31.10.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 370/1

SDĚLENÍ KOMISE

Odpovídající hodnoty finančních limitů podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, 2014/24/EU, 2014/25/EU a 2009/81/ES

(Text s významem pro EHP)

(2019/C 370/01)

Odpovídající hodnoty finančních limitů v národních měnách jiných než euro podle směrnic 2014/23/EU (1) , 2014/24/EU (2) , 2014/25/EU (3) a 2009/81/ES (4) jsou tyto:

80 000 EUR	BGN	nový bulharský lev	156 464
	CZK	česká koruna	2 054 080
	DKK	dánská koruna	596 408
	GBP	libra šterlinků	70 778
	HRK	chorvatská kuna	594 576
	HUF	maďarský forint	25 484 800
	PLN	nový polský zlotý	341 544
	RON	nový rumunský leu	374 040
	SEK	švédská koruna	821 512

139 000 EUR	BGN	nový bulharský lev	271 856
	CZK	česká koruna	3 568 964
	DKK	dánská koruna	1 036 259
	GBP	libra šterlinků	122 976
	HRK	chorvatská kuna	1 033 076
	HUF	maďarský forint	44 279 840
	PLN	nový polský zlotý	593 433
	RON	nový rumunský leu	649 895
	SEK	švédská koruna	1 427 377

214 000 EUR	BGN	nový bulharský lev	418 541
	CZK	česká koruna	5 494 664
	DKK	dánská koruna	1 595 391
	GBP	libra šterlinků	189 330
	HRK	chorvatská kuna	1 590 491
	HUF	maďarský forint	68 171 840
	PLN	nový polský zlotý	913 630
	RON	nový rumunský leu	1 000 557
	SEK	švédská koruna	2 197 545

428 000 EUR	BGN	nový bulharský lev	837 082
	CZK	česká koruna	10 989 328
	DKK	dánská koruna	3 190 783
	GBP	libra šterlinků	378 660
	HRK	chorvatská kuna	3 180 982
	HUF	maďarský forint	136 343 680
	PLN	nový polský zlotý	1 827 260
	RON	nový rumunský leu	2 001 114
	SEK	švédská koruna	4 395 089

750 000 EUR	BGN	nový bulharský lev	1 466 850
	CZK	česká koruna	19 257 000
	DKK	dánská koruna	5 591 325
	GBP	libra šterlinků	663 540
	HRK	chorvatská kuna	5 574 150
	HUF	maďarský forint	238 920 000
	PLN	nový polský zlotý	3 201 975
	RON	nový rumunský leu	3 506 625
	SEK	švédská koruna	7 701 675

1 000 000 EUR	BGN	nový bulharský lev	1 955 800
	CZK	česká koruna	25 676 000
	DKK	dánská koruna	7 455 100
	GBP	libra šterlinků	884 720
	HRK	chorvatská kuna	7 432 200
	HUF	maďarský forint	318 560 000
	PLN	nový polský zlotý	4 269 300
	RON	nový rumunský leu	4 675 500
	SEK	švédská koruna	10 268 900

5 350 000 EUR	BGN	nový bulharský lev	10 463 530
	CZK	česká koruna	137 366 600
	DKK	dánská koruna	39 884 785
	GBP	libra šterlinků	4 733 252
	HRK	chorvatská kuna	39 762 270
	HUF	maďarský forint	1 704 296 000
	PLN	nový polský zlotý	22 840 755
	RON	nový rumunský leu	25 013 925
	SEK	švédská koruna	54 938 615

(1) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.

(2) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(3) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.

(4) Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.

31.10.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 370/9

Rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

ze dne 1. října 2019

o prováděcích pravidlech týkajících se ochrany osobních údajů Evropskou službou pro vnější činnost a uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725

(2019/C 370/05)

VYSOKÁ PŘEDSTAVITELKA UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (1) („rozhodnutí Rady o ESVČ“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (2) (dále jen „nařízení“), a zejména na články 43, 44 a 45 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Posílená odpovědnost správců údajů stanovená v nařízení vyžaduje přijetí nového prováděcího rozhodnutí, které nahradí rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku PROC HR(2011) 016 ze dne 8. prosince 2011 o pravidlech týkajících se ochrany údajů v rámci ESVČ.

(2)	Je třeba jasně stanovit úlohu pověřence pro ochranu osobních údajů a odpovědnost správce údajů v rámci Evropské služby pro vnější činnost a přizpůsobit je požadavkům nařízení,

ROZHODLA TAKTO:

ODDÍL 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. V souladu s čl. 45 odst. 3 nařízení stanovuje toto rozhodnutí úkoly, povinnosti a pravomoci pověřence pro ochranu osobních údajů v rámci ESVČ.

2. Toto rozhodnutí také dále specifikuje vnitřní postupy a odpovědnost správců a zpracovatelů údajů, stejně jako úlohu, úkoly a povinnosti koordinátorů ochrany údajů a korespondentů pro ochranu údajů, zejména podle článků 26 a 29 nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí, a aniž jsou dotčeny definice stanovené nařízením, se rozumí:

a)	„správcem údajů“ ESVČ nebo její organizační složky, včetně delegací EU, které, ať už samostatně nebo společně s ostatními, určují účely a způsoby zpracování osobních údajů;

b)	„zástupcem správce údajů“ členové vedení ESVČ nebo vedoucí jejích organizačních složek, kteří dohlíží na složky správce údajů zmíněné v písmenu a) výše a kteří nesou odpovědnost za zpracování osobních údajů;

c)	„správcem v přenesené působnosti“ služba či zaměstnanci v rámci organizační složky správce údajů, kteří jsou pověřeni řízením činnosti zpracování osobních údajů;

„společnými správci“ dvě či více organizačních složek, které společně určují účely a způsoby zpracování osobních údajů a úlohy a povinnosti správců, včetně jejich povinností ve vztahu k výkonu práv subjektu údajů, zejména v případě, kdy ESVČ spravuje zpracování společně s jinými orgány, institucemi a jinými subjekty EU či jakýmikoli jinými subjekty.

e)	„pověřencem pro ochranu osobních údajů“ zaměstnanec ESVČ, který je ze strany ESVČ v souladu s článkem 43 nařízení pověřen poskytovat správcům údajů podporu, informace a poradenství;

f)	„koordinátorem ochrany údajů a korespondentem pro ochranu údajů“ (dále společně též jen „koordinátor ochrany údajů“) zaměstnanci ESVČ v jejím ústředí a v delegacích EU, kteří jsou pověřeni poskytováním pomoci jejich správcům údajů v záležitostech spojených s ochranou osobních údajů;

g)	„zpracovatelem“ subjekt v rámci ESVČ nebo mimo ni, který zpracovává osobní údaje jménem správce údajů;

h)	„oznámeními o ochraně osobních údajů“ oznámení, např. prohlášení o ochraně soukromí, jimiž správce údajů poskytuje informace subjektům údajů podle článků 15 a 16 nařízení;

i)	„zaměstnanci ESVČ“ v souladu s článkem 6 rozhodnutí Rady o ESVČ úředníci a ostatní zaměstnanci EU pracující pro ESVČ, včetně personálu diplomatických služeb členských států EU, vyslaných národních odborníků a stážistů.

ODDÍL 2

POVĚŘENEC PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Článek 3

Jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů

1. Generální tajemník ESVČ jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů z řad zaměstnanců ESVČ, a to v souladu s článkem 43 nařízení, a zaregistruje jej u evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EIOÚ“).

2. Kromě požadavků čl. 43 odst. 3 nařízení musí mít pověřenec pro ochranu osobních údajů dobré znalosti útvarů ESVČ, jejich struktury, informačních systémů, správních pravidel a postupů. Pověřenec pro ochranu osobních údajů musí mít odborné znalosti v oblasti ochrany osobních údajů, dobrý úsudek a schopnost zachovávat nestranný a objektivní postoj v souladu se služebním řádem.

3. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je jmenován na dobu pěti let a lze jej jmenovat opakovaně.

4. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může být odvolán z funkce pouze se souhlasem EIOÚ, přestane-li splňovat podmínky požadované pro její výkon.

5. Pověřenec pro ochranu osobních údajů administrativně spadá pod generálního tajemníka.

6. Kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů se zveřejňují na intranetu ESVČ a na webových stránkách ESVČ pro veřejnost a sdělují se evropskému inspektorovi ochrany údajů.

Článek 4

Postavení pověřence pro ochranu osobních údajů

1. Pověřenec pro ochranu osobních údajů jedná nezávisle a ve spolupráci s EIOÚ. ESVČ nedává pověřenci pro ochranu osobních údajů žádné pokyny ohledně vykonávání jeho úkolů.

2. Pověřenec pro ochranu osobních údajů nesmí být za plnění svých úkolů propuštěn ani sankcionován.

3. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je informován o všech stycích s externími stranami týkajících se provádění nařízení a tohoto rozhodnutí, zejména pokud jde o jakýkoli styk s EIOÚ a členy sítě pověřenců pro ochranu osobních údajů v orgánech, institucích a jiných subjektech EU.

4. Subjekty údajů se mohou obracet na pověřence pro ochranu osobních údajů ohledně jakékoli záležitosti související se zpracováním jejich osobních údajů nebo s výkonem práv podle nařízení.

