Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2019/C 255/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 246, 22.7.2019

Dřívější publikace

Úř. věst. C 238, 15.7.2019

Úř. věst. C 230, 8.7.2019

Úř. věst. C 220, 1.7.2019

Úř. věst. C 213, 24.6.2019

Úř. věst. C 206, 17.6.2019

Úř. věst. C 187, 3.6.2019

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. května 2019 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Nejvyšším správním soudem (Česká republika) a Conseil du Contentieux des Étrangers (Belgie) — M v. Ministerstvo vnitra (C-391/16), X (C-77/17), X (C-78/17) v. Commissaire général aux réfugiés et aux apatrides

(Spojené věci C-391/16, C-77/17 a C-78/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Azylová politika - Mezinárodní ochrana - Směrnice 2011/95/EU - Postavení uprchlíka - Článek 14 odst. 4 až 6 - Nepřiznání nebo odnětí postavení uprchlíka v případě nebezpečí pro bezpečnost hostitelského členského státu nebo jeho společnost - Platnost - Článek 18 Listiny základních práv Evropské unie - Článek 78 odst. 1 SFEU - Článek 6 odst. 3 SEU - Ženevská úmluva“)

(2019/C 255/02)

Jednací jazyky: čeština a francouzština

Předkládající soudy

Nejvyšší správní soud, Conseil du Contentieux des Étrangers

Účastníci původního řízení

Žalobci: M (C-391/16), X (C-77/17), X (C-78/17)

Žalovaní: Ministerstvo vnitra (C-391/16), Commissaire général aux réfugiés et aux apatrides (C-77/17), (C-78/17)

Výrok

Přezkum čl. 14 odst. 4 až 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost těchto ustanovení z hlediska čl. 78 odst. 1 SFEU a článku 18 Listiny základních práv Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 350, 26.9.2016.

Úř. věst. C 144, 8.5.2017.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 21. května 2019 — Evropská komise v. Maďarsko

(Věc C-235/17) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Článek 63 SFEU - Volný pohyb kapitálu - Článek 17 Listiny základních práv Evropské unie - Právo na vlastnictví - Vnitrostátní právní úprava, kterou se ex lege a bez náhrady ruší požívací práva k zemědělské a lesní půdě, jež dříve nabyly právnické osoby nebo fyzické osoby, které nemohou prokázat blízký příbuzenský vztah k vlastníkovi“)

(2019/C 255/03)

Jednací jazyk: maďarština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Malferrari a L. Havas, zmocněnci)

Žalované: Maďarsko (zástupce: M. Z. Fehér, zmocněnec)

Výrok

1)

Maďarsko tím, že přijalo § 108 odst. 1 mező- és erdőgazdasági földek forgalmáról szóló 2013. évi CXXII. törvénnyel összefüggő egyes rendelkezésekről és átmeneti szabályokról szóló 2013. évi CCXII. törvény (zákon č. CCXII z roku 2013, kterým se stanoví přechodná ustanovení a další ustanovení související se zákonem č. CXXII z roku 2013 o prodeji zemědělské a lesní půdy), a ex lege tak zrušilo požívací práva k zemědělské a lesní půdě nacházející se v tomto členském státě, která mají přímo nebo nepřímo státní příslušníci jiných členských států, porušilo povinnosti, které pro něj vyplývají z ustanovení článku 63 SFEU a článku 17 Listiny základních práv Evropské unie.

2)	Maďarsku se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 412, 4.12.2017.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 15. května 2019 — Řecká republika v. Evropská komise

(Věc C-341/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF), „záruční sekce“, Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) - Výdaje vyloučené z financování ze strany Evropské unie - Výdaje vynaložené Řeckou republikou - Nařízení (ES) č. 1782/2003 - Nařízení (ES) č.796/2004 - Režim podpory na plochu - Pojem „stálá pastvina“ - Paušální finanční oprava - Odpočet předchozí opravy“)

(2019/C 255/04)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Řecká republika (zástupce: G. Kanellopoulos, A. Vasilopoulou a E. Leftheriotou, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: D. Triantafyllou a A. Sauka, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující navrhovatelku: Španělské království (zástupce: M. A. Sampol Pucurull, zmocněnec)

Výrok

1)

Body 2 a 3 výroku rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 30. března 2017, Řecko v. Komise, (T 112/15, EU:T:2017:239) se zrušují v rozsahu, v němž Tribunál jednak zamítl žalobu Řecké republiky, přičemž omezil přezkum na opravu týkající se roku žádosti 2008, jež byla uplatněna pro rozpočtový rok 2009, pokud jde o finanční opravu ve výši 5 %, jež byla použita na podpory v rámci druhého pilíře společné zemědělské politiky (SZP) věnovaného rozvoji venkova, a nepřezkoumal opravu týkající se roku žádosti 2008, jež byla uplatněna pro rozpočtový rok 2010 ve výši 5 496 524,54 eura, pokud jde o finanční opravu ve výši 5 %, jež byla použita na podpory v rámci druhého pilíře SZP věnovaného rozvoji venkova, a jednak rozhodl o nákladech řízení.

2)	Kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá.

3)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/950/EU ze dne 19. prosince 2014, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), se zrušuje v rozsahu, v němž se týká zohlednění prováděcího rozhodnutí Komise 2013/214/EU ze dne 2. května 2013, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), při výpočtu částky opravy ve výši 5 496 524,54 eura, odpočtu ve výši 270 175,45 eura a finančního dopadu ve výši 5 226 349,09 eura, pokud jde o výdaje vynaložené Řeckou republikou v odvětví rozvoje venkova EZFRV Axe 2 (2007–2013, opatření vázaná na plochu), za rozpočtový rok 2010, uložených z důvodu slabin týkajících se systému identifikace zemědělských pozemků (SIZP) a kontrol na místě (druhý pilíř, rok žádosti 2008).

4)	Řecká republika a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku.

5)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 249, 31.7.2017.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 16. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Arbeidshof te Antwerpen- Belgie) — Christa Plessers v. PREFACO NV, Belgische Staat

(Věc C-509/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Převody podniků - Směrnice 2001/23/ES - Články 3 až 5 - Zachování práv zaměstnanců - Výjimky - Insolvenční řízení - Řízení o reorganizaci prostřednictvím převodu pod soudním dohledem - Úplné nebo částečné zachování podniku - Vnitrostátní právní úprava opravňující nabyvatele, aby po převodu převzal zaměstnance dle svého výběru“)

(2019/C 255/05)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Arbeidshof te Antwerpen

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: Christa Plessers

Odpůrci: PREFACO NV, Belgische Staat

Výrok

Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů, zejména její články 3 až 5, musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava ve věci v původním řízení, která v případě převodu podniku uskutečněného v rámci řízení o reorganizaci prostřednictvím převodu pod soudním dohledem, vedeného s cílem úplného či částečného zachování podniku převodce nebo jeho činnosti, stanoví ve prospěch nabyvatele právo vybrat si, které zaměstnance převezme.

---

(1)  Úř. věst. C 374, 6.11.2017.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. května 2019 — VM Vermögens-Management GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), DAT Vermögensmanagement GmbH

(Věc C-653/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Evropské unie - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Nařízení (EU) 2015/2424 - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Vermögensmanufaktur - Prohlášení neplatnosti - Právo na spravedlivý proces - Zkoumání skutečností z moci úřední - Zpětná účinnost - Příslušnost Tribunálu - Odůvodnění rozsudků“)

(2019/C 255/06)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: VM Vermögens-Management GmbH (zástupci: T. Dolde a P. Homann, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) (zástupce: S. Hanne, zmocněnec), DAT Vermögensmanagement GmbH

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnost VM Vermögens-Management GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

---

(1)  Úř. věst. C, 94, 12.3.2018.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Centrale Raad van Beroep- Nizozemsko) — M. Çoban v. Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen

(Věc C-677/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Dohoda o přidružení EHS-Turecko - Dodatkový protokol - Článek 59 - Rozhodnutí č. 3/80 - Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Upuštění od uplatňování ustanovení týkajících se bydliště - Článek 6 - Dávky v případě invalidity - Odnětí - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky - Podmínka bydliště - Směrnice 2003/109/ES - Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta“)

(2019/C 255/07)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Centrale Raad van Beroep

Účastníci původního řízení

Žalobce: M. Çoban

Žalovaná: Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen

Výrok

Článek 6 odst. 1 první pododstavec rozhodnutí Rady přidružení č. 3/80 ze dne 19. září 1980 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení členských států Evropských společenství na turecké pracovníky a jejich rodiny ve spojení s článkem 59 dodatkového protokolu podepsaného dne 23. listopadu 1970 v Bruselu a uzavřeného, schváleného a potvrzeného jménem Společenství nařízením Rady (EHS) č. 2760/72 ze dne 19. prosince 1972 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je ustanovení dotčené v původním řízení, podle kterého se odebírá doplňková dávka tureckému státnímu příslušníkovi, který se vrátí do země svého původu a který má v okamžiku opuštění hostitelského členského státu postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta ve smyslu směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.

---

(1)  Úř. věst. C 94, 12.3.2018.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht München I- Německo) — Conti 11. Container Schiffahrts-GmbH & Co. KG MS „MSC Flaminia“ v. Land Niedersachsen

(Věc C-689/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Přeprava odpadů - Nařízení (ES) č. 1013/2006 - Odpad, který podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu - Přeprava v rámci Evropské unie - Článek 1 odst. 3 písm. b) - Vyloučení z rozsahu působnosti - Odpad vzniklý na palubě lodi - Odpad na palubě lodi v důsledku havárie“)

(2019/C 255/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht München I

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Conti 11. Container Schiffahrts-GmbH & Co. KG MS „MSC Flaminia“

Žalovaná: Land Niedersachsen

Výrok

Článek 1 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů musí být vykládán v tom smyslu, že takové zbytky, v podobě kovového šrotu a hasicí vody kontaminované kaly a zbytky lodního nákladu, z havárie, k níž došlo na palubě lodi, jako jsou zbytky, o něž jde ve věci v původním řízení, musí být považovány za odpad vzniklý na palubě lodí ve smyslu tohoto ustanovení, který je tudíž vyloučen z rozsahu působnosti tohoto nařízení, dokud není vyložen za účelem jeho využití nebo odstranění.

