ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 86

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 62
7. března 2019


Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Výbor regionů

 

132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018

2019/C 86/01

Usnesení Evropského výboru regionů k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2019

1

 

STANOVISKA

 

Výbor regionů

 

132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018

2019/C 86/02

Stanovisko Evropského výboru regionů Balíček týkající se rozšíření 2018

8

2019/C 86/03

Stanovisko Evropského výboru regionů Zdanění digitální ekonomiky

14

2019/C 86/04

Stanovisko Evropského výboru regionů Akční plán: Financování udržitelného růstu

24

2019/C 86/05

Stanovisko Evropského výboru regionů Modely místní odpovědnosti v oblasti energetiky a role místních energetických komunit v oblasti transformace energetiky v Evropě

36


 

III   Přípravné akty

 

VÝBOR REGIONŮ

 

132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018

2019/C 86/06

Stanovisko Evropského výboru regionů Nařízení o společných ustanoveních

41

2019/C 86/07

Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský sociální fond plus

84

2019/C 86/08

Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti

115

2019/C 86/09

Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropská územní spolupráce

137

2019/C 86/10

Stanovisko Evropského výboru regionů – Přeshraniční mechanismus

165

2019/C 86/11

Stanovisko Evropského výboru regionů – Reforma SZP

173

2019/C 86/12

Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

239

2019/C 86/13

Stanovisko Evropského výboru regionů Program pro jednotný trh

259

2019/C 86/14

Stanovisko Evropského výboru regionů Program Digitální Evropa (2021–2027)

272

2019/C 86/15

Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský sbor solidarity a nová strategie EU pro mládež

282

2019/C 86/16

Stanovisko Evropského výboru regionů Sousedství a svět

295

2019/C 86/17

Stanovisko Evropského výboru regionů Program InvestEU

310

2019/C 86/18

Stanovisko Evropského výboru regionů Program na podporu reforem a evropská funkce investiční stabilizace

335

2019/C 86/19

Stanovisko Evropského výboru regionů – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody

353

2019/C 86/20

Stanovisko Evropského výboru regionů Kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program

365


CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Výbor regionů

132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018

7.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 86/1


Usnesení Evropského výboru regionů k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2019

(2019/C 86/01)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

s ohledem na:

pracovní program Evropské komise na rok 2019 (1),

protokol o spolupráci s Evropskou komisí z února 2012,

společné prohlášení o legislativních prioritách EU na období 2018–2019,

1.

zdůrazňuje, že rok 2019 bude mít rozhodující význam pro budoucnost Evropské unie, jejíž samotná podstata je zpochybňována. V této souvislosti připomíná, že je naprosto nezbytné propojit místní úroveň s úrovní evropskou a zapojit místní a regionální představitele a evropské občany do koncipování a provádění politik EU, zejména prostřednictvím náležitého uplatňování aktivní subsidiarity a víceúrovňové správy;

2.

vyzývá k brzkému dosažení dohody o víceletém finančním rámci (VFR) před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019, aby bylo možné včas zahájit nové programy EU, a podporuje požadavek Evropského parlamentu, aby byl příští VFR stanoven ve výši odpovídající alespoň 1,3 % HND EU-27;

3.

vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu Komise týkajícím se víceletého rozpočtu nebyla jasně vyzdvižena otázka rovnosti žen a mužů. V souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování Evropské unie je rovnost žen a mužů v Unii nepřetržitě začleňována do všech oblastí politiky a Unie se při všech svých činnostech snaží podporovat rovné zacházení pro muže a ženy. Kromě toho musí být aspekt rovnosti žen a mužů výrazněji, rozsáhleji a systematičtěji zohledňován při sestavování rozpočtu;

4.

přeje si, aby Evropská unie a Spojené království včas uzavřely dohodu ohledně záměru této země vystoupit z EU a aby při tom byly zachovány čtyři svobody pohybu. VR očekává, že jej Komise zapojí do jednání o budoucí spolupráci mezi Spojeným královstvím a EU po 30. březnu 2019 a regionální a místní orgány se jeho prostřednictvím budou moci podílet na utváření produktivních a udržitelných budoucích vztahů;

Občanství, správa věcí veřejných a zlepšování právní úpravy

5.

vítá sdělení Komise o posílení úlohy subsidiarity a proporcionality, jehož cílem je podpořit realizaci doporučení pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“. V tomto ohledu vyzývá Evropský parlament a Komisi, aby při provádění doporučení pracovní skupiny spolupracovaly s VR a pomohly tak prosadit v Evropě aktivní subsidiaritu a nový způsob práce. Je nadále odhodlán přispívat k tomuto provádění tím, že bude shromažďovat zkušenosti a poznatky evropských regionů a měst, a to zejména prostřednictvím své sítě pro monitorování subsidiarity, sítě regionálních center a platformy REGPEX;

6.

pozastavuje se nad tím, zda návrh na ukončení dvakrát ročně prováděné změny času splňuje požadavky pracovní skupiny z hlediska evropské přidané hodnoty a koordinace, a upozorňuje, že by tento krok mohl mít nepříznivé důsledky pro místní a regionální orgány (obzvláště v příhraničních regionech);

7.

vítá záměr Komise využít tzv. překlenovací ustanovení, aby bylo možné uplatňovat hlasování kvalifikovanou většinou zejména v oblasti zdanění, což by podpořilo snahy zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem a umožnilo vytvořit spravedlivější daňové systémy;

Pracovní místa, růst, investice a politika soudržnosti

8.

spolu s partnery z #CohesionAlliance vyzývá k tomu, aby se urychleně dosáhlo dohody ohledně balíčku právních předpisů týkajících se politiky soudržnosti na období 2021–2027, která by měla být i nadále založena na zásadách partnerství a víceúrovňové správy. VR připomíná, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou Evropské unie a je zaměřena na posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v celé EU. Žádá, aby byla v zájmu snížení rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů věnována zvláštní pozornost venkovským oblastem, regionům postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny zeměpisnými nebo demografickými podmínkami, jako jsou například ostrovní, přeshraniční a horské regiony;

9.

upozorňuje na to, že program Komise na rok 2019 se vůbec nezmiňuje o nejvzdálenějších regionech, což by bylo vhodné, alespoň s ohledem na provádění sdělení z roku 2017 s názvem Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU. VR doufá, že Komise bude i nadále podnikat nezbytné kroky s cílem rozvíjet nový přístup ve vztahu k nejvzdálenějším regionům;

10.

doporučuje, aby byly využity zkušenosti získané díky partnerstvím v rámci městské agendy, jež přinesla pozitivní výsledky z hlediska opatření v oblasti víceúrovňové správy, s cílem vylepšit kontrolu souladu se zásadou subsidiarity a posílit vazbu mezi zlepšováním právní úpravy a městskou agendou EU. Domnívá se, že akční plán pro městské partnerství v oblasti bydlení, který byl přijat v listopadu 2018, představuje krok na cestě k vypracování evropského programu v oblasti bydlení;

11.

se znepokojením poukazuje na to, že veřejné investice jsou ještě stále příliš nízké a jsou v EU nerovnoměrně rozloženy, což potvrzuje skutečnost, že Komise v evropském semestru 2019 položila důraz na dlouhodobé investice. Z tohoto důvodu připomíná, že je nutné převést do primárního práva dohodu o flexibilitě v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Opakuje také svůj požadavek, aby byla přijata další opatření pro posílení veřejných investic, a to především vynětím vnitrostátního, regionálního nebo místního spolufinancování v rámci ESI fondů z účetního mechanismu Paktu o stabilitě a růstu, jako tomu již je v případě spolufinancování v rámci EFSI;

12.

vyzývá Komisi, aby zaujala pragmatický přístup ve vztahu k aspektům řízení programu InvestEU, a to po konzultaci se všemi hlavními relevantními subjekty, k nimž patří například EIB;

13.

vyzdvihuje velkou evropskou přidanou hodnotu politik a programů týkajících se mládeže, jako jsou Erasmus+, Evropský sbor solidarity a DiscoverEU, a upozorňuje na to, že je nutné usnadnit přístup k těmto programům a zapojit místní a regionální orgány do jejich provádění. Je také třeba zvýhodnit projekty, které mají vysokou přidanou hodnotu, pokud jde o zapojení mladých lidí se zdravotním postižením a o regionální a místní rozměr, zejména venkovské oblasti, oblasti přijímající přistěhovalce, nejvzdálenější regiony Unie a zámořské země a území. V souladu s novou strategií pro mládež opakuje svůj požadavek, aby byla navázána strukturovaná spolupráce mezi VR a koordinátorem EU pro mládež, který by měl být dle návrhu jmenován;

14.

zdůrazňuje, že v zájmu co nejlepšího využití potenciálu EU v oblasti výzkumu a inovací musí Komise a členské státy odstranit rozdíly v míře inovací mezi jednotlivými regiony, a doporučuje, aby byl program Horizont Evropa pevněji provázán s regionálními strategiemi pro inteligentní specializaci (S3);

15.

se zájmem očekává ohlášené vypracování koordinovaného plánu pro rozvoj umělé inteligence v Evropě, který by měl zahrnovat i veřejný sektor na místní a regionální úrovni, jelikož místní a regionální orgány hrají důležitou roli při podpoře investic a ekosystému pro umělou inteligenci na svém území a podílejí se na ní;

Hospodářská politika a sociální rozměr EU

16.

zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje by měly být prováděny jako celkový referenční rámec pro politiku EU a měly by konkrétně nahradit strategii Evropa 2020 jakožto dlouhodobé cíle evropského semestru;

17.

znovu zdůrazňuje, že podporuje zavedení rozpočtové kapacity s cílem zvýšit odolnost eurozóny a připravit se na konvergenci s budoucími členy eurozóny. Tato kapacita však musí být financována z vlastních zdrojů, které budou jiné než ty, jež jsou určeny k financování rozpočtu Evropské unie, aby tato kapacita neměla dopad na programy EU, které jsou přístupné pro země EU-27. Kromě toho by tato kapacita měla být započítána mimo strop zdrojů rozpočtu EU;

18.

zdůrazňuje, že nízká míra provádění doporučení pro jednotlivé země je dána nedostatečným pocitem spoluodpovědnosti a nedostatečnou finanční a administrativní kapacitou na všech úrovních, a opakuje tudíž svůj návrh, aby byl vypracován kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru;

19.

je znepokojen tím, že místní a regionální orgány v dostatečném rozsahu netěžily z opatření k budování kapacit, která EU financovala v rámci stávajícího VFR. Opětovně žádá, aby Komise vydala jednotný soubor pokynů za účelem koordinace všech opatření k budování kapacit financovaných EU;

20.

vítá návrhy Komise, jež se týkají zavedení pravidel umožňujících zdanění zisků nadnárodních společností z digitální ekonomiky. Upozorňuje rovněž na to, že je nutné stanovit evropskou právní definici virtuální stálé provozovny digitálních společností;

21.

vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala provádění evropského pilíře sociálních práv, a vyjadřuje své znepokojení nad tím, že bylo na tento účel vyhrazeno méně rozpočtových prostředků. Domnívá se, že v tomto ohledu je mimořádně důležité uznat silnou územní složku při provádění pilíře. Vyzývá Komisi a evropského normotvůrce, aby urychlili vytvoření Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a začlenili do jeho správní rady zástupce regionálních orgánů členských států;

22.

je potěšen tím, že byla v nedávné době zřízena expertní skupina pro sociální ekonomiku a sociální podniky, v níž je VR zastoupen, a naléhavě žádá Evropskou komisi, aby navrhla evropský právní rámec, který by zahrnoval soubor společných definic různých forem sociální ekonomiky, jako jsou družstevní společnosti, vzájemné pojišťovny, sdružení a nadace;

23.

navrhuje, aby byla jakožto nástroj pro naplňování zásady č. 11 evropského pilíře sociálních práv zavedena evropská záruka pro děti s cílem odstranit extrémně vysokou míru chudoby a vyloučení dětí v EU (v roce 2017 činila 26,4 %). Tato záruka by se měla stát nedílnou součástí ESF+;

Strategie pro jednotný trh, malé a střední podniky, hospodářská soutěž, průmysl a jednotný digitální trh

24.

zdůrazňuje, že je nezbytné vypracovat integrovanou průmyslovou strategii, a potvrzuje svůj záměr zajistit, aby byla v této strategii zohledněna úloha místních a regionálních orgánů;

25.

vyzývá Komisi, aby navrhla aktualizaci iniciativy „Small Business Act“. Zejména v souvislosti s testováním dopadů na malé a střední podniky pak Komisi vyzývá, aby zohlednila různé zvláštnosti aktů, jež mají být tomuto testování podrobeny, zejména legislativních návrhů, a aby v souladu s programem REFIT přijala nápravná opatření;

26.

připomíná, že je odhodlán zprostředkovat zpětnou vazbu ohledně provádění směrnic z roku 2014 týkajících se zadávání veřejných zakázek na místní a regionální úrovni, a to s ohledem na význam orgánů na nižších úrovních správy v této oblasti a s cílem posoudit uplatňování sociálních a environmentálních kritérií;

27.

žádá Komisi, aby v roce 2019 zahájila přezkum legislativního rámce v oblasti státní podpory, zejména pak obecného nařízení o blokových výjimkách, nařízení de minimis a rámce pro služby obecného hospodářského zájmu, s cílem zapojit všechny relevantní subjekty v náležitých fázích do konstruktivního dialogu o hlavní náplni této reformy;

28.

vyzývá Komisi, aby podporovala zavádění širokopásmové infrastruktury a věnovala při tom zvláštní pozornost venkovským oblastem, jež jsou málo zalidněné a rozptýleně osídlené a v nichž je širokopásmové připojení základním prostředkem pro zajištění poskytování účinných veřejných služeb, návratu mladých lidí a zakládání nových podniků, tedy oblastem, o něž nemají hospodářské subjekty komerční zájem a o kterých lze říci, že v nich selhal trh. Přispělo by to k odstranění nerovností v digitální oblasti v EU a k vybudování souvislé sítě evropských center pro digitální inovace;

29.

žádá Komisi, aby předložila návrhy s cílem vyřešit regulační otázky související s ekonomikou sdílení a s digitální ekonomikou. Vyzývá zejména k tomu, aby byly ve směrnici EU týkající se práce prostřednictvím platforem v souladu s čl. 153 odst. 2 písm. b) SFEU stanoveny minimální standardy pro zajištění spravedlivých pracovních podmínek v digitální ekonomice;

Zemědělství a lesnictví, veřejné zdraví a ochrana spotřebitele

30.

požaduje, aby byla ze SZP učiněna jednodušší, spravedlivá, udržitelná a solidární zemědělská politika, která bude sloužit zemědělcům, regionům, spotřebitelům a občanům, a vyzývá k větší vnitřní a vnější konvergenci přímých plateb, k zavedení účinných nástrojů pro řešení krizí s cílem stabilizovat příjmy zemědělců a k rozsáhlejšímu uplatňování zásady víceúrovňové správy při přípravě a provádění vnitrostátních strategických plánů;

31.

připojuje se k výzvě Evropského parlamentu (2), aby byla vypracována agenda EU pro venkovské, horské a odlehlé oblasti s cílem podpořit socioekonomický rozvoj, hospodářský růst a diverzifikaci, sociální prosperitu, ochranu přírody a spolupráci a propojení s městskými oblastmi v zájmu podpory soudržnosti a zabránění územní roztříštěnosti;

32.

požaduje rovněž evropskou strategii pro regiony potýkající se s demografickými problémy, která by zvýšila vnímavost všech politik EU (v oblasti soudržnosti, inovací, dopravy, zdraví, sociálních věcí, zaměstnanosti, IKT, rozvoje venkova, emigrace atd.) vůči tomuto jevu. Tato strategie by měla zahrnovat analýzy a odhady nákladů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jak se uvádí ve stanovisku VR Reakce EU na demografickou výzvu;

33.

zdůrazňuje, že inovace a digitální řešení mají prvořadý význam pro rozvoj inteligentních vesnic a revitalizaci center měst a venkovských oblastí. Žádá Komisi, aby vyhodnotila opatření uskutečněná v rámci akčního plánu EU pro inteligentní vesnice a aby na ně navázala;

34.

má v úmyslu vyjádřit se k přezkumu strategie EU v oblasti lesnictví v polovině období, který by měl být zveřejněn v prosinci 2018, a zdůrazňuje, že je nezbytné zamezit odlesňování, opětovnému zalesňování a přeměně lesů;

35.

vítá pokračování ENRF jakožto specifického a zjednodušeného fondu s prostředky vyčleněnými na modrý růst, který umožňuje provádět průřezová opatření v součinnosti s jinými evropskými programy. Požaduje, aby byl zachován stejný rozpočet ENRF a podíl sdíleného řízení jako v předchozím programu. Výlučné oblasti rybolovu a akvakultury EU, rozvoj modré ekonomiky, podpora přístavů, záležitosti týkající se životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti v mořích budou po roce 2020 čelit vážným výzvám, a měly by tudíž být podporovány z ENRF. Žádá, aby byla zrušena povinnost používat finanční nástroje v rámci ENRF k podpoře akvakultury a zpracování výrobků;

36.

vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku zahrnutí programu EU týkajícího se zdraví do ESF+ se snížil objem finančních prostředků určených na iniciativy v oblasti zdraví financované ze strany EU, a požaduje, aby byla přijata opatření a byly vyčleněny prostředky za účelem kompenzace tohoto snížení;

37.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala stávající systémy označování potravin a navrhla povinný jednotný evropský systém barevného označování, který by spočíval v tom, že by na přední straně obalů potravin v rámci celé EU bylo barevné označení vycházející z referenční jednotky 100 g, díky němuž by spotřebitelé měli jednoznačné informace a byli by tak motivováni ke zdravějším stravovacím návykům. Stejně tak by měla být zavedena zvláštní kritéria pro výrobky, na nichž jsou uvedena výživová a zdravotní tvrzení;

38.

vítá návrh Komise zavést evropský formát pro výměnu elektronických zdravotních záznamů s cílem zlepšit péči poskytovanou pacientům ve všech regionech a členských státech. Žádá Komisi, aby v tomto návrhu náležitě zohlednila aspekty ochrany údajů a interoperability;

Cestovní ruch a kultura

39.

znovu Komisi vyzývá k tomu, aby důkladně přezkoumala svou strategii v oblasti cestovního ruchu z roku 2010 a sestavila jasný víceletý pracovní program;

40.

požaduje, aby byl v návaznosti na Evropský rok kulturního dědictví 2018 vypracován nový evropský akční plán pro kulturní dědictví;

Energetická unie, politika v oblasti klimatu a životní prostředí

41.

vyslovuje se pro zavedení účinného mechanismu víceúrovňové správy, aby bylo možné účinně provádět soubor opatření pod názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“. Tento mechanismus musí zajišťovat, že budou vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu vypracovány v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány a že bude vytvořen systém místně a regionálně stanovených příspěvků, který doplní systém vnitrostátně stanovených příspěvků v rámci Pařížské dohody;

42.

s ohledem na čtvrtou zprávu o stavu energetické unie zdůrazňuje, že je nezbytné podpořit spravedlivou transformaci energetiky, při níž je třeba věnovat zvláštní pozornost regionům, kterých se tato transformace nejvíce dotkne, jako jsou například regiony, jež jsou závislé na odvětvích spojených s fosilními palivy, a ostrovy, především ty, které nejsou propojeny, což je například případ nejvzdálenějších regionů. V této souvislosti VR oceňuje opatření, která jsou již v současnosti realizována v oblasti energetické chudoby, a vyzdvihuje zásadní úlohu místních a regionálních orgánů při jejich provádění;

43.

vyzývá Komisi, aby monitorovala socioekonomické důsledky nového uspořádání trhu s elektřinou pro všechny členské státy a regiony EU;

44.

vítá nedávno zveřejněné sdělení „Evropská strategická dlouhodobá vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky – Čistá planeta pro všechny“, v němž se EU zavazuje být do roku 2050 klimaticky neutrální a uznává ústřední úlohu místních a regionálních orgánů. Zdůrazňuje, že opatření, jimiž se tato strategie bude provádět, se musí řídit zásadou víceúrovňové správy, svěřit formální úlohu místním a regionálním orgánům, zejména začleněním systému místně a regionálně stanovených příspěvků do vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, a stavět na iniciativách, jako je Pakt starostů a primátorů. Upozorňuje na to, že je nutné toto úsilí pevně spojit se strategií oběhového hospodářství a energetickou unií, čímž se zajistí, že socioekonomické důsledky nezbytné transformace budou rovnoměrně rozloženy, aby se dosáhlo spravedlivé transformace;

45.

žádá Evropskou komisi, aby ve spolupráci s VR vypracovala strategický a integrovaný 8. akční program pro životní prostředí, a je odhodlán sehrát aktivní úlohu v technické platformě pro spolupráci v oblasti životního prostředí. Požaduje rovněž, aby byly orgány na nižších úrovních správy zapojeny do druhého cyklu přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí;

46.

vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla komplexní plán pro zlepšení provádění strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 tím, že poskytne členským státům EU strategické pokyny, a zejména tím, že formálně uzná zásadní úlohu místních a regionálních orgánů. Rád bude i nadále úzce spolupracovat s Evropskou komisí při proaktivní přípravě politického rámce pro období po roce 2020 s ohledem na 15. zasedání konference smluvních stran (COP 15) v Pekingu v roce 2020. To bude vyžadovat rozhodné úsilí – jehož cílem bude nejen zastavit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémů, ale zajistit také jejich obnovu – a ambiciózní a inkluzivní rámec pro politiku v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, který umožní dosáhnout vize Úmluvy o biologické rozmanitosti pro rok 2050 v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje;

47.

vyzývá Komisi k tomu, aby do všech politik a fondů EU lépe začlenila zásady odolnosti vůči katastrofám s cílem posílit schopnost členských států a orgánů na nižších úrovních správy předcházet jak přírodním, tak člověkem způsobeným katastrofám, připravit se na ně, reagovat na ně a odstraňovat jejich následky. Toho by bylo možné dosáhnout prostřednictvím lepšího pochopení rizik, a to i zavedením jednotné metody analýzy rizika a prováděním cílených a stále přesnějších studií s cílem identifikovat míru ohroženosti územních celků a také posoudit přímé i nepřímé hospodářské škody, jež může územní celek utrpět, pokud by ho zasáhl extrémní přírodní jev;

48.

opětovně žádá, aby byl vypracován plán EU pro cyklistiku s cílem reagovat na narůstající potřebu koordinovaných opatření na úrovni EU;

Spravedlnost, bezpečnost, základní práva a migrace

49.

znovu vyzývá Komisi, aby podpořila místní a regionální orgány v řešení otázky radikalizace tím, že vydá pokyny určené těmto orgánům a týkající se strategií pro předcházení radikalizaci;

50.

žádá, aby byly zavedeny posílené postupy a mechanismy na ochranu demokracie, právního státu a základních práv, jež by se mohly stát součástí paktu Unie;

51.

vítá navrhovaný pakt OSN o migraci a vybízí všechny členské státy EU, aby ho ve dnech 10. a 11. prosince v Marrákeši podepsaly a ratifikovaly. Zdůrazňuje, že tento pakt je zásadní součástí celkového vícestranného a víceúrovňového přístupu k migraci, který VR prosazuje;

52.

zdůrazňuje, že účinné a humánní řízení vnějších hranic EU a rozvoj komplexní migrační politiky a společného azylového systému EU s vysokými jednotnými standardy mají zásadní význam pro všechny obce, města a regiony, zejména pak pro ty, které poskytují útočiště uprchlíkům, a ty, které leží v příhraničních oblastech, jež čelí zvlášť silnému přílivu migrantů;

53.

žádá Komisi, aby navrhla dodatečné bezpečné a přístupné legální cesty pro migraci do EU, jako jsou například humanitární víza a soukromé sponzorské programy, a vyzývá členské státy, aby co nejdříve dojednaly a zavedly nový rámec EU pro znovuusídlování, který bude ambiciózní z hlediska ochrany a počtu příjemců. Mimoto Komisi vyzývá, aby podněcovala členské státy ke konkrétní solidaritě s členskými státy, jež jsou více vystaveny migračním tokům, v souladu s článkem 80 SFEU a související zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti, a to v neposlední řadě z finančního hlediska;

54.

vyzývá Komisi, aby dále zjednodušila a zrychlila postupy financování a aby regionům a městům poskytla přímý přístup k finančním prostředkům vyhrazeným na řešení humanitárních krizí a integraci uprchlíků. Mimořádná pomoc může mít podobu grantů přidělených přímo místním a regionálním orgánům vystaveným silnému migračnímu tlaku, zejména těm, které odpovídají za přijetí a integraci nezletilých migrantů bez doprovodu. Vyzývá Komisi také k tomu, aby se intenzivněji snažila podporovat výměnu osvědčených postupů mezi evropskými místními a regionálními orgány v oblasti integrace migrantů a aby se při tom zaměřila především na středně velká a malá města;

55.

vyzývá Komisi, aby obdobně jako v případě podpory, již EU poskytuje na integraci uprchlíků a třetím zemím při operacích humanitární pomoci, podporovala integraci občanů pocházejících z jedné z evropských zemí, kteří jsou nuceni opustit své hostitelské země v důsledku politických, hospodářských nebo humanitárních krizí a kteří by jinak zůstali zcela bez ochrany, přestože jsou občany EU;

Vnější politika

56.

žádá Evropskou komisi, aby plně zohlednila příspěvek místních a regionálních orgánů a činnost smíšených poradních výborů a pracovních skupin VR, zejména co se týče zpráv o pokroku kandidátských a potenciálních kandidátských zemí, a opětovně vyzývá k dalšímu uzpůsobení stávajících mechanismů financování EU – především programu TAIEX a twinningových programů – tak, aby odpovídaly potřebám místních a regionálních subjektů;

57.

podporuje nový program Evropské územní spolupráce, který umožňuje úzkou spolupráci mezi místními a regionálními orgány v členských státech a v kandidátských, potenciálních kandidátských a sousedních zemích. V této souvislosti Komisi žádá, aby podpořila existující makroregionální strategie EU a zasazovala se o vytváření nových. Vyzývá rovněž Komisi, aby podpořila procesy přeshraniční spolupráce mezi místními a regionálními orgány, mimo jiné v podobě evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

58.

oznamuje, že má v úmyslu přispět ke strategickým diskusím o budoucnosti iniciativy Východního partnerství při příležitosti 10. výročí její existence v roce 2019, zejména prostřednictvím Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP), pracovní skupiny VR pro Ukrajinu a vzájemných partnerství mezi EU a Ukrajinou;

59.

žádá Evropskou komisi, aby zohlednila činnost, kterou VR odvádí v oblasti stabilizace jižního sousedství prostřednictvím Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) a obzvláště prostřednictvím iniciativy z Nikósie pro libyjské obce, jejímž účelem je zkvalitnit místní veřejné služby v Libyi a obnovit kontakt těchto obcí s mezinárodním společenstvím, s využitím již zavedených osvědčených postupů a vyčleněním odpovídajících finančních prostředků na podporu operačních iniciativ;

60.

je potěšen tím, že se Komise hodlá zabývat úmyslným šířením dezinformací na internetu v EU i v partnerských zemích, a je připraven ji v tomto úsilí podpořit;

61.

poukazuje na to, že činnost výkonné skupiny pro provádění společného prohlášení EU a USA z července 2018 se zjevně zaměřuje hlavně na spolupráci v oblasti regulace, a požaduje, aby byly dodržovány normy EU, zejména přísné sanitární, potravinové a environmentální normy. V tomto ohledu zdůrazňuje, že Komise musí zajistit, aby ve snaze zabránit obchodnímu protekcionismu a docílit zrušení sankcí USA nebyly opomíjeny platné pracovněprávní normy a právní normy pro bezpečnost výrobků a pro ochranu údajů, spotřebitelů, zdraví a životního prostředí;

62.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, rakouskému, rumunskému a finskému předsednictví Rady EU a předsedovi Evropské rady.