5. Správce údajů, jeho zástupce, Výbor zaměstnanců a všichni zaměstnanci mohou pověřence pro ochranu osobních údajů konzultovat přímo, aniž by využívali oficiální cesty, ohledně jakékoli záležitosti týkající se výkladu nebo uplatňování nařízení. Nikomu nesmí být na újmu, že pověřence pro ochranu osobních údajů upozornil na jakoukoli záležitost.

Článek 5

Úkoly pověřence pro ochranu osobních údajů

Pověřenec pro ochranu osobních údajů:

a)	je konzultován ohledně všech záležitostí týkajících se ochrany osobních údajů;

b)	poskytuje pokyny a aktivně radí složkám ESVČ a jejich dodavatelům provádějícím činnosti zpracování osobních údajů, jak provádět nařízení a toto rozhodnutí, včetně konzultací ohledně oznámení o porušení zabezpečení osobních údajů, posouzení dopadu a nutnosti předchozí konzultace s EIOÚ;

c)	udržuje pravidelný kontakt se správci údajů za účelem sledování souladu v oblasti ochrany údajů a podporuje je při plnění jejich úkolů, zejména s cílem podílet se na přípravě a zveřejňování oznámení o ochraně osobních údajů a odpovědích na žádosti subjektů údajů;

d)	udržuje pravidelný kontakt s koordinátory ochrany údajů v ústředí ESVČ a v delegacích EU a řídí síť koordinátorů ochrany údajů v rámci ESVČ;

e)	zvyšuje obecné povědomí o ochraně osobních údajů, organizuje školení a informační schůzky;

f)	spolupracuje s pověřenci pro ochranu osobních údajů v rámci jiných orgánů, institucí a jiných subjektů EU, zejména formou výměny zkušeností a osvědčených postupů;

g)	vede centrální rejstřík činností zpracování údajů prováděných ESVČ na základě záznamů vytvářených správci údajů v souladu s článkem 31 nařízení a zajišťuje jeho veřejnou dostupnost;

h)	pomáhá zajistit zastoupení vysokého představitele nebo ESVČ na mezinárodní úrovni ve všech záležitostech souvisejících s ochranou osobních údajů.

Článek 6

Pravomoci

Pověřenec pro ochranu osobních údajů při provádění svých úkolů:

a)	má vždy přístup k osobním údajům zpracovávaným složkami ESVČ a jejich dodavateli a do všech úřadů a středisek pro zpracování údajů a ke všem datovým nosičům;

b)	poskytuje své stanovisko orgánu oprávněnému ke jmenování před přijetím jakéhokoli rozhodnutí v záležitostech týkajících se uplatňování ustanovení o ochraně údajů;

c)	může navrhovat správní opatření a vydávat obecná doporučení ohledně vhodného uplatňování nařízení a tohoto rozhodnutí;

d)	může dávat vedení ESVČ, jejím zaměstnancům a jakýmkoli příslušným vnějším stranám doporučení pro praktické vylepšení ochrany údajů;

e)	může vyšetřovat záležitosti týkající se ochrany údajů, a kromě osoby, která o prošetření požádala nebo podala stížnost, může výsledek šetření nahlásit správci údajů a jakémukoli příslušnému členovi vedení ESVČ;

f)	může vytvářet šablony a vnitřní postupy, pokyny či politiky, které slouží jako pokyny pro správce a zpracovatele údajů;

g)	může využívat služeb externích odborníků, včetně IT specialistů;

h)	může orgán ESVČ oprávněný ke jmenování upozornit na to, že některý zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající z nařízení a z tohoto rozhodnutí, a navrhnout zahájení správního šetření;

i)	může vydávat interní pokyny ohledně ochrany osobních údajů (pokyny pověřence pro ochranu osobních údajů), které budou zohledňovány při zpracovávání osobních údajů.

Článek 7

Zdroje

1. Pověřenec pro ochranu osobních údajů má k dispozici dostatečný počet zaměstnanců a prostředky nezbytné k plnění úkolů uvedených v článku 5 tohoto rozhodnutí.

2. Všichni zaměstnanci ESVČ jsou pověřenci pro ochranu osobních údajů nápomocni při plnění úkolů uvedených v článku 5 tohoto rozhodnutí, zejména pak správci a zpracovatelé údajů poskytují požadované informace o činnostech zpracování osobních údajů a přístupu k osobním údajům a připravují návrhy odpovědí na žádosti subjektů údajů vykonávajících svá práva na přístup k osobním údajům nebo na jejich opravu a výmaz, které jsou doručeny pověřenci pro ochranu osobních údajů, ale týkají se činností zpracování údajů, za které odpovídá správce údajů.

3. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může mít podle potřeby k dispozici zástupce nebo asistenta pověřence pro ochranu osobních údajů a také administrativní pracovníky a službu sekretariátu. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může také využívat jiné složky ESVČ či smluvní subjekty a externí odborníky.

4. Zástupce či asistent pověřence pro ochranu osobních údajů je po svém jmenování nápomocen pověřenci pro ochranu osobních údajů při plnění jeho úkolů a může jej zastupovat v případě jeho nepřítomnosti. Články 4, 5 a 6 tohoto rozhodnutí se vztahují i na zástupce nebo asistenta pověřence pro ochranu osobních údajů.

5. Pověřenec pro ochranu osobních údajů má k dispozici odpovídající prostory, kde je možné zaručit zabezpečení a důvěrnost informací, včetně osobních údajů, a kde lze zajistit náležité uskladnění a archivaci údajů a dokumentů.

6. Pověřenec pro ochranu osobních údajů má k dispozici elektronický nástroj, s jehož pomocí může i) spravovat záznamy o činnostech zpracování osobních údajů v souladu s článkem 31 nařízení, a ii) uchovávat oznámení o ochraně osobních údajů, oznámení o porušení zabezpečení osobních údajů, posouzení dopadu v oblasti ochrany osobních údajů, žádosti subjektů údajů a záznamy o předávání údajů.

7. ESVČ podporuje pověřence pro ochranu osobních údajů při zachovávání a rozšiřování jejich odborných znalostí, mj. umožněním účasti na interinstitucionálních či externích školicích kurzech, konferencích nebo akcích souvisejících s ochranou osobních údajů a na setkáních a školeních pořádaných EIOÚ a sítí pověřenců pro ochranu osobních údajů v orgánech, institucích a jiných subjektech EU.

ODDÍL 3

SUBJEKTY ZAPOJENÉ DO POSTUPŮ SOUVISEJÍCÍCH S OCHRANOU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Článek 8

Správci a zpracovatelé údajů

1. Pověření správci a zástupci správců a zpracovatelů nesou jménem správce údajů odpovědnost za zajištění toho, aby všechny činnosti zpracování spadající do jejich kompetence byly v souladu s nařízením, zejména s jeho článkem 26, a s ustanoveními tohoto rozhodnutí. Mohou podle potřeby svěřit úkoly v oblasti zpracování údajů zaměstnancům ESVČ pracujícím v rámci jejich působnosti nebo smluvním subjektům, a to v souladu s článkem 29 nařízení.

2. Správci údajů zejména musí:

a)	být odpovědní, zajistit a prokázat, že zpracování probíhá v souladu s nařízením a s tímto rozhodnutím;

b)	zaznamenávat veškeré činnosti zpracování a jakékoli podstatné změny stávajících činností zpracování;

c)	zajistit informování subjektů údajů o zpracování jejich osobních údajů v souladu s články 15 a 16 nařízení tak, že zpřístupní oznámení o ochraně osobních údajů;

d)	spolupracovat s pověřencem pro ochranu osobních údajů a s EIOÚ, zejména formou poskytování informací v reakci na jejich žádosti do 14 kalendářních dní od data žádosti;

e)	informovat pověřence pro ochranu osobních údajů v případě, že je ke zpracování osobních údajů jménem správce údajů využit dodavatel;

f)	jmenovat koordinátory ochrany údajů, být jim nápomocni při plnění jejich povinností a informovat pověřence pro ochranu osobních údajů o jakékoli změně ve funkci koordinátora ochrany údajů nebo v jejím obsazení;

konzultovat pověřence pro ochranu osobních údajů ohledně souladu činností zpracování s nařízením a s tímto rozhodnutím. Mohou konzultovat pověřence pro ochranu údajů či jiné odborníky ohledně otázek týkajících se důvěrnosti, dostupnosti a integrity činností zpracování osobních údajů a bezpečnostních opatření přijatých v souladu s článkem 33 nařízení.

3. Správci údajů mohou v souladu s ustanoveními nařízení využívat jako zpracovatele jiné složky ESVČ nebo smluvní subjekty, pokud ve svých záznamech dokumentují, kdo zpracovatelé jsou, a uvádějí v nich úkoly jim svěřené a přijatá bezpečnostní opatření.

4. Správce údajů zajistí, aby byl pověřenec pro ochranu údajů neprodleně informován:

a)	o všech problémech, které mají nebo mohou mít dopady na ochranu osobních údajů;

b)	o veškerých sděleních a rozhodnutích vedení ESVČ ve vztahu k uplatňování nařízení, zejména veškerých kontaktech s EIOÚ.

