25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État - Francie) – GC, AF, BH, ED v. Commission nationale de l'informatique et des libertés (CNIL)

(Věc C-136/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Osobní údaje - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním těchto údajů uvedených na internetových stránkách - Směrnice 95/46/ES - Nařízení (EU) 2016/679 - Internetové vyhledávače - Zpracování údajů uvedených na internetové stránce - Zvláštní kategorie údajů ve smyslu článku 8 této směrnice a článků 9 a 10 tohoto nařízení - Použitelnost těchto článků na provozovatele vyhledávače - Rozsah povinností tohoto provozovatele podle uvedených článků - Zveřejnění údajů na internetových stránkách výlučně pro účely žurnalistiky nebo uměleckého či literárního projevu - Vliv na vyřízení žádosti o odstranění odkazu - Články 7, 8 a 11 Listiny základních práv Evropské unie“)

(2019/C 399/02)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobci: GC, AF, BH, ED

Žalovaná: Commission nationale de l'informatique et des libertés (CNIL)

za účasti: předseda vlády, Google LLC, právní nástupkyně Google Inc.

Výrok

Ustanovení čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů musí být vykládána v tom smyslu, že zákaz nebo omezení zpracování zvláštních kategorií osobních údajů ve smyslu těchto ustanovení platí až na výjimky stanovené touto směrnicí i pro provozovatele vyhledávače v rámci jeho odpovědnosti, pravomocí a možností jakožto správce odpovědného za zpracovávání údajů při provozování tohoto vyhledávače, a to když tento provozovatel pod dohledem příslušných vnitrostátních orgánů provádí ověření na základě žádosti subjektu údajů.

Ustanovení čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46 musí být vykládána v tom smyslu, že provozovatel vyhledávače je na základě těchto ustanovení povinen až na výjimky stanovené touto směrnicí vyhovět žádostem o odstranění odkazů na internetové stránky, na kterých jsou uvedeny osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií ve smyslu těchto ustanovení.

Článek 8 odst. 2 písm. e) směrnice 95/46 musí být vykládán v tom smyslu, že podle tohoto ustanovení může takový provozovatel odmítnout vyhovět žádosti o odstranění odkazů, zjistí-li, že dotčené odkazy vedou na obsah, jehož součástí jsou osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií podle tohoto čl. 8 odst. 1, avšak na jejichž zpracování se vztahuje výjimka stanovená v uvedeném čl. 8 odst. 2 písm. e), pokud toto zpracování splňuje všechny ostatní zákonné podmínky stanovené touto směrnicí a pokud subjekt údajů nemá na základě článku 14 prvního pododstavce písm. a) uvedené směrnice právo vznést proti uvedenému zpracování námitku z vážných a legitimních důvodů souvisejících s jeho osobní situací.

Ustanovení směrnice 95/46 musí být vykládána v tom smyslu, že je-li provozovateli vyhledávače předložena žádost o odstranění odkazu na internetovou stránku, na níž jsou zveřejněny osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií podle čl. 8 odst. 1 a 5, musí tento provozovatel na základě všech relevantních okolností věci a s ohledem na závažnost zásahu do základního práva subjektu údajů na soukromí a na ochranu osobních údajů ve smyslu článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie ověřit, zda nejsou dány důvody významného veřejného zájmu podle čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice a zda se s ohledem na podmínky stanovené v tomto ustanovení jeví, že uvedení tohoto odkazu v seznamu výsledků zobrazeném po zadání jména subjektu údajů do vyhledavače je nezbytně nutné k tomu, aby bylo chráněno právo uživatelů internetu, kteří mají potenciálně zájem na tom mít přístup k této internetové stránce na základě zadání takového dotazu do vyhledávače, na svobodu informací chráněné článkem 11 Listiny.

Ustanovení směrnice 95/46 musí být vykládána v tom smyslu, že

—	informace o soudním řízení vůči fyzické osobě, jakož i případně informace o odsouzení, ve které toto řízení vyústilo, představují údaje týkající se „protiprávního jednání“ a „odsouzení za trestné činy“ ve smyslu čl. 8 odst. 5 směrnice a

—

provozovatel vyhledávače je povinen vyhovět žádosti o odstranění odkazů na internetové stránky, na kterých jsou takové informace uvedeny, pokud se tyto informace týkají dřívější fáze dotčeného soudního řízení a s ohledem na jeho průběh již neodpovídají současnému stavu, jestliže se při ověřování toho, zda jsou dány důvody významného veřejného zájmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice, zjistí, že s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu převažují základní práva subjektu údajů zaručená články 7 a 8 Listiny nad zájmy potenciálně interesovaných uživatelů internetu chráněnými článkem 11 Listiny.

(1) Úř. věst. C 168, 29.5.2017.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État- Francie) – Google LLC, právní nástupkyně Google Inc. v. Commission nationale de l'informatique et des libertés (CNIL)

(Věc C-507/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Osobní údaje - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním těchto údajů - Směrnice 95/46/ES - Nařízení (EU) 2016/679 - Internetový vyhledávač - Zpracování údajů uvedených na internetové stránce - Územní dosah práva na odstranění odkazů“)

(2019/C 399/03)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Google LLC, právní nástupkyně Google Inc.

Žalovaná: Commission nationale de l'informatique et des libertés (CNIL)

za účasti: Wikimedia Foundation Inc., Fondation pour la liberté de la presse, Microsoft Corp., Reporters Committee for Freedom of the Press a další, Article 19 a další, Internet Freedom Foundation a další, Veřejný ochránce práv

Výrok

Článek 12 písm. b) a čl. 14 první pododstavec písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, jakož i čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) musí být vykládány v tom smyslu, že pokud provozovatel vyhledávače vyhoví žádosti o odstranění odkazů podle těchto ustanovení, není povinen odkazy odstranit ze všech mutací svého vyhledávače, nýbrž pouze z mutací vyhledávače pro všechny členské státy, a v případě potřeby přijmout zároveň opatření, kterými účinným způsobem zabrání uživatelům internetu vyhledávajícím jméno subjektu údajů v jednom z členských států, aby měli prostřednictvím seznamu výsledků vyhledávání přístup k odkazům, jež byly předmětem této žádosti o výmaz, nebo jim toto alespoň velmi ztíží.

(1) Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/4

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. září 2019 – Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-526/17) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Článek 258 SFEU - Směrnice 2004/18/ES - Koordinace postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby - Koncese na stavební práce - Prodloužení délky platnosti stávající koncese na výstavbu a provozování dálnice bez zveřejnění oznámení o veřejné zakázce“)

(2019/C 399/04)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Gattinara, P. Ondrůšek a A. Tokár, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnec, ve spolupráci s V. Nunziatou, E. De Bonisem a P. Pucciariellem, avvocati dello Stato)

Výrok

Italská republika tím, že dobu platnosti koncese na úsek Livorno-Cecina (Itálie) dálnice A 12 (Livorno-Civitavecchia) prodloužila z 31. října 2028 do 31. prosince 2046 bez zveřejnění oznámení o veřejné zakázce, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 2 a 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1422/2007 ze dne 4. prosince 2007.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady a nahradí tři čtvrtiny nákladů řízení vynaložených Italskou republikou. Italská republika ponese jednu čtvrtinu vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/5

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 18. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof - Německo) – Finanzamt Kyritz v. Wolf-Henning Peters

(Věc C-700/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 132 odst. 1 písm. b) a c) - Osvobození - Poskytnutí nemocniční a lékařské péče - Poskytnutí lékařské péče při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání - Neexistence vztahu důvěry mezi poskytovatelem péče a pacientem“)

(2019/C 399/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Finanzamt Kyritz

Žalovaný: Wolf-Henning Peters

Výrok

Článek 132 odst. 1 písm. b) a c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že na takové služby lékařské péče, jako jsou služby ve věci v původním řízení, které poskytuje odborný lékař v oblasti klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, se může vztahovat osvobození od daně z přidané hodnoty podle v čl. 132 odst. 1 písm. c) této směrnice, pokud nesplňují všechny podmínky pro použití osvobození od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice.

2)	Článek 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že osvobození od daně z přidané hodnoty, které upravuje, nepodléhá podmínce, aby dotčená lékařská péče byla poskytnuta v rámci vztahu vzájemné důvěry mezi pacientem a poskytovatelem zdravotní péče.

(1) Úř. věst. C 104, 19.3.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/6

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 26. září 2019 – Oleksandr Viktorovyč Klymenko v. Rada Evropské unie

(Věc C-11/18 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání jména žalobce na seznamu - Rozhodnutí orgánu třetího státu - Povinnost Rady ověřit, zda bylo toto rozhodnutí přijato při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2019/C 399/06)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Oleksandr Viktorovyč Klymenko (zástupkyně: M. Phelippeau, advokátka)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: A. Vitro a J.-P. Hix, zmocněnci)

Výrok

1)	Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 8. listopadu 2017, Klymenko v. Rada (T-245/15, nezveřejněný, EU:T:2017:792), se zrušuje.

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 ze dne 5. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/357 ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/318 ze dne 4. března 2016, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, prováděcí nařízení Rady (EU) 2016/311 ze dne 4. března 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/381 ze dne 3. března 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2017/374 ze dne 3. března 2017, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině se zrušují v rozsahu, v němž se týkají Oleksandra Viktorovyche Klymenka.

3)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení vynaložených jak v rámci řízení v prvním stupni, tak rámci tohoto řízení o kasačním opravném prostředku.

(1) Úř. věst. C 94, 12.3.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/7

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 18. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof - Rakousko) – Tiroler Gebietskrankenkasse v. Michael Moser

(Věc C-32/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální zabezpečení - Migrující pracovníci - Nařízení (ES) č. 987/2009 - Článek 60 - Rodinné dávky - Nárok na vyrovnávací doplatek mezi rodičovským příspěvkem poskytovaným v přednostně příslušném členském státě a rodičovským příspěvkem členského státu příslušného jako dalšího v pořadí“)

(2019/C 399/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Tiroler Gebietskrankenkasse

Žalovaný: Michael Moser

Výrok

Článek 60 odst. 1 druhá věta nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, musí být vykládán v tom smyslu, že povinnost stanovená v tomto ustanovení přihlédnout pro účely stanovení rozsahu nároku na rodinné dávky určité osoby k situaci „celé rodiny, jako by se na všechny dotyčné osoby vztahovaly právní předpisy dotčeného členského státu“, platí jak v případě, kdy se dávky poskytují v souladu s právními předpisy, které mají podle čl. 68 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení přednost, tak v případě, kdy je dávky třeba vyplatit podle jednoho nebo několika jiných právních předpisů.

Článek 68 nařízení č. 883/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že výši vyrovnávacího doplatku, který má být přiznán pracovníkovi podle právních předpisů členského státu, jenž je příslušný podle tohoto článku jako další v pořadí, je třeba vypočítat podle příjmu skutečně dosaženého tímto pracovníkem ve státě zaměstnání.

(1) Úř. věst. C 152. 30.4.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/8

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 19. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Ítélőtábla - Maďarsko) – Ottília Lovasné Tóth v. ERSTE Bank Hungary Zrt

(Věc C-34/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitelů - Směrnice 93/13/EHS - Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách - Článek 3 odst. 1 a 3 - Příloha směrnice 93/13/EHS - Bod 1 písm. m) a q) - Úvěrová smlouva - Notářský zápis - Vyznačení doložky vykonatelnosti notářem - Obrácení důkazního břemene - Článek 5 odst. 1 - Sepsání jasným a srozumitelným jazykem“)

(2019/C 399/08)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Ítélőtábla

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Ottília Lovasné Tóth

Žalovaná: ERSTE Bank Hungary Zrt

Výrok

Článek 3 odst. 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách ve spojení s bodem 1 písm. q) přílohy této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že za zneužívající bez dalšího zkoumání obecně neoznačuje smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno a jehož předmětem či účinkem je přenést důkazní břemeno na spotřebitele.

Článek 3 odst. 3 směrnice 93/13 ve spojení s bodem 1 písm. q) přílohy této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že se na jedné straně nevztahuje na ujednání, jehož předmětem nebo účinkem je to, že se spotřebitel může oprávněně domnívat, že musí splnit všechny své smluvní povinnosti, i když podle jeho názoru některá plnění nejsou splatná, jestliže toto ujednání nemění právní postavení spotřebitele s ohledem na použitelné vnitrostátní právní předpisy, a na druhé straně, že se vztahuje na ujednání, jehož předmětem nebo účinkem je, že brání spotřebiteli v podání žaloby či právních prostředků nápravy v případě, že je zbývající dlužná částka určena v notářském zápise s důkazní sílou, což věřiteli dává možnost jednostranně a s konečnou platností ukončit spor.

3)	Článek 5 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že ustanovení nevyžaduje, aby podnikatel poskytl doplňující informace k ujednání, které je sepsáno jasným jazykem, ale jehož právní účinky lze zjistit pouze výkladem ustanovení vnitrostátního práva, které není v judikatuře vykládáno jednotně.

4)	Článek 3 odst. 3 směrnice 93/13 ve spojení s bodem 1 písm. m) přílohy této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na smluvní ujednání, které umožňuje podnikateli, aby jednostranně určil, zda bylo plnění ze strany spotřebitele poskytnuto v souladu se smlouvou.

(1) Úř. věst. C 240, 9.7.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/9

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Wien - Rakousko) – Skarb Pánstwa Rzeczpospolitej Polskiej – Generalny Dyrektor Dróg Krajowych i Autostrad v. Stephan Riel, jakožto insolvenční správce společnosti Alpine Bau GmbH

(Věc C-47/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech - Oblast působnosti - Článek 1 odst. 2 písm. b) - Insolvenční řízení a podobná řízení - Vyloučení - Žaloba na určení pohledávky za účelem jejího přihlášení v rámci úpadkového řízení - Použití nařízení (ES) č. 1346/2000 - Článek 41 - Obsah přihlášky pohledávky - Hlavní a vedlejší úpadkové řízení - Překážka litispendence a související řízení - Obdobné použití čl. 29 odst. 1 nařízení č.1215/2012 - Nepřípustnost“)

(2019/C 399/09)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Wien

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Skarb Pánstwa Rzeczpospolitej Polskiej – Generalny Dyrektor Dróg Krajowych i Autostrad

Žalovaný: Stephan Riel, jakožto insolvenční správce společnosti Alpine Bau GmbH

Výrok

Článek 1 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že taková žaloba na určení pohledávek za účelem jejich přihlášení v rámci úpadkového řízení, jako je žaloba dotčená ve věci v původním řízení, je vyloučena z působnosti tohoto nařízení.

2)	Článek 29 odst. 1 nařízení č. 1215/2012 musí být vykládán v tom smyslu, že se ani obdobně nepoužije na takovou žalobu, jako je žaloba dotčená ve věci v původním řízení, která je vyloučena z působnosti tohoto nařízení, ale spadá do působnosti nařízení č. 1346/2000.

Článek 41 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení musí být vykládán v tom smyslu, že věřitel může v rámci úpadkového řízení přihlásit pohledávku bez formálního uvedení data jejího vzniku, pokud právo členského státu, na jehož území bylo toto řízení zahájeno, neukládá povinnost uvést toto datum a pokud lze toto datum bez zvláštních obtíží vyvodit z podkladů uvedených v tomto článku 41, což přísluší posoudit příslušnému orgánu, který provádí prověřování pohledávek.

(1) Úř. věst. C 142, 23.4.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/10

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 26. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia - Itálie) – Vitali SpA v. Autostrade per l'Italia SpA

(Věc C-63/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Články 49 a 56 SFEU - Zadávání veřejných zakázek - Směrnice 2014/24/EU - Článek 71 - Využití subdodavatele - Vnitrostátní právní úprava, která omezuje možnost subdodávek na 30 % z celkové hodnoty zakázky“)

(2019/C 399/10)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Vitali SpA

Žalovaná: Autostrade per l'Italia SpA

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2170 ze dne 24. listopadu 2015, musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která omezuje podíl na zakázce, který je uchazeč oprávněn zadat třetím osobám-subdodavatelům, na 30 %.

(1) Úř. věst. C 166, 14.5.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/10

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 19. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden - Nizozemsko) – Sociale Verzekeringsbank v. F. van den Berg (C-95/18), H. D. Giesen (C-95/18), C. E. Franzen (C-96/18)

(Spojené věci C-95/18 a 96/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Článek 13 - Použitelné právní předpisy - Rezident členského státu, na něhož se vztahuje nařízení (EHS) č. 1408/71 - Plnění v rámci systému důchodového pojištění nebo rodinných přídavků - Členský stát bydliště a členský stát zaměstnání - Odepření“)

(2019/C 399/11)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Sociale Verzekeringsbank

Žalovaní: F. van den Berg (C-95/18), H. D. Giesen (C-95/18), C. E. Franzen (C-96/18)

Výrok

Články 45 a 48 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, podle níž migrující pracovník s bydlištěm v tomto členském státě, který na základě článku 13 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení (ES) č. 1992/2006 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006, podléhá právním předpisům sociálního zabezpečení členského státu zaměstnání, není pojištěn v systému sociálního zabezpečení tohoto členského státu bydliště, i když mu právní předpisy členského státu zaměstnání nepřiznávají právo na starobní důchod či rodinné přídavky.

Článek 13 nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, ve znění nařízení č. 1992/2006, musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát, na jehož území má migrující pracovník bydliště a který není příslušný na základě tohoto článku, podmiňoval přiznání nároku na starobní důchod tomuto migrujícímu pracovníkovi tím, že musí být pojištěn, což zahrnuje placení povinných příspěvků.

(1) Úř. věst. C 161, 7.5.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/11

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság - Maďarsko) – VIPA Kereskedelmi és Szolgáltató Kft. v. Országos Gyógyszerészeti és Élelmezés-egészségügyi Intézet

(Věc C-222/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Přeshraniční zdravotní péče - Směrnice 2011/24/EU - Článek 3 písm. k) a čl. 11 odst. 1 - Lékařský předpis - Pojem - Uznávání lékařských předpisů vystavených zmocněnou osobou v jiném členském státě - Podmínky - Volný pohyb zboží - Zákaz opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením vývozu - Články 35 a 36 SFEU - Omezení léčivých přípravků, které může lékárna vydat, jedná-li se o léčivé přípravky podléhající omezení výdeje na lékařský předpis - Objednávka vystavená v jiném členském státě - Odůvodnění - Ochrana zdraví a života lidí - Směrnice 2001/83/ES - Článek 81 druhý pododstavec - Dodávky léčivých přípravků pro obyvatelstvo členského státu“)

(2019/C 399/12)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: VIPA Kereskedelmi és Szolgáltató Kft.

Žalovaný: Országos Gyógyszerészeti és Élelmezés-egészségügyi Intézet

Výrok

Článek 3 písm. k) a čl. 11 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která nepovoluje lékárně tohoto členského státu, aby vydala léčivé přípravky podléhající omezení výdeje na lékařský předpis na základě objednávky, pokud tuto objednávku vystavil zdravotnický pracovník, který je zmocněn předepisovat léčivé přípravky a vykonávat činnost v jiném členském státě, zatímco takový výdej léčivých přípravků povoluje, pokud takovou objednávku vystavil zdravotnický pracovník, který je zmocněn k výkonu činnosti v tomto prvním členském státě, přičemž je třeba upřesnit, že v souladu s dotčenou právní úpravou takové objednávky neobsahují jméno dotyčného pacienta.

