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI pokroku při provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů;

vii)

v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI pokroku při provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů , jakož i ke zjištěným nedostatkům ;

Pozměňovací návrh 149

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)

související typy činností, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;

i)

související typy činností, včetně orientačního seznamu a harmonogramu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;

Pozměňovací návrh 150

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d – bod iii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiia)

činnosti na ochranu rovnosti, inkluze a nediskriminace;

Pozměňovací návrh 151

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d – bod v

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

v)

meziregionální a nadnárodní činnosti s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státě;

v)

meziregionální , přeshraniční a nadnárodní činnosti s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státě;

Pozměňovací návrh 152

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d – bod v a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

va)

udržitelnost investic;

Pozměňovací návrh 153

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d – bod vii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

viia)

popis opatření pro zajištění doplňkovosti a součinnosti s jinými fondy a nástroji;

Pozměňovací návrh 154

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)

zamýšlený přístup ke komunikaci a viditelnosti programu definováním jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů, komunikace pomocí sociálních médií, plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení;

i)

zamýšlený přístup ke komunikaci a viditelnosti programu definováním jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů a případně komunikace pomocí sociálních médií, jakož i plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení;

Pozměňovací návrh 155

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. j

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j)

řídicí orgán, auditní orgán a subjekt, který dostává platby od Komise.

j)

řídicí orgán, auditní orgán , subjekt odpovědný za účetní funkci podle článku 70 a subjekt, který dostává platby od Komise.

Pozměňovací návrh 156

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Písmena c) a d) tohoto odstavce se nepoužijí na specifické cíle stanovené v čl. [4 písm . c) bodě vii )] nařízení o ESF+.

Písmena c) a d) tohoto odstavce se nepoužijí na specifické cíle stanovené v čl. [4 odst . 1 bodu xi )] nařízení o ESF+.

Pozměňovací návrh 157

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Přílohu programu tvoří zpráva o vlivech na životní prostředí obsahující příslušné informace o vlivech na životní prostředí v souladu se směrnicí 2001/42/ES a přihlížející k potřebám v oblasti zmírňování změny klimatu.

Pozměňovací návrh 158

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti u programů předložených podle článku 16 obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. f) bodu ii) pouze částky na roky 2021 až 2025 .

6.   V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti u programů předložených podle článku 16 obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. f) bodu ii) částky na roky 2021 až 2027 .

Pozměňovací návrh 160

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením, s nařízeními pro specifické fondy a také s dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země.

1.   Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením, s nařízeními pro specifické fondy a také s dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země , jakož i relevantní obtíže zjištěné při provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a v evropském pilíři sociálních práv a způsob, jakým jsou řešeny .

Pozměňovací návrh 161

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu členským státem.

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do dvou měsíců ode dne předložení programu členským státem.

Pozměňovací návrh 162

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Členský stát přezkoumá program s přihlédnutím k připomínkám Komise.

3.   Členský stát přezkoumá program s přihlédnutím k připomínkám Komise do dvou měsíců od jejich předložení .

Pozměňovací návrh 163

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu nejpozději do  šesti měsíců ode dne předložení programu členským státem.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu nejpozději do pěti měsíců ode dne prvního předložení programu členským státem.

Pozměňovací návrh 164

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro specifické fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do tří měsíců od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky.

2.   Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro specifické fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do dvou měsíců od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky.

Pozměňovací návrh 165

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Členský stát přezkoumá změnu programu a vezme při tom v úvahu připomínky Komise.

3.   Členský stát přezkoumá změnu programu a vezme při tom v úvahu připomínky Komise do dvou měsíců od jejich předložení .

Pozměňovací návrh 166

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise schválí změnu programu nejpozději do šesti měsíců od jejího předložení členským státem.

4.   Komise schválí změnu programu nejpozději do tří měsíců od jejího předložení členským státem.

Pozměňovací návrh 167

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 5 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členský stát může během programového období převést až 5  % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3  % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného fondu a stejného programu. V případě programů podporovaných z EFRR a ESF+ se převod týká pouze přídělů pro stejnou kategorii regionu.

Členský stát může během programového období převést až 7  % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 5  % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného fondu a stejného programu . Dodržuje přitom kodex chování stanovený nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014.  V případě programů podporovaných z EFRR a ESF+ se převod týká pouze přídělů pro stejnou kategorii regionu.

Pozměňovací návrh 168

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto úpravách uvědomí Komisi.

6.   V případě úprav čistě administrativní , technické nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto úpravách uvědomí Komisi.

Pozměňovací návrh 169

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Z EFRR a ESF+ lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10  % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění.

2.   Z EFRR a ESF+ lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 15  % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění.

Pozměňovací návrh 170

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Členské sáty mohou požádat o převod až 5 % programových finančních přídělů z kteréhokoli z fondů do kteréhokoli jiného fondu v rámci sdíleného řízení nebo kteréhokoli nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení .

1.   Členské sáty mohou za účelem zajištění flexibility, a pokud to schválí monitorovací výbor programu, požádat o převod až 5 % programových finančních přídělů z kteréhokoli z fondů do Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Fondu soudržnosti nebo Evropského námořního a rybářského fondu .

Pozměňovací návrhy 171 a 434

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Převedené zdroje se použijí v souladu s pravidly fondu nebo nástroje, do kterých se zdroje převedou a v případě převodů do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení ve prospěch dotčeného členského státu .

2.   Převedené zdroje se použijí v souladu s pravidly fondu nebo nástroje, do kterých se zdroje převedou.

Pozměňovací návrhy 172, 433 a 434

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   V žádostech podle odstavce 1 se uvede celková částka převedená každý rok podle fondu a případně kategorie regionu, žádosti se řádně odůvodní a přiloží se k nim revidovaný program nebo revidované programy, ze kterých mají být zdroje převedeny v souladu s článkem 19, přičemž se uvede, do kterého jiného fondu nebo nástroje se částky převádějí.

3.   V žádostech podle odstavce 1 se uvede celková částka převedená každý rok podle fondu a případně kategorie regionu, žádosti se řádně odůvodní s ohledem na doplňkovost a dopady, jichž má být dosaženo, a přiloží se k nim revidovaný program nebo revidované programy, ze kterých mají být zdroje převedeny v souladu s článkem 19, přičemž se uvede, do kterého jiného fondu nebo nástroje se částky převádějí.

Pozměňovací návrh 173

Návrh nařízení

Hlava 3 – kapitola 1 a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

KAPITOLA Ia – Velké projekty

Pozměňovací návrh 174

Návrh nařízení

Článek 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 21a

Obsah

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti mohou jako součást programu nebo programů podporovat operaci skládající se z řady prací, činností nebo služeb, které jsou samy o sobě určeny ke splnění nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy s jasně určenými cíli, jejíž celkové způsobilé náklady přesahují 100 000 000  EUR (dále jen „velký projekt“). Finanční nástroje se za velké projekty nepovažují.

Pozměňovací návrh 175

Návrh nařízení

Článek 21 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 21b

 

Informace nezbytné ke schvalování velkých projektů

 

Před schválením velkého projektu předloží řídicí orgán Komisi tyto informace:

 

a)

údaje o subjektu, který má odpovídat za realizaci velkého projektu, a o jeho kapacitách;

 

b)

popis investice a jejího umístění;

 

c)

celkové náklady a celkové způsobilé náklady;

 

d)

vypracované studie proveditelnosti, včetně analýzy variant, a výsledky;

 

e)

analýzu nákladů a přínosů, včetně hospodářské a finanční analýzy a posouzení rizik;

 

f)

analýzu dopadů na životní prostředí s ohledem na potřeby v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů a odolnost vůči katastrofám;

 

g)

vysvětlení toho, jakým způsobem je velký projekt v souladu s příslušnými prioritami dotyčného programu nebo programů, a jeho očekávaný přínos k dosažení specifických cílů těchto priorit a očekávaný přínos pro socioekonomický rozvoj;

 

h)

plán financování, ve kterém jsou uvedeny celkové plánované finanční zdroje a plánovaná podpora z fondů, od EIB a ze všech dalších zdrojů financování, spolu s materiálními a finančními ukazateli pro sledování pokroku s ohledem na zjištěná rizika;

 

i)

harmonogram realizace velkého projektu, a pokud se předpokládá, že období realizace bude delší než programové období, rovněž údaje o tom, pro které fáze se žádá o podporu z fondů během programového období.

Pozměňovací návrh 176

Návrh nařízení

Článek 21 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 21c

 

Rozhodnutí o velkém projektu

 

1.     Komise velký projekt ohodnotí na základě informací uvedených v článku 21b, aby určila, zda je požadovaný finanční příspěvek pro velký projekt vybraný řídicím orgánem odůvodněný. Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí o schválení finančního příspěvku na vybraný velký projekt nejpozději do tří měsíců ode dne předložení informací uvedených v článku 21b.

 

2.     Schválení Komisí podle odstavce 1 je podmíněno zadáním první zakázky, nebo v případě operací prováděných v rámci struktur partnerství veřejného a soukromého sektoru podpisem dohody o partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi veřejným a soukromým subjektem do tří let ode dne schválení.

 

3.     Jestliže Komise finanční příspěvek na vybraný velký projekt neschválí, uvede ve svém rozhodnutí důvody tohoto zamítnutí.

 

4.     Velké projekty předložené ke schválení podle odstavce 1 jsou uvedeny na seznamu velkých projektů programu.

 

5.     Výdaje spojené s velkým projektem mohou být zahrnuty do žádosti o platbu po předložení ke schválení uvedeném v odstavci 1. Pokud Komise velký projekt vybraný řídícím orgánem neschválí, výkaz výdajů se po stažení žádosti členským státem nebo po přijetí rozhodnutí Komise odpovídajícím způsobem upraví.

 

(Tento pozměňovací návrh si vyžádá odpovídající změny v příloze V.)

Pozměňovací návrh 177

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

jiný územní nástroj, který podporuje investiční iniciativy navržené členským státem a naplánované pro podporu z EFRR v rámci cíle politiky uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. e).

c)

jiný územní nástroj, který podporuje investiční iniciativy navržené členským státem a naplánované v rámci cíle politiky uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. e).

Pozměňovací návrh 178

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členský stát zajistí soudržnost a koordinaci, pokud jsou strategie místního rozvoje financovány z více než jednoho fondu.

Pozměňovací návrh 179

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

zeměpisnou oblast, na kterou se strategie vztahuje;

a)

zeměpisnou oblast, na kterou se strategie vztahuje , včetně vzájemných hospodářských, sociálních a environmentálních vazeb ;

Pozměňovací návrh 180

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

popis zapojení partnerů v souladu s článkem 6 do přípravy a provádění strategie.

d)

popis zapojení partnerů podle článku 6 do přípravy a provádění strategie.

Pozměňovací návrh 181

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Územní strategie se připravují pod vedením příslušných městských , místních či jiných územních orgánů či subjektů .

2.   Územní strategie se připravují a schvalují pod vedením příslušných regionálních , místních a jiných veřejných orgánů . Již existující strategické dokumenty týkající se pokrytých oblastí mohou být aktualizovány a použity pro účely územních strategií .

Pozměňovací návrh 182

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se do jejich výběru zapojí příslušné městské , místní nebo jiné územní orgány či subjekty.

Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se do jejich výběru zapojí příslušné regionální , místní nebo jiné územní orgány či subjekty.

Pozměňovací návrh 183

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.     Při přípravě územních strategií spolupracují orgány uvedené v odstavci 2 s příslušnými řídicími orgány na stanovení rozsahu operací, které mají být podpořeny v rámci příslušného programu.

Pozměňovací návrh 184

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Pokud městský , místní nebo jiný územní orgán či subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídicího orgánu, s výjimkou výběru operací, je takový orgán označen řídicím orgánem za zprostředkující subjekt.

4.   Pokud regionální , místní nebo jiný veřejný orgán či jiný subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídicího orgánu, s výjimkou výběru operací, je takový orgán označen řídicím orgánem za zprostředkující subjekt.

Pozměňovací návrh 185

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Vybrané operace lze podporovat v rámci více než jedné priority téhož programu.

Pozměňovací návrh 186

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Pokud strategie prováděná podle článku 23 zahrnuje investice financované z jednoho nebo několika fondů, z více než jednoho programu nebo z více než jedné priority téhož programu, je možné vykonávat činnosti jako integrovanou územní investici.

1.   Pokud strategie prováděná podle článku 23 zahrnuje investice financované z jednoho nebo více fondů, z více než jednoho programu nebo z více než jedné priority téhož programu, je možné vykonávat činnosti jako integrovanou územní investici. Každá integrovaná územní investice může být případně doplňována finanční podporou z EZFRV.

Pozměňovací návrh 187

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, zapojí se do jejich výběru příslušné regionální, místní nebo jiné veřejné orgány či subjekty.

Pozměňovací návrh 188

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Z EFRR, ESF+ a  ENRF lze podporovat komunitně vedený místní rozvoj.

1.   Z EFRR, ESF+ , ENRF EZFRV je podporován komunitně vedený místní rozvoj. V rámci EZFRV je takový rozvoj označován za místní rozvoj v rámci iniciativy LEADER.

Pozměňovací návrh 189

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

byl veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují místní veřejné a soukromé socioekonomické zájmy, v nichž není rozhodování kontrolováno jednou zájmovou skupinou;

b)

byl veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují místní veřejné a soukromé socioekonomické zájmy, v nichž není rozhodování kontrolováno jednou zájmovou skupinou , včetně veřejného sektoru ;

Pozměňovací návrh 190

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

podporoval vytváření sítí, inovativní prvky v místních souvislostech a případně spolupráci s jinými územními subjekty.

d)

podporoval vytváření sítí, přístupy zdola nahoru, dostupnost, inovativní prvky v místních souvislostech a případně spolupráci s jinými územními subjekty.

Pozměňovací návrh 191

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Pokud provádění takové strategie zahrnuje podporu z více než jednoho fondu, mohou příslušné řídicí orgány zvolit jeden z dotčených fondů jako hlavní fond.

4.   Pokud provádění takové strategie zahrnuje podporu z více než jednoho fondu, mohou příslušné řídicí orgány zvolit jeden z dotčených fondů jako hlavní fond. Lze také upřesnit druhy opatření a operací, které mají být z každého dotčeného fondu financovány.

Pozměňovací návrh 192

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

cíle této strategie, včetně měřitelných cílů u výsledků a souvisejících plánovaných činností;

d)

cíle této strategie, včetně měřitelných cílů u výsledků a souvisejících plánovaných činností v reakci na místní potřeby identifikované místními komunitami ;

Pozměňovací návrh 193

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

plán financování, včetně plánovaného přídělu z každého dotčeného fondu a programu.

f)

plán financování, včetně plánovaného přídělu z každého dotčeného fondu , případně včetně EZFRV, každého dotčeného programu.

Pozměňovací návrh 194

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   V rozhodnutí o schválení strategie se stanoví příděl každého dotčeného fondu a programu a odpovědnost za úkoly řízení a kontroly v rámci programu nebo programů.

4.   V rozhodnutí o schválení strategie se stanoví příděl každého dotčeného fondu a programu a odpovědnost za úkoly řízení a kontroly v rámci programu nebo programů. Odpovídající příspěvky z vnitrostátních veřejných zdrojů se zaručí předem na celé období.

Pozměňovací návrh 195

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Řídicí orgány zajistí, aby si místní akční skupiny buď zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury.

2.   Řídicí orgány zajistí, aby byly místní akční skupiny inkluzivní a buď si zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury za účelem provádění úkolů týkajících se strategie komunitně vedeného místního rozvoje .

Pozměňovací návrh 196

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací;

a)

zvyšování administrativní kapacity místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací;

Pozměňovací návrh 197

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Místní akční skupina může být příjemcem a může provádět operace v souladu se strategií.

5.   Místní akční skupina může být příjemcem a může provádět operace v souladu se strategií , přičemž je podporováno oddělení funkcí v této místní akční skupině .

Pozměňovací návrh 198

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Členský stát zajistí, aby se podpora z fondů pro komunitně vedený místní rozvoj vztahovala na:

1.   Členský stát s cílem dosáhnout doplňkovosti a součinnosti zajistí, aby se podpora z fondů pro komunitně vedený místní rozvoj vztahovala na:

Pozměňovací návrh 199

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

budování kapacit a přípravné činnosti na podporu návrhu a budoucího provádění strategií;

a)

budování administrativních kapacit a přípravné činnosti na podporu návrhu a budoucího provádění strategií;

Pozměňovací návrh 200

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)

oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměny mezi zúčastněnými stranami, poskytovat jim informace a podporovat případné příjemce při vypracovávání žádostí;

Pozměňovací návrh 201

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.     Mezi opatření uvedená v prvním pododstavci může patřit zejména:

 

a)

pomoc při vypracovávání a posuzování projektů;

 

b)

podpora zaměřená na posilování institucí a budování administrativních kapacit pro účinné řízení fondů;

 

c)

studie související se zprávami Komise o fondech a se zprávou o soudržnosti;

 

d)

opatření zaměřená na analýzu, řízení, monitorování, výměnu informací a provádění fondů a opatření zaměřená na zavádění systémů kontroly a technickou a administrativní pomoc;

 

e)

hodnocení, zprávy odborníků, statistiky a studie, včetně těch obecné povahy, týkající se současného a budoucího fungování fondů;

 

f)

opatření k šíření informací, případné podpoře vytváření sítí, provádění komunikačních činností se zvláštním zaměřením na výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů a ke zvyšování povědomí a podpoře spolupráce a výměny zkušeností, mimo jiné i se třetími zeměmi;

 

g)

instalace, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, audit, kontrolu a hodnocení;

 

h)

opatření ke zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech hodnocení;

 

i)

opatření týkající se auditu;

 

j)

posílení vnitrostátních a regionálních kapacit pro plánování investic, potřeby financování, přípravu, vypracování a provádění finančních nástrojů, společných akčních plánů a velkých projektů;

 

k)

šíření osvědčených postupů s cílem pomoci členským státům posílit kapacity příslušných partnerů uvedených v čl. 6 odst. 1 a jejich zastřešujících organizací.

Pozměňovací návrh 202

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b.     Komise vyčlení nejméně 15 % zdrojů na technickou pomoc z podnětu Komise s cílem zefektivnit komunikaci s veřejností a dosáhnout účinnější synergie mezi komunikačními činnostmi vyvíjenými z podnětu Komise rozšířením znalostí o výsledcích, zejména prostřednictvím účinnějšího shromažďování, šíření, vyhodnocování a oznamování údajů, zvláště pak zdůrazňováním příspěvku fondů ke zkvalitňování života občanů a zvyšováním viditelnosti podpory z fondů, jakož i zvyšováním povědomí o výsledcích a přidané hodnotě takové podpory. V opatřeních za účelem informování, komunikace a zvyšování viditelnosti, pokud jde o výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů se zvláštním důrazem na operace, se bude případně pokračovat i po ukončení programů. Taková opatření rovněž přispívají k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie v míře, v níž souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 203

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Taková opatření se mohou vztahovat na budoucí i předchozí programová období.

2.   Taková opatření se mohou vztahovat na předchozí a budoucí programová období.

Pozměňovací návrh 204

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Aby se zabránilo situaci, kdy jsou pozastaveny platby, Komise zajistí, aby členské státy a regiony, které se obávají neplnění požadavků z důvodu nedostatečné administrativní kapacity, získaly přiměřenou technickou pomoc ke zvýšení této kapacity.

Pozměňovací návrh 205

Návrh nařízení

Čl. 30 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Z fondů lze z podnětu členského státu financovat opatření, která se mohou týkat předchozích i následujících programových období, nezbytná pro účinnou správu a využívání těchto fondů.

1.   Z fondů lze z podnětu členského státu financovat opatření, která se mohou týkat předchozích i následujících programových období, nezbytná pro účinnou správu a využívání těchto fondů a pro budování kapacity partnerů uvedených v článku 6 i k zajištění funkcí, jako je příprava, školení, řízení, monitorování, hodnocení, viditelnost a komunikace .

Pozměňovací návrh 206

Návrh nařízení

Čl. 30 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   V rámci každého programu má technická pomoc podobu priority týkající se jednoho fondu.

3.   V rámci každého programu má technická pomoc podobu priority týkající se buď jednoho fondu , nebo několika fondů .

Pozměňovací návrh 207

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.    Jako technická pomoc je vyplácen tento procentní podíl z fondů:

2.    Na základě dohody mezi Komisí a členskými státy a s ohledem na finanční plán programu je možné tento procentní podíl z fondů vyplácený jako technická pomoc stanovit až do výše :

Pozměňovací návrh 208

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

v případě podpory z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst a podpory z Fondu soudržnosti: 2,5 %;

a)

v případě podpory z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst a podpory z Fondu soudržnosti: 3 %;

Pozměňovací návrh 209

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

v případě podpory z ESF+: 4 % a pro programy podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii ) nařízení o ESF+: 5 %;

b)

v případě podpory z ESF+: 5 % a pro programy podle čl. 4 odst. 1 bodu xi ) nařízení o ESF+: 6 %;

Pozměňovací návrh 210

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

v případě podpory z AMIF, ISF a BMVI: 6 %.

d)

v případě podpory z AMIF, ISF a BMVI: 7 %;

Pozměňovací návrh 211

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V případě nejvzdálenějších regionů je u písmen a), b), c) procentní podíl až o 1 % vyšší.

Pozměňovací návrh 212

Návrh nařízení

Čl. 32 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nad rámec článku 31 může členský stát navrhnout provedení dalších opatření technické pomoci na posílení kapacit orgánů členského státu , příjemců a příslušných partnerů, která jsou nezbytná pro účinnou správu a využívání fondů.

Nad rámec článku 31 může členský stát navrhnout provedení dalších opatření technické pomoci na posílení institucionálních kapacit a účinnosti veřejných orgánů a služeb , příjemců a příslušných partnerů, která jsou nezbytná pro účinnou správu a využívání fondů.

Pozměňovací návrh 213

Návrh nařízení

Čl. 32 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Podpora pro tato opatření se provádí v podobě financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 89.

Podpora pro tato opatření se provádí v podobě financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 89. Technická pomoc ve formě nepovinného zvláštního programu může být poskytována buď v podobě financování, které nesouvisí s náklady na technickou pomoc, nebo v podobě úhrady přímých nákladů.

Pozměňovací návrh 214

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členský stát do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu zřídí výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“).

Členský stát do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu a po konzultaci s řídicím orgánem zřídí výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“).

Pozměňovací návrh 215

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Každý monitorovací výbor přijme svůj jednací řád.

2.   Každý monitorovací výbor přijme svůj jednací řád , s přihlédnutím k nutnosti zajistit plnou transparentnost .

Pozměňovací návrh 216

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na programy podle čl. [4 písm . c) bodu vi )] nařízení o ESF+.

5.   Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na programy podle čl. [4 odst . 1 bodu xi )] nařízení o ESF+.

Pozměňovací návrh 217

Návrh nařízení

Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členský stát určí složení monitorovacího výboru a zajistí vyvážené zastoupení příslušných orgánů členského státu a zprostředkujících subjektů i zástupců partnerů uvedených v článku 6.

Členský stát určí složení monitorovacího výboru a zajistí vyvážené zastoupení příslušných orgánů členského státu a zprostředkujících subjektů i zástupců partnerů uvedených v článku 6 prostřednictvím transparentního postupu .

Pozměňovací návrh 218

Návrh nařízení

Čl. 34 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Zástupci Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru jako poradci.

2.   Zástupci Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru a mají přitom monitorovací a poradní funkci. Zástupci Evropské investiční banky mohou být případně pozváni, aby se zapojili do činnosti monitorovacího výboru v poradní funkci.

Pozměňovací návrh 219

Návrh nařízení

Čl. 34 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     V případě fondů AMIF, ISF a BMVI se činnosti monitorovacího výboru účastní příslušné decentralizované agentury v poradní funkci.

Pozměňovací návrh 220

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)

návrhy případných zjednodušujících opatření pro příjemce;

Pozměňovací návrh 221

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek;

b)

veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek , také včetně případných nesrovnalostí ;

Pozměňovací návrh 222

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 1 – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)

pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí a příjemců, je-li to relevantní.

i)

pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí , partnerů a příjemců, je-li to relevantní.

Pozměňovací návrh 224

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

výroční zprávu o výkonnosti programů podporovaných z ENRF, AMF , ISF a BMVI a závěrečnou zprávu o výkonnosti programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti;

b)

výroční zprávu o výkonnosti programů podporovaných z ENRF, AMIF , ISF a BMVI a závěrečnou zprávu o výkonnosti programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti;

Pozměňovací návrh 225

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 2 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)

změny seznamu plánovaných operací strategického významu, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 3 písm. d);

Pozměňovací návrh 226

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Monitorovací výbor může řídicímu orgánu navrhnout další funkce umožňující zasáhnout.

Pozměňovací návrh 227

Návrh nařízení

Čl. 36 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Každý rok se uspořádá přezkumné jednání mezi Komisí a každým členským státem za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů.

Každý rok se uspořádá přezkumné jednání mezi Komisí a každým členským státem za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů. Do tohoto procesu jsou řádně zapojeny řídicí orgány.

Pozměňovací návrh 228

Návrh nařízení

Čl. 36 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   V případě programů podporovaných z ENRF, AMF , ISF a BMVI předloží členský stát výroční zprávu o výkonnosti v souladu se nařízeními pro jednotlivé fondy.

6.   V případě programů podporovaných z  fondu ENRF, AMIF , ISF a BMVI předloží členský stát výroční zprávu o výkonnosti v souladu s nařízeními pro jednotlivé fondy.

Pozměňovací návrh 229

Návrh nařízení

Čl. 37 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

První předání proběhne do 31 . ledna 2022 a poslední do 31 . ledna 2030.

První předání proběhne do 28 . února 2022 a poslední do 28 . února 2030.

Pozměňovací návrh 230

Návrh nařízení

Čl. 37 – odst. 1 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě programů podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii ) nařízení o ESF+ se údaje předávají ročně do 30. listopadu.

V případě programů podle čl. 4 odst. 1 bodu xi ) nařízení o ESF+ se údaje předávají ročně do 30. listopadu.

Pozměňovací návrh 231

Návrh nařízení

Čl. 37 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

počet vybraných operací, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z fondů a celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci řídicímu orgánu, všechny rozčleněné podle typu intervencí;

a)

při předávání údajů do 31. ledna, 31. března, 31. května, 31. července, 30. září a 30. listopadu každého roku počet vybraných operací, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z fondů a celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci řídicímu orgánu, všechny rozčleněné podle typu intervencí;

Pozměňovací návrh 232

Návrh nařízení

Čl. 37 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací a hodnoty dosažené operacemi.

b)

pouze při předávání údajů do 31. května a 30. listopadu každého roku hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací a hodnoty dosažené operacemi.

Pozměňovací návrh 233

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Řídicí orgán provádí hodnocení programu. Každé hodnocení posoudí jeho účinnost, efektivitu, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu na úrovni EU za účelem zvýšení kvality struktury a provádění programu.

1.   Řídicí orgán provádí hodnocení programu. Každé hodnocení posoudí jeho inkluzivnost, nediskriminační povahu, účinnost, efektivitu, relevanci, soudržnost , viditelnost a přidanou hodnotu na úrovni EU za účelem zvýšení kvality struktury a provádění programu.

Pozměňovací návrh 234

Návrh nařízení

Čl. 40 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Hodnocení podle odstavce 2 zahrnuje posouzení socioekonomického dopadu a finančních potřeb v souladu s cíli politiky stanovenými v čl. 4 odst. 1 v rámci programů i mezi nimi se zaměřením na konkurenceschopnější a inteligentnější Evropu díky podpoře inovativní a inteligentní hospodářské transformace a propojenější Evropy posilováním mobility, včetně inteligentní a udržitelné mobility a regionálního propojení IKT. Komise zveřejní výsledky tohoto posouzení na svých webových stránkách a sdělí je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Pozměňovací návrh 235

Návrh nařízení

Čl. 43 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

další příslušné partnery a subjekty.

b)

další příslušné partnery a subjekty , včetně regionálních, místních a jiných veřejných orgánů a hospodářských a sociálních partnerů .

Pozměňovací návrh 236

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Řídicí orgán do šesti měsíců od schválení programu zajistí zřízení internetových stránek, na kterých jsou k dispozici informace o programech, za které zodpovídá, včetně cílů programů, činností, dostupných možností financování a výsledků.

1.   Řídicí orgán do šesti měsíců od schválení programu zajistí zřízení internetových stránek, na kterých jsou k dispozici informace o programech, za které zodpovídá, včetně cílů programů, činností, orientačního časového plánu výzev k předkládání návrhů, dostupných možností financování a výsledků.

Pozměňovací návrh 237

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

v případě právních subjektů název příjemce;

a)

v případě právních subjektů název příjemce a dodavatele ;

Pozměňovací návrh 240

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

zveřejní na svých pracovních internetových stránkách nebo na stránkách sociálních sítí, pokud takové stránky existují, stručný popis operace úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora od Unie;

a)

zveřejní na svých pracovních internetových stránkách a na stránkách sociálních sítí, pokud takové stránky existují, stručný popis operace úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora od Unie;

Pozměňovací návrh 241

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 1 – písm. c – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

veřejně vystaví cedule nebo billboardy, jakmile se zahájí fyzické provádění operací zahrnující hmotné investice nebo nákup zařízení, pokud jde o:

c)

vystaví trvalé cedule nebo billboardy dobře viditelné pro veřejnost , jakmile se zahájí fyzické provádění operací zahrnující hmotné investice nebo nákup zařízení, pokud jde o:

Pozměňovací návrh 243

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

v případě operací, které nespadají pod písmeno c), veřejně vystaví alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 v tištěném nebo elektronickém formátu s informacemi o operaci, přičemž se zdůrazní podpora z fondů;

d)

v případě operací, které nespadají pod písmeno c), vystaví na místě dobře viditelném pro veřejnost alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 v tištěném nebo elektronickém formátu s informacemi o operaci, přičemž se zdůrazní podpora z fondů;

Pozměňovací návrh 244

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 1 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)

jakmile se zahájí fyzické provádění operací, veřejně a trvale vystaví emblém Unie tak, aby byl dobře viditelný pro veřejnost a v souladu s technickými charakteristikami stanovenými v příloze VIII;

Pozměňovací návrh 245

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pouze pro programy omezené na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě vii ) nařízení o ESF+.

Pouze pro programy omezené na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě xi ) nařízení o ESF+.

Pozměňovací návrh 246

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy použijí příspěvek z fondů, aby poskytly podporu příjemcům ve formě grantů, finančních nástrojů nebo cen nebo jejich kombinace.

Členské státy použijí příspěvek z fondů, aby poskytly podporu příjemcům ve formě grantů, omezeného využívání finančních nástrojů nebo cen nebo jejich kombinace.

Pozměňovací návrh 247

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

paušální sazba až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte v souladu s čl. 48 odst. 2 písm. a).

c)

paušální sazba až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte v souladu s čl. 48 odst. 2 písm. a ) nebo c ).

Pozměňovací návrh 248

Návrh nařízení

Čl. 50 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

poslední doložené roční hrubé mzdové náklady se vydělí 1 720 hodinami v případě osob pracujících na plný úvazek, nebo odpovídající poměrnou částí 1 720 hodin v případě osob pracujících na částečný úvazek;

a)

poslední doložené roční hrubé mzdové náklady s očekávanými dodatečnými náklady, aby se přihlédlo k faktorům, jako je zvýšení tarifů nebo povýšení zaměstnanců, se vydělí 1 720 hodinami v případě osob pracujících na plný úvazek, nebo odpovídající poměrnou částí 1 720 hodin v případě osob pracujících na částečný úvazek;

Pozměňovací návrh 249

Návrh nařízení

Čl. 50 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady se vydělí měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, uvedenou v pracovní smlouvě.

b)

poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady s očekávanými dodatečnými náklady, aby se přihlédlo k faktorům, jako je zvýšení tarifů nebo povýšení zaměstnanců, se vydělí měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, uvedenou v pracovní smlouvě.

Pozměňovací návrh 250

Návrh nařízení

Čl. 52 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na nové investice, u nichž se očekává, že budou rentabilní, jako jsou investice vytvářející příjmy nebo úspory, a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů.

2.   Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na nové investice, u nichž se očekává, že budou rentabilní, jako jsou investice vytvářející příjmy nebo úspory, a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů. Tato podpora se může v souladu s platnými předpisy Unie pro poskytování státní podpory zaměřovat na investice do hmotného a nehmotného majetku i na provozní kapitál.

Pozměňovací návrh 251

Návrh nařízení

Čl. 52 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

navrhovanou výši příspěvku z programu na finanční nástroj a očekávaný aktivační účinek;

a)

navrhovanou výši příspěvku z programu na finanční nástroj a očekávaný aktivační účinek spolu s příslušnými hodnoceními ;

Pozměňovací návrh 252

Návrh nařízení

Čl. 52 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Finanční nástroje lze kombinovat s doplňkovou podporou z programu ve formě grantů jako jedinou operaci finančního nástroje v rámci jedné dohody o financování, přičemž obě tyto odlišné formy podpory poskytuje subjekt provádějící finanční nástroj. V  takových případech se pravidla platná pro finanční nástroje použijí i pro tuto jedinou operaci finančního nástroje.

5.   Finanční nástroje lze kombinovat s doplňkovou podporou z programu ve formě grantů jako jedinou operaci finančního nástroje v rámci jedné dohody o financování, přičemž obě tyto odlišné formy podpory poskytuje subjekt provádějící finanční nástroj. V  případě, že výše programové podpory ve formě grantu nedosahuje výše programové podpory ve formě finančního nástroje, použijí se pravidla pro finanční nástroje.

Pozměňovací návrh 253

Návrh nařízení

Čl. 53 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Řídicí orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj.

Řídicí orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj , což by mělo být možné buď prostřednictvím přímého, nebo nepřímého udělení zakázky .

Pozměňovací návrh 254

Návrh nařízení

Čl. 53 – odst. 2 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Řídicí orgán může svěřit provádění těchto nástrojů prostřednictvím přímého udělení zakázky:

 

a)

Evropské investiční bance,

 

b)

mezinárodní finanční instituci, jejímž akcionářem je členský stát,

 

c)

bance nebo instituci ve veřejném vlastnictví zřízené jako právnická osoba, která se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě.

Pozměňovací návrh 255

Návrh nařízení

Čl. 53 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.   Řídicí orgán v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 2 nebo subjekt provádějící finanční nástroj v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 3 vedou oddělené účty nebo používají jeden účetní kód pro každou prioritu a každou kategorii regionu u každého příspěvku z programu a zvlášť u zdrojů uvedených v článku 54, respektive článku 56.

7.   Řídicí orgán v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 2 nebo subjekt provádějící finanční nástroj v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 3 vedou oddělené účty nebo používají jeden účetní kód pro každou prioritu a každou kategorii regionu nebo podle druhu intervence z EZFRV u každého příspěvku z programu a zvlášť u zdrojů uvedených v článku 54, respektive článku 56.

Pozměňovací návrh 256

Návrh nařízení

Čl. 53 – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7a.     Požadavky na podávání zpráv o používání finančního nástroje k zamýšleným účelům jsou omezeny na řídicí orgány a finanční zprostředkovatele.

Pozměňovací návrh 257

Návrh nařízení

Čl. 54 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Úroky a jiné výnosy vztahující se k podpoře z fondů poskytovanou na finanční nástroje se používají v rámci stejného cíle nebo cílů jako počáteční podpora z fondů buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo po skončení dotčeného finančního nástroje v rámci jiných finančních nástrojů nebo forem podpory až do konce období způsobilosti.

2.   Úroky a jiné výnosy vztahující se k podpoře z fondů poskytovanou na finanční nástroje se používají v rámci stejného cíle nebo cílů jako počáteční podpora z fondů buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo po skončení dotčeného finančního nástroje v rámci jiných finančních nástrojů nebo forem podpory k dalším investicím do konečných příjemců, nebo případně ke krytí ztráty nominální hodnoty příspěvku z fondů na finanční nástroj v důsledku záporných úroků, pokud k těmto ztrátám dojde navzdory aktivní správě pokladny ze strany subjektů provádějících finanční nástroje, až do konce období způsobilosti.

Pozměňovací návrh 258

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Podporu finančních nástrojů z fondů investovanou do konečných příjemců a všechny typy příjmů vytvořené těmito investicemi, které připadají na podporu z fondů, lze použít k rozdílnému zacházení s investory působícími v souladu se zásadou tržní ekonomiky prostřednictvím přiměřeného sdílení rizik a zisků.

1.   Podporu finančních nástrojů z fondů investovanou do konečných příjemců a všechny typy příjmů vytvořené těmito investicemi, které připadají na podporu z fondů, lze použít k rozdílnému zacházení s investory působícími v souladu se zásadou tržní ekonomiky nebo k jiným formám podpory Unie prostřednictvím přiměřeného sdílení rizik a zisků , přičemž se zohlední zásada řádného finančního řízení .

Pozměňovací návrh 259

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Úroveň takového rozdílného zacházení nesmí překročit míru nezbytnou k vytvoření pobídek pro přilákání soukromých zdrojů stanovenou buď konkurenčním procesem nebo nezávislým posouzením .

2.   Úroveň takového rozdílného zacházení nesmí překročit míru nezbytnou k vytvoření pobídek pro přilákání soukromých zdrojů stanovenou buď konkurenčním procesem nebo posouzením ex ante vypracovaným v souladu s článkem 52 tohoto nařízení .

Pozměňovací návrh 260

Návrh nařízení

Čl. 56 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Zdroje vložené zpět před koncem období způsobilosti do finančních nástrojů pocházející z investic do konečných příjemců nebo z uvolnění zdrojů vyčleněných podle ustanovení smluv o zárukách, včetně kapitálových splátek a jakéhokoli typu vytvořených příjmů, které mohou být připsány podpoře z fondů, se použijí znovu na stejné nebo jiné finanční nástroje za účelem dalších investic do konečných příjemců v rámci stejného specifického cíle nebo specifických cílů a k úhradě jakýchkoli nákladů na správu a poplatků za správu souvisejících s těmito dalšími investicemi.

1.   Zdroje vložené zpět před koncem období způsobilosti do finančních nástrojů pocházející z investic do konečných příjemců nebo z uvolnění zdrojů vyčleněných podle ustanovení smluv o zárukách, včetně kapitálových splátek a jakéhokoli typu vytvořených příjmů, které mohou být připsány podpoře z fondů, se použijí znovu na stejné nebo jiné finanční nástroje za účelem dalších investic do konečných příjemců v rámci stejného specifického cíle nebo specifických cílů a k úhradě jakýchkoli nákladů na správu a poplatků za správu souvisejících s těmito dalšími investicemi , přičemž se zohlední zásada řádného finančního řízení .

Pozměňovací návrh 261

Návrh nařízení

Čl. 56 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Úspory, jichž bylo dosaženo účinnějšími operacemi, nejsou považovány za příjem vytvořený pro účely prvního pododstavce. Zejména úspory nákladů plynoucí z opatření v oblasti energetické účinnosti nesmí vést k odpovídajícímu snížení provozních dotací.

Pozměňovací návrh 262

Návrh nařízení

Čl. 57 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů, jestliže vznikly příjemci nebo soukromému partnerovi při operaci prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru a byly uhrazeny při provádění operací v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2029 .

Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů, jestliže vznikly příjemci nebo soukromému partnerovi při operaci prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru a byly uhrazeny při provádění operací v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2030 .

Pozměňovací návrh 263

Návrh nařízení

Čl. 57 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Celou operaci nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace přispívá k cílům programu.

4.   Celou operaci v rámci EFRR, ESF+ nebo Fondu soudržnosti nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace spadá do jedné z pěti složek cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) ve smyslu článku 3 nařízení (EU) […] („nařízení o EÚS“) a přispívá k cílům programu.

Pozměňovací návrh 264

Návrh nařízení

Čl. 57 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z fondů, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před předložením žádosti o financování v rámci programu řídicímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny všechny související platby či nikoli.

6.   Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z fondů, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před předložením žádosti o financování v rámci programu řídicímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny všechny související platby či nikoli. Tento odstavec se nepoužije na kompenzaci dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech z ENRF, ani na náklady financované prostřednictvím specifických dodatečných prostředků vyčleněných na tyto regiony v rámci EFRR a ESF+.

Pozměňovací návrh 265

Návrh nařízení

Čl. 58 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

úroky z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;

a)

úroky z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky nebo v souvislosti s příspěvkem do finančních nástrojů, který vyplývá ze záporných úroků ;

Pozměňovací návrh 266

Návrh nařízení

Čl. 58 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

daň z přidané hodnoty (DPH) s výjimkou operací, jejichž celkové náklady jsou nižší než 5 000 000  EUR.

vypouští se

Pozměňovací návrh 267

Návrh nařízení

Čl. 58 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Způsobilost operací spojených s daní z přidané hodnoty (DPH) se určuje případ od případu, s výjimkou operací, jejichž celkové náklady jsou nižší než 5 000 000 EUR, a investic a výdajů ze strany konečných příjemců.

Pozměňovací návrh 268

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členský stát může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci zkrátit na tři roky v případech, kdy se jedná o zachování investic nebo pracovních míst vytvořených malými a středními podniky.

Členský stát může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci zkrátit na tři roky v  řádně odůvodněných případech uvedených v písmenech a), b) a c) , kdy se jedná o zachování pracovních míst vytvořených malými a středními podniky.

Pozměňovací návrh 269

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na žádnou operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.

3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na příspěvky z programu poskytnuté na finanční nástroje nebo z finančních nástrojů ani na žádnou operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.

Pozměňovací návrh 270

Návrh nařízení

Čl. 62 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely odst. 1 písm. d) jsou poplatky za správu založeny na výkonnosti. Pokud jsou subjekty provádějící holdingový fond a/nebo zvláštní fondy v souladu s čl. 53 odst. 3 vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky, podléhá výše nákladů na správu a poplatků za správu vyplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, finančnímu limitu až 5 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům v půjčkách, kapitálových nebo kvazikapitálových investicích nebo vyčleněných podle ustanovení záručních dohod.

Pro účely odst. 1 písm. d) jsou poplatky za správu založeny na výkonnosti. V průběhu prvních dvanácti měsíců provádění finančního nástroje je základní odměna za náklady a poplatky související s řízením způsobilá. Pokud jsou subjekty provádějící holdingový fond a/nebo zvláštní fondy v souladu s čl. 53 odst. 2 vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky, podléhá výše nákladů na správu a poplatků za správu vyplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, finančnímu limitu až 5 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům v půjčkách, kapitálových nebo kvazikapitálových investicích nebo vyčleněných podle ustanovení záručních dohod.

Pozměňovací návrh 271

Návrh nařízení

Čl. 62 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tento finanční limit se nepoužije, pokud je výběr subjektů provádějících finanční nástroje proveden prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s platným právem a při tomto nabídkovém řízení je stanovena potřeba vyšší úrovně nákladů na správu a poplatků za správu.

Pokud je výběr subjektů provádějících finanční nástroje proveden prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s platným právem a při tomto nabídkovém řízení je stanovena potřeba vyšší úrovně nákladů na správu a poplatků za správu , které jsou založeny na výkonnosti .

Pozměňovací návrh 272

Návrh nařízení

Čl. 63 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Členské státy zajistí legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi a přijmou veškerá potřebná opatření k předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, k jejich odhalování a nápravě a podávání zpráv o nich.

2.   Členské státy zajistí legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi a přijmou veškerá potřebná opatření k předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, k jejich odhalování a nápravě a podávání zpráv o nich. Členské státy plně spolupracují s úřadem OLAF.

Pozměňovací návrh 273

Návrh nařízení

Čl. 63 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Členské státy zajistí kvalitu a spolehlivost systému monitorování a údajů o ukazatelích.

4.   Členské státy zajistí kvalitu , nezávislost a spolehlivost systému monitorování a údajů o ukazatelích.

Pozměňovací návrh 274

Návrh nařízení

Čl. 63 – odst. 6 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy přijmou opatření k zajištění účinného posuzování stížností týkajících se fondů. Členské státy na žádost Komise prošetří stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich programů, a informují Komisi o výsledcích tohoto prošetření.

Členské státy přijmou opatření k zajištění účinného posuzování stížností týkajících se fondů. Oblast působnosti, pravidla a postupy týkající se těchto opatření jsou v pravomoci členských států v souladu s jejich institucionálním a právním rámcem. Členské státy na žádost Komise v souladu s čl. 64 odst. 4a prošetří stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich programů, a informují Komisi o výsledcích tohoto prošetření.

Pozměňovací návrh 275

Návrh nařízení

Čl. 63 – odst. 7 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány probíhala prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XII.

Členské státy zajistí, aby veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány probíhala prostřednictvím uživatelsky vstřícného systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XII.

Pozměňovací návrh 276

Návrh nařízení

Čl. 63 – odst. 7 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě programů podporovaných z ENRF, AMIF, ISF a BMVI se první pododstavec použije od 1. ledna 2023 .

V případě programů podporovaných z ENRF, AMIF, ISF a BMVI se první pododstavec použije od 1. ledna 2022 .

Pozměňovací návrh 277

Návrh nařízení

Čl. 63 – odst. 7 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

První pododstavec se nepoužije na programy podle čl. [4 písm. odst. 1 písm. c) bodu vii )] nařízení o ESF+.

První pododstavec se nepoužije na programy podle čl. [4 písm. odst. 1 bodu xi )] nařízení o ESF+.

Pozměňovací návrh 278

Návrh nařízení

Čl. 63 – odst. 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

11.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2 prováděcí akt, který stanoví formát, jenž se má použít pro podávání zpráv o nesrovnalostech.

11.   Za účelem zajištění jednotných podmínek a pravidel pro provádění tohoto článku přijme Komise poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2 prováděcí akt, který stanoví formát, jenž se má použít pro podávání zpráv o nesrovnalostech.

Pozměňovací návrh 279

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise se přesvědčí o tom, že členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly v souladu s tímto nařízením a že tyto systémy během provádění programů fungují účinně. Komise vypracuje strategii auditu a plán auditu, který bude založen na posouzení rizik.

Komise se přesvědčí o tom, že členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly v souladu s tímto nařízením a že tyto systémy během provádění programů fungují účinně a účelně . Komise vypracuje pro členské státy strategii auditu a plán auditu, který bude založen na posouzení rizik.

Pozměňovací návrh 280

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Audity Komise se provádějí po dobu až tří kalendářních roků po schválení účetní závěrky, v níž byly dotčené výdaje zahrnuty. Toto období se nevztahuje na operace, u nichž existuje podezření na podvod.

2.   Audity Komise se provádějí po dobu až dvou kalendářních roků po schválení účetní závěrky, v níž byly dotčené výdaje zahrnuty. Toto období se nevztahuje na operace, u nichž existuje podezření na podvod.

Pozměňovací návrh 281

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

Komise oznámí audit příslušnému programovému orgánu alespoň dvanáct pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.

a)

Komise oznámí audit příslušnému programovému orgánu alespoň patnáct pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.

Pozměňovací návrh 282

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

Komise předá předběžná zjištění auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději tři měsíce po posledním dni auditu příslušnému orgánu členského státu.

c)

Komise předá předběžná zjištění auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději dva měsíce po posledním dni auditu příslušnému orgánu členského státu.

Pozměňovací návrh 283

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

Komise předá zprávu o auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději tři měsíce po obdržení úplné odpovědi příslušného orgánu členského státu k předběžným zjištěním auditu.

d)

Komise předá zprávu o auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději dva měsíce po obdržení úplné odpovědi příslušného orgánu členského státu k předběžným zjištěním auditu. Odpověď členského státu se považuje za vyčerpávající, pokud Komise do dvou měsíců neoznámí, že některá dokumentace dosud chybí.

Pozměňovací návrh 284

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise může prodloužit lhůty stanovené v písmenech c) a d) o další tři měsíce.

Komise může v řádně odůvodněných případech prodloužit lhůty stanovené v písmenech c) a d) o další dva měsíce.

Pozměňovací návrh 285

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.     Aniž je dotčen čl. 63 odst. 6, Komise zajistí systém pro vyřizování stížností, který bude přístupný všem občanům a zúčastněným subjektům.

Pozměňovací návrh 286

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Auditním orgánem je orgán veřejné správy funkčně nezávislý na auditovaných subjektech.

2.   Auditním orgánem je orgán veřejné správy nebo soukromý orgán funkčně nezávislý na řídicím orgánu a na orgánech či subjektech , kterým byly svěřeny nebo na které byly přeneseny určité funkce .

Pozměňovací návrh 287

Návrh nařízení

Čl. 66 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

zaznamenává a uchovává v  elektronickém systému údaje o každé operaci nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, kontrolu a audity a zajišťuje bezpečnost, celistvost a důvěrnost údajů a ověřování uživatelů.

e)

zaznamenává a uchovává v  elektronických systémech údaje o každé operaci nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, kontrolu a audity a zajišťuje bezpečnost, celistvost a důvěrnost údajů a ověřování uživatelů.

Pozměňovací návrh 288

Návrh nařízení

Čl. 67 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro výběr operací řídicí orgán stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují rovnost žen a mužů a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie, zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU.

Pro výběr operací řídicí orgán stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, rovnost žen a mužů a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie, zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU.

Pozměňovací návrh 289

Návrh nařízení

Čl. 67 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

zajistí, aby vybrané operace odpovídaly programu a představovaly účinné přispění k dosažení jeho specifických cílů;

a)

zajistí, aby vybrané operace byly udržitelné, odpovídaly programu i územním strategiím a představovaly účinné přispění k dosažení jeho specifických cílů;

Pozměňovací návrh 290

Návrh nařízení

Čl. 67 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

zajistí, aby vybrané operace vytvářely nejlepší vztah mezi výší podpory, vykonávanými činnostmi a dosažením cílů;

c)

zajistí, aby vybrané operace měly přiměřený vztah mezi výší podpory, vykonávanými činnostmi a dosažením cílů;

Pozměňovací návrh 291

Návrh nařízení

Čl. 67 – odst. 3 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (48), podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení, a to na základě požadavků uvedené směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU (49);

e)

zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (48), podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení a aby bylo řádně zohledněno posouzení alternativních řešení i komplexní veřejná konzultace , a to na základě požadavků uvedené směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU (49);

Pozměňovací návrh 292

Návrh nařízení

Čl. 67 – odst. 3 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

ověří , že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, bylo dodrženo platné právo;

f)

zajistí , že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, bylo dodrženo platné právo;

Pozměňovací návrh 293

Návrh nařízení

Čl. 67 – odst. 3 – písm. j

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j)

zajistí posouzení klimatické odolnosti investic do infrastruktury s očekávanou životností alespoň pět let.

j)

zajistí , před přijetím investičních rozhodnutí, posouzení klimatické odolnosti investic do infrastruktury s očekávanou životností alespoň pět let i uplatnění zásady „energetická účinnost v první řadě“ .

Pozměňovací návrh 294

Návrh nařízení

Čl. 67 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.     Řídicí orgán může v řádně odůvodněných případech také rozhodnout o příspěvku ve výši až 5 % programového finančního přídělu z EFRR a ESF+ na konkrétní projekty v členském státě způsobilé v rámci programu Horizont Evropa, včetně těch, které byly vybrány v druhé fázi, za předpokladu, že tyto konkrétní projekty přispívají k cílům programu v daném členském státě.

Pozměňovací návrh 295

Návrh nařízení

Čl. 67 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Pokud řídicí orgán vybere operaci strategického významu, bezodkladně o tom uvědomí Komisi a poskytne jí o této operaci všechny příslušné informace.

6.   Pokud řídicí orgán vybere operaci strategického významu, do jednoho měsíce o tom uvědomí Komisi a poskytne jí o této operaci všechny příslušné informace , včetně analýzy nákladů a přínosů .

Pozměňovací návrh 296

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

zajistí, s ohledem na dostupnost financování, aby příjemce obdržel splatnou částku v plné výši a nejpozději do devadesáti dnů ode dne předložení žádosti o platbu příjemcem;

b)

zajistí, pokud jde o předběžné financování a průběžné platby , aby příjemce obdržel splatnou částku na ověřené výdaje v plné výši a nejpozději do šedesáti dnů ode dne předložení žádosti o platbu příjemcem;

Pozměňovací návrh 297

Návrh nařízení

Čl. 70 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

příprava a předkládání žádostí o platbu Komisi v souladu s články 85 a 86;

a)

příprava a předkládání žádostí o platbu Komisi v souladu s články 85 a 86 a zohlednění auditů provedených auditním orgánem nebo na jeho odpovědnost ;

Pozměňovací návrh 298

Návrh nařízení

Čl. 70 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

příprava účetní závěrky v souladu s článkem 92 a vedení záznamů o všech prvcích účetní závěrky v elektronickém systému;

b)

příprava a předložení účetní závěrky ověřující úplnost, přesnost a správnost v souladu s článkem 92 a vedení záznamů o všech prvcích účetní závěrky v elektronickém systému;

Pozměňovací návrh 299

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a.     Audit se provádí s odkazem na normy platné v době sjednání auditované operace, s výjimkou případů, kdy jsou nové normy pro příjemce příznivější.

Pozměňovací návrh 300

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6b.     Zjištění nesrovnalosti v rámci auditu operace vedoucí k finanční pokutě nesmí vyústit v rozšíření rozsahu kontroly nebo k finančním opravám nad rámec výdajů pokrytých v účetním období, kdy byl proveden auditovaný výdaj.

Pozměňovací návrh 301

Návrh nařízení

Čl. 72 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Na základě posouzení rizik a s přihlédnutím k popisu systému řízení a kontroly uvedenému v čl. 63 odst. 9 vypracuje auditní orgán strategii auditu, která se zabývá audity systémů a audity operací. Strategie auditu zahrnuje audity systémů nově určených řídicích orgánů a orgánů odpovědných za účetní funkci do devíti měsíců následujících po prvním roce jejich fungování. Strategie auditu se vypracuje v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVIII a každoročně se aktualizuje v návaznosti na první výroční kontrolní zprávu a výrok auditora předložené Komisi. Může se vztahovat na jeden nebo více programů.

1.   Na základě posouzení rizik a s přihlédnutím k popisu systému řízení a kontroly uvedenému v čl. 63 odst. 9 vypracuje auditní orgán po konzultacích s řídicím orgánem strategii auditu, která se zabývá audity systémů a audity operací. Strategie auditu zahrnuje audity systémů nově určených řídicích orgánů a orgánů odpovědných za účetní funkci . Audit se provádí do devíti měsíců následujících po prvním roce jejich fungování. Strategie auditu se vypracuje v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVIII a každoročně se aktualizuje v návaznosti na první výroční kontrolní zprávu a výrok auditora předložené Komisi. Může se vztahovat na jeden nebo více programů. Ve strategii auditu může auditní orgán stanovit limit pro jednotlivé účetní audity.

Pozměňovací návrh 302

Návrh nařízení

Čl. 73 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V případě neshody mezi Komisí a členským státem ohledně výsledků auditu se zahájí postup pro řešení sporů.

Pozměňovací návrh 303

Návrh nařízení

Čl. 74 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise a auditní orgány nejprve použijí všechny informace a záznamy dostupné v  elektronickém systému uvedeném v čl. 66 odst. 1 písm. e), včetně výsledků řídicích kontrol, a požadují a získávají další dokumenty a důkazní informace od dotčených příjemců pouze tehdy, pokud je to na základě jejich odborného úsudku nezbytné k vyvození jednoznačných auditních závěrů.

Komise a auditní orgány nejprve použijí všechny informace a záznamy dostupné v  elektronických systémech uvedených v čl. 66 odst. 1 písm. e), včetně výsledků řídicích kontrol, a požadují a získávají další dokumenty a důkazní informace od dotčených příjemců pouze tehdy, pokud je to na základě jejich odborného úsudku nezbytné k vyvození jednoznačných auditních závěrů.

Pozměňovací návrh 304

Návrh nařízení

Čl. 75 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Řídicí orgán provádí řídicí kontroly na místě v souladu s čl. 68 odst. 1 pouze na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky.

1.   Řídicí orgán provádí řídicí kontroly na místě v souladu s čl. 68 odst. 1 pouze na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 127 finančního nařízení, pokud daný finanční nástroj stanoví podávání kontrolních zpráv podkládajících žádost o platby, může se řídicí orgán rozhodnout neprovádět řídicí kontroly na místě.

Pozměňovací návrh 305

Návrh nařízení

Čl. 75 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, ale předkládají řídicímu orgánu kontrolní zprávy na podporu žádostí o platby.

EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, ale předkládají řídicímu orgánu kontrolní zprávy na podporu žádostí o platby.

Pozměňovací návrh 306

Návrh nařízení

Čl. 75 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Auditní orgán provádí řídicí audity systémů a audity operací v souladu s články 71, 73 nebo 77 na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky.

3.   Auditní orgán provádí řídicí audity systémů a audity operací v souladu s články 71, 73 nebo 77 na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 127 finančního nařízení, pokud daný finanční nástroj podává auditnímu orgánu do konce každého kalendářního roku výroční auditní zprávu vypracovanou externími auditory, která pokrývá prvky zahrnuté v příloze XVII, může se auditní orgán rozhodnout neprovádět žádné další audity.

Pozměňovací návrh 307

Návrh nařízení

Čl. 75 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.     V souvislosti se záručními fondy mohou subjekty odpovědné za audity programů provádět kontroly nebo audity subjektů poskytujících příslušné nové půjčky pouze v případě, že nastane jedna z těchto situací:

 

a)

podpůrné dokumenty dokládající podporu z finančního nástroje pro konečné příjemce nejsou k dispozici na úrovni řídicího orgánu nebo na úrovni subjektů provádějících finanční nástroje;

 

b)

existují důkazy o tom, že dokumenty, které jsou k dispozici na úrovni řídicího orgánu nebo subjektů provádějících finanční nástroje, nepředstavují pravdivý a přesný záznam o poskytnuté podpoře.

Pozměňovací návrh 308

Návrh nařízení

Čl. 76 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu, řídicí orgán zajistí, aby se všechny podklady týkající se operace podporované z fondů uchovávaly na příslušné úrovni po dobu pěti let od 31. prosince roku, ve kterém řídicí orgán provedl poslední platbu příjemci.

1.   Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu, řídicí orgán zajistí, aby se všechny podklady týkající se operace podporované z fondů uchovávaly na příslušné úrovni po dobu tří let od 31. prosince roku, ve kterém řídicí orgán provedl poslední platbu příjemci.

Pozměňovací návrh 309

Návrh nařízení

Čl. 76 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Dobu pro uchovávání dokumentů je možné na základě rozhodnutí řídicího orgánu zkrátit v závislosti na rizikovém profilu a velikosti příjemců.

Pozměňovací návrh 310

Návrh nařízení

Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku podle dostupných prostředků takto:

Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku takto:

Pozměňovací návrh 311

Návrh nařízení

Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

2022: 0,5 %;

b)

2022: 0,7 %;

Pozměňovací návrh 312

Návrh nařízení

Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

2023: 0,5 %;

c)

2023: 1 %;

Pozměňovací návrh 313

Návrh nařízení

Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

2024: 0,5 %;

d)

2024: 1,5 %;

Pozměňovací návrh 314

Návrh nařízení

Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

2025: 0,5 %;

e)

2025: 2 %;

Pozměňovací návrh 315

Návrh nařízení

Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

2026: 0,5

f)

2026: 2 %

Pozměňovací návrh 316

Návrh nařízení

Čl. 85 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

výši technické pomoci vypočtené v souladu s  čl. 31 odst. 2 ;

b)

výši technické pomoci vypočtené v souladu s  článkem 31;

Pozměňovací návrh 317

Návrh nařízení

Čl. 85 – odst. 4 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

V případě státní podpory může žádost o platbu zahrnovat zálohy, které příjemci vyplatil orgán poskytující podporu, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky: vztahuje se na ně bankovní nebo jiná rovnocenná záruka, nepřesahují 40 % celkové výše podpory poskytnuté příjemci na určitou operaci a jsou kryty výdaji placenými příjemci a doloženy příjmovými fakturami za tři roky.

Pozměňovací návrh 318

Návrh nařízení

Čl. 86 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 53 odst. 2 , zahrnují žádosti o platbu předložené v souladu s přílohou XIX celkové vyplacené částky nebo, v případě záruk, částky vyčleněné podle ustanovení záručních dohod, řídicím orgánem pro konečné příjemce podle čl. 62 odst. 1 písm. a), b) a c).

1.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 53 odst. 1 , zahrnují žádosti o platbu předložené v souladu s přílohou XIX celkové vyplacené částky nebo, v případě záruk, částky vyčleněné podle ustanovení záručních dohod, řídicím orgánem pro konečné příjemce podle čl. 62 odst. 1 písm. a), b) a c).

Pozměňovací návrh 319

Návrh nařízení

Čl. 86 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 53 odst. 3 , předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje pro finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami:

2.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 53 odst. 2 , předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje pro finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami:

Pozměňovací návrh 320

Návrh nařízení

Čl. 87 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.    V závislosti na dostupných finančních prostředcích provede Komise průběžné platby nejpozději do šedesáti dnů ode dne, kdy Komise žádost o platbu obdrží.

1.    Komise provede průběžné platby nejpozději do šedesáti dnů ode dne, kdy Komise žádost o platbu obdrží.

Pozměňovací návrh 321

Návrh nařízení

Čl. 90 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

existují důkazy o  možných závažných nedostatcích, aniž by byla přijata nápravná opatření;

a)

existují závažné důkazy o závažných nedostatcích, aniž by byla přijata nápravná opatření;

Pozměňovací návrh 322

Návrh nařízení

Čl. 91 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

členský stát nepřijal nezbytná opatření podle čl. 15 odst. 6.

vypouští se

Pozměňovací návrh 323

Návrh nařízení

Čl. 99 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Komise zruší jakoukoli částku v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 84 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 85 a 86 do 26 . prosince druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026.

1.   Komise zruší jakoukoli částku v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 84 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 85 a 86 do 31 . prosince třetího kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026.

Pozměňovací návrh 324

Návrh nařízení

Čl. 99 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.     Pokud jde o rozpočtový závazek na rok 2021, představují částky, které mají být pokryty předběžným financováním nebo žádostmi o platbu ve lhůtě stanovené v odstavci 1, 60 % daného závazku. Pro účely výpočtu částek, které se mají pokrýt, se 10 % rozpočtového závazku na rok 2021 přiřadí ke každému rozpočtovému závazku pro roky 2022 až 2025.

vypouští se

Pozměňovací návrh 325

Návrh nařízení

Čl. 99 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Část závazků, která je k 31. prosinci 2029 stále otevřená, se zruší, pokud není Komisi předložen balíček pro poskytnutí jistoty a závěrečná zpráva o výkonnosti pro programy podporované z ESF+, EFRR a Fondu soudržnosti do lhůty stanovené v čl. 38 odst. 1.

3.   Část závazků, která je k 31. prosinci 2030 stále otevřená, se zruší, pokud není Komisi předložen balíček pro poskytnutí jistoty a závěrečná zpráva o výkonnosti pro programy podporované z ESF+, EFRR a Fondu soudržnosti do lhůty stanovené v čl. 38 odst. 1.

Pozměňovací návrh 326

Návrh nařízení

Čl. 100 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)

nebylo možné včas zažádat o platbu z důvodu zpoždění na úrovni Unie při vytváření právního a správního rámce pro fondy na období let 2021–2027.

Pozměňovací návrh 327

Návrh nařízení

Čl. 101 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Členský stát má jeden měsíc , aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo předložil své připomínky.

2.   Členský stát má dva měsíce , aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo předložil své připomínky.

Pozměňovací návrh 328

Návrh nařízení

Čl. 102 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti podporují cíl Investice pro zaměstnanost a růst ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 2“) vytvořené nařízením (ES) č. 1059/2003, ve znění nařízení Komise (ES) č.  868 / 2014 .

1.   EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti podporují cíl Investice pro zaměstnanost a růst ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 2“) vytvořené nařízením (ES) č. 1059/2003, ve znění nařízení Komise (EU) 2016 / 2066 .

Pozměňovací návrh 329

Návrh nařízení

Čl. 103 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Celkové prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky pro období let 2021–2027, činí 330 624 388 630  EUR v cenách roku 2018.

Celkové prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky pro období let 2021–2027, činí 378 097 000 000  EUR v cenách roku 2018.

 

(Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je znovu zavést částku rovnocennou s prostředky, které byly dostupné v období let 2014–2020, s potřebným navýšením a v souladu s postojem EP k návrhu VFR na období let 2021–2027. To si vyžádá následné změny ve výpočtech v příloze XXII.)

Pozměňovací návrh 330

Návrh nařízení

Čl. 103 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každou kategorii regionu, spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s metodikou stanovenou v příloze XXII.

Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každou kategorii regionu, spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s metodikou stanovenou v příloze XXII. Minimální celková částka přidělená z fondů by na vnitrostátní úrovni měla odpovídat 76 % rozpočtu přiděleného jednotlivým členským státům nebo regionům v období let 2014–2020.