Článek 9

Koordinátor ochrany údajů a korespondent pro ochranu údajů

1. V závislosti na jejich velikosti a na typu zpracovávaných osobních údajů mají organizační složky ESVČ ustanoveny koordinátory ochrany údajů, kteří fungují jako kontaktní místa pro ochranu osobních údajů. Každé výkonné ředitelství nebo ředitelství v ústředí ESVČ a každá delegace EU jmenuje koordinátora ochrany údajů nebo korespondenta pro ochranu údajů. Všechny útvary, které pravidelně zpracovávají velké množství osobních údajů, zvláštní kategorie údajů nebo citlivé osobní údaje, jejichž zpracování představuje vysoké riziko, by také měly jmenovat vlastního koordinátora ochrany údajů. Funkce koordinátora ochrany údajů by měla být přiřazena zaměstnanci, který má ve své pozici přehled o činnostech složky.

2. Koordinátoři ochrany údajů musí mít nezbytné dovednosti a získat znalosti o ochraně údajů. Je jim poskytnuto úvodní školení o ochraně údajů a mohou se zúčastnit informačních schůzek a setkání sítě koordinátorů ochrany osobních údajů.

3. Koordinátor ochrany údajů:

a)	pomáhá správcům údajů dodržovat jejich povinnosti, aniž by byla dotčena působnost pověřence pro ochranu osobních údajů;

b)	usnadňuje komunikaci mezi pověřencem pro ochranu osobních údajů a správci údajů;

c)	je v rámci své služby kontaktní osobou pro záležitosti týkající se ochrany osobních údajů a je ve styku s pověřencem pro ochranu osobních údajů;

d)	informuje a podporuje své kolegy v záležitostech souvisejících se zpracováním osobních údajů;

e)	předává zaměstnancům informace o osvětových akcích a školeních;

f)	ve spolupráci s pověřencem pro ochranu osobních údajů vytváří a aktualizuje přehled stávajících a nových činností zpracování osobních údajů;

g)	kontaktuje a upozorňuje pověřence pro ochranu osobních údajů v souvislosti s jakýmikoli osobními údaji zpracovávanými v rámci služby;

h)	pomáhá při identifikaci příslušných pověřených správců a zpracovatelů údajů;

i)	vytváří záznamy ve své oblasti odbornosti;

j)	podporuje správce údajů při zřizování a kontrole záznamů a vytváření oznámení o ochraně osobních údajů;

k)	podílí se na ověřeních souladu a posouzeních dopadu;

l)	zajišťuje, aby příslušná oznámení o ochraně osobních údajů byla zveřejněna a v rámci jeho služby správně používána;

m)	upozorňuje pověřence pro ochranu osobních údajů na veškerá porušení zabezpečení osobních údajů;

n)	připravuje ve spolupráci s pověřencem pro ochranu osobních údajů odpovědi na žádosti subjektů údajů vykonávajících svá práva, řeší stížnosti a dotazy týkající se činností zpracování údajů v rámci jeho služby.

4. Koordinátor ochrany údajů má právo získat nezbytné informace potřebné k určení činností zpracování osobních údajů a konzultovat pověřence pro ochranu osobních údajů jménem své služby. Toto právo nezahrnuje právo na přístup k osobním údajům zpracovávaným v rámci působnosti správce údajů.

Článek 10

Orgán oprávněný ke jmenování

Orgán oprávněný ke jmenování konzultuje pověřence pro ochranu osobních údajů ohledně jakékoli žádosti nebo stížnosti podle článku 90 služebního řádu ve vztahu k uplatňování nařízení.

Článek 11

Zaměstnanci ESVČ

1. Všichni zaměstnanci ESVČ uplatňují pravidla důvěrnosti a bezpečnosti pro zpracovávání osobních údajů, jak jsou stanovena v článcích 33, 34 a 35 nařízení. Žádný zaměstnanec ESVČ s přístupem k osobním údajům nezpracovává údaje jinak než podle pokynů správců údajů.

2. Pokud potřebuje jakýkoli zaměstnanec ESVČ zpracovávat osobní údaje, nahlásí to svému přímému nadřízenému, aby správci údajů mohli toto zpracování dokumentovat ve svých záznamech o ochraně údajů a připravit potřebná oznámení o ochraně osobních údajů.

3. Jakýkoli zaměstnanec ESVČ může pověřenci pro ochranu osobních údajů podat žádost nebo sdělit obavu, včetně případů údajného porušení bezpečnosti údajů, nebo podat stížnost EIOÚ týkající se údajného porušení ustanovení nařízení nebo tohoto rozhodnutí, aniž by o tom musel informovat své nadřízené.

4. Pokud kterýkoli zaměstnanec dojde k názoru, že třetí země, území nebo jedna či více určitých oblastí ve třetí zemi, případně mezinárodní organizace nezajišťuje náležitou úroveň ochrany ve smyslu čl. 45 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (3) nebo čl. 36 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (4), upozorní na to pověřence pro ochranu osobních údajů.

ODDÍL 4

OPATŘENÍ A POSTUPY

Článek 12

Bezpečnostní opatření a záměrná a standardní ochrana osobních údajů

1. Mezi záruky a technická a organizační opatření v zájmu prevence porušení zabezpečení údajů, jejich úniku nebo neoprávněného zpřístupnění patří:

a)	náležité vymezení úloh, odpovědnosti a procedurálních kroků;

b)	zabezpečené elektronické prostředí, které brání nezákonnému nebo náhodnému přístupu k elektronickým údajům nebo jejich předání neoprávněným osobám pomocí bezpečnostních opatření integrovaných v různých používaných IT aplikacích;

c)	bezpečné zpracování a uchovávání dokumentů na papíře;

d)	elektronický a fyzický přístup pouze pro oprávněné zaměstnance s individuálně udělovanými přístupovými právy.

2. Před navržením činností zpracování údajů zavedou správci údajů záměrnou a standardní ochranu osobních údajů, jak je uvedena v článku 27 nařízení. Za účelem zavedení záměrné a standardní ochrany osobních údajů může správce údajů konzultovat pověřence pro ochranu osobních údajů a další příslušné služby, včetně IT a zabezpečení IT.

Článek 13

Oznámení o porušení zabezpečení údajů

Poté, co se správce nebo zpracovatel údajů dozví o jakémkoli incidentu, zejména o narušení bezpečnosti, vedoucím k náhodnému nebo nezákonnému zničení, ztrátě, pozměňování, neoprávněnému zpřístupnění předávaných, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů nebo neoprávněnému přístupu k nim („porušení zabezpečení údajů“), upozorní na takovou skutečnost neprodleně pověřence pro ochranu osobních údajů a během 72 hodin EIOÚ a náležitě incident zdokumentuje.

Článek 14

Vyšetřování a vyřizování žádostí a stížností ze strany pověřence pro ochranu osobních údajů

1. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může z vlastní iniciativy nebo na základě žádosti zahájit vyšetřování údajného porušení povinností uvedených v nařízení. Žádosti se podávají v písemné podobě a jsou adresovány pověřenci pro ochranu osobních údajů.

2. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může požádat správce údajů odpovědného za příslušnou činnost zpracování osobních údajů o písemné prohlášení ohledně dané záležitosti. Správce údajů poskytne pověřenci pro ochranu osobních údajů odpověď do 14 kalendářních dní po obdržení této žádosti. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může požádat o přístup k doplňujícím informacím, dokumentům, nosičům údajů, datovým centrům, prostorám a systémům z jiných služeb ESVČ, zejména IT oddělení, ředitelství pro bezpečnost a generální ředitelství pověřeného administrativními šetřeními a disciplinárními řízeními. Informace nebo stanoviska se pověřenci pro ochranu údajů poskytují do 14 kalendářních dnů.

3. V případě zjevně nedůvodných, zneužívajících a nepřiměřených žádostí, zejména v případech, kdy tentýž subjekt údajů podává opakované žádosti, může pověřenec pro ochranu osobních údajů odmítnout žádosti vyhovět podle článku 14 nařízení. Žadatel je o tom náležitě informován.

ODDÍL 5

POSTUP PRO SUBJEKTY ÚDAJŮ PŘI VÝKONU JEJICH PRÁV

Článek 15

Obecná ustanovení

1. Subjekty údajů mohou kontaktovat správce údajů nebo pověřence pro ochranu osobních údajů za účelem výkonu svých práv v souladu s články 14 až 24 nařízení.

2. Žádosti o výkon práv subjektů údajů jsou podávány písemně. V případě potřeby je pověřenec pro ochranu údajů nápomocen subjektu údajů při určení příslušného správce údajů. Pověřenec pro ochranu údajů předává jakékoli obdržené žádosti příslušnému správci údajů, který může pověřence pro ochranu údajů konzultovat.

3. Správci údajů žádost zpracují a odpoví přímo subjektu údajů.

Článek 16

Zpracovávání žádostí o výkon práv subjektů údajů

1. Správci údajů jednají na základě žádosti až po ověření totožnosti žadatele nebo, v případě žádosti podané zástupcem subjektu údajů, po předložení zmocnění ze strany subjektu údajů.

2. Správce údajů odpovědný za činnost zpracování údajů zašle žadateli potvrzení o obdržení žádosti do 14 kalendářních dní od přijetí žádosti ze strany ESVČ. Není-li stanoveno jinak, odpoví správce údajů na žádost do 1 měsíce od jejího zaregistrování. Správce údajů buď na žádost odpoví kladně, nebo písemně uvede důvody pro její částečné či úplné zamítnutí. Lhůta na odpověď může být v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení s ohledem na složitost a počet žádostí prodloužena až o další 2 měsíce.