V Bruselu dne 6. prosince 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  COM(2018) 800 final.

(2)  Viz usnesení EP ze dne 3. října 2018 o řešení specifických potřeb venkovských, horských a odlehlých oblastí.


STANOVISKA

Výbor regionů

132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018

7.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 86/8


Stanovisko Evropského výboru regionů Balíček týkající se rozšíření 2018

(2019/C 86/02)

Zpravodaj:

Franco IACOP (IT/SES), člen zastupitelstva regionu Furlánsko-Julské Benátsko

Odkaz:

Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018

COM(2018) 450 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Úvodní poznámky

1.

se zájmem sleduje nové úsilí Komise v oblasti rozšíření EU, jehož projevem je nejen právě posuzované sdělení COM(2018) 450 final, ale také strategický dokument o západním Balkánu z února 2018 (viz stanovisko COR 2018/00065) a rozhodnutí zahájit prověřování právních předpisů Albánie a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bezprostředně poté, co Rada vyjádřila kladný postoj ohledně toho, aby bylo v červnu 2019 přijato rozhodnutí o zahájení jednání, a to na základě hodnotící zprávy Evropské komise a pod podmínkou, že bude učiněn nezbytný pokrok;

2.

zdůrazňuje, že proces rozšíření musí zůstat jednou z priorit EU, a souhlasí s Komisí v tom, že jádrem tohoto procesu musí být právní stát, spravedlnost, základní práva a respektování a ochrana menšin;

3.

připomíná, že je nevyhnutelné zapojit do tohoto procesu místní a regionální orgány, a vyzývá kandidátské země (Albánii, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu, Srbsko a Turecko) a potenciální kandidátské země (Bosnu a Hercegovinu a Kosovo (*1)), aby s ohledem na konkrétní subsidiaritu posílily svoje strategie správní decentralizace;

4.

oceňuje skutečnost, že obě předsednictví Rady v roce 2018 zahrnula téma západního Balkánu mezi priority příslušného pololetí, kladně hodnotí uspořádání summitu v Sofii a doufá, že na něm podepsané prohlášení bude co nejrychleji převedeno na konkrétní iniciativy;

5.

s politováním konstatuje, že se na západním Balkánu zpomalily reformní kroky směřující k přistoupení k EU, v důsledku čehož se mezi občany rozšířily pochybnosti a skepse;

6.

s politováním konstatuje, že vývoj v Turecku před červnovými volbami i po nich vedl k postupnému oslabení dodržování hodnot a zásad právního státu, a perspektivy západního Balkánu a Turecka na vstup do EU jsou tedy nyní odlišné;

7.

věří, že nový podnět, který může západní Balkán (a nepřímo i Turecko) dostat z nové strategie Komise, může celý proces obnovit;

8.

doufá, že nové tendence Evropské územní spolupráce, naznačené v nedávných legislativních návrzích Komise týkajících se soudržnosti (Interreg) a rozšíření (NPP III), budou stimulovat úzkou spolupráci mezi místními a regionálními orgány členských států a kandidátských a potenciálních kandidátských zemí;

9.

potvrzuje, že základním měřítkem pro posouzení toho, zda jsou kandidátské země způsobilé k tomu, aby se staly členskými státy EU, je a musí i nadále být dodržování kodaňských kritérií v jejich nejširším smyslu;

10.

ubezpečuje, že je ochoten v zájmu zachování příprav a budoucího přistoupení kandidátských a potenciálních kandidátských zemí v maximální míře spolupracovat s ostatními institucemi EU;

11.

věří, že nová dohoda o spolupráci mezi VR a Kongresem místních a regionálních orgánů Rady Evropy, podepsaná 27. března 2018 ve Štrasburku, posílí spolupráci mezi těmito dvěma orgány a umožní zvýšit synergie a zabránit zdvojování;

12.

podotýká, že mezi nejúčinnějšími způsoby pomoci veřejným orgánům vynikají vzájemné výměny. Dále podotýká, že mnoho místních a regionálních orgánů členských států má pravomoci v oblasti uplatňování acquis, o nichž by mohlo být vhodné informovat protějšky v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích;

13.

připomíná, že v zemích, které se ucházejí o členství v EU, se musí stát nositelem hluboké reformy hodnot celá společnost a že je z tohoto hlediska zásadní úloha místních a regionálních orgánů, jelikož s nimi jsou občané ve styku ve svém každodenním životě;

14.

připomíná, že pouze místní a regionální orgány mohou, díky svému přímému vztahu k obyvatelstvu, účinně informovat o výhodách členství v EU a o veškerých přínosech a pomoci, které EU přináší evropským občanům, včetně občanů kandidátských a potenciálních kandidátských zemí;

15.

s politováním proto konstatuje, že se v předmětném dokumentu shrnujícím balíček týkající se rozšíření výslovně neodkazuje na úlohu místních a regionálních orgánů, ale je v něm pouze okrajově nastíněna nutnost dosáhnout řádné rovnováhy mezi ústřední a místní správní úrovní;

Přání, návrhy a doporučení

16.

přeje si, aby vlády zemí na západním Balkáně obnovily proces sbližování s EU a využily pozitivní signály důležitých událostí v reálném časovém horizontu. Dále si přeje, aby občané z tohoto regionu rozhodně odmítli nacionalismus, radikalizaci a uzavírání se spojená s identitou a projevili podporu evropské myšlence;

17.

přeje si, aby Turecko zrušilo mimořádná opatření a znovu se vydalo cestou sbližování s EU, aby zrušilo opatření, jež oslabila respektování právního státu a základních práv, a obnovilo vyvážení demokratických sil na všech úrovních: ústřední, regionální a místní;

18.

vyzývá všechny kandidátské a potenciální kandidátské země, aby rozhodně pokročily ve svých správních reformách, aktivně sledovaly realistické a současně ambiciózní decentralizační cíle a vyčlenily místním a regionálním orgánům adekvátní rozpočtové prostředky;

19.

připomíná, že se musí stimulovat hospodářský růst a zlepšování životní úrovně občanů kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a zaručit dopad na místní úrovni;

20.

poukazuje na to, že musí probíhat spolupráce s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, aby bylo možné řídit migrační proudy. Připomíná, že část pomoci, již EU poskytuje zemím západního Balkánu a Turecku na řízení těchto proudů, musí dostat i místní a regionální orgány, jež dennodenně přijímají migranty a poskytují jim podporu;

21.

konstatuje, že se žádná kapitola jednání nezabývá procesem decentralizace, ani reformou veřejné správy a řízení, a vyzývá proto Komisi, aby tato témata zahrnula do všech dvoustranných setkání týkajících se kapitol acquis, pro něž je správní decentralizace relevantní, a aby naléhala na kandidátské a potenciální kandidátské země, aby zapojily místní a regionální orgány do procesu přípravy na přistoupení;

22.

vyzývá Komisi, aby stanovila ad hoc prováděcí postupy, jež umožní využívat nástroje TAIEX a Twinning ke spolupráci mezi místními a regionálními orgány členských států a kandidátských a potenciálních kandidátských zemí;

23.

vyzývá Komisi, aby zvážila opětovnou aktivaci nástroje pro místní správu (Local Administration Facility) a regionálního vzdělávacího programu (Regional Training Programme), které byly využity u přechozích rozšíření;

24.

vyzývá Komisi, aby u místních a regionálních orgánů v kandidátských zemích vyzkoušela intervenci programu Sigma, a stanovily se tak způsoby, jak reformovat místní správu s cílem uplatňovat acquis;

25.

vyzývá Komisi, aby realizovala iniciativy v oblasti kultury a sportu, které zejména v etnicky pestrých oblastech umožňují přímo zapojit veškeré místní obyvatelstvo, a především mladé lidi, a podporují tak integraci a vzájemné uznání identity;

26.

žádá Komisi, aby bedlivě sledovala chování zástupců veřejnosti v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích západního Balkánu, pokud jde o rovnost žen a mužů a respektování etnických a jazykových menšin, jakož i komunity LGBI+. Evropská unie je majákem tolerance ve světě a domníváme se, že při každém budoucím přistoupení je nutné zajistit pevnou politickou podporu demokratických hodnot spojených s respektem k jedinci, a to jak v ochraně svobody, tak i rovnosti;

27.

vyzývá Komisi, aby diskutovala a přijala společné iniciativy (mj. v duchu berlínského procesu) s organizacemi, které znají situaci místních a regionálních orgánů v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích a již s nimi určitým způsobem spolupracovaly. Zejména se jedná o Síť sdružení místních orgánů jihovýchodní Evropy (NALAS), Evropské sdružení pro místní demokracii (ALDA), Středoevropskou iniciativu (CEI) a Radu pro regionální spolupráci (RCC);

28.

znovu naléhavě vyzývá Komisi, aby v příštích zprávách o pokroku v procesu rozšíření věnovala větší pozornost a větší prostor analýze situace na úrovni místních a regionálních orgánů a stejně jako u ústředních orgánů posoudila pokrok či nedostatky v reformě správy;

Konkrétní připomínky týkající se kandidátských a potenciálních kandidátských zemí

Černá Hora

29.

je potěšen výraznými výsledky, jichž dosáhla Černá Hora na své cestě do evropsko-atlantického prostoru;

30.

podotýká, že je potřeba vyvinout značné úsilí o posílení právního státu a demokratických institucí a snažit se o návrat k plné reprezentativnosti všech politických sil v parlamentu;

31.

vyjadřuje obavy ohledně situace v oblasti svobody projevu, zejména je znepokojen četnými případy zastrašování novinářů a násilí na nich páchaného;

32.

je potěšen tím, že byla přijata nová ustanovení, jejichž smyslem je zavést jak v ústředních, tak v periferních správních orgánech náborová kritéria založená na zásluhách, a vítá skutečnost, že téměř ve všech obcích byly zavedeny etické kodexy pro úředníky a pro volené zástupce;

33.

vyzývá ke zjištění dopadu, jež má na místní úrovni zavedení nového zákona o územním plánování a veřejné výstavbě, kterým se mění rozdělení pravomocí v oblasti regulace využívání půdy;

Srbsko

34.

je potěšen, že stejně jako v případě Černé Hory stanovila Komise jako možné (i když ambiciózní) datum vstupu Srbska do EU rok 2025;

35.

zdůrazňuje, že plnění tohoto cíle bude vyžadovat výjimečné odhodlání a úsilí, zejména pokud jde o posílení právního státu a normalizaci vztahů s Kosovem;

36.

vítá jmenování ženy do čela vlády, k němuž došlo poprvé v historii země, konstatuje však, že parlament dosud nepřijal zákon o rovnosti žen a mužů a že je ještě potřeba vyvinout značné úsilí o zlepšení situace Romů, osob LGBTI, osob se zdravotním postižením a sociálně ohrožených skupin;

37.

oceňuje úsilí, jež Srbsko vyvíjí v řízení migračních proudů procházejících přes jeho území;

38.

zdůrazňuje, že jedním z nejdůležitějších úkolů je pro zemi i nadále boj proti korupci, že je potřeba co nejdříve přijmout nový zákon o protikorupčním úřadu, ale že je nutné věnovat pozornost rovněž prevenci korupce na úrovni místních a regionálních orgánů;

39.

s obavami zaznamenává, že správní kapacity místních a regionálních orgánů vykazují nedostatky a že lidské a finanční zdroje, jež mají tyto orgány k dispozici, nejsou vždy přiměřené úkolům, jež plní. Je potěšen, že bylo na konci roku 2017 zamítnuto přijetí zákona o platech v místních a regionálních orgánech;

40.

vyzývá Srbsko, aby provedlo ústavní požadavky na financování autonomní oblasti Vojvodina a co nejdříve přijalo příslušná legislativní ustanovení. Rovněž vyzývá vládu, aby respektovala autonomii volených zástupců bez ohledu na jejich politickou příslušnost;

41.

připomíná, že i na místní úrovni mohou hrát úlohu nevládní organizace, a doufá, že budou urychleně definována kritéria přístupu k veřejným financím, která mu zajistí účinnost a transparentnost. Doufá, že bude vždy zaručena svoboda projevu a že úřady budou odsuzovat a bez prodlení potlačovat výhružky a zastrašování novinářů;

Turecko

42.

uznává, že je Turecko důležitým partnerem EU, poukazuje však na to, že závažná omezení individuálních svobod v podobě zatýkání a uvěznění desítek tisíc osob a masového propouštění státních úředníků jsou v rozporu s hodnotami a zásadami, na nichž je založena EU, zejména s Evropskou listinou základních práv;

43.

připomíná, že Benátská komise negativně zhodnotila změny ústavy zaměřené na zavedení prezidentského systému, které nedávno vstoupily v platnost, a to především co se týče oddělení pravomocí. Mimoto připomíná, že se od všech kandidátských zemí očekává, že budou dodržovat nejvyšší standardy, pokud jde o demokracii, právní stát a základní svobody, a že zaručí nezávislost a fungování soudnictví;

44.

vyjadřuje vážné obavy ohledně násilného zbavení úřadu a v mnoha případech i uvěznění více než stovky demokraticky zvolených starostů, kteří byli nahrazeni úřady zmocněnců jmenovaných vládou, a také ohledně tlaku vyvíjeného na starosty mnoha dalších měst, aby odstoupili z funkce;

45.

doufá, že v průběhu komunálních voleb, které se mají uskutečnit do března 2019, budou plně dodrženy demokratické zásady a že tyto volby budou příležitostí k obnově demokratické reprezentativnosti místních orgánů;

46.

uznává úsilí, jež Turecko vyvíjí na podporu běženců a uprchlíků na svém území, a zdůrazňuje finanční závazek EU, který má toto úsilí odlehčit. Doufá, že bude přiměřená část prostředků vyčleněných Unií určena místním a regionálním orgánům, které se přímo podílejí na řešení situace běženců a uprchlíků;

47.

odsuzuje fakt, že se Turecko stále ještě neřídí ustanoveními dodatkového protokolu k dohodě o přidružení k EU a že stále neuznává Kyperskou republiku. Vybízí ke spravedlivému, komplexnímu a funkčnímu řešení kyperské otázky na základě příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a acquis EU a vyzývá Turecko, aby o vyřešení toto otázky usilovalo a podílelo se na něm. Vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při hledání vzájemně akceptovatelného řešení, a snahy, které vyvíjí OSN s cílem obnovit jednání;

48.

vyzývá Turecko, aby se jednoznačně zavázalo k dobrým sousedským vztahům se všemi sousedními zeměmi. Zdůrazňuje, že je nutné respektovat právo všech členských států uzavírat dvoustranné dohody a provádět průzkum přírodních zdrojů a využívat jich v souladu s acquis EU a s mezinárodním právem. Dále pak zdůrazňuje potřebu respektovat svrchovanost členských států a svrchovaná práva, jež tyto státy mají nad svou výlučnou ekonomickou zónou, teritoriálními vodami a vzdušným prostorem;

49.

vyzývá Turecko, aby začalo stahovat své ozbrojené síly z Kypru a v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) předalo uzavřenou část města Famagusta Organizaci spojených národů. Zdůrazňuje, že takovéto budování důvěry by otevřelo možnost hospodářského, sociálního a regionálního růstu obou komunit. Konstatuje, že dohodu může posílit dialog občanské společnosti v rámci místních komunit;

50.

připomíná, že Turecko je kandidátskou zemí od roku 1999 a že jednání o přistoupení byla zahájena v roce 2005. Konstatuje, že proces sbližování s EU ztratil v posledních letech na dynamice a že byl zaznamenán vážný útlum v oblasti respektování právního státu a základních a svobod. Domnívá se, že je nyní na Turecku, aby zhodnotilo, zda a jak hodlá pokračovat v cestě nastoupené v roce 1987, kdy požádalo o přistoupení;

Albánie

51.

vítá závěry Rady z června 2018 a vyzývá Albánii k většímu úsilí, tak aby bylo zaručeno, že Rada v červnu 2019 vydá ve věci zahájení přístupových jednání kladné rozhodnutí;

52.

připomíná, že země musí vytrvat v posilování právního státu, zejména v oblasti pěti klíčových priorit (reforma veřejné správy, spravedlnost, boj proti korupci, boj proti organizovanému zločinu, prosazování a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin a vlastnických práv);

53.

chválí proces opětovného ocenění významu soudních úředníků a státních zástupců, který již přinesl hmatatelné výsledky;

54.

uznává schopnost vedoucích i opozičních politických sil zaručit řádný průběh voleb, kterou prokázaly v roce 2017, zdůrazňuje však, že OBSE stále ještě zaznamenala nedostatky. Doufá, že do komunálních voleb v roce 2019 budou ve volebním zákoně provedeny náležité opravy;

55.

oceňuje úsilí o reformu právních předpisů týkajících se místních a regionálních orgánů, odsuzuje však skutečnost, že tyto orgány často nepoužívají postupy výběru založené na zásluhách a že není na místní úrovni náležitě uplatňován zákon o veřejné službě;

56.

v oblasti základních práv odsuzuje zpoždění ve jmenování hlavních spolupracovníků nového veřejného ochránce práv za situace, kdy přetrvává chování spojené s krevní mstou a obyčejovými zvyky a nepřijatelná míra domácího násilí;

57.

věří, že země bude pokračovat v reformách na poli klíčových priorit a s maximálním nasazením přistoupí k budoucím výzvám, počínaje prověřováním acquis (screening);

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

58.

vítá závěry Rady z června 2018 a vyzývá Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie k dalšímu úsilí, tak aby bylo zaručeno, že Rada v červnu 2019 vydá ve věci zahájení přístupových jednání kladné rozhodnutí;

59.

chválí politickou odvahu nové vlády, která nastoupila po uzavření dohody z Pržina a po volbách na konci roku 2016 a jíž se podařilo dosáhnout kompromisu s Řeckem o oficiálním názvu země. Přeje si, aby byl potřebný proces ústavní reformy završen co nejdříve;

60.

je rovněž potěšen otevřeným přístupem k dialogu mj. s jinými zeměmi tohoto regionu, zejména s Bulharskem;

61.

vítá uspořádání komunálních voleb v říjnu 2017 a fakt, že konzultace obecně proběhly řádným způsobem;

62.

připomíná, že ochridská rámcová dohoda z roku 2001 stanovila proces decentralizace, který však v nadcházejících letech nebyl doveden do konce. Je tudíž potěšen rozhodnutím navýšit prostředky určené místním a regionálním orgánům, aby se občanům zaručila lepší nabídka služeb;

63.

konstatuje, že i když se vztahy mezi jednotlivými etniky zdají méně napjaté než v nedávné minulosti, je potřeba kompletně provést to, co v této souvislosti stanoví ochridská rámcová dohoda;

64.

věří, že země bude pokračovat v reformách zaměřených na proces přistoupení k EU a s maximálním nasazením přistoupí k budoucím výzvám, počínaje prověřováním acquis (screening);

Bosna a Hercegovina

65.

je potěšen tím, že země v únoru 2018 konečně předložila Komisi odpovědi na „dotazník“;

66.

konstatuje však, že celkově doposud nebyl zaznamenán žádný významný pokrok, pokud jde o provádění reforem nezbytných k oživení rozvoje země a jejích vyhlídek na vstup do EU;

67.

vyjadřuje politování a znepokojení nad tím, že vedoucí političtí představitelé nebyli schopni dosáhnout dohody o novém volebním zákoně před uskutečněním celostátních voleb, a že se ještě stále nepodařilo posunout z mrtvého bodu vleklou otázku obce Mostar;

68.

připomíná potřebu vyjasnit rozdělení pravomocí mezi celky, kantony a opštiny, aby se oslabily střety a podpořila spolupráce;

69.

uznává úsilí, jež země vyvíjí v boji proti terorismu a radikalizaci, a vyzývá ji, aby vytrvala v jejich prevenci a potírání. Poukazuje na to, že je důležité zapojit místní orgány do sledování situace a do podpory opětovného začlenění bývalých radikalizovaných bojovníků do společnosti;

Kosovo

70.

konstatuje, že i přes vnitřní a vnější potíže pokračuje na technickopolitické úrovni dialog se Srbskem, kterému napomáhá EU, zdůrazňuje však, že je potřeba vyvinout v tomto směru přesvědčivější a odhodlanější úsilí;

71.

je potěšen, že Komise považuje všechny požadavky na uvolnění vízového režimu za splněné;

72.

kladně hodnotí pravidelné pořádání komunálních voleb do konce roku 2017 a jmenování více než 200 starostů na celém území Kosova;

73.

konstatuje, že vztahy mezi politickými silami nabyly někdy nepřijatelné podoby a tónu, a vyzývá všechny strany, aby chránily prestiž demokratických institucí a zajistily jejich fungování;

74.

vyzývá orgány, aby se začaly angažovat v konkrétním provádění dohody o stabilizaci a přidružení, jež prospěje občanům a procesu sbližování s EU.

V Bruselu dne 6. prosince 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(*1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu Kosova a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.


7.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 86/14


Stanovisko Evropského výboru regionů Zdanění digitální ekonomiky

(2019/C 86/03)

Zpravodaj:

Jean-Luc VANRAES (BE/ALDE), člen zastupitelstva městské části Uccle v Bruselu

Odkazy:

Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti

COM(2018) 147 final

Návrh směrnice Rady o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb

COM(2018) 148 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Návrh směrnice Rady o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb

Pozměňovací návrh 1

9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Daň z digitálních služeb by se měla vztahovat na příjmy plynoucí z poskytování pouze určitých digitálních služeb . Mělo by se jednat o digitální služby , které výrazně závisí na vytváření hodnoty uživateli , a u kterých je tudíž nesoulad mezi místem, kde jsou zisky zdaňovány, a místem, kde jsou uživatelé usazeni, obvykle výraznější. Zdaněny by měly být příjmy dosažené ze zpracovávání uživatelských vstupů, avšak ne zapojení uživatelů samo o sobě.

Daň z digitálních služeb by se měla vztahovat na příjem plynoucí z poskytování digitálních služeb, které výrazně závisí na vytváření hodnoty uživateli , na předávání dat o uživatelích, které vytváří příjem, a na jejich schopnosti vykonávat činnost a poskytovat služby na dálku bez fyzické přítomnosti. V těchto případech je nesoulad mezi místem, kde jsou zisky zdaňovány, a místem, kde jsou uživatelé usazeni, obvykle výraznější.

Odůvodnění

Z právního hlediska je sporné, zda lze uplatňování daně z digitálních služeb omezit pouze na zpracovávání uživatelských vstupů.

Pozměňovací návrh 2

10. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zdanitelnými příjmy z digitálních služeb by měly být zejména příjmy plynoucí z poskytování následujících služeb: i) umísťování reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní; ii) zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž umožňovat poskytování související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli (někdy označováno jako „zprostředkovatelské“ služby); a iii) předávání dat shromážděných o uživatelích, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních. Nejsou-li z poskytování služeb získány žádné příjmy, neměla by vznikat povinnost k dani z digitálních služeb. Jiné příjmy, které subjekt poskytující takové služby získá a které nepocházejí přímo z poskytování takových služeb, by neměly spadat do působnosti daně.

Zdanitelnými příjmy z digitálních služeb by měly být zejména příjmy plynoucí z poskytování následujících služeb: i) umísťování reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní; ii) zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž umožňovat poskytování související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli (někdy označováno jako „zprostředkovatelské“ služby); a iii) příjem vytvářející předávání dat shromážděných o uživatelích, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních. Nejsou-li z poskytování služeb získány žádné příjmy, neměla by vznikat povinnost k dani z digitálních služeb. Jiné příjmy, které subjekt poskytující takové služby získá a které nepocházejí přímo z poskytování takových služeb, by neměly spadat do působnosti daně.

Odůvodnění

Z právního hlediska je sporné, zda lze uplatňování daně z digitálních služeb omezit pouze na zpracovávání uživatelských vstupů.

Pozměňovací návrh 3

Čl. 3 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zdanitelné příjmy

Zdanitelné příjmy

1.   Za „zdanitelné příjmy“ se pro účely této směrnice považují příjmy pocházející z poskytování každé z následujících služeb subjektem:

1.   Za „zdanitelné příjmy“ se pro účely této směrnice považují příjmy pocházející z poskytování každé z následujících služeb subjektem:

a)

umísťování reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní;

a)

umísťování reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní;

b)

zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní uživatelům, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž usnadňovat související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli;

b)

zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní uživatelům, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž usnadňovat související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli;

c)

předávání dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních.

c)

příjem vytvářející předávání dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 4

Čl. 10 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 10

Článek 10

Identifikace

Identifikace

(…)

(…)

2.   Oznámení bude učiněno elektronicky nejpozději do 10 pracovních dnů od konce prvního zdaňovacího období, za které má osoba povinná k dani odvést daň z digitálních služeb podle této směrnice („první období, ve kterém vznikla daňová povinnost“).

2.   Oznámení bude učiněno elektronicky před koncem prvního měsíce po konci prvního zdaňovacího období, za které má osoba povinná k dani odvést daň z digitálních služeb podle této směrnice („první období, ve kterém vznikla daňová povinnost“).

Odůvodnění

Termín deseti dnů je příliš krátký.

Pozměňovací návrh 5

Čl. 11 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 11

Článek 11

Identifikační číslo

Identifikační číslo

1.   Členský stát identifikace přidělí osobě povinné k dani osobní identifikační číslo pro účely daně z digitálních služeb a oznámí toto číslo osobě povinné k dani elektronicky do 10 pracovních dnů od obdržení oznámení podle článku 10.

1.   Členský stát identifikace přidělí osobě povinné k dani osobní identifikační číslo pro účely daně z digitálních služeb a oznámí toto číslo osobě povinné k dani elektronicky do 10 kalendářních dnů od obdržení oznámení podle článku 10.

Odůvodnění

Kvůli rozdílům ve dnech volna mezi členskými státy, a dokonce i regiony je lepší hovořit o „kalendářních dnech“ místo o (pracovních) dnech. To platí také pro čl. 12 odst. 2, článek 14, čl. 16 odst. 2, čl. 20 odst. 1 a 3, čl. 21 odst. 1 a čl. 22 odst. 1.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 12 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 12

Článek 12

Výmaz z identifikačního registru

Výmaz z identifikačního registru

(…)

(…)

2.   Členský stát identifikace vymaže osobu povinnou k dani z identifikačního registru po uplynutí lhůty v délce 60 pracovních dnů od konce zdaňovacího období, během něhož byla informace uvedená v odstavci 1 oznámena.

2.   2. Členský stát identifikace zneplatní zápis osoby povinné k dani v identifikačním registru po uplynutí lhůty v délce 60 kalendářních dnů od konce zdaňovacího období, během něhož byla informace uvedená v odstavci 1 oznámena.

Odůvodnění

Daňové účty nesmí být po 60 pracovních dnech odstraněny kvůli probíhajícím promlčecím lhůtám a potřebě uchovat důkazní materiál. Pokud jde o „pracovní dny“: viz předchozí odůvodnění.

Pozměňovací návrh 7

Nový čl. 26 odst. 2 a

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Tato směrnice se zruší, jakmile bude přijata směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti, a vstoupí v platnost po datu provedení této směrnice.

Odůvodnění

Zdanění digitálních služeb je míněno jako dočasné opatření a nesmí nabýt trvalého charakteru. Pokud směrnice o významné digitální přítomnosti vstoupí v platnost, aniž by bylo zrušeno zdanění digitálních služeb, vystavují se podniky riziku dvojího zdanění.

Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti

Pozměňovací návrh 8

Čl. 4 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 4

Článek 4

Významná digitální přítomnost

Významná digitální přítomnost

(…)

(…)

3.   Má se za to, že „významná digitální přítomnost“ v členském státě v určitém zdaňovacím období existuje, pokud hospodářská činnost vykonaná v tomto období zcela nebo zčásti sestává z poskytování digitálních služeb prostřednictvím digitálního rozhraní a  je splněna jedna nebo více z následujících podmínek, pokud jde o poskytování těchto služeb subjektem vykonávajícím danou hospodářskou činnost společně s poskytováním jakýchkoli takových služeb prostřednictvím digitálního rozhraní jednotlivými přidruženými podniky daného subjektu:

3.   Má se za to, že „významná digitální přítomnost“ v členském státě v určitém zdaňovacím období existuje, pokud hospodářská činnost vykonaná v tomto období zcela nebo zčásti sestává z poskytování digitálních služeb prostřednictvím digitálního rozhraní a  jsou splněny minimálně dvě z následujících podmínek, pokud jde o poskytování těchto služeb subjektem vykonávajícím danou hospodářskou činnost společně s poskytováním jakýchkoli takových služeb prostřednictvím digitálního rozhraní jednotlivými přidruženými podniky daného subjektu:

a)

podíl celkových příjmů v daném zdaňovacím období a vyplývajících z poskytování daných digitálních služeb uživatelům nacházejícím se v daném členském státě v daném zdaňovacím období přesahuje 7 000 000  EUR ;

a)

podíl celkových příjmů v daném zdaňovacím období a vyplývajících z poskytování daných digitálních služeb uživatelům nacházejícím se v daném členském státě v daném zdaňovacím období přesahuje 10 000 000  EUR ;

b)

počet uživatelů jedné nebo více digitálních služeb nacházejících se v daném zdaňovacím období v daném členském státě přesahuje 100 000 ;

b)

počet uživatelů jedné nebo více digitálních služeb nacházejících se v daném zdaňovacím období v daném členském státě přesahuje 100 000 ;

c)

počet obchodních smluv o poskytování takové digitální služby, které jsou v daném zdaňovacím období uzavřeny uživateli nacházejícími se v daném členském státě, přesahuje 3 000 .

c)

počet obchodních smluv o poskytování takové digitální služby, které jsou v daném zdaňovacím období uzavřeny uživateli nacházejícími se v daném členském státě, přesahuje 3 000 .

(…)

(…)

Odůvodnění

Prahovou hodnotu sedmi milionů eur pro zřízení stálé provozovny, která by se na uplatňování nového režimu vztahovala, je třeba zvýšit, protože tak nízká prahová hodnota by mohla stát v cestě digitalizaci. Dále hrozí riziko, že prahová hodnota 3 000 obchodních smluv v určitých odvětvích, jako například u smluv o údržbě, bude brzy překročena. O významné digitální přítomnosti je tedy na místě hovořit tehdy, když jsou zároveň splněny dvě ze stanovených podmínek.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 5 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 5

Článek 5

Zisky, které lze připsat významné digitální přítomnosti, nebo zisky s ní související

Zisky, které lze připsat významné digitální přítomnosti, nebo zisky s ní související

1.   Zisky, které lze připsat významné digitální přítomnosti v členském státě nebo které s ní souvisí, podléhají zdanění pouze v rámci daně z příjmů právnických osob daného členského státu.

1.   Zisky, které lze připsat významné digitální přítomnosti v členském státě nebo které s ní souvisí, podléhají zdanění v rámci daně z příjmů právnických osob daného členského státu.

Odůvodnění

Slovo „pouze“ je třeba vypustit, protože v ostatních případech se vychází z uplatňování režimu slevy. Členské státy, které disponují systémem zápočtu pro zdanění právnických osob, by se cítily nuceny zavést režim slevy.

Pozměňovací návrh 10

PŘÍLOHA II

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Seznam služeb podle čl. 3 odst. 5 písm. f):

Seznam služeb podle čl. 3 odst. 5 písm. f):

a)

web-site hosting a web-page hosting;

a)

web-site hosting a web-page hosting;

b)

automatizovaná online dálková údržba programů;

b)

automatizovaná online dálková údržba programů;

c)

správa vzdálených systémů;

c)

správa vzdálených systémů;

d)

online uchovávání dat, kdy jsou konkrétní data ukládána a vyhledávána elektronicky;

d)

online uchovávání dat, kdy jsou konkrétní data ukládána a vyhledávána elektronicky;

e)

online poskytování prostoru na disku na žádost;

e)

online poskytování prostoru na disku na žádost;

f)

přístup k programovému vybavení nebo jeho stahování včetně zprostředkovacích/účetních programů a antivirového programového vybavení včetně aktualizací;

f)

přístup k programovému vybavení nebo jeho stahování včetně zprostředkovacích/účetních programů a antivirového programového vybavení včetně aktualizací;

g)

programové vybavení blokující bannerové reklamy, též známé pod označením „bannerblockers“;

g)

programové vybavení blokující bannerové reklamy, též známé pod označením „bannerblockers“;

h)

ovladače ke stažení, jako je programové vybavení, které umožňuje počítačům pracovat s periferním zařízením, například tiskárnami;

h)

ovladače ke stažení, jako je programové vybavení, které umožňuje počítačům pracovat s periferním zařízením, například tiskárnami;

i)

online automatizovaná instalace filtrů na internetových stránkách;

i)

online automatizovaná instalace filtrů na internetových stránkách;

j)

online automatizovaná instalace bezpečnostních bran (firewalls);

j)

online automatizovaná instalace bezpečnostních bran (firewalls);

k)

přístup k variantám pracovní plochy nebo jejich stahování;

k)

přístup k variantám pracovní plochy nebo jejich stahování;

l)

přístup k fotografiím nebo obrázkům či spořičům obrazovky a jejich stahování;

l)

přístup k fotografiím nebo obrázkům či spořičům obrazovky a jejich stahování;

m)

digitalizovaný obsah knih a jiných elektronických publikací;

m)

statistické údaje ohledně přihlašování a odhlašování a návštěvnosti internetových stránek;

n)

odebírání online novin a časopisů;

n)

online informace generované automaticky programovým vybavením z konkrétních údajů zadávaných příjemcem, jako jsou právní či finanční údaje, zejména takové údaje, jakými jsou průběžně aktualizované údaje týkající se akciových trhů;

o)

statistické údaje ohledně přihlašování a odhlašování a návštěvnosti internetových stránek;

o)

poskytování prostoru pro reklamu včetně bannerových reklam na internetových stránkách;

p)

online aktuality, dopravní informace a zprávy o počasí;

p)

používání vyhledávačů a internetových adresářů;

q)

online informace generované automaticky programovým vybavením z konkrétních údajů zadávaných příjemcem, jako jsou právní či finanční údaje, zejména takové údaje, jakými jsou průběžně aktualizované údaje týkající se akciových trhů;

q)

přístup k hudbě nebo její stahování do počítačů nebo mobilních telefonů;

r)

poskytování prostoru pro reklamu včetně bannerových reklam na internetových stránkách;

r)

přístup ke znělkám, úryvkům, vyzváněcím melodiím a jiným zvukům nebo jejich stahování;

s)

používání vyhledávačů a internetových adresářů;

s)

přístup k filmům nebo jejich stahování;

t)

přístup k hudbě nebo její stahování do počítačů nebo mobilních telefonů;

t)

stahování her do počítačů nebo mobilních telefonů;

u)

přístup ke znělkám, úryvkům, vyzváněcím melodiím a jiným zvukům nebo jejich stahování;

u)

přístup k automatizovaným online hrám, které jsou závislé na internetu nebo jiných podobných elektronických sítích, kdy jsou hráči od sebe vzdáleni;

v)

přístup k filmům nebo jejich stahování;

v)

automatizovaná výuka na dálku, která je pro svůj provoz závislá na internetu nebo podobné elektronické síti a jejíž poskytování vyžaduje omezený lidský zásah nebo nevyžaduje žádný lidský zásah včetně virtuálních tříd, s výjimkou případů, kdy je internet nebo podobná elektronická síť používána jako nástroj pouze pro komunikaci mezi učitelem a studentem;

w)

stahování her do počítačů nebo mobilních telefonů;

w)

pracovní sešity vyplněné žáky online a ohodnocené automaticky bez lidského zásahu.

x)

přístup k automatizovaným online hrám, které jsou závislé na internetu nebo jiných podobných elektronických sítích, kdy jsou hráči od sebe vzdáleni;

 

y)

automatizovaná výuka na dálku, která je pro svůj provoz závislá na internetu nebo podobné elektronické síti a jejíž poskytování vyžaduje omezený lidský zásah nebo nevyžaduje žádný lidský zásah včetně virtuálních tříd, s výjimkou případů, kdy je internet nebo podobná elektronická síť používána jako nástroj pouze pro komunikaci mezi učitelem a studentem;

 

z)

pracovní sešity vyplněné žáky online a ohodnocené automaticky bez lidského zásahu.

 

Odůvodnění

Digitalizovaný obsah knih a jiných elektronických publikací se v zásadě neliší od nabízení obsahu na papíře.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

zdůrazňuje, že k naplnění svého potenciálu jednotný digitální trh vyžaduje moderní a stabilní daňový rámec, který stimuluje inovace, řeší fragmentaci trhu a umožňuje všem aktérům využít nové dynamiky trhu za spravedlivých a vyrovnaných podmínek;

2.

lituje, že některé podniky, zejména ty, které jsou aktivní především v digitální ekonomice, platí v důsledku příliš nízké daně. Je důležité, aby v oblasti zdanění právnických osob existovaly rovné podmínky a všechny subjekty přispívaly stejně a čestně;

3.

zdůrazňuje, že zátěž nečestné daňové soutěže dopadá na tradiční podniky, většinou malé a střední podniky. Mnohé z těchto podniků kvůli této nevýhodné daňové soutěži bojují o přežití;

4.

konstatuje, že současné daňové systémy již neodpovídají současné ekonomické situaci, která je charakterizována globalizací, mobilitou, digitální technologií, novými obchodními modely a složitými podnikovými strukturami. Staré principy, které byly vhodné pro 20. století, jsou již nevyhovující. Společnost 21. století potřebuje nové modely. Nechat vše při starém již není možné;

5.

vítá, že Komise přichází s iniciativami v oblasti zdanění digitálních služeb a dává další impuls k mezinárodním diskusím tím, že jasně uvádí, jak by mohly být současné daňové zásady upraveny. U různých iniciativ z členských států nebo regionů hrozí, že vážně naruší jednotný trh;

6.

uznává, že daně jsou málokdy populární, a u nových daní to platí ještě víc, mají však zásadní význam pro zdravé veřejné finance. Zdanitelný základ rozšířený o správné zdanění digitálních služeb, které jsou v současné době daněny málo nebo vůbec, umožní příslušným vládám, aby na práci a hospodářskou činnost uplatňovaly přiměřené nominální daňové sazby, nebo dokonce umožnily slevy na daních, zejména začínajícím podnikům nebo malým podnikatelům;

7.

zastává názor, že aby bylo možné lépe využívat výhody globalizace, je koneckonců třeba nalézt celosvětové řešení s dobrou globální správou a globálními pravidly. Aby bylo možné nalézt mezinárodní řešení, je třeba podpořit úzkou spolupráci mezi Komisí, členskými státy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD);

8.

vítá úsilí, které bylo vynaloženo na úrovni OECD a jehož výsledkem je průběžná zpráva „Tax Challenges Arising from Digitalisation – Interim Report 2018“ (Řešení daňových problémů v digitální ekonomice – průběžná zpráva 2018) zveřejněná dne 16. března 2018 a popisující situaci ve 110 zemích;

9.

zastává názor, že než bude k dispozici komplexní řešení na úrovni OECD, které velmi pravděpodobně bohužel nebude moci být schváleno a provedeno v krátkodobém horizontu, je třeba na úrovni Komise nalézt prozatímní řešení. Navrhované prahové hodnoty by neměly mít negativní dopad na mikropodniky či malé a střední podniky;

10.

je přesvědčen, že o skutečnosti, že každou službu, ať digitální, nebo ne, která je finančně odměňována, je třeba řádně zdanit, nelze diskutovat. Bude důležité, aby stropní hodnota pro příjmy, při jejímž překročení bude možné uložit daň, byla určena vhodně, a sice tak, aby to nemělo negativní dopad na mikropodniky a malé a střední podniky. Dalším klíčovým faktorem bude určit, na čem podniky, které jsou v digitální ekonomice činné, své peníze vydělávají, a to s ohledem na tyto aspekty: jak tyto peníze zdanit, aniž by byly zdaněny dvakrát, jak předejít tomu, aby bylo možné se zdanění vyhnout, a jak je třeba tyto mezinárodně vybrané daně spravedlivým způsobem rozdělit tak, aby z toho měly prospěch všechny členské státy;

Zdanění digitálních služeb

11.

žádá, aby byl rozsah zdanění digitálních služeb definován s maximální péčí. Aby byly účinné, nesmí použité definice ponechávat žádný prostor pro interpretaci. Nejúčinnějšími daněmi jsou jednoduché, transparentní a jednoznačné daňové systémy;

12.

konstatuje, že Komise navrhuje takové zdanění digitálních služeb, které nevychází z provozního zisku, ale z obratu, což může mít za následek, že daně budou muset platit i neziskové podniky. VR poukazuje na to, že tento přístup se liší od celosvětového systému zdanění právnických osob, který je založen na zdanění zisku. Skutečností však je, že mnoho obchodních modelů digitálních podniků je v počáteční fázi založeno na ztrátě;

13.

obává se, že takový posun ve zdanění však může být výhodou pro větší země s mnoha spotřebiteli, kde příslušné podniky mohou své ztráty odečíst ze svého zdanitelného základu právnických osob, a nevýhodou naopak pro menší vyvážející země. VR zdůrazňuje, že každé řešení týkající se zdanění digitálních obchodních modelů musí vést ke spravedlivým a rovným hospodářským výsledkům pro všechny ekonomiky v EU;

14.

lituje, že neexistuje žádné ustanovení o skončení platnosti ani jiný mechanismus, který by zajistil, že dočasné daňové opatření bude odvoláno, jakmile bude nalezeno dlouhodobější řešení;

Významná digitální přítomnost

15.

zdůrazňuje, že na základě současných pravidel neobdrží stát prodeje žádnou daň z příjmů právnických osob v případě digitálních společností, které nejsou fyzicky přítomné. Pak je tedy dobré, aby se za východisko pro výpočet daňového základu považovala „významná digitální přítomnost“;

16.

zdůrazňuje, že stávající systémy daně z příjmu právnických osob na celém světě jsou založeny na posuzování zisků právnických osob, které lze připsat každé příslušné jurisdikci. Daně se vyberou tam, kde je vytvářena hodnota. Vzhledem k tomu, jak je složité určit, kde v hodnotovém řetězci zisk vzniká, je potřeba nalézt univerzální zásady postupu posuzování místa, kde je hodnota vytvářena;

17.

považuje za důležité, aby další vývoj v oblasti daně z příjmu právnických osob odpovídal již dosaženým výsledkům, pokud jde o erozi základu daně a přesouvání zisku. Jednou ze zásad v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku je přiřazovat zisky zemím podle místa, kde došlo k vytvoření hodnoty;

18.

domnívá se, že prahovou hodnotu sedmi milionů eur pro zřízení stálé provozovny, která by se na uplatňování nového režimu vztahovala, je třeba zvýšit, protože tak nízká prahová hodnota by mohla stát v cestě digitalizaci;

Místní a regionální aspekty

19.

konstatuje, že ačkoliv zdanění digitálních služeb ani zdanění právnických osob na základě významné digitální přítomnosti není přímo zaměřeno na místní nebo regionální daně, mohlo by zavedení takového zdanění nicméně mít vliv na daňové příjmy místních a regionálních orgánů. V některých členských státech se totiž místní nebo regionální daně vybírají na základě celostátního základu daně nebo mají místní a regionální orgány na výnosech zdanění fyzických osob dané země podíl;

20.

vyzývá členské státy, aby zdanění digitálních služeb sdílely s místními a regionálními orgány podle jejich podílu na zdanění fyzických osob v zemi;

Dopad zdanění digitálních služeb a jiných nových opatření

21.

vyjadřuje politování nad tím, že současné posouzení dopadů zatím není dostatečně obsažné. Komise neprovedla analýzu toho, jaký dopad bude mít dočasné opatření na investice, začínající podniky, pracovní místa a růst. Z posouzení dopadů také nevyplývá, jaký dopad budou mít návrhy na malé a střední podniky nebo místní a regionální orgány, zejména na jejich rozpočet;

22.

žádá proto Komisi, aby posouzení dopadů doplnila o analýzu možného dopadu dočasného opatření. Je třeba rovněž analyzovat dopady na příjmy v případě menších a větších členských států, stejně jako dopad opatření, která budou s uplatněním eroze základu daně a přesouvání zisku v různých zemích provedena, a dopad americké daňové reformy.

V Bruselu dne 6. prosince 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


7.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 86/24


Stanovisko Evropského výboru regionů Akční plán: Financování udržitelného růstu

(2019/C 86/04)

Zpravodaj:

Tilo GUNDLACK (DE/SES), poslanec zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko

Odkazy:

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Akční plán: Financování udržitelného růstu

COM(2018) 97 final

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování

COM(2018) 353 final

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341

COM(2018) 354 final

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem

COM(2018) 355 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování

(COM(2018) 353 final)

Pozměňovací návrh 1

13. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Unijní klasifikace environmentálně udržitelných ekonomických činností by měla umožnit rozvoj budoucích politik Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii. Jednotné právní požadavky pro považování investic za environmentálně udržitelné, které budou založeny na jednotných kritériích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na umožnění těchto investic.

Unijní klasifikace environmentálně udržitelných ekonomických činností by měla umožnit rozvoj budoucích politik Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii. Jednotné právní požadavky pro považování investic za environmentálně udržitelné, které budou založeny na jednotných kritériích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na umožnění těchto investic. Jednotné právní požadavky se s ohledem na náležitou péči ze strany investorů a podniků o dodržování kritérií udržitelnosti vztahují také na přeshraniční hospodářské činnosti i na celý jejich hodnotový řetězec, přičemž se usiluje o jejich převedení do stávajících norem OECD (pokyny OECD pro nadnárodní společnosti).

Odůvodnění

Budoucí normy udržitelnosti, které budou platné pro celou EU, by se mohly vztahovat také na přeshraniční hospodářské činnosti a stát se normami OECD. Mohly by tak zahrnovat i offshorové činnosti, které výslovně nespadají do působnosti právních předpisů EU.

Pozměňovací návrh 2

35. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Uplatňování tohoto nařízení by mělo být pravidelně přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic, a zda splnění povinností vyžaduje zavedení mechanismu ověřování. Tento přezkum by měl zahrnovat také posouzení, zda by měla být oblast působnosti tohoto nařízení rozšířena tak, aby se vztahovala na cíle sociální udržitelnosti .

Uplatňování tohoto nařízení bude pravidelně přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic, a zda splnění povinností vyžaduje zavedení mechanismu ověřování. První přezkum do 31. prosince 2021 bude zahrnovat také posouzení toho , do jaké míry a kdy by mohla být oblast působnosti tohoto nařízení rozšířena tak, aby se vztahovala na cíle týkající se sociálních aspektů cílů udržitelného rozvoje, které se mají stát novou dlouhodobou strategií EU v oblasti rozvoje .

Odůvodnění

Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit soudržnost s ustanovením o přezkumu, které je uvedeno v článku 17 návrhu Komise.

Pozměňovací návrh 3

Článek 13

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Minimální záruky uvedené v čl. 3 písm. c) jsou postupy uplatňované podnikem, který provádí ekonomickou činnost, které zajišťují, aby byly dodržovány zásady a práva stanovené v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci, tj.: právo nebýt podroben nucené práci, svoboda sdružování, právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat, stejné odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty, nediskriminace z hlediska příležitostí a rovného zacházení v zaměstnání a povolání, jakož i právo nebýt vystaven dětské práci.

Minimální záruky uvedené v čl. 3 písm. c) jsou postupy uplatňované podnikem, který provádí ekonomickou činnost, které zajišťují, aby byly dodržovány zásady a práva stanovené v evropském pilíři sociálních práv a  v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci, tj.: právo nebýt podroben nucené práci, svoboda sdružování, právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat, stejné odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty, nediskriminace z hlediska příležitostí a rovného zacházení v zaměstnání a povolání, jakož i právo nebýt vystaven dětské práci.

Odůvodnění

Změna ve smyslu 21. bodu odůvodnění návrhu Komise.

Pozměňovací návrh 4

Článek 14

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Požadavky na technická screeningová kritéria

Požadavky na technická screeningová kritéria

1.   Technická screeningová kritéria přijatá v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2:

1.   Technická screeningová kritéria přijatá v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2:

a)

určují nejrelevantnější potenciální přínosy k danému environmentálnímu cíli s ohledem nejen na krátkodobé, ale i na dlouhodobější dopady konkrétní ekonomické činnosti;

a)

určují nejrelevantnější potenciální přínosy k danému environmentálnímu cíli s ohledem nejen na krátkodobé, ale i na dlouhodobější dopady konkrétní ekonomické činnosti , pokud jde o udržitelnost ;

b)

stanovují minimální požadavky, které musí být splněny pro to, aby se předešlo vážnému poškození některého z příslušných environmentálních cílů;

b)

stanovují minimální požadavky, které musí být splněny pro to, aby se předešlo vážnému poškození některého z příslušných environmentálních cílů;

c)

jsou kvalitativní nebo kvantitativní, případně obojí, a je-li to možné, obsahují prahové hodnoty;

c)

jsou kvalitativní nebo kvantitativní, případně obojí, a je-li to možné, obsahují prahové hodnoty;

d)

je-li to relevantní, vycházejí z unijních systémů označování a certifikace, metodik Unie pro posuzování environmentální stopy a statistických klasifikačních systémů Unie a zohledňují všechny příslušné stávající právní předpisy Unie;

d)

je-li to relevantní, vycházejí z unijních systémů označování a certifikace, metodik Unie pro posuzování environmentální stopy a statistických klasifikačních systémů Unie a zohledňují všechny příslušné stávající právní předpisy Unie;

e)

jsou založena na přesvědčivých vědeckých poznatcích, a pokud je to relevantní, zohledňují zásadu předběžné opatrnosti zakotvenou v článku 191 SFEU;

e)

jsou založena na přesvědčivých vědeckých poznatcích, a pokud je to relevantní, zohledňují zásadu předběžné opatrnosti zakotvenou v článku 191 SFEU;

f)

zohledňují environmentální dopady samotné ekonomické činnosti, jakož i výrobků a služeb poskytovaných v rámci této ekonomické činnosti, zejména s ohledem na jejich výrobu, používání a skončení životnosti;

f)

zohledňují environmentální dopady samotné ekonomické činnosti, jakož i výrobků a služeb poskytovaných v rámci této ekonomické činnosti, zejména s ohledem na jejich výrobu, používání a skončení životnosti;

g)

zohledňují povahu a rozsah ekonomické činnosti;

g)

zohledňují povahu a rozsah ekonomické činnosti;

h)

zohledňují potenciální dopad na likviditu na trhu, riziko, že se některá aktiva stanou „uvízlými“ v důsledku ztráty hodnoty vzhledem k přechodu na udržitelnější hospodářství, stejně jako riziko, že vzniknou nejednotné pobídky;

h)

vztahují se na všechny relevantní ekonomické činnosti v konkrétním odvětví a zajišťují, aby bylo s uvedenými činnostmi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na trhu;

i)

vztahují se na všechny relevantní ekonomické činnosti v konkrétním odvětví a zajišťují, aby bylo s uvedenými činnostmi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na trhu;

i)

jsou stanovována tak, aby usnadňovala ověřování jejich dodržování, kdykoli je to možné.

j)

jsou stanovována tak, aby usnadňovala ověřování jejich dodržování, kdykoli je to možné.

 

Odůvodnění

i)

V návrhu Komise není uvedeno, o jaký typ dopadu se jedná.

ii)

Písmeno h) je třeba vypustit, neboť koncepce environmentální udržitelnosti se nevztahuje na pojem likvidity na trhu.

Pozměňovací návrh 5

Článek 15

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Platforma pro udržitelné finance

Platforma pro udržitelné finance

1.   Komise zřídí platformu pro udržitelné finance složenou:

1.   Komise zřídí platformu pro udržitelné finance složenou:

a)

ze zástupců:

a)

ze zástupců:

 

i)

Evropské agentury pro životní prostředí;

 

i)

Evropské agentury pro životní prostředí;

 

ii)

evropských orgánů dohledu;

 

ii)

evropských orgánů dohledu;

 

iii)

Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu;

 

iii)

Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu;

 

 

iv)

„vícestranné platformy pro provádění cílů EU v oblasti udržitelnosti“;

b)

z odborníků zastupujících příslušné zúčastněné strany ze soukromého sektoru;

b)

z odborníků zastupujících příslušné zúčastněné strany ze soukromého sektoru;

c)

z odborníků jmenovaných za svou osobu, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení.

c)

z odborníků jmenovaných za svou osobu, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 17 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva zhodnotí:

Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva zhodnotí:

a)

pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění tohoto nařízení s ohledem na vývoj technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

a)

pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění tohoto nařízení s ohledem na vývoj technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

b)

zda je případně potřeba revidovat kritéria stanovená v tomto nařízení pro posuzování environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti;

b)

zda je případně potřeba revidovat kritéria stanovená v tomto nařízení pro posuzování environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti;

c)

zda je vhodné rozšířit oblast působnosti tohoto nařízení na další cíle v oblasti udržitelnosti, zejména sociální cíle ;

c)

použití definice environmentálně udržitelné investice v právních předpisech Unie a na úrovni členských států, včetně toho, zda je vhodné zavést mechanismus ověřování dodržování kritérií stanovených v tomto nařízení;

d)

použití definice environmentálně udržitelné investice v právních předpisech Unie a na úrovni členských států, včetně toho, zda je vhodné zavést mechanismus ověřování dodržování kritérií stanovených v tomto nařízení.

d)

Komise do 31. prosince 2021 předloží návrh na rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení tak, aby zahrnovala sociální cíle v rámci cílů udržitelného rozvoje.

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341

(COM(2018) 354 final)

Pozměňovací návrh 7

Nový bod odůvodnění za 1. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Začlenění environmentálních, sociálních a správních faktorů do procesu přijímání investičních rozhodnutí může přinést výhody i mimo finanční trhy. Je proto velmi důležité, aby účastníci finančního trhu poskytovali nezbytné informace, které umožní porovnávat investice a přijímat informovaná investiční rozhodnutí. Aby účastníci finančního trhu mohli plnit své povinnosti náležité péče ohledně dopadu a rizik z hlediska udržitelnosti a aby koncoví investoři měli k dispozici užitečné informace, je pro účastníky finančního trhu nutné, aby společnosti, do nichž se investuje, zveřejňovaly spolehlivé, srovnatelné a harmonizované informace. Tento proces může být úspěšný jedině tehdy, budou-li zavedeny právně stanovené definice.

Pozměňovací návrh 8

4. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení a aby účastníci finančního trhu jasně a konzistentně uplatňovali povinnosti zveřejňovat informace stanovené tímto nařízením, je nutné stanovit harmonizovanou definici „udržitelných investic“.

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení a aby účastníci finančního trhu jasně a konzistentně uplatňovali povinnosti zveřejňovat informace stanovené tímto nařízením, je nutné stanovit jasnou a  harmonizovanou definici „udržitelných investic“ a „rizik z hlediska udržitelnosti“, přičemž je nutné zamezit překrývání právních předpisů, které by bylo v rozporu se zásadami zlepšování právní úpravy a proporcionality . Definice udržitelných investic zajistí minimální úroveň jednotnosti finančních produktů a služeb a povede rovněž k tomu, že tyto investice budou mít pozitivní čistý dopad, pokud jde o jejich výkonnost v oblasti udržitelnosti. Díky mnohotvárné povaze udržitelnosti – ve smyslu tří dimenzí environmentální, sociální a správní udržitelnosti – nemusí být pozitivní dopad v jednom ohledu vždy spojen s pozitivním dopadem v jiných ohledech, avšak celková výkonnost v oblasti udržitelnosti měřená harmonizovanými ukazateli udržitelnosti musí být vždy výrazně pozitivní. Definice rizik z hlediska udržitelnosti musí zajistit jednotnost, pokud jde o výsledky v oblasti právní úpravy, ale má také být vyvíjejícím se a dynamickým nástrojem schopným zahrnovat i nově se objevující rizika. Definice zahrnuje rovněž finanční a nefinanční dopad nezohlednění environmentálních, sociálních a správních rizik. Výkonnost v oblasti udržitelnosti se bude měřit na základě harmonizovaných ukazatelů udržitelnosti, které co nejdříve vypracuje Evropská komise s využitím stávajících evropských a mezinárodních závazků.

