7.6.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 192/1

Usnesení zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o zastoupení členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury (WADA) a o koordinaci postojů členských států před zasedáními této agentury

(2019/C 192/01)

ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ,

PŘIPOMÍNAJÍCE:

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 4. prosince 2000 o boji proti dopingu (1);

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. listopadu 2010 o úloze EU v oblasti mezinárodního boje proti dopingu (2);

usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 2011 o zastoupení členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury (WADA) a koordinaci postojů EU a jejích členských států před zasedáními této agentury (3);

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 15. prosince 2015 o přezkumu usnesení z roku 2011 o zastoupení členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury (WADA) a o koordinaci postojů EU a jejích členských států před zasedáními této agentury, jež stanoví, že do 31. prosince 2018 mají být znovu přezkoumány zkušenosti získané při dalším provádění tohoto usnesení (4).

UZNÁVAJÍ, ŽE:

Evropská unie a její členské státy by měly být schopny vykonávat své pravomoci a zastávat svou úlohu mimo jiné během přípravy, vyjednávání a přijímání pravidel, standardů a pokynů v rámci Světové antidopingové agentury (WADA).

Tři místa v nadační radě Světové antidopingové agentury jsou přidělena zástupcům ze členských států EU.

Je nezbytné stanovit praktické postupy týkající se účasti zástupců ze členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury, jakož i koordinace postojů EU a jejích členských států před zasedáními výboru CAHAMA (5) a Světové antidopingové agentury. Tyto praktické postupy by měly odrážet povinnost loajální spolupráce a usilovat o podporu jednoty ve vnějším zastupování EU při současném zamezení duplicitě činnosti ve výboru CAHAMA.

Koordinace postojů evropského kontinentu před zasedáními Světové antidopingové agentury by měla probíhat v rámci výboru CAHAMA a mělo by být zajištěno, aby rozhodnutí přijatá v tomto orgánu plně respektovala veškerou platnou legislativu EU.

V souvislosti se zastupováním členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury existuje silná potřeba kontinuity a odhodlání, přičemž tato potřeba je podpořena politickým mandátem a odpovídající úrovní odborných znalostí.

SE PROTO DOHODLI, ŽE:

zastupování členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury bude prováděno na úrovni ministrů a místa zástupců budou rozdělena takto:

—	jedno místo bude přiděleno osobě odpovídající za oblast sportu na úrovni ministra z jednoho z členských států tvořících stávající trojici předsednictví,

—	jedno místo bude přiděleno osobě odpovídající za oblast sportu na úrovni ministra z jednoho z členských států tvořících nadcházející trojici předsednictví,

—	jedno místo bude členskými státy zasedajícími v Radě společně přiděleno osobě odpovídající za oblast sportu na úrovni ministra (dále jen „odborník na vládní úrovni“).

Opatření ohledně zastupování členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury uvedená v příloze I nabývají účinnosti dnem 30. června 2019, aniž jsou dotčeny mandáty schválené před uvedeným dnem.

Zástupce stávající trojice předsednictví v nadační radě Světové antidopingové agentury podá zprávu o výsledku zasedání nadační rady Světové antidopingové agentury na příštím zasedání Rady EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport a předloží písemnou zprávu o výsledku uvedeného zasedání Pracovní skupině Rady pro sport.

Aniž by došlo k překrývání činnosti s výborem CAHAMA mohou delegáti členských států zasedajících v Pracovní skupině pro sport koordinovat společný postoj k záležitostem spadajícím do pravomoci členských států, má-li takový společný postoj jasnou přidanou hodnotu. Společný postoj musí schválit zástupci členských států zasedajících ve Výboru stálých zástupců (COREPER), ledaže se členské státy dohodnou jinak.

Jakýkoli společný postoj, na němž se členské státy EU dohodly, musí být soudržný se veškerými dohodnutými postoji EU a na zasedáních výboru CAHAMA jej bude předkládat předsednictví. Členské státy EU by měly usilovat o zahrnutí tohoto společného postoje do stanoviska evropského kontinentu vypracovaného výborem CAHAMA.

Zástupci ze členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury budou hovořit a hlasovat o příslušných záležitostech v souladu s postojem evropského kontinentu dohodnutým výborem CAHAMA, a to za podmínky, že je tento postoj soudržný s acquis EU.

Zástupci vlád členských států zasedajících v Radě přezkoumají do 31. prosince 2021 zkušenosti získané při provádění tohoto usnesení a zváží nutnost případných úprav ujednání stanovených tímto usnesením.

Toto usnesení, včetně připojených ujednání týkajících se zastoupení členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury a praktických ujednání s ohledem na přípravy na zasedání Světové antidopingové agentury týkající se záležitostí spadajících do pravomoci Unie, přijaté Radou dne 23. května 2019, nahrazuje usnesení 2011/C/372/02 zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o zastoupení členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury (WADA) a o koordinaci postojů EU a jejích členských států před zasedáními této agentury (6).

(1) Úř. věst. C 356, 12.12.2000, s. 1.

(2) Úř. věst. C 324, 1.12.2010, s. 18.

(3) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 7.

(4) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 45.

(5) Ad hoc evropský výbor pro Světovou antidopingovou agenturu (CAHAMA) je výbor odborníků odpovědný za koordinaci postojů států, které jsou stranami Evropské kulturní úmluvy, jednající jménem Světové antidopingové agentury (WADA).

(6) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 7.

PŘÍLOHA I

Ujednání týkající se zastoupení členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury

Členské státy EU se dohodly na tomto systému zastupování:

ZÁSTUPCI Z ČLENSKÝCH STÁTŮ TVOŘÍCÍCH STÁVAJÍCÍ A NADCHÁZEJÍCÍ TROJICI PŘEDSEDNICTVÍ:

—

Členské státy tvořící stávající trojici předsednictví si po vnitřní konzultaci zvolí jeden stát, který bude zastupovat členské státy EU v nadační radě Světové antidopingové agentury. Zvolený členský stát jmenuje příslušného zástupce podle vlastních vnitřních postupů. Tento zástupce bude osobou na úrovni ministra odpovědnou v rámci dotyčného členského státu za oblast sportu. Zvolený členský stát zajistí zástupce a jeho jméno se oznámí generálnímu sekretariátu Rady EU.

—	Pokud zástupce přestane vykonávat své funkce na úrovni ministra, členský stát jmenuje náhradního zástupce odpovědného za oblast sportu na úrovni ministra.

—	Výše uvedená pravidla budou platit rovněž pro členské státy tvořící nadcházející trojici předsednictví.

—	Funkční období výše uvedených zástupců je tříleté.

—	V zájmu zajištění kontinuity a zachování tříletého funkčního období zůstává zástupce členských států tvořících nadcházející trojici předsednictví ve funkci i poté, co se tato trojice předsednictví stane stávající trojicí předsednictví.

ODBORNÍK NA VLÁDNÍ ÚROVNI JMENOVANÝ SPOLEČNĚ ČLENSKÝMI STÁTY ZASEDAJÍCÍMI V RADĚ:

—

Návrhy na odborného zástupce členské státy předloží nejpozději jeden měsíc před zasedáním Rady EU, v jehož rámci se má jmenování provést. Návrhy nebudou zahrnovat ministry z členských států tvořících stávající nebo nadcházející trojici předsednictví. Návrhy na odborného zástupce se zašlou generálnímu sekretariátu Rady.

—

V případě, že na odborného zástupce existuje více kandidátů, bude předsednictví usilovat o souhlas členských států s uspořádáním orientačního hlasování v Pracovní skupině pro sport s cílem jmenovat odborného zástupce. Postup hlasování navrhne předsednictví a bude odsouhlasen na základě konsensu mezi členskými státy.

—

Funkční období odborného zástupce bude tři roky, pokud nepřestane vykonávat své funkce na úrovni ministra ve svém členském státě. V takovém případě bude zahájen nový postup jmenování odborného zástupce. Stávající odborný zástupce zůstane ve funkci, dokud nebude dokončen postup nového jmenování. Funkční období bude v souladu s pravidly Světové antidopingové agentury a v každém případě bude omezeno na nejvýše tři funkční období.

PŘECHODNÁ PRAVIDLA:

—	Stávající pravidla pro zastupování členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury jak jsou uvedena ve výše zmíněném usnesení z roku 2011, se požijí do dne 30. června 2019.

POSTUP SCHVALOVÁNÍ ČLENSKÝMI STÁTY ZASEDAJÍCÍMI V RADĚ:

—	Schválení odborníka na vládní úrovni a členských států zvolených stávající a nadcházející trojicí předsednictví, aby jmenovaly zástupce do nadační rady Světové antidopingové agentury, provedou členské státy zasedající v Radě s dostatečným časovým předstihem.

—	Jména všech členů nadační rady Světové antidopingové agentury, kteří jsou zástupci členských států EU, budou oznámena Světové antidopingové agentuře prostřednictvím generálního sekretariátu Rady EU.

PŘÍLOHA II

Praktická ujednání s ohledem na přípravy na zasedání Světové antidopingové agentury týkající se záležitostí spadajících do pravomoci Unie

Aniž je dotčen jednací řád Rady a ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) týkající se rozhodovacího procesu EU, Rada se tímto dohodla na následujících praktických ujednáních s cílem zajistit předvídatelnost a transparentnost v procesu přípravy na zasedání výboru evropské kontinentální koordinace v Radě Evropy (CAHAMA) a na zasedání Světové antidopingové agentury:

1.	Komise se vyzývá, aby před každým zasedáním Světové antidopingové agentury vypracovala a předložila Radě návrh postoje EU ohledně záležitostí spadajících do pravomoci Unie, se zaměřením na acquis EU, a to v dostatečné předstihu před zasedáními výboru CAHAMA a Světové antidopingové agentury.

2.	Tento návrh postoje EU posoudí Pracovní skupina pro sport.

3.	Jakmile se Pracovní skupina pro sport dohodne na návrhu postoje EU ohledně záležitostí spadajících do pravomoci Unie, bude tento návrh postoje předložen ke schválení Výboru stálých zástupců. Výbor stálých zástupců může danou záležitost předložit Radě k přijetí, je-li to nezbytné či vhodné.

4.	V naléhavých případech, kdy je třeba postoj přijmout v krátkém čase, může předsednictví požádat o souhlas prostřednictvím písemného nebo zjednodušeného písemného postupu.

5.	V případě, že je výbor CAHAMA vyzván, aby přijal akt s právními účinky, Komise se vyzve, aby ohledně tohoto aktu předložila návrh rozhodnutí Rady v souladu s čl. 218 odst. 9 SFEU.

6.	Komise se vyzve, aby na zasedáních výboru CAHAMA prezentovala postoj EU, a to v míře, jakou umožňují pravidla výboru CAHAMA. Jinak bude tento postoj prezentovat předsednictví.

7.	Vždy, když je to nutné, je možné na místě svolat koordinační zasedání EU mezi členskými státy a Komisí, jemuž předsedá předsednictví.

Tato praktická ujednání a usnesení zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o zastoupení členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury a koordinaci postojů členských států před zasedáními této agentury, přijatá Radou dne 23. května 2019, nahrazují usnesení 2011/C/372/02 zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o zastoupení členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury (WADA) a koordinaci postojů EU a jejích členských států před zasedáními této agentury (1).

(1) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 7.

