—

s ohledem na článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv, v němž stojí, že „každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních“,

—

s ohledem na dokument s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, který byl dne 25. září 2015 přijat Valným shromážděním OSN a který uznává, že rovnoprávnost, inkluze a rovnost mužů a žen jsou neodlučitelně spjaty s právem na vzdělání pro všechny,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl č. 4 – „Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělávání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny“, a na Inčchonské prohlášení a rámec pro opatření k provádění cíle udržitelného rozvoje č. 4, podle něhož je „rovnost žen a mužů neoddělitelně spjata s právem na vzdělání pro všechny“,

—

s ohledem na obecné doporučení č. 36 (2017) Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen, které se týká práva dívek a žen na vzdělání,

—

s ohledem na akční program financování rozvoje, který přijalo Valné shromáždění OSN dne 27. července 2015 v Addis-Abebě,

—

s ohledem na usnesení č. 35/L2 Rady Organizace spojených národů (OSN) pro lidská práva ze dne 22. června 2017 s názvem „Právo na vzdělání: následný postup na základě usnesení č. 8/4 Rady pro lidská práva“,

—

s ohledem na sdělení Komise z roku 2002 s názvem „Vzdělávání a odborná příprava v kontextu snižování chudoby v rozvojových zemích“ (COM(2002)0116),

—

s ohledem na pracovní dokument Komise z roku 2010 o posílení a zlepšení vzdělávacího systému v rozvojových zemích s názvem „Více kvalitnějšího vzdělávání v rozvojových zemích“ (SEC(2010)0121),

—

s ohledem na sdělení Komise z roku 2018 nazvané „Vzdělávání v mimořádných situacích a vleklých krizích“ (COM(2018)0304),

—

s ohledem na prohlášení z Charlevoix o kvalitním vzdělávání dívek a dospívajících a dospělých žen v rozvojových zemích, které skupina států G7 přijala dne 9. června 2018,

—

s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji a na Kodex pravidel EU, pokud jde o dělbu práce v oblasti rozvojové politiky (COM(2007)0072),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o provádění společného pracovního dokumentu útvarů (SWD(2015)0182) – Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020) (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o zlepšení udržitelnosti dluhu rozvojových zemí (2),

—

s ohledem na globální monitorovací zprávu UNESCO o vzdělání z roku 2017 s názvem „Odpovědnost v oblasti vzdělávání: plnění našich závazků“,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A8-0327/2018),

A.

vzhledem k tomu, že existuje základní lidské právo na vzdělání, které je zásadní pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, že vzdělání zabraňuje tomu, aby chudoba přecházela z generace na generaci, hraje zásadní úlohu, pokud jde o prohlubování rovnosti mezi ženami a muži a o posilování postavení žen; že právo na vzdělání se neomezuje pouze na početní rovnost žen a mužů a že by mělo podporovat skutečnou rovnost pohlaví v oblasti vzdělávání, jakož i jeho prostřednictvím;

B.

vzhledem k tomu, že poslední sdělení Komise o vzdělání v rozvojových zemích bylo vydáno v roce 2002 a bylo aktualizováno pracovním dokumentem až v roce 2010;

C.

vzhledem k tomu, že v roce 2009 činila finanční podpora určená na oblast vzdělávání 8,3 % z celkové rozvojové pomoci, že tento podíl se v roce 2015 snížil na 6,2 % a že pro Unii a její členské státy se tento podíl za stejné období snížil z 11 % na 7,6 %;

D.

vzhledem k tomu, že podpora určená na základní vzdělávání ze strany Unie a členských států se mezi lety 2009 a 2015 snížila o 33,9 %, což je více než podpora určená na vzdělání obecně (15,2 %);

E.

vzhledem k tomu, že v roce 2015 nemělo přístup ke vzdělávání na 264 milionů dětí ve školním věku pro primární a sekundární vzdělávání;

F.

vzhledem k tomu, že na konci roku 2017 bylo ve světě více než 25,4 milionu uprchlíků, z toho 7,4 milionu dětí ve věku primárního vzdělávání, přičemž 4 miliony z nich neměly přístup k žádnému druhu primárního vzdělávání a vzhledem k tomu, že v zemích sužovaných nestabilitou a konflikty do základní školy nechodí o 37 % více dívek než chlapců a že v zemích nezasažených konfliktem je u mladých dívek přibližně o 90 % vyšší pravděpodobnost než u jejich mužských vrstevníků, že nebudou chodit do zařízení sekundárního vzdělávání;

G.

vzhledem k tomu, že zpráva OSN o cílech udržitelného rozvoje z roku 2017 uvádí, že v roce 2011 byla pouze přibližně do čtvrtiny škol v subsaharské Africe zavedená elektřina, že v méně než polovině z nich byl přístup k pitné vodě a že v tomto regionu je nejnižší podíl kvalifikovaných učitelů jak v primárním, tak v sekundárním vzdělávání;

H.

vzhledem k tomu, že podpora vzdělávání v rozvojových zemích se v minulosti příliš zaměřovala na počet zapsaných studentů, nikoli na kvalitu poskytovaného vzdělávání, a že cíl udržitelného rozvoje č. 4 je zaměřen na zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny do roku 2030;

I.

vzhledem k tomu, že určité podniky v rozvojových zemích obtížně hledají pracovníky, jejichž kvalifikace by odpovídala potřebám těchto podniků;

J.

vzhledem k tomu, že úsilí, které je vynakládáno od roku 2016 a jež je třeba ocenit, však nestačí k tomu, aby bylo možné dohnat nabrané zpoždění, a je proto nutné ho vyvíjet i nadále a ve větší míře;

K.

vzhledem k tomu, že aby bylo možné do roku 2030 naplnit cíl udržitelného rozvoje č. 4, musela by být podle organizace UNESCO podpora na vzdělávání v zemích s nízkým příjmem a s nižším středním příjmem šestinásobně vyšší; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní komise pro financování globálních vzdělávacích příležitostí by měla pomoc v oblasti vzdělávání v roce 2030 dosáhnout částky 89 miliard dolarů oproti dnešním 12 miliardám dolarů;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

—

s ohledem na Smlouvy EU, zejména na články 2, 3, 4, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

—

s ohledem na Ústavu Rumunska,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2014„Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158),

—

s ohledem na rozpravu o demokracii a spravedlnosti v Rumunsku, kterou uskutečnil dne 2. února 2017,

—

s ohledem na rozpravu o ohrožení právního státu v Rumunsku v důsledku reformy justice, kterou uskutečnil dne 7. února 2018,

—

s ohledem na rozpravu o právním státě v Rumunsku, kterou uskutečnil dne 3. října 2018,

—

s ohledem na výměnu názorů s prvním místopředsedou Komise Fransem Timmermansem ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, která proběhla dne 1. října 2018,

—

s ohledem na slyšení o demokracii a spravedlnosti v Rumunsku, které Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci uspořádal 22. března 2017,

—

s ohledem na společné prohlášení předsedy Komise Junckera a prvního místopředsedy Timmermanse ze dne 24. ledna 2018 o nejnovějším vývoji v Rumunsku,

—

s ohledem na společné stanovisko Benátské komise ze dne 16. března 2018 k návrhu rumunského zákona č. 140/2017 o změně vládního dekretu č. 26/2000 o sdruženích a nadacích;

—

s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 20. října 2018 o novele rumunského zákona č. 303/2004 o postavení soudců a státních zástupců, zákona č. 304/2004 o organizaci soudů a zákona č. 317/2004 o Vrchní justiční radě,

—

s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 20. října 2018 o změnách rumunského trestního zákoníku a trestního řádu, které se rovněž dotýkají zákona č. 78/2000 o prevenci, odhalování a trestání korupce a zákona č. 304/2004 o organizaci soudů,

—

s ohledem na ad hoc zprávu Skupiny států proti korupci Rady Evropy (GRECO) ze dne 11. dubna 2018,

—

s ohledem na zprávu o pokroku Rumunska, kterou Komise vydala dne 15. listopadu 2017 v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování,

—

s ohledem na to, že v prosinci 2017 přijal rumunský parlament tři zákony, jimiž se provádí reforma rumunské justice, o změně zákona č. 303/2004 o postavení soudců a státních zástupců, zákona č. 304/2004 o organizaci soudů a zákona č. 317/2004 o Vrchní justiční radě, s ohledem na to, že v červnu 2018 byl novelizován trestní zákoník a v červenci 2018 trestní řád,