Pozměňovací návrh 429

Návrh nařízení

Čl. 103 – odst. 2 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Financování určené pro regiony, které jsou pro období let 2021–2027 zařazeny do nižší kategorie, bude zachováno na úrovni prostředků přidělených na období let 2014–2020, aniž to bude mít vliv na prostředky přidělené jednotlivým členským státům.

Pozměňovací návrh 331

Návrh nařízení

Čl. 103 – odst. 2 – pododstavec 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

S ohledem na zvláštní význam, jaký má financování z fondů soudržnosti pro přeshraniční a nadstátní spolupráci a také pro nevzdálenější regiony, by kritéria způsobilosti pro toto financování neměla být o nic méně příznivá než v období let 2014–2020 a měla by zajišťovat maximální kontinuitu se stávajícími programy.

(Tento pozměňovací návrh si vyžádá následné změny ve výpočtech v příloze XXII.)

Pozměňovací návrh 332

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Prostředky na cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 97 ,5  % z celkových finančních zdrojů (tzn. celkem 322 194 388 630  EUR) a přidělí se takto:

1.   Prostředky na cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 97 % z celkových finančních zdrojů (tzn. celkem 366 754 000 000  EUR v cenách roku 2018 ) 5 900 000 000 EUR z této částky bude přiděleno na záruku pro děti ze zdrojů v rámci ESF+. Zbývající krytí ve výši 360 854 000 000 EUR (v cenách roku 2018) se přidělí takto:

Pozměňovací návrh 333

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

61,6  % (tzn. celkem 198 621 593 157 EUR) pro méně rozvinuté regiony;

a)

61,6  % (tzn. celkem 222 453 894 000 EUR) pro méně rozvinuté regiony;

Pozměňovací návrh 334

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

14,3  % (tzn. celkem 45 934 516 595 EUR) pro přechodové regiony;

b)

14,3  % (tzn. celkem 51 446 129 000 EUR) pro přechodové regiony;

Pozměňovací návrh 335

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

10,8  % (tzn. celkem 34 842 689 000 EUR) pro rozvinutější regiony;

c)

10,8  % (tzn. celkem 39 023 410 000 EUR) pro rozvinutější regiony;

Pozměňovací návrh 336

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

12,8  % (tzn. celkem 41 348 556 877 EUR) pro členské státy podporované Fondem soudržnosti;

d)

12,8  % (tzn. celkem 46 309 907 000 EUR) pro členské státy podporované Fondem soudržnosti;

Pozměňovací návrh 337

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

0,4  % (tzn. celkem 1  447 034 001  EUR) jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

e)

0,4  % (tzn. celkem 1 620 660 000  EUR) jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

Pozměňovací návrh 338

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Výše zdrojů, které jsou k dispozici pro ESF+ v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst , činí 88 646 194 590 EUR.

Výše zdrojů, které jsou k dispozici pro ESF+ , činí 28,8  % zdrojů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst (tj. 105 686 000 000 EUR v cenách roku 2018). To nezahrnuje finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace ani pro složku Zdraví.

Pozměňovací návrh 339

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Výše dodatečných finančních prostředků pro nejvzdálenější regiony uvedené v odst. 1 písm. e) přidělených ESF+ činí 376 928 934 EUR.

Výše dodatečných finančních prostředků pro nejvzdálenější regiony uvedené v odst. 1 písm. e) přidělených ESF+ odpovídá 0,4  % prostředků uvedených v prvním pododstavci (tj. 424 296 054 EUR v cenách roku 2018) .

Pozměňovací návrh 340

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Částka podpory z Fondu soudržnosti, která má být převedena do Nástroje pro propojení Evropy, činí 10 000 000 000 EUR. Využije se na projekty dopravní infrastruktury na základě specifických výzev v souladu s nařízením (EU) [číslo nového nařízení o Nástroji pro propojení Evropy] výlučně v členských státech způsobilých k financování z Fondu soudržnosti.

Částka podpory z Fondu soudržnosti, která má být převedena do Nástroje pro propojení Evropy, činí 4 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 . S přihlédnutím k potřebě investovat do infrastruktury v členských státech a regionech se tato částka využije na projekty dopravní infrastruktury na základě specifických výzev v souladu s nařízením (EU) [číslo nového nařízení o Nástroji pro propojení Evropy] výlučně v členských státech způsobilých k financování z Fondu soudržnosti.

Pozměňovací návrh 341

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 4 – pododstavec 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

30 % zdrojů převedených do Nástroje pro propojení Evropy je bezprostředně po převodu k dispozici všem členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy].

vypouští se

Pozměňovací návrh 342

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 4 – pododstavec 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Na specifické výzvy uvedené v prvním pododstavci se uplatní platná pravidla pro odvětví dopravy uvedená v nařízení (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy]. Do 31. prosince 2023 se s ohledem na 70 % zdrojů převedených do Nástroje pro propojení Evropy provádí výběr projektů způsobilých pro financování při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti.

Na specifické výzvy uvedené v prvním pododstavci se uplatní platná pravidla pro odvětví dopravy uvedená v nařízení (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy]. Do 31. prosince 2023 se výběr projektů způsobilých pro financování provádí při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti.

Pozměňovací návrh 343

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Částka ve výši 500 000 000 EUR z prostředků určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na Evropskou městskou iniciativu v rámci přímého či nepřímého řízení Komisí.

5.   Částka ve výši 560 000 000 EUR v cenách roku 2018 z prostředků určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na Evropskou městskou iniciativu v rámci přímého či nepřímého řízení Komisí.

Pozměňovací návrh 344

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Částka ve výši 175 000 000 EUR z prostředků ESF+ určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na nadnárodní spolupráci podporující inovativní řešení v rámci přímého či nepřímého řízení.

6.   Částka ve výši 196 000 000 EUR v cenách roku 2018 z prostředků ESF+ určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na nadnárodní spolupráci podporující inovativní řešení v rámci přímého či nepřímého řízení.

Pozměňovací návrh 345

Návrh nařízení

Čl. 104 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.   Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 2,5  % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2021–2027 (tzn. celkem 8 430 000 000  EUR).

7.   Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 3  % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2021–2027 (tzn. celkem 11 343 000 000 EUR v cenách roku 2018 ).

Pozměňovací návrh 346

Návrh nařízení

Čl. 105 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

nejvýše 15  % celkových přídělů pro méně rozvinuté regiony na přechodové regiony nebo rozvinutější regiony a z přechodových regionů na rozvinutější regiony;

a)

nejvýše 5  % celkových přídělů pro méně rozvinuté regiony na přechodové regiony nebo rozvinutější regiony a z přechodových regionů na rozvinutější regiony;

Pozměňovací návrh 347

Návrh nařízení

Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

70  % pro méně rozvinuté regiony;

a)

85  % pro méně rozvinuté regiony;

Pozměňovací návrh 348

Návrh nařízení

Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

55  % pro přechodové regiony;

b)

65  % pro přechodové regiony;

Pozměňovací návrhy 349 a 447

Návrh nařízení

Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

40 % pro vyspělejší regiony.

c)

50 % pro vyspělejší regiony.

Pozměňovací návrh 350

Návrh nařízení

Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Míry spolufinancování stanovené v písmenu a) se vztahují také nejvzdálenější regiony.

Míry spolufinancování stanovené v písmenu a) se vztahují také na nejvzdálenější regiony a na dodatečný příděl pro nevzdálenější regiony .

Pozměňovací návrh 351

Návrh nařízení

Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Míra spolufinancování pro Fond soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než 70 %.

Míra spolufinancování pro Fond soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než 85 %.

Pozměňovací návrh 352

Návrh nařízení

Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nařízení o ESF+ může stanovit vyšší míry spolufinancování pro priority podporující inovativní opatření v souladu s článkem [ 14 ] uvedeného nařízení.

Nařízení o ESF+ může v řádně odůvodněných případech stanovit vyšší míry spolufinancování až do 90 % pro priority podporující inovativní opatření v souladu s článkem [ 13] a čl. [4 odst. 1 písm. x)] a [xi) ] tohoto nařízení , jakož i pro programy zaměřené na řešení materiální deprivace v souladu s článkem [9], podporu zaměstnanosti mladých lidí v souladu s článkem [10], evropskou záruku pro děti v souladu s článkem [10a] a nadnárodní spolupráci v souladu s článkem [11b] .

Pozměňovací návrh 353

Návrh nařízení

Čl. 106 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Míra spolufinancování u programů Interreg není vyšší než 70  %.

Míra spolufinancování u programů Interreg není vyšší než 85  %.

Pozměňovací návrh 453

Návrh nařízení

Čl. 106 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.     Členské státy mohou v rámci stávajícího Paktu o stabilitě a růstu v řádně odůvodněném případě předložit žádost o flexibilitu pro veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje podporované veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic v rámci evropských strukturálních a investičních fondů. Komise stanoví fiskální úpravy v rámci preventivní nebo nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu po pečlivém zvážení příslušné žádosti a při zohlednění strategického významu investic.

Pozměňovací návrh 354

Návrh nařízení

Čl. 107 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny příloh s cílem přizpůsobit se změnám méně podstatných prvků tohoto nařízení, k nimž dojde během programového období, s výjimkou příloh III, IV, X a XXII.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny příloh s cílem přizpůsobit se změnám méně podstatných prvků tohoto nařízení, k nimž dojde během programového období, s výjimkou příloh III, IV, X a XXII. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny nebo doplnění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 uvedeného v čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení;

Pozměňovací návrh 355

Návrh nařízení

Čl. 108 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 3, čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 je svěřena Komisi od data vstupu tohoto nařízení v platnost až do 31. prosince 2027 .

Pozměňovací návrh 356

Návrh nařízení

Čl. 108 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4 a čl. 89 odst.  1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 3, čl.  63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst.  4 a článku 107 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 357

Návrh nařízení

Čl. 108 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 3, čl.  63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pozměňovací návrh 359

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 1 – řádek 001 – sloupec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

001

Investice do fixních aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

001

Investice do fixních aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností

Pozměňovací návrh 360

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 1 – řádek 002 – sloupec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

002

Investice do fixních aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

002

Investice do fixních aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností

Pozměňovací návrh 361

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 1 – řádek 004 – sloupec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

004

Investice do nehmotných aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

004

Investice do nehmotných aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností

Pozměňovací návrh 362

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 1 – řádek 005 – sloupec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

005

Investice do nehmotných aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

005

Investice do nehmotných aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností

Pozměňovací návrh 363

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 2 – řádek 035 – sloupec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

035

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: povodně (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof)

035

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: povodně a sesuvy půdy (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof)

Pozměňovací návrh 364

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 2 – řádek 043

Znění navržené Komisí

043

Nakládání s odpady v domácnostech: mechanicko-biologické zpracování, tepelné ošetření

0 %

100 %

Pozměňovací návrh

vypouští se

Pozměňovací návrh 365

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 3 – řádek 056 – sloupec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

056

Nově postavené dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T

056

Nově postavené dálnice , mosty a silnice – hlavní síť TEN-T

Pozměňovací návrh 366

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 3 – řádek 057 – sloupec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

057

Nově postavené dálnice a silnice – globální síť TEN-T

057

Nově postavené dálnice , mosty a silnice – globální síť TEN-T

Pozměňovací návrh 367

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 3 – řádek 060 – sloupec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

060

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T

060

Rekonstruované nebo modernizované dálnice , mosty a silnice – hlavní síť TEN-T

Pozměňovací návrh 368

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 3 – řádek 061 – sloupec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

061

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – globální síť TEN-T

061

Rekonstruované nebo modernizované dálnice , mosty a silnice – globální síť TEN-T

Pozměňovací návrh 369

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 5 – řádek 128 – sloupec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

128

Ochrana, rozvoj a podpora veřejných objektů cestovního ruchu a  souvisejících služeb cestovního ruchu

128

Ochrana, rozvoj a podpora veřejných objektů cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu

Pozměňovací návrh 370

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 5 – řádek 130 – sloupec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

130

Ochrana, rozvoj a podpora přírodního dědictví a ekoturistiky

130

Ochrana, rozvoj a podpora přírodního dědictví a ekoturistiky mimo síť Natura 2000

Pozměňovací návrh 371

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 3 – řádek 12 – sloupec Integrované územní investice (ITI)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Velkoměsta, města a  předměstí

Velkoměsta, města , předměstí propojené venkovské oblasti

Pozměňovací návrh 372

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 3 – řádek 16 – sloupec Integrované územní investice (ITI)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Řídce osídlené oblasti

Venkovské a řídce osídlené oblasti

Pozměňovací návrh 373

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 3 – řádek 22 – sloupec Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Velkoměsta, města a  předměstí

Velkoměsta, města, předměstí a propojené venkovské oblasti

Pozměňovací návrh 374

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 3 – řádek 26 – sloupec Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Řídce osídlené oblasti

Venkovské a řídce osídlené oblasti

Pozměňovací návrh 375

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 3 – řádek 32 – sloupec – Jiný druh územního nástroje v rámci cíle politiky 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Velkoměsta, města a  předměstí

Velkoměsta, města, předměstí a propojené venkovské oblasti

Pozměňovací návrh 376

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 3 – řádek 36 – sloupec – Jiný druh územního nástroje v rámci cíle politiky 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Řídce osídlené oblasti

Venkovské a řídce osídlené oblasti

Pozměňovací návrh 377

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka 4 – řádek 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

17

Ubytování , stravování a pohostinství

17

Cestovní ruch, ubytování , stravování a pohostinství

Pozměňovací návrh 378

Návrh nařízení

Příloha III – tabulka Základní horizontální podmínky – řádek 6 – sloupec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je zaveden vnitrostátní rámec pro provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, který zahrnuje:

Je zaveden vnitrostátní rámec pro provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, který zahrnuje:

1.

Měřitelné cíle, mechanismus sběru údajů a monitorování.

1.

Měřitelné cíle, mechanismus sběru údajů a monitorování použitelné u všech cílů politiky .

2.

Opatření zajišťující, že politika, právní předpisy a normy týkající se přístupnosti jsou řádně zohledňovány při přípravě a provádění programů.

2.

Opatření zajišťující, že politika, právní předpisy a normy týkající se přístupnosti jsou řádně zohledňovány při přípravě a provádění programů v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a že jsou zahrnuty mezi kritéria a povinnosti související s výběrem projektů .

 

2a.

Opatření k oznamování souladu podporovaných operací monitorovacímu výboru.

Pozměňovací návrh 379

Návrh nařízení

Příloha III – tabulka Základní horizontální podmínky – řádek 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv, které přispívají k vzestupné sociální konvergenci a soudržnosti v Evropské unii.

Opatření na vnitrostátní úrovni k zajištění řádného uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv, které přispívají k vzestupné sociální konvergenci a soudržnosti v EU, zvláště pak zásad zabraňujících nekalé hospodářské soutěži na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh 380

Návrh nařízení

Příloha III – tabulka Základní horizontální podmínky – řádek 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Účinné uplatňování zásady partnerství

Je zaveden rámec pro to, aby všichni partneři hráli plnohodnotnou roli při přípravě, provádění, monitorování a vyhodnocování programů, který zahrnuje:

 

1.

Opatření k zajištění transparentních postupů pro zapojení partnerů.

 

2.

Opatření k šíření a zveřejňování informací, které jsou významné pro partnery z hlediska přípravy setkání a činností na tato setkání navazujících.

 

3.

Podporu k posílení postavení partnerů a budování kapacit.

Pozměňovací návrh 381

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 2 – řádek 2 – sloupec 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je přijat vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který zahrnuje:

Je přijat vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu v souladu s cílem Pařížské dohody omezit globální oteplování na 1,5  oC , který zahrnuje:

1.

Všechny prvky požadované v šabloně v příloze I nařízení o správě energetické unie

1.

Všechny prvky požadované v šabloně v příloze I nařízení o správě energetické unie

2.

Orientační přehled plánovaných finančních zdrojů a mechanismů pro opatření na podporu nízkouhlíkové energetiky

2.

Přehled plánovaných finančních zdrojů a mechanismů pro opatření na podporu nízkouhlíkové energetiky

Pozměňovací návrh 382

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 2 – řádek 4 – sloupec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

EFRR a Fond soudržnosti

EFRR a Fond soudržnosti

2.4

Podpora přizpůsobení se změnám klimatu, předcházení rizikům a odolnosti vůči katastrofám

2.4

Podpora přizpůsobení se změnám klimatu a strukturálním změnám , předcházení rizikům a odolnosti vůči katastrofám

Pozměňovací návrh 383

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 2 – řádek 7 – sloupec 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je zaveden akční program zahrnující opatření na různém stupni priorit podle článku 8 směrnice 92/43/EHS, který zahrnuje:

Je zaveden akční program zahrnující opatření na různém stupni priorit podle článku 8 směrnice 92/43/EHS, který zahrnuje:

1.

Všechny prvky požadované v šabloně pro rámec prioritních činností na období 2021–2027 schválený Komisí a členskými státy

1.

Všechny prvky požadované v šabloně pro rámec prioritních činností na období 2021–2027 schválený Komisí a členskými státy , včetně prioritních opatření a odhadu potřeb financování

2.

Určení prioritních opatření a odhad potřeb financování

 

Pozměňovací návrh 384

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 3 – bod 3.2 – sloupec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.2

Rozvoj udržitelné, inteligentní, bezpečné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu

(Netýká se českého znění.)

Pozměňovací návrh 385

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 3 – bod 3.2 – sloupec 4 – bod - 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1a.

Vyžaduje, aby byla zajištěna společenská, hospodářská a územní soudržnost a aby byla ve větší míře doplněna chybějící spojení a byla také odstraněna úzká místa v síti TEN-T, čímž se také rozumí investice do fyzické infrastruktury

Pozměňovací návrh 386

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 3 – bod 3.2 – sloupec 4 – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.

Zahrnuje hospodářské zdůvodnění plánovaných investic podložené důkladnou analýzou poptávky a modelováním dopravy, které by měly zohlednit předpokládaný dopad liberalizace železnic

1.

Zahrnuje hospodářské zdůvodnění plánovaných investic podložené důkladnou analýzou poptávky a modelováním dopravy, které by měly zohlednit předpokládaný dopad otevření trhů se službami na železnici

Pozměňovací návrh 387

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 3 – řádek 2 – sloupec 4 – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.

Zohledňuje plány kvality ovzduší s přihlédnutím k  příslušným vnitrostátním plánům dekarbonizace

2.

Zohledňuje plány kvality ovzduší s přihlédnutím k vnitrostátním strategiím pro snižování emisí v odvětví dopravy

Pozměňovací návrh 388

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 3 – řádek 2 – sloupec 4 – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.

Zahrnuje investice do koridorů hlavní sítě TEN-T definovaných v nařízení (EU) 1316/2013 v souladu s příslušnými pracovními plány TEN-T

3.

Zahrnuje investice do koridorů hlavní sítě TEN-T definovaných v nařízení (EU) č. 1316/2013 v souladu s příslušnými pracovními plány TEN-T  i do předem určených úseků v globální síti

Pozměňovací návrh 389

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 3 – řádek 2 – sloupec 4 – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.

V případě investic mimo hlavní sítě TEN-T zajišťuje komplementaritu pomocí dostatečného propojení regionů a místních komunit s hlavní sítí TEN-T a jejími uzly

4.

V případě investic mimo hlavní sítě TEN-T zajišťuje komplementaritu pomocí dostatečného propojení městských sítí, regionů a místních komunit s hlavní sítí TEN-T a jejími uzly

Pozměňovací návrh 390

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 3 – řádek 2 – sloupec 4 – bod 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

9a.

Podporuje udržitelné regionální a přeshraniční iniciativy v oblasti cestovního ruchu, které vedou k výhodám jak pro turisty, tak pro obyvatele, jako je propojení sítě EuroVelo s evropskou železniční sítí TRAN

Pozměňovací návrh 391

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 1 – sloupec 2 – bod ESF

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ESF:

ESF:

4.1.1

Zlepšení přístupu k zaměstnání pro všechny uchazeče, včetně mladých neaktivních osob a podpora samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky

4.1.1

Zlepšení přístupu k zaměstnání pro všechny uchazeče, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané neaktivní osoby, a podpora samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky

4.1.2

Modernizace institucí trhu práce a služeb s cílem zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc a podporu souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, přechodů na trhu práce a mobility

4.1.2

Modernizace institucí trhu práce a služeb s cílem posoudit a předvídat potřebné dovednosti a zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc a podporu souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, přechodů na trhu práce a mobility

Pozměňovací návrh 392

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 2 – sloupec 2 – bod ESF

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ESF

ESF

4.1.3

Podpora lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a zdravému a dobře uzpůsobenému pracovnímu prostředí, kde jsou řešena zdravotní rizika, přizpůsobování pracovníků změnám a zdravé a aktivní stárnutí

4.1.3

Podpora účasti žen na trhu práce, lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a zdravému a dobře uzpůsobenému pracovnímu prostředí, kde jsou řešena zdravotní rizika, přizpůsobování pracovníků , podniků a podnikatelů změnám a zdravé a aktivní stárnutí

Pozměňovací návrh 393

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 2 – sloupec 4 – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.

Opatření na řešení genderových rozdílů v zaměstnanosti, mzdách a důchodech, na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně podpory přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči, se stanovenými cíli

2.

Opatření na řešení genderových rozdílů v zaměstnanosti, mzdách , sociálním zabezpečení a důchodech, na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně podpory přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči, se stanovenými cíli

Pozměňovací návrh 394

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 3 – sloupec 2 – bod ESF

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ESF:

ESF:

4.2.1

Zvyšování, kvality, účinnosti relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce

4.2.1

Zvyšování kvality, inkluzivnosti účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce s cílem podpořit nabývání klíčových kompetencí, včetně digitálních dovedností, a usnadnit přechod ze vzdělávacích institucí na trh práce;

4.2.2

Podpora flexibilních příležitostí pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny, včetně usnadnění kariérních změn a  podpory profesní mobility

4.2.2

Podpora celoživotního učení, zejména flexibilních příležitostí pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny, jakož i neformálního a informálního učení, mimo jiné i skrze usnadnění kariérních změn a  podporu profesní mobility

4.2.3

Podpora rovného přístupu , zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělání a přípravě, od předškolního vzdělávání a péče přes obecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň

4.2.3

Podpora rovného přístupu ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání odborné přípravě a jejich dokončení , zejména pro znevýhodněné skupiny, a to od předškolního vzdělávání a péče přes obecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň , stejně jako vzdělávání dospělých a při usnadnění vzdělávací mobility pro všechny;

Pozměňovací návrh 395

Návrh nařízení

Příloha IV – řádek 4.2 – sloupec 4: Kritéria pro splnění základní podmínky – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.

Systémy pro předjímání a prognózu dovedností založené na důkazech a rovněž mechanismy pro sledování uplatnění absolventů a služby pro kvalitní a účinné poradenství pro studující všech věkových skupin

1.

Systémy pro předjímání a prognózu dovedností založené na důkazech a rovněž mechanismy pro navazující sledování a služby pro kvalitní a účinné poradenství pro studující všech věkových skupin , včetně přístupů zaměřených na studující

Pozměňovací návrh 396

Návrh nařízení

Příloha IV – řádek 4.2 – sloupec 4: Kritéria pro splnění základní podmínky – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.

Opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu, relevantnímu, inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, k účasti na něm i jeho dokončení a k získání klíčových kompetencí na všech úrovních, včetně vysokoškolského vzdělávání

2.

Opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu, cenově dostupnému, relevantnímu, nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, k účasti na něm i jeho dokončení a k získání klíčových kompetencí na všech úrovních, včetně terciárního vzdělávání

Pozměňovací návrh 397

Návrh nařízení

Příloha IV – řádek 4.2 – sloupec 4: Kritéria pro splnění základní podmínky – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.

Koordinační mechanismus na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, včetně terciárního vzdělávání, a jasné rozdělení odpovědnosti mezi příslušnými celostátními a/nebo regionálními subjekty

3.

Koordinační mechanismus na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, včetně terciárního vzdělávání a poskytovatelů neformálního a informálního učení , a jasné rozdělení odpovědnosti mezi příslušnými celostátními a/nebo regionálními subjekty

Pozměňovací návrh 398

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 4 – sloupec 2 – bod 4.3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

EFRR:

EFRR:

4.3

Posílení socioekonomické integrace marginalizovaných komunit, migrantů a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

4.3

Posílení socioekonomické integrace marginalizovaných komunit, uprchlíků a migrantů pod mezinárodní ochranou a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

Pozměňovací návrh 399

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 4 – sloupec 2 – bod 4.3.1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ESF:

ESF:

4.3.1

Podpora aktivního začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí, a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti

4.3.1

Rozvoj aktivního začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí, a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti

Pozměňovací návrh 400

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 4 – sloupec 2 – bod 4.3.1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4.3.1a.

Podpora sociálního začleňování osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob a dětí

Pozměňovací návrh 401

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 4 – sloupec 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je zaveden vnitrostátní strategický rámec politiky pro sociální začleňování a snižování chudoby, který zahrnuje:

Je zaveden vnitrostátní strategický rámec a akční plán politiky pro sociální začleňování a snižování chudoby, který zahrnuje:

1.

Fakticky podloženou analýzu problémů chudoby a sociálního vyloučení, včetně chudoby dětí, bezdomovectví, územní a vzdělávací segregace, omezeného přístupu k základním službám a infrastruktuře a specifických potřeb zranitelných osob

1.

Fakticky podloženou analýzu problémů chudoby a sociálního vyloučení, včetně chudoby dětí, bezdomovectví, územní a vzdělávací segregace, omezeného přístupu k základním službám a infrastruktuře a specifických potřeb zranitelných osob

2.

Opatření pro prevenci segregace ve všech oblastech a boje proti ní, včetně adekvátní podpory příjmu, inkluzivního trhu práce a přístupu ke kvalitním službám pro zranitelné osoby, včetně migrantů

2.

Opatření pro prevenci segregace ve všech oblastech a boje proti ní, včetně adekvátní podpory příjmu, sociální ochrany, inkluzivního trhu práce a přístupu ke kvalitním službám pro zranitelné osoby, včetně migrantů a uprchlíků

3.

Opatření pro přechod od institucionální ke komunitní péči

3.

Opatření pro přechod od institucionální k rodinné a komunitní péči na základě vnitrostátní strategie pro deinstitucionalizaci a akčního plánu

4.

Opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti

4.

Opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti

Pozměňovací návrh 402

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 5 – sloupec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ESF:

ESF:

4.3.2

Podpora socioekonomické integrace marginalizovaných komunit, například Romů

4.3.2

Podpora socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí a marginalizovaných komunit, například Romů

Pozměňovací návrh 403

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 6 – sloupec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ESF:

ESF:

4.3.4

Zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; zlepšení dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče; zlepšení přístupu ke službám dlouhodobé péče

4.3.4

Zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; modernizace systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu k sociální ochraně; zlepšení dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče; zlepšení přístupu ke službám dlouhodobé péče

Pozměňovací návrh 404

Návrh nařízení

Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 6 – sloupec 4 – body 2, 3 a 3 a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je vypracován vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky v oblasti zdraví, který obsahuje:

Je vypracován vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky v oblasti zdraví, který obsahuje:

1.

Mapování potřeb v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče, a to i pokud jde o zdravotnický personál, s cílem zajistit udržitelná a koordinovaná opatření

1.

Mapování potřeb v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče, a to i pokud jde o zdravotnický personál, s cílem zajistit udržitelná a koordinovaná opatření

2.

Opatření k zajištění efektivnosti, udržitelnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče, včetně zvláštního zaměření na osoby vyloučené ze systémů zdravotní a dlouhodobé péče

2.

Opatření k zajištění efektivnosti, udržitelnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče, včetně zvláštního zaměření na osoby vyloučené ze systémů zdravotní a dlouhodobé péče a na nejobtížněji dosažitelné osoby

3.

Opatření a podporu komunitních služeb, včetně prevence a primární péče a služeb domácí péče a komunitní péče

3.

Opatření na podporu komunitních služeb, včetně prevence a primární péče a služeb domácí péče a komunitní péče , a přechodu od institucionální péče k rodinné a komunitní péči

 

3a.

Opatření k zajištění efektivnosti, udržitelnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti systémů sociální ochrany

Pozměňovací návrh 405

Návrh nařízení

Příloha V – bod 2 – tabulka 1T – Struktura programu

Znění navržené Komisí

ID

Název [300]

TP

Základ pro výpočet

Fond

Kategorie podporovaného regionu

Vybraný specifický cíl

1

Priorita 1

Ne

 

EFRR

Více

SC 1

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 2

Nejvzdálenější a řídce osídlené

Více

SC 3

2

Priorita 2

Ne

 

ESF+

Více

SC 4

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 5

Nejvzdálenější

3

Priorita 3

Ne

 

FS

Nepoužije se

 

3

Priorita technická pomoc

Ano

 

 

 

Nepoužije se

..

Specifická priorita zaměstnanost mladých lidí

Ne

 

ESF+

 

 

..

Specifická priorita doporučení pro jednotl. země

Ne

 

ESF+

 

 

..

Specifická priorita inovativní opatření

Ne

 

ESF+

 

SC 8

 

Specifická priorita materiální deprivace

Ne

 

ESF+

 

SC 9

Pozměňovací návrh

ID

Název [300]

TP

Základ pro výpočet

Fond

Kategorie podporovaného regionu

Vybraný specifický cíl

1

Priorita 1

Ne

 

EFRR

Více

SC 1

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 2

Nejvzdálenější a řídce osídlené

Více

SC 3

2

Priorita 2

Ne

 

ESF+

Více

SC 4

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 5

Nejvzdálenější

3

Priorita 3

Ne

 

FS

Nepoužije se

 

3

Priorita technická pomoc

Ano

 

 

 

Nepoužije se

..

Specifická priorita zaměstnanost mladých lidí

Ne

 

ESF+

 

 

 

Specifická priorita záruka pro děti

Ne

 

ESF+

 

 

..

Specifická priorita doporučení pro jednotl. země

Ne

 

ESF+

 

 

..

Specifická priorita inovativní opatření

Ne

 

ESF+

 

SC 8

 

Specifická priorita materiální deprivace

Ne

 

ESF+

 

SC 9

Pozměňovací návrh 406

Návrh nařízení

Příloha V – bod 2.1 – tabulka

Znění navržené Komisí

Jedná se o prioritu věnovanou příslušnému doporučení pro jednotlivé země

Jedná se o prioritu věnovanou zaměstnanosti mladých lidí

Jedná se o prioritu věnovanou inovativním opatřením

Jedná se o prioritu věnovanou materiální deprivaci

Pozměňovací návrh

Jedná se o prioritu věnovanou příslušnému doporučení pro jednotlivé země

Jedná se o prioritu věnovanou zaměstnanosti mladých lidí

Jedná se o prioritu věnovanou záruce pro děti

Jedná se o prioritu věnovanou inovativním opatřením

Jedná se o prioritu věnovanou materiální deprivaci

Pozměňovací návrh 407

Návrh nařízení

Příloha V – bod 2 – odst. 3 – bod 2.1 – bod 2.1.1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.1.1.

Specifický cíl (54) (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF) – opakuje se u každého vybraného specifického cíle nebo oblasti podpory, u všech priorit kromě technické pomoci

2.1.1.

Specifický cíl (54) (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF) – opakuje se u každého vybraného specifického cíle nebo oblasti podpory, u všech priorit kromě technické pomoci

Pozměňovací návrh 408

Návrh nařízení

Příloha V – bod 2 – odst. 3 – bod 2.1 – bod 2.1.1 – bod 2.1.1.2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.1.1.2

Ukazatel  (55)

2.1.1.2

Ukazatele

Pozměňovací návrh 409

Návrh nařízení

Příloha V – bod 2 – odst. 3 – bod 2.1 – bod 2.1.1 – bod 2.1.1.3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.1.1.3

Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence (56) (nevztahuje se na ENRF)

2.1.1.3

Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence (nevztahuje se na ENRF)

Pozměňovací návrh 410

Návrh nařízení

Příloha V – bod 2 – odst. 3 – bod 2.1 – bod 2.1.2 – odst. 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Kritéria pro výběr operací (57)

Kritéria pro výběr operací (57)

Pozměňovací návrh 411

Návrh nařízení

Příloha V – bod 3 – tabulka 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

[…]

vypouští se

Pozměňovací návrh 412

Návrh nařízení

Příloha V – bod 3 – bod 3.2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.2

Celková výše finanční podpory z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování (59)

3.2

Celková výše finanční podpory z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování


(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0043/2019).

(12)  Úř. věst. L […], […], s. […].

(12)  Úř. věst. L […], […], s. […].

(13)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(13)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(14)  [Nařízení o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 (COM(2016)0759 final/2 – 2016/0375(COD)].

(14)  [Nařízení o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 (COM(2016)0759 final/2 – 2016/0375(COD)].

(16)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.

(16)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(19)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(20)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(21)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(19)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(20)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(21)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(24)  Nařízení Komise (EU) č.  868 / 2014 ze dne 8 . srpna 2014 , kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L  241 , 13 . 8 . 2014 , s. 1).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(24)  Nařízení Komise (EU) 2016 / 2066 ze dne 21 . listopadu 2016 , kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L  322 , 29 . 11 . 2016 , s. 1).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] ze dne […] o [Nástroji pro propojení Evropy] (Úř. věst. L […], […], s. […]).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] ze dne […] o [Nástroji pro propojení Evropy] (Úř. věst. L […], […], s. […]).

(1a)   Sedmá zpráva Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvaná „Můj region, má Evropa, naše budoucnost: sedmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“ (COM(2017)0583, 9. října 2017).

(1a)   Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1.

(1b)   Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9.

(1c)   Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45.

(37)  [Nařízení (EU) č. […] o […] (Úř. věst. L […], […], s. […])].

(37)  [Nařízení (EU) č. […] o […] (Úř. věst. L […], […], s. […])].

(38)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(38)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(49)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).

(48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(49)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).

(54)  S výjimkou specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě vii ) nařízení o ESF+.

(54)  S výjimkou specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. xi ) nařízení o ESF+.

(55)   Před přezkumem v polovině období v roce 2025 pro EFRR, ESF+ a FS, členění pouze pro roky 2021 až 2025.

(56)   Před přezkumem v polovině období v roce 2025 pro EFRR, ESF+ a FS, členění pouze pro roky 2021 až 2025.

(57)  Pouze pro programy omezené na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě vii ) nařízení o ESF+.

(57)  Pouze pro programy omezené na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. xi ) nařízení o ESF+.

(59)   Před přezkumem v polovině období v roce 2025 pro EFRR, ESF+ a FS, finanční prostředky pouze pro roky 2021 až 2025.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/491


P8_TA(2019)0097

Program Spravedlnost ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Spravedlnost (COM(2018)0384 – C8-0235/2018 – 2018/0208(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/51)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „listina“).

(1)

Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Článek 8 SFEU pak stanoví, že Unie při všech svých činnostech usiluje o odstranění nerovností, podporuje rovné zacházení s muži a ženami a při vymezování a provádění svých politik a činností bojuje proti diskriminaci. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „listina“) a v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením .

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)

Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie by měl program Spravedlnost ve všech svých činnostech podporovat začleňování genderového hlediska, včetně genderového rozpočtování, a cílů nediskriminace.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Tyto práva a hodnoty musí být nadále prosazovány a posilovány, sdíleny mezi občany a obyvateli v rámci Unie a stát se středobodem evropských společností. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu program Práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (10) a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 (11). Program Spravedlnost (dále jen „program“) bude i nadále podporovat rozvoj integrovaného evropského prostoru práva a přeshraniční spolupráce, v návaznosti na program Spravedlnost na období 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (12) (dále jen „předchozí program“).

(2)

Tyto práva a hodnoty musí být nadále aktivně a důsledně kultivovány, chráněny a prosazovány ve všech unijních i vnitrostátních politikách musí být posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli v rámci Unie a stát se středobodem evropských společností. Má-li vzkvétat vnitřní trh a mají-li být podporovány společné hodnoty Unie, jsou současně zapotřebí řádně fungující evropský prostor práva a efektivní, nezávislé a kvalitní vnitrostátní právní systémy a větší vzájemná důvěra. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu , polarizaci a rozkolům a kdy probíhají řízení zahájená podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii ve věci systematického porušování zásad právního státu a také řízení o porušení Smlouvy v otázkách, které se týkají právního státu v členských státech , je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská a základní práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost včetně rovnosti pohlaví, nediskriminaci a právní stát , protože oslabování těchto práv a hodnot v kterémkoli členském státě může mít neblahý vliv na celou Unii . Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu program Práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (10) a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 (11). Program Spravedlnost (dále jen „program“) bude i nadále podporovat rozvoj integrovaného evropského prostoru práva a přeshraniční spolupráce, v návaznosti na program Spravedlnost na období 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (12) (dále jen „předchozí program“).

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat přednostně na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat naši právem se řídící, spravedlivou, inkluzivní a demokratickou společnost . To zahrnuje dynamickou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a  podporování bohaté rozmanitosti evropské společnosti, rovněž na základě naší společné historie a paměti. Článek 11 Smlouvy o EU dále uvádí , že orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.

(3)

Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat naši právem se řídící, spravedlivou, otevřenou, inkluzivní a demokratickou společnost , zejména financováním činností, které podporují dynamickou , dobře rozvinutou, odolnou a posílenou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel , dále řádné uplatňování lidských základních práv a bohatou rozmanitost evropské společnosti, rovněž na základě naší společné historie a paměti. Článek 11 Smlouvy o EU vyžaduje, aby orgány vedly otevřený , transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a dávaly vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. Tyto cíle jsou zvláště důležité vzhledem k stále se zmenšujícímu prostoru pro nezávislou občanskou společnost v několika členských státech.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. Za tímto účelem může Unie přijímat opatření k rozvoji justiční spolupráce v občanských věcech a  justiční spolupráce v trestních věcech a podporovat činnosti členských států v oblasti předcházení trestné činnosti. Při dalším rozvíjení evropského prostoru práva je třeba zajistit dodržování základních práv a obecných zásad a hodnot, jako jsou zákaz diskriminace, rovnost žen a mužů , účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny, právní stát a dobře fungující nezávislý systém soudnictví.

(4)

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. Základním předpokladem pro zachování všech práv a povinností zakotvených ve Smlouvách a pro získání důvěry lidí v Unii je dodržování a prosazování právního státu, základních práv a demokracie v celé Unii. Způsob, jakým je zásada právního státu uplatňována v jednotlivých členských státech, má zásadní význam pro zachování vzájemné důvěry mezi členskými státy a jejich právními systémy. Za tímto účelem může Unie přijímat opatření k rozvoji justiční spolupráce v občanských a trestněprávních věcech a  případně ve správních záležitostech a podporovat činnosti členských států v oblasti předcházení trestné činnosti , zejména se zaměřit na závažnou přeshraniční trestní činnost, daňovou trestnou činnost, environmentální trestné činy, terorismus, porušování základních práv, jako je obchodování s lidmi, a na ochranu práv obětí . Při dalším rozvíjení evropského prostoru práva je třeba na místní, regionální a celostátní úrovni zajistit dodržování lidských a základních práv a obecných zásad a hodnot, jako jsou zákaz diskriminace, solidarita, rovné zacházení z důvodů uvedených článku 21 Listiny , účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny, právní stát , demokracie a dobře fungující nezávislý systém soudnictví.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)

Článek 81 SFEU výslovně stanoví, že Unie může přijímat právní akty pro sbližování právních předpisů členských států. Podle Smlouvy mohou být tyto akty přijímány mimo jiné pro vzájemné uznávání a výkon soudních a mimosoudních rozhodnutí mezi členskými státy s cílem zajistit přeshraniční doručování soudních a mimosoudních písemností, slučitelnost pravidel mezinárodního práva soukromého použitelných v členských státech v případě kolize norem a příslušnosti, spolupráci při opatřování důkazů, účinný přístup ke spravedlnosti; odstranění překážek řádného průběhu občanskoprávních, trestních a správních řízení, které může mimo jiné zahrnovat zlepšování kompatibility vnitrostátních soudních řízení, rozvoj alternativních metod urovnávání sporů a podporu vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)

Financování by mělo zůstat jedním z  hlavních nástrojů úspěšného provádění ambiciózních cílů stanovených Smlouvami. Cílů by mělo být dosaženo mimo jiné zavedením flexibilního a účinného programu Spravedlnost, který by usnadňoval plánování a provádění těchto cílů.

(5)

Financování je jedním z  nejdůležitějších nástrojů úspěšného provádění ambiciózních cílů stanovených Smlouvami. Cílů by mělo být dosaženo mimo jiné zavedením flexibilního a účinného programu Spravedlnost, který by usnadňoval plánování a provádění těchto cílů , přičemž by vždy, když by to bylo možné, pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti zohledňoval, které činnosti přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu na úrovni Unie .

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)

Program by měl usilovat o zvýšení flexibility a dostupnosti svých prostředků a poskytovat stejné možnosti a podmínky financování organizacím občanské společnosti uvnitř i vně Unie.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)

Pro postupné vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva má Unie přijímat opatření týkající se justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí, která je již od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 základním kamenem justiční spolupráce v rámci Unie. Vzájemné uznávání vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi členskými státy. V zájmu usnadnění vzájemného uznávání a podpoření vzájemné důvěry byla v několika oblastech přijata opatření na sbližování právních předpisů členských států. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních situacích je rovněž klíčový pro zajištění hospodářského růstu.

(6)

Pro postupné vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva pro všechny má Unie přijímat opatření týkající se justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí, která je již od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 základním kamenem justiční spolupráce v rámci Unie. Vzájemné uznávání vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi členskými státy. V zájmu usnadnění vzájemného uznávání a podpoření vzájemné důvěry byla v několika oblastech přijata opatření na sbližování právních předpisů členských států. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních situacích je rovněž klíčový pro zajištění hospodářského růstu a další integrace .

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)

Jak se připomíná v judikatuře Soudního dvora Evropské unie  (1a) , nezávislost soudů je jedním z podstatných prvků základního práva na spravedlivý proces a pokládá základ ke vzájemné důvěře a vzájemnému uznávání soudních rozhodnutí.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b)

Přístup ke spravedlnosti by měl zahrnovat zejména přístup k soudům, k alternativním metodám urovnávání sporů a k osobám zastávajícím veřejnou funkci, které jsou podle zákona povinny poskytovat stranám nezávislé a nestranné právní poradenství.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6c)

V zájmu dalšího rozvoje evropského prostoru práva by za důležitý cíl mělo být považováno začlenění genderového hlediska do soudních systémů. Jednou z hlavních překážek rovného přístupu žen ke spravedlnosti je diskriminace v soudním systému z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám. Program by proto měl aktivně přispívat k odstraňování jakékoli diskriminace a překážek, s nimiž se potýkají menšiny, osoby se zdravotním postižením, migranti, žadatelé o azyl, senioři, lidé žijící v odlehlých oblastech nebo jakékoli zranitelné skupiny, jejichž přístup ke spravedlnosti by mohl být omezován. Současně by měl program v soudních systémech podporovat postupy a rozhodnutí, která budou vstřícná k obětem a budou zohledňovat rovnost pohlaví.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)

Dodržování zásad právního státu je zásadní pro vysokou úroveň vzájemné důvěry v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, zejména pro účinnou justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, která je založena na vzájemném uznávání. Právní stát je jednou ze společných hodnot zakotvených v článku 2 SEU a zásada účinné právní ochrany stanovená v čl. 19 odst. 1 SEU a článku 47 listiny je konkrétním vyjádřením zásad právního státu. Prosazováním právního státu podporou úsilí o zlepšení nezávislosti, kvality a účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví posiluje vzájemnou důvěru , která je nezbytná pro justiční spolupráci v občanských a trestních věcech.

(7)

Důsledné dodržování a prosazování zásad právního státu je zásadní pro vysokou úroveň vzájemné důvěry v oblasti svobody, bezpečnosti a  spravedlnosti a  v oblasti vnitřních věcí, zejména pro účinnou justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, která je založena na vzájemném uznávání. Právní stát je jednou ze společných hodnot zakotvených v článku 2 SEU a zásada účinné právní ochrany stanovená v čl. 19 odst. 1 SEU a článku 47 listiny je konkrétním vyjádřením zásad právního státu. Prosazování právního státu podporou úsilí o zlepšení nezávislosti, transparentnosti, odpovědnosti, kvality a účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví posiluje vzájemnou důvěru , která je nezbytná pro justiční spolupráci v občanských a trestních věcech.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a)

Je důležité připomenout, že spravedlnost potvrzuje právní stát ve společnosti a každému zajišťuje právo na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem s cílem chránit evropské hodnoty.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)

Podle čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU podporuje Unie vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců jako nástroj pro zlepšení justiční spolupráce v občanských a  trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí. Vzdělávání právních odborníků je důležitým nástrojem pro prohlubování vzájemného porozumění o tom , jak nejlépe dodržovat zásady právního státu. Přispěje k vytvoření evropského prostoru práva vytvořením společné právní kultury mezi právními odborníky členských států. Je zásadní zajistit správné a soudržné uplatňování práva v Unii a vzájemnou důvěru mezi právními odborníky v přeshraničních řízeních. Vzdělávací aktivity podporované tímto programem by měly být založeny na řádném posouzení vzdělávacích potřeb, využívat nejmodernější metodiku vzdělávání, zahrnovat přeshraniční akce spojující právní odborníky z různých členských států, sestávat z aktivního učení a prvků pro navazování kontaktů a být udržitelné.

(8)

Podle čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU podporuje Unie vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců jako nástroj pro zlepšení justiční spolupráce v občanských , trestních případně i správních věcech , která se zakládá na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí. Vzdělávání právních odborníků je důležitým nástrojem pro prohlubování společného chápání toho, jak nejlépe uplatňovat a dodržovat zásady právního státu a základní práva . Přispěje k vytvoření evropského prostoru práva vytvořením společné právní kultury mezi právními odborníky členských států. Je zásadní zajistit nediskriminační, správné a soudržné uplatňování práva v Unii a vzájemnou důvěru a porozumění mezi právními odborníky v přeshraničních řízeních. Vzdělávací aktivity podporované tímto programem by měly být založeny na řádném posouzení vzdělávacích potřeb, využívat nejmodernější metodiku vzdělávání, zahrnovat přeshraniční akce spojující právní odborníky z různých členských států, včetně odborníků pracujících pro organizace občanské společnosti, sestávat z aktivního učení a prvků pro navazování kontaktů a být udržitelné Dále by měly zahrnovat školení určená soudcům, právníkům, státním zástupcům a policii, která se budou věnovat problémům a překážkám, s nimiž se potýkající osoby v choulostivé situaci, včetně dětí, etnických menšin, osob LGBTI, zdravotně postižených, obětí genderově motivovaného násilí a jiných forem mezilidského násilí a obětí obchodování s lidmi, i tomu, jak zajistit náležitou ochranu obětí trestných činů. Do organizace těchto školení by měly být přímo zapojeny uvedené osoby a organizace, které je zastupují nebo jim pomáhají.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a)

Přiměřené lhůty pro řízení posilují právní jistotu, která je klíčovým předpokladem právního státu.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8b)

Na základě rozhodnutí Rady (EU) 2017/865 ze dne 11. května 2017 o podpisu Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, jménem Evropské unie a na základě příslušného rozhodnutí o azylu a nenavracení by měl program podpořit školení soudců a soudních zaměstnanců, jež by měla zvyšovat informovanost a podporovat praktické uplatňování úmluvy v této oblasti, tak aby se v celé Unii zlepšila ochrana žen a dívek, které se staly obětí násilí.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

Na justičním vzdělávání se mohou podílet různí aktéři, jako jsou právní, justiční a správní orgány členských států, akademické instituce, vnitrostátní subjekty odpovědné za justiční vzdělávání, organizace nebo sítě poskytující vzdělávání na evropské úrovni či sítě soudních koordinátorů práva Unie. Orgány a subjekty sledující cíl obecného evropského zájmu v oblasti vzdělávání soudců, jako jsou Evropská síť pro justiční vzdělávání, Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (ACA-Europe), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (RPCSJUE) a Evropský institut veřejné správy (EIPA), by měly i nadále plnit svou úlohu při podpoře vzdělávacích programů pro soudce a soudní zaměstnance, které mají skutečný evropský rozměr, a měla by jim tudíž být poskytována přiměřená finanční podpora v souladu s postupy a kritérii stanovenými v ročních pracovních programech přijatých Komisí podle tohoto nařízení.

(9)

Na justičním vzdělávání se mohou podílet různí aktéři, jako jsou právní, justiční a správní orgány členských států, akademické instituce, vnitrostátní subjekty odpovědné za justiční vzdělávání, organizace nebo sítě poskytující vzdělávání na evropské úrovni či sítě soudních koordinátorů práva Unie , jakož i příslušné organizace občanské společnosti, včetně organizací podávajících zástupné žaloby . Orgány a subjekty sledující cíl obecného evropského zájmu v oblasti vzdělávání soudců, jako jsou Evropská síť pro justiční vzdělávání, Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (ACA-Europe), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (RPCSJUE) a Evropský institut veřejné správy (EIPA), by měly i nadále plnit svou úlohu při podpoře vzdělávacích programů pro soudce a soudní zaměstnance, které mají skutečný evropský rozměr, a měla by jim tudíž být poskytována přiměřená finanční podpora v souladu s postupy a kritérii stanovenými v ročních pracovních programech přijatých Komisí podle tohoto nařízení. K těmto vzdělávacím programům by mohly přispívat i organizace činné na poli základních práv, odborníci, kteří pracují s obětmi násilí, a specializované akademické instituce, a proto by měly být přizvány vždy, když je to vhodné. Vzhledem k tomu, že soudkyně nejsou dostatečně zastoupeny na nejvyšších pozicích, je třeba soudkyně, státní zástupkyně a ženy v jiných právnických profesích k účasti na takovém vzdělávání motivovat.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a)

Členské státy by měly více investovat do rozvoje kurzů justičního vzdělávání a průběžného vzdělávání soudců, jelikož pokládají základ pro efektivní, nezávislý a nestranný soudní systém.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)

Program by měl rovněž podporovat prosazování osvědčených postupů mezi soudy, které se specializují na genderově podmíněné násilí, a na výměnu společných zdrojů a vzdělávacích materiálů, jež se týkají genderově podmíněného násilí a jsou určeny soudcům, státním zástupcům, právníkům, policii a dalším odborníkům, kteří se setkávají s oběťmi genderově podmíněného násilí.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)

Opatření v rámci programu by měla podporovat posílené vzájemné uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků a nezbytné sbližování právních předpisů, které usnadní spolupráci mezi příslušnými orgány, včetně finančních zpravodajských jednotek, a soudní ochranu práv jednotlivce v občanských a obchodních věcech. Program by rovněž měl podpořit procesní právní předpisy pro přeshraniční věci a větší konvergenci v občanském právu, která pomůže odstranit překážky bránící řádnému a účinnému fungování soudních a mimosoudních řízení, z čehož budou těžit všichni účastníci občanskoprávního sporu. Konečně za účelem podpory účinného prosazování a praktického uplatňování práva Unie upravujícího justiční spolupráci v občanských věcech by měl program podporovat fungování Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím Rady 2001/470/ES.

(11)

Opatření v rámci programu by měla podporovat posílené vzájemné uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků , vzájemnou důvěru mezi členskými státy a nezbytné sbližování právních předpisů, které usnadní spolupráci mezi příslušnými orgány, včetně finančních zpravodajských jednotek, a soudní ochranu práv jednotlivce v občanských a obchodních věcech. Program by rovněž měl podpořit procesní právní předpisy pro přeshraniční věci , včetně postupů mediace, zaměřit se zejména na usnadnění nediskriminačního a všeobecného přístupu ke spravedlnosti a na větší konvergenci zejména v občanském právu, která pomůže odstranit překážky bránící řádnému a účinnému fungování soudních a mimosoudních řízení, z čehož budou těžit všichni účastníci občanskoprávního sporu. Konečně za účelem podpory účinného prosazování a praktického uplatňování práva Unie upravujícího justiční spolupráci v občanských věcech by měl program podporovat fungování Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím Rady 2001/470/ES.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)

Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 24 listiny a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 by měl program podporovat ochranu práv dítěte a začlenit prosazování práv dítěte při provádění všech jeho opatření.

(12)

Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 24 listiny a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 by měl program podporovat ochranu práv dítěte a začlenit prosazování práv dítěte při provádění všech jeho opatření. Za tímto účelem by měla být zvláštní pozornost věnována opařením na ochranu práv dětí v občanském a trestním právu, včetně ochrany dětí doprovázející rodiče ve vazbě a dětí, jejichž rodiče jsou ve vězení. Je třeba zvážit i náležitou podporu školení zaměřených na řádné uplatňování směrnice (EU) 2016/800 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a)

Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 23 Listiny a Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva) by měl program podporovat ochranu práv žen a zahrnovat prosazování genderových otázek do realizace všech svých činností. Má-li se zajistit a posílit přístup žen a dívek ke spravedlnosti v případech genderově podmíněného násilí, měly by členské státy ratifikovat Istanbulskou úmluvu a přijmout komplexní právní předpisy potírající tuto formu násilí v Unii.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12 b)

Na základě směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, by měl program podporovat ochranu příslušníků rasových nebo etnických menšin, jako jsou Romové, a začlenit prosazování jejich práv do provádění všech svých akcí a za tímto účelem zejména posílit protidiskriminační opatření.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)

Program na období 2014–2020 umožňoval vzdělávací aktivity o právu Unie, zejména o působnosti a uplatňování listiny zacílené na členy justičních orgánů a jiné právníky. Ve svých závěrech ze dne 12. října 2017 o uplatňování listiny v roce 2016 Rada připomněla, že je důležité zvyšovat povědomí o uplatňování listiny na úrovni členských států i na úrovni Unie, a to i mezi tvůrci politik, právními odborníky z praxe a samotnými nositeli těchto práv. Pro začleňování základních práv konzistentním způsobem je proto nutné rozšířit finanční podporu na činnosti věnované zvyšování povědomí pro jiné orgány veřejné moci, než jsou justiční orgány a právníci.

(13)

Program na období 2014–2020 umožňoval vzdělávací aktivity o právu Unie, zejména o působnosti a uplatňování listiny zacílené na členy justičních orgánů a jiné právníky. Ve svých závěrech ze dne 12. října 2017 o uplatňování listiny v roce 2016 Rada připomněla, že je důležité zvyšovat povědomí o uplatňování listiny na úrovni členských států i na úrovni Unie, a to i mezi tvůrci politik, právními odborníky z praxe a samotnými nositeli těchto práv. Pro konzistentní začleňování základních práv je proto nutné rozšířit finanční podporu činností, které se věnují zvyšování povědomí , na jiné orgány veřejné moci, než jsou justiční orgány a právníci , a na nevládní organizace, které se tímto úkolem zabývají .

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)

Podle článku 67 SFEU má Unie tvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv, pro nějž je zásadní přístup ke spravedlnosti. Za účelem usnadnění účinného přístupu ke spravedlnosti a s cílem podpořit vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro řádné fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, je nutné rozšířit finanční podporu na činnosti jiných orgánů, než jsou justiční orgány a právníci, jakož i na organizace občanské společnosti, které přispívají k těmto cílům.

(14)

Podle článku 67 SFEU má Unie tvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv, pro nějž je zásadní nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny . Za účelem usnadnění účinného přístupu ke spravedlnosti a s cílem podpořit vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro řádné fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, je nutné rozšířit finanční podporu na činnosti jiných orgánů, než jsou justiční orgány na státní a regionální úrovni a právníci, jakož i na organizace občanské společnosti, které hájí práva obětí trestných činů a přispívají k těmto cílům. Aby se zajistil přístup ke spravedlnosti pro všechny, měly by být podporovány zejména činnosti usnadňující účinný a rovný přístup ke spravedlnosti pro osoby nacházející se ve znevýhodněném postavení, jako jsou děti, etnické menšiny, osoby LGBTI, osoby se zdravotním postižením, oběti násilí na základě pohlaví a dalších forem mezilidského násilí, stejně jako oběti obchodování s lidmi, a to bez ohledu na jejich status, pokud jde o pobyt.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

Podle článků 8 a 10 SFEU by měl tento program ve všech svých činnostech podporovat zohlednění rovnosti žen mužů a cílů v oblasti zákazu diskriminace.

(15)

Podle článků 8 a 10 SFEU by měl tento program ve všech svých činnostech průřezově prosazovat rovnost pohlaví podporovat začleňování tohoto hlediska i cílů v oblasti zákazu diskriminace. Mělo by se provádět pravidelné monitorování a hodnocení s cílem posoudit, jakým způsobem je v rámci činností programu k uvedeným cílům přistupováno.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)

Opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla přispívat k vytvoření evropského prostoru práva, zdokonalení přeshraniční spolupráce a vytváření sítí a dosažení správného, soudržného a jednotného uplatňování práva Unie. Financované činnosti by rovněž měly přispět ke společnému chápání hodnot Unie, právního státu, lepší znalosti práva a politik Unie, sdílení poznatků a osvědčených postupů při používání nástrojů justiční spolupráce ze strany všech dotčených zúčastněných stran, jakož i k rozšíření interoperabilních digitálních řešení umožňujících hladkou a účinnou přeshraniční spolupráci a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj, vymáhání a řádné provádění práva a politik Unie. Intervence Unie umožní, aby tato opatření byla prováděna jednotně v rámci celé Unie a aby přinášela úspory z rozsahu. Kromě toho může Unie lépe než členské státy reagovat na přeshraniční situace a může poskytnout evropskou platformu pro vzájemné čerpání zkušeností.

(16)

Opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla přispívat k vytvoření evropského prostoru práva, podpoře nezávislosti a efektivity právního systému, zdokonalení přeshraniční spolupráce a vytváření sítí , posílení vzájemné důvěry mezi soudy z jednotlivých členských států také k dosažení správného, soudržného a jednotného uplatňování práva Unie. Zvláštní pozornost by měla být věnována rovnému uplatňování práva Unie a účinnějšímu provádění a koordinaci různých unijních nástrojů na ochranu obětí. Financované činnosti by rovněž měly přispět ke společnému chápání hodnot Unie, právního státu, lepší znalosti práva a politik Unie, sdílení poznatků a osvědčených postupů při používání nástrojů justiční spolupráce ze strany všech dotčených zúčastněných stran, jakož i k rozšíření a podpoře interoperabilních digitálních řešení umožňujících hladkou a účinnou přeshraniční spolupráci a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj, vymáhání , lepší pochopení a řádné provádění práva a politik Unie. Intervence Unie umožní, aby tato opatření byla prováděna jednotně v rámci celé Unie a aby přinášela úspory z rozsahu. Kromě toho může Unie lépe než členské státy reagovat na přeshraniční situace a může poskytnout evropskou platformu pro vzájemné čerpání zkušeností a výměnu osvědčených postupů .

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a)

Program by měl taktéž přispívat k prohloubení spolupráce se třetími zeměmi v případech, kdy má právo Unie extrateritoriální účinky, aby se tak zlepšil přístup ke spravedlnosti a usnadnilo se řešení soudních a procesních obtíží, zejména pokud je o obchodování s lidmi, změnu klimatu a odpovědnost podniků.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16b)

Jak bylo zdůrazněno ve zprávě Evropského parlamentu o srovnávacím přehledu Evropské komise o soudnictví za rok 2017, přetrvávají mezi soudci a zaměstnanci soudů členských států významné nerovnosti v zastoupení žen a mužů, a to zejména (nikoli však pouze) v následujících aspektech: poměr mezi soudci a soudkyněmi na vysokých úrovních soudnictví, transparentnost při jmenování soudců, vyváženost pracovních a mimopracovních povinností a existence mentorování. Program by měl proto podporovat školení zaměřená na tyto nerovnosti. Tyto aktivity by mohly být například uzpůsobeny potřebám soudkyň a zaměstnankyň soudů členských států nebo se v příslušných případech zaměřovat na odborné pracovnice i pracovníky soudů s cílem zvýšit povědomí o této problematice mezi všemi zaměstnanci.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16c)

Soudní systém Unie nezajišťuje dostatečnou spravedlnost pro ženy a dívky ani jejich ochranu, což vede k tomu, že se obětem násilí na základě pohlaví nedostává potřebné podpory. K tomu patří i nedostatečná ochrana a podpora obětí obchodování s lidmi za účelem poskytování sexuálních služeb, žen z řad uprchlíků a migrantů, osob LGBTIQ a zdravotně postižených osob.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)

Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací institucí a jiných subjektů Unie, jako je Eurojust, eu-LISA a Úřad evropského veřejného žalobce a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje.

(17)

Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací institucí a jiných subjektů Unie, jako je Eurojust, FRA, OLAF, eu-LISA a Úřad evropského veřejného žalobce , s cílem zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje , a v případě nutnosti doporučit zlepšení .

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)

Je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech opatření a činností prováděných v rámci programu, jejich doplňkovost s činnostmi členských států a jejich soulad s ostatními činnostmi Unie. Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat celkový soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Práva a hodnoty – a mezi programem a programem pro jednotný trh, správou hranic a bezpečností, zejména Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF) a Fondem pro vnitřní bezpečnost, strategickou infrastrukturou a zejména programem Digitální Evropa, programem Erasmus+, rámcovým programem pro výzkum a inovace a nástrojem předvstupní pomoci a nařízením LIFE (13).

(18)

Je nezbytné zajistit životaschopnost, viditelnost, základní zásadu evropské přidané hodnoty a řádné finanční řízení při realizaci všech opatření a činností prováděných v rámci programu Spravedlnost , jejich doplňkovost s činnostmi členských států a jejich soulad s ostatními činnostmi Unie. Aby se zajistilo účinné a na výsledky zaměřené přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat celkový soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Práva a hodnoty – a mezi programem a programem pro jednotný trh, správou hranic a bezpečností, zejména Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF) a Fondem pro vnitřní bezpečnost, strategickou infrastrukturou a zejména programem Digitální Evropa, Evropským sociálním fondem+, programem Erasmus+, rámcovým programem pro výzkum a inovace a nástrojem předvstupní pomoci a nařízením LIFE (13). Provádění programu Spravedlnost by mělo být doplněno unijními právními předpisy a politikami týkajícími se ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků v souvislosti se stavem právního státu v členských státech, nemělo však tyto předpisy a politiky ovlivňovat.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a)

Měly by být dále vylepšeny mechanismy zajišťující vazbu mezi unijními politikami financování a unijními hodnotami, čímž by Komise bylo umožněno předložit Radě návrh na převedení prostředků přidělených členskému státu v rámci sdíleného řízení na program, pokud se na tento členský stát vztahují postupy týkající se unijních hodnot. Komplexní mechanismus Unie v oblasti demokracie, právního státu a základních práv by měl zaručit pravidelný a rovnocenný přezkum všech členských států a zároveň poskytovat nezbytné informace pro aktivaci opatření týkajících se obecných nedostatků ve vztahu k hodnotám Unie v členských státech. V zájmu zajištění jednotného provádění a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, která jsou nezbytná k zajištění účinných opatření, mělo by být přistoupeno k hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19b)

Je důležité zajistit řádné finanční řízení tohoto programu a jeho provádění co nejúčelnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a zároveň i zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19c)

Účinnější uplatňování a kvalita vynakládaných prostředků by měly představovat hlavní zásady pro dosažení cílů tohoto programu, přičemž musí být současně zajištěno optimální využívání finančních zdrojů.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)

Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(20)

Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk , a vyžaduje plnou transparentnost využívání zdrojů, řádné finanční řízení a obezřetné využívání zdrojů. V rámci provádění tohoto programu by měla být převedena do praxe a dále posílena zejména pravidla týkající se možnosti financování místních, regionálních, celostátních a nadnárodních organizací občanské společnosti prostřednictvím víceletých grantů na provozní náklady, kaskádových grantů, ustanovení zajišťujících rychlé a pružné postupy pro udělování grantů, jako je dvoustupňový postup podávání žádostí a uživatelsky vstřícné žádosti a podávání zpráv. Kritéria spolufinancování by měla zohledňovat činnost dobrovolníků.

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušální sazeb a  jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(21)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést žádoucí výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži , velikosti kapacitě příslušných zúčastněných stran a cílových příjemců a také k očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb, jednotkových nákladů a kaskádových grantů , jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (16), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (18) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (19). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(22)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15), nařízením Rady (ES, Euratom) 2988/95 (16), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (18) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně naprosté transparentnosti financování programu a výběrových řízení, prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména by měl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 by měl Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (19). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(23)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, orgánům a sítím pro lidská práva včetně vnitrostátních orgánů odpovědných za ochranu lidských práv v každém členském státě, orgánům a sítím odpovědným za politiku nediskriminace a rovnosti, veřejným ochráncům práv, Agentuře Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci a aby se posílila jejich součinnost a spolupráce. Mělo by být také umožněno zahrnout třetí země zejména v případech, kdy jejich zapojení podpoří cíle tohoto programu, vzhledem k tomu, že to je v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách .

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(24a)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech má za cíl Unii poskytnout nástroj, jímž by mohla lépe chránit svůj rozpočet v případě, že slabiny ve struktuře právního státu naruší řádné řízení finančních zájmů Unie nebo bude-li takové nebezpečí hrozit. Měl by doplňovat program Spravedlnost, jehož úloha je odlišná, a to zejména s cílem dále podporovat rozvoj evropského prostoru práva, který je založen na zásadách právního státu a vzájemné důvěře, jakož i zajistit, aby obyvatelé mohli požívat svých práv.