---

(1)  Úř. věst. C 94, 12.3.2018.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 15. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas- Litva) — AB „Achema“, AB „Orlen Lietuva“, AB „Lifosa“ v. Valstybinė kainų ir energetikos kontrolės komisija (VKEKK)

(Věc C-706/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Státní podpory - Pojem „podpory poskytované státem nebo ze státních prostředků“ - Opatření, jejichž cílem je poskytnout kompenzaci poskytovatelům služeb veřejného zájmu v odvětví elektřiny - Pojem „podpory, které ovlivňují obchod mezi členskými státy“ a „narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž“ - Pojem „selektivní výhoda“ - Služba obecného hospodářského zájmu - Kompenzace nákladů souvisejících s plněním povinností veřejné služby“)

(2019/C 255/09)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: AB „Achema“, AB „Orlen Lietuva“, AB „Lifosa“

Žalovaná: Valstybinė kainų ir energetikos kontrolės komisija (VKEKK)

za přítomnosti: Lietuvos Respublikos energetikos ministerija,UAB „Baltpool“

Výrok

1)	Článek 107 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že finanční prostředky určené k financování režimu takových služeb veřejného zájmu, jako jsou služby veřejného zájmu v odvětví elektřiny, jsou státními prostředky ve smyslu tohoto ustanovení.

2)

Článek 107 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že pokud jsou finanční prostředky určené k financování služeb veřejného zájmu v odvětví elektřiny poskytovány provozovatelům distribučních a přenosových soustav za účelem kompenzace ztrát vzniklých z důvodu povinnosti vykupovat elektřinu od určitých výrobců elektřiny za pevnou sazbu a vyrovnávat její výkyvy, představuje tato kompenzace zvýhodnění poskytované výrobcům elektřiny ve smyslu tohoto ustanovení.

3)

Článek 107 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace v původním řízení, musí být na takové finanční prostředky, jako jsou finanční prostředky určené některým poskytovatelům služeb veřejného zájmu v odvětví elektřiny, nahlíženo tak, že poskytují těmto poskytovatelům selektivní výhodu ve smyslu tohoto ustanovení a mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy.

4)

Článek 107 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že takový státní zásah, jako je režim služeb veřejného zájmu v odvětví elektřiny, nesmí být považován za kompenzaci představující protihodnotu za plnění uskutečněná podniky-příjemci za účelem plnění povinností veřejné služby ve smyslu rozsudku ze dne 24. července 2003, Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg (C 280/00, EU:C:2003:415), ledaže předkládající soud určí, že některá ze služeb veřejného zájmu v odvětví elektřiny skutečně splňuje čtyři podmínky uvedené v bodech 88 až 93 uvedeného rozsudku.

5)	Článek 107 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že na takový státní zásah, jako je režim služeb veřejného zájmu v odvětví elektřiny, musí být nahlíženo tak, že narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž.

---

(1)  Úř. věst. C 94, 12.3.2018.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 23. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Norderstedt- Německo) — Christian Fülla v. Toolport GmbH

(Věc C-52/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitele - Směrnice 1999/44/ES - Rozpor dodaného zboží se smlouvou - Článek 3 - Nárok spotřebitele na bezplatné uvedení spotřebního zboží do stavu odpovídajícího smlouvě v přiměřené lhůtě či bez značných obtíží pro spotřebitele - Určení místa, kde je spotřebitel povinen poskytnout prodávajícímu spotřební zboží zakoupené na dálku za účelem jeho uvedení do stavu odpovídajícího smlouvě - Pojem „bezplatné“ uvedení spotřebního zboží do stavu odpovídajícího smlouvě - Nárok spotřebitele na odstoupení od smlouvy“)

(2019/C 255/10)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Norderstedt

Účastníci původního řízení

Žalobce: Christian Fülla

Žalovaná: Toolport GmbH

Výrok

1)

Článek 3 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží musí být vykládán v tom smyslu, že členské státy mají nadále pravomoc stanovit místo, kde je spotřebitel povinen poskytnout prodávajícímu zboží zakoupené na dálku za účelem jeho uvedení do stavu odpovídajícího smlouvě podle tohoto ustanovení. Toto místo musí vyhovovat požadavku bezplatného provedení opravy nebo náhradního dodání zboží v přiměřené lhůtě a bez značných obtíží pro spotřebitele, přičemž je třeba vzít v úvahu druh zboží a účel, pro který spotřebitel spotřební zboží vyžadoval. V tomto ohledu musí vnitrostátní soud provést výklad v souladu se směrnicí 1999/44 a případně změnit ustálenou judikaturu, pokud je založena na výkladu vnitrostátního práva, který je neslučitelný s cíli této směrnice.

2)

Článek 3 odst. 2 až 4 směrnice 1999/44 musí být vykládán v tom smyslu, že právo spotřebitele na „bezplatné“ uvedení zboží zakoupeného na dálku do stavu odpovídajícího smlouvě nezahrnuje povinnost prodávajícího předem zaplatit náklady na dopravu tohoto zboží za účelem jeho uvedení do stavu odpovídajícího smlouvě do místa podnikání tohoto prodávajícího, ledaže skutečnost, že by spotřebitel uhradil předem tyto náklady, představuje nadměrnou zátěž, která by jej odradila od uplatnění svých práv, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

3)

Článek 3 odst. 3 ve spojení s čl. 3 odst. 5 druhou odrážkou směrnice 1999/44 musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, má spotřebitel, který informoval prodávajícího o rozporu se smlouvou zboží zakoupeného na dálku, jehož doprava do místa podnikání prodávajícího by pro něj znamenala značné obtíže, a který poskytl prodávajícímu toto zboží v místě svého bydliště za účelem jeho uvedení do stavu odpovídajícího smlouvě, nárok na odstoupení od smlouvy z důvodu nezjednání nápravy v přiměřené lhůtě, pokud prodávající nepřijal vhodné opatření za účelem uvedení tohoto zboží do stavu odpovídajícího smlouvě, včetně informování spotřebitele o místě, kde mu musí být toto zboží poskytnuto za účelem uvedení tohoto zboží do stavu odpovídajícího smlouvě. V tomto ohledu přísluší vnitrostátnímu soudu, aby na základě výkladu v souladu se směrnicí 1999/44 zaručil právo tohoto spotřebitele na odstoupení od smlouvy.

---

(1)  Úř. věst. C 152, 30.4.2018.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Audiencia Nacional — Španělsko) — Federación de Servicios de Comisiones Obreras (CCOO) v. Deutsche Bank SAE

(Věc C-55/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků - Úprava pracovní doby - Článek 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie - Směrnice 2003/88/ES - Články 3 a 5 - Denní a týdenní doba odpočinku - Článek 6 - Maximální délka týdenní pracovní doby - Směrnice 89/391/EHS - Bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci - Povinnost zavést systém, jehož prostřednictvím lze měřit délku denní pracovní doby každého pracovníka“)

(2019/C 255/11)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Audiencia Nacional

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Federación de Servicios de Comisiones Obreras (CCOO)

Žalovaná: Deutsche Bank SAE

za přítomnosti: Federación Estatal de Servicios de la Unión General de Trabajadores (FES-UGT), Confederación General del Trabajo (CGT), Confederación Solidaridad de Trabajadores Vascos (ELA), Confederación Intersindical Galega (CIG)

Výrok

Články 3, 5 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být s ohledem na čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 3 a čl. 16 odst. 3 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která podle výkladu ve vnitrostátní judikatuře neukládá zaměstnavatelům povinnost zavést systém umožňující měřit délku denní pracovní doby skutečně odpracované každým zaměstnancem.

---

(1)  Úř. věst. C 152, 30.4.2018.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 15. května 2019 — Evropská komise v. Sabine Tuerck

(Věc C-132/18 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Důchody - Převod nároků na důchod nabytých v rámci vnitrostátního důchodového systému do důchodového systému Evropské unie - Odečtení zhodnocení, k němuž došlo mezi dnem podání žádosti o převod a dnem skutečného převodu“)

(2019/C 255/12)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: G. Gattinara, B. Mongin a L. Radu Bouyon, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Sabine Tuerck (zástupci: S. Orlandi a T. Martin, advokáti)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zčásti zamítá a zčásti odmítá.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C, 161, 7.5.2018.

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 16. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vestre Landsret — Dánsko) — Skatteministeriet v. Estron A/S

(Věc C-138/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný celní sazebník - Sazební zařazení - Konektory pro pomůcky pro nedoslýchavé - Části, součásti a příslušenství - Kombinovaná nomenklatura - Podpoložky 85444290, 90214000 a 90219010“)

(2019/C 255/13)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Vestre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobce: Skatteministeriet

Žalovaná: Estron A/S

Výrok

1)

Poznámka 2 písm. a) ke kapitole 90 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008, vykládaná ve spojení se všeobecnými pravidly 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, musí být vykládána v tom smyslu, že výraz „části, součásti a příslušenství, které jsou zbožím zahrnutým v jakémkoliv z čísel této kapitoly nebo kapitol 84, 85 nebo 91“, který obsahuje, se týká pouze čtyřmístných čísel těchto kapitol.

2)	Přísluší předkládajícímu soudu, aby provedl sazební zařazení konektorů pro pomůcky pro nedoslýchavé dotčených ve věci v původním řízení s ohledem na poznatky poskytnuté Soudním dvorem v odpovědi na otázky, které mu předkládající soud položil.

3)	Poznámka 1 písm. m) ke třídě XVI kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení č. 1031/2008, musí být vykládána v tom smyslu, že pokud je zboží zařazeno do kapitoly 90 kombinované nomenklatury, nemůže být zařazeno i do kapitol 84 a 85 kombinované nomenklatury.

---

(1)  Úř. věst. C 166, 14.5.2018.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. května 2019 — CJ v. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

(Věc C-170/18 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Smluvní zaměstnanec - Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí - Pracovní smlouva na dobu určitou - Vypovězení smlouvy - Splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie - Překážka věci rozsouzené spojená se zrušujícím rozsudkem - Meze“)

(2019/C 255/14)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: CJ (zástupce: V. Kolias, dikogoros)

Další účastník řízení: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) (zástupci: J. Mannheim a A. Daume, zmocněnkyně, ve spolupráci D. Waelbroeckem a A. Duron, advokáty)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	CJ se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 301, 27.8.2018.