—

s ohledem na usnesení 2226/2018 a doporučení 2134/2018 Parlamentního shromáždění Rady,

—

s ohledem na nález rumunského ústavního soudu ze dne 20. října 2018, který označil 64 z celkových 96 změn trestního řádu za protiústavní; s ohledem na prohlášení Ústavního soudu ze dne 25. října 2018, podle něhož je 30 změn trestního zákoníku v rozporu s ústavou;

—

s ohledem na opakované masové demonstrace proti korupci a za právní stát, k nimž dochází od ledna 2017, včetně masové demonstrace, která pod heslem „Diaspora doma“ proběhla dne 10. srpna 2018 v Bukurešti a po níž musely stovky lidí vyhledat lékařskou péči v důsledku tvrdého zákroku policie;

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů (článek 2 SEU);

B.

vzhledem k tomu, že čl. 6 odst. 3 SEU potvrzuje, že základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie;

C.

vzhledem k tomu, že EU funguje na základě presumpce vzájemné důvěry v to, že členské státy jednají ve shodě s demokracií, právním státem a základními právy zakotvenými v EÚLP a v Listině základních práv;

D.

vzhledem k tomu, že nezávislost soudů je zakotvena v článku 47 Listiny základních práv a článku 6 EÚLP a představuje jeden z podstatných požadavků demokratické zásady dělby moci;

E.

vzhledem k tomu, že Skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO) ve své zprávě o Rumunsku z dubna 2018 formulovala závažné připomínky k některým aspektům zákonů o postavení soudů a státních zástupců, o organizaci soudů a o Vrchní justiční radě, jak je přijal rumunský parlament, a k navrhovaným novelám trestního práva; vzhledem k tomu, že GRECO zpochybnila daný legislativní proces a vyjádřila obavy z dopadu nových zákonů na nezávislost soudů, které podle ní implicitně porušují protikorupční normy;

F.

vzhledem k tomu, že Benátská komise ve svém stanovisku č. 924/2018 ze dne 20. října 2018, které se omezovalo na „některé, zvláště kontroverzní aspekty návrhů“, dospěla k závěru, že „ačkoli po kritických vyjádřeních a několika nálezech Ústavního soudu byla v návrzích provedena řada pozitivních změn…, přináší tyto tři návrhy důležité aspekty, které … mohou způsobit tlak na soudce a státní zástupce a v konečném důsledku oslabit nezávislost soudů a soudců a ve spojení s ustanoveními o předčasném odchodu do důchodu také ohrozit jejich efektivitu a kvalitu s negativními důsledky pro boj proti korupci“, a uvedla, že tyto aspekty mohou „oslabit důvěru veřejnosti v soudnictví“ (1);

G.

vzhledem k tomu, že Benátská komise ve svém stanovisku č. 930/2018 ze dne 20. října 2018 dospěla k závěru, že bylo „nezbytné a oprávněné, aby rumunský parlament provedl reformu trestního zákoníku a trestního řádu s cílem provést nálezy Ústavního soudu a příslušné směrnice EU“, a že mnohé ze změn „závažným způsobem sníží efektivitu rumunského trestního soudnictví v boji proti různým formám trestné činnosti, včetně trestných činů spojených s korupcí a násilné a organizované trestné činnosti“ (2);

H.

vzhledem k tomu, že Benátská komise ve svém společném stanovisku č. 914/2018 ze dne 16. března 2018 uvítala, že „na setkáních v Bukurešti iniciátoři návrhu zákona uvedli, že jsou ochotni návrh v několika ohledech upravit“, a vyzvala rumunské orgány, aby věnovaly pozornost jejím hlavním doporučením, zejména tomu, že „nové požadavky na oznamování a zveřejňování informací, které přináší návrh zákona, včetně sankcí spočívajících v pozastavení činnosti organizace a jejího rozpuštění v případě nesplnění těchto požadavků, jsou zjevně zbytečné a nepřiměřené a měly by být zrušeny“, a že zveřejňování podrobných finančních zpráv každých šest měsíců a uvádění zdrojů příjmů bez ohledu na výši částky ve spojení se sankcí rozpuštění organizace bude mít „paralyzující účinek na občanskou společnost“ a bude v rozporu se „svobodou sdružování a právem na respektování soukromého života“ (3);

I.

vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy vyzvalo Rumunsko, aby zamítlo nedávno předložené návrhy zákonů, které nevládním organizacím ukládají nové požadavky na podávání finančních zpráv, a aby tyto návrhy uvedlo v soulad s doporučeními Benátské komise a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) a před přijetím uspořádala široké konzultace s veřejností (4);

J.

vzhledem k tomu, že dne 19. července 2018 Komise podala k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Rumunsko pro nesplnění povinnosti provést čtvrtou směrnici o praní peněz ve vnitrostátním právu; vzhledem k tomu, že dne 24. října 2018 přijal rumunský parlament „návrh zákona o boji proti praní peněz a financování terorismu“;

K.

vzhledem k tomu, že v současnosti probíhá diskuse o úloze Rumunské zpravodajské služby (SRI), která se údajně vměšovala do činnosti rumunských soudů, přičemž vyvstávají otázky, jak velký rozsah toto údajné vměšování mělo mít a jak probíhalo; vzhledem k tomu, že Benátská komise ve svém stanovisku ze dne 20. října 2018 uvedla, že „je zřejmě nezbytné provést důkladný přezkum právních ustanovení o kontrole zpravodajských služeb“;

L.

vzhledem k tomu, že v květnu 2016 byla iniciována petice požadující změnu rumunské ústavy s cílem omezit definici rodiny na manželství muže a ženy; vzhledem k tomu, že četné lidskoprávní skupiny vyjádřily obavy, že tento návrh by mohl vést k porušení mezinárodních norem v oblasti lidských práv a zesílit homofobní diskriminaci v Rumunsku; vzhledem k tomu, že Parlament tuto změnu schválil dvoutřetinovou většinou; vzhledem k tomu, že referendum o této záležitosti nedosáhlo požadované třicetiprocentní volební účasti;

M.

vzhledem k tomu, že podle přehledu situace v oblasti lidských práv osob LGBTI v Evropě za rok 2018, který každoročně zveřejňuje Evropský region Mezinárodního sdružení lesbiček a homosexuálů (ILGA-Europe), se Rumunsko řadí na 25. místo z 28 členských států EU, pokud jde o legislativu proti osobám LGBTI, slovní útoky na ně a jejich diskriminaci;

N.

vzhledem k tomu, že Evropská unie se hlásí ke svobodě a pluralismu sdělovacích prostředků a k právu na informace a svobodu projevu; vzhledem k tomu, že whistleblowing je zásadní součástí investigativní žurnalistiky a svobody tisku a že podle sdělení Komise ze dne 23. dubna 2018 o posílení ochrany oznamovatelů na úrovni EU (COM(2018)0214) jsou oznamovatelé ve většině členských států chráněni pouze ve velmi omezených situacích; vzhledem k tomu, že funkce médií coby strážce veřejných zájmů je klíčová pro dodržování těchto práv a pro ochranu všech ostatních základních práv;

O.

vzhledem k tomu, že organizace Reportéři bez hranice upozorňuje na pokusy o přeměnu rumunských médií v nástroje politické propagandy a poukazuje na to, že ve sdělovacích prostředcích dochází k politické cenzuře (5);

P.

vzhledem k tomu, že článek 12 Listiny základních práv dává každému právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými na všech úrovních, zejména pokud jde o politické, odborové či občanské záležitosti;

Q.

vzhledem k tomu, že zprávy o násilném zákroku rumunské policie při demonstracích dne 10. srpna 2018 vyvolaly závažné otázky ohledně proporcionality použité síly a porušení základních práv demonstrantů a vedly k zahájení vyšetřování rumunských policejních orgánů;

R.

vzhledem k tomu, že korupce zůstává v Evropské unii jedním ze závažných problémů; vzhledem k tomu, že ačkoli korupce může mít v jednotlivých členských státech různou povahu a rozsah, poškozuje EU jako celek stejně jako její ekonomiku a společnost, brání hospodářskému rozvoji, oslabuje demokracii a narušuje právní stát;

