ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 82
European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 62
4. března 2019

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2019/C 82/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1

 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2019/C 82/02

Věc C-415/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 22. června 2018 proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 19. dubna 2018 ve věci T-606/17, CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH v. Evropská komise

2

2019/C 82/03

Věc C-682/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 6. listopadu 2018 – LF v. Google LLC, YouTube Inc., YouTube LLC, Google Germany GmbH

2

2019/C 82/04

Věc C-683/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 6. listopadu 2018 – Elsevier Inc. v. Cyando AG

4

2019/C 82/05

Věc C-693/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juge d’instruction du tribunal de grande instance de Paris (Francie) dne 29. října 2018 – Procureur de la République v. X

5

2019/C 82/06

Věc C-702/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 9. listopadu 2018 společností Przedsiębiorstwo Produkcyjno-Handlowe Primart Marek Łukasiewicz proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 12. září 2018 ve věci T-584/17, Primart v. EUIPO

6

2019/C 82/07

Věc C-714/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 14. listopadu 2018 ACTC GmbH proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 13. září 2018 ve věci T-94/17, ACTC v. EUIPO

8

2019/C 82/08

Věc C-715/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 15. listopadu 2018 – Segler-Vereinigung Cuxhaven e.V. v. Finanzamt Cuxhaven

9

2019/C 82/09

Věc C-751/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) (Portugalsko) dne 3. prosince 2018 – Totalmédia – Marketing Direto e Publicidade SA v. Autoridade Tributária e Aduaneira

10

2019/C 82/10

Věc C-761/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 3. prosince 2018 Päivi Leino-Sandberg proti usnesení Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 20. září 2018 ve věci T-421/17, Leino-Sandberg v. Parlament

10

2019/C 82/11

Věc C-766/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 5. prosince 2018 Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 25. září 2018 ve věci T-328/17, Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

11

2019/C 82/12

Věc C-767/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 5. prosince 2018 Kyperskou republikou proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 25. září 2018 ve věci T-384/17, Kypr v. EUIPO

12

2019/C 82/13

Věc C-776/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Erding (Německo) dne 10. prosince 2018 – U.B. a T.V. v. Eurowings GmbH

13

2019/C 82/14

Věc C-801/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil supérieur de la Sécurité sociale (Lucembursko) dne 19. prosince 2018 – EU v. Caisse pour l’avenir des enfants

14

2019/C 82/15

Věc C-802/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil supérieur de la Sécurité sociale (Lucembursko) dne 19. prosince 2018 – Caisse pour l'avenir des enfants v. FV, GW

15

2019/C 82/16

Věc C-803/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Litva) dne 20. prosince 2018 – AAS BALTA v. UAB GRIFS AG

15

2019/C 82/17

Věc C-810/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským súdem Trnava (Slovensko) dne 21. prosince 2018 – DHL Logistics (Slovakia), spol. s r.o. v. Finančné riaditeľstvo SR

16

2019/C 82/18

Věc C-817/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 21. prosince 2018 Vereniging tot Behoud van Natuurmonumenten in Nederland a dalšími proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 15. října 2018 ve věci T-79/16, Vereniging Gelijkberechtiging Grondbezitters a další v. Komise

17

2019/C 82/19

Věc C-828/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal de commerce de Paris (Francie) dne 24. prosince 2018 – Trendsetteuse SARL v. DCA SARL

18

2019/C 82/20

Věc C-829/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal de grande instance de Paris (Francie) dne 27. prosince 2018 – Crédit Logement SA v. OE

18

2019/C 82/21

Věc C-833/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal de l'entreprise de Liège (Belgie) dne 31. prosince 2018 – SI, Brompton Bicycle Ltd v. Chedech / Get2Get

19

2019/C 82/22

Věc C-12/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 7. ledna 2019 Mylène Troszczynski proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 8. listopadu 2018 ve věci T-550/17, Troszczynski v. Parlament

20

2019/C 82/23

Věc C-38/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 21. ledna 2019 Marion Le Pen proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 28. listopadu 2018 ve věci T-161/17, Le Pen v. Parlament

21

 

Tribunál

2019/C 82/24

Věc T-167/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Comune di Milano v. Komise Státní podpory – Služby pozemního odbavování – Kapitálové vklady provedené společností SEA ve prospěch společnosti Sea Handling – Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její navrácení – Pojem podpora – Přičitatelnost státu – Kritérium soukromého investora – Zásada kontradiktornosti – Právo na obhajobu – Právo na řádnou správu – Legitimní očekávání

23

2019/C 82/25

Věc T-498/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Deutsche Umwelthilfe v. Komise Přístup k dokumentům – Dokumenty související s korespondencí mezi Komisí a podniky nebo výrobci automobilů týkající se chladiva R1234yf používaného v motorových vozidlech – Dokumenty neuvedené v seznamech – Nový žalobní důvod vznesený v průběhu řízení – Nepřípustnost – Dokazování, kterým se v souladu s článkem 104 jednacího řádu nařizuje předložit dokumenty – Výjimka ze zásady kontradiktornosti – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů – Veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění – Zvážení – Nařízení (ES) č. 1367/2006 – Článek 6 odstavec 1 – Převažující veřejný zájem na zpřístupnění informací o životním prostředí nebo informací týkajících se emisí do životního prostředí – Obecná domněnka – Částečné odmítnutí přístupu – Nevydání rozhodnutí ve věci samé

23

2019/C 82/26

Věc T-677/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Biogaran v. Komise Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s perindopilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článků 101 a 102 SFEU – Dohody směřující ke zpomalení či zamezení uvedení generické podoby perindoprilu na trh – Účast dceřiné společnosti na protiprávním jednání její mateřské společnosti – Přičtení protiprávního jednání – Společná a nerozdílná odpovědnost – Horní hranice pokuty

24

2019/C 82/27

Věc T-679/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Teva UK a další v. Komise Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s perindoprilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU – Zásada nestrannosti – Konzultace s Poradním výborem pro restriktivní praktiky a dominantní postavení – Dohoda o smírném narovnání patentových sporů a sporů týkajících se výhradního odběru – Potenciální hospodářská soutěž – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Sladění práva hospodářské soutěže a patentového práva – Podmínky výjimky stanovené v čl. 101 odst. 3 SFEU – Pokuty

25

2019/C 82/28

Věc T-680/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Lupin v. Komise Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s perindopilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU – dohody o smírném narovnání patentových sporů – Dohoda o získání technologií – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Rovnováha mezi právem hospodářské soutěže a patentovým právem – Pokuty

26

2019/C 82/29

Věc T-682/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Mylan Laboratories a Mylan v. Komise Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s perindoprilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU – Dohoda o smírném narovnání patentových sporů – Potenciální hospodářská soutěž – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Uvedení práva hospodářské soutěže do souladu s patentovým právem – Přičtení protiprávního jednání – Pokuty

26

2019/C 82/30

Věc T-684/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Krka v. Komise Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s perindoprilem, léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální a generické podobě – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU – Dohoda o smírném řešení patentových sporů – Licenční dohoda – Dohoda o nákupu technologie – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Omezení hospodářské soutěže z hlediska důsledku – Nalezení souladu mezi právem hospodářské soutěže a patentovým právem

27

2019/C 82/31

Věc T-691/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Servier a další v. Komise Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zneužití dominantního postavení – Trh s perindopilem, léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článků 101 a 102 SFEU – Zásada nestrannosti – Konzultace Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení – Právo na účinnou právní ochranu – Krátká lhůta pro podání žaloby vzhledem k délce napadeného rozhodnutí – Dohody o smírném řešení patentových sporů – Licenční dohody – Dohody o nákupu technologie – Dohoda o výhradním nákupu – Potenciální hospodářská soutěž – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Omezení hospodářské soutěže z hlediska důsledku – Nalezení souladu mezi právem hospodářské soutěže a patentovým právem – Kvalifikace protiprávních jednání jako odlišných protiprávních jednání, nebo jako jediného protiprávního jednání – Vymezení relevantního trhu na úrovni molekuly předmětného léčivého přípravku – Pokuty – Souběh pokut na základě článků 101 a 102 SFEU – Zásada zákonnosti trestných činů a trestů – Hodnota tržeb – Způsob výpočtu v případě souběhu protiprávních jednání na totožných trzích

28

2019/C 82/32

Věc T-701/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Niche Generics v. Komise Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s perindoprilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU – Dohoda o smírném narovnání patentových sporů – Správní řízení – Ochrana důvěrnosti informací sdělených mezi advokáty a klienty – Potenciální hospodářská soutěž – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Objektivní nezbytnost omezení – Uvedení práva hospodářské soutěže do souladu s patentovým právem – Podmínky pro uplatnění výjimky podle čl. 101 odst. 3 SFEU – Pokuty – Horní hranice ve výši 10 % – Přičtení protiprávního jednání

29

2019/C 82/33

Věc T-705/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Unichem Laboratories v. Komise Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s perindopilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU – Dohoda o smírném řešení patentových sporů – Územní působnost Komise – Přičtení protiprávního jednání – Správní řízení – Ochrana důvěrnosti komunikace mezi advokáty a klienty – Potenciální hospodářská soutěž – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Objektivní nutnost omezení – Nalezení souladu mezi právem hospodářské soutěže a patentovým právem – Podmínky pro vynětí podle čl. 101 odst. 3 SFEU – Pokuty

30

2019/C 82/34

Věc T-827/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Deutsche Telekom v. Komise Hospodářská soutěž – Zneužití dominantního postavení – Slovenský trh s vysokorychlostními telekomunikačními službami – Přístup třetích podniků k účastnickému vedení dlouhodobého operátora na tomto trhu – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP – Jediné a trvající protiprávní jednání – Pojem zneužití – Odepření přístupu – Stlačování marží – Výpočet stlačování marží – Kritérium stejně výkonného soutěžitele – Právo na obhajobu – Přičtení mateřské společnosti protiprávního jednání, kterého se dopustila její dceřiná společnost – Rozhodující vliv mateřské společnosti na obchodní politiku její dceřiné společnosti – Skutečný výkon – Důkazní břemeno – Výpočet pokuty – Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 – Samostatná pokuta uložená pouze mateřské společnosti z důvodu opakování protiprávního jednání a použití násobícího koeficientu pro účely odrazení

30

2019/C 82/35

Věc T-851/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Slovak Telekom v. Komise Hospodářská soutěž – Zneužití dominantního postavení – Slovenský trh s vysokorychlostními telekomunikačními službami – Přístup třetích podniků k účastnickému vedení dlouhodobého operátora na tomto trhu – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP – Jediné a trvající protiprávní jednání – Pojem zneužití – Odepření přístupu – Stlačování marží – Výpočet stlačování marží – Kritérium stejně výkonného soutěžitele – Právo na obhajobu – Přičtení mateřské společnosti protiprávního jednání, kterého se dopustila její dceřiná společnost – Rozhodující vliv mateřské společnosti na obchodní politiku její dceřiné společnosti – Skutečný výkon – Důkazní břemeno – Výpočet pokuty – Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006

32

2019/C 82/36

Věc T-111/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise Státní podpory – Dohody, které uzavřelo smíšené sdružení letišť Charente se společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services – Letištní služby – Marketingové služby – Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její vrácení – Pojem státní podpory – Přičitatelnost státu – Obchodní a průmyslová komora – Výhoda – Kritérium soukromého investora – Vrácení – Článek 41 Listiny základních práv – Právo na přístup ke spisu – Právo být vyslechnut

33

2019/C 82/37

Věc T-165/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise Státní podpory – Smlouvy uzavřené mezi obchodní a průmyslovou komorou Pau-Béarn a společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services – Letištní služby – Marketingové služby – Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její vrácení – Pojem státní podpory – Přičitatelnost státu – Obchodní a průmyslová komora – Výhoda – Kritérium soukromého investora – Vrácení – Článek 41 Listiny základních práv – Právo na přístup ke spisu – Právo být vyslechnut

34

2019/C 82/38

Věc T-284/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – AlzChem v. Komise Státní podpory – Chemický průmysl – Rozhodnutí o pokračování provozu podniku během konkurzního řízení – Rozhodnutí, kterým se konstatuje neexistence státní podpory – Žaloba na neplatnost – Osobní dotčení – Přípustnost – Pojem státní podpory – Výhoda – Kritérium soukromého věřitele – Přičitatelnost státu – Povinnost uvést odůvodnění

34

2019/C 82/39

Věc T-558/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Iran Insurance v. Rada Mimosmluvní odpovědnost – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků – Zařazení názvu žalobkyně na seznam osob a subjektů, na která se vztahují omezující opatření, a ponechání jejího názvu na tomto seznamu – Majetková újma – Nemajetková újma

35

2019/C 82/40

Věc T-559/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Post Bank Iran v. Rada Mimosmluvní odpovědnost – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků – Zařazení jména žalobkyně na seznamy osob a subjektů, na které se vztahují omezující opatření, a jeho ponechání na těchto seznamech – Nemajetková újma

36

2019/C 82/41

Věc T-591/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Transavia Airlines v. Komise Státní podpory – Smlouva o letištních službách a o marketingových službách – Smlouva, kterou uzavřela obchodní a průmyslová komora Pau-Béarn se společností Transavia – Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její vrácení – Pojem státní podpory – Přičitatelnost státu – Obchodní a průmyslová komora – Výhoda – Kritérium soukromého investora – Vrácení – Článek 41 Listiny základních práv – Právo na přístup ke spisu – Právo být vyslechnut

37

2019/C 82/42

Věc T-630/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Scandlines Danmark a Scandlines Deutschland v. Komise Státní podpory – Financování z veřejných zdrojů pevného železničního a silničního spojení přes úžinu Fehmarn – Individuální podpory – Rozhodnutí nevznést námitky – Rozhodnutí konstatující neexistenci státní podpory a prohlašující státní podporu za slučitelnou s vnitřním trhem – Pojem státní podpory – Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy – Podmínky slučitelnosti – Podpora napomáhající uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu – Nezbytnost podpory – Stimulační účinek – Přiměřenost podpory – Závažné obtíže odůvodňující zahájení formálního vyšetřovacího řízení – Povinnost odůvodnění – Sdělení o státních podporách napomáhajících uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu

37

2019/C 82/43

Věc T-631/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Stena Line Scandinavia v. Komise Státní podpory – Veřejné financování pevného železničního a silničního spojení Fehmarnské úžiny – Jednotlivé podpory – Rozhodnutí nevznášet námitky – Rozhodnutí konstatující neexistenci státní podpory, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem – Pojem státní podpora – Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy – Podmínky slučitelnosti – Podpora k realizaci významného projektu společného evropského zájmu – Nezbytnost podpory – Stimulační účinek – Přiměřenost podpory – Závažné potíže, které odůvodňují zahájení formálního vyšetřovacího řízení – Povinnost uvést odůvodnění – Sdělení o státních podporách, které mají podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu

38

2019/C 82/44

Věc T-53/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise Státní podpory – Smlouvy uzavřené mezi obchodní a průmyslovou komorou Nîmes-Uzès-Le Vigan a společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services – Letištní služby – Marketingové služby – Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její vrácení – Pojem státní podpora – Přičitatelnost státu – Obchodní a průmyslová komora – Výhoda – Kritérium soukromého investora – Vrácení – Článek 41 Listiny základních práv – Právo na přístup ke spisu – Právo být vyslechnut

39

2019/C 82/45

Věc T-77/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise Státní podpory – Dohody uzavřené mezi leteckou společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services – Letištní služby – Marketingové služby – Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její navrácení – Pojem státní podpora – Výhoda – Kritérium soukromého investora – Navrácení – Selektivita

40

2019/C 82/46

Věc T-165/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise Státní podpory – Dohody uzavřené mezi leteckou společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services – Letištní služby – Marketingové služby – Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její navrácení – Pojem státní podpora – Výhoda – Kritérium soukromého investora – Navrácení – Článek 41 Listiny základních práv Evropské unie – Přístup ke spisu – Právo být vyslechnut

41

2019/C 82/47

Věc T-290/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Fruits de Ponent v. Komise Mimosmluvní odpovědnost – Zemědělství – Trhy s broskvemi a nektarinkami – Narušení, k nimž došlo v hospodářském roce 2014 – Ruský zákaz dovozu – Dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty – Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 913/2014 a 923/2014 – Právní normy přiznávající práva jednotlivcům – Povinnost řádné péče a zásada řádné správy – Dostatečně závažné porušení – Příčinná souvislost

42

2019/C 82/48

Spojené věci T-339/16, T-352/16 a T-391/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ville de Paris, Ville de Bruxelles a Ayuntamiento de Madrid v. Komise Životní prostředí – Nařízení (EU) 2016/646 – Emise znečišťujících látek z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) – Stanovení hodnot, které nesmějí být překročeny (NTE), při zkouškách v reálných podmínkách řízení (RDE) pro emise oxidů dusíku – Žaloba na neplatnost – Pravomoc obecního orgánu v oblasti ochrany životního prostředí omezit provoz některých vozidel – Bezprostřední dotčení – Přípustnost – Nepříslušnost Komise – Dodržování právních norem vyšší právní síly – Úprava časových účinků zrušení – Mimosmluvní odpovědnost – Náprava újmy, kterou údajně utrpěly reputace a pověst

42

2019/C 82/49

Věc T-530/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Schubert a další v. Komise Veřejná služba – Odměna – Roční úprava odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců – Nařízení (EU) č. 422/2014 a 423/2014 – Úpravy platů a důchodů za roky 2011 a 2012 – Povinnost uvést odůvodnění – Proporcionalita – Legitimní očekávání – Pravidla týkající se sociálního dialogu

43

2019/C 82/50

Spojené věci T-543/16 a T-544/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Carpenito a další v. Rada Veřejná služba – Odměňování – Roční úprava odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců – Nařízení (EU) č. 422/2014 a č. 423/2014 – Úpravy platů a důchodů za roky 2011 a 2012 – Povinnost uvést odůvodnění – Proporcionalita – Legitimní očekávání – Pravidla týkající se sociálního dialogu

44

2019/C 82/51

Věc T-591/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Wahlström v. Frontex Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Frontex – Neprodloužení smlouvy na dobu určitou – Článek 8 pracovního řádu ostatních zaměstnanců – Povinnost jednat s náležitou péčí – Použití zrušeného hodnotícího posudku – Zjevně nesprávné posouzení – Odpovědnost – Náklady řízení – Ekvita – Článek 135 odst. 1 jednacího řádu

45

2019/C 82/52

Věc T-632/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Haeberlen v. ENISA Veřejná služba – Odměna – Roční úprava odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců – Nařízení (EU) č. 422/2014 a č. 423/2014 – Úpravy odměn a důchodů za roky 2011 a 2012 – Povinnost uvést odůvodnění – Proporcionalita – Legitimní očekávání – Pravidla týkající se sociálního dialogu

46

2019/C 82/53

Věc T-672/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – C=Holdings v. EUIPO – Trademarkers (C=commodore) Ochranná známka Evropské unie – Řízení o zrušení – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie – Obrazová ochranná známka C=commodore – Návrh na prohlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu – Článek 158 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 198 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001] – Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení 2017/1001] – Neexistence řádného užívání některých výrobků a služeb uvedených v mezinárodním zápisu – Existence řádných důvodů pro neužívání

47

2019/C 82/54

Věc T-689/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Pipiliagkas v. Komise Veřejná služba – Úřednici – Přidělení – Rozhodnutí se zpětným účinkem – Článek 22a služebního řádu – Nepříslušný orgán – Odpovědnost – Náhrada majetkové a nemajetkové újmy

47

2019/C 82/55

Věc T-743/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – CX v. Komise Veřejná služba – Úředníci – Disciplinární opatření – Odvolání z pracovního místa – Práva na obhajobu – Povinnost péče – Článek 22 odst. 1 přílohy IX služebního řádu – Články 41 a 52 Listiny základních práv – Odpovědnost – Skutečná existence škody – Příčinná souvislost

48

2019/C 82/56

Věc T-830/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Monolith Frost v. EUIPO – Dovgan (PLOMBIR) Ochranná známka Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Slovní ochranná známka Evropské unie PLOMBIR – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Popisný charakter – Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001] – Zkoumání skutečností – Článek 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 95 odst. 1 nařízení 2017/1001) – Důkazy předložené poprvé před Tribunálem

49

2019/C 82/57

Věc T-247/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Azarov v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině – Zmrazení finančních prostředků – Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje – Ponechání jména žalobce na seznamu – Právo na vlastnictví – Právo vykonávat hospodářskou činnost – Zjevně nesprávné posouzení

50

2019/C 82/58

Věc T-274/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Monster Energy v. EUIPO – Bösel (MONSTER DIP) Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie MONSTER DIP – Starší slovní a obrazové ochranné známky Evropské unie a nezapsané označení užívané v obchodním styku, které všechny obsahují slovní prvek monster – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Neexistence nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] – Neexistence nebezpečí klamavé asociace – Článek 8 odst. 4 nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 4 nařízení 2017/1001] – Nebezpečí rozmělnění starší ochranné známky s dobrým jménem – Článek 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 8 odst. 5 nařízení 2017/1001)