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)

Podle [článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (1)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(25)

Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (1)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Je nezbytné, aby program zajistil, aby tyto osoby a subjekty byly dostatečně informovány o své způsobilosti k financování.

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a)

V závislosti na svém významu a relevanci by měl tento program přispívat k plnění závazků Unie a jejích členských států k naplňování cílů udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy . Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(27)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro příjemce programu . Tyto požadavky by mohly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Stanoví cíle programu, rozpočet na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.

„soudci a soudními zaměstnanci“ se rozumí soudci, státní zástupci a soudní úředníci, jakož i jiní právní odborníci spojení se soudnictvím, jako jsou advokáti, notáři, soudní vykonavatelé nebo exekutoři, insolvenční správci, mediátoři a soudní tlumočníci a překladatelé, soudní znalci, vězeňský personál a probační úředníci.

1.

„soudci a soudními zaměstnanci“ se rozumí soudci, státní zástupci a soudní úředníci, jakož i jiní právní odborníci spojení se soudnictvím, jako jsou advokáti zastupující obžalovanou stranu, státní zástupci , notáři, soudní vykonavatelé nebo exekutoři, insolvenční správci, mediátoři a soudní tlumočníci a překladatelé, soudní znalci, vězeňský personál a probační úředníci.

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Obecným cílem programu je přispět k dalšímu rozvoji evropského prostoru práva založeného na právním státu, vzájemném uznávání a vzájemné důvěře.

1.   Obecným cílem programu je přispět k dalšímu rozvoji evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva založeného na právním státu a také na nezávislosti soudců, nestrannosti soudnictví, vzájemném uznávání, vzájemné důvěře a přeshraniční spolupráci, a tím rovněž přispět k rozvoji demokracie, právního státu a základních práv .

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Program má tyto specifické cíle , jejichž podrobný popis je stanoven v příloze I :

2.   Program má tyto specifické cíle:

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat právní stát mimo jiné podporou úsilí o zlepšení účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví a výkonu rozhodnutí;

a)

usnadňovat a podporovat v rámci demokratického zřízení a v úctě k základním právům justiční spolupráci v občanských a trestních věcech , včetně spolupráce sahající mimo hranice Unie v případech, kdy má unijní právo extrateritoriální účinky, rozšířit přístup ke spravedlnosti na fyzické a právnické osoby a prosazovat právní stát a nezávislost soudnictví, mimo jiné podporou úsilí o zlepšení účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví , řádným výkonem soudních rozhodnutí a ochranou obětí ;

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

podporovat a prosazovat justiční vzdělávání s cílem podpořit společnou kulturu práva, justice a právního státu;

b)

podporovat a prosazovat justiční vzdělávání na státní i nadstátní úrovni, včetně odborné přípravy v oblasti právní terminologie, s cílem podpořit společnou kulturu práva, justice a právního státu a také důsledné a účinné uplatňování právních nástrojů EU týkajících se vzájemného uznávání a procesních záruk. Takové vzdělávání musí zohledňovat rovnost žen a mužů a zvláštní potřeby dětí a osob se zdravotním postižením, být zaměřeno na oběti, žádá-li si to situace, a zejména pokrývat obor občanského a trestního práva, případně i správního práva, základní práva a také boj proti terorismu a radikalizaci ;

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

usnadňovat účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny a účinnou právní ochranu, mimo jiné elektronickými prostředky, podporováním efektivních občanských a  trestních řízení a prosazováním a podporováním práv obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení.

c)

usnadňovat účinný a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny s důrazem na nerovnosti a diskriminaci na jakémkoli základě, například z důvodů uvedených v článku 21 Listiny, a účinnou právní ochranu, mimo jiné elektronickými prostředky (elektronická justice) , podporováním efektivních občanských , trestních případně i správních řízení a  také prosazováním a podporováním práv všech obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení , a to se zvláštním ohledem na děti a ženy;

Pozměňovací návrh 52

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

podporovat praktické využití výzkumu v oblasti drog, podporovat organizace občanské společnosti, rozšiřovat znalostní základnu v oboru a rozvíjet inovativní metody zabývající se fenomény nových psychotropních látek a obchodováním s lidmi a pašováním zboží.

Pozměňovací návrh 53

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Při realizaci všech svých činností program usiluje o to, aby byly jakožto horizontální cíl podporovány a prosazovány ochrana rovnosti práv a zásada nediskriminace zakotvená v článku 21 Listiny.

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.    Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [305 000 000 ] EUR v  běžných cenách.

1.    Ve smyslu [odkaz se dle potřeby aktualizuje podle nové interinstitucionální dohody] bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 , které představuje základní referenční hodnotu pro rozpočtový orgán v rámci ročního rozpočtového procesu, činí 316 000 000 EUR v  cenách roku 2018 (356 000 000 EUR v současných cenách).

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Rozpočtové prostředky přidělené na činnosti spojené s podporou rovnosti žen a mužů se uvádějí každý rok.

Pozměňovací návrh 56

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení , nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) . Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

4.   Do programu mohou být na žádost členských států nebo na žádost Komise převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Pozměňovací návrh 58

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení.

2.   Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení , především prostřednictvím grantů na akce a ročních a víceletých grantů na provozní náklady. Financování zajistí řádné finanční řízení, obezřetné využívání veřejných prostředků, nízkou administrativní zátěž pro provozovatele programu a pro příjemce a dostupnost finančních prostředků programu pro potenciální příjemce. V jeho rámci mohou být použity jednorázové částky, jednotkové náklady, paušální sazby, granty přidělované na kaskádovém principu a finanční podpora třetím stranám. Spolufinancování může být nefinanční povahy a v případech omezeného doplňkového financování od něj může být upuštěno.

Pozměňovací návrh 59

Návrh nařízení

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 7

Článek 7

Druhy opatření

Druhy opatření

Opatření přispívající k dosažení specifického cíle uvedeného v článku 3 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v příloze I.

Opatření přispívající k dosažení specifického cíle uvedeného v článku 3 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména následující činnosti:

 

1)

zvyšování povědomí, šíření informací s cílem zlepšit znalost politik a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, a komparativního práva a evropských a mezinárodních norem, se zvláštním zaměřením na zvyšování porozumění oblastem práva, které jsou víceoborové, mezioborové anebo v nichž jeden obor využívá přístupů jiného, jako jsou obchod a lidská práva, a se zaměřením na to, jak usnadnit vedení extrateritoriálních soudních sporů;

 

2)

vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, s cílem zlepšit vzájemnou znalost a chápání občanského a trestního práva a právních a soudních systémů členských států, včetně zásad právního státu a přístupu ke spravedlnosti, a prostřednictvím posilování vzájemné důvěry a výměny osvědčených postupů, které se týkají justice vstřícné k dětem, a podpory a začleňování genderového hlediska do soudnictví;

 

3)

školení určená soudcům, právníkům, státním zástupcům, policii a dalším pracovníkům v soudnictví a týkající se problémů a překážek, s nimiž se potýkající osoby ve zranitelném postavení, včetně dětí, etnických menšin, osob LGBTI, zdravotně postižených, obětí genderově motivovaného násilí a jiných forem mezilidského násilí a obětí obchodování s lidmi, a týkající se rovněž zajištění náležité ochrany obětí trestných činů;

 

4)

analytické a monitorovací činnosti za účelem zlepšení znalostí a pochopení možných překážek bránících hladkému fungování evropského prostoru práva a zlepšení uplatňování práva a politik Unie v členských státech, přičemž se rovněž zohlední vliv práva Unie na třetí země;

 

5)

činnost za účelem hladkého fungování evropského prostoru práva, a to i prostřednictvím monitorování situace, pokud jde o demokracii, právní stát a základní práva ve všech členských státech, a zjišťování, jak by bylo možné odstranit překážky bránící všeobecnému, nediskriminačnímu a účinnému přístupu všech občanů ke spravedlnosti;

 

6)

iniciativy zabývající se genderově podmíněnými nerovnostmi mezi soudci a soudními úředníky v členských státech na základě školení, jež jsou věnována ženám v daném oboru nebo ženám i mužům v daném oboru a zaměřena na zvyšování povědomí o takových otázkách, jako je nízký poměr soudkyň ve vyšších pozicích soudního systému nebo nutnost zajistit transparentnost a objektivní kritéria v postupu jejich jmenování;

 

7)

vzdělávací aktivity pro příslušné zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti, působící v oblastech obhajoby obětí trestných činů a nápravy s cílem zlepšit znalost politik a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, základních práv, podpory a ochrany obětí trestných činů, používání hromadné žaloby a všeobecné soudní pravomoci, používání unijních nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, právní terminologie a komparativního práva;

 

8)

multidisciplinární vzdělávací aktivity pro soudní úředníky a další příslušné zainteresované strany v oblasti vězeňského práva, vězeňství a správy věznic s cílem usnadnit šíření osvědčených postupů;

 

9)

multidisciplinární vzdělávací aktivity pro soudní úředníky a další příslušné zainteresované strany v oblasti soudnictví pro mladistvé s cílem připravit a prosazovat řádné uplatňování směrnice (EU) 2016/800 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení;

 

10)

vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií a také e-justice s cílem zvýšit účinnost systémů soudnictví a zlepšit jejich spolupráci prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, včetně přeshraniční interoperability systémů a aplikací a ochrany soukromí a údajů;

 

11)

rozvíjení kapacit klíčových evropských sítí a evropských justičních sítí, včetně sítí zřízených právem Unie, s cílem zajistit účinné uplatňování a vymáhání práva Unie, podpořit a dále rozvíjet právo, politické cíle a strategie Unie v oblastech zahrnutých do programu;

 

12)

strukturální podpora poskytovaná organizacím občanské společnosti a dalším relevantním stranám, jež jsou činné v oblastech, na které se program vztahuje, a vytváření kapacit a proškolování právníků pracujících pro tyto organizace občanské společnosti i pro konkrétní aktivity takových organizací zahrnující například advokacii, vytváření kontaktů, řízení týkající se porušování demokracie, zásad právního státu a základních práv a mobilizaci a vzdělávání veřejnosti, a pro poskytování příslušných služeb;

 

13)

prohlubování znalostí o programu a šíření, přenositelnosti a transparentnosti jeho výsledků a posilování informovanosti občanů, mimo jiné vytvářením a podporováním nezávislé sítě kanceláří / vnitrostátních kontaktních míst programu;

 

14)

srovnávací studie, výzkumy, analýzy a průzkumy, hodnocení, posouzení dopadů, příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů.

Pozměňovací návrh 60

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně].

1.   Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady , přičemž využívání více zdrojů financování se zabrání tím, že v souladu se zásadou řádného finančního řízení budou u každé kategorie výdajů jasně uvedeny zdroje financování . [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně].

Pozměňovací návrh 61

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

a)

byla řádně posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

Pozměňovací návrh 62

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Grant na provozní náklady lze udělit Evropské síti pro justiční vzdělávání bez výzvy k podávání návrhů na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem.

3.   Grant na provozní náklady se uděluje Evropské síti pro justiční vzdělávání bez výzvy k podávání návrhů na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem.

Pozměňovací návrh 63

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu . Tento prováděcí akt se přijímá  poradním postupem uvedeným v článku 17 .

2.   Pracovní program přijme Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci . Tento akt v přenesené pravomoci se přijímá  v souladu s článkem 14 .

Pozměňovací návrh 65

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II .

1.   Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze . Údaje shromážděné pro účely monitorování a vykazování se v případě potřeby rozčlení podle pohlaví, věku a kategorií zaměstnanců.

Pozměňovací návrh 66

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Monitorování zároveň umožní posoudit, jak jsou v rámci činností programu řešeny otázky rovnosti pohlaví a zákazu diskriminace.

Pozměňovací návrh 67

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby správné údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně , řádně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování. Komise zpřístupní uživatelsky vstřícné formáty a poskytne poradenství a podporu, zejména žadatelům a příjemcům, kteří k plnění požadavků na vykazování nemusejí mít vždy dostatek zdrojů a personálu.

Pozměňovací návrh 68

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Hodnocení se provádějí včas tak , aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

1.   Hodnocení se provádějí včas a jsou řádně zdokumentována , aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu a sledovat jednotlivé kroky prováděné v rámci programu a plnění cílů uvedených v článku 3. Všechna hodnocení berou v potaz hledisko genderu a obsahují podrobný rozbor rozpočtu programu určeného na činnosti spojené s rovností pohlaví.

Pozměňovací návrh 69

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

2.   Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu.

Pozměňovací návrh 70

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do  čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do tří let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

Pozměňovací návrh 71

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.     V průběžném a závěrečném hodnocení programu se posuzuje mimo jiné:

 

a)

vnímaný dopad programu na přístup ke spravedlnosti na základě kvalitativních a kvantitativních údajů shromážděných na evropské úrovni;

 

b)

počet a kvalita nástrojů a prostředků vypracovaných prostřednictvím opatření financovaných programem;

 

c)

evropská přidaná hodnota programu;

 

d)

úroveň financování v poměru k dosaženým výsledkům;

 

e)

případné administrativní, organizační anebo strukturální překážky bránící hladšímu, účinnějšímu a účelnějšímu provádění programu.

Pozměňovací návrh 72

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Skupina odborníků musí být vyvážená co do počtu žen a mužů.

Pozměňovací návrh 73

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace o evropské přidané hodnotě programu různým cílovým skupinám, včetně médií a veřejnosti , čímž ilustrují přidanou hodnotu Unie a pomáhají Komisi při shromažďování údajů s cílem zvýšit transparentnost rozpočtu .

Pozměňovací návrh 74

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 a jsou mu nápomocny příslušné organizace občanské společnosti a lidskoprávní organizace. V rámci výboru je zachována genderová vyváženost a odpovídající zastoupení menšin a jiných vyloučených skupin.

Pozměňovací návrh 75

Návrh nařízení

Příloha I

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Příloha I

vypouští se

Činnosti programu

 

Specifické cíle programu uvedené v čl. 3 odst. 2 budou naplňovány zejména prostřednictvím podpory následujících činností:

 

1.

zvyšování povědomí, šíření informací s cílem zlepšit znalost politik a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, a komparativního práva a evropských a mezinárodních norem;

 

2.

vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit vzájemnou znalost a chápání občanského a trestního práva a právních a soudních systémů členských států, včetně právního státu, a posilování vzájemné důvěry;

 

3.

analytické a monitorovací činnosti  (25) za účelem zlepšení znalostí a pochopení možných překážek bránících hladkému fungování evropského prostoru práva a zlepšení uplatňování práva a politik Unie v členských státech;

 

4.

vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost politik a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, používání unijních nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, právní terminologie a komparativního práva,

 

5.

vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií s cílem zvýšit účinnost systémů soudnictví a zlepšit jejich spolupráci prostřednictvím informační a komunikační technologie, včetně přeshraniční interoperability systémů a aplikací;

 

6.

rozvíjení kapacit klíčových evropských sítí a Evropských justičních sítí, včetně sítí zřízených právem Unie, s cílem zajistit účinné uplatňování a výkon práva Unie, podpořit a dále rozvinout právo, politické cíle a strategie Unie v oblastech pokrytých programem, jakož i podporování organizací občanské společnosti, jež jsou činné v oblastech, na které se program vztahuje;

 

7.

prohlubování znalostí o programu a šíření a přenositelnosti jeho výsledků a posilování dosahu na občany, mimo jiné vytvářením a podporováním sítě kanceláří / vnitrostátních kontaktních míst programu.

 

 

Pozměňovací návrh 76

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Příloha II

Příloha

Ukazatelé

Ukazatelé

Program bude monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů:

Program bude monitorován na základě souboru kvalitativních a kvantitativních ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady a maximálně zvýšit účinnost systémů soudnictví . Za tímto účelem a v souladu s dodržováním práva na soukromí a ochranu údajů se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů , které jsou případně rozčleněny do kategorií podle pohlaví, věku a kategorií zaměstnanců :

Pozměňovací návrh 77

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – tabulka

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Počet soudců a soudních zaměstnanců, kteří se zúčastnili vzdělávacích činností (včetně výměn zaměstnanců, studijních pobytů, workshopů a seminářů) financovaných programem, včetně grantu na provozní náklady Evropské sítě pro justiční vzdělávání

Počet soudců a soudních zaměstnanců, kteří se zúčastnili vzdělávacích činností (včetně výměn zaměstnanců, studijních pobytů, workshopů a seminářů) financovaných programem, včetně grantu na provozní náklady Evropské sítě pro justiční vzdělávání

 

Počet zaměstnanců a členů organizací občanské společnosti, kteří se zúčastnili vzdělávacích aktivit

Počet výměn informací v rámci Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS)

Počet výměn informací v rámci Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS)

 

Počet případů a aktivit a výsledky v oblasti přeshraniční spolupráce, mimo jiné spolupráce realizované prostřednictvím nástrojů informačních technologií a postupů zavedených na úrovni Unie

Počet přístupů na portál evropské e-justice / stránky zabývající se potřebou informací o přeshraničních občanskoprávních věcech

 

Počet osob, které byly osloveny:

Počet osob, které byly osloveny:

i)

činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů,

i)

činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů,

ii)

činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty

ii)

činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty

 

iia)

činnostmi, které vytvářejí kapacity a jsou zaměřeny na organizace občanské společnosti,

 

iib)

činnostmi, které se týkají poskytování informací o přístupu ke spravedlnosti,

 

iic)

činnostmi, které jsou určeny soudcům a týkají se problémů v oblasti soudních sporů a způsobu uplatňování mezinárodního práva soukromého a práva Unie v přeshraničních nebo multidisciplinárních případech,

 

iid)

činnostmi určenými ke zvyšování informovanosti a financovanými z programu.

 

Zeměpisné pokrytí činností financovaných programem

 

Hodnocení vypracované účastníky k činnostem, jichž se zúčastnili, a k jejich očekávané udržitelnosti


(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0068/2019).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).

(11)  Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).

(11)  Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).

(1a)   SDEU, velký senát, 27. února 2018, C-64/16, Asociação Sindical dos Juízes Portugueses, ECLI:EU:C:2018:117; SDEU, velký senát, 25. července 2018, C-216/18 PPU, L.M., ECLI:EU:C:2018:586.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Text s významem pro EHP)

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185)

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(16)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(18)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(16)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(18)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(1)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(1)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(25)   Tyto činnosti zahrnují například sběr údajů a statistiku; vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/530


P8_TA(2019)0099

Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: úrovně geografického členění

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005, pokud jde o úrovně geografického členění (C(2018)08872 – 2018/3002(DEA))

(2020/C 449/52)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení v přenesené pravomoci Komise v přenesené pravomoci (C(2018)08872),

s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 28. ledna 2019,

s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 a čl. 10 odst. 6 tohoto rozhodnutí,

s ohledem na doporučení rozhodnutí Výboru pro mezinárodní obchod,

s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království svůj záměr vystoupit z Unie podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii; vzhledem k tomu, že Smlouvy přestávají být pro Spojené království použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo, nedojde-li k uzavření dohody, dva roky po oznámení, tj. ode dne 30. března 2019, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

B.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 184/2005 stanoví společný rámec pro systematické pořizování statistik Společenství o platební bilanci, mezinárodním obchodu službami a přímých zahraničních investicích;

C.

vzhledem k tomu, že vystoupením z Unie by se Spojené království stalo třetí zemí, následkem čehož by se ve statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu se službami a přímých zahraničních investic muselo Spojené království považovat za třetí zemi, a nikoli za členský stát;

D.

vzhledem k tomu, že jediné změny, které obsahuje nařízení v přenesené pravomoci C(2018)08872, se týkají klasifikace Spojeného království jako třetí země pro účely uplatňování nařízení (ES) č. 184/2005;

E.

vzhledem k tomu, že rychlé zveřejnění nařízení v přenesené pravomoci v Úředním věstníku EU by přineslo větší právní jistotu a poskytlo dostatečnou dobu k provedení do 30. března 2019;

1.

prohlašuje, že nemá námitky k nařízení v přenesené pravomoci (C(2018)08872);

2.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 23.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/531


P8_TA(2019)0100

Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: regulační technické normy pro povinnost clearingu, za účelem odložení data pozdějšího uplatňování povinnosti clearingu u určitých OTC derivátových smluv

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu, za účelem odložení data pozdějšího uplatňování povinnosti clearingu u určitých OTC derivátových smluv (C(2018)09047 – 2018/2998(DEA))

(2020/C 449/53)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2018)09047),

s ohledem na dopis Komise ze dne 19. prosince 2018, v němž Komise žádá Parlament, aby prohlásil, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci,

s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 4. února 2019,

s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení,

s ohledem na článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (2),

s ohledem na návrh regulačních technických norem s názvem „Povinnost clearingu podle nařízení EMIR (č. 6)“, který evropský orgán dohledu předložil dne 27. září 2018 podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012,

s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že akt v přenesené pravomoci obsahuje důležité podrobnosti týkající se výjimky z povinnosti clearingu pro transakce uvnitř skupiny se subjekty skupiny ze třetích zemí v případech, kdy nebylo přijato žádné rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro třetí zemi, v níž je tento subjekt skupiny usazen;

B.

vzhledem k tomu, že Parlament uznává, že je důležité tento akt urychleně přijmout, jelikož Komise ještě nepřijala tato rozhodnutí o rovnocennosti a první odložené datum uplatňování povinnosti clearingu je 21. prosince 2018, ale také se domnívá, že Komise přijetí tohoto aktu zbytečně zdržela až na 19. prosince 2018, přičemž Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zveřejnil svůj návrh regulačních technických norem již 27. září 2018;

C.

vzhledem k tomu, že se Parlament domnívá, že přijaté regulační technické normy nejsou kvůli změnám provedeným Komisí totožné s návrhem, jenž předložil evropský orgán dohledu, a že má Parlament tři měsíce na to, aby vůči těmto normám vyslovil námitku („lhůta pro přezkum“); vzhledem k tomu, že Parlament vyzývá Komisi, aby uváděla jednoměsíční lhůtu pro přezkum toliko v případech, kdy Komise přijala návrhy evropských orgánů dohledu beze změn, tj. kdy jsou návrhy a přijaté regulační technické normy „totožné“;

1.

prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/533


P8_TA(2019)0101

Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti (C(2018)09122 – 2018/3004(DEA))

(2020/C 449/54)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2018)09122),

s ohledem na dopis Komise ze dne 19. prosince 2018, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 4. února 2019,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. prosince 2018 nazvané „Příprava na vystoupení Spojeného království z Evropské unie dne 30. března 2019: provádění akčního plánu Komise pro nepředvídané události (COM(2018)0890),

s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1) , a zejména na čl. 5 odst. 2 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení,

s ohledem na článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, (2)

s ohledem na návrhy regulačních technických norem týkajících se novace smluv, u nichž ještě nenabyla účinnosti povinnost clearingu, které 8. listopadu 2018 podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy,

s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že daný akt v přenesené pravomoci obsahuje důležitá pravidla týkající se transakcí uzavřených mezi protistranou usazenou ve Spojeném království a protistranou usazenou v EU-27 a je součástí souboru nouzových opatření pro případ, že by se vystoupení Spojeného království z EU uskutečnilo bez dohody;

B.

vzhledem k tomu, že Parlament souhlasí s tím, že je důležité, aby příslušné orgány a finanční trhy udělily na omezené období 12 měsíců výjimku pro některé transakce vyplývající z novace, pokud se protistrana usazená ve Spojeném království změní na protistranu v EU-27;

C.

vzhledem k tomu, že Parlament se domnívá, že přijaté regulační technické normy nejsou kvůli změnám provedeným Komisí totožné s návrhem norem, jež předložil orgán ESMA, a že je přesvědčen, že má tři měsíce na to, aby k regulačním technickým normám vyslovil námitku („lhůta pro přezkum“); vzhledem k tomu, že Parlament vyzývá Komisi, aby uváděla jednoměsíční lhůtu pro přezkum toliko v případech, kdy Komise přijala návrhy evropských orgánů dohledu beze změn, tj. kdy jsou návrhy a přijaté regulační technické normy „totožné“;

1.

prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/535


P8_TA(2019)0102

Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana (C(2018)09118 – 2018/3003(DEA))

(2020/C 449/55)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2018)09118),

s ohledem na dopis Komise ze dne 19. prosince 2018, v němž Komise žádá Parlament, aby prohlásil, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci,

s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů ze dne 4. února 2019,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. prosince 2018 s názvem „Příprava na vystoupení Spojeného království z Evropské unie dne 30. března 2019: provádění alternativního akčního plánu“ (COM(2018)0890),

s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 11 odst. 5 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení,

s ohledem na článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (2),

s ohledem na článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (3),

s ohledem na článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (4),

s ohledem na návrh regulačních technických norem pro novaci bilaterálních ujednání nepodléhajících dvoustranným maržím, který evropský orgán dohledu předložil dne 27. listopadu 2018 podle čl. 11 odst. 15 nařízení (EU) č. 648/2012,

s ohledem na doporučení rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že uvedený akt v přenesené pravomoci obsahuje důležitá pravidla týkající se transakcí sjednaných mezi smluvní stranou usazenou ve Spojeném království a smluvní stranou usazenou v EU-27 a tvoří součást souboru nouzových opatření pro případ, že by se vystoupení Spojeného království z EU uskutečnilo bez dohody;

B.

vzhledem k tomu, že v Parlamentu panuje shoda na tom, že je pro příslušné orgány a finanční trhy důležité učinit výjimku u určitých transakcí uskutečněných na základě novace, a to na omezené období v délce 12 měsíců, pokud se smluvní strana usazená ve Spojeném království změní ve smluvní stranu usazenou v EU-27;

C.

vzhledem k tomu, že se Parlament domnívá, že přijaté regulační technické normy nejsou kvůli změnám provedeným Komisí totožné s návrhem, jenž předložil evropský orgán dohledu, a že má Parlament tři měsíce na to, aby vůči těmto normám vyslovil námitku („lhůta pro přezkum“); vzhledem k tomu, že Parlament naléhavě žádá Komisi, aby jednoměsíční lhůtu pro přezkum stanovila pouze v případech, kdy Komise přijme návrhy evropského orgánu dohledu beze změn, tzn. tehdy, kdy je návrh totožný s přijatými regulačními technickými normami;

1.

prohlašuje, že vůči nařízení v přenesené pravomoci nevysloví námitku;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.

(3)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.

(4)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/537


P8_TA(2019)0103

Spolupráce soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (COM(2018)0378 – C8-0242/2018 – 2018/0203(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/56)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0378),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 81 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0242/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0477/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 56.


P8_TC1-COD(2018)0203

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 81 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V zájmu řádného fungování vnitřního trhu a rozvoje evropského prostoru občanského práva, který by se řídil zásadou vzájemné důvěry a vzájemného uznávání soudních rozhodnutí, je nezbytné dále zlepšit a urychlit spolupráci soudů při členských států v oblasti dokazování. [pozm. návrh 1]

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 (3) stanoví pravidla pro spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech.

(2a)

Pro účely tohoto nařízení by měl být pojem „soud“ definován široce, tak aby nepokrýval pouze soudy v úzkém slova smyslu (soudy, které vykonávají soudní funkce), ale také další subjekty či orgány, které jsou ve vnitrostátním právním řádu příslušné k dokazování v souladu s tímto nařízením, jako je tomu v některých členských státech a v určitých situacích např. u donucovacích orgánů či notářů. [pozm. návrh 2]

(2b)

Je klíčové, aby byly k dispozici účinné prostředky pro získávání, uchovávání a předkládání důkazů a aby byla řádně zohledňována práva obhajoby a potřeba chránit důvěrné informace. V této souvislosti je důležité podněcovat využívání moderních technologií. [pozm. návrh 3]

(3)

Aby se účinně zajistilo přímé a rychlé předávání žádostí a sdělení, měly by se používat všechny vhodné prostředky moderních komunikačních technologií, přičemž je třeba zohledňovat neustálý vývoj těchto technologií. Proto by mělo být zavedeno pravidlo, že veškerá komunikace a výměna listin by měla probíhat pomocí decentralizovaného informačního systému sestávajícího z vnitrostátních informačních systémů. [pozm. návrh 4]

(3a)

Decentralizovaný informační a telekomunikační (IT) systém by se měl zakládat na systému e-CODEX a měla by jej spravovat agentura eu-LISA. Agentuře eu-LISA by měly být poskytovány dostatečné prostředky na zavedení a údržbu takového systému i na poskytování technické podpory pro případy, kdy by se při fungování systému objevily problémy. Komise by měla co nejdříve, nejpozději ovšem do konce roku 2019, předložit návrh nařízení o přeshraniční komunikaci při soudních řízeních (e-CODEX). [pozm. návrh 5]

(4)

V zájmu zajištění vzájemného uznávání digitálních důkazů by těmto důkazům získaným v jednom členském státě v souladu s jeho právem nemělo být odepřeno uznání jako důkazů v jiných členských státech pouze z důvodu jejich digitální povahy. Tímto není dotčeno rozhodování – v souladu s vnitrostátními právními předpisy – o kvalitě a hodnotě důkazů, ať už se jedná o důkazy digitální či jiné povahy. [pozm. návrh 6]

(5)

Nařízením (ES) č. 1206/2001 by neměla být dotčena možnost pro orgány vyměňovat si informace podle systémů zavedených jinými nástroji Unie, jako je nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (4) nebo nařízení Rady (ES) č. 4/2009 (5), a to i tehdy, pokud tyto informace mají důkazní hodnotu, takže si dožadující orgán může zvolit nejvhodnější metodu.

(5a)

Postup pro získávání, uchovávání a předkládání důkazů by měl zajistit dodržování procesních práv stran a chránit osobní údaje a soukromí, při zajištění jejich integrity a důvěrnosti, v souladu s platnými unijními právními předpisy. [pozm. návrh 7]

(6)

Moderní komunikační technologie, zejména videokonference, které jsou důležitým a přímým prostředkem pro zjednodušení a urychlení dokazování, se v současné době nevyužívají v plném rozsahu. V případech, kdy je třeba provést dokazování výslechem osoby, která má bydliště v jiném členském státě, jako svědka, strany nebo znalce, měl by soud provést dokazování přímo prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku , mají-li ji příslušné soudy k dispozici, pokud se domnívá ovšem soud nedomnívá , že použití této technologie je s přihlédnutím ke specifickým okolnostem daného případu vhodné nevhodné pro řádný průběh příslušného řízení. Pravidla pro využívání těchto prostředků komunikace by měla být technologicky neutrální a zohledňovat budoucí technologická řešení. Pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy dotčeného členského státu, využití této technologie by mělo podléhat souhlasu osoby, které má být vyslechnuta . [pozm. návrh 8]

(7)

Aby se zjednodušilo dokazování prostřednictvím diplomatických úředníků pracovníků nebo konzulárních zástupců, mohou tyto osoby na území jiného členského státu a , v  němž jsou akreditovány , provádět dokazování oblasti,níž vykonávají prostorách své funkce, provádět dokazování diplomatické mise či konzulátu, bez nutnosti předchozí žádosti tím, že vyslechnou státní příslušníky členského státu, který zastupují, bez donucení v souvislosti s řízeními probíhajícími před soudy členského státu, který zastupují, pokud osoba, která má být vyslechnuta, spolupracuje na dokazování dobrovolně . [pozm. návrh 9]

(7a)

Je důležité zajistit, aby bylo toto nařízení uplatňováno v souladu s právními předpisy Unie na ochranu údajů a aby byla dodržována ochrana soukromí, jak je zakotvena v Listině základních práv Evropské unie. Dále je důležité zajistit, aby jakékoli zpracování osobních údajů fyzických osob podle tohoto nařízení bylo prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679  (6) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES  (7) . Osobní údaje podle tohoto nařízení by měly být zpracovávány pouze pro konkrétní účely stanovené v tomto nařízení. [pozm. návrh 10]

(8)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy a spíše jich, z důvodu vytvoření zjednodušeného právního rámce, který by zajistil přímé, účinné a rychlé předávání žádostí a sdělení týkajících se dokazování, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. [pozm. návrh 11]

(8a)

Toto nařízení usiluje o posílení účinnosti a zrychlení soudních řízení díky zjednodušení a racionalizaci mechanismů spolupráce ve věci dokazování v přeshraničních řízeních a současně se snaží napomáhat omezování zpoždění a nákladů, jimž čelí jednotlivci i podniky. Větší právní jistota společně s jednoduššími, zracionalizovanými a digitalizovanými postupy může navíc podnítit jednotlivce i podniky k tomu, aby se podíleli na přeshraničních transakcích, čímž se posílí obchod v Unii, a tedy i fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 12]

(9)

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, [oznámily/o] [se] [Spojené království] [a] [Irsko] [své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení, a je/jsou tedy tímto nařízením vázáno/y] [neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné].

(10)

V souladu s články 1 a 2 protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(11)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem vymezení podrobných pravidel pro fungování decentralizovaného IT systému a stanovení minimálních technických norem a požadavků pro využívání videokonferencí. Tyto akty v přenesené pravomoci by měly zaručit účinné, spolehlivé a snadné předávání relevantních informací prostřednictvím decentralizovaného IT systému a měly by také zajistit, aby videokonference zaručovaly vysoce kvalitní komunikaci a interakce v reálném čase. Za účelem aktualizace jednotných formulářů v přílohách nebo technických úprav uvedených formulářů by navíc měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (8). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 13]

(12)

V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 by Komise rovněž měla provést hodnocení tohoto nařízení na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích opatření za účelem posouzení skutečných účinků tohoto nařízení a potřeby dalších kroků.

(13)

Nařízení (ES) č. 1206/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1206/2001 se mění takto:

1)

v článku 1 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4.   Pro účely tohoto nařízení se ‚soudem‘ rozumí jakýkoli justiční orgán v členském státě, který je podle právních předpisů tohoto státu příslušný k dokazování podle tohoto nařízení.“; [pozm. návrh 14]

2)

článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Předávání žádostí a ostatních sdělení

1.   Žádosti a sdělení podle tohoto nařízení se předávají prostřednictvím decentralizovaného informačního systému sestávajícího z vnitrostátních informačních systémů propojených prostřednictvím komunikační infrastruktury, jež umožňuje bezpečnou, zabezpečenou a spolehlivou přeshraniční výměnu informací , a to i v reálném čase, mezi vnitrostátními informačními systémy, přičemž řádně dodržuje základní práva a svobody. Uvedený decentralizovaný informační systém je založen na systému e-CODEX . [pozm. návrh 15]

2.   Na žádosti a sdělení předávané prostřednictvím decentralizovaného informačního systému uvedeného v odstavci 1 se použije obecný právní rámec pro používání kvalifikovaných služeb vytvářejících důvěru stanovený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (9). [pozm. návrh 16]

3.   Pokud žádosti a sdělení uvedené v odstavci 1 vyžadují nebo obsahují pečeť nebo vlastnoruční podpis, lze namísto nich použít ‚kvalifikované elektronické pečetě‘ a ‚kvalifikované elektronické podpisy‘, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) č. 910/2014, je-li plně zajištěno, že dotčené osoby byly o těchto dokumentech informovány s dostatečným předstihem a zákonným způsobem . [pozm. návrh 17]

3a.     Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 s cílem doplnit toto nařízení tím, že stanoví podrobná pravidla pro fungování decentralizovaného informačního systému. Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby systém zaručoval účinnou, spolehlivou a bezproblémovou výměnu příslušných informací i vysokou úroveň zabezpečení při předávání informací a ochranu soukromí a osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. [pozm. návrh 18]

4.   Pokud předání v souladu s odstavcem 1 není možné v důsledku nepředvídatelného a výjimečného selhání decentralizovaného informačního systému nebo pokud toto předání není možné v jiných výjimečných případech, provede se předání co nejrychlejším způsobem, který u nějž dožádaný členský stát označil za uvedl, že je přijatelný.“; [pozm. návrh 19]

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73)."

3)

článek 17 se mění takto:

a)

odstavec 2 se zrušuje;

b)

v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud ve lhůtě 30 dnů od zaslání žádosti neobdrží dožadující soud informace o tom, zda bylo žádosti vyhověno, považuje se žádost za přijatou.“;

4)

vkládá se nový článek 17a, který zní:

„Článek 17a

Přímé dokazování prostřednictvím videokonference technologie komunikace na dálku [pozm. návrh 20]

1.   V případech, kdy je třeba provést dokazování výslechem osoby, která má bydliště v jiném členském státě, jako svědka, strany nebo znalce, a soud nežádá příslušný soud jiného členského státu o dokazování v souladu s čl. 1 odst. 1 písm. a), provede soud přímé dokazování v souladu s článkem 17 prostřednictvím videokonference nebo jiných odpovídajících komunikačních technologií , mají-li ji příslušné soudy k dispozici, pokud se domnívá s ohledem na specifické okolnosti daného případu nedomnívá , že použití této technologie je s přihlédnutím ke specifickým okolnostem daného případu vhodné nevhodné pro zaručení spravedlivého průběhu řízení . [pozm. návrh 21]

Pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy dožadujícího členského státu, využití videokonference nebo jiné vhodné technologie komunikace na dálku podléhá souhlasu osoby, které má být vyslechnuta. [pozm. návrh 22]

2.   Pokud je podána žádost o přímé dokazování prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku , koná se výslech v prostorách soudu. Dožadující soud a ústřední orgán nebo příslušný orgán uvedené v čl. 3 odst. 3 nebo soud, v jehož prostorách se má konat výslech, se dohodnou na praktických opatřeních pro videokonferenci. Tato ujednání musí být v souladu s minimálními technickými normami a požadavky platnými pro využívání videokonferencí, které se vymezí v souladu s odstavcem 3a. [pozm. návrh 23]

2a.     Elektronický systém pro dokazování zajistí, aby byly ochráněny profesní tajemství a povinnost mlčenlivosti. [pozm. návrh 24]

3.   Pokud se provádí dokazování prostřednictvím videokonference nebo jiné dostupné komunikační technologie : [pozm. návrh 25]

a)

ústřední orgán nebo příslušný orgán uvedené v čl. 3 odst. 3 v dožádaném členském státě mohou určit soud, který se zúčastní dokazování, aby bylo zajištěno dodržování základních zásad práva dožádaného členského státu;

b)

v případě potřeby a na žádost dožadujícího soudu, osoby, která má být vyslechnuta, nebo soudce v dožádaném členském státě, který se účastní výslechu, zajistí ústřední orgán nebo příslušný orgán uvedené v čl. 3 odst. 3, aby osoba, která má být vyslechnuta, nebo soudce měli k dispozici kvalifikovaného tlumočníka.“; [pozm. návrh 26]

3a.     Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 s cílem doplnit toto nařízení tím, že stanoví minimální standardy a požadavky pro využívání videokonferencí.

Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby videokonference zaručovaly vysoce kvalitní komunikaci a interakci v reálném čase Komise dále zajistí, aby bylo při předávání údajů dosaženo vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany soukromí a osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. [pozm. návrh 27]

3b.     Soud osobě, která má být vyslechnuta, a stranám, včetně jejich právních zástupců, oznámí datum, čas a místo konání výslechu prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku a podmínky pro účast na něm. Strany a jejich právní zástupci od příslušného soudu obdrží pokyny ohledně postupu pro předkládání písemností nebo jiných materiálů v průběhu výslechu prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku.“; [pozm. návrh 28]

5)

vkládá se nový článek 17b, který zní:

„Článek 17b

Dokazování prostřednictvím diplomatických úředníků pracovníků nebo konzulárních zástupců [pozm. návrh 29]

Diplomatičtí úředníci pracovníci nebo konzulární zástupci jednoho členského státu mohou na území jiného členského státu, a v  němž jsou akreditováni , provádět oblasti,níž vykonávají své funkce, provádět prostorách diplomatické mise nebo konzulátu dokazování bez nutnosti předchozí žádosti podle čl. 17 odst. 1 tím, že vyslechnou státní příslušníky členského státu, který zastupují, bez donucení v souvislosti s řízeními probíhajícími před soudy členského státu, který zastupují. K tomuto dokazování může dojít pouze v případě, že je spolupráce vyslýchané osoby dobrovolná. Dokazování je prováděno pod dohledem dožadujícího soudu a v souladu s jeho vnitrostátním právem “; [pozm. návrh 30]

6)

za článek 18 se doplňuje nový oddíl 6, který zní:

„Oddíl 6

Vzájemné uznávání

Článek 18a

Digitální povahou důkazů získaných Digitálním důkazům získaným v jednom členském státě v souladu s jeho právem se nesmí být odůvodněno upření upřít postavení důkazů v jiných členských státech pouze z důvodu jejich digitální povahy. Otázku toho, zda jsou příslušné důkazy digitální povahy, či nikoli, nelze při rozhodování o kvalitě a hodnotě těchto důkazů zohledňovat. “; [pozm. návrh 31]

6a)

za článek 18 se vkládá nový oddíl 6a, který zní:

„Oddíl 6a

Zpracovávání osobních údajů

Článek 18b

Zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení, včetně výměny či předávání osobních údajů příslušnými orgány, probíhá v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Jakákoli výměna či předávání informací ze strany příslušných orgánů na úrovni Unie probíhá v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725  (*1) . Osobní údaje, které nejsou pro vyřízení daného případu relevantní, jsou neprodleně vymazány.“ [pozm. návrh 32]

(*1)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“; "

7)

v článku 19 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, kterými se mění přílohy za účelem aktualizace jednotných formulářů nebo technických úprav těchto formulářů.“;

8)

článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 3a, čl. 17a odst. 3a a čl. 19 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem [ datum pěti let od … [den vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 33]

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. v  čl. 6 odst. 3a, čl. 17a odst. 3a a čl. 19 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 34]

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl.  6 odst. 3a, čl. 17a odst. 3a nebo čl. 19 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“; [pozm. návrh 35]

9)

vkládá se nový článek 22a, který zní:

„Článek 22a

Monitorování

1.   Nejpozději do … [ dva roky [jeden rok od data použitelnosti] vstupu v platnost] zavede Komise podrobný program monitorování výstupů, výsledků a dopadů tohoto nařízení. [pozm. návrh 36]

2.   Program monitorování stanoví prostředky a intervaly shromažďování údajů a dalších potřebných důkazů. Specifikuje opatření, která mají být přijata Komisí a členskými státy při shromažďování a analýze údajů a dalších důkazů.

3.   Členské státy poskytnou Komisi údaje a další podklady nezbytné pro monitorování.“;

10)

článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Hodnocení

1.   Nejdříve [ pět let Nejpozději … [čtyři roky od data použitelnosti tohoto nařízení] provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, a bude-li to vhodné, spolu s touto zprávou i legislativní návrh . [pozm. návrh 37]

2.   Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro přípravu této zprávy.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne […].

Ustanovení čl. 1 bodu 2 se však použijí ode dne … [24 měsíců od vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda předseda nebo

Za Radu

předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 56.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(8)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/545


P8_TA(2019)0104

Doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) (COM(2018)0379 – C8-0243/2018 – 2018/0204(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/57)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0379),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 81 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0243/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0001/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 56.


P8_TC1-COD(2018)0204

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady …/…, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 81 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V zájmu řádného fungování vnitřního trhu a rozvoje prostoru práva v občanských věcech v Unii je nezbytné dále zdokonalit a urychlit zasílání a doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních mezi členskými státy a zároveň zajistit vysokou míru zabezpečení a ochrany při zasílání těchto písemností, aby byla chráněna práva adresáta a soukromí a osobní údaje . [pozm. návrh 1]

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 (3) stanoví pravidla pro doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.

(3)

Rostoucí integrace soudnictví členských států, kde se zrušení doložky vykonatelnosti (mezitímního řízení) stalo obecným pravidlem, ukázala omezení pravidel uvedených v nařízení (ES) č. 1393/2007.

(4)

Aby bylo účinně zajištěno rychlé zasílání písemností do jiných členských států pro účely doručení v těchto členských státech, měly by být využívány všechny vhodné prostředky moderních komunikačních technologií za předpokladu dodržování některých podmínek týkajících se neporušenosti a spolehlivosti obdržené písemnosti a zajištění dodržování procesních práv, vysoké míry zabezpečení při zasílání těchto dokumentů a ochrany soukromí a osobních údajů . Za tímto účelem by veškerá komunikace a výměna písemností mezi subjekty a orgány určenými členskými státy měly probíhat prostřednictvím decentralizovaného informačního systému složeného z vnitrostátních informačních systémů. [pozm. návrh 2]

(4a)

Decentralizovaný informační systém, který má být podle nařízení (ES) č. 1393/2007 zřízen, by měl být založen na systému e-CODEX a řízen agenturou eu-LISA. Agentuře eu-LISA by měly být vyhrazeny dostatečné prostředky na vytvoření a údržbu takového systému i na poskytování technické podpory pro zasílající a přijímající subjekty a ústřední orgány pro případy, kdy by se při fungování systému objevily problémy. Komise by měla co nejdříve, nejpozději ovšem do konce roku 2019, předložit návrh nařízení o přeshraniční komunikaci při soudních řízeních (e-CODEX). [pozm. návrh 3]

(4b)

Pokud byla písemnost o zahájení řízení již žalované straně doručena a žalovaná strana takovou písemnost neodmítla převzít, právo v členském státě řízení by mělo stranám usazeným v jiném členském státě nabídnout možnost jmenování zástupce pro účely doručování písemností v členském státě řízení za předpokladu, že dotčená strana byla řádně informována o důsledcích takové volby a tuto možnost výslovně přijala. [pozm. návrh 4]

(5)

Přijímající subjekt by měl za všech okolností a bez prostoru pro uvážení v této věci adresáta včas písemně informovat pomocí jednotného formuláře, že může odmítnout doručovanou písemnost přijmout, pokud není vyhotovena v jazyce, kterému adresát rozumí, ani v úředním jazyce či jednom z úředních jazyků místa doručení. Toto pravidlo by se mělo uplatnit i při následném doručování, poté, co již adresát využil svého práva odmítnout přijetí písemnosti. Právo na odmítnutí by se mělo týkat také doručení prostřednictvím diplomatických nebo konzulárních zástupců, doručení prostřednictvím poštovních nebo zásilkových služeb a přímého doručení. Mělo by být možné provést opravné doručení odmítnuté písemnosti tak, že se adresátovi doručí její úřední překlad. [pozm. návrh 5]

(6)

Jestliže adresát odmítl přijmout písemnost, soud nebo orgán, u kterého je vedeno řízení, v jehož rámci je písemnost nutné doručit, by měl ověřit, zda bylo toto odmítnutí oprávněné. Za tímto účelem by tento soud nebo orgán měl vzít v úvahu všechny relevantní informace, které jsou uvedeny ve spise nebo které má k dispozici, aby určil skutečné jazykové dovednosti adresáta. Při posuzování jazykových dovedností adresáta by soud mohl zohlednit skutečnosti, jako jsou dokumenty napsané adresátem v dotyčném jazyce, zda dané jazykové dovednosti vyžaduje povolání adresáta (například u učitele nebo tlumočníka), zda je adresát občanem členského státu, ve kterém se koná soudní řízení, či zda adresát v tomto členském státě dříve nějakou delší dobu pobýval. Toto posouzení by se nemělo provádět, jestliže byla písemnost vyhotovena v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků místa doručení nebo byla do těchto jazyků přeložena. [pozm. návrh 6]

(7)

Efektivnost a rychlost v přeshraničních soudních řízeních vyžadují přímé, urychlené a bezpečné způsoby doručování písemností osobám v jiných členských státech. V důsledku toho by Osoba zúčastněná na soudním řízení nebo soud či orgán, u kterého probíhá řízení, by měly mít možnost doručovat písemnosti přímo elektronicky do digitálního uživatelského účtu adresáta přímo adresátovi , který má bydliště v jiném členském státě. Podmínky pro používání tohoto druhu Tento druh přímého elektronického doručení by měly zajišťovat, aby byly elektronické uživatelské účty pro účely doručování písemností používány však měl být dovolen pouze v případě, že existují vhodné záruky pro ochranu zájmů adresátů, – buď ve formě přísných technických norem, nebo ve formě výslovného souhlasu adresáta včetně přísných technických norem a výslovného souhlasu adresáta. Jsou-li písemnosti doručovány nebo zasílány elektronicky, měla by existovat možnost vydat potvrzení o přijetí těchto písemnost. . [pozm. návrh 7]

(8)

Stávající Vzhledem k tomu, že je nezbytné zkvalitnit rámcové předpisy o soudní spolupráci v Unii a aktualizovat právní a správní postupy pro veřejné orgány s cílem zlepšit přeshraniční interoperabilitu a usnadnit interakci s občany, měly by být stávající přímé způsoby zasílání a doručování písemností by měly být zdokonaleny tak, aby představovaly rychlé, spolehlivé , bezpečnější a všeobecně dostupné alternativy k tradičnímu zasílání prostřednictvím přijímajících subjektů. Za tímto účelem by při doručování poštou podle článku 14 nařízení (ES) č. 1393/2007 měli poskytovatelé poštovních služeb používat zvláštní potvrzení o přijetí. Obdobně by každá osoba zúčastněná na soudním řízení, jakož i soudy nebo orgány, u kterých je vedeno řízení, měly mít možnost doručovat písemnosti na území všech členských států přímo prostřednictvím soudních úředníků, úředníků nebo jiných příslušných osob přijímajícího členského státu. [pozm. návrh 8]

(8a)

I v případech, kdy se žalovaná strana nedostavila a kdy nebylo přijato potvrzení o doručení nebo dodání, může soudce za určitých omezení vydat rozsudek za předpokladu, že jsou splněny různé požadavky na ochranu zájmů žalované strany. V takových případech je nezbytné zajistit, aby bylo vynaloženo veškeré přiměřené úsilí s cílem informovat žalovanou stranu o tom, že proti ní bylo zahájeno soudní řízení. Za tímto účelem by soud měl zasílat upozornění prostřednictvím všech známých dostupných způsobů komunikace, k nimž má pravděpodobně přístup výlučně adresát, včetně například telefonního čísla, e-mailové adresy nebo soukromého účtu dané osoby na sociálních sítích. [pozm. návrh 9]

(9)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Zejména se toto nařízení snaží zajistit plné dodržování práv adresátů na obhajobu, která jsou odvozena z práva na spravedlivý proces, zakotveného v článku 47 Listiny základních práv. Tím, že zaručuje rovný přístup ke spravedlnosti, přispívá toto nařízení i k prosazování zákazu diskriminace (článek 18 Smlouvy o fungování EU) a dodržuje platné předpisy Unie o ochraně osobních údajů a soukromí. [pozm. návrh 10]

(9a)

Je důležité zajistit, aby bylo toto nařízení uplatňováno v souladu s právními předpisy Unie na ochranu údajů a aby byla dodržována ochrana soukromí podle Listiny základních práv Evropské unie. Dále je důležité zajistit, aby jakékoli zpracování osobních údajů fyzických osob podle tohoto nařízení bylo prováděno v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. Osobní údaje poskytované podle tohoto nařízení by měly být zpracovávány pouze pro konkrétní účely stanovené v tomto nařízení. [pozm. návrh 11]

(10)

Aby bylo možné rychle přizpůsobovat přílohy nařízení (ES) č. 1393/2007, Za účelem určení podrobných ujednání ohledně fungování decentralizovaného informačního systému pro komunikaci a výměnu písemností mezi subjekty a orgány určenými členskými státy a za účelem určení podrobných ujednání ohledně fungování služeb kvalifikovaného elektronického doporučeného doručování, které budou využívány při elektronickém doručování písemností, by měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh I, II a IV uvedeného nařízení. Tyto akty v přenesené pravomoci by měly zaručit účinné, spolehlivé a bezproblémové zasílání příslušných údajů i přísné zabezpečení zasílání, ochranu soukromí a osobních údajů, a pokud jde o elektronické doručení písemností, rovný přístup pro osoby se zdravotním postižením. Aby bylo možné rychle přizpůsobovat přílohy nařízení (ES) č. 1393/2007, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh I, II a IV uvedeného nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (4). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 12]

(11)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 by Komise měla toto nařízení vyhodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích opatření za účelem posouzení skutečných účinků tohoto nařízení a potřebnosti dalších kroků.

(12)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a z důvodu vytvoření právního rámce zajišťujícího urychlené a efektivní zasílání a doručování soudních a mimosoudních písemností ve všech členských státech jich může být lépe dosaženo spíše na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(12a)

Cílem tohoto nařízení je zlepšit efektivitu a rychlost soudních řízení tím, že zjednoduší a racionalizuje postupy oznamování nebo sdělování soudních a mimosoudních písemností na úrovni Unie a současně přispěje ke zkrácení prodlev a snížení nákladů fyzických osob i podniků. Větší právní jistota společně s jednoduššími, zracionalizovanými a digitalizovanými postupy může navíc podnítit fyzické osoby i podniky k tomu, aby se podíleli na přeshraničních transakcích, čímž se posílí obchod v Unii, a tedy i fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 13]

(13)

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, [oznámily/o] [se] [Spojené království] [a] [Irsko] [své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení] [neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné].

(14)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(15)

Nařízení (ES) č. 1393/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1393/2007 se mění takto:

1)

článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Oblast působnosti a definice

1.   Toto nařízení se použije v občanských a obchodních věcech na doručování:

a)

soudních písemností osobám s bydlištěm v jiném členském státě, než ve kterém probíhá soudní řízení;

b)

mimosoudních písemností, které musí být zaslány z jednoho členského státu do druhého.

Nevztahuje se zejména na daňové, celní či správní věci ani na odpovědnost státu za jednání nebo opomenutí při výkonu státní moci (‚acta iure imperii‘).

2.   S výjimkou článku 3c se toto nařízení nepoužije, pokud není známa adresa osoby, jíž má být písemnost doručena.

3.   Toto nařízení se nepoužije na doručení písemnosti zplnomocněnému zástupci strany v členském státě, kde se koná řízení, a to bez ohledu na místo bydliště této strany. [pozm. návrh 14]

4.   Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

‚členským státem‘ se rozumí členské státy s výjimkou Dánska;

b)

‚členským státem řízení‘ se rozumí členský stát, ve kterém se koná soudní řízení.“;

2)

v čl. 2 odst. 4 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

způsoby přijímání písemností, které mají k dispozici pro případy uvedené v čl. 3a odst. 6 4 ;“[pozm. návrh 15]

3)

vkládají se nové články 3a, 3b a 3c, které znějí:

„Článek 3a

Komunikační prostředky, které používají odesílající a přijímající subjekty a ústřední orgány

1.   Písemnosti, žádosti, potvrzení, stvrzenky, osvědčení a veškerá sdělení předávaná Zasílání písemností , žádostí , včetně žádostí vypracovaných na základě jednotných formulářů uvedených v příloze I , potvrzení, stvrzenek, osvědčení a veškerých dalších sdělení mezi odesílajícími subjekty a přijímajícími subjekty, mezi těmito subjekty a ústředními orgány nebo mezi ústředními orgány různých členských států se zasílají probíhá prostřednictvím decentralizovaného informačního systému složeného z vnitrostátních informačních systémů propojených pomocí komunikační infrastruktury umožňující zabezpečenou a spolehlivou přeshraniční výměnu informací mezi vnitrostátními informačními systémy v reálném čase. Uvedený decentralizovaný informační systém je založen na systému e-CODEX a podporován z finančních prostředků Unie . [pozm. návrh 16]

2.   Pro písemnosti, žádosti, potvrzení, stvrzenky, osvědčení a veškerá sdělení zasílaná prostřednictvím decentralizovaného informačního systému uvedeného v odstavci 1 se použije obecný právní rámec pro využívání kvalifikovaných služeb vytvářejících důvěru stanovený v nařízení Rady (EU) č. 910/2014 (*1). [pozm. návrh 17]

3.   Jestliže písemnosti, žádosti, potvrzení, stvrzenky, osvědčení a další sdělení uvedená v odstavci 1 vyžadují nebo obsahují pečeť nebo vlastnoruční podpis, lze místo nich použít příslušné „kvalifikované elektronické pečetě“ a „kvalifikované elektronické podpisy“ definované v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 za předpokladu, že je v plném rozsahu zajištěno, že osoba, jíž mají být uvedené písemnosti doručeny, se o písemnostech dozvěděla v dostatečném předstihu a zákonným způsobem . [pozm. návrh 18]

4.   Je-li zaslání podle odstavce 1 nemožné vinou neočekávaného a  nepředvídaných okolností nebo mimořádného narušení decentralizovaného informačního systému, provede se zaslání co nejrychlejším alternativním způsobem , který zajistí stejně vysokou míru účinnosti, spolehlivosti, bezpečnosti a ochrany soukromí a osobních údajů . [pozm. návrh 19]

4a.     Základní práva a svobody všech zúčastněných osob, a zejména pak právo na ochranu osobních údajů a soukromí, musí být dodržovány a respektovány v plném rozsahu. [pozm. návrh 20]

4b.     Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 s cílem doplnit toto nařízení tím, že stanoví podrobná pravidla pro fungování decentralizovaného informačního systému. Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby systém zaručoval účinnou, spolehlivou a bezproblémovou výměnu příslušných informací i vysokou úroveň zabezpečení při zasílání a ochranu soukromí a osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. [pozm. návrh 21]

Článek 3b

Náklady na zřízení decentralizovaného informačního systému

1.   Každý členský stát ponese náklady na instalaci, provoz a údržbu svých přístupových bodů komunikační infrastruktury propojujících vnitrostátní informační systémy v rámci decentralizovaného informačního systému uvedeného v článku 3a.

2.   Každý členský stát ponese náklady na zřízení a přizpůsobení svých vnitrostátních informačních systémů tak, aby byly interoperabilní s uvedenou komunikační infrastrukturou, jakož i náklady na správu, provoz a údržbu těchto systémů.

3.   Odstavci 1 a 2 není dotčena možnost požádat na podporu činností uvedených ve zmíněných odstavcích o granty v rámci finančních programů Unie.

Článek 3c

Pomoc s vyhledáváním adres

1.   Je-li adresa osoby, které má být doručena soudní nebo mimosoudní písemnost v jiném členském státě, neznámá, poskytnou členské státy bez zbytečného prodlení a v každém případě do deseti pracovních dní pomoc alespoň jedním z těchto způsobů: [pozm. návrh 22]

a)

právní pomoc se zjištěním adresy osoby, které má být písemnost doručena, poskytnutá určenými orgány na žádost soudu členského státu, u kterého je vedeno řízení;

b)

možnost, aby osoby z jiných členských států podávaly žádosti o informace o adresách přímo u rejstříků obsahujících bydliště nebo jiných veřejně přístupných databází, a to také elektronicky, prostřednictvím jednotného formuláře na portálu evropské e-justice;

c)

podrobné praktické pokyny (přístupné on-line) o dostupných mechanismech pro zjišťování adres osob v rámci Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci za účelem zpřístupnění těchto informací veřejnosti. [pozm. návrh 23]

2.   Každý členský stát poskytne Komisi tyto údaje:

a)

způsob způsoby pomoci, který které bude členský stát na svém území poskytovat podle odstavce 1; [pozm. návrh 24]

b)

v příslušných případech názvy a adresy orgánů uvedených v odst. 1 písm. a) a b);

c)

členské státy sdělí Komisi veškeré pozdější změny těchto údajů.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).“;"

4)

článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Zasílání písemností

1.   Soudní písemnosti jsou zasílány přímo a nejrychlejším možným způsobem mezi subjekty určenými podle článku 2.

2.   K zasílané písemnosti se přikládá žádost vyhotovená podle jednotného formuláře uvedeného v příloze I. Formulář se vyplňuje v úředním jazyce přijímajícího členského státu, nebo je-li v daném členském státě více úředních jazyků, v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků místa doručení nebo v jiném jazyce, který tento členský stát označí za jazyk, který může přijmout. Každý členský stát uvede úřední jazyk nebo jazyky Unie jiné než své vlastní, které jsou pro něj přijatelné pro účely vyplňování formuláře.

3.    Tímto nařízením nejsou dotčeny žádné požadavky podle vnitrostátního práva týkající se správnosti, pravosti a řádné právní formy písemností. Písemnostem, které jsou zaslány prostřednictvím decentralizovaného informačního systému uvedeného v článku 3a, nesmějí být upírány právní účinky a nesmějí být odmítány jako důkaz v řízení pouze z toho důvodu, že mají elektronickou podobu. Pokud jsou vytištěné písemnosti převedeny je vytištěná písemnost převedena do elektronické podoby za účelem zaslání prostřednictvím decentralizovaného informačního systému, mají elektronické má elektronická kopie či z nich vytištěné dokumenty ní vytištěný dokument stejný účinek jako originální písemnosti písemnost vyjma případů, kdy vnitrostátní právo přijímajícího členského státu vyžaduje, aby takováto písemnost byla doručena v originální a vytištěné verzi. V takovém případě přijímající subjekt vydá vytištěnou verzi písemnosti obdržené v elektronické formě. Pokud originální písemnosti obsahovaly pečeť nebo vlastnoruční podpis, obsahuje vydaný dokument pečeť nebo vlastnoruční podpis. Písemnost vydaná přijímajícím subjektem má stejný účinek jako originální písemnost .“; [pozm. návrh 25]

5)

článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Příjem písemností přijímajícím subjektem

1.   Po obdržení písemnosti se odesílajícímu subjektu prostřednictvím decentralizovaného informačního systému uvedeného v článku 3a okamžitě odešle automatické potvrzení o dodání. [pozm. návrh 26]

2.   Pokud není možné vyhovět žádosti o doručení na základě zaslaných informací nebo písemností, spojí se přijímající subjekt okamžitě a v každém případě do čtyř pracovních dní s odesílajícím subjektem k získání chybějících informací nebo písemností. [pozm. návrh 27]

3.   Pokud žádost o doručení zjevně spadá mimo oblast působnosti tohoto nařízení nebo pokud doručení není možné vzhledem k nesplnění formálních podmínek, jsou žádost a zaslané písemnosti okamžitě po obdržení , a v každém případě do čtyř pracovních dní, vráceny odesílajícímu subjektu spolu s oznámením o vrácení na jednotném formuláři uvedeném v příloze I. [pozm. návrh 28]

4.   Přijímající subjekt, který obdrží písemnost, k jejímuž doručení není místně příslušný, tuto písemnost spolu se žádostí odešle okamžitě a v každém případě do čtyř pracovních dnů prostřednictvím decentralizovaného informačního systému uvedeného v článku 3a místně příslušnému přijímajícímu subjektu v tomtéž členském státě, pokud žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2, a  zároveň o tom uvědomí o tom odesílající subjekt prostřednictvím jednotného formuláře uvedeného v příloze I. Po obdržení písemnosti a žádosti místně příslušným přijímajícím subjektem v tomtéž členském státě se odesílajícímu subjektu prostřednictvím decentralizovaného informačního systému uvedeného v článku 3a okamžitě odešle automatické potvrzení o dodání. [pozm. návrh 29]

4a.     Odstavce 1 až 4 se obdobně uplatní na situace uvedené v čl. 3a odst. 4. V takových případech se ovšem neuplatní lhůty určené v odstavcích 1 až 4 tohoto článku, nýbrž budou příslušné postupy provedeny co nejdříve.“; [pozm. návrh 30]

6)

vkládá se nový článek 7a, který zní:

„Článek 7a

Povinnost jmenovat Jmenování zástupce pro účely doručování v členském státě řízení [pozm. návrh 31]

1.   Pokud již byl žalované straně doručen návrh na zahájení řízení, může a žalovaná strana neodmítla tuto písemnost podle článku 8 převzít , nabídne právo členského státu řízení stranám s bydlištěm v jiném členském státě uložit povinnost možnost jmenovat zástupce pro účely doručování písemností těmto stranám v členském státě řízení. Pokud byla dotčená strana řádně informována o důsledcích využití této možnosti a výslovně se ji rozhodla využít, doručují se písemnosti zmocněnému zástupci strany v členském státě řízení v souladu s právem a postupy tohoto členského státu pro řízení. [pozm. návrh 32]

2.   Jestliže strana nesplní povinnost jmenovat zástupce podle odstavce 1 a nevysloví souhlas s používáním elektronického uživatelského účtu elektronické adresy pro účely doručování v souladu s čl. 15a písm. b), lze pro doručování písemností během řízení použít jakýkoli způsob doručení povolený právem členského státu řízení, pokud byla dotčená strana o tomto důsledku řádně uvědomena v době doručení návrhu na zahájení řízení .“; [pozm. návrh 33]

7)

článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Odmítnutí přijmout písemnost

1.   Přijímající subjekt vyrozumí adresáta pomocí jednotného formuláře uvedeného v příloze II o tom, že může odmítnout přijetí doručované písemnosti, pokud není vyhotovena v jednom z následujících jazyků ani k ní není připojen úřední překlad do některého z těchto jazyků jazyka :

a)

jazyk, kterému adresát rozumí;

nebo

b)

úřední jazyk přijímajícího členského státu nebo v případě, že v daném členském státě je několik úředních jazyků, úřední jazyk nebo jeden z úředních jazyků místa doručení. [pozm. návrh 34]

2.   Adresát může na základě opodstatněného odůvodnění odmítnout přijetí písemnosti v okamžiku jejího doručení nebo tak, že přijímajícímu subjektu do dvou týdnů vrátí jednotný formulář uvedený v příloze II. [pozm. návrh 35]

3.   Pokud je přijímající subjekt uvědomen o tom, že adresát odmítá písemnost přijmout podle odstavců 1 a 2, neprodleně o tom uvědomí odesílající subjekt prostřednictvím potvrzení uvedeného v článku 10 a vrátí žádost a písemnost, jejíž překlad je požadován. [pozm. návrh 36]

4.   Jestliže adresát odmítl písemnost přijmout podle odstavců 1 a 2, soud nebo orgán, u kterého je vedeno řízení, v jehož rámci bylo provedeno doručení, při nejbližší možné příležitosti ověří, zda bylo odmítnutí opodstatněné. [pozm. návrh 37]

5.   Opravné doručení písemnosti lze provést tak, že se adresátovi v souladu s ustanoveními tohoto nařízení doručí dotyčná písemnost spolu s  úředním překladem do jednoho z jazyků stanovených v odstavci 1. V takovém případě je datem doručení písemnosti datum, kdy je v souladu s právem přijímajícího členského státu doručena písemnost spolu s  úředním překladem. Má-li však být podle práva členského státu písemnost doručena v určité lhůtě, je datem, které je třeba vzít ve vztahu k žadateli v úvahu, datum doručení původní písemnosti určené podle čl. 9 odst. 2. [pozm. návrh 38]

6.   Odstavce 1 až 5 se použijí na jiné způsoby zasílání a doručování soudních písemností uvedené v oddíle 2.

7.   Pro účely odstavce 1 uvědomí diplomatičtí nebo konzulární zástupci, je-li doručování prováděno v souladu s článkem 13, nebo orgán či osoba, je-li doručování prováděno v souladu s článkem 14 nebo 15a, adresáta o tom, že může odmítnout přijetí písemnosti a že jakákoli odmítnutá písemnost musí být ihned zaslána uvedeným zástupcům, orgánu nebo osobě.“; [pozm. návrh 39]

8)

v článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Po provedení formálních náležitostí týkajících se doručení písemnosti se vystaví potvrzení o provedení těchto formálních náležitostí na jednotném formuláři uvedeném v příloze I a odešle se odesílajícímu subjektu.“;

9)

články 14 a 15 se nahrazují tímto:

„Článek 14

Doručení prostřednictvím poštovních nebo zásilkových služeb [pozm. návrh 40]

1.   Soudní písemnosti mohou být osobám s bydlištěm v jiném členském státě doručovány přímo prostřednictvím poštovních nebo zásilkových služeb, a to doporučeným dopisem nebo balíkem s potvrzením o přijetí. [pozm. návrh 41]

2.   Pro účely tohoto článku se doručení poštou nebo zásilkovou službou provádí pomocí zvláštního potvrzení o přijetí uvedeného v příloze IV. [pozm. návrh 42]

3.   Bez ohledu na právo odesílajícího členského státu se doručení poštou nebo zásilkovou službou považuje za platně provedené také v případě, že byla písemnost doručena na adresu bydliště adresáta dospělým osobám, které žijí ve stejné domácnosti jako adresát nebo jsou tam adresátem zaměstnány a které jsou schopny a ochotny písemnost přijmout. [pozm. návrh 43]

Článek 15

Přímé doručení

1.   Soudní písemnosti mohou být osobám s bydlištěm v jiném členském státě doručovány přímo prostřednictvím soudních úředníků, úředníků nebo jiných příslušných osob přijímajícího členského státu.