3. Žádost subjektu údajů může být zamítnuta, pokud:

a)	není odůvodněná;

b)	se na ni vztahuje výjimka stanovená v nařízení;

c)	se na ni vztahuje omezení v souladu s vnitřními pravidly (5) přijatými na základě článku 25 nařízení.

4. V případě zjevně nedůvodných, zneužívajících a nepřiměřených žádostí, zejména v případech, kdy tentýž subjekt údajů podává opakované žádosti, může správce údajů po konzultaci s pověřencem pro ochranu osobních odmítnout žádosti vyhovět podle článku 14 nařízení. Žadatel je o tom náležitě informován.

Článek 17

Výjimky a omezení

Omezení v souladu s vnitřními pravidly přijatými na základě článku 25 nařízení a výjimky stanovené v článcích 15 až 19 a 21 až 24 nařízení se použijí až po konzultaci s pověřencem pro ochranu osobních údajů.

ODDÍL 6

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Komunikace o tomto rozhodnutí

1. V souladu s článkem 41 nařízení je o tomto rozhodnutí informován EIOÚ.

2. Toto rozhodnutí bude zaměstnancům ESVČ zpřístupněno prostřednictvím vhodných prostředků, zejména zveřejněním na interním webu ESVČ.

Článek 19

Zrušení

Rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku PROC HR(2011) 016 ze dne 8. prosince 2011 o pravidlech týkajících se ochrany údajů se zrušuje.

Článek 20

Účinek

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po přijetí.

V Bruselu dne 1. října 2019.

Federica MOGHERINI

Vysoká Představitelka

(1) Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.

(2) Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(5) Rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o vnitřních pravidlech týkajících se omezení určitých práv subjektů údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů v rámci fungování Evropské služby pro vnější činnost (ADMIN(2019) 10).

31.10.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 370/18

Rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

ze dne 1. října 2019

o vnitřních pravidlech týkajících se omezení určitých práv subjektů údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů v rámci fungování Evropské služby pro vnější činnost

(2019/C 370/06)

VYSOKÁ PŘEDSTAVITELKA UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (2) (dále též „nařízení (EU) 2018/1725“), a zejména na článek 25 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 28. června 2019 v souladu s čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) vykonává své činnosti v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2010/427.

(2)

V souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 jsou omezení použití článků 14 až 21, 35 a 36, jakož i článku 4 uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém ustanovení nařízení (EU) 2018/1725 odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 21, stanovena vnitřními předpisy přijatými ESVČ, pokud tyto předpisy nevycházejí z právních aktů přijatých na základě Smluv.

(3)	Tyto vnitřní předpisy, včetně ustanovení o posouzení nezbytnosti a přiměřenosti daného omezení, by se neměly použít v případě, kdy omezení práv subjektů údajů stanoví právní akt přijatý na základě Smluv.

(4)	V případech, kdy ESVČ vykonává své povinnosti s ohledem na práva subjektu údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, zváží, zda se neuplatní kterákoliv z výjimek stanovených v uvedeném nařízení.

(5)

Taková omezení mohou platit pro různá práva subjektů údajů, včetně práva na poskytnutí informací subjektům údajů, práva na přístup k osobním údajům, práva na opravu, výmaz a omezení zpracování, práva na oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů nebo práva na důvěrnost komunikace.

(6)

V rámci své organizace a fungování vykonává ESVČ činnosti týkající se osobních údajů, přičemž může být v rámci demokratické společnosti nezbytné a přiměřené uložit omezení v souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 pro účely ochrany legitimního cíle, a zároveň respektovat podstatu základních práv a svobod subjektů údajů.

(7)	Taková omezení se mohou vztahovat na několik kategorií osobních údajů, včetně faktických údajů a údajů o posouzení.

(8)

Posouzení, připomínky a stanoviska se pokládají za osobní údaje ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725. V těchto konkrétních správních postupech jsou předpokládána omezení, zejména pokud jde o právo na přístup k takovým posouzením, připomínkám nebo stanoviskům a právo na jejich opravu a výmaz a v kontextu postupů výběru a hodnocení zaměstnanců a činností lékařské služby, mediační služby a služeb interního auditu a inspekce pro delegace a úřady Unie.

(9)

Ve vztahu k postupům výběru a náboru a k postupům hodnocení zaměstnanců a zadávání veřejných zakázek je možné právo na přístup k osobním údajům a právo na opravu, výmaz a omezení zpracování vykonávat pouze v určitých časových bodech, které jsou stanoveny v příslušném postupu, a to za účelem ochrany práv jiných subjektů údajů a respektování zásad rovného zacházení a důvěrného charakteru porad.

(10)	Subjekt údajů může vykonávat právo na opravu posouzení či stanovisek lékařů a poradců ESVČ předložením svých připomínek či zprávy lékaře dle svého výběru.

(11)

Ve vztahu k postupům výběru a náboru zaměstnanců není možné upravovat stanoviska nebo posouzení výběrové komise. Toto právo je možné vykonávat prostřednictvím odvolání proti rozhodnutí výběrové komise. Na posouzení provedená jednotlivými členy výběrové komise a interní diskuze výběrové komise se vztahuje zásada důvěrného charakteru porad.

(12)

Ve vztahu k posuzování zaměstnanců, včetně postupů hodnocení zaměstnanců, není možné upravovat stanoviska nebo posouzení předložená různými subjekty zasahujícími do postupu hodnocení. Subjekty údajů mohou vykonávat právo na opravu předložením svých připomínek nebo podáním odvolání, jak je stanoveno v postupu hodnocení zaměstnanců.

(13)	Omezení práv a povinností týkajících se osobních údajů se použijí v jednotlivých případech a neponechají se v platnosti déle, než je nutné pro naplnění účelu omezení.

(14)

ESVČ se zavázala v maximální možné míře dodržovat základní práva subjektů údajů, včetně práva na poskytnutí informací, práva na přístup k osobním údajům, práva na opravu, výmaz a omezení zpracování, práva na oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů nebo na důvěrnost komunikace, jak je zakotveno v nařízení (EU) 2018/1725. ESVČ však může rovněž být povinna tato práva a tyto povinnosti omezit za účelem ochrany svých činností a základních práv a svobod druhých,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. V souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2018/1725 (dále jen „nařízení“) stanoví toto rozhodnutí pravidla týkající se podmínek, za nichž může ESVČ v rámci svých činností uvedených v odstavci 2 omezit uplatnění práv a povinností podle článků 14 až 21, 35 a 36 nařízení, stejně jako článku 4 nařízení, pokud jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem uvedeným v článcích 14 až 21.

2. Toto rozhodnutí se týká zpracování osobních údajů ze strany ESVČ pro účely těchto činností:

i)	interních vyšetřování, včetně bezpečnostních šetření, správních šetření včetně šetření ohledně obtěžování nebo nahlášených nesrovnalostí, disciplinárních řízení a řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby;

ii)	informování Úřadu Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC) a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o konkrétních případech a předávání těchto případů uvedeným úřadům;

iii)

bezpečnostních analýz ohledně incidentů v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo případů zneužívání IT systémů, včetně externího zapojení skupiny CERT-EU, zajišťování vnitřní bezpečnosti pomocí videomonitoringu, kontroly přístupu a účelů vyšetřování, zabezpečování komunikačních a informačních systémů a provádění protiopatření v oblasti technického zabezpečení;

iv)	vyšetřování záležitostí přímo souvisejících s úkoly pověřence pro ochranu osobních údajů v rámci ESVČ (dále jen „pověřenec pro ochranu osobních údajů“);

v)	interních auditů;

vi)	inspekcí v rámci delegací a úřadů EU;

vii)	činností lékařské služby a lékařských poradců zaměstnaných ze strany ESVČ;

viii)

činností mediační služby;

ix)	postupů zadávání veřejných zakázek;

x)	postupů pro výběr zaměstnanců a hodnocení zaměstnanců;

xi)

shromažďování údajů pro zpravodajské účely, včetně účelů informovanosti o situaci, kontrašpionáže, včasného varování a zpravodajské analýzy podporující různé rozhodující orgány EU v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), společné evropské bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a boje proti terorismu a hybridním hrozbám;

xii)	postupů ohledně omezujících opatření (sankcí) sledujících konkrétní cíle Unie v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky;

xiii)

činností za účelem ochrany jiných důležitých cílů obecného veřejného zájmu Unie nebo jejího členského státu, zejména cílů SZBP.

Pro účely tohoto rozhodnutí zahrnují výše uvedené činnosti přípravná a následná opatření, jež s nimi přímo souvisejí.

3. Kategorie zpracovávaných osobních údajů souvisejících s výše uvedenými činnostmi mohou obsahovat faktické údaje a údaje o posouzení. Faktické údaje zahrnují údaje související s identifikací osob a jiné administrativní údaje, metadata související s elektronickou komunikací a provozní údaje. Údaje o posouzení zahrnují popis a posouzení situací a okolností, stanoviska, připomínky související se subjekty údajů, hodnocení jednání nebo výkonu subjektů údajů a odůvodnění podporující jednotlivá rozhodnutí v souvislosti se správním fungováním ESVČ.