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 16. května 2019 — Asociación de la pesca y acuicultura del entorno de Doñana y del Bajo Guadalquívir (Pebagua) v. Evropská komise

(Věc C-204/18 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Životní prostředí - Prevence a regulace zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů - Nařízení (EU) č. 1143/2014 - Prováděcí nařízení (EU) 2016/1141 - Přijetí seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii - Zařazení druhu rak červený (Procambarus clarkii) na seznam“)

(2019/C 255/15)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Asociación de la pesca y acuicultura del entorno de Doñana y del Bajo Guadalquívir (Pebagua) (zástupce: A. Uceda Sosa, abogado)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: P. Němečková a C. Hermes, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Asociación de la pesca y acuicultura del entorno de Doñana y del Bajo Guadalquívir (Pebagua) se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 268, 30.7.2018.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 22. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg- Německo) — Krohn & Schröder GmbH v. Hauptzollamt Hamburg-Hafen

(Věc C-226/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Celní unie - Nařízení (EHS) č. 2913/92 - Článek 212a - Dovozní postupy - Celní dluh - Osvobození - Dumping - Dotace - Dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky - Prováděcí nařízení (EU) č. 1238/2013 a prováděcí nařízení (EU) č. 1239/2013 zavádějící antidumpingové clo a vyrovnávací clo - Osvobození“)

(2019/C 255/16)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Krohn & Schröder GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Hamburg-Hafen

Výrok

1)

Článek 212a nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 ze dne 13. dubna 2005, se vztahuje na osvobození od antidumpingového cla podle čl. 3 odst. 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1238/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá uložené prozatímní clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky, a od vyrovnávacího cla podle čl. 2 odst. 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1239/2013, ze dne 2. prosince 2013, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky.

2)

Článek 212a nařízení č. 2913/92, ve znění nařízení č. 648/2005, musí být vykládán v tom smyslu, že podmínka stanovená v čl. 3 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení č. 1238/2013 a v čl. 2 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení č. 1239/2013 není splněna, při použití uvedeného článku na případ, kdy celní dluh vznikl na základě čl. 204 odst. 1 nařízení č. 2913/92, v platném znění, v důsledku překročení lhůty uvedené v čl. 49 odst. 1 uvedeného nařízení, jestliže podnik, který je ve spojení s podnikem uvedeným v příloze prováděcího rozhodnutí Komise 2013/707/EU ze dne 4. prosince 2013, kterým se potvrzuje přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým a antisubvenčním řízením týkajícím se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po dobu uplatňování konečných opatření, který dotčené zboží vyrobil, zaslal a vyfakturoval, sice nebyl dovozcem tohoto zboží ani nezajistil jeho propuštění do volného oběhu, avšak měl v úmyslu tak učinit a dotčené zboží mu bylo skutečně dodáno.

---

(1)  Úř. věst. C 268, 30.7.2018.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 15. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Naczelny Sąd Administracyjny — Polsko) — Vega International Car Transport and Logistic — Trading GmbH v. Dyrektor Izby Skarbowej w Warszawie

(Věc C-235/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 135 odst. 1 písm. b) - Dodání zboží - Ostatní případy osvobození od daně - Poskytnutí a sjednání úvěrů - Tankovací karty“)

(2019/C 255/17)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Naczelny Sąd Administracyjny

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vega International Car Transport and Logistic — Trading GmbH

Žalovaný: Dyrektor Izby Skarbowej w Warszawie

Výrok

Článek 135 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené ve věci v původním řízení, může být poskytování tankovacích karet mateřskou společností dceřiným společnostem, které jim umožňují natankovat pohonné hmoty do vozidel, jejichž přepravu zajišťují, považováno za službu poskytnutí úvěrů osvobozenou od daně z přidané hodnoty ve smyslu tohoto ustanovení.

---

(1)  Úř. věst. C 231, 2.7.2018.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 15. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Krajského soudu v Ostravě — pobočky v Olomouci — Česká republika) — KORADO, a.s. v. Generální ředitelství cel

(Věc C-306/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný celní sazebník - Sazební zařazení - Kombinovaná nomenklatura - Ocelové svařované díly - Radiátory pro ústřední topení, nevytápěné elektricky - Čísla 7307 a 7322 - Pojmy „části a součásti“ radiátorů a „příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky“ - Prováděcí nařízení (EU) 2015/23 - Platnost“)

(2019/C 255/18)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Krajský soud v Ostravě — pobočka v Olomouci

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: KORADO, a.s.

Žalovaný: Generální ředitelství cel

Výrok

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1101/2014 ze dne 16. října 2014, musí být vykládána v tom smyslu, že takové ocelové svařované díly, o jaké jde ve věci v původním řízení, musí být — s výhradou, že předkládající soud posoudí všechny skutkové okolnosti, které má k dispozici — zařazeny do čísla 7307 kombinované nomenklatury jakožto „příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky“.

---

(1)  Úř. věst. C 240, 9.7.2018.

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. prosince 2018 FCA US LLC proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 18. října 2018 ve věci T-109/17, FCA US v. EUIPO — Busbridge

(Věc C-795/18 P)

(2019/C 255/19)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: FCA US LLC (zástupce: C. Morcom QC)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Usnesením ze dne 20. června 2019 Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl, že je kasační opravný prostředek nepřípustný.

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. prosince 2018 Saga Furs Oyj proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 12. října 2018 ve věci T-313/18, Saga Furs v. EUIPO — Support Design

(Věc C-805/18 P)

(2019/C 255/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Saga Furs Oyj (zástupce: J. Kaulo, luvan saanut oikeudenkäyntiavustaja)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, Support Design AB

Usnesením ze dne 12. června 2019 Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl, že je kasační opravný prostředek nepřípustný.

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. prosince 2018 OY proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. října 2018 ve věci T-605/16, OY v. Komise

(Věc C-816/18 P)

(2019/C 255/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: OY (zástupci: S. Rodrigues a N. Flandin, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Usnesením ze dne 12. června 2019 Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl, že je kasační opravný prostředek nepřípustný.

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. prosince 2018 Linak A/S proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 18. října 2018 ve věci T-368/17, Linak v. EUIPO — ChangZhou Kaidi Electrical

(Věc C-820/18 P)

(2019/C 255/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Linak A/S (zástupci: V. von Bomhard, Rechtsanwältin, a J. Fuhrmann, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Usnesením ze dne 19. června 2019 Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl, že je kasační opravný prostředek nepřípustný.

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. prosince 2018 Linak A/S proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 18. října 2018 ve věci T-367/17, Linak v. EUIPO — ChangZhou Kaidi Electrical

(Věc C-821/18 P)

(2019/C 255/23)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Linak A/S (zástupci: V. von Bomhard, Rechtsanwältin, a J. Fuhrmann, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Usnesením ze dne 19. června 2019 Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl, že je kasační opravný prostředek nepřípustný.

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. prosince 2018 Aldo Supermarkets proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 25. října 2018 ve věci T-359/17, Aldo Supermarkets v. EUIPO — Aldi Einkauf

(Věc C-822/18 P)

(2019/C 255/24)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Aldo Supermarkets (zástupce: M. Thewes, avocat)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, Aldi Einkauf GmbH & Co. OHG

Usnesením ze dne 4. června 2019 Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl, že je kasační opravný prostředek nepřípustný.

Kasační opravný prostředek podaný dne 15. dubna 2019 Boudewijn Schokker proti usnesení Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 8. února 2019 ve věci T-817/17, Schokker v. EASA

(Věc C-310/19 P)

(2019/C 255/25)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Boudewijn Schokker (zástupci: T. Martin, S. Orlandi, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)

Nárhová žádání

—	Zrušit usnesení ze dne 8. února 2019 ve věci T-817/17, Schokker v. EASA;

—	vrátit věc Tribunálu;

—	o nákladech řízení rozhodnout později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Podle navrhovatele se Tribunál zaprvé dopustil nesprávného právního posouzení tím, že zamítl žalobu z důvodu, který uplatnil bez návrhu a nesprávně jej kvalifikoval jako „zjevný“. Tribunál tak porušil článek 126 svého jednacího řádu a právo navrhovatele se v řízení účinně bránit.

Navrhovatel zadruhé tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného posouzení tím, že dospěl k závěru, že není relevantní kontrolovat důvody zpětvzetí sporné nabídky, neboť nabídku zaměstnání lze vzít zpět kdykoli a bez podmínek.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 19. dubna 2019 — eurocylinder systems AG v. Hauptzollamt Hamburg

(Věc C-324/19)

(2019/C 255/26)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: eurocylinder systems AG

Žalovaný: Hauptzollamt Hamburg

Předběžná otázka

Je nařízení Rady (ES) č. 926/2009 ze dne 24. září 2009, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (1) platné?

---

(1)  Úř. věst. 2009, L 262, s. 19.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 23. dubna 2019 — X v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-331/19)

(2019/C 255/27)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: X

Odpůrce: Staatssecretaris van Financiën

Předběžné otázky

1)

Musí být pojem „potraviny pro lidskou spotřebu“ použitý v příloze III bodu 1 směrnice o DPH z roku 2006 (1) vykládán v tom smyslu, že podle článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (2) ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, se pod tímto pojmem rozumí jakákoli látka nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat? V případě záporné odpovědi na tuto otázku: Jak má být tento pojem v tomto případě konkretizován?

2)	Nejsou-li potraviny nebo nápoje považovány za potraviny pro lidskou spotřebu: Na základě jakých kritérií musí být v tomto případě posouzeno, zda takovéto výrobky mají být považovány za výrobky obvykle určené k použití jako doplněk nebo náhražka potravin?

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Înalta Curte de Casație și Justiție (Rumunsko) dne 25. dubna 2019 — SC Romenergo SA, Aris Capital SA v. Autoritatea de Supraveghere Financiară

(Věc C-339/19)

(2019/C 255/28)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Înalta Curte de Casație și Justiție

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: SC Romenergo SA, Aris Capital SA

Odpůrce: Autoritatea de Supraveghere Financiară

Předběžná otázka

Musí být články 63 a násl. SFEU ve spojení s čl. 2 odst. 2 směrnice 2004/25/ES (1) a článkem 87 směrnice 2001/34/ES (2) vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu legislativnímu rámci [v projednávané věci článku 2 odst. 3 písm. j) nařízení CNVM č. 1/2006], který stanoví právní domněnku vzájemné shody u podílů ve společnostech, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a které jsou považovány za alternativní investiční fondy (nazvané finanční investiční společnosti — SIF), a to ve vztahu k:

1.	osobám, které společně uskutečnily nebo uskutečňují ekonomické operace s napojením nebo bez napojení na kapitálový trh, a

2.	osobám, které v rámci ekonomických operací využívají finanční zdroje, které mají stejný původ nebo pocházejí od odlišných subjektů, které jsou zúčastněnými subjekty?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. 2004 L 142, s. 12).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (Úř. věst. 2001 L 184, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht (Německo) dne 30. dubna 2019 — MH Müller Handels GmbH v. MJ

(Věc C-341/19)

(2019/C 255/29)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesarbeitsgericht

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: MH Müller Handels GmbH

Odpůrkyně: MJ

Předběžné otázky

1.