Články 35 a 36 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě členského státu v rozsahu, v němž je odůvodněna cílem ochrany zdraví a života lidí, je způsobilá zaručit uskutečnění tohoto cíle a nepřekračuje meze toho, co je k jeho dosažení nezbytné, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 221, 25.6.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/12

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 19. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Noord-Holland - Nizozemsko) – Trace Sport v. Inspecteur van de Belastingdienst/Douane, kantoor Eindhoven

(Věc C-251/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Obchodní politika - Antidumpingové clo - Dovoz jízdních kol zasílaných z Indonésie, Srí Lanky a Tuniska - Rozšíření konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz jízdních kol pocházejících z Číny na tyto země - Prováděcí nařízení (EU) č. 501/2013 - Platnost - Přípustnost - Nepodání žaloby na neplatnost žalobkyní v původním řízení - Dovozce ve spojení - Aktivní legitimace k podání žaloby na neplatnost - Nařízení (ES) č. 1225/2009 - Článek 13 - Obcházení - Článek 18 - Nedostatečná spolupráce - Důkaz - Soubor indicií“)

(2019/C 399/13)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Noord-Holland

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Trace Sport

Žalovaný: Inspecteur van de Belastingdienst/Douane, kantoor Eindhoven

Výrok

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 501/2013 ze dne 29. května 2013, kterým se konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením Rady (EU) č. 990/2011 na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky rozšiřuje na dovoz jízdních kol zasílaných z Indonésie, Malajsie, ze Šrí Lanky a z Tuniska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Indonésie, Malajsie, ze Šrí Lanky a z Tuniska, je neplatné v rozsahu, v němž se uplatňuje na dovozy jízdních kol zasílaných ze Srí Lanky, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ ze Srí Lanky.

(1) Úř. věst. C 276, 6.8.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/14

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 18. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Social no 33 de Madrid - Španělsko) – José Manuel Ortiz Mesonero v. UTE Luz Madrid Centro

(Věc C-366/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 2010/18/EU - Revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené - Vnitrostátní právní úprava, která poskytnutí rodičovské dovolené podmiňuje zkrácením pracovní doby s poměrným snížením mzdy - Práce na směny s variabilním rozvržením pracovní doby - Žádost pracovníka vykonávat práci s pevným rozvržením pracovní doby, aby se mohl starat o své nezletilé děti - Směrnice 2006/54/ES - Rovné příležitosti a rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání - Nepřímá diskriminace - Částečná nepřípustnost“)

(2019/C 399/15)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Social no 33 de Madrid

Účastníci původního řízení

Žalobce: José Manuel Ortiz Mesonero

Žalované: UTE Luz Madrid Centro

Výrok

Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES, musí být vykládána v tom smyslu, že se nevztahuje na takovou vnitrostátní právní úpravu, jako je vnitrostátní právní úprava dotčená v původním řízení, která stanoví právo pracovníka, aby za účelem přímé péče o nezletilé děti nebo na něm závislé rodinné příslušníky zkrátil svou běžnou pracovní dobu s poměrným snížením mzdy, avšak v případě, že jeho běžný pracovní režim spočívá v práci na směny s variabilním rozvržením pracovní doby, mu nepřiznává nárok na pevné rozvržení pracovní doby při zachování délky jeho běžné pracovní doby.

(1) Úř. věst. C 294, 20.8.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/14

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 19. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rayonen sad Lukovit - Bulharsko) – trestní řízení proti EP

(Věc C-467/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v trestních věcech - Články 6, 47 a čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie - Směrnice 2012/13/EU - Článek 8 odst. 2 - Směrnice 2013/48/EU - Článek 12 - Směrnice (EU) 2016/343 - Článek 3 - Vnitrostátní právní úprava, která pro účely léčby a bezpečnosti umožňuje psychiatrickou hospitalizaci osob, které ve stavu nepříčetnosti spáchaly činy nebezpečné pro společnost - Právo na informace o právech - Právo na přístup k obhájci - Právo na účinný procesní prostředek - Presumpce neviny - Zranitelná osoba“)

(2019/C 399/16)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Rayonen sad Lukovit

Účastníci původního trestního řízení

za účasti: Rayonna prokuratura Lom, KM, HO

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody musí být vykládány v tom smyslu, že se použijí na takové soudní řízení, jako je řízení stanovené vnitrostátní právní úpravou dotčenou ve věci v původním řízení, v němž lze pro účely léčby a bezpečnosti hospitalizovat v psychiatrickém zařízení osoby, které ve stavu nepříčetnosti spáchaly činy nebezpečné pro společnost. Směrnice 2012/13 musí být vykládána v tom smyslu, že osoby podezřelé ze spáchání trestného činu musí být o svých právech informovány co nejdříve od okamžiku, kdy je podezření, které vůči nim existuje, důvodem k tomu – v jiných než naléhavých případech – aby příslušné orgány prostřednictvím donucovacích opatření omezily jejich svobodu, a to nejpozději před tím, než jsou poprvé vyslýchány policií.

Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i čl. 8 odst. 2 směrnice 2012/13 a článek 12 směrnice 2013/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, ve které je stanoveno soudní řízení, v němž lze pro účely léčby a bezpečnosti hospitalizovat v psychiatrickém zařízení osoby, které ve stavu nepříčetnosti spáchaly činy nebezpečné pro společnost, pokud tato právní úprava neumožňuje příslušnému soudu, aby ověřil, že v řízeních, která předcházela řízení probíhajícímu u tohoto soudu a která takovému soudnímu přezkumu nepodléhají, byla dodržena procesní práva stanovená v těchto směrnicích.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, a čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv musí být vykládány v tom smyslu, že ani tato směrnice, ani toto ustanovení Listiny základních práv se nepoužijí na takové soudní řízení o psychiatrické hospitalizaci za účelem léčby, jako je řízení upravené v článku 155 a následujících Zakona za zdraveto (zákon o veřejném zdraví) dotčené ve věci v původním řízení, z důvodu, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu může dotyčná osoba ohrožovat své zdraví nebo zdraví třetích osob.

Zásada presumpce neviny zakotvená v článku 3 směrnice 2016/343 musí být vykládána v tom smyslu, že v takovém soudním řízení o psychiatrické hospitalizaci – pro účely léčby a bezpečnosti – osob, které ve stavu nepříčetnosti spáchaly činy nebezpečné pro společnost, jako je řízení dotčené ve věci v původním řízení, vyžaduje, aby státní zastupitelství předložilo důkaz, že osoba, jejíž hospitalizace je navržena, je pachatelem činů, které mají představovat takové nebezpečí.

(1) Úř. věst. C 352, 1.10.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/15

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 19. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof - Německo) – Gesamtverband Autoteile-Handel e.V. v. KIA Motors Corporation

(Věc C-527/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Motorová vozidla - Nařízení (ES) č. 715/2007 - Článek 6 odst. 1 první věta - Informace o opravách a údržbě vozidla - Povinnosti výrobce vůči samostatným provozovatelům - Neomezený přístup k těmto informacím ve standardizovaném formátu - Podmínky - Zákaz diskriminace“)

(2019/C 399/17)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Gesamtverband Autoteile-Handel e.V.

Žalovaná: KIA Motors Corporation

Výrok

Článek 6 odst. 1 první věta nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla musí být vykládán v tom smyslu, že výrobcům automobilů neukládá povinnost poskytnout samostatným provozovatelům přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat.

Článek 6 odst. 1 první věta nařízení č. 715/2007 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že výrobce automobilů zřídí prostřednictvím poskytovatele informačních služeb další informační kanál ve prospěch autorizovaných obchodních zástupců a opraven pro prodej originálních náhradních dílů autorizovanými obchodními zástupci a opravnami, nepředstavuje přístup, který by byl ve smyslu tohoto ustanovení pro samostatné provozovatele diskriminační v porovnání s přístupem, který mají autorizovaní obchodní zástupci a opravny, pokud samostatní provozovatelé mají jinak přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla, který je nediskriminační, pokud jde o informace a přístup poskytovaný autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám.

(1) Úř. věst. C 442, 10. 12. 2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/16

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 19. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal - Spojené království) – The Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs v. Henrika Dakneviciute

(Věc C-544/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 49 SFEU - Svoboda usazování - Samostatná výdělečná činnost - Státní příslušnice členského státu, která ukončila výkon samostatné výdělečné činnosti z důvodu fyzických omezení vyplývajících z pokročilého stadia těhotenství a situace po narození dítěte - Zachování postavení osoby samostatně výdělečně činné“)

(2019/C 399/18)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal

Účastníci původního řízení

Žalobce: The Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

Žalovaná: Henrika Dakneviciute

Výrok

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že žena, která přestala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost z důvodů fyzických omezení vyplývajících z pokročilého stadia těhotenství a situace po narození dítěte, si zachovává postavení osoby samostatně výdělečně činné, pokud v přiměřené době po narození dítěte obnoví tuto činnost nebo zahájí jinou samostatnou výdělečnou či závislou činnost.

(1) Úř. věst. C 436, 3.12.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/17

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 26. září 2019 – Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-556/18) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Činnost Unie v oblasti vodní politiky - Směrnice 2000/60/ES - Článek 13 odst. 1 a 7 a čl. 15 odst. 1 - Nepřijetí, nezveřejnění a nesdělení Evropské komisi přezkoumání a aktualizaci plánů pro oblasti povodí Lanzarote, Fuerteventura, Gran Canaria, Tenerife, La Gomera, La Palma a El Hierro (Španělsko) - Článek 14 - Absence informování veřejnosti a konzultace k přezkoumání a aktualizaci“)

(2019/C 399/19)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: E. Manhaeve a S. Pardo Quintillán, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království (zástupkyně: M. J. García-Valdecasas Dorrego, zmocněnkyně)

Výrok

Španělské království tím, že v předepsané lhůtě nedokončilo informování veřejnosti a konzultace k přezkoumání a aktualizaci plánů pro oblasti povodí Lanzarote, Fuerteventura, Gran Canaria, Tenerife, La Gomera, La Palma a El Hierro, a tím, že v předepsané lhůtě nepřijalo, nezveřejnilo a nesdělilo Evropské komisi přezkoumání a aktualizaci těchto plánů povodí, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 13 odst. 7 ve spojení s čl. 13 odst. 7, z článku 14 a z čl. 15 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, ve znění směrnice Rady 2013/64/EU ze dne 17. prosince 2013.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 381, 22.10.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/18

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 26. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Szombathelyi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság - Maďarsko) – UTEP 2006. SRL v. Vas Megyei Kormányhivatal Hatósági Főosztály, Hatósági, Építésügyi és Oktatási Osztály

(Věc C-600/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Silniční doprava - Články 91 SFEU a 92 SFEU - Nařízení (EU) č. 165/2014 - Článek 32 odst. 3, článek 33 odst. 1 a článek 41 odst. 1 - Porušení pravidel týkajících se použití tachografů - Povinnost členských států stanovit účinné, odrazující a nediskriminační sankce - Usazené a neusazené malé a střední podniky - Rozdílné zacházení“)

(2019/C 399/20)

Jednací jazyk: maďarsko

Předkládající soud

Szombathelyi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: UTEP 2006. SRL

Žalovaný: Vas Megyei Kormányhivatal Hatósági Főosztály, Hatósági, Építésügyi és Oktatási Osztály

Výrok

Článek 41 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy musí být vykládán v tom smyslu, že brání správní praxi členského státu, podle které může být malým a středním podnikům v odvětví silniční dopravy usazeným na území tohoto členského státu uložena na rozdíl od těch, které v něm nejsou usazeny, nižší sankce, která spočívá v napomenutí namísto správní pokuty, pokud se takové malé a střední podniky dopustí poprvé porušení ustanovení nařízení č. 165/2014 se stejným stupněm závažnosti.

(1) Úř. věst. C 436, 3.12.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/18

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 18. září 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État - Francie) – AQ (C-662/18), DN (C-672/18) v. Ministre de l'Action et des Comptes publics

(Spojené věci C-662/18 a C-672/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Přímé daně - Směrnice 90/434/EHS - Směrnice 2009/133/ES - Článek 8 - Kapitálové zisky z výměny cenných papírů - Převod cenných papírů obdržených při výměně - Kapitálový zisk nacházející se v režimu odloženého zdanění - Zdanění akcionářů - Zdanění podle odlišných pravidel pro určení základu daně a daňových sazeb - Snížení základu daně z důvodu doby držení cenných papírů“)

(2019/C 399/21)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobci: AQ (C-662/18), DN (C-672/18)

Žalovaný: Ministre de l'Action et des Comptes publics

Výrok

Článek 8 odst. 1 a 6 směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy a čl. 8 odst. 1 a odst. 2 druhý pododstavec směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států musí být vykládány v tom smyslu, že při výměně cenných papírů vyžadují, aby kapitálový zisk z vyměněných cenných papírů nacházející se v režimu odloženého zdanění, jakož i kapitálový zisk z převodu cenných papírů obdržených při výměně podléhaly témuž daňovému režimu z hlediska daňové sazby a uplatnění snížení základu daně z důvodu doby držení cenných papírů, jakému by podléhal kapitálový zisk, který by byl dosažen při převodu cenných papírů existujících před výměnou, kdyby k této výměně nedošlo.

(1) Úř. věst. C 4, 7.1.2019.

Úř. věst. C 25, 21.1.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa - CAAD) (Portugalsko) dne 17. července 2019 – ALLIANZGI-FONDS AEVN v. Autoridade Tributária e Aduaneira

(Věc C-545/19)

(2019/C 399/25)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa - CAAD)

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: ALLIANZGI-FONDS AEVN

Odpůrkyně: Autoridade Tributária e Aduaneira

Předběžné otázky

Brání článek 56 [ES] (nyní článek 63 SFEU) týkající se volného pohybu kapitálu nebo článek 49 [ES] (nyní článek 56 SFEU) týkající se volného pohybu služeb takovému daňovému režimu, jako je režim, o který se jedná ve věci v původním řízení a který je upraven v článku 22 pravidel k daňovým výhodám, jenž stanoví, že se uplatní konečná srážková daň na dividendy vyplácené portugalskými společnostmi a obdržené entitami kolektivního investování, které nejsou rezidenty v Portugalsku a jsou usazeny v jiných členských státech Unie, zatímco entity kolektivního investování založené podle portugalských právních předpisů, které jsou daňovými rezidenty v Portugalsku, mohou mít nárok na osvobození od srážkové daně, která se uplatňuje na uvedené výnosy?

Zavádí vnitrostátní právní úprava, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, tím, že stanoví vybírání srážkové daně z dividend vyplácených entitám kolektivního investování-nerezidentům a vyhrazuje možnost získat osvobození od takové srážkové daně jen entitám kolektivního investování-rezidentům, znevýhodňující zacházení s dividendami vyplácenými entitám kolektivního investování-nerezidentům, jelikož posledně uvedené entity nemají žádnou možnost získat uvedené osvobození?

Je pro účely posouzení diskriminačního charakteru portugalské právní úpravy, která stanoví zvláštní zacházení s entitami kolektivního investování-rezidenty a odlišné od zacházení s příslušnými podílníky entit kolektivního zacházení-nerezidentů, relevantní daňový režim uplatnitelný na podílníky entit kolektivního investování? Je pro určení srovnatelnosti situací za účelem posouzení diskriminačního charakteru uvedené právní úpravy třeba vzít v úvahu výlučně daňový režim použitelný na úrovni investičního nástroje vzhledem k tomu, že daňový režim entit kolektivního investování-rezidentů není nijak ovlivněn nebo změněn skutečností, že jeho příslušní podílníci jsou rezidenty v Portugalsku, či nikoli?

Je povoleno rozdílné zacházení s entitami kolektivního investování, které jsou rezidenty v Portugalsku a s uvedenými entitami, které nejsou rezidenty v Portugalsku, jelikož fyzické nebo právnické osoby, které mají účastnické podíly v entitách kolektivního investování (rezidentech nebo nerezidentech) v obou případech podléhají tímtéž způsobem (všeobecná sazba, neosvobozené od daně) dani z výnosů vyplácených entitami kolektivního investování, i když podílníci, kteří nejsou rezidenty, podléhají vyšší dani?

Vzhledem k tomu, že se diskriminace, o kterou se jedná v původním řízení, týká rozdílného zdanění výnosů vyplývajících z dividend vyplácených entitami kolektivního investování, je pro účely posouzení srovnatelnosti zdanění výnosů povoleno vzít v úvahu jiné daně, osvobození od daně nebo poplatky, které jsou splatné v rámci investic uskutečněných entitami kolektivního investování? Je zvláště povoleno a je přípustné vzít pro účely analýzy srovnatelnosti v úvahu vliv daní na majetek nebo jiné výdaje, a nikoli striktně vliv daně na výnosy entit kolektivního investování, včetně případných zvláštních osvobození od daně?

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 14. srpna 2019 – Granarolo SpA v. Ministero dell’Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare a další.

(Věc C-617/19)

(2019/C 399/26)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Granarolo SpA

Žalovaní: Ministero dell’Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare, Ministero dello Sviluppo Economico, Comitato nazionale per la gestione della direttiva 2003/87/CE e per il supporto delle attività di progetto del Protocollo di Kyoto

Předběžné otázky

Musí být čl. 3 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (1), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009 (2), vykládán v tom smyslu, že pod pojem „zařízení“ je třeba zahrnout také situaci, jako je projednávaná situace, ve které byl kogenerátor, který žalobkyně postavila v rámci své průmyslové zóny za účelem zajištění energie pro svůj výrobní závod, prostřednictvím převodu části podniku následně převeden na jinou společnost specializovanou na odvětví energetiky, a to smlouvou, která na jedné straně stanoví převod kombinovaného zařízení na výrobu elektřinu a tepla, certifikátů, dokumentů, prohlášení o shodě, licencí, koncesí, povolení a oprávnění požadovaných pro provoz tohoto zařízení a pro výkon činnosti na postupníka, zřízení v jeho prospěch práva stavby na území závodu, jež je vhodné a funkční pro řízení a údržbu zařízení, a služebností ve prospěch zařízení využívaného jako kogenerátor, spolu s okolní výhradní oblastí, a na druhé straně ukládá postupníkovi dodávat po dobu 12 let postupiteli energii vyrobenou tímto zařízením za ceny uvedené ve smlouvě?

Může být pod pojem „po technické stránce souvisejí“ uvedený v čl. 3 písm. e) zahrnuto takové spojení mezi kogenerátorem a výrobním závodem, kdy výrobní závod, který patří jinému subjektu, ačkoli má privilegovaný vztah s kogenerátorem za účelem dodávky energie (propojení prostřednictvím distribuční soustavy, zvláštní smlouva o dodávkách s energetickou společností, na kterou bylo zařízení převedeno, závazek této společnosti dodávat do výrobního závodu minimální množství energie za částku rovnající se rozdílu mezi tržními náklady na dodávku energie a cenami stanovenými ve smlouvě, sleva z prodejních cen energie po deseti letech a šesti měsících trvání smlouvy, udělení práva postupitelské společnosti na zpětný odkup kogenerátoru v jakémkoli okamžiku, nezbytnost povolení od postupitele k výkonu prací na kogeneračním zařízení), může pokračovat ve své činnosti také v případě přerušení dodávky energie nebo v případě poruchy nebo ukončení činnosti ze strany kogenerátoru?

V případě skutečného převodu zařízení na výrobu energie ze strany konstruktéra, vlastníka průmyslového závodu umístěného na stejném místě, na jinou společnost specializující se na odvětví energetiky, a to z důvodů efektivity, představují možnost vyčlenění souvisejících emisí z povolení ETS vlastníka průmyslového závodu v důsledku převodu a možný účinek „vyloučení“ emisí ze systému ETS způsobený tím, že zařízení na výrobu energie, považované za samostatné, nepřesáhlo práh pro kvalifikaci „malých producentů emisí“, porušení pravidla agregace zdrojů stanoveného v příloze I směrnice 2003/87/ES, anebo naopak prostý a přípustný důsledek organizačních rozhodnutí provozovatelů, který není systémem ETS zakázán?