S.

vzhledem k tomu, že poté, co Ústavní soud vydal rozhodnutí omezující pravomoci prezidenta, byla dne 9. července 2018 odvolána z funkce hlavní státní zástupkyně Národního protikorupčního úřadu (DNA), a to navzdory negativnímu stanovisku Vrchní justiční rady; vzhledem k tomu, že Benátská komise ve svém stanovisku ze dne 20. října 2018 uvedla, že je důležité „posílit nezávislost státních zástupců a zachovat a rozšířit úlohu institucí, jako je prezident a Vrchní justiční rada, které mohou být protiváhou ministra [spravedlnosti]“; vzhledem k tomu, že dne 24. října 2018 ministr spravedlnosti obvinil vrchního státního zástupce z překročení jeho pravomocí a požádal o jeho odvolání;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

—

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 10, 21 a 22 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (1) (směrnice o rasové rovnosti),

—

s ohledem na kodaňská kritéria a na soubor pravidel Unie, jež musí každá kandidátská země splnit, chce-li přistoupit k EU (tzv. acquis),

—

s ohledem na Deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin a na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou v roce 1948 Valným shromážděním OSN,

—

s ohledem na rezoluci OSN A/RES/60/7 přijatou Valným shromážděním OSN dne 1. listopadu 2005 o připomínání holokaustu,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a její protokoly, zejména na protokol č. 12 o zákazu diskriminace,

—

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) o základních právech pro rok 2018 a na její Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii (EU-MIDIS II),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její opční protokol (A/RES/61/106) ze dne 13. prosince 2006,

—

s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

—

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1985, přijatou v roce 2014, o postavení a právech národnostních menšin v Evropě,

—

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2153, přijatou v roce 2017, o podpoře inkluze Romů a kočujících osob,

—

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2196, přijatou v roce 2018, o ochraně a podpoře regionálních či menšinových jazyků v Evropě,

—

s ohledem na rezoluci Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy 424, přijatou v roce 2017, o regionálních a menšinových jazycích v dnešní Evropě,

—

s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1201, přijaté v roce 1993, k přijetí dodatečného protokolu k Evropské úmluvě o lidských právech týkajícího se práv menšin,

—

s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 1. února 2012 o vzestupu anticiganismu a rasovém násilí proti Romům v Evropě,

—

s ohledem na pokyn č. 5 týkající se vztahů mezi Radou Evropy a Evropskou unií, který byl přijat na třetí vrcholné schůzce hlav států a předsedů vlád v rámci Rady Evropy ve Varšavě, která se konala ve dnech 16. a 17. května 2005,

—

s ohledem na dokument z kodaňské konference OBSE z roku 1990 a četná tematická doporučení a pokyny týkající se menšinových práv, které vydal vysoký komisař OBSE pro národnostní menšiny a Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 o aspektech základních práv v oblasti integrace Romů v EU: boj proti anticiganismu (3),

—

s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu základních práv v Evropské unii (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – anticiganismus v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v Evropské unii (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o evropských jazycích, jimž hrozí zánik, a o jazykové rozmanitosti v Evropské unii (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2005 o ochraně menšin a politikách proti diskriminaci v rozšířené Evropě (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 ke strategii EU–Afrika: posílení práv občanů v Unii demokratické změny (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (10),

—

s ohledem na rozsudek a judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zejména na věc T-646/13, Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe v. Komise, a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

—

s ohledem na zprávy a průzkumy agentury FRA, jako je zpráva s názvem „Respekt vůči příslušníkům menšin a ochrana těchto osob v období 2008–2010“, a další relevantní zprávy vnitrostátních, evropských, mezinárodních a nevládních organizací na toto téma,

—

s ohledem na činnost a zjištění Meziskupiny pro tradiční menšiny, národnostní komunity a jazyky Evropského parlamentu,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0353/2018),

A.

vzhledem k tomu, že práva příslušníků menšin jsou nedílnou součástí lidských práv, která jsou všeobecná, nedělitelná a svébytná; vzhledem k tomu, že ochrana a prosazování práv menšin jsou nezbytné pro mír, bezpečnost a stabilitu a pro prohlubování tolerance, vzájemné úcty, porozumění a spolupráce mezi všemi lidmi, kteří žijí na daném území;

B.

vzhledem k tomu, že EU je mozaikou kultur, jazyků, náboženství, tradic a historie, utvářející rozmanité společenství občanů sdílejících společně základní hodnoty; vzhledem k tomu, že toto bohatství Evropy není samozřejmostí a mělo by být chráněno a opečováváno;

C.

vzhledem k tomu, že přibližně 8 % občanů EU patří k národnostním menšinám a zhruba 10 % hovoří regionálním nebo menšinovým jazykem; vzhledem k tomu, že přetrvávající obtěžování, diskriminace – včetně vícečetné a průřezové diskriminace – a násilí omezují schopnost lidí plně využívat svých základních práv a svobod a podkopávají jejich rovnocenné zapojení do společnosti;

D.

vzhledem k tomu, že ochrana práv příslušníků menšin může napomoci k vybudování udržitelné budoucnosti pro Evropu a přispět k zajištění dodržování zásad lidské důstojnosti, rovnosti a nediskriminace; vzhledem k tomu, že její přínosy se neomezují jen na menšiny, neboť tato ochrana a podpora povede k stabilitě, hospodářskému rozvoji a prosperitě pro všechny;

E.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zavedla do primárního práva EU pojem „příslušníci menšin“, a poprvé se tak v dějinách práva EU na tyto osoby výslovně odvolala; vzhledem k tomu, že v článku 2 SEU se praví, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“ a že „tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty sdílí všechny členské státy a musí je důsledně respektovat a aktivně podporovat EU i každý z členských států jednotlivě ve všech svých politikách jak na vnitřní, tak na vnější úrovni; vzhledem k tomu, že tato práva si zaslouží stejné zacházení jako jiná práva zakotvená ve Smlouvách;

F.

vzhledem k tomu, že Smlouvy EU, které v tomto ohledu zaujímají postoj shodný s mezinárodním právem, pojem „menšiny“ nedefinují; vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 17 Smlouvy o EU musí Komise zajišťovat uplatňování smluv;

G.

vzhledem k tomu, že článek 19 SFEU stanoví, že Rada může zvláštním legislativním postupem a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu jednomyslně přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci;

H.

vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie učinila pojem „národnostní menšiny“ termínem práva EU; vzhledem k tomu, že článek 21 Listiny výslovně zdůrazňuje, že diskriminace je zakázána; vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost by měla být věnována ochraně základních práv těch nejohroženějších;

I.

vzhledem k tomu, že při vymezování občanství Unie se v článku 9 SEU výslovně uvádí, že Unie dodržuje zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů, institucí, úřadů a jiných subjektů stejné pozornosti;

J.

vzhledem k tomu, že Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin a Charta menšinových jazyků jsou velkým úspěchem mezinárodního systému ochrany menšin a významnými nástroji pro stanovení mezinárodních norem pro státy, které jsou jejich smluvními stranami; vzhledem k tomu, že účinek těchto dohod je oslaben pomalým procesem ratifikace, výhradami smluvních stran a neexistencí kontrolních pravomocí, což tyto dohody činí závislými na dobré vůli států; vzhledem k tomu, že systematické neprovádění rozsudků, rozhodnutí a doporučení vede také k tomu, že nedodržování těchto dvou mezinárodních nástrojů se stává běžnou praxí;

K.

vzhledem k tomu, že při vytváření společných evropských minimálních standardů ochrany práv příslušníků menšin by měly být zohledněny osvědčené postupy, které jsou již uplatňovány, například v Itálii (Alto Adige/Jižní Tyrolsko) nebo v Německu (Šlesvicko-Holštýnsko);

L.

vzhledem k tomu, že práva příslušníků menšin jsou zaručena mnohostrannými i dvoustrannými mezinárodními dohodami a jsou zakotvena v ústavních systémech mnoha členských států a že jejich dodržování je důležitým předpokladem pro posuzování právního státu;

M.