Může být zjištěné nepřímo rozdílné v zacházení na základě náboženského vyznání ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2000/78/ES (1) založený na interním pravidle soukromého podniku přiměřené pouze tehdy, pokud je podle tohoto pravidla zakázáno nošení veškerých viditelných, a nikoli jen nápadných rozměrných symbolů náboženského, politického a jiného světonázorového přesvědčení?

2.

V případě záporné odpovědi na první otázku: a) Musí být čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2000/78/ES vykládán v tom smyslu, že v rámci posuzovaní, zda je zjištěné nepřímo rozdílné zacházení na základě náboženského vyznání založené na interním pravidle soukromého podniku, které zakazuje nošení nápadných rozměrných symbolů náboženského, politického a jiného světonázorového přesvědčení, přiměřené, lze zohlednit práva vyplývající z článku 10 Listiny základních svobod Evropské unie a z článku 9 EÚLP? b) Musí být čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2000/78/ES vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní pravidla, která mají ústavní právní sílu a která chrání svobodu náboženského vyznání, mohou být v rámci posuzování, zda je zjištěné nepřímo rozdílné zacházení na základě náboženského vyznání založené na interním pravidle soukromého podniku, které zakazuje nošení nápadných rozměrných symbolů náboženského, politického a jiného světonázorového přesvědčení, přiměřené, zohledněna jako příznivější ustanovení ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice 2000/78/ES?

3.

V případě záporné odpovědi na otázky 2a) a 2b):   Musí vnitrostátní pravidla, která mají ústavní právní sílu a chrání svobodu náboženského vyznání, zůstat v rámci posuzování pokynu založeného na interním pravidle soukromého podniku, které zakazuje nošení nápadných rozměrných symbolů náboženského, politického a jiného světonázorového přesvědčení, na základě primárního unijního práva nepoužita, ačkoli primární unijní právo, jako například článek 16 Listiny základních práv Evropské unie, uznává vnitrostátní zákony a zvyklosti?

---

(1)  Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. 2000, L 303, s. 16).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Düsseldorf (Německo) dne 16. dubna 2019 — EUflight.de GmbH v. Eurowings GmbH

(Věc C-345/19)

(2019/C 255/30)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Düsseldorf

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: EUflight.de GmbH

Žalovaná: Eurowings GmbH

Předběžné otázky

1.	Musí být pravidla stanovená v článcích 4, 5, 6 a 7 nařízení (ES) č. 261/04 (1) vykládána v tom smyslu, že cestující, kteří byli do místa určení rezervovaným letem přepraveni více než hodinu před plánovaným odletem, obdrží náhradu na základě odpovídajícího uplatnění článku 7 nařízení?

2.	Může být tato náhrada na základě čl. 7 odst. 2 snížena v závislosti na délce letu, pokud čas příletu je před v něm uvedeným zpožděním letu a dokonce i před plánovaným příletem?

3.	Je možnost snížení vyloučena, pokud čas odletu předchází plánovanému času odletu o dobu stanovenou jako hranice pro zpoždění v čl. 7 odst. 2 (tj. o více než dvě, tři nebo čtyři hodiny)?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Köln (Německo) dne 6. května 2019 — Interseroh Dienstleistungs GmbH v. Land Nordrhein-Westfalen

(Věc C-353/19)

(2019/C 255/31)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Köln

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Interseroh Dienstleistungs GmbH

Žalovaná: Land Nordrhein-Westfalen

Předběžné otázky

1.

a) Musí být nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (1), zejména jeho příloha III ve spojení s položkou B 30 20 uvedenou v příloze IX Basilejské úmluvy (2) vykládáno v tom smyslu, že se v případě odrážek obsažených v této položce jedná o různé jednotlivé položky ve smyslu nařízení č. 1013/2006? b) V případě záporné odpovědi na otázku 1a):   Zahrnuje položka B 30 20 směsi odpadů z papíru a lepenky, které — stejně jako v případě odpadů, které jsou předmětem sporu v původním řízení — obsahují vedle lehkých obalů z papíru, lepenky a kartonáže také nápojové kartony z laminované lepenky?

2.

V případě kladné odpovědi na otázku 1b): a) Je nutné položku B 30 20, resp. její čtvrtou odrážku vykládat v tom smyslu, že vyžaduje absolutní nepřítomnost cizorodých látek v tom smyslu, že zařazení odpadu pod tuto položku je vyloučené, pokud odpad — nezávisle na jeho množství a riziku nebezpečí — obsahuje jiné látky než odpady a výmět z papíru a lepenky (cizorodé látky)? b) V případě záporné odpovědi na otázku 2a):   Může podíl cizorodých látek v odpadu, zejména z důvodu jeho množství, bránit zařazení pod položku B 30 20, resp. její čtvrtou odrážku také v případě že nejsou splněny požadavky tzv. hlavičky přílohy III nařízení č. 1013/2006, tj. pokud jsou tyto odpady znečištěny jinými materiály v míře, která při zohlednění nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES (3) nezvyšuje rizika spojená s odpady natolik, že je vhodné použít pro ně postup předchozího písemného oznámení a souhlasu, nebo nezabraňuje využít odpad způsobem šetrným k životnímu prostředí?

3.

V případě záporné odpovědi na otázku 1b): a) Je nutné vykládat bod 3 písm. g) přílohy IIIA nařízení č. 1013/2006 v tom smyslu, že absolutní nepřítomnost cizorodých látek je vyžadována v tom smyslu, že zařazení směsi odpadu pod tuto položku je vyloučeno v případě, že směs — nezávisle na jejím množství a riziku nebezpečí — obsahuje jiné odpady (cizorodé látky), než jsou odpady uvedené v prvních třech odrážkách položky B 3020? b) V případě záporné odpovědi na otázku 3a):   Mohou být cizorodé látky, které nebrání v každém případě zařazení pod bod 3 písm. g) přílohy IIIA nařízení č. 1013/2006, také odpady, které by bylo nutné jako takové zařadit pod čtvrtou odrážku položky B 3020?

---

(1)  Úř. věst. 2006, L 190, s. 1.

(2)  Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování ze dne 22. března 1989.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. 2008, L 312, s. 3).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofiyski rayonen sad (Bulharsko) dne 8. května 2019 — „BOSOLAR“ EOOD v. ČEZ ELEKTRO BULGARIA“ AD

(Věc C-366/19)

(2019/C 255/32)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Sofiyski rayonen sad

Účastnice původního řízení

Žalobkyně:„BOSOLAR“ EOOD

Žalovaná:„ČEZ ELEKTRO BULGARIA“ AD

Předběžné otázky

1.

Musí být článek 16 Listiny základních práv Evropské unie, který upravuje svobodu podnikání v unijním právním řádu, vykládán v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je ustanovení § 18 Prehodni i zaklyuchitelni razporedbi na Zakona za izmenenie i dopalnenie na zakona za energetikata (přechodná a závěrečná ustanovení zákona o změně a doplnění energetického zákona, dále jen PZR ZIDZE), v jehož důsledku dojde k pozměnění podstatných smluvních součástí (cena) ve prospěch jedné smluvní strany zákonodárným aktem i přesto, že již byla uzavřena smlouva a existuje smluvní vztah podléhající zvláštním ustanovením platného práva?

2.

Musí být zásada právní jistoty vykládána v tom smyslu, že brání nové úpravě právních vztahů vzniklých již na základě zvláštních předpisů mezi fyzickými osobami nebo mezi státem a fyzickými osobami, jestliže je tato nová úprava spojena s nepříznivými důsledky pro oprávněná očekávání soukromoprávních osob a práva, která již nabyly?

3.

Musí být zásada ochrany legitimního očekávání jako základní zásada unijního práva při zohlednění rozsudku Soudního dvora ze dne 10. září 2009, Plantanol (C-201/08, EU:C:2009:539) vykládána v tom smyslu, že členskému státu brání v provedení změny platné právní úpravy pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů bez dostatečné záruky předvídatelnosti v tom smyslu, že předčasně ukončí zákonem stanovená opatření na podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, která souvisí s dlouhodobými smlouvami o nákupu elektrické energie, a to v rozporu s podmínkami, za nichž fyzické osoby investovaly do výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a uzavřely dlouhodobé smlouvy na nákup elektrické energie se státem regulovanými podniky dodávajícími elektrickou energii?

4.

Musí být články 3 a 4 směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů při zohlednění bodů 8 a 14 odůvodnění směrnice vykládány v tom smyslu, že členským státům ukládají, aby vnitrostátními opatření provádějícími směrnici zajistily právní jistotu investorů v oblasti výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, včetně solární energie? V případě kladné odpovědi na tuto otázku: Je podle článků 3 a 4 ve spojení s body 8 a 14 odůvodnění směrnice 2009/28 (1) přípustná taková vnitrostátní právní úprava, jako je ustanovení § 18 PZR ZIDZE, která zásadně mění zvýhodňující podmínky pro nákup elektrické energie z obnovitelných zdrojů také pro dlouhodobé smlouvy o nákupu elektrické energie z takovýchto zdrojů, které byly uzavřeny podle původních vnitrostátních opatření vydaných za účelem provedení směrnice?

5.

Jak má být vykládán pojem „členský stát“ pro účely použití unijního práva na vnitrostátní úrovni? Zahrnuje tento pojem při zohlednění rozsudku Soudního dvora ze dne 12. července 1990 Foster a další (C-188/89, EU:C:1990:313) a následujících rozsudku Soudního dvora v této řadě judikatury také poskytovatele služby obecného hospodářského zájmu (zásobování elektrickou energií), jako je žalovaný podnik v probíhajícím soudním řízení, který je za podmínek upravených zákonem pověřen výkonem této služby na základě aktu vydaného státním orgánem a pod kontrolou tohoto orgánu?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. 2009, L 140, s. 16).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná International Protection Appeals Tribunal (Irsko) dne 16. května 2019 — Paní R.A.T., pan D.S v. Minister for Justice and Equality

(Věc C-385/19)

(2019/C 255/33)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

International Protection Appeals Tribunal

Účastníci původního řízení

Žalobce: Paní R.A.T. a pan D.S.

Žalovaný: Minister for Justice and Equality

Předběžné otázky

1)	Může se článek 15 směrnice 2013/33/EU (1) vztahovat na různé kategorie „žadatelů“?

2)	Jaký druh jednání může vést ke zpoždění přičitatelnému žadateli ve smyslu čl. 15 odst. 1 směrnice 2013/33/EU?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu. (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).