Pozměňovací návrh 9

Článek 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Definice

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(…)

(…)

s)

„pojišťovacím poradenstvím“ poradenství ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 15 směrnice (EU) 2016/97.

s)

„pojišťovacím poradenstvím“ poradenství ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 15 směrnice (EU) 2016/97;

 

t)

„riziky z hlediska udržitelnosti“ finanční nebo nefinanční rizika – závažná nebo taková, která se závažnými pravděpodobně stanou – spojená s environmentálními, sociálními a správními riziky a faktory, pokud je to podstatné pro daný konkrétní investiční přístup. Rizika z hlediska udržitelnosti zahrnují:

i)

krátkodobá nebo dlouhodobá rizika, pokud jde o návratnost finančního či penzijního produktu, která plynou z jeho expozice vůči hospodářským činnostem, jež mohou mít škodlivý environmentální či sociální dopad, nebo z jeho expozice vůči subjektům, do nichž se investuje, které vykazují špatné řízení;

ii)

krátkodobé nebo dlouhodobé riziko, že hospodářské činnosti, jimž je finanční či penzijní produkt vystaven, mají škodlivé dopady na přírodní prostředí, na pracovní sílu a komunity nebo na řízení subjektů, do nichž se investuje, mj. pokud je toto riziko spojeno s finančním rizikem podle bodu i).

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

domnívá se, že udržitelné (1) finance přispívají k tomu, aby při rozhodování o investicích byly vedle sociálních aspektů (např. špatné pracovní podmínky) a aspektů řízení společnosti (tzv. faktory správy) zohledněny environmentální aspekty (změna klimatu, zhoršování stavu životního prostředí, úbytek biologické rozmanitosti a vyčerpávání zdrojů);

2.

opětovně potvrzuje svůj závazek zmírňovat změnu klimatu a podporovat udržitelný rozvoj ve smyslu Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 přijaté v roce 2015 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje;

3.

domnívá se, že by bylo přínosné zvážit souhrnné ukazatele rozvoje v Evropě, které by dostatečným způsobem zahrnovaly různé aspekty související s tímto rozvojem, jako je například udržitelnost. Mohlo by se v tomto ohledu vycházet z indexu regionálního sociálního pokroku, který již Generální ředitelství Evropské komise pro regionální a městskou politiku používá pro všechny evropské regiony;

4.

znovu opakuje svůj názor, že je nutně zapotřebí značných investic, aby bylo možné zvládat výzvy spojené se změnou klimatu a udržitelným růstem a že tyto investice nelze financovat pouze z veřejných zdrojů (2);

5.

je si vědom skutečnosti, že změna klimatu zhoršuje problém nedostatečné kapitalizace bank a finanční stability a že způsobuje nová, dodatečná fyzická a přechodná rizika pro finanční odvětví;

6.

výslovně proto vítá Akční plán: Financování udržitelného růstu, který Komise předložila dne 8. března 2018, a sdílí jak cíle v něm uvedené, tak i záměr umožnit finančnímu odvětví a soukromým investorům přispět k dosažení ambiciózních a společných cílů v oblasti klimatu a udržitelnosti;

7.

žádá Komisi, aby při zkoumání toho, zda je proveditelné začlenit rizika spojená se změnou klimatu a dalšími environmentálními faktory do politik institucí v oblasti řízení rizik a potenciální kalibraci kapitálových požadavků bank v rámci nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích, dbala na to, že by s ohledem na objektivně posuzovaná kritéria neměly být stanoveny méně přísné požadavky na vlastní kapitál, je-li environmentální riziko nebo riziko týkající se udržitelnosti v sociální odpovědnosti sice nízké, ale ekonomické riziko vysoké;

8.

vyzývá Komisi, aby ujasnila, jakým způsobem lze částečně protichůdné cíle akčního plánu uvést do souladu a současně zajistit finanční stabilitu. Upozorňuje na skutečnost, že podpora udržitelných finančních služeb nesmí být na úkor stability finančního trhu;

9.

zastává názor, že akční plán a jeho provádění musí být posuzovány v souvislosti s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje, které OSN stanovila v roce 2015 s výhledem do roku 2030, a s proklamovaným záměrem EU tyto cíle plnit;

10.

poukazuje na to, že VR se v této souvislosti aktivně účastní vícestranné platformy na vysoké úrovni, která Komisi poskytuje poradenství a podporu při co nejlepším provádění cílů týkajících se udržitelnosti v EU. Upozorňuje též, že doporučení platformy svědčí o tom, jak důležité je uvolnit odpovídající prostředky na naplňování cílů týkajících se udržitelnosti, a že v tomto ohledu obsahují konkrétní návrhy;

11.

je znepokojen dopady změny klimatu v EU i na celém světě a připomíná, že místní a regionální orgány často nesou hlavní odpovědnost za zmírňování škod způsobených stále extrémnějšími přírodní jevy a za investování do opatření zaměřených na přizpůsobení se této změně (3);

12.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány bezprostředně pociťují důsledky (4) přírodních katastrof způsobených změnou klimatu a že tyto orgány navíc mají prospěch z dlouhodobě zajištěné konkurenceschopnosti ekonomiky EU a z nových, udržitelnějších investičních a pracovních příležitostí;

13.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány jsou odpovědné za podstatnou část investic do dopravní, telekomunikační, energetické, vodohospodářské a odpadní infrastruktury, které v širším smyslu připravují půdu pro udržitelný rozvoj. Z tohoto důvodu zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají zásadní roli při posilování odolnosti vůči stále častěji se vyskytujícím negativním přírodním jevům, které mají spojitost s klimatem;

14.

podporuje záměr Komise rozvinout v rámci investičního plánu pro Evropu technickou a finanční podporu pro udržitelné projekty z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), portálu EU pro podporu investic, z jehož posílených poradních kapacit v oblasti životního prostředí a sociálních věcí mají regionální a místní orgány prospěch. Dále vítá paralelní podporu udržitelných investic do partnerských zemí z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) – počínaje Afrikou a státy v sousedství EU – v rámci provádění externího investičního plánu EU, jímž lze podporovat např. udržitelné zemědělství a propojenost i vytváření důstojných pracovních míst;

15.

upozorňuje, že existuje souvislost mezi životní úrovní a úrovní vzdělání občanů EU a jejich povědomím o potřebě udržitelného finančního systému a možnostech, které nabízí, respektive povědomím občanů o tom, že mají možnost se v tomto ohledu zapojit prostřednictvím vlastních investic do udržitelných finančních produktů. V zájmu zvýšení povědomí občanů EU o různých aspektech udržitelného rozvoje je však v každém případě zapotřebí poskytovat v tomto ohledu více informací;

16.

domnívá se, že provádění akčního plánu by mělo podpořit větší zaměření hospodářských činností na dlouhodobé cíle, přičemž je třeba přihlédnout k možným důsledkům hospodářské činnosti v Evropě i v celém světě pro společnost;

17.

vyzývá tak Komisi, aby i nadále usilovala o vymýcení uvažování v krátkodobém horizontu, které je pro finanční trhy tak typické, a upozorňuje, že toto uvažování má zjevné a převážně negativní dopady na řízení a strategie nejen velkých kótovaných společností, ale i menších podniků;

18.

souhlasí s tím, aby byl akční plán urychleně spuštění spolu s prvními třemi legislativními návrhy, které byly zveřejněny dne 24. května 2018, tj. s návrhem nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování, návrhem nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a návrhem nařízení, pokud jde o referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem, a zároveň se zahájením veřejné konzultace ohledně začlenění udržitelnosti do testování vhodnosti;

19.

upozorňuje na to, že malé a střední podniky a rodinné podniky se bezprostředněji zabývají environmentálním a sociálním dopadem své hospodářské činnosti a ze své podstaty mají odlišný postoj k aspektům týkajícím se její udržitelnosti a jejího řízení. Poukazuje ovšem na to, že se mnohdy potýkají s vyššími kapitálovými náklady a většími potížemi při přístupu na finanční trhy;

20.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrhy k provádění zbývajících cílů akčního plánu;

21.

lituje, že Komise ve svém akčním plánu, v němž se konstatuje, že tuto podporu by mohl poskytovat jediný investiční fond stanovený v novém víceletém finančním rámci, nenásledovala doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni ohledně vytvoření nástroje „Udržitelná infrastruktura pro Evropu“, jenž má za cíl podporovat udržitelné projekty v oblasti infrastruktury ve všech členských státech a který by byl přínosný především pro místní a regionální orgány;

22.

zdůrazňuje, že některé místní a regionální orgány samy nabízejí udržitelné finanční produkty, jako jsou obecní či regionální zelené dluhopisy, dluhopisy se sociálním dopadem nebo dluhopisy na podporu udržitelnosti. Je důležité, aby se tyto iniciativy podporovaly jednak rozvojem společných postupů pro dluhopisy, jednak zlepšením finanční stability emitentů prostřednictvím spolupráce, např. pomocí společných záruk atd.;

23.

poukazuje na příklad Baskicka, které nedávno vytvořilo „rámec pro dluhopisy na podporu udržitelnosti“ (5), jenž umožňuje využívat příjmy z prodeje dluhopisů k financování cenově dostupného bydlení, dostupnosti vzdělávání a zdravotní péče, projektů na podporu energie z obnovitelných zdrojů, prevence znečištění životního prostředí a řady dalších udržitelných investic do různých oblastí, které jsou v tomto rámci určeny. Dalším dobrým příkladem jsou severští veřejní emitenti zelených dluhopisů, kteří v roce 2017 zveřejnili společný rámec pro podávání zpráv, jejž trh přijal kladně (6);

24.

znovu potvrzuje, že podporuje, aby byla v EU zavedena daň z finančních transakcí založená na širokém základě (7). Zdůrazňuje, že tato daň by v případě, že bude náležitě koncipovaná, mohla přispět k podpoře aspektu dlouhodobého horizontu finančních trhů;

25.

zdůrazňuje, že daň z finančních transakcí by kromě jiných výhod poskytla také možnost přesměrovat kapitálové toky k udržitelným investicím. Toho by se dosáhlo tím, že by transakce související s nejudržitelnějšími investicemi – definované v rámci EU pro usnadnění udržitelného investování – byly od daně z finančních transakcí osvobozeny nebo by byly zdaněny nižší sazbou;

26.

vítá, že v rámci nového víceletého finančního rámce (VFR) je cílem návrhu programu InvestEU, který Komise předložila dne 6. června 2018, mimo jiné přispět k vybudování udržitelného finančního systému v EU a podpořit přesměrování soukromého kapitálu směrem k udržitelným investicím, což znamená, že na udržitelnou infrastrukturu bude vynaloženo přibližně 30 % navržené rozpočtové záruky programu InvestEU ve výši 38 miliard EUR;

27.

vítá rovněž, že podle návrhu Komise má přínos programu InvestEU k naplňování cílů EU v oblasti klimatu podléhat ověřování z hlediska udržitelnosti v souladu s investičními pokyny, které by měla vypracovat Komise ve spolupráci s prováděcími partnery v rámci programu InvestEU, a využívat kritéria, jež jsou stanovena v navrhovaném nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování;

28.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mají s transformací své hospodářské činnosti a se zvýšením její udržitelnosti největší problémy, se domnívá, že na podporu této transformace by mělo okno programu InvestEU zaměřené na malé a střední podniky obsahovat výrazné pobídky;

29.

zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj přesahující rámec finančních trhů vyžaduje, aby byly poskytovány vhodné pobídky pro celou škálu hospodářských aktivit. Znovu potvrzuje, že rozhodující úlohu při vytváření vhodných pobídek k boji proti změně klimatu by mohl hrát efektivní trh pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů regulovaný v rámci evropského systému obchodování s emisemi, pokud budou tyto pobídky zaváděny spolu s ambiciózní politikou v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů. Proto lituje neuspokojivých výsledků systému obchodování s emisemi v jeho současné podobě, neboť ceny povolenek na emise skleníkových plynů jsou stále nízké. Odkazuje na svou výzvu, aby minimální podíl příjmů z dražeb v rámci systému obchodování s emisemi spravovaly přímo místní a regionální orgány a mohly tak investovat do zlepšování odolnosti na místní úrovni (8);

30.

dále vybízí orgány EU, členské státy a místní a regionální orgány k tomu, aby problematiku udržitelného rozvoje přijaly bezvýhradně za svou a zajistily, že EU bude v této oblasti významným mezinárodním hráčem, který bude plně využívat možnosti k inovacím a rozvoji plynoucí z postupného přechodu k novému hospodářskému a finančnímu modelu;

Návrh nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování předložený Komisí

31.

vítá návrh nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování, který předložila Komise a který by umožnil vypracovat rámec pro posuzování udržitelnosti harmonizovaný na úrovni EU. Je předpokladem pro dosažení několika konkrétních cílů Komise vytyčených v jejím akčním plánu. VR na základě navrhovaného nařízení vybízí Komisi, aby usilovala o vytvoření „ekoznačky“ EU určené pro udržitelné finanční produkty;

32.

vítá záměr, který Komise popsala ve svém akčním plánu a který spočívá v tom, že v roce 2019 budou předloženy návrhy „zelených dluhopisů EU“ na základě kritérií stanovených v rámcovém nařízení, neboť takovýto standard by zvýšil povědomí investorů a posílil jejich důvěru, a tím přispěl k vytvoření rozsáhlého a likvidního trhu pro udržitelná aktiva;

33.

lituje však jednostranného zaměření akčního plánu Komise na environmentální aspekty udržitelnosti, zejména v rámcovém návrhu. Trvá na tom, že součástí udržitelnosti jsou nejen environmentální aspekty, ale i sociální otázky a že problematika správy je také velmi důležitá, především v souvislosti s investicemi;

34.

doporučuje rychlé a brzké provedení a vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve – avšak nejpozději v první zprávě o uplatňování nařízení o rámci pro usnadnění udržitelného investování – upřesnila, kdy a jak navrhne rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení, tak aby zahrnoval definice a kritéria, na jejichž základě by investoři mohli posoudit, zda je určitá hospodářská činnost udržitelná v souladu se všemi záměry cílů udržitelného rozvoje;

35.

vyzývá Komisi, aby také informovala o svých krocích, které podnikla s cílem učinit z návrhů ohledně řízení finančního systému zaměřeného na udržitelnost normy OECD;

36.

požaduje zavedení právně závazné náležité péče ze strany investorů a podniků o dodržování lidských práv, jež by se vztahovala i na činnost zahraničních nadnárodních společností a celého jejich hodnotového řetězce;

37.

sdílí názor Komise (uvedený ve 36. bodu odůvodnění), že evropská přidaná hodnota spočívá v zavedení jednotného klasifikačního systému EU pro kritéria pro stanovení toho, co pro investiční účely představuje udržitelnou činnost, na úrovni EU a ve splnění závazků a cílů EU v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu a v zamezení drahé fragmentaci trhu. Návrh nařízení tak splňuje nároky plynoucí ze zásady subsidiarity stanovené v článku 5 SEU;

38.

konstatuje, že návrh nařízení je v souladu se zásadou proporcionality;

Návrh nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti

39.

za velmi důležité považuje respektování zásady proporcionality při určení regulačního rámce zaměřeného na cíle udržitelnosti a upravujícího transparentnost a zveřejňování informací, vzhledem ke zohlednění potřeb úvěrových institucí, které jsou mimořádně důležité pro místní podniky, místní a regionální orgány a malé a střední instituce, jako jsou spořitelny a družstevní záložny, a zdůrazňuje, že je nutné je vzít v potaz;

40.

domnívá se, že návrh je v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality;

Referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem

41.

domnívá se, že návrh je v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality.

V Bruselu dne 5. prosince 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  Pojem udržitelnost lze podle Světové komise OSN pro životní prostředí a rozvoj definovat jako rozvoj, který uspokojí potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti budoucích generací. Udržitelnost s ohledem na růst v Evropské unii je hlavní obecnou zásadou, která v sobě spojuje ekologii, ekonomii a sociální odpovědnost.

(2)  Stanovisko VR Financování opatření v oblasti klimatu: klíčový nástroj provádění Pařížské dohody, COR-2017-02108.

(3)  Stanovisko VR Financování opatření v oblasti klimatu: klíčový nástroj provádění Pařížské dohody, COR-2017-02108.

(4)  Podle akčního plánu rostl mezi lety 2007 a 2016 počet meteorologických katastrof o 46 % ročně a hospodářské ztráty se zvýšily o 86 % (na 117 miliard EUR v roce 2016).

(5)  http://www.euskadi.eus/contenidos/informacion/7071/es_2333/Basque%20Government%20Sustainability%20Bond%20Framework_2018.pdf.

(6)  Nordic Public Sector Issuers: Position Paper on Green Bonds Impact Reporting;

https://www.munifin.fi/recents/news/2017/ 10/24/nordic-issuers-release-guide- on-green-bonds-impact-reporting.

(7)  Viz stanovisko VR z února 2012 Společný systém daně z finančních transakcí. CdR 332/2011 fin. (Úř. věst. C 113, 18.4.2012, s. 7).

(8)  Stanovisko VR Financování opatření v oblasti klimatu: klíčový nástroj provádění Pařížské dohody, COR-2017-02108.


7.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 86/36


Stanovisko Evropského výboru regionů Modely místní odpovědnosti v oblasti energetiky a role místních energetických komunit v oblasti transformace energetiky v Evropě

(2019/C 86/05)

Zpravodajka:

Mariana GÂJU (RO/SES), starostka obce Cumpăna, župa Constanța

Odkaz:

Dopis rakouského předsednictví se žádostí o vypracování stanoviska

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Hlavní zjištění

1.

uznává, že energetické odvětví hraje zásadní roli v hospodářském a sociálním rozvoji a že pro kvalitu života, hospodářský růst a konkurenceschopnost národního hospodářství je důležité zajišťování dodávek energie za přijatelné ceny a s minimálním dopadem na životní prostředí;

2.

znovu opakuje názor, že v hospodářství místních komunit je energetika důležitá, neboť je součástí výrobních nákladů místního průmyslu a služeb a odráží se v kupní síle domácností, jelikož energetické služby zahrnují základní potřeby jako topení, ohřev vody, klimatizaci, přípravu a uchovávání potravin, přístup k informacím atd.;

3.

zdůrazňuje, že iniciativy na úrovni komunit založené na místní spolupráci mohou zakládat fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob, malé podniky nebo místní orgány či domácnosti, které jednají samostatně nebo organizovaně; „místní energetické komunity“ mohou převzít důležitou roli v oblasti transformace energetiky a mohou stimulovat rozvoj udržitelných energetických technologií přínosných pro místní komunity a celé území Unie;

4.

konstatuje, že přechod energetických systémů do správy územně správních jednotek, a to i pouze částečně, probíhá cestou opětovného převedení pod správu obcí, decentralizací služeb a participativní správou ve formě partnerství nebo energetických družstev, jež jsou stvrzeny zintenzivněním občanských iniciativ v oblasti energetiky;

5.

poukazuje na to, že organizační struktura komunitních energetických iniciativ může mít různé právní formy, jako jsou partnerství s místními úřady (včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)), družstva, komunitní nadace, společnosti s ručením omezeným, neziskové podniky ve vlastnictví zákazníků, sdružení vlastníků nebo subjekty ve vlastnictví obce;

6.

poukazuje na to, že tyto místní energetické komunity mohou zajišťovat efektivní hospodaření s energií na úrovni komunity díky výrobě, distribuci a spotřebě elektřiny, nebo pokud jde o vytápění a chlazení (centralizované), s napojením/připojením k místním distribučním systémům, nebo bez něj;

7.

je přesvědčen, že energetické komunity mohou mít k dispozici nástroje k zapojení občanů do transformace energetiky a tím i do udržitelného hospodářství, případně s cílem usnadnit zavádění udržitelných energetických technologií, jež bude znamenat přínos pro místní komunity a povede k převzetí odpovědnosti za uhlíkovou stopu;

8.

opakuje, že převzetí místní odpovědnosti v oblasti energetiky na místní úrovni je součástí politického závazku týkajícího se transformace energetiky a zahrnuje systém specifických politik pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie na všech úrovních správy;

9.

vítá, že se na úrovni EU zavádí regulační rámec pro správu zřizování, provozování a poskytování přístupu místních energetických komunit na energetický trh. Připomíná, že je důležité zajistit, aby jasné definice a předpisy poskytovaly jistotu, jež má zaručit, že místní energetické komunity budou moci mít pozitivní roli ve spravedlivé transformaci energetiky, a vyzývá členské státy, aby plně využily jejich potenciálu. Zahrnuje to také potřebu, aby měly přístup k finančním nástrojům a/nebo systémům partnerství, v zájmu snížení rizika spojeného s investicemi do místních energetických komunit a odstranění veškerých předsudků vůči nim;

10.

konstatuje, že cílem energetických družstev (právní forma organizační struktury – komunitní iniciativa) – z ekonomického a právního hlediska jde o jedinečný model vlastnictví – je získat místní výhody a moci zajišťovat služby související s energetickým odvětvím, vyrábět energie z vlastních/získaných obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu a prodej, vlastnit a provozovat akumulační systémy, mikrosoustavy a distribuční infrastruktury, provádět opatření v oblasti energetické účinnosti;

11.

domnívá se, že energetická družstva mohou přispět k decentralizaci, otevření a demokratizaci energetických systémů, a mít tak pozitivní dopad na udržitelný místní hospodářský a sociální rozvoj, a mohou tak rovněž přispět k potírání energetické chudoby a podporovat vytváření pracovních míst na místní úrovni;

12.

konstatuje, že využívání obnovitelných zdrojů energie je ve většině členských států stimulováno prostřednictvím režimů podpory uzpůsobených místním a regionálním specifikům. Některé země daly energii z obnovitelných zdrojů přednostní přístup, jiné zase zaručují přístup za přiměřených podmínek. Úřední povolování menších zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů se dá navíc podporovat a zjednodušovat několika různými způsoby, a to i v rámci regionálního a vnitrostátního plánování;

13.

doporučuje, aby byly jednotlivé režimy vnitrostátní podpory na evropské úrovni v nezbytné míře zefektivněny, a zajistilo se tak, že budou moci přispět k naplnění cílů udržitelného rozvoje, cílů Pařížské dohody a cílů evropské energetické unie;

14.

uznává, že je zapotřebí zlepšit politiku, která maximalizuje účinné využívání biomasy, jež přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů. Doporučuje podporovat optimální využívání odpadu z biomasy pocházejícího ze všech hospodářských a sociálních sektorů s cílem střednědobé a dlouhodobé výroby energie;

15.

doporučuje dále rozvíjet politický i legislativní rámec pro transformaci energetické infrastruktury a vzájemně je provázat, s cílem rozšířit propojení na místní, regionální a přeshraniční úrovni, větší kapacity pro skladování energie a inteligentní sítě, které by umožnily reagovat na poptávku a zajistily dodávky energie v systému větším podílem energie z obnovitelných zdrojů;

Závěry a doporučení

16.

zasazuje se o to, aby bylo díky stabilitě politik týkajících se energie z obnovitelných zdrojů a energetické transformace zaručeno převzetí odpovědnosti v oblasti energetiky na místní úrovni, včetně záruky mechanismů finanční podpory určené pro energii z obnovitelných zdrojů;

17.

vyzývá k užší koordinaci mezi regionálními a energetickými politikami EU a členských států s cílem využít značný přínos pro udržitelný regionální rozvoj, kterého lze dosáhnout přechodem na energii z obnovitelných zdrojů, včetně decentralizovaných energetických systémů, a snížením závislosti na (převážně dovážených) fosilních palivech;

18.

vyzývá k přijetí pravidel pro nediskriminační přístup místních energetických komunit na trh, pro jejich podporu uznáním jejich úlohy a specifických potřeb prostřednictvím politik a právních předpisů, pro zavedení politik/pravidel pro podporu místní/regionální spolupráce, pro přijetí zjednodušených a přiměřených předpisů a správních postupů, pro usnadnění přístupu k technickým a ekonomickým informacím, poradenství a financování;

19.

vyzývá členské státy EU, aby navrhly a prováděly různé společné formy převzetí odpovědnosti na místní úrovni v oblasti energetiky, neboť před místními energetickými komunitami v řadě členských států stojí výzvy týkající se fungování a získání přínosů na místní úrovni, dále nejednotné a atypické předpisy s ohledem na vývoj na trhu, neúplné vnitrostátní strategie a programy na podporu místních nebo regionálních energetických komunit a složité správní a právní rámce pro nové subjekty vstupující na trh s energií;

A.    Doporučení pro tvůrce rozhodnutí na úrovni EU

20.

uznává, že evropské právní předpisy musí stanovit spravedlivé podmínky a minimální požadavky na podporu místních energetických komunit, aby EU mohla jít příkladem;

21.

doporučuje, aby nástroje politiky EU a vnitrostátní právní předpisy provádějící/doplňující právní předpisy EU měly příznivý vliv na rozvoj místních energetických komunit včetně energetických družstev;

22.

doporučuje, aby se v členských státech účelným a funkčním způsobem zaváděly definice „komunity energie z obnovitelných zdrojů“ a „místní energetické komunity“ či jiných funkčních pojmů, jako jsou komunální energetické společnosti, družstva, sdružení atd., s cílem poskytnout těmto organizacím přístup na energetický trh a lépe uznat jejich potřeby včetně potřeby podpory a případně dalších pobídek;

Zachování stabilního politického prostředí pro podporu energie z obnovitelných zdrojů

23.

konstatuje, že místní energetická komunita se často podílí na výrobě, dodávkách, distribuci a spotřebě energie z obnovitelných zdrojů;

24.

uznává, že místní energetické komunity se při financování a řízení rizik ve svých činnostech systematicky opírají o veřejné mechanismy podpory energie z obnovitelných zdrojů, ale tvůrci politik v EU uvádějí, že se odstupuje od podpůrných mechanismů, které nevycházejí z prémií a jsou nezávislé na trhu (např. fixní sazby);

25.

uznává, že přechod na režimy podpor a na tržní nabídky by mohl zmenšit dostupné finanční zdroje, které mají místní energetické komunity k dispozici, nebo dokonce vést k jejich vyloučení z trhu v důsledku zavedení komplikovaných požadavků v nabídkovém řízení;

26.

vybízí k tomu, aby vytváření specifických podpůrných mechanismů zůstalo v kompetenci členských států a právní předpisy a politiky EU neomezovaly podporu energie z obnovitelných zdrojů v členských státech pomocí tržních finančních opatření a byly nezávislé na trhu;

Stanovení pravidel na trhu s energií, která mohou podpořit energetický přechod na všech úrovních systému

27.