Článek 2

Specifikace správce a záruk zpracování

1. ESVČ zavede konkrétní záruky zamezující porušení zabezpečení údajů, jejich úniku nebo neoprávněnému zpřístupnění údajů, na něž se vztahuje omezení, například:

a)	posílená bezpečnostní opatření pro uchovávání fyzických nosičů s osobními údaji;

b)	konkrétní bezpečnostní opatření pro elektronické databáze a nástroje;

c)	omezení přístupu a souborů protokolů.

2. Správcem údajů pro činnosti v oblasti zpracování osobních údajů je ESVČ. Organizačními složkami, které mohou omezovat práva a povinnosti uvedené v čl. 1 odst. 1, jsou útvary odpovědné za činnosti popsané v čl. 1 odst. 2.

3. Omezení práv a povinností spojená s osobními údaji by neměla být ponechána v platnosti déle, než je nezbytné pro naplnění účelů omezení. Období uchovávání osobních údajů, na které se vztahuje omezení, se určí s ohledem na účel zpracování a musí zahrnovat časový rámec nezbytný pro správní a soudní přezkum.

Článek 3

Omezení

1. Omezení podle tohoto rozhodnutí může ESVČ použít v jednotlivých případech s cílem zabezpečit:

a)	národní bezpečnost, veřejnou bezpečnost nebo obranu členských států, mimo jiné včetně sledování a zpracování údajů pro zpravodajské účely nebo za účelem ochrany lidského života, zejména v reakci na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy a teroristické útoky;

prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů nebo výkon trestů, mimo jiné včetně předcházení hrozbám pro veřejnou bezpečnost; taková vyšetřování mohou zahrnovat správní šetření, disciplinární řízení nebo vyšetřování vedená úřadem OLAF, pokud existuje souvislost s prevencí či vyšetřováním trestných činů;

důležité cíle obecného veřejného zájmu Unie nebo některého členského státu, zejména cílů SZBP nebo důležitých ekonomických či finančních zájmů Unie nebo některého členského státu, mimo jiné včetně měnových, rozpočtových a daňových záležitostí, veřejného zdraví a sociálního zabezpečení a zadávacích řízení a vyšetřování sloužících důležitým cílům veřejného zájmu Unie;

d)	vnitřní bezpečnost orgánů a institucí Unie, mimo jiné včetně jejich sítí elektronických komunikací a informačních sítí;

e)	ochranu nezávislosti soudů a soudních řízení, včetně právního poradenství;

f)	prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání případů porušení etických pravidel regulovaných povolání nebo porušení povinností uvedených ve služebním řádu (3) a finančním nařízení (4), včetně případů nijak nesouvisejících s trestnými činy;

g)	monitorovací, inspekční nebo regulační funkce spojené, i pouze příležitostně, s výkonem veřejné moci v případech uvedených v písmenech a) až c), mimo jiné včetně případu cíleného auditu, inspekce nebo vyšetřování;

h)	ochranu subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, včetně mimo jiné ochrany svědků, osob dotazovaných v rámci bezpečnostních šetření, správních šetření, inspekcí a auditů, whistleblowerů a údajných obětí obtěžování;

i)	vymáhání občanskoprávních nároků.

2. Podle článků 4 až 8 může ESVČ omezit práva a povinnosti uvedené v čl.ˆ 1 odst. 1 ve vztahu k osobním údajům získaným od jiného orgánu, instituce či jiného subjektu Unie, příslušných orgánů členského státu či třetí země nebo od mezinárodní organizace, a to v těchto případech:

a)	pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen jiným orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie na základě jejich příslušných právních aktů přijatých v souladu s článkem 25 nebo kapitolou IX nařízení nebo jejich zřizovacích aktů;

pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen příslušnými orgány členských států na základě právních aktů přijatých v souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (5) nebo v souladu s vnitrostátními opatřeními, jimiž se provádí čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 nebo čl. 16 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (6);

c)	pokud by výkon těchto práv a povinností mohl ohrozit spolupráci ESVČ s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi při výkonu jejích činností, pakliže této potřebě spolupráce nejsou nadřazeny zájmy či základní práva a svobody subjektů údajů.

Před použitím omezení podle tohoto odstavce konzultuje ESVČ příslušnou instituci, orgán, agenturu či úřad Unie, mezinárodní organizaci nebo příslušné orgány členského státu, není-li zcela zjevné, že omezení je stanoveno právním aktem zmíněným v tomto odstavci nebo že by taková konzultace ohrozila činnosti ESVČ.

3. Před použitím omezení ESVČ zváží, zda je v demokratické společnosti nezbytné a přiměřené a zda respektuje podstatu základních práv a svobod subjektů údajů.

Při posuzování nutnosti a proporcionality u každého případu by ESVČ měla:

i.	zvážit riziko pro práva a svobody subjektu údajů ve srovnání s rizikem pro práva a svobody druhých. Rizika pro práva a svobody subjektu údajů se týkají především jeho soukromí, dobrého jména a časového okamžiku, kdy může začít vykonávat svá práva na obhajobu, a

ii.	zvážit potřebu zabezpečit cíle činností ESVČ podle čl. 1 odst. 2, zejména riziko zničení či ukrytí důkazů.

Toto posouzení nutnosti a přiměřenosti se – stejně jako důvody pro omezení – zdokumentuje. Pro tento účel musí být každé omezení konkrétně zaznamenáno do přehledu spravovaného správcem údajů a tento záznam by měl uvádět, jak by výkon omezených práv a povinností uvedených v čl. 1 odst. 1 ohrozil účel činností uvedených v čl. 1 odst. 2, případně negativně ovlivnil práva a svobody druhých. Zaregistrují se i dokumenty obsahující věcné a právní prvky omezení. Záznamy jsou na požádání přístupné evropskému inspektorovi ochrany údajů.

Přístup k záznamům v přehledu, včetně oznámení o posouzení, je omezen, dokud je odůvodnění omezení platné, v souladu s odstavci 4 a 5.

4. Omezení se zruší, jakmile pominou důvody, které jej odůvodňují.

5. Potřeba zachovávat omezení je přezkoumávána v příslušných intervalech, minimálně každých 6 měsíců od jeho přijetí, a v každém případě při ukončení příslušného postupu ve vztahu k činnostem uvedeným v čl. 1 odst. 2.

Článek 4

Přezkum pověřencem pro ochranu osobních údajů

1. Každá organizační složka neprodleně písemně informuje pověřence pro ochranu osobních údajů, pokud omezí výkon práv a povinností uvedených v čl. 1 odst. 1, pokud provede přezkum omezení a pokud jej prodlouží či zruší. Pověřenec pro ochranu osobních údajů má přístup k záznamům vytvořeným v souladu s čl. 3 odst. 3.

2. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může písemně požádat správce údajů, aby přezkoumal použití omezení. Správce údajů písemně informuje pověřence pro ochranu osobních údajů o výsledku požadovaného přezkumu.

3. Dokumenty podle tohoto článku se na vyžádání zpřístupní evropskému inspektorovi ochrany údajů.

Článek 5

Poskytování informací subjektům údajů a informace o omezeních

1. ESVČ zveřejňuje na svém webu či intranetu svá prohlášení o ochraně soukromí a oznámení o ochraně osobních údajů, v nichž informuje subjekty údajů o svých činnostech zahrnujících zpracování osobních údajů, o jejich právech a jejich potenciálních omezeních.

2. Správce údajů může omezit právo na informace s ohledem na činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 bodě i), ii), iii), iv), v), vi), viii), xi), xii) a xiii). Aniž by byla dotčena ustanovení odstavce 4, ESVČ v případě, že je to přiměřené, neprodleně písemně informuje jednotlivě dotčené subjekty údajů o použití omezení. Je-li žádost subjektu údajů zamítnuta z důvodu omezení, jsou subjekty údajů informovány o hlavních důvodech, na nichž je omezení založeno, a o svém právu podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů.

3. Omezení podle tohoto článku se použije v souladu s články 3 a 4.

4. Poskytnutí informací o omezení podle tohoto rozhodnutí může být odloženo, vynecháno nebo odepřeno, pokud by tím byl zrušen účinek omezení. Toto odložení, vynechání nebo odepření se použije v souladu s ustanoveními článků 3 a 4.

Článek 6

Právo na přístup

1. Právo na přístup podle článku 17 nařízení může být omezeno s ohledem na činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 bodě i), ii), iii), iv), v), vi), vii), viii), x), xi), xii) a xiii).

2. Pokud subjekt údajů požádá o přístup ke svým osobním údajům zpracovávaným v kontextu konkrétní činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2, omezí ESVČ svou odpověď na osobní údaje zpracovávané pro danou činnost.

3. Pokud ESVČ zcela nebo částečně omezí právo subjektů údajů na přístup k osobním údajům podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1725, informuje dotčený subjekt údajů ve své odpovědi na jeho žádost o přístup písemně a bez zbytečného odkladu o omezení, které uplatnila, a o hlavních důvodech, které ji k němu vedly. Poskytnutí informací týkajících se důvodů omezení může být odloženo, vynecháno nebo odepřeno, dokud by mařilo účel omezení.