Žaloba podaná dne 23. května 2019 — Evropská komise v. Maďarsko

(Věc C-400/19)

(2019/C 255/34)

Jednací jazyk: maďarština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Sipos, A. Lewis a E. Manhaeve, agentes)

Žalovaný: Maďarsko

Návrhová žádání žalobkyně

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Maďarsko neplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 34 Smlouvě o fungování Evropské unie a z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (1), tím, že omezilo určování prodejních cen zemědělských produktů a potravin, zejména s ohledem na ustanovení § 3 odst. 2 písm. u) mezőgazdasági és élelmiszeripari termékek vonatkozásában a beszállítókkal szemben alkalmazott tisztességtelen forgalmazói magatartás tilalmáról szóló, 2009. évi XCV. törvény (zákon XCV z roku 2009, kterým se dodavatelům zakazují nekalé obchodní praktiky ve vztahu k zemědělským produktům a potravinám).

—	uložil Maďarsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zákon XCV z roku 2009, kterým se dodavatelům zakazují nekalé obchodní praktiky ve vztahu k zemědělským produktům a potravinám (dále jen „zákon z roku 2009“) zavedl zvláštní ustanovení v odvětví ve vztahu ke stanovení minimálních cen dotčených produktů.

Komise má za to, že ustanovení § 3 odst. 2 písm. u) zákona z roku 2009 neodkazuje na charakteristiky zemědělských produktů a potravin, ale výhradně na způsoby jejich prodeje, pročež je třeba jej považovat za ustanovení o způsobech prodeje ve smyslu rozsudku Keck a Mithouard (viz rozsudek ze dne 24. listopadu 1993, Keck a Mithouard, spojené věci C-267/91 a C-268/91, EU:C:1993:905). Po analýze účinků tohoto opatření je třeba potvrdit, že je rovnocenné množstevnímu omezení obchodu mezi členskými státy ve smyslu článku 34 SFEU.

Podle názoru Komise ustanovení § 3 odst. 2 písm. u) zákona z roku 2009 ve skutečnosti neovlivňuje stejným způsobem prodej vnitrostátních produktů jako dovezených produktů, a není vhodným, ani přiměřeným opatřením ve vztahu k žádnému z legitimních cílů, které se s ním pojí.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 671).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná cour du travail de Liège (Belgie) dne 24. května 2019 — LM v. Centre public d'action sociale de Seraing

(Věc C-402/19)

(2019/C 255/35)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour du travail de Liège

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: LM

Odpůrce: Centre public d'action sociale de Seraing (Středisko sociální pomoci v Seraing)

Předběžná otázka

Je čl. 57 odst. 2 pododst. 1 bod 1 loi belge du 8 juillet 1976 organique des centres publics d’action sociale (belgický organický zákon ze dne 8. července 1976 o střediscích státní sociální pomoci) v rozporu s články 5 a 13 směrnice 2008/115/ES (1), vykládanými ve světle čl. 19 odst. 2 a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 14 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice a články 7 a 12 Listiny základních práv Evropské unie, jak jsou vykládány v rozsudku Abdida ze dne 18. prosince 2014 vydaném Soudním dvorem (C-562/13):

—

primo tím, že v jeho důsledku je cizinci, který je státním příslušníkem třetí země a neoprávněně pobývá na území členského státu, znemožněno zabezpečovat v co největší míře své základní potřeby během řízení o žalobě na neplatnost a návrhu na odklad výkonu, které podal svým jménem a [jako] zástupce svého v té době nezletilého dítěte proti rozhodnutí, kterým jim bylo nařízeno opustit území členského státu,

—

ačkoli, secundo, na jedné straně uvedené dítě, dnes již zletilé, trpí závažným onemocněním a mohlo by být v případě výkonu uvedeného rozhodnutí vystaveno vážnému riziku těžkého a nevratného zhoršení svého zdravotního stavu, a na druhé straně je podle názoru lékařů nezbytná přítomnost tohoto rodiče u jeho zletilého dítěte z důvodu zranitelnosti tohoto dítěte vyplývající z jeho zdravotního stavu (opakované krize srpkovité anémie a nezbytnost chirurgického zákroku za účelem zabránit ochrnutí)?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. 2008, L 348, s. 98).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supreme Court of the United Kingdom (Spojené království) dne 27. května 2019 — The Software Incubator Ltd v. Computer Associates (UK) Ltd

(Věc C-410/19)

(2019/C 255/36)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Supreme Court of the United Kingdom

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: The Software Incubator Ltd

Odpůrkyně: Computer Associates (UK) Ltd

Předběžné otázky

1.

Je kopie počítačového softwaru dodávaná zákazníkům zmocnitele elektronicky, a nikoli na jakémkoli hmotném nosiči, „zbožím“ ve smyslu tohoto pojmu, jak je uveden v definici obchodního zástupce v čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (1) (dále jen „směrnice“)?

2.	V případě, že je počítačový software dodáván zákazníkům zmocnitele prostřednictvím poskytnutí licence k používání kopie počítačového softwaru na dobu neurčitou, jedná se o „prodej zboží“ ve smyslu tohoto pojmu, jak je uveden v definici obchodního zástupce v čl. 1 odst. 2 směrnice?

---

(1)  Úř. věst. 1986, L 382, s. 17

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. června 2019 Pometon SpA proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 28.března 2019 ve věci T-433/16, Pometon v. Komise

(Věc C-440/19 P)

(2019/C 255/37)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Pometon SpA (zástupci: E. Fabrizi, V. Veneziano, A. Molinaro, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek v rozsahu, v němž v něm byly zamítnuty žalobní důvody znějící na zrušení napadeného rozhodnutí v plném rozsahu, a tudíž zrušil napadené rozhodnutí;

podpůrně:

—	zrušil napadený rozsudek v rozsahu, v němž Tribunál neprávem vyloučil přerušení údajné účasti společnosti Pometon na sporné kartelové dohodě v období od 18. listopadu 2005 do 20. března 2007, a tudíž v rámci soudního přezkumu v plné jurisdikci snížil peněžitou sankci uloženou společnosti Pometon;

—	v každém případě v rámci soudního přezkumu v plné jurisdikci snížil peněžitou sankci uloženou společnosti Pometon z důvodu, že Tribunál porušil zásadu rovného zacházení;

v každém případě uložil Komisi náhradu veškerých nákladů vynaložených navrhovatelkou v tomto řízení a v řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka čtyři důvody:

1.	První důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál nesprávně uplatnil základní zásady, na kterých spočívá právní řád Evropské unie, a sice zásadu presumpce neviny, zásadu nestrannosti řízení, jelikož nekonstatoval, že Komise porušila uvedené základní zásady.

2.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál porušil zásady v oblasti důkazního břemene a neuplatnil zásadu presumpce neviny, když potvrdil závěry Komise, že Pometon se účastnila na údajné kartelové dohodě a navíc uvedl rozporuplné a nedostatečné odůvodnění v tomto ohledu. Tribunál dospěl k závěru o vině navrhovatelky na základě předpokladů a „pravděpodobností“, přičemž odkázal zcela obecně na dokumenty, na nichž byly založeny takové předpoklady.

3.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál porušil zásady v oblasti důkazního břemene a neuplatnil zásadu presumpce neviny tím, že prohlásil, že Komise z právního hlediska dostatečně prokázala, že Pometon nepřerušila svou účast na protiprávním jednání během přibližně šestnácti měsíců, a sice od 18. listopadu 2005 do 20. března 2007, i když ve vztahu k tomuto období neměla žádný důkaz o koluzních kontaktech a navíc uvedl rozporuplné a nedostatečné odůvodnění v tomto ohledu.

4.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál porušil zásadu rovného zacházení při stanovení výše pokuty uložené společnosti Pometon a uvedl rozporuplné a nedostatečné odůvodnění v tomto ohledu. Tribunál zejména přezkoumal výši sankce uložené navrhovatelce tak, že určil snížení základní výše sankce, které neodpovídá snížení, jež Komise poskytla účastníkům transakce. Tribunál neuvedl žádné objektivní odůvodnění tohoto zacházení.

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. června 2019 — Bank Saderat v. Rada

(Věc T-433/15) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu - Zmrazení finančních prostředků - Omezení vstupu na území členských států - Náhrada újmy údajně vzniklé žalobkyni v důsledku zařazení a ponechání jejího názvu na seznamu osob a subjektů, na něž se vztahují předmětná omezující opatření - Dostatečně závažné porušení právní normy zakládající práva jednotlivcům“)

(2019/C 255/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bank Saderat plc (Londýn, Spojené království) (zástupci: S. Jeffrey, S. Ashley, A. Irvine, solicitors, M. Demetriou, QC, a R. Blakeley, barrister)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně M. Bishop a N. Rouam, poté M. Bishop a H. Marcos Fraile, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: původně M. Konstantinidis a D. Gauci, poté M. Konstantinidis, A. Tizzano a C. Zadra, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu újmy, která žalobkyni údajně vznikla v důsledku zařazení jejího názvu na seznam označených osob a subjektů v nařízení Rady (ES) č. 423/2007 ze dne 19. dubna 2007o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2007, L 103, s. 1), nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. 2010, L 281, s. 1) a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. 2012, L 88, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Bank Saderat plc ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 320, 28.9.2015.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — Dalli v. Komise

(Věc T-399/17) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Vyšetřování OLAF - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům - Nemajetková újma - Příčinná souvislost“)

(2019/C 255/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: John Dalli (St. Julians, Malta) (zástupci: L. Levi a S. Rodrigues, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J.-P. Keppenne a J. Baquero Cruz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 268 SFEU na náhradu škody žalobce, kterou měl utrpět z důvodu údajného protiprávního jednání Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), kterého se měly dopustit v souvislosti se skončením jeho funkce jako člena Komise 16. října 2012.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	J. Dalli ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 277, 21.8.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — EIB v. Sýrie

(Věc T-539/17) (1)

(„Rozhodčí doložka - Úvěrové smlouva „Al Thawra“ č. 16405 - Nesplnění smlouvy - Vrácení poskytnutých částek - Úroky z prodlení - Řízení bez účasti žalované“)

(2019/C 255/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská investiční banka (zástupci: původně P. Chamberlain, T. Gilliams, F. Oxangoiti Briones a J. Shirran, poté F. Oxangoiti Briones, J. Klein a J. Shirran, zmocněnci, ve spolupráci s D. Artsem, advokátem, a T. Cusworthem, solicitor)

Žalovaná: Syrská arabská republika

Předmět věci

Návrh na základě článku 272 SFEU směřující k tomu, aby byla Syrské arabské republice uložena povinnost vrátit částky dlužné v rámci úvěrové smlouvy „Al Thawra“ č. 16405, navýšené o úroky z prodlení.