7.6.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 192/6

Závěry Rady o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům a rámci pro činnost

(2019/C 192/04)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

VYCHÁZEJÍC Z:

Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005 (1);

Závěrů Rady ze dne 23. května 2017 o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům (2);

Nového Evropského konsensu o rozvoji: „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ ze dne 7. června 2017 (3);

Závěrů Rady ze dne 23. května 2018 o potřebě prosazovat otázku kulturního dědictví napříč politikami EU (4);

Závěrů Rady ze dne 27. listopadu 2018 o pracovním plánu pro kulturu (2019–2022) (5);

VÍTAJÍC:

společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ z roku 2016;

sdělení Komise „Nová evropská agenda pro kulturu“ z roku 2018;

BEROUC NA VĚDOMÍ:

zprávu o současném stavu partnerství mezi klastry Evropské sítě národních kulturních institutů (EUNIC) a delegacemi EU z července 2018 a její doporučení (6);

zahájení projektu „evropský dům kultury“, jehož cílem je zkoušení a provádění inovativních modelů spolupráce mezi evropskými aktéry a místními zúčastněnými stranami v zemích, které nejsou členy EU (7);

UZNÁVAJÍC, ŽE:

10.

zahraniční politika Evropské unie je založena na rozvoji vzájemné politické solidarity mezi členskými státy, určení otázek obecného zájmu a na stále se zvyšujícím sbližování činností členských států;

11.

činnost Unie v oblasti kultury je založena na pravomoci EU provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států;

12.

kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog jsou nedílnou součástí hodnot Evropské unie a hrají významnou úlohu při prosazování lidských práv, umělecké svobody, respektu a tolerance vůči druhým, vzájemného porozumění, předcházení konfliktům, usmíření a boje proti extremismu a přispívají k demokratizaci, řádné správě věcí veřejných a pokojnějším společnostem;

13.

kultura, jež je především hodnotou sama o sobě, má pozitivní socio-ekonomické dopady, zlepšuje kvalitu života a její pozitivní úloha ve vnějších vztazích si získala větší uznání;

MAJÍC ZA CÍL:

14.

posílit účinnost a dopad zahraniční politiky EU začleněním mezinárodních kulturních vztahů do spektra jejích nástrojů zahraniční politiky, zejména s dlouhodobou perspektivou;

15.

zlepšit soudržnost postojů a činností EU na mnohostranné úrovni za účelem zvýšení účinnosti EU jako soudržné síly v mezinárodních vztazích, mimo jiné i odstraňováním překážek pro všechny příslušné zúčastněné strany, aby mohly fungovat efektivně;

16.

podporovat vzájemné učení, mezikulturní porozumění a důvěru mezi EU a jejími partnery ve vnějších vztazích, zároveň posilovat postavení místních kulturních odvětví jakožto motorů inkluzivního a udržitelného rozvoje, sociálního a kulturního pokroku a také podporovat kulturní rozmanitost, inovaci a ekonomickou odolnost;

17.

vzájemně posilovat vnější rozměry kulturních politik, programů a projektů, jakož i kulturní a tvůrčí rozměr mezinárodních vztahů EU a jejích členských států prostřednictvím posilování meziodvětvové spolupráce mezi orgány Evropské unie a členskými státy a v jejich rámci;

18.

usilovat o synergie a doplňkovost mezi činnostmi prováděnými EU a jejími členskými státy v třetích zemích, včetně jejich diplomatických a konzulárních zastoupení a sítě EUNIC;

S NÁLEŽITÝM OHLEDEM NA:

19.

příslušné oblasti pravomoci členských států, Komise a ESVČ, jakož i na zásady subsidiarity a doplňkovosti;

RESPEKTUJÍC:

20.

kulturní rozmanitost, uměleckou svobodu a nezávislost kulturního odvětví;

UZNÁVAJÍC POTŘEBU:

21.

průřezového přístupu ke kultuře zahrnujícího kulturní a kreativní odvětví, umění, vědu, vzdělávání, cestovní ruch, kulturní dědictví atd.;

22.

pokračování v boji proti nedovolenému obchodu s kulturními statky;

23.

inkluzivnosti: je třeba podněcovat a usnadňovat zapojení členských států ve třetích zemích., a to také tam, kde nemají žádná diplomatická a konzulární zastoupení;

24.

nového pojetí dialogu, vzájemného porozumění a učení, jež vyžaduje spolupráci s místními zúčastněnými stranami a občanskou společností na všech úrovních (plánování, koncipování, provádění) a rovnocenným způsobem, se zaměřením na přístup zdola nahoru a na osobní úrovni, posílení postavení místních subjektů, účast a společnou tvorbu;

25.

decentralizovaného přístupu, který vyžaduje politiky a projekty přizpůsobené místnímu kontextu, potřebám a ambicím;

26.

vysvětlování a zvyšování povědomí, a to i o příslušných úlohách a vzájemném očekávání orgánů EU a členských států, spolu s jejich diplomatickými a konzulárními zastoupeními, kulturními instituty a sítěmi (např. EUNIC), jakož i s jinými zúčastněnými stranami;

27.

flexibility při koncipování finančních a správních nástrojů s cílem podpořit také malé a střední projekty a přizpůsobit se místním kapacitám;

PROTO ZŘIZUJE TENTO RÁMEC PRO ČINNOST TÍM, ŽE VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

28.

v náležitých případech zlepšily spolupráci mezi příslušnými ministerstvy, zejména ministerstvy kultury a zahraničních věcí;

29.

v případě potřeby dále rozvíjely stávající sítě za účelem rozvoje znalostí a kompetencí a podněcovaly výměnu zkušeností mezi akademickou obcí a pracovníky v oblasti mezinárodních kulturních vztahů;

30.

při vykonávání předsednictví Rady EU využívaly pro analýzu a podporu provádění tohoto strategického přístupu kromě zasedání Rady a jejích příslušných geografických a tematických přípravných orgánů, které jsou nadále hlavním orgánem pro politické pokyny, vytváření a přijímání rozhodnutí, také neformálních setkání vyšších úředníků z ministerstev kultury a vyšších úředníků pro otázky kultury z ministerstev zahraničních věcí;

31.

posílily svou účast při přípravě, provádění, monitorování a hodnocení společných místních strategií a projektů v oblasti kultury ve třetích zemích. K dosažení tohoto cíle by mohla přispět síť EUNIC a spolupráce mezi diplomatickými a konzulárními zastoupeními;

VYZÝVÁ KOMISI A VYSOKOU PŘEDSTAVITELKU UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU, ABY:

32.

zakotvily zásady a cíle tohoto strategického přístupu a posílily spolupráci s příslušnými orgány Rady při koncipování a provádění stávajících a budoucích tematických a zeměpisných rámců, jako např. v kontextu rozšíření, rozvoje a zemí EPS či strategických partnerů;

33.

zajistily odpovídající odborné znalosti v oblasti kulturních vztahů;

34.

určily „kontaktní místa pro kulturu“ a zajistily vhodné kapacity v oblasti kultury na delegacích EU;

35.

zřídily jednotné internetové kontaktní místo s přístupem k informacím o politikách, programech a činnostech EU prováděných Komisí a ESVČ v oblasti mezinárodních kulturních vztahů;

36.

v náležitých případech zahrnuly aspekt mezinárodních kulturních vztahů do pravidelného podávání zpráv o činnostech a programech zahraniční politiky, a to i v kontextu globální strategie;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, KOMISI A VYSOKOU PŘEDSTAVITELKU UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH OBLASTÍ PŮSOBNOSTI A S NÁLEŽITÝM OHLEDEM NA ZÁSADU SUBSIDIARITY A DOPLŇKOVOSTI:

37.

posílily koordinaci, synergie a strategické pokyny ohledně nejlepšího způsobu, jak podporovat mezinárodní kulturní vztahy, zejména prostřednictvím pravidelného zapojování Rady a jejích příslušných přípravných orgánů a specializovaných skupin odborníků;

38.

dále posílily úlohu kultury v politikách a programech v rámci vnějších vztahů, a to též v rámci SZBP;

39.

v souladu s cíli tohoto strategického přístupu podporovaly spolupráci s třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s UNESCO a Radou Evropy;

40.

zvýšily úsilí o dosažení společných postojů EU v mnohostranných fórech a sítích a v případě potřeby vystupovaly jednotně, pokud jde o otázky, jež mají dopad na mezinárodní kulturní vztahy;

41.

podporovaly úsilí o posílení úlohy kultury jako horizontálního nástroje umožňujícího dosažení cílů udržitelného rozvoje;

42.

prostřednictvím vhodných institucionálních a právních rámců a podpůrných opatření usnadňovaly mobilitu umělců a odborníků na oblast kultury mezi EU a třetími zeměmi;

43.

rozvíjely partnerství s mezinárodními organizacemi a institucemi, které podporují úlohu kultury a kulturního dědictví při nastolování míru v oblastech, v nichž probíhá nebo v nedávné době probíhal konflikt;

44.

vyvinuly mimořádné úsilí o provádění společných projektů a společných akcí v třetích zemích na základě společné strategické vize, kterou na místní úrovni vypracovaly členské státy, jejich diplomatická a konzulární zastoupení, jejich kulturní instituty, síť EUNIC, delegace EU a místní zúčastněné strany; pro tento účel by měly být vytvořeny vhodné rámce a nástroje;

45.

lépe využívaly stávající fóra, mechanismy, sítě a databáze pro sdílení informací a výměnu osvědčených postupů včetně platformy pro kulturní diplomacii.

(1) https://en.unesco.org/creativity/convention

(2) Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 38.

(3) Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1.

(4) Úř. věst. C 196, 8.6.2018, s. 20.

(5) Úř. věst. C 460, 21.12.2018, s. 12.

(6) https://www.eunicglobal.eu/news/report-on-the-current-state-of-the-partnership-between-eunic-clusters-and-eu-delegations

(7) https://www.eunicglobal.eu/european-houses-of-culture

PŘÍLOHA

Hlavní související politické dokumenty

—	Haagská úmluva o ochraně kulturních statků v případě ozbrojeného konfliktu z roku 1954;

—	Úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970;

—	Úmluva UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972;

—	Úmluva UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003;

—	Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005;

—	Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 z roku 2015;

—	Úmluvy Rady Evropy o kultuře, architektonickém dědictví, archeologickém dědictví a hodnotě kulturního dědictví pro společnost a krajinu;

—	Závěry Rady ze dne 20. listopadu 2008 o podpoře kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu ve vnějších vztazích Unie a jejích členských států;

—	Závěry Rady ze dne 24. listopadu 2015 o kultuře ve vnějších vztazích EU se zaměřením na kulturu v rozvojové spolupráci;

—	Závěry Rady ze dne 17. října 2016 o globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

7.6.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 192/11

Závěry Rady o zlepšení přeshraničního šíření evropských audiovizuálních děl s důrazem na koprodukci

(2019/C 192/05)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC:

politické okolnosti uvedené v příloze I (1) k těmto závěrům, a zejména pracovní plán pro kulturu (2019–2022) přijatý dne 27. listopadu 2018,

UZNÁVÁ, ŽE:

evropská kulturní a jazyková rozmanitost představuje významný přínos pro evropské audiovizuální odvětví. Plným využitím digitálních online technologií může audiovizuální obsah překonat zeměpisné a jazykové hranice, podporovat kulturní rozmanitost a sdílené evropské hodnoty, čímž podpoří pocit příslušnosti ke společnému kulturnímu prostoru a konkurenceschopnost evropského audiovizuálního odvětví.