2.   Každý členský stát poskytne Komisi údaje o druzích povolání nebo příslušných osob, které mají na jejich území povoleno doručovat podle tohoto článku Tyto informace jsou dostupné on-line .“; [pozm. návrh 44]

10)

vkládá se nový článek 15a, který zní:

„Článek 15a

Elektronické doručení

1.   Soudní písemnosti mohou být osobám s bydlištěm v jiném členském státě doručovány přímo elektronicky do uživatelských účtů na elektronické adresy , k nimž má adresát přístup, je-li splněna jedna z těchto podmínek jsou-li splněny obě tyto podmínky : [pozm. návrh 45]

a)

písemnosti jsou zaslány a přijaty pomocí kvalifikovaných služeb elektronického doporučeného doručování ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014; a [pozm. návrh 46]

b)

adresát po zahájení řízení udělil výslovný souhlas s tím, aby soud nebo orgán, u kterého je řízení vedeno, konkrétní uživatelský účet elektronickou adresu používal pro účely doručování písemností během daného řízení. [pozm. návrh 47]

1a.     Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 s cílem doplnit toto nařízení stanovením podrobných pravidel pro fungování služeb kvalifikovaného elektronického doporučeného doručování, které budou využívány pro elektronické doručování soudních písemností. Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby takové služby zaručovaly účinné, spolehlivé a bezproblémové zasílání příslušných písemností i vysokou úroveň zabezpečení zasílání, rovný přístup pro osoby se zdravotním postižením a ochranu soukromí a osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. “;[pozm. návrh 48]

11)

články 17 a 18 se nahrazují tímto:

„Článek 17

Změna příloh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, kterými se mění přílohy I, II a IV za účelem aktualizace nebo technické úpravy jednotných formulářů.

Článek 18

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v  článcích 3a, 15a a  17 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje … [dnem vstupu tohoto nařízení v platnost]. [pozm. návrh 49]

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 17 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (*2).

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku  článků 3a, 15a nebo 17 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.[pozm. návrh 50]

(*2)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;"

12)

vkládají se nové články 18a a 18b, které znějí:

„Článek 18a

Zřízení decentralizovaného informačního systému

Komise přijme prováděcí akty, kterými se zřizuje decentralizovaný informační systém uvedený v článku 3a. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18b odst. 2. [pozm. návrh 51]

Článek 18b

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“; [pozm. návrh 52]

13)

článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Nedostavení se žalované strany k soudu

1.   Pokud měl být do jiného členského státu zaslán návrh na zahájení řízení za účelem doručení podle tohoto nařízení a žalovaná strana se nedostavila, nevydá soud rozhodnutí, dokud nebude zjištěno, že byla daná písemnost doručena nebo dodána zákonným způsobem a s dostatečným předstihem k tomu, aby se žalovaná strana mohla obhajovat, a že: [pozm. návrh 53]

a)

písemnost byla doručena způsobem předepsaným vnitrostátním právem přijímajícího členského státu pro doručování písemností v soudním řízení v daném státě osobám, které se nacházejí na jeho území; nebo

b)

písemnost byla skutečně doručena žalované straně nebo do místa jejího bydliště jiným způsobem, který stanoví toto nařízení.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 může soudce vydat rozhodnutí, i když nebylo obdrženo potvrzení o doručení nebo dodání, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

písemnost byla zaslána jedním ze způsobů stanovených tímto nařízením;

b)

ode dne zaslání písemnosti uplynula doba nejméně šesti měsíců, kterou soudce v daném případě považuje za dostačující; [pozm. návrh 54]

c)

nebylo obdrženo potvrzení žádného druhu, přestože bylo vynaloženo veškeré úsilí k jeho získání prostřednictvím příslušných orgánů přijímajícího členského státu.

3.   Jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2, vynaloží se přiměřené úsilí s cílem uvědomit žalovanou stranu o tom, že proti ní bylo zahájeno soudní řízení, prostřednictvím jakýchkoli všech dostupných způsobů komunikace, včetně prostředků moderních komunikačních technologií dálkové komunikace , u kterých je danému soudu známa adresa nebo účet elektronická adresa . [pozm. návrh 55]

4.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 může soudce v naléhavém případě odůvodněných naléhavých případech nařídit jakákoli předběžná nebo ochranná opatření. [pozm. návrh 56]

5.   Pokud měl být do jiného členského státu zaslán návrh na zahájení řízení za účelem doručení podle ustanovení tohoto nařízení a bylo vydáno rozhodnutí proti žalované straně, která se nedostavila, je soudce oprávněn prominout žalované straně zmeškání lhůty pro podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)

žalovaná strana se bez vlastního zavinění nedozvěděla o písemnosti v dostatečném předstihu, aby se mohla obhajovat, nebo se nedozvěděla o rozhodnutí v dostatečném předstihu nebo zákonným způsobem , aby mohla podat opravný prostředek; [pozm. návrh 57]

b)

žalovaná strana se zjevně hájí ve věci samé.

Žádost o prominutí zmeškání lhůty může být podána pouze v přiměřené lhůtě od doby, kdy se žalovaná strana o rozhodnutí dozví.

Tato žádost nebude vzata v úvahu, je-li podána více než dva roky ode dne vydání rozhodnutí.

6.   Po uplynutí lhůty dvou let ode dne vydání rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 nelze vnitrostátní právo umožňující mimořádné prominutí zmeškání lhůty pro podání opravného prostředku použít v souvislosti s napadnutím uznání a výkonu tohoto rozhodnutí v jiném členském státě.

7.   Odstavce 5 a 6 se nepoužijí na rozhodnutí týkající se osobního stavu nebo právní způsobilosti osob.“;

13a)

v článku 22 se před odstavec 1 vkládá následující odstavec:

„-1.     Jakékoli zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení je prováděno v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES.“; [pozm. návrh 58]

13b)

v článku 22 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.     Informace zasílané podle tohoto nařízení, včetně osobních údajů, smí zasílající subjekty, přijímající subjekt subjekty a ústřední orgány použít pouze pro konkrétní účely stanovené v tomto nařízení. Osobní údaje, které pro které byly zaslány.účely tohoto nařízení nejsou relevantní, musí být ihned vymazány.“; [pozm. návrh 59]

13c)

v článku 22 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.     Zasílající subjekty, přijímající subjekty a ústřední orgány zajistí zachování důvěrnosti těchto informací v souladu se svými s unijními a vnitrostátními právními předpisy.“; [pozm. návrh 60]

13d)

v článku 22 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.     Odstavci - 1, 1 a 2 nejsou dotčeny unijní ani vnitrostátní právní předpisy umožňující subjektům, jichž se údaje týkají, získat informace o využití informací zaslaných podle tohoto nařízení.“; [pozm. návrh 61]

13e)

v článku 22 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.     Jakékoli zpracování informací institucemi a orgány Unie v rámci tohoto nařízení se provádí v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.“; [pozm. návrh 62]

14)

v článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy Komisi sdělí informace uvedené v článcích 2, 3, 3c, 4, 10, 11, 13 a 15. Členské státy sdělí Komisi, má-li být podle jejich práva písemnost doručena v určité lhůtě, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 3 a čl. 9 odst. 2.“;

15)

vkládá se nový článek 23a, který zní:

„Článek 23a

Monitorování

1.   Nejpozději do … [dva roky jeden rok od data použitelnosti vstupu v platnost ] zavede Komise podrobný program monitorování výstupů, výsledků a dopadů tohoto nařízení. [pozm. návrh 63]

2.   Program monitorování stanoví prostředky a intervaly shromažďování údajů a dalších potřebných důkazů. Specifikuje opatření, která mají být přijata Komisí a členskými státy při shromažďování a analýze údajů a dalších důkazů.

3.   Členské státy poskytnou Komisi údaje a další důkazy potřebné pro monitorování.“;

16)

článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Hodnocení

1.   Nejdříve … [pět let Nejpozději … [čtyři roky od data použitelnosti tohoto nařízení] provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, a bude-li to vhodné, spolu s touto zprávou i legislativní návrh . [pozm. návrh 64]

2.   Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro přípravu této zprávy.“;

17)

doplňuje se nová příloha IV, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne … [18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Avšak:

a)

bod 14 článku 1 se použije od … [12 měsíců od jeho vstupu v platnost]; a

b)

body 3, 4 a 5 článku 1 se použijí od … [24 měsíců od jeho vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda předseda nebo

Za Radu

předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 56.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79).

(4)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA IV

Potvrzení o přijetí, které se má použít pro doručení poštou podle článku 14

POTVRZENÍ O PŘIJETÍ

pro doručování soudních a mimosoudních písemností poštou

(článek 14 nařízení (EU) č. 1393/2007)

JEDINEČNÉ REFERENČNÍ ČÍSLO ZÁSILKY:

ODESÍLATEL:

Jméno:

ADRESÁT:

Jméno:

Jméno příjemce:

Podpis příjemce:

POTVRZENÍ JE TŘEBA ZASLAT ZPĚT NA TUTO ADRESU:

ADRESA DODÁNÍ:

DATUM DODÁNÍ / VRÁCENÍ PÍSEMNOSTI:

dd mm rrrr

Ulice:

č.

Ulice:

č.

DODÁNO:

VRÁCENO

z důvodu:

Město:

 

Město:

 

Adresátovi:

Adresa neznámá:

PSČ:

 

PSČ:

 

Zástupci:

Adresát neznámý:

Stát:

 

Stát:

 

Dospělé osobě žijící na téže adrese:

Nevyzvednuto:

Přijetí odmítnuto:

Za poskytovatele poštovních služeb:

Zaměstnanci adresáta:

Adresát se přestěhoval:


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/560


P8_TA(2019)0105

Společná pravidla zajišťující základní propojení v silniční nákladní dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v silniční nákladní dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie (COM(2018)0895 – C8-0511/2018 – 2018/0436(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/58)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)

Aby se zabránilo následným vážným komplikacím, a to i pokud jde o veřejný pořádek, je proto nezbytné stanovit dočasný soubor opatření, která podnikatelům v silniční nákladní dopravě s licencí ze Spojeného království umožní přepravovat zboží po silnici mezi jeho územím a zbývajícími dvaceti sedmi členskými státy. Aby byla zajištěna řádná rovnováha mezi Spojeným královstvím a zbývajícími členskými státy, měla by být takto udělená práva podmíněna poskytnutím rovnocenných práv a měla by podléhat určitým podmínkám zajišťujícím spravedlivou hospodářskou soutěž.

(4)

Aby se zabránilo následným vážným komplikacím, a to i pokud jde o veřejný pořádek, je proto nezbytné stanovit dočasný soubor opatření, která podnikatelům v silniční nákladní dopravě s licencí ze Spojeného království umožní přepravovat zboží po silnici mezi jeho územím a zbývajícími dvaceti sedmi členskými státy nebo z území Spojeného království na území Spojeného království s průjezdem přes jeden nebo více členských států . Aby byla zajištěna řádná rovnováha mezi Spojeným královstvím a zbývajícími členskými státy, měla by být takto udělená práva podmíněna poskytnutím rovnocenných práv a měla by podléhat určitým podmínkám zajišťujícím spravedlivou hospodářskou soutěž.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2)

„dvoustrannou přepravou“ se rozumí:

2)

„povolenou přepravou“ se rozumí:

 

a)

jízda vozidla s nákladem , při které leží výchozí a cílové místo na území Unie a  na území Spojeného království, s průjezdem nebo bez průjezdu jedním či více členskými státy nebo jednou či více třetími zeměmi;

 

a)

jízda vozidla s nákladem z území Unie na území Spojeného království nebo naopak s průjezdem nebo bez průjezdu jedním či více členskými státy nebo jednou či více třetími zeměmi;

 

b)

jízda bez nákladu související přepravami uvedenými v písmeni a) ;

 

b)

jízda vozidla s nákladem z území Spojeného království na území Spojeného království průjezdem přes území Unie ;

 

 

ba)

jízda bez nákladu související s přepravami uvedenými v písmenech a) a b);

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5)

„licencí Spojeného království“ se rozumí licence vydaná Spojeným královstvím pro účely mezinárodní přepravy včetně dvoustranné přepravy ;

5)

„licencí Spojeného království“ se rozumí licence vydaná Spojeným královstvím pro účely mezinárodní přepravy v souvislosti s povolenou přepravou ;

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Čl. 3 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Právo provozovat dvoustrannou přepravu

Právo provozovat povolenou přepravu

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Podnikatelé v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království mohou za podmínek stanovených v tomto nařízení provozovat dvoustrannou přepravu.

1.   Podnikatelé v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království mohou za podmínek stanovených v tomto nařízení provozovat povolenou přepravu.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.    Dvoustrannou přepravu následujících druhů mohou provozovat fyzické či právnické osoby usazené ve Spojeném království, aniž by byla požadována licence Spojeného království ve smyslu čl. 2 odst. 5:

2.    Povolenou přepravu následujících druhů mohou provozovat fyzické či právnické osoby usazené ve Spojeném království, aniž by byla požadována licence Spojeného království ve smyslu čl. 2 odst. 5:

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V rámci dvoustranné přepravy v souladu s tímto nařízením se dodržují následující pravidla:

V rámci povolené přepravy v souladu s tímto nařízením se dodržují následující pravidla:

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Shledá-li Komise, že práva udělená Spojeným královstvím podnikatelům v silniční nákladní dopravě z Unie nejsou de iure nebo de facto rovnocenná právům uděleným podnikatelům v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království podle tohoto nařízení, nebo že těchto práv nemohou ve stejné míře požívat všichni podnikatelé v silniční nákladní dopravě z Unie, může za účelem obnovení rovnocennosti prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

2.   Shledá-li Komise, že práva udělená Spojeným královstvím podnikatelům v silniční nákladní dopravě z Unie nejsou de iure nebo de facto rovnocenná právům uděleným podnikatelům v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království podle tohoto nařízení, nebo že těchto práv nemohou ve stejné míře požívat všichni podnikatelé v silniční nákladní dopravě z Unie, může za účelem obnovení rovnocennosti prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a)

omezit přípustnou kapacitu, kterou mají k dispozici podnikatelé v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království, počet jízd nebo obojí;

a)

pozastavit uplatňování čl. 3 odst. 1 a 2 tohoto nařízení , pokud nejsou podnikatelům v silniční nákladní dopravě z Unie udělena rovnocenná práva nebo pokud jsou udělená práva minimální ;

b)

pozastavit používání tohoto nařízení nebo

b)

omezit přípustnou kapacitu, kterou mají k dispozici podnikatelé v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království, počet jízd nebo obojí nebo

c)

přijmout jiná vhodná opatření.

c)

přijmout jiná vhodná opatření , jako jsou finanční poplatky nebo provozní omezení .

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Shledá-li Komise, že v důsledku některé situace uvedené v odstavci 3 jsou tyto podmínky výrazně méně příznivé, než jaké mají podnikatelé v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království, může k nápravě této situace prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

2.   Shledá-li Komise, že v důsledku některé situace uvedené v odstavci 3 jsou tyto podmínky výrazně méně příznivé, než jaké mají podnikatelé v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království, může k nápravě této situace prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a)

omezit přípustnou kapacitu, kterou mají k dispozici podnikatelé v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království, počet jízd nebo obojí;

a)

pozastavit uplatňování čl. 3 odst. 1 a 2 tohoto nařízení , pokud nejsou podnikatelům v silniční nákladní dopravě z Unie udělena rovnocenná práva nebo pokud jsou udělená práva minimální ;

b)

pozastavit používání tohoto nařízení nebo

b)

omezit přípustnou kapacitu, kterou mají k dispozici podnikatelé v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království, počet jízd nebo obojí nebo

c)

přijmout jiná vhodná opatření.

c)

přijmout jiná vhodná opatření , jako jsou finanční poplatky nebo provozní omezení .


(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0063/2019).


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/564


P8_TA(2019)0106

Společná pravidla zajišťující základní propojení v letecké dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v letecké dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie (COM(2018)0893 – C8-0510/2018 – 2018/0433(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/59)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)

Aby se zohlednila dočasná povaha tohoto nařízení, mělo by být jeho používání omezeno na krátké časové období , aniž by bylo dotčeno možné sjednání a vstup v platnost budoucí dohody mezi Unií a Spojeným královstvím o poskytování leteckých služeb.

(5)

Aby se zohlednila dočasná povaha tohoto nařízení, mělo by být jeho používání omezeno na krátké časové období. Do… [vložte prosím datum vstupu tohoto nařízení v platnost] by Komise měla obdržet mandát k zahájení jednání se Spojeným královstvím o komplexní dohodě o letecké dopravě.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)

Aby mohly být zachovány vzájemně přínosné míry propojení, měla by být pro letecké dopravce Spojeného království i letecké dopravce EU 27 uzavřena ujednání o marketingové spolupráci, např. pokud jde o sdílení kódů.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)

Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí opatření k zaručení spravedlivé míry vzájemnosti mezi právy, která Unie a Spojené království jednostranně udělí leteckým dopravcům druhé strany, a  k zajištění toho , že dopravci z Unie mohou při poskytování leteckých služeb konkurovat dopravcům ze Spojeného království za spravedlivých podmínek. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(6)

Aby byla zaručena spravedlivá míra vzájemnosti mezi právy, která Unie a Spojené království jednostranně udělí leteckým dopravcům druhé strany, a  zajištěno , aby dopravci z Unie mohli při poskytování leteckých služeb konkurovat dopravcům ze Spojeného království za spravedlivých podmínek , měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o Evropské unii, pokud jde o obnovení rovnocennosti nebo nápravu situací nekalé hospodářské soutěže odpovídajícími opatřeními . Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů  (1a) . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Článek 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 2a

 

Dočasné osvobození od požadavku na vlastnictví

 

1.     Komise může leteckého dopravce na jeho žádost osvobodit od požadavku na vlastnictví stanoveného v čl. 4 písm. f nařízení 1008/2008, za předpokladu, že dotyčný letecký dopravce splňuje všechny tyto podmínky:

 

a)

drží ke dni předcházejícímu prvnímu dni použitelnosti tohoto nařízení uvedenému v čl. 12 odst. 2 platnou provozní licenci podle nařízení (ES) č. 1008/2008;

 

b)

Spojené království nebo státní příslušníci Spojeného království nebo jejich kombinace vlastní méně než 50 % dotyčného podniku;

 

c)

členské státy Unie nebo státní příslušníci členských států Unie nebo jejich kombinace fakticky dotyčný podnik kontrolují, a to přímo či nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků, a

 

d)

předloží co možná nejdříve důvěryhodné plány na změnu své vlastnické struktury, aby vyhověl požadavku na vlastnictví stanovenému v čl. 4 písm. f nařízení 1008/2008.

 

2.     Výjimku uvedenou v prvním odstavci lze udělit nejdéle do 30. března 2020 a nelze ji obnovit.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

provozovat pravidelné a nepravidelné služby mezinárodní letecké dopravy určené k přepravě cestujících, cestujících spolu s nákladem nebo pouze k přepravě nákladu mezi jakýmikoli dvěma místy, z nichž jedno se nachází na území Spojeného království a druhé na území Unie.

c)

provozovat pravidelné a nepravidelné služby mezinárodní letecké dopravy , včetně sdílení kódů, určené k přepravě cestujících, cestujících spolu s nákladem nebo pouze k přepravě nákladu mezi jakýmikoli dvěma místy, z nichž jedno se nachází na území Spojeného království a druhé na území Unie.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.     S výhradou článků 4 a 5 platí, že při poskytování pravidelných služeb letecké dopravy podle tohoto nařízení nesmí celková sezónní kapacita nabízená leteckými dopravci Spojeného království na trasách mezi Spojeným královstvím a jednotlivými členskými státy překročit celkový počet spojů provozovaných těmito dopravci na daných trasách v zimní a letní letové sezóně IATA roku 2018.

vypouští se

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Shledá-li Komise, že práva udělená Spojeným královstvím leteckým dopravcům Unie nejsou de iure nebo de facto rovnocenná právům uděleným leteckým dopravcům Spojeného království podle tohoto nařízení, nebo že těchto práv nemohou ve stejné míře požívat všichni letečtí dopravci Unie, může za účelem obnovení rovnocennosti prostřednictvím prováděcích aktů přijatých postupem podle čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1008/2008 :

2.   Shledá-li Komise, že práva udělená Spojeným královstvím leteckým dopravcům Unie nejsou de iure nebo de facto rovnocenná právům uděleným leteckým dopravcům Spojeného království podle tohoto nařízení, nebo že těchto práv nemohou ve stejné míře požívat všichni letečtí dopravci Unie, je jí za účelem obnovení rovnocennosti svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a s cílem :

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

regulovat kapacitu dostupnou pro letecké dopravce Spojeného království v mezích stanovených v čl. 3 odst. 2 a požadovat, aby členské státy příslušně upravily stávající i nově udělená provozní oprávnění leteckých dopravců Spojeného království;

a)

navrhnout omezení kapacity pro trasy mezi Spojeným královstvím a každým členským státem a požadovat, aby členské státy příslušně upravily stávající i nově udělená provozní oprávnění leteckých dopravců Spojeného království;

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Shledá-li Komise, že v důsledku některé situace uvedené v odstavci 3 tohoto článku jsou tyto podmínky výrazně méně příznivé, než jaké mají letečtí dopravci Spojeného království, může k nápravě dané situace prostřednictvím prováděcích aktů přijatých postupem podle čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1008/2008 :

2.   Shledá-li Komise, že v důsledku některé situace uvedené v odstavci 3 tohoto článku jsou tyto podmínky výrazně méně příznivé, než jaké mají letečtí dopravci Spojeného království, je jí k nápravě dané situace svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a s cílem :

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

regulovat kapacitu dostupnou pro letecké dopravce Spojeného království v mezích stanovených v čl. 3 odst. 2 a požadovat, aby členské státy příslušně upravily stávající i nově udělená provozní oprávnění leteckých dopravců Spojeného království;

a)

navrhnout omezení kapacity pro trasy mezi Spojeným královstvím a každým členským státem a požadovat, aby členské státy příslušně upravily stávající i nově udělená provozní oprávnění leteckých dopravců Spojeného království;

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.    Prováděcí akty podle odstavce 2 mohou být přijímány k nápravě těchto situací:

3.    Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 2 jsou zejména zaměřeny na nápravu těchto situací:

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 3 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

uplatňování norem Spojeným královstvím v oblasti ochrany pracovníků, bezpečnosti, ochrany nebo životního prostředí, které jsou méně přísné než normy stanovené v právu Unie, nebo pokud příslušná ustanovení v právu Unie neexistují, méně přísné než normy uplatňované všemi členskými státy, nebo v každém případě méně přísné než příslušné mezinárodní normy;

d)

uplatňování norem Spojeným královstvím v oblasti ochrany práv cestujících, pracovníků, bezpečnosti, ochrany nebo životního prostředí, které jsou méně přísné než normy stanovené v právu Unie, nebo pokud příslušná ustanovení v právu Unie neexistují, méně přísné než normy uplatňované všemi členskými státy, nebo v každém případě méně přísné než příslušné mezinárodní normy;

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o rozhodnutích odepřít nebo zrušit provozní oprávnění leteckého dopravce Spojeného království podle odstavců 1 nebo 2.

4.   Členské státy informují bez zbytečného odkladu Komisi a ostatní členské státy o rozhodnutích odepřít nebo zrušit provozní oprávnění leteckého dopravce Spojeného království podle odstavců 1 nebo 2.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Příslušné orgány členských států vedou konzultace a spolupracují s příslušnými orgány Spojeného království tak, aby bylo zajištěno provádění tohoto nařízení.

1.    Unie a příslušné orgány členských států vedou konzultace a spolupracují s příslušnými orgány Spojeného království tak, aby bylo zajištěno provádění tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Článek 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11

vypouští se

Výbor

 

Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 25 nařízení (ES) č. 1008/2008.

 

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 11a

 

Výkon přenesené pravomoci

 

1.     Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

 

2.     Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 4 a 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

 

3.     Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v článcích 4 a 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu datu, které je v něm upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

 

4.     Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

 

5.     Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

 

6.     Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 4 a 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 4 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

dnem vstupu dohody mezi Unií a Spojeným královstvím o poskytování letecké dopravy mezi nimi v platnost, nebo případně dnem, od kdy bude prozatímně prováděna, nebo

a)

dnem vstupu komplexní dohody mezi Unií a Spojeným královstvím o poskytování letecké dopravy mezi nimi v platnost, nebo případně dnem, od kdy bude prozatímně prováděna, nebo


(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0062/2019).

(1a)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/571


P8_TA(2019)0107

Bezpečnost letectví s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o určitých aspektech bezpečnosti letectví s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie (COM(2018)0894 – C8-0514/2018 – 2018/0434(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/60)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Kromě osvědčení uvedených v odstavci 2 se toto nařízení použije na moduly teoretického výcviku uvedené v článku 5.

3.   Kromě osvědčení uvedených v odstavci 2 se toto nařízení použije na moduly výcviku uvedené v článku 5.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Osvědčení uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. b) týkající se používání výrobků, letadlových částí a zařízení zůstávají v platnosti , aby se tyto mohly dále používat v letadlech nebo jako letadla .

Osvědčení uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. b) týkající se používání výrobků, letadlových částí a zařízení zůstávají v platnosti.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Čl. 5 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Přenos modulů teoretického výcviku

Přenos modulů výcviku

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Odchylně od nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 (1) a nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 (2) příslušné orgány členských států nebo případně agentura zohlední zkoušky, které byly složeny před dnem použitelnosti tohoto nařízení uvedeným v čl. 10 odst. 2 druhém pododstavci tohoto nařízení ve výcvikových organizacích, jež podléhají dozoru ze strany příslušného orgánu Spojeného království, a to jako kdyby byly složeny ve výcvikové organizaci, která podléhá dozoru ze strany příslušného orgánu členského státu.

Odchylně od nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 (1) a nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 (2) příslušné orgány členských států nebo případně agentura zohlední zkoušky, které byly složeny před dnem použitelnosti tohoto nařízení uvedeným v čl. 10 odst. 2 druhém pododstavci tohoto nařízení ve výcvikových organizacích, jež podléhají dozoru ze strany příslušného orgánu Spojeného království , ale po nichž ještě nebyla vydána licence , a to jako kdyby byly složeny ve výcvikové organizaci, která podléhá dozoru ze strany příslušného orgánu členského státu.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Na žádost agentury držitelé osvědčení uvedených v  článcích 3 a 4 poskytnou kopie všech zpráv o auditu, zjištění a plánů nápravných opatření týkajících se osvědčení, které byly vydány v průběhu tří let před touto žádostí. Pokud dotčené dokumenty nebudou poskytnuty ve lhůtě stanovené agenturou v její žádosti, agentura může případně odejmout výsadu plynoucí z článku 3 nebo 4.

2.   Na žádost agentury držitelé osvědčení uvedených v  článku 3 a  vydavatelé osvědčení uvedených v článku 4 poskytnou kopie všech zpráv o auditu, zjištění a plánů nápravných opatření týkajících se osvědčení, které byly vydány v průběhu tří let před touto žádostí. Pokud dotčené dokumenty nebudou poskytnuty ve lhůtě stanovené agenturou v její žádosti, agentura může případně odejmout výsadu plynoucí z článku 3 nebo 4.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Držitelé osvědčení uvedených v článku 3 nebo 4 tohoto nařízení neprodleně uvědomí agenturu o jakémkoli opatření ze strany orgánů Spojeného království, které by mohlo být v rozporu s jejich povinnostmi podle tohoto nařízení nebo nařízení (EU) 2018/1139.

3.   Držitelé osvědčení uvedených v článku 3 nebo vydavatelé osvědčení uvedených v článku 4 tohoto nařízení neprodleně uvědomí agenturu o jakémkoli opatření ze strany orgánů Spojeného království, které by mohlo být v rozporu s jejich povinnostmi podle tohoto nařízení nebo nařízení (EU) 2018/1139.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely tohoto nařízení a pro účely dozoru nad držiteli osvědčení uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení je agentura příslušným orgánem pro subjekty ze třetích zemí podle nařízení (EU) 2018/1139 a prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení nebo podle nařízení (ES) č. 216/2008.

Pro účely tohoto nařízení a pro účely dozoru nad držiteli nebo vydavateli osvědčení uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení je agentura příslušným orgánem pro subjekty ze třetích zemí podle nařízení (EU) 2018/1139 a prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení nebo podle nařízení (ES) č. 216/2008.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nařízení Komise (EU) č. 319/2014 (1) o poplatcích a platbách vybíraných Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví se vztahuje na právnické a fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, za stejných podmínek jako na držitele odpovídajících osvědčení vydaných právnickým a fyzickým osobám třetích zemí.

Nařízení Komise (EU) č. 319/2014 (1) o poplatcích a platbách vybíraných Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví se vztahuje na právnické a fyzické osoby, které jsou držiteli nebo vydavateli osvědčení uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, za stejných podmínek jako na držitele odpovídajících osvědčení vydaných právnickým a fyzickým osobám třetích zemí.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Příloha – oddíl 2 – bod 2.6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2.6

a nařízení (EU) č. 1321/2014, část M, hlava H, bod M.A.801 písm. b) odst. 2, 3 a písm. c) (osvědčení o uvolnění do provozu po dokončení údržby).

(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0061/2019).

(1)  Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, Úř. věst. L 311, 25.11.2011, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, Úř. věst. L 362, 17.12.2014, s. 1.

(1)  Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, Úř. věst. L 311, 25.11.2011, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, Úř. věst. L 362, 17.12.2014, s. 1.

(1)  Nařízení Komise (EU) č. 319/2014 ze dne 27. března 2014 o poplatcích a platbách vybíraných Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a o zrušení nařízení (ES) č. 593/2007. Úř. věst. L 95, 28.3.2014, s. 58.

(1)  Nařízení Komise (EU) č. 319/2014 ze dne 27. března 2014 o poplatcích a platbách vybíraných Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a o zrušení nařízení (ES) č. 593/2007. Úř. věst. L 95, 28.3.2014, s. 58.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/575


P8_TA(2019)0108

Všeobecná dohoda o obchodu službami: potřebná kompenzační vyrovnání v důsledku přistoupení Česka, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Rakouska, Polska, Slovinska, Slovenska, Finska a Švédska k EU ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření příslušných dohod podle článku XXI Všeobecné dohody o obchodu službami s Argentinou, Austrálií, Brazílií, Čínou, samostatným celním územím Tchaj-wan, Penghu, Kinmen a Matsu (Čínská Tchaj-pej), Ekvádorem, Filipínami, Hongkongem (Čína), Indií, Japonskem, Kanadou, Kolumbií, Koreou, Kubou, Novým Zélandem, Spojenými státy americkými a Švýcarskem o potřebných kompenzačních vyrovnáních v důsledku přistoupení Česka, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Rakouska, Polska, Slovinska, Slovenska, Finska a Švédska k Evropské unii (14020/2018 – C8-0509/2018 – 2018/0384(NLE))

(Souhlas)

(2020/C 449/61)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14020/2018),

s ohledem na návrh příslušných dohod podle článku XXI Všeobecné dohody o obchodu službami s Argentinou, Austrálií, Brazílií, Čínou, samostatným celním územím Tchaj-wan, Penghu, Kinmen a Matsu (Čínská Tchaj-pej), Ekvádorem, Filipínami, Hongkongem (Čína), Indií, Japonskem, Kanadou, Kolumbií, Koreou, Kubou, Novým Zélandem, Spojenými státy americkými a Švýcarskem o potřebných kompenzačních vyrovnáních v důsledku přistoupení Česka, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Rakouska, Polska, Slovinska, Slovenska, Finska a Švédska k Evropské unii (14020/2018 ADD 1-17),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0509/2018),

s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0067/2019),

1.

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/576


P8_TA(2019)0109

Zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (COM(2018)0277 – C8-0192/2018 – 2018/0138(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/62)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0277),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0192/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená českým Senátem, německým Spolkovým sněmem, irským parlamentem a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0015/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P8_TC1-COD(2018)0138

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (4) stanoví společný rámec pro vytvoření moderních interoperabilních sítí zahrnujících dvouúrovňovou strukturu v Unii, jež budou k dispozici občanům, pro rozvoj vnitřního trhu a pro sociální, hospodářskou a územní soudržnost Unie . Transevropské dopravní sítě (TEN-T) mají dvouúrovňovou strukturu: hlavní síť se skládá z prvků sítě, které mají pro Unii nejvyšší strategický význam , zatímco síť globální zajišťuje propojení všech regionů Unie. Hlavní síť by měla sloužit jako přeshraniční a multimodální urychlovač pro jednotný evropský prostor pro dopravu a mobilitu . Nařízení (EU) č. 1315/2013 stanoví závazné cíle pro dokončení realizace s tím, že hlavní síť má být dokončena do roku 2030 a globální síť do roku 2050. Mimoto nařízení (EU) č. 1315/2013 klade zvláštní důraz na přeshraniční propojení, která zlepší interoperabilitu mezi různými druhy dopravy a přispějí k multimodální integraci dopravy Unie, přičemž je rovněž třeba zohlednit dynamiku rozvoje odvětví dopravy a nových technologií v budoucnosti. [pozm. návrh 1]

(2)

Zkušenosti ukazují, že navzdory potřebnosti a závazným časovým lhůtám pro dokončení TEN-T musejí mnohé investice, které mají vést k tomuto dokončení, procházet mnoha pomalými, nejasnými a složitými postupy udělování povolení, přeshraničními zadávacími řízeními a dalšími postupy. Tato situace ohrožuje včasnou realizaci projektů, v mnoha případech má za následek významná zpoždění a zvýšené náklady , vede k nejistotě pro předkladatele projektu a potenciální soukromé investory, a může dokonce vést k tomu, že od projektů je v průběhu řízení upuštěno . Řešení Za těchto problémů a možnost synchronizovaného okolností vyžaduje synchronizované dokončení TEN-T bude vyžadovat přijetí harmonizovaného ve lhůtách stanovených nařízením (EU) č. 1315/2013 harmonizovaná opatření na úrovni Unie. Navíc by členské státy měly o svých vnitrostátních plánech infrastruktury rozhodovat v souladu s cíli TEN-T. [pozm. návrh 2]

(2a)

Toto nařízení se vztahuje pouze na projekty Unie, které jsou uznány jako projekty společného zájmu na hlavní síti transevropské dopravní sítě podle nařízení (EU) č. 1315/2013. Členský stát může rovněž rozhodnout o rozšíření oblasti působnosti na globální síť. [pozm. návrh 3]

(3)

V právních rámcích systémech řady členských států je stanovena možnost preferenčního zacházení pro určité kategorie projektů, jež se odvíjí od jejich strategického významu pro hospodářství Unii . Prioritní zacházení spočívá ve zkrácení časových lhůt, souběhu nebo zjednodušení postupů nebo omezení časového rámce pro dokončení postupu pro získání povolení nebo odvolání způsobem, který současně zajišťuje dosažení cílů dalších horizontálních politik. Je-li Jsou-li v rámci vnitrostátního právního rámce takový rámec zaveden taková pravidla pro prioritní zacházení zavedena , měl měla by se automaticky vztahovat i na projekty Unie považované za projekty společného zájmu ve smyslu nařízení (EU) č. 1315/2013. Členské státy, které nemají tato pravidla týkající se prioritního zacházení, by je měly přijmout. [pozm. návrh 4]

(4)

V zájmu zlepšení účinnosti posouzení dopadu na životní prostředí a zjednodušení rozhodovacího postupu, kdy povinnost provést hodnocení týkající se environmentálních otázek projektů hlavní sítě vyplývá současně ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (5) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU (6) a dalších právních předpisů Unie, jako je směrnice Rady 92/43/EHS (7), směrnice 2009/147/ES (8), směrnice 2000/60/ES (9), směrnice 2008/98/ES (10), směrnice 2010/75/EU (11), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (12) a prováděcí směrnice Komise 2011/42/EU (13) by měly členské státy zajistit, aby byl stanoven společný postup, který splňuje požadavky těchto směrnic. Kromě toho včasné stanovení rozsahu dopadů na životní prostředí a včasná diskuze s příslušnými orgány o obsahu posouzení dopadu na životní prostředí mohou omezit zpoždění během fáze udělování povolení a obecně zlepšit kvalitu posouzení. [pozm. návrh 5]

(4a)

Z řady evropských směrnic či vnitrostátního práva vyplývají četné povinnosti provádět posouzení dopadů na životní prostředí, která jsou nezbytná pro udělení povolení na projekty společného zájmu na hlavní síti TEN-T, a proto by bylo žádoucí, aby Unie zavedla společný postup, který by byl zjednodušený, centralizovaný, zohledňoval by požadavky těchto směrnic a jeho cílem by bylo přispět k dosažení cílů tohoto nařízení v oblasti zjednodušení opatření. [pozm. návrh 6]

(5)

Projekty hlavní sítě by se měly opírat o integrované postupy vydávání povolení, které umožní zprůhlednit řízení celého postupu a zajistí jednotné kontaktní místo pro investory. Členské státy by měly určit příslušný orgán v souladu se svými vnitrostátními právními rámci a správním uspořádáním. Členské státy by měly určit jediný příslušný orgán v souladu se svými vnitrostátními právními rámci a správním uspořádáním , aby projekty hlavní sítě mohly využívat integrované postupy vydávání povolení, které umožní zprůhlednit řízení celého postupu a zajistí jednotné kontaktní místo pro investory. V případě potřeby může jediný příslušný orgán přenést svou odpovědnost, povinnosti a úkoly na jiný orgán na příslušné regionální, místní nebo jiné správní úrovni. [pozm. návrh 7]

(6)

Zřízení jediného příslušného orgánu na vnitrostátní úrovni, který by integroval všechny postupy při udělování povolení („jednotného kontaktního místa“), by mělo snížit složitost, zlepšit účinnost a  koordinaci a zvýšit transparentnost a rychlost postupů i přijímání rozhodnutí . Tento orgán by měl také posilovat případnou spolupráci mezi členskými státy. Tyto postupy by měly podporovat skutečnou spolupráci mezi investory a jediným příslušným orgánem, a měly by proto umožňovat vymezení rozsahu ve fázi před podáním žádosti o udělení povolení. Toto vymezení rozsahu by mělo tvořit součást podrobného přehledu žádosti a řídit se postupy stanovenými v čl. 5 odst. 2 směrnice 2011/92/EU ve znění směrnice 2014/52/EU. [pozm. návrh 8]

(6a)

Pokud se projekty společného zájmu považují za prioritní projekty Unie, mohl by být za účelem splnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení zřízen společný příslušný orgán, na němž se dohodnou jednotlivé příslušné orgány ze dvou nebo více členských států nebo členských států a třetích zemí. [pozm. návrh 9]

(7)

Postupem stanoveným v tomto nařízení by nemělo být dotčeno plnění požadavků stanovených v mezinárodním právu a právu Unie, včetně ustanovení na ochranu životního prostředí a lidského zdraví.

(8)

Vzhledem k naléhavosti dokončení hlavní sítě TEN-T  do roku 2030 by zjednodušení postupů vydávání povolení mělo být vázáno na lhůtu, ve které by příslušné odpovědné orgány měly přijmout komplexní rozhodnutí týkající se realizace projektu. Tato lhůta by měla vést k účinnějšímu zajistit účinnější řízení postupů a za žádných okolností by neměla ohrozit vysoké standardy Unie v oblasti ochrany životního prostředí , transparentnosti a účasti veřejnosti. Projekty by měly být hodnoceny z hlediska výběrových kritérií připravenosti stanovených Nástrojem pro propojení Evropy. Při provádění těchto hodnocení je třeba zohlednit dodržování lhůt stanovených v tomto nařízení. [pozm. návrh 10]

(9)

Členské státy by se měly snažit zajistit, aby odvolání napadající hmotněprávní nebo procesní zákonnost komplexního rozhodnutí byla řešena co možná nejefektivněji.

(10)

Přeshraniční projekty v oblasti infrastruktury TEN-T se potýkají se zvláštními problémy, pokud jde o koordinaci postupů udělování povolení. Evropští koordinátoři uvedení v článku 45 nařízení (EU) č. 1315/2013 by měli být zmocněni k monitorování těchto postupů a měli by usnadňovat jejich synchronizaci a dokončení , aby byly dodrženy lhůty stanovené v tomto nařízení . [pozm. návrh 11]

(11)

Zadávání veřejných zakázek na přeshraniční projekty společného zájmu by mělo probíhat v souladu se Smlouvou a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (14) nebo 2014/24/EU (15). Aby bylo zajištěno účinné dokončení projektů společného zájmu přeshraniční hlavní sítě, zadávání veřejných zakázek prováděné společným subjektem by mělo podléhat jednotné vnitrostátní právní úpravě. Odchylně od právních předpisů Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek by měly být v zásadě použity vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má společný podnik sídlo. Mělo by být nadále možné určit rozhodné právo prostřednictvím mezivládní dohody.

(12)

Komise se do udělování povolení jednotlivým projektům standardně nezapojuje. V některých případech však určitá hlediska přípravy projektu podléhají schválení na úrovni Unie. Pokud se Komise podílí na postupech, projektům společného zájmu Unie se dostane preferenčního zacházení a Komise zajistí, aby měli předkladatelé projektu jistotu. V některých případech může být vyžadováno schválení státní podpory. Aniž jsou dotčeny lhůty stanovené tímto nařízením a v souladu s kodexem osvědčených postupů pro provádění řízení ve věcech kontroly státní podpory mohou by členské státy měly mít možnost požádat Komisi, aby na projekty společného zájmu na hlavní síti TEN-T, které považují za prioritní, uplatnila předvídatelnější časové lhůty podle typu projektu nebo na základě vzájemně dohodnutého naplánování. [pozm. návrh 12]

(13)

Realizace projektů infrastruktury na hlavní síti TEN-T by měla být podpořena také pokyny Komise, které vyjasní provádění některých typů projektů i dodržování acquis Unie. Například v Akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství (16) se předpokládá, že takové pokyny zprůhlední dodržování směrnice o ochraně ptáků a přírodních stanovišť. V zájmu zajištění minimalizace externích nákladů a ekonomicky nejvýhodnější nabídky by měla být projektům společného zájmu poskytnuta přímá podpora určená pro zadávání veřejných zakázek (17). Dále by měla být vyčleněna vhodná technická pomoc v rámci mechanismů vypracovaných pro víceletý finanční rámec 2021–2027, jejímž cílem by bylo poskytnout projektům společného zájmu TEN-T finanční podporu. [pozm. návrh 13]

(14)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej z důvodu potřeby koordinace těchto cílů může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(15)

Z důvodů právní jistoty by se na správní postupy zahájené před vstupem tohoto nařízení v platnost neměla vztahovat ustanovení tohoto nařízení, pokud nebude po vzájemné dohodě dotčených stran rozhodnuto jinak. [pozm. návrh 14]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví požadavky použitelné na správní postupy uplatňované příslušnými orgány členských států v souvislosti se schvalováním a prováděním všech projektů společného zájmu na hlavní síti transevropské dopravní sítě týkajících se nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně předem vybraných projektů uvedených v části III přílohy nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy 2021–2027 . [pozm. návrh 15]

Členské státy se mohou rozhodnout, že rozšíří uplatňování všech ustanovení tohoto nařízení jako bloku na projekty společného zájmu globální sítě transevropské dopravní sítě. [pozm. návrh 16]

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice vymezené v nařízení (EU) č. 1315/2013. Použijí se rovněž tyto definice:

a)

„komplexním rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů jediného příslušného orgánu členského státu, případně společného příslušného orgánu, avšak s výjimkou soudů či jiných soudních orgánů, které určují, zda má být předkladateli projektu uděleno povolení pro výstavbu dopravní infrastruktury potřebné k realizaci projektu, aniž jsou dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti se správním odvolacím řízením; [pozm. návrh 17]

b)

„postupem udělování povolení“ se rozumí každý postup, který musí příslušné orgány členského státu podle práva Unie nebo vnitrostátního práva provést, nebo opatření, které musí přijmout, než může navrhovatel projektu projekt realizovat , a jenž je zahájen dnem, kdy jediný příslušný orgán členského státu podepíše potvrzení o přijetí oznámení o dokumentaci ; [pozm. návrh 18]

c)

„předkladatelem projektu“ se rozumí žadatel o povolení soukromého záměru každá fyzická osoba či veřejná nebo orgán veřejné moci, který dá podnět k záměru soukromá právnická osoba žádající o povolení k zahájení projektu ; [pozm. návrh 19]

d)

„jediným příslušným orgánem“ se rozumí orgán určený členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právním rámcem a pověřený úkoly vyplývajícími z tohoto nařízení; [pozm. návrh 20]

e)

„přeshraničním projektem společného zájmu“ se rozumí projekt společného zájmu podle článku 7 nařízení (EU) č. 1315/2013, který je realizován na přeshraničním úseku ve smyslu definice v čl. 3 písm. m) uvedeného nařízení, jehož realizaci provádí společný subjekt.

ea)

„společným příslušným orgánem“ se rozumí orgán zřízený na základě vzájemné dohody mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států nebo z jednoho či více členských států a z jedné nebo více třetích zemí, který je odpovědný za hladký průběh povolovacích řízení v souvislosti s přeshraničními projekty společného zájmu. [pozm. návrh 21]

KAPITOLA II

UDĚLOVÁNÍ POVOLENÍ

Článek 3

„Prioritní status“ projektů společného zájmu

1.   Každý projekt společného zájmu na hlavní síti TEN-T , včetně vybraných oddílů části III přílohy nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy, podléhá postupu udělování integrovaného povolení, který řídí jediný příslušný orgán určený každým členským státem v souladu s články 5 a 6. [pozm. návrh 22]

2.   Existuje-li ve vnitrostátním právu prioritní status, je projektům společného zájmu přidělen status nejvyššího možného národního významu a při postupech udělování povolení je s nimi jako s takovými nakládáno, a to v takovém případě a do takové míry, do níž je toto nakládání určeno vnitrostátním právem předpisy platnými pro příslušný typ dopravní infrastruktury.

3.   Za účelem zajištění účinných a efektivních správních postupů týkajících se projektů společného zájmu zajistí předkladatelé projektů a všechny dotčené orgány co nejrychlejší zacházení s těmito projekty, a to i s ohledem na hodnocení výběrových kritérií připravenosti a na přidělené prostředky. [pozm. návrh 23]

Článek 4

Integrace postupů udělování povolení

1.   Aby bylo možné splnit lhůty stanovené v článku 6 a snížit administrativní zátěž související s dokončením projektů společného zájmu, musí být integrovány všechny správní postupy postupy udělování povolení vyplývající z rozhodného práva, vnitrostátního včetně příslušných posouzení vlivů na životní prostředí na vnitrostátní práva Unie unijní úrovni , takže bude vydáno jen jedno komplexní rozhodnutí , aniž je dotčena transparentnost, zapojení veřejnosti a environmentální a bezpečnostní požadavky podle práva Unie . [pozm. návrh 24]

2.   V Aniž jsou dotčeny lhůty uvedené v článku 6 tohoto nařízení, v případě projektů společného zájmu, u nichž povinnost provádět posouzení dopadů na životní prostředí vychází současně ze směrnice 2011/92/EU i dalších právních předpisů Unie, členské státy zajistí, aby byly stanoveny společné postupy ve smyslu čl. 2 odst. 3 směrnice 2011/92/EU. [pozm. návrh 25]

Článek 5

Jediný příslušný orgán udělující povolení

1.   Do … (Úřad pro publikace: vložte datum jeden [jeden rok od vstupu tohoto nařízení v platnost], a v každém případě nejpozději do 31. prosince 2020 určí každý členský stát jediný příslušný orgán, který odpovídá za usnadňování postupu postupů udělování povolení, včetně vydávání nezbytných pro přijetí komplexního rozhodnutí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku . [pozm. návrh 26]

2.   U projektu společného zájmu nebo konkrétní kategorie projektů společného zájmu mohou být odpovědnost z podnětu jediného příslušného orgánu uvedeného v odstavci 1 se souhlasem členského státu přeneseny jeho povinnosti, závazky nebo související úkoly přeneseny uvedené v odstavci 1 na jiný orgán na příslušné regionální, místní nebo jiné správní úrovni, nebo a mohou být tímto jiným orgánem vykonány , s výjimkou přijetí komplexního rozhodnutí uvedeného v odstavci 3 tohoto článku , a to za předpokladu, že: [pozm. návrh 27]

a)

za každý projekt společného zájmu je odpovědný pouze jeden příslušný orgán; [pozm. návrh 28]

b)

tento příslušný orgán je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v postupu vedoucím ke komplexnímu rozhodnutí pro daný projekt společného zájmu a [pozm. návrh 29]

c)

tento příslušný orgán koordinuje předkládání veškerých příslušných dokumentů a informací. [pozm. návrh 30]

Jediný příslušný orgán si může ponechat odpovědnost za stanovení časových lhůt, aniž by tím byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 6.

3.   Jediný příslušný orgán vydá komplexní rozhodnutí ve lhůtách stanovených v článku 6. Učiní tak na základě společných postupů.

Komplexní rozhodnutí, které vydal jediný příslušný orgán, je jediným právně závazným rozhodnutím vyplývajícím ze zákonného postupu udělování povolení. Aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v článku 6 tohoto nařízení, jsou-li projektem dotčeny další orgány, mohou v souladu s vnitrostátním právem vyjádřit svůj názor ve formě vstupu do daného řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Jediný příslušný orgán toto stanovisko vezme musí vzít taková stanoviska v úvahu , zejména pokud se týkají požadavků stanovených ve směrnici 2014/52/EU a ve směrnici 92/43/EHS . [pozm. návrh 31]

4.   Při přijímání komplexního rozhodnutí zajistí jediný příslušný orgán dodržování příslušných požadavků podle mezinárodního práva a právních předpisů Unie a své rozhodnutí v souladu s platnými právními předpisy řádně odůvodní. [pozm. návrh 32]

5.   Pokud projekt společného zájmu vyžaduje, aby bylo rozhodnutí přijato ve dvou nebo více členských státech nebo v jednom či více členských státech a v jedné či více třetích zemích , přijmou jednotlivé příslušné orgány veškerá nezbytná opatření umožňující vzájemnou účinnou a účelnou spolupráci a koordinaci nebo mohou zřídit společný příslušný orgán odpovědný za usnadnění postupu udělování povolení, aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v článku 6 . Aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z platných právních předpisů Unie a mezinárodního práva, snaží se členské státy zajistit společné postupy, zejména pokud jde o posouzení dopadů na životní prostředí. [pozm. návrh 33]

5a.     Má-li být zajištěno účinné provádění tohoto nařízení a zejména jeho článku 6a, jediný příslušný orgán informuje Komisi o datu zahájení postupu udělování povolení a o komplexním rozhodnutí, jak je stanoveno v článku 6. [pozm. návrh 34]

Článek 6

Délka a realizace postupu udělování povolení

1.   Postup udělování povolení se skládá z fáze před podáním žádosti a fáze posuzování žádosti a přijímání rozhodnutí jediným příslušným orgánem.

2.   Fáze před podáním žádosti, která zahrnuje období mezi zahájením postupu udělování povolení a předložením úplné dokumentace žádosti jedinému příslušnému orgánu, v zásadě nepřekročí dva roky 18 měsíců . [pozm. návrh 35]

3.   Řízení o udělení povolení se zahájí na základě písemného oznámení zaslaného předkladatelem projektu jedinému příslušnému orgánu dotčených členských států, popřípadě společnému příslušnému orgánu, které obsahuje také podrobný popis projektu. Nejpozději do dvou měsíců jednoho měsíce od přijetí uvedeného oznámení jediný příslušný orgán toto oznámení buď písemně uzná, nebo domnívá-li se, že projekt není pro zahájení postupu udělování povolení dostatečně zralý, zamítne. Pokud se jediný příslušný orgán rozhodne oznámení zamítnout, své rozhodnutí odůvodní. Datum podpisu potvrzení o přijetí tohoto oznámení příslušným orgánem slouží jako zahájení postupu udělování povolení. Pokud se jedná o dva nebo více členských států, slouží jako datum zahájení postupu udělování povolení datum posledního potvrzení o přijetí tohoto oznámení vydaného dotčeným příslušným orgánem. [pozm. návrh 36]

4.   Do tří dvou měsíců od zahájení postupu udělování povolení jediný příslušný orgán, nebo popřípadě společný příslušný orgán v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a s dalšími dotčenými orgány a s přihlédnutím k informacím předloženým předkladatelem projektu na základě oznámení uvedeného v odstavci 3, vypracuje a sdělí předkladateli projektu podrobný přehled žádosti, který obsahuje: [pozm. návrh 37]

-a)

příslušný orgán, na příslušné správní úrovni, který je odpovědný v případě přenesení jediným příslušným orgánem v souladu s čl. 5 odst. 2;[pozm. návrh 38]

a)

věcnou působnost a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí;

b)

harmonogram postupu udělování povolení, v němž se uvádí alespoň:

i)

rozhodnutí , povolení, a stanoviska a posouzení , která je nutno získat; [pozm. návrh 39]

ii)

pravděpodobně dotčené nebo konzultované orgány, zúčastněné strany a veřejnost; [pozm. návrh 40]

iii)

jednotlivé etapy tohoto postupu a jejich trvání;

iv)

hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a příslušné termíny z hlediska komplexního rozhodnutí, které má být přijato , a celkový plánovaný časový rámec ; [pozm. návrh 41]

v)

zdroje plánované orgány a případně další potřebné zdroje.

5.   Aby bylo zajištěno, že dokumentace žádosti je úplná a má odpovídající kvalitu, předkladatel projektu co nejdříve v průběhu postupu před podáním žádosti požádá jediný příslušný orgán o stanovisko ke své žádosti. Předkladatel projektu plně spolupracuje s jediným příslušným orgánem na dodržení lhůt a podrobného přehledu žádosti, jak je uveden v odstavci 4.

6.   Předkladatel projektu předloží dokumentaci žádosti na základě podrobného návrhu žádosti ve lhůtě 21 15 měsíců od obdržení tohoto podrobného návrhu žádosti. Po uplynutí této lhůty se podrobný návrh žádosti již nepovažuje za použitelný, ledaže se na základě odůvodněné žádosti předkladatele projektu jediný příslušný orgán rozhodne z vlastního podnětu tuto lhůtu prodloužit o nejvýše šest měsíců . [pozm. návrh 42]

7.   Nejpozději do dvou měsíců ode dne předložení úplné dokumentace žádosti příslušný orgán písemně potvrdí její úplnost a informuje o tom předkladatele projektu. Dokumentace žádosti předložená předkladatelem projektu se považuje za úplnou, pokud příslušný orgán do dvou měsíců ode dne předložení nepožádá předkladatele projektu o dodání chybějících informací. Pokud jde o věcnou působnost a úroveň podrobností, tato žádost se omezuje na prvky uvedené v podrobném návrhu žádosti. Jakákoli další žádost o informace je možná pouze na základě výjimečných a nepředvídaných nových okolností a jediný příslušný orgán ji řádně odůvodní.

8.   Jediný příslušný orgán posoudí žádost a přijme komplexní závazné rozhodnutí ve lhůtě jednoho roku šesti měsíců ode dne předložení úplné dokumentace žádosti v souladu s odstavcem 7 , pokud se jediný příslušný orgán z vlastního podnětu nerozhodne tuto lhůtu prodloužit o nejvýše tři měsíce, přičemž toto rozhodnutí odůvodní . Členské státy mohou případně stanovit kratší lhůtu. [pozm. návrh 43]

9.   Lhůtami stanovenými v předchozích ustanoveních nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z právních aktů Unie a mezinárodních právních aktů, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem nebo jiným soudním orgánem.

Článek 6a

Postup udělování povolení a finanční pomoc Unie

1.     V souladu s postupem stanoveným v článku 6 tohoto nařízení se při hodnocení projektů na základě výběrových kritérií připravenosti stanovených v článku 13 nařízení (EU) …/… [o zřízení Nástroje pro propojení Evropy] zohledňuje aktuální stav projektu.

2.     Zpoždění, ke kterým dojde s ohledem na jednotlivé fáze a lhůty stanovené v článku 6, jsou důvodem pro přezkoumání aktuálního stavu projektu a revizi finanční pomoci, kterou Unie obdržela v rámci Nástroje pro propojení Evropy, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 1 nařízení (EU)…/… [o zřízení Nástroje pro propojení Evropy], a mohou vést ke snížení nebo odebrání finanční pomoci. [pozm. návrh 44]

Článek 7

Koordinace postupů přeshraničního udělování povolení

1.   U projektů, na nichž se podílejí dva nebo více členských států nebo jeden či více členských států a jedna či více třetích zemí , příslušné orgány dotčených členských států sladí své harmonogramy a přijmou společný rozpis. [pozm. návrh 45]

1a.     V zájmu usnadnění postupu udělování povolení mohou v těchto případech jediné příslušné orgány ze dvou či více členských států nebo z jednoho či více členských států a jedné či více třetích zemí na základě vzájemné dohody zřídit společný příslušný orgán, jak stanoví čl. 5 odst. 5. [pozm. návrh 46]

2.   Evropský koordinátor ve smyslu článku 45 nařízení (EU) č. 1315/2013 je zmocněn, aby pečlivě sledoval postup udělování povolení přeshraničním projektům společného zájmu a usnadňoval kontakty a spolupráci mezi zúčastněnými příslušnými orgány , nebo popřípadě se společným příslušným orgánem . [pozm. návrh 47]

3.   Aniž je dotčena povinnost dodržovat lhůty podle tohoto nařízení, není-li dodržena lhůta pro přijetí komplexního rozhodnutí, jediný příslušný orgán neprodleně uvědomí Komisi a případně příslušného evropského koordinátora o opatřeních, která byla nebo budou přijata za účelem dokončení postupu udělování povolení s co nejmenším zpožděním. Komise a případně Evropský koordinátor může požádat jediný příslušný orgán, aby pravidelně podával zprávy o dosaženém pokroku. [pozm. návrh 48]

KAPITOLA III

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Článek 8

Zadávání veřejných zakázek na přeshraniční projekty společného zájmu

1.   Zadávání veřejných zakázek na přeshraniční projekty společného zájmu probíhá v souladu se Smlouvou a směrnicí 2014/25/EU nebo 2014/24/EU.

2.   Pokud jsou zadávací řízení prováděna společným subjektem zřízeným zúčastněnými členskými státy, použijí se pro tento subjekt a případně i pro jeho dceřiné společnosti vnitrostátní ustanovení jednoho z těchto členských států a odchylně od těchto směrnic se těmito ustanoveními rozumějí ustanovení uvedená v čl. 57 odst. 5 písm. a) směrnice 2014/25/EU, případně v čl. 39 odst. 5 písm. a) směrnice 2014/24/EU, pokud dohoda mezi zúčastněnými členskými státy nestanoví jinak. Tato dohoda v každém případě stanoví uplatňování jednotné vnitrostátní právní úpravy v případě postupů na postupy zadávání veřejných zakázek prováděných společným subjektem a případně jeho dceřinými společnostmi v rámci celého projektu . [pozm. návrh 49]

KAPITOLA IV

TECHNICKÁ POMOC

Článek 9

Technická pomoc

Na žádost předkladatele projektu nebo členského státu v souladu s příslušnými programy financování Unie, a aniž je dotčen víceletý finanční rámec, poskytne Unie technickou , poradenskou a finanční pomoc k provádění tohoto nařízení a usnadnění provádění projektů společného zájmu v každé fázi procesu . [pozm. návrh 50]

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 10

Přechodná ustanovení

Toto nařízení se nevztahuje na správní postupy, které byly zahájeny před dnem jeho vstupu v platnost.

Článek 11

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 4, 5, 6 a 7 se však použijí v daném členském státě ode dne, kdy tento členský stát určí jediný příslušný orgán v souladu s čl. 5 odst. 1.

Komise zveřejní v Úředním věstníku oznámení o tom, kdy se tato ustanovení stanou v členském státě použitelnými. [pozm. návrh 51]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda předseda nebo

Za Radu

předsedkyně


(1)  Stanovisko ze dne 17. října 2018 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 7. února 2019 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014 , kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).

(7)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).

(13)  Prováděcí směrnice Komise 2011/42/EU ze dne 11. dubna 2011 , kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky flutriafol a kterou se mění rozhodnutí Komise 2008/934/ES (Úř. věst. L 97, 12.4.2011, s. 42).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(16)  COM(2017)0198.

(17)  COM(2017)0573.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/586


P8_TA(2019)0110

Pojištění motorových vozidel ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (COM(2018)0336 – C8-0211/2018 – 2018/0168(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/63)

Pozměňovací návrh 1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (pojištění motorových vozidel) je pro evropské občany zvlášť důležité, ať již jsou pojistníky nebo potenciálními poškozenými v důsledku dopravní nehody. Rovněž vyvolává velký zájem pojišťoven, jelikož představuje důležitý podíl na jejich činnostech v oblasti neživotního pojištění v rámci Unie. Pojištění motorových vozidel má rovněž vliv na volný pohyb osob, zboží a vozidel. Hlavním cílem činnosti Unie v oboru finančních služeb by tudíž mělo být posílení a konsolidace vnitřního trhu pojištění motorových vozidel.

(1)

Pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (pojištění motorových vozidel) je pro evropské občany zvlášť důležité, ať již jsou pojistníky, nebo mohou být případně stranami poškozenými v důsledku dopravní nehody. Rovněž vyvolává velký zájem pojišťoven, jelikož představuje důležitý podíl na jejich činnostech v oblasti neživotního pojištění v rámci Unie. Pojištění motorových vozidel má rovněž podstatný vliv na volný pohyb osob, zboží a vozidel , a tedy i na vnitřní trh a schengenský prostor . Hlavním cílem činnosti Unie v oboru finančních služeb by tudíž mělo být posílení a konsolidace vnitřního trhu pojištění motorových vozidel.

 

(Pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, měly by být vypracovány další související pozměňovací návrhy k bodům odůvodnění tohoto pozměňujícího aktu.)

Pozměňovací návrh 2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Komise provedla hodnocení fungování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES (15), včetně její účinnosti, účelnosti a soudržnosti s jinými politikami Unie. Hodnocení dospělo k závěru, že směrnice 2009/103/ES jako celek funguje dobře a ve většině aspektů není zapotřebí ji měnit. Byly však zjištěny čtyři oblasti, kde by cílené změny byly vhodné: náhrada škody poškozeným v důsledku dopravních nehod v případě insolvence pojišťovny, povinné minimální částky pojistného krytí, kontroly pojištění vozidel prováděné členskými státy a použití potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění pojistníků ze strany nové pojišťovny.