vzhledem k tomu, že směrnice o rasové rovnosti představuje klíčové právní opatření pro boj proti etnické a rasové diskriminaci; vzhledem k tomu, že několik členských států tuto směrnici dosud plně neprovedlo; vzhledem k tomu, že podle článku 5 uvedené směrnice nesmí v zájmu zajištění úplné rovnosti být v žádném členském státě zásada rovného zacházení překážkou zachování nebo přijímání zvláštních opatření k zabránění nevýhodám souvisejícím s rasovým nebo etnickým původem, a nebo k jejich kompenzaci;

N.

vzhledem k tomu, že motto Evropské unie, přijaté v roce 2000, zní „Jednotná v rozmanitosti“ a klade důraz na respektování rozmanitosti jakožto jedné ze základních hodnot Evropské unie;

O.

vzhledem k tomu, že kodaňská kritéria jsou součástí kritérií pro přistoupení k EU; vzhledem k tomu, že jedno ze tří kodaňských kritérií od přistupujících zemí jednoznačně vyžaduje zaručení demokratického zřízení a právního státu, dodržování lidských práv a úctu vůči menšinám a jejich ochranu; vzhledem k tomu, že po té, co se kandidátská země stane členským státem, již žádné další monitorování práv menšin neprobíhá;

P.

vzhledem k tomu, že ze zkušeností víme, že země usilující o vstup do EU jsou více ochotny plnit kodaňská kritéria; vzhledem k tomu, v členských státech po jejich vstupu do EU může dojít k návratu k předchozím nešvarům v důsledku neexistence odpovídajícího rámce, který by zaručoval plnění těchto kritérií i po přistoupení; vzhledem k tomu, že EU stále postrádá společné standardy na úrovni Unie pro ochranu menšin v členských státech;

Q.

vzhledem k tomu, že Unie má v současné době k dispozici pouze omezeně účinné nástroje, jimiž může reagovat na systematické a institucionální projevy diskriminace, rasismu a xenofobie; vzhledem k tomu, že i přes četné výzvy Komisi byly podniknuty pouze omezené kroky k zajištění účinné ochrany příslušníků menšin;

R.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí vytvořit silné mechanismy právního státu a postupy pro zajištění toho, aby zásady a hodnoty Smluv byly prosazovány v celé Unii; vzhledem k tomu, že dodržování práv příslušníků menšin je konstitutivní součástí těchto hodnot; vzhledem k tomu, že by měly existovat efektivní mechanismy k překonání zbývajících nedostatků; vzhledem k tomu, že by tyto mechanismy měl být založeny na průkazných údajích, měly by být objektivní a nediskriminační, měly by být v souladu se zásadou subsidiarity, nezbytnosti a proporcionality, měly by se vztahovat jak na členské státy, tak na orgány a instituce Unie a měly by být založeny na odstupňovaném přístupu a zahrnovat jak preventivní, tak nápravnou složku; vzhledem k tomu, že Parlament vyjádřil svou podporu v tomto ohledu ve svém usnesení ze dne 25. října 2016 s doporučeními pro Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva, který by mohl být pilířem koordinovaného evropského přístupu ke správě věcí veřejných, jenž v současné době chybí;

S.

vzhledem k tomu, že jazyky tvoří integrální součást evropské identity a zároveň jsou bezprostředním výrazem kultury; vzhledem k tomu, že úcta k jazykové rozmanitosti představuje základní hodnotu EU, jak je například stanoveno v článku 22 Listiny a v preambuli SEU, která se odvolává na inspiraci „evropským kulturním, náboženským a humanistickým odkazem, ze kterého vzešly všeobecné hodnoty nedotknutelných a nezadatelných práv lidských bytostí, demokracie, rovnosti, svobody a právního státu“;

T.

vzhledem k tomu, že jazyková rozmanitost je významnou součástí regionálního kulturního bohatství; vzhledem k tomu, že 40 až 50 milionů lidí v EU hovoří jedním z 60 jejích regionálních a menšinových jazyků, z nichž některé jsou vážně ohroženy; vzhledem k tomu, že v celé Evropě lze vnímat úpadek menšinových jazyků; vzhledem k tomu, že jazyky, jimiž hovoří malé komunity a jež nemají žádný oficiální status, jsou ještě více vystaveny riziku vymizení;

U.

vzhledem k tomu, že přibližně jedna osoba z tisíce používá národní znakový jazyk jako svůj první jazyk; vzhledem k tomu, že těmto jazykům by měl být přiznán oficiální status;

V.

vzhledem k tomu, že ve společnostech podporujících začlenění je důležitá individuální i národní identita, přičemž ani jedna nevylučuje druhou; vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní systémy členských států mají značné mezery, pokud jde o problematiku menšin, a vykazují v tomto směru nízkou míru harmonizace a symetrie;

W.

vzhledem k tomu, že kulturní dědictví Evropy je bohaté a rozmanité; vzhledem k tomu, že kulturní dědictví obohacuje osobní život občanů; vzhledem k tomu, že v článku 3 SEU se uvádí, že Unie „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“; vzhledem k tomu, že příslušníci menšin, které v Evropě žijí po celá staletí, k tomuto bohatému, jedinečnému a rozmanitému dědictví přispívají a tvoří nedílnou součást evropské identity;

X.

vzhledem k tomu, že mezi členskými státy jsou velké rozdíly v uznávání menšin a respektování jejich práv; vzhledem k tomu, že menšiny v celé EU stále čelí institucionalizované diskriminaci a jsou vnímány prizmatem ponižujících stereotypů a i práva, která získaly, jsou často omezována nebo uplatňována selektivně;

Y.

vzhledem k tomu, že je rozdíl mezi ochranou menšin a antidiskriminačními politikami; vzhledem k tomu, že nediskriminace nestačí k zastavení asimilace; vzhledem k tomu, že skutečná rovnost jde nad rámec nediskriminování a znamená zajistit menšinám možnost využívat jejich práv, jako je právo na identitu, používání jazyka a vzdělání, kulturní a občanská práva atd., stejným způsobem jako většinová společnost;

Z.

vzhledem k tomu, že nárůst xenofobního násilí a nenávistných výroků v Evropské unii, často podporovaný silami krajní pravice, postihuje příslušníky menšin a je zaměřen proti nim;

AA.

vzhledem k tomu, že občané EU náležející k menšinám očekávají, že na evropské úrovni bude pro ochranu jejich práv uděláno více, což potvrzuje velké množství petic předložených v tomto směru Evropskému parlamentu;

AB.

vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa „Minority Safepack“ v celé EU získala 1 215 879 podpisů, což svědčí o tom, že tito občané EU chtějí posílení legislativního rámce, jímž se řídí politiky přístupu k menšinám na úrovni EU;

AC.

vzhledem k tomu, že je značný prostor pro zlepšení způsobu, jakým je ochrana práv menšin v EU fakticky prováděna v praxi; vzhledem k tomu, že legitimita demokratických institucí je založena na účasti a zastoupení všech skupin ve společnosti, včetně příslušníků menšin;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

—

s ohledem na články 208, 209, 210, 211 a 214 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na summit Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji a na závěrečný dokument, který přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ a na sedmnáct cílů udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji – „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ (1), který byl přijat v květnu 2017,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. května 2017 s názvem „Digitalizace pro rozvoj: systematické zohledňování digitálních technologií služeb v rozvojové politice EU“ (SWD(2017)0157),

—

s ohledem na strategii pro jednotný digitální trh v Evropě přijatou v květnu 2015,

—

s ohledem na evropský plán vnějších investic,

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění strategie v oblasti obchodní politiky nazvanou „Obchod pro všechny – uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace“ (COM(2017)0491),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 s názvem „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“ (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 k přípravě na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2014 nazvané „Posílení úlohy soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění v rozvojových zemích“ (COM(2014)0263),

—

s ohledem na závěry Rady o digitalizaci pro rozvoj z listopadu 2017,

—

s ohledem na 11. ministerskou konferenci WTO, která se uskutečnila v Buenos Aires (Argentina) ve dnech 10.–13. prosince 2017,

—

s ohledem na iniciativy Mezinárodní telekomunikační unie OSN na podporu rozvojových zemí (ITU-D),

—

s ohledem na dohodu v rámci Světové obchodní organizace o informačních technologiích (ITA),

—

s ohledem na ministerské prohlášení o digitální ekonomice, které učinila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Cancúnu v roce 2016,

—

s ohledem na společné prohlášení učiněné ministry pro informační a komunikační technologie v rámci skupiny G7 na setkání, které proběhlo v Takamatsu (Japonsko) ve dnech 29.–30. dubna 2016,