50

2019/C 82/59

Věc T-537/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – De Loecker v. ESVČ Veřejná služba – ESVČ – Dočasní zaměstnanci – Psychické obtěžování – Žádost o pomoc – Zamítnutí žádosti – Právo být vyslechnut – Odpovědnost

51

2019/C 82/60

Věc T-609/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Francie v. Komise EZZF – Výdaje vyloučené z financování – Výdaje vynaložené Francií – Vývozní náhrady pro drůbeží maso – Paušální finanční opravy – Nařízení (ES) č. 1290/2005 a (EU) č. 1306/2013 – Řádná a uspokojivá obchodní jakost – Kontroly – Proporcionalita

52

2019/C 82/61

Věc T-706/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – UP v. Komise Veřejná služba – Úředníci – Vážná nemoc – Žádost o částečný pracovní úvazek ze zdravotních důvodů – Zamítnutí žádosti – Zásada zákazu diskriminace z důvodu postižení – Právo být vyslechnut – Zásada řádné správy – Povinnost jednat s náležitou péčí – Odpovědnost

52

2019/C 82/62

Věc T-743/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Bischoff v. EUIPO – Miroglio Fashion (CARACTÈRE) Ochranná známka Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Slovní ochranná známka Evropské unie CARACTÈRE – Absolutní důvody pro zamítnutí – Neexistence popisného charakteru – Rozlišovací způsobilost – Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001]

53

2019/C 82/63

Věc T-821/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Vitromed v. EUIPO – Vitromed Healthcare (VITROMED Germany) Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie VITROMED Germany – Starší slovní ochranná známka Evropské unie Vitromed – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]

53

2019/C 82/64

Věc T-76/18: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – CN v. Parlament Veřejná služba – Akreditovaní parlamentní asistenti – Článek 24 služebního řádu – Žádost o pomoc – Článek 12a služebního řádu – Psychické obtěžování – Poradní výbor pro otázky obtěžování na pracovišti a jeho předcházení, který se zabývá stížnostmi akreditovaných parlamentních asistentů proti členům Evropského parlamentu – Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o pomoc – Právo být vyslechnut – Zásada kontradiktornosti – Odmítnutí poskytnout stanovisko poradního výboru a zápisy z výslechu svědků – Rozhodnutí, kterým žalovaný orgán zamítl vyhovět usnesení Tribunálu o nařízení dokazování

54

2019/C 82/65

Věc T-83/18: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – CH v. Parlament Veřejná služba – Akreditovaní parlamentní asistenti – Článek 24 služebního řádu – Žádost o právní pomoc – Článek 12 a služebního řádu – Psychické obtěžování – Poradní výbor, který se zabývá stížnostmi ohledně obtěžování mezi akreditovanými parlamentními asistenty a poslanci Evropského parlamentu i prevencí obtěžování na pracovišti – Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o pomoc – Právo být vyslechnut – Zásada kontradiktornosti – Odmítnutí poskytnout stanovisko poradního výboru a zápisy z výslechu svědků – Odmítnutí žalovaného orgánu splnit důkazní opatření Tribunálu

55

2019/C 82/66

Věc T-94/18: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Multifit v. EUIPO (fit+fun) Ochranná známka Evropské unie – Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie fit+fun – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001

55

2019/C 82/67

Věc T-98/18: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Multifit v. EUIPO (MULTIFIT) Ochranná známka Evropské unie – Přihláška slovní ochranné známky Evropské MULTIFIT – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odstavec 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001

56

2019/C 82/68

Věc T-102/18: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Knauf v. EUIPO (upgrade your personality) Ochranná známka Evropské unie – Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie upgrade your personality – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Reklamní slogan – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001

56

2019/C 82/69

Věc T-745/18: Žaloba podaná dne 20. prosince 2018 – Covestro Deutschland v. Komise

57

2019/C 82/70

Věc T-750/18: Žaloba podaná dne 21. prosince 2018 – Briois v. Parlament

58

2019/C 82/71

Věc T-758/18: Žaloba podaná dne 21. prosince 2018 – ABLV Bank v. Jednotný výbor pro řešení krizí

59

2019/C 82/72

Věc T-2/19: Žaloba podaná dne 4. ledna 2019 – Algebris (UK) a Anchorage Capital Group v. SRB

60

2019/C 82/73

Věc T-5/19: Žaloba podaná dne 4. ledna 2019 – Clatronic International v. EUIPO (PROFI CARE)

61

2019/C 82/74

Věc T-19/19: Žaloba podaná dne 11. ledna 2019 – Fastweb v. Komise

61

2019/C 82/75

Věc T-20/19: Žaloba podaná dne 11. ledna 2019 – Pablosky v. EUIPO – docPrice (mediFLEX easystep)

64

2019/C 82/76

Věc T-21/19: Žaloba podaná dne 11. ledna 2019 – Pablosky v. EUIPO – docPrice (mediFLEX easystep)

64

2019/C 82/77

Věc T-22/19: Žaloba podaná dne 11. ledna 2019 – Noguer Enríquez a další v. Komise

65

2019/C 82/78

Věc T-28/19: Žaloba podaná dne 15. ledna 2019 – Karlovarské minerální vody v. EUIPO – Aguas de San Martín de Veri (VERITEA)

67

2019/C 82/79

Věc T-30/19: Žaloba podaná dne 15. ledna 2019 – CRIA a CCCMC v. Komise

67

2019/C 82/80

Věc T-37/19: Žaloba podaná dne 21. ledna 2019 – Cimpress Schweiz v. EUIPO – Impress Media (CIMPRESS)

69

2019/C 82/81

Věc T-42/19: Žaloba podaná dne 23. ledna 2019 – Volkswagen v. EUIPO (CROSS)

69

CS

 

S ohledem na ochranu osobních dat a/nebo důvěrnou povahu nelze zobrazit některé údaje obsažené v tomto vydání, a proto byla publikována nová autentická verze.

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/1

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2019/C 82/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 72, 25.2.2019

Dřívější publikace

Úř. věst. C 65, 18.2.2019

Úř. věst. C 54, 11.2.2019

Úř. věst. C 44, 4.2.2019

Úř. věst. C 35, 28.1.2019

Úř. věst. C 25, 21.1.2019

Úř. věst. C 16, 14.1.2019

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/2

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. června 2018 proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 19. dubna 2018 ve věci T-606/17, CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH v. Evropská komise

(Věc C-415/18 P)

(2019/C 82/02)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH (zástupce: A. Schuster, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Soudní dvůr Evropské unie (osmý senát) zamítl usnesením ze dne 10. ledna 2019 kasační opravný prostředek jako zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný a rozhodl, že účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ponese vlastní náklady řízení.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/2

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 6. listopadu 2018 – LF v. Google LLC, YouTube Inc., YouTube LLC, Google Germany GmbH

(Věc C-682/18)

(2019/C 82/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobce: LF

Žalované: Google LLC, YouTube Inc., YouTube LLC, Google Germany GmbH

Předběžné otázky

1)

Představuje jednání provozovatele internetové platformy pro sdílení videí, na které uživatelé bez souhlasu nositelů práv veřejně zpřístupňují videa s obsahem, který je chráněn autorským právem, sdělování děl veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES (1), pokud

—

provozováním této platformy dosahuje provozovatel příjmů z reklamy,

—

proces nahrávání probíhá automaticky a bez předchozího nahlédnutí nebo kontroly ze strany provozovatele,

—

provozovatel získává podle uživatelských podmínek po dobu umístění videí celosvětovou, nevýhradní a bezplatnou licenci k videím,

—

provozovatel v uživatelských podmínkách a v rámci procesu nahrávání upozorňuje na to, že je zakázáno nahrávat obsah porušující autorská práva,

—

provozovatel poskytuje prostředky, pomocí nichž mohou nositelé práv učinit opatření k zablokování videí, která porušují právní předpisy,

—

provozovatel provádí na této platformě úpravu výsledků vyhledávání v podobě seznamů uspořádaných podle hodnocení a rubrik uspořádaných podle příslušného obsahu a registrovaným uživatelům zobrazuje přehled doporučených videí sestavený na základě videí, která uživatelé shlédli v minulosti,

jestliže nemá konkrétní vědomí o dostupnosti obsahu, který porušuje autorská práva, nebo jestliže takový obsah smaže nebo k němu zablokuje přístup neprodleně poté, co se o něm dozví?

2)

V případě záporné odpovědi na první otázku:

Spadá činnost provozovatele internetové platformy pro sdílení videosouborů za okolností popsaných v první otázce do působnosti čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31/ES (2)?

3)

V případě kladné odpovědi na druhou otázku:

Musí se účinné seznámení se s protiprávní činností nebo informací a vědomí o skutečnostech či okolnostech, z nichž je protiprávní činnost nebo informace zjevná, podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31/ES týkat konkrétních protiprávních činností nebo informací?

4)

Dále pro případ kladné odpovědi na druhou otázku:

Je slučitelné s čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29/ES, jestliže nositel práv může dosáhnout uložení soudního zákazu vůči poskytovateli služby, která spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, a kterou uživatel využil k porušení autorského práva nebo práv s ním souvisejících, teprve poté, co po upozornění na jasné porušení práva dojde opětovně k takovému porušení práv?

5)

V případě záporné odpovědi na první i druhou otázku:

Má být provozovatel internetové platformy pro sdílení videosouborů za okolností popsaných v první otázce považován za porušovatele práv ve smyslu čl. 11 věty první a článku 13 směrnice 2004/48/ES (3)?

6)

V případě kladné odpovědi na pátou otázku:

Lze takovému porušovateli práv uložit povinnost k náhradě škody podle čl. 13 odst. 1 směrnice 2004/48/ES v závislosti na tom, že jednal úmyslně jak ve vztahu k porušení práv ze své strany, tak ve vztahu k porušení práv ze strany třetí osoby, a věděl nebo měl rozumně vědět, že uživatelé používají platformu ke konkrétnímu porušování práv?

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. 2001, L 167, s. 10).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (Úř. věst. 2000, L 178, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. 2004, L 157, s. 45).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/4

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 6. listopadu 2018 – Elsevier Inc. v. Cyando AG

(Věc C-683/18)

(2019/C 82/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Elsevier Inc.

Žalovaná: Cyando AG

Předběžné otázky

1.

a)

Představuje jednání provozovatele služby sdíleného hostování (Sharehosting), jejímž prostřednictvím uživatelé bez souhlasu nositelů práv veřejně zpřístupňují soubory s obsahy, které jsou chráněny autorským právem, sdělování děl veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES (1), pokud

—

proces nahrávání probíhá automaticky a bez předchozího nahlédnutí nebo kontroly ze strany provozovatele,

—

provozovatel v uživatelských podmínkách upozorňuje na to, že je zakázáno nahrávat obsahy porušující autorská práva,

—

provozováním služby dosahuje provozovatel příjmů,

—

služba se využívá pro zákonné účely, avšak provozovatel si je vědom toho, že je také dostupné značné množství obsahů (více než 9 500 děl), které porušují autorská práva,

—

provozovatel neposkytuje informace o obsahu ani vyhledávací funkci, avšak jím poskytované neomezené odkazy na stahování umísťují na internet třetí strany v podobě hromadných odkazů, které obsahují informace o obsahu souborů a umožňují vyhledávání určitých obsahů,

—

prostřednictvím systému odměn za stahování, které závisí na poptávce, motivuje k nahrávání obsahů, které porušují autorská práva, které by jinak uživatelé získali pouze za úplatu

a

—

poskytnutím možnosti anonymního nahrávání souborů se zvyšuje pravděpodobnost, že uživatelé nebudou odpovědní za porušování autorských práv?

b)

Změní se takové posouzení v případě, pokud jsou prostřednictvím služby sdíleného hostování zpřístupněny nabídky, které porušují autorská práva a představují 90 – 96 % z celkového rozsahu užívání?

2.

V případě záporné odpovědi na první otázku:

Spadá činnost provozovatele služby sdíleného hostování za okolností popsaných v první otázce do působnosti čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31/ES (2)?

3.

V případě kladné odpovědi na druhou otázku:

Musí se účinné seznámení se s protiprávní činností nebo informací a vědomí o skutečnostech či okolnostech, z nichž je protiprávní činnost nebo informace zjevná, podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31/ES týkat konkrétních protiprávních činnosti nebo informací?

4.

V případě kladné odpovědi na druhou otázku:

Je slučitelné s čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29/ES, jestliže nositel práv může dosáhnout uložení soudního zákazu vůči poskytovateli služby, která spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, a kterou uživatel využil k porušení autorského práva nebo práv s ním souvisejících, teprve poté, co po upozornění na jasné porušení práva dojde opětovně k takovému porušení práv?

5.

V případě záporné odpovědi na první i druhou otázku:

Má být provozovatel služby sdíleného hostování za okolností popsaných v první otázce považován za porušovatele práv ve smyslu čl. 11 věty první a článku 13 směrnice 2004/48/ES (3)?

6.

V případě kladné odpovědi na pátou otázku:

Lze takovému porušovateli práv uložit povinnost k náhradě škody podle čl. 13 odst. 1 směrnice 2004/48/ES v závislosti na tom, že jednal úmyslně jak ve vztahu k porušení práv ze své strany, tak ve vztahu k porušení práv ze strany třetí osoby, a věděl nebo měl rozumně vědět, že uživatelé používají platformu ke konkrétnímu porušování práv?

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. 2001, L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) Úř. věst. 2000, L 178, s. 1; Zvl. vyd. 13/25, s. 399).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. 2004, L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/5

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juge d’instruction du tribunal de grande instance de Paris (Francie) dne 29. října 2018 – Procureur de la République v. X

(Věc C-693/18)

(2019/C 82/05)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Juge d’instruction du tribunal de grande instance de Paris

Účastníci původního trestního řízení

Žalobce: Procureur de la République

Žalovaná: X

Další účastníci řízení: zúčastnění uplatňující občanskoprávní nároky náhrady škody

Předběžné otázky

1)   Výklad pojmu konstrukční prvek

1.1:

 Co spadá pod pojem konstrukční prvek, který je uveden v čl. 3 bodě 10 nařízení (ES) č. 715/2007 (1), kterým je definováno odpojovací zařízení (defeat device)?

1.2:

 Lze program, který je součástí řídicí jednotky motoru nebo obecně, jenž ji ovlivňuje, považovat za „konstrukční prvek“ ve smyslu tohoto článku?

2)   Výklad pojmu systém regulace emisí

2.1:

 Co spadá pod pojem systém regulace emisí, který je uveden v čl. 3 bodě 10 nařízení (ES) č. 715/2007, kterým je definováno odpojovací zařízení (defeat device)?

2.2:

 Spadají pod tento systém regulace emisí pouze technologie a strategie, jejichž cílem je zpracovávat a snižovat emise (mimo jiné emise NOx) po jejich vzniku, nebo pod něj spadají i takové různé technologie a strategie, jež umožňují snížit objem vznikajících emisí u jejich zdroje, jako je technologie EGR?

3)   Výklad pojmu odpojovací zařízení (defeat device)

3.1:

 Je zařízení, které zjišťuje veškeré parametry související s průběhem postupů schvalování typu stanovených nařízením č. 715/2007 s cílem aktivovat či zvýšit během těchto postupů funkčnost všech částí systémů regulace emisí a dosáhnout tak schválení typu vozidla, odpojovacím zařízením ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (ES) č. 715/2007?

3.2:

 Je-li tomu tak, je toto odpojovací zařízení (defeat device) zakázáno podle ustanovení čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2007?

3.3:

 Lze takové zařízení, jaké bylo popsáno v otázce 3.1, kvalifikovat jako „odpojovací zařízení“, dochází-li k aktivaci zvýšení funkčnosti systému regulace emisí nejen během postupů při schvalování typu, ale i v určitých okamžicích během běžného provozu, jsou-li při něm zjištěny přesně dané podmínky pro zvýšení funkčnosti systému regulace emisí během těchto postupů schvalování typu?

4)   Výklad výjimek stanovených v článku 5

4.1:

 Na co se vztahují tři výjimky stanovené v čl. 5 odst. 2 [kapitoly 2] nařízení (ES) č. 715/2007?

4.2:

 Lze uplatnění zákazu odpojovacího zařízení [defeat device], které aktivuje nebo zvyšuje funkčnost celé části systému regulace emisí konkrétně během postupu schvalování typu, vyloučit na základě jednoho ze tří důvodů uvedených v čl. 5 odst. 2?

4.3:

 Je zpomalení stárnutí motoru nebo rozbití motoru součástí požadavků týkajících se „ochrany motoru proti poškození nebo poruše“ nebo „bezpečného provozu vozidla“, kterými může být odůvodněno použití odpojovacího zařízení ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. a)?

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. 2007, L 171, s. 1).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/6

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. listopadu 2018 společností Przedsiębiorstwo Produkcyjno-Handlowe „Primart“ Marek Łukasiewicz proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 12. září 2018 ve věci T-584/17, Primart v. EUIPO

(Věc C-702/18 P)

(2019/C 82/06)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Przedsiębiorstwo Produkcyjno-Handlowe „Primart“ Marek Łukasiewicz (zástupce: J. Skołuda, advokát)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Bolton Cile España, SA

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil v plném rozsahu napadený rozsudek Tribunálu;

—

zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 22. června 2017 (R 1933/2016 4);

—

uložil EUIPO a společnosti Bolton Cile España, S.A. náhradu nákladů řízení před Tribunálem a odvolacím senátem a rovněž uložil EUIPO náhradu nákladů řízení před Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1)

V napadeném rozsudku se Tribunál dopustil pochybení, když na základě čl. 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 (1) (nyní čl. 95 odst. 1 nařízení (EU) č. 2017/1001 (2)) a článku 65 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 72 nařízení č. 2017/1001) prohlásil, že argumenty navrhovatelky týkající se nízké rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky v námitkovém řízení jsou nepřípustné, jelikož byly poprvé předloženy až před Tribunálem (body 87 až 90 napadeného rozsudku).

a.

Tribunál musí posoudit skutečnosti a argumenty i v případě, že jsou poprvé předloženy až před ním, pokud je odvolací senát EUIPO měl vzít v úvahu z vlastního podnětu.

b.

Význam části ochranné známky v jazyce EU je obecně známou skutečností a jako takový by ho měl Úřad analyzovat z vlastního podnětu. V důsledku toho by měl Tribunál důkladně analyzovat argumenty, které se k ní vztahují, a to také tím, že posoudí argumenty, jež jsou poprvé předloženy až před ním.

c.

Žalobce v řízení před Tribunálem má právo zpochybnit posouzení známých skutečností provedené odvolacím senátem EUIPO, a to také tím, že předkládá Tribunálu nové argumenty a důkazy podporující tyto argumenty.

d.

Tribunál tím, že neposoudil skutečnosti a argumenty, které měl vzít v úvahu Úřad z vlastního podnětu (včetně obecně známých skutečností týkajících se významu ochranných známek, které byly předmětem námitkového řízení), porušil obecná pravidla pro řízení a provedl nesprávné posouzení záležitostí relevantních ve věci před odvolacím senátem.

2)

Pokud by Tribunál zohlednil obecně známou skutečnost, že slovo „PRIMA“ má pochvalný význam (jak uvedlo námitkové oddělení a navrhovatelka), přičemž znamená „první, nejpřednější/nejlepší, hlavní, nejdůležitější“, dospěl by k jinému závěru týkajícímu se nebezpečí záměny mezi ochrannými známkami ES-2578815 „PRIMA“ a EUTMA-013682299 „PRIMART MAREK ŁUKASIEWICZ“, a sice by měl za to, že neexistuje nebezpečí záměny mezi těmito ochrannými známkami.

a.

Dotčené ochranné známky se shodují v prvku, který má nízkou rozlišovací způsobilost a nemá nezávislou roli ve sporné ochranné známce. Toto, společně se středním stupněm vizuální podobnosti, nedostatkem koncepční podobnosti a nízkým stupněm fonetické podobnosti (nebo dokonce nedostatkem) vylučuje pravděpodobnost záměny mezi těmito ochrannými známkami.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/8

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. listopadu 2018 ACTC GmbH proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 13. září 2018 ve věci T-94/17, ACTC v. EUIPO

(Věc C-714/18 P)

(2019/C 82/07)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: ACTC GmbH (zástupci: V. Hoene, Rechtsanwältin, D. Eickemeier, Rechtsanwalt, S. Gantenbrink, Rechtsanwältin)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Taiga AB

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2018 ve věci T-94/17 a rozhodnutí žalovaného ve věci R 693/2015-4,

podpůrně

—

zrušil rozsudek uvedený v první odrážce a vrátil věc Tribunálu,

a

—

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tribunál porušil čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 42 odst. 2 nařízení o ochranné známce Evropské unie v několika ohledech, když konstatoval existenci podobnosti označení a v důsledku nesprávného posouzení důkazu o užívání existenci podobnosti výrobků. Mezi dotčenými ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny.

1.