Audiovizuální díla, zejména filmy, seriály a cykly, určená jak pro uvedení v kinech, tak pro audiovizuální mediální služby, odrážejí bohatství a rozmanitost evropských kultur a představují dědictví, které je třeba podporovat a chránit pro budoucí generace, které tak musí činit rovněž.

Digitální rozvoj umožnil koexistenci kinosálů a lineárních a nelineárních audiovizuálních mediálních služeb, což ovlivnilo zvyky a preference publika (2). Kinosály jsou však nadále hlavní platformou pro uvádění celovečerních filmů (3).

Na evropské úrovni byly přijaty významné kroky pro řešení audiovizuálního pirátství on-line, avšak je třeba vyvinout další úsilí pro posílení kreativní ekonomiky v digitální éře na ochranu její kulturní rozmanitosti a pro zajištění toho, že lidem v celé Evropě i mino ni bude k dispozici více děl.

Obecně je šíření audiovizuálních děl podporováno vnitrostátními a mezinárodními opatřeními v oblasti financování souvisejícími s propagací a marketingem, a to i během fáze vývoje prostřednictvím různých digitálních prostředků, jakož i promítáním na festivalech a podobně. Evropský právní rámec pro audiovizuální oblast, zejména směrnice o audiovizuálních mediálních službách, je důležitým pilířem při zajištění viditelnosti evropských audiovizuálních produkcí v zemích EU.

Studie (4) Evropské audiovizuální observatoře ukazují, že velká část filmů vyprodukovaných v EU jsou evropské koprodukce, a ukazují na výhody koprodukce, konkrétně na možnost oslovit širší publikum a získat přístup na větší trhy než vnitrostátní filmy (5) a využívat vícero finančních zdrojů včetně veřejného financování (6). Kromě toho jsou koprodukce výsledkem kreativní, finanční a praktické spolupráce založené na sdílení odborných znalostí a budují mosty mezi různými zeměpisnými a jazykovými oblastmi a kontexty, které mají pozitivní vliv na většinové i menšinové koprodukční partnery i na celé audiovizuální odvětví.

Zlepšení přeshraničního šíření audiovizuálních děl prostřednictvím různých platforem a katalogů vyžaduje soudržný přístup k politikám v této oblasti, a to i ohledně využívání nových technologií, jako je umělá inteligence.

Na podporu vysoce kvalitní tvorby a produkce v audiovizuálním odvětví je potřebný odpovídající regulační rámec a doplňkovost mezi různými zdroji financování, a to při zohlednění zvláštností audiovizuálních trhů a jejich kapacit, stávajících podpůrných politik a opatření na vnitrostátní úrovni, jakož i specifik mechanismů financování a udělování licencí pro určitá audiovizuální díla, jež jsou často založeny na poskytování výlučných územních licencí. Nejčastěji poskytují audiovizuálnímu odvětví klíčové zdroje na projekty vnitrostátní filmové fondy s různými systémy podpory a různými druhy grantů, půjček a daňových pobídek a evropské mechanismy financování mnohostranných projektů, jako jsou dílčí program MEDIA a fond Eurimages. Zatímco se nové nástroje financování testují a vyvíjejí, pro financování evropské kinematografie jsou nadále nezbytné předprodeje veřejným i soukromým subjektům televizního vysílání a distributorům z různých zemí a jejich investice (7). Veřejné finanční prostředky vytvářejí od regionální až po evropskou úroveň rostoucí finanční příležitosti včetně stimulace produkce a menšinových koprodukčních programů.

Evropské audiovizuální odvětví je charakteristické zeměpisnými nebo jazykovými zvláštnostmi, jež mohou vést k fragmentaci trhu. Za účelem překonání této situace mohou koprodukce posílit mezinárodní šíření audiovizuálních děl a přispět k posílení vnitrostátních produkčních a distribučních kapacit a ke zvýšení konkurenceschopnosti a viditelnosti vnitrostátní audiovizuální produkce.

10.

Přítomnost koprodukcí na filmových festivalech má potenciál zajistit viditelnost kvalitních děl a podpořit jejich šíření. Filmové festivaly hrají rovněž významnou úlohu při posilování spolupráce (např. sdílení zdrojů a know-how) mezi různými aktéry v hodnotovém řetězci.

V TÉTO SOUVISLOSTI ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

11.

v rámci pracovního plánu pro kulturu (2015–2018) byla zřízena skupina odborníků pro šíření evropských filmů (v rámci otevřené metody koordinace). Tato skupina doporučila, aby bylo podpořeno více investic do koprodukcí jejich stimulováním ve vnitrostátních legislativních rámcích a systémech podpory audiovizuálního odvětví, a to i prostřednictvím podpory dvoustranných fondů pro koprodukci či společný rozvoj. Rovněž doporučila, aby byly podporovány koprodukce různých partnerů ze široké škály členských států.

12.

Na základě pracovního plánu pro kulturu (2019–2022) se nová skupina odborníků v rámci otevřené metody koordinace zaměří na koprodukce v audiovizuálním odvětví. Tato skupina by měla vycházet z práce skupiny odborníků pro šíření evropských filmů v rámci otevřené metody komunikace a měla by konkrétněji posoudit otázku koprodukcí, a to i se zeměmi mimo EU, a předložit Radě zprávu obsahující konkrétní doporučení.

13.

S ohledem na uvedený vývoj je třeba se zaměřit, v rámci omezení daných stávajícími zdroji, na dvě linie činnosti:

A. PŘÍMÁ OPATŘENÍ NA PODPORU KOPRODUKCÍ

RADA EVROPSKÉ UNIE,

ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

14.

většinoví i menšinoví koprodukční partneři využívají příležitostí, které poskytuje spolupráce, pokud jde o financování, technická zařízení, odborné znalosti a poznatky, vysoké produkční hodnoty a lepší šíření vyplývající z koprodukce.

15.

Vnitrostátní filmové fondy, instituty a agentury – často v kontextu koprodukčních dohod – významně přispívají k vývoji koprodukcí a jejich uvádění na trh v Evropě tím, že je podporují ve všech fázích (vývoj, produkce a distribuce).

16.

Dílčí program MEDIA pro období let 2014–2020 zahrnuje mnoho různých režimů financování a opatření na stimulaci a podporu evropských koprodukcí. Jeho přímá podpora koprodukcí zahrnuje i fungování mezinárodních koprodukčních fondů, zvláštní opatření v rámci vývoje (financování jednotlivých projektů a souhrnné financování) a programové skladby televizního vysílání, jakož i podporu distribučních strategií umožňujících lepší šíření financovaných děl.

17.

Zatímco dvoustranné koprodukční smlouvy nebo dohody usnadňují přístup k vnitrostátním systémům financování a podpory, Úmluva Rady Evropy o filmové koprodukci (1992, revidována v roce 2017) poskytuje komplexní právní rámec a normy pro mnohostranné koprodukce a pro dvoustranné koprodukce mezi stranami, které neuzavřely dvoustrannou smlouvu.

18.

Velmi důležitým nástrojem financování koprodukcí je fond Rady Evropy pro podporu kultury Eurimages, který je významný z hlediska distribuce a uvádění celovečerních, animovaných a dokumentárních filmů.

19.

Koprodukce mezi zeměmi, jež k sobě mají zeměpisně nebo kulturně blízko, v některých případech posílily praxi strukturované spolupráce napříč hodnotovým řetězcem.

20.

Jak evropské, tak mezinárodní koprodukce podporované nejčastěji výše uvedenými regionálními, národními a evropskými fondy prokázaly, že mají větší možnost šíření a velmi často získávají nejprestižnější světové filmové ceny a vyznamenání.

21.

Nové příležitosti, které nabízí digitální prostředí, jsou stále více využívány producenty ve struktuře a procesu mezinárodní koprodukce.

22.

Lišící se administrativní požadavky různých subjektů veřejného financování a různé soubory pravidel na regionální, národní a evropské úrovni mohou někdy představovat pro koprodukující partnery z technického, uměleckého i finančního hlediska výzvu.

23.

I přesto, že rozsah těchto závěrů je omezen na koprodukce mezi evropskými zeměmi, je důležité zdůraznit, že zájem evropského audiovizuálního odvětví o koprodukce s klíčovými zeměmi mimo Evropu narůstá. Kromě zapojení talentů z celého světa představuje tato skutečnost velký potenciál pro posílení mezinárodního šíření evropských koprodukčních děl.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:

24.

nadále podporovaly evropské koprodukce mezi zeměmi s různými audiovizuálními kapacitami nebo mezi zeměmi s omezenou jazykovou nebo zeměpisnou oblastí, jakož i šíření a viditelnost těchto děl;

25.

zintenzivnily své úsilí zaměřené na sdílení osvědčených postupů a nalezení řešení pro administrativní zjednodušení, soudržnost a transparentnost pravidel různých veřejných fondů, a to i prostřednictvím digitálních technologií, s cílem dále usnadnit evropské koprodukce;

26.

při koncipování svých systémů podpory zohlednily možnost zlepšení šíření, propagace a uvádění filmů a zvážily posouzení svých režimů veřejného financování s ohledem na jasné cíle týkající se kvality spolufinancovaných děl a jejich potenciálu k šíření v rámci EU;

27.

vybízely všechny aktéry, včetně poskytovatelů on-line služeb, aby sdíleli údaje o publiku s veřejnými orgány a držiteli práv a využívali tyto údaje k lepšímu poznání a pochopení svého publika s cílem odpovídajícím způsobem přizpůsobit systémy podpory.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

28.

zvážily zavedení režimů podpory, včetně režimů pro menšinové koprodukce, aby doplnily financování ze soukromých prostředků a evropských finančních nástrojů s cílem podpořit produkci a propagaci evropských děl na všech platformách;

29.

dále podporovaly regionální a vnitrostátní fondy v jejich klíčové úloze zprostředkovatelů koprodukcí a zároveň podle možností zabezpečily doplňkovost s podpůrnými opatřeními;

30.

při digitalizaci smluvního procesu a procesu financování využívaly nové technologie s cílem zjednodušit přístup k financování, zajistit efektivnější a transparentnější využívání veřejných finančních prostředků a snížit počet právních otázek souvisejících s koprodukcí;

31.

vyzdvihovaly úlohu nezávislých producentů v procesu koprodukce.

VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

32.

prozkoumala způsoby dalšího rozvoje, podpory a zjednodušení možností financování koprodukcí v rámci dílčího programu MEDIA;

33.

podporovala opatření na dosažení lepší viditelnosti a šíření evropských audiovizuálních děl při současném zajištění rovných podmínek, jež zohlední zeměpisné a jazykové zvláštnosti členských států, pokud jde o produkci, distribuci a kapacity publika;

34.

v případě děl podporovaných dílčím programem MEDIA zvážila možnosti, jak zvýšit viditelnost všech koprodukčních partnerů – jak většinových, tak menšinových;

35.

ve spolupráci s Evropskou audiovizuální observatoří předložila posouzení koprodukcí v Evropě včetně přehledu možností přístupu koprodukcí na trh a navrhla způsoby, jak posílit jejich spolupráci;

36.

posílila svou spolupráci, strukturovaný politický dialog a výměnu osvědčených postupů s příslušnými regionálními subjekty a národními subjekty, evropskými filmovými agenturami, Evropskou asociací ředitelů filmových agentur (EFAD), jakož i s Radou Evropy, zejména s fondem Eurimages a Evropskou audiovizuální observatoří, a při tom přezkoumala možné synergie a možnosti spolupráce a o výsledcích těchto interakcí informovala členské státy;

37.

prozkoumala možnosti podpory iniciativ, jako jsou tvůrčí dílny nebo dílny tvůrčího psaní, kde mohou producenti, autoři a režiséři společně pracovat na vývoji koprodukcí.