—

s ohledem na iniciativu Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) s názvem „eTrade for All“,

—

s ohledem na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a její opční protokol (A/RES/61/106),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A8-0338/2018),

A.

vzhledem k tomu, že Evropský konsensus o rozvoji z roku 2017 zdůrazňuje význam informačních a komunikačních technologií a služeb coby faktorů umožňujících inkluzivní růst a udržitelný rozvoj;

B.

vzhledem k tomu, že strategie Komise s názvem Digitalizace pro rozvoj (D4D) se zabývá hospodářským růstem a lidskými právy a otázkami zdraví, vzdělávání, zemědělství a potravinového zabezpečení, základní infrastruktury, přístupu k vodě a hygieně, veřejné správy a sociální ochrany a také průřezovými cíli z pohledu genderu a životního prostředí;

C.

vzhledem k tomu, že digitální technologie nabízejí potenciál k zajištění udržitelnosti a ochrany životního prostředí; vzhledem k tomu, že při výrobě digitálních přístrojů jsou používány určité vzácné kovy, které lze špatně recyklovat a jejichž dostupné zásoby jsou omezené, a že elektronický a elektrický odpad představuje výzvu v oblasti životního prostředí a zdraví; vzhledem k tomu, že podle společné studie Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Interpolu (4) jsou odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ) prioritní oblastí trestné činnosti páchané proti životnímu prostředí;

D.

vzhledem k tomu, že podle aktuálních údajů databáze Identification for Development Global Dataset (ID4D) Světové banky se odhaduje, že je na světě 1,1 miliardy osob, které nemohou oficiálně prokázat svoji totožnost, včetně registrace při porodu, přičemž 78 % těchto osob žije v subsaharské Africe a v Asii; vzhledem k tomu, že tato skutečnost představuje hlavní překážku pro dosažení cíle 16.9 cílů udržitelného rozvoje a současně brání možnosti být hráčem a využívat výhod digitálního prostředí;

E.

vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje výslovně uvádějí digitální technologie v pěti případech (cíl č. 4 – vzdělávání; cíl č. 5 – rovnost pohlaví; cíl č. 8 – důstojné pracovní podmínky a hospodářský růst; cíl č. 9 – infrastruktura, industrializace a inovace; a cíl č. 17 – partnerská spolupráce);

F.

vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje zdůrazňují, že zajištění všeobecného a cenově dostupného přístupu k internetu pro obyvatele nejméně rozvinutých zemí do roku 2020 bude nezbytné pro posílení rozvoje vzhledem k tomu, že rozvoj digitální ekonomiky by mohl být hnací silou pro vytváření důstojných pracovních míst i růst podporující začlenění a rovněž pro zvyšování objemu vývozu a jeho diverzifikaci;

G.

vzhledem k tomu, že podle UNCTAD vede digitalizace ve stále větší míře ke vzniku monopolů a že představuje nové výzvy pro antimonopolní politiku a politiku hospodářské soutěže jak v rozvojových, tak rozvinutých zemích (5);

H.

vzhledem k tomu, že se ve svém celkovém přezkumu provádění výsledků Světového summitu o informační společnosti (6) Valné shromáždění OSN zavázalo k využití potenciálu informačních a komunikačních technologií (IKT) za účelem naplnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a dalších mezinárodně sjednaných rozvojových cílů, přičemž by uvedené technologie mohly urychlit pokrok v rámci všech sedmnácti cílů udržitelného rozvoje;

I.

vzhledem k tomu, že konektivita zůstává i nadále výzvou, jakož i záležitostí spojenou s příčinami různých podob digitálních propastí, pokud jde o přístup k IKT i o jejich použití;

J.

vzhledem k rychlosti, s jakou se digitální ekonomika vyvíjí, a k významným mezerám, které existují v rozvojových zemích v oblasti digitální ekonomiky, pokud jde o rozvoj spolehlivé vnitrostátní politiky, nařízení a ochrany spotřebitelů, vyvstává naléhavá potřeba posílit budování kapacit a technickou pomoc ve prospěch rozvojových zemí, zejména těch nejméně rozvinutých;

K.

vzhledem k tomu, že digitální gramotnost a dovednosti jsou klíčovými prvky pro sociální a osobní růst a pokrok, jakož i pro podporu podnikání a budování silné digitální ekonomiky;

L.

vzhledem k tomu, že by digitalizace rovněž měla přispět k zefektivnění poskytování humanitární pomoci, odolnosti, prevence nebezpečí vzniku katastrof a přechodné podpory, a to skrze propojení humanitární a rozvojové pomoci v nestabilních a konflikty zasažených oblastech;

M.

vzhledem k tomu, že více než polovina světové populace stále nemá přístup k internetu a že bylo doposud dosaženo jen pozvolného pokroku při dosahování cíle udržitelného rozvoje č. 9, který se týká významného rozšíření přístupu k IKT a úsilí o zajištění všeobecného a cenově dostupného přístupu k internetu v nejméně rozvinutých zemích do roku 2020;

N.

vzhledem k tomu, že po celé planetě dochází k výraznému nárůstu objemu služeb spojených s mobilními telefony a že počet uživatelů těchto zařízení nyní přesahuje počet lidí, kteří mají přístup k elektřině, hygienickým zařízením nebo čisté vodě;

O.

vzhledem k tomu, že humanitární inovace musí být v souladu s humanitárními zásadami (lidskostí, nestranností, neutralitou a nezávislostí) a zásadou důstojnosti;

P.

vzhledem k tomu, že humanitární inovace musí být prováděny za účelem prosazování práv, důstojnosti a schopností obyvatel, jimž jsou určeny, a mělo by být možné, aby všichni členové společenství, které postihla krize, měli z inovace užitek bez diskriminačních překážek;

Q.

vzhledem k tomu, že analýza rizika a zmírňování rizika musí být uplatňovány za účelem předcházení neúmyslné újmě, včetně újmy týkající se ochrany soukromí a bezpečnosti osobních údajů a dopadů na místní ekonomiky;

R.

vzhledem k tomu, že experimentování, ověřování a zkoušky musejí být prováděny v souladu s mezinárodně uznávanými etickými normami;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

—

s ohledem na zásady zakotvené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU), zejména na zásady podpory demokracie a právního státu a zachování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti,

—

s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (1) (dále jen „společný postoj“),

—

s ohledem na 19. výroční zprávu (2) vypracovanou v souladu s čl. 8 odst. 2 společného postoje,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2018/101/SZBP ze dne 22. ledna 2018 o prosazování účinné kontroly vývozu zbraní (3) a rozhodnutí Rady 2017/915/SZBP ze dne 29. května 2017 o informačních činnostech Unie na podporu provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi (4),

—

s ohledem na aktualizovaný Společný vojenský seznam Evropské unie přijatý Radou dne 26. února 2018 (5),

—

s ohledem na uživatelskou příručku ke společnému postoji, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu,

—

s ohledem na Wassenaarské ujednání o kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití ze dne 12. května 1996 a na seznamy tohoto zboží, technologií a střeliva aktualizované v prosinci 2017 (6),

—

s ohledem na strategický rámec EU a akční plán pro lidská práva a demokracii přijatý dne 25. června 2012, zejména na závěr č. 11 písm. e) akčního plánu, a s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 ze dne 20. července 2015, zejména na cíl č. 21 písm. d) tohoto akčního plánu,

—

s ohledem na Smlouvu o obchodu se zbraněmi, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 2. dubna 2013 (7) a která vstoupila v platnost dne 24. prosince 2014,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (8),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (9), ve znění nařízení (EU) č. 599/2014 ze dne 16. dubna 2014 a s ohledem na seznam zboží dvojího užití a technologií uvedený v příloze I tohoto nařízení (dále jen „nařízení o zboží dvojího užití“),

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje vytyčené OSN, zejména pokud jde o cíl č. 16, jímž je podpora spravedlivých, mírumilovných a inkluzivních společností v zájmu udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na program OSN pro odzbrojení („Zajištění naší společné budoucnosti“),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2134 ze dne 23. listopadu 2016, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání (10),

—

s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o dopadu transferů zbraní na lidská práva, která byla určena Radě OSN pro lidská práva (11),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se této záležitosti, zejména na usnesení ze dne 13. září 2017 (12) a ze dne 17. prosince 2015 (13) o provádění společného postoje,