žádá, aby se maloobchodní trhy s elektřinou staly dynamičtější a konkurenceschopnější, a zdůrazňuje, že v zájmu toho, aby spotřebitelé energie měli plný prospěch z deregulovaných trhů s energií a aby místní energetické komunity mohly přispívat k diverzifikovanějšímu a flexibilnějšímu trhu, je důležité sledovat stupeň koncentrace na velkoobchodních a maloobchodních trzích s elektřinou a kontrolovat hospodářskou a finanční sílu a vliv různých účastníků trhu;

28.

domnívá se, že je velmi vhodné, aby byla díky zlepšení současného právního rámce EU u návrhů nového legislativního balíčku týkajícího se čisté energie, včetně návrhů nové směrnice o vnitřním trhu s energií, uznána úloha a zapojení místních energetických komunit do fungování energetického systému jako výrobců, distributorů a spotřebitelů energie a aby byla pravidla rozšířena na rozsah služeb poskytovaných místní energetickou komunitou a také na účinnost, skladování, řízení místních distribučních sítí a služby výkonové rovnováhy energetického systému;

29.

doporučuje, aby byla zjednodušena správní pravidla a postupy pro malé výrobce energie z obnovitelných zdrojů a pro místní energetické komunity s cílem zajistit, aby administrativní zátěž a explicitní/implicitní náklady tyto účastníky trhu, kterými jsou zpravidla různé samostatné energetické společnosti, nediskriminovaly;

30.

domnívá se, že pravidla a předpisy by neměly omezovat možnosti drobných držitelů kapacit obnovitelné energie nebo místních energetických komunit zajišťovat jak výrobu, tak dodávky energie, podobně jako možnosti specializovaných společností, a to i prostřednictvím inovativních iniciativ, jako jsou virtuální elektrárny;

Zajištění důslednosti a soudržnosti různých politik

31.

žádá, aby se v právních předpisech EU jednotně řešily a podporovaly místní energetické komunity a aby do nich byly začleněny pojmy „místní energetická komunita“ a „komunita energie z obnovitelných zdrojů“;

B.    Doporučení pro tvůrce rozhodnutí na vnitrostátní úrovni

32.

důrazně doporučuje, aby byly rychle provedeny právní předpisy EU i společné energetické politiky a aby tvůrci rozhodnutí na vnitrostátní úrovni vymezili vnitrostátní cíle a specifické pobídky pro místní energetickou komunitu;

Uznání úlohy a specifických potřeb místních energetických komunit v příslušných vnitrostátních právních předpisech a politikách

33.

uznává, že návrhy v legislativním balíčku týkajícím se obecně energie a zejména čisté energie zdůrazňují opatření pro uznávání úlohy místních energetických komunit v transformaci energetiky na úrovni EU, a obdobné předpisy o místních energetických komunitách, které by však braly ohled na specifické vnitrostátní požadavky, by v této souvislosti měly přijmout členské státy;

Vytvoření zásad a pravidel podporujících místní energetické komunity a místní spolupráci

34.

naléhavě žádá, aby tvůrci rozhodnutí na vnitrostátní úrovni zavedli srozumitelné politiky/pravidla pro podporu místních energetických komunit. Tato pravidla by mohla umožnit:

a)

zajištění toho, že malí výrobci energie budou mít zaručený přístup na trh s energií a k příslušné infrastruktuře;

b)

podporu, jež bude na místní úrovni poskytována energetickým projektům malých místních či regionálních výrobců;

35.

zdůrazňuje, že je možné stanovit pravidla pro případné přínosy, aby se zajistilo, že zůstanou na úrovni místních komunit a budou podporovat spíše společenský a hospodářský rozvoj komunit než podílníky projektů;

36.

uznává, že pomocí vnitrostátní politiky lze podporovat udržitelnost a environmentální aspekty projektů komunit v oblasti energetiky, nabízet finanční pobídky (například daňové úlevy, investiční podpory) nebo snížení nákladů na energii a lze poskytnout dodatečné pobídky pro nezávislé projekty nebo projekty nabízející řadu služeb a výhod;

Přijetí zjednodušených a přiměřených právních a správních postupů pro místní energetické komunity

37.

podporuje požadavky na vytvoření jednotného kontaktního místa pro postupy schvalování a povolování projektů, uvedené v návrhu nové směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, která členským státům poskytuje vhodný rámec pro řešení přizpůsobená vnitrostátnímu a místnímu kontextu;

Zajištění přístupu místních energetických komunit k technickým informacím, pokynům a financování

38.

uznává, že projekty místních energetických komunit a energetických družstev profitovaly z finančních možností dostupných prostřednictvím režimů veřejné podpory i finančních prostředků dostupných prostřednictvím iniciativ EU nebo komerčních bank;

39.

doporučuje, aby se na vnitrostátní úrovni vytvořily režimy finanční podpory určené pro místní energetické komunity, zejména ve fázi plánování a spouštění projektů (například přeměna dotací na úvěry, zajištění nebo možnosti získání úvěru s nízkými náklady atd.), včetně zjednodušení přístupu k technickým informacím a pokynům pro spuštění, financování a provádění komunitních projektů;

C.    Doporučení pro místní a regionální orgány

Přijetí místních politik pro rozvoj místních energetických komunit

40.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány mohou doplňovat politiky EU a vnitrostátní politiky o další cíle týkající se příspěvku místních energetických komunit k místním cílům v oblasti energetického odvětví; řada měst se například účastní iniciativy Pakt starostů a primátorů, v jejímž rámci byly vypracovány místní akční plány v oblasti energetiky a klimatu;

41.

vyzývá místní a regionální orgány, aby určily místní/regionální energetické komunity, které mohou přispět k plnění místních energetických cílů a cílů souvisejících se sociální politikou, aby určily mechanismy podpory jejich rozvoje a poradenské služby, a to nediskriminačním způsobem, je-li to nutné;

Prozkoumání možností uzavřít partnerství s místními energetickými komunitami nebo možností vytvářet místní energetické komunity

42.

domnívá se, že pro posílení přispění místních energetických komunit k cílům místní politiky mohou místní a regionální orgány uzavřít partnerství s existujícími komunitami nebo ve spolupráci s místními občany vytvářet nové komunity;

43.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány a místní energetické komunity jsou navzájem se doplňující partneři; místní a regionální orgány poskytují rámec pro projekty výroby energie z obnovitelných zdrojů, administrativní podporu a zvýhodněné sazby a místní energetická komunita je odpovědná za odborné technické znalosti a hospodářskou a finanční pomoc při provádění projektů;

44.

je přesvědčen, že místní a regionální orgány hrají důležitou roli v oblasti transformace energetiky tím, že přebírají odpovědnost za místní rozvodné energetické sítě a za jejich vlastnictví nebo správu prostřednictvím podpůrných podniků služeb. Tyto orgány mají primární roli při zvyšování povědomí občanů o příležitostech zapojení do odvětví energetiky na místní úrovni a při šíření příslušných informací.

V Bruselu dne 6. prosince 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


III Přípravné akty

VÝBOR REGIONŮ

132. plenární zasedání VR, 5. 12. 2018–6. 12. 2018

7.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 86/41


Stanovisko Evropského výboru regionů Nařízení o společných ustanoveních

(2019/C 86/06)

Spoluzpravodajové:

Catiuscia MARINI (IT/SES), předsedkyně vlády regionu Umbrie

Michael SCHNEIDER (DE/ELS), státní tajemník, zplnomocněnec spolkové země Sasko-Anhaltsko při spolkové vládě

Odkaz:

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza

COM(2018) 375 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Nový bod odůvodnění za 3. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Pokud jde o společnou zemědělskou politiku (SZP), měly by být zachovány silné součinnosti a vazby mezi Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a druhým pilířem (EZFRV) společné zemědělské politiky. EZFRV nesmí být vyloučen z nařízení o obecných ustanoveních, aby se zachovala pevná vazba mezi ním a strukturami k provádění strukturálních fondů, které již v členských státech fungují.

Odůvodnění

Bude důležité zachovat vysoký stupeň součinnosti mezi EZZF a EZFRV, který umožní začlenění EZFRV do nařízení o společných ustanoveních. Proto by EZFRV měl zůstat součástí nařízení o společných ustanoveních, což by vyžadovalo příslušné změny následujících částí textu, zejména 2. a 23. bodu odůvodnění a článků 17, 31, 48 a 58.

Pozměňovací návrh 2

Nový bod odůvodnění za 4. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Je třeba věnovat zvláštní pozornost venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami.

Odůvodnění

S ohledem na cíle stanovené v článku 174 SFEU je nezbytný konkrétní odkaz na regiony, které jsou znevýhodněny přírodními a demografickými podmínkami.

Pozměňovací návrh 3

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností, o prosazování rovnosti žen a mužů a o systematické zohledňování genderových aspektů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu musí být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 SFEU.

Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností a  o prosazování rovnosti žen a mužů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Genderové rozpočtování by mělo být začleňováno do všech fází provádění příslušných fondů, od fáze programování až po podávání zpráv, mimo jiné prostřednictvím genderových ukazatelů a sběru údajů rozlišených podle pohlaví. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu musí být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 SFEU.

Odůvodnění

Je důležité zajistit, aby fondy zohledňovaly i genderové aspekty, což zajistí rovnost ve všech oblastech, jichž se fondy týkají, a přispěje k inkluzivní společnosti.

Pozměňovací návrh 4

10. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí prováděna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy, ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (dále jen „finanční nařízení“). Proto by při provádění fondů pod sdíleným řízením měla Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení a nediskriminace.

Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí prováděna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy, ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (dále jen „finanční nařízení“). Proto by při provádění fondů pod sdíleným řízením měla Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení a nediskriminace. Za přípravu a provádění programů by měly být odpovědné členské státy na příslušné územní úrovni – v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem – a subjekty jimi pro tento účel určené.

Odůvodnění

V nařízení o společných ustanoveních by měla být jasně vyjádřena potřeba zapojení příslušné územní úrovně při plném dodržování zásady subsidiarity, aby byl zajištěn místní přístup.

Pozměňovací návrh 5

11. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zásada partnerství je klíčovým prvkem při provádění fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, mělo by se nadále používat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 [13].

Zásada partnerství je klíčovým prvkem při provádění fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení místních a regionálních orgánů, občanské společnosti a sociálních partnerů. Je nástrojem, jehož pomocí lze zapojit zainteresované subjekty a probudit v nich pocit spoluodpovědnosti, a přibližuje Evropu jejím občanům. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, mělo by se nadále používat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 [13].

Odůvodnění

Je třeba výslovně uvést místní a regionální orgány ve všech bodech odůvodnění a článcích nařízení o společných ustanoveních, v nichž se hovoří o zásadě partnerství a víceúrovňové správě.

Pozměňovací návrh 6

12. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik . Členské státy vypracovávají na podporu těchto priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být předkládány souběžně s  každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.

Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění reformovaný evropský semestr , který začleňuje víceúrovňovou správu a je harmonizován s novou dlouhodobou strategií EU zaměřenou na provádění cílů v oblasti udržitelného rozvoje . Členské státy vypracovávají na podporu těchto priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být rozvíjeny ve spolupráci s vnitrostátními, regionálními a místními orgány a  předkládány na začátku přezkumu v polovině programového období a s ohledem na něj souběžně s národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.

Odůvodnění

Reformovaný cyklus evropského semestru na začátku přezkumu v polovině programového období a s ohledem na něj by mohl být využit k lepšímu přizpůsobení cyklu semestru víceletým investičním prioritám politiky soudržnosti.

Pozměňovací návrh 7

13. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy by měly určit, jak jsou při přípravě programových dokumentů zohledňována příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá podle čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 SFEU. Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země. Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn programu tak, aby zohledňoval příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá nebo změněná po zahájení programového období.

Členské státy by měly určit, jak jsou při přípravě programových dokumentů zohledňována příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá podle čl. 121 odst. 2 SFEU , která jsou relevantní pro oblast působnosti a poslání fondů, a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 SFEU a kompletní územní analýza zohledňující regionální rozměr a úlohu regionálních orgánů při provádění doporučení pro jednotlivé země . Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země , která jsou relevantní pro oblasti působnosti a poslání fondů . Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn programu tak, aby zohledňoval příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá nebo změněná po zahájení programového období , a to v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány .

Odůvodnění

Posílení územního rozměru evropského semestru, který by měl zahrnovat kompletní územní analýzu a zohledňovat regionální rozměr a úlohu regionálních orgánů při provádění doporučení pro jednotlivé země.

Pozměňovací návrh 8

Nový bod odůvodnění za 19. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

V důsledku klesajícího podílu osob v produktivním věku a rostoucího podílu důchodců v celkové skladbě obyvatelstva, jakož i problémů spojených s populačními změnami se i nadále očekává, že bude vyvíjen tlak mimo jiné na vzdělávací systémy a systémy sociálního zabezpečení i na hospodářskou konkurenceschopnost. Přizpůsobení se těmto demografickým změnám představuje jednu z hlavních výzev, jimž mají místní a regionální orgány čelit v nadcházejících letech, a měla by jim být věnována mimořádná pozornost v regionech, jež jsou demografickou změnou nejvíce postiženy.

Odůvodnění

Měla by se vzít v úvahu specifická situace oblastí s demografickou změnou.

Pozměňovací návrh 9

40. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi fondy a přímo řízenými nástroji, včetně nástroje pro provádění reforem . K dosažení této součinnosti by měly sloužit klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady programu Horizont Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů.

S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi fondy a přímo řízenými nástroji, a to prostřednictvím rozvoje snadno použitelných mechanismů, podpory řešení založených na víceúrovňové správě a účinné koordinace politiky, které budou v souladu se zásadou subsidiarity . K dosažení této součinnosti by měly sloužit klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady programu Horizont Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů.

Odůvodnění

VR má vážné pochybnosti ohledně užitečnosti a odůvodněnosti nástroje pro provádění reforem.

Využívání synergií s jinými programy EU musí být snadné a musí vycházet z podpory řešení víceúrovňové správy a pevné koordinace politiky.

Pozměňovací návrh 10

46. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se zjednodušit převzetí prováděcích opatření z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie.

Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se zjednodušit převzetí prováděcích opatření a dalších částí administrativního a kontrolního systému z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie.

Odůvodnění

Převzetí prováděcích opatření z předchozího programového období by mělo být rozšířeno o další části administrativního a kontrolního systému.

Pozměňovací návrh 11

49. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

S cílem optimalizovat součinnost mezi fondy a přímo řízenými nástroji by mělo být zjednodušeno poskytování podpory operacím, které již obdržely certifikaci pečeť excelence.

S cílem optimalizovat součinnost mezi fondy a přímo řízenými nástroji musí být zavedena zvláštní opatření zaměřená na lepší kombinaci místního přístupu EFRR, EZFRV a ESF+ . Zejména by v zájmu podpory inovačních ekosystémů a lepšího propojení mezi financováním výzkumu a vývoje a strategiemi pro inteligentní specializaci na vnitrostátní a regionální úrovni mělo být v souladu s prioritami označenými řídicími orgány zjednodušeno a dále rozvinuto udělování certifikace pečeť excelence a  financování relevantních projektů z ESIF .

Odůvodnění

Lepší harmonizace nástrojů EU by neměla být jednosměrnou záležitostí. Pečeť excelence na podporu synergií s financováním z programu Horizont by také měla být lépe propojena s inovačními ekosystémy v rámci provádění programu Horizont.

Pozměňovací návrh 12

61. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (1), ve znění nařízení Komise (EU) č. 868/2014 (2) .

Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (1), ve znění nejnovějšího dostupného seznamu regionů úrovně NUTS II, k němuž může nezbytné údaje poskytnout Eurostat .

Odůvodnění

Je nezbytné odkázat na nejnovější verzi seznamu NUTS, k němuž může Eurostat poskytnout potřebné údaje na úrovni NUTS 2 za tři po sobě jdoucí roky.

Pozměňovací návrh 13

64. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, která by se měla provádět pod přímým nebo nepřímým řízením Komise.

Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, aby mohla přispět k dalšímu rozvoji městské agendy EU, a tato iniciativa by se měla provádět pod přímým nebo nepřímým řízením Komise nebo prostřednictvím sdíleného řízení .

Odůvodnění

Nová Evropská městská iniciativa by rovněž měla hrát klíčovou úlohu v dalším rozvoji městské agendy EU. Umožněním postupu sdíleného řízení se zvýší flexibilita.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 2 odst. 8

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

„příjemcem“:

[…]

c)

v souvislosti se systémy státní podpory podnik , který dostává podporu;

„příjemcem“:

[…]

c)

v souvislosti s režimy státní podpory subjekt , který dostává podporu , s výjimkou případů, kdy členský stát může rozhodnout, že příjemcem je subjekt poskytující podporu ;

Odůvodnění

Definice příjemce v souvislosti s režimy státní podpory by měla vycházet z definice aktuálně platné kvůli souhrnnému nařízení. Tím se pokryje model přesunu grantů v operačních programech.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 4 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a ENRF podporují tyto cíle politiky:

EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a ENRF podporují tyto cíle politiky:

a)

inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace;

a)

cíl politiky 1 (CP1): inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace například prostřednictvím podpory malých a středních podniků a cestovního ruchu ;

b)

zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik;

b)

cíl politiky 2 (CP2): zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii a udržitelné městské mobility , zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik;

c)

propojenější Evropa díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT;

c)

cíl politiky 3 (CP3): propojenější Evropa díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT;

d)

sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv;

d)

cíl politiky 4 (CP4): sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv;

e)

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí a místních iniciativ.

e)

horizontální cíl politiky 5 (CP5): Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí a místních iniciativ.

Odůvodnění

V nařízení o společných ustanoveních chybí konkrétní odkaz na malé a střední podniky a cestovní ruch. CP5 by navíc měl být průřezový, a měl by tedy sloužit k plnění CP 1–4.

Pozměňovací návrh 16

Čl. 4 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I.

Členské státy poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika vychází ze stávajících právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a  spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, EZFRV, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I.

Odůvodnění

Požadavek na rozvoj metodiky zohlednění otázek životního prostředí při přípravě a provádění dohod o partnerství a programů je založen na stávajících právních předpisech EU v oblasti životního prostředí.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 4 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy a Komise zajistí koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy a jinými nástroji Unie, jako je program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a  nástroje pro technickou podporu. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty za účelem zabránění zdvojování úsilí během plánování a provádění.

Členské státy , místní a regionální orgány a Komise na základě zásad partnerství v článku 6, subsidiarity a víceúrovňové správy zajistí v souladu se svými institucionálními, právními a finančními rámci koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy , včetně EZFRV, a jinými nástroji Unie, jako je program na podporu reforem, včetně nástroje pro technickou podporu. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty za účelem zabránění zdvojování úsilí během plánování a provádění.

Odůvodnění

Vzhledem k neexistenci společného strategického rámce v novém nařízení o společných ustanoveních je nutné zajistit plné zapojení místních a regionálních orgánů do koordinace fondů.

Pozměňovací návrh 18

Článek 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Každý členský stát naváže partnerskou spolupráci s příslušnými regionálními a místními orgány.

Každý členský stát naváže v souladu se svým institucionálním a právním rámcem partnerskou spolupráci s příslušnými regionálními a místními orgány.

Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery:

Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery:

a)

městské a jiné orgány veřejné správy;

a)

městské a jiné orgány veřejné správy;

b)

hospodářské a sociální partnery;

b)

hospodářské a sociální partnery;

c)

příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, partnery v oblasti životního prostředí a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, rovnosti žen a mužů a nediskriminace.

c)

příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, partnery v oblasti životního prostředí a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, rovnosti žen a mužů a nediskriminace.

[…]

[…]

4.   Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů.

4.   Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů. Doporučení partnerů a zúčastněných stran budou zveřejněna.

[…]

[…]

Odůvodnění

Regionální parlamenty a shromáždění by také měly být zahrnuty v souladu se zavedenými systémy víceúrovňové správy.

Pozměňovací návrh 19

Čl. 6 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s  nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 (1).

Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s  kodexem chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu zakotveným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 a uznává místní a regionální orgány jako plnohodnotné partnery  (1).

Odůvodnění

Kodex chování pro partnerskou spolupráci je v současné době stanoven v aktu v přenesené pravomoci ke stávajícímu nařízení o společných ustanoveních. Za účelem zlepšení viditelnosti kodexu chování by měl být připojen k nařízení o společných ustanoveních jako příloha. Právní akt by měl být aktualizován – bez ohledu na právní formu! To by vyžadovalo příslušné změny následujících částí textu nařízení o společných ustanoveních, zejména 11. bodu odůvodnění a článků 11 a 21.

Pozměňovací návrh 20

Článek 8

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Dohoda o partnerství obsahuje tyto prvky:

[…]

Dohoda o partnerství obsahuje tyto prvky:

[…]

 

iii)

doplňkovost mezi fondy a jinými nástroji Unie, včetně strategických integrovaných projektů a strategických projektů na ochranu přírody programu LIFE;

 

iii)

doplňkovost a součinnosti mezi fondy a jinými nástroji Unie, zejména s evropskými partnerstvími v rámci programu Horizont a strategickými integrovanými projekty a strategickými projekty na ochranu přírody programu LIFE;

 

[…]

 

h)

případně integrovaný přístup k řešení demografických problémů regionů nebo specifických potřeb zeměpisných oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jak je uvedeno v článku 174 Smlouvy o fungování EU.

[…]

[…]

Odůvodnění

Úzká vazba na evropské partnerství v rámci programu Horizont je nezbytná pro zajištění lepší doplňkovosti a synergií s fondy politiky soudržnosti. Pro splnění požadavků článku 174 je nezbytný konkrétní odkaz na zeměpisné oblasti, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami.

Pozměňovací návrh 21

Čl. 9 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro jednotlivé fondy. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země.

Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro jednotlivé fondy. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země , byla-li výslovně zahrnuta do národních programů reforem po jednáních s místními a regionálními orgány v souladu s článkem 6 tohoto nařízení .

Odůvodnění

Doporučení pro jednotlivé země jsou přípustná, pokud byla vypracována na základě zásady partnerství.

Pozměňovací návrh 22

Čl. 10 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy mohou v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu vyčlenit částku z ERDF, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF, kterou se má přispět do InvestEU a poskytnout prostřednictvím rozpočtových záruk. Částka, kterou se má přispět do InvestEU, nepřekročí 5 % celkového přídělu z každého fondu s výjimkou řádně odůvodněných případů. Takové příspěvky nepředstavují převod zdrojů podle článku 21.

Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech a v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem vyčlenit v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu částku z ERDF, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF, kterou se má přispět do InvestEU a poskytnout prostřednictvím rozpočtových záruk. Částka, kterou se má přispět do InvestEU, nepřekročí 5 % celkového přídělu z každého fondu s výjimkou řádně odůvodněných případů , aniž by byl oslaben místní přístup fondů . Takové příspěvky nepředstavují převod zdrojů podle článku 21.

Odůvodnění

Dobrovolný převod prostředků do InvestEU by neměl oslabit místní přístup fondů politiky soudržnosti a zavedené systémy víceúrovňové správy.

Pozměňovací návrh 23

Čl. 11 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro každý specifický cíl jsou v tomto nařízení stanoveny nezbytné podmínky pro jeho účinné a efektivní plnění (dále jen „základní podmínky“).

Pro každý specifický cíl jsou v tomto nařízení stanoveny nezbytné podmínky pro jeho účinné a efektivní plnění (dále jen „základní podmínky“).

 

Základní podmínky se použijí pouze do té míry a za té podmínky, že budou přispívat k dosažení specifických cílů sledovaných v rámci priorit programu a že subjekty odpovědné za programy budou mít možnost je ovlivnit.

Příloha III stanoví horizontální základní podmínky vztahující se na všechny specifické cíle a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

S ohledem na výše uvedené příloha III stanoví horizontální základní podmínky vztahující se na všechny specifické cíle a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

Příloha IV stanoví tematické základní podmínky pro EFRR, Fond soudržnosti a ESF+ a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

Příloha IV stanoví tematické základní podmínky pro EFRR, Fond soudržnosti, EZFRV a ESF+ a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

Odůvodnění

Ačkoli byla pravidla pro splnění předběžných podmínek zjednodušena, je důležité zdůraznit také to, že by základní podmínky měly být úzce propojeny s cíli fondů politiky soudržnosti zakotvenými ve Smlouvě.

Pozměňovací návrh 24

Čl. 11 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Výdaje související s operací týkající se daného specifického cíle nelze zahrnout do žádostí o platbu, dokud Komise neuvědomí členský stát o splnění základní podmínky podle odstavce 4.

Výdaje související s operací týkající se daného specifického cíle mohou být zahrnuty do žádostí o platbu také před tím, než Komise uvědomí členský stát o splnění základní podmínky podle odstavce 4 , aniž je dotčeno pozastavení úhrad, než dojde ke splnění podmínky .

[…]

[…]

Odůvodnění

Ačkoli byla pravidla pro splnění předběžných podmínek zjednodušena, je důležité zabránit prodlením při provádění programů.

Pozměňovací návrh 25

Čl. 12 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členský stát stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů.

Členský stát , v úzké spolupráci s příslušným řídícím orgánem a při plném dodržování kodexu chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu, stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů.

[…]

[…]

Odůvodnění

Za přípravu programu a stanovení jeho výkonnostního rámce je odpovědný řídící orgán.

Pozměňovací návrh 26

Článek 14

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.    Členský stát přezkoumá všechny programy podporované z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti a zohlední při tom tyto prvky:

1.    V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+ , EZFRV a Fondu soudržnosti členský stát provede přezkum v polovině období . Členský stát a územní úroveň odpovědná za program přezkoumají všechny programy a zohlední při tom tyto prvky:

a)

úkoly uvedené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v roce 2024;

a)

úkoly uvedené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v roce 2024;

b)

socioekonomickou situaci dotčeného členského státu nebo regionu;

b)

socioekonomickou situaci a socioekonomické potřeby dotčeného členského státu a/ nebo regionu;

c)

pokrok při dosahování milníků;

c)

pokrok při dosahování milníků;

d)

v příslušném případě výsledek technické úpravy, jak je stanoveno v č. 104 odst. 2.

d)

v příslušném případě výsledek technické úpravy, jak je stanoveno v č. 104 odst. 2.

2.   Do 31. března  2025 předloží členský stát Komisi žádost o změnu každého programu v souladu s čl. 19 odst. 1. Členský stát odůvodní změnu na základě prvků stanovených v odstavci 1.

2.   Do 30. června  2025 předloží případně členský stát Komisi žádost o změnu každého programu v souladu s čl. 19 odst. 1. Členský stát odůvodní změnu na základě prvků stanovených v odstavci 1.

Revidovaný program musí obsahovat:

Revidovaný program musí obsahovat:

a)

příděly finančních zdrojů podle priorit , včetně částek na roky 2026 a 2027;

a)

revidované příděly finančních zdrojů podle priorit na roky 2026 a 2027 včetně orientačních částek ;

b)

revidované nebo nové cíle;

b)

revidované nebo nové cíle;

c)

revidované příděly finančních zdrojů v důsledku technické úpravy stanovené v čl. 104 odst. 2, včetně v příslušných případech částek na roky 2025, 2026 a 2027.

c)

revidované příděly finančních zdrojů v důsledku technické úpravy stanovené v čl. 104 odst. 2, včetně v příslušných případech částek na roky 2025, 2026 a 2027.

3.   Pokud přezkum vede k předložení nového programu, musí plán financování podle čl. 17 odst. 3 písm. f) bodu ii) obsahovat celkovou výši finanční podpory pro každý fond platnou od roku schválení programu.

3.   Pokud přezkum vede k předložení nového programu, musí plán financování podle čl. 17 odst. 3 písm. f) bodu ii) obsahovat celkovou výši finanční podpory pro každý fond platnou od roku schválení programu.

Odůvodnění

Přezkum v polovině období by měl být založen na závazcích týkajících se fondů, které jednotlivé členské státy přijaly na celé období, aby se zajistila předvídatelnost fondů. Lhůta pro předložení žádosti o změnu je příliš krátká, aby zajistila dostatečné zohlednění výsledků z roku 2024. Kromě toho lze žádost o změnu programu podat jen v případech, kdy je to nutné.

Pozměňovací návrh 27

Čl. 15 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise může členský stát požádat, aby přezkoumal příslušné programy a navrhl jejich změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady.

Komise může členský stát požádat, aby přezkoumal příslušné programy a navrhl jejich změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady , která jsou vhodná pro dosažení cíle podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti .

Taková žádost může být učiněna z těchto důvodů:

a)

na podporu provádění příslušného doporučení pro jednotlivé země přijatého v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušného doporučení Rady přijatého v souladu s čl. 148 odst. 4 SFEU, které je určeno dotyčnému členskému státu;

b)

na podporu provádění příslušných doporučení Rady určených dotyčnému členskému státu, která byla přijata v souladu s čl. 7 odst. 2 nebo čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011, má-li se za to, že uvedené změny jsou nezbytné k nápravě makroekonomické nerovnováhy  (1).

Takový požadavek lze vznést v zájmu podpory provádění příslušného doporučení pro jednotlivé země přijatého v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušného doporučení Rady přijatého v souladu s čl. 148 odst. 4 SFEU, které je určeno dotyčnému členskému státu.

Odůvodnění

Musí být zajištěno, že změny programů na základě doporučení pro jednotlivé země budou vhodné pro dosažení cíle podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti zakotveného ve Smlouvě. VR je proti makroekonomickým podmínkám v politice soudržnosti.

Pozměňovací návrh 28

Čl. 15 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Žádost Komise adresovaná členskému státu v souladu s odstavcem 1 musí být odůvodněná s odkazem na potřebu podporovat provádění příslušných doporučení a musí uvádět dotčené programy nebo priority a povahu očekávaných změn.

Žádost Komise adresovaná členskému státu v souladu s odstavcem 1 musí být odůvodněná s odkazem na potřebu podporovat provádění příslušných doporučení a musí uvádět dotčené programy nebo priority a povahu očekávaných změn. Takovou žádost nelze učinit před rokem 2022 nebo po roce 2026 ani v souvislosti s týmž programem ve dvou po sobě následujících letech.

Odůvodnění

Nové nařízení o společných ustanoveních by také mělo zahrnovat lhůtu pro změny ve znění podobném současnému nařízení o společných ustanoveních.

Pozměňovací návrh 29

Čl. 15 odst. 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise podá návrh Radě, aby zcela nebo částečně pozastavila závazky nebo platby u jednoho nebo více programů členského státu v těchto případech:

a)

pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo 11 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku;

b)

pokud Rada v rámci téhož postupu při nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 s odůvodněním, že členský stát předložil nedostatečný plán nápravných opatření;

c)

pokud Rada v rámci téhož postupu při nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 1176/2011, v nichž konstatuje, že členský stát neplní požadavky, jelikož nepřijal doporučená nápravná opatření;

d)

pokud Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002, a v důsledku toho rozhodne, že nepovolí vyplacení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu;

e)

pokud Rada rozhodne, že členský stát neplní makroekonomický ozdravný program uvedený v článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 nebo opatření požadovaná v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 136 odst. 1 SFEU.

Upřednostňuje se pozastavení závazků; platby se pozastavují pouze v případě, kdy je žádoucí okamžité opatření, a v případě významného neplnění požadavků. Pozastavení plateb se vztahuje na žádosti o platbu předložené v souvislosti s dotčenými programy po dni přijetí rozhodnutí o pozastavení.

Komise může z důvodu výjimečných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí nebo doporučení uvedeného v předchozím pododstavci doporučit, aby Rada pozastavení uvedené v témže pododstavci zrušila.

 

Odůvodnění

VR je proti makroekonomickým podmínkám v politice soudržnosti. Odstranění odstavce 7 by muselo být doplněno odpovídajícími změnami následujících odstavců tohoto článku (odstranění odstavců 8 a 10, změna odstavců 9 a 11).

Pozměňovací návrh 30

Čl. 15 odst. 12

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. Zejména Komise neprodleně informuje Evropský parlament v případě, kdy některý členský stát splňuje jednu z podmínek uvedených v odstavci 7, a sdělí mu podrobnosti o fondech a programech, u nichž by mohlo dojít k pozastavení závazků.

Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku.

Evropský parlament může Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku s ohledem na předávání informací uvedených v prvním pododstavci.

Evropský parlament může Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku s ohledem na předávání informací uvedených v prvním pododstavci. Evropský parlament může vyzvat Evropský výbor regionů, aby k této věci předložil své stanovisko.

Komise předá návrh na pozastavení závazků nebo návrh na zrušení tohoto pozastavení Evropskému parlamentu a Radě.

Komise předá návrh na pozastavení závazků nebo návrh na zrušení tohoto pozastavení Evropskému parlamentu a Radě okamžitě po jeho přijetí. Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vysvětlila důvody pro svůj návrh .

Odůvodnění

Strukturovaný dialog mezi Komisí a EP by také mohl být využit k posouzení regionálních důsledků. EP by tak mohl vyzvat VR, aby se do této debaty zapojil. Komise musí rozhodnutí předat okamžitě, aby se zabránilo zbytečným prodlením.

Pozměňovací návrh 31

Čl. 16 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy připraví programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Členské státy nebo příslušné řídicí orgány ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 6 připraví programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Programy budou vypracovány v souladu s kodexem chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu.

Odůvodnění

V zájmu větší jasnosti tohoto odstavce.

Pozměňovací návrh 32

Článek 17

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…]

[…]

3.   Každý program stanoví:

3.   Každý program stanoví:

[…]

[…]

d)

pro každý specifický cíl:

i)

související typy činností, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;

d)

pro každý specifický cíl:

i)

související typy činností, včetně orientačního seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;

 

[…]

 

[…]

 

iv)

konkrétní cílová území, včetně plánovaného využití integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje či jiných územních nástrojů;

 

iv)

konkrétní cílová území na základě strategických dokumentů vypracovaných na vnitrostátní a regionální úrovni , včetně plánovaného využití integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje či jiných územních nástrojů;

[…]

[…]

g)

opatření přijatá k zapojení příslušných partnerů uvedených v článku 6 do přípravy programu a úlohy partnerů při provádění, monitorování a hodnocení programu;

g)

opatření přijatá k zapojení příslušných partnerů uvedených v článku 6 do přípravy programu a úlohy partnerů při provádění, monitorování a hodnocení programu v souladu se zásadami víceúrovňové správy a kodexu chování pro partnerskou spolupráci ;

[…]

[…]

7.    Členský stát sdělí Komisi veškeré změny informací uvedených v odst. 3 písm. j), aniž by bylo nutné program měnit.

7.    Příslušný řídicí orgán sdělí Komisi veškeré změny orientačního seznamu plánovaných operací strategického významu uvedených v odst. 3 písm. d) bodě i) a  informací uvedených v odst. 3 písm. d) bodě iii) a vii) a písm. j), aniž by bylo nutné program měnit.

Odůvodnění

V zájmu zvýšení flexibility by se seznamy neměly uzavírat na začátku programu. Za účelem podpory víceúrovňové správy a vyhnutí se prodlevám v provádění programů by řídicí orgány pověřené prováděním fondů měly mít možnost po získání souhlasu monitorovacího výboru oznámit Komisi změny některých částí programu.

Pozměňovací návrh 33

Čl. 17 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti u programů předložených podle článku 16 obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. f) bodu ii) pouze částky na roky 2021 až 2025 .

V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti u programů předložených podle článku 16 obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. f) bodu ii) částky na roky 2021 až 2027, přičemž částky na roky 2026 až 2027 jsou pouze orientační a závisí na výsledcích přezkumu v polovině období uvedeného v článku 14 .

Odůvodnění

Aby bylo možné kombinovat možnosti přerozdělování v rámci programů po přezkumu v polovině období a jistoty přídělu na celé období, doporučuje se, aby bylo výslovně stanoveno, že příděl na roky 2026 až 2027 je pouze orientační.

Pozměňovací návrh 34

Článek 18

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením, s nařízeními pro specifické fondy a také s dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země.

1.   Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením, s nařízeními pro specifické fondy a také s dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země , pokud souvisejí s cíli fondů .

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu členským státem.

2.   Komise může na základě všech relevantních informací vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu členským státem.

3.   Členský stát přezkoumá program s přihlédnutím k připomínkám Komise.

3.   Členský stát přezkoumá program v souladu s kodexem chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu a přihlédne k připomínkám Komise.

Odůvodnění

Doporučení pro jednotlivé země jsou přípustná, pokud byla při jejich vypracování použita zásada partnerství.

Pozměňovací návrh 35

Čl. 19 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členský stát může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu spolu s pozměněným programem uvádějící očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů.

Členský stát může po konzultaci s dotčenými regionálními a místními orgány a v souladu s článkem 6 předložit odůvodněnou žádost o změnu programu spolu s pozměněným programem uvádějící očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů.

Odůvodnění

Do přezkumu programu by měly být zapojeny místní a regionální orgány.

Pozměňovací návrh 36

Čl. 19 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro specifické fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do tří měsíců od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky.

Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro specifické fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do jednoho měsíce od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné doplňující informace.

Odůvodnění

Proces změny operačního programu je také třeba doplnit o možnost, aby členský sát poskytl Komisi veškeré nezbytné informace.

Pozměňovací návrh 37

Čl. 19 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členský stát přezkoumá změnu programu a vezme při tom v úvahu připomínky Komise.

Členský stát přezkoumá změnu programu s přihlédnutím k připomínkám Komise.

Odůvodnění

Zohlednění připomínek Komise podléhá projednání, jelikož nejsou závazné.

Pozměňovací návrh 38

Čl. 19 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise schválí změnu programu nejpozději do šesti měsíců od jejího předložení členským státem.

Komise schválí změnu programu nejpozději do tří měsíců od jejího předložení členským státem.

Odůvodnění

Lhůta ke schválení by měla být zkrácena, aby se celý proces urychlil.

Pozměňovací návrh 39

Čl. 19 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členský stát může během programového období převést až 5 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného fondu a stejného programu. V případě programů podporovaných z EFRR a ESF+ se převod týká pouze přídělů pro stejnou kategorii regionu.

Členský stát může při plném dodržování kodexu chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu během programového období převést až 10 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 5 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného fondu a stejného programu.

[…]

[…]

Odůvodnění

Navýšení limitu až na 5 % by podpořilo flexibilitu. Převody v případě EFRR a ESF+ se týkají stejné kategorie regionů (jako v původním návrhu Komise).

Pozměňovací návrh 40

Článek 20

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Z EFRR, ESF+ a  Fondu soudržnosti lze společně poskytovat podporu programům v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

1.   Z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a – v případě komunitně vedeného místního rozvoje a integrovaných územních investic – z EZFRV lze společně poskytovat podporu programům v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

2.   Z EFRR a  ESF+ lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10 % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění.

2.   Z EFRR, ESF+ a – v případě komunitně vedeného místního rozvoje a integrovaných územních investic – z EZFRV lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10 % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění.

Odůvodnění

I přes politováníhodné vyčlenění EZFRV z rámce ESI fondů by integrovaný územní rozvoj zahrnující EZFRV měl pokračovat alespoň v případě integrovaných územních investic a komunitně vedeného místního rozvoje.

Pozměňovací návrh 41

Čl. 21 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské sáty mohou požádat o převod až 5 % programových finančních přídělů z kteréhokoli z fondů do kteréhokoli jiného fondu v rámci sdíleného řízení nebo kteréhokoli nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení .

Členské státy mohou v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem požádat po dohodě s řídicím orgánem a při plném dodržování kodexu chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu o převod až 5 % programových finančních přídělů z kteréhokoli z fondů do kteréhokoli jiného fondu v rámci přímého, nepřímého nebo sdíleného řízení na projekty důležité z hlediska soudržnosti, s výjimkou programu na podporu reforem .

Odůvodnění

Vzhledem k celkovému snížení objemu zdrojů politiky soudržnosti by členské státy neměly být pobízeny k tomu, aby z projektů politiky soudržnosti převáděly ještě více zdrojů na programy, jejichž správa sice může být jednodušší, ale pro soudržnost nemají žádný význam.

Pozměňovací návrh 42

Článek 22

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členský stát podporuje integrovaný územní rozvoj prostřednictvím strategií územního a místního rozvoje v kterékoli z těchto forem:

Členský stát podporuje integrovaný územní rozvoj – který vyžaduje využití všech fondů (včetně EZFRV) – prostřednictvím strategií územního a místního rozvoje v kterékoli z těchto forem:

a)

integrované územní investice;

a)

integrované územní investice;

b)

komunitně vedený místní rozvoj;

b)

komunitně vedený místní rozvoj;

c)

jiný územní nástroj, který podporuje investiční iniciativy navržené členským státem a naplánované pro podporu z EFRR v rámci cíle politiky uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. e) .

c)

jiný územní nástroj, který podporuje investiční iniciativy navržené řídicími orgány programů a naplánované v rámci všech cílů politiky uvedených v čl. 4 odst. 1.

Odůvodnění

Územní nástroje jsou vytvářeny během programového období řídicími orgány, a to i na regionální úrovni. Tyto nástroje vycházejí ze strategických dokumentů a jsou dobře uzpůsobené regionálním a místním potřebám.

Účinné provádění územních nástrojů vyžaduje použití různých fondů (nejen EFRR), aby se zlepšily součinnosti a koordinace.

Pozměňovací návrh 43

Článek 23

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.    Územní strategie prováděné podle čl. 22 písm. a) nebo c)  obsahují tyto prvky:

1.    Řídicí orgán zajistí, aby strategie prováděné podle čl. 22 písm. a) nebo c)  obsahovaly tyto prvky:

a)

zeměpisnou oblast, na kterou se strategie vztahuje;

a)

zeměpisnou oblast, na kterou se strategie vztahuje;

b)

analýzu rozvojových potřeb a potenciálu dané oblasti;

b)

analýzu rozvojových potřeb a potenciálu dané oblasti;

c)

popis integrovaného přístupu, který se zabývá identifikovanými rozvojovými potřebami a potenciálem;

c)

popis integrovaného přístupu, který se zabývá identifikovanými rozvojovými potřebami a potenciálem;

d)

popis zapojení partnerů v souladu s článkem 6 do přípravy a provádění strategie.

d)

popis zapojení partnerů v souladu s článkem 6 do přípravy a provádění strategie.

Vedle toho mohou obsahovat i seznam operací, které mají být podporovány.

Vedle toho mohou obsahovat i seznam operací, které mají být podporovány.

2.   Územní strategie se připravují pod vedením příslušných městských, místních či jiných územních orgánů či subjektů.

2.   Územní strategie se připravují pod vedením příslušných městských, místních , regionálních či jiných územních orgánů či subjektů.

3.   Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se do jejich výběru zapojí příslušné městské, místní nebo jiné územní orgány či subjekty.

Vybrané operace jsou v souladu s územní strategií.

3.   Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se do jejich výběru zapojí příslušné městské, místní , regionální nebo jiné územní orgány či subjekty.

Vybrané operace jsou v souladu s územní strategií.

4.   Pokud městský, místní nebo jiný územní orgán či subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídicího orgánu, s výjimkou výběru operací, je takový orgán označen řídicím orgánem za zprostředkující subjekt.

4.    Při přípravě územních strategií spolupracují subjekty uvedené v čl. 23 odst. 2 s příslušnými řídicími orgány, pokud jde o rozsah operací, které mají být podporovány v rámci příslušného programu.

5.    Je možné poskytnout podporu pro přípravu a návrh územních strategií.

5.    Pokud městský, místní , regionální nebo jiný územní orgán či subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídicího orgánu, s výjimkou výběru operací, je takový orgán označen řídicím orgánem za zprostředkující subjekt.

 

6.    Je možné poskytnout podporu pro přípravu a návrh územních strategií.

Odůvodnění

Je třeba zmínit a posílit úlohu řídicího orgánu, který je subjektem odpovědným za provádění operačního programu, v procesu rozvoje územních strategií, které představují nástroj pro plnění cílů operačního programu.

V souladu se stanoviskem VR COTER-VI/031, které za jednu z hlavních překážek provádění integrovaných územních investic považuje skutečnost, že „v rámci provádění je nedostatečně zohledňována působnost a pravomoci orgánů odpovídajících za výběr operací“, by měly být v textu zmíněny i regionální orgány.

Je třeba zmínit a posílit úlohu řídicího orgánu při přípravě územních strategií. To by mělo zejména zahrnovat povinnost vypracovat strategie pro spolupráci s příslušným řídicím orgánem a zajistit řídicímu orgánu pravomoc sladit tyto strategie s oblastí působnosti operačního programu.

Pozměňovací návrh 44

Čl. 25 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Z EFRR, ESF+ a ENRF lze podporovat komunitně vedený místní rozvoj.

Z EFRR, ESF+, EZFRV, který se označí jako LEADER, a ENRF lze podporovat komunitně vedený místní rozvoj.

Odůvodnění

Součástí podpory komunitně vedeného místního rozvoje a opatření v rámci iniciativy LEADER by měl být i EZFRV.

Pozměňovací návrh 45

Čl. 27 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Řídicí orgány zajistí, aby si místní akční skupiny buď zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury.

Řídicí orgány zajistí, aby se místní akční skupiny spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury.

Odůvodnění

Zkušenosti ukazují, že je pro řídicí orgán obtížné zvolit vedoucího partnera, když místní akční skupina nevystupuje jako společný právní subjekt. Vzhledem k tomu, že místní akční skupiny nesou vysokou míru odpovědnosti, a proto také odpovídají za případné chyby, měly by mít povinnost utvořit zákonně vytvořenou strukturu.

Pozměňovací návrh 46

Čl. 31 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Jako technická pomoc je vyplácen tento procentní podíl z fondů:

Jako technická pomoc je vyplácen tento procentní podíl z fondů:

a)

v případě podpory z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst a podpory z Fondu soudržnosti: 2,5  % ;

a)

v případě podpory z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst a podpory z Fondu soudržnosti: 5 % ;

b)

v případě podpory z ESF+: 4 % a pro programy podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii) nařízení o ESF+: 5 %;

b)

v případě podpory z ESF+: 5 %;

c)

v případě podpory z ENRF: 6 %;

c)

v případě podpory z EZFRV: 5 %;

d)

v případě podpory z AMIF, ISF a BMVI: 6 %.

d)

v případě podpory z ENRF: 6 %;

 

e)

v případě podpory z AMIF, ISF a BMVI: 6 %.

Odůvodnění

Paušální sazba (5 %) pro technickou pomoc by se měla vztahovat také na ESF+.

Pozměňovací návrh 47

Čl. 33 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členský stát do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu zřídí výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“).

Členský stát v souladu s kodexem chování pro partnerskou spolupráci a víceúrovňovou správu a se svým institucionálním, právním a finančním rámcem do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu zřídí po dohodě s příslušným řídicím orgánem výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“).

[…]

[…]

Odůvodnění

Na tomto místě je nezbytný odkaz na institucionální, právní a finanční rámec členských států a kodex chování, aby bylo zajištěno řádné zapojení místních a regionálních orgánů a zúčastněných subjektů. Jelikož se monitorovací výbor zřizuje za účelem monitorování konkrétního programu, měl by za jeho zřízení odpovídat řídicí orgán.

Pozměňovací návrh 48

Čl. 33 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členský stát zveřejní jednací řád monitorovacího výboru a veškeré údaje a informace předávané monitorovacímu výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1.

Řídicí orgán zveřejní jednací řád monitorovacího výboru a veškeré údaje a informace týkající se práce monitorovacího výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1 nebo uvede odkaz na příslušnou internetovou stránku, na níž jsou veškeré údaje a informace k dispozici .

Odůvodnění

Veškeré údaje a informace pro monitorovací výbory na stávající programové období se zveřejňují na příslušných internetových stránkách zřízených speciálně pro tento účel. V tomto osvědčeném postupu by se mělo pokračovat i v období 2021–2027.

Pozměňovací návrh 49

Čl. 35 odst. 1 písm. f)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Monitorovací výbor prověřuje zejména:

Monitorovací výbor prověřuje zejména:

[…]

[…]

f)

provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

f)

provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti v souladu s komunikační strategií ;

[…]

[…]

Odůvodnění

Navrhuje se, aby komunikační strategie byla zachována a aby ji schvaloval a pozměňoval monitorovací výbor pro daný operační program.

Pozměňovací návrh 50

Čl. 35 odst. 1, nové písmeno za písmenem i)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Monitorovací výbor prověřuje zejména:

Monitorovací výbor prověřuje zejména:

[…]

[…]

 

j)

metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jejich změn, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 27 odst. 3 písm. b), c) a d);

Odůvodnění

Metodika a kritéria pro výběr by neměly podléhat schválení monitorovacího výboru, jelikož by tím byla narušena činnost řídicího orgánu.

Pozměňovací návrh 51

Čl. 35 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Monitorovací výbor schvaluje:

Monitorovací výbor schvaluje:

a)

metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jejich změn, po konzultaci s Komisí podle čl. 67 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 27 odst. 3 písm. b), c) a d);

a)

výroční zprávu o výkonnosti programů podporovaných z ENRF, AMF, ISF a BMVI a závěrečnou zprávu o výkonnosti programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti;

b)

výroční zprávu o výkonnosti programů podporovaných z ENRF, AMF, ISF a BMVI a závěrečnou zprávu o výkonnosti programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti;

b)

plán hodnocení a veškeré jeho změny;

c)

plán hodnocení a veškeré jeho změny;

c)

jakýkoli návrh řídicího orgánu na změnu programu s výjimkou návrhu převodů v souladu s čl. 19 odst. 5 a článkem 21;

d)

jakýkoli návrh řídicího orgánu na změnu programu včetně návrhu převodů v souladu s čl. 19 odst. 5 a článkem 21.

d)

změny seznamu plánovaných operací strategického významu uvedených v čl. 17 odst. 3 písm. d) bodě i) a informací uvedených v čl. 17 odst. 3 písm. d) bodech iii) a vii) a písm. j);

 

e)

komunikační strategii pro operační program a všechny její změny .

Odůvodnění

Změny programu ve formě přesunů mezi prioritními osami nepřesahující 5 % (nebo 10 %) flexibilitu by neměly podléhat schválení monitorovacího výboru, jelikož by tak řídicí orgán byl zbaven možnosti včasných úprav. Pružný systém by tak přestal být účinný.

Pozměňovací návrh 52

Čl. 37 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Do 31. ledna, 31. března, 31. května, 31. července , 30. září 30. listopadu každého roku předá řídicí orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za každý program v souladu se šablonou stanovenou v příloze VII.

Do 31. ledna, 31. července a  31. října každého roku předá řídicí orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za každý program v souladu se šablonou stanovenou v příloze VII.

První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.

První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.

V případě programů podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii) nařízení o ESF+ se údaje předávají ročně do 30. listopadu.

V případě programů podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii) nařízení o ESF+ se údaje předávají ročně do 30. listopadu.

Odůvodnění

Předávání údajů šestkrát ročně představuje značnou administrativní zátěž a mělo by být omezeno na třikrát ročně, jak tomu bylo u současného nařízení o společných ustanoveních.

Pozměňovací návrh 53

Čl. 43 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…]

[…]

Koordinátor komunikace zapojí do činností v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace tyto subjekty:

Koordinátor komunikace zapojí do činností v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace tyto subjekty:

a)

zastoupení Evropské komise a kontaktní kanceláře Evropského parlamentu v členských státech a také informační střediska Europe Direct a další sítě a vzdělávací a výzkumné instituce;

a)

zastoupení Evropské komise a kontaktní kanceláře Evropského parlamentu v členských státech a také informační střediska Europe Direct a další sítě a vzdělávací a výzkumné instituce;

b)

další příslušné partnery a subjekty.

b)

místní a regionální orgány zapojené do provádění programů;

 

c)

další příslušné partnery a subjekty.

Odůvodnění

Nařízení o společných ustanoveních by mělo podporovat spolupráci mezi všemi správními úrovněmi zapojenými do provádění a projednávání programů.

Pozměňovací návrh 54

Čl. 43 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Každý řídicí orgán určí komunikačního pracovníka pro každý program (dále jen „komunikační pracovník programu“).

Každý řídicí orgán určí komunikačního pracovníka pro jeden program nebo několik programů (dále jen „komunikační pracovníci programu“).

Odůvodnění

V zájmu podpory integrace fondů a s cílem dosáhnout ucelenějšího přístupu na základě posílených synergií by mělo být umožněno, aby byl jeden pracovník určen pro několik programů. To by také mohlo zajistit jednotnější komunikaci mezi fondy.

Pozměňovací návrh 55

Čl. 43 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise zajišťuje provoz sítě koordinátorů komunikace, komunikačních pracovníků programů a zástupců Komise za účelem výměny informací o činnostech v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace.

Komise zajišťuje provoz sítě koordinátorů komunikace, komunikačních pracovníků programů , zástupců Evropského výboru regionů a zástupců Komise za účelem výměny informací o činnostech v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace.

Odůvodnění

Komise je pověřena úkolem provozování sítě komunikátorů, do které by měl být zapojen i VR, aby byly zajištěny synergie a spolupráce.

Pozměňovací návrh 56

Článek 44, nový odstavec za odstavcem 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Řídicí orgány vypracují komunikační strategii pro každý operační program. Pro několik operačních programů může být vypracována společná komunikační strategie. V komunikační strategii se zohlední rozsah dotyčného operačního programu či programů v souladu se zásadou proporcionality.

Komunikační strategie obsahuje prvky stanovené v příloze VIII.

Členský stát a řídicí orgán zajistí, aby se informační a komunikační opatření prováděla v souladu s komunikační strategií, a zvýšila se tak viditelnost a interakce s občany, a aby tato opatření usilovala o co možná nejširší mediální pokrytí.

Odůvodnění

Komunikační strategie je klíčovým prvkem při vytváření a plnění povinností v oblasti viditelnosti a komunikace, jež se nyní tolik zdůrazňují. Její úplné vypuštění by přineslo určitou nejistotu při provádění těchto opatření a je možné, že by různé orgány a organizace zapojené do jejího naplňování nebyly vůbec jednotné.

Pozměňovací návrh 57

Čl. 44 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Nejpozději jeden měsíc před začátkem platnosti výzvy k podávání návrhů zveřejní řídicí orgán na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 stručný souhrn plánovaných i zveřejněných výzev, který obsahuje tyto údaje:

Řídicí orgán zveřejní na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 stručný souhrn plánovaných i zveřejněných výzev, který obsahuje tyto údaje:

[…]

[…]

Odůvodnění

Ustanovení čl. 44 odst. 2 by mohla vést k prodlením při provádění a zároveň by mohla omezit flexibilitu řídicích orgánů.

Proto se navrhuje odstranění tohoto ustanovení, s odkazem na posouzení jednotlivých správních orgánů, které nástroje jsou nejvhodnější, aby byla zajištěna co největší viditelnost možností financování.

Pokud by bylo shledáno, že je nutné výše uvedené ustanovení zachovat, alternativně se požaduje, aby nebyl stanoven konkrétní čas zveřejnění, ale aby byl ponechán na uvážení řídicích orgánů, čímž se zajistí soudržnost s plánováním provádění.

Pozměňovací návrh 58

Nový článek za článkem 44

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

1.     Komunikační strategie vypracovaná řídicím orgánem se předloží monitorovacímu výboru ke schválení v souladu s čl. 35 odst. 2 písm. e), a to nejpozději do šesti měsíců od přijetí dotyčného operačního programu či programů.

 

Je-li pro několik operačních programů vypracována společná komunikační strategie, jež se týká několika monitorovacích výborů, může členský stát určit jeden monitorovací výbor, jenž je pověřen, aby na základě konzultací s ostatními příslušnými monitorovacími výbory schválil společnou komunikační strategii i veškeré následné změny této strategie.

 

Členský stát nebo řídicí orgány mohou komunikační strategii v případě potřeby během programového období změnit. Změněnou komunikační strategii řídicí orgán předloží monitorovacímu výboru ke schválení v souladu s čl. 35 odst. 2 písm. e).

 

2.     Odchylně od odst. 1 třetího pododstavce tohoto článku řídicí orgán informuje pověřený monitorovací výbor nebo výbory nejméně jednou ročně o pokroku při provádění komunikační strategie uvedené v čl. 35 odst. 1 písm. f) a o své analýze výsledků tohoto provádění, jakož i o plánovaných informačních a komunikačních činnostech a opatřeních zviditelňujících fondy, jež mají být uskutečněny v nadcházejícím roce. Monitorovací výbor vydá stanovisko k plánovaným činnostem a opatřením na nadcházející rok, včetně způsobů, jak zvýšit účinnost komunikačních činností zaměřených na veřejnost.