(2)

Komise provedla hodnocení fungování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES (15), včetně její účinnosti, účelnosti a soudržnosti s jinými politikami Unie. Hodnocení dospělo k závěru, že směrnice 2009/103/ES jako celek funguje dobře a ve většině aspektů není zapotřebí ji měnit. Byly však zjištěny čtyři oblasti, kde by cílené změny byly vhodné: náhrada škody poškozeným v důsledku dopravních nehod v případě insolvence pojišťovny, povinné minimální částky pojistného krytí, kontroly pojištění vozidel prováděné členskými státy a použití potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění pojistníků ze strany nové pojišťovny. Aby bylo možné lépe chránit poškozené, měla by být vedle těchto čtyři oblastí zavedena nová pravidla pro odpovědnost při nehodě za účasti přívěsu taženého poháněným vozidlem.

Pozměňovací návrh 3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a)

Některá motorová vozidla, jako jsou elektrokola a segwaye, jsou menší velikosti, a je u nich tedy méně pravděpodobné než u jiných vozidel, že způsobí značnou újmu na zdraví nebo na majetku. Bylo by nepřiměřené začlenit je do působnosti směrnice 2009/103/ES, čímž by vznikla povinnost platit drahé a nadbytečné pojištění za tato vozidla, a jednalo by se o řešení, které by před budoucím vývojem neobstálo. Tato situace by také bránila dalšímu zavádění těchto vozidel a odrazovala od inovace, přestože neexistuje dostatek důkazů, že by tato vozidla mohla způsobovat nehody se vznikem poškozených stran ve stejném měřítku jako ostatní vozidla, například osobní automobily či nákladní vozidla. V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by se požadavky na úrovni Unie měly vztahovat na vozidla, která mohou způsobit značnou újmu v přeshraniční situaci. Je proto nezbytné omezit působnost směrnice 2009/103/ES na ta vozidla, u nichž se Unie domnívá, že je nezbytné dodržet požadavky na bezpečnost a zabezpečení před tím, než jsou uvedena na trh, tj. na vozidla podléhající EU schválení typu.

Pozměňovací návrh 4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3b)

Je však důležité umožnit členským státům, aby o vhodné úrovni ochrany stran, které by mohly být potenciálně poškozeny jinými vozidly než těmi, které podléhají EU schválení typu, mohly rozhodovat na vnitrostátní úrovni. Je proto důležité, aby členské státy měly možnost zachovat nebo zavést nové závazné předpisy upravující ochranu uživatelů těchto nových druhů vozidel s cílem ochránit potenciální strany poškozené při dopravní nechodě. Pokud se členský stát rozhodne vyžadovat takové pojistné krytí v podobě povinného pojištění, měl by zvážit, jak vysoká je pravděpodobnost, že by toto vozidlo mohlo být použito v přeshraniční situaci, a zda je třeba, aby byly chráněny potenciální poškozené strany v jiném členském státě.

Pozměňovací návrh 5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3c)

Rovněž je vhodné vyloučit z působnosti směrnice 2009/103/ES vozidla, která jsou určena výlučně pro motoristické sporty, jelikož tato vozidla jsou obvykle kryta jinými druhy pojištění odpovědnosti a nevztahuje se na ně povinné pojištění motorových vozidel, pokud jsou používána jen pro soutěžní účely. Protože je provoz těchto vozidel omezen pouze na kontrolovanou dráhu nebo kontrolovaný prostor, je riziko nehody zahrnující nezúčastněná vozidla nebo osoby také omezené. Je nicméně důležité, aby členské státy zachovaly nebo zavedly nové závazné předpisy vztahující se na vozidla provozovaná při motoristických sportech.

Pozměňovací návrh 6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3d)

Tato směrnice nastoluje přiměřenou rovnováhu mezi veřejným zájmem a potenciálními náklady na straně veřejných orgánů, pojistitelů a pojistníků s cílem zajistit, aby navrhovaná opatření byla nákladově efektivní.

Pozměňovací návrh 7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3e)

Používání vozidla v provozu by mělo zahrnovat provoz vozidla na veřejných i soukromých komunikacích. To by mohlo zahrnovat všechny příjezdové cesty, parkoviště nebo jakékoli jiné rovnocenné prostory na soukromém pozemku, jež jsou veřejně přístupné. Používání vozidla v uzavřeném prostoru, který není veřejně přístupný, by nemělo být považováno za používání vozidla v provozu. Pokud je však vozidlo kdykoli používáno v provozu, a vztahuje se na něj proto povinné pojištění, měly by členské státy zajistit, aby bylo během smluvního období kryto pojištěním vztahujícím se na potenciální poškozené strany, bez ohledu na to, zda je vozidlo v době nehody v provozu či nikoli, a to s výjimkou případů, kdy je vozidlo používáno při motoristické události. Členské státy by měly mít možnost omezit pojistné krytí nevztahující se k provozu v případech, kdy pojistné krytí nelze rozumně očekávat, například v situaci, kdy je traktor účastníkem nehody v době, kdy jeho hlavní funkcí nebylo sloužit jako dopravní prostředek, ale generovat jakožto stroj pro výkon práce hnací sílu nezbytnou pro fungování.

Pozměňovací návrh 8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 f (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3f)

Použití vozidla v situacích, k nimž dochází mimo provoz, by mělo být z působnosti směrnice 2009/103/ES vyňato. Členské státy by kromě toho neměly vyžadovat pojistné krytí u vozidel, která jsou trvale nebo dočasně mimo registraci, neboť je nelze jako dopravní prostředek používat, protože se například nacházejí v muzeu, jsou restaurována nebo nejsou z nějakého důvodu delší dobu používána, například proto, že se tak děje pouze v určitou roční dobu.

Pozměňovací návrh 9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)

Členské státy by v současnosti měly upouštět od provádění kontrol pojištění vozidel, která mají obvyklé stanoviště na území jiného členského státu, jakož i vozidel, která mají obvyklé stanoviště na území třetí země a vstupují na jejich území z území jiného členského státu. Vývoj nových technologií umožňuje kontroly pojištění vozidel, aniž by bylo třeba je zastavovat, a tedy bez zasahování do volného pohybu osob. Je proto vhodné hraniční kontroly pojištění vozidel umožnit, a to pouze v případě, že nejsou diskriminační, jsou nezbytné a přiměřené a tvoří součást obecného systému kontrol na území daného státu a nevyžadují zastavení vozidla.

(4)

Členské státy v současnosti upouštějí od provádění kontrol pojištění vozidel, která mají obvyklé stanoviště na území jiného členského státu, jakož i vozidel, která mají obvyklé stanoviště na území třetí země a vstupují na jejich území z území jiného členského státu. Vývoj nových technologií , například technologie umožňující automatické rozpoznání poznávacích značek, umožňuje diskrétní kontroly pojištění vozidel, aniž by bylo třeba je zastavovat, a tedy bez zasahování do volného pohybu osob. Je proto vhodné hraniční kontroly pojištění vozidel umožnit, a to pouze v případě, že nejsou diskriminační, jsou nezbytné a přiměřené a tvoří součást obecného systému kontrol na území daného státu , jež jsou prováděny rovněž u vozidel, která mají stanoviště na území tohoto státu, a nevyžadují zastavení vozidla , a také v případě, že jsou prováděny při plném respektování práv, svobod a oprávněných zájmů dotčených osob .

Pozměňovací návrh 10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)

Aby takový systém mohl fungovat, musí mezi členskými státy probíhat výměna informací umožňující kontrolu pojistného krytí motorového vozidla i v případě, kdy je vozidlo registrováno v jiném členském státě. Tato výměna informací založená na stávajícím systému EUCARIS (Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění) by měla probíhat nediskriminačním způsobem a všechna vozidla by měla být prověřována stejným způsobem. Změny zavedené na základě této směrnice budou mít na orgány veřejné správy jen omezený dopad, neboť tento systém výměny informací již existuje a používá se k řešení dopravních přestupků.

Pozměňovací návrh 11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4b)

Řízení bez uzavřeného pojištění, tj. provoz motorových vozidel bez povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti, představuje v rámci Unie stále větší problém. Náklady vyplývající z řízení motorových vozidel bez uzavřeného pojištění byly v roce 2011 za Unii jako celek odhadnuty na 870 milionů EUR. Je třeba zdůraznit, že řízení motorových vozidel bez uzavřeného pojištění má negativní dopad na celou řadu zúčastněných stran, včetně stran poškozených při nehodě, pojistitelů, garančních fondů a pojistníků motorových vozidel.

Pozměňovací návrh 12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)

V souladu s těmito zásadami by členské státy neměly údaje uchovávat déle, než je nezbytně nutné k ověření toho, zda má vozidlo platné pojištění. Pokud se zjistí, že vozidlo pojištění má, všechny údaje související s ověřováním by měly být smazány. Pokud systém ověřování není schopen zjistit, zda je vozidlo pojištěné, měly by být tyto údaje uchovávány po dobu v maximální délce 30 dnů nebo do chvíle, než se prokáže, že vozidlo platné pojištění má, a to v závislosti na tom, která okolnost nastane dříve. V případě vozidel, u nichž bylo zjištěno, že platné pojištění nemají, je vhodné požadovat, aby tyto údaje byly uchovávány do doby, než bude ukončeno případné správní nebo soudní řízení a než bude vozidlo platně pojištěno.

Pozměňovací návrh 13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)

Účelná a účinná ochrana poškozených v důsledku dopravních nehod vyžaduje, aby poškozeným byla vždy poskytnuta náhrada za škodu na zdraví nebo věcnou škodu, a to bez ohledu na to, zda pojišťovna osoby, která za škodu odpovídá, je solventní, či nikoli. Členské státy by proto měly zřídit nebo pověřit orgán, který bude poskytovat prvotní náhradu škody poškozeným, kteří mají obvyklé bydliště na jejich území, a který má právo požadovat tuto náhradu škody od orgánu zřízeného nebo pověřeného za tímtéž účelem v členském státě sídla pojišťovny, která vystavila pojistnou smlouvu na vozidlo osoby, která za škodu odpovídá. Aby se však zamezilo předkládání paralelních nároků, poškozeným v důsledku dopravních nehod by nemělo být povoleno podat žádost o náhradu škody tomuto orgánu, jestliže již podali žádost u dotčené pojišťovny nebo proti ní zahájily soudní řízení a tato žádost je dosud posuzována a toto soudní řízení ještě probíhá .

(7)

Účelná a účinná ochrana stran poškozených v důsledku dopravních nehod vyžaduje, aby poškozeným stranám byla vždy poskytnuta peněžitá náhrada za škodu na zdraví nebo věcnou škodu, a to bez ohledu na to, zda pojišťovna osoby, která za škodu odpovídá, je solventní, či nikoli. Členské státy by proto měly neprodleně zřídit nebo pověřit orgán, který bude poskytovat prvotní náhradu škody poškozeným stranám , které mají obvyklé bydliště na jejich území, a  to minimálně do výše pojistné povinnosti uvedené v čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/103/ES nebo garančních limitů stanovených členským státem, pokud jsou vyšší, a který má právo požadovat tuto náhradu škody od orgánu zřízeného nebo pověřeného za tímtéž účelem v členském státě sídla pojišťovny, která vystavila pojistnou smlouvu na vozidlo osoby, která za škodu odpovídá. Aby se však zamezilo předkládání paralelních nároků, poškozeným v důsledku dopravních nehod by nemělo být povoleno podat žádost o náhradu škody tomuto orgánu, jestliže již podali žádost a tato žádost je dosud posuzována..

Pozměňovací návrh 14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)

Škodní průběh předchozích pojištění pojistníků, kteří chtějí uzavřít s pojišťovnou novou pojistnou smlouvu, by měl být snadno ověřitelný, aby se usnadnilo uznání takového škodního průběhu předchozích pojištění při uzavření nové pojistky. Aby se zjednodušilo ověření pravosti potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění, je důležité, aby obsah a formát takového potvrzení byly ve všech členských státech stejné. Pojišťovny, které pro účely určení výše pojistného při pojištění motorového vozidla přihlížejí k potvrzením o škodním průběhu předchozích pojištění, by kromě toho neměly diskriminovat na základě státní příslušnosti nebo pouze na základě členského státu předchozího bydliště pojistníka. Aby se členským státům umožnilo ověřovat, jak pojišťovny nakládají s potvrzeními o škodním průběhu předchozích pojištění, měly by pojišťovny zveřejňovat své politiky, pokud jde o používání škodního průběhu předchozích pojištění při výpočtu pojistného.

(8)

Škodní průběh předchozích pojištění pojistníků, kteří chtějí uzavřít s pojišťovnou novou pojistnou smlouvu, by měl být snadno ověřitelný, aby se usnadnilo uznání takového škodního průběhu předchozích pojištění při uzavření nové pojistky. Aby se zjednodušilo ověření pravosti potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění, je důležité, aby obsah a formát takového potvrzení byly ve všech členských státech stejné. Pojišťovny, které pro účely určení výše pojistného při pojištění motorového vozidla přihlížejí k potvrzením o škodním průběhu předchozích pojištění, by kromě toho neměly diskriminovat na základě státní příslušnosti nebo pouze na základě členského státu předchozího bydliště pojistníka. Pojišťovny by dále měly považovat potvrzení z jiného členského státu za rovnocenné domácímu potvrzení a uplatňovat případné slevy, které by měl k dispozici jinak totožný potenciální klient, i slevy vyžadované vnitrostátními právními předpisy členského státu. Členské státy by měly mít i nadále možnost přijímat vnitrostátní právní předpisy upravující systémy „bonus–malus“, jelikož tyto systémy jsou vnitrostátní povahy a nemají žádný přeshraniční prvek, a proto by mělo být rozhodování o těchto systémech v souladu se zásadou subsidiarity ponecháno členským státům. Aby se členským státům umožnilo ověřovat, jak pojišťovny nakládají s potvrzeními o škodním průběhu předchozích pojištění, měly by pojišťovny zveřejňovat své politiky, pokud jde o používání škodního průběhu předchozích pojištění při výpočtu pojistného.

Pozměňovací návrh 15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o obsah a formu potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011  (20) .

vypouští se

Pozměňovací návrh 16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a)

Aby členské státy při výpočtu pojistného plně a efektivně využily potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění, měly by podporovat účast pojišťoven na transparentních nástrojích pro srovnávání cen.

Pozměňovací návrh 17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)

Aby se zajistilo, že minimální částky krytí budou odpovídat vyvíjející se hospodářské realitě (a postupem času se nebudou zmenšovat), měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o úpravu minimálních částek krytí pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která by zohlednila vyvíjející se hospodářskou realitu a také by stanovila procesní kroky procesní povinnosti orgánů zřízených za účelem poskytování náhrady škody nebo pověřených úkolem poskytovat náhradu škody podle článku 10a v souvislosti s úhradou vyplacených náhrad. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Konkrétně pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, které se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(10)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o určení obsahu a formy potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění. Aby se zajistilo, že minimální částky krytí pojištění občanskoprávní odpovědnosti za provoz motorového vozidla budou odpovídat vyvíjející se hospodářské realitě (a postupem času se nebudou zmenšovat), měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o úpravu minimálních částek i o vymezení procesních kroků procesních povinností orgánů zřízených za účelem poskytování náhrady škody nebo pověřených úkolem poskytovat náhradu škody podle článku 10a směrnice 2009/103/ES v souvislosti s úhradou vyplacených náhrad. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (1a). Konkrétně pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, které se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)

V rámci hodnocení fungování směrnice by Evropská komise měla sledovat, jak je směrnice uplatňována, s přihlédnutím k počtu poškozených, částky dosud nevyřízených nároků v důsledku prodlení v platbách vyplývajícího z případů insolvence přeshraničních pojistitelů, úrovně minimálních částek krytí v členských státech, výše škodních nároků vzniklých v důsledku řízení motorových vozidel bez uzavřeného pojištění v přeshraničním provozu a počtu stížností týkajících se potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění.

(11)

V rámci hodnocení fungování směrnice 2009/103/ES by Evropská komise měla sledovat, jak je tato směrnice uplatňována, s přihlédnutím k počtu poškozených stran , částky dosud nevyřízených nároků v důsledku prodlení v platbách vyplývajícího z případů insolvence přeshraničních pojistitelů, úrovně minimálních částek krytí v členských státech, výše škodních nároků vzniklých v důsledku řízení motorových vozidel bez uzavřeného pojištění v přeshraničním provozu a počtu stížností týkajících se potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění. Komise by měla směrnici 2009/103/ES také monitorovat a přezkoumávat s ohledem na technologický vývoj, k němuž patří i častější používání samořízených a částečně samořízených vozidel, aby se zajistilo, že bude i nadále sloužit svému účelu, tj. chránit potenciální poškozené strany před nehodami s účastí motorových vozidel. Měla by rovněž provést analýzu systému odpovědnosti u vysokorychlostních lehkých užitkových vozidel a posoudit možné celounijní řešení systému bonus-malus.

Pozměňovací návrh 19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)

Jelikož cílů této směrnice, zejména zajištění stejné minimální ochrany poškozených v důsledku dopravních nehod v celé Unii a zajištění ochrany poškozených v případě insolvence pojišťoven, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich účinku, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(12)

Jelikož cílů této směrnice, zejména zajištění stejné minimální ochrany stran poškozených v důsledku dopravních nehod v celé Unii, zajištění ochrany poškozených v případě insolvence pojišťoven a zajištění rovného zacházení při ověřování pravosti potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění vydaných pojistiteli pro případné pojistníky, kteří se pohybují přes vnitřní hranice Unie , nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich účinku, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

Pozměňovací návrh 20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)

V zájmu podpory uceleného přístupu pro strany poškozené v důsledku dopravních nehod, při nichž bylo motorové vozidlo použito jako zbraň ke spáchání násilného trestného činu nebo teroristického činu, by členské státy měly zajistit, aby jejich příslušný vnitrostátní orgán, který byl pověřen odškodněním a který byl k tomu účelu zřízen či určen v souladu s článkem 10 směrnice 2009/103/ES, vyřizoval veškeré nároky vyplývající z takového trestného činu nebo jednání.

Pozměňovací návrh 21

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod - 1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1)

V celé směrnici se slovo „poškozený“ nahrazuje slovy „poškozená strana“ a slovo „poškození“ se nahrazuje slovy „poškozené strany“.

 

(Konečné přesné znění pojmu „poškozená strana“ je třeba stanovit případ od případu na základě gramatických potřeb, přičemž přijetí tohoto pozměňovacího návrhu by vedlo k vypracování dalších souvisejících pozměňovacích návrhů k pozměněné směrnici.)

Pozměňovací návrh 22

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a.

„provozem vozidla“ jakékoli použití takového vozidla, obvykle určeného k tomu, aby sloužilo jako dopravní prostředek, které odpovídá jeho obvyklé funkci , a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je motorové vozidlo provozováno, a na to, zda vozidlo stojí, nebo je v pohybu.

1a.

„provozem vozidla“ jakékoli použití takového vozidla v provozu , které je v době nehody v souladu s funkcí vozidla jakožto dopravního prostředku , a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je motorové vozidlo provozováno, a na to, zda vozidlo stojí, nebo je v pohybu;

Pozměňovací návrh 23

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 2 – odstavce 1 a a 1 b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a)

V článku 2 se doplňují nové odstavce, které znějí:

 

„Tato směrnice se vztahuje pouze na vozidla, jež spadají do působnosti nařízení (EU) 2018/858  (*) , nařízení (EU) č. 167/2013  (**) nebo nařízení (EU) č. 168/2013  (***) .

 

Tato směrnice se nevztahuje na vozidla, která jsou určena výlučně k používání v rámci soutěžní sportovní činnosti nebo souvisejících sportovních činností v uzavřeném prostoru.

 

Pozměňovací návrh 24

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 b (nový)

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 3 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b)

V článku 3 se doplňuje se nový odstavec, který zní:

 

„Členské státy zajistí, aby v případě, že u vozidla musí být povinně pojištěno podle ustanovení prvního odstavce, bylo pojištění rovněž platné a vztahovalo se na strany poškozené při nehodách, k nimž dojde:

 

a)

v době, kdy je vozidlo v provozu a není používáno v souladu se svou primární funkcí a

b)

mimo používání vozidla při provozu.

 

Členské státy mohou zavést omezení pojistného krytí ve vztahu k použití vozidla mimo provoz ve smyslu písm. b) prvního odstavce. Toto ustanovení se použije ve výjimečných a nezbytných případech pouze tehdy, pokud se členský stát domnívá, že takové krytí by sahalo za hranice toho, co lze rozumně od pojištění motorových vozidel očekávat. Tohoto ustanovení nesmí být nikdy použito k obejití zásad a pravidel stanovených v této směrnici.“

Pozměňovací návrh 25

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Mohou však takové kontroly pojištění provádět, jsou-li tyto kontroly nediskriminační, nezbytné a přiměřené pro dosažení sledovaného cíle a

Mohou však takové kontroly pojištění provádět, jsou-li tyto kontroly nediskriminační, nezbytné a přiměřené pro dosažení sledovaného cíle , respektují práva, svobody oprávněné zájmy dotčené osoby a

Pozměňovací návrh 26

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

tvoří součást obecného systému kontrol na území daného státu a nevyžadují, aby vozidlo zastavilo.

b)

tvoří součást obecného systému kontrol na území daného státu , které se provádějí rovněž u vozidel, jež mají stanoviště na území tohoto členského státu, a nevyžadují, aby vozidlo zastavilo.

Pozměňovací návrh 27

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.     Za účelem kontroly pojištění podle odstavce 1 poskytne členský stát druhému členskému státu přístup k následujícím vnitrostátním údajům o registraci vozidel s oprávněním provádět automatizované vyhledávání:

 

a)

údajů o tom, zda je vozidlo kryto povinným pojištěním;

b)

údajů týkajících se vlastníků nebo držitelů vozidla, které mají význam pro pojištění jejich občanskoprávní odpovědnosti podle článku 3.

 

Přístup k těmto údajům je zajištěn prostřednictvím národních kontaktních míst členských států, jak je stanoveno v s čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2015/413  (*1) .

Pozměňovací návrh 28

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 4 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b.     Při vyhledávání formou odchozích žádostí používá národní kontaktní místo členského státu, které provádí kontrolu pojištění, úplné registrační číslo. Tato vyhledávání jsou prováděna v souladu s postupy stanovenými v kapitole 3 přílohy rozhodnutí 2008/616/SVV  (*2) . Členské státy, které provádí kontrolu pojištění, použijí získané údaje ke zjištění toho, zda je vozidlo kryto platným povinným pojištěním podle článku 3 této směrnice.

Pozměňovací návrh 29

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 4 – odst. 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1c.     Členské státy zajistí bezpečnost a ochranu předávaných údajů, a to pokud možno za použití existujících softwarových aplikací, jako je aplikace uvedená v článku 15 rozhodnutí 2008/616/SVV, a aktualizovaných verzí těchto aplikací v souladu s kapitolou 3 přílohy rozhodnutí 2008/616/SVV. Aktualizované verze softwarových aplikací umožní režim výměny informací on-line v reálném čase a dávkový režim výměny informací, který umožňuje výměnu většího počtu žádostí či odpovědí v rámci jedné zprávy.

Pozměňovací návrh 30

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavce 1 a, 1 b a 1 c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy zejména stanoví přesný účel, odkazují na příslušný právní základ, zajistí soulad s příslušnými bezpečnostními požadavky a dodržují zásady nezbytnosti, proporcionality a omezení účelu a stanoví přiměřenou dobu uchovávání údajů.

 

Osobní údaje zpracovávané podle tohoto článku jsou uchovávány pouze po dobu nezbytnou k provedení kontroly pojištění. Tyto údaje jsou zcela vymazány, jakmile přestanou být pro tento účel potřebné. Pokud je při kontrole pojištění zjištěno, že vozidlo je kryto platným povinným pojištěním podle článku 3, osoba provádějící kontrolu okamžitě tyto údaje vymaže. Pokud při kontrole pojištění nelze stanovit, zda je vozidlo kryto platným povinným pojištěním podle článku 3, jsou tyto údaje uchovávány po maximální dobu 30 dnů nebo do chvíle, než je prokázáno, že vozidlo platné pojištění má, podle toho, co nastane dříve.

 

Pokud členský stát zjistí, že je vozidlo na cestách, aniž by bylo kryto platným povinným pojištěním podle článku 3, může uplatnit sankce stanovené podle článku 27.

Pozměňovací návrh 31

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

u škod na zdraví: 6 070 000 EUR na každou dopravní nehodu, bez ohledu na počet poškozených, nebo 1 220 000 EUR na každého poškozeného ;

a)

u škod na zdraví: 6 070 000 EUR na každou dopravní nehodu, bez ohledu na počet poškozených stran , nebo 1 220 000 EUR na každou poškozenou stranu ;

Pozměňovací návrh 32

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

u věcných škod 1 220 000 EUR na každou škodnou událost , bez ohledu na počet poškozených.

b)

u věcných škod 1 220 000 EUR na každou dopravní nehodu , bez ohledu na počet poškozených stran .

Pozměňovací návrh 33

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

3a)

V článku 10 se první pododstavec odst. 1 nahrazuje tímto:

Každý členský stát zřídí nebo schválí orgán, jehož úkolem je poskytovat náhradu škody minimálně do výše povinného pojištění v případě věcných škod nebo škod na zdraví způsobených nezjištěným vozidlem nebo vozidlem, u něhož nebyla splněna pojistná povinnost stanovená v článku 3.

„Každý členský stát zřídí nebo schválí orgán, jehož úkolem je poskytovat náhradu škody minimálně do výše povinného pojištění uvedené v čl. 9 odst. 1 nebo garančních limitů stanovených členským státem, pokud jsou vyšší, v případě věcných škod nebo škod na zdraví způsobených nezjištěným vozidlem nebo vozidlem, u něhož nebyla splněna pojistná povinnost stanovená v článku 3 , a to i pokud jde o nehody, u nichž je motorové vozidlo použito jako zbraň ke spáchání násilného trestného činu nebo teroristického činu .“

Pozměňovací návrh 34

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2009/103/ES

Článek 10a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Článek 10a

„Článek 10a

Ochrana poškozených v případě insolvence pojišťovny nebo nedostatečné spolupráce pojišťovny

Ochrana poškozených v případě insolvence pojišťovny

 

-1.     Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily právo poškozených stran na náhradu škody, a to minimálně do výše pojistné povinnosti uvedené v čl. 9 odst. 1 nebo garančních limitů stanovených členským státem, pokud jsou vyšší, v případě škod na zdraví nebo majetku způsobených vozidlem pojištěným u pojišťovny, která se nachází v některé z následujících situací:

 

a)

pojišťovna je předmětem konkurzního řízení; nebo

 

b)

pojišťovna je předmětem likvidačního řízení, jak je definováno v čl. 268 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES  (*) .

1.    Členské státy zřídí nebo pověří orgán pro poskytování náhrady škody poškozeným, kteří mají obvyklé bydliště na jejich území, minimálně do výše pojistné povinnosti uvedené čl. 9 odst. 1 v případě škod na zdraví nebo věcných škod způsobených vozidlem pojištěným u pojišťovny, která se nachází některé z následujících situací:

1.    Každý členský stát zřídí nebo pověří orgán pro poskytování náhrady škody poškozeným, kteří mají obvyklé bydliště na jejich území, v  situacích uvedených odstavci - 1.

a)

pojišťovna je předmětem konkurzního řízení;

 

b)

pojišťovna je předmětem likvidačního řízení, jak je definováno v čl. 268 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES  (***) ;

 

c)

pojišťovna nebo její škodní zástupce neposkytnou zdůvodněnou odpověď na body obsažené v žádosti o náhradu škody do tří měsíců ode dne, kdy poškozený podal svou žádost o náhradu škody této pojišťovně.

 

2.     Poškození nemohou podat žádost o náhradu škody orgánu uvedenému v odstavci 1, jestliže podali žádost o náhradu škody přímo této pojišťovně nebo zahájili přímo proti ní soudní řízení a taková žádost dosud nebyla vyřízena nebo soudní řízení ještě probíhá.

 

3.    Orgán uvedený v odstavci 1 podá odpověď na žádost do dvou měsíců ode dne, kdy poškozený podal svou žádost o náhradu škody.

3.    Poškozená strana může uplatnit svůj nárok přímo vůči orgánu uvedenému v odstavci 1. Tento orgán je na základě informací, jež mu na jeho žádost poškozená strana poskytne, povinen poskytnout zdůvodněnou odpověď, pokud jde o výplatu případné náhrady škody, a to do tří měsíců ode dne, kdy poškozená strana žádost o náhradu škody podá.

 

Pokud je nárok na náhradu škody uznán, orgán uvedený v odstavci 1 poskytne do tří měsíců ode dne, kdy podal odpověď, poškozené straně plnou náhradu škody, nebo pokud má náhrada škody podobu dohodnutých pravidelných plateb, započne tyto platby provádět.

 

Pokud poškozená strana uplatnila nárok u pojišťovny nebo jejího škodního zástupce, kteří se před vznikem nároku nebo v jeho průběhu stali předmětem situace uvedené v odstavci - 1, a poškozená strana ještě od této pojišťovny nebo jejího škodního zástupce neobdržela odůvodněnou odpověď, musí být poškozená strana schopna znovu uplatnit svůj nárok na náhradu škody u subjektu uvedeného v odstavci 1.

4.   Jestliže má poškozený bydliště nebo sídlo v jiném členském státě než v členském státě, ve kterém má sídlo pojišťovna uvedená v odstavci 1, je orgán uvedený v odstavci 1, který poskytl poškozenému náhradu škody v členském státě jeho bydliště nebo sídla, oprávněn požadovat úhradu částky vyplacené v rámci náhrady škody od orgánu uvedeného v odstavci 1 v členském státě, ve kterém má sídlo pojišťovna , jež vystavila pojistnou smlouvu osobě, která je za nehodu odpovědná .

4.   Jestliže pojišťovna získala povolení v souladu s článkem 14 směrnice 2009/138/ES jiném členském státě, než je členský stát, pro který je orgán uvedený v odstavci 1 příslušný , je tento orgán oprávněn požadovat úhradu částky vyplacené v rámci náhrady škody od orgánu uvedeného v odstavci 1 v členském státě, ve kterém pojišťovna získala povolení .

5.   Odstavci 1 až 4 není dotčeno:

5.   Odstavci - 1 až 4 není dotčeno:

a)

právo členských států považovat náhradu škody vyplacenou orgánem uvedeným v odstavci 1 za subsidiární nebo nesubsidiární;

a)

právo členských států považovat náhradu škody vyplacenou orgánem uvedeným v odstavci 1 za subsidiární nebo nesubsidiární;

b)

právo členských států stanovit, jak se mají řešit nároky v souvislosti s touž nehodou mezi:

b)

právo členských států stanovit, jak se mají řešit nároky v souvislosti s touž nehodou mezi:

 

i)

orgánem uvedeným v odstavci 1;

 

i)

orgánem uvedeným v odstavci 1;

 

ii)

osobou nebo osobami odpovědnými za nehodu;

 

ii)

osobou nebo osobami odpovědnými za nehodu;

 

iii)

jinými pojišťovnami nebo orgány sociálního zabezpečení, jež mají povinnost nahradit škodu poškozenému.

 

iii)

jinými pojišťovnami nebo orgány sociálního zabezpečení, jež mají povinnost nahradit škodu poškozenému.

6.   Členské státy orgánu uvedenému v odstavci 1 nepovolí vázat vyplacení náhrady škody na jakékoli jiné požadavky, než které jsou stanoveny v této směrnici, zejména na požadavek, aby poškozený musel prokázat, že osoba, která je za škodu odpovědná, není schopna nebo odmítá zaplatit.

6.    Členské státy orgánu uvedenému v odstavci 1 nepovolí vázat vyplacení náhrady škody na jakékoli snížení nebo jakékoli jiné požadavky, než které jsou stanoveny v této směrnici . Členské státy zejména orgánu uvedenému v odstavci 1 nepovolí vázat vyplacení náhrady škody na požadavek, aby poškozený musel prokázat, že osoba, která je za škodu odpovědná, nebo daná pojišťovna není schopna nebo odmítá zaplatit.

7.    Komise je zmocněna přijímat v souladu s postupem uvedeným v článku 28b akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení procesních úkolů a procesních povinností orgánů zřízených nebo pověřených podle článku 10a v souvislosti s úhradou vyplacené náhrady škody.

7.    Tento článek je použitelný:

 

a)

poté, co všechny orgány uvedené v odstavci 1 zřízené nebo schválené členskými státy uzavřou dohodu ohledně svých funkcí a povinností a o postupech úhrad;

 

b)

ode dne, který stanoví Komise, jakmile se v úzké spolupráci s členskými státy ujistí o tom, že dohoda uvedená v písmeni a) byla uzavřena.

 

7a.     Poškozené strany uvedené v čl. 20 odst. 1 mohou v situacích uvedených v odstavci - 1 požádat o náhradu škody orgán pro odškodnění uvedený v článku 24 v členském státě, v němž mají bydliště nebo sídlo.

 

7b.     Poškozená strana může uplatnit svůj nárok přímo vůči orgánu pro odškodnění, který je na základě informací, jež mu na jeho žádost poškozená strana poskytne, povinen dát odůvodněnou odpověď do tří měsíců ode dne, kdy poškozená strana podá žádost o náhradu škody.

 

Po obdržení žádosti informuje orgán pro odškodnění o skutečnosti, že obdržel žádost od poškozené strany, tyto osoby nebo subjekty:

 

a)

pojišťovnu, která je předmětem úpadkového či likvidačního řízení;

 

b)

likvidátora jmenovaného pro tuto pojišťovnu, jak je definován v čl. 268 písm. f) směrnice 2009/138/ES;

 

c)

orgán pro odškodnění v členském státě, v němž se dopravní nehoda stala a

 

d)

orgán pro odškodnění v členském státě, v němž pojišťovna získala povolení v souladu s článkem 14 směrnice 2009/138/ES, jestliže se jedná o jiný členský stát, než je ten, v němž se dopravní nehoda stala.

 

7c.     Po obdržení informací uvedených v odstavci 7b orgán pro odškodnění v členském státě, v němž se dopravní nehoda stala, informuje orgán pro odškodnění v členském státě bydliště nebo sídla poškozené strany, zda je náhrada škody orgánem uvedeným v odstavci 1 považována za subsidiární, nebo nesubsidiární. Orgán pro odškodnění v členském státě bydliště nebo sídla poškozené strany tuto informaci při poskytování náhrady škody zohlední.

 

7d.     Orgán pro odškodnění, který poškozené straně poskytl náhradu škody v členském státě jeho bydliště nebo sídla, je oprávněn požadovat úhradu částky vyplacené v rámci náhrady škody od orgánu pro odškodnění v členském státě, ve kterém pojišťovna získala povolení v souladu s článkem 14 směrnice 2009/138/ES.

 

7e.     Na posledně jmenovaný orgán pro odškodnění přecházejí práva poškozené strany vůči orgánu uvedenému v odstavci 1 usazenému v členském státě, v němž pojišťovna získala povolení v souladu s článkem 14 směrnice 2009/138/ES, pokud orgán pro odškodnění členského státu bydliště nebo sídla poškozené strany poskytl náhradu škody na zdraví nebo věcné škody.

 

Každý členský stát je povinen uznat přechod práv, jak je upraven jakýmkoli jiným členským státem.

 

7f.     Dohoda mezi orgány pro odškodnění uvedená v čl. 24 odst. 3 zahrnuje ustanovení týkající se funkcí a povinností orgánů pro odškodnění a jejich postupů pro náhradu škody vyplývající z tohoto článku.

 

7 g.     Pokud dohoda uvedená v odst. 7 písm. a) neexistuje nebo neexistuje změna dohody podle odstavce 7f do [dvou let po vstupu této pozměňující směrnice v platnost], je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 28b, kterými se stanoví procesní úkoly a procesní povinnosti subjektů zřízených nebo oprávněných podle tohoto článku, pokud jde o úhradu nebo změnu dohody podle čl. 24 odst. 3, případně obě dvě.

 

 

Pozměňovací návrh 35

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Směrnice 2009/103/ES

Článek 15

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

4a.

Článek 15 se nahrazuje tímto:

Článek 15

„Článek 15

Vozidla odeslaná z jednoho členského státu do jiného

Vozidla odeslaná z jednoho členského státu do jiného

1.   Odchylně od čl. 2 písm. d ) druhé odrážky směrnice 88 / 357 / EHS , pokud je vozidlo odesláno z jednoho členského státu do jiného, se za členský stát, kde se nachází riziko, pokládá cílový členský stát, a to bezprostředně od převzetí vozidla kupujícím po dobu třiceti dnů, přestože vozidlo nebylo v cílovém členském státě řádně registrováno.

1.   Odchylně od čl. 13 písm. b ) bodu 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009 / 138 / ES  (*), pokud je vozidlo odesláno z jednoho členského státu do jiného, se za členský stát, kde se nachází riziko, pokládá buď členský stát registrace, nebo cílový členský stát, a to bezprostředně od převzetí vozidla kupujícím po dobu třiceti dnů, přestože vozidlo nebylo v cílovém členském státě řádně registrováno.

2.    V případě, že se vozidlo během období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku stalo účastníkem nehody , přičemž nebylo pojištěné, je povinen poskytnout náhradu škody stanovenou v článku 9 orgán uvedený v čl. 10 odst. 1 cílového členského státu .

2.    Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že pojišťovny oznámí informačnímu středisku členského státu , v němž je vozidlo zaregistrováno, že vydaly pojistku pro dotčené vozidlo .

 

Pozměňovací návrh 36

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 b (nový)

Směrnice 2009/103/ES

Článek 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4b.

Vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 15a

Odpovědnost v případě dopravní nehody, které se účastní přívěs tažený poháněným vozidlem

V případě dopravní nehody způsobené soupravou tvořenou přívěsem taženým poháněným vozidlem poskytuje poškozené straně náhradu škody pojišťovna, která pojistila přívěs, jestliže:

byla vyloučena samostatná odpovědnost třetí strany; a

přívěs lze identifikovat, nikoliv však poháněné vozidlo, které jej táhlo.

Pojišťovna poskytující náhradu škody poškozené straně může v takovém případě uplatnit nárok vůči pojišťovně, která pojistila poháněné vozidlo, jež přívěs táhlo, pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy“.

Pozměňovací návrh 37

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 16 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby pojišťovny nebo orgány uvedené v druhém pododstavci při zohledňování potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění, které vystavila jiná pojišťovna nebo jiné orgány uvedené v druhém pododstavci, nezacházely s pojistníky diskriminačním způsobem nebo jim neúčtovaly příplatek k pojistnému kvůli jejich státní příslušnosti nebo pouze na základě toho, ve kterém členském státě měli předcházející bydliště.

Členské státy zajistí, aby pojišťovny a orgány uvedené v druhém pododstavci při zohledňování potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění, které vystavila jiná pojišťovna nebo jiné orgány uvedené v druhém pododstavci, nezacházely s pojistníky diskriminačním způsobem nebo jim neúčtovaly příplatek k pojistnému kvůli jejich státní příslušnosti nebo pouze na základě toho, ve kterém členském státě měli předcházející bydliště.

Pozměňovací návrh 38

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2009/103/ES

Článek 16 –paragraph 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy zajistí, aby v případě, že pojišťovna při určování výše pojistného zohledňuje potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění, zohlednila stejným způsobem vedle potvrzení o škodním průběhu pojištění, které vystavila pojišťovna v témže členském státě, rovněž potvrzení vystavená pojišťovnou se sídlem v jiných členských státech, a aby v souladu s vnitrostátním právem uplatňovala veškeré povinné požadavky týkající se pojistného.

Pozměňovací návrh 39

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 16 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby pojišťovny zveřejňovaly svou strategii, pokud jde o to, jak při výpočtu pojistného využívají potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění.

Aniž jsou dotčeny cenové politiky pojišťoven, členské státy zajistí, aby pojišťovny zveřejňovaly svou strategii, pokud jde o to, jak při výpočtu pojistného využívají potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění.

Pozměňovací návrh 40

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 16 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise je zmocněna přijímat v souladu s čl. 28 a odst. 2 prováděcí akty , v nichž stanoví obsah a formu potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění uvedeného ve druhém pododstavci . Toto potvrzení musí obsahovat všechny následující informace:

Komise je zmocněna přijímat v souladu s čl. 28 b odst. 2 akty v přenesené pravomoci , v nichž stanoví obsah a formu potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění uvedeného ve druhém odstavci . Toto potvrzení musí obsahovat alespoň následující informace:

a)

totožnost pojišťovny, která potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění vydala;

a)

totožnost pojišťovny, která potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění vydala;

b)

totožnost pojistníka;

b)

totožnost pojistníka včetně data narození, kontaktní adresy a případně čísla a data vydání řidičského průkazu ;

c)

pojištěné vozidlo;

c)

pojištěné vozidlo a jeho poznávací značku ;

d)

doba pojistného krytí pojištěného vozidla;

d)

datum zahájení pojištění vozidla a datum vypršení pojištění vozidla;

e)

počet a hodnota uplatněných nároků v rámci odpovědnosti za škody během období, kterého se potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění týká.

e)

počet uplatněných nároků v rámci odpovědnosti za škody během období, kterého se potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění týká , u nichž byl pojistník vinen, včetně data, kdy byly jednotlivé nároky uplatněny, povahy každého nároku, pokud jde o škodu na majetku nebo újmu na zdraví, a zda je nárok v současné době otevřen, či uzavřen .

Pozměňovací návrh 41

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 16 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Před přijetím těchto prováděcích aktů vede Komise konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a usiluje o dosažení vzájemné dohody mezi zúčastněnými stranami, pokud jde o obsah a formu potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění.

Pozměňovací návrh 42

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Směrnice 2009/103/ES

Článek 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.     Vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 16a

 

Nástroj pro porovnání cen

 

1.     Členské státy zajistí, že spotřebitelé budou mít bezplatný přístup k alespoň jednomu nezávislému srovnávacímu nástroji, který jim umožní porovnat a vyhodnotit obecné ceny a sazby mezi poskytovateli povinného pojištění podle článku 3 na základě informací poskytnutých spotřebiteli.

 

2.     Poskytovatelé povinného pojištění poskytují příslušným orgánům veškeré informace, které jsou pro tento nástroj vyžadovány, a zajistí, že tyto informace budou tak přesné a aktualizované tak, jak je k zajištění této přesnosti nezbytné. Tento nástroj může rovněž zahrnovat dodatečné pojištění motorových vozidel nad rámec povinného pojištění podle článku 3.

 

3.     Tento srovnávací nástroj musí:

 

a)

být provozně nezávislý na poskytovatelích služeb, čímž se zajistí, že se poskytovatelům služeb dostane ve výsledcích vyhledávání rovného zacházení;

 

b)

jasně uvádět majitele a provozovatele srovnávacího nástroje;

 

c)

stanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž porovnání vychází;

 

d)

používat jednoduché a jednoznačné formulace;

 

e)

poskytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace;

 

f)

být otevřen všem poskytovatelům povinného pojištění, kteří zpřístupní příslušné informace, a zahrnovat širokou škálu nabídek pokrývající významnou část trhu a v případě, že prezentované informace nepředstavují úplný přehled trhu, jasně tuto skutečnost před zobrazením výsledků uvést;

 

g)

nabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací;

 

h)

zahrnovat prohlášení, že ceny vycházejí z poskytnutých informací a nejsou pro poskytovatele pojištění závazné.

 

4.     Srovnávací nástroje, které splňují požadavky písmen a) až h) odstavce 3, jsou na žádost poskytovatele nástroje certifikovány příslušnými orgány.

 

5.     Komise je zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným ve článku 28b, který doplní tuto směrnici stanovením podoby a funkcí takového srovnávacího nástroje a kategorií informací, jež mají pojistitelé poskytovat s ohledem na individuální charakter pojistných smluv.

 

6.     Aniž by byly dotčeny jiné právní předpisy Unie, a v souladu s článkem 27 mohou členské státy stanovit sankce včetně pokut pro provozovatele srovnávacích nástrojů, které uvádějí spotřebitele v omyl nebo jasně neuvádějí informace o svých vlastnících a o tom, zda dostávají od některého poskytovatele pojištění odměny.“

Pozměňovací návrh 43

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 b (nový)

Směrnice 2009/103/ES

Článek 18 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5b.

Vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 18a

Přístup ke zprávám o nehodách

Členské státy zajistí, aby poškozené strany měly právo včasně od příslušných orgánů obdržet kopii zprávy o nehodě. Pokud členský stát nemůže v souladu s vnitrostátními právními předpisy úplnou zprávu o nehodě vydat okamžitě, poskytne poškozené straně upravenou verzi, dokud nebude úplná verze k dispozici. Jakékoli úpravy textu by měly být omezeny na ty, které jsou naprosto nezbytné a vyžadované k dosažení souladu s právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.“

Pozměňovací návrh 44

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 c – písm. a (nové)

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 23 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5c.

Článek 23 se mění takto:

 

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

 

 

„1a.     Členské státy zajistí, že pojišťovny budou povinné poskytovat veškeré nezbytné informace, které vyžaduje registr uvedený v odst. 1 písm. a), včetně všech registračních čísel, na něž se vztahuje pojistná smlouva vydaná pojišťovnou. Členské státy rovněž vyžadují, aby pojišťovny informační středisko informovaly, stane-li se pojistná smlouva neplatnou před vypršením své doby platnosti nebo jinak přestane poskytovat krytí registračnímu číslu vozidla,“;

Pozměňovací návrh 45

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 c – písm. b (nové)

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 23 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

 

 

„5a.     Členské státy zajistí, že bude registr uvedený v odst. 1 písm. a) udržován a aktualizován, že bude plně integrován do databází registrací vozidel a že bude přístupný vnitrostátním kontaktním místům podle směrnice (EU) 2015/413.“;

Pozměňovací návrh 46

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 c – písm. c (nové)

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 23 – odst. 6

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

c)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

6.   Zpracování osobních údajů vyplývajících z odstavců 1 až 5 musí být prováděno v souladu s  vnitrostátními předpisy přijatými podle směrnice 95 / 46/ES .

 

„6.    Zpracování osobních údajů vyplývajících z odstavců 1 až 5 a se provádí v souladu s  nařízením (EU) 2016 / 679 .“

Pozměňovací návrh 47

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 d (nový)

Směrnice 2009/103/ES

Článek 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5d.

Vkládá se nový článek 26a, který zní:

 

„Článek 26a

Orgány pro odškodnění

1.     Členské státy se snaží zajistit, aby orgány pro odškodnění uvedené ve článcích 10, 10a a 24 byly spravovány jako jediná správní jednotka pokrývající všechny funkce různých orgánů pro odškodnění, na něž se vztahuje tato směrnice.

2.     Pokud členský stát tyto orgány nespravuje jako jedinou správní jednotku, oznámí tuto skutečnost Komisi a ostatním členským státům a uvede důvody svého rozhodnutí.“

Pozměňovací návrh 48

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 e (nový)

Směrnice 2009/103/ES

Článek 26 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5e.

Vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 26b

 

Promlčecí lhůta

 

1.     Členské státy zajistí, že u úkonů spojených s náhradou škody na zdraví nebo škody na majetku, která vznikla v důsledku přeshraniční nehody v silničním provozu, na niž se vztahuje článek 19 a čl. 20 odst. 1, se uplatní promlčecí lhůta v minimální délce čtyř let. Promlčecí lhůta začne běžet ode dne, kdy se osoba usilující o náhradu škody dozví, nebo má dostatečný důvod se dozvědět, rozsah zranění, ztráty nebo škody, její příčiny a totožnost osoby, která je za škodu zodpovědná, a u které pojišťovny pojišťující tuto osobu pro případ občanskoprávní odpovědnosti nebo škodního zástupce nebo orgánu pro odškodnění má být žádost o náhradu škody podána.

 

2.     Členské státy zajistí, že v případě, že vnitrostátní právní předpis platný pro uplatňování nároku stanovuje promlčecí lhůtu delší než 4 roky, se použije tato delší promlčecí lhůta.

 

3.     Členské státy poskytují Komisi aktuální informace o svých vnitrostátních pravidlech pro promlčecí lhůty u škod způsobených dopravními nehodami. Komise shrnutí informací sdělených členskými státy zveřejní a zpřístupní je ve všech jazycích Unie.“

Pozměňovací návrh 49

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 f (nový)

Směrnice 2009/103/ES

Článek 26 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5f.

Vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 26c

 

Pozastavení promlčecí lhůty

 

1.     Členské státy zajistí, že promlčecí lhůty stanovené v článku 26a budou pozastaveny po dobu, než osoba usilující o náhradu předloží svou žádost:

 

a)

pojišťovně osoby, která způsobila nehodu, nebo jejímu škodnímu zástupci v souladu s články 21 a 22; nebo

 

b)

orgánu pro odškodnění uvedenému ve článcích 24 a 25 této směrnice, do doby, než bude nárok žalovaným zamítnut.

 

2.     V případě, že po skončení pozastavení bude zbývající délka promlčecí lhůty kratší než šest měsíců, členské státy zajistí, že poškozené straně bude přidělena další lhůta v minimální délce 6 měsíců pro předložení věci soudu.

 

3.     Členské státy zajistí, že pokud lhůta vyprší v sobotu, neděli nebo v některý jejich státní svátek, bude prodloužena do konce prvního následujícího pracovního dne.“

Pozměňovací návrh 50

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 g (nový)

Směrnice 2009/103/ES

Článek 26 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5 g.

Vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 26d

 

Výpočet lhůt

 

Členské státy zajistí, že jakákoli lhůta stanovená touto směrnicí bude vypočtena následujícím způsobem:

 

a)

výpočet počíná dnem následujícím po datu, kdy k dané události došlo;

 

b)

v případě, že je lhůta vyjádřena v letech, pak vyprší v relevantní následující rok v měsíci, který má stejný název, a v den, který má stejné číslo, jako měsíc a den, kdy k dané události došlo. Pokud příslušný následující měsíc nemá den s odpovídajícím číslem, lhůta uplyne v poslední den tohoto měsíce;

 

c)

lhůty po dobu soudních prázdnin nepřestávají běžet.“

Pozměňovací návrh 51

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2009/103/ES

Článek 28a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 28a

vypouští se

Postup projednávání ve výboru

 

1.     Komisi je nápomocen Evropský výbor pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zřízený rozhodnutím Komise 2004/9/ES****.Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011*****.

 

2.     Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

 

Pozměňovací návrh 52

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 28b – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Přenesená pravomoc uvedená v čl. 9 odst. 2 a čl 10a odst. 7 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou počínaje dnem uvedeným článku 30 .

2.   Přenesená pravomoc uvedená v čl. 9 odst. 2 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou počínaje … [dnem vstupu této pozměňující směrnice v platnost] . Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 10a, odst. 7 g, čl. 16 pátého pododstavce a čl. 16 odst. 5je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje [dnem vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Pozměňovací návrh 53

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2009/103/ES

Čl. 28b – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 2 a čl. 10a odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 2; čl. 10a odst. 7 g, čl. 16 pátého pododstavce a čl. 16a odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pozměňovací návrh 54

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2009/103/ES

Článek 28c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 28c

Článek 28c

Hodnocení

Hodnocení a přezkum

Nejpozději sedm let ode dne provedení této směrnice se provede její hodnocení. Závěry tohoto hodnocení Komise sdělí spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Nejpozději pět let ode dne provedení této směrnice předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru , v níž posoudí uplatňování této směrnice, zejména pokud jde o:

 

a)

její uplatňování s ohledem na technologický vývoj v oblasti samořízených a částečně samořízených vozidel;

 

b)

přiměřenost jejího rozsahu působnosti, pokud jde o rizika nehod, jež představují různá motorová vozidla, s ohledem na pravděpodobné změny na trhu, zejména co se týče vysokorychlostních malých vozidel spadajících do kategorií vozidel uvedených ve čl. 2 odst. 2 písm. h), i), j) a k) nařízení (EU) č. 168/2013, jako jsou elektrická kola, segwaye nebo elektrické koloběžky, a na to, zda je pravděpodobné, že systém odpovědnosti, který je v ní stanoven, bude naplňovat budoucí potřeby;

 

c)

podporu pojišťoven k tomu, aby začlenily do smluv o pojištění motorových vozidel systém bonus-malus, včetně slev prostřednictvím „bonusu za bezeškodní průběh“, v němž má na pojistné vliv potvrzení pojistníka o škodním průběhu předchozích pojištění.

 

K této zprávě se připojí připomínky Komise a v případě potřeby legislativní návrh.


(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0035/2019).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 11).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 11).

(20)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(1a)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(*)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

(**)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1).

(***)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).“

(*1)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu (Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 9).

(*2)   Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12).

(*)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).“.

(***)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(*)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).“.


Čtvrtek, 14. února 2019

23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/619


P8_TA(2019)0118

Mechanismus řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu (COM(2018)0373 – C8-0228/2018 – 2018/0198(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/64)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0373),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a zejména čl. 175 třetí pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0228/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2),

s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0414/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 124.

(2)  Úř. věst. C …


P8_TC1-COD(2018)0198

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 175 třetího pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že mimo fondy, jichž se týká první pododstavec uvedeného článku, lze rozhodnout o specifických činnostech za účelem dosažení cílů sociální a hospodářské soudržnosti stanovených ve Smlouvě o fungování EU . Harmonický rozvoj celého území Unie a větší hospodářská, sociální a územní soudržnost vyžadují posílení územní spolupráce. K tomuto účelu je vhodné přijmout opatření nezbytná ke zlepšení podmínek, za nichž se územní spolupráce uskutečňuje.

(2)

Článek 174 Smlouvy o fungování EU uznává výzvy, kterým čelí příhraniční regiony, a stanovuje, že by se Unie měla při rozvíjení a prosazování činností posilujících její hospodářskou, sociální a územní soudržnost zaměřit především na tyto regiony. Vzhledem k nárůstu počtu pozemních a námořních hranic má Unie a její bezprostřední sousedé v Evropském sdružení volného obchodu (dále jen „ESVO“) celkem 40 vnitřních pozemních hranic.

(2a)

S cílem zlepšit život občanů v přeshraničních regionech na námořních hranicích nebo v přeshraničních regionech mezi členskými státy a třetími zeměmi by se mělo uplatňování tohoto nařízení a používání mechanismu pro odstraňování právních a administrativních překážek vztahovat i na všechny příhraniční regiony Unie, přičemž by mělo být dodržováno právo Unie. [pozm. návrh 1]

(3)

Ve svém sdělení „Posílení růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ (4) (dále jen „sdělení o příhraničních regionech“) Komise uvedla, že v posledních desetiletích evropský integrační proces pomohl přetvořit regiony při vnitřních hranicích z převážně okrajových oblastí na oblasti růstu a příležitostí. Dokončení jednotného trhu v roce 1992 podpořilo produktivitu EU a snížilo náklady zrušením celních formalit, harmonizací či vzájemným uznáním technických pravidel a snížením cen v důsledku hospodářské soutěže; obchod uvnitř EU vzrostl za 10 let o 15 %; došlo k dalšímu růstu růst a bylo vytvořeno zhruba 2,5 milionu dalších pracovních míst.

(4)

Sdělení o příhraničních regionech přineslo rovněž důkazy o skutečnosti, že v příhraničních regionech i nadále existují četné právní překážky, zejména ty, které se týkají zdravotních služeb, pracovněprávních předpisů, daní, rozvoje podnikání, a překážky spojené s rozdíly správních kultur a vnitrostátních právních rámců. Ani financování Evropské územní spolupráce, ani institucionální podpora spolupráce ze strany evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) nepostačují samy o sobě k tomu, aby odstranily bariéry, které představují skutečné překážky bránící účinné spolupráci.

(5)

Od roku 1990 jsou z programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, známých spíše jako Interreg (5), podporovány programy přeshraniční spolupráce v příhraničních regionech EU, včetně regionů při hranicích se zeměmi ESVO. Bylo z nich financováno tisíce projektů a iniciativ, které pomohly zlepšit evropskou integraci. Mezi hlavní úspěchy programů Interreg se řadí: posílená důvěra, lepší propojení, kvalitnější životní prostředí, lepší zdraví a hospodářský růst. Od interpersonálních projektů až po investice do infrastruktury a podporu iniciativ institucionální spolupráce zajistil Interreg v příhraničních regionech skutečný pokrok a přispěl k jejich transformaci. Interreg podporuje také spolupráci na některých námořních hranicích. Pro námořní pohraniční regiony však právní překážky nepředstavují takový problém, a to z toho důvodu, že fyzicky není možné každý den nebo několikrát týdně překračovat hranici za účelem výkonu práce, vzdělávání a odborné přípravy, nákupu, využívání zařízení a služeb obecného hospodářského zájmu nebo kombinace těchto činností nebo z důvodu rychlých pohotovostních zásahů.

(6)

Finanční podpora Interreg poskytovaná na přeshraniční spolupráci byla doplněna seskupeními ESÚS, která byla zřizována od roku 2006 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1082/2006 (6). Nicméně v souladu s čl. 7 odst. 4 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 1082/2006 nemohou ESÚS vykonávat normativní pravomoci s cílem řešit právní překážky v přeshraničním kontextu.

(7)

Ve sdělení o příhraničních regionech uvádí Komise kromě dalších opatření iniciativu, která byla zahájena během lucemburského předsednictví v roce 2015: Řada členských států zvažuje přínos nového nástroje pro zjednodušení přeshraničních projektů, kterým by se umožnilo, aby se na dobrovolném základě a po schválení pověřenými příslušnými orgány pravidla jednoho členského státu použila v sousedním členském státě. To by se týkalo konkrétního projektu či akce, které jsou časově omezené, nacházejí se v příhraničním regionu a jsou iniciovány místními nebo regionálními orgány.

(8)

Přestože v určitých regionech Unie existuje na mezivládní, regionální a místní úrovni řada účinných mechanismů přeshraniční spolupráce, tyto mechanismy nezahrnují všechny příhraniční regiony v Unii. Za účelem doplnění stávajících systémů je tedy zapotřebí zřídit dobrovolný mechanismus pro řešení právních a správních překážek ve všech příhraničních regionech (dále jen „mechanismus“) , což však nebrání vytváření srovnatelných alternativních mechanismů podle zvláštních potřeb na vnitrostátní, regionální či místní úrovni . [pozm. návrh 2]

(9)

V plném souladu s ústavní a institucionální strukturou členských států by mělo být je použití mechanismu dobrovolné s ohledem na příhraniční regiony daného členského státu, kde se sousedním členským státem existuje nebo by mohl být zaveden jiný účinný mechanismus. Měl by sestávat ze dvou opatření: podpisu a uzavření evropského přeshraničního závazku (dále jen „závazek“) nebo podpisu evropského přeshraničního prohlášení (dále jen „prohlášení“). Členské státy by měly mít možnost zvolit si použití takového nástroje, který považují za přínosnější. [pozm. návrh 3]

(9a)

Příslušné orgány dotčených členských států, zemí, celků či regionů by měly v souladu se svými ústavními a právně definovanými zvláštními pravomocemi přijmout navrhované právní řešení ad hoc předtím, než uzavřou a podepíšou závazek nebo podepíšou prohlášení podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 4]

(10)

V případě závazku, by se mělo jednat o závazek, který je přímo použitelný, což znamená, že na základě uzavření závazku mají být určitá právní ustanovení jednoho členského státu použita na území sousedního členského státu. Členské státy by rovněž měly mít možnost přijmout legislativní akt s cílem umožnit uzavření závazku, aby se předešlo odchylce od vnitrostátních právních předpisů formálně přijatých zákonodárným orgánem ze strany jiného než zákonodárného orgánu a v rozporu s právní jasností a transparentností, popřípadě obojím.

(11)

Prohlášení by i nadále vyžadovalo legislativní postup v členském státě. Orgán, který uzavírá prohlášení, by měl učinit formální prohlášení, že do určité lhůty spustí legislativní postup, který je zapotřebí, aby bylo možné změnit řádně používané vnitrostátní právo, a že na základě výslovné odchylky použije právo sousedního členského státu , aby tak byly odstraněny překážky provádění společného přeshraničního projektu. [pozm. návrh 5]

(12)

Právní překážky pociťují zejména osoby, k jejichž interakci dochází na pozemních hranicích, jako jsou například přeshraniční pracovníci, neboť tito lidé překračují hranice každý den či týden. S cílem soustředit účinek tohoto nařízení na regiony, které jsou nejblíže hranici a mají nejvyšší úroveň integrace a interakce mezi sousedními členskými státy, by se toto nařízení mělo použít na přeshraniční regiony ve smyslu území, které pokrývají sousední pozemní nebo námořní pohraniční regiony ve dvou nebo více členských státech v regionech na úrovni NUTS 3 (7). To by členským státům nemělo bránit v uplatňování mechanismu také na námořní a vnější hranice, jiné než jsou hranice se státy ESVO , pokud by toto uplatňování bylo pro všechny dotčené strany dobrovolné . [pozm. návrh 6]

(13)

S cílem koordinovat úkoly různých orgánů, které budou v některých členských státech zahrnovat vnitrostátní a regionální zákonodárné orgány, a to v rámci daných členských států a mezi jedním či více sousedními členskými státy, by každý členský stát, který si zvolí mechanismus, měl mít povinnost zřídit vnitrostátní a případně regionální přeshraniční koordinační místa a vymezit jejich úkoly a pravomoci během různých fází mechanismu, které zahrnují iniciování, uzavření, provádění a monitorování závazků a prohlášení. [pozm. návrh 7]

(14)

Komise by měla zřídit koordinační místo na úrovni EU, jak bylo oznámeno ve sdělení o příhraničních regionech. Toto koordinační místo by mělo spolupracovat s různými vnitrostátními a případně regionálními přeshraničními koordinačními místy. Komise by měla zřídit a udržovat databázi závazků a prohlášení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (8).

(15)

Toto nařízení by mělo stanovit postup pro uzavření závazku nebo prohlášení a podrobně popsat jednotlivé kroky; přípravu a předložení iniciačního dokumentu, předběžnou analýzu provedenou členským státem, který má použít právní ustanovení sousedního členského státu, vypracování závazku nebo prohlášení, jež mají být uzavřeny, a konečně postup pro uzavření závazku a prohlášení. Měly by být rovněž podrobně uvedeny prvky, jež mají být uvedeny v iniciačním dokumentu, návrhu a finalizovaném závazku nebo prohlášení, jakož i platné lhůty.

(16)

Konkrétně by toto nařízení mělo definovat, kdo může být iniciátorem společného projektu. Vzhledem k tomu, že by měl mechanismus zlepšit provádění společných přeshraničních projektů, měly by v první skupině být subjekty, které tento společný projekt iniciují nebo které jej iniciují i provádějí. Pojem projekt by měl být chápán v širokém smyslu a měl by zahrnovat konkrétní prvek infrastruktury nebo určitý počet činností s ohledem na dané území nebo oba uvedené případy. Za druhé by iniciátorem měl být místní nebo regionální orgán, který se nachází v daném přeshraničním regionu nebo v něm vykonává veřejnou moc a který by měl být zmocněn k tomu, aby inicioval použití vnitrostátního práva, které představuje překážku, ale jehož změna nebo odchylka od něj není v jeho institucionální pravomoci. Za třetí by měly být iniciátorem subjekty zřízené pro přeshraniční spolupráci, které se nacházejí v daném přeshraničním regionu nebo které v něm alespoň částečně působí, včetně ESÚS, nebo podobné orgány, které strukturovaně organizují přeshraniční rozvoj. Možnost zahájit iniciativu by měly mít rovněž orgány, které se specializují na přeshraniční spolupráci a které mohou být rovněž informovány o účinných řešeních srovnatelného problému, k nimž se dospělo na jiném místě v Unii. S cílem dosáhnout součinnosti mezi subjekty přímo dotčenými překážkou a odbornými subjekty v oblasti přeshraniční spolupráce obecně, mohou mechanismus iniciovat všechny skupiny společně.

(17)

Hlavním aktérem v členském státě, po kterém se požaduje uzavření závazku nebo prohlášení, by měla být příslušná vnitrostátní nebo regionální přeshraniční koordinační místa, která budou spolupracovat se všemi příslušnými orgány ve svém členském státě a se svým protějškem v sousedním členském státě. Mělo by se rovněž jasně stanovit, že přeshraniční koordinační místo může rozhodnout o tom, zda má být zahájen postup směřující k uzavření závazku nebo prohlášení nebo zda již bylo nalezeno řešení jedné či více překážek, které by bylo možné použít. Na druhé straně by mělo být rovněž stanoveno, že členský stát, jehož právní ustanovení mají být použita v jiném členském státě, může toto použití mimo své území odmítnout. Každé rozhodnutí by mělo být řádně odůvodněno a sděleno všem partnerům a bez zbytečného prodlení . [pozm. návrh 8]

(18)

Toto nařízení by mělo stanovit podrobná pravidla provádění, uplatňování a monitorování závazků a prohlášení, jež mají být uzavřeny a podepsány.