Výrok rozsudku

1)	Syrské arabské republice se ukládá, aby Evropské unii, kterou zastupuje Evropská investiční banka (EIB), vrátila částky 404 792,06 eura, 954 331,07 libry šterlinků (GBP), 29 130 433,00 japonských jenů (JPY) a 1 498 184,58 amerického dolaru (USD).

2)	K uvedeným částkám se vážou úroky z prodlení s roční sazbou 4,52 % z jistiny a ze smluvních úroků ode dne 9. srpna 2017 do dne zaplacení.

3)	Ve zbývající části se žaloba odmítá.

4)	Syrské arabské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 369, 30.10.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — EIB v. Sýrie

(Věc T-540/17) (1)

(„Rozhodčí doložka - Úvěrová smlouva „Electricity Distribution Project“ č. 20948 - Nesplnění smlouvy - Vrácení poskytnutých částek - Úroky z prodlení - Řízení bez účasti žalované“)

(2019/C 255/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská investiční banka (zástupci: původně P. Chamberlain, T. Gilliams, F. Oxangoiti Briones a J. Shirran, poté F. Oxangoiti Briones, J. Klein a J. Shirran, zmocněnci, ve spolupráci s D. Artsem, advokátem, a T. Cusworthem, solicitor)

Žalovaná: Syrská arabská republika

Předmět věci

Návrh na základě článku 272 SFEU směřující k tomu, aby byla Syrské arabské republice uložena povinnost vrátit částky dlužné v rámci úvěrové smlouvy „Electricity Distribution Project“ č. 20948, navýšené o úroky z prodlení.

Výrok rozsudku

1)	Syrské arabské republice se ukládá, aby Evropské unii, kterou zastupuje Evropská investiční banka (EIB), vrátila částku 52 657 141,77 eura.

2)

K uvedené částce se vážou úroky z prodlení, vypočtené podle metody stanovené v čl. 3 odst. 2 úvěrové smlouvy „Electricity Distribution Project“ č. 20948, uzavřené mezi EIB a Syrskou arabskou republikou dne 5. února 2001, která byla pozměněna dopisy ze dne 3. října 2003, 28. února 2006, 9. května a 8. října 2007, z jistin a ze smluvních úroků ode dne 9. srpna 2017 do dne zaplacení.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Syrské arabské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 369, 30.10.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — EIB v. Sýrie

(Věc T-541/17) (1)

(„Rozhodčí doložka - Úvěrová smlouva,Electricity Transmission Project‘ č. 20868 - Nesplnění smlouvy - Vrácení poskytnutých částek - Úroky z prodlení - Řízení bez účasti žalované“)

(2019/C 255/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská investiční banka (zástupci: původně P. Chamberlain, T. Gilliams, F. Oxangoiti Briones a J. Shirran, poté F. Oxangoiti Briones, J. Klein a J. Shirran, zmocněnci, ve spolupráci s D. Arts, advokátem a T. Cusworthem, solicitor)

Žalovaná: Syrská arabská republika

Předmět věci

Návrh založený na článku 272 SFEU, domáhající se toho, aby bylo Syrské arabské republice uloženo vrátit částky dlužné v rámci úvěrové smlouvy „Electricity Transmission Project“ č. 20868, navýšené o úroky z prodlení.

Výrok rozsudku

1)	Syrské arabské republice se ukládá vrátit Evropské unii, zastoupené Evropskou investiční bankou (EIB), částky ve výši 38 934 400,51 eur a 3 383 971,66 švýcarských franků (CHF).

2)

K uvedeným částkám se vážou úroky z prodlení, vypočtené podle metody stanovené v čl. 3 odst. 2 úvěrové smlouvy „Electricity Transmission Project“ č. 20868, uzavřené mezi EIB a Syrskou arabskou republikou dne 14. prosince 2000, ve znění dodatku ze dne 20. prosince 2004, z jistin a ze smluvních úroků ode dne 9. srpna 2017 do dne zaplacení.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Syrské arabské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 369, 30.10.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — Bonnafous v. EACEA

(Věc T-614/17) (1)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci - Propuštění na konci zkušební doby - Běžné podmínky zkušební doby - Psychické obtěžování - Zásada řádné správy - Povinnost jednat s náležitou péčí - Právo na obhajobu - Právo být vyslechnut - Zjevně nesprávné posouzení - Zneužití pravomoci - Odpovědnost“)

(2019/C 255/43)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Laurence Bonnafous (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Rodrigues a A. Blot, advokáti)

Žalovaná: Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (zástupci: H. Monet a V. Kasparian, zmocněnci, ve spolupráci s D. Waelbroeck a A. Duron, advokáti)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU, který zní jednak na zrušení rozhodnutí o propuštění ze dne 14. listopadu 2016, jakož rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 2. června 2017, jímž byla zamítnuta stížnost žalobkyně, a jednak na náhradu újmy, kterou žalobkyně údajně utrpěla v důsledku těchto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Laurence Bonnafous se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 374, 6. 11. 2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. června 2019 — Siragusa v. Rada

(Věc T-616/17 RENV) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Skončení služebního poměru - Žádost o odchod do důchodu - Změna ustanovení služebního řádu po podání žádosti - Zrušení dřívějšího rozhodnutí - Odpovědnost“)

(2019/C 255/44)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Sergio Siragusa (Brusel, Belgie) (zástupci: T. Bontinck a A. Guillerme, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně M. Bauer a M. Veiga, poté M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Evropský parlament (zástupci: původně M. Rantala a Í. Ní Riagáin Düro, poté I. Lázaro Betancor a C. González Argüelles, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící jednak na zrušení rozhodnutí Rady ze dne 12. listopadu 2014, kterým bylo zrušeno dřívější rozhodnutí Rady, jímž byla schválena žádost žalobce o odchod do předčasného důchodu ze dne 11. července 2013, a jednak na náhradu finanční a morální újmy, kterou žalobce údajně utrpěl v důsledku tohoto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 12. listopadu 2014, kterým bylo zrušeno dřívější rozhodnutí Rady, jímž byla schválena žádost Sergia Siragusy o odchod do předčasného důchodu ze dne 11. července 2013, se zrušuje.

2)	Radě se ukládá, aby S. Siragusovi zaplatila částku 5 000 eur, navýšenou o úroky z prodlení ode dne vydání tohoto rozsudku do úplného zaplacení, v sazbě stanovené Evropskou centrální bankou (ECB) pro její hlavní refinanční operace, zvýšené o dva procentní body.

3)	Ve zbývající části se návrh na náhradu škody zamítá.

4)	Rada ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené S. Siragusem, včetně nákladů řízení souvisejících s věcí F-124/15 a s věcí T-678/16 P.

5)	Evropský parlament ponese vlastní náklady řízení, včetně nákladů řízení souvisejících s věcí F-124/15 a s věcí T-678/16 P.

---

(1)  Úř. věst. C 414, 14.12.2015 (věc původně zapsaná do rejstříku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-124/15 a předaná Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — Rietze v. EUIPO — Volkswagen (Vozidlo VW Bus T 5)

(Věc T-43/18) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující vozidlo VW Bus T 5 - Starší (průmyslový) vzor Společenství - Důvod neplatnosti - Individuální povaha - Informovaný uživatel - Odlišný celkový dojem - Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002“)

(2019/C 255/45)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rietze GmbH & Co. KG (Altdorf, Německo) (zástupce: M. Krogmann, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupce: C. Klawitter, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 21. listopadu 2017 (věc R 1204/2016-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Rietze a Volkswagen.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Rietze GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 104, 19.3.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — Rietze v. EUIPO — Volkswagen (Vozidlo VW Caddy Maxi)

(Věc T-191/18) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující vozidlo VW Caddy Maxi - Starší (průmyslový) vzor Společenství - Důvod neplatnosti - Individuální povaha - Informovaný uživatel - Odlišný celkový dojem - Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 - Důkazní břemeno příslušející osobě podávající žádost o prohlášení neplatnosti - Požadavky související s vyobrazením staršího (průmyslového) vzoru“)

(2019/C 255/46)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rietze GmbH & Co. KG (Altdorf, Německo) (zástupce: M. Krogmann, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupce: C. Klawitter, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. ledna 2018 (věc R 1203/2016-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Rietze a Volkswagen.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Rietze GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 161, 7.5.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — Rietze v. EUIPO — Volkswagen (Vozidlo VW Caddy)

(Věc T-192/18) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Mezinárodní zápis s určením Evropské unie - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující vozidlo VW Caddy - Starší (průmyslový) vzor Společenství - Důvod neplatnosti - Individuální povaha - Informovaný uživatel - Odlišný celkový dojem - Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 - Důkazní břemeno příslušející osobě podávající žádost o prohlášení neplatnosti - Požadavky související s vyobrazením staršího (průmyslového) vzoru“)

(2019/C 255/47)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rietze GmbH & Co. KG (Altdorf, Německo) (zástupce: M. Krogmann, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupce: C. Klawitter, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. ledna 2018 (věc R 1244/2016-3), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Rietze a Volkswagen.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Rietze GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 161, 7.5.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — Porsche v. EUIPO — Autec (Motorová vozidla)

(Věc T-209/18) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující motorové vozidlo - Starší (průmyslový) vzor Společenství - Důvod neplatnosti - Nedostatek individuální povahy - Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002“)

(2019/C 255/48)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG (Stuttgart, Německo) (zástupce: C. Klawitter, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Autec AG (Norimberk, Německo) (zástupce: M. Krogmann, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. ledna 2018 (věc R 945/2016-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Autec AG a Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 166, 14.5.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — Porsche v. EUIPO — Autec (Vozidla)

(Věc T-210/18) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující vozidlo - Starší (průmyslový) vzor Společenství - Důvod neplatnosti - Nedostatek individuální povahy - Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002“)

(2019/C 255/49)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG (Stuttgart, Německo) (zástupce: C. Klawitter, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Autec AG (Norimberk, Německo) (zástupce: M. Krogmann, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. ledna 2018 (věc R 941/2016-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Autec AG a Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 166, 14.5.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — Torrefazione Caffè Michele Battista v. EUIPO — Battista Nino Caffè (Battistino)

(Věc T-220/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Obrazová ochranná známka Battistino - Starší slovní ochranná známka Evropské unie BATTISTA - Prohlášení částečné neplatnosti - Důkaz skutečného užívání starší ochranné známky - Článek 57 odstavec 2 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 64 odstavec 2 nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 255/50)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Torrefazione Caffè Michele Battista Srl (Triggiano, Itálie) (zástupci: V. Franchini, F. Paesan a R. Bia, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Battista Nino Caffè Srl (Triggiano, Itálie) (zástupce: D. Russo, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. ledna 2018 (věc R 400/2017-5) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Battista Nino Caffè a Torrefazione Caffè Michele Battista.