4. ESVČ může v jednotlivých případech omezit právo subjektů údajů na přímý přístup k údajům o zdravotním stavu psychologické či psychiatrické povahy, pokud je pravděpodobné, že přístup k těmto údajům může pro zdraví subjektů údajů představovat riziko. Toto omezení je přiměřené tomu, co je pro ochranu subjektů údajů nezbytně nutné. V takových případech se přístup k informacím poskytne lékaři podle výběru subjektu údajů.

5. Omezení podle tohoto článku se použije v souladu s články 3, 4 a 5.

Článek 7

Právo na opravu, výmaz a omezení zpracování údajů

1. Právo na opravu, výmaz a omezení zpracování údajů podle článku 18, čl. 19 odst. 1 a čl. 20 odst. 1 nařízení může být omezeno s ohledem na činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 bodě i), ii), iii), iv), v), vi), vii), viii), ix), x), xi), xii) a xiii).

2. Ve vztahu k údajům o zdravotním stavu mohou subjekty údajů vykonávat právo na opravu posouzení či stanovisek lékařů či poradců ESVČ tak, že předloží své připomínky nebo zprávu lékaře dle svého výběru.

3. Omezení podle tohoto článku se použije v souladu s články 3, 4 a 5.

Článek 8

Oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektům údajů

1. Právo na oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektům údajů podle článku 35 nařízení může být omezeno s ohledem na činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 bodě i), ii), iii), iv), v), vi), viii), xi), xii) a xiii).

2. Omezení podle tohoto článku se použije v souladu s články 3, 4 a 5.

Článek 9

Důvěrnost elektronické komunikace

1. Povinnost zajistit důvěrnost elektronické komunikace může být omezena pouze s ohledem na činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 bodě i), ii), iii), iv), xi), xii) a xiii) v těchto výjimečných případech:

a)	pokud je omezení povinnosti zajistit důvěrnost identifikace volajícího nezbytné pro sledování obtěžujících volání;

b)	pokud je omezení povinnosti zajistit důvěrnost identifikace volajícího a údajů o poloze nezbytné, aby záchranné služby mohly efektivně provádět své úkoly;

pokud je omezení povinnosti zajistit důvěrnost komunikace, provozních údajů a údajů o poloze nezbytné v zájmu zajištění národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti nebo obrany členských států, vnitřní bezpečnosti orgánů a institucí Unie, prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, porušení služebního řádu a finančního nařízení nebo neoprávněného využívání systému elektronické komunikace, jak je uvedeno v článku 25 nařízení.

2. Omezení podle tohoto článku se použije v souladu s články 3, 4 a 5.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 1. října 2019

Federica MOGHERINI

vysoká představitelka

(1) Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.

(2) Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(3) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385 v konsolidovaném znění).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

31.10.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 370/24

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k revizi nařízení EU o doručování písemností a dokazování v občanských nebo obchodních věcech

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu)

(2019/C 370/07)

Dne 31. května 2018 vydala Evropská komise dva návrhy nařízení, a to jednak návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (1), a jednak návrh nařízení, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (2). Cílem těchto návrhů je zejména zlepšit hladké fungování justiční spolupráce v uvedených oblastech, mimo jiné zavedením zasílání písemností a předávání žádostí o dokazování prostřednictvím decentralizovaného informačního systému.

Evropský inspektor ochrany údajů uznává, že výměny osobních údajů jsou nutným předpokladem pro vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Vítá proto obecné cíle návrhů týkající se zlepšení účinnosti justiční spolupráce v občanských nebo obchodních věcech v souvislosti s dokazováním a s doručováním písemností, zejména prostřednictvím digitalizace a využívání informačních technologií. Je toho názoru, že navrhované právní předpisy by mohly mít skutečný dopad na každodenní život občanů EU.

Toto stanovisko obsahuje tři hlavní doporučení, jež mají zákonodárcům konstruktivně pomoci v dosažení tohoto velmi důležitého cíle a současně zajistit soulad s Listinou a obecným nařízením o ochraně osobních údajů, a to:

—

poskytnutí jasného právního základu pro informační systém, který by se používal k zasílání písemností a předávání žádostí a sdělení pro účely uvedených nařízení. Tento právní základ by měl být v zásadě stanoven v legislativním aktu EU, zejména v případě, že by informační systém s sebou nesl zapojení orgánu, instituce nebo jiného subjektu EU. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje upravit používání takového systému v samotném legislativním aktu i tehdy, pokud by zpracování osobních údajů probíhalo v rámci stávajícího informačního systému. Stávající systém, o němž se předpokládá, že bude používán, by však měl být řádně zaveden pomocí právního aktu přijatého na úrovni EU, což systém e-CODEX v současnosti nesplňuje. Pokud se zákonodárce EU rozhodne pro systém e-CODEX, je zapotřebí, aby byl bez prodlení přijat dosud chybějící právní nástroj na úrovni EU, který by tento systém zaváděl a upravoval,

—

zahrnutí podrobného popisu aspektů informačního systému v samotných legislativních aktech, např. odpovědnost za ochranu osobních údajů nebo příslušné použitelné záruky, a tyto aspekty dále vymezit v prováděcích aktech. Zejména v závislosti na rozsahu zapojení Komise nebo jiného orgánu EU či instituce nebo jiného subjektu EU do fungování nového systému by v právním aktu měly být v ideálním případě stanoveny jejich povinnosti jako (společného) správce nebo zpracovatele údajů,

—	- provedení posouzení vlivu na ochranu osobních údajů v rámci přípravy prováděcích aktů.

V tomto stanovisku jsou uvedena další podrobná doporučení předložená evropským inspektorem ochrany údajů.

Evropský inspektor ochrany údajů je orgánům k dispozici i nadále a je připraven jim poskytnout další poradenství v průběhu legislativního procesu i při provádění nařízení po jejich přijetí.

1. Úvod a základní informace

Dne 31. května 2018 přijala Komise dva návrhy (3) nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterými se mění:

—	nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (dále jen „nařízení o dokazování“),

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (dále jen „nařízení o doručování písemností).

Nařízení o dokazování, které je v platnosti od roku 2004, stanoví dva způsoby dokazování mezi členskými státy: dokazování prostřednictvím dožádaného soudu a přímé dokazování dožadujícím soudem.

Nařízení o doručování písemností, které je v platnosti od roku 2008, stanoví různé způsoby zasílání písemností z jednoho členského státu do druhého za účelem jejich doručení v tomto druhém státě prostřednictvím odesílajících a přijímajících subjektů či prostřednictvím jejich zaslání konzulární nebo diplomatickou cestou. Stanoví také jednotné právní podmínky pro doručení písemnosti poštou přímo přes hranice a přímé doručení prostřednictvím příslušné osoby přijímajícího členského státu, pokud to umožňují právní předpisy tohoto státu. Obsahuje určitá minimální pravidla týkající se ochrany práv na obhajobu. Nařízení se neuplatňuje „pouze v řízeních před civilními soudy, protože jeho oblast působnosti zahrnuje také „mimosoudní“ písemnosti, jejichž doručení může být nutné v rámci různých mimosoudních řízení (např. v dědických věcech řešených veřejným notářem nebo ve věcech rodinného práva řešených orgánem veřejné správy), nebo i v případě, že žádné soudní řízení neprobíhá“ (4).

Návrhy jsou zahrnuty v pracovním programu Komise na rok 2018 mezi iniciativy Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) v prostoru spravedlnosti a základních práv založeném na vzájemné důvěře (5). Jsou doplněny posouzením dopadů (6).

Oba návrhy stanoví zasílání písemností a předávání žádostí a sdělení prostřednictvím povinného decentralizovaného informačního systému sestávajícího z vnitrostátních informačních systémů propojených prostřednictvím komunikační infrastruktury, jež umožňuje zabezpečenou a spolehlivou přeshraniční výměnu informací mezi vnitrostátními informačními systémy. Stanoví rovněž uplatňování nařízení (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (7).

Dne 13. února 2019 přijal Evropský parlament v prvním čtení legislativní usnesení týkající se obou návrhů (8), v nichž mimo jiné souhlasil se zřízením decentralizovaného informačního systému, pokud bude založen na systému e-CODEX a jeho zavedení bude zajištěno akty v přenesené pravomoci.

Dne 6. června 2019 se v Radě uskutečnila politická rozprava. Předsednictví dospělo k závěru, že „Rada potvrdila potřebu modernizace procesů v oblasti justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech. Vzalo na vědomí vyjádření ve prospěch decentralizovaného a zabezpečeného informačního systému. Dodalo, že ministři mohou akceptovat povinné používání systému pouze za určitých podmínek, včetně delšího přechodného období a koncového referenčního systému poskytnutého Komisí. Bude třeba také zvážit seznam nezbytných výjimek. Předsednictví rovněž konstatovalo, že systém e-CODEX by mohl být softwarovým řešením, které se za tímto účelem použije. Je však třeba vykonat další práci na technické úrovni“ (9).

Dne 23. dubna 2019 předložila Komise žádost o konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů s cílem posoudit soulad obou návrhů s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Evropský inspektor ochrany údajů tuto konzultaci vyžádanou Komisí vítá.