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU (COM(2017)0294) a na návrh nařízení, kterým se zavádí Evropský obranný fond (COM(2018)0476),

—

s ohledem na svá usnesení o humanitární situaci v Jemenu ze dne 25. února 2016 (14), 15. června 2017 (15) a 30. listopadu 2017 (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi (17),

—

s ohledem na zprávu Rady pro lidská práva ze dne 17. srpna 2018 o situaci v oblasti lidských práv v Jemenu, včetně jejich porušování a zneužívání od září 2014 (A/HRC/39/43),

—

s ohledem na článek 52 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0335/2018),

A.

vzhledem k tomu, že je v článku 51 Charty OSN zakotveno přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu;

B.

vzhledem k tomu, že vývoz a transfery zbraní mají nezpochybnitelný dopad na lidská práva, lidskou bezpečnost, socioekonomický rozvoj a demokracii; vzhledem k tomu, že vývoz zbraní rovněž přispívá k okolnostem, v jejichž důsledku jsou lidé nuceni uprchnout ze své vlastní země; vzhledem k tomu, že toto jsou pádné důvody pro vytvoření přísného, transparentního, efektivního a všeobecně přijímaného a vymezeného systému pro kontrolu zbraní;

C.

vzhledem k tomu, že společný postoj Rady 2008/944/SZBP je právně závazný rámec, kterým bylo zavedeno osm kritérií; vzhledem k tomu, že v případě nedodržení těchto kritérií by mělo být zamítnuto udělení vývozní licence (první až čtvrté kritérium) nebo by měl být tento krok alespoň zvážen (páté až osmé kritérium); vzhledem k tomu, že rozhodnutí o povolení nebo zákazu transferu jakýchkoliv vojenských technologií nebo vojenského materiálu zůstává v souladu s čl. 4 odst. 2 společného postoje v pravomoci každého členského státu;

D.

vzhledem k tomu, že podle posledních údajů (18) tvořil vývoz zbraní z EU-28 v období 2013–2017 27 % celkového světového vývozu, což činí z celé EU po USA (34 %) druhého největšího dodavatele zbraní, přičemž na třetím místě se nachází Rusko s 22 %; vzhledem k tomu, že roky 2015 a 2016 vykázaly u licencí udělených pro vývoz zbraní podle hodnoty nejvyšší údaje od zahájení sběru dat v rámci EU, přičemž celková hodnota tohoto vývozu činila 195,95 miliardy EUR za rok 2015 a podle nejnovější zprávy Pracovní skupiny pro vývoz konvenčních zbraní (COARM) 191,45 miliardy EUR za rok 2016 (19); vzhledem k tomu, že údaje za roky 2015 a 2016 jsou bohužel zavádějící a nepřesné, neboť množství licencí je zčásti spíše výrazem záměru než přesným údajem svědčícím o skutečných vývozech, jejichž uskutečnění lze v brzké budoucnosti předpokládat;

E.

vzhledem k tomu, že výroční zprávy pracovní skupiny COARM jsou zatím jediným nástrojem, jehož účelem je zabývat se plněním společného postoje; vzhledem k tomu, že tyto zprávy přispívají k větší transparentnosti vývozu zbraní členských států a že množství pokynů a vysvětlení uvedených v uživatelské příručce značně vzrostlo; vzhledem k tomu, že společný postoj vedl k většímu množství informací týkajících se udělení licencí pro vývoz zbraní;

F.

vzhledem k tomu, že globální i regionální bezpečnostní situace se dramaticky změnily, zejména pokud jde o jižní a východní sousedství Unie, což zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit metodiky získávání informací pro účely posuzování rizik udělování vývozních licencí, stejně jako zvýšit bezpečnost těchto metodik;

G.

vzhledem k tomu, že podle článku 3 společného postoje zavádí těchto osm kritérií pouze minimální normy, aniž by byla dotčena jakákoli přísnější opatření ke kontrole zbraní, která mohou členské státy přijmout; vzhledem k tomu, že rozhodovací procesy pro udělení licence k vývozu zbraní nebo její zamítnutí spadají výlučně do pravomoci členských států;

H.

vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy EU poskytují pracovní skupině COARM veškeré informace; vzhledem k tomu, že z důvodu rozcházejících se postupů pro shromažďování dat a pro jejich poskytování v jednotlivých členských státech spolu s různým výkladem uvedených osmi kritérií jsou data neúplná a různí se, přičemž se ve velké míře liší i praxe vývozu zbraní; poukazuje na to, že výměna informací musí být slučitelná s vnitrostátními právními předpisy a se správními postupy každé země;

I.

vzhledem k tomu, že v současnosti neexistuje žádný mechanismus pro standardizované a nezávislé ověření a podávání zpráv o dodržování osmi kritérii společného postoje;

J.

vzhledem k tomu, že v nedávných letech byla přijata opatření proti nelegálnímu obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, přičemž došlo k aktualizaci seznamu zboží a technologií dvojího užití podle Wassenaarského ujednání; vzhledem k tomu, že zatímco otázky jako kontrola zprostředkování obchodu se zbraněmi, výroba na základě licence mimo EU a kontrola koncového uživatele byly upřednostněny a do jisté míry začleněny do společného postoje, na mnoho výrobků, zejména v oblasti zboží dvojího užití, kybertechnologií a sledovacího zařízení, se kontrolní systém stále nevztahuje;

K.

vzhledem k tomu, že 19. výroční zpráva ukazuje, že 40,5 % licencí pro vývoz zbraní v hodnotě 77,5 miliardy EUR bylo uděleno zemím Blízkého východu a severní Afriky a že většina tohoto vývozu v hodnotě 57,9 miliardy EUR směřuje do Saúdské Arábie, Egypta a Spojených arabských emirátů;

L.

vzhledem k tomu, že v některých případech byly zbraně vyvezené do určitých zemí, například Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a členských zemí koalice vedené Saúdskou Arábií, použity v konfliktech, například v Jemenu; vzhledem k tomu, že tyto vývozy jsou se společným postojem jednoznačně v rozporu;

M.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu vyzval místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zahájila iniciativu zaměřenou na uvalení zbrojního embarga EU na Saúdskou Arábii;

N.

vzhledem k tomu, že zbraně, k jejichž transferu udělily členské státy EU licenci, byly následně použity v současném konfliktu v Jemenu, a měly tak katastrofický dopad na udržitelný rozvoj této země;

O.

vzhledem k tomu, že se odvětví obrany stalo ústředním bodem politiky EU a v globální strategii EU se uvádí, že „udržitelný, inovativní a konkurenceschopný evropský obranný průmysl je nezbytný pro strategickou nezávislost Evropy a pro důvěryhodnou SBOP“ (20); vzhledem k tomu, že vývoz zbraní je klíčový pro posílení průmyslové a technologické základny evropské obrany a že prioritou obranného průmyslu je zaručit bezpečí a obranu členských států EU a přispět k uskutečňování SZBP; vzhledem k tomu, že hlavním úkolem Evropského obranného fondu a jeho nedávno spuštěného předchůdce – Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) – je „podporovat konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu“ (21);

P.

vzhledem k tomu, že opatření transparentnosti, jako je sledování vývozu zbraní, pomáhají posílit důvěru mezi členskými státy;

Q.

vzhledem k tomu, že v článku 10 společného postoje je jasně stanoveno, že dodržování uvedených osmi kritérií má přednost před jakýmikoli hospodářskými, sociálními, obchodními nebo průmyslovými zájmy členských států;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (1),

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, úmluvy, doporučení, rezoluce a zprávy Parlamentního shromáždění, Výboru ministrů, komisaře pro lidská práva a Benátské komise Rady Evropy,

—

s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 1/2018 ze dne 17. července 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 2. května 2018 o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech,

—

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) o základních právech za rok 2018,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2014 s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o právním státě na Maltě (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové (5),

—

s ohledem na svou plenární rozpravu o právním státě v Rumunsku, která proběhla dne 3. října 2018,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o situaci v oblasti základních práv v Evropské unii v roce 2016 (6),

—

s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0322),

—

s ohledem na srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2018,

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou společné všem členským státům;

B.