Výrok

1.	Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 22. ledna 2018 (věc R 400/2017-5) se zrušuje.

2.	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3.	EUIPO a společnosti Battista Nino Caffè Srl se ukládá náhrada nákladů vynaložených v řízení před Tribunálem.

---

(1)  Úř. věst. C 190, 4.6.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019 — Torrefazione Caffè Michele Battista v. EUIPO — Battista Nino Caffè (BATTISTINO)

(Věc T-221/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Slovní ochranná známka BATTISTINO - Starší slovní ochranná známka Evropské unie BATTISTA - Prohlášení neplatnosti - Důkaz skutečného užívání starší ochranné známky - Článek 57 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 64 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 255/51)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Torrefazione Caffè Michele Battista Srl (Triggiano, Itálie) (zástupci: V. Franchini, F. Paesan a R. Bia, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Battista Nino Caffè Srl (Triggiano, Itálie) (zástupce: D. Russo, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. ledna 2018 (věc R 402/2017-5) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Battista Nino Caffè a Torrefazione Caffè Michele Battista.

Výrok

1.	Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 22. ledna 2018 (věc R 402/2017-5) se zrušuje.

2.	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3.	EUIPO a společnosti Battista Nino Caffè Srl se ukládá náhrada nákladů vynaložených v řízení před Tribunálem.

---

(1)  Úř. věst. C 190, 4.6.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. června 2019 — Biolatte v. EUIPO (Biolatte)

(Věc T-229/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Biolatte - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 255/52)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Biolatte Oy (Turku, Finsko) (zástupce: J. Ikonen, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo a H. O’Neill, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. února 2018 (věc R 351/2017-1) týkajícímu se přihlášky k zápisu slovního označení Biolatte jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Biolatte Oy se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 190, 4.6.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. června 2019 — EBM Technologies v. EUIPO — (MobiPACS)

(Věc T-272/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie MobiPACS - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Slogan - Úroveň pozornosti relevantní veřejnosti - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 255/53)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: EBM Technologies, Inc (Taipei, Tchaj-wan) (zástupci: J. Liesegang, M. Jost a N. Lang, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: K. Markakis, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. února 2018 (věc R 2145/2017-2) týkajícímu se přihlášky slovního označení MobiPACS jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. února 2018 ve věci R 2145/2017-2 se zrušuje.

2)	EUIPO se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 221, 25. 6. 2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. června 2019 — Bernaldo de Quirós v. Komise

(Věc T-273/18) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Disciplinární režim - Jednání v rozporu s vážností veřejné služby - Správní šetření - Mandát svěřený IDOC - Zásada nestrannosti - Zásada řádné správy - Právo na obhajobu - Disciplinární řízení - Zásada rovnosti zbraní - Disciplinární sankce v podobě důtky - Přiměřenost - Morální újma“)

(2019/C 255/54)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Belén Bernaldo de Quirós (Brusel, Belgie) (zástupkyně: M. Casado García-Hirschfeld, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Berscheid, B. Mongin a R. Striani, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU, který zní jednak na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 6. července 2017 o uložení důtky žalobkyni na základě čl. 9 odst. 1 písm. b) přílohy IX služebního řádu úředníků Evropské unie a podle potřeby rozhodnutí ze dne 31. ledna 2018 o zamítnutí stížnosti žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí a jednak na náhradu újmy, kterou žalobkyně údajně utrpěla v návaznosti na tato rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Belén Bernaldo de Quirós se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 240, 9.7.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 11. června 2019 — Dickmanns v. EUIPO

(Věc T-538/18) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Smlouva na dobu určitou s rozvazovací doložkou - Doložka, podle níž se smlouva ukončuje v případě, že jméno zaměstnance není zapsáno na seznam úspěšných uchazečů výběrového řízení - Čistě potvrzující akt - Lhůta k podání žaloby - Nepřípustnost“)

(2019/C 255/55)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sigrid Dickmanns (Gran Alacant, Španělsko) (zástupce: H. Tettenborn, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Lukošiūtė, zmocněnec, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící jednak na zrušení rozhodnutí EUIPO ze dne 14. prosince 2017, a „v případě potřeby“ jeho rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2013 a 4. června 2014, kterými se ukončuje pracovní smlouva žalobkyně k 30. červnu 2018, a jednak na náhradu škody, kterou žalobkyně údajně utrpěla.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Sigrid Dickmanns ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené EUIPO.

---

(1)  Úř. věst. C 399, 5.11.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 12. června 2019 — Durand a další v. Parlament

(Věc T-702/18) (1)

(„Žaloba pro nečinnost a žaloba na neplatnost - Zemědělská politika - Nařízení (ES) č. 1/2005 - Dobré životní podmínky zvířat - Žádost poslanců Evropského parlamentu o vytvoření vyšetřovací komise - Stanovisko Parlamentu - Akt, který nelze napadnout žalobou - Informativní akt - Nepřípustnost“)

(2019/C 255/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Pascal Durand (Paříž, Francie) a 7 dalších žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze usnesení (zástupci: O. Brouwer a E. Raedts, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Lorenz a S. Alonso de León, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 265 SFEU a znějící na určení, že se Parlament rozhodnutím přijatým na konferenci předsedů v rámci Evropského parlamentu protiprávně zdržel rozhodnutí o žádosti ze dne 17. července 2018 o vytvoření vyšetřovací komise a podpůrně návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí uvedeného v dopise předsedy Parlamentu ze dne 21. září 2018.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Pascalu Durandovi a ostatním žalobcům, jejichž jména jsou uvedena v příloze, se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 65, 18.2.2019.

Usnesení Tribunálu ze dne 7. června 2019 — Hebberecht v. ESVČ

(Věc T-171/19) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Disciplinární řízení - Dočasné zproštění - Krácení odměny - Nedodržení formálních náležitostí - Zjevná nepřípustnost“)

(2019/C 255/57)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Chantal Hebberecht (Lucemburk, Lucembursko) (zástupkyně: K. Bicard, advokátka)

Žalovaná: Evropská služba pro vnější činnost (zástupci: S. Marquardt a R. Spac, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU, který zní jednak na zrušení rozhodnutí ESVČ oznámeného žalobkyni dne 20. září 2018, kterým byla zamítnuta její stížnost namířená proti rozhodnutí ESVČ zprostit jí výkonu služby a uplatnit srážku z její měsíční mzdy, a jednak na náhradu újmy, která žalobkyni údajně vznikla.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	Chantal Hebberecht ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 172, 20.5.2019.

Žaloba podaná dne 24. května 2019 — Gollnisch v. Parlament

(Věc T-319/19)

(2019/C 255/58)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Bruno Gollnisch (Villiers-le-Mahieu, Francie) (zástupce: B. Bonnefoy-Claudet, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2018 a zároveň rozhodnutí předsedy Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o zamítnutí stížnosti podané proti tomuto rozhodnutí,

—	zrušil všechny akty, změny, oznámení, rozhodnutí a srážky učiněné v důsledku tohoto rozhodnutí,

—	přiznal žalobci částku ve výši 6 500 eur z důvodu nákladů vynaložených na přípravu této žaloby,

—	uložil Parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení článku 27 statutu poslanců. Uvedené ustanovení brání předsednictvu v poškozování nabytých práv nebo budoucích nároků poslanců.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 76 odst. 3 prováděcích opatření ke statutu poslanců. Podle žalobce výše uvedený článek 27 statutu poslanců má za následek zajištění integrity ustanovení prováděcích opatření ke statutu týkajících se důchodového fondu, a brání jakékoli změně jejich systematiky.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 223 odst. 2 SEU a nepříslušnosti předsednictva v rozsahu, v jakém předsednictvo zavedlo zdanění vyplácení důchodů bývalých poslanců, které nebylo oprávněno zavést, protože každé rozhodnutí v oblasti zdanění poslanců přísluší Radě.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásad právní jistoty a legitimního očekávání. Přijetím napadeného aktu došlo k porušení závazků a textů, které vytvářejí spolehlivé ujištění a záruky, že už nedojde k žádné změně v systému dobrovolného důchodového fondu.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality. Parlament, který je sám zodpovědný za vzniklou finanční situaci, přijal nedostatečná a nespravedlivá opatření pod záminkou jejího řešení.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti. Napadené rozhodnutí vytváří nerovné zacházení mezi poslanci, kteří odvádějí příspěvky a kteří neodvádějí příspěvky, jakož i mezi poslanci, kteří již pobírají důchod a poslanci, kteří ho ještě nepobírají.

Žaloba podaná dne 30. května 2019 — Mubarak v. Rada

(Věc T-327/19)

(2019/C 255/59)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Mohamed Hosni Elsayed Mubarak (Káhira, Egypt) (zástupci: B. Kennelly QC, J. Pobjoy, Barrister, G. Martin, C. Enderby Smith a F. Holmey, Solicitors)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/468 ze dne 21. března 2019 (1) a prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/459 ze dne 21. března 2019 (2), v rozsahu, v němž se vztahují na žalobce, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná neověřila, zda egyptské orgány respektovaly základní unijní práva žalobce, včetně článků 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie, v kontextu řízení a vyšetřování, z nichž žalovaná vychází.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že se žalovaná dopustila nesprávného posouzení, když konstatovala, že kritérium pro zapsání žalobce na seznam podle článku 1 rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP (3) a článku 2 nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 (4) bylo splněno.

---

(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/468 ze dne 21. března 2019, kterým se mění rozhodnutí 2011/172/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 80, 22.3.2019, s. 40).

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/459 ze dne 21. března 2019, kterým se provádí nařízení (EU) č. 270/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 80, 22.3.2019, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 63).

(4)  Nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 4).