(1) Úř. věst. 2003, L 275, s. 32.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 140, s. 63).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesverwaltungsgericht Steiermark (Rakousko) dne 23. srpna 2019 – Sappi Austria Produktions-GmbH & Co KG a Wasserverband „Region Gratkorn-Gratwein“

(Věc C-629/19)

(2019/C 399/27)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesverwaltungsgericht Steiermark

Účastníci původního řízení

Žalobci: Sappi Austria Produktions-GmbH & Co KG a Wasserverband „Region Gratkorn-Gratwein“

Žalovaný: Landeshauptmann von Steiermark

Předběžné otázky

Je nutno považovat kal z čistírny odpadních vod ve světle výjimky stanovené v čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (1) ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic ve spojení se směrnicí Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod nebo se směrnicí o kalech z čistíren odpadních vod ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 (2) ze dne 22. října 2008 za odpad?

Pro případ kladné odpovědi na první otázku:

Umožňuje čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic kvalifikovat určitou látku jako vedlejší produkt ve smyslu definice odpadu podle unijního práva, pokud jsou z výrobně technických důvodů k této látce v minimální míře přimíchávány jiné látky, které by jinak musely být považovány za odpad, jestliže toto přimíchávání nemá vliv na celkové složení látky a je příznivé pro životní prostředí?

(1) Úř. věst. 2008, L 312, s. 3.

(2) Úř. věst. 2008, L 311, s. 1.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen (Belgie) dne 22. srpna 2019 – Federale Overheidsdienst Financiën, Openbaar Ministerie v. Metalen Galler NV, KGH Belgium NV, LW-Idee GmbH

(Věc C-632/19)

(2019/C 399/28)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen

Účastníci původního řízení

Žalobci: Federale Overheidsdienst Financiën, Openbaar Ministerie

Žalované: Metalen Galler NV, KGH Belgium NV, LW-Idee GmbH

Předběžné otázky

Je nařízení Rady (ES) č. 91/2009 (1) ze dne 26. ledna 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky neplatné kvůli porušení čl. 6 odst. 6 a 7, jakož i čl. 2 odst. 10 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (2) ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, respektive nařízení Rady (ES) č. 384/96 (3) ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, jelikož Komise čínským vyvážejícím výrobcům včas neumožnila včas seznámit se s informacemi o druzích výrobků, na základě kterých byla stanovena běžná hodnota, nebo jelikož Komise v rámci výpočtu výše dumpingového rozpětí pro dotčené výrobky při srovnání běžné hodnoty výrobků indického výrobce s vývozními cenami podobných čínských výrobků odmítla zohlednit opravy v souvislosti s dovozními poplatky za suroviny a nepřímými daněmi ve srovnatelné zemi Indii, jakož i rozdíly ve výrobě, respektive výrobních nákladech?

2)	Je nařízení (ES) č. 91/2009 neplatné pro porušení čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1225/2009, respektive nařízení (ES) č. 384/96, protože Komise při posouzení újmy zařadila dovoz od dvou čínských společností, v jejichž případě se zjistilo, že neuplatňovaly dumping, jako dumpingový dovoz?

Je nařízení (ES) č. 91/2009 neplatné pro porušení čl. 3 odst. 2, 6 a 7 nařízení (ES) č. 1225/2009, respektive nařízení (ES) č. 384/96, jelikož Komise při posuzování otázky, zda vývoz průmyslu Unie přispěl k újmě tohoto výrobního odvětví, vycházela z informací o výrobcích, kteří nebyli součástí domácího výrobního odvětví?

Je nařízení (ES) č. 91/2009 neplatné pro porušení čl. 19 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1225/2009, respektive nařízení (ES) č. 384/96, jelikož Komise opomenula zajistit, aby oba domácí (italští) výrobci přiměřeným způsobem vysvětlili důvody, pro které nebylo možné poskytnout shrnutí důvěrných informací?

5)	Porušuje nařízení (ES) č. 91/2009 čl. 6 odst. 6 a 7, jakož i čl. 2 odst. 10 nařízení (ES) č. 384/96, jelikož Komise neoznámila informace o výrobcích včas, čímž narušila zájmy čínských vyvážejících výrobců?

(1) Úř. věst. 2009, L 29, s. 1.

(2) Úř. věst. 2009, L 343, s. 51.

(3) Úř. věst. 1996, L 56, s. 1.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/25

(Věc C-633/19)

(2019/C 399/29)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen

Účastníci původního řízení

Žalobci: Federale Overheidsdienst Financiën, Openbaar Ministerie

Žalované: Metalen Galler NV, Vollers Belgium NV, LW-Idee GmbH

Předběžné otázky

Je nařízení Rady (ES) č. 91/2009 ze dne 26. ledna 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky neplatné kvůli porušení čl. 6 odst. 6 a 7, jakož i čl. 2 odst. 10 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, respektive nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, jelikož Komise čínským vyvážejícím výrobcům včas neumožnila včas seznámit se s informacemi o druzích výrobků, na základě kterých byla stanovena běžná hodnota, nebo jelikož Komise v rámci výpočtu výše dumpingového rozpětí pro dotčené výrobky při srovnání běžné hodnoty výrobků indického výrobce s vývozními cenami podobných čínských výrobků odmítla zohlednit opravy v souvislosti s dovozními poplatky za suroviny a nepřímými daněmi ve srovnatelné zemi Indii, jakož i rozdíly ve výrobě, respektive výrobních nákladech?

2)	Je nařízení (ES) č. 91/2009 neplatné pro porušení čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1225/2009, respektive nařízení (ES) č. 384/96, protože Komise při posouzení újmy zařadila dovoz od dvou čínských společností, v jejichž případě se zjistilo, že neuplatňovaly dumping, jako dumpingový dovoz?

5)	Porušuje nařízení (ES) č. 91/2009 čl. 6 odst. 6 a 7, jakož i čl. 2 odst. 10 nařízení (ES) č. 384/96, jelikož Komise neoznámila informace o výrobcích včas, čímž narušila zájmy čínských vyvážejících výrobců?

Článek 1 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 91/2009 ze dne 26. ledna 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (ve znění změn) stanoví, že použití individuálních celní sazby ve výši 64, 4 procent na společnost Ningbo Jinding Fastener Co. Ltd., Ningbo City je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí splňovat požadavky uvedené v příloze II a že v případě, že není předložena taková faktura, použije se celní sazba použitelná na všechny ostatní společnosti; je možné individuální celní sazbu navzdory tomu přiznat v případě doměření antidumpingových cel, které se má provést z důvodu šetření ze strany OLAF, podle zásady dobré víry ve prospěch deklaranta, pokud OLAF zjistil, že předmětné spojovací prostředky nemají původ v Indonésii, ale bylo uvedeno, ale že je vyrobila společnost Ningbo Jinding Fastener Co. Ltd. v Číně, nicméně nelze předložit žádnou fakturu s údaji potřebnými k použití individuální celní sazby, jelikož výrobci jednali právě v úmyslu uvést orgány členských států v omyl?

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 28. srpna 2019 – Azienda Agricola Ambrosi Nicola Giuseppe a další v. Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Ministero delle Politiche Agricole e Forestali

(Věc C-640/19)

(2019/C 399/30)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobci: Azienda Agricola Ambrosi Nicola Giuseppe, Azienda Agricola Castagna Giovanni, Soc. Azienda Agricola Castellani Enio, Nereo e Giuliano Ss, Azienda Agricola De Fanti Maria Teresa, Azienda Agricola Giacomazzi Vilmare, Soc. Azienda Agricola Iseo di Lunardi Giampaolo e Silvano Ss, Soc. Azienda Agricola Mastrolat di Mastrotto Franco e Luca Ss, Azienda Agricola Righetti Michele e Damiano, Azienda Agricola Scandola Stefano e Gianni, Azienda Agricola Tadiello Roberto, Azienda Agricola Turazza Mario, Azienda Agricola Zuin Tiziano, 2 B Società Agricola Srl ed Altri, Azienda Agricola Fracasso Claudio, Azienda Agricola Pozzan Mirko

Žalovaní: Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Ministero delle Politiche Agricole e Forestali

Předběžné otázky

Musí být články 1, 2 a 3 nařízení (EHS) č. 856/84 (1), článek 1 a čl. 2 odst. 1 nařízení č. 3950/92 (2), čl. 1 odst. 1 a článek 5 nařízení č. 1788/2003 (3) a články 54, 64 a 65 nařízení č. 1234/2007 (4), a příslušné přílohy, jejichž cílem je chránit rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou mléčných výrobků na trhu EU, vykládány v tom smyslu, že z výpočtu „mléčných kvót“ vylučují produkci zaměřenou na vývoz sýrů s CHOP do zemí mimo EU, a to v souladu s cíli ochrany stanovenými pro tyto výrobky v článku 13 nařízení (EHS) č. 2081/92 (5), jak byl potvrzen články 4 a 13 nařízení č. 510/2006 (6) a nařízení č. 1151/2012 (7), při uplatnění zásad uvedených v článcích 32 (bývalý článek 27), 39 (bývalý článek 33), 40 (bývalý článek 34), 41 (bývalý článek 35) SFEU?

V případě kladné odpovědi, brání takto vykládaná právní úprava zahrnutí mléčných kvót určených na výrobu sýrů s CHOP určených k vývozu mimo EU do individuálních referenčních množství, jejichž zahrnutí vyplývá z článku 2 nařízení vlády s mocí zákona č. 49 ze dne 28. března 2003, přeměněného se změnami na zákon č. 119 ze dne 30. května 2003, a z článku 2 zákona č. 468 ze dne 26. listopadu 1992 v rozsahu, ve kterém jej přebírá výše uvedený článek 2 nařízení vlády s mocí zákona č. 49/2003?

Podpůrně, pokud by bylo stanoveno, že tento výklad je nesprávný,

jsou články 1, 2 a 3 nařízení (EHS) č. 856/84, článek 1 a čl. 2 odst. 1 nařízení č. 3950/92, čl. 1 odst. 1 a článek 5 nařízení č. 1788/2003 a články 54, 64 a 65 nařízení č. 1234/2007, a příslušné přílohy (spolu s italskými vnitrostátními prováděcími ustanoveními uvedenými v článku 2 nařízení vlády s mocí zákona č. 49 ze dne 28. března 2003, přeměněného se změnami na zákon č. 119 ze dne 30. května 2003, a v článku 2 zákona č. 468 ze dne 26. listopadu 1992 v rozsahu, ve kterém jej přebírá výše uvedený článek 2 nařízení vlády s mocí zákona č. 49/2003), které zahrnují a nevylučují z výpočtu množství přiděleného členským státům mléko použité k výrobě sýrů s CHOP vyvezených nebo určených na trh třetích zemí, a v rozsahu uvedeného vývozu, v rozporu s cíli ochrany uvedenými v nařízení (EHS) č. 2081/92, které chrání produkce s CHOP, se zvláštním odkazem na článek 13, jak byl potvrzen nařízením (EHS) č. 510/2006 a nařízením č. 1151/2012, jakož i s odkazem na účely ochrany uvedenými v článku 4 posledně uvedeného nařízení, a zda jsou rovněž v rozporu s články 32 (bývalý článek 27), 39 (bývalý článek 33), 40 (bývalý článek 34), 41 (bývalý článek 35) SFEU a se zásadami právní jistoty, legitimního očekávání, proporcionality a zákazu diskriminace, jakož i svobodného podnikání pro účely vývozu mimo EU?

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 856/84 ze dne 31. března 1984, kterým se mění nařízení (EHS) č. 804/68 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (Úř. věst. 1984, L 90, s. 10).

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. 1992, L 405, s. 1).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. 2004, L 94, s. 22).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, s. 1).

(5) Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 208, s. 1).

(6) Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 93, s. 12).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, s. 1).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Central Administrativo Norte (Portugalsko) dne 30. srpna 2019 – RESOPRE - Sociedade Revendedora de Aparelhos de Precisão, SA v. Município de Peso da Régua

(Věc C-643/19)

(2019/C 399/31)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Central Administrativo Norte

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: RESOPRE - Sociedade Revendedora de Aparelhos de Precisão, SA

Odpůrce: Município de Peso da Régua

Další účastníci: DATAREDE – Sistemas de Dados e Comunicações, SA, Alexandre Barbosa Borgesm, SA, Fernando L. Gaspar – Sinalização e Equipamentos Rodoviários, SA

Předběžná otázka

Umožňuje unijní právo (zvláště čl. 56 odst. 1 a čl. 60 odst. 4 směrnice 2014/24/[EU] (1), jakož i zásada volné soutěže), aby pokyny pro uchazeče týkající se předsmluvního postupu zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je udělení koncese k využití pozemků pro účely umístění, provozování a kontroly dodržování pravidel stanovených v městském nařízení o zónách dočasného placeného parkování platném ve městě, stanovily, že uchazeči musí předvést počítačový program a zařízení (parkovací automat), které je třeba poskytnout, s cílem prokázat jak splnění podmínek uvedených ve vzorových smluvních podmínkách a zvláštních technických požadavcích, tak charakteristiky nabídek, a stanovily kritérium pro zadání veřejné zakázky spojené s faktorem „technická a funkční vhodnost řešení“, jenž má být posouzen v závislosti na takovém předvedení (viz body 16 a 17 pokynů pro uchazeče)?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Milano (Itálie) dne 2. září 2019 – KO v. Fallimento Consulmarketing SpA

(Věc C-652/19)

(2019/C 399/33)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Milano

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: KO

Žalovaná: Fallimento Consulmarketing SpA

Předběžné otázky

Brání zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace obsažené v ustanovení 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou připojené ke směrnici 1999/70/ES (1) ustanovením čl. 1 odst. 2 a článku 10 legislativního nařízení č. 23/15, která ve vztahu k neoprávněnému hromadnému propouštění z důvodu porušení výběrových kritérií obsahují dvojí režim odlišné ochrany, na základě něhož je v postupu hromadného propouštění zajištěna přiměřená, účinná a odrazující ochrana pracovních poměrů na dobu neurčitou založených před 7. březnem 2015, pro které jsou stanoveny nápravné prostředky opětovného přijetí do zaměstnání a platba příspěvků ze strany zaměstnavatele, a naopak zavádí ochranu spočívající v pouhém odškodnění v minimálním a maximálním rozsahu, která je méně účinná a méně odrazující, pro pracovní poměry na dobu určitou mající stejnou délku odpracované doby, které jsou založeny před tímto datem, ale přeměněny na pracovní poměry na dobu neurčitou po 7. březnu 2015?

Brání ustanovení obsažená v článcích 20 a 30 Listiny základních práv Evropské unie a ve směrnici 98/59/ES (2) takovému právnímu ustanovení, jako je ustanovení uvedené v článku 10 legislativního nařízení č. 23/15, které pouze pro pracovníky zaměstnané (nebo s přeměněným pracovním poměrem) na dobu neurčitou od 7. března 2015 zavádí ustanovení, podle kterého v případě neoprávněného hromadného propouštění z důvodu porušení výběrových kritérií, na rozdíl od jiných podobných pracovních poměrů, které byly založeny dříve a které jsou zahrnuty do postupu hromadného propouštění, není stanoveno opětovné přijetí do zaměstnání a které naopak zavádí souběžný systém ochrany spočívající v pouhém odškodnění, který není dostatečný k nápravě ekonomických důsledků vyplývajících ze ztráty zaměstnání a je horší než jiný souběžně existující model, který se vztahuje na ostatní pracovníky, jejichž pracovní poměry mají stejné charakteristiky, pouze s výjimkou data přeměny nebo založení [pracovního poměru]?

(1) Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43).

(2) Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/30

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. září 2019 NRW.Bank proti rozsudku Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) vydanému dne 26. června 2019 ve věci T-466/16, NRW.Bank v. Jednotný výbor pro řešení krizí

(Věc C-662/19 P)

(2019/C 399/35)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: NRW.Bank (zástupci: J. Seitz, J. Witte a D. Flore, advokáti)

Další účastníci řízení: Jednotný výbor pro řešení krizí, Rada Evropské unie, Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 26. června 2019 ve věci T-466/16 a rozhodnutí žalovaného a odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku o ročním příspěvku žalobkyně do fondu pro řešení krizí za příspěvkový rok 2016;

2.	podpůrně zrušil rozsudek uvedený v bodě 1 a věc vrátil Tribunálu;

3.	uložil odpůrci v řízení o kasačním opravném prostředku náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uvádí dva důvody kasačního opravného prostředku:

Zaprvé, její žaloba na neplatnost nebyla na rozdíl od názoru Tribunálu podána po lhůtě ve smyslu čl. 263 odst. 6 SFEU. Rozhodnutí žalovaného o ročním příspěvku žalobkyně do fondu pro řešení krizí za příspěvkový rok 2016 totiž spočívá na dvou, časově po sobě následujících rozhodnutích žalovaného, na tzv. „prvním rozhodnutí SRB“ a tzv. „druhém rozhodnutí SRB“. Obě rozhodnutí SRB byla adresována pouze vnitrostátnímu prováděcímu orgánu (dále jen „FMSA“) a žalobkyně o nich nebyla ani přímo informována, ani jí nebyla oznámena. Povědomí o pravděpodobné existenci (ne ale o obsahu) rozhodnutí SRB žalobkyně získala pouze na základě příslušných vyměřovacích rozhodnutí FMSA, tzv. „prvního rozhodnutí FMSA“ resp. „druhého rozhodnutí FMSA“.

Na rozdíl od názoru Tribunálu je tedy rozhodnou skutečností pro výpočet lhůty pro podání žaloby na neplatnost pouze doručení druhého rozhodnutí FMSA žalobkyni. Druhé rozhodnutí SRB totiž nahradilo první rozhodnutí SRB.

Přesto, i pokud by se vycházelo z toho, že druhé rozhodnutí SRB plně nenahradilo první rozhodnutí SRB, nýbrž že ho pouze pozměnilo, podle judikatury týkající se začátku běhu lhůty pro podání žaloby by rovněž bylo nutno vycházet pouze z okamžiku doručení druhého rozhodnutí FMSA.

Žalobkyně má dále – na rozdíl od názoru Tribunálu – za to, že vzhledem k zvláštnostem projednávané věci nebyla povinna požádat o první rozhodnutí SRB a tímto způsobem zjistit jeho obsah a odůvodnění. Takováto povinnost totiž v každém případě neexistuje tehdy, pokud – jako v projednávaném případě – je jak dotčený subjekt, tak i předmět domnělého požadavku nejasný.

Lhůta pro podání žaloby musí být konečně již z důvodů ochrany legitimního očekávání, v každém případě ale na základě omluvitelného omylu, považována za dodrženou.

Zadruhé, Tribunál v rozporu s právem vychází z toho, že žalobkyně, pokud jde o druhé rozhodnutí SRB, neuvedla žádné žalobní důvody a argumenty. Toto konstatování porušuje právo žalobkyně být vyslechnut, které vyplývá z čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie. Tribunál nejrůznější argumenty žalobkyně přešel, při svém rozhodování je chybně nezohlednil, a žalobkyni tak odepřel právo na spravedlivý proces.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Gera (Německo) dne 6. září 2019 – MM v. Volkswagen AG

(Věc C-663/19)

(2019/C 399/36)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Gera

Účastníci původního řízení

Žalobce: MM

Žalovaná: Volkswagen AG

Předběžné otázky

Musí být § 6 odst. 1 a § 27 odst. 1 Verordnung über die EG-Genehmigung für Kraftfahrzeuge und ihre Anhänger sowie für Systeme, Bauteile und selbstständige technische Einheiten für diese Fahrzeuge [(nařízení o ES schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků pro tato vozidla, dále jen „EG-FGV“] (1), resp. čl. 18 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 směrnice 2007/46/ES (2) vykládány v tom smyslu, že pokud výrobce do vozidla zabudoval zakázané odpojovací zařízení ve smyslu čl. 5 odst. 2 a čl. 3 bodu 10 nařízení (ES) č. 715/2007 (3) a pokud je uvedení takového vozidla na trh v rozporu se zákazem uvádění vozidel na trh bez platného prohlášení o shodě podle § 27 odst. 1 EG-FGV (resp. se zákazem prodeje bez platného prohlášení o shodě podle čl. 26 odst. 1 směrnice 2007/46/ES), porušuje svou povinnost vydat platné osvědčení podle § 6 odst. 1 EG-FGV (resp. svou povinnost přiložit prohlášení o shodě podle čl. 18 odst. 1 směrnice 2007/46/ES)?