Tribunál nesprávně rozhodl, že vedlejší účastnice řízení splnila podmínky používání týkající se všech výrobků třídy 25, pro které je starší ochranná známka zapsána. Podmínky jsou splněny, pouze pokud jde o zboží „oděvy; svrchní oděvy, spodní prádlo, pokrývky hlavy, rukavice; opasky a ponožky; všechny uvedené výrobky určené pouze pro použití jako speciální oblečení pro venkovní použití, které ochraňuje před povětrnostními podmínkami, za účelem ochrany před studenými, větrnými a/nebo deštivými povětrnostními podmínkami; overaly, kombinézy“. V rozporu se zjištěními Tribunálu jde o samostatnou podkategorii výrobků v třídě 25, takže důkaz o užívání byl předložen pouze ve vztahu k těmto výrobkům třídy 25.

2.

V důsledku nesprávného posouzení podmínek používání dospěl Tribunál k nesprávnému závěru, že výrobky „oděvy“ a „pokrývky hlavy“, které se objevují v seznamech obou ochranných známek, jsou totožné.

3.

Tribunál nesprávně rozhodl, že odvolací senát správně konstatoval, že dotčená označení jsou vizuálně podobná, jelikož dotčená označení mají stejnou délku a čtyři společná písmena. Tribunál neposuzoval neobvyklou kompozici napadené ochranné známky (asymetrické souhlásky a neobvyklá ortografie „igh“) a důsledky pro vizuální podobnost, jak to uváděla navrhovatelka. Je zřejmé, že průměrný spotřebitel vnímá ochrannou známku jako celek. Neobvyklá kompozice napadené ochranné známky má však významný vliv na její celkový dojem, což Tribunál nezohlednil.

4.

Tribunál také nesprávně rozhodl, že dotčené ochranné známky jsou foneticky totožné, protože žalobkyně nepředložila důkaz, podle kterého zvuk prvních slabik „ti“ a „TAI“ není pro anglicky hovořící veřejnost totožný a že neexistuje nic, co by rozlišovalo výslovnost dotčených označení. Tribunál naopak zastával názor, a to bez jakéhokoliv důkazu a nesprávným způsobem, že sled písmen „ti“ se vždy vyslovuje „tai“. Pro toto tvrzení neexistuje žádný důkaz. Slovo „ti“ v anglickém jazyce neexistuje. Tato sekvence písmen se proto vždy vyslovuje jen v souladu s jazykovými pravidly platnými pro dané slovo. Lze považovat za samozřejmé, že existuje nesčetně mnoho slov, ve kterých se sekvence písmen „ti“ nevyslovuje jako „tai“, jako například „trick“, „ticket“, „till“, „timbal“, „timberland“, „tin“, „tincture“, „tinder“, „tip“, „trigger“ a mnoho dalších, jakož i napadená ochranná známka „tigha“. Jednou z hlavních postav ve známé anglické knize pro děti Winnie-the-Pooh (Medvídek Pú) je zvíře se jménem „Tigger“, které se vyslovuje [tɪgǝ]. Proto kdykoliv se samohláska po „ti“ vyslovuje krátce, nedochází k výslovnosti jako „tai“. Toto navrhovatelka uváděla od začátku. Žalovaný ani vedlejší účastnice řízení nepředložily důkaz o opaku. Navrhovatelce tedy nepříslušelo předložit důkaz o tom, co je zjevné.

5.

Tribunál nesprávně uvedl, že navrhovatelka neprokázala, že TAIGA má pro relevantní veřejnost (spotřebitelé EU) jako celek jasný a konkrétní význam. Není to pravda. Navrhovatelka uvedla, aniž to bylo sporné, že TAIGA je lexikální známé slovo francouzského jazyka. Mělo by být nesporné a soudům známo, že Francie leží v jižní Evropě. Vzhledem k nesporné velikost, jakou má tajga (TAIGA) jako krajina, a jejímu významu pro svět jako celek, patří tajga (TAIGA) (zvláště spolu s pojmem TUNDRA) do všeobecného vzdělání napříč Evropou, i za jejími hranicemi.

6.

Mimoto podle judikatury Tribunálu stačí, aby se pojmu rozumělo v části Evropské unie, jako například v rámci italsky mluvící veřejnosti. Tribunál zde uznal neexistenci podobnosti z koncepčního hlediska mezi slovy „Granini“ a „Panini“ z důvodu, že „Granini“ nemá význam, zatímco význam slova „Panini“ je italský sendvič.

7.

Rozsudek ze dne 14. října 2003, T-292/01, bod 54 – BASS, citovaný Tribunálem, neobsahuje ani jeden náznak, že je třeba, aby se předmětnému slovu orozumělo napříč celou Evropskou unií. Proto je třeba zdůraznit, že posouzení Tribunálem nemá oporu v judikatuře BASS. Tribunál správně uznal, že velká část relevantní veřejnosti v rámci Evropy zná pojem TAIGA a rozumí mu.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 15. listopadu 2018 – Segler-Vereinigung Cuxhaven e.V. v. Finanzamt Cuxhaven

(Věc C-715/18)

(2019/C 82/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Segler-Vereinigung Cuxhaven e.V.

Žalovaný: Finanzamt Cuxhaven

Předběžná otázka

Zahrnuje snížená sazba daně za poskytování ubytování na místech upravených k využívání jako tábořiště a parkovišť pro obytné přívěsy podle čl. 98 odst. 2 směrnice Rady 2006/112/ES (1) ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jako „směrnice o DPH“) ve spojení s přílohou III bodem 12 směrnice o DPH také nájem kotvišť rekreačních lodí?

(1)  Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) (Portugalsko) dne 3. prosince 2018 – Totalmédia – Marketing Direto e Publicidade SA v. Autoridade Tributária e Aduaneira

(Věc C-751/18)

(2019/C 82/09)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Totalmédia – Marketing Direto e Publicidade SA

Žalovaný: Autoridade Tributária e Aduaneira

Předběžné otázky

1)

Je čl. 23 odst. 1 písm. c) Código do Imposto sobre o rendimento das Pessoas Coletivas (zákoník korporační daně), ve znění účinném v roce 2013, vykládaný tak, že po provedení dotčené reverzní fúze nejsou již úroky a jiné finanční výdaje související se zápůjčkami sjednanými se spojenými osobami či s úvěry sjednanými se třetími osobami (tj. výdaje, které by zanikající společnost mohla odpočítat, kdyby nedošlo k fúzi) a určenými k nabytí kapitálu nástupnické dceřiné společnosti, na kterou v důsledku fúze přešly, daňově odpočitatelné od základu daně nástupnické společnosti, slučitelný s unijním právem, konkrétně v tom smyslu, že by taková neodpočitatelnost finančních výdajů mohla představovat překážku nebo omezení pro operace spojování upravené směrnicí Rady 2009/133/ES (1) a být v rozporu se zásadami a cíli této směrnice, jakož i s ustanoveními jejího článku 4?

2)

V případě odpovědi na první předběžnou otázku v tom smyslu, že uvedená daňová neodpočitatelnost finančních výdajů je slučitelná se směrnicí, platí tato slučitelnost i tehdy, když daňová oprava byla provedena nikoli na základě ustanovení směrnice, které má zabraňovat zneužívání (článek 15), nebo pravidla vnitrostátního práva, které toto ustanovení přebírá (čl. 73 odst. 10 zákoníku korporační daně), nýbrž na základě jiného ustanovení vnitrostátního práva (článek 23 zákoníku korporační daně)?

(1)  Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy

Úř. věst. 2009, L 310, s. 34

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/10

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. prosince 2018 Päivi Leino-Sandberg proti usnesení Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 20. září 2018 ve věci T-421/17, Leino-Sandberg v. Parlament

(Věc C-761/18 P)

(2019/C 82/10)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Päivi Leino-Sandberg (zástupci: O. W. Brouwer, advokát, S. Schubert, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil usnesení Tribunálu ze dne 20. září 2018 ve věci T-421/17;

—

využil své pravomoci podle čl. 61 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie a vydal sám konečné rozhodnutí ve věci; a

—

uložil Evropskému parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů řízení případných vedlejších účastníků řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil v napadeném usnesení nesprávných právních posouzení, když konstatoval, že se spor stal bezpředmětným a tudíž není důvodné rozhodnout ve věci samé. Navrhovatel tvrdí, že v napadeném usnesení Tribunál pochybil, když nepoužil kritéria stanovená ve věci C-57/16 P, ClientEarth v. Komise (EU:C:2018:660), na jejichž základě měl konstatovat, že vzhledem k tomu, že Evropský parlament napadené rozhodnutí nevzal zpět, takže předmět sporu zůstal zachován.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se v napadeném usnesení dopustil nesprávného právního posouzení a procesních pochybení, když konstatoval, že zanikl právní zájem na podání žaloby. Navrhovatel tvrdí, že v napadeném usnesení byla nesprávně použita kritéria, jež jsou stanovena v ustálené judikatuře, včetně věci C-57/16 P, na jejichž základě mělo být konstatováno, že protiprávnost může nastat i v budoucnu bez ohledu na konkrétní okolnosti projednávané věci, a že tudíž přetrvává právní zájem na podání žaloby.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/11

Kasační opravný prostředek podaný dne 5. prosince 2018 Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 25. září 2018 ve věci T-328/17, Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-766/18 P)

(2019/C 82/11)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi (zástupci: S. Malynicz QC, S. Baran, Barrister, V. Marsland, Solicitor)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

rozhodl o přípustnosti kasačního opravného prostředku proti rozsudku Tribunálu ve věci T-328/17, Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi v. Evropský úřad pro duševní vlastnictví (EUIPO), EU:T:2018:594, a vyhověl žalobě na neplatnost navrhovatelky;

—

rozhodl, že Úřad a vedlejší účastnice řízení ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení navrhovatelky.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nepřiznal kolektivní ochranné známce HALLOUMI řádný statut a ochranu, které vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (dále jen „NOZEU“) pro takové kolektivní ochranné známky, a to v rozporu s článkem 74 NOZEU;

2.

Konkrétně Tribunál nesprávně použil zcela nezměněný přístup k posouzení rozlišovací způsobilosti kolektivní ochranné známky HALLOUMI v rozporu s čl. 8 odst. 1 písm. b) a článkem 74 NOZEU;

3.

Tribunál nesprávně posoudil a uplatnil účinky rozhodnutí Soudního dvora ve spojených věcech C-673/15 P až C-676/15 P, The Tea Board v. EUIPO (dále jen „Tea Board“), a jeho odůvodněného usnesení C-392/12 P, Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi v. OHIM (dále jen „HELLIM“) a nepřiznal řádný účinek rozsudku ve věci C-196/11 P, Formule One Licensing v. OHIM, EU:C:2012:314 (dále jen „F1“); a

4.

Tribunál nesprávně nevrátil věc odvolacímu senátu k novému přezkumu s ohledem na jeho zjištění, podle kterého se čtvrtý odvolací senát přinejmenším – a to i podle názoru Tribunálu – dopustil dvou pochybení ve svém posouzení nebezpečí záměny. Tím porušil čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo čl. 72 odst. 2 NOZEU.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/12

Kasační opravný prostředek podaný dne 5. prosince 2018 Kyperskou republikou proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 25. září 2018 ve věci T-384/17, Kypr v. EUIPO

(Věc C-767/18 P)

(2019/C 82/12)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Kyperská republika (zástupci: S. Malynicz, QC, S. Baran, barrister, a V. Marsland, solicitor)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví a M. J. Dairies EOOD

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

vyhověl kasačnímu opravnému prostředku podanému proti rozsudku Tribunálu ve věci T-384/17, Kyperská republika v. EUIPO, EU:T:2018:593, a vyhověl návrh na zrušení,

—

uložil Úřadu a vedlejšímu účastníkovi řízení nést vlastní náklady řízení a nahradit náklady řízení vynaložené navrhovatelkou.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

Tribunál se dopustil nesprávného posouzení, když měl za to, že odvolací senát právem promítl konstatování ve starších rozsudcích Tribunálu (HELLIM a XAΛΛOYMI a HALLOUMI) na projednávanou věc. Uvedené věci se netýkaly certifikačních ochranných známek, nýbrž jiných typů známek, zejména kolektivních a běžných ochranných známek EU. Hlavní funkcí takových známek je označení obchodního původu výrobků (v případě kolektivní ochranné známky se jedná o několik obchodníků, jež spojuje příslušnost k určitému sdružení). Hlavní funkcí certifikačních ochranných známek naopak označení původu není, ale mají odlišovat třídu výrobků, tedy výrobky, které jsou certifikované v tom smyslu, že věcně odpovídají pravidlům pro povolené užívání certifikační ochranné známky HALLOUMI a mohou být v souladu s těmito pravidly vyráběny. Mimoto, v uvedených starších rozsudcích Tribunálu se dotčená veřejnost odlišovala od veřejnosti dotčené v projednávaném případě.

2.

Tribunál nesprávně rozhodl, že starší národní ochranná známka – v projednávaném případě certifikační národní ochranná známka – nemá jakoukoliv rozlišovací způsobilost umožňující odlišit certifikované výrobky od těch necertifikovaných a že ochranná známka je popisná, nesprávně ohrozil národní ochranu národní ochranné známky a nesprávně zpochybnil platnost této známky v námitkovém řízení před EUIPO.

3.

Tribunál se dopustil pochybení při srovnávání ochranných známek a hodnocení nebezpečí záměny. K těmto aspektům nesprávně přistoupil tak, jako kdyby starší ochranná známka byla známkou označující původ a nikoliv certifikační ochrannou známkou. Starší ochranné známce nepřiznal jakoukoliv rozlišovací způsobilost jakožto certifikační známka, tzn. známka odlišující výrobky skutečně splňující normy certifikační ochranné známky a skutečně vyráběné výrobci, kteří jsou k tomu oprávněni majitelem dané ochranné známky. Rovněž nepřihlédl ke způsobu, jakým jsou certifikační ochranné známky obvykle používány (tzn. vždy současně s rozlišovacím jménem, ochrannou známkou nebo logem). A konečně, nezkoumal smysl a význam sporné ochranné známky, když zejména nezkoumal, zda má prvek „HALLOUMI“ v novější ochranné známce samostatnou rozlišovací způsobilost jakožto označení sdělující, že výrobky označené spornou ochrannou známkou jsou v rozporu se skutečností certifikovány.

4.

Tribunál nezkoumal vnitrostátní ustanovení a judikaturu týkající se rozsahu a účinků národních certifikačních ochranných známek. Podmínky právních předpisů členských států týkajících se certifikačních ochranných známek totiž nebyly směrnicemi o ochranných známkách 89/104 (1) nebo 2008/95 (2) harmonizovány, avšak nařízení o ochranné známce EU stanoví, že tyto národní ochranné známky mohou být základem starších práv bránících zápisu ochranných známek Evropské unie. Tato práva tedy musí být zkoumána z pohledu vnitrostátní judikatury a ustanovení, per analogiam k různým vnitrostátním právům uvedeným v čl. 8 odst. 4 uvedeného nařízení (která rovněž nejsou harmonizována a jejichž povaha, rozsah a účinky se v jednotlivých členských státech značně liší).

(1)  První směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 1989, L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 2008, L 299, s. 25).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Erding (Německo) dne 10. prosince 2018 – U.B. a T.V. v. Eurowings GmbH

(Věc C-776/18)

(2019/C 82/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Erding

Účastníci původního řízení

Žalobci: U.B., T.V.

Žalovaná: Eurowings GmbH

Předběžná otázka

Je třeba v případě zrušení letu ve smyslu článku 5 nařízení (ES) č. 261/2004 (1) považovat za nabídku přesměrování, které cestujícím umožní dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu, také případ, kdy je náhradní přeprava uskutečněna na jiné letiště, než je letiště uvedené v potvrzení o rezervaci, jestliže se toto letiště nachází ve stejném regionu?

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil supérieur de la Sécurité sociale (Lucembursko) dne 19. prosince 2018 – EU v. Caisse pour l’avenir des enfants

(Věc C-801/18)

(2019/C 82/14)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil supérieur de la Sécurité sociale

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: EU

Odpůrkyně: Caisse pour l’avenir des enfants

Předběžné otázky

1)

Jsou příslušné orgány sociálního zabezpečení prvního členského státu (v projednávané věci Caisse pour l’avenir des enfants – le Luxembourg) povinny na základě povinností stanovených unijním právem, jež mají na základě článku 45 SFEU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (1), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (2), a zejména jeho článku 4, vyplácet rodinné dávky státnímu příslušníkovi druhého členského státu, pokud v případě, že existují tytéž podmínky pro přiznávání uvedených přídavků, uvedené příslušné orgány uznávají na základě dvoustranné mezinárodní úmluvy uzavřené mezi prvním členským státem (Lucembursko) a třetí zemí (Brazílií) nárok na rodinné dávky jejich vlastních státních příslušníků nebo osob, které mají trvalý pobyt na jejich území? “

2)

Bude-li na první otázku odpovězeno kladně a v případě, že se zásada, jež byla uplatněna ve výše uvedené judikatuře ve věci GOTTARDO (3), vztahuje i na rodinné dávky, může příslušný orgán v oblasti sociálního zabezpečení, a konkrétněji v oblasti rodinných dávek – v projednávané věci Caisse pour l’avenir des enfants, vnitrostátní orgán rodinných dávek Lucemburského velkovévodství – uplatnit objektivní odůvodnění na základě úvah, jež se týkají zvlášť vysoké finanční a administrativní zátěže pro dotčený správní orgán, aby ospravedlnil nerovné zacházení mezi státními příslušníky zemí – stran úmluvy (dotčené dvoustranné úmluvy) a ostatními státními příslušníky členských států Evropské unie?“

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46).

(2)  Úř. věst. L 166, s. 1.

(3)  Rozsudek ze dne 15. ledna 2002, Gottardo, C-55/00, EU:C:2002:16.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil supérieur de la Sécurité sociale (Lucembursko) dne 19. prosince 2018 – Caisse pour l'avenir des enfants v. FV, GW

(Věc C-802/18)

(2019/C 82/15)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil supérieur de la Sécurité sociale

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Caisse pour l'avenir des enfants

Odpůrci: FV, GW

Předběžné otázky

1)

Lze lucemburský rodinný přídavek, který se přiznává podle článků 269 a 270 zákona o sociálním zabezpečení, stavět na roveň sociální výhodě ve smyslu článku 45 SFEU nebo čl. 7 odst. 2 nařízení 492/2011 volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (1)?

2)

Pokud ano, brání definice rodinného příslušníka, jež se použije na základě čl. 1 písm. i) nařízení 883/2004 (2), širší definici rodinného příslušníka podle čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (3), když posledně uvedená směrnice vylučuje jakoukoli autonomii členského státu při stanovení definice rodinného příslušníka, což je v rozporu s nařízením o koordinaci systému sociálního zabezpečení, a v důsledku toho dále vylučuje jakýkoli institut hlavního zabezpečování výživy. Musí mít definice rodinného příslušníka ve smyslu čl. 1 písm. i) nařízení 883/2004 proto přednost vzhledem ke svému postavení zvláštní úpravy v kontextu koordinace režimů sociálního zabezpečení a především zachovává si členský stát pravomoc stanovit definici rodinných příslušníků, jímž vzniká nárok na rodinné přídavky?

3)

V případě, že se čl. 2 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38 použije na rodinné dávky a konkrétněji na lucemburské rodinné přídavky, lze považovat vyloučení dítěte manžela či manželky z definice rodinného příslušníka za nepřímou diskriminaci, která je odůvodněna s ohledem na vnitrostátní cíl členského státu stanovit osobní právo dítěte a na potřebu chránit správní orgány členského státu zaměstnání, jelikož v důsledku rozšíření osobní oblasti působnosti by vznikala nepřiměřená zátěž pro lucemburský systém rodinných dávek, který mimo jiné vyplácí téměř 48 % svých rodinných dávek do zahraničí?

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (Úř. věst. 2011, L 141, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. 2004, L 200, s. 1; Zvl. vyd. 05/05, s. 72).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. 2004, L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Litva) dne 20. prosince 2018 – AAS „BALTA“ v. UAB „GRIFS AG“

(Věc C-803/18)

(2019/C 82/16)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasační stížnosti: AAS „BALTA“

Další účastnice řízení o kasační stížnosti: UAB „GRIFS AG“

Předběžná otázka

Je nutno čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (1) ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vykládat tak, že v případě pojištění velkého rizika se lze ujednání o příslušnosti obsaženého v pojistné smlouvě uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem dovolávat vůči osobě pojištěné na základě této smlouvy, která s tímto ujednáním nevyjádřila výslovný souhlas a která má obvyklý pobyt nebo sídlo v členském státě odlišném od státu pojistníka a pojistitele?

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2012, L 351, s. 1).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským súdem Trnava (Slovensko) dne 21. prosince 2018 – DHL Logistics (Slovakia), spol. s r.o. v. Finančné riaditeľstvo SR

(Věc C-810/18)

(2019/C 82/17)

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Krajský súd Trnava

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: DHL Logistics (Slovakia), spol. s r.o.