Odůvodnění

Navrhuje se zachovat postup pro schvalování, pozměňování a monitorování komunikační strategie, neboť v období 2014–2020 vykazuje dobré výsledky a umožnil by, aby se kontrola ze strany Komise opírala o organizovaný a přístupný dokument, čímž by se usnadnil dohled.

Pozměňovací návrh 59

Čl. 50 odst. 2 písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady se vydělí měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, uvedenou v pracovní smlouvě.

poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady se vydělí měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami , uvedenou v pracovní smlouvě.

Odůvodnění

Poukazuje se na základ pracovních smluv.

Pozměňovací návrh 60

Čl. 52 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na nové investice, u nichž se očekává, že budou rentabilní, jako jsou investice vytvářející příjmy nebo úspory, a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů.

Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na investice, u nichž se očekává, že budou rentabilní, jako jsou investice vytvářející příjmy nebo úspory, a které nemohou získat dostatečné financování z  dostupných tržních zdrojů.

Odůvodnění

Finanční nástroje by měly být využívány nejen pro nové investice, ale obecně pro investice, jež jsou rentabilní, a v případě, že nemohou být financovány z dostupných tržních zdrojů.

Pozměňovací návrh 61

Článek 52, nový odstavec po odstavci 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Pokud finanční nástroje podporují financování podniků, včetně malých a středních podniků, tato podpora se zaměří na zakládání nových podniků, na počáteční kapitál, tj. zárodečný a startovní kapitál, kapitál na rozšíření podniku, kapitál na podporu všeobecných činností podniku nebo na realizaci nových projektů, pronikání na nové trhy či na nový rozvoj stávajících podniků, aniž by byla dotčena platná pravidla Unie pro státní podporu a v souladu s pravidly pro daný fond. Podpora může zahrnovat investice do hmotného a nehmotného majetku i provozní kapitál v mezích platných pravidel Unie pro státní podporu, a to s cílem stimulovat soukromý sektor jako poskytovatele financování podniků. Rovněž může zahrnovat náklady na převod vlastnických práv v podnicích za předpokladu, že se takový převod uskuteční mezi nezávislými investory.

Odůvodnění

Nové nařízení o společných ustanoveních by stejně jako stávající nařízení mělo odkazovat na širokou definici investic.

Pozměňovací návrh 62

Čl. 53 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Finanční nástroje spravované v rámci odpovědnosti řídícího orgánu mohou být zřízeny jako jedno z následujícího:

a)

investování zdrojů programu do kapitálu právnické osoby;

b)

samostatné bloky finančních prostředků nebo svěřenské účty v rámci instituce.

Finanční nástroje spravované v rámci odpovědnosti řídícího orgánu mohou být zřízeny jako jedno z následujícího:

a)

investování zdrojů programu do kapitálu právnické osoby;

b)

samostatné bloky finančních prostředků nebo svěřenské účty v rámci instituce.

Řídicí orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj.

Řídicí orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj v souladu s článkem 67 .

Jestliže subjekt vybraný řídicím orgánem provádí holdingový fond, může tento subjekt vybrat další subjekty pro provádění zvláštního fondu.

Jestliže subjekt vybraný řídicím orgánem provádí holdingový fond, může tento subjekt vybrat další subjekty pro provádění zvláštního fondu.

Odůvodnění

Aby se zajistilo provádění finančních nástrojů řízené trhem a aby se zmírnila auditní rizika pro výběr orgánu provádějícího finanční nástroj, je zásadní soulad s článkem 67. V souladu s tímto pozměňovacím návrhem by měl být rovněž změněn 44. bod odůvodnění, čl. 62 odst. 3 a čl. 67 odst. 4.

Pozměňovací návrh 63

Čl. 53 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Vnitrostátní spolufinancování programu může být poskytnuto buď řídicím orgánem, nebo na úrovni holdingových fondů , nebo na úrovni zvláštních fondů , nebo na úrovni investic do konečných příjemců v souladu se zvláštními pravidly pro dané fondy. Jestliže je vnitrostátní spolufinancování poskytnuto na úrovni investice do konečných příjemců, vede subjekt provádějící finanční nástroje písemné doklady prokazující způsobilost podkladových výdajů.

Vnitrostátní spolufinancování programu může být poskytnuto buď řídicím orgánem, nebo holdingovými fondy , nebo soukromými investory , nebo konečnými příjemci v souladu se zvláštními pravidly pro dané fondy. Jestliže je vnitrostátní spolufinancování poskytnuto investicí nebo na úrovni investice do konečných příjemců, vede subjekt provádějící finanční nástroje písemné doklady prokazující způsobilost podkladových výdajů.

Odůvodnění

Není důvod nepokládat vlastní příspěvek konečného příjemce za způsobilé vnitrostátní spolufinancování, pokud je určen k financování téže investice. Takový přístup představuje neopodstatněné zpřísňování podmínek způsobilosti oproti grantům.

Pozměňovací návrh 64

Čl. 59 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Odstavce 1 a 2 se nevztahují na žádnou operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.

Odstavce 1 a 2 se nevztahují na příspěvky programu poskytnuté na finanční nástroje nebo z finančních nástrojů a  na žádnou operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.

Odůvodnění

Operace finančních nástrojů by měly být výslovně vyňaty z ustanovení o udržitelnosti. Tato odchylka byla úspěšně zavedena pro období 2007–2013 i 2014–2020.

Pozměňovací návrh 65

Čl. 63 odst. 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy zajistí, aby veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány probíhala prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XII.

Členské státy zajistí, aby výměna informací mezi příjemci a programovými orgány případně mohla probíhat prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XII.

[…]

[…]

Odůvodnění

Požadavek, aby veškerá výměna údajů probíhala elektronicky, by představoval zbytečnou zátěž.

Pozměňovací návrh 66

Čl. 64 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…]

[…]

c)

Komise předá předběžná zjištění auditu, a to alespoň v jednom z  úředních jazyků Unie , nejpozději tři měsíce po posledním dni auditu příslušnému orgánu členského státu.

c)

Komise předá předběžná zjištění auditu, a to alespoň v jednom z jazyků dotyčného členského státu , nejpozději tři měsíce po posledním dni auditu příslušnému orgánu členského státu.

d)

Komise předá zprávu o auditu, a to alespoň v jednom z  úředních jazyků Unie , nejpozději tři měsíce po obdržení úplné odpovědi příslušného orgánu členského státu k předběžným zjištěním auditu.

d)

Komise předá zprávu o auditu, a to alespoň v jednom z jazyků dotyčného členského státu , nejpozději tři měsíce po obdržení úplné odpovědi příslušného orgánu členského státu k předběžným zjištěním auditu.

[…]

[…]

Odůvodnění

Toto by urychlilo provádění, jelikož by dotčené orgány nemusely čekat na další překlad, kdyby byl potřebný.

Pozměňovací návrh 67

Čl. 67 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Řídicí orgán konzultuje Komisi na její žádost a zohlední její připomínky před prvním předložením kritérií pro výběr monitorovacímu výboru a před jakoukoli následnou změnou těchto kritérií.

 

Odůvodnění

Podmínky, za jakých může Komise požádat, aby byla konzultována ohledně kritérií pro výběr, jsou nejasné. To by narušilo nezávislost a rozhodovací proces řídicího orgánu.

Pozměňovací návrh 68

Čl. 84 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku podle dostupných prostředků takto:

a)

2021: 0,5  % ;

b)

2022: 0,5  % ;

c)

2023: 0,5  % ;

d)

2024: 0,5  % ;

e)

2025: 0,5  % ;

f)

2026: 0,5  % .

Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku podle dostupných prostředků takto:

a)

2021: 2 % ;

b)

2022: 2 % ;

c)

2023: 2 % ;

d)

2024: 2 % ;

e)

2025: 2 % ;

f)

2026: 2 % .

Pokud je program přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.

Pokud je program přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.

Odůvodnění

Ve srovnání se současným nařízením o společných ustanoveních byla výše předběžných plateb v novém nařízení příliš prudce snížena.

Pozměňovací návrh 69

Čl. 85 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Odchylně od odst. 3 písm. a) se použijí tato pravidla:

Odchylně od odst. 3 písm. a) se použijí tato pravidla:

a)

pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 46 písm. a), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám vázaným na pokrok při plnění podmínek nebo dosažení výsledků v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 89 odst. 2;

a)

pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 46 písm. a), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám vázaným na pokrok při plnění podmínek nebo dosažení výsledků v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 89 odst. 2;

b)

pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 46 písm. c), d) a e), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám určeným v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 88 odst. 3;

b)

pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 46 písm. c), d) a e), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám určeným v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 88 odst. 3;

c)

v případě forem grantů uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. b), c) a d) se částky obsažené v žádosti o průběžnou platbu rovnají nákladům vypočteným na příslušném základě.

c)

v případě forem grantů uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. b), c) a d) se částky obsažené v žádosti o průběžnou platbu rovnají nákladům vypočteným na příslušném základě;

 

d)

v případě státní podpory může žádost o platbu zahrnovat zálohy placené příjemci orgánem poskytujícím podporu, pokud tyto zálohy nepřesahují 40 % celkové výše podpory poskytnuté příjemci pro danou operaci .

Odůvodnění

Současné nařízení o společných ustanoveních v čl. 131 odst. 4 písm. b) upravuje možnost placení záloh dosahujících až 40 %. Tato možnost by v novém nařízení o společných ustanoveních měla být zachována.

Pozměňovací návrh 70

Článek 86

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…]

[…]

2.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 53 odst. 3, předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje pro finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami:

a)

částka zahrnutá do první žádosti o platbu byla do finančních nástrojů vyplacena a může případně dosahovat až 25 % celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro finanční nástroje v rámci příslušné dohody o financování v souladu s příslušnou prioritou a kategorií regionu;

b)

částka zahrnutá do následných žádostí o platbu předložených během období způsobilosti zahrnuje způsobilé výdaje uvedené v čl. 62 odst. 1.

2.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 53 odst. 2, předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje na zřízení finančních nástrojů nebo na příspěvky do nich .

3.     Částku zahrnutou do první žádosti o platbu podle odst. 2 písm. a) Komise zúčtuje nejpozději poslední účetní období.

V žádostech o platbu se částka uvádí odděleně .

 

Odůvodnění

V období 2014–2020 omezuje příspěvek programu do finančních nástrojů flexibilitu zavedených nástrojů a možnost současného otevření několika finančních produktů. Tento pozměňovací návrh vychází z osvědčených postupů v období 2007–2013.

Pozměňovací návrh 71

Čl. 88 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…]

[…]

c)

pravidel pro odpovídající jednotkové náklady a jednorázové částky platných v rámci politik Unie pro podobný druh operace;

c)

pravidel pro odpovídající jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální sazby platných v rámci politik Unie pro podobný druh operace;

d)

pravidel pro odpovídající jednotkové náklady a jednorázové částky, které se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace.

d)

pravidel pro odpovídající jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální sazby , které se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace.

Odůvodnění

V zájmu soudržnosti článku.

Pozměňovací návrh 72

Čl. 99 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise zruší jakoukoli částku v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 84 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 85 a 86 do 26. prosince druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026.

Komise zruší jakoukoli částku v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 84 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 85 a 86 do 31. prosince třetího kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026.

V případě zastavení plateb z právních nebo preventivních důvodů se rovněž uplatní prodloužení.

Odůvodnění

V rámci pravidel o zrušení závazků by lhůty neměly být zkracovány, ale mělo by se – vzhledem k problémům, jimž řada místních a regionálních orgánů v souvislosti s poskytováním dostatečného spolufinancování v současné době čelí – zachovat pravidlo n+3. Lhůta by dále měla být stanovena na konec roku.

Pozměňovací návrh 73

Čl. 103 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každou kategorii regionu, spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s metodikou stanovenou v příloze XXII.

Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každou kategorii regionu, spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s metodikou stanovenou v příloze XXII.

Toto rozhodnutí také stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

Toto rozhodnutí také stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

 

Minimální celková částka přidělená z fondů by tedy na vnitrostátní i regionální úrovni měla odpovídat 76 % rozpočtu přiděleného jednotlivým členským státům nebo regionům v období 2014–2020.

Odůvodnění

Záchranná síť, kterou na úrovni členských států poskytuje Komise, nebrání nepřiměřeným škrtům v jednotlivých podporovaných oblastech, které by politika soudržnosti neodůvodnila.

Pozměňovací návrh 74

Čl. 104 odst. 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 2,5  % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2021–2027 (tzn. celkem 8 430 000 000  EUR ).

Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 3,3  % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2021–2027 (tzn. celkem XX XXX XXX XXX EUR ).

Odůvodnění

Návrh Komise by vedl k významným rozpočtovým škrtům týkajícím se činností v rámci územní spolupráce, a to navzdory začlenění nových činností do návrhu nařízení o evropské územní spolupráci. VR proto navrhuje navýšení prostředků určených na cíl Evropská územní spolupráce na 3,3 % z celkových finančních zdrojů určených na politiku soudržnosti, což by umožnilo zachování stávajících programů přeshraniční spolupráce, jakož i meziregionální spolupráce a spolupráce s nejvzdálenějšími regiony. Současná metoda přidělování prostředků na cíl Evropská územní spolupráce, upravená v příloze VII nařízení (EU) č. 1303/2013, by měla být zachována vzhledem k tomu, že by nová navrhovaná metoda přidělování prostředků na cíl Evropská územní spolupráce diskriminovala členské státy a regiony s nízkou hustotou obyvatelstva u hranic (zejména nové kritérium 25 kilometrů).

Pozměňovací návrh 75

Čl. 105 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise může přijmout návrh členského státu v rámci jeho předložení dohody o partnerství nebo v rámci přezkumu v polovině období na převod:

a)

nejvýše 15 % celkových přídělů pro méně rozvinuté regiony na přechodové regiony nebo rozvinutější regiony a z přechodových regionů na rozvinutější regiony;

b)

z přídělů pro rozvinutější regiony nebo přechodové regiony na méně rozvinuté regiony.

Komise může přijmout návrh členského státu v rámci jeho předložení dohody o partnerství nebo v rámci přezkumu v polovině období na převod , který nepřesáhne 15 % celkových přídělů.

Odůvodnění

Měla by existovat možnost převodů mezi všemi kategoriemi regionů.

Pozměňovací návrh 76

Čl. 106 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V rozhodnutí Komise o schválení programu se stanoví míra spolufinancování a  maximální výše podpory z fondů pro každou prioritu.

V rozhodnutí Komise o schválení programu se stanoví maximální výše podpory z fondů pro každou prioritu a míra spolufinancování programu .

Odůvodnění

Stanovení maximální výše spolufinancování na úrovni operačního programu (namísto maximální míry pro jednotlivé priority) umožňuje větší flexibilitu postupu provádění. Tím by se umožnila diverzifikace spolufinancování priorit v závislosti na druhu intervence.

Pozměňovací návrh 77

Čl. 106 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Míra spolufinancování na cíl Investice pro zaměstnanost a růst na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než:

a)

70 % pro méně rozvinuté regiony;

b)

55 % pro přechodové regiony;

c)

40 % pro vyspělejší regiony.

Míra spolufinancování na cíl Investice pro zaměstnanost a růst na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než:

a)

85 % pro méně rozvinuté regiony;

b)

70 % pro přechodové regiony;

c)

50 % pro vyspělejší regiony.

Míry spolufinancování stanovené v písmenu a) se vztahují také nejvzdálenější regiony.

Míry spolufinancování stanovené v písmenu a) se vztahují také nejvzdálenější regiony.

Míra spolufinancování pro Fond soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než 70 % .

Míra spolufinancování pro Fond soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než 85 % .

Nařízení o ESF+ může stanovit vyšší míry spolufinancování pro priority podporující inovativní opatření v souladu s článkem [14] uvedeného nařízení.

Nařízení o ESF+ může stanovit vyšší míry spolufinancování pro priority podporující inovativní opatření v souladu s článkem [14] uvedeného nařízení.

Odůvodnění

Míra spolufinancování by měla zůstat na současné úrovni.

Pozměňovací návrh 78

Čl. 106 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Míra spolufinancování u programů Interreg není vyšší než 70 % .

Míra spolufinancování u programů Interreg není vyšší než 85 % .

[…]

[…]

Odůvodnění

Míra spolufinancování EÚS by měla zůstat na úrovni 85 %.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

podporuje klíčové cíle, o jejichž dosažení Komise pomocí nového nařízení o společných ustanoveních usiluje, a to zejména modernizaci politiky soudržnosti jejím zjednodušením a zvýšením její flexibility a účinnosti a významné omezení zbytečné administrativní zátěže vznikající příjemcům a řídicím orgánům;

2.

vítá skutečnost, že je politika soudržnosti stále dostupná pro všechny regiony v Evropské unii, což byl jeden z hlavních zdrojů znepokojení Evropského výboru regionů v jeho předchozích stanoviscích k této věci a také klíčové sdělení iniciativy #CohesionAlliance;

3.

vítá skutečnost, že se potvrdil přístup sdíleného řízení, ale zdůrazňuje, že by opatření nadále měla být přijímána na té „nejvhodnější územní úrovni“ díky posílení úlohy místních a regionálních orgánů při řízení programů co nejblíže občanům v souladu se zásadami subsidiarity, víceúrovňové správy a partnerství;

4.

požaduje další zjednodušení, například prostřednictvím snížení administrativní zátěže plynoucí z předpisů o státní podpoře;

Cíle a obecná pravidla podpory

5.

podporuje pět nových cílů politiky, neboť na jedné straně do značné míry odpovídají dřívějším tematickým cílům a na druhé straně umožňují větší flexibilitu díky širším definicím;

6.

domnívá se, že vynětí EZFRV z nařízení o společných ustanoveních je skutečným důvodem ke znepokojení, neboť hrozí, že bude narušen integrovaný přístup strukturálních a investičních fondů ve venkovských oblastech vzhledem k tomu, že rozvoj venkova je základní složkou cílů politiky soudržnosti; V zájmu posílení synergií s rozvojem venkova Výbor požaduje, aby byl EZFRV do nařízení o společných ustanoveních znovu začleněn (viz stanovisko VR NAT-VI/034 ke společné zemědělské politice); oceňuje však skutečnost, že návrh nařízení o strategických plánech společné zemědělské politiky (článek 2) u některých témat zahrnuje odkazy na nové nařízení o společných ustanoveních, a to zejména u otázek integrovaného územního rozvoje;

7.

připomíná, že Evropský sociální fond musí zůstat zakotven v politice soudržnosti, neboť je hlavním nástrojem, kterým EU může investovat do lidí a lidského kapitálu, prosazovat rovnost žen a mužů a sociální začlenění a zlepšovat životy milionů evropských občanů;

8.

vyzdvihuje význam zásad partnerství a víceúrovňové správy a požaduje připojení stávajícího kodexu chování k návrhu nařízení jako přílohy. Požaduje úplné provedení kodexu chování s cílem zajistit, že se ze zapojení místních a regionálních orgánů stane plnohodnotné partnerství;

Strategický přístup

9.

vyjadřuje politování nad tím, že návrh Komise není zakotven v obnovené dlouhodobé strategii navazující na strategii Evropa 2020; očekával by, že Komise takovou novou dlouhodobou strategii EU zaměřenou na provádění cílů udržitelného rozvoje a založenou na reformované správě plně postavené na víceúrovňové správě předloží;

10.

vítá novou dohodu o partnerství jakožto jednodušší a stručnější dokument;

11.

trvá na tom, že jakékoli převody mezi fondy nebo z fondů do programu InvestEU nebo jiných nástrojů Unie v rámci přímého nebo nepřímého řízení musí být zcela v souladu se zásadami subsidiarity a víceúrovňové správy a nesmí oslabovat místní přístup fondů;

12.

vítá skutečnost, že řada základních podmínek byla omezena a že jsou nyní zejména tematické základní podmínky jasněji spojeny se strategickými rámci politiky v konkrétních oblastech;

13.

vyjadřuje však znepokojení ohledně skutečnosti, že platby nejsou možné, dokud Komise členský stát neinformuje o splnění základních podmínek, což by mohlo vést k prodlení při provádění programů;

14.

požaduje, aby již nový programový systém stanovil příděly na všechny roky programového období, včetně orientačních přídělů na roky 2026 a 2027, aby byla dosažena vhodná rovnováha mezi dodatečnou flexibilitou a schopností politiky soudržnosti jednat na jedné straně a mezi významem zachování dlouhodobého strategického přístupu politiky soudržnosti k investicím, který je založen na celém sedmiletém období financování, na straně druhé;

15.

připomíná jednoznačně odmítavý postoj VR k negativnímu konceptu makroekonomické podmíněnosti, podle něhož by byly regionální a místní orgány – v důsledku provázanosti ESI fondů a správy ekonomických záležitostí – „trestány“ za chyby vlád jednotlivých zemí. Politika soudržnosti, usilující o dosažení cílů, které se správou makroekonomických záležitostí nemají příliš mnoho společného, nesmí být zatížena podmínkami, jejichž splnění nemohou místní a regionální úroveň ani ostatní příjemci nijak ovlivnit. Platby konečným příjemcům by proto neměly být ovlivněny nevhodným uplatňováním makroekonomických podmínek ze strany členského státu;

16.

naproti tomu upozorňuje na nedostatečnou analýzu provozních postupů zaměřených na propojení evropského semestru s politikou soudržnosti a na nejasnosti ohledně způsobů koordinace mezi zásahy v rámci politiky soudržnosti a opatřeními programu na podporu reforem a trvá na tom, aby byly konkrétní cíle politiky soudržnosti vždy respektovány v zájmu posílení regionálního rozměru evropského semestru;

17.

je přesvědčen, že mechanismus základních podmínek již účinně působí v oblastech reforem relevantních pro politiku soudržnosti;

18.

vítá posílení postavení integrovaných územních nástrojů, které tvoří jedinečný nástroj podporující „přístup zdola“. Současně však zdůrazňuje potřebu většího respektování působnosti a pravomocí orgánů odpovědných za výběr operací;

Programování

19.

požaduje zjednodušení struktury programů, které se oproti současnému období nezdají jednodušší; zastává názor, že lhůta pro schválení změn je příliš dlouhá, jelikož je stejná jako lhůta pro schválení programu;

20.

domnívá se, že navrhovaná paušální sazba pro technickou pomoc ve výši 2,5 % u EFRR a Fondu soudržnosti je nedostatečná, a v této souvislosti navrhuje paušální sazbu pro technickou pomoc ve výši 5 %, i s ohledem na to, že nové nařízení neobsahuje žádný konkrétní cíl týkající se budování kapacit;

Monitorování, hodnocení, komunikace a viditelnost

21.

vítá záměr nového nařízení o společných ustanoveních zvýšit transparentnost a viditelnost provádění fondů a připomíná požadavek VR na konkrétnější opatření s cílem posílit místní a regionální odpovědnost a viditelnost ESI fondů přímo na místě a na výrazné zvýšení viditelnosti opatření politiky soudržnosti prostřednictvím vhodných komunikačních činností, jelikož představují jednu z nesporných výhod integrace EU pro občany na místní úrovni;

22.

navrhuje však, aby řídicí orgány měly možnost určit jednoho komunikačního pracovníka pro více programů s cílem zajištění větší soudržnosti;

Finanční podpora

23.

podporuje nová ustanovení, jejichž cílem je podpořit využívání možností zjednodušeného vykazování nákladů, jakož i nová ustanovení zaměřená na zefektivnění využívání finančních nástrojů a jejich lepší začlenění do procesu programování a provádění;

Řízení a kontrola

24.

domnívá se, že odstranění postupů určování orgánů a určování certifikačních orgánů a větší spoléhání se na vnitrostátní systémy řízení představují vítané snížení administrativní zátěže pro orgány odpovědné za provádění ESI fondů;

25.

vítá zjednodušení pravidel auditu v navrhovaném nařízení o společných ustanoveních a zejména nová ustanovení, která posilují zásadu jediného auditu, neboť nejenže výrazně snižují administrativní zátěž pro programové orgány a příjemce, ale také přispívají k proporcionalitě;

26.

dále vítá možnost posílených přiměřených opatření pro programy s dobře fungujícím systémem řízení a kontroly a dobrými výsledky;

Finanční řízení

27.

vyjadřuje znepokojení ohledně toho, že úroveň předběžného financování byla prudce snížena na roční platby ve výši 0,5 % celkové podpory z jednotlivých fondů, a požaduje zvýšení průměrné míry předběžného financování minimálně na 2 %;

28.

zdůrazňuje, že by opětovné zavedení pravidla „n+2“ mohlo způsobit překrývání ukončení aktuálního programového období s prvním cílem „n+2“ nového období, což by znamenalo velkou administrativní zátěž spojenou s prováděním programů; v této souvislosti požaduje zachování stávajícího pravidla „n+3“;

Finanční rámec

29.

vítá skutečnost, že nové nařízení o společných ustanoveních zachovává stávající strukturu se třemi kategoriemi regionů (méně rozvinuté regiony, přechodové regiony, rozvinutější regiony) na úrovni NUTS 2, a podporuje posunutí hranice mezi přechodovými regiony a rozvinutějšími regiony z 90 % průměru HDP na obyvatele na 100 %, což odráží postřehy sedmé zprávy o soudržnosti o regionech, jejichž HDP na obyvatele se blíží průměru EU, které jako by vězely v „pasti středního příjmu“ a jejichž míra růstu je výrazně nižší, než je průměr EU;

30.

požaduje zachování současné míry spolufinancování ve výši 85 % pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony, jakož i pro Fond soudržnosti a cíl Evropská územní spolupráce, 70 % pro přechodové regiony a 50 % pro rozvinutější regiony s ohledem na skutečnost, že by celkové snížení mohlo přinést riziko rušení finančních závazků, a to zejména v méně rozvinutých regionech, a vedlo by ke snížení přitažlivosti politiky soudržnosti, především v rozvinutějších regionech;

31.

domnívá se, že stanovení hranice maximálních nákladů (5 000 000 EUR) pro způsobilost DPH může mít za následek snížení atraktivity programů pro žadatele, zejména u významných infrastrukturních projektů;

32.

žádá Komisi, aby aktualizovala přílohy nařízení na základě pozměňovacích návrhů předložených v tomto stanovisku a zaměřila se především na:

zhodnocování znalostí a opatření pro zapojení startupů a malých a středních podniků do iniciativ inteligentní specializace;

podrobný popis požadavků na komunikační strategie;

přehodnocení váženého součtu podílu obyvatelstva příhraničních regionů NUTS 2 a 3 a podílu celkového počtu obyvatel každého členského státu u programů přeshraniční a nadnárodní spolupráce;

zohlednění regionálních důsledků maximálního celkového přídělu z fondů pro členský stát.

V Bruselu dne 5. prosince 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(2)   Nařízení Komise (EU) č. 868/2014 ze dne 8. srpna 2014, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 241, 13.8.2014, s. 1).

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(1)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).


7.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 86/84


Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský sociální fond plus

(2019/C 86/07)

Zpravodajka:

Susana DÍAZ PACHECO (ES/SES), předsedkyně vlády autonomní oblasti Andalusie

Odkaz:

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)

COM(2018) 382 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

1. právní východisko

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), článek 164, čl. 168 odst. 5, čl. 175 odst. 3 a článek 349 této Smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na č lánek  9, čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), článek 164, čl. 168 odst. 5, č lánek  174, čl. 175 odst. 3 a článek 349 této Smlouvy,

Odůvodnění

S ohledem na oblast působnosti ESF+ se zdá být vhodné zmínit článek 9 SFEU. Na druhou stranu je nutné posílit aspekt regionální politiky v souladu s čl. 4 odst. 2 návrhu nařízení o společných ustanoveních, v němž je doslovně uvedeno, že ESF+ přispívá k činnostem Unie, které vedou k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh 2

Vložit nové právní východisko za 5. právní východisko:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (2017/C 428/09),

Pozměňovací návrh 3

1. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(1)

Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování , a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 SFEU .