1a.

Je cílem § 6 a 27 EG-FGV, resp. čl. 18 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a článku 46 směrnice 2007/46/ES rovněž ochrana konečného zákazníka a – v případě dalšího prodeje na trhu s ojetými automobily – zejména ochrana následujícího nabyvatele automobilu, a to rovněž s ohledem na jeho dispoziční volnost a majetek? Má pořízení ojetého vozidla, které bylo na trh uvedeno bez platného prohlášení o shodě, nabyvatelem automobilu původ v okruhu nebezpečí, k jejichž odvrácení byla tato ustanovení přijata

Je cílem čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2007 rovněž ochrana konečného zákazníka a – v případě dalšího prodeje na trhu s ojetými automobily – zejména ochrana následujícího nabyvatele automobilu, a to rovněž s ohledem na jeho dispoziční volnost a majetek? Má pořízení ojetého vozidla, ve kterém je zabudováno zakázané odpojovací zařízení, nabyvatelem automobilu původ v okruhu nebezpečí, k jejichž odvrácení bylo toto ustanovení přijato?

Musí být § 6 a 27 EG-FGV, resp. čl. 18 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a článek 46 směrnice 2007/46/ES a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2007 vykládány v tom smyslu, že v případě jejich porušení musí být za předpokladu, že se konečný zákazník kvůli tomuto porušení může domáhat zpětného zrušení kupní smlouvy ohledně dotčeného vozidla a domáhá se ho, zcela nebo zčásti (popř.: jakým způsobem, resp. v jakém rozsahu?) upuštěno od započtení náhrady za faktické užívání vozidla na škodu vzniklou konečnému zákazníkovi? Změní se něco na tomto výkladu, pokud je dané porušení spojeno s uvedením schvalovacích orgánů a konečných zákazníků v omyl ohledně okolnosti, že jsou splněny všechny podmínky schválení a že lze dané vozidlo bez jakéhokoli omezení používat v silničním provozu, a s protiprávním jednáním a uváděním v omyl za účelem snížení nákladů a maximalizace zisku prostřednictvím velkého odbytu za současného obstarání si konkurenční výhody na úkor nic netušících zákazníků?

(1) EG-Fahrzeuggenehmigungsverordnung (nařízení o ES schvalování motorových vozidel) ze dne 3. února 2011 (BGBl. I s. 126), které bylo naposledy změněno článkem 7 nařízení ze dne 23. března 2017 (BGBl. I s. 522).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná 18. září 2019 rozhodnutím Augstākā tiesa (Senāts) (Lotyšsko) – SIA „Soho Group“ v. Patērētāju tiesību aizsardzības centrs

(věc C-686/19)

(2019/C 399/37)

Jednací jazyk: lotyšština

Předkládající soud

Augstākā tiesa (Senāts) (Nejvyšší soud)

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: SIA „Soho Group“

Další účastník řízení: Patērētāju tiesību aizsardzības centrs (Úřad na ochranu práv spotřebitelů)

Předběžné otázky

1)	Je pojem „celkové náklady úvěru pro spotřebitele“ definovaný v čl. 3 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (1) ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, autonomním pojmem práva Evropské unie?

Patří náklady na prodloužení splatnosti úvěru pod pojem „celkové náklady úvěru pro spotřebitele“, jak je definován v čl. 3 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS v takové situaci, jako je situace v projednávané věci, pokud jsou ujednání o prodloužení splatnosti úvěru součástí ujednání a podmínek úvěrové smlouvy sjednané dlužníkem a věřitelem?

(1) Úř. věst. 2008, L 133, s. 66.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/33

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 25. září 2019 – G.M.A. v. Belgický stát

(Věc C-710/19)

(2019/C 399/39)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: G.M.A.

Odpůrce: Belgický stát

Předběžné otázky

Má být článek 45 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládán a uplatňován v tom smyslu, že hostitelský členský stát má zaprvé povinnost poskytnout uchazeči o zaměstnání přiměřenou dobu, aby se mohl seznámit s nabídkami zaměstnání, jež by mu mohly vyhovovat, a přijmout opatření potřebná pro přijetí do zaměstnání, zadruhé povinnost připustit, aby doba určená pro hledání zaměstnání nebyla v žádném případě kratší než šest měsíců, a zatřetí povinnost povolit uchazeči o zaměstnání pobyt na svém území po celou tuto dobu a nevyžadovat přitom od něj předložení důkazu o reálné šanci zaměstnání získat?

Mají být články 15 a 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (1) ze dne 29. dubna 2004 ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a články 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i základní zásady přednosti práva Evropské unie a užitečného účinku směrnic vykládány a uplatňovány v tom smyslu, že vnitrostátní soudy hostitelského členského státu jsou povinny v rámci žaloby na neplatnost rozhodnutí, kterým se občanovi Unie nepřiznává právo pobytu delšího než tři měsíce, zohlednit nové skutečnosti, které se objevily po vydání rozhodnutí vnitrostátními orgány, pokud jsou tyto skutečnosti způsobilé vyvolat takovou změnu situace dotčené osoby, která by neumožnila další omezení práva pobytu této osoby v hostitelském členském státě?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/34

Žaloba podaná dne 3. října 2019 – Evropská komise v. Bulharská republika

(Věc C-730/19)

(2019/C 399/40)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: Y. Marinova, E. Manhaeve, zmocněnci)

Žalovaná: Bulharská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Evropská komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Bulharská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 13 odst. 1 směrnice 2008/50/ES (1) ve spojení s její přílohou XI tím, že v zóně BG0006 (Jihovýchod Bulharska) systematicky a soustavně nedodržuje:

i)	od roku 2007 hodinovou mezní hodnotu stanovenou pro oxid siřičitý,

ii)	od roku 2007 – s výjimkou let 2010 a 2012 – denní mezní hodnotu stanovenou pro oxid siřičitý;

—

určil, že Bulharská republika od 11. června 2010 neplní povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 23 odst. 1 směrnice 2008/50/ES ve spojení s její přílohou XV, oddílem A, a zejména svoji povinnost, která pro ni vyplývá z čl. 23 odst. 1 druhého pododstavce, zajistit, aby bylo období překročení výše uvedených mezních hodnot stanovených pro oxid siřičitý v zóně BG0006 (Jihovýchod Bulharska) co možná nejkratší;

—	uložit Bulharské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Jako první žalobní důvod Komise uvádí, že Bulharská republika porušuje ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2008/50/ES ve spojení s její přílohou XI, protože v zóně BG0006 (Jihovýchod Bulharska) dochází k systematickému a trvalému nedodržování hodinových a denních mezních hodnot, které jsou stanoveny pro oxid siřičitý.

Jako druhý žalobní důvod Komise uvádí, že Bulharsko porušuje ustanovení čl. 23 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2008/50/ES ve spojení s její přílohou XV oddílem A, protože od 11. června 2010 ve svých plánech kvality ovzduší nestanovilo náležitá opatření, aby bylo období překročení co možná nejkratší.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11. 6. 2008, s. 1).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/35

Žaloba podaná dne 9. října 2019 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie

(Věc C-743/19)

(2019/C 399/41)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: L. Visaggio, I. Anagnostopoulou, C. Biz, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí (EU) 2019/1199 ze dne 13. června 2019 (1);

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V rámci prvního žalobního důvodu poukazuje Parlament na nedostatek pravomoci autora napadeného rozhodnutí, ať již jde o Radu či členské státy společně, k rozhodnutí o umístění sídla Evropského orgánu pro pracovní záležitosti. Parlament je totiž toho názoru, že článek 341 SFEU nepředstavuje náležitý právní základ pro rozhodnutí o umístění sídla unijních orgánů, jako jsou decentralizované agentury. V daném případě byl Evropský orgán pro pracovní záležitosti zřízen unijním normotvůrcem prostřednictvím nařízení (EU) 2019/1149 (2), které bylo přijato na základě článků 46 a 48 SFEU řádným legislativním postupem. Parlament tvrdí, že článek 341 SFEU neopravňuje vyjmout z pravomocí unijního normotvůrce, který zřídil Evropský orgán pro pracovní záležitosti, pravomoc rozhodovat o umístění jeho sídla, a přiznat tuto pravomoc naopak členským státům, a že proto toto ustanovení nemůže právoplatně sloužit jako právní základ pro napadené rozhodnutí.

V rámci druhého žalobního důvodu, vzneseného podpůrně pro případ, že by Soudní dvůr rozhodl, že článek 341 SFEU představuje náležitý právní základ pro přijetí napadeného rozhodnutí, namítá Parlament absolutní nedostatek odůvodnění uvedeného rozhodnutí. Parlament tvrdí, že na napadené rozhodnutí se jako na unijní právní akt vztahuje povinnost uvést odůvodnění stanovená v čl. 296 druhém pododstavci SFEU, avšak tato povinnost nebyla sebemenším způsobem splněna, jelikož nebyly vůbec uvedeny důvody, proč bylo město Bratislava vybráno jako místo sídla Evropského orgánu pro pracovní záležitosti.

(1) Rozhodnutí (EU) 2019/1199 přijaté vzájemnou dohodou mezi zástupci vlád členských států ze dne 13. června 2019 o umístění sídla Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (Úř. věst. 2019 L 189, s. 68).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. 2019 L 186, s. 21).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/36

Žaloba podaná dne 10. října 2019 – Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-744/19)

(2019/C 399/42)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Tricot, G. Gattinara, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Italská republika

—

tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení plného souladu se směrnicí Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (1),

—	a tím, že neuvědomila Komisi o takových předpisech,

—	nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 106 této směrnice.

2)	uložil Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V rámci jediného žalobního důvodu Komise tvrdí, že Italská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení plného souladu se směrnicí 2013/59, ani o nich Komisi neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 106 této směrnice.

(1) Úř. věst. 2014, L 13, s. 1.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/37

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. září 2019 – Itálie a Eurallumina v. Komise

(Spojené věci T-119/07 a T-207/07) (1)

(„Státní podpory - Směrnice 2003/96/ES - Spotřební daň z minerálních olejů - Minerální oleje používané jako palivo při výrobě oxidu hlinitého (aluminy) - Osvobození od spotřební daně - Selektivní povaha - Pokyny k regionální státní podpoře - Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 - Legitimní očekávání - Presumpce legality aktů orgánů - Zásada řádné správy - Povinnost uvést odůvodnění - Rozpor v odůvodnění“)

(2019/C 399/43)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně ve věci T-119/07: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s G. Aiellem a P. Garofolim, avvocati dello Stato)

Žalobkyně ve věci T-207/07: Eurallumina SpA (Portoscuso, Itálie) (zástupci: původně L. Martin Alegi, R. Denton a E. Cormack, poté L. Martin Alegi, R. Denton, A. Stratakis a L. Philippou, solicitors)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: ve věci T-119/07 V. Di Bucci, N. Khan, G. Conte a K. Walkerová, zmocněnci, ve věci T-207/07 původně V. Di Bucci, N. Khan, G. Conte a K. Walkerová, poté N. Khan a V. Bottka, zmocněnci)

Předmět věci

Návrhy podané na základě článku 263 SFEU znějící na úplné nebo částečné zrušení rozhodnutí Komise 2007/375/ES ze dne 7. února 2007 o osvobození minerálních olejů používaných jako palivo při výrobě oxidu hlinitého (aluminy) od spotřební daně v regionu Gardanne, v regionu Shannon a na Sardinii, které zavedly Francie, Irsko a Itálie (č. C 78/2001 (ex NN 22/01), č. C 79/2001 (ex NN 23/01), č. C 80/2001 (ex NN 26/01)) (Úř. věst. 2007, L 147, s. 29) v rozsahu, v němž Komise konstatuje existenci státní podpory poskytnuté Italskou republikou od 1. ledna 2004 na základě osvobození minerálních olejů používaných jako palivo při výrobě oxidu hlinitého (aluminy) od spotřební daně na Sardinii a v němž nařizuje Italské republice požadovat navrácení uvedené podpory nebo zrušit či přerušit její vyplácení.

Výrok rozsudku

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci T-119/07.

3)	Společnosti Eurallumina SpA se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci T-207/07.

(1) Úř. věst. C 129, 9.6.2007.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/38

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. září 2019 – Irsko a Aughinish Alumina v. Komise

(Spojené věci T-129/07 a T-130/07) (1)

(„Státní podpory - Směrnice 2003/96/CE - Spotřební daně z minerálních olejů - Minerální oleje používané jako palivo při výrobě oxidu hlinitého - Osvobození od spotřební daně - Selektivní povaha opatření - Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí 2001“)

(2019/C 399/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce ve věci T-129/07: Irsko (zástupci: původně D. O’Hagan a E. Alkin, poté E. Alkin, E. Creedon a A. Joyce, a nakonec E. Alkin, A. Joyce, M. Browne a G. Hodge, zmocněnci, ve spolupráci s P. McGarrym, SC)

Žalobkyně ve věci T-130/07: Aughinish Alumina Ltd (Askeaton, Irsko) (zástupci: původně J. Handoll a C. Waterson, poté C. Waterson a C. Little, solicitors)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně V. Di Bucci, N. Khan, G. Conte a K. Walkerová, poté N. Khan a V. Bottka, zmocněnci)

Předmět věci

Návrhy podané na základě článku 263 SFEU a znějící na úplné nebo částečné zrušení rozhodnutí Komise 2007/375/ES ze dne 7. února 2007, o osvobození minerálních olejů používaných jako palivo při výrobě oxidu hlinitého (aluminy) od spotřební daně v regionu Gardanne, v regionu Shannon a na Sardinii, které zavedly Francie, Irsko a Itálie [C 78/2001 (ex NN 22/01), C 79/2001 (ex NN 23/01), C 80/2001 (ex NN 26/01)] (Úř. věst. 2007, L 147, s. 29), v rozsahu, v němž konstatuje existenci státní podpory, kterou poskytuje Irsko od 1. ledna 2004 na základě osvobození minerálních olejů používaných jako palivo při výrobě oxidu hlinitého od spotřební daně v regionu Shannon (Irsko) a v němž Irsku ukládá povinnost zajistit navrácení uvedené podpory nebo zrušit či pozastavit její vyplácení.

Výrok rozsudku

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Irsku se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci T-129/07.

3)	Společnosti Aughinish Alumina Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci T-130/07.

(1) Úř. věst. C 140, 23.6.2007.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/39

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – FIH Holding a FIH v. Komise

(Věc T-386/14 RENV) (1)

(„Státní podpory - Bankovní odvětví - Podpora poskytnutá dánské bance FIH ve formě převodu jejích znehodnocených aktiv na novou dceřinou společnost a jejich pozdějšího nabytí dánskou entitou pověřenou zajištěním finanční stability - Státní podpory bankám v období krize - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem - Pojem podpora - Kritérium soukromého investora - Kritérium soukromého věřitele - Výpočet výše podpory - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2019/C 399/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: FIH Holding A/S (Kodaň, Dánsko) a FIH A/S, původně FIH Erhvervsbank A/S (Kodaň) (zástupce: O. Koktvedgaard, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn, A. Bouchagiar a K. Blanck, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě článku 263 SFEU, která zní na zrušení rozhodnutí Komise 2014/884/EU ze dne 11. března 2014 o státní podpoře SA.34445 (12/C), kterou Dánsko poskytlo na převod aktiv souvisejících s [nemovitým] majetkem z banky FIH na společnost FSC (Úř. věst. 2014, L 357, s. 89).

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise 2014/884/EU ze dne 11. března 2014 o státní podpoře SA.34445 (12/C), kterou Dánsko poskytlo na převod aktiv souvisejících s [nemovitým] majetkem z banky FIH na společnost FSC, se zrušuje.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společnostmi FIH Holding A/S a FIH A/S.

(1) Úř. věst. C 253, 4.8.2014.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/39

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. září 2019 – Achemos Grupė a Achema v. Komise

(Věc T-417/16) (1)

(„Státní podpory - Podpora pro společnost Klaipėdos Nafta na výstavbu a správu terminálu LNG v mořském přístavu Klaipėda - Rozhodnutí prohlašující podporu za slučitelnou s vnitřním trhem - Článek 106 odst. 2 SFEU - Článek 107 odst. 3 písm. c) SFEU - Rozhodnutí nevznášet námitky - Zabezpečení dodávek - Služba obecného hospodářského zájmu“)

(2019/C 399/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Achemos Grupė UAB (Vilnius, Litva) a Achema AB (Jonava, Litva) (zástupci: původně R. Martens a C. Maczkovics, poté R. Martens a V. Ostrovskis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: É. Gippini Fournier, N. Kuplewatzky a L. Armati, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Litevská republika (zástupci: půvopdně D. Kriaučiūnas a R. Dzikovič, poté R. Dzikovič, zmocněnci), Klaipėdos Nafta AB (Klaipėda, Litva) (zástupci: K. Kačerauskas a V. Vaitkutė Pavan, advokáti)

Předmět věci

Návrh podaný na základ článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2013) 7884 final ze dne 20. listopadu 2013, kterým byla státní podpora SA.36740 (2013/NN), kterou Litva poskytla společnosti Klaipedos Nafta, prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem (Úř. věst. 2016, C 161, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Achemos Grupė UAB a Achema AB ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Litevská republika a Klaipėdos Nafta AB ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 371, 10.10.2016.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – FV v. Rada

(Věc T-153/17) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Hodnotící zprávy - Hodnocené roky 2014 a 2015 - Právní zájem na podání žaloby - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Povinnost jednat s náležitou péčí“)

(2019/C 399/47)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: FV (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení hodnotících zpráv žalobce vypracovaných pro období od 1. ledna do 31. prosince 2014 a pro období od 1. ledna do 31. prosince 2015, jak byly konečně přijaty dne 5. prosince 2016.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	FV ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 382, 13.11.2017.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – WhiteWave Services v. EUIPO – Fernandes (VeGa one)

(Věc T-176/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie VeGa one - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie starší slovní ochranné známky Vegas - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 399/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: WhiteWave Services, Inc. (Broomfield, Colorado, Spojené státy), které bylo povoleno, aby vstoupila do řízení na místo společnosti Sequel Naturals ULC (zástupce: H. Lindström, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: P. Sipos, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Carlos Fernandes (Groß-Umstadt, Německo) (zástupce: T. Stein, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. ledna 2017 (věc R 2466/2015-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi C. Fernandesem a společností Sequel Naturals.

Výrok

1)	Společnosti WhiteWave Services, Inc. bylo povoleno, aby vstoupila do řízení na místo společnosti Sequel Naturals ULC jako žalobkyně.

2)	Žaloba se zamítá.