Žalovaný: Finančné riaditeľstvo SR

Předběžná otázka

Má být podpoložka 8525 80 91 kombinované nomenklatury uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (1) ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění vysvětlivek zveřejněných na základě tohoto nařízení v roce 2011 (2) (sdělení Komise 2011/C 137/01), vykládána v tom smyslu, že do ní může být zařazeno zboží – digitální videokamery (o které se jedná v projednávané věci) i tehdy, pokud je schopno zachytit a zaznamenávat videosekvence pouze v kvalitě rozlišení nižší než 800 × 600 pixelů, a to konkrétně v kvalitě 720 x 576 pixelů, když další funkce tohoto zboží – zachycování a záznam statických snímků je omezena kvalitou rozlišení statických snímků v rozsahu 1 600 x 1 200 pixelů (1,92 megapixelu)?

(1)  Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382.

(2)  Úř. věst. 2011, C 137, s. 1.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. prosince 2018 Vereniging tot Behoud van Natuurmonumenten in Nederland a dalšími proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 15. října 2018 ve věci T-79/16, Vereniging Gelijkberechtiging Grondbezitters a další v. Komise

(Věc C-817/18 P)

(2019/C 82/18)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Vereniging tot Behoud van Natuurmonumenten in Nederland, Stichting Het Groninger Landschap, It Fryske Gea, Stichting Het Drentse Landschap, Stichting Het Overijssels Landschap, Stichting Het Geldersch Landschap, Stichting Flevo-Landschap, Stichting Het Utrechts Landschap, Stichting Landschap Noord-Holland, Stichting Het Zuid-Hollands Landschap, Stichting Het Zeeuwse Landschap, Stichting Het Noordbrabants Landschap, Stichting Het Limburgs Landschap (zástupci: P. Kuypers, M. de Wit, advokáti)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Vereniging Gelijkberechtiging Grondbezitters, Exploitatiemaatschappij De Berghaaf BV, Stichting Het Nationale Park De Hoge Veluwe, BV Landgoed Den Alerdinck II, Landgoed Ampsen BV, Pallandt van Keppel Stichting, Landgoed Kasteel Keppel BV, Baron van Lynden, Stichting het Lijndensche Fonds voor Kerk en Zending, Landgoed Welna BV, Landgoed „Huis te Maarn“ BV, Vicariestichting De Vijf Capellarijen / Ambachtsheerlijkheid Kloetinge, Maatschappij tot Exploitatie van het Landgoed Tongeren onder Epe BV, Landgoed Anderstein NV, Landgoed Bekspring BV, Landgoed Nijenhuis en Westerflier BV, Landgoed Caprera BV, Landgoed Schapenduinen BV, Stichting Schapenduinen, Landgoed de Noetselenberg BV

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelé“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—

zrušil napadený rozsudek (vydaný ve věci T-79/16);

—

uložil VGG náhradu nákladů řízení v prvním stupni a nákladů řízení o kasačním opravném prostředku;

—

podpůrně v případě vrácení věci Tribunálu rozhodl, že o nákladech řízení v prvním stupni i v řízení o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že žaloba VGG je přípustná

Tribunál použil nesprávně kritérium, jež musí splnit VGG k tomu, aby mohla být kvalifikována jako zúčastněná strana – jedná se o konkurenční vztah mezi VGG a navrhovatelkou kasačního opravného prostředku a skutečnost, že udělená podpora může mít konkrétní dopad na situaci VGG, neboť narušuje uvedený konkurenční vztah.

Tribunál spojil aktivní legitimaci VGG a jejích členů s aktivní legitimací Stichting het Nationale Park De Hoge Veluwe, který zbyl jako jediný z žalobců, kteří podali v roce 2008 žaloby.

V tomto ohledu Tribunál neprokázal či neprokázal dostatečně konkrétní činnosti, v nichž byli žalobci a Stichting het Nationale Park De Hoge Veluwe v konkurenčním vztahu. Proto nesprávně konstatoval existenci konkurenčního vztahu s Stichting het Nationale Park De Hoge Veluwe.

Vzhledem k tomu, že Tribunál konstatoval existenci konkurenčního vztahu, měl následně nesprávně za to, že podpora měla konkrétní dopad na konkurenční postavení členů VGG a že je narušovala.

Tribunál nemohl konstatovat aktivní legitimaci VGG na základě aktivní legitimace Stichting het Nationale Park De Hoge Veluwe.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál nesprávně vycházel z existence „vážných obtíží“

Tribunál nesprávně konstatoval porušení procesních záruk stanovených v čl. 108 odst. 2 SFEU. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že Komise prokázala při svém posuzování slučitelnosti režimu PNB s opatřením podpory existenci „vážných obtíží“.

Z kvalifikace služeb obecného hospodářského zájmu jako „atypických“ či „komplexních“ nevyplývají žádné vážné obtíže, neboť neexistence odděleného účetnictví není indicií vážných obtíží a nechyběl ani mechanismus, jehož cílem bylo zamezit nadměrné kompenzaci.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal de commerce de Paris (Francie) dne 24. prosince 2018 – Trendsetteuse SARL v. DCA SARL

(Věc C-828/18)

(2019/C 82/19)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de commerce de Paris

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Trendsetteuse SARL

Žalovaná: DCA SARL

Předběžná otázka

Musí být čl. 1 odst. 2 směrnice 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 (1) o postavení obchodních zástupců vykládán v tom smyslu, že nezávislý zprostředkovatel, který jedná jako zmocněnec jménem a na účet zmocnitele, ale nemá pravomoc měnit ceny a smluvní podmínky kupních smluv stanovené zmocnitelem, není pověřen sjednávat takové smlouvy ve smyslu uvedeného článku, a tudíž jej nelze považovat za obchodního zástupce a není mu přiznáno postavení upravené zmíněnou směrnicí?

(1)  Směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (Úř. věst. 1986, L 382, s. 17).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal de grande instance de Paris (Francie) dne 27. prosince 2018 – Crédit Logement SA v. OE

(Věc C-829/18)

(2019/C 82/20)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de grande instance de Paris

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Crédit Logement SA

Žalovaný: OE

Předběžné otázky

1)

Musí být směrnice 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 (1) a zásada účinnosti [unijního] práva vykládány v tom smyslu, že brání použití pravidla vnitrostátního práva, podle kterého nesmí soud posuzovat zneužívající povahu ujednání smlouvy uzavřené s poskytovatelem v případě, že ručitel, který tuto službu poskytuje v rámci svého podnikání a ručí za splnění smlouvy, informoval dlužníka – spotřebitele o svém úmyslu provést platbu a dlužník mu nesdělil, jakých výjimek se má dovolávat?

2)

Je-li v hlavním textu smlouvy uvedeno, že kurzové riziko nese úvěrovaný, a je-li připojen splátkový kalendář, lze takové ujednání považovat za „seps[ané] jasným a srozumitelným jazykem“ ve smyslu směrnice, pokud nejsou uvedeny příklady různých možností vývoje směnného kurzu, včetně těch nepříznivých?

3)

Nese důkazní břemeno spočívající v prokázání, že spotřebiteli byly předány podklady nezbytné k tomu, aby bylo dotčené ujednání sepsáno jasným a srozumitelným jazykem, a že uvedené ujednání je sepsáno jasným a srozumitelným jazykem, poskytovatel, nebo spotřebitel?

4)

Pokud by soud dospěl k závěru, že ujednání stanovená v článcích 1.2.1 až 1.2.9 a článku 2.8 smlouvy jsou zneužívající z důvodu, že nejsou sepsána dostatečně jasným a srozumitelným jazykem, je třeba prohlásit za neplatné od samého počátku všechny finanční podmínky, včetně podmínky stanovující úroky, nebo je na místě prohlásit za neplatné od samého počátku pouze podmínky týkající se výkyvů směnného kurzu a podmínku stanovující měnu, nebo je třeba zvážit ještě jinou možnost?

5)

Musí soud v rámci přezkumu uvedeného v předchozí otázce zajistit, aby takto uložená sankce byla účinná, přiměřená a odrazující?

(1)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal de l'entreprise de Liège (Belgie) dne 31. prosince 2018 – SI, Brompton Bicycle Ltd v. Chedech / Get2Get

(Věc C-833/18)

(2019/C 82/21)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de l'entreprise de Liège

Účastníci původního řízení

Žalobci: SI, Brompton Bicycle Ltd

Žalovaná: Chedech / Get2Get

Předběžné otázky

1)

Musí být unijní právo, a konkrétně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, (1) která ve svých článcích 2 až 5 stanoví zejména různá výlučná práva, která přísluší nositelům autorského práva, vykládáno tak, že vylučuje autorskoprávní ochranu děl, jejichž forma je nezbytná k dosažení technického výsledku?

2)

Je třeba k posouzení formy nezbytné k dosažení technického výsledku zohlednit následující kritéria?

—

Existence dalších možných forem, které umožňují dosažení téhož technického výsledku?

—

Efektivnost formy k dosažení takového výsledku?

—

Vůle údajného porušovatele autorského práva k dosažení tohoto výsledku?

—

Existence dřívějšího patentu, který již vypršel, na postup, který umožňuje dosažení požadovaného technického výsledku?

(1)  Úř. věst. 2001, L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/20

Kasační opravný prostředek podaný dne 7. ledna 2019 Mylène Troszczynski proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 8. listopadu 2018 ve věci T-550/17, Troszczynski v. Parlament

(Věc C-12/19 P)

(2019/C 82/22)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Mylène Troszczynski (zástupce: F. Wagner, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek šestého senátu Tribunálu Evropské unie (T-550/17) vydaný dne 8. listopadu 2018,

a v důsledku toho:

—

zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017, kterým byla přijata zpráva Výboru pro právní záležitosti č. A8-0218/2017 o žádosti o zbavení imunity a výsad Mylène Troszczynski, členky Evropského parlamentu,

—

přiznal navrhovatelce náhradu nákladů řízení,

—

uložil Evropskému parlamentu náhradu všech nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

K analýze Tribunálu týkající se druhého žalobního důvodu

Tribunál nepovažuje sporný tweet Mylène Troszczynski za názor vyjádřený v rámci výkonu její funkce poslankyně z důvodu, že se týkal určité události, k níž má dojít ve Francii a který nelze klást na roveň obecnému postoji k aktuálním tématům nebo tématům, kterými se zabývá Parlament, což jsou nezbytné charakteristiky názoru, který je chráněn Protokolem.

Tribunál se dopustil zjevně nesprávného posouzení, neboť:

—

každý poslanec je zvolen ve své zemi, zastupuje své voliče a během výkonu svého mandátu musí s nimi zachovat nezbytnou vazbu tím, že uvádí zejména skutečnosti, které je zajímají nebo se jich týkají,

—

zásada č. 2 sdělení členům 11/2003 v tomto ohledu nijak nerozlišuje,

—

nošení závoje zakrývajícího celý obličej na veřejných místech se týká voličů ve Francii, ale také voličů ve všech zemích Evropy a tento veřejný projev náležitosti k islámu je předmětem obecného zájmu, který se týká jak veřejného života, tak práv žen,

—

Tribunál měl uplatnit zásady uvedené v rozsudku Patriciello.

2.

K analýze Tribunálu týkající se třetího žalobního důvodu

Tribunál připustil, což vyplynulo rovněž z debaty, že Mylène Troszczynski není autorkou sporného tweetu a že jej ihned poté, co se s ním seznámila, smazala. Tribunál má nicméně za to, že tyto dvě skutečnosti nelze zohlednit při určení, zda jsou splněny podmínky pro zbavení poslanecké imunity.

Tribunál se dopustil zjevně nesprávného posouzení:

—

když tvrdí, že není věcí Parlamentu vědět, zda skutečnosti vytýkané dotyčnému poslanci jsou prokázány, i když je Parlament zkoumal a ve svém rozhodnutí uznal, že Mylène Troszczynski není autorkou tweetu,

—

tím, že nevyvozuje právní důsledky z určitých písemností připojených jako příloha zprávy Výboru pro právní záležitosti, a sice výňatky ze zákona ze dne 29. července 1881 a zejména jeho článku 42,

—

tím, že rozhodnutí o postoupení věci trestnímu soudu ze dne 26. dubna 2018 vyjadřuje nevraživost soudu vůči poslanci, tudíž záměr jej politicky poškodit, v čemž spočívají charakteristické rysy fumus persecutionis.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/21

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. ledna 2019 Marion Le Pen proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 28. listopadu 2018 ve věci T-161/17, Le Pen v. Parlament

(Věc C-38/19 P)

(2019/C 82/23)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Marion Anne Perrine, známá jako Marine, Le Pen (zástupce: R. Bosselut, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

zrušení rozsudku, který dne 28. listopadu 2018 přijal šestý senát Tribunálu Evropské unie ve věci T-161/17.

A tudíž:

—

zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 6. ledna 2017 přijatého na základě článku 68 rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu 2009/C 159/01 ze dne 19. května a 9. července 2008, „kterým se stanoví prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu“ v pozměněném znění, kterým byla konstatována pohledávka ve výši 41 554 eur.

—

zrušení oznámení o dluhu č. 2017-22 ze dne 11. ledna 2017, jímž byla navrhovatelka informována, že byla vůči ní konstatována na základě rozhodnutí generálního tajemníka ze dne 6. ledna 2017 pohledávka, vrácení částek neoprávněně vyplacených v rámci parlamentní asistence a uplatnění článku 68 prováděcích opatření ke statutu poslanců a článků 78, 79 a 80 finančního nařízení.

—

uložení náhrady všech nákladů řízení Parlamentu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

A -

Důvod veřejného pořádku: Porušení unijního práva – Nesprávné právní posouzení – Porušení podstatných formálních náležitostí – Porušení práva na obhajobu -

Tento důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že navrhovatelka nebyla vyslechnuta a že jí generální tajemník nezaslal spis a zejména zprávu OLAF.

Tribunál porušil právo navrhovatelky na obhajobu zejména z hlediska Listiny základních práv Unie a článku 6 EÚLP.

B -

Porušení unijního práva – Nesprávné právní posouzení – Porušení zásady ochrany legitimního očekávání a zásady právní jistoty – Nesprávná kvalifikace právní povahy skutkových zjištění, zkreslení skutečností a důkazů

Tribunál zkreslil smysl důkazů, které navrhovatelka předložila v příloze dopisu ze dne 14. března 2016 adresovaného OLAF.

Nelze tvrdit, že částky vyplacené na základě „umělé“ smlouvy nebyly použity v souladu s prováděcími opatřeními ke statutu poslanců. Nedošlo tedy k obcházení cíle ani povahy těchto prostředků a Parlamentu nevznikla žádná škoda.

C-

Zneužití pravomoci – Fumus persecutionis

Diskriminace, zadržování důkazů, nepoctivost a porušení práva na obhajobu, kterého se dopustil generální tajemník Parlamentu vůči navrhovatelce, představují a z hlediska Tribunálu měly představovat „objektivní, relevantní a shodující se nepřímé důkazy, jejichž výlučným nebo přinejmenším rozhodujícím účelem je dosáhnout jiných cílů, než jsou uváděné cíle, nebo vyhnout se postupu zvláště upravenému Smlouvou pro vyrovnání se s okolnostmi daného případu“, a svědčí tak o tom, že vůči navrhovatelce došlo k fumus persecutionis.

Tribunál

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Comune di Milano v. Komise

(Věc T-167/13) (1)

(„Státní podpory - Služby pozemního odbavování - Kapitálové vklady provedené společností SEA ve prospěch společnosti Sea Handling - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její navrácení - Pojem ‚podpora‘ - Přičitatelnost státu - Kritérium soukromého investora - Zásada kontradiktornosti - Právo na obhajobu - Právo na řádnou správu - Legitimní očekávání“)

(2019/C 82/24)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Comune di Milano (Itálie) (zástupci: původně S. Grassani a A. Franchi, poté S. Grassani, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Conte a D. Grespan, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2015/1225 ze dne 19. prosince 2012 týkajícího se navýšení kapitálu společností SEA S.p.A. ve prospěch společnosti SEA Handling S.p.A. (SA.21420 [(C 14/10) (ex NN 25/10) (ex CP 175/06)]) (Úř. věst. 2015, L 201, s. 1).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Comune di Milano se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.

(1)  Úř. věst. C 129, 4.5.2013.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Deutsche Umwelthilfe v. Komise

(Věc T-498/14) (1)

(„Přístup k dokumentům - Dokumenty související s korespondencí mezi Komisí a podniky nebo výrobci automobilů týkající se chladiva R1234yf používaného v motorových vozidlech - Dokumenty neuvedené v seznamech - Nový žalobní důvod vznesený v průběhu řízení - Nepřípustnost - Dokazování, kterým se v souladu s článkem 104 jednacího řádu nařizuje předložit dokumenty - Výjimka ze zásady kontradiktornosti - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů - Veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění - Zvážení - Nařízení (ES) č. 1367/2006 - Článek 6 odstavec 1 - Převažující veřejný zájem na zpřístupnění informací o životním prostředí nebo informací týkajících se emisí do životního prostředí - Obecná domněnka - Částečné odmítnutí přístupu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2019/C 82/25)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Deutsche Umwelthilfe eV (Radolfzell, Německo) (zástupci: R. Klinger a R. Geulen, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Clotuche-Duvieusart a J. Vondung, poté F. Clotuche-Duvieusart a H. Krämer, zmocněnci, původně ve spolupráci s R. van der Houtem a A. Köhlerem, poté R. van der Houtem a C. Wagnerem, advokáty)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU směřující k částečnému zrušení rozhodnutí Komise GESTDEM 2014/547 ze dne 2. června 2014, kterým se potvrzuje odmítnutí přístupu ke všem dokumentům týkajícím se výměny korespondence mezi jednak Komisí a jednak podniky Honeywell a DuPont nebo výrobci automobilů v období od září 2011 do dubna 2012 a od září 2012 do konce ledna 2014 týkající se chladiva R1234yf, které se používá v motorových vozidlech.