B. PODPORA UDRŽITELNÉHO EKOSYSTÉMU PRO KOPRODUKCE

RADA EVROPSKÉ UNIE,

ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

38.

potenciál evropských koprodukcí lze dále využít pěstováním ekosystému, který podporuje a propaguje koprodukční díla v celém hodnotovém řetězci. To zahrnuje prováděcí opatření na nepřímou podporu koprodukcí, ale i usnadnění spolupráce ve fázi psaní scénářů a vývoje a distribuci koprodukčních děl a přístup k nim po jejich zveřejnění.

39.

Podle doporučení skupiny odborníků pro šíření evropských filmů v rámci otevřené metody koordinace obecně je za účelem posílení šíření třeba přijmout opatření v oblastech, jako jsou propagace, kina, festivaly, videa na vyžádání (VOD), údaje o publiku, režimy podpory, politická spolupráce, přístup k financování a monitorování výsledků veřejného financování.

40.

Měla by být zajištěna transparentnost finanční podpory, jež je koprodukcím nabízena. Subjektům veřejného financování by měly být přístupné zejména informace týkající se přímého a nepřímého veřejného financování, které obdržely koprodukční projekty z různých zdrojů – ať už národních, regionálních, či evropských.

41.

V rámci dílčího programu MEDIA zahrnují nepřímá opatření na podporu koprodukcí odbornou přípravu, přístup na trhy a činnosti zaměřené na vytváření mezinárodních sítí, jež podporují a zvyšují kapacitu přeshraniční spolupráce.

42.

Distribuce a uvedení jsou klíčovými etapami v procesu získávání publika pro koprodukční díla. Síť Europa Cinemas, financovaná dílčím programem MEDIA, poskytuje významnou podporu při uvádění filmů z produkce jiných evropských států. Nicméně je třeba další úsilí pro zajištění toho, aby byla koprodukční díla rozsáhle distribuována, uváděna a mezinárodně propagována na všech distribučních kanálech a platformách. Klíčem k zajištění jejich mezinárodního úspěchu je zejména spolupráce na propagaci koprodukčních děl.

43.

Audiovizuální politiky se obecně soustředí na poskytování vysoce kvalitního, kulturně a jazykově rozmanitého obsahu. Je nezbytné získat publikum pro vysoce kvalitní, originální a inovativní evropská audiovizuální díla a podpořit viditelnost tohoto typu obsahu a přístup k němu. Podle Evropské audiovizuální observatoře existuje výrazná nerovnováha mezi počtem evropských filmů, které byly zveřejněny, a jejich podílem na celkové návštěvnosti, a proto je zásadní posílit spojení mezi filmy a jejich cílovým publikem.

44.

Pokud jde o distribuci audiovizuálních děl prostřednictvím digitálních platforem, je důležité zajistit vyvážený ekosystém a dodržování autorských práv jakožto prostředek na podporu kreativity.

45.

Jádrem evropského audiovizuálního odvětví je talent. Investice do evropských profesionálů v audiovizuální oblasti – včetně jejich odborné přípravy – proto zůstává předpokladem konkurenceschopného ekosystému.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A V RÁMCI STÁVAJÍCÍCH ZDROJŮ:

46.

dále podporovaly audiovizuální odvětví a zvážily využití odvětvových programů pro splnění tohoto cíle;

47.

nadále podporovaly opatření na poskytování nepřímé podpory koprodukcím, včetně vytváření mezinárodních sítí, odborné přípravy pro profesionály v oblasti kinematografie, rozvoje talentů, koprodukčních seminářů, výměny osvědčených postupů a činností spolupráce, protože tvůrčí postupy spolupráce mají potenciál vytvářet vysoce kvalitní a úspěšné projekty;

48.

posoudily, zda by bylo vhodné zavést zvláštní opatření na podporu mladých profesionálů při přípravě a zahájení realizace jejich prvních projektů, čímž by se přispělo k rozvoji evropské kinematografie;

49.

usnadnily přístup publika k audiovizuálním dílům a obsahu prostřednictvím opatření, jež podporují širší přeshraniční propagaci a distribuci, včetně rozvoje digitálních technologií pro dabing a titulky v co největším počtu evropských jazyků. To zahrnuje audiovizuální díla vytvořená v koprodukci zemí či regionů, jejichž jazyky jsou méně rozšířené, s cílem podpořit jazykovou rozmanitost a zároveň překonat překážky, které vznikly v důsledku jazykových nebo specifických potřeb;

50.

zintenzivnily úsilí o zajištění toho, aby koprodukční díla byla podporována a propagována v celém hodnotovém řetězci, a to i na přeshraniční úrovni, a aby se dostala k co nejpočetnějšímu mezinárodnímu publiku;

51.

nadále spolupracovaly na vytvoření registru evropských filmů, jenž přinese pro evropská koprodukční díla dostupná online větší viditelnost a transparentnost;

52.

nabádaly ke strukturovanému a komplexnímu dialogu s co nejširší možnou škálou soukromých zainteresovaných stran v zájmu zachování jejich trvalého závazku přispívat ke koprodukčnímu ekosystému a zajištění doplňkovosti zdrojů financování;

53.

s náležitým zohledněním subsidiarity dále podněcovaly a podporovaly iniciativy v oblasti filmové gramotnosti v rámci formálního a neformálního vzdělávání a informálního učení, umožňující mladým Evropanům získávat tvůrčí dovednosti a podporující jejich inovativní potenciál. Filmová gramotnost hraje zásadní roli při zapojování mladých generací a umožňuje jim objevovat a oceňovat evropské filmové dědictví a kulturní rozmanitost.

(1) Příloha I uvádí příslušné dokumenty týkající se daných otázek (legislativní akty, závěry Rady, sdělení Evropské komise atd.).

(2) V roce 2017 byl podle Evropské audiovizuální observatoře průměrný podíl filmů z EU v 37 katalozích předplacených služeb video na vyžádání v jednotlivých zemích 20 %.

V průměru bylo 22 % filmů, které byly za rok vyprodukovány v EU, koprodukce, které se pohybovaly v rozmezí od 24 % v katalogu platformy Flimmit až do 53 % v katalozích programů Horizont/UPC Prime. V 27 katalozích Netflixu činily koprodukce průměrně 36 % filmů.

Pokud jde o filmy produkované a uváděné v kinech v EU v letech 2005 až 2014, 64 % bylo původem z EU, 16 % původem z USA, 15 % bylo mezinárodního původu a 4 % mělo jiný evropský původ. Většinu filmů z produkce jiných členských států EU v katalozích představovaly koprodukce jiných členských států EU.

(3) Pouze 47 % evropských filmů uváděných v kinech ve stejném období bylo zahrnuto alespoň v jedné službě videa na požádání (VOD), přičemž evropské filmy představovaly okolo 25 % všech filmů na platformách VOD.

Viz studie 1 a 4 Evropské audiovizuální observatoře uvedené v příloze II.

(4) Viz studie 1–3 v příloze II.

(5) Koprodukce představovaly 24 % celkové evropské produkce v letech 2005 až 2014, avšak celosvětová návštěvnost koprodukcí dosáhla 50,3 % celkové návštěvnosti evropských filmů (56,9 % u filmů EU), což lehce přesáhlo návštěvnost čistě vnitrostátních filmů. Průměrná návštěvnost evropských koprodukcí je více než třikrát vyšší než návštěvnost čistě vnitrostátních filmů.

(6) Viz studie 4 v příloze II.

(7) Předprodeje pro subjekty televizního vysílání a distributory na různých územích představovaly dohromady 41 % celkového objemu financování ve vzorku 445 evropských celovečerních filmů. Viz studie 5 v příloze II.

PŘÍLOHA I

Legislativní akty

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 1).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69).

Závěry Rady

Závěry Rady o Evropském filmovém dědictví s ohledem na výzvy digitálního věku (Úř. věst. C 324, 1.12.2010, s. 1).

Závěry Rady o intenzivnějším poskytování evropského obsahu v rámci digitální ekonomiky (Úř. věst. C 457, 19.12.2018, s. 2).

Závěry Rady o pracovním plánu pro kulturu (2019–2022) (Úř. věst. C 460, 21.12.2018, s. 12).

Závěry ze zasedání Evropské rady konaného dne 14. prosince 2017, EUCO 19/1/17.

Doporučení Rady

Doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1).

Sdělení Komise

Sdělení Komise o příležitostech a úkolech pro evropský film v digitálním věku, 24. září 2010, COM (2010) 487 final.

10.

Sdělení Komise o Nové evropské agendě pro kulturu, 22. května 2018, COM(2018) 267 final.

Mezinárodní úmluvy

11.

Úmluva UNESCO ze dne 20. října 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

12.

Úmluva Rady Evropy o filmové koprodukci (revidovaná), 30. ledna 2017.

PŘÍLOHA II

Studie Evropské audiovizuální observatoře

13.

Jak se šíří filmy v rámci služeb VOD a v kinech v Evropské unii? Srovnávací analýza, Christian Grece, 2016

14.

Filmová produkce v Evropě. Objem výroby, koprodukce a celosvětové šíření, Julio Talavera Milla, 2017

15.

Ročenka 2017/2018. Hlavní trendy. Televize, kino, audiovizuální služby videa na vyžádání – celoevropský přehled, Francisco Cabrera, Gilles Fontaine, Christian Grece, Marta Jimenez Pumaresová, Martin Kanzler, Ismail Rabie, Agnes Schneebergerová, Patrizia Simoneová, Julio Talavera, Sophie Valaisová, 2018

16.

Právní rámec pro mezinárodní koprodukce, Francisco Javier Cabrera Blázquez, Maja Cappellová, Enric Enrich, Julio Talavera Milla, Sophie Valaisová, 2018, IRIS Plus

17.

Financování hraných filmů v Evropě: Analýza vzorku filmů uvedených v roce 2016, Martin Kanzler, 2018

7.6.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 192/18

Závěry Rady Evropské unie a zástupců členských států zasedajících v Radě o přístupu osob se zdravotním postižením ke sportu

(2019/C 192/06)

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ ZASEDAJÍCÍ V RADĚ

VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM

Očekává se, že do roku 2020 bude v EU 120 milionů osob se zdravotním postižením. EU prosazuje rovné příležitosti a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Podstatnou část její strategie tvoří úsilí o dosažení bezbariérové Evropy (1).

Pro účast těchto osob na sportovních činnostech na rovnoprávném základě s jinými jsou obzvláště důležité obecné zásady stanovené v článku 3, definice „univerzálního designu“ v článku 2 a zvláštní ustanovení týkající se účasti na kulturním životě, rekreace, volného času a sportu v článku 30 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (2).

Zdravotní postižení a nemoc jsou v EU často uváděny jako důvody pro neúčast na sportu a pohybových aktivitách (3).