3)	Společnost WhiteWave Services ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

4)	Carlos Fernandes ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 144, 8.5.2017.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – – Zhejiang Jndia Pipeline Industry v. Komise

(Věc T-228/17) (1)

(„Dumping - Dovozy některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Číny a Tchaj-wanu - Uložení konečného antidumpingového cla - Běžná hodnota - Úpravy - Zjevně nesprávné posouzení - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2019/C 399/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Zhejiang Jndia Pipeline Industry Co. Ltd (Wen-čou, Čína) (zástupce: S. Hirsbrunner, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Maxian Rusche, N. Kuplewatzky a E. Schmidt, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: B. Driessen a H. Marcos Fraile, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/141 ze dne 26. ledna 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. 2017, L 22, s. 14).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Zhejiang Jndia Pipeline Industry Co. Ltd ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 195, 19.6.2017.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 20. září 2019 – Dehousse v. Soudní dvůr Evropské unie

(Věc T-433/17) (1)

(„Přístup k dokumentům - Soudní dvůr Evropské unie - Dokumenty držené orgány v souvislosti s výkonem jejich správních funkcí - Žádost o přístup podaná bývalým soudcem Tribunálu - Částečné odepření přístupu - Mimosmluvní odpovědnost Unie“)

(2019/C 399/50)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Franklin Dehousse (Brusel, Belgie) (zástupci: L. Levi a S. Rodrigues, advokáti)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropské unie (zástupci: J. Inghelram, Á. Almendros Manzano a V. Hanley-Emilsson, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí ze dne 18. května 2017 a 22. května 2017, kterými Soudní dvůr odmítl vyhovět žádostem o přístup k některým dokumentům, které podal žalobce dne 27. ledna 2017 a dne 14. prosince 2016, a návrh založený na článku 268 SFEU a znějící na náhradu nemajetkové újmy, která žalobci údajně vznikla z důvodu protiprávního jednání Soudního dvora Evropské unie, když odmítl vyhovět jeho žádostem o informace podaným v období od 15. července 2016 do 10. srpna 2016.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí ze dne 18. května 2017 o zamítnutí druhé potvrzující žádosti o přístup k některým dokumentům podané Franklinem Dehoussem se zrušuje v části, v níž byl odepřen přístup k „oboustranné korespondenci mezi předsedou Skourisem nebo vedoucím jeho kabinetu a veškerými německými orgány veřejné moci v období od roku 2011 do roku 2015 včetně“.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 300, 11.9.2017.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – Arysta LifeScience Netherlands v. Komise

(Věc T-476/17) (1)

(„Přípravky na ochranu rostlin - Účinná látka diflubenzuron - Přezkum schválení - Článek 21 nařízení (ES) č. 1107/2009 - Právo na obhajobu - Překročení pravomoci - Zjevně nesprávné posouzení - Obnovení schválení - Článek 14 nařízení č. 1107/2009 - Uložení dodatečných opatření, která omezují používání dotčené účinné látky, v rámci řízení o přezkumu bez vyčkání na výsledek řízení o obnovení schválení - Přiměřenost“)

(2019/C 399/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Arysta LifeScience Netherlands BV (Amsterdam, Nizozemsko) (zástupci: C. Mereu a M. Grunchard, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Lewis, I. Naglis a G. Koleva, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/855 ze dne 18. května 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky diflubenzuron (Úř. věst. 2017, L 128, s. 10).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Arysta LifeScience Netherlands BV ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v řízení o projednávané žalobě i v řízení o předběžném opatření.

(1) Úř. věst. C 357, 23.10.2017.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/44

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. září 2019 – Česká republika v. Komise

(Věc T-629/17) (1)

(„EFRR - ESF - Snížení finanční pomoci - Veřejné zakázky - Článek 99 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1083/2006 - Článek 16 písm. b) směrnice 2004/18/ES - Zvláštní vyloučení - Veřejné zakázky na služby týkající se nabývání, přípravy, výroby nebo společné výroby programového vybavení určeného pro vysílání vysílacími společnostmi“)

(2019/C 399/52)

Jednací jazyk: čeština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Česká republika (zástupci: M. Smolek, J. Vláčil a T. Müller, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Arenas a P. Ondrůšek, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Polská republika (zástupci: B. Majczyna a K. Rudzińska, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise C(2017) 4682 final ze dne 6. července 2017, kterým se ruší část pomoci Evropského sociálního fondu pro operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost v rámci cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ v České republice a část pomoci Evropského fondu pro regionální rozvoj pro operační programy Výzkum a vývoj pro inovace v rámci cíle „Konvergence“ v České republice a Technická pomoc v rámci cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ v České republice.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	České republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Polská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 369, 30.10.2017.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/45

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – BTC v. Komise

(Věc T-786/17) (1)

(„Rozhodčí doložka - Grantová dohoda uzavřená v rámci rámcového programu eTEN, týkajícího se transevropských telekomunikačních sítí - Projekt,SafeChemo“ - Vyšetřovací zpráva OLAF, která konstatovala nezpůsobilost některých vykázaných výdajů - Částečné vrácení vyplacených částek - Protinávrh“)

(2019/C 399/53)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: BTC Srl (Bolzano, Itálie) (zástupci: L. von Lutterotti a A. Frei, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Katsimerou a B.- R. Killmann, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí Komise Ares(2017) 4709558 ze dne 27. září 2017, požadující vrácení částky poskytnuté žalobkyni na základě grantové dohody C046311 na financování projektu nazvaného „ePrescription and Automation for a Safe Management of Cytostatistics“, uzavřené v rámci programu eTEN, týkajícího se transevropských telekomunikačních sítí, zadruhé dopisu Komise Ares(2017) 4790311 ze dne 2. října 2017, obsahujícího oznámení o dluhu č. 3241712708, a zatřetí oznámení o dluhu č. 3241712708 a dále návrh podaný na základě článku 272 SFEU a znějící na to, aby byla žádost Komise o vrácení prohlášena za neopodstatněnou, jakož i protinávrh znějící na to, aby bylo žalobkyni uloženo vrácení částky neoprávněně vyplacené na základě uvedené dohody

Výrok rozsudku

1)	Žaloba podaná společností BTC Srl se zamítá.

2)	Společnosti BTC se ukládá zaplatit Evropské komisi jistinu ve výši 380 989,49 eur, navýšenou o úroky z prodlení se sazbou 3,50 %, počítané od 17. listopadu 2017 až do úplného zaplacení uvedené částky.

3)	BTC ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.

(1) Úř. věst. C 42, 5.2.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/45

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – FV v. Rada

(Věc T-27/18 RENV) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Hodnotící zpráva - Hodnocení za rok 2013 - Právní zájem na řízení - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Povinnost jednat s náležitou péčí“)

(2019/C 399/54)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: FV (zástupci: původně L. Levi, poté É. Boigelot, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení hodnotící zprávy žalobce za období od 1. ledna do 31. prosince 2013.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	FV ponese náklady vynaložené v řízení ve věci F-40/15 a náklady v tomto řízení.

3)	Rada Evropské unie ponese náklady řízení vynaložené ve věci T- 639/16 P.

(1) Úř. věst. C 178, 1.6.2015, (věc původně zapsaná do rejstříku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-40/15) a předaná Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/46

Rozsudek Tribunálu ze dne 20. září 2019 – Venezuela v. Rada

(Věc T-65/18) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci ve Venezuele - Žaloba podaná třetím státem - Neexistence bezprostředního dotčení - Nepřípustnost“)

(2019/C 399/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bolívarovská republika Venezuela (zástupci: Di Gianni a L. Giuliano, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně P. Mahnič a L. Ozola, poté P. Mahnič a A. Antoniadis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení zaprvé nařízení Rady (EU) 2017/2063 ze dne 13. listopadu 2017 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele (Úř. věst. 2017, L 295, s. 21), zadruhé prováděcího nařízení Rady (EU) 2018/1653 ze dne 6. listopadu 2018, kterým se provádí nařízení 2017/2063 (Úř. věst. 2018, L 276, s. 1) a zatřetí rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1656 ze dne 6. listopadu 2018, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/2074 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele (Úř. věst. 2018, L 276, s. 10) v rozsahu, v němž se jejich ustanovení týkají Bolívarovské republiky Venezuela.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Bolívarovská republika Venezuela ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 134, 16.4.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. září 2019 – Manéa v. CdT

(Věc T-225/18) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Smlouva na dobu určitou - Rozhodnutí o neobnovení pracovní smlouvy žalobkyně - Zrušení rozhodnutí a přijetí nového rozhodnutí o neobnovení pracovní smlouvy s účinkem ke dni přijetí prvního rozhodnutí - Odpovědnost“)

(2019/C 399/56)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Camelia Manéa (Echternach, Lucembursko) (zástupci: M.-A. Lucas a M. Bertha, advokáti)

Žalovaný: Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (zástupci: J. Rikkert a M. Garnier, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU a směřující zaprvé ke zrušení rozhodnutí CdT ze dne 29. května 2017 o neobnovení pracovní smlouvy žalobkyně, zadruhé k tomu, aby bylo CdT uloženo znovu ji u sebe zaměstnat a zatřetí k náhradě majetkové a nemajetkové újmy způsobené ztrátou zaměstnání na dobu neurčitou na straně jedné a rozhodnutím CdT ze dne 12. listopadu 2015 o neobnovení pracovní smlouvy žalobkyně na straně druhé.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Camélii Manéa se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 221, 25.6.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. září 2019 – Azarov v. Rada

(Věc T-286/18) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání jména žalobce na seznamu - Povinnost Rady ověřit, zda bylo rozhodnutí orgánu třetího státu přijato při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu“)

(2019/C 399/57)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Mykola Janovyč Azarov (Kyjev, Ukrajina) (zástupci: A. Egger a G. Lansky, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: Bauerschmidt a P. Mahni, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/333 ze dne 5. března 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2018, L 63, s. 48), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2018/326 ze dne 5. března 2018, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2018, L 63, s. 5), v rozsahu, v němž bylo jméno žalobce ponecháno na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se tato omezující opatření vztahují.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/333 ze dne 5. března 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině a prováděcí nařízení Rady (EU) 2018/326 ze dne 5. března 2018, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, se zrušují v rozsahu, v němž bylo jméno Mykoly Janovyče Azarova ponecháno na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se tato omezující opatření vztahují.

2)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 240, 9.7.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/49

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – Unifarco v. EUIPO – GD Tecnologie Interdisciplinari Farmaceutiche (TRICOPID)

(Věc T-359/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie TRICOPID - Starší národní obrazová ochranná známka TRICODIN - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 399/58)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Unifarco SpA (Santa Giustina, Itálie) (zástupci: A. Perani a J. Graffer, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: GD Tecnologie Interdisciplinari Farmaceutiche Srl (Řím, Itálie) (zástupci: E. Pepe a M. Farinola, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. března 2018 (věc R 2150/2017-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi GD Tecnologie Interdisciplinari Farmaceutiche a Unifarco.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Unifarco SpA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené GD Tecnologie Interdisciplinari Farmaceutiche Srl v řízení před odvolacím senátem Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1) Úř. věst. C 276, 6.8.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/49

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – WI v. Komise

(Věc T-379/18) (1)

(„Veřejná služba - Důchody - Pozůstalostní důchod - Registrovaný jiný než manželský svazek - Nepřiznání - Článek 1 odst. 2 písm. c) bod iv) přílohy VII služebního řádu - Možnost uzavřít právoplatné manželství - Zásada řádné správy - Povinnost jednat s náležitou péčí - Mimořádné okolnosti“)

(2019/C 399/59)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: WI (zástupci: T. Bontinck a A. Guillerme, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Mongin a L. Radu Bouyon, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 16. srpna 2017 v rozsahu, v němž nepřiznalo žalobci pozůstalostní důchod, rozhodnutí ze dne 13. září 2017 v rozsahu, v němž nepřiznalo žalobci pozůstalostní důchod, a rozhodnutí ze dne 9. března 2018, kterým byla zamítnuta stížnost podaná žalobcem

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	WI se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 341, 24.9.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/50

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. září 2019 – TrekStor v. EUIPO (Theatre)

(Věc T-399/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Theatre - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odstavec 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 399/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: TrekStor Ltd (Hong-Kong, Čína) (zástupci: O. Spieker, A. Schönfleisch, M. Alber a N. Willich, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. dubna 2018 (věc R 2238/2017-2) týkajícímu se přihlášky slovního označení Theatre jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	TrekStor Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 294, 20.8.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/51

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. září 2019 – Grupo Bimbo v. EUIPO – Rubio Snacks (Tia Rosa)

(Věc T-464/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Tia Rosa - Starší národní obrazová ochranná známka TIA ROSA - Relativní důvod pro zamítnutí - Podobnost výrobků - Článek. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 399/61)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Grupo Bimbo, SAB de CV (Mexico City, Mexiko) (zástupce: N. Fernández Fernández-Pacheco, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Rubio Snacks, SL (Bullas, Španělsko) (zástupci: I. Temiño Ceniceros a J. Oria Sousa-Montes, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. května 2018 (věc R 2739/2017-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Rubio Snacks a Grupo Bimbo.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Grupo Bimbo, SAB de CV, se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 328, 17.9.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/51

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. září 2019 – Pharmadom v. EUIPO – IRF (MediWell)

(Věc T-502/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie MediWell - Starší národní slovní ochranná známka WELL AND WELL a starší národní obrazová ochranná známka well & well LES PHARMACIENS - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 399/62)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pharmadom (Boulogne-Billancourt, Francie) (zástupce: M.-P. Dauquaire, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: S. Bonne a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: IRF s. r. o. (Bratislava, Slovensko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. června 2018 (věc R 6/2018-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi Pharmadom a IRF.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Pharmadom se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 373, 15.10.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/52

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. září 2019 – XI v. Komise

(Věc T-528/18) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Nemoc z povolání - Psychické obtěžování - Žádost o pomoc - Zamítnutí žádosti - Odpověď na stížnost obsahující lékařské údaje - Lékařské tajemství - Žádost o výmaz těchto údajů - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů - Právo na respektování soukromého života - Odpovědnost“)

(2019/C 399/63)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: XI (zástupce: N. Lhoëst, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Berscheid, B. Mongin a R. Striani, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 25. května 2018 (věc R/56/18), kterým byla zamítnuta stížnost žalobce podaná proti rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti o pomoc založené na článku 24 služebního řádu úředníků Evropské unie, a na náhradu újmy, která žalobci údajně vznikla.

Výrok rozsudku

1)	Evropské komisi se ukládá uhradit XI částku ve výši 2 500 eur.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 408, 12.11.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/53

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. září 2019 – Aroma Essence v. EUIPO – Refan Bulgaria (mycí houbička)

(Věc T-532/18) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující mycí houbičku - Starší (průmyslové) vzory - Důvody neplatnosti - Přezkum událostí zakládajících zpřístupnění, který provedl odvolací senát bez návrhu - Důkazní břemeno příslušející osobě podávající žádost o prohlášení neplatnosti - Požadavky související s vyobrazením staršího (průmyslového) vzoru“)

(2019/C 399/64)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aroma Essence Ltd (Kazanlak, Bulharsko) (zástupce: A. Nastev, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Ivanauskas a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Refan Bulgaria OOD (Trud, Bulharsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. července 2018 (věc R 1197/2017-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Aroma Essence a Refan Bulgaria.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Aroma Essence Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 392, 29.10.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/54

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. září 2019 – YL v. Komise

(Věc T-545/18) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Povyšování - Povyšování za rok 2017 - Rozhodnutí nepovýšit žalobce do platové třídy AD 7 s účinností od 1. ledna 2017 - Článek 45 služebního řádu - Článek 9 odst. 3 přílohy IX služebního řádu - Zneužití pravomoci - Disciplinární sankce“)

(2019/C 399/65)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: YL (zástupce: P. Yon a B. de Lapasse, avocats)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně L. Radu Bouyon a R Striani, poté L. Radu Bouyon a B. Mongin, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí Komise nepovýšit žalobce do platové třídy AD 7 v rámci povyšování za rok 2017, které bylo zaměstnancům tohoto orgánu oznámeno dne 13. listopadu 2017, zadruhé na povýšení žalobce do platové třídy AD 7 s účinností od 1. ledna 2017 a zatřetí na náhradu újmy, která žalobci údajně vznikla.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	YL se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 427, 26.11.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/54

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. září 2019 – Rose Gesellschaft v. EUIPO – Iviton (TON JONES)

(Věc T-633/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie TON JONES - Starší národní a mezinárodní obrazové ochranné známky Jones - Důkaz o skutečném užívání starších ochranných známek - Článek 47odstavce 2 a 3 nařízení (EU) 2017/1001 - Článek 18 odstavec 1 nařízení 2017/1001 - Článek 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625“)

(2019/C 399/66)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rose Gesellschaft mbH (Vídeň, Rakousko) (zástupce: R. Kornfeld, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: M. Fischer, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Iviton s. r. o. (Prešov, Slovensko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. července 2018 (věc R 2136/2017-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Magda Rose GmbH & Co. KG a Iviton.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Rose Gesellschaft mbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 455, 17. 12. 2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/55

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. září 2019 – Geske v. EUIPO (revolutionary air pulse technology)

(Věc T-634/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie revolutionary air pulse technology - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 399/67)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: André Geske (Lübbecke, Německo) (zástupce: R. Albrecht, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Sesma Merino a D. Walicka, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. září 2018 (věc R 2721/2017-2) týkajícímu se přihlášky slovního označení revolutionary air pulse technology jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	A. Geskemu se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 4, 7. 1. 2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/56

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – Società agricola Giusti Dal Col v. EUIPO – DMC (GIUSTI WINE)

(Věc T-678/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Žádost o ochranu mezinárodní slovní ochranné známky GIUSTI WINE - Starší národní obrazová ochranná známka DeGIUSTI - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 399/68)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Società agricola Giusti Dal Col Srl (Nervesa della Battaglia, Itálie) (zástupci: M. Pizzigati a A. Mayr, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: DMC Srl (San Vendemiano, Itálie) (zástupkyně: B. Osti a C. Spagnolo, advokátky)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. září 2018 (věc R 1154/2017-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi DMC a Società agricola Giusti Dal Col.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Società agricola Giusti Dal Col Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 25, 21.1.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/56

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – Showroom v. EUIPO – E-Gab (SHOWROOM)

(Věc T-679/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie SHOWROOM - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie SHOWROOM86 - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 399/69)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Showroom sp. z o.o. (Varšava, Polsko) (zástupkyně: M. Janicka - Kapłon, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: E. Śliwińska a J. Crespo Carrillo, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: E-Gab NV (Ternat, Belgie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. září 2018 (věc R 1834/2017-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi E-Gab a Showroom.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Showroom sp. z o.o. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 25, 21.1.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/57

Rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2019 – La Caixa v. EUIPO – Imagic Vision (imagin bank)

(Věc T-761/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie imagin bank - Starší národní obrazová ochranná známka imagic - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Neexistence podobnosti označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 399/70)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fundación bancaria caixa d'estalvis i pensions de Barcelona La Caixa (Palma de Majorque, Španělsko) (zástupci: I. Valdelomar Serrano, P. Román Maestre, D. Liern Cendrero, D. Gabarre Armengol a J. L. Rodríguez-Fuensalida, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: H. O'Neill, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Imagic Vision, SL (Madrid, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. října 2018 (věc R 1954/2017-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Imagic Vision a Fundación bancaria caixa d’estalvis i pensions de Barcelona La Caixa.

Výrok

1.	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 22. října 2018 (věc R 1954/2017-4) se zrušuje.

2.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Fundación bancaria caixa d’estalvis i pensions de Barcelona La Caixa.

(1) Úř. věst. C 72, 25.2.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/58

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. září 2019 – Orkla Foods Danmark v. EUIPO – (PRODUCED WITHOUT BOILING SCANDINAVIAN DELIGHTS ESTABLISHED 1834 FRUIT SPREAD)

(Věc T-34/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie PRODUCED WITHOUT BOILING SCANDINAVIAN DELIGHTS ESTABLISHED 1834 FRUIT SPREAD - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 399/71)

Jednací jazyk: dánština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Orkla Foods Danmark A/S (Taastrup, Dánsko) (zástupce: S. Hansen, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. García Murillo a J.F. Crespo Carrillo, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 1. října 2018 (věc R 309/2018 2) týkajícímu se přihlášky obrazového označení PRODUCED WITHOUT BOILING SCANDINAVIAN DELIGHTS ESTABLISHED 1834 FRUIT SPREAD jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Orkla Foods Danmark A/S se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 112, 25.3.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/59

Usnesení Tribunálu ze dne 11. září 2019 – Haswani v. Rada

(Věc T-231/15 RENV) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Článek 86 jednacího řádu Tribunálu - Úprava žaloby - Přípustnost - Nezbytnost úpravy žalobních důvodů a argumentů - Žaloba zčásti zjevně nepřípustná a zčásti po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2019/C 399/72)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: George Haswani (Yabroud, Sýrie) (zástupce: G. Karouni, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Sikora-Kalėda a S. Kyriakopoulou, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: L. Havas, R. Tricot a A. Bouquet, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/383 ze dne 6. března 2015, kterým se provádí rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2015, L 64, s. 41), prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/375 ze dne 6. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2015, L 64, s. 10), rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/837 ze dne 28. května 2015, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2015, L 132, s. 82), prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/828 ze dne 28. května 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2015, L 132, s. 3), rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/850 ze dne 27. května 2016, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2016, L 141, s. 125), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2016/840 ze dne 27. května 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2016, L 141, s. 30), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce, a zadruhé návrh na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu újmy, která žalobci údajně vznikla v důsledku těchto aktů.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	George Haswani ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie ve věcech C-313/17 P a T-231/15 RENV.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení vynaložené ve věcech C-313/17 P a T-231/15 RENV.