Výrok rozsudku

1)

O návrhu na zrušení rozhodnutí Komise GESTDEM 2014/547 ze dne 2. června 2014, v rozsahu, v němž se týká původně utajených částí dokumentu č. 34, které byly poté zveřejněny, již není třeba rozhodnout.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Deutsche Umwelthilfe eV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 329, 22. 9. 2014.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Biogaran v. Komise

(Věc T-677/14) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s perindopilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článků 101 a 102 SFEU - Dohody směřující ke zpomalení či zamezení uvedení generické podoby perindoprilu na trh - Účast dceřiné společnosti na protiprávním jednání její mateřské společnosti - Přičtení protiprávního jednání - Společná a nerozdílná odpovědnost - Horní hranice pokuty“)

(2019/C 82/26)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Biogaran (Colombes, Francie) (zástupci: T. Reymond, O. de Juvigny a J. Jourdan, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castilla Contreras, T. Vecchi a B. Mongin, poté F. Castilla Contreras, B. Mongin a C. Vollrath, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise C (2014) 4955 final ze dne 9. července 2014 v řízení podle článků 101 a 102 SFEU [věc AT.39612 – Perindopril (Servier)], v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a podpůrně ke snížení pokuty, která byla žalobkyni uvedeným rozhodnutím uložena.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Biogaran se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 395, 10.11.2014.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/25

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Teva UK a další v. Komise

(Věc T-679/14) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s perindoprilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU - Zásada nestrannosti - Konzultace s Poradním výborem pro restriktivní praktiky a dominantní postavení - Dohoda o smírném narovnání patentových sporů a sporů týkajících se výhradního odběru - Potenciální hospodářská soutěž - Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu - Sladění práva hospodářské soutěže a patentového práva - Podmínky výjimky stanovené v čl. 101 odst. 3 SFEU - Pokuty“)

(2019/C 82/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Teva UK Ltd (West Yorkshire, Spojené království), Teva Pharmaceuticals Europe BV (Utrecht, Nizozemsko), Teva Pharmaceutical Industries Ltd (Jeruzalém, Izrael) (zástupci: D. Tayar a A. Richard, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castilla Contreras, T. Vecchi a B. Mongin, poté F. Castilla Contreras, B. Mongin a C. Vollrath, zmocněnci, ve spolupráci s G. Peretzem, barrister)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyně: European Generic medicines Association AISBL (EGA) (Brusel, Belgie) (zástupci: S.-P. Brankin, solicitor, a E. Wijckmans, advokát)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2014) 4955 final ze dne 9. července 2014 v řízení podle článků 101 a 102 SFEU [věc AT.39612 – Perindopril (Servier)], v rozsahu, v němž se týká žalobkyň, a podpůrně na snížení částky pokuty, která byla žalobkyni uložena uvedeným rozhodnutím.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá

2)

Společnosti Teva UK Ltd, Teva Pharmaceuticals Europe BV a Teva Pharmaceutical Industries Ltd ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)

European Generic medicines Association AISBL (EGA) ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 409, 17.11.2014.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Lupin v. Komise

(Věc T-680/14) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s perindopilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU - dohody o smírném narovnání patentových sporů - Dohoda o získání technologií - Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu - Rovnováha mezi právem hospodářské soutěže a patentovým právem - Pokuty“)

(2019/C 82/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lupin Ltd (Maharashtra, Indie) (zástupci: původněM. Pullen, R. Fawcett-Feuillette, solicitors, M. Hoskins, QC, V. Wakefield, barrister a M. Boles, solicitor, poté M. Hoskins, V. Wakefield, M. Boles, K. Vernon a S. Smith, solicitors, a nakonec M. Hoskins, V. Wakefield, S. Smith a C. Wall, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castilla Contreras, B. Mongin a T. Vecchi, poté F. Castilla Contreras, B. Mongin a C. Vollrath, zmocněnci, ve spolupráci s B. Raymentem, barrister)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU směřující k částečnému zrušení rozhodnutí Komise C (2014) 4955 final ze dne 9. července 2014 v řízení podle článků 101 a 102 SFEU [věc AT.39612 – Perindopril (Servier)], v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a podpůrně ke zrušení pokuty, která byla žalobkyni uvedeným rozhodnutím uložena nebo ke snížení její výše.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Lupin Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 439, 8.12.2014.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Mylan Laboratories a Mylan v. Komise

(Věc T-682/14) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s perindoprilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU - Dohoda o smírném narovnání patentových sporů - Potenciální hospodářská soutěž - Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu - Uvedení práva hospodářské soutěže do souladu s patentovým právem - Přičtení protiprávního jednání - Pokuty“)

(2019/C 82/29)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Mylan Laboratories Ltd (Hyderabad, Indie) a Mylan, Inc. (Canonsburg, Pensylvánie, Spojené státy) (zástupci: S. Kon, C. Firth a C. Humpe, solicitors)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castilla Contreras, T. Vecchi a B. Mongin, poté F. Castilla Contreras, B. Mongin a C. Vollrath, zmocněnci, ve spolupráci s S. Kingston, barrister)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise C (2014) 4955 final ze dne 9. července 2014 v řízení podle článků 101 a 102 SFEU [věc AT.39612 – Perindopril (Servier)], v rozsahu, v němž se týká žalobkyň, a podpůrně ke zrušení nebo snížení pokuty, která byla žalobkyním uvedeným rozhodnutím uložena.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnostem Mylan Laboratories Ltd a Mylan, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 431, 1. 12. 2014.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Krka v. Komise

(Věc T-684/14) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s perindoprilem, léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální a generické podobě - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU - Dohoda o smírném řešení patentových sporů - Licenční dohoda - Dohoda o nákupu technologie - Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu - Omezení hospodářské soutěže z hlediska důsledku - Nalezení souladu mezi právem hospodářské soutěže a patentovým právem“)

(2019/C 82/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Krka Tovarna Zdravil d.d. (Novo Mesto, Slovinsko) (zástupci: T. Ilešič a M. Kocmut, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castilla Contreras, B. Mongin a C. Vollrath, zmocněnci, ve spolupráci s D. Baileym, barrister)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na částečné zrušení rozhodnutí Komise C(2014) 4955 ze dne 9. července 2014 v řízení podle článků 101 a 102 SFEU [věc AT.39612 – Perindopril (Servier)] v rozsahu, v němž se týká žalobkyně.

Výrok rozsudku

1)

Článek 4 rozhodnutí Evropské komise C(2014) 4955 final ze dne 9. července 2014 v řízení podle článků 101 a 102 SFEU [věc AT.39612 – Perindopril (Servier)] se zrušuje v rozsahu, ve kterém je v něm konstatována účast společnosti Krka Tovarna Zdravil d.d. na dohodách uvedených v tomto článku.

2)

Článek 7 odst. 4 písm. a) rozhodnutí C(2014) 4955 final se zrušuje.

3)

Články 8 a 9 rozhodnutí C(2014) 4955 final se zrušují v rozsahu, v němž se týkají společnosti Krka Tovarna Zdravil.

4)

Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 431, 1.12.2014.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Servier a další v. Komise

(Věc T-691/14) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Zneužití dominantního postavení - Trh s perindopilem, léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článků 101 a 102 SFEU - Zásada nestrannosti - Konzultace Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení - Právo na účinnou právní ochranu - Krátká lhůta pro podání žaloby vzhledem k délce napadeného rozhodnutí - Dohody o smírném řešení patentových sporů - Licenční dohody - Dohody o nákupu technologie - Dohoda o výhradním nákupu - Potenciální hospodářská soutěž - Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu - Omezení hospodářské soutěže z hlediska důsledku - Nalezení souladu mezi právem hospodářské soutěže a patentovým právem - Kvalifikace protiprávních jednání jako odlišných protiprávních jednání, nebo jako jediného protiprávního jednání - Vymezení relevantního trhu na úrovni molekuly předmětného léčivého přípravku - Pokuty - Souběh pokut na základě článků 101 a 102 SFEU - Zásada zákonnosti trestných činů a trestů - Hodnota tržeb - Způsob výpočtu v případě souběhu protiprávních jednání na totožných trzích“)

(2019/C 82/31)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Servier SAS (Suresnes, Francie) Servier Laboratories Ltd (Wexham, Spojené království), Laboratoires Servier SAS (Suresnes) (zástupci: původně I. S. Forrester, QC, J. Killick, barrister, O. de Juvigny, advokát, a M. Utges Manley, solicitor, poté J. Killick, O. de Juvigny, M. Utges Manley, J. Jourdan a T. Reymond, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně T. Christoforou, B. Mongin, C. Vollrath, F. Castilla Contreras a T. Vecchi, poté T. Christoforou, B. Mongin, C. Vollrath, F. Castilla Contreras a J. Norris-Usher, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations (EFPIA) (Ženeva, Švýcarsko) (zástupci: F. Carlin, barrister, N. Niejahr a C. Paillard, advokáti)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2014) 4955 final ze dne 9. července 2014 v řízení podle článků 101 a 102 SFEU [věc AT.39612 – Perindopril (Servier)] v rozsahu, v němž se týká žalobkyň, a podpůrně na snížení pokuty, která jim byla uvedeným rozhodnutím uložena.

Výrok rozsudku

1)

Článek 4 rozhodnutí Komise C(2014) 4955 final ze dne 9. července 2014 v řízení podle článků 101 a 102 SFEU [věc AT.39612 – Perindopril (Servier)] se zrušuje v rozsahu, ve kterém je v něm konstatována účast společností Servier SAS a Laboratoires Servier SAS na dohodách uvedených v tomto článku.

2)

Článek 6 rozhodnutí C(2014) 4955 final se zrušuje.

3)

Článek 7 odst. 4 písm. b) a odst. 6 rozhodnutí C(2014) 4955 final se zrušuje.

4)

Výše pokuty uložené společnostem Servier a Laboratoires Servier za protiprávní jednání uvedené v článku 2 rozhodnutí C(2014) 4955 final, tak jak vyplývá z čl. 7 odst. 2 písm. b) téhož rozhodnutí, se stanoví na 55 385 190 eur.

5)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

6)

Společnosti Servier, Servier Laboratories Ltd a Laboratoires Servier na jedné straně a Evropská komise na straně druhé ponesou vlastní náklady řízení.

7)

European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations (EFPIA) ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 462, 22.12.2014.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/29

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Niche Generics v. Komise

(Věc T-701/14) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s perindoprilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU - Dohoda o smírném narovnání patentových sporů - Správní řízení - Ochrana důvěrnosti informací sdělených mezi advokáty a klienty - Potenciální hospodářská soutěž - Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu - Objektivní nezbytnost omezení - Uvedení práva hospodářské soutěže do souladu s patentovým právem - Podmínky pro uplatnění výjimky podle čl. 101 odst. 3 SFEU - Pokuty - Horní hranice ve výši 10 % - Přičtení protiprávního jednání“)

(2019/C 82/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Niche Generics Ltd (Hitchin, Spojené království) (zástupci: E. Batchelor, M. Healy, K. Cousins, solicitors, a F. Carlin, barrister)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castilla Contreras, T. Vecchi a B. Mongin, poté F. Castilla Contreras, B. Mongin a C. Vollrath, zmocněnci, ve spolupráci s S. Kingston, barrister)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise C (2014) 4955 final ze dne 9. července 2014 v řízení podle článků 101 a 102 SFEU [věc AT.39612 – Perindopril (Servier)], v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a podpůrně ke zrušení nebo snížení pokuty, která byla žalobkyni uvedeným rozhodnutím uložena.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Niche Generics Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 431, 1. 12. 2014.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Unichem Laboratories v. Komise

(Věc T-705/14) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s perindopilem, který je léčivým přípravkem určeným k léčení kardiovaskulárních onemocnění, v jeho originální i generické podobě - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU - Dohoda o smírném řešení patentových sporů - Územní působnost Komise - Přičtení protiprávního jednání - Správní řízení - Ochrana důvěrnosti komunikace mezi advokáty a klienty - Potenciální hospodářská soutěž - Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu - Objektivní nutnost omezení - Nalezení souladu mezi právem hospodářské soutěže a patentovým právem - Podmínky pro vynětí podle čl. 101 odst. 3 SFEU - Pokuty“)

(2019/C 82/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Unichem Laboratories Ltd (Bombaj, Indie) (zástupci: S. Mobley, K. Shaw, K. Cousins, M. Healy, H. Sheraton a E. Batchelor, sollicitors)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castilla Contreras, T. Vecchi a B. Mongin, poté F. Castilla Contreras, B. Mongin a C. Vollrath, zmocněnci, ve spolupráci s S. Kingston, barrister)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2014) 4955 final ze dne 9. července 2014 v řízení podle článků 101 a 102 SFEU TFUE [věc AT.39612 – Perindopril (Servier)], v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a podpůrně na snížení pokuty, která byla žalobkyni uvedeným rozhodnutím uložena.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Unichem Laboratories Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 448, 15.12.2014.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Deutsche Telekom v. Komise

(Věc T-827/14) (1)

(„Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Slovenský trh s vysokorychlostními telekomunikačními službami - Přístup třetích podniků k ‚účastnickému vedení‘ dlouhodobého operátora na tomto trhu - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP - Jediné a trvající protiprávní jednání - Pojem zneužití - Odepření přístupu - Stlačování marží - Výpočet stlačování marží - Kritérium stejně výkonného soutěžitele - Právo na obhajobu - Přičtení mateřské společnosti protiprávního jednání, kterého se dopustila její dceřiná společnost - Rozhodující vliv mateřské společnosti na obchodní politiku její dceřiné společnosti - Skutečný výkon - Důkazní břemeno - Výpočet pokuty - Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 - Samostatná pokuta uložená pouze mateřské společnosti z důvodu opakování protiprávního jednání a použití násobícího koeficientu pro účely odrazení“)

(2019/C 82/34)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Deutsche Telekom AG (Bonn, Německo) (zástupci: K. Apel a D. Schroeder, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: M. Kellerbauer, L. Malferrari, C. Vollrath a L. Wildpanner, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Slovanet, a.s. (Bratislava, Slovensko) (zástupce: P. Tisaj, advokát)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU, jenž směřuje k úplnému nebo částečnému zrušení v rozsahu, v jakém se týká žalobkyně, rozhodnutí Komise C(2014) 7465 final ze dne 15. října 2014 v řízení podle článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP (věc AT.39523 – Slovak Telekom), ve znění opravného rozhodnutí Komise C(2014) 10119 final ze dne 16. prosince 2014 a opravného rozhodnutí Komise C(2015) 2484 final ze dne 17. dubna 2015, a podpůrně ke zrušení nebo snížení pokut uložených žalobkyni v uvedeném rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)

Článek 1 odst. 2 písm. d) rozhodnutí Komise C(2014) 7465 final ze dne 15. října 2014 v řízení podle článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP (věc AT.39523 – Slovak Telekom) se zrušuje v rozsahu, v němž stanoví, že společnost Deutsche Telekom AG v období od 12. srpna do 31. prosince 2005 uplatňovala nepřiměřené ceny, které neumožňovaly stejně výkonnému hospodářskému subjektu spoléhajícímu na velkoobchodní přístup k účastnickým vedením společnosti Slovak Telekom, a.s., aby bez ztráty reprodukoval maloobchodní služby nabízené společností Slovak Telekom.

2)

Článek 2 rozhodnutí C(2014) 7465 se zrušuje v rozsahu, v němž stanoví částku pokuty ve výši 38 838 000 eur, za kterou je společnost Deutsche Telekom odpovědná společně a nerozdílně a částku pokuty ve výši 31 070 000 eur, za kterou je společnost Deutsche Telekom odpovědná výlučně.

3)

Částka pokuty, za kterou je společnost Deutsche Telekom odpovědná společně a nerozdílně se stanovuje na 38 061 963 eur a částka pokuty, za kterou je společnost Deutsche Telekom odpovědná výlučně, se stanovuje na 19 030 981 eur.

4)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

5)

Deutsche Telekom ponese čtyři pětiny vlastních nákladů řízení a nahradí čtyři pětiny nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí a čtyři pětiny nákladů řízení vynaložených společností Slovanet, a.s.

6)

Komise ponese pětinu vlastních nákladů řízení a nahradí pětinu nákladů řízení vynaložených společností Deutsche Telekom.

7)

Slovanet, a.s. ponese pětinu vlastních nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 96, 23.3.2015.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/32

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Slovak Telekom v. Komise

(Věc T-851/14) (1)

(„Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Slovenský trh s vysokorychlostními telekomunikačními službami - Přístup třetích podniků k ‚účastnickému vedení‘ dlouhodobého operátora na tomto trhu - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP - Jediné a trvající protiprávní jednání - Pojem zneužití - Odepření přístupu - Stlačování marží - Výpočet stlačování marží - Kritérium stejně výkonného soutěžitele - Právo na obhajobu - Přičtení mateřské společnosti protiprávního jednání, kterého se dopustila její dceřiná společnost - Rozhodující vliv mateřské společnosti na obchodní politiku její dceřiné společnosti - Skutečný výkon - Důkazní břemeno - Výpočet pokuty - Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006“)

(2019/C 82/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Slovak Telekom, a.s. (Bratislava, Slovensko) (zástupci: D. Geradin, advokát, R. O’Donoghue, QC)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně M. Farley, L. Malferrari a G. Koleva, poté M. Farley, M. Kellerbauer, L. Malferrari a C. Vollrath, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Slovanet, a.s. (Bratislava) (zástupce: P. Tisaj, advokát)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU, jenž směřuje ke zrušení v rozsahu, v jakém se týká žalobkyně, rozhodnutí Komise C(2014) 7465 final ze dne 15. října 2014 v řízení podle článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP (věc AT.39523 – Slovak Telekom), ve znění opravného rozhodnutí Komise C(2014) 10119 final ze dne 16. prosince 2014 a opravného rozhodnutí Komise C(2015) 2484 final ze dne 17. dubna 2015, a podpůrně ke snížení pokuty uložené žalobkyni.

Výrok rozsudku

1)

Článek 1 odst. 2 písm. d) rozhodnutí Komise C(2014) 7465 final ze dne 15. října 2014 v řízení podle článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP (věc AT.39523 – Slovak Telekom) se zrušuje v rozsahu, v němž stanoví, že společnost Slovak Telekom, a.s. v období od 12. srpna do 31. prosince 2005 uplatňovala nepřiměřené ceny, které neumožňovaly stejně výkonnému hospodářskému subjektu spoléhajícímu na velkoobchodní přístup k účastnickým vedením společnosti Slovak Telekom, a.s., aby bez ztráty reprodukoval maloobchodní služby nabízené uvedenou společností.

2)

Článek 2 rozhodnutí C(2014) 7465 se zrušuje v rozsahu, v němž stanoví částku pokuty ve výši 38 838 000 eur, za kterou je společnost Slovak Telekom odpovědná společně a nerozdílně.

3)

Částka pokuty, za kterou je společnost Slovak Telekom odpovědná společně a nerozdílně se stanovuje na 38 061 963 eur.

4)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

5)

Společnost Slovak Telekom ponese čtyři pětiny vlastních nákladů řízení a nahradí čtyři pětiny nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí a čtyři pětiny nákladů řízení vynaložených společností Slovanet, a.s.

6)

Komise ponese pětinu vlastních nákladů řízení a nahradí pětinu nákladů řízení vynaložených společností Slovak Telekom.

7)

Společnost Slovanet ponese pětinu vlastních nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 127, 20.4.2015.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/33

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise

(Věc T-111/15) (1)

(„Státní podpory - Dohody, které uzavřelo smíšené sdružení letišť Charente se společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services - Letištní služby - Marketingové služby - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její vrácení - Pojem státní podpory - Přičitatelnost státu - Obchodní a průmyslová komora - Výhoda - Kritérium soukromého investora - Vrácení - Článek 41 Listiny základních práv - Právo na přístup ke spisu - Právo být vyslechnut“)

(2019/C 82/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ryanair DAC, původně Ryanair Ltd (Dublin, Irsko), Airport Marketing Services Ltd (Dublin) (zástupci: G. Berrisch, E. Vahida, I.-G. Metaxas-Maranghidis, advokáti, a B. Byrne, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a S. Noë, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU znějící na částečné zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2015/1226 ze dne 23. července 2014 o státní podpoře SA.33963 (2012/C) (ex 2012/NN) poskytnuté Francií ve prospěch Obchodní a průmyslové komory Angoulême a společností SNC-Lavalin, Ryanair a Airport Marketing Services (Úř. věst. 2015, L 201, s. 48).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Ryanair DAC a Airport Marketing Services Ltd ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1)  Úř. věst. C 178, 1.6.2015.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/34

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise

(Věc T-165/15) (1)

(„Státní podpory - Smlouvy uzavřené mezi obchodní a průmyslovou komorou Pau-Béarn a společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services - Letištní služby - Marketingové služby - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její vrácení - Pojem státní podpory - Přičitatelnost státu - Obchodní a průmyslová komora - Výhoda - Kritérium soukromého investora - Vrácení - Článek 41 Listiny základních práv - Právo na přístup ke spisu - Právo být vyslechnut“)

(2019/C 82/37)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ryanair DAC, původně Ryanair Ltd (Dublin, Irlsko), Airport Marketing Services Ltd (Dublin) (zástupci: G. Berrisch, E. Vahida, I. G. Metaxas-Maranghidis, advokáti, a B. Byrne, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a S. Noë, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na částečné zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2015/1227 ze dne 23. července 2014 o státní podpoře SA.22614 (C 53/07) poskytnuté Francií ve prospěch Obchodní a průmyslové komory Pau-Béarn a společností Ryanair, Airport Marketing Services a Transavia (Úř. věst. 2015, L 201, s. 109)

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Ryanair DAC a Airport Marketing Services Ltd ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1)  Úř. věst. C 228, 13.7.2015.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/34

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – AlzChem v. Komise

(Věc T-284/15) (1)

(„Státní podpory - Chemický průmysl - Rozhodnutí o pokračování provozu podniku během konkurzního řízení - Rozhodnutí, kterým se konstatuje neexistence státní podpory - Žaloba na neplatnost - Osobní dotčení - Přípustnost - Pojem státní podpory - Výhoda - Kritérium soukromého věřitele - Přičitatelnost státu - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2019/C 82/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: AlzChem AG (Trostberg, Německo) (zástupci: původně P. Alexiadis, solicitor, A. Borsos a I. Georgiopoulos, advokáti, poté P. Alexiadis, A. Borsos, E. Kazili, P. Oravec a K. Csach, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Conte a L. Armati, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Slovenská republika (zástupkyně: B. Ricziová, zmocněnkyně); a Fortischem a.s. (Nováky, Slovensko) (zástupci: C. Arhold, P. Hodál a M. Staroň, advokáti)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení článku 2 rozhodnutí Komise (EU) 2015/1826 ze dne 15. října 2014 o státní podpoře SA.33797 (2013/C) (ex 2013/NN) (ex 2011/CP) poskytnuté Slovenskem podniku NCHZ (Úř. věst. 2015, L 269, s. 71)

Výrok rozsudku

1)

Článek 2 rozhodnutí Komise (EU) 2015/1826 ze dne 15. října 2014 o státní podpoře SA.33797 (2013/C) (ex 2013/NN) ex 2011/CP) poskytnuté Slovenskem podniku NCHZ se zrušuje.

2)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a uhradí náklady řízení vynaložené společností AlzChem AG.