Sportovní činnosti mohou být pro osoby se zdravotním postižením specificky navrženy nebo přizpůsobeny tak, aby jim byl k nim umožněn přístup bez ohledu na to, zda je jejich postižení tělesné, mentální nebo smyslové povahy. Za určitých podmínek mohou osoby se zdravotním postižením provozovat sport společně s osobami bez zdravotního postižení, což prokazuje inkluzivní povahu sportu.

Všeobecně jsou uznávány hodnoty sportu, pokud jde o sociální začlenění, a zejména úloha sportu při prosazování a dosažení integrace menšinových a marginalizovaných skupin.

Významné sportovní akce pro osoby se zdravotním postižením se těší stále větší oblibě, jak dokazují nedávné letní a zimní paralympijské hry, jež přilákaly velké množství televizních diváků na celém světě, jakož i pokračující praxe pořádání významných mezinárodních akcí pro osoby se zdravotním postižením.

ZDŮRAZŇUJÍ, ŽE

U osob se zdravotním postižením existuje větší pravděpodobnost, že budou vystaveny sociálně-ekonomickému znevýhodnění, jako je chudoba a nízké příjmy, sociální izolace, diskriminace, omezený přístup na trh práce, omezený přístup k dopravě, méně možností vzdělávat se a zdravotní aspekty. Tyto problémy negativně ovlivňují možnosti osob se zdravotním postižením účastnit se sportovních činností.

Přímo ve sportovním kontextu může být pro osoby se zdravotním postižením nutné překonat například tyto výzvy:

Závažnost postižení může omezovat pohyblivost a způsobovat při sportovních činnostech za určitých situací při tréninku či při hře dokonce fyzickou bolest. K tomu může společně s různými bariérami přistupovat negativní nebo omezující vnímání vlastního zdravotního postižení, zejména nedostatkem důvěry ve vlastní schopnost sportovat.

b)	Potřeba, aby ti, kdo pracují s osobami se se zdravotním postižením v rámci sportovní pohybové aktivity, zejména učitelé tělesné výchovy, sportovní trenéři a jiní pracovníci v oblasti sportu, měli specializované dovednosti a znalosti o zdravotním postižení.

c)	Dostupnost přístupné sportovní infrastruktury, pokud jde o sportovní zařízení na trénink nebo pro návštěvníky, sportovní zařízení, v nichž mohou sportovat osoby se zdravotním postižením anebo sportovní akce, jichž se mohou osoby se zdravotním postižením účastnit.

d)	Dodatečné finanční náklady související s pořízením specializovaného sportovního vybavení nebo s podpůrnými službami, bez nichž by trénink nebo sportování nebyly možné.

Zapojení do sportu by mělo být posuzováno z hlediska sportovní činnosti jakožto forma pohybové aktivity i z hlediska účasti na společenských aktivitách, jako jsou například návštěvy sportovních akcí nebo aktivní zapojení do sportovního společenství jako dobrovolník, člen sportovního klubu nebo fanklubu.

10.

Zapojení do sportu může přispět ke zlepšení životních podmínek osob se zdravotním postižením, jakož i jejich fyzického a duševního zdraví, a zároveň zvýšit osobní mobilitu a samostatnost a podporovat sociální začleňování.

11.

Sportování od útlého věku představuje pro osoby se zdravotním postižením další výhody, neboť má kladný účinek na rozvoj motorických schopností, což je klíčovým faktorem pro zlepšení celkové kvality života člověka.

12.

Zvýšená pozornost, již sdělovací prostředky věnují vrcholovému sportu pro osoby se zdravotním postižením nebo sportovcům se zdravotním postižením, může být inspirací pro osoby se zdravotním postižením i bez něj, aby se začaly věnovat sportovní činnosti. Aby se zvýšila přitažlivost sportu pro osoby se zdravotním postižením, mělo by se usilovat o zajištění toho, že i sportu na nejnižší úrovni se dostane přiměřené pozornosti sdělovacích prostředků, aniž by tím byla dotčena jejich svoboda.

13.

Pro osoby se zdravotním postižením může být důležitá asistivní technologie, jež jim pomáhá účastnit se sportovních činností na nejnižší i na vrcholové úrovni. Problémem však může být její všeobecná i cenová dostupnost.

14.

Pro podporu udržitelného rozvoje sportu pro osoby se zdravotním postižením jsou klíčovými faktory uplatňování a dodržování antidopingových pravidel i pravidel pro boj proti manipulaci s výsledky zápasů, jakož i zajištění přesného posouzení zdravotního postižení a přiměřeného používání asistivní technologie.

15.

Pro podporu odvětví sportu, včetně sportu pro osoby se zdravotním postižením, je zásadní dobrovolnická činnost.

16.

Je důležité, aby se do strategií a politik zaměřených na zvýšení účasti osob se zdravotním postižením ve sportu zahrnulo i genderové hledisko.

17.

Sport může poskytnout prostor pro společenské interakce mezi osobami se zdravotním postižením i bez něj, díky čemuž představuje cenný nástroj na podporu začleňování a vzájemného porozumění.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH

18.

Podporovaly společenské povědomí a vzdělávací kampaně pro rodinné příslušníky, zákonné zástupce, osobní asistenty, učitele tělesné výchovy, trenéry, pracovníky v oblasti sportu a další příslušné aktéry sportovní komunity se zdravotním postižením či bez něj s cílem prosazovat otevřený a vstřícný přístup k osobám se zdravotním postižením, jakož i odpovídající pochopení příležitostí a přínosů, které pro všechny, včetně dětí a dospělých se zdravotním postižením, představuje účast na sportovních činnostech. Případně nabízely pomoc rodinným příslušníkům a zákonným zástupcům osob se zdravotním postižením s cílem podpořit zapojení těchto osob do sportovních činností.

19.

Podporovaly další vzdělávání a odbornou přípravu učitelů tělesné výchovy, trenérů, dalších pracovníků ve sportu a obecně dobrovolníků se zdravotním postižením či bez něj tím, že je vybaví potřebnými znalostmi a zvláštními dovednostmi a zajistí uznání jejich příslušných kompetencí, aby jim umožnily zapojit osoby se zdravotním postižením do různých forem tělesné výchovy nebo sportu. Takovéto programy odborné přípravy by měly zohlednit rozdíly mezi potřebami osob zaměřených na účast a osob zaměřených na výkon.

20.

Přijaly opatření na zabezpečení přístupu osob se zdravotním postižením i bez něj ke sportovní infrastruktuře, včetně účasti na sportovních akcích, tréninku nebo zapojení do sportovních činností. Opatření mohou zahrnovat vytvoření nebo zlepšení standardů týkajících se přístupnosti v rámci sportovních zařízení, poskytování individualizované personální podpory, poskytnutí finančních prostředků, zvyšování povědomí ve sportovních organizacích na celostátní, regionální i místní úrovni o existujících možnostech financování ze strany EU, nebo případně usnadnění účasti zástupců sportovců se zdravotním postižením v relevantních orgánech sportovních organizací.

21.

Případně ve vnitrostátních vzdělávacích systémech prosazovaly inkluzivní vzdělávací programy zaměřené na sport a tělesnou výchovu s cílem vyjít vstříc potřebám dětí se zdravotním postižením tak, aby všem dětem byly nabídnuty rovné příležitosti stimulací jejich zapojení do sportovních pohybových aktivit a podporou jejich zájmu o sport.

22.

Využívaly existující kanály pro spolupráci mezi členskými státy na podporu výměny odborných znalostí a osvědčených postupů s cílem zlepšit přístup osob se zdravotním postižením ke sportu.

23.

V kontextu rovných příležitostí a nediskriminace osob se zdravotním postižením se zabývaly otázkou sportovců na vysoké úrovni a vrcholových sportovců a podporovaly spolupráci a výměnu osvědčených postupů v tomto ohledu mezi subjekty odpovědnými za sport v členských státech.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ

24.

Zvážily nabídku finanční pomoci organizacím, které se konkrétně věnují podpoře sportu pro osoby se zdravotním postižením, i klasickým sportovním organizacím, které vyvíjejí sportovní činnosti pro osoby se zdravotním postižením, mimo jiné s cílem obě tyto sportovní komunity sblížit.

25.

Propagovaly a podporovaly činnosti, případně i na úrovni EU, související s pravidelným sběrem statistických údajů a vypracováváním ukazatelů ohledně sportu a zdravotního postižení, jako jsou míra zapojení do sportovních činností, překážky tohoto zapojení, počet osob se zdravotním postižením registrovaných ve sportovních klubech nebo míra zájmu o sport (4).

26.

Zvážily, aby se v rámci příslušných odborných skupin řešila otázka plného a účinného zapojení osob se zdravotním postižením do sportovních činností, včetně zvláštních dovedností a odborné přípravy potřebných pro trénování osob se zdravotním postižením (5).

27.

Využívaly část finančních prostředků programu Erasmus+ vyčleněnou na sport na podporu sportování osob se zdravotním postižením a výměnu osvědčených postupů a politik mezi členskými státy a zúčastněnými subjekty; část finančních prostředků Evropského sociálního fondu na odbornou přípravu pracovníků v oblasti sportu nebo na začlenění prostřednictvím sportovních činností; část finančních prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj na řešení přístupnosti sportovních infrastruktur a aby podle potřeby využívaly výsledků výzkumu v rámci projektů financovaných prostřednictvím programu Horizont Evropa na podporu inovativních řešení na zapojení osob se zdravotním postižením do sportu.

28.

Pokud jde to vhodné, aby takovéto možnosti financování a výsledky financovaných projektů propagovaly mezi osobami se zdravotním postižením, sportovními organizacemi a dalšími příslušnými nevládními aktéry.

29.

Zvyšovaly povědomí o pozitivních výsledcích vyplývajících z práce vykonané v oblasti sportu pro osoby se zdravotním postižením, mimo jiné o pozitivním dopadu sportu, pokud jde o sociální začlenění osob se zdravotním postižením.

VYZÝVAJÍ EVROPSKOU KOMISI, ABY

30.

Nadále zahrnovala sport do budoucích klíčových opatření na podporu budoucích politik zaměřených na osoby se zdravotním postižením tím, že budou vycházet z dosavadních zkušeností při provádění stávající evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením.

31.

Do diskusí o sportovních otázkách se sociálními partnery v rámci procesů sociálního dialogu na úrovni EU zahrnovala politiky a opatření EU, které se zabývají potřebami osob se zdravotním postižením a podporují účast osob se zdravotním postižením a jejich zastupitelských organizací (6).

32.

Využila možností, jež skýtá Evropská cena pro bezbariérová města pro zpřístupnění sportovních zařízení měst osobám se zdravotním postižením, a posoudila, jak mohou zkušenosti s evropským průkazem osob se zdravotním postižením přispět ke zvýšení návštěvnosti sportovních událostí i z řad osob se zdravotním postižením.

33.

Začlenila sport osob se zdravotním postižením do různých otázek týkajících se sportu, jež jsou řešeny na úrovni EU, jako je například dvojí kariéra sportovců nebo zdraví prospěšná pohybová aktivita (HEPA) (7).

VYZÝVAJÍ SPORTOVNÍ HNUTÍ, ABY

34.

V úzké spolupráci s osobami se zdravotním postižením a jejich zastupitelskými organizacemi prosazovalo zapojení osob se zdravotním postižením do běžných sportovních činností na všech úrovních (8), s cílem přispět k úspěšnému naplnění sociální a výchovné funkce sportu.