vzhledem k tomu, že právní stát, demokracie a základní práva tvoří strany jednoho trojúhelníku, vzájemně se posilují a společně chrání ústavní jádro EU a jejích členských států;

C.

vzhledem k tomu, že v roce 2014 Komise vytvořila postup pro posílení právního státu; vzhledem k tomu, že tento postup byl použit pouze jednou, a vzhledem k tomu, že se ukázalo, že tento nástroj nedostačuje k prevenci ani odstranění hrozeb pro právní stát;

D.

vzhledem k tomu, že Evropská unie nemá k dispozici stálý objektivní mechanismus pro monitorování demokracie, základních práv a právního státu ve všech členských státech;

E.

vzhledem k tomu, že ze srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2018 vyplývá, že s fungováním soudních systémů členských států jsou stále problémy, které jsou způsobeny také určitými reformami provedenými členskými státy;

F.

vzhledem k vysokému počtu zahájených řízení o nesplnění povinností v oblasti spravedlnosti, základních práv a občanství (7),

G.

vzhledem k tomu, že agentura FRA zveřejnila několik zpráv, které poukazují na problémy v oblasti demokracie, právního státu a základních práv v různých členských státech, jako je například zmenšující se prostor pro organizace občanské společnosti v Evropě (8);

H.

vzhledem k tomu, že v reakci na hrozby pro demokracii, právní stát a základní práva jsou činěny jen dílčí kroky pro daný konkrétní případ, které vedou k tomu, že přístupy v jednotlivých členských státech jsou velmi odlišné;

I.

vzhledem k tomu, že postup podle čl. 7 odst. 1 Komise zahájila v souvislosti se situací v Polsku a Evropský parlament stejný postup použil v souvislosti se situací v Maďarsku;

J.

vzhledem k tomu, že Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci zřídil skupinu pro sledování situace v oblasti právního státu, která zahájila svou práci v souvislosti s vraždami investigativních novinářů a situací v oblasti právního státu;

K.

vzhledem k tomu, že EU většinou spíše jen reaguje na vzniklé situace, než by podnikala preventivní opatření, přičemž její reakci ztěžuje to, že problémům v oblasti demokracie, právního státu a základních práv je v různých členských státech věnována nesoustavná a politizovaná pozornost;

L.

vzhledem k tomu, že dne 2. května 2018 Komise zveřejnila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324);

M.

vzhledem k tomu, že ve svém stanovisku č. 1/2018 k návrhu nařízení Evropský účetní dvůr uvedl, že je třeba dále objasnit zdroje pokynů a postupů, na základě nichž lze stanovit všeobecné nedostatky týkající se právního státu;

N.

vzhledem k tomu, že předchozí protikorupční zprávy EU a zprávy vypracované v rámci evropského semestru týkající se jednotlivých zemí v roce 2018 poukazují na závažné obavy ohledně korupce v různých členských státech, které narušují důvěru občanů ve státní instituce a v právní stát;

O.

vzhledem k tomu, že problémy v oblasti právního státu a demokracie představují riziko pro prostor svobody, bezpečnosti a práva, který se zakládá na vyvratitelné domněnce (praesumptio iuris tantum) vzájemné důvěry;

P.

vzhledem k tomu, že problémy v oblasti právního státu a demokracie v členských státech ohrožují legitimitu vnější činnosti Unie, především v souvislosti s politikami týkajícími se přistoupení a sousedství;

Q.

vzhledem k tomu, že veškeré orgány a instituce, subjekty, úřady a agentury Unie musí respektovat, chránit a podporovat demokracii, právní stát a základní práva;

R.

vzhledem k tomu, že Unie stále nepřistoupila k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, přestože je to podle čl. 6 odst. 2 SEU její povinností;

S.

vzhledem k tomu, že Komise a Rada nepřijaly na základě usnesení Parlamentu o mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva žádná opatření, a prozatím tedy odmítají přijmout interinstitucionální dohodu o Paktu EU o demokracii, právním státu a základních právech;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

—

s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé, která plně vstoupila v platnost dne 1. července 2016,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 18. prosince 2014 obsahující návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (1) a usnesení ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení / prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou (2), s ohledem na své doporučení Rady ze dne 15. listopadu 2017 o Východním partnerství (3) a na legislativním usnesení ze dne 14. března 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii (4) a na své unesení ze dne 14. června 2018 okupovaných gruzínských územích deset let po ruské invazi (5),

—

s ohledem na roční národní akční plány pro provádění dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Gruzií,

—

s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 9. listopadu 2017 nazvaný „Zpráva o provádění přidružení týkající se Gruzie“ (SWD(2017)0371),

—

s ohledem na společná prohlášení přijatá na summitech Východního partnerství, včetně posledního summitu konaného 24. listopadu 2017 v Bruselu,

—

s ohledem na rámec spolupráce „20 cílů pro rok 2020“, který byl vypracován na vrcholném jednání v Rize v roce 2015 a který prosazuje silnější hospodářství, silnější správu věcí veřejných, větší propojenost a silnější společnost,

—

s ohledem na jednotný podpůrný rámec EU na podporu Gruzie v letech 2017–2020,

—

s ohledem na výsledek čtvrtého zasedání Rady přidružení mezi EU a Gruzií, které proběhlo dne 5. února 2018,

—

s ohledem na výsledky zasedání parlamentního shromáždění Euronest, z nichž poslední se konalo ve dnech 25.–27. června 2018 a bylo na něm přijato sedm usnesení, přičemž shromáždění vyzvalo EU ke zvýšení mediační činnosti v oblastech zamrzlých konfliktů,

—

s ohledem na závěrečné prohlášení a doporučení přijatá na šesté schůzi Parlamentního výboru pro přidružení EU-Gruzie, která se konala dne 26. dubna 2018,

—

s ohledem na společné prohlášení přijaté na třetí schůzi Platformy občanské společnosti EU-Gruzie, která se konala dne 22. března 2018,

—

s ohledem na první zprávu Komise v rámci mechanismu pozastavení vízového režimu, která byla zveřejněna dne 20. prosince 2017 (COM(2017) 0815),

—

s ohledem na závěrečné stanovisko Benátské komise k ústavní reformě Gruzie ze dne 19. března 2018 (CDL-AD (2018) 005),

—

s ohledem na společný pracovní dokument útvarů ze dne 21. září 2015 nazvaný „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“ (SWD(2015)0182),

—

s ohledem na zprávu organizace Transparency International nazvanou „Stav korupce: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina“, která byla zveřejněna dne 2. července 2015,

—

s ohledem na odborné studie vypracované pro Výbor pro zahraniční věci, mimo jiné na studii s názvem „Volební reformy ve třech přidružených zemích Východního sousedství – na Ukrajině, v Gruzii a v Moldavsku – a jejich dopad na politický vývoj v těchto zemích“, která byla vydána dne 26. října 2017 (6), na studii s názvem „Dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou“, která byla zveřejněna dne 28. června 2018 (7), a na srovnávací studii s názvem „Vývoj institucionálního rámce pro provádění dohod o přidružení v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině: komparativní hledisko“, která byla vydána v září 2018 (8),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0320/2018),

A.

vzhledem k tomu, že vztahy EU a Gruzie se neustále prohlubují, a to díky novým významným úspěchům v souladu s dohodou o přidružení mezi EU a Gruzií, prohloubenou a komplexní zónou volného obchodu a programem přidružení, včetně vstupu v platnost bezvízového režimu a přistoupení Gruzie k Energetickému společenství;

B.

vzhledem k tomu, že plné dodržování hlavních hodnot, mezi něž patří demokracie, právní stát, řádná správa věcí veřejných, lidská práva a základní svobody včetně práv menšin, je úhelným kamenem další evropské integrace;

C.

vzhledem k tomu, že humanitární situace v okupovaných oblastech Jižní Osetie a Abcházie a jejich izolace i nadále představují pro Gruzii jednu z klíčových výzev;

D.

vzhledem k tomu, že index vnímání korupce organizace Transparency International z roku 2017 ukazuje, že zemi se daří udržovat si dobré výsledky, co se týče boje proti korupci;

E.

vzhledem k tomu, že nová vnitrostátní strategie pro boj proti organizovanému zločinu na období 2017–2020 a její akční plán, jež byly přijaty v roce 2017, se zaměřují na boj proti „vorům v zákoně“, tranzitu omamných látek a kybernetické kriminalitě a na vytváření politik na základě analýz se zaměřením na místní podmínky;