(19)

Provádění závazku, který je přímo použitelný, by mělo zahrnovat použití vnitrostátních ustanovení jiného členského státu při provádění společných projektů . To by mělo znamenat buď změnu právně závazných správních aktů již přijatých v souladu s řádně používaným vnitrostátním právem, nebo v případě, že k tomu dosud nedošlo, přijetí nových správních aktů na základě právních předpisů jiného členského státu ve lhůtě schválené všemi partnery, aby bylo možné zahájit společné projekty v řádném termínu . Je-li z několika orgánů každý příslušný ve vztahu k různým aspektům složité právní překážky, měl by být k závazku pro každý z těchto aspektů připojen harmonogram. Respektování zásady subsidiarity, přijetí a předání pozměněných nebo nových správních aktů by se mělo řídit vnitrostátním právem o správních řízeních. [pozm. návrh 9]

(20)

Provádění prohlášení by mělo sestávat zejména z přípravy a předložení legislativního návrhu na změnu stávajícího vnitrostátního práva nebo odchylku od něj. Po přijetí by tyto změny nebo odchylky měly být zveřejněny a poté také provedeny jako závazky prostřednictvím změny a přijetí právně závazných správních aktů.

(21)

Na základě právně závazných aktů by mělo být monitorováno dodržování povinností a práv subjektů, na které se akty vztahují. Členské státy by měly mít možnost se rozhodnout, zda bude toto monitorování svěřeno orgánům členského státu, který předal své právní ustanovení, jelikož jsou tyto orgány s těmito pravidly lépe seznámeny, nebo zda bude svěřeno orgánům členského státu, kde jsou tato ustanovení použita, jelikož tyto orgány jsou lépe seznámeny s ostatními částmi právního řádu zavazujících se členských států a s právem, kterým se řídí subjekty, na které se akty vztahují.

(22)

Měla by být vyjasněna ochrana osob s bydlištěm v přeshraničních regionech přímo nebo nepřímo dotčených uplatňováním a monitorováním závazku a pozměněných právních předpisů podle prohlášení, které se cítí být poškozeny jednáním nebo opomenutím v důsledku tohoto uplatňování. Jak v případě závazku, tak prohlášení by se právo sousedního členského státu použilo v zavazujícím se členském státě tak, že by se začlenilo do jeho vlastních právních předpisů, a právní ochrana by tudíž příslušela soudům zavazujících se členských států i tehdy, pokud mají osoby své zákonné bydliště v předávajícím členském státě. Stejná zásada by se měla uplatnit pro opravné prostředky proti členskému státu, jehož správní akt je napaden. U opravných prostředků proti monitorování uplatňování závazku nebo prohlášení by se však měl uplatňovat jiný přístup. Jestliže orgán z předávajícího členského státu souhlasil s tím, že bude monitorovat uplatňování pozměněných právních předpisů zavazujícího se členského státu, a může jednat vůči osobám, které mají bydliště v přeshraniční oblasti, v zastoupení orgánů zavazujícího se členského státu, ale svým vlastním jménem, příslušnými soudy by měly být soudy členského státu, v němž mají tyto osoby své zákonné bydliště. Na druhé straně, pokud příslušný předávající orgán nemůže jednat svým vlastním jménem, ale jménem příslušného zavazujícího se orgánu, příslušnými soudy budou soudy zavazujícího se členského státu bez ohledu na zákonné bydliště osoby.

(23)

Toto nařízení by mělo stanovit pravidla pro jeho provádění, monitorování jeho používání a povinnosti členských států s ohledem na jejich vnitrostátní prováděcí pravidla.

(24)

Aby bylo možné zřídit databázi v souladu s článkem 8 7 , měly by být Komisi uděleny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení pravidel pro její fungování, ochranu údajů a vzor, který má být použit v případě, že informace o provádění a o použití mechanismu jsou předkládány přeshraničními koordinačními místy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s poradním postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9). Z praktických a koordinačních důvodů bude výborem příslušným pro postup přijímání prováděcích aktů „Výbor pro koordinaci evropských strukturálních a investičních fondů“. [pozm. návrh 10]

(25)

Vnitrostátní prováděcí pravidla mají upřesnit, na které příhraniční regiony daného členského státu se závazek nebo prohlášení vztahuje. Nebude-li uvedena konkrétní hranice, může Komise posoudit, zda si pro ni členský stát zvolil jiný mechanismus. [pozm. návrh 11]

(26)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů (článek 8), právo na vzdělání (článek 14), právo svobodné volby povolání a právo pracovat (článek 15), zejména svobodně hledat zaměstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat služby v kterémkoli členském státě, svobodu podnikání (článek 16), přístup k sociálnímu zabezpečení a sociální pomoci (článek 34), přístup ke zdravotní péči (článek 35), a přístup ke službám obecného hospodářského zájmu (článek 36) a vysokou míru ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje (článek 37 ). [pozm. návrh 12]

(27)

Podmínky pro územní spolupráci by měly být vytvořeny v souladu se zásadou subsidiarity zakotvenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Za účelem řešení právních přeshraničních překážek vyvíjejí členské státy individuální, bilaterální nebo i multilaterální iniciativy. Tyto mechanismy však neexistují ve všech členských státech ani pro všechny hranice daného členského státu. Finanční nástroje (zejména Interreg) a právní nástroje (zejména ESÚS) poskytované na úrovni Unie nepostačují k tomu, aby vyřešily právní přeshraniční překážky v celé Unii. Cílů navrhovaného opatření nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a to ani na ústřední, ani na regionální a místní úrovni, ale spíše jich, z důvodu rozsahu či účinků navrhovaného opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie. Je proto zapotřebí, aby zákonodárce Unie přijal další opatření.

(28)

V souladu se zásadou proporcionality uvedenou v čl. 5 odst. 4 SEU by obsah ani forma činnosti Unie neměly překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv. Využití zvláštního mechanismu stanoveného podle tohoto v tomto nařízení k řešení právních překážek v přeshraničních regionech je dobrovolné a nijak nebrání využívání srovnatelných alternativních nástrojů . Jestliže se členský stát rozhodne, že na konkrétní v případě konkrétního společného projektu hranici s jedním či více sousedními členskými státy rozhodne, že bude pokračovat v řešení právních překážek v konkrétním přeshraničním regionu v rámci účinného mechanismu, který zavedl na vnitrostátní úrovni nebo který byl formálně či neformálně zaveden spolu s jedním či více sousedními členskými státy, není nutné zvolit mechanismus podle tohoto nařízení. Stejně tak platí, že pokud se členský stát rozhodne, že se na konkrétní hranici v případě konkrétního společného projektu s jedním či více sousedními členskými státy rozhodne, že se zapojí do stávajícího účinného mechanismu, který byl formálně či neformálně zaveden spolu s jedním či více sousedními členskými státy, za předpokladu, že tento mechanismus umožňuje přistoupení, není nutné zvolit mechanismus podle tohoto nařízení. A pokud se členský stát spolu s jedním či více sousedními členskými státy rozhodne, že formálně či neformálně zavede nový účinný mechanismus k řešení právních překážek bránících realizaci společného projektu v přeshraničních regionech, není nutné zvolit mechanismus podle tohoto nařízení. Toto nařízení proto nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů s ohledem na přeshraniční regiony, pro které nemají členské státy zavedeny žádné účinné mechanismy řešení právních překážek,. [pozm. návrh 13]

(28a)

Toto nařízení by mělo být v souladu se zásadou subsidiarity. V žádném případě není dotčena svrchovanost členských států ani toto nařízení nebude v rozporu s jejich ústavami. [pozm. návrh 14]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanoví dobrovolný mechanismus, který umožní, aby určitý členský stát použil s ohledem na přeshraniční region u jednotlivých společných projektů právní ustanovení jiného členského státu v případě, že by použití právních ustanovení prvně uvedeného členského státu představovalo právní překážku bránící jednu nebo více právních překážek bránících provádění společného projektu (dále jen „mechanismus“). [pozm. návrh 15]

2.   Mechanismus sestává z jednoho z těchto opatření:

a)

uzavření evropského přeshraničního závazku, který je přímo použitelný,

b)

uzavření evropského přeshraničního prohlášení, které by vyžadovalo legislativní postup v členském státě.

3.   Toto nařízení rovněž stanoví

a)

organizaci a úkoly přeshraničních koordinačních míst v členských státech;

b)

koordinační úlohu Komise s ohledem na mechanismus;

c)

právní ochranu osob s bydlištěm v přeshraničním regionu nebo osob, které zde po omezenou dobu pobývají, ve vztahu k mechanismu. [pozm. návrh 16]

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se použije na přeshraniční regiony definované v čl. 3 bodě 1.

2.   Jestliže členský stát sestává z několika územních celků s legislativními pravomocemi, vztahuje se toto nařízení i na tyto územní celky, včetně jejich příslušných orgánů nebo právních ustanovení.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„přeshraničním regionem“ se rozumí území zahrnující sousední pozemní nebo námořní pohraniční regiony ve dvou nebo více členských státech v regionech na úrovni NUTS 3; [pozm. návrh 17]

2)

„společným projektem“ se rozumí jakýkoli prvek infrastruktury s dopadem na daný přeshraniční region nebo jakákoli služba obecného hospodářského zájmu poskytovaná v daném přeshraničním regionu , bez ohledu na to, zda se tento dopad projeví na obou stranách, či pouze na jedné straně hranice ; [pozm. návrh 18]

3)

„právním ustanovením“ se rozumí jakékoli právní nebo správní ustanovení, pravidlo nebo správní praxe, které se použijí na společný projekt bez ohledu na to, zda je přijal či provádí orgán zákonodárné nebo výkonné moci;

4)

„právní překážkou“ se rozumí jakékoli právní ustanovení týkající se plánování, rozvoje, personálního zajištění, financování nebo fungování společného projektu, které brání regionu rozvinout svůj potenciál při přeshraničních interakcích;

5)

„iniciátorem“ se rozumí aktér, který určí právní překážku jednu či více právních překážek a aktivuje mechanismus tím, že předloží iniciační dokument; [pozm. návrh 19]

6)

„iniciačním dokumentem“ se rozumí dokument vypracovaný jedním či více iniciátory za účelem aktivace mechanismu;

7)

„zavazujícím se členským státem“ se rozumí členský stát, na jehož území bude na základě příslušného evropského přeshraničního závazku (dále jen „závazek“) nebo evropského přeshraničního prohlášení (dále jen „prohlášení“) použito jedno či více právních ustanovení předávajícího členského státu, nebo kde bude při absenci vhodného právního ustanovení zavedeno právní řešení ad hoc;

8)

„předávajícím členským státem“ se rozumí členský stát, jehož právní ustanovení se použijí v zavazujícím se členském státě na základě daného závazku nebo prohlášení;

9)

„příslušným zavazujícím se orgánem“ se rozumí orgán v zavazujícím se členském státě, který má na základě daného závazku pravomoc použít na svém území právní ustanovení předávajícího členského státu nebo se v případě prohlášení zavázat k zahájení nezbytného legislativního postupu, který umožní odchylku od jeho domácích právních ustanovení;

10)

„příslušným předávajícím orgánem“ se rozumí orgán v předávajícím členském státě, který má pravomoc přijímat právní ustanovení, jež se použijí v zavazujícím se členském státě, nebo má pravomoc k jejich uplatňování na svém vlastním území, nebo má pravomoc v obou případech;

11)

„oblastí použití“ se rozumí oblast v zavazujícím se členském státě, v níž se použije právní ustanovení předávajícího členského státu nebo právní řešení ad hoc.

Článek 4

Možnosti členských států pro řešení právních překážek

1.   Členský stát Členské státy si může mohou zvolit buď mechanismus, nebo stávající jiné způsoby řešení právních překážek, které brání provádění společného projektu v přeshraničních regionech na konkrétní hranici s jedním či více sousedními členskými státy. [pozm. návrh 20]

2.   Členský stát se může rovněž rozhodnout s ohledem na konkrétní hranici v případě společného projektu v příhraničních regionech s jedním či více sousedními členskými státy, že se připojí připojit ke stávajícímu účinnému způsobu, který formálně či neformálně zavedl jeden či více ze sousedních členských států , nebo s ohledem na prohlášení uplatní mechanismus . [pozm. návrh 21]

3.   Členské státy mohou mechanismus rovněž použít v přeshraničních regionech uplatnit na námořních hranicích nebo společný projekt přeshraničních regionech přeshraničním regionu mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi nebo jednou či více zámořskými zeměmi a územími , přičemž všechny dotčené strany použijí mechanismus dobrovolně . [pozm. návrh 22]

4.   Členské státy Komisi informují o jakémkoli rozhodnutí, které bylo přijato podle tohoto článku.

Článek 5

Přeshraniční koordinační místa

1.   V případě, že si Každý členský stát zvolí mechanismus, zřídí zřídí nebo určí jedno či více přeshraničních koordinačních míst, k čemuž využije jeden z těchto způsobů: [pozm. návrh 23]

a)

určí na vnitrostátní nebo regionální úrovni nebo na obou těchto úrovních přeshraniční koordinační místo jako samostatný orgán;

b)

ustanoví přeshraniční koordinační místo v rámci stávajícího orgánu nebo subjektu na vnitrostátní nebo regionální úrovni;

c)

pověří vhodný orgán nebo subjekt dodatečnými úkoly jako vnitrostátní či regionální přeshraniční koordinační místo.

2.   Zavazující se členské státy a předávající členské státy rovněž určí:

a)

zda tím, kdo může uzavřít a podepsat závazek a rozhodnout, že od data vstupu tohoto závazku v platnost dochází k odchýlení od použitelného vnitrostátního práva, je přeshraniční koordinační místo nebo příslušný zavazující se/předávající orgán, nebo

b)

zda tím, kdo může podepsat prohlášení s formálním uvedením, že příslušný zavazující se orgán učiní vše nutné pro to, aby byly legislativní nebo jiné akty přijaty příslušnými zákonodárnými orgány v daném členském státě v dané lhůtě, je přeshraniční koordinační místo nebo příslušný zavazující se/předávající orgán.

3.   Členské státy sdělí Komisi určená přeshraniční koordinační místa do data, od něhož se použije toto nařízení.

Článek 6

Úkoly přeshraničních koordinačních míst

1.   Každé přeshraniční koordinační místo plní přinejmenším tyto úkoly:

a)

provádí postup uvedený v článcích 10 a 11;

b)

koordinuje přípravu, podpis, provádění a monitorování všech závazků a prohlášení týkajících se území jeho členského státu;

c)

vytváří a udržuje databázi zahrnující všechna přeshraniční koordinační místa týkající se území jeho členského státu;

d)

spolupracuje s přeshraničními koordinačními místy v sousedním členském státu nebo státech, pokud taková přeshraniční koordinační místa existují, a dále spolupracuje s přeshraničními koordinačními místy v jiných územních celcích svého vlastního či jiného členského státu, které mají legislativní pravomoci; [pozm. návrh 24]

e)

spolupracuje s Komisí;

f)

podporuje Komisi, pokud jde o její databázi týkající se prohlášení a závazků.

2.   Každý členský stát nebo každý územní celek, který má legislativní pravomoci v tomto členském státě, se může rozhodnout, že příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu svěří rovněž tyto úkoly:

a)

uzavírat v příslušných případech závazky nebo prohlášení podle čl. 16 odst. 2 a čl. 17 odst. 2;

b)

na žádost daného iniciátora podporovat tohoto iniciátora mimo jiné tím, že určí příslušný zavazující se orgán v témže členském státě nebo příslušný předávající orgán v jiném členském státě;

c)

na žádost daného příslušného zavazujícího se orgánu nacházejícího se v jiném členském státě, který nemá vlastní přeshraniční koordinační místo, provádět předběžnou analýzu iniciačního dokumentu; [pozm. návrh 25]

d)

monitorovat provádění všech závazků a prohlášení týkajících se území jeho členského státu;

e)

připomínat příslušnému zavazujícímu se orgánu, aby dodržel lhůty stanovené v daném závazku nebo prohlášení, a požadovat odpověď v dané lhůtě;

f)

informovat orgán vykonávající dohled nad příslušným zavazujícím se orgánem o nedodržení jakýchkoli lhůt, jež jsou stanoveny v daném závazku nebo prohlášení.

3.   Pokud se alespoň jedna z několika právních překážek týká problému legislativní pravomoci na vnitrostátní úrovni, převezme vnitrostátní přeshraniční koordinační místo úkoly stanovené v článcích 9 až 17 a bude je koordinovat s příslušným regionálním přeshraničním koordinačním místem nebo místy v témže členském státě, ledaže se členský stát rozhodl, že úkoly stanovené v článcích 14 až 17 svěří příslušnému zavazujícímu se orgánu na vnitrostátní úrovni.

4.   Pokud se žádná z právních překážek netýká problému legislativní pravomoci na vnitrostátní úrovni, převezme příslušné regionální vnitrostátní přeshraniční koordinační místo úkoly stanovené v článcích 9 až 17 a bude je koordinovat s jiným regionálním přeshraničním koordinačním místem nebo místy v týchž členských státech v případech, kdy se společný projekt týká více než jednoho územního celku, ledaže se členský stát rozhodl, že úkoly stanovené v článcích 14 až 17 svěří vnitrostátnímu přeshraničním koordinačním místu. Dané příslušné regionální přeshraniční koordinační místo informuje vnitrostátní přeshraniční koordinační místo o jakémkoli postupu týkajícím se závazku nebo prohlášení.

Článek 7

Koordinační úkoly Komise

1.   Komise plní tyto koordinační úkoly:

a)

spolupracuje s přeshraničními koordinačními místy;

b)

zveřejňuje vytvoří, zveřejňuje a vede aktualizovaný seznam aktualizovanou databázi všech vnitrostátních a regionálních přeshraničních koordinačních míst; [pozm. návrh 26]

c)

zřídí a udržuje databázi týkající se všech závazků a prohlášení.

1a.     Komise připraví podpůrnou komunikační strategii s cílem:

a)

podporovat výměnu osvědčených postupů,

b)

poskytovat praktické informace a výklad problematiky a tematického zaměření nařízení a

c)

objasnit přesný postup pro přijetí závazku nebo prohlášení. [pozm. návrh 27]

2.   Komise přijme prováděcí akt, pokud jde o fungování databáze uvedené v odst. 1 písm. c) a vzory, které mají být použity v případě, že jsou informace o provádění a použití mechanismu předkládány přeshraničními koordinačními místy. Tento prováděcí akt se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 23 odst. 2.

KAPITOLA II

Postup, který se týká uzavírání a podpisu závazku nebo podpisu prohlášení

Článek 8

Příprava a předložení iniciačního dokumentu

1.   Iniciátor určí právní překážku jednu či více právních překážek s ohledem na plánování, rozvoj, personální zajištění, financování nebo fungování společného projektu. [pozm. návrh 28]

2.   Iniciátorem je jeden z následujících:

a)

veřejný nebo soukromý subjekt odpovědný za iniciování společného projektu nebo za jeho iniciování i provádění;

b)

jeden či více místních nebo regionálních orgánů, které se nacházejí v daném přeshraničním regionu nebo které v tomto přeshraničním regionu vykonávají veřejnou moc,

c)

subjekt s právní subjektivitou nebo bez právní subjektivity zřízený pro účely přeshraniční spolupráce, který se nachází v daném přeshraničním regionu nebo v daném přeshraničním regionu alespoň částečně působí, včetně evropských seskupení pro územní spolupráci podle nařízení (ES) č. 1082/2006, euroregionů, euregií a podobných entit;

d)

organizace zřízená jménem přeshraničních regionů s cílem prosazovat zájmy přeshraničních území a usnadňovat navazování kontaktů mezi aktéry a sdílení zkušeností, jako je např. Sdružení evropských příhraničních regionů, Mission Opérationnelle Transfrontalière nebo Středoevropská služba pro přeshraniční iniciativy, nebo

e)

několik entit uvedených v bodech a) až d) společně.

3.   Iniciátor připraví iniciační dokument, který vypracuje v souladu s článkem 9.

4.   Iniciátor předloží iniciační dokument příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu zavazujícího se členského státu a zašle kopii příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu předávajícího členského státu.

Článek 9

Obsah iniciačního dokumentu

1.   Iniciační dokument obsahuje přinejmenším tyto prvky:

a)

popis společného projektu a jeho kontextu, souvisejících související jedné či více právních překážek v zavazujícím se členském státě a rovněž důvod pro řešení právní překážky jedné či více právních překážek ; [pozm. návrh 29]

b)

seznam konkrétních právních ustanovení předávajícího členského státu, která řeší právní překážku jednu či více právních překážek , nebo v případě, že žádné vhodné právní ustanovení neexistuje, návrh na právní řešení ad hoc; [pozm. návrh 30]

c)

odůvodnění týkající se oblasti použití;

d)

předpokládanou dobu použití nebo, je-li to řádně odůvodněno, neomezené trvání;

e)

seznam příslušných zavazujících se orgánů;

f)

seznam příslušných předávajících orgánů.

2.   Oblast použití bude omezena na minimum nutné pro účinné provádění společného projektu.

Článek 10

Předběžná analýza iniciačního dokumentu zavazujícím se a předávajícím členským státem nebo státy [pozm. návrh 31]

1.   Analýzu iniciačního dokumentu provede příslušné přeshraniční koordinační místo zavazujícího se členského státu . Spolupracuje se všemi příslušnými zavazujícími se orgány a s vnitrostátními nebo případně jinými regionálními přeshraničními koordinačními místy v zavazujícím se členském státě a s vnitrostátním přeshraničním koordinačním místem v předávajícím členském státě. [pozm. návrh 32]

1a.    Do tří měsíců po obdržení iniciačního dokumentu zašle příslušné přeshraniční koordinační místo předávajícího členského státu svou předběžnou reakci příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu zavazujícího se členského státu. [pozm. návrh 33]

2.   Příslušné přeshraniční koordinační místo zavazujícího se členského státu do tří šesti měsíců po obdržení iniciačního dokumentu přijme jedno či více z těchto opatření, která se písemně sdělí iniciátorovi: [pozm. návrh 34]

a)

informuje iniciátora, že iniciační dokument byl připraven v souladu s článkem 9, a je tedy přípustný;

b)

požádá v případě potřeby o předložení revidovaného iniciačního dokumentu nebo dodatečných specifických informací s uvedením, proč a v čem není iniciační dokument považován za dostatečný;

c)

informuje iniciátora o svém posouzení, podle kterého neexistuje žádná právní překážka, přičemž uvede příslušné důvody a rovněž odkáže na opravné prostředky, které lze podat proti tomuto rozhodnutí podle práva zavazujícího se členského státu;

d)

informuje iniciátora o svém posouzení, podle kterého právní překážku jednu či více právních překážek představuje jeden z případů uvedených v čl. 12 odst. 4, a popíše závazek příslušného zavazujícího se orgánu, pokud jde o změnu nebo úpravu uvedené právní překážky; [pozm. návrh 35]

e)

informuje iniciátora o svém posouzení, podle kterého právní překážku jednu či více právních překážek představuje jeden z případů uvedených čl. 12 odst. 4, přičemž uvede své důvody pro zamítnutí změny nebo úpravy právní překážky a odkáže na opravné prostředky, které lze podat tomuto rozhodnutí podle práva zavazujícího se členského státu; [pozm. návrh 36]

f)

zaváže se vůči iniciátorovi, že najde řešení právní překážky nebo překážek do šesti měsíců, a to buď podpisem závazku s přeshraničním koordinačním místem předávajícího členského státu nebo s příslušným předávajícím orgánem určeným předávajícím členským státem, nebo navržením právního řešení ad hoc v právním rámci zavazujícího se členského státu;

fa)

nasměruje iniciátora, aby si zvolil některý ze stávajících mechanismů, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2, s cílem vyřešit jednu či více právních překážek bránících provádění společného projektu, nebo aby přímo předal iniciační dokument příslušnému orgánu podle odpovídajícího mechanismu; [pozm. návrh 37]

fb)

informuje iniciátora, že jeden či více dotčených členských států se rozhodl neřešit jednu či více právních překážek, na něž iniciátor upozornil, a informuje iniciátora písemně o důvodech tohoto rozhodnutí. [pozm. návrh 38]

3.   V řádně odůvodněných případech může příslušný zavazující se orgán jednou prodloužit lhůtu uvedenou v odst. 2 písm. f), a to nejvýše o šest měsíců, a příslušně o tom informuje iniciátora a předávající členský stát s písemným odůvodněním.

Článek 11

Předběžná analýza iniciačního dokumentu předávajícím členským státem

Po obdržení iniciačního dokumentu provede příslušné přeshraniční koordinační místo předávajícího členského státu rovněž úkony uvedené v čl. 10 odst. 2 a může zaslat svou předběžnou reakci příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu zavazujícího se členského státu. [pozm. návrh 39]

Článek 12

Následné činnosti po předběžné analýze iniciačního dokumentu

1.   Pokud příslušné přeshraniční koordinační místo zavazujícího se členského státu požádá o revidovaný iniciační dokument nebo dodatečné specifické informace, provede analýzu revidovaného dokumentu nebo dodatečných specifických informací, případně obojího a do tří šesti měsíců po jejich obdržení přijme taková opatření jako v případě, že by byl iniciační dokument předkládán poprvé. [pozm. návrh 40]

2.   Jestliže se příslušné přeshraniční koordinační místo zavazujícího se členského státu domnívá, že revidovaný iniciační dokument není stále vyhotoven v souladu s článkem 10 nebo že dodatečné specifické informace stále nejsou dostačující, do tří šesti měsíců po obdržení revidovaného iniciačního dokumentu informuje písemně iniciátora o svém rozhodnutí postup ukončit. Toto rozhodnutí musí být řádně odůvodněno. [pozm. návrh 41]

3.   V případě, že analýza příslušného přeshraničního koordinačního místa zavazujícího se členského státu nebo příslušného zavazujícího se orgánu dojde k závěru, že se právní překážka popsaná jedna či více právních překážek popsaných v iniciačním dokumentu zakládá zakládají na nesprávném pochopení nebo nesprávném výkladu příslušných právních předpisů nebo na nedostatku informací o příslušných právních předpisech, ukončí se postup informováním iniciátora o tom, že z posouzení vyplývá, že neexistuje žádná právní překážka. [pozm. návrh 42]

4.   V případě, že právní překážku jednu či více právních překážek představuje jen správní ustanovení, pravidlo nebo správní praxe zavazujícího se členského státu nebo správní ustanovení, pravidlo či správní praxe, které jsou jasně odlišeny od ustanovení přijatého podle legislativního postupu, a je tedy možné je změnit nebo upravit bez legislativního postupu, příslušný zavazující se orgán iniciátora písemně informuje do osmi měsíců o tom, zda je či není ochoten provést změny nebo úpravy příslušného správního ustanovení, pravidla nebo správní praxe. [pozm. návrh 43]

5.   V řádně odůvodněných případech může příslušný zavazující se orgán jednou prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 4, a to nejvýše o osm měsíců, a příslušně o tom informuje iniciátora a předávající členský stát s písemným odůvodněním.

Článek 13

Příprava návrhu závazku nebo prohlášení

Návrh závazku nebo návrh prohlášení vypracuje v souladu s článkem 14 přeshraniční koordinační místo nebo příslušný zavazující se orgán zavazujícího se členského státu na základě iniciačního dokumentu.

Článek 14

Obsah návrhu závazku a návrhu prohlášení

1.   Návrh závazku obsahuje přinejmenším tyto prvky:

a)

popis společného projektu a jeho kontextu, souvisejících související jedné či více právních překážek a rovněž důvod pro řešení právní překážky jedné či více právních překážek ; [pozm. návrh 44]

b)

seznam konkrétních právních ustanovení, která představují právní překážku jednu či více právních překážek a která se tudíž na společný projekt nepoužijí; [pozm. návrh 45]

c)

oblast použití;

d)

doba použití a její odůvodnění;

e)

příslušný zavazující se orgán nebo orgány;

f)

konkrétní právní ustanovení předávajícího členského státu, které se použije na společný projekt;

g)

návrh právního řešení ad hoc v případě, že v právním rámci předávajícího členského státu neexistuje žádné vhodné právní ustanovení;

h)

příslušný předávající orgán nebo orgány;

i)

orgán nebo orgány zavazujícího se členského státu, které jsou příslušné pro provádění i monitorování;

j)

orgán nebo orgány předávajícího členského státu, kterým má být na základě návrhu svěřeno společné provádění i monitorování;

k)

datum jeho vstupu v platnost.

Datem vstupu v platnost uvedeným v písmenu k) je buď den, kdy poslední ze dvou přeshraničních koordinačních míst nebo příslušných orgánů připojí svůj podpis, nebo kdy je o tom vyrozuměn iniciátor.

2.   Kromě prvků uvedených v odstavci 1 se v návrhu závazku uvede i datum použití, jež může být:

a)

stanoveno na tentýž den jako jeho vstup v platnost;

b)

stanoveno se zpětným účinkem;

c)

odloženo na datum v budoucnosti.

3.   Návrh prohlášení zahrnuje kromě prvků uvedených v odstavci 1 formální prohlášení o lhůtě či lhůtách, do kdy každý příslušný zavazující se orgán předloží formální návrh příslušnému zákonodárnému orgánu s cílem provést příslušnou změnu vnitrostátních právních ustanovení.

Datum uvedené v prvním pododstavci nesmí být pozdější než 12 měsíců po uzavření prohlášení.

Článek 15

Předání návrhu závazku nebo návrhu prohlášení

1.   Jestliže příslušný zavazující se orgán připravil návrh závazku nebo návrh prohlášení, předá tento návrh příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu zavazujícího se členského státu:

a)

nejvýše do tří šesti měsíců po předání informací podle čl. 10 odst. 2 nebo čl. 12 odst. 1 a 2; [pozm. návrh 46]

b)

nejvýše do osmi měsíců podle čl. 12 odst. 4 odst. 5.

2.   Jestliže příslušné přeshraniční koordinačnímu místo zavazujícího se členského státu připravilo návrh závazku nebo návrh prohlášení nebo jestliže je obdrželo od příslušného zavazujícího se orgánu, předá tento návrh příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu předávajícího členského státu ve lhůtách uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b).

3.   V obou případech je zaslána rovněž kopie pro informaci iniciátorovi.

Článek 16

Úkoly předávajícího členského státu při uzavírání a podpisu závazku nebo při podpisu prohlášení

1.   Příslušné přeshraniční koordinační místo předávajícího členského státu přezkoumá návrh závazku nebo návrh prohlášení obdrženého podle článku 15, a nejpozději do tří šesti měsíců po obdržení tohoto návrhu a po konzultaci s příslušnými předávajícími orgány přijme jedno či více z těchto opatření: [pozm. návrh 47]

a)

schválí návrh závazku nebo návrh prohlášení, podepíše dvě vyhotovení a zašle jedno zpět příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu zavazujícího se členského státu;

b)

schválí návrh závazku nebo návrh prohlášení po opravě nebo doplnění informací uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. f) a h), podepíše dvě vyhotovení revidovaného návrhu závazku nebo návrhu prohlášení a zašle jedno zpět příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu zavazujícího se členského státu;

c)

odmítne podepsat návrh závazku nebo návrh prohlášení a předá podrobné odůvodnění příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu zavazujícího se členského státu;

d)

odmítne podepsat návrh závazku nebo návrh prohlášení a zašle zpět pozměněný návrh, pokud jde o informace uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c), d) a případně písm. g) a v případě návrhu závazku rovněž informace uvedené v čl. 14 odst. 2, s odůvodněním změn příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu zavazujícího se členského státu;

2.   V členských státech, ve kterých závazek nebo prohlášení podepisuje příslušný předávající orgán, zašle příslušné přeshraniční koordinační místo předávajícího členského státu v souladu s odst. 1 písm. a) a b) obě jedno ze dvou vyhotovení podepsaná podepsaných příslušným předávajícím orgánem příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu zavazujícího se členského státu . [pozm. návrh 48]

3.   Pokud předávající členský stát v souladu s odst. 1 písm. a) nebo b) souhlasí s podpisem závazku nebo prohlášení, rovněž výslovně potvrdí, že příslušný orgán nebo orgány, kterým má být na základě návrhu svěřeno společné provádění i monitorování závazku nebo prohlášení podle čl. 14 odst. 1 písm. j), převezmou úkoly, jež mají být provedeny v oblasti použití, nebo to výslovně odmítne.

Článek 17

Úkoly zavazujícího se členského státu při uzavírání a podpisu závazku nebo při podpisu prohlášení

1.   Příslušné přeshraniční koordinační místo zavazujícího se členského státu přezkoumá odpověď předanou příslušným přeshraničním koordinačním místem předávajícího členského státu a nejpozději do jednoho měsíce tří měsíců po jejím obdržení učiní jedno či více z těchto opatření, která se písemně sdělí příslušnému předávajícímu orgánu: [pozm. návrh 49]

a)

v případě čl. 16 odst. 2 1 písm. a) finalizuje závazek nebo prohlášení, podepíše dvě tří vyhotovení a zašle jedno zpět příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu předávajícího členského státu k podpisu; [pozm. návrh 50]

b)

v případě čl. 16 odst. 2 1 písm. b) změní závazek nebo prohlášení s ohledem na informace v návrhu závazku nebo návrhu prohlášení v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. f) a h), finalizuje závazek nebo prohlášení, podepíše dvě tři vyhotovení a zašle jedno zpět příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu předávajícího členského státu k podpisu; [pozm. návrh 51]

c)

v případě čl. 16 odst. 2 1 písm. c) informuje iniciátora a Komisi a připojí odůvodnění uvedené příslušným předávajícím orgánem; [pozm. návrh 52]

d)

v případě čl. 16 odst. 2 1 písm. d) posoudí změny a buď postupuje v souladu s písmenem b) tohoto odstavce, nebo znovu zahájí druhý postup podle článku 9 v souladu s ustanoveními písmene c) tohoto odstavce , přičemž uvede, proč příslušný zavazující se orgán nemůže některé nebo všechny změny přijmout. [pozm. návrh 53]

2.   Po obdržení závazku nebo prohlášení, rovněž podepsaných příslušným přeshraničním koordinačním místem nebo příslušným předávajícím orgánem v případech uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b), nebo pokud příslušné přeshraniční koordinační místo předávajícího členského státu kladně reagovalo na druhý postup uvedený v odst. 1 písm. d), příslušné přeshraniční koordinační místo zavazujícího se členského státu: [pozm. návrh 54]

a)

předá finalizovaný závazek nebo prohlášení iniciátorovi;

b)

předá druhé vyhotovení příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu předávajícího členského státu;

c)

zašle kopii všem příslušným zavazujícím se orgánům;

d)

zašle kopii koordinačnímu místu na úrovni EU a

e)

požádá příslušný útvar v zavazujícím se členském státě odpovědný za úřední publikace, aby závazek nebo prohlášení zveřejnil.

KAPITOLA III

Provádění a monitorování závazků a prohlášení

Článek 18

Provádění závazku

1.   K informacím uvedeným v čl. 17 odst. 2 písm. c) a zaslaným všem dotčeným příslušným zavazujícím se orgánům se přiloží harmonogram, podle něhož všechny tyto orgány případně pozmění správní akt přijatý podle platného práva, které se vztahuje na společný projekt, a přijmou správní akt, který je zapotřebí pro uplatnění závazku na společný projekt, aby se na něj mohlo použít právní ustanovení předávajícího členského státu nebo právní řešení ad hoc.

2.   Kopie harmonogramu bude zaslána vnitrostátnímu a případně regionálnímu přeshraničnímu koordinačnímu místu zavazujícího se členského státu.

3.   Správní akt uvedený v odstavci 1 se přijme a oznámí iniciátorovi, zejména veřejnému nebo soukromému subjektu odpovědnému za iniciování společného projektu nebo za jeho iniciování i provádění, v souladu s vnitrostátním právem, které se na tyto správní akty použije.

4.   Po přijetí všech správních aktů týkajících se daného společného projektu informuje přeshraniční koordinační místo zavazujícího se členského státu přeshraniční koordinační místo předávajícího členského státu a koordinační místo na úrovni EU.

5.   Přeshraniční koordinační místo předávajícího členského státu případně informuje příslušné předávající orgány.

Článek 19

Provádění prohlášení

1.   Každý příslušný zavazující se orgán uvedený v prohlášení podle čl. 14 odst. 3 předloží do příslušného data, které je stanoveno v podepsaném prohlášení, formální návrh příslušnému zákonodárnému orgánu, aby příslušně pozměnil vnitrostátní právní ustanovení.

2.   V případě, že příslušné datum, které je stanoveno v podepsaném prohlášení, nelze dodržet, zejména s ohledem na nadcházející volby do příslušného zákonodárného orgánu, informuje o tom příslušný zavazující se orgán písemně iniciátora a rovněž příslušné přeshraniční koordinační místo zavazujícího se i předávajícího členského státu.

3.   Po předložení formálního návrhu příslušnému zákonodárnému orgánu informuje příslušný zavazující se orgán písemně iniciátora a příslušné přeshraniční koordinační místo zavazujícího se i předávajícího členského státu o monitorování prováděném v příslušném zákonodárném orgánu, a to každých šest měsíců po datu formálního předložení.

4.   Po vstupu pozměňujícího legislativního aktu v platnost či po jeho zveřejnění v Úředním věstníku nebo v obou těchto případech pozmění každý příslušný zavazující se orgán správní akt přijatý podle platného vnitrostátního práva týkajícího se společného projektu a přijme správní akt, který je zapotřebí pro použití pozměněných právních ustanovení na společný projekt.

5.   Správní akt uvedený v odstavci 4 se přijme a oznámí iniciátorovi, zejména pokud je jím veřejný nebo soukromý subjekt odpovědný za iniciování společného projektu nebo za jeho iniciování i provádění, v souladu s vnitrostátním právem, které se na tyto správní akty použije.

6.   Po přijetí všech správních aktů týkajících se daného společného projektu informuje přeshraniční koordinační místo zavazujícího se členského státu přeshraniční koordinační místo předávajícího členského státu a koordinační místo na úrovni EU.

7.   Přeshraniční koordinační místo předávajícího členského státu případně informuje příslušné předávající orgány.

Článek 20

Monitorování závazků a prohlášení

1.   Na základě správních aktů uvedených v čl. 18 odst. 1 a v čl. 19 odst. 4 rozhodnou zavazující se a předávající členské státy, zda se monitorováním uplatňování závazku nebo pozměněných vnitrostátních předpisů podle prohlášení pověří orgány předávajícího členského státu, zejména vzhledem k jejich odborným zkušenostem s předávanými právními ustanoveními, nebo orgány zavazujícího se členského státu.

2.   Jsou-li monitorováním uplatňování předaných právních ustanovení pověřeny orgány předávajícího členského státu, rozhodne zavazující se členský stát po dohodě s předávajícími členskými státy, zda orgány předávajícího členského státu jednají s adresáty monitorovacích úkolů v zastoupení a jménem orgánů zavazujícího se členského státu, nebo v zastoupení, ale vlastním jménem.

KAPITOLA IV

Právní ochrana proti uplatňování a monitorování závazků a prohlášení

Článek 21

Právní ochrana proti uplatňování závazků nebo prohlášení

1.   Každá osoba s bydlištěm na území, na něž se vztahuje závazek nebo prohlášení, nebo která, ač nemá bydliště na tomto území, je uživatelem služby obecného hospodářského zájmu poskytované na tomto území (dále jen „osoba s bydlištěm v přeshraničním regionu“), a jež se cítí být poškozena jednáním nebo opomenutím, pokud jde o použití právního ustanovení předávajícího členského státu podle závazku nebo prohlášení, je oprávněna usilovat o právní nápravu u soudů zavazujícího se členského státu.

2.   Příslušnými soudy pro podání opravných prostředků proti správním aktům přijatým podle čl. 18 odst. 3 a čl. 19 odst. 5 jsou výlučně soudy členského státu, jehož orgány správní akt vydaly.

3.   Žádné ustanovení v tomto nařízení nebrání osobám uplatňovat jejich vnitrostátní ústavní práva na podání opravných prostředků proti orgánům, které jsou stranami závazku, pokud jde o:

a)

správní rozhodnutí týkající se činností prováděných v souladu se závazkem;

b)

přístup ke službám v jejich vlastním jazyce a

c)

přístup k informacím.

Pro tyto případy jsou příslušné soudy členského státu, podle jehož ústavy vznikají práva na podání opravného prostředku.

Článek 22

Právní ochrana proti monitorování závazků nebo prohlášení

1.   Jestliže příslušný předávající orgán souhlasil s monitorováním použití právních ustanovení předávajícího členského státu v příslušné oblasti a může jednat svým vlastním jménem vůči osobám s bydlištěm v přeshraničním regionu zavazujícího se členského státu, jsou příslušnými soudy pro podání opravných prostředků proti jednání či opomenutí tohoto orgánu soudy členského státu, v němž mají tyto osoby své zákonné bydliště.

2.   Jestliže příslušný předávající orgán souhlasil s monitorováním použití právních předpisů zavazujícího se členského státu na území zavazujícího se členského státu, ale nemůže jednat svým vlastním jménem vůči osobám s bydlištěm v přeshraničním regionu, jsou příslušnými soudy pro podání právních prostředků proti jednání či opomenutí tohoto orgánu pouze soudy zavazujícího se členského státu, a to i s ohledem na osoby, které mají své zákonné bydliště v předávajícím členském státě.

KAPITOLA V

Závěrečná ustanovení

Článek 23

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro koordinaci evropských strukturálních a investičních fondů zřízený podle čl. 108 odst. 1 nařízení (EU) č. [nové nařízení o společných ustanoveních]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 24

Prováděcí ustanovení v členských státech

1.   Členské státy přijmou vhodná ustanovení k zajištění účinného uplatňování tohoto nařízení.

2.   Do data, od něhož se použije toto nařízení, sdělí členské státy Komisi ustanovení, jež byla přijata na základě odstavce 1.

3.   Komise informace obdržené od členských států zveřejní.

Článek 25

Podávání zpráv

1.    Do dd/mm/rrrr [tj. 1. dne měsíce následujícího po vstupu tohoto nařízení v platnost + pět let tři roky ] Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů zprávu posuzující uplatňování tohoto nařízení na základě ukazatelů jeho účinnosti, efektivity, relevance evropské přidané hodnoty a prostoru pro zjednodušení.

2.     Ve zprávě zmíněné v odstavci 1 Komise uvede konkrétní odkaz na zeměpisnou a tematickou oblast působnosti tohoto nařízení, jak vymezuje čl. 3 body 1 a 2.

3.     Před vypracováním zprávy uspořádá Komise veřejnou konzultaci s rozličnými zúčastněnými subjekty, včetně místních a regionálních orgánů veřejné správy a organizací občanské společnosti. [pozm. návrh 55]

Článek 26

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od … [první den měsíce následujícího po dni vstupu tohoto nařízení v platnost + jeden rok].

Článek 24 se však použije od [první den měsíce následujícího po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 124.

(2)  Úř. věst. C …

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019.

(4)  Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“, COM(2017)0534, 20.9.2017.

(5)  Pět programových období Interreg následovalo po sobě: INTERREG I (1990–1993), INTERREG II (1994–1999), INTERREG III (2000–2006), INTERREG IV (2007–2013) a INTERREG V (2014–2020).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/637


P8_TA(2019)0119

Návrh Dohody o spolupráci mezi Eurojustem a Gruzií *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření Dohody o spolupráci mezi Eurojustem a Gruzií ze strany Eurojustu (13483/2018 – C8-0484/2018 – 2018/0813(CNS))

(Konzultace)

(2020/C 449/65)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Rady (13483/2018),

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0484/2018),

s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (1), a zejména na čl. 26a odst. 2 tohoto rozhodnutí,

s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0065/2019),

1.

schvaluje návrh Rady;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby opětovně konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/638


P8_TA(2019)0120

Hodnocení zdravotnických technologií ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hodnocení zdravotnických technologií a změně směrnice 2011/24/EU (COM(2018)0051 – C8-0024/2018 – 2018/0018(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/66)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0051),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nímž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0024/2018),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, německým Spolkovým sněmem, francouzským Senátem a polským Sejmem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2018 (1),

s ohledem na článek 59 a 39 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (A8-0289/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2);

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, pokud svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 28.

(2)  Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 3. října 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0369).


P8_TC1-COD(2018)0018

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady EU …/… o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 a čl. 168 odst. 4 této smlouvy, [pozm. návrh 1]

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vývoj zdravotnických technologií je hlavní hnací silou hospodářského růstu a inovací má pro dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví, kterou musí zajistit politika Unii. oblasti zdraví, klíčový význam, a to ku prospěchu všech občanů . Zdravotnické technologie představují inovativní ekonomické odvětví, které Je součástí celkového trhu pro výdaje na zdravotnictví, který tvoří 10 % hrubého domácího produktu EU. Zdravotnické technologie zahrnují léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a léčebné postupy a rovněž opatření pro prevenci, diagnózu nebo léčbu nemocí. [pozm. návrh 2]

(1a)

Výdaje na léčivé přípravky představovaly v roce 2014 1,41 % HDP a 17,1 % celkových nákladů na zdravotní péči, což znamená významnou složku těchto nákladů. Náklady na zdravotní péči v EU představují 10 % HDP, tedy 1 300 000 milionů EUR ročně, z čehož 220 000 milionů EUR připadá na výdaje za léčiva a 110 000 milionů EUR na zdravotnické prostředky. [pozm. návrh 3]

(1b)

Rada ve svých závěrech ze dne 16. června 2016 a Parlament ve svém usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům  (4) , zdůraznily, že přístup k léčivým přípravkům a inovativním technologiím se v Unii potýká s mnoha překážkami, přičemž hlavními překážkami jsou nedostatek nových způsobů léčby některých chorob a vysoká cena léčivých přípravků, které v mnoha případech nemají přidanou terapeutickou hodnotu. [pozm. návrh 4]

(1c)

Registraci léčivých přípravků uděluje Evropská agentura pro léčivé přípravky na základě na zásad bezpečnosti a účinnosti. Hodnocení komparativní účinnosti provádějí obvykle agentury členských států zabývající se hodnocením zdravotnických technologií, jelikož u registrací nebývají prováděny studie komparativní účinnosti. [pozm. návrh 5]

(2)

Hodnocení zdravotnických technologií je proces, který se opírá o  vědecké důkazy a který příslušným orgánům umožňuje určit relativní účinnost nových či stávajících technologií. Hodnocení zdravotnických technologií se zaměřuje zejména na přidanou terapeutickou hodnotu zdravotnické technologie v porovnání s jinými novými či stávajícími zdravotnickými technologiemi. [pozm. návrh 6]

(2a)

Jak uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO) během 67. Světového zdravotnického shromáždění pořádaného v květnu 2014, musí být hodnocení zdravotnických technologií nástrojem na podporu všeobecné zdravotní péče. [pozm. návrh 7]

(2b)

Hodnocení zdravotnických technologií by mělo podporovat inovace, které nabízejí nejlepší výsledky pro pacienty a společnost obecně, a je nezbytným nástrojem, který má zajistit správné zavádění a používání zdravotnických technologií. [pozm. návrh 8]

(3)

Hodnocení zdravotnických technologií zahrnuje jak klinické, tak neklinické aspekty zdravotnické technologie. Společné akce týkající se hodnocení zdravotnických technologií spolufinancované z prostředků EU (dále jen „společné akce EUnetHTA“) identifikovaly devět oblastí, podle nichž se zdravotnické technologie hodnotí. Čtyři z těchto devíti oblastí (jež tvoří „hlavní model HZT“) jsou klinické a pět neklinických. Čtyři klinické oblasti hodnocení se týkají identifikace zdravotního problému a stávající technologie, zkoumání technických vlastností hodnocené technologie, její relativní bezpečnosti a relativní klinické účinnosti. Pět neklinických oblastí hodnocení se týká posouzení technologie z hlediska nákladů a ekonomického hlediska a dále jejích etických, organizačních, sociálních a právních aspektů. Klinické oblasti jsou proto vhodnější pro společné hodnocení na úrovni EU vzhledem k jejich vědecké důkazní základně, zatímco hodnocení neklinických oblastí je spíše úžeji spjato s vnitrostátní a regionální situací a přístupy. [pozm. návrh 9]

(3a)

Zdravotničtí pracovníci, pacienti a zdravotnická zařízení potřebují vědět, zda nová zdravotnická technologie představuje z hlediska přínosů a rizik zlepšení stávajících zdravotnických technologií, či nikoliv. Cílem společných klinických hodnocení je proto určit přidanou terapeutickou hodnotu nových nebo stávajících zdravotnických technologií ve srovnání s jinými novými nebo stávajícími zdravotnickými technologiemi tak, že je provedeno srovnávací hodnocení na základě porovnání se zásahem („standardní léčbou“), který je v současné době prokázán jako nejlepší, nebo při porovnání s v současné době nejčastější léčbou, neexistuje-li léčba standardní. [pozm. návrh 10]

(4)

Výstup Hodnocení zdravotnických technologií je důležitým nástrojem na podporu kvalitních inovací, na nasměrování výzkumu do oblastí, které řeší nenaplněné (diagnostické, terapeutické nebo procedurální) potřeby systémů zdravotnictví a klinické a sociální priority. Hodnocení zdravotnických technologií rovněž může zlepšovat klinické důkazy využívané při klinickém rozhodování, zvyšovat účinnost využívání zdrojů a udržitelnost zdravotních systémů, rozšiřovat přístup pacientů ke zdravotnickým technologiím a zvyšovat konkurenceschopnost tohoto odvětví prostřednictvím větší předvídatelnosti a účinnějšího výzkumu. Členské státy využívají výsledky hodnocení zdravotnických technologií ke zvýšení množství klinických důkazů při rozhodování o zavádění zdravotnických technologií se použije k přijímání informovaných rozhodnutí ohledně přidělování rozpočtových prostředků v oblasti zdravotnictví například v souvislosti se stanovením úrovní cen nebo úhrad do svého systému, tedy při přijímání rozhodnutí o způsobu přidělování rozpočtových prostředků .zdravotnických technologií. Hodnocení zdravotnických technologií tak může členským státům pomoci při vytváření a zachování udržitelných systémů zdravotní péče a stimulaci inovací, které přinášejí lepší výsledky pacientům. [pozm. návrh 11]

(4a)

Spolupráce při hodnocení zdravotnických technologií může hrát roli také během celého cyklu zdravotnické technologie: v prvních fázích vývoje, prostřednictvím „mapování terénu“ pro určení technologií, jež budou mít významný dopad; v raných fázích dialogu a vědeckého poradenství; pro lepší návrh studie, aby se zajistila větší účinnost výzkumu; a v hlavních fázích celkového hodnocení, když je již technologie zavedena. A konečně může hodnocení zdravotnických technologií pomáhat při rozhodování o upuštění od technologie v případech, kdy se technologie stane zastaralou a ve srovnání s lepšími dostupnými alternativami již není vhodná. Hlubší spolupráce mezi členskými státy v oblasti hodnocení zdravotnických technologií může pomoci také při zdokonalování a harmonizaci standardů péče a při diagnostice a screeningu novorozenců v celé EU. [pozm. návrh 12]

(4b)

Spolupráce na hodnocení zdravotnických technologií nemusí být omezena na farmaceutické výrobky a zdravotnické prostředky. Může zahrnovat také oblasti, jako je diagnostika používaná k doplnění léčby, chirurgické zákroky, prevence, skríning a programy na podporu zdraví, nástroje informačních a komunikačních technologií (IKT), organizační plány ve zdravotnictví a postupy integrované péče. Požadavky na hodnocení různých technologií se liší v závislosti na jejich specifické povaze, a proto by měl být, co se týče těchto různých technologií, zajištěn důsledný přístup k jejich hodnocení. Kromě toho je pravděpodobné, že v konkrétních oblastech, jako je léčba vzácných onemocnění, léčivé přípravky pro pediatrické využití, cílené lékařství nebo moderní terapie, bude přínos spolupráce na úrovni Unie ještě vyšší. [pozm. návrh 13]

(5)

Provádění souběžných hodnocení více členskými státy a rozdíly mezi vnitrostátními právními a správními předpisy týkajícími se procesů a metodik hodnocení mohou vést k tomu, že subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií musí řešit četné a rozdílné duplicitní požadavky na údaje. Může to rovněž vést k vyvíjení dvojího úsilí i kolísání výstupů, což zvyšuje ke zvýšení finanční a administrativní zátěž zátěže a může být překážkou pro volný pohyb dotčených zdravotnických technologií a hladké fungování vnitřního trhu. V některých odůvodněných případech, kdy je nutné přihlédnout ke specifickému charakteru vnitrostátních a regionálních systémů zdravotnictví, může být nezbytné provést doplňkové hodnocení určitých aspektů. Provádění hodnocení, která nemají vliv na rozhodování některých členských států, by však mohlo vést k průtahům při zavádění inovativních technologií, a oddálit tak přístup pacientů k přínosným inovativním způsobům léčby. [pozm. návrh 14]

(6)

Přestože členské Členské státy již provedly několik společných hodnocení v rámci společných akcí spolufinancovaných z prostředků EU. tvorba výstupů byla neefektivní, jelikož vycházela ze spolupráce na bázi projektů, aniž by existoval udržitelný model spolupráce. Míra využívání výsledků společných Tato hodnocení byla provedena ve smyslu článku 15 směrnice 2011/24/EU Evropského parlamentu a Rady  (5) ve třech etapách , prostřednictvím tří společných akcí , z nichž každá měla vlastní specifické cíle a rozpočet: EUnetHTA 1, od roku 2010 do roku 2012 (6 milionů EUR); EUnetHTA 2, od roku 2012 do roku 2015 (9,5 milionu EUR) a EUnetHTA 3, která byla zahájena v červnu 2016 a má skončit v roce 2020 (20 milionů EUR). S ohledem na časové vymezení těchto akcí, včetně jejich a v zájmu zachování kontinuity zavádí toto nařízení udržitelnější metodu , která kontinuitu společných klinických hodnocení zajistí. Mezi nejdůležitější výsledky spolupráce se zatím řadí „hlavní model HTA“, který představuje rámec pro zprávy o hodnocení zdravotnických technologií, databáze pro společné využívání projektů, ať už plánovaných, aktuálně probíhajících nebo nedávno zveřejněných jednotlivými agenturami, databáze a znalostní základna pro uchovávání informací a stav hodnocení, na úrovni členských států je nadále nízká, což znamená, že se nedostatečně řeší zdvojování slibných technologií nebo žádostí o další studie, které by vyplynuly z  hodnocení týchž zdravotnických technologií orgány a subjekty a soubor metodických pokynů podpůrných nástrojů pro agentury provádějící hodnocení zdravotnických technologií, v různých členských státechtotožných či podobných termínech včetně pokynů týkajících se úpravy zprávy podle jednotlivých zemí. [pozm. návrh 15]

(6a)

V rámci společných akcí však byla tvorba výstupů neefektivní a vycházela ze spolupráce na bázi projektů, neboť neexistoval udržitelný model spolupráce. Míra využívání výsledků společných akcí, včetně jejich společných klinických hodnocení, na úrovni členských států je nadále nízká, což znamená, že se nedostatečně řeší zdvojování hodnocení týchž zdravotnických technologií orgány a subjekty pro hodnocení zdravotnických technologií v různých členských státech v totožných či podobných termínech. [pozm. návrh 16]

(7)

Rada Ve svých závěrech z prosince 2014 o inovacích ve prospěch pacientů  (6) uznala Rada klíčovou úlohu hodnocení zdravotnických technologií jako nástroje politiky v oblasti zdraví, který má podporovat důkazy podložené, udržitelné spravedlivé volby v oblasti zdravotní péče a zdravotnických technologií ku prospěchu pacientů. Rada dále vyzvala Komisi, aby dále nadále podporovala udržitelnou spolupráci, a požádala o další společnou práci v oblasti hodnocení zdravotnických technologií mezi členskými státy a nutnost prozkoumat možnosti spolupráce v oblasti výměny informací mezi příslušnými subjekty. Kromě toho Rada ve svých závěrech o personalizované medicíně pro pacienty z prosince 2015 vyzvala členské státy a Komisi, aby posílily metodiku hodnocení zdravotnických technologií, kterou by bylo možné uplatnit na personalizovanou medicínu, a ve svých závěrech o posílení rovnováhy farmaceutických systémů v Evropské unii a jejích členských státech z června 2016 bylo opětovně potvrzeno, že členské státy ve spolupráci na hodnocení zdravotnických systémů jednoznačně vidí přidanou hodnotu. Společná zpráva GŘ ECFIN Komise a Výboru pro hospodářskou politiku z října 2016 pak požaduje další posílení evropské spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických systémů. [pozm. návrh 17].

(8)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům (7), vyzval Komisi, aby co nejdříve vypracovala právní předpis týkající se evropského systému pro hodnocení zdravotnických technologií a harmonizovala transparentní kritéria hodnocení zdravotnických technologií za účelem posouzení přidané terapeutické hodnoty léčiv a relativní účinnosti zdravotnických technologií ve srovnání s nejlepšími dostupnými alternativami s přihlédnutím k úrovni inovace a prospěchu pro pacienty . [pozm. návrh 18]

(9)

Ve svém sdělení z roku 2015 o zlepšování jednotného trhu (8) Komise oznámila, že hodlá zavést iniciativu týkající se hodnocení zdravotnických technologií v zájmu posílení koordinace, aby se zamezilo vícenásobným hodnocením určitého výrobku v různých členských státech a zlepšilo fungování jednotného trhu pro zdravotnické technologie.