35.

Využívalo stávajících mechanismů solidarity, zejména na úrovni vrcholového sportu, aby mohl být sport pro osoby se zdravotním postižením přiměřeně financovaný.

36.

Při navrhování systémů sportovních soutěží nebo při podpoře účasti na sportovních činnostech všeobecně přijalo inkluzivní přístup tím, že bude podporovat opatření v tom směru, aby například soutěže a slavnostní předávání cen pro sportovce se zdravotním postižením i bez něj probíhaly ve stejný čas a na stejném místě. Ve stejném duchu případně usnadňovalo začleňování osob se zdravotním postižením do tréninků nebo týmů osob bez zdravotního postižení.

37.

Zajistilo, aby sportovní, tréninková a pohostinská zařízení byla přístupná (9) a aby bylo poskytnuto přiměřené ubytování (10) s ohledem na potřeby osob se zdravotním postižením.

38.

Zvýšilo povědomí osob se zdravotním postižením o existujících možnostech sportování a trénování, odpovídajících jejich potřebám.

39.

Budovalo partnerství s příslušnými institucionálními aktéry ze soukromého nebo veřejného sektoru, kteří jsou aktivní v oblasti zdravotního postižení, s cílem lépe porozumět potřebám a zájmům osob se zdravotním postižením a podporovat větší zapojení do sportovních programů (11).

(1) https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1141&langId=cs

(2) https://www.un.org/development/desa/disabilities/convention-on-the-rights-of-persons-with-disabilities.html

(3) TNS opinion & social, 2018; zvláštní průzkum Eurobarometru č. 472 na téma „Sport a pohybová aktivita“; průzkum, který zadalo generální ředitelství Evropské komise pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu a koordinovalo generální ředitelství pro komunikaci; Práce v terénu, prosinec 2017.

(4) V souladu s článkem 31 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(5) V souladu s článkem 30 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(6) V souladu s čl. 4 odst. 3 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(7) http://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/physical-activity/activities/hepa-europe

(8) V souladu s čl. 30 odst. 5 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(9) V souladu s článkem 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(10) V souladu s čl. 5 odst. 3 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(11) V souladu s čl. 4 odst. 3 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

PŘÍLOHA

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ PŘIPOMÍNAJÍ

Článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (1) zdůrazňující sociální a výchovnou funkci sportu.

Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením (2), jíž je EU smluvní stranou a jež například uznává právo osob se zdravotním postižením na účast na kulturním životě, rekreaci, volném čase a sportu na rovnoprávném základě s jinými.

Sdělení Evropské komise o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu, v němž je ohledně sportu zdůrazněna potřeba zlepšit přístupnost sportu, podporovat účast na sportovních událostech a organizaci sportovních akcí pro osoby se zdravotním postižením (3).

Závěry Rady o podpoře provádění evropské strategie pro oblast zdravotního postižení 2010–2020 (4)

Nařízení Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (5).

Usnesení Rady o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu (2017-2020) (6), v němž je kladen zvláštní důraz na sociální začlenění.

Závěry Rady o úloze sportu jako faktoru přispívajícího k aktivnímu sociálnímu začleňování (7).

Závěry Rady o přínosu sportu k hospodářství EU, zejména pokud jde o řešení nezaměstnanosti mladých lidí a o jejich sociální začleňování (8).

Závěry Rady o sportu jako platformě pro sociální začlenění prostřednictvím dobrovolnictví (9).

10.

Závěry Rady o úloze trenérů ve společnosti (10).

(1) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A12008E165

(2) https://www.un.org/development/desa/disabilities/convention-on-the-rights-of-persons-with-disabilities.html

(3) Dokument 16489/10 - KOM(2010) 636 v konečném znění.

(4) Úř. věst. C 300, 11.10.2011, s. 1.

(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(6) Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 5.

(7) Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 5.

(8) Úř. věst. C 32, 4.2.2014, s. 2.

(9) Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 40.

(10) Úř. věst. C 423, 9.12.2017, s. 6.

7.6.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 192/30

Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta

(2019/C 192/15)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), ve kterém se uvádí, že dovoz nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta je subvencovaný, a způsobuje proto výrobnímu odvětví Unie újmu (2).

1. Podnět

Podnět podalo dne 24. dubna 2019 Evropské sdružení výrobců skleněných vláken (European Glass Fibre Producers Association) (dále jen „APFE“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii.

Veřejně přístupná verze podnětu a analýza míry podpory podnětu ze strany výrobců v Unii jsou k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Informace o přístupu k dokumentaci určené zúčastněným stranám jsou uvedeny v oddíle 5.6 tohoto oznámení.

2. Výrobek, který je předmětem šetření

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je střiž ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm (dále jen „střiž“); pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887) (dále jen „pramence“), a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny (dále jen „rohože“) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit informace týkající se definice výrobku, tak musí učinit do deseti dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení (3).

3. Tvrzení o subvencování

Výrobkem označeným za subvencovaný je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Egypta (dále jen „dotčená země“), v současnosti kódů KN 7019 11 00, ex 7019 12 00, 7019 31 00 (kódy TARIC 7019120022, 7019120025, 7019120026 a 7019120039). Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

Komise se domnívá, že stížnost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že výrobci výrobku, který je předmětem šetření, z Egypta těží z řady subvencí přičitatelných egyptské vládě.

Uváděné praktiky subvencování spočívají mimo jiné v i) přímém převodu finančních prostředků, ii) prominutém nebo nevybraném vládním příjmu a iii) poskytnutí zboží nebo služeb vládou za cenu nižší než přiměřenou. Podnět obsahoval důkazy například o preferenčních státních úvěrech a daňových úlevách podle egyptských právních předpisů a o osvobození od dovozního cla na dovoz surovin a výrobních zařízení.

Kromě subvencí poskytovaných přímo egyptskou vládou žadatel dále uvádí, že výrobci výrobku, který je předmětem šetření, z Egypta rovněž těží ze subvencí poskytovaných přímo egyptskou vládou nebo prostřednictvím egyptských subjektů v rámci spolupráce mezi Egyptem a Čínskou lidovou republikou na podporu investic ve zvláštní ekonomické zóně (zóna čínsko-egyptské hospodářské a obchodní spolupráce v Suezském průplavu). Podnět obsahuje důkazy o dohodách o spolupráci mezi čínskými a egyptskými vládami i o půjčkách od čínských státem vlastněných nebo státem ovládaných bank do egyptských státních bank. S ohledem na cíle těchto dohod a úvěrů žadatel uvádí, že tyto půjčky jsou výhodné pro Čínou vlastněného vyvážejícího výrobce v Egyptě.

Žadatel dále tvrdí, že výše uvedená opatření představují subvence, neboť zahrnují finanční příspěvek egyptské vlády (včetně veřejnoprávních subjektů) a vyvážejícím výrobcům výrobku, který je předmětem šetření, přinášejí výhody. Jsou údajně omezeny na určité podniky či výrobní odvětví nebo skupinu podniků a/nebo závislé na vývozní výkonnosti, a proto jsou specifické a napadnutelné. Na tomto základě se údajná výše subvencí v případě Egypta jeví jako značná.

S ohledem na čl. 10 odst. 2 a 3 základního nařízení připravila Komise zprávu o dostatečnosti důkazů obsahující analýzu všech důkazů týkajících se Egypta, jež má Komise k dispozici, a na jejímž základě zahajuje Komise šetření. Tuto zprávu lze nalézt v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí označené jako „For inspection by interested parties“.

Komise si vyhrazuje právo prošetřit další relevantní případy subvencování, které mohou být v průběhu šetření zjištěny.

4. Tvrzení o újmě a příčinné souvislosti

Žadatel poskytl důkazy o tom, že se dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země celkově zvýšil, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu.

Z důkazů předložených žadatelem vyplývá, že kromě jiných dopadů mají objem a ceny dováženého výrobku, který je předmětem šetření, nepříznivý vliv na množství prodaná výrobním odvětvím Unie, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro finanční situaci, zaměstnanost a celkový výkon výrobního odvětví Unie.

5. Postup

Poněvadž Komise poté, co informovala členské státy, zjistila, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem a že existuje dostatek důkazů pro zahájení řízení, zahajuje šetření podle článku 10 základního nařízení.

Šetřením se stanoví, zda je výrobek, který je předmětem šetření a který pochází z dotčené země, subvencován a zda dovoz tohoto subvencovaného výrobku způsobil nebo hrozí, že způsobí, podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie.

V případě kladné odpovědi se šetření bude zabývat tím, zda by uložení příslušných opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie.

Egyptská vláda byla vyzvána ke konzultacím.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 (4), které vstoupilo v platnost dne 8. června 2018 (balíček opatření k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu), zavedlo řadu změn harmonogramu a lhůt, které byly dříve platné v antisubvenčních řízeních. Je třeba, aby Komise poskytla informace o plánovaném uložení prozatímních cel tři týdny před uložením prozatímních opatření. Zkracují se lhůty k přihlášení se stanovené pro zúčastněné strany, a to zejména v počáteční fázi šetření. Komise proto vyzývá zúčastněné strany, aby dodržovaly procesní kroky a lhůty stanovené v tomto oznámení i v dalších sděleních Komise.

5.1 Období šetření a posuzované období

Šetření subvencování a újmy se týká období od 1. dubna 2018 do 31. března 2019 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týká období od 1. ledna 2016 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

5.2 Stanoviska k podnětu a zahájení šetření

Všechny zúčastněné strany, jež se chtějí vyjádřit k podnětu (včetně záležitostí týkajících se újmy a příčinné souvislosti) nebo k jakýmkoli aspektům týkajícím se zahájení šetření (včetně míry podpory podnětu), tak musí učinit do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

Žádosti o slyšení ohledně zahájení šetření musí být podány do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

5.3 Postup pro zjištění subvencování

Vyvážející výrobci (5) výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země se vyzývají k účasti na šetření Komise. Další strany, od nichž bude Komise požadovat informace významné pro zjištění existence a výše napadnutelných subvencí poskytnutých na výrobek, který je předmětem šetření, se rovněž vyzývají, aby s Komisí v co možná největší míře spolupracovaly.

5.3.1 Šetření vyvážejících výrobců

Všichni vyvážející výrobci a sdružení vyvážejících výrobců v Egyptě se vyzývají, aby se za účelem přihlášení a vyžádání dotazníku neprodleně obrátili na Komisi, nejlépe elektronickou poštou, a to nejpozději 7 dnů po zveřejnění tohoto oznámení.

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, pokud jde o vyvážející výrobce, zašle dotazníky vyvážejícím výrobcům, všem známým sdružením vyvážejících výrobců a orgánům v Egyptě.

Vyvážející výrobci v Egyptě musí vyplnit dotazník do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Dotazník bude rovněž k dispozici všem známým sdružením vyvážejících výrobců a orgánům v Egyptě.

Kopie výše uvedeného dotazníku pro vyvážející výrobce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod http://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2404.

5.3.2 Šetření dovozců, kteří nejsou ve spojení (6) (7)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení a dovážejí výrobek, který je předmětem šetření, z dotčené země do Unie, se vyzývají, aby se zúčastnili tohoto šetření.

S ohledem na potenciální počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, jichž se toto řízení týká, a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh těchto dovozců, kteří nejsou ve spojení a budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 27 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupci jednající jejich jménem, aby Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení poskytli informace o svých společnostech požadované v příloze tohoto oznámení.