3)

Slovenská republika a společnost Fortischem, a.s., ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 302, 14.9.2015.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/35

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Iran Insurance v. Rada

(Věc T-558/15) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu - Zmrazení finančních prostředků - Zařazení názvu žalobkyně na seznam osob a subjektů, na která se vztahují omezující opatření, a ponechání jejího názvu na tomto seznamu - Majetková újma - Nemajetková újma“)

(2019/C 82/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Iran Insurance Company (Teherán, Írán) (zástupce: D. Luff, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: B. Driessen a M. Bishop, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: F. Ronkes Agerbeek a R. Tricot, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 268 SFEU znějící na náhradu nemajetkové a majetkové újmy, která žalobkyni údajně vznikla v důsledku přijetí rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. 2010, L 281, s. 81), nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. 2010, L 281, s. 1), rozhodnutí Rady 2011/783/SZBP ze dne 1. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2011, L 319, s. 71), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011, kterým se provádí nařízení č. 961/2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2011, L 319, s. 11), a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. 2012, L 88, s. 1), jimiž byl název žalobkyně zařazen na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Iran Insurance Company ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 27, 25.1.2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/36

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Post Bank Iran v. Rada

(Věc T-559/15) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu - Zmrazení finančních prostředků - Zařazení jména žalobkyně na seznamy osob a subjektů, na které se vztahují omezující opatření, a jeho ponechání na těchto seznamech - Nemajetková újma“)

(2019/C 82/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Post Bank Iran (Téhéran, Írán) (zástupce: D. Luff, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: B. Driessen a M. Bishop, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: F. Ronkes Agerbeek a R. Tricot, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 268 SFEU směřující k získání náhrady újmy, která žalobkyni údajně vznikla v důsledku přijetí rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. 2010, L 281, s. 81), nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. 2010, L 281, s. 1), rozhodnutí Rady 2011/783/SZBP ze dne 1. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2011, L 319, s. 71), prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011, kterým se provádí nařízení č. 961/2010 (Úř. věst. 2011, L 319, s. 11), a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 961/2010 (Úř. věst. 2012, L 88, s. 1), jimiž bylo jméno žalobkyně zařazeno na seznamy osob a subjektů, na které se vztahují omezující opatření, a jimiž bylo na těchto seznamech ponecháno

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Post Bank Iran ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení Rady Evropské unie.

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 27, 25.1.2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/37

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Transavia Airlines v. Komise

(Věc T-591/15) (1)

(„Státní podpory - Smlouva o letištních službách a o marketingových službách - Smlouva, kterou uzavřela obchodní a průmyslová komora Pau-Béarn se společností Transavia - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její vrácení - Pojem státní podpory - Přičitatelnost státu - Obchodní a průmyslová komora - Výhoda - Kritérium soukromého investora - Vrácení - Článek 41 Listiny základních práv - Právo na přístup ke spisu - Právo být vyslechnut“)

(2019/C 82/41)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Transavia Airlines CV (Schiphol, Nizozemsko) (zástupci: R. Elkerbout a M. Baneke, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a S. Noë, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU znějící na částečné zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2015/1227 ze dne 23. července 2014 o státní podpoře SA.22614 (C-53/07) poskytnuté Francií ve prospěch Obchodní a průmyslové komory Pau-Béarn a společností Ryanair, Airport Marketing Services a Transavia (Úř. věst. 2015, L 201, s. 109).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Transavia Airlines CV ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1)  Úř. věst. C 398, 30.11.2015.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/37

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Scandlines Danmark a Scandlines Deutschland v. Komise

(Věc T-630/15) (1)

(„Státní podpory - Financování z veřejných zdrojů pevného železničního a silničního spojení přes úžinu Fehmarn - Individuální podpory - Rozhodnutí nevznést námitky - Rozhodnutí konstatující neexistenci státní podpory a prohlašující státní podporu za slučitelnou s vnitřním trhem - Pojem státní podpory - Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy - Podmínky slučitelnosti - Podpora napomáhající uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu - Nezbytnost podpory - Stimulační účinek - Přiměřenost podpory - Závažné obtíže odůvodňující zahájení formálního vyšetřovacího řízení - Povinnost odůvodnění - Sdělení o státních podporách napomáhajících uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu“)

(2019/C 82/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Scandlines Danmark ApS (Kodaň, Dánsko) a Scandlines Deutschland GmbH (Hamburk, Německo) (zástupci: původně L. Sandberg-Mørch a M.-E. Vitali, poté L. Sandberg-Mørch, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Armati, L. Flynn a S. Noë, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalobkyně: Naturschutzbund Deutschland (NABU) eV (Stuttgart, Německo) (zástupce: T. Hohmuth, advokát); a Föreningen Svensk Sjöfart (Göteborg, Švédsko) (zástupci: L. Sandberg-Mørch a J. Buendía Sierra, advokáti)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Dánské království (zástupci: původně C. Thorning, poté J. Nymann-Lindegren, zmocněnci, ve spolupráci s R. Holdgaardem, advokátem)

Předmět věci

Žaloba na základě článku 263 SFEU směřující ke zrušení rozhodnutí Komise C (2015) 5023 final ze dne 23. července 2015 o státní podpoře SA.39078 (2014 /N) (Dánsko) na financování projektu pevného spojení přes úžinu Fehmarn (Úř. věst. C 325, s. 5).

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Komise C (2015) 5023 final ze dne 23. července 2015 o státní podpoře SA.39078 (2014 / N) (Dánsko) na financování projektu pevného spojení přes úžinu Fehmarn (Úř. věst. C 325, s. 5) se zrušuje v rozsahu, v němž Komise rozhodla nevznést námitky proti opatřením, které Dánské království přiznalo společnosti Femern A/S na plánování, výstavbu a provoz pevného spojení přes úžinu Fehmarn.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení, které vynaložily Scandlines Danmark ApS a Scandlines Deutschland GmbH.

4)

Dánské království, Föreningen Svensk Sjöfart a Naturschutzbund Deutschland (NABU) eV ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 59, 15.2.2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/38

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Stena Line Scandinavia v. Komise

(Věc T-631/15) (1)

(„Státní podpory - Veřejné financování pevného železničního a silničního spojení Fehmarnské úžiny - Jednotlivé podpory - Rozhodnutí nevznášet námitky - Rozhodnutí konstatující neexistenci státní podpory, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem - Pojem ‚státní podpora‘ - Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy - Podmínky slučitelnosti - Podpora k realizaci významného projektu společného evropského zájmu - Nezbytnost podpory - Stimulační účinek - Přiměřenost podpory - Závažné potíže, které odůvodňují zahájení formálního vyšetřovacího řízení - Povinnost uvést odůvodnění - Sdělení o státních podporách, které mají podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu“)

(2019/C 82/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Stena Line Scandinavia AB (Göteborg, Švédsko) (zástupci: P. Alexiadis, Solicitor, L. Sandberg-Mørch, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Armati, L. Flynn a S. Noë, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Föreningen Svensk Sjöfart (Göteborg) (zástupci: L. Sandberg-Mørch a J. Buendía Sierra, advokáti)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Dánské království (zástupci: původně C. Thorning, poté J. Nymann-Lindegren, zmocněnci, ve spolupráci s R. Holdgaardem, advokátem)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2015) 5023 final ze dne 23. července 2015 o státní podpoře SA.39078 (2014/N) (Dánsko) na financování projektu pevného spojení Fehmarnské úžiny (Úř. věst. 2015, C 325, s. 5).

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Komise C(2015) 5023 final ze dne 23. července 2015 o státní podpoře SA.39078 (2014 / IN) (Dánsko) na financování projektu pevného spojení Fehmarnské úžiny (Úř. věst. 2015, C 325, s. 5) se zrušuje v rozsahu, v němž se Komise rozhodla, že nevznese námitky vůči opatřením Dánského království ve prospěch společnosti Femern A/S určeným na plánování, stavbu a provoz pevného spojení Fehmarnské úžiny.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Stena Line Scandinavia AB.

4)

Dánské království a společnost Föreningen Svensk Sjöfart ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 59, 15.2.2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/39

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise

(Věc T-53/16) (1)

(„Státní podpory - Smlouvy uzavřené mezi obchodní a průmyslovou komorou Nîmes-Uzès-Le Vigan a společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services - Letištní služby - Marketingové služby - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její vrácení - Pojem ‚státní podpora‘ - Přičitatelnost státu - Obchodní a průmyslová komora - Výhoda - Kritérium soukromého investora - Vrácení - Článek 41 Listiny základních práv - Právo na přístup ke spisu - Právo být vyslechnut“)

(2019/C 82/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ryanair DAC, původně Ryanair Ltd (Dublin, Irsko), Airport Marketing Services Ltd (Dublin) (zástupci: G. Berrisch, E. Vahida, I.-G. Metaxas-Maranghidis, advokáti, a B. Byrne, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a S. Noë, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: S. Boelaert, S. Petrova a J. Kneale, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na částečné zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2016/633 ze dne 23. července 2014 o státní podpoře SA.33961 (2012/C) (ex 2012/NN) poskytnuté Francií ve prospěch Obchodní a průmyslové komory Nîmes-Uzès-Le Vigan a společností Veolia Transport Aéroport de Nîmes, Ryanair Ltd a Airport Marketing Services Ltd (Úř. věst. 2016, L 113, s. 32)

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Ryanair DAC a Airport Marketing Services Ltd ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení, které vynaložila Evropská komise.

3)

Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 145, 25.4.2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise

(Věc T-77/16) (1)

(„Státní podpory - Dohody uzavřené mezi leteckou společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services - Letištní služby - Marketingové služby - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její navrácení - Pojem státní podpora - Výhoda - Kritérium soukromého investora - Navrácení - Selektivita“)

(2019/C 82/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ryanair DAC, dříve Ryanair Ltd (Dublin, Irsko), Airport Marketing Services Ltd (Dublin) (zástupci: G. Berrisch, E. Vahida, I.-G. Metaxas-Maranghidis, advokáti, a B. Byrne, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Armati, L. Flynn a S. Noë, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Lotyšská republika (zástupci: původně D. Pelše, J. Treijs-Gigulis a I. Kalniņš, poté I. Kucina, zmocněnci); a Rada Evropské unie (zástupkyně: S. Boelaert a S. Petrova, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU směřující k částečnému zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2016/152 ze dne 1. října 2014 o státní podpoře SA 27339 (12/C) (ex 11/NN), kterou poskytlo Německo letišti Zweibrücken a leteckým společnostem, které letiště využívají (Úř. věst. 2016, L 34, s. 68).

Výrok rozsudku

1)

Článek 1 odst. 2 rozhodnutí Komise (EU) 2016/152 ze dne 1. října 2014 o státní podpoře SA 27339 (12/C) (ex 11/NN), kterou poskytlo Německo letišti Zweibrücken a leteckým společnostem, které letiště využívají, jakož i články 3, 4 a 5 tohoto rozhodnutí v rozsahu, v němž se týkají společností Ryanair DAC a Airport Marketing Services Ltd, se zrušují.

2)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společnostmi Ryanair a Airport Marketing Services.

3)

Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

4)

Lotyšská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 165, 10. 5. 2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise

(Věc T-165/16) (1)

(„Státní podpory - Dohody uzavřené mezi leteckou společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services - Letištní služby - Marketingové služby - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její navrácení - Pojem státní podpora - Výhoda - Kritérium soukromého investora - Navrácení - Článek 41 Listiny základních práv Evropské unie - Přístup ke spisu - Právo být vyslechnut“)

(2019/C 82/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ryanair DAC, dříve Ryanair Ltd (Dublin, Irsko), Airport Marketing Services Ltd (Dublin) (zástupci: G. Berrisch, E. Vahida, I.-G. Metaxas-Maranghidis, avocats, a B. Byrne, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn, L. Armati a S. Noë, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupkyně: S. Boelaert a S. Petrova, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na částečné zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2016/287 ze dne 15. října 2014 o státní podpoře SA.26500 (2012/C) (ex 2011/NN, ex CP 227/2008), kterou Německo poskytlo společnosti Flughafen Altenburg-Nobitz GmbH a společnosti Ryanair Ltd (Úř. věst. 2016, L 59, s. 22).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Ryanair DAC a Airport Marketing Services Ltd ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)

Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 222, 20. 6. 2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Fruits de Ponent v. Komise

(Věc T-290/16) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Zemědělství - Trhy s broskvemi a nektarinkami - Narušení, k nimž došlo v hospodářském roce 2014 - Ruský zákaz dovozu - Dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty - Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 913/2014 a 923/2014 - Právní normy přiznávající práva jednotlivcům - Povinnost řádné péče a zásada řádné správy - Dostatečně závažné porušení - Příčinná souvislost“)

(2019/C 82/47)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fruits de Ponent, SCCL (Alcarràs, Španělsko) (zástupci: M. Roca Junyent, J. Mier Albert, R. Vallina Hoset a A. Sellés Marco, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně I. Galindo Martín a K. Skelly, poté I. Galindo Martín, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 268 SFEU a znějící na náhradu škody, kterou údajně utrpěli tři členové žalobkyně v důsledku jednání a opomenutí Komise v souvislosti s přijetím nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 913/2014 ze dne 21. srpna 2014, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty broskví a nektarinek (Úř. věst. 2014, L 248, s. 1) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 932/2014 ze dne 29. srpna 2014, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 913/2014 (Úř. věst. 2014, L 259, s. 2).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Fruits de Ponent, SCCL se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 270, 25. 7. 2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Ville de Paris, Ville de Bruxelles a Ayuntamiento de Madrid v. Komise

(Spojené věci T-339/16, T-352/16 a T-391/16) (1)

(„Životní prostředí - Nařízení (EU) 2016/646 - Emise znečišťujících látek z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) - Stanovení hodnot, které nesmějí být překročeny (NTE), při zkouškách v reálných podmínkách řízení (RDE) pro emise oxidů dusíku - Žaloba na neplatnost - Pravomoc obecního orgánu v oblasti ochrany životního prostředí omezit provoz některých vozidel - Bezprostřední dotčení - Přípustnost - Nepříslušnost Komise - Dodržování právních norem vyšší právní síly - Úprava časových účinků zrušení - Mimosmluvní odpovědnost - Náprava újmy, kterou údajně utrpěly reputace a pověst“)

(2019/C 82/48)

Jednací jazyk: španělština a francouzština

Účastníci řízení

Žalobce ve věci T-339/16: Ville de Paris (Francie) (zástupce: J. Assous, advokát)

Žalobce ve věci T-352/16: Ville de Bruxelles (Belgie) (zástupci: M. Uyttendaele a S. Kaisergruber, advokáti)

Žalobce ve věci T-391/16: Ayuntamiento de Madrid (Španělsko) (zástupce: F. Zunzunegui Pastor, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. C. Becker, E. Sanfrutos Cano a J.-F. Brakeland, zmocněnci)

Předmět věci

Návrhy na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení nařízení Komise (EU) 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) (Úř. věst. 2016, L 109, s. 1), a dále návrh na základě článku 268 SFEU znějící na získání náhrady újmy, kterou mělo město Paříž údajně utrpět v důsledku přijetí tohoto nařízení.

Výrok rozsudku

1)

Bod 2 přílohy II nařízení Komise (EU) 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) se zrušuje v rozsahu, v jakém v bodech 2.1.1 a 2.1.2 přílohy III A nařízení Komise č. 692/2008 ze dne 18. července 2008, kterým se provádí a mění nařízení (ES) č. 715/2007, stanoví hodnotu konečného faktoru shody CF znečišťující látky a hodnotu faktoru shody CF dočasné znečišťující látky pro hmotnost oxidů dusíku.

2)

Ve zbývající části se žaloby zamítají.

3)

Účinky ustanovení zrušených podle bodu 1 tohoto výroku zůstávají zachovány, dokud nebude v přiměřené lhůtě přijata nová právní úprava nahrazující tato ustanovení, přičemž tato lhůta nesmí překročit dvanáct měsíců ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

4)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených ville de Paris, ville de Bruxelles a ayuntamiento de Madrid.

(1)  Úř. věst. C 314, 29.8.2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Schubert a další v. Komise

(Věc T-530/16) (1)

(„Veřejná služba - Odměna - Roční úprava odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců - Nařízení (EU) č. 422/2014 a 423/2014 - Úpravy platů a důchodů za roky 2011 a 2012 - Povinnost uvést odůvodnění - Proporcionalita - Legitimní očekávání - Pravidla týkající se sociálního dialogu“)

(2019/C 82/49)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Ludwig Schubert (Overijse, Belgie) a 6 dalších žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku (zástupci: C. Bernard-Glanz, N. Flandin a S. Rodrigues, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně J. Currall a G. Gattinara, poté G. Gattinara a L. Radu Bouyon, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Evropský parlament (zástupci: E. Taneva a M. Ecker, zmocněnci); a Rada Evropské unie (zástupci: původně M. Bauer a M. Veiga, poté M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU, který zní jednak na zrušení rozhodnutí Komise použít na odměny a důchody žalobců úpravu na úrovni 0 % za rok 2011 stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 422/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se s účinkem ode dne 1. července 2011 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (Úř. věst. 2014, L 129, s. 5), a úpravu na úrovni 0,8 % za rok 2012 stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 423/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se s účinkem ode dne 1. července 2012 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (Úř. věst. 2014, L 129 , s. 12), a jednak na náhradu škody, kterou žalobci údajně utrpěli v důsledku těchto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Žalobci ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí

3)

Rada Evropské unie a Evropský parlament ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 96, 23.3.2015 (věc původně zapsaná do rejstříku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-4/15 a předaná Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/44

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Carpenito a další v. Rada

(Spojené věci T-543/16 a T-544/16) (1)

(„Veřejná služba - Odměňování - Roční úprava odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců - Nařízení (EU) č. 422/2014 a č. 423/2014 - Úpravy platů a důchodů za roky 2011 a 2012 - Povinnost uvést odůvodnění - Proporcionalita - Legitimní očekávání - Pravidla týkající se sociálního dialogu“)

(2019/C 82/50)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce ve věci T-543/16: Renzo Carpenito (Overijse, Belgie) (zástupkyně: M. Velardo, advokátka)

Žalobci ve věci T-544/16: Maria Kannellopoulou (Cranves-Sales, Francie), José Carlos Lechado García (Brusel, Belgie), Bernd Loescher (Rhode-Saint-Genèse, Belgie), Evelina Milenova (Brusel) (zástupkyně: M. Velardo, advokátka)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně M. Bauer a M. Veiga, poté M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Evropský parlament (zástupkyně: M. Ecker a E. Taneva, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící jednak na zrušení rozhodnutí Rady, že se na platy nebo důchody žalobců uplatní za rok 2011 úprava ve výši 0 % stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 422/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se s účinkem ode dne 1. července 2011 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (Úř. věst. 2014, L 129, s. 5), a za rok 2012 úprava ve výši 0,8 % stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 423/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se s účinkem ode dne 1. července 2012 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (Úř. věst. 2014, L 129, s. 12), a jednak na náhradu škody, která žalobcům údajně vznikla v důsledku těchto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)

Žaloby se zamítají.

2)

Žalobci ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

3)

Evropský parlament ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 146, 4. 5. 2015 (věc původně zapsaná do rejstříku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-31/15 a předaná Tribunálu Evropské unie dne 1. 9. 2016).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/45

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Wahlström v. Frontex

(Věc T-591/16) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Frontex - Neprodloužení smlouvy na dobu určitou - Článek 8 pracovního řádu ostatních zaměstnanců - Povinnost jednat s náležitou péčí - Použití zrušeného hodnotícího posudku - Zjevně nesprávné posouzení - Odpovědnost - Náklady řízení - Ekvita - Článek 135 odst. 1 jednacího řádu“)

(2019/C 82/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Kari Wahlström (Espoo, Finsko) (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaná: Evropská pohraniční a pobřežní stráž (zástupci: H. Caniard a S. Drew, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Žaloba na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí ze dne 26. června 2015 o neprodloužení žalobcovy smlouvy dočasného zaměstnance ve Frontexu a na náhradu škody údajně vzniklé žalobci v důsledku následné ztráty platu a ztráty odpovídajících důchodových nároků.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 251, 11.7.2016 (věc původně zapsaná u Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-21/16 a postoupená Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/46

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Haeberlen v. ENISA

(Věc T-632/16) (1)

(„Veřejná služba - Odměna - Roční úprava odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců - Nařízení (EU) č. 422/2014 a č. 423/2014 - Úpravy odměn a důchodů za roky 2011 a 2012 - Povinnost uvést odůvodnění - Proporcionalita - Legitimní očekávání - Pravidla týkající se sociálního dialogu“)

(2019/C 82/52)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Thomas Haeberlen (Swisttal, Německo) (zástupci: původně L. Levi a A. Tymen, poté L. Levi a nakonec L. Levi a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (zástupci: A. Ryan, zmocněnec, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duronem, advokáty)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Evropský parlament (zástupkyně: E. Taneva a M. Ecker, zmocněnkyně) a Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí ENISA ze dne 21. října 2015, kterým se žalobci ukládá povinnost zaplatit částku 3 133,19 euro na základě uplatnění na jeho odměnu úpravy ve výši 0 % za rok 2011 stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 422/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se s účinkem ode dne 1. července 2011 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (Úř. věst. 2014, L 129, s. 5), a úpravy ve výši 0,8 % za rok 2012 stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 423/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se s účinkem ode dne 1. července 2012 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (Úř. věst. 2014, L 129, s. 12), a dále na náhradu nemajetkové újmy, kterou žalobce údajně utrpěl v důsledku tohoto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Thomas Haeberlen ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

3)

Rada Evropské unie a Evropský parlament ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 410, 7.11.2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – C=Holdings v. EUIPO – Trademarkers (C=commodore)

(Věc T-672/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Obrazová ochranná známka C=commodore - Návrh na prohlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu - Článek 158 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 198 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení 2017/1001] - Neexistence řádného užívání některých výrobků a služeb uvedených v mezinárodním zápisu - Existence řádných důvodů pro neužívání“)

(2019/C 82/53)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: C=Holdings BV (Oldenzaal, Nizozemsko) (zástupci: původně P. Maeyaert a K. Neefs, poté P. Maeyaert a J. Muyldermans, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Trademarkers NV (Antverpy, Belgie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. července 2016 (věc R 2585/2015-4), týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Trademarkers a C=Holdings

Výrok

1.

Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 13. července 2016 (věc R 2585/2015-4), týkající se řízení o zrušení mezi společnostmi Trademarkers NV a C=Holdings BV, se zrušuje v rozsahu, v němž odvolací senát zamítl odvolání společnosti C=Holdings, pokud jde o existenci řádných důvodů pro neužívání mezinárodního zápisu, jehož je tato společnost majitelkou.

2.

EUIPO se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 410, 7.11.2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Pipiliagkas v. Komise

(Věc T-689/16) (1)

(„Veřejná služba - Úřednici - Přidělení - Rozhodnutí se zpětným účinkem - Článek 22a služebního řádu - Nepříslušný orgán - Odpovědnost - Náhrada majetkové a nemajetkové újmy“)

(2019/C 82/54)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Nikolaos Pipiliagkas (Brusel, Belgie) (zástupci: původně J.-N. Louis a N. de Montigny, poté J.-N. Louis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně C. Berardis-Kayser a G. Gattinara, poté G. Gattinara a L. Radu Bouyon, zmocněnci)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí vedoucího oddělení řízení profesní kariéry a výkonu Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost Komise ze dne 22. prosince 2015, týkajícího se přeřazení žalobce se zpětnými účinky, a dále na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, která žalobci údajně vznikla.

Výrok

1)

Rozhodnutí vedoucího oddělení řízení profesní kariéry a výkonu Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost Komise ze dne 22. prosince 2015, týkajícího se přeřazení Nikolaa Pipiliagkase s účinky od 1. ledna 2013, se zrušuje.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených N. Pipiliagkasem.

4)

Nicolaos Pipiliagkas ponese polovinu vlastních nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 441, 28.11.2016.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – CX v. Komise

(Věc T-743/16) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Disciplinární opatření - Odvolání z pracovního místa - Práva na obhajobu - Povinnost péče - Článek 22 odst. 1 přílohy IX služebního řádu - Články 41 a 52 Listiny základních práv - Odpovědnost - Skutečná existence škody - Příčinná souvislost“)

(2019/C 82/55)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: CX (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Simonetti a C. Ehrbar, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí ze dne 16. října 2013, ve kterém Komise konstatovala, že se žalobce dopustil dvou závažných provinění, a v důsledku toho mu uložila opatření v podobě odvolání z pracovního místa bez krácení jeho nároků na důchod, a dále na náhradu škody, která žalobci údajně vznikla v důsledku tohoto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí ze dne 16. října 2013, kterým Evropská komise uložila CX opatření v podobě odvolání z pracovního místa bez dočasného krácení jeho nároků na důchod, se zrušuje.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 85, 22.3.2014 (věc původně zapsaná do rejstříku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-5/14 a předaná Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/49

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Monolith Frost v. EUIPO – Dovgan (PLOMBIR)

(Věc T-830/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie PLOMBIR - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001] - Zkoumání skutečností - Článek 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 95 odst. 1 nařízení 2017/1001) - Důkazy předložené poprvé před Tribunálem“)

(2019/C 82/56)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Monolith Frost GmbH (Leopoldshöhe, Německo) (zástupci: E. Liebich a S. Labesius, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Söder, D. Walicka a M. Fischer, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Dovgan GmbH (Hamburk, Německo) (zástupci: J.-C. Plate a R. Kaase, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. září 2016 (věc R 1812/2015-4), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Monolith Frost a Dovgan.

Výrok

1.

Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 22. září 2016 (věc R 1812/2015-4) se zrušuje.

2.

EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Monolith Frost GmbH, včetně nutných výdajů vynaložených společností Monolith Frost v souvislosti s řízením před odvolacím senátem EUIPO.

3.

Společnost Dovgan GmbH ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 22, 23.1.2017.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/50

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Azarov v. Rada

(Věc T-247/17) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání jména žalobce na seznamu - Právo na vlastnictví - Právo vykonávat hospodářskou činnost - Zjevně nesprávné posouzení“)

(2019/C 82/57)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Mykola Janovyč Azarov (Kyjev, Ukrajina) (zástupci: G. Lansky a A. Egger, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix a F. Naert, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/381 ze dne 3. března 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2017, L 58, s. 34), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2017/374 ze dne 3. března 2017, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2017, L 58, s. 1), v rozsahu, v němž bylo jméno žalobce ponecháno na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se vztahují tato omezující opatření

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Mykolovi Janovyčovi Azarovovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 195, 19.6.2017.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/50

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Monster Energy v. EUIPO – Bösel (MONSTER DIP)

(Věc T-274/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie MONSTER DIP - Starší slovní a obrazové ochranné známky Evropské unie a nezapsané označení užívané v obchodním styku, které všechny obsahují slovní prvek ‚monster‘ - Relativní důvody pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Neexistence nebezpečí klamavé asociace - Článek 8 odst. 4 nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 4 nařízení 2017/1001] - Nebezpečí rozmělnění starší ochranné známky s dobrým jménem - Článek 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 8 odst. 5 nařízení 2017/1001)“)

(2019/C 82/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Monster Energy Company (Corona, Kalifornie, Spojené státy) (zástupce: P. Brownlow, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO: Marco Bösel (Bad Fallingbostel, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. prosince 2016 (věc R 1062/2016–2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Monster Energy Company a Marco Böselem

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Monster Energy Company se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 221, 10.7.2017.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/51

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – De Loecker v. ESVČ

(Věc T-537/17) (1)

(„Veřejná služba - ESVČ - Dočasní zaměstnanci - Psychické obtěžování - Žádost o pomoc - Zamítnutí žádosti - Právo být vyslechnut - Odpovědnost“)

(2019/C 82/59)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Stéphane De Loecker (Brusel, Belgie) (zástupci: původně J. N. Louis a N. de Montigny, poté J. N. Louis, advokáti)

Žalovaná: Evropská služba pro vnější činnost (zástupci: S. Marquardt a R. Spac, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí ESVČ ze dne 10. října 2016, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o pomoc podaná podle článků 12a a 24 služebního řádu Evropské unie a na náhradu škody, jež žalobci údajně vznikla.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 10. října 2016, kterým byla zamítnuta žádost S. De Loeckera o pomoc podaná podle článků 12a a 24 služebního řádu Evropské unie, se zrušuje.

2)

Žaloba se ve zbývající části zamítá.

3)

ESVČ se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/52

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Francie v. Komise

(Věc T-609/17) (1)

(„EZZF - Výdaje vyloučené z financování - Výdaje vynaložené Francií - Vývozní náhrady pro drůbeží maso - Paušální finanční opravy - Nařízení (ES) č. 1290/2005 a (EU) č. 1306/2013 - Řádná a uspokojivá obchodní jakost - Kontroly - Proporcionalita“)

(2019/C 82/60)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (zástupci: F. Alabrune, D. Colas, B. Fodda a E. de Moustier, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Lewis a D. Bianchi, zmocněnci)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na částečné zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/1144 ze dne 26. června 2017, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2017, L 165, s. 37), v rozsahu v němž vylučuje platby ve výši 120 901 216,61 eura uskutečněné z EZZF Francouzskou republikou.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 382, 13.11.2017.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/52

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – UP v. Komise

(Věc T-706/17) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Vážná nemoc - Žádost o částečný pracovní úvazek ze zdravotních důvodů - Zamítnutí žádosti - Zásada zákazu diskriminace z důvodu postižení - Právo být vyslechnut - Zásada řádné správy - Povinnost jednat s náležitou péčí - Odpovědnost“)

(2019/C 82/61)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: UP (zástupkyně: M. Casado García-Hirschfeld, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Bohr a B. Mongin, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 26. dubna 2017 o zamítnutí žádosti žalobkyně o poskytnutí částečného pracovního úvazku ze zdravotních důvodů a zadruhé na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, která žalobkyni údajně vznikla.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

UP ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1)  Úř. věst. C 5, 8.1.2018.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/53

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Bischoff v. EUIPO – Miroglio Fashion (CARACTÈRE)

(Věc T-743/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie CARACTÈRE - Absolutní důvody pro zamítnutí - Neexistence popisného charakteru - Rozlišovací způsobilost - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 82/62)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bischoff GmbH (Muggensturm, Německo)(zástupce: D. Régnier, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: S. Pétrequin a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Miroglio Fashion Srl (Alba, Itálie)(zástupce: O. Vanner, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. července 2017 (věc R 328/2016-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Bischoff a Miroglio Fashion.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Bischoff GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 13, 15.1.2018.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/53

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2018 – Vitromed v. EUIPO – Vitromed Healthcare (VITROMED Germany)

(Věc T-821/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie VITROMED Germany - Starší slovní ochranná známka Evropské unie Vitromed - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 82/63)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vitromed GmbH (Jena, Německo) (zástupce: M. Linß, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Graul, D. Walicka a M. Fischer, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Vitromed Healthcare (Jaipur, Indie) (zástupce: J. Schmidt, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. září 2017 (věc R 2402/2016-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Vitromed Healthcare a Vitromed

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Vitromed GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 52, 12. 2. 2018.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/54

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – CN v. Parlament

(Věc T-76/18) (1)

(„Veřejná služba - Akreditovaní parlamentní asistenti - Článek 24 služebního řádu - Žádost o pomoc - Článek 12a služebního řádu - Psychické obtěžování - Poradní výbor pro otázky obtěžování na pracovišti a jeho předcházení, který se zabývá stížnostmi akreditovaných parlamentních asistentů proti členům Evropského parlamentu - Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o pomoc - Právo být vyslechnut - Zásada kontradiktornosti - Odmítnutí poskytnout stanovisko poradního výboru a zápisy z výslechu svědků - Rozhodnutí, kterým žalovaný orgán zamítl vyhovět usnesení Tribunálu o nařízení dokazování“)

(2019/C 82/64)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: CN (zástupci: C. Bernard-Glanz a A. Tymen, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: D. Boytha a E. Taneva, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU, který zní jednak na zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 20. března 2017, kterým orgán oprávněný uzavírat pracovní smlouvy Parlamentu zamítl žádost o pomoc podanou žalobcem dne 13. února 2013, a jednak na náhradu škody, kterou údajně utrpěl.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 20. března 2017, kterým orgán oprávněný uzavírat pracovní smlouvy Parlamentu zamítl žádost o pomoc podanou CN dne 13. února 2013, se zrušuje.

2)

Parlamentu se ukládá povinnost zaplatit CN z titulu způsobené nemajetkové újmy částku 8 500 eur.

3)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)

Parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 134, 16.4.2018.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/55

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – CH v. Parlament

(Věc T-83/18) (1)

(„Veřejná služba - Akreditovaní parlamentní asistenti - Článek 24 služebního řádu - Žádost o právní pomoc - Článek 12 a služebního řádu - Psychické obtěžování - Poradní výbor, který se zabývá stížnostmi ohledně obtěžování mezi akreditovanými parlamentními asistenty a poslanci Evropského parlamentu i prevencí obtěžování na pracovišti - Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o pomoc - Právo být vyslechnut - Zásada kontradiktornosti - Odmítnutí poskytnout stanovisko poradního výboru a zápisy z výslechu svědků - Odmítnutí žalovaného orgánu splnit důkazní opatření Tribunálu“)

(2019/C 82/65)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: CH (zástupci: C. Bernard-Glanz a A. Tymen, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: D. Boytha a E. Taneva, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU a směřující zaprvé ke zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 20. března 2017, jímž byla orgánem oprávněným k uzavírání pracovních smluv v rámci tohoto orgánu zamítnuta žádost o pomoc podaná žalobkyní dne 22. prosince 2011, a zadruhé k náhradě újmy, která byla žalobkyni tímto údajně způsobena

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Parlamentu ze dne 20. března 2017, jímž byla orgánem oprávněným k uzavírání pracovních smluv v rámci tohoto orgánu zamítnuta žádost o pomoc, kterou podala CH dne 22. prosince 2011, se zrušuje.

2)

Parlamentu se ukládá zaplatit CH z titulu způsobené nemajetkové újmy částku 8 500 eur.

3)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)

Parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 134, 16.4.2018.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/55

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Multifit v. EUIPO (fit+fun)

(Věc T-94/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie fit+fun - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 82/66)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Multifit Tiernahrungs GmbH (Krefeld, Německo) (zástupci: N. Weber a L. Thiel, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Fischer, D. Walicka, M. Eberl a A. Sesma Merino, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. prosince 2017 (věc R 847/2017-1) týkajícímu se zápisu slovního označení fit+fun jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Multifit Tiernahrungs GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 134, 16.4.2018.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/56

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Multifit v. EUIPO (MULTIFIT)

(Věc T-98/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské MULTIFIT - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odstavec 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 82/67)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Multifit Tiernahrungs GmbH (Krefeld, Německo) (zástupci: N. Weber a L. Thiel, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Sesma Merino, D. Walicka, M. Fischer a M. Eberl, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. listopadu 2017 (věc R 846/2017-1) týkajícímu se přihlášky slovního označení MULTILIFT jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Multifit Tiernahrungs GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 134, 16.4.2018.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/56

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018 – Knauf v. EUIPO (upgrade your personality)

(Věc T-102/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie upgrade your personality - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Reklamní slogan - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 82/68)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Martin Knauf (Berlín, Německo) (zástupce: H. Jaeger, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: R. Manea a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. prosince 2017 (věc R 1011/2017–4) týkajícímu se přihlášky slovního označení upgrade your personality k zápisu jako ochranné známky Evropské unie

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Martin Knauf ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1)  Úř. věst. C 134, 16.4.2018.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/57

Žaloba podaná dne 20. prosince 2018 – Covestro Deutschland v. Komise

(Věc T-745/18)

(2019/C 82/69)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Covestro Deutschland AG (Leverkusen, Německo) (zástupci: M. Küper, J. Otter, C. Anger a M. Goldberg, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 28. května 2018 o režimu podpory SA.34045 (2013/c) (ex 2012/NN) zavedené Německem pro spotřebitele v pásmu základního zatížení podle § 19 Stromnetzentgeltverordnung (nařízení o síťových poplatcích za elektřinu, dále jen „StromNEV“), C(2018) 3166, zejména kvalifikaci, podle níž se úplné osvobození spotřebitelů v pásmu základního zatížení od síťových poplatků v letech 2012 a 2013 považuje za podporu, konstatování její neslučitelnosti s vnitřním trhem a uloženou povinnost okamžitě požadovat, aby ji příjemci formou minimálního poplatku podle § 19 odst. 2 druhé věty StromNEV ve znění ze dne 3. září 2010 vrátili, a

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z nepřiměřené délky řízení.

—

V rámci prvního žalobního důvodu je vytýkáno, že délka řízení představující 62 měsíců více než dva a půl krát překročila obvyklou lhůtu stanovenou v čl. 9 odst. 6 nařízení 2015/1589 (1).

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že osvobození od síťového poplatku není podporou podle čl. 107 odst. 1 SFEU.

—

V rámci druhého žalobního důvodu se uvádí, že neexistuje zvýhodnění, protože díky stabilizačnímu účinku, který spotřebitelé v pásmu základního zatížení způsobují, existuje přiměřené protiplnění. Osvobození krom toho není financováno ze státních prostředků.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející ze slučitelnosti s vnitřním trhem (odůvodnění, čl. 107 odst. 3 SFEU).

—

V rámci třetího žalobního důvodu se uvádí, že úplné osvobození spotřebitelů v pásmu základního zatížení odstraňuje vážné narušení hospodářského života v Německu. Zejména průmysl náročný na energii musí zůstat konkurenceschopným a musí být zabráněno tomu, aby se přesunul do zahraničí.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z protiprávnosti uložení povinnosti požadovat vrácení.

—

V rámci čtvrtého žalobního důvodu je vytýkáno, že požadování minimálního poplatku ve výši 20 % zveřejněných síťových poplatků s odkazem na znění § 19 odst. 2 StromNEV, které platilo do 3. srpna 2011, je svévolné a je v rozporu se zákazem diskriminace.

—

Dále se uvádí, že pouze stanovení síťových poplatků na základě fyzikální metody zaručuje dodržení zásady příčinné souvislosti nákladů, jakož i placení přiměřených a nediskriminačních síťových poplatků.

—

Uložení povinnosti vyžadovat vrácení je v rozporu se zákazem diskriminace také proto, že Komise nezohlednila přechodné ustanovení § 32 odst. 3 StromNEV.

—

Konečně se uvádí, že spotřebitelé v pásmu základního zatížení a atypičtí uživatelé ve smyslu § 19 odst. 2 první věty StromNEV se podstatně liší. Skutečnost, že obě skupiny uživatelů sítě musí i přes tyto rozdíly platit minimální poplatek ve výši 20 %, není věcně odůvodněna.

(1)  Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24. 9. 2015, s. 9).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/58

Žaloba podaná dne 21. prosince 2018 – Briois v. Parlament

(Věc T-750/18)

(2019/C 82/70)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Steeve Briois (Hénin-Beaumont, Francie) (zástupce: F. Wanger, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 24. října 2018 o žádosti, aby byl Steeve Briois zbaven imunity (2018/2075 IMM), kterým se přijímá zpráva Výboru pro právní záležitosti A8 0349/2018,

—

uložil Evropskému parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 8 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie (dále jen „protokol“), protože prohlášení S. Brioise, které vedlo k trestnímu stíhání v jeho členském státě původu, představuje názor vyjádřený při výkonu jeho parlamentních funkcí ve smyslu uvedeného ustanovení.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 9 protokolu, protože Parlament nerespektoval znění ani význam tohoto ustanovení tím, že přijal rozhodnutí o zbavení S. Brioise poslanecké imunity a způsobil tak neplatnost tohoto rozhodnutí.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásad rovného zacházení a řádné správy.

Zaprvé se žalobce domnívá, že Parlament porušil vůči němu zásadu rovného zacházení, jelikož s ním zacházel jinak než s poslanci, kteří se nacházeli ve srovnatelných situacích a že tak porušil zásadu řádné správy, která zahrnuje povinnost příslušného orgánu pečlivě a nestranně přezkoumat všechny relevantní okolnosti daného případu.

Zadruhé se žalobce domnívá, že soubor nepřímých důkazů umožňuje vyvodit závěr, že vůči němu jde o zjevný případ fumus persecutionis.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/59

Žaloba podaná dne 21. prosince 2018 – ABLV Bank v. Jednotný výbor pro řešení krizí

(Věc T-758/18)

(2019/C 82/71)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ABLV Bank AS (Riga, Lotyšsko) (zástupci: O. Behrends, M. Kirchner a L. Feddern, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 17. října 2018 ve vztahu k ABLV Bank, jímž Jednotný výbor pro řešení krizí odmítl přepočtení a vrácení příspěvku předem, který byl uvedenou bankou poskytnut do Jednotného fondu pro řešení krizí;

—

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně deset žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí nepřikládal dostatečnou váhu poměrnému charakteru příspěvků do fondu.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí nezohlednil skutečnost, že sám výslovně uznal možnost, aby byly příspěvky vyplacené do fondu vráceny na poměrném základě.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí nezohlednil výslovné uznání, obsažené v čl. 12 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci 2015/63 (1), že při splnění podmínek pouze za část příslušného roku jsou dlužné jen dílčí platby.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí mylně vycházel z čl. 70 odst. 4 nařízení č. 806/2014. (2)

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí vycházel z nesprávného výkladu čl. 12 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci 2015/63.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí porušil zásady právní jistoty a legitimního očekávání.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí porušil zásadu proporcionality.

8.

Osmý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí porušil zásadu nemo auditur.

9.

Devátý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí nezohlednil relevantnost svých předchozích jednání.

10.

Desátý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí porušil články 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie.