(1) Úř. věst. C 213, 29.6.2015.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/60

Usnesení Tribunálu ze dne 17. června 2019 – BS v. Parlament

(Věc T-593/18) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Oznámení o úpravě nároků na důchod - Příspěvek na vyživované dítě - Příspěvek na vzdělání - Dítě s tělesnou vadou, která mu brání vydělávat si na živobytí - Skutečná péče o dítě - Článek 2 přílohy VII služebního řádu - Vrácení neoprávněně vyplacených částek - Zjevně nesprávné posouzení - Právo na řádnou správu - Žaloba na neplatnost“)

(2019/C 399/73)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: BS (zástupci: M. Maes a J.-N. Louis, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: původně D. Boytha a T. Lazian, poté T. Lazian a C. González Argüelles, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU a znějící na zrušení zaprvé oznámení Parlamentu ze dne 10. srpna 2017 o úpravě nároků žalobce na důchod a zadruhé – „v případě potřeby“ – rozhodnutí o vrácení neoprávněně vyplacených částek ve výši 1 589,16 eur za měsíce září, říjen a listopad 2017 a ve výši 4 815,16 eur, jak vyplývá z důchodového výměru žalobce z prosince 2017.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	BS ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

(1) Úř. věst. C 427, 26.11.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/60

Usnesení Tribunálu ze dne 16. září 2019 – ZH v. ECHA

(Věc T-617/18) (1)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci - Hodnotící zpráva za rok 2016 - Volno z důvodu nemoci - Návrh na náhradu škody - Stížnost podaná po uplynutí lhůty tří měsíců stanovené v čl. 90 odst. 2 služebního řádu - Vyšší moc - Omluvitelné pochybení - Zjevná nepřípustnost“)

(2019/C 399/74)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ZH (zástupci: L. Levi a N. Flandin, advokátky)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (zástupci: M. Heikkilä, T. Zbihlej a C. M. Bergerat, zmocněnci, ve spolupráci s A. Duron, advokátkou)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU a znějící na zrušení hodnotící zprávy žalobkyně za rok 2016 a dále na náhradu nemajetkové újmy, která žalobkyni údajně vznikla

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	ZH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 436, 3.12.2018.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/61

Usnesení Tribunálu ze dne 11. září 2019 – ruwido austria v. EUIPO (transparent pairing)

(Věc T-649/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie transparent pairing - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2019/C 399/75)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ruwido austria GmbH (Neumarkt am Wallersee, Rakousko) (zástupce: A. Ginzburg, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: W. Schramek a A. Söder, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. srpna 2018 (věc R 2487/2017-2) týkajícímu se přihlášky slovního označení transparent pairing jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti ruwido austria GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 4, 7.1.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/62

Usnesení Tribunálu ze dne 16. září 2019 – Polsko v. Komise

(Věc T-703/18) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Evropský sociální fond - Operační program „Věda, vzdělávání a vývoj“ - Dopis, kterým se předává závěrečná zpráva o auditu - Akt, který nelze napadnout žalobou - Přípravný akt - Nepřípustnost“)

(2019/C 399/76)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Arenas a M. Siekierzyńska, zmocněnci)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení údajného rozhodnutí Komise údajně obsaženého v jejím dopise ze dne 17. září 2018, kterém se Polské republice předává závěrečná zpráva o auditu k operačnímu programu „Věda, vzdělávání a vývoj“.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	O návrhu České republiky na vstup do řízení jako vedlejší účastnice není důvodné rozhodovat.

3)	Polská republika a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

4)	Česká republika ponese vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup do řízení jako vedlejší účastnice.

(1) Úř. věst. C 54, 11.2.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/62

Usnesení Tribunálu ze dne 11. září 2019 – Cham Holding a Bena Properties v. Rada

(Věc T-55/19) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Nedostatek pravomoci“)

(2019/C 399/77)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Cham Holding Co. SA (Damašek, Sýrie) a Bena Properties Co. SA (Damašek, Sýrie) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Jaume a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu újmy, která měla žalobkyni údajně vzniknout v návaznosti na přijetí rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/778 ze dne 28. května 2018, kterým se mění rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2018, L 131, s. 16), a následných aktů k jeho provedení, a v návaznosti na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/806 ze dne 17. května 2019, kterým se mění rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2019 L 132, s. 36), a to v rozsahu, v němž se týkají žalobkyň.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Cham Holding Co. SA a Bena Properties Co. SA ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 139, 15.4.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/63

Usnesení Tribunálu ze dne 11. září 2019 – Syriatel Mobile Telecom v. Rada

(Věc T-56/19) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Nedostatek pravomoci“)

(2019/C 399/78)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Syriatel Mobile Telecom (Joint Stock Company) (Damašek, Sýrie) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Jaume a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Syriatel Mobile Telecom (Joint Stock Company) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 139, 15.4.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/64

Usnesení Tribunálu ze dne 11. září 2019 – Makhlouf v. Rada

(Věc T-57/19) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Nedostatek pravomoci“)

(2019/C 399/79)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Rami Makhlouf (Damašek, Sýrie) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Jaume a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Rami Makhlouf ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 139, 15.4.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/65

Usnesení Tribunálu ze dne 11. září 2019 – Othman v. Rada

(Věc T-58/19) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Nedostatek pravomoci“)

(2019/C 399/80)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Razan Othman (Damašek, Sýrie) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Jaume a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Razan Othman ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 139, 15.4.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/65

Usnesení Tribunálu ze dne 11. září 2019 – Makhlouf v. Rada

(Věc T-59/19) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Nedostatek pravomoci“)

(2019/C 399/81)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Ehab Makhlouf (Damašek, Sýrie) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Jaume a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Ehab Makhlouf ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 139, 15.4.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/66

Usnesení Tribunálu ze dne 11. září 2019 – Drex Technologies v. Rada

(Věc T-61/19) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Nedostatek pravomoci“)

(2019/C 399/82)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Drex Technologies SA (Tortola, Britské Panenské ostrovy) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Jaume a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Drex Technologies SA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 139, 15.4.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/67

Usnesení Tribunálu ze dne 11. září 2019 – Almashreq Investment Fund v. Rada

(Věc T-62/19) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Nedostatek pravomoci“)

(2019/C 399/83)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Almashreq Investment Fund (Damašek, Sýrie) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Jaume a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Almashreq Investment Fund ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 139, 15.4.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/67

Usnesení Tribunálu ze dne 18. září 2019 – Nosio v. EUIPO – Passi (LA PASSIATA)

(Věc T-70/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2019/C 399/84)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nosio SpA (Mezzocorona, Itálie) (zástupci: J. Graffer a A. Ottolini, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. L. Capostagno a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Passi AG (Rothrist, Švýcarsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. listopadu 2018 (věc R 928/2018-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Passi a Nosio.

Výrok

1)	Není důvodné rozhodnout ve věci samé.

2)	Nosio SpA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1) Úř. věst. C 122, 1.4.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/68

Usnesení Tribunálu ze dne 11. září 2019 – Souruh v. Rada

(Věc T-137/19) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Nedostatek pravomoci“)

(2019/C 399/85)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Souruh SA (Damašek, Sýrie) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalovaná: Radě Evropské unie (zástupci: A. Jaume a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 268 SFEU a směřující k přiznání náhrady škody, která žalobkyni údajně vznikla následkem rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/778 ze dne 28. května 2018, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2018, L 131, s. 16), a následných aktů přijatých k jeho provedení, jakož i následkem rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/806 ze dne 17. května 2019, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2019 L 132, s. 36), a to v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Souruh SA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 148, 29.4.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/69

Usnesení Tribunálu ze dne 18. září 2019 – Nosio v. EUIPO – Passi (PASSIATA)

(Věc T-142/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2019/C 399/86)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nosio SpA (Mezzocorona, Itálie) (zástupci: J. Graffer a A. Ottolini, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. L. Capostagno a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Passi AG (Rothrist, Švýcarsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. listopadu 2018 (věc R 927/2018-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Passi a Nosio.

Výrok

1)	O žalobě již není třeba rozhodnout.

2)	Společnost Nosio SpA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1) Úř. věst. C 148, 29.4.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/69

Usnesení Tribunálu ze dne 12. září 2019 – Puma v. EUIPO (SOFTFOAM)

(Věc T-182/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie SOFTFOAM - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001 - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2019/C 399/87)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Puma SE (Herzogenaurach, Německo) (zástupce: M. Schunke, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo a H. O’Neill, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. ledna 2019 (věc R 1399/2018-2) týkajícímu se přihlášky obrazového označení SOFTFOAM jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Puma SE se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 172, 20.5.2019.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/70

Žaloba podaná dne 31. července 2019 – Sarantos a další v. Komise

(Věc T-547/19)

(2019/C 399/88)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobci: Archimandritis Sarantis Sarantos (Marousi, Řecko) a dalších 6 žalobců (zástupce: C. Papasotiriou, advokát)

Žalovaní: Evropská komise, Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. června 2019 (odkazy 2018/0104/COD, Lex 1939/PE-CONS 70/19) o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu (1);

—	uložil žalovaným náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že napadené nařízení narušuje lidskou důstojnost, soukromí a svobodu, jakož i z porušení práva na ochranu osobních údajů a práva vyslovit výslovný souhlas s jakýmkoli nakládáním s těmito údaji.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené nařízení ohrožuje náboženské vyznání žalobců, což porušuje mimo jiné čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že tím, že napadené nařízení ukládá bez předchozího souhlasu občanů povinné získání elektronického průkazu totožnosti, narušuje právo žalobců bránit se tomu z výše uvedených důvodů náboženského vyznání, což je v rozporu s čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené nařízení tím, že narušuje náboženské vyznání žalobců, ohrožuje rovněž jejich lidskou důstojnost, neboť náboženské vyznání je jejím projevem, čímž porušuje nařízení článek 1 Listiny základních práv Evropské unie.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu (Úř. věst. L 188, s. 67).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/71

Žaloba podaná dne 9. září 2019 – Canon v. Komise

(Věc T-609/19)

(2019/C 399/89)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Canon Inc. (Tokio, Japonsko) (zástupci: U. Soltész, W. Bosch, C. von Köckritz, K. Winkelmann, J. Schindler, D. Arts, W. Devroe, advokáti, a M. Reynolds, Solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise C(2019) 4559 final ze dne 27. června 2019, kterým se ukládá pokuta za neoznámení spojení podniků v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1) a za uskutečnění spojení podniků v rozporu s čl. 7 odst. 1 téhož nařízení (Věc M.8179 – Canon/Toshiba Medical Systems Corporation, řízení podle čl. 14 odst. 2), které bylo žalobkyni doručeno dne 1. července 2019 ;

—	podpůrně zrušil nebo značně snížil výši pokut, které jí byly uloženy;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila zjevně nesprávného právního posouzení, když nesprávně uplatnila právní kritéria pro posouzení podle čl. 4 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

—

Žalobkyně tvrdí, že Komise nezohlednila existující judikaturu a opřela se o bezprecedentní a nepodložený koncept „částečného uskutečnění jediného spojení“. Posouzení Komise zejména neprokazuje, že předmětná mezitímní transakce přispěla k trvalé změně kontroly cílového podniku takovým způsobem, jaký vyžaduje judikatura.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že ačkoliv nebyl na straně žalobkyně prokázán úmysl ani nedbalost, Komise jí uložila pokutu v rozporu s článkem 14 nařízení Rady (ES) č. 139/2004, zásadou nulla poena sine lege a legitimního očekávání, zásadou proporcionality a zásadou souběhu protiprávních jednání. Žalobkyně tudíž Soudnímu dvoru navrhuje, aby uplatnil svoji neomezenou pravomoc v plném rozsahu zrušit rozhodnutí týkající se pokut nebo výši pokut značně snížit ve smyslu článku 16 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 a článku 261 SFEU.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila podstatné formální náležitosti. Žalobkyně tvrdí, že tím, že jí Komise neumožnila vyjádřit se k novým argumentům a skutkovým okolnostem/důkazům ve formální odpovědi na dodatečné doplňující prohlášení o námitkách nebo dopis popisující skutkové okolnosti a v rámci dalšího ústního jednání, porušila článek 18 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 a právo žalobkyně na obhajobu.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. 2004, L 24, s. 1; Zvl. vyd. 08/03, s. 40).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/72

Žaloba podaná dne 10. září 2019 – UPL Europe a Aceto Agricultural Chemical v. Komise

(Věc T-612/19)

(2019/C 399/90)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: UPL Europe Ltd (Warrington Cheshire, Spojené království) a Aceto Agricultural Chemical Corp. Ltd (Port Washington, Spojené státy) (zástupci: C. Mereu a P. Sellar, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/989 ze dne 17. června 2019 (1);

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že sporné nařízení bylo přijato na základě nesprávného právního posouzení.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že sporné nařízení bylo přijato postupem, během něhož nebylo respektováno právo žalobkyň na to být vyslechnut.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že sporné nařízení bylo přijato v rozporu se zásadou proporcionality.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že sporné nařízení bylo přijato v rozporu se zásadou opatrnosti.

(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/989 ze dne 17. června 2019, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky chlorprofam a kterým se mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. 2019, L 160, s. 11).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/73

Žaloba podaná dne 17. září 2019 – KF v. SatCen

(Věc T-619/19)

(2019/C 399/91)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: KF (zástupci: A. Kunst, advokátka, a N. Macaulay, barrister)

Žalovaný: Satelitní středisko Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí ředitele Satelitního střediska Evropské unie (SatCen) ze dne 3. července 2019, oznámené žalobkyni dne 8. července 2019, o opětovném zahájení interního šetření v rámci administrativy týkající se jejího chování, a určil, že SatCen tím, že nesplnilo povinnosti vyplývající pro něj z rozsudku Tribunálu ze dne 25. října 2018 KF v. Satelitní středisko Evropské unie (věc T-286/15, EU:T:2018:718), porušilo článek 266 SFEU;

—	zrušil rozhodnutí ředitele SatCen ze dne 2. srpna 2019 o zamítnutí stížnosti, kterou v rámci administrativy podala žalobkyně řediteli SatCen proti rozhodnutí ze dne 3. července 2019, které jí bylo oznámeno 9. srpna 2019;

—	uložil SatCen zaplatit žalobkyni plnou a spravedlivou náhradu majetkové újmy, kterou utrpěla, vyplývající z rozsudku ve výše uvedené věci T-286/15;

—	uložil SatCen, aby nahradilo žalobkyni majetkovou a nemajetkovou újmu, kterou utrpěla v důsledku rozhodnutí o opětovném zahájení interního vyšetřování v rámci administrativy, která je prozatímně vyčíslená na základě ex aequo et bono na částku 30 000 eur;

—	uložil SatCen, aby zaplatilo úroky plynoucí z neodůvodněně opožděného zaplacení náhrady škody vztahující se k nemajetkové újmě ve výši 10 000 eur, uložené rozsudkem vydaným ve věci T-286/15;

—	prohlásil, že článek 28 a příloha X pracovního řádu SatCen, ustanovení týkající se odvolacího senátu, se podle článku 277 SFEU nepoužijí;

—	uložil SatCen náhradu nákladů řízení žalobkyně navýšenou o úrok ve výši 8 %.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení respektování soudního řízení u Soudního dvora Evropské unie.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 266 SFEU a práva na řádnou správu a povinnosti řádné péče.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/74

Žaloba podaná dne 16. září 2019 – Ace of spades v. EUIPO - Krupp a Borrmann (Tvar láhve šampaňského rosé)

(Věc T-620/19)

(2019/C 399/92)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ace of spades Holdings LLC (New York, New York, Spojené státy) (zástupce: A. Gómez López, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem: Gerhard Ernst Krupp (Mnichov, Německo) a Elmar Borrmann (Reith, Rakousko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastníci řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška trojrozměrné ochranné známky Evropské unie (Tvar láhve šampaňského rosé) – Přihláška č. 16 252 637

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. června 2019, ve věci R 1/2019-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	vyhověl odvolání;

—	zrušil napadené rozhodnutí nebo rozhodl, že napadené rozhodnutí je neplatné z důvodu nesprávného použití čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001, a konstatoval, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny;

—	uložil žalovanému (a vedlejšímu účastníkovi řízení, pokud se zúčastní řízení) náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/75

Žaloba podaná dne 16. září 2019 – Ace of spades v. EUIPO - Krupp a Borrmann (Tvar láhve šampaňského Grande reserve)

(Věc T-621/19)

(2019/C 399/93)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ace of spades Holdings LLC (New York, New York, Spojené státy) (zástupce: A. Gómez López, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem: Gerhard Ernst Krupp (Mnichov, Německo) a Elmar Borrmann (Reith, Rakousko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastníci řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška trojrozměrné ochranné známky Evropské unie (Tvar láhve šampaňského Grande reserve) – Přihláška č. 16 252 637

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. června 2019, ve věci R 2/2019-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	vyhověl odvolání;

—	zrušil napadené rozhodnutí nebo rozhodl, že napadené rozhodnutí je neplatné z důvodu nesprávného použití čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001, a konstatoval, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny;

—	uložil žalovanému (a vedlejšímu účastníkovi řízení, pokud se zúčastní řízení) náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/76

Žaloba podaná dne 16. září 2019 – Ace of spades v. EUIPO - Krupp a Borrmann (Tvar láhve prestižního šampaňského)

(Věc T-622/19)

(2019/C 399/94)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ace of spades Holdings LLC (New York, New York, Spojené státy) (zástupce: A. Gómez López, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem: Gerhard Ernst Krupp (Mnichov, Německo) a Elmar Borrmann (Reith, Rakousko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastníci řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška trojrozměrné ochranné známky Evropské unie (Tvar láhve prestižního šampaňského) – Přihláška č. 16 255 821

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. června 2019, ve věci R 3/2019-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	vyhověl odvolání;

—	zrušil napadené rozhodnutí nebo rozhodl, že napadené rozhodnutí je neplatné z důvodu nesprávného použití čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001, a konstatoval, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny;

—	uložil žalovanému (a vedlejšímu účastníkovi řízení, pokud se zúčastní řízení) náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/77

Žaloba podaná dne 17. září 2019 – Welter’s v. EUIPO (tvar rukojeti se štětinami)

(Věc T-624/19)

(2019/C 399/95)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Welter’s Co. Ltd (Touliu, Tchaj-wan) (zástupce: T. Meinke, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Trojrozměrná ochranná známka Evropské unie (tvar rukojeti se štětinami) – Přihláška č. 17 902 351

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. července 2019 ve věci R 2428/2018-5

Návrhová žádání

Žalobkyně zpochybňuje legalitu napadeného rozhodnutí a navrhuje, aby bylo Úřadu EUIPO uloženo zapsat přihlašovanou ochrannou známku do unijního registru ochranných známek i pro následující výrobky třídy 21: kartáče; materiály pro výrobu kartáčů; párátka; hřebeny; zubní kartáčky; čisticí mezizubní kartáčky.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/77