3. Závěry

24.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá obecné cíle návrhů týkající se zlepšení účinnosti justiční spolupráce, zejména prostřednictvím digitalizace a využívání informačních technologií, v souvislosti s dokazováním a s doručováním písemností v občanských nebo obchodních věcech. Cílem tohoto stanoviska je proto poskytnout orgánům EU konstruktivní a objektivní poradenství.

25.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá požadavek na architekturu systému na vysoké úrovni v samotném legislativním aktu a povinnost zajistit spolehlivou výměnu informací, jakož i potřebu využívání služeb vytvářejících důvěru, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 910/2014.

26.

Tři hlavní doporučení evropského inspektora ochrany údajů, která mají zajistit soulad s Listinou a obecným nařízením o ochraně osobních údajů, jsou:

—

poskytnutí jasného právního základu pro informační systém, který by se využíval k zasílání písemností a předávání žádostí a sdělení pro účely těchto nařízení. Tento právní základ by měl být v zásadě stanoven v legislativním aktu EU, zejména v případě, že by informační systém s sebou nesl zapojení orgánu, instituce nebo jiného subjektu EU. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje upravit používání takového systému v samotném legislativním aktu i tehdy, pokud by zpracování osobních údajů probíhalo v rámci stávajícího informačního systému. Stávající systém, o němž se předpokládá, že bude používán, by však měl být řádně zaveden pomocí právního aktu přijatého na úrovni EU, což systém e-CODEX v současnosti nesplňuje. Pokud se zákonodárce EU rozhodne pro systém e-CODEX, je zapotřebí, aby byl bez prodlení přijat dosud chybějící právní nástroj na úrovni EU, který by tento systém zaváděl a upravoval,

—

uvedení podrobného popisu aspektů informačního systému v samotných legislativních aktech, např. odpovědnost za ochranu osobních údajů nebo příslušné použitelné záruky, a dále je vymezit v prováděcích aktech. Zejména v závislosti na rozsahu zapojení Komise nebo jiného orgánu EU či instituce nebo jiného subjektu EU do fungování systému by v právním aktu měly být v ideálním případě stanoveny jejich povinnosti jako (společného) správce nebo zpracovatele údajů,

—	provedení posouzení vlivu na ochranu osobních údajů v rámci přípravy prováděcích aktů.

27.

Evropský inspektor ochrany údajů proto doporučuje:

—

vobou legislativních aktech stanovit, že bude přijat prováděcí akt, který informační systém podrobněji vymezí, a že prováděcí akty budou řešit problematiku nových ustanovení o elektronických službách a o přímém dokazování prostřednictvím videokonference, aby byly zahrnuty konkrétní záruky i pro tyto operace zpracování,

—	vpřípadě společné správy vymezit v prováděcích aktech vztah společných správců a obsah povinných ujednání mezi nimi,

—	specifikovat v prováděcích aktech záruky, které zajistí, že k informačnímu systému bude mít přístup omezený počet oprávněných uživatelů,

—	vprováděcích aktech co nejpodrobněji dále definovat statistické údaje, které je třeba shromažďovat.

28.

Evropský inspektor ochrany údajů je Komisi, Radě i Evropskému parlamentu k dispozici i nadále a je připraven jim poskytnout poradenství v dalších fázích tohoto procesu. Doporučení uvedená v tomto stanovisku nemají vliv na případné další připomínky, které by evropský inspektor ochrany údajů mohl předložit, pokud vyvstanou další otázky. Evropský inspektor ochrany údajů připomíná, že v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 je Komise povinna jej konzultovat při přípravě prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci, které mají vliv na ochranu práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů. Očekává proto, že bude později konzultován v souvislosti s ustanoveními příslušných návrhů prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci.

V Bruselu dne 13. září 2019.

Wojciech Rafał WIEWIÓROWSKI

evropský inspektor ochrany údajů

(1) Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s 1.

(2) Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79.

(3) Návrh COM(2018) 378 final (dále jen „návrh o dokazování“) a návrh COM (2018) 379 final (dále jen „návrh o doručování písemností“).

(4) Důvodová zpráva, s. 2.

(5) Pracovní program Komise na rok 2018: agenda pro jednotnější a demokratičtější Evropu (COM(2017) 650 final, 24.10.2017), body 10 a 11 přílohy II.

(6) Pracovní dokumenty útvarů Komise SWD(2018) 285 a SWD(2018) 287.

(7) Důvodová zpráva k návrhu o dokazování, s. 3, a důvodová zpráva k návrhu o doručování písemností, s. 4: „[č]lenským státům sice v zásadě nic nebrání v tom, aby digitalizovaly způsob své komunikace, ale z předchozích zkušeností a odhadů toho, co by se stalo bez opatření na úrovni EU, vyplývá, že pokrok v této oblasti by byl velmi pomalý a, i kdyby členské státy přijaly příslušná opatření, nelze zajistit interoperabilitu bez rámce vycházejícího z práva EU. Cíle návrhu tedy nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a lze jej dosáhnout pouze na úrovni Unie“.

(8) P8_TA(2019) 0103 a P8_TA(2019) 0104.

(9) Výsledky zasedání Rady (9970/19), s. 7, předběžné znění naleznete na adrese https://www.consilium.europa.eu/media/39709/st09970-en19.pdf.

Podle odstavců 8 a 13 dokumentu předsednictví (9566/19) “v posouzeních dopadů vypracovaných Komisí, která doprovázejí oba návrhy, se však za nejvhodnější a jediný snadno dostupný informační systém považuje systém e-CODEX. Vyvíjet jiný decentralizovaný systém by znamenalo znovu řešit stejné problémy, které již byly vyřešeny v rámci vývoje systému e-CODEX.“„Jedním ze stávajících řešení je e-CODEX, systém vyvinutý konsorciem členských států s finanční podporou EU po dobu téměř deseti let. E-CODEX se v současnosti používá pro tyto účely: systém propojení obchodních rejstříků (BRIS); propojení vnitrostátních insolvenčních rejstříků; digitální systém výměny elektronických důkazů. Pokud však jde o případy používání na bázi dobrovolné spolupráce, systém e-CODEX není dosud zaveden a používán ve všech členských státech. V této souvislosti z jednání v pracovní skupině vyplynulo, že by Komise mohla pro členské státy, v nichž v současnosti neexistují žádné informační systémy podporující elektronické postupy, zvážit vývoj referenčního realizačního řešení koncového systému na vnitrostátní úrovni za předpokladu, že delegace povinnou elektronickou komunikaci dostatečně silně a široce podpoří. Všechny systémy by měly být technicky interoperabilní a být v souladu se stejným souborem technických specifikací (protokoly, standardy, formáty XML a pracovní postupy).“

31.10.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 370/32

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2019/C 370/11)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Pauillac“

PDO-FR-A0713-AM03

Datum oznámení: 9. srpna 2019

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Vymezená pozemková oblast

V kapitole I bodě IV podbodě 2 druhé odrážce specifikace se doplňuje datum 6. září 2018.

2. Zeměpisná oblast

V bodě IV podbodě 1 specifikace se:

—	za slovo „probíhají“ vkládají slova „na základě úředního zeměpisného kodexu ze dne 27. dubna 2018“,

—	vypouští obec „Cissac-Médoc“.

Tato změna vyplývá z vymezení zeměpisné oblasti, které ukázalo, že pozemky v obci Cissac-Médoc nebyly nárokovány. Obec Cissac-Médoc se proto odstraňuje z vymezené zeměpisné oblasti.

V důsledku toho se mění bod 1.6 jednotného dokumentu týkající se zeměpisné oblasti.

3. Souvislost se zeměpisnou oblastí

V bodě X podbodě 1 písm. a) specifikace se vypouští slova „Cissac-Médoc“.

Tato změna vychází ze změny zeměpisné oblasti.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

4. Pozemky mimo obec Pauillac

Příloha, kterou se stanoví seznam pozemků nacházejících se mimo obec Pauillac, pro něž může být uplatněno označení Pauillac, byla v důsledku vymezení zeměpisné oblasti aktualizována.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. NÁZEV PRODUKTU

Pauillac

2. TYP ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ

CHOP – chráněné označení původu

3. DRUHY VÝROBKŮ Z RÉVY VINNÉ

1. Víno

4. POPIS VÍNA

Název „Pauillac“ je vyhrazen pro tichá červená vína.

Tato vína mají:

—	minimální přirozený obsah alkoholu 11 %,

—	celkový obsah alkoholu po obohacení 13,5 %,

—	obsah kyseliny jablečné ≤ 0,30 g/l,

—	obsah zkvasitelných cukrů ≤ 2 g/l,

—	vína uváděná na trh v sudech mají do 31. července roku následujícího po roce sklizně obsah těkavých kyselin ≤ 13,26 meq/l a po tomto datu ≤ 16,33 meq/l.

Vína „Pauillac“ mají velmi sytou barvu. Jsou silná a strukturovaná, zejména díky scelování, jehož prostřednictvím vzniká směs, v níž převládá odrůda Cabernet Sauvignon N. Výsledná struktura tříslovin dává těmto vínům vynikající schopnost zrání. Přítomna je i odrůda Merlot N, která vínu dodává kulatou a ovocnou chuť. Strukturu a komplexnost vína posiluje odrůda Cabernet Franc N nebo vzácněji odrůda Petit Verdot N. Po dlouhém stárnutí získává víno velmi komplexní buket.