(1)  Nařízení Komise v přenesení pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (EU) (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/60

Žaloba podaná dne 4. ledna 2019 – Algebris (UK) a Anchorage Capital Group v. SRB

(Věc T-2/19)

(2019/C 82/72)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Algebris (UK) Ltd (Londýn, Spojené království) a Anchorage Capital Group LLC (New York, New York, Spojené státy) a (zástupci: T. Soames, advokát, R. East, Solicitor, N. Chesaites a D. Mackersie, Barristers)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí SRB, v němž se konstatuje, že podle čl. 20 odst. 11 nařízení (EU) č. 806/2014 (1) není vyžadováno konečné následné ocenění Banco Popular Español S.A.;

—

uložil SRB náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí SRB o tom, že podle čl. 20 odst. 11 nařízení (EU) č. 806/2014 není vyžadováno konečné následné ocenění Banco Popular Español S.A, vychází z nesprávného právního posouzení v rozporu s čl. 20 odst. 11 nebo s čl. 20 odst. 12 uvedeného nařízení, jenž vyžaduje, aby bylo provedeno konečné následné ocenění, pokud byla opatření k řešení krize přijata na základě ocenění, které nesplňuje požadavky stanovené v čl. 20 odst. 1 a 4 až 9 nařízení 806/2014.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že se SRB dopustil zjevně nesprávných posouzení při použití čl. 20 odst. 11 nařízení 806/2014 v napadeném rozhodnutí, neboť SRB vycházel při přijetí napadeného rozhodnutí z nesprávného předpokladu, že v daném případě není třeba provést konečné následné ocenění.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že pokud napadené rozhodnutí znamená, že se SRB rozhodl nezvýšit hodnotu protiplnění uhrazeného Banco Santander, S.A., ve výši 1 euro, dopustil se nesprávného právního posouzení nebo zjevně nesprávného posouzení v rozporu s čl. 20 odst. 11 a 12 nařízení 806/2014.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že SRB porušil svou povinnost uvést odůvodnění napadeného rozhodnutí, což je v rozporu s článkem 296 SFEU.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/61

Žaloba podaná dne 4. ledna 2019 – Clatronic International v. EUIPO (PROFI CARE)

(Věc T-5/19)

(2019/C 82/73)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Clatronic International GmbH (Kempen, (Německo) (zástupce: O. Löffel, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie týkající se obrazového označení PROFI CARE – Přihláška č. 1 372 358

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. října 2018, ve věci R 504/2018-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—

Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—

porušení čl. 94 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/61

Žaloba podaná dne 11. ledna 2019 – Fastweb v. Komise

(Věc T-19/19)

(2019/C 82/74)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fastweb SpA (Milán, Itálie) (zástupci: M. Merola, L. Armati, A. Guarino a E. Cerchi, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 31. srpna 2018, kterým prohlásila spojení podniků za slučitelné se společným trhem (věc M.9041 – HUTCHISON/WIND TRE) podle čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně devět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článků 2 a 8 nařízení: zjevně nesprávné posouzení a neprovedení šetření, jichž se dopustila Komise, která měla za to, že vstup nového operátora mobilní sítě na trh stačil k odstranění horizontálních účinků spojení, aniž by zohlednila faktory pro úspěch společnosti H3G.

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení a neprovedla šetření, když měla za to, že vstup nového operátora mobilní sítě na trh stačil k odstranění horizontálních účinků spojení, aniž by zohlednila faktory pro úspěch společnosti H3G. Komise již ve věci M.7758 neověřila, zda má nový operátor mobilní sítě (a to jak na maloobchodním, tak i velkoobchodním trhu) operační kapacitu, hospodářské podmínky a přinejmenším ve svém souhrnu rovnocenné pobídky, které měla společnost H3G, jež v prvních letech působila na rostoucím trhu. Komise měla dále zohlednit účinek na dynamiku hospodářské soutěže z důvodu rozdílů v oblasti sazby za ukončení volání, z níž těžila společnost H3G, jež byla díky ní více zvýhodněna oproti ostatním operátorům mobilní sítě.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článků 2 a 8 nařízení a zjevně nesprávného posouzení závazku operátorů mobilní sítě.

—

V tomto ohledu se žalobkyně dovolává zjevně nesprávného posouzení řady závazků. Konkrétně srovnání s dotací frekvencí H3G před spojením vyvolává řádu pochybností stran dostatečné povahy zamýšlené dotace. Komise dále vycházela z budoucích a nejistých událostí, jako je například účast nového operátora mobilní sítě na budoucích zadávacích řízeních, aniž by zohlednila vysoké náklady související s bezprostředním obnovením a rekonfigurací („refarming“) převáděných frekvencí. Komise schválila převod nedostatečného počtu míst, když počítala s dohodami se společnostmi poskytujícími pronájem, jejichž uzavření je nejisté. Konečně dohoda o přechodném období uzavřená s oznamovateli, jejíž podoba vychází z kapacity, ve značném rozsahu snižuje podněty k investicím.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článků 2 a 8 nařízení, zjevně nesprávného posouzení a neprovedení šetření, když Komise vychází ve své analýze koncentrace a závazků z nesprávného předpokladu, podle kterého je cena jediným rozhodujícím konkurenčním faktorem, čímž nezohlednila kvalitu a konvergenci.

—

Žalobkyně tvrdí, že Komise neprovedla řádné šetření, když opřela svou analýzu koncentrace a závazků o nesprávný předpoklad, podle kterého byla cena na relevantním trhu jediným rozhodujícím konkurenčním faktorem. Komise podle žalobkyně nezohlednila rovnocenný význam kvality a pokrytí sítě, a neměla se omezit na analýzu uživatelů, kteří náležejí do kategorie s nejnižšími výdaji. Podle žalobkyně Komise rovněž nezohlednila význam konvergence v budoucnosti, který je rozhodující pro nového účastníka trhu, který ve srovnání se zavedeným operátorem (jako je společnost H3G) potřebuje dodatečné pákové pobídky. Výběr nabyvatele, který se bude schopen vyrovnat s požadavkem na konvergenci, by zajistil vyšší účinnost a stálost závazků.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článků 2 a 8 nařízení a z neexistence šetření, neboť Komise nezohlednila, že účelem spojení bylo narušení hospodářské soutěže.

—

V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že i když Komise na jedné straně uznala, že účelem spojení sledovaným stranami byla náprava trhu, na straně druhé neprovedla žádnou analýzu koordinace narušující hospodářskou soutěž, kterou strany uplatňují prostřednictvím spojení. Nové rozhodnutí je tudíž stiženo tímto závažným nedostatkem šetření.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení článků 2 a 8 nařízení, zjevně nesprávného posouzení vhodnosti závazku k odstranění obav stran koordinačních účinků na maloobchodní trh, a neprovedení šetření, zejména pokud jde o slučitelnost vnitrostátních smluv o roamingu / MOCN s článkem 101 SFEU.

—

Žalobkyně poukazuje na nesprávné posouzení vhodnosti závazku k odstranění obav stran koordinačních účinků na maloobchodní trh. K tomu, aby nový účastník trhu mohl jednat soutěžním způsobem a „přerušil“ koluzní rovnováhu, by musel mít možnost, aby jednal nezávisle na ostatních operátorech mobilních sítí. V této souvislosti však zvolený mechanismus pro poskytování zdrojů (dohoda o vnitrostátním roamingu a MOCN) vytváří úzkou závislost nového operátora mobilní sítě na veřejném podniku, jak to dokládají výsledky posledních aukcí přidělování frekvencí v Itálii, a obecně politiky všech operátorů mobilních sítí. Rozhodnutí je navíc stiženo vadou neexistence šetření, pokud jde o slučitelnost smluv o vnitrostátním roamingu / MOCN s článkem 101 SFEU.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z porušení článků 2 a 8 nařízení, zjevně nesprávného posouzení vhodnosti závazku k odstranění obav týkajících se hospodářské soutěže na velkoobchodním trhu pro přístup a zahájení volání v mobilních telefonních sítích.

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila pochybení, když vytvořila situační hypotézu, která je v rozporu se skutkovým stavem, a když měla za to, že společnost Iliad bude podporována v tom, aby takové služby nabízela bez ohledu na neexistenci opatření v tomto smyslu a zkušenosti tohoto operátora ve Francii. Závazky naproti tomu pobízejí nového operátora mobilní sítě k tomu, aby se zaměřil a získával právě zákazníky operátorů virtuální mobilní sítě.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení článků 2 a 8 nařízení, zjevně nesprávného posouzení a porušení zásady řádné správy.

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila porušení článků 2 a 8 nařízení (nesprávné posouzení) a porušení zásady řádné správy (neprovedení šetření), když přijala společnost Iliad jakožto vhodného nabyvatele, aniž by zohlednila rizika, jež ve vztahu k účinnosti závazků vyplývají ze vstupu operátora, který se vyznačuje jejími vlastnostmi, a tím, že v závazcích nestanovila vhodné záruky, zejména stran kvality / pokrytí sítě.

8.

Osmý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení a z neprovedení šetření, když Komise neprovedla žádnou analýzu účelu nové koncentrace.

—

V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že sama Komise již v rozhodnutí z roku 2016 uvedla, že účelem operace byla „náprava trhu“, aniž by analyzovala důsledky. V novém rozhodnutí Komise opět tuto zásadní okolnost nezohlednila a neprovedla žádnou analýzu cílů nové operace, včetně dosažení účelu sledovaného původní operací. Komise mimoto neprovedla hodnocení – v rozporu se svou praxí a judikaturou – účinků, které přímo vyplývají z odstranění konkurenčního tlaku na trhu, které souvisí s pravomocí spolurozhodování VEON.

9.

Devátý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, kterého se dopustila Komise, když nekonstatovala, že závazky je nezbytné přizpůsobit vývoji podmínek na trhu.

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že Komise měla za to, že na relevantním trhu nedošlo k žádnému významnými vývoji oproti okamžiku, v němž v roce 2016 přijala rozhodnutí ve věci M.7758, aniž by to náležitě odůvodnila.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/64

Žaloba podaná dne 11. ledna 2019 – Pablosky v. EUIPO – docPrice (mediFLEX easystep)

(Věc T-20/19)

(2019/C 82/75)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pablosky, SL (Madrid, Španělsko) (zástupkyně: A. Tarí Lázaro, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: docPrice GmbH (Koblenz, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie mediFLEX easystep – Přihláška č. 15 730 872

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. listopadu 2018, ve věci R 77/2018-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

v plném rozsahu zamítl přihlášku ochranné známky EU č. 15 730 872, pokud jde o výrobky zahrnuté do tříd 10 a 25;

—

přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/64

Žaloba podaná dne 11. ledna 2019 – Pablosky v. EUIPO – docPrice (mediFLEX easystep)

(Věc T-21/19)

(2019/C 82/76)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pablosky, SL (Madrid, Španělsko) (zástupkyně: A. Tarí Lázaro, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: docPrice GmbH (Koblenz, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie mediFLEX easystep – Přihláška č. 15 730 898

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. listopadu 2018, ve věci R 76/2018-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

v plném rozsahu zamítl přihlášku ochranné známky EU č. 15 730 898, pokud jde o výrobky zahrnuté do tříd 10 a 25;

—

přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/65

Žaloba podaná dne 11. ledna 2019 – Noguer Enríquez a další v. Komise

(Věc T-22/19)

(2019/C 82/77)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobci: Roser Noguer Enríquez (Andorra la Vella, Andorra),  TB (*1), Successors D’Higini Cierco García, SA (Andorra la Vella), Cierco Martínez 2 2003, SL (Andorra la Vella) (zástupci: J. Álvarez González a S. San Felipe Menéndez, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál přijal návrh na určení mimosmluvní odpovědnosti Evropské unie za škody způsobené Evropskou komisí při výkonu svých funkcí, jak stanoví článek 268 a čl. 340 odst. 2 SFEU, a po provedení příslušných úkonů a zahájení příslušného řízení vynesl rozsudek, kterým se určí mimosmluvní odpovědnost Evropské unie vyplývající z nedbalostního a laxního jednání Evropské komise a uloží povinnost vyplatit žalobcům náhradu škody ve výši 50 220 800 eur, určenou na základě výpočtů a vyčíslení obsažených ve znaleckém posudku přiloženém k žalobě, nebo podpůrně ve výši vyplývající ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem určeným Tribunálem, zvýšené o příslušné zákonné úroky, a v každém případě aby žalované výslovně uložil náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci následující žalobní důvody.

1.

Nesplnění povinností vyplývajících z měnové dohody uzavřené mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím a nesprávné provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (1) Andorrským knížectvím, které Komise umožnila. Komise konkrétně:

—

nesplnila svou povinnost ověřit „částečné“, předčasné, zištné a vadné provedení směrnice 2014/59/EU Andorrským knížectvím, které záměrně nezahrnulo práva a záruky akcionářů a vkladatelů, jež unijní právní úprava stanoví coby nezbytnou protiváhu při zásazích tohoto typu, a dokonce zavedlo další opatření, která jsou diskriminační ve vztahu k ostatním akcionářům; a

—

nesplnila svou povinnost oznámit společnému výboru a případně Soudnímu dvoru Evropské unie nesplnění povinností vyplývajících z dohody Andorrským knížectvím, spočívající v protiprávním provedení směrnice 2014/59/EU, v důsledku kterého byli žalobci zbaveni vlastnického práva ke svým akciím, a to bez sebemenšího odůvodnění existujícím veřejným zájmem, bez dodržení základních zásad, jako je proporcionalita, a bez současného stanovení jakéhokoli odškodnění nebo náhrady vyžadovaných právem. Vše výše uvedené představuje závažné porušení nejvyšších zásad právního systému, resp. právního státu, a základních práv. Komise samozřejmě nevytkla (a to ani k dnešnímu dni) Andorrskému knížectví nesplnění jeho povinností ani pro účely vypovězení dohody.

2.

Porušení základních práv a záruk žalobců, zakotvených v Listině základních práv Evropské unie i v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména práva na vlastnictví, práva na řádnou správu, práva na účinnou právní ochranu, zásady legitimního očekávání a zásady právní jistoty.

—

V této souvislosti žalobci uvádějí, že v důsledku skutečnosti, že Evropská komise nesplnila své povinnosti, mohlo dojít k tomu, že po řešení krize instituce Banca Privada de Andorra byli všichni akcionáři, mimo jiné žalobci, kteří vlastní 75,52 % akcií dané obchodní společnosti, zbaveni veškerého svého kapitálu, aniž za to obdrželi jakoukoli náhradu a aniž mohli vůči tomu cokoli namítat.

—

Tvrdí také, že nečinnost hlavního garanta dohody vedla k tomu, že žalobcům není v andorrské právní úpravě přiznáno právo obdržet po řešení krize BPA (Banca privada de Andorra) stejnou částku, jakou by získali v řádném insolvenčním nebo konkurzním řízení, přičemž takové právo je výslovně a taxativně přiznáno právní úpravou Evropské unie v oblasti ozdravných postupů a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, kterou mělo Andorrské knížectví na základě dohody provést.

—

Konečně nebylo do andorrského právního řádu zavedeno ani právo akcionářů na to, aby byla zhodnocena situace, ve které se octli po řešení krize finanční instituce, na náhrady, které by jim případně mohly být přiznány, ani na vznesení námitek a na obranu proti takovému výsledku řešení krize dané instituce.

3.

Nesplnění nejzákladnější povinnosti Evropské komise, a sice povinnosti chránit dodržování a uplatňování unijního práva a smlouvy Evropské unie, bývalý článek 17 Smlouvy o Evropské unii, které třetím státům umožňuje bezostyšně porušovat jeho ustanovení, zjevně na úkor právní jistotě, věrohodnosti unijních orgánů a legitimnímu očekávání, které v ně vkládají občané.

4.

Nečinnost Evropské unie vedoucí k dostatečně závažnému porušení právních norem přiznávajících práva nebo chránících jednotlivce, jež nelze odůvodnit stupněm posuzovací pravomoci přiznané těmito normami ani jejich komplexností či nepřesností. Tato nedbalost Komise způsobila žalobcům konkrétní, skutečnou a nepochybnou škodu, přičemž mezi touto škodou a jednáním Komise existuje jasná příčinná souvislost.

5.

Podpůrně žalobci namítají odpovědnost Evropské komise za její nedbalost při sjednávání a podepisování měnové dohody s Andorrským knížectvím, která pro dotčené jednotlivce nestanoví žádný mechanismus obrany či k podávání stížností.

(*1)  Údaje vymazané nebo nahrazené v rámci zajištění ochrany osobních dat a/nebo důvěrné povahy.

(1)  Úř. věst. 2014, L 173, s. 190.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/67

Žaloba podaná dne 15. ledna 2019 – Karlovarské minerální vody v. EUIPO – Aguas de San Martín de Veri (VERITEA)

(Věc T-28/19)

(2019/C 82/78)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: český

Účastníci řízení

Žalobkyně: Karlovarské minerální vody a.s. (Karlovy Vary, Česká republika) (zástupce: J. Mrázek, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Aguas de San Martín de Veri, SA (Bisaurri, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně před Tribunálem

Sporná ochranná známka: Přihláška ochranné známky Evropské unie VERITEA – Přihláška č. 15 592 876

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí Pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. listopadu 2018 ve věci R 499/2018-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

anuloval sporné rozhodnutí;

—

odmítl námitky odpůrce;

—

nařídil EUIPO zaplatit náklady řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/67

Žaloba podaná dne 15. ledna 2019 – CRIA a CCCMC v. Komise

(Věc T-30/19)

(2019/C 82/79)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: China Rubber Industry Association (CRIA) (Peking, Čína) a China Chamber of Commerce of Metals, Minerals & Chemicals Importers & Exporters (CCCMC) (Peking) (zástupci: R. Antonini, E. Monard a B. Maniatis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1579 ze dne 18. října 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2018/163, v rozsahu, v němž se týká žalobkyň a jejich členů, a

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně předkládají šest žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že provedením analýzy újmy na základě „vážených“ údajů společností zařazených do vzorku napadené nařízení porušilo čl. 3 odst. 1, 2, 5 a 8 a článek 17 nařízení (EU) 2016/1036 Evropského parlamentu a Rady (1) (dále jen „základní nařízení“). I za předpokladu, že by vážení bylo možné, způsob, jakým bylo provedeno, představuje porušení čl. 3 odst. 2, 3 a 5 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že zahrnutí protektorovaných pneumatik neposkytuje Komisi jakýkoliv základ pro logický posun svého šetření, čímž došlo k porušení čl. 3 odst. 1, 2, 5 a 6 a čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Analýza újmy a příčinné souvislosti, která nepřihlíží k dělení na nové a protektorované pneumatiky, nespočívá na pozitivních důkazech a nepředstavuje objektivní zkoumání, čímž došlo k porušení čl. 3 odst. 2, 5 a 6 základního nařízení.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že posouzení účinků na ceny (cenové podbízení a prodej pod cenou) a určení úrovně pro odstranění újmy porušují čl. 3 odst. 2 a 3 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení, jelikož nezohledňují kilometrové náklady nové pneumatiky značně převyšující náklady protektorované pneumatiky a spočívají na při výpočtu zjištěných vývozních cenách.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že nekonzistentnosti a protimluvy, jakož i absence pozitivních nebo objektivních důkazů na podporu analýzy příčinné souvislosti porušují čl. 3 odst. 2 a 6 základního nařízení. Mimoto, napadené nařízení řádně nezkoumá jiné známé faktory, tak aby újma způsobená těmito jinými faktory nebyla přičítána dumpingovým dovozům, čímž došlo k porušení čl. 3 odst. 2 a 7 základního nařízení.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila právo žalobkyň na obhajobu, jakož i čl. 6 odst. 7, čl. 19 odst. 1 až 3 a čl. 20 odst. 2 a 4 základního nařízení tím, že nezveřejnila údaje relevantní pro určení újmy a dumpingu a nezpřístupnila je žalobkyním.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z toho, že úpravy týkající se nepřímých daní porušují čl. 2 odst. 10 písm. b) a čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 21).

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/69

Žaloba podaná dne 21. ledna 2019 – Cimpress Schweiz v. EUIPO – Impress Media (CIMPRESS)

(Věc T-37/19)

(2019/C 82/80)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Cimpress Schweiz GmbH (Winterthur, Švýcarsko) (zástupci: C. Eckhartt, P. Böhner a A. von Mühlendahl, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Impress Media GmbH (Mönchengladbach, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie CIMPRESS – Ochranná známka Evropské unie č. 13 147 624

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. října 2018 ve spojených věcech R 1716/2017-2 a R 1786/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

na základě odvolání žalobkyně zrušil rozhodnutí námitkového oddělení žalovaného ze dne 13. června 2017 v řízení č. B 2 493 933 a zamítl námitku společnosti Impress Media GmbH podanou proti zápisu ochranné známky CIMPRESS č. 13 147 624;

—

uložil EUIPO a společnosti Impress Media GmbH, pokud se připojí k tomuto řízení, náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení, které žalobkyni vznikly v průběhu řízení před odvolacím senátem.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

4.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/69

Žaloba podaná dne 23. ledna 2019 – Volkswagen v. EUIPO (CROSS)

(Věc T-42/19)

(2019/C 82/81)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupci: F. Thiering a L. Steidle, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie CROSS – Přihláška č. 16 366 528

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. listopadu 2018, ve věci R 2500/2017-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil napadené rozhodnutí v části, v níž zamítlo odvolání žalobkyně, a povolil přihlášku ochranné známky Evropské unie č. 163 66 528 pro veškeré výrobky a služby;

—

podpůrně, zrušil napadené rozhodnutí v části, v níž zamítlo odvolání žalobkyně, a vrátil věc odvolacímu senátu EUIPO;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—

Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—

Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—

Porušení zásady rovného zacházení a povinnosti uvést odůvodnění.