(10)

V zájmu zajištění lepšího fungování vnitřního trhu a přispění k vysokému stupni ochrany lidského zdraví je vhodné sblížit pravidla, jimiž se řídí provádění klinických hodnocení na vnitrostátní úrovni a klinických hodnocení určitých zdravotnických technologií na úrovni Unie, čímž se rovněž podpoří pokračování dobrovolné spolupráce mezi členskými státy na určitých aspektech hodnocení zdravotnických technologií. Toto sblížení by mělo zaručit nejvyšší normy kvality a mělo by odrážet osvědčené dostupné postupy. Nemělo by vést ke sblížení směrem k nejnižšímu společnému jmenovateli ani nutit orgány pro hodnocení zdravotnických technologií, které mají větší odborné zkušenosti a vyšší normy, aby se spokojily s nižšími požadavky. Mělo by to vést spíše ke zvýšení kapacity a kvality hodnocení zdravotnických technologií na celostátní (a regionální) úrovni. [pozm. návrh 19]

(11)

V souladu s čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jsou členské státy odpovědné za organizaci svého systému zdravotnictví a za poskytování zdravotní péče. Proto je vhodné omezit oblast působnosti pravidel Unie na ty aspekty hodnocení zdravotnických technologií, které se týkají klinického hodnocení zdravotnické technologie. a zejména zajistit, aby se závěry hodnocení zaměřovaly pouze na zjištění týkající se porovnání účinnosti zdravotnické technologie. Výstup Společné klinické hodnocení , které je předmětem tohoto nařízení, představuje vědeckou analýzou relativního vlivu zdravotnické technologie na účelnost, bezpečnost účinnost, které se běžné označují jako klinické výsledky hodnocené ve vztahu ke zvoleným srovnávacím ukazatelům , které se v současnosti považují za vhodné, a ve vztahu ke zvoleným skupinám či podskupinám pacientů při zohlednění kritérií hlavního modelu HZT. Zahrnuje to zvážení stupně jistoty, pokud jde o příslušné dopady zjištěné na základě dostupných důkazů . Výsledky takových společných klinických hodnocení by tudíž neměl neměly ovlivňovat volné uvážení členských států, pokud jde o následná rozhodnutí o tvorbě cen a úhradách zdravotnických technologií, včetně stanovení kritérií tvorby cen a úhrad, která mohou záviset na klinických i neklinických úvahách a která zůstávají výlučně v pravomoci jednotlivých členských států. Proto do rámce působnosti tohoto nařízení nespadá hodnocení, které provádí jednotlivé členské státy v rámci svých vnitrostátních hodnotících procesů. [pozm. návrh 20]

(12)

Aby bylo zajištěno široké uplatňování harmonizovaných pravidel o klinických aspektech a podpora spolupráce mezi členskými státy, pokud jde o klinické aspekty hodnocení zdravotnických technologií a aby orgány pro hodnocení zdravotnických technologií tak mohly za účelem omezování odpadů a neúčinného fungování zdravotnictví sdružovat odborné znalosti a zdroje, je vhodné vyžadovat, aby se společná klinická hodnocení prováděla pro všechny léčivé přípravky u všech léčivých přípravků , které podléhají centralizovanému postupu registrace stanovenému v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (9), přípravky u přípravků , které obsahují novou účinnou látku, a léčivé přípravky u léčivých přípravků , jejichž registrace je následně rozšířena o novou léčebnou indikaci. Společná klinická hodnocení by měla být prováděna také u některých zdravotnických prostředků ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (10) , které jsou zařazeny do nejvyšší rizikové třídy a k nimž příslušné odborné skupiny poskytly svá stanoviska či názory. Zdravotnické prostředky pro společná klinická hodnocení by měly být vybírány na základě specifických kritérií. vzhledem potřebě navýšení množství klinických důkazů u všech těchto nových zdravotnických technologií . [pozm. návrh 21]

(13)

Aby bylo zajištěno, že společná klinická hodnocení zdravotnických technologií zůstanou nadále přesná a relevantní, relevantní, vysoce kvalitní budou se zakládat na nejspolehlivějších vědeckých důkazech dostupných v daném okamžiku je vhodné stanovit podmínky pružný předepsaný postup pro aktualizaci hodnocení, zejména v případech, kdy jsou po prvním hodnocení k dispozici nové důkazy nebo nové doplňující údaje, které mohou by mohly navýšit vědecké důkazy, a zvýšit přesnost tak kvalitu dotčeného hodnocení. [pozm. návrh 22]

(14)

Měla by být zřízena koordinační skupina složená ze zástupců vnitrostátních orgánů a subjektů pro hodnocení zdravotnických technologií která bude dohlížet na akreditovaná pro provádění společných klinických hodnocení a další společnou práci v rámci tohoto nařízení . [pozm. návrh 23]

(15)

V zájmu zajištění přístupu ke společným klinickým hodnocením a vědeckým konzultacím pod vedením členských států by členské státy měly za členy koordinační skupiny určit vnitrostátní nebo regionální orgány a subjekty pro hodnocení zdravotnických technologií, které poskytují informace důležité pro rozhodování, jako členové koordinační skupiny aby prováděly uvedená hodnocení . Určené orgány a subjekty by měly zajistit dostatečně vysokou míru zastoupení v koordinační skupině a odborných znalostí v jejích podskupinách s přihlédnutím k potřebě možnosti poskytovat odborné znalosti týkající se hodnocení zdravotnických technologií zaměřených na léčivé přípravky a zdravotnické prostředky. Organizační struktura by měla respektovat odlišné mandáty podskupin provádějících společná klinická hodnocení a společné vědecké konzultace. Mělo by se zabránit konfliktům zájmů. [pozm. návrh 24]

(15a)

Zásadní význam má transparentnost tohoto procesu a informovanost veřejnosti o něm. V zájmu nabytí důvěry v systém by měla být u všech klinických údajů, které se vyhodnocují, zajištěna nejvyšší úroveň transparentnosti a zveřejňování. Vyskytnou-li se důvěrné údaje pro komerční účely, jejich důvěrný charakter musí být jasně definován a odůvodněn a musí být jasně určeno, které údaje jsou důvěrné, a ty musí být chráněny. [pozm. návrh 25]

(16)

Aby harmonizované postupy plnily cíl týkající se vnitřního trhu a zvýšení kvality inovací a klinických důkazů , měly by být členské státy povinny plně zohledňovat výsledky společných klinických hodnocení a dotčená hodnocení neopakovat neopakovat je . Členské státy by v závislosti na svých vlastních potřebách měly mít právo doplnit společná klinická hodnocení o další klinické důkazy a analýzy ke zdůvodnění rozdílů v komparátorech nebo specifickém vnitrostátním nastavení. Tato doplňková klinická hodnocení by měla být řádně odůvodněná a přiměřená a měla by být oznámena Komisi a koordinační skupině. Kromě toho plnění této povinnosti členským státům nebrání provádět neklinická hodnocení téže zdravotnické technologie nebo vyvozovat závěry ohledně klinické přidané hodnoty dotčených technologií v rámci vnitrostátních hodnotících procesů, které mohou posuzovat klinické i neklinické údaje a kritéria specifická pro daný členský stát, na vnitrostátní anebo regionální úrovni . Nebrání jim ani formulovat vlastní doporučení nebo rozhodnutí o tvorbě cen a úhradách. [pozm. návrh 26]

(16a)

Aby bylo možné klinické hodnocení použít pro účely vnitrostátního rozhodnutí o úhradě, mělo by se v ideálním případě týkat občanů, jejichž léčiva by byla proplácena v daném členském státě. [pozm. návrh 27]

(17)

Časový rámec pro klinická hodnocení léčivých přípravků by měl být pokud možno pevně daný s odkazem na časový rámec platný pro dokončení centralizovaného postupu registrace, který stanoví nařízení (ES) č. 726/2004. Tato koordinace by měla zajistit, aby klinická hodnocení mohla efektivně usnadňovat přístup na trh a přispívat k včasné dostupnosti inovativních technologií pro pacienty. Proces by měl být zpravidla dokončen do zveřejnění rozhodnutí Komise o registraci. [pozm. návrh 28]

(17a)

Společné vědecké konzultace, jež se zabývají léčivými přípravky pro vzácná onemocnění, musí zajistit, aby žádný nový přístup nevedl ve srovnání se současnou situací ke zbytečným zpožděním při hodnocení léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a aby byl zohledněn pragmatický přístup přijatý prostřednictvím sítě EUnetHTA. [pozm. návrh 29]

(18)

Při vymezení časového rámce pro společná klinická hodnocení zdravotnických prostředků technologií by měl být zohledněn značně decentralizovaný přístup zdravotnických prostředků na trh a dostupnost odpovídajících důkazů vyžadovaných k provedení společného klinického hodnocení. Vzhledem k tomu, že požadované důkazy mohou být dostupné až po uvedení zdravotnického prostředku na trh, a aby bylo možné vybírat časový rámec pro dokončení centralizovaného postupu registrace dle nařízení (ES) č. 726/2004, co se týče léčivých přípravků, a označení shody CE pro zdravotnické prostředky dle nařízení (EU) 2017/745 a pro diagnostické zdravotnické prostředky pro klinické in vitro nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746  (11) . V každém případě musí hodnocení ve vhodnou dobu, mělo zohledňovat dostupnost odpovídajících a dostatečných vědeckých důkazů vyžadovaných k provedení společného klinického hodnocení a měla by být možné provádět hodnocení takových prostředků až po jejich uvedení na trh u léčivých přípravků provedena co nejdříve po registraci a v každém případě bez zbytečného odkladu . [pozm. návrh 30]

(19)

Společná práce prováděná podle tohoto nařízení, zejména společná klinická hodnocení by v každém případě měla poskytovat vysoce kvalitní a včasné výsledky a nezpůsobovat prodlevy ani nenarušovat nezdržovat opatřování zdravotnických prostředků označením CE nebo přístup zdravotnických technologií na trh. Tato práce by měla být oddělena a odlišena od regulačních hodnocení bezpečnosti, kvality, účinnosti nebo výkonnosti zdravotnických technologií prováděných v souladu s jinými právními předpisy Unie a nemají žádný vliv na rozhodnutí přijímaná v souladu s jinými právními předpisy Unie a nenarušovat jej . [pozm. návrh 31]

(19a)

Práce na hodnocení zdravotnických technologií, která je předmětem tohoto nařízení, by měla být oddělená a odlišná od regulačních hodnocení bezpečnosti a účinnosti zdravotnických technologií, která jsou prováděna podle jiných právních předpisů Unie, a neměla by ovlivňovat ostatní aspekty, které s předmětem tohoto nařízení nesouvisí a které jsou přijímány v souladu s jinými právními předpisy Unie. [pozm. návrh 32]

(19b)

V případě léčivých přípravků pro vzácná onemocnění by společná zpráva neměla přehodnocovat kritéria pro definování léčivého přípravku pro vzácná onemocnění. Hodnotitelé a spoluhodnotitelé však mají neomezený přístup k údajům, které využívají orgány odpovědné za udělování rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, ale i možnost využít nebo vytvořit doplňující relevantní údaje za účelem posouzení léčivého přípravku v rámci společného klinického hodnocení. [pozm. návrh 33]

(19c)

Nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích a nařízení (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro podmiňují registraci těchto prostředků zásadami transparentnosti a bezpečnosti, a nikoli zásadou účinnosti. Na druhé straně, postupné narůstání nabídky zdravotnických prostředků pro řešení klinických problémů předpokládá nové paradigma, s velmi roztříštěným trhem, s inovací, zejména přírůstkovou, v níž chybí klinické důkazy a která vyžaduje vyšší míru spolupráce a výměny informací mezi hodnotícími subjekty. A proto je třeba i nadále směřovat k centralizovaným systémům registrace, která je bude hodnotit na základě bezpečnosti, účinnosti a kvality. To je také jednou z oblastí, kde členské státy vyžadují větší spolupráci prostřednictvím budoucího evropského hodnocení zdravotnických technologií. V současné době má systémy hodnocení zdravotnických technologií pro zdravotnické prostředky 20 členských států a Norsko a 12 členských států společně s Norskem vytvořilo příručky a provádějí včasné rozhovory. EUnetHTA provádí vysoce kvalitní hodnocení relativní účinnosti zdravotnických prostředků na základě metodiky, která může být v tomto nařízení považována za referenční kritérium. [pozm. návrh 34]

(20)

V zájmu usnadnění účinné účasti subjektů zabývajících se vývojem zdravotnických technologií na společných klinických hodnoceních by tyto subjekty měly mít v příslušných případech možnost požádat koordinační skupinu o společnou vědeckou konzultaci, a tak získat pokyny k tomu, jaké důkazy a údaje mohou být potřeba pro účely klinického hodnocení. Subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií mohou provádět společná klinická hodnocení s koordinační skupinou nebo pracovními skupinami, které byly zřízené za tímto účelem a jsou složené z odborníků z vnitrostátních nebo regionálních hodnotících subjektů , v zájmu získání pokynů týkajících se klinických potřeb pro výzkum co nejvhodnějších návrhů studií pro získání co nejlepších důkazů a zajištění co nejúčinnějšího výzkumu . S ohledem na předběžnou povahu konzultace by jakékoli poskytnuté pokyny neměly být závazné ani pro subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií, ani pro orgány a subjekty zabývající se hodnocením těchto technologií. [pozm. návrh 35]

(20a)

Společné vědecké konzultace by se měly týkat koncepce klinických studií a určení nejvhodnějších srovnávacích hodnot na základě osvědčených lékařských postupů v zájmu pacientů. Tento proces konzultací by měl být transparentní. [pozm. návrh 36]

(21)

Společná klinická hodnocení a společné Společné vědecké konzultace vyžadují by mohly vyžadovat sdílení důvěrných obchodních informací mezi subjekty zabývajícími se vývojem zdravotnických technologií a orgány a subjekty zabývajícími se hodnocením těchto technologií. Aby byla zajištěna ochrana takových informací, měly by být informace poskytované koordinační skupině v rámci hodnocení a konzultací sděleny třetí straně pouze po podpisu dohody o mlčenlivosti. Dále je nezbytné, aby jakékoli informace zveřejňované ohledně výsledků společných vědeckých konzultací byly prezentovány v anonymizované podobě a veškeré informace obchodně citlivé povahy odstraněny. [pozm. návrh 37]

(21a)

Společná klinická hodnocení vyžadují po subjektech zabývajících se vývojem zdravotnických technologií veškeré veřejné klinické údaje a důkazy, které jsou k dispozici. Použité klinické údaje, studie, metodika a použité klinické výsledky by měly být zveřejněny. Co nejvyšší možná míra otevřenosti vědeckých informací a hodnocení pro veřejnost umožní pokračovat v biomedicínském výzkumu a prohloubí důvěru v systém. V případě sdílení obchodně citlivých údajů by důvěrnost těchto údajů měla být chráněna tak, že by měly být předloženy v anonymizované podobě s úpravou zpráv před jejich zveřejněním, přičemž by měl být chráněn veřejný zájem. [pozm. návrh 38]

(21b)

Podle evropského veřejného ochránce práv – obsahuje-li dokument informace, které mají důsledky pro zdraví jednotlivců (jako jsou informace o účinnosti léčivého přípravku), veřejný zájem na zpřístupnění daných informací obvykle převáží nad jakkýkoli nárokem z důvodu obchodní citlivosti. Veřejné zdraví by vždy mělo mít větší váhu než obchodní zájmy. [pozm. návrh 39]

(22)

V zájmu zajištění účinného využívání dostupných zdrojů je vhodné stanovit „mapování terénu“ umožňující včasnou identifikaci nových zdravotnických technologií, které pravděpodobně budou mít největší dopad na pacienty, veřejné zdraví a systémy zdravotní péče, jakož i strategicky výzkum řídit . Takový průzkum by měl usnadnit stanovení priorit ohledně technologií, které se vyberou koordinační skupina vybere pro společné klinické hodnocení. [pozm. návrh 40]

(23)

Unie by měla nadále podporovat dobrovolnou spolupráci na hodnocení zdravotnických technologií mezi členskými státy v  jiných oblastech, jako je vytváření a provádění programů očkování, a budování kapacit vnitrostátních systémů pro hodnocení zdravotnických technologií. Tato dobrovolná spolupráce by měla též usnadnit součinnost s iniciativami v rámci strategie pro jednotný digitální trh v příslušných oblastech zdravotnictví a péče týkajících se digitalizace a dat s cílem poskytovat doplňující praktické důkazy důležité pro hodnocení zdravotnických technologií. [pozm. návrh 41]

(24)

Aby byla zajištěna podpora začleňování a transparentnost společné práce, měla by koordinační skupina spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami a intenzivně je konzultovat. V zájmu zachování integrity objektivity , transparentnosti kvality společné práce by však měla být vypracována pravidla s cílem zajistit nezávislost, otevřenost a nestrannost společné práce a to, že taková konzultace nepovede k žádnému střetu zájmů. [pozm. návrh 42]

(24a)

Měl by být zajištěn dialog mezi koordinační skupinou a organizacemi pacientů, organizacemi spotřebitelů, zdravotnickými nevládními organizacemi a odborníky a pracovníky v oblasti zdravotní péče, a to zejména prostřednictvím sítě zainteresovaných stran, přičemž musí být zaručena nezávislost, transparentnost a nestrannost přijímaných rozhodnutí. [pozm. návrh 43]

(24b)

S cílem zajistit účinné rozhodování a usnadnění přístupu k lékům je důležité, aby existovala vhodná spolupráci mezi subjekty, které činí rozhodnutí v klíčových fázích životního cyklu léčivých přípravků. [pozm. návrh 44]

(25)

Za účelem zajištění jednotného přístupu ke společné práci stanovené v tomto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby vytvořila společný procesní a metodický rámec pro klinická hodnocení, postupy koordinační skupina složená z vnitrostátních a / nebo regionálních orgánů subjektů pověřených hodnocením zdravotnických technologií s přiznanou schopností, nezávislostí a nestranností , měla vypracovat metodiku pro společná klinická hodnocení a postupy zajištění vysoké kvality společné práce. Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů potvrdit tuto metodiku společný procesní rámec pro společná klinická hodnocení a společné vědecké konzultace. V příslušných odůvodněných případech by měla být vypracována odlišná pravidla pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky. Při vytváření takových pravidel by Komise měla zohlednit výsledky práce, která již byla provedena v rámci společných akcí EUnetHTA , a zejména metodické pokyny a vzory pro předložení důkazů , a Dále by měla přihlédnout k iniciativám týkajícím se hodnocení zdravotnických technologií financovaným z programu pro výzkum Horizont 2020 i regionálním iniciativám týkajícím se hodnocení zdravotnických technologií, jako jsou iniciativy Beneluxa a Vallettské prohlášení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12). [pozm. návrh 45]

(25a)

V souladu s Helsinskou deklarací by měl metodický rámec zaručovat vysokou kvalitu a vysokou úroveň vědeckých důkazů prostřednictvím výběru nejvhodnějších referenčních srovnávacích kritérií. Měl by být založen na vysokých normách kvality, nejlepších dostupných vědeckých důkazech vycházejících zejména z dvojitě zaslepených, randomizovaných klinických hodnocení, metaanalýz a systematických přezkumů; a měl by zohledňovat užitečná, relevantní, reálná a konkrétní klinická kritéria přizpůsobená dané klinické situaci, s upřednostněním cílových ukazatelů (tzv. end-points). Dokumenty, které má žadatel předložit, by se měly vztahovat k nejaktuálnějším a veřejně známým údajům. [pozm. návrh 46]

(25b)

Jakákoli specifika v metodice, jako v případě vakcín, by měla být odůvodněna a přizpůsobena specifickým okolnostem, měla by vykazovat stejnou vědeckou důkladnost a stejné vědecké standardy a nikdy by neměla být na úkor kvality zdravotnických technologií nebo klinických důkazů. [pozm. návrh 47]

(25c)

Komise by měla zajistit administrativní podporu pro společnou práci koordinační skupiny, která by po konzultacích se zúčastněnými stranami měla vydat k této práci stanovisko. [pozm. návrh 48]

(26)

V zájmu zajištění uplatňování tohoto nařízení v celém rozsahu a jeho přizpůsobení technickému a vědeckému vývoji Komise by měla být na Komisi delegována pravomoc přijímat přijmout prováděcí akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o obsah dokumentů, které mají být předkládány, zpráv a souhrnných zpráv o klinických hodnoceních, obsah dokumentů týkajících se žádostí o procesní pravidla pro společná klinická hodnocení, společné vědecké konzultace a zpráv o těchto konzultacích a pravidla pro výběr zúčastněných subjektů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (13) . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají. [pozm. návrh 49]

(27)

Aby byla zajištěna dostupnost dostatečných zdrojů pro společnou práci stanovenou a stabilní administrativní podpora stanovená v tomto nařízení, měla by Unie poskytnout zajistit stabilní a trvalé veřejné finanční prostředky v rámci víceletého finančního rámce pro společnou práci a dobrovolnou spolupráci a pro podpůrný rámec na podporu těchto činností. Finanční prostředky Členské státy by měly pokrývat náklady mít možnost do Komise vysílat národní odborníky na vypracování zpráv o společných klinických hodnoceních a společných vědeckých konzultacích. Členské státy by měly mít možnost do Komise vysílat národní odborníky na podporu činnosti sekretariátu koordinační skupiny podporu činnosti sekretariátu koordinační skupiny. Komise by měla vytvořit systém poplatků pro subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií, které vyžadují jak společné vědecké konzultace, tak společná klinická hodnocení, které by byly věnovány na výzkum v oblasti neuspokojených lékařských potřeb. Tyto poplatky nemohou být v žádném případě použity na financování společné práce stanovené v tomto nařízení . [pozm. návrh 50]

(28)

Za účelem usnadnění společné práce a výměny informací o hodnocení zdravotnických technologií mezi členskými státy je třeba přijmout ustanovení pro vytvoření platformy IT, která obsahuje odpovídající databáze a poskytuje zabezpečené komunikační kanály a veškeré informace o postupech, metodice, odborné přípravě a zájmech hodnotitelů a členů sítě zúčastněných subjektů, a zprávy a výsledky společné práce, které by měly být zveřejněny . Komise by měla zajistit propojení platformy IT s ostatními datovými infrastrukturami důležitými pro účely hodnocení zdravotnických technologií, jako jsou registry údajů z praxe. [pozm. návrh 51]

(28a)

Spolupráce by měla stát na zásadách řádné správy, která zahrnuje transparentnost, objektivitu, nezávislost zkušeností a spravedlivé postupy. Důvěra je základním předpokladem úspěšné spolupráce a lze jí dosáhnout pouze na základě skutečného závazku všech subjektů a přístupu k vysoce kvalitním zkušenostem, budování kapacit a vysoce kvalitnímu provedení. [pozm. návrh 52]

(28b)

Vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje společně dohodnutá definice toho, co lze považovat za kvalitní inovaci či přidanou terapeutickou hodnotu, Unie by měla definice těchto pojmů přijmout, a sice na základě dohody nebo souhlasu všech zúčastněných stran. [pozm. návrh 53]

(29)

Aby bylo zajištěno hladké zavedení a provádění společných hodnocení na úrovni Unie a aby byla zabezpečena i jejich kvalita, je vhodné stanovit přechodné období umožňující postupné zvyšování počtu společných hodnocení za rok. Počet prováděných hodnocení by měl být stanoven s náležitým ohledem na dostupné zdroje a počet zúčastněných členských států s cílem dosáhnout na konci přechodného období plné kapacity. Stanovení takového přechodného období by rovněž mělo členským státům umožnit plně sladit vnitrostátní systémy s rámcem pro společnou práci, co se týče přidělování zdrojů, lhůt a upřednostňování hodnocení.

(30)

Během přechodného období by účast členských států na společných klinických hodnoceních a společných vědeckých konzultacích neměla být povinná. Tím by neměla být ovlivněna povinnost členských států uplatňovat harmonizovaná pravidla na klinická hodnocení prováděná na vnitrostátní úrovni. Členské státy, které se neúčastní společné práce, se zároveň během přechodného období mohou kdykoli rozhodnout zapojit. V zájmu zajištění stabilní a hladké organizace společné práce a fungování vnitřního trhu by členské státy, které se již účastní, neměly mít možnost ukončit svoji účast v rámci pro společnou práci. Klinická hodnocení, která byla zahájena v členských státech před použitím tohoto nařízení, by měla pokračovat, pokud se členské státy nerozhodnou je zastavit. [pozm. návrh 54]

(31)

Aby byla zajištěna pokračující co největší účinnost a nákladová efektivita podpůrného rámce, měla Po skončení přechodného období a před zavedením povinného harmonizovaného systému hodnocení zdravotnických technologií podle tohoto nařízení, by Komise do dvou let po skončení přechodného období předložit zprávu o provádění ustanovení o oblasti působnosti společných klinických hodnocení a fungování podpůrného rámce. Zpráva se může zabývat zejména tím, zda je potřeba tento podpůrný rámec přesunout pod agenturu Unie a zavést mechanismus hrazení poplatků, jehož prostřednictvím by subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií rovněž přispívaly k financování společné práce měla předložit zprávu o posouzení dopadů na zavedený postup jako celek. Tato zpráva posouzení dopadů by měla zhodnotit vedle jiných kritérií pokrok dosažený v oblasti přístupu pacientů k novým zdravotnickým technologiím a v oblasti fungování vnitřního trhu, dopad na kvalitu inovací udržitelnost systémů zdravotní péče , jakož i přiměřenost oblasti působnosti společných klinických hodnocení a fungování podpůrného rámce . [pozm. návrh 55]

(32)

Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. V souladu s odstavcem 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 by uvedené hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty EU a mělo by se opírat o program monitorování. Výsledky tohoto hodnocení by měly být poskytnuty také Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 56]

(33)

Směrnice 2011/24/EU stanoví, že Unie podporuje a usnadňuje spolupráci a výměnu vědeckých informací mezi členskými státy v rámci dobrovolné sítě spojující vnitrostátní orgány nebo subjekty příslušné pro hodnocení zdravotnických technologií, které určí členské státy. Jelikož uvedené záležitosti upravuje toto nařízení, měla by být směrnice 2011/24/EU příslušným způsobem změněna.

(34)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž sblížení pravidel členských států pro provádění klinických hodnocení na vnitrostátní úrovni a vytvoření rámce povinných společných klinických hodnocení určitých zdravotnických technologií na úrovni Unie zdravotnických technologií spadajících do působnosti tohoto nařízení , nemůže být dosaženo uspokojivě samotnými členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle, [pozm. návrh 57]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

1.    S přihlédnutím k výsledkům práce, která již byla provedena v rámci společných akcí EUnetHTA, toto nařízení stanoví: [pozm. návrh 58]

a)

podpůrný rámec a postupy pro spolupráci na klinickém hodnocení [pozm. návrh 59]zdravotnických technologií na úrovni Unie;

b)

společná pravidla společné metodiky pro klinické hodnocení zdravotnických technologií. [pozm. návrh 60]

2.   Toto nařízení nezasahuje do práv a povinností členských států, pokud jde o organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče a rozdělování zdrojů, které jim byly přiděleny. Kromě toho nesmí toto nařízení zasahovat do výlučné vnitrostátní pravomoci členských států v případě rozhodnutí, jež se týkají tvorby cen nebo úhrad. [pozm. návrh 61]

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„léčivým přípravkem“ humánní léčivý přípravek ve smyslu definice obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (14);

b)

„zdravotnickým prostředkem“ zdravotnický prostředek ve smyslu definice obsažené v nařízení (EU) 2017/745;

ba)

„diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro“ zdravotnický produkt pro in vitro diagnostiku dle definice uvedené v nařízení (EU) 2017/746; [pozm. návrh 62]

bb)

„posouzením zdravotnického prostředku“ posouzení metody složené z více než jednoho zdravotnického prostředku nebo metody sestávající ze zdravotnického prostředku a definovaného řetězce péče zahrnující jiné druhy léčby; [pozm. návrh 63]

c)

„zdravotnickou technologií“ zdravotnická technologie ve smyslu definice obsažené ve směrnici 2011/24/EU;

d)

„hodnocením zdravotnické technologie“ multidisciplinární proces srovnávacího hodnocení založený na klinických a neklinických oblastech hodnocení, v rámci něhož jsou shromažďovány a vyhodnocovány dostupné důkazy o klinických a neklinických aspektech týkajících se používání zdravotnické technologie;

e)

klinickým společným klinickým hodnocením“ systematické shromažďování a vyhodnocování dostupných vědeckých důkazů o zdravotnické technologii v porovnání vědeckých informací jejich srovnávací hodnocení a syntéza těchto postupů, srovnání dané zdravotnické technologie s jednou či více dalšími zdravotnickými technologiemi nebo stávajícími postupy, které by sloužilo jako reference pro konkrétní klinickou indikaci a které by na základě těchto nejlepších dostupných klinických oblastí hodnocení zdravotnických technologií vědeckých důkazů a klinických kritérií zdravotní péče o pacienty zohledňovalo níže uvedené klinické oblasti : popis zdravotního problému, který zdravotnická technologie řeší, a jiných aktuálně používaných zdravotnických technologií a postupů řešících tentýž zdravotní problém, popis a technické vlastnosti zdravotnické technologie, relativní klinická účinnost a relativní bezpečnost zdravotnické technologie; [pozm. návrh 64]

f)

„neklinickým hodnocením“ část hodnocení zdravotnické technologie založená na těchto neklinických oblastech hodnocení zdravotnické technologie: hodnocení nákladů a ekonomických aspektů zdravotnické technologie a etické, organizační, sociální a právní aspekty související s jejím používáním;

g)

„kolaborativním hodnocením“ klinické hodnocení zdravotnického prostředku prováděné na úrovni Unie několika zainteresovanými orgány a subjekty pro hodnocení zdravotnických technologií, které se účastní dobrovolně;

ga)

„vyhodnocením“ vyvození závěrů ohledně přidané hodnoty dotčených technologií v rámci vnitrostátních hodnotících procesů, které mohou posuzovat klinické i neklinické údaje a kritéria v kontextu vnitrostátní péče; [pozm. návrh 65]

gb)

„výsledky zdravotní péče o pacienty“ údaje, které zachycují nebo předpovídají úmrtnost, nemocnost, kvalitu života související se zdravím a nežádoucí příhody. [pozm. návrh 202]

Článek 3

Koordinační skupina členských států pro hodnocení zdravotnických technologií

1.   Zřizuje se koordinační skupina členských států pro hodnocení zdravotnických technologií (dále jen „koordinační skupina“).

2.   Členské státy určí vnitrostátní nebo regionální orgány a subjekty příslušné pro hodnocení zdravotnických technologií které budou členy koordinační skupiny a jejích podskupin, a oznámí je Komisi, včetně případných následných změn. Členské státy mohou určit více orgánů nebo subjektů příslušných pro hodnocení zdravotnických technologií, na vnitrostátní úrovni, které mají být budou členy koordinační skupiny a jedné či více jejích podskupin. [pozm. návrh 66]

3.   Koordinační skupina jedná na základě konsensu, případně, je-li to nezbytné, hlasování pomocí prosté kvalifikované většiny. Každý členský stát má jeden hlas.

Postupy jednání koordinační skupiny jsou transparentní a zápisy z jednání a hlasování jsou zaznamenávány a zveřejňovány, včetně veškerých nesouhlasných stanovisek. [pozm. návrh 203]

4.   Zasedáním koordinační skupiny společně předsedá Komise, bez práva hlasovat, a spolupředseda zvolený každoročně volený z členů skupiny na příslušné období, které bude stanoveno v jednacím řádu skupiny bázi rotace. Tato spolupředsednictví mají výhradně administrativní funkci . [pozm. návrh 68]

5.   Členové koordinační skupiny, ať se jedná o vnitrostátní, nebo regionální orgány či subjekty pro hodnocení zdravotnických technologií, jmenují své zástupce v koordinační skupině a podskupinách, jichž jsou členy, a to ad hoc nebo trvale. a uvědomí o tom a o případných následných změnách Komisi. Členský stát může dané jmenování odvolat, pokud nejsou splněny požadavky pro jmenování. Vzhledem k pracovní zátěži, složení podskupin nebo požadavků na specifické znalosti může být na každý členský stát více než jeden odborný hodnotitel, aniž by to mělo vliv na zásadu, že pro účely rozhodování má každý stát pouze jeden hlas. Tato jmenování zohlední odborné znalosti nezbytné pro naplnění cílů podskupiny. Evropský parlament, Rada Komise jsou informovány všech jmenováních i o případných odvoláních . [pozm. návrh 69]

6.   Členové Aby byla zaručena kvalita práce, členové koordinační skupiny a jejich jmenovaní zástupci respektují zásady nezávislosti, nestrannosti a mlčenlivosti pocházejí z vnitrostátních nebo regionálních agentur pro hodnocení zdravotnických technologií nebo ze subjektů zodpovědných za tuto oblast .

Členové koordinační skupiny a odborníci a hodnotitelé obecně nesmí mít finanční nebo jiné zájmy v žádném odvětví vývoje zdravotnických technologií nebo pojišťovně, které by mohly ovlivnit jejich nestrannost. Zavážou se jednat ve veřejném zájmu a nezávisle a každoročně předkládají prohlášení o zájmech. Tato prohlášení o zájmech se zaznamenávají na platformě IT uvedené v článku 27 a zpřístupní se veřejnosti.

Na každém zasedání uvedou členové koordinační skupiny veškeré specifické zájmy, které by bylo možné považovat za zájmy ohrožující jejich nezávislost v souvislosti s body jednání. Pokud dojde ke střetu zájmů, neúčastní se dotyčný člen koordinační skupiny zasedání po dobu, kdy se jedná o příslušných bodech. Přijmou se procesní pravidla týkající se střetu zájmů v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. a) bodu iiia).

Aby se zajistila transparentnost a povědomí veřejnosti o uvedeném postupu a podpořila se důvěra v tento systém, uplatňuje se u všech klinických údajů, které se vyhodnocují, nejvyšší míra transparentnosti a komunikace s veřejností. Vyskytnou-li se údaje, které jsou z komerčních důvodů důvěrné, musí být jejich důvěrný charakter jasně definován a odůvodněn, musí být jednoznačně určeno, které údaje jsou důvěrné, a tyto údaje musí být chráněny. [pozm. návrh 70]

7.   Komise zveřejní aktualizovaný seznam jmenovaných členů koordinační skupiny a jejích podskupin a dalších odborníků společně s jejich kvalifikací a odborností a jejich každoročními prohlášeními o zájmech na platformě IT uvedené v článku 27.

Informace uvedené v prvním pododstavci Komise aktualizuje každoročně a pokaždé, když je to vzhledem k případným novým okolnostem považováno za nezbytné. Tyto aktualizace jsou veřejně dostupné. [pozm. návrh 71]

8.   Koordinační skupina:

a)

přijme jednací řád, jímž se budou řídit zasedání skupiny, a aktualizuje jej podle potřeby;

b)

koordinuje a schvaluje činnost svých podskupin;

c)

zajišťuje spolupráci spolupracuje s příslušnými orgány na úrovni Unie k usnadnění shromažďování dalších důkazů, které potřebuje pro svoji činnost; [pozm. návrh 72]

d)

zajišťuje v rámci své činnosti odpovídající zapojení konzultace s příslušnými zúčastněnými subjekty a odborníky. Tyto konzultace jsou dokumentovány, včetně veřejně dostupných prohlášení o zájmech konzultovaných zúčastněných subjektů do činnosti skupiny stran, a tvoří součást závěrečné zprávy společného hodnocení ; [pozm. návrh 73]

e)

zřizuje podskupiny pro:

i)

společná klinická hodnocení;

ii)

společné vědecké konzultace;

iii)

identifikaci nových zdravotnických technologií;

iv)

dobrovolnou spolupráci;

v)

přípravu ročních pracovních programů a výročních zpráv a aktualizaci společných pravidel a pracovních dokumentů.

9.   Koordinační skupina se může scházet v různém složení pro tyto kategorie zdravotnických technologií: léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a ostatní zdravotnické technologie.

10.   Koordinační skupina může zřizovat samostatné podskupiny pro tyto kategorie zdravotnických technologií: léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a ostatní zdravotnické technologie.

10a.     V každém případě se zveřejní jednací řád koordinační skupiny a jejích podskupin, pořady jednání jejich zasedání, přijatá rozhodnutí, přehledy hlasování a odůvodnění hlasování, včetně menšinových stanovisek. [pozm. návrh 74]

Článek 4

Roční pracovní program a výroční zpráva

1.   Podskupina určená v souladu s čl. 3 odst. 8 písm. e) každý rok připraví roční pracovní program a do 31. prosince jej předloží koordinační skupině ke schválení.

2.   Roční pracovní program stanoví společnou práci, která má být provedena v kalendářním roce následujícím po schválení programu a která zahrnuje:

a)

plánovaný počet společných klinických hodnocení a typy zdravotnických technologií, které mají být hodnoceny;

b)

plánovaný počet společných vědeckých konzultací;

c)

dobrovolnou spolupráci.

Písmena a), b) a c) prvního pododstavce se stanoví v závislosti na významu jejich dopadu na pacienty, veřejné zdraví nebo systémy zdravotní péče. [pozm. návrh 75]

3.   Při přípravě ročního pracovního programu určená podskupina:

a)

přihlédne k roční studii týkající se nových zdravotnických technologií uvedené v článku 18;

b)

zohlední zdroje, které má koordinační skupina pro společnou práci k dispozici;

c)

v rámci výročních zasedání stanovených v článku 26 konzultuje návrh ročního pracovního programu s Komisí a zohlední její stanovisko se sítí zúčastněných stran a jejich připomínky zohlední . [pozm. návrh 76]

4.   Určená podskupina vypracuje výroční zprávu a předloží ji koordinační skupině ke schválení do 28. února každého roku.

5.   Výroční zpráva poskytuje informace o společné práci provedené v kalendářním roce předcházejícím schválení zprávy.

5a.     Výroční zpráva i roční pracovní program se zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27. [pozm. návrh 77]

Kapitola II

Společná práce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Unie

ODDÍL 1

SPOLEČNÁ KLINICKÁ HODNOCENÍ

Článek 5

Oblast působnosti společných klinických hodnocení

1.   Koordinační skupina provádí společná klinická hodnocení:

a)

léčivých přípravků podléhajících registraci v souladu s nařízením (EU) č. 726/2004, včetně případů, kdy bylo rozhodnutí Komise o registraci změněno na základě změny léčebné indikace či indikací, pro něž byla původní registrace udělena, kromě léčivých přípravků registrovaných v souladu s články 10 a 10a směrnice 2001/83/ES;

aa)

dalších léčivých přípravků nepodléhajících registraci v souladu s nařízením (ES) č. 726/2004 v případě, že subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií zvolil centralizovaný postup registrace, a za předpokladu, že se jedná o léčivé přípravky, které představují významnou technickou, vědeckou nebo terapeutickou inovaci nebo jejichž registrace je v zájmu veřejného zdraví; [pozm. návrh 78]

b)

zdravotnických prostředků zařazených do třídy IIb a III v souladu s článkem 51 nařízení (EU) 2017/745, k nimž příslušné odborné skupiny poskytly vědecké stanovisko v rámci postupu konzultace v oblasti klinického hodnocení v souladu s článkem 54 uvedeného nařízení a které se považují za významnou inovaci, jež by mohla mít významný vliv na veřejné zdraví nebo systémy zdravotní péče ; [pozm. návrh 79]

c)

diagnostických zdravotnických prostředků in vitro zařazených do třídy D v souladu s článkem 47 nařízení (EU) 2017/746, k nimž příslušné odborné skupiny poskytly své stanovisko v rámci postupu v souladu s čl. 48 odst. 6 uvedeného nařízení a které se považují za významnou inovaci, která by mohla mít významný vliv na veřejné zdraví nebo systémy zdravotní péče . [pozm. návrh 80]

2.   Koordinační skupina vybere zdravotnické prostředky uvedené v odst. 1 písm. b) a c) pro společné klinické hodnocení na základě těchto kritérií:

a)

neuspokojené léčebné potřeby;

b)

možný dopad na pacienty, veřejné zdraví nebo systémy zdravotní péče;

c)

významný přeshraniční rozměr;

d)

významná přidaná hodnota pro celou Unii;

e)

dostupné zdroje;

ea)

potřeba dalších klinických důkazů; [pozm. návrh 81]

eb)

žádost subjektu zabývajícího se vývojem zdravotnických technologií. [pozm. návrh 82]

Článek 6

Vypracování zpráv o společném klinickém hodnocení

1.   Koordinační skupina iniciuje společná klinická hodnocení zdravotnických technologií na základě svého ročního pracovního programu určením podskupiny, která bude dohlížet na vypracování zprávy o společném klinickém hodnocení jménem koordinační skupiny.

Společně se zprávou o společném klinickém hodnocení se předloží souhrnná zpráva, přičemž která bude obsahovat přinejmenším porovnané klinické údaje, cílové ukazatele, porovnávací subjekty, metodiku, použité klinické důkazy a závěry týkající se účinnosti, bezpečnosti a relativní účinnosti, omezení týkající se hodnocení, nesouhlasné názory, shrnutí provedených konzultací a vznesené připomínky. Obě zprávy se vypracují v souladu s požadavky stanovenými v tomto článkuv článcích 11, 22 a 23 koordinační skupinou zveřejní se bez ohledu na závěry , k nimž dospějí .

V případě léčivých přípravků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) přijme koordinační skupina zprávu o společném klinickém hodnocení do 80–100 dnů, aby se zajistilo dodržení harmonogramu pro tvorbu cen a úhrady stanoveného ve směrnici Rady 89/105/EHS  (15) . [pozm. návrh 83]

2.   Určená podskupina požádá příslušné subjekty příslušný subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií o předložení veškeré dostupné aktuální dokumentace obsahující informace, údaje a důkazy nezbytné studie, včetně negativních i pozitivních výsledků, která je nezbytná pro provedení společného klinického hodnocení. Tato dokumentace zahrnuje dostupné údaje pocházející ze všech provedených zkoušek a veškerých studií, během nichž byla použita uvedená technologie, přičemž obojí je velmi důležité pro zajištění vysoké kvality hodnocení.

U léčivých přípravků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) zahrnuje dokumentace alespoň:

a)

složku pro předložení dokumentace;

b)

uvedení stavu registrace;

c)

Evropskou veřejnou zprávu o hodnocení, pokud je k dispozici, včetně souhrnu údajů o přípravku; Evropská agentura pro léčivé přípravky poskytne koordinační skupině příslušné přijaté vědecké hodnotící zprávy.

d)

v případě potřeby výsledky dodatečných studií požadovaných koordinační skupinou a dostupných subjektu zabývajícímu se vývojem zdravotnických technologií;

e)

v případě potřeby již dostupné zprávy o hodnocení zdravotnických technologií týkající se dané zdravotnické technologie, pokud jsou subjektu zabývajícímu se vývojem zdravotnických technologií k dispozici;

f)

informace o studiích a registrech studií dostupné subjektu zabývajícímu se vývojem zdravotnických technologií.

Subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií jsou povinny předložit veškeré požadované údaje.

Hodnotitelé mohou rovněž využívat veřejné databáze a zdroje klinických informací, jako jsou registry pacientů, databáze nebo evropské referenční sítě, pokud jsou tyto údaje považovány za nezbytné k doplnění informací poskytnutých subjekty zabývajícími se vývojem zdravotnických technologií a k provedení přesnějšího klinického hodnocení zdravotnické technologie. Reprodukovatelnost hodnocení předpokládá, že se tyto informace zveřejní.

Vztah mezi hodnotiteli a subjekty zabývajícími se vývojem zdravotnických technologií musí být nezávislý a nestranný. Subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií lze konzultovat, ale na procesu hodnocení se aktivně nepodílejí. [pozm. návrh 84]

2a.     Koordinační skupina se může v případě léčivých přípravků na vzácná onemocnění oprávněně domnívat, že neexistuje rozumný důvod nebo dodatečný důkaz pro podporu další klinické analýzy nad rámec posouzení významného užitku již provedeného Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. [pozm. návrh 85]

3.   Určená podskupina ze svých členů jmenuje hodnotitele a spoluhodnotitele, kteří provedou společné klinické hodnocení. Tento hodnotitel a spoluhodnotitel jsou jiné osoby než osoby již dříve jmenované podle čl. 13 odst. 3, a to kromě výjimečných a odůvodněných situací, kdy není k dispozici nezbytná specifická odbornost, a se schválením koordinační skupiny. Při jmenování se zohlední vědecká odbornost nezbytná pro dané hodnocení. [pozm. návrh 86]

4.   Hodnotitel vypracuje za pomoci spoluhodnotitele návrh zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy.

5.   Závěry zprávy o společném klinickém hodnocení se omezí na zahrnují : [pozm. návrh 87]

a)

analýzu relativních účinků relativní účinnosti a bezpečnosti hodnocené zdravotnické technologie, s ohledem na výsledky zdravotní péče o pacienty zvolené cílové klinické ukazatele týkající se klinického subjektu a skupiny pacientů zvolených pro hodnocení, včetně úmrtnosti, nemocnosti a kvality života, a ve srovnání s jedním nebo více srovnávacími postupy, které určí koordinační skupina ; [pozm. návrh 88]

b)

míru jistoty relativních účinků na základě všech nejlepších dostupných klinických důkazů a ve srovnání se standardy nejlepších léčebných postupů. Posouzení se zakládá na cílových klinických ukazatelích stanovených podle mezinárodních norem medicíny opírající se o důkazy, zejména pokud jde o zlepšování zdravotního stavu, zkracování doby trvání nemoci, prodloužení doby přežití, omezování vedlejších účinků nebo zvyšování kvality života. Rovněž se uvedou odlišnosti, které se specificky týkají podskupiny . [pozm. návrh 89]

Závěry neobsahují posouzení.

Hodnotitel a spoluhodnotitel se ujistí, že výběr relevantních skupin pacientů je ve vztahu k účastnícím se členským státům reprezentativní, aby tyto státy mohly přijmout vhodná opatření týkající se financování těchto technologií z vnitrostátních rozpočtů vyhrazených na zdravotní péči. [pozm. návrh 90]

6.   Pokud v jakékoli fázi přípravy návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení má hodnotitel za to, že jsou zapotřebí další důkazy od předkládajícího subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, aby bylo možné zprávu dokončit, může požádat určenou podskupinu o pozastavení běhu lhůty stanovené pro přípravu zprávy a od subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, si vyžádat další důkazy. Na základě konzultace se subjektem, který zdravotnickou technologii vyvinul, ohledně času potřebného na přípravu nezbytných doplňujících důkazů hodnotitel ve své žádosti specifikuje, na kolik pracovních dnů je potřeba přípravu zprávy pozastavit. Jestliže se během tohoto procesu objeví nové klinické údaje, dotčený subjekt, který zdravotnickou technologii vyvinul, sdělí rovněž nové informace proaktivně hodnotiteli. [pozm. návrh 205]

7.   Členové určené podskupiny nebo koordinační skupiny předloží v minimální lhůtě v délce 30 pracovních dnů připomínky při přípravě návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy. Komise může též předložit připomínky. [pozm. návrh 92]

8.   Hodnotitel poskytne návrh zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy subjektu, který vyvinul zdravotnickou technologiia stanoví lhůtu, do níž může dotčený subjekt předložit připomínky k vyjádření . [pozm. návrh 93]

9.   Určená podskupina zajistí, aby zúčastněné subjekty, včetně pacientů a klinických odborníků, dostali Pacienti, organizace spotřebitelů , zdravotničtí pracovníci, nevládní organizace , jiná sdružení subjektů zabývajících se vývojem zdravotnických technologií kliničtí odborníci mohou během přípravy návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy příležitost předložit připomínky, a stanoví lhůtu, do níž tak mohou učinit to ve lhůtě , kterou stanoví určená podskupina .

Komise zveřejní prohlášení o zájmech všech konzultovaných zúčastněných stran prostřednictvím platformy IT uvedené v článku 27. [pozm. návrh 94]

10.   Po obdržení a zvážení případných připomínek předložených v souladu s odstavci 7, 8 a 9 hodnotitel společně se spoluhodnotitelem dokončí návrh zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy a předloží je určené podskupině a Komisi koordinační skupině k vyjádření. Komise všechny připomínky – řádně zodpovězeny – zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27. [pozm. návrh 95]

11.   Hodnotitel společně se spoluhodnotitelem přihlédnou k připomínkám určené podskupiny a Komise koordinační skupiny a předloží konečnou verzi návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy koordinační skupině ke konečnému schválení. [pozm. návrh 96]

12.   Koordinační skupina schválí konečnou verzi zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy pokud možno na základě konsensu, případně prostou kvalifikovanou většinou členských států, je-li to nezbytné

V konečném znění zprávy se uvedou odlišná stanoviska a důvody, o něž se opírají.

Konečné znění zprávy zahrnuje analýzu citlivosti, pokud je přítomen jeden nebo více těchto prvků:

a)

odlišná stanoviska ke studiím, které mají být vyřazeny z důvodu závažného zkreslení, nebo

b)

odlišná stanoviska v případě, že musí být studie vyřazeny z důvodu, že neodrážejí nejnovější technologický vývoj, nebo

c)

neshody ohledně definice prahových hodnot bezvýznamnosti týkajících se cílových ukazatelů zdravotní péče.

Volba jedné nebo více srovnávacích hodnot a cílových ukazatelů zdravotní péče musí být z medicínského hlediska odůvodněná a v konečné zprávě zdokumentována.

Konečné znění zprávy zahrnuje také výsledky společné vědecké konzultace uskutečněné v souladu s článkem 13. Zprávy o vědecké konzultaci se zveřejní po dokončení společných klinických hodnocení. [pozm. návrh 206]

13.   Hodnotitel zajistí, aby ze schválené zprávy schválená zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy byly odstraněny veškeré souhrnná zpráva obsahovaly klinické informace, obchodně citlivé povahy které jsou předmětem použitého hodnocení, a uváděly použitou metodiku a studie . Před uveřejněním zprávy ji hodnotitel konzultuje se subjektem, který zdravotnickou technologii vyvinul. Subjekt má 10 pracovních dnů na to, aby hodnotitele upozornil na informace, které považuje za důvěrné, a aby odůvodnil obchodně citlivou povahu těchto informací. V krajním případě hodnotitel a spoluhodnotitel rozhodnou, zda je tvrzení subjektu o důvěrnosti informací opodstatněné . [pozm. návrh 98]

14.   Koordinační skupina poskytne schválenou zprávu o společném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu předkládajícímu subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, a Komisi, která obě zprávy vloží na platformu IT . [pozm. návrh 99]

14a.     Po obdržení schválené zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy může předkládající subjekt, který zdravotnickou technologii vyvinul, do 7 pracovních dnů písemně vznést své námitky ke koordinační skupině a Komisi. V takovém případě uvede subjekt podrobné odůvodnění svých námitek. Koordinační skupina námitky do 7 pracovních dnů posoudí a podle potřeby zprávu reviduje.

Koordinační skupina schválí a předloží konečné znění zprávy o společném klinickém hodnocení, souhrnnou zprávu a vysvětlující dokument, v němž uvede, jakým způsobem byly řešeny námitky předkládajícího subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, a Komise. [pozm. návrh 100]

14b.     Zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva jsou vypracovány nejdříve po 80 dnech a nejpozději do 100 dnů, s výjimkou odůvodněných případů, kdy bude z důvodu klinických potřeb nutné tento proces urychlit, případně pozdržet. [pozm. návrh 101]

14c.     V případě, že předkládající subjekt, který zdravotnickou technologii vyvinul, žádost o registraci s odůvodněním stáhne, nebo pokud Evropská agentura pro léčivé přípravky zastaví hodnocení, je o tom vyrozuměna koordinační skupina, aby mohla zastavit postup společného klinického hodnocení. Důvody pro stažení žádosti nebo zastavení hodnocení zveřejní Komise na platformě IT uvedené v článku 27. [pozm. návrh 102]

Článek 7

Seznam hodnocených zdravotnických technologií

1.   Domnívá-li se Komise, že schválená zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva splňují hmotněprávní a procesní požadavky stanovené v tomto nařízení, zanese název zdravotnické technologie, která Komise zanese název zdravotnické technologie, která byla předmětem zprávy schválené souhrnné zprávy , bez ohledu na to , zda byla předmětem schválené zprávy a souhrnné zprávy přijata, či nikoli , na seznam technologií, u nichž bylo provedeno klinické hodnocení (dále jen „seznam hodnocených zdravotnických technologií“ nebo „seznam“), a to do 30 dnů od obdržení schválené zprávy a souhrnné zprávy od koordinační skupiny. [pozm. návrh 103]

2.   Jestliže Komise během 30 dnů od obdržení schválené zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy dospěje k závěru, že schválená zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva nesplňují hmotněprávní a procesní procesní právní požadavky stanovené v tomto nařízení, sdělí koordinační skupině odůvodnění svých závěrů a požádá ji o přezkoumání zprávy a souhrnné zprávy s uvedením důvodů požádá o přezkoumání hodnocení . [pozm. návrh 104]

3.   Určená podskupina zváží závěry uvedené v odstavci 2 a vyzve subjekt, který příslušnou zdravotnickou technologii vyvinul, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřil. Určená podskupina přezkoumá zprávu o společném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu z procesního hlediska s přihlédnutím k připomínkám subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul. Hodnotitel společně se spoluhodnotitelem podle toho upraví zprávu o společném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu a předloží je koordinační skupině. Použije se čl. 6 odst. 12 až 14 Komise před tím, než vynese konečný výrok . [pozm. návrh 105]

4.   Pokud se po předložení upravené schválené zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy Komise domnívá, že upravená schválená zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva splňují hmotněprávní a procesní požadavky stanovené v tomto nařízení, zanese název zdravotnické technologie, která byla předmětem zprávy a souhrnné zprávy, na seznam hodnocených zdravotnických technologií. [pozm. návrh 106]

5.   Dospěje-li Komise k závěru, že upravená schválená zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva nesplňují hmotněprávní a procesní požadavky stanovené v tomto nařízení, zamítne zahrnutí názvu zdravotnické technologie je zdravotnická technologie, která je předmětem hodnocení, zahrnuta na seznam spolu se souhrnnou zprávou hodnocení a připomínkami Komise a vše se zveřejní na platformě IT podle článku 27 . Komise o tom uvědomí koordinační skupinu s uvedením důvodů svého rozhodnutí negativní zprávy . Povinnosti stanovené v článku 8 se na dotčenou zdravotnickou technologii neuplatní. Koordinační skupina příslušným způsobem vyrozumí subjekt, který zdravotnickou technologii vyvinul, a souhrnné informace o těchto zprávách zahrne do své výroční zprávy. [pozm. návrh 107]

6.   Schválenou zprávu o společném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu týkající se zdravotnické technologie zahrnuté na seznam hodnocených zdravotnických technologií, jakož i všechny připomínky zúčastněných stran a průběžné zprávy, Komise zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27 a zpřístupní je předkládajícímu subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, do deseti pracovních dnů od zanesení na seznam. [pozm. návrh 108]

Článek 8

Používání zpráv o společných klinických hodnoceních na úrovni členských států

1.   Členské V případě zdravotnických technologií zanesených na seznam hodnocených zdravotnických technologií nebo v případě těch, u nichž bylo zahájeno společné klinické hodnocení, členské státy: [pozm. návrh 109]

a)

neprovedou klinické hodnocení nebo ekvivalentní hodnotící proces v souvislosti se zdravotnickou použijí zprávy o společném klinickém hodnocení při svých hodnoceních zdravotnických technologií, která je uvedena na seznamu hodnocených zdravotnických technologií nebo která je předmětem již zahájeného společného klinického hodnocení vnitrostátní úrovni ; [pozm. návrh 110]

b)

použijí zprávy o společných klinických hodnoceních při svých hodnoceních zdravotnických technologií nezopakují společné klinické hodnocení na vnitrostátní úrovni. [pozm. návrh 111]

1a.     Požadavek stanovený v odst. 1 písm. b) nebrání tomu, aby členské státy nebo regiony vypracovaly svá hodnocení přidané klinické hodnoty dotčených technologií v rámci postupů vnitrostátních či regionálních hodnocení, která mohou vzít v úvahu další klinické a neklinické údaje a důkazy, jež jsou specifické pro dotčený členský stát, které nebyly zahrnuty do společného klinického hodnocení a které jsou nezbytné pro dokončení hodnocení zdravotnické technologie nebo celkového procesu tvorby cen a úhrad.

Tato doplňková hodnocení mohou dotčenou technologii srovnávat s technologií, jež představuje v daném členském státě nejlepší dostupnou standardní péči založenou na důkazech a která navzdory požadavku tohoto členského státu ve fázi stanovování rozsahu hodnocení nebyla součástí společného klinického hodnocení. Rovněž mohou dotčenou technologii hodnotit v kontextu péče, který je specifický pro dotčený členský stát, na základě jeho klinické praxe nebo nastavení zvoleného pro úhradu.

Veškerá tato opatření musí být odůvodněná, nezbytná a přiměřená, pokud jde o splnění tohoto cíle, nesmějí zdvojovat činnosti prováděné na úrovni Unie a nepřiměřeně zdržovat přístup pacientů k daným technologiím.

Členské státy oznámí Komisi a koordinační skupině svůj záměr doplnit společné klinické hodnocení a uvedou důvody, proč tak hodlají učinit. [pozm. návrh 112]

2.   Členské státy Komisi oznámí výsledek hodnocení zdravotnické technologie, která byla předmětem společného klinického hodnocení, do 30 dnů od jeho dokončení. K uvedenému oznámení se připojí informace o tom, jak byly závěry zprávy o společném klinickém hodnocení použity při celkovém hodnocení zdravotnické technologie. předloží prostřednictvím platformy IT uvedené v článku 27 informace o tom , jak byla při hodnocení zdravotnické technologie na vnitrostátní úrovni zohledněna zpráva o společném klinickém hodnocení , a další klinické údaje a dodatečné důkazy, jež byly vzaty v úvahu, tak aby Komise usnadní mohla usnadnit výměnu těchto informací mezi členskými státy prostřednictvím platformy IT uvedené v článku 27. [pozm. návrh 113]

Článek 9

Aktualizace společných klinických hodnocení

1.   Koordinační skupina aktualizuje společná klinická hodnocení v případech, kdy:

a)

rozhodnutí Komise o udělení registrace léčivého přípravku uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. a) bylo podmíněno splněním dalších požadavků po udělení registrace;

b)

původní zpráva o společném klinickém hodnocení stanovila, že je potřeba provést aktualizaci, jakmile budou k dispozici doplňující důkazy k dalšímu hodnocení, je třeba provést aktualizaci ve lhůtě stanovené v uvedené zprávě; [pozm. návrh 114]

ba)

na žádost členského státu nebo subjektu, který danou zdravotní technologii vyvinul, který se domnívá, že existují nové klinické důkazy; [pozm. návrh 115]

bb)

uplynulo pět let od hodnocení, existují nové klinické údaje nebo dříve v případě, že se objeví nové důkazy či klinické údaje. [pozm. návrh 116]

1a.     V případech uvedených v prvním pododstavci v písmenech a), b), aa) a bb) předloží tyto dodatečné informace subjekt, který vyvinul technologii. V případě, že se tak nestane, se na předchozí společné hodnocení nebude vztahovat článek 8.

Nadále existuje databáze „EVIDENT“ sloužící ke shromažďování klinických důkazů, které se objeví při využívání zdravotnické technologie v praxi, a ke sledování výsledků v oblasti zdraví. [pozm. návrh 117]

2.   Koordinační skupina může společná klinická hodnocení aktualizovat, pokud o to požádá jeden či několik jejích členů.

O aktualizaci společných klinických hodnocení se žádá v případě, že byly zveřejněny nebo zpřístupněny nové informace, které nebyly k dispozici v době vypracování původní společné zprávy. V případě žádosti o aktualizaci zprávy o společném klinickém hodnocení může člen, který ji navrhl, uvedenou zprávu aktualizovat a předložit ji ke schválení jiným členským státům na základě postupu vzájemného uznávání. Při aktualizaci zprávy o společném klinickém hodnocení členský stát používá metody a normy stanovené koordinační skupinou.

Pokud se členské státy na aktualizaci nemohou shodnout, je případ postoupen koordinační skupině. Koordinační skupina rozhodne o tom, zda je na základě nových informací nutné aktualizaci provádět.

Zpráva o společném klinickém hodnocení se považuje za aktualizovanou, pokud je aktualizace schválena na základě postupu vzájemného uznání nebo rozhodnutí koordinační skupiny. [pozm. návrh 118]

3.   Aktualizace se provedou v souladu s procesními pravidly stanovenými podle čl. 11 odst. 1 písm. d).

Článek 10

Přechodná ustanovení pro společná klinická hodnocení

Během přechodného období uvedeného v čl. 33 odst. 1:

a)

koordinační skupina:

i)

stanoví počet plánovaných společných klinických hodnocení za rok na základě počtu zúčastněných členských států a dostupných zdrojů;

ii)

vybere léčivé přípravky uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) pro společné klinické hodnocení na základě kritérií výběru uvedených v čl. 5 odst. 2;

b)

členové koordinační skupiny z členských států, které se neúčastní společných klinických hodnocení, nemohou:

i)

být jmenováni hodnotiteli nebo spoluhodnotiteli;

ii)

vyjadřovat se k návrhům zpráv o společných klinických hodnoceních a souhrnných zpráv;

iii)

účastnit se procesu schvalování konečných verzí zpráv o společných klinických hodnoceních a souhrnných zpráv;

iv)

účastnit se přípravy a schvalování částí ročních pracovních programů týkajících se společných klinických hodnocení;

v)

podléhat povinnostem stanoveným v článku 8, pokud jde o zdravotnické technologie, které byly předmětem společného klinického hodnocení.

Článek 11

Přijetí podrobných procesních pravidel pro společná klinická hodnocení

1.   Komise V souladu s ustanoveními tohoto nařízení vypracuje Komise v prováděcích aktech procesní pravidla pro: [pozm. návrh 119]

a)

předkládání informací, údajů a důkazů subjekty zabývajícími se vývojem zdravotnických technologií; [pozm. návrh 120]

b)

jmenování hodnotitelů a spoluhodnotitelů;

c)

určení podrobných procesních kroků a jejich lhůt a celkového trvání společných klinických hodnocení; [pozm. návrh 121]

d)

aktualizaci společných klinických hodnocení;

e)

spolupráci s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky na přípravě a aktualizaci společných klinických hodnocení léčivých přípravků;

f)

spolupráci s oznámenými se subjekty a  s odbornými skupinami na přípravě a aktualizaci společných klinických hodnocení zdravotnických prostředků. [pozm. návrh 122]

2.   Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

ODDÍL 2

SPOLEČNÉ VĚDECKÉ KONZULTACE

Článek 12

Žádosti o společné vědecké konzultace

1.   Subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií mohou požádat o společnou vědeckou konzultaci s koordinační skupinou za účelem získání vědeckého poradenství ohledně údajů a důkazů, které mohou být vyžadovány v rámci společného klinického hodnocení klinických aspektů co nejvhodnějšího návrhu vědeckých studií a výzkumu s cílem získat co nejlepší vědecké důkazy, zlepšit předvídatelnost, sjednotit priority výzkumu a zvýšit jeho kvalitu a účinnost, tak aby získaly co nejlepší důkazy . [pozm. návrh 123]

Subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií, a sice léčivými přípravky, mohou požádat o to, aby společná vědecká konzultace probíhala souběžně s vědeckým poradenstvím poskytovaným Evropskou agenturou pro léčivé přípravky v souladu s čl. 57 odst. 1 písm. n) nařízení (ES) č. 726/2004. V takovém případě předloží žádost ve stejném okamžiku jako žádost o vědecké poradenství předloženou Evropské agentuře pro léčivé přípravky.

2.   Při posuzování žádosti o společnou vědeckou konzultaci zohlední koordinační skupina tato kritéria:

a)

pravděpodobnost, že vyvíjená zdravotnická technologie bude předmětem společného klinického hodnocení v souladu s čl. 5 odst. 1;

b)

neuspokojené léčebné potřeby;

c)

možný dopad na pacienty, veřejné zdraví nebo systémy zdravotní péče;

d)

významný přeshraniční rozměr;

e)

významná přidaná hodnota pro celou Unii;

f)

dostupné zdroje;

fa)

priority klinického výzkumu Unie. [pozm. návrh 124]

3.   Koordinační skupina vyrozumí subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií, který žádost podal, do patnácti pracovních dnů od obdržení žádosti o tom, zda společnou vědeckou konzultaci provede, či nikoli. Pokud koordinační skupina žádost zamítne, vyrozumí o tom subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií s uvedením důvodu s ohledem na kritéria stanovená v odstavci 2.

Společné vědecké konzultace nesmějí ovlivnit objektivitu a nezávislost společného technického hodnocení ani jeho výsledky nebo závěry. Hodnotitel a spoluhodnotitel, kteří byli jmenováni za účelem jeho provedení v souladu s čl. 13 odst. 3, se nemohou shodovat s hodnotitelem a spoluhodnotitelem, kteří byli jmenováni v souladu s čl. 6 odst. 3 za účelem společného technického hodnocení.

Předmět a souhrn obsahu konzultací se zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27. [pozm. návrh 125]

Článek 13

Vypracování zpráv o Postup v rámci společných vědeckých konzultacích konzultací [pozm. návrh 126]

1.   Po přijetí žádosti o společnou vědeckou konzultaci v souladu s článkem 12 a na základě svého ročního pracovního programu určí koordinační skupina podskupinu, která bude jménem koordinační skupiny dohlížet na vypracování zprávy o společné vědecké konzultaci.

Zpráva o společné vědecké konzultaci se vypracuje v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku a v souladu s procesními pravidl postupem a dokumentací stanovenými podle článků 16 a 17. [pozm. návrh 127]

2.   Určená podskupina požádá subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií o předložení dostupné a aktuální dokumentace obsahující informace všechny fáze postupu zpracování informací a údaje a důkazy studie nezbytné pro poskytnutí společné vědecké konzultace, jako jsou dostupné údaje ze všech provedených testů a ze všech studií, v nichž byla daná technologie použita . Vzhledem k omezenému počtu pacientů zařazených do klinických studií, příp. k neexistenci srovnávací látky lze v případě přípravků pro vzácná onemocnění vyvinout upravený postup klinického hodnocení. Veškeré tyto informace se po dokončení společného klinického hodnocení zpřístupní veřejnosti .

Určená podskupina a dotyčný subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií uspořádají na základě dokumentace uvedené v prvním pododstavci společnou schůzi. [pozm. návrh 128]

3.   Určená podskupina ze svých členů jmenuje hodnotitele a spoluhodnotitele, kteří budou za provedení společné vědecké konzultace odpovídat, přičemž se nebudou shodovat s hodnotitelem a spoluhodnotitelem, kteří mají být jmenováni v souladu s čl. 6 odst. 3 . Při jmenování se zohlední vědecká odbornost nezbytná pro dané hodnocení. [pozm. návrh 129]

4.   Hodnotitel vypracuje za pomoci spoluhodnotitele návrh zprávy o společné vědecké konzultaci.

5.   Pokud v jakékoli fázi přípravy návrhu zprávy o společné vědecké konzultaci má hodnotitel za to, že jsou zapotřebí další důkazy od subjektu zabývajícího se vývojem zdravotnických technologií, aby bylo možné zprávu dokončit, může požádat určenou podskupinu o pozastavení běhu lhůty stanovené pro přípravu zprávy a od uvedeného subjektu si vyžádat další důkazy. Na základě konzultace se subjektem, který zdravotnickou technologii vyvinul, ohledně času potřebného na přípravu nezbytných doplňujících důkazů hodnotitel ve své žádosti specifikuje, na kolik pracovních dnů je potřeba přípravu zprávy pozastavit.

6.   Členové určené podskupiny předloží připomínky při přípravě návrhu zprávy o společné vědecké konzultaci.

7.   Hodnotitel poskytne návrh zprávy o společné vědecké konzultaci subjektu zabývajícímu se vývojem zdravotnických technologií k vyjádření a stanoví lhůtu k předložení těchto připomínek během níž může dotčený subjekt předložit připomínky. [pozm. návrh 130]

8.   Určená podskupina zajistí, aby zúčastněné subjekty, včetně pacientů a klinických odborníků, dostali během přípravy návrhu zprávy o Během společné vědecké konzultaci příležitost předložit připomínky, a stanoví lhůtu, během níž tak mohou učinit. konzultace může předkládat připomínky subjekt zabývající vývojem zdravotnických technologií, pacienti, zdravotničtí pracovníci a kliničtí odborníci . [pozm. návrh 131]

9.   Po obdržení a zvážení případných informací a připomínek předložených v souladu s odstavci 2, 6, 7 a 8 hodnotitel společně se spoluhodnotitelem dokončí návrh zprávy o společné vědecké konzultaci a předloží jej určené podskupině k vyjádření. Všechny připomínky, které je nutné zveřejnit a na žádost zodpovědět, se po dokončení společného klinického hodnocení zveřejní na platformě IT podle článku 27. Zveřejněné připomínky musejí zahrnovat připomínky zúčastněných stran a veškeré odlišné názory, které členy podskupiny vyjádřily v průběhu daného postupu. [pozm. návrh 132]

10.   Je-li společná vědecká konzultace prováděna souběžně s vědeckým poradenstvím poskytovaným Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, snaží se hodnotitel koordinovat činnost s agenturou, pokud jde o konzistentnost závěrů zprávy o společné vědecké konzultaci se závěry vědeckého poradenství. harmonogramem agentury [pozm. návrh 133]

11.   Hodnotitel společně se spoluhodnotitelem přihlédnou k připomínkám členů určené podskupiny a předloží konečnou verzi návrhu zprávy o společné vědecké konzultaci koordinační skupině.

12.   Koordinační skupina schválí konečnou verzi zprávy o společné vědecké konzultaci pokud možno na základě konsensu, případně, prostou kvalifikovanou většinou členských států, je-li to nezbytné, do 100 dnů od zahájení vypracování zprávy v souladu s odstavcem 4. [pozm. návrh 207]

Článek 14

Zprávy o společných vědeckých konzultacích

1.   Koordinační skupina poskytne schválenou zprávu o společné vědecké konzultaci subjektu zabývajícímu se vývojem zdravotnických technologií, který o ni požádal, do deseti pracovních dnů od schválení zprávy.

2.   Koordinační skupina zahrne anonymizované souhrnné informace o společných vědeckých konzultacích do svých výročních zpráv a zveřejní je na platformě IT uvedené v článku 27. Tyto informace zahrnují předmět konzultací a připomínky.

Zprávy o vědecké konzultaci jsou zveřejněny po dokončení společného klinického hodnocení. [pozm. návrh 135]

3.   Členské státy neprovedou vědeckou konzultaci ani ekvivalentní konzultaci týkající se zdravotnické technologie uvedené v článku 5 , o níž byla zahájena společná vědecká konzultace, a pokud je obsah žádosti totožný s obsahem, jímž se zabývá společná vědecká konzultace. pokud nejsou vzaty v úvahu dodatečné klinické údaje a důkazy, které jsou považovány za nezbytné . Výsledky těchto vnitrostátních vědeckých konzultací se zašlou Komisi, aby je zveřejnila na platformě IT uvedené v článku 27. [pozm. návrh 136]

Článek 15

Přechodná ustanovení pro společné vědecké konzultace

Během přechodného období uvedeného v čl. 33 odst. 1:

a)

koordinační skupina stanoví počet plánovaných společných vědeckých konzultací za rok na základě počtu zúčastněných členských států a dostupných zdrojů;

b)

členové koordinační skupiny z členských států, které se neúčastní společných vědeckých konzultací, nemohou:

i)

být jmenováni hodnotiteli nebo spoluhodnotiteli;

ii)

vyjadřovat se k návrhům zpráv o společných vědeckých konzultacích;

iii)

účastnit se procesu schvalování konečných verzí zpráv o společných vědeckých konzultacích;

iv)

účastnit se přípravy a schvalování částí ročních pracovních programů týkajících se společných vědeckých konzultací.

Článek 16

Přijetí podrobných procesních pravidel pro společné vědecké konzultace

1.   Komise vypracuje v prováděcích aktech procesní pravidla pro:

a)

podávání žádostí subjektů zabývajících se vývojem zdravotnických technologií a jejich zapojení do vypracování zpráv o společných vědeckých konzultacích; [pozm. návrh 137]

b)

jmenování hodnotitelů a spoluhodnotitelů;

c)

určení podrobných procesních kroků a jejich lhůt;

d)

konzultace s pacienty, klinickými odborníky a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty; zaslání připomínek pacientů, zdravotnických pracovníků, sdružení pacientů, sociálních partnerů, nevládních organizací, klinických odborníků a dalších příslušných zúčastněných subjektů; [pozm. návrh 138]

e)

spolupráci s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky na společných vědeckých konzultacích týkajících se léčivých přípravků, pokud subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií žádá, aby konzultace proběhla souběžně s vědeckým poradenstvím poskytovaným agenturou;

f)

spolupráci s odbornými skupinami uvedenými v čl. 106 odst. 1 nařízení (EU) 2017/745 na společných vědeckých konzultacích týkajících se zdravotnických prostředků.