(1)

Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo a došlo podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 SFEU a  provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování.

Odůvodnění

Aniž by došlo ke snížení významu příspěvku k plnění evropského pilíře sociálních práv, je třeba posílit aspekt cíle regionální politiky.

Pozměňovací návrh 4

2. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(2)

Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a/nebo prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a, v příslušných případech, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.

(2)

Na úrovni Unie je třeba zavést strategii pro dlouhodobý rozvoj, která naváže na strategii Evropa 2020, naplní cíle udržitelného rozvoje a poskytne strategický rámec pro nové programové období od roku 2021. Rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění je evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie by měly být rozvíjeny ve spolupráci vnitrostátních, regionálních a místních orgánů a  předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a/nebo prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a, v příslušných případech, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.

Pozměňovací návrh 5

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(5)

Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, řízení migračních toků a nárůstu bezpečnostních hrozeb, z přechodu na čistou energii, technologických změn a stárnutí pracovní síly a se stále častějšími nedostatky, které se týkají dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním zaměstnanosti a sociálních politik včetně pracovní mobility.

(5)

Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, řízení migračních toků a nárůstu bezpečnostních hrozeb, z přechodu na čistou a spravedlivou energii, technologických změn včetně digitální transformace, a stárnutí evropského obyvatelstva a se stále častějšími nedostatky, které se týkají dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, intenzivnějším začleňováním růstu , zejména na regionální a místní úrovni, a zlepšováním politik vzdělávání a odborné přípravy, zaměstnanosti a sociálních politik včetně pracovní mobility.

Odůvodnění

Je třeba použít technologicky neutrální a již zavedenou terminologii.

Pozměňovací návrh 6

6. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(6)

Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány.

(6)

Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a to, jaký má vztah k ostatním fondům, a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány.

Pozměňovací návrh 7

8. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(8)

Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.

(8)

Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži , charakteristikám opatření a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.

Vzhledem k tomu je důležité pokračovat v opatřeních ke zjednodušení s cílem usnadnit správu prostředků, a zvýšit tím jejich přidanou hodnotu, viditelnost a účinnost při prioritním zaměření úsilí a využití lidských zdrojů k dosahování politických cílů.

Odůvodnění

Vkládá se objasnění „charakteristik opatření“, aby se zvýšily nároky na zjednodušení v případě činností, které mají dopad na nejvíce znevýhodněné osoby. Zjednodušení nákladů a postupů posiluje dosažení politických cílů, neboť zaměřuje veškerou energii na účinnost opatření, a usnadňuje tak přístup drobných příjemců k fondům.

Pozměňovací návrh 8

Nový bod odůvodnění za 8. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

(8a)

Podpora v rámci investiční priority „komunitně vedeného místního rozvoje“ může přispět ke všem tematickým cílům stanoveným v tomto nařízení. Strategie „komunitně vedeného místního rozvoje“ (CLLD), podpořené ESF+, by měly být inkluzivní, pokud jde o znevýhodněné osoby přítomné na daném území, a to jak pokud jde o správu skupin místního rozvoje, tak pokud jde o obsah strategie.

Odůvodnění

S ohledem na nutnost zviditelnit větší regionální a místní zaměření/přiblížení ESF+ po roce 2020 je nutné jasně odkázat na komunitně vedený místní rozvoj.

Pozměňovací návrh 9

14. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(14)

ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o digitální dovednosti, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost a pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost a společenské a ekonomické inovace tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací.

(14)

ESF+ jakožto hlavní nástroj EU pro investice do lidského kapitálu a dovedností hraje klíčovou úlohu při podpoře sociální, hospodářské a územní soudržnosti. ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o digitální dovednosti, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost a pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost a společenské a ekonomické inovace tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací.

Odůvodnění

Je třeba zachovat územní rozměr ESF.

Pozměňovací návrh 10

15. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(15)

Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, předejde se předčasným odchodům ze vzdělávání, zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. V tomto kontextu by se měla podporovat součinnost s programem Erasmus, s cílem zejména usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.

(15)

Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny ke kvalitnímu nesegregovanému vzdělávání a odborné přípravě, včetně podpory inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy zohledňujících znevýhodněné skupiny, od vzdělávání a péče v raném dětství, se zvláštní pozorností věnovanou dětem ze znevýhodněného sociálního prostředí, například dětem v ústavní péči a dětem bez domova, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a opětovné začlenění do vzdělávacího systému a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se zabrání předávání chudoby mezi generacemi, podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, předejde se předčasným odchodům ze vzdělávání a sociálnímu vyloučení , zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. V tomto kontextu by se měla zajistit součinnost s programem Erasmus, s cílem odpovídajícím způsobem a aktivně oslovit znevýhodněné studenty a připravit je na zkušenosti s mobilitou v zahraničí a zvýšit jejich účast na přeshraniční vzdělávací mobilitě.

Odůvodnění

Jak je uvedeno v 1. bodu odůvodnění, ESF+ by měl podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování a podpora v oblasti vzdělávání by neměla být podmíněna otázkou sociálního začleňování.

Pozměňovací návrh 11

18. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(18)

ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mobilizovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost.

(18)

ESF+ by měl podporovat úsilí členských států na všech úrovních veřejné správy – i regionální a místní –, zaměřené na boj proti chudobě, včetně energetické chudoby, a to v souladu s nově schválenými pravidly správy energetické unie , s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci, sociálním nerovnostem a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné v souladu se zásadou č. 11 evropského pilíře sociálních práv mobilizovat řadu proaktivních a reaktivních politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, osob se zdravotním postižením, osob bez domova, státních příslušníků třetích zemí a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich sociální a ekonomickou integraci , a to i prostřednictvím cílené podpory sociální a na solidaritě založené ekonomiky . ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k  bezplatným nebo cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména k pečovatelským službám poskytovaným na úrovni rodin a komunit a službám umožňujícím přístup k přiměřenému sociálnímu nebo cenově dostupnému bydlení . ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost.

Odůvodnění

Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh 12

19. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(19)

ESF+ by měl přispět ke snížení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na to, že na úrovni Unie jsou nejméně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeny na podporu nejchudších osob, měly by členské státy vyčlenit alespoň 2 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala jednodušší pravidla.

(19)

ESF+ by měl přispět ke snížení chudoby podporou národních a regionálních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na to, že na úrovni Unie jsou nejméně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeny na podporu nejchudších osob, měly by členské státy vyčlenit alespoň 2 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala jednodušší pravidla.

Odůvodnění

Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh 13

20. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(20)

S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu pro solidaritu a sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integraci státních příslušníků třetích zemí, která by doplňovala akce financované z Azylového a migračního fondu.

(20)

S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu pro solidaritu a  spravedlivé sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu sociální a ekonomické integraci státních příslušníků třetích zemí, která by doplňovala akce financované z Azylového a migračního fondu, EFRR a fondů, jež mají pozitivní dopad na začlenění státních příslušníků třetích zemí, a byla s nimi koordinována . Členské státy by měly vyčlenit odpovídající část zdrojů ESF+ místním a regionálním orgánům na plnění potřeb integrace státních příslušníků třetích zemí na místní úrovni.

Odůvodnění

Je nezbytné vyhnout se veškerým druhům překrývání mezi ESF+ a Azylovým, migračním a integračním fondem, tak aby se činnosti, které mají tyto fondy financovat, nejen doplňovaly, ale aby byly také koordinované.

Pozměňovací návrh 14

21. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(21)

ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu posílení souladu s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti ESF+ . Komise a  členské státy by měly zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkami ESF+ v rámci sdíleného řízení a složkou Zdraví a programem na podporu reforem , včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu . Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci.

(21)

ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy vázané na plnění cílů udržitelného rozvoje a na problémy identifikované sociálním ukazatelem v evropském semestru a vnitrostátních zprávách . Tyto zprávy se budou připravovat za důkladného projednávání s regionálními a místními orgány. Členské státy vyčlení s ohledem na specifika každého regionu odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země , která budou relevantní z hlediska oblasti uplatňování a poslání ESF+ v koordinaci s regionálními a místními orgány s ohledem na kompetenční řízení různých politiků a financování, které je k tomu potřebné. Komise, členské státy a regionální a místní orgány by měly zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkami ESF+ v rámci sdíleného řízení a složkou Zdraví a programem na podporu reforem , a to při zachování autonomie ESF+, který bude financovat výzvy určené evropským semestrem, pouze tehdy, když budou dané cíle odpovídat cílům ESF+, čímž se zabrání nesprávnému využívání ESF+ nad rámec jeho cílů . Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci.

Odůvodnění

Vazba mezi financováním ESF+ a evropského semestru by měla zohledňovat sociální ukazatel, ale také vnitrostátní zprávy, které se připravují ze vzájemného projednávání Komisí a členskými státy a měly by být připraveny na základě předchozích konzultací s regionálními a místními orgány. S ohledem na úzkou vazbu mezi ESF+ a formami zaměstnávání obsaženými v evropském semestru může být ESF+ nástrojem financování evropského semestru v těch činnostech, které spadají pod některý z cílů fondu.

Pozměňovací návrh 15

Nový bod odůvodnění za 22. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

(22a)

Vzhledem k trvale vysoké úrovni dětské chudoby a sociálního vyloučení v EU (26,4  % v roce 2017) a vzhledem k evropskému pilíři sociálních práv, který stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a děti ze znevýhodněného prostředí mají právo na zvláštní opatření pro rozšíření rovných příležitostí, by měly členské státy vyčlenit odpovídající část zdrojů fondu ESF+ v rámci sdíleného řízení na evropský systém záruky pro děti za účelem vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení. Včasné investice do dětí mají významnou návratnost pro děti i celou společnost. Podpora rozvoje dovedností a schopností dětí jim pomůže rozvinout jejich plný potenciál, stát se aktivními členy společnosti a zvýšit šance, až se jako mladí lidé zapojí do trhu práce.

Pozměňovací návrh 16

23. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(23)

Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly dostatečné zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže včetně provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do zaměstnání a vzdělávání a opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem prostřednictvím práce s mládeží . Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru. Dotčené členské státy by proto měly přidělit alespoň 10 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí.

(23)

Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je nutné, aby uvedené členské státy a regiony i nadále investovaly dostatečné zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže včetně provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy a regiony měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do zaměstnání a vzdělávání a opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem prostřednictvím zaměstnávání mládeže . Členské státy a regiony by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru. Členské státy s regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti a nečinnosti mládeže by proto měly přidělit alespoň 15 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí v těchto regionech .

Odůvodnění

Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Na druhou stranu vysoká míra nezaměstnanosti a nečinnosti mládeže ovlivňuje různé členské státy, ačkoliv v regionálním měřítku se tyto míry mohou v rámci jednoho státu lišit. Z toho vyplývá potřeba provádět výpočty na základě různých regionálních skutečností a přidělovat a provádět prostředky ve zjištěných citlivých oblastech.

Pozměňovací návrh 17

24. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(24)

Členské státy by měly zajistit koordinaci a doplňkovost mezi opatřeními, která jsou z těchto prostředků podporována.

(24)

Členské státy by při plném dodržování zásad partnerství, subsidiarity a víceúrovňové správy v souladu s článkem 6 [nařízení o společných ustanoveních] měly zajistit koordinaci a doplňkovost mezi opatřeními, která jsou z těchto prostředků podporována.

Odůvodnění

Územní zaměření, o které se opírá ESF+, by mělo rovněž vyžadovat úzkou interakci mezi všemi úrovněmi vlády a dalšími subjekty uvedenými v článku 6 nařízení i společných ustanoveních za účelem zajištění koordinace a doplňkovosti.

Pozměňovací návrh 18

Nový bod odůvodnění za 25. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

(25a)

Dále je třeba zohlednit ustanovení třetího pododstavce článku 174 SFEU, který stanoví, že se věnuje zvláštní pozornost regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

Pozměňovací návrh 19

26. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(26)

Efektivní a účinné provádění činností podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi všemi subjekty příslušných územních úrovní a sociálně-ekonomickými subjekty, zejména sociálními partnery a  občanskou společností. Je proto nezbytné, aby členské státy při provádění ESF+ v rámci sdíleného řízení podporovaly účast sociálních partnerů a občanské společnosti.

(26)

Efektivní a účinné provádění činností podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi všemi subjekty příslušných územních úrovní , zejména konkrétně úrovně regionální a místní, a sociálně-ekonomickými subjekty, zejména sociálními partnery, občanskou společností a nevládními organizacemi . Je proto nezbytné, aby členské státy a regionální a místní orgány při provádění ESF+ v rámci sdíleného řízení podporovaly účast sociálních partnerů a občanské společnosti.

Odůvodnění

Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh 20

28. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(28)

Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 SFEU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční/ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(28)

Řídicí orgány členských států na místní a regionální úrovni a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 SFEU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční/ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

Odůvodnění

Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh 21

30. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(30)

Pokud jde o zpracovávání osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vnitrostátní správci údajů by měli plnit své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

(30)

Pokud jde o zpracovávání osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vnitrostátní a regionální správci údajů by měli plnit své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Kromě toho členské státy a regiony musí zajistit přístup k těmto údajům prostřednictvím médií, která umožní splnit lhůty předávání stanovených ukazatelů.

Pozměňovací návrh 22

31. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(31)

Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z ESF+ i z jiných zdrojů by mělo být možné uskutečnit proveditelné nápady v širším měřítku nebo v jiných kontextech.

(31)

Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z ESF+ nebo v kombinaci s jinými zdroji by mělo být možné vyhodnotit kvalitu a podpořit uskutečnění proveditelných nápadů v širším měřítku nebo v jiných kontextech v různých regionech nebo členských státech .

Odůvodnění

Za účelem podpory předávání realizovatelných nápadů by se nadnárodní spolupráce neměla omezovat na inovace vylepšené členskými státy, ale měla by se rozšířit na pilotní zkoušku vyzkoušených inovací v jednotlivých městech.

Pozměňovací návrh 23

Vložit nový bod odůvodnění za 31. bod odůvodnění:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

(31a)

ESF+ se vztahuje na přeshraniční partnerství mezi regionálními veřejnými službami zaměstnanosti a sociálními partnery a jejich činnosti na podporu dobrovolné a spravedlivé mobility, jakož i na transparentnost a integraci přeshraničních trhů práce prostřednictvím informací, poradenství a umisťování. V mnoha pohraničních regionech hrají důležitou roli při rozvoji skutečného evropského trhu práce.

Pozměňovací návrh 24

32. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(32)

ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními službami zaměstnanosti členských států navzájem a s Komisí. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ rovněž zahrnuje rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce.

(32)

ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními a regionálními službami zaměstnanosti členských států navzájem a s Komisí. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ rovněž zahrnuje rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce.

Odůvodnění

Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh 25

36. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(36)

Pokud se obyvatelé budou udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí na zdraví, nerovnostech v oblasti zdraví , kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Komise se zavázala pomáhat členským státům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“.

(36)

Pokud se obyvatelé budou udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí zejména na snižování nerovností, pokud jde o přístup ke zdravotní péči včetně prevence , kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Komise se zavázala pomáhat členským státům a regionům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“.

Pozměňovací návrh 26

46. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(46)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování obecného cíle vyčlenit 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období.

(46)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie s cílem zajistit sociálně přijatelný a spravedlivý přechod k udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství a k dosahování obecného cíle vyčlenit i více než 30 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období.

Odůvodnění

Soulad se stanoviskem 2389/2018 Balíček předpisů týkajících se víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Pozměňovací návrh 27

Čl. 2 odst. 1 bod 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3)

„základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky a mezi něž patří například oblečení, hygienické potřeby a školní potřeby;

3)

„základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky a mezi něž patří například oblečení, hygienické potřeby a školní potřeby , přiměřená strava, důstojné bydlení a zdravotní péče ;

Pozměňovací návrh 28

Čl. 2 odst. 1

Vložit nový bod za bod 7:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

„přeshraničním partnerstvím“ v rámci složky „Zaměstnanost a sociální inovace“ systémy spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti a sociálními partnery v pohraničních oblastech alespoň dvou zemí;

Pozměňovací návrh 29

Čl. 2 odst. 1 bod 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

10)

„právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti;

10)

„právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti;

Odůvodnění

(Netýká se českého znění.)

Pozměňovací návrh 30

Čl. 2 odst. 1 bod 16

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

16)

„sociálními inovacemi“ činnosti, které mají co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnosti, které se týkají vývoje a  realizace nových nápadů ( ohledně produktů, služeb a  modelů), jež současně naplňují sociální potřeby a vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráci, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;

16)

„sociálními inovacemi“ společné činnosti, které mají co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnosti, které se týkají vývoje, testování, validace, realizace a šíření nových ( kombinací) produktů, služeb, modelů a postupů , jež naplňují sociální potřeby a řeší společenské problémy současně vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráci mezi veřejnými organizacemi, soukromými organizacemi a organizacemi třetího sektoru , čímž posilují postavení subjektů občanské společnosti a zvyšují jejich schopnost jednat;

Pozměňovací návrh 31

Čl. 2 odst. 1 bod 17

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

17)

„sociálními experimenty“ opatření v oblasti politiky, která inovativně reagují na sociální potřeby, jsou prováděna v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jejich dopad předtím, než budou provedena v jiném kontextu či v širším měřítku, pokud se ukáže, že jsou jejich výsledky přesvědčivé ;

17)

„sociálními experimenty“ testování a srovnávací hodnocení inovativních reakcí na sociální potřeby, jež jsou prováděny v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jejich dopad předtím, než budou provedeny v jiném zeměpisném nebo odvětvovém kontextu či v širším měřítku, pokud se ukáže, že jejich výsledky jsou oproti současným postupům výhodnější ;

Pozměňovací návrh 32

Čl. 3 první pododstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Cílem ESF+ je podpořit členské státy v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017.

Cílem ESF+ je podpořit členské státy na jejich různých centrálních, regionálních a místních úrovních v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami politiky soudržnosti spočívajícími ve snižování nerovností a zvyšování hospodářské, územní a sociální soudržnosti podle článku 174 SFEU, se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017 , a s plněním cílů udržitelného rozvoje, a to s ohledem na potřebu vyvíjet integrovaná opatření, která budou odrážet konkrétní situace na nižší než celostátní úrovni .

Odůvodnění

Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh 33

Čl. 3 druhý pododstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států a jejich orgánů na nižší než celostátní úrovni s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

Odůvodnění

Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh 34

Čl. 4 odst. 1 bod i)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

i)

zlepšit přístup k zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby, podporovat samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiku ;

i)

zlepšit přístup k zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby a osoby se zdravotním postižením , podporovat samostatně výdělečné činnosti a zvýšit zaměstnanost v hospodářských subjektech subjektech sociální ekonomiky a podporovat přeshraniční pracovní mobilitu ;

Odůvodnění

Výslovné zmínění osob se zdravotním postižením a podpory přeshraniční pracovní mobility s ohledem na jejich důležitost pro hospodářsky, sociálně a územně soudržnější Evropu. Zvýšení zaměstnanosti by se mělo týkat všech hospodářských subjektů.

Pozměňovací návrh 35

Čl. 4 odst. 1 bod ii)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

ii)

modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;

ii)

modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility a zlepšit kvalitu práce ve všech jejích aspektech ;

Odůvodnění

Speciální výslovné zmínění kvality práce ve všech jejích aspektech s ohledem na její důležitost při dosahování inkluzivnější a hospodářsky, sociálně a územně soudržnější Evropy.

Pozměňovací návrh 36

Čl. 4 odst. 1 písm. iv)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

iv)

zvýšit kvalitu, účinnost a relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby se podpořilo získávání klíčových kompetencí včetně digitálních dovedností;

iv)

zvýšit kvalitu, účinnost a relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce , včetně vysokoškolských systémů , aby se podpořilo získávání klíčových kompetencí včetně digitálních dovedností;

Odůvodnění

Musí být i nadále možné podporovat potenciál vzdělávání s cílem posílit inovační kapacitu regionů a zlepšit díky kvalifikacím možnosti uplatnění v oblasti vědy a hospodářství. Pro dosažení tohoto cíle má zvláštní význam podpora vysokoškolského vzdělávání.

Pozměňovací návrh 37

Čl. 4 odst. 1 bod v)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

v)

podporovat rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména pro znevýhodněné skupiny, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, včetně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny;

v)

podporovat rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména pro znevýhodněné skupiny, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých a vysokoškolské vzdělávání , včetně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny;

Odůvodnění

Musí být i nadále možné podporovat potenciál vzdělávání s cílem posílit inovační kapacitu regionů a zlepšit díky kvalifikacím možnosti uplatnění v oblasti vědy a hospodářství. Pro dosažení tohoto cíle má zvláštní význam podpora vysokoškolského vzdělávání.

Pozměňovací návrh 38

Vložit nový bod za čl. 4 odst. 1 bod xi)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

xii)

posílit institucionální kapacitu orgánů a zainteresovaných stran a přispět k účinnosti veřejné správy.

Odůvodnění

Cílem je vrátit zpět tematický cíl 11 z aktuálního programového období FESI pro období po roce 2020 kvůli prodlení s posílením institucionálních kapacit a místních orgánů.

Pozměňovací návrh 39

Čl. 4 odst. 2 bod 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.

inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;

1.

inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků a školitelů , navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;

Odůvodnění

Odborná příprava nezaměstnaných je prvek, který je velice zaměřen na získání zaměstnání, a aby byla úspěšná, musejí být školitelé specializovaní.

Pozměňovací návrh 40

Čl. 5 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 100 000 000 000  EUR v běžných cenách nebo 88 646 194 590 v cenách z roku 2018, z čehož je 200 000 000  EUR v běžných cenách nebo 175 000 000  EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i) , a  400 000 000  EUR v běžných cenách nebo 376 928 934  EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

2.   Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 100 000 000 000  EUR v běžných cenách nebo 88 646 194 590 v cenách z roku 2018, z čehož je 200 000 000  EUR v běžných cenách nebo 175 000 000  EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i) . Při přidělování finančních prostředků se bude zvláštní pozornost věnovat méně rozvinutým oblastem a také dalším regionům uvedeným v článku 174 třetím pododstavci SFEU s cílem přispět k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Dále bude přiděleno 400 000 000  EUR v běžných cenách nebo 376 928 934  EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

Odůvodnění

Jelikož bude ESF+ přispívat k činnostem Unie, které vedou k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 SFEU, je nutné, aby se při přidělování finančních prostředků věnovala zvláštní pozornost méně rozvinutým oblastem a dalším regionům uvedeným v článku 174 třetím pododstavci SFEU s cílem přispět k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh 41

Čl. 5 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5.   Částky uvedené v odstavcích 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

5.   Částky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Odůvodnění

Má se za to, že je nutné doplnit technickou pomoc také k odstavci 2, což jsou prostředky sdíleného řízení.

Pozměňovací návrh 42

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.    Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU , a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv .

1.    Řídicí orgány členských států na celostátní a regionální úrovni přidělí s ohledem na specifika každého regionu odpovídající část ze svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, které podporují hospodářskou, sociální a územní soudržnost a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv a  kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i  ve zprávách o jednotlivých zemích a sociálních doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a rovněž s Pařížskou dohodou a cíli udržitelného rozvoje stanovenými OSN . Členské státy mohou příjemcům uložit další povinnosti pouze tehdy, pokud jsou tyto povinnosti odůvodněné s ohledem na dosažení cílů ESF+ a jejich plnění.

Odůvodnění

Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh 43

Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy ESF+ a ostatními fondy, programy a nástroji Unie, jako je Erasmus, Azylový a migrační fond a program na podporu reforem , včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi osobami odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných opatření.

Řídicí orgány členských států na celostátní a regionální úrovni a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy ESF+ a ostatními fondy, zejména Evropským fondem pro regionální rozvoj, Fondem soudržnosti a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova, a také programy a nástroji Unie, jako je Erasmus, Azylový a migrační fond a program na podporu reforem, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění , aniž by byly dotčeny cíle uvedené v článcích 3 a 4 a ve strategii udržitelného rozvoje . Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi osobami odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných opatření.

Odůvodnění

Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Na druhou stranu není považováno za nutné zařazení koordinace s těmito dvěma nástroji: nástrojem pro provádění reforem a nástrojem pro technickou podporu. Koordinace by měla probíhat s EFSI a fondy, které jsou uvedeny v textu, a to s ohledem na hlavní cíl ESF+. Rovněž je nutné výslovně zmínit strategii udržitelného rozvoje

Pozměňovací návrh 44

Čl. 7 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti ESF+, jak je uvedeno v článku 4.

2.   Členské státy v koordinaci s regiony, s ohledem na kompetenční řízení různých politik a financování, které je k tomu potřebné, přidělí odpovídající část svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země se zohledněním regionálních specifik, která byla přijata v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti ESF+, jak je uvedeno v článku 4, a se zohledněním zásad a práv stanovených v evropském pilíři sociálních práv a také cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Odůvodnění

Plnění těchto požadavků povede k dosažení větší hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, takže při rozdělení částek, které mají být přiděleny, je třeba respektovat kapacitu řízení a kompetenční oblasti regionálních a místních orgánů ve vztahu k problémům, které jsou v jejich kompetenci.

Pozměňovací návrh 45

Čl. 7 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5.   Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, přidělí alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2021–2025 na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.

5.   Členské státy s regiony , u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, přidělí alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2021–2025 na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi na místní a regionální úrovni .

Při programování zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na roky 2026 a 2027 v polovině období v souladu s článkem [14] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, na uvedené činnosti alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027.

Při programování zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na roky 2026 a 2027 v polovině období v souladu s článkem [14] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, na uvedené činnosti alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027.

Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené v prvním a druhém pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo.

Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené v prvním a druhém pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo.

Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření.

Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření. Členské státy přidělí vhodnou část ze svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění evropské dětské záruky s cílem zajistit rovný přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a přiměřené stravě.

Odůvodnění

Vysoká míra nezaměstnanosti a nečinnosti mládeže ovlivňuje různé členské státy, ačkoliv v regionálním měřítku se tyto míry mohou v rámci jednoho státu lišit. Z toho vyplývá potřeba provádět výpočty na základě různých regionálních skutečností a přidělovat a provádět prostředky ve zjištěných citlivých oblastech. Podpora zaměstnanosti mládeže by měla být jedním z hlavních problémů, které by měl ESF+ řešit zejména v těch státech, u kterých je míra nezaměstnanosti vyšší než průměr, a mělo by být zaručeno, že tato podpora bude dostatečná tím, že bude přiděleno minimálně 15 %.

Pozměňovací návrh 46

Čl. 8 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.    Každý členský stát zajistí přiměřenou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnání, vzdělávání a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení.

1.    Řídicí orgány každého členského státu na celostátní a regionální úrovni zajistí přiměřenou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnání, vzdělávání a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení v souladu s tím, co je stanoveno v „Kodexu chování pro partnerství a víceúrovňovou správu“ .

Odůvodnění

Je nutné zdůraznit, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v přispívání k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh 47

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Činnosti určené k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci jedné nebo více vyhrazených priorit.

Činnosti určené k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci jedné nebo více priorit. Bude zajištěna dostatečná flexibilita na úrovni řídicího orgánu pro určování priorit a oblastí pro investice ESF+ v souladu s konkrétními místními nebo regionálními problémy.

Odůvodnění

Činnosti související s doporučeními pro jednotlivé země (CSR) v různých tematických oblastech, které jsou součástí různých konkrétních cílů, by neměly být zahrnuty do jedné nebo více vyhrazených priorit. Činnosti související s CSR by měly být součástí jedné nebo více priorit v souladu s příslušným tematickým zaměřením.