Žaloba podaná dne 20. září 2019 – L. Oliva Torras v. EUIPO – Mecánica del Frío (Spřahadla pro vozidla)

(Věc T-629/19)

(2019/C 399/96)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: L. Oliva Torras, SA (Manresa, Španělsko) (zástupkyně: E. Sugrañes Coca, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Mecánica del Frío, SL (Cornellá de Llobregat, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporného (průmyslového) vzoru: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzory Společenství (Spřahadla pro vozidla) – (Průmyslový) vzor Společenství č. 2217 588-0004

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 10. července 2019 ve věci R 1399/2017-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	stran neplatnosti: potvrdil závěry odvolacího senátu v této otázce a považoval řízení o prohlášení neplatnosti za zahájené z důvodů neplatnosti průmyslového vzoru Společenství v souvislosti s každým z článků 4 až 9 nařízení č. 6/2002, „Požadavky na ochranu“;

—

stran priority, ze které vycházejí tvrzení o nedostatku novosti a individuální povahy: vzhledem k tomu, že srovnání provedené zrušovacím oddělením a odvolacím senátem jen na základě obrázku A (vizualizace z katalogu) je nesprávné, žalobkyně navrhuje provedení srovnání, při kterém se zohlední všechny předložené důkazy a zvláštní okolnosti projednávané věci;

—

ve věci samé – stran nedostatku novosti zapsaného průmyslového vzoru Společenství: prohlásil jeho neplatnost, neboť je téměř totožný, a tudíž představuje prakticky totožnou nepovolenou imitaci (průmyslového) vzoru, který na trh uvádí žalobkyně. Sporný zapsaný průmyslový vzor Společenství tudíž nesplňuje požadavek novosti, jímž je podmíněno získání ochrany prostřednictvím zápisu průmyslového vzoru Společenství;

—

ve věci samé – stran nedostatku individuální povahy průmyslového vzoru Společenství: prohlásil neplatnost sporného (průmyslového) vzoru Společenství pro nedostatek individuální povahy ve vztahu k (průmyslovým) vzorům dříve zveřejněným společností L. Oliva Torras, S.A., s ohledem na minimální prostor pro tvůrčí svobodu, vymezený technickou funkčností daného dílu, který se montuje do určitého konkrétního motoru vozidla, charakteristiky informovaného uživatele a podobnosti mezi srovnávanými díly;

—

ve věci samé – stran existence výluk z ochrany zapsaného průmyslového vzoru Společenství podle článku 8 nařízení č. 6/2002: prohlásil neplatnost sporného (průmyslového) vzoru Společenství z důvodu, že spadá pod zákaz stanovený v čl. 8 odst. 1 a 2, neboť vzhled (průmyslového) vzoru je podmíněn pouze jeho technickou funkcí, a pod absolutní zákaz podle článku 4 nařízení č. 6/2002, neboť je součástí složeného výrobku;

—	ve věci samé – stran rozporu zapsaného průmyslového vzoru Společenství s článkem 9 nařízení č. 6/2002: potvrdil rozhodnutí odvolacího senátu v této otázce;

—	v souladu s čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu, „Obecná pravidla ukládání náhrady nákladů řízení“, rozhodl, že se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval;

—

v souladu s článkem 68 jednacího řádu Tribunálu spojil tuto věc s věcí T-100/19, o konání jejíž ústní části řízení žalobkyně požádala a ve které dosud nebylo rozhodnuto. Týž článek 68 stanoví, že má-li několik věcí tentýž předmět, mohou být kdykoli z důvodu své vzájemné souvislosti bez návrhu nebo na návrh hlavního účastníka řízení spojeny pro účely písemné části řízení, ústní části řízení, nebo rozhodnutí, jímž se končí řízení, anebo některých či všech těchto fází řízení.

Dovolávané žalobní důvody

Porušení článků 4 až 9 a 61 nařízení Rady (ES) č. 6/2002.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/79

Žaloba podaná dne 19. září 2019 – FC v. EASO

(Věc T-634/19)

(2019/C 399/97)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce: FC (zástupce: B. Christianos, advokát)

Žalovaný: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování EASO ze dne 20. června 2019, č. EASO/ED/2019/309, kterým tento orgán zamítl stížnost žalobce podanou dne 21. února 2019 ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu Evropské unie;

—	zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování EASO ze dne 14. prosince 2018, č. EASO/ED/2018/365, kterým se žalobce dočasně zprošťuje výkonu služby, krátí se jeho odměna a je mu zakázán vstup do sídla EASO;

—	uložil EASO povinnost zaplatit žalobci částku EUR 6 504,00 jako náhradu majetkové újmy, která mu byla způsobena;

—	uložil EASO povinnost zaplatit žalobci částku EUR 250 000,00 jako náhradu nemajetkové újmy a újmy na zdraví, která mu byla způsobena; a

—	uložil EASO náhradu všech nákladů řízení vzniklých žalobci.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že sporná rozhodnutí porušují právo žalobce na řádnou správu, zejména z hlediska zásady nestrannosti a objektivity, jakož i základní právo žalobce být vyslechnut.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že způsob zveřejnění sporných rozhodnutí měl za následek zneužití osobních údajů a porušení presumpce neviny žalobce, jakož i zásady proporcionality.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že sporná rozhodnutí jsou stižena zjevně nesprávným posouzením a nedostatkem odůvodnění.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že sporná rozhodnutí nepříznivě ovlivnila právo žalobce na obhajobu a v podstatě mu zabránila ve výkonu tohoto práva.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/80

Žaloba podaná dne 24. září 2019 – Chemours Netherlands v. ECHA

(Věc T-636/19)

(2019/C 399/98)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Chemours Netherlands BV (Dordrecht, Nizozemsko) (zástupci: R. Cana, E. Mullier a F. Mattioli, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—

zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž zahrnuje 2,3,3,3-tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy) propionovou kyselinu, její soli a acyl halidy (včetně jakýchkoliv jejich individuálních izomerů a kombinací) do seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy jako látku vzbuzující stejné obavy ve vztahu k lidskému zdraví nebo v rozsahu, v němž zahrnuje 2,3,3,3-tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy) propionovou kyselinu, její soli a acyl halidy (včetně jakýchkoliv jejich individuálních izomerů a kombinací) do seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy jako látku vzbuzující stejné obavy ve vztahu k životnímu prostředí;

—	uložil žalované náhradu nákladů tohoto řízení; a

—	přijal jakákoli další opatření, která bude považovat za vhodná.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že Agentura porušila čl. 57 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (1) a překročila svou pravomoc podle tohoto ustanovení a dopustila se zjevně nesprávného posouzení.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí porušuje zásadu proporcionality, neboť není nezbytné ani vhodné.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/81

Žaloba podaná dne 25. září 2019 – Sun Stars & Sons v. EUIPO - Carpathian Springs (Tvar láhve)

(Věc T-637/19)

(2019/C 399/99)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sun Stars & Sons Pte Ltd (Singapur, Singapur) (zástupkyně: M. Maček, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Carpathian Springs SA (Vatra Dornei, Rumunsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Trojrozměrná ochranná známka Evropské unie (Tvar láhve) – Přihláška č. 14 979 959

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. srpna 2019, ve věci R 317/2018 4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO nést vlastní náklady řízení a uhradit náklady řízení vynaložené společností Sun Stars & Sons Pte Ltd.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení článku 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 a Smlouvy o fungování Evropské unie;

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/82

Žaloba podaná dne 25. září 2019 – Sun Stars & Sons v. EUIPO - Valvis Holding (Tvar láhve)

(Věc T-638/19)

(2019/C 399/100)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sun Stars & Sons Pte Ltd (Singapur, Singapur) (zástupkyně: M. Maček, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Valvis Holding SA (Bukurešť, Rumunsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Trojrozměrná ochranná známka Evropské unie (Tvar láhve) – Přihláška č. 14 979 942

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. srpna 2019, ve věci R 649/2018 4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO nést vlastní náklady řízení a uhradit náklady řízení vynaložené společností Sun Stars & Sons Pte Ltd.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení článku 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 a Smlouvy o fungování Evropské unie;

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/83

Žaloba podaná dne 26. září 2019 – IMG v. Komise

(Věc T-645/19)

(2019/C 399/101)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: International Management Group (IMG) (Brusel, Belgie) (zástupci: L. Levi a J.-Y. de Cara, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil tuto žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

a v důsledku toho

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 18. července 2019, kterým se stanoví opatření k vyhovění rozsudku Soudního dvora ze dne 31. ledna 2019 ve spojených věcech C-183/17 P a C-184/17 P, IMG v. Komise (EU:C:2019:78);

—	uložil žalované náhradu majetkové a nemajetkové újmy;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně jediný žalobní důvod vycházející z porušení článku 266 SFEU, porušení překážky věci rozsouzené založené rozsudkem ze dne 31. ledna 2019, International Management Group v. Komise (C-183/17 P a C-184/17 P, EU:C:2019:78), porušení finančního nařízení z roku 2012 a porušení zásad rozdělení pravomocí a právní jistoty.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/83

Žaloba podaná dne 26. září 2019 – – Brands Up v. EUIPO (Credit24)

(Věc T-651/19)

(2019/C 399/102)

Jednací jazyk: finština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Brands Up OÜ (Tallinn, Estonsko) (zástupce: M. Welin, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie „Credit24“ – Přihláška č. 17 941 316

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. července 2019, ve věci R 465/2019-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil spornou ochrannou známku zapsat;

—	uložil, aby ze strany 1 rozhodnutí průzkumového referenta EUIPO ze dne 20. prosince 2018 bylo odstraněno slovo „sporné“;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení zásad rovného zacházení a jednotnosti judikatury.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/84

Žaloba podaná dne 26. září 2019 – Elevolution - Engenharia v. Komise

(Věc T-652/19)

(2019/C 399/103)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Elevolution - Engenharia, S.A. (Amadora, Portugalsko) (zástupci: M. Marques Mendes, R. Campos, A. Dias Henriques, M. Troncoso Ferrer a C. García Fernández, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	vyhověl žalobě a zrušil napadené rozhodnutí v celém rozsahu;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z vady rozhodnutí Evropské komise ze dne 12. července 2019, přijatého úřadujícím ředitelem Generálního ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (DEVCO), dokument Ares(2019)4611765 – 16/07/2019, kterým se žalobkyně na dobu tří let vylučuje ze zadávacích řízení na veřejné zakázky a z udělování grantů financovaných z ERF v působnosti nařízení Rady (EU) 2015/323 a nařizuje zveřejnění informace o vyloučení na internetových stránkách Komise v souvislosti se skutkovými okolnostmi.

Podle žalobkyně se Komise ve svém rozhodnutí dopustila nesprávného posouzení skutkových okolností v souvislosti se zpožděními v provádění prací, které nelze přičítat žalobkyni. Mělo proběhnout smírčí řízení podle smlouvy a nezřízení rozhodčího soudu nelze přičítat žalobkyni.

Druhý žalobní důvod vycházející z nedostatku odůvodnění a porušení práva, konkrétně čl. 143 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i z porušení práva na řádnou správu.

Rozhodnutí je stiženo nedostatkem odůvodnění, neboť žalobkyni neumožňuje se seznámit s analýzou a závěry vyplývajícími z povinného předchozího sporného řízení provedeného grémiem upraveným ve finančním nařízení. Rozhodnutí je v důsledku toho, že v něm nebylo zohledněno předchozí sporné řízení ani v něm nijak nebyly zmíněny jeho výsledky, stiženo i vadou spočívající v porušení práva, neboť je popřením a nesplněním článku 143 finančního nařízení, konkrétně jeho odstavce 5, a ohrožuje právo na řádnou správu zakotvené v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 109 odst. 1 písm. b) (do 1. ledna 2016) a čl. 106 odst. 1 písm. e) (od 1. ledna 2016) a posléze článku 47 Listiny základních práv.

Pro účely přijetí rozhodnutí o vyloučení či nevyloučení žalobkyně ze zadávacích řízení na veřejné zakázky a z udělování grantů, upravených nařízeními Rady (EU) 2015/323 a (EU) 2018/1877, je Komise zároveň soudcem i stranou. V situaci, kdy ještě nebylo určeno, zda došlo k nesplnění smlouvy, je zohlednění výhradně tvrzení Komise nebo objednatele a vyloučení žalobkyně porušením článku 47 Listiny základních práv, neboť je v rozporu se zásadou rovnosti zbraní.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 136 odst. 3 finančního nařízení a z porušení zásady proporcionality zaručené článkem 49 Listiny základních práv.

Komise uložila nejpřísnější sankci podle čl. 106 odst. 14 písm. c) nařízení č. 966/2012 ve znění nařízení 2015/1929, která je také nejpřísnější sankcí podle článku 139 finančního nařízení. Vzhledem ke všem okolnostem a k tomu, že otázka, zda žalobkyně závažně porušila smlouvu, je stále projednávána a neprokázaná, je uplatnění nejpřísnější sankce podle čl. 106 odst. 14 písm. c) nařízení č. 966/2012 porušením zásady proporcionality zakotvené v čl. 49 odst. 3 Listiny základních práv.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/85

Žaloba podaná dne 30. září 2019 – FF v. Komise

(Věc T-653/19)

(2019/C 399/104)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: FF (zástupce: A. Fittante, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 31. července 2019 o předchozím návrhu žalobce na náhradu škody ze dne 9. července 2019;

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 20. srpna 2019 o zamítnutí žádosti ze dne 23. července 2019 o přístup k dokumentům Komise prostřednictvím zhlédnutí originálu fotografie muže s amputovanou nohou použité jako zdravotní varování na balení tabákových výrobků v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení, jakož i poplatků souvisejících s řízením, s upřesněním, že žalobce požádal o právní pomoc.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí, v rozsahu, v němž napadená rozhodnutí nedodržují povinnost uvést odůvodnění a neumožňují tedy žalobci pochopit dosah rozhodnutí přijatého ve vztahu k němu a zajistit obhajobu svých zájmů, jakož i soudu provést přezkum legality.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení smluv a všech právních pravidel týkajících se jejich použití, to znamená všech norem Evropské unie, a zejména Listiny základních práv Evropské unie a obecných zásad, jejichž dodržování je Unie povinna zajistit a v rámci kterých je chráněno právo k vlastní podobě, právo na respektování soukromého a rodinného života a právo na důstojnost.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/86

Žaloba podaná dne 30. září 2019 – FF v. Komise

(Věc T-654/19)

(2019/C 399/105)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: FF (zástupce: A. Fittante, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

určil, že Evropská komise porušila právo na ochranu cti, nedotknutelnosti osobní a rodinné sféry, jakož i právo na ochranu vlastní podoby a důstojnosti žalobce z důvodu, že nepovoleně použila jeho podobu na fotografii mezi fotografiemi použitými jako zdravotní varování na balení tabákových výrobků v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014

—	uložil okamžité ukončení používání sporné fotografie v Unii a nařídil stažení všech tabákových výrobků dostupných v prodeji v různých zařízeních oprávněných k takovému prodeji, které obsahují fotografii žalobce;

—	vyhradil žalobci právo přizpůsobit své návrhy na náhradu nemajetkové a majetkové újmy po vyhotovení znaleckého posudku, kterého se domáhá samostatnou žalobou a poté, co Evropská komise oznámí počet balení se spornou fotografií prodaných v Unii;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení, jakož i poplatků souvisejících s řízením, s upřesněním, že žalobce požádal o právní pomoc.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby se žalobce dovolává jediného žalobního důvodu, který vychází z porušení základních práv zakotvených Listinou základních práv Evropské Unie, která zajišťuje každé osobě právo na dodržování její důstojnosti a na respektování jejího soukromého a rodinného života.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/87

Žaloba podaná dne 27. září 2019 – Ferriera Valsabbia a Valsabbia Investimenti v. Komise

(Věc T-655/19)

(2019/C 399/106)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ferriera Valsabbia SpA (Odolo, Itálie), Valsabbia Investimenti SpA (Odolo) (zástupci: D. Slater, solicitor, G. Carnazza a D. Fosselard, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí v části, v níž se jich týká;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 266 SFEU, článku 14 a čl. 27 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1), a článků 11, 12 a 14 nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (Úř. věst. 2004, L 123, s. 18)

—

V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že Komise nezhojila porušení procesních pravidel vytknuté Soudním dvorem v rozsudku ze dne 21. září 2017, Ferriera Valsabbia, Valsabbia Investimenti a Alfa Acciai v. Komise (C-86/15 P a C-87/15 P, EU:C:2017:717), v návaznosti na který Komise přijala napadené rozhodnutí.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu a porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i z porušení článku 296 SFEU

—	V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že Komise konstatovala, že nemá pravomoc posuzovat možné porušení zásady přiměřené délky řízení.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení a nesprávného výkladu článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech a článků 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie, což vedlo k porušení zákona a překročení pravomoci.

—	V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že Komise fakticky porušila zásadu přiměřené délky řízení.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článku 296 SFEU, nesprávného a rozporného odůvodnění a zjevně nesprávného posouzení

—	V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že opětovné přijetí napadeného rozhodnutí je odůvodněno údajným vážením zájmů, kterých se řízení týká, avšak je zjevně nedostatečné a je rovněž stiženo řadou skutkových pochybení.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/89

Žaloba podaná dne 28. září 2019 – Feralpi v. Komise

(Věc T-657/19)

(2019/C 399/108)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Feralpi Holding SpA (Brescia, Itálie) (zástupci: G. Roberti a I. Perego, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	v plném rozsahu nebo zčásti zrušil rozhodnutí Komise v části, která se dotýká žalobkyně; nebo

—	zrušil nebo alespoň snížil částku pokuty, která byla uložena žalobkyni v tomto rozhodnutí;

—	případně prohlásil, že čl. 25 odst. 3 až 6 nařízení (ES) č. 1/2003 je protiprávní a nepoužitelný;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba je namířena proti rozhodnutí Komise ze dne 4. července 2019 C(2019) 4969 final o porušení článku 65 Smlouvy o ESUO (AT 37956 – (AT 37956 – Výztuže do betonu), oznámenému dne 18. července 2019.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod: Komise porušila článek 50 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

2.	Druhý žalobní důvod: Komise porušila články 41, 47 a 51 Listiny a článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách (dále jen „EÚLP“), jakož i povinnost uvést odůvodnění tím, že nezohlednila příliš dlouhou dobu řízení předtím, než potřetí přijala totéž rozhodnutí ukládající pokutu.

3.	Třetí žalobní důvod: Komise porušila články 41, 47 a 50 Listiny a článek 6 EÚLP, jakož i povinnost uvést odůvodnění tím, že kdyby zohlednila dobu a zvláštnosti řízení, potřetí by nepřijala rozhodnutí ukládající pokutu.

4.	Čtvrtý žalobní důvod: Komise porušila články 41 a 47 Listiny a článek 6 EÚLP, jakož i zásadu proporcionality a povinnost uvést odůvodnění tím, že při výkonu své diskreční pravomoci znovu přijmout rozhodnutí neprovedla správně vážení zájmů.

Pátý žalobní důvod: Komise porušila článek 41 Listiny, zásadu práva na obhajobu, jakož i článek 14 a čl. 27 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, a rovněž porušila články 11, 12 a 14 nařízení (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES tím, že slyšení v průběhu řízení nemohlo napravit protiprávnost, kterou Soudní dvůr zjistil v rozsudku ze dne 21. září 2017, Feralpi v. Komise (C-85/15 P, EU:C:2017:709).

6.	Šestý žalobní důvod: Komise porušila článek 65 ESUO a zásadu presumpce neviny tím, že nedodržela zásady týkající se důkazního břemene k určení toho, že žalobkyně se účastnila kartelové dohody v období 1989-1995.