Ostatní kritéria jsou v souladu s platnými právními předpisy.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5. ENOLOGICKÉ POSTUPY

a. Základní enologické postupy

Zvláštní enologický postup

—	Metody obohacování zahušťováním jsou povoleny do výše limitní hodnoty koncentrace 15 %.

—	Po obohacení netvoří celkový obsah alkoholu v objemových procentech v těchto vínech více než 13,5 %.

Pěstební postupy

Vinice mají minimální hustotu výsadby 7 000 rostlin na hektar.

Spon mezi řadami může být nejvýše 1,50 metru a spon výsadby mezi kmínky v téže řadě musí být přinejmenším 0,80 metru.

Řez se provádí nejpozději ve stádiu rozvinutých listů (stádium 9 podle Lorenze).

Řez révy se provádí pomocí následujících technik s nejvíce dvanácti očky na kmínek:

—

tzv. medocký řez na tažně nebo řez na čípek a na tažně, kde kmínek révy nese dva tažně, z nichž na každém jsou maximálně čtyři očka (u odrůd Cot N, Cabernet Sauvignon N, Merlot N a Petit Verdot N) nebo maximálně pět oček (u odrůd Cabernet Franc N a Carménère N). Řez záložních čípků se provádí na dvě očka,

—	krátký řez na čípek ve tvaru dvouramenného kordonu nebo čtyřramenného vějíře.

Během vegetačního období vinné révy může být povoleno zavlažování v souladu s ustanovením článku D. 645-5 zákoníku zemědělství a mořského rybolovu.

b. Maximální výnosy

63 hektolitrů na hektar

6. VYMEZENÁ ZEMĚPISNÁ OBLAST

Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání vína probíhají na území obce Pauillac v departementu Gironde, jakož i na pozemcích uvedených v příloze specifikace nacházejících se na území následujících obcí: Saint-Estèphe, Saint-Julien Beychevelle a Saint-Sauveur.

7. HLAVNÍ MOŠTOVÉ ODRŮDY

Petit Verdot N

Cabernet Franc N

Merlot N

Carménère N

Cot N – Malbec N

Cabernet Sauvignon N

8. POPIS SOUVISLOSTÍ

Zeměpisná oblast produkce chráněného označení původu „Pauillac“ se nachází ve střední části poloostrova Médoc v departementu Gironde, 50 kilometrů na sever od města Bordeaux, na levém břehu ústí řeky, a odpovídá území obce Pauillac a části území obcí Saint-Estèphe, Saint-Julien-Beychevelle a Saint-Sauveur.

Víno nesoucí toto označení, spojené s mírným oceánským podnebím, prospívá díky klimatickým faktorům příhodným pro velkou vinici, které má na svědomí teplený regulační vliv Atlantského oceánu a řeky Gironde. Oceánské podnebí, jež v některých letech provází deštivé podzimní tlakové níže nebo naopak horký a slunečný konec podzimu, stojí za výraznými ročníky. Hlavní vlastnosti tohoto regionu jsou však především spojovány s typickou geologií této sedimentární pánve, originální geologickou historií její půdy, reliéfem a topografií a také současnými pedologickými složkami půdy ve vinicích.

Pozemková oblast produkce sestává z parcel, které mají štěrkovitou nebo písčito-štěrkovitou půdu (tato půda však musí mít velmi nízký obsah jemného, zpravidla větrem navátého písku a musí být dobře propustná). Na půdách oblasti Pauillac prosperuje zejména odrůda Cabernet Sauvignon N, ale dobře se na nich daří rovněž odrůdě Merlot N. Z pozemkové oblasti produkce jsou však vyloučeny parcely s nepropustným podložím, které se nacházejí na nově vzniklých náplavech či velkých nebo špatně odvodněných vrstvách větrem navátého písku. Totéž platí pro uměle vytvořené parcely upravené pomocí štěrku. Vedení vinice je velmi selektivní s omezeným sponem mezi řadami a zcela vyváženým maximálním zatížením pozemku a rostlin révy.

Jakost a typické vlastnosti vín s chráněným označením původu „Pauillac“ mají kořeny v povaze půdy a její topografické poloze v blízkosti ústí řeky, která vinici chrání před výkyvy počasí.

Vína pocházející z vinice na území obce Pauillac si v rámci různých hodnocení, která probíhají od konce 17. století, získala mezi víny z vinic v oblasti poloostrova Médoc velkého uznání. Obec Pauillac dnes čítá nejvíce „zatříděných vinic“ („crus classés“), a to celkem 18, přičemž vinice Lafite-Rothschild, Latour (1855) a Mouton-Rothschild (1973) nesou označení „premier cru“.

Způsob vedení vinice, jejíž hustota ve skutečnosti značně přesahuje hustotu 7 000 rostlin révy na hektar uvedenou ve specifikaci produktu, umožňuje prostřednictvím sledovaných výnosů získat velmi zralé, zdravé a vysoce koncentrované hrozny. K získání struktury nezbytné ke zrání je možné využít velmi dlouhé macerace a intenzivní extrakce. Zrání, jehož minimální délka je stanovena na šest měsíců, je nezbytné k usnadnění mísení taninů a antokyanů potřebného ke stabilizaci barvy vína a „obalení“ taninů, které tak ztrácí svou tvrdost.

9. DALŠÍ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY (balení, označování a další požadavky)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci, výrobu a zrání vín, je tvořena územími těchto obcí v departementu Gironde: Cissac-Médoc, Saint-Estèphe, Saint-Julien-Beychevelle, SaintLaurent-Médoc, Saint-Sauveur, Saint-Seurin-de-Cadourne a Vertheuil, s výjimkou parcel uvedených v příloze.

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Označení může upřesňovat širší zeměpisnou jednotku „Bordeaux-Médoc“, „Vin de Bordeaux-Médoc“ nebo „Grand Vin de Bordeaux-Médoc“.

Rozměry písma použitého pro toto označení nesmějí být na výšku ani na šířku větší, než je dvoutřetinová velikost písmen tvořících název chráněného označení původu.

ODKAZ NA SPECIFIKACI PRODUKTU

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-6d2525a4-0869-49f7-97bf-4a489bee5499

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu (Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2).

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 370

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 62 31. října 2019

Obsah		Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2019/C 370/01	Sdělení Komise Odpovídající hodnoty finančních limitů podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, 2014/24/EU, 2014/25/EU a 2009/81/ES ( 1 )	1

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1106
JPY	japonský jen	120,99
DKK	dánská koruna	7,4709
GBP	britská libra	0,86200
SEK	švédská koruna	10,8010
CHF	švýcarský frank	1,1032
ISK	islandská koruna	138,10
NOK	norská koruna	10,2488
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,512
HUF	maďarský forint	329,72
PLN	polský zlotý	4,2629
RON	rumunský lei	4,7577
TRY	turecká lira	6,3615
AUD	australský dolar	1,6199
CAD	kanadský dolar	1,4534
HKD	hongkongský dolar	8,7080
NZD	novozélandský dolar	1,7504
SGD	singapurský dolar	1,5141
KRW	jihokorejský won	1 297,21
ZAR	jihoafrický rand	16,5609
CNY	čínský juan	7,8371
HRK	chorvatská kuna	7,4606
IDR	indonéská rupie	15 600,04
MYR	malajsijský ringgit	4,6423
PHP	filipínské peso	56,591
RUB	ruský rubl	70,9556
THB	thajský baht	33,580
BRL	brazilský real	4,4611
MXN	mexické peso	21,2538
INR	indická rupie	78,7705

	Island	Lichtenštejnsko	Norsko
1.10.2019 –	4,93	–0,66	1,72

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2019/C 370/02	Rozhodnutí Rady (EU) ze dne 24. října 2019 o jmenování zástupce výkonné ředitelky Europolu	4
	Evropská komise
2019/C 370/03	Směnné kurzy vůči euru — 30. října 2019	6
2019/C 370/04	Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie	7
	Evropská služba pro vnější činnost
2019/C 370/05	Rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. října 2019 o prováděcích pravidlech týkajících se ochrany osobních údajů Evropskou službou pro vnější činnost a uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725	9
2019/C 370/06	Rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. října 2019 o vnitřních pravidlech týkajících se omezení určitých práv subjektů údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů v rámci fungování Evropské služby pro vnější činnost	18
	Evropský inspektor ochrany údajů
2019/C 370/07	Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k revizi nařízení EU o doručování písemností a dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu)	24
	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Kontrolní úřad ESVO
2019/C 370/08	Sdělení Kontrolního úřadu ESVO o úrokových sazbách pro vracení státní podpory a o referenčních/diskontních sazbách, které platí pro státy ESVO od 1. října 2019 (Zveřejněné v souladu s pravidly pro referenční a diskontní sazby stanovenými v části VII pokynů Kontrolního úřadu pro státní podporu a v článku 10 rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004)	28

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská komise
2019/C 370/09	Výzva k podávání návrhů opatření na podporu informačních opatření v oblasti společné zemědělské politiky (SZP) na rok 2020	29
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2019/C 370/10	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.9568 – Marcegaglia Plates/Evraz Palini Bertoli) Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	30
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2019/C 370/11	Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33	32