Aby Komise získala informace, které považuje pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, za nezbytné, může se také obrátit na jakákoli známá sdružení dovozců.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být dovozci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v Unii, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

Jakmile Komise obdrží informace nezbytné pro výběr vzorku, informuje dotčené strany o svém rozhodnutí o výběru vzorku dovozců. Komise také přidá záznam ohledně výběru vzorku do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Veškeré připomínky k výběru vzorku musí být doručeny do tří dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zpřístupní dotazníky dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Kopie dotazníku pro dovozce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod http://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2404.

5.4 Postup pro zjištění újmy a šetření výrobců v Unii

Zjištění újmy je založeno na skutečných důkazech a zahrnuje objektivní stanovení objemu dovozu subvencovaných výrobků, jeho účinku na ceny na trhu Unie a následného účinku tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie. Aby bylo možné stanovit, zda je výrobnímu odvětví Unie působena újma, vyzývají se výrobci výrobku v Unii, který je předmětem šetření, k účasti na šetření Komise.

S ohledem na počet dotčených výrobců v Unii a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách se Komise rozhodla omezit okruh výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku se provádí v souladu s článkem 27 základního nařízení.

Komise předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Více informací lze nalézt v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí označené jako „For inspection by interested parties“. Zúčastněné strany se vyzývají, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Kromě toho se ostatní výrobci v Unii nebo zástupci jednající jejich jménem, kteří se domnívají, že existují důvody, proč by měli být zařazeni do vzorku, musí obrátit na Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Všechna stanoviska k předběžnému vzorku musí být obdržena do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

Komise všem známým výrobcům v Unii a/nebo sdružením výrobců v Unii oznámí, které společnosti byly nakonec do vzorku vybrány.

Výrobci v Unii zařazení do vzorku musí předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o jejich výběru do vzorku, není-li stanoveno jinak.

Kopie dotazníku pro výrobce v Unii je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod http://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2404.

5.5 Postup pro posouzení zájmu Unie

Pokud bude zjištěna existence subvence a jí působené újmy, bude v souladu s článkem 31 základního nařízení rozhodnuto, zda by přijetí antisubvenčních opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie. Výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení, reprezentativní organizace spotřebitelů a odborové svazy se vyzývají, aby Komisi poskytli informace týkající se zájmu Unie.

Informace týkající se posouzení zájmu Unie musí být předloženy do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak. Tyto informace mohou být poskytnuty buď ve volném formátu, nebo vyplněním dotazníku vypracovaného Komisí. Kopie dotazníků, včetně dotazníku pro uživatele výrobku, který je předmětem šetření, je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod http://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2404. V každém případě budou předložené informace zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

5.6 Zúčastněné strany

Aby se mohly zúčastnit šetření, musí zúčastněné strany, jako například vyvážející výrobci, výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů, nejprve prokázat, že existuje objektivní souvislost mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření.

Vyvážející výrobci, výrobci v Unii, dovozci a reprezentativní sdružení, kteří poskytli informace v souladu s postupy popsanými v bodech 5.3, 5.4 a 5.5 výše, budou považováni za zúčastněné strany v případě, že mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření, existuje objektivní souvislost.

Ostatní strany se šetření budou moci účastnit jako zúčastněné strany od okamžiku, kdy se přihlásí, a za předpokladu, že mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření, existuje objektivní souvislost. Tím, že je strana považována za zúčastněnou stranu, není dotčeno použití článku 28 základního nařízení.

Dokumentace určená zúčastněným stranám k nahlédnutí je přístupná prostřednictvím internetových stránek Tron.tdi na této adrese: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI. Pro přístup k dokumentaci se řiďte pokyny na zmíněných stránkách.

5.7 Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření.

Jakákoli žádost o slyšení musí být podána písemně a s uvedením důvodů žádosti a shrnutí toho, co si zúčastněná strana přeje během slyšení projednat. Slyšení bude omezeno na otázky, které zúčastněné strany předem písemně uvedly.

Časový rámec slyšení je tento:

—	V případě slyšení, která se mají konat před uložením prozatímních opatření, by měla být žádost podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení a slyšení se obvykle koná do 60 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

—	Po prozatímní fázi by měla být žádost podána do pěti dnů ode dne poskytnutí prozatímních informací nebo od data informačního dokumentu a slyšení se obvykle koná do 15 dnů ode dne oznámení o poskytnutí informací nebo od data informačního dokumentu.

—

V konečné fázi by měla být žádost podána do tří dnů ode dne poskytnutí konečných informací a slyšení se obvykle koná ve lhůtě stanovené pro předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací. V případě poskytnutí dodatečných konečných informací by měla být žádost podána ihned po obdržení těchto dodatečných konečných informací a slyšení se obvykle koná ve lhůtě k předložení stanovisek k tomuto poskytnutí informací.

Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo útvarů Komise v řádně odůvodněných případech akceptovat slyšení mimo daný časový rámec a právo Komise v řádně odůvodněných případech slyšení zamítnout. Pokud útvary Komise žádost o slyšení zamítnou, budou dotčené straně sděleny důvody tohoto zamítnutí.

Slyšení nebude v zásadě použito k předložení věcných informací, které dosud nejsou v dokumentaci. Nicméně v zájmu řádné správy a aby útvary Komise mohly pokročit v šetření, mohou být zúčastněné strany požádány, aby po slyšení předložily nové věcné informace.

5.8 Pokyny pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Na informace předkládané Komisi v rámci šetření týkajících se ochrany obchodu se nesmí vztahovat autorská práva. Zúčastněné strany musí před tím, než předloží Komisi informace a/nebo údaje, na které se vztahují autorská práva třetích stran, požádat držitele těchto práv o zvláštní povolení, které výslovně a) umožňuje, aby Komise použila tyto informace a údaje pro účely tohoto řízení na ochranu obchodu, a b) umožňuje poskytnutí těchto informací a/nebo údajů zúčastněným stranám tohoto šetření ve formě, která jim umožní uplatnit svá práva na obhajobu.

Všechna písemná podání zúčastněných stran, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, vyplněných dotazníků a korespondence, pro které je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Limited“ (8). Strany, jež předkládají informace v průběhu tohoto šetření, se vyzývají, aby žádost o důvěrné zacházení odůvodnily.

Zúčastněné strany, které sdělily informace označené poznámkou „Limited“, mají podle čl. 29 odst. 2 základního nařízení předložit jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu a je označené poznámkou „For inspection by interested parties“. Toto shrnutí by mělo být natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací.

Pokud strana, která sdělila důvěrné informace, neodůvodní žádost o důvěrné zacházení oprávněnými důvody, nebo nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, nemusí Komise k takovým informacím přihlédnout, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že jsou správné.

Zúčastněné strany se vyzývají, aby veškerá podání a žádosti předkládaly prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi (https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI), včetně naskenovaných plných mocí a osvědčení. Použitím TRON.tdi nebo e-mailu vyjadřují zúčastněné strany svůj souhlas s pravidly platnými pro elektronická podání uvedenými v dokumentu „KORESPONDENCE S EVROPSKOU KOMISÍ V PŘÍPADECH TÝKAJÍCÍCH SE OCHRANY OBCHODU“ zveřejněném na internetových stránkách Generálního ředitelství pro obchod: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/june/tradoc_148003.pdf. Zúčastněné strany musí uvést své jméno (název), adresu, telefonní číslo a platnou e-mailovou adresu a měly by zajistit, aby uvedená e-mailová adresa byla funkčním oficiálním pracovním e-mailem, který se kontroluje denně. Poté, co Komise obdrží tyto kontaktní údaje, bude se zúčastněnými stranami dále komunikovat pouze prostřednictvím stránek TRON.tdi nebo elektronickou poštou, pokud výslovně nepožádají o zasílání všech dokumentů Komise za použití jiných komunikačních prostředků nebo pokud povaha dokumentů, které mají být zaslány, nevyžaduje formu doporučeného dopisu. Další pravidla a informace týkající se korespondence s Komisí včetně zásad, které platí pro podání prostřednictvím stránek TRON.tdi a elektronickou poštou, naleznou zúčastněné strany ve výše zmíněných pokynech pro komunikaci se zúčastněnými stranami.

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: CHAR 04/039

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

TRON.tdi: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI

E-mail

TRADE-AS657-GFR-SUBSIDY-EGYPT@ec.europa.eu

TRADE-AS657-GFR-INJURY@ec.europa.eu

6. Časový rozvrh šetření

Podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení bude šetření dokončeno obvykle do dvanácti měsíců, avšak nejpozději do třinácti měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení. V souladu s čl. 12 odst. 1 základního nařízení mohou být prozatímní opatření uložena obvykle nejpozději devět měsíců od zveřejnění tohoto oznámení.

V souladu s článkem 29a základního nařízení poskytne Komise informace o plánovaném uložení prozatímních cel tři týdny před uložením prozatímních opatření. Zúčastněné strany mohou o tyto informace požádat písemně do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto oznámení. Zúčastněným stranám budou poskytnuty tři pracovní dny na zaslání písemných připomínek k přesnosti výpočtů.

V případech, kdy Komise zamýšlí neuložit prozatímní cla, ale nadále pokračovat v šetření, budou zúčastněné strany o neuložení cel písemně informovány tři týdny před uplynutím lhůty uvedené v čl. 12 odst. 1 základního nařízení.

Zúčastněným stranám bude v zásadě poskytnuta patnáctidenní lhůta k předložení písemného stanoviska k prozatímním zjištěním nebo k informačnímu dokumentu a desetidenní lhůta k předložení písemného stanoviska ke konečným zjištěním, není-li stanoveno jinak. Dodatečné konečné informace v příslušných případech stanoví lhůtu, ve které mohou zúčastněné strany předložit písemná stanoviska.

7. Předkládání informací

Zúčastněné strany mohou zpravidla předkládat informace pouze ve lhůtách stanovených v bodech 5 a 6 tohoto oznámení. Při předkládání jakýchkoli jiných informací, které nejsou zahrnuty v uvedených bodech, by se měl dodržovat tento harmonogram:

—	Veškeré informace, které se týkají fáze prozatímních zjištění, by měly být předloženy do 70 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

—

Není-li stanoveno jinak, neměly by zúčastněné strany předkládat nové věcné informace po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí prozatímních informací nebo k informačnímu dokumentu v prozatímní fázi. Po uplynutí uvedené lhůty mohou zúčastněné strany předkládat nové věcné informace pouze tehdy, pokud tyto strany mohou prokázat, že takové nové věcné informace jsou nezbytné k vyvrácení skutkových tvrzení jiných zúčastněných stran, a pokud takové nové věcné informace lze ověřit v době, která je k dispozici k včasnému dokončení šetření.

—	Aby Komise dokončila šetření v předepsaných lhůtách, nebude přijímat podání od zúčastněných stran po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací, nebo případně po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k dodatečnému poskytnutí konečných informací.

8. Možnost vyjádřit se k podáním jiných stran

V zájmu zaručení práv na obhajobu by zúčastněné strany měly mít možnost vyjádřit své připomínky k informacím podaným jinými zúčastněnými stranami. Při tom se zúčastněné strany smí zabývat jen záležitostmi vznesenými v podáních jiných zúčastněných stran a nesmí vznášet záležitosti nové.