7.	Sedmý žalobní důvod: Komise porušila článek 65 ESUO tím, že měla za to, že zjistila existenci komplexní, jednotné a trvající kartelové dohody, která trvala, pokud jde o žalobkyni, od roku 1989 do roku 2000.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/90

Žaloba podaná dne 25. září 2019 – Universität Bremen v. Komise a REA

(Věc T-660/19)

(2019/C 399/109)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Universität Bremen (Brémy, Německo) (zástupce: profesor C. Schmid)

Žalované: Evropská komise a Výkonná agentura pro výzkum (REA)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 16. července 2019 o zamítnutí nabídky č. 870693 (TenOpt) v rámci programu Horizon 2020 Framework Programme, Call: H2020-SC6-GOVERNANCE-2019;

—	uložil žalovaným náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobkyně uvádí, že napadené rozhodnutí porušuje její nárok na přezkum její žádosti o dotaci, jenž není zatížen nesprávným posouzením a který vyplývá ze zásady právního státu. Posouzení je konkrétně zatíženo následujícími nedostatky:

—	vycházení z nesprávného skutkového stavu, jinými slovy chybné převzetí podstatného obsahu žádosti o dotaci při posuzování;

—	nedodržení obecně platných hodnotících kritérií;

—	nerovné zacházení, svévole a úvahy, které s věcí nijak nesouvisí.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/91

Žaloba podaná dne 30. září 2019 – Cinkciarz.pl v. EUIPO (€$)

(Věc T-665/19)

(2019/C 399/110)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Cinkciarz.pl sp. z o.o. (Zielona Góra, Polsko) (zástupci: E. Skrzydło-Tefelska, právní poradkyně, a K. Gajek, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie €$ – Přihláška č. 13 839 998

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. července 2019, ve věci R 1345/2018–1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 94 odst. 1 první věty nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ve spojení s čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny základních práv Evropské unie;

—	Porušení čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 72 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/91

Žaloba podaná dne 30. září 2019 – Ferriere Nord v. Komise

(Věc T-667/19)

(2019/C 399/111)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ferriere Nord SpA (Osoppo, Itálie) (zástupci: W. Viscardini, G. Donà a B. Comparini, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

Zrušil na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodnutí Evropské komise ze dne 4. července 2019 C(2019) 4969 final – oznámené dne 18. července 2019 – kterým byla žalobkyni v řízení podle článku 65 Smlouvy o ESUO (AT.37.956 - kruhová ocel pro výztuž do betonu) uložena pokuta ve výši 2 237 000 eur;

2.	Podpůrně částečně zrušil rozhodnutí C(2019) 4969 final, a v důsledku toho snížil výši pokuty;

3.	V každém případě uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jedenáct žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu

—

Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že byly porušeny články 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie (Listina), článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP), články 14 a 27 nařízení 1/2003 a články 11, 12, 13, 14 nařízení 773/2004, jelikož slyšení ze dne 23. dubna 2018 nezhojilo porušení podstatných formálních náležitostí vytknuté Soudním dvorem v rozsudku vydaném dne 21. září 2017 ve věci C-88/15 P.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady ne bis in idem

—

Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že byl porušen článek 50 Listiny, jelikož navzdory tomu, že Soudní dvůr v rozsudku zrušil rozsudek Tribunálu – a v důsledku toho předchozí rozhodnutí Komise – z procesních důvodů, Tribunál již rozhodl o skutkových okolnostech zpochybňovaných Komisí. Komise tedy již nemohla přijmout nové rozhodnutí založené na stejných skutkových okolnostech.

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu, a tedy porušení povinnosti zajistit dodržování práva na řádnou správu a na přiměřenou délku řízení a z nedostatku odůvodnění

—	Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že ve světle článků 41 a 47 Listiny a článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech Komise náležitě neodůvodnila, a každopádně neprávem konstatovala, že nemá povinnost posuzovat přiměřenost délky řízení, a požádala o toto posouzení soud.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady přiměřené délky řízení, překročení pravomoci a porušení práva na obhajobu

—

Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že byly porušeny články 41 a 47 Listiny a článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech, jelikož Komise vykonala kontrolní a sankční pravomoc, kterou již neměla z důvodu nepřiměřené délky řízení, a to bez ohledu na zásah – ke kterému ve skutečnosti došlo – do práva na obhajobu vyplývající z této délky.

Pátý žalobní důvod vycházející z nedostatečného či nesprávného odůvodnění, překročení pravomoci, porušení zásady proporcionality, porušení článků 41 a 47 Listiny a článku 6 EÚLP

—	Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že Komise neprokázala, že má oprávněný zájem na opětovném přijetí rozhodnutí, jež je tedy výsledkem překročení pravomoci.

Šestý žalobní důvod vycházející z námitky protiprávnosti článku 25 nařízení 1/2003 vznesené na základě článku 277 SFEU a ze zániku kontrolní a sankční pravomoci

—	Žalobkyně namítá protiprávnost článku 25 nařízení 1/2003 z důvodu jeho rozporu se zásadami přiměřené délky řízení a proporcionality.

Sedmý žalobní důvod vycházející z částečné protiprávnosti rozhodnutí ze dne 4. července 2019, pokud jde o meritum vytýkaných jednání, a z porušení obecných zásad v oblasti důkazního břemene a in dubio pro reo

—	Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že některá jednání vytýkaná společnosti Ferriere Nord nepředstavují porušení hospodářské soutěže, a každopádně je Komise neprokázala.

Osmý žalobní důvod vycházející z protiprávnosti zvýšení pokuty z důvodu opakování protiprávního jednání pro porušení práva na obhajobu

—	Žalobkyně tvrdí, že zvýšení pokuty z důvodu opakování protiprávního jednání je protiprávní, jelikož v oznámení námitek, ani v žádném jiném následném aktu v řízení, které vedlo k opětovnému přijetí, neuvedla Komise tuto přitěžující okolnost, čímž tak zabránila žalobkyni hájit se v tomto bodě.

Devátý žalobní důvod vycházející z protiprávnosti zvýšení pokuty z důvodu opakování protiprávního jednání pro nadměrné uplynutí času a porušení zásady proporcionality

—

Žalobkyně v tomto bodě tvrdí, že i když by časová prodleva mezi konstatováním prvního protiprávního jednání a jednáním vytýkaným napadeným rozhodnutím nemusela být považována za nadměrnou, je třeba zohlednit, že v okamžiku opětovného přijetí napadeného rozhodnutí každopádně uplynulo třicet let od konstatování prvního protiprávního jednání.

10.

Desátý žalobní důvod vycházející z protiprávnosti zvýšení pokuty z důvodu opakování protiprávního jednání pro nadměrnou výši a nedostatek odůvodnění

—	Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že zvýšení sankce o 50 % z důvodu opakování protiprávního jednání není odůvodněné, i s ohledem na abnormální délku řízení.

11.

Jedenáctý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení při snižování pokuty z důvodu polehčující okolnosti

—	Žalobkyně má za to, že snížení výše pokuty, které jí bylo přiznáno z důvodu polehčující okolnosti, je nedostatečné, jelikož je nižší v poměru ke snížení přiznanému jinému podniku z téhož důvodu.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/93

Žaloba podaná dne 1. října 2019 – Ardagh Metal Beverage Holdings v. EUIPO (Zvuková ochranná známka)

(Věc T-668/19)

(2019/C 399/112)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ardagh Metal Beverage Holdings GmbH & Co. KG (Bonn, Německo) (zástupce: S. Abrar, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Zvuková ochranná známka Evropské unie – Přihláška č. 17 912 475

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. července 2019, ve věci R 530/2019-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v průběhu odvolacího řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Zkreslování skutečností [porušení čl. 72 odst. 2 a čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001];

—	Porušení povinnosti uvést odůvodnění [čl. 72 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001];

—	Opominutí relevantní judikatury;

—	Porušení čl. 72 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 72 odst. 2 a čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení práva být vyslechnut [čl. 72 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001].

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/94

Žaloba podaná dne 2. října 2019 – Novomatic v. EUIPO - Brouwerij Haacht (PRIMUS)

(Věc T-669/19)

(2019/C 399/113)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Novomatic AG (Gumpoldskirchen, Rakousko) (zástupce: W. Mosing, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Brouwerij Haacht NV (Boortmeerbeek, Belgie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie „PRIMUS“ – Přihláška č. 14 712 723

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. července 2019, ve věci R 2528/2018-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a další účastnici řízení před EUIPO v případě, že se zúčastní písemné části řízení, že ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené žalobkyní v řízení před Tribunálem a v odvolacím řízení před EUIPO.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení zásadních procesních náležitostí, a to konkrétně požadavku na dokazování z hlediska právní jistoty;

—	porušení zásady legitimního očekávání;

—	porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 207/2009;

—	porušení čl. 7 odst. 2 písm. b) nařízení Komise (EU) v přenesené pravomoci 2018/625.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/95

Žaloba podaná dne 1. října 2019 – FG v. Parlament

(Věc T-670/19)

(2019/C 399/114)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: FG (zástupkyně: L. Levi a M. Vandenbussche, advokátky)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil tuto žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

a z toho důvodu:

—	zrušil rozhodnutí o zamítnutí jeho kandidatury a rozhodnutí jmenovat [důvěrné] (1) na pozici [důvěrné];

—	v případě potřeby zrušil rozhodnutí ze dne 21. června 2019 o zamítnutí jeho stížnosti;

—	rozhodl o náhradě vzniklé majetkové újmy popsané v žalobě;

—	přiznal ex aequo et bono částku ve výši 10 000 eur jako předběžnou náhradu vzniklé nemajetkové újmy;

—

v rámci organizačních procesních opatření uložil žalovanému předložit:

—	úplné znění zápisu z pohovoru a doporučení připraveného Konzultačním výborem;

—	seznam témat pohovoru s uchazeči;

—	seznam kritérií pro hodnocení zásluh používaný Konzultačním výborem a případně OOJ;

—	protokol z jednání týkajícího se rozhodnutí o výběru uchazeče;

—	uložil žalovanému náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění.

Druhý žalobní důvod vychází z protiprávnosti rozhodnutí ze dne 16. května 2000 a článku 6 oznámení o výběrovém řízení, jelikož jimi byly porušeny zásada dobré správy, zásada právní jistoty, zákaz diskriminace a článek 27 služebního řádu úředníků Evropské unie. Výběrové řízení v tomto případě v každém případě proběhlo ze stejných důvodů řádně.

—	Zaprvé, OOJ nepředal výboru úplné oznámení, pokud jde o zásluhy uchazečů při rozhodování o jmenování a tedy při výběru uchazeče. To dále znamená, že výbor ani OOJ zásluhy nezhodnotily objektivně a transparentně na základě předem určených kritérií (která měla být tím spíše oznámena).

—

Zadruhé, doporučení k zápisu z pohovoru není nijak konkretizováno. Výbor pouze připravil zápis z pohovoru, avšak rozhodnutí ze dne 16. května 2000 nepočítá s tím, že výbor při pohovorech bude porovnávat zásluhy. Rozhodnutí ze dne 16. května 2000 rovněž neupřesňuje, že musí OOJ za tímto účelem zvolit kritéria tím spíše, že podle všeho neměl k dispozici kritéria zvolená výborem, pokud tedy vůbec existovala.

—	Zatřetí, rozhodnutí ze dne 16. května 2000 neupřesňuje, že OOJ má k dispozici složky uchazečů. Ačkoli žalovaný tvrdí, že personál měl k dispozici osobní složky uchazečů, netvrdí, že se tento s nimi, a konkrétně se složkou žalobce, skutečně seznámil.

—	Začtvrté, rozhodnutí ze dne 16. května 2000 neupřesňuje, že budou uchazečům oznámena kritéria určená výborem a OOJ za účelem posouzení a porovnání zásluh.

Třetí žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení a porušení zájmu služby. Žalobce tvrdí, že OOJ jmenováním [důvěrné] na pozici [důvěrné] zjevně pochybil, jak co se týče dodržení podmínek oznámení o výběrovém řízení, tak porovnání zásluh [důvěrné] a žalobce. OOJ taktéž jednal zjevně v rozporu se zájmem služby.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení objektivity a nestrannosti, článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a zneužití pravomoci ve vztahu k napadeným rozhodnutím.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti postupovat s řádnou péčí.

(1) Důvěrné údaje vypuštěny.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/97

Žaloba podaná dne 2. října 2019 – Companhia de Seguros Índico v. Komise

(Věc T-672/19)

(2019/C 399/115)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Companhia de Seguros Índico, S.A. (Maputo, Mosambik) (zástupci: R. Oliveira a J. Schmid Moura, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí přijaté Evropskou komisí dne 18. července 2019;

—	uložil Komisi, aby nesla vlastní náklady řízení a nahradila náklady řízení vynaložené žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení zásady dobré víry a zákazu zneužití práva.

Vymáhání záruk poskytnutých žalobkyní ze strany Gabinete do Ordenador Nacional para a Cooperação entre a República de Moçambique e a EU (úřad vnitrostátní schvalující osoby pro spolupráci mezi Mosambickou republikou a EU, dále jen „GON“), které je základem tohoto sporu a které vyústilo v přijetí rozhodnutí Komise napadeného touto žalobou, je ve zjevném rozporu se zásadou dobré víry a představuje jednoznačné zneužití práva. Neuhrazení záruk ze strany žalobkyně, které GON vymáhal v rozporu s právem, vedlo Evropskou komisi k přijetí napadeného rozhodnutí, kterým se žalobkyně na dobu tří let vylučuje z účasti v zadávacích řízeních na veřejné zakázky upravených nařízením Rady (EU) 2018/1877 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046, resp. z jejího výběru za účelem vynakládání finančních prostředků Unie, a to z důvodu údajného vážného profesního pochybení a údajných závažných pochybení v rámci plnění veřejné zakázky financované z obecného rozpočtu Unie.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 106 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012.

Napadené rozhodnutí musí být zrušeno v důsledku toho, že se Evropská komise dopustila zjevně nesprávné „předběžné právní kvalifikace“ jednání žalobkyně, neboť:

—	jednání žalobkyně nelze kvalifikovat jako „vážné profesní pochybení“ ve smyslu čl. 106 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a

—	jednání žalobkyně nelze kvalifikovat jako „závažná pochybení v rámci plnění veřejné zakázky financované z rozpočtu“ ve smyslu čl. 106 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 106 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012.

Napadené rozhodnutí musí být zrušeno v důsledku toho, že Evropská komise porušila zásadu proporcionality, takže vyloučení žalobkyně je nepřiměřené.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/98

Žaloba podaná dne 2. října 2019 – Polfarmex v. EUIPO - Kaminski (SYRENA)

(Věc T-677/19)

(2019/C 399/116)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Polfarmex S.A. (Kutno, Polsko) (zástupkyně: B. Matusiewicz Kulig, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Arkadiusz Kaminski (Etobicoke, Ontario, Kanada)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Další účastník v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie SYRENA – Ochranná známka Evropské unie č. 9 262 767

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. července 2019, ve spojených věcech R 1861/2018 2 a R 1840/2018 2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž je sporná ochranná známka ponechána pro výrobky „automobily“ ve třídě 12;

změnil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž byla sporná ochranná známka v plném rozsahu zrušena, včetně pro výrobky „automobily“ ve třídě 12, kvůli chybějícímu řádnému užívání;

—	podpůrně vrátil věc EUIPO;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 94 odst. 1 a čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/101 ve spojení odstavcem 42 preambule tohoto nařízení a čl. 55 odst. 1 nařízení Komise (EU) v přenesené pravomoci;

—	Porušení čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001;

—	Porušení čl. 18 odst. 1, čl. 58 odst. 1 písm. a) a čl. 58 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001ve spojení s čl. 94 odst. 1, čl. 95 odst. 1 a odstavcem 42 preambule tohoto nařízení a čl. 55 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2018/625 v přenesené pravomoci;

—	Porušení čl. 58 odst. 2 a čl. 64 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001;

—	Porušení čl. 94 odst. 1 a čl. 64 odst. 1 a odstavce 42 preambule nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/99

Žaloba podaná dne 4. října 2019 – Health Product Group v. EUIPO - Bioline Pharmaceutical (Enterosgel)

(Věc T-678/19)

(2019/C 399/117)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Health Product Group sp. z o.o. (Varšava, Polsko) (zástupce: M. Kondrat, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Bioline Pharmaceutical AG (Baar, Švýcarsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie slovní ochranné známky Enterosgel – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 896 788

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. srpna 2019, ve věci R 482/2018–4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil náhradu nákladů řízení v souladu s návrhovými žádáními žalobkyně.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/100

Žaloba podaná dne 4. října 2019 – Argyraki v. Komise

(Věc T-679/19)

(2019/C 399/118)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Vassilia Argyraki (Brusel, Belgie) (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků ze dne 30. listopadu 2018 o způsobu výpočtu jejích nároků na důchod a obecně o použití pravidel služebního řádu týkajících se nároků na důchod v případě žalobkyně při jejím odchodu do důchodu;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby proti shora uvedenému rozhodnutí Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že nebyla respektována ponaučení vyplývající z judikatury Torné (rozsudek ze dne 14. prosince 2018, Torné v. Komise, T-128/17, EU:T:2018:969),

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článků 21 a 22 přílohy XIII služebního řádu úředníků Evropské unie,

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z nerovného zacházení.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/100

Žaloba podaná dne 7. října 2019 – Euroapotheca v. EUIPO - General Nutrition Investment (GNC LIVE WELL)

(Věc T-686/19)

(2019/C 399/119)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Euroapotheca UAB (Vilnius, Litva) (zástupci: R. Žabolienė a E. Saukalas, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: General Nutrition Investment Co. (Wilmington, Delaware, Spojené státy americké)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie GNC LIVE WELL – Ochranná známka Evropské unie č. 940 981

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. července 2019 ve věci R 2189/2018-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/101

Žaloba podaná dne 8. října 2019 – inMusic Brands v. EUIPO - Equipson (Marq)

(Věc T-687/19)

(2019/C 399/120)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: inMusic Brands, Inc. (Cumberland, Rhode Island, Spojené státy) (zástupce: D. Rose, Solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Equipson, SA (Silla, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „Marq“ – Ochranná známka Evropské unie č. 14 585 699

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. července 2019, ve věci R 1759/2018-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil v plném rozsahu a zachoval zápis ve vztahu k příslušným výrobkům;

—	uložil EUIPO a další účastnici řízení před odvolacím senátem, že ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady, které žalobkyně vynaložila v řízení před Tribunálem, odvolacím senátem a zrušovacím oddělením.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 60 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

25.11.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 399/102

Žaloba podaná dne 9. října 2019 – FI v. Komise

(Věc T-694/19)

(2019/C 399/121)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: FI (zástupce: F. Moyse, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 8. března 2019, rozhodnutí ze dne 1. dubna 2019 a rozhodnutí ze dne 12. srpna 2019;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce na podporu žaloby, kterou podal proti rozhodnutím Komise ze dne 8. března, 1. dubna a 12. srpna 2019, kterými mu byl odepřen pozůstalostní důchod, předkládá čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z námitky protiprávnosti článků 18 až 20 přílohy VIII služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“), která plyne z porušení zásady rovného zacházení a diskriminace na základě věku, povahy právního vztahu společného života a postižení.

Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení při uplatnění článků 18 a 20 přílohy VIII služebního řádu, neboť Komise měla tyto články vyložit v tom smyslu, že se týkají společného života manželského páru, ať již tento pár uzavřel manželství, registrované partnerství nebo žije ve volném svazku.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného výkladu pojmu manžel či manželka ve smyslu režimu použitelného na pozůstalostní důchod, neboť vývoj západní společnosti vyžaduje široký výklad tohoto pojmu.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení plynoucího z nezohlednění konkrétní situace žalobce. Žalobce v tomto ohledu uvádí, že se svou manželkou žil více než devatenáct let a že jejich manželství trvalo čtyři roky sedm měsíců a osm dní.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 399

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 62 25. listopadu 2019

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2019/C 399/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1