Žaloba podaná dne 4. června 2019 — Google a Alphabet v. Komise

(Věc T-334/19)

(2019/C 255/60)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Google LLC (Mountain View, Kalifornie, Spojené státy) a Alphabet, Inc. (Mountain View) (zástupci: C. Jeffs, advokát, J. Staples, Solicitor, D. Beard QC a J. Williams, Barrister)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zcela či částečně zrušil rozhodnutí Komise ze dne 20. března 2019 ve věci COMP/AT.40411 — Google Search (AdSense);

—	v důsledku toho, nebo alternativně, zrušil či snížil pokutu uloženou žalobkyním na základě neomezeného soudního přezkumu, a

—	v každém případě uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba zní na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. března 2019 v řízení podle článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP (AT.40411 — Google Search (AdSense)). Žalobkyně požadují konstatování neplatnosti všech tří shledaných protiprávních jednání, konstatování, že se dopustily jediného pokračujícího protiprávního jednání, a uložení pokuty.

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z pochybení při posouzení vymezení trhu a tedy dominantního postavení. Konkrétně napadené rozhodnutí chybuje, když konstatuje, že: — adresné reklamy a neadresné reklamy nejsou konkurenční; — přímo prodávané reklamy a reklamy prodávané přes zprostředkovatele spolu nesoutěží.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí nesprávně konstatuje, že takzvané ujednání společnosti Google o výlučnosti („Site-Exclusivity Clause“) je zneužívající. Napadené rozhodnutí: — nesprávně popisuje „Site-Exclusivity Clause“ jako výlučnou povinnost poskytovatele; — nesprávně konstatuje, že rozhodnutí nemusí analyzovat, zda „Site-Exclusivity Clause“ mohlo mít účinky narušující hospodářskou soutěž; — neprokazuje, že „Site-Exclusivity Clause“, bez ohledu na to, jak je charakterizováno, mohlo omezit hospodářskou soutěž.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí nesprávně konstatuje, že ujednání společnosti Google o prémiovém umisťování a o minimálním zobrazování reklamy („Placement Clause“) je zneužívající. Napadené rozhodnutí: — nesprávně charakterizuje „Placement Clause“; — neprokázalo, že „Placement Clause“ mohlo omezit hospodářskou soutěž.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí nesprávně konstatuje, že ujednání společnosti Google o povolení rovnocenné reklamy („Modification Clause“) je zneužívající. Napadené rozhodnutí: — neprokazuje, že „Modification Clause“ mohlo omezit hospodářskou soutěž; — alternativně nesprávně opomíjí skutečnost, že „Modification Clause“ je objektivně odůvodněna, protože chrání uživatele webových stránek, vydavatele, zadavatele reklamy a společnost Google a/nebo že nad jakýmikoli omezujícími účinky převažují výhody ujednání.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí nesprávně ukládá nesprávně vypočtenou pokutu. Napadené rozhodnutí: — opomíjí, že společnost Google nemá v úmyslu dopouštět se nedbalosti a že Komise si tuto věc zvolila jako závazek; — alternativě nesprávně stanoví pokutu; — dále či alternativně nerespektuje zásadu proporcionality.

Žaloba podaná dne 31. května 2019 — BZ v. Komise

(Věc T-336/19)

(2019/C 255/61)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: BZ (zástupce: C. Mourato, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 25. července 2018 o propuštění žalobkyně v návaznosti na zprávu o zkušební době před jejím skončením;

—

uložil Komisi, aby žalobkyni vyplatila následující částky: — 5 000 eur z titulu nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím o propuštění; — 5 000 eur z titulu poškození dobrého jména způsobeného rozhodnutím o propuštění; — 10 000 eur z titulu majetkové újmy způsobené negativními důsledky propuštění na zdravotní stav žalobkyně; — 58 900 eur z titulu majetkové újmy související se ztrátou přijmu v důsledku protiprávního propuštění žalobkyně;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení podle článku 87 jednacího řádu Tribunálu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z porušení procesních záruk v rámci správního a disciplinárního šetření, z porušení práva na obhajobu a z porušení presumpce neviny.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 84 odst. 1 a 3 pracovního řádu ostatních zaměstnanců a práv souvisejících se zkušební dobou a z následného zjevně nesprávného posouzení provedeného administrativou.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 84 odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců a zásady proporcionality.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady rovného zacházení.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z návrhu na zvláštní odškodnění v důsledku výše uvedených pochybení.

Žaloba podaná dne 6. června 2019 — Martínez Albainox v. EUIPO — Taser International (TASER)

(Věc T-341/19)

(2019/C 255/62)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Martínez Albainox, SL (Albacete, Španělsko) (zástupce: J. Carbonell Callicó, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Taser International, Inc. (Scottsdale, Arizona, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně v řízení u Tribunálu

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie TASER v černém, žlutém a červeném provedení — ochranná známka Evropské unie č. 12 817 052

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. března 2019 ve věci R 1577/2018-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí, přičemž výslovně prohlásí, že obrazová ochranná známka Evropské unie č. 12 817 052„TASER“ je platná pro všechny zapsané výrobky ve třídě 8;

—	uložil EUIPO a vedlejší účastnici, společnosti Taser International, Inc., náhradu nákladů řízení před Tribunálem, a to včetně nákladů řízení vzniklých před odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 60 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 60 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 6. června 2019 — Martínez Albainox v. EUIPO — Taser International (TASER)

(Věc T-342/19)

(2019/C 255/63)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Martínez Albainox, SL (Albacete, Španělsko) (zástupce: J. Carbonell Callicó, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Taser International, Inc. (Scottsdale, Arizona, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně v řízení u Tribunálu

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie TASER v černém, žlutém a červeném provedení — ochranná známka Evropské unie č. 11 710 134

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. března 2019 ve věci R 1576/2018-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí, přičemž výslovně prohlásí, že obrazová ochranná známka Evropské unie č. 11 710 134„TASER“ je platná pro všechny zapsané výrobky ve třídě 18 a 25;

—	uložil EUIPO a vedlejší účastnici, společnosti Taser International, Inc., náhradu nákladů řízení před Tribunálem, a to včetně nákladů řízení vzniklých před odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 60 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 7. června 2019 — Decathlon v. EUIPO — Athlon Custom Sportswear (athlon custom sportswear)

(Věc T-349/19)

(2019/C 255/64)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Decathlon (Villeneuve-d’Ascq, Francie) (zástupci: A. Cléry a C. Devernay, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Athlon Custom Sportswear P.C. (Kallithea, Řecko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie athlon custom sportswear — přihláška č. 16 162 596

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 27. března 2019 ve věci R 1724/2018-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	vyhověl její žalobě,

—	napadené rozhodnutí zrušil,

—	potvrdil rozhodnutí námitkového oddělení ze dne 6. července 2018 ve věci B 002879164,

—	zamítl zápis ochranné známky athlon custom sportswear, č. 016162596,

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v odvolacím řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001.

Žaloba podaná dne 11. června 2019 — Bontempi a další v. EUIPO — Sand Cph (WhiteSand)

(Věc T-350/19)

(2019/C 255/65)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Emanuela Bontempi (Montemarciano, Itálie) a 6 dalších (zástupci: S. Rizzo a O. Musco, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Sand Cph A/S (Kodaň, Dánsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelé sporné ochranné známky: Žalobci před Tribunálem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie WhiteSand — přihláška č. 16 416 596

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. dubna 2019 ve věci R 1913/2018-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení článku 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 10. června 2019 — Gamma-A v. EUIPO — Piejūra (Obaly na potraviny)

(Věc T-352/19)

(2019/C 255/66)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Gamma-A SIA (Riga, Lotyšsko) (zástupce: M. Liguts, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Piejūra SIA (Nīcas novads, Lotyšsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporného (průmyslového) vzoru: Žalobkyně

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Evropské unie č. 2022 772-0001 (Obaly na potraviny)

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. března 2019 ve věci R 2516/2017-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil a prohlásil (průmyslový) vzor za platný;

—	uložil EUIPO a navrhovateli prohlášení neplatnosti náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 6/2002.

Žaloba podaná dne 10. června 2019 — Gamma-A v. EUIPO — Piejūra (Potravinové obaly)

(Věc T-353/19)

(2019/C 255/67)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Gamma-A SIA (Riga, Lotyšsko) (zástupce: M. Liguts, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Piejūra SIA (Nīcas novads, Lotyšsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporného (průmyslového) vzoru: žalobkyně

Sporný (průmyslový) vzor: (průmyslový) vzor Společenství č. 1819 558-0002 (Potravinové obaly)

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. března 2019 ve věci R 2543/2017-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a prohlásil sporný (průmyslový) vzor Společenství za platný,

—	uložil EUIPO a účastnici řízení navrhující prohlášení neplatnosti náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002,

—	porušení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 6/2002.

Žaloba podaná dne 11. června 2019 — Palacio Domecq v. EUIPO — Domecq Bodega Las Copas (PALACIO DOMECQ 1778)

(Věc T-354/19)

(2019/C 255/68)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Palacio Domecq, SL (Madrid, España) (zástupkyně: A. Otero Iglesias, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Domecq Bodega Las Copas, SL (Jerez de la Frontera, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie PALACIO DOMECQ 1778 — Přihláška č. 11 499 506

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. března 2019 ve věci R 867/2018-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

vyhověl žalobě a změnil napadené rozhodnutí v tom smyslu, že vyhoví v plném rozsahu odvolání, které podala žalobkyně proti rozhodnutí námitkového oddělení EUIPO, a v plném rozsahu zamítne vzájemné odvolání podané odpůrkyní, a v důsledku toho zamítne v plném rozsahu námitku vedlejší účastnice řízení;

—	podpůrně, zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc zpět odvolacímu senátu EUIPO, aby vydal nové rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení před Tribunálem a odvolacím senátem;

—	uložil vedlejší účastnici řízení náhradu nákladů vynaložených společností Palacio Domecq, SL v námitkovém řízení a odvolacím řízení u odvolacího senátu.

Dovolávané žalobní důvody

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001 a čl. 25 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci.

Žaloba podaná dne 13. června 2019 — CE v. Výbor regionů

(Věc T-355/19)

(2019/C 255/69)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: CE (zástupkyně: M. Casado García-Hirschfeld, advokátka)

Žalovaný: Výbor regionů

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil, že tato žaloba je přípustná a opodstatněná;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 16. dubna 2019 a podpůrně zrušil rozhodnutí ze dne 16. května 2019;

—	nařídil náhradu majetkové újmy, která činí 19 200 eur bez DPH a náhradu nemajetkové újmy odhadované na 83 208,24 eur;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející ze zneužití řízení a porušení článků 47 a 49 pracovního řádu ostatních zaměstnanců a článků 23 a 24 přílohy IX služebního řádu úředníků Evropské unie.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva na slušné a spravedlivé pracovní podmínky, z porušení zásady řádné správy a zákazu jakékoli formy psychického obtěžování.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z věcné nesprávnosti a zjevně nesprávného posouzení.