Tyto připomínky by měly být učiněny v souladu s tímto časovým rámcem:

—	Veškeré připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami před uložením prozatímních opatření by měly být učiněny nejpozději do 75 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

—	Připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na zveřejnění prozatímních zjištění nebo informačního dokumentu by měly být předloženy do sedmi dnů od uplynutí lhůty k předložení stanovisek k prozatímním zjištěním nebo k informačnímu dokumentu, není-li stanoveno jinak.

—

Připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na poskytnutí konečných zjištění by měly být předloženy do tří dnů od uplynutí lhůty k předložení stanovisek ke konečným zjištěním, není-li stanoveno jinak. Pokud byly poskytnuty dodatečné konečné informace, měly by být připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na toto poskytnutí dalších informací učiněny do jednoho dne od uplynutí lhůty k předložení stanovisek k tomuto poskytnutí dalších informací, není-li stanoveno jinak.

Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo Komise vyžádat si od zúčastněných stran v řádně odůvodněných případech dodatečné informace.

9. Prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení

O jakékoli prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení lze požádat pouze za výjimečných okolností a toto prodloužení bude povoleno jen v řádně odůvodněných případech.

Prodloužení lhůty pro odpověď na dotazníky lze povolit jen v řádně odůvodněných případech, přičemž bude obvykle omezeno na tři další dny. Prodloužení zpravidla nepřekročí sedm dnů. Co se týče lhůt pro podání dalších informací uvedených v tomto oznámení, bude prodloužení omezeno na tři dny, není-li prokázáno, že nastaly výjimečné okolnosti.

10. Nedostatečná spolupráce

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 28 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 28 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém nosiči dat, se nepovažuje za odepření spolupráce, pokud zúčastněná strana prokáže, že předložení informací v požadované formě by pro ni znamenalo neúměrnou dodatečnou zátěž nebo neúměrné dodatečné náklady. Zúčastněná strana by se měla okamžitě obrátit na Komisi.

11. Úředník pro slyšení

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a jakékoli další žádosti týkající se práv zúčastněných stran na obhajobu a žádosti třetích stran, které se mohou objevit v průběhu řízení.

Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení pro zúčastněné strany a působit jako prostředník mezi těmito stranami a útvary Komise, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu. Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Úředník pro slyšení posoudí důvody těchto žádostí. Tato slyšení by se měla konat pouze tehdy, pokud příslušné záležitosti nebyly v patřičné době vyřešeny s útvary Komise.

Veškeré žádosti musí být předloženy včas a neprodleně, aby nebyl ohrožen řádný průběh řízení. Za tímto účelem by měly zúčastněné strany požádat o intervenci úředníka pro slyšení v nejkratší možné době po události odůvodňující tuto intervenci. Časové rámce stanovené v bodě 5.7 pro předložení žádosti o slyšení u útvarů Komise se v zásadě použijí obdobně na žádosti o slyšení u úředníka pro slyšení. Jestliže jsou žádosti o slyšení předloženy mimo příslušné časové rámce, úředník pro slyšení rovněž přezkoumá důvody pro tyto opožděné žádosti, charakter nadnesených otázek a jejich dopad na práva na obhajobu, s patřičným zohledněním zájmů řádné správy a včasného dokončení šetření.

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/trade-policy-and-you/contacts/hearing-officer/.

12. Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (9).

Oznámení o ochraně osobních údajů, jež informuje všechny fyzické osoby o zpracování osobních údajů v rámci činností na ochranu obchodu, jež provádí Komise, je dostupné na internetové stránce GŘ pro obchod: http://trade.ec.europa.eu/doclib/html/157639.htm.

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(2) Obecným pojmem „újma“ se rozumí podstatná újma, jakož i hrozba podstatné újmy nebo závažné zpoždění při zavádění výrobního odvětví podle čl. 2 písm. d) základního nařízení.

(3) Odkazy na zveřejnění tohoto oznámení se rozumí odkazy na zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 143, 7.6.2018, s. 1).

(5) Vyvážejícím výrobcem je jakákoliv společnost z dotčené země, která vyrábí a vyváží výrobek, který je předmětem šetření, na trh Unie, ať přímo, nebo prostřednictvím třetí strany, včetně jakékoliv z jejích společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě, prodeji na domácím trhu nebo vývozu výrobku, který je předmětem šetření.

(6) Tento bod se týká pouze dovozců, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci. Dovozci, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, musí pro tyto vyvážející výrobce vyplnit přílohu tohoto oznámení. V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, jestliže: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo vlastní, kontroluje nebo drží nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzická osoba, právnická osoba a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(7) Údaje poskytnuté dovozci, kteří nejsou ve spojení, lze použít také v souvislosti s jinými aspekty tohoto šetření, než je zjištění subvencí.

(8) Dokument označený poznámkou „Limited“ je považován za důvěrný podle článku 29 základního nařízení a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda). Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

PŘÍLOHA

Text obrazu

☐ Verze „Limited“

☐ Verze „For inspection by interested parties“

(zaškrtněte příslušné políčko)

ANTISUBVENČNÍ ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE DOVOZU VÝROBKŮ Z NEKONEČNÝCH SKLENĚNÝCH VLÁKEN POCHÁZEJÍCÍCH Z EGYPTA

INFORMACE PRO VÝBĚR VZORKU DOVOZCŮ, KTEŘÍ NEJSOU VE SPOJENÍ

Tento formulář má pomoci dovozcům, kteří nejsou ve spojení, při poskytování informací týkajících se výběru vzorku požadovaných v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení.

Jak verze „Limited“, tak i verze určená pro zúčastněné strany k nahlédnutí označená jako „For inspection by interested parties“, by měly být zaslány Komisi, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení.

1. NÁZEV A KONTAKTNÍ ÚDAJE

Uveďte tyto údaje týkající se vaší společnosti:

Název společnosti

Adresa

Kontaktní osoba

E-mailová adresa

Telefon

Fax

2. OBRAT A OBJEM PRODEJE

Uveďte celkový obrat společnosti vyjádřený v eurech (EUR), obrat a hmotnost nebo objem dovozu výrobku, který je předmětem šetření, podle definice v oznámení o zahájení řízení do Unie (1) a jeho dalšího prodeje na trhu Unie po dovozu z Egypta, a to v období šetření (1. dubna 2018 – 31. března 2019).

Objem (v tunách)

Hodnota v eurech (EUR)

Celkový obrat vaší společnosti vyjádřený v eurech (EUR)

Dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie

Další prodej výrobku, který je předmětem šetření, na trhu Unie po dovozu z Egypta

(1) Dvaceti osmi členskými státy Evropské unie jsou: Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko a Spojené království.

Text obrazu

3. ČINNOSTI VAŠÍ SPOLEČNOSTI A SPOLEČNOSTÍ VE SPOJENÍ (2)

Uveďte podrobnosti o činnostech vaší společnosti a všech společností ve spojení (uveďte prosím jejich seznam a jejich vztah k vaší společnosti), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji (na vývoz a/nebo v rámci domácího trhu) výrobku, který je předmětem šetření. Tyto činnosti mohou mimo jiné zahrnovat nákup výrobku, který je předmětem šetření, nebo jeho výrobu na základě dohod o subdodávkách, jakož i jeho zpracování nebo obchodování s ním.

Název a sídlo společnosti

Činnosti

Vztah

4. DALŠÍ INFORMACE

Uveďte prosím jakékoli další podstatné informace, o kterých se společnost domnívá, že by Komisi napomohly při výběru vzorku.

5. OSVĚDČENÍ

Poskytnutím výše uvedených informací společnost vyjadřuje souhlas se svým případným zařazením do vzorku. Je-li společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s inspekcí ve svých prostorách za účelem ověření jejích odpovědí. Pokud společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, bude její nesouhlas považován za nespolupráci při šetření. Zjištění Komise týkající se nespolupracujících dovozců vycházejí z dostupných údajů a výsledek může být pro dotčenou společnost méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Podpis pověřeného úředníka:

Jméno a funkce pověřeného úředníka:

Datum:

(2) V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, které splňují jednu z těchto podmínek: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo vlastní, kontroluje nebo drží nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzická osoba, právnická osoba a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 192

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 62 7. června 2019

Obsah		Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Rada
2019/C 192/01	Usnesení zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o zastoupení členských států EU v nadační radě Světové antidopingové agentury (WADA) a o koordinaci postojů členských států před zasedáními této agentury	1

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2019/C 192/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9375 – Clearlake/Insight/Appriss) ( 1 )	5
2019/C 192/03	Sdělení Komise, kterým se mění sdělení Komise 2012/C 72/07 – Pokyny pro odpočet kvót podle čl. 105 odst. 1, 2 a 5 nařízení (ES) č. 1224/2009	5

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2019/C 192/04	Závěry Rady o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům a rámci pro činnost	6
2019/C 192/05	Závěry Rady o zlepšení přeshraničního šíření evropských audiovizuálních děl s důrazem na koprodukci	11
2019/C 192/06	Závěry Rady Evropské unie a zástupců členských států zasedajících v Radě o přístupu osob se zdravotním postižením ke sportu	18
2019/C 192/07	Oznámení určené některým osobám a subjektům, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2014/145/SZBP a nařízením Rady (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny	23
	Evropská komise
2019/C 192/08	Směnné kurzy vůči euru	24
2019/C 192/09	Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie	25
2019/C 192/10	Nová národní strana euromincí určených k oběhu	26
2019/C 192/11	Nová národní strana euromincí určených k oběhu	27
2019/C 192/12	Nová národní strana euromincí určených k oběhu	28
	Účetní dvůr
2019/C 192/13	Zvláštní zpráva č. 7/2019 – Opatření EU v oblasti přeshraniční zdravotní péče: velké ambice, ale je třeba zlepšit řízení	29
2019/C 192/14	Zvláštní zpráva č. 8/2019 – Větrná a solární energie pro výrobu elektřiny: splnění cílů EU vyžaduje přijetí významných opatření	29

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY
	Evropská komise
2019/C 192/15	Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta	30
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2019/C 192/16	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.9362 – Suez Organique/Avril PA/Terrial) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	40
2019/C 192/17	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.9357 – FIS/Worldpay) ( 1 )	42
2019/C 192/18	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.9377 – MIRA/BCI/iGH) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	43

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1266
JPY	japonský jen	121,82
DKK	dánská koruna	7,4687
GBP	britská libra	0,88558
SEK	švédská koruna	10,6175
CHF	švýcarský frank	1,1174
ISK	islandská koruna	139,30
NOK	norská koruna	9,8083
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,663
HUF	maďarský forint	321,30
PLN	polský zlotý	4,2788
RON	rumunský lei	4,7221
TRY	turecká lira	6,5014
AUD	australský dolar	1,6132
CAD	kanadský dolar	1,5096
HKD	hongkongský dolar	8,8333
NZD	novozélandský dolar	1,6983
SGD	singapurský dolar	1,5363
KRW	jihokorejský won	1 328,90
ZAR	jihoafrický rand	16,7523
CNY	čínský juan	7,7880
HRK	chorvatská kuna	7,4215
IDR	indonéská rupie	15 990,96
MYR	malajsijský ringgit	4,6872
PHP	filipínské peso	58,249
RUB	ruský rubl	73,4704
THB	thajský baht	35,285
BRL	brazilský real	4,3659
MXN	mexické peso	22,2767
INR	indická rupie	78,0180