F.

vzhledem k tomu, že dne 1. září 2017 vstoupila v platnost Istanbulská úmluva, jejímž mandátem je předcházet násilí na ženách a domácímu násilí a bojovat proti němu, a vzhledem ke zřízení meziagenturní komise pro záležitosti rovnosti žen a mužů, násilí na ženách a domácího násilí;

G.

vzhledem k tomu, že světový index svobody tisku organizace Reportéři bez hranic vykazuje mírné zlepšení, neboť se Gruzie v roce 2018 posunula z 64. místa v roce 2017 na 61. místo;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

—

s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, která vstoupila plně v platnost dne 1. července 2016,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména usnesení ze dne 5. července 2018 o politické krizi v Moldavsku po prohlášení voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné (1), doporučení ze dne 15. listopadu 2017 k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017 (2), usnesení ze dne 4. července 2017 o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice (3) a usnesení ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou (4),

—

s ohledem na to, že v listopadu 2017 bylo podepsáno memorandum o porozumění, dohoda o mechanismu úvěrů a grantová dohoda o makrofinanční pomoci v hodnotě 100 milionů EUR na období 2017–2018,

—

s ohledem na moldavský národní akční plán pro provádění dohody o přidružení mezi Moldavskou republikou a Evropskou unií v letech 2017–2019,

—

s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ke zprávě o provádění dohody o přidružení týkající se Moldavska ze dne 3. dubna 2018 (SWD(2018)0094),

—

s ohledem na společná prohlášení přijatá na summitech Východního partnerství, z nichž poslední bylo přijato v Bruselu dne 24. listopadu 2017,

—

s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci týkající se Moldavské republiky ze dne 26. února 2018,

—

s ohledem na zprávu organizace Transparency International nazvanou „Stav korupce: Arménie, Ázerbajdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina“ zveřejněnou dne 2. července 2015,

—

s ohledem na stanoviska a doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR) a Benátské komise Rady Evropy, zejména na stanovisko ze dne 15. března 2018 o volební reformě v Moldavsku,

—

s ohledem na doporučení a činnosti Parlamentního shromáždění Euronest, fóra občanské společnosti Východního partnerství a dalších zástupců občanské společnosti v Moldavsku,

—

s ohledem na výsledek mise Výboru pro zahraniční věci v Moldavsku ve dnech 3. a 4. dubna 2018,

—

s ohledem na odborné studie vypracované pro Výbor pro zahraniční věci, mimo jiné na studii s názvem „Volební reformy ve třech přidružených zemích Východního sousedství – na Ukrajině, v Gruzii a v Moldavsku – a jejich dopad na politický vývoj v těchto zemích“, která byla vydána dne 26. října 2017 (5), na posouzení provádění v Evropě s názvem „Dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou“, které bylo vydáno dne 28. června 2018 (6), a na srovnávací studii s názvem „Vývoj institucionálního rámce pro provádění dohod o přidružení v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině“, která byla vydána v červenci 2018 (7),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování povolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0322/2018),

A.

vzhledem k tomu, že politické a hospodářské vztahy mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou se v rámci Východního partnerství prohloubily, a to zejména díky podpisu Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, k němuž došlo dne 27. června 2014 a jejich vstupu v platnost dne 1. července 2016;

B.

vzhledem k tomu, že se dohoda o přidružení zakládá na společných hodnotách, mezi něž patří „respektování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod“, které jsou vyhlášeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a vymezeny v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, v Helsinském závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 a v Pařížské chartě pro novou Evropu z roku 1990“;

C.

vzhledem k tomu, že touto dohodou se Moldavsko zavázalo k tomu, že v celé řadě oblastí provede významné domácí reformy, které budou vycházet z právních předpisů a praxe EU a povedou k zajištění řádné správy, hospodářskému rozvoji a posílení spolupráce s EU; vzhledem k tomu, že EU se zavázala podpořit Moldavsko v tomto úsilí značnou finanční a rozpočtovou pomocí, na niž bylo od roku 2007 vyčleněno celkem 1,14 miliardy EUR plus prostředky na financování regionálního programu;

D.

vzhledem k tomu, že prohloubená a komplexní zóna volného obchodu poskytuje privilegovaný přístup na trh EU pro zboží a služby z Moldavska; vzhledem k tomu, že díky prohloubené a komplexní zóně volného obchodu vzrostl obchod mezi EU a Moldavskem v roce 2017 o 20 %, takže dosahuje 4 miliard EUR; vzhledem k tomu, že EU je pro Moldavsko největším obchodním partnerem s 55 % podílem na celkovém obchodu; vzhledem k tomu, že EU je v Moldavsku rovněž největším investorem; vzhledem k tomu, že údaje za počáteční období roku 2018 tento pozitivní trend potvrzují; vzhledem k tomu, že míra využívání preferencí ze strany Moldavska činí 90 %, což ukazuje, jak prospěšná je prohloubená a komplexní zóna volného obchodu pro moldavské podniky, pracovníky a občany; vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku v podstatných oblastech, jako jsou sanitární a fytosanitární opatření, technické překážky bránící obchodu, celní systém a zadávání veřejných zakázek; vzhledem k tomu, že v souladu s ustanoveními v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji byly zřízeny interní poradní skupiny, jež se do této chvíle setkaly třikrát;

E.

vzhledem k tomu, že EU se s Moldavskem v roce 2014 rovněž dohodla na tom, že za provedení reforem v oblastech spravedlnosti a bezpečnosti, včetně boje proti korupci, povolí moldavským občanům, kteří jsou držiteli pasu s biometrickými údaji, bezvízový styk v rámci schengenského prostoru; vzhledem k tomu, že za první čtyři roky uplatňování tohoto režimu využilo možnost bezvízového styku více než 1,5 milionu moldavských občanů;

F.

vzhledem k tomu, že EU opakovaně vyjádřila znepokojení nad oslabováním demokratických norem v důsledku nedávných rozhodnutí moldavských orgánů, k nimž patří netransparentní a pochybně zdůvodněné zrušení platnosti voleb do místního zastupitelstva v Kišiněvu, volební reforma, která byla schválena v červenci 2017 navzdory tomu, že Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR) a Benátská komise tuto reformu nedoporučily, nulový pokrok při stíhání osob odpovědných za bankovní podvod ve výši 1 miliardy USD, který byl odhalen v roce 2014, a množící se případy porušování lidských práv, jehož cílem jsou zejména nezávislí soudci, novináři a představitelé politické opozice;

G.

vzhledem k tomu, že v důsledku tohoto vývoje EU v roce 2017 nezaplatila dvě poslední splátky vyčleněné v rámci programu rozpočtové podpory na reformy soudnictví, protože moldavské orgány neprokázaly dostatečnou vůli k reformování tohoto rezortu, a v roce 2018 EU pozastavila první splátku makrofinanční pomoci, protože nebyly splněny politické podmínky připojené k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. července 2017, v němž se uvádí, že „nezbytnou podmínkou pro poskytnutí makrofinanční pomoci je, že země přijímající pomoc respektuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, jakož i zásady právního státu, a že zaručuje dodržování lidských práv“;

H.

vzhledem k tomu, že nejnovější vývoj událostí, k nimž po přijetí těchto rozhodnutí došlo, je důvodem k dalším obavám, zejména pokud jde o tzv. soubor opatření pro daňovou reformu, který byl přijat v červenci 2018, jehož režim daňové amnestie zvyšuje riziko praní peněz, i pokud jde o stupňování tlaku na opozici a její pokojné demonstrace, jakož i na malá nezávislá média, která se navzdory překážkám spojeným s přijetím nového zákona o službách audiovizuálních sdělovacích prostředků v červenci 2018 stále snaží pokračovat ve své činnosti;

I.

vzhledem k tomu, že na svém indexu vnímání korupce zařadila organizace Transparency International Moldavsko v roce 2017 na 122. místo ze 180, podobně jako Ázerbájdžán a Mali; vzhledem k tomu, že Reportéři bez hranic zařadili Moldavsko na svém světovém indexu svobody tisku na 81. místo ze 180, kam kleslo z 56. místa, které obsadilo v roce 2014;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.