2.   Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

Článek 17

Dokumentace a pravidla pro výběr zúčastněných subjektů pro společné vědecké konzultace

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci prováděcí akty v souladu s článkem 31 články 30 a 32 , pokud jde o: [pozm. návrh 139]

a)

obsah postup : [pozm. návrh 140]

i)

žádostí subjektů zabývajících se vývojem zdravotnických technologií o společné vědecké konzultace;

ii)

dokumentace obsahující informace, údaje a důkazy, které musí subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií pro účely společných vědeckých konzultací předložit;

iii)

zpráv o společných vědeckých konzultacích;

iiia)

zapojení zúčastněných subjektů pro účely tohoto oddílu, včetně pravidel pro střet zájmů. Prohlášení o zájmech týkající se všech zúčastněných subjektů a odborníků jsou veřejně přístupná. Zúčastněné subjekty a odborníci, kteří jsou v konfliktu zájmů, se dotyčného procesu nezúčastní. [pozm. návrh 141]

b)

pravidla pro určení zúčastněných subjektů, které budou pro účely tohoto oddílu konzultovány. [pozm. návrh 142]

ODDÍL 3

NOVÉ ZDRAVOTNICKÉ TECHNOLOGIE

Článek 18

Identifikace nových zdravotnických technologií

1.   Koordinační skupina každý rok vypracuje studii o nových zdravotnických technologiích, u nichž se očekává, že budou mít významný dopad na pacienty, veřejné zdraví nebo systémy zdravotní péče.

2.   Při vypracování studie koordinační skupina konzultuje:

a)

subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií;

b)

organizace pacientů a spotřebitelů a zdravotničtí pracovníci na své výroční schůzi ; [pozm. návrh 143]

c)

klinické odborníky;

d)

Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, včetně předběžného oznámení léčivých přípravků před podáním žádosti o registraci;

e)

koordinační skupinu pro zdravotnické prostředky zřízenou v souladu s článkem 103 nařízení (EU) 2017/745.

2a.     Koordinační skupina při vypracovávání studie zajistí, aby důvěrné obchodní informace poskytnuté subjektem zabývajícím se vývojem zdravotnických technologií byly řádně chráněny. Za tímto účelem umožní dotyčnému subjektu předložit připomínky k obsahu studie a tyto připomínky náležitě zohlední. [pozm. návrh 144]

3.   Závěry studie se shrnou ve výroční zprávě koordinační skupiny a zohlední při přípravě ročních pracovních programů skupiny.

ODDÍL 4

DOBROVOLNÁ SPOLUPRÁCE NA HODNOCENÍ ZDRAVOTNICKÝCH TECHNOLOGIÍ

Článek 19

Dobrovolná spolupráce

1.   Komise podporuje veškerou další spolupráci a výměnu vědeckých informací mezi členskými státy v souvislosti s  těmito otázkami : [pozm. návrh 145]

a)

neklinickými hodnoceními zdravotnických technologií;

b)

kolaborativními hodnoceními zdravotnických prostředků;

c)

hodnoceními jiných zdravotnických technologií, než jsou léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky;

d)

poskytováním dodatečných důkazů nezbytných pro podporu hodnocení zdravotnických technologií;

da)

klinickými hodnoceními léčivých přípravků a zdravotnických prostředků prováděnými členskými státy; [pozm. návrh 146]

db)

opatřeními učiněnými v dobré víře v rámci klinické praxe s cílem zlepšit důkazy a vypracovat za tím účelem příslušný rejstřík; [pozm. návrh 147]

dc)

vypracováním příruček obsahujících osvědčené lékařské postupy založené na vědeckých důkazech; [pozm. návrh 148]

dd)

snižováním investic do zastaralých technologií; [pozm. návrh 149]

de)

zpřísňováním pravidel týkajících se získávání klinických důkazů a jejich sledováním. [pozm. návrh 150]

2.   K usnadnění spolupráce uvedené v odstavci 1 se použije koordinační skupina.

3.   Spolupráce uvedená v odst. 1 písm. b), a c) , db) a de) může být prováděna v souladu s procesními pravidly stanovenými podle článku 11 a společnými pravidly stanovenými podle článků 22 a 23. [pozm. návrh 151]

4.   Spolupráce uvedená v odstavci 1 se zahrne do ročních pracovních programů koordinační skupiny a výsledky spolupráce se uvedou ve výročních zprávách skupiny a zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27.

Kapitola III

Pravidla pro klinická hodnocení

Článek 20

Harmonizovaná pravidla pro klinická hodnocení

1.   Společná procesní pravidla a metodika stanovené v souladu s článkem 22 a požadavky stanovené v souladu s článkem 23 se uplatní na:

a)

společná klinická hodnocení prováděná v souladu s kapitolou II;

b)

klinická hodnocení léčivých přípravků a zdravotnických prostředků prováděná členskými státy. [pozm. návrh 152]

1a.     Členské státy se v příslušných případech vybízejí, aby pro účely klinických hodnocení léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, jež nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, prováděných členskými státy na vnitrostátní úrovni, uplatňovaly společná procesní pravidla a metodiku, které jsou uvedeny v tomto nařízení. [pozm. návrh 153]

Článek 21

Zprávy o klinických hodnoceních

1.   Provádí-li členský stát klinické hodnocení, poskytne Komisi zprávu o daném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu do 30 pracovních dnů od dokončení hodnocení zdravotnické technologie.

2.   Komise zveřejní souhrnné zprávy uvedené v odstavci 1 na platformě IT uvedené v článku 27 a zpřístupní zprávy o klinických hodnoceních ostatním členským státům prostřednictvím této platformy IT.

Článek 22

Společná procesní pravidla a metodika

1.    S přihlédnutím k výsledkům práce, která již byla odvedena v rámci společných akcí EUnetHTA, přijme Komise přijme po konzultaci s příslušnými zúčastněnými subjekty prováděcí akty týkající se: [pozm. návrh 154]

a)

procesních pravidel pro:

i)

zajištění, aby orgány a subjekty pro zdravotnické technologie prováděly v souladu s ustanoveními čl. 3 odst. 6 a 7 prováděli členové koordinační skupiny klinická hodnocení nezávisle, transparentně a bez střetů zájmů; [pozm. návrh 155]

ii)

mechanismy interakce mezi orgány pro zdravotnické technologie a subjekty zabývajícími se vývojem těchto technologií během klinických hodnocení, s výhradou ustanovení uvedených v předchozích článcích ; [pozm. návrh 156]

iii)

konzultace s pacienty, klinickými odborníky a dalšími zúčastněnými subjekty připomínky pacientů, zdravotnických pracovníků, spotřebitelských organizací, klinických odborníků a dalších zúčastněných subjektů při klinických hodnoceních a jejich odůvodněné zodpovězení, s výhradou ustanovení předchozích článků ; [pozm. návrh 157]

iiia)

řešení možných střetů zájmu; [pozm. návrh 158]

iiib)

zajištění, že hodnocení zdravotnických prostředků může probíhat ve vhodnou chvíli až po jejich uvedení na trh, což umožní použít údaje o jejich klinické účinnosti, včetně údajů z praxe. Vhodný čas musí být určen ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami. [pozm. návrh 159]

b)

metodik používaných k formulování obsahu a koncepce klinických hodnocení mechanismu sankcí v případě, že subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií neplní požadavky týkající se dostupných informací, jež musí předložit, aby byla zaručena kvalita daného postupu . [pozm. návrh 160]

1a.     Koordinační skupina vypracuje do [6 měsíců] ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost návrh prováděcího nařízení týkajícího se metodiky, která má být při provádění společných klinických hodnocení a konzultacích důsledně používána, a stanoví jejich obsah. Metodika se vypracuje na základě stávajících metodických pokynů a vzorů pro předložení důkazů, které vypracovala síť EUnetHTA. Tato metodika musí v každém případě splňovat tato kritéria:

a)

metodika je založena na vysokých normách kvality, na nejlepších dostupných vědeckých důkazech vyplývajících pokud možno, a pokud to lze odůvodnit z etického hlediska, především ze srovnávacích randomizovaných dvojitě zaslepených klinických hodnocení, metaanalýz a systematických přezkumů;

b)

hodnocení relativní účinnosti je prokázáno na základě hodnocených parametrů, které mají význam z hlediska daného pacienta, přičemž se sledují užitečná, příhodná, hmatatelná a konkrétní kritéria přizpůsobená dané klinické situaci;

c)

metodika přihlíží ke specifickému charakteru nových postupů a k určitým druhům léčivých přípravků, v jejichž případě je v době získání registrace k dispozici nedostatek klinických důkazů (jako např. přípravky pro vzácná onemocnění nebo podmíněná registrace). Tento nedostatek nebrání získání dodatečných důkazů, které je nutné sledovat po registraci, které vyžadují poregistrační hodnocení a které nesmějí mít vliv na bezpečnost' pacientů či kvalitu z vědeckého hlediska;

d)

srovnávacími hodnotami jsou referenční hodnoty pro dotyčný klinický subjekt, které jsou nejlepší, příp. nejobvyklejší z hlediska technologického typu nebo procesu;

e)

v případě léčivých přípravků zajistí subjekty zabývající se vývojem technologií koordinační skupině pro její klinické hodnocení dokumentaci ve formátu eCTD, která se předkládá Evropské agentuře pro léčivé přípravky za účelem centralizované registrace. Tato dokumentace obsahuje zprávu o klinické studii;

f)

informace, které musí poskytnout subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií, odpovídají nejaktuálnějším zveřejněným údajům. Nesplnění tohoto požadavku může vést k využití mechanismu sankcí;

g)

jelikož klinická hodnocení jsou v oblasti biomedicíny studiemi par excellence, je možné jiné druhy studií, např. epidemiologické studie, provádět pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech;

h)

společné metody i požadavky na údaje a měření výsledků zohledňují zvláštnosti zdravotnických prostředků a zdravotnických prostředků požívaných k diagnostice in vitro;

i)

pokud jde o očkovací látky, přihlíží metodika prostřednictvím vhodného časového horizontu analýz k jejich celoživotnímu účinku, k nepřímým účinkům, jako je kolektivní imunita, a k prvkům nezávislým na očkovací látce jako takové, například k míře proočkovanosti spojené s danými programy;

j)

pokud možno, a pokud to lze z etického hlediska odůvodnit, provede subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií alespoň jedno randomizované klinické hodnocení, v němž srovná klinicky významné výsledky své zdravotnické technologie s účinnou srovnávací léčbou, která je ve chvíli, kdy bylo hodnocení navrženo, považována za nejlepší současný dostupný zákrok (standardní léčbu), a pokud standardní léčba neexistuje, za nejběžnější léčbu. Subjekt zabývající se vývojem technologie poskytne údaje a výsledky provedených srovnávacích hodnocení v dokumentačním spisu, který předkládá k provedení společného klinického hodnocení.

Pokud jde o zdravotnický prostředek, metodika se upraví podle jeho vlastností a specifického charakteru, přičemž za základ se vezme metodika, kterou už vyvinula síť EUnetHTA.

Koordinační skupina předloží návrh prováděcího nařízení Komisi ke schválení.

Komise do [3 měsíců] od obdržení návrhu opatření rozhodne, zda jej podpoří prostřednictvím prováděcího aktu přijatého v souladu s přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

Pokud má Komise v úmyslu návrh opatření nepodpořit nebo jej podpořit jen z části či pokud k němu navrhuje pozměňovací opatření, zašle návrh spolu s uvedením důvodů zpět koordinační skupině. Koordinační skupina může ve lhůtě [šesti týdnů] návrh na základě připomínek Komise a předložených pozměňovacích návrhů změnit a zaslat jej Komisi znovu.

Pokud po uplynutí [šestitýdenní lhůty] koordinační skupina nepředloží pozměněný návrh opatření nebo jej předloží v podobě, která neodpovídá předloženým pozměňovacím návrhům Komise, může Komise přijmout prováděcí nařízení s pozměňovacími návrhy, které považuje za důležité, nebo jej zamítnout.

Pokud koordinační skupina nepředloží návrh opatření Komisi v lhůtě uvedené v [1. odstavci], může Komise přijmout prováděcí nařízení, aniž by koordinační skupina předložila návrh. [pozm. návrh 208/rev]

2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

Článek 23

Obsah dokumentace podání a zpráv a pravidla pro výběr zúčastněných subjektů

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31, pokud jde o Koordinační skupina stanoví na základě stejného postupu, jako je postup uvedený v čl. 2 odst. 1a : [pozm. návrh 162]

a)

obsah formát a vzory : [pozm. návrh 163]

i)

dokumentace obsahující informace, údaje a důkazy, které musejí subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií předložit pro klinická hodnocení;

ii)

zpráv o klinických hodnoceních;

iii)

souhrnných zpráv o klinických hodnoceních;

b)

aniž by byl dotčen článek 26, pravidla pro určení zúčastněných subjektů, které budou konzultovány pro účely kapitoly II oddílu 1 a této kapitoly. [pozm. návrh 164]

Kapitola IV

Podpůrný rámec

Článek 24

Financování z prostředků Unie [pozm. návrh 165]

1.   Financování činnosti koordinační skupiny a jejích podskupin a aktivit na podporu této činnosti, které zahrnují spolupráci s Komisí, Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a sítí zúčastněných subjektů uvedenou v článku 26, zajistí Unie. Finanční pomoc Unie určená na činnosti v rámci tohoto nařízení bude prováděna v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (16).

2.   Financování uvedené v odstavci 1 zahrnuje financování účasti orgánů a subjektů pro zdravotnické technologie určených členskými státy v rámci podpory práce na společných klinických hodnoceních a společných vědeckých konzultacích. Hodnotitel a spoluhodnotitel mají nárok na zvláštní příspěvek, který je kompenzací za jejich práci na společných klinických hodnoceních a společných vědeckých konzultacích, v souladu s interními ustanoveními Komise.

2a.     V případě společné práce na hodnocení zdravotnických technologií, která musí být prováděna bez přímého nebo nepřímého financování ze strany subjektů zabývajících se vývojem zdravotnických technologií, zajistí Unie stabilní nepřetržité financování z veřejných zdrojů. [pozm. návrh 166]

2b.     Komise bude moci zavést systém poplatků pro subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií, které požadují společné vědecké konzultace a společná klinická hodnocení, jež věnuje na výzkum v oblasti klinických priorit nebo léčebných potřeb, které nejsou pokryty. Tento systém poplatků není v žádném případě určen na financování činnosti podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 167]

Článek 25

Podpora Komise poskytovaná koordinační skupině

Komise podpoří činnost koordinační skupiny. Komise zejména:

a)

ve svých prostorách pořádá zasedání koordinační skupiny a spolupředsedá jim, přičemž má poradní hlas ; [pozm. návrh 168]

b)

poskytuje koordinační skupině sekretariát a administrativní, vědeckou a informačně technologickou podporu; [pozm. návrh 169]

c)

na platformě IT uvedené v článku 27 zveřejňuje roční pracovní programy a výroční zprávy koordinační skupiny, souhrnné zápisy ze zasedání skupiny a zprávy a souhrnné zprávy o společných klinických hodnoceních;

d)

ověřuje, zda koordinační skupina pracuje nezávisle a transparentně , podle stanoveného jednacího řádu ; [pozm. návrh 170]

e)

usnadňuje spolupráci s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky na společné práci týkající se léčivých přípravků včetně sdílení důvěrných informací;

f)

usnadňuje spolupráci s příslušnými orgány na úrovni Unie na společné práci týkající se zdravotnických prostředků včetně sdílení důvěrných informací. [pozm. návrh 171]

Článek 26

Síť zúčastněných subjektů

1.   Komise zřídí síť zúčastněných subjektů prostřednictvím otevřené výzvy k předkládání žádostí a výběru vhodných organizací zúčastněných subjektů na základě kritérií výběru stanovených v otevřené výzvě k předkládání žádostí, jako je zákonnost, reprezentativnost, transparentnost a odpovědnost .

Organizacemi, kterým je tato výzva určena, jsou sdružení pacientů, organizace spotřebitelů, nevládní organizace v oblasti zdravotnictví, subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií a zdravotničtí pracovníci.

Na výběr členů sítě zúčastněných subjektů se vztahují osvědčené postupy pro předcházení střetům zájmů.

Evropský parlament bude mít v síti zúčastněných subjektů dva zástupce. [pozm. návrh 172]

2.   Komise zveřejní seznam organizací zúčastněných subjektů, které jsou členy sítě zúčastněných subjektů. Zúčastněné subjekty nesmějí být v konfliktu zájmů a jejich prohlášení o zájmech se zveřejní na platformě IT. [pozm. návrh 173]

3.   Komise pořádá ad hoc nejméně jednou za rok zasedání sítě zúčastněných subjektů a koordinační skupiny za účelem podpory konstruktivního dialogu. Síť zúčastněných subjektů má tyto funkce : [pozm. návrh 174]

a)

informování zúčastněných subjektů zajištění výměny informací o činnosti koordinační skupiny a postupu hodnocení ; [pozm. návrh 175]

b)

umožnění výměny informací o činnosti koordinační skupiny účast na seminářích nebo pracovních setkáních či zvláštních akcích týkajících se konkrétních aspektů; [pozm. návrh 176]

ba)

podporování přístupu k praktickým zkušenostem v oblasti nemocí a jejich léčby a v oblasti skutečného využívání zdravotnických technologií za účelem lepšího pochopení významu, který zúčastněné subjekty přikládají vědeckým důkazům předloženým během hodnocení; [pozm. návrh 177]

bb)

přispívání k cílenější a účinnější komunikaci se zúčastněnými subjekty i mezi nimi s cílem podpořit jejich úlohu při racionálním a bezpečném využívání zdravotnických technologií; [pozm. návrh 178]

bc)

vypracování seznamu priorit v oblasti lékařského výzkumu; [pozm. návrh 179]

bd)

získávání podnětů pro roční pracovní program a každoroční studii, již vypracovává koordinační skupina. [pozm. návrh 180]

Zájmy a zakládací dokumenty zúčastněných subjektů, jakož i shrnutí výročních zasedání a možné činnosti se zveřejňují na platformě IT uvedené v článku 27. [pozm. návrh 181]

4.   Na žádost koordinační skupiny pozve Komise na zasedání koordinační skupiny pacienty, zdravotnické pracovníky a klinické odborníky jmenované sítí zúčastněných subjektů jako pozorovatele. [pozm. návrh 182]

5.   Síť zúčastněných subjektů na žádost koordinační skupiny pomáhá koordinační skupině při identifikaci pacientů a klinických odborných znalostí pro činnost jejích podskupin.

Článek 27

Platforma IT

1.    Na základě výsledků práce, která již byla provedena v rámci společných akcí EUnetHTA, vyvine Komise vyvine a udržuje platformu IT obsahující informace o: [pozm. návrh 183]

a)

plánovaných, probíhajících a dokončených společných klinických hodnoceních a hodnoceních zdravotnických technologií prováděných členskými státy;

b)

společných vědeckých konzultacích;

c)

studiích zaměřených na identifikaci nových zdravotnických technologií;

d)

výsledcích dobrovolné spolupráce členských států;

da)

seznamu členů koordinační skupiny, jejích podskupin a dalších odborníků spolu s jejich prohlášeními o finančních zájmech; [pozm. návrh 184]

db)

veškerých informacích, jejichž zveřejnění vyžaduje toto nařízení; [pozm. návrh 185]

dc)

závěrečné společné zprávě o hodnocení a souhrnné zprávy v uživatelsky přívětivém formátu ve všech úředních jazycích Evropské unie; [pozm. návrh 186]

dd)

seznamu organizací zahrnutých do sítě zúčastněných subjektů. [pozm. návrh 187]

2.   Komise zajistí vhodný rozsah přístupu veřejný přístup k informacím zveřejněným na platformě IT pro orgány členských států, členy sítě zúčastněných subjektů a širokou veřejnost. [pozm. návrh 188]

Článek 28

Zpráva o provádění hodnocení přechodného období [pozm. návrh 189]

Do dvou let od skončení Na konci přechodného období uvedeného v čl. 33 odst. 1 článku 33 a předtím, než se harmonizovaný systém hodnocení zdravotnických technologií podle tohoto nařízení Komise podá stane povinným, předloží Komise zprávu o provádění ustanovení o hodnocení jeho dopadu na celý zavedený postup, v jehož rámci se kromě jiných kritérií zhodnotí pokrok dosažený v oblasti přístupu pacientů k novým zdravotnickým technologiím a fungování vnitřního trhu, vliv na kvalitu inovací, jako je vývoj zcela nových léčivých přípravků v oblastech, kde se nedaří uspokojovat potřeby pacientů, na udržitelnost systémů zdravotnictví na kvalitu posuzování zdravotnických technologií, na kapacitu na úrovni členských států a regionů a na udržitelnost systémů zdravotní péče, jakož i přiměřenost oblasti působnosti společných klinických hodnocení a o fungování podpůrného rámce uvedeného v této kapitole. [pozm. návrh 190]

Kapitola V

Závěrečná ustanovení

Článek 29

Hodnocení a monitorování

1.   Do pěti let od zveřejnění zprávy uvedené v článku 28 provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o svých závěrech.

2.   Nejpozději do … [jeden rok ode dne použitelnosti] vytvoří Komise program monitorování provádění tohoto nařízení. Program monitorování stanoví prostředky a intervaly shromažďování údajů a dalších potřebných důkazů. Program monitorování specifikuje opatření, která přijme Komise a členské státy při shromažďování a analyzování údajů a dalších důkazů.

3.   V rámci programu monitorování se použijí výroční zprávy koordinační skupiny.

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 31

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 17 a 23 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem …[ vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost ].

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 17 a 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie , nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 17 a 23 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 191]

Článek 32

Příprava prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci [pozm. návrh 192]

1.   Komise přijme prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 11, 16, 17 a 22 a 23, a to nejpozději do dne použitelnosti tohoto nařízení. [pozm. návrh 193]

2.   Při přípravě těchto prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci Komise přihlédne k charakteristickým rysům odvětví léčivých přípravků a  odvětví zdravotnických prostředků a také k práci, která už byla vykonána v rámci společných akcí EUnetHTA . [pozm. návrh 194]

Článek 33

Přechodná ustanovení

1.   Členské státy mohou v případě léčivých přípravků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) a aa) oddálit svoji účast na systému společných klinických hodnocení a společných vědeckých konzultací uvedených v kapitole II oddílech 1 a 2 do … [ tři čtyři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení ] a v případě zdravotnických prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) a zdravotnických prostředků pro diagnostiku in vitro uvedených v čl. 5 odst 1 písm. c) do … [sedm let od ode dne použitelnosti tohoto nařízení] . [pozm. návrh 195]

2.   Členské státy vyrozumí Komisi, pokud hodlají využít přechodného období stanoveného v odstavci 1, nejpozději jeden rok před datem použitelnosti tohoto nařízení.

3.   Členské státy, které oddálily svoji účast v souladu s odstavcem 1, se mohou zapojit s účinností od následujícího rozpočtového roku poté, co vyrozuměly Komisi nejpozději tři měsíce před začátkem daného rozpočtového roku.

Článek 34

Ochranná doložka

1.   Členské státy mohou z důvodů stanovených v čl. 8 odst. 1a) a z důvodů souvisejících s potřebou chránit veřejné zdraví v dotyčném členském státě provést klinické hodnocení za použití jiných prostředků, než jsou pravidla stanovená v kapitole III tohoto nařízení, z důvodů souvisejících s potřebou chránit veřejné zdraví v dotčeném členském státě to za předpokladu, že je dané opatření odůvodněné, nezbytné a přiměřené, pokud jde o splnění daného cíle. [pozm. návrh 196]

2.   Členské státy oznámí Komisi a koordinační skupině svůj záměr provést klinické hodnocení za použití jiných prostředků společně s odůvodněním, proč tak hodlají učinit. [pozm. návrh 197]

2a.     Koordinační skupina bude moci posoudit, zda žádost odpovídá důvodům stanoveným v odstavci 1, a předložit své závěry Komisi. [pozm. návrh 198]

3.   Komise do tří měsíců ode dne obdržení oznámení podle odstavce 2 plánované hodnocení schválí, nebo zamítne poté, co prověří, zda splňuje požadavky uvedené v odstavci 1 a zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy. Nerozhodne-li Komise do konce tříměsíčního období, považuje se plánované klinické hodnocení za schválené. Rozhodnutí Komise se zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27. [pozm. návrh 199]

Článek 35

Změna směrnice 2011/24/EU

1.   Článek 15 směrnice 2011/24/EU se zrušuje.

2.   Odkazy na zrušený článek se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 36

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne … [tři roky od data vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda/předsedkyně

Za Radu

předseda/předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 28.

(2)  Úř. věst. C …

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019.

(4)   Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 4.

(5)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

(6)   Úř. věst. C 438, 6.12.2014, s. 12.

(7)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. března 2017 o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům – 2016/2057(INI).

(8)  COM(2015)0550, s. 19.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).

(11)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176);

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

(15)   Směrnice Rady 89/105/EHS ze dne 21. prosince 1988 o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění (Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 8).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.).


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/673


P8_TA(2019)0121

Stanovení rámce pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie (COM(2017)0487 – C8-0309/2017 – 2017/0224(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/67)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0487),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0309/2017),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. dubna 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 23. března 2018 (2),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro zahraniční věci a Hospodářského a měnového výboru (A8-0198/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

schvaluje prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie společně s konečným zněním legislativního aktu;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 94.

(2)  Úř. věst. C 247, 13.7.2018, s. 28.


P8_TC1-COD(2017)0224

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/452.)


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE

V návaznosti na žádost Evropského parlamentu se Evropská komise zavazuje:

sdílet s Evropským parlamentem standardizované formuláře, které Evropská komise připraví s cílem usnadnit členským státům plnění povinností podávat každoročně zprávy podle článku 5 nařízení, jakmile budou tyto formuláře dokončeny, a

sdílet s Evropským parlamentem tyto standardizované formuláře každý rok souběžně s předkládáním výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/676


P8_TA(2019)0122

Interoperabilita elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii (přepracované znění) (COM(2017)0280 – C8-0173/2017 – 2017/0128(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2020/C 449/68)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0280),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0173/2017),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2017 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (2),

s ohledem na dopis, který dne 24. července 2017 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. listopadu 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0199/2018);

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 181.

(2)  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


P8_TC1-COD(2017)0128

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/520.)


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/678


P8_TA(2019)0123

Vzájemné uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě (COM(2017)0796 – C8-0005/2018 – 2017/0354(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/69)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0796),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0005/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2018 (1),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. listopadu 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0274/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 19.


P8_TC1-COD(2017)0354

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/515.)


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/679


P8_TA(2019)0124

Poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatky za konverzi měny ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, pokud jde o některé poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatky za konverzi měny (COM(2018)0163 – C8-0129/2018 – 2018/0076(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/70)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0163),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0129/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 31. srpna 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018 (2),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0360/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 382, 23.10.2018, s. 7.

(2)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 28.


P8_TC1-COD(2018)0076

Postoj Evropského parlamentu a Rady přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, pokud jde o některé poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatky za konverzi měny

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/518.)


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/680


P8_TA(2019)0125

Společná pravidla pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy (COM(2017)0647 – C8-0396/2017 – 2017/0288(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/71)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0647),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0396/2017),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené irským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. dubna 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výrobu regionů (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0032/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 47.

(2)  Úř. věst. C 387, 25.10.2018, s. 70.


P8_TC1-COD(2017)0288

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 (4) ukázalo, že někteří provozovatelé čelí na vnitrostátních trzích neodůvodněným překážkám týkajícím se rozvoje meziměstské autokarové dopravy ve prospěch cestujících . Silniční osobní doprava mimoto nedrží krok s vyvíjejícími se potřebami občanů, pokud jde o dostupnost a kvalitu, a podíl udržitelných druhů dopravy je i nadále nízký. Některé skupiny občanů jsou proto z hlediska dostupnosti osobní dopravy znevýhodněny a kvůli většímu využívání automobilů dochází k více silničním dopravním nehodám většímu počtu silničních dopravních nehod , vyšším emisím a přetížení a vznikají vyšší náklady na infrastrukturu . [pozm. návrh 1]

(2)

K zajištění soudržného rámce pro meziměstskou přepravu cestujících linkovou autokarovou a autobusovou dopravou v celé Unii by se nařízení (ES) č. 1073/2009 mělo vztahovat na veškerou meziměstskou linkovou dopravu. Oblast působnosti uvedeného nařízení by se proto měla rozšířit, ale nařízení by se nemělo vztahovat na městská či příměstská centra nebo aglomerace a jeho ustanoveními by neměla být dotčena ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007  (5) [pozm. návrh 2].

(3)

V každém členském státě Každý členský stát by měl být určen určit nezávislý a nestranný regulační orgán pověřený úkolem vydávat závazná stanoviska , aby bylo zajištěno řádné fungování trhu silniční osobní dopravy. Tento orgán může odpovídat i za jiná regulovaná odvětví, jako je železniční doprava, energetika nebo telekomunikace. [pozm. návrh 3]

(4)

Komerční linková doprava by neměla narušovat ekonomickou rovnováhu stávajících smluv o veřejných službách nebo smluv o veřejných službách uzavřených v souladu s nařízením (ES) č. 1370/2007 . Z tohoto důvodu by měl mít regulační orgán možnost provádět objektivní ekonomickou analýzu a měl by mít případně pravomoc navrhovat nezbytná opatření , aby bylo zajištěno, že tomu tak skutečně je. Komerční linková doprava by neměla konkurovat provozovatelům dopravy, kterým byla udělena výhradní práva k provozování některých služeb veřejné osobní dopravy výměnou za plnění závazků veřejné služby v rámci smlouvy o veřejných službách. [pozm. návrh 4]

(5)

Provozování linkové dopravy ve formě kabotáže by mělo být podmíněno vlastnictvím licence Společenství a používáním inteligentního tachografu v souladu s kapitolou II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014  (6). K usnadnění účinných kontrol této dopravy ze strany donucovacích orgánů je třeba objasnit pravidla týkající se vydávání licencí Společenství a vytvořit modul systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) pro zasílání prohlášení o vysílání pracovníků a elektronických žádostí, který poskytne kontrolorům při silničních kontrolách přímý přístup k údajům a informacím obsaženým v Evropském rejstříku podniků silniční dopravy (ERRU) a v systému IMI v reálném čase, s cílem zajistit, aby byly za vysílané řidiče autobusů skutečně placeny příspěvky na sociální zabezpečení . [pozm. návrh 5]

(6)

Za účelem zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na trhu by provozovatelé linkové dopravy měli mít právo na přístup k terminálům v Unii za spravedlivých, nestranných, nediskriminačních a transparentních podmínek. Provozování terminálu by měl schválit vnitrostátní orgán, který by měl ověřit, které požadavky jsou nezbytné a musí být splněny. Regulačnímu orgánu by mělo být možné podat opravné prostředky proti rozhodnutím o zamítnutí či omezení přístupu. [pozm. návrh 6]

(7)

Ačkoli je u linkové dopravy zachováno povolení, některá pravidla týkající se povolovacího postupu je nutno upravit.

(8)

Udělení povolení pro vnitrostátní i mezinárodní linkovou dopravu by mělo podléhat povolovacímu postupu. Povolení by mělo být uděleno, ledaže existují zvláštní důvody pro zamítnutí žádosti týkající se žadatele nebo by doprava narušila ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejných službách. Je nutno zavést prahovou hodnotu vzdálenosti, aby bylo zajištěno, že komerční linková doprava nenarušuje ekonomickou rovnováhu stávajících smluv kterou určí členské státy a která by v žádném případě neměla být vyšší než 100 km trasy, aby bylo zajištěno, že komerční linková doprava nenarušuje ekonomickou rovnováhu stávajících smluv o veřejných službách. V případě tras, které již jsou obsluhovány na základě více než jedné smlouvy o veřejných službách, by mělo být možné tuto prahovou hodnotu zvýšit. [pozm. návrh 7]

(9)

Podnikatelé v silniční osobní dopravě nerezidenti by měli mít možnost provozovat vnitrostátní linkovou dopravu za stejných podmínek jako podnikatelé v silniční osobní dopravě rezidenti, pokud splňují vnitrostátní, unijní či mezinárodní předpisy v oblasti silniční dopravy nebo v jiné relevantní oblasti . [pozm. návrh 8]

(10)

Je potřeba co nejvíce omezit správní formality, kdekoli je to možné, aniž by byly zrušeny kontroly a sankce, které zaručují řádné uplatňování a účinné prosazování nařízení (ES) č. 1073/2009. Jízdní list představuje zbytečnou administrativní zátěž, a proto by měl být zrušen. [pozm. návrh 9]

(11)

Místní výlety představují povolenou kabotáž a vztahují se na ně obecná pravidla pro kabotáž. Článek týkající se místních výletů by měl být proto zrušen. [pozm. návrh 10]

(12)

Vzhledem k významu účinného prosazování nařízení (ES) č. 1073/2009 by se měla pravidla týkající se silničních kontrol a kontrol v provozovnách podnikatelů v silniční osobní dopravě změnit tak, aby zahrnovala kabotáž.

(13)

Jelikož toto nařízení harmonizuje pravidla na vnitrostátních trzích linkové autokarové a autobusové dopravy a přístup k terminálům, nemůže být jeho cílů, totiž podpory meziměstské mobility a zvýšení podílu udržitelných druhů osobní dopravy, dosaženo uspokojivě na úrovni členských států. Unie může tudíž přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení sledovaných cílů.

(14)

Aby se zohlednil vývoj na trhu a technický pokrok, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh I a II nařízení (ES) č. 1073/2009 a o doplnění uvedeného nařízení o pravidla týkající se formátu osvědčení pro dopravu pro vlastní potřebu, formátu žádostí o povolení a samotných povolení, postupu a kritérií, jež je nutno dodržet při zjišťování toho, zda navrhovaná doprava nenaruší ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejných službách, a povinností členských států ohledně podávání zpráv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7). Za účelem zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 11]

(15)

Nařízení (ES) č. 1073/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1073/2009 se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Toto nařízení se použije na vnitrostátní meziměstskou silniční osobní dopravu pro cizí potřebu provozovanou podnikatelem v silniční osobní dopravě nerezidentem podle kapitoly V  a tímto nařízením nejsou dotčena ustanovení nařízení (ES) č . 1370/2007 .“. [pozm. návrh 12]

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 2) se nahrazuje tímto:

„2)   ‚linkovou dopravou‘ se rozumí přeprava cestujících v určených intervalech a na určených trasách, a to bez mezizastávek, nebo s nástupem a výstupem cestujících na předem určených zastávkách;“;

b)

bod 7) se nahrazuje tímto:

„7)   ‚kabotáží‘ se rozumí vnitrostátní silniční osobní doprava pro cizí potřebu prováděná v hostitelském členském státě;“; [pozm. návrh 83]

c)

doplňují se nové body 9 až 11b, které znějí:

„9)

‚terminálem‘ se rozumí zařízení s minimální plochou 600 m2 povolené zařízení , které poskytuje parkovací místo, jež využívají autokary a autobusy pro výstup nebo nástup cestujících; [pozm. návrh 13]

10)

‚provozovatelem terminálu‘ se rozumí subjekt odpovědný za udělení přístupu k terminálu v členském státě, který odpovídá za provozování terminálu a splňuje požadavky na profesní způsobilost a finanční kapacitu ; [pozm. návrh 14]

11)

‚vhodnou alternativou‘ se rozumí jiný terminál, který je pro podnikatele v silniční osobní dopravě z ekonomického hlediska přijatelný, nabízí srovnatelnou infrastrukturu spojení s terminálem, o nějž původně žádal, umožňuje cestujícím přístup k jiným druhům veřejné dopravy který mu umožňuje podnikateli v silniční osobní dopravě provozovat dotyčnou osobní dopravu obdobně, jako by to umožňoval původně požadovaný terminál “; [pozm. návrh 15]

11a)

„smlouvou o veřejných službách“ se rozumí jeden nebo několik právně závazných aktů potvrzujících dohodu mezi příslušným orgánem a provozovatelem veřejných služeb, jejímž cílem je pověřit provozovatele veřejných služeb řízením a provozováním veřejných služeb v přepravě cestujících v rámci závazků veřejné služby; v závislosti na právních předpisech členského státu může smlouva rovněž sestávat z rozhodnutí přijatého příslušným orgánem, které má formu individuálního legislativního nebo regulačního aktu, nebo které obsahuje podmínky, za kterých příslušný orgán poskytuje služby sám nebo jejich poskytováním pověří vnitřního provozovatele; [pozm. návrh 16]

11b)

„alternativní trasou“ se rozumí trasa mezi tímtéž výchozím a cílovým přepravním místem používaná v rámci existující linkové dopravy, kterou lze použít místo původní trasy. [pozm. návrh 17]

3)

Před kapitolou II se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 3a

Regulační orgán

1.   Každý členský stát Příslušné orgány v každém členském státě určí pro odvětví silniční osobní dopravy jeden vnitrostátní veřejný regulační orgán. Tento orgán je nestranný, což znamená, že je z hlediska organizace, funkcí, hierarchie a rozhodování právně samostatný, transparentní a nezávislý na jiném veřejném nebo soukromém subjektu. Regulační orgán je nezávislý na jakémkoli příslušném orgánu, který se podílí na zadávání smlouvy o veřejných službách. [pozm. návrh 18]

Regulační Regulačním orgánem může být stávající orgán, může odpovídat za jiná regulovaná odvětví který odpovídá za jiné regulované služby . [pozm. návrh 19]

2.   Regulační orgán pro odvětví silniční osobní dopravy má potřebnou organizační kapacitu z hlediska lidských, finančních a jiných zdrojů, jež je potřebná k plnění jeho povinností a která je úměrná významu daného odvětví v dotyčném členském státě. [pozm. návrh 20]

2a.     Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, regulační orgán má pravomoc sledovat stav hospodářské soutěže na domácím trhu se službami linkové silniční osobní dopravy s cílem zabránit diskriminaci či zneužití dominantního postavení na trhu, a to včetně subdodávek. Jeho stanoviska jsou závazná. [pozm. návrh 21]

3.   Regulační orgán plní tyto úkoly:

a)

provádí ekonomické analýzy toho, zda by navrhovaná nová dopravní služba narušila ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejných službách;

b)

shromažďuje a poskytuje informace o přístupu k terminálům s cílem zajistit, aby byl přístup k terminálům provozovatelům služeb poskytován za spravedlivých, rovných, nediskriminačních transparentních podmínek; a [pozm. návrh 22]

c)

rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím provozovatelů terminálů a [pozm. návrh 23]

ca)

zřídí veřejně přístupný elektronický registr, v němž budou uvedeny všechny povolené vnitrostátní a mezinárodní služby linkové dopravy. [pozm. návrh 24]

4.   Při plnění svých úkolů si může regulační orgán vyžádat relevantní informace od jiných příslušných orgánů, provozovatelů terminálů, žadatelů o povolení a jakékoli třetí strany působící na území dotyčného členského státu. [pozm. návrh 25]

Požadované informace jsou poskytnuty v přiměřené lhůtě, kterou stanoví regulační orgán a která nepřesáhne jeden měsíc. V  náležitě odůvodněných případech může regulační orgán lhůtu pro poskytnutí informací prodloužit nejvýše o dva týdny. Regulační orgán je schopen prosazovat žádosti o informace prostřednictvím sankcí, které jsou účinné, přiměřené a odrazující. [pozm. návrh 26]

5.   Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá regulačním orgánem podléhala okamžitému soudnímu přezkumu. Přezkum může mít odkladný účinek pouze tehdy, pokud by okamžitá účinnost rozhodnutí regulačního orgánu mohla u strany žádající o přezkum vést k nenapravitelným nebo zjevně nepřiměřeným škodám. Tímto ustanovením nejsou dotčeny pravomoci soudu projednávajícího žádost o přezkum rozhodnutí stanovené ústavním právem dotyčného členského státu. [pozm. návrh 27]

6.   Rozhodnutí regulačního orgánu se zveřejňují do dvou týdnů od jejich přijetí .“. [pozm. návrh 28]

4)

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Mezinárodní osobní autokarovou a autobusovou dopravu a kabotáž lze provozovat na základě licence Společenství vydané příslušnými orgány členského státu usazení.“;

b)

v odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se mění přílohy I a II za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku.“.

5)

Článek 5 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se zrušuje pátý pododstavec;

b)

v odstavci 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se stanoví formát osvědčení.“.

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Přístup k terminálům

1.   Provozovatelé terminálů umožní podnikatelům v silniční osobní dopravě za účelem provozování linkové dopravy přístup k terminálům, včetně zařízení nebo služeb poskytovaných v tomto terminálu, za spravedlivých, nestranných, nediskriminačních a transparentních podmínek.

1a.     Pokud provozovatelé terminálu přístup povolí, podnikatelé v autokarové a autobusové dopravě dodržují stávající podmínky terminálu. [pozm. návrh 29]

2.   Provozovatelé terminálů se vynasnaží vyhovět všem žádostem o přístup, aby zajistili optimální využití terminálů.

Žádosti o přístup k terminálům lze zamítnout pouze z důvodu nedostatečné kapacity na základě náležitého odůvodnění souvisejícího s nedostatečnou kapacitou, opakovaným neplacením poplatků či s řádně prokázaným závažným a opakovaným porušením pravidel podnikatelem v silniční dopravě nebo na základě jiných vnitrostátních ustanovení za předpokladu, že tato ustanovení jsou důsledně uplatňována a nevedou k diskriminaci vůči konkrétním podnikatelům v silniční dopravě žádajícím o přístup k terminálu, ani vůči jejich přidruženým obchodních modelům. Je-li žádost zamítnuta, provozovatel terminálu své rozhodnutí oznámí také regulačnímu orgánu . [pozm. návrh 30]

Pokud provozovatel terminálu žádost o přístup zamítne, uvede případné je vybídnut k tomu, aby uvedl nejlepší vhodné alternativy, které jsou mu známy . [pozm. návrh 31]

3.   Provozovatelé terminálu zveřejňují ve dvou či více úředních jazycích v jazycích příslušné země a v jednom dalším úředním jazyce Unie alespoň tyto informace: [pozm. návrh 32]

a)

seznam všech poskytovaných služeb a ceny za tyto služby;

aa)

seznam veškeré stávající infrastruktury a technických specifikací terminálu; [pozm. návrh 33]

b)

pravidla pro plánování přidělování kapacity;

c)

aktuální jízdní řád a přidělení kapacity.

Tyto informace zpřístupní provozovatel terminálu a regulační orgán v elektronické podobě bezplatně na žádost, a pokud mají internetové stránky, i na těchto internetových stránkách.

Informace se aktualizují a v případě potřeby se pozměňují.

3a.     Členské státy mohou z působnosti tohoto článku vyjmout terminály, které vlastní provozovatel terminálu, jenž je používá výhradně pro své vlastní služby v silniční osobní dopravě. Při posuzování žádosti o vyjmutí z působnosti zohlední regulační orgány dostupnost vhodných alternativ.“. [pozm. návrh 34]

7)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5b

Postup pro udělování přístupu k terminálům

1.   Podnikatel v silniční osobní dopravě požadující přístup k terminálu podá provozovateli terminálu žádost.

2.   Nelze-li přístup umožnit tak, jak se požaduje v žádosti, zahájí provozovatel terminálu se všemi zainteresovanými podnikateli v silniční osobní dopravě konzultace, aby žádosti vyhověl. [pozm. návrh 35]

3.   Provozovatel terminálu rozhodne o žádosti o přístup k terminálu do dvou měsíců neprodleně, a to nejpozději měsíc ode dne podání žádosti podnikatelem v silniční osobní dopravě. Rozhodnutí o přístupu musí být odůvodněna. Je-li přístup zamítnut, provozovatel terminálu své rozhodnutí zdůvodní. [pozm. návrh 36]

4.   Žadatelé se mohou proti rozhodnutím provozovatelů terminálů odvolat. Odvolání se podává regulačnímu orgánu.

5.   Pokud regulační orgán projednává odvolání proti rozhodnutí provozovatele terminálu, přijme odůvodněné rozhodnutí ve stanovené lhůtě, nejpozději však do tří týdnů od obdržení všech relevantních informací.

Rozhodnutí regulačního orgánu o odvolání je závazné a podléhá ustanovením vnitrostátních právních předpisů pro soudní přezkum . Regulační orgán má schopnost vynutit své rozhodnutí prostřednictvím sankcí, které jsou účinné, přiměřené a odrazující. [pozm. návrh 37]

Rozhodnutí podléhá pouze soudnímu přezkumu.“.

8)

Článek 6 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první věta prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Povolení se vydává na jméno podnikatele v silniční osobní dopravě, v listinné nebo elektronické podobě a je nepřenosné.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se stanoví formát povolení.“.

9)

Článek 7 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Žádosti o povolení linkové dopravy se podávají povolujícímu orgánu v listinné nebo elektronické podobě.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se stanoví formát žádostí.“.

10)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

Článek 8

Postup Postupy pro udělení, pozastavení platnosti a zrušení povolení pro mezinárodní přepravu cestujících na vzdálenost kratší než do 100 kilometrů vzdušnou čarou trasy [pozm. návrh 38]

1.   Povolení se vydávají se souhlasem příslušných orgánů všech členských států, na jejichž území cestující nastupují nebo vystupují a jsou přepravováni na vzdálenosti, kratší než které stanovují jednotlivé členské státy, a to do 100 kilometrů vzdušnou čarou. Do dvou týdnů od obdržení žádosti zašle povolující orgán těmto příslušným orgánům kopii žádosti a všech ostatních souvisejících dokladů se žádostí o souhlas. Povolující orgán současně předá tyto doklady pro informaci příslušným orgánům členských států, jejichž územím se projíždí. [pozm. návrh 39]

2.   Příslušné orgány členských států, jejichž souhlas byl vyžádán, sdělí povolujícímu orgánu své rozhodnutí do tří dvou měsíců. Tato lhůta běží ode dne obdržení žádosti o souhlas, jež se prokazuje potvrzením přijetí. Pokud příslušné orgány členských států, jejichž souhlas byl vyžádán, nesouhlasí, uvedou důvody. [pozm. návrh 40]

Pokud příslušné orgány členských států, jejichž souhlas byl vyžádán, neodpoví ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci, je to považováno za souhlas.

3.   Povolující orgán rozhodne o žádosti do čtyř tří měsíců ode dne podání žádosti podnikatelem v silniční osobní dopravě. [pozm. návrh 41]

4.   Povolení se vydá, ledaže lze jedním či více objektivními důvody veřejného zájmu uvedenými v čl. 8c odst. 2 písm. a) až d) odůvodnit zamítnutí žádosti. [pozm. návrh 42]

4a.     V případě, že služba linkové autobusové a autokarové dopravy naruší ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejných službách z výjimečných důvodů, které nebylo možné předvídat v době udělení povolení a jež nespadají pod odpovědnost vlastníka smlouvy o veřejných službách, dotčený členský stát může se souhlasem Komise a poté, co podnikatele v silniční dopravě šest měsíců předem uvědomil, pozastavit platnost povolení k poskytování služby nebo toto povolení zrušit. Podnikatel v silniční osobní dopravě má možnost podat proti takovému rozhodnutí odvolání. [pozm. návrh 43]

5.   Nesouhlasí-li jeden z příslušných orgánů s povolením, lze záležitost do dvou měsíců od obdržení jeho odpovědi postoupit Komisi.

6.   Po konzultaci s členskými státy, jejichž příslušné orgány vyslovily nesouhlas, vydá Komise rozhodnutí do čtyř měsíců nejpozději dva měsíce od obdržení sdělení povolujícího orgánu. Rozhodnutí nabývá účinnosti 30 dnů od jeho oznámení dotčeným členským státům příslušným orgánům v dotčeném členském státě. [pozm. návrh 44]

7.   Rozhodnutí Komise platí do doby, dokud členské státy nedospějí k dohodě a povolující orgán o žádosti nerozhodne.“.

11)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 8a

Postup Postupy pro udělení, pozastavení platnosti a zrušení povolení pro mezinárodní přepravu cestujících na vzdálenost více než 100 kilometrů a více vzdušnou čarou trasy [pozm. návrh 45]

1.   Povolující orgán rozhodne o žádosti do dvou měsíců neprodleně, a to nejpozději dva měsíce ode dne podání žádosti podnikatelem v silniční osobní dopravě. [pozm. návrh 46]

2.   Povolení se vydá, ledaže lze jedním či více důvody uvedenými v čl. 8c odst. 2 písm. a) až c) ca) odůvodnit zamítnutí žádosti. [pozm. návrh 47]

3.   Povolující orgán Do dvou týdnů od obdržení žádosti předloží povolující orgán příslušným orgánům všech členských států, na jejichž území cestující nastupují nebo vystupují, a příslušným orgánům členských států, jejichž územím kopii žádosti a všech ostatních souvisejících dokladů spolu se projíždí bez nástupu a výstupu cestujících, svým posouzením požádá je o souhlas. Povolující orgán předloží pro informaci kopii žádosti a všech ostatních souvisejících dokladů spolu relevantní doklady také příslušným orgánům členských států, jejichž územím se svým posouzením projíždí bez nástupu a výstupu cestujících . [pozm. návrh 48]

3a.     Pokud jeden z příslušných orgánů členských států, na jejichž území cestující nastupují nebo vystupují, nesouhlasí s udělením povolení z jednoho z důvodů uvedených v odstavci 2, povolení udělit nelze, záležitost lze ale do jednoho měsíce od obdržení jeho odpovědi postoupit Komisi. [pozm. návrh 49]

3b.     Po konzultaci s členskými státy, jejichž příslušné orgány vyslovily nesouhlas, vydá Komise rozhodnutí do čtyř měsíců od obdržení sdělení povolujícího orgánu. Rozhodnutí nabývá účinnosti 30 dnů od jeho oznámení dotčeným členským státům. [pozm. návrh 50]

3c.     Rozhodnutí Komise platí do doby, dokud členské státy nedospějí k dohodě a povolující orgán o žádosti nerozhodne.”; [pozm. návrh 51]

Článek 8b

Postup pro udělení povolení pro vnitrostátní linkovou dopravu

1.   Povolující orgán rozhodne o žádosti do dvou měsíců nejpozději dva měsíce ode dne podání žádosti podnikatelem v silniční osobní dopravě. Tuto lhůtu lze prodloužit na čtyři tři měsíce, vyžaduje-li se analýza v souladu s čl. 8c odst. 2 písm. d). [pozm. návrh 52]

2.   Povolení pro vnitrostátní linkovou dopravu se vydá, ledaže lze zamítnutí žádosti odůvodnit jedním či více důvody uvedenými v čl. 8c odst. 2 písm. a) až c) ca) , a v případě přepravy cestujících na vzdálenost kratší než nepřesahující 100 kilometrů vzdušnou čarou trasy důvodem uvedeným v čl. 8c odst. 2 písm. d). [pozm. návrh 53]

3.   Vzdálenost uvedenou v odstavci 2 lze prodloužit na 120 kilometrů, bude-li linková doprava, jež má být zavedena, obsluhovat výchozí a cílový bod cesty, který je již obsluhován na základě více než jedné smlouvy o veřejných službách. [pozm. návrh 54]

Článek 8c

Rozhodnutí povolujících orgánů

1.   Na základě postupu stanoveného v článcích 8, 8a nebo 8b vydá povolující orgán povolení, udělí povolení s omezeními, nebo žádost zamítne. Povolující orgán informuje o svém rozhodnutí všechny příslušné orgány uvedené v čl. 8 odst. 1.

2.   Rozhodnutí o zamítnutí žádosti, nebo o udělení povolení s omezeními nebo o pozastavení platnosti či zrušení povolení musí být odůvodněna a případně podložena analýzami regulačního orgánu. Žadatel nebo podnikatel v silniční dopravě provozující dotčenou dopravu má možnost podat proti rozhodnutí povolujícího orgánu odvolání . [pozm. návrh 55]

Povolení se vydá, ledaže lze zamítnutí žádosti odůvodnit jedním Žádost o povolení může být zamítnuta pouze z jednoho či více několika z těchto důvodů: [pozm. návrh 56]

a)

žadatel není schopen provozovat dopravu, na niž se žádost vztahuje, vozidly, která jsou mu bezprostředně dostupná;

b)

žadatel porušil vnitrostátní nebo mezinárodní právní předpisy o silniční dopravě, zejména podmínky a požadavky související s povolením pro mezinárodní silniční osobní dopravu, nebo se dopustil závažných porušení unijních, vnitrostátních nebo ve vhodných případech regionálních právních předpisů Unie týkajících se silniční dopravy, zejména norem týkajících se vozidel technických požadavků na vozidla a emisních norem, jakož i a doby řízení a doby odpočinku řidičů; [pozm. návrh 57]

c)

v případě žádosti o prodloužení povolení již nejsou splněny podmínky pro udělení tohoto povolení;

ca)

žadatel požádal o povolení pro linkovou dopravu na téže nebo na alternativní trase, na níž příslušný orgán udělil provozovateli veřejné služby výhradní právo provozovat veřejnou linkovou osobní dopravu výměnou za plnění závazků veřejné služby v rámci smlouvy o veřejných službách v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 1370/2007. Tímto důvodem pro zamítnutí není dotčen čl. 8d odst. 1a tohoto nařízení; [pozm. návrh 58]

d)

regulační orgán na základě objektivní ekonomické analýzy zjistí, že by doprava narušila ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejných službách. Tato analýza posoudí relevantní strukturální a geografické charakteristiky dotčeného trhu a sítě, a zejména jejich velikosti, poptávky, charakteristik, složitosti pracovní sítě, technické a zeměpisné izolace a služeb, na něž se smlouva vztahuje, a zohlední také to, zda nová služba vede ke zlepšení kvality služby nebo vyšší nákladové efektivnosti. [pozm. návrh 59]

Povolující orgány nezamítnou žádost výhradně z toho důvodu, že podnikatel v silniční osobní dopravě , který žádá o povolení, nabízí nižší ceny než ostatní podnikatelé v silniční osobní dopravě, ledaže regulační orgán nebo na základě skutečnosti jiné příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že žadatel usilující o vstup na trh má v úmyslu nabízet delší dobu služby pod jejich běžnou hodnotou, čímž by pravděpodobně narušil spravedlivou hospodářskou soutěž. Povolující orgány nezamítnou žádost výhradně z toho důvodu , že dotyčný spoj již provozují jiní podnikatelé v silniční osobní dopravě. [pozm. návrh 60]

3.   Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá povolujícím orgánem podléhala soudnímu přezkumu. Tento přezkum může mít odkladný účinek pouze tehdy, pokud by okamžitá účinnost rozhodnutí povolujícího orgánu mohla u strany žádající o přezkum vést k nenapravitelným nebo zjevně nepřiměřeným škodám. Tímto ustanovením nejsou dotčeny pravomoci soudu projednávajícího žádost o přezkum rozhodnutí stanovené ústavním právem dotyčného členského státu.

Článek 8d

Omezení práva na přístup

1.   Členské státy mohou omezit právo na přístup na trh mezinárodní a vnitrostátní linkové autobusové a autokarové dopravy, pokud navrhovaná linková doprava přepravuje cestující na vzdálenosti kratší než do 100 kilometrů vzdušnou čarou a pokud by doprava narušila ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejných službách, nebo na jakoukoli vzdálenost, pokud je navrhovaná linková doprava provozována v městském nebo příměstském centru či v aglomeraci, nebo plní požadavky na dopravu mezi tímto centrem či aglomerací a okolními oblastmi, nebo pokud žadatel nesplnil vnitrostátní, unijní či mezinárodní předpisy v oblasti silniční dopravy nebo v jiné relevantní oblasti . [pozm. návrh 61]

1a.     Pokud příslušný orgán udělí výhradní práva podniku, který plní smlouvu o veřejných službách v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 1370/2007, ochrana těchto výhradních práv se vztahuje pouze na provozování veřejné linkové osobní dopravy na týchž nebo na alternativních trasách. Toto udělení výhradních práv nebrání povolení nové linkové dopravy, pokud tyto služby nekonkurují službě stanovené ve smlouvě o veřejných službách nebo jsou poskytované na jiných trasách. [pozm. návrh 62]

2.   Příslušné orgány, které zadaly smlouvu o veřejných službách, nebo provozovatelé veřejných služeb plnící smlouvu o veřejných službách mohou regulační orgán požádat o provedení analýzy toho, zda by byla narušena ekonomická rovnováha smlouvy o veřejných službách.

Obdrží-li regulační orgán tuto žádost, posoudí ji rozhodne může rozhodnout , zda ekonomickou analýzu provede v souladu s čl. 8c odst. 2 písm. d) s výjimkou případů, kdy lze z výjimečných praktických nebo jiných důvodů rozhodnout jinak . O svém rozhodnutí informuje zainteresované strany. [pozm. návrh 63]

3.   Provede-li regulační orgán ekonomickou analýzu, sdělí všem zainteresovaným stranám výsledky této analýzy a své závěry do šesti týdnů co nejdříve a nejpozději tři měsíce od obdržení všech relevantních informací. Regulační orgán může dospět k závěru, že povolení má být vydáno, že má být vydáno za určitých podmínek, nebo že má být žádost o povolení zamítnuta. [pozm. návrh 64]

Závěry regulačního orgánu jsou pro povolující orgány závazné.

4.   Příslušné orgány a provozovatelé veřejných služeb poskytnou regulačnímu orgánu nezbytné informace pro účely odstavců 2 a 3.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se stanoví postup a kritéria, jež se použijí při uplatňování tohoto článku , zejména při provádění hospodářské analýzy .“; [pozm. návrh 65]

5a.     U vnitrostátní linkové dopravy mohou členské státy systém pro udělování povolení dále liberalizovat, pokud jde o povolovací postup nebo prahové hodnoty.“. [pozm. návrh 66]

12)

V článku 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Články 8, 8a, 8b a 8c se použijí obdobně na žádosti o prodloužení platnosti povolení nebo o změnu podmínek pro provoz dopravy podléhající povolení.“.

13)

Název kapitoly IV se nahrazuje tímto:

„ZVLÁŠTNÍ LINKOVÁ DOPRAVA NEPODLÉHAJÍCÍ POVOLENÍ“.

13a)

V článku 11 se doplňuje odstavec, který zní:

„3a.     Členský stát může rozhodnout, že bude požadovat, aby podnikatel v silniční osobní dopravě nerezident splňoval požadavek usazení v hostitelském členském státě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009  (*1) poté, co mu bylo uděleno povolení pro vnitrostátní linkovou dopravu, a předtím, než začne příslušnou dopravu provozovat. Taková rozhodnutí musí být odůvodněna. Rozhodnutí musí vzít v potaz rozsah a trvání činnosti takového podnikatele nerezidenta v hostitelském členském státě. Pokud hostitelský členský stát zjistí, že podnikatel v silniční osobní dopravě nerezident nesplňuje požadavek usazení, může platnost příslušných povolení udělených k provozování vnitrostátní linkové dopravy zrušit nebo pozastavit jejich platnost, dokud tento požadavek nebude splněn.“

(*1)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51). [pozm. návrh 67]"

14)

V článku 12 se zrušují odstavce 1 až 5.

15)

článek 13 se zrušuje; [pozm. návrh 68]

16)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Povolená kabotáž

Kabotáž je povolena pro následující dopravu:

a)

zvláštní linkovou dopravu provozovanou dočasně za předpokladu, že se zakládá na smlouvě uzavřené mezi organizátorem dopravy a podnikatelem v silniční osobní dopravě;

b)

příležitostnou dopravu provozovanou dočasně; [pozm. návrh 69]

c)

linkovou dopravu provozovanou v souladu s tímto nařízením podnikatelem v silniční osobní dopravě nerezidentem v hostitelském státě v rámci mezinárodní linkové dopravy v souladu s tímto nařízením s výjimkou dopravy uspokojující dopravní potřeby městského centra nebo aglomerace, jakož i dopravní potřeby mezi nimi a jejich okolím . Kabotáž se nesmí provádět nezávisle na této mezinárodní linkové dopravě .“. [pozm. návrh 70]

16a)

V čl. 16 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Nestanoví-li právní předpisy Společenství jinak, podléhá provozování kabotáže směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES  (*2) a platným právním a správním předpisům hostitelského členského státu, pokud jde o:

(*2)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1. 1997, s. 1).“. [pozm. návrh 72]"

17)

článek 17 se zrušuje; [pozm. návrh 73]

17a)

Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Kontrolní doklady pro kabotáž

1.   Kabotáž ve formě příležitostné dopravy je provozována na základě jízdního listu podle článku 12, v listinné nebo digitální podobě. který se musí nacházet ve vozidle a musí být předložen na žádost oprávněného kontrolora.

2.   Jízdní list musí obsahovat tyto informace:

a)

výchozí a cílový bod cesty;

b)

datum začátku a konce cesty.

3.   Jízdní listy jsou vydávány v sešitech uvedených v článku 12 schválených příslušným orgánem nebo subjektem členského státu usazení.

4.   V případě zvláštní linkové dopravy slouží jako kontrolní doklad smlouva uzavřená mezi podnikatelem v silniční osobní dopravě a organizátorem dopravy nebo její opis. Jízdní list se však vyplňuje jako měsíční výkaz.

Jízdní list se však vyplňuje jako měsíční výkaz.

5.   Použité jízdní listy musí být vráceny příslušnému orgánu nebo subjektu členského státu usazení, v souladu s postupy, které tento orgán nebo subjekt stanoví. Během kontroly musí mít řidič možnost kontaktovat ústředí, správce dopravy nebo osobu či subjekt , které mohou požadované doklady poskytnout .“. [pozm. návrh 74]

18)

V čl. 19 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

„2.   Podnikatelé v silniční osobní přepravě provozující kabotáž nebo mezinárodní osobní autokarovou a autobusovou dopravu umožní všechny kontroly zajišťující řádné provozování této dopravy, zejména pokud jde o dobu řízení a odpočinku.“.

19)

Článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

Vzájemná pomoc

1.   Členské státy si jsou vzájemně nápomocny při zajišťování uplatňování a monitorování tohoto nařízení. Vyměňují si informace prostřednictvím národních kontaktních míst zřízených na základě článku 18 nařízení (ES) č. 1071/2009.

2.   Regulační orgány spolupracují při provádění ekonomických analýz toho, zda by navrhovaná linková doprava narušila smlouvu o veřejných službách pro mezinárodní provozování veřejných dopravních služeb. Povolující orgán konzultuje před vydáním rozhodnutí regulační orgány všech ostatních členských států, jejichž územím dotyčná mezinárodní linková doprava projíždí, a případně si od nich vyžádá všechny nezbytné informace.“.

20)

Článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 2, čl. 8d odst. 5 a čl. 28 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 2, čl. 8d odst. 5 a čl. 28 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 2, čl. 8d odst. 5 a čl. 28 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“.

21)

Článek 28 se nahrazuje tímto:

„Článek 28

Podávání zpráv

1.   Členské státy Příslušné orgány členských států sdělí Komisi každý rok nejpozději do 31. ledna a poprvé do 31. ledna … [první leden po vstupu tohoto nařízení v platnost] počet povolení pro provozování linkové dopravy vydaných za předchozí rok a celkový počet povolení pro provozování linkové dopravy platných ke dni 31. prosince daného roku. Tyto informace se podávají zvlášť pro každý cílový členský stát linkové dopravy. Členské státy sdělí Komisi rovněž údaje týkající se kabotáže prováděné podnikateli v silniční osobní dopravě rezidenty formou zvláštní linkové dopravy a příležitostné dopravy během předchozího roku. [pozm. návrh 75]

2.   Příslušné orgány v hostitelském členském státě předloží Komisi každý rok nejpozději do 31. ledna a poprvé do 31. ledna … [první leden po vstupu tohoto nařízení v platnost] statistický přehled o počtu povolení vydaných pro kabotáž prováděnou ve formě linkové dopravy podle čl. 15 písm. c) během předchozího roku.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, jimiž se stanoví formát tabulky, která se použije ke sdělení statistického přehledu uvedeného v odstavcích 1 a 2, a údaje, jež mají být poskytovány.

4.   Členské státy uvědomí Komisi každý rok nejpozději do 31. ledna a poprvé do 31. ledna … [první leden po vstupu tohoto nařízení v platnost] o počtu podnikatelů v silniční osobní dopravě, kteří jsou držiteli licence Společenství k 31. prosinci předchozího roku, a o počtu opisů licencí odpovídajících počtu vozidel v provozu k tomuto dni.

5.   Do dne … [vložit datum pět let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zpráva obsahuje informace o tom, nakolik nařízení přispívá k lepšímu fungování systému trhu silniční osobní dopravy, zejména ve vztahu k cestujícím, pracovníkům autobusové a autokarové dopravy a k životnímu prostředí .“. [pozm. návrh 76]

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [XX].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 47.

(2)  Úř. věst. C 387, 25.10.2018, s. 70.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006 (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.


23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/694


P8_TA(2019)0126

Změna směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu z důvodu vystoupení Spojeného království z Evropské unie ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o úpravě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti [ve znění směrnice 2018/XXX/EU] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XXX [o správě energetické unie] z důvodu vystoupení Spojeného království z Evropské unie (COM(2018)0744 – C8-0482/2018 – 2018/0385(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2020/C 449/72)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0744),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0482/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0014/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P8_TC1-COD(2018)0385

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. února 2019 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o změně směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu z důvodu vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2019/504.)